Split (1)

train · 19.1k rows

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Nařízení vlády č. 401/2015 Sb.	Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech Vyhlášeno 30. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 166/2015 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo do kanalizace * § 4 - Povolování vypouštění odpadních vod z vybraných výrob * Stanovení emisních limitů * § 5 - (1) Pokud jsou odpadní vody vypouštěny z jednoho zdroje znečištění více výpustmi, stanoví vodoprávní úřad emisní limity pro každou z nich. Městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami z aglomerací o velikosti nad 2 000 ekvivalentních obyvatel musí bý * § 6 - (1) Jsou-li průmyslové odpadní vody čištěny v zařízení určeném k jejich čištění nebo zneškodňování, může vodoprávní úřad stanovit emisní limity pro místo výpusti z tohoto zařízení do kanalizace. * § 7 - (1) Obsahují-li odpadní vody na přítoku do komunální čistírny odpadních vod podíl průmyslových odpadních vod nebo jsou-li průmyslové odpadní vody na komunální čistírnu dováženy a likvidovány s využitím technologie čistírny, stanoví vodoprávní úřad ukazatel * § 8 - (1) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity přiměřeně k emisním standardům ukazatelů znečištění obdobné míry škodlivosti. * Dodržení emisních limitů * § 9 - (1) Emisní standardy „p“ uvedené v tabulce 1a přílohy č. 1 k tomuto nařízení, emisní standardy uvedené v tabulkách 2 a 3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a emisní limity podle nich stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod se považuj * § 10 - (1) Emisní limit stanovený jako minimální účinnost čištění je dodržen, jestliže počet negativních výsledků nepřekročí počet uvedený v příloze č. 5 k tomuto nařízení. * Měření objemu vypouštěných odpadních vod a míry jejich znečištění * § 11 - (1) Stanoví-li vodoprávní úřad emisní limit jako přípustnou účinnost čištění, stanoví místo měření jakosti vypouštěných odpadních vod i na přítoku do čistírny odpadních vod. Pokud je emisní limit stanoven jako poměrné množství, určí vodoprávní úřad i způso * § 12 - (1) Odběry vzorků musejí být rovnoměrně rozloženy v průběhu celého kalendářního roku, a to i v případě, že se odebírá větší než minimální počet vzorků stanovený tímto nařízením; to se nevztahuje na řízené nebo nepravidelné vypouštění odpadních vod a vypouš * § 13 - (1) Jsou-li odpadní vody před vypuštěním do vod povrchových čištěny a vodoprávní úřad stanoví emisní limit jako minimální účinnost čištění, musí být ve stejné době odebírány vzorky odpadních vod na přítoku na čistírnu odpadních vod i na výpusti z ní do vod * § 14 - Vypouštění důlních vod, průsakových vod ze starých ekologických zátěží, odkališť a skládek odpadů a odpadních vod z jednotlivých rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci a jiných staveb obdobné velikosti * § 15 - Citlivé oblasti * § 16 - Zrušovací ustanovení * § 17 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. č. 5 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. č. 6 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. č. 7 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2022 (445/2021 Sb.) 401 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. prosince 2015 o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech Vláda nařizuje podle § 31, § 32 odst. 2 a 3, § 34 odst. 2, § 38 odst. 5 a 8 a § 39 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.: § 1 Předmět úpravy Toto nařízení a) v souladu s právem Evropské unie1) stanoví 1. ukazatele vyjadřující stav povrchové vodystav povrchové vody, 2. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, 3. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění odpadních vod, 4. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění odpadních vod pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech, 5. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění pro zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vodypitné vody, 6. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, 7. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, které jsou využívány ke koupání, 8. normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality pro prioritní látky a některé další znečišťující látky, 9. náležitosti a podmínky povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a kanalizace, 10. seznam prioritních látek a prioritních nebezpečných látek, 11. nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování městských odpadních vodměstských odpadních vod a podmínky jejich použití, b) v souladu s právem Evropské unie2) vymezuje citlivé oblasti. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) průmyslovými odpadními vodamiprůmyslovými odpadními vodami odpadní vody z výrob uvedených v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, jakož i odpadní vody v této části přílohy neuvedené, jsou-li vypouštěny z výrobních nebo jim obdobných zařízení, včetně odpadních vod vypouštěných z průmyslových areálů, které vznikají převážně jako produkt průmyslové činnostičinnosti, b) splašky odpadní vody z domácností a služeb, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolizmu a činnostíčinností v domácnostech, c) městskými odpadními vodamiměstskými odpadními vodami splašky nebo směs splašků a průmyslových odpadních vodprůmyslových odpadních vod a nebo srážkových vod, d) zdrojem znečištěnízdrojem znečištění území obceobce, popřípadě její územně oddělená a samostatně odkanalizovaná část, území vojenského újezdu nebo areál průmyslového podniku či jiného objektu, pokud se z nich vypouštějí samostatně odpadní vody do vod povrchových. Za samostatný zdroj znečištěnízdroj znečištění se považuje i areál či část areálu průmyslového podniku či jiného objektu, z nichž se odpadní vody vypouštějí do systému průtočného chlazení parních turbin, z něhož se vypouštějí do vod povrchových, e) emisními standardyemisními standardy nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, f) emisními limityemisními limity nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod, které stanoví vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových, g) typem emisních standardů a limitůtypem emisních standardů a limitů jejich vyjádření jako 1. koncentrace v jednotkách hmotnosti látky nebo skupiny látek na litr, 2. minimální účinnost čištění v čistírně odpadních vod v procentech, 3. množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti látky nebo skupiny látek za určité časové období, 4. poměrné množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti látky nebo skupiny látek na jednotku hmotnosti látky nebo suroviny použité při výrobě nebo výrobku, h) dobrým stavem povrchových voddobrým stavem povrchových vod stav povrchové vodystav povrchové vody, který odpovídá ukazatelům uvedeným v příloze č. 2 k tomuto nařízení, i) požadavky na užívání vod ukazatele a hodnoty přípustného znečištění zdrojů povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vodypitné vody, ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, které jsou využívány ke koupání, j) kombinovaným přístupemkombinovaným přístupem způsob stanovení emisních limitůemisních limitů při současném nepřekročení emisních standardůemisních standardů na základě ukazatelů vyjadřujících stav povrchové vodystav povrchové vody, norem environmentální kvalitynorem environmentální kvality a požadavků na užívání vod podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení a cílového stavu povrchových vodstavu povrchových vod s přihlédnutím ke specifikaci nejlepších dostupných technik ve výrobě3) a nejlepších dostupných technologií4), k) průmyslovou čistírnou odpadních vodprůmyslovou čistírnou odpadních vod zařízení pro čištění průmyslových odpadních vodprůmyslových odpadních vod vybavené technologií pro likvidaci specifického znečištění v těchto vodách obsaženého, a jsou-li v tomto zařízení likvidovány také městské odpadní vodyměstské odpadní vody, technologií pro čištění městských odpadních vodměstských odpadních vod, l) komunální čistírnou odpadních vodkomunální čistírnou odpadních vod zařízení pro čištění městských odpadních vodměstských odpadních vod vybavené technologií pro likvidaci splašků, m) aglomeracíaglomerací oblast, v níž jsou obyvatelé nebo hospodářská činnostčinnost koncentrovány natolik, že jsou městské odpadní vodyměstské odpadní vody shromažďovány a odváděny do komunální čistírny odpadních vodkomunální čistírny odpadních vod nebo do společného místa vypouštění. § 3 Náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo do kanalizace (1) Povolení k vypouštění odpadních vod vedle obecných náležitostí5) obsahuje a) druh odpadních vod vypouštěných do povrchových vod, popřípadě do kanalizace, b) charakteristiku výrobní činnostičinnosti a její označení podle Klasifikace ekonomických činnostíčinností (CZ-NACE)6), c) určení místa výpusti odpadních vod, pro kterou je povolení vydáno, s názvem vodního toku, číslem hydrologického pořadí povodí, s názvem a kódem vodního útvaruvodního útvaru a uvedením kilometráže výpusti (staničení), popřípadě určení místa výpusti do kanalizace. (2) Dále vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod vždy stanoví a) emisní limityemisní limity, b) způsob, četnost, typ a místo odběrů vzorků vypouštěných odpadních vod a místo a způsob měření jejich objemu na výpusti, popřípadě i na přítoku do čistírny odpadních vod, c) způsob provádění rozborů vypouštěných odpadních vod podle jednotlivých ukazatelů znečištění uvedených v povolení k vypouštění odpadních vod, způsob vyhodnocení výsledků rozborů jednotlivých ukazatelů znečištění a výsledků měření a stanovení objemu vypouštěných odpadních vod a zjištěného množství vypouštěných znečišťujících látek pro účely evidence a kontroly. § 4 Povolování vypouštění odpadních vod z vybraných výrob (1) Vypouštění odpadních vod do vod povrchových s obsahem biologicky rozložitelných organických látek ze zpracování mléka, výroby ovocných a zeleninových výrobků, výroby a stáčení nealkoholických nápojů, zpracování brambor, masného průmyslu, pivovarů, výroby alkoholu a alkoholických nápojů, výroby krmiv z rostlinných produktů, výroby želatiny a klihu z kůží a kostí, sladoven, průmyslu zpracování ryb, koželužen a cukrovarů, výrob biopaliv a rostlinných olejů lze povolit pouze za podmínky zajištění jejich biologického čištění. (2) Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem radioaktivních látek vyjádřených v jednotkách objemové aktivity do vod povrchových vydá vodoprávní úřad v souladu se souhlasným stanoviskem Státního úřadu pro jadernou bezpečnost7). Stanovení emisních limitů § 5 (1) Pokud jsou odpadní vody vypouštěny z jednoho zdroje znečištěnízdroje znečištění více výpustmi, stanoví vodoprávní úřad emisní limityemisní limity pro každou z nich. Městské odpadní vodyMěstské odpadní vody odváděné stokovými soustavami z aglomeracíaglomerací o velikosti nad 2 000 ekvivalentních obyvatel musí být před vypouštěním do povrchových vod podrobeny čištění minimálně na úroveň emisních standardůemisních standardů odpovídajících velikosti aglomeraceaglomerace uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení. (2) Vodoprávní úřad stanoví v povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových emisní limity kombinovaným přístupemkombinovaným přístupem maximálně do výše emisních standardůemisních standardů uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Vodoprávní úřad je zároveň vázán ukazateli vyjadřujícími stav povrchové vodystav povrchové vody, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, normami environmentální kvalitynormami environmentální kvality uvedenými v přílohách č. 2 a 3 k tomuto nařízení a hodnocením výhledového stavu8). (3) Ovlivňují-li vypouštěné odpadní vody úsek lososových nebo kaprových vod, vodárenské nádrže nebo jiné zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vodypitné vody, nebo úsek povrchových vod využívaných ke koupání, použije vodoprávní úřad pro výpočet emisních limitůemisních limitů hodnoty přípustného znečištění těchto vod uvedené v tabulkách 1a až 1c přílohy č. 3 k tomuto nařízení a v jiných právních předpisech9). (4) Emisní limityEmisní limity pro vypouštění městských odpadních vodměstských odpadních vod podle odstavce 2 stanoví vodoprávní úřad tak, aby byly zohledněny hodnoty vypočtené kombinovaným přístupemkombinovaným přístupem, nejvýše však do hodnot, které jsou při použití čistícího zařízení využívajícího nejlepší dostupnou technologii4) podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení v místních přírodních a provozních podmínkách dosažitelné. § 6 (1) Jsou-li průmyslové odpadní vodyprůmyslové odpadní vody čištěny v zařízení určeném k jejich čištění nebo zneškodňování, může vodoprávní úřad stanovit emisní limityemisní limity pro místo výpusti z tohoto zařízení do kanalizace. (2) V povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limityemisní limity pro místo výpusti. Emisní limityEmisní limity pro vypouštění průmyslových odpadních vodprůmyslových odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace podle § 16 vodního zákona stanoví vodoprávní úřad v místě odtoku ze zařízení, ve kterém tyto odpadní vody vznikají, pokud je nestanoví pro místo výpusti podle odstavce 1. (3) V povolení k vypouštění městských odpadních vodměstských odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limityemisní limity do výše emisních standardůemisních standardů uvedených v tabulce 1a přílohy č. 1 k tomuto nařízení nebo stanoví emisní limityemisní limity účinností čištění podle hodnot uvedených v tabulce 1b přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Vodoprávní úřad stanoví pro každý ukazatel znečištění pouze jeden z těchto typů emisních limitůemisních limitů; v jednom rozhodnutí je možno typy emisních limitůemisních limitů pro různé ukazatele znečištění vzájemně kombinovat. (4) Vodoprávní úřad nepoužije emisní limityemisní limity stanovené minimální účinností čištění podle tabulky 1b přílohy č. 1 k tomuto nařízení v případě, že by takový způsob neumožňoval vzhledem k výsledné koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách dosažení dobrého stavu vodního útvaruvodního útvaru, do něhož je odpadní voda vypouštěna, nebo způsobil zhoršení stavu vodního útvaruvodního útvaru. § 7 (1) Obsahují-li odpadní vody na přítoku do komunální čistírny odpadních vodkomunální čistírny odpadních vod podíl průmyslových odpadních vodprůmyslových odpadních vod nebo jsou-li průmyslové odpadní vodyprůmyslové odpadní vody na komunální čistírnu dováženy a likvidovány s využitím technologie čistírny, stanoví vodoprávní úřad ukazatele znečištění ve vypouštěných odpadních vodách včetně způsobu a četnosti sledování, v rozsahu umožňujícím posouzení účinnosti likvidace znečištění nebo s přihlédnutím k množství, typu a složení likvidovaných odpadních vod nebo odpadů stanoví pro vybrané ukazatele znečištění emisní limity ve vypouštěných odpadních vodách. (2) Na komunální čistírně odpadních vodkomunální čistírně odpadních vod mohou být likvidovány průmyslové odpadní vodyprůmyslové odpadní vody pouze v případě, že v nich obsažené znečištění je technologií použitou na čistírně odstranitelné a nedojde-li k negativnímu ovlivnění stability čistícího procesu a zhoršení kvality vypouštěných odpadních vod. (3) Při povolování vypouštění průmyslových odpadních vodprůmyslových odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity podle druhu výroby maximálně do výše emisních standardůemisních standardů uvedených v tabulkách 2 a 3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. U zařízení podle zákona o integrované prevenci10) stanoví vodoprávní úřad pro ukazatele, které jsou upraveny v rozhodnutích o závěrech o nejlepších dostupných technikách11), emisní limityemisní limity maximálně do výše hodnot stanovených v těchto rozhodnutích. (4) Není-li v tabulce 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení ukazatel uveden, může vodoprávní úřad v odůvodněných případech stanovit v povolení k vypouštění průmyslových odpadních vodprůmyslových odpadních vod způsob a četnost sledování tohoto ukazatele na určitou dobu, a po vyhodnocení sledování stanovit s přihlédnutím k ukazatelům podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení emisní limitemisní limit pro tento ukazatel. (5) Vodoprávní úřad stanoví v povolení k vypouštění průmyslových odpadních vodprůmyslových odpadních vod pro jednotlivé ukazatele znečištění též jejich nepřekročitelné hodnoty „m“. § 8 (1) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limityemisní limity přiměřeně k emisním standardůmemisním standardům ukazatelů znečištění obdobné míry škodlivosti. (2) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace stanoví vodoprávní úřad emisní limityemisní limity přiměřeně k emisním standardůmemisním standardům stanoveným v příloze č. 1 k tomuto nařízení, a to maximálně do výše limitů stanovených kanalizačním řádem kanalizace pro veřejnou potřebu5). (3) Při povolování vypouštění odpadních vod obsahujících ukazatele znečištění neuvedené v příloze č. 1 ani v příloze č. 3 k tomuto nařízení stanoví vodoprávní úřad emisní limityemisní limity přiměřeně k emisním standardůmemisním standardům ukazatelů znečištění obdobné míry škodlivosti, normám environmentální kvalitynormám environmentální kvality, požadavkům na užívání vod a místním podmínkám. (4) Seznam prioritních látek a prioritních nebezpečných látek v oblasti vodní politiky je stanoven v příloze č. 6 k tomuto nařízení. Dodržení emisních limitů § 9 (1) Emisní standardyEmisní standardy „p“ uvedené v tabulce 1a přílohy č. 1 k tomuto nařízení, emisní standardyemisní standardy uvedené v tabulkách 2 a 3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a emisní limityemisní limity podle nich stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod se považují za dodržené, jestliže míra jejich překročení nepřesáhne hodnoty uvedené v příloze č. 5 k tomuto nařízení. (2) Emisní standardyEmisní standardy „m“ uvedené v tabulce 1a přílohy č. 1 k tomuto nařízení a emisní limityemisní limity „m“ stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod jsou nepřekročitelnými hodnotami. (3) Emisní standardyEmisní standardy stanovené jako roční poměrná množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti na jednotku hmotnosti látky nebo suroviny použité při výrobě nebo výrobku uvedené v tabulce 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, a emisní limityemisní limity podle nich stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod jsou nepřekročitelnými hodnotami. (4) Emisní standardyEmisní standardy uvedené v tabulce 3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení jako denní nebo měsíční průměrné koncentrace vypouštěných zvlášť nebezpečných závadných látek a denní nebo měsíční poměrná množství vypouštěných zvlášť nebezpečných závadných látek a emisní limityemisní limity podle nich stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod jsou nepřekročitelnými hodnotami. § 10 (1) Emisní limitEmisní limit stanovený jako minimální účinnost čištění je dodržen, jestliže počet negativních výsledků nepřekročí počet uvedený v příloze č. 5 k tomuto nařízení. (2) Pro posouzení dodržení hodnot ročního množství vypouštěného znečištění pro stanovenou znečišťující látku nebo skupinu látek stanovených v povolení k vypouštění odpadních vod je rozhodující součin ročního objemu vypuštěných odpadních vod a ročního aritmetického průměru výsledků rozborů odpadních vod; při posouzení dodržení hodnot ročního množství vypouštěného znečištění se vychází z údajů uplynulého kalendářního roku. (3) Pro posouzení dodržení hodnot ročního poměrného množství vypouštěného znečištění, stanovených v povolení k vypouštění odpadních vod, je rozhodující poměr vypočteného ročního množství vypouštěného znečištění k ročnímu množství látky nebo suroviny použité při výrobě nebo výrobku; přitom se použijí hodnoty za minulý kalendářní rok. (4) Pro posouzení dodržení povolení k vypouštění odpadních vod se použijí sledování za běžných provozních podmínek. (5) Emisní limityEmisní limity se nepovažují za dodržené v případě, že jich bylo dosaženo prokázaným zřeďováním odpadních vod. (6) Emisní standardyEmisní standardy uvedené v tomto nařízení a emisní limityemisní limity stanovené na základě tohoto nařízení zohledňují nejistotu metody analýzy a odběru vzorku, výsledek rozboru se tedy přímo porovnává s limitní hodnotou pro daný ukazatel. Měření objemu vypouštěných odpadních vod a míry jejich znečištění § 11 (1) Stanoví-li vodoprávní úřad emisní limitemisní limit jako přípustnou účinnost čištění, stanoví místo měření jakosti vypouštěných odpadních vod i na přítoku do čistírny odpadních vod. Pokud je emisní limitemisní limit stanoven jako poměrné množství, určí vodoprávní úřad i způsob sledování a evidence množství látek charakterizujících výrobní proces. Toto ustanovení se nevztahuje na čištění odpadních vod prostřednictvím ohlášeného vodního díla. (2) V povolení k vypouštění městských odpadních vodměstských odpadních vod stanoví vodoprávní úřad minimální četnost sledování a typ vzorku podle hodnot uvedených v příloze č. 4 k tomuto nařízení; v povolení k vypouštění ostatních druhů odpadních vod stanoví četnost sledování a typ vzorku přiměřeně k těmto hodnotám. (3) V povolení k vypouštění městských odpadních vodměstských odpadních vod z čistíren odpadních vod v kategoriích nad 2 000 ekvivalentních obyvatel stanoví vodoprávní úřad četnost a způsob sledování znečištění v ukazatelích znečištění Ncelk a Pcelk podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení. V povolení k vypouštění městských odpadních vodměstských odpadních vod z čistíren odpadních vod v kategoriích nad 10 000 ekvivalentních obyvatel stanoví vodoprávní úřad četnost a způsob sledování znečištění v ukazateli N-NH4+ podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení. V povolení k vypouštění městských odpadních vodměstských odpadních vod z čistíren odpadních vod v kategorii nad 100 000 ekvivalentních obyvatel stanoví vodoprávní úřad četnost a způsob sledování znečištění v ukazateli znečištění celkový organický uhlík (TOC) podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení. (4) V povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek může vodoprávní úřad k žádosti znečišťovatele pro účely stanovení četnosti odběru vzorků odečíst množství zvlášť nebezpečné závadné látky obsažené v jím odebrané vodě od množství této látky vypouštěného v odpadní vodě. Takto vodoprávní úřad postupuje pouze v případě, že znečištění odebrané vody zvlášť nebezpečnými závadnými látkami nezpůsobil svou činností žadatel. (5) Množství znečištění v odebrané vodě podle odstavce 4 se vypočte jako součin ročního objemu odebrané vody a průměrné roční koncentrace znečištění vypočtené jako aritmetický průměr ze všech vzorků odebraných za kalendářní rok. Pokud jsou odebrané vody použity k odečtu u více zdrojů znečišťování, rozdělí vodoprávní úřad množství znečištění v ukazatelích znečištění pro účely odečtu v poměru objemů vypouštěných odpadních vod u jednotlivých zdrojů znečišťování. Vodoprávní úřad může odečíst množství znečištění obsažené pouze v takovém množství odebrané vody, které odpovídá množství vypouštěných odpadních vod. § 12 (1) Odběry vzorků musejí být rovnoměrně rozloženy v průběhu celého kalendářního roku, a to i v případě, že se odebírá větší než minimální počet vzorků stanovený tímto nařízením; to se nevztahuje na řízené nebo nepravidelné vypouštění odpadních vod a vypouštění odpadních vod z kampaňových výrob, pro které způsob sledování stanoví vodoprávní úřad přiměřeně k požadavkům tohoto nařízení a k místním podmínkám. (2) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek uvedených v tabulce 3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad způsob jejich sledování na základě 24hodinových směsných vzorků při současném měření denního objemu vypouštěných odpadních vod. Měsíční průměry koncentrací a poměrných množství se stanoví na základě denního měření koncentrací, objemu odpadních vod a hodnot charakterizujících výrobu. Při povolování vypouštění průmyslových odpadních vodprůmyslových odpadních vod s obsahem těchto zvlášť nebezpečných závadných látek v množství menším, než je množství stanovené v tabulce 3 přílohy č. 3 k tomuto nařízení, stanoví vodoprávní úřad způsob jejich sledování přiměřeně k místním podmínkám. (3) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek do vod povrchových stanoví způsob jejich sledování vodoprávní úřad s četností 12 odběrů směsných 24hodinových vzorků za rok při současném měření objemu vypouštěných odpadních vod se sledováním koncentrace a množství těchto látek. Při určení způsobu sledování vodoprávní úřad vychází z míry jejich škodlivosti, vypouštěného množství za časové období, koncentrace ve vypouštěných odpadních vodách, místních podmínek a požadavků tohoto nařízení. Nelze-li například z důvodu diskontinuálního vypouštění stanovený typ odběru vzorku provést, stanoví vodoprávní úřad způsob a četnost sledování individuálně. (4) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek do kanalizace stanoví vodoprávní úřad způsob jejich měření obdobně postupu podle odstavců 1 a 2. (5) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem závadných látek neuvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení stanoví způsob jejich měření vodoprávní úřad obdobně podle odstavců 1 a 3. § 13 (1) Jsou-li odpadní vody před vypuštěním do vod povrchových čištěny a vodoprávní úřad stanoví emisní limitemisní limit jako minimální účinnost čištění, musí být ve stejné době odebírány vzorky odpadních vod na přítoku na čistírnu odpadních vod i na výpusti z ní do vod povrchových. Toto ustanovení se nevztahuje na čištění odpadních vod prostřednictvím ohlášeného vodního díla. (2) Vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod stanoví místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, a to pro každou výpusť odpadních vod. Pokud je k měření objemu použit systém měřidel s volnou hladinou, s přihlédnutím k množství vypouštěných odpadních vod stanoví také časový interval pro kontrolu způsobilosti měrného systému, a to s četností maximálně 6 let. Kontrolu měrného systému mohou provádět pouze měřící skupiny, mající autorizaciautorizaci k výkonu úředního měření průtoku měřidly s volnou hladinou12). (3) Není-li u čistírny odpadních vod pod 500 ekvivalentních obyvatel instalováno měření množství vypouštěných odpadních vod, stanoví se množství vypouštěných odpadních vod podle údajů vodoměru odebrané vody. Není-li vodoměr instalován, použijí se směrná čísla roční potřeby vody13). § 14 Vypouštění důlních vod, průsakových vod ze starých ekologických zátěží, odkališť a skládek odpadů a odpadních vod z jednotlivých rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci a jiných staveb obdobné velikosti (1) Při stanovení způsobu a podmínek pro vypouštění důlních vod, průsakových vod ze starých ekologických zátěží, odkališť a skládek odpadů po rekultivaci s následnou péčí do vod povrchových postupuje vodoprávní úřad podle tohoto nařízení přiměřeně. (2) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových z jednotlivých rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci14) a jiných staveb obdobné velikosti postupuje vodoprávní úřad podle tohoto nařízení přiměřeně. (3) Minimální požadavky na kategorii výrobku označovaného CE, který je podstatnou součástí vodních děl ohlášených podle § 15a vodního zákona, včetně minimální přípustné účinnosti čištění v procentech jsou uvedeny v tabulce 1c přílohy č. 1 k tomuto nařízení. § 15 Citlivé oblasti (1) Všechny útvary povrchových vod na území České republiky se vymezují jako citlivé oblasti. (2) Emisní standardyEmisní standardy pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech v ukazatelích znečištění celkový dusík a sloučeniny dusíku a celkový fosfor odpovídají hodnotám těchto ukazatelů znečištění uvedeným v tabulkách 1a a 1b přílohy č. 1 k tomuto nařízení. § 16 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. 2. Nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. 3. Nařízení vlády č. 23/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. § 17 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr životního prostředí: Mgr. Brabec v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod A. Odpadní vody vypouštěné z komunálních čistíren odpadních vod Tabulka 1a: Emisní standardy: přípustné hodnoty (p)3), maximální hodnoty (m)4) a hodnoty průměru5) koncentrace ukazatelů znečištění vypouštěných odpadních vod v mg/l Kategorie ČOV (EO) 1)7) nebo velikost aglomerace\| CHSKCr\| BSK5\| NL\| N-NH4+ \| Ncelk 2), 8) \| Pcelk* ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- p 3)\| m 4)\| p 3)\| m 4)\| p 3)\| m 4)\| průměr 5)\| m 4),6)\| průměr 5)\| m 4),6)\| průměr 5)\| m 4) < 500\| 150\| 220\| 40\| 80\| 50\| 80\| -\| -\| -\| -\| -\| - 500 - 2 000\| 125\| 180\| 30\| 60\| 40\| 70\| 20\| 40\| -\| -\| -\| - 2 001 - 10 000\| 120\| 170\| 25\| 50\| 30\| 60\| 15\| 30\| -\| -\| 3\| 8 10 001 - 100 000\| 90\| 130\| 20\| 40\| 25\| 50\| -\| -\| 15\| 30\| 2\| 6 > 100 000\| 75\| 125\| 15\| 30\| 20\| 40\| -\| -\| 10\| 20\| 1\| 3 * Neexistence konkrétního emisního standarduemisního standardu nevylučuje možnost stanovení emisního limituemisního limitu pro daný ukazatel při postupu podle § 5 odst. 2 a 3. 1) Rozumí se kategorie čistírny odpadních vod vyjádřená v počtu ekvivalentních obyvatel. Ekvivalentní obyvatel (EO) je definovaný produkcí znečištění 60 g BSK5 za den. Počet ekvivalentních obyvatel se pro účel zařazení čistírny odpadních vod do velikostní kategorie vypočítává z maximálního průměrného týdenního zatížení na přítoku do čistírny odpadních vod během roku s výjimkou neobvyklých situací, přívalových dešťů a povodnípovodní. Pro určení velikosti aglomeraceaglomerace se použije stejný postup pro všechny odpadní vody odváděné kanalizací pro veřejnou potřebu. Pro účely stanovení limitů se použije vyšší z obou hodnot. U kategorií ČOV pod 2000 EO lze použít pro účel zařazení čistírny do velikostní kategorie (v tabulce 1a nebo 1b v příloze č. 1 a v tabulce v příloze č. 4 k tomuto nařízení) výpočet z bilance v ukazateli BSK5 v kg za kalendářní rok na přítoku do čistírny vydělený koeficientem 18,7. U nových ČOV se pro zařazení do velikostní kategorie v prvním roce po výstavbě (zkušební provoz) použije návrhový parametr v zatížení BSK5. Po prvotním provedení kategorizace je v případě změny zatížení další kategorizace prováděna až s ukončením platnosti povolení k vypouštění odpadních vod. 2) Celkový dusík je ukazatel, který zahrnuje všechny formy dusíku. 3) Uváděné přípustné koncentrace „p“ nejsou aritmetické průměry za kalendářní rok a mohou být překročeny v povolené míře podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Vodoprávní úřad stanoví typ vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 2) k tabulce v příloze č. 4 k tomuto nařízení. 4) Uváděné maximální koncentrace „m“ jsou nepřekročitelné. Vodoprávní úřad stanoví typ vzorku uvedený v tabulce 1 přílohy č. 4 k tomuto nařízení v souladu se stanovením hodnoty „p“. 5) Uváděné hodnoty jsou aritmetické průměry koncentrací za kalendářní rok a nesmí být překročeny. Počet vzorků odpovídá ročnímu počtu vzorků stanovenému vodoprávním úřadem. Vodoprávní úřad stanoví typ vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 2) k tabulce v příloze č. 4 k tomuto nařízení. 6) Hodnota platí pro období, ve kterém je teplota odpadní vody na odtoku z biologického stupně vyšší než 12°C. Teplota odpadní vody se pro tento účel považuje za vyšší než 12°C, pokud z pěti měření provedených v průběhu dne byla tři měření vyšší než 12°C. V případě odběru vzorku A nebo prostého vzorku se stanovení teploty provedou v době odběru vzorku. 7) Rozbory odtoků z biologických dočišťovacích nádrží zkolaudovaných do 3. 3. 2011 se provádějí ve filtrovaných vzorcích, koncentrace celkových nerozpuštěných látek však nesmí přesáhnout hodnotu 100 mg/l. 8) Požadavky na dusík je možno kontrolovat pomocí denních průměrů, jestliže se prokáže, že je takto zajištěna stejná úroveň ochrany vod. V tomto případě denní průměr nesmí přesáhnout 20 mg/l celkového dusíku pro všechny vzorky, jestliže teplota na odtoku biologického stupně čistírny odpadních vod je vyšší nebo rovná 12°C. Zohlednění požadavků na funkci biologického odstranění dusíku a plnění limitů při teplotách na odtoku nižších než 12°C může být nahrazeno zohledněním pro časově určené zimní období podle oblastních klimatických podmínek, které stanoví vodoprávní úřad u tohoto ukazatele znečištění. Tabulka 1b: Emisní standardy: přípustná minimální účinnost čištění vypouštěných odpadních vod (minimální procento úbytku)1),2) v procentech Kategorie ČOV (EO) nebo velikost aglomerace\| CHSKCr\| BSK5\| N-NH4\\+ \| Ncelk3) \| Pcelk* ---\|---\|---\|---\|---\|--- < 500\| 70\| 80\| -\| -\| - 500 - 2 000\| 70\| 80\| 50\| -\| - 2 001 - 10 000\| 75\| 85\| 60\| -\| 70 10 001 - 100 000\| 75\| 85\| -\| 70\| 80 > 100 000\| 75\| 85\| -\| 70\| 80 * Neexistence konkrétního emisního standarduemisního standardu nevylučuje možnost stanovení emisního limituemisního limitu pro daný ukazatel při postupu podle § 5 odst. 2 a 3 k tomuto nařízení. 1) Účinnost čištění vztažená k zátěži na přítoku do čistírny odpadních vod. 2) Uváděné přípustné hodnoty účinnosti čištění mají charakter „p“ hodnot a mohou být v povoleném počtu jednotlivých stanovení nedosaženy podle hodnot v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Pro stanovení hodnot minimální účinnosti čištění použije vodoprávní úřad typ vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 2) k tabulce v příloze č. 4 k tomuto nařízení. 3) Celkový dusík je ukazatel, který zahrnuje všechny formy dusíku. Tabulka 1c: Minimální účinnost čištění pro kategorie výrobků označovaných CE v procentech Kategorie výrobku označovaného CE\| CHSKCr\| BSK5\| N-NH4+\| Ncelk\| Pcelk ---\|---\|---\|---\|---\|--- I\| 70\| 80\| -\| -\| - II\| 75\| 85\| 75\| -\| - III\| 75\| 85\| 80\| 50\| 80 Domovní čistírna odpadních vod je certifikována podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS, a podle ČSN EN 12566-3+A2 Malé čistírny odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel - Část 3: Balené a/nebo na místě montované domovní čistírny odpadních vod (dále jen „DČOV“). Kategorie I - DČOV určené pro obvyklé vypouštění do vod povrchových. S DČOV kategorie I se uvažuje jako s obvyklým řešením pro většinu lokalit, ve kterých se využití DČOV předpokládá, a to zejména tam, kde se prokáže, že použitím zařízení této kategorie nebudou překročeny normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení. Příslušným certifikátem dle ČSN EN 12566-3 je doložena požadovaná úroveň odstranění uhlíkatého znečištění. Kategorie II - DČOV, u nichž je vyšší účinnost odstranění uhlíkatého znečištění a stabilní nitrifikace nutná vzhledem ke zvýšené ochraně povrchových vod, zejména tam, kde zvýšený obsah amoniaku může působit toxicky na vodní ekosystémy a tam, kde malá vodnost toku nezaručuje dosažení norem environmentální kvalitynorem environmentální kvality a požadavků na užívání vod uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení. DČOV musí garantovat při navrhovaném zatížení dostatečné aerobní stáří kalu tj. větší objem aktivace ve srovnání s kategorií I nebo jiný konstrukční prvek zaručující zvýšení koncentrace vhodných mikroorganismů v systému např. nosič biomasy apod. Kategorie III - DČOV, u nichž je vyšší účinnost nitrifikace, částečné odstraňování dusíku denitrifikací a odstranění fosforu nutné z důvodu vypouštění do vod povrchových s přísnějšími požadavky z důvodu užívání vod pro vodárenské účely apod. Jedná se nejčastěji o DČOV kategorie II, doplněné např. membránovou filtrací nebo jiným dalším stupněm čištění - chemickým srážením, filtrací (pískový filtr, zemní filtr), sorpcí apod. Tyto DČOV musí být vybaveny odděleným prostorem pro akumulaci kalu. B. Průmyslové odpadní vody Tabulka 2: Emisní standardy: přípustné hodnoty znečištění pro odpadní vody vypouštěné z vybraných průmyslových a zemědělských odvětví CZ-NACE\| Průmyslový obor/ukazatel\| Jednotka\| Přípustné hodnoty "p"a) ---\|---\|---\|--- 01.00\| Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti 01.46\| Chov prasat CHSKCr\| mg/l\| 500 BSK5\| mg/l\| 100 NL\| mg/l\| 140 N-NH4+\| mg/l\| 60 N-NH4\\+ (Z)\| mg/l\| 400 Ncelk.\| mg/l\| 250 Ncelk. (Z)\| mg/l\| 500 01.47\| Chov drůbeže CHSKCr\| mg/l\| 200 BSK5\| mg/l\| 50 NL\| mg/l\| 80 N-NH4+\| mg/l\| 20 N-NH4\\+ (Z)\| mg/l\| 36 Ncelk.\| mg/l\| 40 Ncelk. (Z)\| mg/l\| 80 Pcelk.\| mg/l\| 10 05.00\| Těžba a úprava černého a hnědého uhlí 05.10\| Těžba a úprava černého uhlí pH\| -\| 6-9 NL\| mg/l\| 40 PAU\| mg/l\| 0,01 Železo\| mg/l\| 3 Mangan\| mg/l\| 1 05.20\| Těžba a úprava hnědého uhlí a lignitu pH\| -\| 6-9 NL\| mg/l\| 40 PAU\| mg/l\| 0,01 Železo\| mg/l\| 3 Mangan\| mg/l\| 1 07.00\| Těžba a úprava rud 7.10 7.29\| Těžba a úprava železných a ostatních neželezných rud1) pH\| -\| 6-9 NL\| mg/l\| 40 C10 \\- C40\| mg/l\| 3 Arsen\| mg/l\| 0,5 Měď\| mg/l\| 1 Olovo\| mg/l\| 0,5 Zinek\| mg/l\| 3 Železo\| mg/l\| 5 07.21\| Těžba a úprava uranových a thoriových rud pH\| -\| 6-9 NL\| mg/l\| 30 08.00\| Ostatní těžba a dobývání 8.11\| Dobývání kamene pro výtvarné nebo stavební účely, vápence, sádrovce, křídy a břidlice NL\| mg/l\| 40 C10 \\- C40\| mg/l\| 3 10.00\| Výroba potravinářských výrobků 10.1\| Zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků CHSKCr\| mg/l\| 200 BSK5\| mg/l\| 50 NL\| mg/l\| 80 N-NH4+\| mg/l\| 20 N-NH4+(Z)\| mg/l\| 36 Ncelk.\| mg/l\| 30 Ncelk. (Z)\| mg/l\| 50 Pcelk.\| mg/l\| 10 EL\| mg/l\| 10 10.2\| Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů pH\| -\| 6-8,5 CHSKCr\| mg/l\| 250 BSK5\| mg/l\| 50 N-NH4+\| mg/l\| 10 Ncelk.\| mg/l\| 25 Pcelk.\| mg/l\| 2 EL\| mg/l\| 10 10.3\| Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny pH\| -\| 6-8,5 CHSKCr\| mg/l\| 200 BSK5\| mg/l\| 50 NL\| mg/l\| 40 N-NH4+\| mg/l\| 20 N-NH4+(Z)\| mg/l\| 36 Ncelk.\| mg/l\| 30 Ncelk. (Z)\| mg/l\| 50 Pcelk.\| mg/l\| 10 EL\| mg/l\| 10 10.4\| Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků pH\| -\| 6-8,5 CHSKCr\| mg/l\| 250 BSK5\| mg/l\| 50 NL\| mg/l\| 40 EL\| mg/l\| 10 10.5\| Výroba mléčných výrobků pH\| -\| 6-8,5 CHSKCr\| mg/l\| 120 BSK5\| mg/l\| 30 NL\| mg/l\| 50 N-NH4+\| mg/l\| 10 N-NH4+(Z)\| mg/l\| 18 Ncelk.\| mg/l\| 30 Ncelk. (Z)\| mg/l\| 50 Pcelk.\| mg/l\| 5 EL\| mg/l\| 10 AOX\| mg/l\| 0,5 10.62\| Výroba škrobárenských výrobků pH\| -\| 6-8,5 CHSKCr\| mg/l\| 200 BSK5\| mg/l\| 50 NL\| mg/l\| 80 N-NH4+\| mg/l\| 20 N-NH4+(Z)\| mg/l\| 36 Ncelk.\| mg/l\| 30 Ncelk. (Z)\| mg/l\| 50 Pcelk.\| mg/l\| 10 10.81\| Výroba cukru (přírodního) pH\| -\| 6-8,5 CHSKCr\| mg/l\| 160 BSK5\| mg/l\| 40 NL\| mg/l\| 80 N-NH4+\| mg/l\| 10 N-NH4+(Z)\| mg/l\| 20 Ncelk.\| mg/l\| 20 Ncelk. (Z)\| mg/l\| 35 Pcelk.\| mg/l\| 10 10.89\| Výroba droždí ukazatele a přípustné hodnoty podle CZ-NACE 10.62 (Výroba škrobárenských výrobků)\| \| 10.91 10.92\| Výroba průmyslových krmiv pH\| -\| 6-8,5 CHSKCr\| mg/l\| 250 BSK5\| mg/l\| 100 Pcelk.\| mg/l\| 10 11.00\| Výroba nápojů 11.05 11.06\| Výroba piva a sladu pH\| -\| 6-8,5 CHSKCr\| mg/l\| 130 BSK5\| mg/l\| 40 NL\| mg/l\| 40 N-NH4+\| mg/l\| 10 N-NH4+(Z)\| mg/l\| 18 Ncelk.\| mg/l\| 20 Ncelk. (Z)\| mg/l\| 34 Pcelk.\| mg/l\| 5 AOX\| mg/l\| 0,5 11.07\| Stáčení minerální a pitné vodypitné vody do lahví a výroba nealkoholických nápojů pH\| -\| 6-8,5 CHSKCr\| mg/l\| 110 BSK5\| mg/l\| 25 Pcelk.\| mg/l\| 2 13.00\| Výroba textilií 13.1 13.2 13.3 13.9\| Úprava a spřádání textilních vláken a příze, tkaní, úprava a výroba textilií2) NL\| mg/l\| 40 CHSKCr\| mg/l\| 300 BSK5\| mg/l\| 50 C10 \\- C40\| mg/l\| 5 RAS\| mg/l\| 2000 Chrom šestimocný\| mg/l\| 0,3 Chrom\| mg/l\| 0,5 Měď\| mg/l\| 0,5 Nikl\| mg/l\| 0,5 Zinek\| mg/l\| 3 Železo\| mg/l\| 3 AOX\| mg/l\| 5 15.00\| Výroba usní a souvisejících výrobků 15.11\| Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin Koželužny s chromčiněním: CHSKCr\| mg/l\| 500 CHSKCr\| %\| 80 BSK5\| mg/l\| 50(2518)) NL\| mg/l\| 40(3518)) RAS\| mg/l\| 5000 N-NH4+\| mg/l\| 80(1018)) N-NH4+(Z)\| mg/l\| 150(2018)) Ncelk.\| mg/l\| 100 Ncelk. (Z)\| mg/l\| 175 Sulfidy\| mg/l\| 1,5(118)) Chrom\| mg/l\| 1 Koželužny s jiným způsobem činění (třísločinění, aldehydické činění): CHSKCr\| mg/l\| 1000 CHSKCr\| %\| 70 BSK5\| mg/l\| 100 NL\| mg/l\| 40 RAS\| mg/l\| 5000 N-NH4+\| mg/l\| 100 N-NH4+(Z)\| mg/l\| 175 Ncelk.\| mg/l\| 120 Ncelk. (Z)\| mg/l\| 200 Sulfidy\| mg/l\| 2 16.00\| Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 16.1\| Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku3) 16.2 C10 \\- C40\| mg/l\| 3 PAU\| mg/l\| 0,01 17.00\| Výroba papíru a výrobků z papíru 17.11\| Výroba vlákniny Výroba sulfitové buničiny: CHSKCr\| mg/l\| 400 CHSKCr\| kg/t\| 3019), CHSKCr (proces Magnefite)\| kg/t\| 3519), BSK5\| mg/l\| 40 BSK5\| kg/t\| 20 NL\| mg/l\| 60 NL\| kg/t\| 1,519), NL (proces Magnefite)\| kg/t\| 219), Ncelk.\| kg/t\| 0,319), Ncelk. (proces Magnefite)\| kg/t\| 0,2519), Pcelk.\| kg/t\| 0,0519), Pcelk. (proces Magnefite)\| kg/t\| 0,0719), AOX\| mg/l\| 1 AOX\| kg/t\| 1,519), Výroba sulfátové buničiny: CHSKCr\| mg/l\| 300 CHSKCr\| kg/t\| 819) BSK5\| mg/l\| 25 BSK5\| kg/t\| 5 NL\| mg/l\| 40 NL\| kg/t\| 119) Ncelk.\| kg/t\| 0,219) Pcelk.\| kg/t\| 0,0219) AOX\| mg/l\| 1 Výroba vlákniny z celulózy chemotermomechanicky nebo chemickomechanicky CHSKCr\| kg/t\| 2019) NL\| kg/t\| 0,919) Ncelk.\| kg/t\| 0,1819) Pcelk.\| kg/t\| 0,0119) Bělení buničiny sloučeninami chloru: AOX\| mg/l\| 5 AOX\| kg/t\| 1,519) Bezchlorové bělení buničiny: AOX\| mg/l\| 1 17.12\| Výroba papíru a lepenky4) CHSKCr\| mg/l\| 200 BSK5\| mg/l\| 40 (2521)) NL\| mg/l\| 40 AOX\| mg/l\| 5 AOX\| kg/t\| 0,5 Integrovaná výroba papíru a lepenky z buničiny z recyklovaných vláken bez zesvětlování21) CHSKCr\| kg/t\| 1,4 NL\| kg/t\| 0,2 Ncelk.\| kg/t\| 0,09 Pcelk.\| kg/t\| 0,00522) AOX\| kg/t\| 0,0523) Integrovaná výroba papíru a lepenky z buničiny z recyklovaných vláken se zesvětlováním21) CHSKCr\| kg/t\| 3(424)) NL\| kg/t\| 0,3 (0,424)) Ncelk.\| kg/t\| 0,1 (0,1524)) Pcelk.\| kg/t\| 0,01 (0,01524)) AOX\| kg/t\| 0,0523) Neintegrovaná výroba papíru a lepenky (s výjimkou speciálních druhů papírů)21) CHSKCr\| kg/t\| 1,5 NL\| kg/t\| 0,35 Ncelk.\| kg/t\| 0,1 (0,1525)) Pcelk.\| kg/t\| 0,012 AOX\| kg/t\| 0,0526) Neintegrovaná výroba speciálních druhů papírů papíru21) CHSKCr\| kg/t\| 5 NL\| kg/t\| 1 Ncelk.\| kg/t\| 0,4 Pcelk.\| kg/t\| 0,04 AOX\| kg/t\| 0,0526) 19.00\| Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 19.1\| Výroba koksárenských produktů pH\| -\| 6-9 NL\| mg/l\| 40 BSK5\| mg/l\| 20 CHSKCr\| mg/l\| 200 N-NH4+ \\+ N-NO2- \\+ N-NO3-\| mg/l\| 35 Fenoly\| mg/l\| 0,5 Kyanidy snadno uvolnitelné\| mg/l\| 0,1 Sulfidy\| mg/l\| 0,1 PAU\| mg/l\| 0,01 19.2\| Výroba rafinovaných ropných produktů CHSKCr\| mg/l\| 12527) BSK5\| mg/l\| 50 NL\| mg/l\| 2527) N-NH4+\| mg/l\| 20 N-NH4+(Z)\| mg/l\| 40 Ncelk.\| mg/l\| 2527) C10 \\- C40\| mg/l\| 2,527) PAU\| mg/l\| 0,01 Olovo\| mg/l\| 0,0327) Kadmium\| mg/l\| 0,00827) Nikl\| mg/l\| 0,127) Rtuť\| mg/l\| 0,00127) Benzen\| mg/l\| 0,0527) 20.00\| Výroba chemických látek a chemických přípravků 20.12\| Výroba barviv a pigmentů 5) pH\| -\| 6-9 CHSKCr\| mg/l\| 40 BSK5\| mg/l\| 15 RL\| mg/l\| 4000 RAS\| mg/l\| 3500 NL\| mg/l\| 30 N-NH4+\| mg/l\| 4 Fluoridy\| mg/l\| 9 Sírany\| mg/l\| 3000 Železo\| mg/l\| 8 Výroba organických barviv: BSK5\| %\| 40 CHSKCr\| %\| 80 RAS\| kg/t\| 1250 Výroba oxidu titaničitého sulfátovým procesem:\| \| pH\| -\| 7-10 NL\| mg/l\| 30 Železo\| mg/l\| 8 Sírany\| kg/t\| 550 Výroba oxidu titaničitého chloridovým způsobem27a) pH\| mg/l\| 7-10 NL\| mg/l\| 30 železo\| mg/l\| 8 chloridy\| kg/t\| 13027b) chloridy\| kg/t\| 22827c) chloridy\| kg/t\| 33027d) 20.13\| Výroba jiných základních anorganických chemických látek Výroba sloučenin síry (mimo kyseliny sírové): RAS\| kg/t\| 150 Amalgamová elektrolýza:6) RAS\| kg/t Cl2\| 100 Volný chlor (vyjádřený jako Cl2)\| mg/l\| 0,228) 20.14\| Výroba jiných základních organických chemických látek7) Organické syntézy: CHSKCr\| mg/l\| 500 BSK5\| mg/l\| 80 RAS\| mg/l\| 1000 Výroba epichlorhydrinu: CHSKCr\| kg/t\| 60 RAS\| kg/t\| 1800 AOX\| kg/t\| 0,5 Výroba etylalkoholu kvašením:\| \| ukazatele a přípustné hodnoty podle CZ-NACE 10.62 (Výroba škrobárenských výrobků)\| \| 20.15\| Výroba hnojiv a dusíkatých sloučenin Výroba hnojiv (kromě draselných):8) RAS\| mg/l\| 1500 RAS\| kg/t\| 85 N-NH4+\| mg/l\| 30 N-NO3-\| mg/l\| 50 Pcelk.\| mg/l\| 10 Fluoridy\| mg/l\| 20 20.16\| Výroba plastů v primárních formách Výroba organických pryskyřic: CHSKCr\| %\| 65 BSK5\| %\| 90 RAS\| kg/t\| 170 20.3\| Výroba nátěrových barev laků a jiných nátěrových materiálů, tiskařských barev a tmelů CHSKCr\| mg/l\| 200 BSK5\| mg/l\| 30 20.4\| Výroba mýdel a detergentů, čisticích a leštících prostředků, parfémů a toaletních přípravků CHSKCr\| mg/l\| 250 BSK5\| mg/l\| 50 Tenzidy aniontové\| mg/l\| 10 Pcelk.\| mg/l\| 3 20.52 20.59\| Výroba klihů a želatiny\| pH\| -\| 6-8,5 CHSKCr\| mg/l\| 250 BSK5\| mg/l\| 50 N-NH4+\| mg/l\| 10 Ncelk.\| mg/l\| 30 Pcelk.\| mg/l\| 3 EL\| mg/l\| 10 20.6\| Výroba syntetických vláken (polyamidových, polyesterových, viskózových) CHSKCr\| mg/l\| 300 BSK5\| mg/l\| 60 21.00\| Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 21.1 21.2\| Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků CHSKCr\| mg/l\| 250 BSK5\| mg/l\| 40 RAS\| kg/t\| 350 AOX\| mg/l\| 0,5 PAU\| mg/l\| 0,01 23.00\| Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 23.1\| Výroba skla a skleněných výrobků CHSKCr\| mg/l\| 150 (130 29)) NL\| mg/l\| 40 Fluoridy\| mg/l\| 16 (6 29)) N-NH4+\| mg/l\| 8 29) Sírany\| mg/l\| 1000 29) Arsen\| mg/l\| 1,5 (0,3 29)) Olovo\| mg/l\| 1 (0,3 29)) Baryum\| mg/l\| 5 (3 29)) Antimon\| mg/l\| 0,529) Zinek\| mg/l\| 0,5 29) Měď\| mg/l\| 0,3 29) Chrom\| mg/l\| 0,3 29) Kadmium\| mg/l\| 0,05 29) Cín\| mg/l\| 0,5 29) Nikl\| mg/l\| 0,5 29) Bor\| mg/l\| 3 29) 23.2\| Výroba žáruvzdorných výrobků CHSKCr\| mg/l\| 150 NL\| mg/l\| 40 23.31 23.4\| Výroba keramických obkládaček a dlaždic a výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků (kromě výrobků pro stavební účely) CHSKCr\| mg/l\| 150 NL\| mg/l\| 40 23.99\| Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j. n. Výroba termomechanických vláken: CHSKCr\| mg/l\| 250 CHSKCr\| kg/t\| 50 BSK5\| mg/l\| 40 BSK5\| kg/t\| 15 NL\| mg/l\| 50 Výroba chemitermomechanických vláken:\| CHSKCr\| mg/l\| 500 CHSKCr\| kg/t\| 100 BSK5\| mg/l\| 50 BSK5\| kg/t\| 20 NL\| mg/l\| 60 24.00\| Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 24.1\| Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků (kromě pásky za studena), tváření výrobků za tepla9) pH\| -\| 6-9 NL\| mg/l\| 40 (3030)) C10 \\- C40\| mg/l\| 3 CHSKCr\| mg/l\| 10030) N-NH4+\| mg/l\| 1530) Kyanidy snadno uvolnitelné\| mg/l\| 0,130) Mangan\| mg/l\| 1 Železo\| mg/l\| 3 Zinek\| mg/l\| 230) Olovo\| mg/l\| 0,530) Nikl\| mg/l\| 0,530) Chromcelk.\| mg/l\| 0,530) PAU\| mg/l\| 0,0130) 24.2\| Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů a souvisejících potrubních tvarovek ukazatele a přípustné hodnoty podle CZ-NACE 24.1 (Výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla)\| \| 24.3\| Jiné hutní zpracování železa a oceli ukazatele a přípustné hodnoty podle CZ-NACE 24.1 (Výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla)\| \| 24.4\| Výroba a hutní zpracování drahých a neželezných kovů10) pH\| -\| 6-9 NL\| mg/l\| 30 C10 \\- C40\| mg/l\| 3 AOX\| mg/l\| 2 Hliník\| mg/l\| 3 Chrom\| mg/l\| 0,5 Měď\| mg/l\| 0,5 Nikl\| mg/l\| 0,5 Olovo\| mg/l\| 0,5 Zinek\| mg/l\| 2 Výroba kryolitu: RAS\| mg/l\| 150 24.51\| Výroba odlitků z litiny ukazatele a přípustné hodnoty podle CZ-NACE 24.1 (Výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla)\| \| 24.52\| Výroba odlitků z oceli ukazatele a přípustné hodnoty podle CZ-NACE 24.1 (Výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla)\| \| 24.53\| Výroba odlitků z lehkých neželezných kovů ukazatele a přípustné hodnoty podle CZ NACE 24.4 (Výroba a hutní zpracování drahých a neželezných kovů)\| \| 24.54\| Výroba odlitků z ostatních neželezných kovů ukazatele a přípustné hodnoty podle CZ NACE 24.4 (Výroba a hutní zpracování drahých a neželezných kovů)\| \| 25.00\| Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 25.61\| Povrchová úprava a zušlechťování kovů Povrchová úprava kovů včetně plastů:11) pH\| -\| 6-9 CHSKCr\| mg/l\| 300 NL\| mg/l\| 30 N-NO2-\| mg/l\| 5 Pcelk.\| mg/l\| 3 C10 \\- C40\| mg/l\| 2 AOX\| mg/l\| 2 Fluoridy\| mg/l\| 20 Sulfidy\| mg/l\| 1 Kyanidy celkové\| mg/l\| 1 Kyanidy snadno uvolnitelné\| mg/l\| 0,1 Celkový zbytkový chlor\| \| Arsen\| mg/l\| 0,5 Cín\| mg/l\| 2 Kobalt\| mg/l\| 1 Hliník\| mg/l\| 2 Chrom\| mg/l\| 0,5 Chrom šestimocný\| mg/l\| 0,1 Měď\| mg/l\| 0,5 Molybden\| mg/l\| 1 Nikl\| mg/l\| 0,8 Olovo\| mg/l\| 0,5 Rtuť\| mg/l\| 0,05 Selen\| mg/l\| 0,1 Stříbro\| mg/l\| 0,1 Zinek\| mg/l\| 2 Železo\| mg/l\| 2 Tepelná úprava kovů: pH\| -\| 6-9 NL\| mg/l\| 30 N-NO2-\| mg/l\| 5 Pcelk.\| mg/l\| 3 C10 \\- C40\| mg/l\| 2 Kyanidy celkové\| mg/l\| 1 Kyanidy snadno uvolnitelné\| mg/l\| 0,1 Celkový zbytkový chlor\| \| Baryum\| mg/l\| 2 Chrom\| mg/l\| 0,5 Chrom šestimocný\| mg/l\| 0,1 Železo\| mg/l\| 2 Smaltování: pH\| -\| 6-9 NL\| mg/l\| 30 Pcelk.\| mg/l\| 3 C10 \\- C40\| mg/l\| 2 AOX\| mg/l\| 2 Baryum\| mg/l\| 2 Kadmium\| mg/l\| 0,2 Kobalt\| mg/l\| 1 Chrom\| mg/l\| 0,5 Chrom šestimocný\| mg/l\| 0,1 Měď\| mg/l\| 0,5 Molybden\| mg/l\| 1 Olovo\| mg/l\| 0,5 Zinek\| mg/l\| 2 Železo\| mg/l\| 2 Lakování: pH\| -\| 6-9 NL\| mg/l\| 50 Pcelk.\| mg/l\| 3 C10 \\- C40\| mg/l\| 2 AOX\| mg/l\| 2 Baryum\| mg/l\| 2 Kadmium\| mg/l\| 0,2 Chrom\| mg/l\| 0,5 Chrom šestimocný\| mg/l\| 0,1 Měď\| mg/l\| 0,5 Olovo\| mg/l\| 0,5 Zinek\| mg/l\| 2 Železo\| mg/l\| 2 25.62\| Všeobecné strojírenské činnosti Obrábění: pH\| -\| 6-9 NL\| mg/l\| 50 N-NH4+\| mg/l\| 30 Pcelk.\| mg/l\| 3 C10 \\- C40\| mg/l\| 2 AOX\| mg/l\| 2 Kadmium\| mg/l\| 0,2 Železo\| mg/l\| 2 27.00\| Výroba elektrických zařízení \| Výroba elektrických strojů a zařízení (elektrotechnická výroba)12): pH\| -\| 6-9 CHSKCr\| mg/l\| 300 NL\| mg/l\| 20 N-NH4+\| mg/l\| 30 N-NO2-\| mg/l\| 2 Pcelk.\| mg/l\| 3 C10 \\- C40\| mg/l\| 2 AOX\| mg/l\| 2 Fluoridy\| mg/l\| 20 Sulfidy\| mg/l\| 1 Kyanidy celkové\| mg/l\| 1 Kyanidy snadno uvolnitelné\| mg/l\| 0,1 Celkový zbytkový chlor\| \| Arsen\| mg/l\| 0,5 Cín\| mg/l\| 2 Kadmium\| mg/l\| 0,2 Chrom\| mg/l\| 0,5 Chrom šestimocný\| mg/l\| 0,1 Měď\| mg/l\| 0,5 Molybden\| mg/l\| 1 Nikl\| mg/l\| 0,5 Olovo\| mg/l\| 0,5 Rtuť\| mg/l\| 0,05 Selen\| mg/l\| 0,1 Stříbro\| mg/l\| 0,1 Zinek\| mg/l\| 2 Železo\| mg/l\| 2 Mangan\| \| Lithium\| \| 35.00\| Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 35.11 35.30.1\| Výroba elektřiny a tepla13) pH\| -\| 6-10 NL\| mg/l\| 40 RAS\| mg/l\| 1500 C10 \\- C40\| mg/l\| 1 Odkaliště popele: pH\| -\| 6-10 NL\| mg/l\| 40 RAS\| mg/l\| 2000 Čistírna odpadních vod z odsíření: pH\| -\| 6-10 NL\| mg/l\| 40 RAS\| mg/l\| 15000 38.00\| Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití 38.20\| Odstraňování odpadů Spalování odpadů a spoluspalování odpadů:14) pH\| -\| 6,5-8,5 NL\| mg/l\| 30 Rtuť\| mg/l\| 0,03 Kadmium\| mg/l\| 0,05 Thallium\| mg/l\| 0,05 Arsen\| mg/l\| 0,15 Olovo\| mg/l\| 0,2 Chrom\| mg/l\| 0,5 Měď\| mg/l\| 0,5 Nikl\| mg/l\| 0,5 Zinek\| mg/l\| 1,5 Součet dioxinů a furanů15)\| ng/l\| 0,3 52.00\| Skladování a vedlejší činnosti v dopravě 52.10\| Skladování Distribuční sklady ropných látek: CHSKCr\| mg/l\| 250 NL\| mg/l\| 50 C10 \\- C40\| mg/l\| 5 PAU\| mg/l\| 0,01 75.00\| Veterinární činnosti \| Kafilérie: pH\| -\| 6,5-8,5 CHSKCr\| mg/l\| 200 BSK5\| mg/l\| 40 NL\| mg/l\| 40 EL\| mg/l\| 10 N-NH4+\| mg/l\| 40 N-NH4+ (Z)\| mg/l\| 75 Ncelk.\| mg/l\| 60 Ncelk. (Z)\| mg/l\| 105 Pcelk.\| mg/l\| 10 86.00 87.00\| Zdravotní a sociální péče16) \| Celkový zbytkový chlor\| -\| 17) a) Uváděné přípustné hodnoty „p“ koncentrací a účinností čištění nejsou roční průměry a mohou být překročeny v povolené míře podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení, pokud není dále uvedeno jinak. Vodoprávní úřad stanoví typ vzorku podle poznámky 2) k tabulce v příloze č. 4 k tomuto nařízení. 1) Hodnoty přípustných koncentrací a poměrných množství vypouštěného kadmia při těžbě zinku jsou uvedeny v tabulce 3 bod 2.1 této přílohy. 2) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěného trichlorbenzenu jsou uvedeny v tabulce 3 bod 14.4 této přílohy. 3) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěného pentachlorfenolu při ošetřování dřeva jsou uvedeny v tabulce 3 bod 6.5 této přílohy. 4) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěné rtuti jsou uvedeny v tabulce 3 bod 1.2.9. této přílohy. 5) Hodnoty přípustných koncentrací a poměrných množství vypouštěného kadmia při výrobě pigmentů jsou uvedeny v tabulce 3 bod 2.3 této přílohy. 6) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěné rtuti jsou uvedeny v tabulce 3 bod 1.1 této přílohy. 7) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěných zvlášť nebezpečných závadných látek jsou uvedeny v tabulce 3 této přílohy. 8) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěného kadmia při výrobě fosforečných hnojiv jsou uvedeny v tabulce 3 bod 2.7 této přílohy. 9) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěné rtuti při výrobě oceli jsou uvedeny v tabulce 3 bod 1.2.10 této přílohy. 10) Hodnoty přípustných koncentrací a poměrných množství vypouštěné rtuti jsou uvedeny v tabulce 3 bod 1.2.7 a kadmia v tabulce 3 bod 2.1 této přílohy. 11) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěného kadmia pro elektrolytické pokovování jsou uvedeny v tabulce 3 bod 2.6 této přílohy. 12) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěného kadmia pro výrobu galvanických článků a baterií jsou uvedeny v tabulce 3 bod 2.5 této přílohy. 13) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěné rtuti ze zařízení spalujících uhlí jsou uvedeny v tabulce 3, bod 1.2.11 této přílohy. 14) U spaloven odpadů a zařízení na spoluspalování odpadů jde o odpadní vody z čištění plynů. Limitní hodnoty koncentrací budou pokládány za splněné, pokud a) pro nerozpuštěné látky 95 % denně (bodově) měřených hodnot nebo měření reprezentativních vzorků úměrných průtoku za 24 hodin nepřekročí limitní hodnotu 30 mg/l a žádná hodnota nepřekročí 45 mg/l, b) pro těžké kovy a arsen žádná hodnota v reprezentativních vzorcích úměrných průtoku za 24 hodin odebíraných s četností nejméně jednou za měsíc nepřekročí limitní hodnotu koncentrace a c) pro dioxiny a furany měřené každých 6 měsíců, první rok provozu každé 3 měsíce, nepřekročí žádná měřená hodnota limitní hodnotu koncentrace. Limitní hodnoty musejí být dodrženy v místě, ve kterém jsou odpadní vody ze zařízení na čištění spalin obsahující uvedené látky vypouštěny ze spalovacího nebo spoluspalovacího zařízení do vodního prostředí. Pokud jsou odpadní vody z čištění spalin čištěny mimo spalovací nebo spoluspalovací zařízení v čistírně odpadních vod určené k čištění pouze tohoto druhu odpadních vod, limitní hodnoty se uplatňují na odtoku z této čistírny odpadních vod. Pokud jsou odpadní vody z čištění odpadních plynů čištěny v místě svého vzniku společně s odpadními vodami z jiných zdrojů ve spalovacím zařízení, provádí provozovatelprovozovatel měření a) v toku odpadních vod z procesů čištění odpadních plynů před příjmem do společného zařízení na čištění odpadních vod, b) v toku či tocích ostatních odpadních vod před jejich příjmem do společného zařízení na čištění odpadních vod, nebo c) v bodě konečného vypouštění odpadních vod po čištění ze zařízení na spalování odpadu nebo zařízení na spoluspalování odpadu. Pokud jsou odpadní vody z čištění spalin čištěny v místě nebo mimo místo svého vzniku společně s jinými odpadními vodami, musejí být limitní hodnoty bilančně přepočteny. V povolení se stanoví provozní kontinuální kontrolní měření odpadních vod, a to alespoň pH, teploty a průtoku. 15) Součet dioxinů a furanů je součet množství jednotlivých látek, násobený těmito koeficienty ekvivalentu toxicity: 2,3,7,8-tetrachlordibenzodioxin (TCDD)\| 1 ---\|--- 1,2,3,7,8-pentachlordibenzodioxin (PeCDD)\| 0,5 1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD)\| 0,1 1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzodioxin (HxCDD)\| 0,1 1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD)\| 0,1 1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzodioxin (HxCDD)\| 0,01 oktachlordibenzodioxin (OCDD)\| 0,001 2,3,7,8-tetrachlordibenzofuran (TCDF)\| 0,1 2,3,4,7,8-pentachlordibenzofuran (PeCDF)\| 0,5 1,2,3,7,8-pentachlordibenzofuran (PeCDF)\| 0,05 1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF)\| 0,1 1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzofuran (HxCDF)\| 0,1 1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF)\| 0,1 2,3,4,6,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF)\| 0,1 1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzofuran (HpCDF)\| 0,01 1,2,3,4,7,8,9-heptachlordibenzofuran (HpCDF)\| 0,01 oktachlordibenzofuran (OCDF)\| 0,001 16) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěné rtuti ze stomatologických zařízení jsou uvedeny v tabulce 3 bod 1.2.13.1. této přílohy. 17) Pouze sledovat. 18) Hodnota přípustné koncentrace platí podle Prováděcího rozhodnutí Komise o BAT 2013/84/EU pro závody na čištění kůží a kožek se zpracovatelskou kapacitou větší než 12 t za den hotového produktu. 19) Hodnoty přípustných koncentrací platí podle Prováděcího rozhodnutí Komise o BAT 2014/687/EU pro závody na výrobu buničiny, papíru a lepenky. Hodnota přípustné koncentrace je vyjádřena jako roční průměr. Hodnota vyjádřená v kg/t je vztažena na tunu vyrobené vzduchosuché buničiny o suchosti 90 % nebo na tunu papíru nebo lepenky. 20) Nelze-li kvůli požadavkům na kvalitu (např. vysokou bělost) použít biologicky rozložitelná nebo odstranitelná chelatační činidla, mohou být emise celkového dusíku vyšší než uvedená limitní hodnota a měly by být vyhodnoceny zvlášť pro každý jednotlivý případ. 21) Hodnoty přípustných koncentrací platí podle Prováděcího rozhodnutí Komise o BAT 2014/687/EU pro závody na výrobu papíru nebo lepenky při výrobní kapacitě větší než 20 t za den. Hodnoty přípustné koncentrace jsou vyjádřeny jako roční průměr. Ten je dán jako průměr všech denních průměrů vypočítaných v průběhu jednoho roku, vážený podle denního objemu výroby a vyjádřený jako hmotnost emitovaných látek na jednotku hmotnosti vyrobených či vzniklých výrobků nebo materiálů. 22) V provozech s průtokem odpadní vody 5 až 10 m3/t hodnota přípustné koncentrace činí 0,008 kg/t. 23) Hodnota přípustné koncentrace platná pro výrobu pevného papíru za mokra. 24) Hodnota přípustné koncentrace platná pro výrobu hygienického papíru. 25) Hodnota přípustné koncentrace platná pro výrobu tenkého papíru. 26) Hodnota přípustné koncentrace platná pro výrobu dekorativního papíru a pevného papíru za mokra. 27) Hodnota koncentrace je vyjádřena jako roční průměr. Platí podle Prováděcího rozhodnutí Komise o BAT 2014/738/EU pro rafinaci minerálních olejů a plynů. 27a) V případě použití více než 1 druhu rudy se uvedené mezní hodnotymezní hodnoty emisí uplatní úměrně k používanému množství těchto rud. 27b) Při užívání neutrálního rutilu. 27c) Při užívání syntetického rutilu. 27d) Při užívání strusky. 28) Hodnota přípustné koncentrace platí podle Prováděcího rozhodnutí Komise o BAT 2013/732/EU pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů. 29) Hodnota přípustné koncentrace platí podle Prováděcího rozhodnutí Komise o BAT 2012/134/EU pro závody na výrobu skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t za den a pro závody na tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken, o kapacitě větší než 20 t za den. 30) Hodnota přípustné koncentrace platí podle Prováděcího rozhodnutí Komise o BAT 2012/135/EU pro závody na výrobu surového železa nebo oceli (primární nebo sekundární tavení) včetně plynulého odlévání s kapacitou překračující 2,5 t za hodinu. 31) Tyto úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) neplatí pro závody vyrábějící rozpustnou buničinu a na výrobu speciální buničiny pro chemické použití. Značky a zkratky: CZ-NACE klasifikace ekonomických činnostíčinností vydaná Českým statistickým úřadem CHSKCr chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodou BSK5 biochemická spotřeba kyslíku pětidenní s potlačením nitrifikace NL nerozpuštěné látky RAS rozpuštěné anorganické soli C10 - C40 uhlovodíky C10 - C40 EL extrahovatelné látky N-NH4+ amoniakální dusík N-NO2- dusitanový dusík N-NO3- dusičnanový dusík Ncelk. celkový dusík Pcelk. celkový fosfor AOX adsorbovatelné organicky vázané halogeny PAU polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako součet koncentrací šesti sloučenin: fluoranthen, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[a]pyren, benzo[ghi]perylen a indeno[1,2,3-cd]pyren. Pro účely ohlašování prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností podle § 126 odst. 6 zákona se uvádějí i koncentrace jednotlivých výše uvedených látek. Z hodnota platí pro období, ve kterém je teplota odpadní vody na odtoku z biologického stupně nižší než 12°C; teplota odpadní vody se pro tento účel považuje za nižší než 12°C, pokud z 5 měření provedených v průběhu dne byly alespoň ve 2 měřeních zjištěny teploty nižší než 12°C BAT Best Available Techniques (Nejlepší dostupné techniky) BREF BAT Reference Document (Referenční dokument o BAT) % minimální účinnost čištění kg/t roční poměrné množství vypouštěného znečištění v kg na tunu vyrobeného produktu C. Odpadní vody s obsahem uvedených zvlášť nebezpečných závadných látek Tabulka 3: Emisní standardy: přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod s obsahem uvedených zvlášť nebezpečných závadných látek: 1\\. rtuť, 2. kadmium, 3. hexachlorcyklohexan (HCH), 4. Tetrachlormethan (CCl4), 5. DDT, 6. pentachlorfenol (PCP) a jeho soli, 7. aldrin, dieldrin, endrin a isodrin (driny), 8. hexachlorbenzen (HCB), 9. hexachlorbutadien (HCBD), 10. trichlormethan (chloroform, CHCl3 ), 11. 1,2-dichlorethan (EDC), 12. trichlorethen (trichlorethylen, TRI), 13. Tetrachlorethen ( perchlorethylen, PER), 14. Trichlorbenzen (TCB) Pořadí\| Látka, průmyslové odvětví a druh výroby\| Přípustné hodnotya) ---\|---\|--- g/t\| mg/lb) 1.\| Rtuť(chemický prvek rtuť a rtuť obsažená ve všech jejích sloučeninách a směsích 1.1\| Výroba chloru a alkalických hydroxidů elektrolýzou 1.1.1\| Technologie s recyklovanou solankou3) Výpusti z výroby chloru1) měsíční průměr\| 0,5\| denní průměr\| 2\| Odpadní vody2) měsíční průměr\| 1\| 0,05 denní průměr\| 4\| 0,2 1.1.2\| Technologie se „ztracenou“ solankou3) Odpadní vody2) měsíční průměr\| 5\| 0,05 denní průměr\| 20\| 0,2 1.2\| Výroby jiné než 1.1 1.2.1\| Použití rtuti jako katalyzátoru při výrobě vinylchloridu4) měsíční průměr\| 0,1\| 0,05 denní průměr\| 0,2\| 0,1 1.2.2\| Použití rtuti jako katalyzátoru ve výrobách chemického průmyslu (mimo 1.2.1)5) měsíční průměr\| 5 000\| 0,05 denní průměr\| 10 000\| 0,1 1.2.3\| Výroba rtuťových katalyzátorů pro výrobu vinylchloridu5) měsíční průměr\| 700\| 0,05 denní průměr\| 1 400\| 0,1 1.2.4\| Výroba organických a anorganických sloučenin rtuti (mimo 1.2.3)5) měsíční průměr\| 50\| 0,05 denní průměr\| 100\| 0,1 1.2.5\| Výroba galvanických článků obsahujících rtuť5) měsíční průměr\| 30\| 0,05 denní průměr\| 60\| 0,1 1.2.6\| Závody na regeneraci rtuti a metalurgie barevných kovů měsíční průměr\| \| 0,05 denní průměr\| \| 0,1 1.2.7\| Extrakce a rafinace neželezných kovů měsíční průměr\| \| 0,05 denní průměr\| \| 0,1 1.2.8\| Úpravny toxických odpadů s obsahem rtuti měsíční průměr\| \| 0,05 denní průměr\| \| 0,1 1.2.9\| Výroba papíru6) měsíční průměr\| \| 0,05 denní průměr\| \| 0,1 1.2.10\| Výroba oceli6)\| \| měsíční průměr\| \| 0,01 denní průměr\| \| 0,02 1.2.11\| Elektrárny spalující uhlí6) měsíční průměr\| \| 0,01 denní průměr\| \| 0,02 1.2.12\| Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, neuvedené v tab. 2a a 2b, s vypouštěním nad 7,5 kg/rok6) měsíční průměr\| \| 0,05 denní průměr\| \| 0,1 1.2.13 1.2.13.1 1.2.13.2\| Malé a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním pod 7,5 kg/rok Stomatologická zařízení\| \| minimální procento účinnosti separátoru amalgamu pro rtuť stanovené výrobcem separátoru\| \| 95% Ostatní malé průmyslové zdroje\| \| přípustná hodnota „p“\| \| 0,05 a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. b) V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnotyMezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy. 1) Hodnoty platné pro rtuť obsaženou ve výpusti z výrobní jednotky chloru. 2) Hodnoty platné pro celkové množství rtuti ve všech rtuť obsahujících vodách vypouštěných z lokality závodu. 3) Přípustné hodnoty poměrného množství rtuti jsou uvedeny v g/t instalované výrobní kapacity chloru. Množství rtuti vypouštěné za měsíc se počítá jako součet denních množství v daném měsíci. 4) Přípustné hodnoty poměrného množství rtuti jsou uvedeny v g/t instalované výrobní kapacity vinylchloridu. 5) Přípustné hodnoty poměrného množství jsou uvedeny v g/t zpracované rtuti. 6) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitůemisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vodzneškodňování odpadních vod. Pořadí\| Látka, průmyslové odvětví a druh výroby\| Přípustné hodnotya) ---\|---\|--- g/t\| mg/lb)\| 2.\| Kadmium(chemický prvek kadmium a kadmium obsažené ve všech jeho sloučeninách a směsích) 2.1\| Těžba zinku, rafinace olova a zinku a metalurgie kadmia a neželezných kovů\| měsíční průměr\| \| 0,2 denní průměr\| \| 0,4 2.2\| Výroba sloučenin kadmia1)\| měsíční průměr\| 500\| 0,2 denní průměr\| 1 000\| 0,4 2.3\| Výroba pigmentů1)\| měsíční průměr\| 300\| 0,2 denní průměr\| 600\| 0,4 2.4\| Výroba stabilizátorů1)\| měsíční průměr\| 500\| 0,2 denní průměr\| 1 000\| 0,4 2.5\| Výroba galvanických článků a baterií1)\| měsíční průměr\| 1 500\| 0,2 denní průměr\| 3 000\| 0,4 2.6\| Galvanické pokovování1)\| měsíční průměr\| 300\| 0,2 denní průměr\| 600\| 0,4 2.7\| Výroba kyseliny fosforečné a/nebo fosforečných hnojiv z fosfátových hornin\| měsíční průměr\| \| 0,2 denní průměr\| \| 0,4 2.8\| Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, neuvedené v tabulce 2, s vypouštěním nad 10 kg/rok2)\| měsíční průměr\| \| 0,2 denní průměr\| \| 0,4 a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. b) V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu (tj. spotřebovaného kadmia). Jestliže nelze zjistit množství zpracovaného kadmia, může být monitorovací postup založen na výrobní kapacitě kadmia stanoveném v povolení. Mezní hodnotyMezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy. 1) Přípustné hodnoty poměrného množství kadmia jsou uvedeny v g/t zpracovaného kadmia. 2) Uváděné přípustné hodnoty jsou nepřekročitelné („m“). Pořadí\| Látka, průmyslové odvětví a druh výroby\| Přípustné hodnoty a), 1) ---\|---\|--- g/t\| mg/l b), c)\| 3.\| Hexachlorcykohexan (HCH) 2) 3.1\| Výroba HCH 3)\| měsíční průměr\| 2\| 2 denní průměr\| 4\| 4 3.2\| Extrakce lindanu 4), 5)\| měsíční průměr\| 4\| 2 denní průměr\| 8\| 4 3.3\| Výroba HCH s extrakcí lindanu3)\| měsíční průměr\| 5\| 2 denní průměr\| 10\| 4 3.4\| Zpracování lindanu 6), 7)\| měsíční průměr\| 0\| 0 denní průměr\| 0\| 0 a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. b) V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnotyMezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy. c) Mezní hodnotyMezní hodnoty koncentrace (měsíční průměr koncentrace HCH vážený průtokem). 1) Přípustné hodnoty se vztahují na celkové množství všech izomerů HCH obsažených ve všech odpadních vodách pocházejících z místa průmyslového závodu. 2) HCH značí izomery 1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexanu. 3) Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorcyklohexanu jsou uvedeny v g/t vyrobeného HCH. 4) Lindan je produkt obsahující nejméně 99% γ-HCH; extrakce je separace lindanu ze směsi izomerů HCH. 5) Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorcyklohexanu jsou uvedeny v g/t zpracovaného HCH. 6) Zpracování lindanu na prostředky pro ochranu rostlin, dřeva a lan při respektování nejlepších dostupných technik ve výrobě. 7) Přípustné jsou pouze technologie neprodukující odpadní vody. Pořadí\| Látka, průmyslové odvětví a druh výroby\| Přípustné hodnotya) ---\|---\|--- g/t\| mg/lb)\| 4.\| Tetrachlormethan (CCl4)1) 4.1\| Výroba tetrachlormethanu perchlorací s promýváním2)\| měsíční průměr\| 40\| 1,5 denní průměr\| 80\| 3 4.2\| Výroba tetrachlormethanu perchlorací bez promývání2)\| měsíční průměr\| 2,5\| 1,5 denní průměr\| 5\| 3 4.3\| Výroba chlormethanů chlorováním methanu3) a z methanolu4)\| měsíční průměr\| 10\| 1,5 denní průměr\| 20\| 3 4.4\| Výroba fluorchloruhlovodíků (freonů)5),6)\| měsíční průměr\| 20\| 1 denní průměr\| 40\| 2 4.5\| Závody používající tetrachlormethan jako rozpouštědlo, s vypouštěním nad 30 kg/rok5),7)\| měsíční průměr\| 20\| 1 denní průměr\| 40\| 2 4.6\| Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním pod 30 kg/rok5),8),9)\| přípustná hodnota „p“\| \| 1 a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. b) V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnotyMezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy. 1) Vzhledem k těkavosti tetrachlormethanu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem tetrachlormethanu v kontaktu s ovzduším, vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody. 2) Přípustné hodnoty poměrného množství tetrachlormethanu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity tetrachlormethanu a tetrachlorethenu. 3) Včetně vysokotlakého elektrolytického vyvíjení chloru. 4) Přípustné hodnoty poměrného množství tetrachlormethanu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity chlormethanů. 5) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. 6) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity fluorchloruhlovodíků. 7) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové spotřeby tetrachlormethanu. 8) Přípustná hodnota koncentrace je uvedena jako AOX v mg/l. 9) Jedná se zejména o použití tetrachlormethanu jako rozpouštědla v průmyslových prádelnách a čistírnách. Pořadí\| Látka, průmyslové odvětví a druh výroby\| Přípustné hodnotya),1) ---\|---\|--- g/t\| mg/lb)\| 5.\| DDT2) 5.1.1 5.1.2\| Výroba DDT\| měsíční průměr\| 8\| 0,7 denní průměr\| 16\| 1,3 Zpracování DDT na místě výroby3)\| \| měsíční průměr\| 4\| 0,2 denní průměr\| 8\| 0,4 5.2\| Zpracování DDT mimo místo výroby3),5)\| měsíční průměr\| 0\| 0 denní průměr\| 0\| 0 5.3\| Průmyslová výroba dikofolu4),5)\| měsíční průměr\| 1\| 0,2 denní průměr\| 2\| 0,4 a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. b) V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnotyMezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy. 1) U nových závodů již musejí nejlepší dostupné techniky ve výrobě umožnit dosáhnout emisních standardůemisních standardů nižších než I g/t vyrobených látek. 2) Přípustné hodnoty se vztahují na sumu izomerů a kongenerů DDT: 1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethan, 1,1,1-trichlor-2-(o-chlorfenyl)-2-(p-chlorfenyl)ethan, 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethen a 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethan. 3) Přípustné hodnoty poměrného množství jsou uvedeny v g/t vyrobeného nebo zpracovaného DDT. 4) Přípustné hodnoty poměrného množství jsou uvedeny v g/t vyrobeného dikofolu. 5) Přípustné jsou pouze technologie neprodukující odpadní vody. Pořadí\| Látka, průmyslové odvětví a druh výroby\| Přípustné hodnotya) ---\|---\|--- g/t\| mg/lb)\| 6.\| Pentachlorfenol (PCP) a jeho soli 6.1\| Výroba pentachlorfenolátu sodného hydrolýzou hexachlorbenzenu1)\| měsíční průměr\| 25\| 1 denní průměr\| 50\| 2 6.2\| Výroba pentachlorfenolátu sodného zmýdelňováním1),2)\| \| měsíční průměr\| 25\| 1 denní průměr\| 50\| 2 6.3\| Výroba pentachlorfenolu chlorací2),3)\| měsíční průměr\| 25\| 1 denní průměr\| 50\| 2 6.4\| Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 3 kg/rok2)\| měsíční průměr\| \| 1 denní průměr\| \| 2 6.5\| Použití pentachlorfenolu a jeho solí k ošetřování dřeva, s vypouštěním pod 3 kg/rok2)\| přípustná hodnota „p“\| \| 1 a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. b) V povolení stanovené mezní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnotyMezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy. 1) Přípustné hodnoty poměrného množství pentachlorfenolu jsou uvedeny v g/t výrobní kapacity pentachlorfenolátu sodného. 2) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. 3) Přípustné hodnoty poměrného množství pentachlorfenolu jsou uvedeny v g/t výrobní kapacity pentachlorfenolu. Pořadí\| Látka, průmyslové odvětví a druh výroby\| Přípustné hodnotya),1) ---\|---\|--- g/t\| mg/lb)c)\| 7.\| Aldrin2), dieldrin3), endrin4) a isodrin5) (driny) 7.1\| Výroba aldrinu a/nebo dieldrinu a/nebo endrinu včetně zpracování těchto látek na stejném místě6)\| měsíční průměr\| 3\| 0,002 denní průměr\| 15\| 0,018) 7.2\| Zpracování těchto látek mimo místo výroby7)\| měsíční průměr\| 3\| 0,002 denní průměr\| 15\| 0,01 a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. b) V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnotyMezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy. c) U těchto hodnot se počítá s celkovým množstvím vod prošlého zařízením (výrobní jednotkou). 1) Uvedené přípustné hodnoty platí pro celkové množství vypouštěného aldrinu, dieldrinu a endrinu. Jestliže odpadní voda z výroby, zpracování nebo použití aldrinu a/nebo dieldrinu a/nebo endrinu obsahují též isodrin, uplatní se přípustné hodnoty na celkové množství vypouštěného aldrinu, dieldrinu, endrinu a isodrinu. 2) Aldrin je chemická sloučenina C12H8Cl6 (1,2,3,4,10,10-hexachlor-1,4,4a,5,8,8a-hexahydro-1,4-endo-5,8-exo-dimethylnaftalen). 3) Dieldrin je chemická sloučenina C12H8Cl6O (1,2,3,4,10,10-hexachlor-6,7-epoxy-1,4,4a,5,6,7,8,8a-oktahydro-1,4-endo-5,8-exo-dimethylnaftalen). 4) Endrin je chemická sloučenina C12H8Cl6O (1,2,3,4,10,10-hexachlor-6,7-epoxy-1,4,4a,5,6,7,8,8a-oktahydro-1,4-endo-5,8-endo-dimethylnaftalen). 5) Isodrin je chemická sloučenina C12H8Cl6 (1,2,3,4,10,10-hexachlor-1,4,4a,5,8,8a-hexahydro-1,4-endo-5,8-endo-dimethylnaftalen). 6) Přípustné hodnoty poměrného množství jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity drinů. 7) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. 8) Denní přípustné hodnoty nemají pokud možno překračovat dvojnásobek měsíční hodnoty. Pořadí\| Látka, průmyslové odvětví a druh výroby\| Přípustné hodnotya) ---\|---\|--- g/t\| mg/lb)\| 8.\| Hexachlorbenzen (HCB) 8.1\| Výroba a zpracování hexachlorbenzenu1)\| měsíční průměr\| 10\| 1 denní průměr\| 20\| 2 8.2\| Výroba tetrachlorethenu a tetrachlormethanu chlorací2)\| měsíční průměr\| 1,5\| 1,5 denní průměr\| 3\| 3 8.3\| Výroba trichlorethenu a/nebo tetrachlorethenu jinými procesy3)\| měsíční průměr\| 1,5\| 1,5 denní průměr\| 3\| 3 8.4\| Výroba quintozenu a tecnazenu4),5)\| měsíční průměr\| 10\| 1,5 denní průměr\| 20\| 3 8.5\| Výroba chloru elektrolýzou alkalických chloridů s použitím grafitových elektrod4),6)\| měsíční průměr\| \| 1 denní průměr\| \| 2 8.6\| Závody na zpracování technické pryže, s vypouštěním nad 1 kg/rok4),6)\| měsíční průměr\| \| 3,5 denní průměr\| \| 7 8.7\| Závody na výrobu pyrotechnických výrobků s vypouštěním nad 1 kg/rok4),7)\| měsíční průměr\| 20\| 1 denní průměr\| 40\| 2 8.8\| Závody na výrobu vinylchloridu4),8)\| \| \| měsíční průměr\| 2\| 1 denní průměr\| 4\| 2 8.9\| Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 1 kg/rok4),6)\| měsíční průměr\| \| 1 denní průměr\| \| 2 a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. b) V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnotyMezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy. 1) Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity hexachlorbenzenu. 2) Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity tetrachlorethenu a tetrachlormethanu. 3) Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu. 4) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. 5) Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity quintozenu a tecnazenu. 6) Přípustné hodnoty koncentrace AOX jsou uvedeny v mg/l. 7) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství AOX jsou uvedeny v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity pyrotechnických výrobků. 8) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství AOX jsou uvedeny v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity vinylchloridu. Pořadí\| Látka, průmyslové odvětví a druh výroby\| Přípustné hodnotya) ---\|---\|--- g/t\| mg/lb)\| 9.\| Hexachlorbutadien (HCBD) 9.1\| Výroba tetrachlorethenu a tetrachlormethanu chlorací1)\| měsíční průměr\| 1,5\| 1,5 denní průměr\| 3\| 3 9.2\| Výroby trichlorethenu a tetrachlorethenu jinými procesy2)\| měsíční průměr\| 1,5\| 1 denní průměr\| 3\| 3 9.3\| Závody používající hexachlorbutadien pro technické účely s vypouštěním nad 1 kg/rok3),4)\| měsíční průměr\| 2\| 1 denní průměr\| 4\| 2 9.4\| Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 1 kg/rok3),5)\| měsíční průměr\| \| 1,5 denní průměr\| \| 3 a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. b) V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnotyMezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy. 1) Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbutadienu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity tetrachlorethenu a tetrachlormethanu. 2) Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbutadienu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethanu. 3) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. 4) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové spotřeby hexachlorbutadienu. 5) Přípustné hodnoty koncentrace jsou uvedeny jako AOX v mg/l. Pořadí\| Látka, průmyslové odvětví a druh výroby\| Přípustné hodnotya) ---\|---\|--- g/t\| mg/lb)\| 10.\| Trichlormethan (chloroform, CHCl3)1) 10.1\| Výroba trichlormethanu z methanolu a ze směsi methanolu s methanem2)\| měsíční průměr\| 10\| 1 denní průměr\| 20\| 2 10.2\| Výroba chlormethanů chlorací methanu2)\| měsíční průměr\| 7,5\| 1 denní průměr\| 15\| 2 10.3\| Výroba fluorchloruhlovodíků (freonů)3),4)\| měsíční průměr\| 20\| 1 denní průměr\| 40\| 2 10.4\| Výroba vinylchloridu pyrolýzou dichlorethanu3),5)\| měsíční průměr\| 2\| 1 denní průměr\| 4\| 2 10.5\| Provozy používající trichlormethan jako rozpouštědlo, s vypouštěním nad 30 kg/rok3),6)\| měsíční průměr\| 2\| 10 denní průměr\| 4\| 20 10.6\| Závody, kde se chlorují chladicí nebo odpadní vody3),7)\| měsíční průměr\| \| 0,5 denní průměr\| \| 1 10.7\| Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 30 kg/rok3),7)\| měsíční průměr\| \| 1 denní průměr\| \| 2 a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. b) V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnotyMezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy. 1) Vzhledem k těkavosti trichlormethanu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem trichlormethanu v kontaktu s ovzduším, se vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody. 2) Přípustné hodnoty poměrného množství trichlormethanu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity chlormethanů. 3) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. 4) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity fluorchloruhlovodíků. 5) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity vinylchloridu. 6) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové spotřeby trichlormethanu. 7) Přípustné hodnoty koncentrace jsou uvedeny jako AOX v mg/l. Pořadí\| Látka, průmyslové odvětví a druh výroby\| Přípustné hodnotya) ---\|---\|--- g/t\| mg/lb)\| 11.\| 1,2-dichlorethan(EDC)1) 11.1\| Výroba 1,2-dichlorethanu, bez zpracování a používání na místě2),3)\| měsíční průměr\| 2,5\| 1,25 denní průměr\| 5\| 2,5 11.2\| Výroba 1,2-dichlorethanu včetně zpracování a používání na místě (mimo 11.5)3)4)\| měsíční průměr\| 5\| 2,5 denní průměr\| 10\| 5 11.3\| Přepracování 1,2-dichlorethanu na jiné látky než vinylchlorid3),5),6)\| měsíční průměr\| 2,5\| 1 denní průměr\| 5\| 2 11.4\| Užití 1,2-dichlorethanu k odmašťování kovů (mimo 11.2), s vypouštěním nad 30 kg/rok\| měsíční průměr\| \| 0,1 denní průměr\| \| 0,2 11.5\| Užití 1,2-dichlorethanu při výrobě iontoměničů7),8)\| měsíční průměr\| 2\| 10 denní průměr\| 4\| 20 11.6\| Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 30 kg/rok7),9)\| měsíční průměr\| \| 0,2 denní průměr\| \| 0,4 11.7\| Užití 1,2-dichlormethanu jako rozpouštědla, s vypouštěním pod 30 kg/rok7),9)\| přípustná hodnota „p“\| \| 0,5 a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. b) V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnotyMezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy. 1) Vzhledem k těkavosti 1,2-dichlorethanu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem 1,2-dichlorethanu v kontaktu s ovzduším, vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody. 2) Přípustné hodnoty poměrného množství 1,2-dichlorethanu jsou uvedeny v g/t čisté výrobní kapacity 1,2-dichlorethanu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2 m3/t rafinační výrobní kapacity 1,2-dichlorethanu. 3) Čistá výrobní kapacita 1,2-dichlorethanu zahrnuje tu část 1,2-dichlorethanu, která není zpracovávána na vinylchlorid v příslušném provozu výrobního závodu, a která je recyklována. Výrobní nebo zpracovatelská kapacita je úředně stanovená kapacita nebo nejvyšší roční množství vyrobené nebo zpracované ve čtyřech letech předcházejících udělení povolení. Úředně stanovená kapacita by se neměla příliš lišit od běžné výroby. 4) Přípustné hodnoty poměrného množství 1,2-dichlorethanu jsou uvedeny v g/t čisté výrobní kapacity 1,2-dichlorethanu. Překročí-li však zpracovatelská kapacita kapacitu výrobní, vztahují se přípustné hodnoty na celkovou výrobní a zpracovatelskou kapacitu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2,5 m3/t výrobní a zpracovatelské kapacity 1,2-dichlorethanu. 5) Přípustné hodnoty poměrného množství 1,2-dichlorethanu jsou uvedeny v g/t spotřeby 1,2-dichlorethanu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2,5 m3/t zpracovatelské kapacity 1,2-dichlorethanu. 6) Zejména jedná-li se o výrobu ethylendiaminu, ethylenpolyaminu, 1,1,1-trichlorethanu, trichlorethenu, a tetrachlorethenu. 7) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. 8) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity iontoměničů. 9) Přípustná hodnota koncentrace je uvedena jako AOX v mg/l. Pořadí\| Látka, průmyslové odvětví a druh výroby\| Přípustné hodnotya) ---\|---\|--- g/t\| mg/lb)\| 12.\| Trichlorethen (trichlorethylen, TRI)1) 12.1\| Výroba trichlorethenu a tetrachlorethenu2),3)\| měsíční průměr\| 2,5\| 0,5 denní průměr\| 5\| 1 12.2\| Užití trichlorethenu k odmašťování kovů, s vypouštěním nad 30 kg/rok\| měsíční průměr\| \| 0,1 denní průměr\| \| 0,2 12.3\| Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 30 kg/rok4),5)\| měsíční průměr\| \| 0,2 denní průměr\| \| 0,4 12.4\| Užití trichlorethenu jako rozpouštědla, s vypouštěním pod 30 kg/rok4),5),6)\| přípustná hodnota „p“\| \| 0,5 a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. b) V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnotyMezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy. 1) Vzhledem k těkavosti trichlorethenu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem trichlorethenu v kontaktu s ovzduším, vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody. 2) Přípustné hodnoty poměrného množství trichlorethenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 5 m3/t výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu. 3) Pro stávající závody užívající proces dehydrochlorace tetrachlorethanu je výrobní kapacita rovna kapacitě TRI-PER a poměr TRI/PER se bere za 1 : 3. 4) Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitůemisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vodzneškodňování odpadních vod. 5) Přípustná hodnota koncentrace je uvedena jako AOX v mg/l. 6) Užití trichlorethenu zejména jako rozpouštědla pro chemické čištění, pro extrakci tuků nebo aromatických látek, k odmašťování kovů a podobně. Pořadí\| Látka, průmyslové odvětví a druh výroby\| Přípustné hodnotya) ---\|---\|--- g/t\| mg/lb)\| 13.\| Tetrachlorethen (perchlorethylen, PER)1) 13.1\| Výroba trichlorethenu a tetrachlorethenu (technologie TRI-PER)2)\| měsíční průměr\| 2,5\| 0,5 denní průměr\| 5\| 1 13.2\| Výroba tetrachlormethanu a tetrachlorethenu (technologie TETRA-PER)3)\| měsíční průměr\| 2,5\| 1,25 denní průměr\| 5\| 2,5 13.3\| Užití tetrachlorethenu k odmašťování kovů, s vypouštěním nad 30 kg/rok\| měsíční průměr\| \| 0,1 denní průměr\| \| 0,2 13.4\| Výroba fluorchloruhlovodíků (freonů)4),5)\| měsíční průměr\| 2\| 10 denní průměr\| 4\| 20 13.5\| Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 30 kg/rok4),6)\| měsíční průměr\| \| 0,2 denní průměr\| \| 0,4 13.6\| Užití tetrachlorethenu jako rozpouštědla, s vypouštěním pod 30 kg/rok4),6),7)\| přípustná hodnota „p“\| \| 0,5 a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. b) V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnotyMezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy. 1) Vzhledem k těkavosti tetrachlorethenu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem tetrachlorethenu v kontaktu s ovzduším, vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody. 2) Přípustné hodnoty poměrného množství tetrachlorethenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 5 m3/t výrobní kapacity trichlorethenu + tetrachlorethenu. 3) Přípustné hodnoty poměrného množství tetrachlorethenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity tetrachlormethanu a tetrachlorethenu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2 m3/t výrobní kapacity tetrachlormethanu + tetrachlorethenu. 4) Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitůemisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vodzneškodňování odpadních vod. 5) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity fluorchloruhlovodíků. 6) Přípustné hodnoty koncentrace jsou uvedeny jako AOX v mg/l. 7) Užití tetrachlorethenu zejména jako rozpouštědla pro chemické čištění, pro extrakci tuků nebo aromatických látek, k odmašťování kovů a podobně. Pořadí\| Látka, průmyslové odvětví a druh výroby\| Přípustné hodnotya) ---\|---\|--- g/t\| mg/lb)\| 14.\| Trichlorbenzen (TCB)1) 14.1\| Výroba trichlorbenzenu dehydrochlorací hexachlorcyklohexanu a zpracování trichlorbenzenu2)\| měsíční průměr\| 10\| 1 denní průměr\| 20\| 2 14.2\| Výroba chlorbenzenů chlorací benzenu a/nebo jejich zpracování3)\| měsíční průměr\| 0,5\| 0,05 denní průměr\| 1\| 0,1 14.3\| Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 3 kg/rok4),5)\| měsíční průměr\| \| 1 denní průměr\| \| 2 14.4\| Použití trichlorbenzenu, s vypouštěním pod 3 kg/rok4),5),6)\| přípustná hodnota „p“\| \| 1 a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. b) V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnotyMezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy. 1) Trichlorbenzen je tvořen směsí tří izomerů: 1,2,3-trichlorbenzenu, 1,2,4-trichlorbenzenu a 1,3,5-trichlorbenzenu. Ustanovení se vztahují na sumu těchto tří izomerů. 2) Přípustné hodnoty poměrného množství trichlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorbenzenu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 10 m3/t výrobní kapacity TCB. 3) Přípustné hodnoty poměrného množství trichlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní nebo zpracovatelskou kapacitu mono a dichlorbenzenů. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 10 m3/t výrobní nebo zpracovatelské kapacity mono a dichlorbenzenů. 4) Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitůemisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vodzneškodňování odpadních vod. 5) Přípustné hodnoty koncentrace jsou uvedeny jako AOX v mg/l. 6) Užití o trichlorbenzenu zejména jako rozpouštědla a nosiče barviv v textilním průmyslu, jako složky transformátorových olejů a podobně. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Ukazatele vyjadřující dobrý stav povrchové vody 1. Neporušená samočistící schopnost. 2. Stav bez přítomnosti organizmů s potenciálně patogenními a toxickými vlastnostmi. 3. Stav, při němž nedochází k nadměrnému rozvoji autotrofních organismů a ke zvýšení produktivity vodního ekosystému, ani k závažné změně druhové rozmanitosti vodních organizmů. 4. Stav, při němž nedochází ke vzniku kalových lavic nebo pokrytí vodní hladiny pěnou, tuky, oleji nebo jinými závadnými látkami. 5. Pro prioritní látky uvedené v příloze č. 6 k tomuto nařízení pod čísly 2, 5, 6, 7, 12, 15, 16, 17, 18, 20, 21, 26, 28, 30, 34, 35, 36, 37, 43 a 44 platí, že se koncentrace zjištěná v rámci provádění monitoringu vod podle schváleného plánu monitoringu nesmí v sedimentu nebo biotě výrazně v čase zvyšovat.* 6. Stav, při němž nedochází k porušování hygienických požadavků na ochranu zdraví před ionizujícím zářením. 7. Stav, při němž nedochází v důsledku škodlivého působení látek ke změně produktivity vodního ekosystému, ani k závažnému omezení druhové rozmanitosti vodních organizmů nebo překročení pro ně nejvýše přípustných hodnot dávky nebo objemové aktivity radionuklidů. * Monitoring pro určení trendů bude prováděn v matrici zvolené na základě charakteristik dané prioritní látky v souladu s plánem monitoringu zpracovaným podle vyhlášky č. 98/2011 Sb. Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Ukazatele vyjadřující stav povrchové vody, normy environmentální kvality a požadavky na užívání vod A. Povrchové vody Tabulka 1a: Ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod a vod užívaných pro vodárenské účely, koupání osob a lososové a kaprové vody, vztahující se k místu odběru vody pro úpravu na vodu pitnou, místu provozování koupání, respektive k úseku vodního toku stanoveného jako lososová nebo kaprová voda. Ukazatel\| Značka, zkratka nebo číslo CASA)\| Jednotka\| Přípustné znečištění pro účely § 31, § 34 a § 35 zákonaB),C),D),E),F)\| Přípustné znečištění ---\|---\|---\|---\|--- roční průměrG)\| roční průměr\| maximum Všeobecné ukazatele teplota vody\| t\| °C\| \| \| 29 reakce vody\| pH\| -\| \| 5-9\| nasycení vody kyslíkem\| O2\| mg/l\| \| >9\| biochemická spotřeba kyslíku\| BSK5\| mg/l\| 2,7B) 1,8D) 3,2E)\| 3,8\| chemická spotřeba kyslíku\| CHSKCr\| mg/l\| 5,9B)\| 26\| celkový organický uhlík\| TOC\| mg/l\| 4,5B)\| 10\| celkový fosfor\| Pcelk.\| mg/l\| 0,05\| 0,15\| celkový dusík\| Ncelk.\| mg/l\| \| 6\| dusičnanový dusík\| N-NO3-\| mg/l\| \| 5,4\| dusitanový dusík\| N-NO2-\| mg/l\| 0,08D) 0,12E)\| \| amoniakální dusík\| N-NH4+\| mg/l\| 0,03D) 0,16E)\| 0,23\| rozpuštěné látky sušené\| RL105\| mg/l\| \| 750\| rozpuštěné látky žíhané\| RL550\| mg/l\| \| 470\| nerozpuštěné látky\| NL105\| mg/l\| \| 20\| chloridy\| Cl-\| mg/l\| 65B)\| 150\| Ukazatel\| Značka, zkratka nebo číslo CASA)\| Jednotka\| Přípustné znečištění pro účely § 31, § 34 a § 35zákonaB),C),D),E),F)\| Přípustné znečištění ---\|---\|---\|---\|--- roční průměrG)\| roční průměr\| maximum sírany\| SO42-\| mg/l\| 180B)\| 200\| hořčík\| Mg\| mg/l\| \| 120\| vápník\| Ca\| mg/l\| \| 190\| Mikrobiologické ukazatele Escherichia coli\| ECOLI\| KTJ/100 ml\| B)900C)\| \| 2500 intestinální (střevní) enterokoky\| ENT\| KTJ/100 ml\| 1000B) 330C)\| \| 2000 termotolerantní (fekální) koliformní bakterie\| FC\| KTJ/100 ml\| 2000B) \| \| 4000 \| \| \| B) C)\| \| Ukazatele radioaktivity celková objemová aktivita alfa\| cα\| Bq/l\| 0,2F) \| 0,2\| 0,3 celková objemová aktivita beta\| cβ\| Bq/l\| \| 0,5\| 1 celková objemová aktivita beta opravená na 40K\| cß-40K\| Bq/l\| 0,5F) \| 0,5\| 0,5 cesium 137\| 137Cs\| Bq/l\| \| \| 2 radium 226\| 226Ra\| Bq/l\| \| \| 0,5 stroncium 90\| 90Sr\| Bq/l\| \| \| 1 tritium\| 3H\| Bq/l\| 100F) \| \| 3500 A) CAS: Chemical Abstracts Service. B) Pro hodnocení, zda povrchová voda vyhovuje užívání pro úpravu na vodu pitnou, se využijí rovněž ustanovení vyhlášky č. 428/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. C) Pro hodnocení, zda povrchová voda vyhovuje užívání pro koupání, se využijí rovněž ustanovení vyhlášky č. 238/2011 Sb. D) Pro hodnocení, zda povrchová voda vyhovuje podmínkám pro lososové vody, se využijí rovněž ustanovení nařízení vlády č. 71/2003 Sb. E) Pro hodnocení, zda povrchová voda vyhovuje podmínkám pro kaprové vody, se využijí rovněž ustanovení nařízení vlády č. 71/2003 Sb. F) Pro hodnocení, zda povrchová voda vyhovuje užívání pro úpravu na vodu pitnou, se využijí rovněž ustanovení vyhlášky č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje. G) Tam, kde není všeobecný požadavek nebo NEK-RP vyjádřená jako celoroční průměrná hodnota, se neuplatňuje kombinovaný přístupkombinovaný přístup. Tabulka 1b: Normy environmentální kvality pro útvary povrchových vod pro látky uvedené v příloze II Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU - prioritní látky a některé další znečišťující látky Ukazatel\| Značka, zkratka nebo číslo CASA)\| Jednotka\| Norma environmentálni kvality (NEK)B) ---\|---\|---\|--- NEK-RPC)\| NEK-NPKD) aclonifen1)\| 74070-46-5\| μg/l\| 0,12\| 0,12 alachlor\| 15972-60-8\| μg/l\| 0,3\| 0,7 anthracen\| 120-12-7\| μg/l\| 0,1\| 0,12) atrazin\| 1912-24-9\| μg/l\| 0,6\| 2 benzen\| 71-43-2\| μg/l\| 10\| 50 bifenox1)\| 42576-02-3\| μg/l\| 0,012\| 0,04 bis(2-ethylhexyl)ftalát\| DEHP 117-81-7\| μg/l\| 1,3\| nepoužije se brómované difenylethery 3)\| 32534-81-9\| μg/l\| \| 0,142) chinoxyfen* 1)\| 124495-18-7\| μg/l\| 0,15\| 2,7 chlorované alkany* 4)\| C10-C13 85535-84-8\| μg/l\| 0,4\| 1,4 chlorfenvinfos\| 470-90-6\| μg/l\| 0,1\| 0,3 chlorpyrifos (chlorpyrifos-ethyl)\| 2921-88-2\| μg/l\| 0,03\| 0,1 cybutryn1)\| 28159-98-0\| μg/l\| 0,0025\| 0,016 cypermethrin1)\| 52315-07-8\| μg/l\| 8x10-5\| 6x10-4 cyklodienové pesticidy* 5)\| \| \| ∑=0,01\| nepoužije se aldrin* 5)\| 309-00-2\| μg/l endrin* 5)\| 72-20-8\| μg/l dieldrin* 5)\| 60-57-1\| μg/l isodrin* 5)\| 465-73-6\| μg/l DDT* 5),6)\| \| μg/l\| 0,025\| nepoužije se p,p'-DDT* 5)\| 50-29-3\| μg/l\| 0,01\| nepoužije se 1,2-dichlorethan\| 107-06-2\| μg/l\| 10\| nepoužije se dichlormethan\| 75-09-2\| μg/l\| 20\| nepoužije se dichlorvos1)\| 62-73-7\| μg/l\| 6x10-4\| 7x10-4 dikofol* 1)\| 115-32-2\| μg/l\| 1,3x10-3\| nepoužije se diuron\| 330-54-1\| μg/l\| 0,2\| 1,8 endosulfan* 7)\| 115-29-7\| μg/l\| 0,005\| 0,01 fluoranthen\| 206-44-0\| μg/l\| 0,00632)\| 0,122) heptachlor a heptachlorepoxid* 1)\| 76-44-8/ 1024-57-3\| μg/l\| 2x10-7\| 3x10-4 hexabromcyklododekany* 1),8)\| HBCDD\| μg/l\| 0,0016\| 0,5 hexachlorbenzen\| HCB 118-74-1\| μg/l\| \| 0,05 hexachlorbutadien\| HCBUT 87-68-3\| μg/l\| \| 0,6 hexachlorcyklohexan* 9)\| 608-73-1\| μg/l\| 0,02\| 0,04 isoproturon\| 34123-59-6\| μg/l\| 0,3\| 1 naftalen\| 91-20-3\| μg/l\| 22)\| 1302) nonylfenoly (4- nonylfenol)\| 84852-15-3\| μg/l\| 0,3\| 2 oktylfenoly(4-(1,1',3,3'-tetramethylbutyl)-fenol)\| 140-66-9\| μg/l\| 0,1\| nepoužije se pentachlorbenzen\| 608-93-5\| μg/l\| 0,007\| nepoužije se pentachlorfenol\| PCP 87-86-5\| μg/l\| 0,4\| 1 perfluoroktansulfonová kyselina a její deriváty 1)\| PFOS 1763-23-1\| μg/l\| 6,5x10-4 2)\| 36 polycyklické aromatické uhlovodíky:* 10)\| PAU\| \| nepoužije se\| nepoužije se benzo[a]pyren\| 50-32-8\| μg/l\| 1,7x10-4 2)\| 0,272) benzo[b]fluoranthen\| 205-99-2\| μg/l\| \| 0,0172) benzo[k]fluoranthen\| 207-08-9\| μg/l\| \| 0,0172) benzo[ghi]perylen\| 191-24-2\| μg/l\| \| 8,2x10-3 2) indeno[1,2,3-cd]pyren\| 193-39-5\| μg/l\| \| nepoužije se simazin\| 122-34-9\| μg/l\| 1\| 4 terbutryn1)\| 886-50-0\| μg/l\| 0,065\| 0,34 tetrachlorethen 5)\| PCE (PER) 127-18-4\| μg/l\| 10\| nepoužije se tetrachlormethan* 5)\| 56-23-5\| μg/l\| 12\| nepoužije se 1,1,2-trichlorethen (trichlorethylen)\| TCE (TRI) 79-01-6\| μg/l\| 10\| nepoužije se tributylstannan kationt (kationt tributylcínu)\| 36643-28-4\| μg/l\| 0,0002\| 0,0015 trichlorbenzeny* 11)\| 12002-48-1\| μg/l\| 0,4\| nepoužije se trichlormethan (chloroform)\| TCM 67-66-3\| μg/l\| 2,5\| nepoužije se trifluralin\| 1582-09-8\| μg/l\| 0,03\| nepoužije se kadmium a jeho sloučeniny-rozpuštěné* 12), 13) (v závislosti na třídách tvrdosti vody)14)\| Cd-rozp. 7440-43-9\| μg/l\| ≤0,08 (třída 1) 0,08 (třída 2) 0,09 (třída 3) 0,15 (třída 4) 0,25 (třída 5)\| ≤0,45 (třída 1) 0,45 (třída 2) 0,6 (třída 3) 0,9 (třída 4) 1,5 (třída 5) nikl a jeho sloučeniny - rozpuštěné12),13)\| Ni-rozp. 7440-02-0\| μg/l\| 42),15)\| 342) olovo a jeho sloučeniny - rozpuštěné12),13)\| Pb-rozp. 7439-92-1\| μg/l\| 1,22),15)\| 142) rtuť a její sloučeniny - rozpuštěné* 12),13)\| Hg-rozp. 7439-97-6\| μg/l\| \| 0,07 A) CAS: Chemical Abstracts Service. B) Normy environmentální kvalityNormy environmentální kvality jsou vyjádřeny jako celkové koncentrace v celém vzorku vody, pokud není uvedeno jinak. C) NEK-RP: norma environmentální kvalitynorma environmentální kvality vyjádřená jako celoroční průměrná hodnota. Není-li uvedeno jinak, použije se na celkovou koncentraci všech izomerů. Pro každý daný útvar povrchových vod se použitím NEK-RP rozumí, že aritmetický průměr koncentrací naměřených v různých časech průběhu roku v žádném reprezentativním monitorovacím místě ve vodním útvaruvodním útvaru nepřekračuje dotyčnou normu. D) NEK-NPK: norma environmentální kvalitynorma environmentální kvality vyjádřená jako nejvyšší přípustná koncentrace je nepřekročitelná. U každého daného útvaru povrchových vod použití NEK-NPK znamená, že naměřené koncentrace v každém reprezentativním monitorovacím místě ve vodním útvaruvodním útvaru nepřekračují dotyčnou normu. Je-li NEK-NPK označena výrazem „nepoužije se“, pak se hodnoty NEK-RP považují za hodnoty, které v případě trvalého vypouštění chrání proti krátkodobým maximům znečištění, neboť jsou výrazně nižší než hodnoty odvozené na základě akutní toxicity. Pozn.: Látky označené symbolem „*“ jsou zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky. 1) Nově určené látky s účinností od 22. prosince 2018. 2) Revidovaná NEK s účinností od 22. prosince 2015. 3) Limitní hodnota stanovená pro sumu kongenerů bromovaných difenyletherů s čísly 28, 47, 99, 100, 153 a 154. 4) Pro tuto skupinu látek není k dispozici žádný směrný parametr. Směrný parametr (směrné parametry) musí být stanoven (stanoveny) analytickou metodou. 5) Tato látka není látkou prioritní, nýbrž jednou z ostatních znečišťujících látek, pro něž jsou NEK shodné s těmi, jež byly stanoveny v právních předpisech používaných před 13. lednem 2009. 6) DDT celkem je součtem izomerů 1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorofenyl)ethan (číslo CAS 50-29-3; číslo EU 200-024-3); 1,1,1-trichlor-2 (o-chlorfenyl)-2-(p-chlorfenyl) ethan (číslo CAS 789-02-6; číslo EU 212-332-5); 1,1-dichlor-2,2 bis (p-chlorfenyl) ethylen (číslo CAS 72-55-9; číslo EU 200-784-6); a 1,1-dichlor-2,2 bis (p-chlorfenyl) ethan (číslo CAS 72-54-8; číslo EU 200-783-0). 7) Endosulfan zahrnuje sumu α-endosulfanu a β-endosulfanu. 8) Vztahuje se na 1,3,5,7,9,11-hexabromcyklododekan (číslo CAS 25637-99-4), 1,2,5,6,9,10-hexabromcyklododekan (číslo CAS 3194- 55-6), α-hexabromcyklododekan (číslo CAS 134237-50-6), β-hexabromcyklododekan (číslo CAS 134237-51-7) a γ-hexabromcyklododekan (číslo CAS 134237-52-8). 9) Suma hexachlorcyklohexanů zahrnuje: α-HCH, β-HCH, γ-HCH a δ- HCH. 10) V případě skupiny prioritních látek, jimiž jsou polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) (č. 28), se NEK-RP ve vodě vztahují ke koncentraci benzo(a)pyrenu, z jehož toxicity vycházejí. Benzo(a)pyren lze považovat za referenční ukazatel pro ostatní PAU, proto je třeba monitorovat a porovnávat s NEK pro odpovídající NEK-RP ve vodě pouze benzo(a)pyren. 11) Suma trichlorbenzenů zahrnuje: 1,2,3-trichlorbenzen, 1,2,4-trichlorbenzen a 1,3,5-trichlorbenzen. 12) V případě kadmia, olova, rtuti a niklu se hodnoty NEK pro vodu vztahují ke koncentraci rozpuštěných látek, tj. k rozpuštěné fázi vzorku vody získané filtrací filtrem s otvory 0,45 μm nebo jinou rovnocennou předúpravou. 13) V případě kovů je možno zohlednit přirozené koncentrace pozadí, pokud takové koncentrace brání souladu s hodnotou příslušných NEK. 14) V případě kadmia a jeho sloučenin se hodnoty NEK liší podle tvrdosti vody, která je charakterizovaná pomocí pětistupňové škály tvrdosti: (třída 1: < 40 mg CaCO3/l, třída 2: 40 až < 50 mg CaCO3/l, třída 3: 50 až < 100 mg CaCO3/l, třída 4: 100 až < 200 mg CaCO3/l a třída 5: ≥ 200 mg CaCO3/l). 15) Tyto NEK se vztahují k biologicky dostupným koncentracím látek. Tabulka 1c: Normy environmentální kvality pro specifické znečišťující látky pro útvary povrchových vod a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod užívaných pro vodárenské účely, vztahující se k místu odběru vody pro úpravu na vodu pitnou. Ukazatel\| Značka, zkratka nebo číslo CASA)\| Jednotka\| Přípustné znečištění pro účely § 31 zákonaB)\| Norma environmentální kvality (NEK)D) ---\|---\|---\|---\|--- roční průměrC)\| NEK-RPE) 1,2,4,5-tetrachlorbenzen\| 95-94-3\| μg/l\| \| 0,32 1,2-cis-dichlorethen\| 156-59-2\| μg/l\| \| 1 1,2-trans-dichlorethen\| 156-60-5\| μg/l\| \| 6,8 1,3 - dichlor-2-propyl (2,3-dichlor-1-propyl) ether\| 59440-90-3\| μg/l\| \| 0,1 2,4-dichlorfenol\| 120-83-2\| μg/l\| \| 5 2,4-dichlorfenoxyoctová kyselina\| 2,4-D 94-75-7\| μg/l\| \| 0,1 adsorbovatelné organicky vázané halogeny\| AOX\| μg/l\| 12B)\| 25 anilín\| 62-53-3\| μg/l\| \| 5 acetochlor a jeho metabolity\| 34256-82-1\| μg/l\| \| 0,4 AMPA\| 1066-51-9\| μg/l\| \| 250 bentazon\| 25057-89-0\| μg/l\| \| 4,5 bis(1,3 - dichlor-2-propyl)ether\| 63283-80-7\| μg/l\| \| 0,1 bis(2,3 - dichlor-1-propyl)ether\| 7774-68-7\| μg/l\| \| 0,1 bisfenol A\| 80-05-7\| μg/l\| \| 0,035 benzo(a)antracen\| 56-55-3\| μg/l\| \| 0,03 desethylatrazin\| 6190-65-4\| μg/l\| \| 0,3 dibenzo(a,h)antracen\| 53-70-3\| μg/l\| \| 0,016 dichlorprop\| 7547-66-2\| μg/l\| \| 0,1 dimethachlor\| 50563-36-5\| μg/l\| \| 0,09 ethylbenzen\| 100-41-4\| μg/l\| \| 1 fenanthren\| 85-01-8\| μg/l\| \| 0,03 epoxiconazol\| 106325-08-0\| μg/l\| \| 0,4 fenitrothion\| 122-14-5\| μg/l\| \| 0,01 fenol\| 108-95-2\| μg/l\| \| 3 fenthion\| 55-38-9\| μg/l\| \| 0,01 fluoridy\| F-\| mg/l\| \| 0,8 fluoren\| 86-73-7\| μg/l\| \| 0,1 galaxolid\| 1222-05-5\| μg/l\| \| 6,8 glyfosát\| 1071-83-6\| μg/l\| \| 36 chlorbenzen\| 108-90-7\| μg/l\| \| 1 hexazinon\| 51235-04-2\| μg/l\| \| 0,048 chlorotoluron\| 15545-48-9\| μg/l\| \| 0,4 chrysen\| 218-01-9\| μg/l\| \| 0,1 isopropylbenzen\| 98-82-8\| μg/l\| \| 0,7 kyanidy celkové\| CNcelk.\| mg/l\| 0,023B)\| 0,3 kyanidy snadno uvolnitelné\| CN-\| mg/l\| \| 0,005 Ukazatel\| Značka, zkratka nebo číslo CASA)\| Jednotka\| Přípustné znečištění pro účely § 31 zákonaB)\| Norma environmentálni kvality (NEK)D) ---\|---\|---\|---\|--- roční průměrC)\| NEK-RPE) kyselina 1,3-diaminopropantetraoctová\| PDTA 1939-36-2\| μg/l\| \| 10 kyselina ethylendiamintetraoctová\| EDTA 60-00-04\| μg/l\| \| 5 kyselina nitrilotrioctová\| NTA 139-13-9\| μg/l\| \| 5 lindan\| γ-HCH 58-89-9\| μg/l\| \| 0,01 malathion\| 121-75-5\| μg/l\| \| 0,01 MCPA\| 94-74-6\| μg/l\| \| 0,1 MCPB\| 94-81-5\| μg/l\| \| 0,1 MCPP\| 7085-19-0\| μg/l\| \| 0,1 mecoprop-P\| 16484-77-8\| μg/l\| \| 0,1 metabolity alachloru1)\| 171262-17-2 (OA) 142363-53-9 (ESA)\| μg/l\| \| 0,1 metazachlor\| 67129-08-2\| μg/l\| \| 0,4 metolachlor a jeho metabolity2)\| 51218-45-2\| μg/l\| \| 0,2 (m + p)-xylen\| 108-38-3 (m-X) 106-42-3 (p-X)\| μg/l\| \| 4 nitrobenzen\| 98-95-3\| μg/l\| \| 3 o-xylen\| 95-47-6\| μg/l\| \| 3,2 parathion-ethyl\| 56-38-2\| μg/l\| \| 0,002 parathion-methyl\| 298-00-0\| μg/l\| \| 0,005 pyren\| 129-00-0\| μg/l\| \| 0,024 sulfan\| H2S\| mg/l\| \| 0,05 suma dichlorbenzenů4)\| S-DCB\| μg/l\| \| 0,25 suma polycyklických aromatických uhlovodíků5)\| S-PAU\| μg/l\| 0,1B) 6)\| nepoužije se suma polychlorovaných bifenylů7)\| S-PCB\| μg/l\| \| 0,007 tenzidy aniontové\| MBAS\| mg/l\| 0,1B)\| 0,3 terbuthylazine a jeho metabolity8)\| 5915-41-3\| μg/l\| \| 0,5 toluen\| 108-88-3\| μg/l\| \| 5 tonalide\| 21145-77-7\| μg/l\| \| 3,5 tributylstannan (tributylcín)\| 688-73-3\| μg/l\| \| 0,0005 trifenylstannan (trifenylcín)\| 668-34-8\| μg/l\| \| 0,0002 uhlovodíky C10-C40\| C10-C40\| mg/l\| 0,05B)\| 0,1 vinylchlorid\| 75-01-4\| μg/l\| 0,05B)\| 1 PrvkyF) antimon\| Sb\| ug/l\| 21\| 250 arsen\| As\| ug/l\| 5B)\| 11 baryum\| Ba\| ug/l\| \| 180 Ukazatel\| Značka, zkratka nebo číslo CASA)\| Jednotka\| Přípustné znečištění pro účely § 31 zákonaB)\| Norma environmentálni kvality (NEK)D) ---\|---\|---\|---\|--- roční průměrC)\| NEK-RPE) beryllium\| Be\| μg/l\| \| 0,5 bor\| B\| μg/l\| \| 300 cesium 137\| 137Cs\| Bq/l\| \| 0,5 cín\| Sn\| μg/l\| \| 25 hliník\| Al\| μg/l\| 380B)\| 1 000 chrom\| Cr\| μg/l\| \| 18 kobalt\| Co\| μg/l\| \| 3 mangan\| Mn\| mg/l\| 0,24B)\| 0,3 měď\| Cu\| μg/l\| \| 14 molybden\| Mo\| μg/l\| \| 18 radium 226\| 226Ra\| Bq/l\| \| 0,3 selen\| Se\| μg/l\| \| 2 stroncium 90\| 90Sr\| Bq/l\| \| 0,2 stříbro\| Ag\| μg/l\| \| 3,5 tritium\| 3H\| Bq/l\| 100G) 9)\| 1000 uran\| U\| μg/l\| 610)\| 24 vanad\| V\| μg/l\| \| 18 zinek\| Zn\| μg/l\| \| 92 železo\| Fe\| mg/l\| 0,52B)\| 1 A) CAS: Chemical Abstracts Service. B) Pro hodnocení, zda povrchová voda vyhovuje užívání pro úpravu na vodu pitnou, se využijí rovněž ustanovení vyhlášky č. 428/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. C) Tam, kde není všeobecný požadavek nebo NEK-RP vyjádřená jako celoroční průměrná hodnota, se neuplatňuje kombinovaný přístupkombinovaný přístup. D) Normy environmentální kvalityNormy environmentální kvality jsou vyjádřeny jako celkové koncentrace v celém vzorku vody, pokud není uvedeno jinak. E) NEK-RP: norma environmentální kvalitynorma environmentální kvality vyjádřená jako celoroční průměrná hodnota. Není-li uvedeno jinak, použije se na celkovou koncentraci všech izomerů. Pro každý daný útvar povrchových vod se použitím NEK-RP rozumí, že aritmetický průměr koncentrací naměřených v různých časech průběhu roku v žádném reprezentativním monitorovacím místě ve vodním útvaruvodním útvaru nepřekračuje dotyčnou normu. F) V případě kovů je možno zohlednit hodnoty jejich přirozeného pozadí. G) Pro hodnocení, zda povrchová voda vyhovuje užívání pro úpravu na vodu pitnou, se využijí rovněž ustanovení vyhlášky č. 422/2016 Sb.. 1) Metabolity alachloru zahrnují OA, ESA. NEK-RP se vztahuje jednotlivě ke každému z uvedených metabolitů. 2) NEK-RP se vztahuje souhrnně pro metolachlor a jeho metabolity OA (CAS 152019-73-3) a ESA (CAS 171118-09-5); koncentrace těchto metabolitů musí být vyjádřena jako metolachlor. 4) Suma dichlorbenzenů zahrnuje: 1,2-dichlorbenzen (CAS 95-50-1), 1,3-dichlorbenzen (CAS 541-73-1) a 1,4-dichlorbenzen (CAS 106-46-7). 5) Suma PAU zahrnuje: benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[a]pyren, benzo[ghi]perylen a indeno[1,2,3-cd]pyren. 6) Limitní hodnota vyjádřena jako percentil P95. 7) Suma PCB zahrnuje: PCB 28 (CAS 7012-37-5), PCB 52 (CAS 35693-99-3), PCB 101 (CAS 37680-73-2), PCB 118 (CAS 31508-00-6), PCB 138 (CAS 35065-28-2), PCB 153 (CAS 35065-27-1) a PCB 180 (CAS 35065-29-3). 8) NEK-RP se vztahuje souhrnně pro terbuthylazin a jeho metabolity: terbuthylazin-2-hydroxy (CAS 66753-07-9) a terbuthylazin-desethyl (CAS 30125-63-4); koncentrace těchto metabolitů musí být vyjádřena jako terbuthylazin. 9) Indikativní hodnota, při překročení se zjišťuje příčina, respektive zdroj radioaktivního znečištění. 10) Limitní hodnota a je dána Pokynem hlavního hygienika ČR č.j. OVZ-32.4-19.4.2007/13199 z 16.4.2007, kde je vyjádřena jako maximum Cmax= 15μg/l. B. Biota Tabulka 2: Normy environmentální kvality pro útvary povrchových vod - pevné matrice Č. látkyA)\| Název látky\| Značka, zkratka nebo číslo CASB)\| Číslo EUC)\| Jednotka\| NEK-RPD) pro biotuE) ---\|---\|---\|---\|---\|--- 5)\| bromované difenylethery1)\| 32534-81-9\| nepoužije se\| μg/kg\| 0,0085 15)\| fluoranthen\| 206-44-0\| 205-912-4\| μg/kg\| 30 16)\| hexachlorbenzen\| HCB 118-74-1\| 204-273-9\| μg/kg\| 10 17)\| hexachlorbutadien\| HCBUT 87-68-3\| 201-765-5\| μg/kg\| 55 21)\| rtuť2)\| 7439-97-6\| 231-106-7\| μg/kg\| 20 28)\| PAU: benzo(a)pyren3)\| 50-32-8\| 200-028-5\| μg/kg\| 5 34)\| dikofol\| 115-32-2\| 204-082-0\| μg/kg\| 334) 35)\| perfluoroktansulfonová kyselina a její deriváty\| PFOS 1763-23-1\| 217-179-8\| μg/kg\| 9,14) 37)\| dioxiny a sloučeniny s dioxinovým efektem\| nepoužije se\| nepoužije se\| μg/kg\| součet PCDD + PCDF + PCB-DL 0,0065 ug/kg TEQ4),5) 43)\| Hexabromcyklododekan6)\| HBCDD\| nepoužije se\| μg/kg\| 1674) 44)\| heptachlor a heptachlorepoxid\| 76-44-8/ 1024-57-3\| 200-962-3/ 213-831-0\| μg/kg\| 6,7x10-3 4) A) Číslo látky podle Přílohy č. 6 k tomuto nařízení B) CAS: Chemical Abstracts Service C) Číslo EU: Evropský seznam existujících obchodovaných chemických látek (EINECS) nebo Evropský seznam oznámených chemických látek (ELINCS). D) NEK: norma environmentální kvalitynorma environmentální kvality vyjádřená jako celoroční průměrná hodnota. Koncentrace látky pro potřeby zjištění souladu s normou environmentální kvalitynormou environmentální kvality je vztažena na čerstvou hmotnost vzorku. E) Pokud není uvedeno jinak, NEK pro biotu se vztahují na ryby. Je možné na místo toho monitorovat alternativní biologický taxon nebo jinou matrici, pokud použitá NEK zajišťuje stejnou úroveň ochrany. V případě látek s čísly 15 (fluoranthen) a 28 (PAU) se NEK pro biotu vztahují na měkkýše nebo na plůdek ryb. Biotickým taxonem se rozumí vodní taxon odpovídající taxonomickému zařazení podkmene, třídy nebo jejich ekvivalentu. 1) V případě skupiny prioritních látek spadajících pod bromované difenylethery (č. 5) se NEK vztahují k součtu koncentrací kongenerů čísel 28, 47, 99, 100, 153 a 154. 2) V případě kovů je možno zohlednit hodnoty jejich přirozeného pozadí. 3) Benzo(a)pyren lze považovat za referenční ukazatel pro ostatní PAU, proto je třeba monitorovat a porovnávat s NEK pro biotu nebo odpovídající NEK-RP ve vodě pouze benzo(a)pyren. 4) NEK s účinností od 22. prosince 2018. 5) PCDD: polychlorované dibenzo-p-dioxiny; PCDF: polychlorované dibenzofurany; PCB-DL: polychlorované bifenyly s dioxinovým efektem; TEQ: toxické ekvivalenty podle faktorů ekvivalentní toxicity Světové zdravotnické organizace z roku 2005. 6) Vztahuje se na 1,3,5,7,9,11-hexabromcyklododekan (číslo CAS 25637-99-4), 1,2,5,6,9,10-hexabromcyklododekan (číslo CAS 3194- 55-6), α-hexabromcyklododekan (číslo CAS 13437-50-6), β-hexabromcyklododekan (číslo CAS 134237-51-7) a γ-hexabromcyklododekan (číslo CAS 134237-52-8). Tabulka 3: Prahová množství vypouštěných uvedených zvlášť nebezpečných závadných látek obsažených v průmyslových odpadních vodách, při jejichž nedosažení není nutné vyžadovat denní 24 hodinové sledování Látka\| Roční množství (kg) ---\|--- Rtuť\| 7,5 Kadmium\| 10 Hexachlorcyklohexan1) (suma)\| 3 Tetrachlormethan\| 30 DDT1) (suma)\| 1 Driny (suma) (aldrin, dieldrin, eldrin, isodrin)1)\| 1 Pentachlorfenol\| 3 Hexachlorbenzen\| 1 Hexachlorbutadien\| 1 Trichlormethan\| 30 1,2-dichlorethan\| 30 Tetrachlorethen\| 30 Trichlorethen\| 30 Trichlorbenzen (suma)\| 3 1) Hodnoty se vztahují zejména na sledování průsakových vod z odkališť, ze skládek odpadů či kontaminovaných zemin a jiných ekologických zátěží. Zvlášť nebezpečné závadné látky musí být sledovány denními 24 hodinovými směsnými vzorky vody při současném měření denního množství odpadních vod. Jednodušší postup sledování je možno zvolit při vypouštěném množství menším než je uvedeno v tabulce 3 této přílohy. Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Minimální roční četnosti odběrů vzorků vypouštěných městských odpadních vod pro sledování jejich znečištění Velikost zdroje znečištění (EO)1)\| Typ vzorku2)\| četnost ---\|---\|--- < 5004)\| A3)\| 4 500 - 2 000\| A3)\| 12 2 001 - 10 000\| B3)\| 12 10 001 - 100 000\| C\| 26 > 100 000\| C\| 52 1) Je-li zdrojem znečištěnízdrojem znečištění čistírna odpadních vod, je velikost zdroje znečištěnízdroje znečištění určena postupem uvedeným v poznámce 1) k Tabulce 1a přílohy č. 1 k tomuto nařízení. 2) Typ vzorku stanoví vodoprávní úřad takto: typ A - dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut, typ B - 24 hodinový směsný vzorek, získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin, typ C - 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru dílčího vzorku, Typ vzorku prostý, jednorázově odebraný - pro kategorie ČOV do 500 EO. 3) Pro čistírny odpadních vod s diskontinuálním vypouštěním odpadních vod stanoví vodoprávní úřad způsob odběru vzorku individuálně. 4) V kategorii zdrojů znečištěnízdrojů znečištění do 50 EO, kde vodní dílo nebylo ohlášeno dle § 15a, může vodoprávní úřad stanovit menší četnost odběrů, než je uvedeno pro kategorii do 500 EO. Pokud je ČOV vybavena akumulačním prostorem pro vyčištěnou odpadní vodu, umožňující hydraulickou dobu zdržení alespoň 2 hodiny, je možné použití typu vzorku „prostý, jednorázově odebraný“ Odběry vzorků musí být rovnoměrně rozloženy v průběhu roku. Odběry by neměly být prováděny za neobvyklých situací, při přívalových deštích a povodníchpovodních. Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Přípustný počet vzorků nesplňujících v jednotlivých ukazatelích znečištění statisticky formulované limity („p“) ve vypouštěných odpadních vodách v období kalendářního roku Celkový počet vzorků\| Přípustný počet nevyhovujících vzorků ---\|--- 4 - 7\| 1 8 - 16\| 2 17 - 28\| 3 29 - 40\| 4 41 - 53\| 5 54 - 67\| 6 68 - 81\| 7 82 - 95\| 8 96 - 110\| 9 111 - 125\| 10 126 - 140\| 11 141 - 155\| 12 156 - 171\| 13 172 - 187\| 14 188 - 203\| 15 204 - 219\| 16 220 - 235\| 17 236 - 251\| 18 252 - 268\| 19 269 - 284\| 20 285 - 300\| 21 301 - 317\| 22 318 - 334\| 23 335 - 351\| 24 352 - 366\| 25 Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Seznam prioritních látek a prioritních nebezpečných látek v oblasti vodní politiky Číslo látky\| Číslo CASA)\| Číslo EUB)\| Název prioritní látkyC)\| Identifikována jako prioritní nebezpečná látka ---\|---\|---\|---\|--- 1\| 15972-60-8\| 240-110-8\| alachlor\| 2\| 120-12-7\| 204-371-1\| anthracen\| X 3\| 1912-24-9\| 217-617-8\| atrazin\| 4\| 71-43-2\| 200-753-7\| benzen\| 5\| nepoužije se\| nepoužije se\| bromované difenylethery\| X1) 6\| 7440-43-9\| 231-152-8\| kadmium a jeho sloučeniny\| X 7\| 85535-84-8\| 287-476-5\| chloralkany, C10-13\| X 8\| 470-90-6\| 207-432-0\| chlorfenvinfos\| 9\| 2921-88-2\| 220-864-4\| chlorpyrifos (chlorpyrifos-ethyl)\| 10\| 107-06-2\| 203-458-1\| 1,2-dichlorethan\| 11\| 75-09-2\| 200-838-9\| dichlormethan\| 12\| 117-81-7\| 204-211-0\| bis(2-ethylhexyl)ftalát (DEHP)\| X 13\| 330-54-1\| 206-354-4\| diuron\| 14\| 115-29-7\| 204-079-4\| endosulfan\| X 15\| 206-44-0\| 205-912-4\| fluoranthen\| 16\| 118-74-1\| 204-273-9\| hexachlorbenzen\| X 17\| 87-68-3\| 201-765-5\| hexachlorbutadien\| X 18\| 608-73-1\| 210-158-9\| hexachlorcyklohexan\| X 19\| 34123-59-6\| 251-835-4\| isoproturon\| 20\| 7439-92-1\| 231-100-4\| olovo a jeho sloučeniny\| 21\| 7439-97-6\| 231-106-7\| rtuť a její sloučeniny\| X 22\| 91-20-3\| 202-049-5\| naftalen\| 23\| 7440-02-0\| 231-111-4\| nikl a jeho sloučeniny\| 24\| nepoužije se\| nepoužije se\| nonylfenoly\| X2) 25\| nepoužije se\| nepoužije se\| oktylfenoly3)\| 26\| 608-93-5\| 210-172-5\| pentachlorbenzen\| X 27\| 87-86-5\| 201-778-6\| pentachlorfenol\| 28\| nepoužije se\| nepoužije se\| polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)4)\| X 29\| 122-34-9\| 204-535-2\| simazin\| 30\| nepoužije se\| nepoužije se\| tributylcín a jeho sloučeniny\| X5) 31\| 12002-48-1\| 234-413-4\| trichlorbenzeny\| 32\| 67-66-3\| 200-663-8\| trichlormethan (chloroform)\| 33\| 1582-09-8\| 216-428-8\| trifluralin\| X 34\| 115-32-2\| 204-082-0\| dikofol\| X 35\| 1763-23-1\| 217-179-8\| perfluoroktansulfonová kyselina a její deriváty (PFOS)\| X 36\| 124495-18-7\| nepoužije se\| chinoxyfen\| X 37\| nepoužije se\| nepoužije se\| dioxiny a sloučeniny s dioxinovým efektem\| X6) 38\| 74070-46-5\| 277-704-1\| aclonifen\| 39\| 42576-02-3\| 255-894-7\| bifenox\| 40\| 28159-98-0\| 248-872-3\| cybutryn\| 41\| 52315-07-8\| 257-842-9\| cypermethrin7)\| 42\| 62-73-7\| 200-547-7\| dichlorvos\| 43\| nepoužije se\| nepoužije se\| hexabromcyklododekany (HBCDD)\| X8) 44\| 76-44-8/ 1024-57-3\| 200-962-3/ 213-831-0\| heptachlor a heptachlorepoxid\| X 45\| 886-50-0\| 212-950-5\| terbutryn\| A) CAS: Chemical Abstracts Service. B) Číslo EU: Evropský seznam existujících obchodovaných chemických látek (EINECS) nebo Evropský seznam oznámených chemických látek (ELINCS). C) V případech, kdy byly vybrány skupiny látek, jsou, pokud to není výslovně zmíněno, uvedeni jednotliví typičtí zástupci v rámci stanovení norem environmentální kvalitynorem environmentální kvality. 1) Pouze tetra-, penta-, hexa- a heptabromdifenylether (čísla CAS 40088-47-9, 32534-81-9, 36483-60-0, 68928-80-3). 2) Nonylfenol (čísla CAS 25154-52-3, EU 246-672-0), včetně izomerů 4-nonylfenolu (čísla CAS 104-40-5, 203-199-4 EU) a rozvětveného 4-nonylfenolu (čísla CAS 84852-15-3, EU 284-325-5). 3) Oktylfenol (čísla CAS 1806-26-4, EU 217-302-5), včetně izomeru 4-(1,1',3,3'-tetramethylbutyl)fenolu (čísla CAS 140-66-9, EU 205- 426-2). 4) Včetně benzo(a)pyrenu (čísla CAS 50-32-8, EU 200-028-5), benzo(b)fluoranthenu (čísla CAS 205-99-2, EU 205-911-9), benzo(g,h,i)perylenu (čísla CAS 191-24-2, EU 205-883-8), benzo(k)fluoranthenu (čísla CAS 207-08-9, EU 205-916-6), indeno(1,2,3-cd)pyrenu (čísla CAS 193-39-5, EU 205-893-2) a bez anthracenu, fluoranthenu a naftalenu, které jsou uvedeny samostatně. 5) Včetně kationtu tributylcínu (číslo CAS 36643-28-4). 6) Vztahuje se na tyto sloučeniny: 7 polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD): 2,3,7,8-T4CDD (číslo CAS 1746-01-6), 1,2,3,7,8-P5CDD (číslo CAS 40321-76-4), 1,2,3,4,7,8-H6CDD (číslo CAS 39227-28-6), 1,2,3,6,7,8-H6CDD (číslo CAS 57653-85-7), 1,2,3,7,8,9-H6CDD (číslo CAS 19408-74- 3), 1,2,3,4,6,7,8-H7CDD (číslo CAS 35822-46-9), 1,2,3,4,6,7,8,9-O8CDD (číslo CAS 3268-87-9) 10 polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF): 2,3,7,8-T4CDF (číslo CAS 51207-31-9), 1,2,3,7,8-P5CDF (číslo CAS 57117-41-6), 2,3,4,7,8-P5CDF (číslo CAS 57117-31-4), 1,2,3,4,7,8-H6CDF (číslo CAS 70648-26-9), 1,2,3,6,7,8-H6CDF (číslo CAS 57117-44- 9), 1,2,3,7,8,9-H6CDF (číslo CAS 72918-21-9), 2,3,4,6,7,8-H6CDF (číslo CAS 60851-34-5), 1,2,3,4,6,7,8-H7CDF (číslo CAS 67562- 39-4), 1,2,3,4,7,8,9-H7CDF (číslo CAS 55673-89-7), 1,2,3,4,6,7,8,9-O8CDF (číslo CAS 39001-02-0) 12 polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem (PCB-DL): 3,3',4,4'-T4CB (PCB 77, číslo CAS 32598-13-3), 3,3',4',5-T4CB (PCB 81, číslo CAS 70362-50-4), 2,3,3',4,4'-P5CB (PCB 105, číslo CAS 32598-14-4), 2,3,4,4',5-P5CB (PCB 114, číslo CAS 74472-37-0), 2,3',4,4',5-P5CB (PCB 118, číslo CAS 31508-00-6), 2,3',4,4',5'-P5CB (PCB 123, číslo CAS 65510-44-3), 3,3',4,4',5-P5CB (PCB 126, číslo CAS 57465-28-8), 2,3,3',4,4',5-H6CB (PCB 156, číslo CAS 38380-08-4), 2,3,3',4,4',5'-H6CB (PCB 157, číslo CAS 69782-90-7), 2,3',4,4',5,5'-H6CB (PCB 167, číslo CAS 52663-72-6), 3,3',4,4',5,5'-H6CB (PCB 169, číslo CAS 32774-16-6), 2,3,3',4,4',5,5'-H7CB (PCB 189, číslo CAS 39635-31-9). 7) Číslo CAS 52315-07-8 se vztahuje ke směsi izomerů cypermethrinu, alfa-cypermethrinu (číslo CAS 67375-30-8), beta-cypermethrinu (číslo CAS 65731-84-2), theta-cypermethrinu (číslo CAS 71697-59-1) a zeta-cypermethrinu (52315-07-8). 8) Vztahuje se na 1,3,5,7,9,11-hexabromcyklododekan (číslo CAS 25637-99-4), 1,2,5,6,9,10-hexabromcyklododekan (číslo CAS 3194- 55-6), α-hexabromcyklododekan (číslo CAS 134237-50-6), β-hexabromcyklododekan (číslo CAS 134237-51-7) a γ-hexabromcyklododekan (číslo CAS 134237-52-8) Příloha č. 7 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínky jejich použití Dosažitelné hodnoty koncentrací a účinností pro jednotlivé ukazatele znečištění při použití nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování městských odpadních vodměstských odpadních vod (pro uvedené hodnoty analogicky platí poznámky k tabulkám 1a a 1b přílohy č. 1 k tomuto nařízení vlády) Kategorie ČOV [EO]\| Nejlepší dostupná technologie\| CHSKCr\| BSK5\| NL\| N-NH4+\| Ncelk\| Pcelk ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- koncentrace\| účinnost [%]\| koncentrace\| účinnost [%]\| koncentrace\| koncentrace\| účinnost [%]\| koncentrace\| účinnost [%]\| koncentrace\| p mg/l\| m mg/l\| p mg/l\| m mg/l\| p mg/l\| m mg/l\| prům mg/l\| m mg/l\| prům mg/l\| m mg/l\| prům mg/l\| m mg/l\| účinnost [%] < 500\| Nízko až středně zatěžovaná aktivace nebo biofilmové reaktory\| 110\| 170\| 75\| 30\| 50\| 85\| 40\| 60\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| - 500 - 2 000\| Nízko zatěžovaná aktivace se stabilní nitrifikací\| 75\| 140\| 75\| 22\| 30\| 85\| 25\| 30\| 12\| 20\| 75\| -\| -\| -\| -\| -\| - 2 001 - 10 000\| Nízko zatěžovaná aktivace se stabilní nitrifikací a se simultánním srážením fosforu + mikrosíta či jiná filtrace\| 70\| 120\| 80\| 18\| 25\| 90\| 20\| 30\| 8\| 15\| 80\| -\| -\| -\| 2\| 5\| 75 10 001 - 100 000\| Nízko zatěžovaná aktivace s odstraňováním nutrientů +terciární stupeň včetně srážení fosforu eventuelně dávkování externího substrátu\| 60\| 100\| 80\| 14\| 20\| 90\| 18\| 25\| -\| -\| -\| 14\| 25\| 70\| 1,5\| 3\| 80 > 100 000\| Nízko zatěžovaná aktivace s odstraňováním nutrientů + terciární stupeň včetně srážení fosforu, dávkování externího substrátu\| 55\| 90\| 85\| 10\| 15\| 95\| 14\| 20\| -\| -\| -\| 10\| 16\| 75\| 0,7\| 2\| 85 1) Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod. Směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998, kterou se mění směrnice Rady 91/271/EHS s ohledem na určité požadavky stanovené v příloze I uvedené směrnice. Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES ze dne 15. února 2006 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky. 2) Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod. 3) § 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 222/2009 Sb. a zákona č. 25/2008 Sb. 4) § 38 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb. 5) § 68 a 69 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 6) Sdělení Českého statistického úřadu č. 244/2007 Sb., o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). 7) § 8 odst. 2 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření a o změně a doplnění některých zákonů (atomový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 8) Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, ve znění pozdějších předpisů. 9) Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších přepisů. 11) Například prováděcí rozhodnutí Komise 2013/84/EU ze dne 11. února 2013, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro vydělávání kůží a kožešin. Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/163/EU ze dne 26. března 2013, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu cementu, vápna a oxidu hořečnatého. Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/135/EU ze dne 28. února 2012, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu železa a oceli. Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/732/EU ze dne 9. prosince 2013, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu chlóru a alkalických hydroxidů. 12) § 21 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. 13) § 29 až 31 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 48/2014 Sb. 14) § 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 400/2015 Sb.	Zákon č. 400/2015 Sb. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 Vyhlášeno 29. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 165/2015 * § 1 - (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2016 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 180 856 787 167 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 250 856 787 167 Kč. Schodek státního rozpočtu činí 70 000 000 000 K * § 2 - (1) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státního rozpočtu, které byly poskytnuty krajům a prostřednictvím krajů obcím na základě zákona č. 382/2009 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou úhradu nákladů spojených s odstraněním ná * § 3 - Účinnost č. 1 k zákonu č. 400/2015 Sb. č. 2 k zákonu č. 400/2015 Sb. č. 3 k zákonu č. 400/2015 Sb. č. 4 k zákonu č. 400/2015 Sb. č. 5 k zákonu č. 400/2015 Sb. č. 6 k zákonu č. 400/2015 Sb. č. 7 k zákonu č. 400/2015 Sb. č. 8 k zákonu č. 400/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2016 400 ZÁKON ze dne 9. prosince 2015 o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2016 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 180 856 787 167 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 250 856 787 167 Kč. Schodek státního rozpočtu činí 70 000 000 000 Kč. Schodek státního rozpočtu bude vypořádán těmito financujícími položkami: a) zvýšením stavu státních dluhopisů do výše 70 635 100 000 Kč, b) změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 635 100 000 Kč. (2) Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu je obsažena v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (3) Celkový přehled příjmů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (4) Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu. (5) Ukazatele státního rozpočtu podle kapitol jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu. (6) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 92 909 566 387 Kč a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 40 500 000 000 Kč. Tyto ukazatele jsou uvedeny v příloze č. 2 a v příloze č. 4 k tomuto zákonu. (7) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 069 942 700 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu. (8) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to dotace a příspěvky v celkové výši 7 517 337 044 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 6 k tomuto zákonu. (9) Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 833 725 300 Kč, je obsažen v příloze č. 7 k tomuto zákonu. (10) Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze je uveden v příloze č. 8 k tomuto zákonu. (11) Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 230 000 000 000 Kč a výše dotace ze státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 2 200 000 000 Kč. § 2 (1) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státního rozpočtu, které byly poskytnuty krajům a prostřednictvím krajů obcímobcím na základě zákona č. 382/2009 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou úhradu nákladů spojených s odstraněním následků škod způsobených záplavami a povodněmi v červnu a červenci 2009 a v roce 2010, ve znění zákona č. 180/2010 Sb., na řešení povodňových škod vzniklých v letech 2009 a 2010, které nebyly vyčerpány v letech 2009 až 2015, mohly být použity ke stejným účelům v roce 2016. Prostředky státního rozpočtu, které byly poskytnuty v roce 2012 na částečnou úhradu nákladů spojených s odstraňováním následků škod způsobených záplavami a povodněmi v srpnu 2010 a které v letech 2012 až 2015 nebyly vyčerpány, mohou být použity ke stejným účelům v roce 2016. Prostředky státního rozpočtu, které byly poskytnuty v letech 2013 a 2014 na úhradu nákladů spojených s odstraňováním následků škod způsobených povodněmi v roce 2013 a následnou obnovu a které nebyly v letech 2013 až 2015 vyčerpány, mohou být použity ke stejným účelům v roce 2016. (2) Ministr financí se zmocňuje zvýšit ukazatele „Výdaje celkem“ a „Transfery na programy vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku“ rozpočtované v kapitole Operace státních finančních aktiv o prostředky, které nebyly v roce 2015 vyčerpány z prostředků určených na stejné účely. O toto zvýšení se zvyšují i celkové rozpočtované výdaje státního rozpočtu, mění se saldo státního rozpočtu a financující položka „Změna stavu na účtech státních finančních aktiv“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. b). (3) Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Výdaje celkem“ a „Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně“ rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa v návaznosti na zvýšení příjmů kapitoly Operace státních finančních aktiv o částku vyčíslenou a převáděnou za rok 2015 do státních finančních aktiv podle § 36 odst. 3 rozpočtových pravidel. O toto překročení se zvyšují i celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu a mění se financující položka „Zvýšení stavu státních dluhopisů“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. a) a financující položka „Změna stavu na účtech státních finančních aktiv“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. b). § 3 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 400/2015 Sb. ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU Ukazatel\| v Kč ---\|--- Příjmy státního rozpočtu celkem)\| 1 180 856 787 167 Výdaje státního rozpočtu celkem)\| 1 250 856 787 167 \| z toho: finanční vztahy k rozpočtům\| \\- krajů\| 1 069 942 700 \\- obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích\| 7 517 337 044 \\- finanční vztah k rozpočtu hlavního města Prahy\| 833 725 300 Schodek\| -70 000 000 000 Financování:\| Zvýšení stavu státních dluhopisů\| 70 635 100 000 Zvýšení stavu přijatých dlouhodobých úvěrů\| 0 Změna stavu na účtech státních finančních aktiv)\| -635 100 000 ) včetně jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy pro důchodovou reformu Příloha č. 2 k zákonu č. 400/2015 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL \| \| \| \| \| \| v Kč ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Číslo kapitoly\| Kapitola\| daňové příjmy)\| pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| z toho povinné pojistné na důchodové pojištění\| nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| z toho z rozpočtu Evropské unie) 301\| Kancelář prezidenta republiky\| 0\| 0\| 0\| 60 000\| 0 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| 0\| 0\| 0\| 16 000 000\| 0 303\| Senát Parlamentu\| 0\| 0\| 0\| 2 500 000\| 0 304\| Úřad vlády České republiky\| 0\| 0\| 0\| 80 405 745\| 78 646 498 305\| Bezpečnostní informační služba\| 0\| 0\| 0\| 145 500 000\| 0 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| 550 000 000\| 0\| 0\| 100 000 000\| 0 307\| Ministerstvo obrany\| 203 000\| 3 761 607 161\| 3 343 650 809\| 1 366 074 158\| 0 308\| Národní bezpečnostní úřad\| 250 000\| 0\| 0\| 550 000\| 0 309\| Kancelář veřejného ochránce práv\| 0\| 0\| 0\| 150 000\| 0 312\| Ministerstvo financí\| 35 480 000\| 589 214 690\| 523 746 390\| 4 152 487 601\| 407 279 996 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 610 000 000\| 410 195 662 920\| 364 840 589 262\| 12 200 951 705\| 11 588 092 373 314\| Ministerstvo vnitra\| 13 000 000\| 6 557 173 932\| 5 816 344 094\| 703 147 682\| 65 084 393 315\| Ministerstvo životního prostředí\| 900 000\| 0\| 0\| 9 224 816 712\| 3 229 878 712 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| 1 300 000\| 0\| 0\| 8 691 711 093\| 8 661 711 093 321\| Grantová agentura České republiky\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| 27 000 000\| 0\| 0\| 13 263 883 431\| 12 346 583 431 327\| Ministerstvo dopravy\| 80 000 000\| 0\| 0\| 16 636 051 994\| 16 446 051 994 328\| Český telekomunikační úřad\| 34 735 000\| 0\| 0\| 2 412 559 000\| 0 329\| Ministerstvo zemědělství\| 6 200 000\| 0\| 0\| 40 689 823 350\| 31 481 648 350 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| 400 000\| 0\| 0\| 8 118 493 585\| 7 915 802 194 334\| Ministerstvo kultury\| 10 000\| 0\| 0\| 157 185 000\| 0 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| 20 000 000\| 0\| 0\| 1 520 361 700\| 475 672 700 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 0\| 839 113 610\| 745 878 764\| 1 944 788 323\| 196 581 291 343\| Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| 80 000 000\| 0\| 0\| 147 151 792\| 2 151 792 345\| Český statistický úřad\| 0\| 0\| 0\| 17 468 570\| 14 381 570 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| 550 000 000\| 0\| 0\| 150 000 000\| 0 348\| Český báňský úřad\| 150 000\| 0\| 0\| 2 450 000\| 0 349\| Energetický regulační úřad\| 286 822 910\| 0\| 0\| 10 300 000\| 0 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| 4 000 000\| 0\| 0\| 1 500 000\| 0 355\| Ústav pro studium totalitních režimů\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 358\| Ústavní soudÚstavní soud\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 361\| Akademie věd České republiky\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 372\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| 4 550 000\| 0\| 0\| 2 000 000\| 0 374\| Správa státních hmotných rezerv\| 0\| 0\| 0\| 90 000 000\| 0 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| 170 000 000\| 0\| 0\| 400 000\| 0 376\| Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 0\| 44 098 703\| 39 198 847\| 0\| 0 377\| Technologická agentura České republiky\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| 0\| 0\| 0\| 346 940\| 0 396\| Státní dluh\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 397\| Operace státních finančních aktiv*)\| 1 550 000 000\| 0\| 0\| 605 000 000\| 0 398\| Všeobecná pokladní správa\| 615 701 500 000\| 0\| 0\| 16 689 296 860\| 0 \| CELKEM\| 619 726 500 910\| 421 986 871 016\| 375 309 408 166\| 139 143 415 241\| 92 909 566 387 PŘÍJMY CELKEM (daňové příjmy, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem)\| 1 180 856 787 167 ) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; v kapitole 397 Operace státních finančních aktiv zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet ) zahrnuje jak prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie přímo, tak prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu ) včetně jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy pro důchodovou reformu Příloha č. 3 k zákonu č. 400/2015 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL \| \| v Kč ---\|---\|--- Číslo kapitoly\| Kapitola\| Výdaje celkem 301\| Kancelář prezidenta republiky\| 458 562 010 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| 1 159 613 248 303\| Senát Parlamentu\| 558 711 003 304\| Úřad vlády České republiky\| 1 002 117 011 305\| Bezpečnostní informační služba\| 1 499 664 000 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| 6 690 852 286 307\| Ministerstvo obrany\| 47 783 137 234 308\| Národní bezpečnostní úřad\| 365 371 713 309\| Kancelář veřejného ochránce práv\| 101 215 124 312\| Ministerstvo financí\| 19 574 215 274 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 544 190 818 966 314\| Ministerstvo vnitra\| 59 078 279 910 315\| Ministerstvo životního prostředí\| 9 443 767 696 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| 13 407 358 628 321\| Grantová agentura České republiky\| 3 833 110 000 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| 40 240 865 364 327\| Ministerstvo dopravy\| 47 807 695 130 328\| Český telekomunikační úřad\| 1 497 507 075 329\| Ministerstvo zemědělství\| 51 192 442 669 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| 142 368 844 867 334\| Ministerstvo kultury\| 11 707 143 311 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| 7 143 365 442 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 24 691 923 615 343\| Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů\| 151 648 575 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| 173 542 940 345\| Český statistický úřad\| 947 239 609 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| 2 958 291 868 348\| Český báňský úřad\| 147 653 564 349\| Energetický regulační úřad\| 273 219 265 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| 241 230 862 355\| Ústav pro studium totalitních režimů\| 174 450 808 358\| Ústavní soudÚstavní soud\| 177 947 998 361\| Akademie věd České republiky\| 4 829 411 000 372\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| 59 567 221 374\| Správa státních hmotných rezerv\| 2 382 772 535 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| 359 960 926 376\| Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 278 147 048 377\| Technologická agentura České republiky\| 2 958 939 000 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| 500 839 749 396\| Státní dluh\| 52 315 513 630 397\| Operace státních finančních aktiv)\| 1 519 900 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| 144 609 928 993 \| CELKEM\| 1 250 856 787 167 ) včetně jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy pro důchodovou reformu Příloha č. 4 k zákonu č. 400/2015 Sb. strana 1 Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 60 000 Výdaje celkem\| 458 562 010 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 60 000 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 60 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje vlastního úřadu Kanceláře prezidenta republiky\| 112 585 394 Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány\| 208 701 616 Celkové výdaje na lesní hospodářství\| 137 275 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 59 808 542 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 19 441 792 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 818 508 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 54 567 121 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 156 862 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 2 Ukazatele kapitoly 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 16 000 000 Výdaje celkem\| 1 159 613 248 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 16 000 000 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 16 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR\| 1 159 613 248 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 379 040 833 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 137 271 580 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 579 246 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 171 949 718 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 20 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 3 Ukazatele kapitoly 303 Senát Parlamentu \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 2 500 000 Výdaje celkem\| 558 711 003 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 500 000 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Senátu Parlamentu ČR\| 558 711 003 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 188 714 596 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 63 724 963 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 415 387 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 94 359 074 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 32 970 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 4 Ukazatele kapitoly 304 Úřad vlády České republiky \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 80 405 745 Výdaje celkem\| 1 002 117 011 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 80 405 745 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 78 646 498 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 559 247 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 200 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení úkolů Úřadu vlády ČR\| 1 002 117 011 v tom: výdaje vlastního Úřadu vlády ČR\| 610 021 581 výdaje spojené s činností poradních orgánů vlády\| 392 095 430 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 404 562 528 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 137 439 066 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 5 159 304 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 132 330 076 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 211 623 255 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 120 593 424 v tom: ze státního rozpočtu celkem\| 115 493 424 v tom: institucionální podpora celkem4)\| 115 493 424 účelová podpora celkem4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 5 100 000 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)\| 0 Program protidrogové politiky\| 133 676 920 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 86 674 684 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 104 127 146 v tom: ze státního rozpočtu\| 25 480 648 podíl rozpočtu Evropské unie\| 78 646 498 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 699 060 v tom: ze státního rozpočtu\| 139 813 podíl prostředků finančních mechanismů\| 559 247 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 29 832 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 5 Ukazatele kapitoly 305 Bezpečnostní informační služba \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 145 500 000 Výdaje celkem\| 1 499 664 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 145 500 000 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 145 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Bezpečnostní informační služby\| 1 499 664 000 Průřezové ukazatele\| \| Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 250 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 6 Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 650 000 000 Výdaje celkem\| 6 690 852 286 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 550 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 100 000 000 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 100 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí\| 6 690 852 286 v tom: transformační spolupráce\| 60 000 000 humanitární pomoc\| 73 000 000 příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí\| 1 637 802 981 podpora českého kulturního dědictví v zahraničí\| 21 000 000 zahraniční vysílání rozhlasu\| 27 200 000 vrcholné návštěvy\| 20 185 000 bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech\| 47 283 000 prostředky na financování zapojení občanů ČR do civilních struktur Evropské unie a dalších mezinárodních vládních organizací a do volebních pozorovatelských misí\| 0 ostatní výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí\| 4 804 381 305 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 760 719 268 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 258 644 552 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 11 301 635 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 62 345 292 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 691 097 018 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 0 v tom: ze státního rozpočtu celkem\| 0 v tom: institucionální podpora celkem4)\| 0 účelová podpora celkem4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 608 166 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 26 000 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 333 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 7 strana 8 Ukazatele kapitoly 307 Ministerstvo obrany \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 5 127 884 319 Výdaje celkem\| 47 783 137 234 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 203 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 3 761 607 161 v tom: pojistné na důchodové pojištění\| 3 343 650 809 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 417 956 352 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 366 074 158 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 366 074 158 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Zajištění obrany ČR silami ArmádyArmády ČR\| 29 688 627 613 Vytváření a rozvoj systému obrany státu\| 7 939 921 869 Zajištění strategického zpravodajství\| 2 486 397 235 Zajištění podpory prezidenta republiky ve funkci vrchního velitele ozbrojených sil\| 486 204 883 Zajištění dávek důchodového zabezpečení\| 4 279 000 000 Zajištění ostatních sociálních dávek\| 2 712 000 000 Zajištění státní sportovní reprezentace\| 190 985 634 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 11 924 615 531 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 4 774 960 465 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 167 475 054 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 2 202 919 522 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 8 367 521 914 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 594 562 195 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 430 787 000 v tom: ze státního rozpočtu celkem\| 430 787 000 v tom: institucionální podpora celkem4)\| 97 787 000 účelová podpora celkem4)\| 333 000 000 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 333 000 000 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)\| 85 913 000 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 3 197 497 Program protidrogové politiky\| 270 080 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 802 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 5 048 446 792 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 9 Ukazatele kapitoly 308 Národní bezpečnostní úřad \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 800 000 Výdaje celkem\| 365 371 713 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 250 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 550 000 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 550 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu\| 365 371 713 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 164 916 377 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 56 071 568 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 443 746 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 162 916 506 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 61 484 586 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 10 Ukazatele kapitoly 309 Kancelář veřejného ochránce práv \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 150 000 Výdaje celkem\| 101 215 124 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 150 000 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 150 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Kanceláře veřejného ochránce práv\| 101 215 124 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 58 603 536 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 19 971 211 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 795 750 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 52 649 956 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 8 450 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 11 Ukazatele kapitoly 312 Ministerstvo financí \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 4 777 182 291 Výdaje celkem\| 19 574 215 274 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 35 480 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 589 214 690 v tom: pojistné na důchodové pojištění\| 523 746 390 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 65 468 300 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 4 152 487 601 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 407 279 996 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 55 943 405 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 3 689 264 200 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Daňová správa zajišťovaná finančními orgány\| 10 351 827 360 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů ústředního orgánu\| 2 586 381 068 Daňová správa zajišťovaná celními orgány\| 5 113 751 191 v tom: sociální dávky\| 448 701 000 výdaje na činnost celní správy\| 4 665 050 191 Správa majetku státu a právní zastupování státu ve věcech majetkových\| 1 479 117 714 Výdaje na zabezpečení činnosti Kanceláře finančního arbitra\| 43 137 941 Výdaje na zabezpečení činnosti Finančně analytického útvaru\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 9 932 195 024 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 3 376 946 316 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 148 005 107 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 1 333 829 085 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 1 870 522 822 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 6 591 505 064 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 71 150 400 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 105 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 496 040 172 v tom: ze státního rozpočtu\| 88 760 176 podíl rozpočtu Evropské unie\| 407 279 996 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 55 990 086 v tom: ze státního rozpočtu\| 46 681 podíl prostředků finančních mechanismů\| 55 943 405 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 3 435 466 117 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 12 strana 13 Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 423 006 614 625 Výdaje celkem\| 544 190 818 966 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 610 000 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 410 195 662 920 v tom: pojistné na důchodové pojištění\| 364 840 589 262 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 45 355 073 658 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 12 200 951 705 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 11 588 092 373 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 2 859 332 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem6)\| 610 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Dávky důchodového pojištění\| 391 210 000 000 Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče\| 40 140 000 000 Dávky nemocenského pojištění\| 24 500 000 000 Dávky pomoci v hmotné nouzi\| 11 684 740 353 Dávky osobám se zdravotním postižením\| 2 200 000 000 Ostatní sociální dávky\| 4 000 000 Podpory v nezaměstnanosti\| 7 500 000 000 Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách\| 21 820 000 000 Aktivní politika zaměstnanosti celkem\| 9 500 245 467 Výdaje spojené s realizací zákona č. 118/2000 Sb.\| 400 000 000 Výdaje spojené s realizací odškodňovacích zákonů\| 750 000 000 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením\| 4 700 000 000 Ostatní výdaje organizačních složek státu\| 14 460 359 343 Neinvestiční nedávkové transfery\| 14 733 137 403 Transfery na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům v sociální oblasti\| 588 336 400 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 6 722 008 806 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 2 985 428 947 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 98 920 065 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 387 581 320 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 6 283 051 345 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 0 v tom: ze státního rozpočtu celkem\| 0 v tom: institucionální podpora celkem4)\| 0 účelová podpora celkem4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program protidrogové politiky\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 150 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 13 664 734 158 v tom: ze státního rozpočtu\| 2 076 641 785 podíl rozpočtu Evropské unie\| 11 588 092 373 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 3 189 305 v tom: ze státního rozpočtu\| 329 973 podíl prostředků finančních mechanismů\| 2 859 332 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 958 715 700 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 6) včetně příjmů z dobrovolného důchodového pojištění ve výši 120 000 000 Kč a z dobrovolného nemocenského pojištění ve výši 180 000 000 Kč strana 14 strana 15 Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 7 273 321 614 Výdaje celkem\| 59 078 279 910 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 13 000 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 6 557 173 932 v tom: pojistné na důchodové pojištění\| 5 816 344 094 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 740 829 838 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 703 147 682 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 65 084 393 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 38 063 289 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 600 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Policie ČR\| 31 422 965 815 Výdaje Hasičského záchranného sboru ČR\| 7 807 958 142 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu\| 10 521 781 449 Výdaje na sportovní reprezentaci\| 65 267 504 Dávky důchodového pojištění\| 5 064 066 000 Ostatní sociální dávky\| 4 196 241 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 26 286 013 294 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 8 867 617 071 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 389 970 048 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 3 556 910 813 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 21 166 566 807 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 1 274 525 297 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 565 446 000 v tom: ze státního rozpočtu celkem\| 565 446 000 v tom: institucionální podpora celkem4)\| 65 446 000 účelová podpora celkem4)\| 500 000 000 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 500 000 000 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)\| 60 675 000 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 60 445 038 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 50 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 474 946 312 v tom: ze státního rozpočtu\| 409 861 919 podíl rozpočtu Evropské unie\| 65 084 393 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 44 997 852 v tom: ze státního rozpočtu\| 6 934 563 podíl prostředků finančních mechanismů\| 38 063 289 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 2 458 355 806 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 16 Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 9 225 716 712 Výdaje celkem\| 9 443 767 696 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 900 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 9 224 816 712 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 3 229 878 712 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 121 618 000 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 5 873 320 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Ochrana přírody a krajiny\| 639 500 000 Technická ochrana životního prostředí\| 1 229 000 000 Ochrana klimatu a ovzduší\| 4 005 994 505 Ostatní činnosti v životním prostředí\| 3 569 273 191 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 720 624 899 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 245 012 478 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 10 666 812 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 91 512 054 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 619 464 693 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 0 v tom: ze státního rozpočtu celkem\| 0 v tom: institucionální podpora celkem4)\| 0 účelová podpora celkem4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 3 000 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 3 350 552 807 v tom: ze státního rozpočtu\| 120 674 095 podíl rozpočtu Evropské unie\| 3 229 878 712 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 135 423 000 v tom: ze státního rozpočtu\| 13 805 000 podíl prostředků finančních mechanismů\| 121 618 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 6 183 659 066 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 17 Ukazatele kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 8 693 011 093 Výdaje celkem\| 13 407 358 628 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 1 300 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 8 691 711 093 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 8 661 711 093 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 30 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu\| 12 184 138 153 v tom: Horská služba\| 130 000 000 ostatní výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch\| 12 054 138 153 Podpora bydlení\| 618 594 482 Uzemní plánování a stavební řád\| 49 128 474 Ostatní činnosti resortu\| 555 497 519 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 433 302 106 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 144 337 571 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 5 965 740 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 68 457 240 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 329 074 252 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 10 697 539 081 v tom: ze státního rozpočtu\| 2 035 827 988 podíl rozpočtu Evropské unie\| 8 661 711 093 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 11 635 403 591 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 18 Ukazatele kapitoly 321 Grantová agentura České republiky \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 3 833 110 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Kanceláře Grantové agentury ČR\| 109 759 000 Dotace jiným subjektům\| 3 723 351 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 46 381 315 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 14 694 641 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 302 991 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 20 199 434 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 3 833 110 000 v tom: ze státního rozpočtu celkem\| 3 833 110 000 v tom: institucionální podpora celkem4)\| 109 759 000 účelová podpora celkem4)\| 3 723 351 000 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 0 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 19 Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 13 290 883 431 Výdaje celkem\| 40 240 865 364 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 27 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 13 263 883 431 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 12 346 583 431 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 39 300 000 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 878 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora podnikání\| 15 370 493 333 Zahlazování následků hornické činnosti a mandatorní výdaje\| 2 151 900 000 Výdaje spojené s další činností resortu\| 2 319 472 031 Dotace na obnovitelné zdroje energie\| 20 399 000 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platy za provedenou práci\| 846 536 587 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 284 873 910 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 12 154 792 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 75 556 014 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 734 763 393 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 4 353 660 000 v tom: ze státního rozpočtu celkem\| 1 122 232 000 v tom: institucionální podpora celkem4)\| 792 232 000 účelová podpora celkem4)\| 330 000 000 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 3 231 428 000 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 330 000 000 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)\| 214 980 000 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 13 932 366 434 v tom: ze státního rozpočtu\| 1 585 783 003 podíl rozpočtu Evropské unie\| 12 346 583 431 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 39 300 000 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 39 300 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 3 335 860 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 20 Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 16 716 051 994 Výdaje celkem\| 47 807 695 130 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 80 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 16 636 051 994 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 16 446 051 994 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 190 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Drážní a kombinovaná doprava\| 9 245 046 000 Pozemní komunikace\| 0 Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury\| 35 148 554 405 v tom: dotace pro společné programy (projekty) EU a ČR\| 14 348 554 405 dotace na projekty spolufinancované z Evropské investiční bankybanky\| 0 ostatní dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury\| 20 800 000 000 Ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu\| 3 414 094 725 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 448 239 755 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 152 401 526 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 6 502 219 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 52 707 369 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 380 773 514 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 0 v tom: ze státního rozpočtu celkem\| 0 v tom: institucionální podpora celkem4)\| 0 účelová podpora celkem4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 3 453 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 16 469 072 447 v tom: ze státního rozpočtu\| 23 020 453 podíl rozpočtu Evropské unie\| 16 446 051 994 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 2 167 353 554 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 21 Ukazatele kapitoly 328 Český telekomunikační úřad \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 2 447 294 000 Výdaje celkem\| 1 497 507 075 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 34 735 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 412 559 000 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 412 559 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu\| 1 497 507 075 v tom: výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - zvláštní ceny\| 105 000 000 výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - čisté náklady\| 53 000 000 ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu\| 1 339 507 075 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 243 994 316 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 83 005 312 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 545 529 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 0 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 236 368 539 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 80 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 125 310 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 22 strana 23 Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 40 696 023 350 Výdaje celkem\| 51 192 442 669 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 6 200 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 40 689 823 350 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 239 524 350 příjmy z rozpočtu Evropské unie na realizaci společné zemědělské politiky celkem\| 31 242 124 000 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 9 208 175 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora agropotravinářského komplexu\| 40 557 812 800 v tom: dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu\| 36 269 109 355 ostatní výdaje\| 4 288 703 445 Dotace na činnost Státního zemědělského intervenčního fondu\| 900 000 000 v tom: dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na činnost\| 800 000 000 ostatní dotace\| 100 000 000 Podpora lesního hospodářství\| 305 000 000 Podpora vodního hospodářství\| 1 300 000 000 v tom: výdaje na projekty spolufinancované z Evropské investiční bankybanky\| 0 ostatní výdaje na vodní hospodářství\| 1 300 000 000 Podpora neziskovým organizacím\| 80 000 000 Ostatní výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost\| 8 049 629 869 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 2 183 343 092 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 746 813 771 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 32 598 308 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 337 656 879 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 1 821 341 041 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 858 677 000 v tom: ze státního rozpočtu celkem\| 858 677 000 v tom: institucionální podpora celkem4)\| 394 677 000 účelová podpora celkem4)\| 464 000 000 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 464 000 000 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)\| 391 377 000 Vratky přeplatků splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 včetně\| 300 000 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 1 700 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 295 914 445 v tom: ze státního rozpočtu\| 56 390 095 podíl rozpočtu Evropské unie\| 239 524 350 Výdaje na společnou zemědělskou politiku celkem\| 36 269 109 355 v tom: přímé platby - předfinancování ze státního rozpočtu\| 23 211 127 000 přímé platby - dofinancovaní ze státního rozpočtu\| 834 845 000 podpora venkova - ze státního rozpočtu\| 4 000 013 355 podpora venkova - podíl rozpočtu Evropské unie\| 7 500 000 000 společná organizace trhu - ze státního rozpočtu\| 192 127 000 společná organizace trhu - podíl rozpočtu Evropské unie\| 530 997 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 2 060 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 24 Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 8 118 893 585 Výdaje celkem\| 142 368 844 867 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 400 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 8 118 493 585 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 7 915 802 194 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 113 139 391 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 89 552 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Věda a vysoké školy\| 36 118 334 945 v tom: vysoké školy\| 20 377 076 980 výzkum, experimentální vývoj a inovace\| 15 741 257 965 Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací\| 94 932 276 066 Podpora činnosti v oblasti mládeže\| 215 053 000 Podpora činnosti v oblasti sportu\| 3 732 992 758 v tom: sportovní reprezentace\| 1 036 892 708 všeobecná sportovní činnost\| 2 696 100 050 Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů mimo výzkum, vývoj a inovace\| 5 674 219 956 Ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resortu\| 1 695 968 142 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 827 413 333 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 279 451 141 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 10 018 849 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 75 105 440 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 592 817 807 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 15 741 257 965 v tom: ze státního rozpočtu celkem\| 12 347 257 965 v tom: institucionální podpora celkem4)\| 7 407 558 350 účelová podpora celkem4)\| 4 939 699 615 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 3 394 000 000 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 2 522 646 615 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum5)\| 1 165 308 000 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)\| 5 770 877 000 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)\| 923 131 350 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 110 000 000 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 8 134 750 Program protidrogové politiky\| 12 197 500 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 19 874 750 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 9 653 309 594 v tom: ze státního rozpočtu\| 1 737 507 400 podíl rozpočtu Evropské unie\| 7 915 802 194 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 154 911 712 v tom: ze státního rozpočtu\| 41 772 321 podíl prostředků finančních mechanismů\| 113 139 391 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 2 939 157 818 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 26 strana 27 Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 157 195 000 Výdaje celkem\| 11 707 143 311 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 10 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 157 185 000 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 157 185 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem\| 512 223 000 Výdaje dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi\| 3 432 776 266 v tom: finanční náhrada\| 2 060 260 916 příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností\| 1 372 515 350 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva kultury\| 324 115 864 v tom: rozvoj a obnova materiálně technické základny\| 42 880 000 neinvestiční výdaje na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie\| 0 výdaje na činnost úřadu\| 256 175 364 platby mezinárodním společnostem a dalším organizacím\| 25 060 500 Příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury\| 4 948 785 398 v tom: příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím\| 3 476 468 398 program péče o národní kulturní poklad\| 1 000 000 000 rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení\| 422 137 000 společné projekty spolufinancované z prostředků finančních mechanismů\| 0 kulturní dědictví ve vlastnictví státu, podporované evropskými fondy\| 50 180 000 Kulturní služby, podpora živého umění\| 688 442 783 v tom: program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů\| 91 726 000 kulturní aktivity\| 536 716 783 veřejné informační služby knihoven\| 60 000 000 Záchrana a obnova kulturních památek, veřejné služby muzeí\| 711 000 000 v tom: programy podpory veřejných služeb v muzeích\| 53 000 000 programy na záchranu a obnovu kulturních památek\| 658 000 000 Podpora kultury národnostních menšin\| 33 000 000 v tom: podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 2 000 000 podpora kulturních aktivit národnostních menšin a informací v jazycích národnostních menšin\| 31 000 000 Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení\| 75 000 000 Státní fond kinematografie\| 981 800 000 v tom: dotace na filmové pobídky\| 800 000 000 dotace ze státního rozpočtu\| 181 800 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 137 500 570 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 45 979 154 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 895 371 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 23 739 974 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 102 618 177 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 512 223 000 v tom: ze státního rozpočtu celkem\| 512 223 000 v tom: institucionální podpora celkem4)\| 87 223 000 účelová podpora celkem4)\| 425 000 000 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 425 000 000 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)\| 84 880 000 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 2 000 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 50 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 50 180 000 v tom: ze státního rozpočtu\| 50 180 000 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 632 197 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 28 strana 29 Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 1 540 361 700 Výdaje celkem\| 7 143 365 442 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 20 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 520 361 700 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 475 672 700 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 222 889 000 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 821 800 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na státní správu\| 2 354 850 605 Výzkum a vývoj ve zdravotnictví\| 1 518 655 756 Ustavní péče\| 1 248 250 368 Zvláštní zdravotnická zařízení a služby pro zdravotnictví\| 1 162 900 946 Zdravotnické programy\| 617 845 118 Ostatní činnosti ve zdravotnictví\| 240 862 649 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 211 661 885 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 411 965 044 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 17 520 797 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 227 415 755 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 944 482 716 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 1 518 655 756 v tom: ze státního rozpočtu celkem\| 1 518 655 756 v tom: institucionální podpora celkem4)\| 668 655 756 účelová podpora celkem4)\| 850 000 000 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 850 000 000 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)\| 637 079 000 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 3 000 000 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 400 000 Program protidrogové politiky\| 20 000 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 10 000 000 Výdaje na očkování a Pandemický plán České republiky7)\| 14 000 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 736 307 788 v tom: ze státního rozpočtu\| 260 635 088 podíl rozpočtu Evropské unie\| 475 672 700 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 231 431 000 v tom: ze státního rozpočtu\| 8 542 000 podíl prostředků finančních mechanismů\| 222 889 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 420 781 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 7) výdaje na očkovací látky pro pravidelné, zvláštní a mimořádné očkování podle § 49 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a výdaje na zabezpečení Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky, stanovené usnesením vlády strana 30 strana 31 Ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 2 783 901 933 Výdaje celkem\| 24 691 923 615 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 0 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 839 113 610 v tom: pojistné na důchodové pojištění\| 745 878 764 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 93 234 846 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 944 788 323 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 196 581 291 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 21 565 032 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 726 642 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdajový blok - Výdaje justiční část\| 15 758 612 298 v tom: platy soudců\| 4 102 440 725 platy státních zástupců\| 1 460 051 429 ostatní výdaje justiční části\| 10 196 120 144 Výdajový blok - Výdaje vězeňská část\| 8 933 311 317 v tom: dávky důchodového pojištění\| 715 303 500 ostatní sociální dávky\| 571 460 000 ostatní výdaje vězeňské části\| 7 646 547 817 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 12 925 596 430 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 4 393 204 519 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 190 523 152 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 4 475 042 186 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 2 496 758 760 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 171 565 474 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 1 460 051 429 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 0 v tom: ze státního rozpočtu celkem\| 0 v tom: institucionální podpora celkem4)\| 0 účelová podpora celkem4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 6 595 000 Program protidrogové politiky\| 4 345 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 300 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 241 077 162 v tom: ze státního rozpočtu\| 44 495 871 podíl rozpočtu Evropské unie\| 196 581 291 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 25 642 742 v tom: ze státního rozpočtu\| 4 077 710 podíl prostředků finančních mechanismů\| 21 565 032 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 952 476 850 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 32 Ukazatele kapitoly 343 Úřad pro ochranu osobních údajů \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 151 648 575 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů\| 151 648 575 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 51 006 080 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 17 491 160 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 731 403 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 9 956 355 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 29 218 133 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 9 585 600 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 17 700 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 33 Ukazatele kapitoly 344 Úřad průmyslového vlastnictví \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 227 151 792 Výdaje celkem\| 173 542 940 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 80 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 147 151 792 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 2 151 792 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 145 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu průmyslového vlastnictví\| 173 542 940 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 86 824 481 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 29 520 323 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 295 405 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 13 141 849 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 72 818 450 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 2 691 666 v tom: ze státního rozpočtu\| 539 874 podíl rozpočtu Evropské unie\| 2 151 792 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 14 600 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 34 Ukazatele kapitoly 345 Český statistický úřad \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 17 468 570 Výdaje celkem\| 947 239 609 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 17 468 570 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 14 381 570 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 3 087 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu\| 947 239 609 v tom: výdaje na volby a referenda\| 0 výdaje na Sčítání lidu, domů a bytů\| 0 ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu\| 947 239 609 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 562 777 813 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 190 711 005 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 7 796 811 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 57 089 027 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 460 869 538 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 1 824 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 19 253 388 v tom: ze státního rozpočtu\| 4 871 818 podíl rozpočtu Evropské unie\| 14 381 570 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 35 981 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 35 Ukazatele kapitoly 346 Český úřad zeměměřický a katastrální \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 700 000 000 Výdaje celkem\| 2 958 291 868 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 550 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 150 000 000 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 150 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního\| 2 958 291 868 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 598 741 859 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 543 601 330 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 23 980 890 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 106 623 783 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 1 489 950 624 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 214 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 36 Ukazatele kapitoly 348 Český báňský úřad \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 2 600 000 Výdaje celkem\| 147 653 564 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 150 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 450 000 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 450 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého báňského úřadu\| 147 653 564 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 86 566 250 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 29 432 525 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 297 086 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 16 999 910 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 69 472 527 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 17 435 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 37 Ukazatele kapitoly 349 Energetický regulační úřad \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 297 122 910 Výdaje celkem\| 273 219 265 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 286 822 910 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 10 300 000 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 10 300 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Energetického regulačního úřadu\| 273 219 265 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 142 279 374 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 48 394 988 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 099 457 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 28 861 920 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 109 277 930 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 1 824 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 14 400 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 38 Ukazatele kapitoly 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 5 500 000 Výdaje celkem\| 241 230 862 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 4 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 500 000 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže\| 241 230 862 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 114 633 586 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 38 975 419 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 689 456 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 16 012 889 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 90 282 715 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 6 334 800 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 39 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 39 Ukazatele kapitoly 355 Ústav pro studium totalitních režimů \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 174 450 808 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů OSS Ústavu pro studium totalitních režimů\| 95 475 468 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Archivu bezpečnostních složek\| 78 975 340 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 90 399 857 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 30 735 951 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 307 886 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 59 090 645 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 28 101 760 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 0 v tom: ze státního rozpočtu celkem\| 0 v tom: institucionální podpora celkem4)\| 0 účelová podpora celkem4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 19 300 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 40 Ukazatele kapitoly 358 Ústavní soud \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 177 947 998 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ústavního souduÚstavního soudu\| 177 947 998 v tom: platy soudců\| 30 363 600 ostatní výdaje na zajištění činnosti Ústavního souduÚstavního soudu\| 147 584 398 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 89 915 851 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 30 959 974 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 335 824 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 58 591 251 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 36 794 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 41 Ukazatele kapitoly 361 Akademie věd České republiky \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 4 829 411 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Infrastruktura výzkumu\| 4 829 411 000 Programy výzkumu\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 41 681 639 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 14 171 757 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 607 809 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 40 520 566 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 4 829 411 000 v tom: ze státního rozpočtu celkem\| 4 829 411 000 v tom: institucionální podpora celkem4)\| 4 829 411 000 účelová podpora celkem4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)\| 3 401 674 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 42 Ukazatele kapitoly 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 6 550 000 Výdaje celkem\| 59 567 221 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 4 550 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 000 000 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání celkem\| 59 567 221 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 29 212 032 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 9 932 091 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 255 948 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 1 234 914 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 15 828 222 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 100 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 43 Ukazatele kapitoly 374 Správa státních hmotných rezerv \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 90 000 000 Výdaje celkem\| 2 382 772 535 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 90 000 000 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 90 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Civilní připravenost na krizové stavy\| 2 363 582 535 Zabezpečení potřeb ozbrojených sil\| 19 190 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 133 527 539 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 44 937 705 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 982 550 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 57 152 338 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 75 017 672 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 2 363 582 535 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 208 150 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 44 Ukazatele kapitoly 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 170 400 000 Výdaje celkem\| 359 960 926 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 170 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 400 000 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 400 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost\| 359 960 926 v tom: výdaje Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na výkon funkcí\| 359 960 926 výdaje Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na rozvojové programy\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 117 497 329 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 39 949 093 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 759 316 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 10 556 642 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 106 730 987 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 0 v tom: ze státního rozpočtu celkem\| 0 v tom: institucionální podpora celkem4)\| 0 účelová podpora celkem4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 5 300 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 122 116 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 45 Ukazatele kapitoly 376 Generální inspekce bezpečnostních sborů \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 44 098 703 Výdaje celkem\| 278 147 048 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 0 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 44 098 703 v tom: pojistné na důchodové pojištění\| 39 198 847 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 4 899 856 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 268 847 048 Sociální dávky\| 9 300 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 160 766 206 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 54 240 951 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 382 786 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 18 856 541 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 139 995 881 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 4 450 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 46 Ukazatele kapitoly 377 Technologická agentura České republiky \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 2 958 939 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Kanceláře Technologické agentury ČR\| 106 428 000 Dotace jiným subjektům\| 2 852 511 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 32 189 991 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 10 944 597 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 447 993 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 29 866 156 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 2 958 939 000 v tom: ze státního rozpočtu celkem\| 2 958 939 000 v tom: institucionální podpora celkem4)\| 106 428 000 účelová podpora celkem4)\| 2 852 511 000 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 2 852 511 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 47 Ukazatele kapitoly 381 Nejvyšší kontrolní úřad \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 346 940 Výdaje celkem\| 500 839 749 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 346 940 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 346 940 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Nejvyššího kontrolního úřadu\| 500 839 749 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 270 630 315 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 92 362 175 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 732 113 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 248 807 521 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 61 276 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 48 Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 52 315 513 630 Financování\| \| Zvýšení stavu státních dluhopisů\| 70 635 100 000 Zvýšení stavu přijatých dlouhodobých úvěrů\| 0 Změna stavu na účtech státních finančních aktiv 8)\| -635 100 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Obsluha státního dluhu\| 52 315 513 630 Průřezové ukazatele\| 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 8) včetně jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy pro důchodovou reformu strana 49 Ukazatele kapitoly 397 Operace státních finančních aktiv \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 2 155 000 000 Výdaje celkem\| 1 519 900 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy9)\| 1 550 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 605 000 000 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem10)\| 605 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Transfery do jiných kapitol\| 760 000 000 v tom: transfery pro výdaje státu na sociální politiku\| 0 transfery na výdaje vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku\| 130 000 000 ostatní transfery do jiných kapitol\| 630 000 000 Výdaje na financování nakládání s radioaktivními odpady\| 394 900 000 Ostatní výdaje\| 365 000 000 Průřezové ukazatele\| \| \| 9) zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet 10) zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - včetně ostatních příjmů na jaderném účtu a zvláštním účtu rezervy pro důchodovou reformu strana 50 Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 632 390 796 860 Výdaje celkem\| 144 609 928 993 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 615 701 500 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 16 689 296 860 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 16 689 296 860 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Vládní rozpočtová rezerva\| 3 780 696 199 Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků (zákon č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)\| 140 000 000 Rezerva na mimořádné výdaje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému\| 60 000 000 Stavební spoření\| 4 900 000 000 Podpora exportu; majetková újma; státní záruky; investiční pobídky\| 8 368 000 000 Sociální výdaje; náhrady; neziskové a podobné organizace\| 8 580 755 000 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 5\| 1 069 942 700 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 6\| 7 517 337 044 Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy - viz příloha č. 7\| 833 725 300 Další prostředky pro územní samosprávné celky\| 305 495 200 Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně\| 63 058 000 000 Ostatní výdaje\| 4 590 977 550 Odvody do rozpočtu Evropské unie\| 40 500 000 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 905 000 000 Prostředky na odstraňování důsledků povodní a na následnou obnovu\| 0 Výdaje vzniklé v průběhu roku, které nelze věcně zařadit do ostatních specifických ukazatelů\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 0 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 0 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 0 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 0 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 905 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Příloha č. 5 k zákonu č. 400/2015 Sb. FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTŮM KRAJŮ (s výjimkou hlavního města Prahy) \| \| v Kč ---\|---\|--- KRAJ\| Příspěvek na výkon státní správy celkem\| Úhrn Středočeský\| 116 317 400\| 116 317 400 Jihočeský\| 80 269 400\| 80 269 400 Plzeňský\| 72 720 400\| 72 720 400 Karlovarský\| 52 504 200\| 52 504 200 Ústecký\| 89 824 900\| 89 824 900 Liberecký\| 63 118 700\| 63 118 700 Královéhradecký\| 74 649 000\| 74 649 000 Pardubický\| 68 256 900\| 68 256 900 Kraj Vysočina\| 68 257 300\| 68 257 300 Jihomoravský\| 115 254 200\| 115 254 200 Olomoucký\| 76 028 000\| 76 028 000 Zlínský\| 75 911 600\| 75 911 600 Moravskoslezský\| 116 830 700\| 116 830 700 Úhrn\| 1 069 942 700\| 1 069 942 700 Kritéria pro stanovení příspěvku na výkon státní správy: Pro rok 2016 byl příspěvek na výkon státní správy navýšen oproti úrovni roku 2015 o 1 %. Dále je pro každý z krajských úřadů ČR zahrnuto zvýšení příspěvku na výkon státní správy v souvislosti s novelizací některých zákonů v oblasti životního prostředí o částku 1 435,7 tis. Kč (jde o vlivy novely zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a novely zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu). Příloha č. 6 k zákonu č. 400/2015 Sb. FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTŮM OBCÍ V ÚHRNECH PO JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH (s výjimkou hlavního města Prahy) v Kč --- KRAJ\| Účelové dotace na běžné výdaje a příspěvky\| Úhrn dotace na vybraná zdravotnická zařízení )\| příspěvek na výkon státní správy *) Středočeský\| \| 1 086 964 100\| 1 086 964 100 Jihočeský\| \| 517 059 200\| 517 059 200 Plzeňský\| 9 213 732\| 488 622 200\| 497 835 932 Karlovarský\| \| 235 370 000\| 235 370 000 Ústecký\| \| 606 162 500\| 606 162 500 Liberecký\| 2 047 496\| 332 565 900\| 334 613 396 Královéhradecký\| \| 442 927 300\| 442 927 300 Pardubický\| \| 422 791 600\| 422 791 600 Kraj Vysočina\| \| 434 358 200\| 434 358 200 Jihomoravský\| 5 584 080\| 1 024 784 000\| 1 030 368 080 Olomoucký\| \| 481 499 000\| 481 499 000 Zlínský\| \| 465 227 900\| 465 227 900 Moravskoslezský\| 4 839 536\| 957 320 300\| 962 159 836 Úhrn\| 21 684 844\| 7 495 652 200\| 7 517 337 044 ) účelové dotace podléhající finančnímu vypořádání za rok 2016 *) viz příloha č. 8 - Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze Příloha č. 7 k zákonu č. 400/2015 Sb. FINANČNÍ VZTAH STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY \| v Kč ---\|--- Příspěvek na výkon státní správy )\| 833 725 300 Úhrn\| 833 725 300 *) viz příloha č. 8 - Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze Příloha č. 8 k zákonu č. 400/2015 Sb. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím a hlavnímu městu Praze 1. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím1) A) ObceObce (s výjimkou obcíobcí s rozšířenou působností) Výše příspěvku (P) se stanoví jako součet částek vypočítaných podle rozsahu působnosti na základě níže uvedeného vzorce2) 3). Vzorec: P=BA+SO×SO Výše příspěvku4, 9) je závislá: - na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy, - na velikosti správního obvodu (SO)5) vyjádřené počtem obyvatel. Hodnoty koeficientů „A“ a „B“ jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti (např. u obceobce, která je matričním úřadem, se sčítají dvě částky vypočítané na základě dosazení koeficientů „A“ a „B“ uvedených v tabulce v řádcích 1 a 2 do výše uvedeného vzorce). Ř.\| Rozsah působnosti\| A\| B ---\|---\|---\|--- 1\| Základní působnost\| 36,71003409\| 6830500,486 2\| Působnost matričního úřadu\| 156,5452076\| 15415649,93 3\| Působnost stavebního úřadu\| 79,64388323\| 13651966,35 4\| Působnost pověřeného obecního úřadu\| 320,0939043\| 28531088,00 1) § 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 2) Do vzorce se dosazuje počet obyvatel správního obvodu vyjádřený v tisících. U základní působnosti, kde správní obvod je menší než 300 obyvatel, je pro účely výpočtu příspěvku podle vzorce stanoven správní obvod na 300 obyvatel. 3) Příspěvky se podle rozsahu působnosti obceobce sčítají. 4) Pro rok 2016 byl celkový objem příspěvku valorizován o 1 %. Zohledněna byla meziroční změna počtu obyvatel. 5) Velikost správních obvodů je propočtena na počty obyvatel obcíobcí podle bilance obyvatel České republiky k 1. 1. 2015 vydané ČSÚ, podle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, v platném znění a vyhlášky Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny. B) ObceObce s rozšířenou působností Výše příspěvku se stanoví jako součet částek vypočtených podle vzorce 1 a vzorce 2.3) 6) 7) U některých obcíobcí se navíc přičte částka uvedená v části C). Vzorec 1: P1=BA+SO×SO Vzorec 2: P2=C×1-SCSO×SO Výše příspěvku8,9) je závislá: - na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy, - na velikosti správního obvodu (SO)5) vyjádřené počtem obyvatel, - na podílu velikosti správního centra a velikosti správního obvodu, kde velikost správního centra (SC)5) je vyjádřená počtem trvale bydlících obyvatel obceobce. Hodnoty koeficientů „A“, „B“ a „C“ jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti a činí: Rozsah působnosti\| A\| B\| C ---\|---\|---\|--- Základní působnost\| 39,70804036\| 1492352,406\| 0 Působnost matričního úřadu\| 188,1550315\| 6129265,023\| 5139,847748 Působnost stavebního úřadu\| 52,36425042\| 4782091,854\| 9503,536255 Působnost pověřeného obecního úřadu\| 63,83943527\| 8663660,480\| 10815,67996 Působnost obceobce s rozšířenou působností\| 3,256196002\| 3912639,251\| 29827,05584 6) Do vzorce 1 a vzorce 2 se dosazuje počet obyvatel správního obvodu (správního centra) vyjádřený v tisících. V případě, že správní obvod obceobce s rozšířenou působností je menší než 15 tis. obyvatel, je pro účely výpočtu příspěvku podle vzorce 1 stanoven správní obvod na 15 tis. obyvatel. 7) Výpočet podle vzorce 1 a vzorce 2 se nepoužije pro stanovení výše příspěvku u hlavního města Prahy. 8) Pro rok 2016 byl celkový objem příspěvku valorizován o 1 %. Dále byla zohledněna meziroční změna počtu obyvatel. 9) V příspěvku je zapracován zákon č. 41/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů. C) ObceObce s rozšířenou působností se zvláštním postavením Obec\| Výše příspěvku v Kč ---\|--- Brandýs nad Labem-Stará Boleslav10)\| 7 633 994 Černošice10)\| 7 633 994 Nýřany10)\| 7 633 994 Šlapanice10)\| 7 633 994 Brno11) 12)\| 176 938 463 Ostrava11)\| 127 504 157 Plzeň11)\| 25 629 505 10) § 2 odst. 2 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. 11) ObceObce, které vykonávaly do 31. 12. 2002 působnost okresního úřadu podle § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech. 12) § 3 odst. 5 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů. Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny. D) Nově vznikající obceobce v roce 2016 včetně souvislostí Obec13)\| Příspěvek na základní působnost za kalendářní rok (12 měsíců)\| Snížení výše příspěvku základní působnosti ve vazbě na § 12 odst. 7 zákona č. 15/2015 Sb. (6 měsíců)\| Skutečně přidělená částka (zaokrouhleno na celé stokoruny) na základní působnost ve vazbě na § 12 odst. 7 zákona č. 15/2015 Sb. ---\|---\|---\|--- Bražec\| 54 999\| \\- 27 499, 50\| 27 500 Doupovské Hradiště\| 54 999\| \\- 27 499, 50\| 27 500 Kozlov\| 57 001\| \\- 28 500, 50\| 28 500 Luboměř pod Strážnou\| 54 999\| \\- 27 499, 50\| 27 500 Město Libavá\| 98 685\| \\- 49 342, 50\| 49 300 Polná na Šumavě\| 54 999\| \\- 27 499, 50\| 27 500 13) Výkon základní působnosti obcíobcí ve vazbě na § 12 odst. 7 zákona č. 15/2015 Sb., o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů), kdy přenesenou působnost pro nově vzniklou obecobec vykonává do 30. června 2016 pověřený obecobecní úřad, do jehož správního obvodu nově vzniklá obec patří (jedná se o Český Krumlov, Hranice, Karlovy Vary, Olomouc, Ostrov a Šternberk). Nově vzniklé obceobce budou vykonávat přenesenou působnost od 1. července 2016. 2. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy hlavnímu městu Praze14) A) Výkon působnosti dle § 31 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů Východiskem pro objem příspěvku na výkon státní správy pro rok 2016 je výsledná částka příspěvku pro rok 2015 navýšená o 1 %. Příspěvek na výkon státní správy pro hl. m. Prahu se dále zvyšuje v souvislosti s novelizací zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a to celkem o 1 435,7 tis. Kč. B) Výkon působnosti dle § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů Výše příspěvku se stanoví na základě pevné sazby na každých 100 obyvatel trvale bydlících v území, v němž hlavní město Praha vykonává státní správu. Příspěvek je tedy násobkem pevné sazby a jedné setiny celkového počtu obyvatel v území. Sazba je pro rok 2016 valorizována o 1 % a činí 61 674 Kč. Meziroční změna příspěvku oproti roku 2015 je také výsledkem nárůstu počtu obyvatel hlavního města Prahy dle údajů Českého statistického úřadu se stavem k 1. lednu 2015. Celková výše příspěvku na výkon státní správy pro hlavní město Praha je dána součtem částek získaných postupem stanoveným v části 2.A) a 2.B). Takto zjištěná hodnota zaokrouhlená na celé stokoruny podle matematických zásad představuje příspěvek na výkon státní správy pro hl. m. Prahu pro rok 2016. 14) § 31 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 3. Postup pro přerozdělení výše příspěvku na výkon státní správy v průběhu kalendářního roku Pokud krajský úřad rozhodne o převodu výkonu přenesené působnosti v průběhu kalendářního roku, náleží příslušná část příspěvku na výkon státní správy dosavadního vykonavatele obciobci, která povinnost výkonu přenesené působnosti přebírá, a to vždy v poměrné části příspěvku od začátku čtvrtletí následujícího po rozhodnutí krajského úřadu.
Vyhláška č. 406/2015 Sb.	Vyhláška č. 406/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 155/2014 Sb. Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 167/2015 * Čl. I - V příloze č. 8 části II k vyhlášce č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, bod 5.1.4. zní: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 406 VYHLÁŠKA ze dne 22. prosince 2015, kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 155/2014 Sb. Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 4 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší: Čl. I V příloze č. 8 části II k vyhlášce č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, bod 5.1.4. zní: „5.1.4. Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů a výroba kompozitů, s výjimkou kompozitů vyjmenovaných jinde (kód 6.5. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity1) [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TOC\| NH3 852) 503)\| 504)\| C Vysvětlivky: 1) Platí pro provozy s celkovou projektovanou kapacitou zpracovávané suroviny vyšší než 100 t za rok nebo s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší. Neplatí pro zpracování kapalných epoxidových pryskyřic přímo v místě jejich konečného použití (např. během stavby budov). 2) Platí pro zpracování kapalných epoxidových pryskyřic s aminy. 3) Platí pro zařízení na výrobu polyuretanových dílců, stavebnin s použitím polyuretanu, nevztahuje se na polyuretan nadouvaný uhlovodíkem (např. pentan). 4) Platí pro zařízení na výrobu předmětů tepelnou úpravou s použitím aminoplastů nebo fenoplastů jako např. furanových, močovinoformaldehydových, fenolových nebo xylenových pryskyřic. Technická podmínka provozu platná pro provozy s celkovou projektovanou kapacitou zpracovávané suroviny vyšší než 100 t za rok nebo se spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší: Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. svedením emisí organických látek na jednotku termického spalování.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Mgr. Brabec v. r.
Vyhláška č. 405/2015 Sb.	Vyhláška č. 405/2015 Sb. Vyhláška o způsobu dělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření odebraného množství tepelné energie Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 167/2015 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Způsob dělení nákladů na dodávku tepelné energie * § 4 - Postupy ve zvláštních případech * § 5 - Rozsah předávaných údajů * § 6 - Termíny předávání údajů * § 7 - Přechodné ustanovení * § 8 - Zrušovací ustanovení * § 9 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 405 VYHLÁŠKA ze dne 23. prosince 2015 o způsobu dělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření odebraného množství tepelné energie Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 98a odst. 1 písm. g) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb., k provedení § 78 odst. 5 energetického zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví a) způsob dělení nákladů za dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie při společném měření odebraného množství tepelné energie pro více odběrných místodběrných míst nebo v případě, že z odběrného místaodběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií objektyobjekty nebo části objektůobjektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie, a kdy nedojde k dohodě o způsobu rozdělení nákladů, b) rozsah a termíny předávání údajů o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údajů ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a dalších údajů potřebných pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody. § 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) měřenou spotřebouměřenou spotřebou spotřeba nebo registrace tepelné energie stanovená jako rozdíl odečtených hodnot zjištěných na konci a na začátku daného zúčtovacího období na měřidle tepelné energie podle zákona o metrologii nebo na zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, b) srovnatelnou spotřebou tepelné energie pro vytápěnísrovnatelnou spotřebou tepelné energie pro vytápění spotřeba nebo registrace tepelné energie pro vytápění odběratele tepelné energieodběratele tepelné energie stanovená dodavatelem tepelné energiedodavatelem tepelné energie podle poslední známé měřené spotřebyměřené spotřeby jednotlivých objektůobjektů nebo části objektůobjektů odběratele tepelné energieodběratele tepelné energie s ohledem na srovnatelné klimatické podmínky daného období, c) srovnatelnou spotřebou tepelné energie na přípravu teplé vodysrovnatelnou spotřebou tepelné energie na přípravu teplé vody spotřeba tepelné energie na přípravu teplé vody pro odběratele tepelné energieodběratele tepelné energie stanovená dodavatelem tepelné energiedodavatelem tepelné energie podle poslední známé měřené spotřebyměřené spotřeby jednotlivých objektůobjektů nebo části objektůobjektů odběratele tepelné energieodběratele tepelné energie stanovená z průměru na 1 m2 podlahové plochy v měřených objektechobjektech nebo částech objektůobjektů. § 3 Způsob dělení nákladů na dodávku tepelné energie (1) Náklady na tepelnou energii pro vytápění a na tepelnou energii spotřebovanou na přípravu teplé vody a její dodávku do všech odběrných místodběrných míst nebo do jednotlivých objektůobjektů nebo částí objektůobjektů, které jsou zásobovány z jednoho odběrného místaodběrného místa, se rozdělí na složku základní a spotřební. (2) Základní složka nákladů na tepelnou energii pro vytápění činí 40 % celkových nákladů na tepelnou energii na vytápění a základní složka nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na přípravu teplé vody činí 30 % celkových nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na přípravu teplé vody. Uvedené základní složky se rozdělí v případě a) vytápění podle započitatelné podlahové plochy jednotlivých objektůobjektů nebo částí objektůobjektů podle jiného právního předpisu1), b) teplé vody podle podlahové plochy jednotlivých objektůobjektů nebo částí objektůobjektů podle jiného právního předpisu1). (3) Spotřební složka nákladů na tepelnou energii pro vytápění činí 60 % celkových nákladů na tepelnou energii na vytápění a rozdělí se a) v poměru podle měřených spotřebměřených spotřeb ze stanovených měřidel2) určujících měřenou veličinu v joulech, jsou-li odběrateli tepelné energieodběrateli tepelné energie instalována tato měřidla ve všech jednotlivých odběrných místechodběrných místech nebo ve všech jednotlivých objektechobjektech nebo částech objektuobjektu, b) v poměru podle měřených spotřebměřených spotřeb ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, pokud není splněna podmínka podle písmena a) a jsou-li ve všech jednotlivých objektechobjektech nebo částech objektůobjektů instalována zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění3) stejného typu, která používají stejnou metodu registrace, c) podle započitatelné podlahové plochy jednotlivých objektůobjektů nebo částí objektůobjektů podle jiného právního předpisu1), pokud nejsou splněny podmínky podle písmena a) nebo b). (4) Spotřební složka nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na přípravu teplé vody a její dodávku do všech odběrných místodběrných míst nebo do jednotlivých objektůobjektů nebo částí objektůobjektů, které jsou zásobovány z jednoho odběrného místaodběrného místa, činí 70 % celkových nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na přípravu teplé vody a rozdělí se a) v poměru podle měřených spotřebměřených spotřeb z vodoměrů na teplou vodu, jsou-li odběrateli tepelné energieodběrateli tepelné energie instalovány tyto vodoměry ve všech jednotlivých odběrných místechodběrných místech nebo ve všech jednotlivých objektechobjektech nebo částech objektuobjektu, b) v poměru podle srovnatelné spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vodysrovnatelné spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody v odběrných místechodběrných místech nebo v objektechobjektech nebo částech objektuobjektu, kde nejsou odběrateli tepelné energieodběrateli tepelné energie instalovány vodoměry na teplou vodu, a v poměru podle měřených spotřebměřených spotřeb z vodoměrů na teplou vodu v odběrných místechodběrných místech nebo v objektechobjektech nebo v částech objektuobjektu, kde jsou odběrateli tepelné energieodběrateli tepelné energie instalovány vodoměry na teplou vodu. (5) Náklady na dodávku pitné vody spotřebované na přípravu teplé vody a její dodávku do všech odběrných místodběrných míst nebo do jednotlivých objektůobjektů nebo části objektůobjektů, které jsou zásobovány z jednoho odběrného místaodběrného místa, a související náklady na odvádění odpadních vod se rozdělí v poměru podle měřených spotřebměřených spotřeb instalovaných vodoměrů na teplou vodu. Pokud nejsou vodoměry na teplou vodu odběrateli tepelné energieodběrateli tepelné energie instalovány ve všech jednotlivých odběrných místechodběrných místech nebo ve všech jednotlivých objektechobjektech nebo částech objektuobjektu, rozdělí se náklady podle věty předchozí způsobem podle odstavce 4 písm. b). § 4 Postupy ve zvláštních případech (1) Pokud je změřené množství dodané teplé vody při její společné přípravě vyšší o více než 15 % než součet měřených spotřebměřených spotřeb všech objektůobjektů napojených na společnou přípravnu teplé vody, náklady spotřební složky převyšující 15 % se rozdělují podle podlahové plochy jednotlivých objektůobjektů nebo částí objektůobjektů podle jiného právního předpisu1). (2) Nebyla-li měřená spotřebaměřená spotřeba za některé odběrné místoodběrné místo, objektobjekt nebo části objektůobjektů některým z odběratelů tepelné energieodběratelů tepelné energie dodána v termínu uvedeném v § 6, stanoví dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie tuto spotřebu jako 1,3násobek srovnatelné spotřeby tepelné energie pro vytápěnísrovnatelné spotřeby tepelné energie pro vytápění nebo srovnatelné spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vodysrovnatelné spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody. (3) Pokud není měřená spotřebaměřená spotřeba tepelné energie pro vytápění známa nebo došlo k podstatné změně parametrů jednotlivých objektůobjektů nebo části objektůobjektů, provede dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie odhad spotřeby nebo registrace tepelné energie pro vytápění s ohledem na srovnatelné klimatické podmínky daného období. (4) Pokud není měřená hodnota na přípravu teplé vody známa nebo došlo k podstatné změně parametrů jednotlivých objektůobjektů nebo části objektůobjektů, provede dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie odhad spotřeby tepelné energie spotřebované na přípravu teplé vody. § 5 Rozsah předávaných údajů (1) V případě, že dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie instaloval měřidlo pro měření dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie pro vytápění v jednom odběrném místěodběrném místě, ze kterého jsou zásobovány tepelnou energií objektyobjekty nebo části objektůobjektů různých vlastníků, a odběratelé tepelné energieodběratelé tepelné energie instalují ve všech jednotlivých objektechobjektech nebo částech objektuobjektu měřidla pro měření dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie pro vytápění určující měřenou veličinu v joulech nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění stejného typu a všechna uvedená zařízení používají stejnou metodu registrace, předává odběratel tepelné energieodběratel tepelné energie dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie údaje o započitatelné podlahové ploše jednotlivých objektůobjektů nebo částí objektůobjektů podle jiného právního předpisu1) a o měřené spotřeběměřené spotřebě z těchto měřidel nebo ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. (2) V případě, že dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie instaloval měřidlo pro měření dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie pro přípravu teplé vody a) pro více odběrných místodběrných míst a odběratelé tepelné energieodběratelé tepelné energie instalovali ve všech jednotlivých odběrných místechodběrných místech vodoměry na teplou vodu, nebo b) v jednom odběrném místěodběrném místě, ze kterého jsou zásobovány tepelnou energií objektyobjekty nebo části objektůobjektů různých vlastníků a odběratelé tepelné energieodběratelé tepelné energie instalovali ve všech jednotlivých objektechobjektech nebo částech objektuobjektu vodoměry na teplou vodu podle jiného právního předpisu4), předává odběratel tepelné energieodběratel tepelné energie dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie údaje o podlahové ploše podle jiného právního předpisu1) a o naměřené spotřebě z těchto měřidel. (3) V případech, které nespadají pod odstavec 1 nebo 2, předává odběratel tepelné energieodběratel tepelné energie dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie údaje o velikosti započitatelné podlahové plochy a podlahové plochy objektůobjektů nebo části objektůobjektů podle jiného právního předpisu1). § 6 Termíny předávání údajů (1) V případě, že je vyúčtovacím obdobím kalendářní rok a posledním dnem vyúčtovacího období je 31. prosinec kalendářního roku, poskytuje odběratel tepelné energieodběratel tepelné energie údaje podle § 5 dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku, pokud se nedohodnou jinak. (2) V případě, že je vyúčtovací období kratší než kalendářní rok, poskytuje odběratel tepelné energieodběratel tepelné energie údaje podle § 5 dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie nejpozději do 15. dne měsíce následujícího po skončení vyúčtovacího období, pokud se nedohodnou jinak. § 7 Přechodné ustanovení Ustanovení této vyhlášky se použijí poprvé pro dělení nákladů na tepelnou energii pro vytápění a na tepelnou energii spotřebovanou na přípravu teplé vody a její dodávku do všech odběrných místodběrných míst nebo do jednotlivých objektůobjektů nebo částí objektůobjektů, které jsou zásobovány z jednoho odběrného místaodběrného místa za vyúčtovací období, které počíná dnem 1. ledna 2016. § 8 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 366/2010 Sb., o způsobu rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé vody pro více odběrných míst, se zrušuje. § 9 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Ing. Mládek, CSc., v. r. 1) Vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. 2) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 7a vyhlášky č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie, ve znění vyhlášky č. 237/2014 Sb. 4) § 7 odst. 4 písm. g) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 404/2015 Sb.	Vyhláška č. 404/2015 Sb. Vyhláška o kompenzaci ceny za elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie v jiném členském státě Evropské unie (vyhláška o kompenzaci) Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 167/2015 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Postup a termíny pro podání žádosti * § 3 - Posouzení žádosti o kompenzaci a výplata kompenzace * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 404/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 404/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2016 404 VYHLÁŠKA ze dne 23. prosince 2015 o kompenzaci ceny za elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie v jiném členském státě Evropské unie (vyhláška o kompenzaci) Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 53 odst. 1 písm. s) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 28a odst. 7 zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví postupy, termíny pro podání a zpracování žádosti o kompenzaci elektřiny spotřebované zákazníkem v České republice vyrobené z obnovitelných zdrojů energie v jiném členském státě Evropské unie, smluvním státě dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen „jiný členský stát“), vzor žádosti o kompenzaci a způsob a podmínky výplaty kompenzace. § 2 Postup a termíny pro podání žádosti (1) Žádost o kompenzaci podává zákazník u obchodníka s elektřinou, který mu dodal elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie v jiném členském státě podle vzoru, který je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Žádost se podává za každý kalendářní rok samostatně. (2) Obchodník s elektřinou doplní žádost o kompenzaci podle přílohy č. 2 k této vyhlášce a bezodkladně, nejpozději však do desátého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém obchodník s elektřinou obdržel žádost od zákazníka, ji zaeviduje v informačním systému operátora trhu. (3) Lhůta, ve které obchodník s elektřinou sdělí zákazníkovi, že mu nedodal elektřinu podle § 28a odst. 1 zákona, činí pět pracovních dnů od přijetí žádosti. § 3 Posouzení žádosti o kompenzaci a výplata kompenzace (1) Operátor trhu posoudí žádost o kompenzaci do patnáctého dne měsíce následujícího po měsíci, kdy byla žádost o kompenzaci obchodníkem s elektřinou zaevidována v informačním systému operátora trhu, a prostřednictvím informačního systému operátora trhu informuje příslušného obchodníka s elektřinou o splnění nebo nesplnění podmínek pro úhradu kompenzace, včetně důvodů případného nesplnění podmínek. Obchodník s elektřinou předá informaci o nesplnění podmínek pro úhradu kompenzace zákazníkovi do pěti pracovních dnů. (2) Žádost o kompenzaci posoudí operátor trhu za jednotlivé kalendářní roky odděleně. (3) Operátor trhu v případě splnění podmínek pro úhradu kompenzace podle odstavce 1 uhradí kompenzaci nebo její poměrnou část podle § 28a odst. 6 zákona příslušnému obchodníkovi s elektřinou do konce druhého měsíce následujícího po měsíci, kdy byla žádost o kompenzaci obchodníkem s elektřinou zaevidována v informačním systému operátora trhu. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Ing. Mládek, CSc., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 404/2015 Sb. Vzor žádosti o kompenzaci pro kalendářní rok1) Identifikační údaje zákazníka:\| Údaje ---\|--- Jméno a příjmení nebo název obchodní společnosti\| Datum narození nebo IČ\| Identifikace odběrného místa – adresa odběrného místa, přidělený EAN\| Adresa pro doručování (ulice, č. p., obecobec, PSČ)\| Množství elektřiny v MWh, na které se nárokuje kompenzace\| Datum dodávky elektřiny (od/do – období na které se žádost vztahuje)\| Bankovní účet, na který má být kompenzace obchodníkem s elektřinou vyplacena\| Kontaktní údaje (telefon, e-mail)\| Doklad pro obchodníka s elektřinou o úhradě ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny za období, na které je žádána kompenzace2)\| nevyplňuje se Příloha č. 2 k vyhlášce č. 404/2015 Sb. Informace doplněné k žádosti o kompenzaci příslušným obchodníkem s elektřinou 1) Seznam identifikačních čísel záruk původu, kterými byl obchodníkem s elektřinou prokázán původ množství elektřiny za celé období dodávky elektřiny z jiného členského státu (ve kterém byla elektřina vyrobena a ve kterém byly vydány záruky původu), a za které se žádá o kompenzaci a tyto záruky původu byly obchodníkem s elektřinou uplatněny na konkrétního zákazníka v systému operátora trhu. 2) Údaje ze smlouvy o dodávce elektřiny, kterou obchodník s elektřinou prokazuje dodávku elektřiny z jiného členského státu, kterými jsou a) jméno výrobcevýrobce elektřiny, od kterého obchodník elektřinu spolu se zárukami původu získal, b) stát, ze kterého tento výrobcevýrobce elektřiny a jeho výrobní zdroj uvedený na záruce původu pochází a c) množství elektřiny podle smlouvy o dodávce elektřiny a období dodávky elektřiny. Je-li elektřina, která je předmětem kompenzace, nakoupena od jiného obchodníka s elektřinou a nikoliv přímo od výrobcevýrobce elektřiny, je nutné navíc doplnit údaje ze smluv o dodávce elektřiny (jména a sídla obchodníků a množství elektřiny, které bylo předmětem smluvního vztahu), kterými doloží úplný obchodní řetězec až k výrobcivýrobci elektřiny, v jehož výrobním zdroji byla elektřina, na kterou je žádána úhrada kompenzace vyrobena, a na kterou byly vystaveny záruky původu podle bodu 1. 3) Potvrzení o přímém připojení odběrného místa zákazníka k elektrizační soustavě České republiky za období, na které je žádána kompenzace na základě údajů ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny 4) Potvrzení o úhradě ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny zákazníkem za období, na které je žádána kompenzace. 5) Elektronickou kopii smlouvy o dodávce elektřiny, kterou obchodník s elektřinou prokazuje dodávku elektřiny z jiného členského státu a elektronickou kopii jejího ověřeného překladu. V případě smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené v rámci rámcové smlouvy, která definuje obecné podmínky obchodování, se navíc dokládá čestné prohlášení o dodaném množství elektřiny a období dodávky elektřiny podle této smlouvy, na které je žádána úhrada kompenzace. 6) Čestné prohlášení, kterým obchodník s elektřinou potvrdí dovoz elektřiny, na kterou je žádána úhrada kompenzace z jiného členského státu do České republiky (obchodník s elektřinou potvrzuje, že si zajistil přenosovou kapacitu pro dovoz elektřiny z jiného členského státu). 1) Zákazník uvede konkrétní rok, za který o kompenzaci žádá, a za který bude kompenzace vyhodnocována pro potřeby zjištění dosažení hodnoty maximální výše finančních prostředků na úhradu kompenzace podle § 28a odst. 6 zákona. 2) Zákazník přiloží k žádosti v případě, že nemá uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny.
Vyhláška č. 399/2015 Sb.	Vyhláška č. 399/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 164/2015 * Čl. I - § 25 vyhlášky č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, včetně nadpisu zní: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 399 VYHLÁŠKA ze dne 22. prosince 2015, kterou se mění vyhláška č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel Ministerstvo dopravy stanoví podle § 91 odst. 2 k provedení § 7b odst. 6 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb. a zákona č. 239/2013 Sb.: Čl. I § 25 vyhlášky č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, včetně nadpisu zní: „§ 25 Forma, provedení a obsah registrační značky na přání (K § 7b odst. 6 zákona) Znaky registrační značky na přání jsou provedeny 8 velkými písmeny latinské abecedy a arabskými číslicemi. Registrační značka na přání pro motocykly je provedena 7 velkými písmeny latinské abecedy a arabskými číslicemi. Registrační značka na přání pro mopedy je provedena 5 velkými písmeny latinské abecedy a arabskými číslicemi. V registrační značce na přání se mohou písmena a číslice použít libovolně.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Ing. Ťok v. r.
Nařízení vlády č. 398/2015 Sb.	Nařízení vlády č. 398/2015 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 468/2008 Sb., o zajišťování bezpečnosti určených ústavních činitelů České republiky Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 28. 12. 2015, částka 164/2015 * Čl. I - V § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 468/2008 Sb., o zajišťování bezpečnosti určených ústavních činitelů České republiky písmeno a) zní: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 28. 12. 2015 398 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. prosince 2015, kterým se mění nařízení vlády č. 468/2008 Sb., o zajišťování bezpečnosti určených ústavních činitelů České republiky Vláda nařizuje podle § 49 odst. 1 písm. a) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky: Čl. I V § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 468/2008 Sb., o zajišťování bezpečnosti určených ústavních činitelů České republiky písmeno a) zní: „a) ministru financí,“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr vnitra: Chovanec v. r.
Nařízení vlády č. 397/2015 Sb.	Nařízení vlády č. 397/2015 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 28. 12. 2015, částka 164/2015 * § 1 - Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na služebním příjmu“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých náležející příslušníkům nebo pozůstalým podl * § 2 - Vznikne-li nárok na náhradu za ztrátu na služebním příjmu a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2015, průměrný služební příjem rozhodný pro výpočet náhrad se podle § 1 nezvyšuje. * § 3 - Úprava náhrady za ztrátu na služebním příjmu a náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle § 1 přísluší od 1. ledna 2016 a provede se bez žádosti příslušníka nebo pozůstalých a na žádost příslušníka jen v případě, že mu náhrada za ztrátu na služebním příjm * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 28. 12. 2015 397 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. prosince 2015 o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých Vláda nařizuje k provedení zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 204/2015 Sb.: § 1 Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na služebním příjmu“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých náležející příslušníkům nebo pozůstalým podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě podle dřívějších právních předpisů1), se upravuje tak, že průměrný služební příjem rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na služebním příjmu a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle dřívějších právních předpisů2), se zvyšuje o 40 Kč. § 2 Vznikne-li nárok na náhradu za ztrátu na služebním příjmu a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2015, průměrný služební příjem rozhodný pro výpočet náhrad se podle § 1 nezvyšuje. § 3 Úprava náhrady za ztrátu na služebním příjmu a náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle § 1 přísluší od 1. ledna 2016 a provede se bez žádosti příslušníka nebo pozůstalých a na žádost příslušníka jen v případě, že mu náhrada za ztrátu na služebním příjmu nenáležela z důvodu zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení nebo o důchodovém pojištění. § 4 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr vnitra: Chovanec v. r. 1) Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů. 2) Nařízení vlády č. 368/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 347/2008 Sb., o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých po příslušnících bezpečnostních sborů. Nařízení vlády č. 466/2008 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých. Nařízení vlády č. 412/2010 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých. Nařízení vlády č. 377/2011 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých. Nařízení vlády č. 484/2012 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých. Nařízení vlády č. 454/2013 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
Nařízení vlády č. 395/2015 Sb.	Nařízení vlády č. 395/2015 Sb. Nařízení vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2016 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 164/2015 * § 1 - (1) Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona činí pro období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 za kalendářní měsíc částku: * § 2 - Výše částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona činí pro období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 pro * § 3 - Ustanovení § 1 a 2 se použijí poprvé pro stanovení příspěvku na bydlení za leden 2016. * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Aktuální znění od 1. 1. 2016 395 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. prosince 2015, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2016 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení Vláda nařizuje podle § 28 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 (1) Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona činí pro období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 za kalendářní měsíc částku: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona\| Kč ---\|--- jedna\| 1 923 dvě\| 2 632 tři\| 3 441 čtyři a více\| 4 150 (2) Výše částek, které se započítávají za pevná paliva podle § 25 odst. 1 písm. c) zákona, činí pro období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona\| Kč ---\|--- jedna\| 706 dvě\| 966 tři\| 1 263 čtyři a více\| 1 561 § 2 Výše částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona činí pro období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 pro a) bydlení v bytechbytech užívaných na základě nájemní smlouvy: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona\| Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč ---\|--- Praha\| více než 100 000\| 50 000 – 99 999\| 10 000 – 49 999\| do 9 999 jedna\| 7 731\| 6 146\| 5 858\| 4 996\| 4 811 dvě\| 11 114\| 8 945\| 8 551\| 7 372\| 7 119 tři\| 15 114\| 12 277\| 11 762\| 10 220\| 9 890 čtyři a více\| 18 947\| 15 526\| 14 905\| 13 046\| 12 648 b) bydlení v družstevních bytechbytech a bytechbytech vlastníků: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona\| Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč ---\|--- Praha\| více než 100 000\| 50 000 – 99 999\| 10 000 – 49 999\| do 9 999 jedna\| 4 484\| 4 484\| 4 484\| 4 484\| 4 484 dvě\| 6 703\| 6 703\| 6 703\| 6 703\| 6 703 tři\| 9 316\| 9 316\| 9 316\| 9 316\| 9 316 čtyři a více\| 11 887\| 11 887\| 11 887\| 11 887\| 11 887 § 3 Ustanovení § 1 a 2 se použijí poprvé pro stanovení příspěvku na bydlení za leden 2016. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Mgr. Marksová v. r.
Nařízení vlády č. 394/2015 Sb.	Nařízení vlády č. 394/2015 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (nařízení o úpravě náhrady poskytované vojákům a pozůstalým) Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 164/2015 * § 1 - Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání, náhrada za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem * § 2 - Vznikl-li nárok na náhradu po 31. prosinci 2015, průměrný výdělek se podle § 1 nezvyšuje. * § 3 - Úprava náhrady podle § 1 se provede bez žádosti vojáka nebo pozůstalých; na žádost se provede v případech, kdy mu náhrada nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení nebo o důchodovém pojištění. * § 4 - Náhrada upravená podle tohoto nařízení přísluší od 1. ledna 2016. * § 5 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Aktuální znění od 1. 1. 2016 394 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. prosince 2015 o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (nařízení o úpravě náhrady poskytované vojákům a pozůstalým) Vláda nařizuje k provedení zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 300/2013 Sb., a podle § 127 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 272/2009 Sb.: § 1 Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání, náhrada za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu službyvýkonu služby nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrada nákladů na výživu pozůstalých (dále jen „náhrada“), příslušející vojákovi nebo pozůstalým po něm podle jiného právního předpisu1), se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady, popřípadě zvýšený podle jiného právního předpisu2), se zvyšuje o 40 Kč. § 2 Vznikl-li nárok na náhradu po 31. prosinci 2015, průměrný výdělek se podle § 1 nezvyšuje. § 3 Úprava náhrady podle § 1 se provede bez žádosti vojáka nebo pozůstalých; na žádost se provede v případech, kdy mu náhrada nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení nebo o důchodovém pojištění. § 4 Náhrada upravená podle tohoto nařízení přísluší od 1. ledna 2016. § 5 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr obrany: MgA. Stropnický v. r. 1) § 62 a 67 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění pozdějších předpisů. § 118 a 123 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 306/2008. 2) Nařízení vlády č. 329/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení a o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků). Nařízení vlády č. 12/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení a o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků). Nařízení vlády č. 373/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení a o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků). Nařízení vlády č. 448/2008 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení a o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků). Nařízení vlády č. 413/2010 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady). Nařízení vlády č. 449/2011 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady). Nařízení vlády č. 492/2012 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady). Nařízení vlády č. 3/2014 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady). Nařízení vlády č. 350/2014 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 392/2015 Sb.	Nařízení vlády č. 392/2015 Sb. Nařízení vlády o stanovení sazby poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 164/2015 * § 1 - Sazba poplatku v odvětví elektroenergetiky * § 2 - Sazba poplatku v odvětví plynárenství * § 3 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 392 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. prosince 2015 o stanovení sazby poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu Vláda nařizuje podle § 17d odst. 2 a 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 131/2015 Sb.: § 1 Sazba poplatku v odvětví elektroenergetiky Sazba poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu v odvětví elektroenergetiky činí 2,39 Kč za měsíc na každé odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka odebírajícího elektřinu. § 2 Sazba poplatku v odvětví plynárenství Sazba poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu v odvětví plynárenství činí 1,34 Kč/MWh za množství spotřebovaného plynuplynu. § 3 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Mládek, CSc., v. r.
Zákon č. 391/2015 Sb.	Zákon č. 391/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 164/2015 * Čl. I - Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb. * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2017 391 ZÁKON ze dne 16. prosince 2015, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 295/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 267/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písmeno b) zní: „b) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,“. 2. V § 3 odst. 1 písm. f) a § 4 odst. 10 se slova „písm. h)“ nahrazují slovy „písm. g)“. 3. V § 4 odst. 1 písmeno b) zní: „b) podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,“. 4. V § 4 odst. 1 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h). 5. V § 4 odst. 11 písm. c) se slova „písm. i)“ nahrazují slovy „písm. h)“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Při stanovení podílů krajů na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl krajům nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů krajů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Při stanovení podílů obcíobcí na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl obcímobcím nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodů 2 až 5 tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů obcíobcí přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodů 2 až 5 tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodů 2 až 5 tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016, s výjimkou čl. I bodů 2 až 5 a čl. II bodu 2, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2017. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Vyhláška č. 389/2015 Sb.	Vyhláška č. 389/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 163/2015 * Čl. I - Příloha č. 1 k vyhlášce č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění vyhlášky č. 331/2006 Sb., vyhlášky č. 390/2007 Sb., vyhlášky č. 194/2008 Sb., vyhlášky č. 15/2009 Sb., vyhlášky č. 484/2009 Sb., * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 389 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2015, kterou se mění vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo vnitra stanoví podle § 21 zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování): Čl. I Příloha č. 1 k vyhlášce č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění vyhlášky č. 331/2006 Sb., vyhlášky č. 390/2007 Sb., vyhlášky č. 194/2008 Sb., vyhlášky č. 15/2009 Sb., vyhlášky č. 484/2009 Sb., vyhlášky č. 384/2010 Sb., vyhlášky č. 441/2011 Sb., vyhlášky č. 456/2012 Sb., vyhlášky č. 401/2013 Sb. a vyhlášky č. 346/2014 Sb., se mění takto: 1. V části „Jihočeský kraj“, písm. b) se za slovo „Zahájí,“ vkládá slovo „Závraty,“ a za slovo „Zliv,“ se vkládá slovo „Žabovřesky,“. 2. V části „Jihočeský kraj“, písm. i) se za slovo „Husinec,“ vkládá slovo „Chlumany,“. 3. V části „Jihočeský kraj“, písm. j) se za slovo „Hlavatce,“ vkládají slova „Klenovice, Myslkovice,“. 4. V části „Jihočeský kraj“, písm. k) se za slovo „Čejetice,“ vkládá slovo „Čepřovice,“, za slova „Nová Ves,“ se vkládá slovo „Osek,“, za slovo „Paračov,“ se vkládají slova „Pracejovice, Předslavice,“ a za slovo „Strakonice,“ se vkládá slovo „Strašice,“. 5. V části „Jihočeský kraj“, písm. m) se za slova „Horní Stropnice,“ vkládá slovo „Hranice,“. 6. V části „Jihočeský kraj“ se na konci textu písmene p) doplňuje slovo „, Žárovná“. 7. V části „Jihočeský kraj“, písm. q) se za slovo „Bavorov,“ vkládá slovo „Bílsko,“. 8. V části „Jihomoravský kraj“, písm. b) se slova „u Boskovic“ zrušují. 9. V části „Jihomoravský kraj“, písm. q) se slovo „Skalička,“ zrušuje. 10. V části „Jihomoravský kraj“, písm. s) se za slovo „Habrovany,“ vkládá slovo „Hlubočany,“. 11. V části „Jihomoravský kraj“, písm. t) se za slovo „Lechovice,“ vkládá slovo „Lesná,“. 12. V části „Královéhradecký kraj“, písm. a) se za slovo „Heřmánkovice,“ vkládá slovo „Hynčice,“. 13. V části „Královéhradecký kraj“, písm. b) se za slovo „Kounov,“ vkládají slova „Králova Lhota,“. 14. V části „Královéhradecký kraj“, písm. c) se za slovo „Lanžov,“ vkládají slova „Libotov, Litíč,“ a za slovo „Nemojov,“ se vkládá slovo „Trotina,“. 15. V části „Královéhradecký kraj“, písm. e) se za slovo „Stěžery,“ vkládá slovo „Stračov,“. 16. V části „Královéhradecký kraj“, písm. i) se za slova „Velké Poříčí,“ vkládá slovo „Vlkov,“. 17. V části „Královéhradecký kraj“, písm. l) se za slova „Nový Bydžov,“ vkládá slovo „Ohnišťany,“. 18. V části „Královéhradecký kraj“, písm. o) se za slova „Dolní Branná,“ vkládají slova „Dolní Dvůr,“. 19. V části „Liberecký kraj“, písm. a) se za slovo „Stružnice,“ vkládá slovo „Tuhaň,“. 20. V části „Liberecký kraj“, písm. d) se za slova „Jablonec nad Jizerou,“ vkládají slova „Jestřabí v Krkonoších,“. 21. V části „Liberecký kraj“, písm. i) se za slova „Rovensko pod Troskami,“ vkládají slova „Svijanský Újezd,“. 22. V části „Moravskoslezský kraj“, písm. c) se za slova „Andělská Hora,“ vkládá slovo „Bílčice,“. 23. V části „Moravskoslezský kraj“, písm. n) se za slova „Býkov-Láryšov,“ vkládá slovo „Heřmanovice,“. 24. V části „Moravskoslezský kraj“, písm. q) se za slovo „Služovice,“ vkládá slovo „Sosnová,“. 25. V části „Moravskoslezský kraj“ se na konci textu písmene u) doplňuje slovo „, Vělopolí“. 26. V části „Olomoucký kraj“, písm. f) se za slovo „Moravičany,“ vkládá slovo „Palonín,“. 27. V části „Olomoucký kraj“, písm. h) se za slovo „Dobromilice,“ vkládá slovo „Doloplazy,“. 28. V části „Pardubický kraj“, písm. d) se za slovo „Perálec,“ vkládají slova „Podhořany u Ronova,“ a za slova „Vápenný Podol,“ se vkládá slovo „Vejvanovice,“. 29. V části „Pardubický kraj“, písm. h) se za slova „Bělá u Jevíčka,“ vkládá slovo „Borušov,“, za slovo „Březina,“ se vkládají slova „Dětřichov u Moravské Třebové,“ a za slovo „Chornice,“ se vkládá slovo „Jaroměřice,“. 30. V části „Pardubický kraj“, písm. i) se za slovo „Dříteč,“ vkládá slovo „Dubany,“. 31. V části „Pardubický kraj“, písm. j) se za slovo „Sádek,“ vkládá slovo „Stašov,“. 32. V části „Pardubický kraj“, písm. l) se za slovo „Javorník,“ vkládají slova „Kamenná Horka,“. 33. V části „Pardubický kraj“, písm. n) se za slovo „Dobříkov,“ vkládají slova „Džbánov, Hrušová,“, za slovo „Leština,“ se vkládá slovo „Nasavrky,“, za slovo „Tisová,“ se vkládá slovo „Vinary,“ a za slova „Vysoké Mýto,“ se vkládá slovo „Zálší,“. 34. V části „Plzeňský kraj“, písm. a) se za slovo „Blovice,“ vkládá slovo „Borovno,“. 35. V části „Plzeňský kraj“ se na konci textu písmene b) doplňuje slovo „, Zahořany“. 36. V části „Plzeňský kraj“, písm. d) se za slovo „Puclice,“ vkládá slovo „Srby,“. 37. V části „Plzeňský kraj“, písm. h) se za slovo „Líšťany,“ vkládá slovo „Lochousice,“ a za slovo „Vejprnice,“ se vkládá slovo „Vochov,“. 38. V části „Plzeňský kraj“, písm. k) se za slovo „Dobřív,“ vkládají slova „Drahoňův Újezd,“ a za slovo „Těně,“ se vkládají slova „Újezd u Svatého Kříže,“. 39. V části „Plzeňský kraj“, písm. l) se za slova „Nová Ves,“ vkládá slovo „Přestavlky,“. 40. V části „Plzeňský kraj“, písm. o) se za slova „Brod nad Tichou,“ vkládá slovo „Broumov,“. 41. V části „Středočeský kraj“, písm. a) se za slovo „Krňany,“ vkládá slovo „Křečovice,“. 42. V části „Středočeský kraj“, písm. b) se za slovo „Mořinka,“ vkládá slovo „Nesvačily,“ a za slova „Svatý Jan pod Skalou,“ se vkládá slovo „Svinaře,“. 43. V části „Středočeský kraj“, písm. c) se za slovo „Hovorčovice,“ vkládají slova „Husinec, Jenštejn,“ a za slovo „Veleň,“ se vkládají slova „Veliká Ves,“. 44. V části „Středočeský kraj“, písm. e) se za slova „obecní úřady“ vkládají slova „Březová-Oleško,“ a za slovo „Davle,“ se vkládá slovo „Dobrovíz,“. 45. V části „Středočeský kraj“, písm. f) se za slovo „Kounice,“ vkládají slova „Krupá, Mrzky,“, za slovo „Přistoupim,“ se vkládá slovo „Přišimasy,“, za slovo „Tismice,“ se vkládá slovo „Tuchoraz,“ a na konci textu písmene f) se doplňuje slovo „, Vykáň“. 46. V části „Středočeský kraj“, písm. g) se za slovo „Dobříš,“ vkládá slovo „Chotilsko,“ a za slovo „Rosovice,“ se vkládají slova „Stará Huť,“. 47. V části „Středočeský kraj“, písm. h) se za slovo „Hostomice,“ vkládá slovo „Hvozdec,“, za slovo „Olešná,“ se vkládá slovo „Otmíče,“ a za slovo „Tlustice,“ se vkládá slovo „Točník,“. 48. V části „Středočeský kraj“, písm. i) se za slovo „Doksy,“ vkládá slovo „Dolany,“. 49. V části „Středočeský kraj“, písm. j) se za slovo „Cerhenice,“ vkládá slovo „Církvice,“, za slova „Červené Pečky,“ se vkládá slovo „Dobřichov,“, za slovo „Lipec,“ se vkládá slovo „Lošany,“, za slova „Pňov-Předhradí,“ se vkládá slovo „Polepy,“ a za slovo „Ratboř,“ se vkládá slovo „Skvrňov,“. 50. V části „Středočeský kraj“, písm. m) se za slovo „Milovice,“ vkládá slovo „Ostrá,“. 51. V části „Středočeský kraj“, písm. n) se za slovo „Řepín,“ vkládá slovo „Střemy,“. 52. V části „Středočeský kraj“, písm. p) se za slova „Mnichovo Hradiště,“ vkládají slova „Ptýrov, Rokytá,“. 53. V části „Středočeský kraj“, písm. s) se za slovo „Pátek,“ vkládají slova „Písková Lhota,“. 54. V části „Středočeský kraj“, písm. u) se za slovo „Kounov,“ vkládá slovo „Kozojedy,“. 55. V části „Ústecký kraj“, písm. e) se za slovo „Litoměřice,“ vkládá slovo „Lovečkovice,“. 56. V části „Ústecký kraj“, písm. g) se slovo „Břvany,“ zrušuje. 57. V části „Ústecký kraj“, písm. h) se za slovo „Keblice,“ vkládá slovo „Klapý,“. 58. V části „Kraj Vysočina“, písm. c) se za slovo „Jiřice,“ vkládá slovo „Kaliště,“. 59. V části „Kraj Vysočina“, písm. e) se za slova „Luka nad Jihlavou,“ vkládá slovo „Pavlov,“. 60. V části „Kraj Vysočina“, písm. h) se za slovo „Sněžné,“ vkládají slova „Tři Studně,“. 61. V části „Kraj Vysočina“, písm. k) se za slova „obecní úřady“ vkládá slovo „Bojiště,“. 62. V části „Kraj Vysočina“, písm. m) se za slovo „Budišov,“ vkládá slovo „Cidlina,“, za slovo „Střítež,“ se vkládá slovo „Studnice,“ a za slovo „Vladislav,“ se vkládá slovo „Vlčatín,“. 63. V části „Kraj Vysočina“, písm. n) se za slovo „Bory,“ vkládá slovo „Březské,“. 64. V části „Kraj Vysočina“, písm. o) se za slovo „Sazomín,“ vkládá slovo „Sklené,“. 65. V části „Zlínský kraj“, písm. b) se za slovo „Holešov,“ vkládají slova „Horní Lapač,“. 66. V části „Zlínský kraj“, písm. d) se za slovo „Pozlovice,“ vkládá slovo „Rudimov,“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Chovanec v. r.
Vyhláška č. 387/2015 Sb.	Vyhláška č. 387/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 163/2015 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 230/2001 Sb., vyhlášky č. 499/2001 Sb., vyhlášky č. 566/2002 Sb., vyhlášky č * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 387 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2015, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo vnitra stanoví podle § 96 písm. a) a e) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů: Čl. I Vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 230/2001 Sb., vyhlášky č. 499/2001 Sb., vyhlášky č. 566/2002 Sb., vyhlášky č. 660/2004 Sb., vyhlášky č. 539/2005 Sb., vyhlášky č. 300/2006 Sb., vyhlášky č. 352/2006 Sb., vyhlášky č. 389/2007 Sb., vyhlášky č. 419/2008 Sb., vyhlášky č. 445/2008 Sb., vyhlášky č. 485/2009 Sb., vyhlášky č. 315/2010 Sb., vyhlášky č. 417/2011 Sb., vyhlášky č. 455/2012 Sb., vyhlášky č. 424/2013 Sb. a vyhlášky č. 192/2014 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu § 10 se za slovo „pohlaví“ vkládají slova „,rodného příjmení“. 2. V § 10 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) V zápise se k příjmení zapisované osoby vyplní údaj o rodném příjmení pouze tehdy, je-li její aktuálně užívané příjmení odlišné od příjmení rodného.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 3. V příloze č. 1 v části Jihočeský kraj ve sloupci „Obec s rozšířenou působností“ v bodě 3. „Český Krumlov“, ve sloupci „Matriční úřad“ v bodě 8. „Kájov“, ve sloupci „Seznam obcí, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ se za bod 1. „Kájov“ doplňuje bod 2. „Polná na Šumavě“. 4. V příloze č. 1 v části Jihomoravský kraj ve sloupci „Obec s rozšířenou působností“ v bodě 2. „Boskovice“, ve sloupci „Matriční úřad“ v bodě 3. a ve sloupci „Seznam obcí, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ v bodě 1. se slova „Knínice u Boskovic“ nahrazují slovem „Knínice“. 5. V příloze č. 1 v části Karlovarský kraj ve sloupci „Obec s rozšířenou působností“ v bodě 3. „Karlovy Vary“, ve sloupci „Matriční úřad“ v bodě 2. „Bochov“, ve sloupci „Seznam obcí, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ se za bod 1. „Bochov“ vkládá nový bod 2. „Bražec“. Dosavadní bod 2 se označuje jako bod 3. 6. V příloze č. 1 v části Karlovarský kraj ve sloupci „Obec s rozšířenou působností“ v bodě 6. „Ostrov“, ve sloupci „Matriční úřad“ v bodě 3. „Ostrov“, ve sloupci „Seznam obcí, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ se vkládá nový bod 1. „Doupovské Hradiště“. Dosavadní body 1 až 6 se označují jako body 2 až 7. 7. V příloze č. 1 v části Olomoucký kraj ve sloupci „Obec s rozšířenou působností“ v bodě 1. „Hranice“, ve sloupci „Matriční úřad“ v bodě 5. „Potštát“, ve sloupci „Seznam obcí, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ se vkládá nový bod 1. „Luboměř pod Strážnou“. Dosavadní bod 1 se označuje jako bod 2. 8. V příloze č. 1 v části Olomoucký kraj ve sloupci „Obec s rozšířenou působností“ v bodě 7. „Olomouc“, ve sloupci „Matriční úřad“ v bodě 18. „Velký Újezd“, ve sloupci „Seznam obcí, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ se za bod 1. vkládá nový bod 2. „Kozlov“. Dosavadní bod 2 se označuje jako bod 3. 9. V příloze č. 1 v části Olomoucký kraj ve sloupci „Obec s rozšířenou působností“ v bodě 10. „Šternberk“, ve sloupci „Matriční úřad“ v bodě 2. „Šternberk“, ve sloupci „Seznam obcí, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ se za bod 12. vkládá nový bod 13. „Město Libavá“. Dosavadní body 13 až 19 se označují jako body 14 až 20. 10. V příloze č. 1 v části Středočeský kraj ve sloupci „Obec s rozšířenou působností“ v bodě 20. „Příbram“, ve sloupci „Matriční úřad“ bod 1. „Brdy“, ve sloupci „Seznam obcí, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ se bod 1. „Brdy (území vojenského újezdu)“ zrušuje. 11. V příloze č. 1 v části Středočeský kraj ve sloupci „Obec s rozšířenou působností“ v bodě 20. „Příbram“, ve sloupci „Matriční úřad“ se bod 1. „Brdy“ zrušuje. Dosavadní body 2 až 13 se označují jako body 1 až 12. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Chovanec v. r.
Sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 384/2015 Sb.	Sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 384/2015 Sb. Sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Seznam katastrálních pracovišť katastrálních úřadů, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu k 1. lednu 2016 Vyhlášeno 28. 12. 2015, částka 162/2015 * Čl. I - Seznam katastrálních pracovišť katastrálních úřadů, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu * Čl. II - Katastrální pracoviště katastrálních úřadů uvedená v čl. I vznikla dnem 1. ledna 2004. 384 SDĚLENÍ Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 16. prosince 2015 Seznam katastrálních pracovišť katastrálních úřadů, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu k 1. lednu 2016 Český úřad zeměměřický a katastrální podle § 5 odst. 2 zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 175/2003 Sb., zveřejňuje Seznam katastrálních pracovišť katastrálních úřadů, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu: Čl. I Seznam katastrálních pracovišť katastrálních úřadů, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu k 1. lednu 2016 1. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu 1.1 Katastrální pracoviště Praha se sídlem v Praze, které vykonává působnost pro územní obvod obceobce Praha. 2. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj 2.1 Katastrální pracoviště České Budějovice se sídlem v Českých Budějovicích, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Adamov, Bečice, Borek, Borovany, Borovnice, Boršov nad Vltavou, Bošilec, Branišov, Břehov, Čakov, Čejkovice, Čenkov u Bechyně, České Budějovice, Čížkrajice, Dasný, Dívčice, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Dobšice, Dolní Bukovsko, Doubravice, Doudleby, Drahotěšice, Dražíč, Dříteň, Dubičné, Dubné, Dynín, Habří, Hartmanice, Heřmaň, Hlavatce, Hlincová Hora, Hluboká nad Vltavou, Homole, Horní Kněžeklady, Horní Stropnice, Hosín, Hosty, Hradce, Hranice, Hrdějovice, Hůry, Hvozdec, Chotýčany, Chrášťany, Jankov, Jílovice, Jivno, Kamenná, Kamenný Újezd, Komařice, Kvítkovice, Ledenice, Libín, Libníč, Lipí, Lišov, Litvínovice, Ločenice, Mazelov, Mladošovice, Modrá Hůrka, Mokrý Lom, Mydlovary, Nákří, Nedabyle, Neplachov, Nová Ves, Nové Hrady, Olešnice, Olešník, Ostrolovský Újezd, Petříkov, Pištín, Planá, Plav, Radošovice, Roudné, Rudolfov, Římov, Sedlec, Slavče, Srubec, Staré Hodějovice, Strážkovice, Strýčice (na území obceobce Radošovice), Střížov, Svatý Jan nad Malší, Ševětín, Štěpánovice, Temelín, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou, Úsilné, Včelná, Vidov, Vitín, Vlkov, Vrábče, Vráto, Všemyslice, Záboří, Zahájí, Závraty, Zliv, Zvíkov, Žabovřesky, Žár, Žimutice. 2.2 Katastrální pracoviště Český Krumlov se sídlem v Českém Krumlově, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Benešov nad Černou, Besednice, Bohdalovice, Brloh, Bujanov, Černá v Pošumaví, Český Krumlov, Dolní Dvořiště, Dolní Třebonín, Frymburk, Holubov, Horní Dvořiště, Horní Planá, Hořice na Šumavě, Chlumec, Chvalšiny, Kájov, Kaplice, Křemže, Lipno nad Vltavou, Loučovice, Malonty, Malšín, Mirkovice, Mojné, Netřebice, Nová Ves, Omlenice, Pohorská Ves, Polná na Šumavě, Přední Výtoň, Přídolí, Přísečná, Rožmberk nad Vltavou, Rožmitál na Šumavě, Soběnov, Srnín, Střítež, Světlík, Velešín, Větřní, Věžovatá Pláně, Vyšší Brod, Zlatá Koruna, Zubčice, Zvíkov a vojenský újezd Boletice. 2.3 Katastrální pracoviště Jindřichův Hradec se sídlem v Jindřichově Hradci, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Báňovice, Bednárec, Bednáreček, Blažejov, Bořetín, Březina, Budeč, Budíškovice, Cep, Cizkrajov, Červený Hrádek, České Velenice, Český Rudolec, Číměř, Člunek, Dačice, Dešná, Deštná, Dívčí Kopy, Dobrohošť, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Domanín, Doňov, Drunče, Dunajovice, Dvory nad Lužnicí, Frahelž, Hadravova Rosička, Halámky, Hamr, Hatín, Heřmaneč, Horní Meziříčko, Horní Němčice, Horní Pěna, Horní Radouň, Horní Skrýchov, Horní Slatina, Hospříz, Hrachoviště, Hříšice, Chlum u Třeboně, Jarošov nad Nežárkou, Jilem, Jindřichův Hradec, Kačlehy, Kamenný Malíkov, Kardašova Řečice, Klec, Kostelní Radouň, Kostelní Vydří, Kunžak, Lásenice, Lodhéřov, Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Majdalena, Nová Bystřice, Nová Olešná, Nová Včelnice, Nová Ves nad Lužnicí, Novosedly nad Nežárkou, Okrouhlá Radouň, Peč, Písečné, Pístina, Plavsko, Pleše, Pluhův Žďár, Polště, Ponědraž, Ponědrážka, Popelín, Příbraz, Rapšach, Ratiboř, Rodvínov, Roseč, Rosička, Slavonice, Smržov, Staňkov, Staré Hobzí, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Stříbřec, Střížovice, Studená, Suchdol nad Lužnicí, Světce, Třebětice, Třeboň, Újezdec, Velký Ratmírov, Vícemil, Višňová, Vlčetínec, Volfířov, Vydří, Záblatí, Záhoří, Zahrádky, Žďár, Županovice. 2.4 Katastrální pracoviště Písek se sídlem v Písku, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Albrechtice nad Vltavou, Bernartice, Borovany, Boudy, Božetice, Branice, Cerhonice, Čimelice, Čížová, Dobev, Dolní Novosedly, Drhovle, Heřmaň, Horosedly, Hrazany, Hrejkovice, Chyšky, Jetětice, Jickovice, Kestřany, Kluky, Kostelec nad Vltavou, Kovářov, Kožlí, Králova Lhota, Křenovice, Křižanov, Kučeř, Květov, Lety, Milevsko, Minice, Mirotice, Mirovice, Mišovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Okrouhlá, Olešná, Orlík nad Vltavou, Osek, Oslov, Ostrovec, Paseky, Písek, Podolí I, Probulov, Protivín, Přeborov, Předotice, Přeštěnice, Putim, Rakovice, Ražice, Sepekov, Skály, Slabčice, Smetanova Lhota, Stehlovice, Tálín, Temešvár, Varvažov, Veselíčko, Vlastec, Vlksice, Vojníkov, Vráž, Vrcovice, Záhoří, Zbelítov, Zběšičky, Zhoř, Zvíkovské Podhradí, Žďár. 2.5 Katastrální pracoviště Prachatice se sídlem v Prachaticích, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Babice, Bohumilice, Bohunice, Borová Lada, Bošice, Budkov, Buk, Bušanovice, Čkyně, Drslavice, Dub, Dvory, Horní Vltavice, Hracholusky, Husinec, Chlumany, Chroboly, Chvalovice, Kratušín, Křišťanov, Ktiš, Kubova Huť, Kvilda, Lažiště, Lčovice, Lenora, Lhenice, Lipovice, Lužice, Mahouš, Malovice, Mičovice, Nebahovy, Němčice, Netolice, Nicov, Nová Pec, Nové Hutě, Olšovice, Pěčnov, Prachatice, Radhostice, Stachy, Stožec, Strážný, Strunkovice nad Blanicí, Svatá Maří, Šumavské Hoštice, Těšovice, Tvrzice, Újezdec, Vacov, Vimperk, Vitějovice, Vlachovo Březí, Volary, Vrbice, Záblatí, Zábrdí, Zálezly, Zbytiny, Zdíkov, Žárovná, Želnava, Žernovice. 2.6 Katastrální pracoviště Strakonice se sídlem ve Strakonicích, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bavorov, Bělčice, Bezdědovice, Bílsko, Blatná, Bratronice, Březí, Budyně, Buzice, Cehnice, Čečelovice, Čejetice, Čepřovice, Čestice, Číčenice, Doubravice, Drahonice, Drachkov, Drážov, Droužetice, Dřešín, Hajany, Hájek, Hlupín, Horní Poříčí, Hornosín, Hoslovice, Hoštice, Chelčice, Chlum, Chobot, Chrášťovice, Jinín, Kadov, Kalenice, Katovice, Kladruby, Kocelovice, Krajníčko, Kraselov, Krašlovice, Krejnice, Krty-Hradec, Kuřimany, Kváskovice, Lažánky, Lažany, Libějovice, Libětice, Litochovice, Lnáře, Lom, Mačkov, Malenice, Mečichov, Měkynec, Milejovice, Miloňovice, Mnichov, Mutěnice, Myštice, Nebřehovice, Němčice, Němětice, Nihošovice, Nišovice, Nová Ves, Novosedly, Osek, Paračov, Pivkovice, Pohorovice, Pracejovice, Předmíř, Přední Zborovice, Předslavice, Přechovice, Přešťovice, Radějovice, Radomyšl, Radošovice, Rovná, Řepice, Sedlice, Skály, Skočice, Slaník, Sousedovice, Stožice, Strakonice, Strašice, Strunkovice nad Volyňkou, Střelské Hoštice, Škvořetice, Štěchovice, Štěkeň, Tchořovice, Truskovice, Třebohostice, Třešovice, Úlehle, Únice, Uzenice, Uzeničky, Vacovice, Velká Turná, Vodňany, Volenice, Volyně, Záboří, Zahorčice, Zvotoky. 2.7 Katastrální pracoviště Tábor se sídlem v Táboře, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Balkova Lhota, Bečice, Bechyně, Běleč, Borkovice, Borotín, Bradáčov, Březnice, Budislav, Černýšovice, Dírná, Dlouhá Lhota, Dobronice u Bechyně, Dolní Hořice, Dolní Hrachovice, Drahov, Dráchov, Dražice, Dražičky, Drhovice, Haškovcova Lhota, Hlasivo, Hlavatce, Hodětín, Hodonice, Chotěmice, Chotoviny, Choustník, Chrbonín, Chýnov, Jedlany, Jistebnice, Katov, Klenovice, Komárov, Košice, Košín, Krátošice, Krtov, Libějice, Lom, Malšice, Mažice, Meziříčí, Mezná, Mladá Vožice, Mlýny, Myslkovice, Nadějkov, Nasavrky, Nemyšl, Nová Ves u Chýnova, Nová Ves u Mladé Vožice, Oldřichov, Opařany, Planá nad Lužnicí, Pohnánec, Pohnání, Pojbuky, Přehořov, Psárov, Radenín, Radětice, Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče, Radkov, Rataje, Ratibořské Hory, Rodná, Roudná, Řemíčov, Řepeč, Řípec, Sedlečko u Soběslavě, Sezimovo Ústí, Skalice, Skopytce, Skrýchov u Malšic, Slapsko, Slapy, Smilovy Hory, Soběslav, Stádlec, Sudoměřice u Bechyně, Sudoměřice u Tábora, Sviny, Svrabov, Šebířov, Tábor, Třebějice, Tučapy, Turovec, Ústrašice, Val, Vesce, Veselí nad Lužnicí, Vilice, Vlastiboř, Vlčeves, Vlkov, Vodice, Zadní Střítež, Záhoří, Zálší, Zhoř u Mladé Vožice, Zhoř u Tábora, Zlukov, Zvěrotice, Želeč, Žíšov. 3. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj 3.1 Katastrální pracoviště Blansko se sídlem v Blansku, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Adamov, Blansko, Bořitov, Brťov-Jeneč, Bukovina, Bukovinka, Býkovice, Černá Hora, Dlouhá Lhota, Doubravice nad Svitavou, Habrůvka, Holštejn, Jedovnice, Kotvrdovice, Krasová, Křtiny, Kulířov, Kuničky, Lažany, Lipovec, Lipůvka, Lubě, Malá Lhota, Milonice, Olomučany, Ostrov u Macochy, Petrovice, Rájec-Jestřebí, Ráječko, Rudice, Senetářov, Sloup, Spešov, Svinošice, Šebrov-Kateřina, Šošůvka, Újezd u Černé Hory, Vavřinec, Vilémovice, Vysočany, Závist, Žďár, Žernovník. 3.2 Katastrální pracoviště Boskovice se sídlem v Boskovicích, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bedřichov, Benešov, Borotín, Boskovice, Cetkovice, Crhov, Černovice, Deštná, Drnovice, Hodonín, Horní Poříčí, Horní Smržov, Chrudichromy, Jabloňany, Kněževes, Knínice u Boskovic, Kořenec, Kozárov, Krhov, Křetín, Křtěnov, Kunčina Ves, Kunice, Kunštát, Lazinov, Letovice, Lhota Rapotina, Lhota u Lysic, Lhota u Olešnice, Louka, Ludíkov, Lysice, Makov, Malá Roudka, Míchov, Němčice, Nýrov, Obora, Okrouhlá, Olešnice, Pamětice, Petrov, Prostřední Poříčí, Roubanina, Rozseč nad Kunštátem, Rozsíčka, Sebranice, Skalice nad Svitavou, Skrchov, Stvolová, Sudice, Suchý, Sulíkov, Světlá, Svitávka, Šebetov, Štěchov, Tasovice, Uhřice, Újezd u Boskovic, Úsobrno, Ústup, Valchov, Vanovice, Vážany, Velenov, Velké Opatovice, Vísky, Voděrady, Vranová, Zbraslavec, Žďárná, Žerůtky. 3.3 Katastrální pracoviště Brno-město se sídlem v Brně, které vykonává působnost pro územní obvod obceobce Brno. 3.4 Katastrální pracoviště Brno-venkov se sídlem v Brně, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Babice nad Svitavou, Babice u Rosic, Běleč, Bílovice nad Svitavou, Biskoupky, Blažovice, Blučina, Borač, Borovník, Braníškov, Branišovice, Bratčice, Brumov, Březina (okres Blansko), Březina (okres Brno-venkov), Bukovice, Cvrčovice, Čebín, Černvír, Česká, Čučice, Deblín, Dolní Kounice, Dolní Loučky, Domašov, Doubravník, Drahonín, Drásov, Hajany, Heroltice, Hlína, Hluboké Dvory, Holasice, Horní Loučky, Hostěnice, Hradčany, Hrušovany u Brna, Hvozdec, Chudčice, Ivančice, Ivaň, Javůrek, Jinačovice, Jiříkovice, Kaly, Kanice, Katov, Ketkovice, Kobylnice, Kovalovice, Kratochvilka, Křižínkov, Kupařovice, Kuřim, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřábí, Lažánky, Ledce, Lelekovice, Lesní Hluboké, Litostrov, Loděnice, Lomnice, Lomnička, Lubné, Lukovany, Malešovice, Malhostovice, Maršov, Medlov, Mělčany, Měnín, Modřice, Mokrá-Horákov, Moravany, Moravské Bránice, Moravské Knínice, Moutnice, Nebovidy, Nedvědice, Nelepeč-Žernůvka, Němčičky, Neslovice, Nesvačilka, Níhov, Nosislav, Nová Ves, Nové Bránice, Odrovice, Ochoz u Brna, Ochoz u Tišnova, Olší, Omice, Opatovice, Ořechov, Osiky, Oslavany, Ostopovice, Ostrovačice, Otmarov, Pasohlávky, Pernštejnské Jestřabí, Podolí, Pohořelice, Ponětovice, Popovice, Popůvky, Pozořice, Prace, Pravlov, Prštice, Předklášteří, Přibice, Příbram na Moravě, Přibyslavice, Přísnotice, Radostice, Rajhrad, Rajhradice, Rašov, Rebešovice, Rohozec, Rojetín, Rosice, Rozdrojovice, Rudka, Řícmanice, Říčany, Říčky, Řikonín, Senorady, Sentice, Silůvky, Sivice, Skalička, Skryje, Sobotovice, Sokolnice, Stanoviště, Strhaře, Střelice, Svatoslav, Synalov, Syrovice, Šerkovice, Šlapanice, Štěpánovice, Šumice, Telnice, Těšany, Tetčice, Tišnov, Tišnovská Nová Ves, Trboušany, Troskotovice, Troubsko, Tvarožná, Újezd u Brna, Újezd u Rosic, Újezd u Tišnova, Unín, Unkovice, Úsuší, Velatice, Veverská Bítýška, Veverské Knínice, Viničné Šumice, Vlasatice, Vohančice, Vojkovice, Vranov, Vranovice, Vratislávka, Všechovice, Vysoké Popovice, Zakřany, Zálesná Zhoř, Zastávka, Zbraslav, Zbýšov, Zhoř, Žabčice, Žatčany, Žďárec, Želešice, Železné, Židlochovice. 3.5 Katastrální pracoviště Břeclav se sídlem v Břeclavi, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bavory, Brod nad Dyjí, Břeclav, Březí, Bulhary, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Věstonice, Hrušky, Jevišovka, Klentnice, Kostice, Ladná, Lanžhot, Lednice, Mikulov, Milovice, Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Novosedly, Nový Přerov, Pavlov, Perná, Podivín, Přítluky, Rakvice, Sedlec, Tvrdonice, Týnec, Valtice, Velké Bílovice, Zaječí. 3.6 Katastrální pracoviště Hodonín se sídlem v Hodoníně, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Čejč, Čejkovice, Dolní Bojanovice, Dubňany, Hodonín, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Javorník, Josefov, Karlín, Kněždub, Kozojídky, Kuželov, Lipov, Louka, Lužice, Malá Vrbka, Mikulčice, Moravský Písek, Mutěnice, Nová Lhota, Nový Poddvorov, Petrov, Prušánky, Radějov, Ratíškovice, Rohatec, Starý Poddvorov, Strážnice, Sudoměřice, Suchov, Tasov, Terezín, Tvarožná Lhota, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Žeraviny. 3.7 Katastrální pracoviště Hustopeče se sídlem v Hustopečích, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Boleradice, Borkovany, Bořetice, Brumovice, Diváky, Horní Bojanovice, Hustopeče, Kašnice, Klobouky u Brna, Kobylí, Krumvíř, Křepice, Kurdějov, Morkůvky, Němčičky, Nikolčice, Popice, Pouzdřany, Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice, Šitbořice, Uherčice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vrbice. 3.8 Katastrální pracoviště Kyjov se sídlem v Kyjově, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Archlebov, Bukovany, Bzenec, Čeložnice, Dambořice, Domanín, Dražůvky, Hovorany, Hýsly, Ježov, Kelčany, Kostelec, Kyjov, Labuty, Lovčice, Milotice, Moravany, Mouchnice, Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, Svatobořice-Mistřín, Syrovín, Šardice, Těmice, Uhřice, Vacenovice, Věteřov, Vlkoš, Vracov, Vřesovice, Žádovice, Žarošice, Ždánice, Želetice, Žeravice. 3.9 Katastrální pracoviště Vyškov se sídlem ve Vyškově, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bohaté Málkovice, Bohdalice-Pavlovice, Bošovice, Brankovice, Bučovice, Dětkovice, Dobročkovice, Dražovice, Drnovice, Drysice, Habrovany, Heršpice, Hlubočany, Hodějice, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Hoštice-Heroltice, Hrušky, Hvězdlice, Chvalkovice, Ivanovice na Hané, Ježkovice, Kobeřice u Brna, Kojátky, Komořany, Kozlany, Kožušice, Krásensko, Křenovice, Křižanovice, Křižanovice u Vyškova, Kučerov, Letonice, Lovčičky, Luleč, Lysovice, Malinky, Medlovice, Milešovice, Milonice, Moravské Málkovice, Mouřínov, Němčany, Nemochovice, Nemojany, Nemotice, Nesovice, Nevojice, Nížkovice, Nové Sady, Olšany, Orlovice, Otnice, Podbřežice, Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky, Pustiměř, Račice-Pístovice, Radslavice, Rašovice, Rostěnice-Zvonovice, Rousínov, Ruprechtov, Rybníček, Slavkov u Brna, Snovídky, Studnice, Šaratice, Švábenice, Topolany, Tučapy, Uhřice, Vážany, Vážany nad Litavou, Velešovice, Vyškov, Zbýšov, Zelená Hora a vojenský újezd Březina. 3.10 Katastrální pracoviště Znojmo se sídlem ve Znojmě, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bantice, Běhařovice, Bezkov, Bítov, Blanné, Blížkovice, Bohutice, Bojanovice, Borotice, Boskovštejn, Božice, Břežany, Citonice, Ctidružice, Čejkovice, Čermákovice, Černín, Damnice, Dobelice, Dobřínsko, Dobšice, Dolenice, Dolní Dubňany, Dyjákovice, Dyjákovičky, Dyje, Džbánice, Grešlové Mýto, Havraníky, Hevlín, Hluboké Mašůvky, Hnanice, Hodonice, Horní Břečkov, Horní Dubňany, Horní Dunajovice, Horní Kounice, Hostěradice, Hostim, Hrabětice, Hrádek, Hrušovany nad Jevišovkou, Chvalatice, Chvalovice, Jamolice, Jaroslavice, Jevišovice, Jezeřany-Maršovice, Jiřice u Miroslavi, Jiřice u Moravských Budějovic, Kadov, Korolupy, Kravsko, Krhovice, Křepice, Křídlůvky, Kubšice, Kuchařovice, Kyjovice, Lančov, Lechovice, Lesná, Lesonice, Litobratřice, Lubnice, Lukov, Mackovice, Mašovice, Medlice, Mikulovice, Milíčovice, Miroslav, Miroslavské Knínice, Morašice, Moravský Krumlov, Našiměřice, Němčičky, Nový Šaldorf-Sedlešovice, Olbramkostel, Olbramovice, Oleksovice, Onšov, Oslnovice, Pavlice, Petrovice, Plaveč, Plenkovice, Podhradí nad Dyjí, Podmolí, Podmyče, Práče, Pravice, Prokopov, Prosiměřice, Přeskače, Rešice, Rozkoš, Rudlice, Rybníky, Skalice, Slatina, Slup, Stálky, Starý Petřín, Stošíkovice na Louce, Strachotice, Střelice, Suchohrdly, Suchohrdly u Miroslavi, Šafov, Šanov, Šatov, Štítary, Šumná, Tasovice, Tavíkovice, Těšetice, Trnové Pole, Trstěnice, Tulešice, Tvořihráz, Uherčice, Újezd, Únanov, Valtrovice, Vedrovice, Velký Karlov, Vémyslice, Vevčice, Višňové, Vítonice, Vracovice, Vranov nad Dyjí, Vranovská Ves, Vratěnín, Vrbovec, Výrovice, Vysočany, Zálesí, Zblovice, Znojmo, Želetice, Žerotice, Žerůtky. 4. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj 4.1 Katastrální pracoviště Cheb se sídlem v Chebu, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Aš, Dolní Žandov, Drmoul, Františkovy Lázně, Hazlov, Hranice, Cheb, Krásná, Křižovatka, Lázně Kynžvart, Libá, Lipová, Luby, Mariánské Lázně, Milhostov, Milíkov, Mnichov, Nebanice, Nový Kostel, Odrava, Okrouhlá, Ovesné Kladruby, Plesná, Podhradí, Pomezí nad Ohří, Poustka, Prameny, Skalná, Stará Voda, Teplá, Trstěnice, Třebeň, Tři Sekery, Tuřany, Valy, Velká Hleďsebe, Velký Luh, Vlkovice, Vojtanov, Zádub-Závišín. 4.2 Katastrální pracoviště Karlovy Vary se sídlem v Karlových Varech, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Abertamy, Andělská Hora, Bečov nad Teplou, Bochov, Boží Dar, Božičany, Bražec, Březová, Černava, Čichalov, Dalovice, Děpoltovice, Doupovské Hradiště, Hájek, Horní Blatná, Hory, Hroznětín, Chodov, Chýše, Jáchymov, Jenišov, Karlovy Vary, Kolová, Krásné Údolí, Krásný Les, Kyselka, Merklín, Mírová, Nejdek, Nová Role, Nové Hamry, Ostrov, Otovice, Otročín, Pernink, Pila, Potůčky, Pšov, Sadov, Smolné Pece, Stanovice, Stráž nad Ohří, Stružná, Šemnice, Štědrá, Teplička, Toužim, Útvina, Valeč, Velichov, Verušičky, Vojkovice, Vrbice, Vysoká Pec, Žlutice a vojenský újezd Hradiště. 4.3 Katastrální pracoviště Sokolov se sídlem v Sokolově, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Březová, Bublava, Bukovany, Citice, Dasnice, Dolní Nivy, Dolní Rychnov, Habartov, Horní Slavkov, Chlum Svaté Maří, Chodov, Jindřichovice, Josefov, Kaceřov, Krajková, Královské Poříčí, Kraslice, Krásno, Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí, Loket, Lomnice, Nová Ves, Nové Sedlo, Oloví, Přebuz, Rotava, Rovná, Sokolov, Staré Sedlo, Stříbrná, Svatava, Šabina, Šindelová, Tatrovice, Těšovice, Vintířov, Vřesová. 5. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj 5.1 Katastrální pracoviště Hradec Králové se sídlem v Hradci Králové, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Babice, Barchov, Běleč nad Orlicí, Benátky, Blešno, Boharyně, Černilov, Černožice, Čistěves, Divec, Dobřenice, Dohalice, Dolní Přím, Habřina, Hlušice, Hněvčeves, Holohlavy, Hořiněves, Hradec Králové, Hrádek, Humburky, Hvozdnice, Chlumec nad Cidlinou, Chudeřice, Jeníkovice, Jílovice, Káranice, Klamoš, Kobylice, Kosice, Kosičky, Králíky, Kratonohy, Kunčice, Ledce, Lejšovka, Lhota pod Libčany, Libčany, Libníkovice, Librantice, Libřice, Lišice, Lodín, Lochenice, Lovčice, Lužany, Lužec nad Cidlinou Máslojedy, Měník, Mlékosrby, Mokrovousy, Myštěves, Mžany, Neděliště, Nechanice, Nepolisy, Nové Město, Nový Bydžov, Obědovice, Ohnišťany, Olešnice, Osice, Osičky, Petrovice, Písek, Prasek, Praskačka, Předměřice nad Labem, Převýšov, Pšánky, Puchlovice, Račice nad Trotinou, Radíkovice, Radostov, Roudnice, Sadová, Sendražice, Skalice, Skřivany, Sloupno, Smidary, Smiřice, Smržov, Sovětice, Stará Voda, Starý Bydžov, Stěžery, Stračov, Střezetice, Světí, Syrovátka, Šaplava, Těchlovice, Třebechovice pod Orebem, Třesovice, Urbanice, Vinary, Vrchovnice, Všestary, Výrava, Vysoká nad Labem, Vysoký Újezd, Zachrašťany, Zdechovice. 5.2 Katastrální pracoviště Jičín se sídlem v Jičíně, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bačalky, Bašnice, Běchary, Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Brada-Rybníček, Březina, Bříšťany, Budčeves, Bukvice, Butoves, Bystřice, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Češov, Dětenice, Dílce, Dobrá Voda u Hořic, Dolní Lochov, Dřevěnice, Holín, Holovousy, Hořice, Cholenice, Chomutice, Choteč, Chyjice, Jeřice, Jičín, Jičíněves, Jinolice, Kacákova Lhota, Kbelnice, Kněžnice, Konecchlumí, Kopidlno, Kostelec, Kovač, Kozojedy, Kyje, Lázně Bělohrad, Libáň, Libošovice, Libuň, Lískovice, Lukavec u Hořic, Lužany, Markvartice, Miletín, Milovice u Hořic, Mladějov, Mlázovice, Nemyčeves, Nevratice, Nová Paka, Ohařice, Ohaveč, Osek, Ostroměř, Ostružno, Pecka, Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice, Podhradí, Podůlší, Radim, Rašín, Rohoznice, Rokytňany, Samšina, Sběř, Sedliště, Sekeřice, Slatiny, Slavhostice, Sobčice, Soběraz, Sobotka, Stará Paka, Staré Hrady, Staré Místo, Staré Smrkovice, Střevač, Sukorady, Svatojanský Újezd, Šárovcova Lhota, Tetín, Třebnouševes, Třtěnice, Tuř, Úbislavice, Údrnice, Úhlejov, Újezd pod Troskami, Úlibice, Valdice, Veliš, Vidochov, Vitiněves, Volanice, Vrbice, Vršce, Vřesník, Vysoké Veselí, Zámostí-Blata, Zelenecká Lhota, Železnice, Žeretice, Židovice, Žlunice. 5.3 Katastrální pracoviště Náchod se sídlem v Náchodě, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Adršpach, Bezděkov nad Metují, Bohuslavice, Borová, Božanov, Broumov, Brzice, Bukovice, Černčice, Červená Hora, Červený Kostelec, Česká Čermná, Česká Metuje, Česká Skalice, Dolany, Dolní Radechová, Hejtmánkovice, Heřmanice, Heřmánkovice, Horní Radechová, Hořenice, Hořičky, Hronov, Hynčice, Chvalkovice, Jaroměř, Jasenná, Jestřebí, Jetřichov, Kramolna, Křinice, Lhota pod Hořičkami, Libchyně, Litoboř, Machov, Martínkovice, Mezilečí, Mezilesí, Meziměstí, Nahořany, Náchod, Nové Město nad Metují, Nový Hrádek, Nový Ples, Otovice, Police nad Metují, Provodov-Šonov, Přibyslav, Rasošky, Rožnov, Rychnovek, Říkov, Sendraž, Slatina nad Úpou, Slavětín nad Metují, Slavoňov, Stárkov, Studnice, Suchý Důl, Šestajovice, Šonov, Teplice nad Metují, Velichovky, Velká Jesenice, Velké Petrovice, Velké Poříčí, Velký Třebešov, Vernéřovice, Vestec, Vlkov, Vršovka, Vysoká Srbská, Vysokov, Zábrodí, Zaloňov, Žďár nad Metují, Žďárky, Žernov. 5.4 Katastrální pracoviště Rychnov nad Kněžnou se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Albrechtice nad Orlicí, Bačetín, Bartošovice v Orlických horách, Bílý Újezd, Bohdašín, Bolehošť, Borohrádek, Borovnice, Bystré, Byzhradec, Častolovice, Čermná nad Orlicí, Černíkovice, České Meziříčí, Čestice, Deštné v Orlických horách, Dobré, Dobruška, Dobřany, Doudleby nad Orlicí, Hřibiny-Ledská, Chleny, Chlístov, Jahodov, Janov, Javornice, Kostelec nad Orlicí, Kostelecké Horky, Kounov, Králova Lhota, Krchleby, Kvasiny, Lhoty u Potštejna, Libel, Liberk, Lično, Lípa nad Orlicí, Lukavice, Lupenice, Mokré, Nová Ves, Očelice, Ohnišov, Olešnice, Olešnice v Orlických horách, Opočno, Orlické Záhoří, Osečnice, Pěčín, Podbřezí, Pohoří, Polom, Potštejn, Proruby, Přepychy, Rohenice, Rokytnice v Orlických horách, Rybná nad Zdobnicí, Rychnov nad Kněžnou, Říčky v Orlických horách, Sedloňov, Semechnice, Skuhrov nad Bělou, Slatina nad Zdobnicí, Sněžné, Solnice, Svídnice, Synkov-Slemeno, Trnov, Třebešov, Tutleky, Týniště nad Orlicí, Val, Vamberk, Voděrady, Vrbice, Záměl, Zdelov, Zdobnice, Žďár nad Orlicí. 5.5 Katastrální pracoviště Trutnov se sídlem v Trutnově, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Batňovice, Bernartice, Bílá Třemešná, Bílé Poličany, Borovnice, Borovnička, Čermná, Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Brusnice, Dolní Dvůr, Dolní Kalná, Dolní Lánov, Dolní Olešnice, Doubravice, Dubenec, Dvůr Králové nad Labem, Hajnice, Havlovice, Horní Brusnice, Horní Kalná, Horní Maršov, Horní Olešnice, Hostinné, Hřibojedy, Chotěvice, Choustníkovo Hradiště, Chvaleč, Janské Lázně, Jívka, Klášterská Lhota, Kocbeře, Kohoutov, Královec, Kuks, Kunčice nad Labem, Lampertice, Lánov, Lanžov, Libňatov, Libotov, Litíč, Malá Úpa, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Mladé Buky, Mostek, Nemojov, Pec pod Sněžkou, Pilníkov, Prosečné, Radvanice, Rtyně v Podkrkonoší, Rudník, Stanovice, Staré Buky, Strážné, Suchovršice, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Trotina, Trutnov, Třebihošť, Úpice, Velké Svatoňovice, Velký Vřešťov, Vilantice, Vítězná, Vlčice, Vlčkovice v Podkrkonoší, Vrchlabí, Zábřezí-Řečice, Zdobín, Zlatá Olešnice, Žacléř. 6. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj 6.1 Katastrální pracoviště Česká Lípa se sídlem v České Lípě, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bezděz, Blatce, Blíževedly, Bohatice, Brniště, Cvikov, Česká Lípa, Doksy, Dubá, Dubnice, Hamr na Jezeře, Holany, Horní Libchava, Horní Police, Chlum, Chotovice, Jestřebí, Kamenický Šenov, Kozly, Kravaře, Krompach, Kunratice u Cvikova, Kvítkov, Luka, Mařenice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Nový Bor, Nový Oldřichov, Okna, Okrouhlá, Pertoltice pod Ralskem, Polevsko, Provodín, Prysk, Radvanec, Ralsko, Skalice u České Lípy, Skalka u Doks, Sloup v Čechách, Slunečná, Sosnová, Stráž pod Ralskem, Stružnice, Stvolínky, Svojkov, Svor, Tachov, Tuhaň, Velenice, Velký Valtinov, Volfartice, Vrchovany, Zahrádky, Zákupy, Žandov, Ždírec. 6.2 Katastrální pracoviště Frýdlant se sídlem ve Frýdlantu, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bílý Potok, Bulovka, Černousy, Dětřichov, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les, Kunratice, Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem, Pertoltice, Raspenava, Višňová. 6.3 Katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou se sídlem v Jablonci nad Nisou, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Albrechtice v Jizerských horách, Bedřichov, Dalešice, Desná, Držkov, Frýdštejn, Harrachov, Jablonec nad Nisou, Janov nad Nisou, Jenišovice, Jílové u Držkova, Jiřetín pod Bukovou, Josefův Důl, Koberovy, Kořenov, Líšný, Loužnice, Lučany nad Nisou, Malá Skála, Maršovice, Nová Ves nad Nisou, Pěnčín, Plavy, Pulečný, Radčice, Rádlo, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Skuhrov, Smržovka, Tanvald, Velké Hamry, Vlastiboř, Zásada, Zlatá Olešnice, Železný Brod. 6.4 Katastrální pracoviště Liberec se sídlem v Liberci, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bílá, Bílý Kostel nad Nisou, Cetenov, Český Dub, Čtveřín, Dlouhý Most, Hlavice, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Chotyně, Chrastava, Jablonné v Podještědí, Janovice v Podještědí, Janův Důl, Jeřmanice, Kobyly, Kryštofovo Údolí, Křižany, Lažany, Liberec, Mníšek, Nová Ves, Oldřichov v Hájích, Osečná, Paceřice, Pěnčín, Proseč pod Ještědem, Příšovice, Radimovice, Rynoltice, Soběslavice, Stráž nad Nisou, Světlá pod Ještědem, Svijanský Újezd, Svijany, Sychrov, Šimonovice, Vlastibořice, Všelibice, Zdislava, Žďárek. 6.5 Katastrální pracoviště Semily se sídlem v Semilech, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bělá, Benecko, Benešov u Semil, Bozkov, Bradlecká Lhota, Bukovina u Čisté, Bystrá nad Jizerou, Čistá u Horek, Háje nad Jizerou, Holenice, Horka u Staré Paky, Horní Branná, Hrubá Skála, Chuchelna, Jablonec nad Jizerou, Jesenný, Jestřabí v Krkonoších, Jilemnice, Kacanovy, Karlovice, Klokočí, Košťálov, Kruh, Ktová, Levínská Olešnice, Libštát, Lomnice nad Popelkou, Loučky, Martinice v Krkonoších, Mírová pod Kozákovem, Modřišice, Mříčná, Nová Ves nad Popelkou, Ohrazenice, Olešnice, Paseky nad Jizerou, Peřimov, Poniklá, Přepeře, Příkrý, Radostná pod Kozákovem, Rakousy, Rokytnice nad Jizerou, Roprachtice, Rovensko pod Troskami, Roztoky u Jilemnice, Roztoky u Semil, Semily, Slaná, Stružinec, Studenec, Svojek, Syřenov, Tatobity, Troskovice, Turnov, Veselá, Víchová nad Jizerou, Vítkovice, Všeň, Vyskeř, Vysoké nad Jizerou, Záhoří, Žernov. 7. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj 7.1 Katastrální pracoviště Bruntál se sídlem v Bruntále, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Andělská Hora, Bílčice, Bruntál, Břidličná, Dětřichov nad Bystřicí, Dlouhá Stráň, Dolní Moravice, Dvorce, Horní Benešov, Horní Město, Horní Životice, Jiříkov, Karlova Studánka, Karlovice, Křišťanovice, Leskovec nad Moravicí, Lomnice, Ludvíkov, Malá Morávka, Malá Štáhle, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravskoslezský Kočov, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Rýmařov, Ryžoviště, Stará Ves, Staré Heřminovy, Staré Město, Světlá Hora, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Tvrdkov, Václavov u Bruntálu, Valšov, Velká Štáhle, Vrbno pod Pradědem. 7.2 Katastrální pracoviště Frýdek-Místek se sídlem ve Frýdku-Místku, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Baška, Bílá, Brušperk, Bruzovice, Čeladná, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Hukvaldy, Janovice, Kaňovice, Kozlovice, Krásná, Krmelín, Kunčice pod Ondřejníkem, Lhotka, Lučina, Malenovice, Metylovice, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Ostravice, Palkovice, Paskov, Pazderna, Pražmo, Pržno, Pstruží, Raškovice, Řepiště, Sedliště, Soběšovice, Staré Hamry, Staré Město, Staříč, Sviadnov, Třanovice, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Žabeň, Žermanice. 7.3 Katastrální pracoviště Karviná se sídlem v Karviné, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bohumín, Český Těšín, Dětmarovice, Dolní Lutyně, Doubrava, Chotěbuz, Karviná, Orlová, Petrovice u Karviné, Petřvald, Rychvald, Stonava. 7.4 Katastrální pracoviště Krnov se sídlem v Krnově, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bohušov, Brantice, Býkov-Láryšov, Čaková, Dívčí Hrad, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Hošťálkovy, Janov, Jindřichov, Krasov, Krnov, Lichnov, Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Petrovice, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Třemešná, Úvalno, Vysoká, Zátor. 7.5 Katastrální pracoviště Nový Jičín se sídlem v Novém Jičíně, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bílov, Bílovec, Bítov, Bordovice, Bravantice, Frenštát pod Radhoštěm, Fulnek, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hladké Životice, Hodslavice, Hostašovice, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Kateřinice, Kopřivnice, Kujavy, Kunín, Libhošť, Lichnov, Luboměř, Mankovice, Mořkov, Mošnov, Nový Jičín, Odry, Petřvald, Příbor, Pustějov, Rybí, Sedlnice, Skotnice, Slatina, Spálov, Starý Jičín, Studénka, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína, Štramberk, Tichá, Tísek, Trnávka, Trojanovice, Velké Albrechtice, Veřovice, Vražné, Vrchy, Závišice, Ženklava, Životice u Nového Jičína. 7.6 Katastrální pracoviště Opava se sídlem v Opavě, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bělá, Bohuslavice, Bolatice, Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Březová, Budišov nad Budišovkou, Budišovice, Čermná ve Slezsku, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Hať, Hlavnice, Hlubočec, Hlučín, Hněvošice, Holasovice, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chuchelná, Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Kobeřice, Kozmice, Kravaře, Kružberk, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Ludgeřovice, Markvartovice, Melč, Mikolajice, Mladecko, Mokré Lazce, Moravice, Neplachovice, Nové Lublice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Píšť, Pustá Polom, Radkov, Raduň, Rohov, Skřipov, Slavkov, Služovice, Sosnová, Staré Těchanovice, Stěbořice, Strahovice, Sudice, Svatoňovice, Šilheřovice, Štáblovice, Štěpánkovice, Štítina, Těškovice, Třebom, Uhlířov, Velké Heraltice, Velké Hoštice, Větřkovice, Vítkov, Vršovice, Vřesina, Závada. 7.7 Katastrální pracoviště Ostrava se sídlem v Ostravě, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Albrechtice, Čavisov, Dolní Lhota, Havířov, Horní Bludovice, Horní Lhota, Horní Suchá, Klimkovice, Olbramice, Ostrava, Stará Ves nad Ondřejnicí, Šenov, Těrlicko, Václavovice, Velká Polom, Vratimov, Vřesina, Zbyslavice. 7.8 Katastrální pracoviště Třinec se sídlem v Třinci, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bocanovice, Bukovec, Bystřice, Dolní Lomná, Hnojník, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Jablunkov, Komorní Lhotka, Košařiska, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nýdek, Písečná, Písek, Ropice, Řeka, Smilovice, Střítež, Třinec, Vělopolí, Vendryně. 8. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj 8.1 Katastrální pracoviště Hranice se sídlem v Hranicích, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bělotín, Býškovice, Černotín, Dolní Těšice, Horní Těšice, Horní Újezd, Hrabůvka, Hranice, Hustopeče nad Bečvou, Jindřichov, Klokočí, Luboměř pod Strážnou, Malhotice, Milenov, Milotice nad Bečvou, Olšovec, Opatovice, Paršovice, Partutovice, Polom, Potštát, Provodovice, Radíkov, Rakov, Rouské, Skalička, Střítež nad Ludinou, Špičky, Teplice nad Bečvou, Ústí, Všechovice, Zámrsky. 8.2 Katastrální pracoviště Jeseník se sídlem v Jeseníku, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bělá pod Pradědem, Bernartice, Bílá Voda, Černá Voda, Česká Ves, Hradec-Nová Ves, Javorník, Jeseník, Kobylá nad Vidnavkou, Lipová-lázně, Mikulovice, Ostružná, Písečná, Skorošice, Stará Červená Voda, Supíkovice, Uhelná, Vápenná, Velká Kraš, Velké Kunětice, Vidnava, Vlčice, Zlaté Hory, Žulová. 8.3 Katastrální pracoviště Olomouc se sídlem v Olomouci, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Babice, Bělkovice-Lašťany, Bílá Lhota, Bílsko, Blatec, Bohuňovice, Bouzov, Bukovany, Bystročice, Bystrovany, Červenka, Daskabát, Dlouhá Loučka, Dolany, Doloplazy, Domašov nad Bystřicí, Domašov u Šternberka, Drahanovice, Dub nad Moravou, Dubčany, Grygov, Haňovice, Hlásnice, Hlubočky, Hlušovice, Hněvotín, Hnojice, Horka nad Moravou, Horní Loděnice, Hraničné Petrovice, Huzová, Charváty, Cholina, Jívová, Komárov, Kozlov, Kožušany-Tážaly, Krčmaň, Křelov-Břuchotín, Liboš, Lipina, Lipinka, Litovel, Loučany, Loučka, Luběnice, Luká, Lutín, Lužice, Majetín, Medlov, Město Libavá, Měrotín, Mladeč, Mladějovice, Moravský Beroun, Mrsklesy, Mutkov, Náklo, Náměšť na Hané, Norberčany, Nová Hradečná, Olbramice, Olomouc, Paseka, Pňovice, Přáslavice, Příkazy, Řídeč, Samotišky, Senice na Hané, Senička, Skrbeň, Slatinice, Slavětín, Strukov, Střeň, Suchonice, Svésedlice, Štarnov, Štěpánov, Šternberk, Šumvald, Těšetice, Tovéř, Troubelice, Tršice, Újezd, Uničov, Ústín, Velká Bystřice, Velký Týnec, Velký Újezd, Věrovany, Vilémov, Želechovice, Žerotín a vojenský újezd Libavá. 8.4 Katastrální pracoviště Prostějov se sídlem v Prostějově, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Alojzov, Bedihošť, Bílovice-Lutotín, Biskupice, Bohuslavice, Bousín, Brodek u Konice, Brodek u Prostějova, Březsko, Budětsko, Buková, Čehovice, Čechy pod Kosířem, Čelčice, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Dobrochov, Dobromilice, Doloplazy, Drahany, Držovice, Dřevnovice, Dzbel, Hačky, Hluchov, Horní Štěpánov, Hradčany-Kobeřice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Hvozd, Ivaň, Jesenec, Kladky, Klenovice na Hané, Klopotovice, Konice, Kostelec na Hané, Koválovice-Osíčany, Kralice na Hané, Krumsín, Laškov, Lešany, Lipová, Ludmírov, Malé Hradisko, Mořice, Mostkovice, Myslejovice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Niva, Obědkovice, Ohrozim, Ochoz, Olšany u Prostějova, Ondratice, Otaslavice, Otinoves, Pavlovice u Kojetína, Pěnčín, Pivín, Plumlov, Polomí, Prostějov, Prostějovičky, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Raková u Konice, Rakůvka, Rozstání, Seloutky, Skalka, Skřípov, Slatinky, Smržice, Srbce, Stařechovice, Stínava, Stražisko, Suchdol, Šubířov, Tištín, Tvorovice, Určice, Víceměřice, Vícov, Vincencov, Vitčice, Vranovice-Kelčice, Vrbátky, Vrchoslavice, Vřesovice, Výšovice, Zdětín, Želeč. 8.5 Katastrální pracoviště Přerov se sídlem v Přerově, který vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Beňov, Bezuchov, Bohuslávky, Bochoř, Brodek u Přerova, Buk, Císařov, Cítov, Čechy, Čelechovice, Dobrčice, Dolní Nětčice, Dolní Újezd, Domaželice, Dřevohostice, Grymov, Hlinsko, Horní Moštěnice, Horní Nětčice, Hradčany, Jezernice, Kladníky, Kojetín, Kokory, Křenovice, Křtomil, Lazníčky, Lazníky, Lhota, Lhotka, Lipník nad Bečvou, Lipová, Líšná, Lobodice, Měrovice nad Hanou, Nahošovice, Nelešovice, Oldřichov, Oplocany, Oprostovice, Osek nad Bečvou, Pavlovice u Přerova, Podolí, Polkovice, Prosenice, Přerov, Přestavlky, Radkova Lhota, Radkovy, Radotín, Radslavice, Radvanice, Rokytnice, Říkovice, Soběchleby, Sobíšky, Stará Ves, Stříbrnice, Sušice, Šišma, Tovačov, Troubky, Tučín, Turovice, Týn nad Bečvou, Uhřičice, Veselíčko, Věžky, Vlkoš, Výkleky, Zábeštní Lhota, Žákovice, Želatovice. 8.6 Katastrální pracoviště Šumperk se sídlem v Šumperku, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bludov, Bohdíkov, Bohuslavice, Bohutín, Branná, Bratrušov, Brníčko, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Drozdov, Dubicko, Hanušovice, Horní Studénky, Hoštejn, Hraběšice, Hrabišín, Hrabová, Hynčina, Chromeč, Jakubovice, Janoušov, Jedlí, Jestřebí, Jindřichov, Kamenná, Klopina, Kolšov, Kopřivná, Kosov, Krchleby, Lesnice, Leština, Libina, Líšnice, Loštice, Loučná nad Desnou, Lukavice, Malá Morava, Maletín, Mírov, Mohelnice, Moravičany, Nemile, Nový Malín, Olšany, Oskava, Palonín, Pavlov, Petrov nad Desnou, Písařov, Police, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rapotín, Rejchartice, Rohle, Rovensko, Ruda nad Moravou, Sobotín, Staré Město, Stavenice, Sudkov, Svébohov, Šléglov, Štíty, Šumperk, Třeština, Úsov, Velké Losiny, Vernířovice, Vikantice, Vikýřovice, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov, Zvole. 9. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj 9.1 Katastrální pracoviště Chrudim se sídlem v Chrudimi, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Běstvina, Biskupice, Bítovany, Bojanov, Bor u Skutče, Bořice, Bousov, Bylany, Ctětín, Čankovice, České Lhotice, Dědová, Dolní Bezděkov, Dřenice, Dvakačovice, Hamry, Heřmanův Městec, Hlinsko, Hluboká, Hodonín, Holetín, Honbice, Horka, Horní Bradlo, Hošťalovice, Hrochův Týnec, Hroubovice, Chrast, Chroustovice, Chrudim, Jeníkov, Jenišovice, Kameničky, Kladno, Klešice, Kněžice, Kočí, Kostelec u Heřmanova Městce, Krásné, Krouna, Křižanovice, Lány, Leštinka, Libkov, Liboměřice, Licibořice, Lipovec, Lozice, Lukavice, Luže, Míčov-Sušice, Miřetice, Mladoňovice, Morašice, Mrákotín, Nabočany, Načešice, Nasavrky, Orel, Ostrov, Otradov, Perálec, Podhořany u Ronova, Pokřikov, Prachovice, Proseč, Prosetín, Předhradí, Přestavlky, Rabštejnská Lhota, Raná, Ronov nad Doubravou, Rosice, Rozhovice, Řestoky, Seč, Skuteč, Slatiňany, Smrček, Sobětuchy, Stolany, Střemošice, Studnice, Svídnice, Svratouch, Tisovec, Trhová Kamenice, Trojovice, Třemošnice, Třibřichy, Tuněchody, Úherčice, Úhřetice, Vápenný Podol, Včelákov, Vejvanovice, Vítanov, Vojtěchov, Vortová, Vrbatův Kostelec, Všeradov, Vysočina, Vyžice, Zaječice, Zájezdec, Zderaz, Žlebské Chvalovice, Žumberk. 9.2 Katastrální pracoviště Pardubice se sídlem v Pardubicích, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Barchov, Bezděkov, Borek, Brloh, Břehy, Bukovina nad Labem, Bukovina u Přelouče, Bukovka, Býšť, Časy, Čeperka, Čepí, Černá u Bohdanče, Dašice, Dolany, Dolní Roveň, Dolní Ředice, Dříteč, Dubany, Hlavečník, Holice, Holotín, Horní Jelení, Horní Ředice, Hostovice, Hrobice, Choltice, Choteč, Chrtníky, Chvaletice, Chvojenec, Chýšť, Jankovice, Jaroslav, Jedousov, Jeníkovice, Jezbořice, Kasalice, Kladruby nad Labem, Kojice, Kostěnice, Křičeň, Kunětice, Labské Chrčice, Lány u Dašic, Lázně Bohdaneč, Libišany, Lipoltice, Litošice, Malé Výkleky, Mikulovice, Mokošín, Morašice, Moravany, Němčice, Neratov, Opatovice nad Labem, Ostřešany, Ostřetín, Pardubice, Plch, Poběžovice u Holic, Poběžovice u Přelouče, Podůlšany, Pravy, Přelouč, Přelovice, Přepychy, Ráby, Rohovládova Bělá, Rohoznice, Rokytno, Rybitví, Řečany nad Labem, Selmice, Semín, Sezemice, Slepotice, Sopřeč, Sovolusky, Spojil, Srch, Srnojedy, Staré Hradiště, Staré Jesenčany, Staré Ždánice, Starý Mateřov, Stéblová, Stojice, Strašov, Svinčany, Svojšice, Tetov, Trnávka, Trusnov, Třebosice, Turkovice, Uhersko, Úhřetická Lhota, Újezd u Přelouče, Újezd u Sezemic, Urbanice, Valy, Vápno, Veliny, Veselí, Vlčí Habřina, Voleč, Vysoké Chvojno, Vyšehněvice, Zdechovice, Žáravice, Živanice. 9.3 Katastrální pracoviště Svitavy se sídlem ve Svitavách, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Banín, Bělá nad Svitavou, Bělá u Jevíčka, Benátky, Bezděčí u Trnávky, Biskupice, Bohuňov, Bohuňovice, Borová, Borušov, Brněnec, Březina, Březinky, Březiny, Březová nad Svitavou, Budislav, Bystré, Cerekvice nad Loučnou, Čistá, Desná, Dětřichov, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Dolní Újezd, Gruna, Hartinkov, Hartmanice, Horky, Horní Újezd, Hradec nad Svitavou, Chmelík, Chornice, Chotěnov, Chotovice, Chrastavec, Janov, Janůvky, Jaroměřice, Jarošov, Javorník, Jedlová, Jevíčko, Kamenec u Poličky, Kamenná Horka, Karle, Koclířov, Korouhev, Koruna, Křenov, Kukle, Kunčina, Květná, Lavičné, Linhartice, Litomyšl, Lubná, Makov, Malíkov, Městečko Trnávka, Mikuleč, Mladějov na Moravě, Morašice, Moravská Třebová, Nedvězí, Němčice, Nová Sídla, Nová Ves u Jarošova, Oldřiš, Opatov, Opatovec, Osik, Pohledy, Polička, Pomezí, Poříčí u Litomyšle, Příluka, Pustá Kamenice, Pustá Rybná, Radiměř, Radkov, Rohozná, Rozhraní, Rozstání, Rudná, Rychnov na Moravě, Řídký, Sádek, Sebranice, Sedliště, Sklené, Slatina, Sloupnice, Staré Město, Stašov, Strakov, Suchá Lhota, Svitavy, Svojanov, Široký Důl, Študlov, Telecí, Trpín, Trstěnice, Tržek, Třebařov, Újezdec, Útěchov, Vendolí, Vidlatá Seč, Víska u Jevíčka, Vítějeves, Vlčkov, Vranová Lhota, Vrážné, Vysoká, Želivsko. 9.4 Katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí se sídlem v Ústí nad Orlicí, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Albrechtice, Anenská Studánka, Běstovice, Bošín, Brandýs nad Orlicí, Bučina, Bystřec, Cotkytle, Čenkovice, Červená Voda, Česká Rybná, Česká Třebová, České Heřmanice, České Libchavy, České Petrovice, Damníkov, Dlouhá Třebová, Dlouhoňovice, Dobříkov, Dolní Čermná, Dolní Dobrouč, Dolní Morava, Džbánov, Hejnice, Helvíkovice, Hnátnice, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Hrádek, Hrušová, Choceň, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Javorník, Jehnědí, Kameničná, Klášterec nad Orlicí, Koldín, Kosořín, Králíky, Krasíkov, Kunvald, Lanškroun, Leština, Letohrad, Libecina, Libchavy, Lichkov, Líšnice, Lubník, Lukavice, Luková, Mistrovice, Mladkov, Mostek, Nasavrky, Nekoř, Nové Hrady, Orlické Podhůří, Orličky, Ostrov, Oucmanice, Pastviny, Petrovice, Písečná, Plchovice, Podlesí, Přívrat, Pustina, Radhošť, Rudoltice, Rybník, Řepníky, Řetová, Řetůvka, Sázava, Seč, Semanín, Skořenice, Slatina, Sobkovice, Sopotnice, Sruby, Stradouň, Strážná, Studené, Sudislav nad Orlicí, Sudslava, Svatý Jiří, Šedivec, Tatenice, Těchonín, Tisová, Trpík, Třebovice, Týnišťko, Újezd u Chocně, Ústí nad Orlicí, Velká Skrovnice, Verměřovice, Vinary, Voděrady, Vraclav, Vračovice-Orlov, Výprachtice, Vysoké Mýto, Zádolí, Záchlumí, Zálší, Zámrsk, Zářecká Lhota, Žamberk, Žampach, Žichlínek. 10. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj 10.1 Katastrální pracoviště Domažlice se sídlem v Domažlicích, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Babylon, Bělá nad Radbuzou, Blížejov, Brnířov, Bukovec, Čečovice, Čermná, Černovice, Česká Kubice, Díly, Domažlice, Drahotín, Draženov, Hlohová, Hlohovčice, Holýšov, Hora Svatého Václava, Horní Kamenice, Horšovský Týn, Hostouň, Hradiště, Hvožďany, Chocomyšl, Chodov, Chodská Lhota, Chrastavice, Kanice, Kaničky, Kdyně, Klenčí pod Čerchovem, Koloveč, Kout na Šumavě, Křenovy, Kvíčovice, Libkov, Loučim, Luženičky, Meclov, Mezholezy (dříve okres Domažlice), Mezholezy (dříve okres Horšovský Týn), Milavče, Mířkov, Mnichov, Močerady, Mrákov, Mutěnín, Nemanice, Němčice, Neuměř, Nevolice, Nová Ves, Nový Kramolín, Osvračín, Otov, Pařezov, Pasečnice, Pec, Pelechy, Poběžovice, Pocinovice, Poděvousy, Postřekov, Puclice, Rybník, Semněvice, Spáňov, Srbice, Srby, Staňkov, Stráž, Štichov, Tlumačov, Trhanov, Úboč, Újezd, Únějovice, Úsilov, Velký Malahov, Vidice, Vlkanov, Všekary, Všepadly, Všeruby, Zahořany, Ždánov. 10.2 Katastrální pracoviště Klatovy se sídlem v Klatovech, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Běhařov, Běšiny, Bezděkov, Biřkov, Bolešiny, Břežany, Budětice, Bukovník, Čachrov, Černíkov, Červené Poříčí, Číhaň, Čímice, Dešenice, Dlažov, Dlouhá Ves, Dobršín, Dolany, Domoraz, Dražovice, Frymburk, Hamry, Hartmanice, Hejná, Hlavňovice, Hnačov, Horažďovice, Horská Kvilda, Hrádek, Hradešice, Chanovice, Chlistov, Chudenice, Chudenín, Janovice nad Úhlavou, Javor, Ježovy, Kašperské Hory, Kejnice, Klatovy, Klenová, Kolinec, Kovčín, Křenice, Kvášňovice, Lomec, Malý Bor, Maňovice, Měčín, Mezihoří, Mlýnské Struhadlo, Modrava, Mochtín, Mokrosuky, Myslív, Myslovice, Nalžovské Hory, Nehodiv, Nezamyslice, Nezdice na Šumavě, Nýrsko, Obytce, Olšany, Ostřetice, Pačejov, Petrovice u Sušice, Plánice, Podmokly, Poleň, Prášily, Předslav, Rabí, Rejštejn, Slatina, Soběšice, Srní, Strašín, Strážov, Sušice, Svéradice, Švihov, Tužice, Týnec, Újezd u Plánice, Velhartice, Velké Hydčice, Velký Bor, Vrhaveč, Vřeskovice, Zavlekov, Zborovy, Železná Ruda, Žihobce, Žichovice. 10.3 Katastrální pracoviště Kralovice se sídlem v Kralovicích, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bezvěrov, Bílov, Bohy, Brodeslavy, Černíkovice, Dobříč, Dolní Bělá, Dolní Hradiště, Dražeň, Hlince, Holovousy, Horní Bělá, Hvozd, Chříč, Jarov, Kaznějov, Kočín, Kopidlo, Koryta, Kozojedy, Kožlany, Kralovice, Líté, Loza, Manětín, Mladotice, Mrtník, Nečtiny, Obora, Pastuchovice, Pláně, Plasy, Potvorov, Rybnice, Sedlec, Slatina, Studená, Štichovice, Tis u Blatna, Velečín, Všehrdy, Výrov, Vysoká Libyně, Žihle. 10.4 Katastrální pracoviště Plzeň-jih se sídlem v Plzni, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Blovice, Bolkov, Borovno, Borovy, Buková, Čižice, Čížkov, Čmelíny, Dnešice, Dobřany, Dolce, Dolní Lukavice, Drahkov, Honezovice, Horní Lukavice, Horšice, Hradec, Hradiště, Chlum, Chlumy, Chlumčany, Chocenice, Chotěšov, Jarov, Kasejovice, Kbel, Klášter, Kotovice, Kozlovice, Kramolín, Letiny, Lisov, Líšina, Louňová, Lužany, Měcholupy, Merklín, Mileč, Milínov, Míšov, Mladý Smolivec, Mohelnice, Nebílovy, Nekvasovy, Nepomuk, Netunice, Neurazy, Nezdice, Nezdřev, Nová Ves, Nové Mitrovice, Oplot, Oselce, Otěšice, Polánka, Prádlo, Přestavlky, Předenice, Přeštice, Příchovice, Ptenín, Radkovice, Roupov, Řenče, Seč, Sedliště, Skašov, Spálené Poříčí, Soběkury, Srby, Stod, Střelice, Střížovice, Štěnovice, Tojice, Třebčice, Týniště, Únětice, Útušice, Ves Touškov, Vlčí, Vlčtejn, Vrčeň, Vstiš, Zdemyslice, Zemětice, Žákava, Ždírec, Žinkovy, Životice. 10.5 Katastrální pracoviště Plzeň-město se sídlem v Plzni, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Dýšina, Chrást, Chválenice, Kyšice, Letkov, Lhůta, Losiná, Plzeň, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice, Starý Plzenec, Šťáhlavy, Štěnovický Borek, Tymákov. 10.6 Katastrální pracoviště Plzeň-sever se sídlem v Plzni, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bdeněves, Blatnice, Blažim, Bučí, Čeminy, Čerňovice, Česká Bříza, Dolany, Druztová, Heřmanova Huť, Hněvnice, Horní Bříza, Hromnice, Chotíkov, Kačerov, Kbelany, Kozolupy, Krašovice, Krsy, Křelovice, Kunějovice, Ledce, Líně, Líšťany, Lochousice, Město Touškov, Myslinka, Nadryby, Nekmíř, Nevřeň, Nýřany, Ostrov u Bezdružic, Pernarec, Plešnice, Pňovany, Přehýšov, Příšov, Rochlov, Tatiná, Tlučná, Trnová, Třemošná, Úherce, Újezd nade Mží, Úlice, Úněšov, Úterý, Vejprnice, Vochov, Všeruby, Zahrádka, Zbůch, Zruč-Senec, Žilov. 10.7 Katastrální pracoviště Rokycany se sídlem v Rokycanech, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bezděkov, Břasy, Březina, Bujesily, Bušovice, Cekov, Čilá, Dobřív, Drahoňův Újezd, Ejpovice, Hlohovice, Holoubkov, Hrádek, Hradiště, Hůrky, Cheznovice, Chlum, Chomle, Kakejcov, Kamenec, Kamenný Újezd, Kařez, Kařízek, Klabava, Kladruby, Kornatice, Lhota pod Radčem, Lhotka u Radnic, Liblín, Líšná, Litohlavy, Medový Újezd, Mešno, Mirošov, Mlečice, Mýto, Němčovice, Nevid, Osek, Ostrovec-Lhotka, Plískov, Podmokly, Příkosice, Přívětice, Radnice, Raková, Rokycany, Sebečice, Sirá, Skomelno, Skořice, Smědčice, Strašice, Svojkovice, Štítov, Těně, Terešov, Těškov, Trokavec, Týček, Újezd u Svatého Kříže, Vejvanov, Veselá, Vísky, Volduchy, Všenice, Zbiroh, Zvíkovec. 10.8 Katastrální pracoviště Tachov se sídlem v Tachově, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Benešovice, Bezdružice, Bor, Brod nad Tichou, Broumov, Cebiv, Ctiboř, Částkov, Černošín, Dlouhý Újezd, Erpužice, Halže, Horní Kozolupy, Hošťka, Chodová Planá, Chodský Újezd, Kladruby, Kočov, Kokašice, Konstantinovy Lázně, Kostelec, Kšice, Lesná, Lestkov, Lom u Tachova, Milíře, Obora, Olbramov, Ošelín, Planá, Prostiboř, Přimda, Rozvadov, Skapce, Staré Sedliště, Staré Sedlo, Stráž, Stříbro, Studánka, Sulislav, Svojšín, Sytno, Tachov, Tisová, Trpísty, Třemešné, Únehle, Vranov, Zadní Chodov, Záchlumí, Zhoř. 11. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj 11.1 Katastrální pracoviště Benešov se sídlem v Benešově, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Benešov, Bernartice, Bílkovice, Blažejovice, Borovnice, Bukovany, Bystřice, Ctiboř, Čakov, Čechtice, Čerčany, Červený Újezd, Český Šternberk, Čtyřkoly, Děkanovice, Divišov, Dolní Kralovice, Drahňovice, Dunice, Heřmaničky, Hradiště, Hulice, Hvězdonice, Chářovice, Chleby, Chlístov, Chlum, Chmelná, Chocerady, Choratice, Chotýšany, Chrášťany, Jankov, Javorník, Ješetice, Kamberk, Keblov, Kladruby, Kondrac, Kozmice, Krhanice, Krňany, Křečovice, Křivsoudov, Kuňovice, Lešany, Libež, Litichovice, Loket, Louňovice pod Blaníkem, Lštění, Maršovice, Mezno, Miličín, Miřetice, Mnichovice, Mrač, Načeradec, Nespeky, Netvořice, Neustupov, Neveklov, Olbramovice, Ostrov, Ostředek, Pavlovice, Petroupim, Popovice, Poříčí nad Sázavou, Postupice, Pravonín, Přestavlky u Čerčan, Psáře, Pyšely, Rabyně, Radošovice, Rataje, Ratměřice, Řehenice, Řimovice, Sázava, Sedlec-Prčice, Slověnice, Smilkov, Snět, Soběhrdy, Soutice, Stranný, Strojetice, Struhařov, Střezimíř, Studený, Šetějovice, Tehov, Teplýšovice, Tichonice, Tisem, Tomice, Trhový Štěpánov, Třebešice, Týnec nad Sázavou, Václavice, Veliš, Vlašim, Vodslivy, Vojkov, Votice, Vracovice, Vranov, Vrchotovy Janovice, Všechlapy, Vysoký Újezd, Xaverov, Zdislavice, Zvěstov. 11.2 Katastrální pracoviště Beroun se sídlem v Berouně, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bavoryně, Beroun, Běštín, Broumy, Březová, Bubovice, Bykoš, Bzová, Cerhovice, Drozdov, Felbabka, Hlásná Třebaň, Hořovice, Hostomice, Hředle, Hudlice, Hvozdec, Hýskov, Chaloupky, Chlustina, Chodouň, Chrustenice, Chyňava, Jivina, Karlštejn, Komárov, Koněprusy, Korno, Kotopeky, Králův Dvůr, Kublov, Lážovice, Lhotka, Libomyšl, Liteň, Loděnice, Lochovice, Lužce, Malá Víska, Málkov, Měňany, Mezouň, Mořina, Mořinka, Nenačovice, Nesvačily, Neumětely, Nižbor, Nový Jáchymov, Olešná, Osek, Osov, Otmíče, Otročiněves, Podbrdy, Podluhy, Praskolesy, Rpety, Skřipel, Skuhrov, Srbsko, Stašov, Suchomasty, Svatá, Svatý Jan pod Skalou, Svinaře, Tetín, Tlustice, Tmaň, Točník, Trubín, Trubská, Újezd, Velký Chlumec, Vinařice, Vižina, Vráž, Všeradice, Vysoký Újezd, Zadní Třebaň, Zaječov, Záluží, Zdice, Žebrák, Železná. 11.3 Katastrální pracoviště Kladno se sídlem v Kladně, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Běleč, Běloky, Blevice, Brandýsek, Braškov, Bratronice, Buštěhrad, Cvrčovice, Doksy, Dolany, Družec, Dřetovice, Horní Bezděkov, Hostouň, Hradečno, Hřebeč, Kačice, Kamenné Žehrovice, Kladno, Koleč, Kyšice, Lány, Lhota, Libochovičky, Libušín, Lidice, Makotřasy, Malé Kyšice, Malé Přítočno, Otvovice, Pavlov, Pchery, Pletený Újezd, Slatina, Stehelčeves, Stochov, Svárov, Svinařov, Třebichovice, Třebusice, Tuchlovice, Unhošť, Velká Dobrá, Velké Přítočno, Vinařice, Zájezd, Zákolany, Žilina. 11.4 Katastrální pracoviště Kolín se sídlem v Kolíně, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Barchovice, Bečváry, Bělušice, Břežany I, Břežany II, Býchory, Cerhenice, Církvice, Červené Pečky, Český Brod, Dobřichov, Dolní Chvatliny, Dománovice, Doubravčice, Drahobudice, Grunta, Horní Kruty, Hradešín, Choťovice, Chotutice, Chrášťany, Jestřábí Lhota, Kbel, Klášterní Skalice, Klučov, Kolín, Konárovice, Konojedy, Kořenice, Kostelec nad Černými Lesy, Kouřim, Kozojedy, Krakovany, Krupá, Krychnov, Křečhoř, Kšely, Libenice, Libodřice, Lipec, Lošany, Malotice, Masojedy, Mrzky, Nebovidy, Němčice, Nová Ves I, Nučice, Ohaře, Oleška, Oplany, Ovčáry, Pašinka, Pečky, Plaňany, Pňov-Předhradí, Polepy, Polní Chrčice, Polní Voděrady, Poříčany, Prusice, Přehvozdí, Přistoupim, Přišimasy, Radim, Radovesnice I, Radovesnice II, Ratboř, Ratenice, Rostoklaty, Skvrňov, Starý Kolín, Stříbrná Skalice, Svojšice, Tatce, Tismice, Toušice, Třebovle, Tři Dvory, Tuchoraz, Tuklaty, Týnec nad Labem, Uhlířská Lhota, Veletov, Velim, Velký Osek, Veltruby, Vitice, Vlkančice, Volárna, Vrátkov, Vrbčany, Výžerky, Zalešany, Zásmuky, Žabonosy, Ždánice, Žehuň, Žiželice. 11.5 Katastrální pracoviště Kutná Hora se sídlem v Kutné Hoře, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Adamov, Bernardov, Bílé Podolí, Bludov, Bohdaneč, Brambory, Bratčice, Církvice, Čáslav, Čejkovice, Černíny, Červené Janovice, Češtin, Dobrovítov, Dolní Pohleď, Drobovice, Hlízov, Horka I, Horka II, Horky, Horušice, Hostovlice, Hraběšín, Chabeřice, Chlístovice, Chotusice, Kácov, Kluky, Kobylnice, Košice, Krchleby, Křesetice, Kutná Hora, Ledečko, Malešov, Miskovice, Močovice, Nepoměřice, Nové Dvory, Okřesaneč, Onomyšl, Opatovice I, Paběnice, Pertoltice, Petrovice I, Petrovice II, Podveky, Potěhy, Rašovice, Rataje nad Sázavou, Rohozec, Řendějov, Samopše, Semtěš, Schořov, Slavošov, Soběšín, Souňov, Staňkovice, Starkoč, Sudějov, Suchdol, Svatý Mikuláš, Šebestěnice, Štipoklasy, Třebešice, Třebětín, Třebonín, Tupadly, Uhlířské Janovice, Úmonín, Úžice, Vavřinec, Vidice, Vinaře, Vlačice, Vlastějovice, Vlkaneč, Vodranty, Vrdy, Záboří nad Labem, Zbizuby, Zbraslavice, Zbýšov, Zruč nad Sázavou, Žáky, Žehušice, Žleby. 11.6 Katastrální pracoviště Mělník se sídlem v Mělníku, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Býkev, Byšice, Cítov, Čakovičky, Čečelice, Dobřeň, Dolany, Dolní Beřkovice, Dolní Zimoř, Dřínov, Horní Počaply, Hořín, Hostín, Hostín u Vojkovic, Chlumín, Chorušice, Chvatěruby, Jeviněves, Kadlín, Kanina, Kly, Kojetice, Kokořín, Kostelec nad Labem, Kozomín, Kralupy nad Vltavou, Ledčice, Lhotka, Liběchov, Libiš, Liblice, Lobeč, Lužec nad Vltavou, Malý Újezd, Medonosy, Mělnické Vtelno, Mělník, Mšeno, Nebužely, Nedomice, Nelahozeves, Neratovice, Nosálov, Nová Ves, Obříství, Olovnice, Ovčáry, Postřižín, Řepín, Spomyšl, Stránka, Střemy, Tišice, Tuhaň, Tupadly, Újezdec, Úžice, Velký Borek, Veltrusy, Vidim, Vojkovice, Vraňany, Všestudy, Všetaty, Vysoká, Zálezlice, Zlončice, Zlosyň, Želízy. 11.7 Katastrální pracoviště Mladá Boleslav se sídlem v Mladé Boleslavi, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bakov nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem, Benátky nad Jizerou, Bezno, Bílá Hlína, Bítouchov, Boreč, Boseň, Bradlec, Branžež, Brodce, Březina, Březno, Březovice, Bukovno, Ctiměřice, Čachovice, Čistá, Dalovice, Dlouhá Lhota, Dobrovice, Dobšín, Dolní Bousov, Dolní Krupá, Dolní Slivno, Dolní Stakory, Domousnice, Doubravička, Horky nad Jizerou, Horní Bukovina, Horní Slivno, Hrdlořezy, Hrušov, Husí Lhota, Charvatce, Chocnějovice, Chotětov, Chudíř, Jabkenice, Jivina, Jizerní Vtelno, Josefův Důl, Katusice, Klášter Hradiště nad Jizerou, Kluky, Kněžmost, Kobylnice, Kochánky, Kolomuty, Koryta, Kosmonosy, Kosořice, Košátky, Kováň, Kovanec, Krásná Ves, Krnsko, Kropáčova Vrutice, Ledce, Lhotky, Lipník, Loukov, Loukovec, Luštěnice, Mečeříž, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Mohelnice nad Jizerou, Mukařov, Němčice, Nemyslovice, Nepřevázka, Neveklovice, Niměřice, Nová Telib, Nová Ves u Bakova, Obrubce, Obruby, Pěčice, Pětikozly, Petkovy, Písková Lhota, Plazy, Plužná, Prodašice, Předměřice nad Jizerou, Přepeře, Ptýrov, Rabakov, Rohatsko, Rokytá, Rokytovec, Řepov, Řitonice, Sedlec, Semčice, Sezemice, Skalsko, Skorkov, Smilovice, Sojovice, Sovínky, Strašnov, Strážiště, Strenice, Sudoměř, Sukorady, Tuřice, Ujkovice, Velké Všelisy, Veselice, Vinařice, Vinec, Vlkava, Vrátno, Všejany, Zdětín, Žďár, Žerčice, Židněves. 11.8 Katastrální pracoviště Nymburk se sídlem v Nymburku, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Běrunice, Bobnice, Bříství, Budiměřice, Černíky, Čilec, Činěves, Dlouhopolsko, Dobšice, Dvory, Dymokury, Hořany, Hořátev, Hradčany, Hradištko, Hrubý Jeseník, Chleby, Choťánky, Chotěšice, Chrást, Chroustov, Jíkev, Jiřice, Jizbice, Kamenné Zboží, Kněžice, Kněžičky, Kolaje, Kostelní Lhota, Kostomlátky, Kostomlaty nad Labem, Košík, Kounice, Kouty, Kovanice, Krchleby, Křečkov, Křinec, Libice nad Cidlinou, Loučeň, Lysá nad Labem, Mcely, Městec Králové, Milčice, Milovice, Netřebice, Nový Dvůr, Nymburk, Odřepsy, Okřínek, Opočnice, Opolany, Oseček, Oskořínek, Ostrá, Pátek, Písková Lhota, Písty, Poděbrady, Podmoky, Přerov nad Labem, Rožďalovice, Sadská, Sány, Seletice, Semice, Senice, Sloveč, Sokoleč, Stará Lysá, Starý Vestec, Straky, Stratov, Třebestovice, Úmyslovice, Velenice, Velenka, Vestec, Vlkov pod Oškobrhem, Vrbice, Vrbová Lhota, Všechlapy, Vykáň, Záhornice, Zbožíčko, Zvěřínek, Žitovlice. 11.9 Katastrální pracoviště Praha-východ se sídlem v Praze, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Babice, Bašť, Borek, Bořanovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brázdim, Březí, Čelákovice, Černé Voděrady, Čestlice, Dobročovice, Dobřejovice, Doubek, Dřevčice, Dřísy, Herink, Hlavenec, Horoušany, Hovorčovice, Hrusice, Husinec, Jenštejn, Jevany, Jirny, Kaliště, Kamenice, Káraný, Klecany, Klíčany, Klokočná, Konětopy, Kostelec u Křížků, Kostelní Hlavno, Křenek, Křenice, Křížkový Újezdec, Kunice, Květnice, Lázně Toušeň, Lhota, Líbeznice, Louňovice, Máslovice, Měšice, Mirošovice, Mnichovice, Modletice, Mochov, Mratín, Mukařov, Nehvizdy, Nová Ves, Nový Vestec, Nupaky, Odolena Voda, Ondřejov, Panenské Břežany, Pětihosty, Petříkov, Podolanka, Polerady, Popovičky, Předboj, Přezletice, Radějovice, Radonice, Říčany, Sedlec, Senohraby, Sibřina, Sluhy, Sluštice, Strančice, Struhařov, Sudovo Hlavno, Sulice, Svémyslice, Světice, Svojetice, Šestajovice, Škvorec, Štíhlice, Tehov, Tehovec, Úvaly, Veleň, Veliká Ves, Velké Popovice, Větrušice, Vodochody, Všestary, Vyšehořovice, Vyžlovka, Zápy, Záryby, Zdiby, Zeleneč, Zlatá, Zlonín, Zvánovice. 11.10 Katastrální pracoviště Praha-západ se sídlem v Praze, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bojanovice, Bratřínov, Březová-Oleško, Buš, Černolice, Černošice, Červený Újezd, Číčovice, Čisovice, Davle, Dobrovíz, Dobříč, Dobřichovice, Dolní Břežany, Drahelčice, Holubice, Horoměřice, Hostivice, Hradištko, Hvozdnice, Choteč, Chrášťany, Chýně, Chýnice, Jeneč, Jesenice, Jílové u Prahy, Jíloviště, Jinočany, Kamenný Přívoz, Karlík, Klínec, Kněževes, Kosoř, Kytín, Lety, Libčice nad Vltavou, Libeř, Lichoceves, Líšnice, Měchenice, Mníšek pod Brdy, Nučice, Ohrobec, Okoř, Okrouhlo, Ořech, Petrov, Pohoří, Průhonice, Psáry, Ptice, Roblín, Roztoky, Rudná, Řevnice, Řitka, Slapy, Statenice, Středokluky, Svrkyně, Štěchovice, Tachlovice, Trnová, Třebotov, Tuchoměřice, Tursko, Úholičky, Úhonice, Únětice, Velké Přílepy, Vestec, Vonoklasy, Vrané nad Vltavou, Všenory, Zahořany, Zbuzany, Zlatníky-Hodkovice, Zvole. 11.11 Katastrální pracoviště Příbram se sídlem v Příbrami, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bezděkov pod Třemšínem, Bohostice, Bohutín, Borotice, Bratkovice, Březnice, Buková u Příbramě, Bukovany, Cetyně, Čenkov, Čím, Daleké Dušníky, Dlouhá Lhota, Dobříš, Dolní Hbity, Drahenice, Drahlín, Drásov, Drevníky, Drhovy, Dubenec, Dublovice, Dubno, Háje, Hluboš, Hlubyně, Horčápsko, Hřiměždice, Hudčice, Hvožďany, Chotilsko, Chrást, Chraštice, Jablonná, Jesenice, Jince, Kamýk nad Vltavou, Klučenice, Kňovice, Korkyně, Kosova Hora, Kotenčice, Koupě, Kozárovice, Krásná Hora nad Vltavou, Křepenice, Křešín, Láz, Lazsko, Lešetice, Lhota u Příbramě, Malá Hraštice, Milešov, Milín, Modřovice, Mokrovraty, Nalžovice, Narysov, Nečín, Nedrahovice, Nechvalice, Nepomuk, Nestrašovice, Nová Ves pod Pleší, Nové Dvory, Nový Knín, Občov, Obecnice, Obory, Obořiště, Ohrazenice, Osečany, Ostrov, Ouběnice, Pečice, Petrovice, Pičín, Počaply, Počepice, Podlesí, Prosenická Lhota, Příbram, Příčovy, Radětice, Radíč, Rosovice, Rožmitál pod Třemšínem, Rybníky, Sádek, Sedlčany, Sedlice, Smolotely, Solenice, Stará Huť, Starosedlský Hrádek, Suchodol, Svaté Pole, Svatý Jan, Svojšice, Štětkovice, Těchařovice, Tochovice, Trhové Dušníky, Třebsko, Tušovice, Velká Lečice, Věšín, Višňová, Volenice, Voznice, Vrančice, Vranovice, Vševily, Vysoká u Příbramě, Vysoký Chlumec, Zalužany, Zbenice, Zduchovice, Županovice. 11.12 Katastrální pracoviště Rakovník se sídlem v Rakovníku, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bdín, Branov, Břežany, Čistá, Děkov, Drahouš, Hořesedly, Hořovičky, Hracholusky, Hřebečníky, Hředle, Hvozd, Chrášťany, Janov, Jesenice, Kalivody, Karlova Ves, Kněževes, Kolešov, Kolešovice, Kounov, Kozojedy, Krakov, Krakovec, Kroučová, Krty, Krupá, Krušovice, Křivoklát, Lašovice, Lišany, Lubná, Lužná, Malinová, Městečko, Milostín, Milý, Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice, Nesuchyně, Nezabudice, Nové Strašecí, Nový Dům, Olešná, Oráčov, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice, Pochvalov, Přerubenice, Příčina, Přílepy, Pšovlky, Pustověty, Račice, Rakovník, Roztoky, Ruda, Rynholec, Řeřichy, Řevničov, Senec, Senomaty, Skryje, Slabce, Smilovice, Srbeč, Svojetín, Sýkořice, Šanov, Šípy, Švihov, Třeboc, Třtice, Václavy, Velká Buková, Velká Chmelištná, Všesulov, Všetaty, Zavidov, Zbečno, Žďár. 11.13 Katastrální pracoviště Slaný se sídlem ve Slaném, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Beřovice, Bílichov, Černuc, Drnek, Dřínov, Hobšovice, Hořešovice, Hořešovičky, Hospozín, Hrdlív, Chržín, Jarpice, Jedomělice, Jemníky, Kamenný Most, Klobuky, Kmetiněves, Knovíz, Královice, Kutrovice, Kvílice, Ledce, Libovice, Líský, Loucká, Malíkovice, Neprobylice, Neuměřice, Páleč, Plchov, Podlešín, Poštovice, Pozdeň, Přelíc, Řisuty, Sazená, Slaný, Smečno, Stradonice, Studeněves, Šlapanice, Třebíz, Tuřany, Uhy, Velvary, Vraný, Vrbičany, Zichovec, Zlonice, Zvoleněves, Želenice, Žižice. 12 Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj 12.1 Katastrální pracoviště Děčín se sídlem v Děčíně, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Arnoltice, Benešov nad Ploučnicí, Bynovec, Česká Kamenice, Děčín, Dobkovice, Dobrná, Dolní Habartice, Františkov nad Ploučnicí, Heřmanov, Horní Habartice, Hřensko, Huntířov, Janov, Janská, Jetřichovice, Jílové, Kámen, Kunratice, Kytlice, Labská Stráň, Ludvíkovice, Malá Veleň, Malšovice, Markvartice, Merboltice, Růžová, Srbská Kamenice, Starý Šachov, Těchlovice, Valkeřice, Velká Bukovina, Verneřice, Veselé. 12.2 Katastrální pracoviště Chomutov se sídlem v Chomutově, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bílence, Blatno, Boleboř, Březno, Černovice, Domašín, Droužkovice, Hora Svatého Šebestiána, Hrušovany, Chbany, Chomutov, Jirkov, Kadaň, Kalek, Klášterec nad Ohří, Kovářská, Kryštofovy Hamry, Křimov, Libědice, Loučná pod Klínovcem, Málkov, Mašťov, Měděnec, Místo, Nezabylice, Okounov, Otvice, Perštejn, Pesvice, Pětipsy, Račetice, Radonice, Rokle, Spořice, Strupčice, Údlice, Vejprty, Veliká Ves, Vilémov, Vrskmaň, Všehrdy, Všestudy, Výsluní, Vysoká Pec. 12.3 Katastrální pracoviště Litoměřice se sídlem v Litoměřicích, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bechlín, Bohušovice nad Ohří, Brňany, Brozany nad Ohří, Brzánky, Bříza, Budyně nad Ohří, Býčkovice, Ctiněves, Černěves, Černiv, Černouček, Čížkovice, Děčany, Dlažkovice, Dobříň, Doksany, Dolánky nad Ohří, Drahobuz, Dušníky, Evaň, Hlinná, Horní Beřkovice, Horní Řepčice, Hoštka, Hrobce, Chodouny, Chodovlice, Chotěšov, Chotiměř, Chotiněves, Chudoslavice, Jenčice, Kamýk, Keblice, Klapý, Kleneč, Kostomlaty pod Řípem, Krabčice, Křesín, Křešice, Kyškovice, Levín, Lhotka nad Labem, Liběšice, Libkovice pod Řípem, Libochovany, Libochovice, Libotenice, Litoměřice, Lkáň, Lovečkovice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Malíč, Martiněves, Michalovice, Miřejovice, Mlékojedy, Mnetěš, Mšené-lázně, Nové Dvory, Oleško, Píšťany, Ploskovice, Podsedice, Polepy, Prackovice nad Labem, Přestavlky, Račice, Račiněves, Radovesice, Rochov, Roudnice nad Labem, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Snědovice, Staňkovice, Straškov-Vodochody, Sulejovice, Štětí, Terezín, Travčice, Trnovany, Třebenice, Třebívlice, Třebušín, Úpohlavy, Úštěk, Vědomice, Velemín, Velké Žernoseky, Vchynice, Vlastislav, Vražkov, Vrbice, Vrbičany, Vrutice, Záluží, Žabovřesky nad Ohří, Žalhostice, Židovice, Žitenice. 12.4 Katastrální pracoviště Louny se sídlem v Lounech, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Blšany u Loun, Brodec, Břvany, Cítoliby, Černčice, Dobroměřice, Domoušice, Hříškov, Hřivice, Chlumčany, Chožov, Chraberce, Jimlín, Koštice, Kozly, Lenešice, Libčeves, Líšťany, Louny, Nová Ves, Obora, Opočno, Panenský Týnec, Peruc, Pnětluky, Počedělice, Postoloprty, Raná, Ročov, Slavětín, Smolnice, Toužetín, Úherce, Veltěže, Vinařice, Vrbno nad Lesy, Vršovice, Výškov, Zbrašín, Želkovice, Žerotín. 12.5 Katastrální pracoviště Most se sídlem v Mostě, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bečov, Bělušice, Braňany, Brandov, Český Jiřetín, Havraň, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín, Klíny, Korozluky, Lišnice, Litvínov, Lom, Louka u Litvínova, Lužice, Malé Březno, Mariánské Radčice, Meziboří, Most, Nová Ves v Horách, Obrnice, Patokryje, Polerady, Skršín, Volevčice, Želenice. 12.6 Katastrální pracoviště Rumburk se sídlem v Rumburku, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Dolní Podluží, Dolní Poustevna, Doubice, Horní Podluží, Chřibská, Jiřetín pod Jedlovou, Jiříkov, Krásná Lípa, Lipová, Lobendava, Mikulášovice, Rumburk, Rybniště, Staré Křečany, Šluknov, Varnsdorf, Velký Šenov, Vilémov. 12.7 Katastrální pracoviště Teplice se sídlem v Teplicích, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bílina, Bořislav, Bystřany, Bžany, Dubí, Duchcov, Háj u Duchcova, Hostomice, Hrob, Hrobčice, Jeníkov, Kladruby, Kostomlaty pod Milešovkou, Košťany, Krupka, Lahošť, Ledvice, Lukov, Měrunice, Mikulov, Modlany, Moldava, Novosedlice, Ohníč, Osek, Proboštov, Rtyně nad Bílinou, Srbice, Světec, Teplice, Újezdeček, Zabrušany, Žalany, Žim. 12.8 Katastrální pracoviště Ústí nad Labem se sídlem v Ústí nad Labem, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Dolní Zálezly, Habrovany, Homole u Panny, Chabařovice, Chlumec, Chuderov, Libouchec, Malé Březno, Malečov, Petrovice, Povrly, Přestanov, Ryjice, Řehlovice, Stebno, Tašov, Telnice, Tisá, Trmice, Ústí nad Labem, Velké Březno, Velké Chvojno, Zubrnice. 12.9 Katastrální pracoviště Žatec se sídlem v Žatci, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bitozeves, Blatno, Blažim, Blšany, Čeradice, Deštnice, Holedeč, Krásný Dvůr, Kryry, Liběšice, Libočany, Libořice, Lipno, Lišany, Lubenec, Měcholupy, Nepomyšl, Nové Sedlo, Očihov, Petrohrad, Podbořanský Rohozec, Podbořany, Staňkovice, Tuchořice, Velemyšleves, Vroutek, Zálužice, Žatec, Žiželice. 13. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Vysočinu 13.1 Katastrální pracoviště Havlíčkův Brod se sídlem v Havlíčkově Brodě, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bačkov, Bartoušov, Bělá, Bezděkov, Bojiště, Boňkov, Borek, Břevnice, Čachotín, Čečkovice, Česká Bělá, Číhošť, Dlouhá Ves, Dolní Krupá, Dolní Město, Dolní Sokolovec, Druhanov, Golčův Jeníkov, Habry, Havlíčkova Borová, Havlíčkův Brod, Herálec, Heřmanice, Hněvkovice, Horní Krupá, Horní Paseka, Pohleď, Hradec, Hurtova Lhota, Chotěboř, Chrtníč, Chřenovice, Jedlá, Jeřišno, Jilem, Jitkov, Kámen, Kamenná Lhota, Klokočov, Knyk, Kochánov, Kojetín, Kouty, Kozlov, Kožlí, Kraborovice, Krásná Hora, Krátká Ves, Krucemburk, Kunemil, Květinov, Kyjov, Kynice, Lány, Ledeč nad Sázavou, Leškovice, Leština u Světlé, Libice nad Doubravou, Lípa, Lipnice nad Sázavou, Lučice, Malčín, Maleč, Michalovice, Modlíkov, Nejepín, Nová Ves u Chotěboře, Nová Ves u Leštiny, Nová Ves u Světlé, Okrouhlice, Okrouhlička, Olešenka, Olešná, Ostrov, Oudoleň, Ovesná Lhota, Pavlov, Podmoklany, Podmoky, Pohled, Prosíčka, Přibyslav, Příseka, Radostín, Rozsochatec, Rušinov, Rybníček, Sázavka, Sedletín, Skorkov, Skryje, Skuhrov, Slavětín, Slavíkov, Slavníč, Sloupno, Služátky, Sobíňov, Stříbrné Hory, Světlá nad Sázavou, Šlapanov, Štoky, Tis, Trpišovice, Uhelná Příbram, Úhořilka, Úsobí, Vepříkov, Veselý Žďár, Věž, Vilémov, Vilémovice, Víska, Vlkanov, Vysoká, Zvěstovice, Ždírec, Ždírec nad Doubravou, Žižkovo Pole. 13.2 Katastrální pracoviště Jihlava se sídlem v Jihlavě, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Arnolec, Batelov, Bílý Kámen, Bítovčice, Bohuslavice, Borovná, Boršov, Brtnice, Brtnička, Brzkov, Cejle, Cerekvička-Rosice, Černíč, Čížov, Dlouhá Brtnice, Dobronín, Dobroutov, Dolní Cerekev, Dolní Vilímeč, Doupě, Dudín, Dušejov, Dvorce, Dyjice, Hladov, Hodice, Hojkov, Horní Dubenky, Horní Myslová, Hostětice, Hrutov, Hubenov, Hybrálec, Jamné, Jersín, Jezdovice, Ježená, Jihlava, Jihlávka, Jindřichovice, Kalhov, Kaliště, Kamenice, Kamenná, Klatovec, Kněžice, Knínice, Kostelec, Kostelní Myslová, Kozlov, Krahulčí, Krasonice, Lhotka, Luka nad Jihlavou, Malý Beranov, Markvartice, Měšín, Milíčov, Mirošov, Mrákotín, Mysletice, Mysliboř, Nadějov, Nevcehle, Nová Říše, Olšany, Olší, Opatov, Ořechov, Otín, Panenská Rozsíčka, Panské Dubenky, Pavlov, Plandry, Polná, Puklice, Radkov, Rančířov, Rantířov, Rohozná, Rozseč, Růžená, Rybné, Řásná, Řídelov, Sedlatice, Sedlejov, Smrčná, Stáj, Stará Říše, Stonařov, Strachoňovice, Střítež, Svojkovice, Suchá, Šimanov, Švábov, Telč, Třešť, Třeštice, Urbanov, Ústí, Vanov, Vanůvek, Vápovice, Velký Beranov, Větrný Jeníkov, Věžnice (okres Jihlava), Věžnice (okres Havlíčkův Brod), Věžnička, Vílanec, Volevčice, Vyskytná nad Jihlavou, Vysoké Studnice, Vystrčenovice, Záborná, Zadní Vydři, Zdeňkov, Zbilidy, Zbinohy, Zhoř, Zvolenovice, Žatec, Ždírec. 13.3 Katastrální pracoviště Moravské Budějovice se sídlem v Moravských Budějovicích, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Babice, Bačkovice, Blatnice, Bohušice, Budkov, Cidlina, Častohostice, Dědice, Dešov, Dolní Lažany, Domamil, Hornice, Chotěbudice, Jakubov u Moravských Budějovic, Jemnice, Jiratice, Kdousov, Kojatice, Komárovice, Kostníky, Láz, Lesná, Lesonice, Lhotice, Litohoř, Lomy, Lovčovice, Lukov, Martínkov, Menhartice, Meziříčko, Mladoňovice, Moravské Budějovice, Nimpšov, Nové Syrovice, Oponešice, Pálovice, Police, Rácovice, Radkovice u Budče, Radotice, Slavíkovice, Štěpkov, Třebelovice, Vícenice, Zvěrkovice, Želetava. 13.4 Katastrální pracoviště Pelhřimov se sídlem v Pelhřimově, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Arneštovice, Bácovice, Bělá, Bohdalín, Bořetice, Bořetín, Božejov, Bratřice, Budíkov, Buřenice, Bystrá, Cetoraz, Čáslavsko, Častrov, Čejov, Čelistná, Černov, Černovice, Červená Řečice, Čížkov, Dehtáře, Dobrá Voda, Dobrá Voda u Pacova, Dubovice, Důl, Eš, Hojanovice, Hojovice, Horní Cerekev, Horní Rápotice, Horní Ves, Hořepník, Hořice, Humpolec, Chýstovice, Chyšná, Jankov, Ježov, Jiřice, Kaliště, Kámen, Kamenice nad Lipou, Kejžlice, Koberovice, Kojčice, Komorovice, Košetice, Krasíkovice, Křeč, Křelovice, Křešín, Leskovice, Lesná, Lhota-Vlasenice, Libkova Voda, Lidmaň, Litohošť, Lukavec, Martinice u Onšova, Mezilesí, Mezná, Mladé Bříště, Mnich, Moraveč, Mysletín, Nová Buková, Nová Cerekev, Nový Rychnov, Obrataň, Olešná, Ondřejov, Onšov, Pacov, Pavlov, Pelhřimov, Píšť, Počátky, Polesí, Pošná, Proseč, Proseč pod Křemešníkem, Putimov, Rodinov, Rovná, Rynárec, Řečice, Salačova Lhota, Samšín, Sedlice, Senožaty, Staré Bříště, Stojčín, Střítež, Střítež pod Křemešníkem, Svépravice, Syrov, Těchobuz, Těmice, Ústrašín, Útěchovice, Útěchovice pod Stražištěm, Útěchovičky, Včelnička, Velká Chyška, Velký Rybník, Veselá, Věžná, Vojslavice, Vokov, Vyklantice, Vyskytná, Vysoká Lhota, Vystrkov, Zachotín, Zajíčkov, Zhořec, Zlátenka, Želiv, Žirov, Žirovnice. 13.5 Katastrální pracoviště Třebíč se sídlem v Třebíči, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bačice, Benetice, Biskupice-Pulkov, Bochovice, Bransouze, Březník, Budišov, Čáslavice, Čechočovice, Čechtín, Červená Lhota, Číhalín, Číchov, Čikov, Číměř, Dalešice, Dolní Vilémovice, Dukovany, Hartvíkovice, Heraltice, Hluboké, Hodov, Horní Heřmanice, Horní Smrčné, Horní Újezd, Horní Vilémovice, Hrotovice, Hroznatín, Hvězdoňovice, Chlístov, Chlum, Jaroměřice nad Rokytnou, Jasenice, Jinošov, Kamenná, Kladeruby nad Oslavou, Klučov, Kojatín, Kojetice, Koněšín, Kouty, Kozlany, Kožichovice, Krahulov, Kralice nad Oslavou, Kramolín, Krhov, Krokočín, Kuroslepy, Lesní Jakubov, Lesůňky, Lhánice, Lipník, Litovany, Loukovice, Markvartice, Mastník, Mikulovice, Mohelno, Myslibořice, Naloučany, Náměšť nad Oslavou, Nárameč, Nová Ves, Nový Telečkov, Ocmanice, Odunec, Okarec, Okřešice, Okříšky, Opatov, Ostašov, Petrovice, Petrůvky, Pokojovice, Popůvky, Pozďatín, Přeckov, Předín, Přešovice, Přibyslavice, Příštpo, Pucov, Pyšel, Račice, Radkovice u Hrotovic, Radonín, Radošov, Rapotice, Rohy, Rokytnice nad Rokytnou, Rouchovany, Rudíkov, Římov, Sedlec, Slavětice, Slavičky, Smrk, Stařeč, Stropešín, Střítež, Studenec, Studnice, Sudice, Svatoslav, Šebkovice, Štěměchy, Trnava, Třebenice, Třebíč, Třesov, Valdíkov, Valeč, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Vladislav, Vlčatín, Výčapy, Zahrádka, Zárubice, Zašovice. 13.6 Katastrální pracoviště Velké Meziříčí se sídlem ve Velkém Meziříčí, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Baliny, Blízkov, Bory, Březejc, Březí, Březské, Černá, Dobrá Voda, Dolní Heřmanice, Dolní Libochová, Heřmanov, Horní Libochová, Horní Radslavice, Chlumek, Jabloňov, Jívoví, Kadolec, Kozlov, Křižanov, Křoví, Kundratice, Lavičky, Martinice, Měřín, Meziříčko, Milešín, Moravec, Netín, Nová Ves, Nové Sady, Ořechov, Oslavice, Oslavička, Osová Bítýška, Osové, Otín, Pavlínov, Petráveč, Pikárec, Radenice, Radňoves, Rousměrov, Rozseč, Ruda, Sklené nad Oslavou, Skřinářov, Stránecká Zhoř, Sviny, Tasov, Uhřínov, Velká Bíteš, Velké Meziříčí, Vídeň, Vidonín, Vlkov, Zadní Zhořec, Záblatí. 13.7 Katastrální pracoviště Žďár nad Sázavou se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Blažkov, Bobrová, Bobrůvka, Bohdalec, Bohdalov, Bohuňov, Borovnice, Březí nad Oslavou, Budeč, Bukov, Bystřice nad Pernštejnem, Býšovec, Cikháj, Dalečín, Daňkovice, Dlouhé, Dolní Rožínka, Fryšava pod Žákovou horou, Hamry nad Sázavou, Herálec, Hodíškov, Horní Rožínka, Chlum-Korouhvice, Chlumětín, Jámy, Javorek, Jimramov, Kadov, Karlov, Kněževes, Koroužné, Kotlasy, Krásné, Krásněves, Křídla, Křižánky, Kuklík, Kyjov, Lhotka, Lísek, Líšná, Malá Losenice, Matějov, Milasín, Mirošov, Moravecké Pavlovice, Nížkov, Nová Ves u Nového Města na Moravě, Nové Dvory, Nové Město na Moravě, Nové Veselí, Nový Jimramov, Nyklovice, Obyčtov, Ostrov nad Oslavou, Pavlov, Písečné, Počítky, Poděšín, Podolí, Pokojov, Polnička, Prosetín, Račice, Račín, Radešín, Radešínská Svratka, Radkov, Radňovice, Radostín, Radostín nad Oslavou, Rodkov, Rosička, Rovečné, Rozsochy, Rožná, Rudolec, Řečice, Sázava, Sazomín, Sejřek, Sirákov, Sklené, Skorotice, Sněžné, Spělkov, Strachujov, Strážek, Střítež, Sulkovec, Světnov, Svratka, Škrdlovice, Štěpánov nad Svratkou, Tři Studně, Ubušínek, Ujčov, Újezd, Unčín, Vatín, Věcov, Věchnov, Velká Losenice, Velké Janovice, Velké Třesné, Vepřová, Věstín, Věžná, Vír, Vlachovice, Vojnův Městec, Vysoké, Znětínek, Zubří, Zvole, Ždánice, Žďár nad Sázavou. 14. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj 14.1 Katastrální pracoviště Holešov se sídlem v Holešově, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Blazice, Bořenovice, Brusné, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Horní Lapač, Chomýž, Chvalčov, Jankovice, Komárno, Kostelec u Holešova, Kurovice, Lechotice, Loukov, Ludslavice, Martinice, Míškovice, Mrlínek, Němčice, Osíčko, Pacetluky, Podhradní Lhota, Prusinovice, Přílepy, Rajnochovice, Roštění, Rusava, Rymice, Slavkov pod Hostýnem, Třebětice, Vítonice, Zahnašovice, Žeranovice. 14.2 Katastrální pracoviště Kroměříž se sídlem v Kroměříži, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bařice-Velké Těšany, Bezměrov, Břest, Cetechovice, Dřínov, Honětice, Hoštice, Hulín, Chropyně, Chvalnov-Lísky, Jarohněvice, Karolín, Koryčany, Kostelany, Kroměříž, Kunkovice, Kvasice, Kyselovice, Litenčice, Lubná, Lutopecny, Morkovice-Slížany, Nítkovice, Nová Dědina, Pačlavice, Počenice-Tetětice, Prasklice, Pravčice, Rataje, Roštín, Skaštice, Soběsuky, Střílky, Střížovice, Sulimov, Šelešovice, Troubky-Zdislavice, Uhřice, Věžky, Vrbka, Zářiči, Zástřizly, Zborovice, Zdounky, Zlobice, Žalkovice. 14.3 Katastrální pracoviště Uherské Hradiště se sídlem v Uherském Hradišti, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Babice, Bílovice, Boršice, Boršice u Blatnice, Břestek, Březolupy, Buchlovice, Částkov, Hluk, Hostějov, Huštěnovice, Jalubí, Jankovice, Kněžpole, Kostelany nad Moravou, Košíky, Kudlovice, Kunovice, Medlovice, Mistřice, Modrá, Nedachlebice, Nedakonice, Ořechov, Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves, Osvětimany, Podolí, Polešovice, Popovice, Salaš, Staré Hutě, Staré Město, Stříbrnice, Stupava, Sušice, Svárov, Topolná, Traplice, Tučapy, Tupesy, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Újezdec, Vážany, Velehrad, Zlámanec, Zlechov. 14.4 Katastrální pracoviště Uherský Brod se sídlem v Uherském Brodě, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bánov, Bojkovice, Březová, Bystřice pod Lopeníkem, Dolní Němčí, Drslavice, Horní Němčí, Hostětín, Hradčovice, Komňa, Korytná, Lopeník, Nezdenice, Nivnice, Pašovice, Pitín, Prakšice, Rudice, Slavkov, Starý Hrozenkov, Strání, Suchá Loz, Šumice, Uherský Brod, Vápenice, Veletiny, Vlčnov, Vyškovec, Záhorovice, Žítková. 14.5 Katastrální pracoviště Valašské Klobouky se sídlem ve Valašských Kloboukách, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Biskupice, Bohuslavice nad Vláří, Brumov-Bylnice, Dolní Lhota, Drnovice, Haluzice, Horní Lhota, Jestřabí, Křekov, Lipová, Loučka, Ludkovice, Luhačovice, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Petrůvka, Podhradí, Poteč, Pozlovice, Rokytnice, Rudimov, Sehradice, Slavičín, Slopné, Šanov, Štítná nad Vláří-Popov, Študlov, Tichov, Újezd, Valašské Klobouky, Valašské Příkazy, Vlachova Lhota, Vlachovice, Vysoké Pole. 14.6 Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí se sídlem ve Valašském Meziříčí, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Branky, Dolní Bečva, Horní Bečva, Hutisko-Solanec, Choryně, Jarcová, Kelč, Kladeruby, Krhová, Kunovice, Lešná, Loučka, Mikulůvka, Oznice, Podolí, Police, Poličná, Prostřední Bečva, Rožnov pod Radhoštěm, Střítež nad Bečvou, Valašská Bystřice, Valašské Meziříčí, Velká Lhota, Vidče, Vigantice, Zašová, Zubří. 14.7 Katastrální pracoviště Vsetín se sídlem ve Vsetíně, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bystřička, Francova Lhota, Halenkov, Horní Lideč, Hošťálková, Hovězí, Huslenky, Jablůnka, Janová, Karolínka, Kateřinice, Lačnov, Leskovec, Lhota u Vsetína, Lidečko, Liptál, Lužná, Malá Bystřice, Nový Hrozenkov, Pozděchov, Prlov, Pržno, Ratiboř, Růžďka, Seninka, Střelná, Ústí, Valašská Polanka, Valašská Senice, Velké Karlovice, Vsetín, Zděchov. 14.8 Katastrální pracoviště Zlín se sídlem ve Zlíně, které vykonává působnost pro územní obvody obcíobcí: Bělov, Bohuslavice u Zlína, Bratřejov, Březnice, Březová, Březůvky, Dešná, Dobrkovice, Doubravy, Držková, Fryšták, Halenkovice, Hostišová, Hrobice, Hřivínův Újezd, Hvozdná, Jasenná, Kaňovice, Karlovice, Kašava, Kelníky, Komárov, Lhota, Lhotsko, Lípa, Lukov, Lukoveček, Lutonina, Machová, Mysločovice, Napajedla, Neubuz, Oldřichovice, Ostrata, Otrokovice, Podkopná Lhota, Pohořelice, Provodov, Racková, Sazovice, Slušovice, Spytihněv, Šarovy, Tečovice, Tlumačov, Trnava, Ublo, Velký Ořechov, Veselá, Vizovice, Vlčková, Všemina, Zádveřice-Raková, Zlín, Želechovice nad Dřevnicí, Žlutava. Čl. II Katastrální pracoviště katastrálních úřadů uvedená v čl. I vznikla dnem 1. ledna 2004. Předseda: Ing. Večeře v. r.
Vyhláška č. 383/2015 Sb.	Vyhláška č. 383/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 162/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění vyhlášky č. 212/1995 Sb., vyhlášky č. 365/2001 Sb., vyhlášky č. 92/2005 Sb. a vyhlášky č. 311/20 * Čl. II - Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informačních společností, v platném znění. * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2016 383 VYHLÁŠKA ze dne 18. prosince 2015, kterou se mění vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle § 20 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 319/2004 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 380/2009 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění vyhlášky č. 212/1995 Sb., vyhlášky č. 365/2001 Sb., vyhlášky č. 92/2005 Sb. a vyhlášky č. 311/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 2 poznámky pod čarou č. 8 a 9 znějí: „8) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). 9) Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška).“. 2. V § 4 odst. 5 se slova „ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního“ nahrazují slovy „na internetových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále jen „Úřad“)“. 3. V § 6 odst. 1 písm. b) poznámka pod čarou č. 14a zní: „14a) Příloha č. 2 vyhlášky č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí.“. 4. V § 6 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Údaje o bodech se uveřejňují na internetových stránkách Úřadu.“. 5. V § 7 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Oznámení lze podat také prostřednictvím formuláře zveřejněného na internetových stránkách Úřadu.“. 6. V § 8 odst. 2 poznámka pod čarou č. 24 zní: „24) § 5 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb.“. 7. V § 8 odst. 3 se slova „ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního“ nahrazují slovy „na internetových stránkách Úřadu“. 8. V § 10 odst. 1 písm. b) se slova „, je-li příslušné státní mapové dílo vytvořeno na podkladě databáze“ zrušují. 9. § 10a, 10b, 10c a 11 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 63, 64, 29, 65 a 66 znějí: „§ 10a Předmět správy databáze Předmětem správy databáze jsou data o geografických objektech vedená v elektronické podobě. Databáze obsahuje geografická data z celého území České republiky zpracovaná podle jednotných zásad a standardů. Seznam geografických objektů a jejich atributů současně s kategorizací těchto objektů obsahuje příloha (bod 8). § 10b Obsah správy databáze Obsahem správy databáze je a) vedení databáze jako digitálního modelu území České republiky včetně prostorové harmonizace jednotlivých geografických objektů a uchovávání obsahu databáze v časové řadě, b) aktualizace databáze prováděná 1. periodicky pro plný obsah databáze v cyklu nejdéle 6 let na celém území České republiky, a to na podkladě dat dálkového průzkumu Země, šetření vybraných informací u místních orgánů veřejné správy a topografickým šetřením změn v terénu, nebo 2. průběžným záznamem podstatných změn obsahu databáze s využitím výstupů z informačních systémů veřejné správy, c) integrace databáze v rámci informačních systémů veřejné správy postupným doplňováním vazeb na vybrané objekty jiných informačních systémů veřejné správy, d) harmonizace databáze v rámci mezinárodní spolupráce pro rozvoj infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství63), e) postupné zdokonalování obsahu databáze za účelem rozvoje územně orientovaných informačních systémů veřejné správy, f) postupné zpřesňování prostorového určení geografických objektů databáze s využitím vybraných výsledků zeměměřických činností vykonávaných ve veřejném zájmu a g) poskytování dat databáze. § 10c Formy poskytování, podmínky užití a rozšiřování dat databáze (1) Data databáze poskytuje k užití Zeměměřický úřad v těchto formách: a) vektorové soubory polohopisu nebo výškopisu (ve formě digitálního modelu reliéfu) území České republiky v běžně užívaných a rozšířených počítačových formátech, b) textové soubory ve standardizovaném výměnném formátu; struktura výměnného formátu se uveřejňuje na internetových stránkách Úřadu, nebo c) dálkový přístup k publikovaným službám informačního systému zeměměřictví. (2) Podmínkou užití a rozšiřování dat databáze je smlouva uzavřená mezi uživatelem a Zeměměřickým úřadem, která stanoví, že data databáze bude uživatel užívat pro vlastní potřebu včetně jejich zveřejnění na intranetu (bez možnosti data rozšiřovat), nebo k jakým jiným účelům budou použita s možností rozšiřovat data samostatně, společně s tematickou nadstavbou k vydání kartografického, popřípadě jiného díla. (3) Při užití dat databáze ke komerčním účelům se uživatel ve smlouvě zaváže uvést na produktu označení obsahující ochrannou známku – „ZABAGED“. (4) Data databáze, pokud tomu nebrání jiný právní předpis16),27), jsou prezentována veřejně dostupnými prohlížecími službami. § 11 Postup při standardizaci geografického názvosloví (1) Předmětem standardizace geografického názvosloví64) jsou a) jména nesídelních geografických objektů z území České republiky, b) české podoby jmen sídelních a nesídelních geografických objektů mimo území České republiky a c) historické podoby současných jmen geografických objektů. (2) Návrhy na standardizaci geografického názvosloví se předkládají Názvoslovné komisi Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále jen „Názvoslovná komise“), která je poradním orgánem Úřadu. Návrh obsahuje zejména a) úplné znění jména geografického objektu, které se navrhuje standardizovat, a dosavadní alternativní jméno tohoto objektu, b) stručný popis geografického objektu a lokalizace jména objektu v mapovém podkladu, c) vyjádření orgánu státní správy nebo orgánu územní samosprávy29), popřípadě instituce, do jejichž územní nebo věcné působnosti náleží vyjádřit se k návrhu jména geografického objektu a d) jméno, příjmení a adresu místa trvalého pobytu nebo název a sídlo navrhovatele a jeho vlastnoruční podpis, popřípadě jeho statutárního zástupce. (3) Úkoly a organizační zajištění činností Názvoslovné komise vymezuje její statut vydaný Úřadem. Členy Názvoslovné komise jmenuje předseda Úřadu po projednání s vedoucími příslušných ústředních orgánů státní správy, vědeckých a jiných institucí. Statut a složení Názvoslovné komise se uveřejňuje na internetových stránkách Úřadu. (4) Jména geografických objektů uvedených v odstavci 1 písm. a) se standardizují podle zásad a pravidel spisovné češtiny. Při standardizaci se odborně posuzuje věcná a jazyková správnost geografického jména s přihlédnutím k místně užívané podobě jména a lokalizaci standardizovaného jména. Výsledkem standardizace je jediná závazná podoba jména geografického objektu. (5) Standardizace jmen geografických objektů uvedených v odstavci 1 písm. b) vychází z těchto zásad: a) pojmenování geografických objektů stanoví stát, na jehož území se objekt nachází, b) u jmen geografických objektů z území států, které používají nelatinková písma, se způsob jejich přepisu do latinky řídí doporučeními konferencí Organizace spojených národů pro standardizaci geografického názvosloví a c) u jmen geografických objektů, u kterých existují vžité české podoby (exonyma), se jejich užívání řídí doporučeními konferencí Organizace spojených národů pro standardizaci geografického názvosloví. (6) Standardizovaná jména geografických objektů65) jsou vedena v informačním systému geografického názvosloví. Soubory standardizovaných geografických jmen jsou publikovány na internetových stránkách Úřadu. Soubory standardizovaných geografických jmen uvedených v odstavci 1 písm. b) jsou uveřejňovány v názvoslovných publikacích řady „Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR“. (7) Standardizovaná jména geografických objektů jsou závazná pro publikaci jmen geografických objektů ve státních mapových dílech64) a v databázi. 63) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE). 64) § 3 odst. 1 písm. a) bod 4 zákona č. 359/1992 Sb. 29) § 6 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb. 65) § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 359/1992 Sb. 66) § 3 odst. 1 písm. a) až d) nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.“. 10. V § 12a odst. 1 písmeno a) zní: „a) technická zpráva, jejíž nedílnou součástí je protokol určení bodů technologií GNSS včetně příloh; vzor protokolu určení bodů technologií GNSS je uveřejněn na internetových stránkách Úřadu,“. 11. V § 12a odstavec 2 zní: „(2) Náležitostmi dokumentace pomocných bodů a podrobných bodů je záznam podrobného měření změn9), jehož nedílnou součástí je protokol určení bodů technologií GNSS včetně příloh; vzor protokolu určení bodů technologií GNSS je uveřejněn na internetových stránkách Úřadu.“. 12. V § 13 odst. 4 písm. a) poznámka pod čarou č. 41 zní: „41) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 13. V § 13 odst. 5 písmeno a) zní: „a) zhotovení geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby,“. 14. V § 14 odstavec 1 zní: „(1) Geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby obsahuje a) číselné a grafické vyjádření výsledků zaměření skutečné polohy, výšky a tvaru pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení, včetně technického vybavení, vzhledem k bodům vytyčovací sítě, b) polohopis s výškovými údaji zpravidla v měřítku 1 : 200, 1 : 500 nebo 1 : 1 000 se zobrazením všech nově postavených objektů a zařízení a bodů vytyčovací sítě, c) měřické náčrty s číselnými údaji, seznamem souřadnic a výšek bodů bodového pole, vytyčovací sítě a podrobných bodů a d) technickou zprávu.“. 15. V § 14 odst. 2 písmeno b) zní: „b) uvedení stavby do užívání,“. 16. V § 14 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 47 zrušuje. 17. V § 16 odstavec 1 zní: „(1) Dokladem o ukončení vysokoškolského studia ve studijním programu uvedeném v § 15 odst. 2 písm. a) a získání příslušného akademického titulu je diplom a vysvědčení nebo osvědčení o státní zkoušce nebo dodatek k diplomu v oboru „geodézie a kartografie“, „katastr nemovitostí“, „geodézie a katastr nemovitostí“, „geomatika“, „geoinformatika“, „důlní měřictví“, „inženýrská geodézie“ nebo „vojenská geodézie a kartografie“. U studijních oborů „geomatika“ a „geoinformatika“ studijního programu „geodézie a kartografie“ musí být skladba a rozsah předmětů vyučovaných podle akreditovaného studijního plánu srovnatelné s oborem „geodézie a kartografie“.“. 18. V § 18 odstavec 5 zní: „(5) Ověření výsledků v elektronické podobě se provádí připojením textového souboru obsahujícího text podle § 16 odst. 4 zákona, číslo z evidence ověřovaných výsledků a hašovací funkcí vytvořené otisky souborů, které obsahují ověřované výsledky. Textový soubor podepíše úředně oprávněný zeměměřický inženýr uznávaným elektronickým podpisem, ke kterému připojí kvalifikované časové razítko. Ověření výsledků tvořených jedním souborem je možné provést bez vyhotovování textového souboru, pokud tento výsledek přímo obsahuje text podle § 16 odst. 4 zákona a číslo z evidence ověřovaných výsledků.“. 19. V § 18 odst. 6 se slovo „webových“ nahrazuje slovem „internetových“. 20. V § 18 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7. 21. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu zní: „19a Doplnění typů objektů a atributů objektů vedených v databázi Typy objektů a atributy objektů vedených v databázi, které jsou nezbytné k zajištění činností podle § 10b písm. c) až e), jsou do doby doplnění do seznamu v příloze 8 zveřejněny v katalogu, který je publikován na internetových stránkách Úřadu.“. 22. V příloze bod 8 zní: „8. Seznam geografických objektů a jejich atributů vedených v databázi 1. Sídelní, hospodářské a kulturní objekty, 2. Komunikace, 3. Rozvodné sítě a produktovody, 4. Vodstvo, 5. Územní jednotky včetně chráněných území, 6. Vegetace a povrch, 7. Terénní reliéf, 8. Geodetické body. 1. SÍDELNÍ, HOSPODÁŘSKÉ A KULTURNÍ OBJEKTY Pořadové číslo typu objektu\| Kód typu objektu\| Typ objektu v katalogu objektů\| Geometrické určení objektu\| Název atributu )\| Předmět atributu\| Hodnoty atributu ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Kód\| Popis 1.01\| AL020 (NF121)\| Ostatní plocha v sídlech\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 1.02\| AL015\| Budova jednotlivá nebo blok budov\| obvodová linie nebo bod\| JMENO\| jméno budovy\| \| NULL) DRUHBUD\| druh budovy\| \| výčet vedených druhů budovy viz) 1.03\| AL018\| Věžovitá nástavba na budově, věžovitá stavba ostatní\| bod\| JMENO\| jméno nástavby, stavby\| \| NULL) PODTYPOB\| podtyp stavebního objektu\| 016\| věž blíže nespecifikovaná 090\| věžovitá nástavba na budově 091\| rozhledna 092\| vysílač 301\| rozhledna + vysílač 1.04\| AA010\| Ústí šachty, štoly\| bod\| JMENO\| jméno šachty, štoly\| \| NULL) STAVOB\| stav užívání objektu\| 026\| šachta, štola v provozu 027\| šachta, štola mimo provoz DRUHTEZBY\| druh těženého materiálu\| 7\| uhlí 13\| cihlářská surovina 16\| kámen 25\| písek 27\| rudy -1\| nezadáno/neznámo 1.05\| AA040\| Těžní věž\| bod\| JMENO\| jméno těžní věže\| \| NULL) STAVOB\| stav užívání objektu\| 026\| těžní věž v provozu 027\| těžní věž mimo provoz DRUHTEZBY\| druh těženého materiálu\| 7\| uhlí 13\| hlína 16\| kámen 25\| písek 27\| rudy 30\| ropa 40\| zemní plyn -1\| nezadáno/neznámo 1.06\| AA011 (NF122)\| Povrchová těžba, lom\| centroid plochy (plocha)\| JMENO\| jméno místa těžby, lomu\| \| NULL) DRUHTEZBY\| druh těženého materiálu\| 7\| uhlí 13\| cihlářská surovina 16\| kámen 25\| písek 27\| Rudy, radioaktivní suroviny 28\| rašelina 36\| štěrkopísek 37\| keramické suroviny 38\| vápenec, dolomit 39\| ostatní nerudy -1\| nezadáno/neznámo 1.07\| AC030 (NF123)\| Usazovací nádrž,\| centroid plochy (plocha)\| JMENO\| jméno nádrže, odkaliště\| \| NULL) \| \| \| \| 1.08\| AM040 (NF124)\| Úložné místo\| centroid plochy (plocha)\| JMENO\| jméno úložného místa\| \| NULL) PODTYPOB\| typ úložného místa dle správce 1.09\| AL019\| Kůlna, skleník, fóliovník\| obvodová linie\| JMENO\| jméno kůlny, skleníku, fóliovníku\| \| NULL) PODTYPOB\| podtyp stavebního objektu\| K\| kůlna S\| skleník, fóliovník 1.10\| AF010\| Tovární komín\| bod\| JMENO\| jméno továrního komínu\| \| NULL) 1.11\| AF020\| Dopravníkový pás\| linie\| \| \| \| 1.12\| AF030\| Chladící věž\| obvodová linie\| \| \| \| 1.13\| AM070\| Válcová nádrž, zásobník\| obvodová linie nebo bod\| JMENO\| jméno nádrže, zásobníku\| \| NULL) 1.14\| AM020\| Silo\| obvodová linie nebo bod\| \| \| \| 1.15\| AM080\| Vodojem věžový\| bod\| JMENO\| jméno vodojemu\| \| NULL) 1.16\| AB000 (NF125)\| Skládka\| centroid plochy (plocha)\| JMENO\| jméno skládky\| \| NULL) STAVOB\| stav užívání objektu\| 026\| skládka v provozu 027\| skládka mimo provoz PODTYPOB\| podtyp stavebního objektu\| O\| skládka odpadu M\| skládka materiálu 1.17\| AJ050\| Větrný mlýn\| bod\| JMENO\| jméno větrného mlýna\| \| NULL) 1.18\| AJ051\| Větrný motor\| bod\| \| \| \| 1.19\| AL200\| Rozvalina, zřícenina\| obvodová linie\| JMENO\| jméno rozvaliny, zříceniny\| \| NULL) 1.20\| AL130\| Mohyla, pomník, náhrobek\| bod\| JMENO\| jméno mohyly, pomníku, náhrobku\| \| NULL) 1.21\| AL090\| Kříž, sloup kulturního významu\| bod\| JMENO\| jméno kříže, sloupu\| \| NULL) 1.22\| AH010\| Hradba, val, bašta, opevnění\| linie\| JMENO\| jméno hradby, valu, bašty, opevnění\| \| NULL) 1.23\| AL260\| Zeď\| linie\| JMENO\| jméno zdi\| \| NULL) 1.24\| AL030 (NF126)\| Hřbitov\| centroid plochy (plocha)\| JMENO\| jméno hřbitova\| \| NULL) 1.25\| AK150\| Lyžařský můstek\| linie\| \| \| \| 1.27\| AL000 (NF127)\| Areál účelové zástavby\| centroid plochy (plocha)\| JMENO\| jméno areálu\| \| NULL) TYPZAST\| typ účelové zástavby\| 101\| hlubinná těžba 102\| strojírenský průmysl 103\| chemický průmysl 104\| textilní, oděvní a kožedělný 105\| průmysl skla, keramiky a stavebních hmot 106\| potravinářský průmysl 107\| dřevozpracující a papírenský průmysl 108\| polygrafický průmysl 109\| hutnický průmysl 110\| ostatní, nerozlišený průmysl 111\| chov hospodářských zvířat 112\| zemědělský areál ostatní 113\| skleníkové pěstování plodin 201\| areál hradu (zřícenin) 202\| areál zámku 203\| archeologické naleziště 204\| hvězdárna 205\| kostel 206\| klášter 207\| kulturní objekt ostatní 208\| muzeum 209\| letní scéna 210\| škola 211\| výstaviště 212\| skanzen 213\| zoo, safari 214\| botanická zahrada 301\| sportovní areál 302\| plavecký areál 303\| stadión 304\| dostihový areál, parkur 305\| auto-moto-cyklo areál 306\| golfový areál 307\| střelnice 308\| plochy pro SLZ 309\| koupaliště 310\| camping 311\| hřiště 312\| chatová kolonie 313\| rekreační zástavba 314\| kynologické cvičiště 401\| sklad, hangár 402\| přístav 403\| depo 404\| technické služby 405\| úpravna vody 406\| čistírna odpadních vod 407\| vodojem zemní 408\| autobusové nádraží 409\| čerpací stanice pohonných hmot 410\| meteorologická stanice 411\| vysílač 412\| nemocnice 413\| další zdravotní a sociální zařízení 414\| věznice 415\| kasárny a vojenské objekty 416\| skupinové garáže 1.28\| EX010\| Doplňková linie\| linie\| \| \| \| 1.31\| AL016\| Definiční bod adresního místa\| bod\| ID_RUIAN\| identifikátor adresního bodu v RÚIAN\| \| 1.32\| AM060\| Bunkr\| bod\| JMENO\| jméno bunkru\| \| NULL*) 2. KOMUNIKACE Pořadové číslo typu objektu\| Kód typu objektu\| Typ objektu v katalogu objektů\| Geometrické určení objektu\| Název atributu)\| Předmět atributu\| Výčet hodnot atributu ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Kód\| Popis 2.01\| AP001\| Silnice, dálnice\| linie – osa silnice, dálnice\| JMENO\| jméno silnice, dálnice\| \| NULL) CISLOUSEKU\| číslo úseku komunikace dle správce\| \| SILNICE\| označení komunikace dle správce\| \| TYPSILNICE\| třída silnice\| D\| dálnice R\| rychlostní komunikace S1\| silnice 1. třídy S2\| silnice 2. třídy S3\| silnice 3. třídy 2.02\| AP002\| Ulice\| linie – osa ulice\| NAZEV\| název ulice\| \| NULL) ULICE_ID\| identifikátor pojmenované ulice (veřejného prostranství) podle RÚIAN\| \| NULL) TYPULICE\| typ ulice\| 026\| ulice sjízdná v sídle 025\| ulice nesjízdná v sídle 926\| ulice sjízdná mimo sídlo 925\| ulice nesjízdná mimo sídlo 2.03\| AP010\| Cesta\| linie – osa cesty\| JMENO\| jméno cesty\| \| NULL) TYPCESTY\| typ cesty\| 025\| cesta neudržovaná 026\| cesta udržovaná 099\| cesta parková a hřbitovní 2.04\| AP003\| Pěšina\| linie – osa pěšiny\| JMENO\| jméno pěšiny\| \| NULL) 2.05\| AP020\| Křižovatka mimoúrovňová\| bod\| CISLOUZLU\| kód uzlového bodu dle správce\| \| EXIT\| označení výjezdu z dálnice (EXIT) dle správce\| \| NULL) SILNICE 1\| označení komunikace 1 dle správce\| \| SILNICE2\| označení komunikace 2 dle správce\| \| NULL) 2.06\| AQ062\| Křižovatka úrovňová\| bod\| CISLOUZLU\| kód uzlového bodu dle správce\| \| EXIT\| označení výjezdu z dálnice (EXIT) dle správce\| \| NULL) SILNICE1\| označení komunikace 1 dle správce\| \| SILNICE2\| označení komunikace 2 dle správce\| \| NULL) 2.07\| AP004\| Uzlový bod silniční sítě\| bod\| CISLOUZLU\| kód uzlového bodu dle správce\| \| SILNICE1\| označení komunikace 1 dle správce\| \| SILNICE2\| označení komunikace 2 dle správce\| \| NULL) 2.08\| AQ040\| Most\| linie\| JMENO\| jméno mostu\| \| NULL) IDENT_OBJ\| číslo stavebního objektu na silnici, dálnici dle správce\| \| NULL) SILNICE\| označení silnice nebo dálnice dle správce\| \| NULL) KOD_ZELEZ\| označení traťového a definičního úseku železnice dle správce\| \| NULL) 2.09\| AQ043\| Lávka\| linie nebo bod\| JMENO\| jméno lávky\| \| NULL) 2.10\| AQ041\| Podjezd\| linie nebo bod\| IDENT_OBJ\| číslo stavebního objektu na silnici, dálnici dle správce\| \| NULL) SILNICE\| označení silnice nebo dálnice dle správce\| \| NULL) 2.11\| AQ042\| Železniční přejezd\| linie nebo bod\| SILNICE\| označení silnice, dálnice dle správce\| \| NULL) IDENT_OBJ\| číslo stavebního objektu na silnici dle správce\| \| NULL) KOD_ZELEZ1\| označení traťového a definičního úseku železnice dle správce\| \| KOD_ZELEZ2\| označení 2. traťového a definičního úseku železnice dle správce\| \| NULL) KOD_ZELEZ3\| označení 3. traťového a definičního úseku železnice dle správce\| \| NULL) KOD_ZELEZ4\| označení 4. traťového a definičního úseku železnice dle správce\| \| NULL) KOD_ZELEZ5\| označení 5. traťového a definičního úseku železnice dle správce\| \| NULL) TYPPRE\| typ zabezpečení železničního přejezdu dle správce\| \| KOD_DRAH\| číslo železničního přejezdu dle správce\| \| NULL) 2.12\| AQ065\| Propustek\| linie nebo bod\| \| \| \| 2.13\| AQ080\| Přívoz\| linie\| JMENO\| jméno přívozu\| \| SILNICE\| označení silnice dle správce\| \| NULL) IDENT_OBJ\| číslo stavebního objektu na silnici dle správce\| \| NULL) NAZEVTOKU\| jméno vodního toku (nebo vodní nádrže)\| \| 2.14\| AQ130\| Tunel\| linie\| JMENO\| jméno tunelu\| \| NULL) SILNICE\| označení silnice nebo dálnice dle správce\| \| NULL) IDENT_OBJ\| číslo stavebního objektu na silnici, dálnici dle správce\| \| NULL) KOD_ZELEZ\| označení traťového a definičního úseku železnice dle správce\| \| NULL) 2.15\| AQ135 (NF128)\| Parkoviště, odpočívka\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 2.17\| ANO10\| Železniční trať\| linie – osa trati\| JMENO\| jméno železniční trati\| \| NULL) KOD_ZELEZ\| označení traťového a definičního úseku železnice dle správce\| \| TYPROZCH\| rozchod kolejí\| 005\| rozchod kolejí normální 004\| rozchod kolejí úzkorozchodný TYPTRATI\| typ trati dle správce\| 001\| elektrizovaná trať 004\| neelektrizovaná trať VLASTNIK\| vlastník železnice\| 005\| státní železnice 006\| soukromá železnice 999\| neurčeno POCETKOLEJ\| počet kolejí\| \| 2.18\| AN050\| Železniční vlečka\| linie – osa vlečky\| JMENO\| jméno železniční vlečky\| \| NULL) KOD_ZELEZ\| označení traťového a definičního úseku vlečky dle správce\| \| NULL) TYPROZCH\| rozchod kolejí\| 005\| rozchod kolejí normální 004\| rozchod kolejí úzkorozchodný TYPTRATI\| typ trati dle správce\| 001\| elektrizovaná vlečka 004\| neelektrizovaná vlečka POCETKOLEJ\| počet kolejí\| \| 2.19\| AN060 (NF129)\| Kolejiště\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 2.20\| AQ126\| Železniční stanice, zastávka\| bod\| ZST_K\| kód dopravního místa dle správce\| \| ZST_P\| jméno dopravního místa dle správce\| \| TYP\| typ dopravního místa dle správce\| \| 2.21\| AQ127\| Stanice metra\| bod\| STMETRO_K\| kód stanice z aktuálního číselníku stanic metra\| \| STMETRO_P\| jméno stanice z aktuálního číselníku stanic metra\| \| 2.22\| AQ010\| Lanová dráha, lyžařský vlek\| linie – osa lanové dráhy, lyžařského vleku\| TYPUSKOM\| podtyp úseku komunikace\| V\| visutá lanová dráha L\| lyžařský vlek PL\| pozemní lanová dráha 2.23\| AQ020\| Stožár lanové dráhy\| bod\| \| \| \| 2.24\| AN011\| Tramvajová dráha\| linie – osa dráhy\| \| \| \| 2.25\| GB005 (NF130)\| Letiště\| centroid plochy (plocha)\| NAZEV\| název letiště z oficiálního seznamu letišť podle správce\| \| KOD_ICAO\| kód letiště ICAO z oficiálního seznamu letišť podle správce\| \| TYPLET\| typ letiště dle správce\| \| ARP\| zeměpisné souřadnice vztažného bodu letiště\| \| 2.26\| GB055\| Obvod letištní dráhy\| obvodová linie\| \| \| \| 2.27\| GB054\| Osa letištní dráhy\| linie – osa dráhy\| KOD_ICAO\| kód letiště ICAO z oficiálního seznamu letišť podle správce\| \| OZNACDRAHY\| název/azimut letištní dráhy\| \| NULL) TYPDRAHY\| typ letištní dráhy\| PV\| přistávací a vzletová PO\| pojížděcí 2.28\| AN012\| Metro\| linie – osa trati\| TYPUSKOM\| podtyp úseku komunikace\| P\| podzemní úsek metra N\| nadzemní úsek metra 2.30\| BH070\| Brod\| linie\| JMENO\| jméno brodu\| \| NULL) SILNICE\| označení silnice, dálnice dle správce\| \| NULL) IDENT_OBJ\| číslo stavebního objektu na silnici dle správce\| \| NULL) NAZEVTOKU\| jméno vodního toku\| \| NULL) 2.31\| AP011\| Silnice neevidovaná\| linie – osa\| JMENO\| jméno silnice\| \| NULL) 2.32\| AP012\| Silnice ve výstavbě\| linie – osa silnice\| SILNICE\| označení komunikace dle správce\| \| NULL) 2.33\| AQ125 (NF134)\| Areál železniční stanice, zastávky\| centroid plochy (plocha)\| ZST_K\| kód dopravního místa dle správce\| \| ZST_P\| jméno dopravního místa dle správce\| \| TYP\| typ dopravního místa dle správce\| \| 2.34\| GB035\| Heliport\| bod\| NAZEV\| název heliportu podle správce\| \| 3. ROZVODNÉ SÍTĚ A PRODUKTOVODY Pořadové číslo typu objektu\| Kód typu objektu\| Typ objektu v katalogu objektů\| Geometrické určení objektu\| Název atributu )\| Předmět atributu\| Výčet hodnot atributu ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Kód\| Popis 3.01\| AD010 (NF131) (AD010P)\| Elektrárna\| centroid plochy (plocha) (bod)\| JMENO\| jméno elektrárny\| \| NULL) PODTYPE L\| typ elektrárny dle správce\| \| ID_ERU\| identifikátor elektrárny dle správce\| \| 3.02\| AD030 (NF132)\| Rozvodna, transformovna\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 3.03\| AT030\| Elektrické vedení\| linie\| NAZEV\| označení vedení\| \| NAPETI\| nejvyšší napětí v kV\| \| 3.04\| AT040\| Stožár elektrického vedení\| bod\| \| \| \| 3.05\| AQ113\| Dálkový produktovod, dálkové potrubí\| linie\| DRUHMED\| druh přepravovaného materiálu\| ET\| etylen KA\| odpadní voda OS\| ostatní nerozlišené PL\| plyn PO\| popílek RO\| ropa TE\| teplo VO\| voda NAZEV\| označení vedení produktovodu, potrubí\| \| NULL) 3.06\| AQ116 (NF133)\| Přečerpávací stanice produktovodu\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 4. VODSTVO Pořadové číslo typu objektu\| Kód typu objektu\| Typ objektu v katalogu objektů\| Geometrické určení objektu\| Název atributu )\| Předmět atributu\| Výčet hodnot atributu ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Kód\| Popis 4.01\| BH170\| Zdroj podzemních vod\| bod\| JMENO\| jméno zdroje\| \| NULL) KOD\| označení pramenu nebo vrtu\| \| NULL) TYPZDROJ\| typ zdroje\| PS\| pramen LZ\| lázeňské zřídlo KA\| kašna VR\| studna, vrt 4.02\| BH140\| Vodní tok\| linie – osa toku\| JMENO\| jméno vodního toku\| \| NULL) USEK_ID\| jednoznačný identifikátor úseku vodního toku\| \| KODPOVODI\| kód povodí dle správce\| \| VYDATTOK\| vydatnost vodního toku\| 008\| stálý vodní tok 006\| občasný vodní tok TYPTOKU\| typ vodního toku\| 001\| povrchový nesplavný 004\| podzemní 099\| povrchový splavný IDVT\| identifikátor vodního toku dle správce\| \| 4.03\| BH142\| Rozvodnice\| linie\| KODPOVODI1\| kód přilehlého povodí dle správce\| \| KODPOVODI2\| kód přilehlého povodí dle správce\| \| NULL) 4.04\| BB005\| Přístaviště\| bod\| JMENO\| jméno přístaviště\| \| NAZEVTOKU\| jméno vodního toku\| \| 4.06\| BH180\| Vodopád\| linie nebo bod\| JMENO\| jméno vodopádu\| \| NULL) NAZEVTOKU\| jméno vodního toku\| \| NULL) 4.07\| BI020\| Přehradní hráz, jez\| linie – osa hráze, jezu\| JMENO\| jméno hráze, jezu\| \| NULL) NAZEVTOKU\| jméno vodního toku\| \| NULL) TYPVOD\| podtyp objektu\| P\| přehradní hráz J\| jez 4.08\| BI030\| Plavební komora\| linie – osa komory\| JMENO\| jméno plavební komory\| \| NAZEVTOKU\| jméno vodního toku\| \| 4.09\| BH010\| Akvadukt, shybka\| linie\| JMENO\| jméno akvaduktu, shybky\| \| NULL) TYPVOD\| podtyp objektu\| A\| akvadukt S\| shybka 4.10\| BH080 (NF120)\| Vodní plocha\| centroid plochy (plocha)\| JMENO\| jméno vodní plochy\| \| NULL) STOJVODA\| stojatá voda\| A\| ano N\| ne 4.11\| BH000\| Břehová čára\| obvodová linie vodního toku nebo plochy\| \| \| \| 4.12\| BH095\| Bažina, močál\| obvodová linie\| JMENO\| jméno bažiny, močálu\| \| NULL*) 5. ÚZEMNÍ JEDNOTKY VČETNĚ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ Pořadové číslo typu objektu\| Kód typu objektu\| Typ objektu v katalogu objektů\| Geometrické určení objektu\| Název atributu )\| Předmět atributu\| Výčet hodnot atributu ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Kód\| Popis 5.01\| FA000\| Hranice správní jednotky a katastrálního území\| linie\| KODUTJ1\| kód přilehlé UTJ dle správce\| \| NULL) KODUTJ2\| kód přilehlé UTJ dle správce\| \| NULL) KODKU1\| kód přilehlého KÚ dle správce\| \| NULL) KODKU2\| kód přilehlého KÚ dle správce\| \| NULL) 5.15\| FA211\| Maloplošné zvláště chráněné území\| plocha\| NAZEV\| název maloplošného zvláště chráněného území dle správce\| \| KODCHU\| kód maloplošného zvláště chráněného území dle správce\| \| KATEGCHU\| kategorie maloplošného zvláště chráněného území dle správce\| NPR\| národní přírodní rezervace PR\| přírodní rezervace NPP\| národní přírodní památka PP\| přírodní památka 5.16\| FA212\| Velkoplošné zvláště chráněné území\| plocha\| NAZEV\| název velkoplošného zvláště chráněného území\| \| KODCHU\| kód velkoplošného zvláště chráněného území dle správce\| \| \| \| \| \| KATEGCHU\| kategorie velkoplošného zvláště chráněného území dle správce\| NP\| národní park CHKO\| chráněná krajinná oblast 5.17\| AA000\| Dobývací prostory\| plocha\| NAZEV\| název dobývacího prostoru dle správce\| \| ID\| kód dobývacího prostoru dle správce\| \| 5.18\| FA230\| Chráněné ložiskové území\| plocha\| NAZEV\| název chráněného ložiskového území dle správce\| \| ID\| kód chráněného ložiskového území dle správce\| \| 6. VEGETACE A POVRCH Pořadové číslo typu objektu\| Kód typu objektu\| Typ objektu v katalogu objektů\| Geometrické určení objektu\| Název atributu )\| Předmět atributu\| Výčet hodnot atributu ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Kód\| Popis 6.01\| EX100\| Hranice užívání půdy\| linie – hranice ploch\| \| \| \| 6.02\| EA010 (NF101)\| Orná půda a ostatní dále nespecifikované plochy\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 6.03\| EA055 (NF102)\| Chmelnice\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 6.04\| EA040 (NF103)\| Ovocný sad, zahrada\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 6.05\| EA050 (NF104)\| Vinice\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 6.06\| EB010 (NF105)\| Trvalý travní porost\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 6.07\| EC015 (NF106)\| Lesní půda se stromy\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 6.08\| EB020 (NF107)\| Lesní půda s křovinatým porostem\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 6.09\| EB021 (NF108)\| Lesní půda s kosodřevinou\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 6.10\| EA060 (NF109)\| Okrasná zahrada, park\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 6.11\| EC030\| Významný nebo osamělý strom, lesík\| bod\| JMENO\| jméno stromu, lesíka\| \| NULL) TYPVEG\| druh vegetace\| OS\| osamělý strom L\| osamělý lesík 6.12\| EC035\| Liniová vegetace\| linie\| TYPVEG\| druh vegetace\| S\| stromořadí Z\| živý plot 6.13\| EC040\| Lesní průsek\| linie\| \| \| \| 6.14\| EB030\| Rašeliniště\| obvodová linie nebo bod\| JMENO\| jméno rašeliniště\| \| NULL) 6.15\| NF211\| Pomocná hranice užívání\| linie – hranice ploch\| \| \| \| 7. TERÉNNÍ RELIÉF Pořadové číslo typu objektu\| Kód typu objektu\| Typ objektu v katalogu objektů\| Geometrické určení objektu\| Název atributu )\| Předmět atributu\| Výčet hodnot atributu ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 7.01\| DB000\| Hranice geomorfologické jednotky\| linie\| KODGEOMJ 1\| kód přilehlé geomorfologické jednotky\| KODGEOMJ 2\| kód přilehlé geomorfologické jednotky 7.02\| CA010\| Vrstevnice\| linie\| VYSKA\| výška vrstevnice v metrech\| 7.03\| CA030\| Kótovaný bod\| bod\| VYSKA\| nadmořská výška kótovaného bodu v metrech\| 7.04\| CA031\| Výškový bod reliéfu\| bod (3D)\| \| **)\| 7.05\| CA033\| Výškový bod povrchu\| bod (3D)\| \| )\| 7.06\| DB 160\| Skalní útvary\| obvodová linie\| JMENO\| jméno skalních útvarů\| NULL) 7.07\| DB060\| Rokle, výmol\| linie\| \| \| 7.08\| DB210\| Sesuv půdy, suť\| obvodová linie\| \| \| 7.09\| DB030\| Vstup do jeskyně\| bod\| JMENO\| jméno jeskyně\| NULL) 7.10\| DB 161\| Osamělý balvan, skála, skalní suk\| bod\| JMENO\| jméno balvanu, skály, suku\| NULL) 7.11\| DB 162\| Skupina balvanů\| linie nebo bod\| JMENO\| jméno skupiny balvanů\| NULL*) 7.12\| DB090\| Stupeň, sráz\| linie\| \| \| 7.13\| DB080\| Pata terénního útvaru\| linie\| \| \| 8. GEODETICKÉ BODY Pořadové číslo typu objektu\| Kód typu objektu\| Typ objektu v katalogu objektů\| Geometrické určení objektu\| Název atributu )\| Předmět atributu\| Výčet hodnot atributu ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Kód\| Popis 8.01\| ZB060\| Bod polohového bodového pole\| bod\| NAZEV\| označení bodu PBP\| \| VYSKA\| nadmořská výška v metrech\| \| NULL*) TYPGB\| podtyp geodetického bodu\| 21\| bod s evidovanými souřadnicemi ETRS89 20\| ostatní body PBP TYPPOLB\| typ bodu polohového pole\| 22\| trigonometrický bod 23\| zhušťovací bod 24\| přidružený bod 8.02\| ZB020\| Bod základního výškového bodového pole\| bod\| NAZEV\| označení bodu ZVBP\| \| VYSKA\| nadmořská výška v metrech\| \| TYPGB\| podtyp geodetického bodu\| 31\| zvlášť významný bod ZVBP (základní nivelační body a body ZGS) 30\| ostatní bod ZVBP 8.03\| ZC000\| Bod základního tíhového bodového pole\| bod\| NAZEV\| označení bodu ZTBP\| \| VYSKA\| nadmořská výška v metrech\| \| TYPGB\| podtyp geodetického bodu\| 41\| zvlášť významný bod ZTBP (absolutní tíhové body, body sítě nultého řádu a body hlavní gravimetrické základny) 40\| ostatní bod ZTBP ) Každý typ objektu ZABAGED® obsahuje jednoznačný identifikátor FID_ZBG. Výjimku tvoří pouze typy objektů 7.02 Vrstevnice, 7.04 Výškový bod reliéfu a 7.05 Výškový bod povrchu, které tento atribut nemají. ) NULL znamená, že hodnota atributu může být prázdná. ) strojírenský průmysl; chemický průmysl; textilní, oděvní a kožedělný průmysl; průmysl skla, keramiky a stavebních hmot; potravinářský průmysl; dřevozpracující a papírenský průmysl; polygrafický průmysl; hutnický průmysl; ostatní, nerozlišený průmysl; chov hospodářských zvířat; zemědělský podnik ostatní; přečerpávací stanice produktovodu; hvězdárna; kostel; klášter; kulturní objekt ostatní; muzeum; divadlo; škola; kaple; synagoga; sportovní hala; krytý bazén; budova blíže neurčená; hangár, sklad; vodojem zemní; čerpací stanice pohonných hmot; meteorologická stanice; nemocnice; další zdravotní a sociální zařízení; věznice; kasárny a vojenské objekty; garážový dům; pošta; rozvodna, transformovna; správní a soudní budova; obchodní středisko s potravinami; obchodní středisko bez potravin. ***) data jsou publikována v obvyklých formátech pro digitální modely terénu (GRID, TIN, Coverage).“. 23. V příloze bodu 9 podbodu 9.8 v úvodní větě se slova „bodů podrobného polohového bodového pole“ zrušují. 24. V příloze bodu 9 podbodu 9.11 v úvodní větě se slovo „, využitím“ zrušuje a písmena a) a b) znějí: „a) pro práce, pro které je postačující přesnost vyhovující charakteristice přesnosti mxy = 0,06 m, využitím zpřesněné globální transformace mezi ETRS v epoše 1989.0 a S-JTSK bez volby identických bodů, jestliže je dodržen postup uvedený v návodu k použití takového programu, nebo b) pro transformaci pomocí výpočtu místních transformačních parametrů na základě volby identických bodů při splnění těchto podmínek:“. 25. V příloze se doplňuje bod 10, který zní: „10. Technické požadavky měření a výpočty bodů určovaných terestricky 10.1 Při měření a zpracování výsledků měřických prací za použití terestrických měření se musí používat takové přístroje a pomůcky, zpracovatelské výpočetní programy a měřické postupy, které zaručují požadovanou přesnost výsledků provedených měřických a výpočetních prací (dále jen „výsledky“). Při měření i početním zpracování je nutné dodržovat zásady uvedené v dokumentaci pro příslušné přístroje i pro použitý zpracovatelský program. 10.2 Při geodetických měřeních se dodržují obecně platné geodetické principy, metody a postupy. Pro výsledky, pro které je postačující přesnost vyhovující charakteristice přesnosti mxy = 0,14 m, musí měření vyhovovat zejména podmínkám: a) Pro určení souřadnic volného polárního stanoviska musí být použity dva body polohových bodových polí nebo pomocné body, přičemž musí být na oba dva změřeny vodorovné směry a délky. b) Při určení souřadnic stanoviska protínáním ze směrů, nebo protínáním z délek, nebo jako volného polárního stanoviska musí být úhel mezi směry na určovaném stanovisku v rozmezí 30 gon až 170 gon. c) Orientace na stanovisku se provede vždy nejméně na dva body polohových bodových polí nebo na pomocné body. Nelze-li zaměřit více než jeden orientační směr, musí se použít oboustranně připojený a oboustranně orientovaný polygonový pořad nebo se správnost orientace ověří kontrolním zaměřením podrobného bodu, který byl určen z jiného stanoviska. d) Je-li podrobné měření připojeno pouze na v terénu jednoznačně identifikovatelné podrobné body a nelze žádné orientace na body polohových bodových polí nebo pomocný bod dosáhnout, orientace se provede nejméně na dva takové podrobné body. e) Délka polygonového pořadu tvořeného pomocnými body nesmí být větší než 2 000 m. f) Volný polygonový pořad může být nejvýše dvakrát lomený a nesmí být delší než 250 m. g) Délka rajónu může být nejvýše 1 000 m. h) Délka rajónu může být nejvýše o 1/3 větší než délka měřické přímky (je-li výchozí bod rajónu na přímce mezilehlý, pak její delší části), na kterou je rajón připojen, nebo nesmí být větší, než je délka k nejvzdálenějšímu orientačnímu bodu. i) Měřickou přímku lze jednoduchými měřickými pomůckami prodloužit maximálně o 1/3 její délky. j) Při použití ortogonální metody nesmí být délka kolmice větší než 3/4 délky příslušné měřické přímky a nesmí přesáhnout délku 30 m. k) Podrobné body, které není ze stanoviska vidět přímo, lze zaměřit s použitím polárních kolmic. Polární kolmice nesmí být delší než 1/2 vzdálenosti její paty od stanoviska a nesmí přesáhnout délku 30 m.“. Čl. II Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informačních společností, v platném znění. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Předseda: Ing. Večeře v. r.
Zákon č. 382/2015 Sb.	Zákon č. 382/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 161/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně ovzduší * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2021 382 ZÁKON ze dne 10. prosince 2015, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o spotřebních daních Čl. I Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb. a zákona č. 315/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 3 písm. r) se před slova „nebo projekt“ vkládají slova „nebo na základě hydrogenovaných rostlinných olejů splňujících kritéria udržitelnosti biopaliv“. 2. V § 25 odst. 4 se slova „[§ 58 odst. 5 písm. b)]“ zrušují. 3. V § 29 odst. 2 se slova „(§ 60 odst. 13)“ zrušují. 4. V § 45 odst. 2 písm. m) se slovo „, nebo“ nahrazuje čárkou. 5. V § 45 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) s hydrogenovanými rostlinnými oleji splňujícími kritéria udržitelnosti biopaliv, přičemž podíl těchto hydrogenovaných rostlinných olejů musí činit nejméně 30 % objemových všech látek ve směsi obsažených.“. 6. V § 45 odst. 12 písm. b) se za číslo „3“ vkládají slova „nebo 4“. 7. V § 45 odst. 12 písm. b) se slova „, nebo pokud tato výsledná směs neobsahuje minerální oleje, u kterých lze uplatnit nárok na vrácení daně podle § 54 odst. 3 nebo 4“ zrušují. 8. V § 48 odst. 5 se číslo „7 665“ nahrazuje číslem „9 265“. 9. V § 48 odst. 5 se číslo „9 265“ nahrazuje číslem „8 515“. 10. V § 48 odst. 5 se slova „sazbou 8 515 Kč/1 000 l“ nahrazují slovy „stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují“. 11. V § 48 odstavec 10 zní: „(10) Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 se zdaňují a) sazbou 4 590 Kč/1 000 l v případě rostlinných olejů uvedených pod kódy nomenklatury 1507 až 1518, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, b) sazbou 4 590 Kč/1 000 l v případě metylesterů mastných kyselin uvedených pod kódem nomenklatury 3824 90 99, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, c) v ostatních případech stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.“. 12. V § 48 odst. 10 písm. a) se číslo „4 590“ nahrazuje číslem „1 610“. 13. V § 48 odst. 10 písm. b) se číslo „4 590“ nahrazuje číslem „2 190“. 14. V § 48 odstavec 10 zní: „(10) Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.“. 15. V § 48 se doplňuje odstavec 20, který zní: „(20) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. o) se zdaňují sazbou 10 950 Kč/1 000 l.“. 16. V § 49 odstavec 13 zní: „(13) Od daně jsou osvobozeny hydrogenované rostlinné oleje splňující kritéria udržitelnosti biopaliv, které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů vybraných motorových vozidel v rámci pilotních projektů uvedených v § 3 písm. r).“. 17. V § 49 se odstavec 14 zrušuje. Dosavadní odstavce 15 a 16 se označují jako odstavce 14 a 15. 18. V § 49 se odstavec 14 zrušuje. Dosavadní odstavec 15 se označuje jako odstavec 14. 19. V § 52a odst. 4 se slova „nebo podle § 49 odst. 16“ nahrazují slovy „, 13 nebo 15“. 20. V § 52a odst. 4 se číslo „15“ nahrazuje číslem „14“. 21. V § 53 odst. 1 se slova „, 13 až 15“ nahrazují slovy „a 14“. 22. V § 53 odst. 1 se slova „, 8 a 14“ nahrazují slovy „a 8“. 23. V § 53 odst. 5 písm. b) se slova „13 až 15“ nahrazují číslem „14“. 24. V § 53 odstavec 5 zní: „(5) Konečný spotřebitel je oprávněn přijímat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 20 litrů mimo rámec své podnikatelské činnosti.“. 25. V § 54 odst. 3 větě druhé se slova „odpovídající dani vypočtené z množství“ nahrazují slovy „10 230 Kč/1 000 litrů“. 26. V § 54 odst. 3 se číslo „10 230“ nahrazuje číslem „10 970“. 27. V § 54 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) U zdaněných minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. o) vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem jejich uvedení do volného daňového oběhu za účelem pohonu motorů na daňovém území České republiky. Daň se vrací ve výši 3 285 Kč/1 000 litrů směsi uvedené v § 45 odst. 2 písm. o).“. 28. V § 54 se odstavce 3 a 4 zrušují. 29. V § 56 odst. 2 větě druhé se za číslo „10“ vkládají slova „písm. c)“. 30. V § 56 odst. 2 větě druhé se slova „písm. c)“ zrušují. 31. V § 57 odstavec 5 zní: „(5) Daň se vrací ve výši 40 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) nebo v § 45 odst. 2 písm. j). Daň, která byla zahrnuta do ceny nakoupených minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. c), se vrací ve výši 4 380 Kč/1 000 l nakoupených minerálních olejů.“. 32. V § 57 odstavec 5 zní: „(5) Daň, která byla zahrnuta do ceny nakoupených minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) nebo v § 45 odst. 2 písm. c) nebo j), se vrací ve výši 4 380 Kč/1 000 l nakoupených minerálních olejů. Výše pevné částky vracené daně ze směsí minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. c) nebo j) je vypočtena z výše daně, která byla zahrnuta do ceny těchto minerálních olejů, snížené o výši daně odpovídající podílu biopaliva ve směsi.“. 33. V § 58 se doplňují odstavce 8 až 10, které znějí: „(8) Výše zajištění daně pro daňový sklad nebo oprávněného příjemce pro opakované přijímání minerálních olejů se stanoví za použití sazby daně stanovené v § 48 odst. 1 pro střední oleje a těžké plynové oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b), pokud se jedná o daňový sklad a) metylesterů mastných kyselin uvedených pod kódem nomenklatury 3824 90 99, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, nebo b) rostlinných olejů uvedených pod kódy nomenklatury 1507 až 1518, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů. (9) Osoba odebírající pro účely podnikání minerální oleje poskytuje na tyto minerální oleje zajištění daně, jehož výše se stanoví za použití sazby daně stanovené v § 48 odst. 1 pro střední oleje a těžké plynové oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b), pokud se jedná o a) metylestery mastných kyselin uvedené pod kódem nomenklatury 3824 90 99, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, nebo b) rostlinné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 1507 až 1518, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů. (10) Při dopravě minerálních olejů podle § 25 odst. 4 se výše zajištění daně z dopravovaných minerálních olejů stanoví za použití sazby daně stanovené v § 48 odst. 1 pro střední oleje a těžké plynové oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b), pokud se jedná o dopravu a) metylesterů mastných kyselin uvedených pod kódem nomenklatury 3824 90 99, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, nebo b) rostlinných olejů uvedených pod kódy nomenklatury 1507 až 1518, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů.“. 34. V § 58 se odstavce 8 až 10 zrušují. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u spotřební daně za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Uživatel, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyl minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 písm. k) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, osvobozené od daně za účelem dalšího prodeje, může tyto oleje prodávat osvobozené od daně nejdéle do 30. června 2016, pokud provede inventuru těchto minerálních olejů do 5 dní ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do 30. června 2016 nemusí být tyto minerální oleje odděleně skladovány, pokud jsou odděleně evidovány. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů Čl. III Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 282/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb. a zákona č. 331/2014 Sb., se mění takto: 1. V části čtyřicáté páté čl. LXXII § 2 odst. 1 písm. d) se za slovo „výrobou“ vkládá slovo „i“. 2. V části čtyřicáté páté čl. LXXII § 8 se odstavec 7 zrušuje. 3. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 2 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) ekologicky šetrnou elektřinou elektřina 1. pocházející ze sluneční energie, větrné energie nebo geotermální energie, 2. vyrobená ve vodních elektrárnách, 3. vyrobená z biomasy podle zákona upravujícího podporované zdroje energie nebo produktů vyrobených z biomasy, 4. vyrobená z emisí metanu z uzavřených uhelných dolů, nebo 5. vyrobená z palivových článků,“. Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena e) až i). 4. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 8 odst. 1 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) ekologicky šetrná vyrobená v odběrných místech podle energetického zákona, pokud 1. je v těchto odběrných místech současně spotřebována a 2. instalovaný výkon výrobny elektřiny podle energetického zákona nepřesahuje 30 kW,“. Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c). ČÁST TŘETÍ Změna zákona o ochraně ovzduší Čl. IV Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 87/2014 Sb., se mění takto: 1. Nadpis § 19 zní: „Povinnost zajistit minimální množství biopaliv za kalendářní rok“. 2. V § 19 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 11 se označují jako odstavce 2 až 10. 3. V § 19 odst. 3 úvodní části ustanovení se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“, slova „místně příslušnému“ se zrušují a číslo „9“ se nahrazuje číslem „8“. 4. V § 19 odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „, byla na daňovém území České republiky spotřebována a nebyla pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 dosud zohledněna“ a ve větě druhé se slova „těchto kritérií“ nahrazují slovy „kritérií udržitelnosti“. 5. V § 19 odst. 6 se slova „odstavců 1 a 2 se nevztahují“ nahrazují slovy „odstavce 1 se nevztahuje“. 6. V § 19 odst. 8 větě první se slova „místně příslušnému“ a slova „, obsahující identifikační údaje a údaje z evidencí podle odstavce 5“ zrušují. 7. V § 19 odst. 8 se věta druhá nahrazuje větami „V hlášení je dodavatel pohonných hmot povinen uvést údaje týkající se plnění povinnosti zajistit minimální množství biopaliv za kalendářní rok. Hlášení se podává elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné Generálním ředitelstvím cel na jeho internetových stránkách. Nepodá-li dodavatel pohonných hmot hlášení ani v náhradní lhůtě stanovené celním úřadem ve výzvě, hledí se na pohonné hmoty, které uvedl do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely za kalendářní rok nebo které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie a byly dodány na daňové území České republiky pro dopravní účely za kalendářní rok, jako na pohonné hmoty neobsahující žádné biopalivo.“. 8. V § 19 odstavec 9 zní: „(9) Dodavateli pohonných hmot, který nesplní povinnost stanovenou v odstavci 1, vzniká povinnost uhradit pokutu z nedodaného objemu biopaliv. Pokuta se vypočte jako součin množství nedodaného biopaliva podle odstavce 1 nebo 8 v litrech a částky 40 Kč. O povinnosti uhradit pokutu rozhodne celní úřad platebním výměrem a současně ji zaeviduje. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení tohoto platebního výměru. Pokuta se spravuje podle daňového řádu a je příjmem státního rozpočtu.“. 9. Za § 19 se vkládají nové § 19a až 19e, které včetně nadpisů znějí: „§ 19a Povinnost zajistit minimální množství biopaliv v průběhu kalendářního roku (1) Dodavatel pohonných hmot je povinen zajistit, aby v pohonných hmotách, které uvádí do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely v příslušném období nebo které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie a jsou dodávány na daňové území České republiky pro dopravní účely v příslušném období, bylo obsaženo minimální množství biopaliva a) ve výši 2,9 % objemových z celkového množství motorových benzinů přimíchaných do motorových benzinů, b) ve výši 4,2 % objemových z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty. (2) Pro účely splnění povinnosti zajistit minimální množství biopaliv v průběhu kalendářního roku je příslušným obdobím a) leden až březen, b) leden až červen, c) leden až září. (3) Pro účely splnění povinnosti zajistit minimální množství biopaliv v průběhu kalendářního roku jsou zohledňována pouze biopaliva, která splňují kritéria udržitelnosti stanovená prováděcím právním předpisem, byla na daňovém území České republiky spotřebována a nebyla pro účely splnění povinnosti zajistit minimální množství biopaliv v průběhu kalendářního roku dosud zohledněna. Splnění kritérií udržitelnosti prokazuje dodavatel pohonných hmot předložením příslušných dokladů vydaných podle § 21; za nesprávnost údaje obsaženého v jemu předloženém dokladu nenese odpovědnost, pokud prokáže, že nebylo možno ji zjistit ani s vynaložením veškerého úsilí, které lze požadovat. (4) Povinnost zajistit minimální množství biopaliv v průběhu kalendářního roku se nevztahuje na státní hmotné rezervy16) uváděné při jejich obměně do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. § 19b Oznámení o splnění povinnosti zajistit minimální množství biopaliv v průběhu kalendářního roku (1) Oznámení o splnění povinnosti zajistit minimální množství biopaliv v průběhu kalendářního roku je dodavatel pohonných hmot povinen podat celnímu úřadu do 30 dnů po skončení příslušného období. (2) Oznámení podle odstavce 1 se podává elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné Generálním ředitelstvím cel na jeho internetových stránkách. (3) V oznámení podle odstavce 1 je dodavatel pohonných hmot povinen uvést údaje týkající se plnění povinnosti zajistit minimální množství biopaliv v průběhu kalendářního roku. (4) Nepodá-li dodavatel pohonných hmot oznámení podle odstavce 1, hledí se na pohonné hmoty, které uvedl do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely za příslušné období nebo které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie a byly dodány na daňové území České republiky pro dopravní účely za příslušné období, jako na pohonné hmoty neobsahující žádné biopalivo; to neplatí pro pohonné hmoty uvedené nebo dodané v příslušném období, za které bylo podáno oznámení podle odstavce 1. § 19c Jistota (1) Nesplní-li dodavatel pohonných hmot za příslušné období povinnost zajistit minimální množství biopaliv v průběhu kalendářního roku, je povinen poskytnout za toto období jistotu na zvláštní účet celního úřadu. (2) Jistota se vypočte jako součin množství nedodaného biopaliva podle § 19a odst. 1 nebo § 19b odst. 4 v litrech a částky 40 Kč. (3) Jistota je splatná do 30 dnů po skončení příslušného období, za které dodavatel pohonných hmot povinnost zajistit minimální množství biopaliv v průběhu kalendářního roku nesplnil. (4) Jistota se spravuje podle daňového řádu. (5) Třicátým dnem po skončení příslušného období jistota za jiné příslušné období v daném kalendářním roce zaniká. (6) Zánik jistoty nemá vliv na vymahatelnost nedoplatku z ní vzešlého v rozsahu, ve kterém existuje nedoplatek z jistoty za následující příslušné období; v tomto rozsahu zůstávají zachovány účinky provedených exekučních úkonů. Úhrada nedoplatku ze zaniklé jistoty se započítává na úhradu nedoplatku z jistoty za následující příslušné období. § 19d Vrácení jistoty v případě splnění povinnosti zajistit minimální množství biopaliv za kalendářní rok V případě, že dodavatel pohonných hmot splní povinnost zajistit minimální množství biopaliv za kalendářní rok, stává se složená jistota přeplatkem. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej celní úřad dodavateli pohonných hmot bez žádosti do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podání hlášení. § 19e Použití jistoty v případě nesplnění povinnosti zajistit minimální množství biopaliv za kalendářní rok Nesplní-li dodavatel pohonných hmot povinnost zajistit minimální množství biopaliv za kalendářní rok, převede se složená jistota na úhradu splatné pokuty z nedodaného objemu biopaliv.“. 10. V § 20 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Dodavatel pohonných hmot může povinnost podle odstavce 1 splnit i uvedením čistého biopaliva nebo směsného paliva podle jiného právního předpisu upravujícího pohonné hmoty15) do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely nebo dodáním čistého biopaliva nebo směsného paliva, které bylo uvedeno do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie, na daňové území České republiky pro dopravní účely.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8. 11. V § 20 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 12. V § 20 odst. 7 se na konci textu věty první doplňují slova „a že byla na daňovém území České republiky spotřebována a nebyla pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 dosud zohledněna“ a ve větě druhé se slova „těchto kritérií“ nahrazují slovy „kritérií udržitelnosti“. 13. V § 21 odst. 1 se za slova „§ 19 odst. 1“ vkládají slova „, § 19a odst. 1“. 14. V § 21 odst. 8 se slova „místně příslušný celní úřad“ nahrazují slovy „celní úřad místně příslušný dovozci“. 15. V § 25 odst. 6 písm. d) se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“. 16. V § 25 odst. 6 písm. e) se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“. 17. V § 25 odst. 6 písm. f) se číslo „11“ nahrazuje číslem „10“. 18. V § 25 odst. 6 písm. h) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“ a číslo „4,“ se nahrazuje číslem „5,“. 19. V § 32 odst. 1 písm. g), § 32 odst. 8 úvodní části ustanovení a v § 32 odst. 8 písm. b) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 20. V § 32 odst. 8 písm. e) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 21. V § 34 odst. 2 písm. d) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016, s výjimkou a) ustanovení čl. I bodu 32, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2016, b) čl. I bodů 9, 12, 13 a 26, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2017, a c) ustanovení čl. I bodů 7, 10, 14, 18, 20, 22, 24, 28, 30 a 34 a čl. III bodu 2, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2021. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 381/2015 Sb.	Zákon č. 381/2015 Sb. Zákon o jednorázovém příspěvku důchodci Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 28. 12. 2015, částka 161/2015 * § 1 - Jednorázový příspěvek důchodci (dále jen „příspěvek“) poskytne stát poživatelům důchodů jako finanční výpomoc. * § 2 - (1) Nárok na příspěvek má fyzická osoba, která má nárok na výplatu důchodu (části důchodu) z českého důchodového pojištění aspoň po část rozhodného měsíce, pokud tento důchod byl přiznán ode dne, který spadá do období před rokem 2016; rozhodným měsícem se * § 3 - (1) Příspěvek se vyplatí bez žádosti v rozhodném měsíci, popřípadě v nejblíže následujícím termínu výplaty důchodu, pokud důchod nebude v rozhodném měsíci vyplacen. Zanikl-li nárok na výplatu důchodu v rozhodném měsíci přede dnem, který je termínem výplaty * § 4 - (1) Pokud se pro účely jiných právních předpisů zjišťuje výše příjmu, k příspěvku se nepřihlíží. * § 5 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Aktuální znění od 28. 12. 2015 381 ZÁKON ze dne 10. prosince 2015 o jednorázovém příspěvku důchodci Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Jednorázový příspěvek důchodci (dále jen „příspěvek“) poskytne stát poživatelům důchodů jako finanční výpomoc. § 2 (1) Nárok na příspěvek má fyzická osoba, která má nárok na výplatu důchodu (části důchodu) z českého důchodového pojištění aspoň po část rozhodného měsíce, pokud tento důchod byl přiznán ode dne, který spadá do období před rokem 2016; rozhodným měsícem se rozumí druhý kalendářní měsíc po kalendářním měsíci, v němž tento zákon nabyl účinnosti. Má-li poživatel důchodu v rozhodném měsíci nárok na výplatu více důchodů, náleží příspěvek jen jednou. (2) Výše příspěvku činí 1 200 Kč. § 3 (1) Příspěvek se vyplatí bez žádosti v rozhodném měsíci, popřípadě v nejblíže následujícím termínu výplaty důchodu, pokud důchod nebude v rozhodném měsíci vyplacen. Zanikl-li nárok na výplatu důchodu v rozhodném měsíci přede dnem, který je termínem výplaty důchodu, vyplatí se příspěvek na základě písemné žádosti oprávněného do 60 dnů ode dne doručení této žádosti. (2) Příspěvek vyplatí orgán sociálního zabezpečení, který je příslušný k výplatě důchodu v rozhodném měsíci. (3) Příspěvek se vyplatí stejným způsobem, jakým se vyplatí důchod v rozhodném měsíci, popřípadě důchod vyplacený v nejblíže následujícím termínu. V případě uvedeném v odstavci 1 větě druhé se příspěvek vyplatí v hotovosti nebo na účet podle žádosti oprávněného; pokud oprávněný způsob výplaty ve své žádosti neuvede, vyplatí se příspěvek v hotovosti. (4) O nároku na příspěvek vydá orgán sociálního zabezpečení písemné rozhodnutí, jen požádá-li o to písemně poživatel důchodu nebo oprávněný uvedený v odstavci 1 větě druhé. Byla-li žádost o poskytnutí příspěvku zamítnuta, vydá se vždy písemné rozhodnutí. O poskytnutí příspěvku může podat žádost jen poživatel důchodu nebo oprávněný uvedený v odstavci 1 větě druhé. V řízení o žádosti o příspěvek se postupuje obdobně jako v řízení ve věcech důchodového pojištění, včetně podání námitek proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení, pokud se dále nestanoví jinak. (5) Nárok na příspěvek zaniká, pokud žádost o poskytnutí příspěvku nebo žádost o důchod, k němuž by příspěvek náležel, nebudou podány nejpozději do 31. prosince 2016. (6) Nárok na příspěvek nepřechází na jiné osoby. (7) Byl-li příspěvek vyplacen neprávem, má orgán sociálního zabezpečení, který příspěvek vyplatil, nárok na vrácení neprávem vyplaceného příspěvku. Při vymáhání neprávem vyplaceného příspěvku se postupuje obdobně jako při vymáhání neprávem vyplaceného důchodu. § 4 (1) Pokud se pro účely jiných právních předpisů zjišťuje výše příjmu, k příspěvku se nepřihlíží. (2) Příspěvek nelze postihnout výkonem rozhodnutí. (3) Náklady na výplatu příspěvku včetně nákladů souvisejících s jeho výplatou se hradí ze státního rozpočtu. § 5 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 379/2015 Sb.	Zákon č. 379/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 12. 1. 2016, částka 161/2015 * Čl. I - Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 12. 1. 2016 379 ZÁKON ze dne 9. prosince 2015, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 422/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 198/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 197/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb. a zákona č. 82/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 zní: „(1) Tento zákon upravuje a) odchylky při sjednávání doby trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogických pracovníků, b) předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, c) pracovní dobu pedagogických pracovníků, d) další vzdělávání a kariérní systém pedagogických pracovníků.“. 2. V § 7 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko – pedagogického zaměření, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu,“. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h). 3. V § 8 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Učitel předmětů uměleckého zaměření získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko – pedagogického zaměření.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 4. V § 9 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Učitel předmětů uměleckého zaměření získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko - pedagogického zaměření.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9. 5. V § 10 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko – pedagogického zaměření,“. Dosavadní písmena e), f), g) a h) se označují jako písmena f), g), h) a i). 6. V § 11 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Učitel předmětů uměleckého zaměření získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko - pedagogického zaměření.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 7. V § 17 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Pedagog volného času pro aktivity zájmového vzdělávání odpovídající uměleckému zaměření získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko – pedagogického zaměření.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 8. V § 22 odst. 6 se slova „§ 8 odst. 3, § 9 odst. 8, § 10 odst. 2, § 11 odst. 4 a 5 a § 17 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 8 odst. 4, § 9 odst. 9, § 10 odst. 2, § 11 odst. 5 a 6 a § 17 odst. 4“. 9. V části první nadpis hlavy III zní: „HLAVA III PRACOVNÍ DOBA, PŘÍMÁ PEDAGOGICKÁ ČINNOST A DOBA TRVÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU NA DOBU URČITOU PEDAGOGICKÉHO PRACOVNÍKA“. 10. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 22 a 23 zní: „§ 23a Pracovní poměr na dobu určitou pedagogického pracovníka (1) Na pracovní poměr na dobu určitou pedagogického pracovníka se vztahuje zákoník práce, nestanoví-li tento zákon jinak22). (2) Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami činí nejméně 12 měsíců a může být ode dne vzniku prvního pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát23). (3) Celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout ode dne vzniku prvního pracovního poměru 3 roky23). (4) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy byla doba trvání pracovního poměru na dobu určitou sjednána s pedagogickým pracovníkem a) jako náhrada za dočasně nepřítomného pedagogického pracovníka na dobu překážek v práci na straně tohoto pracovníka nebo b) který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace podle § 22 odst. 7. (5) Sjedná-li zaměstnavatel s pedagogickým pracovníkem dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu s odstavci 2 až 4, a oznámil-li pedagogický pracovník před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4, mohou zaměstnavatel i pedagogický pracovník uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby. 22) § 39 zákoníku práce. 23) Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Na pracovní poměr pedagogického pracovníka na dobu určitou, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahují dosavadní právní předpisy. 2. Na právní jednání týkající se doby trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka a jeho změny učiněné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se vztahuje zákon č. 563/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; dosavadní sjednaná doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se započítává do celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou podle § 23a odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka neuplynula doba 3 let. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 378/2015 Sb.	Zákon č. 378/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 28. 12. 2015, částka 161/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně spotřebitele * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o České obchodní inspekci * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o finančním arbitrovi * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o elektronických komunikacích * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o poštovních službách * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o daňovém poradenství * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 2. 2016 378 ZÁKON ze dne 9. prosince 2015, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně spotřebitele Čl. I Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 293/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 238/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 476/2013 Sb., zákona č. 356/2014 Sb. a zákona č. 206/2015 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se na konci textu doplňují slova „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů).“. 2. V § 1 odst. 1 se slova „Evropské unie31),32)“ nahrazují slovy „Evropské unie31),32),36)“. Poznámka pod čarou č. 36 zní: „36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line).“. 3. V § 1 odst. 1 se poznámka pod čarou č. 1a zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 4. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) § 214 a násl. občanského zákoníku.“. 5. V § 1 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, jakož i mimosoudní řešení spotřebitelských sporů“. 6. Poznámka pod čarou č. 3 zní: „3) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.“. 7. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) § 420 občanského zákoníku.“. 8. V § 2 odst. 1 písm. c) se slova „součást nebo poskytl služby, který“ nahrazují slovem „součást,“. 9. V § 2 odst. 1 písmeno f) zní: „f) výrobkem věc, která je určena k nabídce spotřebiteli, včetně práv a závazků s touto věcí souvisejících,“. 10. V § 2 odst. 1 písm. g) se slova „s výjimkou činností upravených zvláštními zákony,4a) kde se dozor nad ochranou spotřebitele svěřuje profesním sdružením nebo jiným orgánům státní správy než uvedeným v § 23,“ nahrazují slovy „včetně práv a závazků s touto činností souvisejících,“. Poznámka pod čarou č. 4a se zrušuje. 11. V § 2 odst. 1 písm. n) se slova „nebo zbožím“ zrušují. 12. V § 2 odst. 1 písm. n) bodě 1 se slova „nebo zboží“ zrušují. 13. V § 2 odst. 1 písm. n) bodě 2 se slova „nebo zboží, které“ nahrazují slovem „, který“ a slova „autorských nebo příbuzných práv“ se nahrazují slovy „autorských práv nebo práv souvisejících s právem autorským“. 14. Poznámka pod čarou č. 4c zní: „4c) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.“. 15. V § 2 odst. 1 písm. n) bodě 3 se slova „nebo zboží“ zrušují. 16. V § 2 odst. 1 písm. n) bodě 4 se slova „nebo zboží“ zrušují. 17. V § 2 odst. 1 se za písmeno n) vkládá nové písmeno o), které zní: „o) obchodní praktikou způsob chování prodávajícího spočívající v konání, opomenutí, prohlášení, obchodním sdělení včetně reklamy a uvedení na trh související s propagací, prodejem nebo dodáním výrobku nebo služby spotřebiteli,“. Dosavadní písmeno o) se označuje jako písmeno p). 18. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena q) až v), která znějí: „q) nabídkou ke koupi obchodní sdělení, které způsobem vhodným pro použitý typ obchodního sdělení uvádí informace o výrobku nebo službě a cenu a umožňuje tak spotřebiteli uskutečnit koupi, r) rozhodnutím ohledně koupě rozhodnutí spotřebitele o tom, zda, jak a za jakých podmínek výrobek nebo službu koupí, zda za ně zaplatí najednou nebo částečně, zda si je ponechá nebo neponechá nebo zda ve vztahu k nim uplatní právo vyplývající ze smlouvy, ať již se spotřebitel rozhodne jednat nebo zdržet se jednání, s) podstatným narušením ekonomického chování spotřebitele použití obchodní praktiky, která významně zhoršuje schopnost spotřebitele učinit informované rozhodnutí, což vede k tomu, že učiní rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, t) nepatřičným ovlivňováním využívání silnější pozice prodávajícího vůči spotřebiteli způsobem, který významně omezuje jeho schopnost učinit informované rozhodnutí, a to i bez použití fyzické síly nebo hrozby jejího použití, u) přeshraničním sporem spor z kupní smlouvy nebo ze smlouvy o poskytování služeb, jestliže má spotřebitel v době, kdy si objednává výrobek nebo službu, bydliště v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, než je stát, v němž je usazen prodávající, v) spotřebitelskou soutěží soutěž, anketa nebo jiná akce o ceny pořádaná pro spotřebitele v přímé souvislosti s propagací, nabídkou nebo prodejem výrobku či služby prodávajícího, při níž se prodávající či jím pověřená osoba zavazuje vyplatit účastníkům určeným náhodným výběrem peněžité či nepeněžité ceny a při kterých je podmínkou účasti zakoupení určitého výrobku či služby a doložení tohoto nákupu prodávajícímu nebo uzavření smluvního vztahu s prodávajícím výrobku, nebo služby či účast spotřebitele na marketingové akci prodávajícího, a to i nepřímo prostřednictvím jiné osoby.“. 19. § 3a včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1a zní: „§ 3a Použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou Prodávající, který v souvislosti s uzavřenou smlouvou používá pro komunikaci se spotřebitelem veřejnou komunikační službu, nesmí použít takovou službu, jejíž využití by pro spotřebitele znamenalo účtování vyšších cen, než je běžná cena hovoru1a). 1a) Vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů.“. 20. § 4 až 5a včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 6b znějí: „§ 4 Nekalá obchodní praktika (1) Obchodní praktika je nekalá, je-li v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje nebo je způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele, kterému je určena, nebo který je jejímu působení vystaven, ve vztahu k výrobku nebo službě. Je-li obchodní praktika zaměřena na určitou skupinu spotřebitelů, posuzuje se podle průměrného člena této skupiny. (2) Obchodní praktika, která může podstatně narušit ekonomické chování určité jednoznačně vymezitelné skupiny spotřebitelů, kteří jsou z důvodu duševní nebo fyzické slabosti, věku nebo důvěřivosti zvlášť zranitelní takovou praktikou nebo výrobkem nebo službou, a to způsobem, který prodávající může rozumně očekávat, se hodnotí z hlediska průměrného člena této skupiny; tím nejsou dotčeny běžné a oprávněné reklamní praktiky zveličených prohlášení nebo prohlášení, která nejsou míněna doslovně. (3) Nekalou obchodní praktikou se rozumí zejména klamavé konání podle § 5 nebo klamavé opomenutí podle § 5a a agresivní obchodní praktika podle § 5b. Obchodní praktiky, které se považují za nekalé za všech okolností, jsou uvedeny v příloze č. 1 a 2 tohoto zákona. (4) Užívání nekalé obchodní praktiky před rozhodnutím ohledně koupě, v průběhu rozhodování a po učinění rozhodnutí se zakazuje. § 5 Klamavá konání (1) Obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud obsahuje věcně nesprávnou informaci a je tedy nepravdivá, což vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil. (2) Za klamavou se považuje také obchodní praktika obsahující pravdivou informaci, jestliže vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, pokud jakýmkoli způsobem uvádí nebo je schopna uvést spotřebitele v omyl ohledně a) existence a podstaty výrobku nebo služby, b) hlavních znaků výrobku nebo služby, jako jsou údaje o jejich dostupnosti, výhodách, rizicích, provedení, složení, příslušenství, poprodejním servisu a vyřizování reklamací a stížností, výrobním postupu a datu výroby nebo dodání, způsobu dodání, způsobilosti k účelu použití, možnosti použití, množství, specifikaci, zeměpisném nebo obchodním původu, očekávaných výsledcích jejich použití nebo výsledcích a provedených zkouškách nebo kontrolách, c) rozsahu závazku prodávajícího, motivu pro obchodní praktiku a podstaty prodejního postupu, prohlášení nebo symbolu týkajících se přímého nebo nepřímého sponzorování nebo schválení prodávajícího nebo výrobku nebo služby, d) ceny nebo způsobu výpočtu ceny anebo existence konkrétní cenové výhody, e) nutnosti servisu, náhradního dílu, výměny nebo opravy, f) podstaty, charakteristických rysů a práv prodávajícího nebo jeho zástupce, například jeho identifikace a majetku, způsobilosti, postavení, schválení, přidružení nebo vztahů, práv průmyslového, obchodního nebo duševního vlastnictví nebo jeho ocenění a vyznamenání, nebo g) práv spotřebitele, včetně práva na náhradní dodání nebo vrácení kupní ceny vyplývajících z práv z vadného plnění nebo rizika, kterému může být vystaven. (3) Obchodní praktika se rovněž považuje za klamavou, pokud ve věcných souvislostech, s přihlédnutím ke všem jejím rysům a okolnostem, vede nebo může vést k tomu, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, a pokud zahrnuje a) jakékoli uvádění výrobku nebo služby na trh, včetně srovnávací reklamy, které vede k záměně s jiným výrobkem nebo službou, b) jakékoli uvádění výrobku nebo služby na trh, včetně srovnávací reklamy, které vede k záměně s ochrannou známkou, obchodní firmou nebo jinými rozlišovacími znaky jiného prodávajícího, nebo c) nedodržení jednoznačného závazku obsaženého v kodexu chování, k jehož dodržování se prodávající prokazatelně zavázal. § 5a Klamavá opomenutí (1) Obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům, okolnostem a omezením sdělovacího prostředku opomene uvést podstatné informace, které v dané souvislosti spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí ohledně koupě, čímž způsobí nebo může způsobit, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně této koupě, které by jinak neučinil. (2) Za klamavé opomenutí se také považuje, pokud prodávající podstatné informace uvedené v odstavci 1 zatají nebo poskytne nejasným, nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem nebo v nevhodný čas vzhledem k okolnostem popsaným v odstavci 1 anebo neuvede obchodní záměr obchodní praktiky, není-li patrný ze souvislosti, a pokud to v obou případech vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil. (3) Nejsou-li patrné ze souvislostí, považují se v případě nabídky ke koupi za podstatné informace a) hlavní znaky výrobku nebo služby v rozsahu odpovídajícím danému sdělovacímu prostředku, jakož i výrobku nebo službě, b) adresa a totožnost prodávajícího nebo osoby, která jedná jeho jménem nebo na jeho účet, c) cena včetně daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, nebo pokud z povahy výrobku nebo služby vyplývá, že cenu nelze rozumně stanovit předem, způsob jejího výpočtu, a případně i veškeré další platby za dopravu nebo dodání, nebo pokud tyto platby nelze rozumně stanovit předem, skutečnost, že k ceně mohou být účtovány takové další platby, d) ujednání o platebních podmínkách, dodání, plnění a vyřizování reklamací a stížností, pokud se odchylují od požadavků odborné péče, e) právo na odstoupení od smlouvy nebo ukončení závazku, pokud tato práva existují, a podmínky jejich uplatnění. (4) Informace, jejichž uvedení je povinné podle právních předpisů provádějících právo Evropské unie6b), které se týká obchodních sdělení, včetně reklamy nebo uvádění na trh, se považují za podstatné v rozsahu stanoveném právem Evropské unie. (5) Pokud sdělovací prostředek, jímž se obchodní praktika šíří, klade omezení na prostor a čas, je třeba při rozhodování o tom, zda došlo k opomenutí informací, vzít v úvahu tato omezení i veškerá opatření, která prodávající přijal k zajištění přístupu spotřebitelů k informacím jinými prostředky. 6b) Například zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb., zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění pozdějších předpisů.“. 21. Za § 5a se vkládají nové § 5b a 5c, které včetně nadpisů znějí: „§ 5b Agresivní obchodní praktika (1) Obchodní praktika se považuje za agresivní, pokud ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům a okolnostem výrazně zhoršuje nebo může výrazně zhoršit svobodu volby nebo chování spotřebitele ve vztahu k výrobku nebo službě, a to obtěžováním, donucováním včetně použití fyzické síly nebo nepatřičným ovlivňováním, čímž způsobí nebo může způsobit, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil. (2) Při posuzování, zda je obchodní praktika agresivní, se přihlíží a) k načasování, místu, povaze nebo době trvání obchodní praktiky, b) ke způsobu jednání, jeho výhružnosti nebo urážlivosti, c) k vědomému využití nepříznivé situace spotřebitele, která vede ke zhoršení úsudku spotřebitele, k ovlivnění jeho rozhodnutí ve vztahu k výrobku nebo službě, d) k nepřiměřené mimosmluvní překážce uložené prodávajícím pro uplatnění práv spotřebitele včetně uplatnění práv na ukončení smlouvy nebo změnu výrobku nebo služby nebo změnu prodávajícího, nebo e) k výhrůžce právně nepřípustným jednáním. § 5c Prokazování tvrzení (1) Dozorový orgán je oprávněn požadovat po prodávajícím, aby ve správním řízení prokázal správnost skutkových tvrzení v souvislosti s obchodní praktikou, jestliže se takový požadavek s ohledem na oprávněné zájmy prodávajícího a kteréhokoliv účastníka řízení jeví vzhledem k okolnostem daného případu jako přiměřený. (2) Pokud prodávající nepředloží požadované důkazy podle odstavce 1 nebo pokud dozorový orgán považuje důkazy předložené podle odstavce 1 za nedostatečné, považují se skutková tvrzení za nesprávná.“. 22. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Zákaz nabízení, prodeje a skladování výrobků porušujících některá práva duševního vlastnictví Nabízet za účelem prodeje, prodávat a skladovat výrobky porušující některá práva duševního vlastnictví nebo neoprávněné užívání označení chráněného podle zvláštního právního předpisu4b), se zakazuje.“. 23. V § 10 odst. 7 se slovo „zboží“ nahrazuje slovem „výrobku“. 24. V § 11 odst. 1 se slova „v § 9, 10, 13 a 19,“ nahrazují slovy „v § 9, 10, 12, 13, § 16 odst. 1 a 3 a § 19“. 25. V § 11a se slova „prodeji zboží“ nahrazují slovy „prodeji výrobků“ a slova „dodání zboží“ se nahrazují slovy „dodání výrobků“. 26. Poznámka pod čarou č. 11 zní: „11) § 13 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.“. 27. V § 12 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 28. § 14 včetně nadpisu zní: „§ 14 Informační povinnost o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů (1) Prodávající informuje spotřebitele jasným, srozumitelným a snadno dostupným způsobem o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, který je pro daný typ nabízeného, prodávaného, poskytovaného nebo zprostředkovaného výrobku nebo služby věcně příslušný. Informace musí zahrnovat též internetovou adresu tohoto subjektu. Jestliže prodávající provozuje internetové stránky, uvede tyto informace i na těchto internetových stránkách. Pokud smlouva uzavřená mezi prodávajícím a spotřebitelem odkazuje na obchodní podmínky, uvede informace podle věty první a druhé rovněž v těchto obchodních podmínkách. (2) V případě sporu mezi spotřebitelem a prodávajícím, který se nepodařilo mezi stranami urovnat přímo, poskytne prodávající spotřebiteli informace uvedené v odstavci 1 v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat.“. 29. V § 14a se doplňuje nadpis, který zní: „Povinnosti provozovatele tržiště nebo tržnice“. 30. V § 16 odst. 4 se slova „zboží nebo zboží“ nahrazují slovy „výrobku nebo výrobku“ a slova „tohoto zboží“ se nahrazují slovy „tohoto výrobku“. 31. V § 19 odst. 1 se slova „prodávaného zboží“ nahrazují slovy „prodávaných výrobků“. 32. Poznámka pod čarou č. 34 se zrušuje. 33. V § 20 odst. 4 se slovo „řádem“ nahrazuje slovy „řádem37)“. Poznámka pod čarou č. 37 zní: „37) § 37 odst. 2 správního řádu.“. 34. V § 20 odst. 4 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, s uvedením ceny, za kterou budou tyto výrobky či služby spotřebitelům na organizované akci nabízeny bez zohlednění případných slev individuálně sjednaných se spotřebitelem na organizované akci“. 35. V § 20a odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, s uvedením ceny, za kterou budou tyto výrobky či služby spotřebitelům na organizované akci skutečně nabízeny bez zohlednění případných slev individuálně sjednaných se spotřebitelem na organizované akci“. 36. Za § 20a se vkládá nový § 20b, který včetně poznámek pod čarou č. 44 a 45 zní: „§ 20b (1) Prodávající, který v rámci organizované akce podle § 20 odst. 2 prodává výrobky nebo poskytuje služby, nesmí během této akce nebo před uplynutím lhůty sedmi dnů od uzavření smlouvy požadovat ani přijmout plnění odpovídající kupní ceně nabízeného výrobku nebo služby anebo její části. Zákaz uvedený v první větě se vztahuje i na zálohu na uhrazení ceny nebo jakýkoliv jiný poplatek. Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení o odstoupení podle jiného právního předpisu44). (2) Porušení povinnosti podle odstavce 1 se považuje za závažný způsob porušení podmínek stanovených zvláštním právním předpisem ve smyslu živnostenského zákona45). 44) § 1829 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 45) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní § 20b až 20v se označují jako § 20c až 20y. 37. Za část druhou se vkládají nové části třetí až pátá, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 38 až 43 a 46 a 47 znějí: „ČÁST TŘETÍ Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů § 20d Spotřebitel má podle tohoto zákona právo na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu z kupní smlouvy nebo ze smlouvy o poskytování služeb (dále jen „spotřebitelský spor“) s výjimkou smluv uzavřených a) v oblasti zdravotních služeb poskytovaných pacientům zdravotnickými pracovníky za účelem poskytování zdravotní péče38), včetně předepisování, vydávání a poskytování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, b) v oblasti služeb obecného zájmu nehospodářské povahy, c) s veřejnými poskytovateli dalšího nebo vysokoškolského vzdělávání. § 20e Subjekty mimosoudního řešení spotřebitelských sporů Subjektem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů ve smyslu tohoto zákona je a) v oblasti finančních služeb finanční arbitr v rozsahu působnosti stanoveném právním předpisem upravujícím finančního arbitra39), b) v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb Český telekomunikační úřad v rozsahu působnosti stanovené právním předpisem upravujícím elektronické komunikace a poštovní služby40), c) v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství Energetický regulační úřad v rozsahu působnosti stanovené právním předpisem upravujícím elektroenergetiku, plynárenství a teplárenství41), d) v případech, kdy není dána působnost orgánů uvedených v písmenech a) až c), Česká obchodní inspekce nebo jiný subjekt pověřený Ministerstvem průmyslu a obchodu; je-li pověřeným subjektem profesní komora s povinným členstvím, vykonává působnost v oblasti stanovené jiným zákonem. § 20f (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu pověří mimosoudním řešením spotřebitelských sporů osobu, která o to písemně požádá a doloží splnění podmínek stanovených v části třetí a čtvrté tohoto zákona. O pověření rozhodne Ministerstvo průmyslu a obchodu nejpozději do 2 měsíců od podání žádosti. (2) Pověřeným subjektem může být osoba, která a) je právnickou osobou založenou nebo zřízenou na ochranu spotřebitele anebo profesní komorou s povinným členstvím, b) má účelově vyhrazený rozpočet pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, který je oddělený od rozpočtu této osoby, c) prokáže, že fyzická osoba určená k mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů je plně svéprávná, má odborné znalosti, je nezávislá a nestranná; fyzická osoba se považuje za odborně kvalifikovanou, nezávislou a nestrannou, pokud splňuje alespoň požadavky uvedené v § 20g a 20h, d) zajistí, že mimosoudní řešení sporu je pro spotřebitele bezplatné, e) splňuje podmínky stanovené právními předpisy na ochranu osobních údajů. (3) Ministerstvo průmyslu a obchodu kontroluje, zda pověřený subjekt splňuje podmínky pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů podle tohoto zákona. Pokud zjistí, že pověřený subjekt nesplňuje některou z těchto podmínek, vyzve ho k okamžité nápravě. Nedojde-li k nápravě nejpozději do tří měsíců, Ministerstvo průmyslu a obchodu odebere dotčenému subjektu pověření a vyškrtne jej ze seznamu. O příslušné změně informuje Evropskou komisi. Opětovné udělení pověření je možné nejdříve po třech letech od vyškrtnutí ze seznamu. (4) Jde-li o profesní komoru s povinným členstvím, vykonává kontrolu podle odstavce 3 kontrolní orgán profesní komory podle jiného zákona; odstavec 3 věta druhá se použije obdobně. Nedojde-li k nápravě ve lhůtě uvedené v odstavci 3, upozorní kontrolní orgán Ministerstvo průmyslu a obchodu, které odebere dotčenému subjektu pověření a vyškrtne jej ze seznamu. (5) Ministerstvo průmyslu a obchodu vyškrtne subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů ze seznamu v případě jeho zrušení. (6) Ministerstvo průmyslu a obchodu vede seznam subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. Seznam obsahuje tyto údaje: a) název, kontaktní údaje a internetovou adresu, b) poplatky, jsou-li stanoveny, c) jazyk či jazyky, v nichž může být předložen návrh na zahájení a vedeno mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, d) druhy sporů, na které lze použít mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, e) odvětví a kategorie sporů, které subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů projednává, f) informace o tom, zda je nezbytná fyzická přítomnost stran a zda mimosoudní řešení spotřebitelských sporů je nebo může být vedeno ústní nebo písemnou formou, g) povahu výsledku mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, h) důvody, na jejichž základě může subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů řešení sporu odmítnout. (7) Ministerstvo průmyslu a obchodu zašle seznam podle odstavce 8 Evropské komisi a zveřejní jej na svých internetových stránkách spolu s odkazem na příslušné internetové stránky Evropské komise. Seznam musí být dostupný též na trvalém nosiči dat. (8) Ministerstvo průmyslu a obchodu aktualizuje seznam bez zbytečného odkladu a příslušné informace oznamuje Evropské komisi. § 20g Odbornost Fyzická osoba určená k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů má dostatečné odborné znalosti, pokud získala vysokoškolské vzdělání v oboru právo a pokud má nezbytné znalosti a dovednosti v oblasti soudního nebo mimosoudního řešení sporů. § 20h Nezávislost a nestrannost (1) Funkční období fyzické osoby určené k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů činí alespoň 3 roky. Osoba nesmí být bezdůvodně zbavena své funkce a musí být odměňována způsobem, který není vázán na výsledek mimosoudního řešení sporu. (2) Fyzická osoba určená k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů nesmí přijímat pokyny od stran sporu nebo jejich zástupců. (3) Pokud fyzická osoba určená k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů kdykoliv v jeho průběhu zjistí jakoukoliv okolnost, která by mohla ovlivnit její nezávislost či nestrannost, nebo by mohla vyvolat střet zájmů se stranou sporu, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu pověřenému subjektu. (4) V případě oznámení skutečnosti podle odstavce 3 je pověřený subjekt povinen určit k vedení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu jinou fyzickou osobou nebo navrhnout stranám postoupení sporu jinému příslušnému subjektu podle § 20e. Jinak může fyzická osoba pokračovat v mimosoudním řešení sporu pouze tehdy, pokud byly strany sporu informovány o skutečnosti uvedené v odstavci 3 a nevznesly námitky. Povinnosti subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů § 20i Subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů zveřejní na internetových stránkách nebo jiným vhodným způsobem a na požádání poskytne na trvalém nosiči dat jasné a srozumitelné informace o a) svých kontaktních údajích včetně poštovní a e-mailové adresy, b) tom, že je na seznamu vedeném Evropskou komisí, c) osobách určených k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, a v případě jejich jmenování též o způsobu jmenování a délce mandátu, d) svém případném členství v síti subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů usnadňující řešení přeshraničních sporů, e) sporech, pro jejichž řešení je příslušný, f) procesních pravidlech mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, včetně možnosti stran sporu ukončit v nich účast, a o důvodech, na jejichž základě může odmítnout zabývat se daným sporem, g) jazycích, v nichž může být předložen návrh na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu a ve kterých řešení probíhá, h) pravidlech, která se použijí jako základ pro věcné řešení sporu (například právní předpisy, zásady, kodexy chování), i) požadavcích, které musí strany splnit před zahájením mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, a o tom, zda strany sporu mohou ukončit svoji účast v řízení, j) nákladech, které mohou vzniknout stranám v souvislosti s mimosoudním řešením spotřebitelského sporu, jež hradí strany, včetně pravidel pro případné hrazení nákladů na konci řešení sporu, k) průměrné délce mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, l) právním účinku výsledku mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, včetně případných sankcí za nedodržení rozhodnutí, je-li pro strany závazné, m) případné vykonatelnosti rozhodnutí vydaného subjektem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. § 20j Subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů a) provozuje aktualizované internetové stránky, které obsahují snadno dostupné informace o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů a které umožňují podání návrhu na zahájení řešení sporu on-line, a to včetně příslušných dokladů, zveřejní na nich odkaz na internetové stránky Evropské komise týkající se mimosoudního řešení spotřebitelských sporů a pokud možno na trvalém nosiči dat ve svých prostorách poskytuje seznam subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů notifikovaných členskými státy Evropské komisi, b) poskytuje stranám sporu na jejich žádost informace uvedené v písmenu a) na trvalém nosiči dat, c) umožňuje výměnu informací mezi stranami sporu, a to i elektronickými prostředky, d) řeší vnitrostátní i přeshraniční spory, e) spolupracuje se subjekty mimosoudního řešení spotřebitelských sporů z členských států Evropské unie a zemí tvořících Evropský hospodářský prostor, a to zejména při řešení přeshraničních sporů, a podílí se na pravidelné výměně osvědčených postupů týkajících se vnitrostátních i přeshraničních sporů, f) spolupracuje s vnitrostátními orgány dozoru příslušnými pro prosazování právních předpisů na ochranu spotřebitele, zejména v oblasti vzájemné výměny informací o praxi v oblastech podnikání, na kterou si spotřebitelé opakovaně stěžují, a poskytování technických posudků a informací, pokud jsou nezbytné pro řešení jednotlivých sporů a jsou-li již k dispozici. § 20k Oznamovací povinnost subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (1) Subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů oznámí Ministerstvu průmyslu a obchodu: a) název, kontaktní údaje a internetovou adresu, b) údaje o struktuře a financování, včetně údajů o osobách určených k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, o jejich odměňování a funkčním období, c) procesní pravidla, podle kterých bude při řešení spotřebitelského sporu postupováno, včetně důvodů pro odmítnutí návrhu, d) poplatky, jsou-li stanoveny, e) průměrnou délku mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, f) jazyk či jazyky, v nichž může být předložen návrh na zahájení a vedeno mimosoudní řešení spotřebitelských sporů. (2) Pověřený subjekt oznámí Ministerstvu průmyslu a obchodu kromě údajů uvedených v odstavci 1 též a) druhy sporů, které je oprávněn řešit, b) prohlášení o způsobilosti a splnění požadavků stanovených tímto zákonem. (3) Subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů oznámí změny údajů uvedených v odstavci 1 Ministerstvu průmyslu a obchodu bez zbytečného odkladu. (4) Subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů oznamuje Ministerstvu průmyslu a obchodu jednou za dva roky informace o a) počtu sporů, které mu byly předloženy, a druzích podnětů, k nimž se vztahovaly, b) procentním podílu mimosoudních řešení spotřebitelských sporů, která byla zastavena nebo odmítnuta, aniž bylo dosaženo řešení, a procentním podílu důvodů zastavení nebo odmítnutí, pokud jsou známy, c) průměrné době potřebné k vyřešení sporu, d) míře dodržování výsledků mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, je-li známa, e) systémových nebo závažných problémech, jež se vyskytují často a vedou ke sporům mezi spotřebiteli a prodávajícími, f) případné spolupráci subjektů v rámci sítě subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů usnadňující řešení přeshraničních sporů a posouzení efektivnosti této spolupráce, pokud existuje, g) odborné přípravě fyzických osob určených k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, h) posouzení efektivity mimosoudního řešení spotřebitelských sporů a jeho možného zlepšení. (5) Údaje uvedené v odstavci 4 jsou obsahem výroční zprávy, kterou subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů zveřejňuje na svých internetových stránkách nebo jiným vhodným způsobem nebo na požádání poskytuje na trvalém nosiči dat. § 20l Pomoc v případě přeshraničních sporů (1) V případě přeshraničních sporů pomáhá spotřebitelům v přístupu k příslušnému subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů Evropské spotřebitelské centrum Česká republika. (2) Evropské spotřebitelské centrum Česká republika je kontaktním místem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie36). § 20m Povinnosti uvedené v ustanoveních § 20i, 20j a § 20k odst. 5 tohoto zákona se nevztahují na finančního arbitra. ČÁST ČTVRTÁ POSTUP ČESKÉ OBCHODNÍ INSPEKCE A POVĚŘENÉHO SUBJEKTU PŘI MIMOSOUDNÍM ŘEŠENÍ SPOTŘEBITELSKÝCH SPORŮ Návrh na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu § 20n (1) Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu se zahajuje na návrh spotřebitele. (2) Návrh podle odstavce 1 obsahuje a) identifikační údaje stran sporu, b) úplné a srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností, c) označení, čeho se navrhovatel domáhá, d) datum, kdy navrhovatel uplatnil své právo, které je předmětem sporu, u prodávajícího poprvé, e) prohlášení, že ve věci nerozhodl soud, nebyl vydán rozhodčí nález a nebyla uzavřena dohoda stran v rámci mimosoudního řešení spotřebitelského sporu a ani nebylo zahájeno řízení před soudem, rozhodčí řízení nebo mimosoudní řešení spotřebitelského sporu podle tohoto zákona, f) datum a podpis navrhovatele. (3) K návrhu se přiloží doklad o skutečnosti, že se navrhovateli nepodařilo spor vyřešit s druhou stranou přímo, a další písemnosti dokládající tvrzené skutečnosti, jsou-li k dispozici. K návrhu se přiloží plná moc, je-li navrhovatel zastoupen na základě plné moci. (4) Návrh lze podat písemně nebo ústně do protokolu anebo elektronicky prostřednictvím on-line formuláře uvedeného na internetových stránkách České obchodní inspekce, podepsaný uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslaný prostřednictvím datové schránky osoby, jež návrh podává. Za podmínky, že je návrh do 10 dnů potvrzen, popřípadě doplněn jedním ze způsobů uvedených ve větě první, je možno jej podat pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu. U pověřeného subjektu lze návrh podat písemně nebo elektronicky prostřednictvím on-line formuláře uvedeného na jeho internetových stránkách. § 20o Zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu se považuje za uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, podle občanského zákoníku42). § 20p Navrhovatel může podat návrh u České obchodní inspekce nebo pověřeného subjektu nejpozději do 1 roku ode dne, kdy uplatnil své právo, které je předmětem sporu, u prodávajícího poprvé. § 20q Odmítnutí návrhu (1) Neobsahuje-li návrh náležitosti podle § 20n odst. 2 nebo nejsou-li přiloženy doklady podle § 20n odst. 3, vyzve Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt navrhovatele k jejich doplnění ve lhůtě 15 dnů. Po marném uplynutí této lhůty Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt návrh odmítne. (2) Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt návrh též odmítne, pokud z návrhu, přiložených písemností nebo jinak zjistí, že a) spor nenáleží do jejich věcné působnosti, b) ve věci již rozhodl soud nebo byl vydán rozhodčí nález nebo bylo zahájeno řízení u soudu nebo rozhodčí řízení, nebo již bylo ve stejné věci zahájeno nebo ukončeno mimosoudní řešení spotřebitelského sporu u jiného subjektu uvedeného v § 20e tohoto zákona, c) navrhovatel podal návrh po uplynutí lhůty stanovené v § 20p, nebo d) návrh je zjevně bezdůvodný. (3) Návrh je zjevně bezdůvodný zejména tehdy, jestliže a) jde o návrh podaný opětovně a navrhovatel při jeho podání nedoloží, že splnil podmínky stanovené případně v rámci předchozího mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, nebo b) jeho podáním navrhovatel zjevně sleduje zneužití svých práv na úkor druhé strany. (4) Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt informuje strany sporu o odmítnutí návrhu spolu s důvody odmítnutí do 15 dnů ode dne jeho obdržení, ledaže skutečnosti zakládající důvod pro odmítnutí zjistí později. V takovém případě informuje strany sporu o odmítnutí bez zbytečného odkladu od okamžiku, kdy se o důvodech pro odmítnutí návrhu dozví. § 20r Zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu je zahájeno dnem, kdy Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt obdrží návrh podle § 20n. Pokud Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt návrh neodmítne podle § 20q, vyrozumí o zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu obě strany sporu a poučí je, že a) nemusí být zastoupeny právním zástupcem43), b) mohou využít nezávislé poradenství nebo zastupování či pomoc třetí osoby, c) spotřebitel může ukončit účast v mimosoudním řešení spotřebitelského sporu v kterékoli fázi, d) mají právo vyjadřovat k věci svůj názor, e) mohou nahlížet do dokumentace vztahující se k projednávanému sporu, pořizovat si kopie nebo opisy tvrzení, důkazů, dokumentů a skutečností předložených druhou stranou a vyjádřit se k nim, f) v případech uvedených v § 20u odst. 2 budou informovány v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat o ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu a o skutečnostech, které vedly k ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, g) zahájením mimosoudního řešení spotřebitelského sporu není dotčeno právo stran sporu domáhat se ochrany svých práv a oprávněných zájmů soudní cestou. § 20s Součinnost s Českou obchodní inspekcí a pověřeným subjektem (1) Prodávající je povinen ve lhůtě 15 pracovních dnů od doručení vyrozumění podle § 20r poskytnout České obchodní inspekci nebo pověřenému subjektu vyjádření ke skutečnostem uvedeným v návrhu. (2) Prodávající je povinen úzce spolupracovat a poskytnout České obchodní inspekci nebo pověřenému subjektu součinnost potřebnou k efektivnímu průběhu mimosoudního řešení spotřebitelského sporu. Ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu § 20t (1) Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu musí být ukončeno do 90 dnů od jeho zahájení. (2) U zvlášť složitých sporů lze lhůtu uvedenou v odstavci 1 prodloužit, a to nejvýše o dalších 90 dnů. Strany musí být bez zbytečného odkladu informovány o prodloužení této lhůty a o celkové době, do kdy lze očekávat, že bude mimosoudní řešení spotřebitelského sporu ukončeno. § 20u (1) Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu končí a) uzavřením dohody stran sporu, b) jednostranným prohlášením spotřebitele o ukončení účasti na řešení sporu oznámeným České obchodní inspekci nebo pověřenému subjektu, c) smrtí, prohlášením za mrtvého, prohlášením za nezvěstného nebo zánikem jedné ze stran sporu bez právního nástupce, d) marným uplynutím lhůty podle § 20t, e) odmítnutím návrhu podle § 20r. (2) O ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu podle odstavce 1 písm. b) nebo c) informuje Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt bez zbytečného odkladu druhou stranu sporu. Dojde-li k ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu podle odstavce 1 písm. d), informuje bez zbytečného odkladu obě strany sporu. (3) Dohoda podle odstavce 1 písm. a) musí mít písemnou formu. § 20v Doručování Povinnost České obchodní inspekce nebo pověřeného subjektu doručit stranám sporu písemnost podle této části zákona je splněna, pokud je doručena prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky adresáta, na adresu uvedenou v návrhu na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu nebo na adresu, a to i elektronickou, kterou za účelem doručování sdělí strany sporu České obchodní inspekci nebo pověřenému subjektu. Písemnost se považuje za doručenou i v případě, že se adresát o doručení z důvodů okolností na jeho straně nedozvěděl. § 20w Náklady mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (1) Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů se nezpoplatňuje. (2) Náklady spojené s mimosoudním řešením spotřebitelských sporů si strany nesou samy. § 20x Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt stanoví pravidla pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, kterými podrobněji upraví postup při mimosoudním řešení spotřebitelských sporů tak, aby byla v souladu s pravidly podle této části zákona. § 20y Tato část upravuje postup mimosoudního řešení spotřebitelských sporů před Českou obchodní inspekcí a pověřeným subjektem. ČÁST PÁTÁ INFORMAČNÍ DATABÁZE O BONITĚ A DŮVĚRYHODNOSTI SPOTŘEBITELE § 20z (1) Za účelem ochrany práv a právem chráněných zájmů prodávajících a spotřebitelů, spočívající v posuzování schopnosti a ochoty spotřebitelů plnit své závazky, se prodávající, kterým vůči spotřebitelům vznikají pohledávky z úvěrů nebo jiné pohledávky na dlouhodobé nebo opětovné plnění, mohou prostřednictvím informačních databází (dále jen „registr“) vzájemně informovat o identifikačních údajích spotřebitelů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě, platební morálce a důvěryhodnosti spotřebitelů, a to i v případě, kdy je jim podle jiného zákona46) uložena povinnost mlčenlivosti. Do činnosti registru musí být zapojeno alespoň 10 prodávajících, kteří jsou bankami podle jiného zákona upravujícího činnost bank, prodávajícími spotřebitelských úvěrů podle jiného zákona upravujícího poskytování spotřebitelských úvěrů, platebními institucemi podle jiného zákona upravujícího platební styk nebo poskytovateli platebních služeb malého rozsahu podle jiného zákona upravujícího platební styk. Registr může provozovat právnická osoba, která není prodávajícím a jejím hlavním účelem není podnikání (dále jen „provozovatel“), za podmínek stanovených tímto zákonem. Pro vzájemné informování a zpracování osobních údajů v registru není zapotřebí souhlasu spotřebitele. (2) Údaje získané podle odstavce 1 jsou prodávající oprávněni použít výhradně k předcházení podvodnému jednání a k posouzení schopnosti a ochoty spotřebitele splnit jeho smluvní závazky (posouzení bonity, platební morálky a důvěryhodnosti). Prodávající a provozovatelé jsou povinni zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím tak, jako by šlo o údaje o spotřebitelích, kteří jsou s nimi ve smluvním vztahu. Za zpracování údajů povolené podle tohoto odstavce se považuje rovněž tvorba modelů, které vyhodnocují pravděpodobnost podvodného jednání anebo schopnost a ochotu spotřebitele splnit jeho smluvní závazky, a to jak ze strany prodávajícího, tak ze strany provozovatele. (3) Prodávající, který poskytuje údaje spotřebitele do registru, je povinen spotřebitele předem upozornit na skutečnost, že jeho údaje budou nebo mohou být vedeny v registru a v případě, že údaje obsahují informace o dluhu spotřebitele po splatnosti, je dále povinen informovat spotřebitele o existenci dluhu a vyzvat jej k úhradě takového dluhu. (4) V registru lze zpracovávat následující údaje a) identifikační údaje spotřebitele, b) údaje o finančních závazcích spotřebitele ze smluv mezi spotřebitelem a prodávajícími užívajícími registr, včetně údajů o potenciálních finančních závazcích spotřebitele ze smluv, o kterých spotřebitel s prodávajícím jednal, ale k jejichž uzavření nedošlo, c) časové určení období, ke kterému se údaje vztahují, d) údaj o prodávajícím, který záznam zapsal. (5) Při poskytování údajů z registru prodávajícím se neposkytuje údaj podle odstavce 4 písm. d). Provozovatel, který registr vede, je oprávněn rozsah zpracovávaných a poskytovaných osobních údajů dále omezit. Pokud jsou z registru poskytovány údaje o dluzích spotřebitele po splatnosti, musí být společně s tímto údajem vždy poskytnut také údaj o tom, zda byl dluh splněn a kdy ke splnění došlo. Při výměně informací a při zpracování dat v registru jsou prodávající a provozovatelé oprávněni používat rodné číslo spotřebitele, pokud ho prodávající oprávněně získal. (6) Prodávající je oprávněn informaci z registru požadovat v přímé souvislosti s konkrétním obchodním případem, a, pokud se jedná o registr, který eviduje záznamy o závazcích spotřebitelů, u kterých nedošlo k prodlení, a o potenciálních závazcích spotřebitelů, vždy jen se souhlasem spotřebitele. (7) Souvislostí s konkrétním obchodním případem podle odstavce 6 se rozumí a) souvislost s rozhodováním o poskytnutí služby či o prodeji výrobku vedoucí, byť i potenciálně, ke vzniku pohledávky prodávajícího za spotřebitelem, ledaže všechny pohledávky prodávajícího za spotřebitelem budou splněny současně s uzavřením smlouvy nebo bezprostředně po něm, nebo b) souvislost s již vzniklou smlouvou nebo pohledávkou prodávajícího za spotřebitelem, ledaže všechny pohledávky prodávajícího za spotřebitelem z této smlouvy již byly splněny. (8) Podmínka souvislosti s konkrétním obchodním případem podle odstavce 6 vyžaduje, aby se požadavek týkal a) spotřebitele žádajícího o poskytnutí služby nebo o koupi výrobku vedoucí ke vzniku pohledávky nebo osoby spotřebitele, za kterým má prodávající pohledávku, b) osoby, která poskytla nebo hodlá poskytnout zajištění dluhu spotřebitele, nebo c) osoby, která je s osobou podle písmene a) nebo b) ekonomicky spjata, pokud posouzení její bonity má význam pro vyhodnocení schopnosti a ochoty splnit smluvní závazky osoby podle písmene a) nebo b), za takovou osobu se považuje zejména zákonný zástupce spotřebitele. (9) Spotřebitel je oprávněn vůči provozovateli, který registr vede, písemně vyjádřit nesouhlas s evidencí údajů o své osobě v registru, který eviduje záznamy o závazcích spotřebitelů, u kterých nedošlo k prodlení, a o potenciálních závazcích spotřebitelů. Provozovatel v takovém případě bez zbytečného odkladu odstraní z registru všechny záznamy, které se spotřebitele týkají, a učiní opatření směřující k tomu, aby další záznamy týkající se téhož spotřebitele nemohly být zapsány. (10) Provozovatel, který vede registr, je povinen s prodávajícími, kteří budou údaje do registru poskytovat a z registru je získávat, uzavřít písemnou smlouvu, ve které je zaváže dodržovat povinnosti podle odstavců 3 až 8 a jejíž součástí bude ujednání o organizačně-technických opatřeních k zabezpečení údajů. Provozovatel uzavření smlouvy odmítne, pokud ze všech okolností, které mu jsou známy, vyplývá, že dotčený prodávající neskýtá dostatečné záruky dodržování povinností podle odstavců 3 až 8, nebo od ní odstoupí či pozastaví její plnění, pokud takové skutečnosti vyjdou najevo dodatečně. Je však povinen stanovit stejné podmínky pro přístup prodávajících se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie a prodávajících se sídlem nebo místem podnikání v České republice. Podmínky pro uzavření smlouvy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Oprávněnost požadavku na poskytnutí informace z registru podle odstavců 6 až 8 doloží prodávající, který má do registru přístup, na vyžádání prodávajícímu nebo provozovateli, který vede registr. (11) Údaje v registru o závazku spotřebitele mohou být v registru zpracovávány po dobu, po kterou závazek spotřebitele trvá, a dále po dobu 3 let po jeho splacení. Pokud závazek spotřebitele zanikl jinak než splacením nebo pokud jde o závazek promlčený nebo závazek, od jehož placení byl dlužník osvobozen podle jiného právního předpisu47), lze informaci o takovém závazku v registru zpracovávat nejdéle po dobu 3 let od zániku takového závazku, od jeho promlčení nebo od okamžiku, kdy nastalo osvobození podle jiného právního předpisu. V případě, že nedošlo k uzavření smlouvy, mohou být údaje zpracovávány v registru nejdéle po dobu 3 měsíců. I po uplynutí lhůt podle tohoto odstavce je prodávající nebo provozovatel, který registr vede, oprávněn uchovávat anonymizované údaje pro statistické účely a dále uchovávat doklady, které v souvislosti s údaji v registru získal nebo si obstaral, pokud je to potřebné za účelem ochrany jeho práv a právem chráněných zájmů. (12) Vznik registru prodávající nebo provozovatel, který jej vede, oznámí Úřadu pro ochranu osobních údajů podle jiného zákona upravujícího ochranu osobních údajů. (13) Spotřebitel má právo, za úhradu odůvodněných nákladů, na výpis informací, které jsou o něm vedeny v registru. Spotřebitel má dále právo požadovat po prodávajícím nebo provozovateli, který registr vede, opravu nepřesných nebo nesprávných údajů, které jsou o něm v registru vedeny. (14) Prodávající nebo provozovatel, který registr vede, je povinen opravit nepřesné nebo nesprávné údaje v registru, dozvěděl-li se o tom, že tyto údaje jsou nepřesné nebo nesprávné. Pokud žádost spotřebitele o opravu nepřesných nebo nesprávných údajů, které jsou o něm v registru vedeny, není vyřešena bezprostředně, prodávající nebo provozovatel, který registr vede, údaje dotčené žádostí spotřebitele do vyřešení žádosti spotřebitele blokuje. Blokuje je takovým způsobem, že provede dočasné zamezení poskytování údajů z registru, které byly dotčeny žádostí spotřebitele. Místo takových údajů poskytne prodávající nebo provozovatel, který registr vede, informaci o tom, že údaje jsou blokovány. (15) Pokud jsou údaje vedené v registru předmětem sporu mezi příslušným prodávajícím a spotřebitelem, přičemž o takovém sporu je vedeno soudní, správní nebo rozhodčí řízení, v němž nebylo doposud vydáno pravomocné rozhodnutí ve věci samé, nebo mimosoudní řešení spotřebitelského sporu podle tohoto zákona, je prodávající nebo provozovatel, který registr vede, povinen tuto skutečnost na žádost spotřebitele v registru poznamenat. § 20za Ustanovení této části se použijí rovněž na vztahy vzniklé v rámci podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti spotřebitele. 38) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. 39) Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů. 40) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů. 41) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 42) § 647 občanského zákoníku. 43) Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. 46) Například § 38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, § 11 odst. 1 písm. g) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 127 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. 47) § 414 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní části třetí až pátá se označují jako části šestá až osmá. 38. V § 23 odst. 1 se slova „2, 3, 4 a 7 až 12 a 16“ nahrazují slovy „2, 3, 4 a 7 až 12, 15 až 17“. 39. V§ 23 odst. 2, 3 a 4 se slovo „5a“ nahrazuje slovy „5b, § 8,“. 40. Poznámka pod čarou č. 21 zní: „21) § 43 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 41. V § 23 odst. 6 se slova „nebo zboží“ zrušují, slova „§ 5 odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 8“. 42. V § 23 odst. 7 se slova „5a,“ nahrazují slovy „5b, § 8,“ a slova „, střeliva a pyrotechnických výrobků“ nahrazují slovy „a střeliva“. 43. V § 23 odst. 8 se slova „§ 4 až 5a, § 6 a 12“ nahrazují slovy „§ 4 až 5b, § 6, 12 a 14“. 44. V § 23 odst. 9 se slova „5a“ nahrazují slovy „5b a § 8“. 45. Poznámka pod čarou č. 27 zní: „27) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.“. 46. V § 23 odst. 11 se slova „§ 4 až 6 a § 12“ nahrazují slovy „§ 4 až 6, 12 a 14“. 47. V § 23 odst. 15 se slova „5a“ nahrazují slovy „5b“, za slova „§ 6,“ se vkládají slova „§ 8,“ a slova „§ 11 až 13“ se nahrazují slovy „§ 11 až 14“. 48. V § 23 se doplňují odstavce 16 a 17, které znějí: „(16) Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem u profese vykonávané členem profesní komory s povinným členstvím provádí příslušný orgán stanovený zvláštním právním předpisem a zjištěné porušení postihuje podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou profesí v oblasti finančních služeb, kde je k dozoru příslušná Česká národní banka. (17) Dozor nad dodržováním povinností při zpracování osobních údajů stanovených v části páté tohoto zákona provádí Úřad pro ochranu osobních údajů.“. 49. V § 23 se doplňuje odstavec 18, který zní: „(18) Česká obchodní inspekce provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených v článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line).“. 50. V § 23a odst. 1 a 5 se za slova „§ 23“ vkládají slova „odst. 1 až 15“. 51. V § 24 odst. 7 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) poruší zákaz nabízet za účelem prodeje, prodávat a skladovat výrobky porušující práva duševního vlastnictví nebo neoprávněné užívání označení podle zvláštního právního předpisu4b),“. Dosavadní písmena d) až x) se označují jako písmena e) až y). 52. V § 24 odst. 7 se za písmeno l) vkládá nové písmeno m), které zní: „m) neposkytne spotřebiteli informace podle § 14 nebo čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013,“. Dosavadní písmena m) až y) se označují jako písmena n) až z). 53. V § 24 odst. 7 písmeno z) zní: „z) nesplní některou z povinností podle § 20s.“. 54. V § 24 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Prodávající se dopustí správního deliktu dále tím, že nevyrozumí bez zbytečných průtahů nebo ve lhůtě stanovené dozorovým orgánem výrobce, dovozce nebo dodavatele, že výrobek je na základě rozhodnutí dozorového orgánu stahován z trhu, nebo neprodleně nezajistí způsob vrácení výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou, anebo o vrácení nebo zpětném převzetí výrobku stahovaného z trhu nevyrozumí dozorový orgán.“. Dosavadní odstavce 8 až 13 se označují jako odstavce 9 až 14. 55. V § 24 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní: „(11) Prodávající uvedený v § 20b odst. 1 se dopustí správního deliktu tím, že během organizované akce nebo před uplynutím lhůty sedmi dnů od uzavření smlouvy od spotřebitele požaduje nebo od něj přijme plnění odpovídající kupní ceně nabízeného výrobku nebo služby anebo její části, či zálohu na uhrazení ceny nebo jakýkoli jiný poplatek.“. Dosavadní odstavce 11 až 14 se označují jako odstavce 12 až 15. 56. V § 24 odst. 14 písm. a) se slova „d), l) až q), s), u), w),“ nahrazují slovy „e), m) až s), u), w), y), z),“. 57. V § 24 odst. 14 písm. b) se číslo „10“ nahrazuje slovy „11 a 12“. 58. V § 24 odst. 14 písm. c) se slova „e), g), h), i), k), r), t), v)“ nahrazují slovy „f), h), i), j), l), t), v), x)“. 59. V § 24 odst. 14 písm. d) se slova „f), j)“ nahrazují slovy „d), g), k)“ a slova „8, 9 a 11“ se nahrazují slovy „9, 10 a 13“. 60. V § 24 odst. 14 písm. e) se slova „7 písm. x)“ nahrazují číslem „8“. 61. Nad § 24b se vkládá nadpis, který zní: „Společná ustanovení ke správním deliktům“. 62. V příloze č. 1 úvodní větě se slovo „podnikatel“ nahrazuje slovem „prodávající“. 63. V příloze č. 1 písm. e) se za slovo „nabízí“ vkládají slova „ke koupi“. 64. V příloze č. 1 písmeno g) zní: „g) přislíbí poskytnout poprodejní servis spotřebiteli, s nímž před uzavřením smlouvy jednal jazykem, který není úředním jazykem členského státu, v němž se prodávající nachází, a následně poskytuje servis pouze v jiném jazyce, aniž to spotřebiteli před uzavřením smlouvy jasně sdělil,“. 65. V příloze č. 1 písm. h) se slova „prodávaný výrobek nebo poskytovaná služba jsou dovolené“ nahrazují slovy „prodej výrobku nebo služby je dovolený“. 66. V příloze č. 1 písmeno j) zní: „j) využívá redakční prostor ve sdělovacích prostředcích k placené propagaci svého výrobku nebo služby, aniž by spotřebitel mohl z obsahu sdělení, z obrázků nebo zvuků jednoznačně rozpoznat, že se jedná o reklamu,“. 67. V příloze č. 1 písm. k) se za slovo „výrobek“ vkládají slova „nebo službu“ a slova „nebo nevyužije jím nabízenou službu“ se zrušují. 68. V příloze č. 1 písmeno m) zní: „m) vytvoří, provozuje nebo propaguje pyramidový program, kdy spotřebitel zaplatí za možnost získat odměnu, která závisí na získání dalších spotřebitelů do programu, nikoli na prodeji nebo spotřebě výrobku.“. 69. V příloze č. 1 písm. p) se slovo „poskytnutá“ zrušuje. 70. V příloze č. 1 písm. q) se slovo „nabízenou“ zrušuje. 71. V příloze č. 1 písm. s) se slovo „nabídku“ nahrazuje slovy „obchodní praktiku“ a slova „výrobku nebo služby nebo jejich doručením“ se nahrazují slovy „nebo doručením věci,“. 72. V příloze č. 1 písm. t) se slova „s cílem vyvolat“ nahrazují slovy „, čímž vyvolá“. 73. V příloze č. 1 písm. v) se slova „záruční i pozáruční“ nahrazují slovem „poprodejní“. 74. V příloze č. 2 úvodní větě se slovo „podnikatel“ nahrazuje slovem „prodávající“. 75. V příloze č. 2 písm. a) se slova „, kde je nabízen nebo prodáván výrobek nebo poskytována služba“ zrušují. 76. V příloze č. 2 písmeno h) zní: „h) vytváří klamný dojem, že spotřebitel vyhrál nebo vyhraje, popřípadě že vyhraje cenu nebo jinou výhru, pokud bude jednat určitým způsobem, ačkoli ve skutečnosti žádná taková cena ani obdobná výhra neexistuje nebo pro získání ceny nebo jiné obdobné výhry musí spotřebitel vynaložit finanční prostředky nebo mu vznikají výdaje.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Prodávající jsou povinni upravit všeobecné obchodní podmínky podle § 14 nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a práva a povinnosti s tím související se posuzují podle zákona č. 634/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. V informačních databázích obsahujících údaje spotřebitelů a případně dalších subjektů o záležitostech, které vypovídají o jejich bonitě a důvěryhodnosti, pokud bylo příslušné zpracování osobních údajů registrováno u Úřadu pro ochranu osobních údajů před účinností tohoto zákona, lze po dni nabytí účinnosti tohoto zákona zpracovávat údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem bez jejich souhlasu. Provozovatel, který takovou informační databázi vede a hodlá dále zpracovávat údaje spotřebitelů a případně dalších subjektů bez jejich souhlasu, je povinen databázi přizpůsobit úpravě tohoto zákona týkající se registrů do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o České obchodní inspekci Čl. III Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 321/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 7 zní: „(5) Česká obchodní inspekce je subjektem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů7). 7) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 2 odst. 1 se slova „a zboží“ zrušují. 3. V § 2 odst. 2 písm. a) se slova „zboží nebo“ zrušují. 4. V § 2 odst. 2 písm. b) se slovo „zboží“ nahrazuje slovem „výrobků“. 5. Poznámka pod čarou č. 1d zní: „1d) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 336/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 154/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 453/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. Poznámka pod čarou č. 1h zní: „1h) § 5 a 5a zákona č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 3 písm. e) se slova „nebo zboží“ zrušují. 8. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní: „§ 4a Inspektor je při provádění kontroly oprávněn pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob, pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak. Právo fyzických osob na ochranu jejich soukromého a osobního života tím není dotčeno.“. 9. V § 7 odst. 1 písm. a) se slova „nebo zboží“ zrušují. 10. V § 7 odst. 2 se slova „toto zboží“ nahrazují slovy „tyto výrobky“, slova „závadného zboží“ se nahrazují slovy „závadných výrobků“ a slova „znehodnoceného zboží“ se nahrazují slovy „znehodnocených výrobků“. 11. V § 7b odst. 1 se slova „při prokázaném zjištění nabídky, prodeje nebo skladování výrobků nebo zboží“ nahrazují slovy „v případě důvodného podezření, že jsou nabízeny, prodávány nebo skladovány výrobky“ a slova „nebo zboží“ se zrušují. 12. V § 7b odst. 2 až 11 a 13 se slova „nebo zboží“ zrušují. 13. Poznámka pod čarou č. 3f zní: „3f) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 14. Poznámka pod čarou č. 3h zní: „3h) Například zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.“. 15. Poznámka pod čarou č. 3i zní: „3i) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“. 16. Poznámka pod čarou č. 3j zní: „3j) § 1746 odst. 2 občanského zákoníku.“. 17. Poznámka pod čarou č. 3k zní: „3k) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V § 9 odst. 1 písm. b) se slova „zboží nebo“ zrušují. 19. V § 13 odst. 1 písm. b) se slova „s občanskými sdruženími“ nahrazují slovy „se spolky“. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) § 214 a násl. občanského zákoníku.“. 20. V § 13 odst. 5 se slovo „zboží“ nahrazuje slovem „výrobků“ a na konci se doplňuje věta „Za účelem posouzení výrobků pro vydání tohoto stanoviska je Česká obchodní inspekce oprávněna převzít od celních orgánů potřebné vzorky výrobků, u kterých došlo k pozastavení propuštění do volného oběhu.“. 21. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní: „§ 13a (1) Česká obchodní inspekce využívá k plnění úkolů podle tohoto zákona údaje a) ze základního registru obyvatel, b) z informačního systému evidence obyvatel, c) z informačního systému cizinců. (2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) datum úmrtí, d) adresa místa pobytu. (3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) rodné číslo, c) datum úmrtí, d) adresa místa trvalého pobytu, e) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky. (4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) rodné číslo, c) druh a adresa místa pobytu, d) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, e) datum úmrtí. (5) Z údajů podle odstavců 2 až 4 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. (6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícímu současný stav.“. 22. V § 15 se slovo „zboží“ nahrazuje slovem „výrobků“. 23. § 17 až 19 se včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o finančním arbitrovi Čl. IV Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 278/2013 Sb. a zákona č. 336/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 zní: „(1) K rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů je příslušný též finanční arbitr (dále jen „arbitr“), jedná-li se o spor mezi spotřebitelem a a) poskytovatelem platebních služeb při poskytování platebních služeb, b) vydavatelem elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz, c) věřitelem nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru nebo jiného úvěru, zápůjčky, či obdobné finanční služby, d) osobou obhospodařující nebo provádějící administraci fondu kolektivního investování nebo nabízející investice do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu při obhospodařování nebo provádění administrace fondu kolektivního investování nebo nabízení investic do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, e) pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování životního pojištění, f) osobou provozující směnárenskou činnost při provádění směnárenského obchodu, g) stavební spořitelnou nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování stavebního spoření, h) obchodníkem s cennými papíry, vázaným zástupcem, obhospodařovatelem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nebo investičním zprostředkovatelem při poskytování investičních služeb nebo při výkonu činností podle § 11 odst. 1 písm. c) až f) zákona o investičních společnostech a investičních fondech.“. 2. V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo jiného úvěru, zápůjčky, či obdobné finanční služby,“. 3. V § 3 odst. 1 písm. e) se slovo „pojišťovna“ nahrazuje slovem „pojistitel“. 4. V § 3 odst. 1 písmeno f) zní: „f) osoba provozující směnárenskou činnost,“. 5. V § 3 odst. 1 se doplňují písmena g) a h), která znějí: „g) stavební spořitelna a zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování stavebního spoření, h) obchodník s cennými papíry, vázaný zástupce, obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nebo investiční zprostředkovatel při poskytování investičních služeb nebo při výkonu činností dle § 11 odst. 1 písm. c) až f) zákona o investičních společnostech a investičních fondech.“. 6. V § 3 odst. 2 se slova „se pro účely tohoto zákona rozumí uživatel platebních služeb v případě sporů uvedených v § 1 odst. 1 písm. a), držitel elektronických peněz v případě sporů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b), spotřebitel v případě sporů uvedených v § 1 odst. 1 písm. c) a d), zájemce o pojištění, pojistník, pojištěný, oprávněná osoba nebo obmyšlený v případě sporů uvedených v § 1 odst. 1 písm. e), zájemce o provedení směnárenského obchodu nebo osoba, se kterou byl proveden směnárenský obchod v případě sporů uvedených v § 1 odst. 1 písm. f)“ nahrazují slovy „pro účely tohoto zákona může být pouze spotřebitel“. 7. V § 3 odstavec 3 zní: „(3) Trvalým nosičem dat se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoli nástroj, který umožňuje uživateli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě.“. 8. V § 4 odst. 2 se slova „plně způsobilé k právním úkonům“ nahrazují slovy „plně svéprávné“ a slova „, dostatečnou kvalifikaci a zkušenosti“ se nahrazují slovy „a jejichž zkušenosti dávají záruku, že budou svou funkci řádně zastávat.“. 9. V § 4 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Předpokladem pro jmenování arbitrem a zástupcem arbitra je též vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a prokázání 5 let praxe v oblasti finančního trhu nebo ochrany zájmů spotřebitelů na finančním trhu.“. 10. V § 8 odst. 2 se za slovo „promlčení“ vkládají slova „a prekluzi“. 11. V § 9 písm. b) se slova „řízení ve věci samé bylo před soudem zahájeno“ nahrazují slovy „v téže věci probíhá řízení před soudem“. 12. V § 9 písmeno c) zní: „c) ve věci samé již rozhodl arbitr nebo v téže věci probíhá řízení před arbitrem,“. 13. V § 9 písm. d) se slova „ve věci samé bylo rozhodčí řízení zahájeno“ nahrazují slovy „v téže věci probíhá rozhodčí řízení“. 14. V § 10 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 15. V § 12 odst. 9 větě první se slovo „instituce“ nahrazuje slovy „fyzické a právnické osoby“ a ve větě třetí se slovo „instituce“ nahrazuje slovy „fyzická nebo právnická osoba“. 16. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který zní: „§ 12a (1) Arbitr využívá k plnění úkolů podle tohoto zákona údaje a) ze základního registru obyvatel, b) z informačního systému evidence obyvatel, c) z informačního systému cizinců. (2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) datum úmrtí, d) adresa místa pobytu. (3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) rodné číslo, c) datum úmrtí, d) adresa místa trvalého pobytu, e) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky. (4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) rodné číslo, c) druh a adresa místa pobytu, d) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, e) datum úmrtí. (5) Z údajů podle odstavců 2 až 4 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. (6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícímu současný stav.“. 17. V § 14 písm. c) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) je návrh zjevně bezdůvodný nebo šikanózní.“. 18. V § 14 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Arbitr může řízení zastavit do 60 dnů od jeho zahájení, jestliže by řešení sporu svojí právní nebo skutkovou složitostí vážně ohrozilo účel řízení před arbitrem.“. 19. V § 15 odstavec 1 zní: „(1) Arbitr rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem, nejdéle však do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí; nelze-li ve zvlášť složitých případech, vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, lhůta se přiměřeně prodlouží, nejvýše o dalších 90 dnů. Arbitr účastníky řízení bezodkladně vyrozumí o prodloužení lhůty a její délce.“. 20. V § 16 odst. 1 větě první se za slova „vyhotovení nálezu“ vkládají slova „nebo usnesení“, slovo „strany“ se nahrazuje slovy „účastníci řízení“ a za slova „proti nálezu“ se vkládají slova „nebo usnesení“. 21. V § 16 odst. 2 větě první se za slovo „změní“ vkládají slova „, nebo usnesení potvrdí, změní nebo zruší.“. 22. V § 20 odst. 1 se za slovo „orgány“ vkládají slova „mimosoudního řešení spotřebitelských sporů“, slova „ostatních členských“ se nahrazují slovem „jiných“, a slova „Evropské unie a v dalších“ se nahrazují slovy „, zejména ve“. 23. V § 20 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) V případě sporů vzniklých při přeshraničním nabízení, poskytování nebo zprostředkování služeb obdobných službám vymezeným v § 1 odst. 1 tohoto zákona, k jejichž řešení není arbitr příslušný, poskytne arbitr spotřebiteli na žádost informaci o orgánu, který je k řešení předmětného sporu příslušný.“. 24. V § 21 odst. 1 se za slovo „způsobem“ vkládají slova „umožňujícím dálkový přístup“. 25. V § 21 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Výroční zpráva obsahuje zejména a) počet zahájených řízení, včetně rozlišení podle jednotlivých druhů sporů, b) jakékoli systémové nebo závažné problémy, které vedou ke sporům, k jejichž řešení je arbitr příslušný, c) procentní podíl řízení, která byla arbitrem zastavena, včetně zákonných ustanovení, na základě kterých k zastavení řízení došlo, d) průměrnou délku řízení, e) informaci o spolupráci arbitra s obdobnými orgány mimosoudního řešení spotřebitelských sporů v jiných státech. (3) Arbitr poskytne na žádost výroční zprávu na trvalém nosiči dat.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6. 26. V § 21 se doplňují odstavce 7 až 10, které znějí: „(7) Arbitr provozuje aktualizované internetové stránky, na kterých poskytuje jasné a srozumitelné informace zejména o a) svých kontaktních údajích, včetně poštovní a e-mailové adresy, b) tom, že je jako orgán mimosoudního řešení spotřebitelských sporů uveden v seznamu vedeném Ministerstvem průmyslu a obchodu, c) arbitrovi a jeho zástupci a o způsobu jejich jmenování a délce jejich mandátu, d) členství arbitra v mezinárodních organizacích sdružujících orgány mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, e) druzích sporů, které je arbitr příslušný rozhodovat, f) procesních pravidlech, jimiž se řešení sporu řídí, g) jazycích, v nichž může být arbitrovi předložen návrh na zahájení řízení a v nichž je řízení vedeno, h) právních předpisech, které upravují předměty sporů, k jejichž řešení je arbitr příslušný, i) předběžných požadavcích, které musí strany před zahájením řízení splňovat, včetně požadavku na předložení dokladu o tom, že instituce byla neúspěšně vyzvána k nápravě, j) tom, zda účastnící řízení mohou ukončit svoji účast v řízení před arbitrem, k) tom, že každý účastník nese své náklady řízení sám, s výjimkou nákladů na tlumočení, a že řízení není zpoplatněno, l) průměrné délce řízení před arbitrem, m) právním účinku usnesení nebo nálezu a vykonatelnosti nálezu. (8) Na žádost poskytne arbitr informace uvedené v odstavci 7 na trvalém nosiči dat. (9) Arbitr zveřejní na svých internetových stránkách ve formě odkazu na příslušné internetové stránky Evropské komise seznam obdobných subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. (10) Arbitr vhodným způsobem informuje účastníky řízení o právu na právní pomoc a o tom, že nemají povinnost právního zastoupení.“. 27. § 23 včetně nadpisu zní: „§ 23 Pořádková pokuta (1) Arbitr může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč instituci, jestliže v řízení ztěžuje jeho postup tím, že a) se na výzvu podle § 11 nevyjádří ve stanovené lhůtě k podanému návrhu, nebo b) nesplní povinnosti stanovené v § 12 odst. 6, 7 a 9. (2) Arbitr může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč fyzické nebo právnické osobě, jestliže v řízení ztěžuje jeho postup tím, že a) na výzvu nepředloží arbitrovi nebo pověřené osobě požadované doklady vztahující se k předmětu sporu, b) se neúčastní jednání, c) nevyhoví žádosti arbitra nebo pověřené osoby o poskytnutí vysvětlení a žádosti o předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu, nebo d) neumožní arbitrovi nebo pověřené osobě nahlédnout do svých spisů a elektronických záznamů vztahujících se k předmětu sporu. (3) Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 a odstavce 2 lze uložit opakovaně. (4) Proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty lze podat námitky do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Včas podané námitky mají odkladný účinek. Pro řízení o námitkách se § 16 použije obdobně.“. 28. V § 24 se slovo „přiměřeně“ zrušuje. Čl. V Přechodná ustanovení 1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 229/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Řízení ve věci sporu mezi poskytovatelem platebních služeb a uživatelem platebních služeb při poskytování platebních služeb, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v němž je navrhovatelem jiná osoba než spotřebitel, se dokončí podle zákona č. 229/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. VI Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 258/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 63 odst. 1 písm. l) se slova „mimo soudní nebo správní řízení“ zrušují. 2. V § 110 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a výroční zpráva o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů podle jiného právního předpisu65)“. Poznámka pod čarou č. 65 zní: „65) § 20h odst. 4 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 129 odst. 1 se slovo „závazku49a)“ nahrazuje slovem „dluhu49a)“. Poznámka pod čarou č. 49a zní: „49a) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“. 4. V § 129 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporu zahájeném na návrh spotřebitele činí 90 dnů. Tato lhůta může být u zvlášť složitých sporů prodloužena. Strany musí být bez zbytečného odkladu informovány o prodloužení této lhůty a o celkové době, do kdy lze očekávat vydání rozhodnutí.“. 5. V § 129 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „Návrh“ vkládají slova „osoby vykonávající komunikační činnost.“. 6. V § 129 odst. 3 se věta poslední zrušuje. 7. V § 129 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi řízení také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem řízení podán důvodně.“. 8. V § 129 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 66 zní: „(7) V rámci oznámení o zahájení řízení o sporu podle odstavce 1 zahajovaného na návrh spotřebitele Úřad informuje strany sporu vhodným způsobem o právu na právní pomoc a o tom, že nemají povinnost právního zastoupení. Podáním návrhu spotřebitel souhlasí s právními účinky výsledku řešení sporu v rozsahu informace zveřejněné nebo jemu poskytnuté Úřadem podle jiného právního předpisu66). 66) § 20f písm. l) zákona č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o poštovních službách Čl. VII Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 225/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 212/2013 Sb., zákona č. 258/2014 Sb. a zákona č. 319/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 2 se na konci písmene o) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní: „p) informaci o způsobu řešení sporů týkajících se předmětu poštovní smlouvy.“. 2. V § 6a se na konci odstavce 2 doplňují věty „Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 90 dnů. Tato lhůta může být u zvlášť složitých sporů prodloužena. Strany musí být bez zbytečného odkladu informovány o prodloužení této lhůty a o celkové době, do kdy lze očekávat vydání rozhodnutí.“. 3. V § 6a se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 26 zní: „(4) V rámci oznámení o zahájení řízení o sporu podle odstavce 1 zahajovaného na návrh spotřebitele Úřad informuje strany sporu vhodným způsobem o právu na právní pomoc a o tom, že nemají povinnost právního zastoupení. Podáním návrhu spotřebitel souhlasí s právními účinky výsledku řešení sporu v rozsahu informace zveřejněné nebo jemu poskytnuté Úřadem podle jiného právního předpisu26). 26) § 20f písm. l) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 37a odst. 2 písm. o) se slovo „nebo“ zrušuje. 5. V § 37a odst. 2 se na konci písmene p) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno q), které zní: „q) v rozporu s § 6 odst. 2 neuvede v poštovních podmínkách veškeré požadované informace nebo je uvede nesrozumitelným, neúplným nebo obtížně přístupným způsobem.“. 6. V § 37a odst. 4 písmeno c) zní: „c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d), nebo podle odstavce 2 písm. b), e), i), k), m), n), nebo q), nebo podle odstavce 3 písm. b), nebo“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o daňovém poradenství Čl. VIII Zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění zákona č. 170/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 52/2012 Sb. a zákona č. 168/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odst. 1 se slova „podle tohoto zákona nebo zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“ nahrazují slovy „podle tohoto zákona, zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného zákona upravujícího práva a povinnosti daňového poradce při poskytování daňového poradenství“. 2. V § 13 odst. 1 se slova „do tří měsíců“ nahrazují slovy „do šesti měsíců“. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 28, 37, 53, 54, čl. II odst. 1, čl. III bodu 1, čl. IV, čl. V, čl. VI a čl. VII, které nabývají účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 377/2015 Sb.	Zákon č. 377/2015 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 161/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o účetnictví * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o České národní bance * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o výkonu vazby * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o vojácích z povolání * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o životním a existenčním minimu * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi * ČÁST DVACÁTÁ - Změna insolvenčního zákona * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákoníku práce * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna trestního zákoníku * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o důchodovém spoření * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření * ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o Finanční správě České republiky * ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech * ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2018 377 ZÁKON ze dne 10. prosince 2015, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského soudního řádu Čl. I V § 277 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 399/2012 Sb., se slova „a funkčních požitků, pojistné na důchodové spoření“ zrušují. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Čl. II V § 4 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 399/2012 Sb., se slova „pojistné na důchodové spoření,“ zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o účetnictví Čl. III V § 1 odst. 2 písm. j) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 69/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 348/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 410/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 267/2014 Sb., se slova „podle zákona upravujícího důchodové spoření a“ zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. IV Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 16c odst. 2 písm. q) se slova „a dobu důchodového spoření“ zrušují. 2. V § 16c se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které zní: „v) dobu důchodového spoření a výši zaplaceného doplatku na pojistném na důchodové pojištění s uvedením dne, kdy byl tento doplatek zaplacen.“. 3. V § 39 odst. 1 větě třetí se slova „služebního zákona“ nahrazují slovy „zákona o státní službě“. 4. V § 52 se odstavec 4 zrušuje. 5. V § 83 odstavec 4 zní: „(4) V žádosti o přiznání starobního důchodu je občan povinen uvést, zda byl nebo nebyl v období let 2013 až 2015 účasten důchodového spoření.“. Poznámka pod čarou č. 75 se zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. V Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb. a zákona č. 221/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. l) bodě 1 se za slovo „příspěvkem“ vkládají slova „, penze z doplňkového penzijního spoření“ a za slovo „pobírání“ se vkládají slova „nebo činí nejméně 10 let“. 2. V § 4 odst. 1 písm. l) se za bod 2 vkládá nový bod 3, který zní: „3. vyplacení prostředků účastníka důchodového spoření při ukončení důchodového spoření podle zákona o ukončení důchodového spoření,“. Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 4. 3. V § 6 odst. 9 písm. p) úvodní části ustanovení se částka „30 000 Kč“ nahrazuje částkou „50 000 Kč“. 4. V § 15 odst. 5 úvodní části ustanovení se částka „12 000 Kč“ nahrazuje částkou „24 000 Kč“. 5. V § 15 odst. 5 písm. a) se slova „příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč“ nahrazují slovy „částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek“. 6. V § 15 odst. 5 písm. c) se slova „příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč“ nahrazují slovy „částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek“. 7. V § 15 odst. 5 písm. c) se slova „příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na část zdaňovacího období a příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na navazující část zdaňovacího období sníženou o 12 000 Kč“ nahrazují slovy „částí měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na část zdaňovacího období a částí měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na navazující část zdaňovacího období, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek“. 8. V § 15 odst. 6 větě čtvrté se částka „12 000 Kč“ nahrazuje částkou „24 000 Kč“. 9. V § 17 odst. 1 písm. e) se slova „podle zákona upravujícího důchodové spoření a“ zrušují. 10. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 5 se slova „pojistného na důchodové spoření,“ zrušují. 11. V § 23 odst. 3 písm. b) bodě 2 se slova „pojistného na důchodové spoření,“ zrušují. 12. V § 25 odst. 1 písm. g) se slova „pojistné na důchodové spoření,“ zrušují. 13. V § 38j odst. 10 se slova „na důchodové spoření,“ zrušují. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pro fond penzijní společnosti podle zákona upravujícího důchodové spoření se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije ustanovení § 17 odst. 1 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. VII Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 2 větě první se slova „, pokud se dále nestanoví jinak“ zrušují. 2. V § 3 odst. 1 písm. b) bod 12 zní: „12. státní zaměstnanci podle zákona o státní službě,“. 3. V § 7 odst. 1 písmena b) až d) znějí: „b) u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu, c) u osoby samostatně výdělečně činné 1. 29,2 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5 odst. 1 a 2, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění, 2. 2,3 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 3, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění, d) u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu,“. 4. § 9a se zrušuje. 5. V § 14 odst. 1 větě druhé se slova „bodech 1 nebo 2“ nahrazují slovy „bodě 1“. 6. V § 14 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 7. V § 15 se odstavec 6 zrušuje. 8. V § 15a odst. 3 se věta poslední zrušuje. 9. V § 16 se odstavce 4 a 5 zrušují. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 4 a 5. 10. V § 16 se odstavec 5 zrušuje. 11. V § 22 odst. 1 se slova „§ 9a,“ zrušují. Čl. VIII Přechodná ustanovení 1. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se za období před 1. lednem 2016 stanoví podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Při nesplnění nebo porušení povinnosti uložené zaměstnavateli v § 9a zákona č. 589/1992 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Nárok zaměstnavatele na vrácení přeplatku na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který vznikl v důsledku toho, že zaměstnavatel stanovil zaměstnanci, který byl účastníkem důchodového spoření, pojistné na důchodové pojištění v sazbě 6,5 % z vyměřovacího základu, zaniká uplynutím dne 31. prosince 2016. 4. Zaměstnavatel je povinen v potvrzení vydávaném podle § 15a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb. za kalendářní roky v období 2013 až 2015 uvést, zda byl zaměstnanec účasten v kalendářním roce důchodového spoření; ustanovení čl. XXXVII bodu 3 zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. není přitom dotčeno. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o České národní bance Čl. IX V § 44 odst. 1 písm. c) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 136/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 227/2013 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb., se slova „důchodového spoření“ a slova „a důchodové spoření“ zrušují. ČÁST OSMÁ Změna zákona o výkonu vazby Čl. X V § 21 odst. 6 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb. a zákona č. 276/2013 Sb., se písmeno k) zrušuje. Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno k). ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. XI Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb. a zákona č. 332/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. a) závěrečné části ustanovení se slova „pojistného na důchodové spoření,“ zrušují. 2. V § 5 odst. 8 písm. a) se slova „pojistného na důchodové spoření,“ zrušují. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. XII Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 29 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 2. V § 31 odst. 1 se slova „§ 29 odst. 1 nebo 3“ nahrazují slovy „§ 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a)“. 3. V § 34 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 1 až 3, činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu měsíčně.“. Poznámka pod čarou č. 37 vložená zákonem č. 428/2011 Sb. se zrušuje. 4. V § 34 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 5. V § 34 odst. 2 až 6 se slova „§ 29 odst. 1 nebo 3“ nahrazují slovy „§ 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a)“. 6. V § 34 odst. 2 větě druhé se slova „přitom se tato doba přičte nejprve k době pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod, která se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření“ nahrazují slovy „na žádost pojištěnce se procentní výměra starobního důchodu nezvýší podle věty první a doba výdělečné činnosti uvedená ve větě první se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod, a to v rozsahu uvedeném v žádosti pojištěnce“. 7. V § 34 odst. 5 se za slova „§ 29 odst. 2“ vkládají slova „nebo § 29 odst. 3 písm. b)“. 8. V § 34 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7. 9. § 35 zní: „§ 35 Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 4, se stanoví podle § 41 odst. 2.“. 10. § 37a se zrušuje. 11. V § 41 odst. 2 závěrečné části ustanovení se slova „odst. 1 věty třetí“ nahrazují slovy „odst. 1 věty druhé“. 12. V § 51 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 13. V § 53 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 14. V části čtvrté hlavě VI nadpisu dílu 3 se slova „a zánik nároku na invalidní důchod“ zrušují. 15. V § 61a odst. 1 se slova „pro invaliditu prvního nebo druhého stupně a nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně pojištěnce, který nebyl účasten důchodového spoření,“ zrušují. 16. § 61b se zrušuje. 17. V § 67 odst. 11 se za slova „§ 29 odst. 2“ vkládají slova „a § 29 odst. 3 písm. b)“. 18. V § 105a odst. 1 větě druhé se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 19. Za § 105b se vkládá nový § 105c, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 46 a 47 zní: „§ 105c Nároky pojištěnce, který byl účasten důchodového spoření (1) Pojištěnci, který byl v období let 2013 až 2015 účasten důchodového spoření46) a za celou dobu své účasti na důchodovém spoření nedoplatil podle zákona o ukončení důchodového spoření47) pojistné na důchodové pojištění, se výše procentní výměry starobního důchodu za doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1, které se kryjí s dobou účasti na důchodovém spoření, stanoví způsobem a za podmínek podle právní úpravy účinné ke dni 31. prosince 2015. Ustanovení věty první platí i v případě vzniku nároku na starobní důchod podle § 61a odst. 1, jde-li o poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně; ustanovení § 61a odst. 2 se přitom nepoužije. (2) Při stanovení procentní výměry vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu v případě úmrtí pojištěnce, který byl v období let 2013 až 2015 účasten důchodového spoření46), po 31. prosinci 2015 se tato účast na důchodovém spoření zohledňuje podle právní úpravy účinné ke dni 31. prosince 2015. 46) Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů. 47) Zákon č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodového spoření.“. Čl. XIII Přechodná ustanovení 1. Pojištěnci, kterému byl přiznán starobní důchod ode dne spadajícího do období let 2016 a 2017 a výše procentní výměry tohoto důchodu byla stanovena s přihlédnutím k době jeho účasti na důchodovém spoření, se na jeho žádost výše tohoto důchodu přepočte od tohoto dne tak, že se k době účasti na důchodovém spoření nepřihlédne; podmínkou tohoto přepočtu je, že pojištěnec za celou dobu účasti na důchodovém spoření doplatil pojistné na důchodové pojištění podle zákona o ukončení důchodového spoření. Ustanovení § 55 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí přitom obdobně. 2. Zvolil-li pojištěnec v žádosti o přiznání starobního důchodu podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stanovení procentní výměry starobního důchodu podle § 35 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a vyjádřil v této žádosti souhlas s převodem 60 % prostředků naspořených v důchodovém spoření ve prospěch státního rozpočtu, dokončí se řízení o této žádosti a procentní výměra starobního důchodu se stanoví podle právní úpravy účinné ke dni 31. prosince 2015. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu Čl. XIV Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 3 písm. a), b) a c) se slova „, důchodového spoření“ zrušují. 2. V § 13 odst. 1 písm. w) se slova „depozitářů důchodových fondů a“ zrušují. 3. V § 13 odst. 6 se slova „, důchodového spoření“ zrušují. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody Čl. XV Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 346/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2010 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 276/2013 Sb. a zákona č. 204/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 28 odst. 2 se písmeno m) zrušuje. Dosavadní písmena n) až r) se označují jako písmena m) až p). 2. V § 33 odst. 3 se slova „důchodové spoření,“ zrušují. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o vojácích z povolání Čl. XVI V § 68o odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 332/2014 Sb., se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až j) se označují jako písmena d) až i). ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Čl. XVII V § 10 odst. 2 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb. a zákona č. 267/2014 Sb., se slova „a pojistného na důchodové spoření“ a slova „a plátce pojistného podle zákona upravujícího pojistné na důchodové spoření“ zrušují. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Čl. XVIII V § 130 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., se slova „nebo pojistné na důchodové spoření“ zrušují. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. XIX Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb. a zákona č. 360/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 54a se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 2. V § 54a písm. c) se slova „důchodového spoření,“ zrušují. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí Čl. XX V § 9 odst. 1 písm. c) zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., se slova „pojistného na důchodové spoření,“ zrušují. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o životním a existenčním minimu Čl. XXI V § 7 odst. 1 závěrečné části ustanovení zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 85/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 344/2013 Sb. a zákona č. 399/2012 Sb., se slova „pojistného na důchodové spoření,“ zrušují. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi Čl. XXII V § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb. a zákona č. 344/2013 Sb., se slova „pojistného na důchodové spoření,“ zrušují. ČÁST DVACÁTÁ Změna insolvenčního zákona Čl. XXIII V § 168 odst. 2 písm. e) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 294/2013 Sb. a zákona č. 399/2012 Sb., se slova „a pojistné na důchodové spoření“ zrušují. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákoníku práce Čl. XXIV Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 204/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 147 odst. 1 písm. a) se slova „nebo pojistné na důchodové spoření“ zrušují. 2. V § 356 odst. 3 se slova „pojistného na důchodové spoření,“ zrušují. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Čl. XXV V § 13 odst. 2 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e). ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna trestního zákoníku Čl. XXVI V § 241 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 330/2011 Sb. a zákona č. 399/2012 Sb., se slova „, pojistné na důchodové spoření“ zrušují. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o důchodovém spoření Čl. XXVIII Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 163/2015 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 4 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6. 2. V § 11 se odstavce 2 až 6 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 3. § 14 se zrušuje. 4. V § 24 se odstavce 2 až 6 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření Čl. XXIX Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb. a zákona č. 241/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se slova „starší 18 let“ zrušují. 2. V § 5 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) K uzavření nebo změně smlouvy pro nezletilého účastníka nepotřebuje jeho zákonný zástupce souhlas soudu, neboť toto právní jednání se považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte.“. 3. V § 17 odst. 1 písm. a) se za bod 2 vkládá nový bod 3, který zní: „3. datum narození,“. Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 4. 4. V § 17 odst. 1 písm. b) se za bod 2 vkládá nový bod 3, který zní: „3. datum narození,“. Dosavadní body 3 až 5 se označují jako body 4 až 6. 5. § 17 odst. 1 písm. c) se za bod 2 vkládá nový bod 3, který zní: „3. datum narození,“. Dosavadní body 3 až 6 se označují jako body 4 až 7. 6. V § 20 odst. 1 písm. a) se slova „účastníka, který je o 5 let nižší než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod stanovený podle § 32 zákona o důchodovém pojištění,“ nahrazují slovy „60 let nebo splnění podmínek uvedených v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6“. 7. V § 20 odst. 3 písm. a) se slova „potřebného pro vznik nároku na starobní důchod stanoveného podle § 32 zákona o důchodovém pojištění“ nahrazují slovy „60 let“. 8. V § 20 odst. 5 se slova „odstavce 1 písm. a), odstavce 3 písm. a),“ zrušují. 9. V § 20 odst. 5 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „§ 23 odst. 6 písm. c)“ se vkládají slova „a § 114 odst. 1“. 10. V § 22 odst. 4 písm. c) se za slovo „aby“ vkládají slova „započala nejdříve dosažením věku příjemce, který je o 5 let nižší než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod stanovený podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, a“. 11. V § 23 odst. 6 písm. c) se za slova „důchodu,“ vkládají slova „započala nejdříve dosažením věku příjemce, který je o 5 let nižší než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod stanovený podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, a“. 12. V § 25 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Částečné odbytné do výše jedné třetiny hodnoty prostředků účastníka bez příspěvků zaměstnavatele zaplacených za účastníka a po odečtení poměrné části poskytnutých státních příspěvků náleží účastníkovi v roce, kdy dosáhl věku 18 let, pokud spořící doba trvala nejméně 120 kalendářních měsíců a během posledních 24 kalendářních měsíců nedošlo k převodu prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti. Podáním žádosti ani výplatou částečného odbytného smlouva účastníka o doplňkovém penzijním spoření nezaniká. Není-li stanoveno jinak, platí pro částečné odbytné ustanovení tohoto zákona o odbytném.“. 13. V § 29 odstavec 1 zní: „(1) Penzijní společnost je akciová společnost se sídlem na území České republiky, jejímž předmětem podnikání je shromažďování příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele a státních příspěvků podle tohoto zákona za účelem jejich umísťování do účastnických fondů, obhospodařování majetku v účastnických fondech a vyplácení dávek doplňkového penzijního spoření.“. 14. V § 29 odst. 2 se slova „a v případě činnosti podle odstavce 1 písm. b) také povolení k vytvoření důchodových fondů podle zákona o důchodovém spoření“ zrušují. 15. V § 35 odst. 1 písm. c) se slova „a důchodového spoření“ zrušují. 16. V § 38 odst. 2 se slova „, která neprovozuje důchodové spoření podle zákona o důchodovém spoření,“ zrušují. 17. V § 38 odst. 2 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 18. V části čtvrté hlavě III se doplňuje díl 5, který včetně nadpisu zní: „Díl 5 Ochrana peněžních prostředků neumístěných do účastnických fondů § 47a (1) Peněžní prostředky svěřené penzijní společnosti pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku musí být drženy na samostatném účtu u depozitáře odděleně od prostředků určených k jinému účelu. Tyto prostředky nelze použít k účelu jinému, než který je stanoven ve větě první. (2) Prostředky podle odstavce 1 nejsou součástí majetkové podstaty penzijní společnosti podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí a exekucí. (3) V případě převodu obhospodařování všech účastnických fondů podle § 109 je penzijní společnost povinna převést prostředky podle odstavce 1 na účet zřízený u depozitáře schváleného v rozhodnutí České národní banky podle § 109 odst. 5.“. 19. V § 49 písm. b) bodě 1 se slova „a důchodovým fondem podle zákona o důchodovém spoření“ zrušují. 20. V § 49 písm. b) bodě 2 se slova „důchodovým fondem podle zákona o důchodovém spoření,“ zrušují. 21. V § 50 odst. 1 písm. b) bodě 1 se slova „a důchodové fondy podle zákona o důchodovém spoření“ zrušují. 22. V § 60 odst. 3 se číslo „0,8“ nahrazuje číslem „1“. 23. V § 60 odst. 4 se za slovo „je“ vkládají slova „v případě povinného konzervativního fondu“ a za číslo „10 %“ se vkládají slova „a v případě ostatních účastnických fondů nejvýše 15 %“. 24. V § 63 odst. 1 se číslo „3,5“ nahrazuje číslem „7“. 25. V § 79 odst. 9 se na konci věty první vkládají slova „nebo pokud bylo penzijní společnosti odejmuto povolení k činnosti penzijní společnosti“. 26. V § 80 odst. 1 se slova „do konce kalendářního roku“ nahrazují slovy „do konce druhého kalendářního roku“. 27. V § 80 odst. 2 první větě se číslo „12“ nahrazuje číslem „24“. 28. V § 82 odst. 3 první větě se slova „do konce kalendářního roku“ nahrazují slovy „do konce druhého kalendářního roku“ a v druhé větě se číslo „12“ nahrazuje číslem „24“. 29. V § 82 odst. 6 se ve větě první za slovo „zápisu“ vkládají slova „, výmaz ze seznamu“. 30. V § 82 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Česká národní banka provede výmaz činnosti vázaného zástupce investičního zprostředkovatele nebo obchodníka s cennými papíry ze seznamu vázaných zástupců také v případě, pokud zastoupený pozbyl oprávnění k činnosti, které se zastoupení týká.“. 31. V § 100 odst. 2 písm. d) bodě 2 se za slovo „trhu“ vkládají slova „nebo na trhu obdobném regulovanému trhu uvedenému v § 100 odst. 2 písm. a)“ a slova „a jím vydávané cenné papíry jsou veřejně nabízeny v České republice podle zákona upravujícího kolektivní investování“ se zrušují. 32. V § 105 odst. 1 se slova „standardním fondem“ nahrazují slovy „fondem kolektivního investování“ a slovo „se“ se nahrazuje slovem „s“. 33. V § 105 odst. 2 se číslo „35“ nahrazuje číslem „60“, slovo „standardními“ se zrušuje a za slovo „fondy“ se vkládají slova „kolektivního investování“. 34. V § 105 odst. 3 se slova „Penzijní společnost může“ nahrazují slovy „V rámci limitu podle odstavce 2 může penzijní společnost“ a číslo „5“ se nahrazuje číslem „20“. 35. V § 105 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) V rámci limitu podle odstavce 3 nesmí penzijní společnost investovat více než 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných speciálními fondy nebo zahraničními investičními fondy srovnatelnými se speciálním fondem, které nekopírují složení finančního indexu, který může být podkladovou hodnotou finančního derivátu podle § 100 odst. 2 písm. g). (5) Kopírováním složení finančního indexu se rozumí kopírování složení majetkových hodnot, ke kterým se tento index vztahuje, bez použití derivátů a technik a nástrojů podle § 102. (6) Součet hodnot investic podle odstavce 2 vůči jedné osobě nesmí překročit 35 % hodnoty majetku v účastnickém fondu. Za jednu osobu se považují i osoby tvořící koncern.“. 36. V § 114 odst. 1 se slova „vznikem nároku na dávky podle § 20 odst. 1“ nahrazují slovy „dosažením věku účastníka, který je potřebný pro vznik nároku na starobní důchod stanovený podle § 32 zákona o důchodovém pojištění“. 37. V § 153 odst. 1 se slovo „odejme“ nahrazuje slovem „může“ a za slovo „společnosti“ se vkládá slovo „odejmout“. 38. V § 154 odst. 2 písm. a) a b) se slova „nebo činnost podle zákona upravujícího důchodové spoření“ zrušují. 39. V § 154 odst. 2 písm. d) se slova „nebo zákonem upravujícím důchodové spoření“ zrušují. 40. V § 160 odst. 3 písm. g) se slovo „nebo“ zrušuje. 41. V § 160 odst. 3 se na konci písmene h) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) poruší povinnost podle § 47a odst. 1 a 3.“. 42. V § 168 odstavec 3 zní: „(3) Informace podle odstavce 1 písm. c) a l) se poskytuje za úhradu nákladů s tím spojených.“. 43. V § 192 odst. 3 písm. a) se číslo „0,6“ nahrazuje číslem „0,8“. 44. V § 192 odst. 3 písm. b) se číslo „15“ nahrazuje číslem „10“. 45. V § 193 odstavec 2 zní: „(2) Pravidla skladby majetku a hospodaření s majetkem v transformovaném fondu se řídí zákonem o penzijním připojištění, pokud tento zákon nestanoví jinak.“. 46. V § 193 se za odstavec 2 vkládají odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Do nemovitých věcí lze investovat pouze za předpokladu, že výnos z nich dosahovaný při řádném hospodaření připadá do majetku v transformovaném fondu. (4) Při oceňování cenného papíru v majetku transformovaného fondu platí ustanovení o způsobu oceňování cenných papírů v majetku účastnického fondu, s výjimkou dluhopisů držených do splatnosti, a to maximálně do výše 35 % majetku v transformovaném fondu, jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a jejichž rating vydaný ratingovou agenturou registrovanou nebo certifikovanou podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o ratingových agenturách dosahuje srovnatelné ratingové kategorie jako rating České republiky.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 5 až 8. ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o Finanční správě České republiky Čl. XXX V § 13a odst. 1 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona č. 267/2014 Sb., se slova „a registraci smlouvy o důchodovém spoření“ zrušují. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech Čl. XXXI V § 3 písm. a) zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, se slova „důchodového spoření,“ zrušují. ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. XXXII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016, s výjimkou ustanovení a) části druhé, části páté čl. V bodů 3 až 8, 10 až 12, části desáté čl. XII bodu 18, části třinácté, patnácté, šestnácté, sedmnácté, dvacáté, dvacáté první, dvacáté druhé, dvacáté třetí a dvacáté sedmé, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2017, a b) části třetí, sedmé, jedenácté, části dvacáté šesté čl. XXIX bodů 13 až 16 a 19 až 21 a části dvacáté osmé, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2018. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 376/2015 Sb.	Zákon č. 376/2015 Sb. Zákon o ukončení důchodového spoření Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 161/2015 * ČÁST PRVNÍ - UKONČENÍ DŮCHODOVÉHO SPOŘENÍ (§ 1 — § 16) * ČÁST DRUHÁ - DOHLED (§ 17 — § 17) * ČÁST TŘETÍ - ZÁNIK POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ (§ 18 — § 19) * ČÁST ČTVRTÁ - DOPLACENÍ POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ (§ 20 — § 25) * ČÁST PÁTÁ - PŘESTUPKY (§ 26 — § 27) * ČÁST ŠESTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ (§ 28 — § 29) * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 30 — § 30) Aktuální znění od 1. 1. 2018 376 ZÁKON ze dne 10. prosince 2015 o ukončení důchodového spoření Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ UKONČENÍ DŮCHODOVÉHO SPOŘENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje ukončení systému důchodového spoření podle zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o důchodovém spoření“) a s tím související povinnosti penzijní společnosti, depozitáře důchodového fondu, správce pojistného na důchodové spoření (dále jen „správce pojistného“), práva a povinnosti účastníka důchodového spoření (dále jen „účastník“) a výkon dohledu. § 2 Vztah k zákonu o důchodovém spoření (1) Při ukončování systému důchodového spoření se postupuje podle zákona o důchodovém spoření, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) V Centrálním registru smluv nelze registrovat smlouvu o důchodovém spoření a pojistnou smlouvu o pojištění důchodu. (3) Penzijní společnost není povinna aktualizovat údaje uvedené ve statutu důchodového fondu související s povinnostmi uloženými tímto zákonem. § 3 Nároky účastníka (1) Účastník má nárok na vyplacení prostředků účastníka a) převedením na jím uvedený účet u osoby oprávněné poskytovat platební služby, nebo dodáním prostřednictvím poštovního poukazu, nebo b) převedením na jeho doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, nebo penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem. (2) Do dne 30. září 2016 účastník penzijní společnosti písemně sdělí své jméno, rodné číslo nebo datum narození, nebylo-li přiděleno rodné číslo, zvolený způsob vyplacení prostředků účastníka a a) číslo účtu u osoby oprávněné poskytovat platební služby, na který mají být prostředky účastníka převedeny, nebo adresu, na kterou mají být prostředky účastníka dodány prostřednictvím poštovního poukazu, nebo b) číslo účtu určeného pro příjem příspěvků na doplňkové penzijní spoření, nebo penzijní připojištění se státním příspěvkem penzijní společnosti, se kterou má účastník uzavřenou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, nebo penzijním připojištění, a číslo této smlouvy. (3) Je-li smlouva o doplňkovém penzijním spoření nebo penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřena se stejnou penzijní společností, sdělení podle odstavce 2, jímž si účastník zvolil možnost podle odstavce 1 písm. b), lze zaslat způsobem dohodnutým s penzijní společností. (4) V případě převodu na účet v zahraničí u osoby oprávněné poskytovat platební služby nebo dodání prostřednictvím poštovního poukazu má penzijní společnost nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů s tím spojených, ve výši, která přesahuje náklady na převod na účet v České republice u osoby oprávněné poskytovat platební služby. O tyto náklady se sníží vyplácené prostředky účastníka podle § 11 odst. 2. (5) V případě, že je penzijní společnosti doručena přede dnem 1. října 2016 výzva podle § 15 odst. 1 nebo sdělení podle § 15 odst. 5 zákona o důchodovém spoření, má tato výzva nebo sdělení přednost před sdělením účastníka podle odstavce 2. Jde-li o výzvu podle § 15 odst. 1 zákona o důchodovém spoření, vztahuje se věta první pouze na 60 % prostředků účastníka. (6) Pohledávku účastníka za penzijní společností vyplývající z jeho účasti na důchodovém spoření nelze postihnout výkonem rozhodnutí ani exekucíexekucí. § 4 Úmrtí účastníka ve spořící době Penzijní společnost vyplatí dědici prostředky účastníka odpovídající dědickému podílu podle rozhodnutí soudu o dědictví, které nabylo právní moci, do 1 měsíce ode dne, kdy o to dědic písemně požádal. § 5 Strategie spoření Ode dne vstupu důchodových fondů do likvidace nelze měnit strategii spoření. § 6 Oznámení účastníkům (1) Penzijní společnost je povinna do dne 31. března 2016 zaslat účastníkovi oznámení o postupu při ukončení důchodového spoření. (2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje zejména informace o a) způsobu a lhůtě vyplacení prostředků účastníka, b) povinnosti účastníka písemně sdělit penzijní společnosti zvolený způsob vyplacení a číslo účtu u osoby oprávněné poskytovat platební služby, nebo adresu, nebo penzijní společnost a číslo účtu určeného pro příjem příspěvků na doplňkové penzijní spoření, nebo penzijní připojištění se státním příspěvkem a číslo smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, nebo penzijním připojištění se státním příspěvkem a jméno, rodné číslo nebo datum narození účastníka, nebylo-li přiděleno rodné číslo, c) lhůtě pro zaslání sdělení podle písmene b), d) právu penzijní společnosti na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s převodem na účet v zahraničí u osoby oprávněné poskytovat platební služby nebo dodáním prostřednictvím poštovního poukazu, e) změně způsobu investování důchodových fondů, f) možnosti doplatit pojistné na důchodové pojištění za dobu účasti na důchodovém spoření, g) převodu prostředků účastníka na účet určený správcem pojistného a možnosti účastníka požádat správce pojistného o výplatu prostředků účastníka. (3) Penzijní společnost uveřejní informace podle odstavce 2 do dne 31. března 2016 také na svých internetových stránkách. § 7 Výpis důchodového spoření (1) Výpis důchodového spoření za kalendářní rok 2015 je penzijní společnost povinna zaslat bezplatně účastníkovi nejpozději do dne 31. března 2016. (2) Výpis důchodového spoření za kalendářní rok 2016 je penzijní společnost povinna zaslat bezplatně účastníkovi pouze v případě, že se údaje liší od údajů uvedených ve výpisu zaslaného podle § 11 odst. 3. § 8 Investování důchodových fondů (1) Penzijní společnost při investování prostředků účastníků v důchodových fondech postupuje tak, aby nejpozději ke dni vstupu důchodových fondů do likvidace byly prostředky účastníků investovány pouze do vkladů u regulované bankybanky podle zákona o důchodovém spoření. (2) Vklady u jedné regulované bankybanky mohou dosáhnout nejvýše 35 % hodnoty majetku v důchodových fondech. (3) V rozsahu plnění povinnosti podle odstavců 1 a 2 není způsob investování stanovený ve statutu důchodového fondu pro penzijní společnost závazný. § 9 Úplata penzijní společnosti (1) Náklady penzijní společnosti související s jednáním podle tohoto zákona se hradí z úplaty penzijní společnosti podle zákona o důchodovém spoření. (2) Ode dne vstupu důchodových fondů do likvidace nesmí úplata za obhospodařování majetku v důchodových fondech překročit 0,3 % fondového vlastního kapitálu podle zákona o důchodovém spoření. § 10 Likvidace důchodových fondů (1) Povolení k vytvoření důchodových fondů zaniká dne 30. června 2016. Zánikem povolení k vytvoření důchodových fondů se důchodový fond zrušuje a vstupuje do likvidace. (2) Důchodový fond zaniká vyplacením všech prostředků účastníků podle § 11 odst. 1 a 4. § 11 Výplata prostředků účastníka (1) Penzijní společnost vyplatí účastníkovi prostředky účastníka způsobem uvedeným ve sdělení podle § 3 odst. 2 nejdříve dne 15. října 2016. Výplatu prostředků účastníků ukončí do dne 31. prosince 2016. (2) Penzijní společnost nejdříve jeden pracovní den přede dnem vyplacení prostředků účastníka odepíše z majetkového podúčtu důchodové jednotky a na peněžní podúčet účastníka připíše peněžitou částku odpovídající počtu odepsaných důchodových jednotek násobenou aktuální hodnotou důchodové jednotky důchodového fondu. (3) Penzijní společnost bez zbytečného odkladu po vyplacení prostředků účastníka zašle účastníkovi bezplatně výpis důchodového spoření. (4) V případě, že prostředky účastníka nebyly vyplaceny ve lhůtě a způsobem podle odstavce 1, vyplatí penzijní společnost bez zbytečného odkladu zbylé prostředky účastníků na účet určený správcem pojistného a informuje jej o tom, jaká část z těchto prostředků připadá na jednotlivé účastníky. (5) V rozsahu, v němž byly prostředky účastníka vyplaceny na účet určený správcem pojistného, zaniká nárok účastníka na vyplacení prostředků účastníka vůči penzijní společnosti. (6) Právní vztah ze smlouvy o důchodovém spoření zaniká vyplacením všech prostředků účastníka podle odstavce 1 nebo 4. § 12 Účet nevypořádaných prostředků (1) Správce pojistného převede prostředky připadající na účastníka na účet nevypořádaných prostředků účastníka. (2) Účet nevypořádaných prostředků účastníka je osobním daňovým účtem účastníka. (3) Při správě prostředků na účtu nevypořádaných prostředků se postupuje podle daňového řádu. § 13 Depozitář důchodového fondu (1) Depozitář důchodového fondu kontroluje, zda penzijní společnost nakládá s majetkem v důchodovém fondu v souladu s tímto zákonem. (2) Při porušení tohoto zákona penzijní společností se na činnost depozitáře použije zákon o důchodovém spoření obdobně. § 14 Sloučení důchodových fondů Penzijní společnost, na kterou bylo převedeno obhospodařování všech důchodových fondů jiné penzijní společnosti, není povinna požádat o povolení sloučení důchodových fondů. § 15 Výroční zpráva Ve výroční zprávě za rok 2016 penzijní společnost uvede konečnou zprávu o průběhu likvidace. § 16 Uchovávání dokumentů a záznamů Penzijní společnost uchovává dokumenty a záznamy uvedené v § 31 zákona o důchodovém spoření po dobu 10 let ode dne zániku důchodového fondu. To platí i pro jejího právního nástupce a rovněž pro osobu, které bylo povolení k činnosti penzijní společnosti odňato. ČÁST DRUHÁ DOHLED § 17 Dohled nad dodržováním povinností penzijní společnosti a depozitáře důchodového fondu podle tohoto zákona vykonává Česká národní bankabanka. Při výkonu dohledu podle tohoto zákona se použije zákon o důchodovém spoření obdobně. ČÁST TŘETÍ ZÁNIK POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ § 18 Stanovení pojistného (1) Ode dne 1. října 2016 nelze stanovit pojistné na důchodové spoření a předepsat příslušenství pojistného. (2) Ode dne 1. září 2016 nelze podat řádné ani dodatečné pojistné tvrzení k pojistnému na důchodové spoření. § 19 Zánik nedoplatků (1) Dnem 1. října 2016 zanikají nedoplatky na pojistném na důchodové spoření. (2) Na příslušenství pojistného se odstavec 1 nepoužije. ČÁST ČTVRTÁ DOPLACENÍ POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ § 20 Účastník může za dobu své účasti na důchodovém spoření v období před rokem 2016 doplatit pojistné na důchodové pojištění upravené zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud splnil podmínku uvedenou v § 23 odst. 1 větě první. Pojistné na důchodové pojištění lze doplatit pouze za celou dobu účasti na důchodovém spoření před rokem 2016. § 21 (1) Doplatek pojistného na důchodové pojištění podle § 20 činí u a) zaměstnancezaměstnance 60 % z pojistného na důchodové spoření, které bylo plátcem pojistného na důchodové spoření odvedeno, b) zaměstnancezaměstnance, který neměl plátce pojistného na důchodové spoření uvedeného v § 2 zákona o pojistném na důchodové spoření, a zaměstnancezaměstnance, který je povinen uhradit pojistné na důchodové spoření podle § 31 zákona o pojistném na důchodové spoření, 60 % z pojistného na důchodové spoření, které byl zaměstnaneczaměstnanec povinen uhradit správci pojistného na důchodové spoření, c) osoby samostatně výdělečně činné 3 % z úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní roky, v nichž aspoň po část roku byla účastna důchodového spoření, a v této době trval výkon samostatné výdělečné činnosti, ze které mělo být zaplaceno pojistné na důchodové pojištění, d) osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění 3 % z úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za kalendářní měsíce, v nichž trvala účast na důchodovém spoření, z nichž bylo zaplaceno pojistné na důchodové pojištění. (2) Doplatek pojistného na důchodové pojištění stanovený podle odstavce 1 písm. a) se sníží o částku ve výši 3 % z vyměřovacího základu zaměstnancezaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění, pokud zaměstnancizaměstnanci bylo za dobu účasti na důchodovém spoření sraženo z jeho příjmů, které mu zaměstnavatel zúčtoval, pojistné na důchodové pojištění ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu a přeplatek na pojistném na důchodové pojištění nebyl zaměstnavateli vrácen. Doplatek pojistného na důchodové pojištění se upraví podle věty první jen na žádost zaměstnancezaměstnance doloženou potvrzením zaměstnavatele o tom, že tento přeplatek nebyl zaměstnavateli vrácen. (3) ZaměstnancemZaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která je poplatníkem pojistného na důchodové pojištění na základě § 3 odst. 1 písm. b) a § 25 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Výše doplatku na důchodové pojištění se zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů. § 22 (1) Doplatek pojistného na důchodové pojištění podle § 21 lze zaplatit nejpozději do 29. prosince 2017. (2) Pro způsob zaplacení doplatku pojistného na důchodové pojištění se použije § 19 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti obdobně s tím, že doplatek bude placen na účet určený okresní správou sociálního zabezpečení. (3) Bude-li doplatek pojistného na důchodové pojištění zaplacen po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 nebo bude-li v této lhůtě zaplacen v nižší částce, považuje se zaplacená částka za přeplatek; za přeplatek se považuje též částka zaplacená nad správnou výši doplatku. Pro vrácení přeplatku podle věty první se použije § 17 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti obdobně, s tím, že lhůta pro vrácení přeplatku, který vznikl v důsledku toho, že doplatek byl ve lhůtě uvedené v odstavci 1 zaplacen v nižší částce, počíná běžet nejdříve dnem 30. prosince 2017. § 23 (1) Účastník, který chce zaplatit doplatek pojistného na důchodové pojištění, je povinen ve lhůtě do 30. června 2017 na tiskopisu vydaném Českou správou sociálního zabezpečení požádat okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž územním obvodu má trvalý pobyt, o sdělení výše tohoto doplatku. Žádost o sdělení výše doplatku se považuje za podanou včas, byla-li v poslední den této lhůty poštovní zásilka obsahující žádost podána k přepravě. K žádostem podaným po uplynutí této lhůty se nepřihlíží. (2) Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna do 90 dnů ode dne obdržení žádosti účastníka mu písemně sdělit výši doplatku na pojistném na důchodové pojištění a lhůtu a způsob zaplacení tohoto doplatku; u žádostí podaných před 1. lednem 2017 se za den obdržení žádosti považuje tento den. Toto sdělení se doručuje do vlastních rukou. (3) Údaje potřebné pro stanovení výše doplatku na pojistném na důchodové pojištění u zaměstnancezaměstnance sdělí okresní správě sociálního zabezpečení jeho místně příslušný správce daně z příjmů, a to nejpozději do 45 dnů ode dne obdržení její žádosti. Podal-li žádost podle odstavce 1 účastník, který v době účasti na důchodovém spoření byl vojákem z povolání nebo ve služebním poměru příslušníka bezpečnostního sboru, sdělují tyto údaje okresní správě sociálního zabezpečení orgány uvedené v § 25 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to nejpozději do 45 dnů ode dne obdržení žádosti. (4) V žádosti podle odstavce 3 okresní správa sociálního zabezpečení uvede jméno účastníka, který byl poplatníkem pojistného na důchodové spoření, datum narození účastníka, rodné číslo účastníka nebo, nemá-li účastník přiděleno rodné číslo, vlastní číslo plátce přidělené správcem pojistného na důchodové spoření, bydliště účastníka, identifikační údaje jeho zaměstnavatele a údaj o nástupu do zaměstnání a skončení doby zaměstnání; identifikačními údaji zaměstnavatele se u právnické osoby rozumí její název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a u fyzické osoby její jméno, rodné číslo nebo datum narození, nemá-li fyzická osoba přiděleno rodné číslo, a adresa místa pobytu. § 24 Nesouhlasí-li účastník s výší doplatku pojistného na důchodové pojištění sděleného podle § 23 odst. 2, může do 30 dnů ode dne obdržení tohoto sdělení písemně požádat okresní správu sociálního zabezpečení o vydání rozhodnutí o výši doplatku; v této žádosti je účastník povinen uvést důvody tohoto svého nesouhlasu. Toto rozhodnutí je okresní správa sociálního zabezpečení povinna vydat nejpozději do 60 dnů ode dne doručení žádosti účastníka o vydání rozhodnutí. Okresní správa sociálního zabezpečení je oprávněna požádat místně příslušného správce daně z příjmů a orgány uvedené v § 23 odst. 3 větě poslední o podklady pro toto rozhodnutí; místně příslušný správce daně z příjmů a tyto orgány jsou povinny tyto podklady okresní správě sociálního zabezpečení zaslat bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů. Lhůta uvedená v § 22 odst. 1 se prodlužuje o dobu, po kterou trvalo řízení o vydání rozhodnutí podle věty první, o dobu, po kterou trvalo řízení před soudem v rámci soudního přezkumu rozhodnutí, a o dobu, o kterou byla překročena lhůta uvedená v § 23 odst. 2 větě první. § 25 (1) Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna neprodleně písemně informovat účastníka, kdy byl doplatek pojistného na důchodové pojištění zaplacen a v jaké výši, a o důsledcích, jaké má pro něho řádné zaplacení tohoto doplatku. (2) Pro podávání žádostí účastníka se použije § 123e odst. 2 a 3 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení obdobně. Okresní správy sociálního zabezpečení mohou podávat žádosti v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo jiným způsobem dohodnutým s místně příslušným správcem daně z příjmů a orgány uvedenými v § 25 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; to platí též pro poskytování údajů a podkladů okresním správám sociálního zabezpečení. (3) Správce Centrálního registru smluv je povinen sdělit České správě sociálního zabezpečení ze své evidence údaje o osobách účastných na důchodovém spoření v rozsahu potřebném pro účely vedení registru pojištěnců, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo jiným dohodnutým způsobem. (4) Pokud byl účastník důchodového spoření vojákem z povolání nebo ve služebním poměru příslušníka bezpečnostního sboru, sdělí údaj o zaplacení doplatku pojistného na důchodové pojištění okresní správa sociálního zabezpečení Ministerstvu obrany, Ministerstvu vnitra nebo Ministerstvu spravedlnosti. ČÁST PÁTÁ PŘESTUPKY § 26 Přestupky (1) Penzijní společnost se dopustí přestupku tím, že a) neoznámí účastníkovi nebo neuveřejní skutečnosti podle § 6, b) nezašle výpis o důchodovém spoření podle § 7, c) nesplní některou z povinností podle § 8, d) při hrazení nákladů podle tohoto zákona nebo stanovení výše úplaty za obhospodařování postupuje v rozporu s § 9, e) nevyplatí prostředky účastníků v souladu s § 11 odst. 1, 2 a 4, f) při výplatě prostředků účastníkům postupuje v rozporu s § 11 odst. 2, g) nezašle výpis důchodového spoření podle § 11 odst. 3, h) při převodu na účet určený správcem pojistného postupuje v rozporu s § 11 odst. 4, i) nesplní povinnost podle § 15, nebo j) neuchovává dokumenty a záznamy podle § 16. (2) Depozitář důchodového fondu se dopustí přestupku tím, že postupuje v rozporu s § 13. (3) Právní nástupce penzijní společnosti nebo osoba, které bylo povolení k činnosti penzijní společnosti odňato, se dopustí přestupku tím, že neuchovává dokumenty a záznamy podle § 16. (4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do výše 10 000 000 Kč. § 27 Příslušnost Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní bankabanka. ČÁST ŠESTÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ § 28 Přechodná ustanovení (1) Právní vztah ze smlouvy o důchodovém spoření, která byla zaregistrovaná v Centrálním registru smluv přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí ustanoveními tohoto zákona. Vznik tohoto právního vztahu se posuzuje podle dosavadní právní úpravy. (2) Pro pojistné povinnosti u pojistného na důchodové spoření za pojistná období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření, ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2016. (3) Specializovaný finanční úřad plní povinnosti týkající se Centrálního registru smluv podle zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění účinném ode dne 1. ledna 2016, do dne 31. prosince 2026. (4) Pojistné smlouvy o pojištění důchodu zaregistrované v Centrálním registru smluv přede dnem 1. ledna 2016 se řídí zákonem č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2016, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. Důchody z této pojistné smlouvy se vyplácejí a zvyšují podle právních předpisů účinných přede dnem 1. ledna 2016. (5) Povinnosti pojišťovny podle § 22 a 23 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2016, se řídí zákonem č. 426/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2016. (6) Správní řízení zahájená podle zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2016, se dokončí podle zákona č. 426/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2016. (7) Správní řízení zahájená podle zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění účinném ode dne 1. ledna 2016, se dokončí podle zákona č. 426/2011 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2016. § 29 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření. 2. Zákon č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření. 3. Část třetí zákona č. 399/2012 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření. 4. Část pátá zákona č. 399/2012 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření. 5. Část dvacátá devátá zákona č. 241/2013 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o investičních společnostech a investičních fondech a s přijetím přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vypořádání některých derivátů. 6. Část jedenáctá zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. 7. Vyhláška č. 423/2012 Sb., o zvyšování důchodů vyplácených z pojistné smlouvy o pojištění důchodu. 8. Vyhláška č. 40/2013 Sb., o náležitostech nabídky pojištění důchodu. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST § 30 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016, s výjimkou § 29 bodů 1, 3 a 5, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2018. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 375/2015 Sb.	Zákon č. 375/2015 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a v souvislosti s úpravou systému pojištění vkladů Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 160/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o bankách * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna insolvenčního zákona * ČÁST PÁTÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST ŠESTÁ - Změna soudního řádu správního * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o mezinárodním právu soukromém * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o finančním zajištění * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna daňového řádu * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o veřejných zakázkách * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o veřejných sbírkách * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o auditorech * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o České národní bance * ČÁST DVACÁTÁ - Změna exekučního řádu * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o pojišťovnictví * ČÁST DVÁCÁTÁ DRUHÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 (250/2023 Sb.) 375 ZÁKON ze dne 10. prosince 2015, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a v souvislosti s úpravou systému pojištění vkladů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o bankách Čl. I Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb. a zákona č. 220/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 5a odst. 4 se slova „§ 11 odst. 1, 2 a 5“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 1 až 6 a 9“. 2. V § 5a se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 6 až 8. 3. V § 5a odst. 6 písm. a) se slova „§ 11 odst. 1, 2 a 5“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 1 až 6 a 9“. 4. Za § 7a se vkládá nový § 7b, který včetně nadpisu zní: „§ 7b Speciální ustanovení o udělení licence ve vztahu k řešení krize (1) Česká národní banka může z moci úřední na časově omezenou dobu udělit licenci překlenovací instituci podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, nesplňuje-li tato instituce podmínky pro udělení licence podle § 4. (2) Předloží-li nabyvatel majetku nebo dluhů povinné osoby podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu žádost o udělení licence, Česká národní banka žádost bez zbytečného odkladu posoudí.“. 5. V § 11 odst. 1 větě první se slova „Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny informovat“ nahrazují slovy „Banka a pobočka zahraniční banky informuje“ a ve větě druhé se slova „jsou povinny poskytnout“ nahrazují slovem „poskytuje“. 6. V § 11 odstavec 2 zní: „(2) Banka a pobočka zahraniční banky informuje klienta o systému pojištění pohledávek z vkladů, kterého se účastní, a poskytne mu rovněž další informace o fungování příslušného systému pojištění pohledávek z vkladů v rozsahu informačního přehledu pro klienta podle odstavce 6. Tyto informace se klientovi poskytují prokazatelným způsobem před uzavřením smlouvy o účtu nebo před přijetím vkladu, a to v českém jazyce nebo v jazyce, na kterém se banka nebo pobočka zahraniční banky s klientem dohodla. Banka nebo pobočka zahraniční banky zajistí písemné potvrzení klienta o tom, že tyto informace obdržel, a uchovává jej po celou dobu trvání vkladu.“. 7. V § 11 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí: „(3) Pokud daná pohledávka z vkladu podléhá ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů, uvede to banka a pobočka zahraniční banky ve výpisu z účtu nebo v obdobném dokumentu určeném klientovi, a v takovém případě v něm dále uvede odkaz na informační přehled pro klienta podle odstavce 6. Tento informační přehled poskytuje banka nebo pobočka zahraniční banky klientovi alespoň jednou ročně. (4) Pokud klient využívá systém elektronického bankovnictví, může mu banka nebo pobočka zahraniční banky sdělit informace uvedené v odstavcích 2 a 3 prostřednictvím tohoto systému. Na žádost klienta poskytne banka nebo pobočka zahraniční banky tyto informace v listinné podobě. (5) Garanční systém finančního trhu (dále jen „Garanční systém“) uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace týkající se zejména podmínek pojištění pohledávek z vkladů, postupu jejich uplatnění a výplaty z Fondu pojištění vkladů (dále jen „Fond“). (6) Informační přehled pro klienta obsahuje základní informace o limitu pojištění, lhůtě pro výplatu a měně, ve které bude náhrada za pohledávku z vkladu vyplacena, a o tom, kterému systému pojištění pohledávek z vkladů daný vklad podléhá, a další související informace potřebné pro klienta. Česká národní banka stanoví vyhláškou vzor tohoto informačního přehledu.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 7 až 9. 8. V § 11 odst. 9 se slova „Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny zavést“ nahrazují slovy „Banka a pobočka zahraniční banky zavede“ a slovo „informovat“ se nahrazuje slovem „informuje“. 9. V § 16 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 10. V § 20 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Souvisí-li rozhodnutí o žádosti s přechodem činnosti na soukromého nabyvatele podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, postupuje Česká národní banka tak, aby realizace přechodu této činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení účelu řešení krize.“. 11. V § 25a odst. 1 se slova „nebo nucenou správu“ zrušují. 12. V § 25a odst. 2 se slova „, nucené správy“ zrušují. 13. V § 25a odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo orgánu příslušnému k řešení krize“. 14. V § 25a odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo pro účely řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu“. 15. V § 25a odst. 3 písm. c) se za slovo „trhem“ vkládají slova „nebo na řešení krize“. 16. V § 25a odst. 4 písm. k) se slova „a pojištění investorů“ nahrazují slovy „, systémů pojištění a mechanismů financování řešení krize,“. 17. V § 25a odst. 4 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a vkládá se písmeno m), které zní: „m) jiné osoby nebo orgánu, kde poskytnutí informací je nezbytné k řešení krize a není porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. 18. § 25f se včetně poznámky pod čarou č. 30 zrušuje. 19. V § 26 odst. 6 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f). 20. V § 26 odst. 8 se slova „odstavce 6 písm. c) a e)“ nahrazují slovy „odstavce 6 písm. d)“. 21. V § 26 odst. 8 se slova „a odstavce 6 písm. c)“ zrušují. 22. V § 26 odst. 9 se slova „odstavce 6 písm. g)“ nahrazují slovy „odstavce 6 písm. f)“. 23. Část devátá se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6c, 15 a 16 zrušuje. 24. V § 34 odst. 1 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 25. V § 34 odst. 3 větě druhé se slova „v nucené správě nebo o banku zvláštního určení“ nahrazují slovy „, vůči které bylo uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu“. 26. V § 36 odst. 4 se za slova „České národní bance“ vkládají slova „a Garančnímu systému“ a za slova „České národní banky“ se vkládají slova „a Garančního systému“. 27. V § 36b se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 28. V § 36b odst. 4 se slova „Fondu pojištění vkladů“ nahrazují slovy „Garančnímu systému a informaci o vkladech“ a slova „§ 41d odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 41d odst. 4 a 5 a § 41g odst. 5“. 29. V § 36b se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce se dopustí přestupku tím, že neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 30. V § 36b odst. 7 písm. a) se slova „odstavce 5“ nahrazují slovy „odstavce 4 nebo 5“. 31. V § 36b odst. 7 písm. b) se slova „odstavce 1 až 4“ nahrazují slovy „odstavce 1 až 3“. 32. V § 36e odst. 1 písm. h) se slova „nebo 2“ nahrazují slovy „až 4“. 33. V § 36e odst. 1 písm. i) se slova „§ 11 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 8“. 34. V § 36e odst. 5 písm. f) se slova „pojištění vkladů“ zrušují. 35. V § 36e odst. 5 písm. h) se slova „Fondu pojištění vkladů“ nahrazují slovy „Garančnímu systému a informaci o vkladech“, slova „§ 41c odst. 11, § 41d odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 41c odst. 10, § 41d odst. 4 a 5“ a za slova „§ 41f odst. 3“ se vkládají slova „, § 41g odst. 5“. 36. V § 36e odst. 5 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3,“. Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena j) a k). 37. V § 36g odst. 1 písm. c) se slova „nebo 2“ nahrazují slovy „až 4“. 38. V § 36g odst. 1 písm. d) se slova „§ 11 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 9“. 39. V § 36g se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 40. V § 36g odst. 2 písm. c) se slova „nebo odstavce 2“ zrušují. 41. V § 36h odst. 1 písm. g) se slova „§ 11 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 7“. 42. V § 36h odst. 1 písm. h) se slova „§ 11 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 8“. 43. V § 36h odst. 1 písm. i) se slova „§ 11 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 9“. 44. V § 36h odst. 3 písm. m) se slova „pojištění vkladů, nebo“ nahrazují čárkou. 45. V § 36h odst. 3 písm. n) se slova „Fondu pojištění vkladů“ nahrazují slovy „Garančnímu systému a informaci o vkladech“, slova „§ 41c odst. 11, § 41d odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 41c odst. 10, § 41d odst. 4 a 5“ a za slova „§ 41f odst. 3“ se vkládají slova „, § 41g odst. 5“. 46. V § 36h se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3.“. 47. V § 36h odst. 4 písm. c) se slova „nebo n)“ nahrazují slovy „, n) nebo o)“. 48. V § 38d odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „v informaci o udělené licenci vždy uvede, že pohledávky z vkladů u banky jsou pojištěny u Garančního systému“. 49. V § 38d odst. 2 písm. d) bodě 1 se slovo „eur“ nahrazuje slovem „EUR“. 50. V § 39 odst. 1 větě poslední se slova „§ 41d odst. 2“ nahrazují slovy „§ 41d odst. 4 a 5, § 41g odst. 5“. 51. V § 41a odstavce 1 až 4 znějí: „(1) Pojištění pohledávek z vkladů v České republice zajišťuje Garanční systém zřízený podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu. (2) Garanční systém spravuje část svého jmění ve Fondu. (3) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu se účastní systému pojištění pohledávek z vkladů a přispívá do Fondu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. (4) Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bank a poboček bank z jiného než členského státu, peněžní prostředky, které si Garanční systém obstaral podle § 41i, dotace, návratné finanční výpomoci a úvěry poskytnuté Českou národní bankou podle zákona o České národní bance. Zdrojem Fondu jsou i další příjmy, kterými jsou zejména výnosy z investování peněžních prostředků a výtěžky z ukončených insolvenčních a likvidačních řízení.“. Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje. 52. V § 41a odst. 5 se slova „činnost Fondu“ nahrazují slovy „činnost Garančního systému“. 53. V § 41a se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 54. V § 41a odst. 6 se slovo „Fond“ nahrazuje slovy „Garanční systém“. 55. V § 41b se odstavce 1 až 7 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 8. 56. V § 41b se věta první zrušuje a za slovo „mlčenlivost“ se vkládají slova „podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu“ a slova „a § 41o odst. 2“ se nahrazují slovy „, § 41o odst. 2, § 41p odst. 1 a 2 a § 41q odst. 2“. 57. V § 41c odst. 1 se za slova „odstavci 3“ vkládají slova „a v zákoně upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti“. 58. V § 41c odstavec 2 zní: „(2) Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů a) banky, pobočky banky z jiného členského státu spořitelního a úvěrního družstva, obchodníka s cennými papíry a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti; to neplatí, jde-li o pohledávky z vkladů vložených těmito osobami ve prospěch třetí osoby, které by jinak náhrada náležela, za splnění podmínek podle § 41f, b) finanční instituce a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti; to neplatí, jde-li o pohledávky z vkladů platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu vložených těmito osobami ve prospěch třetí osoby, které by jinak náhrada náležela, za splnění podmínek podle § 41f, c) pojišťovny, zajišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti, d) zdravotní pojišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti, e) státu, f) územního samosprávného celku, jehož daňové příjmy podle zákona o rozpočtovém určení daní (dále jen „daňový příjem“) jsou vyšší než částka odpovídající 500 000 EUR, za podmínek uvedených v odstavci 8, g) představující pohledávky, které je banka oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu ve formě podřízeného dluhu, a h) pocházející podle pravomocného rozsudku z úmyslně spáchaného trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, nebyly-li zajištěny ve prospěch oběti trestné činnosti.“. 59. V § 41c odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „Banka“ vkládají slova „a pobočka banky z jiného než členského státu“. 60. V § 41c odstavce 6 až 9 znějí: „(6) Částka pro účely určení výše daňových příjmů územního samosprávného celku podle odstavce 2 písm. f) se přepočte na českou měnu podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro poslední den kalendářního roku, ke kterému se daňové příjmy vztahují. (7) Územní samosprávný celek dokládá bance a pobočce banky z jiného než členského státu výši daňových příjmů podle odstavce 2 písm. f) skutečnými daňovými příjmy za rok, který o 2 roky předchází roku, v němž mají být pojištěny pohledávky z vkladů územního samosprávného celku. (8) Pohledávky z vkladů územního samosprávného celku jsou pojištěny, pokud územní samosprávný celek doloží bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu, že výše skutečných daňových příjmů podle odstavce 7 nepřesahuje výši stanovenou v odstavci 2 písm. f). Pohledávky z vkladů územního samosprávného celku jsou pojištěny od začátku kalendářního roku, v němž mají být pojištěny podle odstavce 7, nebo ode dne, kdy banka vydá potvrzení podle odstavce 9 o tom, že pohledávky z vkladů územního samosprávného celku splňují podmínky pro jejich pojištění, podle toho, který okamžik nastane později, do konce kalendářního roku, v němž mají být pojištěny podle odstavce 7. K doložení skutečných daňových příjmů po rozhodném dni podle § 41d odst. 2 se nepřihlíží. (9) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu vydá bez zbytečného odkladu po doložení skutečných daňových příjmů podle odstavce 7 územnímu samosprávnému celku potvrzení, zda a po které období jsou pohledávky z vkladů územního samosprávného celku pojištěny.“. 61. V § 41c se odstavec 10 zrušuje. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 10. 62. V § 41c odst. 10 se za slovo „Banka“ vkládají slova „a pobočka banky z jiného než členského státu“, číslo „2“ se nahrazuje číslem „4“ a slovo „Fondu“ se nahrazuje slovy „Garančnímu systému“. 63. Za § 41c se vkládají nové § 41ca až 41ce, které včetně poznámky pod čarou č. 33 znějí: „§ 41ca (1) Garanční systém do 10. dubna každého roku sdělí České národní bance aktuální výši prostředků ve Fondu k 31. březnu příslušného roku. (2) Česká národní banka stanoví do 31. května každého roku výši ročního příspěvku banky podle obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví upravujících metody výpočtu příspěvků do systémů pojištění vkladů tak, aby zohledňovala celkový objem krytých pohledávek z vkladů a míru rizika, které banka podstupuje. Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup roční sazbu příspěvků a hodnotu koeficientu upravujícího celkovou výši ročních příspěvků. (3) Česká národní banka zveřejní způsob výpočtu rizikových vah formou úředního sdělení České národní banky ve Věstníku České národní banky. (4) Dosáhne-li objem prostředků ve Fondu hodnoty 0,8 % objemu pojištěných pohledávek z vkladů podle § 41c odst. 1, jejichž výše nepřevyšuje částku odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu (dále jen „krytá pohledávka z vkladu“), stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků tak, aby celková výše ročních příspěvků stanovených v příslušném kalendářním roce odpovídala hodnotě 0,045 % objemu krytých pohledávek z vkladů. (5) Poklesne-li objem prostředků ve Fondu pod hodnotu 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů, stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků a koeficient upravující celkovou výši ročních příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve výši 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů bylo dosaženo v přiměřené době, nejpozději do 5 let od konce kalendářního roku, ve kterém k tomuto poklesu došlo, v závislosti na objemu chybějících prostředků ve Fondu. Pokud objem prostředků ve Fondu poklesne pod dvě třetiny z hodnoty 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů, stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků a koeficient upravující celkovou výši ročních příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve výši 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů bylo dosaženo do 6 let od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k tomuto poklesu. § 41cb (1) Česká národní banka informuje do 31. května každého roku Garanční systém o výši ročního příspěvku stanoveného bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu. (2) Garanční systém do 10. června každého roku oznámí způsobem umožňujícím dálkový přístup, zda a jaká část příspěvku v příslušném roce může mít formu neodvolatelného platebního příslibu tak, aby podíl neodvolatelných platebních příslibů nepřekročil hodnotu 30 % objemu prostředků ve Fondu; při tomto určení přihlédne k obecným pokynům Evropského orgánu pro bankovnictví upravujícím platební přísliby. V oznámení Garanční systém uvede podrobnosti uplatnění platebního příslibu a zejména podmínky pro rizikovost, likvidnost a diverzifikaci poskytovaného zajištění; podmínky lze stanovit odlišně v závislosti na výši ročního příspěvku. (3) Garanční systém může přijmout platební příslib pouze, pokud je zajištěný aktivem s nízkým rizikem nezatíženým právy třetích stran a pokud získá právo s tímto aktivem volně nakládat. Aktivem s nízkým rizikem se rozumí dluhový cenný papír, který by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko podle čl. 336 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 obdržel rizikovou váhu do výše 50 %33). (4) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu zaplatí stanovený roční příspěvek do 30. června příslušného kalendářního roku. Podání rozkladu proti rozhodnutí podle § 41ca odst. 2, jímž se stanovuje výše ročního příspěvku banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek. § 41cc (1) Nepostačují-li prostředky Fondu k vyplacení zákonem stanovených náhrad, Garanční systém o této skutečnosti informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku a sdělí jí předpokládanou výši chybějících prostředků. (2) Česká národní banka stanoví bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu povinnost platit mimořádný příspěvek v jí stanovené výši obdobně podle § 41ca odst. 2. Sazbu mimořádného příspěvku přitom stanoví tak, aby celková výše stanoveného mimořádného příspěvku nepřekročila v kalendářním roce 0,5 % objemu krytých pohledávek z vkladů. Za výjimečných okolností může Česká národní banka stanovit i vyšší sazbu mimořádného příspěvku. Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup sazbu mimořádného příspěvku. (3) Řízení podle odstavce 2 může být zahájeno vydáním rozhodnutí. Podání rozkladu proti rozhodnutí, jímž se stanovuje výše mimořádného příspěvku bance a pobočce banky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek. (4) Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu Garanční systém o výši mimořádného příspěvku stanoveného bance a pobočce banky z jiného než členského státu. (5) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu zaplatí mimořádný příspěvek do 3 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí o výši mimořádného příspěvku. Mimořádný příspěvek nemůže mít formu platebního příslibu. (6) Česká národní banka může dočasně snížit výši mimořádného příspěvku nebo pozastavit povinnost banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu zaplatit mimořádný příspěvek, pokud by zaplacení ohrozilo likviditu nebo solventnost banky, a to i opakovaně až na dobu 6 měsíců. Část mimořádného příspěvku, která v důsledku takového snížení nebo pozastavení nebyla zaplacena řádně a včas, se stává splatnou uplynutím této doby. Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu Garanční systém o tomto rozhodnutí. § 41cd Garanční systém bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku, zda a v jaké výši banka a pobočka banky z jiného než členského státu zaplatily příspěvek. Je-li banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu v prodlení se zaplacením příspěvku, platí z dlužné částky úroky z prodlení stanovené občanským zákoníkem. Zaplacení příspěvku a úroku z prodlení vymáhá Garanční systém. § 41ce Příspěvek se stanovuje a platí v české měně. 33) Článek 336 odst. 1 tabulka č. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 64. V § 41d odstavec 1 zní: „(1) Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z Fondu poskytne poté, kdy a) Garanční systém obdržel písemné oznámení České národní banky o neschopnosti banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek; Česká národní banka vydá takové oznámení bez zbytečného odkladu, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy zjistila, že banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu nevyplácí splatné vklady, nejeví se podle názoru České národní banky v době vydání oznámení dotčená banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu být schopna z důvodů přímo souvisejících s její finanční situací dostát svým závazkům vůči oprávněným osobám a nemá vyhlídky, že tak bude moci učinit, nebo b) soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí z důvodů přímo souvisejících s finanční situací banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu, jehož důsledkem je pozastavení práva vkladatelů nakládat s vklady, na které se vztahuje pojištění.“. 65. V § 41d se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Den, kdy Česká národní banka vydala oznámení podle odstavce 1 písm. a), nebo kdy soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b), se považuje za rozhodný den. (3) Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o tom, kdy rozhodný den podle odstavce 2 nastal. Oznámení podle odstavce 1 písm. a) a informaci, že došlo k vydání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) Česká národní banka sdělí bezodkladně dotčené bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu a Garančnímu systému.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 4 až 7. 66. V § 41d odst. 4 se slova „nebo bývalá banka,“ nahrazují slovy „, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu a“ a slovo „Fondu“ se nahrazuje slovy „Garančnímu systému“. 67. V § 41d odst. 4 se číslo „8“ nahrazuje číslem „3“. 68. V § 41d se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a informaci o vkladech podle § 41r odst. 2; to neplatí, jde-li o případ podle odstavce 5“. 69. V § 41d se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu a likvidátor, správce nebo insolvenční správce jsou povinni do 10 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 a informaci o vkladech podle § 41r odst. 2, které je bance, bývalé bance, pobočce banky z jiného než členského státu, bývalé pobočce banky z jiného než členského státu a likvidátorovi, správci nebo insolvenčnímu správci povinna poskytnout osoba podle § 41f odst. 7 a 8.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8. 70. V § 41d odst. 6 větě první se číslo „12“ nahrazuje číslem „6“. 71. V § 41d odst. 6 větě první se slovo „Fond“ nahrazuje slovy „Garanční systém“, za slovo „náhrad“ se vkládají slova „podle § 41e odst. 2“ a za slovo „je“ se vkládají slova „spolu s výzvou podle § 41e odst. 4“. 72. V § 41d odst. 6 se věta druhá nahrazuje větou „Den zahájení výplaty náhrad podle § 41e odst. 2 stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 7 pracovních dnů od rozhodného dne.“. 73. V § 41d odst. 6 se věta poslední nahrazuje větou „To neplatí, jde-li o náhrady podle odstavce 7.“. 74. V § 41d se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Garanční systém nejpozději do 14 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad podle § 41e odst. 2, které se poskytují osobám podle § 41f odst. 7 a 8, vhodným způsobem je uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí a Českou národní banku. Den zahájení výplaty náhrad stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 15 pracovních dnů od rozhodného dne.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9. 75. V § 41d odst. 8 se číslo „2“ nahrazuje slovy „4 a 5“ a slovo „Fond“ se nahrazuje slovy „Garanční systém“. 76. V § 41d se odstavec 9 zrušuje. 77. § 41e zní: „§ 41e (1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů oprávněné osoby u banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu, včetně jejích podílů na účtech vedených pro 2 a více spolumajitelů, podle stavu k rozhodnému dni. Není-li bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu doloženo jinak, má se za to, že podíly spolumajitelů účtu jsou stejné. Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu vyznačí jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po rozhodném dni se nepřihlíží. Výpočet náhrady se provádí v měně státu, v němž se nachází daný účet; u pohledávek z vkladů vedených v jiné měně než je měna státu, v němž se nachází daný účet, se přepočet na měnu státu, v němž se nachází daný účet, provádí podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den. Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené k rozhodnému dni. Náhrada se vyplácí v měně státu, v němž se nachází daný účet. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu je právem spojeným s pohledávkou z vkladu. (2) Náhrada oprávněné osobě se poskytuje ve výši vypočtené podle odstavce 1, nejvýše však ve výši odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky. Tím není dotčeno ustanovení odstavce 3. Ekvivalent limitu v měně státu, v němž se nachází daný účet, se přepočte podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den. (3) Pokud oprávněná osoba, která je fyzickou osobou, doloží podle § 41ea, že splňuje podmínky pro výplatu zvýšené náhrady za pojištěnou pohledávku z vkladu a požádá o ni podle § 41eb odst. 1, poskytne Garanční systém oprávněné osobě zvýšenou náhradu za tu část pohledávky z vkladu, u které doložila splnění podmínek podle § 41ea až do výše, o kterou částka vypočtená podle odstavce 1 převyšuje částku stanovenou v odstavci 2, nejvýše však ve výši odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky (dále jen „zvýšená náhrada“). Ekvivalent tohoto limitu v měně státu, v němž se nachází daný účet, se přepočte podle kurzu, vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den. (4) Výzvou uveřejněnou způsobem umožňujícím dálkový přístup Garanční systém vyzve oprávněné fyzické osoby, aby doložily Garančnímu systému do 2 měsíců od rozhodného dne dokumenty podle § 41eb odst. 1 pro účely posouzení nároku na zvýšenou náhradu za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3. (5) Náhrada za pojištěné pohledávky z vkladů podle § 41f odst. 7 a 8 se poskytuje až poté, kdy byly plně nahrazeny všechny ostatní kryté pohledávky z vkladů oprávněné osoby, a to podle poměru výše pohledávek z vkladů připadajících na jednotlivé osoby podle § 41f odst. 7 a 8. (6) Za pohledávky z vkladů podle § 41f se zvýšená náhrada podle odstavce 3 neposkytne; to neplatí, pokud je pohledávka z vkladu částkou předanou do notářské úschovy podle notářského řádu nebo jde o peníze přijaté advokátem do správy podle zákona o advokacii. (7) Pokud má oprávněná osoba pojištěnou pohledávku z vkladu u banky i u pobočky téže banky podle § 5c odst. 1 v jiném členském státě, započítávají se jednotlivé pohledávky z vkladu pro účely výpočtu náhrady podle odstavce 2 podle poměru výše pohledávek z vkladů připadajících na banku a pobočku téže banky v jiném členském státě.“. 78. Za § 41e se vkládají nové § 41ea a 41eb, které znějí: „§ 41ea (1) Nárok na zvýšenou náhradu podle § 41e odst. 3 vznikne, po splnění podmínek stanovených v § 41e odst. 3 a § 41eb odst. 1, pokud rozhodný den nastal ve lhůtě 3 měsíců ode dne připsání částky na účet a zároveň je tato částka a) úhradou kupní ceny plynoucí z prodeje nemovité věci, která slouží k bydlení podle evidence v katastru nemovitostí, pokud byl tento prodej doložen návrhem na zahájení vkladového řízení do katastru nemovitostí, včetně příloh, a tento návrh byl podán před rozhodným dnem, b) vypořádáním společného jmění manželů při rozvodu manželství, pokud bylo doloženo pravomocným rozsudkem o rozvodu manželství, jehož součástí je vypořádání společného jmění manželů nebo jiného majetku, nebo pravomocným rozsudkem o vypořádání manželů po rozvodu stran jejich společného jmění, c) pojistným plněním pro případ úrazu, nemoci, invalidity nebo smrti, pokud bylo doloženo potvrzením pojišťovny o vyplacení pojistného plnění, d) dědictvím, pokud bylo jeho nabytí doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o dědictví, e) vyplacením jednorázového vyrovnání z penzijního připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkového penzijního spoření, pokud bylo doloženo potvrzením penzijní společnosti o vyplacení jednorázového vyrovnání, f) odstupným vyplaceným při výpovědi z pracovního poměru, při které náleží zaměstnanci odstupné podle zákoníku práce, odstupným vyplaceným při rozvázání pracovního poměru dohodou, při kterém náleží zaměstnanci odstupné podle zákoníku práce, odbytným nebo odchodným vyplaceným při skončení služebního poměru rozhodnutím služebního orgánu, při kterém má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného nebo odchodného, a odchodným vyplaceným při skončení služebního poměru fyzických osob, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu, při kterém mají fyzické osoby, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu, nárok na odchodné, pokud bylo doloženo potvrzením zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a vyúčtováním mzdy, g) pojistným plněním pro případ újmy způsobené trestným činem, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o spáchaném trestném činu a potvrzením o vyplacení pojistného plnění, h) vyplacením náhrady újmy způsobené trestným činem, nebo vydáním bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o přiznání náhrady újmy způsobené trestným činem nebo o přiznání nároku na vydání bezdůvodného obohacení, i) vyplacením náhrady škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo o ochranném opatření, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu, rozhodnutím ministerstva, nebo jiného ústředního správního úřadu o přiznání náhrady škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo o ochranném opatření, nebo j) poskytnutím peněžité pomoci oběti trestného činu, pokud bylo doloženo rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti. (2) Pokud není vkladatel, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník v den připsání částky podle odstavce 1 písm. a) až j) na účet oprávněn s touto částkou nakládat, lhůta podle odstavce 1 neběží do dne předcházejícího dni, kterým vkladatel, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník nabyde oprávnění s touto částkou poprvé nakládat. § 41eb (1) Oprávněná osoba, která požaduje vyplacení zvýšené náhrady, předloží Garančnímu systému do 2 měsíců od rozhodného dne, spolu s dokumenty dokládajícími její nárok na zvýšenou náhradu podle § 41e odst. 3, žádost o výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu na předepsaném formuláři. Vzor formuláře uveřejní Garanční systém způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Garanční systém na základě dokumentů podle odstavce 1 předložených oprávněnou osobou a informací, které mu pro účely posouzení nároku oprávněné osoby na výplatu zvýšené náhrady poskytne banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu a likvidátor, správce nebo insolvenční správce anebo orgán sociálního zabezpečení, posoudí do 4 měsíců od rozhodného dne, zda má oprávněná osoba nárok na výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3. (3) Banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu a likvidátor, správce nebo insolvenční správce anebo orgán sociálního zabezpečení poskytne pro účely posouzení nároku oprávněné osoby na výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle odstavce 2 Garančnímu systému součinnost bez zbytečného odkladu po vyžádání Garančním systémem. (4) Garanční systém do 4 měsíců od rozhodného dne, oznámí oprávněné osobě, jaká výše zvýšené náhrady za pohledávky z vkladů jí náleží, den zahájení, místo a způsob výplaty zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3. Den zahájení výplaty náhrad podle § 41e odst. 3 stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 4 měsíce od rozhodného dne. (5) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 3 oznámí Garanční systém neprodleně České národní bance.“. 79. V § 41f odst. 2 větě první se za slovo „bance“ vkládají slova „nebo pobočce banky z jiného než členského státu“. 80. V § 41f odst. 2 větě druhé se za slovo „Banka“ vkládají slova „nebo pobočka banky z jiného než členského státu“. 81. V § 41f odst. 3 větě první se slova „banka povinna předložit Fondu“ nahrazují slovy „banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu povinna předložit Garančnímu systému“ a ve větě druhé se slovo „Fondu“ nahrazuje slovy „Garančnímu systému“. 82. V § 41f odst. 5 větě druhé se za slovo „bance“ vkládají slova „nebo pobočce banky z jiného než členského státu“ a za slovo „banka“ se vkládají slova „nebo pobočka banky z jiného než členského státu“. 83. V § 41f odst. 7 větě první se za slovo „bance“ vkládají slova „nebo pobočce banky z jiného než členského státu“. 84. V § 41f odst. 7 větě druhé se za slovo „výpočtu“ vkládají slova „výše příspěvku do Fondu“ a ve větě poslední se slova „na její požádání bez zbytečného odkladu“ nahrazují slovy „nebo pobočce banky z jiného než členského státu na základě její žádosti do 5 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti“. 85. V § 41f se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Banka s těmito osobami sjedná písemně způsob, jakým tyto osoby poskytují bance informace tak, aby banka dostála povinnostem stanoveným tímto zákonem v souvislosti se stanovením výše příspěvku do Fondu.“. 86. V § 41f odst. 9 se za slovo „banka“ vkládají slova „nebo pobočka banky z jiného než členského státu“ a slovo „Fondu“ se nahrazuje slovy „Garančnímu systému“. 87. V § 41g odst. 1 se slovo „Fond“ nahrazuje slovy „Garanční systém“. 88. V § 41g odstavce 2 až 4 znějí: „(2) Garanční systém pozastaví výplatu náhrady přede dnem zahájení výplaty náhrad za ty pohledávky z vkladů, u kterých se od orgánů činných v trestním řízení nebo od osob uvedených v odstavci 5 dozví, že by mohlo jít o pohledávky z vkladů, které mají původ v trestné činnosti, a že bylo zahájeno trestní stíhání pro tuto trestnou činnost. (3) Garanční systém pozastaví přede dnem zahájení výplaty náhrad výplatu náhrady za pohledávky z vkladů, u kterých a) zjistí, že není jisté, zda a kdo je oprávněn obdržet výplatu náhrady, b) je Garančnímu systému doloženo, že je pojištěná pohledávka z vkladu předmětem právního sporu, c) je Garančnímu systému doloženo, že pojištěná pohledávka z vkladu je předmětem opatření omezujícího nakládání s vkladem podle jiného právního předpisu nebo právního předpisu jiného státu, anebo stanoveného mezinárodní organizací, nebo d) má výplatu v souladu s ustanovením § 41p odst. 2 provést provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů a potřebné prostředky nelze provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů poskytnout do dne zahájení výplaty náhrad. (4) Garanční systém obnoví výplatu náhrady pozastavenou podle odstavců 2 a 3 písm. a) až c), pokud pominou okolnosti, pro které byla výplata pozastavena.“. 89. V § 41g se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Banka nebo bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu, likvidátor, správce nebo insolvenční správce poskytnou Garančnímu systému současně s údaji podle § 41d odst. 4 nebo 5 nebo § 41eb odst. 3 informace, na základě kterých lze pozastavit výplatu náhrad podle odstavců 2 a 3, a následně Garanční systém informují, pokud se dozví o změně podstatných skutečností majících vliv na toto pozastavení.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 90. § 41g odst. 6 písm. a) se za slovo „banky“ vkládají slova „nebo pobočky banky z jiného než členského státu“. 91. V § 41g se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 5 oznámí Garanční systém České národní bance bez zbytečného odkladu poté, co se o nesplnění této povinnosti dozví.“. 92. V § 41h odst. 1 se slovo „plateb“ nahrazuje slovy „výplaty náhrad podle § 41d odst. 6 a 7 a § 41eb odst. 4“ a za slovo „bance“ se vkládají slova „nebo pobočce banky z jiného než členského státu“. 93. V § 41h odst. 2 se slovo „Fond“ nahrazuje slovy „Garanční systém“ a za slovo „banky“ se vkládají slova „nebo pobočky banky z jiného než členského státu“. 94. V § 41h odst. 3 se slovo „plateb“ nahrazuje slovy „výplaty náhrad podle § 41d odst. 6 a 7 a podle § 41eb odst. 4“ a na konci odstavce 3 se doplňuje věta „Po dobu pozastavení výplaty náhrad podle § 41g odst. 2 a 3 tato promlčecí lhůta neběží.“. 95. V § 41i se za slova „V případě, že prostředky Fondu“ vkládají slova „získané z uhrazených příspěvků podle § 41cb nebo mimořádných příspěvků podle § 41cc“ a slovo „Fond“ se nahrazuje slovy „Garanční systém“. 96. V § 41i se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Garanční systém může požádat provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu o úvěr, pokud a) není schopen dostát závazkům spojeným s výplatou tímto zákonem stanovených náhrad z důvodu nedostatku prostředků ve Fondu, b) využil mimořádných příspěvků podle § 41cc, c) se zaváže použít zapůjčené prostředky pro výplatu tímto zákonem stanovených náhrad, d) není vázán povinností splatit ve stejné době úvěr jinému systému pojištění pohledávek z vkladů, e) požaduje finanční prostředky v objemu, který nepřekročí 0,5 % objemu krytých pohledávek z vkladů, f) informoval Evropský orgán pro bankovnictví o důvodech žádosti o úvěr, výši úvěru a době jeho trvání a o výši počáteční úrokové sazby a g) zaváže se splatit úvěr nejpozději do 5 let ode dne jeho poskytnutí; úroky jsou splatné ke dni úplného splacení úvěru.“. 97. § 41j zní: „§ 41j Garanční systém může, se souhlasem Ministerstva financí, poskytnout provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu úvěr za účelem výplaty náhrad za pohledávky z vkladů, jehož úroková sazba se stanoví nejméně ve výši odpovídající sazbě mezní zápůjční facility Evropské centrální banky během doby trvání úvěru. Garanční systém může úvěr poskytnout pouze v případě, že provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu splní podmínky podle § 41i odst. 2 obdobně.“. 98. § 41k zní: „§ 41k (1) V případě, že Garančnímu systému byl poskytnut úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci podle § 41i, Česká národní banka rozhodne o výběru mimořádných příspěvků podle § 41cc od kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém byly úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci poskytnuty. V kalendářním roce bezprostředně následujícím po kalendářním roce, ve kterém byly úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci splaceny, rozhodne Česká národní banka o ukončení výběru mimořádných příspěvků. (2) V případě, že Garančnímu systému byl poskytnut úvěr od provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu, Česká národní banka rozhodne o výběru mimořádných příspěvků podle § 41cc tak, aby Garanční systém úvěr splatil nejpozději do 5 let od jeho poskytnutí.“. 99. V § 41m se odstavce 1 a 2 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 3. 100. V § 41m se slova „Banky nesmějí“ nahrazují slovy „Banka a pobočka banky z členského státu nesmí“ a na konci textu § 41m se doplňují slova „ani zmiňovat neomezené pojištění pohledávek z vkladů“. 101. Na konci § 41m se doplňuje věta „Banka a pobočka banky z členského státu může v reklamě uvést pouze odkaz na příslušný systém pojištění pohledávek z vkladů a popis fungování tohoto systému.“. 102. § 41n zní: „§ 41n Garanční systém ověřuje pravidelně, nejméně jedenkrát ročně, funkčnost systému vyplácení náhrad. Při tom spolupracuje s Českou národní bankou, Ministerstvem financí, bankami a pobočkami bank z jiného než členského státu, které jsou povinny Garančnímu systému na jeho požádání a ve lhůtě jím stanovené, která však nesmí být kratší než 3 pracovní dny, poskytnout údaje vedené podle § 41c odst. 3 a § 41f odst. 2 až 5, a ve lhůtě, která však nesmí být kratší než 10 pracovních dnů, poskytnout údaje vedené podle § 41f odst. 7 a 8. Zprávu o výsledcích ověření je Garanční systém povinen předložit bez zbytečného odkladu České národní bance a Ministerstvu financí.“. 103. V § 41n se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Garanční systém provede alespoň jedenkrát za 3 roky zátěžový test systému pojištění pohledávek z vkladů. Garanční systém může získávat údaje nutné k provedení tohoto zátěžového testu pouze za tímto účelem a uchovávat je jen po dobu nezbytně nutnou. (3) Garanční systém do konce prvního kalendářního čtvrtletí každého roku oznámí Evropskému orgánu pro bankovnictví výši krytých pohledávek z vkladů a objem prostředků ve Fondu k poslednímu dni bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.“. 104. V § 41o odst. 1 se slovo „Fond“ nahrazuje slovy „Garanční systém“, za slovo „spolupracuje“ se vkládají slova „ a vyměňuje si údaje vedené podle § 41c odst. 3, které jsou banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu, likvidátor, správce nebo insolvenční správce povinni poskytnout Garančnímu systému podle § 41d odst. 4 za účelem výplaty náhrad pohledávek z vkladů vkladatelům, a údaje získané na základě provedených zátěžových testů podle § 41n odst. 2“ a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „z členských států, včetně osob zprostředkujících vzájemnou výměnu těchto informací mezi provozovateli zahraničních systémů pojištění vkladů z členských států“. 105. V § 41o se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Garanční systém při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou a Evropským orgánem pro bankovnictví.“. 106. V § 41o odstavec 2 zní: „(2) Garanční systém uzavře s provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu písemnou dohodu o spolupráci zejména při výplatě náhrad za pohledávky z vkladů a poskytování úvěrů za účelem výplaty náhrad za pohledávky z vkladů podle § 41i odst. 2 a § 41j odst. 2.“. 107. V § 41o se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Garanční systém informuje o uzavření a obsahu dohody podle odstavce 2 Evropský orgán pro bankovnictví a Českou národní banku. (4) Pokud uzavření dohody s provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů nelze dosáhnout nebo není shoda na výkladu uzavřené dohody, může Garanční systém požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).“. 108. Za § 41o se před označení „ČÁST ČTRNÁCTÁ“ vkládají nové § 41p až 41s, které znějí: „§ 41p (1) V případě úpadku zahraniční banky z členského státu vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky provede Garanční systém výplatu náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným osobám jménem a na náklady příslušného provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu a v souladu s jeho pokyny. Garanční systém není odpovědný za jednání učiněné v souladu s těmito pokyny. Garanční systém nezahájí výplatu náhrad, dokud neobdrží potřebné peněžní prostředky od provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů. Garanční systém poskytuje oprávněným osobám informace a přijímá písemná podání jménem provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů. (2) V případě úpadku banky se sídlem v České republice vykonávající činnost na území jiného členského státu prostřednictvím své pobočky vydá Garanční systém pokyn příslušnému provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů v tomto jiném členském státu k provedení výplaty náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným osobám jménem a na náklady Garančního systému. Garanční systém je odpovědný za jednání provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, je-li takové jednání v souladu s pokyny Garančního systému. Garanční systém poskytne potřebné peněžní prostředky k výplatě náhrad provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů tak, aby provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů měl tyto peněžní prostředky k dispozici ke dni zahájení výplaty náhrad. (3) Pokud dojde k převodu činnosti banky na zahraniční banku z jiného členského státu, převede Garanční systém částku odpovídající příspěvkům banky do Fondu, s výjimkou mimořádných příspěvků podle § 41cc, uhrazeným v kalendářním roce předcházejícím roku, ve kterém dojde k převodu činnosti banky na zahraniční banku z členského státu, příslušnému provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů v poměru k výši převedených pohledávek z vkladů. (4) Pokud banka hodlá provést převod své činnosti na zahraniční banku z jiného členského státu, informuje o tom alespoň 6 měsíců předem Garanční systém a příslušného provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, kterého je tato zahraniční banka účastna. § 41q (1) Garanční systém při své činnosti spolupracuje s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů z jiných než členských států. (2) Stanoví-li tak dohoda uzavřená mezi Garančním systémem a provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu, může být v případě úpadku a) zahraniční banky z jiného než členského státu vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky Garanční systém zapojen do výplaty náhrad ze zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu, jehož se zahraniční banka účastní, b) banky se sídlem v České republice vykonávající činnost v zahraničí prostřednictvím své pobočky zapojen do výplaty náhrad za pohledávky z vkladů zahraniční systém pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu. § 41r (1) Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami použije a) úřední jazyk členského státu, který banka nebo pobočka banky, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu, používá pro písemnou komunikaci s majitelem účtu, z něhož vznikla pohledávka z vkladu, nebo b) úřední jazyk, nebo jazyky členského státu, ve kterém má sídlo banka, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu, nebo ve kterém je usazena pobočka banky podle § 5c odst. 1, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu. (2) Pokud je účet, z něhož vznikla pohledávka z vkladu, veden u banky podle § 5c odst. 2, použije Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami jazyk, který si majitel účtu zvolil při založení účtu. Tato banka je povinna poskytnout Garančnímu systému do 31. ledna každého roku informaci o vkladech, u kterých si majitel účtu zvolil jiný než český jazyk, s uvedením příslušného jazyka zvoleného majitelem účtu, a to podle stavu ke konci předcházejícího kalendářního roku. § 41s (1) Banka nebo pobočka zahraniční banky informuje vkladatele o fúzi nebo rozdělení banky, přeměně banky na pobočku banky z členského státu, převodu jmění na banku jakožto společníka nebo jiných podobných skutečnostech alespoň 1 měsíc před nabytím účinnosti těchto právních jednání. Česká národní banka může povolit zkrácení této lhůty z důvodu ochrany obchodního tajemství nebo zachování finanční stability. (2) Od doby, kdy byli vkladatelé informováni o skutečnostech podle odstavce 1, mohou ve lhůtě 3 měsíců bez jakékoli sankce vybrat nebo převést své pohledávky z vkladů včetně příslušných úroků, v rozsahu, v jakém v tomto okamžiku jejich vklady přesahují výši náhrady stanovenou v § 41e odst. 2.“. 109. Označení „ČÁST ČTRNÁCTÁ“ umístěné nad § 42 obsahující přechodná a závěrečná ustanovení se nahrazuje označením „ČÁST PATNÁCTÁ“. 110. Za § 44c se vkládají nové § 44d až 44f, které znějí: „§ 44d Garanční systém provede první zátěžový test systému pojištění pohledávek z vkladů podle § 41n odst. 2 do 3. července 2017. § 44e (1) Do 31. prosince 2015 činí příspěvek banky a pobočky banky z jiného než členského státu do Fondu 0,04 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů banka a pobočka banky z jiného než členského státu propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den, ke kterému je prováděn výpočet. (2) Do 31. prosince 2015 činí příspěvek spořitelního a úvěrního družstva do Fondu 0,08 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů spořitelní a úvěrní družstvo propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl členovi nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den, ke kterému je prováděn výpočet. (3) Do 31. prosince 2015 činí příspěvek stavební spořitelny do Fondu 0,02 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů stavební spořitelna propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni, bez započítání zálohy na státní podporu. (4) Do 31. prosince 2015 banka, pobočka banky z jiného než členského státu, spořitelní a úvěrní družstvo a stavební spořitelna zaplatí příspěvek do Fondu za příslušné kalendářní čtvrtletí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se platí v českých korunách. O jeho nezaplacení informuje Garanční systém neprodleně Českou národní banku. Je-li banka, pobočka banky z jiného než členského státu, spořitelní a úvěrní družstvo a stavební spořitelna s placením příspěvků v prodlení, je povinna z dlužné částky platit Garančnímu systému úroky z prodlení stanovené podle občanského zákoníku. § 44f Česká národní banka při stanovení výše ročního příspěvku banky podle § 41ca odst. 2 postupuje tak, aby do 3. července 2024 dosáhl objem prostředků ve Fondu alespoň 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů. Tato lhůta se prodlužuje do 3. července 2028, pokud dojde před jejím uplynutím k čerpání prostředků Fondu v souhrnné výši převyšující 0,8 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů. Tato povinnost zaniká okamžikem, kdy objem prostředků ve Fondu poprvé dosáhne 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů. Od tohoto okamžiku Česká národní banka postupuje podle § 41ca odst. 4 a 5.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Banka a pobočka zahraniční banky sdělí klientovi, se kterým uzavřela smlouvu o účtu nebo od něj přijala vklad přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, informace podle § 11 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pohledávky z vkladů, které podléhaly ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nadále již nebudou podléhat ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů, podléhají ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů podle zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, až do stanoveného data jejich splatnosti, pokud byly tyto vklady evidovány u banky nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva přede dnem 2. července 2014 a pokud byla při jejich založení stanovena splatnost jiná než na viděnou. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. III Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 333/2014 Sb. a zákona č. 219/2015 Sb., se mění takto: 1. Za § 2a se vkládá nový § 2aa, který včetně nadpisu zní: „§ 2aa Speciální ustanovení o udělení povolení ve vztahu k řešení krize (1) Česká národní banka může z moci úřední na časově omezenou dobu udělit povolení překlenovací instituci podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, nesplňuje-li tato instituce podmínky pro udělení povolení podle § 2a odst. 4. (2) Předloží-li nabyvatel majetku nebo dluhů povinné osoby podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu žádost o udělení povolení, posoudí ji Česká národní banka bez zbytečného odkladu.“. 2. V § 2b se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Souvisí-li rozhodnutí o žádosti s přechodem činnosti na soukromého nabyvatele podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, postupuje Česká národní banka tak, aby realizace přechodu této činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení účelu řešení krize.“. 3. V § 4 odst. 1 se slova „a podmínkami pojištění vkladů“ zrušují. 4. § 14 zní: „§ 14 Družstevní záložny jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů podle části čtrnácté zákona o bankách. Ustanovení zákona o bankách, která upravují práva a povinnosti bank vyplývající z účasti v systému pojištění pohledávek z vkladů, jakož i ustanovení upravující postupy České národní banky při výpočtu, stanovení a povinnosti zaplatit příspěvek do Fondu pojištění vkladů, ustanovení upravující informační povinnost bank vůči klientům ve vztahu k systému pojištění pohledávek z vkladů a dále ustanovení upravující povinnosti likvidátorů, správců, insolvenčních správců a Garančního systému finančního trhu při uplatňování tohoto systému se vztahují na družstevní záložny, likvidátory a insolvenční správce obdobně, a to včetně ustanovení o odpovědnosti za jejich porušení a uplatňování příslušných sankcí. Osoba, které svědčí pojištěná pohledávka z vkladu vedeného u družstevní záložny, je oprávněnou osobou ve smyslu části čtrnácté zákona o bankách.“. Poznámka pod čarou č. 17 se zrušuje. 5. § 21d se včetně poznámky pod čarou č. 42 zrušuje. 6. V § 25a odst. 4 písm. j) se slova „vkladů a pojištění investorů“ nahrazují slovy „vkladů, systémů pojištění investorů a mechanismů financování řešení krize“. 7. V § 25a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) jiné osoby nebo orgánu, kde poskytnutí informací je nezbytné k řešení krize a není porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. IV Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb. zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb. a zákona č. 336/2014 Sb., se mění takto: 1. Za § 7a se vkládá nový § 7b, který včetně nadpisu zní: „§ 7b Povolovací řízení ve vztahu k řešení krize (1) Česká národní banka může z moci úřední udělit povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry překlenovací instituci podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu na časově omezenou dobu, nesplňuje-li tato instituce podmínky pro udělení povolení podle § 6. (2) Česká národní banka rozhodne o žádosti nabyvatele majetku nebo dluhů povinné osoby podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu o povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry podle § 6 bez zbytečného odkladu.“. 2. V § 10d se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Souvisí-li rozhodnutí o žádosti s přechodem činnosti na soukromého nabyvatele podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, postupuje Česká národní banka tak, aby realizace přechodu této činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení účelu řešení krize.“. 3. V § 116 se za slovo „správcem,“ vkládají slova „dočasným správcem a osobou vykonávající správu pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,“. 4. V § 130 odst. 11 se za větu první vkládá věta „Je-li u obchodníka s cennými papíry zavedena dočasná správa nebo správa pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, má tuto povinnost osoba určená podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. 5. § 135e se včetně poznámky pod čarou č. 46 zrušuje. 6. V § 137 odst. 4 se za slova „srovnatelné opatření,“ vkládají slova „nebo na žádost orgánu příslušného k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,“. 7. V § 138 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „papíry,“ vkládají slova „který není obchodníkem s cennými papíry podle § 8a odst. 1 a který není bankou“ a za slovo „republice“ se vkládají slova „, který není bankou“. 8. V § 138 odstavec 2 zní: „(2) Česká národní banka může zavést nucenou správu obchodníka s cennými papíry podle § 8a odst. 1, který není bankou, jestliže jsou ohroženy zájmy osob, kterým tato osoba poskytuje své služby, a hrozí nebezpečí z prodlení.“. 9. V § 193 odst. 4 se za slovo „správy“ vkládají slova „nebo s uplatněním opatření k řešení krize nebo odpisu a konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu nebo srovnatelného zahraničního právního předpisu“. ČÁST ČTVRTÁ Změna insolvenčního zákona Čl. V Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb. a zákona č. 294/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. k) se za slovo „družstvo,“ vkládají slova „obchodník s cennými papíry, který je investičním podnikem podle čl. 4 odstavce 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (dále jen „obchodník s cennými papíry“),“. 2. V § 6 odst. 1 písmeno e) zní: „e) Garanční systém finančního trhu a jím spravované fondy“. 3. V § 6 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; toto se nevztahuje na obchodníka s cennými papíry“. 4. V části druhé hlavě IV se nadpis dílu 1 nahrazuje nadpisem „Úpadek bank, spořitelních a úvěrních družstev, některých zahraničních bank, obchodníků s cennými papíry a jiných osob“. 5. V § 367 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) až f), která, včetně poznámky pod čarou 62, znějí: „d) obchodníka s cennými papíry, e) zahraničního obchodníka s cennými papíry poskytujícího investiční služby na území České republiky na základě povolení podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu62), f) pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry jiného než uvedeného v písmenu e), g) povinných osob podle § 3 písm. b) a c) zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu. 62) § 24 až 27 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 367 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „b)“ vkládají slova „a e)“. 7. V § 367 odst. 3 se slova „a) a c)“ nahrazují slovy „a), c), d) a f) a osob podle odstavce 1 písm. g), bylo-li vůči nim uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu (dále jen „opatření k řešení krize“)“. 8. V části druhé hlavě IV dílu 1 se na konci nadpisu oddílu 2 doplňují slova „, úpadek obchodníka s cennými papíry, pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry uvedené v § 367 odst. 1 písm. f) nebo osoby uvedené v § 367 odst. 1 písm. g)“. 9. V § 368 odst. 3 se slova „a úpadek,“ nahrazují slovem „, úpadek“ a za slovo „c)“ se vkládají slova „, obchodníka s cennými papíry, pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry uvedené v § 367 odst. 1 písm. f) a osoby uvedené v § 367 odst. 1 písm. g), bylo-li vůči nim uplatněno opatření k řešení krize,“. 10. Za § 368 se vkládají nové § 368a až 368e, které znějí: „§ 368a Na insolvenční řízení vůči dlužníkovi, který je obchodníkem s cennými papíry, který je povinnou osobou podle § 2 písm. a) zákona o ozdravených postupech a řešení krize na finančním trhu (dále jen „obchodník s cennými papíry s počátečním kapitálem 730 000 EUR“) nebo osobou podle § 367 odst. 1 písm. g) se § 97 odst. 1 část věty za středníkem nepoužije. § 368b Je-li podán insolvenční návrh vůči dlužníkovi, který je obchodníkem s cennými papíry s počátečním kapitálem 730 000 EUR nebo osobou podle § 367 odst. 1 písm. g), insolvenční soud o této skutečnosti vyrozumí orgán příslušný k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu (dále jen „orgán příslušný k řešení krize“) a orgán, který je oprávněn vykonávat dozor nebo dohled nad činností osob uvedených v § 367 odst. 1 nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh. Jestliže insolvenční návrh dojde insolvenčnímu soudu v době, kdy do skončení úředních hodin insolvenčního soudu zbývají méně než 2 hodiny, nebo ve dnech pracovního klidu, insolvenční soud o této skutečnosti vyrozumí orgán příslušný k řešení krize a orgán dozoru nebo dohledu nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne insolvenčního soudu. § 368c Orgán příslušný k řešení krize insolvenčnímu soudu ve lhůtě 7 dní ode dne vyrozumění podle § 368b písemně sdělí, zda dlužník, který je obchodníkem s cennými papíry s počátečním kapitálem 730 000 EUR nebo osobou podle § 367 odst. 1 písm. g) splňuje podmínky pro uplatnění opatření k řešení krize. Insolvenční soud o tomto dlužníka neprodleně vyrozumí. § 368d Insolvenční řízení vůči dlužníkovi, který je obchodníkem s cennými papíry s počátečním kapitálem 730 000 EUR nebo osobou podle § 367 odst. 1 písm. g), se zahajuje dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu a a) orgán příslušný k řešení krize soudu podle § 368c sdělí, že dlužník, který je obchodníkem s cennými papíry s počátečním kapitálem 730 000 EUR nebo osobou podle § 367 odst. 1 písm. g), splňuje podmínky pro uplatnění opatření k řešení krize, nebo b) uplynula-li lhůta 7 dní ode dne vyrozumění podle § 368b a orgán příslušný k řešení krize se v této lhůtě nevyjádřil. § 368e (1) Zahájení insolvenčního řízení oznámí insolvenční soud vyhláškou, kterou zveřejní neprodleně, nejpozději do konce nejblíže následujícího pracovního dne po zahájení insolvenčního řízení. Vyhláška musí splňovat náležitosti podle § 101 písm. a) až f). (2) Vyhláška podle odstavce 1 se doručuje účastníkům insolvenčního řízení; odvolání proti ní není přípustné.“. 11. V § 370 odst. 1 větě první se slova „nebo spořitelního a úvěrního družstva“ nahrazují slovy „, spořitelního a úvěrního družstva, obchodníka s cennými papíry nebo osoby uvedené v § 367 odst. 1 písm. g), bylo-li vůči ní uplatněno opatření k řešení krize,“. 12. V § 370 odst. 5 se za slova „písm. c)“ vkládají slova „nebo pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry uvedené v § 367 odst. 1 písm. f),“. 13. Za § 373 se vkládají nové § 374 a 374a, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 63 znějí: „§ 374 Pohledávky za bankami, úvěrními a spořitelními družstvy (1) Pohledávky jsou uspokojovány před pohledávkami nezajištěných věřitelů a) z té části vkladů fyzických osob, malých a středních podniků63), která přesahuje limit pojištění podle § 41e odst. 2 zákona o bankách, b) z vkladů fyzických osob, malých a středních podniků, které by byly pojištěnými vklady ve smyslu § 41c zákona o bankách, kdyby nebyly přijaty prostřednictvím pobočky ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, c) z vkladů do výše náhrady podle § 41e odst. 2 zákona o bankách a d) Fondu pojištění vkladů vzniklé podle § 41h odst. 2 zákona o bankách. (2) Pohledávky podle odstavce 1 písm. c) a d) jsou uspokojovány před pohledávkami podle odstavce 1 písm. a) a b). § 374a Pohledávky orgánu příslušného k řešení krize Pohledávky orgánu příslušného k řešení krize vyplývající z úvěrů poskytnutých povinné osobě podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu a pohledávky vyplývající z nároku na úhradu nákladů, které orgán příslušný k řešení krize vynaložil v souvislosti s uplatněním opatření k řešení krize, se považují za pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. 63) Čl. 2 odst. 1 Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků, Úř. věst. L 124, 20. 5. 2003, s. 36.“. 14. V § 376 se slova „banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo“ nahrazují slovy „banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry nebo osoba uvedená v § 367 odst. 1 písm. g), bylo-li vůči ní uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,“. 15. V části druhé hlavě IV dílu 1 se nadpis dílu 3 nahrazuje nadpisem „Úpadek zahraniční banky a zahraničního obchodníka s cennými papíry“. 16. V § 377 se slovo „obdržela“ nahrazuje slovy „, zahraniční banka uvedená v § 367 odst. 1 písm. b) a zahraniční obchodník s cennými papíry uvedený v § 367 odst. 1 písm. e) obdrželi“. ČÁST PÁTÁ Změna občanského soudního řádu Čl. VI Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb. a zákona č. 205/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 21 odstavec 3 zní: „(3) Byla-li u právnické osoby zavedena nucená správa, dočasná správa nebo správa pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, jedná za ni nucený správce, dočasný správce nebo osoba vykonávající správu pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, která má podle zákona postavení jejího statutárního orgánu, popřípadě zaměstnanci právnické osoby, které tím nucený správce, dočasný správce nebo osoba vykonávající správu pro řešení krize pověřila; jinak se postupuje podle odstavců 1 a 2.“. 2. V § 109 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Soud může řízení přerušit i na základě návrhu České národní banky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. 3. V § 111 odst. 2 se slova „§ 109“ nahrazují slovy „§ 109 odst. 1 a 2“. 4. V § 111 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Jestliže je řízení přerušeno podle § 109 odst. 3, soud pokračuje v řízení po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 5. V § 260b odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo dočasná správa nebo správa pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. ČÁST ŠESTÁ Změna soudního řádu správního Čl. VII Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 87/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 48 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Soud může řízení přerušit i na základě návrhu České národní banky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 2. V § 48 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Jestliže je řízení přerušeno podle odstavce 4, soud pokračuje v řízení po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů Čl. VIII Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 26 odst. 2 se na konci písmene a) doplňují slova „a při řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,“. 2. V § 26 odst. 2 písm. c) bodě 1 se za slova „nuceným správcem,“ vkládají slova „dočasným správcem, osobou vykonávající správu pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,“. 3. V § 26 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) jiným osobám nebo orgánům, je-li to nezbytné k řešení krize a není-li to porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Čl. IX V § 30 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 202/2002 Sb., se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Jedná-li se o nabytí družstevního podílu podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, zákaz nabývání členství v družstvu podle věty první se neuplatní.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim Čl. X Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb. a zákona č. 86/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 28 odst. 1 se slova „podle jiného právního předpisu“ nahrazují slovy „anebo uplatnění opatření k řešení krize nebo opatření včasného zásahu podle jiných právních předpisů“. 2. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který zní: „§ 33a Státní zástupce a v řízení před soudem soud může při zvážení všech rozhodných skutečností na odůvodněnou žádost České národní banky přerušit trestní stíhání proti právnické osobě, je-li to zapotřebí pro zajištění účinného uplatnění opatření k řešení krize nebo opatření včasného zásahu uloženého podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o mezinárodním právu soukromém Čl. XI V § 112 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, odstavec 1 zní: „(1) Finanční institucí se pro účely tohoto zákona rozumí banka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banka, pokud požívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, v případě odstavců 2, 5 až 9 a 12 až 14 v případě odstavců 2 a 5, § 113 odst. 1 až 3 a § 114 odst. 1 až 3 i zahraniční banka z jiného než členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „členský stát“), která má pobočku alespoň ve dvou členských státech, obchodník s cennými papíry, který je investičním podnikem podle čl. 4 odstavce 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky, pobočka, prostřednictvím které zahraniční osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je investičním podnikem podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky poskytuje investiční služby v České republice a povinná osoba podle § 2 písm. b), c) zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, bylo-li uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o finančním zajištění Čl. XII V § 21 odst. 2 zákona č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění, se za slovo „příjemce“ vkládají slova „anebo s uplatněním opatření k řešení krize nebo odpisu a konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu nebo srovnatelného zahraničního právního předpisu vůči poskytovateli nebo příjemci“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. XIII Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č 40/2015 Sb. a zákona č. 84/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) fond ve správě Garančního systému finančního trhu podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. 2. V § 19 odst. 1 písm. f) se slova „a příjem Fondu pojištění vkladů“ nahrazují slovy „, příjem Garančního systému finančního trhu a příjem fondu ve správě Garančního systému finančního trhu podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna daňového řádu Čl. XIV V § 180 odst. 5 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, se za slovo „správa,“ vkládají slova „dočasná správa nebo správa pro řešení krize,“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o veřejných zakázkách Čl. XV Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 76/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 179/2010 Sb., zákona č. 423/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 258/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 55/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 341/2013 Sb. a zákona č. 40/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 53 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) vůči němuž nebyla v posledních 3 letech zavedena dočasná správa nebo v posledních 3 letech uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. 2. V § 53 odst. 3 písm. d) se slovo „k)“ nahrazuje slovem „l)“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti Čl. XVII V § 17 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 255/2011 Sb., se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo v posledních 3 letech dočasná správa anebo na něj v posledních 3 letech bylo uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o veřejných sbírkách Čl. XVIII V § 5 odst. 4 zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb., se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo u ní nebyla v posledních 3 letech zavedena dočasná správa anebo na ni v posledních 3 letech nebylo uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu“. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o auditorech Čl. XIX V § 20a odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 334/2014 Sb., se na konci písmene e) doplňují slova „nebo pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,“. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o České národní bance Čl. XX Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona 285/2009 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 92/2011 Sb., zákona č. 136/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb. a zákona č. 204/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „a orgánem příslušným k řešení krize“. 2. V § 2 odst. 3 se za slova „zahraničními orgány zabývajícími se dohledem nad finančním trhem,“ vkládají slova „zahraničními orgány příslušnými k řešení krize,“. 3. V § 5 odst. 1 větě poslední se slova „politiky a“ nahrazují slovem „politiky,“ a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „a v oblasti řešení krize na finančním trhu“. 4. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který včetně nadpisu zní: „§ 33a Poskytnutí nouzové likvidity Garančnímu systému finančního trhu V případě, že Garanční systém finančního trhu nemá dostatek volných finančních prostředků za účelem plnění svých úkolů a taková situace by mohla ohrozit stabilitu na finančním trhu, na základě žádosti mu Česká národní banka může poskytnout krátkodobý úvěr zajištěný státními dluhopisy nebo jinými cennými papíry se státní zárukou ve vlastnictví Garančního systému finančního trhu, a to na dobu nejvýše tří měsíců.“. 5. V § 44 odst. 2 se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „, nejde-li o řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,“. ČÁST DVACÁTÁ Změna exekučního řádu Čl. XXI V § 33 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 285/2009 Sb. a zákona č. 428/2011 Sb., se slova „Fond pojištění vkladů“ nahrazují slovy „Garanční systém finančního trhu“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o pojišťovnictví Čl. XXII V § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, se slova „Fondu pojištění vkladů podle“ nahrazují slovy „Garančního systému finančního trhu a jím spravovaných fondů podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu a“. ČÁST DVÁCÁTÁ DRUHÁ ÚČINNOST Čl. XXIII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 67, 70 a 72, která nabývají účinnosti dnem 1. června 2016. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 374/2015 Sb.	Zákon č. 374/2015 Sb. Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 160/2015 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 7) * ČÁST DRUHÁ - PLÁNOVÁNÍ, ZPŮSOBILOST K ŘEŠENÍ KRIZE A VNITROSKUPINOVÁ PODPORA (§ 8 — § 36) * ČÁST TŘETÍ - VČASNÝ ZÁSAH (§ 37 — § 51) * ČÁST ČTVRTÁ - OCENĚNÍ MAJETKU A DLUHŮ A PŘEDBĚŽNÝ ODHAD (§ 52 — § 58) * ČÁST PÁTÁ - ODPIS A KONVERZE KAPITÁLOVÝCH NÁSTROJŮ A VNITROSKUPINOVÝCH ZPŮSOBILÝCH ZÁVAZKŮ (§ 59 — § 74b) * ČÁST ŠESTÁ - ŘEŠENÍ KRIZE POVINNÝCH OSOB (§ 75 — § 178) * ČÁST SEDMÁ - PŘESHRANIČNÍ ASPEKTY (§ 179 — § 193) * ČÁST OSMÁ - VZTAHY S JINÝMI NEŽ ČLENSKÝMI STÁTY (§ 194 — § 197) * ČÁST DEVÁTÁ - FINANCOVÁNÍ (§ 198 — § 221) * ČÁST DESÁTÁ - PROCESNÍ USTANOVENÍ (§ 222 — § 230) * ČÁST JEDENÁCTÁ - OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ A PŘESTUPKY (§ 231 — § 242) * ČÁST DVANÁCTÁ - SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 243 — § 255) * ČÁST TŘINÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 256 — § 256) č. 1 k zákonu č. 374/2015 Sb. č. 2 k zákonu č. 374/2015 Sb. č. 3 k zákonu č. 374/2015 Sb. č. 4 k zákonu č. 374/2015 Sb. Aktuální znění od 17. 12. 2024 (397/2024 Sb.) 374 ZÁKON ze dne 10. prosince 2015 o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a pro oblast finančního trhu upravuje a) ozdravné plány a postupy, b) plánování řešení krize, c) postavení a pravomoci České národní bankybanky, d) postupy v případě selhání povinné osoby nebo skupinového selhání, e) financování řešení krize, f) přeshraniční spolupráci a postupy při ní uplatňované a g) povinnosti při prodeji podřízených způsobilých závazků. § 2 Vymezení některých pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) opatřením k řešení krize výkon pravomocí podle § 82, § 83 odst. 1, § 84 odst. 1, § 85 odst. 1 a 2, zavedení správy pro řešení krize podle § 86 až 95, přechod činnosti na soukromého nabyvatele podle § 96 až 101, přechod činnosti na překlenovací instituci podle § 102 až 112, přechod činnosti na osobu pro správu aktiv podle § 113 až 119, odpis nebo konverze odepisovatelných závazků podle § 120 až 126 a § 138 až 156, vládní stabilizační nástroje podle § 157 až 163 a výkon doplňkových pravomocí podle § 164 a 164a, b) institucí osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), která má povinnost mít minimální počáteční kapitál alespoň 750 000 EUR, c) finanční institucí osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, která je ovládanou osobou instituce nebo osoby podle písmen g), h) nebo i) a podléhá dohledu na konsolidovaném základě, d) ovládanou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, e) významnou ovládanou osobou významný dceřiný podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 135 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, f) ovládající osobou mateřský podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, g) finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, h) smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, i) smíšenou holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, j) evropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, k) evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, l) evropskou ovládající institucí osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, m) evropskou ovládající osobouevropskou ovládající osobou evropská ovládající instituce, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba, n) skupinou ovládající osoba a jí ovládané osoby, o) evropskou finanční skupinouevropskou finanční skupinou evropská ovládající osobaevropská ovládající osoba a jí ovládané instituce a finanční instituce, p) osobou podléhající řešení krize právnická osoba se sídlem v členském státěčlenském státě, vůči které skupinový plán řešení krize předpokládá uplatnění opatření k řešení krize, nebo instituce, která není součástí skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základě, vůči které plán řešení krize předpokládá uplatnění opatření k řešení krize, q) skupinou podléhající řešení krize osoba podléhající řešení krize a jí ovládané osoby, které nejsou 1. osobami podléhajícími řešení krize, 2. osobami ovládanými jinou osobou podléhající řešení krize, nebo 3. osobami se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, které nejsou podle plánu řešení krize součástí skupiny podléhající řešení krize, a jimi ovládanými osobami, r) strategií řešení krize soubor opatření k řešení krize, která jsou stanovena v plánu řešení krize nebo ve skupinovém plánu řešení krize, s) veřejnou podporouveřejnou podporou veřejná podporaveřejná podpora podle čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie, nebo jiná veřejná finanční podpora na nadnárodní úrovni, která je poskytována za účelem ochrany nebo obnovy provozuschopnosti, likvidity nebo platební schopnosti povinné osoby nebo skupiny, jejímž členem je povinná osoba, a která, kdyby byla poskytnuta na vnitrostátní úrovni, by byla považována za veřejnou podporuveřejnou podporu podle čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie, t) vedoucím orgánem statutární orgán, dozorčí rada, kontrolní komise nebo jiný orgán s obdobnou působností v závislosti na právní formě osoby, u) zásadní činnostízásadní činností taková činnost povinné osoby, jejíž přerušení by v jednom nebo více členských státechčlenských státech pravděpodobně vedlo k ohrožení poskytování služeb zásadního hospodářského významu nebo k ohrožení finanční stability, a to zejména vzhledem k její obtížné nahraditelnosti nebo zastupitelnosti s ohledem na velikost, tržní podíl, vnější nebo vnitřní propojení nebo přeshraniční činnosti instituce nebo skupiny, v) ústřední protistranou osoba podle čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, w) nouzovou likviditní pomocí České národní bankynouzovou likviditní pomocí České národní banky poskytnutí peněžních prostředků České národní bankybanky nebo jakákoli jiná pomoc, která může vést ke zvýšení objemu pohledávek České národní bankybanky, solventní povinné osobě nebo skupině solventních povinných osob, které čelí přechodným problémům s likviditou, aniž by taková operace byla provedena v rámci výkonu měnové politiky, x) pobočkou pobočka podle čl. 4 odst. 1 bodu 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, y) významnou pobočkouvýznamnou pobočkou pobočka na území členského státučlenského státu, která byla označena v souladu s předpisy Evropské unie3) za významnou. (2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí a) opatřením k předcházení krizím opatření podle § 11 odst. 6, opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize podle § 23 a 24, opatření podle § 37 až 40, odpis a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků podle § 60 a 61 a snížení položek kmenového kapitálu tier 1 podle § 65, b) systémovou krizísystémovou krizí narušení finančního systému s možnými závažnými negativními dopady na vnitřní trh a národní hospodářství, c) členským státemčlenským státem členský státčlenský stát Evropské unie nebo stát, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, d) dluhopisem dluhopis podle zákona upravujícího dluhopisy, e) krytým dluhopisemdluhopisem dluhopisdluhopis podle § 28 zákona o dluhopisech, f) nástrojem účasti podíl společníka v obchodní korporaci, cenný papírcenný papír, se kterým je spojen podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech v obchodní korporaci, cenný papírcenný papír vydaný obchodní korporací, se kterým je spojeno právo získat cenný papírcenný papír, se kterým je spojen podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech v obchodní korporaci a samostatně převoditelné právo spojené s takovým cenným papíremcenným papírem, g) kapitálem kapitál podle čl. 4 odst. 1 bodu 118 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, h) kmenovým kapitálem tier 1 kapitál vypočtený podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, i) nástrojem kmenového kapitálu tier 1 nástroj splňující podmínky podle čl. 28 odst. 1 až 4, čl. 29 odst. 1 až 5 nebo čl. 31 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, j) nástrojem vedlejšího kapitálu tier 1 nástroj splňující podmínky podle čl. 52 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, k) nástrojem kapitálu tier 2 nástroj splňující podmínky podle čl. 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, l) odepisovatelným kapitálovým nástrojem nástroj vedlejšího kapitálu tier 1 a nástroj kapitálu tier 2, m) způsobilým závazkem závazek splňující podmínky podle § 127ba odst. 2, § 128 nebo 130, n) vnitroskupinovým způsobilým závazkem způsobilý závazek splňující podmínky podle § 130 včetně závazků nesplňujících podmínku minimální splatnosti závazku podle čl. 72c odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, o) podřízeným způsobilým závazkem odepisovatelný závazek splňující podmínky podle čl. 72a, s výjimkou čl. 72b odst. 3 až 5, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, p) zajištěným dluhem dluh v případě, že někdo dal věřiteli nebo v jeho prospěch majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní, a dluhopisdluhopis splňující podmínky podle § 17 odst. 2 písm. c) nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování, q) povolením k činnosti bankovní licence a schválení finanční holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby podle zákona upravujícího činnost bank, povolení působit jako spořitelní a úvěrní družstvo podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev a povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, r) velmi malým, malým a středním podnikem podnik podnikatele, jehož roční obrat nepřevyšuje částku odpovídající 50 000 000 EUR, s) derivátem derivát podle čl. 2 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, t) pojištěnou pohledávkou z vkladu pojištěná pohledávka z vkladu podle zákona upravujícího činnost bank, u) osobami ve vrcholném vedení fyzické osoby, které mají v instituci výkonné funkce a jsou odpovědné vedoucímu orgánu za každodenní řízení instituce, v) osobou podléhající likvidaci právnická osoba 1. se sídlem v členském státě, vůči které plán řešení krize nebo skupinový plán řešení krize, je-li tato osoba členem evropské finanční skupiny, předpokládá, že její selhání bude řešeno likvidací nebo postupy podle insolvenčního zákona nebo podle srovnatelného zahraničního právního předpisu, nebo 2. vůči které skupinový plán řešení krize, je-li tato osoba členem skupiny podléhající řešení krize a není osobou podléhající řešení krize, nepředpokládá uplatnění pravomoci k odpisu a konverzi podle § 60 nebo srovnatelného ustanovení zahraničního právního předpisu. (3) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí a) konsolidovaným základem konsolidovaná situace podle čl. 4 odst. 1 bodu 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, b) orgánem příslušným k řešení krize orgán, který byl pověřen k výkonu pravomocí k řešení krize na finančním trhu, c) orgánem příslušným k řešení krize skupiny orgán příslušný k řešení krize v členském státěčlenském státě, jehož orgán dohledu je orgánem příslušným k dohledu na konsolidovaném základě nad touto skupinou, d) globální systémově významnou institucí globální systémově významná instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 133 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, e) kombinovanou kapitálovou rezervou kombinovaná kapitálová rezerva podle zákona upravujícího činnost bank, zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, f) požadavkem na podřízenost požadavek, aby osoba podléhající řešení krize plnila část minimálního požadavku prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých závazků nebo závazků ovládané osoby podle § 128a, g) rizikem nadměrné páky riziko podle čl. 4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (4) Finanční smlouvou se pro účely tohoto zákona rozumí zejména a) smlouva, jejímž předmětem plnění jsou cenné papíry, včetně 1. smlouvy o koupi, prodeji nebo zápůjčce cenného papíru, skupiny nebo indexu cenných papírů, 2. opce na cenný papír nebo skupinu nebo index cenných papírů, 3. repo obchodůrepo obchodů nebo reverzních repo obchodůrepo obchodů s jakýmkoli z těchto cenných papírů, skupin nebo indexů, b) smlouva, jejímž předmětem je nástroj, jehož hodnota se vztahuje ke komoditám, včetně 1. smlouvy o koupi, prodeji nebo zápůjčce komodity nebo skupiny nebo indexu komodit pro budoucí dodání, 2. opce na komoditu nebo skupinu nebo index komodit, 3. repo obchodůrepo obchodů nebo reverzních repo obchodůrepo obchodů s jakoukoli z těchto komodit, skupin nebo indexů, c) futures, forwardy a smlouvy o koupi jiné než komoditní, smlouvy o prodeji nebo převodu komodity nebo majetku jakéhokoli jiného druhu, služby, práva nebo podílu za konkrétní cenu k budoucímu datu, d) swapová dohoda, včetně 1. opcí týkajících se úrokových sazeb, spotových nebo jiných dohod o devizových transakcích, měnových dohod, akciového indexu a akcií, dluhopisového indexu nebo dluhových cenných papírů, komoditních indexů nebo komodit, povětrnostních podmínek, emisí nebo inflace, 2. swapů veškerých výnosů, swapů úvěrového rozpětí nebo úvěrových swapů, 3. veškerých dohod nebo transakcí, jež jsou podobné některé swapové dohodě uvedené v písmeni a) bodech 1 a 2, která je opětovně obchodována na trzích swapů nebo derivátů, e) mezibankovní úvěrová dohoda týkající se úvěrů se splatností 3 měsíce nebo méně, f) rámcová dohoda pro smlouvu nebo dohodu podle písmen a) až e). (5) Ustanovení tohoto zákona o cenných papírech se použijí i na zaknihované cenné papíry, ledaže to vylučuje jejich povaha nebo tento zákon. § 3 Povinné osoby (1) Povinnou osobouPovinnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba se sídlem na území České republiky, která je a) institucí, b) finanční institucí, c) finanční holdingovou osobou, smíšenou finanční holdingovou osobou a smíšenou holdingovou osobou. (2) Osoba podle odstavce 1, které bylo uděleno povolení podle čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/201233), není povinnou osoboupovinnou osobou podle tohoto zákona. § 4 Selhání (1) Povinná osoba selhává, jestliže a) splňuje podmínky pro odnětí povolení k činnosti, a to zejména tím, že jí vznikla ztráta, která způsobila nebo může způsobit podstatný pokles výše jejího kapitálu, b) výše jejích závazků převyšuje hodnotu jejího majetku, c) není schopna splnit své splatné dluhy, nebo d) je ve stavu, kdy vyžaduje poskytnutí veřejné podporyveřejné podpory s výjimkou případu, kdy by tato podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy4) a dalšími akty5) Evropské unie pro oblast veřejné podporyveřejné podpory, preventivně, dočasně a za účelem odvrácení závažného narušení hospodářství státu a ochrany finanční stability, instituci, která nesplňuje podmínky podle písmen a) až c), v míře přiměřené svému účelu, za podmínky, že instituce nehodlá použít tuto podporu na uhrazení skutečných nebo hrozících ztrát, a podpora má jednu z těchto podob 1. státní záruka jako zajištění finanční pomoci České národní bankybanky k odstranění dočasného nedostatku likvidity, 2. státní záruka za nové dluhy instituce, nebo 3. navýšení kapitálu za podmínek nezvýhodňujících instituci, pokud v okamžiku poskytnutí finanční pomoci není splněna podmínka podle písmen a) až c) ani podmínky pro provedení odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků podle § 60 nebo 61; podpora nesmí přesáhnout výši postačující pro pokrytí nedostatku kapitálu zjištěného při zátěžových testech, hodnocení kvality aktiv nebo obdobným způsobem. (2) Povinná osoba selhává také tehdy, lze-li důvodně předpokládat, že dojde ke splnění alespoň jedné z podmínek podle odstavce 1 písm. a) až c). § 5 Orgán příslušný k řešení krize (1) Orgánem příslušným k řešení krizeOrgánem příslušným k řešení krize je Česká národní bankabanka. (2) Česká národní bankabanka při výkonu pravomocí podle tohoto zákona jedná bez jakéhokoliv omezení nebo souhlasu, kterého by jinak bylo třeba, a nepodléhá oznamovací a uveřejňovací povinnosti podle jiných právních předpisů, nestanoví-li tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie jinak. (3) Česká národní bankabanka je oprávněna provádět cvičné řešení nepříznivých situací a cvičné řešení krize. (4) Česká národní bankabanka vede seznam povinných osob podle § 3, který uveřejňuje na svých internetových stránkách. (5) V seznamu podle odstavce 4 jsou uvedeny alespoň instituce, finanční holdingové osoby, smíšené finanční holdingové osoby a dále povinné osoby, které povinná osoba označila jako člena konsolidačního celku v příslušném výkazu předkládaném povinnou osobou České národní bancebance podle zákona o České národní bance29). (6) Česká národní bankabanka může za účelem přípravy řešení krize rozhodnutím uložit instituci, aby oslovila za podmínek stanovených v § 97 odst. 1 a 2 potenciální nabyvatele. § 6 Oddělení činností (1) Česká národní bankabanka zajistí funkční oddělení útvaru vykonávajícího působnost orgánu příslušného k řešení krizeorgánu příslušného k řešení krize od ostatních činností České národní bankybanky. Působnost bankovní rady podle zákona o České národní bance tím není dotčena. (2) Česká národní bankabanka zajistí úzkou spolupráci včetně výměny informací mezi všemi dotčenými útvary při výkonu činností podle tohoto zákona, a to zejména pro účely postupu podle § 17, 19, 22 až 26a, § 77 a 78, § 81 až 81b, 98, 128b, 128c, 129 až 129d, 131 až 131c, 137, 159, 160 a § 168 odst. 1. (3) Česká národní bankabanka upraví vnitřním předpisem pravidla vztahující se k oddělení činností podle odstavce 1, včetně pravidel týkajících se výměny informací mezi útvary podle odstavce 2 s přihlédnutím k požadavkům jiných právních předpisů. Tento předpis nebo jeho část obsahující předmětná pravidla uveřejní na svých internetových stránkách. (4) Česká národní bankabanka informuje o oddělení činností podle odstavce 1 Evropskou komisi a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „Evropský orgán pro bankovnictví“) a uvede způsob rozdělení povinností a odpovědnosti. § 7 Rozhodování (1) Při přijímání rozhodnutí podle tohoto zákona Česká národní bankabanka a) bere v úvahu možné dopady tohoto rozhodnutí v ostatních členských státechčlenských státech, ve kterých působí osoba, jíž je rozhodnutí určeno, nebo ve kterých působí ostatní členové skupiny, jejímž členem je tato osoba, a b) usiluje o omezení negativních dopadů rozhodnutí na finanční stabilitu a negativních hospodářských a sociálních dopadů v těchto ostatních členských státechčlenských státech. (2) Česká národní bankabanka přijímá rozhodnutí podle tohoto zákona na základě informací, které má k dispozici v době vyhodnocování potřebnosti přijetí takového rozhodnutí, je-li jejich zohlednění zjevně opodstatněné, a na základě takové úrovně vyhodnocení informací, kterou lze za daných okolností rozumně požadovat. Na rozhodnutí přijímaná zvláštním správcem a dočasným správcem jmenovaným podle tohoto zákona se toto ustanovení použije obdobně. (3) Česká národní bankabanka může vyžadovat od každého informace potřebné ke svému rozhodování podle tohoto zákona včetně aktualizací a doplňujících informací uvedených v plánu řešení krize a získávat informace na základě kontrol na místě u povinné osoby. Poskytnutí informací České národní bancebance není porušením smluvní nebo zákonné povinnosti mlčenlivosti. K provedení kontroly je Česká národní bankabanka oprávněna přizvat auditora, auditorskou společnost, znalce nebo další osoby. (4) Je-li to účelné, může Česká národní bankabanka uložit povinné osobě povinnost vést podrobné seznamy o finančních smlouvách, jichž je stranou, včetně stanovení datového formátu a dalších náležitostí těchto záznamů. Lhůta pro dodání těchto záznamů musí být stejná ve vztahu ke všem povinným osobám. Je-li to účelné k zajištění způsobilosti povinné osoby k řešení krize, je Česká národní bankabanka oprávněna uložit jí povinnost udržovat a aktualizovat soubor podkladů a informací potřebných k vypracování ocenění. Konkrétní rozsah a podrobnou specifikaci podkladů určí rozhodnutím. Tímto ustanovením nejsou dotčeny pravomoci České národní bankybanky vyžadovat od povinných osob informace nebo součinnost. (5) Informace podle odstavce 3 se poskytují bezplatně; nejde-li o orgány veřejné správy, přísluší tomu, kdo součinnost poskytl, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. (6) Osoby a orgány uvedené v odstavci 3, které jsou povinny poskytnout České národní bancebance informace, odpovídají za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobily, v případě, že tyto informace neposkytnou řádně a včas. (7) Povinná osoba určí člena vedoucího orgánu nebo vedoucího zaměstnance přímo podřízeného vedoucímu orgánu, který je odpovědný za poskytování informací České národní bancebance podle tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ PLÁNOVÁNÍ, ZPŮSOBILOST K ŘEŠENÍ KRIZE A VNITROSKUPINOVÁ PODPORA HLAVA I OZDRAVNÉ PLÁNY Díl 1 Zjednodušené povinnosti některých institucí § 8 (1) Česká národní bankabanka může, i bez žádosti, s ohledem na možný výrazně nepříznivý dopad selhání instituce se sídlem v České republice na finanční trhy, ostatní instituce, jakož i na financování nebo na hospodářství jako celek, omezit rozsah uplatnění požadavků uvedených v § 9 a stanovit odlišně termín pro sestavení ozdravných plánů a frekvenci jejich pravidelné aktualizace; přitom přihlédne k povaze podnikání instituce, její vlastnické struktuře, právní formě, rizikovému profilu, velikosti, právnímu postavení, provázanosti s jinými účastníky finančního systému, rozsahu a složitosti jejích činností, členství v institucionálním systému ochrany nebo jiném obdobném systému podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2) a k investičním službám poskytovaným touto institucí. Dojde-li ke změně okolností, může Česká národní bankabanka účinnost rozhodnutí o omezení požadavků i bez žádosti ukončit vydáním rozhodnutí, kterým instituci stanoví nový rozsah povinností podle § 9. (2) Česká národní bankabanka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o rozhodnutích, která vydala podle odstavce 1. (3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nelze vydat, jedná-li se o instituci, a) jejíž celková bilanční suma převyšuje částku odpovídající 30 000 000 000 EUR, nebo b) u níž poměr celkové bilanční sumy vzhledem k hrubému domácímu produktu přesahuje 20 % a zároveň její celková bilanční suma převyšuje částku odpovídající 5 000 000 000 EUR. Díl 2 Ozdravný plán § 9 Náležitosti ozdravného plánu (1) Instituce se sídlem v České republice, která není členem skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základě vykonávaném Českou národní bankoubankou nebo orgánem dohledu jiného členského státučlenského státu, vypracuje a udržuje ozdravný plán, který je součástí řídicího a kontrolního systému instituce podle jiného právního předpisu6); v ozdravném plánu instituce uvede a) širokou škálu možných ozdravných opatření, která je schopna přijmout v případě závažného zhoršení své finanční situace, aby zajistila obnovení své finanční stability, b) podmínky a postupy pro zajištění včasné realizace ozdravných opatření, c) analýzy založené na více scénářích vzniku a vývoje nepříznivých makroekonomických jevů s dopady na činnost bankybanky a závažných finančních obtíží instituce, včetně událostí se systémovým dopadem, obtíží skupiny, jejíž je instituce součástí, a obtíží jednotlivých členů této skupiny. (2) Instituce je povinna aktualizovat svůj ozdravný plán nejméně jednou ročně, a dále bez zbytečného odkladu po každé změně skutečností, které mají významný dopad na obsah nebo realizaci ozdravného plánu, zejména po změně své právní formy nebo organizační struktury, obchodních činností nebo finanční situace. Česká národní bankabanka může, zejména s ohledem na podmínky uvedené v § 8 odst. 1, instituci uložit povinnost aktualizovat svůj ozdravný plán častěji, včetně stanovení frekvence takových aktualizací. (3) Ozdravný plán instituce musí být založen na realistických předpokladech a nesmí předpokládat poskytnutí veřejné podporyveřejné podpory ani spoléhat na poskytnutí úvěru nebo provedení jiných obchodů s Českou národní bankoubankou; ozdravný plán instituce však a) obsahuje analýzu možností instituce uskutečňovat v případech předvídaných v plánu obchody s Českou národní bankoubankou a žádat u ní o úvěry, b) označí aktiva, která by v případech podle písmene a) byla využitelná jako zajištění, a c) popisuje postup instituce při návrhu na uskutečnění těchto obchodů a poskytnutí úvěrů. (4) Ozdravný plán instituce obsahuje alespoň a) shrnutí hlavních částí plánu a celkového potenciálu pro ozdravení, b) shrnutí podstatných změn v instituci od posledního ozdravného plánu předloženého České národní bancebance, c) plán komunikace a sdělování informací popisující, jak hodlá instituce reagovat na případné negativní reakce trhu, d) soubor opatření v oblasti kapitálu a likvidity nutných k udržování nebo k obnovení finanční situace instituce a její schopnosti pokračovat v činnosti, e) odhad časového rámce pro provedení podstatných aspektů plánu, f) podrobný popis podstatných překážek účinného a včasného provedení plánu, včetně zohlednění dopadu na ostatní členy skupiny, klienty, zákazníky a protistrany, g) určení zásadních činnostízásadních činností instituce, h) podrobný popis postupů pro určení hodnoty a možnosti případného převodu nebo prodeje hlavních obchodních činností, operací a aktiv instituce na jiné osoby, i) podrobný popis začlenění ozdravného plánování do správy a řízení instituce, politik a postupů, jimiž se řídí schválení ozdravného plánu a vymezení osob, které jsou v rámci instituce odpovědné za přípravu a provádění plánu, j) mechanismy a opatření k udržení nebo obnově kapitálu instituce, k) mechanismy a opatření k zajištění potřebného přístupu instituce k pohotovostním zdrojům financování, včetně možných zdrojů likvidity; součástí je posouzení dostupného zajištění a možnosti převádět likviditu mezi jednotlivými členy skupiny a druhy obchodních činností, aby bylo zajištěno, že instituce bude nadále schopna vykonávat své operace a plnit dluhy v okamžiku jejich splatnosti, l) mechanismy a opatření k omezení rizik a páky, m) mechanismy a opatření k restrukturalizaci dluhů, n) mechanismy a opatření k restrukturalizaci linií podnikání, o) mechanismy a opatření nezbytné k zachování nepřetržitého přístupu k infrastruktuře finančních trhů, p) mechanismy a opatření nezbytné k zajištění soustavného fungování operačních postupů instituce, včetně infrastruktury a informačních technologií, q) přípravná opatření k usnadnění prodeje aktiv nebo převodu obchodních činností v časovém rámci potřebném pro obnovu finanční stability, r) další opatření v oblasti řízení nebo strategií k obnově finančního zdraví a předpokládaný finanční dopad těchto opatření nebo strategií, s) přípravná opatření, která instituce přijala nebo hodlá přijmout s cílem usnadnit provádění ozdravného plánu, včetně opatření nezbytných pro včasnou rekapitalizaci instituce, t) systém ukazatelů podle odstavce 5 a u) popis opatření, která je instituce připravena přijmout, zjistí-li ve své činnosti nedostatek nebo hrozící nedostatek podle § 37. (5) Instituce je povinna vypracovat a v ozdravném plánu uvést systém ukazatelů vymezujících situace, kdy může být účelné přijmout jedno nebo více opatření, která jsou obsahem ozdravného plánu nebo skupinového ozdravného plánu. Tyto ukazatele mohou být kvalitativní nebo kvantitativní povahy, vztahují se k finanční situaci instituce a musejí být snadno sledovatelné. Instituce sleduje a vyhodnocuje hodnoty nebo stavy ukazatelů pravidelně, s dostatečnou frekvencí tak, aby zjistila případné zhoršení své finanční situace a byla schopna včas přijmout odpovídající ozdravné opatření. (6) Ozdravným plánem není dotčeno právo instituce a) přijmout opatření podle svého ozdravného plánu i v případě, že příslušný ukazatel nedosáhl stanovené prahové hodnoty nebo stavu, nebo b) upustit od přijetí opatření podle svého ozdravného plánu i v případě, že příslušný ukazatel dosáhl stanovené prahové hodnoty nebo stavu. (7) O dosažení prahové hodnoty nebo stavu ukazatele a o rozhodnutí přijmout nebo nepřijmout opatření uvedené v ozdravném plánu podle odstavce 6 je instituce povinna bez zbytečného odkladu písemně informovat Českou národní bankubanku. § 10 Další požadavky na ozdravný plán (1) Je-li to účelné pro sestavení účinného ozdravného plánu instituce, může Česká národní bankabanka stanovit instituci konkrétní požadavky na ozdravný plán a další požadavky na jeho obsah nebo formu. Česká národní bankabanka může dále instituci uložit povinnost vést podrobné záznamy o finančních smlouvách, jejichž stranou instituce je. (2) Před předložením ozdravného plánu instituce k posouzení České národní bancebance schválí ozdravný plán vedoucí orgán instituce. (3) Je-li to účelné pro zajištění účinnosti ozdravných plánů, Česká národní bankabanka může vyhláškou stanovit podrobnosti k požadavkům uvedeným v odstavci 1 a v § 9 odst. 4 nebo další náležitosti ozdravného plánu, lhůty pro jeho zpracování, požadavky na jeho uchovávání a způsob a formát jeho předávání České národní bancebance. § 11 Posouzení ozdravného plánu (1) Instituce předloží České národní bancebance ozdravný plán k posouzení vždy nejpozději do 7 dnů po jeho sestavení nebo aktualizaci, a dále na výzvu České národní bankybanky k předložení ozdravného plánu ve lhůtě uvedené ve výzvě. Současně s předložením tohoto ozdravného plánu předloží instituce České národní bancebance doklady prokazující, že ozdravný plán splňuje požadavky uvedené v odstavci 2. (2) Česká národní bankabanka ozdravný plán instituce do 6 měsíců ode dne jeho předložení přezkoumá a posoudí, zda splňuje požadavky stanovené v § 9 a zda systém ukazatelů podle § 9 odst. 5 umožňuje včasné zjištění rizik, a dále zda a) realizace navrhovaných opatření by s přiměřenou pravděpodobností vedla k zachování nebo obnovení finanční situace instituce nebo skupiny, jejíž je součástí, a její schopnosti pokračovat v činnosti, s přihlédnutím k přípravným opatřením, která instituce přijala nebo hodlá přijmout, a b) plán a konkrétní opatření v něm obsažená by s přiměřenou pravděpodobností bylo možné rychle a účinně provést v situaci finančního napětí a při minimalizaci významných nepříznivých dopadů na finanční systém České republiky nebo Evropské unie, včetně případů, kdy by ozdravná opatření ve stejném období prováděly i jiné instituce. (3) Při posouzení ozdravného plánu podle odstavce 2 Česká národní bankabanka zohlední také a) přiměřenost struktury kapitálu a financování instituce, složitost její organizační struktury a její rizikový profil, a b) případný negativní vliv některých opatření obsažených v ozdravném plánu na možnost řešení krize instituce. (4) Zjistí-li Česká národní bankabanka, že ozdravný plán instituce má významné nedostatky nebo že existují významné překážky jeho provedení, informuje o svém zjištění instituci nebo její ovládající osobu, a uloží instituci povinnost předložit ve lhůtě 2 měsíců přepracovaný plán obsahující řešení těchto nedostatků nebo překážek. Tuto lhůtu může Česká národní bankabanka na žádost instituce nejdéle o 1 měsíc prodloužit, není-li možné přepracovaný plán předložit v původně stanovené lhůtě. Nejsou-li dané nedostatky nebo překážky v přepracovaném plánu uspokojivě vyřešeny, může Česká národní bankabanka uložit instituci povinnost provést konkrétní změny v ozdravném plánu. (5) Jestliže instituce přepracovaný ozdravný plán nepředloží ve stanovené lhůtě nebo pokud Česká národní bankabanka zjistí, že přepracovaný ozdravný plán neodstraňuje dostatečně nedostatky a překážky zjištěné při posouzení původního plánu, a tyto nedostatky a překážky nelze dostatečně napravit nebo odstranit uložením konkrétních změn plánu podle odstavce 4, Česká národní bankabanka vyzve instituci, aby jí ve stanovené lhůtě sdělila, jaké změny je schopna v rámci své obchodní činnosti provést za účelem odstranění nedostatků ozdravného plánu nebo překážek bránících jeho provedení. (6) Jestliže instituce České národní bancebance nesdělila ve stanovené lhůtě potřebné změny podle odstavce 5 nebo Česká národní bankabanka vyhodnotí, že změny uváděné institucí by nedostatky nebo překážky odpovídajícím způsobem nevyřešily, může instituci uložit opatření k nápravě přiměřené závažnosti zjištěných nedostatků a překážek, včetně opatření podle jiného právního předpisu6), s přihlédnutím k dopadu opatření na obchodní činnost instituce, zejména a) snížit rizika spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy, včetně rizika likvidity, b) vytvořit předpoklady pro včasnou rekapitalizaci, c) provést změny ve strategii a struktuře instituce, d) provést změny strategie financování za účelem zvýšení odolnosti hlavních druhů obchodních činností a zásadních funkcí, nebo e) provést změny ve struktuře řízení instituce. (7) Česká národní bankabanka projedná v potřebném rozsahu posouzení částí ozdravného plánu instituce s příslušným orgánem dohledu členského státučlenského státu, na jehož území instituce vykonává činnost prostřednictvím významné pobočkyvýznamné pobočky (dále jen „orgán dohledu nad významnou pobočkouvýznamnou pobočkou“). § 12 Skupinový ozdravný plán (1) Skupinový ozdravný plán obsahuje opatření, jejichž provedení může být potřebné na úrovni ovládající osoby a každé ovládané osoby; § 9, § 10 odst. 1 a 3 a § 11 se použijí obdobně, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Obsahem skupinového ozdravného plánu je plán stabilizace dotčené skupiny jako celku nebo kterékoliv instituce, která je členem této skupiny, jestliže se potýká s obtížemi, tak, aby byly vyřešeny nebo odstraněny příčiny obtíží a obnovena finanční stabilita dotčené skupiny nebo instituce, při zohlednění finanční situace ostatních členů skupiny. (3) Skupinový ozdravný plán obsahuje opatření pro zajištění souladu mezi ozdravnými opatřeními na úrovni ovládající osoby a ozdravnými opatřeními na úrovni jí ovládaných osob a, je-li to relevantní, rovněž na úrovni významných pobočekvýznamných poboček ovládající osoby nebo ovládaných osob. (4) Skupinový ozdravný plán a ozdravný plán na individuálním nebo subkonsolidovaném základě podle § 14 obsahuje rovněž případná opatření pro přijetí nebo poskytnutí finanční podpory mezi členy skupiny v souladu se smlouvou o skupinové podpoře, která byla uzavřena v souladu s § 27 až 36. (5) V souvislosti s každým scénářem vzniku a vývoje nepříznivých makroekonomických jevů a závažných finančních obtíží dotčené skupiny nebo jejích členů skupinový ozdravný plán určí, zda existují překážky provedení ozdravných opatření v rámci skupiny nebo na úrovni jejích jednotlivých členů a zda existují podstatné praktické nebo právní překážky urychleného převodu kapitálu nebo splacení dluhů nebo pohledávek v rámci skupiny. § 13 Postup České národní banky jako orgánu dohledu na konsolidovaném základě při tvorbě skupinového ozdravného plánu (1) Je-li Česká národní bankabanka orgánem dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou, příslušná evropská ovládající osobaevropská ovládající osoba vypracuje a předloží České národní bancebance jako orgánu dohledu na konsolidovaném základě skupinový ozdravný plán pro příslušnou skupinu jako celek. Evropská ovládající osobaEvropská ovládající osoba je povinna aktualizovat skupinový ozdravný plán; na požadavky a podmínky aktualizace skupinového ozdravného plánu se § 9 odst. 2 použije obdobně. (2) Vedoucí orgán osoby povinné sestavit skupinový ozdravný plán schválí skupinový ozdravný plán předtím, než jej předloží České národní bancebance jako orgánu dohledu na konsolidovaném základě; to platí i v případě, kdy je osobou povinnou sestavit skupinový ozdravný plán zahraniční osoba. (3) Jsou-li splněny požadavky na důvěrnost předávaných informací podle § 244, Česká národní bankabanka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě předá skupinový ozdravný plán vypracovaný evropskou ovládající osobouevropskou ovládající osobou a) orgánům dohledu členských státůčlenských států, na jehož území mají sídlo ovládané osoby, jež jsou členy skupiny (dále jen „orgán dohledu nad ovládanou osobou“), b) orgánům dohledu nad významnou pobočkouvýznamnou pobočkou v rozsahu, ve kterém se skupinový ozdravný plán týká dotčené významné pobočkyvýznamné pobočky, a c) orgánům příslušným k řešení krize v členských státechčlenských státech, na jejichž území mají sídlo ovládané osoby, jež jsou členy skupiny (dále jen „orgán příslušný k řešení krizeorgán příslušný k řešení krize ovládané osoby“). § 14 Postup České národní banky jako orgánu dohledu nad ovládanou osobou při tvorbě skupinového ozdravného plánu Jsou-li splněny podmínky stanovené v § 16, může Česká národní bankabanka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou uložit povinnost vypracovat a předložit ozdravný plán na individuálním nebo subkonsolidovaném základě členu evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny se sídlem v České republice. § 15 Postup České národní banky jako orgánu dohledu na konsolidovaném základě při posouzení skupinového ozdravného plánu (1) Česká národní bankabanka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě posuzuje soulad skupinového ozdravného plánu s požadavky tohoto zákona společně s orgány dohledu nad ovládanými osobami a po projednání s dalšími členy příslušného kolegia orgánů dohledu a bere přitom v úvahu možné dopady ozdravných opatření na finanční stabilitu členských státůčlenských států, ve kterých dotčená skupina působí; při tomto posuzování usiluje o dosažení dohody ohledně a) schválení skupinového ozdravného plánu této skupiny, b) uložení povinnosti přepracovat skupinový ozdravný plán podle § 11 odst. 4 evropské ovládající osoběevropské ovládající osobě této skupiny, c) uložení povinnosti vypracovat individuální ozdravný plán pro instituci, která je členem této skupiny, nebo d) uložení 1 nebo více opatření podle § 11 odst. 6 vůči členovi této skupiny. (2) Česká národní bankabanka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě vydá rozhodnutí podle odstavce 1 určené evropské ovládající osoběevropské ovládající osobě, nebo uloží opatření podle odstavce 1 písm. c) nebo d) členům dotčené skupiny, nad kterými vykonává dohled, v souladu s dohodou podle odstavce 1. (3) Není-li dosaženo dohody podle odstavce 1 ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy Česká národní bankabanka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě předložila ostatním orgánům dohledu nad ovládanými osobami skupinový ozdravný plán v některé ze záležitostí podle odstavce 1, je Česká národní bankabanka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě, i bez dohody s ostatními orgány dohledu nad ovládanými osobami, oprávněna vydat rozhodnutí podle odstavce 2; přitom přihlédne ke stanoviskům těchto orgánů, která vyjádřily v průběhu lhůty uvedené v první větě, a zašle těmto orgánům na vědomí stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí. Tím není dotčeno oprávnění České národní bankybanky jako orgánu dohledu na konsolidovaném základě dohodnout se podle odstavce 1 ve vztahu k ovládaným osobám se sídlem v členských státechčlenských státech, jejichž příslušné orgány dohledu s takovou dohodou souhlasily. (4) Je-li pravděpodobné, že k dohodě podle odstavce 1 nedojde ve lhůtě podle odstavce 3, může Česká národní bankabanka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě v posledních 7 dnech před jejím uplynutím požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7), týká-li se spor opatření podle odstavce 1 písm. a) nebo uložení opatření podle § 10 odst. 6 písm. a), b) nebo d) vůči členovi skupiny. (5) Pokud Česká národní bankabanka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě nebo orgán dohledu nad ovládanou osobou požádá Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle odstavce 4, Česká národní bankabanka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě nevydá rozhodnutí podle odstavce 3 do doby vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví, nejdéle však do uplynutí 1 měsíce ode dne zahájení postupu pro urovnání sporu. § 16 Postup České národní banky jako orgánu dohledu nad ovládanou osobou při posuzování skupinového ozdravného plánu (1) Česká národní bankabanka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou posuzuje soulad skupinového ozdravného plánu s požadavky tohoto zákona společně s orgánem dohledu na konsolidovaném základě a orgány dohledu nad ovládanými osobami a po projednání s dalšími členy příslušného kolegia orgánů dohledu a bere přitom v úvahu možné dopady ozdravných opatření na finanční stabilitu členských státůčlenských států Evropské unie, ve kterých dotčená skupina působí; při tomto posuzování usiluje o dosažení dohody ohledně a) schválení skupinového ozdravného plánu této skupiny, b) uložení povinnosti přepracovat ozdravný plán podle § 11 odst. 4 evropské ovládající osoběevropské ovládající osobě této skupiny, c) uložení povinnosti vypracovat individuální ozdravný plán pro instituci, která je členem této skupiny, nebo d) uložení 1 nebo více opatření podle § 11 odst. 6 vůči členovi této skupiny. (2) Česká národní bankabanka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou vydá rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c) a d) určené ovládané osobě, nad kterou vykonává dohled, v souladu s dohodou podle odstavce 1. (3) Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy orgán dohledu na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bancebance skupinový ozdravný plán, je Česká národní bankabanka oprávněna vydat samostatné rozhodnutí podle odstavce 2. Tím není dotčeno oprávnění České národní bankybanky jako orgánu dohledu nad ovládanou osobou dohodnout se podle odstavce 1 ve vztahu k osobám se sídlem v členských státechčlenských státech, jejichž orgány dohledu s takovou dohodou souhlasily. (4) Je-li pravděpodobné, že k dohodě podle odstavce 1 nedojde ve lhůtě podle odstavce 3, Česká národní bankabanka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou je oprávněna v posledních 7 dnech před jejím uplynutím požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7), týká-li se spor opatření podle odstavce 1 písm. a) nebo uložení opatření podle § 11 odst. 6 písm. a), b) nebo d) vůči členovi skupiny. (5) Pokud Česká národní bankabanka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou nebo jiný orgán dohledu nad členem dotčené skupiny požádá o urovnání sporu podle odstavce 4, Česká národní bankabanka nevydá rozhodnutí podle odstavce 3 do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví, nejdéle však do uplynutí 1 měsíce ode dne zahájení postupu pro urovnání sporu. HLAVA II PLÁNY ŘEŠENÍ KRIZE Díl 1 Plán řešení krize § 17 (1) Česká národní bankabanka, je-li to účelné po konzultaci s orgány příslušnými k řešení krize jiných členských státůorgány příslušnými k řešení krize jiných členských států, na jejichž území vykonává činnost člen skupiny prostřednictvím významné pobočkyvýznamné pobočky (dále jen „orgán příslušný k řešení krizeorgán příslušný k řešení krize významné pobočkyvýznamné pobočky“), vypracuje plán řešení krize instituce se sídlem v České republice, která není členem skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základě, a současně posoudí její způsobilost k řešení krize podle § 22, 23 a podle kritérií obsažených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (2) Česká národní bankabanka poskytne instituci shrnutí hlavních prvků jejího plánu řešení krize. (3) Při vypracování plánu řešení krize Česká národní bankabanka zohlední možný dopad selhání instituce a následného řešení selhání podle insolvenčního zákona na finanční systém, ostatní instituce včetně podmínek jejich financování a hospodářství jako celek; přitom přihlédne k povaze podnikání instituce, její vlastnické struktuře, právní formě instituce, jejímu rizikovému profilu, velikosti, právnímu postavení, provázanosti s jinými účastníky finančního systému, rozsahu a složitosti jejích činností, jejímu členství v institucionálním systému ochrany nebo jiném obdobném systému podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a k investičním službám, které instituce poskytuje. (4) Plán řešení krize obsahuje popis možných situací, ve kterých může dojít k selhání, včetně případu selhání, ke kterému došlo v době narušené finanční stability nebo po předchozích událostech se systémovým dopadem a stanoví možnosti uplatnění opatření k řešení krize. Plán řešení krize nesmí předpokládat poskytnutí nouzové likviditní pomoci Českou národní bankounouzové likviditní pomoci Českou národní bankou ani použití veřejných prostředkůveřejných prostředků vyjma použití prostředků Fondu pro řešení krize. (5) Plán řešení krize zahrnuje alespoň a) shrnutí hlavních prvků plánu, b) shrnutí podstatných změn v instituci od posledního poskytnutí informací podle odstavce 6, c) popis možností právního a ekonomického oddělení zásadních činnostízásadních činností a hlavních obchodních činností, aby mohlo být zajištěno jejich poskytování v případě selhání instituce, d) odhad časového rámce provedení každého podstatného prvku plánu, e) popis posouzení způsobilosti k řešení krize instituce, f) popis opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize, g) popis způsobů ocenění a posouzení možnosti převodu nebo prodeje zásadních činnostízásadních činností, hlavních obchodních činností a aktiv instituce, h) stanovení rozsahu informačních povinností instituce ve vztahu k České národní bancebance, i) popis možných způsobů financování řešení krize, j) popis možných selhání instituce a jejich řešení v rámci strategie řešení krize, k) popis zásadních vazeb a propojení instituce, l) popis možných postupů pro zachování přístupu do platebních a vypořádacích systémů a k další infrastruktuře a posouzení převoditelnosti klientských a zákaznických pozic, m) popis dopadů plánu na zaměstnance včetně posouzení souvisejících nákladů, popřípadě proces konzultace zaměstnanců a jejich zástupců při řešení krize, n) plán komunikace s médii a s veřejností, o) informaci o minimálním požadavku nebo o vnitřním minimálním požadavku a lhůtu pro jejich dosažení, p) lhůtu ke splnění požadavku na podřízenost podle § 128b nebo 128c, q) popis procesů a systémů nutných pro zachování soustavného fungování provozního systému instituce, r) případné vyjádření instituce k plánu řešení krize a s) analýzu situace, za které by instituce mohla provádět obchody s Českou národní bankoubankou, a určení aktiv, která by mohla sloužit jako zajištění. (6) Nemá-li Česká národní bankabanka k dispozici informace nezbytné k vypracování plánu řešení krize obsažené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, je instituce povinna poskytnout jí na vyžádání veškeré potřebné informace, včetně případných analýz nebo simulací podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Instituce je povinna poskytnout České národní bancebance také veškerou další součinnost potřebnou pro vypracování plánu řešení krize. § 18 (1) Plán řešení krize musí být aktualizován jednou ročně nebo v případě změny právní nebo organizační struktury instituce, jejích obchodních činností a finanční situace, v jejímž důsledku by mohlo dojít ke snížení efektivity plánu řešení krize nebo která jinak vyžaduje aktualizaci plánu řešení krize. O takové změně je instituce povinna bez zbytečného odkladu informovat Českou národní bankubanku. (2) Plán řešení krize musí být aktualizován rovněž po uplatnění opatření k řešení krize nebo odpisu a konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků. Při aktualizaci plánu řešení krize Česká národní bankabanka stanoví lhůtu podle § 17 odst. 5 písm. o) a p) se zohledněním lhůty pro splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu podle jiného právního předpisu6). (3) Česká národní bankabanka současně se sestavením plánu řešení krize podle § 17 nebo jeho aktualizací posoudí způsobilost k řešení krize instituce. (4) Na základě posouzení instituce podle § 17 odst. 3 stanoví Česká národní bankabanka rozsah a náležitosti plánu řešení krize, rozsah informací poskytovaných institucí, periodicitu jeho aktualizace a rozsah posouzení způsobilosti k řešení krize. (5) Dojde-li Česká národní bankabanka k závěru, že bude v souladu s posouzením podle odstavce 4 postačovat zjednodušený plán řešení krize instituce, informuje o tom Evropský orgán pro bankovnictví. Zjednodušený plán řešení krize může předpokládat, že selhání instituce bude řešeno likvidací nebo podle insolvenčního zákona, bez použití pravomocí k řešení krize podle tohoto zákona. Zjednodušený plán řešení krize může být aktualizován méně často, než je stanoveno v odstavci 1. Vypracování zjednodušeného plánu řešení krize není překážkou pro uplatnění opatření k předcházení krizím nebo opatření k řešení krize. (6) Zjednodušený plán řešení krize podle odstavce 5 nelze vypracovat pro instituci, a) jejíž celková bilanční suma převyšuje částku odpovídající 30 000 000 000 EUR, nebo b) jejíž podíl celkové bilanční sumy vzhledem k hrubému domácímu produktu přesahuje 20 % a zároveň její celková bilanční suma převyšuje částku odpovídající 5 000 000 000 EUR. Díl 2 Skupinový plán řešení krize § 19 Náležitosti skupinového plánu řešení krize (1) Plán řešení krize evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny (dále jen „skupinový plán řešení krize“) obsahuje opatření, která mají být uplatněna vůči evropské ovládající osoběevropské ovládající osobě a jí ovládaným osobám se sídlem na území členských státůčlenských států. Skupinový plán řešení krize může zahrnovat opatření, která mají být uplatněna vůči ovládaným osobám se sídlem na území jiného než členského státučlenského státu. Skupinový plán řešení krize vypracovává orgán příslušný k řešení krize skupiny ve spolupráci s orgány příslušnými k řešení krize ovládaných osob a, je-li to účelné, rovněž ve spolupráci s orgány příslušnými k řešení krize významných pobočekvýznamných poboček, v rámci kolegia pro řešení krizekolegia pro řešení krize a po konzultaci s orgánem dohledu na konsolidovaném základě, orgány dohledu nad ovládanými osobami a orgány dohledu nad významnými pobočkamivýznamnými pobočkami. (2) Skupinový plán řešení krize určí pro každou evropskou finanční skupinuevropskou finanční skupinu osoby podléhající řešení krize a skupiny podléhající řešení krize; § 17 odst. 2, 4 až 6 a § 18 odst. 1, 2, 4 až 6 se na skupinový plán řešení krize použijí obdobně; skupinový plán řešení krize popisuje a) opatření k řešení krize, která by měla být uplatněna vůči osobě podléhající řešení krize, a dopady těchto opatření na jednotlivé členy evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny; pokud evropská finanční skupinaevropská finanční skupina zahrnuje více skupin podléhajících řešení krize, popisuje skupinový plán opatření k řešení krize, která by měla být uplatněna vůči jednotlivým osobám podléhajícím řešení krize, a dopady těchto opatření na ostatní členy skupiny podléhající řešení krize a ostatní skupiny podléhající řešení krize, které jsou součástí stejné evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny, b) možnosti koordinovaného řešení krize, včetně opatření usnadňujících převod evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny, jejích členů nebo členů skupiny podléhající řešení krize nebo oddělených obchodních činností některých jejích členů na jinou osobu a zároveň označí případné překážky koordinovaného řešení krize, c) způsob spolupráce a koordinace s orgány jiného než členského státučlenského státu v případě, že je součástí skupiny ovládaná osoba nebo pobočka instituce se sídlem na území jiného než členského státučlenského státu, a důsledky pro řešení krize v Evropské unii, d) opatření, která jsou nezbytná pro uplatnění opatření k řešení krize vůči členům skupiny; tato opatření mohou zahrnovat také právní a ekonomické oddělení některých funkcí nebo obchodních činností, e) jakákoliv další opatření, která může být nutné přijmout vůči členům každé skupiny podléhající řešení krize, f) způsob financování skupinového řešení krize a případné zásady pro sdílení nákladů mezi jednotlivými mechanismy financování řešení krize členských státůčlenských států, a to s ohledem na jejich finanční stabilitu a principy způsobu stanovení výše účasti zúčastněného mechanismu financování řešení krize na celkové výši prostředků potřebných k financování skupinového řešení krize. (3) Součástí skupinového plánu řešení krize je posouzení způsobilosti evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny k řešení krize. Zahrnuje-li evropská finanční skupinaevropská finanční skupina více skupin podléhajících řešení krize, je součástí skupinového plánu i posouzení způsobilosti každé skupiny podléhající řešení krize. Skupinový plán řešení krize nesmí mít nepřiměřený dopad na žádný členský státčlenský stát. Skupinový plán řešení krize dále nesmí předpokládat použití veřejných prostředkůveřejných prostředků ani poskytnutí nouzové likviditní pomoci ústřední bankoubankou vyjma použití prostředků mechanismů financování řešení krize. § 20 Postup České národní banky jako orgánu příslušného k řešení krize skupiny při tvorbě skupinového plánu řešení krize (1) Evropská ovládající osobaEvropská ovládající osoba poskytne České národní bancebance jako orgánu příslušnému k řešení krize skupiny informace o všech členech evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny obdobně podle § 17 odst. 6; jsou-li splněny podmínky podle § 244, Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny předá tyto informace a) Evropskému orgánu pro bankovnictví v rozsahu nezbytném k zajištění jeho úkolů ve vztahu ke skupinovému plánu řešení krize, b) orgánům příslušným k řešení krize ovládaných osob, orgánům příslušným k řešení krize významných pobočekvýznamných poboček, orgánům příslušným k řešení krize osob podle § 3 písm. c), orgánům dohledu nad ovládanými osobami a orgánům dohledu nad významnými pobočkamivýznamnými pobočkami alespoň v rozsahu, ve kterém se týkají příslušné ovládané osoby, významné pobočkyvýznamné pobočky nebo osoby podle § 3 písm. c). (2) Jsou-li splněny podmínky podle § 244, Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupinyorgán příslušný k řešení krize skupiny při přípravě skupinového plánu řešení krize, může konzultovat s orgány příslušnými k řešení krizeorgány příslušnými k řešení krize v jiných než členských státechčlenských státech, na jejichž území mají sídlo ovládané osoby nebo finanční holdingové osoby nebo na jejichž území vykonávají činnost členové evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny prostřednictvím významné pobočkyvýznamné pobočky (dále jen „orgán příslušný k řešení krizeorgán příslušný k řešení krize jiného než členského státučlenského státu“). (3) Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupinyorgán příslušný k řešení krize skupiny vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody s orgány příslušnými k řešení krizeorgány příslušnými k řešení krize ovládaných osob ohledně skupinového plánu řešení krize ve lhůtě 4 měsíců ode dne, kdy příslušným orgánům v rámci kolegia pro řešení krizekolegia pro řešení krize předložila informace podle odstavce 1 písm. b); není-li v této lhůtě dohody dosaženo, a) je Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupinyorgán příslušný k řešení krize skupiny oprávněna vypracovat řádně odůvodněný skupinový plán řešení krize ve vztahu k osobám se sídlem v členských státechčlenských státech, jejichž orgány příslušné k řešení krizeorgány příslušné k řešení krize s dohodou souhlasily; přitom vezme v úvahu stanoviska orgánů příslušných k řešení krizeorgánů příslušných k řešení krize, která vyjádřily v průběhu této lhůty, nebo b) může Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupinyorgán příslušný k řešení krize skupiny v posledních 7 dnech před uplynutím této lhůty požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7), nejedná-li se o spor ohledně otázky podle odstavce 5. (4) Pokud Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupinyorgán příslušný k řešení krize skupiny nebo jako orgán příslušný k řešení krizeorgán příslušný k řešení krize ovládané osoby požádá Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupinyorgán příslušný k řešení krize skupiny nevypracuje skupinový plán řešení krize podle odstavce 3 písm. a) do doby vydání rozhodnutí Evropského orgánu pro bankovnictví, nejdéle však do uplynutí 1 měsíce ode dne zahájení postupu pro urovnání sporu. (5) Pokud při jednání o skupinovém plánu řešení krize některý z orgánů příslušných k řešení krize ovládané osoby sdělí České národní bancebance jako orgánu příslušnému pro řešení krize skupiny, že skupinový plán řešení krize může mít dopad na veřejné rozpočty členského státučlenského státu, Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny přezkoumá skupinový plán řešení krize, a to včetně minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku. Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny rovněž přezkoumá skupinový plán řešení krize včetně minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku, dospěje-li sama k závěru, že skupinový plán řešení krize může mít přímý dopad na veřejné rozpočty České republiky. (6) Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupinyorgán příslušný k řešení krize skupiny je povinna poskytnout skupinový plán řešení krize a jeho aktualizace příslušným orgánům dohledu nad ovládanými osobami, orgánům dohledu nad významnými pobočkamivýznamnými pobočkami a o jeho vypracování a aktualizaci bez zbytečného odkladu informovat evropskou ovládající osobuevropskou ovládající osobu. (7) Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupinyorgán příslušný k řešení krize skupiny současně se sestavením aktualizací plánu řešení krize skupiny posoudí způsobilost evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny k řešení krize. § 21 Postup České národní banky jako orgánu příslušného k řešení krize ovládané osoby při tvorbě skupinového plánu řešení krize (1) Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby usiluje o dosažení dohody ohledně skupinového plánu řešení krize pro evropskou finanční skupinuevropskou finanční skupinu. Nebylo-li dosaženo dohody mezi Českou národní bankoubankou jako orgánem příslušným k řešení krize ovládané osoby a orgánem příslušným k řešení krize skupiny, a to ve lhůtě 4 měsíců ode dne, kdy orgán příslušný k řešení krize skupiny poskytl České národní bancebance jako orgánu příslušnému k řešení krize ovládané osoby informace, které jsou podkladem pro vypracování skupinového plánu řešení krize, je Česká národní bankabanka oprávněna vypracovat plán řešení krize pro členy skupiny, kteří mají sídlo na území České republiky, a popřípadě určit osobu podléhající řešení krize. Česká národní bankabanka oznámí členům kolegia pro řešení krizekolegia pro řešení krize rozhodnutí o vypracování plánu řešení krize a uvede důvody nesouhlasu se skupinovým plánem řešení krize navrženým orgánem příslušným k řešení krize skupiny; odůvodnění musí vzít v úvahu stanoviska a výhrady ostatních orgánů dohledu a orgánů příslušných k řešení krize. Tím není dotčeno oprávnění České národní bankybanky jako orgánu příslušného k řešení krize ovládané osoby dohodnout se ohledně skupinového plánu řešení krize pouze ve vztahu k osobám se sídlem v členských státechčlenských státech, jejichž orgány příslušné k řešení krize s takovou dohodou souhlasily. (2) Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krizeorgán příslušný k řešení krize ovládané osoby je oprávněna v posledních 7 dnech před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7), netýká-li se spor otázky podle odstavce 3. Pokud Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krizeorgán příslušný k řešení krize ovládané osoby nebo jiný orgán příslušný k řešení krizeorgán příslušný k řešení krize členů dotčené skupiny požádá o toto urovnání sporu, Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krizeorgán příslušný k řešení krize ovládané osoby nevypracuje plán řešení krize do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví, nejdéle však do uplynutí 1 měsíce ode dne zahájení postupu pro urovnání sporu. (3) Pokud při jednání o skupinovém plánu řešení krize Česká národní bankabanka dospěje k závěru, že skupinový plán řešení krize může mít dopad na veřejné rozpočty České republiky, sdělí to orgánu příslušnému k řešení krize skupiny za účelem přezkumu skupinového plánu řešení krize, zahrnujícího rovněž přezkum minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku. (4) Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krizeorgán příslušný k řešení krize ovládané osoby současně se sestavením a aktualizací plánu řešení krize skupiny posoudí způsobilost dotčené ovládané osoby k řešení krize. HLAVA III ZPŮSOBILOST K ŘEŠENÍ KRIZE Díl 1 Vymezení způsobilosti k řešení krize § 22 (1) Způsobilostí instituce k řešení krize se rozumí stav instituce, v němž lze proveditelně a věrohodně řešit její selhání likvidací, postupy podle insolvenčního zákona nebo uplatněním opatření k řešení krize podle tohoto zákona, bez značných nepříznivých dopadů na finanční systém České republiky, popřípadě jiného členského státučlenského státu nebo Evropské unie jako celku, včetně případů, kdy selhání instituce nastane v situaci již narušené finanční stability a předchozích událostí se systémovým dopadem, a za současného zachování zásadních činnostízásadních činností, které instituce vykonává. Posuzování způsobilosti instituce k řešení krize nesmí předpokládat nouzovou likviditní pomoc České národní bankynouzovou likviditní pomoc České národní banky ani použití veřejných prostředkůveřejných prostředků vyjma použití prostředků Fondu pro řešení krize. (2) Způsobilostí skupiny k řešení krize se rozumí stav členů skupiny, v němž lze proveditelně a věrohodně řešit jejich selhání likvidací, postupy podle insolvenčního zákona nebo uplatněním opatření k řešení krize vůči příslušné osobě podléhající řešení krize podle tohoto zákona nebo srovnatelného zahraničního právního předpisu bez značných nepříznivých dopadů na finanční systém členských státůčlenských států, ve kterých členové skupiny sídlí, popřípadě jiného členského státučlenského státu nebo Evropské unie jako celku, včetně případů, kdy selhání členů skupiny nastane v situaci již narušené finanční stability a předchozích událostí se systémovým dopadem, a za současného zachování zásadních činnostízásadních činností, které členové skupiny vykonávají, jejich včasným oddělením nebo jiným způsobem. Posuzování způsobilosti skupiny k řešení krize nesmí předpokládat nouzovou likviditní pomoc České národní bankynouzovou likviditní pomoc České národní banky nebo jiné ústřední bankybanky ani použití veřejných prostředkůveřejných prostředků vyjma použití prostředků Fondu pro řešení krize nebo obdobných mechanismů financování řešení krize. (3) Podrobnosti postupu posouzení způsobilosti instituce nebo skupiny k řešení krize stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující posouzení způsobilosti instituce nebo skupiny k řešení krize27). Díl 2 Odstranění překážek způsobilosti instituce k řešení krize § 23 (1) Pokud Česká národní bankabanka zjistí podstatné překážky způsobilosti instituce, jež není členem skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základě, k řešení krize, zahájí řízení o opatřeních k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize a informuje o tom Evropský orgán pro bankovnictví. Zahájení řízení oznámí písemně orgánu dohledu nad významnou pobočkouvýznamnou pobočkou a orgánu příslušnému k řešení krize významné pobočkyvýznamné pobočky. Po dobu přetrvávajících překážek způsobilosti k řešení krize se pozastavuje povinnost k vypracování plánu řešení krize podle § 17 odst. 1 a běh lhůty podle § 20 odst. 3 nebo § 21 odst. 1. Instituce je povinna ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení oznámení navrhnout České národní bancebance opatření k odstranění těchto překážek. (2) Instituce navrhne ve lhůtě 2 týdnů ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 České národní bancebance opatření, která povedou ke splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku a splnění kombinované kapitálové rezervy, a časový harmonogram pro jejich uplatnění zohledňující důvody vzniku podstatných překážek způsobilosti k řešení krize, jestliže tyto podstatné překážky jsou důsledkem toho, že instituce a) splňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec požadavků na kapitál podle 1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a požadavku na kapitál uloženého jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle jiného právního předpisu6), ale nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice, jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a nevztahují se na ni požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo 2. čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334) a požadavku na kapitál uloženého jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle jiného právního předpisu6), ale nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice, nejedná-li se o instituci podle bodu 1, nebo b) nesplňuje požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle čl. 92a a 494 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek. (3) Česká národní bankabanka posoudí, zda opatření podle odstavce 1 nebo 2 navržená institucí mohou vést k odstranění překážek způsobilosti instituce k řešení krize. (4) Shledá-li Česká národní bankabanka navržená opatření dostatečnými, uloží instituci se sídlem v České republice je uplatnit. Proti tomuto rozhodnutí nelze podat rozklad. (5) Shledá-li Česká národní bankabanka navržená opatření nedostatečnými, uloží instituci uplatnit jiná opatření nebo institucí navržená opatření spolu s dalšími opatřeními a uloží ve lhůtě 1 měsíce navrhnout plán realizace těchto opatření. V rozhodnutí Česká národní bankabanka uvede důvody, pro které by navržená opatření nevedla k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize, a odůvodní uložení povinnosti uplatnit jiná nebo další opatření; vezme při tom v úvahu, jakým způsobem překážky způsobilosti k řešení krize ohrožují finanční stabilitu, a zváží dopad uložených opatření na činnost instituce, její stabilitu a přínos pro hospodářství. (6) V rozhodnutí může Česká národní bankabanka uložit instituci a) přezkoumat smlouvy o skupinové podpoře podle § 27 nebo uzavřít smlouvy o poskytování služeb k zajištění zásadních činnostízásadních činností, a to v rámci evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny nebo se třetí stranou, b) omezit individuální a celkovou úvěrovou expozici instituce, c) povinnost poskytovat informace častěji, nebo poskytovat informace potřebné pro účely řešení krize, d) prodat nebo pozbýt určitý majetek, e) omezit nebo ukončit určitou činnost, f) omezit nebo ukončit rozvoj nových nebo stávajících obchodních činností a poskytování určitých produktů nebo služeb, g) nebo kterémukoliv členu skupiny, kterého instituce přímo nebo nepřímo ovládá, provést změny v právní struktuře nebo v provozní oblasti tak, aby byly právně a provozně oddělené nebo oddělitelné zásadní činnostizásadní činnosti od jiných funkcí pro účely případného řešení krize nebo bylo jinak dosažitelné zachování zásadních činnostízásadních činností, h) nebo ovládající osobě založit tuzemskou nebo evropskou finanční holdingovou osobu, i) nebo osobě podle § 3 písm. b) nebo c), aby předložily plán splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice, plán splnění kombinované kapitálové rezervy nebo plán splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkové míře expozice, j) nebo osobě podle § 3 písm. b) nebo c), aby vydaly způsobilé závazky ke splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku, k) nebo osobě podle § 3 písm. b) nebo c), aby podnikly další kroky ke splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku spočívající zejména v tom, aby vyvíjely úsilí k tomu, aby byla dosažena dohoda o změně obsahu závazku, jehož jsou stranou, za účelem zajištění proveditelnosti jeho odpisu nebo konverze, l) změnit profil splatnosti kapitálových nástrojů a způsobilých závazků, m) nebo smíšené holdingové osobě, v případě, že je instituce ovládána smíšenou holdingovou osobou, aby smíšená holdingová osoba zřídila samostatnou finanční holdingovou osobu, pokud je to nutné pro uplatnění opatření k řešení krize vůči instituci nebo jinému členovi skupiny, a aby bylo zabráněno nepříznivým vlivům uplatnění opatření k řešení krize na tu část skupiny, která nevykonává činnosti finanční povahy. (7) Je-li to nutné pro odstranění překážek způsobilosti instituce k řešení krize, může Česká národní bankabanka uložit jiné instituci, jež není členem stejné skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základě, aby omezila svou expozici vůči této instituci. (8) Česká národní bankabanka posoudí dopad opatření podle odstavců 6 a 7 na dotčenou instituci, vnitřní trh finančních služeb a finanční stabilitu ostatních členských státůčlenských států a Evropské unie jako celku. Díl 3 Postup České národní banky jako orgánu příslušného k řešení krize skupiny při odstranění překážek způsobilosti evropské finanční skupiny k řešení krize § 24 (1) Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny provede v rámci kolegia k řešení krize spolu s orgány příslušnými k řešení krize ovládaných osob a po konzultaci s dotčenými členy kolegia orgánů dohledu a orgány příslušnými k řešení krize významných pobočekvýznamných poboček, je-li to s ohledem na dotčenou významnou pobočkuvýznamnou pobočku relevantní, posouzení způsobilosti evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny k řešení krize, a zahrnuje-li evropská finanční skupinaevropská finanční skupina více skupin podléhajících řešení krize, posouzení způsobilosti každé skupiny podléhající řešení krize podle § 22 a přílohy č. 2 k tomuto zákonu. (2) Dospěje-li Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupinyorgán příslušný k řešení krize skupiny k závěru, že evropská finanční skupinaevropská finanční skupina není způsobilá k řešení krize, informuje o tom bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví. (3) Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny vypracuje ve spolupráci s Evropským orgánem pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7) a po konzultaci s dotčenými orgány dohledu analýzu podstatných překážek způsobilosti k řešení krize evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny a každé skupiny podléhající řešení krize náležející k téže evropské finanční skupiněevropské finanční skupině spolu s návrhy cílených a přiměřených opatření k jejich odstranění, a informuje o tom evropskou ovládající osobuevropskou ovládající osobu, orgány příslušné k řešení krize ovládaných osob a orgány příslušné k řešení krize významných pobočekvýznamných poboček. V této analýze Česká národní bankabanka zohlední model podnikání skupiny. (4) Evropská ovládající osoba může ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení analýzy podle odstavce 3 sdělit České národní bance jako orgánu příslušnému pro řešení krize skupiny návrh alternativních opatření k odstranění překážek. Česká národní banka posoudí, zda navrhovaná alternativní opatření mohou vést k účinnému řešení nebo odstranění překážek způsobilosti k řešení krize. (5) Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny informuje o návrhu opatření podle odstavce 4 Evropský orgán pro bankovnictví, orgány příslušné k řešení krize ovládaných osob a, je-li to účelné, orgány příslušné k řešení krize významných pobočekvýznamných poboček. Česká národní bankabanka vyvíjí úsilí, aby po konzultaci s dotčenými orgány dohledu a orgány příslušnými k řešení krize významných pobočekvýznamných poboček a s ohledem na možný dopad ve všech členských státechčlenských státech, ve kterých dotčená skupina působí, bylo dosaženo dohody o odstranění podstatných překážek způsobilosti k řešení krize s orgány příslušnými k řešení krize ovládaných osob ve lhůtě 4 měsíců ode dne sdělení návrhu podle odstavce 4, nebo ve lhůtě 5 měsíců ode dne předložení analýzy podle odstavce 3, pokud ke sdělení návrhu podle odstavce 4 nedojde v určené lhůtě. § 24a (1) Je-li překážka způsobilosti evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny k řešení krize způsobena tím, že u člena skupiny jsou dány okolnosti uvedené v § 23 odst. 2, posoudí Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny tuto překážku a po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize dotčené osoby podléhající řešení krize a orgánů příslušných k řešení krize institucí ovládaných touto osobou podléhající řešení krize oznámí své posouzení evropské ovládající osobě. (2) Evropská ovládající osoba ve lhůtě 2 týdnů ode dne doručení oznámení navrhne České národní bance opatření zajišťující splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice, splnění kombinované kapitálové rezervy nebo splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkové míře expozice a jejich časový harmonogram, ve kterém evropská ovládající osoba zohlední důvody vedoucí ke vzniku překážky způsobilosti k řešení krize. Česká národní banka posoudí, zda navrhovaná opatření mohou vést k účinnému řešení nebo odstranění překážky způsobilosti k řešení krize. (3) Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny informuje o návrhu opatření podle odstavce 2 Evropský orgán pro bankovnictví, orgány příslušné k řešení krize ovládaných osob a, je-li to účelné, orgány příslušné k řešení krize významných pobočekvýznamných poboček. Česká národní bankabanka vyvíjí úsilí, aby po konzultaci s dotčenými orgány dohledu a orgány příslušnými k řešení krize významných pobočekvýznamných poboček bylo dosaženo dohody o odstranění podstatných překážek způsobilosti k řešení krize s orgány příslušnými k řešení krize ovládaných osob ve lhůtě 2 týdnů ode dne sdělení návrhu opatření podle odstavce 2, a to s ohledem na možný dopad ve všech členských státechčlenských státech, ve kterých dotčená skupina působí. § 25 (1) Je-li dohody podle § 24 odst. 5 nebo podle § 24a odst. 3 dosaženo, Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny uloží opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize vůči evropské ovládající osoběevropské ovládající osobě, osobě podléhající řešení krize a dalším členům skupiny se sídlem na území České republiky v souladu s touto dohodou. (2) Není-li do 4 měsíců ode dne sdělení návrhu podle § 24 odst. 4, nebo pokud k takovému sdělení nedošlo, uplynutím lhůty podle § 24 odst. 5 dosaženo dohody, je Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny oprávněna samostatně uložit opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize vůči evropské ovládající osoběevropské ovládající osobě, osobě podléhající řešení krize a dalším členům skupiny se sídlem na území České republiky. Takové opatření je Česká národní bankabanka oprávněna uložit i tehdy, pokud je překážka způsobilosti k řešení krize způsobena tím, že u člena skupiny jsou dány okolnosti uvedené v § 23 odst. 2, a není-li dosaženo dohody do 2 týdnů ode dne sdělení návrhu opatření podle § 24a odst. 2. Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny tento postup odůvodní a vezme v úvahu stanoviska a výhrady ostatních členů kolegia. (3) Není-li dosaženo dohody ohledně uložení těchto opatření podle § 23 odst. 6 písm. g), h) a m), Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny je oprávněna v posledních 7 dnech před uplynutím lhůty podle odstavce 2 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7). Pokud Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny nebo orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby požádají Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny nevydá samostatné rozhodnutí podle odstavce 2 ohledně uložení těchto opatření do doby vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví, nejdéle však do uplynutí 1 měsíce ode dne zahájení postupu pro urovnání sporu. Díl 4 Postup České národní banky jako orgánu příslušného k řešení krize ovládané osoby při odstraňování překážek způsobilosti k řešení krize na úrovni skupiny § 26 (1) Obdrží-li Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby od orgánu příslušného pro řešení krize skupiny analýzu podstatných překážek způsobilosti k řešení krize evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny spolu s návrhy opatření k jejich odstranění, bez zbytečného odkladu o ní informuje příslušné členy skupiny se sídlem na území České republiky. Přitom usiluje o dohodu s orgánem příslušným k řešení krize skupiny ohledně uložení cílených a přiměřených opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny a zohlední možný dopad ve všech členských státechčlenských státech, ve kterých dotčená skupina působí. (2) Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krizeorgán příslušný k řešení krize ovládané osoby uloží opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny vůči členům skupiny se sídlem na území České republiky v souladu s dohodou podle odstavce 1. (3) Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby, která není osobou podléhající řešení krize, samostatně rozhodne o uložení opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize vůči členům skupiny se sídlem na území České republiky, není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy orgán příslušný k řešení krize skupiny předložil České národní bancebance návrh alternativních opatření k odstranění překážek vypracovaný evropskou ovládající osobouevropskou ovládající osobou. Nesdělí-li evropská ovládající osobaevropská ovládající osoba orgánu příslušnému k řešení krize skupiny návrh alternativních opatření, Česká národní bankabanka samostatně rozhodne ve lhůtě 5 měsíců ode dne, kdy jí orgán příslušný k řešení krize skupiny předložil analýzu podstatných překážek způsobilosti k řešení krize evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny spolu s návrhy opatření k jejich odstranění. Je-li překážka způsobilosti k řešení krize způsobena tím, že u člena skupiny jsou dány okolnosti uvedené v § 23 odst. 2, a není-li dosaženo dohody ve lhůtě 2 týdnů ode dne, kdy evropská ovládající osobaevropská ovládající osoba orgánu příslušnému k řešení krize skupiny navrhne opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize a časový harmonogram k jejich provedení, Česká národní bankabanka rozhodne samostatně. Rozhodnutí musí vzít v úvahu stanoviska a výhrady ostatních orgánů příslušných k řešení krize. Rozhodnutí Česká národní bankabanka oznámí orgánu příslušnému k řešení krize skupiny, orgánu příslušnému k řešení krize osoby podléhající řešení krize a osobě podléhající řešení krize. (4) Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby, která je osobou podléhající řešení krize, samostatně rozhodne o uložení opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize vůči této osobě podléhající řešení krize a dalším členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky, není-li dohody dosaženo ve lhůtách podle odstavce 3. Česká národní bankabanka v rozhodnutí zohlední stanoviska a výhrady orgánu příslušného k řešení krize skupiny a orgánů příslušných k řešení krize ostatních členů dotčené skupiny podléhající řešení krize. Rozhodnutí oznámí orgánu příslušnému k řešení krize skupiny. (5) Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby může v posledních 7 dnech před uplynutím lhůt podle odstavců 3 a 4 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7), není-li dosaženo dohody ohledně opatření podle § 23 odst. 6 písm. g), h) a m). Pokud Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby nebo jiný orgán příslušný k řešení krize člena dotčené skupiny požádá Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby nevydá samostatné rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 ohledně uložení těchto opatření do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví, nejdéle však do uplynutí 1 měsíce ode dne zahájení postupu pro urovnání sporu. (6) Opatření podle § 23 odst. 6 lze k dosažení účelu podle odstavců 2 až 5 a § 25 odst. 1 až 3 uložit obdobně také povinné osobě podle § 3 písm. b) a c), která je členem příslušné evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny. Díl 5 Omezení související s porušením kombinované kapitálové rezervy § 26a (1) Povinná osobaPovinná osoba, která má povinnost splňovat kombinovanou kapitálovou rezervu, neprodleně oznámí České národní bancebance, že a) splňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec požadavků na kapitál podle 1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle jiného právního předpisu6), jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a nevztahují se na ni požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo 2. čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334) a požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle jiného právního předpisu6), nejedná-li se o instituci podle bodu 1, a b) nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice. (2) Pokud povinná osoba oznámí České národní bancebance skutečnosti podle odstavce 1 nebo tyto skutečnosti Česká národní bankabanka zjistí jinak, může povinné osobě zakázat rozdělení poměrné části zisku po zdanění, přičemž zohlední a) důvod, dobu trvání a rozsah neplnění kombinované kapitálové rezervy podle odstavce 1 a jeho dopad na způsobilost povinné osoby k řešení krize, b) vývoj finanční situace povinné osoby a pravděpodobnost, že by v dohledné době mohla povinná osoba selhávat, c) předpoklad, že povinná osoba v přiměřené lhůtě bude splňovat kombinovanou kapitálovou rezervu, d) skutečnost, zda důvody, pro které není povinná osoba schopna nahradit závazky, které přestaly splňovat kritéria způsobilosti podle § 128 nebo 130, jsou individuální povahy nebo následkem širší nerovnováhy na trhu, a e) skutečnost, zda je zákaz rozdělení poměrné části zisku po zdanění nejvhodnějším a přiměřeným opatřením k řešení situace povinné osoby, přičemž přihlédne k dopadu zákazu na finanční situaci a způsobilost k řešení krize povinné osoby. (3) Nezakáže-li Česká národní bankabanka rozdělení poměrné části zisku po zdanění podle odstavce 2, alespoň jednou za měsíc přezkoumá, zda jsou splněny podmínky pro uložení tohoto zákazu. (4) Česká národní bankabanka zakáže povinné osobě rozdělení poměrné části zisku po zdanění, pokud podle odstavce 1 nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu po dobu 9 měsíců od oznámení podle odstavce 1 nebo od okamžiku, kdy Česká národní bankabanka tyto skutečnosti zjistí; Česká národní bankabanka rozdělení poměrné části zisku nezakáže, jsou-li splněny alespoň 2 z těchto podmínek: a) povinná osoba nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu z důvodu vážného narušení fungování finančního trhu, které způsobuje rozsáhlé napětí napříč několika sektory finančního trhu, b) narušení fungování finančního trhu podle písmene a) má za následek částečné nebo úplné uzavření trhů, které neumožňuje povinné osobě vydat nástroje kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelné kapitálové nástroje nebo způsobilé závazky, přičemž za částečné nebo úplné uzavření trhů se nepovažuje pouhé zvýšení pohybu ceny nástrojů kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelných kapitálových nástrojů nebo způsobilých závazků vydaných povinnou osobou nebo zvýšení nákladů povinné osoby, c) částečným nebo úplným uzavřením trhu podle písmene b) jsou dotčeny i další povinné osoby, d) narušení fungování finančního trhu podle písmene a) neumožňuje povinné osobě vydat nástroje kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelné kapitálové nástroje nebo způsobilé závazky v dostatečné výši ke splnění kombinované kapitálové rezervy, e) zákaz rozdělení poměrné části zisku po zdanění by negativně ovlivnil část bankovního sektoru, a tím by mohl narušit finanční stabilitu. (5) Nezakáže-li Česká národní bankabanka rozdělení poměrné částky zisku po zdanění podle odstavce 4, alespoň jednou za měsíc přezkoumá, zda jsou i nadále splněny alespoň 2 podmínky podle odstavce 4. (6) Rozhodne-li Česká národní banka o zákazu rozdělení poměrné části zisku po zdanění podle odstavce 2 nebo 4, povinná osoba nesmí rozdělit částku vyšší, než je nejvyšší částka k možnému rozdělení vypočtena podle vzorce uvedeného v příloze č. 3 k tomuto zákonu snížená o částku vyplývající z kteréhokoli opatření podle odstavce 7 provedeného po vypočtení nejvyšší částky k možnému rozdělení. (7) Rozdělením částky podle odstavce 6 se rozumí a) přijetí rozhodnutí o rozdělení kmenového kapitálu tier 1, b) převzetí závazku výplaty pohyblivé složky odměny nebo zvláštních penzijních výhod nebo vyplacení pohyblivé složky odměny, pokud povinnost k její výplatě vznikla v době, kdy povinná osoba nesplňovala kombinovanou kapitálovou rezervu, a c) provedení výplaty související s nástroji vedlejšího kapitálu tier 1. HLAVA IV VNITROSKUPINOVÁ PODPORA Smlouva o skupinové podpoře § 27 (1) Jsou-li splněny podmínky této hlavy, je povinná osoba podléhající dohledu na konsolidovaném základě oprávněna uzavřít s jednou nebo více institucemi nebo finančními institucemi, které jsou členy téže skupiny a podléhají dohledu na konsolidovaném základě vykonávaném týmž orgánem dohledu, písemnou smlouvu obsahující závazek poskytnout finanční podporu té straně smlouvy, u níž dojde ke splnění podmínek pro uložení opatření k nápravě podle § 37 nebo obdobných podmínek srovnatelného zahraničního právního předpisu členského státučlenského státu (dále jen „smlouva o skupinové podpoře“). Předmětem finanční podpory může být poskytnutí úvěru, záruky, majetku, který bude využit jako zajištění, nebo jakékoli kombinace těchto forem finanční podpory v jedné nebo více transakcích, včetně transakcí mezi příjemcem podpory a třetí stranou (dále jen „skupinová podpora“). (2) Ustanovení této hlavy se nevztahují na mechanismy financování a jiné transakce mezi členy skupiny, prováděné mimo rámec smluv uzavřených podle odstavce 1. Povinná osoba se může podílet na mechanismech financování a jiných transakcích směrujících k podpoře člena skupiny, jsou-li splněny podmínky podle jiných právních předpisů8), je-li to v souladu s interními pravidly dotčené skupiny a vyhodnotí-li člen skupiny zamýšlející podílet se na mechanismu financování nebo jiné transakci s ohledem na okolnosti případu, že podílení se na mechanismu financování nebo jiné transakci je potřebné a nepředstavuje riziko pro dotčenou skupinu. (3) Právo požadovat poskytnutí skupinové podpory založené smlouvou o skupinové podpoře nelze postoupit jiné osobě, ani nepřechází na právního nástupce strany smlouvy o skupinové podpoře. § 28 (1) Smlouva o skupinové podpoře smí být uzavřena pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky: a) uzavření smlouvy o skupinové podpoře musí být projevem svobodné vůle každé ze stran této smlouvy, b) ke stanovení výše protiplnění za poskytnutí skupinové podpory nedojde dříve než v době přijetí rozhodnutí o poskytnutí skupinové podpory, c) při přijímání rozhodnutí, zda uzavřít smlouvu o skupinové podpoře a stanovení protiplnění za poskytnutí skupinové podpory jedná každá ze stran smlouvy o skupinové podpoře ve svém nejlepším zájmu, přitom může zohlednit přímé i nepřímé výhody, které může získat v důsledku poskytnutí skupinové podpory, d) smlouva o skupinové podpoře obsahuje závazek každé ze stran smlouvy, která může být příjemcem podpory, poskytnout straně, která má být poskytovatelem podpory, veškeré informace, které jsou pro rozhodnutí o poskytnutí podpory relevantní, a to před stanovením protiplnění za skupinovou podporu a před přijetím rozhodnutí o jejím poskytnutí, e) podmínky pro poskytnutí skupinové podpory jsou stanoveny v souladu s požadavky uvedenými v § 32. (2) Smlouva o skupinové podpoře obsahuje zásady stanovení protiplnění za poskytnutí skupinové podpory. V zásadách stanovení protiplnění za poskytnutí skupinové podpory nemusí být zohledněn předpokládaný dočasný dopad na tržní ceny, který má původ v událostech mimo dotčenou skupinu. Při stanovení protiplnění za skupinovou podporu lze využít informace, které nejsou veřejně dostupné, které má strana poskytující podporu k dispozici na základě toho, že je součástí téže skupiny jako strana, která skupinovou podporu přijímá. Smlouva o skupinové podpoře, která nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 1 nebo 2, je neplatná. K této neplatnosti přihlédne soud i bez návrhu. (3) Smlouva o skupinové podpoře nemůže nabýt účinnosti dříve, než se stane vykonatelným rozhodnutí orgánu dohledu na konsolidovaném základě o souhlasu s touto smlouvou a před jejím schválením podle § 31 odst. 1. § 29 Postup České národní banky jako orgánu dohledu na konsolidovaném základě při přezkumu smlouvy o skupinové podpoře (1) Byla-li mezi dvěma nebo více členy skupiny uzavřena smlouva o skupinové podpoře, předloží evropská ovládající osobaevropská ovládající osoba této skupiny České národní bancebance jako orgánu dohledu na konsolidovaném základě žádost o schválení této smlouvy. Splnění každé z podmínek pro uzavření smlouvy o skupinové podpoře musí být v žádosti řádně popsáno a odůvodněno. Informace obsažené v žádosti musejí být řádně doloženy. Přílohou žádosti je smlouva o skupinové podpoře a potvrzení vystavená příslušnými orgány dohledu, osvědčující, že v okamžiku uzavření smlouvy nesplňovala žádná ze stran smlouvy podmínky pro uložení opatření včasného zásahu podle § 37 nebo obdobných podmínek srovnatelného zahraničního právního předpisu státu, na jehož území má příslušná strana smlouvy sídlo. Společně s žádostí předloží evropská ovládající osobaevropská ovládající osoba i její překlad do anglického jazyka. Žádost se předkládá v počtu vyhotovení odpovídajícím počtu orgánů dohledu nad osobami, které jsou stranami smlouvy. (2) Obdrží-li Česká národní bankabanka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě žádost podle odstavce 1, odešle bez zbytečného odkladu stejnopis této žádosti orgánům dohledu nad osobami, které jsou stranami smlouvy o skupinové podpoře. Přitom vyvíjí úsilí, aby s těmito orgány bylo dosaženo dohody ohledně souladu smlouvy o vnitroskupinové podpoře s podmínkami podle § 28 a 32 s přihlédnutím k možným dopadům takového rozhodnutí, včetně fiskálních následků poskytnutí plnění podle smlouvy o skupinové podpoře v těch členských státechčlenských státech, ve kterých dotčená skupina působí. (3) Česká národní bankabanka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě rozhodne o žádosti v souladu s dohodou podle odstavce 2. (4) Nelze-li dohody podle odstavce 2 dosáhnout ve lhůtě do 4 měsíců ode dne přijetí žádosti, Česká národní bankabanka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě samostatně rozhodne o žádosti podle odstavce 1. Přitom vezme v úvahu názory a připomínky přijaté od orgánů dohledu nad osobami, které žadatel ovládá a které jsou stranami smlouvy o skupinové podpoře. Rozhodnutí doručí Česká národní bankabanka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě také těmto orgánům. (5) Česká národní bankabanka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě je oprávněna v posledních 7 dnech před uplynutím lhůty podle odstavce 4 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7). Pokud Česká národní bankabanka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě nebo jiný orgán dohledu nad osobou, která je stranou smlouvy o skupinové podpoře, požádá Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, Česká národní bankabanka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě nevydá rozhodnutí podle odstavce 4 do doby vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví, nejdéle však do uplynutí 1 měsíce ode dne zahájení postupu pro urovnání sporu. § 30 Postup České národní banky jako orgánu dohledu nad ovládanou osobou při přezkumu smlouvy o skupinové podpoře (1) Obdrží-li Česká národní bankabanka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou, která je stranou smlouvy o skupinové podpoře, od příslušného orgánu dohledu na konsolidovaném základě kopii žádosti o schválení smlouvy o skupinové podpoře, vyvíjí úsilí, aby bylo ve lhůtě 4 měsíců ode dne přijetí žádosti orgánem dohledu na konsolidovaném základě dosaženo dohody ohledně souladu smlouvy o vnitroskupinové podpoře s podmínkami podle § 28 a 32 s přihlédnutím k možným dopadům takového rozhodnutí, včetně fiskálních následků poskytnutí plnění podle smlouvy o skupinové podpoře v členských státechčlenských státech, ve kterých dotčená skupina působí. (2) Česká národní bankabanka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou je oprávněna v posledních 7 dnech před uplynutím lhůty podle odstavce 1 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7). (3) Rozhodnutí orgánu dohledu na konsolidovaném základě ohledně schválení žádosti podle odstavce 1 je vůči České národní bancebance jako orgánu dohledu nad ovládanou osobou závazné. § 31 Schválení smlouvy o skupinové podpoře společníky nebo osobami v obdobném postavení (1) Po schválení smlouvy o skupinové podpoře orgánem dohledu na konsolidovaném základě předloží strany smlouvy o skupinové podpoře tuto smlouvu ke schválení valné hromadě nebo obdobnému nejvyššímu orgánu. Smlouva o skupinové podpoře nabývá účinnosti pouze mezi smluvními stranami, jejichž valná hromada nebo obdobný nejvyšší orgán ji schválily a pověřily statutární orgán k rozhodnutí o přijetí nebo poskytnutí skupinové podpory v souladu s podmínkami uvedenými ve smlouvě o skupinové podpoře a v této hlavě. Valná hromada nebo obdobný nejvyšší orgán některé ze stran jsou oprávněny kdykoliv rozhodnout o odvolání uděleného pověření pro statutární orgán; smlouva o skupinové podpoře v tom případě pozbývá vůči této straně účinnosti. (2) Každý člen skupiny, který je stranou smlouvy o skupinové podpoře nebo který přijal nebo poskytl skupinovou podporu, je povinen každoročně informovat společníky nebo osoby v obdobném postavení o plnění smlouvy o skupinové podpoře a o přijetí jakéhokoli rozhodnutí na jejím základě. § 32 Podmínky poskytnutí skupinové podpory Člen skupiny je oprávněn poskytnout skupinovou podporu v souladu s § 27 a 28 pouze pokud a) lze důvodně předpokládat, že poskytnutí skupinové podpory významně napomůže odstranění finančních obtíží příjemce podpory, b) cílem poskytnutí skupinové podpory je udržení nebo obnovení finanční stability dotčené skupiny jako celku nebo kteréhokoli člena této skupiny a poskytnutí této podpory je v zájmu toho člena skupiny, který ji poskytuje, c) skupinová podpora bude poskytnuta v souladu s podmínkami podle § 28 a podmínkami stanovenými smlouvou o skupinové podpoře, d) na základě informací, které má člen skupiny poskytující skupinovou podporu k dispozici v době rozhodování o jejím poskytnutí, lze důvodně předpokládat, že protiplnění za skupinovou podporu bude uhrazeno a 1. v případě, že skupinová podpora bude poskytnuta formou úvěru, bude tento úvěr příjemcem podpory ve sjednané lhůtě splacen, 2. v případě, že skupinová podpora bude poskytnuta formou vystavení záruky, obdrží poskytovatel ve sjednané lhůtě po uplatnění práv ze záruky úhradu odpovídající výši plnění poskytnutého ze záruky a sjednaných úroků, 3. v případě, že skupinová podpora bude poskytnuta formou poskytnutí jiné formy zajištění, obdrží poskytovatel ve sjednané lhůtě po realizaci zajištění úhradu odpovídající výši majetkové újmy, kterou v důsledku realizace zajištění utrpěl, a sjednaných úroků, e) poskytnutí skupinové podpory neohrozí likviditu a solventnost člena skupiny, který má tuto podporu poskytnout, f) poskytnutí skupinové podpory neohrozí finanční stabilitu zejména toho členského státučlenského státu, kde má sídlo poskytovatel skupinové podpory, g) v době poskytnutí skupinové podpory bude splňovat požadavky týkající se kapitálu a likvidity, stanovené mu jinými právními předpisy nebo na jejich základě6), a poskytnutí skupinové podpory nepovede k neplnění těchto požadavků, ledaže orgán dohledu na individuálním základě udělí souhlas s neplněním těchto požadavků, h) v době poskytnutí skupinové podpory bude splňovat požadavky týkající se maximální přípustné výše úvěrové expozice, stanovené podle jiného právního předpisu a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo na jejich základě, a poskytnutí skupinové podpory nepovede k neplnění těchto požadavků, ledaže orgán dohledu na individuálním základě udělí souhlas s neplněním těchto požadavků, a i) poskytnutí skupinové podpory neohrozí jeho způsobilost k řešení krize. § 33 Poskytnutí a přijetí skupinové podpory (1) O poskytnutí skupinové podpory rozhoduje vedoucí orgán toho člena skupiny, který zamýšlí podporu poskytnout. Toto rozhodnutí musí být vyhotoveno písemně, podepsáno osobou nebo osobami oprávněnými poskytovatele podpory v této věci zastupovat a musí obsahovat řádné odůvodnění, včetně popisu, jak je zajištěn soulad s požadavky tohoto zákona, zejména s podmínkami uvedenými v § 28 a 32, a uvést cíl nebo cíle poskytnutí skupinové podpory. (2) O přijetí skupinové podpory rozhoduje vedoucí orgán člena skupiny, který zamýšlí podporu přijmout. To platí i v případě, kdy příjemcem skupinové podpory má být zahraniční osoba. Rozhodnutí o přijetí skupinové podpory musí být vyhotoveno písemně a podepsáno osobou nebo osobami oprávněnými příjemce podpory v této věci zastupovat. (3) Vyhotovení rozhodnutí o poskytnutí skupinové podpory je osoba podle odstavce 1 povinna předat a) České národní bancebance, b) orgánu dohledu na konsolidovaném základě, c) orgánu dohledu nad příjemcem skupinové podpory a d) Evropskému orgánu pro bankovnictví. (4) Je-li Česká národní bankabanka orgánem dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou, mezi jejímiž členy má dojít k poskytnutí skupinové podpory, informuje o rozhodnutí podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu ostatní členy příslušného kolegia orgánů dohledu a členy kolegia příslušného k řešení krize. (5) Před poskytnutím nebo přijetím skupinové podpory člen skupiny ověří, že podmínka podle odstavce 1 nebo 2 uložená protistraně byla splněna; u protistrany se sídlem v jiném členském státěčlenském státě ověří, zda byla splněna odpovídající podmínka stanovená právním řádem tohoto členského státučlenského státu. Řízení o souhlasu s poskytnutím skupinové podpory § 34 (1) Člen skupiny, který zamýšlí poskytnout skupinovou podporu, oznámí před jejím poskytnutím tento záměr a) České národní bancebance, b) orgánu dohledu na konsolidovaném základě, c) orgánu dohledu nad příjemcem skupinové podpory a d) Evropskému orgánu pro bankovnictví. (2) K oznámení přiloží rozhodnutí podle § 33 a podrobný popis všech dalších relevantních aspektů zamýšlené skupinové podpory, které nejsou obsaženy v tomto rozhodnutí, a dále kopii smlouvy o skupinové podpoře a potvrzení o její závaznosti ve vztahu k subjektům, mezi kterými má dojít k poskytnutí skupinové podpory. (3) Česká národní bankabanka povolí poskytnutí skupinové podpory, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro její poskytnutí. V opačném případě poskytnutí skupinové podpory omezí nebo zakáže. Správní řízení je zahájeno dnem, kdy bylo České národní bancebance doručeno oznámení, které splňuje náležitosti podle odstavce 2. Lhůta pro vydání rozhodnutí je 5 pracovních dnů ode dne, kdy bylo České národní bancebance doručeno oznámení, které splňuje náležitosti podle odstavce 2. (4) Nevydá-li Česká národní bankabanka rozhodnutí, kterým zakáže nebo omezí poskytnutí skupinové podpory ve stanovené lhůtě, platí, že vydala souhlasné rozhodnutí a skupinová podpora může být poskytnuta za podmínek uvedených v oznámení a jeho přílohách podle odstavce 1. (5) O svém rozhodnutí povolit, zakázat nebo omezit poskytnutí skupinové podpory Česká národní bankabanka informuje bez zbytečného odkladu a) orgán dohledu na konsolidovaném základě, b) orgán dohledu nad příjemcem skupinové podpory a c) Evropský orgán pro bankovnictví. § 35 (1) Je-li Česká národní bankabanka orgánem dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou, informuje o rozhodnutí povolit, zakázat nebo omezit poskytnutí skupinové podpory, které vydala nebo které jí předal jiný orgán dohledu, bez zbytečného odkladu ostatní členy příslušného kolegia a členy kolegia příslušného k řešení krize. (2) Je-li Česká národní bankabanka orgánem dohledu nad příjemcem skupinové podpory, nebo je-li orgánem dohledu na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou, je do 2 dnů ode dne, kdy byla informována o vydání rozhodnutí, kterým bylo poskytnutí skupinové podpory omezeno nebo zakázáno, oprávněna předat Evropskému orgánu pro bankovnictví námitky proti takovému rozhodnutí a požádat o asistenci v souladu s čl. 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010. (3) Je-li Česká národní bankabanka orgánem dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou, jejíž skupinový ozdravný plán obsahuje možnost využít skupinové podpory a některý z orgánů dohledu nad členy této skupiny rozhodl o zákazu nebo omezení poskytnutí skupinové podpory mezi členy této skupiny, Česká národní bankabanka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě může zahájit přehodnocení skupinového ozdravného plánu; je-li o to požádána orgánem dohledu nad členem skupiny, jemuž bylo znemožněno přijetí skupinové podpory, nebo jemuž byla tato podpora omezena, je povinna provést přehodnocení skupinového ozdravného plánu. Česká národní bankabanka jako orgán dohledu může dále vyzvat člena dotčené skupiny, jemuž bylo znemožněno přijetí skupinové podpory, nebo jemuž byla tato podpora omezena, a který podléhá jejímu dohledu na individuálním základě, aby aktualizoval svůj individuální ozdravný plán. (4) Obsahuje-li skupinový ozdravný plán možnost využít skupinové podpory a některý z orgánů dohledu nad členy této skupiny rozhodl o zákazu nebo omezení poskytnutí skupinové podpory členu skupiny se sídlem na území České republiky, může Česká národní bankabanka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou a) požádat orgán dohledu na konsolidovaném základě, aby zahájil přehodnocení skupinového ozdravného plánu, nebo b) vyzvat člena dotčené skupiny, jemuž bylo přijetí skupinové podpory znemožněno nebo omezeno, aby aktualizoval svůj individuální ozdravný plán. § 36 Oznamovací povinnost (1) Člen skupiny bez zbytečného odkladu na svých internetových stránkách uveřejní a) zda se stal stranou smlouvy o skupinové podpoře, a b) popis obecných podmínek smlouvy o skupinové podpoře, jejíž stranou se stal, a identifikační údaje ostatních stran této smlouvy. (2) Informace uveřejněné podle odstavce 1 je člen skupiny povinen aktualizovat bez zbytečného odkladu poté, kdy dojde k jejich změně, nejméně však jednou ročně. Pro uveřejnění informací podle odstavce 1 platí požadavky stanovené v čl. 431 až 434 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. ČÁST TŘETÍ VČASNÝ ZÁSAH Opatření včasného zásahu § 37 (1) V případě zjištění nedostatku v činnosti instituce se sídlem v České republice podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu2),6), nebo pokud má Česká národní bankabanka důvodné podezření, že nedostatek v činnosti instituce může v blízké budoucnosti nastat, zejména v důsledku rychlého zhoršení její finanční situace, může Česká národní bankabanka uložit, aby instituce a) provedla 1 nebo více opatření uvedených v ozdravném plánu nebo upravila ozdravný plán podle aktuální situace a provedla jedno nebo více opatření podle upraveného ozdravného plánu, b) vypracovala analýzu své situace, identifikovala opatření k překonání zjištěných problémů a vypracovala plán opatření pro jejich odstranění, včetně časového harmonogramu, c) zajistila svolání valné hromady nebo obdobného nejvyššího orgánu, která projedná informace a návrhy stanovené Českou národní bankoubankou; v případě, že tak instituce neučiní, je Česká národní bankabanka oprávněna svolat na její náklady valnou hromadu nebo obdobný nejvyšší orgán, přitom platí přiměřeně ustanovení stanov a zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, d) odvolala nebo vyměnila člena vedoucího orgánu nebo osobu ve vrcholném vedení instituce, pokud člen nebo osoba nejsou nadále způsobilí zajistit plnění svých povinností podle jiných právních předpisů9), e) vypracovala realistický plán jednání o restrukturalizaci svých dluhů s jedním nebo více věřiteli, f) provedla změny ve své strategii podnikání, nebo g) změnila svou právní formu stanovenou jinými právními předpisy nebo právní nebo provozní uspořádání. (2) Při vyhodnocení, zda dochází k rychlému zhoršení finanční situace podle odstavce 1, Česká národní bankabanka využívá sadu indikátorů odrážejících zejména likviditní situaci, páku, poměr pohledávek v selhání a koncentraci úvěrových expozic u osoby podléhající jejímu dohledu; dále přihlíží ke skutečnosti, zda ukazatel kapitálového poměru této osoby přesahuje alespoň o 1,5 procentního bodu kapitálový požadavek podle právních předpisů upravujících kapitál instituce2),6) s přihlédnutím k předepsanému způsobu naplňování tohoto kapitálového požadavku. (3) Lhůtu pro splnění opatření včasného zásahu podle odstavce 1 stanoví Česká národní bankabanka přiměřeně okolnostem a závažnosti nedostatku v činnosti tak, aby bylo možno vyhodnotit účinnost nápravy. (4) Odstavci 1 až 3 není dotčena pravomoc České národní bankybanky ukládat povinné osobě opatření nebo správní tresty podle jiného právního předpisu10). § 38 Jsou-li splněny podmínky pro uplatnění opatření včasného zásahu a je-li na programu jednání valné hromady nebo obdobného orgánu zvýšení kapitálu, které je nutné k odvrácení splnění podmínek pro uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, lze lhůtu pro svolání valné hromady nebo obdobného orgánu podle jiného právního předpisu11) zkrátit na nejméně 11 dnů. § 39 Výměna vrcholného vedení a vedoucího orgánu (1) V případě výrazného zhoršení finanční situace instituce, nebo pokud došlo k vážným nedostatkům v její činnosti a uplatnění opatření podle § 37 by nebylo dostatečné k nápravě nedostatků, může Česká národní bankabanka odvolat členy vedoucího orgánu instituce a rozhodnout, že volba nebo jmenování nových osob podléhá předchozímu souhlasu České národní bankybanky. Rozhodla-li Česká národní bankabanka, že volba nebo jmenování nových osob do funkce člena vedoucího orgánu podléhá jejímu souhlasu a má-li být člen orgánu jmenován soudem podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, může soud jmenovat člena orgánu jen s předchozím souhlasem České národní bankybanky. O souhlas žádá navrhovatel. (2) Pokud Česká národní bankabanka rozhodla podle odstavce 1, je povinna rozhodnout o žádosti o předchozí souhlas s volbou nebo jmenováním; žádost musí obsahovat informace a doklady potřebné pro posouzení důvěryhodnosti a způsobilosti pro výkon funkce. (3) Odstavci 1 a 2 není dotčena pravomoc České národní bankybanky ukládat povinné osobě opatření nebo správní tresty podle jiného právního předpisu6). Dočasná správa § 40 (1) Česká národní bankabanka může zavést dočasnou správu instituce, jestliže s přihlédnutím k okolnostem lze usoudit, že opatření podle § 39 by nevedlo k nápravě situace. V rozhodnutí o zavedení dočasné správy jmenuje jednoho nebo více dočasných správců instituce. Dočasným správcem může být jmenována pouze osoba s dostatečnou kvalifikací, schopnostmi a znalostmi pro výkon svěřených úkolů, u které nedochází ve vztahu k plnění těchto úkolů ke střetu zájmů. Dočasným správcem nesmí být osoba se zvláštním vztahem k instituci podle právních předpisů upravujících činnost povinné osoby6) a osoba, u které ve vztahu k instituci hrozí střet zájmů. (2) K podání opravných prostředků proti rozhodnutí o zavedení dočasné správy jsou oprávněny osoby, které byly oprávněny v obdobné věci jednat za povinnou osobu ke dni předcházejícímu dni rozhodnutí o zavedení dočasné správy. Pro tento účel jsou Česká národní bankabanka nebo dočasný správce povinni na žádost oprávněných osob poskytnout těmto osobám v nezbytném rozsahu kopie z dokumentace povinné osoby a umožnit těmto osobám pořizovat si z ní opisy a výpisy. (3) Ustanovení o vlivné osobě podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev se ve vztahu k dočasné správě nepoužije. § 41 (1) Česká národní bankabanka v rozhodnutí o zavedení dočasné správy s přihlédnutím k okolnostem vymezí odpovídající rozsah práv a povinností dočasného správce, včetně určení jednání, ke kterému je dočasný správce oprávněn pouze s předchozím souhlasem České národní bankybanky. (2) Oprávnění dočasného správce mohou zahrnovat zejména a) zjišťování informací o finanční situaci instituce, b) poskytování konzultací členům vedoucího orgánu instituce nebo osobám ve vrcholném vedení instituce v otázkách souvisejících s jejím řízením, c) předchozí schvalování návrhů rozhodnutí vedoucího orgánu instituce a osob ve vrcholném vedení instituce v otázkách souvisejících s jejím řízením; k rozhodnutí vedoucího orgánu učiněného bez předchozího schválení dočasného správce pověřeného touto pravomocí se nepřihlíží, d) řízení instituce nebo její části a přijímání opatření s cílem zachovat nebo obnovit finanční stabilitu instituce a její obezřetné podnikání, e) výkon funkce vedoucího orgánu instituce nebo jeho jednotlivých oprávnění, výkon funkce členů tohoto orgánu nebo osob ve vrcholném vedení instituce. (3) Oprávnění svolat valnou hromadu nebo obdobný nejvyšší orgán instituce a určit program jejího jednání nesmí dočasný správce vykonat bez předchozího souhlasu České národní bankybanky. (4) Dočasný správce nemůže být pověřen výkonem práv vyhrazených valné hromadě nebo obdobnému nejvyššímu orgánu. (5) Výkon dočasné správy se pro účely odpovědnosti za škodu podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem považuje za úřední postup. § 42 (1) Jsou-li dočasnému správci svěřena oprávnění podle § 41 odst. 2 písm. b) nebo c), uloží Česká národní bankabanka v rozhodnutí členům vedoucího orgánu instituce nebo osobám ve vrcholném vedení instituce, aby před přijetím stanovených rozhodnutí nebo opatření získali vyjádření nebo souhlas dočasného správce. Tato povinnost je vždy vykonatelná okamžikem doručení rozhodnutí o jmenování dočasného správce instituci. (2) Jsou-li dočasnému správci svěřena oprávnění podle § 41 odst. 2 písm. d) nebo e), okamžikem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí o zavedení dočasné správy se pozastavují odpovídající oprávnění členů vedoucího orgánu instituce nebo osob ve vrcholném vedení instituce, s výjimkou práva vedoucího orgánu podat opravný prostředek proti rozhodnutí o zavedení dočasné správy. Jsou-li některá rozhodnutí, jinak příslušející vedoucímu orgánu, ve stanovách instituce vyhrazena valné hromadě nebo obdobnému nejvyššímu orgánu instituce nebo podmíněna jejím souhlasem, platí toto omezení rovněž pro dočasného správce. (3) Rozhodnutí o zavedení dočasné správy je Česká národní bankabanka povinna uveřejnit, ledaže dočasný správce není oprávněn jednat jménem instituce navenek. Česká národní bankabanka uveřejňuje rozhodnutí o zavedení dočasné správy a její rozsah na svých internetových stránkách. § 43 (1) Je-li dočasný správce oprávněn zastupovat instituci, zapisuje se dočasná správa do obchodního rejstříku a rozhodnutí o zavedení dočasné správy se ukládá do sbírky listin obchodního rejstříku. (2) Do obchodního rejstříku se zapisuje a) den zavedení dočasné správy, b) jméno, adresa sídla nebo místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, dočasného správce spolu s uvedením způsobu, jakým instituci zastupuje a den vzniku a zániku výkonu funkce, a c) den ukončení dočasné správy. § 44 Je-li dočasný správce oprávněn zastupovat instituci, uveřejňuje instituce rozhodnutí o zavedení dočasné správy a její rozsah na svých internetových stránkách. § 45 Zaměstnanci povinné osoby a osoby, které byly členy vedoucího orgánu povinné osoby ke dni rozhodnutí o zavedení dočasné správy nebo kdykoliv v období 2 let předcházejících tomuto dni, jsou povinni na vyžádání poskytnout dočasnému správci součinnost. § 46 Na žádost České národní bankybanky ji dočasný správce informuje o aktuální situaci instituce a o opatřeních, která přijal v průběhu dočasné správy. § 47 (1) Výkon funkce dočasného správce zaniká a) odvoláním dočasného správce, b) ukončením dočasné správy, c) uplynutím 24 hodin od okamžiku doručení písemného oznámení dočasného správce o vzdání se funkce České národní bancebance, nebo d) úmrtím dočasného správce. (2) Česká národní bankabanka může dočasného správce odvolat nebo změnit rozsah jeho úkolů a pravomocí. Česká národní bankabanka odvolá dočasného správce, zejména jestliže závažně nebo opakovaně porušil svou povinnost nebo přestal splňovat předpoklady pro výkon této funkce. V takovém případě bez zbytečného odkladu jmenuje nového dočasného správce. Obdobně postupuje i v případech v odstavci 1 písm. a), c) a d). § 48 (1) Dočasná správa končí a) doručením rozhodnutí o ukončení dočasné správy instituci a dočasnému správci, b) doručením rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize, c) jmenováním likvidátora, d) prohlášením konkursu, nebo e) uplynutím 12 měsíců ode dne zavedení dočasné správy, ledaže Česká národní bankabanka rozhodne před uplynutím lhůty o pokračování dočasné správy. (2) Česká národní bankabanka je oprávněna rozhodnout o pokračování dočasné správy, jestliže jsou nadále splněny podmínky pro jmenování dočasného správce a je-li pokračování dočasné správy účelné. Instituce zpřístupní rozhodnutí o pokračování dočasné správy bez zbytečného odkladu svým společníkům a osobám v obdobném postavení. § 49 (1) Účelně vynaložené náklady spojené s výkonem dočasné správy, včetně odměny dočasného správce, jsou placeny z majetku instituce, u které je zavedena dočasná správa. Úhrada nákladů se stanoví postupem podle § 178. (2) Nepostačuje-li majetek instituce, u které je zavedena dočasná správa, na úhradu podle odstavce 1, platí náklady stát. (3) Výši odměny dočasného správce a její splatnost stanoví Česká národní bankabanka s přihlédnutím k rozsahu činnosti dočasného správce. § 50 Individuální opatření včasného zásahu a jmenování dočasného správce ve vztahu ke skupinám (1) Pokud evropská ovládající osobaevropská ovládající osoba splňuje podmínky pro uložení opatření podle § 37 nebo jmenování dočasného správce podle § 40, informuje Česká národní bankabanka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě před přijetím rozhodnutí o dalším postupu Evropský orgán pro bankovnictví a uskuteční konzultaci s ostatními členy příslušného kolegia. (2) Při ukládání opatření podle odstavce 1 vezme Česká národní bankabanka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě v úvahu dopad těchto opatření na členy dotčené skupiny se sídlem v ostatních členských státechčlenských státech. O uložení opatření Česká národní bankabanka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě informuje ostatní členy příslušného kolegia a Evropský orgán pro bankovnictví. (3) Obdrží-li Česká národní bankabanka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě od orgánu dohledu nad ovládanou osobou výzvu ke konzultaci ve věci uložení opatření odpovídajícího opatření podle § 37 nebo jmenování dočasného správce podle § 40, posoudí pravděpodobný dopad navrhovaného opatření na tohoto člena skupiny, členy skupiny v ostatních členských státechčlenských státech a na skupinu jako celek. Výsledek tohoto posouzení sdělí Česká národní bankabanka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě do 3 dnů orgánu dohledu, který ji ke konzultaci vyzval. (4) Splňuje-li podmínky pro uložení opatření podle § 37 nebo jmenování dočasného správce podle § 40 ovládaná osoba se sídlem na území České republiky, Česká národní bankabanka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou před přijetím rozhodnutí o dalším postupu informuje Evropský orgán pro bankovnictví a uskuteční konzultaci s orgánem dohledu na konsolidovaném základě. Při rozhodnutí, zda uloží takové opatření k nápravě, vezme Česká národní bankabanka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou v úvahu posouzení dopadů těchto opatření, které jí poskytne orgán dohledu na konsolidovaném základě. O tomto rozhodnutí Česká národní bankabanka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou informuje orgán dohledu na konsolidovaném základě, ostatní členy příslušného kolegia orgánů dohledu a Evropský orgán pro bankovnictví. (5) Povinnost informovat Evropský orgán pro bankovnictví podle odstavce 4 se neuplatní, mají-li všichni členové skupiny sídlo na území České republiky. § 51 Koordinace opatření včasného zásahu a jmenování dočasného správce ve vztahu ke skupinám (1) Informují-li souběžně nejméně 2 příslušné orgány dohledu jiného členského státučlenského státu nad členy skupiny, nad jejímž členem vykonává dohled Česká národní bankabanka, o úmyslu uložit dvěma nebo více členům dotčené skupiny opatření odpovídající opatřením podle § 37 nebo jmenování dočasného správce podle § 40, Česká národní bankabanka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě nebo orgán dohledu nad ovládanou osobou projedná s ostatními dotčenými členy příslušného kolegia možnost koordinovaného opatření k nápravě pro více členů skupiny a vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody ohledně posouzení dopadů těchto opatření s ostatními dotčenými orgány dohledu nad členy této skupiny, a to ve lhůtě 5 dnů ode dne, kdy orgán dohledu na konsolidovaném základě informoval ostatní příslušné orgány o tom, že ovládající osoba ve skupině splňuje podmínky pro uložení opatření odpovídajících opatřením podle § 37 nebo jmenování dočasného správce podle § 40. (2) Rozhodnutí o uložení opatření podle § 37 nebo jmenování dočasného správce podle § 40 vydá Česká národní bankabanka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou nebo orgán dohledu na konsolidovaném základě v souladu s dohodou podle odstavce 1. (3) Nedojde-li k dohodě mezi orgány dohledu podle odstavce 1 ve lhůtě 5 dnů, přijme Česká národní bankabanka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou nebo orgán dohledu na konsolidovaném základě samostatně rozhodnutí o uložení opatření podle § 37 nebo jmenování dočasného správce podle § 40 osobě se sídlem na území České republiky. (4) Nesouhlasí-li Česká národní bankabanka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou nebo orgán dohledu na konsolidovaném základě s navrhovaným opatřením jiného člena kolegia odpovídajícím některému z opatření podle § 37 odst. 1 písm. a) ve vztahu k požadavkům stanoveným v § 9 odst. 4 písm. d), j), k) a s), opatření podle § 37 odst. 1 písm. e) nebo g), které bylo oznámeno členům kolegia, nebo nebylo-li dosaženo dohody podle odstavce 1 a dotýká-li se tato záležitost její působnosti, může před uplynutím lhůty podle odstavce 1 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie7). Pokud Česká národní bankabanka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou nebo orgán dohledu na konsolidovaném základě nebo některý z orgánů dohledu požádají o toto urovnání sporu, nevydá Česká národní bankabanka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou nebo orgán dohledu na konsolidovaném základě rozhodnutí o opatření k nápravě až do doby vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví, nejdéle však do uplynutí 3 dnů od zahájení postupu pro urovnání sporu. (5) Při rozhodnutí o uložení opatření podle § 37 nebo jmenování dočasného správce podle § 40 osobě podléhající jejímu dohledu vezme Česká národní bankabanka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou nebo orgán dohledu na konsolidovaném základě v úvahu stanoviska ostatních členů kolegia orgánů dohledu, která jí byla sdělena v rámci konzultací podle § 50 odst. 1 nebo 4 nebo při jednání o dohodě podle odstavce 1, jakož i možné dopady jejího rozhodnutí na finanční stabilitu ostatních členských státůčlenských států. ČÁST ČTVRTÁ OCENĚNÍ MAJETKU A DLUHŮ A PŘEDBĚŽNÝ ODHAD § 52 (1) Před přijetím opatření k řešení krize nebo odpisem a konverzí odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků Česká národní bankabanka zajistí provedení ocenění majetku a dluhů povinné osoby nebo zajistí provedení předběžného odhadu podle § 56. Nestanoví-li tento zákon jinak, je ocenění nebo předběžný odhad proveden za účelem zjištění splnění podmínek pro uplatnění opatření k řešení krize, odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků a následně k určení vhodného postupu a způsobu uplatnění opatření k řešení krize nebo odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků. Pro tento účel může Česká národní bankabanka podrobněji vymezit obsah ocenění. (2) Ocenění musí být zpracováno nestranně, úplně, s odbornou péčí, v souladu s obecně uznávanými způsoby oceňování obchodních závodůobchodních závodů nebo jiného majetku a osobou nezávislou na České národní bancebance nebo jiném relevantním orgánu veřejné moci a povinné osobě (dále jen „oceňovatel“). § 53 (1) Oceňovatele ustanovuje Česká národní bankabanka. Oceňovatelem může být ustanovena osoba zapsaná v seznamu znalců, seznamu znaleckých ústavů nebo jiná vhodná osoba. Jiná vhodná osoba může být ustanovena pouze se svým souhlasem. Oceňovatelem může být vždy ustanovena pouze osoba, která má zkušenosti a znalosti v oblasti oceňování majetku a dluhů povinných osob, a která má dostatečné předpoklady pro vypracování řádného a nezávislého ocenění. Při ustanovení oceňovatele ze seznamu znalců nebo seznamu znaleckých ústavů12) se postupuje podle zákona upravujícího znaleckou činnost. (2) Osoba, která má být ustanovena oceňovatelem, je povinna upozornit Českou národní bankubanku bez zbytečného odkladu na skutečnosti, které by mohly vést k pochybnostem o její nezávislosti. Tuto povinnost má též oceňovatel, zjistí-li tyto skutečnosti v průběhu výkonu funkce. (3) Česká národní bankabanka může oceňovatele odvolat, pokud oceňovatel porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem, není schopen ocenění řádně provést nebo vyjde-li najevo, že oceňovatel nesplňuje podmínku nestrannosti, a ustanovit oceňovatele nového. (4) Odvolaný oceňovatel je povinen poskytnout nově jmenovanému oceňovateli veškerou součinnost, kterou lze rozumně požadovat ke splnění jeho úkolu. (5) Oceňovatel je při provádění ocenění zejména oprávněn a) vyžadovat od povinné osoby sdělení, informace a podklady pro svou činnost a b) nahlížet do účetnictví povinné osoby. (6) Povinná osoba poskytne oceňovateli veškerou potřebnou součinnost nezbytnou k řádnému provedení ocenění. § 54 (1) Ocenění vychází z obezřetných předpokladů, bere v potaz poměry nevýkonných expozic a závažnost ztrát a nesmí předpokládat poskytnutí veřejné podporyveřejné podpory, nouzové likviditní pomoci České národní bankynouzové likviditní pomoci České národní banky nebo jiné likviditní pomoci České národní bankybanky. (2) Ocenění zohlední, že při uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize a) Česká národní bankabanka, jakož i Fond pro řešení krize, mohou od povinné osoby v souladu s § 178 požadovat náhradu hotových výdajů, které řádně vynaložily v souvislosti s uplatněním opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, b) Fond pro řešení krize může od povinné osoby požadovat úhradu úroků nebo plateb, kde povinnost je uhradit vznikla v souvislosti s poskytnutím úvěru nebo záruky této osobě. (3) Ocenění obsahuje rovněž a) aktualizovanou rozvahu a zprávu o finanční situaci povinné osoby vycházející z účetnictví a jiných záznamů povinné osoby, b) analýzu a účetní hodnotu majetku vycházející z účetnictví a jiných záznamů povinné osoby, c) seznam neuhrazených dluhů obsažených v účetnictví povinné osoby s uvedením věřitelů a vlastníků nástrojů účasti a jejich kategorie a pořadí v souladu s insolvenčním zákonem a zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev a d) odhad uspokojení, který by věřitelé a vlastníci nástroje účasti na povinné osobě dosáhli v řízení podle insolvenčního zákona, včetně jejich rozdělení do skupin; tím není dotčen § 177 odst. 1. (4) Je-li ocenění zpracováno pro účely přechodu podle § 96, 102 nebo 113, je součástí ocenění rovněž odhad tržní hodnoty majetku, nestanoví-li Česká národní bankabanka s přihlédnutím k okolnostem případu jinak. § 55 (1) Česká národní bankabanka stanoví odměnu oceňovatele nebo způsob jejího určení, jakož i její splatnost. Odměnu oceňovatele hradí Česká národní bankabanka. (2) Bylo-li před zpracováním ocenění podle § 52 uplatněno vůči povinné osobě opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, nebo dojde-li k uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize v návaznosti na výsledek ocenění, má Česká národní bankabanka právo na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s oceněním z majetku povinné osoby, vůči které bylo opatření uplatněno. (3) Nepostačuje-li majetek povinné osoby k úhradě nákladů podle odstavce 2, platí náklady v rozsahu, ve kterém nepostačuje majetek povinné osoby, stát. § 56 (1) Není-li z důvodu neodkladnosti nebo jiných závažných okolností možné provést nezávislé ocenění podle § 52 odst. 2 nebo dodržet náležitosti ocenění podle § 54 odst. 3 a 4, nebo § 135 odst. 2, zajistí Česká národní bankabanka vypracování předběžného odhadu majetku a dluhů povinné osoby. (2) Součástí předběžného odhadu je rezerva pro dodatečné ztráty. Ustanovení § 54 odst. 3 a 4 a § 135 odst. 2 se použije přiměřeně vzhledem k okolnostem případu. Ustanovení § 53 odst. 4 až 6 se použije pro zpracování předběžného odhadu obdobně. § 57 (1) Byl-li proveden předběžný odhad, Česká národní bankabanka za účelem vykázání ztrát spojených s aktivy v účetnictví povinné osoby zajistí bez zbytečného odkladu provedení ocenění při splnění všech podmínek podle § 53 a 54. Toto ocenění je podkladem pro vydání rozhodnutí podle odstavců 2, 3 a 6 a může být provedeno odděleně nebo společně stejným oceňovatelem jako ocenění podle § 177 odst. 2, ale pro účely tohoto ustanovení nelze použít ocenění podle § 177 odst. 2. (2) Je-li čistá hodnota aktiv povinné osoby zjištěná při ocenění podle odstavce 1 vyšší než odhadovaná čistá hodnota aktiv povinné osoby zjištěná při předběžném odhadu, a přihlásí-li se podle § 222 odst. 3 vlastník nástrojů účasti nebo věřitel, Česká národní bankabanka po vypršení lhůty k přihlašování podle § 222 odst. 3 a) v případě, že byly odepsány nástroje účasti nebo pohledávky věřitelů povinné osoby, rozhodne o zvýšení hodnoty pohledávek přihlášeným vlastníkům nástrojů účasti na povinné osobě a přihlášeným věřitelům povinné osoby, jejichž pohledávky nebo nástroje účasti byly odepsány, b) v případě, že došlo k přechodu nástroje účasti na povinné osobě na překlenovací instituci nebo osobu pro správu aktiv, uloží překlenovací instituci nebo osobě pro správu aktiv povinnost poskytnout další protiplnění přihlášeným vlastníkům nástrojů účasti na povinné osobě. (3) Je-li čistá hodnota aktiv povinné osoby zjištěná při ocenění podle odstavce 1 vyšší než odhadovaná čistá hodnota aktiv povinné osoby zjištěná při předběžném odhadu a došlo k přechodu majetku nebo dluhů povinné osoby na překlenovací instituci nebo osobu pro správu aktiv, Česká národní bankabanka uloží překlenovací instituci nebo osobě pro správu aktiv povinnost, aby překlenovací instituce nebo osoba pro správu aktiv poskytla další náhradu povinné osobě. (4) Je-li čistá hodnota aktiv povinné osoby zjištěná při ocenění podle odstavce 1 vyšší než odhadovaná čistá hodnota aktiv povinné osoby zjištěná při předběžném odhadu, ale pohledávku podle odstavce 2 písm. a) nelze zvýšit, Česká národní bankabanka ji nezvýší. (5) Je-li čistá hodnota aktiv povinné osoby zjištěná při ocenění podle odstavce 1 nižší než odhadovaná čistá hodnota aktiv povinné osoby zjištěná při předběžném odhadu, hodnota pohledávek se nezvyšuje a právo na další protiplnění přihlášeným vlastníkům nástrojů účasti na povinné osobě, přihlášeným věřitelům povinné osoby a povinné osobě nenáleží. (6) Je-li hodnota předmětu přechodu podle § 96 odst. 1, § 102 odst. 1 nebo § 113 odst. 1 zjištěná při ocenění podle odstavce 1 nižší než hodnota náhrady podle § 96 odst. 7, § 103 odst. 6 nebo § 114 odst. 5 zjištěná při předběžném odhadu, Česká národní bankabanka uloží povinné osobě nebo původnímu vlastníkovi nástroje účasti, aby nabyvateli, překlenovací instituci nebo osobě pro správu aktiv vrátil odpovídající část náhrady. § 58 Proti ocenění a odhadu nelze samostatně podat rozklad nebo žalobu ve správním soudnictví, ale posuzují se v rámci řízení o opravném prostředku nebo v rámci soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí, jehož jsou součástí. ČÁST PÁTÁ ODPIS A KONVERZE KAPITÁLOVÝCH NÁSTROJŮ A VNITROSKUPINOVÝCH ZPŮSOBILÝCH ZÁVAZKŮ HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 59 Vztah k ustanovením o opatřeních k řešení krize (1) Česká národní bankabanka odepíše nebo konvertuje odepisovatelné kapitálové nástroje a vnitroskupinové způsobilé závazky povinné osoby dříve, než vůči povinné osobě uplatní některé opatření k řešení krize podle ustanovení tohoto zákona o přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, přechodu činnosti na překlenovací instituci, osobě pro správu aktiv nebo o odpisu a konverzi odepisovatelných závazků, nebo zároveň s uplatněním tohoto opatření. (2) Nemá-li povinná osoba odepisovatelné kapitálové nástroje ani vnitroskupinové způsobilé závazky, sníží Česká národní bankabanka položky kmenového kapitálu tier 1 povinné osoby za účelem úhrady ztráty povinné osoby dříve, než vůči povinné osobě uplatní některé opatření k řešení krize podle ustanovení o přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, přechodu činnosti na překlenovací instituci, osobě pro správu aktiv nebo o odpisu a konverzi odepisovatelných závazků, nebo zároveň s uplatněním tohoto opatření. Ustanovení § 65 odst. 2, § 68 odst. 1 a § 70 se použijí obdobně. (3) Česká národní bankabanka není povinna postupovat podle odstavců 1 a 2, pokud s ohledem na ocenění nebo předběžný odhad podle § 52 odst. 1 má za to, že v důsledku opatření k řešení krize podle ustanovení tohoto zákona o přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, přechodu činnosti na překlenovací instituci nebo osobu pro správu aktiv neponesou věřitelé ztrátu ani nedojde ke konverzi jejich pohledávek. (4) Je-li osoba podléhající řešení krize vlastníkem odepisovatelných kapitálových nástrojů nebo věřitelem z vnitroskupinových způsobilých závazků nepřímo prostřednictvím povinné osoby náležející do stejné skupiny podléhající řešení krize, Česká národní bankabanka odepíše nebo konvertuje odepisovatelné kapitálové nástroje nebo vnitroskupinové způsobilé závazky na úrovni této povinné osoby současně s odpisem nebo konverzí kapitálových nástrojů nebo vnitroskupinových způsobilých závazků na úrovni jí ovládané osoby tak, aby ztráty ovládané osoby byly účinně přeneseny na osobu podléhající řešení krize a aby byla povinná osoba účinně rekapitalizována. (5) Jestliže Česká národní bankabanka odepíše nebo konvertuje kapitálové nástroje nebo vnitroskupinové způsobilé závazky nezávisle na opatření k řešení krize, použije se § 76 písm. e) obdobně. HLAVA II PODMÍNKY PRO ODPIS NEBO KONVERZI ODEPISOVATELNÝCH KAPITÁLOVÝCH NÁSTROJŮ A VNITROSKUPINOVÝCH ZPŮSOBILÝCH ZÁVAZKŮ § 60 Podmínky na úrovni povinné osoby Česká národní bankabanka odepíše nebo konvertuje odepisovatelné kapitálové nástroje a vnitroskupinové způsobilé závazky povinné osoby, jestliže povinná osoba a) splňuje podmínky pro uplatnění opatření k řešení krize, b) není bez odpisu nebo konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků schopna pokračovat v činnosti, nebo c) je ve stavu, který vyžaduje poskytnutí veřejné podporyveřejné podpory, ledaže se jedná o veřejnou podporuveřejnou podporu poskytovanou ve formě a za podmínek uvedených v § 4 odst. 1 písm. d) bodě 3. § 61 Podmínky na úrovni skupiny (1) Česká národní bankabanka odepíše nebo konvertuje odepisovatelné kapitálové nástrojeodepisovatelné kapitálové nástroje povinné osoby také tehdy, jestliže a) povinná osoba je ovládanou osobou a odepisovatelné kapitálové nástrojeodepisovatelné kapitálové nástroje, které mají být odepsány nebo konvertovány, se zahrnují do jejího kapitálu na individuálním základě a do kapitálu její ovládající osoby na konsolidovaném základě a b) skupina, jejímž členem je povinná osoba, není bez odpisu nebo konverze odepisovatelných kapitálových nástrojůodepisovatelných kapitálových nástrojů schopna pokračovat v činnosti. (2) Česká národní bankabanka odepíše nebo konvertuje odepisovatelné kapitálové nástrojeodepisovatelné kapitálové nástroje povinné osoby také tehdy, jestliže a) povinná osoba je ovládající osobou a odepisovatelné kapitálové nástrojeodepisovatelné kapitálové nástroje, které mají být odepsány nebo konvertovány, se zahrnují do jejího kapitálu na individuálním nebo konsolidovaném základě a b) skupina, jejímž členem je povinná osoba, není bez odpisu nebo konverze odepisovatelných kapitálových nástrojůodepisovatelných kapitálových nástrojů schopna pokračovat v činnosti. (3) Při posuzování podmínek uvedených v odstavci 1 písm. b) nebo v odstavci 2 písm. b) vychází Česká národní bankabanka z dohody s příslušným orgánem jiného členského státučlenského státu. Ustanovení § 188 odst. 2 a § 191 odst. 1 a 3 se ve vztahu k této dohodě použijí obdobně. Není-li dosaženo dohody o splnění podmínek podle odstavce 1 písm. b), nelze považovat tyto podmínky vzhledem ke skupině za splněné. § 62 Domněnky (1) Platí, že povinná osoba nebo skupina, jejímž členem je povinná osoba, není bez odpisu nebo konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků schopna pokračovat v činnosti, jestliže selhává a s přihlédnutím ke všem okolnostem nelze důvodně předpokládat, že by jiné opatření než odpis nebo konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků provedené samostatně nebo společně s jiným opatřením soukromého sektoru včetně opatření institucionálního systému ochrany, opatřením k nápravě podle jiného právního předpisu6), opatřením včasného zásahu podle § 37 nebo odpisem a konverzí kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků v přiměřené době odvrátilo její selhání. (2) Platí, že skupina selhává, jestliže její člen neplní obezřetnostní požadavky na konsolidovaném základě takovým způsobem, že to odůvodňuje zásah České národní bankybanky. Rovněž platí, že skupina selhává, jestliže lze s přihlédnutím ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že v blízké budoucnosti bude tato podmínka splněna. § 63 Dopady v jiných členských státech (1) Při posuzování podmínek uvedených v § 60 písm. c) nebo § 61 odst. 1 písm. b) nebo § 61 odst. 2 písm. b) přihlédne Česká národní bankabanka k dopadům, které odpis nebo konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků povinné osoby mohou mít na situaci v jiných členských státechčlenských státech, v nichž povinná osoba nebo člen skupiny, jejímž členem je povinná osoba, vykonávají činnost. (2) Odstavec 1 se použije obdobně, jestliže se Česká národní bankabanka podílí na posuzování podmínek pro odpis nebo konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků zahraniční osoby podle srovnatelného zahraničního právního předpisu. § 64 Oznamovací povinnost vůči orgánům jiných členských států (1) Domnívá-li se Česká národní banka, že u povinné osoby, která je ovládanou osobou a jejíž odepisovatelné kapitálové nástroje se zahrnují do jejího kapitálu na individuálním základě nebo do kapitálu její ovládající osoby na konsolidovaném základě, nebo která podléhá vnitřnímu minimálnímu požadavku, jsou splněny podmínky uvedené v § 60 písm. b) nebo c) nebo § 61 odst. 1, do 24 hodin po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize dotčené osoby podléhající řešení krize oznámí tuto skutečnost a) orgánu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou, jejímž členem je povinná osoba, b) orgánu členského státučlenského státu uvedeného v písmenu a) příslušnému k posuzování podmínek pro odpis nebo konverzi kapitálových nástrojů podle srovnatelného zahraničního právního předpisu a c) orgánům příslušným k řešení krize osob, které jsou členy stejné skupiny podléhající řešení krize a které přímo nebo nepřímo nabyly odepisovatelné kapitálové nástroje nebo vnitroskupinové způsobilé závazky povinné osoby. (2) Domnívá-li se Česká národní banka, že u zahraniční osoby, která je ovládanou osobou povinné osoby, jsou splněny podmínky podle srovnatelného zahraničního právního předpisu srovnatelné s podmínkami uvedenými v § 61 odst. 1, oznámí to bez zbytečného odkladu a) orgánu dohledu nad ovládanou osobou a b) orgánu členského státučlenského státu uvedeného v písmeni a) příslušnému k posuzování podmínek pro odpis nebo konverzi kapitálových nástrojů podle srovnatelného zahraničního právního předpisu. (3) V oznámení podle odstavce 1 nebo 2 uvede Česká národní bankabanka důvody, pro které se domnívá, že jsou splněny podmínky pro odpis nebo konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, a požádá orgány, vůči nimž oznámení směřuje, o vyjádření k těmto důvodům. (4) Poté, kdy Česká národní bankabanka učiní oznámení podle odstavce 1, posoudí po konzultaci s orgány uvedenými v odstavci 1 písm. a) a b), zda by opatření včasného zásahu podle § 37, opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6), rozhodnutí podle jiného právního předpisu6) o uložení povinnosti udržovat kapitál nad minimální úroveň požadavku na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, rozhodnutí o uložení povinnosti podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu udržovat kapitál nad minimální úroveň požadavku na kapitál podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) nebo převod prostředků nebo kapitálu od ovládající osoby, provedené samostatně nebo společně s jiným opatřením, v přiměřené době odvrátilo její selhání. Poté, kdy Česká národní bankabanka učiní oznámení podle odstavce 2, provede po konzultaci s orgány uvedenými v odstavci 2 písm. a) a b) posouzení podle věty první obdobně. HLAVA III PROVEDENÍ ODPISU NEBO KONVERZE ODEPISOVATELNÝCH KAPITÁLOVÝCH NÁSTROJŮ A VNITROSKUPINOVÝCH ZPŮSOBILÝCH ZÁVAZKŮ § 65 Snížení položek kmenového kapitálu tier 1 (1) Před odpisem nebo konverzí odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků sníží Česká národní bankabanka položky kmenového kapitálu tier 1 povinné osoby za účelem úhrady ztráty povinné osoby. (2) Snížením položek kmenového kapitálu tier 1 podle odstavce 1 dochází v rozsahu tohoto snížení a) k trvalému snížení jmenovité hodnoty nástrojů kmenového kapitálu tier 1 odpovídajících těmto položkám a b) k zániku pohledávek, které vlastníkům nástrojů kmenového kapitálu tier 1 odpovídajících těmto položkám vyplývají z vlastnictví těchto nástrojů. § 66 Další oprávnění České národní banky Při snížení položek kmenového kapitálu tier 1 může Česká národní bankabanka uložit a) osobě vedoucí evidenci investičních nástrojů nebo jiný seznam, v nichž jsou uvedeny nástroje odpovídající těmto položkám, provedení nebo změnu zápisu v evidenci nebo jiném seznamu, v nichž jsou tyto nástroje uvedeny, b) organizátorovi regulovaného trhu nebo obchodníkovi s cennými papírycennými papíry vyřazení nástroje vydaného povinnou osobou z obchodování na trhu s investičními nástroji, přijetí nově vydaného nástroje vydaného povinnou osobou k obchodování na trhu s investičními nástroji nebo znovupřijetí nástroje, který odpovídá snížené položce, k obchodování na trhu s investičními nástroji bez nutnosti znovu uveřejnit prospekt podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo c) povinné osobě, aby zajistila stažení cenných papírů, které odpovídají snížené položce, z oběhu za účelem jejich výměny, vyznačení nové jmenovité hodnoty nebo zničení. § 67 Odpis nebo konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků (1) Nepostačuje-li snížení položek kmenového kapitálu tier 1 povinné osoby k plnému uhrazení ztráty povinné osoby, odepíše Česká národní bankabanka za účelem úhrady této ztráty nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 povinné osoby. Je-li ztráta povinné osoby plně uhrazena, konvertuje Česká národní bankabanka nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 povinné osoby na nástroje kmenového kapitálu tier 1 povinné osoby nebo se souhlasem orgánu příslušného pro řešení krize její ovládající osoby na nástroje kmenového kapitálu tier 1 této ovládající osoby v rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu řešení krize. (2) Nepostačuje-li odpis podle odstavce 1 k plnému uhrazení ztráty povinné osoby, odepíše Česká národní bankabanka za účelem úhrady této ztráty nástroje kapitálu tier 2 povinné osoby. Nepostačuje-li konverze podle odstavce 1 k dosažení účelu řešení krize, konvertuje Česká národní bankabanka nástroje kapitálu tier 2 povinné osoby na nástroje kmenového kapitálu tier 1 povinné osoby nebo se souhlasem orgánu příslušného k řešení krizeorgánu příslušného k řešení krize její ovládající osoby na nástroje kmenového kapitálu tier 1 této ovládající osoby v rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu řešení krize. (3) Nepostačuje-li odpis podle odstavce 2 k plnému uhrazení ztráty povinné osoby, odepíše Česká národní bankabanka za účelem úhrady této ztráty vnitroskupinové způsobilé závazky povinné osoby. Nepostačuje-li konverze podle odstavce 2 k dosažení účelu řešení krize, konvertuje Česká národní bankabanka vnitroskupinové způsobilé závazky povinné osoby na nástroje kmenového kapitálu tier 1 povinné osoby nebo se souhlasem orgánu příslušného k řešení krize její ovládající osoby na nástroje kmenového kapitálu tier 1 této ovládající osoby v rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu řešení krize. § 68 Pořadí snížení, odpisu nebo konverze (1) Při snížení položek kmenového kapitálu tier 1 a při odpisu nebo konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů nebo vnitroskupinových způsobilých závazků postupuje Česká národní bankabanka podle pořadí, v němž by byla práva odpovídající těmto položkám nebo nástrojům uspokojena při rozdělení likvidačního zůstatku podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev a v řízení podle insolvenčního zákona. Položku, nástroj nebo závazek, jimž odpovídá právo dřívějšího pořadí, lze snížit, odepsat nebo konvertovat teprve poté, co byly zcela sníženy, odepsány nebo konvertovány položka, nástroj nebo závazek, jimž odpovídá právo pozdějšího pořadí. Položky, nástroje nebo závazky, jimž odpovídají práva stejného pořadí, se sníží, odepíší nebo konvertují ve stejném rozsahu v poměru k jejich výši. (2) Při odpisu nebo konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojůodepisovatelných kapitálových nástrojů podle § 61 odst. 1 nelze odepisovatelné kapitálové nástrojeodepisovatelné kapitálové nástroje vydané povinnou osobou odepsat nebo konvertovat ve větším rozsahu nebo za horších podmínek než odepisovatelné kapitálové nástrojeodepisovatelné kapitálové nástroje vydané její ovládající osobou, které mají stejné pořadí. § 69 Konverzní poměr (1) Česká národní bankabanka určí konverzní poměr tak, aby vyjadřoval přiměřenou náhradu za ztrátu vzniklou vlastníkovi odepisovatelného kapitálového nástroje nebo věřiteli z vnitroskupinového způsobilého závazku odpisem nebo konverzí tohoto nástroje nebo závazku. (2) Česká národní bankabanka může pro jednotlivé skupiny odepisovatelných kapitálových nástrojů nebo vnitroskupinových způsobilých závazků určit různé konverzní poměry. Pro odepisovatelný kapitálový nástroj nebo vnitroskupinový způsobilý závazek, jemuž při rozdělení likvidačního zůstatku podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev nebo v řízení podle insolvenčního zákona odpovídá právo dřívějšího pořadí, nelze určit méně výhodný konverzní poměr než pro odepisovatelný kapitálový nástroj nebo závazek, jemuž při tomto rozdělení nebo v tomto řízení odpovídá právo pozdějšího pořadí. § 70 Některé náležitosti opatření obecné povahy (1) Česká národní bankabanka ve výrokové části opatření obecné povahy, jímž se a) snižují položky kmenového kapitálu tier 1, určí alespoň, které položky kmenového kapitálu tier 1 se snižují a v jakém rozsahu, b) odepisují odepisovatelné kapitálové nástroje nebo vnitroskupinové způsobilé závazky, určí alespoň, které odepisovatelné kapitálové nástroje nebo vnitroskupinové způsobilé závazky se odepisují a v jakém rozsahu, nebo c) konvertují odepisovatelné kapitálové nástroje nebo vnitroskupinové způsobilé závazky na nástroje nebo vnitroskupinové způsobilé závazky kmenového kapitálu tier 1, určí alespoň, které odepisovatelné kapitálové nástroje nebo vnitroskupinové způsobilé závazky se konvertují, v jakém rozsahu, jakým konverzním poměrem a na které nástroje nebo vnitroskupinové způsobilé závazky kmenového kapitálu tier 1. (2) Položky kmenového kapitálu tier 1, nástroje a vnitroskupinové způsobilé závazky kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelné kapitálové nástroje, vnitroskupinové způsobilé závazky se ve výrokové části opatření obecné povahy uvedeného v odstavci 1 určí alespoň obecným způsobem pomocí znaků charakterizujících jednotlivé skupiny položek, nástrojů nebo závazků. § 71 Změny v kvalifikované účasti (1) Česká národní bankabanka rozhodne o udělení souhlasu vyžadovaného podle jiného právního předpisu6) k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na povinné osobě nebo k tomu, aby se osoba, jejíž pohledávky nebo nástroje účasti odpovídají odepisovatelným kapitálovým nástrojům nebo vnitroskupinovým způsobilým závazkům, které byly nebo mají být odepsány nebo konvertovány, stala osobou ovládající povinnou osobu, bez zbytečného odkladu poté, co se dozví o rozsahu odpisu nebo konverze a o osobách, jejichž pohledávky nebo nástroje účasti odpovídají odepisovatelným kapitálovým nástrojům nebo vnitroskupinovým způsobilým závazkům, které byly nebo mají být odepsány nebo konvertovány. (2) Řízení o udělení souhlasu podle odstavce 1 se zahajuje z moci úřední. (3) Odpis nebo konverze nabývají účinku bez ohledu na rozhodnutí České národní bankybanky podle odstavce 1. (4) Ustanovení § 99 odst. 2 až 5 se použijí obdobně. HLAVA IV ÚČINKY ODPISU NEBO KONVERZE ODEPISOVATELNÝCH KAPITÁLOVÝCH NÁSTROJŮ A VNITROSKUPINOVÝCH ZPŮSOBILÝCH ZÁVAZKŮ § 72 Snížení jmenovité hodnoty (1) Odpisem nebo konverzí odepisovatelného kapitálového nástroje nebo vnitroskupinového způsobilého závazku dochází v rozsahu odpisu nebo konverze k a) trvalému snížení jmenovité hodnoty odepsaného nebo konvertovaného nástroje nebo závazku, a b) zániku pohledávky, která vlastníku odepsaného nebo konvertovaného nástroje nebo závazku vyplývá z vlastnictví tohoto nástroje, s výjimkou výnosu vztahujícího se k období před provedením odpisu nebo konverze. (2) Snížením jmenovité hodnoty odepsaného nebo konvertovaného nástroje nebo závazku na nulu dochází k zániku cenných papírů, které představují odepsaný nebo konvertovaný nástroj nebo závazek. § 73 Nabytí vlastnického práva (1) Konverzí odepisovatelného kapitálového nástroje nebo vnitroskupinového způsobilého závazku se vlastník tohoto nástroje stává v rozsahu konverze a v určeném konverzním poměru vlastníkem podílu v obchodní korporaci, na jejíž nástroj kmenového kapitálu tier 1 byl odepisovatelný kapitálový nástroj nebo vnitroskupinový způsobilý závazek konvertován. (2) Je-li podíl podle odstavce 1 představován cenným papíremcenným papírem, uloží Česká národní bankabanka povinné osobě, aby v potřebném rozsahu vydala cenné papírycenné papíry a aby je odevzdala jejich vlastníkům. (3) Uloží-li Česká národní bankabanka povinné osobě vydat cenné papírycenné papíry, jejichž vydání nepřipouští zakladatelské právní jednání povinné osoby, rozhodne zároveň v potřebném rozsahu o změně zakladatelského právního jednání povinné osoby. Změna zakladatelského právního jednání nabývá účinnosti vykonatelností rozhodnutí České národní bankybanky. § 74 Další oprávnění České národní banky Při odpisu nebo konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků může Česká národní bankabanka uložit a) osobě vedoucí evidenci investičních nástrojů nebo jiný seznam, v nichž jsou tyto nástroje uvedeny, provedení nebo změnu zápisu v evidenci nebo jiném seznamu, v nichž jsou tyto nástroje uvedeny, b) organizátorovi regulovaného trhu nebo obchodníkovi s cennými papíry vyřazení nástroje vydaného povinnou osobou z obchodování na trhu s investičními nástroji, přijetí nově vydaného nástroje vydaného povinnou osobou k obchodování na trhu s investičními nástroji nebo znovupřijetí nástroje, který byl předmětem odpisu, k obchodování na trhu s investičními nástroji bez nutnosti znovu uveřejnit prospekt podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo c) povinné osobě, aby zajistila stažení cenných papírů, které představují odepsaný nebo konvertovaný nástroj, z oběhu za účelem jejich výměny, vyznačení nové jmenovité hodnoty nebo zničení. HLAVA V UZNÁNÍ VLASTNÍKEM § 74a Zajištění uznání odpisu a konverze (1) Povinná osoba zajistí, aby smluvní dokumentace odepisovatelného kapitálového nástrojeodepisovatelného kapitálového nástroje obsahovala uznání skutečnosti, že Česká národní bankabanka má pravomoc odepsat nebo konvertovat tyto nástroje, a uvedení souhlasu vlastníka odepisovatelných kapitálových nástrojůodepisovatelných kapitálových nástrojů se závazností odpisu nebo konverze těchto odepisovatelných kapitálových nástrojůodepisovatelných kapitálových nástrojů. (2) Česká národní bankabanka může požadovat, aby jí povinná osoba předložila právní posouzení vymahatelnosti uznání podle odstavce 1. (3) Nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 1 nemá vliv na pravomoc České národní bankybanky odepsat nebo konvertovat odepisovatelné kapitálové nástrojeodepisovatelné kapitálové nástroje. § 74b Výjimky (1) Povinnost podle § 74a se nevztahuje ke smluvní dokumentaci odepisovatelného kapitálového nástrojeodepisovatelného kapitálového nástroje, který se řídí právem členského státučlenského státu. (2) Česká národní bankabanka může rozhodnutím určit, že § 74a odst. 1 se neuplatní vůči povinné osobě, u které je minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek roven částce pro úhradu ztráty. Odepisovatelné kapitálové nástroje, na jejichž smluvní dokumentaci by se jinak vztahovala povinnost podle § 74a odst. 1, nelze použít pro plnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku. Pravomoc podle věty první vůči blíže neurčenému okruhu povinných osob provede Česká národní bankabanka opatřením obecné povahy. (3) Umožňuje-li právo státu, který není členským státemčlenským státem, nebo mezinárodní smlouva, aby Česká národní bankabanka odepsala nebo konvertovala odepisovatelné kapitálové nástroje, na které se vztahuje povinnost podle § 74a, a uznává-li toto právo účinky tohoto odpisu nebo této konverze, může Česká národní bankabanka opatřením obecné povahy určit, že u takových kapitálových nástrojů, pokud se řídí právem tohoto státu, není třeba splnění povinnosti podle § 74a. ČÁST ŠESTÁ ŘEŠENÍ KRIZE POVINNÝCH OSOB HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 75 Účel řešení krize (1) Účelem řešení krize je a) zajistit pokračování zásadních činnostízásadních činností, b) zabránit významným nepříznivým důsledkům pro finanční systém zejména zamezením šíření krize, včetně jejího šíření na tržní infrastrukturu, a zachováním tržní disciplíny, c) minimalizovat spoléhání na mimořádnou veřejnou podporuveřejnou podporu, a tím chránit veřejné prostředkyveřejné prostředky, nebo d) chránit prostředky osob, na které se vztahuje pojištění pohledávek z vkladů nebo obdobné právo na náhradu podle jiných právních předpisů a chránit majetek klientů a zákazníků, který je v držení povinných osob. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, jsou jednotlivé účely stejně důležité a Česká národní bankabanka je vzájemně vyvažuje vzhledem k povaze a okolnostem nastalé situace. § 76 Zásady řešení krize Uplatňování opatření k řešení krizeopatření k řešení krize spočívá zejména na zásadách, že a) Česká národní bankabanka není povinna uplatnit opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, nelze-li předpokládat, že by řešení selhání povinné osoby bez použití těchto opatření a následná likvidace nebo postup podle insolvenčního zákona měly výrazně nepříznivé dopady na finanční systém České republiky, popřípadě jiného členského státučlenského státu nebo Evropské unie jako celku, b) Česká národní bankabanka uplatní opatření k řešení krizeopatření k řešení krize vhodná k dosažení účelu řešení krize se zřetelem k povaze a okolnostem daného případu; zároveň usiluje o minimalizaci újmy a nákladů spojených s uplatněním opatření k řešení krizeopatření k řešení krize a bere v úvahu dopad řešení krize na řádné fungování finančního trhu, c) Česká národní bankabanka při výběru a uplatnění opatření k řešení krize přihlédne k povaze činnosti povinné osoby nebo pobočky instituce z jiného než členského státučlenského státu, jejímž prostřednictvím vykonává instituce činnost na území České republiky, její vlastnické struktuře, právní formě, rizikovému profilu, velikosti, právnímu postavení, provázanosti s jinými účastníky finančního systému, členství v institucionálním systému ochrany nebo jiném obdobném systému podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a k hlavním investičním službám poskytovaným touto osobou nebo pobočkou, d) vlastníci nástrojů účasti na povinné osobě nesou při uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize ztrátu jako první; s věřiteli povinné osoby, kteří mají podle insolvenčního zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, se zachází za rovných podmínek a nesou ztrátu následně po vlastnících nástrojů účasti na základě pořadí svých pohledávek podle insolvenčního zákona, není-li tímto zákonem stanoveno jinak; ustanovení písmene g) tím není dotčeno, e) věřitelé a vlastníci nástrojů účasti jsou uspokojeni alespoň v takové míře, v jaké by byli uspokojeni v řízení podle insolvenčního zákona, f) členové vedoucích orgánů a osoby ve vrcholném vedení povinné osoby se vymění, není-li jejich setrvání nezbytné pro dosažení účelu řešení krize, g) pojištěné pohledávky z vkladůpojištěné pohledávky z vkladů do výše náhrady z Fondu pojištění vkladů podle jiného právního předpisu14) (dále jen „krytá pohledávka z vkladu“) požívají plné ochrany, h) je-li instituce členem evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny, Česká národní bankabanka rovněž přihlíží k omezení dopadu opatření k řešení krizeopatření k řešení krize na členy skupiny, na skupinu jako celek a na finanční stabilitu Evropské unie a členských státůčlenských států, zejména těch, ve kterých skupina působí, i) řešení krize probíhá v souladu s právními předpisy4) a akty5) Evropské unie pro oblast veřejné podporyveřejné podpory, j) je-li to vzhledem k okolnostem vhodné, a lze-li to s ohledem na časové možnosti rozumně požadovat, Česká národní bankabanka informuje zástupce zaměstnanců povinné osoby o opatřeních k řešení krizeopatřeních k řešení krize a konzultuje s nimi jejich uplatnění; přitom dbá, aby řešení krize probíhalo v souladu s právními předpisy upravujícími zastoupení zaměstnanců povinné osoby v jejích vedoucích orgánech. Podmínky pro řešení krize § 77 Vedoucí orgány povinné osoby nebo jejich členové jsou povinni oznámit České národní bancebance bez zbytečného odkladu skutečnosti, které nasvědčují tomu, že povinná osoba selhává. § 78 (1) Česká národní bankabanka uplatní opatření k řešení krizeopatření k řešení krize ve vztahu k povinné osobě, pokud a) zjistí, že povinná osoba selhává, b) s přihlédnutím ke všem okolnostem nelze důvodně předpokládat, že by opatření soukromého sektoru včetně opatření institucionálního systému ochrany, opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6), opatření včasného zásahu podle § 37 nebo odpis a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků v přiměřené lhůtě odvrátily její selhání, a c) řešení krize je ve veřejném zájmu. (2) Uložení nebo provedení opatření včasného zásahu podle § 37 není podmínkou uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize. (3) Závazným podkladem pro uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize je ocenění nebo předběžný odhad podle § 52 odst. 1. § 80 Veřejný zájem Pro účely tohoto zákona je řešení krize ve veřejném zájmu, je-li uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize nezbytné a přiměřené k dosažení jednoho nebo více účelů řešení krize a případná likvidace povinné osoby nebo řešení jejího úpadku v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení by nevedly k dosažení uvedených účelů řešení krize v téže míře. § 81 Dodatečné podmínky pro uplatnění opatření k řešení krize některých povinných osob (1) Opatření k řešení krizeOpatření k řešení krize ve vztahu k povinné osobě podle § 3 písm. b) lze uplatnit pouze v případě, jsou-li podmínky podle § 78 odst. 1 písm. a) až c) splněny i ve vztahu k osobě, která podléhá dohledu na konsolidovaném základě a současně osobu podle § 3 písm. b) ovládá. (2) Opatření k řešení krize ve vztahu k povinné osobě podle § 3 písm. c), která je osobou podléhající řešení krize, lze uplatnit i v případě, kdy podmínky podle § 78 odst. 1 písm. a) až c) nejsou splněny ve vztahu k této osobě, ale a) podmínky podle § 78 odst. 1 písm. a) až c) jsou splněny ve vztahu k instituci, která není osobou podléhající řešení krize, kterou osoba podle § 3 písm. c) ovládá, b) uplatnění opatření k řešení krize ve vztahu k povinné osobě podle § 3 písm. c) je nezbytné pro řešení selhání ovládané instituce nebo pro řešení krize skupiny podléhající řešení krize a c) případné selhání ovládané instituce by ohrozilo skupinu podléhající řešení krize jako celek. (3) Je-li instituce přímo nebo nepřímo ovládaná současně smíšenou holdingovou osobou a finanční holdingovou osobou a je-li tato finanční holdingová osoba ovládána touto smíšenou holdingovou osobou, plán řešení krize nemůže určit smíšenou holdingovou osobu jako osobu podléhající řešení krize. Opatření k řešení krize nelze uplatnit ve vztahu ke smíšené holdingové osobě. HLAVA II MORATORIUM PŘEDCHÁZEJÍCÍ ŘEŠENÍ KRIZE § 81a (1) Česká národní bankabanka může pozastavit povinnost plnění povinné osoby ze smlouvy na dobu ne delší než nezbytně nutnou k dosažení účelu pozastavení, nejdéle však po dobu od okamžiku zveřejnění tohoto pozastavení postupem podle § 222 a 223 do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni zveřejnění, pokud a) zjistí, že povinná osoba selhává, b) s přihlédnutím ke všem okolnostem nelze důvodně předpokládat, že by opatření soukromého sektoru v přiměřené lhůtě odvrátilo její selhání, c) pozastavení povinnosti plnění je nutné k zabránění dalšímu zhoršení finanční situace povinné osoby a d) pozastavení povinnosti plnění je nezbytné k určení, zda je řešení krize ve veřejném zájmu, ke zvolení vhodných opatření k řešení krize nebo k zajištění jejich účinného uplatnění. (2) Podmínky pozastavení jsou součástí výrokové části rozhodnutí nebo opatření obecné povahy. Povinnosti plnění protistrany z této smlouvy se současně pozastaví na stejnou dobu. (3) Nastane-li povinnost plnění ze smlouvy během doby, na kterou byla pozastavena podle odstavce 1, platí, že nastala ihned po jejím uplynutí. (4) Česká národní bankabanka posoudí dopad pozastavení podle odstavce 1 na řádné fungování finančních trhů a zohlední případný dopad na práva věřitelů, a to zejména pro případ, že po uplatnění pozastavení podle odstavce 1 Česká národní bankabanka neshledá veřejný zájem na řešení krize. (5) Pozastavení povinnosti podle odstavce 1 se nevztahuje na plnění povinnosti vůči a) platebním systémům s neodvolatelností zúčtování, zahraničním platebním systémům s neodvolatelností zúčtování, vypořádacím systémům s neodvolatelností vypořádání, zahraničním vypořádacím systémům s neodvolatelností vypořádání a provozovatelům těchto systémů, b) ústředním protistranám, které získaly povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, a ústředním protistranám uznaným Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, c) ústředním bankámbankám. (6) Rozsah pozastavení podle odstavce 1 lze určit ve vztahu k individuálně určené povinnosti ve smlouvě nebo smlouvách, ve vztahu ke skupině druhově určených povinností nebo smluv nebo ve vztahu ke všem povinnostem nebo smlouvám dotčené povinné osoby. Česká národní bankabanka posoudí vhodnost rozšíření pozastavení podle odstavce 1 na pojištěné pohledávky z vkladů, zejména na kryté pohledávky z vkladů fyzických osob a velmi malých, malých a středních podniků. (7) O uplatnění pozastavení podle odstavce 1 Česká národní banka neprodleně a vždy před případným přijetím opatření k řešení krize informuje osoby a orgány uvedené v § 175 odst. 1 a dotčenou povinnou osobu. Česká národní banka uveřejní na svých internetových stránkách informaci o uplatnění pozastavení podle odstavce 1. Ustanovení § 176 se použije obdobně. § 81b (1) Po dobu pozastavení povinnosti plnění povinné osoby ze smlouvy podle § 81a může Česká národní bankabanka pozastavit výkon práva věřitelů povinné osoby na uspokojení ze zajištění poskytnutého povinnou osobou; přitom posoudí dopad pozastavení na finanční trh. Ustanovení § 84 se použije obdobně. (2) Po dobu pozastavení povinnosti plnění povinné osoby ze smlouvy podle § 81a může Česká národní bankabanka pozastavit výkon práva smluvní strany na odstoupení, vypořádání nebo započtení nebo práva, jehož uplatněním dojde nebo může dojít ke splatnosti dluhu nebo k závěrečnému vyrovnání, nebo práva, v důsledku kterého dojde nebo může dojít ke vzniku, změně, pozastavení nebo zániku jiných práv a povinností smluvních stran, pokud je takové právo stanoveno ve smlouvě s povinnou osobou nebo jiným právním předpisem a váže se ke smluvně nebo jinak určené právní skutečnosti (dále jen „právo na ukončení závazku“), a pokud trvá plnění povinností, které tvoří podstatu a účel této smlouvy, včetně platebních povinností a poskytování zajištění; přitom posoudí dopad pozastavení na finanční trh. Ustanovení § 85 se použije obdobně. § 81c (1) Povinná osoba zajistí, aby finanční smlouva, kterou uzavírá a která se řídí právem jiného než členského státučlenského státu, obsahovala uznání skutečnosti, že tato finanční smlouva může podléhat pravomoci České národní bankybanky pozastavit nebo omezit práva a povinnosti podle § 81a, 81b a 83 až 85, a dále uznání skutečnosti, že smluvní strany jsou vázány požadavky uvedenými v § 168 a 169. (2) Odstavec 1 se použije na finanční smlouvu, která přiznává právo na uspokojení ze zajištění poskytnutého povinnou osobou nebo právo na ukončení, na která by se použil § 81a, 81b, 83 až 85 nebo 168, pokud by se finanční smlouva neřídila právem jiného než členského státučlenského státu. (3) Nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 1 nemá vliv na pravomoc České národní bankybanky uplatnit ve vztahu k dotčené finanční smlouvě pravomoci podle § 81a, 81b, 83 až 85 a 168. HLAVA III OPATŘENÍ K ŘEŠENÍ KRIZE Díl 1 Některé pravomoci České národní banky § 82 Česká národní bankabanka může a) odvolat nebo nahradit členy vedoucích orgánů a osoby ve vrcholném vedení povinné osoby a stanovit podmínky výkonu jejich funkce nebo pracovní pozice, b) stanovit, že ke svolání valné hromady nebo obdobného nejvyššího orgánu nebo platnosti některých nebo všech usnesení valné hromady nebo obdobného nejvyššího orgánu je třeba souhlasu České národní bankybanky, c) zakázat povinné osobě nakládání s majetkem v rozsahu a na dobu nezbytně nutnou, d) požadovat po povinné osobě nebo její ovládající osobě vydání nových nástrojů zahrnovaných do kapitálu, včetně prioritních akcií a podřízených nebo vyměnitelných dluhopisůdluhopisů nebo obdobných dluhových nástrojů, e) požádat soud o přerušení řízení, ve kterém je povinná osoba účastníkem, nebo o přerušení trestního stíhání, které je vedeno proti právnické osobě, a navrhnout dobu přerušení řízení. § 83 (1) Česká národní bankabanka může pozastavit povinnost plnění povinné osoby ze smlouvy od okamžiku zveřejnění tohoto pozastavení postupem podle § 222 a 223 do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni zveřejnění, přičemž podmínky pozastavení jsou součástí výrokové části rozhodnutí nebo opatření obecné povahy. Povinnosti plnění protistrany z této smlouvy se současně pozastaví na stejnou dobu. (2) Nastane-li povinnost plnění z této smlouvy během doby, na kterou bylo pozastaveno podle odstavce 1, platí, že nastala ihned po jejím uplynutí. (3) Pozastavení povinnosti podle odstavce 1 se nevztahuje na plnění povinnosti vůči a) platebním systémům s neodvolatelností zúčtování, zahraničním platebním systémům s neodvolatelností zúčtování, vypořádacím systémům s neodvolatelností vypořádání, zahraničním vypořádacím systémům s neodvolatelností vypořádání a provozovatelům těchto systémů, b) ústředním protistranám, které získaly povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, a ústředním protistranám uznaným Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a c) ústředním bankámbankám. (4) Rozsah pozastavení podle odstavce 1 lze určit ve vztahu k individuálně určené povinnosti ve smlouvě nebo smlouvách, ve vztahu ke skupině druhově určených povinností nebo smluv nebo ve vztahu ke všem povinnostem nebo smlouvám dotčené povinné osoby. Česká národní bankabanka posoudí vhodnost rozšíření pozastavení podle odstavce 1 na pojištěné pohledávky z vkladů, zejména na kryté pohledávky z vkladů fyzických osob a velmi malých, malých a středních podniků. (5) Byla-li vůči povinné osobě uplatněna pravomoc podle § 81a, nevykoná Česká národní bankabanka ve vztahu k povinné osobě pravomoc podle odstavce 1. § 84 (1) Česká národní bankabanka může pozastavit výkon práva věřitelů povinné osoby na uspokojení ze zajištění poskytnutého povinnou osobou, a to od okamžiku zveřejnění tohoto pozastavení podle § 222 a 223 do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni zveřejnění, přičemž podmínky pozastavení jsou součástí výrokové části rozhodnutí nebo opatření obecné povahy. (2) Pozastavení výkonu práva podle odstavce 1 se nevztahuje na zajištění poskytnuté povinnou osobou v podobě marže nebo zástavy, pokud je poskytnuto platebním systémům s neodvolatelností zúčtování, zahraničním platebním systémům s neodvolatelností zúčtování, vypořádacím systémům s neodvolatelností vypořádání, zahraničním vypořádacím systémům s neodvolatelností vypořádání a provozovatelům těchto systémů, ústředním protistranám, které získaly povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, ústředním protistranám uznaným Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a ústředním bankámbankám. (3) Česká národní bankabanka musí výkon práva podle odstavce 1 pozastavit jednotně vůči těm členům skupiny, vůči nimž přijímá opatření k řešení krize, uplatní-li se ochrana platebních a vypořádacích systémů podle § 172. (4) Rozsah pozastavení podle odstavce 1 lze určit ve vztahu k individuálně určenému právu ve smlouvě nebo smlouvách, ve vztahu ke skupině druhově určených práv nebo smluv nebo ve vztahu ke všem právům nebo smlouvám dotčené povinné osoby. (5) Byla-li vůči povinné osobě uplatněna pravomoc podle § 81b odst. 1, nevykoná Česká národní bankabanka ve vztahu k povinné osobě pravomoc podle odstavce 1. § 85 (1) Česká národní bankabanka může pozastavit výkon práva smluvní strany na ukončení závazku, a pokud trvá plnění povinností, které tvoří podstatu a účel této smlouvy, včetně platebních povinností a poskytování zajištění, od okamžiku zveřejnění tohoto pozastavení podle § 222 a 223 do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni zveřejnění, přičemž podmínky pozastavení jsou součástí výrokové části rozhodnutí nebo opatření obecné povahy. (2) Česká národní bankabanka může pozastavit výkon práva na ukončení závazku s ovládanou osobou povinné osoby od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o tomto pozastavení podle § 222 do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni zveřejnění ve státu, ve kterém má sídlo ovládaná osoba, přičemž podmínky pozastavení jsou součástí výrokové části, rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, pokud a) dluhy vyplývající ze smlouvy jsou zajištěny nebo utvrzeny povinnou osobou, b) smluvní podmínky práva na ukončení závazku se vztahují výlučně k finanční situaci nebo platební neschopnosti povinné osoby, a c) v případě, že může být nebo bylo rozhodnuto o přechodu nástrojů účasti na povinné osobě nebo jejího majetku a dluhů podle § 96 odst. 1 písm. a) a b), § 102 odst. 1 písm. a) a b) nebo § 113 odst. 1 písm. a) a b), a 1. veškerý majetek a dluhy osoby ovládané povinnou osobou přešly a byly nabyty nebo vzhledem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat jejich přechod a nabytí, nebo 2. je ze strany České národní bankybanky zajištěna náležitá ochrana tohoto majetku a dluhů jiným způsobem. (3) Jestliže po skončení lhůty podle odstavce 1 nebo 2 a při současném uplatnění § 169 odst. 2 a) povinná osoba je i nadále smluvní stranou a Česká národní bankabanka neodepsala nebo nekonvertovala odepisovatelné závazky z této smlouvy v souladu s § 120 odst. 1 písm. a), je protistrana oprávněna vykonat právo na ukončení závazku v souladu s podmínkami této smlouvy, nebo b) práva a závazky ze smlouvy přešly z povinné osoby na jiný subjekt, je smluvní protistrana oprávněna vykonat právo na ukončení závazku v souladu s podmínkami této smlouvy pouze v případě, pokud ve vztahu k subjektu, který práva a povinnosti v důsledku přechodu nabyl, nastane nebo trvá dohodnutá skutečnost opravňující k ukončení závazku i po jejich postoupení. (4) Právo na ukončení závazku lze před skončením lhůty uvedené v odstavci 1 nebo 2 vykonat, pouze pokud Česká národní bankabanka dotčené osobě oznámí, že práva a povinnosti z příslušné smlouvy nejsou předmětem a) přechodu na jiný subjekt, nebo b) odpisu nebo konverze při odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků podle § 120 odst. 1 písm. a). (5) Pozastavení výkonu práva na ukončení závazku podle odstavce 1 nebo 2 se nevztahuje na platební systémy s neodvolatelností zúčtování, zahraniční platební systémy s neodvolatelností zúčtování, vypořádací systémy s neodvolatelností vypořádání, zahraniční vypořádací systémy s neodvolatelností vypořádání a provozovatele těchto systémů, ústřední protistrany, které získaly povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, ústřední protistrany uznané Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a ústřední bankybanky. (6) Česká národní bankabanka může, nad rámec oprávnění podle odstavce 1 nebo 2, uložit povinné osobě povinnost vést podrobné záznamy o finančních smlouvách, jejichž stranou povinná osoba je. Česká národní bankabanka tuto povinnost uloží vždy, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie28). (7) Česká národní bankabanka může vyhláškou stanovit minimální rozsah, strukturu a způsob vedení záznamů o finančních smlouvách, včetně datového formátu těchto záznamů. § 85a (1) Byla-li vůči povinné osobě uplatněna pravomoc podle § 81b odst. 2, nevykoná Česká národní bankabanka ve vztahu k povinné osobě pravomoc podle § 85 odst. 1 a 2. (2) Rozsah pozastavení podle § 85 odst. 1 lze určit ve vztahu k individuálně určenému právu ve smlouvě nebo smlouvách, ve vztahu ke skupině druhově určených práv nebo smluv nebo ve vztahu ke všem právům nebo smlouvám dotčené povinné osoby. Díl 2 Správa pro řešení krize § 86 (1) Česká národní bankabanka může zavést správu pro řešení krize povinné osoby. Správu pro řešení krize lze vykonávat přímou správou povinné osoby podle § 92 nebo zvláštní správou podle § 93. Není-li v rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize jmenován zvláštní správce, platí, že je vykonávána přímou správou povinné osoby. Česká národní bankabanka uveřejňuje rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize a její rozsah na svých internetových stránkách. (2) Ustanovení o vlivné osobě podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev se ve vztahu k České národní bancebance nebo zvláštnímu správci při správě pro řešení krize neuplatní. (3) K podání opravných prostředků proti rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize jsou oprávněny osoby, které byly oprávněny v obdobné věci jednat za povinnou osobu ke dni předcházejícímu dni rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize. Pro tento účel jsou Česká národní bankabanka nebo zvláštní správce povinni na žádost oprávněných osob poskytnout těmto osobám v nezbytném rozsahu kopie z dokumentace povinné osoby a umožnit těmto osobám pořizovat si z ní opisy a výpisy. (4) Ustanovení o neplatnosti usnesení valné hromady podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev se v rámci správy pro řešení krize neuplatní. § 87 Dochází-li výkonem správy pro řešení krize k naplnění podstaty jiného opatření k řešení krize, použijí se ustanovení tohoto zákona o ocenění a předběžném odhadu a § 56 obdobně. Dochází-li výkonem správy pro řešení krize k naplnění podstaty přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, použije se § 97 obdobně. Dochází-li výkonem správy pro řešení krize k naplnění podstaty veřejné kapitálové podpory, použije se § 159 obdobně. Tím není dotčen § 92 odst. 1 a § 93 odst. 1 a 2. Výkon správy pro řešení krize se pro účely odpovědnosti za škodu podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem považuje za úřední postup. § 88 Osoby podílející se na výkonu správy pro řešení krize musí mít dostatečnou kvalifikaci, schopnosti a znalosti pro výkon svěřených úkolů. Osoby se zvláštním vztahem k povinné osobě podle právních předpisů upravujících činnost povinné osoby6) a osoby, u kterých hrozí střet zájmů, se nesmí podílet na výkonu správy pro řešení krize. § 89 (1) Správa pro řešení krize se zapisuje do obchodního rejstříku a rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize se ukládá do sbírky listin obchodního rejstříku. (2) Do obchodního rejstříku se zapisuje a) den zavedení správy pro řešení krize, b) jméno, adresa sídla nebo místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, dočasného správce spolu s uvedením způsobu, jakým instituci zastupuje, den vzniku a zániku výkonu funkce a c) den ukončení správy pro řešení krize. § 90 Povinná osoba uveřejňuje rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize a její rozsah na svých internetových stránkách. § 91 Hodlá-li Česká národní bankabanka zavést správu pro řešení krize povinné osoby, která je členem skupiny, o zavedení správy pro řešení krize rozhodne po konzultaci s orgány příslušnými k řešení krize v členských státechčlenských státech, ve kterých mají sídlo členové skupiny, a to s ohledem na případnou potřebu zavést společnou správu pro řešení krize více členů skupiny. Oddíl 1 Přímá správa § 92 (1) Zavedením přímé správy se pozastavuje výkon oprávnění vedoucích orgánů a nejvyššího orgánu povinné osoby. Působnost, která by jinak náležela těmto orgánům, vykonává Česká národní bankabanka. Při výkonu přímé správy Česká národní bankabanka není vázána povinnostmi vedoucích orgánů vyplývajícími ze společenské smlouvy, stanov, zakladatelské listiny nebo jiného dokumentu s obdobným významem (dále jen „zakladatelské právní jednání“) a z jiných právních předpisů, jsou-li v rozporu s účelem řešení krize. (2) Česká národní bankabanka může pověřit jednu nebo více osob oprávněných k výkonu působnosti podle odstavce 1. Taková osoba musí být zaměstnancem České národní bankybanky a při jednání se prokazuje pověřením České národní bankybanky. (3) Přímá správa končí dnem uvedeným v rozhodnutí České národní bankybanky o ukončení přímé správy. (4) Účelně vynaložené náklady spojené s výkonem přímé správy jsou placeny z majetku povinné osoby, u které je zavedena přímá správa. (5) Nepostačuje-li majetek povinné osoby, u které je zavedena přímá správa, na úhradu nákladů podle odstavce 4, platí náklady v rozsahu, ve kterém nepostačuje majetek povinné osoby, stát. Oddíl 2 Zvláštní správa § 93 (1) Jmenováním zvláštního správce se pozastavuje výkon oprávnění vedoucích orgánů a nejvyššího orgánu povinné osoby. Působnost, která by jinak náležela těmto orgánům, vykonává zvláštní správce. Zvláštní správce je povinen provést veškerá opatření, která jsou v souladu s účelem řešení krize, a která mohou zahrnovat navýšení kapitálu, změnu vlastnické struktury nebo převzetí jinou institucí. Při provádění těchto opatření není vázán povinnostmi vedoucích orgánů vyplývajícími ze zakladatelského právního jednání nebo z jiných právních předpisů, jsou-li v rozporu s účelem řešení krize. (2) Česká národní bankabanka může rozhodnutím stanovit výčet těch jednání a povinností, ke kterým je zvláštní správce oprávněn pouze s předchozím souhlasem České národní bankybanky. (3) Česká národní bankabanka může rozhodnutím kdykoliv změnit rozsah oprávnění podle odstavce 1 nebo 2. § 94 (1) Zvláštní správce je povinen jednat v souladu s rozhodnutím o zavedení zvláštní správy, o opatřeních k řešení krize a v souladu s pokyny České národní bankybanky. Veškeré informace vztahující se k finančnímu a ekonomickému stavu povinné osoby, které má k dispozici, je povinen na vyžádání sdělit České národní bancebance. Zvláštní správce je dále povinen vypracovat zprávu o finanční a ekonomické situaci povinné osoby ke dni jmenování a ke dni zániku své funkce. (2) Zvláštním správcem může být jmenována osoba zapsaná ve zvláštní části seznamu insolvenčních správcůinsolvenčních správců. Zvláštním správcem může být jmenována rovněž jiná vhodná osoba, která má dostatečné předpoklady pro výkon této funkce a která se svým jmenováním souhlasí. Při jmenování zvláštního správce ze zvláštní části seznamu insolvenčních správcůinsolvenčních správců se postupuje podle insolvenčního zákona. (3) Zaměstnanci povinné osoby a osoby, kteří byli členy vedoucího orgánu povinné osoby ke dni rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize, nebo kdykoliv v období 2 let předcházejících tomuto dni, jsou povinni na vyžádání poskytnout zvláštnímu správci součinnost. § 95 (1) Výkon funkce zvláštního správce zaniká a) odvoláním zvláštního správce, b) ukončením zvláštní správy, c) uplynutím 24 hodin od okamžiku doručení písemného rozhodnutí zvláštního správce o vzdání se funkce České národní bancebance, nebo d) úmrtím zvláštního správce. (2) Česká národní bankabanka odvolá zvláštního správce, zejména jestliže závažným způsobem nebo opakovaně porušil svou povinnost nebo přestal splňovat předpoklady pro výkon této funkce. V takovém případě bez zbytečného odkladu jmenuje nového zvláštního správce. Obdobně postupuje i v případech v odstavci 1 písm. c) a d). (3) Zvláštní správa končí dnem uvedeným v rozhodnutí České národní bankybanky o ukončení zvláštní správy, nejpozději však 12 měsíců od jejího zavedení. (4) Zvláštní správu lze rozhodnutím prodloužit nejvýše o 12 měsíců, a to i opakovaně. (5) Účelně vynaložené náklady spojené s výkonem zvláštní správy, včetně odměny zvláštního správce, jsou placeny z majetku povinné osoby, u které je zavedena zvláštní správa. Zvláštní správce může žádat o poskytnutí přiměřené zálohy. (6) Nepostačuje-li majetek povinné osoby, u které je zavedena zvláštní správa, na úhradu podle odstavce 5, platí náklady v rozsahu, ve kterém nepostačuje majetek povinné osoby, stát. (7) Výši odměny zvláštního správce a její splatnost stanoví Česká národní bankabanka s přihlédnutím k rozsahu činnosti zvláštního správce. Díl 3 Přechod činnosti na soukromého nabyvatele § 96 (1) Česká národní bankabanka může rozhodnout o tom, že na nabyvatele, který není osobou podle § 102 odst. 2 nebo § 113 odst. 3, přechází a) nástroj účasti na povinné osobě, nebo b) majetek nebo dluhy povinné osoby nebo jejich část. (2) Česká národní bankabanka může rozhodnout o přechodu činnosti na soukromého nabyvatele i opakovaně. (3) Česká národní bankabanka může rozhodnout o zpětném přechodu nástroje účasti na povinné osobě na původní vlastníky a o zpětném přechodu majetku nebo dluhů povinné osoby na povinnou osobu pouze se souhlasem nabyvatele podle odstavce 1, přičemž povinné osoby a původní vlastníci jsou povinni tento majetek nebo dluhy převzít. (4) K přechodu činnosti na soukromého nabyvatele je třeba předchozího souhlasu nabyvatele. Česká národní bankabanka může nabyvateli za tím účelem poskytnout ocenění nebo předběžný odhad podle § 52. (5) Souhlasu vlastníků nástrojů účasti na povinné osobě ani dalších osob, jejichž práva byla rozhodnutím o přechodu činnosti na soukromého nabyvatele nebo rozhodnutím o zpětném přechodu dotčena, není třeba; k dalším požadavkům zákonů upravujících přechody majetkových účastí, majetku a dluhů se nepřihlíží. (6) Česká národní bankabanka rozhodne o přechodu činnosti na soukromého nabyvatele za podmínek odpovídajících přiměřeně tržním podmínkám předmětu přechodu stanovených v souladu s § 52 odst. 1 a okolnostem přechodu. Nestanoví-li Česká národní bankabanka jinak, poskytuje nabyvatel náhradu v případě přechodu podle odstavce 1 písm. a) ve prospěch vlastníků nástrojů účasti na povinné osobě, v případě přechodu podle odstavce 1 písm. b) ve prospěch povinné osoby. Česká národní bankabanka stanoví v rámci rozhodnutí o přechodu výši náhrady s přihlédnutím k ocenění nebo předběžnému odhadu podle § 52 a uloží nabyvateli, aby náhradu uhradil ve lhůtě, která nesmí být delší než 1 rok od vykonatelnosti rozhodnutí. (7) V případě vad předmětu přechodu, které vyjdou najevo dodatečně a které nabyvatel nemohl rozumně předpokládat, je povinná osoba nebo původní vlastník nástroje účasti povinen vrátit nabyvateli část náhrady ve výši podle § 57 odst. 6. K zajištění tohoto závazku může Česká národní bankabanka uložit Garančnímu systému vydat záruku podle § 212 odst. 1 písm. a). § 97 (1) Při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele je Česká národní bankabanka povinna a) nabídnout předmět přechodu širšímu okruhu potenciálních zájemců, b) dodržet zásady transparentnosti a zákazu zkreslení údajů týkajících se předmětu přechodu, s přihlédnutím k okolnostem a možnému dopadu na finanční stabilitu, c) zavést postupy pro zamezení vzniku možného střetu veřejného zájmu se zájmy osobními tak, aby osoby pověřené výkonem pravomocí k řešení krize nebyly k předmětu přechodu činnosti nebo ke členům vedoucích orgánů a osobám ve vrcholném vedení povinné osoby ve vztahu, který vzbuzuje důvodné pochybnosti o řádném výkonu svěřených pravomocí, d) dodržet zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace zájemců a zajistit, aby nebyla poskytnuta některému zájemci nebo zájemcům nepřiměřená výhoda, e) postupovat bez zbytečných průtahů, f) usilovat o provedení přechodu činnosti za nejvyšší možnou náhradu. (2) Vyžaduje-li postup při veřejné nabídce předmětu přechodu činnosti na soukromého nabyvatele zveřejnění vnitřních informací podle čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/201430), je možné odložení zveřejnění podle čl. 17 odst. 4 nebo odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/201430). (3) Lze-li důvodně předpokládat, že by dodržení postupu při přechodu činnosti podle odstavce 1 vedlo ke zmaření účelu řešení krize, a to zejména tím, že by v důsledku selhání povinné osoby došlo k narušení nebo ohrožení finanční stability a zároveň by postup podle odstavce 1 nezajistil náležitou ochranu finanční stability, lze se od postupu podle odstavce 1 odchýlit. § 98 (1) Nemá-li nabyvatel podle § 96 odst. 1 potřebné povolení k činnosti nebo jiné oprávnění udělované Českou národní bankoubankou, předloží České národní bancebance odpovídající žádost. (2) Rozhodnutí o přechodu činnosti podle § 96 odst. 1 písm. b) je vykonatelné nejdříve dnem vykonatelnosti rozhodnutí o udělení povolení k činnosti nebo jiného oprávnění nabyvateli. (3) Dojde-li k přechodu vlastnického práva k nástroji účasti, který je představován listinným cenným papírem, na nabyvatele, původní vlastník předá neprodleně po nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu vlastnického práva tento cenný papír nabyvateli. Povinná osoba, jejíž majetek nebo dluhy přešly na nabyvatele, je povinna nabyvateli neprodleně po nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu činnosti § 96 odst. 1 písm. b) předat dotčený majetek a potřebné doklady a sdělit mu vše, co je zapotřebí k provozování nebo obhospodařování majetku nebo dluhů, které byly předmětem přechodu činnosti. (4) Od okamžiku zveřejnění informace podle § 175 se dlužník nemůže plněním ve prospěch původního věřitele zprostit své povinnosti odpovídající pohledávce, jež přešla na nabyvatele. Od téhož okamžiku má přechod činnosti účinky vůči osobám, které poskytly zajištění pohledávek, které přešly na nabyvatele, i vůči všem třetím osobám. § 99 (1) Vyžaduje-li nabytí předmětu přechodu podle § 96 odst. 1 písm. a) souhlas České národní bankybanky podle jiného právního předpisu6), nabyvatel je povinen takovou žádost o souhlas podat. (2) Nabylo-li rozhodnutí o přechodu podle § 96 odst. 1 písm. a) vykonatelnosti bez předchozího souhlasu uděleného Českou národní bankoubankou, je do doby nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 nebo do marného uplynutí lhůty podle odstavce 3 pozastaven výkon hlasovacích práv nabyvatele a Česká národní bankabanka může vykonávat tato hlasovací práva na základě vlastního uvážení. Česká národní bankabanka nenese odpovědnost za škodu způsobenou výkonem hlasovacích práv nebo zdržením se výkonu hlasovacích práv. Sankční ustanovení jiných právních předpisů6) za nedodržení nebo porušení povinností pro případ nabytí nebo změny kvalifikované účasti na povinné osobě nebo ovládnutí povinné osoby se neuplatní do vydání rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 nebo marného uplynutí lhůty pro převod z nabyvatele na další osobu podle odstavce 3, nastane-li později než vydání rozhodnutí podle odstavce 1. (3) Nabylo-li rozhodnutí o přechodu podle § 96 odst. 1 písm. a) vykonatelnosti bez předchozího souhlasu uděleného Českou národní bankoubankou a Česká národní bankabanka nevyhověla žádosti podle odstavce 1, může s přihlédnutím k tržním podmínkám stanovit lhůtu pro převod z nabyvatele na další osobu a nabyvatel je povinen převod ve stanovené lhůtě provést. (4) Nesplní-li nabyvatel povinnost podle odstavce 3, může Česká národní bankabanka uložit správní trest nebo opatření podle jiného právního předpisu6) za nedodržení nebo porušení povinnosti pro případ nabývání nebo zvýšení kvalifikované účasti na povinné osobě nebo ovládnutí povinné osoby. (5) Nabyl-li přechod podle § 96 odst. 1 písm. a) účinnosti bez předchozího souhlasu uděleného Českou národní bankoubankou a Česká národní bankabanka vyhoví žádosti podle odstavce 1, nabývá nabyvatel hlasovací práva k předmětu přechodu oznámením rozhodnutí o žádosti. § 100 (1) Dnem nabytí účinnosti přechodu činnosti podle § 96 odst. 1 písm. b) vstupuje nabyvatel do právního postavení povinné osoby v rozsahu výkonu činností souvisejících s provozováním předmětu přechodu, včetně členství v clearingovém systému, účastenství nebo nepřímého účastenství v platebních a vypořádacích systémech, evropském regulovaném trhu, Garančním fondu obchodníků s cennými papíry a Fondu pojištění vkladů. (2) Členství nabyvatele v clearingovém systému, jeho účastenství nebo nepřímé účastenství v platebních a vypořádacích systémech, na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, v Garančním fondu obchodníků s cennými papíry a Fondu pojištění vkladů nelze podmiňovat hodnocením nabyvatele ratingovou agenturou. (3) Nesplňuje-li nabyvatel podmínky členství v clearingovém systému, účastenství nebo nepřímého účastenství v platebních a vypořádacích systémech, na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, v Garančním fondu obchodníků s cennými papíry a Fondu pojištění vkladů, může Česká národní bankabanka stanovit lhůtu, během níž nabyvatel může být členem takových systémů, aniž by podmínky pro členství nebo účastenství splňoval. Lhůta nesmí být delší než 24 měsíců. Česká národní bankabanka může na žádost nabyvatele lhůtu prodloužit. § 101 Vlastníci nástroje účasti na povinné osobě nebo věřitelé povinné osoby a jiné osoby, jejichž majetek, nebo dluhy, u nichž nedošlo k přechodu podle § 96 odst. 1, pozbývají všechna práva ve vztahu k majetku a dluhům, které byly předmětem přechodu. Tím nejsou dotčeny jejich právo na přiměřenou náhradu podle § 96 odst. 6, postup podle § 171 až 173 a právo na dorovnání podle § 177. Díl 4 Přechod činnosti na překlenovací instituci § 102 (1) Česká národní bankabanka může za účelem zachování zásadních činnostízásadních činností jedné nebo více povinných osob rozhodnout o tom, že na obchodní korporaci s majetkovou účastí státu, jejímž účelem je nabytí, držení a převod nástroje účasti, majetku nebo dluhů podle písmene a) nebo b) na třetí osobu, přechází a) nástroj účasti na povinné osobě, nebo b) majetek nebo dluhy povinné osoby nebo jejich část. (2) Okamžikem vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu podle odstavce 1 se zavádí režim překlenovací instituce vůči obchodní korporaci s majetkovou účastí státu, na kterou přešel předmět přechodu podle odstavce 1 (dále jen „překlenovací instituce“). (3) Dojde-li k přechodu vlastnického práva k nástroji účasti, který je představován listinným cenným papírem, na překlenovací instituci, původní vlastník předá neprodleně po nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu vlastnického práva tento cenný papír překlenovací instituci. Povinná osoba, jejíž majetek nebo dluhy přešly na překlenovací instituci, je povinna překlenovací instituci neprodleně po nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu činnosti podle odstavce 1 písm. b) předat dotčený majetek a potřebné doklady a sdělit překlenovací instituci vše, co je zapotřebí k provozování nebo obhospodařování majetku nebo dluhů, které byly předmětem přechodu. (4) Od okamžiku zveřejnění informace podle § 175 se dlužník nemůže plněním ve prospěch původního věřitele zprostit své povinnosti odpovídající pohledávce, jež přešla na překlenovací instituci. Od téhož okamžiku má přechod činnosti účinky vůči osobám, které poskytly zajištění pohledávek, které přešly na překlenovací instituci, i vůči všem třetím osobám. § 103 (1) Zavedením režimu překlenovací instituce a) vykonává funkci nejvyššího orgánu překlenovací instituce Česká republika (dále také jen „stát“), postupuje při tom v souladu s § 75, přičemž jménem státu jedná Ministerstvo financí, b) podléhá změna společenské smlouvy překlenovací instituce souhlasu České národní bankybanky, c) Česká národní bankabanka schvaluje na návrh Ministerstva financí výměnu členů vedoucího orgánu překlenovací instituce, výši jejich odměn a rozsah jejich pravomocí a d) Česká národní bankabanka schvaluje na návrh vedoucího orgánu překlenovací instituce strategii a rizikový profil překlenovací instituce. (2) Ministerstvo financí při výkonu působnosti podle odstavce 1 písm. a) konzultuje s Českou národní bankoubankou. (3) Zavedením režimu překlenovací instituce mají společníci právo na podíl na zisku, právo na podíl na likvidačním zůstatku a právo požadovat informace, jejichž poskytnutí neohrozí naplnění účelu řešení krize podle § 75. Ustanovení o dalších právech společníků podle občanského zákoníku a zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev se pro účely režimu překlenovací instituce neuplatní. Tímto není dotčen odstavec 1 písm. a). (4) Bezprostředně po přechodu podle § 102 odst. 1 písm. b) nesmí výše dluhů, které na překlenovací instituci přešly, převyšovat hodnotu jejího majetku. (5) V případě přechodu podle § 102 odst. 1 písm. a) poskytne překlenovací instituce náhradu ve prospěch původních vlastníků nástrojů účasti na povinné osobě, v případě přechodu podle § 102 odst. 1 písm. b), poskytne překlenovací instituce náhradu ve prospěch povinné osoby. Česká národní bankabanka stanoví v rámci rozhodnutí o přechodu výši náhrady s přihlédnutím k ocenění nebo předběžnému odhadu podle § 52 a uloží překlenovací instituci, aby náhradu uhradila ve lhůtě, která nesmí být delší než 1 rok od vykonatelnosti rozhodnutí. (6) V případě vad předmětu přechodu, které vyjdou najevo dodatečně a které překlenovací instituce nemohla rozumně předpokládat, jsou povinná osoba nebo původní vlastník nástroje účasti povinni vrátit překlenovací instituci část náhrady ve výši podle § 57 odst. 6. K zajištění tohoto závazku může Česká národní bankabanka uložit Garančnímu systému vydat záruku podle § 212 odst. 1 písm. a). § 104 K nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu podle § 102 odst. 1 je třeba předchozího souhlasu obchodní korporace s majetkovou účastí státu, na kterou mají nástroje účasti, majetek nebo závazky přejít. Česká národní bankabanka může této obchodní korporaci za tím účelem poskytnout ocenění nebo předběžný odhad podle § 52. Souhlasu vlastníků nástroje účasti na povinné osobě ani dalších osob, jejichž práva jsou přechodem dotčena, není třeba. § 105 (1) Vedoucí orgán překlenovací instituce zajistí, že činnost překlenovací instituce bude vykonávána způsobem, který neohrozí výkon zásadních činnostízásadních činností, které byly předmětem přechodu. (2) Je-li rozhodnutí o přechodu podle § 102 odst. 1 vykonatelné, může překlenovací instituce se souhlasem České národní bankybanky převést nástroje účasti nebo majetek nebo dluhy nebo jejich část, které na překlenovací instituci přešly, na třetí osobu. (3) Je-li rozhodnutí o přechodu podle § 102 odst. 1 vykonatelné, může Česká národní bankabanka rozhodnout o přechodu nástroje účasti nebo majetku nebo dluhů nebo jejich části, které na překlenovací instituci přešly, na třetí osobu. (4) Při postupu podle odstavce 2 nebo 3 se § 96, pokud jde o postup při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, použije přiměřeně. (5) Česká národní bankabanka může rozhodnout o zpětném přechodu majetku nebo dluhů z překlenovací instituce na povinnou osobu nebo jejího právního nástupce a o zpětném přechodu nástrojů účasti na povinné osobě na původní vlastníky nebo jejich právní nástupce, stanoví-li Česká národní bankabanka tuto možnost v rozhodnutí o přechodu podle § 102 odst. 1 ve vztahu k takovému majetku, dluhům a nástrojům účasti. Současně rozhodne na základě ocenění nebo předběžného odhadu podle § 52 o povinnosti vrátit odpovídající část dříve přiznané náhrady nebo o povinnosti poskytnout v odpovídajícím rozsahu dodatečnou náhradu. Souhlasu povinné osoby nebo původních vlastníků není třeba. K zajištění povinnosti vrátit odpovídající část dříve přiznané náhrady může Česká národní bankabanka uložit Garančnímu systému vydat záruku podle § 212 odst. 1 písm. a). (6) Česká národní bankabanka může rozhodnout o zpětném přechodu majetku nebo dluhů z překlenovací instituce na povinnou osobu nebo jejího právního nástupce a o zpětném přechodu nástrojů účasti na povinné osobě na původní vlastníky nebo jejich právní nástupce rovněž, přešel-li rozhodnutím o přechodu podle § 102 odst. 1 nástroj účasti nebo majetek nebo dluh, který neměl být do předmětu přechodu zahrnut, jelikož jeho druh neodpovídá nebo jinak nesplňuje podmínky pro přechod podle § 96 až 99. Souhlasu povinné osoby nebo původních vlastníků není třeba. § 106 Je-li k výkonu činností souvisejících s provozováním předmětu přechodu podle § 102 odst. 1 písm. b) třeba povolení k činnosti nebo jiného oprávnění České národní bankybanky, musí překlenovací instituce splňovat podmínky pro udělení takového povolení nebo oprávnění. To neplatí po dobu stanovenou v rozhodnutí České národní bankybanky o udělení povolení k činnosti nebo jiného oprávnění překlenovací instituci podle jiných právních předpisů. § 107 (1) Dnem nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu podle § 102 odst. 1 písm. b) vstupuje překlenovací instituce do právního postavení povinné osoby v rozsahu výkonu činností souvisejících s provozováním předmětu přechodu, včetně členství v clearingovém systému, účastenství nebo nepřímém účastenství v platebních a vypořádacích systémech, na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, v Garančním fondu obchodníků s cennými papíry a Fondu pojištění vkladů. (2) Členství překlenovací instituce v clearingovém systému, její účastenství nebo nepřímé účastenství v platebních a vypořádacích systémech, na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, v Garančním fondu obchodníků s cennými papíry a Fondu pojištění vkladů nelze podmiňovat hodnocením ratingovou agenturou. (3) Nesplňuje-li překlenovací instituce podmínky členství v clearingovém systému, účastenství nebo nepřímého účastenství v platebních a vypořádacích systémech, na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, v Garančním fondu obchodníků s cennými papíry a Fondu pojištění vkladů, může Česká národní bankabanka stanovit lhůtu, během níž překlenovací instituce může být členem takových systémů, aniž by podmínky pro členství nebo účastenství splňovala. Lhůta nesmí být delší než 24 měsíců. Česká národní bankabanka může na žádost překlenovací instituce lhůtu prodloužit. § 108 (1) Vlastníci nástroje účasti na povinné osobě nebo věřitelé povinné osoby a jiné osoby, jejichž majetek nebo dluhy nebyly předmětem přechodu podle § 102 odst. 1, pozbývají majetková práva ve vztahu k majetku a dluhům, které přešly na překlenovací instituci. Tím nejsou dotčeny jejich právo na přiměřenou náhradu podle § 103 odst. 5, postup podle § 171 až 173 a právo na dorovnání podle § 177. (2) Překlenovací instituce nenese odpovědnost za újmu způsobenou svou činností povinné osobě, vlastníkům nástroje účasti na povinné osobě nebo věřitelům povinné osoby. Člen vedoucího orgánu překlenovací instituce je povinen nahradit škodu, kterou způsobil povinné osobě, vlastníkům nástroje účasti na povinné osobě a věřitelům povinné osoby úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušením svých povinností. § 109 Česká národní bankabanka vydá rozhodnutí o ukončení režimu překlenovací instituce, a) dojde-li k zápisu fúze nebo rozdělení překlenovací instituce do obchodního rejstříku, b) nesplňuje-li překlenovací instituce podmínky podle § 102 odst. 1, c) dojde-li k převodu veškerého nebo téměř veškerého majetku nebo dluhů překlenovací instituce na třetí osobu, nebo d) dojde-li k převodu celého majetku překlenovací instituce a plné úhradě dluhů překlenovací instituce. § 110 (1) Nenastane-li žádná ze skutečností podle § 109 do 2 let od vykonatelnosti posledního rozhodnutí o přechodu podle § 102 odst. 1, Česká národní bankabanka po uplynutí této lhůty překlenovací instituci zruší s likvidací. (2) Lhůtu podle odstavce 1 může Česká národní bankabanka prodloužit nejdéle o 1 rok, a to i opakovaně, je-li to a) potřebné pro zajištění toho, aby nastala některá ze skutečností podle § 109, nebo b) nezbytné k zajištění kontinuity zásadních činnostízásadních činností překlenovací instituce. (3) Česká národní bankabanka je povinna prodloužení lhůty odůvodnit, včetně posouzení dopadu prodloužení lhůty na tržní podmínky a s přihlédnutím k předpokládanému budoucímu vývoji na finančním trhu. § 111 Došlo-li k přechodu majetku nebo dluhů několika povinných osob na překlenovací instituci, musí být tento majetek nebo dluhy jednotlivých povinných osob vedeny účetně odděleně tak, aby mohlo dojít k vypořádání majetku ve vztahu ke každé účetní jednotce zvlášť. § 112 Vedoucí orgán překlenovací instituce, ve vztahu k transakcím, které uskutečňuje, a Česká národní bankabanka usilují při nabídce na odkoupení nástrojů účasti na překlenovací instituci nebo majetku nebo dluhů překlenovací instituce o provedení převodu za tržní cenu, přičemž jsou povinni dodržet zásady transparentnosti, zákazu zkreslení údajů týkajících se předmětu převodu, rovného zacházení a zákazu diskriminace zájemců, s přihlédnutím k okolnostem převodu. Díl 5 Přechod činnosti na osobu pro správu aktiv § 113 (1) Česká národní bankabanka může rozhodnout o tom, že na jednu nebo více obchodních korporací s majetkovou účastí státu, která není osobou podle § 102 odst. 2 a jejímž účelem je nabytí, držení a převod majetku nebo dluhů podle písmene a) nebo b) na třetí osobu, přechází a) majetek nebo dluhy povinné osoby nebo jejich část, nebo b) majetek nebo dluhy překlenovací instituce nebo jejich část. (2) Přechod podle odstavce 1 lze provést pouze současně s přechodem činnosti na soukromého nabyvatele, uplatněním režimu překlenovací instituce nebo odpisem nebo konverzí odepisovatelných závazků. (3) Okamžikem nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu činnosti podle odstavce 1 se zavádí režim osoby pro správu aktiv vůči obchodní korporaci s majetkovou účastí státu, na kterou přešel předmět přechodu podle odstavce 1 (dále jen „osoba pro správu aktiv“). (4) Povinná osoba nebo překlenovací instituce, jejíž majetek nebo dluhy přešly na osobu pro správu aktiv, je povinna osobě pro správu aktiv neprodleně po nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu činnosti podle odstavce 1 písm. a) nebo b) předat dotčený majetek a potřebné doklady a sdělit jí vše, co je zapotřebí k provozování nebo obhospodařování majetku nebo dluhů, které byly předmětem přechodu. (5) Od okamžiku zveřejnění informace podle § 175 se dlužník nemůže plněním ve prospěch původního věřitele zprostit své povinnosti odpovídající pohledávce, jež přešla na osobu pro správu aktiv. Od téhož okamžiku má přechod činnosti účinky vůči osobám, které poskytly zajištění pohledávek, které přešly na osobu pro správu aktiv, i vůči všem třetím osobám. § 114 (1) Zavedením režimu osoby pro správu aktiv a) vykonává funkci nejvyššího orgánu osoby pro správu aktiv stát a postupuje při tom v souladu s § 75, přičemž jménem státu jedná Ministerstvo financí, b) podléhá změna společenské smlouvy osoby pro správu aktiv souhlasu České národní bankybanky, c) Česká národní bankabanka schvaluje na návrh Ministerstva financí výměnu členů vedoucího orgánu osoby pro správu aktiv, výši jejich odměn a rozsah jejich pravomocí a d) Česká národní bankabanka schvaluje na návrh vedoucího orgánu osoby pro správu aktiv strategii a rizikový profil osoby pro správu aktiv. (2) Ministerstvo financí vykonává působnost podle odstavce 1 písm. a) po konzultaci s Českou národní bankoubankou. (3) Zavedením režimu osoby pro správu aktiv mají společníci právo na podíl na zisku, právo na podíl na likvidačním zůstatku a právo požadovat informace, jejichž poskytnutí neohrozí naplnění účelu řešení krize podle § 75. Ustanovení o dalších právech společníků podle občanského zákoníku a zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev se pro účely režimu osoby pro správu aktiv neuplatní. Tím není dotčen odstavec 1 písm. a). (4) V případě přechodu podle § 113 odst. 1 písm. a) poskytne osoba pro správu aktiv náhradu ve prospěch povinné osoby, v případě přechodu podle § 113 odst. 1 písm. b), poskytne osoba pro správu aktiv náhradu ve prospěch překlenovací instituce. Česká národní bankabanka stanoví v rámci rozhodnutí o přechodu výši náhrady s přihlédnutím k ocenění nebo předběžnému odhadu podle § 52 a uloží osobě pro správu aktiv, aby náhradu uhradila ve lhůtě, která nesmí být delší než 1 rok od vykonatelnosti rozhodnutí. (5) V případě vad předmětu přechodu, které vyjdou najevo dodatečně a které osoba pro správu aktiv nemohla rozumně předpokládat, jsou povinná osoba nebo překlenovací instituce povinny vrátit osobě pro správu aktiv část náhrady ve výši podle § 57 odst. 6. K zajištění tohoto závazku může Česká národní bankabanka uložit Garančnímu systému vydat záruku podle § 212 odst. 1 písm. a). § 115 (1) Osoba pro správu aktiv nakládá s majetkem, který na ni přešel podle § 113 odst. 1 tak, aby maximalizovala jeho hodnotu. (2) Nabylo-li rozhodnutí o přechodu podle § 113 odst. 1 vykonatelnosti, může osoba pro správu aktiv se souhlasem České národní bankybanky převést majetek nebo dluhy, které na osobu pro správu aktiv přešly, na třetí osobu. Ustanovení tohoto zákona o postupu při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele podle § 96 se použijí přiměřeně. § 116 (1) O přechodu podle § 113 odst. 1 lze rozhodnout pouze a) pokud by ve vztahu k majetku, který byl předmětem přechodu, řešení úpadku podle insolvenčního zákona nebo likvidace podle občanského zákoníku mohlo ohrozit fungování finančního trhu v dotčených členských státechčlenských státech, b) za účelem zajištění řádné činnosti dotčené povinné osoby nebo překlenovací instituce, nebo c) je-li tento postup nezbytný pro dosažení co nejvyššího uspokojení při postupu podle insolvenčního zákona nebo likvidaci. (2) Česká národní bankabanka při postupu podle § 113 stanoví výši náhrady na základě ocenění nebo předběžného odhadu podle § 52 a v souladu s právními předpisy a akty Evropské unie pro oblast veřejné podporyveřejné podpory5). Jako náhradu v případě přechodu podle § 113 odst. 1 písm. a) lze povinné osobě poskytnout i dluhopisydluhopisy vydané osobou pro správu aktiv. (3) K nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu podle § 113 odst. 1 písm. b) je třeba souhlasu překlenovací instituce; k dalším požadavkům zákonů upravujících přechody majetkových účastí, majetku nebo dluhů se nepřihlíží. § 117 (1) Česká národní bankabanka může rozhodnout o zpětném přechodu majetku nebo dluhů z osoby pro správu aktiv na povinnou osobu nebo jejího právního nástupce, stanoví-li tuto možnost v rozhodnutí o původním přechodu ve vztahu k takovému majetku nebo dluhům. Současně rozhodne na základě ocenění nebo předběžného odhadu podle § 52 o povinnosti vrátit odpovídající část dříve přiznané náhrady nebo o povinnosti poskytnout v odpovídajícím rozsahu dodatečnou náhradu. Souhlasu povinné osoby není třeba. K zajištění povinnosti vrátit odpovídající část dříve přiznané náhrady může Česká národní bankabanka uložit Garančnímu systému vydat záruku podle § 212 odst. 1 písm. a). (2) Česká národní bankabanka může rozhodnout o zpětném přechodu majetku nebo dluhů z osoby pro správu aktiv na povinnou osobu rovněž, přešel-li rozhodnutím o přechodu podle § 113 odst. 1 písm. a) majetek nebo dluh, který neměl být do předmětu přechodu zahrnut, jelikož jeho druh neodpovídá nebo jinak nesplňuje podmínky pro přechod podle § 113 odst. 1 písm. a) a § 116 odst. 1. Souhlasu povinné osoby není třeba. § 118 (1) Vlastníci nástroje účasti na povinné osobě nebo věřitelé povinné osoby a jiné osoby, jejichž majetek nebo dluhy nebyly předmětem přechodu podle § 113 odst. 1 písm. a), pozbývají všechna práva ve vztahu k majetku nebo dluhům, které přešly na osobu pro správu aktiv. Tím nejsou dotčeny jejich právo na dorovnání podle § 177 a postup podle § 171 až 173. (2) Osoba pro správu aktiv nenese odpovědnost za újmu způsobenou svou činností povinné osobě, vlastníkům nástroje účasti na povinné osobě nebo věřitelům povinné osoby. Člen vedoucího orgánu osoby pro správu aktiv je povinen nahradit škodu, kterou způsobil povinné osobě, vlastníkům nástroje účasti na povinné osobě a věřitelům povinné osoby úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušením svých povinností. § 119 Česká národní bankabanka vydá rozhodnutí o ukončení režimu osoby pro správu aktiv, a) dojde-li k zápisu fúze osoby pro správu aktiv do obchodního rejstříku, b) nesplňuje-li osoba pro správu aktiv podmínky podle § 113 odst. 1, c) dojde-li k přechodu veškerého nebo téměř veškerého majetku nebo dluhů podle § 113 odst. 1 na třetí osobu, d) dojde-li k přechodu celého majetku osoby pro správu aktiv a plné úhradě dluhů osoby pro správu aktiv, nebo e) neslouží-li již osoba pro správu aktiv k naplnění účelu řešení krize. Díl 6 Odpis nebo konverze odepisovatelných závazků Oddíl 1 Základní ustanovení § 120 Podmínky pro odpis nebo konverzi odepisovatelných závazků (1) Odpis nebo konverzi odepisovatelných závazků lze provést pouze tehdy, jestliže a) je třeba rekapitalizovat povinnou osobu v rozsahu nezbytném k tomu, aby povinná osoba splňovala podmínky pro udělení povolení k činnosti, aby pokračovala v činnostech, k jejichž výkonu je oprávněna na základě tohoto povolení, a aby byla udržena dostatečná důvěra účastníků finančního trhu v povinnou osobu, b) je třeba poskytnout kapitál překlenovací instituci, na kterou mají přejít odepisovatelné závazky povinné osoby, nebo c) odepisovatelné závazky povinné osoby mají přejít na jiného při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele nebo osobu pro správu aktiv. (2) Odpis nebo konverzi odepisovatelných závazků podle odstavce 1 písm. a) lze provést pouze tehdy, jestliže lze rozumně předpokládat, že odpis nebo konverze odepisovatelných závazků ve spojení s jinými opatřeními povede kromě dosažení účelu řešení krize také k finančnímu ozdravení povinné osoby a k obnově její schopnosti dlouhodobě pokračovat v činnosti. § 121 Právní forma povinné osoby Při odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků přihlédne Česká národní bankabanka k právní formě povinné osoby. Je-li to pro provedení odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků nezbytné, může Česká národní bankabanka povinné osobě uložit, aby změnila svoji právní formu. § 122 Odepisovatelné závazky Odepisovatelným závazkem se pro účely tohoto zákona rozumí dluh povinné osoby a kapitálový nástroj vydaný povinnou osobou, který není nástrojem kmenového kapitálu tier 1, ani odepisovatelným kapitálovým nástrojem, s výjimkou a) zajištěného dluhu do výše hodnoty poskytnuté majetkové jistoty, nebo v případě krytého dluhopisudluhopisu do výše hodnoty majetku sloužícího ke krytí tohoto dluhopisudluhopisu, b) dluhu odpovídajícího pojištěné pohledávce z vkladu do výše náhrady podle zákona upravujícího činnost bank, zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo obdobných předpisů jiných členských státůčlenských států, c) dluhu vyplývajícího ze svěření majetku povinné osobě nebo ze správy majetku povinnou osobou ve prospěch jiného, pokud je tento majetek vyloučen z majetkové podstaty podle insolvenčního zákona, d) dluhu vůči instituci, která není členem téže skupiny jako povinná osoba, jehož původní doba splatnosti činí méně než 7 dní, e) dluhu vůči provozovateli nebo účastníkovi platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání vyplývajícího z účasti v těchto systémech, a dále vůči ústřední protistraně, která získala povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, nebo ústřední protistraně uznané Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, do jehož splatnosti zbývá méně než 7 dní, f) dluhu vůči zaměstnanci odpovídajícího pohledávce na výplatu mzdy nebo její náhrady, odměny nebo jiné zaměstnanecké výhody s výjimkou pohyblivé složky odměny neupravené kolektivní smlouvou a pohyblivé složky odměny náležející zaměstnanci, jehož činnost má významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby podle zákonů upravujících činnost bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, g) dluhu bezprostředně souvisejícího se zachováním provozu obchodního závoduobchodního závodu povinné osoby, h) splatného dluhu vyplývajícího z povinnosti platit příspěvek do Fondu pojištění vkladů podle zákona upravujícího činnost bank, zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo do obdobného systému pojištění podle práva jiného členského státučlenského státu, nebo i) dluhu vůči ovládané povinné osobě nebo obdobné osobě podle srovnatelného zahraničního právního předpisu, která není osobou podléhající řešení krize a je členem téže skupiny podléhající řešení krize, bez ohledu na jeho splatnost, s výjimkou dluhu, který odpovídá pohledávce uspokojované podle insolvenčního zákona po pohledávkách nezajištěných věřitelů. § 123 Vyloučení některých odepisovatelných závazků (1) Česká národní bankabanka může ve výjimečných případech odepisovatelný závazek nebo skupinu odepisovatelných závazků zcela nebo zčásti vyloučit z odpisu nebo konverze, jestliže a) odpis nebo konverze těchto odepisovatelných závazků nejsou v přiměřené době možné ani při vynaložení úsilí, které lze po České národní bancebance spravedlivě požadovat, b) vyloučení je zcela nezbytné a přiměřené tomu, aby bylo zajištěno pokračování zásadních funkcí a hlavních druhů podnikatelské činnosti povinné osoby tak, aby zůstala zachována schopnost povinné osoby pokračovat v klíčových operacích, službách a transakcích, c) vyloučení je zcela nezbytné a přiměřené tomu, aby bylo odvráceno nebezpečí, že fungování finančního trhu bude narušeno způsobem, který by mohl vážně poškodit hospodářství členského státučlenského státu nebo hospodářství Evropské unie, zejména ve vztahu k pojištěným pohledávkám z vkladů fyzických osob a velmi malých, malých a středních podniků, nebo d) odpis nebo konverze těchto odepisovatelných závazků by způsobily takové znehodnocení, že ztráta, kterou by nesli ostatní věřitelé, by byla v případě odpisu nebo konverze těchto odepisovatelných závazků vyšší než v případě jejich vyloučení. (2) Při vyloučení odepisovatelného závazku nebo skupiny odepisovatelných závazků podle odstavce 1 přihlédne Česká národní bankabanka a) k zásadě, že vlastníci nástrojů účasti na povinné osobě nesou ztrátu jako první, a že věřitelé povinné osoby nesou ztrátu až po nich podle pořadí svých pohledávek podle insolvenčního zákona, nestanoví-li tento zákon jinak, b) ke schopnosti pokrýt ztrátu povinné osoby poté, co by k vyloučení došlo, a c) k potřebě udržovat dostatečné zdroje pro financování řešení krize. (3) Česká národní bankabanka s ohledem na zajištění efektivního uplatnění upřednostňované strategie řešení krize vždy posoudí, zda z odpisu nebo konverze vyloučí podle odstavce 1 dluhy vůči ovládaným osobám, které nejsou osobami podléhajícími řešení krize a jsou členem téže skupiny podléhající řešení krize, pokud tyto dluhy nesplňují výjimku podle § 122 písm. i). (4) Má-li Česká národní bankabanka v úmyslu vyloučit odepisovatelný závazek nebo skupinu odepisovatelných závazků podle odstavce 1, oznámí to Evropské komisi. Česká národní bankabanka odepisovatelný závazek nebo skupinu odepisovatelných závazků podle odstavce 1 nevyloučí, jestliže a) by v důsledku vyloučení bylo třeba poskytnout povinné osobě příspěvek z Fondu pro řešení krize a b) Evropská komise vyloučení zakázala z důvodu ochrany integrity vnitřního trhu do 24 hodin od okamžiku, kdy jí oznámení České národní bancebance došlo, nebo v delší lhůtě, na které se s Českou národní bankoubankou dohodla. § 124 Zvýšení rozsahu odpisu nebo konverze a příspěvek z Fondu pro řešení krize (1) Vyloučí-li Česká národní bankabanka odepisovatelný závazek nebo skupinu odepisovatelných závazků zcela nebo zčásti z odpisu nebo konverze, může toto vyloučení vyrovnat tím, že odpovídajícím způsobem zvýší rozsah odpisu nebo konverze jiných odepisovatelných závazků. (2) Vyloučí-li Česká národní bankabanka odepisovatelný závazek nebo skupinu odepisovatelných závazků zcela nebo zčásti z odpisu nebo konverze a není-li toto vyloučení zcela vyrovnáno podle odstavce 1, lze povinné osobě poskytnout příspěvek z Fondu pro řešení krize k a) úhradě ztráty a ke zvýšení čisté hodnoty aktiv povinné osoby na nulu podle § 138 odst. 1, nebo b) nabytí nástrojů kmenového kapitálu tier 1 povinné osoby za účelem dosažení požadovaného poměru kmenového kapitálu tier 1 povinné osoby. § 125 Podmínky pro poskytnutí příspěvku z Fondu pro řešení krize (1) Příspěvek z Fondu pro řešení krize lze povinné osobě poskytnout až do výše 5 % kapitálu a celkových závazků povinné osoby, jestliže se vlastníci nástrojů účasti na povinné osobě, vlastníci odepisovatelných kapitálových nástrojů a věřitelé pohledávek odpovídajících odepisovatelným závazkům podílejí prostřednictvím odpisu, konverze nebo jinak na úhradě ztráty nebo rekapitalizaci povinné osoby alespoň ve výši 8 % kapitálu a celkových závazků povinné osoby. (2) Příspěvek z Fondu pro řešení krize lze povinné osobě poskytnout až do výše 5 % kapitálu a celkových závazků povinné osoby také tehdy, jestliže a) vlastníci nástrojů účasti na povinné osobě, vlastníci odepisovatelných kapitálových nástrojů a věřitelé odepisovatelných závazků se podílejí prostřednictvím odpisu, konverze nebo jinak na úhradě ztráty nebo rekapitalizaci povinné osoby alespoň ve výši 20 % celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 povinné osoby, b) prostředky ve Fondu pro řešení krize činí alespoň 3 % součtu pojištěných pohledávek z vkladů u bankbank a spořitelních a úvěrních družstev se sídlem v České republice, přičemž pojištěné pohledávky se do tohoto součtu započítávají pouze do výše poskytované náhrady z Fondu pojištění vkladů, a c) celková bilanční suma povinné osoby je na konsolidovaném základě nižší než částka odpovídající 900 000 000 000 EUR. (3) Byl-li povinné osobě poskytnut příspěvek z Fondu pro řešení krize ve výši 5 % kapitálu a celkových závazků povinné osoby, lze povinné osobě za mimořádných okolností poskytnout další příspěvek z Fondu pro řešení krize, jestliže byly zcela odepsány nebo konvertovány všechny odepisovatelné závazky povinné osoby s výjimkou zajištěných dluhů a dluhů odpovídajících pojištěným pohledávkám z vkladů. (4) Podmínky a omezení uvedené v odstavci 1 nebo 2 se posuzují ke dni přijetí opatření k řešení krize na základě ocenění provedeného podle § 52. (5) Je-li vůči povinné osobě přijato opatření k řešení krize, částka, o kterou byly sníženy, odepsány nebo konvertovány položky kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelné kapitálové nástroje a vnitroskupinové způsobilé závazky, se započítává pro účely posouzení splnění podmínky podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. a). (6) Instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), se celkový objem rizikové expozice podle odstavce 2 písm. a) určí jako součin požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a koeficientu 12,5. § 126 Zdroje příspěvku z Fondu pro řešení krize (1) Zdrojem příspěvku z Fondu pro řešení krize poskytnutého podle § 125 odst. 1 nebo 2 mohou být pouze a) majetek v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize, b) majetek, který lze získat do 3 let platbou mimořádných příspěvků podle § 215, a c) peněžní prostředky získané z trhu podle § 216, nepostačují-li peněžní prostředky získané podle písmen a) a b). (2) Zdrojem dalšího příspěvku z Fondu pro řešení krize poskytnutého podle § 125 odst. 3 mohou být pouze a) majetek v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize a b) peněžní prostředky získané z trhu podle § 216. Oddíl 2 Požadavky na kapitál a způsobilé závazky Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 127 Základní ustanovení (1) Instituce se sídlem na území České republiky, která není členem evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny, průběžně udržuje kapitál a způsobilé závazky na individuální úrovni alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku. (2) Osoba podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny, průběžně udržuje kapitál a způsobilé závazky na konsolidovaném základě na úrovni skupiny podléhající řešení krize alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku. (3) Instituce, která je členem evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny a není osobou podléhající řešení krize, udržuje kapitál a způsobilé závazky na individuálním základě alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku. (4) Povinná osoba, která není osobou podléhající řešení krize ani institucí a je ovládaná osobou podléhající řešení krize, udržuje kapitál a způsobilé závazky na individuálním základě alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku, jestliže jí Česká národní bankabanka vnitřní minimální požadavek určí. (5) Evropská ovládající osobaEvropská ovládající osoba, která není osobou podléhající řešení krize a jejíž ovládající osoba má sídlo na území jiného než členského státučlenského státu, udržuje kapitál a způsobilé závazky na konsolidovaném základě alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku. (6) Pokud Česká národní bankabanka postupuje podle § 131a odst. 2 nebo § 131b odst. 2, povinná osoba, která není osobou podléhající řešení krize, udržuje kapitál a způsobilé závazky na konsolidovaném základě alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku. (7) Do konsolidace osob uvedených v odstavcích 2 a 5 se nezahrnou ovládané osoby, které jsou hypotečními úvěrovými institucemi se sídlem v jiném členském státě, jsou financovány krytými dluhopisy a nejsou oprávněny přijímat vklady, pokud orgán příslušný k řešení krize jiného členského státu rozhodne v souladu s čl. 45a odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2014/591), že hypoteční úvěrová instituce není povinna plnit vnitřní minimální požadavek. § 127a Minimální požadavek a vnitřní minimální požadavek (1) Minimální požadavek určí Česká národní bankabanka podle pododdílu 2 a rozumí se jím požadovaný poměr součtu kapitálu a způsobilých závazků vyjádřený jako procentní podíl na celkovém objemu a) rizikové expozice příslušné povinné osoby určeném podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a b) expozic příslušné povinné osoby určeném podle čl. 429 a 429a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Vnitřní minimální požadavek určí Česká národní bankabanka podle pododdílu 3 a rozumí se jím požadovaný poměr součtu kapitálu a způsobilých závazků vyjádřený jako procentní podíl na celkovém objemu a) rizikové expozice příslušné povinné osoby určeném podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a b) expozic příslušné povinné osoby určeném podle čl. 429 a 429a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (3) Instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), se celkový objem rizikové expozice podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. a) určí jako součin požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a koeficientu 12,5. § 127aa Některé další podmínky pro určení vnitřního požadavku na konsolidovaném základě Česká národní banka může rozhodnout, že ovládaná osoba, která je institucí podle § 127 odst. 3 nebo povinnou osobou podle § 127 odst. 4, udržuje kapitál a způsobilé závazky na konsolidovaném základě alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku, pokud a) tato ovládaná osoba 1. by byla nepřiměřeně ovlivněna uplatněním odpočtů podle čl. 72e odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a je ovládána přímo osobou podléhající řešení krize, která je evropskou finanční holdingovou osobou se sídlem v České republice nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v České republice, a příslušná osoba podléhající řešení krize přímo neovládá jinou osobu se sídlem v členském státě podléhající vnitřnímu minimálnímu požadavku nebo minimálnímu požadavku, nebo 2. podléhá požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování podle jiného právního předpisu6) pouze na konsolidovaném základě, přičemž určení vnitřního minimálního požadavku na konsolidovaném základě nepovede k nadhodnocení částky k rekapitalizaci podskupiny složené z osob zahrnutých do konsolidace dotčené ovládané osoby nezbytné ke splnění potřeby podle § 127b odst. 1 písm. b), zejména pokud mezi osobami zahrnutými do konsolidace převažují osoby podléhající likvidaci, a b) udržování kapitálu a způsobilých závazků na konsolidovaném základě namísto na individuálním základě alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku podstatným způsobem nenaruší 1. věrohodnost a proveditelnost strategie řešení krize skupiny, 2. schopnost dotčené ovládané osoby plnit požadavek na kapitál po uplatnění pravomocí k odpisu a konverzi podle § 60 a 3. přiměřenost mechanismu převodu ztrát na osobu podléhající řešení krize a rekapitalizace osob náležejících do stejné skupiny podléhající řešení krize, včetně odpisu a konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků dotčené ovládané osoby nebo jiných osob náležejících do stejné skupiny podléhající řešení krize. § 127b Určení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku (1) Při určení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku povinné osobě přihlédne Česká národní bankabanka k a) potřebě zajistit, aby krize skupiny podléhající řešení krize byla řešitelná uplatněním opatření k řešení krize, včetně případného uplatnění odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků, vůči osobě podléhající řešení krize způsobem, kterým lze dosáhnout účelů řešení krize, b) potřebě zajistit, aby osoba podléhající řešení krize a jí ovládané povinné osoby, které nejsou osobami podléhajícími řešení krize, měly dostatek kapitálu a způsobilých závazků k tomu, aby při odpisu a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků nebo při odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků mohla být uhrazena ztráta a celkový kapitálový poměr a případně pákový poměr mohl být obnoven na úroveň nezbytnou ke splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti a pokračování v činnostech, k jejichž výkonu jsou na základě těchto povolení k činnosti oprávněny, c) potřebě zajistit, aby osoba podléhající řešení krize měla v případě, že plán řešení krize určuje, že skupina způsobilých závazků může být vyloučena z odpisu nebo konverze nebo přejít na jiného, dostatečný kapitál a další způsobilé závazky k uhrazení ztráty a obnově celkového kapitálového poměru a případně pákového poměru v rozsahu nezbytném k tomu, aby splňovala podmínky pro udělení povolení k činnosti a pokračování v činnostech, k jejichž výkonu je na základě tohoto povolení k činnosti oprávněna, d) velikosti, obchodnímu modelu, modelu financování a rizikovému profilu povinné osoby a e) rozsahu, v němž by selhání povinné osoby mohlo mít nepříznivý dopad na finanční stabilitu, včetně případů šíření nákazy vzhledem k propojení povinné osoby s jinými osobami nebo se zbytkem finančního systému. (2) Pokud plán řešení krize předpokládá uplatnění opatření k řešení krize nebo odpis a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, je minimální požadavek a vnitřní minimální požadavek roven částce dostatečné k zajištění toho, že a) očekávané ztráty povinné osoby budou plně uhrazeny (dále jen „částka pro úhradu ztráty“) a b) osoba podléhající řešení krize a jí ovládané povinné osoby, které nejsou osobami podléhajícími řešení krize, budou rekapitalizovány v rozsahu nezbytném ke splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti a zachování výkonu povolených činností (dále jen „částka k rekapitalizaci“) po přiměřenou dobu, která nepřesáhne 1 rok. (3) Předpokládá-li Česká národní banka, že skupina způsobilých závazků bude zčásti nebo zcela vyloučena podle § 123 z odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků nebo přejde na jiného, určí minimální požadavek tak, aby a) výše vyloučených způsobilých závazků byla pokryta kapitálem a dalšími způsobilými závazky a b) byly splněny podmínky uvedené v odstavci 2. § 127ba Určení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku osobě podléhající likvidaci (1) Česká národní banka neurčí minimální požadavek ani vnitřní minimální požadavek osobě podléhající likvidaci, ledaže považuje určení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku na individuálním základě ve výši přesahující částku pro úhradu ztráty za nezbytné, a to zejména s ohledem na možný dopad selhání osoby podléhající likvidaci na finanční stabilitu a šíření nákazy. Česká národní banka přitom zohlední i objem prostředků ve Fondu pojištění vkladů. (2) Je-li osobě podléhající likvidaci určen minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek, plní ho a) kmenovým kapitálem tier 1 a odepisovatelnými kapitálovými nástroji, b) odepisovatelnými závazky, pokud splňují podmínky podle čl. 72a, s výjimkou čl. 72b odst. 2 písm. b) a d), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a c) způsobilými závazky podle § 128 odst. 3. (3) Ustanovení čl. 77 odst. 2 a čl. 78a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se nepoužije vůči osobě podléhající likvidaci, která není povinna udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku. (4) Předmětem odpočtů podle čl. 72e odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nejsou nástroje kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelné kapitálové nástroje a způsobilé závazky vydané ovládanou osobou, která je osobou podléhající likvidaci a která není povinna udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku. (5) Odstavec 4 se nepoužije, jestliže a) vlastníkem nástrojů kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelných kapitálových nástrojů nebo věřitelem ze způsobilých závazků je povinná osoba, která 1. je ovládána osobou podléhající řešení krize nebo osobou se sídlem na území jiného než členského státu, která by byla osobou podléhající řešení krize, kdyby měla sídlo na území členského státu, 2. není osobou podléhající řešení krize, a 3. ovládá osobu podléhající likvidaci, která náleží do stejné skupiny podléhající řešení krize, a b) podíl nástrojů kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků vydaných osobou podléhající likvidaci na součtu kapitálu a způsobilých závazků povinné osoby podle písmene a) vypočtený k 31. prosinci kalendářního roku jako průměr za předchozích 12 měsíců je nejméně 7 %. § 127c Prodej podřízených způsobilých závazků neprofesionálním zákazníkům (1) Prodávajícím podřízeného způsobilého závazku se rozumí osoba, která podřízený závazek vydává, jiná osoba, která uzavírá obchod, jehož předmětem je podřízený způsobilý závazek, a osoba, která je oprávněna takový obchod uzavřít pro zastoupeného. Prodávající je při prodeji podřízeného způsobilého závazku povinen postupovat podle odstavců 2 až 6. Prodejem podřízeného způsobilého závazku se rozumí vydání a prodej podřízeného závazku nebo uzavření obchodu, jehož předmětem je podřízený způsobilý závazek. (2) Prodávajícím podřízeného způsobilého závazku osobě, která není profesionálním zákazníkem podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „neprofesionální zákazník“), může být pouze a) osoba podléhající minimálnímu nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku, o jejíž podřízený způsobilý závazek se jedná, nebo srovnatelná osoba se sídlem na území jiného členského státučlenského státu, b) osoba, která je na základě povolení k činnosti uděleného Českou národní bankoubankou nebo orgánem dohledu jiného členského státučlenského státu oprávněna v České republice poskytovat alespoň hlavní investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. a), b), d) nebo e) zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo srovnatelného zahraničního právního předpisu upravujícího poskytování investičních služeb, nebo c) jiná osoba, jestliže prodej podřízených způsobilých závazků neprovádí jako svou hlavní činnost, jednu z hlavních činností ani podnikatelsky. (3) Prodej podřízeného způsobilého závazku neprofesionálnímu zákazníkovi prodávajícím podle odstavce 2 písm. a) nebo b) je přípustný, pouze pokud a) prodávající podřízeného způsobilého závazku provede vyhodnocení informací podle § 15h odst. 1 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu v rozsahu podle § 15h odst. 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a na základě tohoto vyhodnocení nabude přesvědčení, že podřízený způsobilý závazek je pro neprofesionálního zákazníka vhodný, b) prodávající podřízeného způsobilého závazku poskytne neprofesionálnímu zákazníkovi prohlášení o vhodnosti podle § 15e odst. 3 nebo 4 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, c) celková investovaná částka do podřízených způsobilých závazků nepřesáhne v době prodeje 10 % investičního portfolia neprofesionálního zákazníka, jehož investiční portfolio nepřesahuje v době prodeje částku odpovídající 500 000 EUR, a d) počáteční investice neprofesionálního zákazníka, jehož investiční portfolio nepřesahuje částku odpovídající 500 000 EUR, do jednoho nebo více podřízených způsobilých závazků odpovídá částce nejméně 10 000 EUR. (4) Neprofesionální zákazník poskytne pro účely odstavce 3 prodávajícímu podřízeného způsobilého závazku pravdivé a přesné informace o výši a složení svého investičního portfolia, včetně informace o výši svých investic do podřízených způsobilých závazků. (5) Odstavce 3 a 4 se nepoužijí ve vztahu k podřízeným způsobilým závazkům splňujícím podmínky uvedené v čl. 72a odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (6) Investičním portfoliem neprofesionálního zákazníka se pro účely odstavců 3 a 4 rozumí jeho peněžní prostředky a investiční nástroje s výjimkou investičních nástrojů, které mu byly poskytnuty jako předmět zajištění. (7) Odstavce 1 až 6 se na závazek splňující podmínky podle § 130 použijí obdobně. Pododdíl 2 Požadavky na kapitál a způsobilé závazky osoby podléhající řešení krize § 128 Způsobilé závazky ke splnění minimálního požadavku (1) Za způsobilý závazek se pro účely dodržování minimálního požadavku považuje a) odepisovatelný závazek, pokud splňuje podmínky stanovené v čl. 72a až 72c, s výjimkou čl. 72b odst. 2 písm. d), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, b) nástroj kapitálu tier 2 se zbytkovou splatností nejméně 1 rok, který není považován za položku kapitálu tier 2 podle čl. 64 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Pro účely plnění části minimálního požadavku podle § 129d odst. 1, která odpovídá požadavku podle čl. 92a a 494 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, se za způsobilý závazek považuje závazek podle čl. 72k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (3) Strukturovaný dluhopisdluhopis nebo jiný závazek vyplývající z dluhového nástroje s vloženým derivátem, který splňuje podmínky podle odstavce 1 kromě podmínky podle čl. 72a odst. 2 písm. l) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, se považuje za způsobilý závazek pro účely dodržování minimálního požadavku, pouze pokud a) jistina dluhopisudluhopisu nebo jiného dluhového nástroje je známa již v okamžiku vzniku závazku, je fixní nebo rostoucí, není ovlivněna vloženým derivátem a celková hodnota závazku se dá určit alespoň jednou denně podle výsledků aktivního a likvidního dvoustranného trhu se stejným nástrojem bez úvěrového rizika podle čl. 104 a 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo b) smluvní dokumentace dluhopisudluhopisu nebo jiného dluhového nástroje obsahuje ujednání stanovující, že v případě řešení úpadku osoby, která jej vydala, v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení nebo v případě uplatnění opatření k řešení krize vůči této osobě, je výše závazku fixní nebo rostoucí a není vyšší než původně poskytnuté protiplnění. (4) Závazek podle odstavce 3 včetně vloženého derivátu nesmí být předmětem dohody o započtení nebo závěrečného vyrovnání a pro účely dodržování minimálního požadavku se zahrnuje pouze ve výši, která odpovídá částce jistiny podle odstavce 3 písm. a) nebo fixní nebo rostoucí částce závazku podle odstavce 3 písm. b). (5) Souhlas se snížením nástrojů způsobilých závazků podle čl. 78a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 uděluje Česká národní bankabanka na žádost instituce za podmínek a postupem podle čl. 78a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. § 128a Způsobilé závazky ovládané osoby Závazek ovládané osoby se sídlem na území členského státučlenského státu, která je součástí stejné skupiny podléhající řešení krize jako osoba podléhající řešení krize, vůči stávajícímu společníkovi ovládané osoby, který není součástí stejné skupiny podléhající řešení krize, může být zahrnutý mezi způsobilé závazky dotčené osoby podléhající řešení krize určené pro plnění minimálního požadavku, pouze pokud a) splňuje podmínky uvedené v § 130 a b) celková výše všech takto zahrnutých závazků nepřekročí výši vnitřního minimálního požadavku ovládané osoby sníženou o součet výše nástrojů kmenového kapitálu tier 1 a odepisovatelných kapitálových nástrojů vydaných podle § 130a a výši způsobilých závazků pro plnění vnitřního minimálního požadavku, ze kterých je přímým nebo nepřímým věřitelem osoba podléhající řešení krize. § 128b Požadavek na podřízenost způsobilých závazků (1) Česká národní bankabanka může rozhodnout, že osoba podléhající řešení krize plní požadavek na podřízenost, pokud a) nepodřízené způsobilé závazky mají stejné nebo dřívější pořadí uspokojování v řízení podle insolvenčního zákona než závazky splňující výjimku podle § 122 nebo závazky, které mají být vyloučené z odpisu nebo konverze podle § 123, b) existuje riziko, že v důsledku plánem řešení krize předpokládanému odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků nebudou věřitelé z nepodřízených odepisovatelných závazků uspokojeni alespoň v takové míře, v jaké by byli uspokojeni v řízení podle insolvenčního zákona, a c) výše podřízených závazků a kapitálu není dostatečná pro zajištění uspokojení věřitelů podle písmene b) alespoň v takové míře, v jaké by byli uspokojeni v řízení podle insolvenčního zákona. (2) Ke splnění požadavku na podřízenost podle odstavce 1 vyjádřeného podle § 127a odst. 1 písm. b) může osoba podléhající řešení krize využít i kmenový kapitál tier 1, který udržuje pro splnění kombinované kapitálové rezervy. (3) Požadavek na podřízenost nesmí být vyšší než a) 8 % kapitálu a závazků osoby podléhající řešení krize a b) součet 1. dvojnásobku výše požadavku na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, 2. dvojnásobku výše požadavku na kapitál uloženého osobě podléhající řešení krize v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) a 3. výše kombinované kapitálové rezervy. (4) Instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nelze uložit požadavek na podřízenost vyšší než a) 8 % kapitálu a závazků osoby podléhající řešení krize a b) součet 1. dvojnásobku výše požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), 2. dvojnásobku výše požadavku na kapitál uloženého osobě podléhající řešení krize v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a 3. výše kombinované kapitálové rezervy. (5) Jestliže by závazky splňující výjimku podle § 122 a závazky, které mají být vyloučeny z odpisu nebo konverze podle § 123, byly uspokojovány v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení ve stejném pořadí jako způsobilé závazky a zároveň představují více než 10 % celkové výše všech závazků uspokojovaných v daném pořadí, Česká národní bankabanka vždy posoudí riziko uvedené v odstavci 1 písm. b). § 128c Požadavek na podřízenost způsobilých závazků globálně systémově významné instituce a významné osoby podléhající řešení krize (1) Osoba podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí, členem skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, nebo významnou osobou podléhající řešení krize podle odstavce 6, plní požadavek na podřízenost ve výši 8 % kapitálu a závazků. Ustanovení § 128b odst. 2 a § 128d odst. 3 se použijí obdobně. (2) Doloží-li osoba uvedená v odstavci 1 v žádosti České národní bancebance splnění podmínek uvedených v čl. 72b odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, může Česká národní bankabanka této osobě povolit, aby plnila požadavek na podřízenost ve výši nižší než 8 % jejího kapitálu a závazků, nejméně však ve výši vypočtené podle vzorce uvedeného v příloze č. 4 k tomuto zákonu. (3) Nepostupuje-li Česká národní bankabanka podle odstavce 4 a převyšuje-li požadavek podle odstavce 1 nebo 2 hodnotu 27 % celkového objemu rizikové expozice významné osoby podléhající řešení krize podle odstavce 6 písm. a), Česká národní bankabanka zváží dopad takové výše požadavku na obchodní model dotčené významné osoby podléhající řešení krize a sníží požadavek na hodnotu 27 %, pokud a) plán řešení krize nepředpokládá použití prostředků Fondu pro řešení krize, nebo b) výši kapitálu a způsobilých závazků udržovanou ve výši odpovídající minimálnímu požadavku považuje Česká národní bankabanka za dostatečnou k zajištění splnění podmínek pro použití prostředků Fondu pro řešení krize stanovených v § 125 odst. 1 nebo 2. (4) Česká národní bankabanka může rozhodnout, že osoba uvedená v odstavci 1 plní požadavek na podřízenost, který nesmí být vyšší než vyšší z hodnot rovnající se 8 % kapitálu a závazků a částky vypočtené podle § 128b odst. 3 písm. b), pokud a) při posouzení způsobilosti k řešení krize byly zjištěny podstatné překážky způsobilosti k řešení krize a osoba uvedená v odstavci 1 ve stanovené lhůtě neprovedla opatření k jejich odstranění uložená Českou národní bankoubankou podle § 23 až 26, b) při posouzení způsobilosti k řešení krize byly zjištěny podstatné překážky způsobilosti k řešení krize, které nelze odstranit postupem podle § 23 až 26, a rozhodnutí, že část minimálního požadavku musí osoba uvedená v odstavci 1 plnit prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých závazků nebo závazků vydaných ovládanou osobou podle § 128a, by vedlo k částečnému nebo úplnému odstranění těchto překážek, c) Česká národní bankabanka považuje proveditelnost a věrohodnost upřednostňované strategie řešení krize za nedostatečnou s ohledem na velikost, propojení s jinými osobami, povahu, rizikovost a složitost vykonávaných činností, právní povahu a vlastnickou strukturu osoby uvedené v odstavci 1 nebo d) osoba podle odstavce 1 patří s ohledem na výši požadavku na kapitál uloženého jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) mezi 20 % nejrizikovějších institucí, pro které Česká národní bankabanka stanoví minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek; počet institucí, které patří mezi 20 % nejrizikovějších institucí, se zaokrouhlí nahoru na nejbližší celé číslo. (5) Osoba uvedená v odstavci 1 může k plnění části minimálního požadavku podle odstavce 4 vyjádřené podle § 127a odst. 1 písm. b) využít i kmenový kapitál tier 1, který udržuje pro splnění kombinované kapitálové rezervy. (6) Významnou osobou podléhající řešení krize se pro účely tohoto zákona rozumí osoba podléhající řešení krize, která není globálně systémově významnou institucí ani členem skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, a a) je součástí skupiny podléhající řešení krize s celkovou výší aktiv odpovídající částce nejméně 100 000 000 000 EUR nebo b) byla jako významná osoba podléhající řešení krize určena rozhodnutím České národní bankybanky z důvodu, že by v případě svého selhání mohla s přiměřenou pravděpodobností představovat systémové riziko; při určení osoby jako významné osoby podléhající řešení krize Česká národní bankabanka přihlédne k 1. převaze vkladů a absenci dluhových nástrojů v rámci jejího modelu financování, 2. rozsahu, v jakém je přístup k obchodování se způsobilými závazky na kapitálovém trhu omezen, a 3. rozsahu, v jakém dotčená osoba plní minimální požadavek prostřednictvím kmenového kapitálu tier 1. § 128d Skutečnosti zohledňované při rozhodování o požadavku na podřízenost (1) Při přijímání rozhodnutí podle § 128b odst. 1 a § 128c odst. 4 Česká národní bankabanka zohlední a) hloubku trhu pro nástroje kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelné kapitálové nástroje a podřízené způsobilé závazky osoby podléhající řešení krize, způsob stanovení ceny těchto nástrojů a dobu potřebnou k provedení operací nezbytných ke splnění povinností uložených rozhodnutím, b) celkovou hodnotu podřízených způsobilých závazků se zbývající splatností kratší než 1 rok ke dni rozhodnutí, c) dostupnost a výši nepodřízených způsobilých závazků, d) skutečnost, zda výše závazků splňujících výjimku podle § 122 a závazků, které mají být vyloučené z odpisu nebo konverze podle § 123 a kterým podle insolvenčního zákona odpovídá pohledávka stejného nebo pozdějšího pořadí jako nejdříve uspokojovaným pohledávkám odpovídajícím způsobilým závazkům, je ve srovnání s kapitálem a způsobilými závazky osoby podléhající řešení krize významná, e) obchodní model, model financování, rizikový profil a stabilitu osoby podléhající řešení krize a její přínos pro hospodářství a f) dopad nákladů případné restrukturalizace osoby podléhající řešení krize na její rekapitalizaci. (2) Za významnou výši podle odstavce 1 písm. d) se považuje, pokud výše závazků splňujících výjimku podle § 122 a vyloučených závazků přesahuje 5 % výše kapitálu a způsobilých závazků osoby podléhající řešení krize. Česká národní bankabanka vždy posoudí významnost výše nad tuto hodnotu. (3) Při zahrnutí závazků vyplývajících z derivátů do kapitálu a závazků osoby podléhající řešení krize za účelem stanovení požadavku na podřízenost se zohlední právo protistrany provést započtení nebo závěrečné vyrovnání. § 129 Určení minimálního požadavku osobě podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupiny (1) Česká národní bankabanka určí postupem podle § 132a osobě podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny, minimální požadavek vyjádřený podle § 127a odst. 1 písm. a) jako součet částky a) pro úhradu ztráty osoby podléhající řešení krize, která odpovídá požadavku na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize a požadavku na kapitál na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize uloženého osobě podléhající řešení krize v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6), a b) k rekapitalizaci, která umožní osobě podléhající řešení krize, aby po uplatnění opatření k řešení krize, které provádí upřednostňovanou strategii řešení krize, plnila na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize požadavek na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a současně požadavek na kapitál na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize uložený osobě podléhající řešení krize v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6). (2) Česká národní bankabanka určí postupem podle § 132a osobě podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny, minimální požadavek podle § 127a odst. 1 písm. b) jako součet částky a) pro úhradu ztráty osoby podléhající řešení krize, která odpovídá požadavku na pákový poměr podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě na úrovni skupiny podléhající řešení krize, a b) k rekapitalizaci umožňující osobě podléhající řešení krize, aby po přijetí opatření k řešení krize, které provádí upřednostňovanou strategii řešení krize, plnila na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize požadavek na pákový poměr podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (3) Při určování minimálního požadavku podle odstavce 2 Česká národní bankabanka zohlední podmínky uvedené v § 125 odst. 1 a 2 a § 158 odst. 1 písm. d). (4) Při určování částky k rekapitalizaci podle odstavců 1 a 2 Česká národní bankabanka použije poslední vykázané hodnoty celkového objemu rizikové expozice a příslušné celkové míry expozic, které upraví s ohledem na změny vyplývající z opatření k řešení krize předvídaného v plánu řešení krize. (5) Při určování částky k rekapitalizaci podle odstavců 1 a 2 Česká národní bankabanka s ohledem na očekávaný dopad opatření k řešení krize, které je předvídané v plánu řešení krize, upraví požadavek na kapitál, který osoba podléhající řešení krize bude udržovat v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo na základě opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6). (6) Není-li osoba podléhající řešení krize povinna plnit požadavek na kapitál na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize uložený v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6), Česká národní bankabanka určí minimální požadavek podle odstavce 1 podle pravidel stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí čl. 45c směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU. (7) Při určování minimálního požadavku Česká národní bankabanka zohlední, zda se selhání ovládaných osob se sídlem na území jiného než členského státučlenského státu má podle skupinového plánu řešení krize řešit odděleně. § 129a Určení minimálního požadavku instituci mimo evropskou finanční skupinu (1) Česká národní bankabanka určí instituci se sídlem na území České republiky, která není členem evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny, minimální požadavek podle § 127a odst. 1 písm. a) jako součet částky a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na kapitál uloženého instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) a požadavku na kapitál podle 1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo 2. čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nejedná-li se o instituci podle bodu 1, a b) k rekapitalizaci, která umožní instituci, aby po uplatnění opatření k řešení krize, které provádí upřednostňovanou strategii řešení krize, plnila požadavek na kapitál uložený instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) a současně požadavek na kapitál podle 1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo 2. čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nejedná-li se o instituci podle bodu 1. (2) Česká národní bankabanka určí instituci se sídlem na území České republiky, která není členem evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny, minimální požadavek podle § 127a odst. 1 písm. b) jako součet částky a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na pákový poměr podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a b) k rekapitalizaci umožňující instituci, aby po uplatnění opatření k řešení krize, které provádí upřednostňovanou strategii řešení krize, plnila požadavek na pákový poměr podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (3) Při určování minimálního požadavku podle odstavce 2 písm. b) Česká národní bankabanka zohlední podmínky uvedené v § 125 odst. 1 a 2 a § 158 odst. 1 písm. d). (4) Ustanovení § 129 odst. 4 a 5 se použije obdobně. § 129b Rezerva pro zajištění důvěry (1) Rezervou pro zajištění důvěry se rozumí částka rovnající se hodnotě kombinované kapitálové rezervy snížené o hodnotu proticyklické kapitálové rezervy, kterou by osoba podléhající řešení krize měla plnit po uplatnění opatření k řešení krize. (2) Česká národní bankabanka může částku k rekapitalizaci podle § 129 odst. 1 písm. b) a § 129a odst. 1 písm. b) zvýšit o rezervu pro zajištění důvěry za účelem zajištění dostatečné důvěry účastníků finančního trhu po dobu nepřesahující 1 rok v osobu podléhající řešení krize, vůči které bylo uplatněno opatření pro řešení krize. (3) Česká národní bankabanka sníží rezervu pro zajištění důvěry, pokud nižší hodnota proveditelně a věrohodně zajistí dostatečnou důvěru účastníků finančního trhu, zachování zásadních činnostízásadních činností osoby podléhající řešení krize a její přístup k financování bez potřeby poskytnutí veřejné podporyveřejné podpory, vyjma použití prostředků Fondu pro řešení krize, po uplatnění opatření k řešení krize. (4) Česká národní bankabanka zvýší rezervu pro zajištění důvěry, pokud je nedostatečná k zajištění důvěry účastníků finančního trhu, zachování zásadních činnostízásadních činností osoby podléhající řešení krize nebo zachování jejího přístupu k financování bez potřeby poskytnutí veřejné podporyveřejné podpory, vyjma použití prostředků Fondu pro řešení krize. (5) Není-li osoba podléhající řešení krize povinna splňovat kombinovanou kapitálovou rezervu na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize, Česká národní bankabanka určí rezervu pro zajištění důvěry v souladu s pravidly stanovenými v přímo použitelném předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 45c směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU. § 129c Určení minimálního požadavku významné osobě podléhající řešení krize (1) Minimální požadavek významné osoby podléhající řešení krize nesmí být nižší než 13,5 % celkového objemu rizikové expozice určeného podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a 5 % celkového objemu expozice určeného podle čl. 429 a 429a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Významná osoba podléhající řešení krize plní požadavek na podřízenost ve výši alespoň 13,5 % celkového objemu rizikové expozice určeného podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a alespoň 5 % celkového objemu expozice určeného podle čl. 429 a 429a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Ustanovení § 128b a 128c tím nejsou dotčena. (3) Instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), se celkový objem rizikové expozice podle odstavců 1 a 2 určí jako součin požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a koeficientu 12,5. § 129d Určení minimálního požadavku globálně systémově významné instituci (1) Česká národní bankabanka určí osobě podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí nebo členem skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, minimální požadavek odpovídající součtu požadavku podle čl. 92a a 494 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a dodatečného minimálního požadavku. (2) Česká národní bankabanka určí osobě uvedené v odstavci 1 dodatečný minimální požadavek tak, aby celkový minimální požadavek splňoval podmínky uvedené v § 127a, 127b, 128c a 129 až 129b, a zohlední přitom všechny podmínky uvedené v § 127 až 131c. Pododdíl 3 Požadavky na kapitál a způsobilé závazky povinné osoby jiné než osoby podléhající řešení krize § 130 Způsobilé závazky ke splnění vnitřního minimálního požadavku (1) Za způsobilý závazek pro účely dodržování vnitřního minimálního požadavku se považuje odepisovatelný závazek povinné osoby, která není osobou podléhající řešení krize, pokud a) je věřitelem z pohledávky odpovídající odepisovatelnému závazku 1. osoba podléhající řešení krize přímo nebo nepřímo prostřednictvím jí ovládaných osob náležejících do stejné skupiny podléhající řešení krize, nebo 2. stávající společník povinné osoby, který nenáleží do téže skupiny podléhající řešení krize, a to pokud výkon odpisu nebo konverze nemá vliv na ovládání povinné osoby osobou podléhající řešení krize, b) splňuje podmínky podle čl. 72a s výjimkou čl. 72b odst. 2 písm. b), c), k), l) a m) a čl. 72b odst. 3 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) má v řízení podle insolvenčního zákona pozdější pořadí než závazky, které nesplňují podmínku podle písmene a) a nejsou způsobilé pro plnění požadavků na kapitál, d) odpis nebo konverze takového odepisovatelného závazku je v souladu se strategií řešení krize dané skupiny podléhající řešení krize a zejména neovlivní ovládání povinné osoby osobou podléhající řešení krize, e) nabytí způsobilého závazku není přímo ani nepřímo financováno povinnou osobou, f) smluvní dokumentace ani jiná ustanovení, kterými se závazek řídí, výslovně ani implicitně neuvádí, že by závazek mohl být povinnou osobou předčasně vypovězen, umořen, splacen nebo zpětně odkoupen, vyjma případů prohlášení úpadku povinné osoby nebo jejího vstupu do likvidace, a povinná osoba to ani jinak neuvádí nebo nenaznačuje, g) smluvní dokumentace ani jiná ustanovení, kterými se závazek řídí, nedávají věřiteli právo na urychlení splacení výnosů nebo jistiny závazku, vyjma případů prohlášení úpadku povinné osoby nebo jejího vstupu do likvidace, a h) výše výnosu ze závazku se nemění na základě úvěrového hodnocení povinné osoby nebo její ovládající osoby. (2) Pokud povinná osoba udržuje vnitřní minimální požadavek na konsolidovaném základě, zahrnou se do výše kapitálu a způsobilých závazků této povinné osoby způsobilé závazky vydané jí ovládanou osobou se sídlem v členském státě, která je zahrnuta do konsolidace povinné osoby, pokud je věřitelem z pohledávky odpovídající způsobilému závazku a) osoba podléhající řešení krize přímo nebo nepřímo prostřednictvím jí ovládaných osob náležejících do stejné skupiny podléhající řešení krize nezahrnutých do konsolidačního základu povinné osoby, nebo b) stávající společník povinné osoby, který nenáleží do téže skupiny podléhající řešení krize. (3) Výše závazků podle odstavce 2 nesmí překročit výši vnitřního minimálního požadavku ovládané osoby sníženou o součet výše a) závazků, kdy je věřitelem z pohledávky odpovídající odepisovatelnému závazku povinná osoba, která je předmětem vnitřního minimálního požadavku na konsolidovaném základě, přímo nebo nepřímo prostřednictvím osob náležejících do stejné skupiny podléhající řešení krize, které jsou součástí konsolidačního základu povinné osoby, a b) nástrojů kmenového kapitálu tier 1 a odepisovatelných kapitálových nástrojů vydaných podle § 130a. § 130a Za kapitál se pro účely udržování kapitálu a způsobilých závazků alespoň ve výši vnitřního minimálního požadavku považují a) nástroje kmenového kapitálu tier 1 a b) odepisovatelné kapitálové nástroje, pouze pokud jsou nabyty 1. osobou náležející do stejné skupiny podléhající řešení krize, nebo 2. jinou osobou, pokud výkon odpisu nebo konverze nemá vliv na ovládání povinné osoby, která odepisovatelný kapitálový nástroj vydala, osobou podléhající řešení krize. § 131 Určení vnitřního minimálního požadavku (1) Instituci, která je členem evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny a není osobou podléhající řešení krize, Česká národní bankabanka určí vnitřní minimální požadavek podle § 127a odst. 2 písm. a) jako součet částky a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na kapitál uloženého instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) a požadavku na kapitál podle 1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo 2. čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nejedná-li se o instituci podle bodu 1, a b) k rekapitalizaci, která umožní instituci, aby po odpisu a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků nebo po uplatnění opatření k řešení krize na úrovni skupiny pro řešení krize plnila požadavek na kapitál uložený instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) a současně požadavek na kapitál podle 1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo 2. čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nejedná-li se o instituci podle bodu 1. (2) Instituci, která je členem evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny a není osobou podléhající řešení krize, Česká národní bankabanka určí vnitřní minimální požadavek podle § 127a odst. 2 písm. b) jako součet částky a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na pákový poměr instituce podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a b) k rekapitalizaci umožňující instituci, aby po výkonu odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků nebo po přijetí opatření k řešení krize na úrovni skupiny pro řešení krize plnila kapitálový požadavek na pákový poměr podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (3) Při určování vnitřního minimálního požadavku Česká národní banka přihlédne k výši pohledávek, které odpovídají dluhům osob náležejících do stejné skupiny podléhající řešení krize, které nejsou vyloučeny z odpisu nebo konverze podle § 122 písm. i). Při určování vnitřního minimálního požadavku podle odstavce 2 Česká národní banka zohlední podmínky uvedené v § 125 odst. 1 a 2 a v § 158 odst. 1 písm. d). (4) Evropské ovládající osoběEvropské ovládající osobě, která není osobou podléhající řešení krize, Česká národní bankabanka určí vnitřní minimální požadavek podle odstavců 1 a 2 na konsolidovaném základě na úrovni evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny. (5) Česká národní bankabanka může určit povinné osobě, která není institucí ani osobou podléhající řešení krize a je členem evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny, minimální vnitřní požadavek podle odstavců 1 a 2. (6) Ustanovení § 129 odst. 4 a 5 a § 129b se použijí obdobně. § 131a Výjimka z vnitřního minimálního požadavku (1) Česká národní bankabanka může rozhodnout, že ovládané osobě neurčí vnitřní minimální požadavek, jestliže a) ovládaná osoba a osoba podléhající řešení krize mají sídlo na území České republiky a patří do stejné skupiny podléhající řešení krize, b) osoba podléhající řešení krize udržuje kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši minimálního požadavku, c) neexistuje ani se nepředpokládá podstatná faktická nebo právní překážka urychleného převodu kapitálu nebo splacení dluhů nebo pohledávek osobou podléhající řešení krize ovládané osobě, u které jsou splněny podmínky pro odpis a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, zejména pokud by bylo vůči osobě podléhající řešení krize uplatněno opatření k řešení krize, d) osoba podléhající řešení krize splňuje požadavky ohledně obezřetného řízení ovládané osoby a se souhlasem České národní bankybanky se zaváže, že ručí za dluhy ovládané osoby, nebo jsou rizika ovládané osoby zanedbatelná, e) postupy hodnocení, měření a kontroly rizik používané osobou podléhající řešení krize se vztahují i na ovládanou osobu a f) osoba podléhající řešení krize disponuje více než 50 % hlasovacích práv v ovládané osobě nebo má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů vedoucího orgánu ovládané osoby. (2) Česká národní bankabanka může dále rozhodnout, že ovládané osobě neurčí vnitřní minimální požadavek, jestliže a) ovládaná a ovládající osoba mají sídlo na území České republiky a patří do stejné skupiny podléhající řešení krize, b) ovládající osoba udržuje kapitál a odepisovatelné závazky na konsolidovaném základě alespoň ve výši vnitřního minimálního požadavku, c) neexistuje ani se nepředpokládá podstatná faktická nebo právní překážka urychleného převodu kapitálu nebo splacení dluhů nebo pohledávek ovládající osobou ovládané osobě, u které jsou splněny podmínky pro odpis a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, zejména pokud by bylo vůči ovládající osobě uplatněno opatření k řešení krize nebo odpis a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, d) ovládající osoba splňuje požadavky ohledně obezřetného řízení ovládané osoby a se souhlasem České národní bankybanky se zaváže, že ručí za dluhy ovládané osoby, nebo jsou rizika ovládané osoby zanedbatelná, e) postupy hodnocení, měření a kontroly rizik používané ovládající osobou se vztahují i na ovládanou osobu a f) ovládající osoba disponuje více než 50 % hlasovacích práv v ovládané osobě nebo má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů vedoucího orgánu ovládané osoby. § 131b Plnění vnitřního minimálního požadavku prostřednictvím závazku k plnění (1) Česká národní bankabanka může ovládané osobě povolit, aby vnitřní minimální požadavek plnila zcela nebo zčásti prostřednictvím závazku k plnění osoby podléhající řešení krize, pokud a) ovládaná osoba a osoba podléhající řešení krize mají sídlo na území České republiky a patří do stejné skupiny podléhající řešení krize, b) osoba podléhající řešení krize udržuje kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši minimálního požadavku, c) závazek k plnění je poskytnut alespoň ve výši odpovídající části vnitřního minimálního požadavku, který nahrazuje, d) právo ovládané osoby na plnění a povinnost osoby podléhající řešení krize plnit vznikne v okamžiku, kdy ovládaná osoba není schopna hradit své splatné dluhy nebo kdy splňuje podmínky pro uplatnění odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, podle toho, která událost nastane dříve, e) alespoň do výše 50 % je závazek k plnění zajištěn finančním zajištěním, f) finanční kolaterál plní požadavky podle čl. 197 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a je po přiměřeně konzervativní srážce dostatečný k zajištění části závazku podle písmene e), g) finanční kolaterál není zatížen právy třetích stran, zejména není použit k zajištění jiných závazků k plnění, h) sjednaná doba trvání finančního zajištění, jakož i splatnost předmětu finančního zajištění splňuje podmínky podle čl. 72c odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a i) neexistují žádné právní, regulatorní ani provozní překážky, které by ovládané osobě bránily uspokojit se z finančního kolaterálu, včetně situací, kdy by bylo vůči osobě podléhající řešení krize přijato opatření k řešení krize. (2) Česká národní bankabanka může ovládané osobě povolit, aby vnitřní minimální požadavek plnila zcela nebo zčásti prostřednictvím závazku k plnění ovládající osoby, pokud a) ovládaná osoba a ovládající osoba mají sídlo na území České republiky a patří do stejné skupiny podléhající řešení krize, b) ovládající osoba udržuje kapitál a odepisovatelné závazky na konsolidovaném základě alespoň ve výši vnitřního minimálního požadavku, c) závazek k plnění je poskytnut alespoň ve výši odpovídající části vnitřního minimálního požadavku, který nahrazuje, d) právo ovládané osoby na plnění a povinnost ovládající osoby plnit vznikne v okamžiku, kdy ovládaná osoba není schopna hradit své splatné dluhy nebo kdy splňuje podmínky pro uplatnění odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, podle toho, která událost nastane dříve, e) alespoň do výše 50 % je závazek k plnění zajištěn finančním zajištěním, f) finanční kolaterál plní požadavky podle čl. 197 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a je po přiměřeně konzervativní srážce dostatečný k zajištění části závazku podle písmene e), g) finanční kolaterál není zatížen právy třetích stran, zejména není použit k zajištění jiných závazků k plnění, h) sjednaná doba trvání finančního zajištění, jakož i splatnost předmětu finančního zajištění splňuje podmínky podle čl. 72c odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a i) neexistují žádné právní, regulatorní ani provozní překážky, které by ovládané osobě bránily uspokojit se z finančního kolaterálu, včetně situací, kdy by bylo vůči ovládající osobě přijato opatření k řešení krize nebo uplatněn odpis a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků. (3) Česká národní bankabanka může požadovat, aby jí osoba podléhající řešení krize, ovládající osoba nebo ovládaná osoba předložila písemné, odůvodněné a nezávislé právní posouzení splnění podmínky podle odstavce 1 písm. i) nebo odstavce 2 písm. i), nebo aby jinak doložila splnění této podmínky. § 131c Určení požadavku významné ovládané osobě, která je povinnou osobou ovládanou globálně systémově významnou institucí se sídlem na území jiného než členského státu Česká národní bankabanka určí významné ovládané osobě, která je povinnou osobou ovládanou globálně systémově významnou institucí se sídlem na území jiného než členského státučlenského státu a současně není osobou podléhající řešení krize, vnitřní minimální požadavek odpovídající součtu požadavku podle čl. 92b a 494 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a dodatečného vnitřního minimálního požadavku; § 128 odst. 2 a § 129d odst. 2 se použijí obdobně. Pododdíl 4 Postup při určování minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku § 132 Určení minimálního požadavku (1) Instituci, která není členem evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny, určí minimální požadavek Česká národní bankabanka. (2) Osobě podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny, určí minimální požadavek Česká národní bankabanka, je-li orgánem příslušným k řešení krize všech členů této evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny. Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize osoby podléhající řešení krize § 132a (1) Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize osoby podléhající řešení krize, která je součástí evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny, vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody mezi ní, orgánem příslušným k řešení krize skupiny a orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů skupiny podléhající řešení krize ohledně určení minimálního požadavku osobě podléhající řešení krize a vnitřního minimálního požadavku ostatním členům skupiny podléhající řešení krize. (2) Česká národní bankabanka určí osobě podléhající řešení krize minimální požadavek a ostatním členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek v souladu s dohodou podle odstavce 1. (3) Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě 4 měsíců od sdělení jejího návrhu, Česká národní bankabanka určí osobě podléhající řešení krize minimální požadavek a ostatním členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek samostatně, ledaže Česká národní bankabanka nebo některý z orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1 před uplynutím této lhůty požádá Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7). Při samostatném určení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku přihlédne Česká národní bankabanka ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1. (4) Požádá-li Česká národní bankabanka nebo některý z orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1 Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, Česká národní bankabanka přeruší řízení o určení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku do vydání rozhodnutí Evropského orgánu pro bankovnictví. Nevydá-li Evropský orgán pro bankovnictví rozhodnutí do 1 měsíce ode dne, kdy byl o urovnání sporu požádán, Česká národní bankabanka určí osobě podléhající řešení krize minimální požadavek a ostatním členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek samostatně. Přitom přihlédne ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1. (5) Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě 4 měsíců od sdělení jejího návrhu, může Česká národní bankabanka před uplynutím této lhůty požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7). Česká národní bankabanka nepožádá o urovnání sporu ohledně vnitřního minimálního požadavku člena skupiny podléhající řešení krize, splňuje-li vnitřní minimální požadavek určený dotčeným orgánem příslušným k řešení krize podmínky uvedené v § 131 a neliší se od minimálního požadavku o více než 2 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (6) Česká národní bankabanka nepožádá podle odstavce 5 o urovnání sporu ohledně vnitřního minimálního požadavku člena skupiny podléhající řešení krize, který je institucí, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), splňuje-li vnitřní minimální požadavek určený dotčeným orgánem příslušným k řešení krize podmínky podle § 131 a neliší se od minimálního požadavku o více než 2 % součinu požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a koeficientu 12,5. (7) Česká národní bankabanka oznámí rozhodnutí o minimálním požadavku evropské ovládající osoběevropské ovládající osobě. § 132b (1) Je-li Česká národní bankabanka orgánem příslušným k řešení krize osoby podléhající řešení krize, která je členem skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, pro kterou je určena nejméně jedna další osoba podléhající řešení krize, nebo je-li členem globální systémově významné instituce osoba se sídlem na území jiného než členského státučlenského státu, která by byla osobou podléhající řešení krize, kdyby měla sídlo na území členského státučlenského státu, vypočte ve spolupráci s orgánem příslušným k řešení krize evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny a orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů skupiny podléhající řešení krize a) součet dodatečných minimálních požadavků podle § 129d určených osobám podléhajícím řešení krize a osobám se sídlem na území jiného než členského státučlenského státu, které by byly osobami podléhajícími řešení krize, kdyby měly sídlo na území členského státučlenského státu, a které jsou členy stejné skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, a b) dodatečný minimální požadavek podle § 129d pro evropskou ovládající osobuevropskou ovládající osobu, jako by evropská ovládající osobaevropská ovládající osoba byla určena jedinou osobou podléhající řešení krize ve skupině, která je globální systémově významnou institucí. (2) Je-li rozdíl mezi součtem minimálních požadavků určených všem osobám podléhajícím řešení krize a osobám se sídlem na území jiného než členského státu, které by byly osobami podléhajícími řešení krize, kdyby měly sídlo na území členského státu, a které jsou členy stejné skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, a minimálním požadavkem, který by byl určen evropské ovládající osobě, pokud by byla určena jedinou osobou podléhající řešení krize ve skupině, která je globální systémově významnou institucí, způsoben rozdíly ve výpočtu celkového objemu rizikových expozic v členských státech nebo v jiných než členských státech, upraví podle čl. 72e nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 Česká národní banka po dohodě s orgánem příslušným k řešení krize evropské finanční skupiny a orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů skupiny pro řešení krize minimální požadavek určený osobě uvedené v odstavci 1. Úpravu minimálního požadavku Česká národní banka neuplatní za účelem odstranění rozdílů vyplývajících ze vzájemných expozic mezi skupinami řešícími krizi v rámci téže skupiny, která je globální systémově významnou institucí. (3) Součet minimálních požadavků určených všem osobám podléhajícím řešení krize a osobám se sídlem na území jiného než členského státučlenského státu, které by byly osobami podléhajícími řešení krize, kdyby měly sídlo na území členského státučlenského státu, a které jsou členy stejné skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, nesmí být nižší než minimální požadavek, který by byl určen evropské ovládající osoběevropské ovládající osobě, pokud by byla určena jedinou osobou podléhající řešení krize ve skupině, která je globálně systémově významnou institucí. § 133 Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize osoby, která není osobou podléhající řešení krize (1) Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize osoby, která není osobou podléhající řešení krize, vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody mezi ní, orgánem příslušným k řešení krize skupiny, orgánem příslušným k řešení krize osoby podléhající řešení krize a orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů skupiny podléhající řešení krize ohledně určení minimálního požadavku osobě podléhající řešení krize a vnitřního minimálního požadavku ostatním členům skupiny podléhající řešení krize. (2) Česká národní bankabanka určí členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek v souladu s dohodou podle odstavce 1. (3) Nepostačuje-li součet výše způsobilých závazků podle § 130 a nástrojů podle § 130a, ze kterých je přímo nebo nepřímo věřitelem osoba podléhající řešení krize, k plnění vnitřního minimálního požadavku ovládanou osobou a je-li to v souladu se strategií řešení krize skupiny, může dohoda podle odstavce 1 určit, že pro účely plnění vnitřního minimálního požadavku se zčásti přihlédne ke způsobilým závazkům podle § 130 a nástrojům podle § 130a písm. b), ze kterých je věřitelem stávající společník ovládané osoby, který nenáleží do téže skupiny podléhající řešení krize. (4) Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě 4 měsíců od sdělení jejího návrhu, Česká národní banka určí členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek samostatně, ledaže Česká národní banka nebo některý z orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1 před uplynutím této lhůty požádá Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7). Při samostatném určení vnitřního minimálního požadavku přihlédne Česká národní banka ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1. (5) Požádá-li Česká národní banka nebo některý z orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1 Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, Česká národní banka přeruší řízení o určení vnitřního minimálního požadavku do vydání rozhodnutí Evropského orgánu pro bankovnictví. Nevydá-li Evropský orgán pro bankovnictví rozhodnutí do 1 měsíce ode dne, kdy byl o urovnání sporu požádán, Česká národní banka určí členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek samostatně. Přitom přihlédne ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1. (6) Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě 4 měsíců od sdělení jejího návrhu, může Česká národní banka před uplynutím této lhůty požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7). § 134 Rozhodnutí o určení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku (1) Česká národní bankabanka vydá rozhodnutí o určení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku v souvislosti s přípravou nebo aktualizací plánu řešení krize, a zohlední přitom všechny podmínky uvedené v § 127 až 131c. (2) Rozhodnutí o určení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku Česká národní bankabanka pravidelně přezkoumává a v případě podstatné změny okolností vydá nové rozhodnutí. § 135 Určení odepisovatelného závazku z derivátu (1) Pro účely určení hodnoty odepisovatelného závazku z derivátu se u derivátu, který podléhá dohodě o vzájemném započtení pohledávek smluvních stran, určí odepisovatelné závazky povinné osoby vyplývající z tohoto derivátu, jako by bylo provedeno toto započtení, a takto určený odepisovatelný závazek povinné osoby je pak předmětem určení hodnoty odepisovatelného závazku z takového derivátu. (2) Česká národní bankabanka nebo oceňovatel při určení hodnoty odepisovatelného závazku vyplývajícího z derivátové smlouvy postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 49 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU31), a použije vhodné postupy pro a) určení hodnoty odepisovatelného závazku vyplývajícího z dané třídy derivátů včetně derivátů podléhajících dohodám o vzájemném započtení pohledávek, b) stanovení okamžiku, ke kterému je hodnota odepisovatelného závazku povinné osoby vyplývajícího z derivátu zjišťována, c) srovnání poklesu hodnoty pohledávek a dluhů vyplývajících z derivátu, který by nastal v důsledku provedení vzájemného započtení pohledávek smluvních stran v souladu s ujednáním o závěrečném vyrovnání a zahrnutí výsledného odepisovatelného závazku do odpisu nebo konverze, s hodnotou, o kterou by byla snížena ztráta, kdyby odepisovatelný závazek vyplývající z derivátu byl zahrnut do odpisu nebo konverze závazků. Pododdíl 5 Podávání zpráv a informační povinnost § 136 Podávání zpráv pro účely dohledu (1) Povinná osoba, která má povinnost udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku, podává České národní bancebance informace o a) výši kapitálu a způsobilých závazků vyjádřené v absolutních částkách a o výši kapitálu a způsobilých závazků vyjádřené podle § 127a, po případném uplatnění odpočtů podle čl. 72e až 72j nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a b) výši jiných odepisovatelných závazků. (2) Povinná osoba, která má povinnost udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku, podává České národní bancebance informace o a) výši kapitálu splňujícího podmínky podle § 130a a způsobilých závazků splňujících podmínky podle § 130, vyjádřené v absolutních částkách, a o výši kapitálu a způsobilých závazků vyjádřené podle § 127a, a b) výši jiných odepisovatelných závazků. (3) Povinná osoba uvede u všech položek podle odstavců 1 a 2 jejich složení včetně profilu splatnosti, pořadí v řízení podle insolvenčního zákona a informace, zda se řídí právem jiného než členského státučlenského státu. Řídí-li se právem jiného než členského státučlenského státu, uvede také, zda jsou splněny požadavky na obsah smluvní dokumentace podle § 74a, 148 a dále čl. 52 odst. 1 písm. p) a q) a čl. 63 písm. n) a o) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (4) Povinná osoba podává informace uvedené v odstavci 1 písm. a) a odstavci 2 písm. a) nejméně jednou za 6 měsíců a informace uvedené v odstavci 1 písm. b), odstavci 2 písm. b) a odstavci 3 nejméně jednou ročně. Česká národní bankabanka může vyžadovat častější podávání informací. (5) Informaci o výši jiných odepisovatelných závazků podle odstavce 1 nebo 2 nemusí podat povinná osoba, která ke dni vzniku povinnosti podat informaci udržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši alespoň 150 % minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku vypočítané podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a). (6) Není-li osoba podléhající likvidaci povinna udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku, není též povinna podávat informace podle odstavce 1 nebo 2. (7) Osobě podléhající likvidaci, která je povinna udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku, Česká národní banka určí rozsah a četnost podávání informací podle odstavce 1 nebo 2 v míře nezbytné k hodnocení plnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku. § 136a Povinnost uveřejňování (1) Povinná osobaPovinná osoba, která má povinnost udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku, uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup alespoň jednou ročně a) výši kapitálu a způsobilých závazků, b) složení položek uvedených v písmeni a) včetně jejich profilu splatnosti a pořadí v řízení podle insolvenčního zákona a c) minimální požadavek vyjádřený podle § 127a odst. 1. (2) Povinná osobaPovinná osoba, která má povinnost udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku, uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup alespoň jednou ročně a) výši kapitálu splňujícího podmínky podle § 130a a způsobilých závazků splňujících podmínky podle § 130, b) složení položek uvedených v písmeni a) včetně jejich profilu splatnosti a pořadí v řízení podle insolvenčního zákona a c) vnitřní minimální požadavek vyjádřený podle § 127a odst. 2. (3) Není-li osoba podléhající likvidaci povinna udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku, není též povinna uveřejňovat informace podle odstavce 1 nebo 2. Osobě podléhající likvidaci, která je povinna udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku, Česká národní banka stanoví rozsah a četnost uveřejňování informací podle odstavce 1 nebo 2 v míře nezbytné k hodnocení plnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku. (4) Pokud bylo provedeno opatření k řešení krize nebo došlo k odpisu nebo konverzi podle části páté, povinnost zveřejnit informace podle odstavce 1 nebo 2 vznikne uplynutím lhůty pro splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku. § 136b Informační povinnost Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o minimálním požadavku nebo vnitřním minimálním požadavku, které určila pro jednotlivé povinné osoby, a o rozhodnutích podle § 127aa. Pododdíl 6 Následky porušení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku § 137 (1) Pokud povinná osoba neudržuje kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku, Česká národní bankabanka uplatní a) opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize podle § 23 až 26, b) pravomoc uložit omezení podle § 26a, c) opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6), d) opatření včasného zásahu podle § 37, nebo e) sankce nebo opatření k nápravě podle části jedenácté. (2) Při porušení povinnosti podle odstavce 1 může Česká národní bankabanka rovněž provést posouzení, zda povinná osoba selhává podle § 4. Pododdíl 7 Přechodné období pro splnění minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku § 137a (1) Významná osoba podléhající řešení krize nemusí splňovat požadavek na podřízenost podle § 129c po dobu 2 let ode dne, kdy byl vůči ní uplatněn odpis nebo konverze odepisovatelných závazků nebo odpis a konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků. (2) Povinná osoba nemusí plnit požadavky podle § 128c a 129c po dobu 3 let ode dne, kdy povinná osoba nebo skupina, jejíž je povinná osoba členem, byla určena globálně systémově významnou institucí nebo se stala nebo byla určena významnou osobou. (3) Česká národní bankabanka stanoví povinné osobě, vůči které bylo uplatněno opatření k řešení krize nebo pravomoc k odpisu a konverzi podle § 60, vhodné přechodné období pro splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku a požadavku na podřízenost. (4) Česká národní bankabanka sdělí povinné osobě očekávání ohledně výše kapitálu a způsobilých závazků pro každé období v délce 1 roku v rámci přechodného období s cílem usnadnit postupné navyšování její schopnosti absorbovat ztráty a rekapitalizace. (5) Při určení přechodného období podle odstavce 3 Česká národní bankabanka zohlední a) převahu vkladů a neexistenci dluhových nástrojů v modelu financování, b) přístup na kapitálové trhy se způsobilými závazky a c) rozsah, v jakém osoba podléhající řešení krize závisí na kmenovém kapitálu tier 1 při plnění minimálního požadavku. (6) Pravomoc České národní bankybanky následně přezkoumat délku přechodného období nebo očekávání ohledně výše kapitálu a způsobilých závazků ani pravomoc vydat v této věci nové rozhodnutí není odstavci 1 až 5 dotčena. Oddíl 3 Provedení odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků § 138 Odpis nebo konverze odepisovatelných závazků (1) Nepostačuje-li snížení položek kmenového kapitálu tier 1 podle § 65 a odpis odepisovatelných kapitálových nástrojů podle § 67 k úhradě ztráty, odepíše Česká národní bankabanka odepisovatelné závazky povinné osoby ve výši potřebné ke zvýšení čisté hodnoty aktiv povinné osoby na nulu. (2) Je-li čistá současná hodnota aktiv povinné osoby větší nebo rovna nule a nepostačuje-li konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů podle § 67 k dosažení požadovaného poměru kmenového kapitálu tier 1 povinné osoby nebo překlenovací instituce a ke splnění účelu řešení krize, konvertuje Česká národní bankabanka odepisovatelné závazky povinné osoby na nástroje kmenového kapitálu tier 1 povinné osoby, ovládající osoby nebo překlenovací instituce ve výši potřebné k dosažení požadovaného poměru kmenového kapitálu tier 1 povinné osoby, ovládající osoby nebo překlenovací instituce. (3) Při určení výše odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků podle odstavců 1 a 2 přihlédne Česká národní bankabanka k případnému navýšení kapitálu překlenovací instituce poskytnutím příspěvku z Fondu pro řešení krize. (4) Česká národní bankabanka odepíše nebo konvertuje odepisovatelné závazky podle odstavců 1 a 2 ve výši, která je dostatečná k tomu, aby povinná osoba nebo překlenovací instituce po dobu alespoň 1 roku splňovala podmínky pro udělení povolení k činnosti, aby povinná osoba pokračovala v činnostech, k jejichž výkonu je oprávněna na základě tohoto povolení, a aby byla udržena dostatečná důvěra účastníků finančního trhu v povinnou osobu nebo překlenovací instituci. § 139 Zajištění kapitálu osoby pro správu aktiv Před postupem podle ustanovení o osobě pro správu aktiv určí Česká národní bankabanka výši odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků, která je dostatečná k tomu, aby byl zajištěn kapitál osoby pro správu aktiv. § 140 Pořadí odpisu nebo konverze Při odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků postupuje Česká národní bankabanka podle pořadí, v němž by byly pohledávky odpovídající odepisovatelným závazkům uspokojeny v řízení podle insolvenčního zákona. Odepisovatelný závazek, jemuž odpovídá pohledávka dřívějšího pořadí, lze odepsat nebo konvertovat teprve poté, co byl zcela odepsán nebo konvertován odepisovatelný závazek, jemuž odpovídá pohledávka pozdějšího pořadí. Odepisovatelné závazky, jimž odpovídají pohledávky stejného pořadí, se odepíší nebo konvertují ve stejném rozsahu v poměru k jejich výši. § 141 Konverzní poměr (1) Česká národní bankabanka určí konverzní poměr tak, aby vyjadřoval přiměřenou náhradu za ztrátu vzniklou věřiteli odpisem nebo konverzí odepisovatelného závazku. (2) Česká národní bankabanka může pro jednotlivé skupiny odepisovatelných závazků určit různé konverzní poměry. Pro odepisovatelný závazek, jemuž v řízení podle insolvenčního zákona odpovídá pohledávka dřívějšího pořadí, nelze určit méně výhodný konverzní poměr než pro odepisovatelný závazek, jemuž v tomto řízení odpovídá pohledávka pozdějšího pořadí. § 142 Zvláštní ustanovení o odepisovatelných závazcích z derivátů Česká národní bankabanka odepíše nebo konvertuje odepisovatelný závazek povinné osoby vyplývající z derivátu tak, že ukončí tento derivát a provede vzájemné započtení pohledávek smluvních stran v souladu s ujednáním o závěrečném vyrovnání nebo obdobným způsobem, aby výsledkem byla jedna pohledávka jedné smluvní strany a jí odpovídající dluh druhé smluvní strany zaplatit výslednou částku. § 143 Některé náležitosti opatření obecné povahy (1) Česká národní bankabanka ve výrokové části opatření obecné povahy, jímž se a) odepisují odepisovatelné závazky, určí alespoň, které odepisovatelné závazky se odepisují a v jakém rozsahu, nebo b) konvertují odepisovatelné závazky na nástroje kmenového kapitálu tier 1, určí alespoň, které odepisovatelné závazky se konvertují, v jakém rozsahu, jakým konverzním poměrem a na které nástroje kmenového kapitálu tier 1. (2) Nástroje kmenového kapitálu tier 1 a odepisovatelné závazky se ve výrokové části opatření obecné povahy uvedeného v odstavci 1 určí alespoň obecným způsobem pomocí znaků charakterizujících jednotlivé skupiny nástrojů nebo odepisovatelných závazků. § 144 Změny v kvalifikované účasti (1) Česká národní bankabanka rozhodne o udělení souhlasu vyžadovaného podle jiného právního předpisu6) k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na povinné osobě nebo k tomu, aby se osoba, jejíž pohledávky nebo nástroje účasti odpovídají odepisovatelným závazkům, které byly nebo mají být odepsány nebo konvertovány, stala osobou ovládající povinnou osobu, bez zbytečného odkladu poté, co se dozví o rozsahu odpisu nebo konverze a o osobách, jejichž pohledávky nebo nástroje účasti odpovídají odepisovatelným závazkům, které byly nebo mají být odepsány nebo konvertovány. (2) Řízení o udělení souhlasu podle odstavce 1 se zahajuje z moci úřední. (3) Odpis nebo konverze nabývají účinku bez ohledu na rozhodnutí České národní bankybanky podle odstavce 1. (4) Ustanovení § 99 odst. 2 až 5 se použijí obdobně. Oddíl 4 Účinky odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků § 145 Snížení jmenovité hodnoty a zánik pohledávek (1) Odpisem nebo konverzí odepisovatelného závazku dochází v rozsahu odpisu nebo konverze a) k trvalému snížení jmenovité hodnoty nástroje odpovídajícího odepsanému nebo konvertovanému odepisovatelnému závazku a b) k zániku pohledávek, které odpovídají odepsanému nebo konvertovanému odepisovatelnému závazku. (2) Snížením jmenovité hodnoty odepsaného nebo konvertovaného odepisovatelného závazku na nulu dochází k zániku cenných papírů, které představují odepsaný nebo konvertovaný odepisovatelný závazek. (3) Česká národní bankabanka může změnit výši splatného úroku, den jeho splatnosti nebo jinak změnit obsah odepsaného nebo konvertovaného odepisovatelného závazku v rozsahu, v němž nebyl dotčen účinky odpisu nebo konverze podle odstavce 1. § 146 Nabytí vlastnického práva (1) Konverzí odepisovatelného závazku se věřitel stává v rozsahu konverze a v určeném konverzním poměru vlastníkem podílu v obchodní korporaci, na jejíž nástroje kmenového kapitálu tier 1 byl odepisovatelný závazek konvertován. (2) Je-li podíl podle odstavce 1 představován cenným papírem, uloží Česká národní bankabanka povinné osobě, aby v potřebném rozsahu vydala cenné papíry a aby je odevzdala jejich vlastníkům. (3) Uloží-li Česká národní bankabanka povinné osobě vydat cenné papíry, jejichž vydání nepřipouští zakladatelské právní jednání povinné osoby, rozhodne zároveň v potřebném rozsahu o změně zakladatelského právního jednání povinné osoby. Změna zakladatelského právního jednání nabývá účinnosti vykonatelností rozhodnutí České národní bankybanky. § 147 Další oprávnění České národní banky Při odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků může Česká národní bankabanka dále uložit a) osobě vedoucí evidenci investičních nástrojů nebo jiný seznam, v nichž jsou tyto odepisovatelné závazky uvedeny, provedení nebo změnu zápisu v evidenci nebo jiném seznamu, v nichž jsou tyto odepisovatelné závazky uvedeny, b) organizátorovi regulovaného trhu nebo obchodníkovi s cennými papíry vyřazení nástroje vydaného povinnou osobou z obchodování na trhu s investičními nástroji, přijetí nově vydaného nástroje vydaného povinnou osobou k obchodování na trhu s investičními nástroji nebo znovupřijetí dluhového cenného papíru, který byl předmětem odpisu, k obchodování na trhu s investičními nástroji bez nutnosti znovu uveřejnit prospekt podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo c) povinné osobě, aby zajistila stažení cenných papírů, které představují odepsaný nebo konvertovaný odepisovatelný závazek, z oběhu za účelem jejich výměny, vyznačení nové jmenovité hodnoty nebo zničení. Oddíl 5 Uznání věřitelů § 148 Zajištění uznání odpisu a konverze (1) Povinná osoba zajistí, aby smluvní dokumentace odepisovatelného závazku obsahovala uznání skutečnosti, že Česká národní bankabanka má pravomoc odepsat nebo konvertovat tyto odepisovatelné závazky, které vznikly ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a uvedení souhlasu věřitele odepisovatelných závazků se závazností odpisu nebo konverze těchto odepisovatelných závazků. (2) Česká národní bankabanka může rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy určit, že odstavec 1 se neuplatní vůči povinným osobám, u nichž je minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek roven částce pro úhradu ztráty. Odepisovatelné závazky, na jejichž smluvní dokumentaci by se jinak vztahovala povinnost podle odstavce 1, nelze použít pro plnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku. (3) Česká národní bankabanka může požadovat, aby jí povinná osoba předložila právní posouzení vymahatelnosti uznání podle odstavce 1. (4) Nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 1 nemá vliv na pravomoc České národní bankybanky odepsat nebo konvertovat odepisovatelné závazky. § 149 Výjimky (1) Povinnost podle § 148 se nevztahuje ke smluvní dokumentaci a) odepisovatelných závazků, které se řídí právem členského státučlenského státu, b) dluhů odpovídajících pojištěným pohledávkám z vkladůpojištěným pohledávkám z vkladů fyzických osob, velmi malých, malých a středních podnikatelů v rozsahu přesahujícím výši náhrady a c) dluhů odpovídajících pohledávkám z vkladů fyzických osob, velmi malých, malých a středních podnikatelů, které by byly považovány za pojištěné, jestliže by nebyly učiněny prostřednictvím pobočky povinné osoby umístěné v jiném než členském státěčlenském státě. (2) Umožňuje-li právo státu, který není členským státemčlenským státem, nebo mezinárodní smlouva, aby Česká národní bankabanka odepsala nebo konvertovala odepisovatelné závazky, k jejichž smluvní dokumentaci se vztahuje povinnost podle § 148, a uznává-li toto právo účinky tohoto odpisu nebo této konverze, může Česká národní bankabanka opatřením obecné povahy určit, že u takových závazků, pokud se řídí právem tohoto státu, není třeba splnění povinnosti podle § 148. § 149a (1) Zjistí-li povinná osoba, že splnění požadavku podle § 148 odst. 1 je právně nebo fakticky neuskutečnitelné, oznámí tuto skutečnost České národní bancebance včetně kategorie příslušného odepisovatelného závazku a odůvodnění neproveditelnosti; to neplatí, jedná-li se o závazek, který vyplývá z dluhového nástroje nebo kterému odpovídá pohledávka, která je v řízení podle insolvenčního zákona uspokojována v pozdějším pořadí, než v jakém jsou uspokojovány pohledávky ostatních nezajištěných věřitelů. Povinná osoba poskytne bez zbytečného odkladu na žádost České národní bankybanky veškeré informace potřebné k posouzení dopadů tohoto zjištění na způsobilost k řešení krize podle § 22. Od okamžiku obdržení oznámení o neuskutečnitelnosti požadavku podle § 148 odst. 1 Českou národní bankoubankou se § 148 odst. 1 nepoužije ve vztahu k odepisovatelnému závazku, ohledně kterého bylo oznámení učiněno. (2) Česká národní bankabanka oznámení podle odstavce 1 posoudí bez zbytečného odkladu. Dojde-li Česká národní bankabanka k závěru, že splnění požadavku podle § 148 odst. 1 je proveditelné, uloží povinné osobě smluvní dokumentaci v přiměřené lhůtě doplnit o uznání skutečností podle § 148 odst. 1. Česká národní bankabanka může povinné osobě uložit změnu postupů týkajících se uplatňování výjimek z požadavků podle § 148 odst. 1. (3) Česká národní bankabanka může opatřením obecné povahy v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 55 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU upřesnit kategorie závazků, u kterých může povinná osoba rozhodnout, že splnění požadavku podle § 148 odst. 1 je neuskutečnitelné. (4) Pokud Česká národní bankabanka při posuzování způsobilosti k řešení krize povinné osoby zjistí, že skupina odepisovatelných závazků povinné osoby je tvořena v souhrnu z více než z 10 % závazky, které nezahrnují smluvní podmínku podle § 148 odst. 1 nebo jsou vyloučeny z uplatnění pravomoci k odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků podle § 122 nebo 123, vyhodnotí dopad této skutečnosti na způsobilost k řešení krize povinné osoby včetně posouzení možného dopadu na věřitele. (5) Dojde-li Česká národní banka k závěru, že závazky, které nezahrnují smluvní uznání skutečnosti podle § 148 odst. 1, tvoří podstatnou překážku způsobilosti povinné osoby k řešení krize, zahájí řízení o opatřeních k odstranění překážek podle § 23. (6) Závazky povinné osoby, jejichž smluvní dokumentace v rozporu s § 148 odst. 1 nezahrnuje smluvní podmínku uznání odpisu a konverze nebo na které se podle odstavce 1 tento požadavek nevztahuje, se nezapočítávají do minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku. Oddíl 6 Plán reorganizace podnikatelské činnosti § 150 Vypracování plánu reorganizace podnikatelské činnosti (1) Provede-li Česká národní bankabanka odpis nebo konverzi odepisovatelných závazků povinné osoby podle § 120 odst. 1 písm. a), vypracuje vedoucí orgán nebo ten, kdo vykonává jeho působnost, do 1 měsíce ode dne, kdy bylo opatření obecné povahy o odpisu nebo konverzi oznámeno, plán reorganizace podnikatelské činnosti a v téže lhůtě jej předloží České národní bancebance se žádostí o jeho schválení. (2) Česká národní bankabanka může ve výjimečných případech prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 1 až o 1 měsíc, jestliže je to nezbytné k dosažení účelů řešení krize. Má-li být plán reorganizace podnikatelské činnosti podle aktů Evropské unie pro oblast veřejné podporyveřejné podpory předložen jinému orgánu, může Česká národní bankabanka lhůtu uvedenou v odstavci 1 prodloužit nejvýše tak, aby uplynula zároveň s uplynutím lhůty pro toto předložení. § 151 Náležitosti plánu reorganizace podnikatelské činnosti (1) Plán reorganizace podnikatelské činnosti obsahuje alespoň a) podrobnou analýzu příčin selhání povinné osoby, b) popis opatření, která mají být přijata s cílem, aby povinná osoba mohla dlouhodobě pokračovat v činnosti, a c) harmonogram provádění opatření uvedených v písmenu b). (2) Při určení opatření uvedených v odstavci 1 písm. b) a harmonogramu uvedeného v odstavci 1 písm. c) se přihlédne k současnému stavu hospodářství a finančního trhu a k realistickým předpokladům jejich budoucího vývoje ve spojení s nejpříznivějšími a nejméně příznivými předpoklady tohoto vývoje. Tyto předpoklady se porovnají s vhodnými referenčními hodnotami pro celý sektor. (3) Má-li být povinné osobě poskytnuta veřejná podporaveřejná podpora, musí být obsah plánu reorganizace podnikatelské činnosti v souladu s požadavky, které pro takový plán stanoví akty5) Evropské unie pro oblast veřejné podporyveřejné podpory. § 152 Rozhodnutí o žádosti o schválení plánu reorganizace podnikatelské činnosti (1) Česká národní bankabanka plán reorganizace podnikatelské činnosti posoudí ve lhůtě 1 měsíce ode dne jeho obdržení. Česká národní bankabanka plán reorganizace podnikatelské činnosti schválí, jestliže lze předpokládat, že provedením opatření uvedených v tomto plánu bude obnovena dlouhodobá schopnost povinné osoby pokračovat v činnosti. (2) Nelze-li předpokládat, že provedením opatření uvedených v plánu reorganizace podnikatelské činnosti bude obnovena dlouhodobá schopnost povinné osoby pokračovat v činnosti, uloží Česká národní bankabanka povinné osobě, aby tento plán upravila způsobem, který Česká národní bankabanka určí. (3) Nelze-li předpokládat, že provedením opatření uvedených v plánu reorganizace podnikatelské činnosti bude obnovena dlouhodobá schopnost povinné osoby pokračovat v činnosti, Česká národní bankabanka plán reorganizace podnikatelské činnosti neschválí. § 153 Úpravy neschváleného plánu reorganizace podnikatelské činnosti (1) Uloží-li Česká národní bankabanka vedoucímu orgánu nebo tomu, kdo vykonává jeho působnost, aby neschválený plán reorganizace podnikatelské činnosti upravil určeným způsobem, upraví jej vedoucí orgán nebo ten, kdo vykonává jeho působnost, do 2 týdnů ode dne, kdy jí bylo rozhodnutí České národní bankybanky oznámeno, a v téže lhůtě předloží upravený plán České národní bancebance se žádostí o jeho schválení. (2) Česká národní bankabanka rozhodne o žádosti o schválení upraveného plánu reorganizace podnikatelské činnosti do 1 týdne ode dne, kdy jí žádost došla. Ustanovení § 152 se použije obdobně. § 154 Úpravy schváleného plánu reorganizace podnikatelské činnosti (1) Zjistí-li vedoucí orgán nebo ten, kdo vykonává jeho působnost, že v důsledku podstatné změny okolností schválený plán reorganizace podnikatelské činnosti neobsahuje opatření, jejichž provedením bude obnovena dlouhodobá schopnost povinné osoby pokračovat v činnosti, informuje o této skutečnosti Českou národní bankubanku. (2) Neobsahuje-li v důsledku podstatné změny okolností schválený plán reorganizace podnikatelské činnosti opatření, jejichž provedením bude obnovena dlouhodobá schopnost povinné osoby pokračovat v činnosti, může Česká národní bankabanka povinné osobě uložit, aby schválený plán reorganizace podnikatelské činnosti upravila způsobem a v přiměřené lhůtě, které Česká národní bankabanka určí, a aby upravený plán v této lhůtě předložila České národní bancebance spolu se žádostí o jeho schválení. (3) Pro schválení upraveného plánu reorganizace podnikatelské činnosti se § 152 použije obdobně. § 155 Provádění plánu reorganizace obchodní činnosti Povinná osoba provádí opatření obsažená ve schváleném plánu reorganizace podnikatelské činnosti a nejméně jednou za 6 měsíců o tom podává zprávu České národní bancebance. § 156 Zvláštní ustanovení o plánu reorganizace obchodní činnosti ve skupině (1) Evropská ovládající osobaEvropská ovládající osoba se sídlem v České republice vypracuje plán reorganizace podnikatelské činnosti vztahující se na všechny instituce, které jsou členy její skupiny, a předloží jej České národní bancebance se žádostí o jeho schválení, jestliže Česká národní bankabanka nebo orgán příslušný k řešení krize jiného členského státučlenského státu provedou odpis nebo konverzi odepisovatelných závazků alespoň dvou členů této skupiny podle § 120 odst. 1 písm. a) nebo podle srovnatelného zahraničního právního předpisu. (2) Pro vypracování plánu uvedeného v odstavci 1 se ustanovení zákona upravujícího činnost bank o vypracování skupinového ozdravného plánu použijí obdobně. (3) Česká národní bankabanka předá kopii plánu předloženého podle odstavce 1 orgánům příslušným k řešení krize jiných členských státůčlenských států, které jsou orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů skupiny, a Evropskému orgánu pro bankovnictví. Díl 7 Vládní stabilizační nástroje § 157 Druhy vládních stabilizačních nástrojů Vládními stabilizačními nástroji se rozumí a) veřejná kapitálová podpora a b) přechod nástrojů účasti na povinné osobě na stát. § 158 Podmínky uplatnění vládních stabilizačních nástrojů (1) Vládní stabilizační nástroje lze uplatnit vůči povinné osobě, jež splňuje podmínky podle § 78 odst. 1, pokud a) nastala nebo hrozí systémová krizesystémová krize, b) jiná opatření byla uplatněna v nejvyšší míře, jež je slučitelná se zachováním finanční stability, c) uplatnění vládních stabilizačních nástrojů slouží k ochraně veřejného zájmu, d) vlastníci nástrojů účasti na povinné osobě a věřitelé povinné osoby se odpisem, konverzí nebo jiným způsobem podílejí na úhradě ztráty povinné osoby v celkové výši nejméně 8 % kapitálu a celkových závazků povinné osoby, e) uplatnění vládních stabilizačních nástrojů je v souladu s právními předpisy4) a akty5) Evropské unie pro oblast veřejné podporyveřejné podpory a f) alespoň jedna z podmínek uvedených v odstavci 2 je splněna. (2) Za podmínek uvedených v odstavci 1 lze vládní stabilizační nástroje uplatnit, pokud a) Ministerstvo financí a Česká národní bankabanka se shodnou, že uplatnění jiných opatření než vládních stabilizačních nástrojů nepostačuje k zabránění závažných dopadů na finanční systém, b) Ministerstvo financí a Česká národní bankabanka se shodnou, že uplatnění jiných opatření než vládních stabilizačních nástrojů vůči povinné osobě, které byla poskytnuta nouzová likviditní pomoc, nepostačuje k ochraně veřejného zájmu, nebo c) Ministerstvo financí po konzultaci s Českou národní bankoubankou shledá, že veřejná kapitálová podpora, jež byla uplatněna vůči povinné osobě, již nepostačuje k ochraně veřejného zájmu a je nutné rozhodnout o přechodu nástrojů účasti na povinné osobě na stát. § 159 Návrh na uplatnění vládních stabilizačních nástrojů (1) Návrh na uplatnění vládních stabilizačních nástrojů vypracuje Česká národní bankabanka v součinnosti s povinnou osobou, v souladu s § 230, právními předpisy4) a akty5) Evropské unie pro oblast veřejné podporyveřejné podpory a předloží jej Ministerstvu financí ke konzultaci. Po dosažení dohody na návrhu jej Ministerstvo financí předloží vládě spolu s informacemi týkajícími se zejména popisu dopadů na státní rozpočet k rozhodnutí. (2) Vláda může rozhodnout o uplatnění vládních stabilizačních nástrojů až poté, kdy Komise rozhodne, že je takové uplatnění slučitelné s vnitřním trhem. (3) Schválí-li vláda návrh na uplatnění vládních stabilizačních nástrojů, považuje se takové rozhodnutí za souhlas podle jiného právního předpisu15). § 160 Veřejná kapitálová podpora (1) Uplatněním veřejné kapitálové podpory nabude stát za úplatu a v souladu s postupem podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev a podle zákona upravujícího hospodaření s majetkem státu kapitálové nástroje zahrnované do a) kmenového kapitálu tier 1, b) vedlejšího kapitálu tier 1, nebo c) kapitálu tier 2. (2) Je-li to nutné, Česká národní bankabanka rozhodnutím uloží povinné osobě povinnost vydat nástroje podle odstavce 1. § 161 Přechod nástrojů účasti na povinné osobě na stát (1) Uplatněním přechodu nástrojů účasti na povinné osobě na stát nabude nástroje účasti na povinné osobě a) stát, nebo b) obchodní korporace určená vládou, která s přechodem předem souhlasila a ve které má stát možnost přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. (2) Je-li to nutné, Česká národní bankabanka rozhodne o přechodu nástrojů účasti na povinné osobě na osobu podle odstavce 1. Takové rozhodnutí nebo opatření obecné povahy lze vydat pouze po schválení návrhu na uplatnění vládních stabilizačních nástrojů vládou podle § 159 odst. 2. (3) Původní vlastníci nástrojů účasti, jejichž nástroje účasti byly předmětem přechodu podle odstavce 1, mají nárok na protiplnění ve výši stanovené oceněním nebo předběžným odhadem podle § 52. Ustanovení § 177 se použije obdobně; případné dorovnání vyplácí stát. § 162 Zásady hospodaření s majetkem nabytým uplatněním vládních stabilizačních nástrojů (1) S majetkem, který stát nabyl uplatněním vládních stabilizačních nástrojů, nakládá Ministerstvo financí. (2) V rozsahu odpovídajícímu podílu státu na povinné osobě, vůči které byly uplatněny vládní stabilizační nástroje, je Ministerstvo financí povinno zajistit, aby povinná osoba byla řízena s péčí řádného hospodáře a podnikatelským způsobem. Přitom dbá, aby byl naplněn účel uplatnění vládních stabilizačních nástrojů v souladu s § 158. (3) Nastanou-li příznivé podmínky na trhu a obchodní a finanční situace povinné osoby to umožnuje, majetek nabytý podle § 160 odst. 1 nebo § 161 odst. 1 je převeden do soukromého sektoru podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby. § 163 Spolupráce při uplatňování vládních stabilizačních nástrojů (1) Ministerstvo financí spolupracuje s Českou národní bankoubankou při uplatnění vládních stabilizačních nástrojů. (2) Vláda si může od České národní bankybanky vyžádat informace související s uplatněním vládních stabilizačních nástrojů, které má Česká národní bankabanka k dispozici. Díl 8 Doplňkové pravomoci § 164 Slouží-li to k naplnění účelu řešení krize, může Česká národní bankabanka současně s uplatněním opatření k řešení krize a) zrušit právo na nabytí nástrojů účasti na povinné osobě, b) uložit organizátorovi evropského regulovaného trhu vyloučení investičního nástroje z obchodování na evropském regulovaném trhu nebo pozastavení obchodování investičního nástroje na evropském regulovaném trhu, c) rozhodnout a zajistit, že nabyvatel, překlenovací instituce nebo osoba pro správu aktiv vstoupí do právního postavení povinné osoby ve vztahu k jakémukoli právu, povinnosti nebo právnímu jednání povinné osoby, a nabude tak práva a povinnosti, které by jinak měla povinná osoba, d) zrušit nebo změnit podmínky smlouvy, jejíž smluvní stranou je povinná osoba, nebo zajistit postoupení takové smlouvy na nabyvatele, e) uložit povinné osobě a členovi skupiny povinné osoby včetně těch, u nichž bylo uplatněno opatření k řešení krize nebo jejichž úpadek je řešen v řízení podle insolvenčního zákona, povinnost poskytnout provozní služby nebo zařízení nezbytné k provádění činnosti v souvislosti s předmětem přechodu za podmínek platných před uplatněním opatření k řešení krize a není-li to možné, pak za podmínek obvyklých na finančním trhu; poskytnutí těchto služeb nebo zařízení nezahrnuje žádnou formu finanční podpory, f) uložit povinné osobě nebo nabyvateli povinnost vzájemného poskytování informací a součinnosti, g) stanovit, že přechod nástrojů účasti, majetku a dluhů nebude zatížen jiným právem; náhrada za přechod podle tohoto zákona se pro účely tohoto ustanovení nepovažuje za zatížení jiným právem. Tím není dotčen § 171. § 164a Česká národní bankabanka může odložit nejdéle o 18 měsíců, a to i opakovaně, splatnost odepisovatelných kapitálových nástrojů vydaných povinnou osobou nebo odepisovatelných závazků povinné osoby podle § 122, včetně splatnosti úroku sjednaného v souvislosti s takovým nástrojem nebo závazkem, nebo změnit výši úroku sjednaného v souvislosti s takovými nástroji nebo závazky, je-li to nezbytné k uplatnění opatření k řešení krize podle ustanovení tohoto zákona o přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, přechodu činnosti na překlenovací instituci, osobě pro správu aktiv nebo o odpisu a konverzi odepisovatelných závazků. § 165 Výkonem pravomoci uvedené v § 164 písm. c) není dotčeno a) právo zaměstnance povinné osoby na ukončení pracovní smlouvy, b) s výjimkou uplatnění pravomoci podle § 83 až 85 jakékoli smluvní právo, včetně práva na ukončení smlouvy v důsledku jednání nebo opomenutí povinné osoby nebo nabyvatele, kterému byla postoupena práva a který převzal povinnosti z této smlouvy. Díl 9 Přeshraniční aspekty pravomocí § 166 (1) Rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize jiného členského státučlenského státu o přechodu nástrojů účasti, majetku nebo dluhů řídících se českým právním řádem nebo o přechodu nástrojů účasti a majetku nacházejícímu se na území České republiky, je v České republice vykonatelné, je-li vykonatelné podle práva tohoto členského státučlenského státu. (2) Rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize jiného členského státučlenského státu ohledně snížení položek kmenového kapitálu tier 1, odpisu a konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků nebo odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků řídících se českým právním řádem, nebo obdobné rozhodnutí ve vztahu k věřitelům majícím sídlo v České republice, je v České republice vykonatelné, je-li vykonatelné podle práva tohoto členského státučlenského státu. (3) Rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize jiného členského státučlenského státu o uložení povinnosti poskytnout provozní služby nebo zařízení nezbytné k provádění činnosti v souvislosti s předmětem přechodu povinné osobě nebo členovi skupiny povinné osoby včetně těch, u kterých bylo uplatněno opatření k řešení krize nebo jejichž úpadek je řešen v řízení podle insolvenčního zákona, je v České republice vykonatelné, je-li vykonatelné podle práva tohoto jiného členského státučlenského státu. (4) Česká národní bankabanka opatří rozhodnutí podle odstavce 1, 2 nebo 3 na žádost orgánu příslušného k řešení krize jiného členského státučlenského státu doložkou vykonatelnosti. Česká národní bankabanka a Ministerstvo financí poskytují přiměřenou součinnost orgánu příslušnému k řešení krize jiného členského státučlenského státu tak, aby byla zajištěná platnost a účinnost opatření podle odstavců 1 až 3 podle českého právního řádu. Ostatní orgány veřejné správy poskytují České národní bancebance a Ministerstvu financí veškerou potřebnou součinnost. (5) Česká národní bankabanka může rozhodnout o přechodu nástrojů účasti, majetku nebo dluhů s účinky na území jiného členského státučlenského státu, jsou-li splněny požadavky stanovené právním řádem tohoto členského státučlenského státu k provedení takového přechodu. § 167 (1) Je-li předmětem opatření k řešení krize majetek, který se nachází v jiném než členském státěčlenském státě, nebo nástroj účasti, majetek a dluhy, které se řídí právem jiného než členského státučlenského státu, Česká národní bankabanka může a) požadovat, aby osoba, která řídí povinnou osobu, vůči které je uplatněno opatření k řešení krize, a nabyvatel takového majetku, nástroje účasti a dluhů přijali dostatečná opatření k zajištění realizace odpisu, konverze a opatření k řešení krize, b) požadovat, aby osoba, která řídí povinnou osobu, vůči které je uplatněno opatření k řešení krize, před nabytím účinnosti přechodu, odpisu, konverze nebo jiného opatření k řešení krize, držela tento majetek na účet nabyvatele do doby, než přechod, odpis, konverze nebo jiné opatření nabude účinnosti, c) rozhodnout, že výdaje, které vznikly nabyvateli takového majetku, nástrojů účasti a dluhů v souvislosti s postupem podle písmen a) a b), byly uhrazeny postupem podle § 178. (2) Česká národní bankabanka neuplatní opatření k řešení krize podle odstavce 1, je-li navzdory nezbytným opatřením podle odstavce 1 písm. a) vysoce nepravděpodobné, že bude zajištěna účinnost tohoto opatření k řešení krize ve vztahu k majetku v jiném než členském státěčlenském státě nebo nástrojům účasti a dluhům řídícím se právem jiného než členského státučlenského státu. (3) Česká národní bankabanka zruší rozhodnutí nebo opatření obecné povahy o uplatnění opatření k řešení krize podle odstavce 1 v rozsahu, ve kterém bylo přijato v rozporu s požadavkem podle odstavce 2, s účinky od okamžiku účinnosti zrušovaného rozhodnutí nebo opatření obecné povahy. Díl 10 Zákaz některých smluvních ujednání § 168 (1) Opatření k řešení krize, opatření podle § 81a a 81b a opatření k předcházení krizím uplatněné vůči povinné osobě v souladu s tímto zákonem, nebo srovnatelným právním předpisem jiného členského státučlenského státu, nebo okolnost vzniklá v přímém důsledku uplatnění těchto opatření se pro účely smlouvy, jejíž stranou je tato povinná osoba, nepovažuje za skutečnost zakládající právo na ukončení závazku nebo za opatření insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, včetně opatření pro řešení úpadku podle § 367 odst. 2 insolvenčního zákona, pokud trvá plnění smluvních povinností, které tvoří podstatu a účel této smlouvy, včetně platebních povinností a poskytování zajištění. (2) Pro účely tohoto zákona se ujednáním o křížovém selhání rozumí ujednání, na jehož základě se dluh vyplývající ze smlouvy stane splatným nebo dojde k jiné změně nebo zkracování dlužníkových práv ze smlouvy na základě nastoupení smluvně určené skutečnosti, která se týká plnění dluhu jiné osoby z této smlouvy, nebo plnění dlužníka z jiné smlouvy, nebo plnění dluhu jiné osoby z jiné smlouvy. Pro účely tohoto paragrafu se za uplatnění opatření k řešení krize a opatření k předcházení krizím považuje také obdobné rozhodnutí příslušného orgánu jiného členského státučlenského státu a obdobné rozhodnutí příslušného orgánu jiného než členského státučlenského státu, je-li takové rozhodnutí uznáno podle § 195. (3) Opatření k řešení krize, opatření podle § 81a a 81b nebo opatření k předcházení krizím se nepovažují za skutečnost zakládající právo na ukončení závazku nebo za opatření insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, včetně opatření pro řešení úpadku podle § 367 odst. 2 insolvenčního zákona, ani pro účely smlouvy, a) ve které jsou smluvní povinnosti zajištěny ovládající osobou nebo členem skupiny osob a smluvní stranou je ovládaná osoba, nebo b) kde smluvní stranou je člen skupiny osob a která obsahuje ujednání o křížovém selhání. (4) Jestliže povinná osoba plní smluvní povinnosti, které tvoří podstatu a účel této smlouvy, včetně platebních povinností a poskytování zajištění, nepřihlíží se k ustanovením právních předpisů nebo smluvním ujednáním, na základě kterých by jinak opatření k předcházení krizím, opatření podle § 81a a 81b a opatření k řešení krize nebo okolnosti vzniklé v přímém důsledku uplatnění těchto opatření odůvodňovala a) výkon práva na ukončení závazku, včetně výkonu obdobného práva ze smlouvy, jejíž smluvní stranou je ovládaná osoba a kde jsou smluvní povinnosti zajištěny členem skupiny, a výkonu obdobných práv ze smlouvy, jejíž stranou je člen skupiny a která obsahuje ujednání o křížovém selhání, nebo b) výkon práva na nabytí nebo uspokojení ze zajištění poskytnutého povinnou osobou, výkon práva na požadování smluvní pokuty, výkon práva na zadržení majetku ve vlastnictví povinné osoby nebo výkon obdobného práva ve vztahu k majetku poskytnutému povinnou osobou, nebo výkon obdobných práv ve vztahu k členovi skupiny v případě ujednání o křížovém selhání. (5) Jestliže povinná osoba plní smluvní povinnosti, které tvoří podstatu a účel této smlouvy, včetně platebních povinností a poskytování zajištění, nepřihlíží se k ustanovením jiných právních předpisů nebo smluvním ujednáním, na základě kterých by jinak opatření k předcházení krizím, opatření podle § 81a a 81b a opatření k řešení krize nebo okolnosti vzniklé v přímém důsledku uplatnění těchto opatření odůvodňovala změnu nebo zkracování smluvních práv povinné osoby nebo člena skupiny osob v případě ujednání o křížovém selhání. § 169 (1) Smluvní ujednání ani ustanovení jiných právních předpisů podmiňující výkon práv uvedených v § 168 odst. 4 a 5 skutečnostmi jinými, než je uplatnění opatření k předcházení krizím, opatření podle § 81a a 81b nebo uplatnění opatření k řešení krize nebo okolnosti vzniklé v přímém důsledku uplatnění těchto opatření, nejsou ustanoveními § 168 odst. 4 a 5 dotčena. (2) Pro účely § 168 odst. 1 a 3 až 5 se za porušení smluvní povinnosti nepovažuje takové neplnění smluvních povinností, které nastalo v důsledku pozastavení výkonu práva nebo povinnosti podle § 81a, 81b a 83 až 85 nebo obdobného rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize jiného členského státučlenského státu. (3) Ustanovení § 168 odst. 1 a 3 až 5 a odstavce 1 se považují za imperativní ustanovení podle čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Díl 11 Společná ustanovení k přechodům a převodům nástrojů účasti, majetku a dluhů § 170 Pravidla neplatnosti, neúčinnosti nebo odporovatelnosti právních jednání z důvodu poškozování věřitelů Pravidla týkající se neplatnosti, neúčinnosti nebo odporovatelnosti právních jednání z důvodu poškozování věřitelů podle zákona upravujícího likvidaci a podle insolvenčního zákona se pro účely přechodu a převodu nástrojů účasti, majetku a dluhů podle tohoto zákona nepoužijí. § 171 Omezení částečných přechodů (1) Rozhodne-li Česká národní bankabanka o přechodu pohledávek nebo dluhů plynoucích ze závazku podle § 173 odst. 2 písm. b) až d), nesmí dojít k přechodu pouze některých práv a povinností plynoucích z tohoto závazku. Při uplatnění opatření k řešení krize podle § 164 písm. d) nesmí dojít ke změně nebo zániku práv a povinností plynoucích z tohoto vztahu. (2) Předmětem omezení odstavce 1 jsou pouze pohledávky, které jsou podle dohody způsobilé k započtení. (3) Česká národní bankabanka nesmí ve vztahu k závazku podle § 173 odst. 2 písm. a) rozhodnout o přechodu a) zajištění bez současného předmětu zajištěné pohledávky a výnosů ze zajištění, b) zajištěné pohledávky bez současného přechodu výnosů ze zajištění, c) převést výnosy ze zajištění bez současného převodu předmětu zajištěné pohledávky. (4) Česká národní bankabanka dále nesmí ve vztahu k závazku podle odstavce 3 uplatnit opatření k řešení krize podle § 164 písm. a) až d) nebo f) nebo g) tak, že dojde k zániku zajištění pohledávky. (5) Rozhodne-li Česká národní bankabanka o úplném nebo částečném přechodu práv nebo povinností plynoucích ze závazků uvedených v § 173 odst. 2 písm. e) a f), jejichž stranou je dotčená povinná osoba, nesmí dojít k přechodu pouze některých, nýbrž všech práv a povinností plynoucích z daného závazku nebo jeho části. (6) Česká národní bankabanka nesmí ve vztahu k závazku podle odstavce 5 uplatnit opatření k řešení krize podle § 164 písm. a) až d) nebo f) nebo g) tak, že dojde ke změně nebo zániku práv a povinností plynoucích z tohoto závazku nebo jeho části. (7) Je-li to nutné pro zachování dostupnosti krytých pohledávek z vkladů, Česká národní bankabanka může bez ohledu na ustanovení v odstavcích 1 až 6 rozhodnout o a) přechodu krytých pohledávek z vkladů, jež jsou předmětem jakéhokoliv závazku uvedeného v odstavcích 1 až 6 bez současného přechodu práv a povinností plynoucích z tohoto závazku, nebo b) přechodu, změně nebo zániku práv či povinností povinné osoby bez současného přechodu krytých pohledávek z vkladů. § 172 Ochrana platebních a vypořádacích systémů Uplatněním opatření k řešení krize podle § 164 písm. c) nebo d) nebo v důsledku částečného přechodu nebo převodu nesmí být narušena činnost nebo dojít k rozporu s pravidly a) platebních systémů s neodvolatelností zúčtování a zahraničních platebních systémů s neodvolatelností zúčtování, přičemž § 115 zákona upravujícího platební styk se použije obdobně, a b) vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání a zahraničních vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání, přičemž § 88 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu se použije obdobně. § 173 Závazky podléhající omezením (1) Pro účely § 171 a 172 se za přechod považuje jakýkoliv přechod pohledávek nebo dluhů povinné osoby na jinou osobu. (2) Omezením podle § 171 a 172 podléhají, bez ohledu na počet jejich stran, je-li důvod jejich vzniku a trvání smluvní nebo zákonný a řídí-li se v celku nebo částečně zahraničním právním řádem a) zajištěné dluhy, b) finanční zajištění, jež má povahu převodu finančního kolaterálu, c) dohoda o započtení, podle které je možné započíst 2 nebo více vzájemných pohledávek povinné osoby a protistrany, d) započtení vzájemných pohledávek, na základě kterého dojde k vypořádání nebo zúčtování vzájemných pohledávek tak, že výsledkem bude jediná pohledávka jedné smluvní strany a jí odpovídající dluh druhé smluvní strany uhradit výslednou částku, včetně závěrečného vyrovnání, e) kryté dluhopisydluhopisy, f) dohoda o strukturovaném financování, včetně sekuritizace a nástrojů pro snížení rizika (hedging) tvořících neoddělitelnou část souboru majetku určeného ke krytí a zajištěných obdobným způsobem jako kryté dluhopisydluhopisy; to zahrnuje poskytnutí a přijetí majetkové jistoty stranou dohody nebo správcem, zmocněncem nebo jinou pověřenou osobou. (3) Ustanovení o omezení částečných přechodů podle § 171 se ve vztahu k převodům podle § 105 odst. 2 a § 115 odst. 2 použijí obdobně. HLAVA IV SPOLEČNÁ USTANOVENÍ K UPLATNĚNÍ OPATŘENÍ K ŘEŠENÍ KRIZE Díl 1 Informační povinnosti České národní banky § 174 (1) Domnívá-li se Česká národní bankabanka, že podmínka podle § 78 odst. 1 písm. a) a b) je ve vztahu k povinné osobě splněna, bez zbytečného odkladu o tom informuje a) orgán vykonávající dohled nad pobočkou povinné osoby, b) orgán příslušný k řešení krize v členském státěčlenském státě, ve kterém působí pobočka povinné osoby, c) Garanční systém finančního trhu, d) orgán příslušný k řešení krize skupiny, je-li povinná osoba členem skupiny, e) Ministerstvo financí, f) orgán dohledu na konsolidovaném základě, podléhá-li povinná osoba dohledu na konsolidovaném základě a g) Evropskou radu pro systémová rizika16). (2) Česká národní bankabanka je povinna vytvořit postup pro zajištění přiměřené ochrany důvěrných informacídůvěrných informací pro účely ustanovení odstavce 1. (3) Informaci podle odstavce 1 a informaci, kterou Česká národní bankabanka, Ministerstvo financí nebo Garanční systém finančního trhu obdrží podle obdobného ustanovení srovnatelného právního předpisu jiného členského státučlenského státu, nelze bez předchozího písemného souhlasu původce informace poskytnout osobě nebo orgánu neuvedeným v odstavci 1. § 175 (1) Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu, nebo není-li to možné, tak v lhůtě přiměřené okolnostem, informuje o uplatnění opatření k řešení krize a) osoby nebo orgány podle § 174 odst. 1, b) Evropskou komisi, Evropskou centrální bankubanku, Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy)17), Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění)18) a Evropský orgán pro bankovnictví a c) provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, platebního systému s neodvolatelností zúčtování a zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jehož účastníkem je povinná osoba. (2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje kopii rozhodnutí a den jeho vykonatelnosti nebo kopii opatření obecné povahy a den jeho účinnosti. § 176 (1) Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu, nebo není-li to možné, pak ve lhůtě přiměřené okolnostem, uveřejní na svých internetových stránkách informaci o uplatnění opatření k řešení krize, odpisu a konverze nebo snížení položek kmenového kapitálu tier 1 včetně výzvy podle § 222 odst. 3 a informaci o jeho dopadech zejména na klienty a zákazníky povinné osoby. (2) Je-li rozhodnutí nebo opatření obecné povahy o uplatnění opatření podle odstavce 1 již uveřejněno na internetových stránkách České národní bankybanky, nemusí Česká národní bankabanka zveřejnit informaci o tomto rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, ale informuje na svých internetových stránkách o předpokládaných hlavních dopadech tohoto rozhodnutí nebo opatření obecné povahy zejména na klienty a zákazníky povinné osoby. (3) Před uveřejněním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy o uplatnění opatření k řešení krize, odpisu a konverze kapitálových nástrojů nebo snížení položek kmenového kapitálu tier 1 nebo informace o takovém rozhodnutí nebo opatření obecné povahy na internetových stránkách je Česká národní bankabanka povinna posoudit dopad zveřejnění na finanční, hospodářskou nebo měnovou politiku, obchodní zájmy fyzických nebo právnických osob nebo šetření a audity prováděné Českou národní bankoubankou nebo jinými orgány a osobami. Pokud by zveřejnění některých údajů bylo v rozporu s veřejným zájmem, Česká národní bankabanka tyto údaje nezveřejní. (4) Česká národní bankabanka předá informace, které zveřejnila podle odstavců 1 až 3, Evropskému orgánu pro bankovnictví za účelem jejich zveřejnění. (5) Informace, které zveřejnila Česká národní bankabanka podle odstavců 1 až 3, povinná osoba bez zbytečného odkladu uveřejní na svých internetových stránkách nebo není-li to možné, tak obdobným způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Jsou-li nástroje účasti nebo dluhové nástroje vydávané povinnou osobou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, povinná osoba bez zbytečného odkladu uveřejní informace podle odstavce 5 formou a způsobem uveřejňování povinně uveřejňovaných informací podle § 127 odst. 2 a 3 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo podle obdobného ustanovení srovnatelného zahraničního právního předpisu. (7) Nejsou-li nástroje účasti nebo dluhové nástroje vydávané povinnou osobou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, povinná osoba bez zbytečného odkladu zašle informace podle odstavce 5 vlastníkům nástroje účasti na povinné osobě a věřitelům povinné osoby, kteří jsou jí známi z jí dostupných rejstříků nebo seznamů. O zaslání informací informuje Českou národní bankubanku. Díl 2 Právo věřitelů a vlastníků nástrojů účasti na dorovnání § 177 (1) Česká národní bankabanka v nejkratší možné době, nejpozději do 1 roku od uplatnění opatření k řešení krize nebo odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, rozhodne o majetkovém dorovnání vlastníků nástrojů účasti na povinné osobě a věřitelů povinné osoby přihlášených podle § 222 odst. 3 (dále jen „rozhodnutí o dorovnání“). Byly-li splněny podmínky pro spoluúčast Fondu pojištění vkladů podle § 221, o majetkovém dorovnání ve vztahu k němu rozhodne Česká národní bankabanka vždy. (2) Podkladem pro rozhodnutí o dorovnání je ocenění vypracované nezávislým oceňovatelem; toto ocenění obsahuje a) skutečné zacházení, jehož předmětem byli vlastníci nástroje účasti na povinné osobě a věřitelé povinné osoby; toto skutečné zacházení musí zohlednit náhradu nebo dodatečné protiplnění, o které bylo rozhodnuto podle § 57, b) hypotetické zacházení, jehož předmětem by byli vlastníci nástroje účasti na povinné osobě a věřitelé povinné osoby, kdyby o majetku povinné osoby bylo zahájeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení v okamžiku uplatnění opatření k řešení krize, snížení položek kmenového kapitálu tier 1 nebo odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, a c) stanovení přesné ztráty nebo zisku každého z vlastníků nástrojů účasti a každého z věřitelů vyjádřeného v penězích plynoucího z toho, že s vlastníky nástrojů účasti na povinné osobě a věřiteli povinné osoby bylo zacházeno podle písmene a) a nikoliv podle písmene b) a odůvodnění výše této ztráty nebo zisku. (3) Vyplývá-li z ocenění, že přihlášeným vlastníkům nástrojů účasti, přihlášeným věřitelům povinné osoby nebo Fondu pojištění vkladů vznikla ztráta podle odstavce 2 písm. c), Česká národní bankabanka rozhodne, že jim přísluší dorovnání v penězích ve výši jejich ztráty podle odstavce 2 písm. c). Česká národní bankabanka oznámí toto rozhodnutí Fondu pro řešení krize, který do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zahájí výplatu dorovnání ve výši určené rozhodnutím o dorovnání. (4) Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu pro řešení krize se promlčí uplynutím 3 let ode dne stanoveného jako den zahájení plateb. (5) Vyplývá-li z ocenění, že přihlášeným vlastníkům nástrojů účasti, přihlášeným věřitelům povinné osoby nebo Fondu pojištění vkladů ztráta podle odstavce 2 písm. c) nevznikla, Česká národní bankabanka rozhodne, že jim nepřísluší dorovnání. (6) Pro účely ocenění podle odstavce 2 se § 52 až 54 a § 58 použijí obdobně. V ocenění se nepřihlíží k případné veřejné podpořeveřejné podpoře. Díl 3 Úhrada nákladů České národní banky a Fondu pro řešení krize § 178 (1) Česká národní bankabanka, jakož i Fond pro řešení krize, mají nárok na úhradu nákladů, které vynaložily v souvislosti s uplatněním opatření k řešení krizeopatření k řešení krize. Náklady jsou nahrazovány v prokázané výši. (2) Česká národní bankabanka může uložit úhradu svých nákladů a) povinné osobě, b) překlenovací instituci, c) osobě pro správu aktiv, nebo d) původním vlastníkům nástrojů účasti na povinné osobě, došlo-li k přechodu jejich nástrojů účasti postupem podle § 96 odst. 1, § 102 odst. 1 nebo § 113 odst. 1 a je-li jim poskytnuto protiplnění; takovou úhradu nákladů lze uložit pouze do výše poskytovaného protiplnění a pouze způsobem podle odstavce 4. (3) Fond pro řešení krize má právo na úhradu svých nákladů podle odstavce 1 vůči osobám uvedeným v odstavci 2. (4) Česká národní bankabanka, jakož i Fond pro řešení krize, započítají uloženou povinnost náhrady nákladů proti případnému poskytovanému protiplnění. ČÁST SEDMÁ PŘESHRANIČNÍ ASPEKTY HLAVA I ZÁSADY ČINNOSTI § 179 (1) Vykonává-li Česká národní bankabanka nebo jiný subjekt nebo orgán podle tohoto zákona pravomoci, které mohou mít dopad na finanční stabilitu, veřejné rozpočty, mechanismus financování řešení krize, systém pojištění vkladů nebo systém pro odškodnění investorů jiného členského státučlenského státu, dbá na transparentnost procesu výkonu této pravomoci. Dále Česká národní bankabanka nebo jiný subjekt nebo orgán zohledňují zejména a) potřebu spolupráce s jinými orgány nebo odpovědnými subjekty jiných členských státůčlenských států, b) efektivnost, koordinaci a včasný výkon pravomocí, c) spravedlivé rozložení zátěže mezi dotčené členské státyčlenské státy. (2) Česká národní bankabanka nebo jiný subjekt nebo orgán vykonávající pravomoc podle tohoto zákona jsou povinni zohlednit dopad výkonu této pravomoci na finanční stabilitu, státní rozpočet, mechanismus financování řešení krize, systém pojištění vkladů nebo systém pro odškodnění investorů členského státučlenského státu, na jehož území má sídlo člen dotčené skupiny nebo na jehož území působí dotčená významná pobočkavýznamná pobočka. (3) Stanoví-li tento zákon povinnost konzultovat výkon pravomoci s orgánem nebo subjektem jiného členského státučlenského státu, Česká národní bankabanka nebo jiný subjekt nebo orgán vykonávající pravomoc podle tohoto zákona jsou povinni s tímto orgánem nebo subjektem konzultovat alespoň ty prvky výkonu pravomoci, které mohou mít dopad na člena skupiny se sídlem na území dotčeného členského státučlenského státu, pobočku působící na území dotčeného členského státučlenského státu nebo na finanční stabilitu dotčeného členského státučlenského státu. HLAVA II KOLEGIA Díl 1 Kolegium pro řešení krize § 180 (1) Kolegiem pro řešení krizeKolegiem pro řešení krize se rozumí kolegium, které zřizuje orgán příslušný k řešení krize skupinyorgán příslušný k řešení krize skupiny (dále jen „kolegium“). (2) Členy kolegia jsou a) orgán příslušný k řešení krize skupinyorgán příslušný k řešení krize skupiny, b) orgány příslušné k řešení krizeorgány příslušné k řešení krize ovládaných osob, c) orgány příslušné k řešení krizeorgány příslušné k řešení krize v členských státechčlenských státech, ve kterých mají sídlo osoby podle § 2 písm. c) ovládající povinné osoby ve skupině, d) orgány příslušné k řešení krizeorgány příslušné k řešení krize významných pobočekvýznamných poboček, e) orgán dohledu na konsolidovaném základě a orgán dohledu, je-li členem kolegia orgán příslušný k řešení krizeorgán příslušný k řešení krize v tomto členském státěčlenském státě, f) ústřední bankabanka, není-li zároveň orgánem dohledu a považuje-li to orgán dohledu za účelné, g) příslušné ministerstvo členského státučlenského státu, jehož orgán příslušný k řešení krizeorgán příslušný k řešení krize je členem kolegia, není-li samo orgánem příslušným k řešení krizeorgánem příslušným k řešení krize, h) orgán nebo jiný subjekt odpovědný za systém pojištění vkladů, je-li členem kolegia orgán příslušný k řešení krizeorgán příslušný k řešení krize tohoto členského státučlenského státu a i) Evropský orgán pro bankovnictví; který však pro účely jednání kolegia nedisponuje hlasovacím právem. (3) Členové kolegia v rámci kolegia úzce spolupracují při a) výměně informací nutných k vypracování skupinového plánu řešení krize, k výkonu přípravných a preventivních pravomocí nad evropskou finanční skupinuevropskou finanční skupinu a její řešení krize, b) vypracování skupinového plánu řešení krize, c) posouzení způsobilosti k řešení krize evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny, d) odstranění překážek způsobilosti k řešení krize evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny, e) rozhodování o nutnosti vypracování postupu skupinového řešení krize, f) dosažení dohody o postupu skupinového řešení krize, g) informování veřejnosti o postupu skupinového řešení krize, h) koordinaci financování řešení krize, i) stanovení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku a j) projednávání všech otázek souvisejících se skupinovým řešením krize. § 181 (1) Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupinyorgán příslušný k řešení krize skupiny a) řídí a koordinuje činnost kolegia, b) svolává jednání kolegia a včasně informuje všechny členy kolegia o plánovaném jednání a jeho programu tak, aby mohli požádat o účast, c) rozhoduje, kteří členové a pozorovatelé se zúčastní jednání; přitom bere v úvahu význam projednávaného tématu pro jednotlivé členy a pozorovatele a přihlíží zejména k možnému dopadu na finanční stabilitu členských státůčlenských států členů kolegia, d) informuje v přiměřeném čase všechny členy kolegia o rozhodnutích a závěrech z jednání kolegia a e) koordinuje výměnu informací mezi jednotlivými členy kolegia. (2) Plní-li již zřízené kolegium nebo obdobná skupina úkoly podle § 180 odst. 3 a splňuje-li požadavky na fungování kolegia včetně členství a účasti podle tohoto zákona, Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupinyorgán příslušný k řešení krize skupiny není povinna kolegium zřizovat; platí, že takto zřízené kolegium nebo obdobná skupina se považuje za kolegium podle § 180 odst. 1. (3) Zřídí-li Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupinyorgán příslušný k řešení krize skupiny pro plnění úkolů podle § 180 odst. 3 kolegium, pak je jeho činnost založena na písemných ujednáních, která připravuje Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupinyorgán příslušný k řešení krize skupiny po projednání s dalšími členy kolegia podle § 180 odst. 2 písm. b) až i). Je-li to účelné, Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupinyorgán příslušný k řešení krize skupiny koordinuje činnost a spolupráci s příslušnými orgány jiných než členských státůčlenských států. (4) Orgán příslušný k řešení krize jiného členského státučlenského státu je oprávněn účastnit se jednání kolegia vždy, když je na programu jednání otázka, která je předmětem společného rozhodování, nebo týká-li se člena skupiny, který vykonává svou činnost na území tohoto členského státučlenského státu. (5) Příslušný orgán jiného než členského státučlenského státu, ve kterém vykonává činnost ovládaná osoba nebo pobočka, se může na vlastní žádost účastnit jednání kolegia jako pozorovatel za předpokladu, že Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupinyorgán příslušný k řešení krize skupiny shledá, že tím nebude narušena důvěrnost sdílených informací. § 182 Česká národní bankabanka je oprávněna účastnit se jednání kolegia vždy, když je na programu jednání otázka, která je předmětem společného rozhodování, nebo týká-li se člena skupiny, který vykonává svou činnost na území České republiky. Díl 2 Evropské kolegium příslušné k řešení krize § 183 (1) Mají-li instituce nebo evropské ovládající osobyevropské ovládající osoby ovládané osobou se sídlem na území jiného než členského státučlenského státu sídlo na území České republiky a nejméně 1 dalšího členského státučlenského státu nebo vykonává-li instituce se sídlem na území jiného než členského státučlenského státu na území České republiky a nejméně 1 dalšího členského státučlenského státu činnost prostřednictvím významné pobočkyvýznamné pobočky, potom Česká národní bankabanka a příslušné orgány těchto států zřídí evropské kolegium příslušné k řešení krize (dále jen „evropské kolegium“), které plní shodné úkoly podle § 180 odst. 3 vůči ovládaným institucím a přiměřeně vůči pobočkám. Na činnost evropského kolegia se obdobně použijí § 180 a 181, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. (2) Při stanovení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku zohledňují členové evropského kolegia případnou globální strategii řešení krize přijatou orgány jiného než členského státučlenského státu. (3) Pokud členové evropského kolegia souhlasí s globální strategií řešení krize, podle které ovládaná osoba se sídlem v členském státěčlenském státě nebo evropská ovládající osobaevropská ovládající osoba a jí ovládané osoby nejsou osobami podléhajícími řešení krize, splní ovládaná osoba se sídlem v členském státěčlenském státě nebo na konsolidovaném základě evropská ovládající osobaevropská ovládající osoba ovládaná osobou se sídlem na území jiného než členského státučlenského státu vnitřní minimální požadavek tím, že své ovládající osobě se sídlem na území jiného než členského státučlenského státu nebo jí ovládaným osobám se sídlem na území stejného státu nebo jiným osobám za podmínek stanovených v § 130 odst. 1 a v § 130a písm. b) vydají kapitálové nástroje a způsobilé závazky ke splnění vnitřního minimálního požadavku. (4) Česká národní bankabanka předsedá evropskému kolegiu, pokud všechny ovládané osoby se sídlem v členském státěčlenském státě ovládané osobou se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě ovládá evropská ovládající osobaevropská ovládající osoba se sídlem na území České republiky. Česká národní bankabanka předsedá evropskému kolegiu i tehdy, pokud ovládané osoby se sídlem v členském státěčlenském státě ovládané osobou se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě ovládá více než jedna evropská ovládající instituce a Česká národní bankabanka je orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby s nejvyšší bilanční sumou. (5) Evropské kolegium není nutné zakládat, shodnou-li se příslušné orgány členských státůčlenských států, že již zřízené kolegium nebo obdobná skupina plní stejné úkoly a splňuje všechny podmínky včetně členství a účasti; platí, že takto zřízené kolegium nebo obdobná skupina se považuje za kolegium podle odstavce 1. HLAVA III SKUPINOVÉ ŘEŠENÍ KRIZE Díl 1 Postup pro skupinové řešení krize § 184 Postup pro skupinové řešení krize musí a) zohlednit skupinový plán řešení krize, popřípadě plán řešení krize, b) určit vhodná opatření, která by měla být přijata příslušnými orgány členských státůčlenských států a způsob jejich koordinace ve vztahu ke členům evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny a c) obsahovat plán financování, který zohledňuje skupinový plán řešení krize, popřípadě plány řešení krize a zásady pro sdílení nákladů podle § 220. Díl 2 Postup České národní banky jako orgánu příslušného k řešení krize skupiny při skupinovém řešení krize § 185 Oznamovací povinnost Zjistí-li Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupinyorgán příslušný k řešení krize skupiny, že evropská ovládající osobaevropská ovládající osoba splňuje podmínky pro uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize podle § 78 odst. 1, bez zbytečného odkladu tuto skutečnost oznámí dalším členům kolegia. Oznámení tvoří a) osvědčení o splnění podmínek pro uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize podle § 78 odst. 1 a b) návrh vhodného opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, návrh na podání insolvenčního návrhu nebo návrh na zrušení této osoby. § 186 Posouzení dopadů Obdrží-li Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupinyorgán příslušný k řešení krize skupiny oznámení orgánu příslušného k řešení krizeorgánu příslušného k řešení krize ovládané osoby o splnění podmínek pro uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize a návrh vhodného opatření, pak po konzultaci s dalšími členy kolegia posoudí potenciální dopad navrženého opatření na evropskou finanční skupinuevropskou finanční skupinu a její členy, zejména pak posoudí, zda by uplatnění tohoto opatření nevedlo ke splnění podmínek pro uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize u jiného člena skupiny. § 187 Vyhodnocení dopadů (1) Neshledá-li Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupinyorgán příslušný k řešení krize skupiny po konzultaci s členy kolegia, že by uplatnění navrženého opatření podle § 186 vedlo ke splnění podmínek uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize u jiného člena skupiny, oznámí tuto skutečnost orgánu příslušnému k řešení krizeorgánu příslušnému k řešení krize ovládané osoby, který opatření navrhl. (2) Shledá-li Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupinyorgán příslušný k řešení krize skupiny po konzultaci se členy kolegia, že by uplatnění navrženého opatření pravděpodobně vedlo ke splnění podmínek řešení krize jiného člena skupiny, pak do 24 hodin od obdržení tohoto oznámení navrhne postup pro skupinové řešení krize a předloží jej kolegiu. (3) Lhůta podle odstavce 2 může být prodloužena se souhlasem orgánu příslušného k řešení krizeorgánu příslušného k řešení krize ovládané osoby, který oznámení učinil. § 188 Opatření České národní banky jako orgánu příslušného k řešení krize skupiny při skupinovém řešení krize (1) Navrhne-li Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupinyorgán příslušný k řešení krize skupiny uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, podání insolvenčního návrhu nebo návrhu na zrušení evropské ovládající osobyevropské ovládající osoby podle § 185, může zároveň navrhnout postup skupinového řešení krize, pokud a) je pravděpodobné, že by uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, podání insolvenčního návrhu nebo návrhu na zrušení evropské ovládající osobyevropské ovládající osoby vedlo ke splnění podmínek uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize u jiného člena skupiny, b) je pravděpodobné, že by uplatnění navrženého opatření, podání insolvenčního návrhu nebo návrhu na zrušení evropské ovládající osobyevropské ovládající osoby nevedlo k dostatečné stabilizaci situace skupiny, c) jedna nebo více ovládaných osob evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny splňuje podmínky uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, nebo d) by uplatnění skupinového řešení krize bylo výhodné pro jednotlivé členy i skupinu jako celek. (2) Rozhodne-li se Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny navrhnout postup pro skupinové řešení krize, přijímá se postup pro skupinové řešení krize dohodou České národní bankybanky jako orgánu příslušného k řešení krize skupiny a orgánů příslušných k řešení krize ovládaných osob, na které se vztahuje postup pro skupinové řešení krize. Není-li dosaženo dohody všemi dotčenými orgány příslušnými k řešení krize, může Česká národní bankabanka uzavřít dohodu jen s orgány příslušnými k řešení krize, které s dohodou souhlasí. Česká národní bankabanka uplatní opatření vůči povinným osobám v souladu s touto dohodou. (3) Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupinyorgán příslušný k řešení krize skupiny může za účelem dosažení dohody kolegia podle odstavce 2 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o provedení nezávazného zprostředkování podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7). § 189 Samostatné opatření Rozhodne-li se Česká národní bankabanka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny nenavrhnout postup pro skupinové řešení krize nebo není-li dosaženo dohody podle § 188 odst. 2, uplatní po konzultaci s dalšími členy kolegia samostatné opatření. Opatření zohlední plán řešení krize a dopad na finanční stabilitu členských státůčlenských států členů kolegia. Díl 3 Postup České národní banky jako orgánu příslušného k řešení krize ovládané osoby při skupinovém řešení krize § 190 Oznamovací povinnost Zjistí-li Česká národní bankabanka, že ovládaná osoba, která je členem evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny a podléhá jejímu dohledu, splňuje podmínky pro uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize podle § 78 odst. 1, bez zbytečného odkladu tuto skutečnost oznámí orgánu příslušnému k řešení krize skupiny a orgánu dohledu na konsolidovaném základě, je-li odlišný, a ostatním členům kolegia této skupiny. Toto oznámení tvoří a) osvědčení o splnění podmínek pro uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize podle § 78 odst. 1 a b) návrh vhodného opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, návrh na podání insolvenčního návrhu nebo návrh na zrušení této osoby. Opatření České národní banky jako orgánu příslušného k řešení krize ovládané osoby při skupinovém řešení krize § 191 (1) Souhlasí-li Česká národní bankabanka s postupem pro skupinové řešení krize, může uzavřít dohodu o postupu pro skupinové řešení krize se členy kolegia, kteří s navrženým postupem rovněž souhlasili. (2) Česká národní bankabanka může za účelem dosažení dohody podle odstavce 1 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o provedení nezávazného zprostředkování podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7). (3) Nesouhlasí-li Česká národní bankabanka s navrženým postupem pro skupinové řešení krize, může zejména z důvodu zachování finanční stability bez zbytečného odkladu rozhodnout o uplatnění samostatného opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, podání insolvenčního návrhu nebo návrhu na zrušení dané osoby. Své rozhodnutí musí odůvodnit a oznámit orgánu příslušnému k řešení krize skupiny a orgánům příslušným k řešení krizeorgánům příslušným k řešení krize zahrnutých v postupu pro skupinové řešení krize a informovat je o opatřeních, která uplatní. Rozhodnutí vezme v úvahu plán řešení krize, případný dopad na finanční stabilitu členských státůčlenských států členů kolegia zahrnutých v postupu pro skupinové řešení krize a případné účinky opatření na další části skupiny. (4) Česká národní bankabanka se může odchýlit od plánu řešení krize, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem předpokládat, že bude jiným způsobem dosaženo účelů řešení krize podle § 75 efektivněji. § 192 (1) Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu uplatní navržené opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, podá insolvenční návrh nebo návrh na zrušení dané osoby, a) není-li zaveden postup pro skupinové řešení krize podle § 184, b) nerozhodne-li orgán příslušný k řešení krize skupiny o oznámení podle § 190 do 24 hodin od obdržení tohoto oznámení, nebo c) nerozhodne-li orgán příslušný k řešení krize skupiny o oznámení podle § 190 ani v dodatečné lhůtě, s jejíž délkou Česká národní bankabanka souhlasila. (2) Česká národní bankabanka při uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, podání insolvenčního návrhu nebo návrhu na zrušení dané osoby podle odstavce 1 spolupracuje s členy kolegia pro řešení krizekolegia pro řešení krize s cílem dosáhnout koordinovaného postupu k řešení krize ve vztahu ke všem selhávajícím členům evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny. O uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize nebo návrhu a dalším vývoji situace Česká národní bankabanka pravidelně informuje členy kolegia pro řešení krizekolegia pro řešení krize. § 193 Dohodla-li se Česká národní bankabanka na postupu pro skupinové řešení krize podle § 191 odst. 1, uplatní opatření vůči členům evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny se sídlem na území České republiky v souladu s tímto postupem. ČÁST OSMÁ VZTAHY S JINÝMI NEŽ ČLENSKÝMI STÁTY Díl 1 Spolupráce s orgány jiných než členských států § 194 (1) Není-li spolupráce mezi orgány příslušnými k řešení krizeorgány příslušnými k řešení krize v členských státechčlenských státech a orgány příslušnými k řešení krizeorgány příslušnými k řešení krize v jiných než členských státechčlenských státech upravena dohodou mezi Evropskou unií a jiným než členským státemčlenským státem anebo dohodou mezi Českou republikou a jiným než členským státemčlenským státem, a je-li to nezbytné pro zajištění spolupráce, může Česká národní bankabanka uzavřít dohodu o spolupráci s příslušným orgánem jiného než členského státučlenského státu; tato dohoda musí být v souladu s případnou rámcovou dohodou uzavřenou Evropským orgánem pro bankovnictví s příslušným orgánem jiného než členského státučlenského státu. (2) Tímto ustanovením není dotčena možnost České národní bankybanky uzavřít dvoustrannou nebo vícestrannou dohodu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7). (3) Předmětem dohody o spolupráci podle odstavce 1 může být a) výměna informací nutných pro vypracování a provedení plánu řešení krize, b) zajištění účinného rámce pro konzultace a spolupráci při vypracování plánů řešení krize nebo skupinového plánu řešení krize a rozsahu a způsobu výkonu pravomocí podle § 196 a 197 v souladu s právním řádem a obdobnými pravomocemi jiného než členského státučlenského státu, c) výměna informací při uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize podle tohoto zákona a v souladu s právním řádem a obdobnými pravomocemi jiného než členského státučlenského státu, d) včasné předání informací a konzultace před provedením opatření podle tohoto zákona nebo v souladu s právním řádem a obdobnými požadavky jiného než členského státučlenského státu, e) zveřejnění informací v případě společného postupu, f) stanovení postupů pro výměnu informací a spolupráci podle písmen a) až e), které zahrnuje i postupy pro fungování skupin nebo orgánů krizového řízení. (4) Uzavře-li Česká národní bankabanka dohodu o spolupráci podle odstavce 1, informuje Evropský orgán pro bankovnictví. Díl 2 Uznání a výkon postupů pro řešení krize jiných než členských států § 195 Uznání postupů pro řešení krize jiného než členského státu (1) Společná dohoda České národní bankybanky a ostatních členů evropského kolegia ohledně uznání a výkonu postupů pro řešení krize jiného než členského státučlenského státu je vůči České národní bancebance závazná, vyjma případů, kdy je splněna alespoň jedna z podmínek podle odstavce 3. Česká národní bankabanka je povinna postupovat vůči osobám působícím na území České republiky v souladu s touto dohodou. (2) Není-li dosaženo společné dohody České národní bankybanky a ostatních členů evropského kolegia ohledně uznání a výkonu postupů pro řešení krize jiného než členského státučlenského státu nebo není-li zřízeno evropské kolegium, Česká národní bankabanka přijme vlastní rozhodnutí. Přitom vezme v úvahu zájmy ostatních členských státůčlenských států, ve kterých působí významné pobočkyvýznamné pobočky nebo ovládané osoby instituce se sídlem na území jiného než členského státučlenského státu nebo ovládajících osob, a zejména případný dopad takového uznání a výkonu na ostatní členy skupiny a finanční stabilitu v dotčených členských státechčlenských státech. (3) Česká národní bankabanka po konzultaci s ostatními členy evropského kolegia nebo samostatně, není-li členem takového kolegia, rozhodne o odmítnutí uznání a výkonu postupů pro řešení krize jiného než členského státučlenského státu, zejména pokud a) by takové uznání a výkon měly nepříznivý dopad na finanční stabilitu České republiky nebo jiného členského státučlenského státu, b) k dosažení účelu řešení krize je nezbytné postupovat ve vztahu k pobočce instituce se sídlem na území jiného než členského státučlenského státu, jejímž prostřednictvím instituce působí na území České republiky v souladu s § 197, c) s věřiteli se sídlem nebo bydlištěm na území členského státučlenského státu, nebo s věřiteli, jejichž pohledávky jsou splatné na území členského státučlenského státu, by bylo zacházeno jinak než s věřiteli v obdobném postavení se sídlem nebo bydlištěm na území jiného než členského státučlenského státu nebo jejichž pohledávka je splatná na území jiného než členského státučlenského státu, d) by takové uznání a výkon měly značný dopad na veřejné rozpočty České republiky, nebo e) by účinky takového uznání a výkonu byly v rozporu s právními předpisy České republiky. § 196 Výkon postupů pro řešení krize jiného než členského státu (1) Za účelem výkonu postupů pro řešení krize jiného než členského státučlenského státu Česká národní bankabanka může a) uplatnit opatření k řešení krizeopatření k řešení krize ve vztahu k majetku a dluhům instituce se sídlem na území jiného než členského státučlenského státu nebo ovládající osoby se sídlem na území jiného než členského státučlenského státu, které jsou umístěny na území České republiky, řídí se právním řádem České republiky nebo jsou vykonatelné na území České republiky, a to včetně majetku a dluhů zaúčtovaných pobočkou instituce z jiného než členského státučlenského státu, jejímž prostřednictvím instituce působí na území České republiky, b) provést, nebo vyžadovat po jiné osobě, přechod nástrojů účasti na instituci se sídlem na území České republiky, jejíž ovládající osoba má sídlo na území jiného než členského státučlenského státu. (2) Je-li to nezbytné pro zajištění výkonu postupů pro řešení krize jiného než členského státučlenského státu, Česká národní bankabanka může uplatnit opatření podle § 83 až 85 ve vztahu k právům a povinnostem ze smlouvy, jejíž stranou je pobočka instituce z jiného než členského státučlenského státu, jejímž prostřednictvím instituce působí na území České republiky, nebo instituce, kterou ovládá osoba se sídlem na území jiného než členského státučlenského státu. (3) Česká národní bankabanka může omezit vykonatelnost práva na ukončení závazku ze smlouvy, jejíž stranou je pobočka instituce z jiného než členského státučlenského státu, jejímž prostřednictvím instituce působí na území České republiky nebo instituce, kterou ovládá osoba se sídlem na území jiného než členského státučlenského státu, nebo pokud se jedná o instituci, jejíž majetek nebo dluhy se nacházejí na území České republiky, anebo se řídí právním řádem České republiky, považuje-li se uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize nebo postup pro řešení krize jiného než členského státučlenského státu ve vztahu k členovi skupiny za skutečnost opravňující k výkonu práva na ukončení závazku. Omezit vykonatelnost lze pouze, pokud dotčená osoba nebo pobočka plní smluvní povinnosti tvořící podstatu závazků včetně platebních povinností a poskytování zajištění. (4) Uznáním a výkonem postupů pro řešení krize jiného než členského státučlenského státu není dotčen postup podle insolvenčního zákona. Díl 3 Podmínky pro řešení krize pobočky instituce z jiného než členského státu § 197 (1) Pokud ve vztahu k pobočce instituce se sídlem na území jiného než členského státučlenského státu, jejímž prostřednictvím instituce působí na území České republiky, nebyl zahájen postup pro řešení krize jiného než členského státučlenského státu nebo pokud takový postup zahájen byl, ale je splněna podmínka podle § 195 odst. 3, Česká národní bankabanka může uplatnit opatření k řešení krize ve vztahu k této pobočce, pokud je uplatnění tohoto opatření ve veřejném zájmu, a a) pobočka splňuje nebo lze důvodně předpokládat, že splní podmínky pro odnětí povolení k činnosti a žádné jiné opatření soukromého subjektu, orgánu dohledu nebo jiného než členského státučlenského státu by v přiměřené lhůtě nezabránilo splnění těchto podmínek nebo selhání pobočky, b) lze důvodně předpokládat, že instituce se sídlem na území jiného než členského státučlenského státu, která na území České republiky působí prostřednictvím pobočky, není nebo nebude schopna nebo ochotna plnit své dluhy vůči věřitelům se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky nebo jiného členského státučlenského státu, nebo dluhy, které přijala nebo zaúčtovala pomocí pobočky, jejímž prostřednictvím působí na území České republiky, a současně lze důvodně předpokládat, že vůči této instituci nebyl a ani v přiměřené lhůtě nebude zahájen postup pro řešení krize jiného než členského státučlenského státu nebo řízení za účelem řešení jejího úpadku nebo jiné obdobné řízení, nebo c) příslušný orgán jiného než členského státučlenského státu zahájil postup pro řešení krize vůči instituci se sídlem na území jiného než členského státučlenského státu nebo České národní bancebance oznámí záměr takový postup zahájit. (2) Rozhodne-li Česká národní bankabanka o uplatnění opatření k řešení krize ve vztahu k pobočce instituce se sídlem na území jiného než členského státučlenského státu, jejímž prostřednictvím instituce působí na území České republiky, přihlédne k účelu řešení krize a postupuje přiměřeně podle zásad řešení krize. ČÁST DEVÁTÁ FINANCOVÁNÍ HLAVA I GARANČNÍ SYSTÉM FINANČNÍHO TRHU § 198 Garanční systém finančního trhu (1) Fond pojištění vkladů vzniklý podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen „stávající Fond“) se tímto zákonem mění na Garanční systém finančního trhu (dále jen „Garanční systém“). Podrobnosti změny vnitřní organizační struktury upravuje § 253 až 255. (2) Garanční systém spravuje jmění tvořené Fondem pojištění vkladů, Fondem pro řešení krize a ostatní jmění Garančního systému majetkově a účetně odděleně a plní jiné úkoly stanovené tímto zákonem. Na činnost Garančního systému se nevztahují právní předpisy upravující pojišťovnictví. (3) Ke splnění nebo uspokojení pohledávky věřitele za Garančním systémem vzniklé v souvislosti s Fondem pojištění vkladů nebo Fondem pro řešení krize lze použít pouze majetek v tomtéž fondu. Majetek Fondu pojištění vkladů nebo Fondu pro řešení krize nelze použít ke splnění dluhu, který není dluhem náležejícím do téhož fondu. (4) Fond pojištění vkladů ani Fond pro řešení krize nemají právní osobnost. Povinnost uložená zákonem Fondu pro řešení krize nebo Fondu pojištění vkladů je povinností Garančního systému. Právo přiznané zákonem Fondu pro řešení krize nebo Fondu pojištění vkladů je právem Garančního systému. Správní rada § 199 (1) Nejvyšším orgánem Garančního systému je pětičlenná správní rada. (2) Členem správní rady nesmí být člen vedoucího orgánu povinné osoby, osoba, která je v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k povinné osobě ani osoba, která není plně svéprávná. (3) Členové správní rady jsou jmenováni na období 5 let, a to i opakovaně. Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady jmenuje a odvolává ministr financí. Dva členové jsou jmenováni z řad zaměstnanců České národní bankybanky na návrh České národní bankybanky, dva členové jsou jmenováni z řad státních zaměstnanců a ostatních zaměstnanců Ministerstva financí a jeden člen je jmenován na návrh České bankovní asociace. (4) Člen správní rady má vůči Garančnímu systému právo na náhradu nákladů vzniklých mu v souvislosti s výkonem jeho funkce. § 200 (1) Funkce člena správní rady zaniká uplynutím 2 měsíců od doručení prohlášení o odstoupení ministru financí. Funkce člena správní rady jmenovaného z řad zaměstnanců České národní bankybanky a z řad státních zaměstnanců a ostatních zaměstnanců Ministerstva financí zaniká ke dni skončení jeho pracovního či služebního poměru. (2) Ministr financí odvolá člena správní rady a) jestliže byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem své funkce, b) jestliže byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin majetkové povahy nebo pro trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s činnostmi povinné osoby, nebo pro úmyslný trestný čintrestný čin jinak související s podnikáním, nebo c) pro závažné porušení povinností vyplývajících z funkce člena správní rady. (3) Na místo osoby, jejíž členství ve správní radě skončilo před uplynutím jejího funkčního období, je jmenován nový člen správní rady, jehož funkční období skončí ke stejnému dni, ke kterému by skončilo funkční období jeho předchůdce. (4) Škodu, kterou člen správní rady způsobil při výkonu své funkce, je povinen nahradit pouze způsobil-li ji úmyslně nebo jde-li o škodu způsobenou jeho hrubou nedbalostí. Škodu nahradí a) v plné výši, jedná-li se o škodu způsobenou úmyslně, b) až do celkové výše 600 000 Kč za celé období výkonu své funkce, jedná-li se o škodu vzniklou v důsledku hrubé nedbalosti. (5) Člen správní rady, který je jmenován na návrh České bankovní asociace, není oprávněn účastnit se jako zástupce Garančního systému v kolegiu ani seznamovat se se skutečnostmi, které přímo souvisejí s ozdravnými postupy a řešením krize konkrétní instituce nebo institucí a podléhají povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona. (6) Dozví-li se člen správní rady, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem Garančního systému, informuje o tom ostatní členy správní rady bez zbytečného odkladu, nejpozději však před hlasováním nebo jiným jednáním, v důsledku kterého by ke střetu zájmu mohlo dojít. Podrobnosti pravidel o střetu zájmu a o oprávněních podle tohoto odstavce stanoví statut Garančního systému. § 201 (1) Do působnosti správní rady patří a) jmenovat a odvolávat členy výkonné rady, b) stanovit způsob odměňování členů výkonné rady, c) dohlížet nad činností výkonné rady, d) schvalovat dlouhodobý a roční plán činnosti Garančního systému, e) vydávat statut Garančního systému a statuty Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize, f) schvalovat jednací řád správní rady a jednací řád výkonné rady, g) schvalovat vnitřní předpisy Garančního systému, h) schvalovat rozpočet Garančního systému, výroční správu Garančního systému, účetní závěrku Garančního systému, účetní závěrku Fondu pojištění vkladů a účetní závěrku Fondu pro řešení krize, i) schvalovat dlouhodobou investiční strategii Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize a roční investiční plán Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize, j) schvalovat poměrné rozdělení výnosů obstaraných Garančním systémem z jiného majetku než Fondu pojištění vkladů nebo Fondu pro řešení krize mezi Fond pojištění vkladů a provozní fond Fondu pro řešení krize, k) schvalovat rozdělení výdajů vzniklých při správě Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize, včetně poskytovaní záloh mezi Fondem pojištění vkladů a provozním fondem Fondu pro řešení krize, podle § 207 odst. 2 věty poslední, l) schvalovat významné veřejné zakázky. (2) Do působnosti správní rady dále patří a) schvalovat obecné postupy vyplácení náhrad z Fondu pojištění vkladů a použití prostředků Fondu pro řešení krize, b) schvalovat převod majetku z provozního do příspěvkového fondu Fondu pro řešení krize, c) rozhodovat o přijetí nebo poskytnutí zápůjčky nebo úvěru a o přijetí dotace nebo návratné finanční výpomoci ve vztahu k Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize, d) rozhodovat o převzetí dluhu, přistoupení k dluhu nebo zajištění dluhu jiné osoby, e) rozhodovat o postoupení pohledávky s hodnotou vyšší než 100 000 Kč, f) rozhodovat o vzdání se práva nebo prominutí dluhu v hodnotě vyšší než 10 000 Kč, g) rozhodovat o poskytnutí daru v hodnotě vyšší než 10 000 Kč, h) rozhodovat o vydání dluhopisůdluhopisů, i) rozhodovat o uzavření smluv s hodnotou plnění vyšší než 2 000 000 Kč; ve vztahu ke smlouvě uzavřené na dobu neurčitou se hodnota plnění pro tento účel počítá za dobu 4 let trvání smlouvy, j) rozhodovat o nabytí, převodu, zastavení nebo jiném obdobném nakládání s nemovitou věcí, k) schvalovat dohodu podle § 41o odst. 2 zákona upravujícího činnost bank, l) schvalovat žádost o poskytnutí úvěru z Fondu pro řešení krize pro účely finanční výpomoci mechanismu financování řešení krize jiného členského státučlenského státu a pro účely skupinového řešení krize. (3) Správní rada si může vyhradit rozhodování ve věcech, které podle zákona náleží do působnosti výkonné rady. (4) Způsob přijímaní rozhodnutí správní rady podle odstavců 1 až 3 a 6 stanoví statut Garančního systému. (5) Vůči členům výkonné rady právně jedná za Garanční systém předseda nebo místopředseda správní rady nebo její člen, který byl k tomu správní radou pověřen. (6) Správní rada může pověřit schvalováním vnitřních předpisů Garančního systému podle odstavce 1 písm. g) výkonnou radu. § 202 Výkonná rada (1) Statutárním orgánem Garančního systému je výkonná rada. Ve své působnosti zabezpečuje činnost Garančního systému a správní rady a vykonává rozhodnutí správní rady. (2) Výkonná rada má 3 členy, kteří jsou zaměstnanci Garančního systému. Při jmenování člena výkonné rady přihlédne správní rada k jeho funkčnímu nebo pracovnímu zařazení. (3) Člen výkonné rady vykonává svoji funkci v pracovním poměru. Odpovědnost člena výkonné rady při výkonu funkce se řídí pracovněprávními předpisy. (4) Člen výkonné rady může být ze své funkce odvolán nebo se jí může vzdát za podmínek stanovených zákoníkem práce20). (5) Podrobnosti o jednání výkonné rady stanoví statut Garančního systému. (6) Jsou-li všichni nebo většina členů výkonné rady odvoláni nebo se vzdali svých funkcí, pravomoc výkonné rady vykonává správní rada až do okamžiku, kdy je počet členů výkonné rady v souladu s odstavcem 2. § 203 Povinnost mlčenlivosti Členové správní rady, zaměstnanci Garančního systému a další osoby pověřené výkonem činnosti související s předmětem činnosti Garančního systému jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Tato povinnost trvá i po skončení výkonu povolání, zaměstnání nebo funkce. § 203a Zpracování osobních údajů Garanční systém při zpracování osobních údajů a) nemusí omezit zpracování osobních údajů v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a b) může vykonávat svou činnost podle tohoto zákona i výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede Garanční systém v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů. § 204 Statut (1) Podrobnosti o činnosti a působnost Garančního systému upraví statut Garančního systému, který vydá správní rada po předchozím souhlasu Ministerstva financí. Souhlas Ministerstva financí se vyžaduje též ke změně statutu Garančního systému. (2) Statut Garančního systému stanoví opatření k zajištění majetkového a účetního oddělení Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize a majetkového a účetního oddělení majetku Garančního systému od majetku ve Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize. (3) Činnost Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize a rámcová pravidla pro investování peněžních prostředků v těchto fondech blíže upraví statut Fondu pojištění vkladů a statut Fondu pro řešení krize, které vydá správní rada Garančního systému po předchozím souhlasu Ministerstva financí. Souhlas Ministerstva financí se vyžaduje též ke každé změně těchto statutů. (4) Garanční systém uveřejní statut Garančního systému, statut Fondu pojištění vkladů a statut Fondu pro řešení krize na svých internetových stránkách. § 205 Účetnictví (1) Garanční systém, Fond pojištění vkladů a Fond pro řešení krize tvoří tři samostatné účetní jednotky. Garanční systém účtuje o stavu a pohybu aktiv a pasiv, dále o výdajích a příjmech a o výsledku hospodaření odděleně od předmětu účetnictví Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize. (2) Garanční systém zajišťuje účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách vedených odděleně pro Fond pojištění vkladů a Fond pro řešení krize způsobem umožňujícím sestavení účetní závěrky za každý jednotlivý fond. Účtování probíhá v souladu s účetními metodami podle zákona upravujícího účetnictví. (3) Účetní závěrka Garančního systému, účetní závěrka Fondu pojištění vkladů a účetní závěrka Fondu pro řešení krize musí být ověřené auditorem. (4) Garanční systém vypracuje výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví a uveřejní ji na svých internetových stránkách. § 206 Investování peněžních prostředků Garanční systém může investovat peněžní prostředky ve Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize pouze bezpečným způsobem, v souladu se zákonem, statutem Garančního systému a statutem příslušného fondu, dlouhodobou investiční strategií a ročním investičním plánem příslušného fondu. § 207 Výdaje na správu (1) Fond pro řešení krize zřizuje příspěvkový fond a provozní fond. (2) Garanční systém má právo na úhradu výdajů vzniklých v souvislosti se správou Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize a na poskytnutí přiměřené zálohy na tyto výdaje. Úhrada se poskytuje z Fondu pojištění vkladů a provozního fondu Fondu pro řešení krize. Úhradu nelze poskytnout z příspěvkového fondu Fondu pro řešení krize. Není-li ve Fondu pojištění vkladů nebo provozním fondu Fondu pro řešení krize dostatek prostředků na úhradu výdajů spojených s jeho správou, může být poskytnuta záloha z provozního fondu Fondu pro řešení krize do Fondu pojištění vkladů a naopak. (3) Statut Garančního systému stanoví způsob určení úhrady výdajů ve vztahu k Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize a způsob placení záloh na tyto výdaje. Přitom se přihlédne k poměru skutečných výdajů vynaložených na správu Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize. § 208 Spolupráce Garančního systému, České národní banky a Ministerstva financí (1) Garanční systém při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankoubankou a Ministerstvem financí. Česká národní bankabanka je povinna s předstihem upozornit Garanční systém na možnost uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize a na možnost použití majetku Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize. Pokud Česká národní bankabanka přijme opatření, které omezuje přístup vkladatelům k jejich vkladům, nebo pokud hodlá uplatnit opatření podle části páté nebo šesté tohoto zákona, nebo dojde pravomocně k odnětí povolení k činnosti bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva, je Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu povinna informovat Garanční systém. Ustanovení § 174 a 175 tím není dotčeno. (2) Česká národní bankabanka předkládá Garančnímu systému údaje nezbytné pro kontrolu placení příspěvků do Fondu pojištění vkladů, do 30 dnů od skončení příslušného období pro placení příspěvků do Fondu pro řešení krize údaje nezbytné pro jeho kontrolu a dále další informace podle dohody mezi Českou národní bankoubankou a Garančním systémem tak, aby bylo Garančnímu systému umožněno zejména stanovit kvalifikovaný odhad budoucích příjmů a případných výdajů Fondu pro řešení krize a Fondu pojištění vkladů. (3) Garanční systém bez zbytečného odkladu informuje Českou národní bankubanku, je-li osoba v prodlení s povinností placení příspěvku podle tohoto zákona nebo zákona upravujícího činnost bank nebo zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev. HLAVA II FINANCOVÁNÍ ŘEŠENÍ KRIZE § 209 Fond pro řešení krize (1) Za účelem zajištění mechanismu financování řešení krize zřídí Garanční systém svým statutem vydaným podle § 204 odst. 1 Fond pro řešení krize. Garanční systém vydá statut Fondu pro řešení krize, ve kterém blíže upraví jeho činnost a rámcová pravidla pro investování majetku podle § 204 odst. 3. (2) Instituce se sídlem v České republice a pobočky instituce z jiného než členského státučlenského státu jsou povinny přispívat v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu pro řešení krize. § 210 Příspěvkový fond Fondu pro řešení krize Příspěvkový fond Fondu pro řešení krize tvoří majetek, jehož zdrojem jsou a) pravidelné příspěvky podle § 214, včetně neodvolatelných platebních příslibů podle § 214 odst. 6, b) mimořádné příspěvky podle § 215, c) peněžní prostředky, které Fond pro řešení krize získal podle § 216, d) peněžní prostředky, které Fond pro řešení krize získal podle § 217 a splátky jím poskytnutých úvěrů podle § 218, e) peněžní prostředky, které Fond pro řešení krize získal podle § 219, f) příjmy získané od povinné osoby, překlenovací instituce nebo osoby pro správu aktiv na základě rozhodnutí České národní bankybanky, jiného příslušného orgánu pro řešení krize nebo smluvního nároku v souvislosti s uplatněním opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, a g) peněžní prostředky převedené z provozního fondu Fondu pro řešení krize podle § 212 odst. 2. § 211 Provozní fond Fondu pro řešení krize Provozní fond Fondu pro řešení krize tvoří majetek, jehož zdrojem jsou a) výnosy z investování prostředků ve Fondu pro řešení krize, včetně úrokových výnosů z úvěrů poskytnutých Fondem pro řešení krize podle § 218, b) pokuty uložené podle tohoto zákona v souladu s § 241, c) mimořádné provozní příspěvky podle § 212 odst. 3, d) další příjmy, kterými jsou zejména dotace, návratné finanční výpomoci a výtěžky z ukončených insolvenčních a likvidačních řízení a z procesu řešení krize, pokud se nejedná o příjmy podle § 210, a e) zálohy na úhradu výdajů poskytnuté Fondem pojištění vkladů. § 212 Použití majetku Fondu pro řešení krize (1) Majetek v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize lze použít za účelem a) poskytnutí jistoty za majetek a dluhy povinné osoby, vůči které bylo nebo je uplatněno opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, nebo jistoty za majetek a dluhy jí ovládaných osob, nabyvatele při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, překlenovací instituci nebo osobu pro správu aktiv, b) poskytnutí úvěru povinné osobě, vůči které bylo nebo je uplatněno opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, nebo úvěru jí ovládaným osobám, nabyvateli při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, překlenovací instituci nebo osobě pro správu aktiv, c) koupě majetku povinné osoby, vůči které bylo nebo je uplatněno opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, d) poskytnutí příspěvku nabyvateli při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, překlenovací instituci nebo osobě pro správu aktiv, e) výplaty dorovnání podle § 177, f) poskytnutí příspěvku při odpisu nebo konverzi závazků podle § 124 a 125, nebo g) splácení jistiny a úroku úvěru podle § 216 nebo 217 a poskytnutí úvěru mechanismu financování řešení krize jiného členského státučlenského státu podle § 218, h) vypořádání rozdílu ve výši příspěvku podle § 215a odst. 4. (2) Majetek tvořící provozní fond Fondu pro řešení krize lze použít k účelům podle odstavce 1. K jiným účelům lze tento majetek použít, stanoví-li tak zákon nebo statut Garančního systému. Z provozního fondu Fondu pro řešení krize lze převést majetek do příspěvkového fondu Fondu pro řešení krize. (3) V případě, že majetek v provozním fondu Fondu pro řešení krize nepostačuje k náhradě výdajů podle § 207, Garanční systém navrhne České národní bancebance celkovou výši mimořádných provozních příspěvků nutných k úhradě těchto výdajů. Česká národní bankabanka na základě návrhu rozhodne o výběru mimořádného provozního příspěvku ve vztahu k jednotlivým institucím a pobočkám institucí z jiných než členských státůčlenských států; podíl instituce a pobočky instituce z jiného než členského státučlenského státu na celkové výši mimořádného provozního příspěvku přitom stanoví tak, aby odpovídal podílu instituce a pobočky instituce z jiného než členského státučlenského státu na roční cílové úrovni pravidelných příspěvků do Fondu pro řešení krize podle § 214. Výběr mimořádného provozního příspěvku stanoví tak, aby jeho placení proběhlo ve stejném termínu jako placení pravidelného příspěvku, není-li vzhledem k okolnostem nezbytné stanovit jiný termín. (4) O použití majetku ve Fondu pro řešení krize pro účely podle odstavce 1 písm. a) až f) a § 220 rozhoduje po konzultaci s Garančním systémem Česká národní bankabanka. Majetek lze použít pouze v rozsahu nutném pro zajištění efektivního uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize. (5) Majetek ve Fondu pro řešení krize nesmí být použit k přímému krytí ztrát povinné osoby, ani k její rekapitalizaci. Nepřímé krytí ztrát povinné osoby z majetku Fondu pro řešení krize je možné pouze v souladu se zásadami poskytnutí příspěvku z Fondu pro řešení krize podle § 124 a 125. (6) S majetkem nabytým Fondem pro řešení krize v přímém důsledku rozhodnutí podle odstavce 4 nakládá Garanční systém po konzultaci s Českou národní bankoubankou. § 213 Cílový objem Fondu pro řešení krize (1) Cílový objem majetku v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize (dále jen „cílový objem Fondu pro řešení krize“) je 1 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů. (2) Cílový objem Fondu pro řešení krize musí být naplněn do 31. prosince 2024. Dojde-li před uplynutím této lhůty k použití majetku v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize v souhrnné výši alespoň 0,5 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů, lhůta pro dosažení cílového objemu Fondu pro řešení krize se prodlužuje do 31. prosince 2028. (3) Dojde-li po uplynutí lhůty podle odstavce 2 k poklesu majetku v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize pod dvě třetiny cílového objemu Fondu pro řešení krize, Česká národní bankabanka rozhodne o výběru pravidelných příspěvků tak, aby došlo ke znovunaplnění cílového objemu Fondu pro řešení krize ve lhůtě 6 let od konce roku, ve kterém došlo k poklesu majetku pod dvě třetiny cílového objemu Fondu pro řešení krize. Pokud po uplynutí lhůty podle odstavce 2 dojde k poklesu majetku v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize pod cílový objem Fondu pro řešení krize a současně tento majetek nepoklesne pod dvě třetiny cílového objemu Fondu pro řešení krize, Česká národní bankabanka rozhodne o výběru pravidelných příspěvků tak, aby došlo k naplnění cílového objemu Fondu pro řešení krize ve lhůtě úměrné k výši poklesu a lhůtě podle věty první. Ustanovení § 214 odst. 2 věty druhé se uplatní obdobně. § 214 Pravidelné příspěvky (1) Pro účely přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků21) (dále jen „nařízení o pravidelných příspěvcích“), je orgánem příslušným k řešení krizeorgánem příslušným k řešení krize Česká národní bankabanka, nevyplývá-li z tohoto zákona, že jím je Garanční systém. (2) Česká národní bankabanka, po projednání s Garančním systémem, jednou ročně uveřejní úředním sdělením roční cílovou úroveň příspěvků do Fondu pro řešení krize (dále jen „roční cílová úroveň“) podle čl. 3 bodu 3 nařízení o pravidelných příspěvcích tak, aby byla dodržena lhůta podle § 213 odst. 2. Při stanovení roční cílové úrovně Česká národní bankabanka přihlédne k požadavku rovnoměrného rozložení výše příspěvků během trvání lhůty a současně náležitě zohlední fázi hospodářského cyklu a případný procyklický dopad pravidelných příspěvků na finanční situaci přispívajících osob. (3) Pravidelný příspěvek instituce podle čl. 3 bodu 1 nařízení o pravidelných příspěvcích (dále jen „instituce se standardním příspěvkovým režimem“) stanoví Česká národní bankabanka jako roční příspěvek podle čl. 3 bodu 5 nařízení o pravidelných příspěvcích. Podíl základního ročního příspěvku instituce se standardním příspěvkovým režimem na roční cílové úrovni se určí jako poměr výše dluhů této instituce snížených o její kapitál a objem krytých pohledávek z vkladů k výši dluhů všech institucí a poboček institucí z jiných než členských státůčlenských států snížených o sumu jejich kapitálu a celkového objemu krytých pohledávek z vkladů, nestanoví-li nařízení o pravidelných příspěvcích jinak. Podrobnosti a způsob výpočtu výše dluhů a rizikovou úpravu základního ročního příspěvku vymezuje nařízení o pravidelných příspěvcích. (4) Pravidelný příspěvek instituce se standardním příspěvkovým režimem, která splňuje podmínku podle čl. 20 bodu 5 nařízení o pravidelných příspěvcích, se stanoví postupem podle čl. 20 bodu 5 nařízení o pravidelných příspěvcích. (5) Pro stanovení pravidelného příspěvku instituce jiné než instituce se standardním příspěvkovým režimem a pobočky instituce z jiného než členského státučlenského státu (dále jen „instituce se zvláštním příspěvkovým režimem“) se ustanovení odstavce 3 věta druhá použije obdobně a ustanovení čl. 4 až 12 a čl. 20 bodu 1 věta první až třetí nařízení o pravidelných příspěvcích se použijí přiměřeně. Ustanovení čl. 13, 14, 16 až 19, čl. 20 bodu 1 věta poslední a čl. 2 až 5 nařízení o pravidelných příspěvcích se ve vztahu k instituci se zvláštním příspěvkovým režimem uplatní obdobně. (6) Umožní-li Česká národní bankabanka, se souhlasem Garančního systému, v rozhodnutí podle čl. 13 bodu 3 nařízení o pravidelných příspěvcích uhradit část pravidelného příspěvku v podobě neodvolatelného platebního příslibu, stanoví v rozhodnutí podrobnosti jeho placení a zejména podmínky pro rizikovost, likviditu a diverzifikaci poskytovaného zajištění tak, aby byl platební příslib zajištěný jen nízkorizikovým aktivem nezatíženým právy třetích stran. Platební příslib lze poskytnout a přijmout pouze za podmínek uvedených v rozhodnutí České národní bankybanky a zároveň Fond pro řešení krize tímto zajištěním může volně nakládat a je vyčleněné k výlučnému užití Fondem pro řešení krize k účelům podle § 212 odst. 1. Podíl neodvolatelných platebních příslibů na majetku v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize nesmí překročit 30 %. (7) Ustanovení odstavce 6 se nepoužije, pokud výše pravidelného příspěvku instituce nebo pobočky instituce z jiného než členského státučlenského státu nepřevyšuje částku podle čl. 10 bodu 6 nařízení o pravidelných příspěvcích. § 215 Mimořádné příspěvky (1) Pokud majetek ve Fondu pro řešení krize nepostačuje pro účely uvedené v § 212 odst. 1, rozhodne Česká národní bankabanka o výběru mimořádných příspěvků. (2) Mimořádný příspěvek nelze uhradit neodvolatelným platebním příslibem. (3) Celkovou výši mimořádných příspěvků a dobu jejich splatnosti stanoví Česká národní bankabanka po projednání s Garančním systémem a to tak, že celková výše mimořádných příspěvků bude odpovídat rozdílu mezi výší předpokládaných nákladů na financování řešení krize a majetkem Fondu pro řešení krize; současně však tato výše nesmí překročit trojnásobek roční cílové úrovně příspěvků. Česká národní bankabanka oznámí celkovou výši mimořádných příspěvků Garančnímu systému. (4) Pro určení podílu instituce nebo pobočky instituce z jiného než členského státučlenského státu na celkové výši mimořádných příspěvků se postup podle § 214 odst. 3 až 5 použije obdobně. Pro rozhodnutí o stanovení výše a výběru mimořádného příspěvku se obdobně použije čl. 13 bod 2, čl. 13 bod 3 věta první a čl. 13 bod 4 nařízení o pravidelných příspěvcích. (5) Ohrozila-li by povinnost placení mimořádného příspěvku likviditu nebo plnění požadavků na kapitál instituce nebo pobočky instituce z jiného než členského státučlenského státu, Česká národní bankabanka může na žádost instituce nebo pobočky instituce z jiného než členského státučlenského státu dočasně snížit výši jejího mimořádného příspěvku nebo dočasně pozastavit její povinnost platit mimořádný příspěvek, a to nejvýše na 6 měsíců. Tuto lhůtu lze na žádost instituce nebo pobočky instituce z jiného než členského státučlenského státu prodloužit. Část mimořádného příspěvku, která v důsledku takového snížení nebo pozastavení nebyla uhrazena v řádné výši nebo lhůtě, se stává splatnou uplynutím stanovené lhůty. § 215a Odkladný účinek rozkladu a následky zrušení rozhodnutí o stanovení příspěvku (1) Podání rozkladu proti rozhodnutí o stanovení pravidelného nebo mimořádného příspěvku nemá odkladný účinek. (2) Případný rozdíl mezi výší příspěvku, která byla zaplacena na základě rozhodnutí později zrušeného nebo změněného, a výší příspěvku, která měla být pro dané období správně stanovena, Česká národní bankabanka zohlední v rozhodnutí o stanovení pravidelného příspěvku splatného v bezprostředně následujícím období. Česká národní bankabanka obdobně zohlední rozdíl mezi výší příspěvku, která byla v daném období stanovena ostatním povinným osobám, a výší příspěvku, která ostatním povinným osobám měla být pro dané období stanovena. Článek 17 odst. 4 nařízení o pravidelných příspěvcích se použije obdobně. (3) Rozdíl mezi výší příspěvku, která byla v daném období stanovena ostatním povinným osobám, a výší příspěvku, která měla být ostatním povinným osobám pro dané období stanovena v důsledku změny výše příspěvku podle odstavce 2 věty první, není důvodem pro zahájení přezkumného řízení, nařízení nebo povolení obnovy řízení nebo vydání nového rozhodnutí ve věcech, které se týkaly stanovení příspěvků ostatním povinným osobám. (4) Nelze-li postupovat podle odstavce 2, vydá Česká národní bankabanka v bezprostředně následujícím období rozhodnutí, kterým povinné osobě nebo jejímu právnímu nástupci anebo Garančnímu systému stanoví povinnost k úhradě rozdílu mezi výší příspěvku, která byla v daném období povinné osobě stanovena, a výší příspěvku, která měla být správně stanovena. § 215b Měna příspěvků (1) Roční cílová úroveň, pravidelný příspěvek, celková výše mimořádných příspěvků, mimořádný příspěvek, celková výše mimořádných provozních příspěvků a mimořádný provozní příspěvek se stanovují a platí v korunách českých a zaokrouhlují na celé koruny nahoru. (2) Je-li pravidelný příspěvek nebo mimořádný příspěvek vyjádřen v cizí měně, přepočte se na koruny české podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankoubankou platného k prvnímu dni kalendářního roku, v němž vznikla povinnost k jeho úhradě. § 216 Prostředky získané z trhu Pokud majetek ve Fondu pro řešení krize nepostačuje pro účely uvedené v § 212 odst. 1 a financování z mimořádných příspěvků podle § 215 nelze získat v přiměřeném čase nebo dostatečné výši, Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu informuje Garanční systém. Po projednání s Garančním systémem sdělí Česká národní bankabanka výši prostředků, které si Fond pro řešení krize obstará na trhu a lhůtu pro jejich obstarání. Fond pro řešení krize je povinen dbát, aby podmínky, za kterých jsou mu tyto prostředky poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější. Půjčování mechanismů financování řešení krize § 217 (1) Pokud majetek ve Fondu pro řešení krize nepostačuje pro účely uvedené v § 212 odst. 1, financování z mimořádných příspěvků podle § 215 nelze získat v přiměřeném čase nebo dostatečné výši a prostředky nelze obstarat ani za přiměřených podmínek a bez zbytečného odkladu na trhu, Fond pro řešení krize může požádat o úvěr mechanismus financování řešení krize jiného členského státučlenského státu. (2) Úrok, doba splatnosti a ostatní podmínky úvěru podle odstavce 1 se určí dohodou mezi Fondem pro řešení krize a mechanismem financování řešení krize jiného členského státučlenského státu. Účastní-li se poskytnutí úvěru více mechanismů financování řešení krize současně, úrok, doba splatnosti a ostatní podmínky poskytnutí jednotlivých úvěrů se určí ve vztahu ke všem úvěrům za rovných podmínek; odchylné podmínky pro jednotlivé úvěry lze sjednat pouze dohodou všech zúčastněných mechanismů financování řešení krize. § 218 (1) Na žádost mechanismu financování řešení krize jiného členského státučlenského státu může Fond pro řešení krize poskytnout tomuto mechanismu úvěr. K poskytnutí úvěru se vyžaduje alespoň splnění podmínky podle § 217 odst. 1 nebo obdobné podmínky podle srovnatelného zahraničního právního předpisu ve vztahu k žádajícímu mechanismu financování řešení krize a souhlas Ministerstva financí. O poskytnutí úvěru jsou Garanční systém a Ministerstvo financí povinni rozhodnout v přiměřeném čase vzhledem k naléhavosti žádosti. (2) Účastní-li se poskytnutí úvěru více mechanismů financování řešení krize, určí se podíl Fondu pro řešení krize na výši celkového úvěru podle poměru objemu tuzemských krytých pohledávek z vkladů k součtu objemů krytých pohledávek z vkladů všech členských státůčlenských států, ve kterých mají sídlo zúčastněné mechanismy financování řešení krize. Určit podíl Fondu pro řešení krize odchylně lze pouze dohodou všech zúčastněných mechanismů financování řešení krize. Ustanovení § 217 odst. 2 se použije obdobně. (3) Nesplacená část úvěru poskytnutého podle odstavců 1 a 2 z příspěvkového fondu Fondu pro řešení krize se považuje za majetek v příspěvkovém fondu pro účely § 213. § 219 Státní dotace nebo výpomoc Pokud majetek ve Fondu pro řešení krize nepostačuje pro účely uvedené v § 212 odst. 1, financování z mimořádných příspěvků podle § 215 nelze získat v přiměřeném čase nebo dostatečné výši a prostředky nelze ve lhůtě podle § 216 obstarat za přiměřených podmínek a bez zbytečného odkladu na trhu ani úvěrem od mechanismu financování řešení krize jiného členského státučlenského státu, může být na žádost Garančního systému poskytnuta Fondu pro řešení krize dotace nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu. § 220 Spojení prostředků mechanismů financování řešení krize při skupinovém řešení krize (1) Za účelem zajištění účasti všech dotčených mechanismů financování řešení krize na financování skupinového řešení krize, a to v rámci mechanismu financování skupinového řešení krize, je při postupu pro skupinové řešení krize podle § 184 sestaven plán financování, který zahrnuje a) ocenění podle § 52 nebo obdobného ustanovení srovnatelného zahraničního právního předpisu ve vztahu k dotčeným členům skupiny, b) výši ztrát, které vykazují jednotliví členové skupiny v okamžiku uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, c) výši ztrát, které v důsledku uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize vzniknou skupinám vlastníků nástrojů účasti na členech skupiny a věřitelů členů skupiny, d) výši spoluúčasti Fondu pojištění vkladů a systémů pojištění vkladů jiných členských státůčlenských států, e) celkovou výši, účel a formu účasti všech mechanismů financování řešení krize na financování skupinového řešení krize, f) výši, účel a formu účasti každého mechanismu financování řešení krize na celkové výši prostředků potřebných k financování skupinového řešení krize a způsob jejího stanovení, g) výši prostředků, které jednotlivé mechanismy financování řešení krize získají podle § 216 nebo 217 nebo obdobného ustanovení srovnatelného zahraničního právního předpisu a h) časový harmonogram použití prostředků jednotlivých mechanismů financování řešení krize. (2) Není-li v plánu financování dohodnuto jinak, způsob stanovení účasti zúčastněného mechanismu financování řešení krize na celkové výši prostředků potřebných k financování skupinového řešení krize podle odstavce 1 písm. f) musí být v souladu s pravidly a zásadami stanovenými ve skupinovém plánu řešení krize a současně musí zohlednit zejména a) podíl rizikově vážených aktiv skupiny držených členy skupiny se sídlem v členském státěčlenském státě, ve kterém sídlí zúčastněný mechanismus financování řešení krize, na celkové výši rizikově vážených aktiv skupiny, b) podíl aktiv skupiny držených členy skupiny se sídlem v členském státěčlenském státě, ve kterém sídlí zúčastněný mechanismus financování řešení krize, na celkové výši aktiv skupiny, c) podíl ztrát, které vykázali členové skupiny, nad kterými vykonává dohled orgán dohledu v členském státěčlenském státě, ve kterém sídlí zúčastněný mechanismus financování řešení krize, na výši celkových ztrát, v jejichž důsledku došlo ke splnění podmínek pro skupinové řešení krize a d) podíl výše prostředků, jejichž použití bude přímo k prospěchu členům skupiny se sídlem v členském státěčlenském státě, ve kterém sídlí zúčastněný mechanismus financování řešení krize, na celkové výši prostředků potřebných k financování skupinového řešení krize. (3) Podle § 216 nebo obdobného ustanovení srovnatelného zahraničního právního předpisu lze postupovat i ve vztahu k mechanismu financování skupinového řešení krize. (4) Fond pro řešení krize může poskytnout svůj majetek jako zajištění za dluhy mechanismu financování skupinového řešení krize, kterého se účastní, pokud tyto dluhy vznikly způsobem podle § 216 nebo podle obdobného ustanovení srovnatelného zahraničního právního předpisu. (5) Výnosy nebo zisky plynoucí z účasti mechanismů financování řešení krize v mechanismu financování skupinového řešení krize se rozdělí poměrně na základě výše účasti jednotlivých mechanismů financování řešení krize na financování skupinového řešení krize. § 221 Spoluúčast Fondu pojištění vkladů při řešení krize (1) Je-li v důsledku odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků zachována dostupnost krytých pohledávek z vkladů, spoluúčast Fondu pojištění vkladů na financování řešení krize je rovna částce, která by byla odepsána z krytých pohledávek z vkladů podle § 138 odst. 1, pokud by kryté pohledávky z vkladů byly předmětem odpisu odepisovatelných závazků ve stejném rozsahu jako pohledávky se stejným pořadím podle insolvenčního zákona. (2) Je-li v důsledku uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize jiného než odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků zachována dostupnost krytých pohledávek z vkladů, spoluúčast Fondu pojištění vkladů na financování řešení krize je rovna výši ztráty, kterou by utrpěli věřitelé krytých pohledávek z vkladů, pokud by se v důsledku uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize podíleli na krytí ztrát povinné osoby poměrně jako věřitelé se stejným pořadím pohledávek podle insolvenčního zákona. (3) Spoluúčast Fondu pojištění vkladů je placena v peněžních prostředcích a nelze ji použít jako zdroj příspěvku při rekapitalizaci povinné osoby nebo překlenovací instituce při konverzi odepisovatelných závazků podle § 138 odst. 2. (4) Pro určení výše spoluúčasti Fondu pojištění vkladů se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona o ocenění. O použití majetku Fondu pojištění vkladů pro účely jeho spoluúčasti na financování řešení krize rozhoduje po konzultaci s Garančním systémem Česká národní bankabanka. Ustanovení § 212 se použije obdobně. (5) Spoluúčast Fondu pojištění vkladů nesmí přesáhnout 0,8 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů. Je-li objem dostupných prostředků ve Fondu pojištění vkladů vyšší než 0,8 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů, spoluúčast Fondu pojištění vkladů nesmí přesáhnout 100 % objemu dostupných prostředků ve Fondu pojištění vkladů. Spoluúčast zároveň nesmí být vyšší než újma, která by vznikla Fondu pojištění vkladů, pokud by vůči majetku povinné osoby bylo zahájeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení v okamžiku uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize. (6) Spoluúčastí Fondu pojištění vkladů na financování řešení krize se Garanční systém stává věřitelem povinné osoby ve výši této spoluúčasti. (7) Dojde-li uplatněním opatření k řešení krizeopatření k řešení krize ke změně v osobě dlužníka u části pojištěných pohledávek z vkladůpojištěných pohledávek z vkladů oprávněné osoby uložených u povinné osoby na třetí osobu, snižuje se o tuto částku nárok oprávněné osoby na poskytnutí náhrady z Fondu pojištění vkladů za jakoukoli zbývající část pohledávek z těchto vkladů vůči povinné osobě. Dojde-li uplatněním opatření k řešení krizeopatření k řešení krize ke změně v osobě dlužníka u všech pojištěných pohledávek z vkladůpojištěných pohledávek z vkladů oprávněné osoby uložených u povinné osoby na třetí osobu, oprávněná osoba nemá nárok na poskytnutí náhrady z Fondu pojištění vkladů za pohledávky z těchto vkladů vůči povinné osobě. ČÁST DESÁTÁ PROCESNÍ USTANOVENÍ § 222 Rozhodnutí (1) Rozhodnutí České národní bankybanky o opatření k řešení krize, pozastavení plnění ze smlouvy podle § 81a, pozastavení výkonu práva na zajištění podle § 81b odst. 1, pozastavení práva na ukončení závazku podle § 81b odst. 2, snížení položek kmenového kapitálu tier 1 nebo o odpisu a konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků je vykonatelné okamžikem oznámení tohoto rozhodnutí účastníkům řízení, není-li rozhodnutím České národní bankybanky stanoveno jinak. Rozhodnutí lze doručit veřejnou vyhláškou. Rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho uveřejnění na internetových stránkách České národní bankybanky. Uveřejnění na úřední desce se nevyžaduje. (2) Prvním úkonem v řízení o vydání rozhodnutí podle odstavce 1 může být vydání tohoto rozhodnutí. (3) Zasahuje-li rozhodnutí podle odstavce 1 nebo o schválení přeměny podle § 251 do práv vlastníků nástrojů účasti na povinné osobě nebo věřitelů povinné osoby, vyzve Česká národní bankabanka na svých internetových stránkách vlastníky nástrojů účasti na povinné osobě a věřitele povinné osoby, aby se do 6 měsíců od vykonatelnosti rozhodnutí přihlásili České národní bancebance pro účely rozhodnutí o dorovnání podle § 177 a zvýšení hodnoty pohledávky a dodatečného protiplnění podle § 57. Nepřihlásí-li se v této lhůtě, jejich právo na dorovnání podle § 164 a zvýšení hodnoty pohledávky nebo dodatečné protiplnění podle § 57 zaniká. Na náležitosti přihlášky se § 37 odst. 2 správního řádu použije obdobně. Formulář přihlášky a detailní požadavky na její náležitosti uveřejní Česká národní bankabanka na svých internetových stránkách. § 223 Opatření obecné povahy (1) Pravomoci podle § 65, 67, 81a až 85, § 96, 102, 113, 138, 161, 164 a 164a vůči blíže neurčenému okruhu osob provede Česká národní bankabanka opatřením obecné povahy. Ustanovení § 222 odst. 2 a 3 se použije obdobně. (2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Česká národní bankabanka současně uveřejní opatření obecné povahy na svých internetových stránkách. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, není-li určen pozdější okamžik nabytí účinnosti. Uveřejnění na úřední desce se nevyžaduje. Jsou-li podle § 81a až 85 pozastavena určitá práva, Česká národní bankabanka uveřejní na svých internetových stránkách též podmínky a dobu pozastavení. (3) Osoby, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy dotčeny, jsou oprávněny podat proti opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ve lhůtě 5 pracovních dní ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní bankabanka sdělením. Podané námitky může Česká národní bankabanka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy. Opravné prostředky § 224 (1) Proti rozhodnutí České národní bankybanky podle tohoto zákona lze podat rozklad. (2) Rozklad nelze podat proti rozhodnutí, které bylo přijato v souladu s dohodou podle § 15 odst. 1, § 16 odst. 1, § 25 odst. 1, § 26 odst. 3, § 51 odst. 4 věty poslední, § 132a odst. 2, § 133 odst. 2, § 188 odst. 2 a § 193. U těchto rozhodnutí je vyloučen přezkum a obnova řízení podle správního řádu. § 225 (1) Má se za to, že přiznání odkladného účinku žalobě proti rozhodnutí podle § 222 odst. 1 by bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem ve smyslu § 73 odst. 2 soudního řádu správního, není-li prokázán opak. (2) Soud při svém posouzení přihlédne k ekonomickému hodnocení skutečností provedenému Českou národní bankoubankou. § 226 Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části vydaného podle tohoto zákona, lze u soudu podat do 1 roku ode dne, kdy napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. § 227 Účinky některých rozhodnutí nebo rozsudků (1) V rozhodnutí o rozkladu nebo rozsudku, kterým se ruší rozhodnutí nebo opatření obecné povahy České národní bankybanky podle tohoto zákona, lze stanovit, že účinky zrušení takového rozhodnutí nebo opatření obecné povahy mají vliv na platnost a účinnost provedených opatření, ledaže by to bylo v rozporu s právy třetích osob nabytých v dobré víře nebo jejich oprávněnými zájmy. Tím není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci22). (2) Česká národní bankabanka není povinna postupovat v souladu s dohodou podle § 15 odst. 1, § 16 odst. 1, § 25 odst. 1, § 26 odst. 3, § 51 odst. 4 věta poslední, § 132a odst. 1, § 133 odst. 1, § 188 odst. 2 a § 193, bylo-li zrušeno rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, které bylo vydáno na základě této dohody. § 228 Procesní ustanovení v některých zvláštních případech (1) Česká národní bankabanka uplatní opatření k řešení krize nebo odpis a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků pouze po předchozím souhlasu Ministerstva financí, pokud podle dostupného ocenění nebo odhadu a) je pro naplnění účelu opatření potřebné použití prostředků z veřejných rozpočtů nebo státní záruky, využití překlenovací instituce nebo osoby pro správu aktiv, nebo b) znamená takové rozhodnutí čerpání prostředků z Fondu pro řešení krize nebo z Fondu pojištění vkladů v objemu přesahujícím 60 % dostupného objemu majetku v některém z fondů. (2) Pokud se k uplatnění opatření k řešení krize nebo odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků vyžaduje souhlas Ministerstva financí, o uplatnění opatření rozhoduje v prvním stupni bankovní rada České národní bankybanky. Bankovní rada České národní bankybanky dále rozhoduje o uplatnění opatření k řešení krize nebo odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků v případech významného systémového dopadu. (3) Ministr financí nebo jiný pověřený člen vlády se na pozvání bankovní rady České národní bankybanky zúčastní jednání bankovní rady České národní bankybanky, které se týká uplatnění opatření k řešení krize nebo odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků. (4) O případ významného systémového dopadu podle odstavce 2 se jedná, pokud se opatření k řešení krize nebo odpis a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků uplatňují ve vztahu k instituci, jež je a) povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika23), b) určena za globální systémově významnou instituci24), c) určena za jinou systémově významnou instituci25), nebo d) označena za významnou instituci bankovní radou nejpozději současně s prvním úkonem v řízení; takto ji lze označit zejména s ohledem na dopady selhání instituce na finanční systém a hospodářství a v případě hrozby selhání více institucí současně. § 229 Informační oprávnění Ministerstva financí (1) Zaměstnanci Ministerstva financí pověření ministrem financí jsou oprávněni nahlížet do všech podkladů, záznamů, spisů a jiných dokumentů a seznamovat se s informacemi, na jejichž základě má dojít k uplatnění opatření k řešení krize nebo odpisu a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků. Česká národní bankabanka umožní pověřeným zaměstnancům Ministerstva financí přístup k těmto podkladům, záznamům, spisům, jiným dokumentům a informacím ve lhůtách odpovídajících okolnostem případu a případné potřebě vydat stanovisko podle § 228 odst. 1. (2) Česká národní bankabanka spolupracuje s Ministerstvem financí při přípravě plánů řešení krize a pravidelném ověřování připravenosti použití pravomocí k řešení krize a vydání souvisejících rozhodnutí, a to zejména v případech, pokud by k uplatnění opatření byl vyžadován předchozí souhlas Ministerstva financí. § 230 Spolupráce České národní banky, Ministerstva financí a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Pokud v důsledku uplatnění opatření podle tohoto zákona může dojít k poskytnutí veřejné podporyveřejné podpory, Česká národní bankabanka a Ministerstvo financí spolupracují s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže26) ohledně uplatnění tohoto opatření. Vyžaduje-li se pro uplatnění opatření podle tohoto zákona rozhodnutí Evropské komise, že takové opatření je v souladu s vnitřním trhem, Česká národní bankabanka neuplatní opatření do doby, než Evropská komise příslušné rozhodnutí vydá. ČÁST JEDENÁCTÁ OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ A PŘESTUPKY Opatření k nápravě § 231 (1) Česká národní bankabanka může povinné osobě při zjištění nedostatku v její činnosti, v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, rozhodnutím orgánu jiného než členského státučlenského státu považovaným podle tohoto zákona za vykonatelné, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona a rozhodnutím Evropského orgánu pro bankovnictví uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti. (2) Česká národní bankabanka může dále povinné osobě uložit, aby ve stanovené lhůtě upustila od protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování. (3) Česká národní bankabanka může uložit fyzické nebo právnické osobě, která není povinnou osobou, a která neplní povinnost uloženou tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, rozhodnutím orgánu jiného než členského státučlenského státu považovaným podle tohoto zákona za vykonatelné, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona a rozhodnutím Evropského orgánu pro bankovnictví, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování; Česká národní bankabanka může dále dočasně zakázat členu vedoucího orgánu povinné osoby, osobě ve vrcholném vedení povinné osoby nebo jakékoli jiné fyzické osobě, která neplní uvedené povinnosti, výkon funkce v kterékoli povinné osobě, a to až na dobu 5 let. (4) Česká národní bankabanka může dále povinné osobě nebo fyzické nebo právnické osobě, která není povinnou osobou podle odstavce 3, uložit povinnost uveřejnit rozhodnutí, je-li třeba širší veřejnost s tímto rozhodnutím seznámit. Česká národní bankabanka určí druh veřejného sdělovacího prostředku, ve kterém má být rozhodnutí uveřejněno, rozsah jeho uveřejnění a lhůtu určenou dané osobě k uveřejnění rozhodnutí. (5) Osoba, které byla uložena povinnost uveřejnit rozhodnutí podle odstavce 4, nechá na své náklady pravomocné rozhodnutí nebo jeho vymezené části uveřejnit v určeném druhu veřejného sdělovacího prostředku, a to s uvedením identifikačních údajů dané osoby. Údaje umožňující identifikaci fyzické osoby nebo právnické osoby, která je odlišná od osoby uvedené ve výroku rozsudku a v jeho odůvodnění, musí být před uveřejněním anonymizovány. (6) Česká národní bankabanka může uložit opatření k nápravě také tehdy, jestliže má důvodné podezření, že nedostatek v činnosti, porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky podle tohoto zákona může nastat v průběhu následujících 12 měsíců. § 232 (1) Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze osoba, které má být opatření k nápravě uloženo. (2) Řízení může být zahájeno vydáním rozhodnutí. (3) Osoba, které Česká národní bankabanka uložila opatření k nápravě, informuje Českou národní bankubanku o zjednání nápravy bez zbytečného odkladu. Přestupky fyzických osob § 233 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní informační povinnost podle § 7 odst. 3, b) v rozporu s § 127c odst. 2 prodává podřízené způsobilé závazky neprofesionálním zákazníkům, c) v rozporu s rozhodnutím vydaným na základě § 167 odst. 1 písm. a) nepřijme dostatečná opatření k zajištění realizace odpisu, konverze nebo opatření k řešení krize, d) v rozporu s rozhodnutím vydaným na základě § 167 odst. 1 písm. b) nedrží majetek na účet nabyvatele, e) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, nebo f) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 2. (2) Fyzická osoba, která je členem vedoucího orgánu povinné osoby, se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 42 odst. 1 si nevyžádá ke svému rozhodnutí předchozí souhlas nebo vyjádření dočasného správce, b) v rozporu s § 42 odst. 2 vykonává oprávnění, jejichž výkon byl pozastaven, c) neposkytne součinnost dočasnému správci podle § 45, nebo d) bez zbytečného odkladu neoznámí selhání povinné osoby podle § 77, e) neposkytne součinnost zvláštnímu správci podle § 94 odst. 3, f) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, g) neposkytne České národní bancebance součinnost podle § 243 odst. 1, nebo h) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 1. (3) Fyzická osoba, která je ve vrcholném vedení povinné osoby, se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 42 odst. 1 si ke svému rozhodnutí nevyžádá předchozí souhlas nebo vyjádření dočasného správce, b) v rozporu s § 42 odst. 2 vykonává oprávnění, jejichž výkon byl pozastaven, c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, nebo d) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 1. (4) Zaměstnanec povinné osoby se dopustí přestupku tím, že a) neposkytne součinnost dočasnému správci podle § 45, b) neposkytne součinnost zvláštnímu správci podle § 94 odst. 3, c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, d) neposkytne České národní bancebance součinnost podle § 243 odst. 1, nebo e) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 1. (5) Fyzická osoba, která byla členem vedoucího orgánu nebo zaměstnancem povinné osoby, se dopustí přestupku tím, že a) neposkytne součinnost dočasnému správci podle § 45, b) neposkytne součinnost zvláštnímu správci podle § 94 odst. 3, c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, d) neposkytne České národní bancebance součinnost podle § 243 odst. 1, nebo e) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 1. (6) Fyzická osoba jako nabyvatel se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s rozhodnutím České národní bankybanky vydaným na základě § 96 odst. 6 neposkytne náhradu ve stanovené lhůtě, b) nesplní povinnost součinnosti uloženou Českou národní bankoubankou podle § 164 písm. f), c) v rozporu s rozhodnutím vydaným na základě § 167 odst. 1 písm. a) nepřijme dostatečná opatření k zajištění realizace odpisu, konverze a opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, nebo d) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231. (7) Fyzická osoba, která je vlastníkem nástroje účasti, se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s rozhodnutím České národní bankybanky vydaným na základě § 57 odst. 6 nevrátí odpovídající část náhrady, b) nepředá cenný papír nabyvateli podle § 98 odst. 3, § 102 odst. 3 nebo § 113 odst. 4, nebo c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231. (8) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. b), b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až f), odstavce 2 písm. a) až c), e) až h), odstavce 3 písm. a) až d), odstavce 4 písm. a) až e), odstavce 5 písm. a) až e), odstavce 6 písm. a), c) a d) nebo odstavce 7 písm. a) až c), nebo c) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d); pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, lze uložit pokutu do 137 000 000 Kč. § 234 (1) Fyzická osoba jako dočasný správce povinné osoby se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 41 odst. 1 poruší omezení stanovené Českou národní bankoubankou nebo si ke svému rozhodnutí nevyžádá předchozí souhlas, b) nevyžádá si ke svému rozhodnutí předchozí souhlas podle § 41 odst. 3, c) poruší omezení podle § 42 odst. 2, d) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, nebo e) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 244 odst. 2. (2) Fyzická osoba jako zvláštní správce povinné osoby se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 86 odst. 3 neposkytne kopii dokumentace nebo neumožní pořízení opisů a výpisů, b) v případech stanovených Českou národní bankoubankou si nevyžádá ke svému rozhodnutí předchozí souhlas podle § 93 odst. 2, c) nejedná v souladu s rozhodnutím nebo opatřeními k řešení krizeopatřeními k řešení krize anebo pokyny České národní bankybanky podle § 94, d) v rozporu s § 94 nesdělí na vyžádání České národní bancebance informace o finančním a ekonomickém stavu instituce nebo nepředá zprávu o finanční a ekonomické situaci, e) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, nebo f) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 244 odst. 2. (3) Fyzická osoba jako osoba, která má být jmenována oceňovatelem nebo jako oceňovatel, se dopustí přestupku tím, že a) zpracuje ocenění v rozporu s § 52 odst. 2, b) neupozorní Českou národní bankubanku na skutečnosti podle § 53 odst. 2, nebo c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231. (4) Odvolaný oceňovatel se dopustí přestupku tím, že a) neposkytne součinnost oceňovateli podle § 53 odst. 4, nebo b) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231. (5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob § 235 (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní informační povinnost podle § 7 odst. 3, b) v rozporu s § 127c odst. 2 prodává podřízené způsobilé závazky neprofesionálním zákazníkům, c) v rozporu s rozhodnutím vydaným na základě § 167 odst. 1 písm. a) nepřijme dostatečná opatření k zajištění realizace odpisu, konverze nebo opatření k řešení krize, d) v rozporu s rozhodnutím vydaným na základě § 167 odst. 1 písm. b) nedrží majetek na účet nabyvatele, e) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, nebo f) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 2. (2) Právnická osoba, která je členem vedoucího orgánu povinné osoby, se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 42 odst. 1 si nevyžádá ke svému rozhodnutí předchozí souhlas nebo vyjádření dočasného správce, b) v rozporu s § 42 odst. 2 vykonává oprávnění, jejichž výkon byl pozastaven, c) neposkytne součinnost dočasnému správci podle § 45, d) bez zbytečného odkladu neoznámí selhání povinné osoby podle § 77, e) neposkytne součinnost zvláštnímu správci podle § 94 odst. 3, f) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, g) neposkytne České národní bancebance součinnost podle § 243 odst. 1, nebo h) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 1. (3) Právnická osoba, která byla členem vedoucího orgánu povinné osoby, se dopustí přestupku tím, že a) neposkytne součinnost dočasnému správci podle § 45, b) neposkytne součinnost zvláštnímu správci podle § 94 odst. 3, c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, d) neposkytne České národní bancebance součinnost podle § 243 odst. 1, nebo e) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 1. (4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako nabyvatel se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s rozhodnutím České národní bankybanky vydaným na základě § 96 odst. 6 neposkytne náhradu ve stanovené lhůtě, b) nesplní povinnost součinnosti uloženou Českou národní bankoubankou podle § 164 písm. f), c) v rozporu s rozhodnutím vydaným na základě § 167 odst. 1 písm. a) nepřijme dostatečná opatření k zajištění realizace odpisu, konverze a opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, nebo d) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231. (5) Právnická osoba jako osoba vedoucí evidenci nebo seznam investičních nástrojů se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s povinností uloženou Českou národní bankoubankou na základě § 66 písm. a), § 74 písm. a) nebo § 147 písm. a) neprovede změnu zápisu v takové evidenci nebo seznamu, nebo b) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231. (6) Právnická osoba jako organizátor regulovaného trhu nebo obchodník s cennými papíry se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s povinností uloženou Českou národní bankoubankou na základě § 66 písm. b), § 74 písm. b) nebo § 147 písm. b) nevyřadí nebo nepřijme nástroje vydané povinnou osobou z obchodování na trhu s investičními nástroji, nebo b) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231. (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je vlastníkem nástroje účasti, se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s rozhodnutím České národní bankybanky vydaným na základě § 57 odst. 6 nevrátí odpovídající část náhrady, b) nepředá cenný papír nabyvateli podle § 98 odst. 3, § 102 odst. 3 nebo § 113 odst. 4, nebo c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231. (8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která může být prodávajícím podřízeného způsobilého závazku neprofesionálnímu zákazníkovi, se dopustí přestupku tím, že nesplní v souvislosti s prodejem podřízeného způsobilého závazku neprofesionálnímu zákazníkovi některou z povinností stanovených v § 127c odst. 3. (9) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. b), b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až f), odstavce 2 písm. a) až c), e) až h), odstavce 3 písm. a) až e), odstavce 4 písm. a), c) a d), odstavce 5 písm. a) a b), odstavce 6 písm. a) a b), odstavce 7 písm. a) až c), nebo odstavce 8, c) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d) a spáchala-li ho podnikající fyzická osoba; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do 137 000 000 Kč, nebo d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d) a spáchala-li ho právnická osoba; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého danou osobou za bezprostředně předcházející účetní období. § 236 (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako dočasný správce povinné osoby se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 41 odst. 1 poruší omezení stanovené Českou národní bankoubankou nebo si ke svému rozhodnutí nevyžádá předchozí souhlas, b) poruší omezení podle § 42 odst. 2, c) nevyžádá si ke svému rozhodnutí předchozí souhlas podle § 41 odst. 3, d) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, nebo e) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 244 odst. 2. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zvláštní správce povinné osoby se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 86 odst. 3 neposkytne kopii dokumentace nebo neumožní pořízení opisů a výpisů, nebo b) v případech stanovených Českou národní bankoubankou si nevyžádá ke svému rozhodnutí předchozí souhlas podle § 93 odst. 2, c) nejedná v souladu s rozhodnutím nebo opatřeními k řešení krizeopatřeními k řešení krize anebo pokyny České národní bankybanky podle § 94, d) v rozporu s § 94 nesdělí na vyžádání České národní bankybanky informace o finančním a ekonomickém stavu instituce nebo nepředá zprávu o finanční a ekonomické situaci, nebo e) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 244 odst. 2. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba, která má být jmenována oceňovatelem nebo jako oceňovatel, se dopustí přestupku tím, že a) zpracuje ocenění v rozporu s § 52 odst. 2, b) neupozorní Českou národní bankubanku na skutečnosti podle § 53 odst. 2, nebo c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231. (4) Odvolaný oceňovatel se dopustí přestupku tím, že neposkytne součinnost oceňovateli podle § 53 odst. 4. (5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. § 237 Přestupky povinné osoby (1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní informační povinnost podle § 7 odst. 3, § 26a odst. 1, § 136, § 154 odst. 1, § 155, § 176 odst. 5 nebo 6, b) neuveřejní údaje podle § 136a, c) neposkytne součinnost podle § 243 odst. 1 nebo § 53 odst. 6, d) bez zbytečného odkladu neoznámí její selhání podle § 77, e) nesplní povinnost vést podrobné seznamy nebo záznamy o finančních smlouvách uloženou Českou národní bankoubankou podle § 7 odst. 4 nebo § 85 odst. 6, f) v rozporu s rozhodnutím České národní bankybanky vydaným na základě § 57 odst. 6 neposkytne zpět odpovídající část náhrady, g) nezajistí stažení cenných papírů podle § 66 písm. c), § 74 písm. c) nebo § 147 písm. c), h) v rozporu s rozhodnutím České národní bankybanky vydaným na základě § 73 odst. 2 nebo § 146 odst. 2 nevydá nebo neodevzdá cenné papíry, i) v rozporu s § 74a odst. 1 nezajistí uznání vlastníka s odpisem nebo konverzí odepisovatelného kapitálového nástroje nebo nezajistí souhlas vlastníka se závazností odpisu nebo konverze odepisovatelného kapitálového nástroje, j) nakládá se svým majetkem v rozporu se zákazem stanoveným Českou národní bankoubankou na základě § 82 písm. c), k) nevydá nástroje zahrnované do kapitálu, včetně prioritních akcií a podřízených nebo vyměnitelných dluhopisůdluhopisů nebo obdobných dluhových nástrojů v rozporu s požadavkem stanoveným Českou národní bankoubankou v § 82 písm. d), l) neuveřejní rozhodnutí podle § 90, m) nepředá majetek a potřebné doklady nebo nesdělí informace podle § 98 odst. 3, § 102 odst. 3 nebo § 113 odst. 4, n) v rozporu s rozhodnutím České národní bankybanky vydaným na základě § 121 nezmění svoji právní formu, o) nesplní v souvislosti s prodejem podřízeného způsobilého závazku neprofesionálnímu zákazníkovi některou z povinností stanovených v § 127c odst. 3, p) v rozporu s § 155 neprovádí opatření obsažená ve schváleném plánu reorganizace obchodní činnosti, q) nesplní povinnost uloženou Českou národní bankoubankou podle § 164 písm. e), r) nesplní povinnost součinnosti uloženou Českou národní bankoubankou podle § 164 písm. f), s) nezašle informace všem jí známým vlastníkům nástrojů účasti a věřitelům v rozporu s § 176 odst. 7, t) neinformuje Českou národní bankubanku o zaslání informací podle § 176 odst. 7, u) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, nebo v) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 244 odst. 2. (2) Instituce se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 9 odst. 1 nevypracuje nebo neudržuje ozdravný plán, b) v rozporu s § 9 odst. 2 neaktualizuje svůj ozdravný plán, c) v rozporu s § 9 odst. 5 nemonitoruje nebo nevyhodnocuje hodnoty nebo stavy ukazatelů pravidelně s dostatečnou frekvencí tak, aby identifikovala případné zhoršení své finanční situace a byla schopna včas přijmout odpovídající ozdravné opatření, d) v rozporu s § 9 odst. 7 neinformuje bez zbytečného odkladu Českou národní bankubanku, e) nesplní povinnost vést podrobné záznamy o finančních smlouvách uloženou Českou národní bankoubankou podle § 10 odst. 1, f) v rozporu § 11 odst. 1 nepředloží České národní bancebance ozdravný plán k posouzení do 7 dnů po jeho sestavení nebo aktualizaci, g) neposkytne informace a součinnost k vypracování plánů řešení krize podle § 17 odst. 6, h) neinformuje o změnách, které vyžadují aktualizaci plánu řešení krize podle § 18 odst. 1, i) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost navrhnout České národní bancebance opatření k odstranění překážek způsobilosti podle § 23 odst. 1, j) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost navrhnout České národní bancebance opatření, která povedou ke splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku a kombinované kapitálové rezervy, a časový harmonogram pro jejich uplatnění podle § 23 odst. 2, k) neuplatní opatření uložená Českou národní bankoubankou podle § 23 odst. 4, l) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uplatnit uložená opatření nebo navrhnout realizaci těchto opatření podle § 23 odst. 5, m) v rozporu s rozhodnutím České národní bankybanky vydaným podle § 23 odst. 7 neomezí svou expozici vůči instituci, n) neuveřejní rozhodnutí podle § 44, o) nevydá nástroje zahrnované do kapitálu podle § 160 odst. 2, p) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, nebo q) v rozporu s § 209 odst. 2 nepřispívá do Fondu pro řešení krize ve výši stanovené v § 214 nebo 215. (3) Instituce se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která vykonává na území České republiky činnost prostřednictvím své pobočky, se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 209 odst. 2 nepřispívá do Fondu pro řešení krize ve výši stanovené v § 214 nebo 215, nebo b) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231. (4) Právnická osoba jako osoba se sídlem v České republice, která je členem skupiny, se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 31 odst. 2 nesplní povinnost informovat společníky nebo osoby v obdobném postavení o plnění smlouvy o skupinové podpoře a o přijetí jakéhokoli rozhodnutí na jejím základě, b) v rozporu s § 34 odst. 1 neoznámí České národní bancebance záměr poskytnout skupinovou podporu, c) nesplní oznamovací povinnost podle § 36 odst. 1 písm. a) nebo b), d) v rozporu s § 36 odst. 2 neaktualizuje uveřejněné informace, e) nesplní povinnost uloženou Českou národní bankoubankou podle § 164 písm. e), nebo f) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231. (5) Evropská ovládající osobaEvropská ovládající osoba se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 13 odst. 1 neaktualizuje nebo nepředloží České národní bancebance jako orgánu dohledu na konsolidovaném základě skupinový ozdravný plán pro příslušnou skupinu jako celek, b) neposkytne informace o všech členech evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny podle § 20 odst. 1, c) v rozporu s § 29 odst. 1 nepředloží České národní bancebance jako orgánu dohledu na konsolidovaném základě žádost o schválení návrhu smlouvy o skupinové podpoře, d) nevypracuje plán reorganizace obchodní činnosti nebo jej vypracuje v rozporu s § 156 odst. 1, e) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost navrhnout České národní bancebance opatření zajišťující splnění minimálního požadavku, vnitřního minimálního požadavku nebo kombinované kapitálové rezervy podle § 24a odst. 2, nebo f) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231. (6) Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do a) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 5 a spáchala-li ho ovládaná osoba; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu ovládající osoby vyplývajícího z její konsolidované účetní závěrky za bezprostředně předcházející účetní období, nebo b) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 5 a spáchala-li ho osoba neuvedená v písmeni a); pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého danou osobou za bezprostředně předcházející účetní období. § 237a Přestupky povinné osoby související s porušením minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku (1) Instituce se sídlem v České republice, která není členem evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní bankybanky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající minimálnímu požadavku podle § 127 odst. 1. (2) Osoba podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní bankybanky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající minimálnímu požadavku na konsolidované úrovni podle § 127 odst. 2. (3) Instituce se sídlem v České republice, která je členem evropské finanční skupinyevropské finanční skupiny a není osobou podléhající řešení krize, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní bankybanky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku a) podle § 127 odst. 3, nebo b) na konsolidovaném základě podle § 127 odst. 6. (4) Povinná osoba, která není osobou podléhající řešení krize ani institucí a je ovládána osobou podléhající řešení krize, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní bankybanky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku a) podle § 127 odst. 4, nebo b) na konsolidovaném základě podle § 127 odst. 6. (5) Evropská ovládající osobaEvropská ovládající osoba, která není osobou podléhající řešení krize a jejíž ovládající osoba má sídlo na území jiného než členského státučlenského státu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní bankybanky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku na konsolidované úrovni podle § 127 odst. 5. (6) Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do a) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 5 a spáchala-li ho ovládaná osoba; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu ovládající osoby vyplývajícího z její konsolidované účetní závěrky za bezprostředně předcházející účetní období, nebo b) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 5 a spáchala-li ho osoba neuvedená v písmeni a); pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého danou osobou za bezprostředně předcházející účetní období. § 237b Přestupky osoby podléhající řešení krize související s porušením požadavku na podřízenost (1) Osoba podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí, členem skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, nebo významnou osobou podléhající řešení krize, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 128c odst. 1 nebo s rozhodnutím České národní bankybanky podle § 128c odst. 2, 3 nebo 4 neplní požadavek na podřízenost. (2) Osoba podléhající řešení krize neuvedená v odstavci 1 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní bankybanky podle § 128b odst. 1 neplní požadavek na podřízenost. (3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého osobou podléhající řešení krize za bezprostředně předcházející účetní období. Společná ustanovení § 241 Příjem z pokut uložených podle § 233 až 237b je příjmem Fondu pro řešení krize; na tyto příjmy se pro účely jejich placení hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu. Pokuty uložené podle tohoto zákona vybírá a vymáhá celní úřad. § 242 Informační povinnost (1) Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uložení opatření k nápravě podle § 231 odst. 2 až 4 nebo správního trestu na svých internetových stránkách. (2) Česká národní bankabanka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě nebo správní trest uloženy, pokud by uveřejnění a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené, b) ohrozilo stabilitu finančního systému, c) ohrozilo probíhající trestní řízenítrestní řízení, nebo d) způsobilo dotčené osobě, podle informací dostupných České národní bancebance, nepřiměřenou újmu. (3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údajeOsobní údaje podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů týkající se dotčené osoby, které jsou obsažené v takovém rozhodnutí, mohou být uveřejněny nejdéle po dobu 5 let. (4) Česká národní bankabanka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech opatřeních k nápravě a pokutách uložených za přestupky podle tohoto zákona, včetně údajů o odvolání proti rozhodnutí, kterým byly tyto sankce uloženy. ČÁST DVANÁCTÁ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 243 Součinnost (1) Povinná osoba, členové vedoucích orgánů povinné osoby a její zaměstnanci jsou povinni poskytnout České národní bancebance součinnost v rozsahu potřebném pro výkon činností podle tohoto zákona, zejména na žádost bez zbytečného odkladu umožnit vstup do prostor povinné osoby. Tato povinnost se vztahuje rovněž na osoby, které byly pověřeny k výkonu činností pro povinnou osobu a pro jejich zaměstnance. Tato součinnost zahrnuje rovněž účast na cvičných řešeních podle § 5 odst. 3. Součinnost jsou povinni poskytnout i bývalí členové vedoucích orgánů a bývalí zaměstnanci a osoby, které vykonávaly pro povinnou osobu činnosti a jejich zaměstnanci, pokud působili v povinné osobě nebo pro ni vykonávali činnost v předcházejících 2 letech. Osoby, od kterých je Česká národní bankabanka oprávněna vyžadovat informace, podklady, objasnění skutečností, záznamy, zprávy nebo s nimi spojené údaje, jsou povinny poskytnout tyto informace, podklady, objasnění skutečností, záznamy, zprávy nebo s nimi spojené údaje bez zbytečného odkladu. (2) Součinnost se poskytuje bezplatně; nejde-li o orgány veřejné správy, přísluší tomu, kdo součinnost poskytl, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. (3) Osoby a orgány uvedené v odstavci 1, které jsou povinny poskytnout České národní bancebance součinnost, odpovídají za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobily, v případě, že tuto součinnost neposkytnou řádně a včas. (4) Povinná osoba určí člena vedoucího orgánu nebo vedoucího zaměstnance přímo podřízeného vedoucímu orgánu, který je odpovědný za poskytování součinnosti České národní bancebance podle tohoto zákona. Díl 1 Mlčenlivost § 244 (1) Pro účely tohoto dílu se příslušnou osobou rozumí a) Česká národní bankabanka b) Ministerstvo financí, c) Garanční systém, d) Garanční fond obchodníků s cennými papírycennými papíry, e) překlenovací instituce, f) osoba pro správu aktiv, g) zvláštní správce a dočasný správce, h) potenciální nabyvatelé, které oslovila instituce za účelem řešení krize podle § 5 odst. 6 nebo jimž Česka národní bankabanka učinila nabídku nebo je oslovila zejména v souvislosti s přechodem nástrojů účasti na povinné osobě nebo majetku a závazků povinné osoby, bez ohledu na to, zda tato nabídka nebo oslovení byly přípravou pro přechod nástrojů účasti na povinné osobě nebo majetku a závazků povinné osoby, a bez ohledu na to, zda v důsledku této nabídky došlo k přechodu nástrojů účasti na povinné osobě nebo majetku a závazků povinné osoby, i) vláda v případě použití vládních stabilizačních nástrojů, j) další orgány veřejné správy zapojené do řešení krize a k) povinná osoba. (2) Příslušná osoba má povinnost zachovávat mlčenlivost o všech informacích podle tohoto zákona získaných v souvislosti se svou činností. (3) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až g) a j) zavedou a udržují vnitřní pravidla pro zachování mlčenlivosti, včetně pravidel pro sdílení informací pouze mezi osobami přímo zapojenými do řešení krize. § 245 (1) Členové vedoucích orgánů, osoby ve vrcholném vedení a další pracovníci příslušné osoby jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech podle tohoto zákona, o nichž se dozvěděli při výkonu své činnosti; mlčenlivost jsou povinni zachovat již před vznikem pracovněprávního nebo jiného vztahu a po jeho skončení. (2) Auditoři, účetní, oceňovatelé, poradci a jiné osoby vykonávající činnost pro příslušné osoby jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech podle tohoto zákona, o nichž se dozvěděli při výkonu své činnosti. § 246 Informace získané při výkonu své pravomoci nebo činnosti v rámci přípravy nebo provádění řešení krize mohou příslušné osoby podle § 244 a osoby podle § 245 použít pouze k plnění stanovených úkolů a povinností podle tohoto zákona. § 247 (1) Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí údajů a) České národní bancebance, orgánům dohledu jiného členského státučlenského státu nebo orgánu příslušnému k řešení krize jiného členského státučlenského státu v souvislosti s plněním jejich úkolů podle tohoto zákona nebo srovnatelného právního předpisu jiného členského státučlenského státu, b) v souhrnné podobě, u níž nelze zjistit, o kterou konkrétní povinnou osobu se jedná, c) se souhlasem osoby, která tyto údaje poskytla, d) orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení a pro potřeby soudních řízení, e) osobě, která podléhá zákonné nebo smluvní povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona a je-li to nezbytné pro přípravu plánu řešení krize nebo realizaci opatření k řešení krizeopatření k řešení krize podle tohoto zákona, f) vyšetřovací komisi Parlamentu, g) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, h) orgánu dohledu nad platebními systémy jiného členského státučlenského státu, i) soudu nebo orgánu jiného členského státučlenského státu příslušnému k insolvenčnímu řízeníinsolvenčnímu řízení, j) orgánu jiného členského státučlenského státu příslušnému k dohledu nad finančním sektorem a jeho subjekty včetně dohledu nad pojišťovnami a pojišťovacími zprostředkovateli, k) makroobezřetnostnímu orgánu jiného členského státučlenského státu, l) orgánu příslušnému k ochraně stability finančního systému jiného členského státučlenského státu, m) osobám z jiných členských státůčlenských států provádějícím audit na základě zákona. (2) Porušením povinnosti mlčenlivosti dále není výměna informací mezi osobami podle § 245 odst. 1 v rámci jedné příslušné osoby, a mezi osobami podle § 245 odst. 2, v rámci jedné právnické osoby, ve které působí. (3) Porušením povinnosti mlčenlivosti není výměna informací mezi Českou národní bankoubankou a a) orgánem příslušným k řešení krizeorgánem příslušným k řešení krize v jiném členském státěčlenském státě, b) orgánem dohledu jiného členského státučlenského státu, c) Ministerstvem financí, d) příslušným ministerstvem jiného členského státučlenského státu, e) Garančním systémem, f) systémem pojištění vkladů a mechanismem financování řešení krize jiného členského státučlenského státu, g) ústřední bankoubankou, h) ústřední bankoubankou jiného členského státučlenského státu, i) Garančním fondem obchodníků s cennými papírycennými papíry, j) systémem kompenzace investorů z jiného členského státučlenského státu, k) orgánem jiného členského státučlenského státu odpovědným za vytváření makroobezřetnostní politiky s cílem přispívat k udržení stability finančního systému, l) orgánem příslušným k řešení krizeorgánem příslušným k řešení krize jiného než členského státučlenského státu, m) soudem nebo orgánem jiného členského státučlenského státu příslušným k insolvenčnímu řízeníinsolvenčnímu řízení, n) statutárními auditory, o) potenciálním nabyvatelem za účelem přípravy nebo provedení řešení krize, p) překlenovací institucí, q) osobou pro správu aktiv, r) vládou v případě použití vládních stabilizačních nástrojů a s) Evropským orgánem pro bankovnictví. (4) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost dále není poskytnutí informace již dříve uveřejněné Českou národní bankoubankou nebo osobami podle odstavce 3 písm. a) až d), h), k) až m), r) nebo s). § 248 (1) Informace, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může Česká národní bankabanka nebo Ministerstvo financí poskytnout příslušnému orgánu jiného než členského státučlenského státu, pokud a) ochrana informací ve státě, v němž má příslušný orgán jiného než členského státučlenského státu sídlo, dosahuje úrovně srovnatelné s úrovní, kterou stanoví tento zákon; jsou-li předmětem výměny informací mezi příslušnými orgány osobní údajeosobní údaje, musí být výměna informací v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu osobních údajůosobních údajů a b) informace jsou poskytnuty pouze pro účely řešení krize v jiném než členském státěčlenském státě a jsou nezbytné pro zajištění výkonu činností příslušného orgánu jiného než členského státučlenského státu. (2) Informace získané podle tohoto zákona od orgánu jiného členského státučlenského státu smí Česká národní bankabanka nebo Ministerstvo financí poskytnout příslušným orgánům jiných než členských státůčlenských států pouze se souhlasem orgánu, který informaci původně poskytl, a za účelem, který ve svém souhlasu vymezí. (3) Informace získané podle tohoto zákona od orgánu jiného než členského státučlenského státu smí Česká národní bankabanka poskytnout pouze se souhlasem orgánu, který informaci původně poskytl. Díl 2 Vztah k jiným právním předpisům § 249 Nabídková povinnost Nabytím rozhodného podílu na hlasovacích právech v povinné osobě v důsledku uplatnění opatření k řešení krize, snížení položek kmenového kapitálu tier 1 nebo odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků nevzniká nabyvateli nabídková povinnost podle zákona upravujícího nabídky převzetí. § 250 Změna výše základního kapitálu (1) Při uplatnění opatření k řešení krize, snížení položek kmenového kapitálu tier 1 nebo odpisu a konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o výši základního kapitálu a jejích změnách. (2) Změna výše základního kapitálu povinné osoby, ke které došlo uplatněním opatření k řešení krize, snížením položek kmenového kapitálu tier 1, odpisem nebo konverzí odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků se zapisuje do obchodního rejstříku. Účinky změny výše základního kapitálu nastávají vykonatelností rozhodnutí o uplatnění opatření k řešení krize, snížení položek kmenového kapitálu tier 1, odpisu nebo konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků. (3) Podkladem pro zápis do obchodního rejstříku je rozhodnutí o uplatnění opatření k řešení krize, snížení položek kmenového kapitálu tier 1, odpisu nebo konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků. Toto rozhodnutí se zakládá do sbírky listin. § 250a (1) Valná hromada povinné osoby, která je akciovou společnostíakciovou společností nebo společností s ručením omezeným (dále jen „emitent“), se může usnést dvoutřetinovou většinou přítomných společníků na vydání cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů se jmenovitou hodnotou, které se konvertují na podíl v této obchodní společnosti (dále jen „konvertibilní nástroj“), nastane-li některá z právních skutečností určených v tomto usnesení nebo právní skutečnost podle čl. 54 odst. 1 písm. a) bodu i) nebo ii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Usnese-li se valná hromada podle odstavce 1, přijme současně rozhodnutí o podmíněném zvýšení základního kapitálu v rozsahu, který se rovná celkové jmenovité hodnotě emise konvertibilních nástrojů. (3) Usnesení valné hromady podle odstavce 1 obsahuje a) určení poměru, v jakém má ke konverzi dojít, a b) jde-li o společnost s ručením omezeným, určení druhu podílu, na který se konvertuje konvertibilní nástroj, jeho výši a výši vkladu připadající na tento podíl, popřípadě určení toho, že podíl bude představován kmenovým listem, nebo c) jde-li o akciovou společnostakciovou společnost, určení počtu, druhu a formy akcií, na které se konvertuje konvertibilní nástroj, jmenovitou hodnotu těchto akcií, ledaže se jedná o akcie, které jmenovitou hodnotu nemají, a určení toho, zda konvertibilní nástroj bude konvertován na zaknihované akcie nebo listinné akcie. (4) Rozhodnutí valné hromady o skutečnostech podle odstavců 1 až 3 se osvědčuje veřejnou listinouveřejnou listinou a zapisuje se do obchodního rejstříku. (5) Zvýšení základního kapitálu je účinné okamžikem, v němž nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl. Emitent podá bez zbytečného odkladu po účinnosti zvýšení základního kapitálu návrh na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. K návrhu na zápis přiloží emitent své prohlášení, kdy nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl; plyne-li tato právní skutečnost z účetnictví emitenta, musí být toto prohlášení potvrzeno auditorem. (6) Na podmíněné zvýšení základního kapitálu podle odstavce 2 se nepoužijí ustanovení zákona o obchodních korporacích týkající se postupu při zvyšování základního kapitálu. § 250b (1) Společníci mají přednostní právo na upsání konvertibilních nástrojů. (2) Na přednostní právo akcionářů podle odstavce 1 se použijí obdobně ustanovení zákona o obchodních korporacích o přednostním právu akcionářů na získání vyměnitelných dluhopisůdluhopisů. (3) Na přednostní právo společníků společnosti s ručením omezeným podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení zákona o obchodních korporacích o přednostním právu společníků k účasti na zvýšení základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak. § 250c (1) Vlastník listinných konvertibilních nástrojů se zapisuje do seznamu vlastníků, který vede jejich emitent. Do seznamu se zapisují údaje identifikující listinný konvertibilní nástroj, jeho jmenovitá hodnota, jméno a příjmení nebo firma a bydliště nebo sídlo vlastníka a změny zapisovaných údajů. (2) Má se za to, že ve vztahu k emitentovi je vlastníkem listinného konvertibilního nástroje ten, kdo je zapsán v seznamu podle odstavce 1. (3) Emitent zapíše změnu vlastníka do seznamu podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu poté, kdy mu byla taková změna osoby vlastníka prokázána. § 250d (1) Emitent může vydat konvertibilní nástroje jen tehdy, byly-li nejpozději k datu jejich emise společníkům zpřístupněny emisní podmínky těchto konvertibilních nástrojů na nosiči informací, který společníkům umožňuje reprodukci emisních podmínek v nezměněné podobě a uchování emisních podmínek tak, aby mohly být využívány alespoň do té doby, než nastane právní skutečnost, na jejímž základě dojde ke konverzi. (2) Požádá-li o to vlastník konvertibilního nástroje, poskytne mu emitent bezúplatně jeden výtisk aktuálních emisních podmínek těchto konvertibilních nástrojů. (3) Emisní podmínky podle odstavce 1 musí obsahovat také a) údaj o právní skutečnosti, na jejímž základě dojde ke konverzi, b) způsob oznámení informace vlastníkům konvertibilních nástrojů o tom, že nastala právní skutečnost podle písmene a), c) postup, jak bude probíhat odevzdávání konvertibilních nástrojů v souvislosti s konverzí, včetně postupu v případech, kdy konvertibilní nástroje nejsou včas nebo řádně odevzdány, d) skutečnosti uvedené v § 250a odst. 3 a e) pravidla pro změnu těchto emisních podmínek. (4) Emitent zašle aktuální emisní podmínky podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu po jejich přijetí České národní bancebance; to platí i v případech po přijetí jejich změn. § 250e (1) Nastala-li právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi, emitent tuto informaci také uveřejnění na svých internetových stránkách a oznámí České národní bancebance. (2) Česká národní bankabanka informaci podle odstavce 1 uveřejnění na svých internetových stránkách bez zbytečného odkladu poté, co jí byla oznámena. (3) Vlastníci konvertibilních nástrojů poskytnou emitentovi veškerou součinnost potřebnou k tomu, aby mohl konverzi fakticky a v souladu s usnesením valné hromady provést. § 250f Postup při konverzi zaknihovaných konvertibilních nástrojů na listinné akcie nebo kmenové listy Pro postup při konverzi zaknihovaných konvertibilních nástrojů na listinné akcie nebo kmenové listy se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o přeměně zaknihovaného cenného papíru na cenný papír; délku lhůty pro odevzdání listinné akcie nebo kmenového listu však může emitent přiměřeně zkrátit, a to až na délku lhůty uvedené v emisních podmínkách. § 250g Postup při konverzi zaknihovaných konvertibilních nástrojů na podíl v případech neuvedených v § 250f (1) Bez zbytečného odkladu poté, kdy nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl a nejde o případ uvedený v § 250f, centrální depozitář nebo jiná osoba vedoucí evidenci těchto konvertibilních nástrojů jejich evidenci na příkaz emitenta zruší a současně, dochází-li ke konverzi na zaknihované akcie, zřídí na základě smlouvy s emitentem evidenci emise těchto zaknihovaných akcií. (2) Zrušení evidence konvertibilních nástrojů, jakož i zřízení evidence emise zaknihovaných akcií, oznámí centrální depozitář nebo jiná osoba vedoucí evidenci zaknihovaných cenných papírů organizátorovi evropského regulovaného trhu, na kterém jsou tyto konvertibilní nástroje přijaty k obchodování, svým účastníkům, kteří tuto skutečnost oznámí vlastníkům konvertibilních nástrojů a majiteli účtu zákazníků. (3) Majitel účtu zákazníků zruší evidenci zaknihovaných konvertibilních nástrojů, a popřípadě také zřídí evidenci zaknihovaných akcií, na které byly konvertibilní nástroje konvertovány, k témuž dni jako centrální depozitář nebo jiná osoba vedoucí jejich evidenci. § 250h Postup při konverzi listinných konvertibilních nástrojů na zaknihované akcie Pro postup při konverzi listinných konvertibilních nástrojů na zaknihované akcie se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o přeměně cenného papíru na zaknihovaný cenný papír; délku lhůty pro odevzdání listinného konvertibilního nástroje však může emitent přiměřeně zkrátit, a to až na délku lhůty uvedené v emisních podmínkách. § 250i Postup při konverzi listinných konvertibilních nástrojů na listinné akcie nebo podíl na společnosti s ručením omezeným (1) Bez zbytečného odkladu poté, kdy nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl a dochází ke konverzi listinných konvertibilních nástrojů na listinné akcie nebo podíl na emitentovi, který je společností s ručením omezeným, a) zapíše emitent, který je akciovou společnostíakciovou společností, nové akcionáře do seznamu akcionářů, jestliže jej emitent vede, b) odevzdá vlastník, popřípadě insolvenční správceinsolvenční správce, emitentovi listinný konvertibilní nástroj ve lhůtě určené v emisních podmínkách a obsažené ve výzvě k odevzdání tohoto konvertibilního nástroje. (2) Výzva podle odstavce 1 písm. b) obsahuje upozornění, že v případě prodlení bude nevrácený listinný konvertibilní nástroj prohlášen za neplatný, jestliže tuto možnost emisní podmínky těchto konvertibilních nástrojů připouští. (3) Odevzdaný konvertibilní nástroj emitent neprodleně zničí. (4) Je-li listinný konvertibilní nástroj konvertován na listinné akcie nebo kmenové listy, předá emitent listinné akcie nebo kmenové listy při odevzdání konvertibilního nástroje jeho vlastníkovi. (5) Nebude-li listinný konvertibilní nástroj odevzdán ve lhůtě uvedené ve výzvě a připouštějí-li to emisní podmínky, emitent prohlásí listinný konvertibilní nástroj za neplatný a toto prohlášení zpřístupní způsobem, jakým byly zpřístupněny emisní podmínky těchto konvertibilních nástrojů a zašle jej tomu, jehož konvertibilní nástroj byl prohlášen za neplatný. (6) Po prohlášení listinného konvertibilního nástroje za neplatný zcizí emitent listinné akcie nebo podíly na společnosti s ručením omezeným na evropském regulovaném trhu, ve veřejné dražbě nebo jiným vhodným způsobem uvedeným v emisních podmínkách. Výtěžek zcizení po odečtení účelně vynaložených nákladů vyplatí emitent bez zbytečného odkladu oprávněné osobě. § 251 Přeměny (1) Dochází-li k přeměně povinné osobypovinné osoby, u které je uplatňováno opatření k předcházení krizím nebo vůči které je uplatněno opatření k řešení krize, postupuje se podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev, nestanoví-li tento zákon jinak. To platí obdobně pro osobu, která se účastní takové přeměny s povinnou osoboupovinnou osobou. (2) Při přeměně, které se účastní povinná osobapovinná osoba podle odstavce 1, se nepoužijí ve vztahu k této povinné osoběpovinné osobě nebo osobě, která se účastní přeměny s touto povinnou osoboupovinnou osobou, jejich společníkům nebo členům, zaměstnancům a věřitelům ustanovení zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev a zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob o a) určení znalce, b) informaci o přeměně, c) ochraně věřitelů, d) právu na dorovnání, e) právu na odkoupení a vystoupení ze společnosti, f) odpovědnosti za škodu, g) neplatnosti přeměny, h) účasti zaměstnanců a právu zaměstnanců na informace, i) přezkoumání přeměny znalcem, j) osvědčení pro přeshraniční přeměnu a osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku a k) podmínkách pro zápis přeměny do obchodního rejstříku. (3) Zpráva o přeměně povinné osobypovinné osoby podle odstavce 1 nebo osoby, která se s touto povinnou osoboupovinnou osobou účastní přeměny, nemusí být zpracována, nebo může být zpracována ve zkráceném rozsahu. (4) Přeměnu schvaluje v působnosti valné hromady nebo obdobného nejvyššího orgánu povinné osobypovinné osoby podle odstavce 1 Česká národní bankabanka. Vypracování projektu přeměny povinné osobypovinné osoby podle odstavce 1 zajistí na náklady povinné osobypovinné osoby Česká národní bankabanka. Projekt přeměny a rozhodnutí České národní bankybanky přijaté v působnosti valné hromady nebo obdobného nejvyššího orgánu povinné osobypovinné osoby podle odstavce 1 o schválení přeměny nemusí mít formu notářského zápisu. (5) Předběžný odhad a ocenění majetku a dluhů povinné osobypovinné osoby podle odstavce 1 bude provedeno v souladu s § 52 tohoto zákona. (6) Česká národní bankabanka uveřejní bez zbytečného odkladu informace o přeměně povinné osobypovinné osoby podle odstavce 1 v rozsahu údajů podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob na svých internetových stránkách. Právní účinky přeměny povinné osobypovinné osoby podle odstavce 1 vůči osobám uvedeným v odstavci 2 v takovém případě nastávají dnem uveřejnění informací o přeměně podle věty první; zveřejnění nebo uveřejnění informace o přeměně této povinné osobypovinné osoby podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev se v tomto případě nevyžaduje. (7) Věřitelé a vlastníci nástrojů účasti na povinné osoběpovinné osobě podle odstavce 1 budou uspokojeni v souladu s § 177 a 178 tohoto zákona. (8) V souvislosti s přeměnou povinné osobypovinné osoby podle odstavce 1 může Česká národní bankabanka rozhodnout o konverzi nebo odpisu kapitálových nástrojů nebo o konverzi dluhu této povinné osobypovinné osoby zúčastněné na přeměně a zohlednit tuto skutečnost v projektu přeměny. § 251a Spojování soutěžitelů (1) Pokud v důsledku uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize přechodem činnosti na překlenovací instituci nebo na osobu pro správu aktiv na základě rozhodnutí nebo opatření obecné povahy České národní bankybanky dochází ke spojování soutěžitelů, které podléhá povolení podle zákona o ochraně hospodářské soutěže, pak a) k návrhu na povolení spojení musí být přiloženo rozhodnutí nebo opatření obecné povahy České národní bankybanky, na základě kterého ke spojování soutěžitelů dochází, b) návrh na povolení spojení soutěžitelů musí být podán nejpozději ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí nebo opatření obecné povahy České národní bankybanky, na základě kterého ke spojování soutěžitelů dochází. (2) V případě uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize podle odstavce 1 se nepoužije § 18 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže; to neplatí, pokud návrh nebyl podán ve lhůtě podle odstavce 1 písm. b). HLAVA II PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 252 Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen „rozhodný den“) se mění název stávajícího Fondu na Garanční systém finančního trhu. § 253 (1) Garanční systém do 2 měsíců od rozhodného dne sestaví účetní závěrku stávajícího Fondu ke dni předcházejícímu rozhodnému dni. Účetní závěrku bez zbytečného odkladu ověří auditor. (2) Garanční systém do 3 měsíců od rozhodného dne sestaví k rozhodnému dni zahajovací rozvahu Garančního systému, zahajovací rozvahu Fondu pojištění vkladů a zahajovací rozvahu Fondu pro řešení krize. Zahajovací rozvahu Garančního systému a zahajovací rozvahu Fondu pojištění vkladů bez zbytečného odkladu ověří auditor. § 254 (1) Do Fondu pojištění vkladů se k rozhodnému dni vyčlení existující majetek a dluhy stávajícího Fondu související s pojištěním pohledávek z vkladů, zejména a) příspěvky bankbank podle § 41a odst. 3 zákona upravujícího činnost bank, bez ohledu na to, jsou-li držené ve formě hotovosti, cenných papírůcenných papírů nebo jiné formě, b) pohledávky oprávněných osob plynoucí z náhrad za pojištěné pohledávky z vkladůpojištěné pohledávky z vkladů, c) výnosy z investování peněžních prostředků ve stávajícím Fondu, d) majetek a dluhy v souvislosti s obstaráním potřebných finančních prostředků na trhu nebo s dotací a návratnou finanční výpomocí podle § 41i zákona upravujícího činnost bank, e) pohledávky stávajícího Fondu existující k rozhodnému dni. (2) Do Fondu pojištění vkladů se k rozhodnému dni dále vyčlení finanční prostředky na bankovních účtech stávajícího Fondu tak, aby zahajovací rozvaha Fondu pojištění vkladů sestavená podle odstavce 1 byla vyrovnaná. (3) Do Garančního systému se k rozhodnému dni vyčlení majetek a dluhy stávajícího Fondu, který nebyl vyčleněný podle odstavců 1 a 2. § 255 (1) Členové správní rady stávajícího Fondu se stávají od rozhodného dne členy správní rady Garančního systému, a to až do okamžiku jmenování nové správní rady Garančního systému podle odstavce 3. (2) Zaměstnanci stávajícího Fondu jsou od rozhodného dne zaměstnanci Garančního systému. (3) Ministr financí jmenuje členy správní rady Garančního systému do 2 týdnů od rozhodného dne tak, aby složení správní rady bylo v souladu s § 199. Při prvním jmenování členů správní rady jmenuje ministr financí jednoho člena na 3 roky, dva členy na 4 roky a dva členy na 5 let. Výkonnou radu jmenuje takto nově jmenovaná správní rada do 1 týdne od jmenování posledního člena správní rady. (4) Funkci statutárního orgánu Garančního systému vykonává od rozhodného dne správní rada Garančního systému, a to až do okamžiku jmenování všech členů výkonné rady. K vydání statutu Garančního systému, statutů Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize a schválení jednacího řádu správní rady, jednacího řádu výkonné rady, účetní závěrky stávajícího Fondu a zahajovací rozvahy Garančního systému, Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize je příslušná nově jmenovaná správní rada. ČÁST TŘINÁCTÁ ÚČINNOST § 256 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 374/2015 Sb. Informace pro účely plánování řešení krize Za účelem vypracování a aktualizace plánu řešení krize může Česká národní bankabanka vyžadovat od instituce zejména a) podrobný popis organizační struktury instituce včetně seznamu všech právních subjektů, označení osoby s přímou účastí na instituci a procentuální podíl práv spojených s hlasovacím právem a bez hlasovacího práva každého právního subjektu, b) informaci o sídle, licenci nebo povolení a řídicích osobách každého právního subjektu, c) popis zásadních operací a hlavních druhů obchodní činnosti instituce, včetně významné držby majetku a dluhů v souvislosti s těmito operacemi a druhy obchodních činností ve vztahu k jednotlivým právním subjektům, d) popis skladby dluhů instituce a jednotlivých právních subjektů rozdělených podle druhu a objemu krátkodobých a dlouhodobých dluhů a dále na dluhy zajištěné, nezajištěné a podřízené, e) informace o odepisovatelných závazcích, f) označení postupů nezbytných ke stanovení toho, komu instituce poskytla zajištění, osoby, která zajištění drží, a jurisdikce, v níž se zajištění nachází, g) popis podrozvahových expozic instituce a jejích právních subjektů, včetně zmapování vazeb na její zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností, h) informace o podstatných zajištěních instituce včetně jejich zmapování ve vazbě na jednotlivé právní subjekty, i) označení hlavních protistran instituce a analýza dopadu úpadku hlavních protistran na finanční situaci instituce, j) označení systémů, v nichž instituce realizuje z pohledu četnosti nebo hodnoty podstatný objem obchodů, včetně zmapování ve vazbě na jednotlivé právní subjekty, na zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností, k) označení platebních a zúčtovacích systémů nebo systémů vypořádání, jichž je instituce přímým nebo nepřímým členem, včetně zmapování ve vazbě na její právní subjekty, zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností, l) podrobný výčet a popis řídicích informačních systémů, včetně systému pro řízení rizik, účetní, finanční a regulatorní výkaznictví, které instituce využívá, včetně zmapování ve vazbě na právní subjekty instituce, na její zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností, m) označení vlastníků systémů uvedených v písmenu l), s nimi souvisejících dohod o poskytování služeb a veškerého softwaru a systémů nebo licencí, včetně zmapování ve vazbě na její právní subjekty, na zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností, n) označení a popis právních subjektů a propojení mezi nimi a vzájemné závislosti jednotlivých právních subjektů, například 1. společní nebo sdílení zaměstnanci, zařízení a systémy, 2. ujednání týkající se kapitálu, financování nebo likvidity, 3. stávající nebo podmíněné úvěrové expozice, 4. dohody o vzájemných zárukách, ujednání o vzájemném zajištění, křížová ujednání pro případ neplnění dluhu a dohody o vzájemném započtení mezi spřízněnými subjekty, 5. převody rizik a ujednání o tzv. „back to back“ obchodování, smlouvy o poskytování služeb, o) informaci o orgánu dohledu a orgánu příslušnému k řešení krize jednotlivých právních subjektů, p) informaci o osobách odpovědných za poskytnutí informací nutných pro vypracování plánu řešení krize instituce a osobách odpovědných za jednotlivé právní subjekty, za zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností, q) popis opatření, která instituce zavedla s cílem zajistit, aby v případě řešení krize měla Česká národní bankabanka k dispozici veškeré potřebné informace k uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize a pravomocí, r) informace o veškerých smlouvách, které instituce a její právní subjekty uzavřely se třetími stranami, jejichž ukončení může být vyvoláno rozhodnutím České národní bankybanky uplatnit opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, a informace, zda mohou mít důsledky ukončení těchto smluv dopad na uplatnění opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, s) popis možných zdrojů likvidity pro řešení krize, t) informace o zatížení aktiv, likvidních aktivech, podrozvahových činnostech, strategiích zajištění a účetních postupech. Příloha č. 2 k zákonu č. 374/2015 Sb. Posouzení způsobilosti k řešení krize instituce nebo skupiny 1. Česká národní bankabanka při posuzování způsobilosti k řešení krize instituce zohlední a) do jaké míry je instituce schopna zmapovat hlavní druhy obchodních činností a zásadní operace právních subjektů, b) do jaké míry jsou právní a podnikové struktury instituce sladěny s hlavními druhy obchodních činností a zásadními operacemi, c) do jaké míry má instituce zavedeny mechanismy zajišťující nezbytné personální zdroje, infrastrukturu, financování, likviditu a kapitál na podporu a zajištění hlavních druhů obchodních činností a zásadních operací, d) vymahatelnost smluv o poskytování služeb, které instituce uzavřela, je-li vůči ní uplatněno opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, e) do jaké míry je struktura řízení instituce vhodná k zajištění souladu s vnitřními procesy instituce s ohledem na dohody o poskytování služeb, f) do jaké míry má instituce zaveden postup pro přenesení služeb poskytovaných v rámci dohod o poskytování služeb na třetí strany v případě oddělení zásadních činnostízásadních činností nebo hlavních druhů obchodních činností, g) pohotovostní plány pro zajištění kontinuálního přístupu k platebním systémům a systémům vypořádání, h) adekvátnost řídicích informačních systémů instituce zajišťujících, aby Česká národní bankabanka mohla dostávat přesné a úplné informace o hlavních druzích obchodních činností a zásadních operacích s cílem usnadnit rychlé rozhodování, i) schopnost řídicích informačních systémů instituce poskytovat informace nezbytné pro řešení krize instituce, a to i za rychle se měnících podmínek, j) do jaké míry instituce otestovala své řídicí informační systémy v zátěžových testech definovaných Českou národní bankoubankou, k) do jaké míry může instituce zajistit kontinuitu svých řídicích informačních systémů pro dotčenou instituci i pro novou instituci v případě, že zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností budou odděleny od ostatních operací a druhů obchodních činností, l) do jaké míry má instituce zavedeny vhodné procesy, aby České národní bancebance poskytla nezbytné informace k identifikaci vkladatelů a částek pojištěných u Fondu pojištění vkladů, m) v případě, že skupina využívá záruky uvnitř skupiny, do jaké míry jsou poskytovány za tržních podmínek a jak spolehlivé jsou systémy řízení rizik související s těmito zárukami, n) v případě, že skupina využívá transakce „back to back“, do jaké míry probíhají za tržních podmínek a jak spolehlivé jsou systémy řízení rizik týkající se těchto transakcí, o) do jaké míry zvyšuje využívání záruk uvnitř skupiny nebo účetních transakcí „back to back“ míru nákazy v rámci skupiny, p) do jaké míry právní struktura skupiny brání uplatnění institutů řešení krize v důsledku počtu právních subjektů, složitosti struktury skupiny nebo obtížnosti provázání obchodních činností na jednotlivé subjekty skupiny, q) výši a druh odepisovatelných závazků instituce, r) do jaké míry může mít řešení krize subjektů skupiny, které jsou institucemi nebo finančními institucemi, nepříznivý dopad na nefinanční část smíšené holdingové společnosti, s) existenci a spolehlivost dohod o poskytování služeb, t) zda orgány třetích zemí mají k dispozici opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, která by podpořila opatření k řešení krizeopatření k řešení krize orgánů příslušných k řešení krizeorgánů příslušných k řešení krize v členských státechčlenských státech, a možnost koordinované akce, u) možnost užití opatření k řešení krizeopatření k řešení krize tak, aby bylo dosaženo účelu řešení krize s ohledem na dostupnost opatření a strukturu instituce, v) do jaké míry struktura skupiny umožňuje orgánu příslušnému k řešení krize řešit problémy skupiny jako celku nebo jednoho nebo více jejích subjektů bez významného přímého nebo nepřímého nepříznivého dopadu na finanční systém, důvěru v trh nebo ekonomiku a s ohledem na maximalizaci hodnoty skupiny jako celku, w) ujednání a prostředky, které by orgánu příslušnému k řešení krizeorgánu příslušnému k řešení krize umožňovaly řešit případy skupin majících ovládané osoby v jiných zemích, x) kredibilitu použití opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, aby bylo dosaženo účelu řešení krize s ohledem na možný dopad na věřitele, protistrany, zákazníky a zaměstnance a možná opatření, která mohou učinit orgány třetích zemí, y) zda může být adekvátně vyhodnocen dopad řešení krize instituce na finanční systém a na důvěru ve finanční trh a z) zda může mít řešení krize instituce významný přímý nebo nepřímý nepříznivý dopad na finanční systém, důvěru v trh nebo ekonomiku. 2. Česká národní bankabanka při posuzování způsobilosti k řešení krize instituce dále zohlední, a) do jaké míry by mohlo být zabráněno nákaze jiných institucí nebo finančních trhů použitím opatření k řešení krizeopatření k řešení krize, b) zda by řešení krize instituce mohlo mít významný vliv na fungování platebních systémů a systémů vypořádání. 3. Pro účely posouzení způsobilosti skupiny k řešení krizezpůsobilosti skupiny k řešení krize se požadavky uvedené v bodech 1 a 2 přiměřeně použijí na všechny členy a entity dotčené skupiny. Příloha č. 3 k zákonu č. 374/2015 Sb. Výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení Povinná osoba vypočte poměrnou část zisku po zdanění podle vztahu MDA = (A+B−C) * D, kde A označuje zisk za běžné účetní období nezahrnutý do kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 po odečtení jakéhokoliv rozdělení zisku nebo provedení plateb vyplývajících z kteréhokoli opatření podle § 26a odst. 7 písm. a), b) nebo c), B označuje zisk za předchozí účetní období nezahrnutý do kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 po odečtení jakéhokoliv rozdělení zisku nebo provedení plateb vyplývajících z kteréhokoli opatření podle § 26a odst. 7 písm. a), b) nebo c), C označuje daň, která by byla splatná, pokud by zisky A a B nebyly rozděleny, a D označuje multiplikační faktor. Multiplikační faktor D se stanoví tak, že pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný povinnou osobou nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92a odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu, vyjádřeným v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nachází a) v prvním (nejnižším) intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak D = 0, b) ve druhém intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak D = 0,2, c) ve třetím intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak D = 0,4, nebo d) ve čtvrtém intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice, pak D = 0,6. Dolní hranice a horní hranice každého intervalu se vypočte podle vztahů áááDhQ=kombinovanákapitálovárezerva4×Qn–1 áááHhQ=kombinovanákapitálovárezerva4×Qn kde Dh Q označuje dolní hranici každého intervalu, Hh Q označuje horní hranici každého intervalu, kombinovaná kapitálová rezerva označuje celkovou kombinovanou kapitálovou rezervu, kterou má povinná osoba udržovat, vyjádřenou v českých korunách, a Qn označuje pořadové číslo příslušného intervalu a nabývá hodnot 1, 2, 3, nebo 4. Příloha č. 4 k zákonu č. 374/2015 Sb. Vzorec pro výpočet požadavku na podřízenost Část minimálního požadavku, který je osoba podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí nebo významnou osobou podléhající řešení krize, povinna plnit prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých závazků nebo závazků vydaných ovládanou osobou podle § 128a, se vypočte podle vzorce MP=1–x1x2*8% kde MP označuje část minimálního požadavku, který je osoba podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí nebo významnou osobou podléhající řešení krize, povinna plnit prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých závazků nebo závazků vydaných ovládanou osobou podle § 128a, X1 představuje 3,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a X2 představuje součet 18 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a kombinované kapitálové rezervy. Instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), se celkový objem rizikové expozice určí jako součin požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a koeficientu 12,5. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2036. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění. 3) Čl. 51 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky. 4) Například čl. 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování Evropské unie, nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k čl. 93 Smlouvy o ES, nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k čl. 93 Smlouvy o ES. 5) Například sdělení Komise o použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. srpna 2013 (2013/C 216/01), sdělení Komise o návratu k životaschopnosti a hodnocení restrukturalizačních opatření ve finančním sektoru v současné krizi podle pravidel pro státní podporu (2009/C 195/04) a sdělení o rekapitalizaci finančních institucí během současné finanční krize: omezení podpory na nezbytné minimum a záruky proti neoprávněnému narušení hospodářské soutěže (2009/C 10/03). 6) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES. 8) Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. 9) § 8 odst. 2, § 8 odst. 3 písm. a), § 8 odst. 4 a 5 a § 8b odst. 7 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. § 7a odst. 7, § 7aa odst. 1 písm. a) a § 7aa odst. 2 a 3 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. § 12f písm. d), § 14 odst. 7 písm. a) a § 14 odst. 8 a 9 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 10) Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 406 odst. 1 a § 636 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). 12) § 2 odst. 1 a § 21 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. 14) § 41e odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 12 odst. 7 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika. 17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES. 18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010, o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES. 20) § 73a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 21) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí. 22) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 23) § 12r odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. § 8ao odst. 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. § 9ao odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 24) § 12u odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. § 8ar odst. 2 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších § 9ar odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 25) § 12v odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. § 8as odst. 2 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. § 9as odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 26) § 2 písm. g) zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů. 27) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075 ze dne 23. března 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující obsah ozdravných plánů, plánů řešení krize a skupinových plánů řešení krize, minimální kritéria, která má příslušný orgán posoudit v souvislosti s ozdravnými plány a skupinovými ozdravnými plány, podmínky vnitroskupinové finanční podpory, požadavky na nezávislé odhadce, smluvní uznání pravomoci k odpisu a konverzi, postupy a obsah požadavků na oznamování a oznámení o pozastavení, jakož i běžné fungování kolegií k řešení krize, v platném znění. 28) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1712 ze dne 7. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, pokud jde o regulační technické normy, které specifikují minimální soubor informací o finančních smlouvách, které by měly být obsaženy v podrobných záznamech, a okolnosti, za kterých by měl být požadavek uložen. 29) § 41 odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES, v platném znění. 31) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1401 ze dne 23. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, pokud jde o regulační technické normy pro metodiky a zásady týkající se ocenění závazků vzniklých z derivátů, v platném znění. 32) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014, v platném znění. 33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném znění. 34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.
Vyhláška č. 373/2015 Sb.	Vyhláška č. 373/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 312/2014 Sb., o podmínkách sestavení účetních výkazů za Českou republiku (konsolidační vyhláška státu) Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 159/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 312/2014 Sb., o podmínkách sestavení účetních výkazů za Českou republiku (konsolidační vyhláška státu), se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 373 VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2015, kterou se mění vyhláška č. 312/2014 Sb., o podmínkách sestavení účetních výkazů za Českou republiku (konsolidační vyhláška státu) Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 304/2008 Sb. a zákona č. 221/2015 Sb., k provedení § 4 odst. 8 písm. k), l), p) až t) a § 23b odst. 5.: Čl. I Vyhláška č. 312/2014 Sb., o podmínkách sestavení účetních výkazů za Českou republiku (konsolidační vyhláška státu), se mění takto: 1. V úvodní větě vyhlášky se číslo „410/2010“ nahrazuje číslem „221/2015“. 2. V § 3 písm. a) se čárka za slovem „obec“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a spravující jednotka vyššího dílčího konsolidačního celku státu vládní část“ se zrušují. 3. V § 3 písm. b) se slova „nebo část účetní jednotky Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) tvořená částí účetních případů účetní jednotky ministerstva, která hospodaří s příjmy a výdaji kapitoly státního rozpočtu 312 - Ministerstvo financí a zvláštními prostředky fondu privatizace,“ zrušují. 4. V § 3 písm. f) se slova „nebo část účetních případů účetní jednotky Generální finanční ředitelství a Generální ředitelství cel, které hospodaří s příjmy a výdaji kapitoly státního rozpočtu 312 - Ministerstvo financí a 398 - Všeobecná pokladní správa,“ zrušují. 5. V § 3 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) až j) se označují jako písmena g) až i). 6. V § 3 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h). 7. V § 5 odst. 8 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“)“. 8. V § 6 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „spravující jednotkou vyššího dílčího konsolidačního celku státu vládní část,“ zrušují. 9. V § 6 odst. 2 písm. a) se slovo „společně“ a slova „a spravující jednotky vyššího dílčího konsolidačního celku státu vládní část“ zrušují. 10. V § 6 odst. 2 písm. b) se slova „a spravující jednotky vyššího dílčího konsolidačního celku státu vládní část společně vykonávají“ nahrazují slovem „vykonává“. 11. V § 9 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Pokud účetní jednotka, která není vybranou účetní jednotkou, v účetním období splňuje podmínky významnosti pro zahrnutí do konsolidačního celku státu podle této vyhlášky, platí, že splňuje tyto podmínky i 3 po sobě následující účetní období.“. 12. V § 10 odst. 1 se slova „dílčí konsolidační celek státu podle § 5 odst. 2 až 6 splňuje“ nahrazují slovy „konsolidační celek Česká republika splňuje účetní jednotka zahrnutá podle § 9, která není vybranou účetní jednotkou, a dále“. 13. V § 10 odst. 2 se slova „účetní období, za které sestavuje účetní závěrku,“ nahrazují slovy „2 bezprostředně po sobě následující účetní období, za která sestavuje účetní závěrku, předcházející o 1 účetní období účetní období, za které se sestavují účetní výkazy za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu“. 14. V § 10 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pokud spravující jednotka dílčího konsolidačního celku státu dobrovolný svazek obcí v účetním období splňuje podmínky významnosti pro naplnění dalších stanovených povinností podle této vyhlášky, platí, že splňuje tyto podmínky i 3 po sobě následující účetní období.“. 15. V § 11 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 16. V § 11 odstavec 6 zní: „(6) Seznam je sestavován v rozsahu stanoveném v technické vyhlášce o účetních záznamech.“. 17. V § 12 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 18. V § 13 odst. 1 se slova „a 7“ zrušují. 19. V § 13 odst. 4 se slova „i jiné účetní záznamy nezbytné“ nahrazují slovy „pomocný konsolidační záznam nezbytný“ a slova „i na“ se nahrazují slovem „na“. 20. V § 13 odst. 5 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 21. V § 13 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) prostřednictvím spravující jednotky hlavní město Praha v případě konsolidovaných jednotek státu, které jsou součástí dílčího konsolidačního celku státu městská část hlavního města Prahy.“. 22. V § 14 odst. 2 se za slova „početní a jiné úpravy“ vkládají slova „, rozsah vykazovaných skutečností v Pomocném konsolidačním přehledu“. 23. V § 17 odst. 1 a 2 se slovo „neurčí“ nahrazuje slovem „nestanoví“. 24. V § 17 odst. 3 se za slova „konsolidované jednotky státu“ vkládají slova „a městské části hlavního města Prahy“ a slova „, do výkazu majetku a závazků za dílčí konsolidační celek státu, výkazu nákladů a výnosů za dílčí konsolidační celek státu a přílohy - knihy podrozvahových účtů - za dílčí konsolidační celek státu nebo do souhrnného výkazu majetku a závazků státu, souhrnného výkazu nákladů a výnosů státu a přílohy - knihy podrozvahových účtů“ se zrušují. 25. V § 18 odst. 1 se za slova „podstatný vliv“ vkládají slova „nebo společný vliv“ a slovo „neurčí“ se nahrazuje slovem „nestanoví“. 26. V § 18 odst. 2 se slova „spravující jednotky“ zrušují. 27. § 19 se včetně nadpisu zrušuje. 28. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně nadpisu zní: „§ 20a Přetřídění vztahující se na zdravotní pojišťovnu (1) Zdravotní pojišťovna pro účely sestavení účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu vykazuje v rámci Pomocného konsolidačního přehledu snížení nebo zvýšení základního fondu, rezervního fondu, provozního fondu, fondu majetku a fondu prevence tvořených podle jiných právních předpisů (dále jen „fond zdravotní pojišťovny“), které souvisí s běžným účetním obdobím, jako příslušný náklad nebo výnos. Za náklad nebo výnos nejsou považovány příděly uskutečňované mezi fondy zdravotní pojišťovny. (2) Počáteční stavy fondů zdravotní pojišťovny po zohlednění odstavce 1 jsou vykazovány v rámci Pomocného konsolidačního přehledu jako výsledek hospodaření předcházejících účetních období.“. 29. V § 21 odst. 1 a 2 se slova „které byly konsolidovanými jednotkami státu“ nahrazují slovy „který byl konsolidovanou jednotkou státu nebo městskou částí hlavního města Prahy“. 30. V § 21 odstavec 3 zní: „(3) Významné identifikované vzájemné vztahy v rámci konsolidovaných jednotek státu a městských částí hlavního města Prahy zahrnutých do konsolidačního celku státu vyloučí ministerstvo.“. 31. V § 21 odst. 4 se za slova „konsolidovaná jednotka státu“ vkládají slova „, popřípadě městská část hlavního města Prahy,“ a slova „, při metodě poměrné konsolidace v poměrné výši“ se zrušují. 32. V § 22 odst. 1 a 2 se za slova „podle § 9 a 10,“ vkládají slova „a městská část hlavního města Prahy“. 33. V § 24 odst. 4 se slova „korunách českých s přesností na dvě desetinná místa“ nahrazují slovy „milionech korun českých s přesností na jedno desetinné místo“. 34. V § 25 odst. 3 písm. d) se slova „individuální referenční množství mléka9),“ zrušují. 35. V § 25 odst. 7 se slova „nejpozději k rozvahovému dni“ zrušují. 36. V § 29 odst. 1 se slovo „zbožím“ nahrazuje slovem „zásobami“. 37. V § 29 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a „B.I.10. Ostatní zásoby““. 38. V § 29 odst. 3 písm. f) se slova „majetku uvedeného“ nahrazují slovy „staveb uvedených“. 39. V § 29 odst. 3 písm. h) se slovo „zbožím“ nahrazuje slovem „zásobou“. 40. V § 29 odst. 4 se za slova „a ocenění samostatné“ vkládá slovo „hmotné“. 41. V § 29 odst. 11 se slova „nejpozději k rozvahovému dni“ zrušují a slova „běžného účetního období“ se zrušují. 42. V § 35 odst. 1 se slova „A.I.8, A.II.9 a A.III.8“ nahrazují slovy „A.I.8., A.II.9. a A.III.8.“. 43. V § 35 odst. 2 se slova „a A.IV.B. až A.IV.C.“ zrušují. 44. V § 35 se odstavce 3 a 4 zrušují. 45. V § 36 odst. 3 se na konci textu písmene h) doplňují slova „; dále obsahuje nemovité a movité věci nabyté za účelem bezúplatného předání s výjimkou bezúplatného předání podle § 25 odst. 6 zákona.“. 46. V § 38 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) „B.II.25. Pohledávky z neukončených finančních operací“ obsahuje pohledávky z neukončených finančních operací, zejména reverzních rep.“. 47. V § 38 odst. 6 písm. a) se slova „B.II.29.“ nahrazují slovy „B.II.30.“. 48. V § 38 odst. 6 písm. b) se slova „B.II.30.“ nahrazují slovy „B.II.31.“. 49. V § 38 odst. 6 písm. c) se slova „B.II.31.“ nahrazují slovy „B.II.32.“, za slova „soukromoprávních vztahů, na základě kterých vznikly nároky, ale není známa skutečná výše plnění“ se vkládají slova „nebo je jiným způsobem zpochybnitelná“ a slova „B.II.32.“ se nahrazují slovy „B.II.33.“. 50. V § 38 odst. 7 se slova „B.II.32.“ nahrazují slovy „B.II.33.“ a slova „B.II.31.“ se nahrazují slovy „B.II.32.“. 51. V § 38 odst. 8 se slova „B.II.32.“ nahrazují slovy „B.II.33.“. 52. V § 38 se odstavce 9 a 10 zrušují. 53. V § 40 odst. 2 písmeno b) zní: „b) „B.III.6. Účty státních finančních aktiv“ obsahuje u ministerstva prostředky na účtech státních finančních aktiv,“. 54. V § 40 odst. 2 písmeno c) zní: „c) „B.III.7. Účty řízení likvidity státní pokladny a státního dluhu“ obsahuje u ministerstva prostředky na účtech řízení likvidity státní pokladny a prostředky na účtech u bank nebo u spořitelních a úvěrních družstev spravovaných v rámci řízení státního dluhu; pasivní zůstatek syntetického účtu 248 se k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni vykazuje v položce „D.III.34. Závazky z řízení likvidity státní pokladny a státního dluhu“,“. 55. V § 42 odst. 1 se slova „investiční fond“ nahrazují slovy „fond investic“. 56. V § 42 odst. 2 písm. e) se slova „investiční fond“ nahrazují slovy „fond investic“ a slova „investičního fondu“ se nahrazují slovy „fondu investic“. 57. V § 42 odst. 2 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g). 58. V § 42 odst. 2 písm. g) se slova „C.II.B.“ nahrazují slovy „C.II.A.“. 59. V § 43 odst. 1 se čárka za slovy „konsolidovaných metodou plné konsolidace“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a metodou poměrné konsolidace“ se zrušují. 60. V § 44 odst. 2 se slova „a hodnotu položky „C.III.E. Rozdíly z konsolidace“ v minulém období“ zrušují. 61. § 46 se včetně nadpisu zrušuje. 62. V § 49 odstavec 2 zní: „(2) Položka „D.I.A. Rezervy ostatní“ obsahuje rezervy na pokrytí budoucích rizik, včetně rezerv tvořených podle jiného právního předpisu, u konsolidovaných jednotek státu, které nejsou uvedeny v položce D.I.1.“. 63. V § 49 se odstavce 3 až 5 zrušují. 64. V § 50 písm. f) se slova „, D.II.B. a D.II.C.,“ zrušují. 65. V § 50 se písmena g) a h) zrušují. 66. V § 51 odst. 7 písm. c) se slova „repo obchodů“ nahrazují slovem „rep“. 67. V § 51 odst. 8 písm. a) se slova „D.III.34.“ nahrazují slovy „D.III.35.“. 68. V § 51 odst. 8 písm. b) se slova „D.III.35.“ nahrazují slovy „D.III.36.“. 69. V § 51 odst. 8 písm. c) větě první se slova „D.III.36.“ nahrazují slovy „D.III.37.“, za slova „vztahů, u nichž není známa skutečná výše plnění“ se vkládají slova „nebo je jiným způsobem zpochybnitelná“ a ve větě druhé se slova „D.III.37.“ nahrazují slovy „D.III.38.“. 70. V § 51 odst. 8 písm. d) a e) se slova „D.III.37.“ nahrazují slovy „D.III.38.“. 71. V § 51 odst. 8 se písmena f) a g) zrušují. 72. V § 52 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d). 73. V § 52 odst. 2 písm. b) se slova „A.I.15.“ nahrazují slovy „A.I.14.“. 74. V § 52 odst. 2 písm. c) se slova „A.I.16.“ nahrazují slovy „A.I.15.“. 75. V § 52 odst. 2 písm. d) se slova „A.I.17.“ nahrazují slovy „A.I.16.“. 76. V § 52 odst. 3 písm. a) se slova „A.I.21.“ nahrazují slovy „A.I.20.“. 77. V § 52 odst. 3 písm. b) se slova „A.I.22.“ nahrazují slovy „A.I.21.“. 78. V § 52 odst. 4 písm. a) se slova „A.I.23.“ nahrazují slovy „A.I.22.“. 79. V § 52 odst. 4 písm. b) se slova „A.I.24.“ nahrazují slovy „A.I.23.“ a slova „A.I.23.“ se nahrazují slovy „A.I.22.“. 80. V § 52 odst. 4 písm. c) se slova „A.I.25.“ nahrazují slovy „A.I.24.“. 81. V § 52 odst. 5 se slova „A.I.27.“ nahrazují slovy „A.I.26.“. 82. V § 52 odst. 6 písm. a) se slova „A.I.29.“ nahrazují slovy „A.I.28.“. 83. V § 52 odst. 6 písm. b) se slova „A.I.30.“ nahrazují slovy „A.I.29.“. 84. V § 52 odst. 6 písm. c) se slova „A.I.31.“ nahrazují slovy „A.I.30.“. 85. V § 52 odst. 6 písm. d) se slova „A.I.35.“ nahrazují slovy „A.I.34.“. 86. V § 52 odst. 6 písm. e) se slova „A.I.36.“ nahrazují slovy „A.I.35.“. 87. V § 52 odst. 6 písm. f) se slova „A.I.37.“ nahrazují slovy „A.I.36.“ a slova „A.I.36.“ se nahrazují slovy „A.I.35.“. 88. V § 52 odst. 6 písmena g) a h) znějí: „g) „A.I.A. Náklady zdravotních pojišťoven“ obsahuje u zdravotních pojišťoven výši nákladů souvisejících se zdravotní péčí hrazenou z pojistného na veřejné zdravotní pojištění včetně jeho příslušenství, h) „A.I.B. Odměny členům orgánů společnosti, družstva a ostatních institucí“ obsahuje zejména odměny členům orgánů společnosti, družstva a ostatních institucí a další jejich příjmy plynoucí ze závislé činnosti vykonávané pro společnost, družstvo nebo jinou instituci.“. 89. V § 53 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 90. § 54 včetně nadpisu zní: „§ 54 Náklady na transfery Položka „A.III.A. Náklady na transfery“ obsahuje zejména náklady z titulu dotací, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, a to bez ohledu na účel jejich poskytnutí; u organizačních složek státu dále obsahuje náklady z titulu předfinancování dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů poskytovaných zejména z rozpočtu Evropské unie těmito organizačními složkami státu z příslušné kapitoly státního rozpočtu.“. 91. V § 56 odst. 2 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g). 92. V § 56 odst. 2 písmeno g) zní: „g) „B.I.A. Výnosy z veřejného zdravotního pojištění“ obsahuje u zdravotních pojišťoven výši výnosů souvisejících s přijatým pojistným na veřejné zdravotní pojištění včetně veškerého jeho příslušenství a u zařízení poskytujících zdravotní péči obsahuje výši výnosů souvisejících s přijatou platbou za poskytnutou zdravotní péči.“. 93. V § 57 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 94. § 59 včetně nadpisu zní: „§ 59 Výnosy z transferů Položka „B.IV.A. Výnosy z transferů“ obsahuje zejména výnosy z titulu dotací, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, s výjimkou daní, poplatků a jiných obdobných dávek; u organizačních složek státu dále obsahuje výnosy z titulu předfinancování dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů poskytovaných zejména z rozpočtu Evropské unie těmito organizačními složkami státu z příslušné kapitoly státního rozpočtu; u obchodní korporace, státního podniku, národního podniku nebo státní organizace neobsahuje výnosy z titulu dotací, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů poskytnutých k pořízení majetku nebo úhradě úroků zahrnovaných do ocenění majetku.“. 95. V § 61 písm. d) se čárka za slovem „konsolidovaných metodou plné konsolidace“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a metodou poměrné konsolidace“ se zrušují. 96. V § 61 na konci textu písmene e) se čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. 97. V § 62 odst. 8 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) a f), která znějí: „e) „P.VII.5. Krátkodobé podmíněné závazky z přijatého kolaterálu“ obsahuje krátkodobé budoucí dluhy z titulu plnění z přijatého kolaterálu, f) „P.VII.6. Dlouhodobé podmíněné závazky z přijatého kolaterálu“ obsahuje dlouhodobé budoucí dluhy z titulu plnění z přijatého kolaterálu,“. Dosavadní písmena e) až m) se označují jako písmena g) až o). 98. V § 62 odst. 8 písm. g) se slova „P.VII.5.“ nahrazují slovy „P.VII.7.“ a slova „P.VII.11.“ se nahrazují slovy „P.VII.13.“. 99. V § 62 odst. 8 písm. h) se slova „P.VII.6.“ nahrazují slovy „P.VII.8.“ a slova „P.VII.12.“ se nahrazují slovy „P.VII.14.“. 100. V § 62 odst. 8 písm. i) se slova „P.VII.7.“ nahrazují slovy „P.VII.9.“. 101. V § 62 odst. 8 písm. j) se slova „P.VII.8.“ nahrazují slovy „P.VII.10.“. 102. V § 62 odst. 8 písm. k) se slova „P.VII.9.“ nahrazují slovy „P.VII.11.“ a slova „P.VII.7.“ se nahrazují slovy „P.VII.9.“. 103. V § 62 odst. 8 písm. l) se slova „P.VII.10.“ nahrazují slovy „P.VII.12.“ a slova „P.VII.8.“ se nahrazují slovy „P.VII.10.“. 104. V § 62 odst. 8 písm. m) se slova „P.VII.11.“ nahrazují slovy „P.VII.13.“. 105. V § 62 odst. 8 písm. n) se slova „P.VII.12.“ nahrazují slovy „P.VII.14.“. 106. Příloha č. 1 se zrušuje. 107. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 312/2014 Sb. Souhrnný výkaz majetku a závazků státu 2.5MB Souhrnný výkaz majetku a závazků státu 1.9MB “. 108. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 312/2014 Sb. Souhrnný výkaz nákladů a výnosů státu 2MB “. 109. Příloha č. 5 zní: „Příloha č. 5 k vyhlášce č. 312/2014 Sb. Příloha KNIHA PODROZVAHOVÝCH ÚČTŮ 2.1MB 342kB Čl. II Přechodná ustanovení 1. Vyhláška č. 312/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije poprvé v účetním období započatém dnem 1. ledna 2016 a později. 2. Ministerstvo financí nesestavuje a nepředává za účetní období roku 2015 seznam za spravující jednotku vyššího dílčího konsolidačního celku státu vládní část. 3. Ministerstvo financí, Generální finanční ředitelství a Generální ředitelství cel nesestavují a nepředávají za účetní období roku 2015 účetní záznamyúčetní záznamy v rozsahu vzorů rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přílohy a Pomocného analytického přehledu stanovených vyhláškou pro některé vybrané účetní jednotky a technickou vyhláškou o účetních záznamechúčetních záznamech, a to zvlášť za část účetních případů účetní jednotky souvisejících s hospodařením s příjmy a výdaji kapitoly státního rozpočtu 312 - Ministerstvo financí a zvláštními prostředky fondu privatizace a zvlášť za zbývající část účetních případů účetní jednotky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Ing. Babiš v. r.
Vyhláška č. 372/2015 Sb.	Vyhláška č. 372/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 159/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 372 VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2015, kterou se mění vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 304/2008 Sb. a zákona č. 221/2015 Sb., k provedení § 4 odst. 8 písm. u) a § 29 odst. 4: Čl. I Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, se mění takto: 1. V § 2 písm. a) až c) se slova „hmotného majetku“ nahrazují slovy „majetku a závazků“. 2. V § 2 písm. d) se číslo „3“ nahrazuje číslem „8“. 3. V § 3 odst. 4 písm. a) se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 4. V § 4 odst. 5 se slova „Ministerstva, státní fondy a Pozemkový fond České republiky“ nahrazují slovy „Ministerstva a státní fondy“. 5. V § 8 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 8 odst. 2 písm. j) se číslo „2“ nahrazuje číslem „7“. Čl. II Přechodné ustanovení Vyhláška č. 270/2010 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2016 a později. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Ing. Babiš v. r.
Vyhláška č. 371/2015 Sb.	Vyhláška č. 371/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 159/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny, ve znění vyhlášky č. 475/2003 Sb., vyhlášky č. 547/2004 Sb., vyhlášky č. 352/2007 Sb., vyhlášky č * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 371 VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2015, kterou se mění vyhláška č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 304/2008 Sb. a zákona č. 221/2015 Sb., k provedení § 4 odst. 8 a § 24 odst. 5: Čl. I Vyhláška č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny, ve znění vyhlášky č. 475/2003 Sb., vyhlášky č. 547/2004 Sb., vyhlášky č. 352/2007 Sb., vyhlášky č. 445/2009 Sb. a vyhlášky č. 470/2013 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu části druhé, v nadpisu části třetí, v nadpisu části čtvrté, v nadpisu § 21 a v nadpisu § 25 se slova „(K § 4 odst. 8 zákona)“ zrušují. 2. V § 4 odst. 3 a v § 12 odst. 5 a 6 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 3. V § 5 odst. 1 se slova „Finanční umístění (investice)“ nahrazují slovem „Investice“. 4. V § 8 odst. 2 písmeno d) zní: „d) právo stavby, pokud není vykazováno v položce „F.I. Zásoby“.“. 5. V § 8 odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a vkládá se písmeno e), které zní: „e) věcná břemena s výjimkou užívacího práva k pozemku a stavbě, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění v položce „C.I.2. Stavby“ nebo součást ocenění v položce „F.I. Zásoby“.“. 6. V § 10 odst. 6 se slova „na ostatní rizika a ztráty“ zrušují. 7. V nadpisu § 17 a v nadpisu § 19 se slova „(K § 4 odst. 8 a § 27 odst. 6 zákona)“ zrušují. 8. V nadpisu § 18 se slova „(K § 4 odst. 8 a § 25 odst. 4 zákona)“ zrušují. 9. V nadpisu § 22 se slova „(K § 4 odst. 8 a § 28 odst. 1 zákona)“ zrušují. 10. V § 23 odstavec 1 zní: „(1) Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů podle § 26 zákona s výjimkou podmíněných závazků a dalších podmíněných pasiv, pokud jiný právní předpis14a) nestanoví jinak.“. 11. V nadpisu § 24 se slova „(K § 4 odst. 8 a § 7 odst. 6 zákona)“ zrušují. 12. V § 24 odst. 3 se slova „a obchodního“ zrušují. 13. V § 24 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Jedná-li se o významnou informaci, uvede účetní jednotka vzájemně zúčtované částky podle odstavců 1 a 2 a vysvětlení k nim jednotlivě v příloze v účetní závěrce.“. 14. V § 25a se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 1 až 6. 15. V příloze č. 1 v položce aktiv B. se slova „Finanční umístění (investice)“ nahrazují slovem „Investice“. 16. V příloze č. 2 v položce I.2. se slova „finančního umístění (investic)“ nahrazují slovem „investic“. 17. V příloze č. 2 v položce I.6. se slovo „Prémie“ nahrazuje slovem „Bonusy“. 18. V příloze č. 2 se položka „I.9. Změna stavu vyrovnávací rezervy (+/-)“ zrušuje. 19. V příloze č. 2 v položkách II.2., II.2.c), II.2.d), II.3.a), II.3.b), II.3.c) a II.4. se slova „finančního umístění“ nahrazují slovem „investic“. 20. V příloze č. 2 v položce II.2.b) se slova „ostatního finančního umístění“ nahrazují slovy „ostatních investic“. 21. V příloze č. 2 v položce II.3. se slova „finanční umístění“ nahrazují slovem „investice“. 22. V příloze č. 3 se slova „Finanční umístění (investice)“ nahrazují slovem „Investice“. 23. V příloze č. 3 se slova „Finanční umístění“ nahrazují slovem „Investice“. 24. V příloze č. 3 se slova „Jiná finanční umístění“ nahrazují slovy „Jiné investice“. 25. V příloze č. 3 se slova „hospodářský výsledek“ nahrazují slovy „výsledek hospodaření“. 26. Příloha č. 6 zní: „Příloha č. 6 k vyhlášce č. 503/2002 Sb. 1.8MB “. Čl. II Přechodné ustanovení Vyhláška č. 503/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2016 a později. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Ing. Babiš v. r.
Vyhláška č. 370/2015 Sb.	Vyhláška č. 370/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 159/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záz * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 370 VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2015, kterou se mění vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 304/2008 Sb. a zákona č. 221/2015 Sb., k provedení § 4 odst. 8 a podle § 20 odst. 6, a § 47 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 26/2008 Sb. a zákona č. 25/2015 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění vyhlášky č. 434/2010 Sb., vyhlášky č. 437/2011 Sb., vyhlášky č. 461/2012 Sb., vyhlášky č. 472/2013 Sb. a vyhlášky č. 300/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene b) slovo „a“ zrušuje. 2. V § 3 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) Seznamu účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu; rozsah jednotlivých částí Seznamu účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu a jejich vzory stanoví příloha č. 3b k této vyhlášce, a“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 3. V § 3 odst. 7 se na konci textu písmene p) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 4. V § 5 odst. 7 úvodní části ustanovení a v § 5 odst. 7 písm. a) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“ a číslo „5“ se nahrazuje číslem „6“. 5. V § 5 odst. 7 písm. b) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“, slova „odstavce 5“ se nahrazují slovy „odstavce 6“ a slova „§ 5 odst. 1“ se nahrazují slovy „odstavce 1“. 6. V § 5 odst. 8 se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavce 5“ a číslo „5“ se nahrazuje číslem „6“. 7. V § 5 odst. 9 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“, číslo „6“ se nahrazuje číslem „7“ a číslo „7“ se nahrazuje číslem „8“. 8. V § 11 se slova „§ 31 až 35“ nahrazují slovy „§ 31, 32, 33, 33a, 34 a 35“. 9. V § 15 odstavec 4 zní: „(4) Správce centrálního systému účetních informací státu zruší heslo, šifrovací klíč a další technické údaje zodpovědné osoby nebo náhradní zodpovědné osoby, která a) do půl roku od obdržení hesla, šifrovacího klíče a dalších technických údajů nedokončí proces registrace zodpovědné osoby nebo náhradní zodpovědné osoby, nebo b) za posledních 18 měsíců neprovedla úspěšné přihlášení do centrálního systému účetních informací státu.“. 10. V § 15 odst. 7 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“ a slova „odst. 5“ se nahrazují slovy „odst. 6“. 11. V § 23 odst. 3 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“ a číslo „6“ se nahrazuje číslem „7“. 12. Příloha č. 2a zní: „Příloha č. 2a k vyhlášce č. 383/2009 Sb. Pomocný analytický přehled 11.7MB 3.8MB 3.3MB 994kB 436kB 868kB 799kB 795kB 510kB 389kB 292kB 300kB 407kB 366kB 632kB 381kB 314kB “. 13. V příloze č. 2b se v tabulce zrušuje sloupec Číslo výkazu. 14. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 383/2009 Sb. Termíny pro předávání konsolidačních účetních záznamů Název účetního záznamu\| Četnost předávání účetního záznamu ---\|--- Rozvaha\| čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 25. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 20. 2. následujícího roku, zdravotní pojišťovny: čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 60. dne od konce vykazovaného období, a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 28. 2. následujícího roku, vybrané účetní jednotky, které předávají účetní záznamy podle § 3a této vyhlášky: čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. -mezitímní účetní závěrka, a to do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 25. 2. následujícího roku. Výkaz zisku a ztráty\| čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 25. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 20. 2. následujícího roku, zdravotní pojišťovny: čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 60. dne od konce vykazovaného období, a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 28. 2. následujícího roku, vybrané účetní jednotky, které předávají účetní záznamy podle § 3a této vyhlášky: čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. -mezitímní účetní závěrka, a to do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 25. 2. následujícího roku. Přehled o peněžních tocích\| ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 20. 2. následujícího roku, zdravotní pojišťovny: ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 28. 2. následujícího roku, vybrané účetní jednotky, které předávají účetní záznamy podle § 3a této vyhlášky: ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 25. 2. následujícího roku. Přehled o změnách vlastního kapitálu\| ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 20. 2\\. následujícího roku, zdravotní pojišťovny: ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 28. 2. následujícího roku, vybrané účetní jednotky, které předávají účetní záznamy podle § 3a této vyhlášky: ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 25. 2. následujícího roku. Příloha\| čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30.9. - mezitímní účetní závěrka, a to 25. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 20. 2. následujícího roku, zdravotní pojišťovny: čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 60. dne od konce vykazovaného období, a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 28. 2. následujícího roku, vybrané účetní jednotky, které předávají účetní záznamy podle § 3a této vyhlášky: čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. -mezitímní účetní závěrka, a to do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 25. 2. následujícího roku. Pomocný konsolidační přehled\| ročně, tj. ve stavu k 31. 12., a to do 31. 7. následujícího roku Seznam účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu\| ročně, tj. ve stavu k 31. 12., a to do 15. 1. následujícího roku Pomocný konsolidační záznam\| do deseti pracovních dnů od obdržení požadavku na předání pomocného konsolidačního záznamu ministerstvem, nestanoví-li ministerstvo lhůtu pro předání delší Poznámka: Připadne-li termín předání na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.“. 15. Příloha č. 3a zní: „Příloha č. 3a k vyhlášce č. 383/2009 Sb. Pomocný konsolidační přehled 2.4MB 330kB 318kB 868kB 302kB 270kB “. 16. Za přílohu č. 3a se vkládá nová příloha č. 3b, která zní: „Příloha č. 3b k vyhlášce č. 383/2009 Sb. Seznam účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu 415kB 302kB 245kB “. 17. V příloze č. 4 se v tabulce zrušuje sloupec Číslo výkazu. 18. V příloze č. 5 se v tabulce zrušuje sloupec Číslo výkazu. Čl. II Přechodné ustanovení Vyhláška č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2016 a později. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Ing. Babiš v. r.
Vyhláška č. 369/2015 Sb.	Vyhláška č. 369/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 159/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášky č. 435/2010 Sb., vyhlášky č. 403/2011 Sb., vyhlášky č. 436/2011 Sb., * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 369 VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2015, kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 304/2008 Sb. a zákona č. 221/2015 Sb., k provedení § 4 odst. 8 a § 24 odst. 5: Čl. I Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášky č. 435/2010 Sb., vyhlášky č. 403/2011 Sb., vyhlášky č. 436/2011 Sb., vyhlášky č. 460/2012 Sb., vyhlášky č. 473/2013 Sb. a vyhlášky č. 301/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 8 se za slova „u syntetických účtů“ vkládá číslo „248,“. 2. V § 11 odst. 3 písm. d) se slova „individuální referenční množství mléka13),“ zrušují. 3. V § 11 odst. 6 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 4. V § 11 odst. 6 písm. d) se slova „A.I.10.“ nahrazují slovy „A.I.9.“. 5. V § 11 odst. 7 se slova „nejpozději k rozvahovému dni“ zrušují. 6. V § 14 odst. 1 se slovo „zbožím“ nahrazuje slovem „zásobami“. 7. V § 14 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a „B.I.10. Ostatní zásoby“. 8. V § 14 odst. 3 písm. f) se slova „majetku uvedeného“ nahrazují slovy „staveb uvedených“. 9. V § 14 odst. 3 písm. h) se slovo „zbožím“ nahrazuje slovem „zásobou“. 10. V § 14 odst. 4 se za slova „ocenění samostatné“ vkládá slovo „hmotné“. 11. V § 14 se odstavec 10 zrušuje. Dosavadní odstavce 11 až 13 se označují jako odstavce 10 až 12. 12. V § 14 odst. 10 se slova „A.II.11.“ nahrazují slovy „A.II.10.“. 13. V § 14 odst. 11 se číslo „13“ nahrazuje číslem „12“, slova „nejpozději k rozvahovému dni“ se zrušují a slova „běžného účetního období“ se zrušují. 14. V § 20 odst. 3 se na konci textu písmene h) doplňují slova „; dále obsahuje nemovité a movité věci nabyté za účelem bezúplatného předání s výjimkou bezúplatného předání podle § 25 odst. 6 zákona.“. 15. V § 22 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) „B.II.25. Pohledávky z neukončených finančních operací“ obsahuje pohledávky z neukončených finančních operací, zejména reverzních rep.“. 16. V § 22 odst. 6 písm. a) se slova „B.II.29.“ nahrazují slovy „B.II.30.“. 17. V § 22 odst. 6 písm. b) se slova „B.II.30.“ nahrazují slovy „B.II.31.“. 18. V § 22 odst. 6 písm. c) se slova „B.II.31.“ nahrazují slovy „B.II.32.“, za slova „soukromoprávních vztahů, na základě kterých vznikly nároky, ale není známa skutečná výše plnění“ se vkládají slova „nebo je jiným způsobem zpochybnitelná“ a slova „B.II.32.“ se nahrazují slovy „B.II.33.“. 19. V § 23 odstavec 2 zní: „(2) Opravné položky se netvoří k položkám pohledávek „A.IV.3. Dlouhodobé poskytnuté zálohy“, „A.IV.6. Dlouhodobé poskytnuté zálohy na transfery“, „A.IV.7. Dlouhodobé zprostředkování transferů“, „B.II.3. Pohledávky za eskontované cenné papíry“, „B.II.4. Krátkodobé poskytnuté zálohy“, „B.II.8. Pohledávky z přerozdělovaných daní“, „B.II.9. Pohledávky za zaměstnanci“, „B.II.10. Sociální zabezpečení“, „B.II.11. Zdravotní pojištění“, „B.II.12. Důchodové spoření“, „B.II.13. Daň z příjmů“, „B.II.14. Ostatní daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění“, „B.II.15. Daň z přidané hodnoty“, „B.II.16. Pohledávky za osobami mimo vybrané vládní instituce“, „B.II.17. Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi“, „B.II.18. Pohledávky za vybranými místními vládními institucemi“, „B.II.20. Zúčtování z přerozdělování daní“, „B.II.21. Pohledávky z exekuce a ostatního nakládání s cizím majetkem“, „B.II.22. Ostatní pohledávky ze správy daní“, „B.II.24. Pevné termínové operace a opce“, „B.II.25. Pohledávky z neukončených finančních operací“, „B.II.26. Pohledávky z finančního zajištění“, „B.II.27. Pohledávky z vydaných dluhopisů“, „B.II.28. Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery“, „B.II.29. Krátkodobé zprostředkování transferů“, „B.II.30. Náklady příštích období“, „B.II.31. Příjmy příštích období“ a „B.II.32. Dohadné účty aktivní“.“. 20. V § 25 odst. 2 písmena b) a c) znějí: „b) „B.III.6. Účty státních finančních aktiv“ obsahuje u ministerstva prostředky na účtech státních finančních aktiv, c) „B.III.7. Účty řízení likvidity státní pokladny a státního dluhu“ obsahuje u ministerstva prostředky na účtech řízení likvidity státní pokladny a prostředky na účtech u bank nebo u spořitelních a úvěrních družstev spravovaných v rámci řízení státního dluhu. Pasivní zůstatek syntetického účtu 248 se k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni vykazuje v položce „D.III.34. Závazky z řízení likvidity státní pokladny a státního dluhu“,“. 21. V § 27 odst. 1 se slova „investiční fond“ nahrazují slovy „fond investic“. 22. V § 27 odst. 2 písm. e) se slova „investiční fond“ nahrazují slovy „fond investic“ a slova „investičního fondu“ se nahrazují slovy „fondu investic“. 23. V § 32 odst. 7 písm. c) se slova „repo obchodů“ nahrazují slovem „rep“. 24. V § 32 odst. 8 písm. a) se slova „D.III.34.“ nahrazují slovy „D.III.35.“. 25. V § 32 odst. 8 písm. b) se slova „D.III.35.“ nahrazují slovy „D.III.36.“. 26. V § 32 odst. 8 písm. c) se slova „D.III.36.“ nahrazují slovy „D.III.37.“, za slova „vztahů, u nichž není známa skutečná výše plnění“ se vkládají slova „nebo je jiným způsobem zpochybnitelná“ a slova „D.III.37.“ se nahrazují slovy „D.III.38.“. 27. V § 45 odst. 1 písm. a) body 5 a 6 znějí: „5. „A.5. Informace podle § 18 odst. 3 písm. b) zákona“ obsahuje informace o zápisu do veřejného rejstříku, 6. „A.6. Informace podle § 19 odst. 6 zákona“,“. 28. V § 45 odst. 1 písm. a) se body 7 až 9 zrušují. 29. V § 45 odst. 1 písmeno b) zní: „b) členění podle ustanovení této vyhlášky, a to položka 1. „B.1. Informace podle § 66 odst. 6“, 2. „B.2. Informace podle § 66 odst. 8“, 3. „B.3. Informace podle § 68 odst. 3“,“. 30. V § 45 odst. 1 písm. e) bodech 1 a 2 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 31. V § 45 odst. 1 písm. e) bodech 3 a 4 se slova „písmen a) a b)“ nahrazují slovy „písmene a)“. 32. V § 45 odst. 1 písm. k) se slova „P.VII.7.“ nahrazují slovy „P.VII.9.“, slova „P.VII.8.“ se nahrazují slovy „P.VII.10.“, slova „P.VII.9.“ se nahrazují slovy „P.VII.11.“ a slova „P.VII.10.“ se nahrazují slovy „P.VII.12.“. 33. V § 48 odst. 1 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 34. V § 54 odst. 1 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) a f), která znějí: „e) „P.VII.5. Krátkodobé podmíněné závazky z přijatého kolaterálu“ obsahuje krátkodobé budoucí dluhy z titulu plnění z přijatého kolaterálu, f) „P.VII.6. Dlouhodobé podmíněné závazky z přijatého kolaterálu“ obsahuje dlouhodobé budoucí dluhy z titulu plnění z přijatého kolaterálu,“. Dosavadní písmena e) až l) se označují jako písmena g) až n). 35. V § 54 odst. 1 písm. g) se slova „P.VII.5.“ nahrazují slovy „P.VII.7.“ a slova „P.VII.11.“ se nahrazují slovy „P.VII.13.“. 36. V § 54 odst. 1 písm. h) se slova „P.VII.6.“ nahrazují slovy „P.VII.8.“ a slova „P.VII.12.“ se nahrazují slovy „P.VII.14.“. 37. V § 54 odst. 1 písm. i) se slova „P.VII.7.“ nahrazují slovy „P.VII.9.“. 38. V § 54 odst. 1 písm. j) se slova „P.VII.8.“ nahrazují slovy „P.VII.10.“. 39. V § 54 odst. 1 písm. k) se slova „P.VII.9.“ nahrazují slovy „P.VII.11.“ a slova „P.VII.7.“ se nahrazují slovy „P.VII.9.“. 40. V § 54 odst. 1 písm. l) se slova „P.VII.10.“ nahrazují slovy „P.VII.12.“ a slova „P.VII.8.“ se nahrazují slovy „P.VII.10.“. 41. V § 54 odst. 1 písm. m) se slova „P.VII.11.“ nahrazují slovy „P.VII.13.“. 42. V § 54 odst. 1 písm. n) se slova „P.VII.12.“ nahrazují slovy „P.VII.14.“. 43. V § 55 odst. 1 se číslo „13“ nahrazuje číslem „12“. 44. V § 55 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončený zásah do jednotlivého dlouhodobého majetku.“. 45. V § 66 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „V případě změny příslušnosti k hospodaření s nemovitými věcmi státu, které podléhají zápisu do katastru nemovitostí a jsou zařazeny do užívání, se zahajuje odpisování prvním dnem měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém došlo ke změně příslušnosti k hospodaření s nemovitými věcmi státu.“. 46. V § 66 odst. 8 se slova „investičního fondu“ nahrazují slovy „fondu investic“ a slova „investiční fond“ se nahrazují slovy „fond investic“. 47. V § 67 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3. 48. V § 67 odst. 1 se za slova „zvýšení rezervy“ vkládají slova „podle § 26 zákona“. 49. V § 67 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) U rezerv podle jiných právních předpisů35) se postupuje podle těchto předpisů.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 50. V § 67 se odstavec 4 zrušuje. 51. V § 68 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Jedná-li se o významnou informaci, uvede účetní jednotka vzájemně zúčtované částky podle odstavce 1 a vysvětlení k nim jednotlivě v příloze v účetní závěrce.“. 52. § 73 včetně nadpisu zní: „§ 73 Repo obchody (1) Repo obchodem se rozumí repo nebo reverzní repo. (2) Repem se pro účely této vyhlášky rozumí poskytnutí finančních aktiv, jiných než hotovost, za hotovost se současným závazkem přijmout tato finanční aktiva ke stanovenému okamžiku za částku odpovídající původní hotovosti a úroku. (3) Jako repo se vykazuje a) klasické repo, kterým se rozumí přijetí hotovosti se zajišťovacím převodem finančního aktiva, b) poskytnutí cenných papírů zápůjčkou zajištěné přijetím hotovosti a c) prodej cenných papírů se současně sjednaným zpětným nákupem. (4) Reverzním repem se pro účely této vyhlášky rozumí přijetí finančních aktiv, jiných než hotovost, za hotovost se současným závazkem poskytnout tato finanční aktiva ke stanovenému okamžiku za částku odpovídající převedené hotovosti a úroku. (5) Jako reverzní repo se vykazuje a) klasické reverzní repo, kterým se rozumí poskytnutí hotovosti se zajišťovacím převodem finančního aktiva, b) přijetí cenných papírů zápůjčkou zajištěné poskytnutím hotovosti a c) nákup cenných papírů se současně sjednaným zpětným prodejem. (6) Kolaterálem se pro účely této vyhlášky rozumí finanční aktivum poskytnuté nebo přijaté jako zajištění v případech uvedených v odstavcích 2 a 4. (7) Finanční aktivum poskytnuté jako kolaterál v repu se vykazuje ve stejné položce aktiv nebo ve stejné položce knihy podrozvahových účtů, kde bylo toto finanční aktivum vykazováno před poskytnutím v repu za použití dosavadního způsobu oceňování. Zároveň účetní jednotka v případě repa vykáže dluh z titulu neukončené finanční operace v položce „D.III.29. Závazky z neukončených finančních operací“. (8) Finanční aktivum přijaté jako kolaterál v reverzním repu se vykazuje v příslušné položce knihy podrozvahových účtů. Finanční aktivum přijaté jako kolaterál, které je předmětem krátkého prodeje, se vykazuje v příslušné položce pasiv. Zároveň účetní jednotka v případě reverzního repa vykáže pohledávku z titulu neukončené finanční operace v položce „B.II.25. Pohledávky z neukončených finančních operací“.“. 53. V nadpisu § 74 se slovo „finanční“ zrušuje. 54. V § 74 se slovo „finanční“ zrušuje. 55. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. Rozvaha ZÁKLADNÍ 1.2MB Rozvaha ORGANIZAČNÍ SLOŽKY STÁTU 1MB Rozvaha ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY, SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI 1MB Rozvaha PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE 298kB Rozvaha STÁTNÍ FONDY 500kB “. 56. Příloha č. 5 zní: „Příloha č. 5 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. 5.3MB “. 57. Příloha č. 7 zní: „Příloha č. 7 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. 3.1MB “. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Vyhláška č. 410/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2016 a později, není-li dále stanoveno jinak. 2. Stav položky rozvahy „B.III.6. Účty spravovaných prostředků“ vykázaný k 31. prosinci 2015 vykazuje ministerstvo od 1. ledna 2016 v položkách rozvahy „B.III.6. Účty státních finančních aktiv“ nebo „B.III.7. Účty řízení likvidity státní pokladny a státního dluhu“. 3. Stav položky rozvahy „A.IV.7. Zprostředkování dlouhodobých transferů“ vykázaný k 31. prosinci 2015 vykazuje územní samosprávný celek, svazek obcíobcí, regionální rada regionů soudržnosti a státní fond podle rozpočtových pravidel od 1. ledna 2016 v položce rozvahy „B.II.29. Krátkodobé zprostředkování transferů“. 4. Stav položky rozvahy „D.II.9. Zprostředkování dlouhodobých transferů“ vykázaný k 31. prosinci 2015 vykazuje územní samosprávný celek, svazek obcíobcí, regionální rada regionů soudržnosti a státní fond podle rozpočtových pravidel od 1. ledna 2016 v položce rozvahy „D.III.33. Krátkodobé zprostředkování transferů“. 5. Stav položky rozvahy „B.II.24. Pevné termínové operace a opce“ vykázaný k 31. prosinci 2015 se od 1. ledna 2016 vykazuje v položkách rozvahy „B.II.24. Pevné termínové operace a opce“ nebo „B.II.25. Pohledávky z neukončených finančních operací“. 6. Stav položky rozvahy „D.III.28. Pevné termínové operace a opce“ vykázaný k 31. prosinci 2015 vykazuje územní samosprávný celek, svazek obcíobcí a regionální rada regionů soudržnosti od 1. ledna 2016 v položkách rozvahy „D.III.28. Pevné termínové operace a opce“ nebo „D.III.29. Závazky z neukončených finančních operací“. 7. Příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je organizační složka státu, s výjimkou příspěvkových organizací podle ustanovení § 55 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech, postupuje při sestavení účetní závěrky k 31. prosinci 2015 v případě bezúplatně předaného majetku s výjimkou peněžních prostředků z titulu majetkového vyrovnání podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, který byl z tohoto titulu bezúplatně předán v účetním období roku 2015, tak, že pro účely vykázání těchto účetních případů v účetní závěrce nepoužije ustanovení § 33 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, nýbrž postupuje podle ustanovení § 26 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Účetní jednotka uvede v položce E.1. přílohy v účetní závěrce souhrnnou informaci o ocenění majetku, u kterého takto postupovala, včetně informace o výši oprávek k tomuto majetku, a to k okamžiku jeho vyřazení. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Ing. Babiš v. r.
Vyhláška č. 368/2015 Sb.	Vyhláška č. 368/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 129/2012 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění vyhlášky č. 409/2013 Sb. Vyhlášeno 23. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 158/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 129/2012 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění vyhlášky č. 409/2013 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2016 368 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2015, kterou se mění vyhláška č. 129/2012 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění vyhlášky č. 409/2013 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 11, § 3a odst. 11, § 3b odst. 7, § 3c odst. 5, § 4 odst. 15, § 5 odst. 8, § 6 odst. 8, § 6a odst. 7, § 7 odst. 6, § 7a odst. 5, § 8 odst. 3, § 11 odst. 3, § 12 odst. 8, § 12a odst. 4, § 12b odst. 6, § 13 odst. 6, § 14 odst. 6, § 15 odst. 6, § 16 odst. 11, § 17 odst. 14, § 18 odst. 12, § 19 odst. 15, § 19a odst. 6 a § 22 odst. 8 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 300/2009 Sb., zákona č. 331/2010 Sb., zákona č. 54/2012 Sb. a zákona č. 279/2013 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 129/2012 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění vyhlášky č. 409/2013 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se zrušují slova „Směrnice Komise 93/17/EHS ze dne 30. března 1993 o vymezení tříd Společenství pro základní sadbu brambor a o podmínkách a označování těchto tříd.“ a na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňují věty „Prováděcí směrnice Komise 2013/63/EU ze dne 17. prosince 2013, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 2002/56/ES, pokud jde o minimální požadavky na sadbu brambor a partie sadby brambor. Prováděcí směrnice Komise 2014/20/EU ze dne 6. února 2014 o vymezení tříd Unie pro základní a certifikovanou sadbu brambor a o podmínkách a označování těchto tříd. Prováděcí směrnice Komise 2014/21/EU ze dne 6. února 2014 o minimálních podmínkách a třídách Unie pro sadbu brambor předcházející základní sadbě brambor. Prováděcí směrnice Komise 2015/1955/EU ze dne 29. října 2015, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.“. 2. V § 19 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Sadbu česneku je možné uvádět do oběhu pouze v uzavřeném obalu zamezujícím účinně záměně obsahu.“. 3. V příloze č. 1, části III, oddílu 2, pododdílu 1, tabulce č. 3.2a řádek „ječmen“ zní: ječmen\| SE, E\| 1,0\| 5011\| –\| – ---\|---\|---\|---\|---\|--- C\| 1,0\| 5011\| –\| – E (komponenty hybridů CMS)\| 1,0\| 10011\| –\| – C (hybrid CMS)\| 1,0\| 5011\| –\| – 4. V příloze č. 1, části III, oddílu 2, pododdílu 2 se za slovo „ječmene,“ vkládají slova „s výjimkou hybridů ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility (CMS),“. 5. V příloze č. 1, části III, oddílu 3, pododdílu 1, vysvětlivce č. 18 se za slovo „odrůdy“ vkládají slova „, s výjimkou hybridních odrůd ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility“. 6. V příloze č. 1, části III, oddílu 3, pododdílu 2, bodu 4. se za slovo „ječmene,“ vkládají slova „s výjimkou hybridů ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility,“. 7. V příloze č. 1, části III, oddílu 3, pododdílu 2, bod 5. zní: „5. pro osivo hybridních odrůd pšenic, ječmene, s výjimkou hybridních odrůd ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility, ovsů a samosprašného tritikale vyráběné bez použití chemického hybridizačního prostředku je minimální odrůdová čistota (% hybridnosti) osiva kategorie C 90 %, pro osivo hybridních odrůd ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility je minimální odrůdová čistota (% hybridnosti) osiva kategorie C 85 % a maximální množství příměsí jiných, než je obnovitel fertility, je 2 %, kontroluje se úřední následnou vegetační zkouškou;“. 8. V příloze č. 1, části III, oddílu 3, pododdílu 2, bodu 6. se za slovo „žita“ vkládají slova „a hybridních odrůd ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility“. 9. V příloze č. 1, části III, oddílu 3, pododdílu 2, se za bod 7. vkládá nový bod 8., který zní: „8. v případě osiva hybridních odrůd ječmene využívající CMS je nejvyšší povolený počet rostlin odchylných typů v porostech pro výrobu osiva kategorie E u udržovatele a obnovitele fertility 0,1 %, u pylově sterilního mateřského komponentu 0,2 % a v porostech pro výrobu osiva kategorie C u obnovitele fertility a pylově sterilního mateřského komponentu 0,3 %, u pylově sterilního mateřského komponentu ve formě jednoduchého hybridu 0,5 %. Minimální úroveň pylové sterility mateřského komponentu je v porostech pro výrobu osiva kategorie E 99,7 % a v porostech pro výrobu osiva kategorie C 99,5 %. Splnění požadavků uvedených v tomto bodě se posuzuje úřední následnou vegetační zkouškou. Osivo kategorie C se může vyrábět při pěstování směsi pylově sterilního mateřského komponentu s komponentem obnovujícím pylovou fertilitu.“. 10. V příloze č. 3, části V, oddílu 2, pododdílu 2, tabulce č. 5.2b, řádku „jestřabina východní“, sloupci „klíčivost“ se číslo „6028),36)“ nahrazuje číslem „60“. 11. V příloze č. 5, části V, oddílu 3, pododdílu 1, tabulce č. 5.3, řádku „Len“, sloupci „Škodlivý organismus“ se slovo „exiqua“ nahrazuje slovem „exigua“. 12. Příloha č. 7 zní: „Příloha č. 7 k vyhlášce č. 129/2012 Sb. Požadavky na množitelské porosty a sadbu brambor Část I Přehled druhů Tabulka 1 Český název\| Latinský název ---\|--- Brambor\| Solanum tuberosum L. Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Oddíl 1 Povolené kategorie a generace Tabulka 2 Druh\| Mateřské rostliny\| Rozmnožovací materiál předstupňů2\| Základní RM2\| Certifikovaný RM2 ---\|---\|---\|---\|--- \| PBTC1\| PB 1\| PB 2\| PB 3\| PB 4\| S\| SE\| E\| A\| B Brambor\| x\| x\| x\| x\| x\| x\| x\| x\| x\| x 1 – Generace PBTC je určena pro materiál předcházející generaci PB, jehož rostliny a hlízy byly vypěstovány v chráněném zařízení a v pěstebním substrátu, který je prostý škodlivých organismů. Mateřské rostliny musí být prosté Pectobacterium spp., Dickeya spp., viru svinutky bramboru a virů A, M, S, X a Y. Mateřská rostlina je identifikovaná rostlina, ze které je používán materiál k rozmnožování, mateřskou rostlinou se rozumí mikrohlízy, je-li použito mikrovegetativní množení, a klonový materiál, je-li použita klonová selekce. 2 – Maximální počet generací RM předstupňů sázených na poli je 4 a celkový maximální počet kombinovaných generací sadby předcházející základní sadbě na poli a základní sadby brambor je maximálně 7. 3 – Maximální počet generací kategorie základní RM je 3 a celkový maximální počet generací základního RM a RM předstupňů dohromady je 7 (nelze množit z generace do stejné generace). 4 – Maximální počet generací certifikovaného RM je 2 (nelze množit z generace do stejné generace). 5 – Pokud není na úřední návěsce generace uvedena, považuje se daná sadba brambor za poslední generaci, která je v dané kategorii povolena. Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Oddíl 1 Počet a termíny přehlídek Pododdíl 1 Tabulka 3.1 Přehlídka --- 1\| 2\| 3 při průměrné výšce trsů 20 cm\| v plné vegetaci\| po ukončení vegetace Pododdíl 2 Požadavky na vlastnosti pozemku a vlastnosti půdy 1. před výsadbou musí být na pozemku proveden průzkum na výskyt Globodera rostochiensis (Wollenweber) Behrens a Globodera pallida (Stone) Behrens s negativním výsledkem, 2. pozemek nesmí být dotčen mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními nařízenými v důsledku výskytu Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (Spieckermann et Kotthoff) Davis et al. a Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al., které se týkají zákazu množení sadby, 3. množení na jednom pozemku je přípustné nejdříve za 3 roky po předchozím porostu brambor. Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Pododdíl 1 Tabulka 3.2 Nejmenší vzdálenost (m) od jiných porostů brambor s výskytem virových chorob nad 10 %\| Rozmnožovací materiál předstupňů\| Základní rozmnožovací materiál\| Certifikovaný rozmnožovací materiál ---\|---\|---\|--- PB\| S\| SE\| E\| A\| B 500\| 300\| 300\| 300\| 100\| 100 Pododdíl 2 1. každý množitelský porost je od sousedního porostu zřetelně oddělen nejméně jedním bramborami neosázeným řádkem nebo nejméně 10 m dlouhým neosázeným pruhem v šíři sazeče na počátku i na konci množitelského porostu, 2. za nedodržení minimální vzdálenosti množitelských porostů od jiných porostů brambor se považují i vyselektované rostliny neodstraněné v den následující po selekci, 3. výskyt virových chorob v porostech běžného pěstování brambor v uzavřených pěstebních oblastech musí být do 10,0 %. Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy Pododdíl 1 Tabulka 3.3 Stupeň množení\| Nejvyšší povolené % výskytu odchylných typů a jiných odrůd\| Nejvyšší povolené % chybějících rostlin6\| Nejvyšší povolené % výskytu obrostů7\| Předčasné ukončení vegetace8 ---\|---\|---\|---\|--- PBTC\| 0\| 10\| 2\| povinné PB\| 0,01\| 10\| 2\| povinné S\| 0,1\| 15\| 4\| povinné SE\| 0,1\| 15\| 4\| povinné E\| 0,1\| 20\| 4\| povinné A\| 0,2\| 25\| 6\| povinné B\| 0,5\| 25\| 69\| doporučené 6 - Při výpočtu procenta chybějících rostlin se v případě šířky řádku 70 - 75 cm vychází z počtu. 50 000 jedinců na 1 ha a v případě šířky řádku 90 cm z počtu 45 000 jedinců na 1 ha. 7 - Za jeden obrost se považuje každý trs, na kterém jsou po předčasném ukončení vegetace vyrostlé nové výhony delší než 5 cm. 8 - O termínu předčasného ukončení vegetace rozhoduje na základě místních podmínek dodavatel a informuje nejpozději do 5 dnů od jeho stanovení příslušného semenářského inspektora. 9 - Procento výskytu obrostů, do kterého lze ještě odebírat vzorky na posklizňové zkoušky přímo z porostu, při vyšším výskytu lze provést odběr těchto vzorků až po sklizni. Pododdíl 2 1. Souvratě nesmí být osázeny bramborami. 2. K založení porostu nesmí být použita krájená sadba. Oddíl 4 Zdravotní stav porostu Pododdíl 1 Tabulka 3.4a Choroby, škůdci\| % rostlin s příznaky napadení chorobami ---\|--- Mateřské rostliny PBTC\| PB\| S\| SE\| E\| A\| B virózy celkem\| 0\| 0,1\| 0,2\| 0,5\| 0,8\| 2,0\| 6,0 Bakteriální černání stonků bramboru (Dickeya spp., Pectobacterium spp.)\| 0\| 0\| 0,1\| 0,5\| 1,0\| 2,0\| 4,0 škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie3)\| nesmí se vyskytovat Pododdíl 2 1. Při přehlídce se neodstraněná matečná hlíza i neodstraněné nové hlízy sadbové velikosti hodnotí jako rostlina s příznaky napadení viry. 2. V případě selekce odkládáním natě se při výskytu živých neokřídlených mšic každý selektovaný trs ponechaný v porostu hodnotí jako rostlina s příznaky napadení viry. 3. Nejvyšší přípustné hodnoty výskytu příznaků napadení viry platí pouze tehdy, jedná-li se o virové choroby způsobené viry běžnými v Evropě. Pododdíl 3 Zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů Tabulka 3.4b Zkoušení laboratorní metodou \| Mateřské rostliny PBTC\| PB\| S\| SE\| E\| A\| B10\| B10,13 ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- % hlíz napadených virózami\| 0\| 0,5\| 1,0\| 2,0\| 4,0\| 8,0 5,010\| 10,0\| - testované viry\| Svinutka, Y, A, M, X, S\| Svinutka Y, A, M1111, X11, S12\| Svinutka Y, A, M11, X11\| Svinutka Y, A, M11, X11\| Svinutka Y, A, M11, X11\| Svinutka Y\| Svinutka Y\| žádné škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie3)\| nesmí se vyskytovat 10 – Sadbu brambor lze vyrábět v generaci B pouze za předpokladu, že použitý výchozí rozmnožovací materiál obsahuje nejvýše 5,0 % hlíz napadených viry. 11 – zjištěná hodnota testovaných virů se násobí koeficientem 0,16. 12 - zjištěná hodnota testovaných virů se násobí koeficientem 0,025. 13 – sadba určená výhradně k použití v další generaci u stejného množitele k založení produkční plochy brambor; na návěskách takové sadby brambor, která nebyla laboratorně testována na virózy, musí být tato skutečnost uvedena spolu s informací, že tento materiál lze použít výhradně u stejného množitele k založení produkční plochy brambor. 3) Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů. Část IV Požadavky na vlastnosti množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu podle normy pro sadbu brambor Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (United Nations Economic Commission for Europe - UNECE) Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu 1. Velikost sadby a) hlízy nadsadbové nejvýše 3 % b) hlízy podsadbové nejvýše 3 % c) stanovuje se tříděním na čtvercových sítech o minimálním rozměru 25 x 25 mm a maximálním rozměru 60 x 60 mm; v případě použití sít větších než 35 mm je rozdíl mezi síty dělitelný číslem 5; maximální rozdíl velikosti sít v rámci jedné partie je 25 mm. d) v jedné partii sadby musí být zastoupeny hlízy všech velikostí ve vyrovnaném poměru. 2. Další sledované vady: Tabulka 5 Číslo vady\| Vada\| PBTC\| PB\| S, SE, E\| A, B ---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| Měkká hniloba hlíz\| Měkká a suchá hniloba celkem\| 0\| 0,2\| 0,2\| 0,5\| 0,2 0,5\| 0,5 Suchá hniloba hlíz\| 0,5 2\| Vločkovitost hlíz bramboru 14\| 0\| 1,0\| 5,0\| 5,0 3\| Strupovitost bramboru 15\| 0\| 5,0\| 5,0\| 5,0 4\| Prašná strupovitost bramboru 14\| 0\| 1,0\| 3,0\| 3,0 5\| Scvrklé hlízy 16\| 0\| 0,5\| 1,0\| 1,0 6\| Vnější vady způsobené mechanicky nebo škůdci, hlízy poškozené mrazem a zapařením\| 0\| 3,0\| 3,0\| 3,0 1 - 6\| Celkem vady č. 1 až 6\| 0\| 6,0\| 6,0\| 8,0 7\| Příměs zeminy a jiných nečistot\| \| 1,0\| 1,0\| 2,0 8\| Hlízy jiných odrůd a odchylných typů\| \| \| 0,25\| 0,5 9\| škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie3)\| Nesmí se vyskytovat 14 - Za napadené se považují hlízy, u kterých je postiženo více než 10,0 % povrchu hlízy – počítáno součtem plochy postižených míst. 15 - Za napadené se považují hlízy, u kterých je postiženo více než 1/3 povrchu hlízy – počítáno součtem plochy postižených míst. 16 - Hlízy, které jsou nadměrně dehydrované a zvrásnělé, včetně dehydratace způsobené stříbřitostí slupky bramboru. 5. Původci chorob uvedených v tabulce 5: a) měkké hniloby hlíz bramboru -Pectobacterium spp., Dickeya chrysanthemi (Burkholder et al.) Samson et al., Pythium spp., případně další původci, b) suché hniloby hlíz bramboru- Fusarium spp., Alternaria spp., Phoma foveata (Foister) Aveskamp, Gruyter et Verkley, případně další původci hniloby, c) plíseň bramboru - Phytophtora infestans (Mont.) De Bary, d) strupovitost bramboru - Streptomyces scabiei (ex Thaxter) Lambert et Loria, Streptomyces reticuliscabiei Bouchek-Mechiche et al. nebo další Streptomyces spp., e) vločkovitost hlíz bramboru - Thanatephorus cucumeris (A. B. Frank) Donk (Rhizoctonia solani J. G. Kühn - anam.), f) prašná strupovitost bramboru - Spongospora subterranea (Wallr.) Lagerh., g) stříbřitost slupky bramboru - Helminthosporium solani Durier et Mont. 6. Sadbové brambory nesmějí být uváděny do oběhu, pokud byly ošetřeny prostředky, které zabraňují klíčení. Část VI Návěska Oddíl 1 Úřední návěska sadby brambor kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. triviální a botanický název druhu 4. název odrůdy 5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“ 6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu 7. číslo partie 8. hmotnost v jednom balení 9. velikostní třídění 10. měsíc a rok uzavření 11. označení země výroby 12. číslo návěsky 13. název a adresa dodavatele 14. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 15. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 16. údaje požadované pro rostlinolékařský pas (je-li návěska zároveň rostlinolékařským pasem) podle jiného právního předpisu4) 4) Vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů. Oddíl 2 Úřední návěska sadby brambor kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. triviální a botanický název druhu 4. název odrůdy 5. kategorie, generace 6. číslo partie 7. hmotnost v jednom balení 8. velikostní třídění 9. měsíc a rok uzavření 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. název a adresa dodavatele 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 15. údaje požadované podle zvláštního právního předpisu4) pro rostlinolékařský pas (je-li návěska zároveň rostlinolékařským pasem) 4) Vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů. Část VII Malé balení Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení sadby brambor Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv). Oddíl 2 Označování malého balení Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení sadby brambor kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení „Malé balení“ 2. název a adresa dodavatele 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. triviální a botanický název druhu 6. název odrůdy 7. kategorie, generace 8. hmotnost v jednom balení 9. velikostní třídění 10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 12. údaje požadované podle zvláštního právního předpisu4) pro rostlinolékařský pas (je-li návěska zároveň rostlinolékařským pasem) 4) Vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.“. 13. V příloze č. 9 vzory formulářů uvedených pod písmeny b) Žádost o uznání množitelského porostu, d) Výsledek mechanického rozboru sadby brambor, n) Žádost o registraci osob a s) Protokol o přebalení, přenávěskování, úpravě osiva znějí: „Žádost o uznání množitelského porostu 399kB 515kB 361kB 14. V příloze č. 10 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) Uznávací list na množitelský porost sadby brambor,“. Dosavadní písmena c) až k) se označuji jako písmena d) až l). 15. V příloze č. 10 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní: „j) Rozhodnutí o neuznání množitelského porostu sadby brambor,“. Dosavadní písmena j) až l) se označuji jako písmena k) až m). 16. V příloze č. 10 vzory dokladů vydávané Ústavem nebo pověřenou osobou uvedené pod písmeny c) Uznávací list na množitelský porost sadby brambor, g) Uznávací list na sadbu, h) Dvojjazyčný uznávací list na sadbu, j) Rozhodnutí o neuznání množitelského porostu sadby brambor a l) Rozhodnutí o neuznání sadby znějí: „ 388kB 712kB 904kB 121kB 467kB “. 17. V příloze č. 20 bodě 1 tabulka zní: „ Kategorie rozmnožovacího materiálu nebo typ osiva\| Symbol\| Barva návěsky ---\|---\|--- Rozmnožovací materiál předstupňů\| 1\\. generace\| SE 1 (u sadby brambor PB1)\| bílá s fialovým příčným pruhem po diagonále šíře 5 mm 2\\. generace\| SE 2 (u sadby brambor PB2) 3\\. generace\| SE 3 (u sadby brambor PB3) 4\\. generace\| PB 4 (pouze u sadby brambor) Základní rozmnožovací materiál (Elita)\| E (u sadby brambor S, SE a E)\| bílá Certifikovaný rozmnožovací materiál\| jediná generace\| C\| modrá 1\\. generace\| C 1 (u sadby brambor A)\| modrá 2\\. generace\| C 2 (u sadby brambor B)\| červená1 3\\. generace\| C 3\| červená1 Standardní osivo\| S\| tmavě žlutá Obchodní osivo\| O\| hnědá Směsi osiv (druhové a odrůdové)\| \| zelená Osivo s neukončenou certifikací\| \| šedá Osivo úředně nezapsaných odrůd\| \| oranžová Šlechtitelský rozmnožovací materiál\| u sadby brambor PBTC\| fialová Certifikovaný rozmnožovací materiál sdružené odrůdy\| \| modrá se zeleným příčným pruhem po diagonále 1 – Pro Sadbu brambor kategorie B jsou používány modré návěsky jako pro kategorii A.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 3 až 9, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2016. Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Nařízení vlády č. 366/2015 Sb.	Nařízení vlády č. 366/2015 Sb. Nařízení vlády o stanovení některých podmínek provádění dočasné mimořádné podpory pro zemědělce v odvětví živočišné výroby Vyhlášeno 23. 12. 2015, datum účinnosti 15. 1. 2016, částka 156/2015 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Žádost o poskytnutí mimořádné podpory * § 3 - Poskytnutí mimořádné podpory na chov krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka * § 4 - Poskytnutí mimořádné podpory na chov prasnic * § 5 - Zveřejnění výše sazby mimořádné podpory * § 6 - Zvýšení sazby mimořádné podpory na chov krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka * § 7 - Zamítnutí žádosti o poskytnutí mimořádné podpory na chov krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka a snížení sazby mimořádné podpory * § 8 - Zamítnutí žádosti o poskytnutí mimořádné podpory na prasnice a snížení sazby mimořádné podpory * § 9 - Účinnost Aktuální znění od 15. 1. 2016 366 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. prosince 2015 o stanovení některých podmínek provádění dočasné mimořádné podpory pro zemědělce v odvětví živočišné výroby Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: § 1 Předmět úpravy Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) některé podmínky provádění dočasné mimořádné podpory pro zemědělce v odvětví živočišné výroby (dále jen „mimořádná podpora“) Státním zemědělským intervenčním fondem (dále jen „Fond“). § 2 Žádost o poskytnutí mimořádné podpory (1) Fond poskytne mimořádnou podporu podle § 1 na základě žádosti na chov a) krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka, nebo b) prasnic. (2) Žadatel o poskytnutí mimořádné podpory podle odstavce 1 doručí Fondu žádost o poskytnutí mimořádné podpory pro zemědělce v odvětví živočišné výroby na formuláři vydaném Fondem nejpozději do 31. ledna 2016. § 3 Poskytnutí mimořádné podpory na chov krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka (1) Žadatelem o poskytnutí mimořádné podpory na chov krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka může být fyzická nebo právnická osoba, která ke dni 31. srpna 2015 chovala krávy v systému chovu s tržní produkcí mléka na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci vedené podle plemenářského zákona (dále jen „ústřední evidence“). (2) Fond poskytne žadateli mimořádnou podporu podle odstavce 1 na krávu vedenou v ústřední evidenci za předpokladu, že chová nejméně 3 krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka. § 4 Poskytnutí mimořádné podpory na chov prasnic (1) Žadatelem o poskytnutí mimořádné podpory na chov prasnic může být fyzická nebo právnická osoba, která ke dni 31. srpna 2015 chovala prasnice na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci. (2) Fond poskytne žadateli mimořádnou podporu podle odstavce 1 na prasnici vedenou v ústřední evidenci za předpokladu, že chová nejméně 3 prasnice. § 5 Zveřejnění výše sazby mimořádné podpory Výši sazby mimořádné podpory na chov krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka na 1 krávu podle § 3 a výši sazby mimořádné podpory na chov prasnic na 1 prasnici podle § 4 zveřejní Fond nejpozději do 29. února 2016 způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 6 Zvýšení sazby mimořádné podpory na chov krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka Fond poskytne mimořádnou podporu na chov krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka podle § 3 a 5 zvýšenou o 20 %, pokud měl žadatel o poskytnutí mimořádné podpory evidováno v ústřední evidenci ke dni 31. srpna 2015 nejvýše 50 krav. § 7 Zamítnutí žádosti o poskytnutí mimořádné podpory na chov krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka a snížení sazby mimořádné podpory (1) Zjistí-li Fond, že žadatel podle § 3 odst. 1 doručil žádost o poskytnutí mimořádné podpory na chov krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka Fondu po lhůtě stanovené v § 2 odst. 2, tuto žádost zamítne. (2) Zjistí-li Fond, že v ústřední evidenci jsou ke dni 31. srpna 2015 vedeny na žadatele podle § 2 a 3 méně než 3 krávy, žádost o poskytnutí mimořádné podpory zamítne. (3) Zjistí-li Fond, že skutečný počet krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka vedených na žadatele podle § 2 a 3 ke dni 31. srpna 2015 je vyšší než počet uvedený v ústřední evidenci, použije pro výpočet výše mimořádné podpory počet uvedený v ústřední evidenci. (4) Zjistí-li Fond, že skutečný počet krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka vedených na žadatele podle § 2 a 3 ke dni 31. srpna 2015 je nižší než počet uvedený v ústřední evidenci, mimořádnou podporu odpovídajícím způsobem sníží. § 8 Zamítnutí žádosti o poskytnutí mimořádné podpory na prasnice a snížení sazby mimořádné podpory (1) Zjistí-li Fond, že žadatel podle § 4 odst. 1 doručil žádost o poskytnutí mimořádné podpory na chov prasnic Fondu po lhůtě stanovené v § 2 odst. 2, tuto žádost zamítne. (2) Zjistí-li Fond, že v ústřední evidenci je ke dni 31. srpna 2015 vedeno na žadatele podle § 2 a 4 méně než 3 prasnice, žádost o poskytnutí mimořádné podpory zamítne. (3) Zjistí-li Fond, že skutečný počet prasnic vedených na žadatele podle § 2 a 4 ke dni 31. srpna 2015 je vyšší než počet uvedený v ústřední evidenci, použije pro výpočet výše mimořádné podpory na chov prasnic počet uvedený v ústřední evidenci. (4) Zjistí-li Fond, že skutečný počet prasnic vedených na žadatele podle § 2 a 4 ke dni 31. srpna 2015 je nižší než počet uvedený v ústřední evidenci, mimořádnou podporu odpovídajícím způsobem sníží. § 9 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. ledna 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2015/1853 ze dne 15. října 2015, kterým se stanoví dočasná mimořádná podpora pro zemědělce v odvětví živočišné výroby.
Vyhláška č. 364/2015 Sb.	Vyhláška č. 364/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 297/2012 Sb., o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení, a o náležitostech hlášení ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky (vyhláška o Listu o prohlídce zemřelého), a vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 236/2013 Sb. Vyhlášeno 21. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 155/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 297/2012 Sb., o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení, a o náležitostech hlášení ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky (vyhláška o Listu o proh * Účinnost * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2025 (444/2024 Sb.) 364 VYHLÁŠKA ze dne 15. prosince 2015, kterou se mění vyhláška č. 297/2012 Sb., o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení, a o náležitostech hlášení ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky (vyhláška o Listu o prohlídce zemřelého), a vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 236/2013 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), k provedení § 92 a § 69 písm. a) a b) zákona o zdravotních službách: Čl. I Vyhláška č. 297/2012 Sb., o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení, a o náležitostech hlášení ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky (vyhláška o Listu o prohlídce zemřelého), se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písmena a) a b) včetně poznámek pod čarou č. 1 a 2 znějí: „a) část A Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, a to po ukončení všech šetření souvisejících se zjištěním příčin a okolností úmrtí, nejpozději však do 30 dnů ode dne úmrtí, popřípadě ode dne nálezu těla zemřelého; kopie této části se ukládá do zdravotnické dokumentace vedené o zemřelém poskytovatelem zdravotních služeb, jehož lékař provedl prohlídku těla zemřelého, b) část B, a to 1. část B1 matričnímu úřadu podle zákona o matrikách1), 2. část B2 osobě zajišťující pohřbení2), 3. část B3 provozovateli pohřební služby zajišťující pohřbení2). 1) Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje. 2. V § 2 odstavec 2 zní: „(2) Jde-li o případ, kdy je zákonem o zdravotních službách stanovena povinnost provést pitvu nebo bylo určeno provedení pitvy, předává se List poskytovateli zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení má být provedena pitva, osobě zajišťující pohřbení2) a provozovateli pohřební služby zajišťující převoz na pitvu2).“. 3. V § 2 odst. 3 písmena a) a b) znějí: „a) část A Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, a to po ukončení všech šetření souvisejících se zjištěním příčin a okolností úmrtí, nejpozději však do 30 dnů ode dne úmrtí, popřípadě ode dne nálezu těla zemřelého; kopie této části se ukládá do zdravotnické dokumentace vedené o zemřelém poskytovatelem zdravotních služeb, jehož lékař provedl pitvu, b) část B, a to 1. část B1 matričnímu úřadu podle zákona o matrikách1), 2. část B2 osobě zajišťující pohřbení2), 3. část B3 provozovateli pohřební služby zajišťující pohřbení2).“. 4. V § 2 odst. 4 se slova „s tím, že se část B podle odstavce 3 písm. b) bodu 2 předává do zdravotnické dokumentace vedené o zemřelém poskytovatelem zdravotních služeb, v jehož zařízení měla být provedena pitva“ zrušují. 5. § 3 zní: „§ 3 (1) Část A Listu se předává Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky elektronicky ve formátu xml s využitím zabezpečeného datového protokolu nebo v listinné podobě. (2) Část B1 Listu se matričnímu úřadu předává v listinné podobě nebo v elektronické podobě ve formátu PDF dokumentu verze 1.7 a vyšší podepsaná uznávaným elektronickým podpisem lékaře, který prohlídku těla zemřelého provedl. (3) Část B2 Listu se předává osobě zajišťující pohřbení a část B3 Listu provozovateli pohřební služby zajišťující pohřbení způsobem s nimi dohodnutým. V Listu části B2 určené osobě zajišťující pohřbení se neuvádí rodné číslo.“. 6. V § 4 se slova „části B“ nahrazují slovy „části A“. 7. Příloha zní: „Příloha k vyhlášce č. 297/2012 Sb. List o prohlídce zemřelého 4.7MB Účinnost Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Zákon č. 359/2015 Sb.	Zákon č. 359/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 12. 2015, datum účinnosti 21. 12. 2015, částka 153/2015 * Čl. I - V § 2 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, se za slova „1. leden – Nový rok,“ vkládají slova „Velký pátek,“. * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 21. 12. 2015 359 ZÁKON ze dne 2. prosince 2015, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 2 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, se za slova „1. leden – Nový rok,“ vkládají slova „Velký pátek,“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 358/2015 Sb.	Zákon č. 358/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 12. 2015, datum účinnosti 21. 12. 2015, částka 153/2015 * Čl. I - Zákon č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, ve znění zákona č. 180/2003 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 21. 12. 2015 358 ZÁKON ze dne 2. prosince 2015, kterým se mění zákon č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, ve znění zákona č. 180/2003 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se slova „stanoví v souladu s právem Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje“. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/60/EU ze dne 15. května 2014 o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012.“. 2. V § 2 odst. 1 písmeno a) zní: „a) je součástí národního kulturního pokladu České republiky, nebo“. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje. 3. V § 2 odst. 4 se slova „nařízením Evropských společenství,7)“ nahrazují slovy „přímo použitelným předpisem Evropské unie7),“. Poznámka pod čarou č. 7 zní: „7) Nařízení Rady (ES) č. 116/2009 ze dne 18. prosince 2008 o vývozu kulturních statků.“. 4. V § 3 odst. 2 se za slovo „států“ vkládají slova „prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu10)“ a slova „3 roky“ se nahrazují slovy „5 let“. Poznámka pod čarou č. 10 zní: „10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“).“. 5. V § 4 odst. 3 a v § 13 odst. 2 se slova „2 měsíců“ nahrazují slovy „6 měsíců“. 6. V § 5 odst. 2 se slova „č. 2“ zrušují. 7. Na konci textu § 10 se doplňují slova „zejména prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu“. 8. V § 11 se slova „1 roku“ nahrazují slovy „3 let“. 9. V § 12 odst. 2 se slova „spravoval kulturní statek s náležitou péčí“ nahrazují slovy „prokáže, že při nabytí kulturního statku vynaložil nezbytnou péči“. 10. V § 12 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Při prokazování, zda vlastník nebo držitel vynaložil při nabývání kulturního statku nezbytnou péči podle odstavce 2, soud zváží všechny okolnosti, za nichž byl kulturní statek nabyt, zejména to, zda vlastník nebo držitel zjišťoval dokumentaci o původu kulturního statku a povolení k vývozu vyžadovaná na základě právních předpisů žádajícího státu, dále zda zohlednil hodnověrnost zúčastněných stran a zaplacenou cenu, zda nahlédl do veškerých veřejně přístupných registrů odcizených kulturních statků a zda konzultoval s dotčenými osobami a orgány vykonávajícími veřejnou moc.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 11. Příloha č. 1 se zrušuje a dosavadní příloha č. 2 se označuje jako „Příloha k zákonu č. 101/2001 Sb.“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o navrácení nezákonně vyvezených kulturních statků, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 101/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 357/2015 Sb.	Zákon č. 357/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 21. 12. 2015, datum účinnosti 21. 12. 2015, částka 153/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zrušení Fondu národního majetku * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 21. 12. 2015 357 ZÁKON ze dne 7. prosince 2015, kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby Čl. I V § 15 odst. 2 zákona č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb., zákona č. 164/1998 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 21/2000 Sb., zákona č. 246/2000 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 473/2001 Sb. a zákona č. 282/2003 Sb., se na konci písmene x) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno y), které zní: „y) v souladu s rozhodnutím vlády k převodu do státního rozpočtu v případě, kdy rozpočtované příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů z penále a pokut připadajících na důchodové pojištění budou nižší než rozpočtované výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění; rozpočtovaná částka se převede maximálně do výše předpokládaného skutečného rozdílu podle části věty před středníkem.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o rozpočtových pravidlech Čl. II V § 36 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 370/2011 Sb. a zákona č. 25/2015 Sb., se slova „spolu s částkou ve výši 7,2 % výnosu daně z přidané hodnoty připadajícího na státní rozpočet“ zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zrušení Fondu národního majetku Čl. III V § 5 odst. 3 písm. c) bodě 5 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění zákona č. 15/2012 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb., se slova „spolu s částkou z výnosu daně z přidané hodnoty započítávanou pro případný převod ze státního rozpočtu do státních finančních aktiv na účet rezervy pro důchodovou reformu5)“ včetně poznámky pod čarou č. 5 zrušují a za slovo „převede“ se vkládá slovo „maximálně“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Vyhláška č. 356/2015 Sb.	Vyhláška č. 356/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 419/2001 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech údajů předkládaných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a o rozsahu a termínech sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 152/2015 * Čl. I - Ve vyhlášce č. 419/2001 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech údajů předkládaných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a o rozsahu a termínech sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, ve znění vyhlášky č. 581/2004 Sb., vyhlá * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 356 VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2015, kterou se mění vyhláška č. 419/2001 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech údajů předkládaných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a o rozsahu a termínech sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 30 odst. 2 a 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 482/2004 Sb. a zákona č. 26/2008 Sb.: Čl. I Ve vyhlášce č. 419/2001 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech údajů předkládaných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a o rozsahu a termínech sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, ve znění vyhlášky č. 581/2004 Sb., vyhlášky č. 342/2009 Sb. a vyhlášky č. 24/2012 Sb., přílohy č. 1 až 4 znějí: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 419/2001 Sb. Rozsah a termíny sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu a rozsah, struktura a termíny údajů předkládaných správci kapitol pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu Část první Rozsah návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu Hlava I Podklady pro sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol Podkladem pro sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol jsou vstupní údaje v rozpočtovém systému, finanční výkazy, které jsou stanoveny jiným právním předpisem3) a údaje analytických evidencí. Hlava II Rozsah návrhů závěrečných účtů kapitol Návrhy závěrečných účtů kapitol obsahují: a) průvodní zprávu, b) tabulkovou část. Díl 1 Průvodní zpráva předkládaná Parlamentu České republiky Průvodní zpráva obsahuje věcný komentář k činnosti kapitoly v průběhu hodnoceného roku, hodnocení plnění rozpočtu po změnách, hodnocení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti využití prostředků vynaložených na plnění úkolů stanovených pro hodnocený rok. V průvodní zprávě se uvádějí všechny závažné skutečnosti charakterizující tvorbu, průběh a čerpání finančních prostředků v hodnoceném roce. Podkladem pro zprávu jsou výsledky celoročního rozpočtového hospodaření správců kapitol a výsledky hospodaření organizací v jejich působnosti. Výsledky rozpočtového hospodaření hodnotí správce kapitoly v porovnání s výsledky za rok předcházející, případně pro prohloubení vypovídací schopnosti i v delší časové řadě. Hodnotí se rovnoměrnost čerpání výdajů se zdůvodněním výkyvů v jednotlivých čtvrtletích roku (zvlášť za běžné a za kapitálové výdaje rozpočtu). V této souvislosti se hodnotí rovněž vliv úprav rozpočtu z hlediska termínů jejich provádění. Skutečné plnění státního rozpočtu se hodnotí ve vztahu k rozpočtu po změnách k 31. prosinci hodnoceného roku se zdůvodněním odchylek skutečného plnění od rozpočtu. Rozpočet po změnách je stanoven jiným právním předpisem4). V samostatné pasáži se uvádějí výsledky vnitřních a vnějších kontrol provedených v kapitole v hodnoceném roce a zaměřených na hospodaření s prostředky státního rozpočtu, přijatá opatření k odstranění zjištěných závad a zhodnocení jejich plnění. Pozornost je věnována kontrolním zjištěním Nejvyššího kontrolního úřadu. Obsah a rozsah průvodní zprávy odpovídá specifickým podmínkám jednotlivých kapitol, hodnocení zaměří správci kapitol zejména na: 1. Věcné vyhodnocení splnění priorit státního rozpočtu stanovených vládou pro hodnocený rok. 2. Komentování plnění závazných ukazatelů rozpočtu kapitoly minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu České republiky na hodnocený rok. Plnění se posuzuje ve vztahu k rozpočtu po změnách a zvlášť k dalším provedeným rozpočtovým opatřením, nezahrnutým v rozpočtu po změnách a definovaným v § 23 odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech v platném znění. Je komentováno rovněž zapojení mimorozpočtových zdrojů a skutečné čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů. 3. Komentování rozpočtových opatření provedených v průběhu roku, jejich vyčíslení a uvedení důvodů, které vedly k úpravám rozpočtu. 4. Vyhodnocení příjmů kapitoly, průběhu jejich tvorby a účinnosti opatření, která byla pro jejich podporu provedena. Hodnotí se příjmy v členění podle rozpočtové skladby s uvedením konkrétní věcné náplně těchto příjmů a se zdůvodněním odchylky skutečného plnění od rozpočtu. Samostatně jsou hodnoceny prostředky přijaté od Evropské unie a z finančních mechanismů v členění podle jednotlivých nástrojů. Komentovány jsou i převody z vlastních fondů do příjmů kapitoly. Uvádí se věcný účel jejich zapojení do rozpočtu příjmů a jejich užití. Dále jsou vyčísleny a komentovány příjmy z titulu správních poplatků, poplatků na činnost správních úřadů, soudních poplatků a pokut, evidovaných ve stanovené formě5). Předmětem vyčíslení a komentáře je předpis, inkaso, přeplatky a nedoplatky. 5. Hodnocení plnění rozhodujících ukazatelů v sociální oblasti v hodnoceném roce a jejich vývoj v rozsahu zákonem stanovené kompetence (hodnotí správci kapitol Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo financí a Generální inspekce bezpečnostních sborů). Samostatně se hodnotí plnění záměrů zakotvených v reformě veřejných financí a týkajících se výdajů v sociální oblasti. Dále se uvádí: a) u kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí přehled příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v členění na inkaso pojistného, vybrané penále, pokuty a přirážky ukládané k pojistnému dle příslušných zákonných ustanovení6). Dále se uvádí rozdělení příjmů na příjmy z pojistného na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, včetně členění na vlastní pojistné a další složky. Zároveň se rozdělují celkové příjmy z pojistného podle skupin plátců, tj. objem plateb za zaměstnance v členění na zaměstnance a zaměstnavatele a objem plateb za osoby samostatně výdělečně činné, dále údaje o průměrné měsíční částce pojistného za jednotlivé skupiny osob. Uvádějí se další údaje nezbytné pro posouzení výběru pojistného (např. počty organizací, od kterých je vybíráno pojistné, včetně počtu zaměstnanců). Kromě povinného pojistného se předkládá i přehled o příjmech z dobrovolného pojistného v členění na nemocenské pojištění od osob samostatně výdělečně činných a pojistné na důchodové pojištění. Podrobně je komentován stav, struktura a meziroční vývoj nedoplatků na pojistném, penále a pokutách v úhrnu a v regionálním členění, důvody jejich nárůstu, výše odpisů pohledávek na pojistném. Uvádějí se opatření přijatá v hodnoceném roce ke snížení růstu nedoplatků a hodnotí se přínos těchto opatření. Zdůvodněn je časový posun při převádění pojistného na důchodové pojištění na příslušný účet, b) u kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí přehled o výdajích na dávky a příspěvky v sociálním zabezpečení v členění na dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, ostatní dávky a výdaje na podpory v nezaměstnanosti (uvádí se průměrná míra nezaměstnanosti, počet nezaměstnaných a průměrná výše podpory v nezaměstnanosti - vždy k 31. prosinci hodnoceného roku). Výdaje na dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a pěstounské péče i položka „ostatní dávky“ se člení podle jednotlivých vyplacených dávek a uvádějí se v delší časové řadě. Dále se hodnotí výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a výše příspěvků zaměstnavatelům na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle jiného právního předpisu7). V rámci aktivní politiky zaměstnanosti jsou komentovány jednotlivé výdaje (např. výdaje na rekvalifikace, na veřejně prospěšné práce, na podporu zaměstnávání občanů se zdravotním postižením, na společné programy Evropské unie a České republiky a výdaje na investiční pobídky). Předkládá se vyčíslení výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou důchodů k 31. prosinci hodnoceného roku a výše zálohy České poště na výplatu důchodů na počátku následujícího roku. Od hodnocení roku 2012 se komentují dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky pro osoby se zdravotním postižením a příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, vyplácené Úřadem práce. Dále se komentují neinvestiční nedávkové transfery. Transfery na služby sociální péče a služby sociální prevence poskytovatelům sociálních služeb podle jiného právního předpisu8) se člení podle právní formy příjemce, c) u kapitol Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo financí a Generální inspekce bezpečnostních sborů členění příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a platby za zaměstnance a zaměstnavatele. Příjmy jsou komentovány v rozsahu zákonné kompetence ke správě jejich výběru. Výdaje na dávky se uvádějí v členění na jednotlivé dávky vyplácené ze zákona z rozpočtů těchto kapitol, d) u kapitol Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Generální inspekce bezpečnostních sborů (v textové nebo tabulkové formě) počty vyplácených důchodů k 31. prosinci hodnoceného roku celkem a dále počty vyplácených důchodů podle jednotlivých druhů, tj. důchodů starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotčích (celkem). Dále se uvádějí počty nově přiznaných důchodů, z toho nově přiznaných předčasných důchodů. U kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí se uvádí průměrná výše starobních důchodů vyplácených v prosinci hodnoceného roku; s výjimkou starobních důchodů, které se vyplácejí v nižší výši pro souběh s jiným důchodem podle § 59 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a starobních důchodů podle § 29 odst. 2 téhož zákona, popřípadě starobních důchodů podle předpisů platných před 1. lednem 2010 přiznaných za dobu pojištění kratší než 25 roků, e) u kapitol Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo dopravy, případně u dalších kapitol hospodařících s těmito prostředky, výše sociálních příspěvků zaměstnancům v souvislosti s restrukturalizací některých odvětví podle zvláštních zákonů nebo jiných právních předpisů (u Ministerstva průmyslu a obchodu např. zákon č. 154/2002 Sb., o přechodném financování některých sociálně zdravotních dávek horníků, nařízení vlády č. 287/2001 Sb., o příspěvku souvisejícím s restrukturalizací a útlumem hnědouhelného hornictví, ve znění nařízení vlády č. 397/2004 Sb.; u Ministerstva dopravy nařízení vlády č. 322/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky, výše a způsob poskytnutí příspěvku k řešení sociálních důsledků transformace státní organizace České dráhy, ve znění nařízení vlády č. 83/2005 Sb.). 6. Hodnocení vynaložených prostředků na společné programy Evropské unie a České republiky bez společné zemědělské politiky stanovených závaznými ukazateli státního rozpočtu pro hodnocený rok. V komentáři se podává podrobná informace o skutečném čerpání finančních prostředků v hodnoceném roce vždy podle jednotlivých programů, resp. podle zdroje a nástroje financování za jednotlivá programová období v návaznosti na tabulku č. 8, uvádí se zhodnocení výdajů ve vztahu ke státnímu rozpočtu včetně zdůvodnění případného nízkého plnění státního rozpočtu, hodnocení výdajů ke stavu implementace programu nebo projektu, uvádí se informace o nárocích z nespotřebovaných výdajů za hodnocený rok podle § 47 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vč. jejich skutečného čerpání, dále se uvádí případné čerpání rezervního fondu v hodnoceném roce a případně srovnání výdajů hodnoceného roku s čerpáním v minulém roce. Komentují se výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci/ostatní osobní náklady v rámci společných programů České republiky a Evropské unie v návaznosti na tabulku č. 9. Ministerstvo zemědělství obdobně komentuje výdaje v rámci společné zemědělské politiky. Obdobně se postupuje při hodnocení čerpání finančních prostředků v rámci finančních mechanismů. 7. Rozbor zaměstnanosti a čerpání mzdových prostředků v rozpočtové sféře v rozdělení na organizační složky státu a na příspěvkové a podobné organizace, které jsou financovány ze státního rozpočtu a ve kterých se odměňování řídí jinými právními předpisy9). Za organizační složky státu se uvádějí schválené a upravené závazné objemy prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci a počty zaměstnanců ve vazbě na schválený rozpočet a rozpočet po změnách (změny schválené Ministerstvem financí). Za příspěvkové organizace se uvádějí ve sloupci “schválený rozpočet“ údaje ve výši rozepsané Ministerstvem financí v rámci rozpisu schváleného rozpočtu. Ve sloupci “rozpočet po změnách“ se uvádí limit mzdových nákladů včetně úprav schválených Ministerstvem financí a ostatní údaje (tj. prostředky na platy, ostatní osobní náklady a počty zaměstnanců) po změnách provedených případně zřizovatelem. Povolené překročení nelze vykazovat jako změnu závazného objemu nebo limitu, ale je třeba je uvést v komentáři. V samostatné pasáži průvodní zprávy k návrhu závěrečného účtu se provádí podrobný rozbor a hodnocení plnění počtu míst ve vazbě na skutečný počet zaměstnanců, čerpání prostředků na platy a na ostatní platby za provedenou práci (u příspěvkových organizací čerpání ostatních osobních nákladů), včetně zdůvodnění případného překročení vládou závazně stanovených objemů prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci nebo limitů mzdových nákladů a počtů zaměstnanců. Hodnocení se provádí podle typů organizačních složek státu a dále podle jednotlivých skupin zaměstnanců odměňovaných podle různých zákonů. V rozboru se, i v případě dodržení závazných objemů prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci nebo limitů mzdových nákladů, uvádí případné čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů podle § 47 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podpory na výzkum, vývoj a inovace podle § 10 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, čerpání fondu odměn a dalších mimorozpočtových zdrojů (u organizačních složek státu podle § 45 a u příspěvkových organizací podle § 53 s výjimkou jiné činnosti podle § 63 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). 8. Hodnocení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání výdajů kapitoly. Volba způsobu, rozsahu a formy hodnocení odpovídá specifickým podmínkám kapitol. V oblasti hospodaření organizačních složek státu lze komentář zaměřit např. na porovnání nákladovosti (např. nákladovosti na 1 zaměstnance ve srovnání dvou let), efektivnosti jejich činnosti (dosaženého efektu na jednotku nákladů) a celkového přínosu jednotlivých činností a programů financovaných vládou. Hodnocení lze provést též ve vazbě na ukazatele, které byly podkladem pro sestavení rozpočtu na příslušný rok. 9. Hodnocení a vývoj transferů poskytnutých příspěvkovým a podobným organizacím v členění podle jednotlivých položek platné rozpočtové skladby. Uvádí se věcné využití prostředků. Je komentován výsledek hospodaření příspěvkových organizací (zisk, ztráta), příčiny ztrátovosti, porovnání s předchozím rokem a návrhy na řešení ztrátovosti. 10. Čerpání a vývoj transferů poskytnutých neziskovým a podobným organizacím v členění podle jednotlivých položek platné rozpočtové skladby (s uvedením věcných záměrů, na něž byly prostředky poskytnuty). 11. Hodnocení transferů a půjčených prostředků nebo návratných finančních výpomocí, které byly z rozpočtů jednotlivých kapitol státního rozpočtu uvolněny v průběhu hodnoceného roku veřejným rozpočtům územní úrovně. Jedná se o transfery, které byly poskytnuty regionálním radám, krajům a hlavnímu městu Praze přímo z rozpočtů kapitol, nebo obcím prostřednictvím regionálních rad a krajů, v jejichž obvodu leží příslušné obce10). 12. Komentování transferů podnikatelským subjektům (podle položek platné rozpočtové skladby). Uvádějí se konkrétní způsoby a účely využití poskytnutých prostředků. Nižší (vyšší) čerpání ve vztahu ke schválenému rozpočtu a ke skutečnosti minulého roku je zdůvodněno především ve vztahu ke splnění věcných záměrů, na něž byly prostředky poskytovány. Obdobně se uvádějí i údaje o neinvestičních a investičních půjčených prostředcích poskytnutých podnikatelským subjektům. 13. Přehled programů zařazených v informačním systému programového financování se základní charakteristikou každého programu (stručná náplň, celková doba realizace, celková výše rozpočtovaných prostředků na realizaci programu apod.). Hodnocení celkového čerpání výdajů účelově určených na financování programů (kapitálových a běžných výdajů souvisejících s financováním programů v rozdělení na systémově určené výdaje investiční a neinvestiční, individuálně posuzované výdaje a půjčené prostředky) ve vztahu k věcným záměrům investičního rozvoje. Dále se podle jednotlivých programů uvádí výše prostředků čerpaných v hodnoceném roce, účel použití a předpokládaný další postup realizace příslušného programu (úplné zastavení, rozvoj programu, útlum programu). Hodnocení se provádí podle jednotlivých typů organizací a subjektů (organizační složky státu, příspěvkové organizace, spolky, podnikatelské a ostatní subjekty, kraje a obce) s uvedením zdrojů financování (transfery, úvěry, prostředky rezervního fondu, apod.). Zvlášť se hodnotí využití prostředků z úvěrů čerpaných Českou republikou. Provádí se rovněž srovnání výše prostředků čerpaných ze státního rozpočtu ve vztahu k předchozímu roku. Je hodnoceno plnění věcných záměrů v investiční výstavbě, zejména dodržování stanovených lhůt výstavby, zvyšování nákladů staveb, apod. Správce kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj komentuje čerpání prostředků určených pro podporu bydlení a jejich srovnání s předchozími roky a provádí celkové zhodnocení vývoje v této oblasti. 14. Stav nesplacených půjček a návratných finančních výpomocí z rozpočtu kapitoly k 1. lednu hodnoceného roku, výši nově poskytnutých návratných finančních výpomocí a splacených půjčených prostředků a návratných finančních výpomocí v hodnoceném roce, další vlivy snižující výši pohledávek (např. změna na transfer, upuštění od vymáhání, bonifikace, apod.) a konečný stav půjček a návratných finančních výpomocí k 31. prosinci hodnoceného roku. Je komentováno dodržování platební disciplíny, tj. respektování platebního kalendáře včetně výše splátek v prodlení, odklad splátek a způsob vymáhání nedobytných pohledávek. 15. Vyčíslení a komentování výdajů na podporu výzkumu, vývoje a inovací poskytnutých podle jiného právního předpisu11). Uvádí se výše skutečně vynaložených prostředků v porovnání s předpoklady rozpočtu a s prostředky vynaloženými v předchozím roce. U účelových výdajů státního rozpočtu se hodnocení zaměří na dosažené výsledky podle jednotlivých programů. Hodnotí se průběžné výsledky programů po celou dobu jejich realizace se zaměřením na konečný přínos a účelnost ve vztahu k cílům programu. U institucionálních výdajů státního rozpočtu se hodnocení zaměří na dosažené výsledky výzkumných záměrů průběžně za celé období jejich realizace a na konečný přínos a účelnost ve vztahu ke stanoveným cílům. 16. Vyčíslení nároků z nespotřebovaných výdajů organizačních složek státu k 1. lednu hodnoceného roku, skutečné čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů k 31. prosinci hodnoceného roku a vyčíslení nároků z nespotřebovaných výdajů k 1. lednu roku následujícího, v souladu s jiným právním předpisem12). Komentovány jsou hlavní důvody nespotřebování rozpočtových výdajů v hodnoceném roce a hlavní důvody nečerpání nároků z nespotřebovaných výdajů (tzv. nároky z minulých let). Samostatně se uvádějí nároky z nespotřebovaných výdajů, na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z rozpočtu Evropské unie, nároky z nespotřebovaných výdajů, na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z finančních mechanismů a nároky z nespotřebovaných výdajů, na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z rozpočtu Evropské unie na společnou zemědělskou politiku. 17. Hodnocení využití prostředků uvolněných na odstraňování následků živelních katastrof (např. povodní) a jejich skutečné čerpání (uvádí se i nevyčerpané prostředky, zůstatky pro příští roky, nároky z nespotřebovaných výdajů). Hodnocení se provádí podle jednotlivých účelových titulů a skupin příjemců dále v členění na investiční a neinvestiční prostředky. V komentáři se uvádí právní předpis, který umožnil uvolňování prostředků na tento účel (zákon, usnesení vlády, apod.). Komentovány jsou i prostředky poskytnuté krajům a obcím. Uvádí se výše přijatých finančních prostředků zahraniční pomoci k likvidaci těchto škod, zvláště prostředků z rozpočtu Evropské unie a od Evropské investiční banky. 18. Komentování čerpání prostředků poskytnutých na nezbytné výdaje vyvolané zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněným osobám13) (komentují správci kapitol Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo kultury). 19. Přehled, resp. seznam a vyhodnocení účelových prostředků převedených z rozpočtu ve prospěch ostatních kapitol na podporu kulturních aktivit a prostředků převedených v rámci programů na obnovu, zachování a ochranu památkových objektů; obdobným způsobem se hodnotí čerpání účelových prostředků poskytnutých na výše uvedené účely jiným právnickým a fyzickým osobám (uvádí správce kapitoly Ministerstvo kultury). Přehledy jsou vypracovány v členění na jednotlivé programy, programy jsou posuzovány komplexně v členění podle okruhů vlastníků v rozdělení na neinvestiční a investiční prostředky. 20. Hodnocení využití účelově poskytnutých finančních prostředků ze státního rozpočtu na stanovené celostátní programy. Jedná se např. o Program protidrogové politiky, Program sociální prevence a prevence kriminality, Program podpory projektů integrace příslušníků romské komunity, dále o celostátní zdravotnické programy či programy v oblasti kultury a vzdělávání. Uvádějí se i prostředky vynaložené na případné další programy celostátního významu. Hodnocení je zaměřeno na konkrétní formy využití poskytnutých prostředků a jejich účelnost ve vztahu k plnění úkolů vyplývajících z jednotlivých programů. 21. Hodnocení použití prostředků státního rozpočtu na zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc. 22. Vyčíslení a zhodnocení poskytnutých i přijatých finančních prostředků na zahraniční aktivity (např. odborná pomoc, účast na programech mezinárodních institucí). 23. Vyčíslení celkových výdajů na zahraniční pracovní cesty a zhodnocení jejich přínosu pro činnost organizace (za správce kapitoly a zvlášť za přímo řízené organizační složky státu a za příspěvkové organizace). K datu 31. prosince hodnoceného roku se vyčíslují konečné zůstatky na účtech vedených u bank, z nichž byly prostřednictvím platebních karet uskutečňovány výdaje související se zahraničními pracovními cestami. 24. Přehledy zálohových plateb provedených správcem kapitoly a jím řízenými organizačními složkami státu na dodávky a práce investičního i neinvestičního charakteru, které nebyly v hodnoceném roce realizovány, včetně zdůvodnění těchto plateb. 25. Uvedení a komentování (provádějí správci kapitol Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti) a) výdajů spojených s výplatou odškodnění osob a výplatou náhrad podle příslušných zákonů či nařízení vlády (např. zákon č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 203/2005 Sb., o odškodnění některých obětí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky, zákon č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2009 Sb., o jednorázové peněžní částce nahrazující příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu a o změně některých zákonů, nařízení vlády č. 135/2009 Sb., o poskytnutí jednorázového příspěvku ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem, zákon č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik), b) prostředků poskytnutých smluvním komerčním pojišťovnám na výplaty náhrad škod z titulu pracovního úrazu a nemoci z povolání (u kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí). 26. Využití finančních prostředků na úhradu nákladů spojených s přípravou a činností kontingentů Armády České republiky v zahraničních mírových operacích, záchranných a humanitárních akcích v zahraničí, podle příslušných usnesení vlády (provádí správce kapitoly Ministerstvo obrany). 27. Zhodnocení financování a hospodaření zastupitelských úřadů v hodnoceném roce (provádí správce kapitoly Ministerstvo zahraničních věcí). 28. Informaci o bezúplatných převodech majetku, tj. o jeho nabytí a pozbytí. Jedná se např. o převody na církve, neziskové organizace nebo podnikatelské subjekty v podobě restitucí, naturálních darů nebo i majetku nabytého po osobách bez dědiců, jakož i o převody majetku od ústředního orgánu na územní samosprávné celky a jimi zřízené organizace. Obdobně jsou komentovány bezúplatné převody finančních aktiv (účastí, dluhopisů, pohledávek). Nezahrnují se vzájemné převody mezi organizačními složkami státu. 29. Informaci o celkovém objemu a nakládání s centralizovanými prostředky z likvidace státních podniků. 30. Přehled všech majetkových účastí státu (s nimiž hospodaří příslušný správce kapitoly) v tuzemských společnostech, včetně těch, které se zaměřují na zprostředkování různých forem finančních podpor (např. Exportní, garanční a pojišťovací společnost, Česká exportní banka, Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, Českomoravská záruční a rozvojová banka). Jedná se o skutečnou majetkovou účast podloženou držbou akcií, popř. zatímních listů, nepatří sem výkon akcionářských práv. O změnách v majetkových účastech kapitoly, které nastanou v průběhu roku, správce kapitoly informuje Ministerstvo financí. 31. Příjmy a výdaje kapitoly Všeobecná pokladní správa hodnotí správce kapitoly Všeobecná pokladní správa. Hodnocení se provádí podle závazných ukazatelů obsažených v zákoně o státním rozpočtu na hodnocený rok. Uvádějí se rovněž informace o čerpání vládní rozpočtové rezervy a o čerpání dalších rezerv zahrnutých ve státním rozpočtu (rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků, rezerva na mimořádné výdaje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, apod.). Součástí zprávy je i hodnocení transferů a půjčených prostředků nebo návratných finančních výpomocí, které byly uvolněny v průběhu hodnoceného roku veřejným rozpočtům územní úrovně, hodnocení výdajů na financování programů a informace o nesplacených půjčkách a návratných finančních výpomocí podle bodu 14. Zpráva obsahuje i přehled rozhodujících příjmů a výdajů za hodnocený rok v porovnání s výsledky za rok předcházející, případně v delší časové řadě. 32. Hodnocení kapitoly Operace státních finančních aktiv (hodnotí správce kapitoly Operace státních finančních aktiv), vyčíslení počátečních a konečných stavů bankovních účtů státních finančních aktiv a komentování jejich změn (příjmy, výdaje, popřípadě financování) v průběhu roku. 33. Stav státního dluhu na začátku a na konci hodnoceného roku (hodnotí správce kapitoly Státní dluh) v členění na vnitřní a vnější státní dluh a komentování změny stavu státního dluhu v hodnoceném roce a jeho konečné výše. Podrobně jsou analyzovány výdaje kapitoly. 34. Vypracování samostatné přílohy návrhu závěrečného účtu, obsahující organizační schéma kapitoly k 31. prosinci hodnoceného roku s vyjádřením kompetenčního uspořádání mezi správcem kapitoly a jím zřízenými organizačními složkami státu a příspěvkovými a podobnými organizacemi, popř. dalšími subjekty. 35. Vyhodnocení výdajů kapitoly, které vyplývají z koncesních smluv14) a dalších výdajů s nimi souvisejících; identifikace jednotlivých koncesních smluv, uvedení celkové částky, na kterou jsou koncesní smlouvy uzavřeny, a komentování jejich případných změn. 36. Vyhodnocení výdajů, které vyplývají z veřejných zakázek o předpokládané hodnotě nejméně 300 000 000 Kč, se smluvním plněním přesahujícím jeden kalendářní rok a zahrnujícím hodnocený rok. Komentování případných změn smluv uzavřených v předchozích letech. Identifikace nově uzavřených smluv na významné zakázky se smluvním plněním přesahujícím hodnocený rok, uvedení celkové částky výdajů a jejich rozložení v letech. Díl 2 Tabulková část Tabulky, které jsou součástí návrhů závěrečných účtů kapitol, zpracují správci kapitol v následujícím rozsahu: Tabulka č. 1 Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby Tabulka č. 2 Plnění závazných ukazatelů státního rozpočtu Tabulka č. 3 Rozbor zaměstnanosti a čerpání mzdových prostředků za rok 20xx Tabulka č. 4 Přehled výdajů státního rozpočtu na podporu výzkumu, vývoje a inovací Tabulka č. 5 Přehled výdajů organizačních složek státu, příspěvků a dotací příspěvkovým a podobným organizacím, transferů a půjčených prostředků (návratných finančních výpomocí) krajům a obcím, podnikatelským a jiným subjektům z rozpočtu kapitoly Tabulka č. 6 Přehled účelových transferů a půjčených prostředků (návratných finančních výpomocí) krajům, obcím a jiným subjektům z rozpočtu kapitoly Tabulka č. 7 Výdaje účelově určené na programové financování Tabulka č. 8 Výdaje kapitoly na programy/projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů Tabulka č. 9 Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci/ostatní osobní náklady v rámci programů/projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů čerpané v roce 20xx za jednotlivé organizační složky státu a příspěvkové organizace Tabulka č. 10 Příjmy kapitoly na programy/projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů Tabulka č. 11 Výdaje státního rozpočtu, které vyplývají z koncesních smluv, kromě výdajů uvedených v tabulce č. 12 Tabulka č. 12 Výdaje státního rozpočtu na koncesní smlouvy, které jsou spolufinancovány ze zdrojů Evropské unie Tabulky návrhu závěrečného účtu kapitoly se zpracují v návaznosti na finanční výkazy za hodnocený rok v programu Excel, v tisících Kč na dvě desetinná místa (vyjma tabulek č. 3 a č. 9, které se zpracují v Kč), podle vzorů v tabulkové části této přílohy. Tabulky, které obsahují pouze nulové hodnoty, nejsou součástí závěrečného účtu. Tabulku č. 1 (Bilance příjmů a výdajů za hodnocený rok v druhovém členění rozpočtové skladby) vytvoří Ministerstvo financí a zašle na příslušnou kapitolu. Část druhá Předkládání údajů potřebných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a návrhů závěrečných účtů kapitol 1. Pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu České republiky, předkládaného ke schválení Poslanecké sněmovně, je za každou rozpočtovou kapitolu zpracována stručná, ale výstižná “Hodnotící zpráva“, která prezentuje činnost kapitoly a poskytuje celkový pohled na průběh hospodaření vlastního ústředního orgánu (úřadu) a jím řízených organizačních složek státu a příspěvkových organizací v hodnoceném roce, se zaměřením na charakteristiku a specifičnost řešení věcných problémových oblastí v daném odvětví a oboru. Při jejím zpracování vychází správce kapitoly z Průvodní zprávy závěrečného účtu kapitoly s důrazem na plnění úkolů stanovených pro hodnocený rok. Hodnotící zpráva je Ministerstvu financí předkládána jako podklad pro vypracování kapitolní části návrhu státního závěrečného účtu. Hodnotící zpráva je předkládána též Nejvyššímu kontrolnímu úřadu jako podklad ke zpracování stanoviska ke státnímu závěrečnému účtu podle zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Obsahem hodnotící zprávy je stručná charakteristika působnosti příslušné kapitoly s uvedením hlavních úkolů řešených v hodnoceném roce a celkové zhodnocení dosažených výsledků. Ve zprávě je hodnocen dopad provedených úprav rozpočtu, event. regulace čerpání výdajů, uvedeno je zapojení mimorozpočtových zdrojů a prostředků z hospodářské činnosti do rozpočtu kapitoly. Rovněž je zhodnoceno věcné plnění závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu České republiky na hodnocený rok s promítnutím změn provedených na základě příslušných usnesení vlády České republiky a dalších rozpočtových opatření provedených v průběhu roku. Je hodnocena účelnost využití rozpočtových prostředků vynaložených na plnění úkolů stanovených pro daný rok a rovnoměrnost jejich čerpání v průběhu roku. Hodnocení se provádí porovnáním výsledků dosažených v příjmové a výdajové části rozpočtu v hodnoceném roce s výsledky za rok předcházející, případně za roky předcházející. V rámci hodnocení čerpání prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci a plnění počtu zaměstnanců se provádí rozbor a hodnocení za orgány a organizace státní správy a hodnocení podle jednotlivých skupin zaměstnanců odměňovaných podle různých zákonů. Hodnotící zpráva obsahuje věcné vyhodnocení finančních prostředků poskytnutých organizačním složkám státu, příspěvkovým, neziskovým a podobným organizacím, podnikatelským subjektům, krajům a obcím z rozpočtu kapitoly na odstraňování následků živelních katastrof. 2. Návrhy závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu jsou předkládány svázané do sešitů. Šest výtisků čistopisů opatřených razítkem podepisuje ministr (vedoucí ústředního orgánu), z toho 1 výtisk zasílá správce kapitoly příslušnému výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu, 3 výtisky Ministerstvu financí, po jednom výtisku Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a Českému statistickému úřadu. Správce kapitoly Bezpečnostní informační služba předkládá závěrečný účet v příslušném stupni utajení Ministerstvu financí v jednom vyhotovení. Tabulkovou část a část průvodní zprávy, obsahující utajované informace předkládá správce kapitoly výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, který je příslušný projednávat rozpočtové hospodaření kapitoly, a v jednom vyhotovení Ministerstvu financí. 3. Návrhy závěrečných účtů jsou příslušnému výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu předkládány v počtu a termínu, který je dohodnut s tajemníkem výboru. Návrhy závěrečných účtů kapitol projednávají příslušné výbory Poslanecké sněmovny Parlamentu před projednáváním návrhu státního závěrečného účtu České republiky Poslaneckou sněmovnou. Výsledek projednání je obsažen ve stanovisku výboru a promítnut do návrhu jeho usnesení. Materiály zpracované správci kapitol jsou podkladem pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu České republiky, předkládaného vládě a Poslanecké sněmovně Parlamentu v závazných termínech. Termíny předkládání údajů: Úkol (předložení komu, termín): a) Správci kapitol předkládají hodnotící zprávu o finančním hospodaření kapitoly a koncept návrhu průvodní zprávy závěrečného účtu kapitoly, včetně tabulkové části, ve třech vyhotoveních věcně příslušnému odboru Ministerstva financí ke kontrole naplnění všech bodů této přílohy a vazby na tabulkovou část návrhu závěrečného účtu. Všechny podklady jsou zároveň předány též v elektronické podobě jako podklad za kapitolu pro zpracování návrhu státního závěrečného účtu. Hodnotící zprávu předkládají správci kapitol současně i Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Termín: do 20. února roku následujícího po skončení hodnoceného roku b) Správci kapitol předkládají návrh závěrečného účtu kapitoly v příslušném počtu výtisků a v elektronické podobě Ministerstvu financí, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a Českému statistickému úřadu. Termín: do 15. března roku následujícího po skončení hodnoceného roku Připadne-li poslední den lhůty podle shora uvedeného programu na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, je posledním dnem lhůty předcházející pracovní den před tímto datem. Část třetí Vzory tabulek Tabulka č. 1 Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby 55kB Tabulka č. 2 Plnění závazných ukazatelů státního rozpočtu 41kB Tabulka č. 3 Rozbor zaměstnanosti a čerpání mzdových prostředků za rok 20xx 134kB Tabulka č. 4 Přehled výdajů státního rozpočtu na podporu výzkumu, vývoje a inovací 100kB 101kB 78kB Tabulka č. 5 Přehled výdajů organizačních složek státu, příspěvků a dotací příspěvkovým a podobným organizacím, transferů a půjčených prostředků (návratných finančních výpomocí) krajům a obcím, podnikatelským a jiným subjektům z rozpočtu kapitoly 102kB Tabulka č. 6 Přehled účelových transferů a půjčených prostředků (návratných finančních výpomocí) krajům, obcím a jiným subjektům z rozpočtu kapitoly 84kB Tabulka č. 7 Výdaje účelově určené na programové financování 78kB Tabulka č. 8 VÝDAJE KAPITOLY NA PROGRAMY/PROJEKTY SPOLUFINANCOVANÉ Z ROZPOČTU EVROPSKÉ UNIE NEBO FINANČNÍCH MECHANISMŮ 81kB 62kB 98kB Tabulka č. 9 Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci/ostatní osobní náklady v rámci programů/projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů čerpané v roce 20xx za jednotlivé OSS a PO1) 92kB Tabulka č. 10 PŘÍJMY KAPITOLY NA PROGRAMY/PROJEKTY SPOLUFINANCOVANÉ Z ROZPOČTU EVROPSKÉ UNIE NEBO FINANČNÍCH MECHANISMŮ 90kB Tabulka č. 11 Výdaje státního rozpočtu, které vyplývají z koncesních smluv kromě výdajů uvedených v tabulce č. 12 49kB Tabulka č. 12 Výdaje státního rozpočtu na koncesní smlouvy, které jsou spolufinancovány ze zdrojů Evropské unie 49kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 419/2001 Sb. Rozsah, struktura a termíny údajů předkládaných územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcí a regionálními radami pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu Část první Rozsah údajů Přílohu státního závěrečného účtu České republiky tvoří souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad. Tyto údaje jsou také obsahem závěrečných účtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad, vypracovaných na základě jiného právního předpisu15). Kraje předkládají číselné údaje o všech přijatých úvěrech, půjčkách a finančních výpomocích za kraj, za jednotlivé obce a za dobrovolné svazky obcí (dále jen „obce“) v tabulkách č. 1a) a 1b). Hlavní město Praha předkládá požadované číselné údaje za hlavní město celkem v tabulce č. 1a). V tabulkách č. 2a) a 2b) se uvádějí údaje o poskytnutých neinvestičních a investičních transferech obcím z rozpočtů krajů, v tabulkách č. 2c) a 2d) se uvádějí údaje o poskytnutých neinvestičních a investičních půjčkách a návratných finančních výpomocích obcím z rozpočtů krajů (jedná se pouze o neinvestiční a investiční transfery uvolňované z vlastních zdrojů kraje, jejichž přidělování podléhá schválení zastupitelstvem kraje a které nejsou zahrnuty do části IX. výkazu FIN 2-12 M). Kraj předkládá údaje za souhrn obcí a dobrovolných svazků obcí v členění podle jednotlivých dotačních titulů. Regionální rady předkládají číselné údaje o přijatých úvěrech, půjčkách a návratných finančních výpomocích na financování programů spolufinancovaných z fondů Evropské unie v tabulce č. 3a). V tabulce č. 3b) se uvádějí údaje o neinvestičních a investičních transferech přijatých regionální radou ze státního rozpočtu a z rozpočtů krajů a poskytnutých na spolufinancování programu a na činnost regionální rady. Regionální rady předkládají údaje v členění podle prioritních os příslušných operačních programů. Hlavní město Praha předkládá údaje o přijatých úvěrech, půjčených prostředcích a návratných finančních výpomocích na financování operačních programů pro region soudržnosti Praha spolufinancovaných z fondů Evropské unie v tabulce č. 4a). V tabulce č. 4b) se uvádějí údaje o neinvestičních a investičních transferech přijatých ze státního rozpočtu a z rozpočtu hlavního města Prahy na financování operačních programů pro region soudržnosti Praha spolufinancovaných z fondů Evropské unie a poskytnutých na financování programů. Hlavní město Praha předkládá údaje v členění podle jednotlivých operačních programů a prioritních os. V případě mimořádně naléhavé potřeby zjišťování jiných než výše uvedených údajů si Ministerstvo financí může vyžádat od obcí, krajů, hlavního města Prahy, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí předložení dalších přesně specifikovaných údajů. Kraje, obce, dobrovolné svazky obcí a hlavní město Praha vyhodnocují v tabulce č. 5 výdaje, které vyplývají z koncesních smluv podle zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, uvádějí předmět smlouvy, název koncesionáře, celkový závazek územního samosprávného celku po dobu trvání smlouvy a výdaje ve sledovaném roce a komentují jejich případné změny. Finanční vypořádání územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad se státním rozpočtem za daný rok se vypracovává a předkládá podle jiného právního předpisu16). Výsledky vypořádání vztahů se státním rozpočtem jsou účetním případem následujícího roku. Část druhá Hodnotící zpráva Podkladem pro hodnocení výsledků hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad je zejména výkaz FIN 2-12 M za období leden až prosinec, předkládaný na základě jiného právního předpisu3), a další údaje, které jsou předmětem účetnictví. Kraje, hlavní město Praha a regionální rady jako podklad pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu za oblast územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad vypracovávají a předkládají hodnotící zprávu: a) Hodnotící zpráva kraje Obsahem hodnotící zprávy kraje je stručné, ale výstižné zhodnocení finančního hospodaření kraje a jím přímo řízených organizací v hodnoceném roce a souhrnné zhodnocení finančního hospodaření obcí na území příslušného kraje. Hodnocení se provádí porovnáním výsledků dosažených v příjmové a výdajové části rozpočtu kraje a obcí v hodnoceném roce s výsledky za rok předchozí, případně za roky předchozí. Hodnotící zpráva se soustřeďuje na plnění záměrů rozpočtové politiky v oblasti územních samosprávných celků, na rozpočtová opatření provedená v průběhu roku a na zhodnocení dosavadních rozpočtových výsledků. Pozornost se zaměřuje rovněž na zapojení výsledku podnikatelské činnosti územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí do rozpočtu, jeho podíl na celkových výsledcích a porovnání jeho výše s předchozími roky. V hodnotící zprávě je analyzována tvorba vlastních příjmů a jejich rozhodujících položek. Je provedeno srovnání dynamiky příjmů kraje a obcí v daném roce s rokem minulým, případně s předchozími roky. V rámci hodnocení transferů poskytnutých z jednotlivých kapitol státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů regionálních rad je komentován zejména rozsah a struktura těchto prostředků v porovnání s předchozími roky a konkrétní způsob jejich využití. Hodnotí se rovněž využití prostředků převedených obcím z rozpočtů krajů. Na straně výdajů se provádí hodnocení zvlášť za běžné a kapitálové výdaje. Při hodnocení výdajů se komentář zaměří zejména na čerpání prostředků ze státního rozpočtu a ze státních fondů, případně z výsledku podnikatelské činnosti. Součástí komentáře je podrobná informace o čerpání prostředků poskytnutých územním samosprávným celkům na řešení následků živelních katastrof, včetně převodu nevyčerpaných účelových prostředků do roku následujícího. Obdobně je komentováno čerpání prostředků na řešení jiných mimořádných událostí. Kraje komentují veškeré organizační a metodické změny, které ovlivnily hospodaření hodnoceného roku. Kraje a obce komentují výkyvy ve vývoji finančního hospodaření územních samosprávných celků v průběhu hodnoceného roku a odchylky od záměrů schváleného rozpočtu. b) Hodnotící zpráva hlavního města Prahy Obsahem hodnotící zprávy hlavního města Prahy je stručné, ale výstižné zhodnocení finančního hospodaření hlavního města Prahy a jím přímo řízených organizací v hodnoceném roce. Hodnocení se provádí porovnáním výsledků dosažených v příjmové a výdajové části rozpočtu hlavního města Prahy v hodnoceném roce s výsledky za rok předchozí, případně za roky předchozí. Hodnotící zpráva se soustřeďuje na plnění záměrů rozpočtové politiky, na rozpočtová opatření provedená v průběhu roku a na zhodnocení dosavadních rozpočtových výsledků. Pozornost se zaměřuje rovněž na zapojení výsledku podnikatelské činnosti a porovnání jeho výše s předchozími roky. V hodnotící zprávě je analyzována tvorba vlastních příjmů a jejich rozhodujících položek. Je provedeno srovnání dynamiky příjmů hlavního města Prahy v daném roce s rokem minulým, případně s předchozími roky. V rámci hodnocení transferů poskytnutých z jednotlivých kapitol státního rozpočtu a ze státních fondů je komentován zejména rozsah a struktura těchto prostředků v porovnání s předchozími roky a konkrétní způsob jejich využití. Na straně výdajů se provádí hodnocení zvlášť za běžné a kapitálové výdaje. Při hodnocení výdajů se komentář zaměří zejména na čerpání prostředků ze státního rozpočtu a ze státních fondů, případně z výsledku podnikatelské činnosti. Součástí komentáře je podrobná informace o čerpání prostředků poskytnutých na řešení následků živelních katastrof, včetně převodu nevyčerpaných účelových prostředků do roku následujícího. Obdobně je komentováno čerpání prostředků na řešení jiných mimořádných událostí. Hlavní město Praha komentuje veškeré organizační a metodické změny, které ovlivnily hospodaření hodnoceného roku. Hlavní město Praha komentuje výkyvy ve vývoji finančního hospodaření v průběhu hodnoceného roku a odchylky od záměrů schváleného rozpočtu. Součástí hodnotící zprávy hlavního města Prahy je hodnocení financování operačních programů pro region soudržnosti Praha spolufinancovaných z fondů Evropské unie [obdobně jako hodnocení, které předkládají regionální rady podle písmene c)]. V hodnocení je analyzována také tvorba příjmů vzniklých z úroků z dotací poskytnutých ze státního rozpočtu a jejich využití. c) Hodnotící zpráva regionální rady Obsahem hodnotící zprávy regionální rady je stručné, ale výstižné zhodnocení finančního hospodaření regionální rady v hodnoceném roce. Hodnocení se provádí porovnáním výsledků dosažených v příjmové a výdajové části rozpočtu regionální rady v hodnoceném roce s výsledky za rok předchozí, případně za roky předchozí. Hodnotící zpráva se soustřeďuje zejména na transfery poskytnuté ze státního rozpočtu na financování programů spolufinancovaných z fondů Evropské unie a jejich následné přidělení subjektům v regionu soudržnosti. V rámci hodnocení transferů poskytnutých ze státního rozpočtu a z rozpočtu krajů na financování programů spolufinancovaných z fondů Evropské unie a na činnost regionální rady je komentován zejména rozsah a struktura těchto prostředků v porovnání s předchozími roky a konkrétní způsob jejich využití. V hodnotící zprávě je analyzována také tvorba dalších příjmů, zejména příjmů vzniklých z úroků z dotací poskytnutých ze státního rozpočtu a jejich využití. V hodnotící zprávě je provedeno srovnání dynamiky příjmů regionální rady v daném roce s rokem minulým, případně s předchozími roky. Na straně výdajů se provádí hodnocení výdajů na programy spolufinancované z fondů Evropské unie, hodnocení výdajů na vlastní činnost regionální rady a na hodnocení splátek přijatých půjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí. Regionální rada komentuje veškeré organizační a metodické změny, které ovlivnily hospodaření hodnoceného roku. Regionální rada komentuje výkyvy ve vývoji finančního hospodaření regionu soudržnosti v průběhu hodnoceného roku a odchylky od záměrů schváleného rozpočtu. Část třetí Předkládání podkladů ke státnímu závěrečnému účtu Všechny podklady pro vypracování státního závěrečného účtu se předkládají v termínech podle části čtvrté v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem, s uvedením přehledu názvů souborů, jmen a spojení na odpovědné pracovníky a data zpracování. Současně je potvrzena správnost předaných údajů. Kraje, hlavní město Praha a regionální rady předkládají své podklady k návrhu státního závěrečného účtu na Ministerstvo financí v jednom vyhotovení elektronicky prostřednictvím datové schránky. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje potřebné pro vypracování státního závěrečného účtu prostřednictvím krajů, které zabezpečují sumarizaci údajů za obce na území příslušného kraje. Krajský úřad podle svých potřeb stanoví obcím a dobrovolným svazkům obcí způsob pro předání podkladů. Krajský úřad předkládá podklady za obce na Ministerstvo financí v jednom vyhotovení elektronicky prostřednictvím datové schránky. Část čtvrtá Termíny předkládání údajů Úkol (předložení komu, termín): Obce předkládají krajům podklady za vlastní finanční hospodaření a za příslušné dobrovolné svazky obcí Termín: do 20. února roku následujícího po skončení hodnoceného roku Kraje a hlavní město Praha předkládají Ministerstvu financí podklady za vlastní finanční hospodaření, za hospodaření jimi zřízených příspěvkových organizací a souhrnné podklady za hospodaření obcí a dobrovolných svazků obcí pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu Termín: do 6. března roku následujícího po skončení hodnoceného roku Regionální rady předkládají Ministerstvu financí podklady za vlastní finanční hospodaření pro vypracování státního závěrečného účtu Termín: do 6. března roku následujícího po skončení hodnoceného roku. Část pátá Vzory tabulek Tabulka č. 1a) Přehled úvěrů, půjček a návratných finančních výpomocí přijatých krajem a hlavním městem Prahou od peněžních ústavů, jiných fyzických a právnických osob v roce 20xx (bez organizačních složek státu a státních fondů) Tabulka č. 1b) Přehled úvěrů, půjček a návratných finančních výpomocí přijatých obcemi a dobrovolnými svazky obcí od peněžních ústavů, jiných fyzických a právnických osob v roce 20xx (bez organizačních složek státu a státních fondů) Tabulka č. 2a) Poskytnuté neinvestiční transfery obcím a dobrovolným svazkům obcí z rozpočtu kraje Tabulka č. 2b) Poskytnuté investiční transfery obcím a dobrovolným svazkům obcí z rozpočtu kraje Tabulka č. 2c) Poskytnuté neinvestiční půjčky a návratné finanční výpomoci obcím z rozpočtu kraje Tabulka č. 2d) Poskytnuté investiční půjčky a návratné finanční výpomoci obcím z rozpočtu kraje Tabulka č. 3a) Přehled úvěrů, půjček a návratných finančních výpomocí přijatých regionální radou od peněžních ústavů, krajů, jiných fyzických a právnických osob v roce 20xx (bez organizačních složek státu a státních fondů) Tabulka č. 3b) Neinvestiční a investiční transfery přijaté regionální radou ze státního rozpočtu a z rozpočtů krajů v roce 20xx a poskytnuté na spolufinancování programu a na činnost regionální rady Tabulka č. 4a) Přehled úvěrů, půjček a návratných finančních výpomocí přijatých hlavním městem Prahou na financování operačních programů pro region soudržnosti Praha spolufinancovaných z fondů Evropské unie od peněžních ústavů, jiných fyzických a právnických osob v roce 20xx (bez organizačních složek státu a státních fondů) Tabulka č. 4b) Neinvestiční a investiční transfery přijaté v roce 20xx hlavním městem Prahou ze státního rozpočtu a z rozpočtu hlavního města Prahy na financování operačních programů pro region soudržnosti Praha spolufinancovaných z fondů Evropské unie a poskytnuté na spolufinancování programů Tabulka č. 5 Výdaje územního samosprávného celku, které vyplývají z koncesních smluv podle zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů Tabulka č. 1a) Přehled úvěrů, půjček a návratných finančních výpomocí přijatých krajem a hlavním městem Prahou od peněžních ústavů, jiných fyzických a právnických osob v roce 20xx (bez organizačních složek státu a státních fondů) 37kB Tabulka č. 1b) Přehled úvěrů, půjček a návratných finančních výpomocí přijatých obcemi a dobrovolnými svazky obcí od peněžních ústavů, jiných fyzických a právnických osob v roce 20xx (bez organizačních složek státu a státních fondů) 39kB Tabulka č. 2a) Poskytnuté neinvestiční transfery obcím a dobrovolným svazkům obcí z rozpočtu kraje 28kB Tabulka č. 2b) Poskytnuté investiční transfery obcím a dobrovolným svazkům obcí z rozpočtu kraje 33kB Tabulka č. 2c) Poskytnuté neinvestiční půjčky a návratné finanční výpomoci obcím z rozpočtu kraje 27kB Tabulka č. 2d) Poskytnuté investiční půjčky a návratné finanční výpomoci obcím z rozpočtu kraje 25kB Tabulka č. 3a) Přehled úvěrů, půjček a návratných finančních výpomocí přijatých regionální radou od peněžních ústavů, krajů, jiných fyzických a právnických osob v roce 20xx (bez organizačních složek státu a státních fondů) 41kB Tabulka č. 3b) Neinvestiční a investiční transfery přijaté regionální radou ze státního rozpočtu a z rozpočtů krajů v roce 20xx a poskytnuté na spolufinancování programu a na činnost regionální rady 66kB Tabulka č. 4a) Přehled úvěrů, půjček a návratných finančních výpomocí přijatých hlavním městem Prahou na financování operačních programů pro region soudržnosti Praha spolufinancovaných z fondů EU od peněžních ústavů, jiných fyzických a právnických osob v roce 20xx (bez organizačních složek státu a státních fondů) 43kB Tabulka č. 4b) Neinvestiční a investiční transfery přijaté v roce 20xx hlavním městem Prahou ze státního rozpočtu a z rozpočtu hlavního města Prahy na financování operačních programů pro region soudržnosti Praha spolufinancovaných z fondů EU a poskytnuté na spolufinancování programů 60kB Tabulka č. 5 Výdaje územního samosprávného celku, které vyplývají z koncesních smluv podle zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů 38kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 419/2001 Sb. Rozsah, struktura a termíny údajů předkládaných státními fondy pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu Část první Rozsah a struktura údajů Podkladem pro hodnocení výsledků hospodaření státních fondů jsou údaje roční účetní závěrky a finanční výkazy, předkládané podle jiných právních předpisů17). Státní fondy vypracovávají o vlastním hospodaření stručnou hodnotící zprávu se zaměřením na charakteristiku fondu, na jeho příjmy a výdaje, včetně zhodnocení plnění rozpočtu a způsobu financování schodku či použití přebytku finančního hospodaření fondu, jakož i charakteristiku finančně majetkových vztahů (např. bankovních a jiných závazků a pohledávek, hodnocení poskytnutých půjček a jejich splátky, hodnocení poskytnutých záruk, uložení peněžních prostředků u bank, případně rozsahu a způsobů finančního investování volných peněžních prostředků, apod.). Hodnotící zprávu, spolu s tabulkami uvedenými v části třetí, předkládají státní fondy věcně příslušnému útvaru Ministerstva financí. Obsah a rozsah hodnotící zprávy odpovídá specifickým podmínkám jednotlivých státních fondů. V hodnotících zprávách se uvádí: a) u přijatých dotací finanční zdroj, ze kterého jsou poskytovány, b) u přijatých bankovních úvěrů jejich splatnost a úročení, c) u svých vkladů u bank kromě úročení i způsob jejich uložení a zajištění, d) celkové hodnocení čerpání finančních prostředků vynaložených v hodnoceném roce na společné programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů. V tomto smyslu podávají podrobnou informaci o čerpání finančních prostředků na národní podíl spolufinancování (z příslušného státního fondu či z jiných národních zdrojů) a na podíl z rozpočtu Evropské unie nebo finančního mechanismu, v členění podle zdrojů a nástrojů, e) vyhodnocení výdajů, které vyplývají z koncesních smluv a dalších výdajů s nimi souvisejících podle zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, uvádějí celkové částky, na které jsou koncesní smlouvy uzavřeny a komentují jejich případné změny, f) vyhodnocení výdajů, které vyplývají z veřejných zakázek o předpokládané hodnotě nejméně 300 000 000 Kč, se smluvním plněním přesahujícím jeden kalendářní rok a zahrnujícím hodnocený rok. Komentování případných změn smluv uzavřených v předchozích letech. Identifikace nově uzavřených smluv na významné zakázky se smluvním plněním přesahujícím hodnocený rok, uvedení celkové částky výdajů a jejich rozložení v letech. Státní fond životního prostředí hodnotí opatření k využití prostředků poskytovaných na vodohospodářské investice, předkládá číselné údaje za oblast dotací a půjček poskytovaných obcím včetně jejich splátek a hodnotí naplňování věcných záměrů v dané oblasti. Státní zemědělský intervenční fond zařazuje do své hodnotící zprávy údaje o struktuře plnění rozpočtu na správní výdaje fondu, včetně komentáře. Přílohou hodnotících zpráv všech státních fondů je tabulka č. 1 „Přehled ukazatelů finančního hospodaření státního fondu“ za hodnocený rok, navazující na ukazatele finančního výkazu FIN 1-12 SF. K informaci o využití prostředků uvolněných na odstraňování následků živelních katastrof (povodní apod.) je určena tabulka č. 2 „Přehled o poskytnutých a čerpaných účelových dotacích k odstranění následků živelních katastrof.“ Údaje uvedené tabulky poskytují pro státní závěrečný účet ty státní fondy, jichž se to věcně týká (SFŽP, příp. další). Údaje jsou komentovány a doplněny rozborem finančních opatření ve vlastní pravomoci příslušných státních fondů. Část druhá Termíny předložení údajů Úkol (předložení komu, termín): Státní fondy předkládají Ministerstvu financí hodnotící zprávu, včetně tabulkových příloh. Kopii hodnotící zprávy předkládají správci kapitoly, do jejíž působnosti patří. Termín: do 20. února roku následujícího po skončení hodnoceného roku Část třetí Vzory tabulek Tabulka č. 1 Přehled ukazatelů finančního hospodaření státního fondu Tabulka č. 2 Přehled o poskytnutých a čerpaných účelových dotacích k odstranění následků živelních katastrof Tabulka č. 3 Výdaje státního fondu, které vyplývají z koncesních smluv, kromě výdajů uvedených v tabulce č. 4 Tabulka č. 4 Výdaje státního fondu na koncesní smlouvy, které jsou spolufinancovány ze zdrojů Evropské unie Tabulky s pouze nulovými hodnotami se nepředkládají. Tabulka č. 1 Přehled ukazatelů finančního hospodaření Státního fondu 58kB Tabulka č. 2 Přehled o poskytnutých a čerpaných účelových dotacích k odstranění následků živelních katastrof 40kB Tabulka č. 3 Výdaje státního fondu, které vyplývají z koncesních smluv kromě výdajů uvedených v tabulce č. 4 54kB Tabulka č. 4 Výdaje státního fondu na koncesní smlouvy, které jsou spolufinancovány ze zdrojů Evropské unie 55kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 419/2001 Sb. Rozsah, struktura a termíny údajů předkládaných správci kapitol, územními samosprávnými celky, regionálními radami a státními fondy pro vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu Část první Mimořádný státní závěrečný účet Mimořádný státní závěrečný účet18) vypracovaný v případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo vyhlášení válečného stavu, je sestavován za období od 1. ledna běžného roku do dne nabytí účinnosti zákona o nouzovém státním rozpočtu nebo zákona o válečném státním rozpočtu. Část druhá Správci kapitol Správci kapitol předkládají stručný komentář k příjmům a výdajům soustředěným v rozpočtovém systému. Údaje se předkládají Ministerstvu financí do 10 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti zákona o nouzovém státním rozpočtu nebo zákona o válečném státním rozpočtu. Část třetí Územní samosprávné celky a regionální rady Výchozím podkladem jsou údaje o celkových příjmech a výdajích územních samosprávných celků a regionálních rad, které jsou k dispozici v centrálním systému účetních informací státu. Územní samosprávné celky a regionální rady v případě své potřeby předloží Ministerstvu financí komentář k aktuální situaci v rozpočtovém hospodaření. Územní samosprávné celky a regionální rady podle dispozic Ministerstva financí předkládají údaje o aktuálním stavu čerpání transferů poskytnutých z jednotlivých kapitol státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů regionálních rad. Kraje a regionální rady předkládají své podklady Ministerstvu financí do 10 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti zákona o nouzovém státním rozpočtu nebo zákona o válečném státním rozpočtu. Obce předkládají údaje potřebné pro vypracování mimořádného závěrečného účtu prostřednictvím krajů, které zabezpečují sumarizaci údajů za obce na území příslušného kraje. Krajský úřad stanoví obcím termín a způsob pro předání podkladů. V případě mimořádně naléhavé potřeby si Ministerstvo financí může vyžádat od územních samosprávných celků a regionálních rad předložení dalších přesně specifikovaných údajů. Část čtvrtá Státní fondy Výchozím podkladem jsou podrobné údaje o příjmech a výdajích státních fondů, doplněné o zdroje financování schodku či použití přebytku finančního hospodaření. Státní fondy předkládají údaje o aktuálním stavu dotací přijatých z jednotlivých kapitol státního rozpočtu, případně dalších zdrojů a údaje o aktuálním stavu čerpání a splácení přijatých úvěrů. Státní fondy předkládají své podklady Ministerstvu financí do 10 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti zákona o nouzovém státním rozpočtu nebo zákona o válečném státním rozpočtu.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Ing. Babiš v. r. 3) Vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů. 4) Příloha č. 3 k vyhlášce č. 5/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů a na něj navazující předpisy. Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 143/1992 Sb. byl zrušen k 1.7.2015). Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů (účinnost v oblasti odměňování je dle zákona č. 332/2014 Sb. od 1.7.2015). 10) § 19 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 11) Zákon č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 5/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 15) § 17 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. 16) Vyhláška č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem. 3) Vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů. 17) Vyhláška č. 5/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 383/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 355/2015 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 355/2015 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2015 pro účely zákona o zaměstnanosti Vyhlášeno 21. 12. 2015, částka 151/2015 355 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 4. prosince 2015 o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2015 pro účely zákona o zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 57 odst. 2, § 77 odst. 2, § 82 odst. 1, § 113 odst. 7, § 114 odst. 2 a § 122 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2015 činí 25 903 Kč. Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Vyhláška č. 354/2015 Sb.	Vyhláška č. 354/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí Vyhlášeno 21. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 151/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 354 VYHLÁŠKA ze dne 11. prosince 2015, kterou se mění vyhláška č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle § 66 odst. 1 písm. j) a k) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon): Čl. I Vyhláška č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, se mění takto: 1. V § 3 písmeno d) zní: „d) prosté kopie písemností v listinné podobě nebo prosté výstupy vzniklé převedením písemností v elektronické podobě do listinné podoby ze sbírky listin katastru (§ 8),“. 2. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Údaje z katastru poskytují katastrální úřady o nemovitostech v územním obvodu své působnosti. Z území celé České republiky poskytují katastrální úřady údaje podle a) § 6 odst. 3 písm. a) a b), b) § 6 odst. 3 písm. c), pokud se jedná o katastrální mapu v digitální formě, c) § 7 odst. 1, pokud jsou dostupné v elektronické podobě, d) § 8, pokud jsou dostupné v elektronické podobě, e) § 10 a 15.“. 3. V § 5 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „; údaje katastrální mapy získané prostřednictvím prohlížecí služby nebo služby stahování dat lze vytěžovat. Tato aplikace a služby jsou poskytovány v souladu s podmínkami, které Úřad zveřejní na svých internetových stránkách.“. 4. V § 6 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Identifikace parcel se neposkytuje v katastrálních územích nebo v jejich částech, ve kterých byla provedena obnova katastrálního operátu na podkladě výsledků komplexních pozemkových úprav.“. 5. § 7 a 8 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 6 a 11 znějí: „§ 7 Ověřené kopie písemností v listinné podobě, ověřené výstupy vzniklé převedením písemností v listinné nebo elektronické podobě nebo ověřené duplikáty písemností v elektronické podobě ze sbírky listin katastru (1) Katastrální úřady vyhotoví na žádost ověřenou kopii písemnosti v listinné podobě nebo ověřený výstup vzniklý převedením písemnosti v elektronické podobě do listinné podoby. (2) Totožnost žadatele se považuje za prokázanou, pokud byla žádost o poskytnutí údajů ze sbírky listin katastru a) podána prostřednictvím datové schránky žadatele, b) opatřena uznávaným elektronickým podpisem žadatele založeným na kvalifikovaném certifikátu obsahujícím údaj, který umožňuje jednoznačnou identifikaci podepisující osoby11), je-li žadatelem fyzická osoba, c) opatřena úředně ověřeným podpisem žadatele, je-li žadatelem fyzická osoba, d) opatřena podpisem fyzické osoby, která jedná za žadatele, podle písmene b) nebo c), je-li žadatelem právnická osoba, e) opatřena otiskem úředního razítka a podpisem oprávněné úřední osoby, je-li žadatelem orgán veřejné moci nebo organizační složka státu, nebo f) podána se žádostí o zaslání výsledku úkonu na adresu sídla žadatele uvedenou v obchodním nebo jiném zákonem stanoveném rejstříku, nebo v seznamu vedeném Notářskou komorou či Českou advokátní komorou6). (3) Kopie písemnosti v listinné podobě ze sbírky listin katastru se označí slovem „Kopie“. Kopie se opatří ověřovací doložkou, která obsahuje a) text: „Kopie souhlasí s listinou uloženou ve sbírce listin katastru“, b) údaj o počtu stran kopie, c) údaj o tom, zda jde o kopii úplnou nebo částečnou, d) číslo řízení o poskytnutí údajů z katastru, e) datum, f) otisk razítka katastrálního úřadu s malým státním znakem a g) jméno a příjmení zaměstnance katastrálního úřadu, který kopii vyhotovil, a jeho podpis. Kopie se dále opatří kolkem nebo doložkou o úhradě správního poplatku jiným způsobem nebo o osvobození od správního poplatku1). (4) Ověřené výstupy vzniklé převedením písemností v listinné podobě nebo ověřené duplikáty písemností v elektronické podobě ze sbírky listin katastru se poskytují dálkovým přístupem; při poskytování výstupů a duplikátů se použije ustanovení odstavce 3 přiměřeně. § 8 Prosté kopie písemností v listinné podobě nebo prosté výstupy vzniklé převedením písemností v elektronické podobě do listinné podoby ze sbírky listin katastru (1) Katastrální úřad vyhotoví na žádost prostou kopii písemnosti v listinné podobě ze sbírky listin katastru nebo poskytne výstup vzniklý převedením písemností v elektronické podobě; při prokazování totožnosti se § 7 odst. 2 použije obdobně. (2) Prosté kopie písemností v listinné podobě a výstupy vzniklé převedením písemností v elektronické podobě do listinné podoby ze sbírky listin katastru se poskytují za úplatu stanovenou v příloze č. 1 k této vyhlášce. 11) § 63 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 366/2011 Sb. § 1 vyhlášky č. 212/2012 Sb., o struktuře údajů, na základě kterých je možné jednoznačně identifikovat podepisující osobu, a postupech pro ověřování platnosti zaručeného elektronického podpisu, elektronické značky, kvalifikovaného certifikátu, kvalifikovaného systémového certifikátu a kvalifikovaného časového razítka (vyhláška o ověřování platnosti zaručeného elektronického podpisu). 6) Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 10 odst. 2 se slova „použije ustanovení § 7 odst. 2 obdobně“ nahrazují slovy „pro prokazování totožnosti použije obdobně § 7 odst. 2“. 7. V § 10 odst. 3 se věta první zrušuje a slova „Uvede se“ se nahrazují slovy „Na tiskový výstup se uvede“. 8. V § 11 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Z údajů katastru vedených v elektronické podobě poskytuje Úřad dálkovým přístupem výstupy takového obsahu a uspořádání, které umožňuje informační systém katastru nemovitostí.“. Dosavadní odstavce 1 až 7 se označují jako odstavce 2 až 8. 9. V § 11 odstavec 2 zní: „(2) Dálkový přístup k údajům katastru poskytuje Úřad na základě písemné žádosti. Žádost se podává na formuláři, jehož vzor je zveřejněn na internetových stránkách Úřadu. Při prokazování totožnosti žadatele pro přístup k údajům sbírky listin postupuje Úřad obdobně podle § 7 odst. 2.“. 10. V § 11 odst. 5 se slova „1 až 3“ nahrazují slovy „2 až 4“. 11. V § 15 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Při poskytování údajů o dosažených cenách nemovitostí se pro prokazování totožnosti § 7 odst. 2 použije obdobně.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 12. V § 15 odst. 4 se za slova „digitální formě“ vkládají slova „a údaje o navrhovaných změnách v katastrální mapě dosud nerealizovaných“. 13. V § 15 odstavec 7 zní: „(7) Rastrová data katastrální mapy jsou územním samosprávným celkům podle § 55 odst. 5 katastrálního zákona poskytována jedenkrát za kalendářní rok, a to jen pokud obsahují změny oproti naposled poskytnuté kopii podle § 9 nebo naposled poskytnutým rastrovým datům katastrální mapy.“. 14. V § 16 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Kopie katastrální mapy s orientačním zákresem pozemkové držby podle dřívějších pozemkových evidencí se neposkytuje v katastrálních územích nebo v jejich částech, ve kterých je zcela odstraněno evidování pozemků zjednodušeným způsobem.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 15. V § 20 odstavec 1 zní: „(1) Podmínkou zřízení služby sledování změn je prokázání totožnosti žadatele. Totožnost žadatele se považuje za prokázanou podle § 7 odst. 2, nebo pokud byla žádost o poskytnutí služby sledování změn podána Úřadu prostřednictvím aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup a žadatel má zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku. Při osobním podání žádosti prostřednictvím katastrálního úřadu ověří katastrální úřad totožnost žadatele podle průkazu totožnosti. Obdobně se postupuje i v případě změny kontaktních údajů pro zasílání informací.“. 16. V § 20 odst. 2 se ve větě čtvrté slovo „žadatele“ nahrazuje slovem „uživatele“. 17. V § 20 odst. 3 se slovo „účastníkovi“ nahrazuje slovem „uživateli“. 18. V § 23 odstavec 1 zní: „(1) Údaje získané z katastru, s výjimkou údajů katastrální mapy v digitální formě a údajů katastrální mapy získaných prostřednictvím prohlížecí služby nebo služby stahování dat, lze šířit pouze se souhlasem Úřadu nebo katastrálního úřadu, uděleným na základě písemné žádosti.“. 19. V § 23 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Údaje katastrální mapy v digitální formě a údaje katastrální mapy získané prostřednictvím prohlížecí služby nebo služby stahování dat lze šířit pouze společně s jejich metadaty.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 20. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 358/2013 Sb. Poskytování prostých kopií písemností v listinné podobě a prostých výstupů vzniklých převedením písemností v elektronické podobě do listinné podoby ze sbírky listin katastru (§ 8) Položka\| Specifikace\| Měrná jednotka (MJ)\| Úplata za MJ ---\|---\|---\|--- 1001\| Prostá kopie, výstup podle § 7 odst. 1\| formát A4\| 20 Kč Poznámka: Úplata podle položky 1001 se státním orgánům a státním fondům snižuje o 100 %.“. 21. V příloze č. 2 položce 2007 a v příloze č. 3 položce 3002 se čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „a kopie geometrických plánů“ se zrušují. 22. V příloze č. 3 se za poznámku b) vkládá nová poznámka c), která zní: „c) Tiskový výstup geometrického plánu podle položky 3002 se označí slovem „Kopie“.“. Dosavadní poznámky c) až e) se označují jako poznámky d) až f). 23. V příloze č. 4 se doplňují položky 4020 až 4022, které znějí: „4020\| Ověřený výstup nebo duplikát listiny ze sbírky listin katastru\| formát A4\| 10 Kč ---\|---\|---\|--- 4021\| Údaje o dosažených cenách nemovitostí podle nemovitostí\| formát A4\| 50 Kč 4022\| Údaje o dosažených cenách nemovitostí podle řízení\| formát A4\| 50 Kč “. 24. V příloze č. 4 se za poznámku e) vkládá nová poznámka f), která zní: „f) Maximální výše úplaty podle položky 4020 činí 300 Kč.“. Dosavadní poznámka f) se označuje jako poznámka g). 25. V příloze č. 5 položce 5001 se slova „každých započatých 20 parcel, staveb nebo bytů a nebytových prostorů (včetně rozestavěných)“ nahrazují slovy „list vlastnictví“. 26. V příloze č. 5 se doplňují položky 5010 a 5011, které znějí: „5010\| Údaje o dosažených cenách nemovitostí podle nemovitostí\| výstup\| 50 Kč ---\|---\|---\|--- 5011\| Údaje o dosažených cenách nemovitostí podle řízení\| výstup\| 50 Kč “. 27. V příloze č. 5 poznámka b) zní: „b) Výstupem podle položek 5006 až 5008 a 5011 se rozumí údaje z informačního systému, týkající se jedné osoby nebo jednoho řízení, poskytnuté na základě žádosti. Výstupem podle položky 5010 se rozumí údaje z informačního systému, týkající se nemovitostí evidovaných v jednom katastrálním území, poskytnuté na základě žádosti.“. 28. V příloze č. 6 poznámce m) se za slovo „pozemků“ vkládají slova „, údaje katastrální mapy včetně jejich metadat získané prostřednictvím prohlížecí služby nebo služby stahování dat“. 29. V příloze č. 6 se za poznámku m) vkládá nová poznámka n), která zní: „n) Cenové údaje jsou poskytovány výhradně jako součást položek 6002, 6004 a 6006 údajů SPI, úplata za data SPI se jejich přidáním nezvyšuje.“. Dosavadní poznámky n) až s) se označují jako poznámky o) až t). 30. V příloze č. 6 poznámka s) zní: „s) Úplata podle položky 6007 se účtuje pouze, jsou-li údaje poskytnuty Úřadem nebo katastrálním úřadem na základě žádosti. Úplata se neúčtuje, jsou-li současně s údaji podle položky 6007 poskytnuty odpovídající údaje podle položek 6001 až 6006.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Předseda: Ing. Večeře v. r.
Nařízení vlády č. 351/2015 Sb.	Nařízení vlády č. 351/2015 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady) Vyhlášeno 21. 12. 2015, datum účinnosti 21. 12. 2015, částka 151/2015 * § 1 - Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých příslušející zaměstnancům nebo pozůstalým podle zákoníku práce, * § 2 - (1) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2015, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se podle § 1 nezvyšuje. * § 3 - Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po její úpravě provedené podle § 1 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, * § 4 - Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, upravené podle tohoto nařízení, přísluší od 1. ledna 2016. * § 5 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Aktuální znění od 21. 12. 2015 351 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 7. prosince 2015 o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady) Vláda nařizuje podle § 271u odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 205/2015 Sb.: § 1 Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých příslušející zaměstnancůmzaměstnancům nebo pozůstalým podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších právních předpisů1), se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů2), a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů, se zvyšuje o 40 Kč. § 2 (1) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2015, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se podle § 1 nezvyšuje. (2) Úprava podle § 1 se provede bez žádosti zaměstnancezaměstnance nebo pozůstalých; na žádost zaměstnancezaměstnance se provede v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení, nebo o důchodovém pojištění. (3) Úprava podle § 1 se provede na žádost zaměstnancezaměstnance i v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela, protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, účinné před 1. červnem 1994. § 3 Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po její úpravě provedené podle § 1 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony. § 4 Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, upravené podle tohoto nařízení, přísluší od 1. ledna 2016. § 5 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Mgr. Marksová v. r. 1) § 112 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění. § 6 zákona č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení. § 7 a 31 zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při pracovních úrazech a nemocech z povolání. § 8 zákona č. 30/1965 Sb., o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. § 193, 195, 197 a 199 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce. 2) Nařízení vlády č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 60/1982 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Zákon č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 191/1993 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 263/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 291/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 298/1996 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády č. 318/1997 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády č. 320/1998 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády č. 283/1999 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády č. 18/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády č. 464/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády č. 60/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády č. 482/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády č. 67/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady). Nařízení vlády č. 534/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady). Nařízení vlády č. 557/2006 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady). Nařízení vlády č. 366/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady). Nařízení vlády č. 447/2008 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady). Nařízení vlády č. 417/2010 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady). Nařízení vlády č. 9/2012 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady). Nařízení vlády č. 483/2012 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady). Nařízení vlády č. 439/2013 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady). Nařízení vlády č. 306/2014 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).
Vyhláška č. 350/2015 Sb.	Vyhláška č. 350/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 150/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 55/2000 Sb., vyhlášky č. 135/2000 Sb., vyhlášky č. 449/2000 Sb., vyhlášky č. 101/2002 Sb., vyhlášky č. 291/2002 Sb., vyhlášky č. 493/2005 Sb., v * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 2016 350 VYHLÁŠKA ze dne 14. prosince 2015, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 17 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., a zákona č. 200/2015 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 55/2000 Sb., vyhlášky č. 135/2000 Sb., vyhlášky č. 449/2000 Sb., vyhlášky č. 101/2002 Sb., vyhlášky č. 291/2002 Sb., vyhlášky č. 493/2005 Sb., vyhlášky č. 620/2006 Sb., vyhlášky č. 331/2007 Sb., vyhlášky č. 439/2008 Sb., vyhlášky č. 244/2009 Sb., vyhlášky č. 472/2009 Sb., vyhlášky č. 397/2010 Sb., vyhlášky č. 411/2011 Sb., vyhlášky č. 467/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., vyhlášky č. 421/2013 Sb. a vyhlášky č. 326/2014 Sb., se mění takto: 1. V příloze v Kapitole 4 se za bod 19.3 doplňuje bod 19.4, který zní: „19.4 Výkony protonové radioterapie (43652 a 43653) číslo\| název ---\|--- 43652\| Protonové ozáření mimo kraniospinální osu 43653\| Protonové ozáření v kraniospinální ose Indikace pro protonovou léčbu Radioterapie protony u dětských malignit • nádory mozku a paranasálních dutin, nelze-li fotonovou terapií zajistit plánovanou dávku na cílové objemy a dodržení dávkových limitů na okolní tkáně a orgány, • nádory oblasti pánve, nelze-li fotonovou terapií zajistit plánovanou dávku na cílové objemy a dodržení dávkových limitů na okolní tkáně a orgány, • paraspinálně uložené sarkomy a jiné nádory, nelze-li fotonovou terapií zajistit plánovanou dávku na cílové objemy a dodržení dávkových limitů na okolní tkáně a orgány, • ve vybraných případech lymfomů mezihrudí, nelze-li fotonovou terapií zajistit plánovanou dávku na cílové objemy a dodržení dávkových limitů na okolní tkáně a orgány, • nádory oka indikované k radioterapii, nelze-li fotonovou terapií zajistit plánovanou dávku na cílové objemy a dodržení dávkových limitů na okolní tkáně a orgány, Radioterapie protony u dospělých pacientů • vybrané nádory CNS (především chordomy a nádory baze lební) a paranasálních dutin, nelze-li fotonovou terapií zajistit plánovanou dávku na cílové objemy a dodržení dávkových limitů na okolní tkáně a orgány, • nádory oka, např. melanom uvey, nelze-li fotonovou terapií zajistit plánovanou dávku na cílové objemy a dodržení dávkových limitů na okolní tkáně a orgány, • vzácné typy nádorů nebo nezvyklá lokalizace nádorů v blízkosti kritických orgánů, • nemožnost dodržení dávkových limitů na zdravé tkáně i v případě použití moderních technik fotonové radioterapie (IMRT, stereotaktická a robotická radioterapie, radiochirurgie, tomoterapie), nelze-li fotonovou terapií zajistit plánovanou dávku na cílové objemy a dodržení dávkových limitů na okolní tkáně a orgány.“. 2. V příloze v Kapitole 5 se na konci bodu 9 doplňují položky 18 až 22, které znějí: „18. Eliminační metoda pro náhradu funkce akutně selhávajících jater. 19. Urgentní rigidní bronchoskopie s terapeutickým záměrem. 20. Urgentní flexibilní bronchoskopie s terapeutickým záměrem. 21. Multimodální 24hodinová neuromonitorace. 22. Trombelastogram.“. 3. V příloze v Kapitole 7 bodu 1 větě první se slova „3,00 bodu“ nahrazují slovy „3,01 bodu“, ve větě druhé se slova „4,51 bodu“ nahrazují slovy „4,53 bodu“, ve větě třetí se slova „3,60 bodu“ nahrazují slovy „3,61 bodu“, ve větě čtvrté se slova „5,40 bodu“ nahrazují slovy „5,42 bodu“, ve větě páté se slova „7,22 bodu“ nahrazují slovy „7,25 bodu“, ve větě šesté se slova „10,82 bodu“ nahrazují slovy „10,86 bodu“, ve větě sedmé se slova „2,19 bodu“ nahrazují slovy „2,2 bodu“ a ve větě osmé se slova „3,76 bodu“ nahrazují slovy „3,78 bodu“. 4. V příloze v Kapitole 7 bodu 2.1 se slova „v rozmezí 30,15-97,94“ nahrazují slovy „v rozmezí 30,27 - 98,33“. 5. V příloze v Kapitole 7 bodu 2.2 se slova „180,80 bodu“ nahrazují slovy „181,52 bodu“. 6. V příloze v Kapitole 8 bod 7 zní: „7. VÝKONY PŘEPRAVY číslo výkonu\| Název výkonu\| body/1 km ---\|---\|--- Popis výkonu 10\| Přeprava zdravotnického pracovníka v návštěvní službě\| 13,36 12\| Přeprava lékaře v pohotovostní službě\| 13,57 20\| Přeprava pacienta soukromým vozidlem\| 5,75 45\| Přeprava pacienta v pásmu 1 - 30 km\| 22,51 46\| Přeprava pacienta v pásmu 31 - 60 km\| 20,84 47\| Přeprava pacienta v pásmu 61 - 130 km\| 19,21 48\| Přeprava pacienta v pásmu 131 - 450 km\| 18,57 49\| Přeprava pacienta v pásmu 451a více km\| 10,07 50\| Přeprava k pitvě a z pitvy\| 38,33 60\| Přeprava transfuzních přípravků, speciálních léčivých přípravků, tkání, buněk a orgánů k transplantaci, přeprava lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka ke specializovanému a nezbytnému výkonu\| 31,80 70\| Jízda vozidly zdravotnické záchranné služby\| 41,79 72\| Přeprava patologického novorozence a novorozence s nízkou porodní hmotností k nejbližšímu specializovanému poskytovateli\| 41,79 74\| Přeprava lékaře zdravotnické záchranné služby v setkávacím systému\| 31,80 77\| Jízda vozidly přepravy pacientů neodkladné péče\| 40,57 80\| Přeprava infekčního pacienta\| 28,47“. 7. V příloze za Kapitolu 8 - Přeprava a náhrada cestovních nákladů se vkládá Kapitola 9 - Navýšení osobních nákladů nositelů výkonů, která zní: „Kapitola 9 Navýšení osobních nákladů nositelů výkonů V kalkulaci bodové hodnoty zdravotních výkonů není zahrnuta položka navýšení osobních nákladů nositelů výkonů (dále jen „navýšení“). Navýšení uhradí zdravotní pojišťovna na základě času nositelů výkonu a hodnoty mzdového indexu nositelů výkonu u každého vykázaného výkonu. Navýšení se vypočte jako suma součinu minutové sazby nositelů výkonu v daném výkonu, hodnoty odpovídající indexu daného nositele, času daného nositele výkonu a hodnoty navýšení 0,1. Navýšení se zaokrouhluje na celé body a přičítá k přímým nákladům výkonu. ýšíČNavýšení=∑i=1nIiMSiČASl*0,1 kde: i nositel výkonu n počet nositelů výkonu Ii hodnota indexu nositele i MSi minutová sazba nositele i ČASi čas nositele i Minutová sazba nositelů L1, L2, L3, K1, K2, K3, J1, J2 a S4 se pro účely navýšení stanovuje na 2,216 bodu. Minutová sazba nositelů S1, S2 a S3 se pro účely navýšení stanovuje na 1,32 bodu.“. 8. V příloze v Kapitole 001 - všeobecné praktické lékařství výkony č. 15120 a 15121 znějí: „15120 STANOVENÍ OKULTNÍHO KRVÁCENÍ VE STOLICI SPECIÁLNÍM TESTEM V RÁMCI SCREENINGU KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU - NÁLEZ NEGATIVNÍ Použitím imunochemického testu s cut off 75-100 nanogramů na mililitr u asymptomatického jedince. Kategorie P - hrazen plně OF 50 - 55 let 1/1 rok, dále 1/2 roky OM A - pouze ambulantně Čas výkonu 10 Body 118 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM ne ZULP ne 15121 STANOVENÍ OKULTNÍHO KRVÁCENÍ VE STOLICI SPECIÁLNÍM TESTEM V RÁMCI SCREENINGU KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU - NÁLEZ POZITIVNÍ Použitím imunochemického testu s cut off 75-100 nanogramů na mililitr u asymptomatického jedince. Kategorie P - hrazen plně OF 50 - 55 let 1/1 rok, dále 1/2 roky OM A - pouze ambulantně Čas výkonu 10 Body 118 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM ne ZULP ne“. 9. V příloze v Kapitole 002 - praktické lékařství pro děti a dorost se za výkon č. 02210 vkládá výkon č. 02220, který zní: „02220 RYCHLOTEST STREP A - PŘÍMÝ PRŮKAZ ANTIGENU STREPTOCOCCUS PYOGENES (STREP A) V ORDINACI Imunoturbidimetrické stanovení antigenu Streptococcus Pyogenes (Strep A) ve výtěru z krku. Výkon lze kombinovat s cíleným nebo kontrolním vyšetřením. Odebraný biologický materiál nelze současně odeslat do laboratoře. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den OM A - pouze ambulantně Čas výkonu 10 Body 125 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 5 ZUM ne ZULP ne“. 10. V příloze v Kapitole 102 - angiologie se výkony č. 12230 a 12232 zrušují. 11. V příloze v Kapitole 102 - angiologie výkon č. 12234 zní: „12234 ZÁTĚŽOVÁ FARMAKOLOGICKÁ PLETYSMOGRAFIE (A KAPILAROSKOPIE) Funkční vyšetřovací metoda k posouzení terapeutického efektu farmak. Výkony pletysmografické nelze kombinovat. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den, 6/1 rok OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 150 Body 331 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM ne ZULP ano“. 12. V příloze v Kapitole 102 - angiologie se za výkon č. 12234 vkládá výkon č. 12235, který zní: „12235 PLETYSMOGRAFIE TEPENNÉHO NEBO ŽILNÍHO SYSTÉMU Á 10 MINUT Pletysmografická vyšetření založená na registraci pulsové vlny nebo spontánních objemových změn. Zejména je používána digitální, volumová, strain-gauge či air pletysmografie. Maximální počet opakování - tepenný systém 3x, žilní systém 4x. Vyšetření tepenného i žilního systému lze kombinovat v jednom dni. Kategorie P - hrazen plně OF 7/1 den, 45/1 rok OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 10 Body 92 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM ne ZULP ne“. 13. V příloze v Kapitole 102 - angiologie se za výkon č. 12240 vkládají výkony č. 12260 a 12261, které znějí: „12260 TRIPLEXNÍ ULTRAZVUKOVÉ VYŠETŘENÍ TEPEN Á 10 MINUT Triplexní ultrasonografické vyšetření zahrnující anatomické zhodnocení patologií v definovaných oblastech tepenného systému. Maximální počet opakování - extrakraniální tepny krku 3x, aortální oblouk aorty a jejich větví 2x, tepny horních končetin 2x, abdominální aorta a viscerální tepny 3x, renální tepny 3x, tepny dolních končetin 4x, jedna anatomická oblast cévy 1x, pseudoaneurysma tepny s manuální kompresí sondou 5x, hemodialyzační A-V zkrat 3x. Vyšetření jednotlivých oblastí je možno v jednom dni kombinovat. Kategorie P - hrazen plně OF 8/1 den, 30/1 rok OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 10 Body 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM ne ZULP ne 12261 TRIPLEXNÍ ULTRAZVUKOVÉ VYŠETŘENÍ ŽILNÍHO SYSTÉMU Á 10 MINUT Triplexní ultrasonografické vyšetření zahrnující zhodnocení patologie jednotlivých oblastí žilního systému. Maximální počet opakování - povrchové žíly 4x, hluboké žíly 3x, dolní dutá žíla 1x. Vyšetření jednotlivých oblastí je možno v jednom dni kombinovat. Kategorie P - hrazen plně OF 7/1 den, 30/1 rok OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 10 Body 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM ne ZULP ne“. 14. V příloze v Kapitole 107 - kardiologie výkon č. 17111 zní: „17111 EKG VYŠETŘENÍ SPECIALISTOU Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den OM AOD - pouze ambulantně - agregován do OD Čas výkonu 10 Body 103 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM ne ZULP ne“. 15. V příloze v Kapitole 222 - transfúzní lékařství se za výkon č. 22365 vkládá výkon č. 22367, který zní: „22367 EXTRAKORPORÁLNÍ FOTOCHEMOTERAPIE ZA POMOCI TECHNIKY "OFF LINE" Příprava separátoru a připojení pacienta na mimotělní oběh přístroje. Separace a sběr autologních mononukleárních buněk technikou hemaferézy s následnou fotomodifikací mononukleárních buněk v laboratoři za použití fotosenzibilující látky a ozařovače UV-A záření (off line technika). Fotomodifikovaný přípravek se připravuje pro podání pacientovi k léčbě onemocnění, na jejichž patogenezi se podílejí T lymfocyty. Kontrola kvality, propuštění a výdej přípravku pro podání pacientovi. Venepunkce periferních žil je součástí výkonu. Kanylace velkých žil není součástí výkonu. Kategorie P - hrazen plně OF bez omezení OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 300 Body 19246 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 260 ZUM ne ZULP ano“. 16. V příloze v Kapitole 401 - pracovní lékařství se na konci doplňuje výkon č. 41050, který zní: „41050 PRSTOVÁ PLETYSMOGRAFIE ZÁTĚŽOVÁ Registrace pulsové vlny (na každé ruce zvlášť) před a po zchlazení končetin pacienta ve vodní lázni dle Rejska. Slouží k posouzení funkčního stavu cirkulace končetiny se zjištěním event. záchvatovitých vazokonstrikcí na periferních částech končetin vyvolaných chladem. Výkon nelze kombinovat s výkony 12110 a 12130. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den, 6/1 rok OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 45 Body 314 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM ne ZULP ne“. 17. V příloze v Kapitole 404 - dermatovenerologie výkon č. 44285 zní: „44285 FOKUSOVANÁ FOTOTERAPIE CHRONICKÉ LOKALIZOVANÉ PSORIÁZY MONOCHROMATICKÝM EXCIMEROVÝM SVĚTLEM - NA JEDNO LOŽISKO Excimerový laser a lampa emitující UV záření o vlnové délce 308 nm používaný k léčbě chronické lokalizované psoriázy. UV záření jsou vystavena pouze psoriatická ložiska, nikoliv zdravá kůže. Vzhledem k vyšší odolnosti ložisek psoriázy vůči účinkům UV záření lze při využití této metody pracovat se supraerytémovými dávkami. Kategorie P - hrazen plně OF 4/1 den, 80/1 rok OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 5 Body 195 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S2\| 2\| 5 ZUM ne ZULP ne“. 18. V příloze v Kapitole 413 - radiační onkologie - skupina 1 se na konci doplňují výkony č. 43652 a 43653, které znějí: „43652 PROTONOVÉ OZÁŘENÍ MIMO KRANIOSPINÁLNÍ OSU Provedení jedné frakce ozáření mimo kraniospinální osu. Pokud se ozařování provádí z více polí, jsou všechna pole zahrnuta a hrazena v tomto výkonu (frakci). Kategorie Z - hrazen po schválení revizním lékařem OF 1/1 den OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 28 Body 27297 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 28 J1\| 1\| 28 ZUM ne ZULP ne 43653 PROTONOVÉ OZÁŘENÍ V KRANIOSPINÁLNÍ OSE Provedení jedné frakce ozáření v kraniospinální ose. Pokud se ozařování provádí z více polí, jsou všechna pole zahrnuta a hrazena v tomto výkonu (frakci). Kategorie Z - hrazen po schválení revizním lékařem OF 1/1 den OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 40 Body 38996 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 40 J1\| 1\| 40 ZUM ne ZULP ne“. 19. V příloze v Kapitole 506 - neurochirurgie výkon č. 56435 zní: „56435 SPINÁLNÍ A KRANIÁLNÍ NAVIGACE Á 15 MINUT Použití zařízení pro spinální a kraniální navigaci k přesnému určení místa, velikosti, tvaru a operační trajektorie patologických i fyziologických struktur. Přičti k vybraným výkonům: 56 111,56 113,56 115, 56 117, 56 121, 56 129, 56 131, 56 133, 56 139, 56 141, 56 142, 56 147, 56 153, 56 157, 56 159, 56 161, 56 167, 56 169, 56 173, 56 174, 56 175, 56 177, 56 178, 56 233, 56 241, 56 244, 56 245, 56 246, 56 251, 56 253, maximálně do délky trvání výkonu, ke kterému se přičítá. Kategorie P - hrazen plně OF 16/1 den OM SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu 15 Body 99 ZUM ne ZULP ne“. 20. V příloze v Kapitole 506 - neurochirurgie se za výkon č. 56437 vkládají výkony č. 56444, 56446, 56448 a 56450, které znějí: „56444 ENDOSKOPICKÁ OPERATIVA BAZE LEBNÍ, ENDOSKOPICKY ASISTOVANÁ NEUROCHIRURGICKÁ OPERACE - Á 10 MINUT Přičti k základnímu operačnímu výkonu na bazi lební a hypofýze transsfenoidálním přístupem, případně z malého transkraniálního přístupu. Kategorie P - hrazen plně OF bez omezení OM H - pouze při hospitalizaci Čas výkonu 10 Body 68 ZUM ne ZULP ne 56446 SPINÁLNÍ NAVIGACE ZALOŽENÁ NA PEROPERAČNÍ ISOFLUOROSKOPII NEBO CT - Á 10 MINUT Intraoperační zobrazení typu isofluoroskopie či CT skeneru zprostředkuje chirurgovi 3D obraz anatomické struktury, který se následně stane podkladem pro naplánování trajektorie zavedení implantátu případně rozsahu samotného výkonu. Navigace poté vede označené nástroje v operační ráně způsobem odpovídajícím zamýšlenému plánu. Kategorie P - hrazen plně OF bez omezení OM H - pouze při hospitalizaci Čas výkonu 10 Body 278 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM ano ZULP ne 56448 INTRAOPERAČNÍ NEUROSONOGRAFIE - Á 10 MINUT Metoda lokalizující patologické procesy mozku a míchy a ověřující průchodnost našitých by-passů. Přičti k základnímu operačnímu výkonu. Kategorie P - hrazen plně OF bez omezení OM SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu 10 Body 104 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM ne ZULP ne 56450 MULTIMODÁLNÍ 24HODINOVÁ NEUROMONITORACE 24hodinová neuromonitorace s využitím k odběru vzorků a vyhodnocení odebrané kapaliny. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den, 14/1 čtvrtletí OM H - pouze při hospitalizaci Čas výkonu 1440 Body 3983 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM ne ZULP ne“. 21. V příloze v Kapitole 536 - neurochirurgie - skupina 3 výkon č. 56177 zní: „56177 KRANIOTOMIE A RESEKCE, PŘÍPADNĚ LOBEKTOMIE PRO TUMOR ČI METASTÁZU NEBO OPERACE INTRAKRANIÁLNÍHO ANEURYSMATU NEBO OPERACE PÍŠTĚLE KAROTIDOKAVERNOSNÍ INTRAKRANIÁLNĚ NEBO HEMISFEREKTOMIE NEBO EXSTIRPACE KOROVÉ JIZVY NEBO LOBEKTOMIE PRO EPILEPSII NEBO REKONSTRUKČNÍ OPERACE PRO ENCEFALOKELU ČI DEKOMPRESE ZADNÍ JÁMY Typ neurochirurgické operace zaměřené k radikálnímu či paliativnímu odstranění tumoru či metastázy se současnou resekcí mozkového laloku. Zahrnuje i odstranění tumoru hypofýzy subfrontálním přístupem. Kategorie P - hrazen plně OM SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu 300 Body 9294 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 300 L2\| 2\| 270 ZUM ano ZULP ano“. 22. V příloze v Kapitole 701 - otorinolaryngologie výkony č. 71131, 71133, 71511, 71533, 71563, 71580, 71621, 71625, 71627, 71629, 71630, 71653, 71663 a 71781 znějí: „71131 POUŽITÍ VYŠETŘOVACÍHO MIKROSKOPU V ORL AMBULANTNÍ PRAXI K přesnému určení otoskopického nálezu u dg: H65, H66, H68, H72, H74, H95 podle Mezinárodní klasifikace nemocí. Pro přesné provedení dále uvedených výkonů: 71525, 71533, 71535, 71544, 71580, 71511, 71781. Kategorie P - hrazen plně OM bez omezení Čas výkonu 10 Body 23 ZUM ne ZULP ne 71133 OTOSKOPICKÉ VYŠETŘENÍ POMOCÍ OPTIKY - OBOUSTRANNÝ VÝKON K přesnému určení otoskopického nálezu u diagnóz: H 65, H 66, H 68, H 72, H 74. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den OM bez omezení Čas výkonu 8 Body 135 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 8 ZUM ne ZULP ne 71511 VYJMUTÍ CIZÍHO TĚLESA ZE ZVUKOVODU Kategorie P - hrazen plně OM bez omezení Čas výkonu 5 Body 41 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 5 ZUM ne ZULP ne 71533 PARACENTÉZA BUBÍNKU EVENTUÁLNĚ S ASPIRACÍ Za jednu stranu. Kategorie P - hrazen plně OM bez omezení Čas výkonu 10 Body 109 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM ne ZULP ne 71563 KATETRIZACE EUSTACHOVY TUBY JEDNOSTRANNÁ Za jednu stranu. Kategorie P - hrazen plně OM bez omezení Čas výkonu 5 Body 56 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 5 ZUM ne ZULP ne 71580 VYČIŠTĚNÍ TREPANAČNÍ DUTINY Za jednu stranu. Kategorie P - hrazen plně OM AOD - pouze ambulantně - agregován do OD Čas výkonu 20 Body 171 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM ne ZULP ne 71621 ELEKTROKOAGULACE NOSNÍ SLIZNICE Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den OM bez omezení Čas výkonu 10 Body 94 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM ne ZULP ne 71625 PŘEDNÍ TAMPONÁDA NOSNÍ PROVEDENÁ OTORINOLARYNGOLOGEM Výkon lze vykázat pouze, není-li součástí jiného výkonu. Kategorie P - hrazen plně OM bez omezení Čas výkonu 10 Body 111 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM ne ZULP ne 71627 ZADNÍ TAMPONÁDA NOSNÍ PRO EPISTAXI Kategorie P - hrazen plně OM bez omezení Čas výkonu 30 Body 296 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM ne ZULP ne 71629 ODSTRANĚNÍ ZADNÍ NOSNÍ TAMPONÁDY Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den OM bez omezení Čas výkonu 10 Body 90 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM ne ZULP ne 71630 BALÓNKOVÁ NOSNÍ TAMPONÁDA PŘI EPISTAXI PROVEDENÁ OTORINOLARYNGOLOGEM Zastavení epistaxe v situaci, kdy provedení klasické přední tamponády je problematické. Kategorie P - hrazen plně OM bez omezení Čas výkonu 10 Body 96 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM ano ZULP ne 71653 ZAVŘENÁ REPOZICE FRAKTURY KŮSTEK NOSNÍCH Včetně přední tamponády. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den OM bez omezení Čas výkonu 30 Body 286 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM ano ZULP ne 71663 PUNKCE ČELISTNÍ DUTINY A VÝPLACH JEDNOSTRANNĚ Kategorie P - hrazen plně OM bez omezení Čas výkonu 15 Body 171 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM ne ZULP ne 71781 SONDÁŽ, DILATACE, VÝPLACH SLINNÉ ŽLÁZY Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den OM bez omezení Čas výkonu 10 Body 119 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM ne ZULP ne“. 23. V příloze v Kapitole 711 - otorinolaryngologie - skupina 1 výkony č. 71313, 71315, 71317, 71535, 71544, 71713, 71787 a 71789 znějí: „71313 NEPŘÍMÁ LARYNGOSKOPIE ZVĚTŠOVACÍ ENDOSKOPICKOU OPTIKOU Včetně lokální anestezie a funkčních zkoušek hrtanu při dýchání a fonaci. Kategorie P - hrazen plně OM bez omezení Čas výkonu 20 Body 260 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM ne ZULP ne 71315 LARYNGOSKOPIE NEBO EPIFARYNGOSKOPIE FLEXIBILNÍ OPTIKOU Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den OM bez omezení Čas výkonu 20 Body 270 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM ne ZULP ne 71317 NASOEPIFARYNGOSKOPIE RIGIDNÍ OPTIKOU Včetně lokální anestezie. Kategorie P - hrazen plně OF 12/1 rok OM bez omezení Čas výkonu 20 Body 265 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM ne ZULP ne 71535 PARACENTÉZA VČETNĚ ASPIRACE SE ZAVEDENÍM DRENÁŽE U dětí do 12 let jen při hospitalizaci. Kategorie P - hrazen plně OM bez omezení Čas výkonu 20 Body 187 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM ano ZULP ne 71544 ZÁKRYT PERFORACE V BUBÍNKU PROTÉZKOU Kategorie P - hrazen plně OM bez omezení Čas výkonu 10 Body 94 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM ano ZULP ano 71713 NEPŘÍMÁ LARYNGOSKOPIE S ODSTRANĚNÍM LÉZE NEBO CIZÍHO TĚLESA HYPOFARYNGU NEBO LARYNGU Kategorie P - hrazen plně OM bez omezení Čas výkonu 30 Body 313 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM ne ZULP ne 71787 INCIZE, DRENÁŽ PERITONZILÁRNÍHO EVENTUÁLNĚ FARYNGEÁLNÍHO ABSCESU NEBO HEMATOMU Nelze vykazovat současně s výkonem Dilatace po incizi peritonzilárního abscesu. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den OM bez omezení Čas výkonu 20 Body 181 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM ne ZULP ne 71789 DILATACE PO INCIZI PERITONZILÁRNÍHO ABSCESU Nelze kombinovat s výkonem Incize, drenáž peritonzilárního eventuálně faryngeálního abscesu nebo hematomu. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den OM bez omezení Čas výkonu 10 Body 90 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM ne ZULP ne“. 24. V příloze v Kapitole 702 - foniatrie výkon č. 72321 zní: „72321 ZHOTOVENÍ OTISKU ZVUKOVODU A BOLTCE PRO VÝROBU INDIVIDUÁLNÍ UŠNÍ VLOŽKY - 1 UCHO Ze silikonové hmoty je proveden otisk zvukovodu a boltce. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 rok OM bez omezení Čas výkonu 20 Body 199 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM ne ZULP ne“. 25. V příloze v Kapitole 611 - plastická chirurgie - skupina 1 výkon č. 61113 zní: „61113 REVIZE, EXCIZE A SUTURA PORANĚNÍ KŮŽE A PODKOŽÍ A PŘÍPADNĚ FASCIE 5 -10 CM Nelze kombinovat s jinými operačními výkony ve stejné lokalizaci. Kategorie P - hrazen plně OF bez omezení OM bez omezení Čas výkonu 20 Body 424 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 20 ZUM ne ZULP ne“. 26. V příloze v Kapitole 708 - anesteziologie a intenzívní medicína se za výkon č. 78880 vkládá výkon č. 78890, který zní: „78890 SIGNÁLNÍ VÝKON INDIKACE ODBĚRU ORGÁNU NEBO ORGÁNŮ OD ZEMŘELÉHO DÁRCE Vykáže poskytovatel akutní péče, který indikoval dárce orgánu k realizovanému odběru. Výkon se vykazuje 1x zdravotní pojišťovně příjemce u každého příjemce transplantovaného orgánu nebo orgánů. Součástí výkonu je provedení zápisu do zdravotní dokumentace příjemce i dárce včetně doložení, že skutečně došlo k transplantaci odebraného orgánu nebo orgánů příjemci. Lze vykázat pouze při realizované transplantaci. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den OM H - pouze při hospitalizaci Čas výkonu 0 Body 0 ZUM ne ZULP ne“. 27. V příloze v Kapitole 709 - urgentní medicína se výkony č. 79201, 79202 zrušují. 28. V příloze za Kapitolu 709 - urgentní medicína se vkládá Kapitola 799 - přeprava pacientů neodkladné péče, která zní: „Kapitola 799 - přeprava pacientů neodkladné péče 06719 NEODKLADNÁ PÉČE, SLEDOVÁNÍ A TRANSPORT PACIENTA ZDRAVOTNICKÝM ZÁCHRANÁŘEM NEBO VŠEOBECNOU SESTROU SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ V OBORU SESTRA PRO INTENZIVNÍ PÉČI Á 15 MINUT V REŽIMU PŘEPRAVY PACIENTŮ NEODKLADNÉ PÉČE Nelze vykázat současně s výkonem 79114. Kategorie P - hrazen plně OF bez omezení OM bez omezení Čas výkonu 15 Body 132 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S3\| 3\| 15 ZUM ne ZULP ne 79114 ODBORNÁ NEODKLADNÁ PÉČE Á 15 MINUT POSKYTOVANÁ LÉKAŘEM V REŽIMU PŘEPRAVY PACIENTŮ NEODKLADNÉ PÉČE Kategorie P - hrazen plně OF bez omezení OM bez omezení Čas výkonu 15 Body 235 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM ne ZULP ne 79201 ODBORNÁ NEODKLADNÁ PÉČE Á 15 MINUT POSKYTOVANÁ LÉKAŘEM V REŽIMU PŘEPRAVY PACIENTŮ NEODKLADNÉ PÉČE PŘI CESTĚ PRO PACIENTA DO ZAHRANIČÍ Kategorie P - hrazen plně OF bez omezení OM A - pouze ambulantně Čas výkonu 0 Body 116 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM ne ZULP ne 79202 NEODKLADNÁ PÉČE, SLEDOVÁNÍ A TRANSPORT PACIENTA ZDRAVOTNICKÝM ZÁCHRANÁŘEM NEBO VŠEOBECNOU SESTROU SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ V OBORU SESTRA PRO INTENZIVNÍ PÉČI Á 15 MINUT V REŽIMU PŘEPRAVY PACIENTŮ NEODKLADNÉ PÉČE PŘI CESTĚ PRO PACIENTA DO ZAHRANIČÍ Kategorie P - hrazen plně OF bez omezení OM A - pouze ambulantně Čas výkonu 0 Body 45 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S3\| 3\| 15 ZUM ne ZULP ne“. 29. V příloze v Kapitole 801 - klinická biochemie se výkony č. 81133, 81151, 81213, 81215, 81225, 81243, 81259, 81267, 81271, 81273, 81279, 81281, 81283, 81285, 81287, 81291, 81333, 81335, 81343, 81381, 81417, 81437, 81445, 81453, 81455, 81459, 81467, 81477, 81515, 81519, 81525, 81529, 81531, 81535, 81539, 81551, 81553, 81559, 81565, 81571, 81575, 81583, 81589, 81591, 81595, 81597, 81615, 81619, 81649, 81653, 81669, 81671, 81673, 81709, 81711 a 81713 zrušují. 30. V příloze v Kapitole 801 - klinická biochemie se za výkon č. 81737 vkládají výkony č. 81739 a 81741, které znějí: „81739 STANOVENÍ PLACENTÁRNÍHO RŮSTOVÉHO FAKTORU (PIGF) V LIDSKÉM SÉRU NEBO PLAZMĚ Imunoanalytické stanovení placentárního růstového faktoru (PIGF) v lidském séru nebo plazmě pro diagnostiku rizika výskytu preeklampsie. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den, 12/1 rok OM S - pouze na specializované m pracovišti Čas výkonu 5 Body 914 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- J2\| 2\| 2 ZUM ne ZULP ne 81741 STANOVENÍ KONCENTRACE SOLUBILNÍHO FAKTORU PODOBNÉHO TYROZINKINÁZE 1 (sFlt-1) V LIDSKÉM SÉRU NEBO PLAZMĚ Imunoanalytické stanovení koncentrace solubilního faktoru podobného tyrozinkináze 1 (sFlt-1) peo diagnostiku preeklampsie. Kategorie P - hrazen plně OF 12/1 čtvrtletí OM S - pouze na specializované m pracovišti Čas výkonu 5 Body 916 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- J2\| 2\| 2 ZUM ne ZULP ne“. 31. V příloze v Kapitole 801 - klinická biochemie se na konci doplňují výkony č. 81761, 81763, 81765, 81767, 81769, 81771, 81773, 81775 a 81777, které znějí: „81761 KVANTITATIVNÍ STANOVENÍ KYSELINY HYALURONOVÉ /HA/ V SÉRU NEBO PLAZMĚ Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den OM S - pouze na specializované m pracovišti Čas výkonu 2 Body 468 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- J2\| 2\| 0,5 ZUM ne ZULP ne 81763 STANOVENÍ NGAL V MOČI Imunoanalytické kvantitativní stanovení lipokalinu asociovaného s želatinázou neutrofilů (NGAL) v moči pro diagnostiku akutního renálního poškození na odpovídajícím detekčním zařízení. Kategorie P - hrazen plně OF 3/1 den OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 2 Body 935 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- J2\| 2\| 1 ZUM ne ZULP ne 81765 CHROMOGRANIN A - STANOVENÍ KONCENTRACE V SÉRU NEBO PLAZMĚ Kvantitativní imunochemické stanovení koncentrace chromograninu A s využitím odpovídajícího detekčního zařízení. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 3 Body 223 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- J2\| 2\| 0,5 ZUM ne ZULP ne 81767 STANOVENÍ AUTO-PROTILÁTEK PROTI SPECIFICKÉ TYROZINKINÁZE V SÉRU Kvantitativní imunochemické stanovení koncentrace auto-protilátek proti svalové specifické tyrozinkináze/Ab-MuSK/ v séru s využitím odpovídajícího detekčního zařízení. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 6 Body 1126 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- J2\| 2\| 0,5 ZUM ne ZULP ne 81769 KVANTITATIVNÍ STANOVENÍ HOLOTRANSKOBALAMINU /HOLOTC/ V SÉRU A V PLAZMĚ Kvantitativní stanovení holotranskobalaminu /HoloTC/ v lidském séru a plazmě imunoanalyticky. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 2 Body 165 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- J2\| 2\| 0,5 ZUM ne ZULP ne 81771 KVANTITATIVNÍ STANOVENÍ LP-PLA2 V SÉRU NEBO PLAZMĚ Kvantitativní stanovení množství enzymu Lp-PLA2 ve vzorku séra nebo plazmy turbidimetricky analyzátorem. Kategorie P - hrazen plně OF 2/1 rok OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 1 Body 748 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 0,5 ZUM ne ZULP ne 81773 KREATINKINÁZA IZOENZYMY CK-MB MASS Kvantitativní stanovení MB izoenzymu kreatinkinázy v séru nebo plazmě imunochemickou metodou. Kategorie P - hrazen plně OF 3/1 den OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 2 Body 127 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- J2\| 2\| 0,5 ZUM ne ZULP ne 81775 KVANTITATIVNÍ ANALÝZA MOČE Kvantitativní analýza moče s použitím automatického močového analyzátoru. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 2 Body 31 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- J2\| 2\| 0,5 ZUM ne ZULP ne 81777 PÍSEMNÁ INTERPRETACE SOUBORU BIOCHEMICKÝCH LABORATORNÍCH VYŠETŘENÍ LÉKAŘEM - SPECIALISTOU Na podnět ošetřujícího lékaře prostuduje konzultující lékař se specializovanou způsobilostí v oboru klinická biochemie příslušné laboratorní nálezy, nahlédne do zdravotní dokumentace pacienta a vyhledá potřebné literární údaje. Na základě toho vypracuje zprávu v listinné podobě nebo na elektronickém nosiči. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 15 Body 116 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM ne ZULP ne“. 32. V příloze v Kapitole 808 - soudní lékařství výkon č. 88101 zní: „88101 PROVEDENÍ PITVY NA SOUDNĚ LÉKAŘSKÉM PRACOVIŠTI ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ Zdravotní pitva na soudně-lékařském pracovišti poskytovatele v případech náhlých a násilných úmrtí. Anamnéza, vnější a vnitřní prohlídka zemřelého, preparace, odběry biologického materiálu k laboratorním vyšetřením, provedení a vyhodnocení morfologických vyšetření, vypracování pitevního protokolu, diferenciálně-diagnostické úvahy, stanovení závěrů, technické i administrativní zajištění pitvy a předání těla zemřelého. Nemorfologická vyšetření, zejména toxikologická a mikrobiologická, nejsou součástí výkonu 88101 a jsou hrazena jako samostatné výkony. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 999 Body 7677 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 850 L2\| 2\| 150 ZUM ne ZULP ne“. 33. V příloze v Kapitole 810 - radiologie a zobrazovací metody - skupina 1 výkon č. 89331 zní: „89331 ZAVEDENÍ STENTU DO TEPENNÉHO ČI ŽILNÍHO ŘEČIŠTĚ Výkon vždy navazuje na angioplastiku příslušné cévy, která se vykazuje výkonem 89423. Kategorie P - hrazen plně OF 5/1 den OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 30 Body 1954 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM ano ZULP ano“. 34. V příloze v Kapitole 813 - laboratoř alergologická a imunologická se na konci doplňují výkony č. 91579 a 91581, které znějí: „91579 MOLEKULÁRNĚ GENETICKÁ TYPIZACE JEDNOHO HLA GENU (LOKUSU) NA ÚROVNI NÍZKÉHO ROZLIŠENÍ Výkon se provádí pomocí techniky polymerázové řetězové reakce (PCR) se sekvenčně specifickými primery (PCR-SSP) nebo PCR se sekvenčně specifickými oligosondami (PCR-SSO); obě metody jsou rovnocenné. Výkon vykazují specializované laboratoře při transplantačních centrech. Kategorie P - hrazen plně OF bez omezení OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 270 Body 6803 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- J2\| 2\| 90 ZUM ne ZULP ne 91581 MOLEKULÁRNĚ GENETICKÁ TYPIZACE JEDNOHO HLA GENU (LOKUSU) NA ÚROVNI VYSOKÉHO ROZLIŠENÍ Výkon se provádí pomocí techniky polymerázové řetězové reakce (PCR) se sekvenčně specifickými primery (PCR-SSP) nebo metodou přímého sekvenování (SBT) nebo metodou sekvenování příští generace (NGS); všechny metody jsou rovnocenné a lze je vzájemně kombinovat. Výkon vykazují specializované laboratoře při transplantačních centrech. Kategorie P - hrazen plně OF bez omezení OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 240 Body 14917 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- J2\| 2\| 90 ZUM ne ZULP ne“. 35. V příloze v Kapitole 815 - laboratoř nukleární medicíny se za výkon č. 93121 vkládá výkon č. 93123, který zní: „93123 MĚŘENÍ PROTEINU ASOCIOVANÉHO S PANKREATITIDOU - PAP - (2. STUPEŇ NOVOROZENECKÉHO SCREENINGU CYSTICKÉ FIBRÓZY) Enzymoimunoanalytická metoda (ELISA) optimalizovaná pro analýzu PAP v suché krevní kapce ve druhém stupni vyhledávání cystické fibrózy. Kategorie P - hrazen plně OF 2/1 za život novorozence nebo 2/1 porod OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 12 Body 471 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- J2\| 2\| 3 ZUM ne ZULP ne“. 36. V příloze v Kapitole 902 - fyzioterapeut výkony č. 21001, 21002, 21003, 21020, 21113, 21115, 21217, 21219, 21223, 21315, 21317 a 21713 znějí: „21001 KOMPLEXNÍ KINEZIOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ Komplexní kineziologické vyšetření prováděné fyzioterapeutem způsobilým k výkonu povolání bez odborného dohledu. Obsahuje podrobné odebrání anamnézy, s důrazem na pracovní a sociální část, ergonomické vyhodnocení, zhodnocení subjektivních obtíží s hlavním zřetelem k pohybovému aparátu. Vlastní kineziologické vyšetření zahrnuje objektivní vyšetření podle závažnosti postižení, s následnou diferenciálně-diagnostikou, klinickou rozvahou a se stanovením cílů fyzioterapie. U dětí hodnotí stupeň psychomotorického vývoje. Součástí výkonu je doporučení vhodných kompenzačních pomůcek dle stavu pacienta, jako i edukace pacienta. Výkon obsahuje i administrativní činnost s ním spojenou a zápis o celém postupu do dokumentace. Lze vykázat pouze 1x při zahájení kineziterapie. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den OM bez omezení Čas výkonu 45 Body 249 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K2\| 2\| 45 ZUM ne ZULP ne 21002 KINEZIOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ Kineziologické vyšetření prováděné fyzioterapeutem po získání odborné způsobilosti k výkonu povolání. Obsahuje odebrání anamnézy, zhodnocení subjektivních obtíží s hlavním zřetelem k pohybovému aparátu. Vlastní kineziologické vyšetření zahrnuje celkové objektivní vyšetření dle typu postižení z pohledu fyzioterapeuta, a v souladu s doporučením odesílajícího lékaře, s následným stanovením cílů fyzioterapie. Součástí výkonu je doporučení vhodných kompenzačních pomůcek dle stavu pacienta, jako i edukace pacienta. Výkon obsahuje i administrativní činnost s ním spojenou a zápis o celém postupu do dokumentace. Lze vykázat pouze 1x při zahájení kineziterapie. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den OM bez omezení Čas výkonu 30 Body 66 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K1\| 1\| 30 ZUM ne ZULP ne 21003 KONTROLNÍ KINEZIOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ Kontrolní kineziologické vyšetření prováděné fyzioterapeutem dle typu postižení a pomocí zvolené vyšetřovací techniky odpovídající současnému zdravotnímu stavu pacienta zhodnotí odezvu organismu na zvolené fyzioterapeutické postupy a vyhodnocuje účinnost použitých postupů. Výkon obsahuje i administrativní činnost s ním spojenou a zápis o celém postupu do zdravotní dokumentace. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den, 4/1 čtvrtletí OM bez omezení Čas výkonu 20 Body 44 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K1\| 1\| 20 ZUM ne ZULP ne 21020 TERAPIE NA PŘÍSTROJÍCH S VYUŽITÍM PRINCIPU BIOLOGICKÉ ZPĚTNÉ VAZBY Terapie je založena na biologické, většinou vizuální zpětné vazbě. Změna polohy pacienta je prostřednictvím pohybových senzorů snímána a přenášena na obrazovku před pacientem. To umožňuje pacientovi lépe koordinovat trénovaný pohyb, který je možné v rámci terapeutické jednotky vždy předem definovat v softwaru přístroje. Kategorie P - hrazen plně OF 4/1 den OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 15 Body 89 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K2\| 2\| 10 ZUM ne ZULP ne 21113 FYZIKÁLNÍ TERAPIE II Galvanizace, iontoforéza, diadynamik, aplikace středofrekvenčních proudů (IF), ultrazvuk, magnetoterapie, podtlakové přístroje, intermitentní přístrojová komprese, přístrojové trakce, transkutánní elektrická nervová stimulace (TENS), parafínová lázeň, horká role, nebo tepelné nosiče. Klasické fyzikální úkony vyžadující určitou náročnost na čas a odbornost terapeuta: 15 minut. Kombinaci výkonů fyzikální terapie I - IV lze na 1 pacienta vykázat maximálně 4x za den. Kategorie P - hrazen plně OF 2/1 den OM AOD - pouze ambulantně - agregován do OD Čas výkonu 15 Body 20 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K1\| 1\| 7 ZUM ne ZULP ne 21115 FYZIKÁLNÍ TERAPIE III Diatermie (krátkovlnná, mikrovlnná), Vasotrain, 4komorová galvanická lázeň, nebo elektroléčebná vana. Kombinaci výkonů fyzikální terapie I - IV lze na 1 pacienta vykázat maximálně 4x za den. Kategorie P - hrazen plně OF 2/1 den, 20/1 čtvrtletí OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 15 Body 70 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K2\| 2\| 10 ZUM ne ZULP ne 21217 LÉČEBNÁ TĚLESNÁ VÝCHOVA SKUPINOVÁ V BAZÉNU S TEPLOU VODOU - 15 MINUT Skupinové cvičení v bazénu s vyhřívanou vodou u stejně nebo podobně postižených. Délka trvání výkonu pro skupinu je 15 minut, kalkulace pro 1 pacienta = 4 minuty. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den, 5/1 čtvrtletí OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 4 Body 32 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K1\| 1\| 4 ZUM ne ZULP ne 21219 LÉČEBNÁ TĚLESNÁ VÝCHOVA INDIVIDUÁLNÍ POD DOHLEDEM NA PŘÍSTROJÍCH Terapie s použitím přístrojů včetně vertikalizace na stavěcím stole dle pokynů a pod kontrolou fyzioterapeuta. Výkony individuální léčebné tělesné výchovy lze vzájemně kombinovat nejvýše do 60 minut 2x v jednom dni. Kategorie P - hrazen plně OF 4/1 den OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 15 Body 38 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K1\| 1\| 15 ZUM ne ZULP ne 21223 LÉČEBNÁ TĚLESNÁ VÝCHOVA V HUBBARDOVĚ TANKU Individuální cvičení pacientů v teplé vodě včetně možné masáže při zapojení vodní trysky. Výkony individuální léčebné tělesné výchovy lze vzájemně kombinovat nejvýše do 60 minut 2x v jednom dni. Kategorie P - hrazen plně OF 2/1 den OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 15 Body 167 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K1\| 1\| 15 ZUM ne ZULP ne 21315 VODOLÉČBA II Vodoléčebné procedury aplikované na končetiny - vzestupné končetinové koupele, vířivé koupele, střídavé nožní koupele, studené zapařovací koupele. Kategorie P - hrazen plně OF 20/1 čtvrtletí OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 15 Body 66 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K1\| 1\| 15 ZUM ne ZULP ne 21317 VODOLÉČBA III Střídavé skotské střiky nebo podvodní masáž. Iritační nebo relaxační vodoléčebné procedury. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den, 10/1 čtvrtletí OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 15 Body 142 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K1\| 1\| 15 ZUM ne ZULP ne 21713 MASÁŽ REFLEXNÍ A VAZIVOVÁ Manuální léčebný zásah na povrchu těla, aplikovaný v místech druhotných, onemocněním reflexně vyvolaných změn, včetně předehřátí. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den, 10/1 čtvrtletí OM bez omezení Čas výkonu 30 Body 170 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K2\| 2\| 30 ZUM ne ZULP ne“. 37. V příloze v Kapitole 902 - fyzioterapeut se za výkon č. 21020 vkládají výkony č. 21030 a 21032, které znějí: „21030 KINEZIOTERAPIE S VYUŽITÍM ROBOTICKÉ TECHNOLOGIE PRO VERTIKALIZACI A NÁCVIK CHŮZE Pohybová terapie (kinezioterapie) založená na využití roboticky řízeného exoskeletu pro pasivní nebo asistovaný pohyb horních a dolních končetin. Přístroj umožňuje variabilně nastavit odlehčení segmentu nebo celého pacienta, včetně zcela plegického segmentu, části těla. Součástí terapie je využití biologické zpětné vazby (vizuální nebo zvukové). Kategorie P - hrazen plně OF 2/1 den OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 30 Body 362 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K2\| 2\| 15 ZUM ne ZULP ne 21032 KINEZIOTERAPIE S VYUŽITÍM ROBOTICKÉ TECHNOLOGIE - TERAPIE HORNÍ KONČETINY Pohybová terapie (kinezioterapie) založená na využití roboticky řízeného exoskeletu pro pasivní nebo asistovaný pohyb horních a dolních končetin. Přístroj umožňuje variabilně nastavit odlehčení segmentu nebo celého pacienta, včetně zcela plegického segmentu, části těla. Součástí terapie je využití biologické zpětné vazby (vizuální nebo zvukové). Kategorie P - hrazen plně OF 2/1 den OM S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu 30 Body 256 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K2\| 2\| 15 ZUM ne ZULP ne“. 38. V příloze v Kapitole 902 - fyzioterapeut se za výkon č. 21717 vkládají výkony č. 21751, 21752, 21753, které znějí: „21751 KOUPEL S VYUŽITÍM VÝTĚŽKU PŘÍRODNÍHO LÉČIVÉHO ZDROJE Aplikace léčivé minerální vody nebo peloidu ve vanách formou koupele; provádí se ve zdravotnických zařízeních určených pro poskytování následné lůžkové lázeňské léčebně rehabilitační péče, která se nacházejí v místě výskytu přírodního léčivého zdroje, který je při provádění výkonu využíván, a to na základě indikace příslušného lékaře a odborných kritérií stanovených pro poskytování lůžkové lázeňské léčebně rehabilitační péče jiným právním předpisem. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den, 14/1 rok Čas výkonu 5 Body 140 ZUM ne ZULP ne 21752 CELOTĚLOVÝ ZÁBAL S VYUŽITÍM VÝTĚŽKU PŘÍRODNÍHO LÉČIVÉHO ZDROJE Aplikace peloidu formou celotělového zábalu; provádí se ve zdravotnických zařízeních určených pro poskytování následné lůžkové lázeňské léčebně rehabilitační péče, která se nacházejí v místě výskytu přírodního léčivého zdroje, který je při provádění výkonu využíván, a to na základě indikace příslušného lékaře a odborných kritérií stanovených pro poskytování lůžkové lázeňské léčebně rehabilitační péče jiným právním předpisem. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den, 14/1 rok Čas výkonu 10 Body 110 ZUM ne ZULP ne 21753 ČÁSTEČNÝ ZÁBAL S VYUŽITÍM VÝTĚŽKU PŘÍRODNÍHO LÉČIVÉHO ZDROJE Aplikace peloidu formou částečného zábalu; provádí se ve zdravotnických zařízeních určených pro poskytování následné lůžkové lázeňské léčebně rehabilitační péče, která se nacházejí v místě výskytu přírodního léčivého zdroje, který je při provádění výkonu využíván, a to na základě indikace příslušného lékaře a odborných kritérií stanovených pro poskytování lůžkové lázeňské léčebně rehabilitační péče jiným právním předpisem. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den, 14/1 rok Čas výkonu 10 Body 66 ZUM ne ZULP ne“. 39. V příloze v Kapitole 913 - všeobecná sestra v sociálních službách výkon č. 06613 zní: „06613 OŠETŘOVATELSKÁ INTERVENCE Výkon bude hrazen po předchozí indikaci ošetřujícího lékaře. Možnost opakování výkonu, maximálně však 3 hodiny/den. Výkon lze kombinovat s ostatními materiálovými výkony odbornosti 913. Kategorie P - hrazen plně OF 18/1 den OM A - pouze ambulantně Čas výkonu 10 Body 24 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S2\| 2\| 10 ZUM ne ZULP ne“. 40. V příloze v Kapitole 913 - všeobecná sestra v sociálních službách u výkonů č. 06621, 06623, 06625, 06627, 06629, 06631, 06633, 06635, 06637 a 06639 se slova „- časová dispozice“ zrušují. 41. V příloze v Kapitole 999 - univerzální mezioborové výkony výkony č. 09125, 09127, 09543, 09545 a 09563 znějí: „09125 PULZNÍ OXYMETRIE Opakované pravidelné měření saturace kyslíku a tepové frekvence perkutánní metodou za účelem posouzení tíže respirační insuficience nebo k ověření vzniku respirační insuficience. Nesmí být vykazován s výkony celkové anestezie a intenzivní a resuscitační péče. Kategorie P - hrazen plně OF 3/1 den OM AOD - pouze ambulantně - agregován do OD Čas výkonu 10 Body 45 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S2\| 2\| 10 ZUM ne ZULP ne 09127 EKG VYŠETŘENÍ Kategorie P - hrazen plně OM AOD - pouze ambulantně - agregován do OD Čas výkonu 10 Body 84 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM ne ZULP ne 09543 SIGNÁLNÍ VÝKON KLINICKÉHO VYŠETŘENÍ Vykazuje se u všech věkových kategorií s výkonem klinického vyšetření provedeným pojištěnci při návštěvě klinického psychologa a klinického logopeda a dále s výkonem klinického vyšetření provedeným pojištěnci staršímu 18 let při návštěvě u praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, ženského lékaře, zubního lékaře, ambulantního specialisty a při návštěvní službě poskytnuté praktickým lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost. Kategorie P - hrazen plně OF bez omezení OM bez omezení Čas výkonu 0 Body 0 ZUM ne ZULP ne 09545 REGULAČNÍ POPLATEK ZA POHOTOVOSTNÍ SLUŽBU - POPLATEK UHRAZEN Pojištěnec hradí regulační poplatek za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství v době mimo pravidelnou ordinační dobu poskytovatele, pokud nedojde k následnému přijetí pojištěnce do lůžkové péče. Kategorie P - hrazen plně OM bez omezení Čas výkonu 0 Body 0 ZUM ne ZULP ne 09563 VÝKON LÉKAŘSKÉ POHOTOVOSTNÍ SLUŽBY Přičti u každého pacienta k výkonu prvního klinického vyšetření v rámci jedné lékařské pohotovostní služby u jednoho poskytovatele lůžkové zdravotní péče vždy v rámci pohotovostní služby. Kategorie P - hrazen plně OF 1/1 den OM A - pouze ambulantně Čas výkonu 0 Body 200 ZUM ne ZULP ne“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Vyhláška č. 349/2015 Sb.	Vyhláška č. 349/2015 Sb. Vyhláška o Pravidlech trhu s plynem Vyhlášeno 21. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 149/2015 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 5) * ČÁST DRUHÁ - PŘEPRAVA PLYNU (§ 6 — § 32) * ČÁST TŘETÍ - DISTRIBUCE PLYNU (§ 33 — § 49) * ČÁST ČTVRTÁ - USKLADŇOVÁNÍ PLYNU (§ 50 — § 61a) * ČÁST PÁTÁ - NOMINACE A RENOMINACE (§ 62 — § 74e) * ČÁST ŠESTÁ - OBCHODNÍ VYROVNÁVÁNÍ ODCHYLEK (§ 75 — § 85) * ČÁST SEDMÁ - KRÁTKODOBÝ TRH (§ 86 — § 86) * § 87 - Vnitrodenní trh s plynem * § 88 - Index krátkodobého trhu * § 89 - Trh s nevyužitou flexibilitou * § 90 - Finanční vypořádání obchodů na vnitrodenním trhu s plynem * ČÁST OSMÁ - FYZICKÉ VYROVNÁVÁNÍ ODCHYLEK (§ 91 — § 94) * ČÁST DEVÁTÁ - ROZSAH, TERMÍNY PŘEDÁVÁNÍ A ZVEŘEJŇOVÁNÍ ÚDAJŮ A VYÚČTOVÁNÍ DODÁVEK PLYNU A OSTATNÍCH SLUŽEB (§ 95 — § 109) * ČÁST DESÁTÁ - ZMĚNA DODAVATELE PLYNU (§ 110 — § 122) * ČÁST JEDENÁCTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 123 — § 125) * § 126 - Zrušovací ustanovení * § 127 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. č. 12 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. č. 13 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. č. 14 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. č. 15 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. č. 16 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. č. 17 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. č. 18 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. č. 19 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. č. 20 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. č. 21 Aktuální znění od 1. 4. 2024 (5/2024 Sb.) 349 VYHLÁŠKA ze dne 8. prosince 2015 o Pravidlech trhu s plynem Energetický regulační úřad stanoví podle § 98a odst. 2 písm. i) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 131/2015 Sb.: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) upravuje a) pravidla přístupu k přepravní soustavěpřepravní soustavě, k distribuční soustavědistribuční soustavě a k zásobníku plynuzásobníku plynu, rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu k přepravní soustavěpřepravní soustavě, distribuční soustavědistribuční soustavě a zásobníku plynuzásobníku plynu, a způsoby řešení nedostatku kapacit v plynárenské soustavěplynárenské soustavě, b) termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s plynemplynem a termíny uzavírání smluv, c) postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku, d) rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování odchylekodchylek a vyúčtování dodávek plynuplynu a ostatních služeb, postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vyrovnávání odchylekodchylek, a zúčtování a vypořádání vyrovnávacího plynuplynu ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze, e) postupy a termíny pro předkládání nominací a renominací, f) postup provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu při prodeji nevytěženého plynuplynu ze zásobníku plynuzásobníku plynu po zániku smlouvy o uskladňování plynuplynu, g) pravidla organizace krátkodobých trhů a způsoby jejich vypořádání, h) pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávektypových diagramů dodávek plynuplynu, i) termíny a postup při volbě a změně dodavatele plynuplynu včetně registrace odběrných a předávacích míst, j) postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky plynuplynu při neoprávněném odběru plynuplynu, neoprávněné distribuci a neoprávněné přepravě, k) postup při zajištění dodávky plynuplynu dodavatelem poslední instance, l) skladbu ceny služby přepravy plynuslužby přepravy plynu, skladbu ceny služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy a ostatních regulovaných cen v plynárenství, a způsob a termíny předávání údajů mezi účastníky trhu s plynemplynem pro vyúčtování regulovaných cen, a způsob a termíny účtování a hrazení regulovaných cen mezi účastníky trhu s plynemplynem, m) technické požadavky na provoz pro ověření technologie, n) postup pro stanovení zálohových plateb, o) pravidla aukce na rezervaci nevyužité skladovací kapacityskladovací kapacity, p) rozsah, způsob a termíny předávání informací o velikosti a době trvání skladovacích kapacitskladovacích kapacit rezervovaných jednotlivými účastníky trhu s plynemplynem mezi provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu a provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, q) množství plynuplynu, které je provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu oprávněn koupit nebo prodat pro účely poskytování služby uskladňováníslužby uskladňování plynuplynu, r) pravidla a podmínky pro poskytování služby přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu. § 2 Základní pojmy (1) Pro účely této vyhlášky se rozumí a) alokačním pravidlemalokačním pravidlem \\- způsob přidělení množství plynuplynu subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování na hraničním boduhraničním bodu, bodu zásobníku plynuzásobníku plynu, hraničním bodu zásobníku plynuhraničním bodu zásobníku plynu, bodu výrobny plynuvýrobny plynu nebo bodu přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu, b) aukční rezervační platformouaukční rezervační platformou \\- platforma pro příslušný hraniční bodhraniční bod vybraná provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy ve shodě se sousedním provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, na níž dochází způsobem umožňujícím dálkový přístup k rezervaci přepravní kapacity, c) aukčním kalendářemaukčním kalendářem \\- časový harmonogram aukcí produktů standardní kapacity podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla přidělování přepravních kapacit2), d) bodem výrobny plynuvýrobny plynu \\- předávací místopředávací místo nebo souhrn předávacích místpředávacích míst mezi přepravní soustavoupřepravní soustavou a výrobnou plynuvýrobnou plynu, nebo mezi distribuční soustavoudistribuční soustavou a výrobnou plynuvýrobnou plynu nebo mezi výrobnou plynuvýrobnou plynu a jinou výrobnou plynuvýrobnou plynu, e) distribuční sítídistribuční sítí \\- distribuční soustavadistribuční soustava nebo část distribuční soustavydistribuční soustavy, na kterou byla v období před 1. lednem 2014 vydána samostatná licence a které operátor trhu přidělil jednoznačný číselný identifikátor, f) domácí zónoudomácí zónou \\- vymezené územívymezené území provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy připojené k přepravní soustavěpřepravní soustavě a k níž je připojeno alespoň 90 000 odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, g) EIC kódem - identifikační číselný kód jednoznačně určující účastníka trhu s plynemplynem a jednotlivé odběrné a předávací místo, h) flexibilitouflexibilitou \\- služba flexibilityflexibility prostřednictvím akumulace poskytovaná provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, i) finančním zajištěnímfinančním zajištěním \\- zajištění pohledávky finančního charakteru fyzické nebo právnické osoby vznikajících z obchodních vztahů s operátorem trhu, provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu nebo provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, j) hraničním bodemhraničním bodem \\- souhrn předávacích míst mezi přepravní soustavoupřepravní soustavou na území České republiky a zahraničními plynárenskými soustavamiplynárenskými soustavami, k) kontem provozovatelekontem provozovatele \\- evidenční účet provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy vedený u operátora trhu, na jehož vrub a v jehož prospěch jsou evidována množství plynuplynu, která souvisí s vyrovnávacími akcemi provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a denními vyrovnávacími množstvími subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování a zahraničních účastníkůzahraničních účastníků, l) koordinovanou přepravní kapacitoukoordinovanou přepravní kapacitou \\- koordinovaná kapacita ve smyslu přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro přidělování přepravních kapacit2), m) korigovaným typovým diagramem dodávekkorigovaným typovým diagramem dodávek \\- přepočtený typový diagram dodávekpřepočtený typový diagram dodávek korigovaný na hodnotu účasti na zbytkovém diagramu, n) nominací distribucenominací distribuce \\- oznámení, kterým subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování oznamuje provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy množství plynuplynu, které hodlá distribuovat bodem přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu nebo předávacím místem nebo souhrnem předávacích míst výrobny plynuvýrobny plynu, o) nominací přepravynominací přepravy \\- oznámení, kterým subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování oznamuje provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy množství plynuplynu, které hodlá přepravit přes příslušný bod přepravní soustavypřepravní soustavy, p) nominací uskladňovánínominací uskladňování \\- oznámení, kterým subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování oznamuje provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu množství plynuplynu, které hodlá vtlačit nebo vytěžit, q) nominací závazku dodat a závazku odebratnominací závazku dodat a závazku odebrat \\- obchodní oznámení, kterým subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování operátorovi trhu ohlašuje množství plynuplynu, které si hodlá s jiným subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování předat na virtuálním obchodním boděvirtuálním obchodním bodě, r) normalizovaným typovým diagramem dodávkynormalizovaným typovým diagramem dodávky \\- posloupnost relativních podílů jednotlivých denních odběrů plynuplynu skupiny zákazníkůzákazníků definované třídou typového diagramu dodávkytřídou typového diagramu dodávky na plánované roční spotřebě v kalendářním roce za předpokladu normálních klimatických podmíneknormálních klimatických podmínek, s) normálními klimatickými podmínkaminormálními klimatickými podmínkami – třicetiletý aritmetický průměr stanovený z průměrných denních teplot vzduchu za jednotlivé kalendářní dny pro území celého státu z údajů všech měřicích stanic Českého hydrometeorologického ústavu položených v nadmořské výšce do 700 m n. m., kdy posledním dnem třicetiletého období je 31. prosinec kalendářního roku období, za které se normální klimatické podmínkynormální klimatické podmínky stanovují; toto období stanovuje operátor trhu a aktualizuje jej alespoň jednou za 5 let, t) odpovědností za odchylkuodpovědností za odchylku \\- povinnost subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování převzít a vypořádat odchylkuodchylku, která vznikne jako rozdíl mezi množstvím plynuplynu vstupujícím do plynárenské soustavyplynárenské soustavy a množstvím plynuplynu vystupujícím z plynárenské soustavyplynárenské soustavy; množství plynuplynu je vyjádřeno v energetických jednotkách, u) organizovaným krátkodobým trhem s plynemorganizovaným krátkodobým trhem s plynem \\- vnitrodenní trh s plynemplynem organizovaný operátorem trhu, kterého se zúčastňují subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování, v) plánovanou měsíční spotřebouplánovanou měsíční spotřebou \\- měsíční hodnota spotřeby plynuplynu sjednaná ve smlouvě o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy, w) plánovanou roční spotřebou plynuplánovanou roční spotřebou plynu \\- hodnota spotřeby plynuplynu získaná z historických skutečných odběrů plynuplynu, upravená o vliv teploty, stanovená podle přílohy č. 15 k této vyhlášce, x) plynárenským měsícemplynárenským měsícem \\- časový úsek začínající prvním plynárenským dnemplynárenským dnem kalendářního měsíce a končící uplynutím posledního plynárenského dneplynárenského dne kalendářního měsíce. (2) Pro účely této vyhlášky se rozumí a) plynárenským rokemplynárenským rokem \\- časový úsek ve smyslu přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro přidělování přepravních kapacit2), b) přepočtenou roční spotřeboupřepočtenou roční spotřebou \\- hodnota spotřeby plynuplynu získaná ze skutečných odběrů plynuplynu přepočtená na období jednoho roku podle přílohy č. 15 k této vyhlášce, c) přepočteným typovým diagramem dodávkypřepočteným typovým diagramem dodávky \\- normalizovaný typový diagram dodávkynormalizovaný typový diagram dodávky přepočtený na skutečné klimatické podmínkyskutečné klimatické podmínky za plynárenský denplynárenský den, d) přeshraničním plynovodempřeshraničním plynovodem \\- plynovodplynovod spojující distribuční soustavudistribuční soustavu a zahraniční plynárenskou soustavuplynárenskou soustavu, e) registrovaným účastníkem trhu s plynemregistrovaným účastníkem trhu s plynem \\- účastník trhu s plynemplynem, kterému operátor trhu na základě registrace umožňuje přístup do svého informačního systému, f) renominací distribuce - hodnota množství plynuplynu zadaná po termínu pro podání nominace distribucenominace distribuce, g) renominací přepravy - hodnota množství plynuplynu zadaná po termínu pro podání nominace přepravynominace přepravy, h) renominací uskladňovánírenominací uskladňování \\- hodnota množství plynuplynu zadaná po termínu pro podání nominace uskladňovánínominace uskladňování, i) renominací závazku dodat a závazku odebratrenominací závazku dodat a závazku odebrat \\- hodnota množství plynuplynu zadaná po termínu pro podání nominace závazku dodatzávazku dodat a odebrat, j) skutečnými klimatickými podmínkami - průměr skutečných denních teplot vzduchu na území České republiky pro jednotlivé obchodní dny, který je počítán z údajů všech měřicích stanic Českého hydrometeorologického ústavu položených v nadmořské výšce do 700 m n. m., k) systémovou odchylkouodchylkou \\- součet kladných a záporných denních odchylekodchylek všech subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování a zahraničních účastníků v plynárenském dniplynárenském dni, l) třídou typového diagramu dodávkytypového diagramu dodávky \\- souhrn charakterů odběrných místodběrných míst, kterým je přiřazen stejný typový diagram dodávkytypový diagram dodávky, m) uzavřenou částí distribuční soustavydistribuční soustavy \\- část distribuční soustavydistribuční soustavy, jejíž technické uspořádání neumožňuje předání plynuplynu z této části distribuční soustavydistribuční soustavy do jiné části této distribuční soustavydistribuční soustavy nebo do jiné distribuční soustavydistribuční soustavy, n) virtuálním obchodním bodem - místo, kde se provádí nominace závazku dodat plynplyn do plynárenské soustavyplynárenské soustavy a závazku odebrat plynplyn z plynárenské soustavyplynárenské soustavy, o) virtuálním zásobníkem plynuzásobníkem plynu \\- souhrn všech zásobníků plynuzásobníků plynu jednoho provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu, p) vypořádáním odchylekodchylek \\- finanční vypořádání mezi subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování a operátorem trhu za denní vyrovnávací množství a za rozdíly mezi měsíčními a denními odchylkamiodchylkami, a mezi opravnými měsíčními a měsíčními odchylkamiodchylkami, q) zahraničním účastníkem - zahraniční fyzická nebo právnická osoba, která není subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování a která využívá hraniční bodyhraniční body přepravní soustavypřepravní soustavy a body virtuálního zásobníku plynuzásobníku plynu, r) závazkem dodat - smluvně založená povinnost subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování dodat do plynárenské soustavyplynárenské soustavy množství plynuplynu nominované subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování pro plynárenský denplynárenský den na virtuálním obchodním bodě, s) závazkem odebrat - smluvně založená povinnost subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování odebrat z plynárenské soustavyplynárenské soustavy množství plynuplynu nominované subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování pro plynárenský denplynárenský den na virtuálním obchodním bodě, t) průměrnou technickou kapacitou – aritmetický průměr hodnot technické kapacity na příslušném bodě za předcházející plynárenský rokplynárenský rok, u) virtuálním hraničním bodemhraničním bodem – souhrn dvou a více hraničních bodůhraničních bodů spojujících sousedící vstupně-výstupní systémy spojených do jednoho virtuálního bodu2). (3) Pro účely této vyhlášky se dále rozumí a) stavovým účtemstavovým účtem – účet evidující objem rezervované skladovací kapacityskladovací kapacity s pevným nebo přerušitelným výkonem, množství uskladněného plynuplynu, včetně množství plynuplynu, které bylo vtlačeno, vytěženo do nebo z virtuálního zásobníku plynuzásobníku plynu nebo převedeno mezi stavovými účtystavovými účty, b) skladovací kapacitou s pevným výkonemskladovací kapacitou s pevným výkonem – skladovací kapacitaskladovací kapacita, jejíž vtláčecí nebo těžební výkon je ve smlouvě o uskladňování plynuplynu uzavřené mezi provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu a účastníkem trhu s plynemplynem sjednán jako nepřerušitelný, c) skladovací kapacitouskladovací kapacitou s přerušitelným výkonem – skladovací kapacitaskladovací kapacita, jejíž vtláčecí nebo těžební výkon je provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu oprávněn na základě smlouvy o uskladňování plynuplynu účastníkovi trhu s plynemplynem přerušit, d) hraničním bodem zásobníku plynuhraničním bodem zásobníku plynu – hraniční předávací místopředávací místo mezi zásobníkem plynuzásobníkem plynu a plynárenskou soustavouplynárenskou soustavou sousedního státu. § 3 Trh s plynem (1) V rámci trhu s plynemplynem jsou všechny časové údaje uváděny v čase platném na území České republiky. (2) Trh s plynemplynem se uskutečňuje s využitím číselných kódů a číselníků spravovaných operátorem trhu. Číselné kódy jsou používány pro označení odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, předávacích místpředávacích míst přeshraničních plynovodůpřeshraničních plynovodů, bodů výroben plynuvýroben plynu, předávacích místpředávacích míst nebo souhrnu předávacích místpředávacích míst mezi přepravní soustavoupřepravní soustavou a distribuční sítídistribuční sítí, předávacích místpředávacích míst mezi distribučními sítěmidistribučními sítěmi, předávacích místpředávacích míst mezi zásobníkem plynuzásobníkem plynu a přepravní soustavoupřepravní soustavou, předávacích místpředávacích míst mezi zásobníkem plynuzásobníkem plynu a plynárenskou soustavouplynárenskou soustavou sousedního státu a účastníků trhu s plynemplynem s výjimkou zákazníkůzákazníků. (3) Odběrné místoOdběrné místo zákazníkazákazníka a předávací místopředávací místo přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu jsou přiřazeny pouze do distribuční sítědistribuční sítě nebo přepravní soustavypřepravní soustavy podle místa připojení. Bod výrobny plynuvýrobny plynu je přiřazen pouze do distribuční sítědistribuční sítě nebo přepravní soustavypřepravní soustavy nebo k jiné výrobně plynuvýrobně plynu podle místa připojení. (4) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy a provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu se považují za zákazníkyzákazníky v rozsahu ztrát a vlastní spotřeby. (5) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, která je rozdělena na více distribučních sítídistribučních sítí, se považuje za jednoho zákazníkazákazníka s více virtuálními odběrnými místyodběrnými místy představujícími ztráty anebo nepřiřazený odběr provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy v každé distribuční sítidistribuční síti. (6) Množství plynuplynu na výstupu z distribuční sítědistribuční sítě je pro plynárenský denplynárenský den rovno množství plynuplynu na vstupu do distribuční sítědistribuční sítě a změně akumulace v distribuční sítidistribuční síti. § 4 Body plynárenské soustavy (1) Vstupní body plynárenské soustavyplynárenské soustavy jsou hraniční bodyhraniční body, virtuální hraniční bodyvirtuální hraniční body, body virtuálních zásobníků plynuvirtuálních zásobníků plynu, body výroben plynubody výroben plynu, předávací místa přeshraničních plynovodůpřeshraničních plynovodů a virtuální body provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. (2) Výstupní body plynárenské soustavyplynárenské soustavy jsou hraniční bodyhraniční body, virtuální hraniční bodyvirtuální hraniční body, body virtuálních zásobníků plynuvirtuálních zásobníků plynu, odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků, předávací místa přeshraničních plynovodůpřeshraničních plynovodů, virtuální odběrná místaodběrná místa představující ztráty anebo nepřiřazený odběr provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy v jednotlivých distribučních sítíchdistribučních sítích a virtuální body provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. (3) Mezi všemi vstupními a výstupními body plynárenské soustavyplynárenské soustavy se nachází virtuální obchodní bodvirtuální obchodní bod. § 5 Označení účastníků trhu s plynem, předávacích míst a odběrných míst (1) Operátor trhu eviduje číselníky registrovaných účastníků trhu s plynemregistrovaných účastníků trhu s plynem, anonymní kódy zahraničních účastníkůzahraničních účastníků a spravuje číselníky předávacích a odběrných místodběrných míst a další nezbytné údaje k identifikaci účastníků trhu s plynemplynem a jednotlivých odběrných a předávacích míst. Pro číselníky se používá EIC kód. Operátor trhu dále spravuje číselné identifikátory distribučních sítídistribučních sítí. (2) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy zajistí u operátora trhu označení přidělením číselných kódů a) předávacím místům přeshraničních plynovodůpřeshraničních plynovodů, b) bodu výrobny plynubodu výrobny plynu ve shodě s výrobcem plynuplynu, c) předávacím místům mezi sousedními soustavami ve shodě se sousedním provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, d) předávacím místům mezi sousedními distribučními sítěmidistribučními sítěmi, e) předávacím nebo odběrným místůmodběrným místům připojeným k jím provozované distribuční soustavědistribuční soustavě včetně virtuálních. (3) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy zajistí u operátora trhu označení přidělením číselných kódů a) bodu výrobny plynubodu výrobny plynu ve shodě s výrobcem plynuplynu, b) předávacím místům nebo souhrnům předávacích míst mezi přepravní soustavoupřepravní soustavou a distribuční sítídistribuční sítí ve shodě s provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, c) hraničním bodůmhraničním bodům nebo virtuálním hraničním bodůmvirtuálním hraničním bodům přepravní soustavypřepravní soustavy, d) předávacím místům mezi zásobníkem plynuzásobníkem plynu a přepravní soustavoupřepravní soustavou ve shodě s provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu, e) předávacím místůmpředávacím místům odběrných místodběrných míst připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě, včetně virtuálních, f) hraničním bodům zásobníků plynuhraničním bodům zásobníků plynu ve spolupráci s provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu poskytujícím službu přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu a dotčeným provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy sousedního vstupně-výstupního systému. (4) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy zajistí pro uživatele přepravní soustavypřepravní soustavy, který je zahraničním účastníkemzahraničním účastníkem, přidělení anonymního kódu podle odstavce 1 u operátora trhu. (5) Provozovatel přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy zajistí po vytvoření číselného kódu nového předávacího místa nebo souhrnu předávacích míst nebo nového odběrného místaodběrného místa s měřením typu A nebo B3) jeho neprodlené předání do informačního systému operátorovi trhu v návaznosti na postup při zahájení dodávky plynuplynu podle § 113 odst. 5. ČÁST DRUHÁ PŘEPRAVA PLYNU § 6 Účastníci přepravy (1) Přepravu plynuplynu sjednává subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník pro hraniční bodhraniční bod, virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod nebo bod virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu. (2) Přepravu plynuplynu sjednává zákazníkzákazník nebo dodavatel plynuplynu pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka přímo připojeného k přepravní soustavěpřepravní soustavě. (3) Přepravu plynuplynu sjednává provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy pro souhrn předávacích míst mezi přepravní a distribuční soustavoudistribuční soustavou. (4) Přeprava plynuplynu pro virtuální body provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy se nesjednává. Virtuální body provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy slouží výhradně pro potřeby provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a pro fyzické a obchodní vyrovnávání odchylekodchylek. (5) Přepravu plynuplynu sjednává výrobce plynuplynu nebo obchodník s plynemplynem pro bod výrobny plynubod výrobny plynu připojené k přepravní soustavěpřepravní soustavě. § 7 (1) Přeprava plynuplynu se uskutečňuje přes vstupní bod přepravní soustavypřepravní soustavy, kterým je hraniční bodhraniční bod, virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod bod výrobny plynuvýrobny plynu připojené k přepravní soustavěpřepravní soustavě, bod virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu a virtuální bod provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. (2) Přeprava plynuplynu se uskutečňuje přes výstupní bod přepravní soustavypřepravní soustavy, kterým je hraniční bodhraniční bod, virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod bod virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu, odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka přímo připojeného k přepravní soustavěpřepravní soustavě, předávací místo nebo souhrn předávacích míst mezi přepravní a distribuční soustavoudistribuční soustavou a virtuální bod provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. (3) Vstupní bod virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu je vstupem do přepravní soustavypřepravní soustavy. Výstupní bod virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu je výstupem z přepravní soustavypřepravní soustavy. (4) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy specifikuje body přepravní soustavypřepravní soustavy zejména užívaným názvem, směrem toku plynuplynu a velikostí technické kapacity. § 8 Uzavření smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynu (1) Žádost o uzavření smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu je podávána subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování nebo zahraničním účastníkemzahraničním účastníkem nejpozději 10 pracovních dnů do 10:00:00 hodin před uskutečněním přepravy nebo před rezervací přepravní kapacity nebo před konáním aukce na aukční rezervační platforměaukční rezervační platformě. (2) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy vyhodnotí žádost o uzavření smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu podle odstavce 1 a v případě kladného vyhodnocení odešle návrh smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu žadateli o uzavření smlouvy do 16:00:00 hodin pátého pracovního dne od podání žádosti. (3) Žadatel o uzavření smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu přijme návrh smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu podle odstavce 2 tak, aby smlouva o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu byla uzavřena nejpozději dva pracovní dny do 12:00:00 hodin před uskutečněním přepravy nebo před rezervací přepravy nebo před konáním aukce na aukční rezervační platforměaukční rezervační platformě. § 8a Změna určení sjednaných vstupních a výstupních bodů přepravní soustavy (1) Na žádost subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníkazahraničního účastníka, který má s provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy uzavřenou smlouvu o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu, provádí provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy změnu určení vstupních nebo výstupních hraničních bodůhraničních bodů na příslušný vstupní a výstupní virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod. (2) Žádost je možné podat pouze pro změnu určení vstupních nebo výstupních hraničních bodůhraničních bodů na příslušné vstupní nebo výstupní virtuální hraniční bodyvirtuální hraniční body, a to pro veškeré přepravní kapacity, na které má daný subjekt uzavřené smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu na daném vstupním nebo výstupním hraničním boděhraničním bodě. (3) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy ověří žádost na změnu určení sjednaných vstupních a výstupních bodů přepravní soustavypřepravní soustavy nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, ve kterém byla žádost podána. (4) V případě, že není podaná žádost v souladu s odstavcem 2, informuje provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraničního účastníkazahraničního účastníka o identifikovaném nesouladu. V opačném případě odešle provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničnímu účastníkuzahraničnímu účastníku návrh změny obsahu závazku ze smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu. V návrhu na změnu obsahu závazku ze smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu dochází pouze ke změně určených vstupních nebo výstupních hraničních bodůhraničních bodů za příslušný vstupní nebo výstupní virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod. § 9 Typy přepravních kapacit na jednotlivých vstupních a výstupních bodech přepravní soustavy (1) Na základě smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu umožňuje provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničnímu účastníkovizahraničnímu účastníkovi pro bod virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu rezervaci měsíční přepravní kapacity, denní přepravní kapacity, přepravní kapacity v režimu na následující den a vnitrodenní přepravní kapacity. (2) Na základě smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu umožňuje provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování pro bod výrobny plynubod výrobny plynu rezervaci měsíční přepravní kapacity, denní přepravní kapacity, přepravní kapacity v režimu na následující den a vnitrodenní přepravní kapacity. (3) Na základě smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu umožňuje provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničnímu účastníkovizahraničnímu účastníkovi pro hraniční bodhraniční bod nebo virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod rezervaci roční standardní kapacity, čtvrtletní standardní kapacity, měsíční standardní kapacity, denní standardní kapacity, vnitrodenní standardní kapacity. Přepravní kapacitu lze rezervovat jako koordinovanou nebo nekoordinovanou. Rezervace pro hraniční bodhraniční bod nebo virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod se podává prostřednictvím aukční rezervační platformyaukční rezervační platformy. Kapacita se rezervuje formou aukce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro přidělování přepravních kapacit2). Pro účast v aukci musí být subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník zaregistrován v aukční rezervační platforměaukční rezervační platformě. Zveřejněním výsledků aukce je kapacita rezervována. (4) Smlouva o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu podle § 6 odst. 3 se uzavírá s účinností od prvního plynárenského dneplynárenského dne kalendářního roku. (5) Na základě smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu umožňuje provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy dodavateli nebo zákazníkovizákazníkovi rezervaci přepravní kapacity pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka přímo připojené k přepravní soustavěpřepravní soustavě, a to jako přepravní kapacitu pro odběrné místoodběrné místo na dobu neurčitou, měsíční přepravní kapacitu pro odběrné místoodběrné místo, klouzavou přepravní kapacitu pro odběrné místoodběrné místo, denní přepravní kapacitu pro odběrné místoodběrné místo, přepravní kapacitu pro odběrné místoodběrné místo v režimu pro následující den a vnitrodenní přepravní kapacitu pro odběrné místoodběrné místo. (6) Přepravní kapacitu podle odstavců 1, 2, 3 a 5 lze rezervovat jako pevnou nebo přerušitelnou. Přerušitelnou přepravní kapacitu nabízí provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy do výše technické kapacity na příslušném bodě přepravní soustavypřepravní soustavy, kdy objem nabízené přerušitelné přepravní kapacity neovlivňuje nabízený objem pevné kapacity. (7) Rezervace přepravní kapacity podle odstavců 1, 2, 3 a 5 se podává prostřednictvím informačního systému provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. (8) V případě, že je vstupní nebo výstupní hraniční bodhraniční bod součástí vstupního nebo výstupního virtuálního hraničního boduvirtuálního hraničního bodu, nelze od plynárenského dneplynárenského dne, ve kterém došlo ke zřízení příslušného virtuálního hraničního boduvirtuálního hraničního bodu, rezervovat pro tento vstupní nebo výstupní hraniční bodhraniční bod přepravní kapacitu. Postupy a termíny pro rezervaci kapacit pro body virtuálního zásobníku plynu a pro body výroben plynu § 10 (1) Přeprava plynuplynu při rezervaci měsíční přepravní kapacity se zahajuje prvním plynárenským dnemplynárenským dnem kalendářního měsíce, na který je přepravní kapacita rezervována. (2) Subjekt zúčtováníSubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník může rezervovat přepravní kapacitu i od jiného plynárenského měsíceplynárenského měsíce, než je plynárenský měsícplynárenský měsíc bezprostředně následující po měsíci, ve kterém o rezervaci měsíční přepravní kapacity žádá, nejdříve však 24 kalendářních měsíců před zahájením přepravy. (3) Měsíční kapacita se rezervuje na jeden nebo více po sobě následujících plynárenských měsícůplynárenských měsíců. (4) Měsíční přepravní kapacitu pro body virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu lze rezervovat nejdéle na dobu 60 po sobě následujících plynárenských měsícůplynárenských měsíců následujících po měsíci, ve kterém byla podána žádost o rezervaci měsíční pevné nebo přerušitelné přepravní kapacity. Subjekt zúčtováníSubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník rezervuje pro bod virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu přepravní kapacitu maximálně do výše rezervovaného maximálního těžebního nebo vtláčecího výkonu ze nebo do zásobníku plynuzásobníku plynu. § 11 (1) Přeprava plynuplynu při rezervaci denní přepravní kapacity se zahajuje prvním plynárenským dnemplynárenským dnem období, na které je přepravní kapacita rezervována, a končí posledním plynárenským dnemplynárenským dnem období, na které je přepravní kapacita rezervována. (2) Subjekt zúčtováníSubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník může rezervovat přepravní kapacitu i od jiného plynárenského dneplynárenského dne, než je plynárenský denplynárenský den bezprostředně následující po plynárenském dniplynárenském dni, ve kterém o rezervaci přepravní kapacity žádá. (3) Denní přepravní kapacita se rezervuje na jeden nebo více po sobě následujících plynárenských dnůplynárenských dnů. (4) Denní přepravní kapacitu je možné rezervovat na dobu nejdéle 31 plynárenských dnůplynárenských dnů ode dne podání žádosti o rezervaci denní pevné nebo přerušitelné přepravní kapacity. § 12 (1) Přeprava plynuplynu při rezervaci kapacity v režimu na následující den se zahajuje následující plynárenský denplynárenský den po plynárenském dniplynárenském dni, ve kterém přepravní kapacitu v režimu na následující den subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník rezervuje. (2) Přeprava plynuplynu při využití přepravní kapacity v režimu na následující den se uskutečňuje po dobu jednoho plynárenského dneplynárenského dne. § 13 (1) Přeprava plynuplynu při rezervaci vnitrodenní přepravní kapacity se zahajuje v plynárenském dniplynárenském dni, na který se vnitrodenní přepravní kapacita rezervuje. (2) Přeprava plynuplynu při využití vnitrodenní přepravní kapacity se uskutečňuje po dobu jednoho plynárenského dneplynárenského dne nebo jeho části, vždy však do konce daného plynárenského dneplynárenského dne, pro který byla přepravní kapacita rezervována. § 14 (1) Přerušitelnou přepravní kapacitu pro přepravu plynuplynu podle § 10 až 13 rezervuje provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy v případech, kdy o to subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník požádá, nebo nelze-li rezervovat pevnou přepravní kapacitu z důvodu, že již není k dispozici volná pevná přepravní kapacita. (2) Subjekt zúčtováníSubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník rezervuje pro bod virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu přerušitelnou přepravní kapacitu podle § 10 až 13 maximálně do takové výše, kdy součet pevné a přerušitelné přepravní kapacity subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníkazahraničního účastníka pro bod virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu dosahuje výše subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování nebo zahraničním účastníkemzahraničním účastníkem rezervovaného maximálního těžebního nebo vtláčecího výkonu ze nebo do zásobníku plynuzásobníku plynu. § 15 (1) Žádost o rezervaci přepravní kapacity podle § 10 a 11 podává subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník nejpozději do 8:00:00 hodin kalendářního dne předcházejícího plynárenskému dniplynárenskému dni, od kterého má být přeprava podle rezervace přepravní kapacity zahájena, a to elektronicky v informačním systému provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy s náležitostmi uvedenými v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy vyhodnotí žádost o rezervaci přepravní kapacity podanou podle odstavce 1 nejpozději do 8:30:00 hodin plynárenského dneplynárenského dne, ve kterém byla žádost o rezervaci přepravní kapacity podána. (3) Elektronickým potvrzením o vyhovění žádosti podle odstavce 1 je přepravní kapacita pro subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraničního účastníkazahraničního účastníka rezervována. (4) V případě, že je žádost podle odstavce 1 podána později, vyhodnotí provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy tuto žádost a rezervuje přepravní kapacitu nejpozději do 8:30:00 hodin následujícího plynárenského dneplynárenského dne. § 16 (1) Žádost o rezervaci přepravní kapacity podle § 12 podává subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník nejdříve od 9:00:00 hodin kalendářního dne předcházejícího plynárenskému dniplynárenskému dni, od kterého má být přeprava podle rezervace přepravní kapacity zahájena, a nejpozději do 4:00:00 hodin plynárenského dneplynárenského dne, ve kterém má být přeprava podle rezervace přepravní kapacity uskutečněna. (2) Žádost o rezervaci přepravní kapacity podle odstavce 1 podává subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník elektronicky v informačním systému provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy s náležitostmi uvedenými v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy bezprostředně, nejpozději však do 15 minut, po přijetí žádosti o rezervaci kapacity podle odstavce 1 provede vyhodnocení žádosti a kapacitu v případě volné přepravní kapacity rezervuje. § 17 (1) Žádost o rezervaci přepravní kapacity podle § 13 podává subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník nejdříve 2 hodiny před začátkem plynárenského dneplynárenského dne, ve kterém má být přeprava podle rezervace přepravní kapacity uskutečněna, a nejpozději 2 hodiny před zahájením přepravy. (2) Žádost o rezervaci přepravní kapacity podle odstavce 1 podává subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník elektronicky v informačním systému provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy s náležitostmi uvedenými v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy bezprostředně, nejpozději však do 15 minut, po přijetí žádosti o rezervaci kapacity podle odstavce 1 provede vyhodnocení žádosti a kapacitu v případě volné přepravní kapacity rezervuje. Postupy a termíny pro rezervaci kapacit pro hraniční body § 18 (1) Na hraničních bodechhraničních bodech nebo virtuálních hraničních bodechvirtuálních hraničních bodech lze rezervovat pouze produkty standardní kapacity podle § 9 odst. 3, které se rezervují formou aukcí na aukční rezervační platforměaukční rezervační platformě. (2) Termíny konání aukcí pro roční standardní kapacity, čtvrtletní standardní kapacity a měsíční standardní kapacity jsou stanoveny aukčním kalendářemaukčním kalendářem a zveřejněny na aukční rezervační platforměaukční rezervační platformě. Termíny konání aukcí pro denní standardní kapacity a vnitrodenní standardní kapacity jsou stanoveny podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro přidělování přepravních kapacit4). (3) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup velikosti technické kapacity, volné koordinované kapacity, volné nekoordinované kapacity, termíny konání aukcí a odkazy na aukční rezervační platformuaukční rezervační platformu pro jednotlivé hraniční bodyhraniční body nebo virtuální hraniční bodyvirtuální hraniční body. Dále zveřejní velikost technické kapacity sousedního provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy v propojovacím bodě, pokud je provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy známa. (4) Při zveřejňování volné kapacityvolné kapacity provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy zohlední i objemy vyčleněné kapacity podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro přidělování přepravních kapacit5), vyčleněná kapacita pro standardní produkty s kratší dobou rezervace, než je produkt nabízený v aukci, se do volné kapacityvolné kapacity nezapočítává. (5) Za přepravní kapacitu soutěženou v aukci pro hraniční bodhraniční bod nebo virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod se hradí pohyblivá, nebo fixní cena. Pohyblivou cenouPohyblivou cenou je cena za rezervaci přepravní kapacity stanovená Energetickým regulačním úřadem (dále jen „Úřad“) v cenovém rozhodnutí v době, kdy je přepravní kapacitu možno využít, a navýšená o aukční prémii. Fixní cenou je cena za rezervaci přepravní kapacity stanovená Úřadem v cenovém rozhodnutí v době konání aukce, eskalovaná na cenovou úroveň kalendářního roku, ve kterém je přepravní kapacitu možno využít, navýšená o aukční prémii. § 19 (1) Přeprava plynuplynu při rezervaci roční standardní přepravní kapacity se zahajuje prvním plynárenským dnemplynárenským dnem plynárenského rokuplynárenského roku a končí uplynutím posledního plynárenského dneplynárenského dne plynárenského rokuplynárenského roku, na který je přepravní kapacita rezervována. (2) Rezervace roční standardní přepravní kapacity se provádí pro každý plynárenský rokplynárenský rok zvlášť a nejvýše na následujících 15 let. (3) Přeprava plynuplynu při rezervaci čtvrtletní standardní přepravní kapacity se zahajuje prvním plynárenským dnemplynárenským dnem čtvrtletí příslušného plynárenského rokuplynárenského roku, které začíná plynárenským dnemplynárenským dnem 1\\. října, 1. ledna, 1. dubna a 1. července a končí uplynutím posledního plynárenského dneplynárenského dne čtvrtletí, pro které byla přepravní kapacita rezervována. Rezervace čtvrtletní standardní přepravní kapacity se provádí pro každé čtvrtletí zvlášť a pro všechna čtvrtletí v příslušném plynárenském roceplynárenském roce v jednom termínu podle aukčního kalendářeaukčního kalendáře. Postupy a termíny pro rezervaci kapacit pro odběrná místa zákazníků přímo připojených k přepravní soustavě § 20 (1) Žádost o rezervaci přepravní kapacity pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků přímo připojená k přepravní soustavěpřepravní soustavě podává zákazníkzákazník nebo nový dodavatel plynuplynu v případě, že uzavřel se zákazníkemzákazníkem smlouvu o sdružených službách dodávky plynuplynu, a to v případech podle § 110 odst. 1 a § 113 odst. 5, v termínech podle § 110 odst. 3 nebo § 113 odst. 5. (2) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy informuje účastníka trhu s plynemplynem o možnosti rezervace přepravní kapacity v termínu podle § 110 odst. 5 a v případech podle § 113 odst. 5 bez zbytečného odkladu. Rezervace přepravní kapacity je v případě zaregistrování standardní změny dodavatele plynuplynu provedena v termínu podle § 112 odst. 5 nebo § 113 odst. 5. (3) Rezervace přepravní kapacity se sjednává: a) pro rezervaci přepravní kapacity pro odběrné místoodběrné místo na dobu neurčitou se rezervuje na dobu neurčitou s možností změny výše přepravní kapacity podle § 21 odst. 3, b) pro rezervaci měsíční přepravní kapacity pro odběrné místoodběrné místo na minimálně 1 kalendářní měsíc a maximálně na 11 kalendářních měsíců vždy s účinností od prvního plynárenského dneplynárenského dne kalendářního měsíce, c) pro rezervaci klouzavé přepravní kapacity pro odběrné místoodběrné místo na počet plynárenských dnůplynárenských dnů určených počtem kalendářních dnů měsíce, ve kterém je zahájena přeprava plynuplynu podle této rezervace, nebo do konce posledního plynárenského dneplynárenského dne plynárenského měsíceplynárenského měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla zahájena přeprava plynuplynu podle této rezervace, d) pro rezervaci denní přepravní kapacity pro odběrné místoodběrné místo na počet plynárenských dnůplynárenských dnů, na které je přepravní kapacita rezervována; denní přepravní kapacita se rezervuje na jeden nebo více po sobě následujících plynárenských dnůplynárenských dnů na dobu nejdéle 31 dnů ode dne podání žádosti o rezervaci, e) pro rezervaci přepravní kapacity pro odběrné místoodběrné místo v režimu na následující den na jeden plynárenský denplynárenský den, f) pro rezervaci vnitrodenní přepravní kapacity pro odběrné místoodběrné místo na plynárenský denplynárenský den nebo na část probíhajícího plynárenského dneplynárenského dne, vždy však do konce daného plynárenského dneplynárenského dne, pro který byla přepravní kapacita rezervována. (4) Přerušitelnou přepravní kapacitu lze rezervovat pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka přímo připojené k přepravní soustavěpřepravní soustavě v případě, že již není k dispozici volná pevná přepravní kapacita. § 21 (1) Žádost o rezervaci přepravní kapacity pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka přímo připojené k přepravní soustavěpřepravní soustavě na dobu neurčitou a měsíční přepravní kapacitu pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka přímo připojeného k přepravní soustavěpřepravní soustavě předkládá zákazníkzákazník nebo dodavatel plynuplynu nejpozději pátý pracovní den do 10:00:00 hodin a nejdříve 3 kalendářní měsíce před začátkem prvního plynárenského dneplynárenského dne, kdy má nastat účinek rezervace přepravní kapacity, nebo v případě zahájení dodávek do odběrného místaodběrného místa nově se připojujícího zákazníkazákazníka a pro zahájení dodávek do odběrného místaodběrného místa po neoprávněném odběru plynuplynu nebo neoprávněné přepravě plynuplynu nejpozději do 10:00:00 hodin pracovního dne předcházejícího dni nejbližšího možného zahájení dodávek plynuplynu sjednaným s provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy. (2) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy vyhodnotí došlé žádosti o rezervaci přepravní kapacity předložené podle odstavce 1 a oznámí výsledky rezervace přepravních kapacit všem žadatelům o rezervaci přepravní kapacity nejpozději třetí pracovní den do 12:00:00 hodin ode dne, ve kterém byla žádost o rezervaci přepravní kapacity podána, v případě žádosti o zahájení dodávek do odběrného místaodběrného místa nově se připojujícího zákazníkazákazníka nebo po neoprávněném odběru plynuplynu nebo neoprávněné přepravě plynuplynu do 12:00:00 hodin dne, ve kterém byla žádost podána. Potvrzením žádosti je přepravní kapacita rezervována. Není-li mezi zákazníkemzákazníkem nebo dodavatelem plynuplynu a provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy smlouva o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků sjednána, prodlužuje se lhůta pro nejpozdější podání žádosti a pro oznámení výsledku rezervace přepravních kapacit o 5 pracovních dnů. (3) Pro snížení a zvýšení rezervace přepravní kapacity pro odběrné místoodběrné místo na dobu neurčitou se použije § 37. Činnosti provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy při prověření žádosti o zvýšení nebo snížení distribuční kapacity na dobu neurčitou vykonává provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy. § 22 (1) Žádost o rezervaci klouzavé přepravní kapacity pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka přímo připojené k přepravní soustavěpřepravní soustavě předkládá zákazníkzákazník nebo dodavatel plynuplynu nejdříve 3 kalendářní měsíce před zahájením přepravy podle této rezervace. (2) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy vyhodnotí žádost o rezervaci a elektronicky oznámí výsledek rezervace přepravní kapacity žadateli nejpozději do 24 hodin po obdržení žádosti. (3) Elektronickým potvrzením o vyhovění žádosti je kapacita rezervována. § 23 (1) Žádost o rezervaci denní přepravní kapacity pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka přímo připojeného k přepravní soustavěpřepravní soustavě předkládá zákazníkzákazník nebo dodavatel plynuplynu elektronicky v informačním systému provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nejpozději do 8:00:00 hodin kalendářního dne předcházejícího plynárenskému dniplynárenskému dni, od kterého má být přeprava zahájena. (2) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy vyhodnotí žádost o rezervaci denní přepravní kapacity pro odběrné místoodběrné místo a rezervuje přepravní kapacitu nejpozději do 8:30:00 hodin kalendářního dne, ve kterém byla žádost o rezervaci denní přepravní kapacity pro odběrné místoodběrné místo podána. (3) Elektronickým potvrzením o vyhovění žádosti je kapacita rezervována. V případě, že je žádost podána po 8:00:00 hodině, vyhodnotí provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy žádost a rezervuje přepravní kapacitu následující kalendářní den nejpozději do 8:30:00 hodin. § 24 (1) Žádost o rezervaci přepravní kapacity pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka přímo připojeného k přepravní soustavěpřepravní soustavě v režimu na následující den předkládá zákazníkzákazník nebo dodavatel plynuplynu nejdříve v 9:00:00 hodin dne předcházejícího plynárenskému dniplynárenskému dni, od kterého má být přeprava zahájena, a nejpozději do 4:00:00 hodin plynárenského dneplynárenského dne, ve kterém má být přeprava podle rezervace přepravní kapacity uskutečněna, a to elektronicky v informačním systému provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. (2) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy bezprostředně, nejpozději však do 15 minut, po přijetí žádosti o rezervaci kapacity provede vyhodnocení žádosti a kapacitu v případě volné přepravní kapacity rezervuje. (3) Elektronickým potvrzením o vyhovění žádosti je kapacita rezervována. § 25 (1) Žádost o rezervaci vnitrodenní přepravní kapacity pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka přímo připojeného k přepravní soustavěpřepravní soustavě předkládá zákazníkzákazník nebo dodavatel plynuplynu nejpozději dvě celé hodiny před začátkem přepravy elektronicky v informačním systému provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. (2) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy bezprostředně, nejpozději však do 15 minut po přijetí žádosti o rezervaci kapacity provede vyhodnocení žádosti a kapacitu v případě volné přepravní kapacity rezervuje. (3) Elektronickým potvrzením o vyhovění žádosti je kapacita rezervována. § 26 (1) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy odmítne žádost o rezervaci přepravní kapacity podle § 22, 23, 24, 25 v případě, že není pro odběrné místoodběrné místo sjednána rezervace kapacity podle § 21. (2) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy přijme žádost o rezervaci podle § 23, 24, 25 v případě, že jde o odběrné místoodběrné místo, které splňuje podmínku podávání nominací přepravynominací přepravy v souladu s § 63 odst. 4. § 27 Přeprava plynu pro odběrná místa ve zkušebním provozu Přeprava plynuplynu ve zkušebním provozu se sjednává postupy uvedenými v § 47. Činnosti provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy uvedené v § 47 vykonává provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy. § 28 Řešení nedostatku přepravních kapacit pro body virtuálního zásobníku plynu a body výroben plynu (1) V případě, že nelze uspokojit při posuzování žádostí o rezervaci měsíční pevné přepravní kapacity v jednom okamžiku všechny žadatele o rezervaci měsíční pevné přepravní kapacity, rozdělí provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy volnou přepravní kapacitu v poměru velikosti jednotlivých požadavků o rezervaci měsíční pevné přepravní kapacity s tím, že pokud požadavek žadatele na měsíční pevnou přepravní kapacitu přesahuje volnou přepravní kapacitu, sníží provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy před rozdělením volné přepravní kapacity požadavek žadatele na výši volné přepravní kapacity. (2) V případě, že po uspokojení žádostí o rezervaci denní přepravní kapacity nelze uspokojit při posuzování žádostí v jednom okamžiku všechny žadatele o rezervaci denní pevné přepravní kapacity, rozdělí provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy volnou přepravní kapacitu v poměru velikosti jednotlivých požadavků o rezervaci denní pevné přepravní kapacity s tím, že pokud požadavek žadatele na denní pevné přepravní kapacity přesahuje volnou přepravní kapacitu, sníží provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy před rozdělením volné přepravní kapacity požadavek žadatele na výši zbývající volné přepravní kapacity. (3) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy předběžně rezervuje přerušitelnou přepravní kapacitu v rozsahu nedostatku poptávané kapacity podle odstavců 1 a 2. Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy rezervuje přepravní kapacitu pouze při elektronickém potvrzení rezervace subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování do 8:45:00 hodin kalendářního dne, ve kterém provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy kapacitu předběžně rezervoval. Řešení nedostatku přepravních kapacit pro hraniční body a virtuální hraniční body § 29 (1) Při nedostatku přepravní kapacity pro roční standardní kapacitu, čtvrtletní standardní kapacitu a měsíční standardní kapacitu se postupuje algoritmem anglické aukce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro přidělování přepravních kapacit6). (2) Při nedostatku přepravní kapacity pro denní standardní kapacitu a vnitrodenní standardní kapacitu se postupuje algoritmem aukce s jednotnou cenou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro přidělování přepravních kapacit7). (3) V případě, že dojde ke krácení přerušitelné přepravní kapacity, postupuje se podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro přidělování přepravních kapacit8). (4) Při řešení nedostatku přepravních kapacit postupem podle § 30 až 31 se virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod a hraniční bodyhraniční body, které tvoří daný virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod, považují za jeden celek. (5) Přepravní kapacita získaná nástroji pro řešení nedostatku pevných přepravních kapacit podle § 30 až 31 na hraničních bodechhraničních bodech, které tvoří daný virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod, se nabízí výhradně na příslušném virtuálním hraničním boduvirtuálním hraničním bodu. § 30 (1) V případě, že pro plynárenský denplynárenský den ve vstupním nebo výstupním hraničním boděhraničním bodě nebo ve vstupním nebo výstupním virtuálním hraničním boděvirtuálním hraničním bodě není k dispozici volná pevná denní standardní přepravní kapacita, oznámí provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy v informačním systému provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a v systému operátora trhu omezení renominací přepravy pro příslušný hraniční bodhraniční bod nebo virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod, pro koordinovanou i nekoordinovanou přepravní kapacitu. (2) Subjekt zúčtováníSubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník využívající hraniční bodhraniční bod nebo virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod přepravní soustavypřepravní soustavy podle odstavce 1 může po podání nominace přepravynominace přepravy podle § 63 odst. 1 písm. a) nebo § 63 odst. 2 písm. a), případně podle § 63 odst. 6 renominovat přepravu v rámci pevné koordinované i pevné nekoordinované kapacity tak, že provede renominaci maximálně: a) na hodnotu 90 % rezervované přepravní kapacity subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníkazahraničního účastníka v případě, že podaná nominace podle § 66 odst. 1 dosahuje 80 % nebo méně subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování nebo zahraničním účastníkemzahraničním účastníkem rezervované kapacity v tomto bodě, jestliže má dojít k navýšení podané nominace, b) o polovinu rozdílu mezi výší rezervované kapacity subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování nebo zahraničním účastníkemzahraničním účastníkem v tomto bodě a podanou nominací podle § 66 odst. 1 v případě, že podaná nominace podle § 66 odst. 1 dosahuje více než 80 % subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování nebo zahraničním účastníkemzahraničním účastníkem rezervované kapacity v tomto bodě, jestliže má dojít k navýšení podané nominace, c) na hodnotu do 10 % rezervované přepravní kapacity subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníkazahraničního účastníka v případě, že podaná nominace podle § 66 odst. 1 dosahuje 20 % nebo více subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování nebo zahraničním účastníkemzahraničním účastníkem rezervované kapacity v tomto bodě, jestliže má dojít ke snížení podané nominace, d) o polovinu výše podané nominace podle § 66 odst. 1 v případě, že podaná nominace podle § 66 odst. 1 dosahuje méně než 20 % subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování nebo zahraničním účastníkem rezervované kapacity v tomto bodě, jestliže má dojít ke snížení podané nominace. (3) Renominaci subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníka, která je v rozporu s odstavcem 2, provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nepřijme. (4) Informace o omezení renominací podává provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nejpozději v 9:00:00 hodin kalendářního dne předcházejícího plynárenskému dniplynárenskému dni, ve kterém k omezení renominací přepravy dochází. (5) Omezení renominací podle odstavce 2 se nepoužije pro subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování nebo zahraniční účastníkyzahraniční účastníky, kteří v předcházejícím plynárenském roceplynárenském roce měli rezervováno méně než 10 % průměrné technické kapacityprůměrné technické kapacity v hraničním boděhraničním bodě nebo virtuálním hraničním boděvirtuálním hraničním bodě podle odstavce 1. (6) Pro posouzení dosažení hranice 10 % podle odstavce 5 se výše rezervované kapacity subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníkazahraničního účastníka vypočte jako aritmetický průměr rezervovaných kapacit všech smluv o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu, které měl subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník uzavřeny v hraničním boděhraničním bodě nebo virtuálním hraničním boděvirtuálním hraničním bodě podle odstavce 1 v předcházejícím plynárenském roceplynárenském roce. § 30a (1) Subjekt zúčtováníSubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník nabízí nevyužívanou rezervovanou pevnou přepravní kapacitu na sekundárním trhu s přepravní kapacitou nebo postupem podle § 30b. (2) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy sleduje na hraničních bodechhraničních bodech nebo virtuálních hraničních bodechhraničních bodech využití přepravní kapacity rezervované na základě smlouvy o době trvání delší než jeden rok nebo několika po sobě jdoucími smlouvami, z nichž každá je uzavřena s dobou trvání alespoň jeden rok, jednotlivými subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování nebo zahraničními účastníky. (3) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy dále analyzuje, zda nominace podané jednotlivými subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování nebo zahraničními účastníky podle § 66 odst. 1 nejsou systematicky snižovány pro zabránění omezení renominací podle § 30. (4) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy informuje Úřad o nevyužívané rezervované přepravní kapacitě podle odstavce 2 do jednoho měsíce po skončení sledovaného období. V této informaci provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy uvede: a) subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraničního účastníkazahraničního účastníka s rezervovanou nevyužívanou přepravní kapacitou, b) analýzu využití rezervované přepravní kapacity subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníkazahraničního účastníka po jednotlivých dnech období, ve kterém došlo k nevyužití rezervované přepravní kapacity, c) výši technické a rezervované pevné přepravní kapacity po jednotlivých dnech období, ve kterém došlo k nevyužití rezervované přepravní kapacity, s identifikací subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníkazahraničního účastníka, kteří požádali o rezervaci pevné přepravní kapacity včetně velikosti požadované pevné přepravní kapacity, d) výši neuspokojených žádostí o pevnou přepravní kapacitu po jednotlivých dnech období společně s výší aukčních prémií po jednotlivých dnech za sledované období, ve kterém došlo k nevyužití rezervované přepravní kapacity, e) analýzu systematického snižování nominací podle odstavce 3. (5) Úřad uloží provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, jak velkou část rezervované přepravní kapacity označit jako nevyužívanou. Přepravní kapacita subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníka, která je označena jako nevyužívaná podle předchozí věty, je nabízena provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy prostřednictvím aukční rezervační platformyaukční rezervační platformy, kdy se § 30b použije obdobně. Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nabízí tuto nevyužívanou přepravní kapacitu pouze v aukcích roční, čtvrtletní a měsíční kapacity. (6) Přepravní kapacita nebude označena jako nevyužívaná podle odstavce 5, jestliže subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastník prokáže, že a) nabídnul přepravní kapacitu na sekundárním trhu podle odstavce 1 za cenu, která není vyšší než cena použitá provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy při nabídce rezervace primární nebo přenechané přepravní kapacity podle § 30b nabízené provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy v době a rozsahu nevyužívání kapacity označené jako nevyužívané, a b) je přepravní kapacita nezbytná pro zajištění povinností vyplývající ze smluvních vztahů, především s ohledem na zajištění bezpečnosti dodávek. § 30b (1) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy umožní subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničnímu účastníkovizahraničnímu účastníkovi, který má rezervovanou pevnou přepravní kapacitu na vstupním nebo výstupním hraničním boděhraničním bodě nebo virtuálním hraničním boděvirtuálním hraničním bodě přepravní soustavypřepravní soustavy, přenechání této kapacity. (2) Subjekt zúčtováníSubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník může přenechat roční, čtvrtletní nebo měsíční pevnou přepravní kapacitu nebo dlouhodobou pevnou přepravní kapacitu. (3) Přepravní kapacita, které se chce subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník vzdát, je nabízena provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy prostřednictvím aukční rezervační platformyaukční rezervační platformy až po vyčerpání volné pevné přepravní kapacity. (4) Subjekt zúčtováníSubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník oznamuje provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy požadavek na nabídku přepravní kapacity podle odstavce 3 v informačním systému provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. (5) Požadavek na prodej přenechané kapacity podává subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník nejpozději do 8:00:00 hodin posledního plynárenského dneplynárenského dne v měsíci předcházejícího prvnímu plynárenskému dniplynárenskému dni měsíce, ke kterému má být kapacita přenechána. (6) Pro stanovení ceny, za kterou je kapacita, kterou chce subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník přenechat, nabízena, se použije § 18 odst. 5. (7) Finanční vypořádání mezi provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování nebo zahraničním účastníkemzahraničním účastníkem, který přenechal svou přepravní kapacitu, probíhá v rozsahu, ve kterém byla přepravní kapacita přidělena jinému subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničnímu účastníkovizahraničnímu účastníkovi. (8) V případě, že požadavek na přenechání přepravní kapacity zadá pro stejné období několik subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování nebo zahraničních účastníkůzahraničních účastníků, je tato kapacita prostřednictvím aukční rezervační platformyaukční rezervační platformy přidělována podle časového razítka doručení oznámení podle odstavce 4. § 31 (1) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy zohlední v nabídce denní standardní pevné kapacity a vnitrodenní standardní pevné kapacity nevyužitou pevnou kapacitu a nominace pevné kapacity v opačném směru toku plynuplynu podle § 30 jako dodatečnou kapacitu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla pro přidělování přepravních kapacit9). (2) V případě, že je pro plynárenský denplynárenský den splněna podmínka omezení renominací přepravy pro příslušný hraniční bodhraniční bod nebo virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod podle § 30, nebo v případě, že není na příslušném hraničním boděhraničním bodě nebo virtuálním hraničním boděvirtuálním hraničním bodě k dispozici žádná standardní vnitrodenní pevná přepravní kapacita, může subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník užívající tento bod podat po termínu podle § 66 odst. 1 nadnominaci10). (3) Nadnominací subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník podává žádost o rezervaci standardní vnitrodenní přerušitelné kapacity. (4) Pro nadnominace se použijí ustanovení o renominaci přepravyrenominaci přepravy podle § 69 a 70. § 32 Informace o přepravních kapacitách a souvisejících službách (1) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto informace: a) měsíčně roční plán odstávek jednotlivých částí přepravní soustavypřepravní soustavy a plán údržby, který může mít dopad na velikost přepravních kapacit a vliv na kvalitu poskytovaných služeb, b) měsíčně dlouhodobý plán rozšiřování přepravní soustavypřepravní soustavy, který znamená zvýšení přepravních kapacit nebo zlepšení kvality poskytovaných služeb, c) denně číselně velikost technické, celkové rezervované pevné kapacity, celkové rezervované přerušitelné kapacity a volné přepravní kapacity pro jednotlivé vstupní a výstupní body zásobníků plynuzásobníků plynu na následujících 24 měsíců, d) denně číselně velikost technické, celkové rezervované pevné kapacity, celkové rezervované přerušitelné kapacity a volné přepravní kapacity pro jednotlivé vstupní a výstupní hraniční bodyhraniční body nebo vstupní a výstupní virtuální hraniční bodyvirtuální hraniční body přepravní soustavypřepravní soustavy na následujících 15 let, e) měsíčně roční předpovědi technické, rezervované a volné pevné přepravní kapacity na následující desetileté období pro jednotlivé vstupní a výstupní body přepravní soustavypřepravní soustavy, v této předpovědi provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy zohlední očekávané technické změny na přepravní soustavěpřepravní soustavě a očekávané rezervace přepravní kapacity, f) měsíčně historická minima a maxima měsíčního koeficientu využití přepravní kapacity a roční průměrné průtoky pro jednotlivé vstupní a výstupní body přepravní soustavypřepravní soustavy, a to vždy za poslední 3 roky, g) denně skutečnou výši akumulace přepravní soustavypřepravní soustavy na počátku plynárenského dneplynárenského dne po jednotlivých dnech za posledních 12 měsíců, h) denně skutečnou změnu akumulace přepravní soustavypřepravní soustavy po jednotlivých dnech za posledních 12 měsíců, i) denně alokovaná množství plynuplynu pro jednotlivé hraniční bodyhraniční body nebo virtuální hraniční bodyvirtuální hraniční body, body výroben plynubody výroben plynu připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě a body virtuálních zásobníků plynuvirtuálních zásobníků plynu za posledních 12 měsíců, pokud nedošlo k předání dat podle § 96 odst. 2, použijí se předběžná alokovaná množství plynuplynu podle § 96 odst. 1, j) denně skutečné hodnoty posledních zaregistrovaných nominací nebo renominací pro jednotlivé hraniční bodyhraniční body nebo virtuální hraniční bodyvirtuální hraniční body, body výrobny plynubody výrobny plynu připojené k přepravní soustavěpřepravní soustavě a body virtuálních zásobníků plynuvirtuálních zásobníků plynu za posledních 12 měsíců, k) denně skutečné hodnoty toku plynuplynu pro jednotlivé hraniční bodyhraniční body, body výroben plynubody výroben plynu připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě a body virtuálních zásobníků plynuvirtuálních zásobníků plynu za posledních 12 měsíců, l) denně předpověď velikosti a směru systémové odchylkysystémové odchylky na konci každého plynárenského dneplynárenského dne, m) předpověď spotřeby plynuplynu na daný plynárenský denplynárenský den pro celé území České republiky, n) předpověď spotřeby plynuplynu na daný plynárenský denplynárenský den v členění podle jednotlivých distribučních zón, o) denně hodnotu součtu nominací přepravynominací přepravy na vstupních hraničních bodechhraničních bodech VIP Brandov a VIP Waidhaus po odečtení nominací přepravynominací přepravy na následující plynárenský denplynárenský den na výstupním hraničním boděhraničním bodě VIP Brandov, p) denně úroveň flexibilityflexibility prostřednictvím akumulace soustavy na následující plynárenský denplynárenský den podle bodů 1 až 3 přílohy č. 5 k této vyhlášce. (2) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy zveřejňuje informace podle odstavce 1 poskytované měsíčně nejpozději devátý kalendářní den daného měsíce. (3) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy zveřejňuje informace poskytované denně nejpozději v a) 6:00:00 hodin daného plynárenského dneplynárenského dne, jde-li o informace podle odstavce 1 písm. g) a l) až n), přičemž údaje podle odstavce 1 písm. m) a n) aktualizuje nejpozději v 10:00:00, 14:00:00, 18:00:00 a 22:00:00 hodin, b) 10:15:00 hodin daného plynárenského dneplynárenského dne, jde-li o informace podle odstavce 1 písm. o) a p), c) 15:00:00 hodin daného plynárenského dneplynárenského dne, jde-li o informace podle odstavce 1 písm. c), d), h) a i), přičemž údaje z probíhajícího plynárenského dneplynárenského dne podle odstavce 1 písm. h) aktualizuje hodinově, a d) 12:00:00 hodin následujícího plynárenského dneplynárenského dne, jde-li o informace podle odstavce 1 písm. j) a k). (4) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy zachovává zveřejněné všechny aktualizované údaje zveřejněné v průběhu plynárenského dneplynárenského dne. (5) V případě, že v plynárenském dniplynárenském dni není na hraničním boděhraničním bodě, virtuálním hraničním boděhraničním bodě nebo na bodě virtuálního zásobníku plynuzásobníku plynu volná denní přepravní kapacita, zveřejňuje provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy každou hodinu, vždy nejpozději do 60 minut po termínu podání nominací nebo renominací, informace o součtu podaných nominacích a renominacích včetně dostupné přerušitelné kapacity, a to pro oba směry toku plynuplynu. ČÁST TŘETÍ DISTRIBUCE PLYNU § 33 (1) Distribuci plynuplynu sjednává subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování pro bod přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu. (2) Distribuci plynuplynu sjednává zákazníkzákazník nebo dodavatel plynuplynu pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka. (3) Distribuci plynuplynu sjednává provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy pro předávací místo mezi distribučními soustavamidistribučními soustavami na území České republiky. (4) Distribuci plynuplynu sjednává výrobce plynuplynu nebo obchodník s plynemplynem pro bod výrobny plynubod výrobny plynu. (5) Sjednáním distribuce plynuplynu pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka se provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy zavazuje zároveň zajistit dopravu plynuplynu z hlediska toku plynuplynu bezprostředně nadřazenou distribuční soustavoudistribuční soustavou. § 34 (1) Distribuce plynuplynu se uskutečňuje přes vstupní bod distribuční sítědistribuční sítě, kterým je bod přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu, bod výrobny plynubod výrobny plynu, předávací místo nebo souhrn předávacích míst mezi přepravní soustavoupřepravní soustavou a distribuční sítídistribuční sítí, předávací místo mezi distribuční sítídistribuční sítí a distribuční sítídistribuční sítí, která je z hlediska toku plynuplynu nadřazená. (2) Distribuce plynuplynu se uskutečňuje přes výstupní bod distribuční sítědistribuční sítě, kterým je odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka, předávací místo mezi distribuční sítídistribuční sítí a distribuční sítídistribuční sítí, která je z hlediska toku plynuplynu podřízená, a bod přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu. § 35 (1) Pro každé odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka se uzavírá smlouva o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pouze s jedním účastníkem trhu s plynemplynem. (2) Pro každé předávací místo, případně souhrn předávacích míst výrobny plynuvýrobny plynu se uzavírá smlouva o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy plynuplynu s každým účastníkem trhu s plynemplynem užívajícím bod výrobny plynubod výrobny plynu. (3) Pro předávací místo přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu se uzavírá smlouva o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy s každým subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování užívajícím předávací místo přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu. (4) Pro předávací místo mezi distribučními sítěmidistribučními sítěmi rozdílných provozovatelů distribuční soustavydistribuční soustavy uzavírají smlouvu o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav. (5) Pokud existuje v distribuční soustavědistribuční soustavě provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy alespoň 200 odběrných místodběrných míst, ve kterých není dodavatelem plynuplynu právnická nebo fyzická osoba působící v rámci stejného vertikálně integrovaného podnikatele jako provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, pak provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy na základě žádosti obchodníka s plynemplynem předává vyúčtování za využití služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy prostřednictvím elektronické fakturace přes informační systém operátora trhu. (6) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy poskytuje obchodníkovi s plynemplynem, se kterým má uzavřenou smlouvu podle odstavce 1, do 10 pracovních dnů každého kalendářního měsíce seznam odběrných místodběrných míst zahrnutých do této smlouvy k prvnímu dni tohoto kalendářního měsíce, a to minimálně v rozsahu a struktuře podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. § 36 (1) V případě odběrného místaodběrného místa s měřením typu A nebo B se ve smlouvě o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy uvádí rezervovaná distribuční kapacita. (2) U odběrného místaodběrného místa s více měřicími místy je ve smlouvě o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy uvedena rezervovaná distribuční kapacita za měřicí místa s měřením typu A a B a vypočtená distribuční kapacita za měřicí místa s měřením typu C nebo CM3). (3) Distribuční kapacita pro měřicí místa s měřením typu C nebo CM pro zákazníkyzákazníky s odběrem plynuplynu nad 630 MWh/rok je stanovena postupem pro výpočet denní přidělené pevné kapacity pro roční odběr plynuplynu v pásmu nad 630 MWh, kterou Úřad uvádí v cenovém rozhodnutí. (4) Distribuční kapacita pro zákazníkyzákazníky s odběrem plynuplynu do 630 MWh/rok s roční periodicitou fakturace je stanovena postupem pro výpočet denní rezervované pevné kapacity pro roční odběr plynuplynu v pásmu nad 63 MWh do 630 MWh, kterou Úřad uvádí v cenovém rozhodnutí. (5) Pro účely vyhodnocení překročení distribuční kapacity se použijí pouze hodnoty sjednané a naměřené za měřicí místa s měřením typu A a B. § 37 Smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy (1) Ve smlouvě o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy se pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka nebo pro bod výrobny plynubod výrobny plynu nebo pro předávací místo mezi distribučními sítěmidistribučními sítěmi rezervují distribuční kapacity jako: a) pevná distribuční kapacita na dobu neurčitou s možností změny výše rezervované kapacity podle § 38 až 43, b) přerušitelná distribuční kapacita na dobu neurčitou s možností změny výše rezervované kapacity podle § 38 až 43; ve smlouvě o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy se sjednává způsob, doba a podmínky omezení nebo přerušení distribuce plynuplynu, způsob a podmínky oznámení omezení nebo přerušení a četnost omezení nebo přerušení za 12 po sobě následujících plynárenských měsícůplynárenských měsíců, c) pevná měsíční distribuční kapacita; rezervuje se na 1 měsíc vždy s účinností k prvnímu plynárenskému dniplynárenskému dni kalendářního měsíce, d) přerušitelná měsíční distribuční kapacita; rezervuje se na 1 měsíc vždy s účinností k prvnímu plynárenskému dniplynárenskému dni kalendářního měsíce; ve smlouvě se sjednává způsob, doba a podmínky omezení nebo přerušení distribuce plynuplynu, způsob a podmínky oznámení omezení nebo přerušení a četnost omezení nebo přerušení po dobu trvání smlouvy, nebo e) pevná klouzavá distribuční kapacita; rezervuje se na počet plynárenských dnůplynárenských dnů určených počtem kalendářních dnů měsíce, ve kterém je zahájena distribuce plynuplynu, nebo do konce posledního plynárenského dneplynárenského dne plynárenského měsíceplynárenského měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla zahájena distribuce plynuplynu v rámci sjednání klouzavé distribuční kapacity. (2) Pro sjednávání smlouvy o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy a podávání žádosti o rezervaci distribuční kapacity pro bod přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu se použijí postupy podle § 42 a dále podle § 10, 11 a 15, přičemž činnosti provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy uvedené v § 15 vykonává provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy. (3) Přerušitelnou distribuční kapacitu lze rezervovat pouze pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka s měřením typu A nebo B a pro bod výrobny plynubod výrobny plynu v případě, kdy nelze rezervovat pevnou distribuční kapacitu z důvodu, že již není k dispozici volná pevná distribuční kapacita, nebo pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka s plánovaným ročním odběrem nad 630 MWh s možností úplného nebo částečného přechodu na náhradní palivo podle jiného právního předpisu upravujícího způsob zajištění bezpečnostního standardu dodávek plynuplynu11). Postup při rezervaci distribuční kapacity § 38 (1) Žádost o rezervaci distribuční kapacity a uzavření smlouvy o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků podává elektronicky v případech podle § 110 odst. 1, § 113 odst. 5 a § 113a, a to v termínech podle § 110 odst. 3 nebo § 113 odst. 5, zákazníkzákazník, pokud s ním pro dané odběrné místoodběrné místo již není smlouva o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy uzavřena, nebo nový dodavatel plynuplynu v případě, že uzavřel se zákazníkemzákazníkem smlouvu o sdružených službách dodávky plynuplynu, nebo v případě dodávky plynuplynu podle § 12d odst. 2 energetického zákona. (2) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy informuje účastníka trhu s plynemplynem o možnosti rezervace distribuční kapacity v termínu podle § 110 odst. 5 a v případech podle § 113 odst. 5 bez zbytečného odkladu. (3) Rezervace distribuční kapacity je v případě zaregistrování standardní změny dodavatele plynuplynu provedena v termínu podle § 112 odst. 5 nebo § 113 odst. 5. (4) Žádost o rezervaci distribuční kapacity do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka obsahuje náležitosti uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce. (5) Distribuční kapacitu není možné rezervovat při nedostatečném finančním zajištěnífinančním zajištění žadatele, pokud žádost o rezervaci distribuční kapacity nesplňuje stanovené náležitosti, nebyla podána ve stanoveném termínu nebo žadatel nedoplnil nebo neprovedl úpravu podané žádosti do 16:00:00 hodin následujícího pracovního dne po dni, kdy jej provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy vyzval k doplnění žádosti. § 39 (1) Žádost o rezervaci distribuční kapacity a uzavření smlouvy o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků, kromě žádosti podle § 38, 40 a 43, předkládá zákazníkzákazník nebo dodavatel plynuplynu nejpozději pátý pracovní den do 10:00:00 hodin a nejdříve 3 kalendářní měsíce před začátkem prvního plynárenského dneplynárenského dne, kdy má nastat účinek rezervace distribuční kapacity, nebo v případě zahájení dodávek do odběrného místaodběrného místa nově se připojujícího zákazníkazákazníka a pro zahájení dodávek do odběrného místaodběrného místa po neoprávněném odběru plynuplynu nebo neoprávněné distribuci plynuplynu nejpozději do 10:00:00 hodin pracovního dne předcházejícího dni nejbližšího možného zahájení dodávek plynuplynu sjednaného s provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy. (2) Žádost o rezervaci distribuční kapacity pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka obsahuje náležitosti uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce. (3) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy vyhodnotí došlé žádosti o rezervaci distribuční kapacity a oznámí výsledky rezervace distribučních kapacit všem žadatelům o rezervaci distribuční kapacity nejpozději třetí pracovní den do 12:00:00 hodin ode dne, ve kterém byla žádost o rezervaci distribuční kapacity podána. (4) Elektronickým potvrzením o vyhovění žádosti je distribuční kapacita rezervována. (5) Není-li mezi zákazníkemzákazníkem nebo dodavatelem plynuplynu a provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy smlouva o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků sjednána, prodlužuje se lhůta pro nejpozdější podání žádosti a pro oznámení výsledku rezervace distribučních kapacit o 5 pracovních dnů. § 40 (1) Žádost o rezervaci distribuční kapacity a uzavření smlouvy o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků při rychlé změně dodavatele plynuplynu podle § 116 předkládá zákazníkzákazník nebo dodavatel plynuplynu v termínu podle § 116, nebo obchodník s plynemplynem v režimu dodavatele poslední instance nejpozději do 17:00:00 hodin po předání informací podle § 116. (2) Žádost může podávat pouze dodavatel plynuplynu nebo zákazníkzákazník, který již sjednal s provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy smlouvu o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků. (3) Žádost se podává elektronicky a provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy vyhodnotí došlé žádosti o rezervaci distribuční kapacity při rychlé změně dodavatele plynuplynu a oznámí výsledky rezervace distribuční kapacity žadateli o rezervaci distribuční kapacity nejpozději v termínu podle § 117. (4) Rezervace distribuční kapacity je v případě zaregistrování rychlé změny dodavatele plynuplynu provedena v termínu podle § 118. (5) Pro žádost o rezervaci distribuční kapacity podanou obchodníkem s plynemplynem v režimu dodavatele poslední instance je distribuční kapacita rezervovaná automaticky. (6) Žádost o rezervaci distribuční kapacity při rychlé změně dodavatele plynuplynu do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka obsahuje náležitosti uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 41 (1) Žádost o rezervaci distribuční kapacity a uzavření smlouvy o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro předávací místo mezi distribučními sítěmidistribučními sítěmi předkládá provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy v termínu podle § 38. Pro žádost o změnu rezervované distribuční kapacity se použijí termíny podle § 39. (2) Žádost o rezervaci distribuční kapacity a uzavření smlouvy o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro bod výrobny plynubod výrobny plynu předkládá výrobce plynuplynu nebo obchodník s plynemplynem v termínu podle § 38. Pro žádost o změnu rezervované distribuční kapacity se použijí termíny podle § 39. § 42 (1) Žádost o rezervaci distribuční kapacity a uzavření smlouvy o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro bod přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu předkládá subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy nejpozději do 10:00:00 hodin pracovního dne předcházejícího dni nejbližšího možného zahájení distribuce plynuplynu sjednaného s provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy. (2) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy vyhodnocuje došlé žádosti o rezervaci distribuční kapacity pro bod přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu a oznámí výsledky rezervace distribučních kapacit všem žadatelům o rezervaci distribuční kapacity pro bod přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu nejpozději třetí pracovní den do 12:00:00 hodin ode dne, ve kterém byla žádost o rezervaci distribuční kapacity pro bod přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu podána. (3) Elektronickým potvrzením o vyhovění žádosti je kapacita rezervována. § 43 (1) Žádost o rezervaci distribuční kapacity a uzavření smlouvy o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy podle § 37 odst. 1 písm. e) pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka předkládá zákazníkzákazník nebo dodavatel plynuplynu nejdříve 3 kalendářní měsíce před začátkem prvního plynárenského dneplynárenského dne, kdy má nastat účinek rezervace distribuční kapacity. (2) Žádost může podávat pouze dodavatel plynuplynu nebo zákazníkzákazník, který již sjednal s provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy smlouvu o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy a pro odběrné místoodběrné místo má rezervovanou distribuční kapacitu podle § 37 odst. 1 písm. a) nebo b). (3) Maximální velikost požadované kapacity u klouzavé smlouvy o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy nesmí přesáhnout v součtu s ostatními rezervovanými distribučními kapacitami pro příslušné odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka velikost dvacetičtyřnásobku zajištěné hodinové kapacity uvedené ve smlouvě o připojení pro příslušné odběrné místoodběrné místo. (4) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy vyhodnotí žádost o rezervaci distribuční kapacity a elektronicky oznámí výsledek rezervace distribuční kapacity žadateli o rezervaci distribuční kapacity nejpozději do 24 hodin po obdržení žádosti. (5) Elektronickým potvrzením o vyhovění žádosti je distribuční kapacita rezervována. (6) Žádost o rezervaci distribuční kapacity do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka obsahuje náležitosti uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce. Změna rezervované distribuční kapacity § 44 (1) Pokud pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka s měřením typu A nebo B, u něhož jsou prováděny řádné měsíční odečty, nebo pro předávací místo mezi distribučními sítěmidistribučními sítěmi požádá účastník trhu s plynemplynem o snížení rezervované distribuční kapacity na základě distribuční kapacity rezervované podle § 37 odst. 1 písm. a) nebo b), provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy provede snížení rezervované distribuční kapacity na období následujících minimálně 12 měsíců. (2) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy neprovede snížení rezervované distribuční kapacity, pokud je ve lhůtě podle § 110 odst. 3 ode dne uvedeného v žádosti o její snížení pro odběrné nebo předávací místo rezervována vyšší distribuční kapacita podle § 37 odst. 1 písm. a) nebo b) než rezervovaná distribuční kapacita uvedená v žádosti o její snížení. (3) Pokud pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka s měřením typu A nebo B, u něhož jsou prováděny řádné měsíční odečty, nebo pro předávací místo mezi distribučními sítěmidistribučními sítěmi požádá účastník trhu s plynemplynem o zvýšení distribuční kapacity rezervované podle § 37 odst. 1 písm. a) nebo b), provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy prověří možnosti zvýšení rezervované distribuční kapacity a v případě dostatku distribuční kapacity navýší rezervovanou distribuční kapacitu na období následujících minimálně 12 měsíců, pokud nedošlo ke snížení rezervované distribuční kapacity v rámci distribuční kapacity rezervované podle § 37 odst. 1 písm. a) nebo b) v předchozích 12 měsících. § 45 (1) Při podání žádosti o změnu rezervované distribuční kapacity se postupuje přiměřeně podle § 39. Změna rezervované distribuční kapacity je možná vždy k prvnímu plynárenskému dniplynárenskému dni kalendářního měsíce. (2) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy provede změnu rezervované distribuční kapacity pro předávací místo mezi distribučními sítěmidistribučními sítěmi také v případě, že o ni provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy požádá a potřebu změny rezervace distribuční kapacity prokáže. (3) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy provede snížení rezervované distribuční kapacity výrobny plynuvýrobny plynu, připojené na uzavřenou část distribuční sítědistribuční sítě, rezervované podle § 37 odst. 1 písm. a), c) nebo e) v případě, že výše hodinových odběrů zákazníkůzákazníků připojených na tuto uzavřenou část distribuční sítědistribuční sítě poklesne pod hodnotu hodinového výkonu výrobny plynuvýrobny plynu. (4) V případě, že je na uzavřenou část distribuční sítědistribuční sítě připojeno více výroben plynuvýroben plynu a provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy provede snížení rezervované distribuční kapacity podle odstavce 3, rozdělí provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy volnou distribuční kapacitu v poměru velikosti jednotlivých rezervovaných distribučních kapacit výroben plynuvýroben plynu. (5) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy provede snížení rezervované distribuční kapacity podle odstavce 3 na dobu nezbytně nutnou k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu uzavřené části distribuční sítědistribuční sítě podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky podnikání v energetických odvětvích12). § 46 (1) Pokud v odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka došlo ke změně měření z typu C nebo CM na typ A nebo B, předkládá zákazníkzákazník nebo dodavatel plynuplynu žádost o rezervaci distribuční kapacity k prvnímu plynárenskému dniplynárenskému dni kalendářního měsíce v termínech podle § 39 tak, aby účinek rezervace distribuční kapacity nenastal později než za 2 měsíce od změny typu měření. (2) Nepodá-li zákazníkzákazník nebo dodavatel plynuplynu žádost o rezervaci distribuční kapacity postupem a v termínu podle odstavce 1, provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy rezervuje pro odběrné místoodběrné místo distribuční kapacitu podle § 37 odst. 1 písm. a) ve výši přidělené distribuční kapacity stanovené pro účely určení platby za distribuci plynuplynu, kterou Úřad uvádí v cenovém rozhodnutí. § 47 Distribuce plynu ve zkušebním provozu (1) Distribucí plynu ve zkušebním provozuDistribucí plynu ve zkušebním provozu je distribuce plynuplynu pro ověření technických parametrů, provozních hodnot a prokázání provozuschopnosti nově instalovaného nebo rekonstruovaného odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení zákazníkazákazníka, přičemž rekonstrukcí se pro účely této vyhlášky rozumí zásahy do odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo při změně typu měření v odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka. Distribuci plynu ve zkušebním provozuDistribuci plynu ve zkušebním provozu lze zahájit pouze: a) pro nově připojujícího se zákazníkazákazníka s měřením typu A nebo B, b) pro zákazníkazákazníka s měřením typu A nebo B, který rekonstruoval celé nebo část odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení a rekonstruované odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení má nejméně 20% podíl na denním maximálním odběru plynuplynu v příslušném odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka, nebo c) pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka, ve kterém došlo ke změně měření z typu C nebo CM na typ A nebo B. (2) Za odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka s charakterem odběru technolog se považuje takové odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka, u kterého součet skutečných hodnot spotřeb za poslední čtvrtletí předchozího roku a první čtvrtletí daného roku činí méně než 70 % z celkové spotřeby za období od 1. dubna předchozího roku do 31. března daného roku. V případě, že nejsou k dispozici hodnoty skutečné spotřeby, nahradí je provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy plánovanou měsíční spotřebouplánovanou měsíční spotřebou uvedenou ve smlouvě o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy. Ostatní odběrná místaodběrná místa se považují za odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků s charakterem odběru otop. (3) Žádost o distribuci plynu ve zkušebním provozudistribuci plynu ve zkušebním provozu pro odběrné plynové místo zákazníkazákazníka podává žadatel o rezervaci distribuční kapacity ve zkušebním provozu provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy. Žádost obsahuje: a) datum zahájení distribuce ve zkušebním provozu, b) datum ukončení distribuce ve zkušebním provozu, c) důvody zahájení distribuce ve zkušebním provozu. (4) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy zahájí distribuci plynu ve zkušebním provozudistribuci plynu ve zkušebním provozu u zákazníkazákazníka s charakterem odběru technolog nejdříve dnem uvedeným v žádosti a ukončí dnem uvedeným v žádosti, nejpozději však posledním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla distribuce plynuplynu zahájena. V ostatních případech zahájí provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy distribuci plynu ve zkušebním provozudistribuci plynu ve zkušebním provozu dnem uvedeným v žádosti a ukončí posledním dnem kalendářního měsíce uvedeného v žádosti, nejpozději však posledním dnem měsíce února. Maximální doba trvání distribuce plynu ve zkušebním provozudistribuce plynu ve zkušebním provozu u zákazníkazákazníka s charakterem odběru otop je 6 kalendářních měsíců. (5) Maximální denní odběr plynuplynu v odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka nesmí během distribuce plynu ve zkušebním provozudistribuce plynu ve zkušebním provozu překročit dvacetičtyřnásobek zajištěné hodinové kapacity pro příslušné odběrné místoodběrné místo sjednané ve smlouvě o připojení. (6) Žádost o rezervaci distribuční kapacity ve zkušebním provozu předkládá zákazníkzákazník nebo dodavatel plynuplynu v termínech podle § 39. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy po dobu trvání zkušebního provozu podle odstavce 1 písm. c) rezervuje pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka přidělenou distribuční kapacitu stanovenou pro účely určení platby za distribuci plynuplynu, kterou Úřad uvádí v cenovém rozhodnutí. (7) V případě, že zákazníkzákazník nebo dodavatel plynuplynu nepodá v termínu podle § 39 před ukončením distribuce ve zkušebním provozu žádost o rezervaci distribuční kapacity podle § 37 odst. 1, provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy rezervuje pro odběrné místoodběrné místo distribuční kapacitu podle § 37 odst. 1 písm. a) ve výši nejvyšší dosažené denní spotřeby plynuplynu v průběhu zkušebního provozu. § 48 Řešení nedostatku distribuční kapacity V případě nedostatku distribuční kapacity v bodě přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu nebo bodu výrobny plynubodu výrobny plynu se použijí postupy podle § 28. Činnosti provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy uvedené v § 28 vykonává provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy. § 49 Informace o distribuční soustavě (1) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup a aktualizuje vždy k patnáctému dni kalendářního měsíce tyto informace: a) roční plán odstávek jednotlivých částí distribuční soustavydistribuční soustavy a plán údržby, který může mít dopad na velikost distribučních kapacit a vliv na kvalitu poskytovaných služeb, b) dlouhodobý plán rozšiřování distribuční soustavydistribuční soustavy, který znamená zvýšení distribučních kapacit nebo zlepšení kvality poskytovaných služeb, c) číselně velikost technické, celkové rezervované pevné kapacity, celkové rezervované přerušitelné kapacity a volné distribuční kapacity pro jednotlivá vstupní a výstupní místa přeshraničních plynovodůpřeshraničních plynovodů, d) číselně indikativní dostupnost měsíčních distribučních kapacit pro jednotlivá vstupní a výstupní místa předávacích míst přeshraničních plynovodůpřeshraničních plynovodů, e) roční předpovědi volné vstupní a výstupní kapacity pro jednotlivá vstupní a výstupní místa předávacích míst přeshraničních plynovodůpřeshraničních plynovodů na následující desetileté období. (2) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy zveřejňuje denně způsobem umožňujícím dálkový přístup vždy do 12:00:00 hodin změnu akumulace distribuční sítědistribuční sítě po jednotlivých dnech za posledních 12 měsíců. (3) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup denní spotřebu plynuplynu ve svých distribučních sítíchdistribučních sítích po jednotlivých hodinách probíhajícího plynárenského dneplynárenského dne do dvou hodin po skončení příslušné hodiny. (4) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup do 12:00:00 hodin devátého kalendářního dne, nejpozději však do 12:00:00 hodin šestého pracovního dne, plynárenského měsíceplynárenského měsíce hodnotu spalného tepla po jednotlivých plynárenských dnechplynárenských dnech za předcházející plynárenský měsícplynárenský měsíc. ČÁST ČTVRTÁ USKLADŇOVÁNÍ PLYNU § 50 (1) Přístup k zásobníkům plynuzásobníkům plynu, ve kterých provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu poskytuje skladovací kapacituskladovací kapacitu a službu uskladňováníslužbu uskladňování, se uskutečňuje na principu virtuálního zásobníku plynuzásobníku plynu. (2) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu nabízí vždy volnou skladovací kapacituskladovací kapacitu za všechny své zásobníky plynuzásobníky plynu na příslušném bodě virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu. Bod virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu na přepravní soustavěpřepravní soustavě je místem, kde je skladovací kapacitaskladovací kapacita poskytována a na kterém dochází z obchodního pohledu k předání a převzetí plynuplynu, k vtláčení do zásobníku plynuzásobníku plynu a těžbě plynuplynu ze zásobníku plynuzásobníku plynu, a to bez ohledu na skutečná předávací místa. (3) Virtuální zásobník plynuVirtuální zásobník plynu je specifikován názvem provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu a skladovacími kapacitamiskladovacími kapacitami. (4) Skladovací kapacituSkladovací kapacitu lze rezervovat jako skladovací kapacituskladovací kapacitu s pevným nebo přerušitelným výkonem nebo jako skladovací kapacituskladovací kapacitu kombinující pevný a přerušitelný výkon. Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu může pro účely uskladňování plynuplynu nabízet uskladněné množství plynuplynu včetně skladovací kapacityskladovací kapacity maximálně v rozsahu, který v jednom okamžiku nepřesahuje 15 % provozního objemu virtuálního zásobníku plynuzásobníku plynu. (5) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu rezervuje skladovací kapacituskladovací kapacitu podle odstavce 4 v rozsahu uzavřené smlouvy o uskladnění plynuplynu, a to jako a) roční skladovací kapacituskladovací kapacitu; minimální doba rezervace skladovací kapacityskladovací kapacity je 1 rok a maximální doba rezervace skladovací kapacityskladovací kapacity je 15 let s tím, že 40 % celkové technické kapacity virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu je vyčleněno pro rezervaci skladovací kapacityskladovací kapacity na dobu maximálně 5 let, b) měsíční skladovací kapacituskladovací kapacitu; minimální doba rezervace skladovací kapacityskladovací kapacity je 1 měsíc, c) denní skladovací kapacituskladovací kapacitu; minimální doba rezervace skladovací kapacityskladovací kapacity je 1 plynárenský denplynárenský den, d) nevyužitou skladovací kapacituskladovací kapacitu. (6) Cena za skladovací kapacitu s přerušitelným výkonemskladovací kapacitu s přerušitelným výkonem je hrazena pouze za nepřerušenou část přidělené skladovací kapacity s přerušitelným výkonemskladovací kapacity s přerušitelným výkonem. (7) Skladovací kapacitaSkladovací kapacita se rezervuje vždy s účinností k prvnímu plynárenskému dniplynárenskému dni období, pro něž je skladovací kapacitaskladovací kapacita rezervována. Rezervace skladovací kapacityskladovací kapacity je ukončena uplynutím posledního plynárenského dneplynárenského dne období, pro něž měl účastník trhu s plynemplynem právo skladovací kapacituskladovací kapacitu využívat. (8) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu provozující zásobníky plynuzásobníky plynu připojené na přepravní soustavupřepravní soustavu prostřednictvím více než jednoho předávacího místa konzultuje rozdělení vtláčení a těžby na jednotlivá předávací místa zásobníků plynuzásobníků plynu s provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy. (9) Převod plynuplynu se uskutečňuje pouze mezi stavovými účtystavovými účty a) subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování, b) jednoho účastníka trhu s plynemplynem, c) účastníka trhu s plynemplynem, který není subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování ani zahraničním účastníkem, a stavovými účtystavovými účty subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování, nebo d) subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování a stavovými účtystavovými účty bankybanky, zahraniční bankybanky nebo Správy státních hmotných rezerv. (10) V případě zásobníku plynuzásobníku plynu umožňujícího poskytování služby přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu se převod plynuplynu uskutečňuje pouze mezi stavovými podúčty českého vstupně-výstupního systému nebo mezi stavovými podúčty sousedního vstupně-výstupního systému. Odstavec 9 se použije pouze pro stavové podúčty českého vstupně-výstupního systému. Postup při rezervaci roční skladovací kapacity § 51 (1) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu rezervuje roční skladovací kapacituskladovací kapacitu na principu elektronické aukce. (2) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu zveřejňuje podmínky aukce na volnou roční skladovací kapacituskladovací kapacitu a informuje operátora trhu o zveřejnění aukce způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 84 hodin před začátkem elektronické aukce. V případě aukce na volnou skladovací kapacituskladovací kapacitu podle věty první, u níž byl v prvním aukčním kole součet požadavků na rezervaci volné skladovací kapacityskladovací kapacity všech aktivních žadatelů nižší než velikost v aukci nabízené volné skladovací kapacityskladovací kapacity, může provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu ve lhůtě do 24 hodin od ukončení nebo zrušení aukce rozhodnout o opakování aukce zveřejněním podmínek aukce s tím, že aukce bude zahájena do 20 hodin po zveřejnění podmínek aukce. Operátor trhu tyto informace bez zbytečného odkladu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování. (3) Podmínky aukce jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce. Při opakování aukce podle odstavce 2 věty druhé se použijí podmínky aukce, která je opakována s výjimkou velikosti nabízené volné skladovací kapacityskladovací kapacity, počáteční ceny a finančního zajištěnífinančního zajištění, které provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu nevyžaduje. (4) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu, který zveřejní podmínky aukce na skladovací kapacituskladovací kapacitu podle odstavce 2 věty první dříve než 84 hodin před začátkem elektronické aukce, může nejpozději 20 hodin před termínem zahájení aukce na skladovací kapacituskladovací kapacitu upravit počáteční cenu za jednotku skladovací kapacityskladovací kapacity. Úprava počáteční ceny za jednotku skladovací kapacityskladovací kapacity nemá vliv na výši finančního zajištěnífinančního zajištění. (5) Pokud je nabízena dodatečná skladovací kapacitaskladovací kapacita, její velikost nesmí překročit trojnásobek velikosti skladovací kapacityskladovací kapacity nabídnuté v aukci. § 52 (1) Žadatel složí v požadované výši finanční zajištěnífinanční zajištění nejpozději v termínu stanoveném provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu v podmínkách aukce. Složením finančního zajištěnífinančního zajištění se účastník trhu s plynemplynem stává žadatelem, který se může aktivně účastnit elektronické aukce (dále jen „aktivní žadatel“). Aktivní žadatel smí podat požadavek na rezervaci skladovací kapacityskladovací kapacity v aukci maximálně do výše odpovídající složenému finančnímu zajištěnífinančnímu zajištění. Za složení finančního zajištěnífinančního zajištění se též považuje předložení neodvolatelné bankovní záruky. (2) V průběhu aukce provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu aktivním žadatelům oznamuje čas zbývající do ukončení aukčního kola. (3) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu rezervuje skladovací kapacituskladovací kapacitu zaokrouhlenou na celé m3, kWh, kWh/den, MWh nebo MWh/den. § 53 (1) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu zasílá potvrzení o rezervaci skladovací kapacityskladovací kapacity elektronicky bez zbytečného odkladu po ukončení aukce spolu s konečnou cenou za jednotku skladovací kapacityskladovací kapacity. (2) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu vrací aktivnímu žadateli, kterému nebyla rezervována skladovací kapacitaskladovací kapacita, finanční zajištěnífinanční zajištění do 5 pracovních dnů po skončení aukce, pokud se s aktivním žadatelem nedohodne jinak. (3) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu zasílá návrh smlouvy o uskladnění aktivnímu žadateli do 10 pracovních dnů po skončení aukce. Smlouva o uskladnění musí být uzavřena nejpozději do 20 pracovních dnů ode dne doručení návrhu. (4) Aktivnímu žadateli, kterému byla rezervována skladovací kapacitaskladovací kapacita, vrací provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu finanční zajištěnífinanční zajištění do 3 pracovních dnů po uzavření smlouvy o uskladňování plynuplynu, pokud se s aktivním žadatelem nedohodne jinak. (5) Pokud aktivní žadatel neuzavře smlouvu o uskladňování v termínu podle odstavce 3, je skladovací kapacitaskladovací kapacita, která mu byla potvrzena podle odstavce 1, považována za volnou skladovací kapacituskladovací kapacitu. (6) Aktivní žadatel, se kterým nebyla uzavřena smlouva podle odstavce 3, uhradí provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu pokutu za zrušení rezervace skladovací kapacityskladovací kapacity podle bodu 2 písm. j) přílohy č. 3 k této vyhlášce s tím, že provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu započte finanční zajištěnífinanční zajištění složené aktivním žadatelem před začátkem aukce na skladovací kapacituskladovací kapacitu proti poplatku za zrušení rezervace. § 54 Postup při rezervaci měsíční skladovací kapacity (1) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu rezervuje měsíční skladovací kapacituskladovací kapacitu na základě výsledku elektronické aukce. (2) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu zveřejňuje podmínky aukce na volnou měsíční skladovací kapacituskladovací kapacitu a informuje operátora trhu o zveřejnění aukce způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 72 hodin před začátkem elektronické aukce. V případě aukce na volnou skladovací kapacituskladovací kapacitu podle věty první, u níž byl v prvním aukčním kole součet požadavků na rezervaci volné skladovací kapacityskladovací kapacity všech aktivních žadatelů nižší než velikost v aukci nabízené volné skladovací kapacityskladovací kapacity, může provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu ve lhůtě do 24 hodin od ukončení nebo zrušení aukce rozhodnout o opakování aukce zveřejněním podmínek aukce s tím, že aukce bude zahájena do 20 hodin po zveřejnění podmínek aukce. Operátor trhu tuto informaci bez zbytečného odkladu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování. (3) Podmínky aukce musí obsahovat stejné náležitosti jako podmínky aukce při rezervaci roční skladovací kapacityskladovací kapacity s tím, že cena za jednotku skladovací kapacityskladovací kapacity je pro jednotlivé kalendářní měsíce neměnná. Podmínky aukce dále obsahují určení počtu kalendářních měsíců pro využití skladovací kapacityskladovací kapacity. (4) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu může nejpozději 20 hodin před termínem zahájení aukce na skladovací kapacituskladovací kapacitu podle odstavce 2 věty první upravit počáteční cenu za jednotku skladovací kapacityskladovací kapacity. Úprava počáteční ceny za jednotku skladovací kapacityskladovací kapacity nemá vliv na velikost finančního zajištěnífinančního zajištění. (5) Pro konání aukce se § 51 odst. 3 a 5 a § 52 použijí obdobně. Požadavek na délku rezervace skladovací kapacityskladovací kapacity se uvádí jako celé číslo vyjadřující počet měsíců trvání smlouvy v povoleném rozmezí určeném podle odstavce 3 poslední věty. (6) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu zasílá potvrzení o rezervaci skladovací kapacityskladovací kapacity elektronicky bez zbytečného odkladu po ukončení aukce spolu s konečnou cenou za jednotku skladovací kapacityskladovací kapacity. (7) Pro vracení a čerpání finančního zajištěnífinančního zajištění se § 53 odst. 2 použije obdobně. § 55 Postup při rezervaci denní skladovací kapacity (1) Žádost o rezervaci denní skladovací kapacityskladovací kapacity předkládá účastník trhu s plynemplynem elektronicky provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu nejdříve 90 kalendářních dnů před začátkem prvního plynárenského dneplynárenského dne, od kterého rezervaci požaduje. (2) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a) termíny pro podání žádosti o rezervaci denní skladovací kapacityskladovací kapacity, b) počáteční cenu, nebo způsob určení počáteční ceny, za kterou je denní skladovací kapacitaskladovací kapacita nabízena, c) mechanismus změny ceny za rezervaci denní skladovací kapacityskladovací kapacity, d) způsob vyhodnocení obdržených žádostí a mechanismus přidělení denní skladovací kapacityskladovací kapacity, e) minimální a maximální dobu rezervace denní skladovací kapacityskladovací kapacity a f) velikost nabízené denní skladovací kapacityskladovací kapacity. (3) Elektronickým potvrzením o vyhovění žádosti je denní skladovací kapacitaskladovací kapacita s pevným nebo přerušitelným výkonem rezervována. § 56 Postup při rezervaci nevyužité skladovací kapacity (1) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu rezervuje nevyužitou skladovací kapacituskladovací kapacitu na principu elektronické aukce. (2) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu zveřejňuje podmínky aukce a informuje operátora trhu o zveřejnění aukce způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 48 hodin před začátkem elektronické aukce; § 54 odst. 2 se dále použije obdobně. (3) Pro konání aukce se § 51 odst. 5, § 52, § 53 odst. 2 až 4 a 6 a § 54 odst. 6 použijí obdobně. (4) Podmínky aukce jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce. Při opakování aukce se použijí podmínky aukce, která je opakována, s výjimkou velikosti nabízené nevyužité skladovací kapacityskladovací kapacity, počáteční ceny a finančního zajištěnífinančního zajištění, které provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu nevyžaduje. § 59 Postup při prodeji nevytěženého plynu (1) V případě, že po skončení rezervace skladovací kapacity na základě smlouvy o uskladňování plynuplynu nedošlo k vytěžení plynuplynu, který uskladnil účastník trhu s plynemplynem, a není možné tento plynplyn převést v rámci virtuálního zásobníku plynuplynu na základě jiných existujících rezervací skladovacích kapacit daného účastníka trhu s plynemplynem užívajícího virtuální zásobník plynuplynu, provede provozovatel zásobníku plynuplynu řízený odprodej plynuplynu na vnitrodenním organizovaném trhu s plynemplynem nebo předloží účastníkovi trhu s plynemplynem návrh kupní smlouvy na přímý odkup nevytěženého plynuplynu. (2) Řízený odprodej plynuplynu provádí provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu každý plynárenský denplynárenský den podle své disponibilní těžební kapacity. Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu pro účel řízeného odprodeje plynuplynu rezervuje přepravní kapacitu pro vstupní bod virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu. (3) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu podává v rámci vnitrodenního organizovaného trhu s plynemplynem nabídku na prodej plynuplynu za poslední známou cenu vnitrodenního trhu zvýšenou o 0,5 EUR/MWh. V případě, kdy není požadavek na obchod realizován do 2 minut, sníží provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu cenu o 0,1 EUR/MWh po uplynutí každých 2 minut. V případě, kdy není požadavek na obchod realizován do 30 minut, sníží provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu cenu o 0,3 EUR/MWh po uplynutí každé 1 minuty. Poslední známou cenou vnitrodenního trhu se rozumí cena realizovaného obchodu na vnitrodenním trhu operátora trhu pro den, na který se požadavek podává, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, a uskutečněného nejpozději před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává. Pokud není tato cena k dispozici, použije se cena posledního realizovaného obchodu na vnitrodenním trhu operátora trhu, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, a uskutečněného nejpozději před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává. Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup každý den objem plynuplynu, který bude nabízet v rámci vnitrodenního organizovaného trhu s plynemplynem. Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu není povinen pokračovat v prodeji, pokud cena poklesne na polovinu úvodní nabídkové ceny. V takovém případě může provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu rozhodnout o zastavení prodeje nevytěženého plynuplynu v daném plynárenském dniplynárenském dni a podat nabídku na prodej plynuplynu následující plynárenský denplynárenský den. (4) Provozovatel zásobníku plynuplynu zasílá účastníkovi trhu s plynemplynem výnosy z prodeje nevytěženého plynuplynu podle odstavce 1 snížené o oprávněné náklady bezprostředně spojené s prodejem plynuplynu do 15 kalendářních dnů po ukončení odprodeje nevytěženého plynuplynu. (5) Při prodeji nevytěženého plynu ze zásobníku plynu umožňujícího poskytnutí služby přeshraničního využití zásobníku plynu se odstavce 1 až 4 použijí pouze pro stavové podúčty českého vstupně-výstupního systému. § 60 Krácení skladovacích kapacit (1) Provozovatel zásobníku plynu při omezení nebo přerušení uskladňování plynu podle § 60 odst. 1 písm. f) energetického zákona krátí nejdříve rezervované skladovací kapacity s přerušitelným výkonem a následně rezervované skladovací kapacity s pevným výkonem. (2) Provozovatel zásobníku plynu krátí podle odstavce 1 rezervované skladovací kapacity s přerušitelným výkonem postupem stanoveným v řádu provozovatele na základě ceny za jednotku přerušitelného vtláčecího nebo těžebního výkonu v pořadí od nejnižší ceny po nejvyšší, na základě pořadí podle časové značky přijetí žádosti o rezervaci skladovací kapacity v pořadí od nejpozději přijaté žádosti po nejdříve přijatou, na základě poměrného krácení, nebo na základě kombinace těchto principů. Pokud je nominace subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníka pod maximální úrovní aplikovaného krácení, není jeho nominace uskladňovánínominace uskladňování dotčena. V opačném případě provozovatel zásobníku plynu potvrdí příslušnou nominaci uskladňovánínominaci uskladňování ve zkrácené výši. (3) Provozovatel zásobníku plynu krátí podle odstavce 1 při plánovaném omezení nebo přerušení skladovací kapacity rezervované skladovací kapacity s pevnou skladovací kapacitou tak, že proporcionálně stejně sníží skladovací kapacity rezervované pro dny, na které je plánováno přerušení, všem subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování nebo zahraničním účastníkům. Pokud je nominace subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníka pod maximální úrovní aplikovaného krácení, není jeho nominace uskladňovánínominace uskladňování dotčena. Provozovatel zásobníku plynu oznámí, o kolik budou rezervované pevné skladovací kapacity zkráceny, a zároveň oznámí přerušení nebo omezení skladovací kapacity. (4) V případě, že zcela nebo částečně pominou důvody pro omezení nebo přerušení uskladňování plynuplynu, provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu neprodleně informuje dotčené subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování nebo zahraniční účastníkyzahraniční účastníky, které mohou podat renominaci uskladňovánírenominaci uskladňování. (5) V případech odlišných od odstavce 1 krátí provozovatel zásobníku plynu rezervované skladovací kapacity s přerušitelným výkonem způsobem definovaným v řádu provozovatele zásobníku plynu. § 61 Informace o skladovacích kapacitách (1) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup a aktualizuje bezodkladně, nejpozději však k patnáctému dni kalendářního měsíce, tyto informace: a) roční plán snížení velikosti provozního objemu nebo snížení kvality poskytovaných služeb virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu z důvodů odstávek nebo plánované údržby jednotlivých zásobníků plynuzásobníků plynu, b) pětiletý plán úpravy velikosti provozního objemu, denního maximálního vtláčecího a těžebního výkonu příslušného virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu za každý skladovací rokskladovací rok, c) číselně velikost technické, celkové rezervované a volné skladovací kapacity příslušného virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu, d) úpravy velikosti provozního objemu, denního maximálního vtláčecího a těžebního výkonu příslušného virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu za poslední tři skladovací rokyskladovací roky za každý skladovací rokskladovací rok. (2) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup a denně v 9:00:00 hodin aktualizuje alespoň tyto údaje: a) velikost dostupného celkového těžebního a vtláčecího výkonu na následující plynárenský denplynárenský den, b) velikost celkového smluvního pevného těžebního a vtláčecího výkonu vypočteného na základě součtu těžební nebo vtláčecí kapacity účastníků trhu s plynemplynem na následující plynárenský den, c) aktuální stav zásob ve virtuálním zásobníku plynuvirtuálním zásobníku plynu v energetických jednotkách, d) velikost přerušeného přerušitelného výkonu a nejvyšší cenu za jednotku přerušitelného výkonu, vůči které bylo přerušení aplikováno za předcházející plynárenský denplynárenský den, e) velikost přerušené pevné skladovací kapacityskladovací kapacity v rozdělení na vtláčecí a těžební výkon za předcházející plynárenský denplynárenský den, f) skutečné denní hodnoty vtláčení a těžby za předcházející plynárenský denplynárenský den. (3) Provozovatel zásobníku plynu zveřejňuje údaje podle odstavce 2 za poslední 3 kalendářní roky a v případě zásobníku plynu umožňujícího poskytnutí služby přeshraničního využití zásobníku plynu zveřejňuje tyto údaje v rozlišení za každý vstupně-výstupní systém. (4) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup výslednou cenu a velikost rezervované skladovací kapacityskladovací kapacity v jednotlivých aukcích za poslední 3 kalendářní roky. (5) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu poskytne na vyžádání po ukončení dané aukce aktivnímu žadateli nabídkové a poptávkové křivky služby uskladňováníslužby uskladňování v jednotlivých aukčních kolech. § 61a Pravidla a podmínky pro poskytování služby přeshraničního využití zásobníku plynu (1) V případě poskytování služby přeshraničního využití zásobníku plynu je pro každou smlouvu o uskladňování veden stavový účet rozdělený na stavové podúčty pro každý vstupně-výstupní systém. Provozovatel zásobníku plynu eviduje objem vtláčeného plynu v rozsahu potvrzené nominace uskladňovánínominace uskladňování nebo renominace uskladňovánírenominace uskladňování na stavovém podúčtu odpovídajícího vstupně-výstupního systému. (2) Provozovatel zásobníku plynu poskytuje službu přeshraničního využití zásobníku plynu do výše evidovaného množství plynu na přilehlém stavovém podúčtu vstupně-výstupního systému ukladatele v případě, že objem těženého plynu v rozsahu nominace uskladňovánínominace uskladňování nebo renominace uskladňovánírenominace uskladňování ze stavového podúčtu odpovídajícího vstupně-výstupního systému převyšuje množství plynu evidované na tomto podúčtu a na stavovém podúčtu přilehlého vstupně-výstupního systému téhož žadatele je evidováno množství plynu umožňující potvrzení podané nominace uskladňovánínominace uskladňování nebo renominace uskladňovánírenominace uskladňování v rámci stavového účtu tohoto žadatele. (3) Provozovatel zásobníku plynu eviduje objem těženého plynu v rozsahu potvrzené nominace nebo renominace uskladňovánírenominace uskladňování na stavovém podúčtu odpovídajícího vstupně-výstupního systému. ČÁST PÁTÁ NOMINACE A RENOMINACE § 62 Postupy a termíny pro předkládání nominací závazku dodat a závazku odebrat (1) Nominace závazku dodat a závazku odebratNominace závazku dodat a závazku odebrat podává subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování jako denní nominace závazku dodat a závazku odebratnominace závazku dodat a závazku odebrat elektronicky ve standardizovaném protokolu definovaném v obchodních podmínkách operátora trhu jako nominace obchodu podle dvoustranné smlouvy, kdy subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování registruje předání plynuplynu s jiným subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování na virtuálním obchodním boděvirtuálním obchodním bodě. (2) V případě, že v termínu ukončení podávání nominací podle § 68 odst. 1 podávaných subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování nedojde k sesouhlasení nominací obchodu podle odstavce 1, zaregistruje operátor trhu menší ze zadaných hodnot nominace. (3) Nominace závazku dodat a závazku odebratNominace závazku dodat a závazku odebrat podává operátor trhu za subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování nebo zahraniční účastníkyzahraniční účastníky, za něž je odpovědnost za odchylkuodpovědnost za odchylku přiřazena provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, jako denní nominace závazku dodat a závazku odebratnominace závazku dodat a závazku odebrat elektronicky ve standardizovaném protokolu definovaném v obchodních podmínkách operátora trhu takto: a) nominace zobchodovaného plynuplynu na vnitrodenním organizovaném trhu, kdy operátor trhu registruje uskutečněné obchody na organizovaném vnitrodenním trhu mezi operátorem trhu a jednotlivými subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování, b) nominace denního vyrovnávacího množství, kdy operátor trhu registruje velikost denního vyrovnávacího množství mezi operátorem trhu a jednotlivými subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování nebo zahraničními účastníky; v případě kladného denního vyrovnávacího množství subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníka jde o registraci, kdy na straně závazku dodat vystupuje subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastník a na straně závazku odebrat operátor trhu, v případě záporného denního vyrovnávacího množství subjektu nebo zahraničního účastníka zúčtování jde o registraci, kdy na straně závazku dodat vystupuje operátor trhu a na straně závazku odebrat subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastník, c) nominace, při mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, kdy operátor trhu postupuje podle § 74a odst. 1 písm. c), § 74b odst. 1 písm. b), § 74c odst. 1 písm. a) a b) a § 74d odst. 1 písm. a). (4) Operátor trhu provede součet všech zaregistrovaných nominací denních vyrovnávacích množství podle odstavce 3 písm. b) tak, že závazky dodatzávazky dodat subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování nebo zahraničních účastníkůzahraničních účastníků, za něž je odpovědnost za odchylkuodpovědnost za odchylku přiřazena provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, mají znaménko plus a závazky odebratzávazky odebrat mají znaménko mínus. Operátor trhu registruje nominaci vůči provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy na konto provozovatelekonto provozovatele jako a) závazek dodatzávazek dodat operátorem trhu a závazek odebratzávazek odebrat provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy pro konto provozovatelekonto provozovatele v případě, že součet je kladný, b) závazek odebratzávazek odebrat operátorem trhu a závazek dodatzávazek dodat provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy pro konto provozovatelekonto provozovatele v případě, že součet je záporný. § 63 Nominace přepravy (1) Nominaci přepravyNominaci přepravy podává subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování na vstupních bodech přepravní soustavypřepravní soustavy a) do výše rezervované kapacity u hraničních bodůhraničních bodů nebo virtuálních hraničních bodůvirtuálních hraničních bodů přepravní soustavypřepravní soustavy; nominace přepravynominace přepravy na vstupním bodě se podává po jednotlivých dovozcích plynuplynu s uvedením jejich označení v takové formě, aby provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatelé sousedních přepravních soustavpřepravních soustav byli schopni provést sesouhlasení, b) do výše rezervované kapacity u bodů zásobníku plynuzásobníku plynu; nominace přepravynominace přepravy na vstupním bodě se podává tak, aby provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu byli schopni provést sesouhlasení, c) do výše rezervované kapacity u bodu výrobny plynubodu výrobny plynu. (2) Nominaci přepravyNominaci přepravy podává subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování na výstupních bodech přepravní soustavypřepravní soustavy a) do výše rezervované kapacity u hraničních bodůhraničních bodů nebo virtuálních hraničních bodůvirtuálních hraničních bodů přepravní soustavypřepravní soustavy; nominace přepravynominace přepravy se podává po jednotlivých odběratelích plynuplynu s uvedením jejich označení v takové formě, aby provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatelé sousedních přepravních soustavpřepravních soustav byli schopni provést sesouhlasení, b) do výše rezervované kapacity u bodů zásobníku plynuzásobníku plynu; nominace přepravynominace přepravy se podává tak, aby provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu byli schopni provést sesouhlasení, c) do výše rezervované kapacity u odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka přímo připojeného k přepravní soustavěpřepravní soustavě v rozdělení po jednotlivých hodinách plynárenského dneplynárenského dne. (3) Pro přepravní kapacity na hraničních bodechhraničních bodech nebo virtuálních hraničních bodechvirtuálních hraničních bodech přepravní soustavypřepravní soustavy může podávat subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nominace přepravynominace přepravy i v informačním systému sousedního provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. Nominaci lze podat pouze pro virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod nebo pouze pro původní hraniční bodhraniční bod, podání jediné nominace19) pro kombinaci virtuálního hraničního boduvirtuálního hraničního bodu a původního hraničního boduhraničního bodu není možné. Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy zajistí, aby takto podané nominace přepravynominace přepravy byly zaznamenány i v jeho informačním systému a bez zbytečného odkladu byly předány operátorovi trhu. (4) Nominace přepravyNominace přepravy se podává pouze pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků přímo připojená k přepravní soustavěpřepravní soustavě s rezervovanou kapacitou větší nebo rovnou 5 000 MWh/den. (5) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy podává nominace přepravynominace přepravy v rozdělení na tyto vstupní a výstupní body přepravní soustavypřepravní soustavy: a) bod pro vyrovnávací akce provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy za přepravu plynuplynu spojenou se změnou konta provozovatelekonta provozovatele, b) virtuální technický bod provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy za přepravu plynuplynu spojenou zejména s pokrytím ztrát provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a vlastní spotřebu plynuplynu, c) virtuální výrobní bod provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy za přepravu plynuplynu spojenou zejména s prodejem plynuplynu. (6) Zahraniční účastníkZahraniční účastník podává nominace přepravynominace přepravy podle odstavce 1 písm. a) a b) a odstavce 2 písm. a) a b) v informačním systému provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. Ustanovení odstavce 3 se použije obdobně. (7) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy bez zbytečného odkladu zajistí výměnu identifikačních kódů sloužících k označení jednotlivých dovozců a odběratelů plynuplynu mezi provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a operátorem trhu. § 64 Nominace distribuce (1) Nominaci distribuceNominaci distribuce podává subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování do výše rezervované kapacity na vstupních bodech distribuční soustavydistribuční soustavy a) u bodů přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu po jednotlivých dovozcích plynuplynu v takové formě, aby provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy a provozovatelé sousedních distribučních nebo přepravních soustavpřepravních soustav byli schopni provést sesouhlasení, b) do výše rezervované kapacity u bodu výrobny plynubodu výrobny plynu. (2) Nominaci distribuceNominaci distribuce podává subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování do výše rezervované kapacity distribuce ve výstupním bodě přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu po jednotlivých odběratelích tak, aby provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy a provozovatelé sousedních distribučních nebo přepravních soustavpřepravních soustav byli schopni provést sesouhlasení. (3) Pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků a pro předávací místa mezi distribučními soustavamidistribučními soustavami se nominace distribucenominace distribuce nepodává. (4) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy bez zbytečného odkladu zajistí výměnu identifikačních kódů sloužících k označení jednotlivých dovozců a odběratelů plynuplynu mezi provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy a operátorem trhu. § 65 Nominace uskladňování (1) Nominaci uskladňováníNominaci uskladňování podává subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování v informačním systému provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu po jednotlivých kódech rezervovaných skladovacích kapacitskladovacích kapacit do výše dostupného těžebního a vtláčecího výkonu v takové formě, aby provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu a provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy sousedního vstupně-výstupního systému mohli provést sesouhlasení. (2) Nominaci uskladňováníNominaci uskladňování podává zahraniční účastník v informačním systému provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu po jednotlivých kódech rezervovaných skladovacích kapacitskladovacích kapacit do výše dostupného těžebního a vtláčecího výkonu v takové formě, aby provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu a provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy mohli provést sesouhlasení. Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu provede před odesláním nominace uskladňovánínominace uskladňování provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy případné krácení přerušitelných skladovacích kapacitskladovacích kapacit a zajistí neprodlené zaslání takto upravené nominace uskladňovánínominace uskladňování provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy sousedního vstupně-výstupního systému. (3) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu bez zbytečného odkladu zajistí výměnu identifikačních kódů sloužících k označení jednotlivých rezervovaných skladovacích kapacitskladovacích kapacit mezi provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu a operátorem trhu. Postupy a termíny pro předkládání nominací přepravy, distribuce, uskladňování a závazku dodat a závazku odebrat § 66 (1) Subjekt zúčtováníSubjekt zúčtování podává nominace přepravynominace přepravy nejpozději do 14:00:00 hodin daného plynárenského dneplynárenského dne na následující plynárenský denplynárenský den. (2) Nominaci přepravyNominaci přepravy na hraničních bodechhraničních bodech přijímá operátor trhu nebo provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatel sousední přepravní soustavypřepravní soustavy jako celkovou denní nominaci pro plynárenský denplynárenský den nebo v členění na jednotlivé hodiny plynárenského dneplynárenského dne. V případě, že podaná nominace přepravynominace přepravy není uvedena v členění na jednotlivé hodiny plynárenského dneplynárenského dne, provede operátor trhu nebo provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy rovnoměrné rozdělení na jednotlivé hodiny plynárenského dneplynárenského dne. Výsledné hodinové hodnoty rozdělení jsou zaokrouhleny směrem dolů na celé kWh, přičemž rozdíl plynoucí ze zaokrouhlení je připočten k hodnotě za poslední hodinu plynárenského dneplynárenského dne. (3) Zahraniční účastník podává nominace přepravynominace přepravy v termínu podle odstavce 1 v systému provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo u koordinované a nekoordinované přepravní kapacity na hraničních bodechhraničních bodech přepravní soustavypřepravní soustavy u sousedního provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. Zahraniční účastník podává nominace přepravynominace přepravy podle odstavce 1 v systému provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a nominace uskladňovánínominace uskladňování v termínu podle § 68 odst. 2 v systému provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu. Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu předává operátorovi trhu nominace uskladňovánínominace uskladňování podané jednotlivým zahraničním účastníkem pomocí anonymního kódu. (4) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy prověří rovnost nominací přepravynominací přepravy pro zahraničního účastníkazahraničního účastníka. V případě, že nominace přepravynominace přepravy na vstupu a výstupu do a z přepravní soustavypřepravní soustavy zahraničního účastníkazahraničního účastníka sobě neodpovídají, provede provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy krácení nominací podle priorit tak, aby zahraniční účastníkzahraniční účastník podmínku rovnosti nominací přepravynominací přepravy splňoval. V rámci jedné priority se v případě více nominací krácení provádí rovnoměrně. Priority pro krácení jsou následující: a) nejprve jsou kráceny nominace přepravynominace přepravy ve vstupním nebo výstupním bodě zásobníku plynuzásobníku plynu, b) následně nominace přepravynominace přepravy ve vstupním nebo výstupním hraničním boděhraničním bodě nebo vstupním nebo výstupním virtuálním hraničním boděvirtuálním hraničním bodě. (5) Operátor trhu prověří finanční zajištěnífinanční zajištění veškerých nominací subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování v souladu s obchodními podmínkami operátora trhu a nejpozději ve 14:20:00 hodin zasílá příslušným provozovatelům nominace, které jsou finančně zajištěny a upraveny podle odstavce 6. (6) V případě, že subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nemá na podané nominace finanční zajištěnífinanční zajištění u operátora trhu, provede operátor trhu krácení nominací podle priorit tak, aby subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování finanční zajištěnífinanční zajištění splňoval. V rámci jedné priority se krácení v případě více nominací provádí rovnoměrně. Priority pro krácení jsou následující: a) nejprve jsou kráceny nominace přepravynominace přepravy ve výstupním bodě zásobníku plynuzásobníku plynu, b) následně nominace přepravynominace přepravy ve výstupním hraničním boděhraničním bodě a nominace distribucenominace distribuce ve výstupním bodě přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu, c) nakonec nominace závazku dodat podle dvoustranné smlouvy. § 67 (1) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy provede ověření nominovaných hodnot a jejich sesouhlasení. Prostřednictvím svého informačního systému a informačního systému operátora trhu oznámí do 16:00:00 hodin subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničnímu účastníkovizahraničnímu účastníkovi, zda jejich nominaci přijal a zaregistroval. (2) Pokud subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník podá nominaci přepravynominaci přepravy jako celkovou denní nominaci pro plynárenský denplynárenský den, rozdělí ji provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy rovnoměrně na jednotlivé hodiny plynárenského dneplynárenského dne. Výsledné hodinové hodnoty se zaokrouhlují směrem dolů, přičemž zbytek je připočten k hodnotě za poslední hodinu plynárenského dneplynárenského dne. Hodinové hodnoty nominace nesmí překročit výši přepravní kapacity rezervované pro plynárenský denplynárenský den dělenou počtem hodin plynárenského dneplynárenského dne; pro poslední hodinu plynárenského dneplynárenského dne je toto omezení navýšeno o zbytek ze zaokrouhlení hodnot za předchozí hodiny plynárenského dneplynárenského dne. (3) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy vyčká před provedením sesouhlasení nominací podle odstavce 1 na bodě virtuálního zásobníku plynuzásobníku plynu na zaslání hodnot nominace uskladňovánínominace uskladňování plynuplynu provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu podle § 65 odst. 1 a 2. Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy před případným krácením přerušitelné přepravní kapacity a provedením procedury sesouhlasení sníží nominace přepravynominace přepravy subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníka na hodnotu zaslané nominace uskladňovánínominace uskladňování podle § 65 odst. 1 a 2. § 68 (1) Subjekt zúčtováníSubjekt zúčtování podává nominace závazků dodat a závazků odebratnominace závazků dodat a závazků odebrat nejpozději do 14:00:00 hodin daného plynárenského dneplynárenského dne na následující plynárenský denplynárenský den. (2) Subjekt zúčtováníSubjekt zúčtování podává nominace distribucenominace distribuce a uskladňování nejpozději do 14:00:00 hodin daného plynárenského dneplynárenského dne na následující plynárenský denplynárenský den. (3) Provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav a provozovatelé zásobníků plynuzásobníků plynu provedou ověření nominovaných hodnot a sesouhlasení, a prostřednictvím svých informačních systémů a informačního systému operátora trhu oznámí do 16:00:00 hodin subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování, zda jejich nominaci přijal a zaregistroval. (4) Operátor trhu podává nominaci podle § 62 odst. 4 do 14:20:00 hodin. (5) Operátor trhu podává za subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování upravenou nominaci závazku dodat a závazku odebratnominaci závazku dodat a závazku odebrat podle § 62 odst. 3 písm. a) do deseti minut po sesouhlasení nabídky a poptávky podaných na organizovaném vnitrodenním trhu s plynemplynem. Postupy a termíny pro předkládání renominací přepravy, distribuce, uskladňování § 69 (1) Za renominace přepravyrenominace přepravy se považují veškeré nominace přepravynominace přepravy subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování a zahraničního účastníkazahraničního účastníka na plynárenský denplynárenský den podané po termínu podle § 66 odst. 1. (2) Subjekt zúčtováníSubjekt zúčtování a zahraniční účastníkzahraniční účastník může provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy předložit renominaci. (3) Operátor trhu prověří finanční zajištěnífinanční zajištění u operátora trhu na veškeré podané renominace subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování v souladu s obchodními podmínkami operátora trhu a zasílá příslušným provozovatelům renominace, které jsou finančně zajištěny. V případě, že subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nemá na podané renominace finanční zajištěnífinanční zajištění, provede operátor trhu krácení nominací nebo renominací v pořadí podle § 66 odst. 6 tak, aby subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování finanční zajištěnífinanční zajištění splňoval. V rámci jedné priority se v případě více renominací v jedné úrovni priority krácení provádí rovnoměrně. (4) Renominace přepravy podle odstavce 2 se podává do dvou hodin po termínu podle § 66 odst. 1 a dále do každé celé hodiny nejpozději však do 3:00:00 hodin kalendářního dne, který nastává dva dny po dni, ve kterém se podávají nominace podle § 66 odst. 1. (5) Operátor trhu prověří finanční zajištěnífinanční zajištění renominací podle odstavce 3 do dvaceti minut po každé celé hodině následující po hodině, ve které byla renominace podána. § 70 (1) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy renominaci schválí, pokud je podaná v souladu s přílohou č. 4 k této vyhlášce. (2) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy oznámí subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování a zahraničnímu účastníkovizahraničnímu účastníkovi přijaté a zaregistrované renominace do dvou hodin po termínu podávání renominací podle § 69 odst. 4. Subjektu zúčtováníSubjektu zúčtování podává provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy oznámení podle věty první tohoto odstavce rovněž prostřednictvím informačního systému operátora trhu. (3) Renominaci přepravy na hraničních bodechhraničních bodech nebo virtuálních hraničních bodechvirtuálních hraničních bodech přijímá operátor trhu nebo provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatel sousední přepravní soustavypřepravní soustavy jako denní renominaci pro plynárenský denplynárenský den, nebo v členění na jednotlivé hodiny plynárenského dneplynárenského dne zbývající do konce plynárenského dneplynárenského dne. (4) Zahraniční účastníkZahraniční účastník podává renominace přepravyrenominace přepravy v termínu podle § 69 odst. 4 v systému provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, případně u přepravní kapacity na hraničních bodechhraničních bodech přepravní soustavypřepravní soustavy u sousedního provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. (5) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy vyčká před přijetím a zaregistrováním renominace podle odstavce 2 na bodě virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu na zaslání hodnot renominace uskladňování plynuplynu provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu podle § 71 odst. 4. Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy před případným krácením přerušitelné přepravní kapacity a provedením procedury sesouhlasení sníží renominace přepravyrenominace přepravy subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníkazahraničního účastníka na hodnotu zaslané renominace uskladňovánírenominace uskladňování podle § 71 odst. 4. § 71 (1) Za renominaci uskladňovánírenominaci uskladňování a distribuce se považují veškeré nominace uskladňovánínominace uskladňování a distribuce subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování na plynárenský denplynárenský den podané po termínu podle § 68 odst. 2. (2) Subjekt zúčtováníSubjekt zúčtování může provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy předkládat renominaci distribuce a provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu renominaci uskladňovánírenominaci uskladňování. Zahraniční účastníkZahraniční účastník může provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu předložit renominaci uskladňovánírenominaci uskladňování. (3) Renominace uskladňování a distribuce podle odstavce 2 se podává do každé celé hodiny dne následujícího po termínu podle § 68 odst. 2 a nejpozději do 3:00:00 hodin kalendářního dne, který nastává dva dny po dni, ve kterém se podávají nominace podle § 68 odst. 2. (4) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu provede případné krácení přerušitelných skladovacích kapacitskladovacích kapacit a zajistí neprodlené zaslání renominace uskladňovánírenominace uskladňování provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, aby mohl provést proceduru sesouhlasení. § 72 (1) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu a provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy renominaci schválí, pokud je podaná v souladu s přílohou č. 4 k této vyhlášce. (2) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu oznámí subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování, a to rovněž prostřednictvím informačního systému operátora trhu, přijaté a zaregistrované renominace do dvou hodin od celé hodiny, v rámci které byla renominace podána. (3) Zahraniční účastníkZahraniční účastník podává renominace uskladňovánírenominace uskladňování v termínu podle § 71 odst. 3 v systému provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu. Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu předává operátorovi trhu renominace uskladňovánírenominace uskladňování podané jednotlivým zahraničním účastníkemzahraničním účastníkem pomocí anonymního kódu. § 73 Propojení informačních systémů jednotlivých provozovatelů a operátora trhu (1) Operátor trhu, provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav a provozovatelé zásobníků plynuzásobníků plynu propojí své informační systémy tak, aby veškeré nominace a renominace přepravyrenominace přepravy podané u provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo u sousedního provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy v případě koordinovaných nebo nekoordinovaných přepravních kapacit na hraničních bodechhraničních bodech nebo virtuálních hraničních bodechvirtuálních hraničních bodech přepravní soustavypřepravní soustavy, nominace a renominace distribuce podané u provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy a nominace a renominace uskladňování podané u provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu byly bez zbytečného prodlení postoupeny operátorovi trhu. (2) Operátor trhu umožní ve svém informačním systému podávat nominace a renominace přepravyrenominace přepravy, nominace a renominace distribuce a nominace a renominace uskladňovánírenominace uskladňování. Nominace a renominace subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování podané do informačního systému operátora trhu a řádně předané operátorem trhu příslušným provozovatelům se považují za nominace a renominace přepravyrenominace přepravy, distribuce nebo uskladňování daného subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování podané přímo u jednotlivých provozovatelů. § 74 Renominace závazku dodat a závazku odebrat (1) Za renominace závazku dodat a závazku odebratrenominace závazku dodat a závazku odebrat se považují veškeré nominace závazku dodat a závazku odebratnominace závazku dodat a závazku odebrat subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování na plynárenský denplynárenský den podané po termínu podle § 68 odst. 1, nejpozději do 5:00:00 hodin kalendářního dne, který nastává dva dny po dni, ve kterém subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování podává nominace podle § 68 odst. 1. (2) V případě, že v termínu ukončení podávání renominací závazků dodat a závazků odebratrenominací závazků dodat a závazků odebrat podávaných subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování nedojde k sesouhlasení renominací obchodu podle dvoustranné smlouvy, operátor trhu podané renominace nezaregistruje. (3) Po skončení každé hodiny provede operátor trhu prověření finančního zajištěnífinančního zajištění veškerých renominací závazků dodatzávazků dodat a odebrat subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování. V případě, že subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nemá na podané renominace finanční zajištěnífinanční zajištění, operátor trhu renominace zamítne. (4) Operátor trhu nejpozději do 20 minut po skončení každé hodiny informuje příslušné subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování prostřednictvím informačního systému o přijetí a registraci či zamítnutí renominací závazků dodatzávazků dodat a odebrat. Postupy a termíny pro předkládání nominací a renominací při mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství § 74a (1) V případě přijetí nabídek členských států Evropské unie v rámci tržních opatření v členských státech Evropské unie podle vyhlášky upravující stav nouze v plynárenství operátor trhu podává pro plynárenský denplynárenský den, pro který je mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství přijímána, a) nominaci přepravynominaci přepravy za Českou republiku na výstupních bodech přepravní soustavypřepravní soustavy členského státu Evropské unie v informačním systému provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy členského státu Evropské unie do výše rezervované kapacity na hraničních bodechhraničních bodech přepravní soustavypřepravní soustavy členského státu Evropské unie s uvedením označení České republiky způsobem umožňujícím provést sesouhlasení provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovateli přepravních soustavpřepravních soustav členských států Evropské unie, b) nominaci přepravynominaci přepravy za Českou republiku na vstupních bodech přepravní soustavypřepravní soustavy do výše rezervované kapacity na hraničních bodechhraničních bodech přepravní soustavypřepravní soustavy s uvedením označení České republiky způsobem umožňujícím provést sesouhlasení provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovateli přepravních soustavpřepravních soustav členských států Evropské unie, c) nominaci závazků dodat za Českou republiku a nominaci závazků odebrat za subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování podle skutečně nakoupeného plynuplynu Českou republikou v členských státech Evropské unie, maximálně však do výše požadavků subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování sdělených operátorovi trhu podle vyhlášky upravující stav nouze v plynárenství, d) renominaci závazků dodat a závazků odebratrenominaci závazků dodat a závazků odebrat podle písmene c) podle denní alokace dodávek plynuplynu do České republiky z členských států Evropské unie při přijímání mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. (2) Operátor trhu oznamuje po podání nominace podle odstavce 1 písm. c) každému subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování prostřednictvím informačního systému operátora trhu a) velikost závazku dodat a závazku odebrat vyplývající z požadavku subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování na dodávku plynuplynu od České republiky ve výši částečně nebo plně uspokojeného požadavku na dodávku plynuplynu v MWh s rozlišením na 1 desetinné místo a b) objem platby za sjednaný odběr plynuplynu a sjednanou dodávku plynuplynu v eurech mezi Českou republikou a subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování. § 74b (1) V případě přijetí nabídek členských států Evropské unie v rámci netržních opatření v členských státech Evropské unie podle vyhlášky upravující stav nouze v plynárenství operátor trhu podává pro plynárenský denplynárenský den, pro který je přijímána mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství, a) nominaci přepravynominaci přepravy za Českou republiku na vstupních bodech přepravní soustavypřepravní soustavy do výše rezervované kapacity na hraničních bodechhraničních bodech přepravní soustavypřepravní soustavy s uvedením označení České republiky způsobem umožňujícím provést sesouhlasení provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovateli přepravních soustavpřepravních soustav členských států Evropské unie; v rozsahu podané nominace je přijímán plynplyn Českou republikou v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, b) nominaci závazků dodat za Českou republiku a nominaci závazků odebrat za subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování podle skutečně nakoupeného plynuplynu Českou republikou v členských státech Evropské unie, maximálně však do výše rozdílu mezi požadavky subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování sdělenými operátorovi trhu podle vyhlášky upravující stav nouze v plynárenství a velikostí podaných nominací podle § 74a odst. 1 písm. c), c) renominaci závazků dodat a závazků odebratrenominaci závazků dodat a závazků odebrat podle písmene b) podle denní alokace dodávek plynuplynu do České republiky z členských států Evropské unie při přijímání mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. (2) Operátor trhu oznamuje po podání nominace podle odstavce 1 písm. b) každému subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování prostřednictvím informačního systému operátora trhu a) velikost závazku dodat a závazku odebrat vyplývající z požadavku subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování na dodávku plynuplynu od České republiky ve výši částečně nebo plně uspokojeného požadavku na dodávku plynuplynu v MWh s rozlišením na 1 desetinné místo a b) objem platby za sjednaný odběr plynuplynu a sjednanou dodávku plynuplynu v eurech mezi Českou republikou a příslušným subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování. (3) Závazky dodat a závazky odebrat podle § 74a odst. 2 písm. a) a nominace podle § 74a odst. 1 písm. c) nejsou podáním nominace podle odstavce 1 písm. b) dotčeny. § 74c (1) V případě přijetí nabídky členským státem Evropské unie v rámci tržních opatření v České republice podle vyhlášky upravující stav nouze v plynárenství operátor trhu na základě výzvy Ministerstva průmyslu a obchodu podává pro plynárenský denplynárenský den, pro který je poskytována mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství, a) nominaci závazků dodat za subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování a nominaci závazků odebrat za Českou republiku podle nabídek přijatých v informačním systému operátora trhu podle vyhlášky upravující stav nouze v plynárenství, b) nominaci závazku dodat za Českou republiku a nominaci závazku odebrat za členský stát Evropské unie v souhrnné výši nominací závazků dodat za všechny subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování podle písmene a); v rozsahu podané nominace je poskytován plynplyn Českou republikou v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. (2) Operátor trhu oznamuje v termínu podle § 87 odst. 7 každému subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování prostřednictvím informačního systému operátora trhu a) velikost závazku dodat a závazku odebrat vyplývající ze zobchodovaného množství plynuplynu v MWh s rozlišením na 1 desetinné místo a b) objem platby za sjednaný odběr plynuplynu a sjednanou dodávku plynuplynu v eurech mezi Českou republikou a příslušným subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování. § 74d (1) V případě přijetí nabídky členským státem Evropské unie v rámci netržních opatření v České republice podle vyhlášky upravující stav nouze v plynárenství operátor trhu na základě výzvy Ministerstva průmyslu a obchodu podává pro plynárenský denplynárenský den, pro který je poskytována mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství, a) nominaci závazků dodat za subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování a nominaci závazků odebrat za Českou republiku podle nabídek přijatých členským státem Evropské unie prostřednictvím informačního systému operátora trhu podle vyhlášky upravující stav nouze v plynárenství, b) nominaci přepravynominaci přepravy za Českou republiku na výstupních bodech přepravní soustavypřepravní soustavy do výše rezervované kapacity na hraničních bodechhraničních bodech přepravní soustavypřepravní soustavy s uvedením označení České republiky způsobem umožňujícím provést sesouhlasení provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovateli přepravních soustavpřepravních soustav členských států Evropské unie; v rozsahu podané nominace je poskytován plynplyn Českou republikou v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. (2) Operátor trhu oznamuje po podání nominace podle odstavce 1 písm. a) každému subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování prostřednictvím informačního systému operátora trhu a) velikost závazku dodat a závazku odebrat vyplývající ze zobchodovaného množství plynuplynu v MWh s rozlišením na 1 desetinné místo a b) objem platby za sjednaný odběr plynuplynu a sjednanou dodávku plynuplynu v eurech mezi Českou republikou a subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování. (3) Závazky dodat a závazky odebrat podle § 74c odst. 2 písm. a) a nominace podle § 74c odst. 1 písm. a) a b) nejsou podáním nominace podle odstavce 1 písm. a) dotčeny. § 74e (1) Nominace závazku dodat a závazku odebratNominace závazku dodat a závazku odebrat podává operátor trhu za subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování a Českou republiku jako denní nominace závazku dodat a závazku odebratnominace závazku dodat a závazku odebrat elektronicky ve formátu definovaném operátorem trhu jako nominace obchodu podle dvoustranné smlouvy. Operátor trhu registruje předání plynuplynu mezi subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování a Českou republikou na virtuálním obchodním bodě. Při nominacích závazku dodat a závazku odebratnominacích závazku dodat a závazku odebrat podávaných operátorem trhu za Českou republiku a za subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování se § 62, 68 a 74 použijí obdobně. (2) Nominace závazku dodat a závazku odebratNominace závazku dodat a závazku odebrat podávané operátorem trhu za Českou republiku a za členský stát Evropské unie se finančně nezajišťují. (3) Operátor trhu podává za Českou republiku nominace přepravynominace přepravy podle § 74a odst. 1 písm. a) a b) a § 74b odst. 1 písm. a) jako celkovou denní nominaci pro plynárenský denplynárenský den. Rozčlenění nominace na jednotlivé hodiny plynárenského dneplynárenského dne se provádí podle § 66 odst. 2. (4) Nominaci lze podat pro virtuální hraniční bodhraniční bod, nebo pro hraniční bodhraniční bod. Podat nominace nelze pro kombinaci virtuálního hraničního boduhraničního bodu a hraničního boduhraničního bodu. Při nominacích přepravynominacích přepravy podávaných operátorem trhu za Českou republiku se § 63, 66 a 69 použijí obdobně. (5) Nominace přepravyNominace přepravy za Českou republiku se finančně nezajišťuje. ČÁST ŠESTÁ OBCHODNÍ VYROVNÁVÁNÍ ODCHYLEK Přiřazení odpovědnosti za odchylku § 75 (1) Odpovědnost za odchylkuOdpovědnost za odchylku se vztahuje ke každému jednotlivému odběrnému místuodběrnému místu zákazníkazákazníka a virtuálnímu odběrnému místuodběrnému místu představujícímu ztráty anebo nepřiřazený odběr provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy. Odpovědnost za odchylkuOdpovědnost za odchylku podle věty první lze přenést vždy pouze na jeden subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování, a to přímo nebo prostřednictvím jiného registrovaného účastníka trhu s plynemregistrovaného účastníka trhu s plynem. (2) Pokud není k odběrnému místuodběrnému místu zákazníkazákazníka přiřazen subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování odpovědný za odchylkuodchylku, vyzve operátor trhu dotčeného účastníka trhu s plynemplynem podle odstavce 1 ke zjednání nápravy. Nedojde-li k přiřazení subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování odpovědného za odchylkuodchylku za odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka, postupuje operátor trhu podle § 78. (3) Přenesení odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku podle odstavce 1 podléhá souhlasu operátora trhu. Žádost o přenesení odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku podle odstavce 1 podává převádějící účastník trhu s plynemplynem prostřednictvím informačního systému operátora trhu a přebírající subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování schvaluje přiřazení k odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku v jednotlivém odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka prostřednictvím informačního systému operátora trhu. Po schválení přiřazení odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku přebírajícím subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování a v případě dostatečného finančního zajištěnífinančního zajištění přebírajícího subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování operátor trhu přenese odpovědnost za odchylkuodpovědnost za odchylku subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování na přebírající subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování. (4) Přiřazení odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku posuzuje operátor trhu do 60 minut po celé hodině, ve které byla žádost o přiřazení odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku schválena přebírajícím subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování prostřednictvím informačního systému operátora trhu. Operátor trhu neprodleně informuje převádějícího účastníka trhu s plynemplynem a přebírající subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování o výsledku posouzení přiřazení odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku. Účinnost přiřazení odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku nastává nejdříve následující plynárenský denplynárenský den po schválení operátorem trhu. § 76 (1) Odpovědnost za odchylkuOdpovědnost za odchylku na vstupním a výstupním bodě virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu nese příslušný subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování užívající tento bod přepravní soustavypřepravní soustavy nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník prostřednictvím provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. (2) Odpovědnost za odchylkuOdpovědnost za odchylku na vstupním a výstupním hraničním boděhraničním bodě nese příslušný subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování užívající tento bod přepravní soustavypřepravní soustavy nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník prostřednictvím provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. (3) Odpovědnost za odchylkuOdpovědnost za odchylku na vstupním a výstupním bodě přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu nebo na bodu výrobny plynubodu výrobny plynu nese příslušný subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování, který užívá tento bod nebo místo distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy. (4) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup a sděluje operátorovi trhu alokační pravidlaalokační pravidla na jednotlivých bodech přeshraničních plynovodůpřeshraničních plynovodů a bodech výroben plynubodech výroben plynu. Operátor trhu zveřejňuje bez zbytečného odkladu alokační pravidlaalokační pravidla na jednotlivých bodech přeshraničních plynovodůpřeshraničních plynovodů a bodech výroben plynubodech výroben plynu způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup a sděluje operátorovi trhu alokační pravidlaalokační pravidla na jednotlivých hraničních bodechhraničních bodech a bodech virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu. Operátor trhu zveřejňuje neprodleně alokační pravidlaalokační pravidla na jednotlivých hraničních bodechhraničních bodech a bodech virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 77 (1) Celkovou odchylkuodchylku subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování lze smluvně přenést na jiný subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování. Přenesením celkové odchylkyodchylky subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování na jiný subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování je postoupena také flexibilitaflexibilita a hodnota bilančního účtu odchylekodchylek převádějícího subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování. (2) Žádost o přenesení celkové odchylkyodchylky podává převádějící subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování prostřednictvím informačního systému operátora trhu a přebírající subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování přijímá přenesení celkové odchylkyodchylky prostřednictvím informačního systému operátora trhu. Po přijetí přenesení celkové odchylkyodchylky přebírajícím subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování operátor trhu posuzuje do 60 minut po celé hodině, ve které byla žádost o přenesení celkové odchylkyodchylky přijata přebírajícím subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování prostřednictvím informačního systému operátora trhu, dostatečnost finančního zajištěnífinančního zajištění přebírajícího subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování. (3) Operátor trhu neprodleně informuje převádějící a přebírající subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování o výsledku posouzení přenesení celkové odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku. V případě dostatečného finančního zajištěnífinančního zajištění přebírajícího subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování operátor trhu přenesení celkové odchylkyodchylky subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování schválí. Pokud subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování neurčí pozdější termín přenesení celkové odchylkyodchylky, nastává účinnost přenesení celkové odchylkyodchylky subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nejdříve následující plynárenský denplynárenský den po schválení operátorem trhu. (4) Celkovou odchylkuodchylku subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování, který převzal celkovou odchylkuodchylku od jiného subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování, nelze dále přenést na jiný subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování. Ukončení přenesení celkové odchylkyodchylky mezi převádějícím a přebírajícím subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování provede operátor trhu na žádost subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování k poslednímu dni plynárenského měsíceplynárenského měsíce, vyjma případů spojených s ukončením činnosti subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování. (5) Denní vyrovnávací množství subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování, který přenesl svou celkovou odchylkuodchylku na jiný subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování, je za plynárenský denplynárenský den předcházející prvnímu dni, od kterého dojde k přenesení odchylkyodchylky na jiný subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování, navýšeno o hodnotu bilančního účtu odchylekodchylek subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování, který přenesl celkovou odchylkuodchylku na jiný subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování. § 78 (1) Uplynutím doby trvání dodávky plynu uvedeného u odběrného místaodběrného místa registrovaného v informačním systému operátora trhu nebo na základě žádosti o zkrácení dodávky plynuplynu podle § 114 zruší operátor trhu k požadovanému datu přiřazení odběrného místaodběrného místa k dodavateli plynuplynu a subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování. (2) V případě odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka, které není registrované v informačním systému operátora trhu a ke kterému nebude po datu ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynuplynu nebo smlouvy o dodávce plynuplynu u stávajícího dodavatele plynuplynu přiřazen nový dodavatel plynuplynu a subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování, kromě případů podle § 119 odst. 4 a požadavku zákazníkazákazníka na demontáž měřicího zařízeníměřicího zařízení, provede provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy do 23:00:00 hodin desátého pracovního dne před dnem, v němž dojde k ukončení dodávky plynuplynu do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka ze strany stávajícího dodavatele plynuplynu, registraci tohoto odběrného místaodběrného místa v informačním systému operátora trhu ode dne, od něhož nebude odběrnému místuodběrnému místu zákazníkazákazníka přiřazen žádný dodavatel plynuplynu. (3) V případě žádosti o ukončení dodávky z důvodu odstoupení od smlouvy podle § 11b odst. 2 energetického zákona nebo v případě výpovědi smlouvy podle § 11a odst. 4, § 11b odst. 1 nebo § 11o energetického zákona provede provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy registraci odběrného místaodběrného místa podle odstavce 2 do 23:00:00 hodin posledního pracovního dne před dnem, v němž dojde k ukončení dodávky plynuplynu do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka ze strany stávajícího dodavatele plynuplynu. (4) V případě identifikace odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka, které bude v informačním systému operátora trhu alespoň po dobu jednoho dne bez přiřazeného smluvního subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování, s výjimkou odběrného místaodběrného místa, na které se vztahuje povinnost dodávky plynuplynu dodavatelem poslední instance, označí operátor trhu ve svém informačním systému toto odběrné místoodběrné místo příznakem s uvedením dne, od něhož nebude k odběrnému místuodběrnému místu zákazníkazákazníka přiřazen dodavatel plynuplynu a smluvní subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování, pokud pro odběrné místoodběrné místo současně neprobíhá v informačním systému operátora trhu navazující změna dodavatele nebo pokud pro odběrné místoodběrné místo není podána žádost o prodloužení dodávky podle § 115 odst. 1. Přiřazení tohoto příznaku provede operátor trhu do konce desátého pracovního dne před dnem, v němž dojde k ukončení dodávky plynuplynu do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka ze strany stávajícího dodavatele nebo ke zkrácení přenesení odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku v odběrném místěodběrném místě ze strany subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování, nebo do konce pátého pracovního dne přede dnem ukončení dodávky plynuplynu zajišťované dodavatelem poslední instance, nebude-li do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka zajišťována navazující dodávka plynuplynu podle § 12d odst. 2 energetického zákona. V případě žádosti o zkrácení dodávky podle § 114 odst. 2 provede operátor trhu přiřazení tohoto příznaku do konce posledního pracovního dne před dnem, v němž dojde k ukončení dodávky plynuplynu do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka ze strany stávajícího dodavatele plynuplynu. (5) Po přiřazení příznaku podle odstavce 4 informuje operátor trhu neprodleně o přiřazení příznaku k odběrnému místuodběrnému místu stávajícího dodavatele, stávající subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování a provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, k níž je odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka připojeno. (6) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy o možnosti vzniku neoprávněného odběru neprodleně informuje zákazníkazákazníka, pokud pro odběrné místoodběrné místo současně neprobíhá v informačním systému operátora trhu změna dodavatele nebo pokud pro odběrné místoodběrné místo není podána žádost o prodloužení dodávky podle § 115 odst. 1. (7) V případě, že je k odběrnému místuodběrnému místu označenému příznakem podle odstavce 4 přiřazen dodavatel plynuplynu a smluvní subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování ke dni uvedenému v příznaku podle odstavce 4, odstraní operátor trhu v informačním systému operátora trhu příznak přiřazený k dotčenému odběrnému místuodběrnému místu podle odstavce 4. § 79 Přiřazení subjektu zúčtování (1) Ode dne, od něhož není k odběrnému místuodběrnému místu zákazníkazákazníka přiřazen dodavatel plynuplynu a smluvní subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování, podává dodavatel plynuplynu u odběrného místaodběrného místa označeného příznakem podle § 78 odst. 4, ve kterém neprobíhá změna dodavatele podle § 110, žádost o zahájení dodávek při předcházení neoprávněnému odběru podle § 113 odst. 5. (2) V případě, že je proces změny dodavatele podle § 110 nebo proces zahájení dodávek při předcházení neoprávněnému odběru podle odstavce 1 úspěšně dokončen a změna dodavatele je účinná nejpozději následující den po uplynutí 10 pracovních dní ode dne uvedeného v příznaku podle § 78 odst. 4, přiřadí operátor trhu k odběrnému místuodběrnému místu zákazníkazákazníka nového dodavatele plynuplynu a nový subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování uvedené v žádosti o změnu dodavatele nebo žádosti o zahájení dodávek při předcházení neoprávněnému odběru, a to ke dni uvedenému v příznaku, který byl přiřazen k dotčenému odběrnému místuodběrnému místu podle § 78 odst. 4. Operátor trhu provede přiřazení dodavatele plynuplynu a subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování pouze v případě, že v plynárenském dniplynárenském dni je registrovaným účastníkem trhu s plynemregistrovaným účastníkem trhu s plynem a má na dané období finanční zajištěnífinanční zajištění u operátora trhu. Operátor trhu o tomto přiřazení informuje nového dodavatele, nový subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování a provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, a odstraní příznak přiřazený k dotčenému odběrnému místuodběrnému místu podle § 78 odst. 4. (3) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo připojeno, může provést na základě informace o přiřazení subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování a dodavatele plynuplynu podle odstavce 2 rezervaci distribuční nebo přepravní kapacity pro nového dodavatele plynuplynu v případě smlouvy o sdružených službách dodávky plynuplynu nebo zákazníkazákazníka v případě samostatné smlouvy o dodávce a smlouvy o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy nebo služby přepravy plynuslužby přepravy plynu ode dne, kdy byl přiřazen nový dodavatel plynuplynu a nový subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování podle odstavce 2. Velikost rezervované distribuční nebo přepravní kapacity je rovna velikosti rezervované distribuční nebo přepravní kapacity podle žádosti nového dodavatele plynuplynu nebo zákazníkazákazníka. Za datum účinnosti změny dodavatele se pro určení stavu měřidla podle § 113 odst. 2 a 3 považuje den, k němuž byl přiřazen nový dodavatel plynuplynu a nový subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování podle odstavce 2. (4) V případě, že není proces změny dodavatele podle § 110 nebo proces zahájení dodávek při předcházení neoprávněnému odběru podle odstavce 1 úspěšně dokončen nebo je přiřazení subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování účinné později než následující den po uplynutí 10 pracovních dní ode dne uvedeného v příznaku podle § 78 odst. 4, operátor trhu změní v informačním systému operátora trhu příznak podle § 78 odst. 4 na příznak označující neoprávněný odběr v daném odběrném místěodběrném místě. Operátor trhu o této skutečnosti informuje příslušného provozovatele distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy. Bilanční účet odchylek a flexibilita § 80 (1) OdchylkaOdchylka subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníkazahraničního účastníka je rozdíl mezi součtem alokací množství plynuplynu na všech vstupních bodech plynárenské soustavyplynárenské soustavy a součtem alokací na všech výstupních bodech plynárenské soustavyplynárenské soustavy se zohledněním závazku dodatzávazku dodat a odebrat subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování. OdchylkaOdchylka subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování se stanovuje jako denní odchylkaodchylka, měsíční odchylkaodchylka v rozdělení po jednotlivých plynárenských dnechplynárenských dnech a opravná měsíční odchylkaodchylka v rozdělení po jednotlivých plynárenských dnechplynárenských dnech. (2) Operátor trhu vede pro každý subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraničního účastníkazahraničního účastníka bilanční účet odchylekodchylek. Předběžná hodnota bilančního účtu odchylekodchylek za daný plynárenský denplynárenský den je součet konečné hodnoty bilančního účtu odchylekodchylek z předcházejícího plynárenského dneplynárenského dne a denní odchylkyodchylky subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování za daný plynárenský denplynárenský den. Konečná hodnota bilančního účtu odchylekodchylek za daný plynárenský denplynárenský den je součet konečné hodnoty bilančního účtu odchylekodchylek z předcházejícího plynárenského dneplynárenského dne, denní odchylkyodchylky subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování za daný plynárenský denplynárenský den a denního vyrovnávacího množství subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování za daný plynárenský denplynárenský den. (3) Každému subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy za zahraničního účastníkazahraničního účastníka je poskytována flexibilitaflexibilita, jejíž velikost stanovuje operátor trhu každý plynárenský denplynárenský den pro každý vstupní a výstupní bod plynárenské soustavyplynárenské soustavy následujícím způsobem: a) za odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka, kde je subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování přiřazený k odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku, se flexibilitaflexibilita pro příslušný plynárenský denplynárenský den stanovuje podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, b) za bod výrobny plynubod výrobny plynu, kde je subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování přiřazený k odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku, se flexibilitaflexibilita pro příslušný plynárenský denplynárenský den stanovuje podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, c) za vstupní hraniční bodhraniční bod, za vstupní bod přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu a za vstupní bod zásobníku plynuzásobníku plynu se pro příslušný plynárenský denplynárenský den flexibilitaflexibilita subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování poskytuje podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, d) za výstupní hraniční bodhraniční bod, za výstupní bod přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu a za výstupní bod zásobníku plynuzásobníku plynu se pro příslušný plynárenský denplynárenský den flexibilitaflexibilita subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování poskytuje podle přílohy č. 5 k této vyhlášce. (4) Je-li na hraničním boduhraničním bodu, na bodu zásobníku plynuzásobníku plynu, na bodu přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu nebo bodu výrobny plynubodu výrobny plynu v plynárenském dniplynárenském dni použito alokační pravidloalokační pravidlo, kdy hodnota nominace přepravynominace přepravy nebo nominace distribucenominace distribuce je považována za hodnotu dodanou, flexibilitaflexibilita se v daném bodě v daný plynárenský denplynárenský den neposkytuje. Za virtuální body provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, za virtuální body provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy a virtuální obchodní bodvirtuální obchodní bod se flexibilitaflexibilita neposkytuje. (5) Přidělená hodnota flexibilityflexibility subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování a zahraničnímu účastníkovizahraničnímu účastníkovi pro příslušný plynárenský denplynárenský den je součtem jednotlivých dílčích částí flexibilityflexibility za jednotlivé vstupní a výstupní body plynárenské soustavyplynárenské soustavy stanovené podle odstavců 3 a 4. (6) Každý plynárenský denplynárenský den do 10:15:00 zveřejní operátor trhu způsobem umožňujícím dálkový přístup úroveň flexibilityflexibility prostřednictvím akumulace soustavy na následující plynárenský denplynárenský den. V případě, že operátor trhu neobdrží v termínu podle § 96 odst. 6 od provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy informaci o snížení úrovně flexibilityflexibility na následující plynárenský denplynárenský den podle bodů 1 až 3 přílohy č. 5 k této vyhlášce, zveřejní operátor trhu informaci o použití základní úrovně flexibilityflexibility pro následující plynárenský denplynárenský den. § 81 (1) Každý plynárenský denplynárenský den zpřístupní operátor trhu v termínu podle § 102 odst. 2 pro každý subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování a provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy za každého zahraničního účastníkazahraničního účastníka velikost denní odchylkyodchylky, předběžné alokace využití flexibilityflexibility, předběžnou hodnotu bilančního účtu odchylekodchylek, předběžnou hodnotu denního vyrovnávacího množství, přidělenou hodnotu flexibilityflexibility a velikost flexibilityflexibility, kterou může subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník prostřednictvím provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy zobchodovat podle § 89. Předběžná hodnota denního vyrovnávacího množství je rovna nule v případě, že absolutní velikost předběžné hodnoty bilančního účtu odchylekodchylek je menší nebo rovna absolutní hodnotě přidělené hodnoty flexibilityflexibility; v ostatních případech je předběžná hodnota denního vyrovnávacího množství rovna rozdílu předběžné hodnoty bilančního účtu odchylekodchylek a přidělené hodnoty flexibilityflexibility s respektováním znaménkové konvence. (2) Každý plynárenský denplynárenský den po oznámení výsledků trhu s nevyužitou flexibilitouflexibilitou v termínu podle § 89 odst. 3, zpřístupní operátor trhu pro každý subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování a provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy za každého zahraničního účastníkazahraničního účastníka denní vyrovnávací množství a konečnou hodnotu bilančního účtu odchylekodchylek. (3) Kladné denní vyrovnávací množství je rozdíl mezi předběžnou hodnotou bilančního účtu a maximální hodnotou flexibilityflexibility; v případě, že tento rozdíl je menší nebo roven nule, pak je kladné denní vyrovnávací množství rovno nule. (4) Záporné denní vyrovnávací množství je rozdíl mezi předběžnou hodnotou bilančního účtu a minimální hodnotou flexibilityflexibility; v případě, že tento rozdíl je větší nebo roven nule, pak je záporné denní vyrovnávací množství rovno nule. (5) Hodnota poslední zaregistrované a potvrzené nominace nebo renominace závazku dodatzávazku dodat nebo odebrat na virtuálním obchodním boděvirtuálním obchodním bodě nebo hodnota zaregistrované a potvrzené nominace nebo renominace přepravyrenominace přepravy na virtuálních bodech provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy je považována za hodnotu dodanou nebo odebranou. (6) Operátor trhu každý den do 13:00:00 hodin sdělí provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy přidělenou hodnotu flexibilityflexibility v součtu za všechny subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování a zahraniční účastníkyzahraniční účastníky za předchozí plynárenský denplynárenský den. (7) Operátor trhu každý den po oznámení výsledků trhu s nevyužitou flexibilitouflexibilitou sdělí provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy údaje o využití flexibilityflexibility v součtu za všechny subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování a zahraniční účastníkyzahraniční účastníky za předchozí plynárenský denplynárenský den. (8) FlexibilitaFlexibilita, kterou může subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník prostřednictvím provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy zobchodovat podle § 89, nesmí být vyšší než dvojnásobek přidělené hodnoty flexibilityflexibility podle § 80 odst. 5. § 82 Obchodní vyrovnávání odchylek při předcházení stavu nouze na celém území České republiky z důvodu nedostatku nebo přebytku plynu v plynárenské soustavě (1) Při předcházení stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy pro celé území České republiky se podle tohoto paragrafu postupuje od následujícího plynárenského dneplynárenského dne po dni, ve kterém operátor trhu na základě pokynu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle vyhlášky upravující stav nouze v plynárenství oznámil, že bude zahájeno obchodní vyrovnávání odchylekodchylek při předcházení stavu nouze. (2) Je-li zahájeno obchodní vyrovnávání odchylekodchylek při předcházení stavu nouze z důvodu nedostatku plynuplynu v plynárenské soustavěplynárenské soustavě, není subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování a zahraničním účastníkům v daném plynárenském dniplynárenském dni poskytována flexibilitaflexibilita nad úroveň alokace využití flexibilityflexibility v předcházejícím plynárenském dniplynárenském dni ve směru, který by měl za následek zvýšení nedostatku plynuplynu v plynárenské soustavěplynárenské soustavě. Veškerá záporná denní odchylkaodchylka subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníka je denním vyrovnávacím množstvím. V případě kladné denní odchylkyodchylky subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování se přiděluje flexibilitaflexibilita a stanovuje denní vyrovnávací množství podle § 80 a 81. (3) V případě, že je zahájeno obchodní vyrovnávání odchylekodchylek při předcházení stavu nouze z důvodu přebytku plynuplynu v plynárenské soustavěplynárenské soustavě, není subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování a zahraničním účastníkům v daném plynárenském dniplynárenském dni poskytována flexibilitaflexibilita nad úroveň alokace využití flexibilityflexibility v předcházejícím plynárenském dniplynárenském dni ve směru, který by měl za následek zvýšení přebytku plynuplynu v plynárenské soustavěplynárenské soustavě. Veškerá kladná denní odchylkaodchylka subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníka je denním vyrovnávacím množstvím. V případě záporné denní odchylkyodchylky subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování se přiděluje flexibilitaflexibilita a stanovuje denní vyrovnávací množství podle § 80 a 81. § 83 Obchodní vyrovnávání odchylek ve stavu nouze na celém území České republiky a v mimořádném stavu nouze (1) Podle tohoto ustanovení se postupuje od plynárenského dneplynárenského dne, ve kterém provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy vyhlásil stav nouze z důvodu nedostatku nebo přebytku plynuplynu v plynárenské soustavěplynárenské soustavě České republiky. (2) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy ve spolupráci s operátorem trhu neprodleně oznamuje elektronicky všem subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování, zahraničním účastníkůmzahraničním účastníkům prostřednictvím provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, registrovaným účastníkům trhu s plynemregistrovaným účastníkům trhu s plynem, provozovatelům distribučních soustavdistribučních soustav a provozovatelům zásobníků plynuzásobníků plynu, že je vyhlášen stav nouze z důvodu nedostatku nebo přebytku plynuplynu v plynárenské soustavěplynárenské soustavě. Obchodní vyrovnávání denních odchylekodchylek ve stavu nouze bude poprvé provedeno za plynárenský denplynárenský den, ve kterém došlo k vyhlášení stavu nouze. (3) V případě, že je na celém území České republiky stav nouze z důvodu nedostatku plynuplynu v plynárenské soustavěplynárenské soustavě a) subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování a zahraničním účastníkůmzahraničním účastníkům se v daném plynárenském dniplynárenském dni neposkytuje flexibilitaflexibilita, b) subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování a zahraniční účastník, kteří mají zápornou konečnou hodnotu bilančního účtu odchylekodchylek z předcházejícího plynárenského dneplynárenského dne, mají povinnost vyrovnat hodnotu bilančního účtu odchylekodchylek v plynárenském dniplynárenském dni na nulovou hodnotu; o toto vyrovnání se zvyšuje hodnota závazku dodat plynplyn subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování a zahraničního účastníka; vyjma mimořádného stavu nouze jsou veškeré vzniklé denní odchylkyodchylky denním vyrovnávacím množstvím a jsou řešeny finančním vyrovnáním s operátorem trhu, c) subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování a zahraniční účastník, kteří mají kladnou konečnou hodnotu bilančního účtu odchylekodchylek z předcházejícího plynárenského dneplynárenského dne, mají povinnost dodržet rovnost dodávek a odběrů z plynárenské soustavyplynárenské soustavy, tedy nulovou denní odchylkuodchylku; vyjma mimořádného stavu nouze jsou veškeré vzniklé denní odchylkyodchylky denním vyrovnávacím množstvím a jsou řešeny finančním vyrovnáním s operátorem trhu; stav bilančního účtu odchylekodchylek bude subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničnímu účastníkovi obnoven následující plynárenský denplynárenský den po ukončení stavu nouze z důvodu nedostatku plynuplynu v plynárenské soustavěplynárenské soustavě. (4) V případě, že je na celém území České republiky stav nouze z důvodu přebytku plynuplynu v plynárenské soustavěplynárenské soustavě a) subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování a zahraničním účastníkůmzahraničním účastníkům se v daném plynárenském dniplynárenském dni neposkytuje flexibilitaflexibilita, b) subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování a zahraniční účastníkzahraniční účastník, kteří mají kladnou konečnou hodnotu bilančního účtu odchylekodchylek z předcházejícího plynárenského dneplynárenského dne, mají povinnost vyrovnat hodnotu bilančního účtu odchylekodchylek v plynárenském dniplynárenském dni na nulovou hodnotu; o toto vyrovnání se zvyšuje hodnota závazku odebratzávazku odebrat plynplyn subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování a zahraničního účastníkazahraničního účastníka; veškeré vzniklé denní odchylkyodchylky jsou denním vyrovnávacím množstvím a jsou řešeny finančním vyrovnáním s operátorem trhu, c) subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování a zahraniční účastníkzahraniční účastník, kteří mají zápornou konečnou hodnotu bilančního účtu odchylekodchylek z předcházejícího plynárenského dneplynárenského dne, mají povinnost dodržet rovnost dodávek a odběrů z plynárenské soustavyplynárenské soustavy, tedy nulovou denní odchylkuodchylku; veškeré vzniklé denní odchylkyodchylky jsou denním vyrovnávacím množstvím a jsou řešeny finančním vyrovnáním s operátorem trhu; stav bilančního účtu odchylekodchylek bude subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničnímu účastníkovizahraničnímu účastníkovi obnoven následující plynárenský denplynárenský den po ukončení stavu nouze z důvodu přebytku plynuplynu v plynárenské soustavěplynárenské soustavě. (5) Je-li vyhlášen mimořádný stav nouze podle § 73d energetického zákona, použijí se postupy podle odstavců 1 až 3 obdobně. § 84 Dodávka dvou a více dodavatelů plynu do jednoho odběrného místa (1) ZákazníkZákazník může mít jednoho nebo více smluvních dodavatelů plynuplynu. (2) Subjekt zúčtováníSubjekt zúčtování, který není v odběrném místěodběrném místě přiřazený jako subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování odpovědný za odchylkuodchylku, uskutečňuje dodávku do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka předáním plynuplynu subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování odpovědnému za odchylkuodchylku v odběrném místěodběrném místě na virtuálním obchodním boděvirtuálním obchodním bodě na základě vzájemného smluvního ujednání mezi dodavateli plynuplynu a zákazníkemzákazníkem. § 85 Finanční zajištění plateb subjektů zúčtování (1) Subjekt zúčtováníSubjekt zúčtování poskytne operátorovi trhu finanční zajištěnífinanční zajištění plateb tak, aby byla pokryta předvídatelná rizika související s činností subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování. Finanční zajištěníFinanční zajištění plateb používá operátor trhu k pokrytí rizik spojených s dodávkou a odběrem plynuplynu, vypořádáním odchylekodchylek, vypořádáním odchylekodchylek při mimořádném stavu nouze, se závazky dodat na virtuálním obchodním bodě, s obchody uzavřenými na organizovaném krátkodobém trhu a s nominacemi přepravynominacemi přepravy a distribuce na výstupních bodech plynárenské soustavyplynárenské soustavy. Do výše finančního zajištěnífinančního zajištění plateb jsou zahrnuty také závazky operátora trhu k subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování. (2) Nemá-li subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování dostatečné finanční zajištěnífinanční zajištění plateb pro zaregistrování obchodu, operátor trhu takový obchod nezaregistruje. Odmítnutí zaregistrování obchodu oznámí operátor trhu bez zbytečného odkladu danému subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování. (3) V případě odmítnutí zaregistrování obchodu podle odstavce 2 nebo v případě krácení nominací přepravynominací přepravy a distribuce na výstupních bodech plynárenské soustavyplynárenské soustavy podle § 66 odst. 6 operátor trhu informuje o této skutečnosti daný subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování. ČÁST SEDMÁ KRÁTKODOBÝ TRH § 86 Krátkodobý trh, jeho organizace a způsob jeho vypořádání (1) Operátor trhu organizuje krátkodobý trh ve formě vnitrodenního trhu s plynemplynem a trhu s nevyužitou flexibilitouflexibilitou. (2) Krátkodobého trhu se může zúčastnit pouze subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování. (3) Obchody na krátkodobém trhu podle odstavce 1 jsou vůči sobě anonymní. § 87 Vnitrodenní trh s plynem (1) Vnitrodenní trh je organizován v rámci plynárenského dneplynárenského dne a lze na něm zadávat a přijímat nabídky na dodávku nebo odběr plynuplynu pro základní produkt14). Místem dodání a místem odběru plynuplynu je virtuální obchodní bodvirtuální obchodní bod. Výsledkem obchodů na vnitrodenním trhu je určení sjednaných dodávek, odběrů a cen plynuplynu. (2) Vnitrodenní trh pro plynárenský denplynárenský den je organizován od 9:00:00 hodin předcházejícího kalendářního dne do 5:00:00 hodin následujícího kalendářního dne. (3) Poptávkou subjektu zúčtováníPoptávkou subjektu zúčtování se rozumí požadované množství na nákup plynuplynu pro daný plynárenský denplynárenský den. Nabídkou subjektu zúčtováníNabídkou subjektu zúčtování se rozumí požadované množství na prodej plynuplynu pro daný plynárenský denplynárenský den. (4) Minimální množství poptávaného nebo nabízeného plynuplynu na vnitrodenním trhu s plynemplynem je 0,1 MWh. Množství poptávaného nebo nabízeného plynuplynu na vnitrodenním trhu s plynemplynem podává subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování v MWh s rozlišením na 1 desetinné místo. (5) Operátor trhu registruje údaje o sjednaných množstvích plynuplynu jednotlivých subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování jako nominace zobchodovaného plynuplynu na vnitrodenním trhu. (6) Do 10 minut po uzavření obchodu v rámci vnitrodenního trhu upraví operátor trhu celková sjednaná množství plynuplynu pro závazek dodatzávazek dodat a závazek odebratzávazek odebrat v rámci nominace zobchodovaného plynuplynu na vnitrodenním organizovaném trhu pro příslušný plynárenský denplynárenský den. Závazkem odebratZávazkem odebrat se rozumí uspokojená část poptávky subjektu zúčtovánípoptávky subjektu zúčtování podle odstavce 3 věty první, závazkem dodatzávazkem dodat se rozumí uspokojená část nabídky subjektu zúčtovánínabídky subjektu zúčtování podle odstavce 3 věty druhé. (7) Do 13:00:00 hodin dne následujícího po plynárenském dniplynárenském dni operátor trhu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup množství plynuplynu z uskutečněných obchodů a vážený průměr ceny plynuplynu pro příslušný plynárenský denplynárenský den na vnitrodenním trhu, kde váhami je množství zobchodovaného plynuplynu. § 88 Index krátkodobého trhu Operátor trhu každý plynárenský denplynárenský den nejpozději v termínu podle § 102 odst. 2 zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup index krátkodobého trhu za předchozí plynárenský denplynárenský den. Postup stanovení indexu krátkodobého trhu je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. § 89 Trh s nevyužitou flexibilitou (1) Operátor trhu organizuje trh s nevyužitou flexibilitouflexibilitou za každý uplynulý plynárenský denplynárenský den. (2) Trh s nevyužitou flexibilitouflexibilitou probíhá každý plynárenský denplynárenský den od 13:00:00 hodin do 13:45:00 hodin. V případě, že je zaslán operátorovi trhu nesouhlas s výsledky denního vyhodnocení odchylekodchylek podle § 102 odst. 6, oznámí operátor trhu jednotlivým subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování nový termín pro zahájení trhu s nevyužitou flexibilitouflexibilitou, nejpozději však do 16:00:00 hodin téhož dne. (3) Operátor trhu oznámí výsledky trhu s nevyužitou flexibilitouflexibilitou ve 13:55:00 hodin, v případě odloženého zahájení trhu s nevyužitou flexibilitouflexibilitou do 10 minut po skončení trhu s nevyužitou flexibilitouflexibilitou. Po oznámení výsledků trhu s nevyužitou flexibilitouflexibilitou jednotlivým účastníkům zveřejní operátor trhu způsobem umožňujícím dálkový přístup nabídkové a poptávkové křivky, množství uskutečněných obchodů na trhu s nevyužitou flexibilitouflexibilitou a dosaženou cenu za nevyužitou flexibilituflexibilitu v plynárenském dniplynárenském dni. § 90 Finanční vypořádání obchodů na vnitrodenním trhu s plynem Operátor trhu oznamuje v termínech podle § 87 odst. 7 každému účastníku vnitrodenního trhu s plynemplynem následující informace: a) velikost závazku dodatzávazku dodat a závazku odebratzávazku odebrat vyplývající ze zobchodovaného množství plynuplynu v MWh s rozlišením na 1 desetinné místo, b) dosažené ceny v EUR/MWh po jednotlivých obchodech, c) objemy plateb za sjednané odběry plynuplynu a sjednané dodávky plynuplynu v EUR. ČÁST OSMÁ FYZICKÉ VYROVNÁVÁNÍ ODCHYLEK § 91 (1) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy ve spolupráci s provozovateli distribučních soustavdistribučních soustav zajišťuje fyzické vyrovnávání plynárenské soustavyplynárenské soustavy. (2) Činnosti provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy související se skutečným nebo očekávaným vyrovnáváním odchylekodchylek subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování se považují za vyrovnávací akce. (3) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy k fyzickému vyrovnávání odchylekodchylek využívá vyrovnávací akce. Vyrovnávací akce provádí provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nákupem a prodejem plynuplynu na vnitrodenním trhu s plynemplynem nebo využitím vyrovnávací služby. (4) Pro účely vypořádání fyzického vyrovnávání odchylekodchylek operátor trhu zřizuje a vede konto provozovatelekonto provozovatele. Velikost konta provozovatelekonta provozovatele eviduje operátor trhu. Operátor trhu zveřejňuje aktuální stav konta provozovatelekonta provozovatele do 10 minut po jeho změně. (5) Operátor trhu upraví stav konta provozovatelekonta provozovatele o nominace závazku dodat a závazku odebratnominace závazku dodat a závazku odebrat podle § 62 odst. 4 a nominace vyrovnávací akce na virtuálním bodě provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. § 92 Úrovně konta provozovatele a vyrovnávací akce (1) V případě, že to dovoluje aktuální nebo predikovaný provozní stav přepravní soustavypřepravní soustavy, neprovádí provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy žádné vyrovnávací akce, pokud je velikost konta provozovatelekonta provozovatele vyšší než hodnota uvedená v příloze č. 7 bodu 1 a nižší než hodnota uvedená v příloze č. 7 bodu 2 k této vyhlášce. (2) V případě, že po podání nominací podle § 62 odst. 4 jsou splněny podmínky uvedené v příloze č. 7 bodech 1 a 2 k této vyhlášce, může provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy provést vyrovnávací akci, a to postupem uvedeným v příloze č. 7 k této vyhlášce. (3) V případě, že jsou splněny podmínky uvedené v příloze č. 8 bodu 1, 2, 8, 9 nebo 10 k této vyhlášce, může provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy provést vyrovnávací akci, a to postupem uvedeným v příloze č. 8 k této vyhlášce. (4) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy zveřejní do 15 minut od realizace vyrovnávací akce prostřednictvím informačního systému operátora trhu informace o provedené vyrovnávací akci v rozsahu stanoveném v příloze č. 9 k této vyhlášce. (5) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy zveřejní do 15 minut od zrušení požadavku na realizaci vyrovnávací akce prostřednictvím informačního systému operátora trhu informace o zrušené vyrovnávací akci. § 93 Postupy pro stanovení jednotkové ceny za denní vyrovnávací množství (1) Jednotková cena za kladné denní vyrovnávací množství v příslušném plynárenském dniplynárenském dni se stanoví postupem uvedeným v příloze č. 10 k této vyhlášce. (2) Jednotková cena za záporné denní vyrovnávací množství v příslušném plynárenském dniplynárenském dni se stanoví postupem uvedeným v příloze č. 10 k této vyhlášce. (3) Pro jednotkové ceny uvedené v odstavcích 1 a 2 se v případě potřeby jejich převedení na CZK/MWh použije denní kurz vyhlašovaný Českou národní bankoubankou pro den, ke kterému se jednotkové ceny stanovují; pokud není denní kurz k dispozici, použije se hodnota v nejbližším bezprostředně předcházejícím dni, kdy byla hodnota denního kurzu publikována. § 94 Konto neutrality (1) Operátor trhu eviduje konto neutrality jako oddělené příjmy a výdaje spojené s vypořádáním denního vyrovnávacího množství a příjmy a výdaje provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy spojené s vyrovnávací akcí na základě údajů podle § 92 odst. 4 od prvního plynárenského dneplynárenského dne kalendářního roku do konce posledního plynárenského dneplynárenského dne kalendářního roku. (2) Operátor trhu zveřejňuje aktuální stav konta neutrality při každé jeho změně a na začátku plynárenského dneplynárenského dne. ČÁST DEVÁTÁ ROZSAH, TERMÍNY PŘEDÁVÁNÍ A ZVEŘEJŇOVÁNÍ ÚDAJŮ A VYÚČTOVÁNÍ DODÁVEK PLYNU A OSTATNÍCH SLUŽEB § 95 Předávání údajů provozovatelem distribuční soustavy (1) Každý kalendářní den nejpozději do 12:00:00 hodin předá provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy operátorovi trhu prostřednictvím informačního systému operátora trhu za předcházející plynárenský denplynárenský den a) denní alokaci dodávek plynuplynu na bodech přeshraničních plynovodůpřeshraničních plynovodů po jednotlivých vstupních bodech, jednotlivých subjektech zúčtovánísubjektech zúčtování v rozdělení po jednotlivých dovozcích s uvedením jejich označení, b) denní alokace dodávek plynuplynu z bodů výroben plynubodů výroben plynu v rozdělení po jednotlivých bodech výroben plynubodech výroben plynu a po jednotlivých subjektech zúčtovánísubjektech zúčtování, c) denní hodnoty dodávek a odběrů plynuplynu v předávacích místech mezi distribučními sítěmidistribučními sítěmi; údaje zasílá provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, který provozuje měřicí zařízeníměřicí zařízení, d) denní alokaci odběrů plynuplynu na bodech přeshraničních plynovodůpřeshraničních plynovodů po jednotlivých výstupních bodech, jednotlivých subjektech zúčtovánísubjektech zúčtování v rozdělení po jednotlivých odběratelích s uvedením jejich označení, e) denní hodnoty odběrů plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků s měřením typu A, f) hodnoty rezervované distribuční kapacity v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků s měřením typu A a B, g) denní hodnotu vlastní spotřeby plynuplynu, h) denní hodnotu změny akumulace, i) hodnoty rezervované distribuční kapacity bodů výroben plynubodů výroben plynu, po jednotlivých bodech výroben plynubodech výroben plynu a po jednotlivých subjektech zúčtovánísubjektech zúčtování, j) hodnoty rezervované pevné a přerušitelné distribuční kapacity v bodech přeshraničních plynovodůpřeshraničních plynovodů po jednotlivých vstupních a výstupních bodech a jednotlivých subjektech zúčtovánísubjektech zúčtování. (2) Nejpozději do 12:00:00 hodin devátého kalendářního dne, nejpozději však do 12:00:00 hodin šestého pracovního dne, plynárenského měsíceplynárenského měsíce předá provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy operátorovi trhu v rozdělení za jednotlivé plynárenské dnyplynárenské dny předcházejícího plynárenského měsíceplynárenského měsíce a) měsíční alokaci dodávek plynuplynu na bodech přeshraničních plynovodůpřeshraničních plynovodů po jednotlivých vstupních bodech, jednotlivých subjektech zúčtovánísubjektech zúčtování v rozdělení po jednotlivých dovozcích s uvedením jejich označení, b) měsíční alokace dodávek plynuplynu z bodů výroben plynubodů výroben plynu v rozdělení po jednotlivých bodech výroben plynubodech výroben plynu a po jednotlivých subjektech zúčtovánísubjektech zúčtování, c) měsíční hodnoty dodávek a odběrů plynuplynu v předávacích místech mezi distribučními sítěmidistribučními sítěmi; údaje zasílá provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, který provozuje měřicí zařízeníměřicí zařízení, d) měsíční alokaci odběrů plynuplynu na bodech přeshraničních plynovodůpřeshraničních plynovodů po jednotlivých výstupních bodech, jednotlivých subjektech zúčtovánísubjektech zúčtování v rozdělení po jednotlivých odběratelích s uvedením jejich označení, e) měsíční hodnoty odběrů plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků s měřením typu A a B, f) hodnoty rezervované distribuční kapacity v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků s měřením typu A a B, g) měsíční hodnotu vlastní spotřeby plynuplynu, h) měsíční hodnotu změny akumulace, i) hodnoty rezervované distribuční kapacity bodů výroben plynubodů výroben plynu, po jednotlivých bodech výroben plynubodech výroben plynu a po jednotlivých subjektech zúčtovánísubjektech zúčtování, j) hodnoty rezervované pevné a přerušitelné distribuční kapacity v bodech přeshraničních plynovodůpřeshraničních plynovodů po jednotlivých vstupních a výstupních bodech a jednotlivých subjektech zúčtovánísubjektech zúčtování, k) měsíční hodnotu spalného tepla v distribuční soustavědistribuční soustavě. (3) Opravné údaje hodnot předaných podle odstavce 2 předává provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy operátorovi trhu nejpozději do tří kalendářních měsíců po termínu podle odstavce 2. (4) Nejpozději čtvrtý kalendářní den před začátkem následujícího kalendářního měsíce do 12:00:00 hodin zasílá provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy operátorovi trhu a) předpokládané hodnoty rezervovaných distribučních kapacit v odběrných místechodběrných místech s měřením typu A a B, b) hodnoty plánované měsíční spotřebyplánované měsíční spotřeby plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků s měřením typu B, platné od prvního dne následujícího měsíce na následující 3 měsíce ve všech odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků. (5) Údaje podle odstavců 1, 2 a 3 zpřístupní operátor trhu subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování, kterého se údaje týkají, nejpozději do 60 minut po jejich obdržení. Subjekt zúčtováníSubjekt zúčtování může v informačním systému operátora trhu zpřístupnit tyto údaje i jinému registrovanému účastníkovi trhu s plynemregistrovanému účastníkovi trhu s plynem. (6) Pokud nedošlo v distribuční sítidistribuční síti ke změně dodavatele na žádném odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka, odstavce 1 až 5 se nepoužijí. § 96 Předávání a zveřejňování údajů provozovatelem přepravní soustavy (1) Každý kalendářní den nejpozději do 12:00:00 hodin předá provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy operátorovi trhu za předcházející plynárenský denplynárenský den a) denní alokace dodávek plynuplynu na hraničních bodechhraničních bodech po jednotlivých vstupních a výstupních bodech, jednotlivých subjektech zúčtovánísubjektech zúčtování a zahraničních účastníkůzahraničních účastníků, v rozdělení podle jednotlivých dovozců a odběratelů s uvedením jejich označení, b) denní alokace dodávek plynuplynu jednotlivých subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování a zahraničních účastníkůzahraničních účastníků na bodech zásobníků plynuzásobníků plynu po jednotlivých vstupních a výstupních bodech a jednotlivých kódech rezervovaných skladovacích kapacitskladovacích kapacit, c) denní alokace dodávek plynuplynu z bodů výroben plynubodů výroben plynu připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě v rozdělení po jednotlivých bodech výroben plynubodech výroben plynu a po jednotlivých subjektech zúčtovánísubjektech zúčtování, d) denní hodnoty odběrů plynuplynu v předávacích místech nebo souhrnu předávacích míst mezi přepravní soustavoupřepravní soustavou a distribuční sítídistribuční sítí, e) denní hodnoty odběrů plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků s měřením typu A přímo připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě, f) denní průměrnou hodnotu spalného tepla na vstupu do každé distribuční sítědistribuční sítě připojené k přepravní soustavěpřepravní soustavě, g) denní alokace dodávek plynuplynu pro vyrovnávací akce provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy ve virtuálním bodě provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy pro vyrovnávací akce, h) denní alokace dodávek plynuplynu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy ve virtuálním technickém bodě provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, i) denní alokace dodávek plynuplynu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy ve virtuálním výrobním bodě provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, j) rezervované pevné kapacity, rezervované přerušitelné kapacity na hraničních bodechhraničních bodech po jednotlivých vstupních a výstupních bodech, jednotlivých subjektech zúčtovánísubjektech zúčtování a zahraničních účastnících, k) alokační režim uplatněný na hraničních bodechhraničních bodech po jednotlivých vstupních a výstupních bodech, l) rezervované pevné kapacity, rezervované přerušitelné kapacity jednotlivých subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování a zahraničních účastníkůzahraničních účastníků na bodech zásobníků plynuzásobníků plynu po jednotlivých vstupních a výstupních bodech, m) alokační režim uplatněný na bodech zásobníků plynuzásobníků plynu po jednotlivých vstupních a výstupních bodech, n) rezervované kapacity v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků přímo připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě, o) hodnoty rezervované přepravní kapacity bodů výroben plynubodů výroben plynu, po jednotlivých bodech výroben plynubodech výroben plynu a po jednotlivých subjektech zúčtovánísubjektech zúčtování. (2) Nejpozději do 12:00:00 hodin devátého kalendářního dne, nejpozději však do 12:00:00 hodin šestého pracovního dne, plynárenského měsíceplynárenského měsíce předá provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy operátorovi trhu v rozdělení za jednotlivé plynárenské dnyplynárenské dny předcházejícího plynárenského měsíceplynárenského měsíce a) měsíční alokace dodávek plynuplynu na hraničních bodechhraničních bodech po jednotlivých vstupních a výstupních bodech, jednotlivých subjektech zúčtovánísubjektech zúčtování a zahraničních účastnících v rozdělení podle jednotlivých dovozců a odběratelů s uvedením jejich označení, b) měsíční alokace dodávek plynuplynu jednotlivých subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování a zahraničních účastníkůzahraničních účastníků na bodech zásobníků plynuzásobníků plynu po jednotlivých vstupních a výstupních bodech a jednotlivých kódech rezervovaných skladovacích kapacitskladovacích kapacit, c) měsíční hodnoty odběrů plynuplynu v předávacích místech nebo souhrnu předávacích míst mezi přepravní soustavoupřepravní soustavou a distribuční sítídistribuční sítí, d) měsíční hodnoty odběrů plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků přímo připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě, e) měsíční alokace dodávek plynuplynu z bodů výroben plynubodů výroben plynu připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě v rozdělení po jednotlivých bodech výroben plynubodech výroben plynu a po jednotlivých subjektech zúčtovánísubjektech zúčtování, f) průměrnou hodnotu spalného tepla za přepravní soustavupřepravní soustavu, g) měsíční alokace dodávek plynuplynu pro vyrovnávací akce provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy ve virtuálním bodě provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy pro vyrovnávací akce, h) měsíční alokace dodávek plynuplynu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy ve virtuálním technickém bodě provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, i) měsíční alokace dodávek plynuplynu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy ve virtuálním výrobním bodě provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, j) rezervované pevné kapacity, rezervované přerušitelné kapacity na hraničních bodechhraničních bodech po jednotlivých vstupních a výstupních bodech, jednotlivých subjektech zúčtovánísubjektech zúčtování a zahraničních účastnících, l) rezervované pevné kapacity, rezervované přerušitelné kapacity jednotlivých subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování a zahraničních účastníkůzahraničních účastníků na bodech zásobníků plynuzásobníků plynu po jednotlivých vstupních a výstupních bodech, n) rezervované kapacity v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků přímo připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě, o) hodnoty rezervované přepravní kapacity bodů výroben plynubodů výroben plynu, po jednotlivých bodech výroben plynubodech výroben plynu a po jednotlivých subjektech zúčtovánísubjektech zúčtování. (3) Opravné údaje hodnot předaných podle odstavce 2 předává provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy operátorovi trhu nejpozději do tří kalendářních měsíců po termínu podle odstavce 2. (4) Nejpozději čtvrtý kalendářní den před začátkem následujícího kalendářního měsíce do 12:00:00 hodin předá provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy operátorovi trhu předpokládané hodnoty rezervované přepravní kapacity ve všech odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků přímo připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě platné od prvního dne následujícího měsíce. (5) Každý kalendářní den nejpozději do 12:00:00 hodin předá provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy za předcházející plynárenský denplynárenský den denní hodnotu změny akumulace. (6) Každý kalendářní den nejpozději do 10:00:00 hodin předá provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy operátorovi trhu úroveň flexibilityflexibility prostřednictvím akumulace soustavy na následující plynárenský denplynárenský den podle bodů 1 až 3 přílohy č. 5 k této vyhlášce. (7) Údaje podle odstavců 1, 2 a 3 zpřístupní operátor trhu subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování, kterého se údaje týkají, nejpozději do 60 minut po jejich obdržení. Subjekt zúčtováníSubjekt zúčtování může v informačním systému operátora trhu zpřístupnit tyto údaje i jinému registrovanému účastníkovi trhu s plynemregistrovanému účastníkovi trhu s plynem. (8) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy informuje bezodkladně po obdržení informace podle § 60c odst. 4 energetického zákona subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraničního účastníka o velikosti rezervované pevné přepravní kapacity pro bod virtuálního zásobníku plynuzásobníku plynu, u které mu zaniklo právo ji využívat podle § 60c odst. 2 energetického zákona. § 96a Předávání a zveřejňování údajů provozovatelem zásobníku plynu (1) Nejpozději do 12:00:00 hodin pátého kalendářního dne plynárenského měsíceplynárenského měsíce předá provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy údaje o velikosti rezervovaných pevných ročních a pevných měsíčních skladovacích kapacitskladovacích kapacit na probíhající a následující skladovací rokskladovací rok, a to v členění po jednotlivých plynárenských měsícíchplynárenských měsících s uvedením stavu rezervací k prvnímu plynárenskému dniplynárenskému dni jednotlivého měsíce a po jednotlivých účastnících trhu s plynemplynem s uvedením jejich označení. (2) Nejpozději do 12:00:00 hodin pátého kalendářního dne následujícího po dni, v němž účastníkovi trhu s plynemplynem zaniklo právo k nevyužité skladovací kapacitěskladovací kapacitě, oznámí provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu a) provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy údaje o velikosti nevyužité skladovací kapacityskladovací kapacity v rozdělení po jednotlivých účastnících trhu s plynemplynem s uvedením jejich označení, b) účastníkovi trhu s plynemplynem údaje o velikosti nevyužité skladovací kapacityskladovací kapacity, k níž účastníkovi trhu s plynemplynem zaniklo právo. (3) Nejpozději do 12:00:00 hodin následujícího plynárenského dneplynárenského dne po rezervaci nevyužité skladovací kapacityskladovací kapacity podle § 60d energetického zákona předá provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy údaje o velikosti rezervované nevyužité skladovací kapacityskladovací kapacity po jednotlivých účastnících trhu s plynemplynem s uvedením jejich označení. (4) Údaje o nevyužité skladovací kapacitěskladovací kapacitě podle odstavce 2 jsou provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu oznámeny v členění podle § 50 odst. 4 a doby trvání podle § 50 odst. 5. § 96b Předávání a zveřejňování údajů provozovatelem zásobníku plynu poskytujícím službu přeshraničního využití zásobníku plynu (1) Nejpozději do 12:00:00 hodin kalendářního dne předá provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu poskytující službu přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu operátorovi trhu za předcházející plynárenský denplynárenský den a) hodnotu alokovaného množství plynuplynu na vstupním a výstupním bodě virtuálního zásobníku plynuzásobníku plynu v rozdělení po jednotlivých hodinách plynárenského dneplynárenského dne, b) množství plynuplynu převedené mezi stavovými podúčty českého vstupně-výstupního systému po jednotlivých hodinách plynárenského dneplynárenského dne v rozdělení na souhrnnou hodnotu kladných převodů a souhrnnou hodnotu záporných převodů, c) množství plynuplynu převedené mezi stavovými podúčty sousedního vstupně-výstupního systému po jednotlivých hodinách plynárenského dneplynárenského dne v rozdělení na souhrnnou hodnotu kladných převodů a souhrnnou hodnotu záporných převodů, d) souhrnnou hodnotu množství plynuplynu předaného z jednotlivých stavových podúčtů českého vstupně-výstupního systému na stavové podúčty sousedního vstupně-výstupního systému v rozdělení po jednotlivých hodinách plynárenského dneplynárenského dne, e) souhrnnou hodnotu množství plynuplynu předaného z jednotlivých stavových podúčtů sousedního vstupně-výstupního systému na stavové podúčty českého vstupně-výstupního systému v rozdělení po jednotlivých hodinách plynárenského dneplynárenského dne, f) souhrnnou hodnotu množství plynuplynu evidovaného na stavových podúčtech českého vstupně-výstupního systému v rozdělení po jednotlivých hodinách plynárenského dneplynárenského dne, g) souhrnnou hodnotu množství plynuplynu evidovaného na stavových podúčtech sousedního vstupně-výstupního systému v rozdělení po jednotlivých hodinách plynárenského dneplynárenského dne, h) hodnotu alokovaného množství plynuplynu na vstupním a výstupním hraničním bodě zásobníku plynuhraničním bodě zásobníku plynu v rozdělení po jednotlivých hodinách plynárenského dneplynárenského dne, i) hodnotu množství plynuplynu evidovaného na jednotlivých stavových podúčtech českého vstupně-výstupního systému na konci plynárenského dneplynárenského dne, j) hodnotu množství plynuplynu evidovaného na jednotlivých stavových podúčtech sousedního vstupně-výstupního systému na konci plynárenského dneplynárenského dne, k) hodnotu množství plynuplynu předaného ze stavových podúčtů českého vstupně-výstupního systému na stavové podúčty sousedního vstupně-výstupního systému na konci plynárenského dneplynárenského dne v rozdělení po jednotlivých stavových účtechstavových účtech, l) hodnotu množství plynuplynu předaného ze stavových podúčtů sousedního vstupně-výstupního systému na stavové podúčty českého vstupně-výstupního systému na konci plynárenského dneplynárenského dne v rozdělení po jednotlivých stavových účtechstavových účtech, m) hodnotu množství plynuplynu změřenou na vstupu do zásobníku plynuzásobníku plynu z plynárenské soustavyplynárenské soustavy sousedního státu a na výstupu ze zásobníku plynuzásobníku plynu do plynárenské soustavyplynárenské soustavy sousedního státu na konci plynárenského dneplynárenského dne, n) hodnotu množství plynuplynu předaného z jednotlivých stavových podúčtů českého vstupně-výstupního systému na stavové podúčty sousedního vstupně-výstupního systému v rozdělení po jednotlivých hodinách plynárenského dneplynárenského dne, o) hodnotu množství plynuplynu předaného z jednotlivých stavových podúčtů sousedního vstupně-výstupního systému na stavové podúčty českého vstupně-výstupního systému v rozdělení po jednotlivých hodinách plynárenského dneplynárenského dne. (2) Nejpozději do 12:00:00 hodin desátého kalendářního dne plynárenského měsíceplynárenského měsíce předá provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu poskytující službu přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu operátorovi trhu opravné hodnoty předaných údajů za předcházející plynárenský měsícplynárenský měsíc podle odstavce 1 písm. i) a j) za každý jeden plynárenský denplynárenský den a a) hodnotu množství plynuplynu alokovaného na vstupním a výstupním bodě virtuálního zásobníku plynuzásobníku plynu na konci každého plynárenského dneplynárenského dne v rozdělení po jednotlivých stavových účtechstavových účtech, b) hodnotu množství plynuplynu převedeného mezi stavovými podúčty českého vstupně-výstupního systému za každý plynárenský denplynárenský den v rozdělení na kladné a záporné převody po jednotlivých stavových účtechstavových účtech, c) hodnotu množství plynuplynu převedeného mezi stavovými podúčty sousedního vstupně-výstupního systému za každý plynárenský denplynárenský den v rozdělení na kladné a záporné převody po jednotlivých stavových účtechstavových účtech, d) souhrnnou hodnotu množství plynuplynu evidovaného na stavových podúčtech na konci každého plynárenského dneplynárenského dne v rozdělení na český vstupně-výstupní systém a sousední vstupně-výstupní systém, e) hodnotu množství plynuplynu alokovaného na vstupním a výstupním hraničním bodě zásobníku plynuhraničním bodě zásobníku plynu na konci každého plynárenského dneplynárenského dne v rozdělení po jednotlivých stavových účtechstavových účtech, f) hodnotu množství plynuplynu spotřebovaného na technologickou spotřebu a provozní účely provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu na konci každého plynárenského dneplynárenského dne předchozího plynárenského měsíceplynárenského měsíce. (3) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu předává údaje podle odstavců 1 a 2 včetně údajů ze stavových účtůstavových účtů vedených pro účely evidence technologické spotřeby a provozní účely provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu. (4) Nejpozději do 12:00:00 hodin kalendářního dne předá provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy operátorovi trhu a provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu poskytujícímu službu přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu údaje o množství plynuplynu změřeného na vstupu do zásobníku plynuzásobníku plynu z přepravní soustavypřepravní soustavy a na výstupu ze zásobníku plynuzásobníku plynu do přepravní soustavypřepravní soustavy za předcházející plynárenský denplynárenský den. (5) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu poskytující službu přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu předává provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy údaje v rozsahu podle odstavce 1 písm. a), b), d) až g), i), k) až o), odstavce 2 písm. a), b), d) a f) a souhrnnou hodnotu podle odstavce 1 písm. j). (6) V případě, že výsledek výpočtu denní bilance služby přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu ke konci plynárenského dneplynárenského dne nebo výsledek výpočtu měsíční bilance služby přeshraničního zásobníku plynuzásobníku plynu ke konci plynárenského měsíceplynárenského měsíce podle přílohy č. 21 k této vyhlášce se nerovná nule, předá provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu poskytující službu přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy opravné údaje hodnot předaných podle odstavce 1 nejpozději do 11:00:00 hodin třetího kalendářního dne po termínu podle § 103a odst. 2 a opravné údaje hodnot předaných podle odstavce 2 nejpozději do 2 dnů po termínu podle § 103a odst. 3. § 97 Předávání údajů za odběrná místa (1) Operátor trhu každý den nejpozději do 13:00:00 hodin zpřístupní ve svém informačním systému denní hodnoty odběru plynuplynu v odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka dodavateli plynuplynu a všem dotčeným subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování, a to u odběrných místodběrných míst s měřením a) typu A hodnoty zaslané podle § 95 odst. 1 písm. e) nebo § 96 odst. 1 písm. e), b) typu B náhradní hodnotu stanovenou podle § 101 odst. 2, c) typu C nebo CM denní sumární hodnoty za skupiny odběrných místodběrných míst subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování v členění za příslušnou síť a třídu typového diagramu dodávektypového diagramu dodávek; za denní hodnotu odběru plynuplynu se považuje hodnota určená operátorem trhu podle § 99 odst. 6. (2) Nejpozději do 12:00:00 hodin devátého kalendářního dne, nejpozději však do 12:00:00 hodin šestého pracovního dne, plynárenského měsíceplynárenského měsíce předá provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy operátorovi trhu za předcházející plynárenský měsícplynárenský měsíc a) skutečné hodnoty odběrů plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků s měřením typu C nebo CM, u nichž nedošlo k ukončení poskytování služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy, pokud u nich byl proveden a ověřen v předchozím plynárenském měsíciplynárenském měsíci odečet plynuplynu, datum odečtu plynuplynu, třídu typového diagramu dodávkytypového diagramu dodávky a hodnotu plánované roční spotřeby plynuplánované roční spotřeby plynu, b) změnu třídy typového diagramu dodávkytypového diagramu dodávky a plánované roční spotřeby plynuplánované roční spotřeby plynu u těch zákazníkůzákazníků, u nichž nedošlo k ukončení poskytování služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy, pokud u nich došlo ke změně charakteru odběrného místaodběrného místa nebo změně plánované roční spotřeby plynuplánované roční spotřeby plynu a nebyl proveden odečet plynuplynu. (3) Do 12:00:00 hodin devátého kalendářního dne, nejpozději však do 12:00:00 hodin šestého pracovního dne, plynárenského měsíceplynárenského měsíce předá provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy operátorovi trhu veškeré údaje podle přílohy č. 11 k této vyhlášce za předcházející plynárenský měsícplynárenský měsíc pro odběrná místaodběrná místa, která jsou registrovaná v informačním systému operátora trhu a u nichž nedošlo k ukončení poskytování služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy. (4) Operátor trhu zpřístupní údaje předané provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy podle odstavce 3 za odběrné místoodběrné místo nejpozději do 24 hodin po jejich obdržení dodavateli plynuplynu a všem dotčeným subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování. (5) Operátor trhu nejpozději každý jedenáctý den kalendářního měsíce do 12:00:00 hodin zpřístupní ve svém informačním systému pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka, které je registrováno v informačním systému operátora trhu a u něhož nedošlo k ukončení poskytování služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy, dodavateli plynuplynu a všem dotčeným subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování skutečné hodnoty z měření za předchozí plynárenský měsícplynárenský měsíc. (6) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy sdělí nejpozději do 15. prosince operátorovi trhu plánované procento ztrát v následujícím kalendářním roce po jednotlivých distribučních sítíchdistribučních sítích, nebo denní množství plánovaných ztrát v energetických jednotkách v následujícím kalendářním roce po jednotlivých distribučních sítíchdistribučních sítích. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy může plánované procento ztrát nebo denní množství plánovaných ztrát v energetických jednotkách v aktuálním kalendářním roce aktualizovat, a to nejpozději do patnáctého kalendářního dne měsíce předcházejícího měsíci, od kterého má aktualizovaná hodnota platit. Operátor trhu hodnotu plánovaného procenta ztrát nebo denního množství plánovaných ztrát v energetických jednotkách bez zbytečného odkladu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 98 (1) Opravné údaje hodnot zaslaných podle § 97 odst. 2 zasílá provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy a provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy operátorovi trhu nejpozději do tří kalendářních měsíců po termínu podle § 97 odst. 2. (2) Ustanovení § 97 odst. 3 a 4 se pro opravné údaje hodnot použijí přiměřeně. Vyhodnocování odběrů s využitím typových diagramů dodávky v odběrných místech zákazníků s měřením typu C nebo CM § 99 (1) Typové diagramy dodávkyTypové diagramy dodávky se používají jako náhradní metoda stanovení odběru plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků s měřením typu C nebo CM. (2) Operátor trhu vytváří na základě dat poskytnutých provozovateli distribučních soustavdistribučních soustav normalizované typové diagramy dodávkynormalizované typové diagramy dodávky platné pro celou plynárenskou soustavuplynárenskou soustavu pro jednotlivé třídy typových diagramů dodávkytřídy typových diagramů dodávky a po celý kalendářní rok. (3) Třídy typových diagramů dodávkyTřídy typových diagramů dodávky jsou uvedeny v příloze č. 12 k této vyhlášce. (4) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy přiřazuje jednotlivé třídy typových diagramů dodávkytřídy typových diagramů dodávky k odběrným místůmodběrným místům zákazníkůzákazníků s měřením typu C nebo CM při připojení odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení zákazníkazákazníka, při změně charakteru odběrného místaodběrného místa a při změně plánované roční spotřeby plynuplánované roční spotřeby plynu. Každému odběrnému místuodběrnému místu je možno přiřadit pro dané období pouze jeden typový diagram dodávkytypový diagram dodávky. Přiřazení třídy typového diagramu dodávkytřídy typového diagramu dodávky k odběrnému místuodběrnému místu se provádí podle přílohy č. 12 k této vyhlášce. Charaktery odběrných místodběrných míst jsou pro tyto účely uvedeny v příloze č. 13 k této vyhlášce. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy vede evidenci přiřazování tříd typových diagramů dodávkytříd typových diagramů dodávky nejméně za období posledních 3 let. (5) Operátor trhu vypočítá odběr plynuplynu podle odstavce 6 pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka s měřením typu C nebo CM za plynárenský denplynárenský den pro určení denních hodnot odběru plynuplynu, měsíčních hodnot odběru plynuplynu v rozdělení na jednotlivé plynárenské dnyplynárenské dny a opravných měsíčních hodnot odběru plynuplynu v rozdělení na jednotlivé plynárenské dnyplynárenské dny. (6) Výpočet odběru plynuplynu pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka s měřením typu C nebo CM provádí operátor trhu z velikosti plánované roční spotřeby v odběrném místěodběrném místě, denní hodnoty příslušného přepočteného typového diagramu dodávkypřepočteného typového diagramu dodávky a korekce na zbytkový diagram odběru v příslušné plynárenské síti podle přílohy č. 14 k této vyhlášce. Výpočet odběru plynuplynu se provádí samostatně pro určení denních hodnot odběru plynuplynu, měsíčních hodnot odběru plynuplynu v rozdělení na jednotlivé plynárenské dnyplynárenské dny a opravných měsíčních hodnot odběru plynuplynu v rozdělení na jednotlivé plynárenské dnyplynárenské dny. Takto stanovené hodnoty jsou považovány za hodnoty odběrů plynuplynu zákazníkůzákazníků s měřením typu C nebo CM pro potřebu stanovení denních odchylekodchylek, měsíčních odchylekodchylek a opravných měsíčních odchylekodchylek jednotlivých subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování. § 100 (1) Plánovanou roční spotřebu plynuPlánovanou roční spotřebu plynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků s měřením typu C nebo CM stanovuje provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy postupem uvedeným v příloze č. 15 k této vyhlášce. (2) Zbytkový diagram odběru v příslušné distribuční sítidistribuční síti stanoví operátor trhu pro každý plynárenský denplynárenský den postupem podle přílohy č. 14 k této vyhlášce. (3) Zbytkový diagram odběru za každý plynárenský denplynárenský den rozpočítává operátor trhu na odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků s měřením typu C nebo CM po jednotlivých třídách typových diagramů dodávkytřídách typových diagramů dodávky pomocí korekce na zbytkový diagram odběru v příslušné plynárenské síti podle přílohy č. 14 k této vyhlášce. Korekce se rozpočítá na všechna odběrná místaodběrná místa s měřením typu C nebo CM v příslušné distribuční sítidistribuční síti. (4) Přepočtený typový diagramtypový diagram stanoví operátor trhu z normalizovaného typového diagramutypového diagramu podle aktuálních klimatických podmínek. Nejsou-li pro přepočtený typový diagram dodávkypřepočtený typový diagram dodávky k dispozici hodnoty skutečných klimatických podmínekskutečných klimatických podmínek, použije se hodnota poslední známé předpovědi klimatických podmínek pro příslušný plynárenský denplynárenský den. § 101 Vyhodnocování odběrů s využitím náhradních hodnot pro měření typu B (1) Náhradní hodnotu pro měření typu B použije operátor trhu pro stanovení odběru plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků s měřením typu B pro denní vyhodnocování odchylekodchylek a stanovení denních hodnot odběru plynuplynu. Pro měsíční vyhodnocování odchylekodchylek a měsíčních hodnot odběru plynuplynu v rozdělení na jednotlivé plynárenské dnyplynárenské dny a opravných měsíčních hodnot odběru plynuplynu v rozdělení na jednotlivé plynárenské dnyplynárenské dny se používají skutečně naměřené hodnoty odběru plynuplynu v odběrném místěodběrném místě. (2) Pro denní vyhodnocení odchylekodchylek použije v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků s měřením typu B operátor trhu pro stanovení denní alokace pro vypořádání odchylekvypořádání odchylek odhad denní spotřeby plynuplynu stanovený jako podíl plánované měsíční spotřebyplánované měsíční spotřeby plynuplynu a počtu dní v kalendářním měsíci. V případě, že plánovaná měsíční spotřebaplánovaná měsíční spotřeba plynuplynu není k dispozici, použije operátor trhu odhad vypočítaný jako průměr skutečných hodnot za poslední známé 4 plynárenské dnyplynárenské dny stejné podle názvu uložených v systému operátora trhu. Pokud v systému operátora trhu nejsou uloženy žádné skutečné hodnoty, stanoví operátor trhu denní alokace na hodnotu vypočtenou jako 66 % rezervované distribuční kapacity převedené na energetické jednotky hodnotou spalného tepla 10,647 kWh/m3. Zveřejňování dat operátorem trhu § 102 (1) Operátor trhu zveřejňuje nejpozději 1 kalendářní měsíc před prvním plynárenským dnemplynárenským dnem daného kalendářního roku: a) normalizované typové diagramy dodávkynormalizované typové diagramy dodávky platné po celý kalendářní rok, b) rozsah období, za které se normální klimatické podmínkynormální klimatické podmínky stanovují, c) normální klimatické podmínkynormální klimatické podmínky platné pro celý kalendářní rok. (2) Operátor trhu zveřejňuje nejpozději do 13:00:00 hodin plynárenského dneplynárenského dne: a) přepočtené typové diagramy dodávkypřepočtené typové diagramy dodávky platné pro předchozí plynárenský denplynárenský den, b) denní hodnoty zbytkových diagramů jednotlivých distribučních sítídistribučních sítí pro předchozí plynárenský denplynárenský den, c) denní koeficienty zbytkových diagramů jednotlivých distribučních sítídistribučních sítí pro předchozí plynárenský denplynárenský den, d) skutečné klimatické podmínkyskutečné klimatické podmínky pro celé území České republiky za předchozí plynárenský denplynárenský den poskytnuté Českým hydrometeorologickým ústavem; v případě, že skutečné klimatické podmínkyskutečné klimatické podmínky nebudou známé, použije se hodnota poslední známé předpovědi klimatických podmínek pro příslušný plynárenský denplynárenský den, e) přepočtené typové diagramy dodávkypřepočtené typové diagramy dodávky na následujících 7 plynárenských dníplynárenských dní na základě předpovědi klimatických podmínek, f) první aktualizované hodnoty přepočtených typových diagramů dodávkypřepočtených typových diagramů dodávky na probíhající plynárenský denplynárenský den na základě aktualizované předpovědi klimatických podmínek poskytnuté Českým hydrometeorologickým ústavem; v případě, že první aktualizované klimatické podmínky nebudou známé, použije se hodnota poslední známé předpovědi klimatických podmínek pro příslušný plynárenský denplynárenský den, g) předpokládanou spotřebu měření typu B v jednotlivých distribučních sítíchdistribučních sítích na následující 3 plynárenské dnyplynárenské dny, h) celkovou alokaci odběrů za měření typu A v plynárenských sítích za předchozí plynárenský denplynárenský den, i) velikost a směr systémové odchylkysystémové odchylky, j) přidělenou hodnotu flexibilityflexibility souhrnně za všechny subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování a zahraniční účastníkyzahraniční účastníky, k) skutečné klimatické podmínkyskutečné klimatické podmínky pro územní členění České republiky určené operátorem trhu, za předchozí plynárenský denplynárenský den poskytnuté Českým hydrometeorologickým ústavem. (3) Operátor trhu zveřejňuje nejpozději do 23:00:00 hodin plynárenského dneplynárenského dne druhou aktualizovanou hodnotu přepočtených typových diagramů dodávkypřepočtených typových diagramů dodávky na probíhající plynárenský denplynárenský den na základě aktualizované předpovědi klimatických podmínek poskytnuté Českým hydrometeorologickým ústavem; v případě, že druhé aktualizované klimatické podmínky nebudou známé, použije se hodnota poslední známé předpovědi klimatických podmínek pro příslušný plynárenský denplynárenský den. (4) Operátor trhu zveřejňuje nejpozději do 12:00:00 hodin jedenáctého kalendářního dne měsíce: a) měsíční hodnoty zbytkových diagramů jednotlivých distribučních sítídistribučních sítí po jednotlivých plynárenských dnechplynárenských dnech předcházejícího plynárenského měsíceplynárenského měsíce, b) měsíční koeficienty zbytkových diagramů jednotlivých distribučních sítídistribučních sítí po jednotlivých plynárenských dnechplynárenských dnech předcházejícího plynárenského měsíceplynárenského měsíce, c) opravné měsíční hodnoty zbytkových diagramů jednotlivých distribučních sítídistribučních sítí po jednotlivých plynárenských dnechplynárenských dnech plynárenského měsíceplynárenského měsíce předcházejícího 4 plynárenské měsíceplynárenské měsíce, d) opravné měsíční koeficienty zbytkových diagramů jednotlivých distribučních sítídistribučních sítí po jednotlivých plynárenských dnechplynárenských dnech plynárenského měsíceplynárenského měsíce předcházejícího 4 plynárenské měsíceplynárenské měsíce. (5) Operátor trhu zpřístupní výsledky denního vyhodnocení odchylekodchylek každému subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování a zahraničnímu účastníkovizahraničnímu účastníkovi prostřednictvím provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a případně dalším subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování oprávněným k seznámení se s těmito údaji tím, že zpřístupní každý plynárenský denplynárenský den nejpozději do 13:00:00 hodin plynárenského dneplynárenského dne za předchozí plynárenský denplynárenský den: a) denní odchylkuodchylku, b) denní rozdíl alokací a nominací na hraničním boděhraničním bodě a bodě přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu s rozlišením po jednotlivých dovozcích plynuplynu, c) denní rozdíl alokací a nominací na bodě virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu s rozlišením po jednotlivých kódech rezervovaných skladovacích kapacitskladovacích kapacit, d) denní rozdíl alokací a nominací na předávacím místě nebo souhrnu předávacích míst výrobny plynuvýrobny plynu, e) přidělenou hodnotu flexibilityflexibility, f) předběžnou alokaci využití flexibilityflexibility, g) předběžnou hodnotu bilančního účtu odchylekodchylek, h) předběžnou hodnotu denního vyrovnávacího množství, i) velikost flexibilityflexibility, kterou může subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník prostřednictvím provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy zobchodovat na trhu s nevyužitou flexibilitouflexibilitou podle § 89. (6) Každý den do 13:30:00 hodin může subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník prostřednictvím provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy zaslat operátorovi trhu nesouhlas s výsledky denního vyhodnocení odchylekodchylek za předcházející plynárenský denplynárenský den podle odstavce 5. Operátor trhu přijme nesouhlas s výsledky denního vyhodnocení odchylekodchylek pouze od subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníkazahraničního účastníka prostřednictvím provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, kterému na základě oznámení podle odstavce 5 byla stanovena předběžná hodnota denního vyrovnávacího množství různá od nuly, nebo jehož denní odchylkaodchylka podle odstavce 5 písm. a) je větší než 3 000 MWh. V případě, že operátor trhu vyhodnotí podaný nesouhlas s výsledky denního vyhodnocení odchylekodchylek jako oprávněný, oznámí nejpozději do 16:00:00 hodin téhož dne jednotlivým subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování a zahraničním účastníkůmzahraničním účastníkům prostřednictvím provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nový termín pro zveřejnění dat podle odstavce 5. (7) Operátor trhu zveřejňuje nejpozději do 14:00:00 hodin plynárenského dneplynárenského dne a) alokaci využití flexibilityflexibility souhrnně za všechny subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování a zahraniční účastníkyzahraniční účastníky, b) souhrn kladných denních vyrovnávacích množství a souhrn záporných denních vyrovnávacích množství subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování. § 103 (1) Operátor trhu zúčtuje a finančně vypořádává se subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování nebo zahraničním účastníkemzahraničním účastníkem prostřednictvím provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy denní vyrovnávací množství. Operátor trhu zúčtuje a vypořádá s provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy rozdíl mezi přijatými platbami od subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování nebo zahraničních účastníkůzahraničních účastníků prostřednictvím provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy za denní vyrovnávací množství a uhrazenými platbami subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování nebo zahraničním účastníkůmzahraničním účastníkům prostřednictvím provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy za denní vyrovnávací množství. (2) Operátor trhu zpřístupní každému subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování a zahraničnímu účastníkovizahraničnímu účastníkovi prostřednictvím provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a případně dalším subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování oprávněným k seznámení se s těmito údaji každý plynárenský denplynárenský den nejpozději do 13:55:00 hodin plynárenského dneplynárenského dne za předchozí plynárenský denplynárenský den případně v náhradním termínu, pokud došlo k zaslání nesouhlasu s výsledky denního vyhodnocení odchylekodchylek podle § 102 odst. 6: a) alokaci využití flexibilityflexibility, b) hodnotu bilančního účtu odchylekodchylek, c) hodnotu denního vyrovnávacího množství. (3) Operátor trhu zpřístupní výsledky měsíčního vyhodnocení odchylekodchylek každému subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování a zahraničnímu účastníkovizahraničnímu účastníkovi prostřednictvím provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a případně dalším subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování oprávněným k seznámení se s těmito údaji, nejpozději do 12:00:00 hodin jedenáctého plynárenského dneplynárenského dne následujícího plynárenského měsíceplynárenského měsíce: a) měsíční odchylkuodchylku v rozdělení za jednotlivé plynárenské dnyplynárenské dny, b) měsíční rozdíl alokací a nominací na hraničním boděhraničním bodě a bodě přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu s rozlišením po jednotlivých dovozcích nebo odběratelích plynuplynu a jednotlivých plynárenských dnechplynárenských dnech, c) měsíční rozdíl alokací a nominací na bodě virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu s rozlišením po jednotlivých kódech rezervovaných skladovacích kapacitskladovacích kapacit a jednotlivých plynárenských dnechplynárenských dnech, d) měsíční rozdíl alokací a nominací na bodech výroben plynubodech výroben plynu po jednotlivých bodech výroben plynubodech výroben plynu. (4) V den oznámení podle odstavce 3 nejpozději do 15:00:00 hodin může subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník prostřednictvím provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy zaslat operátorovi trhu nesouhlas s výsledky měsíčního vyhodnocení odchylekodchylek za předcházející plynárenský měsícplynárenský měsíc podle odstavce 3. Operátor trhu přijme nesouhlas s výsledky měsíčního vyhodnocení odchylekodchylek pouze od subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníkazahraničního účastníka prostřednictvím provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, u kterého je v plynárenském dniplynárenském dni rozdíl mezi odchylkouodchylkou v denním a měsíčním vyhodnocení odchylekodchylek větší než 3 000 MWh. V případě, že operátor trhu vyhodnotí podaný nesouhlas s výsledky měsíčního vyhodnocení odchylekodchylek jako oprávněný, oznámí nejpozději do 18:00:00 hodin téhož dne jednotlivým subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování a zahraničním účastníkůmzahraničním účastníkům prostřednictvím provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nový termín pro zveřejnění dat podle odstavce 3. (5) Operátor trhu zpřístupní výsledky měsíčního vyhodnocení odchylekodchylek po zaslání opravných hodnot odečtu každému subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování a zahraničnímu účastníkovizahraničnímu účastníkovi prostřednictvím provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a případně dalším účastníkům trhu s plynemplynem oprávněným k seznámení se s těmito údaji tím, že zpřístupní nejpozději do 12:00:00 hodin jedenáctého plynárenského dneplynárenského dne následující tři plynárenské měsíceplynárenské měsíce po termínu podle odstavce 3: a) opravnou měsíční odchylkuodchylku v rozdělení za jednotlivé plynárenské dnyplynárenské dny, b) opravný měsíční rozdíl alokací a nominací na hraničním boděhraničním bodě a bodě přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu s rozlišením po jednotlivých dovozcích nebo odběratelích plynuplynu a jednotlivých plynárenských dnechplynárenských dnech, c) opravný měsíční rozdíl alokací a nominací na bodě virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu s rozlišením po jednotlivých kódech rezervovaných skladovacích kapacitskladovacích kapacit a jednotlivých plynárenských dnechplynárenských dnech, d) opravný měsíční rozdíl alokací a nominací na bodech výroben plynubodech výroben plynu po jednotlivých bodech výroben plynubodech výroben plynu. § 103a (1) Operátor trhu zveřejňuje nejpozději do 13:00:00 hodin kalendářního dne hodnotu podle § 96b odst. 1 písm. k) a l) souhrnně za všechny stavové podúčty za předcházející plynárenský denplynárenský den. (2) Operátor trhu zpřístupní provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu poskytujícímu službu přeshraničního uskladňovaní plynuplynu nejpozději do 13:00:00 hodin kalendářního dne a) rozdíl mezi součtem hodnot podle § 96b odst. 1 písm. h) za předchozí plynárenský denplynárenský den a množstvím plynuplynu podle § 96b odst. 1 písm. m) za předchozí plynárenský denplynárenský den, b) rozdíl mezi součtem hodnot podle § 96b odst. 1 písm. a) za předchozí plynárenský denplynárenský den a množstvím plynuplynu podle § 96b odst. 4 za předchozí plynárenský denplynárenský den, c) denní bilanci služby přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu podle bodu I. přílohy č. 21 k této vyhlášce. (3) Operátor trhu zpřístupní provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu poskytujícímu službu přeshraničního uskladňovaní nejpozději do 12:00:00 hodin jedenáctého dne plynárenského měsíceplynárenského měsíce a) souhrnnou hodnotu rozdílů mezi součtem hodnot podle § 96b odst. 2 písm. e) a § 96b odst. 1 písm. m) za jednotlivé plynárenské dnyplynárenské dny předchozího plynárenského měsíceplynárenského měsíce, b) souhrnnou hodnotu rozdílů mezi součtem hodnot podle § 96b odst. 2 písm. a) a § 96b odst. 4 za jednotlivé plynárenské dnyplynárenské dny předchozího plynárenského měsíceplynárenského měsíce, c) měsíční bilanci služby přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu podle bodu II. přílohy č. 21 k této vyhlášce. (4) Operátor trhu zpřístupní provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu poskytujícímu službu přeshraničního uskladňovaní nejpozději do 13:00:00 hodin patnáctého dne kalendářního roku souhrnnou hodnotu rozdílů podle odstavce 3 písm. a) a souhrnnou hodnotu rozdílů podle odstavce 3 písm. b) za jednotlivé plynárenské měsíceplynárenské měsíce předchozího kalendářního roku. (5) Opravné údaje předané podle § 96b odst. 6 zveřejní operátor trhu neprodleně po jejich zpracování. § 104 Vyhodnocování a zúčtování rozdílů mezi hodnotami podle typových diagramů dodávek a skutečnými hodnotami spotřeby (1) Při užívání typových diagramů dodávektypových diagramů dodávek vzniká rozdíl mezi hodnotou určenou touto metodou a skutečnou hodnotou spotřeby v příslušném odběrném místěodběrném místě. Vyhodnocování a zúčtování těchto rozdílů subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování provádí operátor trhu v měsíčních cyklech. (2) Skutečnou hodnotu spotřeby v příslušném odběrném místěodběrném místě s měřením typu C nebo CM rozdělí operátor trhu do jednotlivých plynárenských dnůplynárenských dnů v období, ke kterému se skutečná hodnota spotřeby vztahuje, postupem podle přílohy č. 17 k této vyhlášce. (3) Operátor trhu provádí vyhodnocení rozdílů mezi hodnotami skutečné spotřeby plynuplynu rozdělenými podle odstavce 2 a vypočtenými hodnotami odběru plynuplynu podle § 99 odst. 6 v rozdělení po jednotlivých plynárenských dnechplynárenských dnech. (4) Operátor trhu sečte rozdíly podle odstavce 3 za všechny zákazníkyzákazníky příslušného subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování a tyto rozdíly vyúčtuje subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování za aritmetický průměr denních hodnot indexu krátkodobého trhu stanoveného podle přílohy č. 6 k této vyhlášce za plynárenský měsícplynárenský měsíc, kterého se rozdíly týkají. Pro jednotkové ceny se v případě potřeby jejich převedení na CZK/MWh použije denní kurz vyhlašovaný Českou národní bankoubankou pro den, ke kterému se jednotkové ceny stanovují. (5) Za příslušný kalendářní měsíc se zúčtované rozdíly podle odstavce 4 v rozdělení po jednotlivých distribučních sítíchdistribučních sítích vyúčtují s opačným znaménkem subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování, který v příslušné distribuční soustavědistribuční soustavě převzal odpovědnost za odchylkuodpovědnost za odchylku u ztrát. (6) Každý kalendářní měsíc nejpozději čtrnáctý kalendářní den do 12:00:00 hodin zpřístupní operátor trhu v informačním systému subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování, případně dalším subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování oprávněným k seznámení se s těmito údaji, vyhodnocení vyúčtování rozdílů mezi hodnotami skutečné spotřeby plynuplynu v rozdělení podle odstavce 2 a vypočtenými hodnotami odběru plynuplynu podle § 99 odst. 6. (7) Pokud byla za odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků s měřením typu C nebo CM zaslána provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy opravná hodnota odečtu plynuplynu podle § 98, provede operátor trhu nejpozději čtrnáctý kalendářní den do 12:00:00 hodin čtvrtého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl proveden odečet plynuplynu, zúčtování rozdílů podle odstavců 2 až 5 a tyto hodnoty zveřejní v informačním systému. (8) Finanční vypořádání rozdílů podle odstavců 2 až 7 provádí operátor trhu. Operátor trhu zohlední při stanovení finanční způsobilosti subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování přiřazeného k odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku virtuálního odběrného místaodběrného místa provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy výši možných odchylekodchylek vznikajících podle odstavců 1 až 7. § 106 Vyhodnocení a vyúčtování rozdílů mezi denními a měsíčními alokacemi a mezi měsíčními a opravnými měsíčními lokacemi odchylek po zaslání měsíčních hodnot odečtu a po zaslání opravných hodnot odečtu (1) Operátor trhu stanoví pro každý subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování a každého zahraničního účastníkazahraničního účastníka: a) denní odchylkuodchylku na základě denních alokací a odběrů, b) měsíční odchylkuodchylku v rozdělení po jednotlivých plynárenských dnechplynárenských dnech na základě měsíčních alokací a odběrů, c) opravnou měsíční odchylkuodchylku v rozdělení po jednotlivých plynárenských dnechplynárenských dnech na základě opravných měsíčních alokací v těch vstupních a výstupních bodech, kde došlo k zaslání opravných hodnot alokace nebo odběru plynuplynu. (2) Operátor trhu provádí vyhodnocení rozdílů mezi hodnotami denní odchylkyodchylky a měsíční odchylkyodchylky v rozdělení po jednotlivých plynárenských dnechplynárenských dnech pro každý subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování a každého zahraničního účastníkazahraničního účastníka za hodnotu indexu krátkodobého trhu stanoveného podle přílohy č. 6 k této vyhlášce pro každý jednotlivý plynárenský denplynárenský den zvlášť. Pro jednotkové ceny se v případě potřeby jejich převedení na CZK/MWh použije denní kurz vyhlašovaný Českou národní bankoubankou pro den, ke kterému se jednotkové ceny stanovují. (3) Vypořádání podle odstavce 2 provede operátor trhu nejpozději třináctý kalendářní den do 17:00:00 hodin po kalendářním měsíci, jehož se vypořádání podle odstavce 2 týká. Současně zpřístupní operátor trhu v informačním systému subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování, případně dalším subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování oprávněným k seznámení se s těmito údaji, vypořádání podle odstavce 2 v rozdělení po jednotlivých plynárenských dnechplynárenských dnech. Pokud není třináctý kalendářní den pracovním dnem, provede operátor trhu vypořádání do 17:00:00 hodin prvního pracovního dne následujícího po třináctém kalendářním dni. (4) Operátor trhu provádí vyhodnocení rozdílů mezi hodnotami měsíční odchylkyodchylky v rozdělení po jednotlivých plynárenských dnechplynárenských dnech a opravné měsíční odchylkyodchylky v rozdělení po jednotlivých plynárenských dnechplynárenských dnech pro každý subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování a každého zahraničního účastníkazahraničního účastníka za hodnotu indexu krátkodobého trhu stanoveného podle přílohy č. 6 k této vyhlášce pro každý jednotlivý plynárenský denplynárenský den zvlášť. Pro jednotkové ceny se v případě potřeby jejich převedení na CZK/MWh použije denní kurz vyhlašovaný Českou národní bankoubankou pro den, ke kterému se jednotkové ceny stanovují. (5) Vypořádání podle odstavce 4 provede operátor trhu nejpozději šestnáctý kalendářní den do 17:00:00 hodin čtyři kalendářní měsíce po kalendářním měsíci, jehož se vypořádání podle odstavce 4 týká. Současně zpřístupní operátor trhu v informačním systému subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování, případně dalším subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování oprávněným k seznámení se s těmito údaji, vypořádání podle odstavce 4 v rozdělení po jednotlivých plynárenských dnechplynárenských dnech. (6) Finanční vypořádání rozdílů podle odstavců 2 až 5 provádí operátor trhu. Operátor trhu zúčtuje a vypořádá s provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy rozdíl mezi přijatými a uhrazenými platbami za rozdíly podle odstavců 2 až 5. § 107 Užití typových diagramů dodávek plynu pro účely vyúčtování dodávek plynu (1) Spotřeba plynuplynu a její rozdělení do jednotlivých období se stanoví postupem podle přílohy č. 18 k této vyhlášce, přičemž se zohlední odečty provedené provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy a údaje odečtené zákazníkemzákazníkem z měřicího zařízeníměřicího zařízení a předané účastníkem trhu s plynemplynem provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy (dále jen „samoodečet“), pokud provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy samoodečet přijme. (2) ZákazníkZákazník s měřením typu C může v kalendářním roce provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy zaslat maximálně 10 kontrolních samoodečtů provedených k libovolnému dni v kalendářním roce v termínu podle vyhlášky upravující měření plynuplynu s výjimkou samoodečtu provedeného k poslednímu dni kalendářního roku. Pokud provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy samoodečet nepřijme, sdělí zákazníkovizákazníkovi důvod jeho odmítnutí do 7 kalendářních dnů po jeho doručení. (3) V případě nedostupnosti údajů zaznamenaných měřicím zařízenímměřicím zařízením za období stanovené jiným právním předpisem, který upravuje měření plynuplynu15), provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy použije pro stanovení spotřeby zákazníkazákazníka s měřením typu C nebo CM odečty provedené provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy a řádně přijaté samoodečty tohoto zákazníkazákazníka nebo dodavatele plynuplynu od posledního vyúčtování dodávky plynuplynu. Pro stanovení odhadu spotřeby plynuplynu za zbývající období provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy postupuje podle přílohy č. 18 bodu 2 k této vyhlášce. § 108 Skladba ceny souvisejících služeb v plynárenství a ostatních regulovaných cen Ceny za související službu v plynárenstvísouvisející službu v plynárenství jsou cena služby přepravy plynuslužby přepravy plynu, cena služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy a cena za činnosti operátora trhu. Skladba ceny služby přepravy plynuslužby přepravy plynu, ceny služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy, ceny za činnosti operátora trhu a ostatních regulovaných cen je stanovena v příloze č. 19 k této vyhlášce. § 109 Postup pro stanovení zálohových plateb (1) Obchodník s plynemplynem nebo výrobce plynuplynu stanovuje zálohové platby nejvýše v rozsahu plánované roční spotřeby plynuplánované roční spotřeby plynu v odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka s měřením typu C nebo CM postupem podle přílohy č. 15 k této vyhlášce. (2) Obchodník s plynemplynem nebo výrobce plynuplynu stanovuje zálohové platby nejvýše v rozsahu smluvně sjednané spotřeby plynuplynu v odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka s měřením typu A nebo B. ČÁST DESÁTÁ ZMĚNA DODAVATELE PLYNU Standardní změna dodavatele plynu § 110 (1) Standardní změnou dodavatele plynuplynu účastníka trhu s plynemplynem je a) změna dodavatele plynuplynu za jiného dodavatele plynuplynu, b) změna dodavatele plynuplynu z dodavatele poslední instance. (2) Před podáním žádosti o standardní změnu dodavatele plynuplynu podle odstavce 3 uzavírá zákazníkzákazník s novým dodavatelem plynuplynu smlouvu o dodávce plynuplynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky plynuplynu. (3) Žádost o standardní změnu dodavatele plynuplynu doručí nový dodavatel plynuplynu operátorovi trhu nejdříve 3 měsíce a nejpozději desátý pracovní den do 10:00:00 hodin, jde-li o změnu dodavatele plynuplynu za jiného dodavatele plynuplynu, nebo nejpozději pátý pracovní den do 10:00:00 hodin, jde-li o změnu dodavatele plynuplynu z dodavatele poslední instance, před požadovaným termínem změny dodavatele plynuplynu. Žádost, která byla doručena později než v 10:00:00 hodin pracovního dne, se považuje za žádost přijatou nejbližší následující pracovní den. V případě, že nový dodavatel plynuplynu zajišťuje dodávku podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynuplynu, podává žádost o rezervaci distribuční kapacity podle § 38 nejpozději v den podání žádosti o standardní změnu dodavatele plynuplynu a nejdříve 10 pracovních dnů před podáním žádosti o standardní změnu dodavatele plynuplynu. Žádost o standardní změnu dodavatele plynuplynu musí obsahovat následující údaje: a) identifikace nového dodavatele plynuplynu formou kódu přiřazeného podle § 5 odst. 1, b) typ smlouvy o dodávce plynuplynu a datum, od kterého se má dodávka plynuplynu uskutečnit, a dobu trvání smlouvy, c) identifikace subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování formou kódu přiřazeného podle § 5 odst. 1, který má být přiřazen k odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku v odběrném místěodběrném místě, které je změnou dodavatele plynuplynu dotčeno, d) odběrné místoodběrné místo a jeho identifikaci formou kódu přiřazeného podle § 5 odst. 1, e) informaci, zda byla smlouva o dodávce plynuplynu nebo sdružených službách dodávky plynuplynu uzavřena spotřebitelemspotřebitelem v prostorách obvyklých k podnikání nebo mimo prostory obvyklé k podnikání nového dodavatele plynuplynu nebo zda byla uzavřena distančním způsobem nebo prostřednictvím zprostředkovatele. (4) Do 12:00:00 hodin pracovního dne, ve kterém byla žádost podle odstavce 3 přijata, informuje operátor trhu prostřednictvím svého informačního systému stávajícího dodavatele plynuplynu, stávající subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování, nového dodavatele plynuplynu, nový subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování, provozovatele distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo připojeno, a další dotčené subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování, kterých se žádost o standardní změnu dodavatele týká, o plánované standardní změně dodavatele plynuplynu zasláním identifikace odběrného místaodběrného místa formou kódu přiřazeného podle § 5 odst. 1, termínu, od kterého se má dodávka novým dodavatelem plynuplynu uskutečnit, a údaje podle odstavce 3 písm. e). (5) Pokud nový dodavatel plynuplynu uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky plynuplynu, informuje provozovatel distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy operátora trhu o možnosti nebo nemožnosti rezervace distribuční nebo přepravní kapacity do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka, a to v termínu od předání informací podle odstavce 4 do pátého pracovního dne do 18:00:00 hodin, jde-li o změnu dodavatele plynuplynu za jiného dodavatele plynuplynu, nebo do druhého pracovního dne do 18:00:00 hodin, jde-li o změnu dodavatele plynuplynu z dodavatele poslední instance. (6) Distribuční nebo přepravní kapacitu do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka není možné rezervovat při nedostatečném finančním zajištěnífinančním zajištění, pokud žádost nebyla podána ve stanoveném termínu nebo pokud nesplňuje náležitosti žádosti o rezervaci distribuční nebo přepravní kapacity. Žádost nesplňuje náležitosti, pokud z ní není možné jednoznačně identifikovat účastníka trhu s plynemplynem, a to přiřazením EIC kódu se jménem, příjmením a datem narození účastníka trhu s plynemplynem nebo obchodní firmou, popřípadě názvem účastníka trhu a identifikačním číslem osoby, pokud bylo přiděleno, odběrné místoodběrné místo, ve kterém má dojít ke změně dodavatele, nebylo zahrnuto do podané žádosti o rezervaci distribuční kapacity nebo pokud nový dodavatel plynuplynu žádost nedoplní nebo neupraví do 16:00:00 hodin pracovního dne následujícího po dni, kdy jej provozovatel distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy vyzval k doplnění žádosti. § 111 (1) V případě, že provozovatel distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy neinformuje operátora trhu podle § 110 odst. 5, má se za to, že informoval operátora trhu o možnosti rezervovat distribuční nebo přepravní kapacitu. (2) Operátor trhu neprodleně po termínu podle § 110 odst. 5 informuje stávajícího dodavatele plynuplynu, nového dodavatele plynuplynu, všechny dotčené subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování a provozovatele distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka připojeno, o možnosti rezervace distribuční nebo přepravní kapacity do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka. V případě, že není možné rezervovat distribuční nebo přepravní kapacitu do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka, operátor trhu informuje prostřednictvím informačního systému stávajícího a nového dodavatele plynuplynu, stávající a nový subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování, provozovatele přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo připojeno, a další dotčené subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování, kterých se žádost o standardní změnu dodavatele týká, o zastavení standardní změny dodavatele plynuplynu. (3) Do pátého pracovního dne do 18:00:00 hodin po předání informací podle § 110 odst. 4 může stávající dodavatel plynuplynu prostřednictvím informačního systému operátora trhu požádat o zastavení standardní změny dodavatele plynuplynu, pokud k datu účinnosti změny dodavatele nedošlo k ukončení smlouvy se stávajícím dodavatelem plynuplynu, jejímž předmětem je dodávka plynuplynu, nebo pokud zákazníkzákazník písemně projeví vůli změnu dodavatele plynuplynu neprovést. To neplatí v případě změny dodavatele plynuplynu z dodavatele poslední instance. (4) V termínu od předání informací podle § 110 odst. 4 do 14:00:00 hodin osmého pracovního dne, jde-li o změnu dodavatele plynuplynu za jiného dodavatele plynuplynu, nebo do 14:00:00 hodin třetího pracovního dne, jde-li o změnu dodavatele plynuplynu z dodavatele poslední instance, může nový dodavatel plynuplynu prostřednictvím informačního systému operátora trhu žádost o standardní změnu dodavatele plynuplynu vzít zpět. (5) V termínu od předání informací podle § 110 odst. 4 do 18:00:00 hodin pátého pracovního dne, jde-li o změnu dodavatele plynuplynu za jiného dodavatele plynuplynu, nebo do 18:00:00 hodin druhého pracovního dne, jde-li o změnu dodavatele plynuplynu z dodavatele poslední instance, sdělí subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování, zda souhlasí s přiřazením odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku. Neprodleně po vyjádření souhlasu subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování s přiřazením odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku v daném odběrném místěodběrném místě informuje operátor trhu prostřednictvím informačního systému stávajícího dodavatele plynuplynu, stávající subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování, další dotčené subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování a provozovatele přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo připojeno, o přiřazení subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování. (6) Pokud v termínu podle odstavce 5 není v informačním systému operátora trhu zaregistrován souhlas subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování s přiřazením odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku v daném odběrném místěodběrném místě, informuje operátor trhu prostřednictvím informačního systému stávajícího a nového dodavatele plynuplynu, stávající a nový subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování a další dotčené subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování a provozovatele přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo připojeno, o ukončení standardní změny dodavatele plynuplynu. § 112 (1) Nejpozději do 15:00:00 hodin pracovního dne, ve kterém byla přijata žádost podle § 111 odst. 4, informuje operátor trhu prostřednictvím informačního systému stávajícího dodavatele plynuplynu, stávající subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování, provozovatele přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo připojeno, a další dotčené subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování, kterých se žádost o standardní změnu dodavatele týká, o ukončení procesu změny dodavatele. (2) Nejpozději do 20:00:00 hodin pracovního dne, ve kterém byla přijata žádost podle § 111 odst. 3, informuje operátor trhu prostřednictvím informačního systému nového dodavatele plynuplynu, všechny dotčené subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování a provozovatele přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo připojeno, že stávající dodavatel plynuplynu požádal o zastavení standardní změny dodavatele plynuplynu. (3) Pokud stávající dodavatel plynuplynu požádal o zastavení standardní změny dodavatele plynuplynu podle § 111 odst. 3, avšak nový dodavatel plynuplynu na základě písemného vyjádření zákazníkazákazníka, ze kterého je zřejmé, že zákazníkzákazník hodlá změnit dodavatele, potvrdí v informačním systému operátora trhu podanou žádost o změnu dodavatele, a to nejpozději do osmého pracovního dne ode dne podání informace operátorem trhu podle § 110 odst. 4 do 14:00:00 hodin, operátor trhu pokračuje v procesu změny dodavatele. (4) V termínu od předání informací podle § 110 odst. 4 do 12:00:00 hodin pátého pracovního dne, jde-li o změnu dodavatele plynuplynu za jiného dodavatele plynuplynu, nebo do 12:00:00 hodin druhého pracovního dne, jde-li o změnu dodavatele plynuplynu z dodavatele poslední instance, provozovatel distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy zaregistruje u operátora trhu odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka, kde dochází ke standardní změně dodavatele plynuplynu, a předá operátorovi trhu informace o odběrném místu podle přílohy č. 20 k této vyhlášce. (5) V termínu od předání informací podle § 110 odst. 4 do 8:00:00 hodin devátého pracovního dne, jde-li o změnu dodavatele plynuplynu za jiného dodavatele plynuplynu, nebo do 8:00:00 hodin čtvrtého pracovního dne, jde-li o změnu dodavatele plynuplynu z dodavatele poslední instance, oznámí operátor trhu provozovateli distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo připojeno, stávajícímu dodavateli plynuplynu, novému dodavateli plynuplynu a všem dotčeným subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování výsledek posouzení žádosti o standardní změnu dodavatele plynuplynu. (6) Distribuční nebo přepravní kapacita je pro odběrné místoodběrné místo oznámením o zaregistrování standardní změny dodavatele plynuplynu podle odstavce 5 rezervována. (7) V případě, že v žádosti o změnu dodavatele byla uvedena informace o uzavření smlouvy mimo prostory obvyklé k podnikání nebo distančním způsobem nebo prostřednictvím zprostředkovatele, a zákazníkzákazník odstoupil od smlouvy podle § 11b odst. 2 energetického zákona nebo vypověděl smlouvu podle § 11b odst. 1 nebo § 11o energetického zákona a současně požaduje pokračování dodávek od stávajícího dodavatele, může stávající dodavatel zastavit změnu dodavatele v termínu podle § 111 odst. 4. § 113 (1) Zaregistrovaná standardní změna dodavatele plynuplynu nabývá účinnosti k plynárenskému dniplynárenskému dni uvedenému v žádosti o standardní změnu dodavatele plynuplynu podle § 110 odst. 3 písm. b). (2) K datu účinnosti standardní změny dodavatele plynuplynu provede provozovatel distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy odečet stavu měřidla, v případě odběrných místodběrných míst s měřením typu C nebo CM stanoví stav měřicího zařízeníměřicího zařízení postupem podle odstavce 3, a zjištěné údaje zašle operátorovi trhu. Operátor trhu tyto údaje bez zbytečného odkladu předá předchozímu a novému dodavateli plynuplynu a předchozímu a novému subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování. (3) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy stanoví stav měřicího zařízeníměřicího zařízení u odběrných místodběrných míst s měřením typu C nebo CM k datu účinnosti standardní změny dodavatele plynuplynu na základě údajů v pořadí podle následujících priorit a) odečet stavu měřicího zařízeníměřicího zařízení provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, pokud jím provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy disponuje, b) odečet stavu měřicího zařízeníměřicího zařízení podaný zákazníkemzákazníkem provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy přímo nebo prostřednictvím předchozího nebo nového dodavatele plynuplynu, pokud je podán do skončení pátého pracovního dne ode dne účinnosti standardní změny dodavatele plynuplynu, c) odhad spotřeby plynuplynu k datu účinnosti změny dodavatele plynuplynu podle přílohy č. 18 k této vyhlášce. (4) Při standardní změně dodavatele plynuplynu v odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka s měřením typu A nebo B provozovatel distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka připojeno, zasílá operátorovi trhu nejpozději v termínu podle § 112 odst. 4 skutečné denní hodnoty odběru plynuplynu v odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka za posledních 17 známých kalendářních měsíců a skutečné denní hodnoty odběru plynuplynu za odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka v termínu podle § 95 odst. 2 nebo § 96 odst. 2 za plynárenské měsíceplynárenské měsíce, ve kterých byla standardní změna dodavatele plynuplynu zaregistrována operátorem trhu podle § 112 odst. 5, ale nebyla účinná. (5) Dochází-li ke změně zákazníkazákazníka v odběrném místěodběrném místě a současně ke změně dodavatele plynuplynu, použijí se ustanovení o standardní změně dodavatele plynuplynu obdobně s výjimkou § 111 odst. 3. Důvodem pro nemožnost rezervace distribuční nebo přepravní kapacity do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka podle § 110 odst. 5 je rovněž nepodání žádosti o uzavření smlouvy o připojení. Pro zahájení dodávek do odběrného místaodběrného místa nově připojeného zákazníkazákazníka, kdy dodavatelem plynuplynu není obchodník s plynemplynem, který je dodavatelem poslední instance v příslušné domácí zónědomácí zóně, pro zahájení dodávek do odběrného místaodběrného místa, které není registrováno v informačním systému operátora trhu, po neoprávněném odběru plynuplynu nebo neoprávněné distribuci novým dodavatelem plynuplynu, který není dodavatelem poslední instance v příslušné domácí zónědomácí zóně, pro zahájení dodávek do odběrného místaodběrného místa registrovaného v informačním systému operátora trhu po neoprávněném odběru plynuplynu nebo neoprávněné distribuci novým dodavatelem plynuplynu, a pro zahájení dodávek při předcházení neoprávněnému odběru se použijí ustanovení o standardní změně dodavatele plynuplynu obdobně s tím, že: a) žádost o standardní změnu dodavatele plynuplynu podle § 110 odst. 3 doručuje operátorovi trhu dodavatel plynuplynu nejpozději do 10:00:00 hodin pracovního dne předcházejícího pracovnímu dni nejbližšího možného zahájení dodávek plynuplynu sjednanému s provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, b) žádost o standardní změnu dodavatele plynuplynu podle § 110 odst. 3 písm. b) musí obsahovat typ smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynuplynu, datum nejbližšího možného zahájení dodávky plynuplynu sjednané s provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy a dobu trvání smlouvy, c) úkony k provedení změny dodavatele podle § 110 odst. 5 a 6, § 111 odst. 2 a 5 a § 112 odst. 4 se uskutečňují do 18:00:00 hodin pracovního dne předcházejícího pracovnímu dni nejbližšího možného zahájení dodávek plynuplynu sjednanému s provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy. Ustanovení § 111 odst. 3 a 4 a § 112 odst. 1 až 3 se nepoužijí, d) operátor trhu oznámí výsledek posouzení žádosti o standardní změnu dodavatele plynuplynu podle § 112 odst. 5 neprodleně po provedení všech úkonů podle písmene c). Účinnost změny dodavatele nastává v den nejbližšího možného zahájení dodávek plynuplynu sjednaný s provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy. (6) Operátor trhu vyřizuje žádosti o uskutečnění změny dodavatele v pořadí, v jakém byly operátorem trhu obdrženy. Podá-li žádost podle věty první více účastníků trhu s plynemplynem pro totéž odběrné místoodběrné místo se shodným požadovaným datem účinnosti změny dodavatele, považuje se za účinnou změna dodavatele, kterou operátor trhu zaregistroval jako poslední. V takovém případě operátor trhu informuje o plánovaném uskutečnění změny dodavatele a oznámí registraci změny dodavatele všem dodavatelům a subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování, kteří jsou změnou dodavatele dotčeni. (7) Operátor trhu k datu účinnosti změny dodavatele zruší každá jednotlivá přiřazení odběrného nebo předávacího místa těm dodavatelům plynuplynu, jejichž období dodávky jsou přiřazením odběrného nebo předávacího místa novému dodavateli plynuplynu dotčena, a informuje o tom neprodleně dotčeného dodavatele plynuplynu, dotčený subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování a provozovatele přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je odběrné nebo předávací místo připojeno. § 113a Pokud ke dni následujícímu po uplynutí doby, po kterou byl povinen dodávku plynu do odběrného místaodběrného místa zajišťovat dodavatel poslední instance, není účinná změna dodavatele plynuplynu z dodavatele poslední instance a má-li dojít k zahájení dodávky do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka podle § 12d odst. 2 energetického zákona, dodavatel plynuplynu podle § 12d odst. 2 energetického zákona postupuje podle § 113 odst. 5 a 7 obdobně, s výjimkou § 113 odst. 5 písm. b). Požadovaným termínem zahájení dodávky plynuplynu je den následující po uplynutí doby podle věty první. § 114 Zkrácení dodávky plynu (1) Žádost o zkrácení dodávky plynuplynu do odběrného místaodběrného místa posílá dodavatel plynuplynu operátorovi trhu prostřednictvím informačního systému operátora trhu nejpozději do 10:00:00 hodin desátého pracovního dne před plánovaným ukončením dodávky plynuplynu. Žádost o zkrácení přenesení odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku v odběrném místěodběrném místě na subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování podává subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování operátorovi trhu nejpozději do 10:00:00 hodin desátého pracovního dne před plánovaným ukončením převzetí odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku v odběrném místěodběrném místě. Operátor trhu ve svém systému zruší k požadovanému datu převzetí odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku na odběrném místěodběrném místě k subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování a neprodleně o této skutečnosti informuje dodavatele plynuplynu, dotčené subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování a provozovatele distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo připojeno. (2) Žádost o zkrácení dodávky plynuplynu do odběrného místaodběrného místa v případě, že zákazníkzákazník odstoupil od smlouvy podle § 11b odst. 2 energetického zákona nebo vypověděl závazek ze smlouvy podle § 11a odst. 4, § 11b odst. 1 nebo § 11o energetického zákona, posílá dodavatel plynuplynu operátorovi trhu prostřednictvím informačního systému operátora trhu nejpozději do 00:00:00 hodin pracovního dne předcházejícího dni, ve kterém má nabýt účinnosti změna dodavatele plynuplynu v systému operátora trhu, nebo mají nastat účinky odstoupení od smlouvy podle § 11b odst. 2 energetického zákona nebo mají nastat účinky výpovědi smlouvy podle § 11a odst. 4, § 11b odst. 1 nebo § 11o energetického zákona. (3) Zkrácením dodávky plynuplynu dochází v informačním systému operátora trhu k posunu termínu ukončení dodávky plynuplynu stávajícím dodavatelem plynuplynu a k posunu termínu převzetí odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku stávajícím subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování. Zkrácení dodávky plynuplynu znamená v případě smlouvy o sdružených službách dodávky plynuplynu ukončení rezervace distribuční kapacity do odběrného místaodběrného místa. O zkrácení dodávky plynuplynu informuje operátor trhu dotčený subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování a provozovatele distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo připojeno. (4) Operátor trhu zruší k požadovanému datu ve svém informačním systému přiřazení odběrného místaodběrného místa k dodavateli plynuplynu a dotčenému subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování a neprodleně o této skutečnosti informuje dodavatele plynuplynu, dotčené subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování a provozovatele distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo připojeno. § 115 Prodloužení dodávky plynu (1) Žádost o prodloužení dodávky plynuplynu do odběrného místaodběrného místa posílá dodavatel plynuplynu operátorovi trhu prostřednictvím informačního systému operátora trhu nejpozději do 23:00:00 hodin posledního kalendářního dne dodávky plynuplynu. V žádosti původní dodavatel plynuplynu uvede nový termín ukončení dodávky plynuplynu. Subjekt zúčtováníSubjekt zúčtování sdělí, zda souhlasí s přiřazením odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku, nejpozději do 23:30:00 hodin posledního kalendářního dne dodávky plynuplynu. (2) Operátor trhu neprodleně informuje o prodloužení dodávky plynuplynu dotčené subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování, dodavatele plynuplynu a provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo připojeno. Prodloužení dodávky plynuplynu znamená v případě smlouvy o sdružených službách dodávky plynuplynu pokračování rezervace distribuční kapacity do odběrného místaodběrného místa. Prodloužení dodávky plynuplynu podle odstavce 1 nabývá účinnosti pouze tehdy, jestliže v termínu požadovaného prodloužení není k odběrnému místuodběrnému místu v informačním systému operátora trhu přiřazen jiný dodavatel plynuplynu. (3) V případě, že zákazníkzákazník odstoupil od smlouvy nebo více smluv podle § 11b odst. 2 energetického zákona nebo vypověděl smlouvu podle § 11b odst. 1 nebo § 11o energetického zákona a tuto skutečnost doložil dodavateli plynuplynu, který je v rámci nejbližší změny dodavatele nahrazován jiným dodavatelem plynuplynu (dále jen „původní dodavatel plynuplynu“), a současně požaduje pokračování dodávky plynuplynu od původního dodavatele plynuplynu, posílá původní dodavatel plynuplynu žádost o prodloužení dodávky plynuplynu operátorovi trhu prostřednictvím informačního systému operátora trhu v termínu podle odstavce 1. Prodloužení dodávky plynuplynu podle tohoto odstavce nabývá účinnosti pouze tehdy, jestliže v termínu požadovaného prodloužení není k odběrnému místuodběrnému místu v informačním systému operátora trhu přiřazen jiný dodavatel plynuplynu postupem podle § 113 odst. 5. (4) Operátor trhu neprodleně informuje o žádosti o prodloužení dodávky plynuplynu dotčené subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování a příslušného provozovatele přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo připojeno, a dodavatele plynuplynu. Původní dodavatel plynuplynu v žádosti uvede nový termín ukončení dodávky plynuplynu a jednoznačně označí, že se jedná o prodloužení dodávky plynuplynu na základě odstoupení zákazníkazákazníka od smlouvy podle § 11b odst. 2 energetického zákona nebo výpovědi smlouvy podle § 11b odst. 1 nebo § 11o energetického zákona. Subjekt zúčtováníSubjekt zúčtování sdělí, zda souhlasí s přiřazením odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku v termínu podle odstavce 1. Prodloužení dodávky plynuplynu znamená v případě smlouvy o sdružených službách dodávky plynuplynu pokračování rezervace distribuční kapacity do odběrného místaodběrného místa. (5) Operátor trhu oznámí výsledek posouzení žádosti o prodloužení dodávky plynuplynu podle odstavce 4 neprodleně po zaslání souhlasu subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování s převzetím odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku. (6) Operátor trhu k datu účinnosti prodloužení dodávky plynuplynu podle odstavce 4 zruší každá jednotlivá přiřazení odběrného místaodběrného místa dodavatelům plynuplynu, u kterých zákazníkzákazník odstoupil od smlouvy podle § 11b odst. 2 energetického zákona nebo vypověděl smlouvu podle § 11b odst. 1 nebo § 11o energetického zákona, a neprodleně o této skutečnosti informuje původního dodavatele plynuplynu, dotčené subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování a provozovatele distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo připojeno. Rychlá změna dodavatele plynu § 116 (1) V případě, že subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování ani po krácení nominací podle § 66 odst. 6 nemá potřebné finanční zajištěnífinanční zajištění, operátor trhu zveřejňuje v 17:30:00 hodin prostřednictvím informačního systému informaci, že subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nemá potřebné finanční zajištěnífinanční zajištění pro pokrytí dodávek do odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků. Operátor trhu současně o této skutečnosti informuje dotčené subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování, dotčené dodavatele plynuplynu a provozovatele distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo připojeno. (2) Pokud subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování podle odstavce 1 následující kalendářní den v 8:00:00 hodin nemá nadále potřebné finanční zajištěnífinanční zajištění pro pokrytí dodávek do odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, operátor trhu pozastaví možnost nominovat, přenášet a přebírat odpovědnost za odchylkuodpovědnost za odchylku a účastnit se vnitrodenního trhu s plynemplynem. Operátor trhu neprodleně zveřejní informaci o pozastavení možnosti subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nominovat, přenášet a přebírat odpovědnost za odchylkuodpovědnost za odchylku a účastnit se vnitrodenního trhu s plynemplynem způsobem umožňujícím dálkový přístup. Operátor trhu neprodleně poskytne výčet EIC kódů odběrných místodběrných míst, jichž se daná skutečnost týká, všem registrovaným účastníkům trhu s plynemregistrovaným účastníkům trhu s plynem v informačním systému operátora trhu. (3) V odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků, kde je přiřazen k odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku nebo předal odpovědnost za odchylkuodpovědnost za odchylku subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování, který má pozastavené právo nominovat, přenášet a přebírat odpovědnost za odchylkuodpovědnost za odchylku a účastnit se vnitrodenního trhu s plynemplynem podle odstavce 2, je v termínu podle odstavce 2 odpovědnost za odchylkuodpovědnost za odchylku přiřazena dodavateli plynuplynu. Pokud je subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování zároveň dodavatelem plynuplynu do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka, provozovatel distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka připojeno, zasílá neprodleně elektronicky zákazníkovizákazníkovi, u něhož je mu známa elektronická adresa, že k danému dni nejsou zajištěny dodávky do jeho odběrného místaodběrného místa nebo bude zajištěna dodávka dodavatelem poslední instance. (4) V případě, že do 14:00:00 hodin k odběrnému místuodběrnému místu podle odstavce 3 první věty není přiřazen subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování s dostatečným finančním zajištěnímfinančním zajištěním, operátor trhu informuje o této skutečnosti všechny registrované účastníky trhu s plynemregistrované účastníky trhu s plynem a zveřejní tuto informaci způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka připojeno, zasílá neprodleně elektronicky zákazníkovizákazníkovi, u něhož je mu známa elektronická adresa, že k danému dni nejsou zajištěny dodávky do jeho odběrného místaodběrného místa nebo bude zajištěna dodávka dodavatelem poslední instance. (5) Pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků, jejichž subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování operátor trhu pozastavil možnost nominovat, přenášet a přebírat odpovědnost za odchylkuodpovědnost za odchylku a účastnit se vnitrodenního trhu s plynemplynem z důvodu nedostatečného finančního zajištěnífinančního zajištění, podává žádost o rychlou změnu dodavatele plynuplynu nový dodavatel plynuplynu prostřednictvím informačního systému operátora trhu, a to nejpozději do 17:00:00 hodin po termínu podle odstavce 3 nebo 4. V případě, že nový dodavatel plynuplynu zajišťuje dodávku podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynuplynu, podává žádost o rezervaci distribuční kapacity podle § 40 nejpozději v termínu pro podání žádosti o rychlou změnu dodavatele plynuplynu. Žádost o rychlou změnu dodavatele plynuplynu musí obsahovat následující údaje: a) identifikace nového dodavatele plynuplynu formou kódu přiřazeného podle § 5 odst. 1, b) typ smlouvy o dodávce plynuplynu a dobu trvání smlouvy, c) identifikace subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování formou kódu přiřazeného podle § 5 odst. 1, který má být přiřazen k odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku v odběrném místěodběrném místě, které je změnou dodavatele plynuplynu dotčeno, d) odběrné místoodběrné místo a jeho identifikaci formou kódu přiřazeného podle § 5 odst. 1. § 117 (1) Nedojde-li k podání žádosti o rychlou změnu dodavatele plynuplynu podle § 116 odst. 5, není od následujícího plynárenského dneplynárenského dne po termínu podle § 116 odst. 3 nebo 4 zajištěna dodávka plynuplynu do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka, pokud zákazníkzákazník nespadá pod režim dodavatele poslední instance. (2) Nedojde-li k podání žádosti o rychlou změnu dodavatele plynuplynu podle § 116 odst. 5, je od následujícího plynárenského dneplynárenského dne po termínu podle § 116 odst. 3 nebo 4 zajištěna dodávka plynuplynu do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka dodavatelem poslední instance, pokud zákazníkzákazník spadá pod režim dodavatele poslední instance. (3) Nejpozději do 30 minut po obdržení žádosti podle § 116 odst. 5 informuje operátor trhu prostřednictvím svého informačního systému nového dodavatele plynuplynu, nový subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování, případně další dotčené subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování a provozovatele distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo připojeno, že byla podána žádost podle § 116 odst. 5. Rychlá změna dodavatele plynuplynu nabývá účinnosti následující plynárenský denplynárenský den po termínu podle § 116 odst. 3 nebo 4. (4) Nejpozději do 18:00:00 hodin po termínu podle § 116 odst. 3 nebo 4 provozovatel distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy informuje operátora trhu o nemožnosti rezervace distribuční nebo přepravní kapacity do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka podle odstavce 3 z důvodu nedostatečného finančního zajištěnífinančního zajištění. Operátor trhu neprodleně po obdržení informace od provozovatele distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy informuje nového dodavatele plynuplynu a všechny dotčené subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování o možnosti rezervace distribuční nebo přepravní kapacity do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka podle § 116 odst. 5. V případě nemožnosti rezervace distribuční kapacity informuje operátor trhu prostřednictvím informačního systému nového dodavatele plynuplynu, nový subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování a další dotčené subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování a provozovatele přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo připojeno, o zastavení rychlé změny dodavatele plynuplynu. § 118 (1) Nejpozději do 18:00:00 hodin po termínu podle § 116 odst. 3 nebo 4 subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování sdělí, zda souhlasí s přiřazením odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka podle § 117 odst. 3. Neprodleně po vyjádření souhlasu subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování s přiřazením odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku v daném odběrném místěodběrném místě informuje operátor trhu prostřednictvím informačního systému nového dodavatele plynuplynu a další dotčené subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování a provozovatele přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo připojeno, o přiřazení subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování. Pokud nejpozději do 18:00:00 hodin po termínu podle § 116 odst. 3 nebo 4 není v informačním systému operátora trhu souhlas subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování s přiřazením odpovědnosti za odchylkuodpovědnosti za odchylku v daném odběrném místěodběrném místě, informuje operátor trhu prostřednictvím informačního systému nového dodavatele plynuplynu, nový subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování a další dotčené subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování a provozovatele přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo připojeno, o zastavení rychlé změny dodavatele plynuplynu. (2) V případě žádosti o rychlou změnu dodavatele plynuplynu podle § 116 odst. 5 prověří operátor trhu nejpozději do 18:10:00 hodin dne podání žádosti potřebné finanční zajištěnífinanční zajištění nového subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování pro pokrytí dodávek do odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků a oznámí provozovateli distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo připojeno, novému dodavateli plynuplynu a všem dotčeným subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování výsledky posouzení žádosti o rychlou změnu dodavatele plynuplynu a obchodníkovi s plynemplynem v režimu dodavatele poslední instance, kterým odběrným místůmodběrným místům bude zajištěna dodávka dodavatelem poslední instance. Operátor trhu ve svém informačním systému přiřadí k dotčenému odběrnému místuodběrnému místu dodavatele poslední instance. Po uplynuplynutí doby dodávky plynu zajišťované dodavatelem poslední instance postupuje operátor trhu podle § 78 a 79. (3) Distribuční nebo přepravní kapacita je oznámením o zaregistrování rychlé změny dodavatele plynuplynu podle odstavce 2 rezervována. (4) K datu účinnosti rychlé změny dodavatele plynuplynu provede provozovatel distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy stanovení stavu měřidla podle § 113 odst. 2. (5) Dodavateli plynuplynu, který pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat plynplyn nebo nemá zajištěnu službu přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy v případě dodávky plynuplynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynuplynu, operátor trhu pozastaví možnost nominovat, přenášet a přebírat odpovědnost za odchylkuodpovědnost za odchylku a účastnit se vnitrodenního trhu s plynemplynem. Operátor trhu neprodleně poskytne výčet EIC kódů odběrných místodběrných míst, jichž se daná skutečnost týká, všem registrovaným účastníkům trhu s plynemregistrovaným účastníkům trhu s plynem v informačním systému operátora trhu. Operátor trhu neprodleně zveřejní informaci o pozastavení možnosti subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nominovat, přenášet a přebírat odpovědnost za odchylkuodpovědnost za odchylku a účastnit se vnitrodenního trhu s plynemplynem způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků, jejichž dodavatel plynuplynu pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat plynplyn nebo nemá zajištěnu službu přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy v případě dodávky plynuplynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynuplynu, se použijí postup a termíny podle § 116 odst. 5, § 117 a tohoto paragrafu obdobně. (6) Ode dne zahájení dodávky dodavatelem poslední instance do dne zahájení dodávky novým dodavatelem plynuplynu, nejpozději do uplynuplynutí doby, po kterou byl povinen dodávku plynu do odběrného místaodběrného místa zajišťovat dodavatel poslední instance, jsou dodavateli poslední instance zpřístupněny informace o probíhajících změnách dodavatele plynuplynu v odběrném místěodběrném místě. Postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky plynu při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněné přepravě § 119 (1) Dodavatel plynuplynu podává žádost o přerušení nebo ukončení dodávky plynuplynu u provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nejpozději poslední kalendářní den před dnem požadovaného ukončení nebo přerušení dodávky plynuplynu, nejdříve však 4 měsíce před dnem požadovaného ukončení nebo přerušení dodávky plynuplynu. (2) Dodavatel plynuplynu může vzít žádost podanou podle odstavce 1 písemně nebo prostřednictvím informačního systému provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy zpět ve lhůtě do 16:00:00 hodin pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni požadovaného přerušení nebo ukončení dodávky plynuplynu bez souhlasu provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy. Po tomto termínu může vzít dodavatel plynuplynu zpět žádost podanou podle odstavce 1 písemně nebo prostřednictvím informačního systému provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy pouze se souhlasem provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy. (3) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy provede na žádost dodavatele plynuplynu přerušení dodávky plynuplynu při neoprávněném odběru plynuplynu a) u odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka kategorie střední odběratel a velkoodběratel do tří pracovních dnů ode dne požadovaného přerušení dodávky plynuplynu, kdy doba tří pracovních dnů začíná běžet dnem požadovaného přerušení dodávky plynuplynu včetně. V případě, že se provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy nepodaří přerušit dodávku plynuplynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníkazákazníka při přerušení dodávky plynuplynu do tří pracovních dnů ode dne požadovaného přerušení dodávky plynuplynu včetně, platí, že účinek přerušení dodávky plynuplynu nastal uplynuplynutím čtvrtého pracovního dne ode dne požadovaného přerušení dodávky plynu včetně, b) u odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka kategorie maloodběratel a domácnost do deseti pracovních dnů ode dne požadovaného přerušení dodávky plynuplynu, kdy doba deseti pracovních dnů začíná běžet dnem požadovaného přerušení dodávky plynuplynu včetně. V případě, že se provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy nepodaří přerušit dodávku plynuplynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníkazákazníka při přerušení dodávky plynuplynu do desátého pracovního dne ode dne požadovaného přerušení dodávky plynuplynu včetně, platí, že účinek přerušení dodávky nastal od patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného přerušení dodávky plynuplynu včetně. (4) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy provede na žádost dodavatele plynuplynu ukončení dodávky plynuplynu při neoprávněném odběru plynuplynu a) u odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka kategorie střední odběratel a velkoodběratel do tří pracovních dnů ode dne požadovaného ukončení dodávky plynuplynu, kdy doba tří pracovních dnů začíná běžet dnem požadovaného ukončení dodávky plynuplynu včetně. V případě, že se nepodaří provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy ukončit dodávku plynuplynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníkazákazníka při ukončení dodávky plynuplynu, má se za to, že nastává účinek ukončení dodávky plynuplynu uplynuplynutím čtvrtého pracovního dne ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu včetně. V případě, že nastane účinek ukončení dodávky podle předcházející věty, provede provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy k tomuto datu výpočet předpokládané výše spotřeby plynuplynu podle právního předpisu, který upravuje měření plynuplynu15), a tento výpočet předá dodavateli plynuplynu a operátorovi trhu u odběrných místodběrných míst, která byla prostřednictvím kódu označena pro jednotlivé zasílání dat operátorovi trhu, b) u odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka kategorie maloodběratel a domácnost do deseti pracovních dnů ode dne požadovaného ukončení dodávky plynuplynu, kdy doba deseti pracovních dnů začíná běžet dnem požadovaného ukončení dodávky plynuplynu včetně. V případě, že se nepodaří provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy ukončit dodávku plynuplynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníkazákazníka při ukončení dodávky plynuplynu, má se za to, že nastává účinek ukončení dodávky od patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného ukončení dodávky plynuplynu včetně. V případě, že nastane účinek ukončení dodávky podle předcházející věty, provede provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy k tomuto datu výpočet předpokládané výše spotřeby plynuplynu podle právního předpisu, který upravuje měření plynuplynu15), a tento výpočet předá dodavateli plynuplynu a operátorovi trhu u odběrných místodběrných míst, která byla prostřednictvím kódu označena pro jednotlivé zasílání dat operátorovi trhu. § 120 (1) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy informuje nejpozději do čtyř pracovních dnů ode dne přerušení nebo ukončení dodávky plynuplynu dotčené účastníky trhu s plynemplynem a operátora trhu o přerušení nebo ukončení dodávek plynuplynu do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka. (2) V případě, že nedojde k přerušení dodávky plynuplynu podle § 119 odst. 3, provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy informuje o této skutečnosti bez zbytečného odkladu předkladatele žádosti o přerušení dodávky plynuplynu. (3) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy provede omezení nebo přerušení distribuce plynuplynu do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka kategorie maloodběratel a domácnost do pěti pracovních dnů ode dne zjištění neoprávněné distribuce podle § 74 odst. 4 energetického zákona12). (4) V případě, že pominou důvody omezení, přerušení nebo ukončení distribuce plynuplynu podle odstavce 3 nebo § 119 odst. 3 a 4, nebo v případě, že zákazníkzákazník nebo dodavatel plynuplynu požádají o zahájení nebo obnovení dodávek plynuplynu do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka po předchozím omezení, přerušení nebo ukončení dodávky plynuplynu podle odstavce 3 nebo § 119 odst. 3 a 4, provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy zahájí nebo obnoví dodávky nebo distribuce plynuplynu podle právního předpisu upravujícího kvalitu dodávky plynuplynu a souvisejících služeb16). (5) Pro žádosti o omezení, přerušení nebo ukončení dodávky plynuplynu při neoprávněném odběru a neoprávněné přepravě a žádosti o zahájení nebo obnovení dodávky plynuplynu po neoprávněném odběru a neoprávněné přepravě v odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka přímo připojeného k přepravní soustavěpřepravní soustavě postupuje obdobně provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy podle odstavců 1 až 4 a podle § 119. (6) Kategorizaci zákazníkůzákazníků stanoví příloha č. 16 k této vyhlášce. Postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za odchylku při přeměnách obchodních společností § 121 (1) Subjekt zúčtováníSubjekt zúčtování nebo dodavatel plynuplynu informuje prostřednictvím žádosti podané v informačním systému operátora trhu o rozhodnutí provést hromadný převod odběrných místodběrných míst u operátora trhu v souvislosti s převedením nebo přeměnou obchodní společnosti. (2) Předmětem hromadného převodu je změna subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování, nebo změna dodavatele plynuplynu na odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků v souvislosti s přeměnou obchodní společnosti. Ustanovení o změně dodavatele plynuplynu podle § 110 a dále se nepoužijí. (3) Obchodník s plynemplynem, na nějž přejdou nebo budou převedena odběrná místaodběrná místa zákazníkazákazníka, podává do informačního systému operátora trhu požadavek na hromadný přechod nebo převod odběrných místodběrných míst z předávajícího subjektu na přebírající, ve kterém uvede následující údaje: a) den požadovaného přechodu nebo převodu odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, b) identifikace přebírajícího obchodníka s plynemplynem formou kódu přiřazeného podle § 5 odst. 1, c) identifikace předávajícího obchodníka s plynemplynem formou kódu přiřazeného podle § 5 odst. 1, d) určení, zda je předmětem hromadného převodu podle odstavce 2 změna subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo změna dodavatele, e) seznam odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků v případě, že dochází k rozdělení obchodní společnosti, f) písemný doklad o přeměně obchodní společnosti, g) prohlášení o uzavření smlouvy o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy mezi provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, k níž jsou odběrná místaodběrná místa připojena, a přebírajícím subjektem nebo prohlášení o skutečnosti, že tato smlouva bude mezi dotčeným provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy a přebírajícím subjektem uzavřena ke dni převodu odběrných místodběrných míst. (4) Požadavek podle odstavce 3 podává obchodník s plynemplynem, na něhož budou odběrná místaodběrná místa zákazníkazákazníka převedena, nejpozději 10 pracovních dní před termínem podle odstavce 3 písm. a). (5) Operátor trhu informuje o podání požadavku podle odstavce 3 všechny dotčené dodavatele plynuplynu, subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování a provozovatele distribučních soustavdistribučních soustav nebo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. (6) V případě, že předávající obchodník s plynemplynem vyjádří v informačním systému operátora trhu souhlas s požadovaným hromadným převodem odběrných místodběrných míst na základě údajů uvedených v požadavku podle odstavce 3, operátor trhu provede nejpozději ve dni podle odstavce 3 písm. a) v informačním systému operátora trhu hromadnou změnu dodavatele plynuplynu nebo subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování na základě požadavku podle odstavce 3 písm. d) u všech jednotlivých odběrných místodběrných míst registrovaných v informačním systému operátora trhu, kterých se hromadná změna dotýká. Operátor trhu provede tuto změnu s účinností od termínu uvedeného v odstavci 3 písm. a). § 122 (1) O změně subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování provedené podle § 121 odst. 6 operátor trhu neprodleně informuje prostřednictvím svého informačního systému všechny dotčené dodavatele plynuplynu a subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování. Tuto informaci operátor trhu poskytne za každé odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka, u kterého došlo ke změně subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování. (2) O změně dodavatele plynuplynu provedené podle § 121 odst. 6 operátor trhu neprodleně informuje prostřednictvím svého informačního systému všechny dotčené dodavatele plynuplynu, subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování a provozovatele distribučních soustavdistribučních soustav nebo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. Tuto informaci operátor trhu poskytne za každé odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka, u kterého došlo ke změně dodavatele plynuplynu. (3) V případě změny podle § 121 odst. 6 nepředává provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy prostřednictvím informačního systému operátora trhu stav měřidla v odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka stanovený ke dni podle § 121 odst. 3 písm. a) postupem podle § 113 odst. 2 a ani s tím související údaje potřebné k vyúčtování dodávky plynuplynu a souvisejících služeb podle jiného právního předpisu upravujícího náležitosti a termíny vyúčtování dodávek plynuplynu17). ČÁST JEDENÁCTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 123 Společná ustanovení (1) Hodnoty předávané nebo zveřejňované podle této vyhlášky se uvádějí v tisícinách MWh kromě hodnot rezervovaných distribučních kapacit, které se uvádějí v celých m3, a hodnot podle § 95 odst. 1 písm. a) až e), g) a h), které se předávají v m3. (2) Přepravní kapacita pro hraniční bodhraniční bod, bod virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu, odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků přímo připojená k přepravní soustavěpřepravní soustavě a bod výrobny plynubod výrobny plynu je rezervována v tisícinách MWh/den. (3) Nominace přepravyNominace přepravy a alokace na hraničním boduhraničním bodu, bodu virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu, odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků přímo připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě a bodu výrobny plynubodu výrobny plynu se provádí v tisícinách MWh. (4) Distribuční kapacita pro bod přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu a bod výrobny plynubod výrobny plynu je rezervována v tisícinách MWh/den. (5) Nominace distribuceNominace distribuce a alokace pro bod přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu a pro bod výrobny plynubod výrobny plynu se provádí v tisícinách MWh. (6) Zasílání žádosti o uskutečnění změny dodavatele plynuplynu nebo potvrzení nebo zamítnutí změny dodavatele plynuplynu a údajů potřebných pro registraci odběrných nebo předávacích míst probíhá formou elektronických zpráv v komunikačním prostředí definovaném operátorem trhu. Zprávy jsou účastníkovi trhu s plynemplynem zasílány ve formátu definovaném operátorem trhu. (7) Žádosti o rezervaci distribuční kapacity a uzavření smlouvy o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy se předkládají v listinné podobě nebo elektronicky ve formátu definovaném provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy. Přechodná ustanovení § 124 (1) Pro nominace a renominace závazku dodat a závazku odebratrenominace závazku dodat a závazku odebrat se v období do 30. června 2016 použijí ustanovení vyhlášky č. 365/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Pro nominace závazku dodat a závazku odebratnominace závazku dodat a závazku odebrat na plynárenský denplynárenský den 1\\. července 2016 se použijí ustanovení vyhlášky č. 365/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. (2) Pro obchodní vyrovnávání odchylekodchylek se v období do 30. června 2016 použijí ustanovení vyhlášky č. 365/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. (3) Pro fyzické vyrovnávání odchylekodchylek se v období do 30. června 2016 použijí ustanovení vyhlášky č. 365/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. (4) Předběžná celková odchylkaodchylka subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování z plynárenského dneplynárenského dne 29\\. a 30. června 2016 se vyrovnává podle vyhlášky č. 365/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. (5) Součet skutečných celkových odchylekodchylek za měsíc červen 2016 se vypořádává podle vyhlášky č. 365/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. § 125 (1) Pro rozsah, termíny předávání a zveřejňování údajů a vyúčtování dodávek plynuplynu a ostatních služeb se v období do 30. června 2016 použijí ustanovení podle vyhlášky č. 365/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky s výjimkou ustanovení o cenách souvisejících služeb v plynárenstvícenách souvisejících služeb v plynárenství a postupu pro stanovení zálohových plateb, které se použijí od 1. ledna 2016. (2) Podle vyhlášky č. 365/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se až do svého zakončení posuzují všechny procesy, lhůty a doby pro změny dodavatele plynu, které začaly běžet před 1. lednem 2016, i když změna dodavatele bude ukončena až po 1. lednu 2016. (3) Odhad spotřeby plynuplynu k datu účinnosti změny dodavatele plynuplynu podle § 113 odst. 3 se v období do 30. června 2016 provede postupem podle vyhlášky č. 365/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. (4) Počáteční stav bilančního účtu odchylekodchylek každého subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníkazahraničního účastníka je roven nule. (5) K datu účinnosti této vyhlášky je počáteční velikost konta provozovatelekonta provozovatele rovna nule. (6) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy provede registraci odběrných místodběrných míst s měřením typu A nebo B do informačního systému operátora trhu do 31. ledna 2016. § 126 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 365/2009 Sb., o Pravidlech trhu s plynem. 2. Vyhláška č. 370/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 365/2009 Sb., o Pravidlech trhu s plynem. 3. Vyhláška č. 442/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 365/2009 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění vyhlášky č. 370/2010 Sb. 4. Vyhláška č. 436/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 365/2009 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů. 5. Vyhláška č. 291/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 365/2009 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů. § 127 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016 s výjimkou ustanovení § 62, 68, 71, 72, 74, § 80 až 83, § 86 až 107, příloh č. 5 až 15, 17 a 18 k této vyhlášce, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2016. Předsedkyně: Ing. Vitásková v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. Náležitosti žádosti o rezervaci přepravní kapacity Technické údaje 1. Požadovaný vstupní nebo výstupní bod přepravní soustavypřepravní soustavy 2. Požadovaný termín a doba poskytnutí přepravy plynuplynu 3. Požadovaný typ rezervované přepravní kapacity 4. Požadovaný charakter přepravní kapacity (pevná, přerušitelná, koordinovaná, nekoordinovaná) 5. Velikost požadované kapacity v MWh/den v daném vstupním nebo výstupním bodě přepravní soustavypřepravní soustavy nebo v m3/den pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka přímo připojeného k přepravní soustavěpřepravní soustavě 6. Prohlášení o správnosti a pravdivosti uvedených údajů Příloha č. 2 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. Náležitosti žádosti o rezervaci distribuční kapacity Technické údaje 1. Identifikace žadatele o rezervaci distribuční kapacity formou EIC kódu 2. Požadovaný termín rezervace distribuční kapacity od - do 3. Požadovaný typ rezervované distribuční kapacity 4. Důvod žádosti 5. Identifikace odběrného nebo předávacího místa případně souhrnu předávacích míst formou EIC kódu 6. Identifikace zákazníkazákazníka formou a. jména, popřípadě jmen, příjmení a data narození u kategorie domácnost b. IČ, pokud je přiděleno, a jména, příjmení a případného dodatku nebo obchodní firmou či názvem v ostatních případech c. EIC kódu provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nebo výrobce plynuplynu 7. Adresa odběrného místaodběrného místa 8. Požadovaný charakter rezervované distribuční kapacity (pevná, přerušitelná) 9. Velikost požadované distribuční kapacity v daném odběrném nebo předávacím místě případně souhrnu předávacích míst s měřením typu A nebo B. U odběrných místodběrných míst s více měřícími místy se za velikost požadované distribuční kapacity považuje hodnota kapacity za měřící místa typu A a B 10. Předpokládaná výše ročního odběru plynuplynu 11. U odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků kategorie velkoodběratel a střední odběratel nebo u odběrných místodběrných míst kategorie maloodběr s měsíční periodou odečtu roční diagram předpokládané výše měsíčních odběrů plynuplynu 12. Adresa elektronické pošty zákazníkazákazníka a telefonní číslo zákazníkazákazníka, pokud jsou k dispozici 13. Prohlášení o správnosti a pravdivosti uvedených údajů Příloha č. 3 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. Podmínky aukce na skladovací kapacitu 1. Podmínky aukce musí být přiměřené, nediskriminační a transparentní. 2. Podmínky aukce obsahují a) počáteční cenu, nebo způsob určení počáteční ceny, b) termín zahájení aukce, c) požadovaný způsob zabezpečené elektronické komunikace včetně alternativního způsobu komunikace při selhání elektronické komunikace na straně žadatele, d) způsob určení velikosti finančního zajištěnífinančního zajištění a postup a termín složení finančního zajištěnífinančního zajištění pro aktivní účast v aukci, e) velikost nabízené skladovací kapacityskladovací kapacity, nebo způsob určení velikosti nabízené skladovací kapacityskladovací kapacity, f) vzor smlouvy o uskladňování plynuplynu, g) algoritmus použitého typu aukce, způsob určení změny ceny v průběhu aukce, způsob alokace skladovací kapacityskladovací kapacity a způsob určení výsledné ceny za jednotku skladovací kapacityskladovací kapacity, h) minimální a maximální dobu trvání rezervace skladovací kapacityskladovací kapacity, i) dobu trvání aukce, aukčního kola nebo způsob určení doby trvání aukce a aukčního kola, j) způsob stanovení pokuty za zrušení rezervace skladovací kapacityskladovací kapacity aktivnímu žadateli, kterému byla rezervace skladovací kapacityskladovací kapacity potvrzena, ale nedošlo k uzavření smlouvy o uskladnění, včetně termínu a způsobu pro její uhrazení, k) velikost dodatečné skladovací kapacityskladovací kapacity, která může být aktivována, a podmínky, za nichž lze dodatečnou skladovací kapacituskladovací kapacitu aktivovat, pokud je dodatečná skladovací kapacitaskladovací kapacita nabízena, l) podmínky, za nichž provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu ukončí aukci na skladovací kapacituskladovací kapacitu. 3. Podmínky aukce na nevyužitou skladovací kapacituskladovací kapacitu dále obsahují a) termín účinnosti, od kterého je skladovací kapacitaskladovací kapacita rezervována, b) výši počáteční záporné ceny v případě aukce za zápornou cenu za uskladnění plynuplynu stanovenou rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu, c) maximální dobu naplnění 90 % nově rezervované nevyužité skladovací kapacityskladovací kapacity podle vyhlášky upravující stav nouze v plynárenství a způsob zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynuplynu. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. Pravidla pro posouzení proveditelnosti renominace přepravy, distribuce a uskladňování plynu Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu odmítne renominaci na vstupním nebo výstupním bodě plynárenské soustavyplynárenské soustavy, pokud a) nejsou vzájemně odsouhlaseny nominace na vstupním nebo výstupním bodě plynárenské soustavyplynárenské soustavy, nebo b) je na vstupním nebo výstupním bodě přepravní soustavypřepravní soustavy splněna některá z následujících podmínek: 1. v případě podané denní nominace nebo renominace (i) nominace nebo renominace přesahuje zbývající denní kapacitu subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníka na daném vstupním nebo výstupním bodě přepravní soustavypřepravní soustavy NRJD\| >\| ∑\| NPJ [h]\| +\| ∑\| KSJ [h] ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- \| \| 0≤h<T\| \| \| T≤h<Hd\| (ii) nominace nebo renominace je nižší než dosud přijatá a zaregistrovaná nominace nebo renominace NRJD\| <\| ∑\| NPJ [h] ---\|---\|---\|--- \| \| 0≤h<T\| 2. v případě podané hodinové nominace nebo renominace (i) ve zbývajícím čase plynárenského dneplynárenského dne hodnota nominace nebo renominace na daném vstupním nebo výstupním bodě přepravní soustavypřepravní soustavy v hodině [h] přesahuje hodinovou kapacitu subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníka na daném vstupním nebo výstupním bodě přepravní soustavypřepravní soustavy v hodině [h] NRJ [h] > KSJ [h], T ≤ h < Hd (ii) nominace nebo renominace je v některé již uplynulé hodině [h] různá od dosud přijaté a zaregistrované nominace nebo renominace v hodině [h] NRJ [h] ≠ NPJ [h], 0 ≤ h < T kde J je vstupní nebo výstupní bod plynárenské soustavyplynárenské soustavy, T je pořadí hodiny plynárenského dneplynárenského dne, od které je nominace nebo renominace účinná; může nabývat hodnot v intervalu T = 0 pro první interval <6:00:00, 7:00:00) plynárenského dneplynárenského dne až po T = Hd-1 pro poslední interval <5:00:00, 6:00:00) plynárenského dneplynárenského dne, Hd je počet hodin plynárenského dneplynárenského dne, tj. standardně 24 hodin, nebo případně 23, resp. 25 hodin při změně času na letní, resp. zimní čas, h je pořadí hodiny plynárenského dneplynárenského dne; může nabývat hodnot v intervalu h = 0 pro první interval <6:00:00, 7:00:00) plynárenského dneplynárenského dne až po h = Hd-1 pro poslední interval <5:00:00, 6:00:00) plynárenského dneplynárenského dne, NRJD je nominace nebo renominace daného subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníka na vstupním nebo výstupním bodě plynárenské soustavyplynárenské soustavy na daný plynárenský denplynárenský den [D], NRJ[h] je nominace nebo renominace daného subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníka na vstupním nebo výstupním bodě plynárenské soustavyplynárenské soustavy na hodinu [h] plynárenského dneplynárenského dne, KSJ[h] je součet všech hodinových rezervovaných pevných nebo přerušitelných kapacit daného subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování nebo zahraničního účastníka sjednaných ve smlouvě (smlouvách) ve vstupním nebo výstupním bodě plynárenské soustavyplynárenské soustavy [J] na hodinu [h] plynárenského dneplynárenského dne; hodinové hodnoty kapacit se stanoví jako denní nebo vnitrodenní rezervovaná kapacita dělená počtem hodin, na které byla kapacita rezervována, zaokrouhlená směrem dolů; rozdíl ze zaokrouhlení se připočte k poslední hodině plynárenského dneplynárenského dne, NPJ[h] je souhrnná hodnota nominací nebo renominací na daný vstupní nebo výstupní bod plynárenské soustavyplynárenské soustavy [J] na hodinu [h] plynárenského dneplynárenského dne přijatých a zaregistrovaných do času T-2 (tj. 2 hodiny před účinností nominace). Příloha č. 5 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. Flexibilita prostřednictvím akumulace plynárenské soustavy stanovená operátorem trhu pro plynárenský den 1. V případě, že to vyžaduje aktuální nebo predikovaný provozní stav přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy může do 10:00:00 hodin plynárenského dneplynárenského dne dát operátorovi trhu pokyn ke snížení velikosti flexibilityflexibility na následující plynárenský denplynárenský den na první sníženou úroveň, pokud součet nominací přepravynominací přepravy na probíhající plynárenský denplynárenský den na vstupních hraničních bodechhraničních bodech VIP Brandov a VIP Waidhaus po odečtení nominací přepravynominací přepravy na výstupním hraničním boděhraničním bodě VIP Brandov přesahuje v 9:00:00 hodin plynárenského dneplynárenského dne hodnotu 1600 GWh. 2. V případě, že to vyžaduje aktuální nebo predikovaný provozní stav přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy může do 10:00:00 hodin plynárenského dneplynárenského dne dát operátorovi trhu pokyn ke snížení velikosti flexibilityflexibility na následující plynárenský denplynárenský den na druhou sníženou úroveň, pokud součet nominací přepravynominací přepravy na probíhající plynárenský denplynárenský den na vstupních hraničních bodechhraničních bodech VIP Brandov a VIP Waidhaus po odečtení nominací přepravynominací přepravy na výstupním hraničním boděhraničním bodě VIP Brandov přesahuje v 9:00:00 hodin plynárenského dneplynárenského dne hodnotu 1900 GWh. 3. V případě, že to vyžaduje aktuální nebo predikovaný provozní stav přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy může do 10:00:00 hodin plynárenského dneplynárenského dne dát operátorovi trhu pokyn ke snížení velikosti flexibilityflexibility na následující plynárenský denplynárenský den na třetí sníženou úroveň, pokud součet nominací přepravynominací přepravy na probíhající plynárenský denplynárenský den na vstupních hraničních bodechhraničních bodech VIP Brandov a VIP Waidhaus po odečtení nominací přepravynominací přepravy na výstupním hraničním boděhraničním bodě VIP Brandov přesahuje v 9:00:00 hodin plynárenského dneplynárenského dne hodnotu 2100 GWh. 4. FlexibilitaFlexibilita prostřednictvím akumulace se stanoví následujícím postupem: a) FlexibilitaFlexibilita za odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka s měřením typu A nebo B FOPMA v tisícinách MWh pro plynárenský denplynárenský den FOPMA=KOPM1×RKOPM×Spt, kde KOPM1 je koeficient základní úrovně flexibilityflexibility stanovený na hodnotu 0,03884, při první snížené úrovni flexibilityflexibility na hodnotu 0,03107, při druhé snížené úrovni flexibilityflexibility na hodnotu 0,02330, při třetí snížené úrovni flexibilityflexibility na hodnotu 0,01295, RKOPM je součet všech rezervovaných kapacit daného subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování v odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka na daný plynárenský denplynárenský den v m3 předaných podle § 95 odst. 1 písm. f) nebo § 96 odst. 1 písm. n), Spt je průměrná hodnota spalného tepla předávaná podle § 96 odst. 1 písm. f) v tisícinách MWh/m3. Pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka připojené k přepravní soustavěpřepravní soustavě se součin RKOPM x Spt nahradí součtem všech rezervovaných kapacit daného subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování v odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka na daný plynárenský denplynárenský den v tisícinách MWh. b) FlexibilitaFlexibilita za odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka s měřením typu C nebo CM FOPMC v tisícinách MWh pro plynárenský denplynárenský den FOPMC=KOPM1×CYKLFSP×Spt, kde KOPM1 je koeficient základní úrovně flexibilityflexibility stanovený na hodnotu 0,03884, při první snížené úrovni flexibilityflexibility na hodnotu 0,03107, při druhé snížené úrovni flexibilityflexibility na hodnotu 0,02330, při třetí snížené úrovni flexibilityflexibility na hodnotu 0,01295, CY je hodnota plánované roční spotřeby v tisícinách MWh uvedená pro příslušný plynárenský denplynárenský den pro denní odchylkyodchylky v informačním systému operátora trhu, Spt je průměrná hodnota spalného tepla předávaná podle § 96 odst. 1 písm. f) v tisícinách MWh/m3, KLFSP je koeficient stanovený na hodnotu 1171 v tisícinách MWh/m3. c) FlexibilitaFlexibilita za bod výrobny plynubod výrobny plynu FVP=[KVP×RKVP], kde KVP je koeficient stanovený na hodnotu 0, RKVP je součet všech rezervovaných kapacit daného subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování v bodě výrobny plynubodě výrobny plynu na daný plynárenský denplynárenský den v tisícinách MWh předaných podle § 96 odst. 1 písm. o) nebo podle § 95 odst. 1 písm. i). d) FlexibilitaFlexibilita za vstupní hraniční bodhraniční bod, vstupní virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod, za vstupní bod přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu a za vstupní bod virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu FVB=KVB1×RKVB, kde KVB1 je koeficient základní úrovně flexibilityflexibility stanovený podle následující tabulky Název vstupního bodu\| KVB1 ---\|--- Hraniční bodHraniční bod, virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod\| 0,00442 Bod virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu\| 0,00442 Bod přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu\| 0 Při první snížené úrovni flexibilityflexibility Název vstupního bodu\| KVyB1 ---\|--- Hraniční bodHraniční bod, virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod\| 0,00354 Bod virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu\| 0,00354 Bod přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu\| 0 Při druhé snížené úrovni flexibilityflexibility Název vstupního bodu\| KVyB1 ---\|--- Hraniční bodHraniční bod, virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod\| 0,00212 Bod virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu\| 0,00212 Bod přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu\| 0 Při třetí snížené úrovni flexibilityflexibility Název vstupního bodu\| KVyB1 ---\|--- Hraniční bodHraniční bod, virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod\| 0,00147 Bod virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu\| 0,00147 Bod přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu\| 0 RKVB je součet všech rezervovaných kapacit daného subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování na příslušném vstupním bodě plynárenská soustavyplynárenská soustavy v tisícinách MWh podle § 96 odst. 1 písm. j) nebo § 95 odst. 1 písm. j). e) FlexibilitaFlexibilita za výstupní hraniční bodhraniční bod, výstupní virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod, za výstupní bod přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu a za výstupní bod virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu FVyB=[KVyB1×RKVyB+KVyB2×RKVyB-AlVyB], kde KVyB1 je koeficient základní úrovně flexibilityflexibility stanovený podle následující tabulky Název výstupního bodu\| KVB1 ---\|--- Hraniční bodHraniční bod, virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod\| 0,00442 Bod virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu\| 0,00442 Bod přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu\| 0,03361 Při první snížené úrovni flexibilityflexibility Název výstupního bodu\| KVyB1 ---\|--- Hraniční bodHraniční bod, virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod\| 0,00354 Bod virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu\| 0,00354 Bod přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu\| 0,02689 Při druhé snížené úrovni flexibilityflexibility Název výstupního bodu\| KVyB1 ---\|--- Hraniční bodHraniční bod, virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod\| 0,00212 Bod virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu\| 0,00212 Bod přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu\| 0,01613 Při třetí snížené úrovni flexibilityflexibility Název výstupního bodu\| KVyB1 ---\|--- Hraniční bodHraniční bod, virtuální hraniční bodvirtuální hraniční bod\| 0,00147 Bod virtuálního zásobníku plynuvirtuálního zásobníku plynu\| 0,00147 Bod přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu\| 0,01120 RKVyB je součet všech rezervovaných kapacit daného subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování na příslušném výstupním bodě plynárenská soustavyplynárenská soustavy v tisícinách MWh podle § 96 odst. 1 písm. j) nebo § 95 odst. 1 písm. j). Příloha č. 6 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. Postup pro stanovení indexu krátkodobého trhu 1. Operátor trhu nejpozději v termínu podle § 88 zveřejní index krátkodobého trhu s plynemplynem. 2. Index se stanoví v EUR/MWh následujícím způsobem: Situace na vnitrodenním trhu organizovaném operátorem trhu\| Výpočet ceny INDEX OTE POTE (EUR/MWh) ---\|--- 1\\. Existuje více než jeden uskutečněný obchod, přičemž celkový objem zobchodovaného plynu překročil 100 MWh\| Vážený průměr všech obchodů na vnitrodenním trhu 2\\. Existuje právě jeden obchod nebo celkový objem zobchodovaného plynu nepřekročil 100 MWh\| Pokud existovala ve stejném čase na trhu (a po dobu alespoň 5 minut) nabídka i poptávka se spreadem rovným nebo menším než 2 EUR/MWh a s objemem větším než 50 MWh v obou směrech, pakPOTE=0,5∑i=1NViPi∑i=1NVi+0,5P∅Or PΦOr je aritmetický průměr všech dvojic maximální nabídkové ceny nákupu a minimální nabídkové ceny prodeje, které splňují podmínku, že byly k dispozici společně alespoň 5 minut, objem obou je vyšší než 50 MWh a rozdíl mezi nimi nepřekračuje 2 EUR/MWh Pokud neexistovala ve stejném čase na trhu (a po dobu alespoň 5 minut) nabídka i poptávka se spreadem rovným nebo menším než 2 EUR/MWh a s objemem větším než 50 MWh v obou směrechPOTE=0,5∑i=1NViPi∑i=1NVi+0,5PD-1* PD-1 je hodnota Indexu OTE z předcházejícího dne. 3\\. Neexistuje ani jeden uskutečněný obchod\| Existovala ve stejném čase na trhu (a po dobu alespoň 5 minut) nabídka i poptávka se spreadem rovným nebo menším než 2 EUR/MWh a s objemem větším než 50 MWh v obou směrech POTE=P∅Or PΦOr je aritmetický průměr všech dvojic maximální nabídkové ceny nákupu a minimální nabídkové ceny prodeje, které splňují podmínku, že byly k dispozici společně alespoň 5 minut, objem obou je vyšší než 50 MWh a rozdíl mezi nimi nepřekračuje 2 EUR/MWh Neexistovala ve stejném čase na trhu (a po dobu alespoň 5 minut) nabídka i poptávka se spreadem rovným nebo menším než 2 EUR/MWh a s objemem větším než 50 MWh v obou směrech POTE=PD-1 PD-1 je hodnota Indexu OTE z předcházejícího dne. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. Postup vyrovnávací akce na krátkodobém trhu při překročení první úrovně 1. Pokud je stav konta provozovatelekonta provozovatele po podání nominací podle § 62 odst. 4 nižší než - 3372 MWh může provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nejpozději 4 hodiny po termínu podání nominací podle § 62 odst. 4 zadat požadavek na nákup plynuplynu na vnitrodenním trhu s plynemplynem minimálně ve výši 0,5 násobku absolutní hodnoty stavu konta provozovatelekonta provozovatele a maximálně ve výši 1,5 násobku absolutní hodnoty stavu konta provozovatelekonta provozovatele. 2. Pokud je stav konta provozovatelekonta provozovatele po podání nominací podle § 62 odst. 4 vyšší než 3372 MWh může provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nejpozději 4 hodiny po termínu podání nominací podle § 62 odst. 4 zadat požadavek na prodej plynuplynu na vnitrodenním trhu s plynemplynem minimálně ve výši 0,5 násobku absolutní hodnoty stavu konta provozovatelekonta provozovatele a maximálně ve výši 1,5 násobku absolutní hodnoty stavu konta provozovatelekonta provozovatele. 3. Požadavek na nákup plynuplynu podle bodu 1 zadává provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy za poslední známou cenu na vnitrodenním trhu s plynemplynem sníženou o 0,5 EUR/MWh. V případě, kdy není požadavek na obchod realizován do 2 minut od zadání požadavku, zvýší provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy cenu o 0,1 EUR/MWh po uplynutí každých 2 minut. V případě, kdy není požadavek na obchod realizován do 30 minut od zadání požadavku, zvýší provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy cenu o 0,25 EUR/MWh po uplynutí každé 1 minuty. Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy po dohodě s operátorem trhu může požádat operátora trhu o nastavení informačního systému operátora trhu, aby v případě požadavku na nákup plynuplynu podle tohoto bodu probíhalo zvyšování poptávkové ceny automaticky. Poslední známou cenou vnitrodenního trhuPoslední známou cenou vnitrodenního trhu s plynemplynem se rozumí takový realizovaný obchod se základním produktem na požadovaný den dodávky na vnitrodenním trhu s plynemplynem, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, a uskutečnil se nejpozději před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává. Pokud není tato cena k dispozici, použije se cena posledního realizovaného obchodu se základním produktem na vnitrodenním trhu s plynemplynem, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, a uskutečněného nejpozději před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává. 4. Požadavek na prodej plynuplynu podle bodu 2 zadává provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy za poslední známou cenu vnitrodenního trhuposlední známou cenu vnitrodenního trhu s plynemplynem zvýšenou o 0,5 EUR/MWh. V případě, kdy není požadavek na obchod realizován do 2 minut od zadání požadavku, sníží provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy cenu o 0,1 EUR/MWh po uplynutí každých 2 minut. V případě, kdy není požadavek na obchod realizován do 30 minut od zadání požadavku, sníží provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy cenu o 0,25 EUR/MWh po uplynutí každé 1 minuty. Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy po dohodě s operátorem trhu může požádat operátora trhu o nastavení informačního systému operátora trhu, aby v případě požadavku na prodej plynuplynu podle tohoto bodu probíhalo snižování poptávkové ceny automaticky. Poslední známou cenou vnitrodenního trhuPoslední známou cenou vnitrodenního trhu s plynemplynem se rozumí takový realizovaný obchod se základním produktem na požadovaný den dodávky na vnitrodenním trhu s plynemplynem, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, a uskutečnil se nejpozději před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává. Pokud není tato cena k dispozici, použije se cena posledního realizovaného obchodu se základním produktem na vnitrodenním trhu s plynemplynem, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, a uskutečněného nejpozději před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává. 5. Požadavky podle bodu 3 a 4 budou zadané tak, aby bylo možné je zobchodovat i po částech. 6. Při zadání požadavku na nákup plynuplynu na vnitrodenní trh s plynemplynem je preferován základní produkt pro den dodání s nižší poslední známou cenou. Při zadání požadavku na prodej plynuplynu na vnitrodenní trh s plynemplynem je preferován základní produkt pro den dodání s vyšší poslední známou cenou. V případě, kdy na vnitrodenním trhu s plynemplynem neproběhl žádný obchod se základním produktem jak se dnem dodání v rámci probíhajícího plynárenského dneplynárenského dne tak v následujícím plynárenském dniplynárenském dni, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává, je preferován základní produkt vnitrodenního trhu s plynemplynem s dodáním následující plynárenský denplynárenský den. 7. Jestliže provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy na základě povinnosti zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz přepravní soustavypřepravní soustavy vyhodnotí, že to vyžaduje aktuální nebo provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy predikovaný stav přepravní soustavypřepravní soustavy, může se provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy od postupu podle bodu 1 až 6 odchýlit, případně může zrušit požadavek na nákup plynuplynu podle bodu 3 nebo prodej plynuplynu podle bodu 4 před jeho celkovou realizací. Za hospodárný provoz přepravní soustavypřepravní soustavy se pro účely tohoto bodu považuje rovněž udržování akumulace soustavy na hodnotě optimální z pohledu nákladů na provoz kompresních stanic. 8. Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy ve spolupráci s operátorem trhu informuje subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování způsobem umožňujícím dálkový přístup a XML zprávou o podání nebo zrušení požadavku na nákup nebo prodej plynuplynu, a to alespoň 15 minut před zadáním takovéhoto požadavku, nebo v případě zrušení požadavku do 15 minut po zrušení požadavku včetně uvedení důvodu zrušení. Povinnost informování o podání požadavku se na automatickou úpravu ceny podle bodu 3 a 4 nevztahuje. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. Postup vyrovnávací akce na krátkodobém trhu při překročení nebo očekávaném překročení druhé úrovně, nebo pokud je vyrovnávací akce na krátkodobém trhu vyžadována aktuálním nebo provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy očekávaným stavem přepravní soustavypřepravní soustavy nebo pokud jsou splněny podmínky cenového vývoje na vnitrodenním trhu s plynemplynem pro vyrovnávací akce, a priorita vyrovnávací akce, která není realizována na krátkodobém trhu 1. Pokud je stav konta provozovatelekonta provozovatele po podání nominací podle § 62 odst. 4 nižší než - 5058 MWh, nebo to vyžaduje aktuální nebo provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy predikovaný provozní stav přepravní soustavypřepravní soustavy, může provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy podat požadavek na nákup plynuplynu na vnitrodenním trhu s plynemplynem minimálně ve výši 1500 MWh postupem podle bodu 3. 2. Pokud je stav konta provozovatelekonta provozovatele po podání nominací podle § 62 odst. 4 vyšší než 5058 MWh, nebo to vyžaduje aktuální nebo provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy predikovaný provozní stav přepravní soustavypřepravní soustavy, může provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy podat požadavek na prodej plynuplynu na vnitrodenním trhu s plynemplynem minimálně ve výši 1500 MWh postupem podle bodu 4. 3. Požadavek na nákup plynuplynu podle bodu 1 se podává za poslední známou cenu vnitrodenního trhuposlední známou cenu vnitrodenního trhu s plynemplynem sníženou o 0,5 EUR/MWh. V případě, kdy není požadavek na obchod na probíhající plynárenský denplynárenský den realizován do 2 minut, zvýší provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy cenu o 0,1 EUR/MWh po uplynutí každých 2 minut. V případě, kdy není požadavek na obchod realizován do 30 minut, zvýší provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy cenu o 0,3 EUR/MWh po uplynutí každé 1 minuty. Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy po dohodě s operátorem trhu může požádat operátora trhu o nastavení informačního systému operátora trhu, aby v případě pokynu na nákup plynuplynu podle tohoto bodu probíhalo zvyšování poptávkové ceny automaticky. Poslední známou cenou vnitrodenního trhuPoslední známou cenou vnitrodenního trhu s plynemplynem se rozumí takový realizovaný obchod se základním produktem na požadovaný den dodávky na vnitrodenním trhu s plynemplynem, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, a uskutečnil se nejpozději před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává. Pokud není tato cena k dispozici, použije se cena posledního realizovaného obchodu na vnitrodenním trhu s plynemplynem, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, a uskutečněného nejpozději před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává. 4. Požadavek na prodej plynuplynu podle bodu 2 se podává za poslední známou cenu vnitrodenního trhuposlední známou cenu vnitrodenního trhu s plynemplynem zvýšenou o 0,5 EUR/MWh. V případě, kdy není požadavek na obchod realizován do 2 minut, sníží provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy cenu o 0,1 EUR/MWh po uplynutí každých 2 minut. V případě, kdy není požadavek na obchod realizován do 30 minut, sníží provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy cenu o 0,3 EUR/MWh po uplynutí každé 1 minuty. Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy po dohodě s operátorem trhu může požádat operátora trhu o nastavení informačního systému operátora trhu, aby v případě pokynu na nákup plynuplynu podle tohoto bodu probíhalo zvyšování poptávkové ceny automaticky. Poslední známou cenou vnitrodenního trhuPoslední známou cenou vnitrodenního trhu s plynemplynem se rozumí takový realizovaný obchod se základním produktem na požadovaný den dodávky na vnitrodenním trhu s plynemplynem, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, a uskutečnil se nejpozději před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává. Pokud není tato cena k dispozici, použije se cena posledního realizovaného obchodu na vnitrodenním trhu s plynemplynem, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, a uskutečněného nejpozději před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává. 5. Požadavky podle bodu 3 a 4 budou zadané tak, aby bylo možné je zobchodovat i po částech. 6. Při zadání požadavku na nákup plynuplynu na vnitrodenní trh s plynemplynem je preferován den dodání s nižší poslední známou cenou, pokud to dovoluje aktuální a provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy predikovaný provozní stav přepravní soustavypřepravní soustavy. Při zadání požadavku na prodej plynuplynu na vnitrodenní trh s plynemplynem je preferován den dodání s vyšší poslední známou cenou, pokud to dovoluje aktuální a provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy predikovaný provozní stav přepravní soustavypřepravní soustavy. V případě, kdy na probíhajícím vnitrodenním trhu s plynemplynem neproběhl žádný obchod se základním produktem jak se dnem dodání v rámci probíhajícího plynárenského dneplynárenského dne tak v následujícím plynárenském dniplynárenském dni, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává, je preferován základní produkt vnitrodenního trhu s plynemplynem s dodáním následující plynárenský denplynárenský den, pokud to umožňuje aktuální nebo provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy predikovaný provozní stav přepravní soustavypřepravní soustavy. 7. Požadavek provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy na nákup plynuplynu nebo prodej plynuplynu může být na probíhajícím vnitrodenním trhu s plynemplynem rozdělen mezi základní produkty s jednotlivými dny dodání s ohledem na aktuální nebo provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy predikovaný provozní stav přepravní soustavypřepravní soustavy. Při rozdělení požadavku na nákup plynuplynu nebo prodej plynuplynu na vnitrodenním trhu s plynemplynem mezi jednotlivé dny dodání, vyhodnocuje se hodnota podle bodu 1 a 2 jako součet požadavků za jednotlivé dny dodání. 8. Jestliže provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy na základě povinnosti zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz přepravní soustavypřepravní soustavy vyhodnotí, že to vyžaduje aktuální nebo provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy predikovaný stav přepravní soustavypřepravní soustavy, může se provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy od postupu podle bodu 1 až 6 odchýlit, případně může zrušit požadavek na nákup plynuplynu podle bodu 3 nebo prodej plynuplynu podle bodu 4 před jeho celkovou realizací. Za hospodárný provoz přepravní soustavypřepravní soustavy se pro účely tohoto bodu považuje rovněž udržování akumulace přepravní soustavypřepravní soustavy na hodnotě optimální z pohledu nákladů na provoz kompresních stanic. 9. V případě, že zobchodované množství plynuplynu základního produktu s dodáním v probíhajícím plynárenském dniplynárenském dni na vnitrodenním trhu s plynemplynem překročilo 1000 MWh a zároveň je cena posledního obchodu, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, na vnitrodenním trhu s plynemplynem s dodáním v probíhajícím plynárenském dniplynárenském dni alespoň o 2 EUR/MWh vyšší než i) vážený průměr cen na vnitrodenním trhu s plynemplynem s dodáním v probíhajícím plynárenském dniplynárenském dni po realizaci posledního obchodu, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, na vnitrodenním trhu s plynemplynem s dodáním v probíhajícím plynárenském dniplynárenském dni a ii) nejvyšší cena vyrovnávací akce provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy pro nákup plynuplynu s dodáním plynuplynu v probíhajícím plynárenském dniplynárenském dni, tak provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy zadá požadavek na nákup plynuplynu na vnitrodenním trhu s plynemplynem s dodáním v probíhajícím plynárenském dniplynárenském dni ve výši 100 MWh; ustanovení bodu 3 se použije přiměřeně a ustanovení bodů 6 a 7 se nepoužije. Tento požadavek podá provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nejpozději do 60 minut od konce celé hodiny, ve které došlo ke splnění podmínky uvedené v bodě 9. 10. V případě, že zobchodované množství plynuplynu základního produktu s dodáním v probíhajícím plynárenském dniplynárenském dni na vnitrodenním trhu s plynemplynem překročilo 1000 MWh a zároveň je cena posledního obchodu, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, na vnitrodenním trhu s plynemplynem s dodáním v probíhajícím plynárenském dniplynárenském dni alespoň o 2 EUR/MWh nižší než i) vážený průměr cen na vnitrodenním trhu s plynemplynem s dodáním v probíhajícím plynárenském dniplynárenském dni po realizaci posledního obchodu, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, na vnitrodenním trhu s plynemplynem s dodáním v probíhajícím plynárenském dniplynárenském dni a ii) nejnižší cena vyrovnávací akce provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy pro prodej plynuplynu s dodáním plynuplynu v probíhajícím plynárenském dniplynárenském dni, tak provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy zadá požadavek na prodej plynuplynu na vnitrodenním trhu s plynemplynem s dodáním v probíhajícím plynárenském dniplynárenském dni ve výši 100 MWh; ustanovení bodu 4 se použije přiměřeně a ustanovení bodů 6 a 7 se nepoužije. Tento požadavek podá provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nejpozději do 60 minut od konce celé hodiny, ve které došlo ke splnění podmínky uvedené v bodě 10. 11. Operátor trhu nastaví svůj informační systém tak, aby automaticky vyhodnocoval splnění pravidel podle bodu 9 a 10. V případě splnění zde uvedených podmínek automaticky informuje provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy o této skutečnosti. Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy po dohodě s operátorem trhu může požádat operátora trhu o nastavení informačního systému operátora trhu tak, aby vyrovnávací akce podle bodu 9 a 10 byly zadávány automaticky. 12. Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy ve spolupráci s operátorem trhu informuje subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování způsobem umožňujícím dálkový přístup a XML zprávou o podání nebo zrušení požadavku na nákup nebo prodej plynuplynu a to alespoň 15 minut před podáním takovéhoto požadavku nebo v případě zrušení požadavku do 15 minut po jeho zrušení včetně uvedení důvodu zrušení. Povinnost informování o podání pokynu se na automatickou úpravu ceny podle bodu 3 a 4 nevztahuje. 13. V případě, že požadavek na prodej plynuplynu podle bodu 4 není uspokojen ani po uplynutí 150 minut, může provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy využít další nástroje s nižší prioritou18). V případě, že požadavek na nákup plynuplynu podle bodu 3 není uspokojen ani po uplynutí 150 minut, může provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy využít další nástroje s nižší prioritou18). 14. Před použitím nástroje s nižší prioritou18) vyčká provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy alespoň 30 minut na případnou realizaci vyrovnávací akce v aktuální prioritě. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. Informace zveřejňované provozovatelem přepravní soustavy v případě realizace vyrovnávací akce 1. množství plynuplynu v MWh při vyrovnávací akci 2. realizovanou cenu vyrovnávací akce v EUR/MWh nebo v CZK/MWh 3. typ trhu, na němž došlo k vyrovnávací akci 4. provozovatel trhu, na němž došlo k vyrovnávací akci 5. typ poptávaného nebo nabízeného produktu 6. místo dodání 7. čas podání nabídky nebo poptávky 8. čas realizace 9. zdůvodnění realizované vyrovnávací akce 10. zdůvodnění využití vyrovnávací služby Příloha č. 10 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. Určení výše použitelné ceny pro denní vyrovnávací množství I. Jednotková použitelná cena pro kladné denní vyrovnávací množství Pro kladné denní vyrovnávací množství se za plynárenský denplynárenský den určí jednotková použitelná cena jako nižší z následujících dvou cen 1. Nejnižší cena za vyrovnávací akce provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle § 92 odst. 2 a 3, u které došlo k předání plynuplynu v příslušném plynárenském dniplynárenském dni, 2. Náhradní cena Pnáhr v EUR/MWh stanovená podle vzorce Pnáhr = Ptrh * kkDVM kde Ptrh je index krátkodobého trhu za příslušný plynárenský denplynárenský den stanovený podle přílohy č. 6 k této vyhlášce, kkDVM je koeficient úpravy indexu krátkodobého trhu pro kladné denní vyrovnávací množství určený v intervalu 0,95 až 0,98 takto a) pro hodnotu systémové odchylkysystémové odchylky menší nebo rovnou 0 MWh kkDVM= 0,98 b) pro hodnotu systémové odchylkysystémové odchylky v intervalu (0; 74470 MWh) kkDVM=0,98-0,03so74470, kde SO je hodnota systémové odchylkysystémové odchylky za příslušný plynárenský denplynárenský den v MWh c) pro hodnotu systémové odchylkysystémové odchylky větší nebo rovnou 74470 MWh kkDVM = 0,95 II. Jednotková použitelná cena pro záporné denní vyrovnávací množství Pro záporné denní vyrovnávací množství se za plynárenský denplynárenský den určí jednotková použitelná cena jako vyšší z následujících dvou cen 1. Nejvyšší cena za vyrovnávací akce provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle § 92 odst. 2 a 3, u které došlo k předání plynuplynu v příslušném plynárenském dniplynárenském dni, 2. Náhradní cena Pnáhr v Kč/MWh stanovená podle vzorce Pnáhr = Ptrh kzDVM, kde Ptrh je index krátkodobého trhu za příslušný plynárenský denplynárenský den stanovený podle přílohy č. 6 k této vyhlášce, kzDVM je koeficient úpravy indexu krátkodobého trhu pro záporné denní vyrovnávací množství určený v intervalu 1,02 až 1,05 takto a) pro hodnotu systémové odchylkysystémové odchylky větší nebo rovnou 0 MWh kzDVM = 1,02 b) pro hodnotu systémové odchylkysystémové odchylky v intervalu (- 74470 MWh;0) kzDVM=1,02+0,03*so74470, kde SO je hodnota systémové odchylkysystémové odchylky za příslušný plynárenský denplynárenský den v MWh c) pro hodnotu systémové odchylkysystémové odchylky menší nebo rovnou -74470 MWh kzDVM = 1,05 Příloha č. 11 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. Údaje za vyúčtování distribuce nebo přepravy plynuplynu Provozovatel distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy zasílá dodavateli plynuplynu prostřednictvím informačního systému operátora trhu pro vyúčtování distribuce plynuplynu za odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka minimálně tyto údaje: A. Identifikační údaje I. číselný kód provozovatele distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy II. číselný kód odběrného místaodběrného místa (EIC kód) III. identifikace měřících míst, číslo a typ měřicího zařízeníměřicího zařízení IV. fakturační období V. důvod opravy (u opravných faktur) B. Údaje z měření I. za odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka kategorie velkoodběratel nebo střední odběratel s měřením typu A nebo B 1. přepočtené spotřeby plynuplynu v jednotlivých plynárenských dnechplynárenských dnech v m3 2. spalné teplo objemové v jednotlivých plynárenských dnechplynárenských dnech v kWh/m3 3. distribuované množství plynuplynu v jednotlivých plynárenských dnechplynárenských dnech v kWh 4. jednotková pevná cena za odebraný plynplyn v Kč/kWh 5. jednotková pevná cena za činnost zúčtování operátora trhu v Kč/kWh 6. počáteční stav měřidla v m3 7. konečný stav měřidla v m3 II. za odběrné místoodběrné místo s měřením typu C nebo CM 1. počáteční stav měřidla v m3 2. konečný stav měřidla v m3 3. rozdělení naměřené spotřeby na měřidle do jednotlivých plynárenských měsícůplynárenských měsíců v m3 4. rozdělení naměřené spotřeby na měřidle do jednotlivých plynárenských měsícůplynárenských měsíců v kWh 5. rozdělení naměřené spotřeby do jednotlivých plynárenských měsícůplynárenských měsíců v kWh 6. přepočítací koeficient měřidla na standardní podmínky 7. jednotková pevná cena za odebraný plynplyn v jednotlivých plynárenských měsícíchplynárenských měsících v Kč/kWh 8. jednotková pevná cena za činnost zúčtování operátora trhu v Kč/kWh 9. hodnota spotřeby plynuplynu použité pro zařazení odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka s řádnými odečty za období delší než 1 měsíc do odběrného pásma pro účely fakturace distribuce plynuplynu podle výše spotřeby plynuplynu v odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka, 10. doúčtované množství spotřebovaného plynuplynu v případě poruchy měřicího zařízeníměřicího zařízení. C. Sjednané hodnoty I. za odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka kategorie velkoodběratel nebo střední odběratel s měřením typu A nebo B 1. rezervovaná kapacita na dobu neurčitou a) velikost rezervované kapacity v m3 b) procentní podíl posuzovaného období na jednotkové ceně c) jednotková pevná roční cena za denní rezervovanou kapacitu v Kč/tis.m3 2. rezervovaná přerušitelná kapacita na dobu neurčitou a) velikost rezervované kapacity v m3 b) procentní podíl posuzovaného období na jednotkové ceně c) jednotková pevná roční cena za denní rezervovanou kapacitu v Kč/tis.m3 3. rezervovaná měsíční kapacita a) velikost rezervované kapacity v m3 b) počátek platnosti rezervované kapacity c) konec platnosti rezervované kapacity d) procentní podíl posuzovaného období na jednotkové ceně e) jednotková pevná cena za denní rezervovanou kapacitu v Kč/tis.m3 f) faktor kalendářního měsíce dle Cenového rozhodnutí úřadu 4. rezervovaná přerušitelná měsíční kapacita a) velikost rezervované kapacity v m3 b) počátek platnosti rezervované kapacity c) konec platnosti rezervované kapacity d) procentní podíl posuzovaného období na jednotkové ceně e) jednotková pevná cena za denní rezervovanou kapacitu v Kč/tis.m3 f) faktor kalendářního měsíce dle Cenového rozhodnutí úřadu 5. rezervovaná denní pevná kapacita na dobu neurčitou ve výši historicky dosaženého denního maxima a) velikost rezervované kapacity v m3 b) procentní podíl posuzovaného období na jednotkové ceně c) jednotková pevná cena za denní rezervovanou kapacitu v Kč/tis.m3 6. rezervovaná klouzavá kapacita a) velikost rezervované kapacity v m3 b) počátek platnosti rezervované kapacity c) konec platnosti rezervované kapacity d) procentní podíl posuzovaného období na jednotkové ceně e) jednotková pevná cena za denní rezervovanou kapacitu v Kč/tis.m3 f) faktor kalendářního měsíce dle Cenového rozhodnutí úřadu 7. překročení rezervované kapacity a) maximální velikost překročení rezervované kapacity v m3 b) jednotková pevná cena za překročení denní rezervované kapacity v Kč/tis.m3 c) faktor kalendářního měsíce dle Cenového rozhodnutí úřadu II. za odběrné místoodběrné místo s měřením typu C nebo CM 1. rezervovaná distribuční kapacita a) velikost rezervované distribuční kapacity v m3 stanovené výpočtem b) procentní podíl posuzovaného období na jednotkové ceně c) jednotková pevná roční cena za denní rezervovanou kapacitu v Kč/tis.m3 2. stálý měsíční plat a) počátek posuzovaného období b) konec posuzovaného období c) procentní podíl posuzovaného období na jednotkové ceně d) jednotková stálá měsíční platba za přistavenou kapacitu D. Ostatní poplatky a slevy Příloha č. 12 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. Třídy typových diagramů dodávky Třídy typových diagramů dodávkyTřídy typových diagramů dodávky plynuplynu pro kategorie domácnost, maloodběr a střední odběratel jsou přiřazeny provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy na základě charakteru odběrného místaodběrného místa a frekvence odečtu, s tím, že název třídy TDD nevyjadřuje kategorii zákazníkazákazníka. K odběrným místůmodběrným místům jsou přiřazeny tyto třídy: 1. ZákazníciZákazníci s kódem využití odběrného místaodběrného místa R01 TŘÍDA TDD: DOM1 --- Roční spotřeba\| S01 (vaření)\| S02 (TUV)\| S03 (otop) do 7,56 MWh\| 1\| 0\| 0 do 7,56 MWh\| 0\| 1\| 0 do 7,56 MWh\| 0\| 0\| 1 do 7,56 MWh\| 1\| 1\| 0 do 7,56 MWh\| 1\| 0\| 1 do 7,56 MWh\| 0\| 1\| 1 do 7,56 MWh\| 1\| 1\| 1 DOM1 ZákazníciZákazníci s kódem využití odběrného místaodběrného místa R01 s odběrem plynuplynu nižším než 7,56 MWh/rok. TŘÍDA TDD: DOM2 --- Roční spotřeba\| S01 (vaření)\| S02 (TUV)\| S03 (otop) nad 7,56 MWh\| 1\| 0\| 0 nad 7,56 MWh\| 0\| 1\| 0 nad 7,56 MWh\| 1\| 1\| 0 nad 7,56 MWh\| 1\| 0\| 1 nad 7,56 MWh\| 0\| 1\| 1 DOM2 ZákazníciZákazníci s kódem využití odběrného místaodběrného místa R01 s odběrem plynuplynu větším nebo rovným 7,56 MWh/rok, bez vytápění plynemplynem (pouze vaření nebo příprava teplé vody, případně obě možnosti současně). Dále zákaznícizákazníci s kódem využitím odběrného místaodběrného místa R01 s odběrem plynuplynu větším nebo rovným 7,56 MWh/rok, kombinace vaření a vytápění plynemplynem nebo příprava teplé vody a vytápění plynemplynem. TŘÍDA TDD: DOM3 --- Roční spotřeba\| S01 (vaření)\| S02 (TUV)\| S03 (otop) nad 7,56 MWh\| 1\| 1\| 1 DOM3 ZákazníciZákazníci s kódem využití odběrného místaodběrného místa R01 s odběrem plynuplynu větším nebo rovným 7,56 MWh/rok, současně vaření a vytápění plynemplynem a příprava teplé vody. TŘÍDA TDD: DOM4 --- Roční spotřeba\| S01 (vaření)\| S02 (TUV)\| S03 (otop) nad 7,56 MWh\| 0\| 0\| 1 DOM4 ZákazníciZákazníci s kódem využití odběrného místaodběrného místa R01 s odběrem plynuplynu větším nebo rovným 7,56 MWh/rok pouze na vytápění plynemplynem 2. ZákazníciZákazníci s kódem využití odběrného místaodběrného místa jiným než R01 s měřením typu C s řádnými odečty za období delší než 1 měsíc TŘÍDA TDD: MO1 --- kód využití OM\| S01 (vaření)\| S02 (TUV)\| S03 (otop)\| S04 (technologie) R02\| 1\| 0\| 0\| x R02\| 0\| 1\| 0\| x R03\| 1\| 0\| 0\| 0 R03\| 0\| 1\| 0\| 0 R03\| 0\| 0\| 0\| 1 R03\| 1\| 1\| 0\| 0 R03\| 1\| 0\| 1\| 0 R03\| 1\| 0\| 0\| 1 R03\| 0\| 1\| 1\| 0 R03\| 0\| 1\| 0\| 1 R03\| 0\| 0\| 1\| 1 R03\| 1\| 1\| 1\| 0 R03\| 1\| 1\| 0\| 1 R03\| 1\| 0\| 1\| 1 R03\| 0\| 1\| 1\| 1 R03\| 1\| 1\| 1\| 1 R04\| 1\| 0\| 0\| 0 R04\| 0\| 1\| 0\| 0 R04\| 0\| 0\| 0\| 1 R04\| 1\| 1\| 0\| 0 R04\| 1\| 0\| 0\| 1 R04\| 0\| 1\| 0\| 1 R04\| 0\| 0\| 1\| 1 R04\| 1\| 1\| 0\| 1 R04\| 1\| 0\| 1\| 1 R04\| 0\| 1\| 1\| 1 R04\| 1\| 1\| 1\| 1 R05\| 1\| 0\| 0\| 0 R05\| 0\| 1\| 0\| 0 R06\| 1\| 0\| 0\| 0 R07\| 1\| 0\| 0\| 0 R07\| 0\| 1\| 0\| 0 R07\| 0\| 0\| 1\| 0 R07\| 0\| 0\| 0\| 1 R07\| 1\| 1\| 0\| 0 R07\| 1\| 0\| 1\| 0 R07\| 1\| 0\| 0\| 1 R07\| 0\| 1\| 1\| 0 R07\| 0\| 1\| 0\| 1 R07\| 0\| 0\| 1\| 1 R07\| 1\| 1\| 1\| 0 R07\| 1\| 1\| 0\| 1 R07\| 1\| 0\| 1\| 1 R07\| 0\| 1\| 1\| 1 R07\| 1\| 1\| 1\| 1 R08\| x\| x\| x\| 1 R09\| x\| x\| x\| 1 R10\| x\| x\| 0\| 1 R11\| 1\| 0\| x\| x R11\| 0\| 1\| x\| x R11\| 1\| 1\| x\| x R12\| x\| x\| x\| 1 MO1 ZákazníciZákazníci s kódem využití odběrného místaodběrného místa R02 až R12 a všemi povolenými kombinacemi parametrů S01 až S04, kteří nejsou zařazeni do MO2 až MO4. TŘÍDA TDD: MO2 --- kód využití OM\| S01 (vaření)\| S02 (TUV)\| S03 (otop)\| S04 (technologie) R02\| 1\| 1\| 0\| x R04\| 1\| 0\| 1\| 0 R04\| 0\| 1\| 1\| 0 R05\| 0\| 0\| 0\| 1 R05\| 1\| 1\| 0\| 0 R05\| 1\| 0\| 0\| 1 R05\| 0\| 1\| 0\| 1 R05\| 0\| 0\| 1\| 1 R05\| 1\| 1\| 0\| 1 R05\| 1\| 0\| 1\| 1 R05\| 0\| 1\| 1\| 1 R05\| 1\| 1\| 1\| 1 R06\| 0\| 1\| 0\| 0 R06\| 0\| 0\| 0\| 1 R06\| 1\| 1\| 0\| 0 R06\| 1\| 0\| 1\| 0 R06\| 1\| 0\| 0\| 1 R06\| 0\| 1\| 0\| 1 R06\| 0\| 0\| 1\| 1 R06\| 1\| 1\| 0\| 1 R06\| 1\| 0\| 1\| 1 R06\| 0\| 1\| 1\| 1 R06\| 1\| 1\| 1\| 1 R10\| x\| x\| 1\| 0 R10\| x\| x\| 1\| 1 MO2 ZákazníciZákazníci s kódem využití odběrného místaodběrného místa R02 s odběrem pro kombinaci vaření a příprava teplé vody, s kódem využití odběrného místaodběrného místa R04 s odběrem pro kombinaci vytápění a příprava teplé vody nebo vytápění a vaření, s kódem využití odběrného místaodběrného místa R05 s odběrem pouze pro technologii nebo pro kombinace vaření a příprava teplé vody, technologie a vaření, technologie a příprava teplé vody, technologie a vytápění a dále pro kombinace technologie a příprava teplé vody a vaření, technologie a vytápění a vaření, technologie a vytápění a příprava teplé vody a pro kombinaci technologie a vytápění a příprava teplé vody a vaření, s kódem využití odběrného místaodběrného místa R06 s odběrem pouze pro přípravu teplé vody nebo pouze pro technologii nebo pro kombinace vaření a příprava teplé vody, vytápění a vaření, technologie a vaření, technologie a příprava teplé vody, technologie a vytápění a dále pro kombinace technologie a příprava teplé vody a vaření, technologie a vytápění a vaření, technologie a vytápění a příprava teplé vody a pro kombinaci technologie a vytápění a příprava teplé vody a vaření, s kódem využití odběrného místaodběrného místa R10 s odběrem pouze pro vytápění nebo pro kombinaci technologie a vytápění. TŘÍDA TDD: MO3 --- kód využití OM\| S01 (vaření)\| S02 (TUV)\| S03 (otop)\| S04 (technologie) R02\| 1\| 0\| 1\| x R02\| 0\| 1\| 1\| x R02\| 1\| 1\| 1\| x R03\| 0\| 0\| 1\| 0 R04\| 1\| 1\| 1\| 0 R05\| 1\| 0\| 1\| 0 R05\| 1\| 1\| 1\| 0 R06\| 0\| 1\| 1\| 0 R06\| 1\| 1\| 1\| 0 MO3 ZákazníciZákazníci s kódem využití odběrného místaodběrného místa R02 s odběrem pro kombinaci vytápění a vaření nebo vytápění a příprava teplé vody nebo vytápění a příprava teplé vody a vaření, s kódem využití odběrného místaodběrného místa R03 s odběrem pouze pro vytápění, s kódem využití odběrného místaodběrného místa R04 s odběrem pro kombinaci vytápění a příprava teplé vody a vaření, s kódem využití odběrného místaodběrného místa R05 s odběrem pro kombinaci vytápění a vaření nebo vytápění a příprava teplé vody a vaření, s kódem využití odběrného místaodběrného místa R06 s odběrem pro kombinaci vytápění a příprava teplé vody nebo vytápění a příprava teplé vody a vaření. TŘÍDA TDD: MO4 --- kód využití OM\| S01 (vaření)\| S02 (TUV)\| S03 (otop)\| S04 (technologie) R02\| 0\| 0\| 1\| 0 R04\| 0\| 0\| 1\| 0 R05\| 0\| 0\| 1\| 0 R05\| 0\| 1\| 1\| 0 R06\| 0\| 0\| 1\| 0 MO4 ZákazníciZákazníci s kódem využití odběrného místaodběrného místa R02, R04 nebo R06 s odběrem pouze pro vytápění, s kódem využití odběrného místaodběrného místa R05 s odběrem pouze pro vytápění nebo pro kombinaci vytápění a příprava teplé vody. 3. ZákazníciZákazníci s kódem využití odběrného místaodběrného místa jiným než R01 s měřením typu C s řádnými měsíčními odečty TŘÍDA TDD: SO1 --- kód využití OM\| S01 (vaření)\| S02 (TUV)\| S03 (otop)\| S04 (technologie) R02\| 1\| 0\| 0\| x R02\| 0\| 1\| 0\| x R03\| 1\| 0\| 0\| 0 R03\| 0\| 1\| 0\| 0 R03\| 0\| 0\| 0\| 1 R03\| 1\| 1\| 0\| 0 R03\| 1\| 0\| 1\| 0 R03\| 1\| 0\| 0\| 1 R03\| 0\| 1\| 1\| 0 R03\| 0\| 1\| 0\| 1 R03\| 0\| 0\| 1\| 1 R03\| 1\| 1\| 1\| 0 R03\| 1\| 1\| 0\| 1 R03\| 1\| 0\| 1\| 1 R03\| 0\| 1\| 1\| 1 R03\| 1\| 1\| 1\| 1 R04\| 1\| 0\| 0\| 0 R04\| 0\| 1\| 0\| 0 R04\| 0\| 0\| 0\| 1 R04\| 1\| 1\| 0\| 0 R04\| 1\| 0\| 0\| 1 R04\| 0\| 1\| 0\| 1 R04\| 0\| 0\| 1\| 1 R04\| 1\| 1\| 0\| 1 R04\| 1\| 0\| 1\| 1 R04\| 0\| 1\| 1\| 1 R04\| 1\| 1\| 1\| 1 R05\| 1\| 0\| 0\| 0 R05\| 0\| 1\| 0\| 0 R06\| 1\| 0\| 0\| 0 R07\| 1\| 0\| 0\| 0 R07\| 0\| 1\| 0\| 0 R07\| 0\| 0\| 1\| 0 R07\| 0\| 0\| 0\| 1 R07\| 1\| 1\| 0\| 0 R07\| 1\| 0\| 1\| 0 R07\| 1\| 0\| 0\| 1 R07\| 0\| 1\| 1\| 0 R07\| 0\| 1\| 0\| 1 R07\| 0\| 0\| 1\| 1 R07\| 1\| 1\| 1\| 0 R07\| 1\| 1\| 0\| 1 R07\| 1\| 0\| 1\| 1 R07\| 0\| 1\| 1\| 1 R07\| 1\| 1\| 1\| 1 R08\| x\| x\| x\| 1 R09\| x\| x\| x\| 1 R10\| x\| x\| 0\| 1 R11\| 1\| 0\| x\| x R11\| 0\| 1\| x\| x R11\| 1\| 1\| x\| x R12\| x\| x\| x\| 1 SO1 Všichni zákaznícizákazníci s kódem využití odběrného místaodběrného místa R02 až R12 a všemi povolenými kombinacemi parametrů S01 až S04, kteří nejsou zařazeni do SO2 až SO4. TŘÍDA TDD: SO2 --- kód využití OM\| S01 (vaření)\| S02 (TUV)\| S03 (otop)\| S04 (technologie) R02\| 1\| 1\| 0\| x R04\| 1\| 0\| 1\| 0 R04\| 0\| 1\| 1\| 0 R05\| 0\| 0\| 0\| 1 R05\| 1\| 1\| 0\| 0 R05\| 1\| 0\| 0\| 1 R05\| 0\| 1\| 0\| 1 R05\| 0\| 0\| 1\| 1 R05\| 1\| 1\| 0\| 1 R05\| 1\| 0\| 1\| 1 R05\| 0\| 1\| 1\| 1 R05\| 1\| 1\| 1\| 1 R06\| 0\| 1\| 0\| 0 R06\| 0\| 0\| 0\| 1 R06\| 1\| 1\| 0\| 0 R06\| 1\| 0\| 1\| 0 R06\| 1\| 0\| 0\| 1 R06\| 0\| 1\| 0\| 1 R06\| 0\| 0\| 1\| 1 R06\| 1\| 1\| 0\| 1 R06\| 1\| 0\| 1\| 1 R06\| 0\| 1\| 1\| 1 R06\| 1\| 1\| 1\| 1 R10\| x\| x\| 1\| 0 R10\| x\| x\| 1\| 1 SO2 ZákazníciZákazníci s kódem využití odběrného místaodběrného místa R02 s odběrem pro kombinaci vaření a příprava teplé vody, s kódem využití odběrného místaodběrného místa R04 s odběrem pro kombinaci vytápění a příprava teplé vody nebo vytápění a vaření, s kódem využití odběrného místaodběrného místa R05 s odběrem pouze pro technologii nebo pro kombinace vaření a příprava teplé vody, technologie a vaření, technologie a příprava teplé vody, technologie a vytápění a dále pro kombinace technologie a příprava teplé vody a vaření, technologie a vytápění a vaření, technologie a vytápění a příprava teplé vody a pro kombinaci technologie a vytápění a příprava teplé vody a vaření, s kódem využití odběrného místaodběrného místa R06 s odběrem pouze pro přípravu teplé vody nebo pouze pro technologii nebo pro kombinace vaření a příprava teplé vody, vytápění a vaření, technologie a vaření, technologie a příprava teplé vody, technologie a vytápění a dále pro kombinace technologie a příprava teplé vody a vaření, technologie a vytápění a vaření, technologie a vytápění a příprava teplé vody a pro kombinaci technologie a vytápění a příprava teplé vody a vaření, s kódem využití odběrného místaodběrného místa R10 s odběrem pouze pro vytápění nebo pro kombinaci technologie a vytápění. TŘÍDA TDD: SO3 --- kód využití OM\| S01 (vaření)\| S02 (TUV)\| S03 (otop)\| S04 (technologie) R02\| 1\| 0\| 1\| x R02\| 0\| 1\| 1\| x R02\| 1\| 1\| 1\| x R03\| 0\| 0\| 1\| 0 R04\| 1\| 1\| 1\| 0 R05\| 1\| 0\| 1\| 0 R05\| 1\| 1\| 1\| 0 R06\| 0\| 1\| 1\| 0 R06\| 1\| 1\| 1\| 0 SO3 ZákazníciZákazníci s kódem využití odběrného místaodběrného místa R02 s odběrem pro kombinaci vytápění a vaření nebo vytápění a příprava teplé vody nebo vytápění a příprava teplé vody a vaření, s kódem využití odběrného místaodběrného místa R03 s odběrem pouze pro vytápění, s kódem využití odběrného místaodběrného místa R04 s odběrem pro kombinaci vytápění a příprava teplé vody a vaření, s kódem využití odběrného místaodběrného místa R05 s odběrem pro kombinaci vytápění a vaření nebo vytápění a příprava teplé vody a vaření, s kódem využití odběrného místaodběrného místa R06 s odběrem pro kombinaci vytápění a příprava teplé vody nebo vytápění a příprava teplé vody a vaření. TŘÍDA TDD: SO4 --- kód využití OM\| S01 (vaření)\| S02 (TUV)\| S03 (otop)\| S04 (technologie) R02\| 0\| 0\| 1\| 0 R04\| 0\| 0\| 1\| 0 R05\| 0\| 0\| 1\| 0 R05\| 0\| 1\| 1\| 0 R06\| 0\| 0\| 1\| 0 SO4 ZákazníciZákazníci s kódem využití odběrného místaodběrného místa R02, R04 nebo R06 s odběrem pouze pro vytápění, s kódem využití odběrného místaodběrného místa R05 s odběrem pouze pro vytápění nebo pro kombinaci vytápění a příprava teplé vody. Poznámka: Pro zákazníkyzákazníky s kódem využití odběrného místaodběrného místa R08 a R09 (sezónní technologické odběry) budou typové diagramy dodávkytypové diagramy dodávky individuálně upraveny provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy na základě posouzení konkrétního období odběru plynuplynu daného zákazníkazákazníka. Příloha č. 13 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. Charakter odběrného místa pro přiřazení typového diagramu dodávky Charakter odběrného místaodběrného místa popisuje vlastnosti odběrného místaodběrného místa, na jejichž základě je k odběrnému místuodběrnému místu přiřazen typový diagram dodávkytypový diagram dodávky. Charakter odběrného místaodběrného místa je pro tento účel určen využitím odběrného místaodběrného místa, časovostí a charakterem odběru. Na základě přiřazení konkrétních hodnot jednotlivých charakteristik a výše roční spotřeby bude k odběrnému místuodběrnému místu přiřazen typový diagram dodávkytypový diagram dodávky. Popis tabulky pro určení charakteru odběrného místaodběrného místa V tabulce jsou uvedeny jednotlivé charakteristiky odběrných místodběrných míst a jejich povolené kombinace CHARAKTER ODBĚRNÉHO MÍSTA\| Časovost\| Charakteru odběr ---\|---\|--- C01\| C02\| S01\| S02\| S03\| S04 Kód\| Využití odběrného místa\| SOBOTA NEDĚLE\| PRAC. DEN\| vaření\| TUV\| vytápění\| technologie R01\| Byt, rodinný dům, rekreační objektobjekt\| \| \| +\| +\| +\| R02\| Administrativní prostory (kancelářské prostory, kulturní zařízení)\| \| \| +\| +\| +\| R03\| Ubytovací a stravovací zařízení (hotel, penzion, ubytovna, restaurace, jídelna, bufet, bar, herna, S04=velkokapacitní vaření)\| \| \| +\| +\| +\| + R04\| Výrobní prostory (hala, dílna)\| \| \| +\| +\| +\| + R05\| Školská a sportovní zařízení\| \| \| +\| +\| +\| + R06\| Prodejní zařízení (stavba pro obchod, stavba s prodejní plochou)\| \| \| +\| +\| +\| + R07\| Nemocniční a léčebná zařízení\| \| \| +\| +\| +\| + R08\| Sezónní technologické odběry - zima\| \| \| \| \| \| + R09\| Sezónní technologické odběry - léto\| \| \| \| \| \| + R10\| Kotelny\| \| \| \| \| +\| + R11\| Ostatní drobné odběry (<7,56MWh/rok)\| \| \| +\| +\| \| R12\| Technologické odběry - celoroční (CNG, klimatizace)\| \| \| \| \| \| + + možné kombinace Příloha č. 14 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. Stanovení zbytkového diagramu odběru plynu a výpočet odběru plynu podle typového diagramu dodávky 1. Stanovení zbytkového diagramu odběru plynuplynu Operátor trhu stanoví zbytkový diagram odběru plynuplynu pro jednotlivé distribuční sítědistribuční sítě. Zbytkový diagram ZDld odběru distribuční sítědistribuční sítě l pro daný plynárenský denplynárenský den d je určený z měřených denních odběrů v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků s měřením typu A nebo B a z denních hodnot použitých pro výpočet spotřeby (pro ztráty a vlastní spotřebu) v distribuční soustavědistribuční soustavě l podle tohoto vzorce ZDld=PldPS+Vld+PldDSI+PldHPSI+PldDSO+PldHPSO+OldA+OldB+VSld+Zld+ZAld, kde PldPS je množství plynu dodaného na předávacích místech do distribuční sítě l z přepravní soustavy za plynárenský den d, Vld je množství plynu dodané z výroben plynu do distribuční sítě l za plynárenský den d, PldDSI je množství plynu dodané do distribuční sítě l z jiných distribučních sítě za plynárenský den d, PldHPSI je množství plynu dodané do distribuční sítě l z předávacích míst přeshraničních plynovodů distribuční sítě l za plynárenský den d, PldDSO je množství plynu dodané do jiné distribuční sítě z distribuční sítě l za plynárenský den d, PldHPSO je množství plynu dodané do předávacích míst přeshraničních plynovodů distribuční sítě l za plynárenský den d, OldA je součet měřených odběrů v odběrných místech zákazníků s měřením typu A v distribuční síti l za plynárenský den d, OldB je pro určení měsíčních odchylek v rozdělení za jednotlivé plynárenské dny a opravných měsíčních odchylek v rozdělení za jednotlivé plynárenské dny součet měřených odběrů v odběrných místech zákazníků s měřením typu B v distribuční síti l za plynárenský den d, VSld je vlastní spotřeba v distribuční síti l za plynárenský den d, Zld jsou ztráty v distribuční síti l za plynárenský den d, ZAld je změna akumulace v distribuční síti l za plynárenský den d (s kladným znaménkem v případě zvýšení akumulace, se záporným znaménkem v případě snížení akumulace). Skutečná znaménka u hodnot jsou v souladu se znaménkovou konvencí v systému operátora trhu, tzn. vstupy do soustavy mají kladnou hodnotu, výstupy ze soustavy hodnotu zápornou. 2. Odhad spotřeby zákazníkůzákazníků s měřením typu C nebo CM pomocí TDD Denní odběr plynuplynu Oild odběrného místaodběrného místa i s měřením typu C nebo CM v distribuční soustavědistribuční soustavě l za plynárenský denplynárenský den d kalendářního roku R se v systému operátora trhu vypočítá podle vzorce Oild=OilRPRS×TDDpdR, kde OilRPRS je plánovaná roční spotřeba zákazníka s měřením typu C nebo CM, TDDpdR je přepočtený typový diagram dodávky pro daný plynárenský den d kalendářního roku R a danou třídu TDD p. 3. Korekce na hodnotu účasti na zbytkovém diagramu Vypočtená hodnota Oild odběru plynu odběrného místa i s měřením typu C nebo CM v distribuční soustavě l ve dni d se koriguje na hodnotu účasti na zbytkovém diagramu ZDld v distribuční síti l za plynárenský den d úměrně poměru odběrů s měřením typu C nebo CM vůči všem typům měření tak, že jeho hodnota OildK po této korekci je OildK=Oild×kld, kde kld je korekční koeficient platný pro plynárenský denplynárenský den d a distribuční síťdistribuční síť l určený podle vzorce kld=ZDld∑i=1IlOild, kde ∑i=1lOild je součet všech odběrů odběrných míst i s měřením typu C nebo CM v distribuční síti l za plynárenský den d odhadnutých s využitím typových diagramů dodávek, Il je celkový počet odběrných místodběrných míst v distribuční soustavědistribuční soustavě l. Příloha č. 15 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. Postup stanovení plánované a přepočtené roční spotřeby plynu zákazníků s měřením typu C nebo CM A. 1. Pro stanovení plánované roční spotřeby plynuplánované roční spotřeby plynu pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka s měřením typu C nebo CM se použijí poslední fakturované odběry plynuplynu v uplynulých třech letech. Pokud zákazníkzákazník odebíral plynplyn v období kratším než tři roky, ale delším než 10 měsíců, použije se pro stanovení plánované roční spotřeby toto kratší období. 2. Pokud je celková délka období s dostupnými hodnotami fakturovaných odběrů kratší než 10 měsíců, použije se předpokládaný odběr plynuplynu dohodnutý ve smlouvě o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy. 3. Plánovaná roční spotřeba OilRPRS pro odběrné místo i v distribuční soustavě l s měřením typu C nebo CM, pro které byly provedeny odečty zahrnující období D délky nejméně 10 předcházejících měsíců, se vypočítá podle vzorce OilRPRS=OilDS∑d∈DTDDpdR, kde OilDS je spotřeba plynu odběrného místa i v distribuční soustavě l s měřením typu C nebo CM za období D délky nejméně 10 předcházejících měsíců (podle bodu 1), ∑d∈DTDDpdR je součet přepočtených typových diagramů dodávky pro třídu TDD p platných k poslednímu dni období D příslušnou odběrnému místu i s měřením typu C nebo CM za období D. B. 1. Pro stanovení přepočtené roční spotřebypřepočtené roční spotřeby plynuplynu pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka s měřením typu C nebo CM se použije poslední fakturovaný odběr plynuplynu. Pokud je délka posledního fakturačního období kratší než 10 měsíců, použijí se údaje z více fakturačních období pokrývajících období minimálně 10 měsíců. Ze spotřeby plynuplynu v takto vymezeném období se vypočte hodnota přepočtené roční spotřebypřepočtené roční spotřeby plynuplynu pro příslušné odběrné místoodběrné místo s měřením typu C nebo CM. 2. Pokud je celková délka období s dostupnými hodnotami fakturovaných odběrů kratší než 10 měsíců, použije se předpokládaný odběr plynuplynu dohodnutý ve smlouvě o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy. 3. Přepočtená roční spotřeba OiRPpRS pro odběrné místo i s měřením typu C nebo CM, pro které byly provedeny odečty zahrnující období A délky nejméně 10 předcházejících měsíců, se vypočítá podle vzorce: OiRPpRS=OiΔS∑d∈ΔTDDpdR×∑d∈ΩTDDpdR, kde OiΔS je spotřeba plynu odběrného místa i s měřením typu C nebo CM za období ∆ délky nejméně 10 předcházejících měsíců (podle bodu 1), ∑d∈ΔTDDpdR je součet přepočtených typových diagramů dodávky platných k poslednímu dni období Δ pro třídu TDD p příslušnou zákazníkovi i za období Δ, ∑d∈ΩTDDpdR je součet přepočtených typových diagramů dodávky platných k poslednímu dni období Δ pro třídu TDD p příslušnou zákazníkovi i za období Ω. Období Ω končí dnem posledního fakturačního období a začíná dnem posledního fakturačního období mínus jeden rok. 4. Přepočtená roční spotřebaPřepočtená roční spotřeba plynuplynu bude použita pro zařazení odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka kategorie domácnost a maloodběratel do odběrného pásma pro účely fakturace spotřeby plynuplynu v odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka. Příloha č. 16 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. Kategorizace zákazníků ZákazníciZákazníci se dělí pro potřeby trhu s plynemplynem do těchto kategorií: a) kategorie velkoodběratel - fyzická či právnická osoba, jejíž odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení je připojeno k přepravní nebo distribuční soustavědistribuční soustavě a jejíž roční odběr plynuplynu v odběrném místěodběrném místě přesahuje 4 200 MWh, b) kategorie střední odběratel - fyzická či právnická osoba, jejíž odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení je připojeno k přepravní nebo distribuční soustavědistribuční soustavě a jejíž plánovaná roční spotřeba plynuplánovaná roční spotřeba plynu v odběrném místěodběrném místě přesahuje 630 MWh a roční odběr plynuplynu nepřesahuje 4 200 MWh, c) kategorie domácnost - fyzická osoba, která odebírá plynplyn k uspokojování své osobní potřeby související s bydlením nebo osobních potřeb členů její domácnosti, d) kategorie maloodběratel - zákazníkzákazník, který není velkoodběratelem, středním odběratelem ani domácností. Příloha č. 17 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. Užití typových diagramů dodávek plynu při rozdělení skutečné hodnoty spotřeby v odběrném místě s měřením typu C nebo CM operátorem trhu do jednotlivých plynárenských dní Rozdělení skutečné spotřeby plynuplynu OiD do jednotlivých plynárenských dníplynárenských dní v odběrném místěodběrném místě i s měřením typu C nebo CM se vypočte tímto způsobem: OiDj=OiD×TDDpid∑t∈DTDDptR, kde Dj je období obsažené v období D a platí, že ∑jDj=D,, OiD je spotřeba plynuplynu odběrného místaodběrného místa i s měřením typu C nebo CM za období D, TDDpid je hodnota přepočteného typového diagramu dodávkypřepočteného typového diagramu dodávky pro třídu TDD p v příslušném odběrném místěodběrném místě i s měřením typu C nebo CM v plynárenském dniplynárenském dni d náležejícího do období D, ∑t∈DTDDptR je součet přepočtených typových diagramů dodávky pro třídu TDD p platných v odběrném místě i s měřením typu C nebo CM za všechny plynárenské dny t v období D. Příloha č. 18 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. Užití typových diagramů dodávek plynu při rozpočtení fakturované spotřeby pomocí typových diagramů dodávky plynu provozovatelem distribuční soustavy a odhadu spotřeby v případě nedostupnosti údajů zaznamenaných měřicím zařízení v odběrném místě zákazníka s měřením typu C nebo CM 1. Spotřeba plynuplynu OiDj v odběrném místěodběrném místě i s měřením typu C nebo CM za období Dj se vypočte tímto způsobem: OiDj=OiD×∑d∈DjTDDpdR∑t∈DTDDptR, kde Dj je období obsažené v období D a platí, že ∑jDj=D, OiD je spotřeba plynuplynu odběrného místaodběrného místa i s měřením typu C nebo CM za období D, ∑d∈DjTDDpdR je součet přepočtených typových diagramů dodávky pro třídu TDD p platných k poslednímu dni období D příslušnou odběrnému místu i s měřením typu C nebo CM za všechny plynárenské dny d v období Dj. ∑t∈DTDDptR je součet přepočtených typových diagramů dodávky pro třídu TDD p platných k poslednímu dni období D příslušnou odběrnému místu i s měřením typu C nebo CM za všechny plynárenské dny t v období D. 2. Spotřeba plynuplynu OiD se v případě nedostupnosti údajů zaznamenaných měřicím zařízenímměřicím zařízením v odběrném místěodběrném místě i s měřením typu C nebo CM za období D stanoví náhradním způsobem: OiD=OiRPpRS×∑d∈DTDDpdR∑d∈ΩTDDpdR, kde OiRPpRS je přepočtená roční spotřeba plynu v odběrném místě i s měřením typu C nebo CM, ∑d∈DTDDpdR je součet přepočtených typových diagramů dodávky pro třídu TDD p příslušnou odběrnému místu i s měřením typu C nebo CM za období D, ∑d∈ΩTDDpdR je součet přepočtených typových diagramů dodávky platných k poslednímu dni období Ω pro třídu TDD p příslušnou zákazníkovi i za období Ω. Období Ω končí dnem posledního fakturačního období a začíná dnem posledního fakturačního období mínus 1 rok. V případě, že není k dispozici poslední známá fakturovaná spotřeba plynu pokrývající alespoň 10 měsíců, je tato hodnota nahrazena hodnotou 1. Příloha č. 19 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. Skladba ceny souvisejících služeb v plynárenství a ostatních regulovaných cen A. Cena služby přepravy plynuslužby přepravy plynu I. Cena služby přepravy plynuslužby přepravy plynu pro vstupní a výstupní hraniční bodhraniční bod 1. Cenu služby přepravy plynuslužby přepravy plynu pro vstupní a výstupní hraniční bodyhraniční body přepravní soustavypřepravní soustavy tvoří a) cena za rezervovanou roční standardní pevnou přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, b) cena za rezervovanou čtvrtletní standardní pevnou přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, c) cena za rezervovanou měsíční standardní pevnou přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, d) cena za rezervovanou denní standardní pevnou kapacitu v Kč/MWh/den, e) cena za rezervovanou vnitrodenní standardní pevnou kapacitu v Kč/MWh/den, f) cena za rezervovanou denní standardní přerušitelnou přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, g) cena za rezervovanou vnitrodenní standardní přerušitelnou přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, h) kompenzace za krácení nominace nebo renominace přepravyrenominace přepravy v důsledku přerušení přerušitelné kapacity v Kč/MWh/den, i) cena za přepravený plynplyn v Kč/MWh. 2. Cenu služby přepravy plynuslužby přepravy plynu pro vstupní a výstupní hraniční bodyhraniční body přepravní soustavypřepravní soustavy hradí subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník. II. Cena služby přepravy plynuslužby přepravy plynu pro vstupní a výstupní body zásobníků plynuzásobníků plynu 1. Cenu služby přepravy plynuslužby přepravy plynu pro vstupní a výstupní body zásobníků plynuzásobníků plynu tvoří a) cena za rezervovanou měsíční pevnou přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, b) cena za rezervovanou pevnou denní přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, c) cena za pevnou přepravní kapacitu v režimu na následující den v Kč/MWh/den, d) cena za pevnou vnitrodenní rezervovanou přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, e) cena za rezervovanou přerušitelnou měsíční přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, f) cena za rezervovanou přerušitelnou denní přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, g) cena za rezervovanou přerušitelnou přepravní kapacitu v režimu na následující den v Kč/MWh/den, h) cena za rezervovanou přerušitelnou vnitrodenní přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, i) kompenzace za krácení nominace nebo renominace přepravyrenominace přepravy v důsledku přerušení přerušitelné kapacity v Kč/MWh/den, j) cena za přepravený plynplyn v Kč/MWh. 2. Cenu služby přepravy plynuslužby přepravy plynu pro vstupní a výstupní body zásobníků plynuzásobníků plynu hradí subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo zahraniční účastníkzahraniční účastník. III. Cena služby přepravy plynuslužby přepravy plynu pro body výroben plynubody výroben plynu 1. Cenu služby přepravy pro body výroben plynubody výroben plynu tvoří a) cena za rezervovanou měsíční pevnou přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, b) cena za rezervovanou pevnou denní přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, c) cena za pevnou přepravní kapacitu v režimu na následující den v Kč/MWh/den, d) cena za pevnou vnitrodenní rezervovanou přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, e) cena za rezervovanou přerušitelnou měsíční přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, f) cena za rezervovanou přerušitelnou denní přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, g) cena za rezervovanou přerušitelnou přepravní kapacitu v režimu na následující den v Kč/MWh/den, h) cena za rezervovanou přerušitelnou vnitrodenní přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, i) kompenzace za krácení nominace nebo renominace přepravyrenominace přepravy v důsledku přerušení přerušitelné kapacity v Kč/MWh/den, j) cena za přepravený plynplyn v Kč/MWh. 2. Cenu služby přepravy plynuslužby přepravy plynu pro body výroben plynubody výroben plynu hradí výrobce plynuplynu. IV. Cena služby přepravy plynuslužby přepravy plynu pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka přímo připojené k přepravní soustavěpřepravní soustavě 1. Cenu služby přepravy pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka přímo připojené k přepravní soustavěpřepravní soustavě tvoří a) cena za rezervovanou pevnou přepravní kapacitu na dobu neurčitou v Kč/MWh/den, b) cena za rezervovanou pevnou měsíční přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, c) cena za rezervovanou pevnou klouzavou přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, d) cena za denní rezervovanou pevnou přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, e) cena za pevnou přepravní kapacitu v režimu na následující den v Kč/MWh/den, f) cena za vnitrodenní rezervovanou přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, g) cena za rezervovanou přerušitelnou přepravní kapacitu na dobu neurčitou v Kč/MWh/den, h) cena za rezervovanou přerušitelnou měsíční přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, i) cena za rezervovanou přerušitelnou klouzavou přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, j) cena za rezervovanou přerušitelnou denní přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, k) cena za rezervovanou přerušitelnou přepravní kapacitu v režimu na následující den v Kč/MWh/den, l) cena za rezervovanou přerušitelnou vnitrodenní přepravní kapacitu v Kč/MWh/den, m) cena za omezení nebo přerušení přerušitelné přepravní kapacity v Kč/MWh/den, n) platba za překročení rezervované přepravní kapacity v Kč/měsíc, o) cena za překročení povolené hodinové odchylkyodchylky, p) cena za odebraný plynplyn, která je součástí dvousložkové ceny v Kč/MWh, q) cena za odebraný plynplyn, která tvoří jednosložkovou cenu v Kč/MWh. 2. Cenu služby přepravy plynuslužby přepravy plynu pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka přímo připojené k přepravní soustavěpřepravní soustavě hradí dodavatel plynuplynu nebo zákazníkzákazník. V. Cena služby přepravy plynuslužby přepravy plynu pro souhrn předávacích míst mezi přepravní a distribuční soustavoudistribuční soustavou 1. Cenu služby přepravy pro souhrn předávacích míst mezi přepravní a distribuční soustavoudistribuční soustavou tvoří a) cena za rezervovanou pevnou přepravní kapacitu v Kč/měsíc, b) pevná cena za přepravený plynplyn v Kč/MWh. 2. Cenu služby přepravy pro souhrn předávacích míst mezi přepravní a distribuční soustavoudistribuční soustavou hradí provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy. B. Cena služby distribuce plynuplynu I. Cena služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka, ve kterém jsou prováděny roční odečty 1. Cenu služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka, ve kterém jsou prováděny roční odečty, tvoří a) pevná roční cena za denní rezervovanou pevnou distribuční kapacitu v Kč/tis. m3, nebo stálý měsíční plat za přistavenou kapacitu v Kč/měsíc, b) pevná cena za distribuovaný plynplyn v Kč/MWh. 2. Cenu služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka, ve kterém jsou prováděny roční odečty, hradí dodavatel plynuplynu nebo zákazníkzákazník. II. Cena služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka, ve kterém jsou prováděny řádné měsíční odečty 1. Cenu služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka, ve kterém jsou prováděny řádné měsíční odečty, tvoří a) cena za denní rezervovanou pevnou distribuční kapacitu v Kč/tis. m3, b) cena za denní rezervovanou pevnou měsíční distribuční kapacitu v Kč/tis. m3, c) cena za denní rezervovanou pevnou klouzavou distribuční kapacitu v Kč/tis. m3, d) cena za denní rezervovanou přerušitelnou distribuční kapacitu na dobu neurčitou v Kč/tis. m3, e) cena za denní rezervovanou přerušitelnou měsíční distribuční kapacitu v Kč/tis. m3, f) cena za omezení nebo přerušení přerušitelné distribuční kapacity v Kč/tis. m3, g) cena za denní rezervovanou distribuční kapacitu ve zkušebním provozu v Kč/tis. m3, h) platba za překročení denní rezervované pevné a přerušitelné distribuční kapacity v Kč/měsíc, i) cena za odebraný plynplyn, která je součástí dvousložkové ceny v Kč/MWh, j) cena za odebraný plynplyn, která tvoří jednosložkovou cenu v Kč/MWh. 2. Cenu služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka, ve kterém jsou prováděny řádné měsíční odečty, hradí dodavatel plynuplynu nebo zákazníkzákazník. III. Cena služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro předávací místo mezi distribučními soustavamidistribučními soustavami 1. Cenu služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro předávací místo mezi distribučními soustavamidistribučními soustavami tvoří a) cena za denní rezervovanou pevnou distribuční kapacitu v Kč/tis. m3, b) cena za denní rezervovanou pevnou měsíční distribuční kapacitu v Kč/tis. m3, c) cena za denní rezervovanou pevnou klouzavou distribuční kapacitu v Kč/tis. m3, d) cena za denní rezervovanou přerušitelnou distribuční kapacitu na dobu neurčitou v Kč/tis. m3, e) cena za denní rezervovanou přerušitelnou měsíční distribuční kapacitu v Kč/tis. m3, f) cena za omezení nebo přerušení přerušitelné distribuční kapacity v Kč/tis. m3, g) cena za denní rezervovanou distribuční kapacitu ve zkušebním provozu v Kč/tis. m3, h) platba za překročení denní rezervované pevné a přerušitelné distribuční kapacity v Kč/měsíc, i) cena za odebraný plynplyn, která je součástí dvousložkové ceny v Kč/MWh. 2. Cenu služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro předávací místo mezi distribučními soustavamidistribučními soustavami hradí provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy. 3. Pokud provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, která není přímo připojena k přepravní soustavěpřepravní soustavě, nemá stanoveny ceny za službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy, převezme ceny provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je jeho zařízení připojeno a účtuje ceny jako provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, jehož ceny převzal. IV. Cena služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro vstupní a výstupní bod distribuční soustavydistribuční soustavy v předávacím místě přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu 1. Cenu služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro vstupní a výstupní bod distribuční soustavydistribuční soustavy v předávacím místě přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu tvoří a) cena za denní rezervovanou pevnou distribuční kapacitu v Kč/tis. m3 a b) cena za předaný plynplyn v Kč/MWh. 2. Cenu služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro vstupní a výstupní bod distribuční soustavydistribuční soustavy v předávacím místě přeshraničního plynovodupřeshraničního plynovodu hradí subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování. V. Cena služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro vstupní bod distribuční soustavydistribuční soustavy v předávacím místě, případně v souhrnu předávacích míst výrobny plynuvýrobny plynu 1. Cenu služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro vstupní bod distribuční soustavydistribuční soustavy v předávacím místě, případně v souhrnu předávacích míst výrobny plynuvýrobny plynu tvoří a) cena za denní rezervovanou pevnou distribuční kapacitu v Kč/tis. m3, b) cena za denní rezervovanou pevnou měsíční distribuční kapacitu v Kč/tis. m3, c) cena za denní rezervovanou přerušitelnou distribuční kapacitu na dobu neurčitou v Kč/tis. m3, d) cena za denní rezervovanou přerušitelnou měsíční distribuční kapacitu v Kč/tis. m3, e) cena za denní rezervovanou pevnou klouzavou distribuční kapacitu v Kč/tis. m3, f) platba za překročení denní rezervované pevné a přerušitelné distribuční kapacity v Kč/měsíc. 2. Cenu služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro vstupní bod distribuční soustavydistribuční soustavy v předávacím místě, případně v souhrnu předávacích míst výrobny plynuvýrobny plynu hradí výrobce plynuplynu. VI. Cena služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka, ve kterém je instalována plnicí stanice na stlačený plynplyn pro pohon motorových vozidel 1. Cenu služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka, ve kterém je instalována plnicí stanice na stlačený plynplyn pro pohon motorových vozidel tvoří a) cena za distribuovaný plynplyn v Kč/MWh, b) platba za překročení denní rezervované distribuční kapacity v Kč/měsíc. 2. Cenu služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka, ve kterém je instalována plnicí stanice na stlačený plynplyn pro pohon motorových vozidel, hradí dodavatel plynuplynu nebo zákazníkzákazník. C. Cena za činnosti operátora trhu I. Cena za činnosti operátora trhu 1. Cenu za činnosti operátora trhu tvoří a) cena za registraci subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování do informačního systému operátora trhu v Kč, b) cena za činnost zúčtování v Kč/měsíc, c) cena za zúčtování v Kč/MWh, d) cena za poskytování skutečných hodnot účastníkům trhu v Kč/měsíc, e) cena za zobchodované množství plynuplynu na organizovaném trhu s plynemplynem v Kč/MWh, f) cena za činnost poskytování údajů z evidence o obchodních transakcích na trhu s plynemplynem organizovaném operátorem trhu v Kč/měsíc, g) poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu v Kč/odběrné místoodběrné místo/měsíc. 2. Cenu za činnosti operátora trhu podle bodu 1 písm. c) hradí dodavatel nebo zákazníkzákazník provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy podle místa připojení odběrného místaodběrného místa. 3. Operátor trhu účtuje provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy a provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy cenu podle bodu 1 písm. c) za veškerý plynplyn spotřebovaný v rámci jeho distribuční nebo přepravní soustavypřepravní soustavy včetně ztrát a vlastní spotřeby na základě skutečných hodnot, a to nejméně jednou měsíčně. 4. Cenu za činnosti operátora trhu podle bodu 1 písm. a), b), e) a f) hradí subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování. 5. Cenu za činnosti operátora trhu podle bodu 1 písm. d) hradí registrovaný účastník trhu s plynemregistrovaný účastník trhu s plynem. D. Cena dodavatele poslední instance I. Cena dodavatele poslední instance 1. Cenu dodavatele poslední instance tvoří a) cena plynuplynu v Kč/MWh, b) maximální výše dodatečných nákladů, rizikových přirážek a přiměřeného zisku v Kč/MWh, c) maximální výše stálého měsíčního platu v Kč/odběrné místoodběrné místo/měsíc. Příloha č. 20 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. Předání informací provozovatele distribuční nebo přepravní soustavy o odběrných místech zákazníků operátorovi trhu Povinné registrované údaje o odběrném místu zákazníkazákazníka: 1. jednoznačný identifikátor odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka (EIC kód), 2. název odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka, 3. datum, od kterého bude operátor trhu přijímat data pro dané odběrné místoodběrné místo, 4. typ měření; u měření typu A bude formou parametru uvedeno, zda se jedná o měření typu A1 nebo A220), 5. distribuční nebo přepravní kapacita v odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka s měřením typu A nebo B, 6. identifikátor sítě, ke které je odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka připojeno, 7. plánovaná roční spotřeba v MWh zaokrouhlená na tři desetinná místa a třída přiřazeného typového diagramu dodávkytypového diagramu dodávky v odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka s měřením typu C nebo CM, 8. zařazení zákazníkazákazníka do kategorie podle přílohy č. 16 k této vyhlášce, 9. zařazení zákazníkazákazníka do skupin pro účely stavů nouze v plynárenství podle právního předpisu, který upravuje stavy nouze v plynárenství11), 10. typ smlouvy uzavřené pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka (smlouva o sdružených službách dodávky plynuplynu, nebo smlouva o dodávce plynuplynu). Nepovinné údaje o odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka: 1. vlastník odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka, 2. označení a adresa odběrného místaodběrného místa (číslo domu; ulice; místo/obecobec, PSČ), 3. typ a cyklus zasílání doplňujících údajů pro fakturaci distribuce nebo přepravy plynuplynu, 4. předpokládaný měsíc prvního odečtového cyklu (první měsíc odečtu v roce). Příloha č. 21 Postup vytvoření bilance služby přeshraničního využití zásobníku plynu I. Denní bilance služby přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu ke konci plynárenského dneplynárenského dne ∆CBSd se vypočte tímto způsobem: ∆CBSd = ∆QZ \\+ ∆QCZ, kde ∆QZ\| je souhrnná změna množství plynuplynu evidovaného na všech stavových podúčtech sousedního vstupně-výstupního systému v průběhu plynárenského dneplynárenského dne, ---\|--- ∆QCZ\| je souhrnná změna množství plynuplynu evidovaného na všech stavových podúčtech českého vstupně-výstupního systému v průběhu plynárenského dneplynárenského dne, a kde ∆QZ=∑h=124∆QZh-∑h=124ALxZh-ALeZh-∑h=124PZh--PZh+-∑h=124CBSCZZh-CBSZCZh, kde ∆QZh\| je změna množství plynu evidovaného na všech stavových podúčtech sousedního vstupně-výstupního systému v průběhu jedné hodiny h plynárenského dne, ---\|--- ALxZh\| je souhrnné množství plynu alokované na výstupním hraničním bodě zásobníku plynu v hodině h plynárenského dne, ALeZh\| je souhrnné množství plynu alokované na vstupním hraničním bodě zásobníku plynu v hodině h plynárenského dne, P-Zh\| je souhrnné množství plynu převedené ze stavových podúčtů sousedního vstupně-výstupního systému v hodině h plynárenského dne, P+Zh\| je souhrnné množství plynu převedené na stavové podúčty sousedního vstupně-výstupního systému v hodině h plynárenského dne, CBSCZZh\| je souhrnné množství plynu předané ze stavových podúčtů českého vstupně-výstupního systému na stavové podúčty sousedního vstupně-výstupního systému v hodině h plynárenského dne, CBSZCZh\| je souhrnné množství plynu předané ze stavových podúčtů sousedního vstupně-výstupního systému na stavové podúčty českého vstupně-výstupního systému v hodině h plynárenského dne, a kde ∆QCZ=∑h=124∆QCZh-∑h=124ALxCZh-ALeCZh-∑h=124PCZh--PCZh+-∑h=124CBSZCZh-CBSCZZh, kde ∆QZh\| je změna množství plynuplynu evidovaného na všech stavových podúčtech českého vstupně-výstupního systému v průběhu jedné hodiny h plynárenského dneplynárenského dne, ---\|--- ALxCZh\| je souhrnné množství plynuplynu alokované na výstupním bodě virtuálního zásobníku plynuzásobníku plynu v hodině h plynárenského dneplynárenského dne, ALeCZh\| je souhrnné množství plynuplynu alokované na vstupním bodě virtuálního zásobníku plynuzásobníku plynu v hodině h plynárenského dneplynárenského dne, P-CZh\| je souhrnné množství plynuplynu převedené ze stavových podúčtů českého vstupně-výstupního systému v hodině h plynárenského dneplynárenského dne, P+CZh\| je souhrnné množství plynuplynu převedené na stavové podúčty českého vstupně-výstupního systému v hodině h plynárenského dneplynárenského dne. II. Měsíční bilance služby přeshraničního zásobníku plynuzásobníku plynu ke konci plynárenského měsíceplynárenského měsíce ∆CBSm se vypočte tímto způsobem: ∆CBSm=∑d=1m∆QZd+∆QCZd+TSd, kde ∆QCZd\| je změna množství plynuplynu evidovaného na všech stavových podúčtech českého vstupně-výstupního systému na konci plynárenského dneplynárenského dne d, ---\|--- ∆QZd\| je změna množství plynuplynu evidovaného na všech stavových podúčtech sousedního vstupně-výstupního systému na konci plynárenského dneplynárenského dne d, TSd\| je množství plynuplynu spotřebované provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu na technologickou spotřebu a provozní účely za plynárenský denplynárenský den d, a kde ∆QZd=∑i=1nQZdi-∑i=1nQZd-1i-∑i=1nCBSCZZdi-CBSZCZdi+ALxZdi-ALeZdi+PZdi--PZdi+, kde QZdi\| je množství plynuplynu evidované na stavovém podúčtu sousedního vstupně-výstupního systému na konci plynárenského dneplynárenského dne d pro stavový účetstavový účet i, ---\|--- CBSCZZdi\| je množství plynuplynu předané ze stavového podúčtu českého vstupně-výstupního systému na stavový podúčet sousedního vstupně-výstupního systému na konci plynárenského dneplynárenského dne d pro stavový účetstavový účet i, CBSZCZdi\| je množství plynuplynu předané ze stavového podúčtu sousedního vstupně-výstupního systému na stavový podúčet českého vstupně-výstupního systému na konci plynárenského dneplynárenského dne d pro stavový účetstavový účet i, ALxZdi\| je množství plynuplynu alokované na výstupním hraničním bodě zásobníku plynuhraničním bodě zásobníku plynu na konci plynárenského dneplynárenského dne d pro stavový účetstavový účet i, ALeZdi\| je množství plynuplynu alokované na vstupním hraničním bodě zásobníku plynuhraničním bodě zásobníku plynu na konci plynárenského dneplynárenského dne d pro stavový účetstavový účet i, P-Zdi\| je množství plynuplynu převedené ze stavového podúčtu sousedního vstupně-výstupního systému za plynárenský denplynárenský den d pro stavový účetstavový účet i, P+Zdi\| je množství plynuplynu převedené na stavový podúčet sousedního vstupně-výstupního systému za plynárenský denplynárenský den d pro stavový účetstavový účet i, a kde ∆QCZd=∑i=1nQCZdi-∑i=1nQCZd-1i-∑i=1nCBSZCZdi-CBSCZZdi+ALxCZdi-ALeCZdi+PCZdi--PCZdi+, kde QCZdi\| je množství plynuplynu evidované na stavovém podúčtu českého vstupně-výstupního systému na konci plynárenského dneplynárenského dne d pro stavový účetstavový účet i, ---\|--- ALxCZdi\| je množství plynuplynu alokované na výstupním bodě virtuálního zásobníku plynuzásobníku plynu na konci plynárenského dneplynárenského dne d pro stavový účetstavový účet i, ALeCZdi\| je množství plynuplynu alokované na vstupním bodě virtuálního zásobníku plynuzásobníku plynu na konci plynárenského dneplynárenského dne d pro stavový účetstavový účet i, P-CZdi\| je množství plynuplynu převedené ze stavového podúčtu českého vstupně-výstupního systému za plynárenský denplynárenský den d pro stavový účetstavový účet i, P+CZdi\| je množství plynuplynu převedené na stavový podúčet českého vstupně-výstupního systému za plynárenský denplynárenský den d pro stavový účetstavový účet i. 1) Nařízení Komise (EU) 2017/459 ze dne 16. března 2017, kterým se zavádí kodex sítě pro mechanismy přidělování kapacity v plynárenských přepravních soustavách a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 984/2013. Nařízení Komise (EU) č. 312/2014 ze dne 26. března 2014, kterým se stanoví kodex sítě pro vyrovnávání plynu v přepravních sítích. 2) Nařízení Komise (EU) 2017/459. 3) § 2 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu. 4) Článek 14 odst. 5 a 6 a článek 15 odst. 2 a 3 nařízení Komise (EU) 2017/459. 5) Článek 8 odst. 6 nařízení Komise (EU) 2017/459. 6) Článek 17 nařízení Komise (EU) 2017/459. 7) Článek 18 nařízení Komise (EU) 2017/459. 8) Články 33 až 36 nařízení Komise (EU) 2017/459. 9) Článek 14 odst. 7 nařízení Komise (EU) 2017/459. Článek 15 odst. 8 nařízení Komise (EU) 2017/459. 10) Článek 32 nařízení Komise (EU) 2017/459. 11) Vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) Článek 7 odst. 3 nařízení Komise (EU) č. 312/2014. 15) Vyhláška č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, ve znění pozdějších předpisů. 16) Vyhláška č. 545/2006 Sb., o kvalitě dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství, ve znění pozdějších předpisů. 17) Vyhláška č. 210/2011 Sb., o rozsahu, náležitostech a termínech vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb. 18) Článek 9 nařízení Komise (EU) č. 312/2014 ze dne 26. března 2014, kterým se stanoví kodex sítě pro vyrovnávání plynu v přepravních sítích. 19) Nařízení Komise (EU) 2015/703 ze dne 30. dubna 2015, kterým se stanoví kodex sítě pro pravidla týkající se interoperability a předávání údajů. 20) § 4 vyhlášky č. 108/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Ministerstva vnitra č. n5/2015 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. n5/2015 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby ve vyhlášce č. 334/2015 Sb., o vedení rejstříku malých plavidel a technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení k provozu na vodních cestách Vyhlášeno 18. 12. 2015, částka 146/2015 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby ve vyhlášce č. 334/2015 Sb., o vedení rejstříku malých plavidel a technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení k provozu na vodních cestách V příloze č. 1 na straně 4469 má místo vzorce „10 □ PN ≤ 40“. správně být vzorec „10 < PN ≤ 40“.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 348/2015 Sb.	Sdělení Českého statistického úřadu č. 348/2015 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o zavedení klasifikace oborů vzdělání (CZ-ISCED-F 2013) Vyhlášeno 18. 12. 2015, částka 148/2015 348 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 14. prosince 2015 o zavedení Klasifikace oborů vzdělání (CZ-ISCED-F 2013) Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. ledna 2016 zavedení Klasifikace oborů vzdělání (CZ-ISCED-F 2013). Základem pro Klasifikaci oborů vzdělání (CZ-ISCED-F 2013) je mezinárodní standard ISCED Fields of Education and Training classification (ISCED-F 2013), který byl vytvořen organizací UNESCO. Klasifikace oborů vzdělání (CZ-ISCED-F 2013) navazuje na Klasifikaci vzdělání (CZ-ISCED 2011), zavedenou sdělením Českého statistického úřadu č. 406/2013 Sb., ze dne 5. prosince 2013, a nahrazuje obory vzdělání stanovené v Mezinárodní klasifikaci vzdělání - ISCED 97, zavedené sdělením Českého statistického úřadu č. 358/2007 Sb., ze dne 13. prosince 2007. Klasifikace oborů vzdělání je uvedena v příloze tohoto sdělení. Platné znění Klasifikace oborů vzdělání (CZ-ISCED-F 2013) včetně vysvětlivek bude k dispozici na internetových stránkách Českého statistického úřadu na adrese www.czso.cz. Předsedkyně: v z. Ing. Bartoňová v. r. místopředsedkyně Příloha Klasifikace oborů vzdělání (CZ-ISCED-F 2013) 00\| Programy a kvalifikace – všeobecné vzdělání ---\|--- 000\| Programy a kvalifikace – všeobecné vzdělání – obory d. n. 0000\| Programy a kvalifikace – všeobecné vzdělání – obory d. n. 001\| Základní programy a kvalifikace 0011\| Základní programy a kvalifikace 002\| Čtenářská a numerická gramotnost 0021\| Čtenářská a numerická gramotnost 003\| Osobní dovednosti a rozvoj 0031\| Osobní dovednosti a rozvoj 009\| Programy a kvalifikace – všeobecné vzdělání – obory j. n. 0099\| Programy a kvalifikace – všeobecné vzdělání – obory j. n. 01\| Vzdělávání a výchova 011\| Vzdělávání a výchova 0110\| Vzdělávání a výchova – obory d. n. 0111\| Pedagogika 0112\| Příprava učitelů pro předškolní vzdělávání a výchovu 0113\| Příprava učitelů bez předmětové specializace 0114\| Příprava učitelů s předmětovou specializací 0119\| Vzdělávání a výchova – obory j. n. 018\| Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující vzdělávání a výchovu 0188\| Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující vzdělávání a výchovu 02\| Umění a humanitní vědy 020\| Umění a humanitní vědy – obory d. n. 0200\| Umění a humanitní vědy – obory d. n. 021\| Umění 0210\| Umění – obory d. n. 0211\| Audiovizuální technika a mediální produkce 0212\| Móda, interiérový a průmyslový design 0213\| Výtvarné umění 0214\| Umělecká řemesla 0215\| Hudební a scénické umění 0219\| Umění – obory j. n. 022\| Humanitní vědy (kromě jazyků) 0220\| Humanitní vědy (kromě jazyků) – obory d. n. 0221\| Náboženství a teologie 0222\| Historie a archeologie 0223\| Filozofie a etika 0229\| Humanitní vědy (kromě jazyků) – obory j. n. 023\| Jazyky 0230\| Jazyky – obory d. n. 0231\| Osvojování si jazyka 0232\| Literatura a lingvistika 0239\| Jazyky – obory j. n. 028\| Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující umění a humanitní vědy 0288\| Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující umění a humanitní vědy 029\| Umění a humanitní vědy – obory j. n. 0299\| Umění a humanitní vědy – obory j. n. 03\| Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy 030\| Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy – obory d. n. 0300\| Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy – obory d. n. 031\| Společenské vědy a vědy o lidském chování 0310\| Společenské vědy a vědy o lidském chování – obory d. n. 0311\| Ekonomie 0312\| Politické vědy a občanská výchova 0313\| Psychologie 0314\| Sociologie a kulturologie 0319\| Společenské vědy a vědy o lidském chování – obory j. n. 032\| Žurnalistika a informační vědy 0320\| Žurnalistika a informační vědy – obory d. n. 0321\| Žurnalistika a zpravodajství 0322\| Knihovnictví, informační vědy a archivnictví 0329\| Žurnalistika a informační vědy – obory j. n. 038\| Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující společenské vědy, žurnalistiku a informační vědy 0388\| Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující společenské vědy, žurnalistiku a informační vědy 039\| Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy – obory j. n. 0399\| Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy – obory j. n. 04\| Obchod, administrativa a právo 040\| Obchod, administrativa a právo – obory d. n. 0400\| Obchod, administrativa a právo – obory d. n. 041\| Obchod a administrativa 0410\| Obchod a administrativa – obory d. n. 0411\| Účetnictví a daně 0412\| Finance, bankovnictví a pojišťovnictví 0413\| Management a správa 0414\| Marketing a reklama 0415\| Sekretářské a kancelářské práce 0416\| Velkoobchod a maloobchod 0417\| Pracovní dovednosti 0419\| Obchod a administrativa – obory j. n. 042\| Právo 0421\| Právo 048\| Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující obchod, administrativu a právo 0488\| Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující obchod, administrativu a právo 049\| Obchod, administrativa a právo – obory j. n. 0499\| Obchod, administrativa a právo – obory j. n. 05\| Přírodní vědy, matematika a statistika 050\| Přírodní vědy, matematika a statistika – obory d. n. 0500\| Přírodní vědy, matematika a statistika – obory d. n. 051\| Biologické a příbuzné vědy 0510\| Biologické a příbuzné vědy – obory d. n. 0511\| Biologie 0512\| Biochemie 0519\| Biologické a příbuzné vědy – obory j. n. 052\| Životní prostředí 0520\| Životní prostředí – obory d. n. 0521\| Vědy o životním prostředí 0522\| Přírodní prostředí a ochrana přírody 0529\| Životní prostředí – obory j. n. 053\| Vědy o neživé přírodě 0530\| Vědy o neživé přírodě – obory d. n. 0531\| Chemie 0532\| Vědy o Zemi 0533\| Fyzika 0539\| Vědy o neživé přírodě – obory j. n. 054\| Matematika a statistika 0540\| Matematika a statistika – obory d. n. 0541\| Matematika 0542\| Statistika 058\| Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující přírodní vědy, matematiku a statistiku 0588\| Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující přírodní vědy, matematiku a statistiku 059\| Přírodní vědy, matematika a statistika – obory j. n. 0599\| Přírodní vědy, matematika a statistika – obory j. n. 06\| Informační a komunikační technologie (ICT) 061\| Informační a komunikační technologie (ICT) 0610\| Informační a komunikační technologie (ICT) – obory d. n. 0611\| Používání počítačů 0612\| Návrhy a správa databází a sítí 0613\| Vývoj a analýzy softwaru a aplikací 0619\| Informační a komunikační technologie (ICT) – obory j. n. 068\| Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující informační a komunikační technologie (ICT) 0688\| Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující informační a komunikační technologie (ICT) 07\| Technika, výroba a stavebnictví 070\| Technika, výroba a stavebnictví – obory d. n. 0700\| Technika, výroba a stavebnictví – obory d. n. 071\| Inženýrství a strojírenství 0710\| Inženýrství a strojírenství – obory d. n. 0711\| Chemické inženýrství a technologie 0712\| Technologie ochrany životního prostředí 0713\| Elektrotechnika a energetika 0714\| Elektronika a automatizace 0715\| Mechanika a kovovýroba 0716\| Motorová vozidla, lodě a letadla 0719\| Inženýrství a strojírenství – obory j. n. 072\| Výroba a zpracování 0720\| Výroba a zpracování – obory d. n. 0721\| Výroba a zpracování potravin 0722\| Výroba a zpracování materiálů (sklo, papír, plasty a dřevo) 0723\| Výroba a zpracování textilních výrobků (oděvy, obuv a kožené výrobky) 0724\| Těžba a dobývání 0729\| Výroba a zpracování – obory j. n. 073\| Architektura a stavebnictví 0730\| Architektura a stavebnictví – obory d. n. 0731\| Architektura a urbanismus 0732\| Stavebnictví a stavební inženýrství 078\| Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující techniku, výrobu a stavebnictví 0788\| Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující techniku, výrobu a stavebnictví 079\| Technika, výroba a stavebnictví – obory j. n. 0799\| Technika, výroba a stavebnictví – obory j. n. 08\| Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství 080\| Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství – obory d. n. 0800\| Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství – obory d. n. 081\| Zemědělství 0810\| Zemědělství – obory d. n. 0811\| Rostlinná a živočišná výroba 0812\| Zahradnictví 0819\| Zemědělství – obory j. n. 082\| Lesnictví 0821\| Lesnictví 083\| Rybářství 0831\| Rybářství 084\| Veterinářství 0841\| Veterinářství 088\| Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství 0888\| Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství 089\| Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství – obory j. n. 0899\| Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství – obory j. n. 09\| Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky 090\| Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky – obory d. n. 0900\| Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky – obory d. n. 091\| Zdravotní péče 0910\| Zdravotní péče – obory d. n. 0911\| Stomatologie 0912\| Humánní medicína 0913\| Ošetřovatelství a porodní asistentství 0914\| Lékařská diagnostika a léčebné techniky 0915\| Terapie a rehabilitace 0916\| Farmacie 0917\| Tradiční a alternativní medicína a terapie 0919\| Zdravotní péče – obory j. n. 092\| Sociální péče, péče o příznivé životní podmínky 0920\| Sociální péče, péče o příznivé životní podmínky – obory d. n. 0921\| Péče o seniory a zdravotně postižené dospělé osoby 0922\| Péče o děti a mládež 0923\| Sociální práce a poradenství 0929\| Sociální péče, péče o příznivé životní podmínky – obory j. n. 098\| Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující zdravotní a sociální péči, péči o příznivé životní podmínky 0988\| Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující zdravotní a sociální péči, péči o příznivé životní podmínky 099\| Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky – obory j. n. 0999\| Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky – obory j. n. 10\| Služby 100\| Služby – obory d. n. 1000\| Služby – obory d. n. 101\| Služby pro osobní potřebu 1010\| Služby pro osobní potřebu – obory d. n. 1011\| Služby pro domácnost 1012\| Kadeřnické a kosmetické služby 1013\| Hotelnictví, restauratérství a catering 1014\| Sporty 1015\| Cestování, turismus a volný čas 1019\| Služby pro osobní potřebu – obory j. n. 102\| Hygiena a ochrana zdraví při práci 1020\| Hygiena a ochrana zdraví při práci – obory d. n. 1021\| Veřejná hygiena 1022\| Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 1029\| Hygiena a ochrana zdraví při práci – obory j. n. 103\| Bezpečnostní služby 1030\| Bezpečnostní služby – obory d. n. 1031\| Vojsko a obrana 1032\| Ochrana osob a majetku 1039\| Bezpečnostní služby – obory j. n. 104\| Přepravní služby a spoje 1041\| Přepravní služby a spoje 108\| Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující služby 1088\| Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující služby 109\| Služby – obory j. n. 1099\| Služby – obory j. n. 99\| Obor neznámý 999\| Obor neznámý 9999\| Obor neznámý
Vyhláška č. 347/2015 Sb.	Vyhláška č. 347/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 18. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 148/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržn * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 347 VYHLÁŠKA ze dne 10. prosince 2015, kterou se mění vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 20 odst. 6 a § 47 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 26/2008 Sb. a zákona č. 25/2015 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění vyhlášky č. 363/2014 Sb. a vyhlášky č. 364/2014 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 2 bod 8 zní: „8. Krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy provedou alespoň jednou čtvrtletně kontrolu jimi vykazovaných údajů o přijatých transferech a půjčkách na hodnoty transferů poskytnutých správci kapitol a státními fondy. V případě zjištění rozdílů mezi poskytnutými a přijatými transfery nebo půjčkami neprodleně zajistí v součinnosti s příslušným správcem kapitoly a státním fondem jejich dohledání a opravu.“. 2. V příloze č. 4 vzor Výkazu o nárocích z nespotřebovaných výdajů organizačních složek státu zní: „ 602kB “. 3. V příloze č. 6 bod 5 zní: „5. Údaje o skutečnosti uváděné v tomto finančním výkazu se získávají z analytického členění rozpočtových příjmů a výdajů v souladu s platnou rozpočtovou skladbou k syntetickým účtům: 231 – Základní běžný účet územních samosprávných celků 236 – Běžné účty fondů územních samosprávných celků 261 – Pokladna 281 - Krátkodobé úvěry 451 – Dlouhodobé úvěry.“. 4. V příloze č. 6 bodě 8 podbod 8.3 zní: „8.3 Předmětem konsolidace jednotlivých položek druhového třídění rozpočtové skladby s uvedením úrovně, na které se konsolidace provádí, jsou následující příjmové, výdajové a financující operace. konsolidace příjmů\| konsolidace na úrovni ---\|--- vykazující jednotky\| okresu\| kraje\| státu 2223 - Příjmy z finančního vypořádání minulých let mezi krajem a obcemi\| ne\| ne\| ano\| ano 2226 - Příjmy z finančního vypořádání minulých let mezi obcemi\| ne\| ano\| ano\| ano 2227 - Příjmy z finančního vypořádání minulých let mezi regionální radou a kraji, obcemi a DSO\| ne\| ne\| ne\| ano 2441 - Splátky půjčených prostředků od obcí\| ne\| ano\| ano\| ano 2442 - Splátky půjčených prostředků od krajů\| ne\| ne\| ano\| ano 2443 - Splátky půjčených prostředků od regionálních rad\| ne\| ne\| ne\| ano 2449 - Ostatní splátky půjčených prostředků od veřejných rozpočtů územní úrovně\| ne\| ano\| ano\| ano 4121 - Neinvestiční přijaté transfery od obcí\| ne\| ano\| ano\| ano 4122 - Neinvestiční přijaté transfery od krajů\| ne\| ne\| ano\| ano 4123 - Neinvestiční přijaté transfery od regionálních rad\| ne\| ne\| ne\| ano 4129 - Ostatní neinvestiční přijaté transfery od rozpočtů územní úrovně\| ne\| ano\| ano\| ano 4133 - Převody z vlastních rezervních fondů (jiných než OSS)\| ano\| ano\| ano\| ano 4134 - Převody z rozpočtových účtů\| ano\| ano\| ano\| ano 4137 - Převody mezi statutárními městy (hl. m. Prahou) a jejich městskými obvody nebo částmi - příjmy\| ano\| ano\| ano\| ano 4138 - Převody z vlastní pokladny\| ano\| ano\| ano\| ano 4139 - Ostatní převody z vlastních fondů\| ano\| ano\| ano\| ano 4221 - Investiční přijaté transfery od obcí\| ne\| ano\| ano\| ano 4222 - Investiční přijaté transfery od krajů\| ne\| ne\| ano\| ano 4223 - Investiční přijaté transfery od regionálních rad\| ne\| ne\| ne\| ano 4229 - Ostatní investiční přijaté transfery od rozpočtů územní úrovně\| ne\| ano\| ano\| ano ZJ 024 - Transfery přijaté z území jiného okresu\| ne\| ano\| ne\| ne ZJ 025 - Splátky půjčených prostředků přijatých z území jiného okresu\| ne\| ano\| ne\| ne ZJ 028 - Transfery přijaté z území jiného kraje\| ne\| ano\| ano\| ne ZJ 029 - Splátky půjčených prostředků přijatých z území jiného kraje\| ne\| ano\| ano\| ne konsolidace výdajů\| konsolidace na úrovni ---\|--- vykazující jednotky\| okresu\| kraje\| státu 5321 - Neinvestiční transfery obcím\| ne\| ano\| ano\| ano 5323 - Neinvestiční transfery krajům\| ne\| ne\| ano\| ano 5325 - Neinvestiční transfery regionálním radám\| ne\| ne\| ne\| ano 5329 - Ostatní neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně\| ne\| ano\| ano\| ano 5342 - Převody FKSP a sociálnímu fondu obcí a krajů\| ano\| ano\| ano\| ano 5344 - Převody vlastním rezervním fondům územních rozpočtů\| ano\| ano\| ano\| ano 5345 - Převody vlastním rozpočtovým účtům\| ano\| ano\| ano\| ano 5347 - Převody mezi statutárními městy (hl. m. Prahou) a jejich městskými obvody nebo částmi - výdaje\| ano\| ano\| ano\| ano 5348 - Převody do vlastní pokladny\| ano\| ano\| ano\| ano 5349 - Ostatní převody vlastním fondům\| ano\| ano\| ano\| ano 5366 - Výdaje z finančního vypořádání minulých let mezi krajem a obcemi\| ne\| ne\| ano\| ano 5367 - Výdaje z finančního vypořádání minulých let mezi obcemi\| ne\| ano\| ano\| ano 5368 - Výdaje z finančního vypořádání minulých let mezi regionální radou a kraji, obcemi a DSO\| ne\| ne\| ne\| ano 5641 - Neinvestiční půjčené prostředky obcím\| ne\| ano\| ano\| ano 5642 - Neinvestiční půjčené prostředky krajům\| ne\| ne\| ano\| ano 5643 - Neinvestiční půjčené prostředky regionálním radám\| ne\| ne\| ne\| ano 5649 - Ostatní neinvestiční půjčené prostředky veřejným rozpočtům územní úrovně\| ne\| ano\| ano\| ano 6341 - Investiční transfery obcím\| ne\| ano\| ano\| ano 6342 - Investiční transfery krajům\| ne\| ne\| ano\| ano 6345 - Investiční transfery regionálním radám\| ne\| ne\| ne\| ano 6349 - Ostatní investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně\| ne\| ano\| ano\| ano 6441 - Investiční půjčené prostředky obcím\| ne\| ano\| ano\| ano 6442 - Investiční půjčené prostředky krajům\| ne\| ne\| ano\| ano 6443 - Investiční půjčené prostředky regionálním radám\| ne\| ne\| ne\| ano 6449 - Ostatní investiční půjčené prostředky veřejným rozpočtům místní úrovně\| ne\| ano\| ano\| ano ZJ 026 - Transfery poskytnuté na území jiného okresu\| ne\| ano\| ne\| ne ZJ 027 - Půjčené prostředky poskytnuté na území jiného okresu\| ne\| ano\| ne\| ne ZJ 035 - Transfery poskytnuté na území jiného kraje\| ne\| ano\| ano\| ne ZJ 036 - Půjčené prostředky poskytnuté na území jiného kraje\| ne\| ano\| ano\| ne Konsolidace financování se použije pro případy, kdy mezi subjekty, za které je sestavován výkaz, došlo k poskytnutí nebo splácení půjčky; většinou se jedná o případy poskytnutí půjčky ze strany kraje obci nebo splácení půjčky obcí kraji; kraj proto bude ve výkazu za území kraje konsolidovat v případě poskytnutí půjčky v části konsolidace výdajů na řádku 4330, resp. 4400 v případě splátky na straně konsolidace příjmů na řádku 4070 a proti tomu v části konsolidace financování na řádku 4460 odpovídající část třídy 8 - Financování u obcí.“. 5. V příloze č. 6 bodě 8 podbod 8.4 zní: „8.4 Vazby v této části výkazu a vazby k jiným částem výkazu a) obecné vazby, které platí na všech vykazovaných úrovních: r. 4050 sl. 41,42,43\| =\| r. (4010 + 4020 + 4030 + 4040) sl. 41,42,43 ---\|---\|--- r. 4060 sl. 41,42,43\| =\| r. (4250- 4460) sl. 41,42,43 r. 4200 sl. 41,42,43\| =\| r. (4050- 4060) sl. 41,42,43 r. 4240 sl. 41,42,43\| =\| r. (4210+ 4220) sl. 41,42,43 r. 4430 sl. 41,42,43\| =\| r. (4240- 4250) sl. 41,42,43 r. 4430 sl. 41,42,43\| =\| r. (4200+ 4470) sl. 41,42,43 r. 4440 sl. 41,42,43\| =\| r. (4200 - 4430) sl. 41,42,43 r. 4470 sl. 41,42,43\| =\| r. (4450- 4460) sl. 41,42,43 r. 4440 sl. 41,42,43\| =\| \\- r. 4470 sl. 41,42,43 r. 4450 sl. 41,42,43\| =\| r. 8000 sl. 1,2,3 b) kromě obecných vazeb, platí na úrovni vykazující jednotky: r. 4060 sl. 41,42,43\| =\| r. (4130 + 4140 + 4145 + 4146 + 4150) sl. 41,42,43 ---\|---\|--- r. 4250 sl. 41,42,43\| =\| r. (4281 + 4290 + 4300 + 4305 + 4306+ 4310) sl. 41,42,43 r. 4460 sl. 41,42,43\| =\| 0 c) kromě obecných vazeb, platí na úrovni okresu: r. 4060 sl. 41,42,43\| =\| r. (4062 + 4070 + 4090 + 4100 + 4120 + 4130 + 4140 + 4145 + 4146 + 4150 + 4170 + 4190) sl. 41,42,43 \\- r. (4191 + 4192 + 4193 + 4194) sl. 41,42,43 \\+ r. (7291 + 7310 + 7340 + 7380) sl. 71,72,73 ---\|---\|--- r. 4250 sl. 41,42,43\| =\| r. (4260 + 4280 + 4281 + 4290 + 4300 + 4305 + 4306 + 4310 + 4322 + 4330 + 4350 + 4360 + 4380 + 4400 + 4420) sl. 41,42,43 \\- r. (4421 + 4422 + 4423 + 4424) sl. 41,42,43 \\+ r. (7420 + 7431 + 7450 + 7490 + 7520) sl. 71,72,73 r. 4460 sl. 41,42,43\| =\| r. (4330 + 4350 + 4400 + 4420) sl. 41,42,43 \\- r. (4070 + 4090) sl. 41,42,43 \\+ r. (4192 + 4194) sl. 41,42,43 \\- r. (4422 + 4424) sl. 41,42,43 \\+ r. (7490 + 7520) sl. 71,72,73 \\- r. 7380 sl. 71,72,73 d) kromě obecných vazeb, platí na úrovni kraje: r. 4060 sl. 41,42,43\| =\| r. (4061 + 4062 + 4070 + 4080 + 4090 + 4100 + 4110 + 4120 + 4130 + 4140 + 4145 + 4146 + 4150 + 4170 + 4180 + 4190) sl. 41,42,43 \\- r. (4193 + 41 94) sl. 41,42,43 ---\|---\|--- r. 4250 sl. 41,42,43\| =\| r. (4260 + 4270 + 4280 + 4281 + 4290 + 4300 + 4305 + 4306 + 4310 + 4321 + 4322 + 4330 + 4340 + 4350 + 4360 + 4370 + 4380 + 4400 + 4410 + 4420) sl. 41,42,43 \\- r. (4423 + 4424) sl. 41,42,43 r. 4460 sl. 41,42,43\| =\| r. (4330 + 4340 + 4350 + 4400 + 4410 + 4420) sl. 41,42,43 \\- r. (4070 + 4080 + 4090) sl. 41,42,43 \\+ r. 4194 sl. 41,42,43 \\- r. 4424 sl. 41,42,43 e) kromě obecných vazeb, platí na úrovni státu: r. 4060 sl. 41,42,43\| =\| r. (4061 + 4062 + 4063 + 4070 + 4080 + 4081 + 4090 + 4100 + 4110 +4111 + 4120 +4130 + 4140 + 4145 +4146 + 4150 + 4170 + 4180 + 4181 + 4190) sl. 41,42,43 ---\|---\|--- r. 4250 sl. 41,42,43\| =\| r. (4260 + 4270 + 4271 + 4280 + 4281 + 4290 + 4300 + 4305 + 4306 + 4310 + 4321 + 4322 + 4323 + 4330 + 4340 + 4341 + 4350 + 4360 + 4370 + 4371 + 4380 + 4400 + 4410 + 4411 + 4420) sl. 41,42,43 r. 4460 sl. 41,42,43\| =\| r. (4330 + 4340 + 4341 + 4350 + 4400 + 4410 + 4411 + 4420) sl. 41,42,43 \\- r. (4070 + 4080 + 4081 + 4090) sl. 41,42,43 “. 6. V příloze č. 6 bod 10 zní: „10. Část VI. – Stavy a změny stavů na bankovních účtech a v pokladně 10.1 V této části výkazu se uvádějí stavy a změny stavů bankovních účtů a pokladny a) základních běžných účtů územních samosprávných celků, b) běžných účtů fondů územních samosprávných celků, c) pokladny, údaj ve sl. 63 příslušného řádku části VI. se vypočítá jako rozdíl sloupce 61 a 62 téhož řádku, tzn., že údaj má znaménko minus (-), pokud je stav ke konci vykazovaného období vyšší než stav k 1.1., plus (+), pokud je stav ke konci vykazovaného období nižší než stav k 1.1. 10.2 Vazba mezi touto částí výkazu a částí III.: r. (6030 + 6040) sl. 63\| =\| r. (8115+ 8125+ 8215+ 8225) sl. 3 ---\|---\|--- “. 7. V příloze č. 6 ve vzoru Výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad FIN 2-12 M část IV. zní: „IV. Rekapitulace příjmů, výdajů, financování a jejich konsolidace 983kB “. 8. V příloze č. 6 ve vzoru Výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad FIN 2-12 M část VI. zní: „VI. Stavy a změny stavů na bankovních účtech a v pokladně 239kB “. 9. Příloha č. 7 zní: „Příloha č. 7 k vyhlášce č. 5/2014 Sb. Rozsah a způsob sestavení finančního výkazu o rozpočtu nákladů a výnosů státních příspěvkových organizací a další doplňující údaje (ROZP 1-01 SPO) 1. Státní příspěvkové organizace předkládají do centrálního systému účetních informací státu ročně přehled o rozpočtu syntetických účtů v návaznosti na jiný právní předpis3. 2. V části II předkládají státní příspěvkové organizace doplňující údaje za hlavní činnost, které vycházejí z analytické evidence k syntetickým účtům uvedeným v části I. 1.6MB “. 10. Příloha č. 8 zní: „Příloha č. 8 k vyhlášce č. 5/2014 Sb. Rozsah a způsob sestavení finančního výkazu o zaměstnanosti regulované vládou (ZAM 1-04 U) Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, u nichž je zaměstnanost regulována a schvalována vládou, předkládají do centrálního systému účetních informací státu ve výkazu o zaměstnanosti údaje o počtu zaměstnanců: vládou schválený počet zaměstnanců na hlavní činnost pro rozpočtový rok, upravené počty zaměstnanců k poslednímu dni příslušného čtvrtletí a jejich roční průměr k poslednímu dni příslušného čtvrtletí po změnách rozpočtu a skutečné průměrné přepočtené počty zaměstnanců k poslednímu dni příslušného čtvrtletí od počátku roku. 614kB “. 11. Příloha č. 9 zní: „Příloha č. 9 k vyhlášce č. 5/2014 Sb. Rozsah a způsob sestavení finančního výkazu o zdrojích rezervního fondu organizačních složek státu a nakládání s těmito prostředky (REF 1-04 OSS) 1. Obsahuje údaje o členění zdrojů rezervního fondu této části v návaznosti na § 48 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb. 2. Kontrolní vazby v rámci výkazu: sl. 156\| =\| sl. (151 + 152 – 153 – 155) ---\|---\|--- ř. 1501\| =\| ř. (1502 + 1503) ř. 1509\| =\| ř. (1501 + 1504 + 1505 + 1506 + 1507 + 1508) 3. Význam sloupců: sl. 152\| \\- \| příjmy rezervního fondu v hodnoceném roce a převody nečerpaných prostředků, které byly převedeny z příjmového účtu zpět do rezervního fondu, ---\|---\|--- sl. 153\| -\| prostředky převedené na příjmový účet při čerpání rezervního fondu, ---\|---\|--- sl. 154\| -\| čerpaná částka, tj. skutečné výdaje, ---\|---\|--- sl. 155\| -\| prostředky použité jiným způsobem než prostřednictvím rozpočtu, např. odvedené do zahraničí, nebo snížení stavu na základě rozhodnutí vlády. ---\|---\|--- 359kB “. Čl. II Přechodné ustanovení Při vypracování finančních výkazů za rok 2015 se postupuje podle vyhlášky č. 5/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Ing.. Babiš v. r.
Vyhláška č. 346/2015 Sb.	Vyhláška č. 346/2015 Sb. Vyhláška o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění vojáků Vyhlášeno 18. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 147/2015 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Náhrada za bolest * § 3 - Náhrada za ztížení společenského uplatnění * Určování bodového ohodnocení pro stanovení výše náhrady v jednotlivých případech * § 4 - (1) Při určování bodového ohodnocení bolesti se hodnotí rozsah akutní fáze poškození zdraví. Při určování bodového ohodnocení bolesti stanoveného rozmezím bodů se dále přihlíží zejména k rozsahu a způsobu poškození zdraví, jeho závažnosti, k průběhu léčení * § 5 - (1) Při určování bodového ohodnocení za ztížení společenského uplatnění se hodnotí závažnost újmy na zdraví, její předpokládaný vývoj a průběh léčení. * § 6 - (1) Pokud újma na zdraví způsobená služebním úrazem nebo nemocí z povolání vedla * § 7 - Výše náhrady * Lékařský posudek * § 8 - (1) Lékařský posudek * § 9 - (1) V lékařském posudku se vedle údajů stanovených jiným právním předpisem2) uvádějí * § 10 - Přechodné ustanovení * § 11 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 346/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 346/2015 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 346/2015 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 346/2015 Sb. Aktuální znění od 12. 8. 2023 (229/2023 Sb.) 346 VYHLÁŠKA ze dne 10. prosince 2015 o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění vojáků Ministerstvo obrany stanoví podle § 119 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 332/2014 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví postup při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění vojáků způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání. § 2 Náhrada za bolest (1) Náhrada za bolest se určuje podle sazeb bodového ohodnocení stanoveného v příloze č. 1 nebo 2 k této vyhlášce, a to za bolest způsobenou újmou na zdraví, jejím léčením nebo odstraňováním jejích následků. Za bolest se považuje tělesné a duševní strádání způsobené újmou na zdraví vojáka, který tuto újmu utrpěl (dále jen „poškozený“). (2) Pokud není položka bodového ohodnocení bolesti uvedena v příloze č. 1 nebo 2 k této vyhlášce, použije se pro účely bodového ohodnocení bolesti položka, která se svou povahou a závažností nejvíce blíží posuzované újmě na zdraví. § 3 Náhrada za ztížení společenského uplatnění (1) Náhrada za ztížení společenského uplatnění se určuje podle sazeb bodového ohodnocení stanoveného v příloze č. 3 nebo 4 k této vyhlášce, a to za následky újmy na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního služebního zařazení nebo přípravy na něj, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě a ve společnosti, a to s ohledem na věk poškozeného v době vzniku újmy na zdraví (dále jen „následky“). Náhrada za ztížení společenského uplatnění musí být přiměřená povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti. (2) Pokud není položka bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění uvedena v příloze č. 3 nebo 4 k této vyhlášce, použije se pro účely bodového ohodnocení položka, která se svou povahou a závažností nejvíce blíží posuzovaným následkům. Určování bodového ohodnocení pro stanovení výše náhrady v jednotlivých případech § 4 (1) Při určování bodového ohodnocení bolesti se hodnotí rozsah akutní fáze poškození zdraví. Při určování bodového ohodnocení bolesti stanoveného rozmezím bodů se dále přihlíží zejména k rozsahu a způsobu poškození zdraví, jeho závažnosti, k průběhu léčení včetně náročnosti použité léčby a ke vzniklým komplikacím. (2) Bodové ohodnocení bolesti lze provést až v době ustálení zdravotního stavu. (3) Bodové ohodnocení bolesti v souvislosti s operací zlomenin kostí nebo operací u jiných systémů nebo orgánů se hodnotí jako otevřená rána podle položky přílohy č. 1 k této vyhlášce. Bolest vzniklá v souvislosti s každou další operací se hodnotí jako nově vzniklá bolest. § 5 (1) Při určování bodového ohodnocení za ztížení společenského uplatnění se hodnotí závažnost újmy na zdraví, její předpokládaný vývoj a průběh léčení. (2) Pokud byla poškozenému pro dřívější ztížení společenského uplatnění již náhrada poskytnuta a posuzuje-li se nastalé zhoršení tohoto ztížení společenského uplatnění, které při dřívějším hodnocení nebylo předpokládáno, odečte se od bodového ohodnocení nově hodnoceného ztížení společenského uplatnění výše bodového ohodnocení dříve přiznaná prostým odečtem. (3) Pokud společenské uplatnění poškozeného bylo již ztíženo předchozími změnami zdravotního stavu nesouvisejícími s posuzovanou újmou na zdraví, hodnotí se pouze následky, které vznikly z této újmy na zdraví, popřípadě vedly k podstatnému zhoršení předchozích změn zdravotního stavu. § 6 (1) Pokud újma na zdraví způsobená služebním úrazem nebo nemocí z povolání vedla a) ke komplikacím, kterými se rozumí zejména infekce rány, zánět žil, trombóza, embolie, zánět plic a proleženina, bodové ohodnocení se s ohledem na rozsah a tíži komplikací při lehkých komplikacích zvýší nejvýše o 10 %, při středně těžkých komplikacích nejvýše o 30 % a při těžkých celkových komplikacích ohrožujících život nejvýše o 50 % bodového ohodnocení odpovídajícího poškození příslušného orgánu nebo orgánů anebo části těla nebo více částí těla, b) k náročnému způsobu léčení, kterým se rozumí zejména dlouhodobá umělá plicní ventilace, dlouhodobá peritoneální dialýza, opakované hemodialýzy a opakované převazy rozsáhlých popálenin, bodové ohodnocení se zvýší nejvýše o 50 % bodového ohodnocení odpovídajícího poškození příslušného orgánu nebo části těla. (2) Pokud lze újmu na zdraví hodnotit podle více položek stanovených v přílohách k této vyhlášce, bodové ohodnocení těchto položek se sčítá. Jedná-li se však o poškození téhož orgánu nebo části těla, nesmí součet bodového ohodnocení převýšit bodové ohodnocení za jejich anatomickou nebo funkční ztrátu. Další bolest vzniklá po ohodnocení bolesti se hodnotí a odškodňuje se jako nová bolest. § 7 Výše náhrady (1) Výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění stanoví ministerstvo na základě bodového ohodnocení stanoveného v lékařském posudku. (2) Hodnota bodu činí 1 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění. Lékařský posudek § 8 (1) Lékařský posudek a) zpracovává posuzující lékař vojenského poskytovatele zdravotních služeb, popřípadě lékař jiného poskytovatele zdravotních služeb se specializovanou způsobilostí v daném oboru, který je ošetřujícím lékařem poškozeného; v případě nemoci z povolání zpracovává lékařský posudek lékař se specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství poskytovatele pracovnělékařských služeb v působnosti ministerstva1), b) vydává poskytovatel zdravotních služeb, jehož posuzující lékař zpracoval lékařský posudek, a v případě nemoci z povolání poskytovatel pracovnělékařských služeb podle písmene a). (2) Lékařský posudek se vydává a) u bolesti, jakmile lze zdravotní stav poškozeného považovat za ustálený, b) u ztížení společenského uplatnění, jakmile lze zdravotní stav poškozeného považovat za ustálený, zpravidla až po jednom roce poté, kdy došlo k újmě na zdraví. (3) Lékařský posudek o dalším ztížení společenského uplatnění lze vydat v případě dalšího významného zhoršení následků nebo v případě jejich značné progrese, které nebylo možné při předchozím hodnocení předpokládat. Tento posudek doplňuje předchozí lékařský posudek. Náhrada za další ztížení společenského uplatnění náleží ve výši rozdílu mezi náhradami stanovenými na základě bodového ohodnocení uvedeného v těchto posudcích. (4) Posuzující lékař zpracovává lékařský posudek na základě lékařské prohlídky, zdravotnické dokumentace a písemných informací ošetřujících lékařů poskytujících poškozenému zdravotní péči související s újmou na zdraví. (5) Pokud se na léčení poškozeného podílelo více poskytovatelů zdravotních služeb, vydává lékařský posudek poskytovatel, jehož posuzující lékař posudek zpracoval. § 9 (1) V lékařském posudku se vedle údajů stanovených jiným právním předpisem2) uvádějí a) podklady, na základě kterých posuzující lékař dospěl k závěru svého hodnocení, b) položky příloh k této vyhlášce, podle kterých bylo bodové ohodnocení provedeno, c) odůvodnění případného zvýšení bodového ohodnocení nad limity uvedené v přílohách k této vyhlášce. (2) Lékařský posudek opatřený podpisem posuzujícího lékaře, otiskem razítka poskytovatele zdravotních služeb a datem vyhotovení se prokazatelně předá poškozenému. (3) Pro vydání a další nakládání s lékařským posudkem se použijí ustanovení jiného právního předpisu upravujícího poskytování specifických zdravotních služeb a s tím spojený výkon státní správy obdobně3). § 10 Přechodné ustanovení Byla-li bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobena přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a nebyl-li přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky vydán lékařský posudek k odškodnění bolesti nebo ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle této vyhlášky. § 11 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: MgA. Stropnický v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 346/2015 Sb. Počty bodů pro ohodnocení bolesti pro jednotlivé újmy na zdraví způsobené služebním úrazem Položka\| Poškození zdraví\| počet bodů ---\|---\|--- 1.\| Povrchní a hluboká poranění a kontuze\| 1.1\| Rána povrchní á 1 cm – kůže\| 2 1.2\| Rána povrchní á 1 cm – kůže + podkoží\| 3 1.3\| Rána hluboká á 1 cm (zasahující i hlubší měkké tkáně včetně svalstva, případně pronikající ke kosti)\| 5 1.4\| \\- při ráně pronikající do kloubu\| připočítat 10 bodů 1.5\| \\- při ráně pronikající do tělní dutiny\| připočítat 20 bodů 1.6\| Rána komplikovaná (tržnězhmožděná, kousnutí, střelná, kontaminovaná apod.) á 1 cm2\| 5 1.7\| Ztrátové poranění kůže v celé tloušťce, případně i s podkožím á 1 cm2\| 5 1.8\| Poranění sliznic do 10 cm2\| 4 za každých dalších 10 cm2 připočítat 2 body 1.9\| Rána hluboká či komplikovaná měkkých tkání obličeje, v okolí kloubů nebo genitálu á 1 cm\| 6 1.10\| Pohmoždění kůže, podkoží a svalu obličeje, v okolí kloubů nebo okolí genitálu podle rozsahu a lokalizace postižené části\| za jedno pohmožděné místo 10 – 20 bodů 1.11\| Pohmoždění kůže, podkoží a svalu různých jiných částí těla podle rozsahu a lokalizace postižené části\| za jedno pohmožděné místo 5 – 20 bodů 1.12\| Decollement podle rozsahu (oddělení kůže s částí podkoží od fascie s ránou i bez rány do 100 cm2\| 20 1.13\| -nad 100 cm2\| 40 1.14\| Skalpace (odtržení kůže s vlasy od galey aponeuroticky) přesahující polovinu obvodu\| 80 1.15\| Oděrky povrchní i hluboké do ztráty kůže do 100 cm2\| 2 – 4 za každých dalších 100 cm2 připočítat 2 body u oděrek povrchových a 4 body u oděrek hlubokých 1.16\| Oděrky obličeje, genitálu, okolí končetinových kloubů do 10 cm2\| 3 za každých dalších 10 cm2 připočíst 3 body 2.\| Poranění hlavy\| 2.1\| Rána očního víčka a periokulární krajiny \\- s porušením okraje víčka a tarsální ploténky\| 30 2.2\| \\- s porušením slzných cest\| 40 2.3\| Drtivé poranění obličeje podle rozsahu poškození\| 400-600 2.4\| Drtivé poranění lebky podle rozsahu poškození\| 300-500 2.5\| Odtržení vlasové části v délce přesahující 1/2 obvodu\| 100 2.6\| Ztráta ucha - části\| 30 - 70 2.7\| \\- celého\| 100 2.8\| Ztráta nosu - části\| 40 – 80 2.9\| \\- celého\| 120 2.10\| Ztráta jazyka - části do poloviny\| 70 – 100 2.11\| \\- celého\| 150 2.12\| Poranění příušní slinné žlázy\| 70 2.13\| Poranění jiné slinné žlázy\| 60 2.14\| Ruptura ušního bubínku\| 80 2.15\| Poranění vnitřního ucha\| 100 3.\| Zlomeniny a vymknutí na hlavě\| 3.1\| Zlomenina lebeční klenby - fissura\| 20 3.2\| \\- imprese\| 40 3.3\| \\- tříštivá bez posunu\| 70 3.4\| \\- s posunem\| 100 3.5\| Zlomenina lebeční spodiny\| 100 3.6\| \\- s liquorrheou\| 200 3.7\| Zlomenina nosních kostí bez posunu\| 20 3.8\| \\- s posunem\| 40 3.9\| Zlomenina spodiny očnice\| 40 3.10\| \\- s posunem, blow out\| 60 3.11\| Zlomeniny horní čelisti LeFort I. – III.\| 50 – 70 3.12\| Zlomenina procesus zygomaticus bez posunu\| 50 3.13\| \\- s posunem\| 60 3.14\| Ztráta zubu v přední části chrupu\| 20 3.15\| \\- v zadní části chrupu\| 15 3.16\| \\- ulomení části zubu\| 10 3.17\| Zlomenina dolní čelisti bez posunu\| 40 3.18\| \\- s posunem\| 60 3.19\| \\- tříštivá, etážová\| 120 3.20\| \\- kloubní výběžek – jeden\| 60 3.21\| \\- dva kloubní výběžky\| 80 3.22\| Zlomeniny jiných kostí lebky a obličeje (např. procesus alveolaris)\| 10 3.23\| Mnohočetné zlomeniny postihující kosti lebky a obličeje\| součet bodů příslušných položek z položek 3.1. až 3.22, nejvýše však 450 bodů 3.24\| Vymknutí čelisti -jednostranné\| 40 3.25\| \\- oboustranné\| 60 3.26\| Vymknutí chrupavky přepážky nosní\| 15 3.27\| Dislokace zubu (uvolnění)\| 15 3.28\| Podvrtnutí čelisti\| 10 4.\| Poranění mozkových nervů\| uvedené hodnoty platí pro úplnou poruchu funkce, při částečné poruše se hodnotí polovičním počtem bodů 4.1\| Poranění zrakového nervu\| 150 4.2\| Poranění okohybného nervu\| 70 4.3\| Poranění kladkového nervu\| 40 4.4\| Poranění trojklaného nervu\| 80 4.5\| Poranění odtahovacího nervu\| 40 4.6\| Poranění lícního nervu\| 70 4.7\| Poranění sluchově rovnovážného nervu\| 80 – 100 4.8\| Poranění postranního smíšeného systému (podjazykového, bloudivého a přídatného nervu)\| 70 4.9\| Poranění jiných mozkových nervů (čichového, jazykověhltanového, bloudivého, přídatného a pojazykového)\| 30 5.\| Poranění oka a očnice\| 5.1\| Poranění spojivky a abraze rohovky bez cizího tělesa\| 20 5.2\| Pohmoždění očního bulbu a tkání očnice\| 15 5.3\| \\- s krvácením do přední komory nebo klivce\| 30 5.4\| \\- s porušením duhovky (iridorhexis, iridodialysis)\| 50 5.5\| \\- se změnou polohy nebo poraněním čočky\| 90 5.6\| \\- s odchlípením sítnice\| 100 5.7\| Roztržení oka s výhřezem nebo ztrátou nitrooční tkáně\| 150 5.8\| Roztržení oka bez výhřezu nebo ztráty nitrooční tkáně\| 120 5.9\| Pronikající rána očnice bez cizího tělesa\| 30 5.10\| Pronikající rána očnice s cizím tělesem\| 50 5.11\| Pronikající rána očního bulbu s cizím tělesem pronikajícím bělimou\| 65 5.12\| \\- pronikající rohovkou\| 80 5.13\| \\- komplikovaná poraněním čočky\| 100 5.14\| \\- pronikající krajinou řasnatého tělesa\| 110 5.15\| \\- komplikovaná odchlípením sítnice\| 150 5.16\| Pronikající rána očního bulbu bez cizího tělesa pronikající bělimou\| 40 5.17\| \\- pronikající rohovkou bez zasažení čočky\| 60 5.18\| \\- pronikající rohovkou s postižením čočky\| 90 5.19\| \\- pronikající krajinou řasnatého tělesa\| 80 5.20\| \\- komplikovaná odchlípením sítnice\| 120 5.21\| \\- komplikovaná výhřezem očních tkání\| 150 5.22\| Avulze - vytržení – oka\| 200 5.23\| Jiná poranění oka a očnice - ophtalmia photoelectrica\| 10 5.24\| Cizí tělísko zaseknuté do rohovky\| 15 5.25\| Popálení obou víček II. – III. stupně\| 30 5.26\| Popálení nebo poleptání epitelu rohovky\| 20 5.27\| Popálení stromatu rohovky ohněm nebo kyselinou\| 70 5.28\| Poleptání stromatu rohovky alkálií (vápno, čpavek)\| 100 5.29\| Poleptání rohovky vedoucí k její perforaci\| 150 5.30\| Poúrazový a sekundární glaukom\| 100 5.31\| Poúrazový vřed rohovky\| 130 5.32\| Poúrazová (pooperační) endophtalmitis\| 130 6.\| Nitrolební poranění\| 6.1\| Otřes mozku lehký\| 20 6.2\| Otřes mozku těžký\| 60 6.3\| Otok (edém) mozku\| 120 6.4\| Difuzní axonální poranění mozku – lehké reverzibilní (GCS 15)\| 100 6.5\| Difuzní axonální poranění mozku – středně těžké (GCS 8 - 14)\| 200 6.6\| Difuzní axonální poranění mozku – těžké (GCS nižší než 8))\| 500 6.7\| Ložiskové poranění mozku (pohmoždění) podle rozsahu ložiska\| 150 – 180 6.8\| Epidurální krvácení\| 200 6.9\| Subdurální krvácení\| 180 6.10\| Subarachnoidální krvácení\| 150 6.11\| Jiná nitrolební poranění (např. krvácení do komor)\| 200 7.\| Poranění krku\| 7.1\| Pronikající rána postihující hrtan\| 150 7.2\| Pohmoždění hrtanu\| 40 7.3\| Pronikající rána postihující průdušnici nebo tracheostomie\| 150 7.4\| Pohmoždění průdušnice\| 40 7.5\| Pronikající rána postihující štítnou žlázu\| 100 7.6\| Pohmoždění štítné žlázy\| 20 7.7\| Pronikající rána postihující hltan\| 150 7.8\| Pohmoždění hltanu\| 20 7.9\| Pronikající rána krční části jícnu\| 150 7.10\| Pohmoždění krční části jícnu\| 20 7.11\| Zlomenina jiných částí krku (jazylka, krční žebro)\| 80 7.12\| Zlomenina chrupavek hrtanu, krční trachey\| 300 7.13\| Poranění svalu a šlachy v úrovni krku\| 20 7.14\| Pohmoždění krajiny krční páteře těžšího stupně\| 35 7.15\| Poranění pažní pleteně podle rozsahu\| 200 – 300 7.16\| Poranění nervus laryngeus recurrens\| 40 7.17\| Poranění ostatních periferních nervů krku\| 30 7.18\| Poranění krčních sympatických nervů\| 60 \| Poranění krevních cév v úrovni krku\| 7.19\| Poranění krční tepny společné, zevní, vnitřní\| 100 – 150 7.20\| Poranění vertebrální tepny\| 100 7.21\| Poranění zevní hrdelní žíly\| 25 7.22\| Poranění vnitřní hrdelní žíly\| 40 7.23\| Poranění jiných krevních cév v úrovni krku\| 20 7.24\| Mnohočetné poranění krevních cév v úrovni krku\| součet bodů příslušných položek z položek 7.19 až 7.23, nejvýše však 200 bodů \| Poranění krční páteře\| 7.25\| Zlomenina výběžku krčního obratle (trnový, příčný)\| 30 7.26\| Zlomeniny více než jednoho výběžku krčních obratlů (trnový, příčný)\| za každý další zlomený výběžek připočítat 10 bodů 7.27\| Zlomenina kloubního výběžku krčního obratle - jednoho\| 60 7.28\| Zlomenina kloubního výběžku krčního obratle - obou\| 120 7.29\| Zlomenina oblouku 1. nebo 2. krčního obratle bez posunu\| 90 7.30\| Zlomenina oblouku 1. nebo 2. krčního obratle s posunem\| 110 7.31\| Zlomenina oblouku 3. – 7. krčního obratle bez posunu\| 75 7.32\| Zlomenina zubu 2. obratle (epistrophei) bez posunu\| 150 7.33\| Zlomenina zubu 2. obratle (epistrophei) s posunem\| 250 7.34\| Zlomenina těla 1. krčního obratle bez posunu\| 90 7.35\| Zlomenina těla 1. krčního obratle s posunem\| 125 7.36\| Zlomenina těla 2. krčního obratle bez posunu\| 100 7.37\| Zlomenina těla 2. krčního obratle s posunem\| 200 7.38\| Zlomenina těla krčního obratle C 3 – 7 bez posunu\| 50 7.39\| Zlomenina těla krčního obratle C 3 – 7 kompresivní se snížením těla obratle méně než o 1/3\| 110 7.40\| Zlomenina těla krčního obratle C 3 – 7 s posunem nebo se snížením těla o více než 1/3\| 150 7.41\| Mnohočetné zlomeniny obratlů krční páteře\| součet bodů příslušných položek z položek 7.25 až 7.40, nejvýše však 500 bodů 7.42\| Poškození krční meziobratlové ploténky bez herniace\| 75 7.43\| Poškození krční meziobratlové ploténky s herniací\| 100 7.44\| Vymknutí atlantookcipitální\| 180 7.45\| Vymknutí krčního obratle jednostranné bez zlomeniny\| 70 7.46\| \\- oboustranná luxace\| 150 7.47\| Podvrtnutí krční páteře\| 20 7.48\| Opěrkový syndrom - Whiplash poranění spojené alespoň s jedním z příznaků jako je tinitus, vertigo, hypacuze, dysfágie nebo dysfonie\| 40 – 70 7.49\| Otřes krční míchy\| 60 7.50\| Kontuze krční míchy\| 200 7.51\| Transverzální leze krční míchy nad C 3\| 800 7.52\| Transverzální leze krční míchy pod C 3\| 600 7.53\| Poranění nervového kořene krční míchy (2. – 4. kořen) podle rozsahu poškození a počtu poraněných kořenů\| 150 – 300 7.54\| Poranění nervového kořene krční míchy (5. – 7. kořen) podle rozsahu poškození a počtu poraněných kořenů\| 100 – 150 8.\| Poranění hrudníku\| 8.1\| Zhmoždění (kontuze) prsu ženy podle rozsahu\| 10 – 30 8.2\| Ztráta prsu u ženy částečná nebo úplná\| 50 – 100 8.3\| Ztráta prsu u muže částečná nebo úplná\| 30 – 80 8.4\| Zlomenina hrudní kosti bez posunu\| 40 8.5\| Zlomenina hrudní kosti s posunem\| 80 8.6\| Zlomenina žebra bez posunu\| 20 8.7\| Zlomenina žebra s posunem\| 25 8.8\| Mnohočetné zlomeniny žeber - na každé straně každé další žebro\| 10 8.9\| Sériová zlomenina žeber provázená respirační insuficiencí\| 200 8.10\| Poranění periferních nervů hrudníku podle rozsahu\| 30 – 50 8.11\| Poranění hrudních sympatických nervů\| 50 8.12\| Poranění hrudní aorty\| 200 – 300 8.13\| Poranění podklíčkové tepny\| 150 8.14\| Poranění horní duté žíly\| 200 – 300 8.15\| Poranění podklíčkové žíly\| 100 8.16\| Poranění plicních krevních cév\| 150 – 300 8.17\| Poranění mezižeberních krevních cév\| 40 8.18\| Mnoho četné poranění krevních cév hrudníku\| součet bodů příslušných položek z položek 8.12 až 8.17, nejvýše však 450 bodů 8.19\| Poranění ductus thoracicus\| 50 8.20\| Tupé poranění srdce bez arytmie\| 125 8.21\| Tupé poranění srdce s arytmií\| 155 8.22\| Poranění srdce penetrující bez arytmie\| 220 8.23\| Poranění srdce penetrující s arytmií\| 250 8.24\| Poranění srdečních chlopní podle rozsahu\| 200 – 300 8.25\| Pneumotorax jednostranný\| 75 8.26\| Pneumotorax oboustranný\| 150 8.27\| Hemotorax jednostranný\| 75 8.28\| Hemotorax oboustranný\| 150 8.29\| Tenzní pneumotorax\| 120 8.30\| Kontuze plic jednostranná podle rozsahu\| 50 – 100 8.31\| Kontuze plic oboustranná podle rozsahu\| 75 – 150 8.32\| Lacerace plic jednostranná\| 100 8.33\| Lacerace plic oboustranná\| 200 8.34\| Poranění průdušky\| 150 8.35\| Poranění hrudního jícnu\| 150 8.36\| Poranění bránice podle rozsahu\| 100 – 150 8.37\| Mnohočetná poranění nitrohrudních orgánů nebo drtivé poranění hrudníku\| součet bodů příslušných položek z položek 8.19 až 8.36, nejvýše však 450 bodů 8.38\| Poranění svalu a šlachy v úrovni hrudníku\| 30 \| Poranění hrudní páteře\| 8.39\| Zlomenina výběžku hrudního obratle (trnový, příčný)\| 30 8.40\| Zlomeniny více než jednoho výběžku krčních obratlů (trnový, příčný)\| za každý další zlomený výběžek připočítat 10 bodů 8.41\| Zlomenina kloubního výběžku hrudního obratle - jednoho\| 60 8.42\| Zlomenina kloubního výběžku hrudního obratle - obou\| 100 8.43\| Zlomenina oblouku hrudního obratle bez posunu\| 75 8.44\| Zlomenina oblouku hrudního obratle s posunem\| 90 8.45\| Zlomenina těla hrudního obratle bez posunu\| 50 8.46\| Zlomenina těla hrudního obratle s posunem\| 100 8.47\| Zlomenina těla hrudního obratle tříštivá\| 150 8.48\| Zlomenina těla hrudního obratle kompresivní se snížením těla obratle - méně než o 1/3\| 110 8.49\| Zlomenina těla hrudního obratle posunem nebo snížením těla více než o 1/3\| 150 8.50\| Mnohočetné zlomeniny obratlů hrudní páteře\| součet bodů příslušných položek z položek 8.39 až 8.49, nejvýše však 250 bodů 8.51\| Poškození hrudní meziobratlové ploténky bez herniace\| 75 8.52\| Poškození hrudní meziobratlové ploténky s herniací\| 100 8.53\| Vymknutí hrudního obratle bez poškození míchy nebo jejích kořenů\| 150 8.54\| Podvrtnutí hrudní páteře\| 10 8.55\| Otřes hrudní míchy\| 50 8.56\| Otok hrudní míchy\| 100 8.57\| Kontuze hrudní míchy\| 150 8.58\| Transverzální léze hrudní míchy\| 400 8.59\| Poranění nervového kořene hrudní míchy podle rozsahu a tíže poškození\| 80 – 110 9.\| Poranění břicha, dolní části zad a pánve\| 9.1\| Zhmoždění zevních pohlavních orgánů\| 20 – 50 9.2\| Rána pyje\| 40 9.3\| Ztrátové poranění pyje\| 200 9.4\| Ztrátové poranění šourku a varlat\| 150 9.5\| Rána šourku a varlat\| 30 9.6\| Rána pochvy a vulvy\| 30 9.7\| Rozdrcení jednoho varlete\| 120 9.8\| Rozdrcení obou varlat\| 150 9.9\| Zlomenina kosti křížové bez posunu\| 90 9\\. 10\| Zlomenina kosti křížové s posunem\| 120 9\\. 11\| Zlomenina kostrče\| 50 9\\. 12\| Zlomenina kyčelní kosti bez posunu na jedné straně\| 90 9\\. 13\| Zlomenina kyčelní kosti bez posunu na obou stranách\| 140 9\\. 14\| Zlomenina kyčelní kosti s posunem, tříštivá na jedné straně\| 120 9\\. 15\| Zlomenina kyčelní kosti s posunem, tříštivá na obou stranách\| 200 9.16\| Zlomenina acetabula jednoduchá (neúplná, úplná bez posunu) na jedné straně\| 150 9.17\| Zlomenina acetabula jednoduchá (neúplná, úplná bez posunu) na obou stranách\| 270 9.18\| Zlomenina acetabula komplikovaná (s posunem)\| 200 9.19\| Zlomenina acetabula na obou stranách\| 400 9.20\| Zlomenina kosti stydké (jedno raménko) na jedné straně bez posunu\| 30 9.21\| Zlomenina kosti stydké (dvě raménka) na jedné straně bez posunu\| 50 9.22\| Zlomenina kosti stydké (jedno raménko) na jedné straně s posunem, tříštivá\| 40 9.23\| Zlomenina kosti stydké (dvě raménka) na jedné straně s posunem, tříštivá\| 70 9.24\| Vícečetné zlomeniny pánve\| součet bodů příslušných položek z položek 9.9 až 9.23, nejvýše však 500 bodů 9.25\| Poranění bederních, křížových a pánevních sympatických nervů\| 60 9.26\| Poranění periferních nervů břicha, dolní části zad a pánve\| 30 9.27\| Poranění jiných a neurčených nervů v úrovni břicha, dolní části zad a pánve\| 30 9.28\| Poranění břišní aorty\| 300 9.29\| Poranění dolní duté žíly\| 250 9.30\| Poranění jiné velké cévy v břiše nebo pánvi\| 170 9.31\| Poranění jiných krevních cév v úrovni břicha, dolní části zad a pánve\| 60 9.32\| Poranění svalu a šlachy v úrovni břicha, dolní části zad a pánve\| 30 9.33\| Mnoho četná poranění krevních cév v úrovni břicha, dolní části zad a pánve\| součet bodů příslušných položek z položek 9.28 až 9.32, nejvýše však 600 bodů \| Poranění bederní páteře\| 9.34\| Zlomenina výběžku bederního obratle (trnový, příčný)\| 30 9.35\| Zlomeniny více než jednoho výběžku bederních obratlů (trnový, příčný)\| za každý další zlomený výběžek připočítat 10 bodů 9.36\| Zlomenina kloubního výběžku bederního obratle - jednoho\| 60 9.37\| \\- obou\| 100 9.38\| Zlomenina oblouku bederního obratle bez posunu\| 75 9.39\| Zlomenina oblouku bederního obratle s posunem\| 100 9.40\| Zlomenina těla bederního obratle bez posunu\| 50 9.41\| Zlomenina bederního obratle kompresivní se snížením těla obratle \\- méně než o 1/3\| 110 9.42\| Zlomenina bederního obratle kompresivní se snížením těla obratle \\- více než o 1/3\| 150 9.43\| Mnohočetné zlomeniny bederních obratlů\| součet bodů příslušných položek z položek 9.34 až 9.42, nejvýše však 250 bodů 9.44\| Poškození bederní meziobratlové ploténky bez herniace\| 100 9.45\| Poškození bederní meziobratlové ploténky s herniací\| 150 9.46\| Vymknutí bederního obratle\| 150 9.47\| Podvrtnutí bederní páteře\| 20 9.48\| Otřes bederní míchy\| 50 9.49\| Kontuze bederní míchy\| 150 9.50\| Transverzální leze bederní míchy\| 400 9.51\| Poranění nervového kořene bederní míchy podle rozsahu a tíže poškození\| 100 9.52\| Poranění caudy equiny podle rozsahu\| 150 9.53\| Poranění lumbosakrální pleteně podle rozsahu\| 180 10.\| Poranění nitrobřišních a pánevních orgánů\| 10.1\| Kontuze sleziny, subkapsulární hematom\| 50 10.2\| Ruptura sleziny\| 120 10.3\| Lacerace sleziny\| 150 10.4\| Kontuze jater, subkapsulární hematom\| 50 10.5\| Ruptura jater nebo žlučníku\| 120 10.6\| \\- hluboká s poraněním žlučových cest\| 200 10.7\| Lacerace jater -jeden lalok\| 250 10.8\| \\- oba laloky\| 500 10.9\| Izolované poranění žlučových cest\| 200 10.10\| Kontuze slinivky břišní\| 80 10.11\| Poranění slinivky břišní bez poranění ductus pancreaticus\| 150 10.12\| Lacerace slinivky břišní\| 200 10.13\| Lacerace slinivky břišní s poraněním ductus pancreaticus\| 250 10.14\| Poranění žaludku – subserosní hematom\| 50 10.15\| Poranění žaludku – ruptura, perforace\| 100 10.16\| Poranění duodena – kontuze, subserosní hematom\| 50 10.17\| Poranění duodena – ruptura, perforace\| 150 10.18\| Poranění tenkého střeva – subserosní hematom\| 50 10.19\| Poranění tenkého střeva – ruptura, perforace\| 100 10.20\| Poranění tračníku – kontuze, subserosní hematom\| 50 10.21\| Poranění tračníku – ruptura\| 150 10.22\| Poranění konečníku (rána, ruptura, perforace) bez sfinkterů\| 100 10.23\| Poranění konečníku (rána, ruptura, perforace) se sfinktery\| 150 10.24\| Poranění jiných nitrobřišních orgánů\| 80 10.25\| Mnohočetná poranění nitrobřišních orgánů\| součet bodů příslušných položek z položek 10.1 až 10.24, nejvíce však 1000 bodů 10.26\| Kontuze ledviny (poúrazová hematurie s vyloučením jiných příčin)\| 100 10.27\| Ruptura parenchymu ledviny\| 150 10.28\| Lacerace ledviny nebo ztráta ledviny\| 200 10.29\| Poranění dutého systému ledviny\| 200 110.30\| Poranění močovodu\| 180 10.31\| Vícečetná poranění ledvin a močovodu\| součet bodů příslušných položek z položek 10.25 až 10.30, nejvýše však 300 bodů 10.32\| Poranění močového měchýře – kontuze, subserosní hematom, hematurie s vyloučením jiných příčin\| 50 10.33\| Poranění močového měchýře – ruptura, perforace\| 80 10.34\| Pohmoždění močové trubice – parciální ruptura\| 60 10.35\| \\- kompletní ruptura přední a střední části močové trubice\| 120 10.36\| \\- kompletní ruptura zadní části močové trubice\| 250 10.37\| Poranění adnex, jednoho nebo obou\| 60 – 80 10.38\| Ztráta vaječníku jednostranná\| 100 10.39\| Ztráta vaječníku oboustranná\| 130 10.40\| Kontuze dělohy\| 50 110.41\| Ruptura dělohy nebo její ztráta\| 100 – 150 10.42\| Kontuze nebo ruptura dělohy s následnou ztrátou plodu v době do 15. týdne těhotenství\| 150 110.43\| Kontuze nebo ruptura dělohy s následnou ztrátou plodu po 15. týdnu těhotenství\| 300 10.44\| Mnohočetná poranění pánevních orgánů\| Součet bodů příslušných položek z položek 10.32 až 10.43, nevýše však 500 bodů 11.\| Poranění horní končetiny – v oblasti ramene a paže\| 11.1\| Zhmoždění ramene a paže\| 20 – 30 11.2\| Zlomenina klíční kosti bez – posunu\| 30 11.3\| \\- úplná, s dislokací, tříštivá\| 80 11.4\| Zlomenina těla lopatky\| 30 11.5\| \\- krčku lopatky\| 40 11.6\| Zlomenina glenoidu\| 90 11.7\| Zlomenina nadpažku nebo zobákovitého výběžku lopatky\| 60 11.8\| Zlomenina horního konce pažní kosti velkého hrbolu bez posunu\| 30 11.9\| \\- s posunem\| 60 11.10\| \\- tříštivá zlomenina hlavice pažní kosti\| 100 11.11\| Zlomenina krčku pažní kosti bez posunu\| 50 11.12\| \\- s posunem\| 90 11.13\| \\- luxační\| 120 11.14\| Vícečetné zlomeniny horního konce pažní kosti a krčku\| součet bodů příslušných položek z položek 11.8 až 11.13, nejvýše však 180 bodů 11.15\| Zlomenina diafýzy pažní kosti bez posunu\| 60 11.16\| \\- posunem\| 80 – 100 11.17\| \\- tříštivá\| 120 11.18\| Zlomenina dolního konce pažní kosti bez posunu\| 40 11.19\| \\- s posunem\| 80 11.20\| \\- nitrokloubní bez posunu\| 100 11.21\| \\- nitrokloubní s posunem, tříštivá\| 120 11.22\| Zlomenina vnitřního nebo zevního kondylu a epikondylu kosti pažní, izolovaná\| 50 11.23\| Mnohočetné zlomeniny klíční kosti, lopatky a pažní kosti\| 250 11.24\| Vymknutí ramenního kloubu\| 50 11.25\| Prokázané poranění labra glenoidu\| 20 11.26\| Vymknutí akromioklavikulárního kloubu – Tossy I\| 30 11.27\| Vymknutí akromioklavikulárního kloubu – Tossy II\| 40 11.28\| Vymknutí akromioklavikulárního kloubu – Tossy III\| 60 11.29\| Vymknutí sternoklavikulárního kloubu\| 30 11.30\| Podvrtnutí ramenního kloubu\| 20 11.31\| Podvrtnutí akromioklavikulárního kloubu\| 15 11.32\| Podvrtnutí sternoklavikulárního kloubu\| 10 11.33\| Poranění loketního nervu v úrovni paže\| 50 11.34\| Přerušení loketního nervu v úrovni paže\| 100 11.35\| Poranění středního nervu v úrovni paže\| 50 11.36\| Přerušení středního nervu v úrovni paže\| 100 11.37\| Poranění vřetenního nervu v úrovni paže\| 50 11.38\| Přerušení vřetenního nervu v úrovni paže\| 100 11.39\| Poranění ramenního nervu\| 40 11.40\| Přerušení ramenního nervu\| 80 11.41\| Poranění svalově kožního nervu\| 30 11.42\| Přerušení svalově kožního nervu\| 60 11.43\| Poranění kožního cítivého nervu v úrovni ramene a paže\| 10 11.44\| Přerušení cítivého nervu v úrovni ramene a paže\| 20 11.45\| Poranění jiných nervů v úrovni ramene a paže\| 10 11.46\| Poranění mnohočetných nervů v úrovni ramene a paže\| součet bodů příslušných položek z položek 11.33 až 11.45, nejvýše však 200 bodů 11.47\| Poranění velké tepny nebo hluboké žíly\| 60 za 1 cévu 11.48\| Poranění ostatních cév v úrovni ramene a paže\| 10 za 1 cévu 11.49\| Mnohočetná poranění krevních cév v úrovni ramene a paže\| součet bodů příslušných položek z položek 11.47 a 11.48, nejvýše však 100 bodů 11.50\| Poranění svalu nebo šlachy rotátorové manžety - natržení\| 50 11.51\| \\- úplné přerušení\| 80 11.52\| Poranění svalu a šlachy jiného svalu ramene a paže (dvojhlavý, trojhlavý) – natržení\| 40 11.53\| \\- úplné přerušení\| 50 11.54\| Drtivé poranění ramene (měkkých a tvrdých struktur)\| 150 11.55\| Drtivé poranění paže (měkkých a tvrdých struktur)\| 150 11.56\| Exartikulace v ramenním kloubu\| 325 11.57\| Ztráta končetiny v úrovni mezi ramenem a loktem\| 275 12.\| Poranění horní končetiny v oblasti lokte a předloktí\| 12.1\| Zlomenina okovce loketní kosti bez posunu\| 50 12.2\| \\- s posunem, tříštivá\| 100 12.3\| Zlomenina korunového výběžku kosti loketní\| 30 12.4\| Zlomenina hlavičky vřetenní kosti bez posunu\| 40 12.5\| \\- částečné odlomení hlavičky kosti vřetenní s posunem\| 60 12.6\| \\- odlomení, roztříštěná hlavička kosti vřetenní\| 90 12.7\| Zlomenina diafýzy loketní kosti bez posunu\| 60 12.8\| \\- s posunem, tříštivá\| 80 12.9\| Zlomenina diafýzy vřetenní kosti bez posunu\| 60 12.10\| \\- s posunem, tříštivá\| 80 12.11\| Zlomenina diafýz obou kostí loketní i vřetenní\| 80 12.12\| \\- s posunem, tříštivá\| 100 12.13\| \\- Monteggiova luxační zlomenina předloktí\| 150 12.14\| Zlomenina dolního konce vřetenní kosti bez posunu\| 50 12.15\| \\- bez posunu nitrokloubní\| 60 12.16\| \\- s posunem, tříštivá\| 100 12.17\| \\- s posunem, tříštivá – nitrokloubní\| 120 12.18\| Zlomenina dolního konce loketní i vřetenní kosti bez posunu\| 50 12.19\| \\- úplná bez posunu úlomků - nitrokloubní\| 70 12.20\| \\- s posunem, tříštivá\| 90 12.21\| \\- s posunem, tříštivá – nitrokloubní\| 120 12.22\| Zlomenina bodcového výběžku ulny izolovaná\| 20 12.23\| Mnohočetné zlomeniny předloktí\| součet bodů příslušných položek z položek 12.1 až 12.22, nejvýše však 120 bodů 12.24\| Poranění svalů a šlach v úrovni předloktí – natažení\| 10 12\\. 25\| \\- natržení\| 15 12\\. 26\| \\- přetržení\| 20 12\\. 27\| Vymknutí lokte\| 60 12\\. 28\| Ruptura vřetenního (radiálního) kolaterálního vazu izolovaná\| 40 12\\. 29\| Ruptura loketního (ulnárního) kolaterálního vazu izolovaná\| 40 12\\. 30\| Podvrtnutí lokte\| 15 12\\. 31\| Bolestivá pronace\| 10 12\\. 32\| Poranění loketního nervu v úrovni předloktí\| 40 12\\. 33\| Přerušení loketního nervu v úrovni předloktí\| 80 12\\. 34\| Poranění středního nervu v úrovni předloktí\| 40 12\\. 35\| Přerušení středního nervu v úrovni předloktí\| 80 12\\. 36\| Poranění vřetenního nervu v úrovni předloktí\| 30 12\\. 37\| Přerušení vřetenního nervu v úrovni předloktí\| 90 12\\. 38\| Poranění kožního cítivého nervu v úrovni předloktí\| 10 12\\. 39\| Přerušení kožního cítivého nervu v úrovni předloktí\| 20 12\\. 40\| Poranění jiných nervů v úrovni předloktí\| 10 12\\. 41\| Mnohočetná poranění nervů v úrovni předloktí\| součet bodů příslušných položek z položek 12.32 až 12.40, nejvýše však 200 bodů 12\\. 42\| Poranění velké loketní tepny nebo hluboké žíly v úrovni lokte a předloktí\| 30 za 1 cévu 12\\. 43\| Poranění ostatních cév v úrovni lokte a předloktí\| 10 za 1 cévu 12\\. 44\| Mnohočetná poranění krevních cév v úrovni předloktí\| součet bodů příslušných položek z položek 12.42 až 12.43, nejvýše však 100 bodů 12\\. 45\| Drtivé poranění lokte (měkkých a tvrdých struktur)\| 150 12\\. 46\| Drtivé poranění předloktí (měkkých a tvrdých struktur)\| 100 12.47\| Ztráta končetiny v úrovni lokte a předloktí\| 250 13.\| Poranění horní končetiny – v úrovni zápěstí a ruky\| 13.1\| Zhmoždění jednoho prstu ruky bez poškození nehtového lůžka\| 5 13.2\| \\- s poškozením nehtového lůžka, ztráta nehtu\| 10 13.3\| Zlomenina kosti člunkové bez posunu\| 45 13.4\| \\- úplná s posunem\| 60 13.5\| \\- tříštivá\| 90 13.6\| Luxační zlomenina baze první kosti zápěstní (Bennettova)\| 80 13.7\| Zlomenina jedné záprstní kosti neúplná, abrupce\| 25 13.8\| \\- úplná bez posunu úlomků\| 30 13.9\| \\- úplná s posunem úlomků, tříštivá, nitrokloubní\| 70 13.10\| Zlomenina proximálního článku palce a základního nebo středního článku ukazováku bez posunu\| 25 13.11\| \\- s posunem\| 30 13.12\| \\- základního a středního článku jiného prstu bez posunu\| 20 13.13\| \\- s posunem\| 25 13.14\| Zlomenina distálního článku \\- palce a ukazováku – bez posunu\| 20 13.15\| \\- s posunem\| 25 13.16\| \\- jiného prstu bez posunu\| 15 13.17\| \\- s posunem\| 20 13.18\| Zlomeniny více článků jednoho prstu - palce a ukazováku bez posunu\| 30 13.19\| \\- s posunem\| 35 13.20\| \\- jiného prstu bez posunu\| 25 13.21\| \\- s posunem\| 30 13.22\| Zlomeniny více článků více prstů na jedné ruce bez posunu\| 45 13.23\| \\- s posunem\| 50 13.24\| Vymknutí zápěstí\| 50 13.25\| Vymknutí prstu (ruky) včetně mezičlánkových kloubů\| 20 113.26\| Ruptura vazů zápěstí a karpu\| 30 13.27\| Ruptura vazů prstu ruky a záprstních kloubů ruky\| 20 13.28\| Podvrtnutí zápěstí\| 15 13.29\| Podvrtnutí prstu ruky\| 5 13.30\| Poranění loketního nervu v úrovni zápěstí a ruky\| 30 13.31\| Přerušení loketního nervu v úrovni zápěstí a ruky\| 60 13.32\| Poranění středního nervu v úrovni ruky a zápěstí\| 30 13.33\| Přerušení středního nervu v úrovni ruky a zápěstí\| 60 13.34\| Poranění vřetenního nervu v úrovni zápěstí a ruky\| 10 13.35\| Přerušení vřetenního nervu v úrovni zápěstí a ruky\| 20 13.36\| Poranění prstního nervu palce ruky jednoho nebo obou\| 10 – 20 13.37\| Přerušení prstního nervu palce ruky jednoho nebo obou\| 20 – 30 13.38\| Poranění prstního nervu jiného prstu ruky jednoho nebo obou\| 5 – 10 13.39\| Přerušení prstního nervu jiného prstu ruky jednoho nebo obou\| 10 – 20 13.40\| Poranění loketní tepny v úrovni zápěstí a ruky\| 30 13.41\| Poranění vřetenní tepny v úrovni zápěstí a ruky\| 10 13.42\| Poranění jiných cév\| 10 13.43\| Poranění svalu a šlachy v úrovni zápěstí a ruky\| 40 13.44\| Drtivé poranění palce\| 50 13.45\| \\- jiného prstu ruky\| 30 13.46\| Drtivé poranění jiných a neurčených částí zápěstí a ruky\| 75 13.47\| Ztráta palce ruky (částečná, úplná)\| 60 – 90 13.48\| Ztráta jiného jednotlivého prstu (částečná, úplná)\| 30 – 50 13.49\| Ztráta končetiny v úrovni zápěstí\| 150 13.50\| Ztráta jiných částí zápěstí a ruky\| 80 14.\| Poranění dolní končetiny v oblasti kyčle a stehna\| 14.1\| Zlomenina pouze hlavice stehenní kosti\| 150 14.2\| Zlomenina krčku kosti stehenní (subkapitální, mediocervikální, bazicervikální) – zaklíněná\| 160 14.3\| Zlomenina krčku kosti stehenní (subkapitální, mediocervikální, bazicervikální) nezaklíněná, s posunem\| 180 14.4\| Zlomenina velkého chocholíku kosti stehenní\| 90 14.5\| Zlomenina malého chocholíku kosti stehenní\| 70 14.6\| Zlomenina pertrochanterická kosti stehenní – neúplná\| 120 14.7\| \\- úplná bez posunu\| 200 14.8\| \\- úplná s posunem úlomků, tříštivá\| 250 14.9\| Zlomenina subtrochanterická kosti stehenní - neúplná\| 100 14\\. 10\| \\- úplná bez posunu úlomků\| 200 14.11\| \\- úplná s posunem úlomků\| 220 14.12\| \\- tříštivá\| 250 14.13\| Zlomenina diafýzy kosti stehenní bez posunu úlomků\| 100 14.14\| \\- s posunem úlomků\| 180 14.15\| \\- tříštivá\| 250 14.16\| Zlomenina dolního konce kosti stehenní nad kondyly bez posunu úlomků\| 90 14.17\| \\- s posunem úlomků\| 180 14.18\| \\- tříštivá\| 250 14.19\| Zlomenina jednoho kondylu kosti stehenní bez posunu\| 90 14.20\| \\- s posunem\| 120 14.21\| Zlomenina dolního konce kosti stehenní nitroldoubní (obou kondylů) bez posunu úlomků\| 150 14.22\| \\- s posunem úlomků\| 200 14.23\| \\- tříštivá\| 250 14.24\| Izolovaná zlomenina kloubní chrupavky na kondylech kosti stehenní (rtg vyš. a artroskopie)\| 60 14.25\| Vymknutí kyčle\| 120 14.26\| Podvrtnutí kyčle\| 40 \| Poranění nervů v úrovni kyčle a stehna\| 14\\. 27\| Poranění sedacího nervu v úrovni kyčle a stehna\| 100 14\\. 28\| Přerušení sedacího nervu v úrovni kyčle a stehna\| 140 14\\. 29\| Poranění stehenního nervu v úrovni kyčle a stehna\| 100 14\\. 30\| Přerušení stehenního nervu v úrovni kyčle a stehna\| 120 14\\. 31\| Poranění kožního cítivého nervu v úrovni kyčle a stehna\| 30 14\\. 32\| Přerušení kožního cítivého nervu v úrovni kyčle a stehna\| 40 14\\. 33\| Poranění jiných nervů v úrovni kyčle a stehna\| 30 14\\. 34\| Přerušení jiných nervů v úrovni kyčle a stehna\| 40 14\\. 35\| Poranění stehenní tepny\| 150 14\\. 36\| Poranění stehenní hluboké žíly\| 60 14\\. 37\| Poranění ostatních cév v úrovni třísla a stehna\| 10 14\\. 38\| Poranění svalu a šlachy kyčle - natažení\| 10 14\\. 39\| \\- natržení\| 20 14\\. 40\| \\- přetržení, odtržení\| 30 14\\. 41\| Poranění svalu a šlachy přední svalové skupiny - čtyřhlavého svalu – natržení\| 40 14\\. 42\| \\- přetržení\| 70 14\\. 43\| Poranění svalu a šlachy vnitřní svalové skupiny – adduktorů stehna – natažení\| 10 14\\. 44\| \\- natržení\| 20 14\\. 45\| \\- přetržení, odtržení\| 30 14\\. 46\| Poranění svalu a šlachy zadní svalové skupiny – natažení\| 10 14\\. 47\| \\- natržení\| 20 14\\. 48\| \\- přetržení, odtržení\| 30 14\\. 49\| Poranění jiných a neurčených svalů a šlach v úrovni stehna – natažení\| 10 14\\. 50\| \\- natržení\| 15 14.51\| \\- přetržení\| 20 14.52\| Drtivé poranění kyčle (měkkých a tvrdých struktur)\| 300 14.53\| Drtivé poranění stehna (měkkých a tvrdých struktur)\| 200 14.54\| Ztráta končetiny v kyčelním kloubu\| 400 14.55\| Ztráta končetiny v oblasti mezi kyčlí a kolenem\| 300 15.\| Poranění dolní končetiny v oblasti kolene a bérce\| 15.1\| Zlomenina čéšky bez posunu\| 35 15.2\| \\- s posunem, tříštivá\| 70 15.3\| \\- izolovaná zlomenina kloubní chrupavky na čéšce\| 30 15.4\| Izolovaná zlomenina mezihrbolové vyvýšeniny kosti holenní\| 70 15.5\| Nitrokloubní zlomenina horního konce kosti holenní - jednoho kondylu bez posunu úlomků\| 90 15.6\| -jednoho kondylu s posunem úlomků\| 120 15.7\| \\- obou kondylů bez posunu úlomků\| 150 15.8\| \\- obou kondylů s posunem úlomků\| 200 15.9\| Odlomení drsnatiny kosti holenní\| 60 15.10\| Zlomenina diafýzy holenní kosti bez posunu úlomků\| 100 15.11\| \\- s posunem úlomků\| 150 15.12\| \\- tříštivá\| 210 15.13\| Zlomenina dolního konce holenní kosti - pilonu, bez posunu\| 60 15.14\| \\- s posunem\| 150 15.15\| \\- nitrokloubní\| 200 15.16\| \\- tříštivá nitrokloubní\| 250 \| Zlomenina dolního konce kosti holení\| 15.17\| \\- vnitřní kotník izolovaně – bez posunu\| 80 15.18\| \\- s posunem\| 120 15.19\| \\- vnější kotník izolovaně – bez posunu\| 80 15.20\| \\- s posunem\| 120 15.21\| \\- zlomenina Weber A (fibula pod úrovní syndesmosy + vnitřní kotník nebo deltový vaz)\| 100 15.22\| \\- zlomenina Weber B (fibula v úrovni syndesmosy + vnitřní kotník nebo deltový vaz)\| 150 15.23\| \\- zlomenina Weber C (fibula nad úrovní syndesmosy + vnitřní kotník nebo deltový vaz)\| 180 15.24\| \\- zadní hrana holenní kosti izolovaně\| 100 15.25\| \\- trimaleoolární (Weber B,C+ zadní hrana), luxační\| 200 15.26\| Zlomenina samotné kosti lýtkové (bez postižení hlezenného kloubu)\| 40 15.27\| Vymknutí čéšky\| 45 15.28\| Vymknutí kolena\| 90 15.29\| Podvrtnutí kolena\| 50 15.30\| Čerstvé přerušení chrupavky kolenního kloubu\| 40 15.31\| Poranění vazů kolena – natržení vnitřního nebo zevního postranního vazu kolenního\| 45 15.32\| \\- natržení zkříženého vazu kolenního\| 60 15.33\| \\- přetržení nebo odtržení postranního vazu kolenního\| 80 15.34\| \\- přetržení zkříženého vazu kolenního\| 80 15.35\| Poranění menisku kolena \\- vnitřního nebo zevního menisku\| 70 15.36\| \\- poranění typu „unhapy trias“ (postranní vaz menisku, zkřížený vaz)\| 150 15.37\| Poranění mnoho četných struktur kolena\| součet bodů příslušných položek z položek 15.27 až 15.36, nejvýše však 250 bodů 15.38\| Poranění tibiálního nervu\| 30 15.39\| Přerušení tibiálního nervu\| 60 15.40\| Poranění peroneálního nervu\| 30 15.41\| Přerušení peroneálního nervu\| 80 15.42\| Poranění kožního cítivého nervu v úrovni bérce\| 10 15.43\| Přerušení kožního cítivého nervu v úrovni bérce\| 20 15.44\| Přerušení jiných nervů bérce\| 10 15.45\| Poranění podkolenní tepny\| 150 15.46\| Poranění hluboké žíly bérce\| 40 15.47\| Poranění ostatních cév v úrovni bérce\| 10 15.48\| Poranění Achillovy šlachy - natržení\| 30 15.49\| Poranění Achillovy šlachy - přetržení\| 70 15.50\| Poranění svalu bérce nebo jiné šlachy v úrovni bérce (natržení, přetržení)\| 15 – 20 15.51\| Drtivé poranění kolena nebo bérce (měkkých a tvrdých struktur)\| 250 15.52\| Ztráta končetiny v úrovni kolena, exartikulace\| 300 15.53\| Ztráta končetiny v oblasti mezi kolenem a kotníkem\| 270 16.\| Poranění dolní končetiny v oblasti nohy\| 16.1\| Zhmoždění prstu nohy bez poškození nehtového lůžka\| 2 16.2\| \\- s poškozením nehtového lůžka\| 5 16.3\| Zlomenina patní kosti bez postižení těla kosti patní (okrajové zlomeniny)\| 50 16.4\| \\- bez porušení statiky (Bohlerova úhlu)\| 100 16.5\| \\- s porušením statiky\| 150 16.6\| Zlomenina kosti hlezenní bez posunu osteochondrální\| 60 16.7\| \\- s posunem\| 100 16.8\| \\- tříštivá\| 150 16.9\| Zlomenina jiných nártních kostí bez posunu\| 35 16.10\| \\- s posunem\| 60 16.11\| \\- tříštivá, luxační\| 120 16.12\| Zlomenina zánártní kosti bez posunu\| 30 16.13\| \\- s posunem, tříštivá\| 50 16.14\| Zlomenina palce nohy jednoho nebo obou článků - bez posunu\| 30 16.15\| \\- s posunem, tříštivá\| 50 16.16\| Zlomenina jednoho nebo více článků jiného prstu než palce\| 15 16.17\| Podvrtnutí - hlezenného kloubu\| 30 16.18\| \\- Chopartova kloubu\| 20 16.19\| \\- Lisfrankova kloubu\| 20 16.20\| \\- základního nebo mezičlánkového kloubu palce\| 5 16.21\| \\- jednoho nebo více prstů nohy\| 3 16.22\| Vymknutí hlezenné kosti\| 100 16.23\| Vymknutí Chopartova kloubu nebo jednotlivých kostí nártu\| 90 16.24\| Vymknutí Lisfrankova kloubu\| 80 16.25\| Vymknutí základního kloubu palce nohy\| 20 16.26\| Vymknutí jednoho prstu mimo palec, jednoho nebo více kloubů\| 15 16.27\| Izolovaná ruptura vazů kotníku a nohy pod ním\| 70 16.28\| Poranění zevního plantárního nervu, vnitřního plantárního nervu, hlubokého lýtkového nervu\| 30 16.29\| Poranění kožního cítivého nervu a jiných nervů v úrovni kotníku a nohy pod ním\| 20 16.30\| Poranění hřbetní tepny nohy pod kotníkem\| 10 16.31\| Poranění chodidlové tepny nohy pod kotníkem\| 5 16.32\| Poranění jiné cévy nohy\| 3 16.33\| Poranění svalu a šlachy v úrovni kotníku a nohy pod ním\| 40 16.34\| Drtivé poranění hlezna a záprstí\| 100-130 16.35\| Drtivé poranění prstu nohy\| 40 16.36\| Ztráta nohy v úrovni hlezenného kloubu\| 180 16.37\| Ztráta nohy pod úrovní hlezenného kloubu\| 160 16.38\| Ztráta jednoho prstu nohy (kromě palce nohy)\| 20 16.39\| Ztráta palce nohy\| 50 17.\| Cizí tělesa\| 17.1\| Cizí těleso v povrchní ráně\| 5 17.2\| Při více drobných cizích tělesech v povrchní ráně\| nejvýše 25 bodů 17.3\| Cizí těleso v hluboké ráně nebo cizí těleso v tělní dutině nebo tělním otvoru, bez potřeby endoskopie nebo operace\| 20 17.4\| Cizí těleso v tělní dutině nebo jiné části těla odstraněné endoskopicky\| 60 17.5\| Cizí těleso v tělní dutině nebo jiné části těla odstraněné operačně\| 120 17.6\| Vícečetná cizí tělesa v hlubším zanoření do tkáně\| 20 – 40 18.\| Popálení, poleptání a omrzliny\| 18.1\| Popálení nebo poleptání úst a dutiny ústní\| 60 – 100 18.2\| Popálení nebo poleptání hrtanu a průdušnice lehkého stupně\| 150 18.3\| \\- těžkého stupně\| 400 18.4\| Popálení nebo poleptání hrtanu a průdušnice těžkého stupně\| 400 – 500 18.5\| Popálení nebo poleptání hltanu\| 200 18.6\| Poleptání nebo popálení jícnu\| 300 – 400 \| Popálení nebo poleptání nebo omrzliny povrchu těla podle rozsahu a stupně postižení\| I. st.\| II. st.\| III. st. 18.7\| méně než 0,25 % povrchu těla\| 0\| 5\| 15 18.8\| 0,25 % - méně než 1 % povrchu těla\| 5\| 10\| 75 18.9\| 1 % - méně než 5 % povrchu těla\| 25\| 50\| 150 18.10\| 5 % - méně než 10 % povrchu těla\| 50\| 100\| 300 18.11\| 10 % - méně než 20 % povrchu těla\| 100\| 200\| 600 18.12\| 20 % - méně než 30 % povrchu těla\| 150\| 300\| 900 18.13\| 30 % - méně než 40 % povrchu těla\| 200\| 400\| 1200 18.14\| 40 % - méně než 50 % povrchu těla\| 250\| 500\| 1500 18.15\| 50 % - méně než 60 % povrchu těla\| 300\| 600\| 1800 18.16\| 60 % - méně než 70 % povrchu těla\| 350\| 700\| 2100 18.17\| 70 % a více povrchu těla\| 400\| 800\| 2400 19.\| Toxický lokální účinek styku s jedovatými živočichy a rostlinami podle rozsahu\| 10 – 30 20.\| Účinky horka a světla\| 20.1\| Úpal tepelný a sluneční\| 15 20.2\| Mdloba (synkopa) z horka nebo anhydrotické vyčerpání z horka nebo křeče z horka\| 35 20.3\| Vyčerpání z horka způsobené nedostatkem (deplecí) soli\| 35 20.4\| Otok (edém) z horka\| 35 20.5\| Jiné účinky horka a světla\| 15 21.\| Další poškození zdraví\| 21.1\| Celková sepse, septický stav v důsledku poškození zdraví\| 200 21.2\| Anurie, Crush syndrom\| 200 21.3\| Místní projevy po očkování podle rozsahu (zánět, nekróza)\| 20 – 40 21.4\| Sérová nemoc\| 100 21.5\| Anafylaktický šok\| 100 21.6\| \\- s komplikacemi (bezvědomí, zástava dechu nebo oběhu)\| 250 22.\| Akutní depresivní a stresový syndrom potvrzený psychiatrickým pracovištěm\| 100 – 200 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 346/2015 Sb. Počty bodů pro ohodnocení bolesti pro jednotlivé újmy na zdraví způsobené nemocí z povolání Položka\| Poškození zdraví\| Počet bodů ---\|---\|--- \| \| 1\| Kapitola I. seznamu nemocí z povolání: Nemoci z povolání způsobené chemickými látkami \| \| 1-58\| Nemoc z chemických látek nebo směsí podle položky 1-58 seznamu nemocí z povolání\| 1.1-58.1\| Onemocnění, která objektivně trvala kratší dobu než 1 měsíc nebo která nevyžadovala pracovní neschopnost\| 50 - 200 1.2-58.2\| Onemocnění, která objektivně trvala 1 až 2 měsíce, vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| 201 - 400 1.3-58.3\| Onemocnění, která objektivně trvala déle než 2 měsíce, vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| 401 - 600 1.4-58.4\| Zhoubný nádor z chemických látek nebo směsí podle položky 1-58 seznamu nemocí z povolání\| 800 - 1000 \| \| 2.\| Kapitola II. Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory \| \| 2.1.\| Nemoc způsobená ionizujícím zářením\| 2.1.1\| Poškození krvetvorby\| 100 - 400 2.1.2\| Radiační dermatitida\| 100 - 200 2.1.3\| Rakovina kůže\| 300 - 600 2.1.4.\| Katarakta\| 50 - 300 2.1.5\| Leukemie\| 800 - 1000 2.1.6\| Jiné zhoubné nádory\| 800 - 1000 \| \| 2.2\| Nemoc způsobená elektromagnetickým zářením Poškození způsobené tepelnými účinky elektromagnetického záření\| 50 - 300 \| \| 2.3\| Zákal čočky způsobený tepelným zářením\| 50 - 300 \| \| 2.4\| Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem Ztráta sluchu v % podle Fowlera K základní sazbě se připočítá za každých 5% ztráty 30 bodů, za tinitus 100 bodů\| 50 nejvýše však 300 bodů \| \| 2.5\| Nemoc způsobená přetlakem a podtlakem okolního prostředí\| 2.5.1\| Dekompresní nemoc: kožní nebo lymfatická forma\| 50 - 100 2.5.2\| Dekompresní nemoc: kloubní forma\| 100 - 200 2.5.3\| Dekompresní nemoc: gastrointestinální forma\| 200 -300 2.5.4\| Dekompresní nemoc: nervová forma\| 200 - 600 2.5.5\| Dekompresní nemoc: plicní forma\| 400 - 600 2.5.6\| Kombinace postižení více systémů\| Součet jednotlivých položek z položek 2.5.1 až 2.5.5, nejvýše však 600 bodů \| \| 2.6\| Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními Za každý článek prstu, který při vodním chladovém testu bělí\| 10 nejvýše však 150 bodů \| \| 2.7\| Nemoci periferních nervů horních končetin charakteru ischemických a úžinových neuropatií při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními \| Poškození středního nervu na horní končetině\| 2.7.1\| \\- středně těžké formy\| 50 - 100 2.7.2\| \\- těžké formy\| 101 - 150 \| Poškození loketního nebo vřetenního nervu na horní končetině\| 2.7.3\| \\- středně těžké formy\| 30 - 80 2.7.4\| \\- těžké formy\| 81 - 130 \| \| 2.8\| Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními\| \| Poškození kloubů na horní končetině\| 2.8.1\| \\- středně těžké formy\| 50 - 125 2.8.2\| \\- těžké formy\| 126 -200 2.8.3\| Aseptická nekróza zápěstních a záprstních kůstek na horní končetině\| 200 \| \| 2.9\| Nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů nebo svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování \| Poškození šlach nebo šlachových pochev na horní končetině\| 2.9.1\| \\- středně těžké formy\| 50 - 125 2.9.2\| \\- těžké formy\| 126 - 200 2.9.3\| Poškození úponu šlach najeden epikondyl pažní kosti\| 100 \| Poškození svalů na horní končetině\| 2.9.4\| \\- středně těžké formy\| 40 - 80 2.9.5\| \\- těžké formy\| 81 - 120 \| Poškození kloubů (artrózy) na horní končetině\| 2.9.6\| \\- středně těžké formy\| 50 - 125 2.9.7\| \\- těžké formy\| 126 - 200 \| Poškození kloubů (artrózy) na dolních končetinách\| 2.9.8\| \\- středně těžké formy\| 50 - 125 2.9.9\| \\- těžké formy\| 126 - 200 2.9.10\| Nemoci tíhových váčků z tlaku\| 100 2.9.11\| Poškození menisku\| 100 \| \| 2.10\| Nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování nebo z tlaku, tahu nebo torze, s klinickými iritačními a zánikovými příznaky a s patologickým nálezem v EMG vyšetření, odpovídající nejméně středně těžké poruše \| Poškození loketního nebo vřetenního nervu na horní končetině\| 2.10.1\| \\- středně těžké formy\| 30 - 80 2.10.2\| \\- těžké formy\| 81 - 130 \| Poškození středního nervu na horní končetině\| 2.10.3\| \\- středně těžké formy\| 50 - 100 2.10.4\| \\- těžké formy\| 101 - 150 \| Poškození holenního nebo lýtkového nervu\| 2.10.5\| \\- středně těžké formy\| 30 - 90 2.10.6\| \\- těžké formy\| 91 - 150 2.11.\| Chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací, spojená s dočasnou pracovní neschopnostídočasnou pracovní neschopností pro tuto diagnózu o celkové době trvání alespoň 12 měsíců během posledních 3 let, jejichž závažnost byla vyhodnocena 1\\. v klinickém neurologickém vyšetření při hodnocení 7 parametrů, kterými jsou palpační bolestivost v lumbálním segmentu, Thomayerův příznak, Lasègueův příznak, alterace reflexů L2/4 nebo L5/S2, motorický deficit v příslušném myotomu, sensitivní deficit v příslušném dermatomu a EMG průkaz axonální leze v příslušném nervovém kořenu, a na základě tohoto vyšetření byla zjištěna abnormalita u osoby ve věku do 50 let alespoň ve 4 parametrech, ve věku od 50 do 60 let alespoň v 5 parametrech a nad 60 let věku alespoň v 6 parametrech, a současně 2\\. v radiologickém vyšetření při hodnocení morfologických změn v segmentech L3/4, L4/5 a L5/S1, kdy v každém z těchto 3 segmentů se hodnotí 5 parametrů, kterými jsou snížení meziobratlové ploténky, protruze meziobratlové ploténky, Modicovy změny stupně II nebo III obratlových těl, posun obratlového těla a artróza meziobratlových kloubů, a na základě tohoto vyšetření byla zjištěna abnormalita u osoby ve věku do 50 let alespoň v 5 parametrech, ve věku od 50 do 60 let alespoň v 6 parametrech a nad 60 let věku alespoň v 7 parametrech z celkově 15 hodnocených parametrů. 2.11.1\| středně těžké formy\| 200 – 400 2.11.2\| těžké formy\| 401 – 700 \| \| 3.\| Kapitola III. Nemoci z povolání týkající se dýchacích cest a plic \| \| 3.1\| Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (silikózy a uhlokopské pneumokoniózy) 3.1.1\| a) s typickými rtg znaky prašných změn\| 100 - 300 3.1.2\| b) komplikované formy nebo ve spojení s aktivní tuberkulózou (mykobakteriózou)\| 300 - 600 3.1.3\| c) s přihlédnutím k dynamice vývoje\| 0 - 200 \| \| 3.2\| Nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobené prachem azbestu \| a) Azbestóza\| 3.2.1\| \\- s lehkou poruchou ventilace plic\| 100 - 200 3.2.2\| \\- se středně těžkou poruchou ventilace plic\| 201 - 400 3.2.3\| \\- s těžkou poruchou ventilace plic\| 401 - 600 \| b) Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu\| 3.2.4\| \\- s lehkou poruchou ventilace plic\| 100 - 200 3.2.5\| \\- se středně těžkou poruchou ventilace plic\| 201 - 300 3.2.6\| \\- s těžkou poruchou ventilace plic\| 301 - 400 3.2.7\| c) Mezoteliom\| 800 - 1000 3.2.8\| d) rakovina plic, rakovina hrtanu nebo rakovina vaječníků spojená s azbestózou nebo hyalinózou pleury\| 800 - 1000 \| \| 3.3\| Pneumokonióza způsobená prachem při výrobě a zpracování tvrdokovů\| 3.3.1\| \\- s lehkou poruchou ventilace plic\| 100 - 200 3.3.2\| \\- se středně těžkou poruchou ventilace plic\| 201 - 400 3.3.3\| \\- s těžkou poruchou ventilace plic\| 401 - 600 \| \| 3.4\| Pneumokonióza ze svařování\| 100 - 200 \| \| 3.5\| Nemoci dýchacích cest a plic způsobené vdechováním kobaltu, cínu, barya, grafitu, hliníku, berylia, antimonu nebo oxidu titaničitého\| 3.5.1\| \\- s lehkou poruchou ventilace plic\| 100 - 200 3.5.2\| \\- se středně těžkou poruchou ventilace plic\| 201 - 400 3.5.3\| \\- s těžkou poruchou ventilace plic\| 401 - 600 \| \| 3.6\| Rakovina plic z radioaktivních látek\| 800 - 1000 \| \| 3.7\| Rakovina dýchacích cest a plic způsobená koksárenskými plyny\| 800 - 1000 \| \| 3.8\| Rakovina sliznice nosní nebo vedlejších dutin nosních\| 800 - 1000 \| \| 3.9\| Exogenní alergická alveolitida\| 3.9.1\| \\- s lehkou poruchou ventilace plic\| 100 - 200 3.9.2\| \\- se středně těžkou poruchou ventilace plic\| 201 - 400 3.9.3\| \\- s těžkou poruchou ventilace plic\| 401 - 600 \| \| 3.10\| Astma bronchiale a alergická onemocnění horních cest dýchacích \| Astma průduškové (bronchiale)\| 3.10.1\| \\- pouze s úlevovou léčbou, bez terapie inhalačními kortikosteroidy, s hodnotou FeNO v normě, s lehkou bronchiální hyperreaktivitou\| 100 - 200 3.10.2\| \\- při léčbě inhalačními kortikosteroidy a úlevovými léky a/nebo se středně těžkou až těžkou bronchiální hyperreaktivitou a/nebo při zvýšené hodnotě FeNO\| 201 - 600 \| Alergická rýma (rinitida)\| 3.10.3\| \\- bez poruchy nosní průchodnosti v klidu mimo kontakt s vyvolávající noxou, bez léčby topickými kortikosteroidy\| 50 - 100 3.10.4\| \\- při potřebě léčby a/nebo s oboustrannou poruchou nosní průchodnosti v klidu mimo kontakt s vyvolávající noxou\| 101 - 200 \| \| 3.11\| Bronchopulmonální nemoci způsobené prachem bavlny, lnu, konopí, juty nebo sisalu\| 3.11.1\| \\- s lehkou poruchou ventilace plic\| 100 - 200 3.11.2\| \\- se středně těžkou poruchou ventilace plic\| 201 - 400 3.11.3\| \\- s těžkou poruchou ventilace plic\| 401 - 600 \| \| 3.12\| Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého s typickými rtg znaky prašných změn nebo se všemi formami komplikované pneumokoniózy\| 800 - 1000 \| \| 3.13\| Chronická obstrukční plicní nemoc s FEV1/FVC méně než 0,70 a FEV1 50% referenčních hodnot nebo méně (CHOPN stadium III)\| 3.13.1\| \\- FEV1/FVC 0,60 až 0,70\| 100 - 200 3.13.2\| \\- FEV1/FVC 0,40 až 0,60\| 201 - 400 3.13.3\| \\- FEV1/FVC nižší než 0,40\| 401 - 600 \| \| 4.\| Kapitola IV. Nemoci z povolání kožní \| \| 4.1\| Nemoci kůže způsobené fyzikálními, chemickými nebo biologickými faktory\| 4.1.1\| \\- mírné formy, malý rozsah (několik ložisek)\| 30 - 200 4.1.2\| \\- mírné formy středního (celé ruce nebo předloktí) až velkého rozsahu (ruce a předloktí, ev. diseminace), nebo závažnější formy velké intenzity i menšího rozsahu\| 201 - 400 4.1.3\| \\- střední až velká intenzita velkého rozsahu (ruce a předloktí, diseminace) (při trvání nemoci do 3 měsíců se hodnotí v dolní polovině navrhovaného pásma, při trvání nemoci déle než 3 měsíce se hodnotí v horní polovině navrhovaného pásma)\| 401 - 600 5.\| Kapitola V. Nemoci z povolání přenosné a parazitární \| \| 5.1\| Nemoci přenosné z člověka na člověka a parazitární\| 5.1.1\| \\- onemocnění, která objektivně trvala kratší dobu než 1 měsíc nebo která nevyžadovala pracovní neschopnost\| 50 - 200 5.1.2\| \\- onemocnění, která objektivně trvala 1 až 2 měsíce, vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| 201 - 400 5.1.3\| \\- onemocnění, která objektivně trvala déle než 2 měsíce, vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| 401 - 600 \| \| 5.2\| Nemoci přenosné ze zvířat na člověka buď přímo, nebo prostřednictvím přenašečů\| 5.2.1\| \\- onemocnění, která objektivně trvala kratší dobu než 1 měsíc nebo která nevyžadovala pracovní neschopnost\| 50 - 200 5.2.2\| \\- onemocnění, která objektivně trvala 1 až 2 měsíce, vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| 201 - 400 5.2.3\| \\- onemocnění, která objektivně trvala déle než 2 měsíce, vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| 401 - 600 \| \| 5.3\| Nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí\| 5.3.1\| \\- onemocnění, která objektivně trvala kratší dobu než 1 měsíc nebo která nevyžadovala pracovní neschopnost\| 50 - 200 5.3.2\| \\- onemocnění, která objektivně trvala 1 až 2 měsíce, vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| 201 - 400 5.3.3\| \\- onemocnění, která objektivně trvala déle než 2 měsíce, vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| 401 - 600 \| \| 6.\| Kapitola VI. Nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli \| \| 6.1\| Těžká hyperkinetická dysfonie, uzlíky na hlasivkách, těžká nedomykavost hlasivek nebo těžká fonastenie, pokud jsou trvalé a znemožňují výkon povolání kladoucího zvýšené nároky na hlas\| 6.1.1\| \\- těžká hyperkinetická dysfonie\| 100 - 150 6.1.2\| \\- uzlíky na hlasivkách\| 150 - 200 6.1.3\| \\- těžká nedomykavost hlasivek\| 125 - 175 6.1.4\| \\- těžká fonastenie\| 100 - 150 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 346/2015 Sb. Počty bodů pro ohodnocení ztížení společenského uplatnění pro jednotlivé újmy na zdraví způsobené služebním úrazem Položka\| Poškození zdraví\| \| Počet bodů ---\|---\|---\|--- 1.\| Hlava 1.1\| Ztráta vlasů po skalpaci - úplná\| \| 800 1.2\| Ztráta vlasů po skalpaci - částečná podle rozsahu\| \| 250 - 500 1.3\| Kostní defekt v klenbě lební do 2 cm 2\| \| 75 - 150 1.4\| Kostní defekt v klenbě lební v rozsahu 2-10 cm\| \| 210 - 420 1.5\| Kostní defekt v klenbě lební v rozsahu větším než 10 cm2\| \| 360 - 720 1.6\| Postkomoční syndrom\| \| 400 \| Následky poranění hlavy a neurotraumat v oblasti duševních poruch a poruch chování podle rozsahu a tíže následků (ověřené příslušným psychiatrickým pracovištěm) 1.7\| \\- lehké\| \| 800 1.8\| \\- středně těžké\| \| 2000 1.9\| \\- těžké\| \| 2600 1.10\| \\- zvlášť těžké\| \| 3000 1.11\| \\- úplné, ztráta všech duševních kompetencí\| \| 6000 \| Duševní poruchy po jiných těžkých poraněních kromě poranění hlavy a mozku nebo vážné duševní poruchy vzniklé působením otřesných zážitků nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a tísnivých situací podle rozsahu a tíže následků (ověřené příslušným psychiatrickým pracovištěm) 1.12\| \\- lehkého stupně\| \| 800 1.13\| \\- středně těžkého stupně\| \| 1200 1.14\| \\- těžkého stupně\| \| 1800 1.15\| \\- zvláště těžkého stupně\| \| 3000 1.16\| Poúrazová epilepsie podle druhu, závažnosti a frekvence záchvatů\| \| 500 - 1000 1.17\| Potíže po těžkých zraněních jiných částí těla bez bližšího objektivního nálezu (např. fantomové bolesti po amputacích)\| \| 420 1.18\| Traumatická porucha lícního nervu lehkého stupně\| \| 300 1.19\| Traumatická porucha lícního nervu těžkého stupně\| \| 1200 1.20\| Traumatické postižení trojklanného nervu\| \| 500 - 700 \| Poškození obličeje provázené funkčními poruchami (zúžení úst, omezení hybnosti dolní čelisti, defekty rtu) nebo deformující jizvy 1.21\| \\- lehkého stupně\| \| 400 1.22\| \\- středně těžkého stupně\| \| 800 1.23\| \\- těžkého stupně\| \| 1200 1.24\| Moková píštěl po poranění spodiny lební (likvorea)\| \| 600 1.25\| Ztráta chuti\| \| 1000 1.26\| Ztráta čichu\| \| 1000 1.27\| Ztráta hrotu nosu\| \| 500 1.28\| Ztráta nosu bez zúžení průduchů\| \| 900 1.29\| Ztráta nosu se zúžením průduchů\| \| 1100 1.30\| Deformace nosu\| \| 400 1.31\| Perforace nosní přepážky\| \| 160 2.\| Oko a zrak 2.1\| Stav po vynětí oka s ohledem na zrakovou ostrost druhého oka\| \| 1000 - 2000 \| Ztráta čočky u vidoucího oka 2.2\| \\- kompenzována artefakií\| \| 600 2.3\| \\- kompenzována kontaktní čočkou\| \| 800 2.4\| \\- kompenzována snesitelnou brýlovou korekcí\| \| 1000 2.5\| \\- nekompenzovatelná - podle výsledné zrakové ostrosti podle tabulky 1\| \| \| Traumatická porucha postavení očí 2.6\| \\- s dvojitým viděním svisle\| \| 1200 2.7\| \\- s dvojitým viděním vodorovně\| \| 800 2.8\| \\- s dvojitým viděním jen při určitém pohledu\| \| 400 2.9\| Poruchy zorného pole - podle tabulek 2 a 3\| \| \| Porušení průchodnosti slzných cest\| \| 2.10\| \\- v oblasti horního víčka\| \| 100 2.11\| \\- v oblasti dolního víčka nebo níže\| \| 400 2.12\| Chybné postavení řas (trichiasa)\| \| 200 2.13\| Rozšíření a ochrnutí zornice vidoucího oka\| \| 200 \| Deformace zevního segmentu oka a jeho okolí 2.14\| Deformace očnice\| \| 360 2.15\| Deformace víček\| \| 340 2.16\| Deformita oka (mimo změn zornice)\| \| 320 2.17\| Traumatická porucha akomodace nepodmíněná ztrátou čočky\| \| 600 2.18\| Poúrazový lagoftalmus\| \| 420 2.19\| Ptóza horního víčka kryjící zornici\| \| 800 3.\| Ucho, sluch a vestibulární ústrojí 3.1\| Ztráta jednoho boltce\| \| 420 3.2\| Ztráta obou boltců\| \| 680 3.3\| Chronický hnisavý zánět středního ucha poúrazový\| \| 600 3.4\| Deformace boltce lehkého stupně\| \| 340 3.5\| Deformace boltce těžkého stupně\| \| 700 \| Nedoslýchavost jednostranná (včetně opěrkového syndromu - Whiplash) 3.6\| \\- lehčího až středně těžkého stupně\| \| 200- 400 3.7\| \\- těžkého stupně\| \| 800 3.8\| \\- velmi těžkého stupně\| \| 1600 \| Nedoslýchavost oboustranná (včetně opěrkového syndromu - Whiplash) 3.9\| \\- středně těžkého stupně\| \| 800 3.10\| \\- těžkého stupně\| \| 1600 3.11\| \\- velmi těžkého stupně\| \| 3000 \| Hluchota 3.12\| \\- jednostranná praktická nebo úplná (včetně opěrkového syndromu -Whiplash)\| \| 2000 3.13\| \\- oboustranná praktická nebo úplná (včetně opěrkového syndromu -Whiplash)\| \| 4000 - 6000 3.14\| \\- ztráta sluchu druhého ucha do úrovně praktické nebo úplné hluchoty (včetně opěrkového syndromu -Whiplash)\| \| 4000 3.15\| Porucha labyrintu mimo nedoslýchavost a hluchotu, (včetně opěrkového syndromu - Whiplash)\| \| 1000 3.16\| Neurotizující tinitus (včetně opěrkového syndromu - Whiplash)\| \| 600 4.\| Chrup, jazyk, krk\| \| 4.1\| Ztráta jednoho zubu podle postavení a estetického dopadu (nehodnotí se dětské zuby ani náhrady)\| \| 40 4.2\| Ztráta více zubů podle postavení a estetického dopadu\| \| násobek 40 4.3\| Odlomení korunkové části jednoho zubu\| \| 30 4.4\| Odlomení korunkové části více zubů\| \| násobek 30 4.5\| Ztráta jazyka úplná\| \| 2000 4.6\| Stav po poranění jazyka s defektem tkáně nebo jizevnatými deformacemi\| \| 400 \| Poškození hlasu 4.7\| \\- částečná ztráta, podle kvality hlasu\| \| 800 - 1400 4.8\| \\- úplná ztráta (afonie)\| \| 3000 4.9\| \\- ztížení řeči následkem poškození artikulačního ústrojí (včetně jazyka) podle tíže poruchy\| \| 1000 - 2000 4.10\| Porucha řeči centrálního původu po úrazu (včetně opěrkového syndromu - Whiplash podle tíže poruchy)\| \| 2000 - 4000 \| Zúžení hrtanu 4.11\| \\- lehkého stupně\| \| 600 4.12\| \\- středně těžké\| \| 1200 4.13\| \\- těžké\| \| 2000 4.15\| Stav po tracheotomii s trvale zavedenou kanylou\| \| 1600 5.\| Hrudník, plíce, srdce, jícen, páteř a mícha \| Omezení hybnosti hrudníku a srůsty plic následkem poranění plic a stěny hrudní 5.1\| \\- lehké\| \| 300 5.2\| \\- středně těžké\| \| 600 5.3\| \\- těžké\| \| 1200 \| Jiné následky poranění plic s poškozením plicního parenchymu a plicních funkcí \| jednostranné podle rozsahu a tíže\| \| 5.4\| -lehké\| \| 600 5.5\| \\- středně těžké\| \| 800 5.6\| \\- těžké\| \| 1000 \| Jiné následky poranění plic s poškozením plicního parenchymu a plicních funkcí oboustranné, podle rozsahu a tíže 5.7\| \\- lehké\| \| 1000 5.8\| \\- středně těžké\| \| 2000 5.9\| \\- těžké\| \| 3000 \| Poruchy srdeční a cévní podle hemodynamické významnosti 5.10\| \\- lehké\| \| 400 5.11\| \\- středně těžké\| \| 1000 5.12\| \\- těžké\| \| 2000 5.13\| \\- zvlášť těžké poruchy na úrovni NYHA IV\| \| 3000 5.14\| Pištěl jícnu\| \| 600 5.15\| Zúžení jícnu podle tíže poruchy polykání\| \| 400 - 800 5.16\| Porucha polykání centrálního původu (včetně opěrkového syndromu - Whiplash)\| \| 1000 - 1200 \| Poúrazové omezení hybnosti páteře 5.17\| \\- lehké\| \| 200 5.18\| \\- lehké s příznaky kořenového dráždění\| \| 400 5.19\| \\- středně těžké\| \| 300 5.20\| \\- středně těžké s příznaky kořenového dráždění\| \| 600 5.21\| \\- těžkého stupně\| \| 400 5.22\| \\- těžkého stupně s příznaky kořenového dráždění\| \| 800 5.23\| Poúrazová paraparéza\| \| 1200 5.24\| Poúrazová kvadruparéza podle tíže\| \| 2000 - 3000 5.25\| Poúrazová paraplegie\| \| 5600 5.26\| Poúrazová kvadruplegie\| \| 6000 5.27\| Poúrazová hemiparéza podle tíže\| \| 1000 - 1600 5.28\| Poúrazová hemiplegie\| \| 5200 5.29\| Poúrazová monoparéza podle tíže\| \| 300 - 600 5.30\| Poúrazová monoplegie\| \| 2800 6.\| Břicho, zažívací orgány, pánev 6.1\| Poškození břišní stěny provázené porušením břišního lisu\| \| 500 \| Porušení funkce zažívacích orgánů 6.2\| \\- lehké\| \| 400 6.3\| \\- středně těžké\| \| 700 6.4\| \\- těžké\| \| 1100 6.5\| Ztráta sleziny\| \| 600 6.7\| Sterkorální pištěl podle rozsahu sekrece\| \| 1000 - 1400 \| Nedomykavost řitních svěračů 6.8\| \\- částečná\| \| 1500 6.9\| \\- úplná\| \| 4000 6.10\| Trvalá stomie\| \| 3000 7.\| Močové a pohlavní orgány\| \| 7.1\| Ztráta jedné ledviny\| \| 1000 7.2\| Ztráta obou ledvin\| \| 4000 \| Porucha močení následkem poranění močových orgánů 7.3\| \\- lehkého stupně\| \| 300 7.4\| \\- středně těžkého stupně\| \| 600 7.5\| \\- těžká\| \| 1500 7.6\| \\- úplná\| \| 3000 7.7\| Pištěl močového měchýře nebo močové roury\| \| 1400 7.8\| Počasný zánět močových cest nebo ledvin\| \| 1000 7.9\| Druhotné onemocnění ledvin podle rozsahu poruchy ledvinných funkcí\| \| 500 - 1000 7.10\| Hydrokéla poúrazová\| \| 100 7.11\| Trvalá stomie\| \| 3000 7.12\| Ztráta jednoho varlete nebo ztráta jednoho vaječníku\| \| 400 \| Ztráta obou varlat (nebo jednoho při kryptorchizmu druhého nebo poškození jiného původu) nebo obou vaječníků (nebo jednoho při poškození druhého jiného původu) 7.13\| -do 49 let\| \| 2400 7.14\| \\- nad 49 let\| \| 1200 7.15\| Ztráta pyje nebo těžká deformace pyje nebo poúrazová deformace pochvy nebo zevních pohlavních orgánů ženy znemožňující pohlavní styk podle rozsahu následků\| \| 2000 - 2400 7.16\| Ztráta jednoho prsu u žen\| \| 1600 7.17\| Ztráta obou prsů u žen\| \| 2400 7.18\| Výhřez pochvy a dělohy poúrazový\| \| 800 7.19\| Porušení souvislosti pánevního prstence s poruchou statiky páteře a s poruchou funkce dolních končetin podle rozsahu následků\| \| 1200 -1600 7.20\| Potrat v důsledku úrazu do nedokončeného 23. týdne gravidity\| \| 600 7.21\| Předčasný porod v důsledku úrazu od počátku 24. do dokončeného 36. týdne gravidity\| \| 1200 8.\| Horní končetina\| nedominantní\| dominantní 8.1\| Ztráta horní končetiny v ramenním kloubu, exartikulace\| 4000\| 4400 \| Ztráta horní končetiny mezi ramenním kloubem a loketním kloubem\| 8.2\| \\- s pahýlem nevhodným k protézování\| 3600\| 4000 8.3\| \\- s pahýlem vhodným k protézování\| 2400\| 2800 8.4\| Poškození ramene - úplná ztuhlost\| 1000\| 1200 \| Omezení pohyblivosti ramenního kloubu (i po poranění svalů paže) 8.5\| \\- lehkého stupně\| 300\| 400 8.6\| \\- středního stupně\| 500\| 600 8.7\| \\- těžkého stupně\| 700\| 800 8.9\| Pakloub kosti pažní\| 1100\| 1200 8.10\| Chronický zánět kostní dřeně pažní kosti\| 900\| 1000 8.11\| Habituální vykloubení ramene\| 800\| 900 \| Nenapravitelné vykloubení 8.12\| \\- sternoklavikulárního kloubu\| 600\| 600 8.13\| \\- akromioklavikulárního kloubu\| 1100\| 1200 \| Poškození loketního kloubu 8.14\| \\- úplná ztuhlost\| 900\| 1000 8.15\| \\- omezení pohyblivosti loketního kloubu těžkého stupně\| 600\| 700 8.16\| \\- středního stupně\| 500\| 600 8.17\| \\- lehkého stupně\| 400\| 500 \| Poškození kloubů radioulnárních 8.18\| \\- úplná ztuhlost\| 800\| 900 8.19\| \\- omezená supinace a pronace předloktí těžkého stupně\| 700\| 800 8.20\| \\- středního stupně\| 600\| 700 8.21\| \\- lehkého stupně\| 500\| 600 8.22\| Pakloub obou kostí předloktí\| 900\| 1000 8.23\| Pakloub vřetenní kosti\| 600\| 700 8.24\| Pakloub loketní kosti\| 250\| 600 8.25\| Chronický zánět kostní dřeně kostí předloktí\| 700\| 800 8.26\| Viklavý loketní kloub\| 900\| 1000 8.27\| Ztráta předloktí při zachovalém loketním kloubu\| 2400\| 2600 8.28\| Ztráta ruky v zápěstí\| 2200\| 2400 8.29\| Ztráta všech prstů ruky (včetně záprstních kostí)\| 2100\| 2200 8.30\| Ztráta dvou až čtyř prstů ruky s výjimkou palce\| 2000\| 2100 8.31\| Úplná ztuhlost zápěstí\| 700\| 800 8.32\| Pakloub člunkové kosti\| 300\| 400 \| Omezení pohyblivosti zápěstí 8.33\| \\- těžkého stupně až ztuhnutí\| 500\| 600 8.34\| \\- středního stupně\| 400\| 500 8.35\| \\- lehkého stupně\| 300\| 400 \| Ztráta palce 8.36\| \\- včetně záprstní kosti\| 1300\| 1400 8.37\| \\- obou článků\| 1100\| 1200 8.38\| \\- koncového článku\| 800\| 900 \| Ztuhlost mezičlánkového kloubu palce 8.39\| \\- úplná\| 700\| 800 8.40\| \\- základního kloubu palce\| 600\| 700 8.41\| \\- karpometakarpálního kloubu palce\| 800\| 900 8.42\| \\- všech kloubů palce\| 1100\| 1200 8.43\| Trvalé podvrtnutí po špatně zhojené Benettově zlomenině\| 200\| 300 \| Porucha úchopové funkce palce 8.44\| \\- těžkého stupně\| 900\| 1000 8.45\| \\- středního stupně\| 700\| 800 8.46\| \\- lehkého stupně\| 500\| 600 \| Ztráta ukazováčku 8.47\| \\- se záprstní kostí\| 900\| 1000 8.48\| \\- všech tří článků\| 700\| 800 8.49\| \\- dvou článků\| 500\| 600 8.50\| \\- koncového článku\| 300\| 400 \| Úplná ztuhlost ukazováku 8.51\| \\- všech tří kloubů\| 600\| 700 8.52\| \\- dvou kloubů\| 400\| 500 8.53\| -jednoho kloubu\| 200\| 300 \| Porucha úchopové funkce ukazováku 8,54\| \\- těžkého stupně\| 700\| 800 8.55\| \\- středního stupně\| 500\| 600 8.56\| \\- lehkého stupně\| 300\| 400 \| Ztráta prstu (III., IV., nebo V.) 8.57\| \\- se záprstní kostí\| 500\| 600 8.58\| \\- všech tří článků\| 400\| 500 8.59\| \\- dvou článků\| 300\| 400 8.60\| -jednoho článku\| 200\| 300 \| Úplná ztuhlost prstu (III., IV. nebo V.) 8.61\| \\- všech tří kloubů\| 300\| 400 8.62\| \\- dvou kloubů\| 100\| 200 8.63\| Porucha úchopové funkce prstu (III. IV. nebo V.)\| 100\| 100 8.64\| Obrna pažního nervu (axilárního) podle tíže\| 400 - 800\| 500 - 1000 8.65\| Obrna vřetenního nervu podle tíže\| 600 - 1200\| 700 - 1400 8.66\| Obrna středního nervu podle tíže\| 500 - 1000\| 600 - 1200 8.67\| Obrna loketního nervu (obdobně nervus musculocutaneus) podle tíže\| 500 - 1000\| 600 - 1200 8.68\| Obrna celé pleteně pažní podle tíže\| 1400 - 2400\| 1400 - 2800 9.\| Dolní končetina \| Ztráta jedné dolní končetiny v kyčelním kloubu nebo mezi kyčelním a kolenním kloubem 9.1\| \\- s pahýlem nevhodným k protézování\| \| 4000 9.2\| \\- s pahýlem vhodným k protézování\| \| 2800 9.3\| Pakloub stehenní kosti v krčku nebo v diafýze\| \| 2400 9.4\| Chronický zánět kostní dřeně stehenní kosti\| \| 1400 \| Zkrácení jedné dolní končetiny 9.5\| \\- o 2- 4 cm\| \| 200 9.6\| \\- o 4- 6 cm\| \| 600 9.7\| \\- o 6 a více cm\| \| 1000 9.8\| Deformity stehenní kosti\| \| 800 \| Omezení pohyblivosti kyčelního kloubu 9.9\| \\- úplná ztuhlost\| \| 2000 9.10\| \\- omezení pohyblivosti těžkého stupně\| \| 1600 9.11\| \\- středního stupně\| \| 1200 9.12\| \\- lehkého stupně\| \| 800 \| Omezení pohyblivosti kolenního kloubu 9.13\| \\- úplná ztuhlost\| \| 1600 9.14\| \\- omezení pohyblivosti těžkého stupně\| \| 1600 9.15\| \\- středního stupně\| \| 1200 9.16\| \\- lehkého stupně\| \| 800 \| Nestabilita (viklavost) kolenního kloubu 9.17\| \\- těžkého stupně (nutnost podpůrné fixace při běžné zátěži)\| \| 1000 9.18\| \\- středně těžkého stupně (nutnost podpůrné fixace při těžké zátěži)\| \| 500 9.19\| \\- lehkého stupně (neovlivňuje významně běžný život)\| \| 200 9.20\| Značné vbočení nebo vybočení kolenního kloubu po zlomeninách\| \| 1400 9.21\| Trvalé následky po poranění měkkého kolena\| \| 1400 \| Ztráta dolní končetiny v bérci se zachovalým kolenem 9.22\| \\- s pahýlem nevhodným k protézování\| \| 2600 9.23\| \\- s pahýlem vhodným k protézování\| \| 2000 \| Ztráta dolní končetiny v bérci se ztuhlým kolenem 9.24\| \\- s pahýlem nevhodným k protézování\| \| 2800 9.25\| \\- s pahýlem vhodným k protézování\| \| 2200 9.26\| Pakloub kosti holenní nebo obou kostí bérce\| \| 2000 9.27\| Chronický zánět kostní dřeně kostí bérce\| \| 1000 9.28\| Poúrazové deformity kostí bérce\| \| 1400 9.29\| Ztráta nohy v hlezenném kloubu\| \| 2000 9.30\| Ztráta chodidla v Chopartově kloubu\| \| 1800 9.31\| Ztráta chodidla v Lisfrancově kloubu\| \| 1400 \| Úplná ztuhlost v hlezenném kloubu 9.32\| \\- v příznivém postavení\| \| 1200 9.33\| \\- v nepříznivém postavení\| \| 1600 9.34\| Omezení pohyblivosti hlezenného kloubu\| \| 9.35\| \\- těžkého stupně\| \| 1600 9.36\| \\- středního stupně\| \| 1200 9.37\| \\- lehkého stupně\| \| 800 9.38\| Úplná ztráta pronace a supinace nohy\| \| 1000 \| Omezení pronace a supinace nohy 9.39\| \\- těžkého stupně\| \| 600 9.40\| \\- středního stupně\| \| 400 9.41\| \\- lehkého stupně\| \| 200 9.42\| Nestabilita (viklavost) hlezenného kloubu\| \| 800 9.43\| Plochá noha nebo vbočená noha a jiné poúrazové deformity nohy a hlezna\| \| 800 9.44\| Chronický zánět kostní dřeně kostí nohy\| \| 600 \| Ztráta prstů nohy 9.45\| \\- všech prstů\| \| 1400 9.46\| \\- obou článků palce včetně záprstní kosti\| \| 1400 9.47\| \\- obou článků palce\| \| 1200 9.48\| \\- koncového článku palce\| \| 400 9.49\| \\- malíku\| \| 300 9.50\| \\- II., III. nebo IV. prstu\| \| 200 9.51\| Úplná ztuhlost palce nohy\| \| 400 9.52\| Omezení pohyblivosti palce nohy\| \| 200 \| Trvalé poúrazové omezení krevního oběhu či lymfatického systému dolní končetiny 9.53\| \\- lehkého stupně\| \| 600 9.54\| \\- středně těžkého stupně\| \| 800 9.55\| \\- těžkého stupně\| \| 1200 9.56\| Poúrazová atrofie svalstva dolní končetiny\| \| 400 9.57\| Obrna sedacího nervu podle tíže\| \| 900 - 1800 9.58\| Obrna stehenního nervu podle tíže\| \| 900 - 1800 9.59\| Obrna holenního nervu podle tíže\| \| 500 - 1000 9.60\| Obrna lýtkového nervu podle tíže\| \| 700 - 1400 10.\| Jizevnaté deformace po popáleninovém traumatu a jiných úrazech 10.1\| Rozsáhlé plošné jizvy (minimální rozsah jizvy 10 cm )\| \| 200 - 800 10.2\| Hypertrofické jizvy (i nerozsáhlé) obličeje, krku, rukou nebo nohou (viditelné partie těla)\| \| 200 - 800 10.3\| Keloidní jizvy (s tendencí k růstu a recidivující)\| \| 200 - 800 10.4\| Karcinom kůže v jizvě po poranění (Ulcus Marjolin)\| \| 1800 11.\| Následná postižení orgánů (například po popáleninovém traumatu, sepsi, Crush syndromu, polékové intoxikaci apod.) \| Toxické poškození jater (subchronická hepatitis) nebo ledvin podle rozsahu a tíže procesu 11.1\| \\- lehkého stupně\| \| 1200 11.2\| \\- středně těžkého stupně\| \| 2400 11.3\| \\- těžkého stupně\| \| 4000 11.4\| Chronický atrofický zánět sliznice nosní\| \| 400 \| Obstrukční postižení dýchacích cest po inhalačním traumatu podle rozsahu a tíže procesu 11.5\| \\- lehkého stupně\| \| 1200 11.6\| \\- středně těžkého stupně\| \| 2400 11.7\| \\- těžkého stupně\| \| 4000 12.\| Heterotopická osifikace po popáleninovém traumatu\| \| 12.1\| Omezení pohyblivosti po popáleninovém traumatu\| hodnocení jako v klasifikacích podle odpovídajících položek v části 8. Horní končetina a části 9. Dolní končetina 1. Tabulka k položce 2.5 - hodnocení zrakové ostrosti se snesitelnou korekcí Zraková ostrost\| 6/6\| 6/9\| 6/12\| 6/18\| 6/24\| 6/30\| 6/36\| 6/60\| 3/60\| 1/60\| 0 ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 6/6\| 0\| 120\| 240\| 440\| 660\| 880\| 1100\| 1300\| 1500\| 1700\| 2000 6/9\| 120\| 240\| 440\| 660\| 880\| 1100\| 1300\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200 6/12\| 240\| 440\| 660\| 880\| 1100\| 1300\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600 6/18\| 440\| 660\| 880\| 1100\| 1300\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600\| 3100 6/24\| 660\| 880\| 1100\| 1300\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600\| 3100\| 3600 6/30\| 880\| 1100\| 1300\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600\| 3100\| 3600\| 4100 6/36\| 1100\| 1300\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600\| 3100\| 3600\| 4100\| 4600 6/60\| 1300\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600\| 3100\| 3600\| 4100\| 4600\| 5000 3/60\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600\| 3100\| 3600\| 4100\| 4600\| 5000\| 5400 1/60\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600\| 3100\| 3600\| 4100\| 4600\| 5000\| 5400\| 5700 0\| 2000\| 2200\| 2600\| 3100\| 3600\| 4100\| 4600\| 5000\| 5400\| 5700\| 6000 2. Tabulka k položce 2.9 - koncentrické zúžení zorného pole \| POSTIŽENÍ ---\|--- Stupeň zúžení (stupně)\| jednoho oka\| obou očí zhruba stejně\| jediného vidoucího oka 60\| 300\| 600\| 2000 50\| 500\| 1400\| 2500 40\| 700\| 2200\| 2900 30\| 1000\| 3000\| 3700 20\| 1400\| 4000\| 4500 10\| 1700\| 5000\| 5300 5\| 1900\| 5600\| 5600 Centrální skotomy se hodnotí podle výsledné zrakové ostrosti 3. Tabulka k položce 2.9 - nekoncentrické zúžení zorného pole HEMIANOPSIE\| BODY ---\|--- homonymní levostranná\| 2000 homonymní pravostranná\| 2400 binasální\| 600 bitemporální\| 3000 oboustranná horní\| 600 oboustranná dolní\| 2000 nasální jednostranná\| 300 temporální jednostranná\| 1200 horní jednostranná\| 300 dolní jednostranná\| 800 nasální kvadrantová horní\| 200 nasální kvadrantová dolní\| 300 temporální kvadrantová horní\| 300 temporální kvadrantová dolní\| 600 Příloha č. 4 k vyhlášce č. 346/2015 Sb. Počty bodů pro ohodnocení ztížení společenského uplatnění pro jednotlivé újmy na zdraví způsobené nemocí z povolání Položka\| Poškození zdraví\| Počet bodů ---\|---\|--- 1.\| Kapitola I seznamu nemocí z povolání: Nemoci z povolání způsobené chemickými látkami\| \| Nemoc z chemických látek podle položky 1-58 nařízení vlády 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Počet bodů se navrhuje podle závažnosti poškození orgánů nebo systémů, které jsou danou chemickou látkou postiženy \| Nervový systém \| Toxické poškození centrálního nervového systému (Zejména diřuzní toxické encefalopatie s organicky podmíněnými psychickými poruchami, případně s extrapyramidovým parkinsonským syndromem) 1.1\| \\- lehké poruchy\| 1200 1.2\| \\- středně těžké poruchy\| 2400 1.3\| \\- těžké poruchy\| 4000 1.4\| \\- zvláště těžké poruchy\| 6000 \| Toxické poškození periferního nervového systému (Zejména toxické polyneuropatie ev. ve spojení s rysy myelopatickými, polyradikulopatickými či myopatickými) 1.5\| \\- lehké poruchy\| 1200 1.6\| \\- středně těžké poruchy\| 2400 1.7\| \\- těžké poruchy\| 4000 \| Játra \| Toxická poškození 1.8\| \\- jaterní poškození s minimální poruchou funkcí\| 800 1.9\| \\- lehké poruchy\| 1600 1.10\| \\- středně těžké poruchy\| 3000 1.11\| \\- těžké poruchy\| 4000 1.12\| \\- stavy se závažným portálním městnáním, opakované krvácivé stavy, ascites, známky encefalopatie, stavy po portokavální anastomóze\| 6000 \| Nádory jater 1.13\| \\- po stabilizaci stavu\| 4000 1.14\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| Ledviny \| Toxické poškození 1.15\| \\- postižení ledvin bez funkčního omezení s patologickým nálezem v moči lehkého stupně (diskrétní proteinurie, mikroskopické hematurie)\| 800 1.16\| \\- postižení ledvin s omezením funkce lehkého stupně\| 1200 1.17\| \\- středně těžkého stupně\| 2400 1.18\| \\- těžkého stupně\| 4000 1.19\| \\- úplné selhání ledvin (nutnost hemodialýzy)\| 6000 \| Nádory ledvin 1.20\| \\- po stabilizaci stavu\| 4000 1.21\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| Kardiovaskulární systém 1.22\| \\- poškození lehkého stupně\| 1200 1.23\| \\- poškození středně těžkého stupně\| 2400 1.24\| \\- poškození těžkého stupně\| 4000 1.25\| \\- zvlášť těžká poškození vedoucí k srdečnímu selhávání na úrovni NYHA IV\| 6000 \| Krev \| Toxické poškození \| Panmyelopatie 1.26\| \\- mírné s trombocytopenií a s mírnými klinickými projevy\| 1200 1.27\| \\- středně těžká s trombocytopenií a se středně těžce vyjádřenými klinickými projevy\| 2400 1.28\| \\- těžká panmyelopatie s těžkou trombocytopenií a se závažnými klinickými projevy (trombocyty pod 20.000/ul, granulocyty pod 1000/ul)\| 4000 1.29\| \\- tento stav s přechodem do leukemie\| 6000 \| Anemie (různé formy) 1.30\| \\- lehká anemie s mírnými klinickými projevy (předčasná unavitelnost)\| 1200 1.31\| \\- středně těžká anemie\| 2400 1.32\| \\- těžká anemie se závažnými klinickými projevy (Hb pod 10 g/dl), opakovaná potřeba transfúzí, podstatné snížení výkonnosti\| 4000 1.33\| \\- progredující, neléčitelné formy anemie s těžkými klinickými projevy\| 4500 \| Leukemie 1.34\| \\- chronické leukemie s nepatrnými laboratorními a klinickými projevy nebo v remisi\| 1600 1.35\| \\- s mírnými laboratorními a klinickými projevy\| 3000 1.36\| \\- s výraznými laboratorními a klinickými projevy,\| 4000 1.37\| \\- progredující, nevyléčitelné formy\| 6000 \| Následky toxického poškození horních cest dýchacích dráždivými plyny, parami a dýmy 1.38\| Perforace nosní přepážky\| 160 1.39\| Upíná ztráta čichu a tím ovlivnění chuti k jídlu\| 1000 \| Následky toxického poškození dolních cest dýchacích a plic dráždivými plyny, parami a dýmy 1.40\| Poškození s poruchou funkcí plicních lehkého stupně\| 1200 1.41\| \\- středně těžkého stupně\| 2400 1.42\| \\- těžkého stupně\| 4000 1.43\| \\- zvlášť těžká poškození vedoucí k právo strannému srdečnímu selhávání na úrovni NYHA IV\| 6000 \| Nádory dýchacích cest \| Rakovina sliznice nosní, vedlejších dutin nosních nebo hrtanu 1.44\| \\- po stabilizaci stavu\| 4000 1.45\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| Rakovina plic 1.46\| \\- po stabilizaci stavu\| 4000 1.47\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| Nádory ledvin a močového měchýře 1.48\| \\- po odstranění nádoru v časném stadiu\| 2000 1.49\| \\- v pozdním stadiu\| 4000 1.50\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| Nádory prostaty 1.51\| Po odstranění nádoru v časném stadiu\| 2000 1.52\| \\- v pozdním stadiu\| 4000 1.53\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| Nádory kůže 1.54\| Po odstranění nádoru (nádorů) při stabilizovaném stavu\| 1600 1.55\| Metastazující formy nádoru se závažnou prognózou\| 6000 \| Další nádory z chemických látek 1.56\| Po odstranění nádoru (nádorů) po stabilizaci stavu podle závažnosti stavu a projevů\| 2000 - 4000 1.57\| Metastazující formy nádoru se závažnou prognózou\| 6000 2.\| Kapitola II. Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory 2.1\| Nemoc způsobená ionizujícím zářením, útlum krvetvorby \| Panmyelopatie 2.1.1\| \\- mírná s trombocytopenií s mírnými klinickými projevy\| 1200 2.1.2\| \\- středně těžká s těžkou trombocytopenií se středně těžce vyjádřenými klinickými projevy\| 2400 2.1.3\| \\- těžká s těžkou trombocytopenií se závažnými klinickými projevy (trombocyty pod 20.000/ul, granulocyty pod 1000/ul)\| 4000 2.1.4\| \\- stav s přechodem do leukemie\| 6000 \| Leukemie 2.1.5\| \\- chronické leukemie s nepatrnými laboratorními a klinickými projevy nebo v remisi\| 1600 2.1.6\| \\- s mírnými laboratorními a klinickými projevy\| 2400 2.1.7\| \\- s výraznými laboratorními a klinickými projevy,\| 4000 2.1.8\| \\- progredující formy, nevyléčitelné\| 6000 \| Rakovina kůže 2.1.9\| \\- po odstranění nádoru (nádorů) po stabilizaci stavu podle rozsahu a závažnosti\| 1000 - 2000 2.1.10\| \\- metastazující formy se závažnou prognózou\| 6000 2.1.11\| Zákal čočky způsobený ionizujícím zařízením\| 1200 2.1.12\| Výsledné stavy po nadměrném ozáření spojené se systémovými nebo lokalizovanými příznaky\| 1200 - 2400 \| Zhoubné nádory vzniklé v důsledku vnitřní kontaminace 2.1.13\| \\- po stabilizaci stavu\| 4000 2.1.14\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 2.2\| Nemoc způsobená elektromagnetickým zářením 2.2.1\| Zákal čočky způsobený elektromagnetickým zářením\| 1200 \| 2.3\| Zákal čočky způsobený tepelným zářením 2.3.1\| Zákal čočky způsobený tepelným zářením\| 1200 2.4\| Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem 2.4.1\| Základ 1600 bodů a za každých 5 % celkové ztráty sluchu podle Fowlera nad limit přidat 200 bodů\| 1600 - 4000 2.4.2\| Tinitus\| 600 2.5\| Nemoc způsobená přetlakem a podtlakem okolního prostředí 2.5.1\| Následky cévních mozkových příhod se hodnotí analogicky s následky poškození CNS způsobené chemickými látkami a následky poškození kloubů analogicky s poškozením kloubů z vibrací nebo dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování, následky poškození plic analogicky například s toxickým poškozením plic\| 400 - 5800 2.6.\| Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními 2.6.1\| Vazospastické stadium na nedominantní ruce\| 400 2.6.2\| Vazospastické stadium na dominantní ruce\| 500 2.6.3\| Vazoparalytické stadium na nedominantní ruce\| 700 2.6.4\| Vazoparalytické stadium na dominantní ruce\| 800 2.7\| Nemoci periferních nervů horních končetin charakteru ischemických a úžinových neuropatií při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními \| Ischemické poškození nervu středního, nervu loketního nebo obou nervů, s klinickými iritačními a zánikovými příznaky a patologickým nálezem v EMG vyšetření, odpovídajícími nejméně středně těžké poruše \| Poškození nervů horních končetin charakteru úžinového syndromu s klinickými iritačními a zánikovými příznaky a s patologickým nálezem v EMG vyšetření, odpovídající nejméně středně těžké poruše 2.7.1\| Poškození loketního nervu na nedominantní ruce\| 500 2.7.2\| Poškození loketního nervu na dominantní ruce\| 700 2.7.3\| Poškození středního nervu na nedominantní ruce\| 500 2.7.4\| Poškození středního nervu na dominantní ruce\| 700 2.8\| Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními. Aseptické nekrózy zápěstních nebo záprstních kůstek nebo izolovaná artróza kloubů ručních, zápěstních nebo loketních, spojené se závažnou poruchou funkce vedoucí k výraznému omezení pracovní schopnosti 2.8.1\| Aseptické nekrózy zápěstních nebo záprstních kůstek na nedominantní HK\| 300 2.8.2\| Aseptické nekrózy zápěstních nebo záprstních kůstek na dominantní HK\| 400 2.8.3\| Artróza loketního kloubu na nedominantní HK\| 700 2.8.4\| Artróza loketního kloubu na dominantní HK\| 900 2.8.5\| Artróza ručních nebo zápěstních kloubů na nedominantní HK\| 400 2.8.6\| Artróza ručních nebo zápěstních kloubů na dominantní HK\| 500 2.9\| Nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků, úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování. Objektivními vyšetřovacími metodami potvrzené vleklé formy nemoci vedoucí k výraznému omezení pracovní schopnosti\| 2.9.1\| Poškození šlach nebo šlachových pochev na nedominantní HK\| 400 2.9.2\| Poškození šlach nebo šlachových pochev na dominantní HK\| 600 2.9.3\| Poškození úponů šlach najeden epikondyl kosti pažní nedominantní HK\| 400 2.9.4\| Poškození úponů šlach najeden epikondyl kosti pažní dominantní HK\| 500 2.9.5\| Poškození svalů na nedominantní HK\| 400 2.9.6\| Poškození svalů na dominantní HK\| 600 2.9.7\| Artróza loketního kloubu na nedominantní HK\| 700 2.9.8\| Artróza loketního kloubu na dominantní HK\| 900 2.9.9\| Artróza ručních nebo zápěstních kloubů na nedominantní HK\| 400 2.9.10\| Artróza ručních nebo zápěstních kloubů na dominantní HK\| 500 2.9.11\| Artróza ramenního kloubu na nedominantní HK\| 900 2.9.12\| Artróza ramenního kloubu na dominantní HK\| 1000 2.9.13\| Pes transversoplanus a halux valgus\| 1200 2.9.14\| Artróza hlezenného kloubu\| 1200 2.9.15\| Nemoci tíhových váčků\| 1000 2.9.16\| Poškození menisku\| 3000 2.10\| Nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování nebo z tlaku, tahu nebo torze, s klinickými iritačními a zánikovými příznaky a s patologickým nálezem v EMG vyšetření, odpovídající nejméně středně těžké poruše 2.10.1\| Poškození loketního nervu na nedominantní HK\| 500 2.10.2\| Poškození loketního nervu na dominantní HK\| 700 2.10.3\| Poškození středního nervu na nedominantní HK\| 500 2.10.4\| Poškození středního nervu na dominantní HK\| 700 2.10.5\| Poškození vřetenního nervu na nedominantní HK\| 500 2.10.6\| Poškození vřetenního nervu na dominantní HK\| 700 2.10.7\| Poškození holenního nebo lýtkového nervu\| 700 2.11.\| Chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací, spojená s dočasnou pracovní neschopnostídočasnou pracovní neschopností pro tuto diagnózu o celkové době trvání alespoň 12 měsíců během posledních 3 let, jejichž závažnost byla vyhodnocena 1\\. v klinickém neurologickém vyšetření při hodnocení 7 parametrů, kterými jsou palpační bolestivost v lumbálním segmentu, Thomayerův příznak, Lasegueův příznak, alterace reflexů L2/4 nebo L5/S2, motorický deficit v příslušném myotomu, sensitivní deficit v příslušném dermatomu a EMG průkaz axonální leze v příslušném nervovém kořenu, a na základě tohoto vyšetření byla zjištěna abnormalita u osoby ve věku do 50 let alespoň ve 4 parametrech, ve věku od 50 do 60 let alespoň v 5 parametrech a nad 60 let věku alespoň v 6 parametrech, a současně 2\\. v radiologickém vyšetření při hodnocení morfologických změn v segmentech L3/4, L4/5 a L5/S1, kdy v každém z těchto 3 segmentů se hodnotí 5 parametrů, kterými jsou snížení meziobratlové ploténky, protruze meziobratlové ploténky, Modicovy změny stupně II nebo III obratlových těl, posun obratlového těla a artróza meziobratlových kloubů, a na základě tohoto vyšetření byla zjištěna abnormalita u osoby ve věku do 50 let alespoň v 5 parametrech, ve věku od 50 do 60 let alespoň v 6 parametrech a nad 60 let věku alespoň v 7 parametrech z celkově 15 hodnocených parametrů. 2.11.1\| středně těžké formy\| 1500 2.11.2\| těžké formy\| 2000 – 3500 3.\| Kapitola III. Nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice 3.1\| Pneumokoniózy způsobené prachem a obsahem volného krystalického oxidu křemičitého: silikóza, silikotuberkulóza, pneumokonióza uhlokopů ve spojení s tuberkulózou a) s typickými rtg znaky prašných změn od četnosti znaků p3, q2, r2 a výše a všechny formy komplikované pneumokoniózy (A, B, C) podle klasifikace Mezinárodní organizace práce b) ve spojení s aktivní tuberkulózou (mykobakteriózou), rtg znaky prašných změn od četností pl, ql, rl a výše podle klasifikace Mezinárodní organizace práce c) s přihlédnutím k dynamice vývoje, rtg znaky prašných změn od četnosti p2, ql, rl a výše podle klasifikace Mezinárodní organizace práce 3.1.1\| Silikóza plic a pneumokonióza uhlokopů v iniciálním stadiu (hodnoceno s přihlédnutím k dynamice vývoje)\| 1200 3.1.2\| Silikóza plic prostá nebo pneumokonióza uhlokopů prostá bez poruchy nebo s lehkou poruchou funkcí plicních\| 2000 3.1.3\| Silikóza plic prostá nebo pneumokonióza uhlokopů prostá se středně těžkou poruchou funkcí nebo silikóza plic komplikovaná či pneumokonióza uhlokopů komplikovaná s lehkou poruchou funkcí plicních\| 4000 3.1.4\| Silikóza plic prostá nebo pneumokonióza uhlokopů prostá s těžkou poruchou funkcí plicních\| 5000 3.1.5\| Silikóza plic komplikovaná či pneumokonióza uhlokopů komplikovaná se středně těžkou poruchou funkcí plicních\| 5000 3.1.6\| Silikóza plic prostá nebo pneumokonióza uhlokopů prostá s těžkou poruchou funkcí plicních vedoucí k právo strannému srdečnímu selhávání\| 6000 3.1.7\| Silikóza plic nebo pneumokonióza uhlokopů ve spojení s aktivní tuberkulózou (mykobakteriózou)\| 6000 3.2\| Nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobené prachem z azbestu a) azbestóza, rtg znaky prašných změn od četnosti znaků s2, t2, u2 a výše podle klasifikace Mezinárodní organizace práce b) hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu c) mezoteliom d) rakovina plic, rakovina hrtanu nebo vaječníků spojená s azbestózou nebo hyalinózou pleury 3.2.1\| Azbestóza plic nebo hyalinóza pleury s lehkou poruchou funkcí plicních\| 2000 3.2.2\| Azbestóza plic nebo hyalinóza pleury se středně těžkou poruchou funkcí plicních\| 4000 3.2.3\| Azbestóza plic nebo hyalinóza pleury s těžkou poruchou funkcí plicních\| 5000 3.2.4\| Azbestóza plic nebo hyalinóza pleury s těžkou poruchou funkcí plicních vedoucí k pravostrannému srdečnímu selhávání\| 6000 \| Mezoteliom 3.2.5\| \\- po stabilizaci stavu\| 4000 3.2.6\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| Rakovina plic, hrtanu nebo vaječníků spojená s azbestózou nebo hyalinózou pleury\| 3.2.7\| \\- po stabilizaci stavu\| 4000 3.2.8\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 3.3\| Pneumokonióza způsobená prachem při výrobě a zpracování tvrdokovů\| 3.3.1\| Pneumokonióza z tvrdokovů\| 3.3.2\| \\- s lehkou poruchou funkcí plicních\| 2000 3.3.3\| \\- se středně těžkou poruchou\| 4000 3.3.4\| \\- s těžkou poruchou\| 5000 3.3.5\| \\- s těžkou poruchou funkcí plicních vedoucí k pravostrannému srdečnímu selhávání\| 6000 3.4\| Pneumokonióza ze svařování, rtg znaky prašných změn od četnosti znaků p3, q2, r2 a výše podle klasifikace Mezinárodní organizace práce 3.4.1\| Pneumokonióza ze svařování bez poruchy plicních funkcí nebo s mírnou poruchou\| 1600 3.4.2\| Výraznější forma pneumokoniózy ze svařování se středně těžkou poruchou plicních funkcí\| 3000 3.5\| Nemoci dýchacích cest a plic způsobené vdechováním kobaltu, cínu, barya, grafitu, hliníku, berylia, antimonu nebo oxidu titaniěitého (Podle povahy nemoci navrhovat počet bodů analogicky s některou z běžnějších nosologických jednotek uvedených v příloze č. 4.)\| 3.5.1\| \\- s lehkou poruchou plicních funkcí\| 2000 3.5.2\| \\- se středně těžkou poruchou plicních funkcí\| 2400 3.5.3\| \\- s těžkou poruchou plicních funkcí\| 4000 3.5.4\| \\- se zvlášť těžkou poruchou plicních funkcí vedoucí k pravostrannému srdečnímu selhávání na úrovni NYHA IV\| 6000 3.6\| Rakovina plic z radioaktivních látek 3.6.1\| Po stabilizaci stavu\| 4000 3.6.2\| Nevyléčitelné formy\| 6000 3.7\| Rakovina dýchacích cest a plic způsobená koksárenskými plyny 3.7.1\| Po stabilizaci stavu\| 4000 3.7.2\| Nevyléčitelné formy\| 6000 3.8\| Rakovina sliznice nosní nebo vedlejších dutin nosních 3.8.1\| Po stabilizaci stavu\| 4000 3.8.2\| Nevyléčitelné formy\| 6000 3.9\| Exogenní alergická alveolitida 3.9.1\| \\- s mírnou poruchou funkcí plicních\| 2000 3.9.2\| \\- se středně těžkou poruchou\| 4000 3.9.3\| \\- s těžkou poruchou\| 5000 3.9.4\| \\- s těžkou poruchou funkcí plicních vedoucí k pravostrannému srdečnímu selhávání na úrovni NYHA IV\| 6000 3.10\| Astma bronchiale a alergická onemocnění horních cest dýchacích \| Astma průduškové (bronchiale) podle stupně závažnosti - stupeň se zjišťuje na základě příznaků, objektivních vyšetřovacích metod a zhodnocení efektu užívané terapie 3.10.1\| \\- astma bronchiale lehkého stupně onemocnění nevyžaduje léčbu kortikosteroidy\| 1800 3.10.2\| \\- astma bronchiale středně těžkého stupně, vyžaduje léčbu topickými kortikosteroidy, popřípadě úlevovými inhalačními léky.\| 3200 3.10.3\| \\- astma bronchiale těžkého stupně onemocnění, těžce omezuje aktivitu a vyžaduje terapii topickými, popřípadě perorálními kortikosteroidy, popřípadě další protizánětlivou terapii, společně s úlevovou léčbou\| 5000 3.10.4\| \\- astma bronchiale tak těžkého stupně, že způsobuje pravostranné srdeční selhávání na úrovni NYHA IV\| 6000 3.10.5\| \\- alergická rýma (rinitida) podle stupně závažnosti, stupeň se zjišťuje na základě příznaků, objektivních vyšetřovacích metod a zhodnocení efektu užívané terapie\| 800 - 1000 3.11\| Bronchopulmonální nemoc způsobená prachem bavlny, lnu, konopí, juty nebo sisalu\| 3.11.1\| \\- s lehkou poruchou plicních funkcí\| 2000 3.11.2\| \\- se středně těžkou poruchou plicních funkcí\| 2400 3.11.3\| \\- s těžkou poruchou plicních funkcí\| 4000 3.11.4\| \\- se zvlášť těžkou poruchou plicních funkcí vedoucí k pravostrannému srdečnímu selhávání na úrovni NYHA IV\| 6000 3.12.\| Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého s typickými rtg znaky prašných změn nebo se všemi formami komplikované pneumokoniózy 3.12.1\| Po stabilizaci stavu\| 4000 3.12.2\| Nevyléčitelné formy\| 6000 3.13\| Chronická obstrukční plicní nemoc 3.13.1\| \\- s FEV1/FVC méně než 0,70 a FEV1 50% referenčních hodnot nebo méně (CHOPN stadium III)\| 4000 3.13.2\| \\- s FEV1/FVC méně než 0,70 a FEV1 méně než 30% referenčních hodnot, chronické respirační selhávání (CHOPN stadium IV)\| 6000 Kapitola IV. Nemoci z povolání kožní 4.1\| Nemoci kůže způsobené fyzikálními, chemickými nebo biologickými faktory\| 4.1.1\| Ohraničené projevy (predilekční místa), stabilizované formy, řídké exacerbace\| 500 - 900 4.1.2\| Výrazné projevy s častými exacerbacemi nebo v generalizované stabilizované formě\| 1000 - 2000 4.1.3\| Rozsáhlé, dlouhodobě aktivní formy vzdorující léčbě s podstatným snížením celkové výkonnosti\| 2200 - 3400 4.1.4\| Formy se zvlášť nepříznivým průběhem, trvale silně aktivní\| 4000 \| Nádory kůže\| 4.1.5\| Po odstranění nádoru (nádorů) bez známek recidivy po stabilizaci stavu\| 1600 4.1.6\| Metastazující formy nádoru se závažnou prognózou\| 6000 Kapitola V. Nemoci z povolání přenosné a parazitární 5.1\| Nemoci přenosné a parazitární\| 5.1.1\| Vleklé formy nemocí nebo stavy po proběhlých nemocech s trvalými následky se hodnotí podle poškození funkce napadených orgánů nebo systémů a vlivu na celkový zdravotní stav\| 5.1.2\| Lehké formy nemoci nebo její následky s omezením funkce mírného stupně s mírným omezením celkové výkonnosti\| 1000 - 1400 5.1.3\| Středně těžké formy nemoci nebo středně těžké následky nemoci s poruchou funkce středně těžkého stupně nebo chronické formy pomalu progredující s výrazným omezením celkové výkonnosti\| 2400 - 3400 5.1.4\| Těžké formy nemoci se závažnými trvalými poruchami funkce orgánů nebo systémů vedoucí k trvalému, závažnému omezení výkonnosti nebo vleklé, trvale silně aktivní onemocnění vzdorující léčbě\| 4000 5.1.5\| Zvlášť těžké formy se selháváním orgánů\| 6000 5.2\| Nemoci přenosné ze zvířat na člověka buď přímo nebo prostřednictvím přenašečů\| 5.2.1\| Vleklé formy nemocí nebo stavy po proběhlých nemocech s trvalými následky se hodnotí podle poškození funkce napadených orgánů nebo systémů a vlivu na celkový zdravotní stav\| 5.2.2\| Lehké formy nemoci nebo její následky s omezením funkce mírného stupně s mírným omezením celkové výkonnosti\| 1000 - 1400 5.2.3\| Středně těžké formy nemoci nebo středně těžké následky nemoci s poruchou funkce středně těžkého stupně nebo chronické formy pomalu progredující s výrazným omezením celkové výkonnosti\| 2400 - 3400 5.2.4\| Těžké formy nemoci se závažnými trvalými poruchami funkce orgánů nebo systémů vedoucí k trvalému, závažnému omezení výkonnosti nebo vleklé, trvale silně aktivní onemocnění vzdorující léčbě\| 4000 5.2.5\| Zvlášť těžké formy se selháváním orgánů\| 6000 5.3\| Nemoci přenosné a parazitární získané v zahraničí\| 5.3.1\| Vleklé formy nemocí nebo stavy po proběhlých nemocech s trvalými následky se hodnotí podle poškození funkce napadených orgánů nebo systémů a vlivu na celkový zdravotní stav\| 5.3.2\| Lehké formy nemoci nebo její následky s omezením funkce mírného stupně s mírným omezením celkové výkonnosti\| 1000 - 1400 5.3.3\| Středně těžké formy nemoci nebo středně těžké následky nemoci s poruchou funkce středně těžkého stupně nebo chronické formy pomalu progredující s výrazným omezením celkové výkonnosti\| 2400 - 3400 5.3.4\| Těžké formy nemoci se závažnými trvalými poruchami funkce orgánů nebo systémů vedoucí k trvalému, závažnému omezení výkonnosti nebo vleklé, trvale silně aktivní onemocnění vzdorující léčbě\| 4000 5.3.5\| Zvlášť těžké formy se selháváním orgánů\| 6000 5.4\| Virová hepatitida\| 5.4.1\| Posthepatální únavový a dyspeptický syndrom\| 800 5.4.2\| Perzistující chronická hepatitida\| 1600 5.4.3\| Chronická aktivní hepatitida\| 3000 5.4.4\| Cirhóza jaterní kompenzovaná\| 4000 5.4.5\| Cirhóza jaterní dekompenzovaná, stavy se závažným portálním městnáním, s krvácivými projevy, se známkami encefalopatie, stavy po portokavální anastomóze\| 6000 5.4.6\| Cirhóza jaterní s rakovinou jater\| 6000 6\\. Kapitola VI. Nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli 6.1\| Těžká hyperkinetická dysfonie, uzlíky na hlasivkách, těžká nedomykavost hlasivek a těžká fonastenie, pokud jsou trvalé a znemožňují výkon povolání kladoucího zvýšené nároky na hlas\| 6.1.1\| Uzlíky na hlasivkách\| 1200 6.1.2\| Nedomykavost, dysfonie, fonastenie\| 2000 1) § 69 odst. 6 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 373/2011 Sb. Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 236/2013 Sb. Vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání). 3) Zákon č. 373/2011 Sb.
Vyhláška č. 345/2015 Sb.	Vyhláška č. 345/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 199/2014 Sb. Vyhlášeno 18. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 146/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 199/2014 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 345 VYHLÁŠKA ze dne 10. prosince 2015, kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 199/2014 Sb. Ministerstvo financí stanoví podle § 33 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 303/2013 Sb., k provedení § 3 až 13, § 15 až 16a a § 17: Čl. I Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 199/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 3 písm. b) bodu 2 se slova „koeficient“ nahrazují slovy „hodnota kvalitativního pásma znaku“ a slova „uvedený“ se nahrazují slovy „uvedená“. 2. V § 3 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Cena určená podle odstavce 1 se zaokrouhlí na celé koruny.“. 3. V § 4 odst. 1 se slova „, kromě pozemku uvedeného v odstavci 5,“ zrušují a za slova „index trhu,“ se vkládají slova „není-li pro vybraný pozemek určena jeho hodnota v příloze č. 3 k této vyhlášce,“. 4. V § 4 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „v případě, že ke hranici pozemku nejsou přivedeny žádné inženýrské sítě“. 5. V § 4 odstavce 5 a 6 znějí: „(5) Základní cena upravená nezastavěného pozemku, určeného k zastavění skládkou regulačním plánem, rozhodnutím o umístění stavby, územním souhlasem, ohlášením stavebnímu úřadu, stavebním povolením, nebo veřejnoprávní smlouvou nebo zastavěného pozemku již takto užívaného, je cena určená podle vzorce ZCU=ZC×IT×IP×0,80, kde ZCU ...... základní cena upravená pozemku v Kč za m2, ZC ...... základní cena pozemku v Kč za m2, určená podle § 3, IT ...... index trhu, který se určí podle odstavce 1, IP ...... index polohy, který se určí podle odstavce 1, 0,8 ...... koeficient. (6) Základní cena upravená nezastavěného pozemku určeného regulačním plánem, rozhodnutím o umístění stavby, územním souhlasem, ohlášením stavebnímu úřadu, nebo veřejnoprávní smlouvou k zastavění vodním dílem nebo pozemku již zastavěného vodním dílem a dalšími stavebními součástmi vodního díla, které se eviduje v katastru nemovitostí, nebo pozemku rybníku a malé vodní nádrže vedeného v katastru nemovitostí v druhu zastavěná plocha a nádvoří, je cena určená podle vzorce ZCU=ZC×IT×IP×k, kde ZCU ...... základní cena upravená pozemku v Kč za m2, ZC ...... základní cena pozemku obce v Kč za m2, určená podle § 3, IT ...... index trhu, který se určí podle odstavce 1, IP ...... index polohy, který se určí podle odstavce 1, k ...... koeficient pro úpravu základní ceny pozemku, který činí 0,85 ...... pro pozemek již zastavěný vodním dílem, nebo pozemku vedeného v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří u rybníku a malé vodní nádrže, 0,60 ...... pro pozemek nezastavěný, ale určený regulačním plánem, rozhodnutím o umístění stavby, územním souhlasem, ohlášením stavebnímu úřadu, nebo veřejnoprávní smlouvou k zastavění vodním dílem, popřípadě jeho část, která bude skutečně zastavěná stavbou vodního díla; pozemek, popřípadě jeho část, který vodním dílem skutečně zastavěn nebude, se ocení podle § 8 jako vodní plocha.“. 6. V § 5 odst. 1 se slova „, § 8 a § 9 odst. 5 a 6“ zrušují. 7. V § 5 odst. 2 se slova „odst. 1“ zrušují. 8. V § 5 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 9. V § 5 odst. 5 se za slova „podle § 3“ vkládají slova „a 4“. 10. V § 6 odst. 5 se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 6“. 11. V § 8 odst. 2 se za slova „podle § 4 odst. 6“ vkládají slova „jako základní cena upravená pozemku zastavěného vodním dílem“ a číslo „0,2“ se nahrazuje číslem „0,15“. 12. V § 8 odstavec 3 zní: „(3) Základní cena upravená pozemku rybníku nebo malé vodní nádrže, včetně jeho části pod hrází a jeho dalších stavebních součástí, vedeného v katastru nemovitostí jako vodní plocha, jakož i pozemku, který je určen regulačním plánem, rozhodnutím o umístění stavby, územním souhlasem, ohlášením stavebnímu úřadu nebo veřejnoprávní smlouvou ke stavbě rybníku a malé vodní nádrže, se určí podle § 3 a vynásobí se koeficientem 0,08 u pozemku v zastavěném území, nebo 0,07 u pozemku v nezastavěném území.“. 13. V § 8 odst. 4 se číslo „0,07“ nahrazuje číslem „0,06“. 14. V § 9 odstavce 2 až 4 znějí: „(2) Základní cena upravená nezastavěného pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o změně využití území pro skládky, skladové, odstavné, nebo manipulační plochy, přírodní sportoviště, rekreační plochy, nebo pozemku takto již užívaného, je cena určená podle vzorce ZCU=ZC×IT×IP×0,50, kde ZCU ...... základní cena upravená pozemku v Kč za m2, ZC ...... základní cena pozemku v Kč za m2, určená podle § 3, IT ...... index trhu, který se určí podle § 4 odst. 1, IP ...... index polohy, který se určí podle § 4 odst. 1, 0,50 ...... konstanta. Takto upravená základní cena činí nejméně 20 Kč za m2. (3) Základní cena upravená nezastavěného pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o změně využití území pro terénní úpravy v souvislosti s těžební a jí obdobnou činností nebo s ní souvisejícími pracemi na zemském povrchu, zejména pro zřizování lomů, pískoven, odvalů a výsypek, nebo pozemku již takto užívaného, je cena určená podle vzorce ZCU=ZC×IT×IP×k, kde ZCU ...... základní cena upravená pozemku ve vymezeném prostoru v Kč za m2, ZC ...... základní cena pozemku v Kč za m2, určená podle § 3; zasahuje-li vymezený prostor pro povrchovou těžbu na území více obcí, použije se pro výpočet nejnižší ze základních cen obcí ve vymezeném prostoru; pokud je takto určená základní cena nižší než polovina nejvyšší základní ceny obce ve vymezeném prostoru, použije se pro výpočet polovina nejvyšší základní ceny obce ve vymezeném prostoru, IT ...... index trhu, který se určí podle § 4 odst. 1, IP ...... index polohy obce, který se určí podle § 4 odst. 1; zasahuje-li vymezený prostor pro povrchovou těžbu na území více obcí, index polohy se určí ve vztahu k obci, na jejímž katastrálním území se pozemek nachází, k ...... koeficient pro úpravu základní ceny pozemku určeného rozhodnutím o změně využití území pro terénní úpravy v souvislosti s těžební a jí obdobnou činností nebo s ní souvisejícími pracemi na zemském povrchu, zejména pro zřizování lomů, pískoven, odvalů a výsypek, nebo pozemku již takto užívaného, činí 0,40 ...... v obcích s počtem nad 250 000 obyvatel, 0,50 ...... v obcích s počtem od 5 000 do 250 000 obyvatel, 0,60 ...... v ostatních obcích. Takto upravená základní cena činí nejméně 20 Kč za m2. (4) Základní cena upravená pozemku nebo jeho části, který není podle § 9 odst. 2 zákona o oceňování majetku stavební, a) který je zahrnut do platného územního plánu nebo platného regulačního plánu jako pozemek určený k zastavění, nebo část pozemku, kterou nelze zastavět z důvodu stanovení nejvyšší přípustné zastavěnosti jiným předpisem, je cena určená podle § 4 odst. 1 vynásobená koeficientem 0,30, b) na který bylo vydáno územní rozhodnutí nebo stavební povolení na umístění movité stavby určené pro podnikání nebo je takovou stavbou zastavěn, je cena určená podle § 4 odst. 1, c) na který bylo vydáno územní rozhodnutí nebo stavební povolení na umístění movité stavby neurčené k podnikání a napojené alespoň na jednu inženýrskou síť, nebo je takovou stavbou zastavěn, je cena určená podle § 4 odst. 1 vynásobená koeficientem 0,70. Takto upravená základní cena činí nejméně 20 Kč za m2.“. 15. V § 9 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Tuto cenu lze na základě věcného zdůvodnění snížit až o 50 %, avšak činí nejméně 10 Kč za m2.“. 16. V § 9 se odstavec 7 zrušuje. 17. V § 11 se slova „podle § 11“ nahrazují slovy „podle § 12“. 18. V § 30 odst. 6 se slova „o 10 % v důsledku morálního opotřebení“ nahrazují slovy „o 5 % z důvodu morálního opotřebení. Morální opotřebení nelze uplatnit v případě, že snížení ceny stavby o opotřebení určené podle odstavce 1 včetně morálního opotřebení by přesáhlo 85 % z ceny stavby“. 19. V § 39 odst. 7 se slova „nic jiného ujednáno, činí výše náhrady polovinu ceny stavby“ nahrazují slovy „výše úhrady ujednána, nebo pokud výše náhrady podle smlouvy vychází z ceny stavby v době zániku práva stavby, určí se výše náhrady z ceny stavby k datu ocenění určené nákladovým způsobem podle § 11 a v opotřebení stavby se zohlední její předpokládaný stavebně technický stav při pravidelné údržbě v době zániku práva stavby“. 20. V § 53 se slova „počínajícím prvým dnem druhého měsíce po jeho vydání“ nahrazují slovy „od 1. ledna následujícího kalendářního roku po jeho vydání“ a věta druhá se zrušuje. 21. V příloze č. 2 tabulka č. 1 a tabulka č. 2 včetně nadpisů znějí: „Základní ceny stavebního pozemku vyjmenovaných obcí, okresů, nebo oblastí v Kč za m2 Tabulka č. 1 Kraj v členění na vyjmenované obce, okresy, nebo oblasti některých měst\| Základní cena vyj. obce (Kč/m2)\| Kraj v členění na vyjmenované obce, okresy, nebo oblasti některých měst\| Základní cena vyj. obce (Kč/m2)\| Kraj v členění na vyjmenované obce, okresy, nebo oblasti některých měst\| Základní cena vyj. obce (Kč/m2)\| Kraj v členění na vyjmenované obce, okresy, nebo oblasti některých měst\| Základní cena vyj. obce (Kč/m2) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- HLAVNÍ MĚSTO PRAHA\| PLZEŇSKÝ KRAJ\| LIBERECKÝ KRAJ\| JIHOMORAVSKÝ KRAJ Praha - oblast 1\| 50 310\| Plzeň - oblast 1\| 5 550\| Česká Lípa\| 810\| Blansko\| 1 610 Praha - oblast 2, 3, 6\| 16 800\| Plzeň - oblast 2\| 2 050\| Jablonec nad Nisou\| 1 190\| Břeclav\| 1 390 Praha - oblast 4, 5, 9, 10, 21\| 6 950\| Plzeň - oblast 3\| 2 110\| Liberec 1\| 3 200\| Hodonín\| 1 350 Praha - oblast 12, 11, 20, 7, 18,\| 4 780\| Plzeň - jih\| 1 025\| Liberec 2, 3, 4, 5\| 2 340\| Vyškov\| 1 300 Praha oblast - 8, 13, 14, 15, 16, 17, 19\| 4 580\| Plzeň - sever\| 1 000\| Semily\| 750\| Znojmo\| 1 625 STŘEDOČESKÝ KRAJ\| Domažlice\| \| 1 165\| OLOMOUCKÝ KRAJ Benešov\| 1 950\| Klatovy\| 1 180\| Hradec Králové 1, 3\| 1 920\| Jeseník\| 900 Beroun\| 2 450\| Rokycany\| 1 050\| Hradec Králové 2,4,5\| 1 520\| Olomouc 1\| 4 100 Kladno 1\| 2 160\| Tachov\| 910\| Jičín\| 950\| Olomouc 2,3,4\| 2 480 Kladno 2,3\| 1 500\| KARLOVARSKÝ KRAJ\| Náchod\| \| Prostějov\| 1 300 Kolín\| 1 890\| Karlovy Vary - oblast 1\| 6 720\| Rychnov nad Kněžnou\| 615\| Přerov 1,2\| 1 970 Kutná Hora\| 1 205\| Karlovy Vary - oblast 2, 3, 4\| 2 450\| Trutnov\| 740\| Přerov 3, 4, 5\| 720 Mělník\| 1 590\| Cheb\| 1 060\| PARDUBICKÝ KRAJ\| Šumperk\| 1 450 Mladá Boleslav\| 2 015\| Františkovy Lázně 1\| 1 865\| Chrudim\| 870\| ZLÍNSKÝ KRAJ Nymburk\| 1 470\| Františkovy Lázně 2\| 1 400\| Pardubice 1\| 2 335\| Kroměříž\| 1 560 Poděbrady 1\| 2 400\| Mariánské Lázně 1\| 5 500\| Pardubice 2, 3, 4, 5, 6\| 1 400\| Luhačovice\| 1 585 Poděbrady 2\| 1 850\| Mariánské Lázně 2, 3\| 2 200\| Svitavy\| 750\| Uherské Hradiště\| 1 300 Praha - východ\| 2 120\| Sokolov\| 750\| Ústí nad Orlicí\| 740\| Vsetín\| 854 Praha - západ\| 2 710\| ÚSTECKÝ KRAJ\| KRAJ VYSOČINA\| Zlín 1\| 1 500 Příbram\| 1 380\| Děčín\| 960\| Havlíčkův Brod\| 780\| Zlín 2,3\| 2 083 Rakovník\| 1 680\| Chomutov\| 1 020\| Jihlava 1\| 2 200\| MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ\| Litoměřice\| \| Jihlava 2, 3\| 1 160\| Ostrava - oblast 2, 5, 6, 9\| 1 510 České Budějovice 1\| 6 120\| Louny\| 910\| Pelhřimov\| 670\| Ostrava - oblast 1, 3, 10\| 4 180 České Budějovice 2, 3, 4\| 2 290\| Most\| 1 040\| Třebíč\| 1 270\| Ostrava - oblast 4, 7, 8, 11, 12\| 1 180 Český Krumlov\| 1 330\| Teplice\| 1 190\| Žďár nad Sázavou\| 680\| Bruntál\| 665 Jindřichův Hradec\| 1 150\| Ústí nad Labem 1, 2\| 1 650\| JIHOMORAVSKÝ KRAJ\| Frýdek-Místek\| 1 040 Písek\| 1 125\| Ústí nad Labem 3, 4, 5, 6\| 1 320\| Brno - oblast 1, 2\| 9 460\| Karviná\| 540 Prachatice\| 820\| \| Brno - oblast, 3, 4, 5\| 4 200\| Nový Jičín\| 580 Strakonice\| 1 000\| Brno - oblast 6, 7, 8, 9\| 3 150\| Opava 1\| 2 100 Tábor\| 1 050\| Brno - venkov\| 1 840\| Opava 2,3,4\| 1 380 Rozdělení obcí na oblasti je uvedeno v tabulce č. 3 této přílohy. Úprava základních cen stavebních pozemků obcí nevyjmenovaných v tabulce č. 1 Tabulka č. 2 Označení znaku\| Název znaku\| Hodnota znaku ---\|---\|--- O1\| Velikost obce \\- Velikost obce podle počtu obyvatel: I.\| Nad 5000 obyvatel\| 0,85 II.\| 2001 - 5000\| 0,80 III.\| 1001 - 2000\| 0,70 IV.\| 501 - 1000\| 0,65 V.\| Do 500 obyvatel\| 0,50 O2\| Hospodářsko-správní význam obce I.\| Havířov a katastrální území lázeňských míst typu Aa) a obce s lyžařskými středisky kategorie 4 až 5 hvězdiček\| 0,95 II.\| Katastrální území lázeňských míst typu Ba) a obce s lyžařskými středisky kategorie 2 až 3 hvězdiček\| 0,90 III.\| Obce s počtem obyvatel nad 5 tisíc a všechny obce v okr. Praha-východ, Praha-západ\| 0,85 IV.\| Ostatní obce\| 0,60 O3\| Poloha obce I.\| Obec, jejíž některé katastrální území sousedí s Prahou nebo Brnem\| 1,05 II.\| Obec, jejíž některé katastrální území sousedí s obcí (oblastí) vyjmenovanou v tabulce č. 1 (kromě Prahy a Brna)\| 1,03 III.\| Obec vzdálená od hranice zastavěného území obce Prahy nebo Brna v nejkratším vymezeném úseku silnice do 20 km včetně\| 1,02 IV.\| Obec vzdálená od hranice zastavěného území vyjmenované obce nebo oblasti v tab. č. 1 (kromě Prahy a Brna) v nejkratším vymezeném úseku silnice do 10 km včetně\| 1,01 V.\| Nevyjmenovaná obec o velikosti nad 5000 obyvatel a obec, jejíž katastrální území sousedí s nevyjmenovanou obcí velikosti nad 5000 obyvatel\| 1,00 VI.\| V ostatních případech\| 0,80 O4\| Technická infrastruktura v obci (vodovod, elektřina, plyn, kanalizace) \\- V obci je: I.\| Elektřina, vodovod, kanalizace a plyn\| 1,00 II.\| Elektřina, vodovod a kanalizace, nebo kanalizace a plyn, nebo vodovod a plyn\| 0,85 III.\| Elektřina, vodovod, nebo kanalizace, nebo plyn\| 0,70 IV.\| Elektřina\| 0,55 O5\| Dopravní obslužnost obce (městská, autobusová a železniční doprava) \\- V obci je: I.\| Městská hromadná doprava popřípadě příměstská doprava\| 1,00 II.\| Železniční zastávka a autobusová zastávka\| 0,95 III.\| Železniční, nebo autobusová zastávka\| 0,90 IV.\| Bez dopravní obslužnosti (zastávka mimo zastavěné území obce)\| 0,70 O6\| Občanská vybavenost v obci \\- Občanská vybavenost obce: I.\| Komplexní vybavenost (obchod, služby, zdravotnická zařízení, škola, pošta, bankovní (peněžní) služby, sportovní a kulturní zařízení aj.)\| 1,00 II.\| Rozšířenou vybavenost (obchod, služby, zdravotní středisko, škola a pošta, nebo bankovní (peněžní) služby, nebo sportovní nebo kulturní zařízení)\| 0,98 III.\| Základní vybavenost (obchod a zdravotní středisko a škola)\| 0,95 IV.\| Omezenou vybavenost (obchod a zdravotní středisko, nebo škola)\| 0,90 V.\| Minimální vybavenost (obchod nebo služby - základní sortiment)\| 0,85 VI.\| Žádná vybavenost\| 0,80 V případě, že obec lze začlenit do více kvalitativních pásem jednotlivých znaků, pro výpočet se použije nejvyšší hodnota z těchto kvalitativních pásem. a) Seznam lázeňských míst a jejich katastrálních území s uvedením jejich typu podle přílohy č. 20.“. 22. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 441/2013 Sb. Index trhu s nemovitými věcmi** Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty Tabulka č. 1 Znak\| Kvalitativní pásma ---\|--- Pi\| Název znaku\| Číslo\| Popis pásma\| Hodnota 1\| Situace na dílčím (segmentu) trhu s nemovitými věcmi\| I.\| Poptávka nižší než nabídka\| -0,01 až -0,06 II.\| Nabídka odpovídá poptávce\| 0,00 III.\| Poptávka je vyšší než nabídka\| 0,01 až 0,06 2\| Vlastnické vztahy\| I.\| Pozemek s nemovitou stavbou (rozdílní vlastníci)\| -0,03 II.\| Pozemek s právem stavby\| -0,02 III.\| Pozemek ve spoluvlastnictví (mimo spoluvl. podílu pozemku k jednotce),\| -0,01 IV.\| Jednotka ve spoluvlastnictví nebo jednotka bez pozemku\| -0,02 V.\| Nezastavěný pozemek, nebo pozemek, jehož součástí je stavba (stejný vlastník), nebo jednotka, nebo jednotka se spoluvlastnickým podílem na pozemku\| 0,00 3\| Změny v okolí s vlivem na prodejnost nem. věci\| I.\| Negativní\| -0,01 až-0,08 II.\| Bez vlivu nebo stabilizovaná území\| 0,00 III.\| Pozitivní nebo stabilizovaná území v historických jádrech obcí, lázeňských a horských středisek\| 0,01 až 0,08 4\| Vliv právních vztahů na prodejnost (např. prodej podílu, pronájem, právo stavby)\| I.\| Negativní\| -0,01 až -0,04 II.\| Bez vlivu\| 0,00 III.\| Pozitivní\| 0,01 až 0,04 5\| Ostatní neuvedené (např. nový investiční záměr, energetická úspornost, vysoká ekonomická návratnost)\| I.\| Vlivy snižující cenu\| -0,01 až -0,30 II.\| Bez dalších vlivů\| 0 III.\| Vlivy zvyšující cenu\| 0,01 až 0,30 6\| Povodňové riziko\| I.\| Zóna s vysokým rizikem povodně (území tzv. 5-leté vody)\| 0,70 II.\| Zóna se středním rizikem povodně (území tzv. 20-leté vody)\| 0,80 III.\| Zóna s nízkým rizikem povodně (území tzv. 100-leté vody)\| 0,95 IV.\| Zóna se zanedbatelným nebezpečím výskytu záplav\| 1,00 Index trhu:IT=P6×1+∑i=15Pi * Zařazení do kvalitativního pásma znaku musí hodnotitel v posudku odůvodnit včetně použité výše jeho hodnoty. ** Index trhu IT pro pozemky oceňované podle § 4 odst. 5, 6 a § 9 odst. 2, 3 je roven 1. Index omezujících vlivů pozemku Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty Tabulka č. 2 Znak\| Kvalitativní pásma ---\|--- Pi\| Název znaku\| Číslo\| Popis pásma\| Hodnota 1\| Geometrický tvar pozemku a velikost pozemku\| I.\| Nevhodný tvar, nebo velikost - omezující jeho využití\| -0,01 až -0,03 II.\| Tvar bez vlivu na využití\| 0,00 2\| Svažitost pozemku a expozice\| I.\| Svažitost terénu pozemku nad 15 %; orientace SV, S a SZ\| -0,02 až -0,04 II.\| Svažitost terénu pozemku nad 15 %; ostatní orientace\| -0,01 až -0,02 III.\| Svažitost terénu pozemku do 15 % včetně; orientace SV, S a SZ\| 0,00 až -0,01 IV.\| Svažitost terénu pozemku do 15% včetně; ostatní orientace\| 0,00 3\| Ztížené základové podmínky\| I.\| Hladina spodní vody méně než 1 m pod úrovní výchozího terénu\| -0,01 až -0,05 II.\| Snížená únosnost základové půdy (složitější způsob zakládání stavby, např. základová deska, piloty apod.)\| -0,01 až -0,05 III.\| Neztížené základové podmínky\| 0,00 4\| Chráněná území a ochranná pásma\| I.\| Mimo chráněné území a ochranné pásmo\| 0,00 II.\| Ochranné pásmo1)\| -0,01 až -0,03 III.\| Chráněná krajinná oblast2) v 1. a 2. zóně, nebo národní park3),\| -0,01 až -0,03 IV.\| Národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka4)\| -0,03 až -0,05 5\| Omezení užívání pozemku\| I.\| Bez omezení užívání\| 0,00 II.\| Stavební uzávěra\| -0,01 až -0,05 III.\| Stavba pod povrchem pozemku\| -0,01 až -0,05 6\| Ostatní neuvedené\| I.\| Vlivy snižující cenu\| -0,01 až -0,30 II.\| Bez dalších vlivů\| 0 Index omezujících vlivů na pozemek:IO=1+∑i=16Pi Zařazení do kvalitativního pásma znaku musí hodnotitel v posudku odůvodnit včetně použité výše jeho hodnoty. 1. Ochrannými pásmy, stanovenými právními předpisy nebo správními rozhodnutími, se rozumí například: a) ochranná pásma zvláště chráněných území, b) ochranná pásma vodních zdrojů nebo přírodních léčivých zdrojů, c) ochranná pásma elektrických nadzemních i podzemních vedení, d) ochranná pásma nadzemních i podzemních produktovodů, e) ochranná pásma drážní a silniční, f) ochranná pásma vojenských újezdů, rybářských ploch, telekomunikací, ploch letišť a chráněná ložisková území. 2. Vyhlášené chráněné krajinné oblasti podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 3. Vyhlášené národní parky podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 4. Vyhlášené národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Index polohy pro pozemky zastavěné nebo určené pro stavby rezidenční, pro rodinnou rekreaci, pro stavby pro obchod a administrativu Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty Tabulka č. 3 Znak\| Kvalitativní pásma ---\|--- Pi\| Název znaku\| Číslo\| Popis pásma\| Druh a účel stavby na pozemku Rezidenční stavby v obcích do 2000 ob. včetně\| Rezidenční stavby v ostatních obcích nad 2000\| Stavby pro rodinnou rekreaci\| Budovy pro školství a zdravotnictví\| Budovy pro obchod a administrativu a\| b\| c\| d\| e\| f\| g\| h\| i 1\| Druh a účel užití stavby\| I.\| Druh hlavní stavby v jednotném funkčním celku\| 1,01\| 1,00\| 0,85\| 0,55\| 0,65 2\| Převažující zástavba v okolí pozemku a životní prostředí\| I.\| Rezidenční zástavba\| 0,03\| 0,04\| 0,01\| 0,10\| 0,08 II.\| Obchodní centra\| 0,01\| 0,02\| -0,01\| 0,00\| 0,10 III.\| Rekreační oblasti\| -0,02\| -0,01\| 0,05\| -0,15\| -0,05 IV.\| Bez zástavby\| -0,03\| -0,03\| 0,02\| 0,00\| -0,01 V.\| Výrobní objekty - (řemesla, sklady) nerušící okolí\| -0,10\| -0,10\| -0,05\| -0,05\| 0,00 VI.\| Výrobní objekty - (průmysl - výrobní haly) zatěžující okolí\| 0 až -0,15\| 0 až -0,15\| 0 až -0,20\| -0,10\| -0,02 VII.\| Stavby pro zemědělství a ostatní neuvedené\| 0 až -0,10\| 0 až -0,10\| 0 až -0,05\| -0,10\| -0,05 3\| Poloha pozemku v obci\| I.\| Střed obce - centrum obce\| 0,01\| 0,03\| -0,01\| 0,10\| 0,10 II.\| Navazující na střed (centrum) obce\| 0,00\| 0,02\| 0,00\| 0,08\| 0,05 III.\| Okrajové části obce\| -0,01\| -0,05\| 0,05\| 0,02\| 0,00 IV.\| Části obce nesrostlé s obcí (mimo samot)\| -0,02\| -0,08\| 0,07\| 0,00\| -0,03 V.\| Samoty\| -0,08\| -0,10\| 0,08\| -0,05\| -0,10 VI.\| Ostatní neuvedené\| -0,03\| -0,03\| 0,03\| 0,05\| 0,02 4\| Možnost napojení pozemku na inženýrské sítě, které jsou v obci\| I.\| Pozemek lze napojit na všechny sítě v obci nebo obec bez sítí\| 0,00\| 0,00\| 0,00\| 0,00\| 0,00 II.\| Pozemek lze napojit pouze na některé sítě v obci\| -0,10\| -0,10\| -0,05\| -0,07\| -0,08 III.\| Pozemek nelze napojit na žádné sítě v obci\| -\| -\| -0,15\| -\| - 5\| Občanská vybavenost v okolí pozemku\| I.\| V okolí nemovité věci je dostupná občanská vybavenost obce\| 0,00\| 0,00\| 0,00\| 0,00\| 0,00 II.\| V okolí nemovité věci je částečně dostupná občanská vybavenost obce\| -0,02\| -0,01\| 0,00\| 0,00\| -0,01 III.\| V okolí nemovité věci není dostupná žádná občanská vybavenost v obci\| -0,05\| -0,02\| 0,00\| -0,01\| -0,02 6\| Dopravní dostupnost k pozemku\| I.\| Bez možnosti příjezdu motorovým vozidlem\| -0,08\| -0,08\| -0,05\| -\| -0,10 II.\| Příjezd pouze jednostopým vozidlem\| -0,07\| -0,07\| -0,04\| -\| -0,07 III.\| Příjezd po nezpevněné komunikaci, špatné parkovací možnosti\| -0,05\| -0,05\| -0,03\| -0,07\| -0,05 IV.\| Příjezd po nezpevněné komunikaci, dobré parkovací možnosti\| -0,03\| -0,02\| -0,02\| -0,03\| -0,03 V.\| Příjezd po zpevněné komunikaci, špatné parkovací možnosti; nebo příjezd po nezpevněné komunikaci s možností parkování na pozemku\| -0,02\| 0,00\| -0,01\| -0,02\| -0,02 VI.\| Příjezd po zpevněné komunikaci, dobré parkovací možnosti\| 0,00\| 0,00\| 0,00\| 0,00\| 0,00 VII.\| Příjezd po zpevněné komunikaci, s možností parkování na pozemku\| 0,01\| 0,01\| 0,00\| 0,05\| 0,10 7\| Osobní hromadná doprava,\| I.\| Zastávka ve vzdálenosti od 1001 m\| -0,07\| -0,07\| -0,01\| -0,05\| -0,10 II.\| Zastávka od 201 do 1000 MHD - špatná dostupnost centra obce\| -0,01 až -0,06\| -0,01 až -0,06\| 0\| -0,01 až -0,03\| 0,01 až -0,06 III.\| Zastávka do 200 m včetně MHD - dobrá dostupnost centra obce,\| 0 až 0,02\| 0 až 0,02\| 0,00\| 0 až 0,01\| 0 až 0,02 IV.\| MHD - centrum obce\| 0,03\| 0,03\| 0,00\| 0,02\| 0,03 8\| Poloha pozemku nebo stavby z hlediska komerční využitelnosti\| I.\| Nevýhodná pro účel užití realizované stavby\| -0,01\| -0,01\| 0,00\| 0,00\| -0,03 II.\| Bez možnosti komerčního využití stavby na pozemku\| 0,00\| 0,00\| 0,00\| 0,00\| 0,00 III.\| Výhodná - možnost komerčního využití pozemku nebo stavby\| 0,01\| 0,04\| 0,01\| 0,05\| 0,05 IV.\| Výhodná - pro pozemek se stavbou s komerční využitelností\| 0,02\| 0,08\| 0,02\| 0,10\| 0,10 9\| Obyvatelstvo\| I.\| Konfliktní skupiny v okolí v okolních bytech nebo v okolí\| 0 až -0,30\| 0 až -0,30\| 0 až -0,30\| 0 až -0,30\| 0 až -0,30 II.\| Bezproblémové okolí\| 0,00\| 0,00\| 0,00\| 0,00\| 0,00 10\| Nezaměstnanost\| I.\| Vyšší než je průměr v kraji\| -0,02\| -0,01\| 0,00\| 0,00\| 0,00 II.\| Průměrná nezaměstnanost\| 0,00\| 0,00\| 0,00\| 0,00\| 0,00 III.\| Nižší než je průměr v kraji\| 0,02\| 0,01\| 0,00\| 0,00\| 0,00 11\| Vlivy ostatní neuvedené\| I.\| Vlivy snižující cenu\| 0 až -0,30\| 0 až -0,30\| 0 až -0,30\| 0 až -0,30\| 0 až -0,30 II.\| Bez dalších vlivů\| 0,00\| 0,00\| 0,00\| 0,00\| 0,00 III.\| Vlivy zvyšující cenu\| 0 až 0,30\| 0 až 0,30\| 0 až 0,30\| 0 až 0,30\| 0 až 0,30 Index polohy:IP=P1×1+∑i=211Pi Začlenění do kvalitativního pásma se posuzuje pro všechny pozemky v jednotném funkčním celku. V obcích s MHD se hodnotí dopravní spojení do centra obce, u ostatních obcí se výše hodnoty kvalitativního pásma určuje v návaznosti na počet denních spojů a vzdálenosti zastávky od oceňovaného pozemku. Součet všech přirážek a srážek ve znacích 2 až 11 lze uplatnit maximálně v hodnotě - 0,80. ** Zařazení do kvalitativního pásma znaku musí hodnotitel v posudku odůvodnit včetně použité výše jeho hodnoty. 1. Hodnoty kvalitativních pásem jednotlivých znaků přísluší ze sloupce: e, f - budovám typu J, K z přílohy č. 8 a rodinným domům, g - stavbám pro rodinnou rekreaci pro zahrádkářská chata, rekreační chata, rekreační domek nebo rekreační chalupa oceňovaným podle § 13, 14, 35 a 36, h - budovám typu A, C, D, E, I z přílohy č. 8 nebo halám typu A, B z přílohy č. 9, i - budovám typu B, F, G, H z přílohy č. 8 a halám typu C, D z přílohy č.9. 2. Změní-li se počet obyvatel v obci (např. rozdělením, oddělením nebo sloučením s jinou obcí) postupuje se podle § 53. Index polohy pro pozemky zastavěné nebo určené pro stavby garáží, pro výrobu, pro sklady, dopravu a spoje, pro inženýrské stavby a pro zemědělství Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty Tabulka č. 4 Znak\| Kvalitativní pásma ---\|--- Pi\| Název znaku\| Číslo\| Popis pásma\| Druh a účel stavby na pozemku Garáže\| Výroba\| Sklady, doprava a spoje\| Inženýrské stavby\| Zemědělství a\| b\| c\| d\| e\| f\| g\| h\| i 1\| Druh a účel užití stavby\| I.\| Druh hlavní stavby v jednotném funkčním celku\| 0,80\| 0,40\| 0,45\| 0,60\| 0,30 2\| Převažující zástavba v okolí pozemku\| I.\| Rezidenční zástavba, rekreační stavby\| 0,04\| -0,03\| 0,00\| 0,00\| -0,01 II.\| Obchodní centra\| 0,04\| -0,02\| 0 až0,08\| 0,00\| -0,01 III.\| Výrobní objekty\| 0,02\| 0,00\| 0 až 0,10\| 0,00\| 0,00 VI.\| Stavby pro zemědělství nebo bez okolní zástavby\| 0,00\| 0,00\| 0 až 0,10\| 0,00\| 0,01 3\| Možnost napojení pozemku na inženýrské sítě obce,\| I.\| Pozemek lze napojit na všechny sítě v obci nebo obec bez sítí\| 0,00\| 0,00\| 0,00\| 0 až 0,05\| 0,00 II.\| Pozemek lze napojit pouze na některé sítě v obci\| -0,01\| -0,05\| 0,00\| 0,00\| 0,00 III.\| Pozemek nelze napojit na žádné sítě v obci\| -0,02\| -0,10\| 0 až -0,10\| 0 až -0,10\| 0 až -0,10 4\| Dopravní dostupnost k hranici pozemku (areálu, pozemku s povrchovou těžbou) \| I.\| Bez možnosti příjezdu nebo příjezd po nezpevněné komunikaci\| 0 až -0,10\| 0 až -0,10\| 0 až -0,12\| 0 až- 0,02\| -0,01 II.\| Příjezd po zpevněné komunikaci\| 0,00\| 0,00\| 0,00\| 0,00\| 0,00 III\| Příjezd po zpevněné komunikaci pro nákladní dopravu\| 0 až 0,03\| 0 až 0,10\| 0 až 0,08\| 0 až 0,05\| 0,01 IV.\| Příjezd po zpevněné komunikaci pro nákladní dopravu vlečka nebo železnice\| 0,01\| 0,12\| 0,10\| 0,01\| 0,02 5\| Parkovací možnosti\| I.\| Omezené parkovací možnosti\| -0,01\| -0,05\| -0,03\| 0 až -0,02\| -0,02 II.\| Dobré parkovací možnosti na veřejné komunikace\| 0,00\| 0,00\| 0,00\| 0,00\| 0,00 III.\| Výborné parkovací možnosti (na pozemcích společně využívaných)\| 0,02\| 0,02\| 0,05\| 0 až 0,02\| 0 až 0,02 6\| Výhodnost pozemku z hlediska komerční využitelnosti\| I.\| Nevýhodná poloha\| 0 až -0,10\| 0 až -0,10\| 0 až -0,10\| 0 až -0,10\| 0 až- 0,10 II.\| Poloha bez vlivu na komerční využití\| 0,00\| 0,00\| 0,00\| 0,00\| 0,00 III.\| Výhodná poloha\| 0 až 0,10\| 0 až 0,10\| 0 až 0,10\| 0 až 0,10\| 0 až 0,10 IV.\| Pozemky komerčně využívané - (např. pozemek s povrchovou těžbou, golfová hřiště, pozemky pod stavbami obnovitelných zdrojů apod.)\| -\| 0,11 až 0,30\| -\| 0,11 až 0,30\| - 7\| Vlivy ostatní neuvedené*\| I.\| Vlivy snižující cenu\| 0 až -0,30\| 0 až -0,30\| 0 až -0,30\| 0 až -0,30\| 0 až -0,30 II.\| Bez dalších vlivů\| 0,00\| 0,00\| 0,00\| 0,00\| 0,00 III.\| Vlivy zvyšující cenu\| 0 až 0,30\| 0 až 0,30\| 0 až 0,30\| 0 až 0,30\| 0 až 0,30 Index polohy:IP=P1×1+∑i=27Pi Začlenění do kvalitativního pásma se posuzuje pro všechny pozemky v jednotném funkčním celku. Pro pozemky oceňované podle § 4 odst. 5, 6 se určí index polohy podle sloupce h. U liniových staveb a staveb rybníků a malých vodních nádrží se tento znak neposuzuje (jeho hodnota je nulová). U pozemků s povrchovou těžbou se posuzuje vybavenost obce, jejíž základní cena byla pro ocenění použita. * Zařazení do kvalitativního pásma znaku musí hodnotitel v posudku odůvodnit včetně použité výše jeho hodnoty. Hodnoty kvalitativních pásem jednotlivých znaků přísluší ze sloupce: e - stavbám garáží oceňované podle § 15 a 37, f - budovám typu L, M, R z přílohy č. 8 a halám typu E, F, G, I z přílohy č. 9, g - budovám typu P, S z přílohy č. 8 a halám typu H a J z přílohy č. 9, h - inženýrským stavbám oceňovaným podle § 17, i - budovám typu N, O, Z z přílohy č. 8 nebo halám typu K, L, M z přílohy č. 9. Úpravy základních cen pro pozemky komunikací Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty Tabulka č. 5 Znak\| Kvalitativní pásma ---\|--- Pí\| Název znaku\| Číslo\| Popis pásma\| Hodnota 1\| Kategorie a charakter pozemních komunikací, veřejného prostranství a drah\| I.\| Dálnice, silnice, dráhy celostátní, vzletové a přistávací dráhy letišť v délce 2 101 m a více\| -0,30 II.\| Místní komunikace, dráhy regionální, dráhy speciální, vzletové a přistávací dráhy letišť v délce od 1 201 m do 2 100 m\| -0,40 III.\| Účelové komunikace, vlečky, vzletové a přistávací dráhy letišť v délce do 1 200m, veřejné prostranství, které není součástí komunikace\| -0,50 IV.\| Ostatní (např., pěší zóny, cyklostezky, veřejná zeleň, veřejné parky)\| -0,55 2\| Charakter a zastavěnost území\| I.\| V kat. úz. sídelní části obce* v zastavěném území\| 0,00 II.\| V kat. úz. mimo sídelní části obce* v zastavěném území obce\| -0,10 III.\| V kat. úz. sídelní části obce* v nezastavěném území\| -0,15 IV.\| V kat. úz. mimo sídelní část obce* v nezastavěném území\| -0,20 3\| Povrchy\| I.\| Komunikace se zpevněným povrchem\| 0,00 II.\| Komunikace s nezpevněným povrchem\| -0,05 III.\| Veřejné parky nebo veřejná zeleň\| -0,06 až -0,10 4\| Vlivy ostatní neuvedené*\| I.\| Bez dalších vlivů\| 0,00 II.\| Vlivy snižující cenu\| \\- 0,01 až -0,30 5\| Komerční využití\| I.\| Bez možnosti komerčního využití\| 0,60 II.\| Možnost komerčního využití\| 1 až 1,15 III.\| Stavba pro komerční využití (např. čerpací stanice pohonných hmot, občerstvení, placené parkoviště...)\| 1,16 až 1,40 Index:I=P5×1+∑i=14Pi Sídelní částí obce se rozumí katastrální území, v němž je obecní úřad (u obcí vyjmenovaných v příloze č. 2 oblast č. 1, u obce Most oblast č. 2), s výjimkou obce Frýdek-Místek, v němž jsou jeho sídelní částí k.ú. Frýdek a k.ú. Místek. ** Zařazení do kvalitativního pásma znaku musí hodnotitel v posudku odůvodnit včetně použité výše jeho hodnoty. Maximální hodnota součtu všech srážek u znaků 1 až 4 činí nejvýše -0,9 (90 %).“. 23. V příloze č. 24 tabulka č. 1 včetně nadpisu zní: „Základní ceny za m3 obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup, rekreačních domků Tabulka č. 1 Kraj v členění na vyjmenované obce a velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel a oblastí\| Základní cena (Kč/m3)\| Kraj v členění na vyjmenované obce a velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel a oblastí\| Základní cena (Kč/m3)\| Kraj v členění na vyjmenované obce a velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel a oblastí\| Základní cena (Kč/m3)\| Kraj v členění na vyjmenované obce a velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel a oblastí\| Základní cena (Kč/m3) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- HLAVNÍ MĚSTO PRAHA\| Tábor\| 1858\| KRÁL. HRADECKÝ KRAJ\| OLOMOUCKÝ KRAJ Praha 1\| 19 129\| 2 001 - 10 000\| 2194\| Hradec Králové\| 3210\| Jeseník\| 1391 Praha 2\| 5 796\| do 2 000 obyvatel\| 1994\| Jičín\| 2640\| Olomouc\| 2296 Praha 3\| 6 203\| PLZEŇSKÝ KRAJ\| Náchod\| 1616\| Prostějov\| 1884 Praha 4\| 7 017\| Plzeň 1\| 2844\| Rychnov nad Kn.\| 2181\| Přerov\| 1653 Praha 5\| 5 545\| Plzeň 2\| 2814\| Trutnov\| 2402\| Šumperk\| 2471 Praha 6\| 9 046\| Plzeň 3\| 3882\| 10 001 - 50 000\| 1681\| 10 001 - 50 000\| 2098 Praha 7\| 3 409\| Domažlice\| 1639\| 2 001 - 10 000\| 1399\| 2 001 - 10 000\| 1772 Praha 8\| 5 468\| Klatovy\| 2116\| do 2 000 obyvatel\| 1526\| do 2 000 obyvatel\| 1516 Praha 9\| 5 602\| Rokycany\| 2329\| PARDUBICKÝ KRAJ\| ZLÍNSKÝ KRAJ Praha 10\| 6 250\| Tachov\| 1928\| Chrudim\| 1829\| Kroměříž\| 2191 Praha 11\| 5 709\| 10 001 - 50 000\| 2037\| Pardubice\| 2979\| Luhačovice\| 2632 Praha 12\| 5 227\| 2 001 - 10 000\| 1723\| Svitavy\| 1940\| Uherské Hradiště\| 2001 Praha 13\| 6 767\| do 2 000 obyvatel\| 1340\| Ústí nad Orlicí\| 1812\| Vsetín\| 1606 Praha 14\| 3 654\| KARLOVARSKÝ KRAJ\| 10 001 - 50 000\| 1636\| Zlín\| 3022 Praha 15\| 7 557\| Karlovy Vary 1\| 7390\| 2 001 - 10 000\| 1856\| 10 001 - 50 000\| 2347 Praha 16\| 4 306\| Karlovy Vary 2\| 3179\| do 2000 obyvatel\| 1650\| 2 001 - 10 000\| 1649 Praha 17\| 3 391\| Karlovy Vary 3\| 2440\| KRAJ VYSOČINA\| do 2 000 obyvatel\| 1490 Praha 18\| 4 595\| Karlovy Vary 4\| 3755\| Havlíčkův Brod\| 2210\| MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Praha 19\| 5 457\| Cheb\| 2289\| Jihlava\| 2563\| Ostrava 1\| 2367 Praha 20\| 6 226\| Františkovy Lázně\| 2371\| Pelhřimov\| 1986\| Ostrava 2\| 2031 Praha 21\| 7 469\| Mariánské Lázně\| 2227\| Třebíč\| 2131\| Ostrava 3\| 2066 STŘEDOČESKÝ KRAJ\| Sokolov\| 2757\| Žďár nad Sázavou\| 2616\| Ostrava 4\| 1606 Benešov\| 2 203\| 10 001 - 50 000\| 1794\| 10 001 - 50 000\| 2026\| Ostrava 5\| 1973 Beroun\| 4 193\| 2 001 - 10 000\| 1770\| 2 001 - 10 000\| 1091\| Ostrava 6\| 2328 Kladno\| 2 645\| do 2 000 obyvatel\| 2036\| do 2000 obyvatel\| 1136\| Ostrava 7\| 2693 Kolín\| 2 418\| ÚSTECKÝ KRAJ\| JIHOMORAVSKÝ KRAJ\| Ostrava 8\| 3135 Kutná Hora\| 2 701\| Děčín\| 1275\| Brno 1\| 6084\| Ostrava 9\| 3440 Mělník\| 2 878\| Chomutov\| 2040\| Brno 2\| 4693\| Ostrava 10\| 2066 Mladá Boleslav\| 2 365\| Litoměřice\| 2343\| Brno 3\| 4470\| Ostrava 11\| 1955 Nymburk\| 2 811\| Louny\| 2007\| Brno 4\| 4805\| Ostrava 12\| 1824 Poděbrady\| 2 540\| Most\| 3403\| Brno 5\| 5079\| Bruntál\| 1610 Praha - východ\| 5 563\| Teplice\| 2536\| Brno 6\| 3801\| Frýdek-Místek\| 2228 Praha - západ*\| 5 823\| Ústí nad Labem\| 1608\| Brno 7\| 3680\| Havířov\| 2258 Příbram\| 2 365\| 10 001 - 50 000\| 1547\| Brno 8\| 4654\| Karviná\| 2231 Rakovník\| 2 111\| 2 001 - 10 000\| 1286\| Brno 9\| 3720\| Nový Jičín\| 2185 10 001 - 50 000\| 2 922\| do 2 000 obyvatel\| 1324\| Blansko\| 3439\| Opava\| 2204 2 001 - 10 000\| 2 926\| LIBERECKÝ KRAJ\| Břeclav\| 1935\| 10 001 - 50 000\| 1613 do 2 000 obyvatel\| 2 453\| Česká Lípa\| 1668\| Hodonín\| 2042\| 2 001 - 10 000\| 1546 JIHOČESKÝ KRAJ\| Jablonec nad Nisou\| 2185\| Vyškov\| 2274\| do 2 000 obyvatel\| 1524 České Budějovice\| 3 071\| Liberec\| 3030\| Znojmo\| 2036\| Český Krumlov\| 2 799\| Semily\| 1624\| 10 001 - 50 000\| 2948 Jindřichův Hradec\| 2 174\| 10 001 - 50 000\| 2127\| 2 001 - 10 000\| 2160 Písek\| 1 913\| 2 001 - 10 000\| 1997\| do 2 000 obyvatel\| 1901 Prachatice\| 2 256\| do 2 000 obyvatel\| 2194\| Strakonice\| 2 116\| * Rozdělení obcí Prahy, Brna, Plzně, Ostravy a Karlových Varů na oblasti je uvedeno v příloze č. 2. ** Základní ceny platí pro všechny obce v okrese bez ohledu na počet obyvatel.“. 24. V příloze č. 25 tabulka č. 1 včetně nadpisu zní: „Základní ceny za m3 obestavěného prostoru rekreační chaty nebo zahrádkářské chaty Tabulka č. 1 Kraj/(obec) (oblast katastrálních území) počet obyvatel\| Základní cena (Kč/m3)\| \| Kraj/(obec) (oblast katastrálních území) počet obyvatel\| Základní cena (Kč/m3) ---\|---\|---\|---\|--- HLAVNÍ MĚSTO PRAHA\| LIBERECKÝ KRAJ PRAHA 1\| -\| nad 50 000 obyvatel\| 2 027 PRAHA 2\| -\| 10 001 - 50 000\| 2 536 PRAHA 3\| -\| 2 001 - 10 000\| 1 678 PRAHA 4\| 3 598\| do 2 000 obyvatel\| 2 473 PRAHA 5\| 2 260\| KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ PRAHA 6\| 3 279\| nad 50 000 obyvatel\| 2 076 PRAHA 7\| 2 702\| 10 001 - 50 000\| 1 878 PRAHA 8\| 2 005\| 2 001 - 10 000\| 2 102 PRAHA 9\| 2 398\| do 2 000 obyvatel\| 2 515 PRAHA 10\| 2 349\| PARDUBICKÝ KRAJ PRAHA 11\| 2 758\| nad 50 000 obyvatel\| 1 516 PRAHA 12\| 6 201\| 10 001 - 50 000\| 1 416 PRAHA 13\| 5 489\| 2 001 - 10 000\| 1 684 PRAHA 14\| 1 816\| do 2 000 obyvatel\| 1 609 PRAHA 15\| 5 294\| KRAJ VYSOČINA PRAHA 16\| 2 328\| nad 50 000 obyvatel\| 992 PRAHA 17\| 3 567\| 10 001 - 50 000\| 1 426 PRAHA 18\| 2 958\| 2 001 - 10 000\| 1 483 PRAHA 19\| 2 601\| do 2 000 obyvatel\| 1 879 PRAHA 20\| 2 334\| BRNO PRAHA 21\| 3 781\| BRNO 1\| - STŘEDOČESKÝ KRAJ\| BRNO 2\| 1 865 nad 50 000 obyvatel\| 1 552\| BRNO 3\| 1 853 10 001 - 50 000\| 2 108\| BRNO 4\| 2 374 2 001 - 10 000\| 3 475\| \| BRNO 5\| 1 385 do 2 000 obyvatel\| 2 581\| BRNO 6\| 2 199 JIHOČESKÝ KRAJ\| BRNO 7\| 1 920 nad 50 000 obyvatel\| 2 495\| BRNO 8\| 4 619 10 001 - 50 000\| 1 717\| BRNO 9\| 2 127 2 001 - 10 000\| 1 960\| JIHOMORAVSKÝ KRAJ - (KROMĚ BRNA) do 2 000 obyvatel\| 2 538\| nad 10 000 obyvatel\| 1 383 PLZEŇSKÝ KRAJ\| 2 001 - 10 000\| 2 006 nad 50 000 obyvatel\| 1 945\| do 2 000 obyvatel\| 2 587 10 001 - 50 000\| 1 451\| OLOMOUCKÝ KRAJ 2 001 - 10 000\| 2 232\| nad 50 000 obyvatel\| 2 075 do 2 000 obyvatel\| 2 474\| 10 001 - 50 000\| 1 658 KARLOVARSKÝ KRAJ\| 2 001 - 10 000\| 1 899 nad 50 000 obyvatel\| 1 388\| do 2 000 obyvatel\| 2 315 10 001 - 50 000\| 1 695\| ZLÍNSKÝ KRAJ 2 001 - 10 000\| 1 670\| nad 50 000 obyvatel\| 1 780 do 2 000 obyvatel\| 2 351\| 10 001 - 50 000\| 1 319 ÚSTECKÝ KRAJ\| 2 001 - 10 000\| 1 899 nad 50 000 obyvatel\| 1 210\| do 2 000 obyvatel\| 2 287 10 001 - 50 000\| 1 530\| MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ 2 001 - 10 000\| 1 808\| nad 50 000 obyvatel\| 1 655 do 2 000 obyvatel\| 1 896\| 10 001 - 50 000\| 2 025 \| 2 001 - 10 000\| 1 830 do 2 000 obyvatel\| 2 217 * Rozdělení obcí Prahy a Brna na oblasti je uvedeno v příloze č. 2.“. 25. V příloze č. 26 tabulka č. 1 včetně nadpisu zní: „Základní ceny za m3 obestavěného prostoru garáže Tabulka č. 1 Kraj/(obec) (oblast katastrálních území) počet obyvatel\| Základní cena (Kč/ m3)\| \| Kraj/(obec) (oblast katastrálních území) počet obyvatel\| Základní cena (Kč/m3) ---\|---\|---\|---\|--- HLAVNÍ MĚSTO PRAHA\| LIBERECKÝ KRAJ PRAHA 1\| 7062\| nad 50 000 obyvatel\| 1256 PRAHA 2\| 3290\| 10 001 - 50 000\| 1414 PRAHA 3\| 2814\| 2 001 - 10 000\| 1193 PRAHA 4\| 3411\| do 2 000 obyvatel\| 892 PRAHA 5\| 3415\| KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ PRAHA 6\| 4591\| nad 50 000 obyvatel\| 1844 PRAHA 7\| 2506\| 10 001 - 50 000\| 1379 PRAHA 8\| 3003\| 2 001 - 10 000\| 1099 PRAHA 9\| 2680\| do 2 000 obyvatel\| 979 PRAHA 10\| 3420\| PARDUBICKÝ KRAJ PRAHA 11\| 3473\| nad 50 000 obyvatel\| 1137 PRAHA 12\| 3098\| 10 001 - 50 000\| 1406 PRAHA 13\| 2808\| 2 001 - 10 000\| 1127 PRAHA 14\| 2644\| do 2 000 obyvatel\| 941 PRAHA 15\| 1553\| KRAJ VYSOČINA PRAHA 16\| 1978\| nad 50 000 obyvatel\| 1432 PRAHA 17\| 1449\| 10 001 - 50 000\| 1729 PRAHA 18\| 2637\| 2 001 - 10 000\| 1277 PRAHA 19\| 1513\| do 2 000 obyvatel\| 987 PRAHA 20\| 3630\| BRNO PRAHA 21\| 4731\| BRNO 1\| 3050 STŘEDOČESKÝ KRAJ\| BRNO 2\| 3707 nad 50 000 obyvatel\| 1246\| BRNO 3\| 3167 10 001 - 50 000\| 1452\| BRNO 4\| 2916 2 001 - 10 000\| 1275\| BRNO 5\| 2642 do 2 000 obyvatel\| 1474\| BRNO 6\| 2503 JIHOČESKÝ KRAJ\| BRNO 7\| 3277 nad 50 000 obyvatel\| 1466\| BRNO 8\| 3249 10 001 - 50 000\| 1552\| BRNO 9\| 2213 2 001 - 10 000\| 1290\| JIHOMORAVSKÝ KRAJ-(KROMĚ BRNA) do 2 000 obyvatel\| 1235\| nad 10 000 obyvatel\| 1553 PLZEŇSKÝ KRAJ\| 2 001 - 10 000\| 1171 nad 50 000 obyvatel\| 1524\| do 2 000 obyvatel\| 1229 10 001 - 50 000\| 1465\| OLOMOUCKÝ KRAJ 2 001 - 10 000\| 1162\| nad 50 000 obyvatel\| 1700 do 2 000 obyvatel\| 1135\| 10 001 - 50 000\| 1416 KARLOVARSKÝ KRAJ\| 2 001 - 10 000\| 1039 nad 50 000 obyvatel\| 1573\| do 2 000 obyvatel\| 817 10 001 - 50 000\| 998\| ZLÍNSKÝ KRAJ 2 001 - 10 000\| 671\| nad 50 000 obyvatel\| 2072 do 2 000 obyvatel\| 1090\| 10 001 - 50 000\| 1934 ÚSTECKÝ KRAJ\| 2 001 - 10 000\| 1316 nad 50 000 obyvatel\| 1027\| do 2 000 obyvatel\| 941 10 001 - 50 000\| 1033\| MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ 2 001 - 10 000\| 954\| nad 50 000 obyvatel\| 1227 do 2 000 obyvatel\| 777\| 10 001 - 50 000\| 1182 \| 2 001 - 10 000\| 998 do 2 000 obyvatel\| 1012 * Rozdělení obcí Prahy a Brna na oblasti je uvedeno v příloze č. 2.“. 26. V příloze č. 27 tabulka č. 1 včetně nadpisu zní: „Základní ceny za m2 podlahové plochy jednotky bytu Tabulka č. 1 Kraj v členění na vyjmenované obce a velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel a oblastí\| Základní cena (Kč/m2)\| Kraj v členění na vyjmenované obce a velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel a oblastí\| Základní cena (Kč/m2)\| Kraj v členění na vyjmenované obce a velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel a oblastí\| Základní cena (Kč/m2)\| Kraj v členění na vyjmenované obce a velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel a oblastí\| Základní cena (Kč/m2) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- HLAVNÍ MĚSTO PRAHA\| Tábor\| 14631\| KRÁL. HRADECKÝ KRAJ\| OLOMOUCKÝ KRAJ Praha 1\| 79960\| 2 001 - 10 000\| 11619\| Hradec Králové\| 26305\| Jeseník\| 9403 Praha 2\| 58271\| do 2 000 obyvatel\| 11264\| Jičín\| 18613\| Olomouc\| 21910 Praha 3\| 50014\| PLZEŇSKÝ KRAJ\| Náchod\| 14557\| Prostějov\| 15501 Praha 4\| 41697\| Plzeň 1\| 21465\| Rychnov nad Kn\| 18582\| Přerov\| 12709 Praha 5\| 43715\| Plzeň 2\| 22324\| Trutnov\| 12918\| Šumperk\| 13880 Praha 6\| 48700\| Plzeň 3\| 25036\| 10 001 - 50 000\| 13668\| 10 001 - 50 000\| 12361 Praha 7\| 44762\| Domažlice\| 13735\| 2 001 - 10 000\| 12146\| 2 001 - 10 000\| 10088 Praha 8\| 39518\| Klatovy\| 15928\| do 2 000 obyvatel\| 17501\| do 2 000 obyvatel\| 8386 Praha 9\| 40948\| Rokycany\| 15967\| PARDUBICKÝ KRAJ\| ZLÍNSKÝ KRAJ Praha 10\| 37061\| Tachov\| 13508\| Chrudim\| 18406\| Kroměříž\| 15395 Praha 11\| 38170\| 10 001 - 50 000\| 13894\| Pardubice\| 23548\| Luhačovice\| 22468 Praha 12\| 40294\| 2 001 - 10 000\| 13031\| Svitavy\| 13718\| Uherské Hradiště\| 20430 Praha 13\| 32915\| do 2 000 obyvatel\| 9649\| Ústí nad Orlicí\| 13173\| Vsetín\| 13745 Praha 14\| 33041\| KARLOVARSKÝ KRAJ\| 10 001 - 50 000\| 13295\| Zlín\| 20536 Praha 15\| 34597\| Karlovy Vary 1\| 31351\| 2 001 - 10 000\| 13819\| 10 001 - 50 000\| 16598 Praha 16\| 43971\| Karlovy Vary 2\| 17529\| do 2 000 obyvatel\| 9077\| 2 001 - 10 000\| 12650 Praha 17\| 31971\| Karlovy Vary 3\| 14753\| VYSOČINA KRAJ\| do 2 000 obyvatel\| 10485 Praha 18\| 39729\| Karlovy Vary 4\| 16393\| Havlíčkův Brod\| 17452\| MORAVSKOSLEZSKÝ kraj Praha 19\| 34403\| Cheb\| 10157\| Jihlava\| 18902\| Ostrava 1\| 14295 Praha 20\| 43172\| Františkovy lázně\| 11499\| Pelhřimov\| 16058\| Ostrava 2\| 15341 Praha 21\| 49835\| Mariánské lázně\| 17259\| Třebíč\| 14937\| Ostrava 3\| 15299 STŘEDOČESKÝ KRAJ\| Sokolov\| 9772\| Žďár nad Sázavou\| 17245\| Ostrava 4\| 8616 Benešov\| 24693\| 10 001 - 50 000\| 8282\| 10 001 - 50 000\| 17124\| Ostrava 5\| 18681 Beroun\| 25248\| 2 001 - 10 000\| 8063\| 2 001 - 10 000\| 11981\| Ostrava 6\| 12116 Kladno\| 20410\| do 2 000 obyvatel\| 8129\| do 2 000 obyvatel\| 9189\| Ostrava 7\| 26424 Kolín\| 16671\| ÚSTECKÝ KRAJ\| JIHOMORAVSKÝ KRAJ\| Ostrava 8\| 14435 Kutná Hora\| 17272\| Děčín\| 9760\| Brno 1\| 33859\| Ostrava 9\| 15071 Mělník\| 20954\| Chomutov\| 5300\| Brno 2\| 33767\| Ostrava 10\| 15830 Mladá Boleslav\| 24241\| Litoměřice\| 13084\| Brno 3\| 35329\| Ostrava 11\| 8475 Nymburk\| 18712\| Louny\| 10799\| Brno 4\| 34627\| Ostrava 12\| 10257 Poděbrady\| 24505\| Most\| 5105\| Brno 5\| 31673\| Bruntál\| 7596 Praha - východ\| 27047\| Teplice\| 11822\| Brno 6\| 31969\| Frýdek-Místek\| 14551 Praha - západ*\| 33210\| Ústí nad Labem\| 8290\| Brno 7\| 30877\| Havířov\| 13122 Příbram\| 14669\| 10 001 - 50 000\| 5644\| Brno 8\| 23200\| Karviná\| 7944 Rakovník\| 17921\| 2 001 - 10 000\| 7142\| Brno 9\| 30134\| Nový Jičín\| 12499 10 001 - 50 000\| 16551\| do 2 000 obyvatel\| 6419\| Blansko\| 22119\| Opava\| 15632 2 001 - 10 000\| 19016\| LIBERECKÝ KRAJ\| Břeclav\| 14909\| 10 001 - 50 000\| 11613 do 2 000 obyvatel\| 12390\| Česká Lípa\| 9841\| Hodonín\| 13842\| 2 001 - 10 000\| 9528 JIHOČESKÝ KRAJ\| Jablonec nad Nisou\| 13782\| Vyškov\| 18991\| do 2 000 obyvatel\| 9078 České Budějovice\| 22127\| Liberec\| 18892\| Znojmo\| 16186\| Český Krumlov\| 14729\| Semily\| 10649\| 10 001 - 50 000\| 17374 Jindřichův Hradec\| 12077\| 10 001 - 50 000\| 11263\| 2 001 - 10 000\| 17706 Písek\| 16716\| 2 001 - 10 000\| 8060\| do 2 000 obyvatel\| 11333 Prachatice\| 13901\| do 2 000 obyvatel\| 14684\| Strakonice\| 14340\| * Rozdělení obcí Prahy, Brna, Plzně, Ostravy a Karlových Varů na oblasti je uvedeno v příloze č. 2. ** Základní ceny platí pro všechny obce v okrese bez ohledu na počet obyvatel.“. 27. Příloha č. 41 zní: „Příloha č. 41 k vyhlášce č. 441/2013 Sb. Koeficienty změn cen staveb - Ki v členění podle kódů klasifikací CZ-CC Kód CZ-CC\| Kód SKP\| Název položky\| Hodnota Ki ---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4 SEKCE 1 - BUDOVY 11\| BUDOVY BYTOVÉ 111\| Budovy jednobytové 46.21.11.1\| Budovy jednobytové\| 2,137 46.21.11.3-4\| Budovy pro rodinnou rekreaci 112\| Budovy dvou a vícebytové 1121\| 46.21.11.2\| Budovy dvoubytové\| 2,140 1122\| 46.21.11.2 46.21.12..\| Budovy tří a vícebytové\| 2,118 113\| Budovy bytové ostatní 46.21.18.2\| Budovy se službami sociální péče\| 2,051 46.21.19.1\| Budovy pro ubytování studentů, zaměstnanců apod. 12\| BUDOVY NEBYTOVÉ - BUDOVY A HALY ---\|--- 121\| Hotely a obdobné budovy 46.21.19.1\| Budovy hotelů\| 2,057 46.21.19.2\| Budovy restauračních zařízení 122\| Budovy administrativní 46.21.14.3..\| Budovy pro administrativu (peněžní ústavy, veřejná správa, pošta...)\| 2,117 123\| Budovy pro obchod 46.21.14.2.. 46.21.14.3..\| Budovy pro obchod, prodejny\| 2,133 Budovy pro služby 124\| Budovy pro dopravu a telekomunikace 1241\| 46.21.14.4.. 46.21.64.3\| Budovy pro telekomunikace, nádraží, terminály a budovy k nim příslušející\| 2,104 1242\| 46.21.14.5..\| Garáže\| 2,118 125\| Budovy pro průmysl a skladování 1251\| 46.21.13.1.. 46.21.51.2..\| Budovy pro průmysl\| 2,106 46.21.13.3..\| Budovy pro vodní hospodářství 1252\| 46.21.13.2.. 46.21.64.1 a 2\| Budovy skladů, nádrže a sila\| 2,068 Kód CZ-CC\| Kód SKP\| Název položky\| Hodnota Ki ---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4 126\| Budovy pro společenské a kulturní účely, výzkum, vzdělávání a zdravotnictví 1261\| 46.21.16\| Budovy pro společenské a kulturní účely\| 2,101 1262\| 46.21.17.2\| Budovy muzeí a knihoven\| 2,070 1263\| 46.21.17..1 a 3\| Budovy škol, univerzit a budovy pro výzkum\| 2,070 1264\| 46.21.18.1\| Budovy pro zdravotnictví\| 2,077 1265\| 46.21.61.. 46.21.63..\| Budovy pro sport tj. budovy tělocvičen, stavby stadionů\| 2,090 127\| Budovy nebytové ostatní 1271\| 46.21.15.2.. 46.21.15.3..\| Budovy pro zemědělství tj. budovy pro živočišnou produkci, budovy pro skladování a úpravu zemědělských produktů\| 2,139 1272\| 46.21.14.6..1\| Budovy pro bohoslužby a náboženské aktivity\| 2,057 1273\| 46.21.19.9..\| Historické nebo kulturní památky 1274\| 46.21.19.9..\| Budovy nebytové ostatní, jinde neuvedené\| 2,088 SEKCE 2 - INŽENÝRSKÁ DÍLA --- 21\| DOPRAVNÍ DÍLA 211\| Dálnice, silnice, místní a účelové komunikace 46.23.11..\| Dálnice, silnice, místní a účelové komunikace včetně ploch obdobného charakteru\| 2,242 212\| Dráhy kolejové 46.23.13..\| Dráhy železniční a visuté\| 2,153 213\| Plochy letišť 46.23.14\| Dráhy letištní a ostatní plochy\| 2,263 214\| Mosty, visuté dálnice, tunely, podjezdy a podchody 2141\| 46.21.21..\| Mosty a visuté dálnice\| 1,996 2142\| 46.21.22..\| Tunely, podjezdy a podchody, podzemní objekty (kromě důlních)\| 2,060 215\| Přístavy, vodní cesty, vodní stupně a ostatní vodní díla 2151\| 46.24.12.1 46.24.11\| Přístavy a plavební kanály\| 2,048 2152\| 46.24.12.3\| Hráze, jezy a stupně na tocích\| 2,084 46.24.12.4\| Objekty budované v souvislosti s hrázemi 46.24.12.8\| Přehrady a nádrže na tocích 46.24.12.9\| Úpravy vodních toků (regulace) 2153\| 46.24.12.6-7\| Akvadukty, vodní díla pro zavlažování a odvodnění Kód CZ-CC\| Kód SKP\| Název položky\| Hodnota Ki ---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4 22\| VEDENÍ TRUBNÍ, TELEKOMUNIKAČNÍ A ELEKTRICKÁ 221\| Vedení dálková trubní, telekomunikační a elektrická 2211\| 46.21.31.. 46.21.32.7\| Vedení plynu, ropy a ostatních chemických produktů dálková trubní\| 2,320 2212\| 46.21.32..\| Vedení vody, parovodní, vzduchovodní, teplovodní, horkovodní a kanalizační dálková trubní včetně souvisejících objektů\| 2,331 46.21.64.1\| Nádrže, jímky, objekty čistíren odpadních vod 2213\| 46.21.36-37..\| Vedení dálkové telekomunikační\| 2,269 46.21.52.5\| Stavby telekomunikační, např. věže, stožáry 2214\| 46.21.33..\| Vedení elektrická trakční\| 2,235 46.21.34.. 46.21.35..\| Vedení dálková elektrická včetně pomocných zařízení 222\| Vedení místní trubní, elektrická a telekomunikační 2221 \| 46.21.42.3\| Vedení plynu místní trubní\| 2,296 2222\| 46.21.41.1,2,9 46.21.42.1,2 46.21.64.1\| Vedení vody, teplovodní, parovodní a horkovodní místní trubní včetně souvisejících objektů\| 2,318 46.25.22.1\| Vrty čerpací (studny vrtané) 46.25.22.2\| Studny jinde neuvedené a jímání vody 2223 \| 46.21.41.4,9 46.21.64.1\| Vedení kanalizace místní trubní\| 2,311 Nádrže, jímky, objekty čistíren odpadních vod 2224 \| 46.21.43..\| Vedení místní elektrické a telekomunikační včetně pomocných zařízení\| 2,214 46.21.43.9\| Vedení a rozvodny místní nadzemní jinde neuvedené 23\| SOUBORY STAVEB PRO PRŮMYSLOVÉ ÚČELY (KROMĚ BUDOV) ---\|--- 2301\| 46.21.52..\| Stavby důlní a pro těžbu\| 2,274 2302\| 46.21.51.. 46.25.61\| Stavby elektráren 2303\| 46.25.61\| Stavby pro chemický průmysl 2304\| \| Stavby průmyslové jinde neuvedené 24\| OSTATNÍ INŽENÝRSKÁ DÍLA ---\|--- 241\| Stavby pro sport a rekreaci 2411\| 46.23.22.9\| Sportovní hřiště\| 2,257 2412\| 46.23.21..\| Ostatní stavby pro sport a rekreaci tj. plochy stadionů a hřišť, parky\| 2,391 242\| Ostatní inženýrská díla jinde neuvedená 46.21.64.. 46.39.99\| Ostatní inženýrská díla jinde neuvedená\| 2,292 Koeficient změny cen staveb pro oplocení se určuje podle té stavby, podle které byl u pozemků určen koeficient polohy.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Ing. Babiš v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 63/2015 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 63/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Čínské lidové republiky o vzájemném udělování vícevstupových víz držitelům diplomatických pasů ke krátkodobým oficiálním návštěvám Vyhlášeno 16. 12. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 4. 2015, částka 38/2015 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 4. 2015 63 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 17. dubna 2015 a 21. dubna 2015 bylo sjednáno Ujednání mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Čínské lidové republiky o vzájemném udělování vícevstupových víz držitelům diplomatických pasů ke krátkodobým oficiálním návštěvám. Ujednání vstoupilo v platnost dne 21. dubna 2015. Anglické znění české nóty a její překlad do českého jazyka a čínské znění čínské nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří Ujednání, se vyhlašují současně. PŘEKLAD Čj.: 302943/2015-KKM Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí Čínské lidové republiky a má čest navrhnout následující dohodu pro držitele diplomatických pasů obou stran cestujících za účelem oficiálních návštěv. Na základě rovného a recipročního přístupu budou Česká republika a Čínská lidová republika vzájemně udílet držitelům diplomatických pasů ke krátkodobým oficiálním návštěvám odpovídající vícevstupé vízum s platností nejdéle na čtyři roky a s dobou pobytu 90 dnů. Délka pobytu nesmí přesáhnout 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky zdvořile žádá Ministerstvo zahraničních věcí Čínské lidové republiky o potvrzení výše uvedeného návrhu odpovědní nótou. Toto ujednání vstoupí v platnost dnem doručení odpovědní nóty Ministerstva zahraničních věcí Čínské lidové republiky Ministerstvu zahraničních věcí České republiky. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí Čínské lidové republiky o své nejhlubší úctě. V Praze, 17. dubna 2015 (kulaté razítko: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky) Ministerstvo zahraničních věcí Čínské lidové republiky Peking PŘEKLAD (státní znak ČLR) Ministerstvo zahraničních věcí Čínské lidové republiky (2015) BULINGZI No. 167 Ministerstvu zahraničních věcí ČR: Ministerstvo zahraničních věcí Čínské lidové republiky projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a zároveň má tu čest zmínit Ministerstvu zahraničních věcí České republiky záležitost nóty 302943/2015-KKM ze dne 7.4.2015 tohoto znění: „Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí Čínské lidové republiky a zároveň bychom rádi navrhli následující zajištění ve věci víz k veřejným cestám držitelů diplomatických pasů obou stran: Na základě principu vzájemné rovnosti, bude Česká republika spolu s Čínskou lidovou republikou vzájemně udílet držitelům diplomatických pasů ke krátkodobým veřejným návštěvám odpovídající vícevstupní víza, nejdéle však na čtyři roky s délkou pobytu 90 dní s podmínkou, že délka pobytu nesmí během jakýchkoliv 180 dní akumulované překročit 90 dní. Pokud Ministerstvo zahraničních věcí Čínské lidové republiky odpovědní nótou potvrdí výše uvedené, pak opatření vstoupí v platnost dnem, kdy Ministerstvu zahraničních věcí České republiky bude doručena odpovědní nóta Ministerstva zahraničí Čínské lidové republiky.“ Ministerstvo zahraničních věcí Čínské lidové republiky potvrzuje, že souhlasí s výše uvedeným obsahem a popsanými opatřeními, zároveň jej začne uplatňovat ode dne, kdy česká strana obdrží tuto nótu. S nejvyšší úctou (kulaté razítko: Ministerstvo zahraničí Čínské lidové republiky) V Pekingu 21.4.2015
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 62/2015 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 62/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Čínské lidové republiky o zavedení zjednodušené vízové praxe pro cestující za účelem obchodu, na základě rovného a recipročního přístupu Vyhlášeno 16. 12. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 11. 2015, částka 38/2015 * I. Vyslanectví Čínské lidové republiky v České republice bude pro české osoby cestující do Číny za obchodem vydávat více vstupové pětileté obchodní vízum s podmínkou, kdy během 180 nesmí pobyt překročit 90 dní. * II. Vyslanectví České republiky v Čínské lidové republice bude pro čínské osoby cestující do ČR za obchodem vydávat více vstupové pětileté „obchodní“ vízum s podmínkou, kdy během 180 nesmí pobyt překročit 90 dní. * III. Osoby cestující za obchodem z obou zemí při žádostech o výše uvedená víza předloží žádost o vízum, fotografii, pas, přípis zaměstnavatele, nebo jiný dopis prokazující obchodní identitu a zvací dopis. V nutných případech mohou ambasády a konzuláty obou * IV. Po přijetí žádosti o vízum konzulátem, či vyslanectvím by pak bylo výše popsaným osobám splňujícím podmínky vízum uděleno v co nejkratší lhůtě (nejlépe do 4pracovních dní). * V. Principiálně by konzuláty, či vyslanectví obou stran měly výše popsaným osobám splňujícím podmínky udělit vízum s plnou dobou platnosti, nicméně na základě vlastního práva a nařízení lze u jednotlivých víz omezit dobu platnosti, či počet vstupů. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 11. 2015 62 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 18. září 2015 a 13. října 2015 bylo sjednáno Ujednání mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Čínské lidové republiky o zavedení zjednodušené vízové praxe pro cestující za účelem obchodu, na základě rovného a recipročního přístupu. Ujednání vstoupilo v platnost dne 12. listopadu 2015. Čínské znění čínské nóty a její překlad do českého jazyka a české znění české nóty, jež tvoří Ujednání, se vyhlašují současně. PŘEKLAD (státní znak ČLR) Ministerstvo zahraničních věcí Čínské lidové republiky (2015) BULINGZI No.363 Ministerstvu zahraničních věcí ČR: Ministerstvo zahraničních věcí Čínské lidové republiky s úctou pozdravuje Ministerstvo zahraničních věcí České republiky a zároveň navrhuje, aby na základě principu vzájemné rovnosti ve věci poskytování vízových výhod osob cestujících za obchodem obě strany učinily následující opatření: I. Vyslanectví Čínské lidové republiky v České republice bude pro české osoby cestující do Číny za obchodem vydávat více vstupové pětileté obchodní vízum s podmínkou, kdy během 180 nesmí pobyt překročit 90 dní. II. Vyslanectví České republiky v Čínské lidové republice bude pro čínské osoby cestující do ČR za obchodem vydávat více vstupové pětileté „obchodní“ vízum s podmínkou, kdy během 180 nesmí pobyt překročit 90 dní. III. Osoby cestující za obchodem z obou zemí při žádostech o výše uvedená víza předloží žádost o vízum, fotografii, pas, přípis zaměstnavatele, nebo jiný dopis prokazující obchodní identitu a zvací dopis. V nutných případech mohou ambasády a konzuláty obou stran vyžadovat i doložení doplňující dokumentace, jež by potvrzovala obchodní identitu žadatele o vízum. IV. Po přijetí žádosti o vízum konzulátem, či vyslanectvím by pak bylo výše popsaným osobám splňujícím podmínky vízum uděleno v co nejkratší lhůtě (nejlépe do 4pracovních dní). V. Principiálně by konzuláty, či vyslanectví obou stran měly výše popsaným osobám splňujícím podmínky udělit vízum s plnou dobou platnosti, nicméně na základě vlastního práva a nařízení lze u jednotlivých víz omezit dobu platnosti, či počet vstupů. Pokud by výše popsané bylo přijatelné, navrhuje Ministerstvo zahraničních věcí Čínské lidové republiky, aby Ministerstvo zahraničních věcí České republiky tuto nótu potvrdilo zpětnou nótou, která by založila zajištění této záležitosti mezi Ministerstvem zahraničních věcí Čínské lidové republiky a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky, jež by vstoupilo v platnost do 30ti dní od data zpětné nóty Ministerstva zahraničních věcí České republiky. S nejvyšší úctou (kulaté razítko: Ministerstvo zahraničí Čínské lidové republiky) V Pekingu 18.9.2015 Č.j.: 308017/2015-KKM Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí Čínské lidové republiky a odkazuje na nótu Ministerstva zahraničních věcí Čínské lidové republiky č.j. No. (2015) BULINGZI No. 363 ze dne 18. září 2015 následujícího znění: „Ministerstvo zahraničních věcí Čínské lidové republiky projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a má čest navrhnout oboustranné zavedení zjednodušené vízové praxe pro cestující za účelem obchodu, na základě rovného a recipročního přístupu, následovně: 1. Velvyslanectví Čínské lidové republiky v České republice bude vydávat obchodní víza českým obchodníkům cestujícím do Číny s platností na pět let a s dobou pobytu jedné návštěvy nepřesahující 90 dnů v období jakýchkoliv 180 dnů. 2. Velvyslanectví a generální konzuláty České republiky v Čínské lidové republice budou vydávat víza cestujícím z Čínské lidové republiky do České republiky pro více vstupů s platností 5 let (za účelem „obchodní“) a s dobou pobytu jedné návštěvy nepřesahující 90 dnů v období jakýchkoliv 180 dnů. 3. V případě podání žádostí obchodníků o výše uvedená víza budou žadatelé předkládat formuláře žádosti, fotografie, cestovní doklady, dopis zaměstnavatele nebo dopis potvrzující jejich obchodní status a zvací dopis. Velvyslanectví a generální konzuláty obou stran mohou v případě potřeby vízové žadatele požádat o doložení dalších dokladů potvrzujících jejich status obchodníka. 4. Velvyslanectví a generální konzuláty obou stran budou vydávat víza výše uvedeným způsobilým osobám v co nejkratší lhůtě (nejlépe do 4 pracovních dnů) po obdržení žádosti. 5. Velvyslanectví a generální konzuláty obou zemí vydají plnohodnotná víza za účelem obchodu výše uvedeným způsobilým osobám. Každá ze stran může ovšem omezit platnost víza a počet vstupů v individuálních případech, v souladu s platnými zákony a předpisy. Pokud lze s výše uvedeným souhlasit, Ministerstvo zahraničních věcí Čínské lidové republiky navrhuje, aby tato nóta, společně s odpovědní nótou Ministerstva zahraničních věcí České republiky, vytvořila ujednání mezi Ministerstvem zahraničních věcí Čínské lidové republiky a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky, které vstoupí v platnosti 30. den po datu uvedeném v odpovědní nótě.“ Ministerstvo zahraničních věcí České republiky má tu čest s výše uvedeným souhlasit. Výše uvedené ujednání vstoupí v platnost 30. dnem následujícím po datu této odpovědní nóty. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí Čínské lidové republiky o nejhlubší úctě. V Praze dne 13. října 2015 Ministerstvo zahraničních věcí Čínské lidové republiky PEKING
Vyhláška č. 344/2015 Sb.	Vyhláška č. 344/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků Vyhlášeno 16. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 145/2015 * Čl. I - 1. V příloze v níže uvedených položkách katastrálních území průměrná základní cena v Kč/m2 zní: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 344 VYHLÁŠKA ze dne 10. prosince 2015, kterou se mění vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem financí stanoví podle § 17 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb. a zákona č. 483/2001 Sb.: Čl. I 1. V příloze v níže uvedených položkách katastrálních území průměrná základní cena v Kč/m2 zní: Název katastrálního území\| Průměrná základní cena v Kč/m2\| Kód ČSÚ\| Kód NUTS 3 ---\|---\|---\|--- Andělka\| 7,70\| 600326\| CZ051\| Liberecký kraj Bavory\| 11,81\| 601209\| CZ064\| Jihomoravský kraj Bělá u Staré Paky\| 4,15\| 601608\| CZ051\| Liberecký kraj Benešov nad Černou\| 3,14\| 602388\| CZ031\| Jihočeský kraj Beranovka\| 2,68\| 675962\| CZ041\| Karlovarský kraj Bezděkov u Damnova\| 3,58\| 624705\| CZ032\| Plzeňský kraj Bílé Poličany\| 8,28\| 604135\| CZ052\| Královéhradecký kraj Bolechovice II\| 6,43\| 798479\| CZ020\| Středočeský kraj Branišov u Dubného\| 6,17\| 633615\| CZ031\| Jihočeský kraj Bratkovice v Brdech\| 3,14\| 930261\| CZ020\| Středočeský kraj Bruzovice\| 5,29\| 613398\| CZ080\| Moravskoslezský kraj Březno u Chomutova\| 10,23\| 614491\| CZ042\| Ústecký kraj Býkov\| 3,44\| 616508\| CZ080\| Moravskoslezský kraj Čachotín\| 3,34\| 618187\| CZ063\| Kraj Vysočina Čeřín\| 2,08\| 742759\| CZ031\| Jihočeský kraj Češov\| 17,46\| 623466\| CZ052\| Královéhradecký kraj Číčov v Brdech\| 2,45\| 930164\| CZ020\| Středočeský kraj Darkov\| 7,35\| 664014\| CZ080\| Moravskoslezský kraj Dobřív v Brdech\| 4,43\| 930113\| CZ020\| Středočeský kraj Dolní Bohušice\| 4,59\| 760471\| CZ063\| Kraj Vysočina Dolní Čermná\| 4,16\| 628883\| CZ053\| Pardubický kraj Dolní Lochov\| 7,09\| 629596\| CZ052\| Královéhradecký kraj Dráchov u Těmic\| 3,67\| 765848\| CZ063\| Kraj Vysočina Dubovice\| 3,70\| 633691\| CZ063\| Kraj Vysočina Habřina\| 12,36\| 636487\| CZ052\| Královéhradecký kraj Háj u Habartic\| 5,83\| 636321\| CZ051\| Liberecký kraj Hlivice\| 12,05\| 672564\| CZ071\| Olomoucký kraj Hluboká u Skutče\| 6,45\| 639559\| CZ053\| Pardubický kraj Hodslavice\| 3,57\| 640620\| CZ080\| Moravskoslezský kraj Hojšín\| 2,54\| 760153\| CZ020\| Středočeský kraj Horní Bečva\| 1,37\| 642169\| CZ072\| Zlínský kraj Horní Bohušice\| 5,17\| 760480\| CZ063\| Kraj Vysočina Horní Dvorce\| 2,84\| 790231\| CZ031\| Jihočeský kraj Horní Počaply\| 10,41\| 643751\| CZ020\| Středočeský kraj Hrabůvka u Hranic\| 7,39\| 646598\| CZ071\| Olomoucký kraj Hradecká\| 2,33\| 660426\| CZ041\| Karlovarský kraj Hynkov\| 12,62\| 735990\| CZ071\| Olomoucký kraj Chaloupky v Brdech\| 1,28\| 930334\| CZ020\| Středočeský kraj Chodeč u Mělníka\| 13,18\| 787949\| CZ020\| Středočeský kraj Chrášťany u Českého Brodu\| 16,50\| 654001\| CZ020\| Středočeský kraj Chvalovice u Netolic\| 5,92\| 655252\| CZ031\| Jihočeský kraj Jevišovice\| 5,18\| 659355\| CZ064\| Jihomoravský kraj Jince v Brdech\| 5,33\| 930270\| CZ020\| Středočeský kraj Kojetín u Petrovic\| 4,32\| 719854\| CZ020\| Středočeský kraj Kostomlaty pod Milešovkou\| 6,40\| 670669\| CZ042\| Ústecký kraj Kozí Hřbet\| 1,71\| 740071\| CZ032\| Plzeňský kraj Královopolské Vážany\| 12,00\| 777315\| CZ064\| Jihomoravský kraj Krásné Loučky\| 4,61\| 674770\| CZ080\| Moravskoslezský kraj Krušovice\| 6,09\| 675415\| CZ020\| Středočeský kraj Křešín v Brdech\| 1,32\| 930296\| CZ020\| Středočeský kraj Křešov\| 12,68\| 751341\| CZ042\| Ústecký kraj Křtěnov\| 5,92\| 613975\| CZ031\| Jihočeský kraj Kuní\| 4,21\| 677205\| CZ020\| Středočeský kraj Lhota nad Moravou\| 13,37\| 701386\| CZ071\| Olomoucký kraj Liběchov\| 5,32\| 681920\| CZ020\| Středočeský kraj Liběšice\| 12,65\| 623474\| CZ052\| Královéhradecký kraj Libkovice u Mostu\| 7,04\| 682969\| CZ042\| Ústecký kraj Libníč\| 7,22\| 683035\| CZ031\| Jihočeský kraj Lipence\| 8,46\| 683973\| CZ010\| Hlavní město Praha Lipina u Šternberka\| 1,95\| 766739\| CZ071\| Olomoucký kraj Litětiny\| 7,25\| 685283\| CZ053\| Pardubický kraj Loučky u Verneřic\| 3,61\| 780103\| CZ042\| Ústecký kraj Loukov u Bystřice pod Hostýnem\| 6,48\| 687251\| CZ072\| Zlínský kraj Lužice u Netolic\| 5,70\| 655261\| CZ031\| Jihočeský kraj Lužkovice\| 5,42\| 795887\| CZ072\| Zlínský kraj Malá Skalice u Zbraslavic\| 6,24\| 791849\| CZ020\| Středočeský kraj Mankovice\| 7,85\| 691534\| CZ080\| Moravskoslezský kraj Martinov u Mariánských Lázní\| 2,52\| 784109\| CZ041\| Karlovarský kraj Merboltice\| 3,99\| 693111\| CZ042\| Ústecký kraj Mezihorská\| 1,84\| 660451\| CZ041\| Karlovarský kraj Meziříčko u Moravských Budějovic\| 5,19\| 693766\| CZ063\| Kraj Vysočina Milenovice\| 7,38\| 733849\| CZ031\| Jihočeský kraj Mirošov v Brdech\| 1,92\| 930121\| CZ020\| Středočeský kraj Mnichovský Týnec\| 8,93\| 771155\| CZ042\| Ústecký kraj Modřišice\| 9,17\| 697940\| CZ051\| Liberecký kraj Mrázov\| 4,19\| 765970\| CZ041\| Karlovarský kraj Nárameč\| 5,24\| 701599\| CZ063\| Kraj Vysočina Nedošín\| 9,98\| 685747\| CZ053\| Pardubický kraj Nemanice\| 2,16\| 702846\| CZ032\| Plzeňský kraj Nepomuk v Brdech\| 1,20\| 930202\| CZ020\| Středočeský kraj Nové Hvězdlice\| 10,94\| 650145\| CZ064\| Jihomoravský kraj Obecnice v Brdech\| 1,96\| 930237\| CZ020\| Středočeský kraj Obrataň\| 3,93\| 708712\| CZ063\| Kraj Vysočina Ohrazenice v Brdech\| 1,51\| 930288\| CZ020\| Středočeský kraj Olšovice\| 6,47\| 689785\| CZ031\| Jihočeský kraj Otvice\| 9,29\| 716961\| CZ042\| Ústecký kraj Peklo nad Zdobnicí\| 4,46\| 718874\| CZ052\| Královéhradecký kraj Pěkovice\| 3,70\| 675997\| CZ041\| Karlovarský kraj Plumlov\| 10,67\| 721964\| CZ071\| Olomoucký kraj Počaply u Březnice\| 7,17\| 722952\| CZ020\| Středočeský kraj Podeřiště\| 6,39\| 691241\| CZ031\| Jihočeský kraj Podluhy v Brdech\| 4,25\| 930318\| CZ020\| Středočeský kraj Pohradice\| 5,27\| 760382\| CZ042\| Ústecký kraj Poustka u Františkových Lázní\| 5,24\| 726613\| CZ041\| Karlovarský kraj Pozďátky\| 5,29\| 750107\| CZ063\| Kraj Vysočina Prachovice u Dašic\| 10,11\| 624802\| CZ053\| Pardubický kraj Prostřední Lánov\| 3,31\| 678911\| CZ052\| Královéhradecký kraj Pržno\| 4,55\| 734055\| CZ080\| Moravskoslezský kraj Přepeře u Turnova\| 11,32\| 734683\| CZ051\| Liberecký kraj Přestavlky u Přerova\| 16,04\| 735167\| CZ071\| Olomoucký kraj Rankov u Trhových Svinů\| 5,66\| 780910\| CZ031\| Jihočeský kraj Ratboř\| 15,23\| 739715\| CZ020\| Středočeský kraj Ratměřice\| 5,58\| 739910\| CZ020\| Středočeský kraj Rožmitál na Šumavě\| 2,89\| 742805\| CZ031\| Jihočeský kraj Rumberk\| 2,28\| 625809\| CZ064\| Jihomoravský kraj Řikovice u Litomyšle\| 8,37\| 698423\| CZ053\| Pardubický kraj Sadová\| 7,82\| 611565\| CZ064\| Jihomoravský kraj Semněvice\| 5,99\| 747343\| CZ032\| Plzeňský kraj Skořice v Brdech\| 2,08\| 930148\| CZ020\| Středočeský kraj Skuhrov u České Třebové\| 5,74\| 749044\| CZ053\| Pardubický kraj Sněhov\| 2,80\| 690317\| CZ051\| Liberecký kraj Soběsuky u Plumlova\| 12,25\| 751898\| CZ071\| Olomoucký kraj Stanětice\| 4,52\| 753505\| CZ032\| Plzeňský kraj Staré Hvězdlice\| 8,28\| 650153\| CZ064\| Jihomoravský kraj Strašice v Brdech\| 2,25\| 930105\| CZ020\| Středočeský kraj Střimice\| 8,24\| 699748\| CZ042\| Ústecký kraj Studeňany\| 15,14\| 737836\| CZ052\| Královéhradecký kraj Sušany\| 12,53\| 759597\| CZ042\| Ústecký kraj Svatá\| 4,38\| 759961\| CZ020\| Středočeský kraj Světlík\| 2,43\| 760625\| CZ031\| Jihočeský kraj Sviny\| 7,15\| 760901\| CZ031\| Jihočeský kraj Šašovice\| 4,47\| 795992\| CZ063\| Kraj Vysočina Štítov v Brdech\| 1,69\| 930130\| CZ020\| Středočeský kraj Štíty Hamerské\| 3,75\| 764027\| CZ071\| Olomoucký kraj Štrbice\| 3,60\| 760374\| CZ042\| Ústecký kraj Temelínec\| 5,29\| 765813\| CZ031\| Jihočeský kraj Těně v Brdech\| 1,23\| 930091\| CZ020\| Středočeský kraj Tři Studně\| 2,17\| 635332\| CZ063\| Kraj Vysočina Turov nad Loučnou\| 8,69\| 771732\| CZ053\| Pardubický kraj Valtéřov\| 3,22\| 602442\| CZ031\| Jihočeský kraj Vamberk\| 7,53\| 776785\| CZ052\| Královéhradecký kraj Vedrovice\| 10,91\| 777536\| CZ064\| Jihomoravský kraj Velké Losiny\| 4,48\| 779083\| CZ071\| Olomoucký kraj Vepřová\| 3,98\| 780057\| CZ063\| Kraj Vysočina Veselá u Častrova\| 2,82\| 780511\| CZ063\| Kraj Vysočina Věšín v Brdech\| 2,96\| 930199\| CZ020\| Středočeský kraj Vícov\| 11,20\| 781495\| CZ071\| Olomoucký kraj Vintířov\| 3,14\| 782394\| CZ063\| Kraj Vysočina Vítovice\| 7,95\| 777323\| CZ064\| Jihomoravský kraj Vlčice u Javorníka\| 3,31\| 783811\| CZ071\| Olomoucký kraj Voděrady u Luštěnic\| 14,04\| 689114\| CZ020\| Středočeský kraj Vraňany\| 7,69\| 785253\| CZ020\| Středočeský kraj Vranovice pod Třemšínem\| 3,94\| 785504\| CZ020\| Středočeský kraj Vranovice v Brdech\| 1,33\| 930211\| CZ020\| Středočeský kraj Všestudy\| 10,77\| 787469\| CZ042\| Ústecký kraj Vysoká u Valašského Meziříčí\| 3,94\| 788031\| CZ072\| Zlínský kraj Vysoké Sedliště\| 2,82\| 721301\| CZ032\| Plzeňský kraj Zaječov v Brdech\| 3,97\| 930351\| CZ020\| Středočeský kraj Zderaz\| 5,55\| 719234\| CZ053\| Pardubický kraj Žárovice\| 7,64\| 794660\| CZ071\| Olomoucký kraj Želechovice u Uničova\| 15,35\| 795852\| CZ071\| Olomoucký kraj Želkovice\| 16,84\| 797413\| CZ052\| Královéhradecký kraj Žíželeves\| 14,60\| 797421\| CZ052\| Královéhradecký kraj Žlutava\| 8,82\| 797723\| CZ072\| Zlínský kraj 2. V příloze v řádku katastrální území Potštát-město se slova „Potštát-město“ nahrazují slovem „Potštát“. 3. V příloze se řádek katastrální území Slavkov u Města Libavá zrušuje. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 343/2015 Sb.	Vyhláška č. 343/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 145/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění vyhlášky č. 480/2002 Sb. a vyhlášky č. 403/2013 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 343 VYHLÁŠKA ze dne 10. prosince 2015, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 68 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 59/2003 Sb., k provedení § 42 odst. 2: Čl. I Vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění vyhlášky č. 480/2002 Sb. a vyhlášky č. 403/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písmeno a) zní: „a) daněk skvrnitý - daněk a daněla od 16. srpna do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 a daňče od 16. srpna do 31. března s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1,“. 2. V § 1 písmeno b) zní: „b) jelen evropský - jelen a laň jelena evropského od 1. srpna do 15. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 a kolouch od 1. srpna do 31. března s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1,“. 3. V § 1 písm. d) se slova „od 1. října“ nahrazují slovy „od 1. září“. 4. V § 1 písmeno j) zní: „j) muflon - muflon a muflonka od 1. srpna do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 a muflonče od 1. srpna do 31. března s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1,“. 5. V § 1 písmeno l) zní: „l) prase divoké - od 1. ledna do 31. prosince,“. 6. V § 1 písm. n) se slova „do 30. dubna“ nahrazují slovy „do 31. března“. 7. V § 2 odst. 2 se slova „prase divoké,“ zrušují. 8. V § 2 se odstavec 5 označuje jako odstavec 4 a zní: „(4) Doba lovu s využitím loveckého dravce je pro zajíce polního od 1. září do 31. prosince a pro bažanta obecného od 1. září do 31. prosince s výjimkou části honitby, která je bažantnicí [§ 2 písm. k) zákona], nebo samostatné bažantnice (§ 69 odst. 1 zákona), v níž lze lovit bažanta obecného s využitím loveckého dravce od 1. září do 31. ledna.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 9. V § 2 odst. 5 se za slova „[§ 2 písm. k) zákona]“ vkládají slova „, nebo samostatné bažantnice (§ 69 odst. 1 zákona)“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 342/2015 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 342/2015 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 14. 12. 2015, částka 144/2015 342 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 3. prosince 2015 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 16. dubna 2016 nové volby do zastupitelstva obce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Ovesná Lhota\| Havlíčkův Brod\| Kraj Vysočina Ministr: Chovanec v. r.
Zákon č. 341/2015 Sb.	Zákon č. 341/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 12. 2015, datum účinnosti 29. 12. 2015, částka 144/2015 * Čl. I - Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnosten * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 29. 12. 2015 341 ZÁKON ze dne 24. listopadu 2015, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 37/2004, zákona č. 39/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 301/2009 Sb. a zákona č. 89/2012 Sb., se mění takto: 1. V názvu zákona se slova „a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů“ zrušují. 2. § 1 včetně poznámek pod čarou č. 1 a 2 zní: „§ 1 (1) Zájezdem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor služeb cestovního ruchu prodávaný za souhrnnou cenu, pokud je uspořádán na dobu delší než 24 hodiny nebo zahrnuje-li přenocování a obsahuje-li alespoň dvě z těchto plnění: a) ubytování, b) dopravu, c) jinou službu cestovního ruchu, která není doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část souboru nabízených služeb. (2) Oddělené účtování za jednotlivá dílčí plnění téhož zájezdu nezprošťuje osobu, která je oprávněna organizovat, nabízet a prodávat zájezdy, povinností podle tohoto zákona. (3) Zájezdem podle tohoto zákona není soubor služeb cestovního ruchu a) prodávaný jinému podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání, nebo b) jehož nabídka a prodej nesplňuje znaky živnostenského podnikání1). (4) Prodávat zájezd je oprávněna jen osoba uvedená v § 2 odst. 1 uzavřením smlouvy o zájezdu2). Zprostředkovávat prodej zájezdu je oprávněna jen osoba uvedená v § 2 nebo 3. 1) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) § 2521 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“. 3. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 4. V § 2 odst. 1 větě první se slovo „koncese“ nahrazuje slovy „státního povolení k provozování živnosti (dále jen „koncese“)“, ve větě druhé se slova „v době podpisu cestovní smlouvy“ nahrazují slovy „v okamžiku uzavření smlouvy o zájezdu“ a za slova „sjednané pojištění záruky“ se vkládají slova „nebo bankovní záruku“. 5. V § 2 odst. 2 písm. d) se slova „cestovní smlouva“ nahrazují slovy „smlouva o zájezdu“. 6. V § 3 odst. 1 se slova „písm. a) až d)“ zrušují. 7. V § 3 odst. 2 se slovo „zprostředkovávat“ nahrazuje slovem „zprostředkovat“ a slova „subjekt, který“ se nahrazují slovy „osobu, která“. 8. V § 3 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 9. V § 3 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; v případě nabízení zájezdu prostřednictvím internetových stránek musí být tato informace uvedena zřetelně na stejné úrovni internetové stránky jako podstatné informace o zájezdu“. 10. V § 3 odst. 4 písm. b) se slova „cestovní smlouvy“ nahrazují slovy „smlouvy o zájezdu“ a za slova „doklad o pojištění záruky“ se vkládají slova „nebo bankovní záruce“. 11. V § 3 odst. 4 písm. c) se za slova „o rozsahu pojištění záruky“ vkládají slova „nebo bankovní záruky“. 12. V § 3 odst. 4 písm. d) se za slova „o rozsahu pojištění záruky“ vkládají slova „nebo bankovní záruky“. 13. Poznámka pod čarou č. 6a se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 14. § 4 zní: „§ 4 Zákazníkem je osoba, která uzavře s cestovní kanceláří smlouvu o zájezdu, nebo osoba, v jejíž prospěch byla tato smlouva uzavřena.“. Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje. 15. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní: „§ 4a Cenou zájezdu se pro účely tohoto zákona rozumí rovněž cena zaplacená za platební prostředek vydaný cestovní kanceláří k zaplacení zájezdu (dále jen „poukaz na zájezd“). Oprávněným k plnění v případě úpadku cestovní kanceláře je držitel tohoto poukazu na zájezd.“. 16. Nadpis § 5 zní: „Podmínky udělení koncese pro provozování cestovní kanceláře“. 17. V § 5 odst. 1 se slova „na provozování“ nahrazují slovy „pro provozování“. 18. V § 5 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „koncesní listinu na“ nahrazují slovy „koncesi pro“. 19. V § 5 odst. 2 písmeno a) zní: „a) stejnopis nebo úředně ověřenou kopii smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku v rozsahu stanoveném v § 6 až 8, včetně platných pojistných podmínek, dokladu o zaplacení pojistného, anebo kopii bankovní záruky podle § 8b,“. 20. V § 5 odst. 2 písm. b) se slova „včetně bližších údajů o své činnosti,“ nahrazují slovy „který obsahuje podrobnější údaje o činnosti žadatele, a to“. 21. V § 5 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 22. V § 5 odst. 3 se slovo „kladné“ nahrazuje slovem „souhlasné“. 23. V § 5 odstavec 4 zní: „(4) Ministerstvo vydá nesouhlasné stanovisko, jestliže uzavřená smlouva o pojištění záruky nebo bankovní záruka pro případ úpadku nesplňuje podmínky uvedené v § 6 až 8 nebo § 8b.“. 24. Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 25. V § 5 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ministerstvo vede seznam cestovních kanceláří, který je veřejně přístupný na internetových stránkách ministerstva a obsahuje a) název cestovní kanceláře, b) obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby cestovní kanceláře, která je zapsána do obchodního rejstříku, c) jméno, popřípadě jména, příjmení, sídlo a identifikační číslo osoby provozovatele cestovní kanceláře, který je fyzickou osobou a není zapsán do obchodního rejstříku, d) platnou pojistku cestovní kanceláře, nebo bankovní záruku, anebo údaj o tom, že cestovní kancelář nepředložila ministerstvu platnou pojistku, nebo bankovní záruku, e) údaj o zákazu cestovní kanceláři uzavírat smlouvy o zájezdu a rozšiřovat smlouvy již uzavřené, který je uložen na základě pravomocného rozhodnutí podle § 10a odst. 2 písm. b); jestliže nastane skutečnost podle § 10a odst. 3, ministerstvo tento údaj ze seznamu vymaže.“. 26. V nadpisu nad § 6 se doplňují slova „pro případ úpadku“, v § 6 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „pro případ úpadku cestovní kanceláře“ vkládají slova „(dále jen „pojištění záruky pro případ úpadku“)“ a slova „pojištěnému cestovní kanceláří“ se nahrazují slovy „cestovní kanceláře“. 27. V § 6 odst. 1 písm. b) se za slova „cenu zájezdu“ vkládají slova „včetně ceny zaplacené za poukaz na zájezd,“. 28. V § 6 odst. 2 se slova „příslušnými ustanoveními zvláštního zákona.10a)“ nahrazují slovy „pro případ úpadku občanským zákoníkem10a).“. Poznámka pod čarou č. 10a zní: „10a) § 2758 až 2872 občanského zákoníku.“. 29. V § 6 odstavec 3 zní: „(3) Smlouva o pojištění záruky pro případ úpadku musí být uzavřena v písemné formě.“. 30. V § 6 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Smlouva o pojištění záruky pro případ úpadku musí být sjednána tak, aby a) se pojištění vztahovalo na veškeré zájezdy prodané v době platnosti této smlouvy a na zaplacené poukazy na zájezd, ledaže cestovní kancelář uzavře novou smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku; prodejem zájezdu se rozumí okamžik uzavření smlouvy o zájezdu, a b) právo na pojistné plnění vzniklo i v případě, že úpadek cestovní kanceláře byl způsoben úmyslně. (5) Smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku může vypovědět a) pojišťovna i cestovní kancelář ke konci pojistného období podle § 2807 občanského zákoníku, nebo b) pojišťovna s osmidenní výpovědní dobou, pokud cestovní kancelář porušila povinnost oznámit zvýšení pojistného rizika, je-li takové zvýšení s ohledem na rozsah činnosti cestovní kanceláře významné; pojišťovně náleží pojistné až do konce pojistného období, v němž pojištění zaniklo; jednorázové pojistné jí v tomto případě náleží celé. Nevypoví-li pojišťovna pojištění do 2 měsíců ode dne, kdy se o zvýšení pojistného rizika dozvěděla, zanikne její právo pojištění vypovědět.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6. 31. V § 6 odst. 6 se slova „současně s cestovní smlouvou“ nahrazují slovy „spolu s potvrzením o zájezdu nebo se stejnopisem smlouvy o zájezdu“. 32. V § 7 odst. 1 větě první se slova „tohoto zákona“ zrušují. 33. V § 7 odst. 2 větě první se slova „Pojistné plnění“ nahrazují slovem „Plnění“ a slovo „pojistné“ se nahrazuje slovem „škodné“ a ve větě druhé se slovo „pojistné“ nahrazuje slovem „škodné“. 34. V § 7 odst. 3 se slovo „vědomě“ zrušuje. 35. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní: „§ 7a K ujednáním smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku, která se odchylují od ustanovení tohoto zákona, se nepřihlíží.“. 36. V § 8 odstavce 1 až 3 včetně poznámky pod čarou č. 11 znějí: „(1) Pojištění podle § 6 lze sjednat pouze u pojišťovny, která je podle zákona upravujícího pojišťovnictví11) oprávněna provozovat na území České republiky pojišťovací činnost a provozovat pojištění záruky (kauce). Pojistné podmínky pro povinné pojištění záruky pro případ úpadku je pojišťovna povinna předložit České národní bance na její vyžádání ke kontrole. Česká národní banka spolupracuje při kontrole pojistných podmínek pro pojištění záruky pro případ úpadku s ministerstvem. (2) Cestovní kancelář a pojišťovna jsou v případě sjednání pojištění povinny sjednat toto pojištění v rozsahu § 6 tak, aby sjednaný limit pojistného plnění činil minimálně 30 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů nebo v případě, že tyto tržby mají být nižší než tržby v předchozím roce, minimálně 30 % těchto tržeb v předchozím roce. Cestovní kancelář je povinna udržovat v průběhu trvání pojištění limit pojistného plnění v takové výši, aby v případě pojistné události byly uspokojeny veškeré nároky zákazníků podle § 6. Pojišťovna je povinna uspokojit nároky zákazníků vyplývající z § 6 až do výše sjednaného limitu pojistného plnění. (3) Cestovní kancelář je povinna vést za každý kalendářní měsíc průkaznou evidenci o prodaných zájezdech včetně výše tržeb za tyto jednotlivé zájezdy a tržeb za poukazy na zájezd. 11) § 4 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.“. 37. V § 8 odst. 4 se slova „cestovní smlouvy“ nahrazují slovy „smlouvy o zájezdu“. 38. V § 8 odstavec 5 zní: „(5) Je-li v pojistné smlouvě ujednáno, že se cestovní kancelář podílí na pojistném plnění (spoluúčast), nesmí být tato spoluúčast ujednána k tíži zákazníka. Plnění v rozsahu stanoveném v § 6 odst. 1 poskytuje zákazníkům vždy pojišťovna.“. 39. V § 8 se odstavec 6 zrušuje. 40. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní: „§ 8a Informační povinnosti cestovní kanceláře a pojišťovny (1) Cestovní kancelář je povinna a) před uzavřením smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku předložit pojišťovně údaje týkající se hospodaření cestovní kanceláře, druhů a počtu zájezdů a další údaje související s pojištěním zájezdů, které si pojišťovna vyžádá, a podat k nim na žádost pojišťovny vysvětlení, b) v průběhu trvání pojištění bez zbytečného odkladu oznámit pojišťovně změnu pojistného rizika, zejména zvýšení tržeb z prodeje zájezdů nad výši, kterou cestovní kancelář sdělila pojišťovně před uzavřením smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku. (2) Cestovní kancelář předloží ministerstvu do 10 pracovních dnů ode dne uzavření smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku stejnopis nebo úředně ověřenou kopii této smlouvy a do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese nebo ve stejné lhůtě ode dne vzniku práva provozovat živnost platnou pojistku. Obdobně cestovní kancelář postupuje při každé změně smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku, která má vliv na změnu limitu pojistného plnění. Ministerstvo bez zbytečného odkladu tuto pojistku uveřejní na svých internetových stránkách. (3) Pojišťovna je povinna a) informovat ministerstvo do 5 pracovních dnů o změně pojištění podle § 6, ke kterému došlo na základě nárůstu tržeb za zájezdy oproti plánovaným tržbám uváděným cestovní kanceláří při sjednání původního pojištění, b) na výzvu ministerstva do 5 pracovních dnů předložit kopii smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku uzavřené s cestovní kanceláří, c) do 3 pracovních dnů informovat ministerstvo o vzniku pojistné události a bez zbytečného odkladu o rozsahu poskytnutého pojistného plnění, d) informovat ministerstvo do 5 pracovních dnů o tom, že cestovní kancelář odmítla návrh na změnu pojištění. (4) Cestovní kancelář i pojišťovna jsou povinny do 5 pracovních dnů ode dne zániku pojištění informovat o této skutečnosti ministerstvo. (5) Cestovní kancelář je povinna doručovat pojišťovně měsíčně, nejpozději do 25. dne bezprostředně následujícího kalendářního měsíce, údaje o počtu cestujících, počtu prodaných zájezdů, souhrnné ceně za prodané zájezdy, výši záloh za zájezdy, výši tržeb za zájezdy a výši tržeb za poukazy na zájezd. Na vyžádání je cestovní kancelář povinna sdělit tyto údaje bez zbytečného odkladu ministerstvu.“. 41. Za § 8a se vkládá nový § 8b, který včetně nadpisu zní: „§ 8b Bankovní záruka (1) Pokud cestovní kancelář nemá sjednané pojištění záruky pro případ úpadku, je povinna sjednat bankovní záruku, která zabezpečí zákazníkovi na vrub cestovní kanceláře nebo třetí osoby právo na stejné plnění jako při pojištění pro případ úpadku podle § 6 odst. 1 a § 7. (2) Na banku, která vystavila bankovní záruku, bankovní záruku a její použití se vztahují požadavky podle § 6 odst. 3, 4 a 6, § 7, 7a, § 8 odst. 1, 2 a 4, § 8a odst. 2 až 4 a § 9 odst. 2 písm. a). (3) Bankovní záruku lze sjednat pouze u banky nebo u pobočky zahraniční banky, která je oprávněná působit na území České republiky.“. 42. V § 9 odst. 1 písmeno a) zní: „a) je povinna po celou dobu provozování živnosti provozování cestovní kanceláře mít uzavřenu smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku podle § 6 až 8, nebo mít sjednánu bankovní záruku podle § 8b,“. 43. V § 9 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) nesmí uzavřít smlouvu o zájezdu, pokud by jejím uzavřením došlo k překročení limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě o pojištění záruky pro případ úpadku nebo k překročení výše bankovní záruky,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 44. V § 9 odst. 1 písm. c) se slovo „zprostředkovávat“ nahrazuje slovem „zprostředkovat“ a slova „subjekt, který“ se nahrazují slovy „osobu, která“. 45. V § 9 odst. 1 písm. d) se slovo „koncese4).“ nahrazuje slovy „koncese pro provozování cestovní kanceláře4).“. 46. V § 9 odst. 2 písm. a) se slova „cestovní smlouvy“ nahrazují slovy „smlouvy o zájezdu“ a za slova „doklad o pojištění záruky“ se vkládají slova „nebo bankovní záruce“. 47. V § 9 odst. 2 písm. b) se za slovo „povinnosti“ doplňují slova „cestovní agentury uvedené v § 3 odst. 4.“. 48. V § 9 odst. 2 písm. b) se body 1 až 5 zrušují. 49. V § 9 odst. 3 se za slova „rozsahu pojištění záruky“ vkládají slova „nebo bankovní záruky“. 50. V § 9 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Statutární orgán nebo člen statutárního orgánu cestovní kanceláře je povinen zajistit, aby cestovní kancelář neporušila zákaz uzavřít smlouvu o zájezdu podle odstavce 1 písm. b).“. 51. V § 10 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „cestovní“ zrušuje a za slovo „smlouvy“ se vkládají slova „o zájezdu“. 52. V § 10 odst. 1 písm. c) se slova „cestovní smlouvy“ nahrazují slovy „smlouvy o zájezdu“. 53. V § 10 odst. 1 písm. k) se slovo „zákazníka“ zrušuje a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo bankovní záruky podle § 8b (rozsah záruky, podmínky pro uplatnění nároku zákazníka, banka, která vystavila záruku)“. 54. V § 10 odst. 1 písm. n) se slovo „cestovní“ zrušuje a za slovo „smlouvy“ se vkládají slova „o zájezdu“. 55. Za § 10 se vkládají nové § 10a až 10d, které včetně nadpisů znějí: „§ 10a Dozor nad dodržováním zákona (1) Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem vykonávají obecní živnostenské úřady, s výjimkou povinností stanovených v § 3 odst. 4 písm. c), § 8a odst. 1 písm. b), § 8a odst. 2 a v § 8a odst. 4 pokud jde o cestovní kancelář, § 8a odst. 5, § 9 odst. 1 písm. a) a b) a v § 9 odst. 3 a 4, kde dozor vykonává ministerstvo; při výkonu dozoru ministerstvo ověřuje, zda jsou splněny podmínky, za nichž vydalo souhlasné stanovisko podle § 5 odst. 3, zejména zda smlouva o pojištění záruky nebo bankovní záruka pro případ úpadku splňuje podmínky podle § 6 až 8 nebo § 8b, a zda cestovní kancelář plní vůči pojišťovně, s níž uzavřela smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku, nebo bance, která vystavila záruku, povinnosti uložené jí tímto zákonem. (2) Zjistí-li ministerstvo při výkonu dozoru podle odstavce 1, že cestovní kancelář nesplnila vůči pojišťovně, s níž uzavřela smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku, nebo bance, která vystavila záruku, některou z povinností uložených jí tímto zákonem, a) uloží cestovní kanceláři odstranit zjištěné nedostatky a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, nebo b) zakáže cestovní kanceláři uzavírat smlouvy o zájezdu a rozšiřovat smlouvy již uzavřené, pokud by nesplnění takové povinnosti mohlo ohrozit zájmy zákazníků cestovní kanceláře a jestliže cestovní kancelář neodstranila zjištěné nedostatky ve lhůtě stanovené podle písmene a). (3) Ministerstvo bez zbytečného odkladu rozhodne o zrušení zákazu cestovní kanceláři uzavírat smlouvy o zájezdu a rozšiřovat smlouvy již uzavřené, jestliže cestovní kancelář prokáže, že odstranila zjištěné nedostatky a má sjednáno pojištění záruky pro případ úpadku splňující podmínky podle § 6 až 8 nebo bankovní záruku splňující podmínky podle § 8b. (4) Vydání rozhodnutí podle odstavce 2 písm. b) může být prvním úkonem v řízení; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (5) Pro dohled nad plněním povinností tímto zákonem uložených pojišťovně se použije zákon upravující oblast pojišťovnictví. Pro dohled nad plněním povinností uložených tímto zákonem bance se použije zákon upravující bankovnictví. § 10b Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Cestovní agentura se dopustí správního deliktu tím, že a) neoznačí provozovnu nebo propagační a jiné materiály určené zákazníkovi podle § 3 odst. 3, nebo b) nesplní některou z povinností podle § 3 odst. 4. (2) Cestovní kancelář se dopustí správního deliktu tím, že a) opakovaně poruší povinnost podle § 6 odst. 6 v části věty za středníkem, b) nevede evidenci podle § 8 odst. 3, c) neinformuje pojišťovnu nebo banku podle § 8a odst. 1 písm. b) nebo § 8a odst. 5, d) nepředloží ministerstvu smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku nebo platnou pojistku podle § 8a odst. 2, nebo bankovní záruku podle § 8b, e) neinformuje ministerstvo podle § 8a odst. 4, f) uzavře smlouvu o zájezdu v rozporu s § 9 odst. 1 písm. b), g) neoznačí provozovnu nebo propagační a jiné materiály určené zákazníkovi podle § 9 odst. 1 písm. d), h) před uzavřením smlouvy o zájezdu na žádost zájemce nepředloží doklad o pojištění záruky pro případ úpadku nebo doklad o bankovní záruce podle § 9 odst. 2 písm. a), i) nesplní povinnost podle § 9 odst. 2 písm. b), j) neinformuje zákazníka před uzavřením smlouvy o zájezdu podle § 10, nebo k) v rozporu s rozhodnutím o zákazu oprávnění k uzavírání smluv o zájezdu a k rozšiřování smluv již uzavřených podle § 10a odst. 2 písm. b) smlouvy o zájezdu uzavírá nebo rozšiřuje. (3) Cestovní kancelář usazená na území jiného státu se dopustí správního deliktu tím, že před zahájením prodeje zájezdů neinformuje ministerstvo podle § 9 odst. 3. (4) Právnická osoba se jako statutární orgán nebo člen statutárního orgánu cestovní kanceláře dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 9 odst. 4 nezajistí, aby cestovní kancelář neporušila zákaz uzavřít smlouvu o zájezdu podle § 9 odst. 1 písm. b). (5) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b) nebo odstavce 2 písm. a), c), e), g), h), i) nebo j) nebo odstavce 3, b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), d), f) nebo k) nebo odstavce 4. § 10c Přestupky (1) Fyzická osoba se jako statutární orgán nebo člen statutárního orgánu cestovní kanceláře dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 9 odst. 4 nezajistí, aby cestovní kancelář neporušila zákaz uzavřít smlouvu o zájezdu podle § 9 odst. 1 písm. b). (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. § 10d Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (5) Správní delikty podle tohoto zákona projednává obecní živnostenský úřad, s výjimkou správních deliktů podle § 10b odst. 1 písm. b), jde-li o nesplnění povinnosti podle § 3 odst. 4 písm. c), § 10b odst. 2 písm. c), d), e), f), § 10b odst. 2 písm. i), jde-li o nesplnění povinnosti podle § 9 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 3 odst. 4 písm. c), § 10b odst. 3 a 4 a § 10c, které projednává ministerstvo. Obecní živnostenský úřad zašle ministerstvu stejnopis pravomocného rozhodnutí o výši uložené pokuty. (6) Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, z něhož je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.“. 56. V § 11 se slova „, v § 6 odst. 4“ zrušují a slovo „b)“ se nahrazuje slovem „c)“. 57. V nadpisu části druhé se za slovo „OBSAH“ vkládá slovo „ZÁKLADNÍ“, v nadpisu § 11a se za slovo „Obsah“ vkládá slovo „základní“, v úvodní části ustanovení § 11a se za slovo „Obsahem“ vkládá slovo „základní“, v nadpisu § 11b se za slovo „Výkon“ vkládá slovo „základní“, v § 11b odst. 1 se za slovo „Výkon“ vkládá slovo „základní“ a v § 11b odst. 2 se slovo „Činnost“ nahrazuje slovy „Základní činnost“. 58. V § 11c se slova „a běžeckými tratěmi, lyžařskými cestami a“ nahrazují slovy „tratěmi, běžeckými tratěmi, lyžařskými cestami nebo“. 59. Za § 11c se vkládá nový § 11d, který včetně nadpisu zní: „§ 11d Financování základní činnosti horské služby (1) Finanční prostředky státního rozpočtu určené k zajištění financování základní činnosti horské služby podle § 11a jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva. (2) Podkladem pro stanovení výše finančních prostředků k zajištění činnosti uvedené v odstavci 1 je žádost obecně prospěšné společnosti založené podle § 11b odst. 1 o poskytnutí dotace k zajištění této činnosti. Termín podání žádosti o dotaci je do konce měsíce dubna běžného roku. Žádost o poskytnutí dotace se podává vždy na následný rok. (3) Žádost o poskytnutí dotace podle odstavce 2 musí kromě náležitostí uvedených v § 14 odst. 3 rozpočtových pravidel obsahovat a) zprávu o využití prostředků státního rozpočtu na zajištění financování základní činnosti horské služby za předcházející rok, b) finanční plán výdajů k zajištění financování 1. základní činnosti horské služby na následující rok s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně odůvodnění jednotlivých výdajových položek, 2. doplňkové činnosti na následující rok s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně odůvodnění jednotlivých výdajových položek, c) střednědobý výhled výdajů k zajištění financování základních činností a doplňkových činností horské služby na další 2 roky.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení o udělení koncese pro provozování cestovní kanceláře zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 159/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 2. Smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku uzavřenou podle zákona č. 159/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou účastníci této smlouvy povinni uvést do souladu s požadavky stanovenými zákonem č. 159/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak se cestovní kancelář považuje za nepojištěnou. 3. Pojištění záruky pro případ úpadku podle bodu 2 se musí vztahovat rovněž na již prodané a dosud neuskutečněné zájezdy, na zájezdy, které se uskutečnily pouze zčásti, a na zájezdy, u nichž vznikl zákazníkovi nárok na vrácení rozdílu mezi tím, co za zájezd zaplatil a hodnotou poskytnutého plnění, pokud cestovní kancelář tento nárok neuspokojila. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 340/2015 Sb.	Zákon č. 340/2015 Sb. Zákon o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) Vyhlášeno 14. 12. 2015, datum účinnosti 1. 7. 2016, částka 144/2015 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Uveřejňované dokumenty * § 3 - Výjimky z povinnosti uveřejnění * § 4 - Registr smluv * § 5 - Způsob uveřejnění * § 6 - Následky uveřejnění * § 7 - Zrušení smlouvy * § 8 - Společná a přechodná ustanovení * § 9 - Závěrečné ustanovení * § 10 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2025 (263/2024 Sb.) 340 ZÁKON ze dne 24. listopadu 2015 o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje zvláštní podmínky účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv prostřednictvím registru smluv a registr smluv. § 2 Uveřejňované dokumenty (1) Prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je a) Česká republika, b) územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, c) státní příspěvková organizace, d) státní fond, e) veřejná výzkumná instituce, veřejná kulturní instituce nebo veřejná vysoká škola, f) dobrovolný svazek obcíobcí, g) příspěvková organizace územního samosprávného celku, h) ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem, i) obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem, j) státní podnik nebo národní podnik, k) zdravotní pojišťovna, l) Český rozhlas nebo Česká televize, nebo m) právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby. (2) Odstavec 1 se nevztahuje na právnickou osobu založenou podle jiného než českého práva, která působí převážně mimo území České republiky. § 3 Výjimky z povinnosti uveřejnění (1) Prostřednictvím registru smluv se neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím. (2) Povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv se nevztahuje na a) smlouvu vzniklou v rámci právního jednání s fyzickou osobou, která jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti; to neplatí, jde-li o převod vlastnického práva osoby uvedené v § 2 odst. 1 k hmotné nemovité věci, b) technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet, c) smlouvu, která se týká činnosti zpravodajských služeb a Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo činnosti orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení při předcházení trestné činnosti, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti nebo stíhání trestných činůtrestných činů nebo činnosti Správy státních hmotných rezerv při pořizování a hospodaření se státními hmotnými rezervami nebo zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, včetně smlouvy, která se týká zajišťování obrany České republiky, uzavřené právnickou osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. k), ke které zakladatelskou funkci vykonává Ministerstvo obrany, d) smlouvu, jejíž plnění je prováděno převážně mimo území České republiky, e) smlouvu uzavřenou adhezním způsobem, jejíž smluvní stranou je právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. e), j), k), l) nebo m), s výjimkou smluv uzavřených na základě zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách, f) smlouvy, objednávky a faktury, které se týkají činnosti orgánů, jejich členů a organizačních složek státu uvedených v § 8 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a činnosti správců jejich kapitol, g) smlouvu uzavřenou na komoditní burze, na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, v dražbě nebo v aukci anebo jiným obdobným postupem, s nímž je spojen zvláštní způsob přechodu nebo převodu vlastnického práva, h) smlouvu, jestliže výše hodnoty jejího předmětu je 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší, i) smlouvu, která je uzavřena s autoremautorem nebo výkonným umělcem v souvislosti s autorským dílem nebo uměleckým výkonem, j) smlouvu o poskytování a úhradě zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a smlouvu o úhradě léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, které jsou uveřejňovány podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, k) smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je obecobec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcíobcí zřízená nebo právnická osoba, v níž má taková obecobec sama nebo s jinými takovými obcemiobcemi většinovou účast, l) smlouvu uzavřenou veřejnou vysokou školou v rámci doplňkové činnosti, veřejnou výzkumnou institucí v rámci jiné činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací nebo veřejnou kulturní institucí v rámci vedlejší činnosti, m) smlouvu, jejímž předmětem je nakládání s výbušninou nebo zařízením či objektem určeným k její výrobě nebo skladování, n) smlouvu, týkající se výroby nebo užití pořadu, včetně smlouvy o nabytí práv k užití pořadu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je Česká televize nebo Český rozhlas, o) smlouvu chráněnou bankovním tajemstvím; to neplatí, jde-li o smlouvu mezi bankoubankou a osobou uvedenou v § 2 odst. 1, která se týká používání veřejných prostředkůveřejných prostředků, p) kolektivní smlouvu, q) smlouvu uzavřenou právnickou osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. j) nebo m), která byla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví, pokud tato smlouva byla uzavřena v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání uvedené právnické osoby zapsaného ve veřejném rejstříku. To neplatí, jde-li o smlouvu uzavřenou s osobou uvedenou v § 2 odst. 1, která nebyla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví. § 4 Registr smluv (1) Zřizuje se registr smluv jako informační systém veřejné správy, který slouží k uveřejňování smluv podle tohoto zákona. (2) Správcem registru smluv je Digitální a informační agentura. (3) Registr smluv je přístupný způsobem umožňujícím bezplatný dálkový přístup. (4) Správce registru smluv neodpovídá za správnost smluv a metadat smluv uveřejněných prostřednictvím registru smluv. § 5 Způsob uveřejnění (1) Uveřejněním smlouvy prostřednictvím registru smluv se rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadat podle odstavce 5 do registru smluv. (2) Osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluvuveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně. (3) Zaslání smlouvy správci registru smluv se provede na elektronickém formuláři do datové schránky zřízené správci registru smluv pro tento účel. Správce registru smluv uveřejní elektronický formulář na portálu veřejné správy. (4) V případě, že je prostřednictvím registru smluv uveřejněna smlouva, správce registru smluv potvrdí uveřejnění potvrzením, které zašle do datové schránky, ze které mu byla smlouva zaslána k uveřejnění prostřednictvím registru smluv; zaslání potvrzení se provádí zpravidla automatizovaně. Správce registru smluv v potvrzení uvede metadata smlouvy podle odstavce 5 a potvrzení zabezpečí způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat. (5) Smlouva, která nebyla uveřejněna způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo jejíž metadata neobsahují a) identifikaci smluvních stran, b) vymezení předmětu smlouvy, c) cenu, a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnotu předmětu smlouvy, lze-li ji určit, d) datum uzavření smlouvy, se nepovažuje za uveřejněnou prostřednictvím registru smluv. (6) Z uveřejnění prostřednictvím registru smluv lze vyloučit metadata uvedená v odstavci 5 písm. a) nebo c), jsou-li tato metadata obchodním tajemstvím osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. e), j), k), l) nebo m), a to také tehdy, pokud by obchodním tajemstvím bylo až více takto uveřejněných informací zároveň. (7) Osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo smluvní strana smlouvy může uveřejněnou smlouvu nebo metadata smlouvy po jejich uveřejnění opravit; přitom postupuje podle odstavců 2 až 4 obdobně. Původní smlouva nebo metadata zůstávají v registru smluv uchovány. (8) V případě, že mají být z uveřejnění vyloučeny informace postupem podle § 3 odst. 1 anebo § 5 odst. 6, musí být v elektronickém obrazu textového obsahu smlouvy zaslaném správci registru smluv tyto informace znečitelněny tím, kdo zaslal smlouvu k uveřejnění prostřednictvím registru smluv. § 6 Následky uveřejnění (1) Smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění. (2) Nezávisle na uveřejnění prostřednictvím registru smluv nabývá účinnosti smlouva, která byla uzavřena v krajní nouzi nebo za účelem odvrácení nebo zmírnění újmy hrozící bezprostředně v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. (3) Nezávisle na uveřejnění prostřednictvím registru smluv dále nabývá účinnosti smlouva, jejímž předmětem jsou léčiva nebo zdravotnické prostředky. § 7 Zrušení smlouvy (1) Nebyla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku. (2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud nebyla prostřednictvím registru smluv uveřejněna pouze část smlouvy nebo byla nesprávně vyloučena z uveřejnění metadata z důvodu ochrany obchodního tajemství postupem podle § 5 odst. 6, a) provede-li osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo jiná smluvní strana opravu podle § 5 odst. 7, jíž bude dosaženo uveřejnění souladného s tímto zákonem, ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o tom, že uveřejnění není souladné s tímto zákonem, byla-li dosud v dobré víře, že uveřejnění je souladné s tímto zákonem, nebo b) uveřejní-li osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo jiná smluvní strana neuveřejněnou část smlouvy nebo dotčená metadata prostřednictvím registru smluv jako opravu podle § 5 odst. 7 do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí nadřízeného orgánu nebo soudu, na jehož základě má být neuveřejněná část smlouvy nebo dotčená metadata poskytnuta podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím. (3) Odstavec 1 se dále nepoužije, pokud nebyla prostřednictvím registru smluv uveřejněna smlouva, o níž je právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. j) nebo m) v dobré víře, že splňuje podmínky podle § 3 odst. 2 písm. q). Dozví-li se právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. j) nebo m) o tom, že neuveřejnění smlouvy podle věty první není v souladu s tímto zákonem, a není-li smlouva uveřejněna prostřednictvím registru smluv do 30 dnů, platí, že je zrušena od počátku. (4) Jiná metadata než podle odstavce 2 lze opravit pouze ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena smlouva, k níž se metadata vztahují; to neplatí pro opravu chyb v psaní nebo v počtech. § 8 Společná a přechodná ustanovení (1) Tento zákon se použije bez ohledu na právo, které je podle mezinárodního práva soukromého pro smlouvu právem rozhodným. (2) Smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, musí být uzavřena písemně nebo jiným způsobem umožňujícím uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv. Smlouva, kterou se doplňuje, mění, nahrazuje nebo ruší smlouva uveřejněná v registru smluv přede dnem 18. srpna 2017, může být rovněž uzavřena písemně nebo jiným způsobem umožňujícím uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv. (3) Byla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a po nabytí účinnosti tohoto zákona byla uzavřena dohoda, kterou se taková smlouva doplňuje, mění, nahrazuje nebo ruší, uveřejní se prostřednictvím registru smluv spolu s touto dohodou i dotčená smlouva. (4) Je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona. (5) Je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle jiného zákona nebo informace z ní mají být uveřejněny podle jiného zákona, je tím splněna povinnost uveřejnit ji nebo informace z ní podle takového jiného zákona; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona. Pro účely věty první se jiným zákonem rozumí a) zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jde-li o smlouvu, která má být zveřejněna podle jeho § 10d, b) zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, jde-li o smlouvu, o níž mají být informace veřejně přístupné prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, c) koncesní zákon, jde-li o smlouvu, o níž mají být informace veřejně přístupné prostřednictvím rejstříku koncesních smluv. (6) Plnění povinností podle tohoto zákona nepodléhá dozoru nebo kontrole vykonávaným podle zákonů o územních samosprávných celcích. (7) Do 31. prosince 2023 lze elektronický obraz textového obsahu smlouvy vložit do registru také v otevřeném formátu umožňujícím úplné strojové zpracování textového obsahu. (8) Byla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna v registru smluv přede dnem 18. srpna 2017, hledí se na ni pro účel podle tohoto zákona vždy tak, že splňuje podmínku uzavření v písemné formě. § 9 Závěrečné ustanovení Ustanovení § 6 a 7 se použijí poprvé pro smlouvy uzavřené 1. července 2017. § 10 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2016, s výjimkou § 6 a 7, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2017. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Vyhláška č. 339/2015 Sb.	Vyhláška č. 339/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody, ve znění vyhlášky č. 352/2013 Sb. Vyhlášeno 14. 12. 2015, datum účinnosti 29. 12. 2015, částka 143/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody, ve znění vyhlášky č. 352/2013 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 29. 12. 2015 339 VYHLÁŠKA ze dne 7. prosince 2015, kterou se mění vyhláška č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody, ve znění vyhlášky č. 352/2013 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 223/2013 Sb. a zákona č. 267/2015 Sb., k provedení § 5 odst. 1, 2, 8 a 10 zákona: Čl. I Vyhláška č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody, ve znění vyhlášky č. 352/2013 Sb., se mění takto: 1. V názvu vyhlášky se slovo „přicházející“ nahrazuje slovem „přicházejícími“. 2. V § 1 odst. 1 písm. b) se slovo „na“ zrušuje a slova „chemického přípravku určeného k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou,“ se nahrazují slovy „chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě na vodu pitnou nebo teplou (dále jen „chemické látky nebo chemické směsi“),“. 3. V § 1 písmeno d) zní: „d) vodárenské technologie k vodárenské úpravě surové vody a chemické látky nebo chemické směsi, které lze používat k úpravě vody,“. 4. V § 1 se písmena e) až g) zrušují. 5. V § 2 písmeno t) včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „t) chemickou látkou a chemickou směsí - chemické látky nebo chemické směsi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci, označování a balení látek a směsí4) v konečné podobě určené k použití pro úpravu na vodu pitnou nebo teplou. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnice 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.“. 6. V § 5 odstavec 3 zní: „(3) Na obale, visačce, v průvodní dokumentaci nebo v návodu na použití se označí údaje podle odstavce 1 písm. a) a c).“. 7. V nadpisu § 13 a v příloze č. 2 v nadpisu kapitoly C se slova „chemické přípravky“ nahrazují slovy „chemické látky a chemické směsi“. 8. V § 13 odst. 1 větách první a druhé se slova „chemické přípravky“ nahrazují slovy „chemické látky nebo chemické směsi“. 9. V § 13 odst. 1 větě první, v § 15 odst. 1 větě první a v příloze č. 3 odrážkách první a třetí se slova „chemického přípravku“ nahrazují slovy „chemické látky nebo chemické směsi“. 10. V § 13 odst. 1 větě třetí, odst. 2 větách první a druhé, v nadpisu přílohy č. 3, v příloze č. 4 v nadpisu a v kapitole A. bodu 1 větě první se slova „chemických přípravků“ nahrazují slovy „chemických látek nebo chemických směsí“. 11. V § 13 odst. 3 se slova „chemických přípravků6)“ nahrazují slovy „chemických látek nebo chemických směsí6)“. 12. V § 14 se odstavec 4 zrušuje. 13. V nadpisu přílohy č. 2 se slova „chemických přípravků“ nahrazují slovy „chemických látek a chemických směsí“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Vyhláška č. 338/2015 Sb.	Vyhláška č. 338/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 12. 2015, datum účinnosti 31. 12. 2015, částka 143/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 300/1999 Sb., vyhlášky č. 355/2000 Sb., vyhlášky č. 367/2001 Sb., vyhlášky č. 555/2002 Sb., vyhlášky č. 490/2005 Sb., vyhlášky č. 527/2006 Sb., vyhlášky č. 317 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 31. 12. 2015 338 VYHLÁŠKA ze dne 7. prosince 2015, kterou se mění vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 46 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 268/2015 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 300/1999 Sb., vyhlášky č. 355/2000 Sb., vyhlášky č. 367/2001 Sb., vyhlášky č. 555/2002 Sb., vyhlášky č. 490/2005 Sb., vyhlášky č. 527/2006 Sb., vyhlášky č. 317/2011 Sb., vyhlášky č. 288/2012 Sb., vyhlášky č. 26/2014 Sb. a vyhlášky č. 9/2015 Sb., se mění takto: 1. Na konci úvodní věty vyhlášky se doplňují slova „, a podle § 194 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)“. 2. V § 1 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) silnicí pro motorová vozidla silnice nebo místní komunikace, která je označena dopravní značkou „Silnice pro motorová vozidla“ podle zvláštního právního předpisu,“. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h). 3. V § 1 odst. 1 písm. e) se slova „rychlostní silnici“ nahrazují slovy „silnici pro motorová vozidla“. 4. V § 2 odstavec 1 zní: „(1) Dálnice a silnice I. třídy se označují čísly od 0 do 99; jde-li o dálnici, uvádí se v evidenci před číslici písmeno „D“. Silnice II. třídy se označují čísly od 100 do 999. Silnice III. třídy se označují jen v evidenci čtyř až pětimístnými čísly podle nejbližší dálnice, silnice I. nebo II. třídy, případně doplněnými indexem malým písmenem. Ramena jednosměrných silnic se označují indexem velkým písmenem.“. 5. V § 2 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 6. V § 2 odst. 3 se slova „1 až 3“ nahrazují slovy „1 a 2“. 7. V § 2 odst. 6 se slova „železniční přejezdy,“ zrušují. 8. V § 3 odst. 1 se slova „rychlostní místní komunikace a“ zrušují. 9. V nadpisu části druhé se číslovka „3“ nahrazuje číslovkou „6“. 10. V § 6 odst. 2 se slova „a rychlostní silnice“ a slovo „ostatní“ zrušují. 11. V § 7 odst. 2 se za slovo „provádí“ vkládají slova „nejméně jednou za 5 let, jinak vždy“. 12. V § 9 odst. 5 se za slovo „zlepšením“ vkládá slovo „jejích“ a slova „její obrusné vrstvy“ se zrušují. 13. V § 12 odst. 4 se za slova „stavebních prací“ vkládají slova „nebo za účelem zvýšení bezpečnosti provozu“. 14. V § 13 odst. 1 se slova „, mimo silnice rychlostní,“ zrušují. 15. V § 14 odst. 1 písm. d) se tečka na konci bodu 2 nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 3, který zní: „3. 6 cm v případě krátkých příčných prahů prováděných formou stavební úpravy.“. 16. V § 15 odst. 1 písm. a) se za slovo „nemůže“ vkládá slovo „negativně“. 17. V § 19 odst. 1 se slova „rychlostních silnic“ nahrazují slovy „silnic pro motorová vozidla“. 18. V § 19 odst. 2 se za slovo „stoupání“ vkládají slova „a klesání“. 19. V § 19 odst. 3 se slova „, mimo silnice rychlostní,“ zrušují. 20. V § 19 odst. 5 se slova „rychlostních silnic“ nahrazují slovy „silnic pro motorová vozidla“. 21. V § 19 odst. 6 se slovo „oboustranný“ nahrazuje slovem „střechovitý“. 22. V § 24 odstavec 2 zní: „(2) Clony proti oslnění se zřizují v případě potřeby ve středním dělicím páse úseků dálnic a silnic, mezi souběžnými komunikacemi, nebo mezi komunikací a dráhou.“. 23. V § 24 odst. 4 se slova „a rychlostních silnicích“ zrušují. 24. V § 26 odst. 1 se slova „rychlostních silnic“ nahrazují slovy „silnic pro motorová vozidla“. 25. V § 26 odst. 2 se slova „rychlostní silnice“ nahrazují slovy „silnice pro motorová vozidla“ a slova „občanům odkázaným na vozík pro invalidy“ nahrazují slovy „osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace“. 26. V § 29 odst. 3 se slova „60 km/h“ nahrazují slovy „50 km/h“. 27. Za § 36 se vkládá nový § 36a, který zní: „§ 36a Výjimky z technických požadavků Z technických požadavků uvedených v § 11 odst. 1 věta druhá, § 12 odst. 2, § 13 odst. 1 a § 26 odst. 1 lze udělit výjimku postupem podle stavebního zákona.“. 28. V nadpise § 43 se slova „a rychlostní silnice“ zrušují. 29. V § 45 odst. 3 písm. a) se slova „a rychlostních silnicích“ zrušují. 30. V § 50 odst. 1 se slova „, rychlostní silnice a rychlostní místní komunikace“ zrušují. 31. Za § 51c se vkládá nový § 51d, který včetně nadpisu zní: „§ 51d Vážní lístek (1) Vážní lístek obsahuje údaje uvedené v § 51c odst. 1 písm. a) až g), i), j) a l). (2) Vzor vážního lístku je uveden v bodě 3 přílohy č. 10 k této vyhlášce.“. 32. Na konci přílohy č. 10 se za bod 2 doplňuje nový bod 3, který zní: „3. Vzor vážního lístku vysokorychlostního kontrolního vážení 655kB “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2015. Ministr: Ing. Ťok v. r.
Vyhláška č. 336/2015 Sb.	Vyhláška č. 336/2015 Sb. Vyhláška o pravidlech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na lodi Vyhlášeno 11. 12. 2015, datum účinnosti 26. 12. 2015, částka 142/2015 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - OBSAH, ROZSAH A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ VÝCVIKU A ŠKOLENÍ ČLENŮ POSÁDKY (§ 2 — § 5) * ČÁST TŘETÍ - PODMÍNKY BEZPEČNÉHO STAVU LODĚ, JEJÍHO ZAŘÍZENÍ A VYBAVENÍ Z HLEDISKA OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (§ 6 — § 17) * ČÁST ČTVRTÁ - PODROBNOSTI ZÁSAD A POSTUPŮ PRO ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (§ 18 — § 84) * ČÁST PÁTÁ - MÍSTO ULOŽENÍ VÝTISKŮ ZÁSAD A POSTUPŮ BEZPEČNOSTI PRÁCE NA LODI (§ 85 — § 85) * ČÁST ŠESTÁ - § 86 (§ 86 — § 86) * § 87 - Zrušovací ustanovení * § 88 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 336/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 336/2015 Sb. Aktuální znění od 26. 12. 2015 336 VYHLÁŠKA ze dne 7. prosince 2015 o pravidlech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na lodi Ministerstvo dopravy stanoví podle § 85 odst. 1 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 310/2008 Sb., zákona č. 261/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 81/2015 Sb., k provedení § 67a odst. 3 a § 67c odst. 2: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) obsah, rozsah a způsob provádění výcviku a školení členů posádky, b) podmínky bezpečného stavu lodě, jejího zařízení a vybavení z hlediska ochrany zdraví při práci, c) podrobnosti zásad a postupů pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a d) místa uložení výtisků zásad a postupů bezpečnosti práce na lodi. ČÁST DRUHÁ OBSAH, ROZSAH A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ VÝCVIKU A ŠKOLENÍ ČLENŮ POSÁDKY § 2 Obsah výcviku a školení Velitel lodě zajišťuje výcvik a školení členů posádky v oblasti a) obsluhy záchranného a bezpečnostního vybavení lodě včetně vodotěsných a protipožárních dveří a bezpečné manipulaci s nimi, b) bezpečnosti a ochrany zdraví před riziky z nebezpečných látek, jimž mohou být členové posádky lodě při práci vystaveni, c) používání osobních ochranných pracovních prostředků a používání a údržby zařízení a oděvů pro vstup do uzavřeného nebo omezeného prostoru, který může obsahovat hořlavé nebo jedovaté plyny nebo výpary nebo v něm může být nedostatek kyslíku, prostoru, který je obvykle nebo dočasně větrán a v němž došlo k omezení nebo výpadku tohoto větrání, prostoru, v němž došlo k úbytku kyslíku nebo jsou v něm obsaženy zdraví nebezpečné plyny nebo výpary, nebo prostoru zátěžových a stabilizačních nádrží (dále jen „nebezpečný prostor“), d) rozpoznání okolností a prací vedoucích ke vzniku nebezpečného ovzduší a rizik spojených se vstupem do nebezpečných prostor a přijímání opatření k jejich odvrácení, e) záchrany osoby v bezvědomí z nebezpečného prostoru, f) informování o umístění lékárniček, g) bezpečné práce se stroji, nářadím a materiály, h) bezpečné práce se zdvihacím zařízením, i) bezpečné práce se zařízením v stravovacím provozu a vybavením používaným na lodi v prádelnách. Rozsah školení a výcviku § 3 (1) Školení a výcvik k obsluze záchranného a bezpečnostního vybavení lodě včetně vodotěsných a protipožárních dveří a bezpečné manipulaci s nimi zahrnuje zejména a) seznámení s prvky záchranného a bezpečnostního vybavení lodě a jeho konkrétním rozmístěním na lodi, b) seznámení s ovládacími prvky zařízení, c) seznámení s rozmístěním a obsluhou hlavních vodotěsných a protipožárních dveří s mechanickým a dálkovým ovládáním na lodi, d) signály vyhlašované na lodi k provádění poplachů jednotlivých druhů, e) rozmístění poplachových rozpisů na lodi a f) předání osobních poplachových rozpisů pro konkrétní členy posádky. (2) Školení a výcvik k bezpečnosti a ochraně zdraví před riziky z nebezpečných látek, jimž mohou být členové posádky lodě při práci vystaveni, zahrnuje zejména a) obecné poučení o zacházení s nebezpečnými látkami a b) informování o převáženém nebezpečném zboží podle Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři2), informace o bezpečném zacházení s ním a úkonech, které mají být provedeny v případě požáru, zaplavení lodě nebo zasažení osoby nebezpečnou látkou. (3) Školení a výcvik v používání osobních ochranných pracovních prostředků a používání a údržbě zařízení a oděvů pro vstup do nebezpečných prostorů zahrnuje zejména a) seznámení s osobními ochrannými pracovními prostředky, jimiž je loď vybavena, b) seznámení se správným použitím jednotlivých osobních ochranných pracovních prostředků a c) zdůraznění požadavku provádění údržby osobních ochranných pracovních prostředků podle návodů výrobců včetně informace, kde jsou tyto návody k dispozici. (4) Školení a výcvik v rozpoznání okolností a prací vedoucích ke vzniku nebezpečného ovzduší a rizik spojených se vstupem do nebezpečných prostor a přijímání opatření k jejich odvrácení zahrnuje zejména a) seznámení s konstrukcí lodě a místy na lodi, kde může vzniknout potřeba práce a zároveň mohou představovat nebezpečný prostor, b) obeznámení s pravidly pro povolení vstupu a práce v nebezpečných prostorech a c) obeznámení, kdo má být na lodi informován při podezření na vznik nebezpečného prostoru v důsledku poruchy nebo jiné situace. § 4 (1) Školení a výcvik v oblasti záchrany osoby v bezvědomí z nebezpečného prostoru zahrnuje zejména a) seznámení s figurínou používanou pro výcvik, b) upozornění na důležitost zjištění, zda se osoba v bezvědomí nenachází v kontaktu s nebezpečným elektrickým napětím nebo v bezprostřední blízkosti neizolovaného vodiče pod napětím, c) upozornění na postup informování odpovědných osob na lodi v případě zjištění osoby v bezvědomí a d) zopakování zásad identifikace zranění osoby v bezvědomí. (2) Školení a výcvik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se stroji, nářadím a materiály zahrnuje zejména a) poučení o správném používání nástroje, nářadí nebo materiálu a praktické předvedení správné práce a b) seznámení s umístěním nouzových vypínačů, jedná-li se o mechanicky poháněná zařízení a nářadí. (3) Školení a výcvik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zdvihacím zařízením zahrnuje zejména a) seznámení s konkrétním typem zdvihacího zařízení a vysvětlením principu jeho fungování, b) seznámení s ovládacími a bezpečnostními prvky zařízení, zejména s umístěním nouzových vypínačů, c) seznámení se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zdvihacím zařízením konkrétního typu a d) praktický výcvik v ovládání příslušného zdvihacího zařízení. (4) Školení a výcvik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zařízením v stravovacím provozu a zařízením používaným na lodi v prádelnách zahrnuje zejména a) seznámení s vybavením stravovacího provozu a prádelny, b) seznámení s ovládacími a bezpečnostními prvky příslušného zařízení, zejména s umístěním nouzových vypínačů, c) seznámení se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s horkými předměty a potravinami v stravovacím provozu a d) seznámení s návody k obsluze vybavení stravovacího provozu a vybavení prádelny včetně jejich umístění. § 5 Způsob provádění školení a výcviku (1) Školení, které nevyžaduje praktický výcvik s konkrétním zařízením, je možné uskutečnit s použitím instruktážních videí nebo jiné techniky. (2) Školení a výcvik podle § 3 odst. 1 a 2 se provádí před vyplutím lodě z přístavu a po nalodění nových členů posádky. Není-li to z provozních důvodů možné, školení a výcvik se provádí nejpozději do 24 hodin po vyplutí lodě z přístavu. (3) Není-li stanoveno jinak, školení a výcvik musí být provedeny nejpozději před započetím příslušných prací. ČÁST TŘETÍ PODMÍNKY BEZPEČNÉHO STAVU LODĚ, JEJÍHO ZAŘÍZENÍ A VYBAVENÍ Z HLEDISKA OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI § 6 Zajištění proti pohybům lodě (1) Těžké předměty včetně nábytku musí být zajištěny proti pohybům lodě a nežádoucímu samovolnému přemístění. (2) Dveře musí být zajištěny a nesmí se volně pohybovat. § 7 Elektrická zařízení (1) Ve všech místnostech, kde jsou elektrická a spínací zařízení, musí být umístěny vývěsky s instrukcemi o ošetření člověka po zasažení elektrickým proudem. (2) Elektrická zařízení musí být upevněna, a je-li to proveditelné, napájena přes pevné přípojky. (3) Ohebné vodiče musí být co nejkratší a uspořádány tak, aby se zabránilo jejich prodření nebo přetržení během provozu. (4) Elektrické obvody nesmí být přetěžovány. (5) Elektrické ohřívače musí být vybaveny ochranami pevně připojenými k ohřívačům. § 8 Přenosná topná tělesa Přenosná topná tělesa nesmí být umisťována na dřevěných podlahách a přepážkách, kobercích a linoleu bez tepelného odizolování ochrannou deskou z nehořlavého materiálu. Přenosná topná tělesa musí být vybavena kryty. § 9 Ochranné prostředky a nápoje Loď musí být vybavena osobními ochrannými pracovními prostředky, mycími, čisticími a dezinfekčními prostředky a ochrannými nápoji. § 10 Bezpečný přechod Na každé lodi musí být zajištěn bezpečný přechod z lodě na břeh nebo na jiné plavidlo. Je-li zařízení pro bezpečný přechod přenosné, musí být vybaveno zábradlím a ochrannou sítí. § 11 Záchranné kruhy V bezprostřední blízkosti lodních schodů a můstků spojujících loď se břehem musí být umístěny záchranné kruhy s lankem o délce nejméně 30 m. § 12 Závěsné lávky Závěsné lávky musí být nejméně 0,5 m široké a opatřené ochranným zábradlím nebo stojinami s lanem vypnutým ve výšce 1,1 m od podlahy. Na závěsné lávce musí být viditelně vyznačena její nosnost. § 13 Úvazná lana Délka lan, která jsou používaná jako pružiny pro ocelová úvazná lana, musí být nejméně 11 m. Pevnost nové pružiny musí být přibližně o 25 % větší než pevnost úvazného ocelového lana. § 14 Jeřáby (1) Lodní jeřáby se udržují v souladu s instrukcemi výrobce. Musí být zajištěna dostupnost technických informací o a) délce, rozměru a povoleném bezpečném zatížení lan, b) povoleném bezpečném zatížení další výstroje, c) omezení úhlu zdvihu ramene a d) výměně lan, zdvihací hydraulice a další údržbě. (2) Nosnost jeřábu musí být viditelně vyznačena. (3) Pojízdné jeřáby s vlastním pohonem musí být vybaveny účinnou brzdou, která zablokuje pojezd. (4) Kola pojízdných jeřábů musí být opatřena bezpečnostními kryty bránícími přejetí nohy člověka a shrnujícími z kolejí volné předměty. § 15 Dílenské pevně instalované stroje Všechny nebezpečné části dílenského pevně instalovaného stroje musí být opatřeny ochrannými kryty, které musí být připevněny před spuštěním stroje. Brusky musí být opatřeny štítkem na ochranu očí. § 16 Vstupy do nákladových prostorů Vstupy do nákladových prostorů musí být vytvořeny tak, že a) přístup nesmí vést přes jícen nákladového prostoru, b) pevný žebřík nebo řada pevných příček nesmí mít v žádném místě opačný sklon, c) příčky pevného žebříku musí být nejméně 300 mm široké a tak vytvarované, aby na kraji nemohla noha sklouznout. Příčky musí být umístěny ve vzdálenostech nepřesahujících 300 mm a za každou příčkou musí být nejméně 180 mm volného prostoru, d) po straně stojek musí být volný prostor nejméně 75 mm, aby se za ně osoba mohla přidržovat, e) podél žebříku musí být nejméně 760 mm volného prostoru. Výjimku tvoří průlezy, kde může být prostor zmenšen na nejméně 600 mm x 600 mm, f) pevné svislé žebříky musí být opatřeny odpočívadly ve vzdálenosti nepřesahující 6 metrů, g) mezi svislými žebříky na nižší palubě, které nejsou v jedné linii, musí být odpočívadlo, h) odpočívadla musí mít šířku, aby zajistila pevnou základnu pro nohy, a musí být opatřena zábradlím, i) pevné žebříky a schody umožňující sestup do nákladového prostoru musí být umístěny tak, aby se riziko jejich poškození během překládacích prací snížilo na minimum, j) pevné žebříky musí být, pokud je to možné, umístěny nebo instalovány tak, aby zajistily oporu zad pro sestupující nebo vystupující osoby. § 17 Lednice (1) Část paluby před vstupem do lednic musí mít protismykový nátěr. (2) Dveře všech lednic musí být vybaveny zevnitř prostředky pro jejich otevření a spuštění akustického signálu. (3) V týdenních intervalech musí být prováděno pravidelné testování signalizace, uzávěrů dveří a jejich otevírání zevnitř. ČÁST ČTVRTÁ PODROBNOSTI ZÁSAD A POSTUPŮ PRO ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI HLAVA I PODROBNOSTI ZÁSAD A POSTUPŮ Z HLEDISKA OCHRANY ZDRAVÍ A DODRŽOVÁNÍ HYGIENY § 18 Obecná ustanovení (1) Ve strojovně, v kuchyni, na velitelském můstku a na přídi lodě musí být umístěny viditelně označené lékárničky vybavené prostředky pro poskytnutí první pomoci. (2) V případě potřísnění olejem musí být pokožka očištěna a ošetřena. K tomuto účelu nesmí být používána organická rozpouštědla. (3) Dojde-li na lodi k úhynu zvířat, je třeba zajistit likvidaci pozůstatků těchto zvířat spálením a provést dezinfekci příslušných lodních prostor účinnými sporicidními přípravky. § 19 Práce v prostředí s rizikovými faktory pracovních podmínek (1) Vystavení se vlivu nebo přímý kontakt s rizikovými faktory musí být okamžitě hlášeny veliteli lodě a musí být přijata účinná nápravná opatření. (2) Při práci nebo činnosti vykonávané v nevyhovujících mikroklimatických podmínkách, zejména při vysoké vlhkosti vzduchu, je nezbytné zajistit k ochraně zdraví dostatečný příjem minerálních látek. (3) Dojde-li během cesty k uvolnění nebo poškození panelů, krytů nebo izolací obsahujících azbest, musí být opravy poškozených částí obsahujících vlákna azbestu zabezpečeny účinnými prostředky zamezujícími dalšímu uvolňování azbestu. Tyto opravy mohou provádět pouze určení členové posádky lodě, kteří byli vybaveni vhodnými osobními ochrannými pracovními prostředky a seznámeni s podmínkami práce s azbestem včetně způsobu ukládání a likvidace azbestového prachu a použitých osobních ochranných pracovních prostředků. Kde je to prakticky proveditelné, musí být azbest odstraněn. Odstranění musí být prováděno v přístavu osobou specializovanou na odstraňování azbestu. HLAVA II PODROBNOSTI ZÁSAD A POSTUPŮ Z HLEDISKA SNÍŽENÍ RIZIKA VZNIKU POŽÁRU § 20 (1) Spreje a prázdné nádoby od sprejů nesmí být používány nebo umisťovány blízko otevřeného ohně nebo jiných tepelných zdrojů a musí být bezpečně skladovány za účelem odevzdání sběrným zařízením v přístavech. (2) Kouření na lodi je povoleno pouze na vyhrazených místech, která jsou vybavena popelníky nebo jinými vhodnými nádobami. Hořící nebo doutnající předměty, neuhašené nedopalky a zápalky musí být bezpečně likvidovány v nádobě s pískem. Ve všech částech lodě, kde není kouření povoleno, musí být umístěna nápadná výstražná upozornění o tomto opatření doplněná o příslušnou bezpečnostní značku zákazu. § 21 Ochrana před samovznícením (1) Znečištěný odpad, piliny a zaolejované a jiné obdobné materiály se musí skladovat v uzavřených kovových nádobách do doby, než mohou být bezpečně zlikvidovány nebo odevzdány sběrným zařízením v přístavu. (2) Nasákavé materiály musí být bezpečně uloženy v místnostech s větráním zajišťujícím odsávání hořlavých výparů, nesmí se skladovat v blízkosti olejů, barev, ani na parním potrubí nebo v jeho blízkosti. Vlhké materiály musí být před opětovným uskladněním vysušeny. Nasákly-li tyto materiály olejem, musí být vyčištěny a vysušeny. § 22 Elektrické spotřebiče Elektrické spotřebiče, které nepatří do vybavení lodě, se smí připojovat k lodní síti pouze se souhlasem elektrodůstojníka, elektrotechnika nebo odpovědného strojního důstojníka. HLAVA III PODROBNOSTI ZÁSAD A POSTUPŮ Z HLEDISKA BEZPEČNÉHO POUŽÍVÁNÍ OSOBNÍCH OCHRANNÝCH PRACOVNÍCH PROSTŘEDKŮ § 23 Ochrana hlavy Členové posádky lodě nosí ochrannou přilbu při všech pracích prováděných na palubách, v nákladových prostorech, ve dvojitém dně, tancích, kofrdamech a při činnostech ve strojovně s výjimkou prostoru velínu, dílen a skladů. Členové posádky lodě dále nosí ochrannou přilbu při poplachové činnosti, překládacích operacích, manipulaci s kryty nákladových prostorů a s překládacím zařízením, při práci s uvazovacím a kotevním zařízením, při práci se čluny, pontony a vory, při upevňování nákladu a jeho kontrole, při práci ve výšce a za bokem lodě, na loděnici a v doku a vždy, když o tom rozhodne velitel lodě nebo osoba pověřená velitelem lodě nebo provozovatelem lodě. § 24 Ochrana před pády Členové posádky lodě pracující ve výšce, za bokem lodě nebo na jiném místě, kde hrozí nebezpečí pádu z výšky větší než 1,5 metru, musí mít bezpečnostní postroj připevněný k bezpečnostnímu lanku. § 25 Ochrana těla (1) Pracovní oděv musí být přiléhavý, bez volně visících částí, vystouplých kapes nebo přesahujících konců pásků a musí být udržován v čistotě. Členové posádky, kteří pracují na palubě lodě, používají pevnou bezpečnostní obuv. (2) Při práci se znečišťujícími nebo nebezpečnými chemickými látkami musí být použit k tomu účelu určený vrchní ochranný oděv. § 26 Ochrana před hlukem Každý člen posádky vstupující do prostor s hladinou akustického tlaku přesahující 85 dB musí použít osobní ochranné prostředky k ochraně sluchu. § 27 Ochrana před utonutím Je-li vykonávána práce za bokem lodě nebo v místech, kde lze předpokládat nebezpečí pádu nebo spláchnutí přes palubu, nebo při práci prováděné z lodních člunů a vorů musí být v blízkosti záchranný kruh s lankem o délce nejméně dvojnásobku výšky, v které je záchranný kruh umístěn nad vodní hladinou. Délka lanka nesmí být kratší než 30 metrů. HLAVA IV PODROBNOSTI ZÁSAD A POSTUPŮ Z HLEDISKA BEZPEČNÉHO VSTUPU NA LOĎ A BEZPEČNÉHO POHYBU NA PALUBĚ LODĚ Díl 1 Bezpečný vstup na loď § 28 Umístění prostředků pro vstup a výstup z lodě Přechodové lávky nesmí být používány při úhlu sklonu překračujícím 30 stupňů od vodorovné roviny a lodní schody nesmí být používány při úhlu překračujícím 55 stupňů od vodorovné roviny, pokud nejsou zvlášť určeny pro větší úhly. § 29 Osvětlení a bezpečný pohyb na vstupním zařízení Vstupní zařízení a přístupy k němu přiléhající musí být osvětleny z lodě nebo ze břehu minimálně 150 luxů měřeno ve výšce 1 m nad povrchem zařízení. Kde je zvýšené nebezpečí zakopnutí nebo pádu vzhledem ke zhoršeným povětrnostním podmínkám nebo kde je přístupové zařízení hůře viditelné, je nutné zvýšit intenzitu osvětlení na 250 luxů. § 30 Přenosné žebříky (1) Přenosný žebřík smí být použit pro vstup na loď pouze tehdy, není-li proveditelný jiný bezpečnější způsob. (2) Jestliže je nevyhnutelné použít pro vstup na loď přenosný žebřík, musí být ustaven pod úhlem mezi 60 stupňů a 75 stupňů od vodorovné roviny. Žebřík musí přečnívat nejméně 1,1 m nad horním výstupním místem, pokud v tomto místě nejsou jiná vhodná madla. Žebřík musí být řádně zajištěn proti podklouznutí, posunu do strany nebo pádu a být umístěn tak, aby za příčkami bylo nejméně 180 mm volného prostoru. § 31 Ochranné sítě Na každé lodi musí být k dispozici přiměřený počet ochranných sítí vhodné velikosti a pevnosti s ohledem na místo použití. V místech, kde existuje riziko pádu ze vstupního zařízení, z přiléhajícího nábřeží nebo z paluby lodě, musí být instalována po celé délce vstupního zařízení ochranná síť. Ochranná síť musí být pevně připevněna a tam, kde je to možné, musí být využita připevňovací místa na nábřeží. Díl 2 Bezpečný pohyb na lodi § 32 Přechody a průchody Přechody a průchody na lodi musí mít protismykové povrchy. Na kluzkých místech musí být povrchy posypány pískem nebo jiným vhodným materiálem. Skvrny od olejů nebo mazadel musí být bez prodlení očištěny. § 33 Osvětlení (1) Na místech nakládky a vykládky a ostatních pracovištích musí být zajištěna intenzita osvětlení nejméně 200 luxů a na místech pro pohyb osob nejméně 100 luxů, není-li stanoveno jinak. Intenzita osvětlení se měří ve výšce 1 m nad povrchem. (2) Nezakryté otvory v palubách musí být trvale osvětleny. § 34 Pobyt na palubě lodě za bouřlivého počasí Za bouřlivého počasí je vstup na palubu zakázán. V nutných případech, při použití všech dostupných zabezpečovacích opatření, povoluje vstup na palubu velitel lodě. HLAVA V PODROBNOSTI ZÁSAD A POSTUPŮ Z HLEDISKA BEZPEČNÉHO VSTUPU DO NEBEZPEČNÝCH PROSTORŮ § 35 Opatření při vstupu do nebezpečných prostor (1) Před vstupem do nebezpečného prostoru musí být provedeny úkony zajišťující bezpečný vstup bez dýchacího přístroje a bezpečnost tohoto prostoru. Velitel lodě nebo osoba pověřená velitelem lodě nebo provozovatelem lodě a) vyhodnotí možnou nebezpečnost prostoru, b) připraví a zabezpečí vstup do nebezpečného prostoru, c) otestuje ovzduší v prostoru, d) stanoví postup pro vstup a pobyt a e) určí osobu odpovědnou za dohled nad prováděnými pracemi. (3) Při hodnocení možné nebezpečnosti prostoru se přihlíží zejména k okolnostem uvedeným v příloze č. 1 k této vyhlášce. Při hodnocení možné nebezpečnosti prostoru se přihlíží i ke všem potenciálním nebezpečím spojeným s konkrétním nebezpečným prostorem, k nebezpečí vyplývajícímu ze sousedních a napojených prostor a k charakteru práce, která má být v nebezpečném prostoru prováděna. § 36 Testování ovzduší nebezpečného prostoru (1) Testování ovzduší nebezpečného prostoru musí být prováděno pouze osobou obeznámenou s používáním testovacího zařízení. (2) Testování musí být provedeno z vnějšku před vstupem do nebezpečného prostoru. Jestliže je to neproveditelné, osoba vybraná k testování provádí tento úkon až po předchozím přijetí opatření k ochraně zdraví a použití dýchacího přístroje. (3) Před povolením vstupu musí odečet vykazovat nejméně 20 procent objemového obsahu kyslíku. (4) Pro zjišťování úbytku kyslíku se nesmí používat indikátor hořlavých plynů. (5) Ovzduší je z hlediska přítomnosti hořlavých plynů bezpečné, je-li na citlivém indikátoru hořlavých plynů odečet „0“ a jestliže po celou dobu odečet nepřesahuje o více než 1 procento dolní hranici hořlavosti. § 37 Postupy a opatření před vstupem do nebezpečného prostoru (1) V blízkosti vstupu do nebezpečného prostoru musí být připraveny k použití a) dýchací přístroj spolu s rezervními naplněnými vzduchovými láhvemi, bezpečnostními lanky a záchranářským postrojem, b) baterka nebo svítilna schválená pro použití v hořlavé atmosféře a c) prostředky pro případné vytažení nebo vyzvednutí osoby v bezvědomí ze stísněného prostoru. (2) U vstupu do nebezpečného prostoru musí být po celou dobu práce nejméně 1 člen posádky lodě. (3) Při vstupu do nebezpečného prostoru musí být použit bezpečnostní postroj. § 38 Postupy a opatření během pobytu v nebezpečném prostoru (1) Po celou dobu pobytu v nebezpečném prostoru, včetně dočasných přestávek, musí být zajištěno nepřetržité větrání. Při jakékoliv poruše větrání musí být práce přerušena a prostor opuštěn. (2) Během pobytu člena posádky lodě v nebezpečném prostoru se musí ovzduší v nebezpečném prostoru periodicky testovat a člen posádky musí být instruován, aby okamžitě opustil prostor, jestliže dojde ke zhoršení podmínek. HLAVA VI PODROBNOSTI ZÁSAD A POSTUPŮ Z HLEDISKA BEZPEČNÉHO RUČNÍHO ZDVIHÁNÍ BŘEMEN A BEZPEČNÉ PRÁCE S NÁŘADÍM A MATERIÁLY § 39 Ruční zdvihání břemen (1) Při ručním zdvihání a přenášení břemen je nutné nejprve posoudit břemeno, které bude zdviháno, prověřit ostré hrany, vyčnívající hřeby nebo třísky, mastné nebo jinak nezvyklé povrchy, které mohou ovlivnit pevnost uchopení, a další skutečnosti, které mohou být nebezpečné. (2) Pokud s břemenem manipuluje více osob, úkony zdvihání, spouštění a přenášení musí být pokud možno provedeny současně, aby se zabránilo momentálnímu přetížení nebo vyvedení z rovnováhy některého z pracovníků. (3) Jestliže se břemeno zdvihá do větší výšky, je třeba nejprve zdvihnout břemeno na vhodnou oporu a po novém uchopení zdvihnout břemeno do požadované výše. § 40 Přenosné elektrické zařízení (1) Na vlhkých, mokrých místech nebo místech s vodivými povrchy lze používat pouze elektrické nářadí napájené nízkým napětím do 50 V střídavého proudu s maximem 30 V proti zemi nebo 50 V stejnosměrného proudu. Není-li použití nízkého napětí prakticky proveditelné, musí být přijata jiná potřebná opatření. (2) Napájení přenosných elektrických lamp nesmí překročit 24 V. § 41 Brusné kotouče (1) Pokud to charakter práce nevylučuje, musí být nad každým brusným kotoučem nasazen pevný kryt. (2) Je-li součástí brusného kotouče opěrka, musí být připevněna a nastavena co nejblíže brusnému kotouči tak, aby prostor mezi opěrkou a brusným kotoučem nepřesahoval 1,5 mm. (3) Je zakázáno brousit na boční straně brusného kotouče. Při broušení na sucho, při zarovnávání nebo úpravách brusného kotouče musí být před brusným kotoučem připevněn průhledný kryt a musí být použita ochrana očí. § 42 Lihové kahany Před plněním lihového kahanu palivem se musí lihový kahan nechat vychladnout na teplotu okolního prostředí. § 43 Láhve se stlačenými plyny (1) Láhve se stlačenými plyny musí být upevněny a udržovány ve svislé poloze. Zařízení pro upevňování láhví musí zajistit rychlé a snadné uvolnění tak, aby mohly být kdykoliv rychle vyjmuty, zejména v případě požáru. (2) U láhví, které nejsou používány, nebo při transportu láhví musí být vždy nasazen ochranný kryt ventilu. Ventily musí být uzavřeny i u prázdných láhví. (3) Láhve s kyslíkem a láhve s hořlavým plynem musí být uloženy v oddělených dobře větraných prostorech, které nejsou vystaveny působení extrémních teplot. V prostoru, v němž jsou uloženy láhve s hořlavými plyny, nesmí být žádné elektrické zařízení nebo jiné zdroje zážehu. Prázdné láhve musí být označeny a uloženy odděleně od plných. HLAVA VII PODROBNOSTI ZÁSAD A POSTUPŮ Z HLEDISKA BEZPEČNÉHO VYKONÁVÁNÍ SVÁŘEČSKÝCH PRACÍ § 44 (1) Při svařování a řezání v uzavřených prostorech musí být zajištěno dostatečné větrání. Větrání musí být průběžně kontrolováno po celou dobu práce. (2) Jsou-li při svařování nebo řezání plamenem používána přenosná světla, musí být tato světla bezpečně připevněna a nesmí být držena v ruce. Přívodní kabely musí být vedeny mimo pracovní prostor. Osobní ochranné pracovní prostředky pro svařování a příbuzné procesy § 45 (1) Při svařování nebo řezání plamenem musí být použit členem posádky, který takové práce provádí, ochranný oděv a další osobní ochranné pracovní prostředky určené podle návodu výrobce ke svařování a k ochraně proti vznikajícím rizikům, zejména a) svářečská helma se zabarveným průhledným sklem; výjimečně lze použít brýle nebo ochranný štít, b) kožené pracovní rukavice a c) kožená zástěra. (2) Ochranný oděv a osobní ochranné pracovní prostředky uvedené v odstavci 1 písm. a) a c) musí použít i členové posádky, kteří jsou takovým činnostem přítomni. § 46 (1) Při svařování nebo řezání plamenem musí být vždy připraven hasicí přístroj k okamžitému použití. (2) Větrací, prosvětlovací a jiné otvory, jimiž by mohly proniknout jiskry při svařování nebo řezání plamenem, musí být uzavřeny. (3) Nejméně 2 hodiny po skončení svařování nebo řezání plamenem se musí provádět pravidelné protipožární kontroly. § 47 Elektrické svářecí zařízení (1) Napájecí zdroj elektrického svařování na lodi musí být stejnosměrný, s výstupním napětím nepřevyšujícím 70 V, se zajištěním minimálního kolísání napětí. (2) Jestliže není k dispozici zařízení na stejnosměrný proud, může být použito zařízení na střídavý proud, má-li vestavěný omezovač napětí, který zajistí, aby napětí bez zatížení nepřevýšilo 25 V. Správná funkce zařízení musí být zkontrolována před každým použitím. (3) Zařízení musí být opatřeno lokálním vypínačem nebo jiným prostředkem pro rychlé odpojení proudu od elektrody pro případ vzniklé komplikace nebo izolování držáku při výměně elektrody. § 48 Opatření při svařování elektrickým obloukem (1) Svářeč musí mít suchý ochranný oděv, nevodivou bezpečnostní obuv a další osobní ochranné pracovní prostředky určené podle návodu výrobce ke svařování a k ochraně proti vznikajícím rizikům. (2) Během svařování je celou dobu přítomen člen posádky, který dává pozor, zda svářeč nebyl náhodně zasažen elektrickým proudem, a který je připraven k okamžitému vypnutí elektrického svářecího zařízení, vyhlášení poplachu a poskytnutí první pomoci. Je-li to možné, při práci v obtížných podmínkách jsou přítomni 2 členové posádky. (3) V horkých, mokrých nebo vlhkých podmínkách je provádění svařování elektrickým obloukem zakázáno. § 49 Plynové svařování a řezání (1) Acetylén pro svařování se nesmí používat při větším tlaku než 1 atmosféra. (2) V kyslíkovém i acetylénovém vedení musí být umístěny lapače plamene. (3) Ventily proti zpětnému šlehnutí musí být umístěny na plynové a kyslíkové hadici v blízkosti držáku hořáku. (4) Acetylénové láhve je třeba neustále hlídat, jestli se nezahřívají. Při zahřátí musí být láhev okamžitě vynesena ven, ochlazena a uzavírací ventil láhve naplno otevřen. (5) V pevných instalacích musí být na rozdělovačích jasné označení, jaký plyn jimi prochází. Hadicové koncovky rozdělovačů včetně přívodních a výstupních musí být natolik odlišné, aby nemohlo dojít k záměně rozdělovačů pro palivový plyn a kyslík. HLAVA VIII PODROBNOSTI ZÁSAD A POSTUPŮ Z HLEDISKA BEZPEČNÉHO PROVÁDĚNÍ NATĚRAČSKÝCH PRACÍ, PRACÍ VE VÝŠKÁCH, ZA BOKEM LODĚ A SE ZÁCHRANNÝMI ČLUNY A VORY Díl 1 Natěračské práce § 50 (1) Při používání chemických odstraňovačů starých nátěrů je třeba použít osobní ochranné pracovní prostředky, které zabrání jejich styku s pokožkou a chrání oči. Při práci ve výšce nebo jinde v blízkosti lan nesmí dojít ke styku barev s lany, bezpečnostními postroji nebo lanky. (2) Podle druhu nanášené barvy musí být použity účinné osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně dýchacího ústrojí. Nanášet barvy obsahující olovo, rtuť nebo podobné zdraví škodlivé složky stříkáním ve vnitřních prostorech je zakázáno. § 51 Natěračské práce prováděné v rizikových situacích (1) Člen posádky provádějící natěračské práce za bokem lodě musí být zajištěn bezpečnostním lankem a mít záchrannou vestu, a musí být neustále pozorován členem posádky na palubě. V blízkosti musí být připraven záchranný kruh. (2) Jestliže jsou natěračské práce prováděny v blízkosti zádě u lodního šroubu nebo jiných propulzních zařízení nebo pod vyústěním lodních odpadních systémů, musí být upozorněn strážní strojní a palubní důstojník a ve strojovně, na můstku a u příslušných ovládacích ventilů musí být až do ukončení natěračských prací vyvěšena příslušná upozornění. Díl 2 Práce ve výškách a za bokem lodě § 52 (1) Člen posádky pracující ve výšce musí být vždy zajištěn bezpečnostním postrojem. Pro práci nad běžný dosah musí být použita pracovní plošina, lešení nebo žebřík. (2) Při práci za bokem lodě musí být použita záchranná vesta a v blízkosti musí být připraven záchranný kruh. (3) Práce za bokem lodě je s výjimkou havarijních případů zakázána za jízdy, v suchém doku, mezi boky dvou vedle sebe stojících plavidel a mezi bokem lodě a nábřežím. § 53 Při práci ve výšce musí být zajištěna bezpečnost osob procházejících nebo pracujících pod místem práce ve výšce. Pod místem práce ve výšce musí být vyvěšeno viditelné upozornění na probíhající práci. § 54 Lana (1) Při používání lan je nutné vycházet z jejich odolnosti vůči chemickým vlivům. (2) Lana musí být skladována mimo působení tepla a světla, v prostorech oddělených od chemických a jiných látek, které je mohou poškodit. (3) Lana musí být před použitím prohlédnuta zevnitř i zevně s cílem zjistit možné zhoršení stavu, nadměrné opotřebení nebo poškození. (4) Před použitím musí být bezpečnostní lanka, spouštěcí lana a lávky otestovány na nejméně čtyřnásobek pracovního zatížení. Díl 3 Práce se čluny a vory § 55 Práce se záchrannými čluny (1) Spouštění a zvedání člunu musí být prováděno pod přímým vedením službu konajícího palubního důstojníka a velitele člunu. (2) Je nepřípustné zvedat čluny s nákladem, přepravovanými osobami nebo s kompletní posádkou veslařů. Při zvedání může zůstat ve člunu jen minimální počet osob nezbytně nutný pro zvednutí nebo uvolnění člunu. (3) Člen posádky lodě, který velí spouštění člunu, musí dohlížet na to, aby člunové kladkostroje pracovaly bez závad a aby při dosedu člunu na vodu byly rychle a najednou vyháknuty bloky kladkostrojů. Použití pracovních vorů § 56 (1) Pracovní vor je možné používat pouze se svolením velitele lodě nebo prvního palubního důstojníka. (2) Před použitím musí být provedena vizuální prohlídka voru a závěsu. Při zjištění závad se nesmí vor spustit na vodu. (3) Okraj pracovního voru a lešení na něm umístěné musí být vybaveno zábradlím. (4) Používání voru při silném proudu, vysoké vlně a za silného větru je zakázáno. § 57 (1) Při práci na voru poblíž zádě lodě je nutno zabezpečit, aby nedošlo k pohybu lodního šroubu. (2) Při práci na voru musí být na lodi v pohotovosti člen posádky se záchranným kruhem. (3) Při práci na voru není dovoleno používat elektricky poháněné mechanizační pomůcky. § 58 Práce s ostatními čluny Pro spouštění, zvedání a manipulaci s jinými čluny na lodi se použijí obdobně ustanovení o práci se záchrannými čluny. HLAVA IX PODROBNOSTI ZÁSAD A POSTUPŮ Z HLEDISKA BEZPEČNÉHO VYKONÁVÁNÍ KOTEVNÍCH A UVAZOVACÍCH ÚKONŮ A BEZPEČNÉHO VLEČENÍ LODĚ Díl 1 Kotevní a uvazovací úkony Kotvení § 59 (1) Před hozením kotvy je nutné se přesvědčit, zda v prostoru pod kotvou nejsou malá plavidla nebo jiné překážky. (2) Členové posádky obsluhující kotevní zařízení a všechny ostatní osoby v blízkosti musí mít ochranné brýle, ochrannou přilbu a nesmí se zdržovat na trase pohybu řetězu. (3) Příkazy předávané přenosnou vysílačkou musí vždy identifikovat loď, přednostně jménem zahrnutým do znění příkazu. (4) Osoba ukládající řetěz v kotevní komoře musí stát na chráněném místě a mít nepřetržité spojení s obsluhou kotevního vrátku. (5) Zatažená kotva, která není momentálně používána, musí být zajištěna proti neúmyslnému uvolnění brzdy. § 60 (1) Pokud je kotevní vrátek v provozu, člen posádky určený k jeho obsluze neopouští stanoviště. Před spouštěním kotev je třeba prověřit popuštěním řetězu na vrátku, zda není kotva zaseknuta. (2) Zajišťovat kotvy při kotvení pouze pásovými brzdami je zakázáno. Kotevní řetězy musí být navíc zajištěny čelisťovým jištěním. (3) Po vyplutí lodě z přístavu je nutné prověřit upevnění kotev a utěsnění průvlaků do řetězových komor. Je zakázáno uvolňovat spojky řetězových bubnů, pokud nejsou bubny spolehlivě upevněny pásovými brzdami. Uvazování lodě § 61 (1) Povrchy průvlaků, úvazných pacholat a navíjecích bubnů musí být udržovány v čistotě. Rolny se musí volně otáčet a musí být vizuálně kontrolovány, zda nejsou zeslabeny korozí. (2) Úvazné lano musí být prohlíženo po celé délce z důvodu kontroly vnějšího opotřebení a opotřebení mezi prameny. Splety musí být nepoškozené. (3) Ocelová lana musí být konzervována mazadlem. § 62 (1) Jsou-li lana vystavena silnému pnutí, zejména při vlečení lodě, všechny osoby se musí zdržovat mimo linii tahu lana a mimo vnitřní úhly jeho ohybů. (2) Během navíjení na bubnu vrátku musí jedna osoba stát u bubnu ve vzdálenosti nejméně 1 m a druhá za ní odebírat a ukládat volnou část lana. Lano se nikdy nesmí navíjet pod ostrým úhlem k bubnu. (3) Na pacholatech se nikdy nesmí dávat ocelové lano přes lano z umělých nebo přírodních vláken. Pro lana ocelová a z umělých nebo přírodních vláken se musí používat oddělené průvlaky nebo pacholata. (4) Ocelové lano na bubnu vrátku se nikdy nesmí používat jako lano, kterým se kontroluje pohyb lodě. § 63 Uvazování lodě na bóje (1) Jestliže je uvazování prováděno pomocí lodního člunu, musí mít člen posádky lodě ve člunu záchrannou vestu a na člunu musí být připraven záchranný kruh s připojeným bezpečnostním lankem. (2) Jestliže se vázání na bóji provádí přímo z lodě, musí být připraven k okamžitému použití záchranný kruh s připevněným bezpečnostním lankem. § 64 Odvazování lodě Při odvazování lodě musí být všechny osoby mimo vnitřní úhly ohybů lan. Díl 2 Vlečení lodě § 65 (1) Při vlečení lodě je zakázáno zdržovat se ve vnitřním ohybu lana nebo v místě možného dosahu lana při jeho náhodném prasknutí. (2) Mezi vlečenou a vlečnou lodí se udržuje komunikace prostřednictvím vysílačky. HLAVA X PODROBNOSTI ZÁSAD A POSTUPŮ Z HLEDISKA BEZPEČNÉHO VYKONÁVÁNÍ PRACÍ SE ZDVIHACÍM ZAŘÍZENÍM, S KRYTY A V NÁKLADOVÝCH PROSTORECH LODĚ Díl 1 Práce se zdvihacím zařízením § 66 (1) Zatížení zdvihacího zařízení nesmí překračovat povolené bezpečné zatížení, ledaže se provádí zátěžový test. (2) Zdvihací zařízení může obsluhovat pouze člen posádky, který absolvoval školení a výcvik v oblasti bezpečné práce se zdvihacím zařízením a který byl pověřen odpovědným důstojníkem. (3) Ovládací prvky zdvihacího zařízení musí být trvale a čitelně označeny funkcemi. Směr pohybu musí být vyznačen šipkami nebo jinými jednoduchými znaky. (4) Břemena nesmí být zdvihána nad osobami a místy pro přecházení osob, ledaže přenos břemen nelze zabezpečit jinak. (5) Zdvihacím zařízením se nesmí zdvihat osoby, pokud toto zařízení není určeno nebo zvlášť upraveno a vybaveno pro zdvihání osob nebo pokud se nejedná o záchranu v případě ohrožení života. § 67 Použití signálů a jiných pokynů (1) Má-li obsluha zdvihacího zařízení zakrytý výhled na celou trasu přepravovaného břemene, musí být přijata vhodná opatření, aby se zabránilo možnému nebezpečí. Takovým opatřením je zejména použití osoby určené k dávání směrových pokynů během pohybu břemene obsluze ruční signalizací, rádiem nebo jiným způsobem (dále jen „signalista“). (2) Signalista musí mít nezakrytý výhled na trasu břemene, která není viditelná obsluze. V případě potřeby se použije druhý signalista, který dává pokyny prvnímu signalistovi. (3) Každý signalista musí být na místě, které je bezpečné a dobře viditelné osobě, která obsluhuje překládací zařízení, pokud není ustaven spolehlivý způsob spojení. (4) Každý signalista musí být řádně instruován a musí používat předem dohodnuté jasné signály, srozumitelné všem osobám zúčastněným na práci. (5) Ruční signalizace pro práci se zdvihacím zařízením je uvedena v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 68 Vysokozdvižné vozíky (1) Vysokozdvižné vozíky smí být pro zdvihání a přepravu obsluhovány pouze tehdy, jestliže je loď na klidné vodě. Nikdy nesmí být používány během plavby. (2) Nikdy nesmí být manipulováno s těžkým břemenem současně dvěma vozíky. (3) Na vozíku se nesmí přepravovat žádná osoba mimo řidiče, pokud k tomu není vozík přizpůsoben. Díl 2 Práce s kryty nákladových prostorů § 69 (1) Během plavby musí být kryty nákladových prostorů kontrolovány z hlediska jejich zajištění. (2) Vadné nebo poškozené kryty musí být vyměněny nebo opraveny bez zbytečného odkladu. Vadné nebo poškozené kryty se nesmí používat. (3) Všechny kryty nákladových prostorů na hlavní palubě musí být udržovány tak, aby v zavřené poloze byly vodotěsné. Díl 3 Práce v nákladových prostorech § 70 (1) Nákladové prostory musí být vždy před vstupem osob odvětrány. Jestliže je nutné vstoupit do nákladového prostoru nebo jiného uzavřeného prostoru s nákladem, musí být dodržena všechna pravidla pro vstup do nebezpečných prostor. (2) Při vstupu do nákladových prostorů se musí přednostně použít instalovaných žebříků. V ostatních případech musí být použity pevné přenosné žebříky. Je-li to nutné, musí být připraven a použit bezpečnostní postroj a bezpečnostní lanko. (3) Před započetím práce v nákladových prostorech musí být všechny otvory, které by mohly být příčinou úrazu, zakryty nebo ohrazeny. HLAVA XI PODROBNOSTI ZÁSAD A POSTUPŮ Z HLEDISKA BEZPEČNÉHO VYKONÁVÁNÍ PRACÍ VE STROJNÍCH PROSTORECH § 71 Kotle (1) Na každém kotli musí být vyvěšeny provozní instrukce. V kotelně musí být vyvěšeny informace dodávané výrobcem hořákového zařízení. (2) Únikové cesty od předních částí kotlů musí být udržovány volné. (3) Kotle smí být otevírány pouze pod dohledem strojního důstojníka. Před odstraněním krytu vstupního otvoru je nutné se ujistit, že v kotli není podtlak. (4) Před povolením vstupu do kotle, který je částí soustavy dvou nebo více kotlů, musí odpovědný strojní důstojník zajistit, aby všechny vstupní otvory, jimiž může vniknout do kotle pára nebo voda z kterékoliv jiné části soustavy, byly odpojeny, odvodněny a otevřeny do okolního ovzduší, nebo všechny ventily nebo kohouty ovládající průchod páry nebo vody byly uzavřeny a bezpečně zablokovány a bylo u nich vyvěšeno upozornění zakazující jejich otevření. Provedená opatření musí trvat po celou dobu pobytu osob v kotli. § 72 Strojovny s bezobslužným provozem (1) Člen posádky lodě nesmí vstupovat nebo zůstávat ve strojovně během bezobslužného provozu sám, pokud k tomu nemá svolení anebo příkaz službu konajícího strojního důstojníka. Před vstupem do prostoru strojovny, v předem dohodnutých pravidelných intervalech po dobu pobytu ve strojovně a po jejím opuštění musí telefonicky nebo jiným předem dohodnutým způsobem informovat službu konajícího strojního důstojníka. (2) Upozornění na bezpečnostní opatření, která je třeba dodržovat osobou pracující v neobsluhované strojovně, musí být vyvěšena u všech vchodů do strojovny. Upozornění musí obsahovat informaci, že v neobsluhované strojovně je pravděpodobnost automatických startů jednotlivých strojních zařízení. (3) Strojovna s bezobslužným provozem musí být neustále osvětlena. (4) Je-li strojovna s bezobslužným provozem pod kontrolou z můstku, musí být na můstek vždy ohlášeno, když strojní posádka hodlá převzít kontrolu ovládání a naopak. Opravy a údržba ve strojovně § 73 (1) Jakákoliv údržbářská nebo opravárenská práce, při níž bude přerušena dodávka vody do požární magistrály, nesmí začít bez svolení velitele lodě a prvního strojního důstojníka. (2) Bez povolení prvního strojního důstojníka nesmí být odpojen žádný výstražný systém. (3) Stroje s elektrickým pohonem musí být odpojeny od rozvodné sítě. (4) V prostoru, kde je olej, palivo nebo výpary, se pro osvětlení musí používat pouze bezpečnostní svítilna, která nemůže způsobit vznícení. Před začátkem práce se musí výpary co nejvíce rozptýlit větráním. § 74 (1) Stroje s parním pohonem musí mít ventily pro přívod i výstup páry uzavřené a tam, kde je to možné, zamčené nebo zablokované nebo zajištěné jinými prostředky, z nichž zřetelně vyplývá, že ventil nesmí být otevřen. (2) Při provádění oprav a údržby musí být přímo na stroji nebo v jeho blízkosti vyvěšeno upozornění, že se dotyčné zařízení nesmí používat. (3) Mají-li se snímat ventily nebo víka filtrů v tlakovém systému, daná část systému musí být odpojena uzavřením příslušných ventilů. Odvodňovací kohouty musí být otevřeny, aby nebyl v systému tlak. (4) Před puštěním páry do parního potrubí musí být otevřena všechna odvodnění. Parní ventil musí být jenom mírně pootevřen a odvodnění musí zůstat otevřeno, dokud není všechna voda vypuštěna. (5) Přístup k požárnímu vybavení, únikovým cestám a vodotěsným dveřím musí vždy zůstat volný. § 75 Elektrické vybavení (1) Před prací na elektrickém zařízení musí být vyjmuty pojistky nebo vypnuty jističe. Pokud je to možné, musí být vypínače a jističe zablokovány ve vypnuté poloze nebo na nich umístěno upozornění „NEZAPÍNAT, NA ZAŘÍZENÍ SE PRACUJE“. Pokud je vyjmuta pojistka, musí ji mít u sebe až do skončení zákroku člen posádky, který práci provádí. Musí být prověřeno, zda všechny blokády a další bezpečnostní zařízení jsou provozuschopné. Při práci na zařízení, které pracuje s nominálním napětím přesahujícím 1 kV, jsou nutná dodatečná bezpečnostní opatření. Práce musí být prováděna osobou s odpovídajícími technickými znalostmi nebo pod jejím přímým dohledem. (2) Hořlavé materiály se nikdy nesmí ponechávat v blízkosti spínacích skříní. (3) Na čištění elektrických zařízení se nesmí používat tetrachlórmetan. Při čistění elektrických zařízení musí být prostor větrán. HLAVA XII PODROBNOSTI ZÁSAD A POSTUPŮ Z HLEDISKA BEZPEČNÉ OBSLUHY RÁDIOVÉHO A ELEKTRONICKÉHO ZAŘÍZENÍ § 76 (1) Radar se nesmí zapínat s rozpojeným vlnovodem, pokud to není nutné k opravárenským účelům. (2) Jsou-li vysílače, radary a napájení vypnuta, musí na nich být vyvěšena upozornění zakazující jejich zapnutí až do skončení prací. (3) U antén rádiových vysílačů a anténních průchodkových izolátorů musí být umístěno upozornění na vysoké napětí. Skladování akumulátorů § 77 (1) Místa, ve kterých se uchovávají akumulátory (dále jen „akumulátorovna“), musí být větrána. (2) V akumulátorovně je zakázáno používat otevřený oheň jakéhokoliv druhu. U vchodu do místnosti musí být trvale vyvěšeno upozornění na tento zákaz doplněné o příslušnou bezpečnostní značku zákazu. (3) Osvětlení v akumulátorovně musí být stále řádně udržováno, na všech světlech musí být dotažená ochranná skla. Jestliže prasklé nebo rozbité sklo nemůže být ihned vyměněno, musí být příslušný elektrický obvod vypnut. (4) V akumulátorovně se nesmí dělat žádné úpravy nebo změny na elektrické instalaci s výjimkou osvětlení. (5) V akumulátorovně se nesmí používat přenosné elektrické lampy ani nářadí a jiné přenosné nástroje, které by mohly způsobit jiskření. (6) Akumulátorovna se nesmí využívat ke skladování materiálů, které nemají přímou souvislost s akumulátory. § 78 (1) Je nutné předcházet krátkému spojení, které může vyvolat elektrický oblouk nebo jiskření a způsobit výbuch. (2) Všechny akumulátorové svorky musí být udržovány v čistotě a řádně dotažené, aby se předešlo jiskření a přehřívání. Provizorní pružinové svorky se nesmí používat. (3) Olověné a alkalické akumulátory musí být v oddělených místnostech nebo mezi nimi musí být přepážka. Jestliže se používají oba druhy, je třeba držet odděleně materiály a nářadí používané pro jednotlivé typy. HLAVA XIII PODROBNOSTI ZÁSAD A POSTUPŮ Z HLEDISKA BEZPEČNÉHO VÝKONU PRACÍ V KUCHYNI A BEZPEČNÉ MANIPULACE S POTRAVINAMI § 79 Stravovací provoz (1) Všechny potraviny, kuchyňské nádobí, prostírání, stolní nádobí, příbory, veškeré zařízení kuchyně a sklady musí být udržovány v čistotě. (2) Všechny nebezpečné části kuchyňských strojů musí být během práce zakryty. (3) Veliteli lodě nebo jím pověřenému členovi posádky musí být nahlášeno poškození každého stroje nebo zařízení nebo jeho součástí, ochranných krytů či bezpečnostního vybavení. Do provedení opravy musí být tento stroj nebo zařízení vyřazeny z provozu a odpojeny od sítě. HLAVA XIV PODROBNOSTI ZÁSAD A POSTUPŮ Z HLEDISKA BEZPEČNÉHO VÝKONU PRACÍ V LODNÍ PRÁDELNĚ § 80 Předcházení uklouznutí, popálení a opaření (1) V prádelně musí být zajištěno dostatečné a účinné větrání k zajištění vyhovujících mikroklimatických podmínek. (2) Před spuštěním musí být stroj nebo zařízení prohlédnuto, zda nemá závady. Pozornost musí být zaměřena zejména na automatické a nouzové vypínací nebo blokovací zařízení. Je-li zjištěna závada na zařízení, musí být práce do jejího odstranění přerušena. Na vadném stroji nebo zařízení musí být umístěno výstražné upozornění. § 81 Chemické čištění (1) Ve všech místnostech, kde se provádí chemické čištění, musí být instalováno mechanické nucené větrání. (2) Varovné upozornění týkající se konkrétně užívaného čisticího přípravku musí být v místnosti určené pro chemické čistění a v místnosti, kde se čisticí přípravky skladují, nápadně a trvale vyvěšeno. Toto upozornění musí obsahovat pokyny pro první pomoc při postižení výpary. (3) Předměty, které byly čištěny chemicky, se musí odvětrat. Spací pytle a prošívané deky se nesmí čistit chemicky. HLAVA XV PODROBNOSTI ZÁSAD A POSTUPŮ Z HLEDISKA BEZPEČNÉHO VÝKONU PRACÍ NA LODÍCH PRO KUSOVÝ NÁKLAD A PŘEPRAVY KONTEJNERŮ § 82 Ukládání nákladu (1) Do nákladových prostor musí být náklad ukládán s přihlédnutím k pořadí, v jakém bude vykládán. Jestliže se musí otevírat mezipalubní jícen a v mezipalubí zbývá náklad, musí být ponechán nejméně 1 m široký ochoz od okraje každého otvoru v mezipalubí. Kolem jícnu musí být ve vzdálenosti 1 m natřeny barevné linky. (2) Jestliže se v některém přístavu musí otevírat nákladové prostory ještě před vyložením palubního nákladu, musí být kolem sila jícnu nebo té části jícnu, která se bude otevírat, zachován volný pás nejméně 1 m široký. Pokud to nelze zajistit, musí být postaveno ohrazení nebo musí být členové posádky, kteří budou vyjímat a zpět nasazovat palubníky a kryty, zajištěni bezpečnostními postroji a lanky. Přeprava kontejnerů § 83 (1) Při manipulaci s kontejnery je třeba mít na zřeteli možnost nerovnoměrného naložení a rozložení nákladu uvnitř nebo nesprávně deklarovanou váhu obsahu. (2) Kontejner převážený na palubě musí být umístěn a řádně zajištěn způsobem, který přihlíží k jeho vlastní váze a tlaku dalšího nebo dalších kontejnerů umístěných na něm. (3) Je-li to proveditelné, na lodích, které nejsou speciálně konstruované nebo upravené pro přepravu kontejnerů, musí být kontejnery uloženy podélně a řádně upevněny. Kontejnery se nesmí dávat na kryty jícnů, nemají-li kryty dostatečnou pevnost. § 84 (1) Úchyty na palubě, které nad ní vyčnívají, musí být výrazně označeny bílou barvou. (2) Je-li pro chladírenské kontejnery použito napájení z lodní sítě, musí být napájecí kabely opatřeny vhodnými koncovkami pro silové obvody a zemnění kontejnerů. S napájecími kabely se smí manipulovat pouze při vypnutém proudu. ČÁST PÁTÁ MÍSTO ULOŽENÍ VÝTISKŮ ZÁSAD A POSTUPŮ BEZPEČNOSTI PRÁCE NA LODI § 85 Výtisky zásad a postupů bezpečnosti práce na lodi musí být na lodi umístěny v prostorech pro odpočinek přístupných všem členům posádky lodě nebo v jídelnách. ČÁST ŠESTÁ § 86 Závěrečné ustanovení Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. § 87 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 25/2001 Sb., o pravidlech bezpečnosti práce na námořní obchodní lodi, se zrušuje. § 88 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: Ing. Ťok v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 336/2015 Sb. Okolnosti, ke kterým je třeba přihlédnout při hodnocení nebezpečnosti prostoru Při hodnocení nebezpečnosti prostoru je třeba věnovat pozornost zejména a) nebezpečí nedostatku kyslíku, který může být způsoben zejména tím, 1. že je prázdný tank nebo jiný omezený prostor uzavřen delší dobu s ohledem na snížený obsah kyslíku jako důsledek spotřeby kyslíku v procesu korodování oceli, 2. že úbytek kyslíku se může vyskytovat také v tlakových nádobách, zejména pokud se v nich kvůli zabránění korozi používají chemikálie pohlcující kyslík, 3. že ke snížení obsahu kyslíku může dojít v nákladových prostorách, jestliže byly nebo jsou přepravovány náklady pohlcující kyslík jako pokrutiny nebo jiné rostlinné a živočišné produkty s obsahem tuků, určité druhy dřeva, ocelové výrobky, železné nebo ocelové piliny a špony, 4. že nedostatek kyslíku se může vyskytovat v nákladových prostorách, např. při přepravě rudných koncentrátů, a to i když jsou otevřené jícny a vykládka již začala, 5. že po vykládce těkavých látek může v nákladových prostorách zůstat dostatek výparů, které způsobí úbytek kyslíku, 6. že v zátěžových tancích s katodickou ochranou může vznikat vodík, který se rychle rozptýlí ihned po otevření nákladových prostor; v horních částech těchto prostor se však mohou tvořit vodíkové kapsy, které vytěsní kyslík a zároveň mohou tvořit výbušnou směs, 7. že pro hašení nebo prevenci požáru byl použit CO2, pára nebo jiné hasicí chemikálie; obsah kyslíku v prostoru bude potom snížen, nebo 8. že užití inertního plynu v nákladových tancích kapalinových nebo plynových tankových lodí nebo ve vnitřních hradících prostorách u plynových tankových lodí způsobí, že v daném prostoru zbývá jenom minimální množství kyslíku, b) možné nebezpečnosti nákladů minerálních olejů, zejména tomu, že 1. se v palivových nebo nákladových tancích, v nichž byla uložena ropa nebo ropné produkty, mohou vyskytnout hořlavé a zdraví nebezpečné uhlovodíkové plyny, 2. uhlovodíkové plyny nebo výpary se mohou vyskytovat také v pumpovnách a kofrdamech, tunelových kýlech nebo jiných prostorách přilehlých k tankům, 3. složky výparů některých nákladů, např. benzen a sirovodík, jsou prudce jedovaté. c) možné nebezpečnosti ostatních látek, zejména tomu, že 1. náklady přepravované na chemických a plynových tankových lodích mohou být zdraví nebezpečné, 2. v důsledku nepříznivého počasí hrozí nebezpečí lekáže ze sudů nebo jiných obalů, pokud s nimi nebylo řádně zacházeno nebo nebyly během přepravy řádně uloženy, 3. vzájemná reakce rostlinných nebo živočišných olejů nebo splašků s mořskou vodou může vést k uvolnění sirovodíku, který je prudce jedovatý, 4. pokud zbytky obilí nebo podobných nákladů proniknou do systému čerpání stok nebo ho ucpou, může vzniknout prudce jedovatý sirovodík, 5. chemické čištění, malování nebo opravy nátěrů tanků mohou způsobit uvolnění výparů rozpouštědel. d) možné nebezpečnosti hořlavých látek, zejména tomu, že 1. v nákladových nebo jiných tancích, které obsahovaly ropné produkty, chemické nebo plynné náklady, mohou zůstávat hořlavé výpary, 2. kofrdamy nebo jiné prostory přiléhající k nákladovým nebo jiným tankům mohou obsahovat hořlavé výpary vzhledem k možné lekáži do těchto prostor. e) možným jiným rizikům, zejména tomu, že 1. některé chemikálie mohou proniknout do organizmu kůží, 2. některé náklady přepravované na chemických nebo plynových tankových lodích mohou působit dráždivě nebo škodlivě (popáleniny), přijdou-li do styku s kůží, 3. rozvíření rzi, šupin nebo odpadních zbytků nákladů živočišného, rostlinného nebo minerálního původu nebo vody obsahující tyto látky může způsobit uvolňování jedovatých nebo hořlavých plynů. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 336/2015 Sb. Ruční signalizace pro práci se zdvihacím zařízením 851kB 1) Směrnice Rady 1999/63/ES ze dne 21. června 1999 o dohodě o úpravě pracovní doby námořníků uzavřené mezi Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Federací odborů pracovníků v dopravě v Evropské unii (FST). Směrnice Rady 2009/13/ES ze dne 16. února 2009, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a kterou se mění směrnice 1999/63/ES. Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. 2) Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 335/2015 Sb.	Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 335/2015 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenových rozhodnutí Vyhlášeno 11. 12. 2015, částka 141/2015 335 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 1. prosince 2015 o vydání cenových rozhodnutí Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 17 odst. 6 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydal cenové rozhodnutí č. 6/2015 ze dne 25. listopadu 2015, o regulovaných cenáchcenách souvisejících s dodávkou plynuplynu, cenové rozhodnutí č. 7/2015 ze dne 26. listopadu 2015, kterým se stanovují cenyceny za související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice a další regulované cenyceny, a cenové rozhodnutí č. 8/2015 ze dne 26. listopadu 2015, kterým se stanovují cenyceny za související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice odběratelům ze sítí nízkého napětí. Podle § 17 odst. 9 energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí č. 6/2015 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 25. listopadu 2015, v částce 7. Uvedeným dnem uveřejnění nabylo cenové rozhodnutí platnosti. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2015 bylo uveřejněno v Energetickém regulačním věstníku ze dne 27. listopadu 2015, v částce 8. Uvedeným dnem uveřejnění nabylo cenové rozhodnutí platnosti. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/2015 bylo uveřejněno v Energetickém regulačním věstníku ze dne 27. listopadu 2015, v částce 9. Uvedeným dnem uveřejnění nabylo cenové rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabývají výše uvedená cenová rozhodnutí dnem 1. ledna 2016. Předsedkyně: Ing. Vitásková v. r.
Vyhláška č. 334/2015 Sb.	Vyhláška č. 334/2015 Sb. Vyhláška o vedení rejstříku malých plavidel a technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení k provozu na vodních cestách Vyhlášeno 11. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 141/2015 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - REJSTŘÍK MALÝCH PLAVIDEL (§ 4 — § 4) * ČÁST TŘETÍ - TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PLAVIDLA A TECHNICKÉ PROHLÍDKY (§ 5 — § 13) * ČÁST ČTVRTÁ - LODNÍ LISTINY, POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI A POSÁDKA PLAVIDLA (§ 14 — § 16) * ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 17 — § 18) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 19 — § 19) č. 1 k vyhlášce č. 334/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 334/2015 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 334/2015 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 334/2015 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 334/2015 Sb. Aktuální znění od 19. 6. 2019 (138/2019 Sb.) 334 VYHLÁŠKA ze dne 7. prosince 2015 o vedení rejstříku malých plavidel a technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení k provozu na vodních cestách Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., zákona č. 309/2008 Sb. a zákona č. 187/2014 Sb., k provedení § 9 odst. 6, § 10 odst. 2, 3, 6, 7 a 9, § 11 odst. 2, § 12 odst. 4, § 13 odst. 3, § 15a odst. 7, § 18 odst. 3, § 19 odst. 1 a 3, § 23a odst. 1 písm. c), § 24 odst. 4: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Tato vyhláška stanoví a) způsob vedení evidence malých plavidelplavidel v rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel, b) technické požadavky na 1. plavidlaplavidla, jejichž objem vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru je menší než 100 m3 a délka je menší než 20 m, jde-li o malá plavidlamalá plavidla a plovoucí zařízeníplovoucí zařízení, a 2. plovoucí zařízeníplovoucí zařízení nepodléhající evidenci, jejichž objem vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru je nejméně 100 m3, c) plavební zóny vodní cestyvodní cesty, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidlaplavidla, a podmínky technické způsobilosti, které musí plavidloplavidlo pro provoz v jednotlivých plavebních zónách splňovat, d) podrobnější členění druhů plavidelplavidel a jejich znaky, e) postup při provádění technické prohlídky a její organizační zabezpečení, f) postup při provádění pravidelné technické prohlídky, technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidlaplavidla a technické prohlídky navazující na výkon státního dozoru a jejich rozsah, g) vzor osvědčení plavidlaplavidla, údaje do něj zapisované a dobu jeho platnosti, h) vzor prozatímního osvědčení plavidlaplavidla, i) náležitosti typového osvědčení plavidlaplavidla a údaje v něm zaznamenávané, j) lodní listiny, kterými musí být plavidloplavidlo vybaveno, a údaje do nich zaznamenávané, k) plavidlaplavidla, která lze provozovat na vodní cestěvodní cestě jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidlaplavidla sjednaného jeho provozovatelem a rozsah a podmínky tohoto pojištění, l) plavidlaplavidla, která je třeba vybavit jiným zařízením sloužícím pro zajištění bezpečnosti plavbyplavby a druhy těchto zařízení, m) počet a odborné složení členů posádky a n) zvláštní požadavky a vlastnosti plavidlaplavidla. § 2 Podrobnější členění druhů plavidel a jejich znaky (K § 9 odst. 6 zákona) (1) Malá plavidlaMalá plavidla se člení na a) malá plavidlamalá plavidla s vlastním pohonem, b) plachetnice, c) malá plavidlamalá plavidla bez vlastního pohonu, d) vodní skútry a e) převozní lodě. (2) Znakem a) malého plavidlamalého plavidla s vlastním pohonem je jeho hlavní pohon spalovacím motorem, parním strojem nebo elektromotorem na něm instalovaným, b) malého plavidlamalého plavidla, které je plachetnicí, je hlavní pohon silou větru působící na plachtu, systém plachet či obdobné zařízení na ní instalované, c) malého plavidlamalého plavidla bez vlastního pohonu je, že není vybaveno zařízením uvedeným v písmenu a) nebo b), d) malého plavidlamalého plavidla, které je vodním skútrem, je jeho délka menší než 4 m, pohon motorem s hydroreaktivním systémem a ovládání osobou vsedě, vstoje nebo vkleče na trupu plavidlaplavidla, nikoli uvnitř něho a e) převozní lodě je její konstrukce nebo určení pro přepravu osob, zvířat nebo věcí na přívozu nahrazujícím přemostění přes vodní cestuvodní cestu. § 3 Plavební zóny (K § 10 odst. 7 zákona) (1) Technická způsobilost plavidlaplavidla se podle této vyhlášky schvaluje pro plavební zóny vodních cestvodních cest, kde lze za běžných klimatických podmínek očekávat a) rychlost větru dosahující nejvýše 8 m/s (4° podle Beaufortovy stupnice) a střední výšku jedné třetiny nejvyšších vln (dále jen „významná výška vlny H1/3“) až 0,3 m, s výskytem ojedinělých vln do 0,5 m, b) rychlost větru dosahující nejvýše 14 m/s (6º podle Beaufortovy stupnice) a významnou výšku vlny H1/3 až 2 m, c) rychlost větru dosahující nejvýše 21 m/s (8° podle Beaufortovy stupnice) a významnou výšku vlny H1/3 do 4 m, nebo d) rychlost větru větší než 21 m/s (9° až 12° podle Beaufortovy stupnice) a významnou výšku vlny H1/3 nad 4 m. (2) Zařazení vodních cestvodních cest České republiky do jednotlivých plavebních zón podle odstavce 1 je uvedeno v příloze č. 1 k této vyhlášce. ČÁST DRUHÁ REJSTŘÍK MALÝCH PLAVIDEL § 4 Způsob vedení evidence malých plavidel (K § 15a odst. 7) Údaje o malých plavidlechplavidlech se v rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel vedou v elektronické podobě, a to ode dne zápisu do rejstříku do dne uplynutí pěti let ode dne výmazu z rejstříku. ČÁST TŘETÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PLAVIDLA A TECHNICKÉ PROHLÍDKY Technické požadavky na plavidla § 5 (K § 9 odst. 6 zákona) (1) Technické požadavky na plavidlaplavidla podléhající evidenci uvedená v § 1 písm. b) jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. (2) Konstrukce a technický stav malého plavidlamalého plavidla, které nepodléhá evidenci, musí odpovídat alespoň požadavkům na bezpečnost osob, stabilitu, plovatelnost a ovladatelnost uvedeným v příloze č. 2 k této vyhlášce. Je-li takové malé plavidlomalé plavidlo používáno v půjčovně malých plavidelmalých plavidel1) nebo jako záchranné, musí mít dále na viditelném místě vyznačen nejvyšší přípustný počet osob, které smějí být na plavidleplavidle, určený výrobcem plavidlaplavidla nebo plavebním úřademplavebním úřadem a musí být provedeno jako nepotopitelné. (3) Konstrukce a technický stav plovoucího zařízeníplovoucího zařízení nepodléhajícího evidenci musí odpovídat alespoň požadavkům na bezpečnost osob, stabilitu a plovatelnost stanoveným v příloze č. 2 k této vyhlášce. (4) Odchylky od ustanovení přílohy č. 2 k této vyhlášce jsou možné u malého plavidlamalého plavidla, které a) není rekreačním plavidlemplavidlem nebo vodním skútrem a není používáno k přepravě cestujících při provozování vodní dopravy pro cizí potřeby, nebo b) je výrobcem určeno a označeno výhradně pro závodění nebo trénink. (5) Uplatněním odchylek podle odstavce 4 nesmí být ohrožena bezpečnost plavebního provozu a ochrana života a zdraví člověka a životního prostředí. Odchylky podle odstavce 4 nemohou být uplatněny v případě stanovených limitů emisí výfukových plynů. § 6 (1) PlavidloPlavidlo, při jehož návrhu, konstrukci, stavbě nebo úpravě byly zcela nebo zčásti splněny požadavky stanovené v harmonizované normě2), na kterou je zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, nebo stanovené v harmonizované nebo určené normě2), na kterou je zveřejněn odkaz ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, splňuje požadavky této vyhlášky u těch částí nebo zařízení, na něž se příslušná norma nebo její část vztahuje. (2) Nejsou-li při návrhu, konstrukci a stavbě plavidlaplavidla nebo výrobě jeho části či zařízení použity normy uvedené v odstavci 1, může být shoda s požadavky uvedenými v této vyhlášce prokázána též jiným způsobem, zejména jiným dokladem prokazujícím shodu, výpočtem nebo dokladem autorizované osoby o provedené zkoušce. (3) Na plavidleplavidle, na které se nevztahuje nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, mohou být s ohledem na pokrok a vývoj technických poznatků použita jiná technická řešení než technická řešení uvedená v příloze č. 2 k této vyhlášce, zajišťují-li stejnou nebo vyšší úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví osob, majetku a životního prostředí. (4) Technické požadavky uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce se neuplatní na plavidlaplavidla, která byla vyrobena nebo uvedena na trh v některém členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, ve Švýcarsku nebo v Turecku, za předpokladu, že tato plavidlaplavidla a) odpovídají technickým předpisům, které jsou pro výrobu, uvedení na trh nebo používání těchto plavidelplavidel v některém z těchto států závazné, a b) zajišťují alespoň takovou míru ochrany životního prostředí, zdraví a života lidí a zvířat, jakou sleduje příloha č. 2 k této vyhlášce. § 6a Dobrovolné podrobení se požadavkům normy ES-TRIN (1) Technické požadavky na plavidlaplavidla, jejich zařízení a vybavení stanovené touto vyhláškou se pro provoz plavidelplavidel nepoužijí, pokud plavidloplavidlo splňuje technické požadavky stanovené v evropské normě stanovující technické požadavky pro vnitrozemská plavidlaplavidla ES-TRIN a v žádosti je uveden požadavek na vydání osvědčení Unie5). Technická norma uvedená v předchozí větě je veřejně dostupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Splnění podmínek technické způsobilosti podle odstavce 1 ověřuje odborná komise ustavená podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na plavidlaplavidla nepodléhající této vyhlášce6). (3) Při provádění technické prohlídky, pravidelné technické prohlídky a technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidlaplavidla se při ověřování splnění podmínek technické způsobilosti podle odstavce 1 postupuje obdobně podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na plavidlaplavidla nepodléhající této vyhlášce6). (4) PlavidluPlavidlu, u nějž bylo ověřeno splnění podmínek technické způsobilosti podle odstavce 1, se vydá osvědčení Unie podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na plavidlaplavidla nepodléhající této vyhlášce6). Pro stanovení doby platnosti osvědčení Unie se použije § 13 obdobně. Technické prohlídky § 7 (K § 10 odst. 11 a § 10b odst. 6 zákona) (1) Technická prohlídka plavidlaplavidla, pro které nebylo vydáno EU prohlášení o shodě a není opatřeno označením CE podle nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech nebo pro ně nebylo vydáno typové osvědčení plavidla, zahrnuje a) posouzení dokumentace uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce, b) prohlídky a zkoušky v průběhu stavby jednotlivého plavidlaplavidla nebo typu plavidlaplavidla, c) prohlídku plavidlaplavidla na souši nebo na vodě a d) zkušební plavbuplavbu. (2) Posouzení dokumentace se provádí před zahájením stavby plavidlaplavidla pro ověření, zda konstrukční návrh plavidlaplavidla splňuje technické požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví osob, majetku a životního prostředí stanovené touto vyhláškou. (3) Při prohlídce nebo zkoušce v průběhu stavby podle odstavce 1 písm. b) se kontrolují zejména části plavidlaplavidla, které jsou po jeho dokončení zcela nepřístupné nebo přístupné jen obtížně. (4) Prohlídka na souši se provádí vždy před prvým schválením způsobilosti plavidlaplavidla nebo po opravě nebo úpravě podponorové části trupu plavidlaplavidla, pohonného nebo kormidelního zařízení. (5) Při zkušební plavběplavbě se ověřuje plovatelnost, stabilita nebo způsobilost plavidlaplavidla k provádění základních manévrů. (6) Pro zařízení a vybavení, které vyžaduje odbornou montáž nebo revizi osobou odborně způsobilou, musí být při technické prohlídce předloženy platné doklady o provedené odborné montáži nebo revizi. (7) Obdobně se postupuje při technické prohlídce po úpravě nebo opravě zasahující do konstrukce plavidlaplavidla. § 8 (1) Při technické prohlídce plavidlaplavidla plavební úřadplavební úřad a) zkontroluje, zda je přistaveno ve stavu umožňujícím kontrolu celého plavidlaplavidla včetně částí a zařízení běžně zakrytých, b) zkontroluje shodu identifikačních údajů na plavidleplavidle a v dokladech předložených s plavidlemplavidlem, c) zkontroluje platnost dokladů o odborné montáži nebo revizi zařízení, u kterých jsou vyžadovány, d) provede kontrolu splnění technických požadavků uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce. (2) O provedené technické prohlídce a jejím výsledku vyhotoví plavební úřadplavební úřad záznam, ve kterém se uvede den a místo prohlídky plavidlaplavidla, základní údaje o plavidleplavidle a jeho provozovateli, výsledek prohlídky, případně zjištěné závady. § 9 (1) Technická prohlídka rekreačního plavidlaplavidla nebo vodního skútru, ke kterému bylo vydáno EU prohlášení o shodě a je opatřeno označením CE podle nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, se provádí podle § 7 odst. 1 písm. c) v omezeném rozsahu zahrnujícím kontrolu identifikačního čísla lodního trupu malého plavidlaplavidla a štítku výrobce plavidlaplavidla, údajů identifikujících hnací motor a kontrolu splnění požadavků stanovených v části 7 přílohy č. 2 k této vyhlášce. (2) Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně v případě sériově vyrobeného malého plavidlaplavidla, pro které bylo výrobcem vydáno typové osvědčení. (3) Technická prohlídka plavidlaplavidla uvedeného v § 6 odst. 4 se provádí v rozsahu podle § 7 odst. 1 písm. c) a d). § 9a Postup při provádění pravidelné technické prohlídky, technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla a technické prohlídky navazující na výkon dozoru a jejich rozsah (K § 10b odst. 6, § 10c odst. 4 a § 42 odst. 8 zákona) (1) Pravidelná technická prohlídka, prohlídka navazující na úpravu nebo opravu plavidlaplavidla a prohlídka navazující na výkon státního dozoru zahrnuje prohlídku plavidlaplavidla na souši nebo na vodě. Jsou-li pochybnosti o zachování plovatelnosti, stability nebo způsobilosti plavidlaplavidla k provádění základních manévrů, provede se zkušební plavbaplavba. Při provádění prohlídek se použije § 8 obdobně. (2) Při provádění pravidelné technické prohlídky se provede prohlídka na souši, je-li nezbytné pro ověření splnění podmínek technické způsobilosti plavidlaplavidla zkontrolovat stav podponorové části plavidlaplavidla. (3) Při provádění technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidlaplavidla se v případě úpravy nebo opravy pohonného nebo kormidelního zařízení provede zkušební plavbaplavba, je-li to nezbytné k ověření správné funkce pohonného nebo kormidelního zařízení. (4) Při provádění technické prohlídky navazující na výkon státního dozoru se provede prohlídka na souši anebo zkušební plavbaplavba, je-li to nezbytné pro ověření splnění podmínek technické způsobilosti plavidlaplavidla. (5) Pravidelná technická prohlídka se provádí v rozsahu, kterým je ověřeno splnění všech podmínek technické způsobilosti. (6) Technická prohlídka navazující na úpravu nebo opravu plavidlaplavidla se provádí v rozsahu ověření splnění podmínek technické způsobilosti týkajících se částí plavidlaplavidla, které byly upraveny nebo opraveny. Pokud při provádění technické prohlídky vznikne pochybnost, zda plavidloplavidlo splňuje některé ostatní technické požadavky, ověří se i jejich splnění. (7) Technická prohlídka navazující na výkon státního dozoru se provádí v rozsahu, kterým je ověřeno splnění podmínek technické způsobilosti, pro jejichž neplnění byla plavbaplavba podle zákona zakázána. Pokud při provádění technické prohlídky vznikne pochybnost, zda plavidloplavidlo splňuje některé ostatní technické požadavky, ověří se i jejich splnění. § 9b Doba uznání technických prohlídek provedených jiným státem (K § 10a odst. 2 zákona) Technická prohlídka provedená jiným státem se neuzná, pokud od jejího provedení uplynulo více než 5 let. § 10 Vzory osvědčení plavidla (K § 10 odst. 6 a § 11 odst. 2) Vzor osvědčení plavidlaplavidla je uveden v příloze č. 3. Vzor prozatímního osvědčení plavidlaplavidla je uveden v příloze č. 4. § 11 Typ sériově vyrobeného malého plavidla Při ověřování splnění technických požadavků na bezpečnost provozu typu sériově vyráběného malého plavidlaplavidla, na které se nevztahuje nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, se technická prohlídka podle § 7 provádí na plavidleplavidle představujícím vzorek plánované sériové výroby. § 12 Náležitosti typového osvědčení plavidla (K § 12 odst. 4) (1) Typové osvědčení výrobce vystavuje ve třech číslovaných stejnopisech, z nichž dva se přikládají k plavidluplavidlu pro potřebu uživatele plavidlaplavidla, jeden zůstává uložen u výrobce plavidlaplavidla. V případě plavidlaplavidla vybaveného spalovacím motorem je součástí typového osvědčení prohlášení o shodě podle nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech pro instalovaný motor a návod na obsluhu a údržbu plavidla a zařízení instalovaného na plavidleplavidle. Typové osvědčení musí být podepsáno výrobcem a opatřeno datem vystavení. (2) Typové osvědčení plavidlaplavidla obsahuje a) název a adresu sídla nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a doručovací adresu výrobce, b) datum vydání průkazu způsobilosti typu plavidlaplavidla a číslo jednací, pod nímž byl vydán, c) základní údaje o plavidleplavidle: 1. druh, typ a identifikační číslo trupu plavidlaplavidla, 2. kategorie plavidlaplavidla podle plavební zóny, pro kterou je plavidloplavidlo konstruováno a určeno, 3. konstrukce a materiál trupu, 4. délka, šířka, boční výška, volný bok, bezpečnostní vzdálenost, 5. největší přípustný ponor a největší výška plavidlaplavidla nad hladinou, 6. výtlak odpovídající největšímu přípustnému zatížení, 7. největší povolené zatížení, 8. největší povolený počet osob, 9. druh pohonu, 10. u strojního pohonu počet strojů, typ, rok výroby, výrobní číslo nebo čísla, výkon, druh propulzního zařízení, 11. u plachet plocha základního oplachtění a celková největší plocha plachet, pro kterou je plavidloplavidlo konstruováno, d) prohlášení výrobce o tom, že plavidloplavidlo se shoduje se schváleným typem a při jeho výrobě byly dodrženy schválené výrobní postupy, e) přehled technických norem, které byly při návrhu, konstrukci a výrobě plavidlaplavidla použity. § 13 Doba platnosti osvědčení plavidla (K § 10 odst. 5 a § 10b odst. 1 zákona) (1) Doba platnosti osvědčení plavidlaplavidla je a) 10 let pro malé plavidlomalé plavidlo, které není schváleno pro přepravu cestujících při provozování vodní dopravy pro cizí potřeby, a plovoucí zařízeníplovoucí zařízení, není-li dále stanoveno jinak, b) 5 let pro převozní loď, malé plavidlomalé plavidlo schválené pro přepravu cestujících při provozování vodní dopravy pro cizí potřeby a historické plavidloplavidlo znovu uvedené do provozu nebo jeho novou kopii. (2) Bylo-li plavidloplavidlo uvedené v odstavci 1 písm. a) před podáním žádosti o schválení technické způsobilosti uvedeno do provozu, stanoví se doba platnosti osvědčení plavidlaplavidla jako rozdíl mezi dobou 10 let a dobou, která uplynula od okamžiku jeho uvedení do provozu, nejméně však 5 let. (3) Platnost osvědčení plavidlaplavidla se u osvědčení plavidelplavidel uvedených v odstavci 1 prodlouží nejvýše o dobu 5 let. ČÁST ČTVRTÁ LODNÍ LISTINY, POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI A POSÁDKA PLAVIDLA § 14 Vybavení plavidel lodními listinami (K § 18 odst. 3) (1) PlavidloPlavidlo podléhající evidenci musí být vybaveno lodními listinami, kterými jsou a) osvědčení plavidlaplavidla, b) seznam posádky a seznam cestujících pobývajících na plavidleplavidle po dobu delší než 24 hodin, je-li s plavidlemplavidlem provozována vodní doprava pro cizí potřeby, c) povolení k provozu lodní stanice a deník lodní stanice určené pro radiotelefonní služby na vodních cestáchvodních cestách nebo povolení k provozu radarového zařízení, je-li jimi plavidloplavidlo vybaveno, d) revizní kniha parních kotlů a revizní kniha tlakových nádob, pokud jsou tato zařízení na plavidleplavidle instalována, e) ostatní listinyostatní listiny. (2) Ostatními listinamiOstatními listinami jsou doklady o odborné montáži a revizi zařízení instalovaných na plavidleplavidle, například určených technických zařízení nebo prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení. (3) U plovoucího zařízeníplovoucího zařízení určeného k dlouhodobému pobytu osob musí být listiny na plavidleplavidle minimálně po dobu pobytu osob na plavidleplavidle. (4) PlavidloPlavidlo podléhající evidenci, které nemá platné osvědčení plavidlaplavidla, musí být vybaveno prozatímním osvědčením nebo povolením k umístění plavidlaplavidla na vodní cestěvodní cestě. (5) V seznamu posádky nebo seznamu cestujících je uvedeno evidenční označení plavidlaplavidla, datum založení seznamu, jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, datum a místo jejího nástupu na plavidloplavidlo a datum výstupu z něho, v případě člena posádky též místo a datum narození a jeho funkce na plavidleplavidle. (6) V revizní knize parních kotlů nebo tlakových nádob je uvedeno evidenční označení plavidlaplavidla, datum založení revizní knihy, datum konání revize a její výsledek, datum příští revize, jméno a podpis osoby provádějící revizi. § 15 Plavidla provozovaná za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla a rozsah a podmínky pojištění (K § 19 odst. 1 a 3) (1) PlavidlemPlavidlem, které lze provozovat na vodní cestěvodní cestě jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidlaplavidla, je: a) malé plavidloplavidlo, kterým se uskutečňuje vodní doprava pro cizí potřeby, b) převozní loď určená k přepravě nejvýše 12 cestujících. (2) Minimální limit pojistného plnění, na který musí být sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu plavidlaplavidla uvedeného v odstavci 1, činí a) 250 000 Kč u malých plavidelplavidel s maximálním výtlakem nejvýše 10 tun, b) 500 000 Kč u malých plavidelplavidel s maximálním výtlakem nad 10 tun. (3) Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidlaplavidla musí být sjednáno na tato rizika: a) újma vzniklá ublížením na zdraví nebo usmrcením, včetně náhrady nákladů vynaložených na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a případných regresivních nároků, b) škoda poškozením, zničením nebo ztrátou věci, účelně vynaložených nákladů spojených s péčí o zdraví zraněného zvířete, c) ušlý zisk, d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c), e) náklady Hasičského záchranného sboru České republiky nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů obceobce prokazatelně vynaložených při zásahu souvisejícím se škodnou událostí. § 16 Počet a odborné složení posádky plavidla (K § 24 odst. 4) (1) Minimální počet členů posádky malého plavidlaplavidla nebo převozní lodě určené k přepravě nejvýše 12 cestujících je 1 osoba způsobilá k vedení takového plavidlaplavidla. (2) Vůdce plavidlaVůdce plavidla a minimálně jedna osoba schopná vykonávat palubní práce pod dohledem vůdce plavidlavůdce plavidla musí být na plavidleplavidle a) jehož délka je 15 m a více, nebo b) s plochou plachet 80 m2 a více. (3) Ustanovení odstavce 1 a odstavce 2 písm. a) se též vztahují na přepravu plovoucího zařízeníplovoucího zařízení podléhajícího evidenci s délkou menší než 20 m. To neplatí pro přepravu plavidelplavidel v bočně svázané sestavěbočně svázané sestavě s výjimkou plavidlaplavidla, které sestavu vede, na kterém musí být osoba nebo osoby podle odstavce 2. ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 17 (1) PlavidlaPlavidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před dnem nabytí účinnosti této vyhlášky pro plavbuplavbu v plavební zóně 3 nebo 4, jsou považována za plavidlaplavidla způsobilá pro plavbuplavbu v plavební zóně podle § 3 odst. 1 písm. a) této vyhlášky. (2) PlavidlaPlavidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před dnem nabytí účinnosti této vyhlášky pro plavbuplavbu v plavební zóně 2, jsou považována za plavidlaplavidla způsobilá pro plavbuplavbu v plavební zóně podle § 3 odst. 1 písm. b) této vyhlášky. (3) Lhůta pro podání žádosti o provedení pravidelné technické prohlídky plavidlaplavidla podle § 13 této vyhlášky neskončí dříve než uplynutím doby platnosti osvědčení tohoto plavidlaplavidla podle § 7 vyhlášky č. 223/1995 Sb., ve znění účinném do dne 1. ledna 2016; nejpozději však skončí uplynutím 4 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. (4) Nádrž pro shromažďování odpadní vody, zařízení pro domácí potřebu na topný plyn, kuchyňský sporák a topné zařízení na kapalná paliva, drenážní soustava, elektrická soustava, návěstní svítilny, případně jeřáb, umístěné na plavidleplavidle do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, musí splňovat požadavky podle této vyhlášky nejpozději do uplynutí lhůty pro podání žádosti o provedení pravidelné technické prohlídky podle § 13 této vyhlášky. Uplyne-li lhůta pro podání žádosti o provedení pravidelné technické prohlídky dříve než 6 měsíců od nabytí účinnosti této vyhlášky, musí tyto požadavky splňovat nejpozději do 3 let od nabytí účinnosti této vyhlášky. § 18 Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 19 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Ing. Ťok v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 334/2015 Sb. Plavební zóny vodních cest České republiky 1. Plavební zóny vodních cestvodních cest, kde lze běžně očekávat podmínky podle § 3 odst. 1 písm. a). Veškeré vodní cestyvodní cesty neuvedené pod bodem 2. 2. Plavební zóny vodních cestvodních cest, kde lze běžně očekávat podmínky podle § 3 odst. 1 písm. b). Lipno Nové Mlýny I a III Nechranice 3. Plavební zóny vodních cestvodních cest, kde lze běžně očekávat podmínky podle § 3 odst. 1 písm. c) a d), se na území České republiky nevyskytují. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 334/2015 Sb. Podmínky technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení ČÁST 1. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 1.01. Základní ustanovení 1.01.1. Příloha stanoví technické požadavky na bezpečnost plavidelplavidel uvedených v § 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky. Stanoví také postupy prokazující, zda byly splněny požadavky této přílohy týkající se plavidlaplavidla (dále jen „posouzení shody“). 1.01.2. Pro účely této vyhlášky je plavidloplavidlo konstrukční kategorie a) „D“, je-li navrženo, vyrobeno a vybaveno pro plavbuplavbu v podmínkách plavební zóny uvedených v § 3 odst. 1 písm. a), nebo b) „C“, je-li navrženo, vyrobeno a vybaveno pro plavbuplavbu v podmínkách plavební zóny uvedených v § 3 odst. 1 písm. b), c) „B“, je-li navrženo, vyrobeno a vybaveno pro plavbuplavbu v podmínkách plavební zóny uvedených v § 3 odst. 1 písm. c), d) „A“, je-li navrženo, vyrobeno a vybaveno pro plavbuplavbu v podmínkách plavební zóny uvedených v § 3 odst. 1 písm. d). Kategorie plavidelplavidel odpovídají kategoriím plavidelplavidel uvedeným v nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech. 1.02. Definice 1.02.1. Pro účely této vyhlášky se stanoví tento význam pojmů a) délka plavidlaplavidla L - největší délka trupu plavidlaplavidla v metrech bez zahrnutí kormidla, příďového čelenu a dalších pevných zařízení, v případě vícetrupých plavidelplavidel délka nejdelšího trupu, b) největší délka plavidlaplavidla LOA - největší délka plavidlaplavidla v metrech včetně všech pevně připojených zařízení, jako jsou součásti kormidelního nebo pohonného zařízení, příďový čelen, koupací plato, mechanická nebo podobná zařízení přesahující trup plavidlaplavidla na přídi nebo zádi, c) délka na vodorysce LWL - délka trupu plavidlaplavidla v metrech měřená v rovině největšího přípustného ponoru, d) šířka plavidlaplavidla B - největší šířka lodního trupu plavidlaplavidla v metrech, měřená z vnější strany obšívky, bez kolesnic, oděrek apod.; v případě vícetrupých plavidelplavidel je šířkou míněn součet šířek všech trupů, e) největší šířka BOA - největší šířka plavidlaplavidla v metrech, včetně všech pevných zařízení jako kolesnice, oděrky mechanická zařízení apod., v případě vícetrupových plavidelplavidel je míněna šířka měřená z vnější strany krajních trupů plavidlaplavidla, f) šířka na hlavní vodorysce BWL - šířka trupu plavidlaplavidla měřená v metrech z vnější strany obšívky v rovině největšího přípustného ponoru, u vícetrupových plavidelplavidel součet šířek jednotlivých trupů plavidlaplavidla, g) boční výška plavidlaplavidla H - nejkratší svislá vzdálenost v metrech mezi nejnižším bodem trupu nebo kýlu a nejnižším bodem paluby na boku plavidlaplavidla nebo v případě, že paluba není provedena horním okrajem boční obšívky lodního trupu, h) ponor plavidlaplavidla T- svislá vzdálenost v metrech mezi nejnižším bodem trupu plavidlaplavidla, bez ohledu na kýl nebo jiné pevně uchycené příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru; u vícetrupových plavidelplavidel se uvažuje trup s největším ponorem, i) celkový ponor TOA - svislá vzdálenost v metrech mezi nejnižším bodem plavidlaplavidla, včetně kýlu nebo jiného pevně uchyceného příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru, j) rovina největšího přípustného ponoru - rovina hlavní vodorysky odpovídající maximálnímu ponoru, při kterém je plavidloplavidlo schváleno k plavběplavbě, k) volný bok - svislá vzdálenost v metrech mezi rovinou největšího přípustného ponoru plavidlaplavidla v LWL/2 a s ní rovnoběžnou rovinou vedenou nejnižším bodem palubní obšívky na boku plavidlaplavidla, nebo není-li paluba provedena, nejnižším bodem horní hrany boční obšívky, l) zbývající volný bok - svislá vzdálenost v metrech, která zbývá při náklonu plavidlaplavidla mezi hladinou vody na straně, na níž je plavidloplavidlo nakloněno a s ní rovnoběžnou rovinou vedenou nejnižším bodem palubní obšívky na boku plavidlaplavidla, nebo není-li paluba provedena, nejnižším bodem horní hrany boční obšívky, m) bezpečnostní vzdálenost - svislá vzdálenost v metrech mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou vedenou nejnižším bodem, nad nímž již není plavidloplavidlo považováno za vodotěsné, tedy upravené tak, že nedochází k průniku vody do vnitřku plavidlaplavidla, přičemž se neuvažují otvory pro čerpání vody do a z plavidlaplavidla nebo otvory kokpitů s rychlým odvodněním, n) zbývající bezpečnostní vzdálenost - svislá vzdálenost v metrech, která zbývá při náklonu nebo sklonu plavidlaplavidla mezi hladinou vody a nejnižším bodem, nad nímž již není plavidloplavidlo považováno za vodotěsné, o) výtlak vody V - ponořený objem plavidlaplavidla v m3, p) výtlak plavidlaplavidla Dmax - celková hmotnost plavidlaplavidla včetně maximální nosnosti v kg, q) zaplavitelný prostor- otevřený prostor, který může být zaplaven vodou v rozsahu provozních zatížení a náklonů či sklonů plavidlaplavidla, například kokpit s rychlým odvodněním, jímka, část paluby vymezená štítnicemi nebo sily. 1.02.2. Pro účely této vyhlášky se dále stanoví tento význam pojmů a) uzavřená nástavba - pevná trvalá konstrukce s pevnými stěnami, které jsou pevně a vodotěsně spojeny s palubou, b) obytný prostor plně uzavřený prostor s pevnou střechou určený pro pobyt osob, běžně pobývajících na plavidleplavidle, včetně kajuty pro přenocování, kuchyně, umývárny, apod., c) kormidelna - prostor, ve kterém je umístěno ovládací zařízení a kontrolní přístroje potřebné pro vedení plavidlaplavidla, d) strojovna - prostor, ve kterém je instalován pohonný motor nebo motor potřebný pro provoz plavidlaplavidla, e) kotelna - prostor, ve kterém je instalováno palivové spalovací zařízení k výrobě páry nebo k ohřevu teplonosného media, f) prostor pro cestující - prostor na plavidleplavidle určený pro osoby, které nejsou členy posádky nebo lodního personálu zajišťujícího provoz plavidlaplavidla, g) radarové zařízení - elektronické navigační zařízení pro zobrazování okolí plavidlaplavidla a plavebního provozu, h) návěstní svítilna - svítilna instalovaná na plavidleplavidle pro optickou signalizaci světlem, i) motor - spalovací motor, parní stroj nebo elektromotor, který slouží k pohonu plavidlaplavidla nebo zařízení na plavidleplavidle instalovaném, j) subjekt posuzování shody - subjekt, který vykonává činnosti posuzování shody, včetně kontroly, zkoušení, kalibrace a certifikace a je k této činnosti akreditován příslušným akreditačním orgánem, nejedná-li se o státní orgán, k) maximální nosnost - maximální zatížení plavidlaplavidla, pro které je plavidloplavidlo navrženo a stanoveno výrobcem plavidlaplavidla s ohledem na stabilitu, volný bok a plovatelnost, zahrnující palivo, zásoby, výstroj, věci a osoby; při stanovení maximálního zatížení se uvažuje jedna dospělá osoba 75 kg, jedno dítě 35 kg, l) výtlačný režim - plutí plavidlaplavidla rychlostí, při které vztlak plavidlaplavidla tvoří zejména hydrostatické síly, přičemž vliv dynamických sil vyvolaných rychlostí pohybu plavidlaplavidla je zanedbatelný. 1.03. Stavba nebo úprava plavidlaplavidla 1.03.1. Předkládaná dokumentace je upravena v závislosti na druhu a konstrukci plavidlaplavidla tak, aby obsahovala údaje nezbytné pro posouzení shody s požadavky uvedenými v této vyhlášce. 1.03.2. Dokumentace podle kapitoly 1.03.1. při rekonstrukci, úpravě nebo změně určení a způsobu použití plavidlaplavidla obsahuje ty části dokumentace uvedené v příloze č. 5, které jsou nezbytné pro posouzení shody uvažovaných změn s požadavky uvedenými v této vyhlášce. 1.03.3. Výkresy a schémata v dokumentaci podle přílohy č. 5 musí odpovídat obecným zásadám technického kreslení a písemná část dokumentace přiměřeně respektovat odborné názvosloví. 1.03.4. Zahájení stavby nebo rekonstrukce plavidlaplavidla před předložením technické dokumentace plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu není důvodem pro poskytnutí úlevy z ustanovení této přílohy. 1.03.5. Předchozí ustanovení se vztahují také na prototyp plavidlaplavidla stavěný pro schválení typu sériově vyráběného plavidlaplavidla nebo částečně zhotovené plavidloplavidlo určené k dokončení jiným výrobcem nebo budoucím uživatelem pro jeho vlastní potřebu. 1.04. Všeobecné požadavky 1.04.1. Konstrukce plavidlaplavidla a použitý materiál zabezpečuje dostatečnou pevnost plavidlaplavidla vzhledem k účelu a podmínkám v zóně plavbyplavby, ve které má být používáno. PlavidloPlavidlo je konstruováno tak, aby neohrožovalo zdraví a bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, je-li správně udržováno a používáno v souladu se stanoveným účelem. 1.04.2. Všechny materiály použité na konstrukci lodního tělesa, pohonu, takeláže, plachet, kotevního, kormidelního a uvazovacího zařízení a ostatních pevnostně namáhaných částí plavidlaplavidla mají vhodné a známé mechanické, korozní a další vlastnosti, potřebnou jakost a přiměřenou odolnost proti vnějším vlivům. 1.04.3. Při stavbě plavidlaplavidla jsou dodrženy obecně známé nebo výrobcem předepsané technologické postupy pro spojování a instalaci jednotlivých částí a zařízení. 1.04.4. PlavidloPlavidlo má vhodné manipulační prostory pro bezpečný pohyb osob při vyvazování a kotvení plavidlaplavidla. Manipulační prostory jsou bezpečně dostupné vnitřkem plavidlaplavidla, po palubě, střeše nástavby nebo ochozech. 1.04.5. Všechny průchody na plavidleplavidle mají světlou šířku nejméně 0,5 m. PlavidloPlavidlo je vhodně uspořádáno pro nastupování a vystupování osob. 1.04.6. Každý obytný prostor plavidlaplavidla je vybaven minimálně dvěma protilehlými průchody umožňující snadný únik osob z vnitřních prostorů plavidlaplavidla na volnou palubu, z nichž jeden může být proveden jako nouzový. Nouzový průchod má rozměr minimálně 0,5 m x 0,4 m, nebo průměr minimálně 0,5 m a pokud je uzavíratelný, je možné otevřít jej zevnitř. Vícetrupové plavidloplavidlo s obytným prostorem, u něhož existuje riziko převrácení, má únikové průchody snadno použitelné bez ohledu na to, zda se plavidloplavidlo nachází v patřičné nebo převrácené poloze. Nouzový průchod se nepožaduje u malých plavidelplavidel s délkou L do 6 m, pokud by jeho zřízení bylo obtížně proveditelné, a z obytného prostoru, jehož vnitřní délka je menší než 3 m, je-li zachována možnost snadného úniku v případě požáru nebo převrácení plavidlaplavidla. Obytný prostor je oddělen od strojovny. Obytný prostor se nenachází před přední a za zadní kolizní přepážkou. Pokud jsou obytné prostory v trupu plavidlaplavidla odděleny vodotěsnou přepážkou, je možné průchod otevřít z obou stran. 1.04.7. PlavidloPlavidlo s šířkou BWL více než 1,2 m a volným bokem více než 0,5 m je opatřeno zábradlím, madly nebo jinými prostředky ochrany proti pádu „přes palubu“ a prostředky pro zpětné vystoupení „na palubu“, které jsou pro osobu ve vodě přístupné a použitelné bez cizí pomoci. Výška madla zábradlí určeného pro ochranu před pádem je nejméně 0,45 m v případě nízkého zábradlí nebo 0,6 m v případě vysokého zábradlí, které je opatřeno příčkou nebo má šikmé provedení stojin. Na plachetnici je příčka zábradlí nejvýše 0,3 m nad palubou, není-li použito šikmé provedení stojin. Namísto zábradlí může být použito madlo umístěné více než 0,3 m od okraje paluby a minimálně 0,35 m nad ní. 1.04.8. Pochozí paluby a části nástavby mají protiskluzovou úpravu. 1.04.9. Emise hluku plavidlaplavidla poháněného přímo či nepřímo spalovacím motorem nepřekračují hodnoty uvedené v tabulce č. 1, ve které PN je jmenovitý výkon jediného motoru v kW při jmenovitých otáčkách a LpASmax je maximální hladina akustického tlaku v dB. Tabulka č. 1 Jmenovitý výkon motoru\| Maximální hladina akustického tlaku ---\|--- (jediný motor) v kW\| L pASmax v dB PN ≤ 10\| 67 10 < PN ≤ 40\| 72 PN > 40\| 75 U dvoumotorových a vícemotorových plavidelplavidel může být použita tolerance +3 dB. Tolerance se vztahuje též na plavidloplavidlo, u kterého je spalovací motor použit k pohonu dalšího zařízení. Hladina vnitřního hluku plavidlaplavidla v kormidelně nebo na stanovišti vůdce plavidlavůdce plavidla měřená ve výši jeho hlavy za normálních provozních podmínek u nově postavených plavidelplavidel nepřekračuje 70 dB (A) a v obytném prostoru 65 dB (A). U plavidlaplavidla uvedeného do provozu před účinností této vyhlášky mohou být uvedené hodnoty vyšší až o +5 dB (A). 1.04.10. PlavidloPlavidlo je navrženo a vyrobeno tak, aby z něho nemohly volně odtékat znečišťující látky. 1.04.11. Grafické značky použité na plavidleplavidle pro ovladače, měřidla, kontrolky, indikátory upozorňující na rizika či špatnou funkci motoru a ostatního zařízení nutného pro provoz plavidlaplavidla apod., jsou zřetelné, jednoznačné a snadno srozumitelné. Červená barva znamená upozornění na nebezpečí, ohrožení nebo vysokou teplotu, barva žlutá nebo oranžová znamená výstrahu. ČÁST 2. LODNÍ TĚLESO 2.01. Všeobecné požadavky 2.01.1. Lodní těleso skládající se z lodního trupu a nástaveb je dimenzováno tak, aby při zatížení největším dovoleným zatížením a plavběplavbě v uvažované plavební zóně nebo při vytahování na souš či jiné běžné manipulaci s plavidlemplavidlem bylo dostatečně pevné v podélném a příčném směru a nevykazovalo trvalé deformace. 2.01.2. Lodní těleso je opatřeno dostatečnou soustavou podélných a příčných výztuh zaručujících dostatečnou pevnost a tuhost lodního trupu a nástaveb, pokud konstrukce lodního tělesa není provedena jako skořepinová nebo sendvičová. Výztužné prvky (žebra, výztuhy, přepážky apod.) lodního tělesa tvoří dostatečnou oporu pro obšívku, aby nemohlo docházet k jejímu nadměrnému prohýbání a deformaci vlastní hmotností, silami vyvolanými statickým a dynamickým účinkem vody a větru za provozu plavidlaplavidla nebo jinými vlivy. 2.01.3. Lodní těleso nově stavěného plavidlaplavidla je dimenzováno tak, aby po provedení statické zkoušky se nevyskytovaly v lodním trupu a nástavbách trvalé deformace. Od statické zkoušky může být upuštěno v případě, že z dokumentace plavidlaplavidla, provedených výpočtů pevnosti, dokladování jakosti materiálů a prováděných kontrol v průběhu stavby vyplývá dostatečná pevnost plavidlaplavidla. 2.01.4. Do všech míst lodního trupu je zajištěn přístup umožňující kontrolu jeho technického stavu. Tato podmínka se nevztahuje na prostory trvale vodotěsně uzavřené. 2.01.5. Prostupy do lodního tělesa umístěné pod rovinou největšího přípustného ponoru nenarušují kompaktnost konstrukce lodního tělesa a jsou vybaveny snadno přístupnými uzávěry zajišťujícími v uzavřeném stavu těsnost proti vnějšímu prostředí. 2.01.6. Paluby jsou provedeny tak, aby bylo zajištěno jejich odvodnění za bok plavidlaplavidla a vyztuženy, aby odolávaly měrnému zatížení alespoň 150 kg/m2. 2.01.7. Kokpit je odvodněn pouze působením gravitace, tzv. kokpit s rychlým odvodněním, a proveden tak, aby bylo zabráněno vniknutí vody do vnitřních prostor plavidlaplavidla. U plavidlaplavidla kategorie „C“ je dno kokpitu minimálně 0,075 m nad rovinou hlavní vodorysky a u plavidlaplavidla kategorie „D“ minimálně 0,05 m nad ní. Odvodnění kokpitu ve vzpřímené poloze zajišťuje vyprázdnění 98 % a v náklonu 90 % objemu kokpitu a je dostatečně rychlé s ohledem na velikost kokpitu. Otvory pro odvodnění mohou být vybaveny uzavíratelnými klapkami bránícími zpětnému pronikání vody do kokpitu ve vlnách nebo při náklonu plavidlaplavidla. V případě jiného uspořádání kokpitu je odvodnění zajištěno například čerpáním nebo jinými prostředky. 2.01.8. Konstrukce nástavby je dostatečně tuhá, voděodolná podle 2.02.6. a dobře funkčně tvarovaná. Střecha nástavby určená k pohybu osob snese měrné zatížení alespoň 150 kg/m2. 2.01.9. Podlahy obytných prostor a kokpitů navazujících na obytné prostory nejsou tvořeny přímo obšívkou trupu plavidlaplavidla, pokud nejde o dvojitou obšívku nebo sendvičovou konstrukci. Díly podlahy jsou spolehlivě upevněny a snadno vyjímatelné. 2.01.10. Vnější dveře, uzavíratelná okna, světlíky, průlezy, větrací otvory apod., v trupu, palubě a nástavbě, pokud jsou uzavřené, jsou těsné proti vnějšímu prostředí a odolné tlaku vody, kterému budou ve zvláštní poloze pravděpodobně vystaveny podle 2.02.6., stejně jako místnímu zatížení způsobenému hmotností osob pohybujících se na palubě a jsou též uzavíratelné zevnitř. 2.01.11. Dvou a vícetrupová plavidlaplavidla (katamarány, trimarány) mají okrajové trupy a plováky rozdělené vodotěsnými příčnými nebo podélnými přepážkami na úseky takové velikosti, aby při zatopení kteréhokoliv úseku nedošlo k celkové ztrátě stability plavidlaplavidla. Za vodotěsné úseky je možno považovat i vložené pevně uchycené vodotěsné nádrže, jiná vztlaková tělesa nebo trvale vodotěsně uzavřené prostory. Trupy a plováky vícetrupových plavidelplavidel jsou spojeny pevnou konstrukcí nebo plošinou, aby při plavběplavbě v uvažované plavební zóně a při vytahování plavidlaplavidla na souš nedošlo k trvalým deformacím plavidlaplavidla. Zajištění těchto vlastností se prokazuje výpočtem nebo pokusem. 2.02. Plovatelnost, stabilita, bezpečnostní vzdálenost 2.02.1. PlavidloPlavidlo je navrženo a konstruováno tak, aby nebezpečí potopení bylo sníženo na minimum a byl zabezpečen dostatečný vztlak při maximálním zatížení s ohledem na plavební zónu, pro kterou je navrženo. PlavidlaPlavidla s délkou L menší než 6 m, která jsou náchylná k zaplavení, jsou provedena tak, aby se při zaplavení nepotopila. Pokud je plavidloplavidlo provedeno jako nepotopitelné, má takovou zásobu plovatelnosti, aby se plavidloplavidlo zcela naplněné vodou udrželo na hladině a poskytovalo vztlak nejméně 50 N na každou osobu nejvyššího přípustného obsazení, nejméně však 200 N. Požadovaný vztlak má zatopené nepotopitelné plavidloplavidlo při zatížení libovolného místa. Vícetrupové obytné plavidloplavidlo u něhož existuje riziko převrácení, má dostatečný vztlak k setrvání na hladině v převrácené poloze. 2.02.2. PlavidloPlavidlo je dostatečně stabilní za předvídatelných situací běžného provozu a má dostatečný volný bok odpovídající maximálnímu zatížení a plavební zóně, pro kterou je určeno. Do výpočtu stability je zahrnut vliv dynamického tlaku větru odstředivá síla při zatáčení, nerovnoměrné zatížení osobami, nákladem a instalovaným zařízením. 2.02.3. Bezpečnostní vzdálenost bv plavidlaplavidla kategorie „D“ je při rovnoměrném zatížení a maximální nosnosti plavidlaplavidla nejméně 0,2 m a na přídi + 15 %. 2.02.4. Bezpečnostní vzdálenost bv plavidlaplavidla kategorie „C“ je při rovnoměrném zatížení a maximální nosnosti plavidlaplavidla nejméně 0,3 m a na přídi + 15 %. 2.02.5. Ustanovení článku 2.02.3. a 2.02.4. se nevztahují na plavidloplavidlo konstruované tak, že jeho trup nebo trupy tvoří vodotěsně uzavřený plovák nebo na plavidloplavidlo bez vlastního pohonu poháněné pouze lidskou silou, jehož šířka BWL je maximálně 1,2 m. Ustanovení článků 2.02.3. a 2.02.4. se dále netýká zaplavitelného prostoru plavidlaplavidla. Na plavidlaplavidla s nosnými křídly a vznášedla se ustanovení článků 2.02.3. a 2.02.4. vztahují pouze, když plují ve výtlačném režimu. 2.02.6. Pro stanovení odolnosti konstrukce oken, dveří, průlezů nebo poklopů na plavidleplavidle proti významnému vniknutí vody do plavidlaplavidla za běžných okolností (dále voděodolnost) se na plavidleplavidle uvažují dvě pásma. Pásmo I od hladiny po linii protínající záď trupu plavidlaplavidla ve výšce hs a příď trupu plavidlaplavidla ve výšce 1,2 hs, a pásmo II nad uvedenou linií. Pro kategorii plavidlaplavidla „D“ je v pásmu I zajištěna minimálně voděodolnost při občasném zanoření a v pásmu II voděodolnost proti kapkám, například šikmého deště. U plavidlaplavidla kategorie „C“ je zajištěna voděodolnost v pásmu I při občasném zanoření a v pásmu II proti stříkající vodě. Hodnota hs je pro jednotrupové plachetnice 1/12 délky L a pro vícetrupové plachetnice a ostatní plavidlaplavidla 1/17 délky L. 2.03. Plachetnice 2.03.1. Plachetnice a její zařízení je navrženo s ohledem na možnost plout v trvalém náklonu. 2.03.2. Při použití standardního uspořádání plachtoví a při maximálním povoleném zatížení je při maximálním předpokládaném náklonu plachetnice zachována zbývající bezpečnostní vzdálenost minimálně 100 mm. Článek 2.02.5. věta prvá zde platí obdobně a nevztahuje se na odvodňovací otvory kokpitu s rychlým odvodněním. 2.04. Drenážní čerpací soustava 2.04.1. PlavidloPlavidlo, jehož délka L je 6 m a více, je vybaveno účinnou drenážní soustavou, která umožňuje odčerpání vody vniklé do nepoškozeného plavidlaplavidla při jeho provozu vodní tříští, deštěm apod. Součástí drenážní soustavy je nejméně jedno čerpadlo na ruční nebo strojní pohon. Ustanovení se nevztahuje na plavidloplavidlo bez vlastního pohonu poháněné pouze lidskou silou, jehož BWL je maximálně 1,2 m. 2.04.2. Drenážní soustavy ze strojovny a ostatních částí plavidlaplavidla nejsou propojeny a je zajištěno jejich samostatné použití. Elektrické drenážní čerpadlo je určeno k použití a instalaci na plavidleplavidle. 2.04.3. Typ, počet, umístění a výkon drenážní soustavy odpovídá velikosti, účelu použití a konstrukční kategorii plavidlaplavidla. ČÁST 3. POHONNÉ ZAŘÍZENÍ 3.01. Všeobecné požadavky 3.01.1. Hlavním pohonným zařízením u plavidlaplavidla s vlastním strojním pohonem je míněn motor. Hlavním pohonným zařízením u plachetnice jsou plachty. Motor je u plachetnice pomocným pohonným zařízením (dále jen „pomocný motor“). 3.01.2. Hnací motor plavidlaplavidla je zřetelně označen s uvedením a) jednoznačné identifikace výrobce, případně osoby, která prováděla úpravu motoru, b) typu motoru, případně skupiny motorů, c) jedinečným sériovým číslem, d) označením CE, jedná-li se o spalovací motor. V případě motoru vyrobeného pro vlastní potřebu určeného pro použití na plavidleplavidle vyrobeném pro vlastní potřebu postačuje označení podle písm. a) a b), pokud není uveden následně na trh. 3.01.3. Výkon pohonného zařízení plavidlaplavidla je takový, aby byla zajištěna manévrovací schopnost plavidlaplavidla. 3.01.4. Na plavidleplavidle není použit motor o větším výkonu nebo plachty o větší ploše, než pro jaké je plavidloplavidlo zkonstruováno. 3.01.5. Motor použitý na plavidleplavidle o výtlaku Dmax více než 1000 kg, má možnost zpětného chodu včetně jeho vyřazení ze záběru. Toto ustanovení se u plachetnic vztahuje na pomocný motor o výkonu větším než 4 kW. 3.01.6. PlavidloPlavidlo poháněné motorem má dostatečně pevnou část lodního trupu uzpůsobenou pro jeho upevnění a přenos sil do lodního trupu. Motor je na plavidleplavidle instalován v souladu s instrukcí výrobce. 3.01.7. Palivová a elektrická soustava vestavěného spalovacího motoru je provedena tak, aby bylo co nejvíce sníženo nebezpečí vzniku a šíření požáru, úniku paliva a ohrožení zdraví osob a životního prostředí. Izolace elektrické soustavy nepřispívají k šíření požáru a nepohlcují palivo. 3.01.8. Přívěsný motor se statickým tahem více než 500 N je vybaven zařízením pro zabránění startu v zatíženém stavu. Přívěsný motor ovládaný kormidelní pákou je vybaven nouzovým vypínacím zařízením (výtrhovou pojistkou), které vypne motor v případě, že kormidelník náhle opustí své místo. Obdobným nouzovým vypínacím zařízením je vybaveno plavidloplavidlo s délkou L menší než 6 m, nekrytou kormidelnou a motorem s dálkovým ovládáním, jehož výkon umožňuje plutí mimo výtlačný režim. 3.01.9. Vodní skútr je vybaven zařízením, které automaticky vypne motor nebo uvede vodní skútr do pomalého krouživého pohybu vpřed, jestliže vůdce plavidlavůdce plavidla vystoupí nebo spadne ze skútru. 3.02. Strojovna 3.02.1. Vestavěný motor je umístěn v uzavřené strojovně oddělené od obytného prostoru plavidlaplavidla tak, aby bylo sníženo na minimum nebezpečí vzniku nebo šíření požáru a pronikání plynu, výparů, tepla, hluku a vibrací do obytného prostoru. Izolační materiály uvnitř strojovny jsou třídy reakce na oheň A1 nebo A2 (nehořlavé) a nepohlcující palivo. Součásti motoru a příslušenství, které vyžadují častou kontrolu nebo údržbu, jsou snadno přístupné. 3.02.2. Zabudovaný motor je dostatečně uchycen k trupu tak, aby vlivem vibrací pohonného zařízení nedocházelo k nadměrnému zatížení trupu plavidlaplavidla. 3.02.3. Strojovna je uspořádána tak, aby bylo zamezeno zatékání odkapávajících ropných látek ze strojního zařízení do prostorů plavidlaplavidla mimo strojovnu. Strojovna má samostatnou drenážní soustavu, která se nespouští automaticky. 3.02.4. Hřídelové vedení je dimenzováno podle výkonu pohonného motoru a jeho konstrukce zajistí bezpečný přenos vznikajících sil na nosné prvky lodního tělesa. Průchod hnacího hřídele trupem plavidlaplavidla je proveden tak, aby bylo zabráněno úniku mazacích látek do vody. 3.02.5. Strojovna je dostatečně větrána i v případě přímého přívodu vzduchu do motoru. Přívod a odvod vzduchu k větrání strojovny je vyveden vně lodního tělesa tak, aby neobtěžoval osoby na plavidleplavidle. V případě, že prostor strojovny není možno dostatečně větrat samočinnou cirkulací, použije se nuceného větrání ventilátorem splňujícím požadavky na provoz v prostředí s nebezpečím výbuchu. Přívod a odvod vzduchu má být na opačných koncích strojovny a proveden tak, aby bylo minimalizováno vnikání vody do strojovny. Tato ustanovení se přiměřeně vztahují i na kotelnu. 3.02.6. Pokud není motor umístěn ve strojovně, pohybující se nebo horké části motoru, které by mohly způsobit poranění osob, jsou opatřeny účinnými kryty. 3.03. Spalovací motory 3.03.1. U vestavěného spalovacího motoru je zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalovací proces z prostoru strojovny nebo přímým přívodem vzduchu z vnějšího prostředí k motoru. 3.03.2. Sací potrubí zabudovaného spalovacího motoru, které přivádí vzduch k motoru přímo z vnějšího prostoru, je vhodné konstrukce zabraňující vniknutí vody do motoru. Sací potrubí zážehového motoru (kromě přívěsných motorů) je chráněno proti zpětnému vyšlehnutí plamene. 3.03.3. Palivo odkapávající z motoru je shromažďováno do sběrné kovové nádobky chráněné proti plamenu. Sběrná nádobka je snadno demontovatelná nebo opatřena vypouštěcím kohoutem. 3.03.4. Spalovací motor je instalován na plavidleplavidle a udržován podle instrukce výrobce, aby bylo zajištěno plnění stanovených limitů výfukových emisí a hluku. 3.03.5. Spalovací motor plavidlaplavidla uváděného do provozu, spalovací motor určený k nové instalaci či použití na plavidleplavidle nebo instalovaný na plavidleplavidle a podrobený větší úpravě splňuje požadavky na emise hluku a znečišťujících látek ve výfukových plynech stanovené v nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, není-li dále uvedeno jinak. Větší úpravou spalovacího motoru je taková úprava, která by mohla způsobit, že motor překročí stanovené mezní hodnoty emisí, nebo která zvyšuje jmenovitý výkon motoru o více než 15 %. 3.04. Výfuková soustava 3.04.1. Výfukový systém spalovacího motoru je proveden tak, aby výfukové plyny neohrožovaly a neobtěžovaly osoby na plavidleplavidle a v okolí. 3.04.2. Výfukové potrubí zabudovaného spalovacího motoru je chlazeno vodou nebo izolováno tak, aby jeho povrchová teplota nepřesahovala 60 °C. Pro chlazení výfuku je možno využít chladicí vody chlazení motoru. Veškeré spoje výfukového potrubí jsou plynotěsné. 3.04.3. Výfukové potrubí zabudovaného spalovacího motoru je provedeno tak, aby bylo znemožněno vniknutí vody do motoru. 3.05. Chlazení motoru a oleje 3.05.1. Spalovací motor je účinně chlazen. Chladicí voda vypouštěná do vnějšího prostředí nesmí být znečištěná. 3.05.2. Provozní teplota oleje je zajištěna vhodným chlazením. 3.05.3. Okruh chladicí soustavy zabudovaného spalovacího motoru napojený na vnější vodu je na vstupu vybavena filtrem nebo vodní skříní umožňující jejich vyčištění za plavbyplavby. Sací a odpadní potrubí chladicí vody je poblíž vnitřního povrchu obšívky opatřeno uzavíracím kohoutem zabraňujícím zatopení plavidlaplavidla v případě poruchy vnějšího okruhu chladicí soustavy. Dvouokruhová chladicí soustava může být provedena tak, že vnější okruh je tvořen přímo vodou vně plavidlaplavidla. 3.06. Palivová soustava 3.06.1. Palivová soustava a instalace pro plnění, ukládání, odvětrávání a dodávání paliva je navržena a instalována tak, aby bylo sníženo na minimum nebezpečí požáru a výbuchu. Palivová nádrž o objemu větším než 150 litrů je konstrukčně řešena způsobem zabraňujícím náhlému přelití obsahu nádrže při náklonu plavidlaplavidla. Palivová nádrž je z materiálu odolného palivu, pro které je určena. Pevně zabudovaná palivová nádrž je provedena tak, aby bylo možné měřit množství paliva v nádrži. 3.06.2. Pevně zabudovat lze na plavidleplavidle pouze nádrž určenou k instalaci a použití na plavidleplavidle a označenou značkou shody CE se schváleným typem. 3.06.3. Palivová nádrž je upevněna a oddělena nebo chráněna před jakýmkoli zdrojem nadměrného tepla, od obytného prostoru musí být oddělena. Palivová nádrž zážehového motoru není integrální částí trupu plavidlaplavidla a nemá společnou stěnu s obytným prostorem. Palivová nádrž dieselového motoru může být součástí trupu plavidlaplavidla. 3.06.4. Přenosná palivová nádrž je zhotovena z materiálu odolného palivu a spolehlivě utěsněna a uzavřena, nemá větší objem než 30 litrů a je na plavidleplavidle při provozu spolehlivě upevněna a zajištěna proti pohybu a převržení tak, aby z ní palivo nemohlo samovolně vytékat. 3.06.5. Prostor, v němž je přenosná palivová nádrž umístěna, je dostatečně větrán mimo plavidloplavidlo. 3.06.6. Zabudovaná palivová nádrž na benzin a plnicí potrubí jsou uzemněny pro odvod statické elektřiny. 3.06.7. Zabudovaná palivová nádrž je opatřena zřetelně označeným nalévacím hrdlem nebo nalévací trubkou s těsným spolehlivým uzávěrem. Palivová nádrž zabudovaná pod palubou nebo v jiných prostorách je opatřena nalévacím potrubím vyvedeným nad palubu provedeným tak, aby při plnění nádrže nemohlo palivo vnikat pod palubu do prostor plavidlaplavidla. Minimální světlost nalévacího potrubí palivové nádrže je 28 mm. Potrubí k odběru paliva je vedeno shora. 3.06.8. Palivová nádrž je opatřena odvzdušňovacím potrubím vyvedeným do volného ovzduší nad palubu, zabezpečeným proti vniknutí vody a chráněným proti plamenu. Minimální světlost odvzdušňovacího potrubí je 11 mm. 3.06.9. Pevně instalovaná palivová soustava není vedena obytným prostorem plavidlaplavidla, je dostatečně vzdálena od elektrického vedení, chráněna před zdrojem nadměrného tepla, odolná použitému palivu, vibracím a korozi při běžném užívání a její části jsou řádně upevněny. V palivové soustavě je na snadno přístupném místě mimo strojovnu zařazen uzávěr přívodu paliva k motoru. Použité izolace nepřispívají k šíření požáru a nepohlcují palivo. 3.07. Pohon na plyn 3.07.1. Pohonná soustava na zkapalněný ropný plyn (LPG) nebo na stlačený zemní plyn (CNG), (dále jen „pohonný plyn“) pro plavidloplavidlo je instalována tak, aby bylo zabráněno úniku pohonného plynu do vnitřních prostor plavidlaplavidla, byla chráněna před působením vysoké teploty a na co nejnižší míru bylo sníženo nebezpečí vzniku a šíření požáru. 3.07.2. V soustavě na pohonný plyn je zařazen regulátor tlaku, pojistný ventil, uzavírací kohout nebo ventil u nádrže a u motoru a zařízení pro monitorování tlaku a množství pohonného plynu. 3.07.3. Prostor pro uložení nádrže na pohonný plyn je větrán a umístěn tak, aby případný únik plynu byl mimo plavidloplavidlo, je zhotoven z materiálu třídy reakce na oheň A1 nebo A2 a nesmazatelně označen symboly pro plyn a „Zákaz otevřeného ohně a kouření“. 3.07.4. Veškeré součásti soustavy jsou odolné použitému pohonnému plynu, tlaku, vibracím a korozi při běžném použití. S výjimkou nádrže na pohonný plyn jsou veškeré části soustavy pevně instalovány, potrubí není v kontaktu s kovovými částmi plavidlaplavidla. V místě průchodu přepážkami jsou použity nekovové průchodky. Nádrž na pohonný plyn je v prostoru pro její uložení zajištěna proti pohybu a převržení a je v takové poloze, aby z ní mohla být odebírána pouze plynná složka. 3.07.5. Činnost pohonné soustavy na pohonný plyn není ovlivněna jinou plynovou soustavou použitou na plavidleplavidle. 3.07.6. Po instalaci a pak v pravidelných intervalech 3 let je soustava na pohonný plyn zkontrolována subjektem posuzování shody s oprávněním pro zařízení plynová. 3.07.7. Ustanovení této části se vztahuje i na hybridní pohonné soustavy. 3.08. Parní pohon 3.08.1. Kotelna, ve které je vnější spalovací zařízení na tuhá paliva, je vybavena dostatečně velkým prostorem, do kterého je možné v případě nouze vyhrnout žhavé nespálené palivo k vyhoření nebo uhašení. Kotelna má dostatečný přívod vzduchu z vnějšího prostředí a zajištěn účinný odvod spalin tak, aby nevnikaly do vnitřních prostor plavidlaplavidla. 3.08.2. V soustavě parního pohonu jsou přístroje na kontrolu pracovního tlaku, množství a teploty vody. Soustava parního pohonu je vybavena regulátorem proti přetížení. 3.08.3. Části, jejichž povrchová teplota může být vyšší než 50 °C, jsou účinně chráněny před náhodným dotykem. 3.08.4. Parní pohon plavidlaplavidla s vnějším spalovacím zařízením na uhlí, koks, dřevo, olej nebo plyn s pracovním přetlakem vyšším než 0,05 MPa (0,5 bar) je po instalaci a pak v pravidelných intervalech 3 let zkontrolován subjektem posuzování shody s oprávněním pro kotle parní a je-li vnější spalovací zařízení na plyn, také subjektem posuzování shody s oprávněním pro zařízení plynová. 3.09. Elektrický pohon 3.09.1. Elektrický pohon plavidlaplavidla pracující s napětím vyšším než 50 V a stejnosměrným proudem nad 25 mA nebo střídavým proudem nad 10 mA, je po instalaci a pak v pravidelných intervalech 5 let zkontrolován subjektem posuzování shody s oprávněním pro elektrická zařízení silnoproudá. Ustanovení se vztahuje i na hybridní pohonné soustavy. 3.09.2. Elektrický pohon pracující s napětím nižším než 50 V je opatřen značkou CE shody se schváleným typem. 3.10. Společné ustanovení Ustanovení článků 3.02., až 3.06. se přiměřeně použijí také v případě pohonu na plyn, hybridního pohonu a pohonu s vnějším spalovacím zařízením. 3.11. Plachty 3.11.1. Takeláž a její jednotlivé části jsou dimenzovány s ohledem na přepokládané síly větru v plavební zóně, pro kterou je plavidloplavidlo konstruováno. 3.11.2. Plachty je možné jednoduše, rychle a bezpečně svinout a rozvinout nebo spustit a vytáhnout, případně je možné jinak upravovat jejich plochu. ČÁST 4. ELEKTRICKÉ ZAŘÍZENÍ 4.01. Všeobecné požadavky 4.01.1. Elektrický systém na plavidleplavidle je navržen a instalován tak, aby byl zabezpečen provoz plavidlaplavidla za běžných podmínek a bylo minimalizováno nebezpečí požáru nebo úrazu elektrickým proudem. Pokud existují zvláštní požadavky na některá zařízení, musí být dodrženy. 4.01.2. Přehledná schémata celého elektrického rozvodu a údaje o výkonu elektrických strojů a zařízení jsou při jakékoli změně elektrického rozvodu či zařízení předložena subjektu posuzování shody, který prohlídku provádí, a v případě elektrického systému s napětím větším než 50 V, jímž protéká stejnosměrný proud nad 25 mA nebo střídavý proud nad 10 mA, také subjektu posuzování shody s oprávněním pro elektrická zařízení silnoproudá. 4.01.3. Elektrický rozvod je dostatečně chráněn proti mechanickému poškození, vodě, olejům, zvýšené teplotě apod. buď polohou, ochrannými trubkami, nebo jiným způsobem. Elektrický rozvod musí být veden ve vzdálenosti větší než 100 mm od možných zdrojů tepla. Elektrické zařízení je přístupné pro obsluhu a kontrolu. 4.01.4. Elektrický rozvod nebo elektrický spotřebič je odolný proti vlhkosti a má tepelně stálou izolaci a nesmí se měnit jejich izolační stav. V případě potřeby je elektrický spotřebič ve vodotěsném provedení. 4.01.5. Všechny elektrické obvody jsou náležitě jištěny jističi nebo pojistkami s výjimkou obvodu startéru motoru napájeného přímo z akumulátoru. Jističe a pojistky nejsou umístěny v prostoru společně s palivovými nádržemi nebo v blízkosti zdrojů tepla. Jednotlivé elektrické obvody na sebe nepůsobí tak, že by některý z nich přestal fungovat v souladu se svým účelem. 4.01.6. Průchody elektrických vodičů stěnou, přepážkou nebo výztuhou jsou provedeny tak, aby nemohlo dojít k prodření jejich izolace nebo k jinému poškození, a v případě potřeby vodotěsnými průchodkami. 4.01.7. Elektrické zařízení je instalováno tak, aby byl zajištěn dostatečný přístup k ovládacím prvkům a ke všem částem vyžadujícím obsluhu nebo pravidelnou prohlídku. Elektrické zařízení s napětím 240 V pevně zabudované pro vaření nebo vytápění je určeno k použití na plavidleplavidle a opatřeno značkou shody CE se schváleným typem. 4.01.8. Elektrické zařízení nacházející se na sklopném stěžni nebo jiné pohyblivé části plavidlaplavidla je připojeno k elektrickému rozvodu plavidlaplavidla tak, aby připojovací kabely nepodléhaly poškození během manipulace se stěžněm nebo zařízením a bylo je možno rozpojit. 4.01.9. Měniče napětí, břehové přípojky apod. jsou určeny k použití na plavidleplavidle a opatřeny značkou shody CE se schváleným typem. 4.02. Akumulátory 4.02.1. Akumulátor je dobře upevněn ke svému základu nebo k akumulátorové skříni a chráněn proti vniknutí vody. Pokud se mohou uvolňovat z akumulátoru plyny, jsou odvětrány mimo uzavřené prostory plavidlaplavidla. 4.02.2. Akumulátor nebo akumulátorová skříň není umístěna ve stejném prostoru plavidlaplavidla spolu se zážehovým motorem a palivovou nádrží nebo pod palivovou nádrží či v její blízkosti. Ve strojovnách se vznětovými motory mohou být akumulátory zabudovány jen na opačné straně, než je palivová soustava. 4.02.3. Vnitřní plochy akumulátorové skříně jsou chráněny proti škodlivému působení elektrolytu. 4.02.4. Akumulátory olověné a alkalické nejsou společně umístěny v jedné akumulátorové skříni nebo ve společném uzavřeném prostoru plavidlaplavidla. 4.02.5. Na snadno přístupném místě je umístěn odpojovač akumulátoru. Mezi odpojovačem a akumulátorem mohou být připojena automatická čerpadla a jiná havarijní zařízení. Obvody těchto havarijních zařízení jsou samostatně jištěny. 4.03. Návěstní svítilny a sestavy pro signalizaci a zvukové signály 4.03.1. Návěstní svítilna, sestava pro optickou signalizaci a zařízení pro zvukové signály splňuje požadavky stanovené ve vyhlášce o pravidlech plavebního provozu7), případně v úmluvě o pravidlech pro zabránění srážkám na moři8), pokud se týká umístění a počtu na plavidleplavidle z hlediska viditelnosti, jednoznačnosti nebo slyšitelnosti signálů. 4.03.2. Na plavidleplavidle lze použít pouze návěstní svítilnu určenou k použití na plavidleplavidle a označenou značkou shody CE se schváleným typem. Návěstní svítilna je na plavidleplavidle umístěna tak, aby její světlo v požadovaném úhlu viditelnosti nebylo zakryto nebo zastíněno nástavbou plavidlaplavidla nebo věcí či osobou přepravovanou na plavidleplavidle. 4.03.3. Na plavidleplavidle je ke každé návěstní svítilně k dispozici náhradní zdroj světla nebo náhradní nouzová návěstní svítilna. Na plavidleplavidle s délkou LOA více než 6 m je návěstní svítilna pro stání s dobou svítivosti minimálně 12 hodin. 4.03.4. Rozvaděč pro návěstní svítilny je umístěn na kormidelním stanovišti a připojen zvláštním elektrickým obvodem k hlavnímu rozvaděči. 4.03.5. Intenzita světla návěstní svítilny za běžných klimatických podmínek zajišťuje viditelnost na vzdálenost v námořních mílích (1,852 km) podle tabulky č. 2. Tabulka č. 2 Druh navigačního světla\| Délka plavidla LOA v metrech ---\|--- LOA < 12\| 12 ≤ LOA < 50 vrcholové\| 2\| 5 (3 pro LOA<20 ) boční\| 1\| 2 záďové\| 2\| 2 kruhové (bílé, červené, zelené))\| 2\| 2 žluté\| 2\| 2 kotevní\| 1\| 1 modré\| 1\| 1 ) pro plachetnice plující pod plachtami. 4.03.6. Barva světla návěstní svítilny je stanovena podle standardu barev světelných signálů pro ustálená signální světla a blikající světla s dobou trvání záblesku alespoň jedna sekunda3). 4.03.7. U plavidlaplavidla bez vlastního pohonu nebo plavidlaplavidla s vlastním strojním pohonem a plachetnice s délkou L méně než 7 m postačuje viditelnost světla vrcholové návěstní svítilny 1 námořní míli. 4.03.8. Mechanické zařízení pro dávání zvukových signálů na plavidleplavidle má základní kmitočet vyšší než 350 Hz a zvučnost 100 až 125 dB (A). ČÁST 5. OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ PLAVIDLA 5.01. Kormidelní stanoviště a kormidelní zařízení 5.01.1. Hlavní kormidelní stanoviště je umístěno a upraveno tak, aby kormidelníkovi byl zaručen dostatečný výhled potřebný při obvyklých podmínkách k bezpečnému vedení plavidlaplavidla. 5.01.2. Z kormidelního stanoviště plavidlaplavidla se strojním pohonem je možné ovládat kormidelní a pohonné zařízení včetně motoru a sledovat jejich činnost přímo nebo prostřednictvím kontrolního a signálního vybavení. Ovládání pohonného a kormidelního zařízení je uspořádáno tak, aby směr a velikost výchylky ovládacího prvku odpovídaly směru a rychlosti pohybu plavidlaplavidla. 5.01.3. Kromě hlavního kormidelního stanoviště může být plavidloplavidlo vybaveno dalším kormidelním stanovištěm, musí však být vyloučeno jejich současné použití. 5.01.4. Kormidelní zařízení a systém ovládání pohonu je navržen, vyroben a instalován tak, aby umožňoval spolehlivé a bezpečné vedení plavidlaplavidla za předvídatelných provozních podmínek. Umožňuje-li pohon plavidlaplavidla jeho zpětný chod, je kormidelní zařízení účinné i při zpětném chodu. V případě poruchy na kormidelním zařízení je zajištěna možnost manévrovat plavidlemplavidlem alespoň omezeně jiným způsobem. 5.01.5. Konstrukce kormidla, jeho uložení a zařízení sloužící k jeho ovládání umožňuje kontrolu a údržbu jednotlivých částí celého zařízení. Průchod kormidelního pně obšívkou plavidlaplavidla je proveden tak, aby nemohlo docházet k úniku maziv do vody. Mechanické ovládání kormidelního zařízení je dostatečně dimenzováno s ohledem na opotřebení a zajištěno proti samovolnému uvolnění jednotlivých částí zařízení. 5.01.6. Smysl otáčení kormidelního kola nebo pohyb ovládacího prvku kormidelního zařízení odpovídá směru pohybu plavidlaplavidla, s výjimkou kormidelní páky nasazené přímo na peň kormidla. 5.01.7. Plachetnice a plavidloplavidlo s jedním hnacím motorem vybavené dálkově ovládaným kormidelním zařízením je pro případ poruchy kormidelního zařízení vybaveno nouzovými prostředky ovládání plavidlaplavidla při snížené rychlosti. 5.02. Uvazovací zařízení 5.02.1. PlavidloPlavidlo má s přihlédnutím ke své kategorii, velikosti a účelu použití jedno nebo více dostatečně pevných uvazovacích míst (rohatinky, pacholata, vázací kruhy apod.) spojených pevně s konstrukcí lodního trupu, schopných vydržet síly působící při vyvázání nebo vlečení plavidlaplavidla. 5.02.2. Na plavidleplavidle je nejméně jedno uvazovací místo umístěno na přídi plavidlaplavidla. PlavidloPlavidlo s délkou L 6 m a více má nejméně jedno uvazovací místo na přídi a jedno na zádi. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na plavidloplavidlo s šířkou BWL maximálně 1,2 m, poháněné pouze lidskou silou, u něhož postačuje pouze jedno uvazovací místo. 5.03. Kotevní zařízení 5.03.1. PlavidloPlavidlo, jehož výtlak plavidlaplavidla Dmax je vyšší než 1000 kg, je vybaveno kotvou, lanem nebo řetězem a kotevním zařízením odpovídajícím druhu a účelu použití plavidlaplavidla. 5.03.2. Velikost kotvy je stanovena podle kategorie plavidlaplavidla a typu použité kotvy. Hmotnost kotvy admiralitního typu v kilogramech lze určit jako 2,5 násobek délky plavidlaplavidla LOA v metrech. Minimální hmotnost pomocné kotvy v kilogramech se určí jako 1,5 násobek délky plavidlaplavidla LOA v metrech. 5.03.3. V případě kotvy o zvýšené přídržné síle (Danforth, Britany, CQR apod.) je třeba vycházet z údajů výrobce kotvy nebo plavidlaplavidla. 5.03.4. PlavidloPlavidlo je vybaveno jedním nebo více místy pro upevnění kotevního řetězu nebo lana k plavidluplavidlu dostatečně pevným k zachycení sil působících při kotvení plavidlaplavidla. 5.03.5. Kotevní řetěz má vhodné mechanické vlastnosti, povrchovou úpravu a rozměry pro použití s kotevními vrátky na plavidleplavidle. Kotevní lano má stejnou pevnost jako kotevní řetěz a není plovoucí. Upevnění kotevního řetězu nebo lana k plavidluplavidlu musí umožnit rychlé rozpojení a uvolnění plavidlaplavidla v případě ohrožení. 5.03.6. Kotva těžší než 15 kg je označena poznávacími znaky plavidlaplavidla. 5.04. Hygienické zařízení 5.04.1. PlavidloPlavidlo vybavené zařízením, kde vznikají odpadní vody, je vybaveno shromažďovací soustavou nebo srovnatelným systémem pro dočasné zadržování odpadních vod před jejich následnou likvidací. PlavidloPlavidlo může být vybaveno také systémem čištění odpadní vody schváleného typu. 5.04.2. Toaleta je napojena pouze na odpadní nádrž nebo na systém čištění odpadní vody. 5.04.3. PlavidloPlavidlo s pevně instalovanými odpadními nádržemi je vybaveno normalizovanou potrubní přípojkou pro odčerpání odpadní vody z plavidlaplavidla na břeh. Každé potrubí shromažďovací soustavy procházející obšívkou trupu je vybaveno uzávěrem, který lze těsně uzavřít a zajistit v uzavřené poloze. S výjimkou systému čištění odpadní vody, nesmí potrubí shromažďovací soustavy umožnit vypouštění odpadní vody za bok plavidlaplavidla do okolní vody. 5.05. Zařízení pro vytápění a vaření 5.05.1. Zařízení pro vytápění nebo vaření na plavidleplavidle (dále jen „topné zařízení“), včetně průchodu odvětrávacího potrubí stěnami a stropy, je provedeno a instalováno tak, aby při jeho provozu nekryté a části plavidlaplavidla, které mohou přispívat k šíření požáru, nebyly ohřáty na povrchovou teplotu větší než 60 °C. Zařízení je umístěno a upevněno tak, aby se nemohlo náhodně převrhnout nebo posunout. V prostoru plavidlaplavidla, ve kterém se používají nebo skladují látky s bodem vzplanutí do 55 °C, se nesmí topné zařízení nacházet, ani jím nesmí procházet žádné odvětrávací potrubí tohoto zařízení. K zařízení je zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování. Odvětrávací potrubí a potrubí pro odvod spalin je vybaveno vhodným krytem nebo zařízením zajišťujícím ochranu před větrem a uspořádáno tak, aby je bylo možné uvnitř čistit. 5.05.2. Plynová soustava na zkapalněný uhlovodíkový plyn pro obytné účely, vaření, vytápění apod., (dále jen „topný plyn“) je s odvodem par a zplodin a je navržena a instalována tak, aby se zabránilo úniku topného plynu nebo nebezpečí výbuchu a bylo možné testovat její těsnost. Materiál a součásti jsou vhodné pro použitý druh topného plynu, odolné proti namáhání a vhodné pro použití na plavidleplavidle. Potrubí pro rozvod plynu je co nejkratší, přístupné pro kontrolu a při průchodu kovovými přepážkami jsou použity nekovové průchodky. Pohyblivé hadice pro připojení jednotlivých spotřebičů nejsou delší než 1 m. Pevně instalovaná soustava zahrnuje regulátor tlaku, pojistný ventil, hlavní uzavírací ventil vysokotlaké části a uzavírací kohout u každého spotřebiče. Tlak na výstupu z posledního regulátoru tlaku je s tolerancí 10 % o 0,05 baru vyšší než atmosférický tlak. Každý hořák je vybaven pojistkou plamene. Uzavírací kohout u spotřebiče není vyžadován, pokud je uzavírací ventil u nádrže přístupný v dosahu od spotřebiče. Pojistka plamene není vyžadována u spotřebiče s přímým připojením na plynovou nádrž o hmotnosti náplně maximálně 2 kg. Ve strojovně není umístěna žádná součást zařízení na topný plyn. Spotřebič na topný plyn s přímým připojením na tlakovou nádrž, o maximální náplni 2 kg, je včetně nádrže umístěn a zajištěn proti pohybu ve svařované nebo natvrdo pájené kovové nádobě, která má v nejnižším místě vývod mimo prostor plavidlaplavidla nad úrovní bezpečnostní vzdálenosti plavidlaplavidla. 5.05.3. Nádrž na topný plyn není umístěna v obytném prostoru plavidlaplavidla. Toto se nevztahuje na nádrž o hmotnosti náplně do 2 kg určenou k přímému připojení spotřebiče. PlavidloPlavidlo s pevně instalovanou plynovou soustavou na topný plyn má uzavřený prostor pro uložení všech nádrží na topný plyn. Úložný prostor je oddělen plynotěsně od obytného prostoru, přístupný pouze z venku a dostatečně větrán, aby případně uniklý topný plyn byl odveden mimo plavidloplavidlo. Nádrž na topný plyn je umístěna v úložném prostoru pevně a stabilně tak, aby z ní mohla být odebírána pouze plynná složka topného plynu. Úložný prostor je zkonstruován z ohnivzdorného nejiskřivého materiálu a umístěn tak, aby teplota uložených nádrží na plyn nepřevýšila 50 °C. Vnější strana úložného prostoru je nesmazatelně opatřena nápisem nebo symbolem „plyn“ a „Zákaz otevřeného ohně a kouření“. 5.05.4. V obytném prostoru, kde je plynový spotřebič, je zajištěn dostatečný přívod čerstvého vzduchu a odvod spalin větracími otvory odpovídajících rozměrů, nejméně však se světlým průřezem 150 cm2 na každý otvor. Počet větracích otvorů je úměrný velikosti větraného prostoru a odpovídá požadavkům stanoveným výrobcem plynového spotřebiče. Větrací otvor nemá žádné uzavírací zařízení a nesmí vést do obytného prostoru určeného pro spaní. Zařízení pro odvod spalin zajišťuje bezpečné odvádění spalin a je provozně spolehlivé, ohnivzdorné a jeho činnost není ovlivňována umělým větráním. 5.05.5. Na plavidleplavidle je použit pevně zabudovaný spotřebič na topný plyn určený k použití a instalaci na plavidleplavidle a označený značkou shody CE se schváleným typem. Spotřebič na topný plyn je instalován a používán v souladu s pokyny jeho výrobce. Na plavidleplavidle jsou k dispozici provozní a bezpečnostní pokyny pro používání spotřebiče na topný plyn. 5.05.6. Pevně instalovaná plynová soustava a spotřebič na topný plyn jsou po instalaci před uvedením do provozu, po jakékoli úpravě nebo opravě nebo před uplynutím nejvýše 3 let od posledního schválení zkontrolovány subjektem posuzování shody s oprávněním pro zařízení plynová. 5.05.7. Zařízení k topení, vaření a chlazení, které používá kapalné palivo, je pouze pro palivo líh, petrolej nebo naftu. Zařízení na benzin nesmí být na plavidleplavidle používáno. Zařízení k vaření, topení a chlazení vybavené hořáky s knoty smí být v obytném prostoru a kormidelně použito, pokud obsah palivové nádrže nepřesahuje 12 litrů. 5.05.8. Zařízení vybavené hořáky s knoty a) má kovovou palivovou nádrž, která nemá pod nejvyšší hladinou plnění žádné měkce pájené spoje a je navržena a umístěna tak, aby ji nebylo možno neúmyslně otevřít nebo vyprázdnit, b) je možné zapálit bez pomoci dalšího kapalného paliva, c) je umístěno tak, aby bylo zajištěno bezpečné odvádění kouřových plynů. 5.05.9. Pevně vestavěný kuchyňský sporák na kapalné palivo je pouze na líh, petrolej nebo naftu při atmosférickém tlaku a určený pro použití na plavidleplavidle. 5.05.10. Zařízení pro vytápění a vaření je buď opatřeno značkou shody CE se schváleným typem, nebo splňuje požadavky stanovené pro tato zařízení ve vyhlášce o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách. 5.06. Požární ochrana 5.06.1. Konstrukce plavidlaplavidla splňuje zásady požární ochrany. Materiály přispívající k šíření požáru (třídy reakce na oheň B až F) jsou v místech zvýšené teploty nebo zvýšené možnosti vzniku požáru ošetřeny protipožárním nátěrem, obloženy materiálem s třídou reakce na oheň A1 nebo A2 (tzv. nehořlavé) nebo chráněny vhodnou ochrannou konstrukcí nešířící požár. Izolační materiály nepřispívají k šíření požáru a nepohlcují palivo. 5.06.2. Strojovna s benzinovým motorem je chráněna hasicím systémem tak, aby nebylo nutné v případě požáru tento prostor otevírat. Otvory pro hašení jsou označeny. To neplatí, jestliže je použito stabilní hasicí zařízení. 5.06.3. Na každém plavidleplavidle, na kterém je nebezpečí vzniku požáru, je minimálně jeden přenosný hasicí přístroj snadno dosažitelný z hlavního kormidelního stanoviště plavidlaplavidla nebo stabilní hasicí zařízení. Je-li na plavidleplavidle zařízení s otevřeným ohněm, je přenosný hasicí přístroj minimálně doplněn hasicí rouškou. 5.06.4. Nejsou-li hasicí přístroje umístěny viditelně, jsou předměty, které je zakrývají označeny symbolem hasicího přístroje. Umístění přenosných hasicích přístrojů může být upraveno s ohledem na instalované stabilní hasicí zařízení. 5.06.5. Pokud je plavidloplavidlo vybaveno přenosnými hasicími přístroji, jejich počet, množství hasební látky a hasicí schopnost odpovídají druhu nebezpečí požáru, velikosti, účelu a vybavení plavidlaplavidla. Přenosné hasicí přístroje mají nejméně tyto parametry: a) práškový 2,0 kg, s minimální hasicí schopností 8A, 34B, C, b) CO2 2,0 kg, s minimální hasicí schopností 34B, c) pěnový 2 litry náplně s minimální hasicí schopností 8A, 70B, 25F. Na plavidleplavidle s délkou L menší než 6 m, s přívěsným motorem o výkonu nejvýše 7,5 kW a bez zabudované nádrže na palivo nebo vodním skútru postačuje hasicí přístroj práškový 1 kg s minimální hasicí schopností 5A, 21B, C nebo hasicí spray. Přenosný hasicí přístroj CO2 je doporučeno použít v prostorách s elektrickým zařízením a hořlavými kapalinami. Tyto prostory, jsou-li uzavřené, musí být na vstupu opatřeny výstražným upozorněním. 5.06.6. Požárně bezpečnostní zařízení podle článků 5.06.3. a 5.06.4. není třeba na plavidleplavidle, které je plavidlemplavidlem bez vlastního strojního pohonu nebo plachetnicí bez pomocného motoru, pokud není vybaveno obytným prostorem nebo na něm není použito zařízení k vaření nebo topení podle článku 5.05. 5.06.7. Věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení jsou kontrolovány ve stanovených intervalech podle § 7, § 8 a § 9 vyhlášky o požární prevenci4). 5.07. Jeřáby 5.07.1. Na plavidlaplavidla vybavená jeřábem se v plném rozsahu vztahuje příslušné ustanovení vyhlášky o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách. 5.07.2. Ustanovení článku 5.07.1. se nevztahuje na manipulační jeřáby s ručním pohonem a maximální nosností do 250 kg. ČÁST 6. VÝSTROJ PLAVIDLA 6.01. PlavidloPlavidlo s výtlakem Dmax nad 500 kg je vybaveno vhodným prostředkem pro odstranění vody vniklé do nepoškozeného plavidlaplavidla při běžném provozu a vhodnými prostředky pro bezpečné vyvázání nebo zakotvení plavidlaplavidla odpovídajícími jeho výtlaku Dmax. Vodní skútr nebo jiné plavidloplavidlo, jehož trup je tvořen vodotěsně uzavřeným plovákem, nemusí být vybaveno prostředkem pro odstranění vody. 6.02. PlavidloPlavidlo s délkou L 6 m a více, s výjimkou plavidlaplavidla bez vlastního pohonu poháněného pouze lidskou silou, má dostatečný počet odrazníků a lodní háček. PlavidloPlavidlo s vlastním pohonem s délkou L 6 m a více má příslušenství ke strojnímu zařízení a nářadí pro jeho drobné opravy. Plachetnice s délkou L 6 m a více má vybavení pro opravu takeláže a plachet. 6.03. PlavidloPlavidlo s výtlakem Dmax nad 1000 kg, s výjimkou plovoucího zařízeníplovoucího zařízení, je vybaveno zařízením pro podávání zvukových signálů a funkčními návěstními svítilnami. PlavidloPlavidlo kategorie „A“, „B“, „C“ nebo „D“, jehož délka je méně než 6 m a jehož šířka BWL je větší než 1,2 m, které není vybaveno mechanickým zařízením pro dávání zvukových signálů, je vybaveno trubkou nebo zvonem. PlavidloPlavidlo kategorie „A“, „B“, „C“ nebo „D“ s délkou L 6 m a více je vybaveno vyhledávací svítilnou odolnou proti stříkající vodě vhodnou pro použití při manévrování, záchranných akcích a dávání signálů, prostředky pro tísňové signály a v případě plachetnice s pomocným motorem též černým kuželem. PlavidloPlavidlo kategorie „A“ a „B“ s délkou L 6 m a více je vybaveno radarovým koutovým odražečem schváleného typu a rádiovou stanicí lodní pohyblivé služby nebo vhodným místem pro její instalaci. Ustanovení předchozí věty se nevztahují na plavidloplavidlo bez vlastního pohonu poháněné pouze lidskou silou. 6.04. Záchranné prostředky 6.04.1. PlavidloPlavidlo s délkou L 6 m a více je vybaveno nejméně jedním záchranným kruhem s úchopným lanem po obvodu. PlavidloPlavidlo s délkou L větší než 12 m je vybaveno minimálně dvěma záchrannými kruhy. Jeden záchranný kruh je umístěn v bezprostřední blízkosti hlavního kormidelního stanoviště. Jeden záchranný kruh musí být vybaven plovoucím lanem o délce minimálně 16 m, pro kategorii plavidlaplavidla „D“, nebo o délce minimálně 30 m, pro kategorii plavidlaplavidla „A“, „B“ a „C“. Pro kategorii plavidlaplavidla „A“, „B“ a „C“ je jeden záchranný kruh vybaven plovoucím samozápalným světlem. Záchranné kruhy mohou být nahrazeny záchrannými podkovami. Záchranný kruh nebo podkova použité na plavidleplavidle kategorie „A“, „B“ a „C“ odpovídají schválenému typu podle úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři9). Uvedená ustanovení se nevztahují na plavidloplavidlo bez vlastního pohonu poháněné pouze lidskou silou. 6.04.2. PlavidloPlavidlo je vybaveno záchrannými vestami, jejichž počet odpovídá počtu osob při maximálním obsazení plavidlaplavidla. V případě plavidlaplavidla provozovaného pouze pro vlastní potřebu k rekreaci a sportu postačuje počet záchranných vest podle aktuálního počtu osob na plavidleplavidle. Záchranné vesty nejsou nutné na plavidleplavidle, které je provedeno jako nepotopitelné, nebo na plavidleplavidle bez vlastního pohonu poháněném pouze lidskou silou. Záchranná vesta pro dospělou osobu má minimální vztlak 100 N. Na plavidleplavidle kategorie „A“ a „B“ má záchranná vesta minimální vztlak 150 N. Na plavidleplavidle kategorie „D“ a vodním skútru lze použít plovací pomůcku s minimálním vztlakem 50 N. Záchranná vesta je kontrolována podle pokynů výrobce. Záchranná vesta nebo plovací pomůcka je označena značkou CE shody se schváleným typem. 6.04.3. PlavidloPlavidlo kategorie „A“ a „B“, jehož délka L je více než 6 m, s výjimkou plovoucího zařízeníplovoucího zařízení, malého plavidlamalého plavidla bez vlastního strojního pohonu nebo převozní lodě, je vybaveno jedním nebo více místy pro uložení záchranného voru s obsaditelností odpovídající maximální obsaditelnosti plavidlaplavidla. 6.04.4. PlavidloPlavidlo s výtlakem Dmax nad 500 kg je vybaveno lékárničkou s vybavením odpovídajícím minimálně autolékárničce pro osobní automobily a instrukcemi k záchraně nebo oživování osob na plavidleplavidle. 6.05. Radar použitý na plavidleplavidle se shoduje se schváleným typem a je označen značkou shody CE nebo podle norem Mezinárodní námořní organizace (IMO). ČÁST 7. ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY A VLASTNOSTI PLAVIDLA 7.01. Rekreační plavidlaplavidla a vodní skútry. 7.01.1. U plavidlaplavidla, které je rekreačním plavidlemplavidlem a pro které bylo vydáno EU prohlášení o shodě a je označeno CE podle nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, plavební úřadplavební úřad při technické prohlídce podle § 9 a) za účelem schválení jeho technické způsobilosti zkontroluje shodu s ustanoveními této přílohy podle článků 6.04.2. a 6.04.4., bylo-li plavidloplavidlo v období nejvýše 10 let před podáním žádosti o schválení jeho technické způsobilosti uvedeno na trh, zapsáno do plavebního rejstříkuplavebního rejstříku nebo obdobné evidence plavidelplavidel v jiném členském státě Evropské unie nebo uvedeno do provozu v jiném členském státě Evropské unie, a b) v ostatních případech zkontroluje shodu se základními technickými požadavky uvedenými v nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, shodu s ustanovením této přílohy podle článku 5.05.6. a shodu s ustanoveními části 6. této přílohy. Jestliže zařízení pro topení a vaření bylo instalováno na rekreačním plavidle až po jeho uvedení na trh nebo do provozu, plavební úřadplavební úřad zkontroluje také soulad s ustanoveními článků 5.05.1. až 5.05.5. 7.01.2. PlavidloPlavidlo uvedené v čl. 7.01.1. určené a používané k vlečení osob při vodním lyžování a obdobných činnostech, je vybaveno vhodným vlečným zařízením s dobře ovladatelným vypínacím prvkem pro uchycení vlečného lana. Toto vlečné zařízení je součástí plavidlaplavidla a ovládáno z něho. 7.01.3. U vodního skútru, pro který bylo vydáno EU prohlášení o shodě a je označen CE podle nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, plavební úřadplavební úřad při technické prohlídce podle § 9 a) za účelem schválení jeho technické způsobilosti zkontroluje shodu s ustanovením této přílohy podle článku 6.04.2., bylo-li plavidloplavidlo v období nejvýše 10 let před podáním žádosti o schválení jeho technické způsobilosti uvedeno na trh, zapsáno do plavebního rejstříkuplavebního rejstříku nebo obdobné evidence plavidelplavidel v jiném členském státě Evropské unie nebo uvedeno do provozu v jiném členském státě Evropské unie, a b) v ostatních případech zkontroluje shodu se základními technickými požadavky uvedenými v nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech a shodu s ustanoveními této přílohy podle článků 6.01., 6.03. a 6.04.2. 7.02. PlavidlaPlavidla určená pro provozování vodní dopravy pro cizí potřeby. 7.02.1. K provozování vodní dopravy pro cizí potřebu nebo jako převozní loď lze použít pouze plavidloplavidlo, které podléhá evidenci a schválení technické způsobilosti podle této vyhlášky. 7.02.2. Na plavidleplavidle určeném k provozování vodní dopravy osob pro cizí potřeby nebo jako převozní loď při nejvyšším obsazení cestujícími připadá na jednoho cestujícího nejméně 0,5 m2 volné podlahové plochy paluby a ostatních prostor přístupných cestujícím. Do volné podlahové plochy se nezapočítává plocha schodišť, ochozů a průchodů a samostatných místností s plochou menší než 1 m2. Pro každého cestujícího je alespoň jedno místo k sezení. 7.02.3. Nástupní místa, schodiště, průchody a ochozy určené pro cestující mají světlou šířku nejméně 0,55 m a světlou výšku nejméně 1,9 m. Pokud je tato podmínka z technického hlediska s ohledem na velikost plavidlaplavidla obtížně splnitelná, lze rozměry podle předchozí věty zmenšit na šířku 0,4 m do výše 0,6 m nad palubou nebo podlahou a výšku nejméně 1,6 m. Zmenšená šířka a snížená výška je zřetelně vyznačena šikmými černožlutými pruhy. 7.02.4. Obytný prostor pro cestující nemá menší světlou výšku než 2,0 m. Pro plavidlaplavidla s délkou menší než 10 m a v ubytovacích kajutách může být tato výška snížena na 1,9 m. 7.02.5. PlavidloPlavidlo určené pro provozování vodní dopravy pro cizí potřebu nebo převozní loď má takovou příčnou a podélnou stabilitu, aby zatížené osobami v nejvyšším povoleném počtu shromážděnými u jednoho boku, na přídi nebo zádi v nejméně příznivé poloze a nákladem do hmotnosti nejvyššího povoleného zatížení umístěným v ¼ šířky od osy plavidlaplavidla neplulo v náklonu větším než 10° a jeho zbytková bezpečnostní vzdálenost nebyla menší než 0,1 m. 7.02.6. PlavidloPlavidlo určené nebo používané pro dopravu nebezpečných věcínebezpečných věcí splňuje technické požadavky stanovené vyhláškou o způsobilosti plavidelplavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestáchvodních cestách. 7.02.7. Na plavidleplavidle určeném k provozování vodní dopravy pro cizí potřebu nebo na převozní lodi nelze použít místo záchranných vest plovací pomůcky se vztlakem 50 N. Na převozní lodi, která nepluje volně a splňuje podmínku nepotopitelnosti nebo je vybavena kolektivními záchrannými prostředky, nemusí být záchranné vesty. 7.02.8. Plavební úřadPlavební úřad po posouzení shody s těmito požadavky zapíše do osvědčení plavidlaplavidla způsobilost k provozování vodní dopravy nebo jako převozní loď. 7.03. PlavidlaPlavidla určená k provozování v půjčovně plavidelplavidel, nebo k výcviku ve vedení plavidlaplavidla. 7.03.1. V půjčovně plavidelplavidel je provozováno pouze rekreační plavidloplavidlo nebo vodní skútr, na které se vztahuje nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, nebo plavidlo poháněné pouze lidskou silou nebo surf poháněný pouze větrem a ovládaný osobou nebo osobami ve stoje. 7.03.2. PlavidloPlavidlo určené k provozování v půjčovně rekreačních plavidelplavidel je označeno viditelně a nesmazatelně jménem nebo logem půjčovny s velikostí písma minimálně 10 cm. Pokud plavidloplavidlo není označeno štítkem plavidlaplavidla podle nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, má na dobře přístupném a viditelném místě nesmazatelně uveden údaj o nejvyšší nosnosti, včetně uvedení nejvyššího počtu osob, a o výkonu hnacího motoru nebo o ploše plachty, je-li jimi vybaveno. 7.03.3. PlavidloPlavidlo s vlastním strojním pohonem určené v půjčovně plavidelplavidel k vedení osobou bez průkazu způsobilosti má lodní trup konstruován pouze pro plutí ve výtlačném režimu. Výkon motoru plavidlaplavidla je upraven tak, aby rychlost plavidlaplavidla nepřesáhla 15 km/hod. K pohonu plavidlaplavidla je použit pouze spalovací motor nebo elektromotor. 7.03.4. V případě plavidlaplavidla provozovaného v půjčovně plavidelplavidel, které podléhá evidenci a schválení způsobilosti, plavební úřadplavební úřad po posouzení shody s touto vyhláškou v lodním osvědčení uvede účel použití v půjčovně, včetně případného použití pro vedení bez průkazu způsobilosti. 7.03.5. PlavidloPlavidlo s vlastním strojním pohonem určené pro výcvik musí mít motor s výkonem nejméně 20 kW a dálkovým ovládáním. Plachetnice určená pro výcvik musí mít minimálně hlavní plachtu a kosatku o celkové ploše nejméně 20 m2. 7.03.6. PlavidloPlavidlo určené pro výcvik má hlavní kormidelní místo uspořádáno tak, že ovládací prvky pro vedení plavidlaplavidla jsou v dosahu osoby ve výcviku i školitele. 7.04. Plovoucí zařízeníPlovoucí zařízení 7.04.1. Součástí plovoucího zařízeníplovoucího zařízení není konstrukce nesená plovoucím zařízenímplovoucím zařízením bez pevného spojení s ním a konstrukce připojená k plovoucímu zařízeníplovoucímu zařízení nejméně s jedním stupněm volnosti, například přístupová lávka, břehová vzpěra a podobně. 7.04.2. Plovoucí zařízeníPlovoucí zařízení je trvale označeno jménem (značkou) výrobce a rokem výroby. 7.04.3. Na plovoucí zařízeníplovoucí zařízení se nevztahují ustanovení článku 1.04.4., kapitoly 3, článků 5.01., 5.03. a kapitoly 6, s výjimkou článku 6.04.1. v případě plovoucího zařízeníplovoucího zařízení s obytným prostorem. 7.04.4. Plovoucí zařízeníPlovoucí zařízení používané při provozování osobní lodní dopravy jako plovoucí můstek je, včetně přístupové lávky o vnitřní šířce minimálně 0,9 m, vybaveno vhodným zařízením pro ochranu proti pádu osoby do vody. Okraje plovoucího zařízeníplovoucího zařízení a lávky jsou výrazně označeny. 7.04.5. Plovoucí zařízeníPlovoucí zařízení používané při provozování osobní lodní dopravy jako plovoucí můstek má nejvýše v 1/4 délky LWL od obou konců na obou bocích značky označující rovinu největšího přípustného ponoru tak, aby byly viditelné ze břehu i z vody na boku odvráceném od břehu. 7.05. Požadavky na záchranná plavidlaplavidla 7.05.1. Záchranné plavidloplavidlo má dostatečnou stabilitu. Při zatížení 75xn [kg], kde n je maximální počet osob přípustného obsazení, umístěném co nejblíže k boku plavidlaplavidla, nejméně však ve vzdálenosti 1/4 šířky BWL plavidlaplavidla od jeho podélné osy, nepřesáhne příčný náklon plavidlaplavidla 15° a zbývající volný bok neklesne pod 5 cm. 7.05.2. Záchranné plavidloplavidlo s délkou L menší než 6 m splňuje podmínku nepotopitelnosti podle článku 2.02.1., hodnoty rezervního vztlaku však jsou 1,5 krát větší. 7.05.3. Záchranné plavidloplavidlo je navrženo a konstruováno tak, aby bylo možné snadno vyzdvihnout osobu z vody na plavidloplavidlo. 7.05.4. Záchranné plavidloplavidlo je na obou bocích z vnější strany označeno nápisem „Záchranné plavidloplavidlo“ nebo „Rescue“ nebo názvem a logem právnické osoby, která plavidloplavidlo jako záchranné provozuje, či jejich kombinací. Nápis je proveden čitelně a nesmazatelně písmeny vysokými nejméně 15 cm v barvě kontrastní k barvě podkladu. 7.05.5. V případě záchranného plavidlaplavidla, které podléhá evidenci a schválení způsobilosti, plavební úřadplavební úřad po posouzení shody s touto vyhláškou účel použití plavidlaplavidla zaznamená v lodním osvědčení. 7.06. Historicky cenná plavidlaplavidla, historická plavidlaplavidla a jejich kopie 7.06.1. Za historicky cenné plavidloplavidlo se se pro účely této vyhlášky považuje plavidloplavidlo vyrobené nebo postavené po 1. lednu 1950 a prokazatelně uvedené do provozu před více než 50 roky, které je zcela zachováno v původní podobě s původním zařízením i vybavením včetně hlavního hnacího motoru. 7.06.2. Na historicky cenné plavidloplavidlo a malé plavidlomalé plavidlo, které bylo zhotoveno před rokem 1950 (dále jen „historické plavidloplavidlo“) se nevztahují ustanovení článků 1.04.4. až 1.04.9., 2.01.7., 2.01.8., 2.01.9., 2.02.1., 2.02.3., 2.02.4., 2.04.1., 3.01.2., 3.01.8., 3.06.1. druhá věta, 3.06.9., 4.03.2., 4.03.4., 5.01.1., 5.01.2., 6.04.3. Ostatní ustanovení této přílohy se na historické plavidloplavidlo nebo historicky cenné plavidloplavidlo použijí přiměřeně s ohledem na stupeň technického poznání v době vzniku plavidlaplavidla. Úlevy uvedené v prvé a druhé větě se na historicky cenné a historické plavidloplavidlo mohou uplatnit pouze na část plavidlaplavidla, zařízení a vybavení, které jsou shodné s původním stavem plavidlaplavidla. Nově instalované části, zařízení a vybavení musí splňovat požadavky stanovené v této příloze. Ustanovení článku 3.03.5. se na historické plavidloplavidlo nevztahují, jestliže je na plavidleplavidle použit původní spalovací motor nebo jeho jednotlivá kopie zhotovená podle původního projekčního návrhu z doby před rokem 1950 a nevyráběná sériově. 7.06.3. Ustanovení 7.06.2. se přiměřeně vztahují také na kopii historického plavidlaplavidla, které bylo zhotoveno podle původního projekčního návrhu z doby před rokem 1950 z převážně shodných materiálů použitých na historickém plavidleplavidle. 7.06.4. Plavební úřadPlavební úřad v osvědčení plavidlaplavidla uvede, zda plavidloplavidlo je historickým plavidlemplavidlem. 7.07. Stávající plavidlaplavidla 7.07.1. Není-li výslovně stanoveno jinak, platí pro stávající plavidloplavidlo v provozu technické požadavky stanovené v této příloze. 7.07.2. Pokud plavidloplavidlo v provozu není plně v souladu s ustanoveními této přílohy a uvedení do souladu by bylo technicky příliš náročné nebo neproveditelné, lze uznat stávající technické řešení za rovnocenné, jestliže neohrožuje zdraví a bezpečnost osob, majetek a životní prostředí. Ustanovení článku 3.03.5. se nevztahuje na instalaci spalovacího motoru již uvedeného do provozu v některém členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, ve Švýcarsku nebo v Turecku nebo instalaci a použití motoru stejného typu a výkonu náhradou za původně instalovaný motor téhož výrobce, pokud není spalovací motor podroben větší úpravě zvyšující jeho výkon o více než 15 %. 7.07.3. Ustanovení článku 7.07.2. se nevztahuje na úpravu plavidlaplavidla, která musí být provedena plně v souladu s příslušným ustanovením této přílohy. Dále nelze ustanovení článku 7.07.2. vztáhnout na požadavky uvedené v článcích 3.01.3. až 3.01.5., 3.01.9., 4.01.1., 5.04.1., 5.04.2., 5.05.1. až 5.05.10., 5.06.1. až 5.06.7., 5.07.1., 5.07.2., 6.04.1., 6.04.2. 7.07.4. Uplatnění odchylek podle článku 7.07.2. zaznamená plavební úřadplavební úřad v osvědčení plavidlaplavidla. 7.07.5. Na malé plavidloplavidlo, které nepodléhá nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, se vztahuje ustanovení článku 3.06.2., pokud byla jeho stavba zahájena po nabytí účinnosti této vyhlášky. 7.07.6. Ustanovení článku 7.03.1. se nevztahuje na plavidloplavidlo, které bylo k provozování v půjčovně plavidelplavidel schváleno před účinností této vyhlášky. 7.08. PlavidlaPlavidla nepodléhající evidenci a schvalování technické způsobilosti 7.08.1. Na plavidloplavidlo s výtlakem Dmax do 1000 kg nebo s vlastním strojním pohonem o výkonu nejvýše 4 kW nebo s celkovou plochou plachet nejvýše 12 m2, které nepodléhá evidenci, se z části 1. až 6. této přílohy vztahují ustanovení článků 1.04.1., 1.04.10., 3.03.5., 5.01.1., 5.04.1., 6.01. a 6.04.2. V případě vybavení plavidlaplavidla spalovacím motorem nebo zařízením pro vaření nebo topení se na plavidloplavidlo vztahují také články 5.06.1. až 5.06.5. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 334/2015 Sb. Vzor lodního osvědčení 1. Vzor lodního osvědčení plavidlaplavidla vnitrozemské plavbyplavby 493kB 2. Vzor Mezinárodního osvědčení rekreačního plavidlaplavidla 439kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 334/2015 Sb. Vzor prozatímního osvědčení plavidla 275kB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 334/2015 Sb. Dokumentace pro schválení stavby plavidla nebo typu plavidla. Technická dokumentace má obsahovat všechny příslušné údaje nebo prostředky použité výrobcem k zajištění toho, aby plavidloplavidlo splňovalo základní požadavky, které se na ně vztahují. Technická dokumentace má umožňovat pochopení konstrukčního návrhu, výroby a fungování výrobku a musí umožňovat posouzení shody s požadavky této vyhlášky. Dokumentace v míře nezbytné pro posouzení obsahuje zejména a) celkový popis plavidlaplavidla, b) koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů atd., c) popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení uvedených výkresů, schémat a používání plavidlaplavidla, d) seznam norem platných pro malá plavidlaplavidla, které byly zcela nebo zčásti použity, a popis řešení zvolených pro splnění základních požadavků, pokud normy použity nebyly, e) výsledky konstrukčních výpočtů, provedených kontrol atd., f) výpočty, týkající se zejména stability plavidlaplavidla a volného boku, vztlaku a plovatelnosti, případně protokoly o zkouškách, g) doklady nebo protokoly o zkouškách emisí výfukových plynů prokazující shodu se stanovenými požadavky, h) doklady nebo protokoly o zkouškách emisí hluku prokazující shodu se stanovenými požadavky. Dokumentace se předkládá před zahájením stavby plavidlaplavidla. Dokumentace uvedená v písm. f) až h), pokud se týká protokolů o provedených zkouškách, může být předložena až po dohotovení plavidlaplavidla před schvalováním jeho způsobilosti. 1) § 30b zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., zákona č. 309/2008 Sb. a zákona č. 187/2014 Sb. 2) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb. 3) Standard CIE S 004/E-2001, Barvy světelných signálů, Mezinárodní komise pro osvětlování (Commission internationale de l'éclairage, CIE). 4) Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. 5) Čl. 6 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES. 6) Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů. 7) Vyhláška č. 67/2015 Sb., o pravidlech plavebního provozu (pravidla plavebního provozu). 8) Úmluva o mezinárodních Pravidlech pro zabránění srážkám na moři (COLREG), 1972, oznámená pod č. 263/1995 Sb. 9) Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb., Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři, 1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb.
Sdělení Národního bezpečnostního úřadu č. 333/2015 Sb.	Sdělení Národního bezpečnostního úřadu č. 333/2015 Sb. Sdělení Národního bezpečnostního úřadu o vyhlášení převodních tabulek stupňů utajení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána Vyhlášeno 9. 12. 2015, částka 140/2015 333 SDĚLENÍ Národního bezpečnostního úřadu ze dne 25. listopadu 2015 o vyhlášení převodních tabulek stupňů utajení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána Národní bezpečnostní úřad podle § 23 odst. 4 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje následující převodní tabulky stupňů utajení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána: Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informacíutajovaných informací V České republice\| V Ázerbájdžánské republice\| Ekvivalent v angličtině ---\|---\|--- TAJNÉ\| TAM MƏXFI\| SECRET DŮVĚRNÉ\| MƏXFI\| CONFIDENTIAL VYHRAZENÉ\| Bez ekvivalentu\| RESTRICTED Smlouva mezi Českou republikou a Maďarskem o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informacíutajovaných informací. v České republice\| v Maďarsku\| ekvivalent v anglickém jazyce ---\|---\|--- PŘÍSNĚ TAJNÉ\| SZIGORÚAN TITKOS\| TOP SECRET TAJNÉ\| TITKOS\| SECRET DŮVĚRNÉ\| BIZALMAS\| CONFIDENTIAL VYHRAZENÉ\| KORLÁTOZOTT TERJESZTÉSŰ\| RESTRICTED Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o vzájemné výměně a ochraně utajovaných informacíutajovaných informací V České republice\| V Lucemburském velkovévodství ---\|--- PŘÍSNĚ TAJNÉ\| TRÈS SECRET LUX TAJNÉ\| SECRET LUX DŮVĚRNÉ\| CONFIDENTIEL LUX VYHRAZENÉ\| RESTREINT LUX Smlouva mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informacíutajovaných informací V České republice\| Ve Švýcarské konfederaci\| Ekvivalent v anglickém jazyce ---\|---\|--- PŘÍSNĚ TAJNÉ\| bez ekvivalentu\| TOP SECRET TAJNÉ\| GEHEIM / SECRET / SEGRETO\| SECRET DŮVĚRNÉ\| VERTRAULICH / CONFIDENTIEL/ CONFIDENZIALE\| CONFIDENTIAL VYHRAZENÉ\| INTERN / INTERNE / AD USO INTERNO\| RESTRICTED Utajované informaceUtajované informace České republiky označené PŘÍSNĚ TAJNÉ budou ve Švýcarské konfederaci označeny GEHEIM / SECRET / SEGRETO. Utajované informaceUtajované informace České republiky označené PŘÍSNĚ TAJNÉ budou ve Švýcarské konfederaci chráněny jako utajované informaceutajované informace označené GEHEIM / SECRET / SEGRETO. Na žádost příslušného národního bezpečnostního úřadu může být švýcarské bezpečnostní osvědčení umožňující přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím označeným GEHEIM / SECRET / SEGRETO uznáno tak, aby umožňovalo přístup také k českým utajovaným informacímutajovaným informacím označeným PŘÍSNĚ TAJNÉ. České bezpečnostní osvědčení umožňující přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím označeným PŘÍSNĚ TAJNÉ a TAJNÉ bude uznáno jako umožňující přístup ke švýcarským utajovaným informacímutajovaným informacím označeným GEHEIM / SECRET / SEGRETO. Smlouva mezi Českou republikou a Srbskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informacíutajovaných informací v České republice\| v Srbské republice ---\|--- PŘÍSNĚ TAJNÉ\| ДРЖАВНА TAJHA/ DRŽAVNA TAJNA TAJNÉ\| CTPOГO ПOBEPЉИBO/ STROGO POVERLJIVO DŮVĚRNÉ\| ПOBEPЉИBO/ POVERLJIVO VYHRAZENÉ\| ИHTEPHO/ INTERNO Ředitel: Ing. Navrátil v. r.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 332/2015 Sb.	Sdělení Českého statistického úřadu č. 332/2015 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Číselníku měn a fondů (ČMF) Vyhlášeno 9. 12. 2015, částka 140/2015 332 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 1. prosince 2015 o aktualizaci Číselníku měn a fondů (ČMF) Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. ledna 2016 aktualizaci Číselníku měn a fondů (ČMF), zavedeného sdělením Českého statistického úřadu č. 525/2002 Sb., ze dne 18. listopadu 2002, ve znění sdělení Českého statistického úřadu č. 513/2004 Sb. a sdělení Českého statistického úřadu č. 412/2011 Sb. Předmětem aktualizace je zavedení nové položky, zrušení některých položek a změny názvů vybraných položek. Číselník měn a fondů je uveden v příloze tohoto sdělení. Platné znění aktualizovaného Číselníku měn a fondů (ČMF) včetně prováděných změn bude k dispozici na internetových stránkách Českého statistického úřadu na adrese www.czso.cz. Předsedkyně: prof. Ing. Ritschelová, CSc., v. r. Příloha Číselník měn a fondů (ČMF) s účinností od 1. ledna 2016 Název měny\| Alfabetický kód\| Numerický kód ---\|---\|--- afghání\| AFN\| 971 alžírský dinár\| DZD\| 012 americký dolar\| USD\| 840 americký dolar (příští den)\| USN\| 997 argentinské peso\| ARS\| 032 ariary\| MGA\| 969 arubský zlatý\| AWG\| 533 australský dolar\| AUD\| 036 ázerbajdžánský manat\| AZN\| 944 bahamský dolar\| BSD\| 044 bahrajnský dinár\| BHD\| 048 baht\| THB\| 764 balboa\| PAB\| 590 barbadoský dolar\| BBD\| 052 belizský dolar\| BZD\| 084 běloruský rubl\| BYR\| 974 bermudský dolar\| BMD\| 060 birr\| ETB\| 230 bolívar fuerte\| VEF\| 937 boliviano\| BOB\| 068 brunejský dolar\| BND\| 096 bulharský lev\| BGN\| 975 burundský frank\| BIF\| 108 cedi\| GHS\| 936 čínský jüan\| CNY\| 156 dalasi\| GMD\| 270 dánská koruna\| DKK\| 208 denár\| MKD\| 807 dirham SAE\| AED\| 784 dobra\| STD\| 678 dolar Kajmanských ostrovů\| KYD\| 136 dolar Šalomounových ostrovů\| SBD\| 090 dolar Trinidadu a Tobaga\| TTD\| 780 dominikánské peso\| DOP\| 214 dong\| VND\| 704 dram\| AMD\| 051 džibutský frank\| DJF\| 262 egyptská libra\| EGP\| 818 EMU-6 - Evropská peněžní jednotka\| XBB\| 956 EUA-9 - Evropská jednotka účtu 9\| XBC\| 957 EUA-17 - Evropská jednotka účtu 17\| XBD\| 958 EURCO - Evropská smíšená jednotka\| XBA\| 955 euro\| EUR\| 978 falklandská libra\| FKP\| 238 fidžijský dolar\| FJD\| 242 filipínské peso\| PHP\| 608 forint\| HUF\| 348 gibraltarská libra\| GIP\| 292 gourde\| HTG\| 332 guaraní\| PYG\| 600 guinejský frank\| GNF\| 324 guyanský dolar\| GYD\| 328 hongkongský dolar\| HKD\| 344 hřivna\| UAH\| 980 chilské peso\| CLP\| 152 indická rupie\| INR\| 356 indonéská rupie\| IDR\| 360 irácký dinár\| IQD\| 368 íránský rijál\| IRR\| 364 islandská koruna\| ISK\| 352 izraelský nový šekel\| ILS\| 376 jamajský dolar\| JMD\| 388 jemenský rijál\| YER\| 886 jen\| JPY\| 392 jihokorejský won\| KRW\| 410 jihosúdánská libra\| SSP\| 728 jordánský dinár\| JOD\| 400 kanadský dolar\| CAD\| 124 kapverdské escudo\| CVE\| 132 katarský rijál\| QAR\| 634 keňský šilink\| KES\| 404 kina\| PGK\| 598 kip\| LAK\| 418 kódy pro transakce, kde se nepoužívají měny\| XXX\| 999 kódy zvlášť vyhrazené pro testovací účely\| XTS\| 963 kolumbijské peso\| COP\| 170 komorský frank\| KMF\| 174 konvertibilní marka\| BAM\| 977 konžský frank\| CDF\| 976 koruna česká\| CZK\| 203 kostarický colón\| CRC\| 188 kubánské konvertibilní peso\| CUC\| 931 kubánské peso\| CUP\| 192 kuna\| HRK\| 191 kuvajtský dinár\| KWD\| 414 kwanza\| AOA\| 973 kyat\| MMK\| 104 lari\| GEL\| 981 lek\| ALL\| 008 lempira\| HNL\| 340 leone\| SLL\| 694 libanonská libra\| LBP\| 422 liberijský dolar\| LRD\| 430 libra šterlinků\| GBP\| 826 libyjský dinár\| LYD\| 434 lilangeni\| SZL\| 748 loti\| LSL\| 426 malajsijský ringgit\| MYR\| 458 malawiská kwacha\| MWK\| 454 marocký dirham\| MAD\| 504 mauricijská rupie\| MUR\| 480 metical\| MZN\| 943 Mexican Unidad de Inversion (UDI)\| MXV\| 979 mexické peso\| MXN\| 484 moldavský leu\| MDL\| 498 mvdol\| BOV\| 984 naira\| NGN\| 566 nakfa\| ERN\| 232 namibijský dolar\| NAD\| 516 nepálská rupie\| NPR\| 524 ngultrum\| BTN\| 064 nikaragujská córdoba\| NIO\| 558 norská koruna\| NOK\| 578 novozélandský dolar\| NZD\| 554 nový sol\| PEN\| 604 ománský rijál\| OMR\| 512 ouguiya\| MRO\| 478 pa'anga\| TOP\| 776 pacifický frank\| XPF\| 953 pákistánská rupie\| PKR\| 586 paladium\| XPD\| 964 pataca\| MOP\| 446 platina\| XPT\| 962 pula\| BWP\| 072 quetzal\| GTQ\| 320 rand\| ZAR\| 710 real\| BRL\| 986 riel\| KHR\| 116 rufiyaa\| MVR\| 462 rumunský leu\| RON\| 946 ruský rubl\| RUB\| 643 rwandský frank\| RWF\| 646 salvadorský colón\| SVC\| 222 saúdský rijál\| SAR\| 682 severokorejský won\| KPW\| 408 seychelská rupie\| SCR\| 690 singapurský dolar\| SGD\| 702 som\| KGS\| 417 somálský šilink\| SOS\| 706 somoni\| TJS\| 972 srbský dinár\| RSD\| 941 středoafrický CFA frank\| XAF\| 950 stříbro\| XAG\| 961 SUCRE\| XSU\| 994 súdánská libra\| SDG\| 938 sum\| UZS\| 860 surinamský dolar\| SRD\| 968 svatohelenská libra\| SHP\| 654 syrská libra\| SYP\| 760 šrílanská rupie\| LKR\| 144 švédská koruna\| SEK\| 752 švýcarský frank\| CHF\| 756 taka\| BDT\| 050 tala\| WST\| 882 tanzanský šilink\| TZS\| 834 tenge\| KZT\| 398 tchajwanský nový dolar\| TWD\| 901 tugrik\| MNT\| 496 tuniský dinár\| TND\| 788 turecká lira\| TRY\| 949 turkmenský manat\| TMT\| 934 ugandský šilink\| UGX\| 800 Unidad de Fomento\| CLF\| 990 Unidad de valor real\| COU\| 970 Uruguay Peso en Unidades Indexadas\| UYI\| 940 uruguayské peso\| UYU\| 858 vatu\| VUV\| 548 východokaribský dolar\| XCD\| 951 WIR euro\| CHE\| 947 WIR frank\| CHW\| 948 zambijská kwacha\| ZMW\| 967 západoafrický CFA frank\| XOF\| 952 zimbabwský dolar\| ZWL\| 932 zlato\| XAU\| 959 zlatý Nizozemských Antil\| ANG\| 532 zlotý\| PLN\| 985 zúčtovací jednotka Africké rozvojové bankybanky\| XUA\| 965 zvláštní práva čerpání - MMF\| XDR\| 960
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 331/2015 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 331/2015 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení výše platové základny pro určení platu státních zástupců podle zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 12. 2015, částka 140/2015 331 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 1. prosince 2015 o vyhlášení výše platové základny pro určení platu státních zástupců podle zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje podle § 3 odst. 3 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 425/2010 Sb. a zákona č. 347/2011 Sb., pro rok 2016 platovou základnu ve výši 69 873,30 Kč). Ministryně: Mgr. Marksová v. r. ) V důsledku rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1440/2014-456.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 330/2015 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 330/2015 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení výše platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů soudců podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 12. 2015, částka 140/2015 330 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 1. prosince 2015 o vyhlášení výše platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů soudců podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje podle § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb. a zákona č. 359/2014 Sb., pro rok 2016 platovou základnu pro soudce ve výši 77 637 Kč). Ministryně: Mgr. Marksová v. r. ) V důsledku rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1440/2014-456.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 329/2015 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 329/2015 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení výše platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů představitelů podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 12. 2015, částka 140/2015 329 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 1. prosince 2015 o vyhlášení výše platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů představitelů podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje podle § 3 odst. 3 věty druhé a § 3a odst. 2 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb. a zákona č. 359/2014 Sb., pro rok 2016 platovou základnu pro představitele ve výši 60 815,65 Kč). Ministryně: Mgr. Marksová v. r. ) V důsledku rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1440/2014-456.
Vyhláška č. 328/2015 Sb.	Vyhláška č. 328/2015 Sb. Vyhláška, kterou se provádí zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců Vyhlášeno 9. 12. 2015, datum účinnosti 18. 12. 2015, částka 140/2015 * § 1 - (1) Tato vyhláška upravuje seznamy zemí, které Česká republika považuje za bezpečné země původu, bezpečné třetí země a evropské bezpečné třetí země1). * § 2 - Česká republika považuje za bezpečnou zemi původu1) * § 3 - Česká republika nestanovuje seznam bezpečných třetích zemí1). * § 4 - Česká republika považuje za evropskou bezpečnou třetí zemi1) * § 5 - (1) Vzor průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce2). * § 6 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 328/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 328/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 10. 2023 (289/2023 Sb.) 328 VYHLÁŠKA ze dne 3. prosince 2015, kterou se provádí zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců Ministerstvo vnitra stanoví podle § 57 odst. 6 a § 86 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 314/2015 Sb., a podle § 34 odst. 6 zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění zákona č. 314/2015 Sb.: § 1 (1) Tato vyhláška upravuje seznamy zemí, které Česká republika považuje za bezpečné země původubezpečné země původu, bezpečné třetí zeměbezpečné třetí země a evropské bezpečné třetí zeměevropské bezpečné třetí země1). (2) Tato vyhláška dále upravuje vzor průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany2) a vzor průkazu žadatele o poskytnutí dočasné ochranyžadatele o poskytnutí dočasné ochrany. § 2 Česká republika považuje za bezpečnou zemi původu1) 1. Albánii, 2. Alžírsko, 3. Arménii, 4. Austrálii, 5. Bosnu a Hercegovinu, 6. Černou Horu, 7. Ghanu, 8. Gruzii, 9. Indii, 10. Island, 11. Kanadu, 12. Kosovo, 13. Lichtenštejnsko, 14. Severní Makedonii, 15. Maroko, 16. Moldavsko, 17. Mongolsko, 18. Norsko, 19. Nový Zéland, 20. Senegal, 21. Velkou Británii a Severní Irsko, 22. Spojené státy americké, 23. Srbsko, 24. Švýcarsko, 25. Tunisko. § 3 Česká republika nestanovuje seznam bezpečných třetích zemíbezpečných třetích zemí1). § 4 Česká republika považuje za evropskou bezpečnou třetí zemi1) 1. Černou Horu, 2. Moldavsko, s výjimkou Podněstří. § 5 (1) Vzor průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce2). (2) Vzor průkazu žadatele o poskytnutí dočasné ochranyžadatele o poskytnutí dočasné ochrany je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 18. prosince 2015. Ministr: Chovanec v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 328/2015 Sb. VZOR PRŮKAZU ŽADATELE O UDĚLENÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY2) 87kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 328/2015 Sb. VZOR PRŮKAZU ŽADATELE O POSKYTNUTÍ DOČASNÉ OCHRANY 85kB 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (přepracované znění). 2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění).
Nařízení vlády č. 327/2015 Sb.	Nařízení vlády č. 327/2015 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 142/2014 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství, ve znění nařízení vlády č. 308/2014 Sb., a nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 12. 2015, datum účinnosti 15. 12. 2015, částka 139/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády č. 142/2014 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství * ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2016 327 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2. prosince 2015, kterým se mění nařízení vlády č. 142/2014 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství, ve znění nařízení vlády č. 308/2014 Sb., a nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna nařízení vlády č. 142/2014 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství Čl. I Nařízení vlády č. 142/2014 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství, ve znění nařízení vlády č. 308/2014 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňují věty „Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/560 ze dne 15. prosince 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o systém povolení pro výsadbu révy. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/561 ze dne 7. dubna 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o systém povolení pro výsadbu révy.“. 2. V § 2 odst. 2 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 3. V § 2 odst. 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) technika zlepšující obhospodařování vinice.“. 4. V § 2 odstavec 4 zní: „(4) Žadatel smí klučit pouze celý díl půdního bloku.“. 5. V § 2 odst. 5 a v § 9 odst. 9 se slova „půdních blocích nebo jejich dílech“ nahrazují slovy „dílech půdních bloků“. 6. V § 2 odst. 6 se za slovo „předem5)“ vkládají slova „v období do 31. prosince 2015“, slovo „niž“ se nahrazuje slovem „níž“ a na konci odstavce se doplňuje věta „V případě udělení povolení pro opětovnou výsadbu předem18) v období od 1. ledna 2016 se provedením opatření rozumí i splnění závazku vyklučit plochu vinice do konce čtvrtého roku od registrace vinice podle zákona o vinohradnictví a vinařství, na níž bylo povolení pro opětovnou výsadbu uděleno.“. 7. V § 2 odst. 7, § 3 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 3 odst. 3, § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 4 odst. 3 a v § 9 odst. 6 se slova „půdní blok nebo jeho díl“ nahrazují slovy „díl půdního bloku“. 8. V § 2 odst. 9 se slova „půdní blok nebo“ zrušují. 9. V § 2 odst. 10 se za slova „přeměně vinic“ vkládají slova „v období do 31. prosince 2015“ a na konci odstavce se doplňují věty „Žadatel může k restrukturalizaci a přeměně vinic podle § 3 a 4 v období od 1. ledna 2016 použít pouze platná povolení pro opětovnou výsadbu38) evidovaná v registru vinic a udělená na základě vyklučení vinice provedeném po kontrole Fondem. Žadatel může k restrukturalizaci a přeměně vinic podle § 4a vzniklých z klučené vinice po 1. lednu 201639) použít pouze platná povolení pro opětovnou výsadbu evidovaná v registru vinic a udělená na základě vyklučení vinice provedeném po kontrole Fondem.“. Poznámky pod čarou č. 38 a 39 znějí: „38) Čl. 66 a 68 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění. 39) Čl. 66 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění.“. 10. V § 2 odstavec 11 zní: „(11) Pokud žadatel použije k restrukturalizaci a přeměně vinice podle odstavce 2 písm. a) a b) v období do 31. prosince 2015 platná práva na opětovnou výsadbu evidovaná v registru vinic a udělená na základě vyklučení vinice před 5. zářím 2010 nebo práva na opětovnou výsadbu z vinice zkontrolované Fondem4) před vyklučením vinice, bez použití postupu podle odstavce 3, podává Fondu žádost před zahájením provádění opatření podle odstavce 210). Pokud žadatel použije k restrukturalizaci a přeměně vinic podle odstavce 2 písm. a) a b) v období od 1. ledna 2016 platná povolení pro opětovnou výsadbu evidovaná v registru vinic a udělená na základě vyklučení vinice před 5. zářím 2010 nebo povolení pro opětovnou výsadbu z vinice zkontrolované Fondem4) před vyklučením vinice, bez použití postupu podle odstavce 3, podává Fondu žádost před zahájením provádění opatření podle odstavce 210). Žadatel nesmí zahájit provádění opatření dříve než 4 měsíce po podání žádosti nebo před kontrolou Fondem provedenou na dílech půdních bloků, na kterých bude vysazena nová vinice. Po provedení opatření doručí žadatel Fondu oznámení podle odstavce 5.“. 11. V § 3 odst. 1 písm. a) a v § 4 odst. 1 písm. a) se za slovo „výsadbu“ vkládají slova „v období do 31. prosince 2015 nebo z níž pochází udělené povolení pro opětovnou výsadbu v období od 1. ledna 2016“. 12. V § 3 odst. 1 písm. c) se za slovo „výsadbu“ vkládají slova „nebo povolení pro opětovnou výsadbu“. 13. V § 3 odst. 2 písm. a) a e), § 3 odst. 4, § 3 odst. 7 úvodní části ustanovení, § 4 odst. 2 písm. a) a e), § 4 odst. 4 písm. a) a b), § 4 odst. 7 úvodní části ustanovení, § 9 odst. 8 a v § 10 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „půdního bloku nebo jeho dílu“ nahrazují slovy „dílu půdního bloku“. 14. V § 3 odst. 2 písm. a) se za slova „použito právo na opětovnou výsadbu“ vkládají slova „v období do 31. prosince 2015 nebo povolení pro opětovnou výsadbu v období od 1. ledna 2016“ a na konci textu písmene se doplňují slova „v období do 31. prosince 2015 nebo povolení pro opětovnou výsadbu předem38) v období od 1. ledna 2016“. 15. V § 3 odst. 2 písm. b) se slova „nebo části této plochy“ zrušují. 16. V § 3 odst. 3 a 5, § 4 odst. 1 písm. e), § 4 odst. 5 a v § 11 odst. 2 se slova „půdním bloku nebo jeho dílu“ nahrazují slovy „dílu půdního bloku“. 17. V § 3 odst. 4 a v § 4 odst. 4 se na konci písmene a) doplňuje slovo „a“. 18. V § 4 odst. 2 písm. a) se za slova „použito právo na opětovnou výsadbu“ vkládají slova „v období do 31. prosince 2015 nebo povolení pro opětovnou výsadbu v období od 1. ledna 2016“ a na konci textu písmene se doplňují slova „v období do 31. prosince 2015 nebo povolení pro opětovnou výsadbu předem39) v období od 1. ledna 2016“. 19. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní: „§ 4a Technika zlepšující obhospodařování vinic (1) Podpora na opatření technika zlepšující obhospodařování vinic se vyplácí na celý díl půdního bloku11), pokud a) restrukturalizovaná část vinice, z níž pochází udělené právo na opětovnou výsadbu v období do 31. prosince 2015, nebo z níž pochází povolení pro opětovnou výsadbu v období od 1. ledna 2016, má v době klučení více než 50 % keřů révy vinné starších 10 let; v případě nově pořízených vinic registrovaných žadatelem v registru vinic do 12 měsíců předcházejících podání žádosti o podporu musí být ode dne podání žádosti více než 50 % keřů révy vinné starších 5 let, b) výměra osázené plochy nebo součet plochy takto restrukturalizovaných vinic žadatele neklesne pod 0,2 ha, c) se výsadba nebo dosadba provede moštovou odrůdou12) registrovanou v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie při počtu keřů nejméně 3 572 ks na 1 ha osázené plochy vinice a d) výsadbou nebo dosadbou dojde ke zvýšení počtu kusů keřů na 1 ha osázené plochy minimálně o 1 000 kusů nad původní počet keřů na 1 ha plochy vinice; výsadba nebo dosadba se provede vysazením nebo dosázením celých ucelených řádků v celé délce restrukturalizované vinice. (2) V žádosti podle § 2 odst. 1 pěstitel uvede a) číslo dílu půdního bloku, z něhož bude po vyklučení vinice použito povolení pro opětovnou výsadbu v rámci dané žádosti, nebo číslo dílu půdního bloku, který má být vyklučen na základě povolení pro opětovnou výsadbu předem38), b) výměru osázené plochy klučené vinice evidované v evidenci nebo části této plochy, c) seznam odrůd, které mají být vyklučeny, d) způsob pěstování klučené vinice, e) číslo dílu půdního bloku, na kterém bude vysazena nebo dosazena nová vinice, a f) údaj o tom, zda se jedná o výsadbu nebo dosadbu. (3) V případě, že pěstitel vysazuje novou vinici na jiném než klučeném díle půdního bloku podle odstavce 2 písm. a) a tento díl půdního bloku je ke dni podání žádosti evidován v evidenci jako vinice, uvede k němu pěstitel v žádosti výměru osázené plochy evidované v evidenci, pěstované odrůdy a způsob pěstování. (4) V oznámení o provedení opatření žadatel u dílu půdního bloku podle odstavce 2 písm. e) uvede a) výměru osázené plochy nově vysazené vinice nebo dosazené části vinice, b) odrůdovou skladbu dosazené části vinice, c) způsob pěstování nově vysazené nebo dosazené vinice a d) počet keřů révy vinné na 1 ha osázené plochy vinice nebo dosazené části vinice.“. 20. V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) technika zlepšující obhospodařování vinic výsadbou 1. 325 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinice v případě, že počet keřů révy vinné překročí nebo je roven 3 572 kusů na 1 ha osázené plochy vinice, 2. 400 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinice v případě, že počet keřů révy vinné překročí 4 500 kusů na 1 ha osázené plochy vinice, 3. 450 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinice v případě, že počet keřů révy vinné překročí 5 500 kusů na 1 ha osázené plochy vinice, nebo 4. 500 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinice v případě, že počet keřů révy vinné překročí 6 500 kusů na 1 ha osázené plochy vinice, d) technika zlepšující obhospodařování vinic dosadbou 1. 162 500 Kč na 1 ha osázené plochy vinice v případě, že počet keřů révy vinné překročí nebo je roven 3 572 kusů na 1 ha osázené plochy vinice, 2. 200 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinice v případě, že počet keřů révy vinné překročí 4 500 kusů na 1 ha osázené plochy vinice, 3. 225 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinice v případě, že počet keřů révy vinné překročí 5 500 kusů na 1 ha osázené plochy vinice, nebo 4. 250 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinice v případě, že počet keřů révy vinné překročí 6 500 kusů na 1 ha osázené plochy vinice.“. 21. V § 6 odst. 2 se za slova „vinice a práva na opětovnou výsadbu“ vkládají slova „nebo povolení pro opětovnou výsadbu“ a za slovo „předem“ se vkládají slova „nebo povolení pro opětovnou výsadbu předem18)“. 22. Poznámka pod čarou č. 18 zní: „18) Čl. 66 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění. Čl. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/560. Čl. 8 odst. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/561.“. 23. V § 6 odst. 2, § 7 odst. 1 a v § 9 odst. 1 a 2 se slova „nebo 4“ nahrazují slovy „, 4 nebo 4a“. 24. V § 6 odst. 3 větě první se za slova „nebo práva na opětovnou výsadbu“ vkládají slova „anebo povolení pro opětovnou výsadbu39)“, ve větě druhé se za slovo „převodu“ vkládají slova „do 31. prosince 2015“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo povolení pro opětovnou výsadbu předem18)“. 25. V § 6 odst. 4 se slova „a písm. b)“ nahrazují slovy „až písm. c)“ a slova „a podle § 4“ se nahrazují slovy „, 4 a 4a“. 26. V § 6 odst. 7 se slova „a 4“ nahrazují slovy „, 4 a 4a“. 27. V § 6 odst. 12 a 13 se za číslo „4“ vkládá číslo „, 4a“. 28. V § 6 odst. 13 se slova „, ve kterém bylo Fondem rozhodnuto“ zrušují. 29. V § 7 odst. 1 se za slova „výsadbu vinice“ vkládají slova „anebo povolení pro opětovnou výsadbu“. 30. V § 8 odst. 2 se slova „půdních bloků, popřípadě“ zrušují. 31. V § 9 odstavec 7 zní: „(7) Zjistí-li Fond porušení podmínky podle § 3 odst. 1 písm. a), § 3 odst. 1 písm. c) nebo § 4 odst. 1 písm. a) u některého z práv na opětovnou výsadbu nebo povolení pro opětovnou výsadbu, poskytne žadateli podporu na tu část dílu půdního bloku, u které byla podmínka splněna. Zjistí-li Fond porušení podmínky podle § 4a odst. 1 písm. a) u některého z povolení pro opětovnou výsadbu, poskytne žadateli podporu na tu část dílu půdního bloku, u které byla podmínka splněna.“. 32. V § 9 odst. 8 se za slovo „výsadbu“ vkládají slova „nebo povolení pro opětovnou výsadbu“, za slovy „§ 4 odst. 2 písm. a)“ se slovo „nebo“ zrušuje a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo § 4a odst. 2 písm. a)“. 33. V § 9 odst. 9 se slova „půdní bloky nebo jejich díly“ nahrazují slovy „díly půdních bloků“. 34. V § 10 odst. 1 písm. a) se za slovo „výsadbu“ vkládají slova „nebo povolení pro opětovnou výsadbu“. 35. V § 10 odst. 1 písm. b) se za slovo „výsadbu“ vkládají slova „do 31. prosince 2015“. 36. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 40 zní: „§ 10a Oznámení o převodu obchodního závodu (1) V případě převodu obchodního závodu v době zahájeného řízení o žádosti o podporu podle § 2, nebo v době trvání plnění podmínek podmíněnosti podle předpisu Evropské unie, oznámí nabyvatel tuto skutečnost Fondu doručením oznámení o převodu obchodního závodu na formuláři vydaném Fondem, a to nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne registrace dílů půdních bloků v evidenci na nabyvatele. (2) V případě převodu obchodního závodu v době zahájeného řízení o žádosti o podporu podle § 5, nebo v době trvání plnění podmínky podle předpisu Evropské unie40), oznámí nabyvatel tuto skutečnost Fondu doručením oznámení o převodu obchodního závodu na formuláři vydaném Fondem, a to nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne účinnosti smlouvy o převodu obchodního závodu. (3) Nabyvatel, na kterého přešly práva a povinnosti v důsledku převodu obchodního závodu po poskytnutí podpory převodci podle § 2 nebo 5, je povinen se v oznámení o převodu obchodního závodu zavázat k dodržování podmínek podpory, k jejichž dodržování se zavázal převodce. 40) Čl. 231 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.“. 37. § 11 se včetně nadpisu zrušuje. 38. V § 12 se za slova „předpisu Evropské unie33)“ vkládají slova „nebo předem uděleného povolení pro opětovnou výsadbu38)“. 39. Poznámky pod čarou č. 35 až 37 se zrušují. 40. V příloze č. 2 se slova „Sedlec u Kutné Hory“ zrušují. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o žádostech podaných podle § 2 nařízení vlády č. 142/2014 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, u kterých žadatel do 30. dubna 2015 nepodal oznámení o provedení opatření podle § 2 odst. 5 nařízení vlády č. 142/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 142/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST DRUHÁ Změna nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou Čl. III Nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění nařízení vlády č. 215/2010 Sb., nařízení vlády č. 309/2012 Sb. a nařízení vlády č. 179/2015 Sb., se mění takto: 1. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 47 až 50 zní: „§ 11a Podpora na dočasná mimořádná podpůrná opatření (1) Podpora47) pro stahování ovoce a zeleniny z trhu, sklízení nezralého ovoce a zeleniny nebo jejich nesklizení je poskytována na vybrané produkty uvedené v přímo použitelném předpisu Evropské unie48) a produkované na území České republiky. (2) Předběžné oznámení o provedení opatření podle odstavce 1 doručí žadatel Fondu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie49) nejpozději do 30. dubna 2016 na formuláři vydaném Fondem. (3) Pro výpočet podpory na opatření podle odstavce 1 jsou výnosy vybraných produktů pro přepočet plochy oznámené žadatelem Fondu v hektarech na množství produktů v tunách a maximální výše částky podpory uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení. (4) Žádost o poskytnutí podpory doručí žadatel Fondu nejpozději do 31. července 2016 na formuláři vydaném Fondem. (5) Pokud uznaná plocha přepočtená na tuny a uznané množství v tunách z přijatých žádostí o poskytnutí podpory překročí množství 3 000 tun50), Fond podporu jednotlivých žadatelů poměrně sníží. 47) Čl. 1 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1031/2014 ze dne 29. září 2014, kterým se stanoví další dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty některého ovoce a zeleniny, v platném znění. 48) Čl. 1 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1031/2014, v platném znění. 49) Čl. 78 odst. 1 a čl. 85 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011, v platném znění. 50) Čl. 2 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1031/2014, v platném znění.“. 2. Doplňuje se příloha č. 3, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 318/2008 Sb. Výnosy vybraných produktů pro přepočet plochy oznámené žadatelem Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v hektarech na množství produktů v tunách a maximální výše částky podpory Druh ovoce nebo zeleniny\| Průměrné výnosy (t/ha)\| Sklízení nezralého ovoce a zeleniny nebo jejich nesklízení\| Stahovaní z trhu s jiným určením produktů ---\|---\|---\|--- Členové organizací producentů\| Nečlenové\| Členové organizace producentů\| Nečlenové Celková podpora EUR/ha\| Příspěvek EU (75 %) EUR/ha\| Příspěvek OP (25 %) EUR/ha\| Příspěvek EU (50 %) EUR/ha\| Příspěvek EU (75 %) EUR/t\| Příspěvek EU (50 %) EUR/t Jablka\| 15,01\| 1 785,89\| 1 339,42\| 446,47\| 892,94\| 99,15\| 66,10 Hrušky\| 11,42\| 1 634,20\| 1 225,65\| 408,55\| 817,10\| 119,25\| 79,50 Rajčata\| 41,00\| 6 752,70\| 5 064,53\| 1 688,18\| 3 376,35\| 137,25\| 91,50 Mrkev nebo karotka\| 39,00\| 2 997,54\| 2 248,16\| 749,39\| 1 498,77\| 64,05\| 42,70 Zelí\| 57,00\| 1 990,44\| 1 492,83\| 497,61\| 995,22\| 29,10\| 19,40 Paprika zeleninová (sladká paprika)\| 40,00\| 10 800,00\| 8 100,00\| 2 700,00\| 5 400,00\| 225,00\| 150,00 Květák a brokolice\| 16,00\| 1 514,88\| 1 136,16\| 378,72\| 757,44\| 78,90\| 52,60 Okurky salátové\| 36,00\| 5 184,00\| 3 888,00\| 1 296,00\| 2 592,00\| 120,00\| 80,00 Okurky nakládačky\| 42,00\| 6 048,00\| 4 536,00\| 1 512,00\| 3 024,00\| 120,00\| 80,00 Švestky\| 3,93\| 721,55\| 541,16\| 180,39\| 360,77\| 153,00\| 102,00 Bobuloviny (maliny, ostružiny, moruše, rybízy, angrešt, borůvky, brusinky)\| 2,30\| 175,95\| 131,96\| 43,99\| 87,98\| 63,75\| 42,50 Broskve a nektarinky\| 3,30\| 798,93\| 599,20\| 199,73\| 399,47\| 201,75\| 134,50 “. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. prosince 2015, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 37, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 326/2015 Sb.	Vyhláška č. 326/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 54/2014 Sb., o vzorech formulářů a průkazu inspektora a limitních množstvích látek podle zákona o prekursorech drog Vyhlášeno 9. 12. 2015, datum účinnosti 24. 12. 2015, částka 138/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 54/2014 Sb., o vzorech formulářů a průkazu inspektora a limitních množstvích látek podle zákona o prekursorech drog, se mění takto: * Čl. II - Závěrečné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 24. 12. 2015 326 VYHLÁŠKA ze dne 23. listopadu 2015, kterou se mění vyhláška č. 54/2014 Sb., o vzorech formulářů a průkazu inspektora a limitních množstvích látek podle zákona o prekursorech drog Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 53 odst. 2 zákona č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog: Čl. I Vyhláška č. 54/2014 Sb., o vzorech formulářů a průkazu inspektora a limitních množstvích látek podle zákona o prekursorech drog, se mění takto: 1. V § 2 písmeno g) zní: „g) žádosti o vydání vývozního povolení k vývozu uvedené látky kategorie 1 podle § 16 odst. 1 zákona je uveden v části I přílohy č. 7 k této vyhlášce; vzor formuláře žádosti o vydání vývozního povolení k vývozu uvedené látky kategorie 2 nebo 3 podle § 16 odst. 1 zákona a žádosti o udělení vývozního povolení k vývozu uvedené látky kategorie 3 zjednodušeným postupem podle § 16 odst. 1 zákona je uveden v části II přílohy č. 7 k této vyhlášce,“. 2. Přílohy č. 1 až 10 znějí: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. ŽÁDOST O VYDÁNÍ LICENCE k činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 1.5MB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. ŽÁDOST O VYDÁNÍ ZVLÁŠTNÍ LICENCE k činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 1.4MB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. ŽÁDOST O ZMĚNU LICENCE nebo ZVLÁŠTNÍ LICENCE k činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 1.2MB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. ŽÁDOST O REGISTRACI nebo ŽÁDOST O ZVLÁŠTNÍ REGISTRACI k činnosti s uvedenou látkou kategorie 2 nebo 3 1.1MB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. OZNÁMENÍ ZMĚNY V REGISTRAČNÍCH ÚDAJÍCH 2.7MB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. OZNÁMENÍ O ČINNOSTI s uvedenou látkou kategorie 2 nebo 3 nebo s výchozí nebo pomocnou látkou 431kB Příloha č. 7 část I k vyhlášce č. 54/2014 Sb. ŽÁDOST O VÝVOZNÍ POVOLENÍ k vývozu uvedené látky kategorie 1 1.1MB Příloha č. 7 část II k vyhlášce č. 54/2014 Sb. ŽÁDOST O VÝVOZNÍ POVOLENÍ k vývozu uvedené látky kategorie 2 nebo 3 1.5MB Příloha č. 8 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. ŽÁDOST O DOVOZNÍ POVOLENÍ k dovozu uvedené látky kategorie 1 1013kB Příloha č. 9 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. HLÁŠENÍ O VÝVOZU A DOVOZU uvedených látek kategorie 1, 2 a 3 1.4MB Příloha č. 10 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. ODHAD DOVOZU NEBO VÝROBY uvedených látek kategorie 1 1.5MB “. 3. Přílohy č. 12 a 13 znějí: „Příloha č. 12 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. HLÁŠENÍ O NADLIMITNÍCH MNOŽSTVÍCH vybraných uvedených látek kategorie 1 nebo 2 860kB Příloha č. 13 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. POSKYTNUTÍ SOUHRNNÝCH ÚDAJŮ O ČINNOSTI s uvedenými látkami kategorie 1 2.7MB “. 4. Přílohy č. 15 až 17 znějí: „Příloha č. 15 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. ŽÁDOST O REGISTRACI k dodávání výchozích nebo pomocných látek na trh 1.1MB Příloha č. 16 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. HLÁŠENÍ O MNOŽSTVÍ DODANÝCH VÝCHOZÍCH A POMOCNÝCH LÁTEK 716kB Příloha č. 17 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. PROHLÁŠENÍ ODBĚRATELE výchozí nebo pomocné látky 763kB “. Čl. II Závěrečné ustanovení Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 61/2015 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 61/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o Visegrádském patentovém institutu Vyhlášeno 7. 12. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 12. 2015, částka 37/2015 * Článek 1 - Zřízení Visegrádského patentového institutu * Článek 2 - Vymezení pojmů * Článek 3 - Visegrádský patentový institut * Článek 4 - Právní postavení VPI * Článek 5 - Sídlo * Článek 6 - Výsady a imunity * Článek 7 - Odpovědnost * Článek 8 - Činnosti VPI * Článek 9 - Sekretariát a ředitel VPI * Článek 10 - Jmenování ředitele * Článek 11 - Správní rada * Článek 12 - Pravomoc správní rady v určitých záležitostech * Článek 13 - Rozhodnutí správní rady a hlasování * Článek 14 - Finanční ustanovení * Článek 15 - Prováděcí předpisy * Článek 16 - Ratifikace * Článek 17 - Přístup k Dohodě * Článek 18 - Vstup v platnost * Článek 19 - Počáteční příspěvek * Článek 20 - Jmenování VPI * Článek 21 - Výhrady * Článek 22 - Změny Dohody * Článek 23 - Vypovězení, ukončení a pozastavení Dohody * Článek 24 - Spory * Článek 25 - Jazyk a depozitář Dohody * Článek 26 - Předání a oznámení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 12. 2015 61 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. února 2015 byla v Bratislavě přijata a jménem České republiky podepsána Dohoda o Visegrádském patentovém institutu. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u vlády Maďarska, depozitáře Dohody, dne 1. října 2015. Dohoda vstupuje v platnost na základě svého článku 18 odst. 1 dne 13. prosince 2015 a tímto dnem vstupuje v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD DOHODA O VISEGRÁDSKÉM PATENTOVÉM INSTITUTU Vlády České republiky, Maďarska, Polské republiky a Slovenské republiky potvrzujíce své pevné odhodlání plně dodržovat závazky vyplývající ze Smlouvy o patentové spolupráci uzavřené ve Washingtonu dne 19. června 1970, přejíce si rozvíjet inovaci a tvořivost a podporovat hospodářský růst a konkurenceschopnost v regionu střední a východní Evropy1, uznávajíce klíčovou roli, kterou hrají jejich úřady průmyslového vlastnictví při dosahování těchto cílů tím, že slouží investorům a odvětvím v oblasti patentového práva a praxe a že jim poskytují vysoce kvalitní odborné znalosti potřebné k zajištění právní ochrany jejich vynálezů, přejíce si, aby jejich úřady průmyslového vlastnictví posílily vzájemnou spolupráci za účelem prohloubení zmíněných odborných znalostí a sdružení zdrojů ve prospěch svých uživatelů, především individuálních vynálezců, malých a středních podniků a výzkumných organizací financovaných z veřejných prostředků, přejíce si nabídnout uživatelům patentového systému ze střední a východní Evropy příznivou a efektivní možnost získání patentové ochrany mezinárodně a za tím účelem usnadnit jejich přístup k systému zřízenému na základě Smlouvy o patentové spolupráci, potvrzujíce své pevné odhodlání plně dodržovat závazky vyplývající z Úmluvy o udělování evropských patentů (Evropská patentová úmluva) uzavřené v Mnichově dne 5. října 1973, včetně Protokolu o centralizaci evropského patentového systému a jeho zavedení, a přejíce si zároveň vykonávat práva, která jim tyto právní nástroje přiznávají, přejíce si zřídit mezivládní organizaci v souladu s článkem 16 a článkem 32 Smlouvy o patentové spolupráci, která bude po jmenování Shromážděním Mezinárodní unie pro patentovou spolupráci a poté, co Shromáždění schválí dohodu mezi touto organizací a Mezinárodním úřadem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), plnit funkci orgánu pro mezinárodní rešerši a orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum v souladu se Smlouvou o patentové spolupráci a jejímž úkolem bude provádět mezinárodní rešerši a mezinárodní předběžný průzkum ve vztahu k mezinárodním patentovým přihláškám podaným na základě této smlouvy, se dohodly takto: Článek 1 Zřízení Visegrádského patentového institutu Tímto se zřizuje Visegrádský patentový institut jako mezivládní organizace pro spolupráci v oblasti patentů. Článek 2 Vymezení pojmů (1) Pro účely této Dohody: (i) zkratkou „VPI“ se rozumí Visegrádský patentový institut, (ii) pojmem „národní úřad“ se rozumí ústřední úřad průmyslového vlastnictví smluvního státu pověřený udělováním patentů, (iii) zkratkou „PCT“ se rozumí Smlouva o patentové spolupráci uzavřená ve Washingtonu dne 19. června 1970, změněná 28. září 1979, 3. února 1984 a 3. října 2001, a Prováděcí předpis ke Smlouvě o patentové spolupráci, v platném znění, (iv) zkratkou „EPÚ“ se rozumí Úmluva o udělování evropských patentů (Evropská patentová úmluva) uzavřená v Mnichově dne 5. října 1973 ve znění aktu revidujícího článek 63 EPÚ ze 17. prosince 1991 a aktu revidujícího EPÚ z 29. listopadu 2000, (v) zkratkou „WIPO“ se rozumí Světová organizace duševního vlastnictví, (vi) pojmem „Mezinárodní úřad“ se rozumí Mezinárodní úřad WIPO. (2) Pokud ustanovení této Dohody, jež se týkají aplikace PCT, obsahují výrazy vymezené smlouvou PCT, mají stejný význam jako podle PCT. Článek 3 Visegrádský patentový institut (1) VPI je správně a finančně samostatný. (2) VPI řídí správní rada a spravuje sekretariát vedený ředitelem. (3) Hlavním úkolem VPI je působit jako orgán pro mezinárodní rešerši a orgán pro mezinárodní předběžný průzkum ve smyslu PCT. Správní rada může rozhodnout, že VPI svěří další podobné úkoly v oblasti patentů. (4) Zřízením a působením VPI není nijak dotčena výhradní pravomoc národních úřadů ve vztahu k národním patentům a patentům, jež mají stejný účinek. Článek 4 Právní postavení VPI (1) VPI má právní subjektivitu. (2) V každém smluvním státě má VPI tu nejširší právní způsobilost přiznanou právnickým osobám v souladu s vnitrostátním právem daného státu. Zejména může uzavírat smlouvy, nabývat movitý a nemovitý majetek či se jej zbavovat a stát se účastníkem soudního řízení. (3) VPI zastupuje ředitel VPI. Článek 5 Sídlo (1) Sídlo VPI je v Budapešti. (2) VPI má pobočku ve všech ostatních smluvních státech, pokud správní rada nerozhodne jinak na žádost smluvního státu, který si na svém území takovou pobočku nepřeje. (3) VPI uzavře dohodu o sídle s Maďarskem. Článek 6 Výsady a imunity (1) VPI, jeho majetek a příjmy jsou v rozsahu oficiálních činností VPI osvobozeny od všech přímých daní. (2) Pokud se uskutečňují podstatné nákupy za účelem provádění oficiálních aktivit VPI, v jejichž ceně jsou zahrnuty daně či cla, přijmou smluvní státy pokud možno vhodná opatření, která zajistí vrácení nebo refundaci částek těchto daní či cel VPI. (3) Od daní či cel nejsou osvobozeny poplatky za veřejné služby. (4) Dohoda o sídle uvedená v čl. 5 odst. 3 může poskytnout jiné výsady a imunity než ty, které jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2. Článek 7 Odpovědnost (1) Smluvní odpovědnost VPI se řídí právními předpisy platnými pro příslušnou smlouvu v souladu s nařízením (ES) č. 593/2008 (Řím I), pokud to přichází v úvahu, případně v souladu s právními předpisy smluvního státu soudu, který dotyčný případ řeší. (2) Mimosmluvní odpovědnost VPI za škodu, kterou způsobí VPI nebo zaměstnanci sekretariátu VPI při plnění svých povinností, pokud nejde o občanskou nebo obchodní věc ve smyslu nařízení (ES) č. 864/2007 (Řím II), se řídí právními předpisy smluvního státu, v němž vznikla škoda. (3) Soudem s pravomocí řešit spory podle odstavce 2 je soud smluvního státu, v němž vznikla škoda. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí bez ohledu na plnění úkolů VPI svěřených národním úřadům. Odpovědnost národních úřadů vůči VPI a odpovědnost VPI vůči národním úřadům se řídí podmínkami, které stanoví správní rada. Článek 8 Činnosti VPI (1) (a) S výhradou článku 20 působí VPI jako orgán pro mezinárodní rešerši a orgán pro mezinárodní předběžný průzkum ve smyslu PCT, v souladu s dohodou mezi Mezinárodním úřadem a VPI, ve vztahu k přihláškám podaným u přijímacího úřadu státu, jenž je účastníkem této Dohody, nebo u přijímacího úřadu, který koná pro stát, jenž je účastníkem této Dohody. (b) Dohoda mezi Mezinárodním úřadem a VPI může stanovit, že VPI bude vykonávat činnost rovněž ve vztahu k dalším přihláškám podaným u přijímacího úřadu dalšího smluvního státu PCT nebo přijímacího úřadu, který koná pro další smluvní stát PCT, pokud přijímací úřad dotyčného státu určil VPI pro tento účel. (2) Při uzavírání a plnění dohody uvedené v odstavci 1 musí VPI dodržovat závazky, které pro smluvní státy této Dohody vyplývají z Úmluvy o udělování evropských patentů (Evropská patentová úmluva), včetně Protokolu o centralizaci evropského patentového systému a jeho zavedení. (3) V případě rozporu mezi ustanoveními PCT a ustanoveními této Dohody mají přednost ustanovení PCT. (4) Činnosti VPI jakožto orgánu pro mezinárodní rešerši a orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum a činnosti VPI související s dalšími úkoly, které mu byly svěřeny podle čl. 3 odst. 3, provádějí jménem VPI národní úřady v souladu s podmínkami stanovenými správní radou. (5) Správní rada stanoví kritéria pro rozdělení práce, která má být provedena dle odstavce 4, mezi národní úřady. Tato kritéria musí být spravedlivá a relevantní, aby bylo rozdělení práce vyvážené. (6) Národní úřady obdrží v souladu s finančním řádem náhradu za činnosti, které provádějí podle odstavce 4. Článek 9 Sekretariát a ředitel VPI (1) Ředitel je odpovědný za organizaci činností VPI. Sekretariát je odpovědný za administrativní podporu a rovněž jedná jako sekretariát správní rady. (2) Sekretariát vede ředitel, který odpovídá za činnost sekretariátu správní radě. (3) Za tímto účelem má ředitel především následující povinnosti a pravomoci: (i) vykonává veškeré potřebné kroky k zajištění efektivního plnění úkolů VPI, včetně schválení interních správních pokynů, (ii) může správní radě předkládat návrhy na změnu prováděcích předpisů a návrhy týkající se rozhodnutí, jež spadají do pravomoci správní rady, (iii) připravuje a realizuje rozpočet a jeho případné změny či doplňky, (iv) každý rok předkládá správní radě zprávu o hospodaření. (4) Ředitel musí dodržovat pokyny správní rady, které se týkají vnitřních a vnějších záležitostí VPI. (5) Národní úřady pomáhají řediteli a sekretariátu při plnění jejich úkolů v nezbytném rozsahu a v souladu s opatřeními stanovenými správní radou. (6) Zaměstnanci sekretariátu jsou povinni se zavázat, že ani po ukončení pracovního poměru nesdělí ani nevyužijí informace, které svou povahou představují služební tajemství. Článek 10 Jmenování ředitele (1) Ředitele VPI jmenuje správní rada na dobu určitou, která nepřekročí čtyři roky. Ředitel může být jmenován opětovně. Dobu trvání úvodního jmenování a možných následných jmenování a všechny další podmínky jmenování stanoví správní rada. (2) Správní rada vykonává nad ředitelem VPI disciplinární pravomoc. Článek 11 Správní rada (1) Správní radu tvoří představitelé smluvních států a jejich zástupci. Každý smluvní stát je oprávněn jmenovat do správní rady jednoho představitele a jednoho zástupce. (2) Jednacím jazykem správní rady je angličtina. Dokumenty předložené správní radě a zápisy z jednání správní rady se vypracovávají v angličtině. (3) Správní rada stanoví vlastní jednací řád. Článek 12 Pravomoc správní rady v určitých záležitostech (1) Správní rada je oprávněna schvalovat a měnit (i) prováděcí předpisy, (ii) finanční řád, (iii) podmínky pracovního poměru zaměstnanců sekretariátu, (iv) a svůj jednací řád. (2) Správní rada je oprávněna pověřit ředitele VPI sjednáváním a (na základě souhlasu správní rady) uzavíráním dohod se státy a mezivládními organizacemi jménem VPI. (3) Správní rada vykonává další povinnosti, které souvisejí s plněním ustanovení této Dohody. Článek 13 Rozhodnutí správní rady a hlasování (1) Správní rada se bude snažit rozhodovat na základě konsensu. Pokud nelze rozhodnout na základě konsensu, o příslušné záležitosti se rozhodne hlasováním. (2) Právo hlasovat ve správní radě mají jen smluvní státy. Každý smluvní stát má jeden hlas a hlasuje svým vlastním jménem. (3) S výhradou odstavce 4 je rozhodnutí správní rady přijato dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů. (4) V případě rozhodnutí, která je správní rada oprávněna učinit na základě čl. 3 odst. 3, čl. 5 odst. 2, čl. 7 odst. 4, čl. 8 odst. 5, čl. 12 odst. 1, čl. 12 odst. 2 a čl. 14 odst. 4, se vyžaduje jednomyslná shoda hlasujících smluvních států. Správní rada činí tato rozhodnutí, případně podle odstavce 1 činí rozhodnutí na základě konsensu pouze tehdy, pokud jsou zastoupeny všechny smluvní státy. (5) Zdržení se hlasování není považováno za hlas. Článek 14 Finanční ustanovení (1) Rozpočet VPI musí být vyrovnaný. Sestavuje se v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami stanovenými ve finančním řádu. V případě potřeby lze rozpočet změnit či doplnit. (2) Výdaje VPI jsou kryty z jeho vlastních prostředků a v případě potřeby ze zvláštních finančních příspěvků poskytnutých smluvními státy, jejichž výši určí správní rada v souladu s finančním řádem. Vlastní prostředky VPI tvoří veškeré příjmy z poplatků a další zdroje a dále, přichází-li to v úvahu, rezervy VPI. (3) VPI může vybírat poplatky za jakýkoliv úkol či postup prováděný na základě této Dohody. Prováděcí předpisy stanoví zejména výši poplatků a způsoby jejich úhrady. Výše poplatků je nastavena na takové úrovni, aby bylo zajištěno, že příjmy z nich jsou dostatečné pro vyrovnaný rozpočet VPI. (4) (a) Pokud však VPI není schopen zajistit vyrovnaný rozpočet v souladu s podmínkami uvedenými v odstavci 3, poskytnou smluvní státy VPI zvláštní finanční příspěvky, jejichž výši určí správní rada v souladu s finančním řádem. (b) Pokud budou zajištěny další prostředky pro dočasné krytí deficitu nebo jeho části, může správní rada rozhodnout, že tento deficit bude převeden do příštího časového období a že po smluvních státech nebude požadováno zaplacení příspěvku. (c) Pokud to finanční situace VPI dovolí, může správní rada rozhodnout, že příspěvky uhrazené podle pododstavce a) budou vráceny smluvním státům, které je zaplatily. (5) Pokud finanční řád nestanoví jinak, výdaje zanesené do rozpočtu se schvalují na dobu jednoho účetního období. Účetní období začíná 1. ledna a končí 31. prosince. (6) Ředitel VPI předloží návrh rozpočtu správní radě nejpozději k datu uvedenému ve finančním řádu. Rozpočet a jakékoli jeho případné změny či doplňky schvaluje správní rada. (7) (a) Výkaz příjmů a výdajů a rozvahu VPI ověří auditoři, jejichž nezávislost je mimo veškeré pochyby. Tyto auditory jmenuje správní rada na dobu pěti let, kterou lze obnovit či prodloužit. Auditoři po skončení každého účetního období vypracují zprávu, jejíž součástí bude podepsaný auditní posudek. (b) Ředitel VPI předloží správní radě každý rok vyúčtování za předchozí účetní období týkající se rozpočtu a rozvahy, v němž jsou uvedena aktiva a pasiva VPI, společně se zprávou auditorů. Správní rada schválí roční vyúčtování a zprávu auditorů a zprostí ředitele VPI povinností, pokud jde o realizaci rozpočtu. (8) Finanční řád stanoví zejména: (i) opatření týkající se stanovení a realizace rozpočtu a ujednání ohledně předkládání a revize účtů, (ii) způsob určení výše zvláštních finančních příspěvků a postupu, kterým smluvní státy tyto příspěvky poskytnou VPI, (iii) způsob určení výše náhrad, jež obdrží národní úřady za činnosti, které provádějí podle čl. 8 odst. 4, a postupu, kterým VPI tyto náhrady národním úřadům poskytne, (iv) pravidla pro rozdělení případného přebytku, který VPI vytvoří prostřednictvím svých činností, mezi smluvní státy, (v) obecně uznávané účetní zásady, z nichž vychází rozpočet a roční finanční výkazy. Článek 15 Prováděcí předpisy (1) Prováděcí předpisy stanoví pravidla týkající se: (i) záležitostí, v souvislosti s nimiž tato Dohoda na prováděcí předpisy výslovně odkazuje, (ii) administrativních požadavků, záležitostí či postupů, (iii) případných podrobností užitečných při provádění ustanovení této Dohody, (iv) výše poplatků a způsobu jejich úhrady. (2) V případě rozporu mezi ustanoveními této Dohody a ustanoveními prováděcích předpisů mají přednost ustanovení této Dohody. Prováděcí předpisy netvoří nedílnou součást Dohody. Článek 16 Ratifikace (1) Tato Dohoda podléhá ratifikaci v souladu s příslušnými ústavními požadavky smluvních států. (2) Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Maďarska (dále jen „depozitář“). Článek 17 Přístup k Dohodě (1) Kterýkoli evropský stát může na základě pozvání správní rady přistoupit k této Dohodě. (2) Listiny o přístupu budou uloženy u depozitáře. Článek 18 Vstup v platnost (1) Tato Dohoda vstoupí v platnost dva měsíce poté, co Česká republika, Maďarsko, Polská republika i Slovenská republika uloží své ratifikační listiny. (2) Případné přistoupení nabude účinnosti první den druhého měsíce po uložení listiny o přístupu. Článek 19 Počáteční příspěvek (1) Poté, co tato Dohoda vstoupí v platnost, zaplatí smluvní státy uvedené v čl. 18 odst. 1 VPI počáteční příspěvek. Počáteční příspěvek pokryje náklady na zřízení VPI a použije se pro tento účel. Částka počátečního příspěvku bude mezi tyto smluvní státy rozdělena rovnoměrně. (2) Každý stát, který k Dohodě přistoupí, zaplatí rovněž počáteční příspěvek. V tomto případě bude počáteční příspěvek krýt náklady, jež VPI vynaloží v souvislosti s přistoupením dotyčného státu. Částku počátečního příspěvku stanoví správní rada. Článek 20 Jmenování VPI VPI požádá Shromáždění Mezinárodní unie pro patentovou spolupráci, aby jej jmenovalo orgánem pro mezinárodní rešerši a orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum v souladu s ustanoveními PCT. Smluvní státy poskytnou VPI v této souvislosti pomoc. Článek 21 Výhrady Výhrady k této Dohodě nejsou dovoleny. Článek 22 Změny Dohody (1) Tuto Dohodu lze změnit na základě ujednání mezi smluvními státy. (2) Návrhy na změnu této Dohody může podat kterýkoliv smluvní stát. Tyto návrhy budou sděleny správní radě. (3) Nestanoví-li ujednání měnící tuto Dohodu jinak, vstoupí případná změna Dohody v platnost dva měsíce poté, co všechny smluvní státy uloží své listiny o schválení. Článek 23 Vypovězení, ukončení a pozastavení Dohody (1) Každý smluvní stát může tuto Dohodu kdykoliv vypovědět. Výpověď musí být oznámena depozitáři. Výpověď nabude účinnosti šest měsíců po datu obdržení příslušného oznámení. (2) Tuto Dohodu lze kdykoliv ukončit se souhlasem všech smluvních států na základě podmínek, které mezi sebou dohodnou. (3) Provádění této Dohody lze kdykoliv pozastavit se souhlasem všech smluvních států na základě podmínek, které mezi sebou dohodnou. Článek 24 Spory (1) Případný spor mezi dvěma či více smluvními státy, který se týká výkladu či aplikace této Dohody nebo prováděcích předpisů a který se nepodaří urovnat vzájemným jednáním, bude na žádost jednoho z dotčených států postoupen správní radě, která se pokusí dosáhnout dohody mezi dotčenými státy. (2) Pokud se takové dohody nepodaří dosáhnout do jednoho roku ode dne, kdy byl spor postoupen správní radě, může spor kterýkoliv z dotčených států předložit Mezinárodnímu soudnímu dvoru. Článek 25 Jazyk a depozitář Dohody Tato smlouva, která je vyhotovena v jediném originále v anglickém jazyce, bude uložena u depozitáře. Článek 26 Předání a oznámení (1) Depozitář pořídí ověřené věrné kopie této Dohody a předá je vládám všech signatářských a přistupujících států. (2) Depozitář informuje všechny vlády států uvedených v odstavci 1: (i) o uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, (ii) o datu, k němuž tato Dohoda vstoupí v platnost, (iii) o každé výpovědi Dohody obdržené podle čl. 23 odst. 1 a o datu, k němuž tato výpověď vstoupí v platnost. NA DŮKAZ TOHO tuto Dohodu podepsali zmocnění signatáři, pověření k tomu svými vládami. VYHOTOVENO v Bratislavě dne 26. února 2015. Za vládu České republiky Josef Kratochvíl v. r. Předseda Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky Za vládu Polské republiky Alicja Adamczak v. r. Předsedkyně Patentového úřadu Polské republiky Za vládu Maďarska Miklós Bendzsel v. r. Předseda Úřadu duševního vlastnictví Maďarska Za vládu Slovenské republiky Ľuboš Knoth v. r. Předseda Úřadu průmyslového vlastnictví Slovenské republiky 1 V souladu s článkem 17 není členství v této Dohodě omezeno na země Visegrádské skupiny. K Dohodě mohou přistoupit i další země z regionu. Ačkoliv je Visegrádský patentový institut zřízen zeměmi Visegrádské skupiny, z právního hlediska nejde o instituci Visegrádské spolupráce.
Vyhláška č. 325/2015 Sb.	Vyhláška č. 325/2015 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví Vyhlášeno 7. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 137/2015 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Peněžní deník * § 3 - Kniha pohledávek a závazků * § 4 - Pomocné knihy ostatních složek majetku * § 5 - Přehled o příjmech a výdajích * § 6 - Přehled o majetku a závazcích * § 7 - Metoda přechodu na jednoduché účetnictví * § 8 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 325/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 325/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2016 325 VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2015, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 304/2008 Sb. a zákona č. 221/2015 Sb., k provedení § 1f odst. 6, § 4 odst. 8 písm. h) a § 13b odst. 6: § 1 Předmět úpravy Vyhláška stanoví obsahové vymezení účetních knih v jednoduchém účetnictví k zajištění sestavení přehledů podle § 13b zákona o účetnictví. § 2 Peněžní deník (1) Účetní jednotka účtuje v peněžním deníku, v němž účetní zápisy uspořádá v daném účetním období z hlediska časového chronologicky a jimiž prokazuje zaúčtování a) příjmů a výdajů peněžních prostředků v hotovosti, b) příjmů a výdajů peněžních prostředků na účtech v bankáchbankách nebo u spořitelních a úvěrních družstev (dále jen „bankovní účet“), c) průběžných položek vzájemných převodů peněžních prostředků v hotovosti a bankovními účty a převodů mezi bankovními účty a d) kursových rozdílů peněžních prostředků zjištěných přepočtem zůstatků v hotovosti a na bankovních účtech vedených v cizí měně k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, ke kterému se peněžní deník uzavírá. (2) Peněžní deník obsahuje položky příjmů a výdajů podle odstavce 1 a rozdíly mezi příjmy a výdaji za účetní období v členění na hlavní a hospodářskou činnost1) a dále v členění, které je nezbytné pro zjištění základu daní z příjmů, a v členění, jež je nezbytné pro splnění povinností účetní jednotky, které pro ni vyplývají z jiných právních předpisů2), a pro vlastní potřeby. (3) Peněžní deník obsahuje při otevírání a uzavírání účetního období zůstatky peněžních prostředků v hotovosti, peněžních prostředků na bankovních účtech a průběžných položek. (4) Informace uvedené v odstavci 1 se uvádějí v přehledu o příjmech a výdajích. § 3 Kniha pohledávek a závazků (1) V knize pohledávek a závazků účetní jednotka eviduje pohledávky podle jednotlivých dlužníků a závazky včetně dluhů podle jednotlivých věřitelů. Pohledávky a závazky včetně dluhů v knize pohledávek a závazků uspořádá z hlediska časového chronologicky. Kniha pohledávek a závazků obsahuje rovněž závazky včetně dluhů z pracovněprávních vztahů podle zákoníku práce. (2) Kniha pohledávek a závazků obsahuje stavy neinkasovaných pohledávek a neuhrazených závazků včetně dluhů zjištěné při uzavírání této knihy k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje přehled o majetku a závazcích (konečné zůstatky). Kniha pohledávek a závazků obsahuje též stavy rezerv vytvářených podle jiných právních předpisů3). (3) Při otevírání knihy pohledávek a závazků v následujícím období se konečné zůstatky minulého období stávají počátečními zůstatky. (4) Údaje podle odstavce 2 se uvádějí v přehledu o majetku a závazcích. § 4 Pomocné knihy ostatních složek majetku (1) V pomocných knihách ostatních složek majetku účetní jednotka eviduje alespoň a) dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek1), b) finanční majetek1), c) zásoby1) a d) ceniny1). (2) Pomocné knihy ostatních složek majetku obsahují stavy ostatních složek majetku zjištěné při uzavírání této knihy k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje přehled o majetku a závazcích (konečné zůstatky). (3) Při otevírání knih ostatních složek majetku v následujícím období se konečné zůstatky minulého období stávají počátečními zůstatky. (4) Údaje podle odstavce 1 se uvádějí v přehledu o majetku a závazcích. § 5 Přehled o příjmech a výdajích (1) V přehledu o příjmech a výdajích jsou příjmy a výdaje uspořádány v členění na hlavní a hospodářskou činnost1) včetně součtových položek a jejich rozdíl je vykázán k rozvahovému dni běžného účetního období a k rozvahovému dni minulého účetního období nebo k jinému okamžiku, ke kterému se přehled o příjmech a výdajích sestavuje. (2) Uspořádání a označování položek v přehledu o příjmech a výdajích je uvedeno v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Přehled o příjmech a výdajích se sestavuje v korunách českých a jednotlivé položky se vykazují v tisících Kč. § 6 Přehled o majetku a závazcích (1) V přehledu o majetku a závazcích jsou uspořádány položky majetku a závazků včetně dluhů a jejich součtové položky k rozvahovému dni běžného účetního období a k rozvahovému dni minulého účetního období nebo k jinému okamžiku, ke kterému se přehled o majetku a závazcích sestavuje. (2) Uspořádání a označování položek přehledu o majetku a závazcích je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. (3) Přehled o majetku a závazcích se sestavuje v korunách českých a jednotlivé položky se vykazují v tisících Kč. § 7 Metoda přechodu na jednoduché účetnictví (1) Při přechodu z účetnictví vedeného v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu na jednoduché účetnictví účetní jednotka provede k rozvahovému dni inventarizaci podle části páté zákona o účetnictví. (2) K rozvahovému dni účetní jednotka zaúčtuje a) zůstatky účtů opravných položek a rezerv, s výjimkou zůstatků účtů opravných položek a rezerv vytvářených podle jiných právních předpisů3) na příslušný účet nákladů, b) zůstatky přechodných účtů aktiv a pasiv v případě příjmů a výdajů hrazených v běžném účetním období, jejichž náklady a výnosy patří do nákladů a výnosů následujícího účetního období, na příslušný účet nákladů nebo výnosů a c) zůstatky přechodných účtů aktiv a pasiv v případě kursových rozdílů na příslušný účet nákladů nebo výnosů. (3) Zůstatky peněžních prostředků převede účetní jednotka k prvnímu dni následujícího účetního období do peněžního deníku jako počáteční zůstatky. Zůstatek účtu peníze na cestě převede účetní jednotka k prvnímu dni následujícího účetního období do peněžního deníku jako počáteční zůstatek průběžných položek. (4) Zůstatky účtů majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv převede účetní jednotka k prvnímu dni následujícího účetního období do knihy pohledávek a závazků a do pomocných knih ostatních složek majetku. Dlouhodobý majetek převede do pomocných knih ostatních složek majetku ve výši jeho ocenění v účetnictví vedeného v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu. (5) Zůstatky rezerv vytvářených podle jiných právních předpisů3) převede účetní jednotka k prvnímu dni následujícího účetního období do knihy pohledávek a závazků. § 8 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Ing. Babiš v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 325/2015 Sb. Přehled o příjmech a výdajích A. Příjmy 01 Prodej zboží 02 Prodej výrobků a služeb 03 Příjmy z veřejných sbírek 04 Přijaté peněžní dary mimo veřejné sbírky 05 Přijaté členské příspěvky 06 Dotace a příspěvky přijaté z veřejných rozpočtů 07 Ostatní 08 Průběžné položky 09 Kursové rozdíly 10 Příjmy celkem B. Výdaje 01 Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 02 Materiál 03 Zboží 04 Služby 05 Mzdy 06 Pojistné za zaměstnance a zaměstnavatele 07 Ostatní osobní výdaje 08 Ostatní 09 Průběžné položky 10 Kursové rozdíly 11 Výdaje celkem 99 Rozdíl příjmů a výdajů Příloha č. 2 k vyhlášce č. 325/2015 Sb. Přehled o majetku a závazcích A. Majetek 01 Dlouhodobý nehmotný majetek 02 Dlouhodobý hmotný majetek 03 Finanční majetek 04 Peněžní prostředky v hotovosti a ceniny 05 Peněžní prostředky na bankovních účtech 06 Zásoby 07 Pohledávky 08 Úvěry a zápůjčky poskytnuté 09 Ostatní majetek 10 Majetek celkem B. Závazky 01 Závazky 02 Úvěry a zápůjčky přijaté 03 Závazky celkem 99 Rozdíl majetku a závazků 1) Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 2) Například zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 3) Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 324/2015 Sb.	Vyhláška č. 324/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 7. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 137/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2017 324 VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2015, kterou se mění vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 304/2008 Sb., k provedení § 4 odst. 8: Čl. I Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 476/2003 Sb., vyhlášky č. 548/2004 Sb., vyhlášky č. 400/2005 Sb., vyhlášky č. 471/2008 Sb., vyhlášky č. 471/2013 Sb. a vyhlášky č. 294/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. d) se slova „účetní závěrky“ nahrazují slovy „v účetní závěrce“. 2. V § 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „vedené v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu“. 3. V § 2 odst. 1 úvodní části se slova „a b)“ nahrazují slovy „, b), i) a l)“. 4. V § 2 odst. 1 písm. a) se slovo „hnutí,1)“ nahrazuje slovy „hnutí podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a v politických hnutích,“. Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 5. V § 2 odst. 1 písm. c) se slovo „společnosti,3)“ nahrazuje slovy „společnosti podle zákona upravujícího svobodu náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností,“. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 6. V § 2 odst. 1 písm. d) se slovo „společnosti,4)“ nahrazuje slovy „společnosti podle zákona upravujícího práva a povinnosti obecně prospěšných společností,“. Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 7. V § 2 odst. 1 písm. e) se slovo „osob,5)“ nahrazuje slovy „osob podle zákona upravujícího zájmová sdružení právnických osob,“. Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 8. V § 2 odst. 1 písmeno h) zní: „h) veřejné vysoké školy podle zákona upravujícího vysoké školy a“. Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 9. V § 2 odst. 3 písm. b) se slovo „ustanovení“ zrušuje, za číslo „36,“ se vkládá slovo „36a,“, za číslo „41“ se vkládají slova „a 42“ a slova „, 42 a 43 zákona“ se zrušují. 10. V § 2 odst. 3 písm. c) se slovo „zjednodušeném“ nahrazuje slovem „zkráceném“. 11. V nadpisech částí druhé, třetí a čtvrté a nadpisech § 37, 40 a 42 se slova „(K § 4 odst. 8 zákona)“ zrušují. 12. V § 3 odst. 1 se slova „účetních jednotek uvedených v § 2 zahrnuje rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty a přílohu“ nahrazují slovy „je stanovena § 18 zákona“. 13. V § 3 odst. 2 se slovo „(bilanci)“ zrušuje, za slovo „uspořádány“ se vkládají slova „a označeny“ a věta druhá se zrušuje. 14. V § 3 odst. 3 se za slovo „uspořádány“ vkládají slova „a označeny“ a věta druhá se zrušuje. 15. V § 3 odst. 4 se za slovo „Příloha“ vkládají slova „v účetní závěrce“, slovo „(bilanci)“ se zrušuje a na konci textu odstavce se doplňují slova „; informace v ní se uvádějí v tomtéž pořadí, v jakém jsou vykázány položky v rozvaze a výkazu zisku a ztráty“. 16. V § 3 odst. 5 větě první se slova „v zjednodušeném“ nahrazují slovy „ve zkráceném“, číslo „3“ se nahrazuje číslem „4“ a věta druhá se nahrazuje větou „Účetní závěrku ve zkráceném rozsahu sestavují účetní jednotky uvedené v § 3a.“. 17. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní: „§ 3a (1) Rozvahu ve zkráceném rozsahu, která zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, může sestavit pouze mikro účetní jednotka a malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. (2) Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu, který zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, může sestavit pouze mikro účetní jednotka a malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. (3) Přílohu v účetní závěrce ve zkráceném rozsahu podle § 30 odst. 7 může sestavit pouze mikro účetní jednotka a malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.“. 18. V § 4 odst. 1 se slovo „(bilanci)“ zrušuje. 19. V § 4 odst. 2 a 3 se slovo „(bilance)“ zrušuje. 20. V § 4 odst. 4 se věta první zrušuje. 21. V nadpisu § 5 se slovo „(bilance)“ zrušuje. 22. V § 5 odst. 1 se slovo „(bilanci)“ a slova „, to je v brutto“ zrušují. 23. V § 5 odst. 1, 2 a 3 se slovo „(bilance)“ zrušuje. 24. V § 5 odst. 1 větě čtvrté se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „v účetní závěrce“. 25. V § 5 odst. 2 větě první se slova „buď s kladným nebo záporným znaménkem“ zrušují. 26. V § 5 odst. 2 větě druhé se slova „v aktivech, s výjimkou opravných položek a oprávek“ nahrazují slovy „opravných položek a oprávek“, slova „s kladným“ se nahrazují slovy „se záporným“, slova „, jestliže převažuje na účtu stav obratu strany Má dáti nad stavem obratu strany Dal“ se zrušují a třetí věta se zrušuje. 27. V § 5 odst. 3 se slova „za minulé účetní období i za běžné účetní období“ zrušují. 28. V § 5 se odstavec 4 zrušuje. 29. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu zní: „§ 5a Hlavní činnost a hospodářská činnost (1) Hlavní činností se pro účely této vyhlášky rozumí veškerá činnost, pro kterou byla účetní jednotka založena nebo zřízena zvláštním právním předpisem, zřizovací listinou nebo jiným dokumentem. (2) Hospodářskou činností se pro účely této vyhlášky rozumí hospodářská činnost stanovená zvláštním právním předpisem nebo činnosti stanovená ve zřizovací listině, statutu, zakládací listině nebo zapsané v příslušném rejstříku, zejména činnost doplňková, vedlejší, podnikatelská nebo jiná činnost.“. 30. V § 6 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 31. V nadpise Hlavy II se slovo „(BILANCE)“ zrušuje. 32. V § 7 odst. 1 větě třetí se za slova „na emise“ vkládají slova „podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů“, slova „individuální preferenční množství mléka,“ se zrušují a za slova „(dále jen „preferenční limity“)11c)“ se vkládají slova „podle zvláštních právních předpisů“. 33. Poznámky pod čarou č. 11b a 11c se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 34. V § 7 odst. 2 úvodní části se za slova „technické zhodnocení“ vkládají slova „dlouhodobého nehmotného majetku“ a slovo „stanoveného“ se nahrazuje slovy „určeného účetní jednotkou“. 35. V § 7 odst. 4 se slova „podle zvláštních právních předpisů“ nahrazují slovy „podle zákonů upravujících ochranu průmyslových vzorů, práva k výsledkům duševní tvůrčí činnosti a obdobná práva“. 36. V § 8 odst. 1 se číslo „10“ nahrazuje číslem „9“. 37. V § 8 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 13 se označují jako odstavce 3 až 12. 38. V § 8 odst. 3 písm. f) se slova „oceněné pořizovací nebo reprodukční pořizovací cenou“ zrušují. 39. V § 8 odstavec 4 zní: „(4) Položka „A.II.4. Hmotné movité věci a jejich soubory“ obsahuje a) hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázané v položce „A.II.4. Hmotné movité věci a jejich soubory“ se považují za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách, b) předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění, pokud se nejedná o předměty kulturní hodnoty nebo kulturní památky.“. 40. V § 8 odst. 5 se slova „Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ nahrazují slovy „Hmotné movité věci a jejich soubory“ a slova „pro vykazování jednotlivého dlouhodobého hmotného majetku v položkách „A.II.3. Stavby“ a „A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ a dále obsahuje technické zhodnocení“ se nahrazují slovy „v § 32 odst. 5:“. 41. V § 8 odstavec 7 zní: „(7) Položka „A.II.6. Dospělá zvířata a jejich skupiny“ obsahuje dospělá zvířata a jejich skupiny zejména stáda, hejna s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. O dospělých zvířatech a jejich skupinách s dobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázaných v položce „A.II.6. Dospělá zvířata a jejich skupiny“ se účtuje jako o zásobách.“. 42. V § 8 odst. 9 písm. c) se slova „Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ nahrazují slovy „Hmotné movité věci a jejich soubory“ a slova „Základní stádo a tažná zvířata“ se nahrazují slovy „Dospělá zvířata a jejich skupiny“. 43. V § 9 odst. 2 se slova „Podíly v ovládaných a řízených osobách“ nahrazují slovy „Podíly - ovládaná nebo ovládající osoba“, za slovo „obsahuje“ se vkládá slovo „zejména“ a slova „, to je podíly podle zákona o obchodních korporacích“ se nahrazují slovy „v ovládaných osobách podle zákona upravujícího obchodní korporace“. 44. V § 9 odst. 3 se slova „Podíly v osobách pod podstatným vlivem“ nahrazují slovy „Podíly - podstatný vliv“, za slovo „obsahuje“ se vkládá slovo „zejména“ a slova „, to je podíly nejméně ve výši dvaceti procent, avšak s nižším podílem účasti, než je uvedeno v odstavci 2“ se nahrazují slovy „v ovládaných osobách podle zákona upravujícího obchodní korporace, ve kterých vykonává účetní jednotka podstatný vliv, a tato majetková účast není vykázána v položce „A.III.1. Podíly - ovládaná nebo ovládající osoba““. 45. V § 9 odst. 7 se za slova „finančního majetku,“ vkládají slova „majetkové účasti neobsažené v položkách „A.III.1. Podíly - ovládaná nebo ovládající osoba“ a „A.III.2. Podíly - podstatný vliv“,“. 46. V § 9 se odstavec 8 zrušuje. 47. V § 11 odst. 1 písm. f) se slova „vedené jako materiál“ nahrazují slovy „bez ohledu na výši ocenění“. 48. V § 11 odst. 1 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která včetně poznámky pod čarou č. 35 znějí: „g) hmotné movité věci a jejich soubory s dobou použitelnosti delší než jeden rok, nevykázané v položce „A.II.4. Hmotné movité věci a jejich soubory“, považované za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách, h) pokusná zvířata35). 35) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.“. 49. V § 11 odst. 4 se slova „, to je polotovary“ zrušují. 50. V § 11 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 36 zní: „(6) Položka „B.I.6. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny“ obsahuje zvířata a jejich skupiny včetně jatečných zvířat36), která nejsou vykazována v položkách „A.II.6. Dospělá zvířata a jejich skupiny“, „B.I.1. Materiál na skladě“ a „B.I.7. Zboží na skladě a v prodejnách“. 36) Například § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. a) a b) vyhlášky č. 375/2003 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, ve znění pozdějších předpisů.“. 51. V § 11 odst. 7 větě první se za slovo „věci“ vkládají slova „a zvířata“ a za slova „těmito věcmi“ se vkládají slova „a zvířaty“. 52. V § 11 odst. 7 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, a zvířata vlastního chovu, která dospěla, byla aktivována a jsou určena k prodeji s výjimkou jatečných zvířat36)“. 53. V § 11 odst. 8 se za slovo „věci“ vkládají slova „a zvířata“. 54. V nadpise § 12 se slovo „závazkových“ zrušuje. 55. V § 12 odst. 1, 4 a 5 se slovo „závazkových“ zrušuje. 56. V § 13 odst. 2 se slova „zvláštními právními předpisy“ nahrazují slovy „podle zákonů upravujících povinné pojistné“. 57. V § 14 odst. 1 se za slovo „obsahuje“ vkládají slova „u poplatníků“. 58. V § 14 odst. 2 se slova „a funkčních požitků“ zrušují. 59. V § 14 odst. 3 větě první se slova „při uplatnění nadměrného odpočtu u plátců této daně“ zrušují a věta druhá se zrušuje. Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 60. V § 14 odstavec 4 zní: „(4) Položka „B.II.11. Ostatní daně a poplatky“ obsahuje pohledávky zejména z titulu daní neuvedených v odstavcích 1 až 3, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění.“. 61. V § 15 odst. 5 se za slovo „stanovené“ vkládá slovo „zejména“. 62. V § 15 odst. 6 větě první se slova „podle zvláštního právního předpisu20)“ nahrazují slovy „podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů“. Poznámka pod čarou č. 20 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 63. V § 15 odst. 6 větě druhé se slovo „(bilance)“ zrušuje a věta druhá se zrušuje. 64. V § 16 odst. 1 se slovo „Pokladna“ nahrazuje slovy „Peněžní prostředky v pokladně“. 65. V § 16 odst. 3 větě první se slova „Účty v bankách“ nahrazují slovy „Peněžní prostředky na účtech“ a slovo „bankovní“ se zrušuje. 66. V § 16 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 67. V § 16 odst. 6 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“ a slovo „(bilance)“ se zrušuje. 68. V § 17 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 69. V § 17 odst. 2 se za slovo „obsahuje“ vkládá slovo „úhrnnou“ a slovo „brutto“ se zrušuje. 70. V § 18 odst. 1 větě druhé se za slovo „příslušného“ vkládá slovo „veřejného“. 71. V § 18 odst. 1 větě třetí se za slovo „dotace“ vkládají slova „a účelové dary“ a slovo „pořízení“ se nahrazuje slovem „financování“. 72. V § 18 odst. 1 větě čtvrté se slova „pokud je bezúplatně nabytý majetek určen na činnost účetní jednotky“ nahrazují slovy „pokud bezúplatně nabytý majetek slouží pro hlavní činnost účetní jednotky“. 73. V § 18 odst. 4 se slova „vykázaný k rozvahovému dni za celou účetní jednotku za běžné účetní“ nahrazují slovy „běžného účetního“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „vykázaný k rozvahovému dni“. 74. V § 18 odst. 6 se slovo „minulá“ nahrazuje slovem „předcházející“. 75. V § 19 se slova „zvláštního právního předpisu22)“ nahrazují slovy „zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů“. Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 76. V § 20 odst. 1 se slova „, zejména přijaté úvěry a dlouhodobé úvěry“ zrušují. 77. V § 20 odst. 2 se slovo „dlouhodobých“ zrušuje a za slovo „dluhopisů“ se vkládají slova „s dobou splatnosti delší než jeden rok“. 78. V § 20 odst. 3 se slova „to je pronajímatele,“ zrušují. 79. V § 20 odst. 4 se slova „, od odběratelů na dodávky v obchodním styku“ zrušují. 80. V § 20 odst. 5 větě první se slova „závazky k“ nahrazují slovy „dluhy vůči“. 81. V § 20 odst. 6 a § 24 odst. 9 se slovo „závazků“ nahrazuje slovy „dluhů zejména“. 82. V § 20 odst. 7 se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“ a za slovo „bank“ se na konci odstavce doplňují slova „nebo spořitelních a úvěrních družstev“. 83. V nadpisu § 21 se slovo „závazkových“ zrušuje. 84. V § 21 odst. 1 se slova „v obchodních závazkových vztazích“ zrušují. 85. V § 21 odst. 3 se slovo „závazkových“ zrušuje. 86. V § 21 odst. 4 se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“ a slovo „závazkových“ se zrušuje. 87. V § 23 odst. 1 se za slovo „obsahuje“ vkládají slova „u poplatníků“. 88. V § 23 odst. 2 se slova „a funkčních požitků“ zrušují. 89. V § 23 odstavec 4 zní: „(4) Položka „B.III.11. Ostatní daně a poplatky“ obsahuje dluhy zejména z titulu neuhrazených daní neuvedených v odstavcích 1 až 3, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění.“. 90. V § 24 odst. 5 se slovo „bankovní“ zrušuje. 91. V § 24 odst. 10 větě první se slovo „půjček“ nahrazuje slovem „zápůjček“ a slovo „bank“ se nahrazuje slovy „úvěrových institucí, zejména bank nebo spořitelních a úvěrních družstev“. 92. Nadpis § 25 zní: „Jiná pasiva, pasiva celkem“. 93. V § 25 odst. 1 a 2 se věta druhá zrušuje. 94. V § 25 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 95. § 26 včetně nadpisu zní: „§ 26 Náklady (1) Spotřebované nákupy a nakupované služby zahrnují tyto položky: a) položka „A.I.1. Spotřeba materiálu, energie a ostatních neskladovaných dodávek“ obsahuje náklady na spotřebu materiálu, úbytky materiálu do normy přirozených úbytků, náklady na spotřebovanou energii a náklady na spotřebu ostatních neskladovaných dodávek, zejména dodávky vody nebo stlačeného vzduchu pro technické účely, b) položka „A.I.2. Prodané zboží“ obsahuje náklady na prodané zboží; v položce se uvádějí i úbytky zboží do normy přirozených úbytků, c) položka „A.I.3. Opravy a udržování“ obsahuje náklady na opravy a udržování majetku, ke kterému má účetní jednotka právo vlastnické nebo jiné právo k majetku a je povinna o něm účtovat dle § 28 zákona, d) položka „A.I.4. Náklady na cestovné“ obsahuje náklady na pracovní cesty podle zákoníku práce a podle souvisejících předpisů, e) položka „A.I.5. Náklady na reprezentaci“ obsahuje zejména náklady na pohoštění, dary a obdobná plnění, f) položka „A.I.6. Ostatní služby“ obsahuje náklady na ostatní nakupované služby, které se neuvádějí v položkách výkazu zisku a ztráty „A.I.3. Opravy a udržování“, „A.I.4. Náklady na cestovné“ a „A.I.5. Náklady na reprezentaci“, obsahuje také náklady na pořízení drobného nehmotného majetku zařazeného do užívání. (2) Změny stavu zásob vlastní činnosti a aktivace materiálu, zboží, vlastních výkonů a dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku zahrnují tyto položky: a) položka „A.II.7. Změna stavu zásob vlastní činnosti“ obsahuje zvýšení nebo snížení nákladů z titulu přírůstku nebo úbytku zásob nedokončených výrobků, polotovarů, výrobků a zvířat vytvořených vlastní činností v průběhu účetního období, popřípadě přírůstku nebo úbytku zásob vyplývající z inventarizace jako rozdíl mezi výší stavu zásob ke konci a k počátku účetního období; tato položka může mít i zápornou hodnotu, b) položka „A.II.8. Aktivace materiálu, zboží a vnitroorganizačních služeb“ obsahuje snížení nákladů v hodnotě vyrobeného materiálu a zboží a materiálu získaného demontáží při likvidaci dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku vlastní činností, v ocenění vlastními náklady na jejich pořízení; dále obsahuje zejména hodnotu vlastní přepravy a jiné výkony provedené pro vlastní potřebu účetní jednotky v ocenění vlastními náklady na jejich pořízení; tato položka má zápornou hodnotu, c) položka „A.II.9. Aktivace dlouhodobého majetku“ obsahuje snížení nákladů pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku vytvořeného vlastní činností účetní jednotky v ocenění vlastními náklady; tato položka má zápornou hodnotu. (3) Osobní náklady zahrnují tyto položky: a) položka „A.III.10. Mzdové náklady“ obsahuje náklady na příjmy ze závislé činnosti včetně naturálních příjmů a náklady na příjmy z funkčních požitků vyplácené členům vlastních statutárních nebo kontrolních orgánů, b) položka „A.III.11. Zákonné sociální pojištění“ obsahuje náklady zaměstnavatele na zákonné sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění, c) položka „A.III.12. Ostatní sociální pojištění“ obsahuje náklady z titulu plnění ze smluv o dobrovolném penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření zaměstnanců a obdobné dobrovolné platby a plnění za zaměstnance, d) položka „A.III.13. Zákonné sociální náklady“ obsahuje náklady podle zákona upravujícího daně z příjmů související se zaměstnanci, pokud se na příslušnou účetní jednotku vztahují, e) položka „A.III.14. Ostatní sociální náklady“ obsahuje ostatní sociální náklady, které se neuvádějí v položkách výkazu zisku a ztráty „A.III.11. Zákonné sociální pojištění“, „A.III.12. Ostatní sociální pojištění“ a „A.III.13. Zákonné sociální náklady“, a ostatní náklady například na službu dobrovolníků, vyplácené jako náhrady. (4) Položka „A.IV.15. Daně a poplatky“ obsahuje zejména náklady na daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění v případech, kdy je účetní jednotka poplatníkem, s výjimkou splatné daně z příjmů právnických osob za příslušné zdaňovací období, která se uvádí v položce výkazu zisku a ztráty „A.VIII.29. Daň z příjmů“; dále obsahuje ostatní daně a poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění za minulá období, včetně daně z přidané hodnoty, o které již nelze zvýšit ocenění majetku, zásob a pohledávek, dále doměrky spotřební daně vztahující se k vlastní spotřebě vybraných výrobků podle zákona o spotřebních daních. (5) Ostatní náklady zahrnují tyto položky: a) položka „A.V.16. Smluvní pokuty, úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále“ obsahuje smluvní pokuty a úroky z prodlení, s výjimkou úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, poplatky z prodlení podle občanského zákoníku, penále, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů, postižní částky a dále penále a plnění obdobné povahy; dále obsahuje ostatní pokuty a penále, které nejsou obsaženy ve větě první, b) položka „A.V.17. Odpis nedobytné pohledávky“ obsahuje náklady na odpis pohledávek podle zákona upravujícího daně z příjmů a odpis pohledávek souvisejících s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů, ztrátové položky, u kterých k úhradě nestačí majetková podstata dlužníků podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení, a náklady na postoupené pohledávky související s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů, c) položka „A.V.18. Nákladové úroky“ obsahuje úroky vůči bankám, spořitelním a úvěrním družstvům nebo jiným věřitelům, včetně úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, v případě zápůjček, finančních operací, například eskont cenných papírů, a dále penále, postižní částky a obdobná plnění, d) položka „A.V.19. Kursové ztráty“ obsahuje kursové rozdíly vznikající na účtech vedených v cizích měnách, e) položka „A.V.20. Dary“ obsahuje zejména zůstatkovou cenu odpisovaného dlouhodobého nehmotného majetku a dlouhodobého hmotného majetku ve vlastnictví účetní jednotky při bezúplatném převodu z důvodu darování jiným osobám, pořizovací cenu darovaných zásob a finanční dary poskytnuté z vlastních finančních zdrojů účetní jednotky; v této položce se neuvádí pořizovací cena neodpisovaného majetku a bezúplatné převody majetku jiným osobám v rámci hlavní činnosti účetní jednotky podle statutu, stanov nebo jiné zřizovací listiny, pokud byl majetek pořízen z účelových finančních zdrojů, f) položka „A.V.21. Manka a škody“ obsahuje manka a škody na majetku s výjimkou schodku u pokladní hotovosti a cenin, které jsou vždy pohledávkou vůči hmotně odpovědné osobě, s výjimkou hodnoty chybějících cenných papírů, kdy je nutno vést tyto položky odděleně na analytických účtech „Cenné papíry v umořovacím řízení“ v účtových skupinách 06 - Dlouhodobý finanční majetek a 25 - Krátkodobý finanční majetek a zahájit umořovací řízení; v položce se uvádí také zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v důsledku manka a škody; škodou pro účely této vyhlášky je fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení hmotného majetku, včetně zásob, g) položka „A.V.22. Jiné ostatní náklady“ obsahuje jiné náklady nezachycené v ostatních položkách nákladů, zejména náklady, které se týkají provozu účetní jednotky, dále úhrady související s vedením účtů u bank nebo spořitelních a úvěrních družstev, náklady na smluvní pojištění majetku a osob, náklady spojené se získáváním bankovních záruk a obdobné úhrady související s vedením účtů u bank nebo spořitelních a úvěrních družstev, jakož i depozitní poplatky s výjimkou případů, kdy se tyto položky stávají součástí pořizovací ceny majetku, a náklady na odstupné za uvolnění bytů; dále obsahuje spotřebu preferenčních limitů a spotřebu povolenek na emise; spotřeba preferenčních limitů a povolenek na emise je vykázána bez ohledu na jejich následné vyřazení podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. (6) Odpisy, prodaný majetek, tvorba a použití rezerv a opravných položek zahrnují tyto položky: a) položka „A.VI.23. Odpisy dlouhodobého majetku“ obsahuje odpisy podle odpisového plánu stanoveného účetní jednotkou, dále zůstatkovou cenu dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku při vyřazení z důvodu jeho likvidace v důsledku opotřebení, b) položka „A.VI.24. Prodaný dlouhodobý majetek“ obsahuje náklady ve výši zůstatkové ceny dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku odpisovaného při prodeji; uvádí se zde i pořizovací cena prodaného dlouhodobého hmotného majetku neodpisovaného k okamžiku jeho vyřazení, c) položka „A.VI.25. Prodané cenné papíry a podíly“ obsahuje prodané cenné papíry a podíly, d) položka „A.VI.27. Tvorba a použití rezerv a opravných položek“ obsahuje náklady na tvorbu a použití rezerv a opravných položek podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů. (7) Položka „A.VII.28. Poskytnuté členské příspěvky a příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami“ obsahuje členské příspěvky právnickým osobám vyplývající z nepovinného členství účetní jednotky. Dále obsahuje finanční příspěvky určené na provoz vlastní organizační složky, pokud je účetní jednotkou, v rámci hlavní činnosti vymezené příslušnou zřizovací listinou nebo jiným zřizovacím dokumentem. (8) Položka „A.VIII.29. Daň z příjmů“ obsahuje splatnou daň z příjmů právnických osob týkající se výsledku hospodaření za účetní období, za které se účetní závěrka sestavuje, a obsahuje také dodatečné odvody daně z příjmů, zejména doměrky daně za minulá období, snížené o vratky daně za minulá zdaňovací období.“. Poznámky pod čarou č. 23 až 27a se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 96. § 27 včetně nadpisu zní: „§ 27 Výnosy (1) Položka „B.I.1. Provozní dotace“ obsahuje dotace, pokud jsou určeny na provoz účetní jednotky; za dotaci se považují bezúplatná plnění přímo nebo zprostředkovaně poskytnutá ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků na stanovený účel, za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění poskytnutá účetním jednotkám na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropského společenství nebo z veřejných rozpočtů cizích států a prostředky a granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu. Dotací se rovněž rozumí prominutí části poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, pokud to právní předpis umožňuje a příslušný orgán stanovil prominutou část poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění za dotaci. Za dotaci se považuje též zaniklý dluh ve výši poplatku a jiného obdobného peněžitého plnění, nebo jeho části, pokud povinnost uhradit tento poplatek a jiné obdobné peněžité plnění nebo jeho část zanikla rozhodnutím příslušného orgánu; položka se snižuje o případné dluhy poskytovateli dotace z důvodu jejího nedočerpání, zneužití nebo vrácení. Bezúplatné nabytí preferenčních limitů a povolenek na emise prvním držitelem nebo provozovatelem se účtuje a vykazuje jako poskytnutí dotace ve výši ocenění reprodukční pořizovací cenou; při spotřebě, prodeji či jiném úbytku těchto aktiv se odpovídající částka zaúčtovaná ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34 zaúčtuje na příslušné účty výnosů ve věcné a časové souvislosti s náklady. (2) Přijaté příspěvky zahrnují tyto položky: a) položka „B.II.2. Přijaté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami“ obsahuje příspěvky na provoz účetní jednotky v rámci hlavní činnosti vymezené příslušnou zřizovací nebo zakladatelskou listinou od vlastních organizačních složek, pokud jsou účetními jednotkami, b) položka „B.II.3. Přijaté příspěvky (dary)“ obsahuje dary na provozní činnost účetní jednotky, hodnotu bezúplatně nabytého dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, pokud bezúplatně nabytý majetek není určen k plnění hlavní činnosti účetní jednotky, c) položka „B.II.4. Přijaté členské příspěvky“ obsahuje členské příspěvky podle statutu, stanov nebo jiných zřizovacích listin; v položce se uvádějí i příspěvky členů registrovaných církví a náboženských společností; neuvádějí se zde výnosy z kostelních sbírek pořádaných v rámci obřadů příslušné registrované církve a náboženské společnosti. (3) Ostatní výnosy zahrnují tyto položky: a) položka „B.IV.5. Smluvní pokuty, úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále“ obsahuje smluvní pokuty a úroky z prodlení podle ustanovení zvláštních právních předpisů s výjimkou úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, poplatky z prodlení podle příslušných ustanovení občanského zákoníku, penále, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů, postižní částky a dále penále a plnění obdobné povahy podle zvláštních právních předpisů; dále obsahuje ostatní pokuty a penále podle zvláštních právních předpisů, které nejsou obsaženy ve větě první, b) položka „B.IV.6. Platby za odepsané pohledávky“ obsahuje úhrady z pohledávek, které byly v minulosti odepsány na vrub nákladů a od tohoto okamžiku se v účetnictví sledovaly pouze na podrozvahových účtech; do této položky se zahrnují i platby za postoupení pohledávek souvisejících s činností účetní jednotky, c) položka „B.IV.7. Výnosové úroky“ obsahuje úroky přijaté od bank, spořitelních a úvěrních družstev a od jiných dlužníků a obdobná plnění; v případě úroků, které se zdaňují zvláštní sazbou, a srážkovou daň je možno započíst na celkovou daňovou povinnost, se uvádějí úroky před zdaněním, v ostatních případech se úroky uvádějí ve výši po zdanění, d) položka „B.IV.8. Kursové zisky“ obsahuje kursové rozdíly vznikající na účtech vedených v cizí měně, e) položka „B.IV.9. Zúčtování fondů“ obsahuje výnosy do výše nákladů při použití prostředků účelových fondů uváděných v položce pasiv „A.I.2. Fondy“, f) položka „B.IV.10. Jiné ostatní výnosy“ obsahuje zejména náhrady za manka a škody od fyzických i právnických osob, přebytky na majetku s výjimkou přebytků dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a ostatní výnosy neuvedené v jiných položkách výnosů; dále výnosy z právně zaniklých dluhů, s výjimkou splnění, započtení, dohody o nahrazení dosavadního závazku závazkem novým, splynutí, nebo narovnání. (4) Tržby z prodeje majetku zahrnují tyto položky: a) položka „B.V.11. Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku“ obsahuje tržby za prodaný dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, odhad částek poplatků za pronajímání licencí nebo jiných majetkových práv, pokud není známa výše poplatků, b) položka „B.V.12. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů“ obsahuje tržby z prodeje cenných papírů dlouhodobého i krátkodobého charakteru účtovaných na účtech účtové skupiny 06 - Dlouhodobý finanční majetek a účtové skupiny 25 - Krátkodobý finanční majetek, c) položka „B.V.14. Výnosy z krátkodobého finančního majetku“ obsahuje výnosy z krátkodobého finančního majetku účtovaného na účtech účtové skupiny 25 - Krátkodobý finanční majetek, d) položka „B.V.15. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku“ obsahuje zejména výnosy vyplývající z vlastnictví dlouhodobého finančního majetku účtovaného na účtech účtové skupiny 06 - Dlouhodobý finanční majetek.“. Poznámka pod čarou č. 28 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 97. § 28 včetně nadpisu zní: „§ 28 Výsledek hospodaření (1) Položka „C. Výsledek hospodaření před zdaněním“ obsahuje rozdíl položek „Výnosy celkem“ a „Náklady celkem“, s výjimkou položky „A.VIII.29. Daň z příjmů“. Položka „D. Výsledek hospodaření po zdanění“ obsahuje rozdíl položky „C. Výsledek hospodaření před zdaněním“ a položky „A.VIII.29. Daň z příjmů“. (2) Účetní jednotky jsou povinny ke dni sestavení účetní závěrky vykázat odděleně náklady, výnosy, výsledek hospodaření za hlavní činnost a náklady, výnosy a výsledek hospodaření za hospodářskou činnost.“. 98. V § 29 odst. 1 se za slovo „Příloha“ vkládají slova „v účetní závěrce“. 99. V § 29 odst. 2 větě první se za slovo „příloze“ vkládají slova „v účetní závěrce“, číslo „2“ se nahrazuje číslem „3“ a slovo „(bilanci)“ se zrušuje. 100. V § 29 odst. 2 větě druhé se za slovo „přílohu“ vkládají slova „v účetní závěrce“. 101. V § 29 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Účetní jednotky kromě informací uvedených v § 30 uvedou i všechny další informace, které jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce podle zákona a vyhlášky.“. 102. V § 30 odstavec 1 zní: „(1) Příloha v účetní závěrce v plném rozsahu obsahuje informace o a) účetní jednotce, jejím sídle, názvu, právní formě, jejím poslání, tj. činnosti hlavní, hospodářské a dalších činnostech, statutárních orgánech a organizačních složkách s vlastní právní osobností, pokud byly zřízeny, b) zakladatelích, zřizovatelích, vkladech do vlastního jmění, povaze a výši těchto vkladů a zápisu vkladů do příslušného rejstříku, c) účetním období, d) použitých obecných účetních zásadách a použitých účetních metodách a odchylkách od těchto metod s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky, účetní jednotka uvede podle principu významnosti zejména způsob 1. oceňování majetku a závazků, 2. stanovení úprav hodnot majetku (odpisy a opravné položky), 3. uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách na českou měnu, 4. stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků podle zákona, e) použitém oceňovacím modelu a technice při ocenění reálnou hodnotou zejména 1. změny reálné hodnoty včetně změn v ocenění podílů ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování, 2. pro každý druh derivátů uvede údaje o rozsahu a podstatě, včetně hlavních podmínek a okolností, které mohou ovlivnit výši, časový průběh a určitost budoucích peněžních toků, a tabulku s uvedením změn reálné hodnoty během účetního období na příslušném účtu v účtové skupině 92, 3. uvede důvody a případnou výši opravné položky, pokud nebyly majetek a závazky oceněny reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, f) výši a povaze jednotlivých položek výnosů a nákladů, které jsou mimořádné svým objemem nebo původem, g) názvu, sídle a právní formě každé účetní jednotky, v níž je účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením, h) jednotlivých položkách dlouhodobého majetku 1. zůstatky na začátku a konci účetního období, přírůstky a úbytky během účetního období, 2. výši opravných položek a oprávek na začátku a na konci účetního období a jejich zvýšení či snížení během účetního období, 3. výši úroků, pokud účetní jednotka rozhodla, že jsou součástí ocenění majetku, i) celkové odměně přijaté auditorem za povinný audit roční účetní závěrky a celkové odměně přijaté auditorem za jiné ověřovací služby, za daňové poradenství a jiné neauditorské služby, j) názvu jiných účetních jednotek, v nichž účetní jednotka sama nebo prostřednictvím třetí osoby jednající jejím jménem a na její účet drží podíl, tento podíl může být i v podobě držených akcií, s uvedením výše tohoto podílu, u akcií s uvedením počtu, jmenovité hodnoty, popřípadě počtu kusových akcií, a druhu těchto akcií, jakož i výše základního kapitálu, vlastního jmění, fondů a zisku nebo ztráty této jiné účetní jednotky za minulé účetní období, k) přehled splatných dluhů pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, přehled splatných dluhů veřejného zdravotního pojištění a evidované daňové nedoplatky u místně příslušných finančních a celních orgánů s uvedením částek, datem vzniku a splatnosti, l) počtu a jmenovité hodnotě nabytých akcií za každý druh akcií zvlášť, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, informace o jejich ocenění; obdobně se postupuje u podílů, vyměnitelných a prioritních dluhopisů nebo podobných cenných papírů nebo práv s udáním jejich počtu a rozsahu práv, která zakládají, m) částkách dluhů, které vznikly v daném účetním období a u kterých zbytková doba splatnosti k rozvahovému dni přesahuje pět let, jakož i o výši všech dluhů účetní jednotky, krytých zárukou danou touto účetní jednotkou, s uvedením povahy a formy záruky; tyto informace se uvádějí odděleně pro položku každého věřitele podle struktury rozvahy, n) celkové výši finančních nebo jiných dluhů, které nejsou obsaženy v rozvaze, o) výsledku hospodaření v členění na hlavní a hospodářskou činnost a pro účely daně z příjmů, p) průměrném evidenčním přepočteném počtu zaměstnanců podle zákona upravujícího státní statistickou službu a souvisejících zvláštních právních předpisů v členění podle kategorií, jakož i o osobních nákladech za účetní období v členění podle výkazu zisku a ztráty u položek „A.III.10. Mzdové náklady“ až „A.III.14. Ostatní sociální náklady“, údaje o počtu a postavení zaměstnanců, pokud jsou zároveň členy řídicích, kontrolních nebo jiných orgánů určených statutem, stanovami nebo jinou zřizovací listinou, q) výši stanovených odměn a funkčních požitků za účetní období členům řídicích, kontrolních nebo jiných orgánů určených statutem, stanovami nebo jinou zřizovací listinou, z titulu jejich funkce, jakož i o výši vzniklých nebo smluvně sjednaných dluhů ohledně požitků bývalých členů těchto orgánů s uvedením celkové výše pro každou kategorii členů, r) účasti členů řídicích, kontrolních nebo jiných orgánů účetní jednotky určených statutem, stanovami nebo jinou zřizovací listinou a jejich rodinných příslušníků v osobách, s nimiž účetní jednotka uzavřela za vykazované účetní období obchodní smlouvy nebo jiné smluvní vztahy, s) výši záloh, závdavků a úvěrů poskytnutých členům orgánů uvedeným v písmenu q) s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a případně proplacených částkách, o dluzích přijatých na jejich účet jako určitý druh záruky s uvedením celkové výše pro každou kategorii členů, t) způsobu zjištění základu daně z příjmů, použitých daňových úlevách a způsobech užití prostředků v běžném účetním období získaných z daňových úlev v předcházejících zdaňovacích obdobích, v členění za jednotlivá zdaňovací období podle požadavku zákona upravujícího daně z příjmů, u) každé významné položce z rozvahy nebo výkazu zisku a ztráty, u které je uvedení podstatné pro hodnocení finanční a majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky, pokud tyto informace nevyplývají přímo ani nepřímo z rozvahy a výkazu zisku a ztráty; u významných položek aktiv se uvedou též jejich přírůstky a úbytky a zvlášť o významných položkách, které jsou v rozvaze a výkazu zisku a ztráty zahrnuty nebo kompenzovány s jinými položkami a v rozvaze a výkazu zisku a ztráty nejsou samostatně vykázány, například rozpis dlouhodobých úvěrů, včetně úrokových sazeb, a popis zajištění úvěrů, přijaté dotace na provoz nebo na pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ze státního rozpočtu, rozpočtu územních samosprávných celků nebo ze státních fondů, s uvedením výše dotací a jejich zdrojů, v) přehledu o přijatých a poskytnutých darech, dárcích a příjemcích těchto darů, jde-li o významné položky nebo pokud to vyžaduje zvláštní právní předpis, w) přehledu o veřejných sbírkách podle zákona upravujícího veřejné sbírky, s uvedením účelu a výši vybraných částek, x) způsobu vypořádání výsledku hospodaření z předcházejících účetních období, zejména rozdělení zisku, y) individuální produkční kvótě, individuálním limitu prémiových práv a jiných obdobných kvótách a limitech, o kterých účetní jednotka neúčtovala na rozvahových ani výsledkových účtech, protože náklady na získání informace o jejich reprodukční pořizovací ceně převýšily její významnost.“. Poznámky pod čarou č. 29 a 30 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 103. V § 30 odst. 3 a 4 se slova „účetní závěrky“ nahrazují slovy „v účetní závěrce“. 104. V § 30 odst. 5 se slovo „k“ nahrazuje slovem „v“, za slovo „informace“ se vkládají slova „podle rozhodnutí účetní jednotky a“ a slova „předpisů31) a podle rozhodnutí účetní jednotky“ se nahrazují slovem „předpisů“. Poznámka pod čarou č. 31 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 105. V § 30 odst. 6 větě první se písmeno „f)“ nahrazuje písmenem „j)“. 106. V § 30 odst. 6 větě druhé se slova „n), o) a u)“ nahrazují slovy „q), r), s) a v)“, za slovo „určit“ se vkládají slova „finanční částky týkající se“, slovo „postavení“ se zrušuje a slova „zvláštní právní předpis32)“ se nahrazují slovy „zákon upravující ochranu osobních údajů“. Poznámka pod čarou č. 32 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 107. V § 30 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Příloha v účetní závěrce ve zkráceném rozsahu neobsahuje informace podle § 30 odst. 1 písm. d) bodu 4 a § 30 odst. 1 písm. e), f) a i).“. 108. Nadpis § 32 zní: „Způsoby oceňování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a vymezení nákladů s jeho pořízením souvisejících“. 109. V nadpisech § 32, 33, 33a a 33b se slova „(K § 4 odst. 8 a § 25 odst. 4 zákona)“ zrušují. 110. V § 32 odst. 2 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 111. V § 32 odst. 5 se slova „§ 7 odst. 1 nebo § 8 odst. 6“ nahrazují slovy „§ 7 nebo § 8“. 112. Nadpis § 33 zní: „Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů“. 113. V § 33 větě druhé se slovo „půjček“ nahrazuje slovem „zápůjček“. 114. Nadpis § 33a zní: „Způsoby oceňování zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením souvisejících“. 115. V § 33a větě druhé se slovo „půjček“ nahrazuje slovem „zápůjček“ a na konci textu se doplňují slova „, kursové rozdíly, smluvní pokuty a úroky z prodlení a jiné sankce ze smluvních vztahů“. 116. Nadpis § 33b zní: „Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek“. 117. V § 33b se slova „, uvedené sumy však nesmí přesáhnout výnos pohledávky“ zrušují. 118. V nadpisech § 34, 35, 36 a 36a se slova „(K § 4 odst. 8 a § 27 odst. 6 zákona)“ zrušují. 119. V § 34 odstavec 1 zní: „(1) Změny reálných hodnot u cenných papírů určených účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu se účtují jako náklad nebo výnos.“. 120. Za § 36a se vkládá nový § 36b, který včetně nadpisu zní: „§ 36b Přeměny účetní jednotky V případě přeměny účetní jednotky uvedené v § 2 podle občanského zákoníku nebo zvláštního právního předpisu použije účetní jednotka přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, upravující přeměny obchodních korporací.“. 121. V § 37 odst. 2 se slova „zvláštním právním předpisem“ nahrazují slovy „podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů“. 122. V § 37 odst. 3 se slovo „(bilance)“ zrušuje. 123. V § 37 odst. 4 se číslo „14“ nahrazuje číslem „6“. 124. V § 37 odst. 5 se slovo „výnosů“ nahrazuje slovem „nákladů“. 125. V § 37 odst. 7 se slovo „rezerva“ nahrazuje slovy „opravná položka“ a slova „opravnou položku“ se nahrazují slovem „rezervu“. 126. V nadpise § 38 se slova „(K § 4 odst. 8 a § 28 odst. 1 zákona)“ zrušují. 127. V § 38 odst. 2 písmeno a) zní: „a) dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla právo užívání nebo požívání; majetek odpisuje též oprávněná osoba, pokud o majetku účtuje,“. 128. V § 38 odst. 8 se za slova „ke dni“ vkládá slovo „sestavení“. 129. V § 38 odst. 9 se slova „účetní závěrky“ nahrazují slovy „v účetní závěrce“. 130. V § 38 odst. 10 úvodní části se za slovo „dotace“ vkládají slova „nebo účelového daru“. 131. V § 38 odst. 10 úvodní části se za větu první vkládá věta „Obdobně se postupuje v případě bezúplatně nabytého dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku a technického zhodnocení.“. 132. V § 38 odst. 10 písm. a) se slova „, která zvýší výnosy, a to“ a slova „. V případě, že je majetek pořízen zcela z přijaté dotace, je tato částka rovna výši odpisů“ zrušují. 133. V § 38 se odstavec 11 zrušuje. 134. V § 39 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, dále církevní stavby, zejména kostely, kaple a kláštery, za podmínky, že jsou užívány k církevním a náboženským účelům, zejména k provádění náboženských úkonů, bohoslužeb a obřadů“. 135. V § 40 odst. 2 se slova „zvláštním právním předpisem“ nahrazují slovy „zákonem upravujícím rezervy pro zjištění základu daně z příjmů“. 136. V § 40 odst. 3 se slovo „výnosů“ nahrazuje slovem „nákladů“. 137. V nadpise § 41 se slova „(K § 4 odst. 8 a § 7 odst. 6 zákona)“ zrušují. 138. V § 41 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „a jiných obdobných peněžitých plnění“. 139. V § 41 odst. 2 se slova „vzájemné započtení“ nahrazují slovy „účtování o započtení“ a slova „zvláštních právních předpisů33)“ se nahrazují slovy „občanského zákoníku“. Poznámka pod čarou č. 33 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 140. V § 41 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a pohledávek a závazků, s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh a závdavků, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách“. 141. V § 41 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Účetní jednotka uvede s ohledem na významnost výše uvedená souhrnná vykázání typů účetních případů v příloze v účetní závěrce.“. 142. V § 42 odst. 1 se číslo „21“ nahrazuje číslem „19“ a číslo „16“ se nahrazuje číslem „8“. 143. V § 42 odst. 3 se číslo „24“ nahrazuje číslem „22“ a číslo „18“ se nahrazuje číslem „10“. 144. V § 42 odstavec 6 zní: „(6) Kursové rozdíly zjištěné ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, se uvádějí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce „A.V.19. Kursové ztráty“ nebo v položce „B.VI.8. Kursové zisky“.“. 145. Nadpis § 42a zní: „Metoda přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví vedené v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu“. 146. V § 42a úvodní část ustanovení zní: „Při přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví vedené v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu účetní jednotka v jednoduchém účetnictví před uzavřením účetních knih provede inventarizaci a dále v jednoduchém účetnictví k rozvahovému dni postupuje takto:“. 147. V § 42a písm. a) se za slovo „závazků“ vkládají slova „včetně dluhů“, slova „stanovených zvláštním právním předpisem34)“ se nahrazují slovy „vytvořených na základě zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů“ a slova „a vyplývající z údajů předchozích období, které nebyly podle zvláštního právního předpisu34a)“ se zrušují. Poznámky pod čarou č. 34 a 34a se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 148. V § 42a písm. b) se slovo „poslání“ nahrazuje slovy „hlavní činnosti“. 149. V § 42b odst. 2 písm. a) se slova „ve výši 1 Kč“ nahrazují slovy „podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona“. 150. V nadpisu přílohy č. 1 se slovo „(bilance)“ zrušuje. 151. V příloze č. 1 AKTIVA položka A.II.4. zní: „Hmotné movité věci a jejich soubory“. 152. V příloze č. 1 AKTIVA položka A.II.6. zní: „Dospělá zvířata a jejich skupiny“. 153. V příloze č. 1 AKTIVA položka A.III.1. zní: „Podíly - ovládaná nebo ovládající osoba“. 154. V příloze č. 1 AKTIVA položka A.III.2. zní: „Podíly - podstatný vliv“. 155. V příloze č. 1 AKTIVA se položka A.III.7 zrušuje. 156. V příloze č. 1 AKTIVA položka B.I.6. zní: „Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny“. 157. V příloze č. 1 AKTIVA položka B.III.1. zní: „Peněžní prostředky v pokladně“. 158. V příloze č. 1 AKTIVA položka B.III.3. zní: „Peněžní prostředky na účtech“. 159. V příloze č. 1 AKTIVA položka B.III.7. zní: „Peníze na cestě“ a položka „B.III.8.“ se zrušuje. 160. V příloze č. 1 AKTIVA se položka B.IV.3. zrušuje. 161. V příloze č. 1 PASIVA položka B.II.1. zní: „Dlouhodobé úvěry“. 162. V příloze č. 1 PASIVA položka B.III.18. zní: „Krátkodobé úvěry“. 163. V příloze č. 1 PASIVA se položka B.IV.3. zrušuje. 164. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 504/2002 Sb. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty A. Náklady I. Spotřebované nákupy a nakupované služby 1. Spotřeba materiálu, energie a ostatních neskladovaných dodávek 2. Prodané zboží 3. Opravy a udržování 4. Náklady na cestovné 5. Náklady na reprezentaci 6. Ostatní služby II. Změny stavu zásob vlastní činnosti a aktivace 7. Změna stavu zásob vlastní činnosti 8. Aktivace materiálu, zboží a vnitroorganizačních služeb 9. Aktivace dlouhodobého majetku III. Osobní náklady 10. Mzdové náklady 11. Zákonné sociální pojištění 12. Ostatní sociální pojištění 13. Zákonné sociální náklady 14. Ostatní sociální náklady IV. Daně a poplatky 15. Daně a poplatky V. Ostatní náklady 16. Smluvní pokuty, úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále 17. Odpis nedobytné pohledávky 18. Nákladové úroky 19. Kursové ztráty 20. Dary 21. Manka a škody 22. Jiné ostatní náklady VI. Odpisy, prodaný majetek, tvorba a použití rezerv a opravných položek 23. Odpisy dlouhodobého majetku 24. Prodaný dlouhodobý majetek 25. Prodané cenné papíry a podíly 26. Prodaný materiál 27. Tvorba a použití rezerv a opravných položek VII. Poskytnuté příspěvky 28. Poskytnuté členské příspěvky a příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami VIII. Daň z příjmů 29. Daň z příjmů Náklady celkem B. Výnosy I. Provozní dotace 1. Provozní dotace II. Přijaté příspěvky 2. Přijaté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami 3. Přijaté příspěvky (dary) 4. Přijaté členské příspěvky III. Tržby za vlastní výkony a za zboží IV. Ostatní výnosy 5. Smluvní pokuty, úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále 6. Platby za odepsané pohledávky 7. Výnosové úroky 8. Kursové zisky 9. Zúčtování fondů 10. Jiné ostatní výnosy V. Tržby z prodeje majetku 11. Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 12. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 13. Tržby z prodeje materiálu 14. Výnosy z krátkodobého finančního majetku 15. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy celkem C. Výsledek hospodaření před zdaněním D. Výsledek hospodaření po zdanění“. 165. V příloze č. 3 Účtová třída 0 - účtová skupina 04 zní: „Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek“. 166. V příloze č. 3 Účtová třída 2 - účtová skupina 21 zní: „Peněžní prostředky v pokladně“. 167. V příloze č. 3 Účtová třída 2 - účtová skupina 22 zní: „Peněžní prostředky na účtech“. 168. V příloze č. 3 Účtová třída 2 - účtová skupina 23 zní: „Krátkodobé úvěry“. 169. V příloze č. 3 Účtová třída 5 - účtová skupina 55 zní: „Odpisy, prodaný majetek, tvorba a použití rezerv a opravných položek“. 170. V příloze č. 3 Účtová třída 5 se za účtovou skupinu 55 vkládají účtové skupiny 56 a 57, které znějí: „56 - Změny stavu zásob vlastní činnosti 57 - Aktivace“. 171. V příloze č. 3 Účtová třída 6 se účtové skupiny 61 a 62 zrušují. 172. V příloze č. 3 Účtová třída 6 - účtová skupina 65 zní: „Tržby z prodeje majetku“. 173. V příloze č. 3 Účtová skupina 9 - účtová skupina 95 zní: „Dlouhodobé úvěry a závazky“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ustanovení vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2016 a později, není-li dále stanoveno jinak. 2. Do rozvahové položky dlouhodobého majetku „A.II.6. Dospělá zvířata a jejich skupiny“ se zařadí též zvířata vykazovaná přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky v rozvahové položce dlouhodobého majetku „A.II.6. Základní stádo a tažná zvířata“ a do rozvahové položky krátkodobého majetku „B.I.6. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny“ se zařadí též zvířata vykazovaná přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky v rozvahové položce krátkodobého majetku „B.I.6. Zvířata“, a to až do doby jejich vyřazení. 3. V prvním dni účetního období započatého 1. ledna 2016 nebo později se složky ocenění dlouhodobého a krátkodobého finančního majetku v průběhu jejich pořízení, o kterých účetní jednotka v účetních obdobích započatých před 1. lednem 2016 účtovala na příslušném účtu účtové skupiny 04 - Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, pořizovaný dlouhodobý finanční majetek nebo 25 - Krátkodobý finanční majetek a vykazovala je v rozvaze v položkách „A.III.7. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek“ a „B.III.7. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek“, vykáží v rozvaze v příslušné položce dlouhodobého nebo krátkodobého finančního majetku, se kterým pořízení souvisí. 4. V prvním dni účetního období započatého 1. ledna 2016 nebo později se zruší vykazování aktivních a pasivních kursových rozdílů, které účetní jednotka podle povahy vykázala v rozvaze za bezprostředně předcházející účetní období v položce „B.IV.3. Kursové rozdíly aktivní“ nebo v položce „B.IV.3. Kursové rozdíly pasivní“ souvztažně s příslušnými účty aktiv a pasiv. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 120, pokud jde o § 36b, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Ministr: Ing. Babiš v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 323/2015 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 323/2015 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 7. 12. 2015, částka 136/2015 323 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 26. listopadu 2015 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 16. dubna 2016 nové volby do zastupitelstva obce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Županovice\| Jindřichův Hradec\| Jihočeský Ministr: Chovanec v. r.
Vyhláška č. 322/2015 Sb.	Vyhláška č. 322/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, ve znění vyhlášky č. 422/2010 Sb. Vyhlášeno 7. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 136/2015 * Čl. I - V § 5 vyhlášky č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“. * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 322 VYHLÁŠKA ze dne 26. listopadu 2015, kterou se mění vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, ve znění vyhlášky č. 422/2010 Sb. Ministerstvo vnitra stanoví podle § 20 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb.: Čl. I V § 5 vyhlášky č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Chovanec v. r.
Zákon č. 320/2015 Sb.	Zákon č. 320/2015 Sb. Zákon o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru) Vyhlášeno 7. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 135/2015 * ČÁST PRVNÍ - HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY (§ 1 — § 52) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o požární ochraně (§ 53 — § 53) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě (§ 54 — § 54) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna rozpočtových pravidel (§ 55 — § 55) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (§ 56 — § 56) * ČÁST ŠESTÁ - Změna krizového zákona (§ 57 — § 57) * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel (§ 58 — § 58) * ČÁST OSMÁ - Změna branného zákona (§ 59 — § 59) * ČÁST DEVÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 60 — § 60) * ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST (§ 61 — § 61) k zákonu č. 320/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 4. 2024 (31/2024 Sb.) 320 ZÁKON ze dne 11. listopadu 2015 o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA I POSTAVENÍ A ÚKOLY HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU § 1 Základní úkol (1) Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen „hasičský záchranný sbor“) je jednotný bezpečnostní sbor, jehož základním úkolem je chránit životy a zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi1) a krizovými situacemi2). (2) Hasičský záchranný sbor se podílí na zajišťování bezpečnosti České republiky3) plněním a organizováním úkolů požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování, integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, krizového řízení a dalších úkolů, v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy4). § 2 Humanitární pomoc Hasičský záchranný sbor organizuje ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí přijímání humanitární pomoci poskytované České republice ze zahraničí. § 3 Mimořádný úkol (1) Hasičský záchranný sbor plní mimořádně i úkoly, jejichž splnění je nezbytné v zájmu ochrany života nebo zdraví obyvatel, životního prostředí, zvířat nebo majetku, pokud a) toto plnění nenáleží jinému orgánu veřejné správy nebo plnění takového úkolu orgánem veřejné správy není za daných podmínek možné a tento orgán o takové plnění požádá, b) je k plnění takového úkolu způsobilý, c) takovým plněním není ohrožena jeho činnost a d) hrozí nebezpečí z prodlení. (2) Pro účely plnění konkrétního mimořádného úkolu může vláda na návrh ministra vnitra vyčlenit prostředky ze státního rozpočtu. § 4 Příslušník hasičského záchranného sboru a zaměstnanec (1) Úkoly hasičského záchranného sboru plní a) příslušník hasičského záchranného sboru ve služebním poměru podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „příslušník“), b) zaměstnanec České republiky zařazený v hasičském záchranném sboru v pracovním poměru podle zákoníku práce (dále jen „zaměstnanec“). (2) Zaměstnanec zařazený v generálním ředitelství hasičského záchranného sboru (dále jen „generální ředitelství“) se při výkonu práce řídí předpisy Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“). (3) SystemizacíSystemizací se pro účely tohoto zákona rozumí systemizacesystemizace hasičského záchranného sboru podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a stanovení počtu pracovních míst zaměstnanců. (4) Hasičský záchranný sbor může po projednání vládou a v souladu se zákonem o požární ochraně mimořádně překročit systemizovaný počet služebních a pracovních míst schválených vládou na příslušný kalendářní rok za předpokladu, že výdaje na služební příjem příslušníka a plat zaměstnance zařazeného na místě zřízeném mimořádně budou hrazeny z mimorozpočtových zdrojů nebo z příjmů přijatých nad rámec závazných ukazatelů výdajů státního rozpočtu. Služební nebo pracovní místo zřízené mimořádně nelze zahrnout do systemizacesystemizace podle odstavce 3. HLAVA II ORGANIZACE A ŘÍZENÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU § 5 Organizace hasičského záchranného sboru Hasičský záchranný sbor tvoří a) generální ředitelství, b) hasičské záchranné sbory krajů, c) záchranný útvarzáchranný útvar, d) škola. § 6 Generální ředitelství (1) Generální ředitelství je součástí ministerstva. (2) V čele generálního ředitelství stojí generální ředitel hasičského záchranného sboru (dále jen „generální ředitel“). (3) Úkoly ministerstva na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování, integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému nebo na úseku krizového řízení, s výjimkou oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, vykonává generální ředitelství. (4) Generální ředitelství je nadřízeným správním orgánem ve věcech, ve kterých rozhoduje hasičský záchranný sbor kraje, záchranný útvarzáchranný útvar nebo škola. (5) Generální ředitelství řídí hasičské záchranné sbory krajů, záchranný útvarzáchranný útvar a školu. (6) Ministerstvo zřizuje operační a informační středisko, které plní úkoly operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému1) a další úkoly, stanoví-li tak jiný právní předpis; toto operační a informační středisko je organizační částí hasičského záchranného sboru. (7) Ministerstvo zřizuje Hasičský útvar ochrany Pražského hradu, který je organizační částí hasičského záchranného sboru a koordinuje činnosti hasičského záchranného sboru a spolupráci s dalšími orgány veřejné správy nebo dalšími osobami v zájmu zajištění ochrany Pražského hradu. (8) Ministerstvo může zřídit a provozovat pro plnění úkolů hasičského záchranného sboru vzdělávací, technická nebo jiná účelová zařízení; tato zařízení jsou organizační částí hasičského záchranného sboru. § 7 Hasičský záchranný sbor kraje (1) Hasičský záchranný sbor kraje je organizační složkou státu a účetní jednotkou; jeho příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva. (2) Územní obvod hasičského záchranného sboru kraje je shodný s územním obvodem vyššího územního samosprávného celku, v němž má hasičský záchranný sbor kraje sídlo. Názvy a sídla hasičských záchranných sborů krajů jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. (3) V čele hasičského záchranného sboru kraje stojí ředitel. (4) Hasičský záchranný sbor kraje a) je správním úřadem s působností v územním obvodu příslušného vyššího územního samosprávného celku pro výkon státní správy ve věcech 1. požární ochrany, 2. ochrany obyvatelstva, 3. civilního nouzového plánování, 4. integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a 5. krizového řízení, s výjimkou oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, a b) plní úkoly vyplývající z jiných právních předpisů. (5) Hasičský záchranný sbor kraje zřizuje operační a informační středisko, které plní úkoly operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému1) a další úkoly, stanoví-li tak jiný právní předpis. Operační a informační středisko je centrem tísňové komunikace na jednotné evropské tísňové číslo 112 a národní tísňové číslo 150. (6) Hasičský záchranný sbor kraje může zřídit a provozovat pro plnění úkolů hasičského záchranného sboru vzdělávací, technická nebo jiná účelová zařízení; tato zařízení jsou organizační částí hasičského záchranného sboru kraje. § 8 Záchranný útvar (1) Záchranný útvarZáchranný útvar je organizační složkou státu a účetní jednotkou; jeho příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva. (2) Název a sídlo záchranného útvaruzáchranného útvaru jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. (3) V čele záchranného útvaruzáchranného útvaru stojí velitel útvaru. (4) Záchranný útvarZáchranný útvar a) plní úkoly jednotky požární ochrany při řešení mimořádné události nebo krizové situace, b) plní úkoly při obnově území postiženého mimořádnou událostí nebo krizovou situací, rozhodne-li tak generální ředitelství, c) plní úlohu vzdělávacího zařízení, d) provádí odbornou přípravu podle zákona o požární ochraně a výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění pro potřeby složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a ke zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, kteří plní úkoly v rámci integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. § 9 Škola (1) Škola je organizační složkou státu a účetní jednotkou; její příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva. (2) Název a sídlo školy jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. (3) V čele školy stojí ředitel. (4) Škola poskytuje vzdělání v oblasti požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a krizového řízení za podmínek stanovených školským zákonem a provádí odbornou přípravu podle zákona o požární ochraně. § 10 Odřad civilní obrany (1) Generální ředitelství, hasičský záchranný sbor kraje a záchranný útvarzáchranný útvar mohou k plnění úkolů za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu zřizovat a organizačně, materiálně a personálně připravovat odřady civilní obrany z jednotek sborů dobrovolných hasičů obcíobcí nebo jejich částí. (2) Odřady civilní obrany plní úkoly hasičského záchranného sboru jako součást jeho organizace. (3) Pro plnění úkolů podle odstavce 2 může hasičský záchranný sbor vytvářet zásoby vybrané techniky a věcných prostředků. (4) O počtu fyzických osob zařazených do odřadu civilní obrany, jeho organizační struktuře a vybavení rozhoduje vláda na návrh ministra vnitra. Hasičský záchranný sbor zajišťuje výuku a výcvik osob zařazených do odřadu civilní obrany. (5) Fyzická osoba zařazená do odřadu civilní obrany se za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu považuje za zaměstnance. HLAVA III ZÁKLADNÍ POVINNOSTI PŘÍSLUŠNÍKŮ A ZAMĚSTNANCŮ § 11 Zdvořilost Příslušník a zaměstnanec jsou při plnění úkolu hasičského záchranného sboru povinni dodržovat pravidla zdvořilosti a dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a chovat se tak, aby nepoškozovali dobrou pověst hasičského záchranného sboru. § 12 Přiměřenost postupu Příslušník a zaměstnanec jsou povinni při plnění úkolu hasičského záchranného sboru dbát, aby jiné osobě nevznikla bezdůvodná újma a aby případný dopad do jejích práv a svobod nepřekročil míru nutnou k dosažení účelu sledovaného plněným úkolem. § 13 Iniciativa (1) Příslušník je v době mimo službu povinen provést opatření vedoucí k bezprostřední záchraně života nebo zdraví člověka anebo majetku. (2) Povinnost podle odstavce 1 příslušník nemá, jestliže a) jsou jeho schopnosti sníženy v důsledku jeho zdravotního stavu nebo vlivem léku anebo jiné látky tak, že řádné provedení nebo dokončení opatření by bylo ohroženo, b) není k provedení opatření odborně vyškolen ani vycvičen nebo vybaven odpovídajícím technickým anebo ochranným prostředkem, přičemž povaha opatření takové odborné vyškolení, vycvičení nebo vybavení technickým anebo ochranným prostředkem vyžaduje, nebo c) je zřejmé, že nemůže opatření úspěšně dokončit. HLAVA IV SLUŽEBNÍ STEJNOKROJ A PROKAZOVÁNÍ PŘÍSLUŠNOSTI § 14 Služební stejnokroj, občanský oděv a zásahový oděv (1) Příslušník vykonává službu v závislosti na povaze plněného úkolu ve služebním stejnokroji nebo v občanském oděvu. Vyžaduje-li to povaha úkolu, vykonává příslušník službu v zásahovém oděvu a s použitím příslušných ochranných prostředků. (2) Služební stejnokroj s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru může nosit jen příslušník. § 15 Nošení služebního stejnokroje bývalým příslušníkem (1) Příslušník, jehož služební poměr skončil, (dále jen „bývalý příslušník“) má nárok na vydání průkazu bývalého příslušníka osvědčujícího oprávnění nosit při vhodných příležitostech služební stejnokroj s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru a s odlišujícím označením, pokud podle závěru posledního služebního hodnocení dosahoval ve výkonu služby alespoň dobrých výsledků, o nošení služebního stejnokroje s odlišujícím označením písemně požádal podle svého posledního služebního zařazení generálního ředitele, ředitele hasičského záchranného sboru kraje, velitele útvaru nebo ředitele školy a a) jeho služební poměr skončil dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž dovršil věku 65 let, a službu v hasičském záchranném sboru vykonával alespoň po dobu 15 let, b) byl propuštěn ze služebního poměru na vlastní žádost a službu v hasičském záchranném sboru vykonával alespoň po dobu 15 let, nebo c) byl propuštěn ze služebního poměru z důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti k výkonu služby. (2) Bývalému příslušníkovi, který byl ke dni skončení služebního poměru ustanoven na služebním místě generálního ředitele, ředitele hasičského záchranného sboru kraje, velitele útvaru nebo ředitele školy, se vydá průkaz bývalého příslušníka i bez podání žádosti. (3) Generální ředitel může v případech hodných zvláštního zřetele vydat průkaz bývalého příslušníka bývalému příslušníkovi, který nesplňuje podmínky podle odstavce 1 nebo jehož služební poměr skončil podle právní úpravy předcházející zákonu o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, pokud o to tento bývalý příslušník požádá. (4) Průkaz bývalého příslušníka se vydá do 60 dnů ode dne podání žádosti. Bývalému příslušníkovi, který byl ke dni skončení služebního poměru ustanoven na služebním místě generálního ředitele, ředitele hasičského záchranného sboru kraje, velitele útvaru nebo ředitele školy, je průkaz bývalého příslušníka vydán do 60 dnů ode dne skončení služebního poměru. (5) V průkazu bývalého příslušníka se uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a nejvyšší dosažené hodnostní označení nebo hodnost bývalého příslušníka. (6) Držitel průkazu bývalého příslušníka je oprávněn nosit služební stejnokroj s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru a s odlišujícím označením způsobem, který nepoškozuje dobrou pověst hasičského záchranného sboru. § 16 Prokazování příslušnosti (1) Příslušník prokazuje příslušnost k hasičskému záchrannému sboru služebním stejnokrojem s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru nebo služebním průkazem. V případě zásahu pod jednotným velením prokazuje příslušnost k hasičskému záchrannému sboru pouze velitel zásahu nebo velitel jednotky. (2) Zaměstnanec prokazuje příslušnost k hasičskému záchrannému sboru průkazem zaměstnance. (3) Pokud okolnosti úkolu nedovolují prokázat příslušnost způsobem podle odstavce 1, prokáže se příslušník ústním prohlášením „hasičský záchranný sbor“. Způsobem podle odstavce 1 se prokáže neprodleně, jakmile to okolnosti úkolu dovolí. § 17 Prokázání pověření ke kontrole Průkaz sloužící k prokázání pověření ke kontrole vydává hasičský záchranný sbor. Tento průkaz příslušník při kontrole předkládá společně se služebním průkazem. § 18 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo stanoví vyhláškou a) druhy a vzory služebních stejnokrojů hasičského záchranného sboru včetně způsobu označení příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru a odlišujícího označení a b) vzor služebního průkazu, vzor průkazu zaměstnance a způsob prokázání příslušnosti služebním průkazem. HLAVA V SPOLUPRÁCE A DALŠÍ VZTAHY § 19 Spolupráce (1) Hasičský záchranný sbor při plnění svých úkolů spolupracuje se správními úřady a jinými státními orgány, orgány územní samosprávy a s osobami. (2) Bližší podmínky a způsob spolupráce mohou být upraveny v dohodě uzavřené mezi hasičským záchranným sborem, hasičským záchranným sborem kraje nebo záchranným útvaremzáchranným útvarem a úřadem, orgánem nebo osobou uvedenými v odstavci 1. § 20 Vyhodnocování ohrožení a koordinace Hasičský záchranný sbor pro zabezpečení ochrany obyvatelstva při řešení mimořádné události nebo krizové situace vyhodnocuje ohrožení vyplývající z výskytu nebo šíření chemické látky, směsi nebo přípravku a koordinuje správní úřady při vyhodnocování údajů o výskytu a šíření těchto látek. Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky proti vnějšímu napadení nebo za válečného stavu provádí tuto činnost v součinnosti s ArmádouArmádou České republiky. § 21 Žádost o pomoc Příslušník je v rozsahu potřebném pro splnění úkolu oprávněn požadovat od úřadu, orgánu nebo osoby uvedených v § 19 odst. 1 informace, součinnost nebo jinou obdobnou pomoc. Úřad, orgán nebo osoba jsou povinni požadovanou informaci, součinnost nebo jinou obdobnou pomoc poskytnout; nemusí tak učinit, brání-li v tom zákonná nebo státem uznaná povinnost mlčenlivosti nebo plnění jiné zákonné povinnosti. Fyzická osoba tak nemusí dále učinit, pokud by poskytnutím pomoci vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osobu blízkou. § 22 Mezinárodní spolupráce (1) Hasičský záchranný sbor při plnění úkolů spolupracuje s mezinárodními organizacemi, orgány cizího státu nebo zahraničními osobami. (2) Bližší podmínky a způsob spolupráce mohou být upraveny v prováděcích dokumentech v rámci uzavřených mezinárodních smluv. Spolupráci lze vymezit také v písemných ujednáních, která nejsou mezinárodními smlouvami. HLAVA VI OPATŘENÍ VE VZTAHU K VĚCI, MÍSTU NEBO OSOBĚ § 23 Používání nebezpečné látky (1) Hasičský záchranný sbor může pro potřeby plnění úkolu, výuky, výcviku, zkoušek nebo expertizní činnosti nebo pro výkon jiné činnosti v rámci plněného úkolu nabývat, držet, skladovat a používat nebezpečné látky a věcinebezpečné látky a věci; nebezpečnými látkami a věcminebezpečnými látkami a věcmi se pro tyto účely rozumí výbušniny, pyrotechnické výrobky, chemické látky, radioaktivní látky, biologické agens a toxiny, neregistrované léčivé přípravky nebo jiné obdobně nebezpečné látky a věcinebezpečné látky a věci. (2) Příslušník je oprávněn při plnění úkolu používat výbušniny a pyrotechnické výrobky, a) byl-li k tomu u hasičského záchranného sboru odborně připraven a jde-li o trhací práce malého rozsahu, nebo b) pokud má odpovídající odbornou způsobilost podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. (3) Hasičský záchranný sbor a) přijme opatření k zamezení neoprávněného nebo nahodilého přístupu k nebezpečným látkám a věcemnebezpečným látkám a věcem nebo k jejich neoprávněnému použití, zničení nebo ztrátě a b) zpracuje a vede evidenci nebezpečných látek a věcínebezpečných látek a věcí. § 24 Odstranění a zničení věci (1) Příslušník je oprávněn zajistit, popřípadě odstranit věc, je-li důvodné podezření, že představuje bezprostřední závažné ohrožení života nebo zdraví člověka, životního prostředí, zvířat nebo majetku, a toto ohrožení nelze odstranit jinak. (2) Hasičský záchranný sbor předá zajištěnou věc bez zbytečného odkladu orgánu veřejné správy, do jehož působnosti tato věc náleží, pokud tuto věc nelze na místě předat jejímu vlastníkovi, správci nebo oprávněnému uživateli. (3) Nelze-li ohrožení odstranit postupem podle odstavce 1, je příslušník oprávněn věc zničit. § 25 Přeprava a další nakládání s nebezpečnou látkou Při přepravě a dalším nakládání s nebezpečnou látkou použitou anebo vzniklou při zásahu nebo s věcí zajištěnou nebo určenou ke zničení podle § 24 dbá hasičský záchranný sbor zvýšené opatrnosti a přiměřeně přihlédne k úpravě podmínek pro nakládání s touto látkou nebo věcí podle jiného právního předpisu. § 26 Omezení ve vztahu k místu nebo v souvislosti se zásahem Příslušník je oprávněn vyzvat každého, aby a) po nezbytnou dobu nevstupoval na příslušníkem určené místo nebo se po nezbytnou dobu na takovém místě nezdržoval, je-li to nutné pro zabezpečení plnění úkolu, b) po nezbytnou dobu setrval na příslušníkem určeném místě nebo strpěl nezbytná opatření pro ochranu života nebo zdraví odpovídající druhu nebezpečí, hrozí-li mu závažné ohrožení života nebo zdraví, nebo c) se podrobil jiným nezbytným omezením vyplývajícím ze zásahu, je-li to nutné pro zabezpečení plnění úkolu. § 27 Povinnost uposlechnout výzvy nebo pokynu Každý je povinen bez zbytečného odkladu uposlechnout výzvy nebo pokynu příslušníka uplatněných v souvislosti s plněním úkolu. § 28 Vstup do obydlí, jiného objektu a na pozemek (1) Příslušník je oprávněn vstoupit do obydlí, má-li důvodné podezření, že je ohrožen život nebo je vážně ohroženo zdraví člověka nebo hrozí škoda na majetku, která by mohla přesáhnout částku 50 000 Kč. (2) Příslušník je oprávněn vstoupit do objektu, který neslouží jako obydlí, nebo na pozemek na dobu nezbytnou k řádnému provedení úkolu, nelze-li účelu sledovaného vstupem dosáhnout jinak. (3) Příslušník je oprávněn za účelem vstupu na místo uvedené v odstavci 1 nebo 2 toto místo otevřít nebo jiným způsobem si do něj zjednat přístup. (4) Nebrání-li tomu okolnosti, zajistí příslušník při vstupu do obydlí přítomnost nezúčastněné osoby. Příslušník vyrozumí o vstupu do obydlí bez zbytečného odkladu Policii České republiky. § 29 Opatření vůči energovodům a jiným zařízením Příslušník je oprávněn vypnout nebo odstavit v nezbytném rozsahu přívod elektřiny, plynu, tepla, vody nebo jiné zařízení za účelem provedení zásahu, pokud nelze nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak a způsobený následek nebude zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který by hrozil. HLAVA VII PRÁCE S INFORMACEMI § 30 Pořizování záznamů (1) Hasičský záchranný sbor může pořizovat zvukový, obrazový nebo jiný záznam a) osob a věcí, které se nacházejí na místech veřejně přístupných, pro účely plnění konkrétního úkolu, b) zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů, které se přenášejí prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací na operačním a informačním středisku, nebo c) jiného konkrétního úkolu. (2) Je-li k pořizování záznamu podle odstavce 1 zřízen stálý automatický systém, hasičský záchranný sbor informace o zřízení takového systému vhodným způsobem uveřejní. § 31 Získávání informací z evidencí (1) Hasičský záchranný sbor může v rozsahu nezbytném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informace z evidence provozované na základě jiného právního předpisu. Správce evidence nebo zpracovatel poskytne informaci bezplatně a bez zbytečného odkladu. (2) Hasičský záchranný sbor může v rozsahu nezbytném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací z informačního systému evidence obyvatel, katastrukatastru nemovitostí, základního registru obyvatel, základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí, základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností, informačního systému územní identifikace, informačních systémů infekčních nemocí vedených podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a to způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. (3) Hasičský záchranný sbor může v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací z informačních systémů uvedených v odstavci 2 na technických nosičích dat. Správce evidence nebo zpracovatel poskytne údaje bezplatně a bez zbytečného odkladu, pokud je to technicky možné. (4) Hasičský záchranný sbor žádá o poskytnutí informací způsobem, který umožní uchovávat identifikační údaje o organizační části hasičského záchranného sboru a identifikační údaje příslušníka, který o poskytnutí informací žádal, a údaje o účelu, k němuž bylo o poskytnutí informace žádáno. Hasičský záchranný sbor identifikační údaje uchovává po dobu nejméně 5 let. (5) Hasičský záchranný sbor může v rozsahu nezbytném pro plnění konkrétního úkolu žádat údaje o veřejné infrastruktuře, zejména o vodovodech včetně vnějších požárních hydrantů, plynovodech, kanalizacích, kabelových sítích, produktovodech a vnějších elektrických rozvodech včetně vypínacích jednotek nízkého napětí, vysokého napětí a velmi vysokého napětí. § 32 Předávání záznamu tísňové komunikace Záznam tísňové komunikace může hasičský záchranný sbor předat složce integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, je-li potřebný k plnění konkrétního úkolu. Tento záznam lze předat i orgánu veřejné moci na jeho písemnou žádost v rozsahu nezbytném pro výkon působnosti tohoto orgánu. § 33 Prokázání totožnosti (1) Prokázáním totožnostiProkázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození, adresy místa trvalého pobytu, adresy místa hlášeného pobytu na území České republiky nebo adresy bydliště v zahraničí, jde-li o cizince, a státní příslušnosti. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajůosobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti. (2) Příslušník je oprávněn vyzvat k prokázání totožnostiprokázání totožnosti osobu, která a) neuposlechla jeho výzvy nebo se nepodrobila omezením vyplývajícím ze zásahu, b) je podezřelá, že porušila předpisy na úseku požární ochrany, integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, krizového řízení nebo ochrany obyvatelstva, c) se zdržuje v blízkosti místa, kde došlo k zásahu, d) je evakuována nebo v jejíž prospěch jsou organizována opatření ochrany obyvatelstva, zejména nouzové přežití, nebo e) byla dekontaminována. (3) Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po poskytnutí potřebné přiměřené součinnosti, příslušník je oprávněn požádat příslušníka Policie České republiky o provedení úkonů směřujících ke zjištění její totožnosti podle zákona o Policii České republiky. § 34 Žádost o informace související s mimořádnou událostí nebo krizovou situací Hasičský záchranný sbor může v návaznosti na řešení mimořádné události nebo krizové situace žádat informace související s příčinami, průběhem a následky mimořádné události nebo krizové situace. Osobní údaje § 35 Hasičský záchranný sbor může při řešení mimořádné události nebo krizové situace zpracovávat citlivé údajecitlivé údaje bez souhlasu osoby, jsou-li potřebné pro plnění konkrétního úkolu hasičského záchranného sboru. Zpracovávat bez souhlasu osoby lze i citlivé údajecitlivé údaje, které jsou součástí záznamu podle § 30 odst. 1 písm. b). § 36 Osobní údajeOsobní údaje lze předat nebo zpřístupnit orgánu veřejné moci v rozsahu nezbytném pro výkon působnosti tohoto orgánu. § 37 Hasičský záchranný sbor může přiměřeným způsobem zveřejňovat osobní údajeosobní údaje evakuovaných osob a osob umístěných v zařízeních pro nouzové přežití obyvatelstva v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa hlášeného pobytu na území České republiky, jde-li o cizince. § 37a Hasičský záchranný sbor může zveřejnit záznam pořízený podle § 30 odst. 1, je-li to ve veřejném zájmu. Hasičský záchranný sbor tento záznam nezveřejní, pokud by tím byla vážně ohrožena lidská důstojnost nebo jiný důležitý zájem. § 38 (1) Hasičský záchranný sbor vede seznam osob, které používají zvláštní způsob tísňové komunikace nebo při jejichž záchraně je nutno uplatnit zvláštní pravidla a postupy (dále jen „seznam osob“). (2) O zařazení do seznamu osob může požádat osoba se zdravotním postižením nebo její zákonný zástupce. Součástí žádosti je souhlas se zpracováváním osobních údajůosobních údajů osoby se zdravotním postižením v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa hlášeného pobytu na území České republiky, jde-li o cizince, popřípadě též adresa místa, kde se dlouhodobě zdržuje, a druh zdravotního postižení. Součástí žádosti je i telefonní číslo žadatele. Platnost souhlasu skončí vyřazením osoby ze seznamu osob. (3) Hasičský záchranný sbor zařadí osobu se zdravotním postižením do seznamu osob na základě žádosti podle odstavce 2. Hasičský záchranný sbor osobu se zdravotním postižením ze seznamu osob na její žádost nebo žádost jejího zákonného zástupce bez zbytečného odkladu vyřadí. (4) Žádost o zařazení a žádost o vyřazení ze seznamu osob lze podat písemně nebo osobně hasičskému záchrannému sboru kraje příslušnému podle místa trvalého pobytu osoby se zdravotním postižením. (5) Hasičský záchranný sbor a další základní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému mohou využít údaje obsažené v seznamu osob při příjmu tísňové komunikace, při provádění záchranných a likvidačních prací nebo při plnění úkolů ochrany obyvatelstva. § 39 Hasičský záchranný sbor osobní údajeosobní údaje nezlikviduje, jsou-li dále využívány při plnění úkolu nebo se jedná o osobní údajeosobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu. HLAVA VIII SYMBOLY HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU A JEJICH OCHRANA A OCHRANA NÁZVU HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU § 40 Symboly hasičského záchranného sboru a jejich ochrana (1) Hasičský záchranný sbor užívá symboly hasičského záchranného sboru, kterými se rozumí velký znak, malý znak a prapor hasičského záchranného sboru. Použití symbolu hasičského záchranného sboru osobou je možné, pokud tím neohrozí dobrou pověst hasičského záchranného sboru. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzory velkého a malého znaku a základní znaky charakterizující prapor hasičského záchranného sboru. § 41 Ochrana názvu hasičského záchranného sboru Slova „hasičský záchranný sbor“ a tato slova v jiném gramatickém tvaru nebo zkratka „HZS ČR“ nesmí být obsažena v obchodní firmě, v názvu právnické osoby, v názvu orgánu nebo organizačního článku právnické osoby, v označení podnikatele nezapsaného v obchodním rejstříku nebo v názvu jiného subjektu; obdobně to platí i pro použití těchto slov nebo zkratky jiným způsobem nebo pro jiné seskupení těchto slov, pokud by to ohrozilo dobrou pověst hasičského záchranného sboru. HLAVA IX NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM A ÚHRADA NÁKLADŮ ZÁSAHU § 42 Nakládání s majetkem mezi organizačními složkami státu (1) O naložení s movitou věcí ve vlastnictví České republiky mezi organizačními složkami státu, které jsou organizačními částmi hasičského záchranného sboru, nebo mezi ministerstvem a těmito organizačními složkami státu, a to přenecháním k užívání nebo změnou příslušnosti hospodařit, může rozhodnout generální ředitel opatřením5). (2) Podle odstavce 1 lze rozhodnout a) jestliže majetek ve vlastnictví České republiky, s nímž je organizační složka státu příslušná hospodařit, není dostatečný k plnění jejího úkolu v souvislosti s přípravou na mimořádnou událost nebo krizovou situaci nebo jejich řešením, nebo b) v souvislosti s dodávkou nebo poskytováním služeb v rámci humanitární pomoci podle zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí. § 43 Nakládání s majetkem za mimořádné události nebo krizové situace (1) Organizační složka státu, která je organizační částí hasičského záchranného sboru, může v souvislosti s řešením mimořádné události nebo krizové situace bezúplatně převést v rozsahu nezbytném pro toto řešení movitou věc z vlastnictví České republiky do vlastnictví územního samosprávného celku nebo jiné osoby. (2) Organizační složka státu, která je organizační částí hasičského záchranného sboru, může umožnit bezúplatné užívání movité věci ve vlastnictví České republiky územním samosprávným celkem nebo jinou osobou v souvislosti s řešením mimořádné události nebo krizové situace anebo odstraňováním jejich následků, a to v nezbytném rozsahu. (3) Při nakládání s majetkem podle odstavce 1 nebo 2 se ustanovení zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích5) upravující rozhodování o nepotřebnosti, přednostní nakládání s majetkem České republiky ve prospěch organizačních složek státu a státních organizací a podmínky týkající se bezúplatných převodů vlastnictví na jiné osoby a bezúplatného užívání majetku České republiky jinými osobami nepoužijí. § 44 Úhrada nákladů zásahu (1) Hasičskému záchrannému sboru kraje, záchrannému útvaruzáchrannému útvaru a zřizovateli jednotky sboru dobrovolných hasičů obceobce, která je zařazena do seznamu jednotek v nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, a která zasahovala na výzvu operačního a informačního střediska hasičského záchranného sboru kraje, se uhradí náklady vzniklé při jeho zásahu z důvodu a) úmyslného protiprávního jednání osoby, s výjimkou jednání osoby, která není plně svéprávná, nebo osoby, která s ohledem na duševní poruchu není způsobilá ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, nebo b) vzniku újmy způsobené provozem vozidla. (2) Náklady podle odstavce 1 jsou hrazeny za každou započatou hodinu zásahu paušální částkou. (3) Pro účely úhrady nákladů podle odstavce 1 písm. a) příslušný orgán, který ve věci rozhodl, poskytne bez zbytečného odkladu příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje nebo záchrannému útvaruzáchrannému útvaru pravomocné rozhodnutí, nezbytné k uplatnění práva na náhradu nákladů podle odstavce 1 písm. a); to neplatí, pokud jeho poskytnutí může ohrozit účel trestního řízenítrestního řízení. Povinnost poskytnout údaje nezbytné k uplatnění práva na náhradu nákladů podle odstavce 1 platí obdobně i pro Českou kancelář pojistitelů, jde-li o případ podle odstavce 1 písm. b). Tyto údaje se poskytují bezplatně. (4) Hasičský záchranný sbor kraje nebo záchranný útvarzáchranný útvar po obdržení rozhodnutí podle odstavce 3 uloží osobě, která se dopustila jednání podle odstavce 1 písm. a), aby uhradila náklady podle odstavce 1 písm. a) vzniklé jejím úmyslným protiprávním jednáním. Náklady podle odstavce 1 písm. a) vybírá hasičský záchranný sbor kraje nebo záchranný útvarzáchranný útvar. Uhrazené náklady slouží k zajištění činnosti hasičského záchranného sboru kraje, záchranného útvaruzáchranného útvaru nebo zřizovatele jednotky sboru dobrovolných hasičů obceobce. Vymožené náklady převede obecný správce daně hasičskému záchrannému sboru kraje nebo záchrannému útvaruzáchrannému útvaru. Hasičský záchranný sbor kraje nebo záchranný útvarzáchranný útvar jsou oprávněny o výši uhrazených nebo vymožených a převedených nákladů podle odstavce 1 překročit příslušné závazné ukazatele výdajů státního rozpočtu. (5) V případě podle odstavce 1 písm. b) uplatňuje hasičský záchranný sbor náhradu nákladů přímo proti a) příslušné pojišťovně, která uzavřela pojistnou smlouvu podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla týkající se vozidla, jehož provozem byla způsobena újma, b) České kanceláři pojistitelů, pokud byla provozem vozidla způsobena újma, kterou je tato kancelář povinna nahradit z garančního fondu, nebo c) ministerstvu nebo Ministerstvu obrany, pokud byla újma způsobena provozem tuzemského vozidla, které nemá podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost uzavřít pojistnou smlouvu. (6) Pokud vznikl spor o tom, kdo má uhradit náklady zásahu podle odstavce 1 písm. b), uhradí je Česká kancelář pojistitelů. Vyplyne-li z dalšího šetření, že plnění mělo být zcela nebo částečně poskytnuto pojišťovnou, popřípadě ministerstvem nebo Ministerstvem obrany, jsou pojišťovna, popřípadě ministerstvo nebo Ministerstvo obrany, povinny České kanceláři pojistitelů poskytnutou úhradu nákladů nahradit. Úhrada nákladů podle odstavce 1 písm. b) se zasílá na účet příslušného hasičského záchranného sboru kraje, záchranného útvaruzáchranného útvaru nebo zřizovatele jednotky sboru dobrovolných hasičů obceobce; bližší údaje k těmto účtům se sdělují České kanceláři pojistitelů, ministerstvu nebo Ministerstvu obrany a příslušným pojišťovnám. (7) Hasičský záchranný sbor kraje uplatňuje úhradu nákladů podle odstavce 1 i za zřizovatele jednotky sboru dobrovolných hasičů obceobce. Nárok na náhradu nákladů za zásah podle odstavce 1 písm. b) se uplatňuje tiskopisem. (8) Vláda stanoví nařízením paušální výši úhrady nákladů za každou započatou hodinu zásahu podle odstavce 1. (9) Má se za to, že náklady zásahu podle odstavce 1 písm. b) byly vynaloženy v rozsahu uplatněném hasičským záchranným sborem kraje nebo záchranným útvaremzáchranným útvarem. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem vzor tiskopisu pro uplatnění nároku na náhradu nákladů za zásah podle odstavce 1 písm. b), kterým se určí a) událost, která vyvolala náklady zásahu podle odstavce 1 písm. b), b) každá zasahující jednotka požární ochrany včetně jí provedených činností a délky zásahu, c) rozsah informací o účasti Policie České republiky a o přímých účastnících události, při níž došlo k vzniku újmy způsobené provozem vozidla, pokud těmito informacemi disponuje, a d) celkové náklady za provedení zásahu a bankovní spojení pro účel úhrady nákladů. HLAVA X PŘESTUPKY § 45 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) úmyslně neoprávněně nosí služební stejnokroj příslušníka s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné, b) v rozporu s § 27 neuposlechne bez zbytečného odkladu výzvy nebo pokynu příslušníka uplatněné v souvislosti s plněním úkolu, c) použije symbol hasičského záchranného sboru v rozporu s § 40 odst. 1, nebo d) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 48 odst. 1. (2) Bývalý příslušník se dopustí přestupkupřestupku tím, že na místě veřejnosti přístupném neoprávněně nosí služební stejnokroj s odlišujícím označením nebo jej nosí způsobem, který poškozuje dobrou pověst hasičského záchranného sboru. (3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 10 000 Kč a příkazem na místě pokutu do 5 000 Kč. § 46 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 27 neuposlechne bez zbytečného odkladu výzvy nebo pokynu příslušníka uplatněné v souvislosti s plněním úkolu, b) použije symbol hasičského záchranného sboru v rozporu s § 40 odst. 1, nebo c) použije slova „hasičský záchranný sbor“, tato slova v jiném gramatickém tvaru, jiné seskupení těchto slov nebo zkratku „HZS ČR“ v rozporu s § 41. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč. § 47 Společné ustanovení k přestupkům Přestupky podle tohoto zákona projednává hasičský záchranný sbor kraje. HLAVA XI SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 48 Mlčenlivost (1) Každý, kdo byl hasičským záchranným sborem požádán o pomoc, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dověděl. (2) O zproštění mlčenlivosti podle odstavce 1 a jeho rozsahu rozhoduje generální ředitel nebo jím pověřená osoba. § 49 Výjimka z povinnosti mlčenlivosti Porušením povinnosti mlčenlivosti uložené příslušníkovi nebo zaměstnanci jiným právním předpisem není poskytnutí údajů policejnímu orgánu, státnímu zástupci, soudu, jinému bezpečnostnímu sboru včetně bezpečnostního sboru jiného členského státu Evropské unie nebo správnímu orgánu, jde-li o údaje potřebné k plnění jejich působnosti na základě zákona nebo mezinárodní smlouvy. § 50 Ocenění (1) Medaili, čestnou medaili nebo dar lze udělit za a) poskytnutí pomoci při likvidaci požáru, řešení jiné mimořádné události nebo krizové situace nebo odstraňování jejich následků, b) dlouhodobou činnost při předcházení požárům, živelním pohromám, mimořádným událostem nebo krizovým situacím, nebo c) podporu a spolupráci při plnění úkolů hasičského záchranného sboru. (2) Darem může být movitá věc nebo peněžní částka. (3) Medaili nebo čestnou medaili uděluje ministr vnitra nebo generální ředitel. (4) Dar uděluje ministr vnitra, generální ředitel, ředitel hasičského záchranného sboru kraje, velitel záchranného útvaruzáchranného útvaru nebo ředitel školy. Přechodná ustanovení § 51 (1) Hasičský záchranný sbor České republiky zřízený podle zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, se považuje za hasičský záchranný sbor podle tohoto zákona. (2) Generální ředitelství hasičského záchranného sboru zřízené podle zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, se považuje za generální ředitelství podle tohoto zákona. (3) Hasičské záchranné sbory krajů zřízené podle zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, se považují za hasičské záchranné sbory krajů podle tohoto zákona. (4) Záchranný útvarZáchranný útvar zřízený podle zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, se považuje za záchranný útvarzáchranný útvar podle tohoto zákona. (5) Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku zřízená podle zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, se považuje za školu podle tohoto zákona. (6) Do doby přijetí nařízení podle § 44 odst. 8 se pro určení výše úhrady nákladů zásahu použije paušální částka ve výši, která byla k 31. prosinci 2015 stanovena právní úpravou paušální výše úhrady nákladů zásahu. § 52 Ten, kdo nesplňuje omezení podle § 41, je povinen uvést svou obchodní firmu a název a název svých orgánů a organizačních článků do souladu s § 41 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; pro označení podnikatele to platí obdobně. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o požární ochraně § 53 Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 24 odst. 1 písm. b) se slova „předkládá Ministerstvu financí“ nahrazují slovem „zpracovává“. 2. V § 24 odst. 1 písm. c) se slova „předkládá Ministerstvu financí návrh“ nahrazují slovem „poskytuje“. 3. V § 24 odst. 1 písm. d) se slova „ve spolupráci s Ministerstvem financí“ zrušují, za slovo „techniky“ se vkládají slova „a staveb sloužících pro výkon služby jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, nebo se podílí na úkolech obce, které plní v přenesené působnosti státní správy podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů“. 4. Za část druhou se vkládá nová část třetí, která včetně nadpisu zní: „ČÁST TŘETÍ ČIŠTĚNÍ, KONTROLA A REVIZE SPALINOVÉ CESTY § 43 Spalinová cesta (1) Provoz spalinové cesty se považuje za vyhovující z hlediska ochrany zdraví, života nebo majetku osob, jestliže se čištění, kontrola a revize spalinové cesty provádí způsobem podle tohoto zákona. (2) Spalinovou cestou se pro účely tohoto zákona rozumí dutina určená k odvodu spalin do volného ovzduší. Za spalinovou cestu se nepovažuje odvod spalin z lokálních podokenních topidel o jmenovitém výkonu do 7 kW s vývodem přes fasádu. (3) Ustanovení § 44 až 47 se nepoužijí na spalinovou cestu, která není součástí stavby, nebo na spalinovou cestu, která je součástí volně stojícího komínu o vnitřním průměru komínového průduchu 800 mm a větším nebo komínu o stavební výšce 60 metrů a větší, anebo na spotřebič paliv o jmenovitém výkonu nad 1 MW. § 44 Čištění a kontrola spalinové cesty (1) Čištění nebo kontrolu spalinové cesty provádí osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví (dále jen „oprávněná osoba“). (2) Čištění používané spalinové cesty sloužící pro odvod spalin od spotřebiče na pevná paliva o jmenovitém výkonu do 50 kW včetně nebo spalinové cesty sloužící pro odvod spalin od náhradních zdrojů elektrické energie (dieselagregáty) je možné provádět svépomocí. Čištění nebo kontrola spalinové cesty podle tohoto zákona u spalinové cesty pro spotřebiče na plynná paliva, kde odvod spalin je podle návodu nebo technických podmínek výrobce nedílnou součástí spotřebiče, se provádí podle návodu výrobce. (3) Lhůty čištění a kontrol, způsob čištění spalinové cesty a způsob kontroly spalinové cesty stanoví prováděcí právní předpis. § 45 Revize spalinové cesty (1) Revizi spalinové cesty provádí oprávněná osoba, která je současně revizním technikem spalinových cest ve smyslu zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání (dále jen „revizní technik spalinových cest“). (2) Důvody pro provádění revize spalinové cesty a způsob tohoto provádění stanoví prováděcí právní předpis. § 46 Postup při zjištění nedostatků Pokud oprávněná osoba při čištění nebo kontrole spalinové cesty nebo revizní technik spalinových cest při revizi spalinové cesty zjistí nedostatek, který bezprostředně ohrožuje zdraví, život nebo majetek osob a který nelze odstranit na místě, neprodleně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne zjištění nedostatku, oznámí tuto skutečnost písemně v případě nedostatku způsobeného nedodržením technických požadavků na stavbu příslušnému stavebnímu úřadu a v případě nedostatku týkajícího se nedodržení požadavků na požární bezpečnost příslušnému orgánu státního požárního dozoru. § 47 Zpráva o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cesty a zpráva o revizi spalinové cesty (1) Oprávněná osoba předá objednateli služby neprodleně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne provedení čištění nebo kontroly spalinové cesty, písemnou zprávu o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cesty. Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba provede čištění spalinové cesty podle § 44 odst. 2 svépomocí, učiní o tom písemný záznam. (2) Revizní technik spalinových cest předá objednateli neprodleně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne provedení revize, písemnou zprávu o revizi spalinové cesty. (3) Vzor písemné zprávy o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cesty a písemné zprávy o revizi spalinové cesty stanoví prováděcí právní předpis.“. 5. V § 65 odst. 1 písm. a) se slovo „kraje“ nahrazuje slovy „zřízená jako jednotka hasičského záchranného sboru kraje, jednotka generálního ředitelství nebo jednotka záchranného útvaru hasičského záchranného sboru“ a na konci textu písmene se slovo „kraje“ zrušuje. 6. § 69a zní: „§ 69a (1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou povinny zřídit jednotku požární ochrany, nebo obce mohou namísto vlastní jednotky požární ochrany zajistit plnění úkolů této jednotky na základě smlouvy mezi sebou nebo se státem, který zastupuje hasičský záchranný sbor kraje, nebo zřízením společné jednotky požární ochrany. (2) Za společnou jednotku požární ochrany se považuje také jednotka požární ochrany podle § 65 odst. 1, na jejíž činnost a vybavení na základě smlouvy podle odstavce 1 finančně přispívá právnická osoba, podnikající fyzická osoba nebo obec, které jsou jinak povinny jednotku požární ochrany zřídit. (3) Postup podle odstavce 1 je podmíněn předchozím souhlasem hasičského záchranného sboru kraje. Hasičský záchranný sbor kraje může udělit souhlas za podmínky, že budou dodrženy mimo jiné požadavky základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona a smlouvou určená jednotka bude akceschopná. Hasičský záchranný sbor kraje současně stanoví druh společné jednotky v souladu s § 65 odst. 1. V případě, že smlouvu podle odstavce 1 uzavírá hasičský záchranný sbor kraje, souhlas uděluje generální ředitelství. (4) Na základě smlouvy podle odstavce 1 musí být hasičskému záchrannému sboru kraje nebo obci poskytovány finanční prostředky ve výši potřebné k zajištění akceschopnosti jednoho požárního družstva o zmenšeném početním stavu. V případě, kdy je smlouva uzavírána mezi hasičským záchranným sborem kraje a obcí v místě dislokace stanice hasičského záchranného sboru kraje, musí být tyto prostředky ve výši potřebné k zajištění akceschopnosti jednoho požárního družstva příslušného typu stanice hasičského záchranného sboru kraje vynásobené počtem těchto stanic zřizovaných v obci podle základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona, pokud není ve smlouvě podle odstavce 1 stanoveno jinak. V případě, kdy je smlouva uzavřena mezi hasičským záchranným sborem kraje a zřizovatelem jednotky hasičského záchranného sboru podniku, bude zaměstnanec podniku zařazený v této jednotce upřednostněn v řízení ve věcech služebního poměru vedeném v návaznosti na mimořádné zřízení služebního místa. (5) Obce, které nezřídí jednotku požární ochrany podle § 68 odst. 1 nebo postupem uvedeným v odstavci 1, jsou povinny přispívat na společnou jednotku podle odstavce 2 hasičskému záchrannému sboru kraje nebo obci, jejíž jednotka požární ochrany je předurčena požárním poplachovým plánem kraje pro uvedenou obec jako první za dodržení podmínek uvedených v § 65 odst. 6. (6) Obec, na jejímž území je dislokována stanice hasičského záchranného sboru kraje, může uzavřít s místně příslušným hasičským záchranným sborem kraje smlouvu, v níž upraví užívání majetku ve vlastnictví této obce, poskytování prostředků, případně další vztahy ve vazbě na činnosti hasičského záchranného sboru kraje.“. 7. Za § 76 se vkládají nové § 76a až 76c, které znějí: „§ 76a (1) Oprávněné osobě, která a) neprovede čištění nebo kontrolu spalinové cesty stanoveným způsobem, nebo b) v rozporu s § 47 odst. 1 nepředá písemnou zprávu o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cesty nebo ji předá po stanovené lhůtě, se uloží pokuta do 50 000 Kč. (2) Oprávněné osobě nebo reviznímu technikovi spalinových cest, který v rozporu s § 46 neoznámí zjištěné nedostatky příslušnému stavebnímu úřadu nebo orgánu státního požárního dozoru nebo je oznámí opožděně, se uloží pokuta do 50 000 Kč. (3) Reviznímu technikovi spalinových cest, který a) neprovede revizi spalinové cesty stanoveným způsobem, nebo b) v rozporu s § 47 odst. 2 nepředá písemnou zprávu o revizi spalinové cesty nebo ji předá po stanovené lhůtě, se uloží pokuta do 50 000 Kč. § 76b Vlastníkovi nebo provozovateli objektu, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou a který provozuje spalinovou cestu v rozporu s tímto zákonem, se uloží pokuta do 100 000 Kč. § 76c Pokutu podle § 76a a 76b ukládá hasičský záchranný sbor kraje. Při stanovení výše pokuty přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání.“. 8. V § 77 odstavec 2 zní: „(2) Pokutu podle § 76 vybírá hasičský záchranný sbor kraje.“. 9. V § 78 odst. 1 se tečka na konci písmene z) nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno aa), které zní: „aa) kdo provozuje spalinovou cestu v rozporu s tímto zákonem.“. 10. V § 78 odst. 2 se za slova „až d)“ vkládají slova „a aa)“. 11. V § 79 odstavec 2 zní: „(2) Pokutu za přestupek podle § 78 ukládá a vybírá hasičský záchranný sbor kraje.“. 12. Za § 87 se vkládá nový § 87a, který zní: „§ 87a Hasičský záchranný sbor a jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí mohou při plnění svých úkolů používat zásahovou požární techniku s celkovou hmotností převyšující 3 500 kg, která je schopna dlouhodobého provozu a) bez pomocných činidel do systému pro kontrolu oxidů dusíku, b) při použití nestandardního paliva.“. 13. V § 97 se slovo „Jednotky“ nahrazuje slovy „Hasičský záchranný sbor a jednotky“. 14. V § 101 se za slova „§ 31a,“ vkládají slova „§ 44 odst. 3, § 45 odst. 2, § 47 odst. 3,“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě § 54 V § 1 odst. 3 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 184/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se slova „pro výkon služby1g)“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 1g se zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna rozpočtových pravidel § 55 V § 45 odst. 11 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 482/2004 Sb. a zákona č. 501/2012 Sb., se slova „č. 238/2000 Sb.“ nahrazují slovy „o Hasičském záchranném sboru České republiky“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích § 56 V § 20 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 503/2012 Sb., odstavec 2 zní: „(2) Opatření podle odstavce 1 mohou vydávat zřizovatelé organizačních složek při výkonu funkce zřizovatele podle tohoto zákona a příslušné orgány Poslanecké sněmovny a Senátu v souvislosti s rozhodováním o příslušnosti (§ 9). Opatření podle odstavce 1 může vydat i ředitel bezpečnostního sboru, nakládá-li se s majetkem za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.“. ČÁST ŠESTÁ Změna krizového zákona § 57 Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 430/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 10 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Dále se Ministerstvo vnitra podílí na úkolech podle odstavce 1 písm. a) až c) a l).“. 2. V § 10 odst. 3 se slova „Ministerstvo vnitra“ nahrazují slovy „Ministr vnitra“. 3. V § 10 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Úkoly Ministerstva vnitra uvedené v odstavci 1 plní generální ředitelství hasičského záchranného sboru.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel § 58 V § 2 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 223/2009 Sb., se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak“. ČÁST OSMÁ Změna branného zákona § 59 Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 318/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 17 odst. 2 písm. a) se za slova „státních podniků,“ vkládají slova „prvků kritické infrastruktury,“. 2. V § 25 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; obdobně to platí i pro zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v bezpečnostním sboru“. ČÁST DEVÁTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 60 Zrušuje se: 1. Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů. 2. Část druhá zákona č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 3. Část druhá zákona č. 586/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon). 4. Část čtyřicátá třetí zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 5. Část čtyřicátá první zákona č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění. 6. Část sedmnáctá zákona č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce. 7. Zákon č. 260/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8. Část druhá zákona č. 160/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 9. Část třicátá osmá zákona č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu. 10. Nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. 11. Nařízení vlády č. 263/2013 Sb., o paušální výši úhrady nákladů zásahu. 12. Vyhláška č. 97/2008 Sb., o vzorech služebních stejnokrojů příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, jejich používání a způsobu vnějšího označení, a vzoru služebního průkazu (vyhláška o vystrojování a služebním průkazu příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky). 13. Vyhláška č. 349/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 97/2008 Sb., o vzorech služebních stejnokrojů příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, jejich používání a způsobu vnějšího označení, a vzoru služebního průkazu (vyhláška o vystrojování a služebním průkazu příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky). ČÁST DESÁTÁ ÚČINNOST § 61 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. v z. Bělobrádek v. r. Příloha k zákonu č. 320/2015 Sb. Názvy a sídla hasičských záchranných sborů krajů Název\| Sídlo ---\|--- 1\\. Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy\| Praha 2\\. Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje\| Kladno 3\\. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje\| České Budějovice 4\\. Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje\| Plzeň 5\\. Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje\| Karlovy Vary 6\\. Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje\| Ústí nad Labem 7\\. Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje\| Liberec 8\\. Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje\| Hradec Králové 9\\. Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje\| Pardubice 10\\. Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina\| Jihlava 11\\. Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje\| Brno 12\\. Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje\| Olomouc 13\\. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje\| Ostrava 14\\. Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje\| Zlín Název a sídlo záchranného útvaru a školy Název\| Sídlo ---\|--- Záchranný útvarZáchranný útvar Hasičského záchranného sboru České republiky\| Hlučín Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany\| Frýdek-Místek 1) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. 4) Například zákon č. 239/2000 Sb., zákon č. 240/2000 Sb., zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 319/2015 Sb.	Zákon č. 319/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 7. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 135/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o poštovních službách * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o státním podniku * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 30. 8. 2019 (202/2019 Sb.) 319 ZÁKON ze dne 11. listopadu 2015, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o poštovních službách Čl. I Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 225/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 212/2013 Sb. a zákona č. 258/2014 Sb., se mění takto: 1. § 32b se včetně nadpisu zrušuje. 2. V § 34 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Držitel poštovní licence je povinen uveřejnit na svých internetových stránkách informace týkající se přístupu k poštovní infrastruktuře; držitel poštovní licence vždy uveřejní podmínky uzavření smlouvy a návrh smlouvy obsahující alespoň identifikační údaje držitele poštovní licence, rozsah a specifikaci přístupu k poštovní infrastruktuře včetně podmínek, technických parametrů a ceny, a to v členění podle jednotlivých prvků a služeb. (3) Úřad může z moci úřední rozhodnout o změně návrhu smlouvy podle odstavce 2, pokud tento návrh nesplňuje podmínky podle odstavců 1, 2 a 8; držitel poštovní licence je povinen změněný návrh smlouvy uveřejnit na svých internetových stránkách.“. Dosavadní odstavce 2 až 10 se označují jako odstavce 4 až 12. 3. V § 34 odst. 5 se slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 8“. 4. V § 34b odst. 4 se slova „§ 34c odst. 1“ nahrazují slovy „§ 34d odst. 1“. 5. V § 34b odst. 6 se věta druhá zrušuje. 6. § 34c včetně nadpisu zní: „§ 34c Financování předběžných čistých nákladů (1) Držitel poštovní licence může od 1. července do 31. prosince zúčtovacího období podat u Úřadu žádost o úhradu předběžných čistých nákladů za dané zúčtovací období. (2) Úřad rozhodnutím určí předběžné čisté náklady ve výši jedné poloviny čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž za nejbližší předcházející zúčtovací období, za něž byla výše čistých nákladů ověřena, nejvýše však ve výši jedné poloviny čistých nákladů pro dané zúčtovací období uvedených v žádosti o poštovní licenci. (3) Stát prostřednictvím Úřadu uhradí předběžné čisté náklady držiteli poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2.“. 7. Za § 34c se vkládají nové § 34d a 34e, které včetně nadpisů znějí: „§ 34d Financování čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž (1) Držitel poštovní licence může nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po skončení zúčtovacího období podat u Úřadu žádost o úhradu čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž. (2) Úřad rozhodnutím určí čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž, a to ve výši čistých nákladů ověřených podle § 34b odst. 6, nejvýše však a) za kalendářní rok 2015 ve výši 700 000 000 Kč, b) za kalendářní rok 2016 ve výši 600 000 000 Kč, c) za kalendářní rok 2017 a za kalendářní roky následující ve výši 500 000 000 Kč; ostatní čisté náklady se nepovažují za nespravedlivou finanční zátěž. (3) Na úhradu čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž Úřad započte předběžné čisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence. V případě, že a) čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž jsou vyšší než předběžné čisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence, Úřad v rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodne o úhradě částky ve výši jejich rozdílu držiteli poštovní licence, b) předběžné čisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence jsou vyšší než čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž, Úřad v rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodne o povinnosti držitele poštovní licence vrátit do státního rozpočtu částku ve výši jejich rozdílu. (4) Stát prostřednictvím Úřadu uhradí částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. a) držiteli poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2. (5) Držitel poštovní licence je povinen vrátit částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. b) nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2. (6) Částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. b) vybírá a vymáhá Úřad. § 34e Následek porušení povinnosti držitele poštovní licence (1) Došlo-li k úhradě předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž na základě nesprávných nebo neúplných údajů držitele poštovní licence, Úřad rozhodne o povinnosti držitele poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí vrátit do státního rozpočtu neoprávněně uhrazené náklady zvýšené o částku odpovídající 1 promile denně z těchto uhrazených nákladů, nejvýše však do výše těchto uhrazených nákladů, a to ode dne, kdy k jejich úhradě došlo, do dne vydání rozhodnutí. (2) Neoprávněně uhrazené náklady podle odstavce 1 vybírá a vymáhá Úřad.“. 8. V § 36a odst. 1 písmeno c) zní: „c) stanovuje čisté náklady na poskytování a zajišťování základních služeb, vydává rozhodnutí o určení předběžných čistých nákladů a o určení čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž a rozhoduje o povinnosti držitele poštovní licence vrátit do státního rozpočtu neoprávněně uhrazené náklady,“. 9. V § 36a odst. 1 písmeno n) zní: „n) rozhoduje o změně návrhu smlouvy o přístupu k poštovní infrastruktuře podle § 34 odst. 3.“. 10. V § 36a odst. 3 se slova „na poskytování a zajišťování základních služeb podle § 34b“ nahrazují slovy „a předběžných čistých nákladů podle § 34b a 34c“. 11. V § 37 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) za každé zúčtovací období zveřejní zprávu, která obsahuje informace o ověřené výši čistých nákladů, o nehmotných a tržních výhodách držitele poštovní licence podle § 34b a o provedených úhradách předběžných čistých nákladů a čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž; tato zpráva je součástí výroční zprávy o činnosti Úřadu podle zákona o elektronických komunikacích.“. 12. V § 37a odst. 2 se na konci písmene n) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno o) se zrušuje. Dosavadní písmeno p) se označuje jako písmeno o). 13. V § 37a odst. 2 písm. o) se číslo „10“ nahrazuje číslem „12“. 14. V § 37a odst. 3 písm. f) se slova „7 nebo 8“ nahrazují slovy „2, 3, 9 nebo 10“. 15. V § 37a odst. 4 písm. a) se slova „nebo podle odstavce 2 písm. o),“ zrušují. 16. V § 37a odst. 4 písm. d) se slova „nebo p)“ nahrazují slovy „nebo o)“. 17. V § 38 odst. 2 se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 5“. 18. V § 41 odst. 1 se slova „§ 32b odst. 3,“ zrušují. Čl. II Přechodné ustanovení Při úhradě čistých nákladů na poskytování základních služeb, o niž bylo požádáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou ustanovení § 34c odst. 3 až 13 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 432/2012 Sb., o způsobu vedení evidence výnosů a příjmů provozovatele, který poskytuje poštovní služby nebo zajišťuje zahraniční poštovní služby, se zrušuje. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o státním podniku Čl. IV Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 103/2001 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 213/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odstavec 2 zní: „(2) Zakládací listina je dokumentem zachycujícím zakladatelské právní jednání ve smyslu § 122 občanského zákoníku. Její nedílnou součástí je příloha obsahující vymezení určeného majetku.“. 2. V § 6 odst. 1 písm. b) se za slova „rozdělení podniku“ vkládá slovo „rozštěpením“. 3. V § 7 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Rozdělení může mít formu rozštěpení nebo odštěpení. Rozhodnutí o rozdělení podniku odštěpením může zakladatel učinit pouze po předchozím souhlasu vlády. Rozhodnutím o rozdělení podniku odštěpením s přechodem části jmění podniku na existující podnik není dotčena povinnost podniku požádat o udělení povolení ke spojení podle zvláštních předpisů24).“. Poznámka pod čarou č. 24 zní: „24) Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 7 odst. 2 větě první se za slova „rozdělení podniku“ vkládá slovo „rozštěpením“ a ve větě druhé se za slovo „rozdělením“ vkládá slovo „rozštěpením“. 5. V § 7 odstavec 4 zní: „(4) V případě splynutí nebo rozdělení podniku rozštěpením musí být v zakládací listině nového podniku nebo existujícího podniku, s nímž je zanikající podnik nebo jeho část slučována, uveden určený majetek, s nímž měl právo hospodařit zanikající podnik. V případě, kdy dochází k rozdělení podniku odštěpením se založením nového podniku a určený majetek, s nímž měl právo hospodařit rozdělovaný podnik, je součástí odštěpované části jmění rozdělovaného podniku, musí být v zakládací listině nového podniku takový určený majetek uveden a provedena odpovídající změna zakládací listiny rozdělovaného podniku. V případě, kdy dochází k rozdělení podniku odštěpením s přechodem části jmění rozdělovaného podniku na existující podnik a určený majetek, s nímž měl právo hospodařit rozdělovaný podnik, je součástí odštěpované části jmění rozdělovaného podniku, musí být provedena odpovídající změna zakládajících listin rozdělovaného i existujícího podniku. V případě sloučení musí být provedena odpovídající změna zakládací listiny podniku, s nímž byl zanikající podnik sloučen.“. 6. V § 7 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro sloučení, splynutí a rozdělení podniku ustanovení občanského zákoníku o přeměně právnické osoby.“. 7. V § 8 odstavec 2 zní: „(2) Při rozdělení podniku rozštěpením přechází jmění zaniklého podniku na nově vzniklé podniky nebo na již existující podnik nebo podniky, a to v rozsahu stanoveném v rozhodnutí zakladatele o rozdělení rozštěpením. Při rozdělení podniku odštěpením přechází část jmění rozdělovaného podniku na nově vzniklý podnik nebo na již existující podnik, a to v rozsahu stanoveném v rozhodnutí zakladatele o rozdělení odštěpením.“. 8. V § 8 odst. 3 větě první se za slova „rozdělení podniku“ vkládá slovo „rozštěpením“. 9. V § 9 odst. 1 se za slova „Nepřešlo-li“ vkládají slova „v případě sloučení, splynutí nebo rozdělení podniku rozštěpením“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016, s výjimkou ustanovení části druhé, která nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. v z. Bělobrádek v. r.
Zákon č. 318/2015 Sb.	Zákon č. 318/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 7. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 135/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o evidenci obyvatel * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o cestovních dokladech * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o Bezpečnostní informační službě * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o azylu * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o elektronických komunikacích * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o rozhlasových a televizních poplatcích * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o Policii České republiky * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna katastrálního zákona * ČÁST ČTRNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 2. 8. 2021 (269/2021 Sb.) 318 ZÁKON ze dne 11. listopadu 2015, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o evidenci obyvatel Čl. I Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 15/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 3 písmeno f) zní: „f) státní občanství a datum jeho nabytí nebo pozbytí, popřípadě více státních občanství a data jejich nabytí nebo pozbytí,“. 2. V § 3 odst. 3 písm. i) se za slova „včetně uvedení“ vkládají slova „čísla jednacího a“ a za slova „rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti“ se vkládají slova „včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl“. 3. V § 3 odst. 3 se na konci textu písmene j) doplňují slova „, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu nebo správního orgánu o zákazu pobytu včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu nebo správního orgánu, který rozhodl o zákazu pobytu“. 4. V § 3 odst. 3 písm. k), n) a o) a v § 3 odst. 3 písm. p) bodech 2, 5 a 6 se za slovo „příjmení“ vkládají slova „, rodné příjmení“. 5. V § 3 odst. 3 písm. l) se slova „neexistenci manželství“ nahrazují slovy „zdánlivém manželství“. 6. V § 3 odst. 3 písm. q) se číslo „10“ nahrazuje číslem „12“. 7. V § 3 odst. 3 se na konci textu písmene s) doplňují slova „, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za nezvěstného včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za nezvěstného nebo o zrušení prohlášení za nezvěstného“. 8. V § 3 odst. 3 se na konci textu písmene t) doplňují slova „, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za mrtvého včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za mrtvého nebo o zrušení prohlášení za mrtvého; místo úmrtí se vede, je-li uvedeno v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého“. 9. V § 3 odstavec 4 zní: „(4) V informačním systému se o cizincích uvedených v § 1 odst. 1 písm. c) vedou tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, b) příjmení, rodné příjmení, je-li známo, c) rodné číslo, bylo-li přiděleno, d) datum narození, e) místo a okres narození, v případě narození v cizině, místo, je-li známo, a stát narození, f) státní občanství, g) rodinný stav nebo partnerství, h) datum úmrtí, je-li známo, i) agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu evidence obyvatel, pokud mu byl přidělen.“. 10. V § 3 odst. 6 se za slovo „Ministerstvo“ vkládají slova „nebo orgán veřejné moci stanovený jiným zákonem“. 11. V § 3a odst. 1 písmeno a) zní: „a) k nabytí státního občanství udělením nebo prohlášením, a to v rozsahu uvedeném v § 3 odst. 3 písm. a) až f) a k) až o),“. 12. V § 3a odst. 1 písm. b) se slova „písm. f)“ nahrazují slovy „písm. a) až f)“. 13. V § 3a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Údaje o pozbytí nebo nabytí cizího státního občanství v rozsahu § 3 odst. 3 písm. f) krajský úřad zapíše, pokud jsou mu z jeho úřední činnosti známy. (3) Údaje o fyzické osobě, která není vedena v informačním systému, ale krajský úřad o ní zjistí, že je státním občanem, krajský úřad zapíše ve stejném rozsahu jako údaje v odstavci 1 písm. a).“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5. 14. V § 4 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, pokud nejsou tyto údaje zapsány krajským úřadem podle § 3a odst. 1 písm. a)“. 15. V § 5 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, pokud není tento údaj zapsán podle § 6“. 16. V § 6 se slova „písm. i), l) a m)“ nahrazují slovy „písm. i) a j), § 3 odst. 3 písm. l) a m)“ a slova „či neexistenci manželství nebo partnerství“ se nahrazují slovy „nebo o zdánlivém manželství anebo o neplatnosti nebo neexistenci partnerství“. 17. V § 7 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) V případě, že osoba zemřela před 1. červencem 2000 a z úřední činnosti se zjistí, že tato osoba je v informačním systému vedena s neúplnými nebo nesprávnými údaji, příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností dodatečně doplní nebo opraví pouze údaje o úmrtí.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 18. V § 8 odst. 5 se věty první a druhá nahrazují větami „Žádost o poskytnutí údajů z informačního systému může obyvatel podat také osobně ohlašovně, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, krajskému úřadu nebo ministerstvu; v takovém případě žadatel prokáže svou totožnost a žádost podepíše před orgánem příslušným k jejímu převzetí. Žádost o poskytnutí údajů z informačního systému lze podat i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy8b); v tomto případě musí obyvatel provést svoji autentizaci pomocí bezpečnostního osobního kódu8c), pokud má bezpečnostní osobní kód zadán, a identifikaci pomocí čísla elektronicky čitelného identifikačního dokladu.“. 19. V § 8 odst. 7 písm. c) se slova „autentizaci pro informační systémy veřejné správy“ nahrazují slovem „identifikaci“. 20. V § 8 odstavec 8 zní: „(8) Za obyvatele mladšího 15 let a za občana, jehož svéprávnost byla omezena tak, že není způsobilý k jednání podle odstavců 3 až 6, žádá o poskytnutí údajů jeho zákonný zástupce nebo opatrovník. O poskytnutí údajů může za občana rovněž požádat člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování bylo schváleno soudem5e). Za obyvatele může rovněž požádat o poskytnutí údajů zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele. Pokud za obyvatele žádá osoba uvedená ve větě první, druhé nebo třetí, musí prokázat svoji totožnost a její identifikační údaje se zapisují na žádost o poskytnutí údajů.“. 21. V § 8 se za odstavec 9 vkládají nové odstavce 10 a 11, které znějí: „(10) Ministerstvo poskytne státnímu orgánu údaje z evidence obyvatel formou přímého přístupu, a to i tehdy, jsou-li vyžadovány o obyvateli, který není jednoznačně identifikován, je-li to potřebné pro plnění úkolu v jeho působnosti při zajišťování a) bezpečnosti státu, b) obrany, c) veřejné bezpečnosti, d) předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů, e) významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo f) ochrany práv osob v řízení před soudem. (11) Ustanovení zákona o základních registrech týkající se sdílení dat prostřednictvím jiného informačního systému veřejné správy se pro účely uvedené v odstavci 10 nepoužijí.“. Dosavadní odstavce 10 až 17 se označují jako odstavce 12 až 19. 22. V § 8 odst. 12 větě první se slova „odstavců 8 a 9“ nahrazují slovy „8 až 10“. 23. V § 8 odst. 14 se číslo „11“ nahrazuje číslem „13“. 24. V § 8 odst. 15 se slova „11 a 12“ nahrazují slovy „13 a 14“. 25. V § 8 odstavec 16 zní: „(16) Diplomatická mise České republiky nebo konzulární úřad České republiky, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, (dále jen „zastupitelský úřad“) a Ministerstvo zahraničních věcí k zajištění práv občana, který se v zahraničí ocitl v ohrožení života nebo zdraví, je bez finančních prostředků nebo se jinak ocitl v nouzi nebo v situaci, která vinou přírodní katastrofy, hromadného neštěstí nebo nepříznivé politické anebo humanitární situace brání v jeho návratu do vlasti, kontaktování s rodinou nebo jeho vyhledání, popřípadě identifikaci v dané oblasti v zahraničí9d), anebo k zajištění informovanosti příbuzných v případě úmrtí občana v zahraničí využívají z informačního systému tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení, b) datum narození, c) adresa místa trvalého pobytu, d) státní občanství, e) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu dítěte, rodičů, popřípadě jiného zákonného zástupce, sourozenců a manžela, popřípadě partnera.“. 26. V § 8 se odstavec 18 zrušuje. Dosavadní odstavec 19 se označuje jako odstavec 18. 27. V § 8b odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „a důvod pro zprostředkování kontaktu“ a ve větě druhé se za slovo „datum“ vkládají slova „a místo“. 28. V § 8b odst. 5 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a důvod pro zprostředkování kontaktu, pokud jej kontaktující osoba uvedla“ a na konci odstavce 5 se doplňuje věta „Ministerstvo sdělí kontaktující osobě, že její kontaktní údaje byly předány kontaktované osobě.“. 29. V § 8b odstavec 6 zní: „(6) V případě, že kontaktovanou osobu nelze v základním registru obyvatel nebo v informačním systému jednoznačně identifikovat, nemá trvalý pobyt na území České republiky a zároveň nemá evidován údaj o adrese, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, nebo zemřela, popřípadě byla rozhodnutím soudu prohlášena za nezvěstnou nebo za mrtvou, sdělí tuto skutečnost ministerstvo kontaktující osobě. V případě, že kontaktovaná osoba zemřela, popřípadě byla rozhodnutím soudu prohlášena za nezvěstnou nebo za mrtvou, a ministerstvo po ověření prohlášení o osobě blízké podle odstavce 2 zjistí, že kontaktovaná osoba byla vůči kontaktující osobě osobou blízkou, sdělí kontaktující osobě údaj o datu, místu a okrese úmrtí, popřípadě den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí, popřípadě jako den, který nepřežil, nebo den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, sdělí údaje o datu úmrtí a místu a státu, na jehož území k úmrtí došlo.“. 30. V § 10 odst. 1 větě první se za slova „vedena v“ vkládá slovo „základním“ a na konci odstavce 1 se doplňuje věta „V případech stanovených tímto zákonem může být místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny.“. 31. V § 10 odstavec 3 zní: „(3) Místem trvalého pobytu občana v době jeho narození nebo v době nabytí právní moci rozhodnutí soudu o osvojení nezletilého je místo trvalého pobytu jeho matky nebo osvojitelky. Nemá-li matka nebo osvojitelka na území České republiky trvalý pobyt nebo není-li matka nebo osvojitelka občanem, je místem trvalého pobytu dítěte v době jeho narození nebo v době nabytí právní moci rozhodnutí soudu o osvojení nezletilého místo trvalého pobytu otce nebo osvojitele. Získá-li občan státní občanství České republiky určením otcovství, je místem jeho trvalého pobytu trvalý pobyt otce v době nabytí státního občanství.“. 32. V § 10 odst. 6 písmeno b) zní: „b) prokázat totožnost občanským průkazem nebo, nemá-li platný občanský průkaz, jiným obdobným dokladem, který je veřejnou listinou;“. 33. V § 10 odst. 7 se věty první až třetí nahrazují větou „Pokud občan při změně místa trvalého pobytu prokazuje totožnost občanským průkazem, oddělí ohlašovna vyznačenou část24) občanského průkazu a současně občanovi vydá potvrzení o změně místa trvalého pobytu.“. 34. V § 10 odst. 10 se slova „, popřípadě pěstoun“ nahrazují slovy „nebo fyzická osoba, které bylo dítě svěřeno do péče rozhodnutím soudu“. 35. V § 10 odst. 11 se slova „jeho podpůrce na základě smlouvy o nápomoci nebo“ zrušují, slovo „jejichž“ se nahrazuje slovem „jehož“ a slova „ověřené plné moci“ se nahrazují slovy „zvláštní plné moci s úředně ověřenými podpisy“. 36. V § 10 odstavec 12 zní: „(12) Občan, který se rozhodl ukončit trvalý pobyt na území České republiky, sdělí tuto skutečnost písemně ohlašovně podle místa trvalého pobytu nebo zastupitelskému úřadu. Sdělení v listinné podobě musí obsahovat úředně ověřený podpis občana9); to neplatí v případě, kdy občan podepíše sdělení před zaměstnancem ohlašovny nebo zastupitelského úřadu. Pokud má sdělení podle věty první formu datové zprávy, občan ho po vyplnění podepíše uznávaným elektronickým podpisem8) nebo dodá prostřednictvím datové schránky8a). Za občana může sdělit ukončení pobytu na území České republiky rovněž jím pověřený zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřenými podpisy9). Dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky se rozumí den, kdy občan předal sdělení o této skutečnosti příslušné ohlašovně, popřípadě pozdější den, který je uveden v tomto sdělení jako den ukončení trvalého pobytu na území České republiky.“. 37. V § 10a se slovo „Nemůže-li“ nahrazuje slovy „Po nabytí státního občanství České republiky nebo nemůže-li“ a slova „nebo po nabytí státního občanství České republiky“ se zrušují. 38. V § 10b se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo v místě svého posledního trvalého pobytu na území České republiky“. 39. V § 10b odst. 3 větě druhé se slova „opatří zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb8)“ nahrazují slovy „podepíše uznávaným elektronickým podpisem8)“. 40. Za § 10b se vkládá nový § 10c, který včetně poznámky pod čarou č. 28 zní: „§ 10c Ohlašovna, v jejímž sídle má fyzická osoba trvalý pobyt, zajistí vhodné místo, kde bude možné uložit oznámení o uložení zásilky a výzvu s poučením28). 28) Například § 23 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 46 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.“. 41. V § 12 odst. 1 písm. a) se za slovo „neplatných“ vkládá slovo „, neúplných“. 42. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který zní: „§ 12a Vlastník objektu nebo jeho vymezené části nebo oprávněná osoba podle § 10 odst. 6 písm. c) nedokládá ohlašovně při ohlášení změny místa trvalého pobytu, při podání žádosti o sdělení údajů o občanovi, k němuž je veden údaj o místě trvalého pobytu na adrese objektu, nebo v řízení o zrušení údaje o místu trvalého pobytu své vlastnické právo nebo jiné užívací právo, pokud si existenci tohoto práva může ohlašovna ověřit bezúplatně veřejným dálkovým přístupem v katastru nemovitostí.“. 43. V § 13 odst. 3 větě třetí a v § 13 odst. 5 větě třetí se slovo „obyvatel“ nahrazuje slovy „fyzických osob“. 44. V § 13a písm. d) se slovo „duplicitní“ nahrazuje slovem „nejedinečné“ a slovo „duplicitního“ se nahrazuje slovem „nejedinečného“. 45. V § 13b odst. 1 větě první se slova „a provádění“ nahrazují slovy „, provádění a potvrzování“, ve větě druhé se slovo „obsahuje“ nahrazuje slovem „tvoří“ a na konci odstavce 1 se doplňuje věta „Rodná čísla určená před 1. lednem 2003 lze vést pouze v listinné podobě.“. 46. V § 13b odst. 2 a v § 13b odst. 5 se za slovo „provádění“ vkládají slova „a potvrzování“. 47. V § 13b odst. 3 se na konci textu písmene e) doplňují slova „, v případě provedení změny z důvodu osvojení lze vést rovněž stupeň osvojení“. 48. V § 13b odst. 3 se na konci textu písmene i) doplňují slova „, pokud byl přidělen“. 49. V § 13b se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) až l), která znějí: „j) obrazový záznam dokladu o rodném čísle [§ 15 písm. b)], pokud jej má ministerstvo k dispozici, k) záznam o ověření, osvědčení nebo potvrzení změny rodného čísla, včetně data jeho vydání, l) poznámku, kterou vytváří a využívá správce registru rodných čísel.“. 50. V § 13b odst. 5 se za slova „k ověřování“ vkládají slova „a osvědčování“. 51. V § 13b se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Uvedený postup se nepoužije v případě, jsou-li sestavy poskytovány způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím sítě elektronických komunikací se zajištěním zpětné komunikace s výdejovým místem.“. 52. V § 14 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 53. V § 14 odst. 1 písm. c) bodě 1 se slova „a) až c)“ nahrazují slovy „a) a b)“. 54. V § 14 odst. 1 písm. c) bodě 5 se slova „kterým toto povolení podle zvláštního právního předpisu14b) vydalo,“ zrušují. 55. V § 14 odst. 1 písm. c) bodě 6 se slovo „policie“ nahrazuje slovy „Policie České republiky (dále jen „policie“)“. 56. V § 15 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“. 57. V § 15 písmeno e) zní: „e) doklad vydaný podle zvláštního právního předpisu14b), 14f), pokud je v něm rodné číslo uvedeno.“. 58. V § 15 se písmeno f) zrušuje. 59. V § 16 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nezletilé fyzické osoby“. 60. V § 17 odst. 2 písm. c) se za slovo „osvojení“ vkládají slova „nezletilé fyzické osoby“. 61. V § 17 odst. 3 se za slovo „neprovede“ vkládají slova „u osvojení zletilé fyzické osoby a u osvojení nezletilé fyzické osoby, jestliže se u téhož osvojence a týchž osvojitelů mění stupeň osvojení, a“. 62. V § 17 odst. 6 se za slova „každá z“ vkládá slovo „žijících“. 63. V § 17a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí: „g) adresu pro doručování, h) datum sepsání žádosti.“. 64. V § 17a odst. 3, § 17b odst. 1 písm. d), § 17c odst. 2 písm. d) a v § 17ca odst. 2 písm. d) se slova „podpůrce na základě smlouvy o nápomoci nebo člen domácnosti, jejichž“ nahrazují slovy „člen domácnosti, jehož“. 65. V § 17a odst. 3 se slovo „, podpůrce“ zrušuje. 66. V § 17a odst. 6, § 17b odst. 4, § 17c odst. 5 a v § 17ca odst. 5 se slova „podpůrci na základě smlouvy o nápomoci nebo členu domácnosti, jejichž“ nahrazují slovy „členu domácnosti, jehož“ a slovo „občana“ se nahrazuje slovy „fyzické osoby“. 67. V § 17a odst. 7 se slova „přiděleném rodném čísle fyzické osobě“ nahrazují slovy „rodném čísle do vlastních rukou fyzické osoby“. 68. V § 17b odst. 1 písm. a), § 17c odst. 2 písm. a) a v § 17ca odst. 2 písm. a) se za slovo „příjmení,“ vkládají slova „rodné příjmení,“. 69. V § 17b odst. 1 písm. d), § 17c odst. 2 písm. d) a v § 17ca odst. 2 písm. d) se slova „, podpůrce na základě smlouvy o nápomoci“ zrušují. 70. V § 17b odst. 3 větě třetí se slovo „duplicitního“ nahrazuje slovem „nejedinečného“. 71. V § 17c odst. 4 závěrečná část ustanovení zní: „V případě uvedeném v písmenu a) nebo b) ministerstvo vydá doklad o rodném čísle, ve kterém osvědčí správnost přiděleného rodného čísla.“. 72. V § 17ca se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) datum sepsání žádosti.“. 73. V § 17ca se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Ministerstvo provede o vydání potvrzení o změně rodného čísla podle odstavce 4 písm. a) v registru záznam s uvedením data vydání potvrzení.“. 74. V § 23a odst. 1 se slova „Ministerstvo využívá“ nahrazují slovy „Ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a matriční úřady využívají“ a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „, počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky, a rodinný stav nebo partnerství“. 75. V § 23a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Ministerstvo, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a matriční úřady pro plnění úkolů v oblasti evidence obyvatel a rodných čísel využívají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, pokud je to technicky možné, údaje vedené a) v informačním systému evidence občanských průkazů v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, místo a okres narození, popřípadě místo a stát narození, pokud se občan narodil v zahraničí, číslo, popřípadě sérii občanského průkazu, označení úřadu, který občanský průkaz vydal, datum skončení platnosti občanského průkazu, čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty, odcizení nebo zničení občanského průkazu, b) v informačním systému evidence cestovních dokladů v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, místo a okres narození, popřípadě místo a stát narození, pokud se občan narodil v zahraničí, číslo a druh cestovního dokladu, datum vydání, datum převzetí a datum skončení platnosti cestovního dokladu, označení orgánu, který cestovní doklad vydal, prodloužení platnosti cestovního dokladu, číslo, druh, datum vydání a datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo nahlášení jeho ztráty nebo odcizení, c) v informačním systému Ústřední evidence fyzických osob, které nabyly nebo pozbyly státní občanství České republiky, v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, pohlaví, datum narození, popřípadě rodné číslo, dosavadní státní občanství, okres místa trvalého pobytu, datum a způsob nabytí nebo pozbytí státního občanství České republiky. (3) Údaje uvedené v odstavci 2 lze z jednotlivých informačních systémů využít pouze v rozsahu nezbytně nutném pro provedení příslušného úkonu.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 76. Za § 23b se vkládá nový § 23c, který zní: „§ 23c Ministerstvo převede údaje o obyvatelích vedené v informačním systému podle § 3 odst. 3, 4 a 7 nejpozději ke dni 30. června 2016 do samostatného datového souboru. Ministerstvo může tyto údaje využívat pro potřeby odstraňování nesouladů údajů v jím vedených informačních systémech.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Údaj o datu nabytí nebo pozbytí státního občanství u občana, jehož státní občanství bylo do informačního systému evidence obyvatel zapsáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, obecní úřad obce s rozšířenou působností do informačního systému evidence obyvatel zapíše, jestliže se uživatel při využívání údajů v informačním systému evidence obyvatel o této skutečnosti dozví. Ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije obdobně. 2. Pokud osoba narozená před 1. lednem 1900 nemá v informačním systému evidence obyvatel ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uveden údaj o prohlášení za nezvěstného, o úmrtí nebo o prohlášení za mrtvého, označí se všechny údaje vedené k této osobě jako nesprávné. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o cestovních dokladech Čl. V Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 384/2009 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 159/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 se slovo „ponechávat“ nahrazuje slovem „požadovat“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje. 2. V § 3 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Občan může použít k překročení vnější hranice cestovní doklad jiného státu, pokud je také jeho občanem.“. 3. V § 5 odstavec 3 zní: „(3) Žádá-li občan o vydání cestovního pasu v kratší lhůtě než 30 dnů, vydá se mu cestovní pas ve zkrácené lhůtě 6 pracovních dnů.“. 4. V § 5 odst. 5 písm. a) se slova „, cestovního průkazu“ zrušují. 5. V § 5 odst. 5 písm. b) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene b) se doplňují slova „a cestovního průkazu“. 6. V § 11 odst. 1 se slova „obsahující strojově čitelné údaje a nosič dat s biometrickými údaji“ zrušují. 7. V § 11 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 8. V § 11 odst. 2 se slova „a 2“ zrušují. 9. § 12 včetně nadpisu zní: „§ 12 Cestovní pas (1) Cestovní pas vydá občanovi obecní úřad obce s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy (dále jen „obecní úřad obce s rozšířenou působností“), u něhož občan podal žádost o jeho vydání (§ 19). (2) Pokud občan podal žádost o vydání cestovního pasu u zastupitelského úřadu, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, vydá cestovní pas obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa trvalého pobytu občana nebo jeho posledního trvalého pobytu na území České republiky. (3) Pokud občan neměl trvalý pobyt na území České republiky nebo pokud jej nelze zjistit, vydá cestovní pas Magistrát města Brna.“. 10. V § 17 odst. 8 se slova „podpůrce na základě smlouvy o nápomoci nebo člen domácnosti, jejichž“ nahrazují slovy „člen domácnosti, jehož“. 11. § 19 včetně nadpisu zní: „§ 19 Místo podání žádosti (1) Žádost o vydání cestovního dokladu a žádost o provedení změn údajů v cestovním dokladu se podávají na tiskopisech stanovených podle § 20 odst. 8 u orgánu příslušného k vydání cestovního dokladu nebo u zastupitelského úřadu. (2) Žádost o vydání cestovního pasu podá občan u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo u zastupitelského úřadu, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem; žádost o vydání cestovního pasu ve zkrácené lhůtě (§ 5 odst. 3) nelze podat u zastupitelského úřadu. (3) Jde-li o jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy, žádost podle odstavce 1 se podá u orgánu příslušného k jeho vydání.“. 12. V § 20 odstavec 2 zní: „(2) Žádá-li občan o vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji, vyřizuje žádost orgán příslušný k vydání tohoto dokladu nebo zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, s využitím údajů vedených v základním registru obyvatel (dále jen „registr obyvatel“), agendovém informačním systému evidence obyvatel (dále jen „evidence obyvatel“), agendovém informačním systému evidence občanských průkazů (dále jen „evidence občanských průkazů“), evidenci cestovních dokladů (§ 29) a evidenci diplomatických a služebních pasů (§ 29a). Při vyřizování žádosti se současně pořídí biometrické údaje občana; součástí zpracování žádosti je vlastnoruční podpis občana určený k dalšímu digitálnímu zpracování.“. 13. V § 20 odst. 4 se slova „evidence obyvatel“ nahrazují slovy „registru obyvatel, evidence obyvatel, evidence občanských průkazů“. 14. V § 20 odst. 8 se slova „nebo služební pas“ nahrazují slovy „pas, služební pas nebo cestovní průkaz“. 15. V § 21 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „Žadatel je rovněž povinen předložit podklady pro zjištění údajů, o jejichž správnosti vznikly důvodné pochybnosti, jestliže je to pro ověření správnosti údajů nezbytné.“. 16. V § 21 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Řízení o vydání cestovního pasu ve zkrácené lhůtě orgán příslušný k vydání cestovního dokladu zastaví, jestliže při podání žádosti u obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebylo možné ověřit správnost údajů zpracovaných v žádosti.“. 17. V § 21a odst. 2 se slova „písm. b) bod 9“ nahrazují slovy „písm. p)“. 18. § 21b včetně nadpisu zní: „§ 21b Kontrola funkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji Obecní úřad obce s rozšířenou působností prověří při převzetí každého cestovního pasu od ministerstva technickou funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji. Zjistí-li, že nosič dat je technicky nefunkční, vrátí neprodleně takový cestovní pas ministerstvu, které zajistí výrobu nového cestovního pasu.“. 19. V § 22 odst. 1 písm. c) se za slovo „omezena“ vkládají slova „tak, že není způsobilý k převzetí cestovního dokladu“ a slova „podpůrce na základě smlouvy o nápomoci anebo člen domácnosti, jejichž“ se nahrazují slovy „člen domácnosti, jehož“. 20. V § 22 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) z důvodu zvláštního zřetele hodného zmocněnec na základě plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele.“. 21. V § 22 odstavec 2 zní: „(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna osobně se dostavit k převzetí cestovního dokladu k orgánu, u kterého podala žádost o jeho vydání. Cestovní pas vydaný ve lhůtě 30 dnů může převzít i u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který uvedla v žádosti. Pokud podala žádost o vydání cestovního pasu u zastupitelského úřadu, může jej převzít i u obecního úřadu obce s rozšířenou působností příslušného k jeho vydání (§ 12). Zastupitelský úřad může předat cestovní pas osobě uvedené v odstavci 1 rovněž prostřednictvím vedoucího honorárního konzulárního úřadu.“. 22. V § 29 odstavce 2 až 5 znějí: „(2) Evidence cestovních dokladů je vedena na prostředcích výpočetní techniky a obsahuje tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení a zkrácená podoba jména, popřípadě jmen a příjmení, pokud jsou zapsané v cestovním dokladu, rodné příjmení, b) agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu cestovních dokladů držitele, c) rodné číslo držitele, d) datum, místo a okres narození, u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození, e) pohlaví, f) státní občanství, g) rodinný stav nebo partnerství, datum uzavření manželství, h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti nebo o zrušení omezení svéprávnosti, i) adresa místa trvalého pobytu, počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, j) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil, k) číslo a druh vydaného cestovního dokladu, l) datum vydání cestovního dokladu, m) datum převzetí cestovního dokladu, n) datum skončení platnosti cestovního dokladu, o) označení orgánu, který cestovní doklad vydal, p) digitální zpracování fotografie a podpisu držitele podle § 21a odst. 2, q) prodloužení doby platnosti cestovního dokladu, r) žádost o vydání cestovního dokladu: 1. číslo žádosti o vydání cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji, 2. údaje obsažené v žádosti o vydání cestovního dokladu podle bodu 1, včetně digitálního zpracování fotografie a podpisu žadatele, 3. biometrické údaje, jde-li o žádost o vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji, s) nosič dat s biometrickými údaji a záznamy údajů v nosiči: 1. číslo nosiče dat, 2. kód vyjadřující základní charakteristiku částí údajů uložených na nosiči dat v souladu s tímto zákonem, 3. data pro ověřování elektronického podpisu osoby, která vložila údaje do nosiče dat, t) číslo, druh, datum vydání a datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení, u) omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí: 1. označení orgánu, který uložil omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí, 2. druh a číslo cestovního dokladu, který byl orgánu uvedenému v bodě 1 vydán nebo který tento orgán podle zvláštního právního předpisu14) odňal, datum vydání nebo odnětí cestovního dokladu, 3. datum odepření vydání cestovního dokladu, 4. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo občana, k němuž se vztahují údaje o omezení spočívajícím v zákazu vycestování do zahraničí, v) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna. (3) V evidenci cestovních dokladů se při poskytování údajů podle § 30 odst. 6 a 7 vedou rovněž záznamy o přístupech do tohoto informačního systému, které obsahují údaje o: a) přiděleném uživatelském jménu příjemce údajů, b) datu a čase poskytnutí údajů, c) agendovém identifikátoru fyzické osoby pro agendu cestovních dokladů držitele, jehož údaje jsou poskytovány, nebo o jiném údaji, který je pro vyhledání tohoto držitele rozhodující, přičemž vyhledání příslušného držitele se uskuteční prostřednictvím dalších držitelů, pro něž je rozhodující údaj společný, d) důvodu přístupu do evidence cestovních dokladů, e) datu poskytnutí údaje a označení oprávněného subjektu, kterému byl údaj poskytnut z evidence cestovních dokladů prostřednictvím informačního systému základních registrů, f) datu a čase poskytnutí údaje podle tohoto zákona. (4) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. r) bodě 3 se vedou výlučně po dobu od jejich pořízení do uplynutí 60 dnů ode dne dodání vyrobeného cestovního pasu ministerstvu; po uplynutí této lhůty je správce evidence cestovních dokladů podle odstavce 1 povinen neprodleně pořízené biometrické údaje zlikvidovat. (5) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) až r) bodech 1 a 2 a v odstavci 2 písm. s), t) a v) se uchovávají po dobu 15 let od skončení platnosti cestovního dokladu a údaje uvedené v odstavci 2 písm. u) se uchovávají po dobu trvání omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí.“. 23. V § 29a odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Evidence diplomatických a služebních pasů je vedena na prostředcích výpočetní techniky a obsahuje tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení a zkrácená podoba jména, popřípadě jmen a příjmení, pokud jsou zapsané v cestovním dokladu, b) agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu cestovních dokladů držitele, c) rodné číslo držitele, d) datum, místo a okres narození, u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození, e) pohlaví, f) státní občanství, g) rodinný stav nebo partnerství, datum uzavření manželství, h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti nebo o zrušení omezení svéprávnosti, i) adresa místa trvalého pobytu, počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, j) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil, k) číslo a druh vydaného diplomatického nebo služebního pasu, l) datum vydání diplomatického nebo služebního pasu, m) datum převzetí diplomatického nebo služebního pasu, n) datum skončení platnosti diplomatického nebo služebního pasu, o) označení orgánu, který diplomatický nebo služební pas vydal, p) digitální zpracování fotografie a podpisu držitele podle § 21a odst. 2, q) prodloužení doby platnosti diplomatického nebo služebního pasu, r) žádost o vydání diplomatického nebo služebního pasu: 1. číslo žádosti o vydání diplomatického a služebního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji, 2. údaje obsažené v žádosti o vydání diplomatického nebo služebního pasu podle bodu 1, včetně digitálního zpracování fotografie a podpisu žadatele, 3. biometrické údaje, jde-li o žádost o vydání diplomatického nebo služebního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji, s) nosič dat s biometrickými údaji a záznamy údajů v nosiči: 1. číslo nosiče dat, 2. kód vyjadřující základní charakteristiku částí údajů uložených na nosiči dat v souladu s tímto zákonem, 3. data pro ověřování elektronického podpisu osoby, která vložila údaje do nosiče dat, t) číslo, druh, datum vydání a datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení, u) omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí: 1. označení orgánu, který uložil omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí, 2. druh a číslo cestovního dokladu, který byl orgánu uvedenému v bodě 1 vydán nebo který tento orgán podle zvláštního právního předpisu14) odňal, datum vydání nebo odnětí cestovního dokladu, 3. datum odepření vydání cestovního dokladu, 4. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo občana, k němuž se vztahují údaje o omezení spočívajícím v zákazu vycestování do zahraničí, v) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna. (3) V evidenci diplomatických a služebních pasů se při poskytování údajů podle § 30 odst. 6 vedou rovněž záznamy o přístupech do tohoto informačního systému, které obsahují údaje o: a) přiděleném uživatelském jménu příjemce údajů, b) datu a čase poskytnutí údajů, c) agendovém identifikátoru fyzické osoby pro agendu diplomatických a služebních pasů držitele, jehož údaje jsou poskytovány, nebo o jiném údaji, který je pro vyhledání tohoto držitele rozhodující, přičemž vyhledání příslušného držitele se uskuteční prostřednictvím dalších držitelů, pro něž je rozhodující údaj společný, d) důvodu přístupu do evidence diplomatických a služebních pasů, e) datu poskytnutí údaje a označení oprávněného subjektu, kterému byl údaj poskytnut z evidence cestovních dokladů prostřednictvím informačního systému základních registrů, f) datu a čase poskytnutí údaje podle tohoto zákona.“. 24. V § 29a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. r) bodě 3 se vedou výlučně po dobu od jejich pořízení do uplynutí 60 dnů ode dne dodání vyrobeného cestovního dokladu Ministerstvu zahraničních věcí; po uplynutí této lhůty je správce evidence diplomatických a služebních pasů povinen neprodleně pořízené biometrické údaje zlikvidovat.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 25. V § 29a odstavec 5 zní: „(5) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) až r) bodech 1 a 2 a v písm. s), t) a v) se uchovávají po dobu 15 let od skončení platnosti cestovního dokladu a údaje uvedené v odstavci 2 písm. u) se uchovávají po dobu trvání omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí.“. 26. V § 30 odstavec 1 zní: „(1) Zpracovatelem údajů v evidenci cestovních dokladů je pro ministerstvo orgán příslušný k vydání cestovního dokladu s výjimkou diplomatických a služebních pasů. Zpracovatelem údajů podle § 29 odst. 2 písm. k), l) a s) je v případě cestovního pasu ministerstvo, které je získává od výrobce. Zpracovatelem údajů podle § 29 odst. 2 písm. m) je pro ministerstvo zastupitelský úřad, je-li cestovním dokladem cestovní pas, který občanovi předal. Zpracovatelem údajů podle § 29 odst. 2 písm. t) je pro ministerstvo zastupitelský úřad, jestliže mu ztráta nebo odcizení cestovního dokladu byla ohlášena.“. 27. V § 30 odst. 3 a 4 se za slova „Ministerstvo zahraničních věcí“ vkládají slova „, zastupitelské úřady“. 28. V § 30 odst. 4 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) rodinný stav nebo registrované partnerství, datum uzavření manželství.“. 29. V § 30 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 8, které znějí: „(5) Pro výkon státní správy na úseku cestovních dokladů využívá ministerstvo, Ministerstvo zahraničních věcí, zastupitelské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností z evidence občanských průkazů tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména a příjmení, b) digitální zpracování podoby občana, c) číslo, popřípadě sérii občanského průkazu, d) datum skončení platnosti občanského průkazu, e) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo neplatných občanských průkazů. (6) Ministerstvo a obecní úřady obcí s rozšířenou působností využívají pro účely vydávání cestovních pasů uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) speciální aplikační program, který zajišťuje sběr dat na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností pro potřeby výrobce k personalizaci cestovních pasů, předání cestovních pasů držitelům a případnou reklamaci. (7) Ministerstvo poskytne státnímu orgánu údaje z evidence cestovních dokladů formou přímého přístupu, a to i tehdy, jsou-li vyžadovány o občanovi, který není jednoznačně identifikován, je-li to potřebné pro plnění úkolu v jeho působnosti při zajišťování a) bezpečnosti státu, b) obrany, c) veřejné bezpečnosti, d) předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů, e) významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo f) ochrany práv osob v řízení před soudem. (8) Ustanovení zákona o základních registrech týkající se sdílení dat prostřednictvím jiného informačního systému veřejné správy se pro účely uvedené v odstavci 7 nepoužijí.“. Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 9 až 14. 30. V § 30 odst. 9 se slova „písm. e)“ nahrazují slovy „písm. u)“. 31. V § 30 odst. 10 se slova „písm. a)“ nahrazují slovy „písm. r)“. 32. V § 30 odst. 13 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. t)“. 33. V § 30a odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Údaje vedené v § 29 odst. 3 písm. e) a f) se poskytují za období posledních 2 let.“. 34. V § 30a odst. 4 se slova „podpůrce na základě smlouvy o nápomoci nebo člen domácnosti, jejichž“ nahrazují slovy „člen domácnosti, jehož“. 35. V § 34a odst. 1 písm. i) se slovo „poskytne“ nahrazuje slovem „požaduje“. 36. V § 34a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „K projednání přestupků podle odstavce 1 písm. a), b) a f) až h) v blokovém řízení je příslušný také obecní úřad obce s rozšířenou působností, u něhož občan podal žádost o vydání cestovního dokladu.“. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Řízení o vydání cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 329/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. V době od 15. prosince 2015 do 31. prosince 2015 nelze u obecního úřadu obce s rozšířenou působností podat žádost o vydání cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji ani jej převzít. 3. V době od 10. prosince 2015 do 31. prosince 2015 nelze u zastupitelského úřadu podat žádost o vydání cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji ani jej převzít. 4. Řízení o vydání cestovního pasu bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji musí být ukončena nejpozději dne 31. prosince 2015. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Čl. VII V zákoně č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992 vyhlášeného v částce 116/1992 Sb., zákona č. 254/1995 Sb., zákona č. 422/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se za § 9 vkládá nový § 9a, který zní: „§ 9a (1) Při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá Ministerstvo vnitra ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, údaj o identifikaci poštovní přihrádky nebo dodávací schránky nebo adresa, která je mimo území České republiky a které nebyl přidělen kód adresního místa v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá Ministerstvo vnitra z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu. (3) Z údajů podle odstavců 1 a 2 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o Bezpečnostní informační službě Čl. VIII V § 13 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 53/2004 Sb., odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 4a zní: „(3) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, je Bezpečnostní informační služba oprávněna v nezbytné míře zpracovávat údaje v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů, a to vložením, změnou nebo fyzickým vymazáním údajů souvisejících s krycím dokladem, popřípadě blokováním4a) těchto údajů. Orgán veřejné správy příslušný k vedení informačního systému je povinen poskytnout k provedení těchto úkonů potřebnou součinnost. 4a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o azylu Čl. IX Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 9/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb. a zákona č. 314/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 61 odst. 2 větě první se slovo „, který“ zrušuje a slova „se vydává“ se nahrazují slovy „a vydává se“ a ve větě třetí se slova „, jemuž je vydáván cestovní doklad s nosičem dat s biometrickými údaji,“ zrušují. 2. V § 61 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 3. V § 61a odst. 2 se slova „, který obsahuje nosič dat s biometrickými údaji,“ zrušují. 4. V § 77 odst. 7 se za slovo „neplatných“ vkládá slovo „, neúplných“. Čl. X Přechodná ustanovení 1. Řízení o vydání cestovního dokladu bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. V době od 15. prosince 2015 do 31. prosince 2015 nelze podat žádost o vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji ani jej převzít. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. XI Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb. a zákona č. 314/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 98a odst. 1 písm. a) se za slovo „neplatných“ vkládá slovo „, neúplných“. 2. V § 111 odst. 1 se slova „, který neobsahuje nosič dat s biometrickými údaji,“ zrušují. 3. V § 111 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 4. § 112 se zrušuje. 5. Pod číselné označení § 113 se vkládá nadpis, který zní: „Cizinecký pas“. 6. V § 113 odstavec 1 zní: „(1) Cizinecký pas je opatřen nosičem dat s biometrickými údaji a vydává se s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti na 10 let, cizincům mladším 15 let s dobou platnosti na 5 let. Jde-li o vydání cizineckého pasu z důvodu uvedeného v odstavci 7 písm. a) a pokud překážka na vůli cizince nezávislá, pro niž si nemůže opatřit cestovní doklad je pouze dočasné povahy, vydává se cizinecký pas s dobou platnosti na 1 rok; jde-li o cizince požívajícího doplňkové ochrany, vydává se s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu o povolení k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu2), a jde-li o cizince požívajícího dočasné ochrany, vydává se s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu cizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a). Cizinecký pas se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti. Cizinci se na jeho žádost ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném cizineckém pasu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cizineckého pasu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v cizineckém pasu, má cizinec právo na vydání nového cizineckého pasu.“. 7. V § 113 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 3 až 8. 8. V § 113 odst. 7 se slova „, který obsahuje nosič dat s biometrickými údaji,“ zrušují. 9. V § 115 odst. 3 se slova „§ 113 odst. 7 písm. d)“ nahrazují slovy „§ 113 odst. 6 písm. d)“. 10. V § 158 odst. 1 písm. b) na konci textu bodu 15 a v § 158 odst. 8 na konci textu písmene w) se doplňují slova „, datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu nebo správního orgánu o zákazu pobytu včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu nebo správního orgánu, který rozhodl o zákazu pobytu“. 11. V § 158 odst. 1 písm. d) bod 1 zní: „1. datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti,“. 12. V § 158 odst. 1 písm. d) na konci textu bodu 4 a v § 158 odst. 8 na konci textu písmene r) se doplňují slova „, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za nezvěstného, a to včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za nezvěstného nebo o zrušení prohlášení za nezvěstného“. 13. V § 158 odst. 1 písm. d) na konci textu bodu 6 a v § 158 odst. 8 na konci textu písmene t) se doplňují slova „, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za mrtvého, a to včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za mrtvého nebo o zrušení prohlášení za mrtvého; místo úmrtí se vede, je-li uvedeno v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého“. 14. V § 158 odst. 1 písm. e) bodech 2, 5 a 6, § 158 odst. 8 písm. q) bodech 5 a 6 a v § 158b odst. 2 písm. l) bodech 5 a 6 se za slovo „příjmení“ vkládají slova „, rodném příjmení“. 15. V § 158 odst. 1 písm. f) úvodní části ustanovení se slova „a příjmení“ nahrazují slovy „příjmení a rodném příjmení“. 16. V § 158 odst. 1 písm. f) bodě 5, § 158 odst. 8 písm. n), o), p), § 158 odst. 8 písm. u) úvodní části ustanovení, § 158 odst. 8 písm. u) bodě 5 a v § 158b odst. 2 písm. i), j), k) a l) bodě 2 se za slovo „příjmení“ vkládají slova „, rodné příjmení“. 17. V § 158 odst. 8 písmeno j) zní: „j) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti,“. 18. V § 158 odst. 8 písm. q) bodě 2 se slovo „příjmení“ nahrazuje slovy „rodné a stávající příjmení“. 19. V § 158 odst. 16 písmeno g) zní: „g) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti,“. 20. V § 158 odst. 16 písmeno i) zní: „i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za mrtvého, a to včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za mrtvého nebo o zrušení prohlášení za mrtvého; místo úmrtí se vede, je-li uvedeno v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,“. 21. V § 158 se na konci odstavce 16 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za nezvěstného, a to včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za nezvěstného nebo o zrušení prohlášení za nezvěstného.“. Čl. XII Přechodná ustanovení 1. Řízení o vydání cizineckého pasu bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. V době od 15. prosince 2015 do 31. prosince 2015 nelze podat žádost o vydání cizineckého pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji ani jej převzít. ČÁST OSMÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. XIII Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb. a zákona č. 314/2015 Sb., se mění takto: 1. V části I se na konci položky 2 doplňují písmena d) a e), která znějí: „d) Podání návrhu na zrušení údaje o místu trvalého pobytu podle zákona o evidenci obyvatel a podání návrhu na zrušení údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území České republiky podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky a zákona o azylu za každou osobu Kč 100 e) Ohlášení ukončení trvalého pobytu na území České republiky Kč 100“. 2. V části I položce 3 v části Osvobození se doplňuje bod 5, který zní: „5. Od poplatku podle písmene a) této položky jsou osvobozeny výpisy provozních údajů vedených v základním registru obyvatel.“. 3. V části I položce 8 se za písmeno f) vkládají nová písmena g) a h), která znějí: „g) Vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji z důvodu zápisu titulu nebo vědecké hodnosti anebo jeho vydání z jiného osobního důvodu v době delší než půl roku před uplynutím platnosti dosavadního občanského průkazu Kč 200 h) Převzetí občanského průkazu se strojově čitelnými údaji u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který občan uvedl v žádosti Kč 100“. Dosavadní písmena g) až m) se označují jako písmena i) až o). 4. V části I položce 8 písm. i) se slovo „identifikace“ nahrazuje slovem „autentizace“. 5. V části I položce 8 část Zmocnění zní: „Správní úřad může z důvodů hodných zvláštního zřetele snížit poplatek podle písmene l) této položky až na částku 500 Kč, poplatek podle písmene m) této položky až na částku 100 Kč a poplatek podle písmene n) této položky až na částku 100 Kč.“. 6. V části I položce 8 se slovo „Poznámka“ nahrazuje slovem „Poznámky“. 7. V části I položce 8 části Poznámky se dosavadní text označuje jako bod 1 a doplňuje se bod 2, který zní: „2. Správní poplatek podle písmene g) se nevybere, jsou-li titul nebo vědecká hodnost zapisovány do vydávaného občanského průkazu spolu se změnami již zapsaných údajů.“. 8. V části IX položce 115 písm. a) a g) a v části XII položce 157 písm. a) se slova „se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat“ zrušují. 9. V části IX položce 115 písmeno b) zní: „b) Vydání cestovního pasu ve zkrácené lhůtě Kč 4 000 - občanům mladším 15 let Kč 2 000“. 10. V části IX položce 115 písmena e) a f) znějí: „e) Prodloužení platnosti cestovního průkazu Kč 50 za každou změnu f) Převzetí cestovního pasu u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který občan uvedl v žádosti Kč 100“. 11. V části IX položce 115 se písmeno h) zrušuje. 12. V části IX se na konci položky 115 doplňuje text, který zní: „Poznámka Poplatek podle písmen a) a b) této položky se vybírá při podání žádosti o vydání cestovního pasu.“. 13. V části XII položce 157 se písmena c) až e) zrušují. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena c) a d). 14. V části XII položce 158 se dosavadní text označuje jako písmeno a) a doplňuje se písmeno b), které zní: „b) Ohlášení ukončení trvalého pobytu na území České republiky Kč 300“. 15. V části XII položce 158 v části Poznámka se za slovo „podle“ vkládají slova „písmene a)“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. XIV Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 258/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 134 odst. 3 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) státní občanství a datum jeho nabytí nebo pozbytí, popřípadě více státních občanství a datum jejich nabytí nebo pozbytí,“. Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena h) až j). 2. V § 134 odst. 3 písm. h) až j) se za slovo „příjmení,“ vkládají slova „rodné příjmení a“. 3. V § 134 odst. 3 písm. i) a j) se za slovo „příjmení“ vkládají slova „, rodné příjmení“. 4. V § 134 odstavec 4 zní: „(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, b) příjmení, rodné příjmení, je-li známo, c) rodné číslo, bylo-li přiděleno, d) datum narození, e) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo, je-li známo, a stát narození, f) pohlaví, g) státní občanství, h) rodinný stav nebo partnerství, i) druh a adresa místa pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu51), j) číslo a platnost oprávnění k pobytu, k) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky, l) omezení svéprávnosti, m) datum úmrtí, je-li známo.“. 5. V § 134a odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo vnitra poskytuje Úřadu pro účely výkonu státní správy z evidence občanských průkazů52) a) jméno, popřípadě jména, příjmení občana a zkrácenou podobu jména, popřípadě jmen a příjmení, pokud jsou zapsané v občanském průkazu, b) datum, místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil, c) pohlaví, d) rodné číslo, e) státní občanství, f) adresu místa trvalého pobytu, počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, g) rodinný stav nebo registrované partnerství, pokud jsou zapsané v občanském průkazu, h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti nebo o zrušení omezení svéprávnosti, i) číslo, popřípadě sérii občanského průkazu, j) datum vydání a datum převzetí občanského průkazu a data vydání a převzetí předchozích občanských průkazů, k) označení úřadu, který občanský průkaz vydal, l) datum skončení platnosti a datum skartace občanského průkazu a data skončení platnosti předchozích občanských průkazů a data jejich skartace, m) titul nebo vědeckou hodnost občana, pokud jsou zapsané v občanském průkazu, n) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého, nepřežil, o) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty, odcizení nebo zničení občanského průkazu.“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o rozhlasových a televizních poplatcích Čl. XV V části první zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb. a zákona č. 302/2011 Sb., se za § 11 pod společný nadpis „Ustanovení společná, přechodná a závěrečná“ vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní: „§ 11a Využívání údajů z informačních systémů (1) Provozovatel vysílání ze zákona využívá pro účely vedení evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 8 a pro účely vymáhání dlužných poplatků a přirážky k poplatkům podle § 10 ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštních právních předpisů, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna. (2) Provozovatel vysílání ze zákona využívá pro účely vedení evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 8 a pro účely vymáhání dlužných poplatků a přirážky k poplatkům podle § 10 ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci všechny referenční údaje, s výjimkou agendového identifikátoru fyzické osoby pro agendu registru osob.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o Policii České republiky Čl. XVI V § 66 odst. 5 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 341/2011 Sb., se za slova „Za účelem zajištění“ vkládají slova „bezpečnosti nebo zajištění“ a za slova „aby policii“ se vkládají slova „nebo ministerstvu“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu Čl. XVII V zákoně č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění zákona č. 250/2014 Sb., se za § 7 vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní: „§ 7a Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy (1) Při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá ministerstvo, Komise a Úřad vlády České republiky ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, údaj o identifikaci poštovní přihrádky nebo dodávací schránky nebo adresa, která je mimo území České republiky a které nebyl přidělen kód adresního místa v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá ministerstvo, Komise a Úřad vlády České republiky z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, i) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně uvedení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno, pak datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, a agendový identifikátor fyzické osoby, pokud opatrovníkovi byl přidělen, j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, m) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo partnera, n) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo dítěte, o) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, p) datum, místo a okres vzniku partnerství, došlo-li ke vzniku partnerství mimo území České republiky, místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného. (3) Při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá ministerstvo, Komise a Úřad vlády České republiky z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) pohlaví, e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, i) omezení svéprávnosti, j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, m) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství manžela nebo partnera a jeho rodné číslo, n) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství dítěte a jeho rodné číslo, o) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, p) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného. (4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna katastrálního zákona Čl. XVIII Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění zákona č. 86/2015 Sb. a zákona č. 139/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 32 odst. 4 písmeno f) zní: „f) státní občanství a datum jeho nabytí nebo pozbytí, popřípadě více státních občanství a datum jejich nabytí nebo pozbytí,“. 2. V § 32 odst. 5 písm. i), j) a k) se za slovo „příjmení“ vkládají slova „, rodné příjmení“. ČÁST ČTRNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XIX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016, s výjimkou ustanovení čl. IV bodu 2, čl. VI bodů 2 až 4, čl. X bodu 2 a čl. XII bodu 2, která nabývají účinnosti dnem 10. prosince 2015. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. v z. Bělobrádek v. r.
Zákon č. 317/2015 Sb.	Zákon č. 317/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 7. 12. 2015, datum účinnosti 7. 12. 2015, částka 135/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 7. 12. 2015 317 ZÁKON ze dne 11. listopadu 2015, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. I Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 7 úvodní části ustanovení se za slovo „zabezpečení“ vkládají slova „, nestanoví-li se v tomto zákoně jinak,“. 2. V § 7 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle odstavce 1 písm. c), d) a f) a podle § 39 odst. 1 se řídí místní příslušností okresní správy sociálního zabezpečení pro provádění nemocenského pojištění určené rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení podle § 83 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění.“. 3. V § 14 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámek pod čarou č. 81 a 82 zní: „(4) Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny poskytnout na žádost údaje získané při provádění důchodového pojištění a údaje získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to včetně údajů o jednotlivých občanech a o jejich zdravotním stavu, řídicím orgánům a koordinačnímu orgánu určeným pro operační programy financované z evropských strukturálních a investičních fondů81), jsou-li tyto údaje nezbytné k plnění úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropské unie82). Tyto údaje je možno poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. V žádosti musí být uvedeno ustanovení právního předpisu Evropské unie, o které se žádost opírá, rozsah požadovaných údajů a účel, pro který jsou dané údaje požadovány. 81) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. 82) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 4. V § 82 odst. 1 a 3 se slova „§ 7 písm. b)“ nahrazují slovy „§ 7 odst. 1 písm. b)“. 5. V § 104b se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) místní příslušností okresní správy sociálního zabezpečení pro provádění nemocenského pojištění delegované rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení podle § 83 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění.“. 6. § 127a včetně nadpisu zní: „§ 127a Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti (1) Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků lze použít zvláštní postupy při plnění úkolů stanovených tímto zákonem. (2) Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít a) příslušníci 1. zpravodajské služby České republiky, 2. Policie České republiky, 3. Generální inspekce bezpečnostních sborů, 4. Hasičského záchranného sboru České republiky, b) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Hasičský záchranný sbor České republiky, c) orgány sociálního zabezpečení. (3) Zvláštní postupy podle odstavce 1 stanoví vláda.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. II Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 203/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které včetně poznámek pod čarou č. 98 a 99 zní: „h) poskytuje na žádost způsobem umožňujícím dálkový přístup řídicím orgánům a koordinačnímu orgánu určeným pro operační programy financované z evropských strukturálních a investičních fondů98) údaje získané při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, včetně údajů o jednotlivých fyzických osobách, a o tom, zda jsou osobami se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2, jsou-li tyto údaje nezbytné k plnění úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropské unie99); v žádosti musí být uvedeno ustanovení právního předpisu Evropské unie, o které se žádost opírá, rozsah požadovaných údajů a účel, pro který jsou dané údaje požadovány, 98) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. 99) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006.“. Dosavadní písmena h) až j) se označují jako písmena i) až k). 2. V § 6 odst. 1 písm. i) a v § 8a odst. 1 písm. k) se za slovo „postižením“ vkládají slova „podle § 68 odst. 1“. 3. V § 6 odst. 2 a § 147d odst. 1 se slova „písm. h)“ nahrazují slovy „písm. i)“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. III Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 204/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 83 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Česká správa sociálního zabezpečení může na žádost zaměstnavatele nebo z podnětu místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení delegovat místní příslušnost pro provádění pojištění včetně kontroly plnění povinností zaměstnavatelů v pojištění stanovenou podle odstavce 1 písm. a) na jinou okresní správu sociálního zabezpečení, jestliže je to účelné z hlediska provádění pojištění. Rozhodnutí o delegaci podle věty první lze vydat jen po předchozím projednání se zaměstnavatelem, kterého se delegace týká; v řízení o delegaci se nepoužije ustanovení správního řádu o vyjádření účastníků k podkladům rozhodnutí, zahájení tohoto řízení se účastníkům zpravidla neoznamuje a v rozhodnutí o delegaci musí být uvedeno, která okresní správa sociálního zabezpečení dokončí již zahájená řízení. Proti rozhodnutí o delegaci nelze podat opravné prostředky. Při změně okolností, za kterých bylo o delegaci rozhodnuto, může Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnout o změně nebo zrušení delegace; přitom platí ustanovení věty druhé a třetí obdobně. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věcech delegace se uveřejňují na úředních deskách dotčených okresních správ sociálního zabezpečení a České správy sociálního zabezpečení a způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to přede dnem, od něhož dochází k delegaci anebo ke změně nebo zrušení delegace.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 2. V § 116 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámek pod čarou č. 78 a 79 zní: „(5) Orgány nemocenského pojištění sdělují na žádost řídicím orgánům a koordinačnímu orgánu určeným pro operační programy financované z evropských strukturálních a investičních fondů78) údaje získané při provádění pojištění, a to včetně údajů o jednotlivých pojištěncích a o jejich zdravotním stavu, jsou-li tyto údaje nezbytné k plnění úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropské unie79). Tyto údaje je možno poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. V žádosti musí být uvedeno ustanovení právního předpisu Evropské unie, o které se žádost opírá, rozsah požadovaných údajů a účel, pro který jsou dané údaje požadovány. 78) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. 79) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8. 3. V § 116 odst. 8 se slova „až 6“ nahrazují slovy „až 7“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů Čl. IV Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb. a zákona č. 205/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 4a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Údaje vedené v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí mohou být ministerstvem z tohoto systému poskytovány jen v případech a za podmínek uvedených v zákoně.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 2. V § 4a odst. 4 se slova „odstavci 2“ nahrazují slovy „odstavci 3“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. v z. Bělobrádek v. r.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 316/2015 Sb.	Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 316/2015 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenových rozhodnutí Vyhlášeno 3. 12. 2015, částka 134/2015 316 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 25. listopadu 2015 o vydání cenových rozhodnutí Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 17 odst. 6 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydal cenové rozhodnutí č. 3/2015 ze dne 21. října 2015, kterým se mění cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2014 ze dne 25. listopadu 2014, ve znění cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2015 ze dne 4. září 2015, o regulovaných cenáchcenách souvisejících s dodávkou plynuplynu, dále cenové rozhodnutí č. 4/2015 ze dne 6. listopadu 2015, kterým se mění cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2013 ze dne 1. listopadu 2013, k cenámcenám tepelné energie, a cenové rozhodnutí č. 5/2015 ze dne 19. listopadu 2015, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie. Podle § 17 odst. 9 energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí č. 3/2015 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 23. října 2015, v částce 4. Uvedeným dnem uveřejnění nabylo cenové rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabylo dnem 1. prosince 2015. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2015 bylo uveřejněno v Energetickém regulačním věstníku ze dne 9. listopadu 2015, v částce 5. Uvedeným dnem uveřejnění nabylo cenové rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabývá dnem 1. ledna 2016. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 5/2015 bylo uveřejněno v Energetickém regulačním věstníku ze dne 19. listopadu 2015, v částce 6. Uvedeným dnem uveřejnění nabylo cenové rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabývá dnem 1. ledna 2016. Předsedkyně: Ing. Vitásková v. r.
Zákon č. 315/2015 Sb.	Zákon č. 315/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 12. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 134/2015 * Čl. I - Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2018 315 ZÁKON ze dne 11. listopadu 2015, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb. a zákona č. 157/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odstavec 6 zní: „(6) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu lze dopravovat pouze s daňovým dokladem, dokladem o prodeji, dokladem o dopravě nebo rozhodnutím podle odstavce 5. Na vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu dopravované bez a) daňového dokladu, dokladu o prodeji nebo dokladu o dopravě se hledí, jako by byly dopravovány s příslušným dokladem, pokud byl příslušný doklad před zahájením dopravy přijat správcem daně prostřednictvím elektronického portálu správce daně, nebo b) rozhodnutí podle odstavce 5 se hledí, jako by byly dopravovány s tímto rozhodnutím, pokud bylo toto rozhodnutí před zahájením dopravy oznámeno.“. 2. V § 6 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Na vybrané výrobky osvobozené od daně dopravované bez dokladu o osvobození od daně se hledí, jako by byly dopravovány s tímto dokladem, pokud byl tento doklad před zahájením dopravy přijat správcem daně prostřednictvím elektronického portálu správce daně.“. 3. V § 13c písm. b), § 20 odst. 1, § 22b odst. 1 a v § 33d se za slovo „měsíců“ vkládají slova „bez vážných nebo objektivních důvodů“. 4. V § 22b odst. 2 se za slovo „úřední,“ vkládají slova „s výjimkou zrušení podle odstavce 1,“. 5. V § 42c odstavec 1 zní: „(1) Správce daně rozhodne o uvolnění zajištěných vybraných výrobků, pokud a) s nimi nebylo nakládáno způsoby uvedenými v § 42 odst. 1 nebo 2, b) vybrané výrobky, které byly dopravovány s dokladem podle § 42 odst. 1 obsahujícím nesprávné nebo nepravdivé údaje, byly zdaněny nebo byly nabyty oprávněně bez daně, nebo c) vybrané výrobky, které byly skladovány s dokladem podle § 42 odst. 2 obsahujícím nesprávné nebo nepravdivé údaje, byly zdaněny.“. 6. V § 42c se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Správce daně rozhodne o uvolnění dopravního prostředku, pokud a) s vybranými výrobky, které tento dopravní prostředek dopravoval, nebylo zacházeno způsoby uvedenými v § 42 odst. 1, nebo b) vybrané výrobky, které byly tímto dopravním prostředkem dopravovány s dokladem podle § 42 odst. 1 obsahujícím nesprávné nebo nepravdivé údaje, byly zdaněny nebo byly nabyty oprávněně bez daně.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 7. V § 42e se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Správce daně stanoví výši náhrady nákladů podle odstavce 1, dosahuje-li tato výše alespoň 100 Kč.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 8. V § 51 odst. 1 se za větu první vkládá věta „V dokladu o dopravě lze namísto výše spotřební daně celkem uvést příslušnou sazbu spotřební daně.“. 9. V § 57 odst. 2 se slova „nebo úpadku“ nahrazují slovy „, úpadku nebo která je povinna navrátit veřejnou podporu v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise, jímž byla podpora poskytnutá této osobě prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem“. 10. V § 60d odst. 1 písm. b) se za slovo „měsíců“ vkládají slova „bez vážných nebo objektivních důvodů“. 11. V § 104 odstavec 1 zní: „(1) Sazby daně jsou stanoveny takto: Text\| Sazba daně ---\|--- Procentní část\| Pevná část\| Minimální cigarety\| 27 %\| 1,39 Kč/kus\| celkem nejméně však 2,52 Kč/kus doutníky, cigarillos\| \| 1,64 Kč/kus\| tabák ke kouření\| \| 2 142 Kč/kg\| “. 12. V § 104 odstavec 1 zní: „(1) Sazby daně jsou stanoveny takto: Text\| Sazba daně ---\|--- Procentní část\| Pevná část\| Minimální cigarety\| 27 %\| 1,42 Kč/kus\| celkem nejméně však 2,57 Kč/kus doutníky, cigarillos\| \| 1,67 Kč/kus\| tabák ke kouření\| \| 2 185 Kč/kg\| “. 13. V § 104 odstavec 1 zní: „(1) Sazby daně jsou stanoveny takto: Text\| Sazba daně ---\|--- Procentní část\| Pevná část\| Minimální cigarety\| 27 %\| 1,46 Kč/kus\| celkem nejméně však 2,63 Kč/kus doutníky, cigarillos\| \| 1,71 Kč/kus\| tabák ke kouření\| \| 2 236 Kč/kg\| “. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016, s výjimkou a) ustanovení čl. I bodu 12, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, a b) ustanovení čl. I bodu 13, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. v z. Bělobrádek v. r.
Zákon č. 314/2015 Sb.	Zákon č. 314/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 3. 12. 2015, datum účinnosti 18. 12. 2015, částka 133/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o azylu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dočasné ochraně cizinců * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST DEVÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 8. 2016 (191/2016 Sb.) 314 ZÁKON ze dne 11. listopadu 2015, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o azylu Čl. I Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 9/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb. a zákona č. 101/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. a) se slova „projeví úmysl požádat“ nahrazují slovem „požádal“ a slova „formou azylu nebo doplňkové ochrany“ se zrušují. 2. V § 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 19 zní: „b) řízení ve věci mezinárodní ochrany19) a další řízení vedená podle tohoto zákona, 19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (přepracované znění). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění).“. Poznámka pod čarou č. 1a se zrušuje. 3. V § 1 písm. c) se slova „azylanta a“ nahrazují slovem „azylanta,“ a na konci textu se doplňují slova „a cizince, o kterém to stanoví tento zákon“. 4. V § 1 písm. d) se slova „, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy“ zrušují. 5. § 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 20 až 22 zní: „§ 2 Základní pojmy (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) mezinárodní ochranou ochrana poskytnutá na území cizinci formou azylu nebo doplňkové ochrany, b) žadatelem o udělení mezinárodní ochrany cizinec, který podal v České republice žádost o udělení mezinárodní ochrany, o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany má dále cizinec po dobu běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32 a po dobu soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle soudního řádu správního, má-li tato žaloba odkladný účinek nebo do vydání usnesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku, pokud o něj cizinec požádal. Postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany má dále cizinec, který požádal o udělení mezinárodní ochrany v jiném státě, který je vázán přímo použitelným předpisem Evropské unie20), a Česká republika jej převzala na své území za účelem posouzení jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany, c) řízením ve věci mezinárodní ochrany řízení, jehož výsledkem je rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, d) řízením o předání do příslušného státu řízení, jehož výsledkem je určení státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie20), který je povinen přijmout zpět cizince vzhledem ke své příslušnosti k posouzení cizincem podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, e) rozhodnutím ministerstva ve věci mezinárodní ochrany rozhodnutí vydaná podle § 15 nebo 15a a rozhodnutí o udělení azylu, rozhodnutí o udělení, prodloužení nebo neprodloužení doplňkové ochrany, rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany, rozhodnutí o zastavení řízení včetně usnesení o zastavení řízení, rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné a rozhodnutí o odnětí nebo neodnětí azylu nebo doplňkové ochrany, f) opakovanou žádostí o udělení mezinárodní ochrany žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná toutéž osobou před nabytím právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo kdykoli po nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, g) další opakovanou žádostí o udělení mezinárodní ochrany druhá opakovaná žádost podaná toutéž osobou po nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, s výjimkou rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. a), d), e), f), h) nebo j) o opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a všechny žádosti následující po ní, h) nezletilou osobou bez doprovodu osoba mladší 18 let, která přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby mající ji v péči, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí i osoba mladší 18 let, která byla ponechána bez doprovodu poté, co přicestovala na území21), i) zranitelnou osobou zejména nezletilá osoba bez doprovodu, rodič nebo rodina s nezletilým dítětem nebo rodič nebo rodina se zletilým dítětem se zdravotním postižením, osoba starší 65 let, osoba se zdravotním postižením nebo s vážným onemocněním, těhotná žena, oběť obchodování s lidmi nebo osoba, která byla mučena, znásilněna nebo podrobena jiným vážným formám psychického, fyzického nebo sexuálního násilí, j) partnerem osoba, která prokáže, že vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví. Toto úředně potvrzené trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví je partnerstvím, k) bezpečnou zemí původu stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, 1. ve kterém obecně a soustavně nedochází k pronásledování, mučení nebo nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestům a k hrozbě z důvodu svévolného násilí v případě mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, 2. který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů uvedených v § 12 nebo 14a, 3. který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, včetně norem týkajících se účinných opravných prostředků, a 4. který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv, l) bezpečnou třetí zemí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval a vytvořil si vazby před vstupem na území a 1. do kterého se může tento cizinec vrátit a požádat o udělení postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy22), 2. ve kterém nebude vystaven pronásledování nebo hrozbě vážné újmy a 3. ve kterém je dodržována zásada nenavracení a zákaz vyhoštění, představuje-li to porušení zákazu mučení a krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení, jak je stanoven mezinárodním právem, m) evropskou bezpečnou třetí zemí se pro účely tohoto zákona rozumí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, který 1. ratifikoval bez zeměpisného omezení mezinárodní smlouvu upravující právní postavení uprchlíků a dodržuje její ustanovení, 2. ratifikoval a dodržuje Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, včetně norem týkajících se účinných opravných prostředků, 3. má zákonem upravené azylové řízení, a bylo zjištěno, že cizinec neoprávněně vstoupil nebo chtěl vstoupit na území z tohoto státu, n) státem posledního trvalého bydliště stát, ve kterém osoba bez státního občanství před vstupem na území pobývala a vytvořila si k tomuto státu vazby trvalejší povahy, o) první zemí azylu stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jiný než stát jejího posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval před vstupem na území, udělil-li mu tento jiný stát postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy22), může-li cizinec této ochrany nadále požívat a může-li se cizinec do tohoto jiného státu bezpečně vrátit, p) azylovým zařízením přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko, q) přesídlením výběr a přemístění cizinců, které provádí ministerstvo, s předchozím projevem jejich vůle na území za účelem udělení azylu nebo doplňkové ochrany. (2) Azylantem se rozumí cizinec, kterému byl podle tohoto zákona udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu. (3) Osobou požívající doplňkové ochrany se rozumí cizinec, kterému byla udělena doplňková ochrana, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení nebo prodloužení doplňkové ochrany. Osobou požívající doplňkové ochrany se rozumí dále cizinec, který podal v době platnosti rozhodnutí o udělení nebo prodloužení doplňkové ochrany žádost o prodloužení doplňkové ochrany, a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o této žádosti. (4) Pronásledováním se rozumí závažné porušení lidských práv, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání anebo jednání, která ve svém souběhu dosahují intenzity pronásledování, pokud jsou prováděna, podporována nebo trpěna původci pronásledování. (5) Ochranou před pronásledováním nebo vážnou újmou se rozumí zejména přiměřené kroky příslušných státních orgánů, strany nebo organizace, včetně mezinárodní organizace, kontrolující stát nebo podstatnou část jeho území, směřující k zabránění pronásledování nebo způsobení vážné újmy zejména zavedením účinného právního systému pro odhalování, stíhání a trestání jednání představujících pronásledování nebo vážnou újmu, za předpokladu, že je taková ochrana účinná, není pouze přechodná a cizinec k ní má přístup. (6) Původcem pronásledování nebo vážné újmy se rozumí státní orgán, strana nebo organizace ovládající stát nebo podstatnou část území státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž měla osoba bez státního občanství poslední trvalé bydliště. Původcem pronásledování nebo vážné újmy se rozumí i soukromá osoba, pokud lze prokázat, že stát, strana nebo organizace, včetně mezinárodní organizace, kontrolující stát nebo podstatnou část jeho území nejsou schopny nebo ochotny odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před pronásledováním nebo vážnou újmou. (7) Pronásledováním nebo vážnou újmou není, pokud se obava cizince z pronásledování nebo vážné újmy vztahuje pouze na část území státu, jehož státní občanství má, nebo, je-li osobou bez státního občanství, státu jeho posledního trvalého bydliště a může-li cizinec bezpečně a oprávněně odcestovat do jiné části státu, do ní vstoupit a v ní se usadit, a pokud s přihlédnutím k situaci v této části státu a k jeho osobní situaci v této části státu a) nemá odůvodněný strach z pronásledování ani nejsou dány důvodné obavy, že by mu zde hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy, nebo b) má přístup k účinné ochraně před pronásledováním nebo vážnou újmou. 20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění). Nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států ve znění Prováděcího Nařízení Komise (EU) č. 118/2014 ze dne 30. ledna 2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 1560/2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států. 21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění). Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny. 22) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 208/1993 Sb., o sjednání Úmluvy o právním postavení uprchlíků a protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků.“. Poznámky pod čarou č. 1b až 1d se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 6. V části první nadpis hlavy II zní: „ŽÁDOST O UDĚLENÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY A DOPRAVA DO AZYLOVÉHO ZAŘÍZENÍ“. 7. Nadpis nad § 3 zní: „Žádost o udělení mezinárodní ochrany“. 8. § 3 včetně poznámky pod čarou č. 23 zní: „§ 3 (1) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany je projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že hledá v České republice ochranu před pronásledováním nebo před hrozící vážnou újmou. (2) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany není projev vůle cizince podle odstavce 1 učiněný během jeho vycestování po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany, soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, soudního řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany (dále jen „kasační stížnost“) nebo řízení o správním vyhoštění nebo při výkonu trestu vyhoštění uloženého soudem. Žádostí o udělení mezinárodní ochrany je však projev vůle cizince podle věty první, na základě jehož obsahu se lze důvodně domnívat, že došlo k podstatné změně okolností vztahujících se k jeho možnému pronásledování nebo hrozbě vážné újmy; ministerstvo vyrozumí cizince o tom, zda se jeho projev vůle za podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany považuje. Na doručování vyrozumění podle věty druhé se § 11a odst. 3 použije obdobně. (3) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany dále není projev vůle cizince podle odstavce 1 učiněný po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany a po rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání cizince nebo po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o předání cizince podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do cizího státu podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Žádostí o udělení mezinárodní ochrany dále není projev vůle cizince podle odstavce 1 učiněný poté, co Česká republika obdržela žádost o jeho předání mezinárodnímu trestnímu soudu, mezinárodnímu trestnímu tribunálu, popřípadě obdobnému mezinárodnímu soudnímu orgánu, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. (4) Jde-li o žádost o udělení mezinárodní ochrany podanou rodičem nezletilého dítěte za toto dítě, souhlas druhého rodiče s podáním žádosti se nevyžaduje. (5) Podal-li rodič, o jehož žádosti o udělení mezinárodní ochrany vede ministerstvo řízení, za své nezletilé dítě žádost o udělení mezinárodní ochrany, vede se o těchto žádostech společné řízení23), nerozhodne-li ministerstvo usnesením o vyloučení ze společného řízení, zejména z důvodu ochrany práv a oprávněných zájmů dítěte. (6) Je-li žádost o udělení mezinárodní ochrany podána ministerstvu, ministerstvo provede registraci této žádosti do 3 pracovních dnů od jejího podání; je-li žádost o udělení mezinárodní ochrany podána policii, ministerstvo provede registraci do 6 pracovních dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Registrací žádosti o udělení mezinárodní ochrany se rozumí vložení žádosti o udělení mezinárodní ochrany do evidence podle § 71 odst. 1 písm. a). 23) § 140 správního řádu.“. 9. V § 3a úvodní části ustanovení a v § 3b odst. 1 se slova „učinit prohlášení o mezinárodní ochraně“ nahrazují slovy „podat žádost o udělení mezinárodní ochrany“. 10. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 11. V § 3a písm. a) bodě 4 se slovo „cizinců,3)“ nahrazuje slovy „cizinců3) v případě cizince tam zajištěného,“ a slova „předpisu Evropské unie4a)“ se nahrazují slovy „přímo použitelného předpisu Evropské unie20)“. 12. V § 3a písm. b) se za slovo „detenci,“ vkládají slova „ochranné léčení,“. 13. V § 3a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Policie a osoba zabývající se poskytováním právní pomoci uprchlíkům poskytuje osobě, která hodlá podat žádost o udělení mezinárodní ochrany, informace vztahující se k mezinárodní ochraně již na hraničním přechodu nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.“. 14. V § 3b odst. 2 větě první se za slovo „cizince“ vkládají slova „o oprávnění podat žádost o udělení mezinárodní ochrany ve lhůtě podle odstavce 1“. 15. V § 3b se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany podanou v zařízení pro zajištění cizinců po uplynutí doby podle odstavce 1 je projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že hledá v České republice ochranu před pronásledováním nebo před hrozící vážnou újmou, pouze tehdy, pokud se lze na základě jeho obsahu důvodně domnívat, že došlo k podstatné změně okolností vztahujících se k jeho možnému pronásledování nebo hrozbě vážné újmy; ministerstvo vyrozumí cizince o tom, zda se jeho projev vůle za podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany považuje. Na doručování vyrozumění podle věty první se § 11a odst. 3 použije obdobně.“. 16. § 3c a 3d znějí: „§ 3c Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen se ve lhůtě 24 hodin od okamžiku, kdy podal žádost o udělení mezinárodní ochrany policii podle § 3a písm. a) bodu 3, byl propuštěn z hospitalizace, výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení, vazby nebo trestu odnětí svobody, bylo rozhodnuto o jeho propuštění jako zadržené osoby nebo poté, co opustil školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo školské zařízení pro preventivně výchovnou péči nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, dostavit do přijímacího střediska určeného ministerstvem. Nastala-li překážka na vůli žadatele o udělení mezinárodní ochrany nezávislá, která brání jeho dostavení se do přijímacího střediska, lhůta podle věty první neběží a žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu a dostavit se do přijímacího střediska ve lhůtě 24 hodin po odpadnutí překážky. Ustanovení § 4 odst. 1 se použije obdobně. § 3d (1) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je oprávněn setrvat na území; to neplatí, podal-li další opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany. Právo setrvat na území nezakládá nárok na povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Ministerstvo je oprávněno setrvání žadatele o udělení mezinárodní ochrany na území omezit jen na část území nebo na přijímací středisko v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, není-li mu povolen vstup na území. (2) Nejde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který podal další opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, nelze setrvání žadatele o udělení mezinárodní ochrany na území ukončit na základě vydaného správního nebo soudního rozhodnutí. To nebrání předání žadatele o udělení mezinárodní ochrany mezinárodnímu trestnímu soudu nebo mezinárodnímu trestnímu tribunálu, popřípadě obdobnému mezinárodnímu soudnímu orgánu, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v zákoně o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.“. 17. § 3e a 3f se zrušují. 18. V nadpisu nad § 4 se slovo „cizince“ zrušuje. 19. V § 4 odst. 1 a 2 se slovo „cizince“ nahrazuje slovy „žadatele o udělení mezinárodní ochrany“ a slova „učinil prohlášení o mezinárodní ochraně“ se nahrazují slovy „podal žádost o udělení mezinárodní ochrany“. 20. V § 4 odst. 2 se slova „(§ 73)“ zrušují. 21. V § 4 odst. 3 se slovo „cizince“ nahrazuje slovy „žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle odstavců 1 a 2“. 22. § 4a se zrušuje. 23. V § 4b se slovo „Žadatele“ nahrazuje slovem „Žadateli“, slovo „dopraví“ se nahrazuje slovem „zajistí“, za slovo „ministerstvo“ se vkládá slovo „dopravu“ a slovo „jím“ se nahrazuje slovem „ministerstvem“. 24. § 4c se zrušuje. 25. V části první nadpis hlavy III zní: „ŘÍZENÍ VE VĚCI MEZINÁRODNÍ OCHRANY A DALŠÍ ŘÍZENÍ VEDENÁ PODLE TOHOTO ZÁKONA“. 26. § 8 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 24 zní: „§ 8 Působnost ministerstva Ministerstvo a) rozhoduje ve věci mezinárodní ochrany, b) určuje stát vázaný přímo použitelným předpisem Evropské unie příslušný k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany20) podané na území, c) rozhoduje v řízení o předání do příslušného státu, d) rozhoduje o žádostech podaných podle Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti24), e) rozhoduje v dalších věcech podle tohoto zákona. 24) Sdělení č. 108/2004 Sb. m. s., o sjednání Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti.“. 27. V § 9 se slova „vedená podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „uvedená v § 8 písm. a), c) a d)“, slova „doručování na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu sdělenou účastníkem,5) ustanovení o doručování písemností určených do vlastních rukou a doručovaných na požádání jiným způsobem,5a) ustanovení o“ se zrušují, slova „dále ustanovení o úřední“ se nahrazují slovy „o úřední“, slova „vydání rozhodnutí5i) a“ se nahrazují slovy „vydání rozhodnutí5i),“, za slova „o rozkladu5j)“ se vkládají slova „, ustanovení o přezkumném řízení25), o obnově řízení a novém rozhodnutí26)“ a věta druhá se zrušuje. Poznámky pod čarou č. 25 a 26 znějí: „25) § 94 až 99 správního řádu. 26) § 100 až 102 správního řádu.“. Poznámky pod čarou č. 5 a 5a se zrušují. 28. § 10 a 10a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 27 a 28 znějí: „§ 10 (1) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen se na písemnou výzvu ministerstva doručenou nejméně 2 pracovní dny předem dostavit k poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Ministerstvo žadatele o udělení mezinárodní ochrany vyzve k poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany bez zbytečného odkladu po podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Ve výzvě ministerstvo žadatele o udělení mezinárodní ochrany písemně poučí v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o právech a povinnostech žadatele o udělení mezinárodní ochrany včetně důsledků výslovného nebo mlčky učiněného zpětvzetí žádosti o udělení mezinárodní ochrany a právu kdykoliv se obrátit se žádostí o pomoc na osobu zabývající se poskytováním právní pomoci nebo ochranou zájmů uprchlíků a na Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen „Úřad Vysokého komisaře“). Ministerstvo rovněž poučí žadatele o udělení mezinárodní ochrany o možnosti požádat o informace týkající se průběhu řízení o udělení mezinárodní ochrany, které se vztahují k osobní situaci žadatele o udělení mezinárodní ochrany. Nelze-li poučení uvést ve výzvě, poučí ministerstvo písemně žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přiměřené lhůtě, nejpozději do 15 dnů ode dne poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany. (2) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany poskytnout údaje o a) svém jménu a příjmení, ostatních jménech, všech dřívějších příjmeních a jiných užívaných jménech a příjmeních, b) dni, měsíci a roku narození, c) místu a státu narození, d) své národnosti, náboženském přesvědčení a politickém přesvědčení, e) státním občanství, f) rodinném stavu a dětech, g) posledním bydlišti mimo území, h) pobytu ve státech, které jsou vázány přímo použitelným předpisem Evropské unie20), i) dni a způsobu vstupu na území, j) čísle a platnosti cestovního dokladu, k) zdravotním stavu, zdravotních omezeních a jiných zvláštních potřebách, l) důvodu žádosti o udělení mezinárodní ochrany, m) jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, n) způsobu jeho cesty na území a o) vízech nebo povoleních k pobytu vydaných jinými státy, popřípadě údaje o předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany v jiných státech. (3) Při poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany je žadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen prokázat svou totožnost platným cestovním dokladem nebo jiným dokladem totožnosti anebo platnou veřejnou listinou vydanou zemí státní příslušnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo zemí posledního trvalého bydliště, jde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochrany bez státní příslušnosti, pokud z ní lze zjistit údaje o jeho státním občanství a údaje o jeho totožnosti a obsahuje fotografii držitele, nebo ji osvědčit čestným prohlášením. (4) V souvislosti s poskytnutím údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany ministerstvo určí, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany je zranitelnou osobou. Jde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobou, ministerstvo dále určí, zda tento žadatel o udělení mezinárodní ochrany s ohledem na svou osobní situaci potřebuje podporu k uplatňování práv a plnění povinností žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle tohoto zákona, které souvisejí s řízením o udělení mezinárodní ochrany. Ministerstvo žadateli o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobou, podporu rovněž poskytne, vznikne-li její potřeba až v průběhu řízení o udělení mezinárodní ochrany. (5) Ministerstvo informuje žadatele o udělení mezinárodní ochrany o možnosti zajistit si lékařské vyšetření zaměřené na zjištění známek pronásledování nebo vážné újmy. § 10a Nepřípustnost žádosti o udělení mezinárodní ochrany (1) Žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná, a) byla-li podána občanem Evropské unie27), který nesplňuje podmínky stanovené právem Evropské unie28), b) je-li k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany příslušný jiný stát vázaný přímo použitelným předpisem Evropské unie20), c) byla-li žadateli o udělení mezinárodní ochrany udělena mezinárodní ochrana jiným členským státem Evropské unie, d) mohl-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany nalézt účinnou ochranu v první zemi azylu, e) podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou ministerstvo posoudilo jako nepřípustnou podle § 11a odst. 1, f) přichází-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany ze státu, který Česká republika považuje za evropskou bezpečnou třetí zemi, neprokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze, nebo g) přichází-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, který není nezletilou osobou bez doprovodu, ze státu, který Česká republika považuje za bezpečnou třetí zemi, neprokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze. (2) Je-li žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná, neposuzuje se, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany. 27) Čl. 20 Smlouvy o fungování Evropské unie. 28) Protokol č. 24 ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie o poskytování azylu státním příslušníkům členských států Evropské unie.“. Poznámky pod čarou č. 5k, 5l a 5m se zrušují. 29. § 10b a 10c se včetně nadpisů zrušují. 30. V § 11 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Řízení o předání do příslušného státu podle § 2 odst. 1 písm. d) se zahajuje z moci úřední. Ministerstvo rozhodne o předání do příslušného státu podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. b).“. 31. Za § 11 se vkládají nové § 11a až 11c, které včetně nadpisu znějí: „Opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany § 11a (1) Podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, ministerstvo nejprve posoudí přípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a to, zda uvedl nebo se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které a) nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a b) svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a. (2) Není-li opakovaná žádost nepřípustná, ministerstvo rozhodne o udělení nebo neudělení mezinárodní ochrany, pokud není odůvodněn jiný postup. (3) Podal-li cizinec další opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany a nelze-li se s ohledem na předchozí řízení nebo podstatnou změnu okolností vztahujících se k možnému pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo k hrozbě vážné újmy podle § 14a důvodně domnívat, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování nebo že mu hrozí vážná újma, ministerstvo řízení usnesením zastaví. Usnesení o zastavení řízení lze vydat do 10 dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Ministerstvo usnesení o zastavení řízení doručí cizinci na místě nebo na adresu místa pobytu na území, byla-li cizincem při podání další opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedena; jinak se usnesení o zastavení řízení uloží po dobu 10 dnů v azylovém zařízení, kde byl cizinec naposledy hlášen k pobytu, a oznámení o uložení písemnosti se vyvěsí na úřední desce v tomto azylovém zařízení. Podání žaloby proti usnesení o zastavení řízení nemá odkladný účinek. (4) Ministerstvo může z důvodů hodných zvláštního zřetele posoudit podanou opakovanou a další opakovanou žádost jako přípustnou. § 11b (1) Podal-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany a o dosud projednávané žádosti nebylo pravomocně rozhodnuto nebo byla-li věc vrácena soudem ministerstvu k novému projednání, ministerstvo posoudí opakovanou žádost společně s dosud projednávanou žádostí. (2) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany není projev vůle podle § 3 odst. 1 učiněný a) během lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, byla-li žaloba následně podána, b) po podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, která má odkladný účinek, do nabytí právní moci rozhodnutí soudu, c) po podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, která nemá odkladný účinek, do vydání usnesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku, pokud o něj cizinec požádal, d) během lhůty pro podání kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost následně podána, e) po podání kasační stížnosti, která má odkladný účinek, do nabytí právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti, nebo f) po podání kasační stížnosti, která nemá odkladný účinek, do vydání usnesení Nejvyššího správního soudu o nepřiznání odkladného účinku, pokud o něj cizinec požádal. § 11c (1) Za opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany se nepovažuje první opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná do 9 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno předchozí řízení o udělení mezinárodní ochrany, bylo-li řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno podle § 25 písm. d), e), f), h) nebo j). (2) Za opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany se dále nepovažuje žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná po přemístění na území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20) a pokud předchozí řízení bylo pravomocně ukončeno podle § 25 písm. a), d), e), f), h) nebo j) nebo ministerstvo rozhodlo o neudělení mezinárodní ochrany a rozhodnutí bylo doručeno náhradním způsobem podle § 24a odst. 2 a nebyla proti němu podána včas žaloba podle soudního řádu správního. (3) Za opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany se nepovažuje žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná po nepovolení vstupu na území bezpečné třetí země cizinci, jehož žádost o udělení mezinárodní ochrany byla shledána nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. g), nebo pokud evropská bezpečná třetí země nepřijala zpět cizince, jehož žádost o udělení mezinárodní ochrany byla shledána nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. f). (4) Byla-li podána opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany po dni nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno předchozí řízení ve věci mezinárodní ochrany, a před přemístěním z území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20), ministerstvo řízení usnesením zastaví. Usnesení se poznamená do spisu a cizinec se o něm vyrozumí v případě, že při podání opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedl adresu místa pobytu na území; jinak se písemné vyrozumění uloží po dobu 10 dnů v azylovém zařízení, kde byl cizinec naposledy hlášen k pobytu, a oznámení o uložení písemnosti se vyvěsí na úřední desce v tomto azylovém zařízení. Žaloba proti tomuto usnesení není přípustná.“. 32. V § 13 odst. 2 písm. d) a v § 14b odst. 2 písm. d) se slova „§ 2 odst. 14“ nahrazují slovy „§ 2 odst. 1 písm. h)“. 33. V § 14a odst. 2 písmeno c) zní: „c) vážné ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo“. 34. V § 15 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „i když budou zjištěny důvody uvedené v § 12 nebo 13, avšak je“ nahrazují slovem „je-li“. 35. V § 15 odst. 1 písmeno b) zní: „b) se dopustil před vydáním rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vážného nepolitického zločinu nebo zvlášť krutého činu, i když byl údajně spáchán s politickým cílem mimo území, nebo“. 36. V § 15a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „podle § 14a nebo 14b“ zrušují a slova „i když budou zjištěny důvody uvedené v § 14a, avšak je“ se nahrazují slovem „je-li“. 37. V § 15a odst. 1 písmeno b) zní: „b) se dopustil vážného zločinu,“. 38. Pod označení § 16 se vkládá nadpis, který zní: „Zjevná nedůvodnost žádosti o udělení mezinárodní ochrany“. 39. V § 16 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „žadatel“ vkládají slova „o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a, a zároveň“. 40. V § 16 odst. 1 se písmena d) a f) zrušují. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d) a dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena e) a f). 41. V § 16 odst. 1 písm. e) se slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce 1 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí: „g) odmítl splnit svou povinnost strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů podle § 45 odst. 6, nebo h) podal žádost o udělení mezinárodní ochrany pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve.“. 42. V § 16 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Jako zjevně nedůvodná se zamítne i žádost o udělení mezinárodní ochrany, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany přichází ze státu, který Česká republika považuje za bezpečnou zemi původu, neprokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze. (3) Jsou-li důvody pro zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné, neposuzuje se, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu podle § 13 a 14 nebo doplňkové ochrany podle § 14b. Jsou-li důvody pro zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné podle odstavce 2, rovněž se neposuzuje, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a.“. 43. V § 17 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „udělený z důvodu podle § 12“ zrušují. 44. V § 17 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Azyl za účelem sloučení rodiny se dále odejme, zanikne-li důvod, pro který byl udělen, a nebude-li shledán jiný důvod hodný zvláštního zřetele pro jeho ponechání. (4) Humanitární azyl se dále odejme, zanikne-li důvod, pro který byl udělen, a nebude-li shledán jiný důvod hodný zvláštního zřetele pro jeho ponechání.“. 45. V § 17 se odstavec 5 zrušuje. 46. V § 17a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „udělená podle § 14a“ zrušují. 47. V § 17a odst. 1 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce 1 se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) osoba požívající doplňkové ochrany se dopustila zvlášť závažného zločinu.“. 48. V § 17a odstavec 3 zní: „(3) Doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny se dále odejme, zanikne-li důvod, pro který byla udělena, a nebude-li shledán jiný důvod hodný zvláštního zřetele pro její ponechání.“. 49. V § 17a se odstavec 4 zrušuje. 50. Poznámka pod čarou č. 6 zní: „6) Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky).“. 51. V § 18 písm. b) se slovo „azylantovi“ nahrazuje slovy „nebo jiného členského státu Evropské unie azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany“. 52. § 19 včetně poznámky pod čarou č. 29 zní: „§ 19 (1) Ministerstvo je oprávněno zjišťovat veškeré údaje potřebné pro vydání rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany od států, které jsou vázány přímo použitelným předpisem Evropské unie20), ve kterých žadatel o udělení mezinárodní ochrany dříve podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, pokud s tím žadatel o udělení mezinárodní ochrany písemně vyjádří souhlas. Při zjišťování údajů podle věty první ministerstvo dbá ochrany žadatele o udělení mezinárodní ochrany a jeho rodinných příslušníků v zemi jeho státního občanství nebo v případě osoby bez státního občanství v zemi jejího posledního trvalého bydliště. (2) Ministerstvo, popřípadě další orgány veřejné moci, nesdělí žádným způsobem informace jakkoli se vztahující k žádosti o udělení mezinárodní ochrany, žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany a nezíská informace o žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany od údajných původců pronásledování nebo vážné újmy; povinnost spolupráce mezi orgány veřejné moci České republiky a plnění povinností podle tohoto zákona tím není dotčeno. (3) Ministerstvo zajistí, aby pohovor s žadatelem o udělení mezinárodní ochrany prováděla a aby podklady pro vydání rozhodnutí připravovala kvalifikovaná osoba, která byla řádně proškolena v oblastech uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie29). 29) Čl. 6 odst. 4 písm. a) až e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 439/2010 ze dne 19. května 2010 o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu.“. 53. V § 20 písm. b) se slova „s nímž bylo zahájeno řízení o odnětí azylu, nebo“ zrušují. 54. V § 20 písm. c) se slova „, s níž bylo zahájeno řízení o prodloužení nebo odnětí doplňkové ochrany“ zrušují. 55. Na konci § 20 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) osoba, v jejímž případě se vede řízení o předání do příslušného státu, nebo e) cizinec, o kterém to stanoví tento zákon.“. 56. V § 20 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Účastníkem řízení ve věci mezinárodní ochrany se rozumí účastník řízení uvedený v odstavci 1 písm. a) až d).“. 57. § 22 a 23 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 30 znějí: „§ 22 (1) Účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany má právo jednat v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce je účastník řízení povinen předkládat v originálním znění a současně v překladu do jazyka českého; to neplatí, jde-li o písemnost vyhotovenou v jazyce, v němž se vede řízení podle věty první, nebo pokud ministerstvo takový překlad nevyžaduje. (2) Ministerstvo účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany poskytne bezplatně tlumočníka na úkony, ke kterým byl ministerstvem předvolán nebo vyzván. (3) Účastník řízení je oprávněn přizvat si na své náklady tlumočníka podle své volby. § 23 Pohovor (1) Ministerstvo provede za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, pohovor se žadatelem o udělení mezinárodní ochrany. O provedeném pohovoru se sepisuje protokol30). Protokol je zejména přepisem otázek ministerstva a odpovědí žadatele o udělení mezinárodní ochrany. (2) Pohovor se neprovádí, a) pokud lze vydat rozhodnutí o udělení azylu, b) byla-li podána opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany; v takovém případě ministerstvo umožní sdělit důvody žádosti o udělení mezinárodní ochrany písemně nebo jiným vhodným způsobem, nebo c) jde-li o nezletilého žadatele o udělení mezinárodní ochrany s výjimkou nezletilé osoby bez doprovodu, není-li pohovor nezbytný ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. (3) Pohovor se dále neprovádí, není-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany k provedení pohovoru způsobilý, a to zejména ze zdravotních důvodů. Ministerstvo umožní takovému žadateli o udělení mezinárodní ochrany sdělit důvody žádosti o udělení mezinárodní ochrany písemně nebo jiným vhodným způsobem. (4) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen se dostavit k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, a to na písemné předvolání doručené žadateli o udělení mezinárodní ochrany nejméně 2 pracovní dny před konáním pohovoru. Nedostaví-li se žadatel o udělení mezinárodní ochrany k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, pořídí se o této skutečnosti záznam. (5) Z důvodů hodných zvláštního zřetele nebo na výslovnou žádost žadatele o udělení mezinárodní ochrany zajistí ministerstvo vedení pohovoru, a je-li to v jeho možnostech, i tlumočení osobou stejného pohlaví. (6) Pokud je provedení pohovoru přítomen zmocněnec žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo pověřený zástupce Úřadu Vysokého komisaře, není oprávněn do jeho průběhu jakkoli zasahovat. Po skončení pohovoru ministerstvo zmocněnci žadatele o udělení mezinárodní ochrany umožní vyjádřit se k jeho obsahu. (7) Je-li to nezbytné ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, je ministerstvo oprávněno provést pohovor i s jiným účastníkem řízení uvedeným v § 20; odstavce 1 a 3 až 6 se použijí obdobně. 30) § 18 správního řádu.“. 58. V § 23b větě první se slova „žadatele o udělení mezinárodní ochrany“ nahrazují slovy „účastníka řízení“ a ve větě druhé se slova „žadatel o udělení mezinárodní ochrany“ nahrazují slovy „účastník řízení“. 59. Za § 23b se vkládá nový § 23c, který včetně nadpisu zní: „§ 23c Podklady pro vydání rozhodnutí Podkladem pro vydání rozhodnutí mohou být zejména a) žádost o udělení mezinárodní ochrany a údaje k jejímu doplnění, b) protokol o pohovoru, c) přesné a aktuální informace z různých zdrojů o státu, jehož je žadatel o udělení mezinárodní ochrany státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství o státu jejího posledního trvalého bydliště a d) výsledek vyšetření podle § 10 odst. 5.“. 60. Nadpis § 24 zní: „Doručování písemností účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany“. 61. V § 24 odstavec 1 zní: „(1) Písemnosti se doručují účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany do vlastních rukou pouze do místa jeho hlášeného pobytu nebo žadateli o udělení mezinárodní ochrany za podmínek uvedených v odstavci 2 na adresu pro doručování, nedoručuje-li ministerstvo na místě nebo prostřednictvím datové schránky.“. 62. V § 24 odst. 2 větě první se za slovo „rozumí“ vkládají slova „adresa uvedená v oznámení podle § 82 odst. 1, povolilo-li ministerstvo opuštění pobytového střediska podle § 82 odst. 3, nebo“ a za slovo „dohodnou“ se vkládají slova „, pokud se má žadatel o udělení mezinárodní ochrany na této adrese zdržovat alespoň 15 dní“. 63. V § 24 odst. 2 se věty třetí a čtvrtá zrušují. 64. V § 24 odst. 3 a 4 se slova „žadatel o udělení mezinárodní ochrany“ nahrazují slovy „účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany“ a slova „přijímacím nebo pobytovém středisku“ se nahrazují slovy „azylovém zařízení“. 65. V § 24 odst. 3 se slova „, u obecního úřadu“ zrušují a slova „žadatele o udělení mezinárodní ochrany“ se nahrazují slovy „účastníka řízení ve věci mezinárodní ochrany“. 66. V § 24 odst. 4 větě první se slova „žadateli o udělení mezinárodní ochrany“ nahrazují slovy „účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany“. 67. V § 24a odst. 1 se slova „účastníku řízení“ nahrazují slovy „účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany“ a věta druhá se zrušuje. 68. V § 24a odst. 2 se slova „žadatel o udělení mezinárodní ochrany“ nahrazují slovy „účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany“ a slova „žadateli o udělení mezinárodní ochrany“ se zrušují. 69. V § 24a odst. 3 se za slovo „řízení“ vkládají slova „ve věci mezinárodní ochrany“. 70. V § 25 písm. d) se slova „pohovoru (§ 23 odst. 2)“ nahrazují slovy „poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany nebo k pohovoru“ a slova „podkladů pro vydání rozhodnutí a na základě dosud zjištěných skutečností nelze rozhodnout“ se nahrazují slovy „stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti“. 71. V § 25 písm. f) se slova „(§ 26)“ nahrazují slovy „podle § 26 odst. 1 písm. a)“ a slova „s výjimkou přerušení řízení ze zdravotních důvodů,“ se zrušují. 72. V § 25 se na konci textu písmene g) doplňují slova „nebo jiného členského státu Evropské unie“. 73. V § 25 písm. h) se slovo „neoprávněně“ nahrazuje slovy „bez závažného důvodu“ a slovo „neoprávněný“ se zrušuje. 74. V § 25 se na konci písmene h) slovo „nebo“ zrušuje, na konci paragrafu se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany a na základě dosud zjištěného stavu věci nelze rozhodnout.“. 75. V § 26 úvodní části ustanovení se slovo „přerušit“ nahrazuje slovy „usnesením přerušit, a to i opakovaně“. 76. V § 26 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje, na konci paragrafu se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) vzhledem k dočasně nejisté situaci v zemi původu žadatele o udělení mezinárodní ochrany, nebo v případě, že je žadatel o udělení mezinárodní ochrany osobou bez státního občanství, v zemi jeho posledního trvalého bydliště, nelze důvodně předpokládat, že bude rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vydáno ve lhůtě podle § 27 odst. 1.“. 77. V § 26 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Ministerstvo nejpozději po uplynutí každých 180 dnů od vydání usnesení o přerušení řízení podle odstavce 1 písm. c) opět zhodnotí situaci v zemi původu žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo v případě, že je žadatel o udělení mezinárodní ochrany osobou bez státního občanství, v zemi jeho posledního trvalého bydliště. (3) Je-li řízení přerušeno podle odstavce 1 písm. c), běh lhůty pro vydání rozhodnutí se nestaví.“. 78. § 27 včetně nadpisu zní: „§ 27 Lhůty pro vydání rozhodnutí (1) Rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, nestanoví-li tento zákon jinak, vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy byly poskytnuty údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o zrušení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany a o vrácení k novému projednání. (2) Lhůtu pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1 lze prodloužit až o 9 měsíců, pokud a) jde o případy věcně nebo právně složité, b) je současně podán velký počet žádostí o udělení mezinárodní ochrany, nebo c) žadatel o udělení mezinárodní ochrany neplní povinnosti podle tohoto zákona, a proto nelze rozhodnout ve lhůtě podle odstavce 1. (3) Pokud je to nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, lze výjimečně prodloužit lhůtu podle odstavce 2 až o 3 měsíce. (4) Ministerstvo účastníka řízení ve věci mezinárodní ochrany písemně vyrozumí o prodloužení lhůty podle odstavců 2 a 3 a odůvodní takový postup. (5) Rozhodnutí o zamítnutí žádosti pro její zjevnou nedůvodnost lze vydat nejpozději do 30 dnů ode dne poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany. (6) Postupuje-li ministerstvo podle § 26 odst. 1 písm. c), musí být rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany vydáno nejpozději do 21 měsíců ode dne, kdy byly poskytnuty údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o zrušení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany a o vrácení k novému projednání. (7) Jestliže soud rozhoduje nebo již rozhodl o přípustnosti vydání žadatele o udělení mezinárodní ochrany anebo o předání žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do cizího státu podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci, vyřídí ministerstvo věc přednostně. Rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení. Soud, státní zástupce, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zahraničních věcí jsou povinni poskytnout ministerstvu nezbytnou součinnost.“. 79. V § 28 odst. 3 se slovo „Zamítne-li“ nahrazuje slovem „Shledá-li“, slova „jako zjevně nedůvodnou“ se nahrazují slovem „nepřípustnou“, za slovo „země“ se vkládají slova „nebo z evropské bezpečné třetí země“ a za slovo „zemi“ se vkládají slova „nebo evropskou bezpečnou třetí zemi“. 80. V § 28 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Pro posouzení skutečnosti, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany má odůvodněný strach z pronásledování z důvodů uvedených v § 12, je rozhodující to, zda původce pronásledování tyto důvody u žadatele o udělení mezinárodní ochrany shledává. (6) Pro posouzení skutečnosti, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany má odůvodněný strach z pronásledování z důvodů uvedených v § 12, je rozhodné, zda existuje souvislost mezi těmito důvody a pronásledováním nebo neexistencí ochrany před ním. (7) Odůvodněná obava z pronásledování nebo skutečné nebezpečí vážné újmy mohou být založeny na okolnostech, k nimž došlo po odjezdu žadatele o udělení mezinárodní ochrany ze země, jejímž je státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství státu jejího posledního trvalého bydliště; ministerstvo tyto okolnosti zohlední při posuzování projevu vůle cizince podle § 3 odst. 2, § 3b odst. 3, § 11a a 11b.“. 81. V § 32 odstavec 2 zní: „(2) Podání žaloby podle odstavce 1 má odkladný účinek, s výjimkou žaloby proti rozhodnutí podle § 16 odst. 1 písm. b), d), f) a g), žaloby proti rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, žaloby proti rozhodnutí o prodloužení doplňkové ochrany a rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25, s výjimkou rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. g). O přiznání odkladného účinku podle soudního řádu správního lze požádat pouze společně s podáním žaloby.“. 82. V § 32 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 83. V § 32 odstavec 5 zní: „(5) Podání kasační stížnosti má odkladný účinek, mělo-li jej podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany.“. 84. V § 32 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Je-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany zajištěn podle tohoto zákona nebo mu nebyl povolen vstup na území, je-li zajištěn podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, nebo jde-li o žalobu proti rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. b), krajský soud podanou žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy podaná žaloba bude prostá vad a bude mít všechny náležitosti. Je-li podána kasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy podaná kasační stížnost bude prostá vad a bude mít všechny náležitosti.“. 85. V § 33 písm. c) se slovo „neoprávněně“ zrušuje. 86. V § 33 písm. d) se za slovo „republiky“ vkládají slova „nebo jiného členského státu Evropské unie“. 87. § 40 se zrušuje. 88. V § 41 odst. 1 větách první a třetí se slovo „Cizinec“ nahrazuje slovy „Žadatel o udělení mezinárodní ochrany“ a slovo „podání“ se nahrazuje slovy „poskytnutí údajů k podané“. 89. V § 41 odst. 2 písm. a) se slovo „žalobu1b)“ nahrazuje slovem „žalobu31)“. Poznámka pod čarou č. 31 zní: „31) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.“. 90. V § 41 odst. 2 písm. b) se za slovo „stížnost“ vkládají slova „nebo kasační stížnost s návrhem na přiznání odkladného účinku, nemá-li jej ze zákona“. 91. V § 41 odst. 3 větě první se za slovo „azylu“ vkládají slova „nebo doplňkové ochrany“. 92. V § 41 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen ministerstvu při poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany odevzdat průkaz o povolení k dlouhodobému pobytu vydaný podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“. 93. V § 42 odst. 2 se slovo „může“ zrušuje, slovo „zajistit“ se nahrazuje slovem „zajistí“ a slovo „zdravotní,“ se zrušuje. 94. V § 42 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 32 zní: „(4) Neposkytuje-li se v azylovém zařízení strava, poskytne se žadateli o udělení mezinárodní ochrany finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima9) žadatele o udělení mezinárodní ochrany a společně s ním posuzovaných osob. Po dobu poskytování finančního příspěvku žadateli o udělení mezinárodní ochrany kapesné nenáleží. Pokud zdravotní stav žadatele o udělení mezinárodní ochrany vyžaduje podle doporučení příslušného32) odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování, finanční příspěvek se zvýší o částku, o kterou se zvyšuje podle zvláštního právního předpisu32) částka živobytí osoby z důvodu dietního stravování. Finanční příspěvek náleží žadateli o udělení mezinárodní ochrany pouze za dobu jeho přítomnosti v azylovém zařízení a poskytuje se předem formou zúčtovatelné zálohy. 32) § 29 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi.“. 95. V § 42 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Ministerstvo stanoví pro azylová zařízení termíny poskytnutí finančního příspěvku podle odstavce 4 a termíny zveřejní na veřejně přístupném místě v azylovém zařízení.“. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 6 až 9. 96. V § 42 odst. 6 větě třetí se slova „písm. g)“ nahrazují slovy „písm. i)“. 97. V § 43 odst. 2 závěrečné části ustanovení se slovo „cizinec“ nahrazuje slovy „žadatel o udělení mezinárodní ochrany“. 98. V § 43 odst. 6 se slova „v určeném azylovém zařízení nebo zařízení pro zajištění cizinců3)“ zrušují. 99. V § 45 odst. 1 a 2 se slovo „ubytovaný“ nahrazuje slovem „umístěný“ a za slovo „středisku“ se vkládají slova „na mezinárodním letišti“. 100. V § 45 odst. 5 se slovo „členského“ zrušuje, za slovo „státu“ se vkládají slova „vázaného přímo použitelným předpisem“ a slovo „ochrany4a)“ se nahrazuje slovem „ochrany20)“. 101. V § 45 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů a pořízení obrazového záznamu s cílem zjistit nebo ověřit jeho totožnost. Sejmutí otisků zajišťuje policie, pořízení obrazového záznamu zajišťuje ministerstvo.“. 102. V § 46 odst. 1 písm. a) se slova „§ 47“ nahrazují slovy „§ 45 odst. 6“. 103. V § 46 se odstavce 2 až 4 zrušují. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 2 až 4. 104. V § 46 odst. 2 větách první a druhé se slova „azylového zařízení“ nahrazují slovy „přijímacího střediska“. 105. V § 46 odst. 2 větě první se slova „podle odstavce 2 nebo 3“ zrušují. 106. V § 46 odst. 3 se slova „písm. a), b), c)“ zrušují. 107. V § 46 odst. 4 se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“ a slovo „trvalému“ se zrušuje. 108. § 46a a 47 včetně nadpisu znějí: „§ 46a (1) Ministerstvo může v případě nutnosti rozhodnout o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců3), nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření, jestliže a) účelem zajištění je spolehlivé zjištění nebo ověření jeho totožnosti, b) se prokazuje padělaným nebo pozměněným dokladem totožnosti, a není-li totožnost jinak známa, c) je důvodné se domnívat, že by mohl představovat nebezpečí pro bezpečnost státu nebo veřejný pořádek, d) bude přemístěn do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie20) a existuje-li vážné nebezpečí útěku, zejména pokud se již v minulosti vyhnul provedení přemístění, nebo se pokusil o útěk anebo vyjádřil úmysl nerespektovat pravomocné rozhodnutí o přemístění do státu vázaného předpisem Evropské unie20) nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání, e) byla žádost o udělení mezinárodní ochrany podána v zařízení pro zajištění cizinců a existují oprávněné důvody se domnívat, že žádost o udělení mezinárodní ochrany byla podána pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve, f) svým jednáním ztěžuje řízení ve věci mezinárodní ochrany, a to zejména tím, že neposkytuje ministerstvu nezbytnou součinnost, a proto není možné v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, existuje nebezpečí útěku nebo již dříve území neoprávněně opustil, není-li takový postup v rozporu s mezinárodními závazky České republiky. (2) Ministerstvo může dále rozhodnout o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který závažným způsobem porušil povinnost uloženou mu zvláštním opatřením. (3) Jde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobou, s výjimkou osoby se zdravotním postižením, které nebrání jejímu umístění v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců, může ministerstvo v případě nutnosti rozhodnout o jeho zajištění, pouze pokud je starší 18 let a porušil opakovaně závažným způsobem povinnost uloženou mu zvláštním opatřením. (4) Jde-li o cizince, který je zajištěn podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky a který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, rozhodne ministerstvo o zajištění podle odstavce 1 do 5 dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Je-li rozhodnuto o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany poté, co bylo ukončeno zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, k uplynulé době zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky se nepřihlíží. (5) Ministerstvo v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění, kterou lze prodloužit, a to i opakovaně, nejdéle na 120 dnů. (6) V řízení o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany a v řízení o prodloužení doby trvání jeho zajištění je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Rozklad, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. V rozhodnutí o zajištění a v rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění ministerstvo poučí žadatele o udělení mezinárodní ochrany o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění podle soudního řádu správního. (7) Proti rozhodnutí ministerstva o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění lze podat ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu, a to prostřednictvím ministerstva nebo u místně příslušného krajského soudu, kterým je krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany v den podání žaloby hlášen k pobytu. (8) V případě, že je žaloba podána prostřednictvím ministerstva, ministerstvo předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů ode dne doručení žaloby; je-li žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Ministerstvo předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů ode dne doručení žaloby a zároveň doručí své vyjádření k žalobě žadateli o udělení mezinárodní ochrany. O žalobě soud rozhodne do 7 pracovních dnů ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne podání žaloby nebo je-li to nezbytné; o tom musí být žadatel o udělení mezinárodní ochrany v rozhodnutí ministerstva poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, vyrozumí o tom ministerstvo bezprostředně po vyhlášení rozsudku. (9) Ministerstvo po dobu platnosti rozhodnutí o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění zkoumá, zda důvody zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany trvají. Ministerstvo při vydání rozhodnutí o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany poučí o jeho právu požádat o opětovné posouzení důvodů zajištění, a to po uplynutí 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva nebo, podal-li proti tomuto rozhodnutí žalobu, ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o žalobě. (10) Jsou-li v průběhu zajištění zjištěny nové skutečnosti odůvodňující zajištění z jiného důvodu, vydá ministerstvo nové rozhodnutí o zajištění. Vydáním nového rozhodnutí o zajištění dosavadní platnost rozhodnutí o zajištění zaniká. Vydáním nového rozhodnutí o zajištění se doba zajištění podle odstavce 5 nepřerušuje ani nestaví. (11) Na žadatele o udělení mezinárodní ochrany zajištěného v přijímacím středisku podle tohoto ustanovení se § 46 odst. 2 použije obdobně. (12) Zajištění podle tohoto zákona musí být bez zbytečného odkladu bez rozhodnutí ukončeno, a) zanikl-li důvod zajištění, b) uplynula-li lhůta stanovená v rozhodnutí o zajištění nebo o prodloužení zajištění, c) rozhodne-li soud o zrušení rozhodnutí o zajištění nebo o prodloužení doby trvání zajištění; povinnost propustit žadatele o udělení mezinárodní ochrany vzniká vyhlášením zrušujícího rozsudku, nebo d) byl-li žadateli o udělení mezinárodní ochrany udělen azyl nebo doplňková ochrana. (13) Je-li zajištění ukončeno, provozovatel přijímacího střediska nebo zařízení pro zajištění cizinců a policie na základě bezodkladného písemného sdělení ministerstva provedou nezbytné úkony související s opuštěním přijímacího střediska nebo zařízení pro zajištění cizinců; to neplatí, rozhoduje-li policie o zajištění cizince podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. § 47 Zvláštní opatření (1) Zvláštním opatřením se rozumí rozhodnutím ministerstva uložená povinnost žadatele o udělení mezinárodní ochrany a) zdržovat se v pobytovém středisku určeném ministerstvem, nebo b) osobně se hlásit ministerstvu v době ministerstvem stanovené. (2) Ministerstvo může rozhodnout o uložení zvláštního opatření žadateli o udělení mezinárodní ochrany, jestliže nastanou důvody podle § 46a odst. 1 nebo § 73 odst. 3, ale je důvodné se domnívat, že uložení zvláštního opatření je dostatečné k zabezpečení účasti žadatele o udělení mezinárodní ochrany v řízení ve věci mezinárodní ochrany. (3) Nebrání-li tomu specifické potřeby nebo osobní situace, lze zvláštní opatření uložit i žadateli o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobou, s výjimkou nezletilé osoby bez doprovodu. (4) Zvláštní opatření lze uložit nejdéle do doby doručení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo do doby pravomocného rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany. (5) Ministerstvo v rozhodnutí o uložení zvláštního opatření stanoví způsob výkonu zvláštního opatření a jeho délku, kterou lze prodloužit, a to i opakovaně. Rozklad proti rozhodnutí o uložení zvláštního opatření a o prodloužení zvláštního opatření nemá odkladný účinek. (6) Ministerstvo po dobu platnosti rozhodnutí o uložení zvláštního opatření a o prodloužení zvláštního opatření zkoumá, zda důvody pro uložení zvláštního opatření trvají. (7) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen strpět uložení zvláštního opatření. (8) Kontrolu dodržování zvláštního opatření provádí ministerstvo; na tuto kontrolu se kontrolní řád nevztahuje.“. Poznámka pod čarou č. 9c se zrušuje. 109. V § 48 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci paragrafu se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 33 zní: „e) strpět zdravotní prohlídku, je-li to třeba pro ochranu veřejného zdraví33). 33) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 110. V § 49a odst. 1 se slova „podkladů pro vydání rozhodnutí“ nahrazují slovy „stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti“. 111. V § 50a odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo poskytne azylantovi na jeho písemnou žádost podanou nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu jednorázový finanční příspěvek ve výši životního minima9) osoby a společně s ní posuzovaných osob; ministerstvo tento příspěvek neposkytne, je-li azylant zároveň držitelem povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“. 112. V § 52 písm. d) se číslo „90“ nahrazuje číslem „60“. 113. V § 53 a v § 53b písm. g) se slova „§ 47“ nahrazují slovy „§ 45 odst. 6“. 114. V § 53a odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „; na stejnou dobu se uděluje doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny“. 115. V § 53a odstavec 2 zní: „(2) Ministerstvo poskytne osobě požívající doplňkové ochrany na její písemnou žádost podanou nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany jednorázový finanční příspěvek ve výši životního minima9) osoby a společně s ní posuzovaných osob; ministerstvo tento příspěvek neposkytne, je-li osoba požívající doplňkové ochrany zároveň držitelem povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“. 116. V § 53a odst. 4 se za větu druhou vkládá věta „Pokud podání žádosti o prodloužení doplňkové ochrany ve stanovené lhůtě zabrání důvody na vůli osoby požívající doplňkové ochrany nezávislé, je oprávněna tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po odpadnutí těchto důvodů.“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Při prodlužování doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny se postupuje obdobně.“. 117. V § 53a odstavec 5 zní: „(5) Nerozhodne-li ministerstvo o žádosti o prodloužení doplňkové ochrany v době platnosti rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany, prodlužuje se doba stanovená v rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany do dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o žádosti.“. 118. § 53e zní: „§ 53e (1) Ministerstvo zruší rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území, pokud a) rezident na území závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo ohrozil bezpečnost státu, b) jiný členský stát Evropské unie rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku, c) rezident pobýval mimo území členských států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší než 12 měsíců, pokud nebyla odůvodněna závažnými důvody, zejména těhotenstvím a narozením dítěte, závažným onemocněním, studiem nebo odborným školením anebo pracovním vysláním do zahraničí, nebo d) rezident pobýval mimo území nepřetržitě po dobu delší než 6 let. (2) Právní postavení rezidenta na území zaniká odnětím azylu podle § 17 odst. 1 písm. a) nebo h), odnětím doplňkové ochrany podle § 17a odst. 1 písm. b) nebo c) anebo neprodloužením doplňkové ochrany z důvodů uvedených v § 17a odst. 1 písm. b) nebo c). (3) Došlo-li k zániku nebo odnětí azylu nebo doplňkové ochrany a právní postavení rezidenta na území trvá, je rezident oprávněn trvale pobývat na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“. 119. V § 54 odst. 1 se slova „Nepodal-li cizinec žádost o udělení mezinárodní ochrany podle § 10, ačkoliv byl k tomu ministerstvem vyzván, bude“ nahrazují slovy „Bylo-li řízení ve věci mezinárodní ochrany zastaveno z důvodu neposkytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, může být cizinec“. 120. V § 54 odst. 2 se za slovo „podle“ vkládají slova „tohoto zákona nebo“ a slova „o udělení“ se nahrazují slovy „ve věci“. 121. Poznámka pod čarou č. 9d zní: „9d) § 118 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 122. § 54a včetně nadpisu zní: „§ 54a Dobrovolný návrat (1) Ministerstvo může nést náklady spojené s dobrovolným návratem a) žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který neposkytl údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, ačkoliv k tomu byl ministerstvem vyzván, na základě jeho písemné žádosti podané do 7 dnů ode dne, který byl uveden ve výzvě k poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo b) cizince na základě jeho písemné žádosti podané do 7 dnů od zániku mezinárodní ochrany nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo o kasační stížnosti do státu, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství státu posledního trvalého bydliště. V případě hodném zvláštního zřetele může ministerstvo nést náklady spojené s dobrovolným návratem osob uvedených v písmenech a) a b) i do jiného státu, který není členským státem Evropské unie nebo státem vázaným přímo použitelným předpisem Evropské unie20). (2) Na cizince, který podal žádost o dobrovolný návrat, se pro účely poskytování zdravotních služeb, ubytování, stravy a jiných nezbytných služeb hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany, a to do doby vycestování nebo do doby oznámení ministerstva o tom, že ministerstvo náklady spojené s dobrovolným návratem neuhradí.“. 123. V § 55 se slova „pokud je hlášen k pobytu mimo pobytové středisko“ nahrazují slovy „pokud žadatel o udělení mezinárodní ochrany tyto náklady nehradí sám podle § 42 odst. 3,“. 124. § 57 zní: „§ 57 (1) Ministerstvo vydá žadateli o udělení mezinárodní ochrany průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany nejpozději do 3 dnů od poskytnutí údajů k žádosti o udělení mezinárodní ochrany. (2) Ministerstvo vydá žadateli o udělení mezinárodní ochrany průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany nejpozději do 3 dnů od příchodu žadatele o udělení mezinárodní ochrany do azylového zařízení, jestliže údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany byly poskytnuty v zařízení pro zajištění cizinců3) nebo v době výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení, vazby nebo trestu odnětí svobody. (3) Průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany je veřejnou listinou, kterou se prokazuje totožnost jeho držitele a oprávněnost jeho setrvání na území. (4) Do průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany ministerstvo zapíše údaje o totožnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany, o jeho státním občanství, místě ubytování a o době jeho platnosti. (5) Dobu platnosti průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany stanoví ministerstvo. Dobu platnosti průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany lze opakovaně prodlužovat. K prodloužení doby platnosti, provedení změn nebo doplnění údajů zapisovaných do průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany je nutná osobní účast žadatele o udělení mezinárodní ochrany; osobní účast žadatele o udělení mezinárodní ochrany se nevyžaduje v případě hodném zvláštního zřetele. Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen při prodloužení doby platnosti průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany po vydání rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany ministerstvu doložit, že podal žalobu proti tomuto rozhodnutí s návrhem na přiznání odkladného účinku, nemá-li jej podání žaloby podle tohoto zákona. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.“. 125. V § 59 odst. 3 písm. d) se slova „zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „omezení svéprávnosti“. 126. V § 59 odst. 3 písmena f) a g) znějí: „f) u rezidenta na území záznam „Mezinárodní ochrana udělena CZE dne [datum]“18), g) u rezidenta na území záznam „povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta - EU“18),“. 127. V § 59 odst. 3 se doplňuje písmeno h), které zní: „h) záznam podle odstavce 4.“. 128. V § 59 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Jméno, popřípadě jména, a příjmení azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany se v průkazu o povolení k pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Pokud byl azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany vydán matričním úřadem České republiky rodný nebo oddací list znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v průkazu o povolení k pobytu včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v rodném a oddacím listu.“. Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10. 129. V § 59 odst. 9 se slova „tak, aby bylo potvrzeno, že jde o držitele předloženého průkazu o povolení k pobytu“ zrušují. 130. V § 59 odst. 10 písm. b) se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavce 5“. 131. V § 59b odst. 2 se slova „držitelem, poškozený průkaz o povolení k pobytu, ohlášení ztráty, zničení, poškození anebo odcizení průkazu o povolení k pobytu nebo potvrzení o zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji v průkazu o povolení k pobytu“ nahrazují slovy „držitelem, a poškozený průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz s nefunkčním nosičem dat s biometrickými údaji“. 132. V § 60 odst. 1 písm. c) se slova „písm. b) nebo c)“ nahrazují slovy „písm. a) až c)“. 133. V § 60 odst. 1 písm. d) se slova „písm. c) nebo d), nebo“ nahrazují čárkou. 134. V § 60 odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) nabylo právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti, nebo g) byl zrušen údaj o místu hlášeného pobytu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany na území; to neplatí, jde-li o rezidenta na území, který z důvodu pobytu na území jiného členského státu Evropské unie zrušil ubytování na území.“. 135. Poznámka pod čarou č. 10 zní: „10) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“. 136. V § 63 odst. 2 a § 65 odst. 6 se slova „2 fotografie“ nahrazují slovy „1 fotografii“. 137. § 64a včetně nadpisu zní: „§ 64a Cestovní doklad vydaný osobě požívající doplňkové ochrany Osobě požívající doplňkové ochrany se na žádost vydá cizinecký pas podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“. 138. V § 65 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Cestovní průkaz totožnosti dále vydá ministerstvo na žádost cizinci, který je strpěn na území podle tohoto zákona. (5) Cestovní průkaz totožnosti dále vydá ministerstvo za účelem vycestování cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po a) ukončení poskytování mezinárodní ochrany na území, b) nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, nepodal-li cizinec proti němu žalobu, c) nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, nepodal-li cizinec proti němu kasační stížnost, nebo d) nabytí právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti.“. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 6 až 10. 139. V § 65 odst. 6 větě druhé se slova „odstavce 2 a 3“ nahrazují slovy „odstavce 2 až 5“. 140. V § 65 odst. 8 se slova „azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany“ nahrazují slovy „žadatel o udělení mezinárodní ochrany“. 141. V § 65a odst. 1 se slova „ve 2 cizích jazycích“ nahrazují slovy „v jednom cizím jazyce“. 142. V § 71 odst. 1 písmeno a) zní: „a) evidenci žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, a to včetně obrazových záznamů pořízených podle § 45 odst. 6,“. 143. V § 71 odst. 1 písm. c) se slova „žadatelů o udělení mezinárodní ochrany,“ zrušují. 144. V § 71 odst. 1 písm. g) se slova „postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4a)“ nahrazují slovy „vede řízení o předání do příslušného státu“. 145. V § 71 odst. 2 písm. a) se slova „písm. a), c), f) a g)“ nahrazují slovy „písm. a), c) a f)“ a slova „, popřípadě v rozsahu osvědčení,“ se nahrazují slovy „a v rozsahu poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany,“. 146. V § 71 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) písm. g) jsou vedeny údaje v rozsahu údajů předávaných podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20).“. 147. V § 71 odst. 3 větě první se za slovo „ochrany,“ vkládají slova „azylantům a osobám požívajícím doplňkové ochrany,“ a ve větě druhé se za slovo „ochrany,“ vkládají slova „azylanty a osoby požívající doplňkové ochrany,“. 148. V § 71 odst. 7 písmeno a) zní: „a) žadatelů o udělení mezinárodní ochrany v rozsahu údajů zpracovaných v žádosti o udělení mezinárodní ochrany a pořízených v souvislosti s jejím podáním,“. 149. V § 71 odst. 7 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) výjezdních příkazů udělených podle tohoto zákona, ve které jsou vedeny údaje v rozsahu údajů zpracovaných ve výjezdním příkazu, číslo a série vydaného výjezdního příkazu, datum jeho vydání a doba, na kterou byl výjezdní příkaz vydán,“. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e). 150. V § 71 odst. 7 písm. d) se slova „§ 4c odst. 1 a § 47 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 45 odst. 6“. 151. V § 71 odst. 8 větě třetí se slova „odstavce 7 písm. d)“ nahrazují slovy „odstavce 7 písm. e)“ a slova „poté, kdy mu byl výrobcem dodán průkaz o povolení k pobytu“ se nahrazují slovy „po převzetí průkazu o povolení k pobytu azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany“. 152. V § 71 odst. 11 se slova „§ 59 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 59 odst. 5“. 153. V § 71 odst. 12 se slova „odstavce 7 písm. d)“ nahrazují slovy „odstavce 7 písm. e)“. 154. V § 71 odst. 14 se slova „písemné formě, na technických nosičích dat nebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné formě“ nahrazují slovy „listinné nebo elektronické podobě a ve stejné podobě“. 155. V § 71 odst. 15 se slova „5 let po ukončení pobytu osoby na území. Pokud jsou údaje vedené na technických nosičích dat, zlikvidují se“ zrušují. 156. § 72 se včetně nadpisu zrušuje. 157. § 73 a 74 včetně nadpisu znějí: „§ 73 Řízení v přijímacím středisku na mezinárodním letišti (1) Policie předá žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který žádost o udělení mezinárodní ochrany podal v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, do přijímacího střediska na mezinárodním letišti, nejsou-li splněny důvody pro jeho zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (2) Ministerstvo poučí žadatele o udělení mezinárodní ochrany při jeho předání do přijímacího střediska na mezinárodním letišti o skutečnosti, že mu podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany nevzniká právo na vstup na území a bude povinen, není-li dále stanoveno jinak, po dobu řízení o jeho žádosti setrvat v přijímacím středisku na mezinárodním letišti. (3) Ministerstvo rozhodne do 5 dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany v případě nutnosti o nepovolení vstupu na území žadateli o udělení mezinárodní ochrany, nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření, jestliže a) účelem zajištění je spolehlivé zjištění nebo ověření jeho totožnosti, b) se prokazuje padělanými nebo pozměněnými doklady totožnosti, a není-li totožnost jinak známa, c) je důvodné se domnívat, že by mohl představovat nebezpečí pro bezpečnost státu nebo veřejný pořádek, d) bude přemístěn do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie20) a existuje-li vážné nebezpečí útěku, zejména pokud se žadatel již v minulosti vyhnul přemístění, nebo se pokusil o útěk anebo vyjádřil úmysl nerespektovat pravomocné rozhodnutí o přemístění do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie20) nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání, e) existují oprávněné důvody se domnívat, že podal žádost o udělení mezinárodní ochrany pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve, nebo f) svým jednáním ztěžuje řízení ve věci mezinárodní ochrany, a to zejména tím, že neposkytuje ministerstvu nezbytnou součinnost, a proto není možné v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, existuje nebezpečí útěku nebo již dříve území neoprávněně opustil, není-li takový postup v rozporu s mezinárodními závazky České republiky. (4) Ministerstvo v rozhodnutí o nepovolení vstupu na území stanoví dobu, po kterou nemůže žadatel o udělení mezinárodní ochrany na území vstoupit; tuto dobu lze prodloužit, a to i opakovaně. Doba pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku na mezinárodním letišti nesmí být delší než 120 dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. (5) V řízení o nepovolení vstupu na území a v řízení o prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území žadateli o udělení mezinárodní ochrany povolit, je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Rozklad, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. V rozhodnutí o nepovolení vstupu na území a v rozhodnutí o prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území povolit, ministerstvo poučí žadatele o udělení mezinárodní ochrany o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě podle soudního řádu správního. (6) Proti rozhodnutí ministerstva o nepovolení vstupu na území a o prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území žadateli o udělení mezinárodní ochrany povolit, lze podat žalobu do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, a to prostřednictvím ministerstva nebo u místně příslušného krajského soudu, kterým je krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany v den podání žaloby hlášen k pobytu. (7) V případě, že je žaloba podána prostřednictvím ministerstva, ministerstvo předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů ode dne doručení žaloby, je-li žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Ministerstvo předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů a zároveň doručí své vyjádření k žalobě žadateli o udělení mezinárodní ochrany; o žalobě soud rozhodne do 7 pracovních dnů ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne podání žaloby nebo je-li to nezbytné; o tom musí být žadatel o udělení mezinárodní ochrany v rozhodnutí ministerstva poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, vyrozumí o tom ministerstvo bezprostředně po vyhlášení rozsudku. (8) Ministerstvo po dobu platnosti rozhodnutí o nepovolení vstupu zkoumá, zda trvají důvody, pro které nebyl žadateli o udělení mezinárodní ochrany vstup na území povolen. Ministerstvo při vydání rozhodnutí o nepovolení vstupu na území poučí žadatele o udělení mezinárodní ochrany o jeho právu požádat o přezkoumání důvodů nepovolení vstupu na území, a to po uplynutí 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva nebo, podal-li proti tomuto rozhodnutí žalobu, ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o žalobě. (9) Jsou-li v průběhu pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku na mezinárodním letišti zjištěny nové skutečnosti odůvodňující nepovolení vstupu na území z jiného důvodu, vydá ministerstvo nové rozhodnutí o nepovolení vstupu na území. Vydáním nového rozhodnutí o nepovolení vstupu na území dosavadní platnost rozhodnutí o nepovolení vstupu na území zaniká. Vydáním nového rozhodnutí o nepovolení vstupu na území se doba podle odstavce 4 nepřerušuje ani nestaví. (10) Ministerstvo rozhodne o nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochrany nebo o tom, že se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná, nejpozději do 4 týdnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. § 74 (1) Ministerstvo umožní bez rozhodnutí, neukládá-li zvláštní opatření, vstup na území cizinci, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, a zajistí jeho dopravu do azylového zařízení na území, jde-li o zranitelnou osobu, s výjimkou osoby se zdravotním postižením, které nebrání jejímu umístění v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců. (2) Ministerstvo umožní bez zbytečného odkladu vstup žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, na území bez rozhodnutí, pokud a) zanikly důvody, pro které nebyl žadateli o udělení mezinárodní ochrany povolen vstup na území, b) uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí o nepovolení vstupu na území nebo o prodloužení doby, po kterou nelze povolit vstup na území, c) soud rozhodl o zrušení rozhodnutí o nepovolení vstupu na území nebo rozhodnutí o prodloužení doby, po kterou nelze povolit vstup na území; povinnost umožnit vstup žadatele o udělení mezinárodní ochrany na území vzniká vyhlášením zrušujícího rozsudku, d) byl žadateli o udělení mezinárodní ochrany udělen azyl nebo doplňková ochrana, nebo e) ministerstvo ve lhůtě 4 týdnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany nerozhodne o nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochrany nebo o tom, že se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná. (3) Ministerstvo je oprávněno uložit zvláštní opatření, umožňuje-li žadateli o udělení mezinárodní ochrany vstup na území bez rozhodnutí. V takovém případě ministerstvo zajistí dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochrany do azylového zařízení na území. (4) Policie a provozovatel přijímacího střediska na mezinárodním letišti na základě bezodkladného písemného sdělení ministerstva provedou nezbytné úkony související s umožněním vstupu žadatele o udělení mezinárodní ochrany na území a provozovatel zajistí jeho dopravu do azylového zařízení na území. (5) Cizinec, který nepodal žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo kasační stížnost nebo takové žalobě nebo kasační stížnosti nebyl soudem přiznán odkladný účinek, je povinen setrvat v přijímacím středisku na mezinárodním letišti za účelem vycestování z území nejdéle po dobu dalších 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo krajského soudu o žalobě nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se žalobě nebo kasační stížnosti nepřiznává odkladný účinek. Povinnost setrvat v přijímacím středisku na mezinárodním letišti za účelem vycestování z území se vztahuje i na cizince, jehož kasační stížnosti nebylo vyhověno. Nelze-li vycestování uskutečnit ve lhůtě podle věty první z důvodu překážky na vůli cizince nezávislé, je cizinci umožněn bez rozhodnutí vstup na území. (6) Cizince, který požádal o dobrovolný návrat v přijímacím středisku na mezinárodním letišti nebo který je povinen setrvat v tomto přijímacím středisku za účelem vycestování, policie dopraví na hraniční přechod.“. 158. V § 76 se za slova „trvalý pobyt“ vkládají slova „ve smyslu zákona o pobytu cizinců na území České republiky“. 159. § 77 včetně poznámky pod čarou č. 34 zní: „§ 77 (1) Místem hlášeného pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany je azylové zařízení, do něhož je ministerstvem umístěn, nebo zařízení pro zajištění cizinců anebo přijímací středisko, ve kterém je zajištěn. (2) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany žádá o změnu místa hlášeného pobytu písemnou žádostí podanou ministerstvu. Při žádosti o změnu místa hlášeného pobytu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen a) sdělit příjmení, jméno, den, měsíc a rok narození, státní občanství, číslo průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany a předpokládanou dobu ubytování, b) předložit doklad o zajištění ubytování podle odstavce 5 a c) předložit průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany. (3) Ubytování může být zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu34) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro bydlení, ubytování nebo rekreaci. (4) Ministerstvo zamítne žádost o změnu místa hlášeného pobytu, jestliže zjistí skutečnost odůvodňující pochybnosti o dosažitelnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany pro účely řízení o udělení mezinárodní ochrany v novém místě hlášeného pobytu nebo zjistí, že předložené listiny obsahují nepravdivou skutečnost. (5) Za doklad o zajištění ubytování se pro účely tohoto zákona považuje doklad a) o vlastnictví bytu nebo domu, b) o oprávněnosti užívání bytu nebo domu, nebo c) jímž je písemné potvrzení vlastníka nebo oprávněného uživatele bytu nebo domu, s jeho úředně ověřeným podpisem, kterým je žadateli o udělení mezinárodní ochrany udělen souhlas s ubytováním; v tomto případě musí ubytování splňovat požadavky stanovené v § 100 písm. d) zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (6) Úředně ověřený podpis na písemném potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, se nevyžaduje, pokud a) oprávněná osoba podepíše doklad před pověřeným pracovníkem ministerstva, b) doklad je podáván elektronicky a je podepsaný uznávaným elektronickým podpisem, nebo c) doklad je dodán prostřednictvím datové schránky. (7) Ministerstvo rozhodne o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu, byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů, nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností nebo na návrh vlastníka. Rozklad proti rozhodnutí podle věty první nemá odkladný účinek. (8) Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 7 se za místo hlášeného pobytu považuje sídlo ministerstva. (9) Ministerstvo oznámí útvaru policie do 3 pracovních dnů změnu místa hlášeného pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany. 34) Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění pozdějších předpisů.“. 160. V § 78 odstavec 4 zní: „(4) Při hlášení pobytu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany, hlášení jeho změn a rušení místa hlášeného pobytu se § 77 použije přiměřeně.“. 161. § 78b včetně nadpisu zní: „§ 78b Strpění na území (1) Ministerstvo na žádost cizince rozhodne o jeho strpění na území na dobu nezbytně nutnou, pokud cizinec předložil náležitosti uvedené v odstavci 4. O strpění na území vydá ministerstvo cizinci potvrzení o strpění na území, ve kterém vyznačí dobu strpění na území. Strpění cizince na území je vyloučeno, pokud cizinec na území pobývá na základě povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo je zajištěn. (2) Ministerstvo na žádost zákonného zástupce rozhodne o strpění na území dítěte narozeného na území. (3) Ministerstvo rozhodne o strpění na území jednoho zákonného zástupce dítěte, které je strpěno na území podle tohoto zákona, pokud předložil náležitosti uvedené v odstavci 4 písm. a) a c) na základě žádosti tohoto zákonného zástupce. (4) K žádosti o strpění na území nebo prodloužení doby strpění na území je cizinec povinen a) předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, b) předložit doklad o včas podané kasační stížnosti s návrhem na přiznání odkladného účinku nebo při prodloužení doby strpění doklad o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti a doklad o tom, že řízení o podané kasační stížnosti dosud pravomocně neskončilo, a c) doložit adresu místa hlášeného pobytu na území. (5) Ministerstvo na žádost cizince dobu strpění na území prodlouží na dobu nezbytně nutnou, není-li řízení o kasační stížnosti pravomocně ukončeno; ustanovení odstavce 1 vět druhé a třetí se použije obdobně. (6) Strpění na území zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o kasační stížnosti nebo nepřiznáním odkladného účinku podané kasační stížnosti. Strpění na území dítěte narozeného na území podle odstavce 2 dále zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o kasační stížnosti nebo nepřiznáním odkladného účinku podané kasační stížnosti zákonného zástupce dítěte narozeného na území. Strpění na území zákonného zástupce podle odstavce 3 zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o kasační stížnosti dítěte nebo nepřiznáním odkladného účinku podané kasační stížnosti. (7) Ministerstvo vyznačí zánik strpění na území v potvrzení o strpění na území a udělí cizinci výjezdní příkaz s platností nejdéle na dobu 1 měsíce. Cizinec je povinen se dostavit za účelem vyznačení zániku strpění na území na ministerstvo bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti. (8) Ministerstvo na žádost cizince strpění na území zruší a vyznačí tuto skutečnost v potvrzení o strpění na území. (9) Při hlášení pobytu cizince, který je strpěn na území, a hlášení jeho změn se § 77 použije přiměřeně.“. 162. § 78c se zrušuje. 163. V § 78d odst. 1 a 2 se slova „jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu“ nahrazují slovy „který je strpěn na území“. 164. V § 78d odst. 5 větě druhé se slova „v určeném azylovém zařízení nebo zařízení pro zajištění cizinců3)“ zrušují. 165. V § 78d se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Cizinci, který je strpěn na území a je bezplatně ubytován v azylovém zařízení, kde se neposkytuje strava, ministerstvo poskytne finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima9) cizince a společně s ním posuzovaných osob po dobu jeho ubytování v azylovém zařízení. Ustanovení § 42 odst. 4 a 5 se použijí obdobně. Finanční příspěvek podle odstavce 2 v takovém případě poskytnout nelze.“. 166. V § 79 odst. 2 se slova „cizince do doby provedení úkonů uvedených v § 46 nebo“ nahrazují slovy „žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince“ a na konci odstavce se doplňují věty „Za přijímací středisko na mezinárodním letišti se považuje i přijímací středisko na jiném mezinárodním letišti nebo jiné azylové zařízení určené ministerstvem v blízkosti mezinárodního letiště, nelze-li z důvodů kapacitních a souvisejících cizince umístit do přijímacího střediska na mezinárodním letišti, v jehož tranzitním prostoru podal žádost o udělení mezinárodní ochrany. Předává-li policie cizince do přijímacího střediska podle věty druhé, je oprávněna po dobu přepravy omezit jeho osobní svobodu a svobodu pohybu. Vnější ostrahu jiného azylového zařízení určeného ministerstvem podle věty druhé provádí policie.“. 167. V § 79 odst. 5 úvodní části ustanovení se slovo „výjimečně“ zrušuje. 168. V § 79 odst. 5 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) cizinci, který je strpěn na území podle tohoto zákona, a to po dobu platnosti potvrzení o strpění na území.“. 169. V § 79 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Ministerstvo zajistí, aby se žadateli o udělení mezinárodní ochrany v azylových zařízeních, zejména jde-li o zranitelné osoby, pracovaly osoby, které byly vhodným způsobem proškoleny.“. 170. V § 81 odstavec 2 zní: „(2) Provozovatel azylového zařízení v rámci svých pravomocí a za účelem plnění úkolů podle tohoto zákona určí, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany je zranitelnou osobou. Jde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobou, provozovatel dále určí, zda tento žadatel o udělení mezinárodní ochrany má specifické potřeby, určí povahu těchto potřeb a přihlédne k nim po celou dobu pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany v azylovém zařízení.“. 171. V § 81 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Nezletilá osoba bez doprovodu se po ukončení úkonů podle § 46 odst. 1 umísťuje na základě rozhodnutí soudu do školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo do péče osoby označené v rozhodnutí soudu.“. 172. V § 81a odstavec 3 zní: „(3) Osoba ubytovaná v přijímacím středisku na mezinárodním letišti nesmí do tohoto střediska vnášet ani v tomto středisku přechovávat elektronické komunikační zařízení. Ministerstvo elektronické komunikační zařízení odebere a uloží je do úschovy a o odebrání elektronického komunikačního zařízení neprodleně vydá osobě potvrzení. Osobě se elektronické komunikační zařízení navrátí při opuštění přijímacího střediska na mezinárodním letišti. Stejně postupuje ministerstvo, jde-li o elektronické komunikační zařízení odebrané policií osobám při osobní prohlídce a předané ministerstvu k úschově.“. 173. § 82 zní: „§ 82 (1) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen písemně oznámit ministerstvu opuštění pobytového střediska na dobu delší než 24 hodin. V oznámení žadatel o udělení mezinárodní ochrany uvede adresu, kde se bude zdržovat, a délku pobytu mimo pobytové středisko. Opuštění pobytového střediska na dobu delší než 3 dny je žadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen písemně oznámit ministerstvu nejméně 24 hodin před odchodem z pobytového střediska. (2) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany hlášený k pobytu v pobytovém středisku může toto středisko opouštět na dobu nejdéle 10 dnů v kalendářním měsíci. (3) Ministerstvo může povolit opuštění pobytového střediska na další dny v kalendářním měsíci nad dobu stanovenou v odstavci 2, nebrání-li to řádnému provádění řízení ve věci mezinárodní ochrany, a pokud žadatel o udělení mezinárodní ochrany uvedl, že se na oznámené adrese bude zdržovat alespoň 15 dní. (4) V případě nedodržení oznámené nebo schválené délky opuštění pobytového střediska může být žadateli o udělení mezinárodní ochrany pobytovým střediskem v souvislosti s možnostmi tohoto střediska zajištěna náhradní forma ubytování na dobu nezbytně nutnou. Platnost oznámení podle odstavce 1 a povolení opuštění pobytového střediska podle odstavců 2, 3 a 5 zaniká návratem žadatele o udělení mezinárodní ochrany do pobytového střediska. (5) Bylo-li řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. b) nebo bylo-li žadateli o udělení mezinárodní ochrany uloženo zvláštní opatření, podléhá opuštění pobytového střediska na dobu delší než 24 hodin předchozímu povolení ministerstvem; odstavec 1 se použije přiměřeně. Ministerstvo může v takovém případě povolit opuštění pobytového střediska na dobu nejdéle 10 dnů v kalendářním měsíci; odstavec 3 se nepoužije.“. 174. V § 83 odstavec 2 zní: „(2) Ubytovací řád stanoví zejména a) časový rozvrh výplaty kapesného nebo finančního příspěvku, b) časový rozvrh poskytování stravy, c) režim návštěv, d) časový rozvrh výdeje hygienických prostředků, e) práva a povinnosti osob ubytovaných v azylových zařízeních, f) podmínky ubytování v azylových zařízeních, g) pravidla pro podávání žádostí, stížností a podnětů týkajících se chodu azylových zařízení a h) nabídku kulturního, sportovního a dalšího vyžití specificky pro různé věkové kategorie nezletilých dětí.“. 175. V § 83 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Neexistují-li důvodné obavy, že žadatel o udělení mezinárodní ochrany nebo cizinec bude mařit nebo ztěžovat vycestování z území, je ministerstvo povinno informovat žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince o datu, čase a důvodu jeho odchodu z azylového zařízení, a to nejpozději 24 hodin předem; není-li v této době ministerstvu datum a čas odchodu znám, informuje žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince bez zbytečného odkladu poté, co se je dozví.“. 176. V § 84 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstvo poskytne jednorázovou dotaci na rozvoj obce, na jejímž území se nachází azylové zařízení. O výši dotace rozhoduje vláda.“. 177. § 85a zní: „§ 85a (1) Podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany zaniká platnost krátkodobého víza, dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu uděleného podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (2) Je-li rozhodnuto o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle tohoto zákona nebo podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky a vykonává-li se zajištění v zařízení pro zajištění cizinců, hledí se pro účely pobytu v zařízení pro zajištění cizinců na takového žadatele o udělení mezinárodní ochrany jako na cizince zajištěného podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (3) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je za podmínek stanovených zákonem o pobytu cizinců na území České republiky povinen strpět zajištění v zařízení pro zajištění cizinců.“. 178. V § 85b odst. 1 větě první se za slova „Ministerstvo z moci úřední“ vkládají slova „po ukončení poskytování mezinárodní ochrany na území,“ a na konci textu věty první se doplňují slova „není-li postupováno podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky“. 179. V § 85b odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „V odůvodněných případech, zejména rozhoduje-li ministerstvo o úhradě nákladů spojených s dobrovolným návratem, lze vydat výjezdní příkaz opakovaně.“. 180. V § 86 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo vyhláškou stanoví seznam bezpečných zemí původu, bezpečných třetích zemí a evropských bezpečných třetích zemí. Seznamy zemí stanovené vyhláškou ministerstvo přezkoumá nejméně jedenkrát v kalendářním roce.“. 181. V § 87 odst. 1 větě první se slova „podkladů pro vydání rozhodnutí“ nahrazují slovy „stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti,“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ministerstvo umožní seznámení se s nezbytnou částí obsahu takové informace nebo stanoviska, pouze pokud je podstatná pro rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, žadateli o udělení mezinárodní ochrany a dále zmocněnci, který je oprávněn seznamovat se s utajovanými informacemi podle zákona o ochraně utajovaných informací.“. 182. Poznámka pod čarou č. 12 zní: „12) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů.“. 183. V § 87 odstavce 5 až 7 znějí: „(5) Policie předá ministerstvu bez zbytečného odkladu žádost o udělení mezinárodní ochrany podanou cizincem policii. Policie při předání podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany ministerstvu sdělí jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, pohlaví a státní příslušnost cizince, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, a den a místo podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. (6) Policie prověří na žádost ministerstva údaje uvedené v žádosti podle § 77. (7) Ministerstvo nebo policie na žádost ministerstva zabezpečí dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince na hraniční přechod státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie20) příslušného k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany nebo povinného přijmout cizince zpět. Ministerstvo nebo policie na žádost ministerstva rovněž zabezpečí dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince z hraničního přechodu v případě, že Česká republika je příslušná k posuzování jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany nebo je povinna cizince přijmout zpět na území. Policie je oprávněna po dobu dopravy omezit osobní svobodu a svobodu pohybu žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince.“. 184. V § 87 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí: „(9) Policie zabezpečí na žádost ministerstva dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochrany do zařízení pro zajištění cizinců za účelem jeho zajištění podle § 46a odst. 2 nebo 3. Policie je oprávněna po dobu dopravy omezit osobní svobodu a svobodu pohybu žadatele o udělení mezinárodní ochrany. (10) Náklady policie spojené s dopravou žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle odstavců 7 a 9 hradí ministerstvo.“. 185. § 87a zní: „§ 87a (1) Na cizince umístěného v azylovém zařízení uvedeném v § 73 odst. 1 nebo § 79 odst. 2 větě druhé se hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany pro účely poskytování zdravotních služeb a služeb podle § 42, s výjimkou kapesného. Finanční příspěvek podle § 43 poskytnout nelze. (2) Na cizince, o jehož žádosti o udělení mezinárodní ochrany bylo řízení zastaveno z důvodu nepřípustnosti podle § 10a odst. 1 písm. b), se hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany až do doby jeho vycestování z území pro účely poskytování zdravotních služeb a služeb podle § 42, s výjimkou kapesného. Finanční příspěvek podle § 43 poskytnout nelze. (3) Na žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který podal další opakovanou žádost, se nevztahují práva a oprávnění, která by měl jako žadatel o udělení mezinárodní ochrany podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů. Pro účely správního vyhoštění a zajištění se na tohoto žadatele o udělení mezinárodní ochrany hledí jako na cizince podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (4) Pobyt cizince a žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku na mezinárodním letišti, jeho přemístění do jiného přijímacího střediska na mezinárodním letišti nebo jeho přemístění do jiného azylového zařízení podle § 79 odst. 2 a pobyt v něm se nepovažují za vstup a pobyt na území. Na pobyt žadatele o udělení mezinárodní ochrany v azylových zařízeních podle věty první se § 46 odst. 2 vztahuje obdobně.“. 186. V § 88 odst. 1 se slova „jemuž bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu“ nahrazují slovy „který je strpěn na území,“ a slovo „narození,“ se nahrazuje slovem „narození“. 187. V § 88 odstavec 3 zní: „(3) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany a cizinec, který je strpěn na území, se pro účely veřejného zdravotního pojištění do doby, než bude rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vykonatelné, považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem na území. Dítě žadatele o udělení mezinárodní ochrany narozené na území, dítě cizince, který je strpěn na území, narozené na území, a dítě, které se na území narodilo azylantce nebo osobě požívající doplňkové ochrany a pobývá na území, se pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem na území nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození nebo, je-li za dítě podána žádost o strpění na území podle tohoto zákona nebo o jiný druh pobytu na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, ode dne podání této žádosti do doby, než bude dítě strpěno na území podle tohoto zákona nebo rozhodnuto o jiném druhu pobytu na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“. 188. V § 88 odst. 4 se slova „jemuž bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu“ nahrazují slovy „který je strpěn na území“. 189. V § 88 odst. 5 se za slovo „detence,“ vkládají slova „ochranného léčení,“. 190. § 88a zní: „§ 88a Žadatel o udělení mezinárodní ochrany, cizinec, který je strpěn na území podle tohoto zákona, azylant a osoba požívající doplňkové ochrany jsou povinni do 60 dnů ode dne narození dítěte na území podat za dítě žádost o udělení mezinárodní ochrany nebo podat žádost o strpění na území podle tohoto zákona anebo žádost o jiný druh pobytu na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Lhůta 60 dnů se považuje za zachovanou, a to i pro účely veřejného zdravotního pojištění, prokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, cizinec, který je strpěn na území podle tohoto zákona, azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany, že jim ve splnění povinnosti podle věty první zabránila překážka na jejich vůli nezávislá. Žadatel o udělení mezinárodní ochrany, cizinec, který je strpěn na území podle tohoto zákona, azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany jsou povinni splnit povinnost podle věty první do 3 pracovních dnů po odpadnutí překážky.“. 191. V § 88b se slova „návrh na zahájení řízení“ nahrazují slovem „žádost“. 192. Poznámka pod čarou č. 13 zní: „13) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.“. 193. V § 89 odst. 1 se věty druhá a třetí zrušují. Poznámka pod čarou č. 13a se zrušuje. 194. V § 89 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Je-li žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nezletilá osoba bez doprovodu a jsou-li důvodné pochybnosti o jí udávaném věku, provede se za účelem zjištění jejího věku lékařské vyšetření. Odmítne-li nezletilá osoba bez doprovodu provedení lékařského vyšetření, bude na ni ministerstvo pohlížet jako na zletilého žadatele o udělení mezinárodní ochrany. Pokud lékařské vyšetření za účelem zjištění věku podle věty první není průkazné, ministerstvo pohlíží na žadatele o udělení mezinárodní ochrany jako na nezletilou osobu bez doprovodu. (4) O možnosti určení věku pomocí lékařského vyšetření podle odstavce 3 informuje ministerstvo nezletilou osobu bez doprovodu v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopna se dorozumět, ve výzvě k poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany nebo v přiměřené lhůtě, nejpozději do 15 dnů ode dne poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany. V informaci ministerstvo uvede též způsob, jakým se vyšetření provádí, informuje nezletilou osobu bez doprovodu o jeho možných důsledcích a rovněž ji poučí o důsledcích odmítnutí lékařského vyšetření na posuzování její žádosti o udělení mezinárodní ochrany.“. 195. V § 91a se slovo „smlouvy1b)“ nahrazuje slovem „smlouvy22)“. 196. § 92 a 92a se včetně nadpisu zrušují. 197. § 92b a 92c znějí: „§ 92b (1) Na řízení o strpění na území a na řízení o zrušení strpění na území se nevztahují části druhá a třetí správního řádu. (2) O odvolání proti rozhodnutí podle § 53d a 53e rozhoduje Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců zřízená podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. § 92c Ministerstvo může plněním úkolů uvedených v § 4b, § 34 odst. 2, § 42 odst. 1 až 5, 7 a 9, § 42a odst. 1 až 3, § 43 odst. 6, § 45 odst. 3, § 47 odst. 8, § 48 písm. c), § 50a odst. 1, § 53a odst. 2, § 54a, § 71 odst. 3, § 74 odst. 1 pouze v rozsahu zajištění dopravy, § 77 odst. 1, § 78d odst. 5 a 6, § 79 odst. 5, 7 a 8, § 80 odst. 2 a 3, § 81a odst. 2 a 3, § 83 odst. 1 a 6, § 87 odst. 7 pouze v rozsahu zajištění dopravy, § 88 a 89a pověřit organizační složku státu zřízenou ministerstvem.“. 198. V § 93 odstavce 1 až 3 znějí: „(1) Cizinec se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 46 odst. 1 opustí přijímací středisko, b) v rozporu s § 54 odst. 2 nevycestuje z území, nebo c) v rozporu s § 74 odst. 5 nesetrvá v přijímacím středisku na mezinárodním letišti. (2) Cizinec, který je strpěn na území, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 78b odst. 7 nebo neučiní alespoň jeden z úkonů podle § 88a. (3) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 3c 1. se nedostaví do přijímacího střediska určeného ministerstvem ve lhůtě 24 hodin od okamžiku, kdy podal žádost o udělení mezinárodní ochrany policii podle § 3a písm. a) bodu 3, byl propuštěn z hospitalizace, výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení, vazby nebo trestu odnětí svobody, bylo rozhodnuto o jeho propuštění jako zadržené osoby nebo poté co opustil školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo školské zařízení pro preventivně výchovnou péči, nebo 2. neoznámí bez zbytečného odkladu policii nebo ministerstvu překážku na jeho vůli nezávislou, b) nedostaví se k pohovoru podle § 23 odst. 4, c) odmítne strpět některý z identifikačních úkonů podle § 45 odst. 6, d) v rozporu s § 41 odst. 1 neodevzdá nebo nepředloží cestovní doklad, e) neodevzdá průkaz o povolení k dlouhodobému pobytu podle § 41 odst. 4, f) v rozporu s § 45 odst. 1 nepřizná finanční prostředky, které má k dispozici, nebo v době pobytu v azylovém zařízení neodevzdá věc ohrožující život nebo zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku anebo, je-li umístěný v přijímacím středisku na mezinárodním letišti, neodevzdá elektronické komunikační zařízení, g) odmítne strpět osobní prohlídku nebo prohlídku svých věcí podle § 45 odst. 2, h) v rozporu s § 46 odst. 1 opustí přijímací středisko, i) v rozporu s rozhodnutím ministerstva vydaným podle § 46a odst. 1, 2 nebo 3 nesetrvá v zajištění v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců, j) nesplní některou z povinností podle § 48, k) nesplní některou z povinností podle § 49, l) poruší rozhodnutí ministerstva vydané podle § 73 odst. 3, kterým se nepovoluje vstup na území, m) v rozporu s § 82 odst. 1, 2 nebo 3 opustí pobytové středisko, nebo n) neučiní alespoň jeden z úkonů podle § 88a.“. 199. V § 93 odst. 4 písm. b) a § 93 odst. 5 písm. b) se slova „písm. i) a j)“ nahrazují slovy „písm. h) a i)“ a slova „§ 47“ se nahrazují slovy „§ 45 odst. 6“. 200. V § 93 odst. 5 písm. c) se slova „§ 53a odst. 1“ nahrazují slovy „§ 53a odst. 4“. 201. V § 93 odst. 8 se slova „písm. g)“ nahrazují slovy „písm. i)“ a slova „§ 42 odst. 5“ se nahrazují slovy „§ 42 odst. 6“. 202. Přílohy č. 1 a 2 se zrušují. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení podle zákona č. 325/1999 Sb. zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a k tomuto dni neskončené se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. 2. Prohlášení o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu učiněné podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Lhůta pro vydání rozhodnutí a její prodloužení podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Setrvání v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců a umístění v přijímacím středisku na mezinárodním letišti v důsledku nepovolení vstupu na území podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Určení, zda jde o zranitelnou osobu se zvláštními potřebami, se u řízení podle zákona č. 325/1999 Sb. zahájeného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončeného nepoužije. 7. Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území udělené podle § 78b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za platné po dobu v něm uvedenou. 8. Výjezdní příkaz vydaný podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za platný po dobu v něm uvedenou. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. III Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb. a zákona č. 204/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 2 zní: „a) je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, cizincem, který je strpěn na území, azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany2), nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, 2) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 9 odst. 1 písmeno j) zní: „j) nesplňuje požadavky stanovené opatřením Ministerstva zdravotnictví před zavlečením infekčního onemocnění ze zahraničí podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „požadavek opatření před zavlečením infekčního onemocnění“).“. 3. V § 9 odst. 3 písm. a) bod 3 zní: „3. nesplňuje-li požadavky opatření před zavlečením infekčního onemocnění,“. 4. § 15a zní: „§ 15a (1) Rodinným příslušníkem občana Evropské unie se pro účely tohoto zákona rozumí jeho a) manžel, b) rodič, jde-li o občana Evropské unie mladšího 21 let, o kterého skutečně pečuje, c) potomek mladší 21 let nebo takový potomek manžela občana Evropské unie a d) potomek nebo předek anebo potomek nebo předek manžela občana Evropské unie, pokud je z důvodu uspokojování svých základních potřeb závislý na výživě nebo jiné nutné péči poskytované občanem Evropské unie nebo jeho manželem, nebo byl na této výživě nebo jiné nutné péči závislý bezprostředně před vstupem na území ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen pobyt. (2) Za rodinného příslušníka občana Evropské unie se považuje též cizinec, který prokáže, že a) je příbuzným občana Evropské unie neuvedeným v odstavci 1, pokud 1. ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen pobyt, žil před vstupem na území s občanem Evropské unie ve společné domácnosti, 2. je z důvodu uspokojování svých základních potřeb závislý na výživě nebo jiné nutné péči poskytované občanem Evropské unie, nebo byl na této výživě nebo jiné nutné péči závislý bezprostředně před vstupem na území ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen pobyt, nebo 3. se o sebe z vážných zdravotních důvodů nedokáže sám postarat bez osobní péče občana Evropské unie, nebo b) má s občanem Evropské unie trvalý partnerský vztah, který není manželstvím, a žije s ním ve společné domácnosti; při posuzování trvalosti partnerského vztahu se zohlední zejména povaha, pevnost a intenzita vztahu. (3) Ustanovení tohoto zákona týkající se rodinného příslušníka občana Evropské unie se použijí i na cizince, který je rodinným příslušníkem státního občana České republiky.“. 5. V § 20 odst. 5 písmeno b) zní: „b) nesplňuje požadavky opatření před zavlečením infekčního onemocnění,“. 6. V § 30 odstavec 3 zní: „(3) Vízum podle odstavce 1 se uděluje s dobou platnosti nejdéle na 1 rok, vízum podle odstavce 2 s dobou platnosti na 6 měsíců.“. 7. V § 31 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit.“. 8. V § 31 odst. 4 písmeno b) zní: „b) doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění.“. 9. V § 33 odst. 5 se slova „6 měsíců“ nahrazují slovy „1 roku“. 10. V nadpisu § 35 se za slovo „Prodloužení“ vkládají slova „doby platnosti víza a“. 11. V § 35 odstavec 1 zní: „(1) Platnost víza a dobu pobytu na území, která je kratší než 1 rok, ministerstvo na žádost cizince opakovaně prodlouží, za podmínky, že trvá stejný účel pobytu, nejdéle však na dobu 1 roku.“. 12. V § 42 odst. 1 a § 43 odst. 1 se slova „6 měsíců“ nahrazují slovy „1 rok“. 13. V § 42b odst. 1 písmeno c) zní: „c) souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, nebo pokud již dítě pobývá na území na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem,“. 14. V § 42b odst. 1 na konci textu písmene d) a v § 46 odst. 7 na konci textu písmene b) se doplňují slova „; na požádání je cizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu rodiny; pokud cizinec předložil k žádosti doklad o příjmu člena rodiny, je povinen na požádání předložit též jeho prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti“. 15. V § 42c odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „; na požádání je cizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob; pokud cizinec předložil k žádosti doklad o příjmu s ním společně posuzované osoby, je povinen na požádání předložit též její prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti“. 16. V § 42d odst. 2 písmeno b) zní: „b) předložit souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, nebo pokud již dítě pobývá na území na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem,“. 17. V § 42g odst. 6 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo povolení k dlouhodobému pobytu“. 18. V § 42g se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Podá-li cizinec žádost o udělení souhlasu podle odstavce 7 v době 120 dnů před uplynutím platnosti zaměstnanecké karty a přesahuje-li zaměstnání cizince dobu platnosti zaměstnanecké karty, považuje se tato žádost též za žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty a cizinec je povinen doložit též náležitosti uvedené v § 44a odst. 9; to neplatí, pokud cizinec ministerstvu písemně sdělí, že nežádá o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty. Splňuje-li cizinec podmínky pro udělení souhlasu a prodloužení platnosti zaměstnanecké karty, ministerstvo prodlouží platnost zaměstnanecké karty; rozhodnutí o udělení souhlasu se písemně nevyhotoví.“. 19. V § 44 odst. 4 písm. f) se za slova „ve smlouvě o“ vkládají slova „dobrovolnické službě nebo“. 20. V § 44 odst. 4 písmeno h) zní: „h) až na 2 roky v ostatních případech, je-li k dosažení účelu potřebný pobyt na území delší než 1 rok.“. 21. V § 44a odstavec 3 zní: „(3) Žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se podává ministerstvu. Na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se § 35 odst. 2 a 3, § 36 a § 46 odst. 3 a 7 vztahují obdobně.“. 22. V § 44a odst. 5 větě první se slova „lékařské zprávy, že netrpí závažnou nemocí“ nahrazují slovy „dokladu potvrzujícího splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění“. 23. V § 44a odst. 8 větě první se slova „lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí“ nahrazují slovy „doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění“. 24. V § 46 odst. 1 větě první a v § 46 odst. 2 větě druhé se slova „§ 31 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 31 odst. 1 písm. a) až e)“. 25. V § 46 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.“. 26. V § 46a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ministerstvo platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny zruší rovněž, jestliže cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu.“. 27. V § 46a odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až l) se označují jako písmena a) až k). 28. V § 46a odst. 2 písm. g), § 46d odst. 2 písm. c), § 50 odst. 5 větě druhé, § 87d odst. 2 písm. c), § 87e odst. 1 písm. a), § 87k odst. 1 písm. e), § 119 odst. 1 písm. c) bodě 4, § 119 odst. 2 písm. c) a § 119 odst. 4 větě první se slova „závažnou nemocí“ nahrazují slovy „nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění“. 29. V § 46a odst. 2 písm. j) se za slovo „dlouhodobému“ vkládají slova „nebo trvalému“. 30. V § 46b odst. 2 písm. d) se slova „§ 46 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 46e odst. 1 písm. b) a c)“. 31. § 47 včetně poznámky pod čarou č. 51 zní: „§ 47 (1) Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo o prodloužení doby jeho platnosti je cizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, nejdříve však 120 dnů před uplynutím jeho platnosti. Žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty je cizinec povinen podat nejdříve 120 a nejpozději 30 dnů před uplynutím její platnosti. (2) Žádost o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem je cizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti povolení k dlouhodobému pobytu. (3) Zabrání-li včasnému podání žádosti podle odstavce 1 nebo 2 nebo odstavce 6 písm. b) důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 5 pracovních dnů po zániku těchto důvodů. V odůvodněných případech může cizinec žádost podat i dříve, než je uvedeno v odstavci 1. Důvody pro pozdější podání žádosti podle věty první a pro dřívější podání žádosti podle věty druhé je cizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti a na jeho výzvu tyto důvody prokázat. (4) Pokud doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu uplyne před rozhodnutím o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti, ačkoliv žádost byla podána v souladu s podmínkami uvedenými v odstavcích 1 až 3, považuje se vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti. (5) Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 4 je cizinec povinen podat v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo v době přechodného pobytu podle § 18 písm. a) nebo b), nejdříve však 120 dnů před uplynutím jeho platnosti. (6) Vízum, povolení k dlouhodobému pobytu nebo oprávnění k přechodnému pobytu uvedené v odstavci 5 nebo v § 42c odst. 2 se považuje za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti, pokud cizinec a) podal na území žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, zaměstnanecké karty nebo modré karty nebo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 4, b) byl k podání žádosti na území podle odstavce 5, § 42a odst. 5, § 42c odst. 2, § 42f odst. 2, § 42g odst. 5 a § 42i odst. 3 písm. a) oprávněn a c) doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, povolení k dlouhodobému pobytu nebo oprávnění k přechodnému pobytu uvedeného v odstavci 5 nebo § 42c odst. 2 uplyne před rozhodnutím o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu. (7) Jde-li o žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty, použije se odstavec 4 obdobně na oprávnění k výkonu zaměstnání na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká karta vydána. Jde-li o žádost o vydání zaměstnanecké karty podle § 42g odst. 6, použije se odstavec 6 obdobně na oprávnění k výkonu zaměstnání na pracovní pozici, kterou již cizinec vykonává a na kterou žádá o vydání zaměstnanecké karty. Věty první a druhá neplatí, jde-li o pracovní pozici, na kterou je podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno povolení k zaměstnání. Pokud ministerstvo žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty nebo o vydání zaměstnanecké karty podle § 42g odst. 6 zamítne z důvodu, že Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizince nelze vzhledem k situaci na trhu práce povolit, zaniká oprávnění k výkonu zaměstnání ode dne následujícího po dni oznámení tohoto rozhodnutí; odkladný účinek odvolání proti tomuto rozhodnutí se na oprávnění k výkonu zaměstnání nevztahuje. O oznámení rozhodnutí podle věty čtvrté ministerstvo bez zbytečného odkladu informuje Úřad práce České republiky - krajskou pobočku nebo pobočku pro hlavní město Prahu. (8) Oprávnění k pobytu podle odstavce 4 nebo 6 ministerstvo osvědčí vízovým štítkem vyznačovaným do cestovního dokladu podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie51), a to ve formě víza k pobytu nad 90 dnů s dobou platnosti odpovídající předpokládané délce řízení o žádosti; to neplatí, jde-li o cizince zařazeného do informačního systému smluvních států, kterému se vydá pouze potvrzení o oprávnění k pobytu podle odstavce 4 nebo 6. Platnost dokladu nebo potvrzení podle věty první zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti. Odstavce 4 a 6 se nepoužijí, podá-li cizinec žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem nebo o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v době oprávnění k pobytu podle odstavce 4 nebo 6 anebo podle § 60 odst. 4 nebo 7. (9) Lhůta uvedená v odstavcích 1 až 3 a 5 je zachována, je-li posledního dne lhůty žádost podána ministerstvu. Nestanoví-li tento zákon, že žádost je cizinec povinen podat osobně, je lhůta uvedená v odstavcích 1 až 3 a 5 též zachována, je-li posledního dne lhůty podána poštovní zásilka adresovaná ministerstvu, která obsahuje žádost, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence nebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě. Připadá-li konec stanovené lhůty na poslední den platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu a je-li tímto dnem sobota, neděle nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší předcházející pracovní den. Tento odstavec se na žádosti uvedené v odstavci 6 použije obdobně. 51) Nařízení Rady (ES) č. 1683/95 ze dne 29. května 1995, kterým se stanoví jednotný vzor víz.“. 32. V § 48 písm. f) se slova „nabytí právní moci“ nahrazují slovem „vykonatelnosti“. 33. V § 50 odst. 1 písm. b) se slovo „předpisu2),3a)“ nahrazuje slovem „předpisu3a)“. 34. V § 50 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Výjezdní příkaz opravňuje cizince k přechodnému pobytu na území po dobu, která je nezbytná k provedení neodkladných úkonů, a k vycestování z území; v době jeho platnosti není cizinec za pobytu na území oprávněn podat žádost o udělení dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, s výjimkou žádosti podané podle § 33 odst. 1 a § 42e. (4) Není-li dále stanoveno jinak, doba přechodného pobytu cizince na výjezdní příkaz nesmí být delší než 60 dnů, dobu pobytu stanoví a ve výjezdním příkazu vyznačuje policie, Ministerstvo zahraničních věcí nebo ministerstvo.“. 35. V § 50a odst. 3 písm. a) se slova „dobrovolné repatriace“ nahrazují slovy „dobrovolného návratu“. 36. V § 50a odst. 3 písm. a) bod 1 zní: „1. bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno, protože cizinec neposkytl údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany,“. 37. V § 50a odst. 3 písm. a) bodu 2 a v § 124b odst. 1 písm. b) se slova „stanovené výjezdním příkazem“ nahrazují slovy „uvedené ve výjezdním příkazu“. 38. V § 50a odst. 3 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) cizinci, u kterého nebyly shledány důvody pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění, není-li cizinec oprávněn pobývat na území.“. 39. V § 50a odst. 3 písm. b) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 40. Poznámka pod čarou č. 37 zní: „37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění).“. 41. V § 50a se na konci odstavce 4 doplňují věty „Požádá-li cizinec během doby k opuštění území o stanovení nové doby k opuštění území z důvodů podle § 174a odst. 2, policie vydá nové rozhodnutí podle § 101 správního řádu, ve kterém stanoví novou dobu k opuštění území s ohledem na délku trvání uváděných důvodů. Novou dobu k opuštění území lze stanovit nejdéle na 180 dnů.“. 42. V § 50a se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Je-li cizinec bez zbytečného odkladu převzat jiným členským státem na základě mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo vrátí-li se cizinec neprodleně dobrovolně do státu, v němž je držitelem platného oprávnění k pobytu, může policie od vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území upustit. (6) Je-li v řízení o správním vyhoštění zjištěno, že důsledkem rozhodnutí o správním vyhoštění by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince a pobývá-li cizinec na území neoprávněně, považuje se zahájené řízení o správním vyhoštění za řízení o povinnosti opustit území. Policie cizince o této skutečnosti vyrozumí bez zbytečného odkladu. Lhůta pro vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území běží ode dne, kdy byl cizinec o této skutečnosti vyrozuměn.“. 43. V § 60 odst. 7 se za slova „cizince na území“ vkládají slova „, cizinec podal žádost v době platnosti oprávnění k pobytu a byl podle § 69 oprávněn podat na území žádost o vydání povolení k trvalému pobytu“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „; v této době není cizinec oprávněn podat na území žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo další žádost o vydání povolení k trvalému pobytu“. 44. V § 64 odst. 1 písm. e) se číslo „25“ nahrazuje číslem „30“, za slovo „let“ se vkládají slova „nebo dobrovolnická služba“ a za slovo „účelu“ se vkládají slova „ministerstvem nebo“. 45. V § 67 odst. 1 větě první se za slova „včetně případného řízení o“ vkládají slova „žalobě nebo“ a za slova „pokud tato“ se vkládají slova „žaloba nebo“ a ve větě druhé se slova „pobytu po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany, včetně případného řízení o kasační stížnosti“ nahrazují slovy „, po kterou byl cizinec žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo cizincem, který byl strpěn na území podle zákona o azylu“. 46. V § 67 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „se“ vkládají slova „při splnění podmínek uvedených v odstavci 1“. 47. V § 68 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Do doby pobytu podle odstavce 1 se započítávají a) doba pobytu na území na dlouhodobé vízum a na povolení k dlouhodobému pobytu, není-li dále stanoveno jinak, b) doba pobytu v postavení azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany podle zákona o azylu, c) doba předchozího pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu včetně doby, po kterou bylo vedeno řízení o žádosti, na základě které bylo povolení k přechodnému pobytu vydáno, pokud 1. bylo cizinci na žádost podle § 87f odst. 5 vydáno povolení k dlouhodobému pobytu po ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, nebo 2. cizinec požádal o vydání povolení k trvalému pobytu během lhůty k vycestování stanovené z důvodu ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie uvedené v § 87f odst. 5, d) jednou polovinou 1. doba pobytu na území na dlouhodobé vízum a na povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem studia, nebo 2. doba, po kterou bylo vedeno řízení o udělení mezinárodní ochrany, které vedlo k rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, a to včetně doby řízení o žalobě nebo o kasační stížnosti; bylo-li řízení o udělení mezinárodní ochrany vedeno déle než 18 měsíců, započítává se tato doba v celém rozsahu, e) období nepřítomnosti cizince na území v průběhu doby pobytu podle písmen a) až d), pokud tato jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 6 po sobě jdoucích měsíců a pokud ve svém souhrnu nepřesáhla 310 dnů; pokud jedno období nepřítomnosti cizince na území nebylo delší než 12 po sobě jdoucích měsíců ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění anebo studium nebo odborné školení, nepřetržitost pobytu je zachována, přičemž toto období se do doby pobytu podle odstavce 1 nezapočítává, f) období nepřítomnosti cizince na území v průběhu doby pobytu podle písmen a) až d), pokud byl cizinec svým zaměstnavatelem pracovně vyslán do zahraničí a pokud tato jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 10 po sobě jdoucích měsíců a ve svém souhrnu nepřesáhla 560 dnů. (3) Do doby pobytu podle odstavce 1 se nezapočítává doba a) vyslání cizince na území zahraničním zaměstnavatelem nebo zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou, b) pobytu cizince na území za účelem zaměstnání závislého na střídání ročního období nebo vypomáhal s domácími pracemi za stravu, ubytování a kapesné určené k uspokojování jeho základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au pair), c) výkonu trestu odnětí svobody; dnem nástupu cizince do výkonu trestu odnětí svobody se přerušuje i doba jeho nepřetržitého pobytu na území, a to až do doby jeho propuštění z výkonu tohoto trestu.“. 48. V § 68 odst. 4 větě druhé se slova „18 měsíců“ nahrazují slovy „560 dnů“. 49. V § 69 odst. 5 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „předpisu2),3a)“ se vkládají slova „nebo během lhůty k vycestování stanovené z důvodu ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie uvedené v § 87f odst. 5, jde-li o cizince, který na území pobývá nepřetržitě 5 let“. 50. V § 69 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Žádost o povolení k trvalému pobytu nelze podat na území, pokud cizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno, pobývá na území na základě oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4 nebo 6; to neplatí, jde-li o žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) a § 68.“. 51. V § 70 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „; na požádání je cizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu cizince a společně s ním posuzovaných osob; pokud cizinec předložil k žádosti doklad o příjmu s ním společně posuzované osoby, je povinen na požádání předložit též její prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti“. 52. V § 70 odst. 2 písmena g) a h) znějí: „g) souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s trvalým pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, nebo pokud již dítě pobývá na území na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu, h) doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka vydaný osobou uskutečňující zkoušku znalosti českého jazyka v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem vydaným podle § 182a odst. 1 písm. a) (dále jen „zkouška z jazyka“), není-li dále stanoveno jinak.“. 53. V § 70 odstavec 4 zní: „(4) Cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 66 je povinen na požádání zastupitelského úřadu nebo ministerstva předložit doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění.“. 54. V § 70 odst. 5 písmeno c) zní: „c) prokáže, že absolvoval jinou obecně uznávanou zkoušku z českého jazyka, která je pro účely tohoto zákona stanovena prováděcím právním předpisem jako rovnocenná zkoušce z jazyka,“. 55. V § 70 odstavec 6 zní: „(6) Ministerstvo je v případě důvodné pochybnosti, že cizinec má požadovanou znalost českého jazyka v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, oprávněno neuznat doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka nebo doklad o absolvování jiné obecně uznávané zkoušky z českého jazyka; vznikne-li důvodná pochybnost při úkonu, o kterém se nesepisuje protokol, pořídí o podstatných okolnostech svědčících o existenci důvodné pochybnosti ministerstvo záznam do spisu. O neuznání dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka ministerstvo vydá usnesení, kterým též řízení přeruší a cizinci určí lhůtu k vykonání nebo opětovnému vykonání zkoušky z jazyka a k předložení nového dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka. Zkouška z jazyka podle věty první se koná u osoby oprávněné uskutečňovat zkoušku z jazyka, určené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy; touto osobou nemůže být určena osoba, která vydala ministerstvem neuznaný doklad. O tom, u které osoby určené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy má cizinec zkoušku z jazyka vykonat, ministerstvo cizince informuje.“. 56. § 74 zní: „§ 74 (1) Cizinec, který podal žádost o vydání povolení k trvalému pobytu na zastupitelském úřadu a bylo mu uděleno vízum podle § 30 odst. 4, je povinen se ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území osobně dostavit na ministerstvo a) k převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu a b) ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. (2) Cizinec, který podal žádost o vydání povolení k trvalému pobytu na území ministerstvu a splňuje podmínky pro vydání povolení k trvalému pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo a) k převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu a b) ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. (3) Cizinec je povinen se ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu. (4) Pokud rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu, které cizinec převzal podle odstavce 1 nebo 2, nenabylo právní moci z jiných zákonem stanovených důvodů, nabývá právní moci nejpozději dnem převzetí průkazu o povolení k pobytu.“. 57. V § 75 odst. 2 písm. d) se slova „trpí závažnou nemocí“ nahrazují slovy „nesplňuje požadavky opatření před zavlečením infekčního onemocnění“. 58. V § 77 odst. 1 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce přesahující 3 roky anebo byl cizinec opakovaně pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.“. 59. V § 77 odst. 2 písm. f) se za slovo „svobody“ vkládají slova „v délce do 3 let včetně“. 60. V § 87a odst. 3 a § 87b odst. 2 se slovo „, doklad“ nahrazuje slovy „a doklad“ a slova „, a jde-li o cizince podle § 15a odst. 1 písm. d), také doklad potvrzující, že je nezaopatřenou osobou“ se zrušují. 61. V § 87d odst. 1 písm. a) a v § 87d odst. 2 písm. a) se slova „(§ 106 odst. 3), s výjimkou osob, na které se vztahuje přímo použitelný právní předpis Evropských společenství13b)“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 13b se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 62. V § 87e odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce 1 se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) není rodinným příslušníkem občana Evropské unie uvedeným v § 15a nebo s ním společně nepobývá na území.“. 63. § 87f včetně nadpisu zní: „§ 87f Důvody ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie (1) Ministerstvo ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie1b), který sám není občanem Evropské unie, přechodný pobyt na území, pokud o to rodinný příslušník občana Evropské unie požádá. Přechodný pobyt rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, ministerstvo dále ukončí, pokud přestal splňovat podmínky uvedené v § 15a nebo přestal na území pobývat společně s občanem Evropské unie, zejména pokud občan Evropské unie ukončil svůj pobyt na území nebo mu byl přechodný pobyt na území zrušen, za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka občana Evropské unie. (2) Přechodný pobyt na území se však rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie z důvodů uvedených v odstavci 1 větě druhé neukončí, pokud a) přestal na území pobývat společně s občanem Evropské unie, zejména pokud občan Evropské unie ukončil svůj pobyt na území nebo mu byl přechodný pobyt na území zrušen a rodinný příslušník občana Evropské unie skutečně pečuje o dítě, a to po dobu vzdělávání dítěte občana Evropské unie v základní, střední a vyšší odborné škole nebo konzervatoři nebo studia tohoto dítěte na vysoké škole, b) občan Evropské unie v době přechodného pobytu na území zemřel a rodinný příslušník občana Evropské unie se na území zdržoval po dobu alespoň 1 roku před úmrtím občana Evropské unie, c) manželství s občanem Evropské unie zaniklo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo o prohlášení manželství za neplatné a 1. rodinnému příslušníku občana Evropské unie bylo rozhodnutím příslušného orgánu10c) nebo dohodou manželů svěřeno do péče dítě občana Evropské unie nebo mu bylo přiznáno právo pravidelného osobního styku s dítětem občana Evropské unie pouze na území, 2. před zahájením řízení o rozvodu nebo řízení o prohlášení manželství za neplatné toto manželství trvalo alespoň 3 roky a v době trvání manželství měl rodinný příslušník občana Evropské unie na území povolen pobyt nejméně 1 rok, nebo 3. je to opodstatněno obzvláště obtížnými okolnostmi, zejména pokud se rodinný příslušník občana Evropské unie stal za trvání manželství obětí domácího násilí, d) došlo k ukončení partnerského vztahu rodinného příslušníka občana Evropské unie s občanem Evropské unie uvedeného v § 15a odst. 2 písm. b) a 1. rodinnému příslušníku občana Evropské unie bylo rozhodnutím příslušného orgánu nebo dohodou rodičů svěřeno do péče dítě občana Evropské unie nebo mu bylo přiznáno právo pravidelného osobního styku s dítětem občana Evropské unie pouze na území, nebo 2. je to opodstatněno obzvláště obtížnými okolnostmi, zejména pokud se rodinný příslušník občana Evropské unie stal za trvání partnerského vztahu obětí domácího násilí, nebo e) rodinný příslušník občana Evropské unie neuvedený v písmenu c) nebo d) se stal obětí domácího násilí a z tohoto důvodu přestal na území pobývat společně s občanem Evropské unie. (3) Ministerstvo dále ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie přechodný pobyt na území, pokud a) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území, b) se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky, c) se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, d) ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštění, nebo e) je zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který žadatele do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka občana Evropské unie. (4) Ministerstvo v rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie výjezdní příkaz; rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. (5) Pokud ministerstvo ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie přechodný pobyt na území z důvodu uvedeného v odstavci 1, stanoví lhůtu k vycestování vždy 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu na území; cizinec je v této lhůtě oprávněn podat ministerstvu na území žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo, jde-li o cizince, který na území pobývá nepřetržitě 5 let, o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 68. Pokud cizinec podá ve lhůtě podle věty první žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti; po tuto dobu se jeho pobyt na území nadále považuje za pobyt na základě povolení k přechodnému pobytu. (6) Na zánik platnosti povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie se § 76 písm. a), b) a d) použije obdobně.“. 64. V § 87g se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Do doby pobytu podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody; dnem nástupu cizince do výkonu trestu odnětí svobody se přerušuje i doba jeho nepřetržitého pobytu na území, a to až do doby jeho propuštění z výkonu tohoto trestu.“. 65. V § 87h se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Do doby pobytu podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody; dnem nástupu cizince do výkonu trestu odnětí svobody se přerušuje i doba jeho nepřetržitého pobytu na území, a to až do doby jeho propuštění z výkonu tohoto trestu.“. 66. V § 87l odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene d) se čárka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) byl pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,“. 67. V § 87l se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu podle odstavce 1 písm. a) až c) rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, současně stanoví lhůtu pro vycestování z území a udělí mu výjezdní příkaz. Obdobně ministerstvo postupuje v případech, kdy platnost povolení k trvalému pobytu byla zrušena podle odstavce 2. Rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.“. 68. V § 87p odst. 1 se za slova „s občanem Evropské unie“ vkládají slova „, nebo že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie uvedeným v § 87f odst. 2“. 69. V § 87p se na konci odstavce 2 doplňují věty „Pokud ministerstvo neprodlouží pobytovou kartu rodinného příslušníka občana Evropské unie, je ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o neprodloužení doby platnosti pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie ukončen; ministerstvo tuto skutečnost uvede v odůvodnění rozhodnutí; ustanovení § 87f odst. 4 a 5 se použije obdobně. Shledá-li ministerstvo v řízení o žádosti o prodloužení doby platnosti pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie důvod pro neprodloužení doby platnosti pobytové karty, poučí žadatele nejpozději ve výzvě k vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí o této skutečnosti a o důsledcích neprodloužení pobytové karty uvedených ve větě druhé.“. 70. Na konci § 87y se doplňují věty „Oprávnění pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti ministerstvo osvědčí vízovým štítkem vyznačovaným do cestovního dokladu podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie51), a to ve formě víza k pobytu nad 90 dnů s dobou platnosti odpovídající předpokládané délce řízení o žádosti; to neplatí, jde-li o cizince zařazeného do informačního systému smluvních států, kterému se vydá pouze potvrzení o oprávnění k pobytu. Platnost dokladu nebo potvrzení osvědčujícího oprávnění pobývat na území zaniká nabytím právní moci rozhodnutí o žádosti.“. 71. V § 97 se slova „den, měsíc, rok a místo“ nahrazují slovem „datum“ a slova „a státní poznávací značku motorového vozidla, se kterým na území přicestoval“ se zrušují. 72. § 101 a 102 včetně nadpisů znějí: „§ 101 Domovní kniha (1) Domovní kniha je dokument, do kterého ubytovatel zapisuje údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu a počátek a konec ubytování. Za domovní knihu se pro účely tohoto zákona považuje též soubor listinných dokumentů podepsaných cizincem podle § 103 písm. b) obsahujících údaje v rozsahu uvedeném ve větě první. (2) Pro účely kontroly podle § 100 písm. f) je ubytovatel povinen předložit domovní knihu v listinné podobě. (3) Zápisy do domovní knihy musí být provedeny v aktuálním čase, pravidelně, přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z hlediska časového; to platí obdobně pro uspořádání listinných dokumentů nahrazujících domovní knihu. (4) Domovní knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu. Listinné dokumenty nahrazující domovní knihu je ubytovatel povinen uschovávat po dobu 6 let od ukončení ubytování cizince. § 102 Oznámení ubytování (1) Ubytovatel je povinen oznámit ubytování cizince do 3 pracovních dnů po jeho ubytování; oznámení učiní útvaru policie. (2) Povinnost oznámit ubytování lze splnit a) předložením vyplněného přihlašovacího tiskopisu, b) předložením stejnopisu listinného dokumentu podepsaného cizincem podle § 103 písm. b); povinnost cizince podepsat listinný dokument obsahující údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu se na podepsání stejnopisu, který bude předložen policii, vztahuje obdobně, c) prostřednictvím dálkového přístupu vyplněním elektronického formuláře s využitím internetové aplikace v rozsahu údajů vedených v přihlašovacím tiskopisu; vyplněný elektronický formulář musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem ubytovatele nebo osoby oprávněné k podepisování za ubytovatele, nebo d) prostřednictvím datové schránky v rozsahu údajů vedených v přihlašovacím tiskopisu. (3) Jde-li o ubytovatele, který má ubytování jako předmět podnikatelské činnosti, oznamuje ubytování prostřednictvím dálkového přístupu uvedeného v odstavci 2 písm. c), je-li takový přístup zřízen a funkční. (4) Pokud cizinec u ubytovatele vyplnil a podepsal přihlašovací tiskopis a ubytovatel neoznamuje ubytování cizince způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. a), uschová ubytovatel přihlašovací tiskopis po dobu 6 let od ubytování cizince.“. Poznámka pod čarou č. 15 se zrušuje. 73. V § 103 písm. b) se slova „(§ 97)“ nahrazují slovy „nebo podepsat listinný dokument obsahující údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu“ a za slova „podepsání přihlašovacího tiskopisu“ se vkládají slova „nebo listinného dokumentu obsahujícího údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu“. 74. V § 103 písm. d) se slova „popřípadě způsobem stanoveným v § 177 odst. 3,“ zrušují. 75. Na konci § 103 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní: „u) zajistit plnění povinností podle tohoto zákona vztahujících se k osobě cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, který mu byl svěřen do péče nebo nad kterým mu byl po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, a dále zajistit, aby cizinec mladší 15 let, jehož je zákonným zástupcem, který mu byl svěřen do péče nebo nad kterým mu byl po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, pobýval na území oprávněně.“. 76. V § 107 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Zákonný zástupce cizince mladšího 15 let, popřípadě osoba, které byl cizinec mladší 15 let svěřen do péče nebo které byl nad cizincem mladším 15 let po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, je povinen zajistit plnění povinností podle tohoto zákona vztahujících se k osobě cizince mladšího 15 let a dále zajistit, aby cizinec mladší 15 let pobýval na území oprávněně.“. 77. V § 113 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Cizinecký pas dále ztrácí platnost dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany nebo rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany nebo o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany nebo dnem zániku doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu2).“. 78. V § 113 odst. 7 se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „na žádost cizince“. 79. V § 113 odst. 7 písm. a), b) a d) se slova „na žádost cizince,“ zrušují. 80. V § 113 odst. 7 písm. c) se slova „cizinci požívajícímu“ nahrazují slovy „požívajícího“. 81. V § 113 odst. 7 písm. d) se slova „a doloží, že si jej nemůže z důvodů nezávislých na své vůli opatřit“ zrušují. 82. V § 114 odst. 1 písm. a) se za slovo „způsobem“ vkládají slova „; za účelem zjištění cizincem tvrzené totožnosti je cizinec povinen poskytnout policii veškerou potřebnou součinnost a je povinen opatřit dokumenty, kterými může být jeho totožnost prokázána“. 83. V § 114 odst. 5 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, nebo přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie“. 84. V § 114 odst. 6 písm. d) se za slovo „poskytování“ vkládá slovo „dočasné“ a slova „zvláštního právního předpisu2),3a)“ se nahrazují slovy „zákona o dočasné ochraně cizinců“. 85. V § 117 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Při plnění úkolů podle tohoto zákona je z důvodů uvedených v odstavci 1 oprávněno zadržet cestovní doklad též ministerstvo. (4) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a zadržený cestovní doklad bez zbytečného odkladu předá a) útvaru policie příslušnému podle místa pobytu držitele na území, b) ministerstvu, jde-li o cizinecký pas nebo cestovní průkaz totožnosti vydaný ministerstvem, s uvedením důvodů jeho zadržení.“. 86. V § 117 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Ministerstvo vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a nejde-li o cizinecký pas nebo cestovní průkaz totožnosti vydaný ministerstvem, předá zadržený cestovní doklad bez zbytečného odkladu útvaru policie příslušnému podle místa pobytu jeho držitele na území s uvedením důvodů jeho zadržení. (6) Útvar policie nebo ministerstvo rozhodne o odnětí zadrženého cestovního dokladu nebo o jeho vrácení do 15 dnů od obdržení zadrženého dokladu podle odstavce 4 nebo 5. V případě zadržení cestovního dokladu podle odstavce 1 písm. b) doklad po 60 dnech ode dne předání zničí, pokud tento doklad není důkazním prostředkem v trestním řízení. (7) Policie nebo ministerstvo vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a zadržený cestovní doklad bez zbytečného odkladu předá Ministerstvu zahraničních věcí, pokud nejde o doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem v trestním řízení.“. 87. V § 117d odstavec 2 zní: „(2) Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu je cizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti průkazu, nejdříve však 90 dnů před uplynutím jeho platnosti; v odůvodněných případech může žádost podat i dříve. Důvody dřívějšího podání žádosti je cizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti.“. 88. V § 118 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Požádá-li cizinec během doby k vycestování z území o stanovení nové doby k vycestování z území z důvodů podle § 174a odst. 2, policie vydá nové rozhodnutí podle § 101 správního řádu, ve kterém stanoví novou dobu k vycestování z území s ohledem na délku trvání uváděných důvodů. Novou dobu k vycestování z území lze stanovit nejdéle na 180 dnů.“. 89. V § 118 odst. 5 větě první se slova „anebo pobyt na vízum udělené“ nahrazují slovy „, setrvání nebo strpění na území“, ve větě druhé se slova „cizinci udělí výjezdní příkaz“ nahrazují slovy „postupuje podle § 50a odst. 6“ a ve větě třetí se slova „výjezdním příkazem“ nahrazují slovy „v rozhodnutí o povinnosti opustit území“. 90. V § 119 odst. 2 písm. b) se za slova „10 let“ vkládají slova „; do této doby se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody“. 91. V § 120a odst. 4 se za slova „vyhoštění a“ vkládá slovo „ministerstvo“. 92. V § 123a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „, je-li to ve veřejném zájmu,“ zrušují. 93. V § 123b odst. 1 písm. a) se slova „pravidelně se osobně hlásit policii ve lhůtě stanovené policií, nebo“ nahrazují slovy „ve stanovené době se na adrese místa pobytu zdržovat za účelem provedení pobytové kontroly,“. 94. V § 123b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) povinnost cizince osobně se hlásit policii v době policií stanovené.“. 95. V § 123b se na konci odstavce 4 doplňují slova „nebo o cizince, u nějž je zjevné, že má v úmyslu neoprávněně vstoupit na území jiného smluvního státu“. 96. V § 123b odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo rozhodnutí o povinnosti opustit území“. 97. V § 124 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, zejména tím, že v řízení uvedl nepravdivé údaje o totožnosti, místě pobytu, odmítl tyto údaje uvést anebo vyjádřil úmysl území neopustit nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání“. 98. V § 124 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Policie vydá nové rozhodnutí o zajištění, nerozhodlo-li ministerstvo podle zákona o azylu, jde-li o cizince zajištěného podle tohoto zákona, který požádal o udělení mezinárodní ochrany, a existují oprávněné důvody se domnívat, že ač mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve, podal žádost o udělení mezinárodní ochrany s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání k trestnímu stíhání do ciziny, nebo je pozdržet. Nové rozhodnutí o zajištění policie vydá do 3 dnů od doby, kdy mělo ministerstvo rozhodnout o zajištění.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 99. V § 124 odst. 6 na konci textu věty první a v § 129 odst. 4 na konci textu věty první se doplňují slova „, a je-li to v jeho zájmu v souladu s Úmluvou o právech dítěte“. 100. V § 124a se slovo „Policie“ nahrazuje slovy „Nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření za účelem vycestování, policie“ a slova „učinil prohlášení o mezinárodní ochraně nebo“ se zrušují. 101. V § 124b odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou“ nahrazují slovy „Nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření za účelem vycestování, policie může zajistit na dobu nezbytně nutnou neoprávněně pobývajícího“ a slova „, který nevyužil možnosti dobrovolné repatriace podle zvláštního právního předpisu2),“ se zrušují. 102. V § 124b odst. 1 písmeno a) zní: „a) bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno, protože cizinec neposkytl údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany,“. 103. V § 125 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „podle § 124“ vkládají slova „až 124b“. 104. V § 125 odst. 2 písm. a) se za slovo „vyhoštění“ vkládají slova „nebo vycestování“. 105. V § 125 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Je-li rozhodnuto o zajištění cizince poté, co bylo ukončeno zajištění podle § 46a zákona o azylu, k uplynulé době zajištění podle § 46a zákona o azylu se nepřihlíží. (6) Jsou-li v průběhu zajištění zjištěny nové skutečnosti odůvodňující zajištění z jiného důvodu, vydá policie nové rozhodnutí o zajištění. Vydáním nového rozhodnutí o zajištění dosavadní platnost rozhodnutí o zajištění zaniká; doba zajištění se počítá od okamžiku omezení osobní svobody.“. 106. V § 127 odst. 1 se na konci textu písmene b) a písmene c) doplňují slova „; povinnost propustit cizince vzniká vyhlášením zrušujícího rozsudku“. 107. V § 127 odst. 1 písm. f) se slova „povinnosti cizince setrvat v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců až do vycestování podle zvláštního právního předpisu48)“ nahrazují slovy „zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle § 46a zákona o azylu“. Poznámka pod čarou č. 48 se zrušuje. 108. V § 127 odst. 2 se slova „Prohlášení o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu“ nahrazují slovy „Podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany“. 109. V § 129 odst. 1 se slova „Policie zajistí“ nahrazují slovy „Nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření za účelem vycestování, policie zajistí“ a slova „Evropských společenství37)“ se nahrazují slovy „Evropské unie37)“. 110. V § 129 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Policie rozhodne o zajištění cizince za účelem jeho předání do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie37), pouze pokud existuje vážné nebezpečí útěku. Za vážné nebezpečí útěku se zejména považuje, pokud cizinec pobýval na území neoprávněně, vyhnul se již dříve předání do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie37), nebo se pokusil o útěk anebo vyjádřil úmysl nerespektovat pravomocné rozhodnutí o přemístění do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie20) nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání. Za vážné nebezpečí útěku se dále považuje, pokud cizinec, který bude předán do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie37) přímo nesousedícího s Českou republikou, nemůže oprávněně samostatně do tohoto státu cestovat a nemůže uvést adresu místa pobytu na území.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 111. V § 134 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Provozovatel zajistí se souhlasem cizince zajištěného podle tohoto zákona jeho přípravu na vycestování z území.“. 112. V § 141 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo právnímu postavení cizince“. 113. V § 141 odst. 2 písm. b) se slova „; výjimku lze učinit v případě osob blízkých14)“ nahrazují slovy „, s výjimkou osob blízkých14), pokud s tím souhlasí“. 114. V § 146 odstavec 1 zní: „(1) Provozovatel je oprávněn použít uschované peněžní prostředky zajištěného cizince, jsou-li v české nebo jiné volně směnitelné měně, k úhradě, byť i částečné, výdajů spojených s jeho správním vyhoštěním. Při použití uschovaných peněžních prostředků postupuje provozovatel tak, aby cizinci při jeho propuštění ze zařízení bylo z jeho uschovaných peněžních prostředků vydáno alespoň 400 Kč; má-li cizinec uschované peněžní prostředky v nižší částce, vydá se mu celá uschovaná částka a provozovatel cizinci poskytne peněžní prostředky v takové výši, aby součet vydaných uschovaných peněžních prostředků a provozovatelem poskytnutých peněžních prostředků odpovídal částce 400 Kč. Nemá-li cizinec uschované žádné peněžní prostředky, poskytne mu provozovatel při propuštění ze zařízení 400 Kč.“. 115. V § 146 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Odstavec 1 se nepoužije, je-li cizinec bezprostředně po propuštění ze zařízení předán do azylového zařízení nebo je dopraven policií na hraniční přechod za účelem vycestování z území.“. 116. V § 147 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Neexistují-li důvodné obavy, že cizinec bude mařit nebo ztěžovat vycestování z území, je policie povinna informovat zajištěného cizince o datu, čase a důvodu jeho propuštění ze zařízení, a to nejpozději 24 hodin předem; není-li v té době policii datum a čas propuštění znám, informuje cizince bez zbytečného odkladu poté, co se je dozví.“. 117. V § 149 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Zástupce mezinárodní nebo nevládní organizace zabývající se ochranou práv osob omezených na svobodě je na základě písemné žádosti podané provozovateli alespoň 3 pracovní dny předem oprávněn provést sledování, zda je zařízení užíváno pro zajištění cizinců v souladu s tímto zákonem; přitom je povinen dbát pokynů provozovatele. Provozovatel je oprávněn neumožnit sledování podle věty první z důvodu ohrožení řádného chodu a bezpečnosti zařízení.“. 118. § 151 včetně nadpisu zní: „§ 151 Příspěvek obci (1) Ministerstvo poskytuje obci příspěvek na úhradu nákladů obce vynaložených v souvislosti se zařízením na jejím území. O výši příspěvku obci rozhoduje vláda. (2) Ministerstvo poskytne jednorázovou dotaci na rozvoj obce, na jejímž území se nachází zařízení. O výši dotace rozhoduje vláda.“. 119. V § 156 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo § 87o odst. 3“. 120. V § 156 odst. 1 písm. h) se slova „nebo n)“ nahrazují slovy „, n) nebo u)“. 121. V § 156 odst. 1 písm. r) se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 122. V § 156 odst. 3 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) jako zákonný zástupce cizince mladšího 15 let nebo osoba, které byl cizinec mladší 15 let svěřen do péče nebo které byl nad cizincem mladším 15 let po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, nesplní povinnost podle § 107 odst. 11.“. 123. V § 158 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a jeho daktyloskopické otisky“ nahrazují slovy „, jeho daktyloskopické otisky a údaje o jeho tělesných znacích“. 124. V § 158 odst. 1 písm. b) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „, zvoucí osobě v rozsahu tiskopisu pozvání, jménu, příjmení, dni, měsíci a roku narození a státní příslušnosti zvaného cizince, o skutečnostech, které byly důvodem pro odepření ověření pozvání a o porušení závazku přijatého v pozvání, a údaje o orgánu, který ve věci jednal“. 125. V § 158 odst. 1 písm. b) bodě 12 se čárka za slovem „ustanovení“ nahrazuje slovy „a jeho subjektu a o“ a na konci textu se doplňují slova „; ve stejném rozsahu vede policie údaje o správním deliktu fyzické, podnikající fyzické nebo právnické osoby podle tohoto zákona“. 126. V § 158 odst. 1 písm. b) se za bod 13 vkládá nový bod 14, který zní: „14. druhu a číslu dokladu, který byl orgánem vydávajícího státu prohlášen za neplatný, včetně důvodu neplatnosti,“. Dosavadní body 14 a 15 se označují jako body 15 a 16. 127. V § 158 odst. 1 písm. d), e), f) a v § 158 odst. 2 a 9 se slova „podle zvláštního právního předpisu2)“ zrušují. 128. V § 158 odst. 2 se za slova „o cizincích,“ vkládají slova „kteří požádali Českou republiku o udělení mezinárodní ochrany nebo dočasné ochrany nebo“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a policie“. 129. V § 158 odst. 2, 10, 12, 13 a 15 se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“. 130. V § 158 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 18 se označují jako odstavce 4 až 17. 131. V § 158 odst. 5 se slova „odstavců 4 a 5“ nahrazují slovy „odstavce 4“. 132. V § 158 odst. 7 se slova „a odstavce 4 písm. c)“ zrušují, slova „1, 4 a 5“ se nahrazují slovy „1 a 4“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „; za údaje vložené do informačního systému cizinců ministerstvem podle odstavce 1 odpovídá ministerstvo“. 133. V § 158 odst. 8 se písmeno l) zrušuje. Dosavadní písmena m) až y) se označují jako písmena l) až x). 134. V § 158 odst. 11 se slova „s udělenou mezinárodní ochranou“ nahrazují slovy „, kteří požádali Českou republiku o udělení mezinárodní ochrany nebo kterým byla mezinárodní ochrana udělena“. 135. V § 158 odst. 13 větě první a druhé se číslo „13“ nahrazuje číslem „12“. 136. V § 158 odst. 17 se slova „9 a 17“ nahrazují slovy „8 a 16“. 137. V § 159 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „; dále je oprávněna předat údaje z informačních systémů podle zákona o Policii České republiky, které získala v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona, příslušnému orgánu státu, do něhož má být předán cizinec neoprávněně pobývající na území, a to v rozsahu nezbytném pro účely jeho předání podle mezinárodní smlouvy“. 138. § 160 zní: „§ 160 (1) Údaje v informačních systémech podle § 158 a 158a mohou být uchovávány v listinné nebo elektronické podobě anebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné podobě i přenášeny, s výjimkou údajů biometrických, které jsou zpracovávány vždy v elektronické podobě. Údaje vedené v informačním systému cizinců podle § 158 odst. 1 vedené o cizincích s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občanech Evropské unie, kteří na území hodlají přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce, a o cizincích, kterým byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, v rozsahu stanoveném v § 158 odst. 8 se uchovávají v elektronické podobě. (2) Evidované údaje se uchovávají po dobu a) 10 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o přechodný nebo trvalý pobyt, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky, s výjimkou přihlašovacího tiskopisu, který se uchovává 6 let ode dne ubytování cizince, b) 10 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob, c) 10 let od vzniku evidenční skutečnosti, jde-li o informaci týkající se ztráty nebo odcizení cestovních dokladů uvedených v § 108 a o cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), které byly orgány vydávajícího státu prohlášeny za neplatné, d) 3 roky následující po roce, během něhož došlo ke vzniku skutečnosti podléhající evidování v případě údajů uchovávaných na zastupitelském úřadu, s výjimkou spisové dokumentace žádostí o krátkodobá víza, kdy bylo zastupitelským úřadem rozhodnuto o neudělení krátkodobého víza, jeho prohlášení za neplatné nebo zrušení jeho platnosti, nebo e) 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech. (3) Tvoří-li evidenční informaci k cizinci údaje sdružené ve smyslu § 158 odst. 6, je doba uchování kompletní informace totožná s nejdelší dobou stanovenou pro jednu z částí sdružené informace. (4) Doba uchování informací evidovaných v informačních systémech podle § 158 odst. 4 nesmí přesáhnout dobu 20 let. (5) Uplyne-li doba stanovená v odstavcích 2 až 4, údaj se zlikviduje, je-li veden v elektronické podobě, v ostatních případech se postupuje podle zákona o archivnictví a spisové službě. (6) Biometrické údaje vedené ministerstvem o cizincích žádajících o vydání cizineckého pasu se uchovávají po dobu 60 dnů ode dne dodání vyrobeného cizineckého pasu ministerstvu. Biometrické údaje vedené v informačním systému cizinců, které byly pořízeny v souvislosti s vydáním průkazu o povolení k pobytu, se zlikvidují 60 dnů po skončení nebo zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu, v souvislosti s jehož vydáním byly tyto údaje pořízeny. (7) Doklady vydané podle tohoto zákona se zlikvidují 2 roky ode dne skončení platnosti dokladu.“. Poznámka pod čarou č. 24 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 139. V § 163 odst. 1 písm. n) se slova „a o zrušení platnosti víza“ nahrazují slovy „, o zrušení platnosti krátkodobého víza a o prohlášení krátkodobého víza za neplatné“. 140. V § 163 odst. 1 písm. r) a § 167 odst. 1 písm. m) se slova „§ 86, 87z nebo 87aa“ nahrazují slovy „§ 87z, 87aa nebo 117f“. 141. V § 163 odst. 1 písm. s) se za slovo „rozhoduje“ vkládají slova „v rozsahu své působnosti“. 142. V § 163 odst. 2 písm. f) a § 164 odst. 1 písm. x) se za slova „eskortu cizinců“ vkládají slova „včetně zajištěných žadatelů o udělení mezinárodní ochrany“, za slova „střežení cizinců“ se vkládají slova „včetně žadatelů o udělení mezinárodní ochrany“ a za slova „k poskytovateli zdravotních služeb,“ se vkládají slova „v případě cizinců“. 143. V § 164 odst. 2 písm. c) se slova „nebo o zrušení platnosti víza“ nahrazují slovy „, o zrušení platnosti krátkodobého víza a o prohlášení krátkodobého víza za neplatné“. 144. V § 165a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) zadržet cestovní doklad podle § 117 nebo doklad, jehož platnost skončila podle § 87z, 87aa nebo 117f; o zadržení dokladu vydá cizinci potvrzení.“. 145. V § 169 odst. 1 písm. h) se slova „odstavce 15“ nahrazují slovy „odstavce 17“. 146. V § 169 odst. 3 se slova „, proti rozhodnutí podle odstavce 10“ zrušují. 147. V § 169 odst. 8 písmeno b) zní: „b) který podal žádost o vydání povolení k trvalému pobytu, se ve lhůtě nebo na výzvu podle § 74 odst. 1 nebo 2 nedostaví na ministerstvo k převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu a ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu nebo, jde-li o občana Evropské unie nebo rodinného příslušníka občana Evropské unie, který požádal o vydání potvrzení o přechodném pobytu, povolení k přechodnému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, nepřevezme potvrzení o přechodném pobytu, pobytovou kartu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo povolení k trvalému pobytu ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení výzvy ministerstva, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé,“. 148. V § 169 odst. 8 se na konci textu písmene d) doplňují slova „; to neplatí, pokud je o dříve podané žádosti rozhodováno poté, co začala běžet lhůta, v níž byl cizinec oprávněn tuto žádost podat“. 149. V § 169 odst. 8 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až j), která znějí: „h) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, se na jeho výzvu ve stanovené lhůtě nedostaví k vyznačení víza k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 2, k jehož udělení vydalo pokyn ministerstvo, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé, i) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, v době platnosti víza k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 4 nepřicestuje na území za účelem zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu a, podal-li žádost o povolení k trvalému pobytu, též za účelem převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu, pokud v době platnosti víza nesdělí, že mu v přicestování na území brání důvody na jeho vůli nezávislé, nebo j) který podal žádost o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), se na výzvu správního orgánu ve stanovené lhůtě nedostaví ke zpracování údajů nezbytných pro vydání cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji, nebo k převzetí cestovního dokladu, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé.“. 150. V § 169 odst. 9 se za slova „Žádost o prodloužení“ vkládají slova „doby platnosti víza a“ a slova „nebo žádost o prodloužení doby platnosti tohoto víza“ se zrušují. 151. V § 169 odstavec 10 zní: „(10) V případě vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, vydání potvrzení o přechodném pobytu občana Evropské unie, povolení k přechodnému pobytu a povolení k trvalému pobytu se vydáním rozhodnutí rozumí a) převzetí průkazu o povolení k pobytu, jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, b) převzetí potvrzení o přechodném pobytu občana Evropské unie, c) převzetí pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, jde-li o povolení k přechodnému pobytu, nebo d) převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 74, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu podle § 87t, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu.“. 152. V § 169 se za odstavec 10 vkládají nové odstavce 11 a 12, které znějí: „(11) Vyjdou-li po vyznačení víza k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 2, po odeslání výzvy podle § 44 odst. 1, § 44a odst. 12 nebo § 74 odst. 2, anebo po odeslání výzvy k převzetí potvrzení o přechodném pobytu občana Evropské unie, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie a průkazu o povolení k trvalému pobytu podle § 87t, najevo nové skutečnosti, které neexistovaly v době předchozího řízení a jsou důvodem zamítnutí žádosti, rozhodne ministerstvo usnesením o tom, že se pokračuje v řízení. (12) Lhůta pro vydání rozhodnutí neběží ode dne a) výzvy zastupitelského úřadu k vyznačení víza k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 2 do doby zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, b) výzvy ministerstva podle § 44 odst. 1, § 44a odst. 12 nebo § 74 odst. 2 do doby zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, c) výzvy ministerstva podle § 44 odst. 3, § 44a odst. 13 nebo § 74 odst. 3 do doby převzetí průkazu o povolení k pobytu, nebo d) výzvy ministerstva k převzetí potvrzení o přechodném pobytu občana Evropské unie, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie a průkazu o povolení k trvalému pobytu podle § 87t do doby převzetí tohoto dokladu.“. Dosavadní odstavce 11 až 15 se označují jako odstavce 13 až 17. 153. V § 169 odst. 17 větě první se slova „který požádal o prodloužení zaměstnanecké karty, která mu byla vydána podle § 42g odst. 3 nebo 4“ nahrazují slovy „kterému bylo vydáno na danou pracovní pozici povolení k zaměstnání nebo který je uvedený v § 98 zákona o zaměstnanosti“. 154. V § 172 odst. 5 větě čtvrté se slova „doručí rozsudek účastníkům řízení bezprostředně po vyhlášení rozsudku při jednání, nebo, bylo-li rozhodováno bez nařízení jednání, doručí soud rozsudek účastníkům řízení do 24 hodin od jeho vydání“ nahrazují slovy „vyrozumí o tom policii bezprostředně po vyhlášení rozsudku“. 155. V § 172 odst. 6 větě první se za slova „správnímu rozhodnutí“ vkládají slova „a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu“. 156. V § 174a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Policie v řízení o vydání nového rozhodnutí podle § 101 písm. c) správního řádu o správním vyhoštění nebo o povinnosti opustit území vedeného na žádost cizince zohlední zejména dobu pobytu cizince na území, pobyt jeho nezletilých dětí plnících povinnou školní docházku na území a existenci jiných rodinných nebo společenských vazeb na území; to neplatí, pokud je cizinec zajištěn.“. 157. V § 176 odst. 5 úvodní části ustanovení a v § 176a odst. 3 se slova „cizince, který učinil prohlášení o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu nebo je žadatelem“ nahrazují slovem „žadatele“. 158. V § 176c odst. 1 se za slova „podle mezinárodní smlouvy nebo“ vkládají slova „přímo použitelného předpisu Evropské unie anebo“. 159. V § 176c odst. 2 se za slova „podle mezinárodní smlouvy“ vkládají slova „nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie“ a slovo „smluvního“ se zrušuje. 160. V § 180 odst. 1 se za slovo „žádost“ vkládají slova „plně svéprávné“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pokud je osoba, která žádá o ověření pozvání, zastoupena na základě písemné plné moci, musí být její podpis na plné moci úředně ověřen.“. 161. V § 180 odst. 2 větě třetí se slovo „dále“ zrušuje. 162. V § 180 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Prokázání schopnosti splnění závazku podle písmen a), b) a d) prokáže zvoucí osoba způsobem uvedeným v § 13 odst. 2.“. 163. § 180g včetně nadpisu zní: „§ 180g Zkouška z jazyka (1) Zkoušku z jazyka je oprávněna uskutečňovat na základě ohlášení Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy právnická osoba zřízená krajem, která vykonává činnost jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky zapsané ve školském rejstříku podle školského zákona. (2) Osoba nabývá oprávnění podle odstavce 1 ohlášením Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Takové účinky nemá ohlášení učiněné v době 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění podle odstavce 5 písm. a), b) nebo c); k takovému ohlášení Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pouze sdělí, že není přípustné, a uvede zákonný důvod nepřípustnosti. (3) Osoba s oprávněním podle odstavce 1 a) uskutečňuje zkoušku z jazyka podle zadání určeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, b) předkládá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy pravidelný přehled o počtu zkoušených cizinců (dále jen „přehled o počtech zkoušených“). (4) Česká školní inspekce provádí kontrolu dodržování právních předpisů vztahujících se k uskutečňování zkoušky z jazyka. (5) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy právnické osobě oprávnění podle odstavce 1 odejme, jestliže tato osoba a) nejméně v 5 případech zkoušky z jazyka za dobu 6 měsíců hodnotila jako úspěšného cizince, který neuspěl při zkoušce vykonané po neuznání dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka ministerstvem podle § 70 odst. 6 věty první, b) nepředložila přehled o počtu zkoušených ve struktuře podle prováděcího právního předpisu v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem ani v dodatečném termínu určeném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, c) při uskutečňování zkoušky z jazyka závažným způsobem nebo opakovaně porušila právní předpis, nebo d) o odnětí sama požádá; žádost podaná v době probíhajícího řízení podle písmene a), b) nebo c) je nepřípustná. (6) Řízení podle odstavce 5 lze zahájit nejpozději do 12 měsíců, počítaných v případě podle odstavce 5 písm. a) od uplynutí doby uvedené v tomto písmenu, v případě podle odstavce 5 písm. b) od dodatečného termínu podle tohoto písmene a v případě podle odstavce 5 písm. c) od kontrolního zjištění České školní inspekce, proti němuž nejsou přípustné námitky. (7) Zkoušku z jazyka je na území oprávněna uskutečňovat také osoba, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka. Na tuto osobu se použije obdobně odstavec 3.“. 164. V § 182a odstavec 1 zní: „(1) Vláda stanoví nařízením pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území podle hlavy IV a) rozsah znalostí českého jazyka pro účely zkoušky z jazyka, b) bližší pravidla organizace zkoušky z jazyka, včetně určování zadání zkoušky Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, organizačního řádu a zveřejňování informace o organizaci zkoušky, c) vzor dokladu o absolvování zkoušky z jazyka, d) strukturu a termíny předkládání přehledu o počtu zkoušených, e) jazykové zkoušky rovnocenné pro účely tohoto zákona zkoušce z jazyka.“. 165. V § 182a se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Řízení podle zákona č. 326/1999 Sb., zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené, se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Lhůty pro uchovávání údajů stanovené v § 160 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které počaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají nedotčeny. 3. Ustanovení § 48 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a tohoto zákona se použije pro účely úhrady poskytování zdravotní péče poskytované na základě předběžného opatření vydaného přede dnem účinnosti tohoto zákona, pokud do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nenabylo právní moci. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o dočasné ochraně cizinců Čl. V Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 341/2011 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „kontroly3) projeví úmysl žádat Českou republiku o dočasnou ochranu“ nahrazují slovy „kontroly podá žádost o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany (dále jen „žádost o poskytnutí dočasné ochrany“)“. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje. 2. V § 2 odst. 1 písm. a) se slova „o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany (dále jen „žádost o poskytnutí dočasné ochrany“)“ nahrazují slovy „o poskytnutí dočasné ochrany“. 3. V § 2 odst. 1 se písmena b) až d) zrušují. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno b). 4. V § 2 odst. 1 písm. b) se slova „nese stát a hradí je ministerstvo“ nahrazují slovy „hradí ministerstvo“. 5. V § 2 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen se nejpozději do 24 hodin od povolení vstupu dostavit do stanoveného místa pobytu na území. Nastala-li překážka na vůli žadatele o poskytnutí dočasné ochrany nezávislá, která brání jeho dostavení se do stanoveného místa pobytu na území, lhůta podle věty první neběží a žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu a dostavit se do stanoveného místa pobytu na území ve lhůtě 24 hodin po odpadnutí překážky. (3) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je oprávněn setrvat na území nejméně po dobu stanovenou k dostavení se do stanoveného místa pobytu na území.“. 6. V § 3 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Cizinec, který projevil úmysl žádat Českou republiku o dočasnou ochranu podle tohoto zákona,“ nahrazují slovy „Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany“. 7. V § 3 odst. 1 se na začátek písmene a) vkládá slovo „platného“. 8. V § 3 odst. 1 písmeno b) zní: „b) platné veřejné listiny vydané cizím státem, pokud z ní lze zjistit údaje o státním občanství cizince a údaje o jeho totožnosti a obsahuje fotografii držitele.“. 9. § 4 zní: „§ 4 (1) Žádostí o poskytnutí dočasné ochrany se rozumí projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že hledá v České republice dočasnou ochranu. (2) K řízení o udělení nebo odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany je příslušné ministerstvo. (3) Žadatelem o poskytnutí dočasné ochrany se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec, který podal v České republice žádost o poskytnutí dočasné ochrany, o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Postavení žadatele o poskytnutí dočasné ochrany má dále cizinec po dobu běhu lhůty pro podání žaloby podle § 17 a po dobu soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany, byl-li této žalobě přiznán odkladný účinek, nebo do vydání usnesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku, pokud o něj cizinec požádal.“. 10. V § 5 písm. b) se slova „, s nímž bylo zahájeno řízení o odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany“ zrušují. 11. § 6 včetně poznámky pod čarou č. 20 zní: „§ 6 (1) Cizinec je na území oprávněn podat žádost o poskytnutí dočasné ochrany a) policii 1. v humanitárním středisku, nebo 2. na odboru cizinecké policie krajského ředitelství policie (dále jen „útvar policie“) za podmínky, že se dostavil dobrovolně, nebo b) ministerstvu, je-li hospitalizován u poskytovatele lůžkové péče, vykonává-li zabezpečovací detenci, ochranné léčení, vazbu nebo trest odnětí svobody nebo je-li umístěn ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy anebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. (2) Policie dopraví žadatele o poskytnutí dočasné ochrany, který podal žádost o poskytnutí dočasné ochrany podle odstavce 1 písm. a) bodu 2, do humanitárního střediska, vyžaduje-li to zdravotní stav žadatele o poskytnutí dočasné ochrany nebo je-li důvodná obava, že se ve stanovené lhůtě do humanitárního střediska nedostaví. Náklady spojené s dopravou žadatele o poskytnutí dočasné ochrany podle věty první hradí ministerstvo. (3) Cizinec je rovněž oprávněn podat žádost o poskytnutí dočasné ochrany v zařízení pro zajištění cizinců, v případě cizince tam zajištěného, s výjimkou cizince zajištěného za účelem jeho předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy sjednané s jinými členskými státy Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie20). (4) Oprávnění cizince podat žádost o poskytnutí dočasné ochrany v zařízení pro zajištění cizinců zaniká uplynutím 7 dnů ode dne, kdy byl policií informován o možnosti požádat o poskytnutí dočasné ochrany a důsledcích spojených s uplynutím této lhůty. (5) Policie informuje cizince o oprávnění podat žádost o poskytnutí dočasné ochrany ve lhůtě podle odstavce 4 v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Policie o tomto úkonu pořídí záznam, který podepíše cizinec a ten, kdo záznam pořídil. Odmítne-li cizinec podpis nebo nemůže-li psát, uvede se tato skutečnost v záznamu. (6) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je za podmínek stanovených zákonem o pobytu cizinců na území České republiky povinen strpět zajištění v zařízení pro zajištění cizinců. Podání žádosti o poskytnutí dočasné ochrany není důvodem pro ukončení zajištění. 20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění).“. 12. § 7 se zrušuje. 13. § 8 zní: „§ 8 (1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen se na písemnou výzvu ministerstva doručenou nejméně 2 pracovní dny předem dostavit k poskytnutí údajů k podané žádosti o poskytnutí dočasné ochrany. Ministerstvo žadatele o poskytnutí dočasné ochrany vyzve k poskytnutí údajů k podané žádosti o poskytnutí dočasné ochrany bez zbytečného odkladu po podání žádosti o poskytnutí dočasné ochrany. Ve výzvě ministerstvo žadatele o poskytnutí dočasné ochrany písemně poučí v jeho mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o právech a povinnostech žadatele o poskytnutí dočasné ochrany a právu kdykoliv se obrátit se žádostí o pomoc na fyzickou nebo právnickou osobu zabývající se poskytováním právní pomoci nebo ochranou zájmů uprchlíků a na Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen „Úřad Vysokého komisaře“). (2) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen k podané žádosti o poskytnutí dočasné ochrany poskytnout ministerstvu údaje o a) svém jménu a příjmení, ostatních jménech, všech dřívějších příjmeních a jiných užívaných jménech a příjmeních, b) dni, měsíci a roku narození, c) místu a státu narození, d) své národnosti, náboženském přesvědčení a politickém přesvědčení, e) státním občanství, f) rodinném stavu a dětech, g) posledním bydlišti mimo území, h) pobytu ve státech, které jsou vázány přímo použitelným předpisem Evropské unie20), i) dni a způsobu vstupu na území, j) čísle a platnosti cestovního dokladu, k) zdravotním stavu, zdravotních omezeních a jiných zvláštních potřebách, l) důvodu žádosti o poskytnutí dočasné ochrany, m) jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, n) způsobu jeho cesty na území a o) vízech nebo povoleních k pobytu vydaných jinými státy, popřípadě předchozí žádosti o poskytnutí dočasné ochrany nebo udělení mezinárodní ochrany v jiných státech. (3) Ministerstvo je oprávněno provést za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, s účastníkem řízení pohovor. Účastník řízení je povinen se dostavit k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, a to na písemné předvolání doručené účastníku řízení nejméně 2 pracovní dny před konáním pohovoru. Nedostaví-li se účastník řízení k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, pořídí se o této skutečnosti záznam.“. 14. V § 12 písmeno g) zní: „g) účastník řízení se bez vážného důvodu nedostavil k poskytnutí údajů k podané žádosti o poskytnutí dočasné ochrany, pohovoru nebo neposkytuje informace nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.“. 15. V § 14 větě druhé se slova „Za tím účelem ministerstvo“ nahrazují slovem „Ministerstvo“ a slova „na celou dobu řízení“ se nahrazují slovy „na úkony, ke kterým byl ministerstvem předvolán nebo vyzván“. 16. V § 15 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, nedoručuje-li ministerstvo na místě nebo prostřednictvím datové schránky“. 17. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) § 25 správního řádu.“. 18. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu zní: „§ 15a Doručení rozhodnutí (1) Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí se účastníku řízení doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí. (2) Nedostaví-li se účastník řízení k převzetí rozhodnutí v místě a čase stanoveném ve výzvě, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí stanovený ve výzvě považován za den, kdy je rozhodnutí doručeno. (3) Je-li účastník řízení zastoupen, doručuje se rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany zástupci i zastoupenému. Právní účinky doručení nastávají doručením zastoupenému.“. 19. § 16 včetně poznámek pod čarou č. 21 až 29 zní: „§ 16 Na řízení o udělení a odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany se použije správní řád, s výjimkou ustanovení o doručování adresátům zdržujícím se v cizině21), o úřední desce22), o ustanovení opatrovníka osobám neznámého pobytu a osobám, které se zdržují v cizině, pokud se jim nedaří doručovat23), a o ustanovení zástupce pro doručování24), a dále ustanovení o umožnění nahlížení do spisu jiným osobám než účastníkům a jejich zástupcům25), o vydání stejnopisu výroku rozhodnutí na požádání účastníka26), ustanovení o odvolacím řízení a řízení o rozkladu27), ustanovení o přezkumném řízení28) a ustanovení o obnově řízení a novém rozhodnutí29). 21) § 22 správního řádu. 22) § 26 správního řádu. 23) § 32 odst. 2 písm. d) správního řádu. 24) § 33 odst. 4 správního řádu. 25) § 38 odst. 2 správního řádu. 26) § 69 odst. 4 věta druhá správního řádu. 27) § 81 až 93 a § 152 správního řádu. 28) § 94 až 99 správního řádu. 29) § 100 až 102 správního řádu.“. Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje. 20. Nadpis nad § 20 zní: „Úřad Vysokého komisaře“. 21. V § 20 se slova „Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen „Úřad Vysokého komisaře“)“ zrušují. 22. V § 22 se slovo „pobývat“ nahrazuje slovem „setrvat“ a na konci paragrafu se doplňuje věta „Právo setrvat na území nezakládá nárok na povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“. 23. V § 23 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Osoba, která projevila úmysl požádat o poskytnutí dočasné ochrany, je povinna“ nahrazují slovy „Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen“. 24. § 25 zní: „§ 25 Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen při poskytnutí údajů k žádosti o poskytnutí dočasné ochrany odevzdat ministerstvu svůj cestovní doklad; to neplatí, pokud pobývá na území na základě povolení k pobytu uděleného podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky anebo je účastníkem řízení podle zákona o azylu6). Cestovní doklad se odevzdává na dobu řízení podle tohoto zákona. Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany, na kterého se nevztahuje povinnost odevzdat cestovní doklad, je povinen nejpozději při poskytnutí údajů k podané žádosti o poskytnutí dočasné ochrany předložit svůj cestovní doklad.“. 25. V § 28 odst. 1 se slova „se po dobu řízení podle tohoto zákona, po dobu, která je stanovena k podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva (§ 17 odst. 1), a po dobu řízení o této žalobě za předpokladu, že žalobě je přiznán odkladný účinek,“ nahrazují slovy „narozenému na území po dobu 60 dnů ode dne narození se“, slovo „hrazeném“ se nahrazuje slovy „služeb hrazených“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „; to neplatí, pokud jsou zdravotní služby zajištěny podle zákona o azylu nebo zákona o pobytu cizinců na území České republiky“. 26. V § 28 odst. 3 se slova „do doby, než bude rozhodnuto o udělení dočasné ochrany“ nahrazují slovy „, a to nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození“. 27. § 29 zní: „§ 29 (1) Ministerstvo cizince požívajícího dočasné ochrany písemně poučí v jeho mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o jeho právech a povinnostech nejpozději do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí dočasné ochrany. (2) Cizinec požívající dočasné ochrany, který žádá o ubytování v humanitárním středisku, je povinen strpět osobní prohlídku, je-li důvodné podezření, že ukrývá věc ohrožující život nebo zdraví osob nebo ovlivňující jejich psychiku. Osobní prohlídka se provádí za podmínek stanovených v § 23 odst. 2 a 3.“. 28. V § 31 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Finanční příspěvek nelze poskytnout, pobývá-li cizinec požívající dočasné ochrany na území na základě povolení k pobytu uděleného podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo mu je vyplácen finanční příspěvek podle zákona o azylu.“. 29. V § 31 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „K řízení o poskytnutí finančního příspěvku je příslušné ministerstvo.“. 30. V § 32 se na konci textu odstavců 1 a 2 doplňují slova „podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky“. 31. § 34 včetně nadpisu zní: „§ 34 Průkaz žadatele o poskytnutí dočasné ochrany (1) Ministerstvo vydá žadateli o poskytnutí dočasné ochrany průkaz žadatele o poskytnutí dočasné ochrany (dále jen „průkaz žadatele“). (2) Průkaz žadatele je veřejnou listinou, kterou se prokazuje totožnost jeho držitele a oprávněnost jeho setrvání na území. (3) Do průkazu žadatele ministerstvo zapíše údaje o totožnosti žadatele o poskytnutí dočasné ochrany, o jeho státním občanství a místě ubytování a době platnosti průkazu žadatele. (4) Dobu platnosti průkazu žadatele stanoví ministerstvo. Dobu platnosti průkazu žadatele lze opakovaně prodlužovat. K prodloužení doby platnosti, provedení změn nebo doplnění údajů zapisovaných do průkazu žadatele je nutná osobní účast žadatele o poskytnutí dočasné ochrany; ministerstvo může z důvodu hodného zvláštního zřetele povolit výjimku. (5) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen při prodloužení doby platnosti průkazu žadatele po vydání rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany ministerstvu doložit, že podal žalobu proti tomuto rozhodnutí s návrhem na přiznání odkladného účinku. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor průkazu žadatele.“. 32. Za § 34 se vkládá nový § 34a, který včetně nadpisu zní: „§ 34a Neplatnost průkazu žadatele (1) Průkaz žadatele je neplatný, jestliže a) uplynula doba platnosti v něm uvedená, b) byla ohlášena jeho ztráta nebo odcizení, c) jeho držitel zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, nebo d) nabylo právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany nebo rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle soudního řádu správního. (2) O neplatnosti průkazu žadatele rozhodne ministerstvo, jestliže a) jeho držitel podstatně změnil svou podobu, b) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny. (3) Je-li držitel průkazu žadatele přítomen a plně uzná důvody neplatnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že s rozhodnutím o jeho neplatnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.“. 33. § 35 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 30 zní: „§ 35 Průkaz o povolení k pobytu (1) Ministerstvo vydá cizinci požívajícímu dočasné ochrany průkaz o povolení k pobytu. Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu je shodná s dobou, na kterou bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, stanovenou podle tohoto zákona. (2) Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinou, kterou se prokazuje totožnost jeho držitele a oprávněnost jeho setrvání na území. (3) Průkaz o povolení k pobytu se vydává jako samostatný doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů. Jde-li o cizince požívajícího dočasné ochrany mladšího 6 let, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie30) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo cizince požívajícího dočasné ochrany, u něhož není možné pořídit otisky prstů rukou z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, vydá se průkaz o povolení k pobytu, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou cizince požívajícího dočasné ochrany. (4) Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie30) a dále a) údaj o době uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, b) údaj o místě hlášeného pobytu na území, c) záznam o omezení svéprávnosti, d) digitální zpracování podpisu cizince požívajícího dočasné ochrany a e) záznam podle odstavce 5. (5) Jméno, popřípadě jména, a příjmení cizince požívajícího dočasné ochrany se v průkazu o povolení k pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Pokud byl cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydán matričním úřadem České republiky rodný nebo oddací list znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v průkazu o povolení k pobytu včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v rodném nebo oddacím listu. (6) Ministerstvo pořídí biometrické údaje cizince požívajícího dočasné ochrany a jeho podpis určený k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci požívajícímu dočasné ochrany brání v jeho provedení těžko překonatelná překážka. Současně zpracuje s využitím údajů, které jsou o cizinci požívajícím dočasné ochrany vedené v informačních systémech podle tohoto zákona, protokol, který obsahuje údaje nezbytné pro vydání průkazu o povolení k pobytu. (7) Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo cizince požívajícího dočasné ochrany prokazatelně poučí o podmínkách užívání průkazu tak, aby nedošlo k jeho poškození nebo zneužití. Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo na žádost cizince požívajícího dočasné ochrany ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném průkazu o povolení k pobytu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, se cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydá nový průkaz o povolení k pobytu. (8) Držitel průkazu o povolení k pobytu je oprávněn požádat ministerstvo o ověření funkčnosti nosiče dat a správnosti v něm zpracovaných biometrických údajů. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu se cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydá nový průkaz o povolení k pobytu; vydání nového průkazu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž cizinec požívající dočasné ochrany prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji. (9) Biometrické údaje lze využívat výlučně pro ověřování pravosti průkazu o povolení k pobytu a ověření totožnosti cizince požívajícího dočasné ochrany, a to porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s údaji vedenými v informačních systémech podle tohoto zákona o uvedených subjektech údajů nebo porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s aktuálně zobrazenými biometrickými údaji cizince požívajícího dočasné ochrany pořízenými v průběhu prokazování totožnosti s pomocí technického zařízení. (10) Pokud cizinec požívající dočasné ochrany nemůže pro účely ověření totožnosti předložit průkaz o povolení k pobytu, jehož je držitelem, popřípadě pokud nosič dat s biometrickými údaji v průkazu o povolení k pobytu není funkční, provede se ověření totožnosti pořízením otisků prstů cizince požívajícího dočasné ochrany a jejich porovnáním s biometrickými údaji vedenými pro tyto účely v informačních systémech podle tohoto zákona. (11) Cizinec požívající dočasné ochrany je povinen a) strpět po převzetí rozhodnutí o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, pořízení biometrických údajů a jeho podpisu, který je určen k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci požívajícímu dočasné ochrany v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Cizinec požívající dočasné ochrany je povinen se ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu, b) strpět aktuální pořízení biometrických údajů zvláštním technickým zařízením za účelem ověření pravosti průkazu o povolení k pobytu nebo ověřování totožnosti cizince požívajícího dočasné ochrany, c) převzít nový průkaz o povolení k pobytu ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, jde-li o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený, odcizený nebo obsahující nefunkční nosič dat. (12) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) technické podmínky a postup při pořizování biometrických údajů a podpisu cizince požívajícího dočasné ochrany a způsob provedení podpisu pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu, b) vzor tiskopisu protokolu podle odstavce 6 a podmínky jeho zpracování. 30) Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, v platném znění.“. 34. Za § 35 se vkládají nové § 35a a 35b, které včetně nadpisu znějí: „§ 35a (1) Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu se provádí vydáním nového průkazu. K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu je cizinec požívající dočasné ochrany povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a dosavadní průkaz o povolení k pobytu. (2) Cizinec požívající dočasné ochrany, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, je povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a poškozený průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz s nefunkčním nosičem dat s biometrickými údaji. (3) Cizinec požívající dočasné ochrany, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu z důvodů podle § 36 odst. 2, je povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a průkaz o povolení k pobytu, jehož platnost skončila. (4) Cizinec požívající dočasné ochrany, který žádá o provedení změny v průkazu o povolení k pobytu, je povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, dosavadní průkaz o povolení k pobytu a doklad prokazující požadovanou změnu. Provedení změny v průkazu o povolení k pobytu se provádí vydáním nového průkazu o povolení k pobytu. (5) Cizinec požívající dočasné ochrany uvedený v odstavcích 1 až 4 je povinen se pro účely vydání nového průkazu o povolení k pobytu na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince požívajícího dočasné ochrany a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci požívajícímu dočasné ochrany v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Cizinec požívající dočasné ochrany je povinen se ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu. § 35b Vydání průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji (1) Ministerstvo může vydat průkaz o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, který neobsahuje digitální zpracování podpisu cizince požívajícího dočasné ochrany, jestliže a) došlo k technické závadě na zařízení zabezpečujícím zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo pořízení biometrických údajů a podpisu cizince požívajícího dočasné ochrany určeného k dalšímu digitálnímu zpracování nebo na zařízení zabezpečujícím přenos údajů nezbytných pro výrobu průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo na výrobní technologii, pokud tato technická závada trvá déle než 7 kalendářních dnů, nebo b) v důsledku katastrofy nebo jiné mimořádné události nelze vydávat průkazy o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji. (2) Průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji se vydávají s dobou platnosti 6 měsíců. (3) Pokud skutečnosti uvedené v odstavci 1 nastaly poté, kdy pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji již byly pořízeny biometrické údaje cizince požívajícího dočasné ochrany a jeho podpis určený k digitálnímu zpracování, vedou se tyto údaje v informačním systému podle § 49 odst. 6 a poté, kdy uvedené skutečnosti pominou, jsou neprodleně využity pro vydání tohoto průkazu o povolení k pobytu. (4) Pokud byl cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydán průkaz o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince požívajícího dočasné ochrany a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; výzvu ministerstvo cizinci požívajícímu dočasné ochrany doručí neprodleně poté, kdy pominou důvody k vydání průkazu o povolení k pobytu podle odstavce 1. (5) Průkaz o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji je cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydán nejpozději ke dni skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji. Vydání průkazu o povolení k pobytu podle věty první nepodléhá správnímu poplatku. (6) K převzetí průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji vydaného namísto průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji vyzve cizince požívajícího dočasné ochrany ministerstvo neprodleně po jeho dodání výrobcem tohoto dokladu. Převzetím průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji podle věty první zaniká platnost průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji.“. 35. § 36 zní: „§ 36 (1) Průkaz o povolení k pobytu pozbývá platnosti dnem, kdy a) bylo odňato nebo zaniklo oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, b) byl cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydán nový průkaz o povolení k pobytu, c) nastal důvod uvedený v § 34a odst. 1, d) nabylo právní moci rozhodnutí o omezení svéprávnosti, nebo e) byl zrušen údaj o místu hlášeného pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany. (2) Ministerstvo zruší platnost průkazu o povolení k pobytu, jestliže a) jeho držitel podstatně změnil svou podobu, b) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, nebo d) obsahuje nefunkční nosič dat s biometrickými údaji. (3) Je-li držitel průkazu o povolení k pobytu přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.“. 36. V § 38 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Při žádosti o změnu místa hlášeného pobytu se postupuje obdobně podle § 77 odst. 2 až 9 zákona o azylu.“. 37. V § 38 odst. 2 větě druhé se slova „na inspektorátu cizinecké policie příslušném podle místa nového pobytu“ nahrazují slovem „ministerstvu“, číslo „3“ se nahrazuje číslem „7“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Při hlášení změny místa hlášeného pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany a jeho rušení se postupuje obdobně podle § 77 odst. 2 až 9 zákona o azylu.“. 38. § 39 se zrušuje. 39. V § 40 odst. 2 větě první se slova „po dobu řízení podle tohoto zákona, po dobu, která je stanovena k podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva (§ 17 odst. 1), a po dobu řízení o této žalobě za předpokladu, že žalobě je přiznán odkladný účinek,“ zrušují. 40. V § 42 odst. 1 písm. a) se slovo „zařízením“ nahrazuje slovem „střediskem“. 41. V § 42 odst. 1 písmeno b) zní: „b) kapesné, není-li vyplácen finanční příspěvek podle § 43,“. 42. § 46 se zrušuje. 43. V § 48 úvodní část ustanovení zní: „Ministerstvo může nést náklady spojené s dobrovolným návratem do země původu nebo v případě hodném zvláštního zřetele do jiného státu, který není členským státem Evropské unie nebo státem vázaným přímo použitelným předpisem Evropské unie20), za“. 44. V § 48 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 45. V § 48 písm. a) se slova „24 hodin“ nahrazují slovy „7 dnů“ a slovo „anebo“ se nahrazuje slovy „rozhodnutí soudu o žalobě proti neudělení nebo odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, zastavení řízení o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nebo rozhodnutí o kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany, nebo“. 46. V § 48 písm. b) se slova „24 hodin“ nahrazují slovy „7 dnů“ a slova „a e)“ se nahrazují slovy „a f)“. 47. § 49 zní: „§ 49 (1) Ministerstvo vede evidenci žadatelů o poskytnutí dočasné ochrany a cizinců požívajících dočasné ochrany. Ministerstvo dále vede evidenci cizinců, kteří podali žalobu s návrhem na přiznání odkladného účinku proti neudělení nebo odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, zastavení řízení o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nebo podali kasační stížnost proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany s návrhem na přiznání odkladného účinku. (2) Údaje z evidencí podle odstavce 1 se poskytují orgánům veřejné moci na základě jejich žádosti, pokud jsou oprávněny k jejich zpracování pro plnění svých úkolů podle zvláštních právních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Údaje vedené v evidencích podle odstavce 1 jsou vedeny v rozsahu uvedeném v žádosti o poskytnutí dočasné ochrany a údajích k jejímu doplnění podle § 8 odst. 2. (4) Údaje v evidencích a informačních systémech podle tohoto zákona mohou být uchovávány v listinné nebo elektronické podobě a ve stejné podobě i předávány, s výjimkou údajů biometrických, které jsou zpracovávány vždy v elektronické podobě. (5) Údaje vedené v evidencích a informačních systémech podle odstavců 1 a 6 a § 50 odst. 2 se zlikvidují 20 let po ukončení pobytu osoby na území; dobou ukončení pobytu na území se pro tyto účely rozumí kalendářní rok, ve kterém byl pobyt osoby na území ukončen. Biometrické údaje se zlikvidují neprodleně po skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu. (6) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále pro účely vydávání průkazu o povolení k pobytu a zpracování protokolu podle § 35 odst. 5 spravuje a provozuje informační systém o cizincích požívajících dočasné ochrany žádajících o vydání průkazu o povolení k pobytu, prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu, vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, a to v rozsahu žádosti podané cizincem požívajícím dočasné ochrany. V informačním systému jsou vedeny rovněž biometrické údaje, které byly pořízeny za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, a digitální zpracování podpisu cizince požívajícího dočasné ochrany. (7) Údaje vedené v informačním systému podle odstavce 6 se po převzetí průkazu o povolení k pobytu předávají do evidence podle § 158 odst. 2 zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (8) Pokud si cizinec požívající dočasné ochrany nepřevezme průkaz o povolení k pobytu, údaje vedené o tomto subjektu údajů v informačním systému podle odstavce 6, a to včetně údajů biometrických, se zlikvidují po uplynutí 60 dnů ode dne dodání vyrobeného průkazu o povolení k pobytu ministerstvu.“. Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 48. V § 50 odstavec 2 zní: „(2) Policie eviduje otisky prstů žadatelů o poskytnutí dočasné ochrany a cizinců požívajících dočasné ochrany.“. 49. Poznámka pod čarou č. 17 zní: „17) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 50. V § 53 odst. 3 se slova „v souladu se zvláštním právním předpisem15)“ zrušují. 51. § 55 včetně nadpisu zní: „§ 55 Přestupky (1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. a) nesetrvá v humanitárním středisku do doby, než budou provedeny identifikační úkony, b) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. b) opustí humanitární středisko dříve, než bude lékařsky vyšetřen, nebo c) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. c) opustí humanitární středisko dříve, než skončí karanténa nebo jiné opatření v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. (2) Cizinec požívající dočasné ochrany pobývající mimo humanitární středisko se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost hlášení místa pobytu podle § 38 odst. 2. (3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 2 000 Kč. (4) Přestupek podle odstavců 1 a 2 projednává ministerstvo.“. 52. § 56 se včetně nadpisu zrušuje. 53. V § 58 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 54. V § 58a odst. 4 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 55. Přílohy č. 1 až 3 se zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. VI V § 7 odst. 1 písm. q) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se za slovo „území“ vkládají slova „České republiky“ a slova „uděleno vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu“ se nahrazují slovy „vydáno potvrzení o strpění pobytu na území České republiky“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí Čl. VII V § 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 103/2013 Sb., se za slovo „území“ vkládají slova „České republiky“ a slova „víza k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území“ se nahrazují slovy „potvrzení o strpění pobytu na území České republiky“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. IX Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012, nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 203/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 97 písm. e) se slova „uděleno vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu51)“ nahrazují slovy „vydáno potvrzení o strpění pobytu na území České republiky51)“, číslo „12“ se nahrazuje číslem „6“ a slova „podání žádosti o udělení azylu“ se nahrazují slovy „poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany“. 2. V § 99 písm. a) se číslo „12“ nahrazuje číslem „6“ a slovo „podání“ se nahrazuje slovy „poskytnutí údajů k podané“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. X Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb. a zákona č. 224/2015 Sb., se mění takto: 1. V položce 116 písm. g) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „ochrany“ se vkládají slova „nebo průkazu o povolení k pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany“. 2. V položce 116 v části Osvobození v bodě 1 se slova „d), f)“ nahrazují slovy „d) až f)“ a v bodě 2 se slova „d), h)“ nahrazují slovy „d), e), h)“. 3. V položce 116 se za část Osvobození vkládá část Zmocnění, která zní: „Zmocnění 1. Správní úřad může z důvodů hodných zvláštního zřetele snížit o 50 % poplatek podle písmene f), g) nebo h) této položky, a to na žádost azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany nebo cizince požívajícího dočasné ochrany. 2. Správní úřad může na žádost azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany nebo cizince požívajícího dočasné ochrany, který bez vlastního zavinění pozbyl průkaz o povolení k pobytu, snížit poplatek podle písmene i) této položky na 1 000 Kč a poplatek podle písmene j) této položky na 500 Kč.“. 4. V položce 116 v části Předmětem poplatku není v bodě 3 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu bodu se doplňují slova „nebo průkazu o povolení k pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany“. 5. V položce 117A v části Osvobození se písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 67 zrušuje. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e). ČÁST DEVÁTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. XI Vyhláška č. 274/2004 Sb., kterou se stanoví seznam nemocí, které by mohly ohrozit veřejné zdraví, a seznam nemocí a postižení, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek, se zrušuje. ČÁST DESÁTÁ ÚČINNOST Čl. XII Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. v z. Bělobrádek v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 60/2015 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 60/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava Dohody mezi vládou České republiky a vládou Kajmanských ostrovů o výměně informací v daňových záležitostech, vyhlášené pod č. 90/2013 Sb. m. s. Vyhlášeno 2. 12. 2015, částka 36/2015 60 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava Dohody mezi vládou České republiky a vládou Kajmanských ostrovů o výměně informací v daňových záležitostech, vyhlášené pod č. 90/2013 Sb. m. s Ministerstvo zahraničních věcí vyhlašuje opravu českého znění Dohody mezi vládou České republiky a vládou Kajmanských ostrovů o výměně informací v daňových záležitostech, podepsané dne 26. října 2012 a vyhlášené pod č. 90/2013 Sb. m. s.: – v článku 5 odst. 5 písm. d) se zrušuje středník za slovem „jurisdikce” a vkládají se slova „dožádané strany nebo kterou může tato osoba získat;“, – v čl. 5 odst. 5 se písm. e) zrušuje a dosavadní písm. f), g), h) se označují jako písm. e), f), g).
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 59/2015 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 59/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem hospodářského rozvoje, cestovního ruchu, obchodu a podnikání Albánské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu Vyhlášeno 2. 12. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 10. 2015, částka 36/2015 * Článek 1 - Cíl * Článek 2 - Výměna informací * Článek 3 - Propagace * Článek 4 - Obchodní spolupráce * Článek 5 - Technická spolupráce * Článek 6 - Mezinárodní koordinace * Článek 7 - Vnitrostátní právní předpisy * Článek 8 - Řešení sporů * Článek 9 - Doba trvání a ukončení platnosti smlouvy Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 10. 2015 59 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. října 2015 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem hospodářského rozvoje, cestovního ruchu, obchodu a podnikání Albánské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 9 odst. 1 dnem podpisu. České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. SMLOUVA MEZI MINISTERSTVEM PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVEM HOSPODÁŘSKÉHO ROZVOJE, CESTOVNÍHO RUCHU, OBCHODU A PODNIKÁNÍ ALBÁNSKÉ REPUBLIKY O SPOLUPRÁCI V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvo hospodářského rozvoje, cestovního ruchu, obchodu a podnikání Albánské republiky (dále jen „smluvní strany“), přejíce si podporovat harmonické porozumění a posílit vztahy mezi oběma zeměmi v oblasti cestovního ruchu na základě rovnosti a výměny společných zájmů; uznávajíce význam rozvoje cestovního ruchu a jeho ekonomického, společenského a kulturního přínosu pro obě země; a přejíce si vytvořit právní rámec pro budoucí spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti cestovního ruchu, se dohodly takto: Článek 1 Cíl Smluvní strany v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy zajistí příznivé podmínky pro střednědobou a dlouhodobou spolupráci v oblasti cestovního ruchu, a to ku vzájemnému prospěchu obou zemí. Článek 2 Výměna informací Smluvní strany v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy podpoří výměnu statistických údajů a informací o cestovním ruchu, propagačních materiálů a publikací v oblastech společného zájmu. Článek 3 Propagace 1. Smluvní strany podpoří reciproční návštěvy zástupců sdělovacích prostředků, zprostředkovatelů služeb cestovního ruchu a poskytovatelů souborných služeb cestovního ruchu s cílem zajistit šíření informací o turisticky zajímavých místech obou zemí a přispět tak ke zvýšení turistických toků mezi oběma zeměmi. 2. Každá smluvní strana se bude v maximální možné míře účastnit výstav, kongresů, veletrhů a dalších propagačních akcí organizovaných druhou smluvní stranou. Článek 4 Obchodní spolupráce Smluvní strany budou podporovat a podněcovat spolupráci mezi poskytovateli souborných služeb cestovního ruchu, zprostředkovateli služeb cestovního ruchu a dalšími odvětvími cestovního ruchu v obou zemích. Článek 5 Technická spolupráce Smluvní strany budou podporovat výměnu expertů v otázkách cestovního ruchu s cílem posílit její potenciál a budou pomáhat s organizací vzdělávacích programů a stáží pro pracovníky působící v oblasti cestovního ruchu. Článek 6 Mezinárodní koordinace Smluvní strany budou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy usilovat o to, aby v mezinárodních organizacích a ostatních fórech jednaly ve shodě v otázkách týkajících se oblasti cestovního ruchu. Smluvní strany ve snaze zajistit provádění této smlouvy a koordinaci spolupráce mezi příslušnými orgány a ve snaze monitorovat realizaci svých společných projektů ustanoví společný pracovní výbor, který na svém prvním zasedání navrhne pracovní programy pro nadcházející roky a stanoví priority spolupráce mezi oběma zeměmi. Smluvní strany mohou k účasti ve společném pracovním výboru přizvat odborníky a zástupce soukromého sektoru z obou zemí. Článek 7 Vnitrostátní právní předpisy Všechny činnosti realizované v rámci této smlouvy podléhají právním předpisům platným v České republice, respektive v Albánské republice. Článek 8 Řešení sporů Veškeré spory vzniklé v souvislosti s výkladem nebo uplatňováním této smlouvy budou řešeny přímým jednáním mezi smluvními stranami. Článek 9 Doba trvání a ukončení platnosti smlouvy 1. Tato smlouva vstupuje v platnost dnem podpisu a zůstane v platnosti po dobu pěti (5) let. Poté bude tato smlouva automaticky prodlužována na období dalších následujících pěti (5) let, neoznámí-li kterákoli smluvní strana písemně druhé smluvní straně záměr ukončit platnost smlouvy, a to šest (6) měsíců před skončením daného období. 2. Ukončení platnosti této smlouvy nebude mít žádný vliv na probíhající činnosti spolupráce. Dáno v Praze dne 13.10. 2015 ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém, albánském, a anglickém jazyce, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodné znění v anglickém jazyce. Za Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Ing. Karla Šlechtová v. r. ministryně pro místní rozvoj Za Ministerstvo hospodářského rozvoje, cestovního ruchu, obchodu a podnikání Albánské republiky Arben Ahmetaj v. r. ministr pro hospodářský rozvoj, cestovní ruch, obchod a podnikání
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2015 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Pákistánskou islámskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu Vyhlášeno 2. 12. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 10. 2015, částka 36/2015 * ČÁST I - ROZSAH SMLOUVY * ČÁST II - DEFINICE * ČÁST III - ZDAŇOVÁNÍ PŘÍJMŮ * ČÁST IV - METODY VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ * ČÁST V - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ * ČÁST VI - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 10. 2015 58 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 2. května 2014 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Pákistánskou islámskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Islámabádu dne 30. října 2015. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 28 odst. 2 dne 30. října 2015 a její ustanovení se budou provádět v souladu se zněním písmen a) a b) téhož článku. Anglické znění Smlouvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A PÁKISTÁNSKOU ISLÁMSKOU REPUBLIKOU O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ A ZABRÁNĚNÍ DAŇOVÉMU ÚNIKU V OBORU DANÍ Z PŘÍJMU ČESKÁ REPUBLIKA A PÁKISTÁNSKÁ ISLÁMSKÁ REPUBLIKA, přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a podpořit a upevnit vztahy mezi oběmi zeměmi, se dohodly takto: ČÁST I ROZSAH SMLOUVY Článek 1 OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE Tato smlouva se vztahuje na osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států. Článek 2 DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE 1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu ukládané jménem každého ze smluvních států nebo jeho nižších správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoli. 2. Za daně z příjmu se považují všechny daně vybírané z celkového příjmu nebo z částí příjmu, včetně daní ze zisků ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku a daní z celkového objemu mezd či platů vyplácených podniky. 3. Současné daně, na které se Smlouva vztahuje, jsou zejména: a) v případě Pákistánu, daň z příjmů (dále nazývaná „pákistánská daň“); b) v případě České republiky: (i) daň z příjmů fyzických osob; a (ii) daň z příjmů právnických osob; (dále nazývané „česká daň“). 4. Smlouva se bude rovněž vztahovat na jakékoliv daně stejného nebo v zásadě podobného druhu, které budou ukládány po datu podpisu Smlouvy vedle nebo místo současných daní. Příslušné úřady smluvních států si vzájemně sdělí veškeré podstatné změny, které budou provedeny v jejich daňových zákonech. ČÁST II DEFINICE Článek 3 VŠEOBECNÉ DEFINICE 1. Pro účely této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad: a) výraz „Pákistán“, pokud je použit v zeměpisném významu, označuje Pákistán tak, jak je definován v ústavě Pákistánské islámské republiky a zahrnuje jakoukoliv oblast mimo výsostných vod Pákistánu, která je, podle právních předpisů Pákistánu a podle mezinárodního práva, oblastí, kde Pákistán vykonává svrchovaná práva a výlučnou jurisdikci s ohledem na přírodní zdroje mořského dna a podloží a vod, které leží nad tím; b) výraz „Česká republika“ označuje území České republiky, na kterém jsou, podle českých právních předpisů a v souladu s mezinárodním právem, vykonávána svrchovaná práva České republiky; c) výrazy „jeden smluvní stát“ a „druhý smluvní stát“ označují, podle souvislosti, Českou republiku nebo Pákistán; d) výraz „osoba“ zahrnuje fyzickou osobu, společnost a všechna jiná sdružení osob; e) výraz „společnost“ označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu; f) výrazy „podnik jednoho smluvního státu“ a „podnik druhého smluvního státu“ označují, podle souvislosti, podnik provozovaný rezidentem jednoho smluvního státu a podnik provozovaný rezidentem druhého smluvního státu; g) výraz „státní příslušník“ označuje: (i) každou fyzickou osobu, která je státním občanem některého smluvního státu; (ii) každou právnickou osobu, osobní společnost nebo sdružení zřízenou nebo zřízené podle právních předpisů platných v některém smluvním státě; h) výraz „mezinárodní doprava“ označuje jakoukoli dopravu lodí nebo letadlem provozovanou podnikem, který má místo svého hlavního vedení v jednom smluvním státě, vyjma případů, kdy je loď provozována nebo letadlo provozováno pouze mezi místy ve druhém smluvním státě; i) výraz „příslušný úřad“ označuje: (i) v případě Pákistánu, Federální berní úřad nebo jeho zmocněného zástupce; (ii) v případě České republiky, ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce. 2. Pokud jde o provádění Smlouvy v jakémkoliv čase některým ze smluvních států, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisů tohoto státu pro účely daní, na které se Smlouva vztahuje, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů tohoto státu bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisů tohoto státu. Článek 4 REZIDENT 1. Výraz „rezident smluvního státu“ označuje pro účely této smlouvy každou osobu, která je podle právních předpisů tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa hlavního vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria, a rovněž zahrnuje tento stát a jakýkoliv nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto státu. Tento výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z důvodu příjmu ze zdrojů v tomto státě. 2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, bude její postavení určeno následovně: a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt; jestliže má k dispozici stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů); b) jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má tato osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá k dispozici stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ve kterém se obvykle zdržuje; c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, jehož je státním příslušníkem; d) jestliže je tato osoba státním příslušníkem obou států nebo žádného z nich, upraví příslušné úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou dohodou. 3. Jestliže osoba, jiná než osoba fyzická, je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, v němž se nachází místo jejího hlavního vedení. Článek 5 STÁLÁ PROVOZOVNA 1. Výraz „stálá provozovna“ označuje pro účely této smlouvy trvalé místo k výkonu činnosti, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku. 2. Výraz „stálá provozovna“ zahrnuje obzvláště: a) místo vedení; b) závod; c) kancelář; d) továrnu; e) dílnu; f) sklad, a to ve vztahu k osobě, která vykonává činnost v oblasti skladování; g) místo prodeje; h) důl, naleziště ropy nebo plynu, lom nebo jakékoliv jiné místo těžby přírodních zdrojů. 3. Výraz „stálá provozovna“ rovněž zahrnuje: a) staveniště nebo stavební, montážní nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený, avšak pouze pokud takové staveniště, projekt nebo dozor trvá déle než šest měsíců; b) poskytování služeb, včetně poradenských nebo manažerských služeb, podnikem jednoho smluvního státu prostřednictvím zaměstnanců nebo jiných pracovníků najatých podnikem pro tento účel, avšak pouze pokud činnosti takového charakteru trvají na území druhého smluvního státu po jedno nebo více období přesahující v úhrnu šest měsíců v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období. 4. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku se předpokládá, že výraz „stálá provozovna“ nezahrnuje: a) zařízení, které se využívá pouze za účelem uskladnění nebo vystavení zboží patřícího podniku; b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění nebo vystavení; c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem; d) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik; e) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem vykonávání jakékoliv jiné činnosti, která má pro podnik přípravný nebo pomocný charakter. 5. Jestliže, bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2, osoba - jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 7 - jedná v jednom smluvním státě na účet podniku druhého smluvního státu, má se za to, že tento podnik má stálou provozovnu v prvně zmíněném státě ve vztahu ke všem činnostem, které tato osoba provádí pro podnik, jestliže tato osoba: a) má a obvykle vykonává v tomto státě oprávnění uzavírat smlouvy jménem podniku, pokud činnosti takovéto osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které, pokud by byly vykonávány prostřednictvím trvalého místa k výkonu činnosti, by nezakládaly z tohoto trvalého místa k výkonu činnosti stálou provozovnu podle ustanovení tohoto odstavce; nebo b) nemá takové oprávnění, ale obvykle udržuje v prvně zmíněném státě zásobu zboží, ze které pravidelně dodává zboží jménem podniku. 6. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku se předpokládá, že, nejde-li o výkon zajišťovací činnosti, má pojišťovna jednoho smluvního státu stálou provozovnu v druhém smluvním státě, pokud vybírá pojistné na území tohoto druhého státu nebo pojišťuje rizika, která se tam nacházejí, prostřednictvím osoby jiné než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 7. 7. Nemá se za to, že podnik jednoho smluvního státu má stálou provozovnu ve druhém smluvním státě jenom proto, že v tomto druhém státě vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jakéhokoliv jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti. Avšak jestliže činnosti takového zástupce jsou zcela nebo téměř zcela věnovány zájmům tohoto podniku a jestliže jsou tento podnik a zástupce ve svých obchodních a finančních vztazích vázány podmínkami, které sjednaly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, nebude tento zástupce považován za nezávislého ve smyslu tohoto odstavce. 8. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, ovládá nebo je ovládána společností, která je rezidentem druhého smluvního státu nebo která v tomto druhém státě vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti. ČÁST III ZDAŇOVÁNÍ PŘÍJMŮ Článek 6 PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU 1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z nemovitého majetku (včetně příjmů ze zemědělství nebo lesnictví) umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Výraz „nemovitý majetek“ má takový význam, jenž mu náleží podle právních předpisů smluvního státu, v němž je daný majetek umístěn. Výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení občanského práva vztahující se na pozemky, užívací právo k nemovitému majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platby za těžení nebo za přivolení k těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů; lodě a letadla se nepovažují za nemovitý majetek. 3. Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy pobírané z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku. 4. Ustanovení odstavců 1 a 3 platí rovněž pro příjmy z nemovitého majetku podniku a pro příjmy z nemovitého majetku užívaného k vykonávání nezávislého povolání. Článek 7 ZISKY PODNIKŮ 1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny ve druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat: a) této stálé provozovně; nebo b) prodejům zboží v tomto druhém státě, které je stejného nebo podobného druhu jako zboží prodávané prostřednictvím této stálé provozovny. 2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se, s výhradou ustanovení odstavce 3, v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou. 3. Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady vynaložené pro účely činnosti stálé provozovny, včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených, ať vznikly ve státě, v němž je stálá provozovna umístěna, či jinde. Avšak takový odpočet se nepovolí u částek, pokud nějaké budou, placených (jinak než proti proplacení skutečných výdajů) stálou provozovnou ústředí podniku nebo jakékoliv jiné z jeho kanceláří ve formě licenčních poplatků, odměn nebo jiných podobných plateb náhradou za užití patentů nebo jiných práv nebo ve formě provize za zvláštní poskytnuté služby nebo za řídící služby nebo, vyjma případu bankovního podniku, ve formě úroků z peněz půjčených stálé provozovně. Podobně se nezohlední při stanovení zisků stálé provozovny částky účtované (jinak než proti proplacení skutečných výdajů) stálou provozovnou ústředí podniku nebo jakékoliv jiné z jeho kanceláří ve formě licenčních poplatků, odměn nebo jiných podobných plateb náhradou za užití patentů nebo jiných práv nebo ve formě provize za zvláštní poskytnuté služby nebo za řídící služby nebo, vyjma případu bankovního podniku, ve formě úroků z peněz půjčených ústředí podniku nebo jakékoliv jiné z jeho kanceláří. 4. Jestliže je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nic v odstavci 2 nevylučuje, aby tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením. Použitý způsob rozdělení musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku. 5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik. 6. Zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavců stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup. 7. Jestliže zisky zahrnují části příjmů, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku. Článek 8 MEZINÁRODNÍ DOPRAVA 1. Zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku. 2. Jestliže místo hlavního vedení podniku vodní dopravy je na palubě lodi, považuje se za umístěné ve smluvním státě, v němž se nachází domovský přístav lodi, nebo, není-li takový domovský přístav, ve smluvním státě, jehož je provozovatel lodi rezidentem. 3. Ustanovení odstavce 1 platí rovněž pro zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo mezinárodní provozní organizaci. Článek 9 SDRUŽENÉ PODNIKY Jestliže a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku druhého smluvního státu, nebo b) tytéž osoby se podílejí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány podmínkami, které sjednaly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto podmínek, byly docíleny jedním z podniků, ale vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do zisků tohoto podniku a následně zdaněny. Článek 10 DIVIDENDY 1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu, rezidentu druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, jehož je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník dividend je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne: a) 5 procent hrubé částky dividend, jestliže skutečným vlastníkem je společnost (jiná než osobní společnost), která přímo drží alespoň 25 procent kapitálu společnosti, která dividendy vyplácí; b) 15 procent hrubé částky dividend ve všech ostatních případech. Tento odstavec se nedotýká zdanění zisků společnosti, z nichž jsou dividendy vypláceny. 3. Výraz „dividendy“ použitý v tomto článku označuje příjmy z akcií, požitkových akcií nebo požitkových práv, kuksů, zakladatelských podílů nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akcií podle právních předpisů státu, jehož je společnost, která rozdílí zisk nebo provádí platbu, rezidentem. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, jehož je rezidentem společnost vyplácející dividendy, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné, a jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde. 5. Jestliže společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže jsou tyto dividendy vypláceny rezidentu tohoto druhého státu nebo že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže ke stálé provozovně nebo stálé základně, která je umístěna v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků společnosti, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů majících zdroj v tomto druhém státě. Článek 11 ÚROKY 1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto úroky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník úroků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky úroků. 3. Bez ohledu na ustanovení odstavce 2 jsou úroky mající zdroj v jednom smluvním státě osvobozeny od zdanění v tomto státě, pokud jsou skutečně vlastněny: a) vládou, nižším správním útvarem nebo místním úřadem druhého smluvního státu; nebo b) centrální bankoubankou tohoto druhého státu; nebo c) jakoukoli finanční institucí, která je vlastněna nebo ovládána vládou tohoto druhého státu; nebo d) rezidentem druhého smluvního státu, a to v souvislosti s půjčkou nebo úvěrem, která je zaručena nebo pojištěna nebo který je zaručen nebo pojištěn: (i) vládou, nižším správním útvarem nebo místním úřadem druhého smluvního státu; nebo (ii) centrální bankoubankou tohoto druhého státu; nebo (iii) jakoukoli finanční institucí, která je vlastněna nebo ovládána vládou tohoto druhého státu. 4. Pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, výrazy „centrální bankabanka“ a „jakákoli finanční instituce, která je vlastněna nebo ovládána vládou tohoto druhého státu“ označují pro účely ustanovení odstavce 3: a) v případě Pákistánu: (i) Státní bankubanku Pákistánu; (ii) Národní bankubanku Pákistánu; a (iii) jakoukoli finanční instituci, která je vlastněna nebo ovládána vládou Pákistánu, jak může být dohodnuto mezi příslušnými úřady smluvních států; b) v případě České republiky: (i) Českou národní bankubanku; (ii) Českou exportní bankubanku; (iii) Exportní garanční a pojišťovací společnost; a (iv) jakoukoli finanční instituci, která je vlastněna nebo ovládána vládou České republiky, jak může být dohodnuto mezi příslušnými úřady smluvních států. 5. Výraz „úroky“ použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoliv druhu, ať zajištěných či nezajištěných zástavním právem na nemovitosti a majících či nemajících právo účasti na zisku dlužníka, a zvláště, příjmy z vládních cenných papírůcenných papírů a příjmy z obligací nebo dluhopisů, včetně prémií a výher, které se vážou k těmto cenným papírůmcenným papírům, obligacím nebo dluhopisům. Penále ukládané za pozdní platbu se nepovažuje za úroky pro účely tohoto článku. Výraz „úroky“ nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle ustanovení článku 10 odstavce 3. 6. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník úroků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde. 7. Předpokládá se, že úroky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce úroků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž došlo k zadlužení, z něhož jsou úroky placeny, a tyto úroky jdou k tíži takové stálé provozovny nebo stálé základny, předpokládá se, že tyto úroky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna. 8. Jestliže částka úroků, které se vztahují k pohledávce, z níž jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. Článek 12 LICENČNÍ POPLATKY A POPLATKY ZA SLUŽBY 1. Licenční poplatky a poplatky za služby mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto licenční poplatky a poplatky za služby však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků nebo poplatků za služby je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky licenčních poplatků nebo poplatků za služby. 3. a) Výraz „licenční poplatky“ použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za užití nebo za právo na užití jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmů, a filmů nebo pásek pro televizní nebo rozhlasové vysílání, jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo postupu nebo za užití nebo za právo na užití jakéhokoliv průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké. b) Výraz „poplatky za služby“ použitý v tomto článku označuje platby obdržené jako náhrada za poskytnutí technických, poradenských a manažerských služeb, avšak nezahrnuje platby za služby uvedené v článku 5 odstavci 3 písmenu a) a v článcích 14 a 15. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků nebo poplatků za služby, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky nebo poplatky za služby zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné, a jestliže právo, majetek nebo služba, které dávají vznik licenčním poplatkům nebo poplatkům za služby, se skutečně vážou k této stálé provozovně nebo stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde. 5. Předpokládá se, že licenční poplatky a poplatky za služby mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce licenčních poplatků nebo poplatků za služby, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž vznikla povinnost platit licenční poplatky nebo poplatky za služby, a tyto licenční poplatky nebo poplatky za služby jdou k tíži takové stálé provozovny nebo stálé základny, předpokládá se, že tyto licenční poplatky nebo poplatky za služby mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna. 6. Jestliže částka licenčních poplatků nebo poplatků za služby, které se vztahují k užití, právu, informaci nebo službě, za které jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. Článek 13 ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU 1. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6 a umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebo movitého majetku, který patří ke stálé základně, kterou má k dispozici rezident jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě za účelem vykonávání nezávislého povolání, včetně zisků ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo takové stálé základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 3. Zisky ze zcizení majetku, který je částí provozního majetku podniku a pozůstávajícího z lodí nebo letadel provozovaných tímto podnikem v mezinárodní dopravě nebo z movitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí nebo letadel, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku. 4. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení akcií nebo jiných podílů na společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 5. Zisky ze zcizení jakéhokoliv jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1, 2, 3 a 4, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, jehož je zcizitel rezidentem. Článek 14 NEZÁVISLÁ POVOLÁNÍ 1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze svobodného povolání nebo z jiných činností nezávislého charakteru, podléhají zdanění jen v tomto státě, vyjma následujících případů, kdy takové příjmy mohou být rovněž zdaněny ve druhém smluvním státě: a) jestliže má tento rezident pravidelně k dispozici ve druhém smluvním státě stálou základnu za účelem vykonávání svých činností; v takovém případě jen taková část příjmů, kterou lze přičíst této stálé základně, může být zdaněna v tomto druhém smluvním státě; nebo b) jestliže jeho pobyt ve druhém smluvním státě po jedno nebo více období v úhrnu činí nebo přesahuje 183 dny v jakémkoli dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce; v takovém případě jen taková část příjmů, která je pobírána z jeho činností vykonávaných v tomto druhém státě, může být zdaněna v tomto druhém státě. 2. Do počítání období zmíněných v odstavci 1 písmenu b) se zahrnují následující dny: a) všechny dny fyzické přítomnosti včetně dní příjezdů a odjezdů a b) dny strávené mimo stát činnosti, jako jsou víkendové dny, státní svátky, dovolené, a služební cesty přímo spojené s vykonáváním činnosti příjemce v tomto státě, po kterých bylo v činnosti na území tohoto státu pokračováno. 3. Výraz „svobodné povolání“ zahrnuje obzvláště nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelské, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. Článek 15 ZAMĚSTNÁNÍ 1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 16, 18 a 19 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny v tomto druhém státě. 2. Odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněném státě, jestliže všechny následující podmínky jsou splněny: a) příjemce vykonává zaměstnání ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce a b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu a c) odměny nejdou k tíži stálé provozovny nebo stálé základny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě. 3. Do počítání období zmíněných v odstavci 2 písmenu a) se zahrnují následující dny: a) všechny dny fyzické přítomnosti včetně dní příjezdů a odjezdů a b) dny strávené mimo stát činnosti, jako jsou víkendové dny, státní svátky, dovolené, a služební cesty přímo spojené se zaměstnáním příjemce v tomto státě, po kterých bylo v činnosti na území tohoto státu pokračováno. 4. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku mohou být odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla provozované nebo provozovaného v mezinárodní dopravě zdaněny ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku. Článek 16 TANTIÉMY Tantiémy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako člen správní rady nebo jakéhokoliv jiného obdobného orgánu společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. Článek 17 UMĚLCI A SPORTOVCI 1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako na veřejnosti vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník nebo jako sportovec z takovýchto osobně vykonávaných činností ve druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článků 14 a 15 zdaněny v tomto druhém státě. 2. Jestliže příjmy z činností osobně vykonávaných umělcem nebo sportovcem neplynou umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článků 7, 14 a 15 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce vykonávány. Článek 18 PENZE Penze a jiné podobné platy vyplácené rezidentu smluvního státu z důvodu dřívějšího zaměstnání podléhají s výhradou ustanovení článku 19 odstavce 2 zdanění jen v tomto státě. Článek 19 VEŘEJNÉ FUNKCE 1. a) Platy, mzdy a jiné podobné odměny vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě za služby prokazované tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu podléhají zdanění jen v tomto státě. b) Takové platy, mzdy a jiné podobné odměny však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže služby jsou prokazovány v tomto státě a fyzická osoba, která je rezidentem tohoto státu: (i) je státním příslušníkem tohoto státu; nebo (ii) se nestala rezidentem tohoto státu jen z důvodu prokazování těchto služeb. 2. a) Penze a jiné podobné platy vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu nebo vyplácené z fondů, které zřídily, fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v tomto státě. b) Takové penze a jiné podobné platy však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže fyzická osoba je rezidentem a státním příslušníkem tohoto státu. 3. Ustanovení článků 15, 16, 17 a 18 se použijí na platy, mzdy, penze a jiné podobné odměny a platy za služby prokázané v souvislosti s průmyslovou nebo obchodní činností vykonávanou některým smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu. Článek 20 STUDENTI Platby, které dostává za účelem úhrady nákladů své výživy, vzdělávání nebo studia student nebo žák, který je nebo bezprostředně před svým příjezdem do jednoho smluvního státu byl rezidentem druhého smluvního státu a který se zdržuje v prvně zmíněném státě pouze za účelem svého vzdělávání nebo studia, nepodléhají zdanění v tomto státě za předpokladu, že takovéto platby plynou ze zdrojů mimo tento stát. Článek 21 OSTATNÍ PŘÍJMY Části příjmů rezidenta jednoho smluvního státu, ať mají zdroj kdekoliv, o kterých se nepojednává v předchozích článcích této smlouvy, podléhají zdanění jen v tomto státě, avšak jestliže je takový příjem pobírán ze zdrojů na území druhého smluvního státu, může být tento příjem rovněž zdaněn v tomto druhém státě. ČÁST IV METODY VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ Článek 22 VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ 1. V případě rezidenta Pákistánu bude dvojí zdanění vyloučeno následovně: Jestliže rezident Pákistánu pobírá příjem, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn v České republice, Pákistán povolí snížit pákistánskou daň tohoto rezidenta o částku rovnající se dani z příjmů zaplacené v České republice. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne tu část pákistánské daně vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjem, který může být zdaněn v České republice. 2. S výhradou ustanovení právních předpisů České republiky týkajících se vyloučení dvojího zdanění, bude v případě rezidenta České republiky dvojí zdanění vyloučeno následovně: Jestliže rezident České republiky pobírá příjem, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn v Pákistánu, Česká republika povolí snížit českou daň tohoto rezidenta o částku rovnající se dani z příjmů zaplacené v Pákistánu. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne tu část české daně vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjem, který může být zdaněn v Pákistánu. 3. Jestliže je v souladu s jakýmkoliv ustanovením této smlouvy příjem pobíraný rezidentem smluvního státu osvobozen od zdanění v tomto státě, tento stát může přesto, při výpočtu částky daně ze zbývajících příjmů tohoto rezidenta, vzít v úvahu osvobozený příjem. ČÁST V ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ Článek 23 ZÁKAZ DISKRIMINACE 1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni ve druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého státu, kteří jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. Toto ustanovení se bez ohledu na ustanovení článku 1 vztahuje rovněž na osoby, které nejsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států. 2. Osoby bez státní příslušnosti, které jsou rezidenty smluvního státu nebudou podrobeny v žádném smluvním státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci příslušného státu, kteří jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. 3. Zdanění stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebo stálé základny, jež má k dispozici rezident jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků nebo rezidentů tohoto druhého státu, které nebo kteří vykonávají tytéž činnosti. 4. Nic obsaženého v tomto článku nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal rezidentům druhého smluvního státu jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které přiznává svým vlastním rezidentům. 5. Pokud se nebudou aplikovat ustanovení článku 9, článku 11 odstavce 8 nebo článku 12 odstavce 6, budou úroky, licenční poplatky, poplatky za služby a jiné výlohy placené podnikem jednoho smluvního státu rezidentu druhého smluvního státu odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných zisků takového podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny rezidentu prvně zmíněného státu. 6. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž kapitál je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněn nebo kontrolován jedním nebo více rezidenty druhého smluvního státu, nebudou podrobeny v prvně zmíněném státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněného státu. 7. Ustanovení tohoto článku se bez ohledu na ustanovení článku 2 vztahují na daně všeho druhu a pojmenování. Článek 24 ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU 1. Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují vnitrostátní právní předpisy těchto států, předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem nebo, pokud její případ spadá pod článek 23 odstavec 1, úřadu smluvního státu, jehož je státním příslušníkem. Případ musí být předložen do tří let od prvního oznámení opatření vedoucího ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy. 2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit případ vyřešit vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se zamezilo zdanění, které není v souladu se Smlouvou. Jakákoliv dosažená dohoda bude uskutečněna bez ohledu na jakékoliv časové lhůty ve vnitrostátních právních předpisech smluvních států. 3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit vzájemnou dohodou jakékoliv obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo provádění Smlouvy. Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech neupravených ve Smlouvě. 4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců. Článek 25 VÝMĚNA INFORMACÍ 1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat takové informace, u nichž lze předpokládat, že jsou relevantní ve vztahu k provádění ustanovení této smlouvy nebo ve vztahu k provádění nebo vymáhání vnitrostátních právních předpisů, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování ukládané jménem smluvních států nebo jejich nižších správních útvarů nebo místních úřadů, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna informací není omezena články 1 a 2. 2. Veškeré informace obdržené smluvním státem podle odstavce 1 budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, které jsou uvedeny v odstavci 1, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní, rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním nebo dozorem výše uvedeného. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích. 3. Ustanovení odstavců 1 a 2 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost: a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu; b) poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisů nebo v běžném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního státu; c) poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem. 4. Jestliže jsou v souladu s tímto článkem jedním smluvním státem požadovány informace, druhý smluvní stát použije svých opatření zaměřených na získávání informací, aby získal požadované informace, i když tento druhý stát takové informace nepotřebuje pro své vlastní daňové účely. Povinnost obsažená v předchozí větě podléhá omezením odstavce 3, ale v žádném případě nebudou tato omezení vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že nemá domácí zájem na takových informacích. 5. Ustanovení odstavce 3 nebudou v žádném případě vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že informacemi disponuje bankabanka, jiná finanční instituce, pověřenec nebo osoba, která jedná v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se informace vztahují k vlastnickým podílům na osobě. Článek 26 ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ Nic v této smlouvě se nedotýká daňových výsad členů diplomatických misí nebo konzulárních úřadů, které jim přísluší na základě obecných pravidel mezinárodního práva nebo na základě ustanovení zvláštních dohod. Článek 27 SMÍŠENÁ USTANOVENÍ 1. Příslušný úřad jednoho smluvního státu může po konzultaci s příslušným úřadem druhého smluvního státu odepřít jakékoli osobě, nebo pokud jde o jakoukoli transakci, výhody plynoucí ze Smlouvy, jestliže podle jeho názoru by poskytnutí těchto výhod znamenalo zneužití této smlouvy. 2. Ustanovení Smlouvy v žádném případě nezabraňují smluvním státům provádět ustanovení jejich vnitrostátních právních předpisů určená k zabraňování situacím vyhýbaní se daňové povinnosti nebo daňovým únikům. ČÁST VI ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 28 VSTUP V PLATNOST 1. Tato smlouva podléhá ratifikaci a ratifikační listiny budou vyměněny co možná nejdříve. 2. Smlouva vstoupí v platnost dnem výměny ratifikačních listin a její ustanovení se budou provádět: a) v případě Pákistánu: (i) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na částky vyplácené nebo připisované k 1. červenci následujícímu po datu, kterým Smlouva vstoupí v platnost, nebo později; a (ii) pokud jde o ostatní daně, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. července následujícího po datu, kterým Smlouva vstoupí v platnost, nebo později; b) v případě České republiky: (i) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později; a (ii) pokud jde o ostatní daně z příjmů, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později. Článek 29 UKONČENÍ PLATNOSTI Tato smlouva zůstane v platnosti dokud nebude vypovězena některým smluvním státem. Každý smluvní stát může diplomatickou cestou podáním písemné výpovědi ukončit platnost Smlouvy, a to nejméně šest měsíců před koncem každého kalendářního roku následujícího po období pěti let ode dne vstupu Smlouvy v platnost. V takovém případě se Smlouva přestane provádět: a) v případě Pákistánu: (i) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na částky vyplácené nebo připisované k 1. červenci následujícímu po datu, kterým je podána písemná výpověď, nebo později; a (ii) pokud jde o ostatní daně, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. července následujícího po datu, kterým je podána písemná výpověď, nebo později; b) v případě České republiky: (i) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána písemná výpověď, nebo později; a (ii) pokud jde o ostatní daně z příjmů, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána písemná výpověď, nebo později. Na důkaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocněni, podepsali tuto smlouvu. Dáno v Praze dne 2. května 2014 ve dvou původních vyhotoveních v anglickém jazyce. Za Českou republiku Andrej Babiš 1\\. místopředseda vlády a ministr financí Za Pákistánskou islámskou republiku Tajammul Altaf Chughtai mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Pákistánské islámské republiky v České republice
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 57/2015 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 57/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy o správě nedoplatků mezi členskými státy Evropské unie a Evropskou investiční bankou upravující postupy pro platby a náhrady podle Smlouvy o poskytnutí záruky týkající se úvěrů, jež má poskytnout Evropská investiční banka ve prospěch investičních projektů ve státech Afriky, Karibiku a Tichomoří a v zámořských zemích a územích Vyhlášeno 2. 12. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 11. 2014, částka 35/2015 * Článek 1 - Definice * Článek 2 - Rozsah působnosti Smlouvy * Článek 3 - Platební podmínky * Článek 4 - Postup po vymožení příslušných částek * Článek 5 - Odměna Evropské investiční banky * Článek 6 - Zproštění povinnosti správy * Článek 7 - Daně a výdaje * Článek 8 - Rozhodné právo a příslušnost soudů * Článek 9 - Změny * Článek 10 - Oznámení a sdělení * Článek 11 - Podpis SmlouvySmlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 11. 2014 57 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 24. listopadu 2014 byla jménem České republiky podepsána Smlouva o správě nedoplatků mezi Belgickým královstvím, Bulharskou republikou, Českou republikou, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Estonskou republikou, Irskem, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Chorvatskou republikou, Italskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Maďarskem, Maltskou republikou, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Polskou republikou, Portugalskou republikou, Rumunskem, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a Evropskou investiční bankoubankou upravující postupy pro platby a náhrady podle Smlouvy o poskytnutí záruky týkající se úvěrů, jež má poskytnout Evropská investiční banka ve prospěch investičních projektů ve státech Afriky, Karibiku a Tichomoří a v zámořských zemích a územích. Smlouva vstoupila v účinnost podle svého článku 11 odst. 11.01 dne 1. ledna 2014 a pro Českou republiku se stala závaznou dnem podpisu. Anglické znění Smlouvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD SMLOUVA O SPRÁVĚ NEDOPLATKŮ mezi Belgickým královstvím Bulharskou republikou Českou republikou Dánským královstvím Spolkovou republikou Německo Estonskou republikou Irskem Řeckou republikou Španělským královstvím Francouzskou republikou Chorvatskou republikou Italskou republikou Kyperskou republikou Lotyšskou republikou Litevskou republikou Lucemburským velkovévodstvím Maďarskem Maltskou republikou Nizozemským královstvím Rakouskou republikou Polskou republikou Portugalskou republikou Rumunskem Republikou Slovinsko Slovenskou republikou Finskou republikou Švédským královstvím Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a Evropskou investiční bankou upravující postupy pro platby a náhrady podle Smlouvy o poskytnutí záruky týkající se úvěrů, jež má poskytnout Evropská investiční banka ve prospěch investičních projektů ve státech Afriky, Karibiku a Tichomoří a v zámořských zemích a územích Tuto smlouvu uzavírají: BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ESTONSKÁ REPUBLIKA, IRSKO, ŘECKÁ REPUBLIKA, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ, FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA, CHORVATSKÁ REPUBLIKA, ITALSKÁ REPUBLIKA, KYPERSKÁ REPUBLIKA, LOTYŠSKÁ REPUBLIKA, LITEVSKÁ REPUBLIKA, LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ, MAĎARSKO, MALTSKÁ REPUBLIKA, NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ, RAKOUSKÁ REPUBLIKA, POLSKÁ REPUBLIKA, PORTUGALSKÁ REPUBLIKA, RUMUNSKO, REPUBLIKA SLOVINSKO, SLOVENSKÁ REPUBLIKA, FINSKÁ REPUBLIKA, ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA jednající prostřednictvím úřadů a ministerstev uvedených v příloze této Smlouvy a zastoupené příslušnými signatáři uvedenými na podpisových stranách (každý z nich dále jen „Ručitel“ a společně „Ručitelé“ nebo „Členské státy“) a EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA se sídlem na adrese 100, boulevard Konrad Adenauer, L-2950 Lucemburk Kirchberg, Lucemburské velkovévodství, zastoupená panem Wernerem Hoyerem, prezidentem (dále jen „Evropská investiční banka“) VZHLEDEM K TOMU, ŽE: 1\\. Ručitelé jsou smluvními stranami Smlouvy o poskytnutí záruky (dále jen „Smlouva o poskytnutí záruky“ nebo „Záruka“) uzavřené s Evropskou investiční bankou k datu této Smlouvy a týkající se Úvěrů poskytnutých Evropskou investiční bankou z jejích vlastních zdrojů podle Vnitřní dohody podepsané v Lucemburku a Bruselu dne 24., resp. 26. června 2013 ve věci financování pomoci Společenství podle víceletého finančního rámce na období 2014 až 2020 v souladu s Dohodou o partnerství podepsanou v Cotonou (v Beninu) dne 23.června 2000 mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a státy Afriky, Karibiku a Tichomoří, v prvním revidovaném znění z Lucemburku ze dne 25. června 2005 a druhém revidovaném znění z Ouagadougou ze dne 22. června 2010, a o poskytnutí finanční pomoci zámořským zemím a územím, na něž je použitelná část čtvrtá Smlouvy o fungování Evropské unie podle rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii (v aktuálně platném znění). 2. Smlouva o poskytnutí záruky upravuje přechod práv a právních opravných prostředků Evropské investiční banky vůči Zajištěným dlužníkům na Ručitele v případě, že Ručitelé uhradí platbu z titulu Záruky. 3. Ručitelé a Evropská investiční banka zamýšlejí touto smlouvou (která je ve Smlouvě o poskytnutí záruky označena jako „Smlouva o správě nedoplatků z Cotonou II“) stanovit předpisy a postupy při vymáhání pohledávek týkajících se Subrogovaných částek. 4. Touto Smlouvou se rovněž provádí Smlouva o poskytnutí záruky, jež stanoví, že v případech, kdy na Ručitele přejdou práva a právní opravné prostředky Evropské investiční banky ve vztahu k jakémukoli Úvěru, Evropská investiční banka a Ručitel uzavřou smlouvu upravující správu a řízení Úvěru ze strany Evropské investiční banky. Tato Smlouva nevylučuje právo Evropské investiční banky a Ručitelů uzavřít zvláštní smlouvu o správě jednotlivých Úvěrů. SE PROTO SMLUVNÍ STRANY DOHODLY TAKTO: Článek 1 Definice V této Smlouvě: „Smlouvou“ se rozumí tato Smlouva o správě nedoplatků. „Datem uplatnění záruky“ se rozumí den, kdy jsou Ručitelé vyzváni k plnění ze Záruky. „Směnným kurzem platným k Datu uplatnění záruky“ se ve vztahu k jakékoli měně rozumí směnný kurz mezi eurem a příslušnou měnou zveřejněný Evropskou centrální bankoubankou ve 14:00 hod frankfurtského času pět Pracovních dní EIB před Datem uplatnění záruky. Pojem „Dlužník“ má význam stanovený ve Smlouvě o poskytnutí záruky. „Datem splatnosti dlužné částky“ se rozumí datum splatnosti částky, kterou dluží Zajištěný dlužník podle Smlouvy o úvěru a ve vztahu k níž nebyla obdržena žádná úhrada. „Nesplacenou částkou“ se rozumí částka, kterou dluží Zajištěný dlužník podle Smlouvy o úvěru a u níž uplynulo datum splatnosti. „Pracovním dnem EIB“ se rozumí den, kdy je Evropská investiční bankabanka otevřena pro svou běžnou činnost v Lucemburku. Pojem „Financující operace EIB“ má význam stanovený ve Smlouvě o poskytnutí záruky. Pojem „Smlouva o poskytnutí záruky“ nebo „Záruka“ má význam stanovený v prvním úvodním ustanovení. Pojem „Zajištěný dlužník“ má význam stanovený ve Smlouvě o poskytnutí záruky. „Záruční platbou“ se rozumí platba Zajištěných částek uhrazená Ručitelem Evropské investiční bancebance podle Smlouvy o poskytnutí záruky. Pojem „Zajištěná částka“ (Zajištěné částky) má význam stanovený ve Smlouvě o poskytnutí záruky. Pojem „Hostitelská země“ má význam stanovený ve Smlouvě o poskytnutí záruky. Pojem „Úvěr“ má význam stanovený ve Smlouvě o poskytnutí záruky. Pojem „Smlouva o úvěru“ má význam stanovený ve Smlouvě o poskytnutí záruky. „Účtem na krytí úvěrových ztrát“, resp. „LLCA“ se rozumí účet v eurech, který má být veden Evropskou investiční bankoubankou na jméno Ručitelů, jehož cílem je zmírnění rizik přebíraných členskými státy podle Smlouvy o poskytnutí záruky a který má být spravován v souladu s obchodními podmínkami stanovenými řídícími orgány Evropské investiční bankybanky, v aktuálně platném znění. Účet na krytí úvěrových ztrát bude financován (i) z příjmu plynoucího z použití platného ocenění rizik financujících operací, a to v aktuálně platném znění schváleném řídícími orgány Evropské investiční banky v souladu s jejími platnými vnitřními předpisy, (ii) Vymožených částek a (iii) kreditního úroku splatného měsíčně a vypočteného na základě denní úrokové sazby určené a oznámené Evropskou investiční bankoubankou v souladu s platnými zásadami stanovenými řídícími orgány Evropské investiční bankybanky, v aktuálně platném znění. Na vrub účtu LLCA se připisují (i) Záruční platby podle této Smlouvy a (ii) Poplatek za vymáhání pohledávek, za předpokladu, že na účtu je dostatek prostředků. „Účtem členského státu pro případ uplatnění záruky“, resp. „MSCA“ se rozumí účet v eurech, který má být veden Evropskou investiční bankoubankou na jméno každého Ručitele a spravován v souladu s platnými obchodními podmínkami stanovenými řídícími orgány Evropské investiční bankybanky, v aktuálně platném znění. Na vrub účtů MSCA se připisují (i) Záruční platby podle této Smlouvy, (ii) debetní úrok, splatný měsíčně a vypočtený na základě denní úrokové sazby určené a oznámené Evropskou investiční bankoubankou v souladu s platnými zásadami stanovenými řídícími orgány Evropské investiční bankybanky, v aktuálně platném znění, a (iii) Poplatek za vymáhání pohledávek. Ve prospěch účtu připisují Ručitelé (i) částky odpovídající očekávaným Záručním platbám podle Smlouvy o poskytnutí záruky a (ii) částky odpovídající jakémukoli zápornému zůstatku a přirostlému debetnímu úroku, a Evropská investiční banka připisuje (i) Vymožené částky a (ii) kreditní úrok, splatný měsíčně, vypočtený na základě denní úrokové sazby určené a oznámené Evropskou investiční bankoubankou v souladu s platnými zásadami stanovenými řídícími orgány Evropské investiční bankybanky, v aktuálně platném znění. „Poplatkem za vymáhání pohledávek“, resp. „Poplatkem“ se rozumí poplatek definovaný v článku 5 této Smlouvy. „Vymoženými částkami“ se rozumí část Subrogované částky, jež byla skutečně vymožena Evropskou investiční bankoubankou a uhrazena Evropské investiční bancebance. „Směnným kurzem platným k Datu vymožení“ se rozumí směnný kurz mezi eurem a měnou částky vymožené ve vztahu k Nesplacené částce, zveřejněný Evropskou centrální bankoubankou ve 14:00 hod frankfurtského času pět Pracovních dní EIB po datu, kdy byla příslušná částka vymožena a je Evropské investiční bancebance volně k dispozici. Pojem „Nezávislá záruka“ má význam stanovený ve Smlouvě o poskytnutí záruky. Pojem „Nezávislý ručitel“ má význam stanovený ve Smlouvě o poskytnutí záruky. „Částkou, u níž Ručitelé vstupují do práv Evropské investiční bankybanky (Subrogovanou částkou)“ se rozumí částka, na niž mají Ručitelé nárok na základě platby, kterou uhradili Evropské investiční bancebance podle Smlouvy o poskytnutí záruky. V této Smlouvě, nevyplývá-li z kontextu něco jiného: a) nadpisy jsou uváděny pouze pro přehlednost a nemají vliv na výklad této Smlouvy. b) výrazy vyjadřující jednotné číslo zahrnují i číslo množné a naopak; a c) odkazem na článek, smluvní stranu či přílohu se rozumí odkaz na příslušný článek, smluvní stranu či přílohu této Smlouvy. Článek 2 Rozsah působnosti Smlouvy 2.01 Tato Smlouva stanoví předpisy a postupy při vymáhání pohledávek týkajících se Subrogovaných částek. 2.02 Tato Smlouva se vztahuje na jakoukoli Záruku poskytnutou Ručiteli Evropské investiční bancebance ve vztahu k Zajištěným částkám, pokud se na tom Ručitelé a Evropská investiční bankabanka výslovně písemně dohodnou. Každá smluvní strana se tímto zavazuje takovou dohodu uzavřít, s výhradou jakéhokoli dodatku k této Smlouvě, který případně následně smluvní strany uzavřou. 2.03 Každý Ručitel potvrzuje své závazky vyjádřené ve Smlouvě o poskytnutí záruky a pověřuje Evropskou investiční banku, aby spravovala Subrogované částky pro účely vymáhání v souladu s příslušnými ustanoveními této Smlouvy. Článek 3 Platební podmínky 3.01 Vznikne-li Nesplacená částka podle Smlouvy o úvěru a tato částka není uhrazena ve lhůtě přibližně pěti měsíců, Evropská investiční bankabanka uplatní Záruku ve vztahu k této částce. 3.02 Evropská investiční bankabanka uplatní Záruku ve vztahu k Zajištěné částce v souladu s příslušnými ustanoveními a podle příslušných ustanovení Smlouvy o poskytnutí záruky. Zajištěná částka požadovaná Evropskou investiční bankou na základě Záruky bude vyjádřena v eurech a vypočtena s použitím Směnného kurzu platného k Datu uplatnění záruky. Ručitelé uhradí Zajištěnou částku ve lhůtě stanovené ve Smlouvě o poskytnutí záruky. 3.03 Evropská investiční bankabanka použije k uhrazení Zajištěné částky finanční prostředky uložené na účtu LLCA k Datu uplatnění záruky. Pokud finanční prostředky na účtu LLCA nepostačují k úhradě Zajištěné částky v plné výši, Evropská investiční bankabanka vybere k Datu uplatnění záruky z každého účtu MSCA příslušnou částku poměrně podle podílu jednotlivých Ručitelů stanoveného ve Smlouvě o poskytnutí záruky. K jakémukoli vzniklému zápornému zůstatku na účtu MSCA přirůstá a je z něj splatný debetní úrok. Každý Ručitel je povinen uhradit Evropské investiční bance jakýkoli záporný zůstatek na svém účtu MSCA vzniklý na základě uplatnění Záruky, a to ve lhůtě, v jaké jsou Ručitelé povinni uhradit Zajištěnou částku a která je stanovena ve Smlouvě o poskytnutí záruky. Debetní úrok přirostlý k účtům MSCA uhradí Ručitelé nejpozději do 31. prosince každého roku. 3.04 Evropská investiční bankabanka vystaví ve vztahu ke každému uplatnění Záruky výpis z účtu, v němž oznámí Ručiteli částky, jež použila z účtu LLCA a účtů MSCA na úhradu Zajištěných částek, a výsledný zůstatek účtů LLCA a MSCA. 3.05 Do 30. dubna každého roku předloží Evropská investiční bankabanka každému Ručiteli tyto zprávy: (i) orientační výhled předpokládaných uplatnění Záruky na běžný kalendářní rok; a (ii) zprávu o řízení(ch) ve věci vymáhání pohledávky zahájeném (zahájených) jménem Ručitele v předchozím kalendářním roce; a Kromě toho bude Evropská investiční bankabanka předkládat Ručitelům měsíční elektronický výpis z účtů LLCA a MSCA. Článek 4 Postup po vymožení příslušných částek 4.01 Jestliže Evropská investiční bankabanka vymůže na účet Ručitelů jakoukoli část Subrogované částky, bezodkladně splatí na účet LLCA částku odpovídající částkám použitým z účtu LLCA na úhradu Nesplacené částky, a to po odečtení Poplatku splatného podle článku 5. Jakákoli zbývající částka bude zaplacena na účty MSCA poměrně podle podílu příslušného Ručitele stanoveného ve Smlouvě o poskytnutí záruky, a to po odečtení Poplatku stanoveného v článku 5. Evropská investiční bankabanka v případě potřeby převede vymoženou částku na euro a za tímto účelem použije Směnný kurz platný k Datu vymožení. 4.02 Jestliže v případech uvedených v článku 5.05 Smlouvy o poskytnutí záruky došlo ke snížení hodnoty vkladu nebo rovnocenného finančního aktiva v době, kdy se tento vklad nebo finanční aktivum, které poskytl Zajištěný dlužník na úvěry v hostitelské zemi, a které představují Subrogovanou částku, stanou převoditelnými nebo konvertibilními, Evropská investiční banka na žádost Ručitelů uplatní veškerá práva a právní opravné prostředky, které získala na základě rámcové smlouvy uzavřené mezi Evropskou investiční bankoubankou a Hostitelskou vládou, aby se vynasnažila vymoci částku, o kterou se snížila hodnota dotčeného vkladu či aktiva. 4.03 S výhradou pokynů Zajištěného dlužníka může Evropská investiční bankabanka použít jakoukoli částku vymoženou ve vztahu k Nesplacené částce dlužné příslušným Zajištěným dlužníkem na úhradu této nebo jakékoli jiné Nesplacené částky dlužné příslušným Zajištěným dlužníkem. Za tímto účelem může Evropská investiční bankabanka provést konverze měn, jež bude považovat za potřebné. Článek 5 Odměna Evropské investiční banky 5.01 Jako protiplnění za služby Evropské investiční bankybanky poskytnuté Ručitelům podle této Smlouvy, a zejména za jakékoli vzniklé riziko spojené s fluktuací směnných kurzů, uhradí každý Ručitel Evropské investiční bancebance samostatně svůj příslušný podíl na Poplatku za vymáhání pohledávek. Poplatek se vypočte v sazbě 2 % ročně, případně změněné a oznámené Evropskou investiční bankoubankou v souladu se zásadami stanovenými řídícími orgány Evropské investiční bankybanky, v aktuálně platném znění, a účtuje se za každý den z nesplacené výše každé Zajištěné částky po odečtení jakýchkoli vymožených částek. Poplatek je splatný za období od data splatnosti Nesplacené částky do data, kdy Evropská investiční bankabanka vymůže poslední neuhrazenou část Nesplacené částky. Poplatek se vypočte na základě měsíce, který má 30 dní, a roku, který má 360 dní. Poplatek je splatný v jediné splátce ke každému datu, kdy je vymožena jakákoli část Zajištěné částky. Poplatek je splatný v eurech a vypočte se s použitím Směnného kurzu platného k Datu vymožení. 5.02 Pět let po datu vstupu této Smlouvy v platnost a poté ve vhodných pravidelných intervalech Evropská investiční bankabanka navrhne, pokud to bude považovat za vhodné, změnu sazby pro výpočet Poplatku uvedeného v tomto článku 5. Při této změně budou zohledněny změny objemu práce spojené s plněním této Smlouvy a jiné relevantní faktory. Změna sazby může být provedena formou jejího zvýšení či snížení. Jakékoli snížení sazby nabývá účinnosti okamžitě. Jakékoli zvýšení sazby nabude účinnosti poté, co Evropská investiční bankabanka obdrží souhlas 75 % Ručitelů, počítáno podle váhy jejich hlasů vypočtené způsobem stanoveným v článku 9. Ručitelé bez řádného důvodu neodmítnou udělit tento souhlas ani jej neudělí opožděně. Článek 6 Zproštění povinnosti správy 6.01 Evropská investiční bankabanka bude zproštěna svých povinností spravovat Subrogovanou částku za níže uvedených okolností: a) jestliže Ručitelé rozhodnutím, jež podpoří Ručitelé, kterým náleží nejméně 75 % hodnoty souhrnného nároku Ručitelů na Subrogovanou částku stanoveného podle článku 9, zmocní Evropskou investiční bankubanku, aby přerušila/zastavila další související úkony, s výjimkou poukázání vymožených částek; b) jestliže Evropská investiční bankabanka odvolá své závazky ve vztahu k Subrogované částce sdělením učeným Ručitelům, vydaným kdykoli po (i) 12. výročí data splatnosti nebo (ii) datu spadajícím devět měsíců od data splatnosti poslední řádné splátky podle příslušné Smlouvy o úvěru, podle toho, která z těchto událostí nastane později; nebo c) jestliže Evropská investiční bankabanka pozmění podmínky smlouvy se Zajištěným dlužníkem podle článku 4.02 Smlouvy o poskytnutí záruky a tato změna bude mít za následek snížení nebo odepsání Zajištěné a/nebo Subrogované částky, za předpokladu, že ve vztahu k této částce Evropská investiční banka vždy jednala v souladu s článkem 4.01 Smlouvy o poskytnutí záruky. 6.02 Pro účely článku 6.01 písm. a) Evropská investiční bankabanka pozastaví úkony vůči Zajištěnému dlužníkovi od data, kdy obdrží souhlas dostatečného počtu Ručitelů představujících požadovanou většinu, nebo případně od data, kdy Evropská investiční bankabanka oznámí Ručitelům odvolání svých závazků s tím, že pozastavením není dotčena povinnost Evropské investiční bankybanky zachovat odpovědnost Zajištěného dlužníka za Nesplacenou částku ani povinnost Evropské investiční bankybanky vést účty související s Nesplacenou částkou podle této Smlouvy. Evropská investiční bankabanka bezodkladně vyrozumí Ručitele o pozastavení dalších úkonů. Pozastavení je nevratné. 6.03 Jestliže je Evropská investiční bankabanka zproštěna svého závazku usilovat o vymožení Subrogované částky, Ručitelé uhradí zbývající Poplatek, na nějž vznikl nárok do data zproštění. Jestliže je však Evropská investiční bankabanka zproštěna svého závazku spojeného se Subrogovanou částkou z důvodu všeobecného programu oddlužení, např. podle programu pro vysoce zadlužené chudé země, je Poplatek za vymáhání pohledávek splatný v sazbě 1 % ročně, případně změněné a oznámené Evropskou investiční bankoubankou v souladu se zásadami stanovenými řídícími orgány Evropské investiční bankybanky, v aktuálně platném znění, namísto sazby uvedené v článku 5. Zbývající Poplatek je splatný a bude připsán na vrub účtu LLCA a/nebo účtů MSCA dva měsíce po datu, kdy zanikl závazek Evropské investiční bankybanky, jež Evropská investiční bankabanka oznámí Ručitelům. Článek 7 Daně a výdaje 7.01 Ručitelé odškodní Evropskou investiční bankubanku za veškeré daně vzniklé Evropské investiční bancebance při plnění jejích povinností podle této Smlouvy. Evropská investiční bankabanka vyúčtuje jakoukoli případnou úhradu daní z jiných zdrojů. 7.02 Vedle jakéhokoli poplatku splatného podle článku 5 Ručitelé nahradí Evropské investiční bancebance veškeré externí náklady přiměřeně vynaložené Evropskou investiční bankoubankou, a to poměrně podle svých příslušných podílů na Zajištěných částkách až do výše celkového limitu 2 % Nesplacené částky podle článku 1.01 Smlouvy o poskytnutí záruky. Uvedený limit neplatí v případech, kdy Evropská investiční banka Ručitelům předem písemně oznámí, že vynaloží výdaje, jež mohou přesáhnout stanovený limit, avšak podle jejího názoru zvýší čistou vymoženou částku. Tato náhrada je omezena na výdaje na zajištění poradenství a služeb, jež personál Evropské investiční bankybanky není schopen přiměřeně poskytnout, od třetích osob. Evropská investiční bankabanka může odečíst tyto výdaje z jakékoli částky vymožené ve vztahu k jakékoli Subrogované částce. Evropská investiční bankabanka předkládá Ručitelům vyúčtování. Závazky Ručitelů jsou podmíněny tím, že Evropská investiční bankabanka se nejprve po dobu 90 dní neúspěšně pokoušela získat náhradu výdajů od Zajištěného dlužníka. Nehledě na platbu od Ručitelů bude Evropská investiční bankabanka nadále usilovat o získání náhrady od Zajištěného dlužníka. Článek 8 Rozhodné právo a příslušnost soudů 8.01 Tato smlouva se řídí a vykládá v souladu se všeobecnými zásadami, které jsou společné právním řádům členských států. Jakýkoli spor mezi smluvními stranami této Smlouvy, který nebyl bezodkladně vyřešen smírem, se předloží k rozhodnutí Soudnímu dvoru Evropské unie podle článku 272 Smlouvy o fungování Evropské unie. Článek 9 Změny 9.01 Jakákoli změna této Smlouvy bude uzavřena se souhlasem Evropské investiční bankybanky a na základě souhlasného rozhodnutí 75 % Ručitelů, počítáno podle váhy jejich hlasů vypočtené s odkazem na vklad každého Ručitele do kapitálu Evropské investiční bankybanky. Každý Ručitel samostatně souhlasí s tím, aby byl vázán jakýmkoli takto přijatým dodatkem. Článek 10 Oznámení a sdělení 10.01 Oznámení a jiná sdělení podle této Smlouvy o správě nedoplatků určená Ručitelům nebo Evropské investiční bancebance se zasílají doporučeným dopisem nebo jiným uznávaným komunikačním prostředkem na adresu příjemce uvedenou níže: Oznámení určená Ručiteli:\| \| Adresa Ručitele uvedená v příloze. ---\|---\|--- Oznámení určená EIB:\| \| 100, boulevard Konrad Adenauer L-2950 Lucemburk Jakákoli změna výše uvedených adres je účinná až po jejím oznámení v písemné formě ostatním smluvním stranám. Odůvodnění a příloha tvoří nedílnou součást této Smlouvy. Článek 11 Podpis Smlouvy 11.01 Tato Smlouva se stává závaznou ve vztahu ke každému Ručiteli ihned poté, co ji platně podepíše, resp. ratifikuje, a Smlouva vstupuje v účinnost od 1. ledna 2014. 11.02 Autentické znění této Smlouvy je v jazyce anglickém, francouzském a německém. Každý Ručitel může Smlouvu podepsat v kterémkoli ze tří autentických jazyků. 11.03 Tato Smlouva je podepsána ve stejnopisech, přičemž každý Ručitel podepíše dva originály a doručí je Evropské investiční bancebance. Evropská investiční bankabanka doručí Ručiteli jeden originální stejnopis podepsaný daným Ručitelem a Evropskou investiční bankoubankou. Evropská investiční bankabanka vypracuje upravenou kopii v anglickém jazyce. NA DŮKAZ VÝŠE UVEDENÉHO každá ze smluvních stran této Smlouvy podepsala tuto Smlouvu prostřednictvím svého oprávněného signatáře. 3kB\| Podepsáno jménem Belgického království ---\|--- podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Bulharské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem České republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Dánského království podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Spolkové republiky Německo podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Estonské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Irska podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Řecké republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Španělského království podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Francouzské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Chorvatské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Italské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Kyperské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Lotyšské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Litevské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Lucemburského velkovévodství podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Maďarska podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Maltské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Nizozemského království podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Rakouské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Polské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Portugalské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Rumunska podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Republiky Slovinsko podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Slovenské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Finské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Švédského království podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Evropské investiční bankybanky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ Příloha Seznam adres pro účely článku 10 BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ:\| Service Public Fédéral Finances Administration de la Trésorerie Questions Financieres Internationales et Européennes 30, avenue des Arts B-1040 Bruxelles ---\|--- BULHARSKÁ REPUBLIKA:\| Министерство на финансите Дирекция „Международни финансови институции и сътрудничество“ Отдел „Европейски финансови институции“ Улица „Раковски“ № 102 1040 София Република България Ministry of Finance International Financial Institutions and Cooperation Directorate European Financial Institutions Department 102 Rakovsky Str. 1040 Sofia Republic of Bulgaria ČESKÁ REPUBLIKA:\| Ministerstvo financí Mezinárodní vztahy Letenská 15 CZ-118 10 Praha 1 DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ:\| Udenrigsministeriet Asiatisk Plads 2 DK -1448 - Copenhagen K SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO:\| Bundesministerium der Finanzen Referat EA2 Wilhelmstrasse 97 D-10117 Berlin ESTONSKÁ REPUBLIKA:\| Rahandusministeerium Suur-Ameerika 1 EE-15006 Tallinn IRSKO:\| Department of Finance International Financial Institutions Section South Block Government Buildings Upper Merrion Street IE-Dublin 2 ŘECKÁ REPUBLIKA:\| Υπουργείο Οικονομίας και Οικονομικών, Γενικό λογιστήριο του Κράτους Διεύθυνση 25η Πανεπιστημίου 25, GR-101 65 Αθήνα Ministry of Economy and Finance, General Accounting Office of the State 25th Directorate 25, Panepistimiou street GR-10165 Athens ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ:\| Ministerio de Economía y Competitividad, Secretaría General del Tesoro y Política Financiera Servicio de Avales Paseo del Prado, Num. 6 E-28071 Madrid FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA:\| Ministére de l'Économie, de l'lndustrie et de l'Emploi Direction générale du Trésor et de la Politique Économique Service des politiques macroéconomiques et des affaires européennes Teledoc 652 139 rue de Bercy FR- 75572 Paris CEDEX12 CHORVATSKÁ REPUBLIKA:\| Ministry of Finance Katančičeva, 5 HR-10000 Zagreb ITALSKÁ REPUBLIKA:\| Ministero dell' Economia e delle Finanze Dipartimento del Tesoro Rapporti Finanziari Internazionali - Ufficio XI Via XX Settembre, 97 I -00187 Rome KYPERSKÁ REPUBLIKA:\| Υπουργείο Οικονομικών Διεύθυνση Χρηματοδοτήσεων και Επενδύσεων Γωνία Μιχαήλ Καραολή και Γρηγόρη Αυξεντίου CY-1439 Λευκωσία Ministry of Finance Finance and Investment Division Michael Karaoli and Grigori Afxentiou Str CY-1439 Nicosia LOTYŠSKÁ REPUBLIKA:\| Latvijas Republikas Finanšu ministrija Smilšu iela 1 LV-1919, Rīga LITEVSKÁ REPUBLIKA:\| Lietuvos Respublikos finansų ministerija Lukiškių 2 2 LT-01512 Vilnius LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ:\| Ministère des Finances 3, rue de la Congrégation L-2931 Lucembursko MAĎARSKO:\| Nemzetgazdasági Minisztérium 1051 Budapest, József nádor tér 2-4 MALTSKÁ REPUBLIKA:\| Ministem tal-Finanzi, l-Ekonomija u Investiment Maison Demandols Triq in-Nofsinhar MT-Valletta VLT 2000 NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ:\| Ministerie van Financiën, Prinses Beatrixlaan 512 NL-2511 CW Den Haag RAKOUSKÁ REPUBLIKA:\| Bundesministerium für Finanzen Sektion III, Wirtschaftspolitik und Finanzmärkte Johannesgasse 5 A-1010 Wien POLSKÁ REPUBLIKA:\| Ministerstwo Finansów ul. Świętokrzyska 12 PL-00-916 Warszawa PORTUGALSKÁ REPUBLIKA:\| Ministério das Finanças Direcçao Geral do Tesouro Rua da Alfândega, 5-1 ° andar P-1194 Lisboa RUMUNSKO:\| Ministerul Economiei Finantelor Directia generala de trezorerie si datorie publica str. Apolodor, nr. 17 RO-sector 5, Bucuresti REPUBLIKA SLOVINSKO:\| Ministrstvo za finance Župančičeva 3 SI-1502 Ljubljana SLOVENSKÁ REPUBLIKA:\| Ministerstvo financií Slovenskej republiky sekcia medzinárodných vzťahov Štefanovičova 5 SK-817 82 Bratislava FINSKÁ REPUBLIKA:\| Ulkoasiainministeriô Kehityspoliittinen osasto Yleisen kehityspolitiikan ja suunnittelun yksikkô Katajanokanlaituri 3 FIN -00161 Helsinki ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ:\| Finandepartementet Internationella avdelningen Drottninggatan 21 S-10333 Stockholm SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA:\| The Head of Europe Department, Department for International Development, 22 Whitehall UK-London SW1A2EG
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 56/2015 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 56/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy o poskytnutí záruky mezi členskými státy Evropské unie a Evropskou investiční bankou týkající se úvěrů, jež má poskytnout Evropská investiční banka ve prospěch investičních projektů ve státech Afriky, Karibiku a Tichomoří a v zámořských zemích a územích Vyhlášeno 2. 12. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 11. 2014, částka 35/2015 * A. V této Smlouvě o poskytnutí záruky: - „Dlužníkem“ se rozumí jakýkoli příjemce Úvěru od Evropské investiční banky poskytnutého v rámci třetího Finančního protokolu Dohody z Cotonou nebo Rozhodnutí o přidružení. * B. Následující pojmy mají význam uvedený v příslušných níže uvedených bodech odůvodnění, článcích a přílohách: - PojemBod odůvodnění, článek nebo přílohaRozhodčí soudOddíl 4 přílohy 3Rozhodnutí o přidruženíPrvní bod odůvodněnízávaznýOddíl 4 přílohy 3vykonatelnýOddíl 4 přílohy 3Rámec z CotonouPrvní bod odůvodněníVnitřní dohoda z Cotonou IIIPrvní bod odůvodněníSmlouva * ČLÁNEK 1 - Rozsah Záruky * ČLÁNEK 2 - Uplatnění Záruky * ČLÁNEK 3 - Podmínky plateb ze Záruky * ČLÁNEK 4 - Úvěrové podmínky, správa a informace * ČLÁNEK 5 - Přechod práv * ČLÁNEK 6 - Daně a výdaje * ČLÁNEK 7 - Použitelná právní úprava * ČLÁNEK 8 - Příslušnost soudů * ČLÁNEK 9 - Důvěrnost * ČLÁNEK 10 - Oznámení a sdělení * ČLÁNEK 11 - Podpis Smlouvy o poskytnutí záruky 1 2 3 4 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 11. 2014 56 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 24. listopadu 2014 byla jménem České republiky podepsána Smlouva o poskytnutí záruky mezi Belgickým královstvím, Bulharskou republikou, Českou republikou, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Estonskou republikou, Irskem, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Chorvatskou republikou, Italskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Maďarskem, Maltskou republikou, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Polskou republikou, Portugalskou republikou, Rumunskem, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a Evropskou investiční bankoubankou týkající se úvěrů, jež má poskytnout Evropská investiční bankabanka ve prospěch investičních projektů ve státech Afriky, Karibiku a Tichomoří a v zámořských zemích a územích. Smlouva vstoupila v účinnost podle svého článku 11 odst. 11.01 dne 1. ledna 2014 a pro Českou republiku se stala závaznou dnem podpisu. Anglické znění Smlouvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD SMLOUVA O POSKYTNUTÍ ZÁRUKY mezi Belgickým královstvím Bulharskou republikou Českou republikou Dánským královstvím Spolkovou republikou Německo Estonskou republikou Irskem Řeckou republikou Španělským královstvím Francouzskou republikou Chorvatsko republikou Italskou republikou Kyperskou republikou Lotyšskou republikou Litevskou republikou Lucemburským velkovévodstvím Maďarskem Maltskou republikou Nizozemským královstvím Rakouskou republikou Polskou republikou Portugalskou republikou Rumunskem Republikou Slovinsko Slovenskou republikou Finskou republikou Švédským královstvím Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a Evropskou investiční bankou týkající se úvěrů, jež má poskytnout Evropská investiční banka ve prospěch investičních projektů ve státech Afriky, Karibiku a Tichomoří a v zámořských zemích a územích Tuto smlouvu uzavírají: BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ESTONSKÁ REPUBLIKA, IRSKO, ŘECKÁ REPUBLIKA, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ, FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA, CHORVATSKÁ REPUBLIKA, ITALSKÁ REPUBLIKA, KYPERSKÁ REPUBLIKA, LOTYŠSKÁ REPUBLIKA, LITEVSKÁ REPUBLIKA, LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ, MAĎARSKO, MALTSKÁ REPUBLIKA, NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ, RAKOUSKÁ REPUBLIKA, POLSKÁ REPUBLIKA, PORTUGALSKÁ REPUBLIKA, RUMUNSKO, REPUBLIKA SLOVINSKO, SLOVENSKÁ REPUBLIKA, FINSKÁ REPUBLIKA, ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA jednající prostřednictvím úřadů a ministerstev uvedených v příloze 1 této smlouvy (dále jen „Smlouva o poskytnutí záruky“ nebo „Záruka“) a zastoupené příslušnými signatáři uvedenými na podpisových stranách (každý z nich dále jen „Ručitel“ a společně „Ručitelé“ nebo „Členské státy“) a EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA se sídlem na adrese 100, boulevard Konrad Adenauer, L-2950 Lucemburk Kirchberg, Lucemburské velkovévodství, zastoupená panem Wernerem Hoyerem, prezidentem (dále jen „Evropská investiční banka“) VZHLEDEM K TOMU, ŽE: 1\\. Ručitelé přijali určité závazky působit jako ručitelé v článku 4 Vnitřní dohody podepsané v Lucemburku a Bruselu dne 24., resp. 26. června 2013 (dále jen „Vnitřní dohoda z Cotonou III“) ve věci financování pomoci Společenství podle víceletého finančního rámce na období 2014 až 2020 (ekvivalentního třetímu Finančnímu protokolu) v souladu s Dohodou o partnerství zemí AKT-EU podepsanou v Cotonou (v Beninu) dne 23. června 2000 mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a státy Afriky, Karibiku a Tichomoří, v prvním revidovaném znění z Lucemburku ze dne 25. června 2005 a druhém revidovaném znění z Ouagadougou ze dne 22. června 2010 (dále jen „Dohoda z Cotonou“) a o poskytnutí finanční pomoci zámořským zemím a územím, na něž je použitelná část čtvrtá Smlouvy o fungování Evropské unie podle rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii (v aktuálně platném znění, dále jen „Rozhodnutí o přidružení“) (společně dále jen „Rámec z Cotonou“). 2\\. S ohledem na předchozí bod odůvodnění Rada guvernérů Evropské investiční banky rozhodla dne 31. května 2013 zmocnit Evropskou investiční banku, aby zvláštních zdrojů poskytla finanční prostředky na investiční projekty v období 2014 až 2020 zahrnuté do třetího Finančního protokolu Dohody z Cotonou v celkové výši až 2 500 milionů EUR a až 100 milionů EUR v zámořských zemích a územích. 3\\. V návaznosti na politiku, o níž Rada guvernérů rozhodla dne 1. března 2012 a která stanoví, že Evropská investiční banka může přijímat plné obchodní riziko u každé jednotlivé operace v soukromém sektoru financované z vlastních zdrojů, při systematickém vyčlenění politického rizika, za které dále ručí členské státy, bylo výše uvedené zmocnění Rady guvernérů Evropské investiční banky vydáno pod podmínkou, že pro finanční prostředky poskytnuté bankou bude trvale dostupná uspokojivá záruka (kterou zakládá tato Smlouva o poskytnutí záruky) ze strany Ručitelů za souhrnnou částku těchto prostředků zvýšenou o všechny související částky v souladu s rozhodnutím Rady guvernérů ze dne 1. března 2012 a že finanční prostředky budou poskytnuty na financování investičních projektů, které vyhovují obvyklým kritériím Evropské investiční banky pro poskytování úvěrů z jejích vlastních zdrojů. 4\\. Článek 4 Vnitřní dohody z Cotonou III stanoví, že tato Záruka je omezena na 75 % celkové výše úvěrů poskytnutých Evropskou investiční bankou v rámci všech Smluv o úvěru uzavřených podle Dohody o partnerství z Cotonou III a Rozhodnutí o přidružení a kryje všechna rizika pro projekty veřejného sektoru. Uvedený článek dále stanoví, že u projektů soukromého sektoru tato záruka kryje všechna politická rizika a EIB přijme plné obchodní riziko. 5\\. Citovaný článek 4 dále stanoví, že členské státy ručí na základě této Smlouvy o poskytnutí záruky poměrným způsobem podle výše svých vkladů do základního kapitálu Evropské investiční banky. Příloha 2 této Smlouvy o poskytnutí záruky pro informaci vymezuje příslušný podíl každého členského státu na základním kapitálu Evropské investiční banky k datu podpisu této Smlouvy o poskytnutí záruky. 6\\. Ručitelé a Evropská investiční banka zamýšlejí, aby v případech, kdy na Ručitele přejdou práva a právní opravné prostředky Evropské investiční banky ve vztahu k jakémukoli Úvěru, Evropská investiční banka na žádost Ručitelů spravovala a řídila Smlouvu o úvěru, jež není plněna, v souladu s příslušnými ustanoveními smlouvy o správě nedoplatků z Cotonou III uzavřenou mezi Evropskou investiční bankou a Ručiteli, která upravuje postupy pro platby a náhrady podle záruky členských států ve prospěch Evropské investiční banky (dále jen „Smlouva o správě nedoplatků z Cotonou III“). SE PROTO SMLUVNÍ STRANY DOHODLY TAKTO: Definice A. V této Smlouvě o poskytnutí záruky: „Dlužníkem“ se rozumí jakýkoli příjemce Úvěru od Evropské investiční bankybanky poskytnutého v rámci třetího Finančního protokolu Dohody z Cotonou nebo Rozhodnutí o přidružení. „Pokyny pro řízení úvěrových rizik“ se rozumí pokyny Evropské investiční bankybanky pro řízení úvěrových rizik platné pro operace z vlastních zdrojů mimo Evropskou unii a případně pokyny Evropské investiční bankybanky pro řízení úvěrových rizik platné pro Evropskou unii, ve znění pozdějších novelizací, dodatků, doplňků a změn přijatých Evropskou investiční bankoubankou. „Financující operací EIB“ se rozumí Úvěr rozšířený Evropskou investiční bankoubankou na způsobilé investiční projekty prováděné v Hostitelské zemi z vlastních zdrojů Evropské investiční bankybanky a v souladu s jejími pravidly a postupy, zajištěný podle Rámce z Cotonou, který se řídí Smlouvou o úvěru uzavřenou mezi Evropskou investiční bankoubankou a Dlužníkem. „Zajištěným dlužníkem“ se rozumí Dlužník nebo jeho Nezávislý ručitel. „Zajištěnou částkou (Zajištěnými částkami)“ se rozumí jakýkoli závazek krytý touto Smlouvou o poskytnutí záruky, sestávající z jistiny, úroku, provizí, slibů odškodnění, poplatků, výdajů a dalšího příslušenství, a jakákoli jiná částka, kterou Zajištěný dlužník kdykoli dluží Evropské investiční bancebance na základě Úvěru nebo Nezávislé záruky. „Hostitelskou vládou“ se rozumí aktuálně existující orgány nebo jakékoli nástupnické orgány, jež účinně ovládají část nebo celé území Hostitelské země či jakéhokoli dílčího politického či územního celku, nebo jakýkoli jiný správní orgán dané země s tím, že tento pojem zahrnuje jakýkoli subjekt nacházející se uvnitř nebo vně Hostitelské země, jemuž je podle právního řádu Hostitelské země svěřena regulační pravomoc. „Hostitelskou zemí“ se rozumí každý ze států AKT a každá zámořská země nebo území ve smyslu Rámce z Cotonou. „Úvěrem“ se rozumí poskytnutí peněžních prostředků Evropskou investiční bankoubankou Dlužníkovi ve formě úvěru nebo dluhopisu nebo jakéhokoli rovnocenného nástroje přijatelného pro Evropskou investiční bankubanku jako náhrada za úvěr v souladu s Pokyny pro řízení úvěrových rizik, podle ustanovení Smlouvy o úvěru. „Smlouvou o úvěru“ se rozumí podepsaná smlouva uzavřená mezi Evropskou investiční bankoubankou a Dlužníkem, jež stanoví podmínky použitelné na Financující operace EIB ve formě Úvěru. „Účtem na krytí úvěrových ztrát“ se rozumí účet v eurech vedený Evropskou investiční bankoubankou na jméno Ručitelů, který bude financován z příjmu plynoucího z použití ocenění rizik na Financující operace EIB a spravován v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o správě nedoplatků z Cotonou III. „Poměrným podílem“ se ve vztahu ke každému Ručiteli rozumí poměr vkladu daného Ručitele ke kapitálu Evropské investiční bankybanky; tento poměr se měří pro účely každého uplatnění Záruky podle článku 2 v okamžiku toto uplatnění; vklady každého Ručitele do kapitálu Evropské investiční bankybanky k datu této Smlouvy o poskytnutí záruky pro informaci uvádí příloha 2. „Nezávislou zárukou“ se rozumí záruka vydaná třetí stranou ve prospěch Evropské investiční bankybanky, zejména akreditiv či ručitelské prohlášení vydané v souvislosti s poskytnutím Úvěru Dlužníkovi s tím, že tento pojem zahrnuje jakýkoli závazek jakékoli třetí strany, jež je společně odpovědná za veškeré závazky Zajištěného dlužníka vůči Evropské investiční bancebance nebo jejich část ve vztahu k Úvěru poskytnutému Evropskou investiční bankoubankou. „Nezávislým ručitelem“ se rozumí subjekt, jenž vystavil Nezávislou záruku jménem Dlužníka. B. Následující pojmy mají význam uvedený v příslušných níže uvedených bodech odůvodnění, článcích a přílohách: Pojem\| \| Bod odůvodnění, článek nebo příloha ---\|---\|--- Rozhodčí soud\| \| Oddíl 4 přílohy 3 Rozhodnutí o přidružení\| \| První bod odůvodnění závazný\| \| Oddíl 4 přílohy 3 vykonatelný\| \| Oddíl 4 přílohy 3 Rámec z Cotonou\| \| První bod odůvodnění Vnitřní dohoda z Cotonou III\| \| První bod odůvodnění Smlouva o správě nedoplatků z Cotonou III\| \| Sedmý bod odůvodnění Dohoda z Cotonou\| \| První bod odůvodnění Politická rizika\| \| Článek 2.03 Projekt\| \| Oddíl 4 přílohy 3 Projektová smlouva\| \| Oddíl 4 přílohy 3 Příslušná smluvní strana\| \| Oddíl 4 přílohy 3 V této Smlouvě o poskytnutí záruky, nevyplývá-li z kontextu něco jiného: a) nadpisy jsou uváděny pouze pro přehlednost a nemají vliv na výklad této Smlouvy o poskytnutí záruky. b) výrazy vyjadřující jednotné číslo zahrnují i číslo množné a naopak; c) odkazem na článek, smluvní stranu či přílohu se rozumí odkaz na příslušný článek, smluvní stranu či přílohu této Smlouvy o poskytnutí záruky. ČLÁNEK 1 Rozsah Záruky 1.01 V rozsahu svého Poměrného podílu a aniž je dotčeno ustanovení článku 2.02, každý Ručitel, jako hlavní dlužník a nikoli pouze v rámci jistoty, tímto neodvolatelně: a) ručí, v souladu s níže stanovenými podmínkami, za přesné a úplné splnění veškerých finančních závazků každého Zajištěného dlužníka ve vztahu k Úvěrům poskytnutým Evropskou investiční bankoubankou z jejích vlastních zdrojů podle Rámce z Cotonou, přičemž se vzdává jakéhokoli práva na vznesení námitek. b) zavazuje se uhradit jakoukoli výši Zajištěné částky, kterou dluží Zajištěný dlužník Evropské investiční bancebance, a to na výzvu Evropské investiční bankybanky, v eurech a v souladu s ustanoveními článku 3. 1.02 Závazky Ručitelů vymezené v článku 1.01 výše se vztahují na veškeré Financující operace EIB uzavřené podle Vnitřní dohody z Cotonou III, ve vztahu k nimž byla uzavřena příslušná Smlouva o úvěru v období od 1. ledna 2014 až 31. prosince 2020. 1.03 A. Tato Záruka kryje: • veškerá rizika Smluv o úvěru uzavřených mezi Evropskou investiční bankoubankou a Dlužníky ze soukromého sektoru podle Rámce z Cotonou; a • Politická rizika ve smyslu definovaném v článku 2.03 u Smluv o úvěru uzavřených mezi Evropskou investiční bankoubankou a Dlužníky ze soukromého sektoru podle Rámce z Cotonou. B. Celková odpovědnost Ručitelů z této Záruky týkající se Rámce z Cotonou je omezena na 75 % celkové výše úvěrů poskytnutých Evropskou investiční bankoubankou podle Rámce z Cotonou, jež podléhají níže uvedeným maximálním částkám, jmenovitě: • 2 500 milionů EUR pro třetí Finanční protokol Dohody z Cotonou; a • 100 milionů EUR pro Rozhodnutí o přidružení na období po 31. prosinci 2013. 1.04 Závazky Ručitelů z této Záruky trvají do okamžiku zaplacení plné výše Zajištěných částek. ČLÁNEK 2 Uplatnění Záruky 2.01 Tuto Záruku lze uplatnit, pokud Zajištěný dlužník neuhradí, zcela nebo zčásti, jakoukoli Zajištěnou částku k datu její splatnosti. Nezohledňují se žádné částky obdržené či získané Evropskou investiční bankoubankou pro účely splacení Zajištěné částky, jestliže je jejich užití Evropskou investiční bankoubankou jakýmkoli způsobem omezeno. 2.02 Před uplatněním Záruky v případě, kdy Zajištěný dlužník neuhradí, zcela nebo zčásti, jakoukoli Zajištěnou částku k datu její splatnosti, oznámí Evropská investiční bankabanka Ručitelům v přiměřeném předstihu svůj úmysl uplatnit záruku ve vztahu k dotčené Zajištěné částce. Aby se zamezilo pochybnostem, povinnosti Evropské investiční bankybanky podle tohoto článku 2.02 se v žádném případě nevykládají jako odkládací podmínka vynutitelnosti závazků Ručitelů podle článku 1.01. 2.03 V případě Smluv o úvěru uzavřených mezi Evropskou investiční bankoubankou a Dlužníky ze soukromého sektoru však lze Záruku uplatnit jen tehdy, pokud v důsledku vzniku jedné z událostí vymezených v příloze 3 (dále jen „Politické riziko“): (i) Zajištěný dlužník není schopen uhradit, nebo Evropská investiční bankabanka není schopna přijmout, Zajištěnou částku k datu její splatnosti; nebo (ii) Nezávislý ručitel není schopen vybrat částky, jež mu mají být uhrazeny ve vztahu k Zajištěné částce s tím, že: a) jakákoli výzva k úhradě vydaná Nezávislým ručitelem na základě platby, kterou uhradil jménem Zajištěného dlužníka, musí být předložena Evropské investiční bancebance nejpozději do 2 let (x) po stanoveném smluvním datu poslední splátky podle příslušné smlouvy nebo (y) v případě dobrovolného či povinného předčasného splacení příslušného Úvěru po příslušném datu předčasné splatnosti; a b) tato Záruka je omezena na částku, kterou by Evropská investiční bankabanka nebo případně Nezávislý ručitel mohli obdržet, pokud by nenastalo Politické riziko. 2.04 Nezávislý ručitel může předložit Evropské investiční bancebance předběžnou výzvu k úhradě podle Nezávislé záruky v případech uvedených v oddíle 4, druhém odstavci, písm. b) přílohy 3, pokud během dvouleté promlčecí doby stanovené v článku 2.03 bodě (ii) této Smlouvy o poskytnutí záruky ještě neuplynula lhůta k výkonu rozhodčího nálezu uvedená v citovaném článku. Tato předběžná výzva neopravňuje Evropskou investiční bankubanku předložit výzvu k úhradě na základě Záruky, avšak slouží pouze jako prostředek k přerušení promlčecí lhůty stanovené v článku 2.03 bodě (ii) této Smlouvy o poskytnutí záruky. Jakákoli zbývající část promlčecí lhůty začíná opět běžet v okamžiku uplynutí lhůty pro výkon rozhodčího nálezu stanovené v oddíle 4 druhém odstavci písm. b) přílohy 3. Evropská investiční bankabanka vyrozumí Ručitele o jakýchkoli předběžných výzvách k úhradě předložených Nezávislým ručitelem. 2.05 A. S výhradou ustanovení bodu B níže je rozhodnutí Evropské investiční bankybanky o tom, zda nastalo Politické riziko, konečné a závazné. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti 15 kalendářních dní po příslušném oznámení Ručitelům. B. Jestliže většina Ručitelů, měřeno podle jejich Poměrného podílu, dá Evropské investiční bancebance pokyn, aby napadla tvrzení Zajištěného dlužníka, že nastalo Politické riziko, Evropská investiční bankabanka provede tyto pokyny podle svých závazků vyplývajících ze Smlouvy o správě nedoplatků z Cotonou III. Ručitelé a Evropská investiční banka jsou však vzájemně vázáni jakýmkoli pravomocným rozhodnutím příslušného soudu či rozhodčího soudu ve sporu mezi Evropskou investiční bankoubankou a Zajištěným dlužníkem, kterým se určuje, zda nastalo Politické riziko. Evropská investiční bankabanka pravidelně informuje Ručitele o stavu jakýchkoli takových řízení. 2.06 Evropská investiční bankabanka vyrozumí Ručitele o každém případu Politického rizika a o jakékoli neshodě mezi Evropskou investiční bankoubankou a Zajištěným dlužníkem ohledně vzniku Politického rizika. 2.07 Záruku lze rovněž uplatnit v případě, že Zajištěný dlužník uhradí nebo Evropská investiční bankabanka prostřednictvím uplatnění Nezávislé záruky obdrží platbu, kterou Evropská investiční bankabanka nemůže z jakéhokoli důvodu neomezeně použít nebo nad níž nemá nerušenou kontrolu. ČLÁNEK 3 Podmínky plateb ze Záruky 3.01 Ručitelé hradí Evropské investiční bancebance částky požadované Evropskou investiční bankoubankou v eurech. V částkách požadovaných Evropskou investiční bankoubankou budou zohledněny jakékoli finanční prostředky, jež může Evropská investiční bankabanka použít z Účtu na krytí úvěrových ztrát ve vztahu k nesplacené Zajištěné částce. Účet na krytí úvěrových ztrát bude spravován v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o správě nedoplatků z Cotonou III a s obchodními podmínkami stanovenými řídícími orgány Evropské investiční banky, v aktuálně platném znění. 3.02 Platební závazky Ručitele ze Záruky se hradí v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o správě nedoplatků z Cotonou III a v každém případě budou uhrazeny nejpozději do 3 let po písemné výzvě Evropské investiční bankybanky učiněné podle Smlouvy o poskytnutí záruky. 3.03 Evropská investiční bankabanka nebude na žádném jednotlivém Ručiteli požadovat úhradu jakékoli splatné částky, aniž by zároveň a podle Poměrného podílu každého Ručitele vyzvala ostatní Ručitele k uhrazení příslušné částky ze Záruky. Jestliže Evropská investiční bankabanka rozhodne, že nastalo Politické riziko, může Evropská investiční bankabanka předložit tuto výzvu k úhradě, a Ručitelé jsou povinni výzvě vyhovět, i pokud Ručitelé pověřili Evropskou investiční bankubanku ve smyslu přepokládaném v článku 2.05 B. ČLÁNEK 4 Úvěrové podmínky, správa a informace 4.01 Evropská investiční bankabanka řídí veškeré Úvěry, na něž se vztahuje tato Smlouva o poskytnutí záruky, v souladu se správnou bankovní praxí a standardními kritérii a postupy uplatňovanými Evropskou investiční bankoubankou, zejména v souladu s jejími Pokyny pro řízení úvěrových rizik, v aktuálně platném znění, přičemž provádí obvyklé kontroly. Při vymáhání jakékoli Zajištěné částky od jakéhokoli Zajištěného dlužníka či z jakéhokoli zajištění postupuje Evropská investiční bankabanka způsobem odpovídajícím péči řádného hospodáře uplatňované při vymáhání jakýchkoli částek v souvislosti s projekty financovanými Evropskou investiční bankoubankou bez využití Záruky. Obchodní podmínky použitelné na Úvěry, na něž se vztahuje tato Smlouva o poskytnutí záruky, jsou definovány v souladu s platnými zásadami a pokyny stanovenými řídícími orgány Evropské investiční bankybanky, v aktuálně platném znění. 4.02 Ručitelé tímto opravňují Evropskou investiční bankubanku, aby Zajištěnému dlužníkovi poskytla jednu či více dodatečných lhůt, a obecně aby změnila podmínky příslušné smlouvy s jakýmkoli Zajištěným dlužníkem, včetně změny, která má za následek snížení nebo odepsání nesplacené částky v rámci restrukturalizace nebo vyrovnání s věřiteli, přičemž Evropská investiční bankabanka nesmí překročit rozsah působnosti Rámce z Cotonou. 4.03 Evropská investiční bankabanka předloží Ručitelům dvakrát ročně, k 31. lednu a k 31. červenci: (i) informační list podle vzoru uvedeného v příloze 4, obsahující údaje o Smlouvách o úvěru, na něž se vztahuje tato Smlouva o poskytnutí záruky, platné k 31. prosinci a 30. červnu; a (ii) limity pro dodržování pravidel obezřetnosti, podle vzoru uvedeného v příloze 5, jež jsou definovány v souladu s platnými zásadami a pokyny stanovenými řídícími orgány Evropské investiční bankybanky, v platném znění. 4.04 Evropská investiční bankabanka vyrozumí Ručitele o jakékoli skutečnosti či okolnosti, jež podle jejího názoru nejsou dosud všeobecně známé, a na jejichž základě bude podle názoru Evropské investiční bankybanky pravděpodobně předložena výzva k úhradě ze Záruky. Evropská investiční bankabanka není povinna takové informace zjišťovat. ČLÁNEK 5 Přechod práv 5.01 Jestliže Ručitel uhradí Evropské investiční bancebance jakoukoli platbu z titulu Záruky, přecházejí na Ručitele veškerá práva Evropské investiční bankybanky, včetně práv vyplývajících ze zajištění, ve vztahu k jejím pohledávkám za Zajištěnými dlužníky. Toto právo na přechod práv nelze uplatnit k újmě Evropské investiční bankybanky. 5.02 V každé Nezávislé záruce Evropská investiční bankabanka vyloučí jakýkoli nárok Nezávislého ručitele na příspěvek vůči Ručitelům a jakékoli jiné právo Nezávislého ručitele požadovat jakékoli plnění od Ručitelů. Evropská investiční bankabanka odškodní Ručitele ve vztahu k jakékoli odpovědnosti vůči Nezávislým ručitelům vyplývající ze Záruky. 5.03 Jestliže na Ručitele přešla práva Evropské investiční bankybanky, bude Evropská investiční bankabanka na žádost Ručitelů spravovat a řídit příslušné pohledávky podle článku 5.01 v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o správě nedoplatků z Cotonou III. 5.04 Ručitelé a Evropská investiční bankabanka se dohodli, že budou Smlouvu o správě nedoplatků z Cotonou III uplatňovat na veškerá opatření směřující k vymáhání pohledávek iniciovaná Evropskou investiční bankou ve vztahu ke Smlouvám o úvěru, na něž se vztahuje Smlouva o poskytnutí záruky. 5.05 V rámci přechodu práv se v případě Nepřevedení měny definovaného v příloze 3 použije následující ustanovení: V případě, že se Zajištěná částka stane splatnou a Zajištěný dlužník složí, za podmínek přijatelných pro Evropskou investiční bankubanku, kauci v měně předmětné Zajištěné částky nebo ekvivalentní finanční prostředky ve prospěch Evropské investiční bankybanky v místní měně nebo v měně Úvěru či v jakékoli jiné volně směnitelné měně, avšak dotčená kauce nebo finanční prostředky nejsou převoditelné či směnitelné, Ručitelé tímto opravňují Evropskou investiční bankubanku, aby pohledávku Ručitelů ve vztahu k části Zajištěné částky odpovídající výši kauce nebo jiných finančních prostředků omezila na tuto kauci či finanční prostředky. ČLÁNEK 6 Daně a výdaje 6.01 Jakékoli finanční poplatky a jiné výdaje vynaložené v souvislosti s uzavřením, plněním nebo uplatněním této Smlouvy o poskytnutí záruky hradí Ručitelé poměrně podle svých příslušných Poměrných podílů. 6.02 Ručitelé odškodní Evropskou investiční bankubanku pokud jde o veškeré daně a výdaje vzniklé Evropské investiční bancebance při vymáhání Zajištěných částek v souladu se Smlouvou o správě nedoplatků z Cotonou III. ČLÁNEK 7 Použitelná právní úprava 7.01 Tato Smlouva o poskytnutí záruky se řídí a vykládá v souladu se všeobecnými zásadami, které jsou společné právním řádům členských států. ČLÁNEK 8 Příslušnost soudů 8.01 Jakýkoli spor mezi smluvními stranami této Smlouvy o poskytnutí záruky, který nebyl bezodkladně vyřešen smírem, se předloží k rozhodnutí Soudnímu dvoru Evropské unie podle článku 272 Smlouvy o fungování Evropské unie. ČLÁNEK 9 Důvěrnost 9.01 S ohledem na skutečnost, že některé informace vyměněné v souvislosti s touto Smlouvou o poskytnutí záruky mohou být důvěrné a v některým případech mohou být i obchodně citlivé, zavazují se Evropská investiční bankabanka i Ručitelé, že bez předchozího písemného souhlasu ostatních nesdělí žádné třetí osobě žádné informace poskytnuté kterékoli z těchto smluvních stran v souvislosti s touto Smlouvou o poskytnutí záruky. Tímto závazkem však není dotčeno poskytnutí informací vyžadovaných ze zákona nebo na základě příkazu příslušného soudu. ČLÁNEK 10 Oznámení a sdělení 10.01 Oznámení a jiná sdělení podle této Smlouvy o poskytnutí záruky určená Ručitelům nebo Evropské investiční bancebance se zasílají doporučeným dopisem nebo jiným uznávaným komunikačním prostředkem na adresu příjemce uvedenou níže: Oznámení určená Ručiteli:\| \| Příslušná adresa Ručitele podle přílohy 1 ---\|---\|--- Oznámení určená EIB:\| \| 100, boulevard Konrad Adenauer L-2950 Lucemburk Jakákoli změna výše uvedených adres je účinná až po jejím oznámení v písemné formě ostatním smluvním stranám. Odůvodnění a pět příloh tvoří nedílnou součást této Smlouvy o poskytnutí záruky. ČLÁNEK 11 Podpis Smlouvy o poskytnutí záruky 11.01 Tato Smlouva o poskytnutí záruky se stává závaznou ve vztahu ke každému Ručiteli ihned poté, co ji platně podepíše, resp. ratifikuje, a vstupuje v účinnost od 1. ledna 2014. 11.02 Autentické znění této Smlouvy o poskytnutí záruky je v jazyce anglickém, francouzském a německém. Každý Ručitel může Smlouvu o poskytnutí záruky podepsat v kterémkoli ze tří autentických jazyků. 11.03 Tato Smlouva o poskytnutí záruky je podepsána ve stejnopisech, přičemž každý Ručitel podepíše dva originály a doručí je Evropské investiční bancebance. Evropská investiční bankabanka doručí Ručiteli jeden originální stejnopis podepsaný daným Ručitelem a Evropskou investiční bankoubankou. Evropská investiční bankabanka vypracuje upravenou kopii v anglickém jazyce. NA DŮKAZ ČEHOŽ každá ze smluvních stran této smlouvy podepsala tuto Smlouvu o poskytnutí záruky prostřednictvím svého oprávněného signatáře. 3kB\| Podepsáno jménem Belgického království ---\|--- podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Bulharské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem České republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Dánského království podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Spolkové republiky Německo podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Estonské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Irska podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Řecké republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Španělského království podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Francouzské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Chorvatské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Italské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Kyperské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Lotyšské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Litevské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Lucemburského velkovévodství podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Maďarska podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Maltské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Nizozemského království podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Rakouské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Polské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Portugalské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Rumunska podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Republiky Slovinsko podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Slovenské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Finské republiky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Švédského království podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ 3kB\| Podepsáno jménem Evropské investiční bankybanky podpis: _________________________\| dne:_____________________________ \| Jméno signatáře:___________________ Příloha 1 Seznam adres pro účely článku 10 BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ:\| Service Public Fédéral Finances Administration de la Trésorerie Questions Financieres Internationales et Européennes 30, avenue des Arts B-1040 Bruxelles ---\|--- BULHARSKÁ REPUBLIKA:\| Министерство на финансите Дирекция „Международни финансови институции и сътрудничество“ Отдел „Европейски финансови институции“ Улица „Раковски“ № 102 1040 София Република България Ministry of Finance International Financial Institutions and Cooperation Directorate European Financial Institutions Department 102 Rakovsky Str. 1040 Sofia Republic of Bulgaria ČESKÁ REPUBLIKA:\| Ministerstvo financí Mezinárodní vztahy Letenská 15 CZ-118 10 Praha 1 DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ:\| Udenrigsministeriet Asiatisk Plads 2 DK -1448 - Copenhagen K SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO:\| Bundesministerium der Finanzen Referat EA2 Wilhelmstrasse 97 D-10117 Berlin ESTONSKÁ REPUBLIKA:\| Rahandusministeerium Suur-Ameerika 1 EE-15006 Tallinn IRSKO:\| Department of Finance International Financial Institutions Section South Block Government Buildings Upper Merrion Street IE-Dublin 2 ŘECKÁ REPUBLIKA:\| Υπουργείο Οικονομίας και Οικονομικών, Γενικό λογιστήριο του Κράτους Διεύθυνση 25η Πανεπιστημίου 25, GR-101 65 Αθήνα Ministry of Economy and Finance, General Accounting Office of the State 25th Directorate 25, Panepistimiou street GR-10165 Athens ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ:\| Ministerio de Economía y Competitividad, Secretaría General del Tesoro y Política Financiera Servicio de Avales Paseo del Prado, Num. 6 E-28071 Madrid FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA:\| Ministére de l'Économie, de l'lndustrie et de l'Emploi Direction générale du Trésor et de la Politique Économique Service des politiques macroéconomiques et des affaires européennes Teledoc 652 139 rué de Bercy FR- 75572 Paris CEDEX12 CHORVATSKÁ REPUBLIKA:\| Ministry of Finance Katančičeva, 5 HR-10000 Zagreb ITALSKÁ REPUBLIKA:\| Ministero dell' Economia e delle Finanze Dipartimento del Tesoro Rapporti Finanziari Internazionali - Ufficio XI Via XX Settembre, 97 I -00187 Rome KYPERSKÁ REPUBLIKA:\| Υπουργείο Οικονομικών Διεύθυνση Χρηματοδοτήσεων και Επενδύσεων Γωνία Μιχαήλ Καραολή και Γρηγόρη Αυξεντίου CY-1439 Λευκωσία Ministry of Finance Finance and Investment Division Michael Karaoli and Grigori Afxentiou Str CY-1439 Nicosia LOTYŠSKÁ REPUBLIKA:\| Latvijas Republikas Finanšu ministrija Smilšu iela 1 LV-1919, Rīga LITEVSKÁ REPUBLIKA:\| Lietuvos Respublikos finansų ministerija Lukiškių 2 2 LT-01512 Vilnius LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ:\| Ministère des Finances 3, rue de la Congrégation L-2931 Lucembursko MAĎARSKO:\| Nemzetgazdasági Minisztérium 1051 Budapest, József nádor tér 2-4 MALTSKÁ REPUBLIKA:\| Ministem tal-Finanzi, l-Ekonomija u Investiment Maison Demandols Triq in-Nofsinhar MT-Valletta VLT 2000 NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ:\| Ministerie van Financiën, Prinses Beatrixlaan 512 NL-2511 CW Den Haag RAKOUSKÁ REPUBLIKA:\| Bundesministerium für Finanzen Sektion III, Wirtschaftspolitik und Finanzmärkte Johannesgasse 5 A-1010 Wien POLSKÁ REPUBLIKA:\| Ministerstwo Finansów ul. Świętokrzyska 12 PL-00-916 Warszawa PORTUGALSKÁ REPUBLIKA:\| Ministério das Finanças Direcçao Geral do Tesouro Rua da Alfândega, 5-1 ° andar P-1194 Lisboa RUMUNSKO:\| Ministerul Economiei Finantelor Directia Generala Relatii Financiare Internationale str. Apolodor, nr. 17 RO-sector 5, Bucuresti REPUBLIKA SLOVINSKO:\| Ministrstvo za finance Župančičeva 3 SI-1502 Ljubljana FINSKÁ REPUBLIKA:\| Ulkoasiainministeriô Kehityspoliittinen osasto Yleisen kehityspolitiikan ja suunnittelun yksikkô Katajanokanlaituri 3 FIN -00161 Helsinki SLOVENSKÁ REPUBLIKA:\| Ministerstvo financií Slovenskej republiky Sekcia medzinárodných vzťahov Štefanovičova 5 SK-817 82 Bratislava ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ:\| Finandepartementet / Ministry of Finance Internationella avdelningen / International Department Drottninggatan 21 S-10333 Stockholm SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA:\| The Head of Europe Department, Department for International Development, 22 Whitehall UK-London SW1A2EG Příloha 2 Příslušné vklady Ručitelů k datu této Smlouvy o poskytnutí záruky \| EUR ---\|--- Kapitál Evropské investiční bankybanky\| 243 284 154 500 Upsáno členskými státy:\| Německo\| 39 195 022 000 Francie\| 39 195 022 000 Itálie\| 39 195 022 000 Spojené království\| 39 195 022 000 Španělsko\| 23 517 013 500 Belgie\| 10 864 587 500 Nizozemsko\| 10 864 587 500 Švédsko\| 7 207 577 000 Dánsko\| 5 501 052 500 Rakousko\| 5 393 232 000 Polsko\| 5 017 144 500 Finsko\| 3 098 617 500 Řecko\| 2 946 995 500 Portugalsko\| 1 899 171 000 Česká republika\| 1 851 369 500 Maďarsko\| 1 751 480 000 Irsko\| 1 375 262 000 Rumunsko\| 1 270 021 000 Chorvatsko\| 891 165 500 Slovensko\| 630 206 000 Slovinsko\| 585 089 500 Bulharsko\| 427 869 500 Litva\| 367 127 000 Lucembursko\| 275 054 500 Kypr\| 269 710 500 Lotyšsko\| 224 048 000 Estonsko\| 173 020 000 Malta\| 102 665 000 Příloha 3 DEFINICE POLITICKÝCH RIZIK JMENOVITĚ NEPŘEVEDENÍ MĚNY, VYVLASTNĚNÍ, VÁLKA ČI OBČANSKÉ NEPOKOJE A ODEPŘENÍ SPRAVEDLNOSTI PŘI PORUŠENÍ SMLOUVY 1. NEPŘEVEDENÍM MĚNY se rozumí: jakýkoli akt Hostitelské vlády, jenž přímo nepřímo brání Zajištěnému dlužníku směnit peněžní prostředky v místní měně na měnu Smlouvy o úvěru či na volně směnitelnou měnu či jinou měnu, kterou Evropská investiční bankabanka považuje za přijatelnou, nebo mu brání převést dotčenou místní měnu či měnu, na níž byla místní měna směněna, mimo Hostitelskou zemi za účelem (i) uhrazení jakékoli Zajištěné částky, (ii) přijetí jakékoli Zajištěné částky v dohodnuté měně a v souladu s dohodnutými podmínkami, nebo (iii) výběru jakékoli Zajištěné částky, jež byla řádně uhrazena; a jakékoli opomenutí Hostitelské vlády učinit úkon směřující k provedení či umožnění této směny či převodu Evropskou investiční bankoubankou či Zajištěným dlužníkem nebo jménem Evropské investiční bankybanky či Zajištěného dlužníka s výhradou, že: a) Zajištěný dlužník je schopen volně a zákonně používat v Hostitelské zemi místní měnu či jinou měnu, na níž byla místní měna převedena; a b) dotčený Zajištěný dlužník nebo případně Evropská investiční bankabanka se po dobu 30 dní neúspěšně pokoušeli všemi přiměřenými prostředky splnit zákonné formální náležitosti nezbytné k provedení předmětného převodu či směny. 2. VYVLASTNĚNÍM se rozumí: jakékoli opatření přijaté, nařízené, povolené, ratifikované nebo schválené Hostitelskou vládou, jež je správním či soudním úkonem a představuje vyvlastnění ve smyslu tohoto oddílu 2, nebo série takových opatření. Opatření představuje akt vyvlastnění ve smyslu tohoto oddílu 2, jestliže: a) brání Zajištěnému dlužníku uhradit Zajištěnou částku a v jeho důsledku dojde k neplnění povinností, jež trvá po dobu 90 dní; nebo b) zbavuje po dobu 90 dní Nezávislého ručitele nebo Evropskou investiční bankubanku jejich práv jako věřitele vyplývajících ze zajištění závazku nebo obchodních záruk za splacení ve vztahu k plánovaným platbám, jež se staly splatnými z jiného důvodu než v důsledku vzniku některého z rizik uvedených v této příloze; nebo c) zbavuje Nezávislého ručitele nebo Evropskou investiční bankubanku po dobu 90 dní práva použít peněžní prostředky uložené v místní nebo zahraniční měně u finančního ústavu v Hostitelské zemi ze strany Nezávislého ručitele či Evropské investiční bankybanky nebo na jejich účet pro účely výběru plánovaných plateb. Za akt vyvlastnění se nepovažuje žádné opatření Hostitelské země, které představuje všeobecně platné nediskriminační opatření přijaté v dobré víře, jaké správní orgány obvykle přijímají ve veřejném zájmu, například za účelem zajištění veřejné bezpečnosti, zvýšení příjmu z daní, ochrany životního prostředí či regulace hospodářské činnosti, ledaže by cílem tohoto opatření Hostitelské vlády byla konfiskace. Porušení smluvní povinnosti vůči Zajištěnému dlužníku ze strany Hostitelské vlády samo o sobě nepředstavuje opatření směřující k vyvlastnění. 3. VÁLKOU ČI OBČANSKÝMI NEPOKOJI se rozumí: jakýkoli akt války (vyhlášené či nevyhlášené), revoluce, povstání, občanské války, vzpoury či sociálních nepokojů, terorismu či sabotáže, v jehož přímém a okamžitém důsledku (i) není Zajištěný dlužník schopen uhradit Zajištěnou částku po dobu 90 dní nebo (ii) nejsou Nezávislý ručitel nebo Evropská investiční bankabanka schopni po dobu 90 dní vybrat prostředky řádně uhrazené ve vztahu k Zajištěné částce nebo přijmout Zajištěnou částku v příslušné měně a způsobem stanoveným ve smlouvě. Aby se jednalo o akt války či občanských nepokojů, musí být dotčeným aktem v každém případě sledován v první řadě politický cíl. Tento oddíl 3 se nevztahuje na akty provedené především za účelem podpory cílů v oblasti práce, zaměstnanosti, zájmů studentů či jiných nepolitických cílů. Lhůty v délce 30 či 90 dní uvedené v oddílech 1, 2 a 3 této přílohy se nepoužijí, jestliže k porušení platební povinnosti, zbavení oprávnění nebo nemožnosti výběru došlo v důsledku prodloužení některé z událostí uvedených v této příloze, jejichž existence byla řádně potvrzena během předchozího porušení platební povinnosti, u nějž již byly uplatněny výše uvedené lhůty. 4. ODEPŘENÍM SPRAVEDLNOSTI PŘI PORUŠENÍ SMLOUVY se rozumí: vypovězení nebo porušení Projektové smlouvy (definované níže) ze strany Hostitelské vlády, pokud toto vypovězení či porušení buď: (i) brání Zajištěnému dlužníkovi plnit jeho povinnosti vůči Evropské investiční bancebance či podstatně přispívá k tomu, že Zajištěný dlužník není schopen plnit své povinnosti vůči Evropské investiční bancebance; nebo (ii) brání Evropské investiční bancebance nebo Nezávislému ručiteli realizovat celou hodnotu zajištění přijatého ve vztahu k příjmům nebo jinému prospěchu vyplývajícímu z jakéhokoli zajišťovacího práva spojeného s Projektovou smlouvou. Použitelnost tohoto ustanovení je omezena na případy, kdy rozhodčí soud vydá pravomocný, závazný a vykonatelný rozhodčí nález, kterým přizná náhradu škody ve vztahu k nároku Příslušné smluvní strany na náhradu škody z porušení či vypovězení smlouvy; za předpokladu, že: a) rozhodčí nález zní na konkrétní peněžitou částku a je vydán z důvodu porušení smluvního závazku vyplývajícího z Projektové smlouvy, či z důvodu vypovězení Projektové smlouvy ze strany Hostitelské vlády; b) Příslušná smluvní strana vynaložila přiměřené úsilí na vyčerpání veškerých právních opravných prostředků proti Hostitelské vládě za účelem výkonu rozhodčího nálezu po dobu 180 po sobě následujících dní od data vydání rozhodčího nálezu. Nezávislý ručitel může předložit Evropské investiční bancebance předběžnou výzvu k úhradě v případech, kdy uvedená lhůta dosud neuplynula během dvouleté promlčecí doby stanovené v článku 2.03 bodě (ii) této Smlouvy o poskytnutí záruky. Tato předběžná výzva neopravňuje Evropskou investiční bankubanku předložit výzvu k úhradě podle této Smlouvy o poskytnutí záruky, avšak slouží pouze jako prostředek k přerušení promlčecí lhůty stanovené v článku 2.03 bodě (ii) této Smlouvy o poskytnutí záruky. Jakákoli zbývající část promlčecí lhůty začíná opět běžet v okamžiku uplynutí lhůty pro výkon rozhodčího nálezu. Evropská investiční bankabanka vyrozumí Ručitele o jakýchkoli předběžných výzvách k úhradě předložených Nezávislým ručitelem; c) odmítnutí Hostitelské vlády vykonat rozhodčí nález je svévolné a/nebo diskriminační. Pro tyto účely: a) „Rozhodčím soudem“ se rozumí jakýkoli rozhodčí soud či senát, bez ohledu na místo jeho založení, který je nezávislý na Hostitelské vládě, je na základě příslušných ustanovení Projektové smlouvy zmocněn k vydání pravomocného, závazného a vykonatelného nálezu ohledně nároku Příslušné smluvní strany podle Projektové smlouvy, a jeho nález je vykonatelný v Hostitelské zemi podle Úmluvy z New Yorku o uznávání a výkonu rozhodčích nálezů; b) Rozhodčí nález se považuje za „závazný“, jestliže zakládá zákonná práva stran ve vztahu k předmětu jejich sporu; c) Rozhodčí nález se považuje za „vykonatelný“, jestliže rozhodčí soud, který nález vydal, nebo jakýkoli jiný příslušný orgán neodložil nebo nevyloučil vykonatelnost dotčeného nálezu; d) Nález rozhodčího soudu se považuje za „pravomocný“, jestliže uplynula lhůta pro podání odvolání či jiného opravného prostředku proti tomuto nálezu, aniž by bylo podáno přijatelné odvolání či jiný opravný prostředek; e) „Projektem“ se rozumí projekt spadající pod Rámec z Cotonou a popsaný ve Zprávě o projektovém úvěru; f) „Projektovou smlouvou“ se rozumí smlouva, dohoda či závazné ujednání mezi Příslušnou smluvní stranou a Hostitelskou vládou, která se přímo týká Projektu, má podle přiměřeného stanoviska Evropské investiční bankybanky rozhodující vliv na finanční či technickou životaschopnost Projektu a zahrnuje, pro ilustraci, kterýkoli z níže uvedených druhů smluv či ujednání, jmenovitě dodavatelské smlouvy, odběratelské smlouvy, smlouvy o dotacích, uživatelské smlouvy, koncese, licence k užití nebo mechanismy stanovení cen; g) „Příslušnou smluvní stranou“ se rozumí Dlužník nebo mateřská či dceřiná společnost Dlužníka nacházející se ve stejném státě jako Dlužník. Příslušná smluvní strana nebo Nezávislý ručitel jsou povinni vynaložit veškeré přiměřené úsilí, aby vyčerpali veškeré dostupné právní prostředky proti Hostitelské vládě za účelem výkonu rozhodčího nálezu, nebo aby zajistili, že Příslušná smluvní strana nebo Nezávislý ručitel, kteří mohou takové právní prostředky uplatnit, tyto právní prostředky uplatnili. V každé smlouvě se Zajištěným dlužníkem bude vyhrazeno právo Evropské investiční bankybanky stanovit opatření, jež mají Příslušná smluvní strana nebo Nezávislý ručitel přijmout nebo zajistit jejich přijetí za účelem výkonu rozhodčího nálezu týkajícího se nároku z porušení či vypovězení smlouvy. Evropská investiční bankabanka není povinna požadovat po jakékoli smluvní straně přijetí opatření, jež jsou podle jejího názoru nepřiměřená s ohledem na jejich pravděpodobný přínos. Evropská investiční bankabanka se může zavázat, že jakémukoli Zajištěnému dlužníkovi nahradí přiměřené náklady na řízení o výkonu rozhodčího nálezu. Ručitelé nahradí Evropské investiční bancebance jakékoli takto vynaložené náklady. 5. VŠEOBECNÁ VÝLUKA Žádný z níže uvedených aktů či rizik neopravňuje k uplatnění Záruky: • jakýkoli akt Hostitelské země, s nímž Zajištěný dlužník nebo v případech uvedených v oddíle 4 této přílohy Příslušná smluvní strana svobodně souhlasili nebo pokud převládající příčina takového aktu spočívá v nezákonném či nepřiměřeném jednání Zajištěného dlužníka či Příslušné smluvní strany; • jakékoli výše definované Politické riziko, jež jednoznačně převažovalo k datu, kdy Evropská investiční bankabanka podepsala příslušnou Smlouvu o úvěru nebo smlouvu o zajištění, a mělo k tomuto datu účinky uvedené v této příloze. Příloha 4 SMLOUVA O POSKYTNUTÍ ZÁRUKY MEZI ČLENSKÝMI STÁTY A EIB ZE DNE DD/MM/RR TÝKAJÍCÍ SE ÚVĚRŮ POSKYTOVANÝCH EIB Z JEJÍCH VLASTNÍCH ZDROJŮ PODLE FINANČNÍCH PROTOKOLŮ) Pololetní informační list ke dni [31. 12. RR] [30. 6. RR] podle článku 4.03 Smlouvy o poskytnutí záruky (veškeré částky jsou v eurech) Pozn.: 1) Úvěry označené „Ano“ u „Předpokládaného uplatnění záruky“ jsou úvěry, u nichž dosud nebyly členským státům uhrazeny částky dříve požadované podle Záruky a u nichž Evropská investiční bankabanka předpokládá uplatnění Záruky rovněž ve vztahu k následující splátce 2) Částka následující (pololetní, není-li uvedeno jinak) splátky jistiny a úroku v eurech. Částky jsou orientační a nezaručené, neboť se mohou lišit z důvodu fluktuace směnných kurzů a jiných faktorů, např. další výplaty prostředků z Úvěru. A. Dříve oznámené úvěrové operace Datum podpisu\| Projekt\| Dlužník\| Výše úvěru\| Vyplacené a nesplacené částky\| Nezávislý ručitel\| Akt\| Veřejný/ soukromý sektor\| Předpokládané uplatnění záruky Ano/Ne 1)\| Následující splátka2) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| B. Nové úvěrové operace Datum podpisu\| Projekt\| Dlužník\| Výše úvěru\| Vyplacené a nesplacené částky\| Nezávislý ručitel\| Akt\| Veřejný/ soukromý sektor\| Předpokládané uplatnění záruky Ano/Ne 11)\| Následující splátka2) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- \| \| \| \| \| \| \| \| \| CELKEM A + B\| \| \| Příloha 5 --- Pololetní informační list ke dni [31.12. RR] [30. 6. RR] o Limitech pro dodržování pravidla obezřetnosti) \| Strop\| \| Čisté schválené částky\| %\| v mil. EUR\| v mil. EUR\| % maximální částky (strop)\| \| Operace se státy jako procento mandátu z Cotonou\| Cotonou I\| 60 %\| 1032\| \| \| \| Cotonou II\| 80 %\| 1624\| \| \| \| Cotonou III\| 80 %\| 2080\| \| \| \| Cílová maximální částka předpokládané ztráty u portfolia úvěrů poskytnutých státům\| Cotonou I\| 8 %\| \| \| \| \| Cotonou II\| 8 %\| \| \| \| \| Cotonou III\| 8 %\| \| \| \| \| Nesplacený dluh u dlužníků – států s ratingem C jako procento z portfolia úvěrů poskytnutých státům\| Cotonou I\| 25 %\| 258\| \| \| \| Cotonou II\| 25 %\| 406\| \| \| \| Cotonou III\| 25 %\| 520\| \| \| \| Expozice vůči jakémukoli jednotlivému státu jako procento celkové expozice\| Cotonou I\| 20 %\| 206\| \| \| \| Cotonou II\| 20 %\| 325\| \| \| \| Cotonou III\| 20 %\| 416\| \| \| \|
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava sdělení č. 55/2015 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava sdělení č. 55/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 49/2015 Sb. m. s Vyhlášeno 30. 11. 2015, částka 34/2015 55 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 49/2015 Sb. m. s. Ministerstvo zahraničních věcí vyhlašuje opravu sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 49/2015 Sb.m.s., kterým byla vyhlášena Dohoda o spolupráci v oblasti obrany mezi vládou České republiky a vládou Alžírské demokratické a lidové republiky. Ve druhém odstavci sdělení má být místo data „4. srpna 2015“ správně uvedeno datum „3. srpna 2015“.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 54/2015 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 54/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství Vyhlášeno 30. 11. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 10. 2015, částka 34/2015 * Článek 1 - Předmět spolupráce * Článek 2 - Rozsah spolupráce * Článek 3 - Všeobecná ustanovení * Článek 4 - Česko-polská komise pro hraniční vody * Článek 5 - Působnost Komise * Článek 6 - Opatření a činnosti na hraničních vodách * Článek 7 - Ochrana hraničních vod * Článek 8 - Mimořádná znečištění hraničních vod * Článek 9 - Monitorování * Článek 10 - Ochrana před povodněmi, ledovými jevy a suchem * Článek 11 - Náklady na vodohospodářská opatření a činnosti na hraničních vodách * Článek 12 - Vodoprávní řízení * Článek 13 - Řešení sporných otázek * Článek 14 - Přechodná a závěrečná ustanoveníSmlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 10. 2015 54 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. dubna 2015 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 14 odst. 1 dne 5. října 2015. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství Vláda České republiky a vláda Polské republiky (dále jen “smluvní strany”) vycházejíce ze smluv mezi Českou republikou a Polskou republikou a z platných mnohostranných smluv, týkajících se oblastí spolupráce upravovaných touto dohodou, kterými jsou Česká republika a Polská republika vázány, a v souladu s vnitrostátními právními předpisy států smluvních stran, s cílem zabezpečovat ochranu, vzájemně koordinované a racionální užívání hraničních vod a zlepšovat jejich jakost, jakož i zajišťovat zachování a obnovu na vodu vázaných ekosystémů včetně jejich biologické rozmanitosti, s cílem koordinovat úsilí vedoucí ke zmírnění negativních dopadů povodní a sucha, vědomy si toho, že využití hraničních vod a jejich ochrana před znečištěním jsou důležitými a naléhavými úkoly, jejichž efektivní řešení může být zajištěno jen v rámci úzké spolupráce smluvních stran, přesvědčeny o tom, že spolupráce na hraničních vodách je oboustranně prospěšná a přispívá k upevňování dobrých sousedských vztahů, se dohodly takto: Článek 1 Předmět spolupráce 1. Spolupráce se podle Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství (dále jen „Dohoda“) týká česko-polských hraničních vod, jimiž jsou všechny povrchové a podzemní vody, kterými probíhají státní hranice mezi státy smluvních stran, a vody v těch místech, která jsou těmito hranicemi protínána. 2. Ustanovení Dohody se použijí přiměřeně také pro: 1) povrchové a podzemní vody v blízkosti státních hranic, jestliže opatření na nich prováděná mohou mít významný vliv na vodní poměry na území státu druhé smluvní strany, 2) vodohospodářská zařízení, vodovody a kanalizace, které protíná a probíhá jimi státní hranice, 3) záplavová území hraničních vod. Článek 2 Rozsah spolupráce Spolupráce probíhá zejména v těchto oblastech: 1) změny vodních poměrů, 2) udržování a úpravy vodních toků, 3) výstavba, provoz a udržování vodních staveb a každá činnost, která může mít vliv na hraniční vody a na vodní poměry, 4) ochrana povrchových a podzemních vod před znečištěním, udržování a zlepšování jejich jakosti, 5) prevence, ochrana a zabezpečení před povodněmi a nebezpečnými ledovými jevy, včetně vzájemné výměny informací, 6) prevence, opatření a likvidace mimořádných znečištění hraničních vod, včetně varovné a poplachové služby a výměny informací za těchto situací, 7) odběry povrchových a podzemních vod, 8) ochrana množství povrchových i podzemních vod, 9) vypouštění odpadních vod, 10) ochranná pásma vodních zdrojů, 11) využívání vodní energie, 12) těžba říčních materiálů z koryt vodních toků, 13) monitorování množství a jakosti povrchových a podzemních vod, hodnocení a výměna výsledků, 14) vodohospodářské plánování a bilancování, 15) využití hraničních vod k plavbě, 16) ochrana hraničních vod jako složky životního prostředí, 17) využívání vodních zdrojů v období hydrologického sucha, 18) meliorace. Článek 3 Všeobecná ustanovení 1. Smluvní strany mají právo na spravedlivé a racionální využívání hraničních vod podle zásad uvedených v odstavci 2. 2. Smluvní strany budou postupovat tak, aby příslušné orgány a instituce jejich států: 1) využívaly a udržovaly vody a stavby a zařízení s nimi související tak, aby na území státu druhé smluvní strany nebyly způsobeny škody a aby se výrazně nezhoršily vodní poměry, 2) neprováděly bez projednání s druhou smluvní stranou žádná opatření, která by ovlivnila vodní a plavební poměry na území státu druhé smluvní strany, 3) se vzájemně s předstihem informovaly o připravovaných projektech, plánech a opatřeních, jež by mohly mít vliv na hraniční vody, s cílem posoudit jejich možné účinky, 4) dbaly na to, aby opatření prováděná na území jejich států přispívala k ochraně životního prostředí hraničních vod a jejich okolí, a aby přijímaly nezbytná opatření k omezení, kontrole a snížení jejich případných negativních důsledků na území svých států. Článek 4 Česko-polská komise pro hraniční vody 1. K provádění ustanovení Dohody zřizují smluvní strany Česko-polskou komisi pro hraniční vody (dále jen “Komise”). 2. Smluvní strany nominují do Komise své zástupce. 3. Složení, úkoly a způsob práce Komise upravuje její Statut, který je přílohou a nedílnou součástí Dohody. Článek 5 Působnost Komise 1. Komise se zabývá zejména průběžným projednáváním a řešením všech otázek spolupráce na hraničních vodách v oblastech uvedených v článku 2 a ve Statutu. 2. Komise může zpracovávat návrhy prováděcích a koordinačních ujednání k plnění jednotlivých úkolů vyplývajících z Dohody a podle dohodnutých zásad zpracovávat pro vybrané hraniční vody společné vodní bilance a rámcové plány. 3. Komise spolupracuje se Stálou česko-polskou hraniční komisí, pokud se jedná o zabezpečení stanoveného charakteru státních hranic a jejich průběhu hraničními vodami a o otázky staveb a zařízení v blízkosti státních hranic. 4. Komise spolupracuje, pokud je to věcně účelné, s Mezinárodní komisí pro ochranu Odry před znečištěním, s Mezinárodní komisí pro ochranu Labe, Mezinárodní komisí pro ochranu Dunaje a s dalšími mezinárodními organizacemi v oblastech působnosti Dohody. Článek 6 Opatření a činnosti na hraničních vodách 1. V případě plánování opatření a činností na hraničních vodách posoudí smluvní strany jejich eventuální dopady na hraniční vody. 2. Smluvní strana, která plánuje opatření nebo činnost mající vliv na hraniční vody, sdělí druhé smluvní straně s odpovídajícím předstihem všechny potřebné údaje. Na základě těchto údajů se v rámci Komise smluvní strany dohodnou na dalším postupu při přípravě a provádění těchto opatření a činností. V rámci zásad připravených Komisí je možná přímá spolupráce příslušných orgánů a pověřených pracovišť. Článek 7 Ochrana hraničních vod 1. Smluvní strany spolupracují při prevenci, omezování a snižování znečištění hraničních vod za účelem racionálního využívání a ochrany těchto vod. 2. Smluvní strany usilují o snižování znečištění hraničních vod a přijímají nezbytná opatření k omezení, kontrole a snižování negativního vlivu na ně, způsobeného činnostmi prováděnými na území států smluvních stran. 3. Smluvní strany, v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, podporují výstavbu zařízení a realizaci opatření, která budou předcházet negativním vlivům na jakost a množství hraničních vod nebo je zmírňovat. 4. Smluvní strany zajišťují, podle zásad schválených Komisí, systematické sledování jakosti a množství hraničních vod, vyhodnocování výsledků a jejich vzájemnou výměnu. Článek 8 Mimořádná znečištění hraničních vod Smluvní strany spolupracují při prevenci a odstraňování příčin a následků mimořádných znečištění hraničních vod. Smluvní strany dohodnou zejména: 1) technické, technologické, organizační a další zásady prevence a likvidace mimořádných znečištění vod, 2) systémy kontroly a směrnice pro informování a varování v případech mimořádného znečištění vod, 3) rozsah a způsob poskytování vzájemné pomoci. Článek 9 Monitorování 1. Smluvní strany zajišťují v rozsahu a termínech dohodnutých Komisí předávání a vyhodnocování hydrologických, hydrogeologických a meteorologických dat a informací v souladu se zásadami schválenými Komisí. 2. Smluvní strany pro tyto účely zřizují, provozují a udržují monitorovací objekty hydrologických, hydrogeologických a meteorologických sítí, včetně přístrojové a telekomunikační techniky. Článek 10 Ochrana před povodněmi, ledovými jevy a suchem 1. Smluvní strany v rámci Komise koordinují a dojednávají na hraničních vodách přípravu opatření, výstavbu, provoz a údržbu zařízení na ochranu před povodněmi, ledovými jevy a suchem, v případě potřeby iniciují přípravu a realizaci opatření sloužících oběma smluvním stranám. 2. Smluvní strany spolupracují v rámci Komise v oblasti povodňové prevence. 3. Smluvní strany v rámci Komise dohodnou zásady pro informování a varování v případech: 1) povodní a výskytu nebezpečných ledových jevů, 2) hydrologického sucha, 3) mimořádných změn velikosti průtoku. Článek 11 Náklady na vodohospodářská opatření a činnosti na hraničních vodách 1. Každá smluvní strana nese náklady na opatření provedená na území svého státu, která budou sloužit výhradně jejímu zájmu. 2. Náklady na opatření, provedená na území státu jedné smluvní strany, která budou sloužit jen zájmům druhé smluvní strany, nese ta smluvní strana, jejímž zájmům budou tato opatření sloužit, pokud se Komise nedohodne jinak. 3. Náklady na provedená opatření, která budou sloužit zájmům obou smluvních stran, ponesou smluvní strany v poměru svých zájmů bez ohledu na to, zda jde o práce provedené na území státu jedné nebo obou smluvních stran, pokud se Komise nedohodne jinak. 4. Náklady na práce na hraničních vodách nesou smluvní strany rovným dílem, pokud Komise nestanoví jinak. 5. Smluvní strany hradí rovným dílem náklady na přípravu dokumentace společných opatření na hraničních vodách, pokud Komise nestanoví jinak. 6. Náklady podle odstavce 2 - 5 podléhají každoročnímu vyúčtování. 7. Vyrovnání nákladů na opatření mezi smluvními stranami se provádí prostřednictvím prací a dodávek materiálu na provedení těchto opatření. 8. Vykazují-li roční vyúčtování po delší dobu zůstatek ve prospěch jedné smluvní strany, který nelze vyrovnat způsobem uvedeným dle odstavce 7, mohou se smluvní strany v rámci Komise dohodnout na finančním vyrovnání. 9. Oceňování prací a dodávek materiálu, společné kolaudace a vzájemná vyúčtování nákladů na opatření na hraničních vodách se provádějí na základě zásad, schválených Komisí. Článek 12 Vodoprávní řízení 1. Vodoprávní řízení týkající se hraničních vod se vedou podle vnitrostátních právních předpisů smluvní strany, na území jejíhož státu se tato opatření provádějí. Ve vodoprávním řízení, konaném za tímto účelem, musí být projednáno stanovisko druhé smluvní strany. 2. Pro opatření, která jsou prováděna na územích obou států, vydá povolení příslušný orgán smluvní strany pro ty části opatření, která jsou prováděna na území jejího státu. Obě vodoprávní řízení jsou příslušnými orgány obou smluvních stran koordinována. 3. O předmětných vodoprávních řízeních příslušných orgánů států obou smluvních stran se budou smluvní strany informovat prostřednictvím svých zástupců Komise. 4. Příslušné orgány států obou smluvních stran mohou ve vodoprávních řízeních vstupovat do přímého styku. Článek 13 Řešení sporných otázek Sporné otázky, které vzniknou při výkladu nebo provádění Dohody a které nebude moci vyřešit Komise, budou řešeny projednáním mezi smluvními stranami. Článek 14 Přechodná a závěrečná ustanovení 1. Dohoda podléhá schválení podle vnitrostátních právních předpisů států každé smluvní strany, což bude potvrzeno výměnou diplomatických nót a vstoupí v platnost dnem doručení pozdější nóty o schválení. 2. Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou. Každá smluvní strana může Dohodu písemně diplomatickou cestou vypovědět nejpozději šest měsíců před uplynutím probíhajícího kalendářního roku; v tomto případě platnost Dohody skončí dnem 31. prosince tohoto roku. Pozbytím platnosti Dohody není dotčena realizace předtím zahájených společných opatření. Úhrada nákladů na tato opatření se řídí článkem 11 Dohody. 3. Dnem vstupu Dohody v platnost pozbude ve vztazích mezi Českou republikou a Polskou republikou platnost Úmluva mezi vládou Československé republiky a vládou Polské lidové republiky o vodním hospodářství na hraničních vodách, podepsaná v Praze dne 21. března 1958. Dáno v Praze dne 20. 4. 2015 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a polském, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu České republiky Mgr. Richard Brabec v.r. ministr životního prostředí Za vládu Polské republiky Maciej Hipolit Grabowski v. r. ministr životního prostředí Příloha STATUT Česko-polské komise pro hraniční vody (dále jen „Komise“) Článek 1 Složení Komise 1. Komise se skládá z delegací smluvních stran. Každá delegace má nejvýše devět členů. 2. V čele české části Komise je zmocněnec pro hraniční vody (dále jen „zmocněnec“) a jeho zástupce, v čele polské části Komise je předseda polské strany (dále jen „předseda“) a jeho zástupce. 3. Komise může na svá zasedání zvát odborníky. Článek 2 Rozsah působnosti Komise Komisi přísluší plnění úkolů vyplývajících z Dohody, a to zejména: 1) schvalování zásad a směrnic pro přípravu, projektování, výstavbu, provoz a udržování opatření v oblasti vodního hospodářství na hraničních vodách, 2) schvalování směrnic pro oceňování prací, výkonů a dodávek, jakož i směrnic pro společné technické a finanční kontroly a vzájemná vyúčtování opatření v oblasti vodního hospodářství na hraničních vodách, 3) schvalování zásad pro systematické sledování jakosti hraničních vod, vyhodnocení a vzájemnou výměnu výsledků, jakož i pro kritéria hodnocení a klasifikace jakosti hraničních vod, 4) schvalování zásad pro systematické sledování množství hraničních vod, vyhodnocování a vzájemnou výměnu výsledků včetně bilancování; schvalování instalace a provozu zařízení k provádění společných měření (meteorologických, hydrologických a hydrogeologických); udržování měrných profilů, vodoměrných stanic a monitorovacích objektů podzemních vod v příhraničním území obou států. 5) schvalování zásad pro hydrologická měření na hraničních vodách, jejich vyhodnocování a vzájemnou výměnu výsledků, 6) schvalování zásad pro poskytování a výměnu hydrologických a meteorologických údajů z dohodnutých monitorovacích (měřicích) stanic, 7) schvalování zásad vzájemné spolupráce v rámci předpovědní výstražné služby, hlásné a předpovědní povodňové služby při mimořádných povodňových událostech, 8) schvalování zásad vzájemné spolupráce v rámci varovné a poplachové služby při mimořádném znečištění na hraničních vodách, 9) posuzování opatření v oblasti vodního hospodářství na hraničních vodách, 10) kontrolování, řízení a schvalování činností společných pracovních skupin, 11) projednávání možností využití hraničních vod k plavbě, 12) plnění jiných úkolů vyplývajících z Dohody, 13) řešení sporů vzniklých při výkladu nebo provádění Dohody. Článek 3 Zasedání Komise 1. Komise zasedá zpravidla jednou ročně. 2. Zasedání Komise se koná, není-li dohodnuto jinak, střídavě na území států smluvních stran. 3. Zasedání Komise svolává a vede zmocněnec nebo předseda té smluvní strany, na území jejíhož státu se zasedání koná. 4. Na žádost zmocněnce nebo předsedy se koná mimořádné zasedání Komise, a to do dvou měsíců od podání žádosti. Zasedání se uskuteční na území státu smluvní strany, jejíž zmocněnec nebo předseda o zasedání požádal. 5. Zmocněnec a předseda mohou v případě potřeby projednávat aktuální otázky spolupráce na hraničních vodách i mezi zasedáními Komise. O výsledcích těchto jednání informují Komisi na jejím nejbližším zasedání. 6. Jednacími jazyky Komise jsou český jazyk a polský jazyk. 7. Z každého zasedání Komise se sepíše protokol ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a polském, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Protokoly podepisují zmocněnec a předseda, v případě jejich nepřítomnosti jejich zástupci. Protokoly schvalují smluvní strany podle vlastních vnitrostátních právních předpisů. Protokoly vstupují v platnost dnem doručení pozdějšího oznámení o schválení protokolu druhou smluvní stranou. Článek 4 Způsob práce Komise 1. Komise stanoví svůj jednací řád. 2. K rozhodnutí Komise je potřebný souhlas obou delegací. 3. Komise zřizuje k plnění úkolů vyplývajících z Dohody společné pracovní skupiny a schvaluje zásady jejich činnosti. Jednání společných pracovních skupin se konají zpravidla střídavě na územích států smluvních stran. 4. Zmocněnec a předseda jmenují vedoucí příslušných částí společných pracovních skupin a skupin expertů. O tomto jmenování se vzájemně informují. 5. Vedoucí obou částí společných pracovních skupin jsou členy delegací. 6. Zmocněnec a předseda mohou v naléhavých případech přijímat rozhodnutí korespondenční cestou. Tato rozhodnutí budou součástí protokolu z nejbližšího zasedání Komise. Článek 5 Náklady na činnost Komise 1. Každá smluvní strana hradí náklady na účast své delegace a přizvaných odborníků na zasedáních Komise a na činnost svých částí společných pracovních skupin. 2. Další náklady vzniklé v souvislosti s činností Komise hradí obě smluvní strany v poměru dohodnutém v Komisi.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 53/2015 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 53/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Protokolu z roku 1997 pozměňujícího Mezinárodní úmluvu o zamezení znečištění z lodí z roku 1973 Vyhlášeno 30. 11. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 27. 11. 2015, částka 33/2015 * Článek 1 - Listina, která se bude měnit * Článek 2 - Doplnění Přílohy VI k úmluvě * Článek 3 - Obecné povinnosti * Článek 4 - Postup při provádění změn * Článek 5 - Podpis, ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení * Článek 6 - Vstup v platnost * Článek 7 - Výpověď * Článek 8 - Depozitář * Článek 9 - Jazyky * 1 Termín příloha znamená Přílohu č. VI k Mezinárodní úmluvě o zamezení znečištění moří z lodí, 1973 (MARPOL), ve znění Protokolu z roku 1978 a ve znění protokolu z roku 1997 upraveném Organizací, a to za předpokladu, že tyto změny jsou přijaty a uvedeny v * 2 Podobné stádium stavby znamená stádium, kdy: - .1 začíná stavba, kterou lze ztotožnit s konkrétní lodí a * 3 Termín výroční datum znamená den a měsíc každého roku, který bude odpovídat datu vypršení platnosti Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ovzduší. * 4 Termín pomocné ovládací zařízení znamená systém, funkci nebo řídicí strategií, jež jsou nainstalovány na jednotce lodního vznětového motoru za účelem ochrany motoru anebo jeho pomocných zařízení proti provozním stavům, které by mohly způsobit poškození n * 5 Termín kontinuální přísun je definován jako proces, při němž je odpad přiváděn do spalovací komory bez lidské pomoci. Spalovna má za normálních provozních podmínek se spalovací komorou operativní teplotu pohybující se mezi hodnotami 850 °C a 1200 °C. * 6 Termín ochranný vypínač znamená zařízení, které měří, snímá nebo reaguje na provozní proměnné hodnoty (například otáčky motoru, teplotu, tlak u vstupu nebo jakýkoli jiný parametr), a to za účelem aktivace, modulace, zpomalení nebo deaktivace činnosti kte * 7 Termín emise znamená jakékoli uvolňování látek, které podléhají kontrole podle této přílohy. Jedná se o uvolňování látek z lodí do atmosféry nebo do moře. * 8 Termín oblast regulace emisí znamená oblast, ve které je nutné, aby u lodí byla přijata zvláštní závazná opatření týkající se emisí, a to za účelem eliminace, snížení a regulace znečišťování ovzduší emisemi NOx nebo SOx a prachových částic nebo všech tří * 9 Termín pohonná ropná látka znamená jakékoli palivo dodávané za účelem spalování a určené pro tyto spalovací účely v rámci pohonu nebo provozu na palubě lodi, včetně destilovaných a zbytkových paliv. * 10 Termín hrubá prostornost znamená hrubou prostornost vypočítanou v souladu s pravidly o měření prostornosti obsaženými v Příloze I Mezinárodní úmluvy o měření prostornosti lodí z roku 1969 nebo jakékoli následné úmluvy. * 11 Termín instalace ve vztahu k pravidlu 12 této přílohy znamená instalaci systémů, vybavení, včetně přenosných hasicích jednotek, izolací nebo jiného materiálu na lodi. Do této skupiny však nepatří opravy nebo nabíjení již dříve instalovaných systémů, vyb * 12 Termín nainstalovaný znamená námořní vznětový motor, který je nebo má být nainstalován na lodi, včetně přenosného pomocného vznětového lodního motoru, a to pouze tehdy, když je jeho palivový, chladicí nebo výfukový systém nedílnou součástí lodi. Palivov * 13 Termín strategie nestandardní regulace emisí znamená strategii nebo opatření, která za běžných podmínek provozu lodi snižuje účinnost systému regulace emisí pod úroveň předpokládanou v použitých postupech zkoušek emisí. * 14 Termín námořní vznětový motor znamená jakýkoli motor s vratným pohybem a s vnitřním spalováním, který je provozován s kapalným nebo duálním palivem. Jedná se o motor, na který se vztahuje pravidlo 13 této přílohy, a to včetně přídavných/sdružených systé * 15 Termín technické pravidlo NOx znamená technické pravidlo pro regulaci emisí oxidů dusíku z lodních vznětových motorů přijaté usnesením č. 2 z konference MARPOL v roce 1997 ve znění změn provedených Organizací, a to za předpokladu, že tyto změny jsou při * 16 Termín látky poškozující ozónovou vrstvu znamená regulované látky, jež jsou definovány v odstavci (4) článku 1 v rámci Montrealského protokolu o látkách poškozujících ozónovou vrstvu, 1987. Látky jsou uvedeny v Přílohách A, B, C nebo E uvedeného protoko - Halon 1211bromchlordifluormetanHalon 1301bromtrifluormetanHalon 2402 1,2-Dibrom-1,1,2,2-tetraflouretan (známý také jako Halon 114B2)CFC -11TrichlorfluormetanCFC-12DichlordifluormetanCFC-1131,1,2-Trichlor-1,2,2-trifluoretanCFC-114 1,2-Dichlor-1,1,2,2-tetraf * 17 Termín spalování na palubě znamená spalování odpadů nebo jiných látek na palubě lodi, pokud tyto odpady nebo jiné látky vznikají během normálního provozu lodi. * 18 Termín palubní spalovna znamená lodní zařízení určené především pro účely spalování. * 19 Termín postavené lodě znamená lodě, jejichž kýl byl položen nebo které jsou v podobném stádiu stavby. * 20 Termín ropný kal znamená kal z pohonné ropné látky nebo z odlučovačů mazacího oleje, odpadních mazací olej z hlavního nebo pomocného strojního zařízení nebo odpadní ropná látka z odlučovačů stokové vody, odlučovače ropných látek nebo odkapních mís. * 21 Pojem tanker ve vztahu k pravidlu 15 této přílohy znamená ropný tanker definovaný v pravidle 1 Přílohy I této úmluvy, nebo chemický tanker definovaný v pravidle 1 Přílohy II této úmluvy. * 22 Stávající loď je taková loď, která není nová. * 23 Nová loď: - .1 Jedná se o takovou loď, pro kterou byla zadaná smlouva o stavbě dne 1. ledna 2013 nebo po tomto datu; nebo * 24 Termín velká přestavba znamená ve vztahu ke kapitole 4 této přílohy konverzi lodi: - .1 u které dochází k podstatné změně rozměrů, nosnosti nebo výkonu motoru lodi, nebo * 25 Termín loď s volně loženým nákladem znamená takovou loď, která je určena především k přepravě suchého hromadného nákladu, včetně takových typů jakými jsou rudy ve smyslu pravidla 1 kapitoly XII úmluvy SOLAS 74 (ve znění pozdějších pravidel). Do této sku * 26 Doprava plynových látek souvisí s nákladními loděmi konstruovanými nebo přizpůsobenými a užívanými pro účely hromadné přepravy jakéhokoli zkapalněného plynu. * 27 Termín tanker ve vztahu k pravidlu 4 této přílohy znamená ropný tanker definovaný v pravidle 1 Přílohy I této úmluvy, nebo chemický tanker či NLS tanker definovaný v pravidle 1 Přílohy II této úmluvy. * 28 Termín kontejnerová loď znamená loď určenou výhradně pro přepravu kontejnerů v podpalubí a na palubě. * 29 Loď se všeobecným nákladem je loď s několika palubami nebo s jednou palubou. Tato loď je určena především pro přepravu všeobecného nákladu. Tato definice vylučuje lodě se specializovaným suchým nákladem, které nejsou zahrnuty do výpočtu referenčních lin * 30 Termín přeprava chlazeného nákladu znamená přepravu na lodi upravené výhradně pro přepravu chlazeného nákladu v podpalubí. * 31 Termín loď pro kombinovanou přepravu nákladu znamená loď určenou k naložení 100% hrubé nosnosti prostřednictvím kapalného i suchého hromadného nákladu. * 32 Termín osobní loď znamená takovou loď, která přepravuje více než 12 cestujících. * 33 Termín ro-ro nákladní loď (přeprava vozidel) znamená vícepalubní nákladní loď typu roll-on-roll-off, která je určena pro přepravu prázdných osobních a nákladních vozidel. * 34 Termín ro-ro nákladní loď znamená loď určenou pro přepravu jednotek nákladu typu roll-on-roll-off. * 35 Termín ro-ro osobní loď znamená loď pro osobní přepravu, která obsahuje nákladové prostory roll-on-roll-off. * 36 Dosažená hodnota EEDI je hodnotou dosaženou jednotlivou lodí v souladu s pravidlem 20 této přílohy. * 37 Požadovaná hodnota EEDI je maximální hodnotou dosažené EEDI, která je povolena pravidla 21 této přílohy pro konkrétní typ a velikost lodi. * 1 Pravidla této přílohy se nebudou vztahovat na: - .1 jakékoli emise nezbytné pro účely zajištění bezpečnosti lodi nebo záchranu života na moři nebo * 2 Správní orgán smluvní strany může, v případné spolupráci s ostatními správními orgány, vydat výjimku z určitých ustanovení této přílohy pro lodě, které podstoupí zkoušky pro vývoj technologií snižování emisí a regulace emisí z lodí a programy konstrukcí - .1 u vznětových motorů námořních lodí s výtlakem v rámci jednoho válce v hodnotě až 30 f nesmí doba zkoušky překročit 18 měsíců. Pokud je zapotřebí dodatečného času, může příslušný schvalovací správní orgán (nebo správní orgány) umožnit prodloužení na jedn * 3.1 Emise přímo pocházející z průzkumu, využívání a souvisejícím přípřežním zpracování nerostných zdrojů z mořského dna jsou v souladu s článkem 2(3)(b) (ii) této úmluvy osvobozeny od ustanovení této přílohy. Tyto emise zahrnují následující položky: - .1 emise vznikající při spalování látek, které jsou výhradně a přímo výsledkem průzkumu, využívání a souvisejícího příbřežního zpracování nerostných zdrojů z mořského dna, a to včetně (ale nikoli výlučně) spalování uhlovodíků a řezaných kusů či kalů, stejn * 3.2 Požadavky pravidla 18 této přílohy se nevztahují na používání uhlovodíků, které jsou vyráběny a následně používány na místě jako palivo (po schválení správním orgánem). * 1 Správní orgán smluvní strany může povolit libovolnou armaturu, materiál, zařízení nebo přístroj k montáži na lodi nebo jiné postupy, alternativní pohonné ropné látky nebo metody vyhovění používané jako alternativy k prostředkům, jež jsou požadovány touto * 2 Správní orgán smluvní strany, který povoluje armaturu, materiál, zařízení nebo přístroj či jiné postupy, alternativní pohonné ropné látky nebo metody vyhovění používané jako alternativu k položkám požadovaným touto přílohou, musí informovat Organizaci, a * 3 Správní orgán smluvní strany by měl vzít v úvahu veškeré příslušné pokyny, které vypracovala Organizace a které se týkají ekvivalentů uvedených v tomto pravidle. * 4 Správní orgán smluvní strany, který umožňuje používání ekvivalentu stanoveného v odstavci 1 tohoto pravidla, musí usilovat o to, aby se nenarušilo nebo nepoškodilo životní prostředí, lidské zdraví a dále také majetek nebo zdroje nebo ekvivalenty jiných s * 1 Každá loď o hrubé prostornosti 400 tun a více a každá pevná či plovoucí vrtná souprava a další plošiny budou v zájmu zajištění souladu s požadavky kapitoly 3 této přílohy předmětem níže uvedených inspekcí: - .1 Počáteční inspekce před uvedením lodi do provozu nebo před prvním vystavením osvědčení požadovaného podle pravidla 6 této přílohy. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v * 2 V případě lodí s hrubou prostorností menší než 400 tun může správní orgán stanovit vhodná opatření k tomu, aby se zajistilo dodržování příslušných ustanovení kapitoly 3 této přílohy. * 3 Inspekce lodí týkající se vymáhání ustanovení této přílohy musí být prováděny úředníky správního orgánu. - .1 Správní orgán však může inspekcemi pověřit buď inspektory jmenované pro tento účel nebo jím uznané Organizace. Tyto Organizace musí splňovat směrnice přijaté Organizací;* * 4 Lodě, kterých se týká kapitola 4 této přílohy, jsou rovněž předmětem níže uvedených průzkumů, s přihlédnutím k pokynům přijatým Organizací:† - .1 Počáteční inspekce před uvedením nové lodi do provozu a před vydáním Mezinárodního certifikátu energetické účinnosti. Inspekce ověří, zda je dosažená hodnota EEDI u lodi v plném souladu s požadavky uvedenými v kapitole 4 této přílohy a zda je na palubě * 5 Zařízení musí být udržováno tak, aby bylo v plném souladu s ustanoveními této přílohy. Bez výslovného souhlasu správního orgánu nesmějí být prováděny žádné změny zařízení, systémů, připojení, uspořádání nebo materiálů, tedy takové změny, jež jsou předmět * 6\\. Kdykoliv na lodi dojde k nehodě nebo je zjištěna závada, která podstatně ovlivňuje účinnost nebo úplnost lodního zařízení na něž se vztahuje tato příloha, velitel nebo vlastník lodi při nejbližší příležitosti uvědomí správní orgán, uznanou Organizaci ne * 1 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ovzduší musí být vydáno po počáteční nebo obnovovací inspekci v souladu s ustanoveními pravidla 5 této přílohy, a to pro: - .1 jakoukoli loď o hrubé prostornosti 400 tun a více, která se provozuje při plavbách do přístavů nebo příbřežních terminálů pod pravomocí jiných účastnických stran a * 2 Pro loď postavenou před datem počátku platnosti Přílohy VI v platnost pro správní organ této lodi musí být vydáno Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ovzduší v souladu s odstavcem 1 tohoto pravidla, a to nejpozději při prvním naplánovaném uložení * 3 Toto osvědčení musí být vystaveno nebo potvrzeno buď správním orgánem nebo jakýmikoliv řádně pověřenými osobami či organizacemi.* Ve všech případech správní orgán za osvědčení přejímá plnou zodpovědnost. * 4 Mezinárodní osvědčení o energetické účinnosti pro konkrétní loď musí být vydáno na základě inspekce, podle ustanovení pravidla 5.4 této přílohy. Toto osvědčení se vydává jakýmkoli lodím s hrubou prostorností 400 a vyšší, a to před tím, než loď vypluje na * 5 Toto osvědčení musí být vystaveno nebo potvrzeno buď správním orgánem nebo jakýmikoliv řádně pověřenými osobami či organizacemi. Ve všech případech správní orgán za osvědčení přejímá plnou zodpovědnost. 1\\. Smluvní strana může nechat na žádost správního orgánu provést inspekci lodi a, je-li přesvědčena, že jsou ustanovení této přílohy splněna, pro danou loď vystavit nebo povolit vystavení Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ovzduší a, je-li to vh * 2 Kopie tohoto osvědčení a kopie zprávy o inspekci musí být co nejdříve předány zadávajícímu správnímu orgánu. * 3 Takto vystavené osvědčení musí obsahovat prohlášení o tom, že bylo vystaveno na žádost správního orgánu musí mít stejnou účinnost a být uznáno stejně jako osvědčení vystavené na základě pravidla 6 této přílohy. * 4 Pro loď, která je oprávněna plout pod vlajkou státu, který není smluvní stranou nesmí být vystaveno žádné Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ovzduší nebo Mezinárodní osvědčení o energetické účinnosti. * 1 Mezinárodní osvědčení o prevenci proti znečišťování ovzduší musí být vypracováno ve formě odpovídající vzoru uvedenému v Dodatku I k této příloze, musí být vypracováno alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud se používá také úřední jaz * 2 Mezinárodní osvědčení o energetické účinnosti musí být vypracováno ve formě odpovídající vzoru uvedenému v Dodatku VIII k této příloze, musí být vypracováno alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud se používá také úřední jazyk vydávají * 1 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ovzduší se vystavuje na dobu stanovenou správním orgánem a které nesmí přesáhnout dobu pět let. * 2 Bez ohledu na požadavky odstavce 1 tohoto pravidla platí následující body: - .1 když je obnovovací inspekce dokončena do tří měsíců před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčen * 3\\. Pokud je osvědčení vystaveno na dobu kratší než pět let, správní orgán může prodloužit platnost osvědčení do termínu po uplynutí doby platnosti na maximální dobu uvedenou v odstavci 1 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že se řádně provádí inspekce uv * 4 Pokud byla obnovovací inspekce dokončena a nové osvědčení nelze vystavit ani umístit na palubě lodi před skončením platnosti stávajícího osvědčení, může osoba nebo Organizace oprávněná správním orgánem potvrdit stávající osvědčení, které pak musí být při * 5 Pokud loď v době, kdy vyprší platnost osvědčení není v přístavu, v němž má podstoupit inspekci, může správní orgán dobu platnosti osvědčení prodloužit, ale toto prodloužení se uděluje pouze za účelem umožnění loď dokončit její plavbu do přístavu, v němž * 6 Osvědčení vystavené pro loď, která se provozuje na krátkých plavbách, a které nebylo prodlouženo podle výše uvedených ustanovení tohoto pravidla může být prodlouženo správním orgánem na dobu odkladu v délce až jednoho měsíce od uplynutí na něm vyznačené * 7 Za zvláštních okolností, jak je stanoveno správním orgánem, nemusí být nové osvědčení datováno od data skončení platnosti stávajícího osvědčení tak, jak požadují odstavce 2.1, 5 nebo 6 tohoto pravidla. Za těchto zvláštních okolností bude nové osvědčení p * 8 Pokud je výroční či průběžná inspekce dokončena před uplynutím lhůty stanovené v pravidle 5 této přílohy, pak: - .1 výroční datum uvedené na osvědčení se potvrzením mění na datum, které nesmí být později než tři měsíce po datu, kdy byla inspekce dokončena; * 9 Osvědčení vystavené na základě pravidla 6 nebo 7 této přílohy pozbude platnosti v některém z následujících případů: - .1 pokud nejsou příslušné inspekce dokončeny ve lhůtách stanovených podle pravidla 5.1 této přílohy; * 10 Mezinárodní osvědčení o energetické účinnosti musí být platné po celou dobu životnosti lodi, podle ustanovení níže uvedeného odstavce 11. * 11 Mezinárodní osvědčení o energetické účinnosti vydaná podle této přílohy pozbývají platnosti v každém z těchto následujících případů: - .1 loď je ve stavu mimo provoz nebo je vydán nové osvědčení po velké přestavbě (opravě) lodi; nebo * 1 Loď nacházející se v přístavu nebo příbřežním terminálu jiné smluvní strany, podléhá kontrolám prováděným úředníky řádně oprávněnými danou smluvní stranou, které se týkají operativních požadavků podle této přílohy tam, kde je důvodné podezření, že kapitá * 2 Za daných okolností uvedených v odstavci 1 tohoto pravidla, musí smluvní strana přijmout taková opatření, která zajistí, že loď nesmí plout, dokud se situace nedostane do souladu s požadavky této přílohy. * 3 Na toho pravidlo se budou vztahovat postupy týkající se kontrol ze strany přístavního státu předepsané v článku 5 této úmluvy. * 4 Nic v tomto pravidle se nesmí považovat za omezení práv a povinností smluvní strany provádějící kontrolu nad operativními požadavky výslovně stanovenými v této úmluvě. * 5 V souvislosti s kapitolou 4 této přílohy se musí každá státní inspekce v přístavu omezit na případné ověření, že na palubě je platný Mezinárodní certifikát o energetické účinnosti, v souladu s článkem 5 úmluvy. * 1\\. Smluvní strany této úmluvy musí při zjišťování porušení a vymáhání ustanovení této přílohy spolupracovat, a to za použití všech přiměřených a proveditelných opatření ke zjišťování a sledování životního prostředí, přiměřených postupů ohlašování a shromaž * 2 Loď, na kterou se tato příloha vztahuje může v jakémkoliv přístavu či příbřežním terminálu jedné smluvní strany podléhat prohlídce ze strany úředníků zmocněných danou smluvní stranou za účelem ověření toho, zdali tato loď vypustila nějaké látky spadající * 3\\. Každá smluvní strana musí poskytnout správnímu orgánu důkazy, pokud existují, že daná loď vypustila látky spadající do účinnosti této přílohy v rozporu s ustanoveními této přílohy. Je-li to proveditelné, musí příslušný správní orgán dříve jmenované smlu * 4 Po přijetí těchto důkazů musí tímto informovaný správní orgán záležitost vyšetřit; může také vyzvat jinou smluvní stranu, aby přeložila další nebo lepší důkazy domnělého porušení. Je-li správní orgán přesvědčen, že má k dispozici dostatek důkazů k zaháje * 5 Smluvní strana může také provést prohlídku lodě, na kterou se tato příloha vztahuje, při jejím vstupu do přístavu nebo příbřežního terminálu pod její pravomocí, pokud obdrží žádost o vyšetření od jiné smluvní strany i s dostatečnými důkazy, že daná loď n * 6 Mezinárodní právo týkající se předcházení, snižování a regulace znečišťování mořského prostředí z lodí, včetně zákonů týkajících se výkonu a zabezpečení, které jsou platné v době použití nebo výkladu této přílohy, se používají mutatis mutandis společně s * 1 Toto pravidlo se nevztahuje na trvale utěsněná zařízení v místech, kde nejsou žádná připojení pro doplňování chladicího mechanismu nebo potenciálně odnímatelných součástí, které obsahují látky poškozující ozónovou vrstvu. * 2 Na základě ustanovení pravidla 3.1 jsou jakékoli úmyslné emise látek poškozujících ozónovou vrstvu zakázány. Záměrné vypouštění (emise) zahrnuje emise vznikající v průběhu udržování, servisu, oprav nebo likvidace systémů nebo zařízení, s výjimkou případů * 3.1 Instalace, které obsahují látky poškozující ozónovou vrstvu, jiné než hydro-chlor-fluoro-uhlovodíky, jsou zakázány: - .1 na lodích postavených 19. května 2005 či později nebo * 3.2 Instalace, které obsahují hydro-chlor-fluoro-uhlovodíky, jsou zakázány: - .1 na lodích postavených 1. ledna 2020 či později nebo * 4 Látky uvedené v tomto pravidle a zařízení obsahující tyto látky musejí být po odebrání z lodí předány do vhodných zařízení pro odevzdávání látek z lodí. * 5 U každé lodi, která podléhá pravidlu 6.1, musí být k dispozici seznam zařízení obsahujících látky poškozující ozónovou vrstvu.* * 6 U každé lodi, která podléhá pravidlu 6.1 a která je vybavena dobíjecí systémy obsahujícím látky poškozující ozónovou vrstvu, musí být k dispozici kniha záznamů o manipulaci s látkami poškozujícími ozónovou vrstvu. Tato kniha záznamů může být součástí stá * 7 Záznamy do knihy záznamů o manipulaci s látkami poškozujícími ozónovou vrstvu se zapisují v jednotkách hmotnosti (kg) látky a musejí být provedeny bez prodlení a v každém jednotlivém případě, s ohledem na následující body: - .1 doplňování, úplné nebo částečné, zařízení s obsahem látek poškozujících ozónovou vrstvu; * 1.1 Toto pravidlo se vztahuje na: - .1 každý námořní vznětový motor s výkonem vyšším než 130 kW, který je nainstalován na lodi a * 1.2 Toto pravidlo se nevztahuje na: - .1 námořní vznětový motor určený k použití výhradně pro případ nouze nebo výhradně pro napájení libovolného zařízení nebo vybavení určeného k použití pouze pro případ nouze, a to na lodi, na které je nainstalován. Případně se může jednat také o námořní vzn * 1.3 Bez ohledu na ustanovení odstavce 1.1 tohoto pravidla může správní orgán poskytnout výjimku z uplatňování tohoto pravidla pro veškeré námořní vznětové motory, které jsou nainstalovány na postavené lodi nebo pro veškeré námořní vznětové motory, které po * 2.1 Pro účely tohoto pravidla znamená termín velká přestavba přestavbu provedenou 1. ledna 2000 či později, tedy přestavbu vznětového motoru, který dosud nebyl certifikován podle norem stanovených v odstavci 3, 4 nebo 5.1.1 tohoto pravidla, přičemž platí, - .1 motor je nahrazen námořním vznětovým motorem nebo je instalován přídavný námořní vznětový motor nebo * 2.2 Pokud jde o velkou přestavbu zahrnující výměnu námořního vznětového motoru za neidentický námořní vznětový motor nebo instalací dodatečného námořního vznětového motoru, budou platit aktuální normy uvedené v tomto pravidle, jež jsou platné v době výměny * 2.3 Námořní vznětový motor uvedený v bodě 2.1.2 nebo 2.1.3 tohoto pravidla musí splňovat následující normy: - .1 u lodí postavených před 1. lednem 2000 budou používány normy stanovené v odstavci 3 tohoto pravidla a * 3\\. Na základě pravidla 3 této přílohy je zakázán provoz námořních vznětových motorů, které jsou nainstalovány na lodích postavených 1. ledna 2000 či později a před 1. lednem 2011 nebo v tomto datu. Výjimku tvoří případy, kdy se emise oxidů dusíku z motorů - .1 17,0 g/kWh, kdy n je menší než 130 ot./min.;.245 • n(-0,2) g/kWh, kdy n je 130 nebo více, ale přitom méně než 2000 ot./min.;.39,8 g/kWh, když n je 2000 ot./min. nebo více. * 4\\. Na základě pravidla 3 této přílohy je zakázán provoz námořních vznětových motorů, které jsou nainstalovány na lodích postavených 1. ledna 2000. Výjimku tvoří případy, kdy se emise oxidů dusíku z motorů (vypočteno jako celková vážená emise NO2) pohybuje - .1 14,4 g/kWh, kdy n je menší než 130 ot./min.;.2 44 • n(-0,23) g/kWh, kdy hodnota n je 130 a vyšší, a přitom nižší než 2000 ot./min.;.3 7,7 g/kWh, kdy hodnota n je 2000 ot./min. a více. * 5.1 Na základě pravidla 3 této přílohy je provoz námořního vznětového motoru, který je nainstalován na lodi postavené dne 1. ledna 2016 či později: - .1 zakázán s výjimkou případů, kdy se emise oxidů dusíku z motorů (počítáno jako celkový objem vážených emisí NO2) pohybují v následujících mezích, přičemž n = jmenovité otáčky motoru (otáčky klikového hřídele za minutu): * 5.2 V závislosti na inspekci stanovené v odstavci 10 tohoto pravidla se normy stanovené v odstavci - 5.1.1 tohoto pravidla nevztahují na: * 6\\. Pro účely tohoto pravidla budou oblasti s regulací emisí tyto následující oblasti: - .1 Oblast Severní Ameriky, což znamená oblast popsanou souřadnicemi uvedenými v Dodatku VII této přílohy; * 7.1 Bez ohledu na odstavec 1.1.1 tohoto pravidla musejí námořní vznětové motory s výkonem vyšším než 5000 kW a s obsahem jednoho válce 90 l nebo více nainstalované na lodích postavených 1. ledna 1990 či později, ale zároveň před 1. lednem 2000 splňovat emi - .1 instalace certifikované schválené metody, v souladu s potvrzením prostřednictvím inspekce pomocí ověřovacího postupu stanoveného v souboru se schválenou metodou, včetně příslušného zápisu do Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ovzduší, který s * 7.2 Odstavec 7.1 tohoto pravidla bude použit nejpozději při první obnovovací inspekci, která proběhne ve lhůtě 12 a více měsíců po uložení oznámení uvedeného v odstavci 7.1. Pokud může majitel lodi, na níž má být instalována schválená metoda, prokázat ke s * 7.3 S ohledem na námořní vznětové motory s výkonem vyšším než 5000 kW a s obsahem jednoho válce 90 l nebo více nainstalované na lodích postavených 1. ledna 1990 či později, ale zároveň před datem 1. ledna 2000, musí Mezinárodním osvědčení o zamezení znečiš * 7.4 Na základě pravidla 3 této přílohy je provoz námořního vznětového motoru, který je popsán v odstavci 7.1 tohoto pravidla, zakázán, a to s výjimkou případů, kdy se emise oxidů dusíku z motoru (vypočítáno jako celkový objem vážených emisí NO2) pohybují v - .1 17,0 g/kWh, kdy n je menší než 130 ot./min.;.2 45 • n(-0,2) g/kWh, kdy hodnota n je 130 a vyšší a zároveň nižší než 2000 ot./min. a.3 9,8 g/kWh, kdy je hodnota n 2000 ot./min. a vyšší. * 7.5 Certifikace schválené metody musí být v souladu s kapitolou 7 upravených Technických pravidel NOx z roku 2008. Certifikace musí obsahovat příslušné ověření: - .1 od projektanta základu námořního vznětového motoru, u něhož se používá příslušná schválená metoda, která říká, že vypočtený účinek schválené metody nesníží výkon motoru o více než 1,0 %, nezvýší spotřebu paliva o více než 2,0 % v rámci měření podle přís * 8 Upravená Technická pravidla NOx z roku 2008 nelze použít při vydávání osvědčení, zkoušení a měření v rámci norem stanovených v tomto pravidle. * 9 Postupy pro stanovení emisí NOx uvedené v upravených Technických pravidlech NOx z roku 2008 jsou reprezentativním vzorkem pro běžný provoz motoru. Ochranný vypínač a strategie nestandardní regulace emisí tento záměr podkopávají a proto nesmějí být povole * 10 Počínaje rokem 2012 a konče nejpozději do roku 2013 musí Organizace přezkoumat stav technologického vývoje a zavést normy uvedené v odstavci 5.1.1 tohoto pravidla. V případě potřeby tato Organizace rovněž provede úpravu časového harmonogramu (datum účin * 1 Obsah síry v jakékoli pohonné ropné látce používané na lodích nesmí překročit následující limity: - .1 4,50 % m/m před datem 1. ledna 2012; * 2 Celosvětový průměr obsahu síry ve zbytkové ropné látce dodávané pro použití na lodích musí být monitorován, a to s přihlédnutím k pokynům vypracovaným Organizací.* * 3\\. Pro účely tohoto pravidla budou oblasti s regulací emisí tyto následující oblasti: - .1 oblast Baltského moře podle definice v pravidle 1.11.2 Přílohy I a oblast Severního moře podle definice v pravidle 1.14.6 Přílohy V; * 4 Pokud jsou lodě provozovány v oblasti s regulací emisí, nesmí obsah síry v pohonné ropné látce používané na palubách lodí přesahovat následující limity: - .1 1,50% % m/m před 1. lednem 2010; * 5 Obsah síry pohonné ropné látky uvedené v odstavci 1 a v odstavci 4 tohoto pravidla musí být dodavatelem dokumentován, a to podle požadavků pravidla 18 této přílohy. * 6 Lodě, které používají samostatné pohonné ropné látky v rámci dodržování odstavce 4 tohoto pravidla a které připlouvají do oblastí s regulací emisí uvedených v odstavci 3 tohoto pravidla (nebo tyto oblasti opouštějí), musejí mít k dispozici písemný postup * 7 Během prvních 12 měsíců bezprostředně po zahájení platnosti dodatku označujícího specifické oblasti s regulací emisí podle odstavce 3 tohoto pravidla jsou lodě působící v těchto oblastech s regulací emisí osvobozeny od požadavků uvedených v odstavcích 4 * 8 Přehodnocení normy uvedené v odstavci 1.3 tohoto pravidla musí být provedeno do roku 2018, aby mohla být určena dostupnost pohonné ropné látky s cílem dosažení souladu s normou pro pohonné ropné látky uvedenou v tomto odstavci. Přitom je třeba brát v úva - .1 celosvětová nabídka a poptávka po pohonné ropné látce musí být v souladu s odstavcem 1.3 tohoto pravidla, které je platné v době, kdy kontrola probíhá; * 9 Organizace musí vytvořit skupinu odborníků složenou ze zástupců s vhodnou kvalifikací na trhu s pohonnými ropnými látkami a s příslušnou kvalifikací v oborech námořní dopravy, životního prostředí, vědy a právního poradenství. Tento tým musí provést kontr * 10 Smluvní strany se na základě informací vypracovaných skupinou odborníků mohou rozhodnout, zda je možné, aby lodě dodržely datum stanovené v bodě 1.3 tohoto pravidla. Pokud bude přijato rozhodnutí o tom, že to možné není, pak norma v tomto odstavci nabýv * 1 Pokud mají být emise VOC z tankeru regulovány v přístavu nebo přístavech (případně v terminálu nebo terminálech) pod pravomocí smluvní strany, musejí být tyto emise regulovány v souladu s ustanoveními tohoto pravidla. * 2\\. Smluvní strana, která tuto regulaci tankerů v rámci emisí VOC provádí, musí v tomto smyslu informovat Organizaci. Toto oznámení musí obsahovat informace o velikosti tankerů určených ke kontrole, nákladech vyžadujících systém omezení emisí a datech účinn * 3 Smluvní strana, která určuje přístavy nebo terminály, ve kterých bude probíhat regulace emisí těkavých organických sloučenin z tankerů, musí zajistit, že systémy pro omezování těchto emisí, jež jsou touto stranou schváleny s přihlédnutím k bezpečnostním * 4 Organizace rozešle seznam přístavů a terminálů určených smluvními stranami, a to na adresy dalších smluvních stran a členských států Organizace. * 5 Tanker, který je předmětem ustanovení odstavce 1 tohoto pravidla, musí být vybaven systémem sběru emisí výparů. Tento systém musí být schválen správním orgánem s přihlédnutím k bezpečnostním normám pro tyto systémy vypracovaným Organizací. Tento systém 6 Tanker přepravující surovou ropu musí mít na palubě k dispozici Plán řízení VOC schválený správním orgánem†. Tento plán musí být patřičně realizován. Takový plán musí být připraven s ohledem na pokyny vypracované Organizací. Plán musí být specifický pro - .1 poskytovat písemné postupy pro minimalizaci emisí VOC během nakládky, plavby po moři a vypouštění nákladu; * 7 Toto pravidlo se vztahuje rovněž na přepravu plynu, a to pouze tehdy, pokud typy systémů nakládky a uchovávání umožňují bezpečné uchovávání jiných než metanových látek VOC na palubě nebo jejich bezpečné vrácení na břeh. 1\\. Vyjma případů uvedených v odstavci 4 tohoto pravidla je spalování na palubě lodi povoleno pouze v lodní spalovně. * 2 Spalování následujících látek je na palubě lodi zakázáno: - .1 zbytky nákladu, které jsou předmětem Příloh I, II, III nebo související kontaminované obalové materiály; * 3 Spalování polyvinyl chloridů (PVC) na palubě je zakázáno, s výjimkou spalování těchto látek v lodních spalovnách, pro které byly vydána Schvalovací osvědčení† typu IMO1. * 4 Spalování kanalizačních kalů a ropných kalů, vytvořených během normálního provozu lodi, na palubě se může uskutečnit také v hlavním nebo pomocném zařízení nebo v kotli, ale v těchto případech se tento proces nesmí provádět v přístavech, přístavištích a u * 5 Žádný bod tohoto pravidla nesmí: - .1 mít vliv na zákaz, nebo jiné požadavky, úmluvy o prevenci proti znečišťování moří prostřednictvím ukládání odpadů a jiných látek, 1972, ve znění pozdějších pravidel, a příslušného Protokolu z roku 1996, * 6.1 S výjimkou případů uvedených v odstavci 6.2 tohoto pravidla musí každá spalovna na lodi, jež byla postavena 1. ledna 2000 či později, nebo spalovna, jež byla nainstalována na palubě lodi 1. ledna 2000 či později, splňovat požadavky uvedené v Dodatku IV * 6.2 Správní orgán může povolit výjimku z použití odstavce 6.1 tohoto pravidla pro veškeré spalovny nainstalované na palubě lodi před 19. květnem 2005, a to za předpokladu, že loď je provozována pouze ve vodách podléhajících svrchovanosti nebo pravomoci stá * 7 Spalovny instalované v souladu s požadavky bodu 6.1 tohoto pravidla musí být vybaveny manuálem výrobce. Tento manuál musí být uchováván v příslušné jednotce. Musí specifikovat způsob provozování spalovny v mezích uvedených v odstavci 2 Dodatku IV této př * 8 Personál odpovědný za provoz spalovny instalované v souladu s požadavky bodu 6.1 tohoto pravidla musí být vyškolen k provádění pokynů uvedených v návodu k obsluze poskytovaném výrobcem přesně tak, jak to vyžaduje odstavec 7 tohoto pravidla. * 9 U spaloven nainstalovaných v souladu s požadavky odstavce 6.1 tohoto pravidla musí být výstupní teplota plynu u spalovací komory monitorována po celou dobu provozu jednotky. Pokud se jedná o spalovnu s kontinuálním podáváním, nesmí být odpad podáván do j * 1 Každá účastnická strana se zavazuje k tomu, že zajistí taková zařízení, které budou splňovat následující požadavky: - .1 potřeby lodí používajících přístavy určené k opravám za účelem příjmu látek poškozujících ozónovou vrstvu a zařízení obsahujících tyto látky po jejich vyjmutí z lodi; * 2\\. Pokud se konkrétní přístav nebo terminál smluvní strany, s ohledem na příslušné pokyny, jež mají být vypracovány Organizací, nachází na vzdáleném místě od průmyslové infrastruktury potřebné pro manipulaci a zpracování látek uvedených v odstavci 1 tohot 3 Každá smluvní strana musí podat Organizaci oznámení, a to za účelem předání informací dotčeným smluvním vládám, tedy oznámení o všech případech, kdy se zařízení poskytované podle tohoto pravidla zdá být nedostupné nebo pravděpodobně nedostatečné. * 1\\. Každá smluvní strana musí přijmout veškerá přiměřená opatření na podporu dostupnosti pohonných ropných látek, které splňují podmínky této přílohy. Každá smluvní strana bude rovněž informovat Organizaci o dostupnosti vyhovujících pohonných ropných látek * 2.1 Pokud smluvní strana shledá, že loď není v souladu s normami pro kompatibilní pohonné ropné látky uvedenými v této příloze, je příslušný správný orgán smluvní strany oprávněn požadovat, aby zástupci lodní posádky: - .1 předložili záznam o opatřeních přijatých ve snaze dosáhnout shody a * 2.2 Nemělo by být požadováno, aby se loď vychýlila od své zamýšlené plavby nebo nechtěně odložila svou plavby s cílem dosáhnout shody. * 2.3 Pokud zástupci posádky lodi poskytnou informace uvedené v odstavci 2.1 tohoto pravidla, musí smluvní strana vzít v úvahu všechny relevantní okolnosti a důkazy, jež byly předloženy, a to za účelem přijetí vhodného opatření, včetně kontrolních opatření. * 2.4 Pokud není možné zakoupit vyhovující pohonnou ropnou látku, musí loď informovat svůj správní orgán a také kompetentní orgán příslušného cílového přístavu. * 2.5 Smluvní strana musí organizaci poskytnout informaci o tom, kdy loď předložila důkazy o nedostupnosti vyhovující pohonné ropné látky. * 3 Pohonná ropná látka určená pro účely spalování, která je dodávána na loď a na lodi používána a k níž se také vztahují ustanovení této přílohy, musí splňovat tyto požadavky: - .1 s výjimkou ustanovení uvedeného v odstavci 3.2 tohoto pravidla: * 4 Toto pravidlo se nevztahuje na uhlí v tuhé formě nebo na jaderná paliva. Odstavce 5, 6, 7.1, 7.2, 8.1, 8.2, 9.2, 9.3 a 9.4 tohoto pravidla se nevztahují na plynná paliva, jako například na zkapalněný zemní plyn, stlačený zemní plyn nebo zkapalněný ropný * 5\\. U každé lodi, která je předmětem pravidel 5 a 6 této přílohy, musejí být podrobnosti o pohonné ropné látce určené pro účely spalování na lodi zaznamenány prostřednictvím příslušného dodacího listu dodávky. Tento dodací list musí obsahovat minimálně info * 6 Dodací list dodávky musí být uložen na takovém místě, aby byl vždy v přiměřené době a snadno dostupný ke kontrole. Je třeba jej uschovávat po dobu tří let po dodání pohonné ropné látky na palubu. * 7.1 Příslušný orgán smluvní strany úmluvy může provést kontrolu dodacích listů dodávek na palubě jakékoli lodi, na kterou se vztahuje tato příloha, když je tato loď ve svém přístavu nebo příbřežním terminálu a může pořídit kopii libovolného dodacího listu * 7.2 Kontrola dodacích listů dodávek, stejně jako pořízení ověřené kopie příslušným správním orgánem podle odstavce 7.1., musí být provedeny co možná nejrychleji, aby nedošlo ke zbytečnému zpoždění lodi. * 8.1 Dodací list dodávky musí být doplněn reprezentativním vzorkem dodávané pohonné ropné látky, s přihlédnutím k pokynům vypracovaným Organizací. Vzorek je třeba po doplnění paliva utěsnit a musí být podepsán zástupcem dodavatele a kapitánem lodi nebo pov 8.2 Pokud správní orgán vyžaduje rozbor tohoto reprezentativního vzorku, musí být tak být provedeno v souladu s postupem ověřování stanoveným v Dodatku VI, aby bylo možné určit, zda tato pohonná ropná látka splňuje požadavky této přílohy. * 9 Smluvní strany se zavazují, že zajistí, aby jimi určené správní orgány provedly následující úkony: - .1 vedení seznamu místních dodavatelů pohonné ropné látky; * 10 V souvislosti se kontrolami ze strany přístavního státu prováděné smluvními stranami se tyto smluvní strany dále zavazují k následujícím úkonům: - .1 informovat smluvní stranu nebo nesmluvní stranu, pod jejíž pravomocí byl vydán dodací list dodávky, o všech případech dodávek nevyhovující pohonné ropné látky, včetně poskytnutí všech relevantních informací a * 11\\. U každé lodi o hrubé prostornosti 400 tun a více, která je provozována na pravidelných linkách s častými a pravidelnými zastávkami v přístavech, může správní orgán po požádání a konzultaci s dotčenými smluvními státy rozhodnout o tom, že splnění odstav * 1 Tato kapitola se týká všech lodí s hrubou prostorností 400 a vyšší. * 2 Pravidla této kapitoly se nevztahují na následující případy: - .1 lodě provozované výhradně ve vodách podléhajících svrchovanosti nebo jurisdikci státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout. Nicméně, každá strana musí zajistit, přijetím vhodných opatření, aby tyto lodě byly konstruovány a provozovány v souladu s p * 3 Pravidla 20 a 21 této přílohy se nevztahují na plavidla, která jsou vybavena diesel-elektrickým pohonem, turbínovým pohonem nebo hybridním systémem pohonu. * 4\\. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 tohoto pravidla může správní orgán upustit u lodí o hrubé prostornosti 400 a vyšší od požadavku na dodržování pravidel 20 a 21 této přílohy. * 5 Ustanovení odstavce 4 tohoto pravidla se nepoužívá u lodí o hrubé prostornosti 400 a vyšší: - .1 Jedná se o takovou loď, pro kterou byla zadaná smlouva o stavbě dne 1. ledna 2017 nebo po tomto datu; nebo * 6 Správní orgán účastnické strany této úmluvy, který umožňuje použití odstavce 4, nebo který může toto použití také pozastavit, odstupuje od tohoto odstavce nebo jej odmítá, pokud se jedná o loď oprávněnou plout pod jeho vlajkou, která neprodleně informuje * 1 Dosažená hodnota EEDI se vypočte pro: - .1 každou novou loď; * 2 Dosažená hodnota EEDI musí být vypočtena s ohledem na pokyny† vypracované Organizací. * 1 Pro každou: - .1 novou loď; * 2\\. U každé nové a stávající lodi, která prošla zásadní přeměnou, jež byla tak rozsáhlá, že loď je nyní považována správním orgánem za loď nově postavenou, musí být vypočtena dosažená hodnota EEDI. Tato hodnota musí splňovat požadavky odstavce 21.1,, pokud * 3 Hodnoty referenční přímky se vypočítávají takto: - Hodnota referenční přímky = a • b-c * 4 Pokud konstrukce lodi umožňuje klasifikaci do více než jedné z výše uvedených definic typů lodí uvedených v tabulce 2, musí být požadovaná hodnota EEDI pro loď nejpřísnější (nejnižší hodnota EEDI). * 5 U každé lodi, které se týká toto pravidlo, nesmí být instalovaný hnací výkon nižší než hnací síla potřebná k udržení ovladatelnosti lodi za nepříznivých podmínek, podle definice v pokynech vypracovaných v Organizaci. * 6 Na začátku fáze 1 a uprostřed fáze 2 musí Organizace zkontrolovat stav technologického vývoje a pokud se to ukáže jako nezbytné, musí rovněž upravit časová období, parametry referenční přímky EEDI pro příslušné typy lodí a redukční sazby stanovené v tomt * 1 Každá loď musí mít na své palubě svůj specifický Plán energetické účinnosti lodí (SEEMP). Tento plán může být součástí Lodního systému bezpečného řízení provozu (SMS). * 2 Dokument SEEMP musí být vypracován s přihlédnutím k pokynům přijatým Organizací. * 1 Správní orgány budou, ve spolupráci s Organizací a dalšími mezinárodními organizacemi, podle potřeby poskytovat podporu příslušným státům, a to přímo nebo prostřednictvím Organizace. Zejména rozvojovým státům, které požadují technickou pomoc. * 2 Správní orgán účastnické strany bude aktivně spolupracovat s ostatními stranami, podle vnitrostátních právních předpisů a postupů, na zajišťování podpory rozvoje a přenosu technologií a výměny informací směrem ke státům, které požádají o technickou pomoc * 1 Údaje o lodi - 1.1 Jméno lodi.................................................................................................................... * 2 Regulace emisí z lodí - 2.1 Látky poškozující ozónovou vrstvu (pravidlo 12) * .1 U lodních motorů s konstantními otáčkami určených pro lodě s hlavním pohonem, včetně diesel-elektrického pohonu, se používá zkušební cyklus E2; * .2 Pro sady vrtulí s ovladatelným úhlem nastavení se používá zkušební cyklus E2; * .3 U hlavních vrtulových a přídavných vrtulových motorů se používá zkušební cyklus E3; * .4 U pomocných motorů s konstantními otáčkami se používá zkušební cyklus D2 a * .5 U pomocných motorů s proměnnými otáčkami a proměnným zatížením, jež nepatří k výše uvedeným skupinám, se používá zkušební cyklus C1. * .1 10 % bodu režimu ve zkušebním cyklu D2. * .2 10 % bodu režimu ve zkušebním cyklu C1. * .3 Bod volnoběhu ve zkušebním cyklu C1. * 1 Cíle - 1.1 Účelem tohoto dodatku je poskytnout smluvním stranám kritéria a postupy pro formulování a předložení návrhů na určení oblastí s regulací emisí a také pro uvedení faktorů, které je třeba zohlednit tehdy, když bude Organizace tyto návrhy posuzovat. * 2 Postup spojený s určováním oblastí s regulací emisí - 2.1 Návrhy pro Organizací pro určování oblastí s regulací emisí NOx nebo SOx a prachových částic, nebo všech tří typů emisí mohou předkládat pouze smluvní strany. Pokud dvě smluvní strany nebo více účastnických stran mají svůj společný zájem v konkrétní ob * 3 Kritéria pro určování oblastí s regulací emisí - 3.1 Návrh musí obsahovat: * 4 Postupy pro posuzování a přijímání oblastí s regulací emisí ze strany Organizace - 4.1 Organizace musí zvážit každý návrh jí předložený smluvní stranou (nebo smluvními stranami). * 5 Provoz oblastí s regulací emisí - 5.1 Smluvním stranám, které provozují v této oblasti své lodě, se doporučuje, aby informovaly Organizaci o jakýchkoli případných problémech týkajících se provozu v těchto oblastech. * 1 Palubní spalovny popsané v pravidle 16.6.1 musí být certifikovány IMO typovým osvědčením ke schválení, a to u každé jednotlivé spalovny. Za účelem získání takového osvědčení musí být spalovna navržena a postavena podle schválených norem, viz pravidlo 16. - Ropný kal se skládá z:75 % ropného kalu z těžké pohonné ropné látky (HFO); 5 % odpadní mazacího oleje a 20 % emulgované vody.Tuhý odpad se skládá z:50 % potravinového odpadu; 50 % odpadů obsahujícíchcca 30 % papíru, cca 40 % lepenky, cca 10 % hadrů, cca * 2 Spalovny popsané v pravidle 16.6.1 musí být provozovány v rámci těchto limitů: - 02 ve spalovací komoře:6-12 %Max. CO ve spalinách200 mg/MJ v průměru:Max. množství sazí průměr. Bacharach 3 nebo Ringelman 1 (20 % neprůhlednost) (vyšší množství sazí je přijatelné pouze během velmi krátké doby, například při startu)Nespálené složky v max * 1 Všeobecné požadavky - 1.1 Reprezentativní vzorek pohonné ropné látky, který je požadován v odstavci 8.1 pravidla 18 (dále jen „vzorek MARPOL“), se používá pro ověřování obsahu síry v pohonné ropné látce dodávané na loď. * 2 Postup ověřování - fáze 1 - 2.1 Vzorek MARPOL musí být doručen do laboratoře příslušným orgánem. * 3 Postup ověřování - fáze 2 - 3.1 Pokud je nutné provést fázi 2 ověřovacího postupu, v souladu s odstavcem 2.5.2, musí příslušný orgán zaslat vzorek MARPOL do druhé akreditované laboratoře. * 1 Hranice oblastí s regulací emisí určené podle pravidla 13.6 a 14.3, tedy tyto hranice jiné než v oblasti Baltského moře a Severního moře, jsou uvedeny v této příloze. * 2 Oblast Severní Ameriky zahrnuje: - .1 mořskou oblast u pobřeží Tichého oceánu (Spojené státy a Kanada), ohraničenou geodetickými čárami spojujícími následující souřadnice: * 3\\. Oblast Karibského moře u Spojených států zahrnuje: - .1 mořskou oblast, která se nachází u břehů Atlantiku a Karibského moře, v oblasti Společenství Puerto Rico a Amerických Panenských ostrovů. Tato oblast je ohraničená geodetickou čárou, která spojuje tyto souřadnice: * 1 Údaje o lodi - 1.1 Jméno lodi .......................................................................... * 2 Pohonný systém - 2.1 Diesel pohon .............................................................................................................. □ * 3 Index dosažené hodnoty energetické účinnosti (dosažená hodnota (EEDI) - 3.1 Dosažená hodnota EEDI, která odpovídá pravidlu 20.1, se vypočítá na základě informací obsažených v technické dokumentaci EEDI, která rovněž ukazuje proces výpočtu dosaženého EEDI ......................................................................... * 4 Požadovaná hodnota EEDI - 4.1 Požadovaná hodnota EEDI:..................... gramy CO2/tuna-míle * 5.1 U plavidel je veden Plán řízení energetické účinnosti lodí (SEEMP), v souladu s pravidlem 22 ....................................................................................... □ * 6 Technická dokumentace EEDI - 6.1 K certifikátu IEE patří také technická dokumentace EEDI, v souladu s pravidlem 20.1 ....................................................................................... □ I k MARPOL II k MARPOL III k MARPOL IV k MARPOL V k MARPOL VI k MARPOLSmlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 27. 11. 2015 53 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. září 1997 byl v Londýně přijat Protokol z roku 1997 pozměňující Mezinárodní úmluvu o zamezení znečištění moří z lodí1). S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky. Listina o přístupu České republiky k Protokolu, podepsaná prezidentem republiky dne 13. července 2015, byla uložena u generálního tajemníka Mezinárodní námořní organizace, depozitáře Protokolu, dne 27. srpna 2015. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 6 odst. 1 dne 19. května 2005. Pro Českou republiku vstoupil v platnost v souladu s ustanovením odstavce 2 téhož článku dne 27. listopadu 2015. Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Protokol z roku 1997 pozměňující Mezinárodní úmluvu o zamezení znečištění z lodí z roku 1973, ve znění Protokolu z roku 1978 týkajícího se této úmluvy SMLUVNÍ STRANY TOHOTO PROTOKOLU, Jsou smluvní strany Protokolu z roku 1978 týkajícího se Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění z lodí, 1973, UZNÁVAJÍCÍ potřebu předcházet a omezovat znečištění ovzduší z lodí, PŘIPOMÍNAJÍCÍ SI zásadu 15 obsaženou v Deklaraci z Ria o životním prostředí a rozvoji, která vyzývá k uplatňování preventivního přístupu, MAJÍCÍ ZA TO, že tohoto cíle by mohlo být nejlépe dosaženo uzavřením Protokolu z roku 1997 k Mezinárodní úmluvě o zamezení znečištění z lodí z roku 1973, ve znění Protokolu z roku 1978 týkajícího se této úmluvy, SE DOHODLY následovně: Článek 1 Listina, která se bude měnit Listina, kterou tento protokol pozměňuje je Mezinárodní úmluva o zamezení znečištění z lodí z roku 1973, ve znění Protokolu z roku 1978 týkajícího se této úmluvy (dále jen „úmluva“). Článek 2 Doplnění Přílohy VI k úmluvě Příloha VI nazvaná Pravidla pro zamezení znečištění ovzduší z lodí, jejíž znění je uvedeno v příloze k tomuto protokolu, je přiložena. Článek 3 Obecné povinnosti 1 Úmluva a tento protokol musí být chápány a vykládány, jako mezi smluvními stranami tohoto protokolu, společně jako jediný dokument. 2 Každý odkaz na tento protokol současně představuje i odkaz na jeho přílohy. Článek 4 Postup při provádění změn Při uplatňování článku 16 úmluvy na změnu Přílohy VI a jejích dodatků, odkaz na „smluvní stranu úmluvy“ se bude považovat za odkaz na smluvní strany vázané danou přílohou. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 5 Podpis, ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení 1 Tento protokol bude otevřen k podpisu v sídle Mezinárodní námořní Organizace (dále jen „Organizace“) od 1. ledna 1998 do 31. prosince 1998 a poté zůstává otevřena k přistoupení. Smluvními stranami tohoto protokolu se mohou stát jen smluvní strany Protokolu z roku 1978 týkajícího se Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973 (dále jen „Protokol 1978“), a to následovně: (a) podpisem bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení nebo (b) podpisem podléhajícím ratifikaci, přijetí nebo schválení, po němž následuje ratifikace, přijetí nebo schválení nebo (c) přistoupením. 2 Ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení se uskuteční uložením listiny v tomto smyslu u generálního tajemníka Organizace (dále jen „generální tajemník“). Článek 6 Vstup v platnost 1 Tento protokol vstupuje v platnost dvanáct měsíců po dni, kdy se stane jeho smluvními stranami v souladu s článkem 5 tohoto protokolu ne méně než patnáct států, jejichž sloučená obchodní loďstva tvoří ne méně než 50 procent hrubé prostornosti světové obchodního loďstva. 2 Veškeré listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení uložené po dni, kdy tento protokol vstoupil v platnost, vstoupí v platnost tři měsíce po dni uložení dané listiny. 3 Po dni, kdy se změna tohoto protokolu bude považovat za přijatou v souladu s článkem 16 úmluvy, se budou veškeré uložené listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení vztahovat na tento protokol ve znění pozdějších úprav. Článek 7 Výpověď 1 Tento protokol může být vypovězen kteroukoliv smluvní stranou tohoto protokolu, a to kdykoli po uplynutí pěti let ode dne, kdy tento protokol vstoupí v platnost pro danou smluvní stranu. 2 Výpověď se uskuteční uložením listiny v tomto smyslu u generálního tajemníka. 3 Vypovězení nabývá účinnosti dvanáct měsíců po obdržení oznámení o výpovědi generálním tajemníkem nebo po uplynutí jiného delší lhůty, která může být uvedena v daném oznámení. 4 U výpovědi Protokolu 1978 v souladu s jeho článkem VII se bude považovat, že obsahuje i výpověď tohoto protokolu v souladu s tímto článkem. Taková výpověď nabývá účinku dnem, kdy nabude účinku výpověď Protokolu 1978 v souladu s článkem VII daného protokolu. Článek 8 Depozitář 1 Tento protokol bude uložen u generálního tajemníka (dále jen „depozitář“). 2 Depozitář musí: (a) informovat státy, které podepsaly tento protokol nebo k němu přistoupily o: (i) každém novém podpisu nebo uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení i s jeho datem; (ii) datum vstupu tohoto protokolu v platnost a (iii) uložení libovolné listiny o výpovědi tohoto protokolu i s datem jejího přijetí a s datem, kdy tato výpověď nabývá účinnosti a (b) předávat ověřené kopie tohoto protokolu všem státům, které tento protokol Podpisy nebo k němu přistoupily. 3 Jakmile tento protokol vstoupí v platnost, musí být jeho ověřená kopie předána depozitářem Sekretariátu Organizace spojených národů k registraci a zveřejnění v souladu s Článkem 102 Charty Organizace spojených národů. Článek 9 Jazyky TENTO PROTOKOL je vyhotoven v jediném vyhotovení v jazyce arabském, čínském, anglickém, francouzském, ruském a španělském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní, řádně zmocněni svými příslušnými vládami k tomuto účelu, tento protokol podepsali.* UZAVŘENO V LONDÝNĚ dne dvacátého šestého září roku tisíc devět set devadesát sedm. Příloha I k MARPOL Pravidla pro prevenci znečištění ropnými látkami Kapitola 1 Obecné informace Pravidlo 1 Definice Pro účely této přílohy: 1 Termín ropná látka znamená ropu v jakékoliv formě, včetně surové ropy, pohonné ropné látky, kalu, ropného odpadu a rafinovaných produktů (jiných druhů než jsou petrochemické produkty, které podléhají ustanovení Přílohy II této úmluvy) a, bez omezení obecnosti výše uvedeného, zahrnuje látky uvedené v Dodatku I k této příloze. VIZ VÝKLAD 1.1 2 Termín surová ropa znamená jakoukoliv kapalnou směs uhlovodíků vyskytujících se v přirozeném stavu v zemi, ať již je či není upravována za účelem přípravy pro přepravu a zahrnuje: .1 surovou ropu, z níž lze odstranit některé destilační frakce a .2 surovou ropu, do níž lze přidat některé destilační frakce. 3 Termín ropná směs znamená směs s jakýmkoliv obsahem ropných látek. 4 Termín palivo znamená jakoukoliv ropnou látku využívanou jako palivo v souvislosti s pohonem a pomocného strojního zařízení na lodi, ve které je tato ropná látka přepravována. 5 Termín ropný tanker znamená loď postavená nebo upravená především za účelem hromadné přepravy ropných látek v jejích nákladových prostorech a zahrnuje kombinované tankery pro přepravu ropných produktů, veškeré „NLS tankery“ tak, jak jsou definovány v Příloze II této úmluvy a veškeré tankery pro přepravu plynu tak, jak jsou definovány v pravidle 3.20 kapitoly 11-1 v úmluvě SOLAS 74 (ve znění pozdějších předpisů), když převáží hromadně část nebo celý náklad ropných látek. VIZ VÝKLAD 1.2 6 Termín tanker na surovou ropu znamená ropný tanker využívaný v oblasti přepravy surové ropy. 7 Termín tanker pro přepravu ropných produktů znamená ropný tanker využívaný v oboru přepravy ropných látek jiného druhu než je surová ropa. 8 Termín kombinovaný tanker pro přepravu ropných produktů znamená loď určenou pro hromadnou přepravu buď ropných látek nebo suchých nákladů. 9 Velká přestavba: VIZ VÝKLAD 2 .1 znamená přestavbu lodi: .1.1 která podstatně mění rozměry nebo nosnost lodi nebo .1.2 která mění typ lodi nebo .1.3 jejíž záměr je, podle názoru správního orgánu, podstatně prodloužit její životnost nebo .1.4 která jinak mění loď tak, že, kdyby to byla nová loď, by podléhala příslušným ustanovením této úmluvy, která se na ni nevztahují jako na stávající loď. .2 Bez ohledu na ustanovení této definice: .2.1 přestavba ropného tankeru o hrubé nosnosti 20.000 tun a více dodaného 1. června 1982 či dříve, ve smyslu pravidla 1.28.3, aby splňoval požadavky pravidla 18 této přílohy se pro účely této přílohy nebude považovat za velkou přestavbu a .2.2 přestavba ropného tankeru dodaného před 6. červencem 1996 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.5, aby splňoval požadavky pravidla 19 nebo 20 této přílohy se pro účely této přílohy nebude považovat za velkou přestavbu. 10 Nejbližší pevnina. Termín „od nejbližší pevniny“ znamená od základní linie, od které jsou zřízené teritoriální vody dotčeného území v souladu s mezinárodním právem, vyjma případů, kdy pro účely této úmluvy „od nejbližší pevniny“ od severovýchodního pobřeží Austrálie bude znamenat linii vedenou od bodu na pobřeží Austrálie na: 11°00’ jižní šířky, 142°08’ východní délky k bodu na 10°35’ jižní šířky, 141°55’ východní délky, odtud k bodu na 10°00’ jižní šířky, 142°00’ východní délky, odtud k bodu na 09°10’ jižní šířky, 143°52’ východní délky, odtud k bodu na 09°00’ jižní šířky, 144°30’ východní délky, odtud k bodu na 10°41’ jižní šířky, 145°00’ východní délky, odtud k bodu na 13°00’ jižní šířky, 145°00’ východní délky, odtud k bodu na 15°00’ jižní šířky, 146°00’ východní délky, odtud k bodu na 17°30’ jižní šířky, 147°00’ východní délky, odtud k bodu na 21°00’ jižní šířky, 152°55’ východní délky, odtud k bodu na 24°30’ jižní šířky, 154°00’ východní délky, odtud k bodu na australském pobřeží na 24°42’ jižní šířky, 153°15’ východní délky. 11 Termín zvláštní oblast znamená oblast moře, kde se z uznávaných technických důvodů týkajících se jejího oceánografického a ekologického stavu a konkrétního charakteru jejího provozu vyžaduje přijetí zvláštních závazných metod k zamezení znečištění moře ropnými látkami. Pro účely této přílohy se zvláštní oblasti definují následovně: .1 termín oblast Středozemního moře znamená vlastní Středozemní moře včetně zálivů a jeho moří s hranicí mezi Středozemním mořem a Černým mořem, kterou tvoří rovnoběžka na 41° severní šířky a ohraničená na západě úžinou Gibraltaru na poledníku 005°36’ západní délky; .2 termín oblast Baltského moře znamená vlastní Baltské moře s Botnickým zálivem, Finským zálivem a vstupem do Baltského moře ohraničeném rovnoběžkou místa Skaw ve Skagerraku na 57°44’.8 severní šířky; .3 termín oblast Černého moře znamená vlastní Černé moře s hranicí mezi Středozemním mořem a Černým mořem tvořenou rovnoběžkou na 41° severní šířky; .4 termín oblast Rudého moře znamená vlastní Rudé moře včetně Suezského zálivu a arabského zálivu ohraničené na jihu loxodromou mezi Ras Si Ane (12°28’.5 severní šířky, 043°19’.6 východní délky) a Husn Murad (12°40’.4 severní šířky, 043°30’.5 východní délky); .5 termín oblast Perského zálivu znamená oblast moře ležící severozápadně od loxodromy mezi Ras al Hadd (22°30’ severní šířky, 059°48’ východní délky) a Ras al Fasteh (25°04’ severní šířky, 061°25’ východní délky); .6 termín oblast Adenského zálivu znamená tu část Adenského zálivu mezi Rudým mořem a Arabským mořem ohraničenou na západě loxodromou mezi Ras si Ane (12°28’.5 severní šířky, 043°19’.6 východní délky) a Husn Murad (12°40’.4 severní šířky, 043°30’.2 východní délky) a na východě loxodromou mezi Ras Asir (11°50’ severní šířky, 051°16’.6 východní délky) a Ras Fartak (15°35’ severní šířky, 052°13’.8 východní délky); .7 termín oblast Antarktidy znamená oblast moře jižně od rovnoběžky na 60° jižní šířky a .8 Severozápadní evropské vody zahrnují Severní moře a jeho přístupy, Irské moře a jeho přístupy, Keltské moře, Lamanšský průliv a jeho přístupy a část severovýchodního Atlantiku bezprostředně na západ od Irska. Oblast je ohraničena liniemi spojujícími tyto body: 48°27’ severní šířky na francouzském pobřeží 48°27’ severní šířky; 006°25’ západní délky 49°52’ severní šířky; 007°44’ západní délky 50°30’ severní šířky; 012°’ západní délky 56°30’ severní šířky; 012°’ západní délky 62°’ severní šířky; 003° západní délky 62° severní šířky na norském pobřeží 57°44’.8 severní šířky na dánském a švédském pobřeží .9 Termín Ománská oblast Arabského moře znamená oblast moře ohraničenou následujícími souřadnicemi: 22°30’.00 severní šířky; 059°48’.00 východní délky 23°47’.27 severní šířky; 060°35’.73 východní délky 22°40’.62 severní šířky; 062°25’.29 východní délky 21°47’.40 severní šířky; 063°22’.22 východní délky 20°30’.37 severní šířky; 062°52’.41 východní délky 19°45’.90 severní šířky; 062°25’.97 východní délky 18°49’.92 severní šířky; 062°02’.94 východní délky 17°44’.36 severní šířky; 061°05’.53 východní délky 16°43’.71 severní šířky; 060°25’.62 východní délky 16°03’.90 severní šířky; 059°32’.24 východní délky 15°15’.20 severní šířky; 058°58’.52 východní délky 14°36’.93 severní šířky; 058°10’.23 východní délky 14°18’.93 severní šířky; 057°27’.03 východní délky 14°11’.53 severní šířky; 056°53’.75 východní délky 13°53’.80 severní šířky; 056°19’.24 východní délky 13°45’.86 severní šířky; 055°54’.53 východní délky 14°27’.38 severní šířky; 054°51’.42 východní délky 14°40’.10 severní šířky; 054°27’.35 východní délky 14°46’.21 severní šířky; 054°08’.56 východní délky 15°20’.74 severní šířky; 053°38’.33 východní délky 15°48’.69 severní šířky; 053°32’.07 východní délky 16°23’.02 severní šířky; 053°14’.82 východní délky 16°39’.06 severní šířky; 053°06’.52 východní délky .10 termín jižní jihoafrické vody znamená oblast moře ohraničenou následujícími souřadnicemi: 31°14’ jižní šířky; 017°50’ východní délky 31°30’ jižní šířky; 017°12’ východní délky 32°00’ jižní šířky; 017°06’ východní délky 32°32’ jižní šířky; 016°52’ východní délky 34°06’ jižní šířky; 017°24’ východní délky 36°58’ jižní šířky; 020°54’ východní délky 36°00’ jižní šířky; 022°30’ východní délky 35°14’ jižní šířky; 022°54’ východní délky 34°30’ jižní šířky; 026°00’ východní délky 33°48’ jižní šířky; 027°25’ východní délky 33°27’ jižní šířky; 027°12’ východní délky 12 Termín okamžitý průtok vypouštění ropného obsahu znamená průtok vypouštění ropných látek v litrech za hodinu v každém okamžiku dělený rychlostí lodi v uzlech ve stejném okamžiku. 13 Termín nádrž znamená uzavřený prostor, který je tvořen pevnou konstrukcí lodi a který je určen k hromadné přepravě kapalin. 14 Termín boční nádrž znamená nádrž přiléhající k boční obšívce lodi. 15 Termín středová nádrž znamená jakoukoliv nádrž uvnitř podélné přepážky. 16 Termín odpadní nádrž znamená nádrž speciálně určenou ke sběru výpustí z nádrží, výplachů z nádrží a jiných ropných směsí. 17 Termín čistý balast znamená balast v nádrži, která byla od doby, kdy v ní byla naposledy přepravována ropná látka, vyčištěna tak, že odpadní voda z ní, pokud by byla vypuštěna ze stojící lodi do čisté klidné vody za jasného dne, by na hladině vody nebo na přilehlých březích nevytvořila žádné viditelné stopy ropných látek nebo by pod hladinou vody nebo na přilehlých březích nezpůsobila nánosy usazeného kalu či emulze. Pokud je balast vypuštěn prostřednictvím systému sledování a řízení vypouštění ropných látek schváleného správním orgánem, důkazy založené na tomto systému v tom smyslu, že obsah ropných látek v odpadní vodě nepřekročil 15 miliontin, musí určovat, že balast byl čistý, a to bez ohledu na přítomnost viditelných stop. 18 Termín oddělený balast znamená balastovou vodu napuštěnou do nádrže, která je zcela oddělena od nákladu ropných látek a palivového sytému a která je trvale určen k přepravě balastu nebo k přepravě balastu či nákladů jiných druhů než jsou ropné látky nebo škodlivé kapalné látky tak, jak je různě definováno v přílohách této úmluvy. VIZ VÝKLAD 3 19 Termín délka (L) znamená 96% z celkové délky na čáře ponoru při 85% nejmenší konstrukční hloubky měřené od vrcholu kýlu, nebo délku od přední strany příďového vazníku k ose pně kormidla na této čáře ponoru, pokud je tato větší. U plavidel se skloněným kýlem musí být čára ponoru, na které se tato délka měří, rovnoběžná s konstrukční čárou ponoru. Délka (L) se měří v metrech. 20 Termín přední a zadní svislice se určuje na předním a zadním konci délky (L). Přední svislice se musí shodovat s průsečíkem přední strany příďového vazníku na čáře ponoru, na které se měří délka. 21 Střed lodi je v polovině délky (L). 22 Termín šířka (B) znamená maximální šíři lodi měřenou ve středu lodi na konstrukční linii žebra u lodi s kovovou obšívkou a k vnějšímu povrchu trupu v lodi s obšívkou z jiného materiálu. Šířka (B) se měří v metrech. 23 Termín hrubá nosnost lodi (DW) znamená rozdíl v tunách mezi výtlakem lodi ve vodě o relativní hustotě 1,025 na čáře ponoru naložené lodi odpovídající stanovené letní výšce volného boku a výtlakem prázdné lodi. 24 Termín výtlak prázdné lodi znamená výtlak lodi v tunách bez nákladu, paliva, mazacího oleje, balastové vody, pitné vody a pitné vody v tancích, zásob potravin, cestujících a posádky, včetně jejich věcí. 25 Termín propustnost prostoru znamená poměr objemu v rámci tohoto prostoru, o kterém se předpokládá, že bude zaplaven vodou až do celkového objemu tohoto prostoru. 26 Objemy a plochy v lodi se musí ve všech případech vypočítávat ke konstrukčním liniím. 27 Termín výroční datum znamená den a měsíc každého roku, který bude odpovídat datu vypršení platnosti Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami. 28.1 Loď dodaná 31. prosince 1979 či dříve znamená loď: .1 u které je smlouva o stavbě uzavřena 31. prosince 1975 či dříve nebo .2 v případě neexistence smlouvy o stavbě, jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stádiu stavby 30. června 1976 či dříve nebo .3 jejíž dodávka se uskuteční 31. prosince 1979 či dříve nebo .4 která prošla velkou přestavbou: .4.1 na kterou je smlouva uzavřena 31. prosince 1975 či dříve, nebo .4.2 v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena 30. června 1976 či dříve nebo .4.3 která je dokončena 31. prosince 1979 či dříve. VIZ VÝKLADY 4 A 5 28.2 Loď dodaná po 31. prosinci 1979 znamená loď: .1 u které je smlouva o stavbě uzavřena po 31. prosinci 1975 nebo .2 v případě neexistence smlouvy o stavbě, jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stádiu stavby po 30. červnu 1976 nebo .3 jejíž dodávka se uskuteční po 31. prosinci 1979 či dříve nebo .4 která prošla velkou přestavbou: .4.1 na kterou je smlouva uzavřena po 31. prosinci 1975 nebo .4.2 v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena po 30. červnu 1976 nebo .4.3 která je dokončena po 31. prosinci 1979. VIZ VÝKLADY 5 A 6 28.3 Ropný tanker dodaný 1. června 1982 či dříve znamená ropný tanker: .1 pro který je smlouva o stavbě uzavřena 1. června 1979 či dříve nebo .2 v případě neexistence smlouvy o stavbě, jehož kýl byl položen nebo který byl v podobném stádiu stavby 1. ledna 1980 či dříve nebo .3 jehož dodávka se uskuteční 1. června 1979 či dříve nebo .4 který prošel velkou přestavbou: .4.1 na kterou je smlouva uzavřena 1. června 1979 či dříve nebo .4.2 v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena 1. ledna 1980 či dříve nebo .4.3 která je dokončena 1. června 1982 či dříve 28.4 Ropný tanker dodaný po 1. červnu 1982 znamená ropný tanker: .1 u kterého je smlouva o stavbě uzavřena po 1. červnu 1979 nebo .2 v případě neexistence smlouvy o stavbě, jehož kýl byl položen nebo který byl v podobném stádiu stavby po 1. lednu 1980 nebo .3 jehož dodávka se uskuteční po 1. červnu 1982 nebo .4 který prošel velkou přestavbou: .4.1 na kterou je smlouva o stavbě uzavřena po 1. červnu 1979 nebo .4.2 v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena po 1. červnu 1980 nebo .4.3 která je dokončena po 1. červnu 1982. VIZ VÝKLADY 5 A 6 28.5 Ropný tanker dodaný před 6. červencem 1996 znamená ropný tanker: .1 u kterého je smlouva o stavbě uzavřena před 6. červencem 1993 nebo .2 v případě neexistence smlouvy o stavbě, jehož kýl byl položen nebo který byl v podobném stádiu stavby před 6. lednem 1994 nebo .3 jehož dodávka se uskuteční 6. červencem 1996 nebo .4 který prošel velkou přestavbou: .4.1 na kterou je smlouva uzavřena před 6. červencem 1993 nebo .4.2 v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena před 6. lednem 1994 nebo .4.3 která je dokončena před 6. červencem 1996. 28.6 Ropný tanker dodaný 1. července 1996 či později znamená ropný tanker: .1 u kterého je smlouva o stavbě uzavřena 6. července 1993 či později nebo .2 v případě neexistence smlouvy o stavbě, jehož kýl byl položen nebo který byl v podobném stádiu stavby 6. ledna 1994 či později nebo .3 jehož dodávka se uskuteční 6. července 1996 či později nebo .4 který prošel velkou přestavbou: .4.1 na kterou je smlouva uzavřena 6. července 1993 či později nebo .4.2 v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena 6. ledna 1994 či později nebo .4.3 která je dokončena 6. července 1996 či později. VIZ VÝKLADY 5 A 6 28.7 Ropný tanker dodaný 1. února 2002 či dříve znamená ropný tanker: .1 u kterého je smlouva o stavbě uzavřena 1. února 1999 či později nebo .2 v případě neexistence smlouvy o stavbě, jehož kýl byl položen nebo který byl v podobném stádiu stavby 1. srpna 1999 či později nebo .3 jehož dodávka se uskuteční 1. února 2002 či později nebo .4 který prošel velkou přestavbou: .4.1 na kterou je smlouva uzavřena 1. února 1999 či později nebo .4.2 v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena 1. srpna 1999 či později nebo .4.3 která je dokončena 1. února 2002 či později. VIZ VÝKLADY 5 A 6 28.8 Ropný tanker dodaný 1. července 2010 či dříve znamená ropný tanker: .1 u kterého je smlouva o stavbě uzavřena 1. ledna 2007 či později nebo .2 v případě neexistence smlouvy o stavbě, jehož kýl byl položen nebo který byl v podobném stádiu stavby 1. července 2007 či později nebo .3 jehož dodávka se uskuteční 1. ledna 2007 či později nebo .4 který prošel velkou přestavbou: .4.1 na kterou je smlouva uzavřena 1. ledna 2007 či později nebo .4.2 v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena 1. července 2007 či později nebo .4.3 která je dokončena 1. ledna 2010 či později. VIZ VÝKLADY 5 A 6 28.9 Loď dodaná 1. srpna 2010 či později znamená loď: .1 pro kterou je smlouva o stavbě uzavřena 1. srpna 2007 či později nebo .2 v případě neexistence smlouvy o stavbě, jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stádiu stavby 1. února 2008 či později nebo .3 jejíž dodávka se uskuteční 1. srpna 2010 či později nebo .4 která prošla velkou přestavbou: * .4.1 pro kterou je smlouva uzavřena po 1. srpnu 2007 nebo .4.2 v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena po 1. únoru 2008 nebo .4.3 která je dokončena po 1. srpnu 2010. VIZ VÝKLADY 5 A 6 29 Termín milióntina (ppm) znamená díly ropných látek na milion dílů vody dle objemu. 30 Termín postavená znamená loď, jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stádiu. VIZ VÝKLAD 5 31 Termín ropné zbytky (kal) znamená zbytkové odpadní ropné látky vznikající během normálního provozu lodě, stejně jako látky, které vznikají při čištění paliva nebo mazacího oleje pro hlavní nebo pomocná strojní zařízení, oddělený ropný odpad z odlučovače ropných látek, odpadní ropné látky shromážděné v odkapních mísách a odpadní hydraulické a mazací oleje. 32 Termín nádrž na ropné zbytky (kal) znamená nádrž, ve které se přechovávají ropné zbytky (kal), z níž lze kal odstraňovat přímo přes standardní vypouštěcí přípojky nebo jinými schválenými prostředky odstraňování. 33 Termín ropnými látkami znečištěná stoková voda znamená vodu, která může být znečištěna ropnými látkami unikajícími z předmětů, např. při netěsnostech nebo údržbových pracích v prostorách strojovny. Za ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu se považuje veškerá kapalina vniklá do stokového systému, včetně stokových jímek, stokového potrubí, vrchních ploch nádrží nebo sběrných nádrží na stokovou vodu. 34 Termín sběrná nádrž na ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu znamená nádrž shromažďující ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu před jejím vypuštěním, přečerpáním nebo odstraněním. Pravidlo 2 Použití 1 Nebude-li výslovně uvedeno jinak, ustanovení této přílohy se budou vztahovat na všechny lodě. 2 U lodí jiných druhů než jsou ropné tankery vybavené nákladovými prostory, které jsou postavené a využívané k hromadné přepravě ropných látek o celkovém objemu 200 m3 a více, požadavky pravidel 16, 26.4, 29, 30, 31, 32, 34 a 36 této přílohy pro ropné tankery se budou rovněž vztahovat na stavbu a provoz těchto prostor, vyjma případů, kdy lze požadavky pravidla 34.6 této přílohy použít namísto pravidla 29, 31 a 32, je-li tento celkový objem nižší než 1000 m3. 3 Pokud se náklad podléhající ustanovením Přílohy II této úmluvy přepravuje v nákladovém prostoru ropného tankeru, musí se také použít příslušné požadavky Přílohy II této úmluvy. 4 Požadavky pravidel 29, 31 a 32 této přílohy se nevztahují na ropné tankery přepravující asfalt nebo jiné produkty podléhající ustanovením této přílohy, které díky svým fyzikálním vlastnostem omezují účinné oddělování produkt/voda a monitorování, na které se bude vztahovat omezení vypouštění podle pravidla 34 této přílohy, a to prostřednictvím uchovávání zbytků na palubě s vypuštěním všech znečištěných výplachů z nádrží do zařízení pro odevzdávání látek z lodí. VIZ VÝKLAD 7 5 Na základě ustanovení odstavce 6 tohoto pravidla, pravidla 18.6 až 18.8 této přílohy se nebudou nevztahovat na ropné tankery dodané 1. června 1982 či dříve tak, jak jsou definovány v pravidle 1.28.3, využívané výhradně při zvláštních obchodních činnostech mezi: .1 přístavy nebo terminály v rámci smluvních států této úmluvy nebo .2 přístavy nebo terminály smluvních států této úmluvy, kde: .2.1 plavba je celá v rámci zvláštní oblasti nebo .2.2 plavba je celá v rámci jiných limitů stanovených Organizací. 6 Ustanovení odstavce 5 tohoto pravidla se použije, jen pokud jsou přístavy nebo terminály, kde se náklady na tyto plavby nakládají, vybaveny zařízeními pro odevzdávání látek z lodí vhodnými pro příjem a zpracování veškeré balastové vody a vody z vymývání nádrží z ropných tankerů využívajících je, a pokud jsou splněny všechny následující podmínky .1 na základě výjimek stanovených v pravidle 4 této přílohy, veškerá balastová voda, včetně čisté balastové vody, a voda z vymývání nádrží se zadržuje na palubě a přečerpává se do zařízení pro odevzdávání látek z lodí a příslušný orgán přístavního státu schválí příslušný zápis do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, uvedené v pravidle 36 této přílohy. .2 bylo dosaženo dohody mezi správní orgánem a vládami přístavních států uvedené v odstavcích 5.1 a 5.2 tohoto pravidla týkající se použití ropného tankeru dodaného 1. června 1982 či dříve tak, jak je definován v pravidle 1.28.3, pro zvláštní obchodní aktivity; .3 přiměřenost zařízení pro odevzdávání látek z lodí, v souladu s příslušnými ustanoveními této přílohy, v přístavech nebo terminálech uvedených výše, a to pro účely tohoto pravidla, je schválena vládami smluvních států této úmluvy v nichž se tyto přístavy nebo terminály nacházejí a .4 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami je schváleno v tom smyslu, že ropný tanker se využívá výhradně k těmto obchodním činnostem. Pravidlo 3 Výjimky a zproštění povinností 1 Každá loď, například loď na podvodních křídlech, vznášedlo, přípovrchové plavidlo nebo ponorné plavidlo, jejíž konstrukční rysy jsou takové, že použití některého z ustanovení kapitol 3 a 4 této přílohy týkajících se konstrukce a vybavení může být nepřiměřené nebo neproveditelné, může být od těchto ustanovení správním orgánem osvobozena, a to za předpokladu, že stavba a vybavení dané lodi poskytuje rovnocennou ochranu proti znečištění ropnými látkami, s ohledem na služby, pro které je určena. 2 Údaje o každé výjimce udělené správním orgánem musí být uvedeny v osvědčení uvedeném v pravidle 7 této přílohy. 3 Správní orgán, který tuto výjimku umožní musí, jakmile je to možné, ale nikoli déle než 90 dní poté, sdělit Organizaci údaje o výjimce a její odůvodnění, které Organizace rozešle smluvním stranám této úmluvy z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná. 4 Správní orgán může upustit od požadavků pravidel 29, 31 a 32 této přílohy, pro každé ropný tanker, který se využívá výhradně při plavbách jak o trvání 72 hodin nebo méně, tak v délce do 50 námořních mil od nejbližší pevniny, a to za předpokladu, že ropný tanker je zapojen výhradně do obchodních činností mezi přístavy nebo terminály v rámci smluvního státu této úmluvy. Jakékoli takové zproštění bude podléhat požadavku, aby ropný tanker veškeré ropné směsi na palubě zadržel pro následné vypuštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí a aby správní orgán určil, že zařízení jsou k přijímání těchto ropných směsí vhodná. VIZ VÝKLADY 8, 9 A 10 5 Správní orgán může upustit od požadavků pravidel 31 a 32 této přílohy u ropných tankerů jiných druhů než jsou tankery uvedené v odstavci 4 tohoto pravidla v případech, kdy: .1 tanker je ropný tanker dodaný 1. června 1982 či dříve tak, jak je definován v pravidle 1.28.3, o hrubé nosnosti 40.000 tun a více tak, jak je uvedeno v pravidle 2.5 této přílohy, využívané výhradně při zvláštních obchodních činnostech, a při splnění podmínek stanovených v pravidle 2.6 této přílohy nebo .2 tanker se využívá k plavbám z jedné nebo více následujících kategorií: .2.1 plavby v rámci zvláštních oblastí nebo .2.2 plavby do 50 námořních mil od nejbližší pevniny mimo zvláštních oblastí, kde se tanker využívá při: .2.2.1 obchodních aktivitách mezi přístavy nebo terminály smluvního státu této úmluvy nebo .2.2.2 omezených plavbách tak, jak je určeno správním orgánem a v trvání 72 hodin a méně; VIZ VÝKLAD 9 za předpokladu, že jsou splněny všechny následující podmínky: .2.3 veškeré ropné směsi se zadržují na palubě pro následné vypuštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí; VIZ VÝKLAD 10 .2.4 u plaveb uvedených v odstavci 5.2.2 tohoto pravidla správní orgán rozhodl, že v přístavech nebo terminálech k nakládání ropných látek, které tanker navštíví musí být k dispozici odpovídají zařízení pro odevzdávání látek z lodí pro příjem těchto ropných směsí; .2.5 musí být schváleno Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami, je-li požadováno, v tom smyslu, že loď se výhradně využívá při plavbách z jedné nebo více kategorií uvedených v odstavcích 5.2.1 a 5.2.2.2 tohoto pravidla. .2.6 množství, čas a přístav vykládky se zaznamenávají do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami. VIZ VÝKLAD 8 Pravidlo 4 Výjimky Pravidla 15 a 34 této přílohy se nebudou vztahovat na: .1 vypouštění ropných látek a ropných směsí nezbytných kvůli zajištění bezpečnosti lodi nebo záchrany života na moři nebo .2 vypouštění ropných látek a ropných směsí v důsledku poškození lodě nebo jejího vybavení: .2.1 za předpokladu, že po vzniku poškození nebo zjištění úniku byla přijata všechna přiměřená bezpečnostní opatření určená k zabránění nebo minimalizaci vypouštění a .2.2 s výjimkou případů, kdy se majitel nebo kapitán dopustili buď jednání s úmyslem způsobit škodu nebo nedbalosti s vědomím, že pravděpodobně vznikne škoda nebo .3 vypouštění látek obsahujících ropu, schválené správním orgánem, při použití za účelem boje proti zvláštním mimořádným událostem se znečištěním, aby se škody způsobené znečištěním minimalizovaly. Jakékoliv takové vypouštění podléhá schválení vládou, pod jejíž pravomocí se zamýšlené vypouštění uskuteční. Pravidlo 5 Ekvivalenty VIZ VÝKLAD 11 1 Správní orgán může povolit jakékoliv vybavení, materiál, zařízení nebo přístroj k montáži na loď jako alternativu k podobnému vybavení apod. vyžadovanému touto přílohou, pokud je takové vybavení, materiál, zařízení nebo přístroj přinejmenším stejně účinné jako vybavení apod. vyžadované touto přílohou. Tato pravomoc právního orgánu se nebude vztahovat na nahrazení provozních metod k provádění omezení vypouštění ropných látek jako ekvivalentní těm projektovým a konstrukčním prvkům, které jsou předepsané pravidly v této příloze. 2 Správní orgán, který umožňuje montáž vybavení, materiál, zařízení nebo přístroj na loď jako alternativu vybavení apod. vyžadovaného touto přílohou sdělí údaje o tomto vybavení apod. Organizaci, která je rozešle smluvním stranám této úmluvy z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná. Kapitola 2 Inspekce a Vydávání osvědčení Pravidlo 6 Inspekce 1 Každý ropný tanker o hrubé prostornosti 150 tun a více a každá jiná loď o hrubé prostornosti 400 tun a více musí poléhat níže uvedeným inspekcím: .1 počáteční inspekce před uvedením lodi do provozu nebo před prvním vystavením osvědčení požadovaného podle pravidla 7 této přílohy, která zahrnuje kompletní inspekci její konstrukce, vybavení, systémů, armatur, zařízení a materiálu v rozsahu, v němž loď podléhá ustanovením této přílohy. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou konstrukce, vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy; .2 obnovovací inspekce v intervalech stanovených správním orgánem, ale nepřekračujících pět let, kromě případů, kdy platí pravidla 10.2.2, 10.5, 10.6 nebo 10.7 této přílohy. Tato obnovovací inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou konstrukce, vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy; .3 průběžná inspekce ve lhůtě tří měsíců před nebo po druhém výročním datu nebo ve lhůtě tří měsíců před nebo po třetím výročním datu vystavení osvědčení, která se musí uskutečnit při jedné z výročních inspekcí uvedených v odstavci 1.4 tohoto pravidla. Tato průběžná inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že zařízení a související čerpadla a potrubní systémy, včetně systémů sledování a řízení vypouštění ropných látek, systémů vymývání zbytků surové ropy, zařízení oddělujících ropu od vody a systémů odlučovačů ropných látek, jsou plně v souladu s platnými požadavky této přílohy a jsou v dobrém provozním stavu. Tyto průběžné inspekce musí být potvrzeny na osvědčení vystaveném na základě pravidel 7 nebo 8 této přílohy; VIZ VÝKLAD 12 .4 výroční inspekce do tří měsíců před nebo po každém výročním datu vystavení osvědčení, včetně generální inspekce konstrukce, vybavení, systémů, armatur, zařízení a materiálu uvedené v odstavci 1.1 tohoto pravidla, aby se zajistilo, že byly udržovány v souladu s odstavci 4.1 a 4.2 tohoto pravidla a že zůstanou v uspokojivém stavu po dobu životnosti, pro kterou je loď určena. Tyto výroční inspekce musí být potvrzeny na osvědčení vystaveném na základě pravidel 7 nebo 8 této přílohy a VIZ VÝKLAD 12 .5 dodatečná inspekce, podle okolností buď celková nebo částečná, musí být provedena po opravě vyplývající z vyšetřování předepsaných v odstavci 4.3 tohoto pravidla nebo po provedení jakýchkoliv důležitých oprav nebo rekonstrukcí. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že nezbytné opravy nebo rekonstrukce byly provedeny efektivně, že materiál a provedení těchto oprav nebo rekonstrukcí je ve všech ohledech uspokojivé a že loď je ve všech ohledech v souladu s požadavky této přílohy. 2 Správní orgán musí stanovit vhodná opatření pro lodě, které nepodléhají ustanovením odstavce 1 tohoto pravidla, aby se zajistilo, že budou splněna příslušná ustanovení této přílohy. 3.1 Inspekce lodí týkající se vymáhání ustanovení této přílohy musí být prováděny úředníky správního orgánu. Správní orgán však může inspekcemi pověřit buď inspektory jmenované pro tento účel nebo jím uznané Organizace. Tyto Organizace musí splňovat směrnice přijaté Organizací v usnesení A.739(18), která může být Organizací pozměněna, a specifikace přijaté Organizací v usnesení A.789(19), která může být Organizací pozměněna, a to za předpokladu, že tyto změny jsou přijaty, vstoupí v platnost a nabudou účinnosti v souladu s ustanoveními článku 16 této úmluvy o změnách postupů vztahujících se na tuto přílohu. 3.2 Správní orgán jmenující inspektory nebo uznávající Organizace k provádění inspekcí tak, jak je stanoveno v bodě 3.1 tohoto pravidla musí minimálně zmocnit libovolného jmenovaného inspektora nebo uznanou Organizaci k následujícímu: .1 vyžadovat provedení oprav lodě a .2 provádět inspekce, jsou-li vyžadované příslušnými orgány přístavního státu. Správní orgán musí Organizaci sdělit konkrétní odpovědnosti a podmínky oprávnění udělených jmenovaným inspektorům nebo uznaným Organizacím, aby mohly být rozeslány smluvním stranám této úmluvy za účelem informování jejich úředníků. 3.3 Když jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace rozhodne, že stav lodi nebo jejího vybavení zásadně neodpovídá údajům v osvědčení nebo je takový, že loď není vhodná k vyplutí na moře aniž by nepředstavovala nepřiměřené riziko poškození životní prostředí v moři, tento inspektor nebo Organizace neprodleně zajistí, aby byla přijata nápravná opatření a včas uvědomí správní orgán. Pokud taková nápravná opatření přijata nejsou, musí být odebráno osvědčení a musí být neprodleně informován správní orgán. Pokud je loď v přístavu jiné smluvní strany, musí být také okamžitě informovány příslušné orgány daného přístavního státu. Když úředník správního orgánu, jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace informuje příslušné orgány přístavního státu, musí dotčená vláda přístavního státu poskytnout tomuto úředníkovi, inspektorovi nebo Organizaci veškerou nezbytnou pomoc, aby mohli plnit své povinnosti plynoucí z tohoto pravidla. Pokud je to možné, musí vláda přístavního státu přijmout taková opatření, která zajistí, že loď nevypluje, dokud nebude možné vyplout na moře nebo opustit přístav za účelem plavby do nejbližšího dostupné vhodné opravárenské loděnice, aniž by tím vzniklo nepřiměřené riziko poškození mořského prostředí. 3.4 V každém případě musí příslušný správní orgán plně zaručit úplnost a účinnost inspekce a zajistit veškeré nezbytné náležitosti ke splnění této povinnosti. 4.1 Stav lodi a jejího vybavení musí být udržován na takové úrovni, aby byl v souladu s ustanoveními této úmluvy a aby bylo zajištěno, že loď zůstane ve všech ohledech vhodná k vyplutí na moře, aniž by tím vzniklo nepřiměřené riziko poškození mořského prostředí. 4.2 Po dokončení každé inspekce lodi podle odstavce 1 tohoto pravidla se v konstrukci, vybavení, systémech, armaturách, zařízeních nebo materiálu, které jsou předmětem inspekce, nesmí bez sankcí ze strany správního orgánu provádět žádné změny, s výjimkou přímé výměny takového vybavení a armatur. 4.3 Kdykoliv na lodi dojde k nehodě nebo je zjištěna závada, která podstatně ovlivňuje integritu lodi nebo účinnost nebo úplnost jejího zařízení, na něž se vztahuje tato příloha, velitel nebo vlastník lodi při nejbližší příležitosti uvědomí správní orgán, uznanou Organizaci nebo jmenovaného inspektora odpovědného za vystavení příslušného osvědčení, který zahájí vyšetřování k určení, zdali je nezbytná inspekce tak, jak vyžaduje odstavec 1 tohoto pravidla. Pokud se loď nachází v přístavu jiné smluvní strany, musí kapitán nebo vlastník také okamžitě uvědomit příslušné orgány přístavního státu a jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace musí zajistit, že taková zpráva byla vyhotovena. Pravidlo 7 Vystavení nebo potvrzení osvědčení VIZ VÝKLAD 13 1 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami musí být vystaveno po počáteční nebo obnovovací inspekci v souladu s ustanoveními pravidla 6 této přílohy, a to ve prospěch jakéhokoliv tankeru o hrubé prostornosti 150 tun a více a jakékoliv jiné lodi o hrubé prostornosti 400 tun a více, které se provozují při plavbách do přístavů nebo příbřežních terminálů pod pravomocí jiných smluvních stran této úmluvy. 2 Toto osvědčení musí být vystaveno nebo náležitě potvrzeno buď správním orgánem nebo jakýmikoliv osobami či organizacemi správním orgánem řádně pověřenými. Ve všech případech správní orgán za osvědčení přejímá plnou zodpovědnost. Pravidlo 8 Vystavení nebo potvrzení osvědčení jinou vládou 1 Vláda smluvní strany této úmluvy může nechat na žádost správního orgánu provést inspekci lodi a, je-li přesvědčena, že jsou ustanovení této přílohy splněna, pro danou loď vystavit nebo povolit vystavení Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami a, je-li to vhodné, potvrdí nebo povolí potvrzení uvedeného osvědčení na lodi, a to v souladu s touto přílohou. 2 Kopie tohoto osvědčení a kopie zprávy o inspekci musí být co nejdříve předány zadávajícímu správnímu orgánu. 3 Takto vystavené osvědčení musí obsahovat prohlášení o tom, že bylo vystaveno na žádost správního orgánu musí mít stejnou účinnost a být uznáno stejně jako osvědčení vystavené na základě pravidla 7 této přílohy. 4 Pro loď, která je oprávněna plout pod vlajkou státu, který není smluvní stranou nesmí být vystaveno žádné Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami. Pravidlo 9 Forma osvědčení VIZ VÝKLAD 14 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami musí být vypracováno ve formě odpovídající vzoru uvedenému v Dodatku II k této příloze a musí být alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud je také použit úřední jazyk vystavujícího státu, bude mít tento v případě sporu nebo nesrovnalosti přednost. Pravidlo 10 Trvání a platnost osvědčení VIZ VÝKLAD 15 1 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami se vystavuje na dobu stanovenou správním orgánem a které nesmí přesáhnout dobu pět let. 2.1 Bez ohledu na požadavky odstavce 1 tohoto pravidla, jestliže je obnovovací inspekce dokončena do tří měsíců před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení. 2.2 Když je obnovovací inspekce dokončena po datu uplynutí platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení. 2.3 Když je obnovovací inspekce dokončena více než tři měsíce před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data dokončení obnovovací inspekce. 3 Pokud je osvědčení vystaveno na dobu kratší než pět let, správní orgán může prodloužit platnost osvědčení do termínu po uplynutí doby platnosti na maximální dobu uvedenou v odstavci 1 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že se řádně provádí inspekce uvedené v pravidlech 6.1.3 a 6.1.4 této přílohy platné, když se osvědčení vystavuje na dobu pěti let. 4 Pokud byla obnovovací inspekce dokončena a nové osvědčení nelze vystavit ani umístit na palubě lodi před skončením platnosti stávajícího osvědčení, může osoba nebo Organizace oprávněná správním orgánem potvrdit stávající osvědčení, které pak musí být přijato jako platné na další období, které nesmí přesáhnout délku pět měsíců od uplynutí data platnosti. 5 Pokud loď v době, kdy vyprší platnost osvědčení není v přístavu, v němž má podstoupit inspekci, může správní orgán dobu platnosti osvědčení prodloužit, ale toto prodloužení se uděluje pouze za účelem umožnění loď dokončit její plavbu do přístavu, v němž má podstoupit inspekci, a pak pouze v případech, kdy se tak zdá správné a přijatelné. Žádné osvědčení se nesmí prodloužit na dobu delší než tři měsíce a loď, pro kterou se prodloužení uděluje nebude oprávněna, při svém příjezdu do přístavu, v němž má podstoupit inspekci, na základě tohoto prodloužení opustit přístav bez nutnosti získat nové osvědčení. Po dokončení obnovovací inspekce bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení před udělením prodloužení. 6 Osvědčení vystavené pro loď, která se provozuje na krátkých plavbách, a které nebylo prodlouženo podle výše uvedených ustanovení tohoto pravidla může být prodlouženo správním orgánem na dobu odkladu v délce až jednoho měsíce od uplynutí na něm vyznačené doby platnosti. Po dokončení obnovovací inspekce bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení před udělením prodloužení. 7 Za zvláštních okolností, jak je stanoveno správním orgánem, nemusí být nové osvědčení datováno od data skončení platnosti stávajícího osvědčení tak, jak požadují odstavce 2.2, 5 nebo 6 tohoto pravidla. Za těchto zvláštních okolností bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data dokončení obnovovací inspekce. 8 Pokud je výroční či průběžná inspekce dokončena před uplynutím lhůty stanovené v pravidle 6 této přílohy, pak: .1 výroční datum uvedené na osvědčení se potvrzením mění na datum, které nesmí být později než tři měsíce po datu, kdy byla inspekce dokončena; .2 následné výroční nebo průběžné inspekce požadované v pravidle 61. této přílohy musí být dokončena v intervalech předepsaných tímto pravidlem pomocí nového výročního data a .3 datum vypršení platnosti může zůstat beze změny za předpokladu, že je jedna nebo více výročních nebo průběžných inspekcí, podle potřeby, provedena tak, aby nebyly překročeny maximální intervaly mezi inspekcemi stanovenými pravidlem 6.1 této přílohy. 9 Osvědčení vystavené na základě pravidel 7 nebo 8 této přílohy pozbude platnosti v některém z následujících případů: .1 pokud nejsou příslušné inspekce dokončeny ve lhůtách stanovených podle pravidla 6.1 této přílohy; .2 pokud není osvědčení potvrzeno v souladu s pravidlem 6.1.3 nebo 6.1.4 této přílohy nebo .3 při převodu lodě pod vlajku jiného státu. Nové osvědčení se vystavuje pouze, když je vláda vystavující nové osvědčení plně přesvědčena, že loď je v souladu s požadavky pravidel 6.4.1 a 6.4.2 této přílohy. V případě převodu mezi smluvními stranami, pokud je zažádáno do tří měsíců po uskutečněném převodu, musí vláda smluvní strany, pod jejíž vlajkou byla loď již dříve oprávněna plout, a to co nejdříve, předat správnímu orgánu kopie osvědčení nesené lodí před převodem a, jsou-li k dispozici, kopie příslušných zpráv o inspekcích. Pravidlo 11 Kontroly přístavním státem na základě operativních požadavků * 1 Loď nacházející se v přístavu nebo příbřežním terminálu jiné smluvní strany, podléhá kontrolám prováděným úředníky řádně oprávněnými danou smluvní stranou, které se týkají operativních požadavků podle této přílohy tam, kde je důvodné podezření, že kapitán nebo posádka nejsou obeznámeni se zásadními palubními postupy týkajícími se zamezení znečištění ropnými látkami. 2 Za daných okolností uvedených v odstavci 1 tohoto pravidla, musí smluvní strana přijmout taková opatření, která zajistí, že loď nesmí plout, dokud se situace nedostane do souladu s požadavky této přílohy. 3 Na toho pravidlo se budou vztahovat postupy týkající se kontrol ze strany přístavního státu předepsané v článku 5 této úmluvy. 4 Nic v tomto pravidle se nesmí považovat za omezení práv a povinností smluvní strany provádějící kontrolu nad operativními požadavky výslovně stanovenými v této úmluvě. Kapitola 3 Požadavky na prostory strojovny u všech lodí Část A Konstrukce Pravidlo 12 Nádrže na ropné zbytky (kal) 1 Každá loď o hrubé prostornosti 400 tun a více musí být vybavena nádrží nebo nádržemi odpovídajícího objemu, a to s ohledem na druh strojů a délce plavby, které budou zachycovat ropné zbytky (kal), se kterými nelze v souladu s požadavky této přílohy nakládat jinak. VIZ VÝKLAD 16 2 Ropný zbytek (kal) lze odevzdat přímo z nádrže/nádrží na ropné zbytky (kal) přes standardní vypouštěcí přípojky nebo jinými schválenými prostředky odstraňování. Nádrž/nádrže na ropné zbytky (kal): .1 musí být opatřeny čerpadlem určeným pro účely odstraňování, které je schopno nasávat ropné zbytky (kal) z nádrže/nádrží a .2 nesmí mít žádnou vypouštěcí přípojku do stokového systému, sběrných nádrží na ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu, vrchních ploch nádrží nebo odlučovačů ropnými látkami znečištěné vody vyjma toho, že nádrž/nádrže mohou být vybaveny odtoky, s ručně ovládanými samozavíracími ventily a zařízením pro následné vizuální sledování usazené vody, které vedou do sběrné nádrže na ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu nebo stokové jímky nebo alternativním zařízením, pokud takové zařízení není přímo propojené do stokového potrubního systému. VIZ VÝKLAD 17 3 Potrubí do a z nádrží na ropné zbytky (kal) nesmí být přímo připojitelné mimo loď jinak než standardní vypouštěcí přípojkou uvedenou v pravidle 13. VIZ VÝKLAD 18 4 U lodí dodaných po 31. prosinci 1979 tak, jak jsou definovány v pravidle 1.28.2, musí být nádrže na ropné zbytky být navrženy a postaveny tak, aby se usnadnilo jejich čištění a vypouštění zbytků do zařízení pro odevzdávání látek z lodí. Lodě dodané 31. prosince 1979 či dříve tak, jak jsou definovány v pravidle 1.28.1, musí splňovat požadavky do té míry, nakolik je to přijatelné a proveditelné. VIZ VÝKLAD 19 Pravidlo 12A* Ochrana palivové nádrže 1 Toto pravidlo se vztahuje na veškeré lodě s celkovým objemem paliva 600 a více, které jsou dodány 1. srpna 2010 či později tak, jak jsou definovány v pravidle 1.28.9 této přílohy. 2 Použití tohoto pravidla při určování umístění nádrží využívaných k přepravě paliva neupravuje ustanovení pravidla 19 této přílohy. 3 Pro účely tohoto pravidla se použijí následující definice: .1 Termín palivo znamená jakoukoliv pohonnou ropnou látku využívanou v pohonných a pomocných strojních zařízeních lodě, která toto palivo přepravuje. .2 Termín ponor na čáře ponoru naložené lodi (ds) znamená svislou vzdálenost (v metrech) od konstrukční základní linie v polovině délky k čáře ponoru odpovídající stanovené letní výšce volného boku. .3 Termín ponor prázdné lodi znamená konstrukční ponor na středu lodi odpovídající prázdné váze. .4 Termín ponor při částečném zatížení (dP) znamená ponor prázdné lodi plus 60 % rozdílu mezi ponorem prázdné lodi a ponorem na čáře ponoru zatížené lodi (ds). Ponor při částečném zatížení (dP) se měří v metrech. .5 Termín čára ponoru (dB) znamená svislou vzdálenost (v metrech) od konstrukční základní linie v polovině délky čáry ponoru odpovídající 30 % hloubky DS. .6 Termín šířka (BS) znamená největší konstrukční šířku lodi (v metrech) na nebo pod nejhlubším ponorem na čáře ponoru naložené lodi ds. .7 Termín šířka (BB) znamená největší konstrukční šířku lodi (v metrech) na nebo pod čárou ponoru dB. .8 Termín hloubka (DS) znamená konstrukční hloubku (v metrech) měřenou v polovině délky k horní palubě na boku. Pro účely použití termín „horní paluba“ znamená nejvyšší palubu, na kterou jsou dovedeny vodotěsné příčné přepážky s výjimkou záďové protikolizní překážky. .9 Termín délka (L) znamená 96% z celkové délky na čáře ponoru nejméně při 85% konstrukční hloubky měřené od vrcholu kýlu, nebo délku od přední strany příďového vazníku k ose pně kormidla na této čáře ponoru, pokud je tato větší. U lodí navržených s příhradovým kýlem musí být čára ponoru, na které se tato délka měří, rovnoběžná s konstrukční čárou ponoru. Délka (L) se měří v metrech. .10 Termín šířka (B) znamená maximální šíři lodi měřenou ve středu lodi na konstrukční linii žebra u lodi s kovovou obšívkou a k vnějšímu povrchu trupu v lodi s obšívkou z jiného materiálu. .11 Termín palivová nádrž znamená nádrž, ve které je přepravováno palivo, ale vylučuje nádrže, které nebudou za normálního provozu palivo obsahovat, například přepadové nádrže. .12 Termín malá palivová nádrž znamená palivovou nádrž s maximálním jednotlivým objemem nepřesahujícím 30 m3. .13 C znamená celkový objem paliva lodi, včetně paliva v malých palivových nádržích, v metrech krychlových, při 98% naplnění nádrží. .14 Termín objem paliva znamená objem nádrže (v metrech krychlových) při 98% naplnění nádrží. 4 Ustanovení tohoto pravidla se vztahují na všechny palivové nádrže, vyjma malých palivových nádrží tak, jak jsou definovány v 3.12, za předpokladu, že celkový objem těchto vyloučených nádrží nepřesahuje 600 m3. 5 Jednotlivé palivové nádrže nesmí mít objem přesahující 2.500 m3. 6 U lodí kromě samočinně zdvíhaných vrtných souprav s celkovým objemem paliva 600 m3 a více, musí být palivové nádrže umístěné nad konstrukční linií dnové obšívky a nikde méně než je vzdálenost h tak, jak je uvedeno níže: h=B20mnebo h = 2,0 m, podle toho, která hodnota je menší. Minimální hodnota h = 0,76 m. Na ohybu stokové oblasti a na místech bez jasně definovaného ohybu dna lodi musí být hraniční linie palivové nádrže rovnoběžná s linií rovného dna středu lodi tak, jak je znázorněno na obrázku 1. 63kB Obrázek 1 \\- Hraniční linie palivové nádrže (baseline = základní linie) 7 U lodí s celkovým objemem paliva 600 m3 nebo více, avšak méně než 5000 m3, musí být palivové nádrže umístěny směrem dovnitř konstrukční linie bočního pláště lodi na žádném místě ne blíže než vzdálenost w, která, jak je znázorněno na obrázku 2, se měří v libovolném průřezu v pravém úhlu k bočnímu plášti, jak je uvedeno níže: w=0,4+2,4C20.000m Minimální hodnota w = 1,0 m; avšak u jednotlivých nádrží s objemem paliva menším než 500 m3 je tato minimální hodnota 0,76 m. 8 U lodí s celkovým objemem paliva 5000 m3 nebo více musí být palivové nádrže umístěny směrem dovnitř konstrukční linie bočního pláště lodi a na žádném místě ne blíže než vzdálenost w, která, jak je znázorněno na obrázku 2, se měří v libovolném průřezu v pravém úhlu k bočnímu plášti, jak je uvedeno níže: w=0,5+C20.000mnebo w = 2,0 m, podle toho, která hodnota je menší. Minimální hodnota w =1,0 m. 64kB Obrázek 2 \\- Hraniční linie palivové nádrže (baseline = základní linie) 9 Vedení potrubí paliva nacházející se ve vzdálenosti od dna lodi menší než h tak, jak je definováno v odstavci 6, nebo od boku lodi menší než w tak, jak je definováno v odstavcích 7 a 8, musí být vybaveny ventily nebo podobnými uzavíracími zařízeními uvnitř nebo bezprostředně vedle palivové nádrže. Tyto ventily se musí uvádět do provozu ze snadno přístupného uzavřeného prostoru, který je přístupný z navigačního můstku nebo stanoviště ovládání hnacího ústrojí, a to bez nutnosti přechodu po volné palubě nebo palub nástaveb. Ventily se musí uzavřít v případě poruchy dálkového ovládání (při selhání v uzavřené poloze) a na moři musí zůstat zavřené kdykoliv, když nádrž obsahuje palivo vyjma případů, kdy je lze otevřít během přečerpávání paliva. 10 Sací jímky v palivových nádržích mohou vyčnívat do dvojitého dna pod hraniční linií vymezenou vzdáleností h, a to za předpokladu, že takové jímky budou co nejmenší a vzdálenost mezi dnem jímky a pláštěm dna nebude menší než 0,5h. 11 Alternativně k odstavcům 6 a buď 7 nebo 8, lodě musí splňovat níže uvedenou funkční normu pro případ havarijního výtoku paliva: .1 Úroveň ochrany před znečištěním palivem v případě srážky nebo najetí na souš se musí posuzovat na základě parametru středního výtoku ropných látek následovně: OM ≤ 0,0157 - 1,14 E \\- 6C\| pro 600 m3 < C < 5.000 m3 ---\|--- OM ≤ 0,010\| pro C ≥ 5.000 m3 kde: OM = parametr středního výtoku ropné látky; C = celkový objem paliva. .2 Následující obecný předpoklad se použije při výpočtu parametru středního výtoku ropné látky: .2.1 bude se předpokládat, že loď je naložena do ponoru při částečném zatížení (dP) s nulovým sklonem a náklonem; .2.2 bude se předpokládat, že všechny palivové nádrže jsou naplněny do 98 % jejich objemové kapacity; .2.3 jmenovitá hustota paliva (pn) se obecně považuje na hodnotě 1.000 kg/m3. Je-li hustota paliva specificky omezena na nižší hodnotu, lze tuto menší hodnotu použít a .2.4 za účelem těchto výpočtů výtoku se propustnost jednotlivých palivových nádrží bude považovat za 0,99, není-li prokázáno jinak. .3 Následující obecné předpoklady se použijí při kombinaci parametrů výtoku ropné látky: .3.1 Střední výtok ropné látky se vypočítá nezávisle na poškození boku a na poškození dna a pak se následujícím způsobem spojí do bezrozměrného parametru výtoku ropné látky OM: OM=0,4OMS+0,6OMBC kde: OMS = střední výtok u poškození boku, v m3 OMB = střední výtok u poškození dna, v m3 C = celkový objem paliva. .3.2 U poškození dna se musí provést nezávislé výpočty pro přílivové podmínky 0 m a 2,5 m a pak se následujícím způsobem spojí: OMB = 0,7OMB(0) \\+ 0,3OMB(2.5) where: OMB(0) = střední výtok pro přílivovou podmínku 0 m a OMB(2.5) = střední výtok pro přílivovou podmínku mínus 2,5 m, v m3. .4 Střední výtok u poškození boku OMS se vypočítá následovně: OMS=∑inPS(i)OS(i)m3 kde: i = každá uvažovaná palivová nádrž, n = celkový počet palivových nádrží; PS(i) = pravděpodobnost proražení palivové nádrže i poškozením boku, vypočtená v souladu s odstavcem 11.6 tohoto pravidla; OS(i) = výtok z palivové nádrže i, v m3, poškozením boku palivové nádrže i, u kterého se předpokládá, že se rovná celkovému objemu v palivové nádrži i při naplnění na 98 %. .5 Průměrný výtok u poškození dna se musí vypočítávat pro každý přílivový stav takto: .5.1OMB(0)=∑inPB(i)OB(i)CDB(i)m3 kde: i = každá uvažovaná palivová nádrž, n = celkový počet palivových nádrží; PB(i) = pravděpodobnost proražení palivové nádrže i poškozením dna, vypočtená v souladu s odstavcem 11.7 tohoto pravidla; OB(i) = výtok z palivové nádrže i, v m3, vypočtený v souladu s odstavcem 11.5.3 tohoto pravidla a CDB(i) = činitel pro započtení zachycení ropné látky tak, jak je definováno v odstavci 11.5.4. .5.2OMB(2,5)=∑inPB(i)OB(i)CDB(i)m3 kde: i, n, PB(i) a CDB(i) = jak je definováno v pododstavci .5.1 výše OB(i) = výtok z palivové nádrže i, v m3, po změně přílivových podmínek. .5.3 Výtok ropné látky OB(i) u každé palivové nádrže musí být vypočten na základě zásad rovnováhy tlaku, a to v souladu s následujícími předpoklady: .5.3.1 Musí se předpokládat, že loď najela na mělčinu s nulovým náklonem a sklonem, s ponorem na mělčině před přílivovou změnou rovnajícím se částečnému ponoru na čáře zatížení dp. .5.3.2 Hladina paliva po poškození se vypočte takto: hF=dp+tc-ZIPSPn kde: hF = výška hladiny paliva nad ZI v metrech; tc = přílivová změna, v metrech. Snížení přílivu se vyjádří jako záporné hodnoty; ZI = výška nejnižšího bodu v palivové nádrži nad základní čárou, v metrech; PS = hustota mořské vody, která se bere jako 1,025 kg/m3 a Pn = jmenovitá hustota paliva tak, jak je definováno v 11.2.3. .5.3.3 Výtok ropné látky OB(i) u každé nádrže ohraničené dnovou obšívkou musí být brán jako ne menší než následující vzorec, ale ne více než objem nádrže: OB(i) = HW.A kde: Hw = 1,0 m, když YB = 0 Hw = BB50 ale ne větší než 0,4 m, když YB je větší než BB5 nebo 11,5 m, podle toho, která hodnota je menší Hw se měří směrem nahoru od linie plochého dna středu lodi. Na stokové oblasti lodi a na místech bez jasně definovaného ohybu stokové oblasti lodi. Hw se měří od čáry rovnoběžné s plochým dnem středu lodi tak, jak je znázorněno u vzdálenosti h na obr. 1. U YB hodnoty mimo osu souměrnosti BB5 nebo 11,5 m, podle toho, která hodnota je nižší, Hw se musí lineárně interpolovat. YB = minimální hodnota YB nad délku palivové nádrže, kde v libovolném místě, YB je příčná vzdálenost mezi boční obšívkou na čáře ponoru dB a nádrží na čáře ponoru dB anebo pod ní. A = maximální horizontální promítnutá plocha palivové nádrže až k hladině Hw ode dna nádrže. 110kB (měřeno směrem dovnitř od boku lodi v pravém úhlu k ose na úrovni dp) Obrázek 3 \\- Rozměry pro výpočet minimálního výtoku ropné látky (But not greater than = ale ne větší než; centreline = osa; or = nebo; whichever is less = podle toho, která hodnota je menší) .5.4 V případě poškození dna, může se část výtoku z palivové nádrže zachytit v úsecích, které nejsou pro ropné látka určeny. Tento efekt je aproximován použitím faktoru CDB(/) pro každou nádrž, který se bere následovně: CDB(/) = 0,6 u palivových nádrží ohraničených zespodu úseky, které nejsou pro ropu určeny; CDB(/) = 1 jinak. .6 Pravděpodobnost PS porušení úseku poškozením boku se vypočte následovně: .6.1 PS = PSL.PSV .PST kde: PSL = (1 - Pst \\- PSa) = pravděpodobnost, že se poškození rozšíří na podélnou zónu ohraničenou Xa s Xf, PSV = (1 - PSu \\- PSl) = pravděpodobnost, že se poškození rozšíří na vertikální zónu ohraničenou Zl a Zu; PST = (1 - PSy) = pravděpodobnost, že se poškození rozšíří příčně za hranici definovanou y; .6.2 PSa, PSf, PSu, a PSl se určí lineární interpolací z tabulek pravděpodobností pro poškození boku uvedených v 11.6.3, a PSy se vypočte ze vzorců uvedených v 11.6.3, kde: PSa = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela za místem XaL; PSf = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela před místem XfL; PSl = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela pod nádrží; PSu = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela nad nádrží a PSy = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela mimo nádrž. Hranice úseku Xa, Xf, Zl, Zu a y se získají následujícím způsobem: Xa = podélná vzdálenost od zadního terminálu L k nejzadnějšímu bodu na posuzovaném úseku, v metrech; Xf = podélná vzdálenost od zadního terminálu L k nejpřednějšímu bodu na posuzovaném úseku, v metrech; Zl = svislá vzdálenost od konstrukční základní linie k nejnižšímu bodu na posuzovaném úseku, v metrech. Tam, kde je Zl větší než DS, se bude Zl brát jako Zl; Zu = svislá vzdálenost od konstrukční základní linie k nejvyššímu bodu na posuzovaném úseku, v metrech. Tam, kde je Zu větší než Ds, se bude Zu brát jako Ds; y = minimální horizontální vzdálenost měřená kolmo k ose mezi posuzovaným úsekem a boční obšívkou, v metrech.* Na ohybu stokové oblasti nemusí být y uvažována menší než vzdálenost h nad základní linií, když h je kratší než B10, 3 m nebo vrchní plochy nádrže. .6.3 Tabulky pravděpodobností poškození boku XaL\| PSa\| \| XfL\| PSf\| \| ZlDS\| PSl\| \| ZuDS\| PSu ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 0,00\| 0,000\| \| 0,00\| 0,967\| \| 0,00\| 0,000\| \| 0,00\| 0,968 0,05\| 0,023\| \| 0,05\| 0,917\| \| 0,05\| 0,000\| \| 0,05\| 0,952 0,10\| 0,068\| \| 0,10\| 0,867\| \| 0,10\| 0,001\| \| 0,10\| 0,931 0,15\| 0,117\| \| 0,15\| 0,817\| \| 0,15\| 0,003\| \| 0,15\| 0,905 0,20\| 0,167\| \| 0,20\| 0,767\| \| 0,20\| 0,007\| \| 0,20\| 0,873 0,25\| 0,217\| \| 0,25\| 0,717\| \| 0,25\| 0,013\| \| 0,25\| 0,836 0,30\| 0,267\| \| 0,30\| 0,667\| \| 0,30\| 0,021\| \| 0,30\| 0,789 0,35\| 0,317\| \| 0,35\| 0,617\| \| 0,35\| 0,034\| \| 0,35\| 0,733 0,40\| 0,367\| \| 0,40\| 0,567\| \| 0,40\| 0,055\| \| 0,40\| 0,670 0,45\| 0,417\| \| 0,45\| 0,517\| \| 0,45\| 0,085\| \| 0,45\| 0,599 0,50\| 0,467\| \| 0,50\| 0,467\| \| 0,50\| 0,123\| \| 0,50\| 0,525 0,55\| 0,517\| \| 0,55\| 0,417\| \| 0,55\| 0,172\| \| 0,55\| 0,452 0,60\| 0,567\| \| 0,60\| 0,367\| \| 0,60\| 0,226\| \| 0,60\| 0,383 0,65\| 0,617\| \| 0,65\| 0,317\| \| 0,65\| 0,285\| \| 0,65\| 0,317 0,70\| 0,667\| \| 0,70\| 0,267\| \| 0,70\| 0,347\| \| 0,70\| 0,255 0,75\| 0,717\| \| 0,75\| 0,217\| \| 0,75\| 0,413\| \| 0,75\| 0,197 0,80\| 0,767\| \| 0,80\| 0,167\| \| 0,80\| 0,482\| \| 0,80\| 0,143 0,85\| 0,817\| \| 0,85\| 0,117\| \| 0,85\| 0,553\| \| 0,85\| 0,092 0,90\| 0,867\| \| 0,90\| 0,068\| \| 0,90\| 0,626\| \| 0,90\| 0,046 0,95\| 0,917\| \| 0,95\| 0,023\| \| 0,95\| 0,700\| \| 0,95\| 0,013 1,00\| 0,967\| \| 1,00\| 0,000\| \| 1,00\| 0,775\| \| 1,00\| 0,000 PSy se vypočítá následovně: PSy=24.96-199.6yBSyBS\| \| pro\| yBS≤0.05 ---\|---\|---\|--- PSy=0.749+5-44.4yBS0.05yBS-0.05\| \| pro\| 0.05<yBS<0.1 ---\|---\|---\|--- PSy=0.888+0.56yBS-0.1\| \| pro\| yBS≥0.1 ---\|---\|---\|--- Bude se uvažovat, že PSy není větší než 1. .7 Pravděpodobnost PB porušení úseku poškozením dna se vypočte následovně: .7.1 PB = PBL .PBT .PBV kde: PBL = (1 - PBf \\- PBa) = pravděpodobnost poškození se rozšíří na podélnou zónu ohraničenou Xa a Xf; PBt = (1 - PBp \\- PBs) = pravděpodobnost poškození se rozšíří na příčnou zónu ohraničenou Yp a Ys a PBV = (1 - PBz) = pravděpodobnost poškození se rozšíří svisle nad hranici definovanou z; .7.2 PBa, PBf, PBp a PBs se určí lineární interpolací z tabulek pravděpodobností pro poškození dna uvedených v 11.7.3 a PBz se vypočte ze vzorců uvedených v 11.7.3, kde: PBa = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela za místemXaL; PBf = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela před místemXfL; PBp = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela vlevo od nádrže; PBs = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela vpravo od nádrže a PBz = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela pod nádrží. Hranice úseku Xa, Xf, Yp, Ys a z se získají následujícím způsobem: Xa a Xf jak je definováno v 11.6.2; Yp = příčná vzdálenosti od bodu nejvíce vlevo na úseku nacházejícím se na nebo pod čarou ponoru dB ke svislé rovině nacházejí se BB-2 vpravo od osy lodi; Ys = příčná vzdálenost od bodu nejvíce vpravo na úseku nacházejícím se na nebo pod čarou ponoru dB ke svislé rovině nacházejí se BB-2 vpravo od osy lodi a z = minimální hodnota z po celé délce úseku, kde v každém podélném místě je z svislá vzdálenost od spodního bodu dnové obšívky v tomto podélném místě ke spodnímu bodu úseku v tomto podélném místě. .7.3 Tabulky pravděpodobností poškození dna XaL\| PBa\| \| XfL\| PBf\| \| YpBB\| PBp\| \| YsBB\| PBs ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 0,00\| 0,000\| \| 0,00\| 0,969\| \| 0,00\| 0,844\| \| 0,00\| 0,000 0,05\| 0,002\| \| 0,05\| 0,95\| \| 0,05\| 0,794\| \| 0,05\| 0,009 0,10\| 0,008\| \| 0,10\| 0,93\| \| 0,10\| 0,744\| \| 0,10\| 0,032 0,15\| 0,017\| \| 0,15\| 0,916\| \| 0,15\| 0,694\| \| 0,15\| 0,063 0,20\| 0,029\| \| 0,20\| 0,894\| \| 0,20\| 0,644\| \| 0,20\| 0,097 0,25\| 0,042\| \| 0,25\| 0,870\| \| 0,25\| 0,594\| \| 0,25\| 0,133 0,30\| 0,058\| \| 0,30\| 0,842\| \| 0,30\| 0,544\| \| 0,30\| 0,171 0,35\| 0,076\| \| 0,35\| 0,810\| \| 0,35\| 0,494\| \| 0,35\| 0,211 0,40\| 0,096\| \| 0,40\| 0,775\| \| 0,40\| 0,444\| \| 0,40\| 0,253 0,45\| 0,119\| \| 0,45\| 0,734\| \| 0,45\| 0,394\| \| 0,45\| 0,297 0,50\| 0,143\| \| 0,50\| 0,687\| \| 0,50\| 0,344\| \| 0,50\| 0,344 0,55\| 0,171\| \| 0,55\| 0,630\| \| 0,55\| 0,297\| \| 0,55\| 0,394 0,60\| 0,203\| \| 0,60\| 0,563\| \| 0,60\| 0,253\| \| 0,60\| 0,444 0,65\| 0,242\| \| 0,65\| 0,489\| \| 0,65\| 0,211\| \| 0,65\| 0,494 0,70\| 0,289\| \| 0,70\| 0,413\| \| 0,70\| 0,171\| \| 0,70\| 0,544 0,75\| 0,344\| \| 0,75\| 0,333\| \| 0,75\| 0,133\| \| 0,75\| 0,594 0,80\| 0,409\| \| 0,80\| 0,252\| \| 0,80\| 0,097\| \| 0,80\| 0,644 0,85\| 0,482\| \| 0,85\| 0,170\| \| 0,85\| 0,063\| \| 0,85\| 0,694 0,90\| 0,565\| \| 0,90\| 0,089\| \| 0,90\| 0,032\| \| 0,90\| 0,744 0,95\| 0,658\| \| 0,95\| 0,026\| \| 0,95\| 0,009\| \| 0,95\| 0,794 1,00\| 0,761\| \| 1,00\| 0,000\| \| 1,00\| 0,000\| \| 1,00\| 0,844 PBz se vypočítá následovně: PBz=14.5-67zDSzDS\| \| pro\| zDS≤0.1, ---\|---\|---\|--- PBz=0.78+1.1zDs0.1\| \| pro\| zDS>0.1. ---\|---\|---\|--- Bude se uvažovat, že PBz není větší než 1. .8 Pro účely údržby a kontroly nesmí být veškeré palivové nádrže, které nesousedí s vnější obšívkou umístěny blíže ke dnové obšívce než je minimální hodnota h v odstavci 6 a ne blíže k boční obšívce než je použitelná minimální hodnota w v odstavci 7 nebo 8. 12 Při schvalování návrhu a konstrukce lodí, které mají být postaveny v souladu s tímto pravidlem musí brát správní orgán v úvahu obecné bezpečnostní aspekty, včetně potřeby údržby a kontroly bočních nádrží a nádrží či prostor dvojitého dna. VIZ VÝKLADY 20, 21 A 22 Pravidlo 13 Standardní vypouštěcí přípojka Aby bylo možné připojení potrubí zařízení pro odevzdávání látek z lodí k vypouštěcímu potrubí lodě pro zbytky stoků strojoven a z nádrží na ropné zbytky (kal), musí být obě vedení vybavena standardní potrubní přípojkou v souladu s následující tabulkou: Standardní rozměry přírub pro vypouštěcí přípojky Popis\| Rozměr ---\|--- Vnější průměr\| 215 mm Vnitřní průměr\| Podle vnějšího průměru potrubí Průměr roztečné kružnice pro šrouby\| 183 mm Drážky v přírubě\| 6 otvorů, 22 mm v průměru, pravidelně umístěné na roztečné kružnice pro šrouby výše uvedeného průměru, s drážkou k okraji příruby. Šířka drážky musí být 22 mm. Tloušťka příruby\| 20 mm Šrouby a matice: počet a průměr\| 6, každý o průměru 20 mm a dostatečné délky Příruba je určena k tomu, aby přijímala potrubí až do maximálního vnitřního průměru 100 mm a musí být z oceli nebo jiného rovnocenného materiálu s plochým čelem. Tato příruba, spolu s vhodným těsněním, musí být vhodná pro provozní tlak 600 kPa. Část B Vybavení Pravidlo 14 Odlučovače ropných látek VIZ VÝKLAD 23 1 S výjimkou uvedenou v odstavci 3 tohoto pravidla, každá loď hrubé prostornosti 400 tun a více, ale méně než 10.000 tun hrubé prostornosti musí být vybavena odlučovačem ropných látek v souladu s odstavcem 6 tohoto pravidla. Každá taková loď, která může vypouštět do moře balastovou vodu uskladňovanou v palivových nádržích v souladu s pravidlem 16.2 musí být v souladu s odstavcem 2 tohoto pravidla. VIZ VÝKLADY 24 A 25 2 S výjimkou uvedenou v odstavci 3 tohoto pravidla, každá loď hrubé prostornosti 10.000 tun a více musí být vybavena odlučovačem ropných látek v souladu s odstavcem 7 tohoto pravidla. VIZ VÝKLAD 25 3 Lodě, například hotelové lodě, skladovací plavidla atd., která jsou stacionární, vyjma plaveb bez nákladu za účelem přemístění, odlučovačem ropných látek být vybavena nemusí. Tyto lodě musí být vybaveny sběrnou nádrží, která má objem vhodný, ke spokojenosti správního orgánu, pro celkové uchovávání ropnými látkami znečištěné stokové vody na palubě. Veškerá ropnými látkami znečištěná stoková voda se musí uskladňovat na palubě pro následné vypuštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí. 4 Správní orgán musí zajistit, aby lodě o hrubé prostornosti menší než 400 tun byly vybaveny, pokud je to proveditelné, k uskladnění ropných látek nebo ropných směsí na palubě nebo jejich vypouštění v souladu s požadavky pravidla 15.6 této přílohy. 5 Správní orgán může upustit od požadavků odstavců 1 a 2 tohoto pravidla u: .1 všech lodí provozovaných výhradně na plavbách v rámci zvláštních oblastí nebo .2 všech lodí s osvědčením podle Mezinárodního předpisu o bezpečnosti pro vysokorychlostní plavidla (nebo jinak v rámci tohoto předpisu o bezpečnosti s ohledem na velikost a konstrukci) provozovaných na pravidelných linkách s trváním jízdy nepřesahujícím 24 hodin a zahrnující u těchto lodí i také plavby bez pasažérů a bez nákladu za účelem přemístění, .3 s ohledem na ustanovení pododstavců .1 a .2 výše, musí být splněny následující podmínky: .3.1 loď je vybavena sběrnou nádrží, která má objem odpovídající, ke spokojenosti správního orgánu, pro celkové uchovávání ropnými látkami znečištěné stokové vody na palubě; .3.2 veškerá ropnými látkami znečištěná voda se zadržuje na palubě pro následné vypuštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí; .3.3 správní orgán rozhodl, že v přístavech nebo terminálech, které loď navštíví musí být k dispozici odpovídají zařízení pro odevzdávání látek z lodí pro příjem této ropnými látkami znečištěné stokové vody; .3.4 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami, je-li požadováno, je potvrzeno v tom smyslu, že loď se výhradně využívá při plavbách v rámci zvláštních oblastí nebo byla přijata jako vysokorychlostní plavidlo za účelem tohoto pravidla toto využití je identifikováno a VIZ VÝKLAD 26 .3.5 množství, čas a přístav vypuštění se zaznamenávají do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II. VIZ VÝKLAD 8 6 Odlučovače ropných látek uvedené v odstavci 1 tohoto pravidla musí mít konstrukci schválenou správním orgánem a musí být takového provedení, aby se zajistilo, že veškeré ropné směsi vypuštěné do moře po průchodu tímto systémem budou obsahovat nejvýše 15 miliontin ropných látek. Při posuzování konstrukce těchto zařízení musí správní orgán postupovat s ohledem na specifikaci doporučenou Organizací.* 7 Odlučovače k odlučování ropných látek uvedené v odstavci 2 tohoto pravidla musí být v souladu s odstavcem 6 tohoto pravidla. Kromě toho musí být vybaveny výstražným systémem ukazujícím, že tuto hodnotu nelze udržet. Systém musí být rovněž vybaven zařízením, které zajistí, že se veškeré vypouštění ropných směsí automaticky zastaví, když obsah ropných látek ve výtoku překročí 15 miliontin. Při posuzování a schvalování konstrukce těchto zařízení musí správní orgán postupovat s ohledem na specifikaci doporučenou Organizací. Část C \\- Omezení provozního vypouštění ropných látek Pravidlo 15 Omezení vypouštění ropných látek VIZ VÝKLADY 23 A 27 1 Na základě ustanovení pravidla 4 této přílohy a odstavců 2, 3, a 6 tohoto pravidla, se jakékoliv vypouštění ropných látek nebo ropných směsí z lodí do moře zakazuje. A Vypouštění mimo zvláštní oblasti 2 Jakékoliv vypouštění ropných látek nebo ropných směsí do moře z lodí o hrubé prostornosti 400 tun a více se zakazuje vyjma případů, kdy jsou splněny všechny následující podmínky: .1 za plavby; VIZ VÝKLAD 28 .2 ropná směs je zpracována odlučovačem ropných látek splňujícím požadavky pravidla 14 této přílohy; .3 obsah ropných látek ve vypouštěném roztoku bez ředění nepřesahuje 15 miliontin; .4 ropná směs nepochází ze stok strojoven čerpadel nákladových prostor na ropných tankerech a .5 ropná směs, v případě ropných tankerů, není smíchána se zbytky ropných látek z nákladu. B Vypouštění ve zvláštních oblastech 3 Jakékoliv vypouštění ropných látek nebo ropných směsí do moře z lodí o hrubé prostornosti 400 tun a více se zakazuje vyjma případů, kdy jsou splněny všechny následující podmínky: .1 za plavby; .2 ropná směs je zpracována odlučovačem ropných látek splňujícím požadavky pravidla 14.7 této přílohy; .3 obsah ropných látek ve vypouštěném roztoku bez ředění nepřesahuje 15 miliontin; .4 ropná směs nepochází ze stok strojoven čerpadel nákladových prostor na ropných tankerech a .5 ropná směs, v případě ropných tankerů, není smíchána se zbytky ropných látek z nákladu. 4 Pokud jde o oblast Antarktidy, jakékoliv vypouštění ropných látek nebo ropných směsí z jakékoli lodi do moře se zakazuje. 5 Nic v tomto pravidle nebrání lodi na cestě, pouze jejíž část se nachází ve zvláštní oblasti, aby vypouštěla mimo zvláštní oblast v souladu s odstavcem 2 tohoto pravidla. C Požadavky na lodě o hrubé prostornosti nižší než 400 tun ve všech oblastech vyjma oblasti Antarktidy 6 V případě lodě o hrubé prostornosti nižší než 400 tun, ropné látky a veškeré ropné směsi se musí buď uskladňovat na palubě pro následné vypuštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí nebo vypouštět do moře v souladu s následujícími ustanoveními: .1 za plavby; .2 na lodi je v provozu zařízení k odlučování ropných látek, které musí mít konstrukci schválenou správním orgánem a které musí být takového provedení, aby se zajistilo, že celkový obsah ropných látek v odpadní vodě nepřekročí 15 miliontin. .3 ropná směs nepochází ze stok strojoven čerpadel nákladových prostor na ropných tankerech a .4 ropná směs, v případě ropných tankerů, není smíchána se zbytky ropných látek z nákladu. D Všeobecné požadavky 7 Kdykoli jsou na nebo pod hladinou vody v bezprostřední blízkosti lodi nebo v její stopě pozorovány viditelné stopy ropné látky, vlády smluvních stran této úmluvy by měly, v rozsahu, v jakém jsou přiměřeně schopny učinit, rychle vyšetřit skutečnost, zdali došlo k porušení ustanovení tohoto pravidla. Toto šetření by mělo zahrnovat zejména sílu a směr větru a podmínky na moři, dráhu a rychlost lodi, další možné zdroje viditelných stop v blízkosti a všechny příslušné záznamy o vypouštění ropných látek. 8 Látky vypouštěné do moře nesmí obsahovat chemické či jiné látky v množstvích nebo koncentracích, které jsou nebezpečné pro mořské prostředí, nebo chemické či jiné látky za účelem obcházení podmínek pro vypouštění stanovených v tomto pravidle. 9 Zbytky ropných látek, které nelze vypouštět do moře v souladu s tímto pravidlem, musí být uskladněny na palubě pro následné vypouštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí. Pravidlo 16 Oddělování ropných látek a vodního balastu a přeprava ropných látek v tancích předního kolizního prostoru 1 S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 tohoto pravidla, v lodích dodaných po 31. prosinci 1979 tak, jak jsou definovány v pravidle 1.28.2, o hrubé prostornosti 4.000 a více, které nejsou ropné tankery, a v ropných tankerech dodaných po 31. prosinci 1979 tak, jak jsou definovány v pravidle 1.28.2 o hrubé prostornosti 150 tun a více se balastová voda nesmí přepravovat v žádné palivové nádrži. 2 Když nutnost přepravovat velké množství paliva představuje také nutnost přepravovat v jakékoliv palivové nádrži balastovou vodu, která není čistý balast, musí být tato balastová voda vypouštěna do zařízení pro odevzdávání látek z lodí nebo do moře v souladu s pravidlem 15 této přílohy, a to pomocí zařízení uvedeného v pravidle 14.2 této přílohy a provede se v tomto smyslu zápis do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami. VIZ VÝKLAD 29 3 U lodi o hrubé prostornosti 400 tun a více, u které je smlouva o stavbě uzavřena po 1. lednu 1982 nebo, v případě neexistence smlouvy o stavbě, jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stádiu stavby po 1. červenci 1982, se ropné látky nesmí přepravovat v nádrži v předním kolizním prostoru nebo v nádrži před kolizní přepážkou. 4 Všechny lodě jiných druhů než jsou lodě podléhající odstavcům 1 a 3 tohoto pravidla musí splňovat ustanovení těchto odstavců, nakolik je to přijatelné a proveditelné. VIZ VÝKLAD 30 Pravidlo 17 Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I - Operace ve strojovně 1 Každý ropný tanker o hrubé prostornosti 150 tun a více a každá loď o hrubé prostornosti 400 tun a více jiného druhu než je ropný tanker musí být vybavena Knihou záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I (Operace ve strojovně). Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, ať již je součástí oficiálního lodního deníku či jinak, musí být ve formě uvedené v Dodatku III k této příloze. 2 Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, musí být vyplňována při každé příležitosti (systémem „nádrž po nádrži“), kdykoliv se ve strojovně na lodi provádí následující operace: .1 balastování nebo čištění palivových nádrží; .2 vypouštění znečištěné balastní nebo čistící vody z palivových nádrží; .3 sběr a odstraňování ropných zbytků (kalu); .4 vypouštění mimo loď nebo jiné odstraňování stokové vody, která se nahromadila v prostorech strojovny a .5 doplňování paliva nebo mazacího oleje. 3 V případě vypouštění ropné látky nebo ropné směsi tak, jak je uvedeno v pravidle 4 této přílohy, nebo v případě havarijního nebo jiného mimořádného vypouštění ropné látky nevyňatého tímto pravidlem, musí být do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, zaneseno prohlášení o okolnostech a důvodech tohoto vypouštění. 4 Každá operace popsána v odstavci 2 tohoto pravidla musí být do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, zaznamenána úplně a bez prodlení proto, aby byly v knize uvedeny všechny položky týkající se dané operace. Každá dokončená operace musí být podepsána důstojníkem nebo důstojníky pověřenými danou operací a každá vyplněná stránka musí být podepsána kapitánem lodi. Položky v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, u lodí nesoucích Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami musí být minimálně v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud se také provádějí záznamy v úředním jazyce státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, tyto záznamy dostanou v případě sporu nebo nesrovnalostí přednost. 5 Do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, je nutné zanést veškerá selhání odlučovače ropných látek. 6 Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I musí být uložena na takovém místě, aby byla v přiměřené době a snadno dostupná ke kontrole a, vyjma případů vlečení lodí bez posádky, musí být uložena na palubě lodi. Je třeba ji uschovávat po dobu tří let od provedení posledního záznamu. 7 Příslušný vládní orgán jedné smluvní strany této úmluvy je oprávněn Knihu záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, zkontrolovat na palubě libovolné lodi, na kterou se vztahuje tato příloha, když je tato loď ve svém přístavu nebo příbřežním terminálu, a může pořídit kopii libovolného záznamu v této knize a může požádat kapitána lodi, aby potvrdil, že tato kopie představuje věrnou kopii tohoto záznamu. Jakákoliv takto pořízená kopie, která byla ověřena kapitánem lodi jako věrná kopie daného záznamu v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, bude přípustná při jakémkoliv soudním řízení jako důkaz o skutečnostech uvedených v daném záznamu. Kontrola Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, a pořízení ověřené kopie příslušným orgánem podle tohoto odstavce musí být provedeny co nejrychleji, aniž by došlo ke zbytečnému zpoždění dané lodi. Kapitola 4 Požadavky na nákladové prostory ropných tankerů Část A \\- Konstrukce Pravidlo 18 Nádrže na oddělený balast VIZ VÝKLAD 31 Ropné tankery o hrubé nosnosti 20.000 tun a více dodané po 7. červnu 1982. 1 Každý tanker na surovou ropu o hrubé nosnosti 20.000 tun a více a každý tanker pro přepravu ropných produktů o hrubé nosnosti 30.000 tun a více dodaný po 1. červnu 1982 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.4, musí být vybaven nádržemi na oddělený balast a musí splňovat odstavce 2, 3 a 4, nebo 5 podle potřeby, tohoto pravidla. 2 Objem nádrží na oddělený balast musí být určen tak, aby loď mohla být bezpečně provozována na plavbách s balastem bez nutnosti uchýlit se k použití nákladových nádrží pro balastovou vodu s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 nebo 4 tohoto pravidla. Ve všech případech však musí být objem nádrží na oddělený balast minimálně takový, aby v každých zátěžových podmínkách a v jakékoliv části plavby, včetně podmínek sestávajících pouze z prázdné lodi plus odděleného balastu, mohl ponor a sklon lodi splňovat následující požadavky: .1 konstrukční ponor uprostřed lodi (dm) v metrech (bez zohlednění všech deformací lodi) nesmí být menší než: dm = 2,0 + 0,02L .2 ponory na přední a zadní svislici musí odpovídat hodnotám určeným ponorem uprostřed lodi (dm) tak, jak je uvedeno v odstavci 2.1 tohoto pravidla, v souvislosti se sklonem v zádi nepřesahujícím 0,015L a .3 v každém případě nesmí být ponor na zadní svislici menší než hodnota, která je nezbytná pro dosažení plného ponoření šroubu/šroubů. 3 V žádném případě se nesmí balastová voda přepravovat v nákladových tancích, vyjma: .1 na nečetných plavbách, kdy jsou povětrnostní podmínky tak závažné, že, podle názoru kapitána, je nutné vézt další balastovou vodu v nákladových tancích k zajištění bezpečnosti lodě a .2 ve výjimečných případech, kdy zvláštní charakter provozu ropného tankeru představuje nutnost vézt balastovou vodu nad rámec množství podle odstavce 2 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že tento provoz ropného tankeru spadá do kategorie výjimečných případů tak, jak je stanoveno Organizací. VIZ VÝKLAD 32 Tato dodatečná balastová voda musí být zpracována a vypuštěna v souladu s pravidlem 34 této přílohy a je nutné provést záznam do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, uvedené v pravidle 36 této přílohy. 4 V případě tankerů na surovou ropu je nutné vézt dodatečný balast povolený v odstavci 3 tohoto pravidla v nákladových tancích pouze pokud byly z této nádrže vymyty zbytky surové ropy v souladu s pravidlem 35 této přílohy, a to před vyplutím z přístavu nebo terminálu pro vykládku ropných látek. 5 Bez ohledu na ustanovení odstavce 2 tohoto pravidla, musí být podmínky pro oddělený balast u ropných tankerů kratších než 150 metrů ke spokojenosti správního orgánu. VIZ VÝKLAD 33 Tankery na surovou ropu o hrubé nosnosti 40,000 tun a více dodané 1. června 1982 či dříve 6 Na základě ustanovení odstavce 7 tohoto pravidla musí být každý tanker na surovou ropu o hrubé nosnosti 40,000 tun a více dodaný 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, vybaven nádržemi na oddělený balast a musí splňovat požadavky odstavců 2 a 3 tohoto pravidla. 7 Tankery na surovou ropu uvedené v odstavci 6 tohoto pravidla mohou být vybaveny, namísto vybavení oddělenými nádržemi, systémem vymývání nákladových nádrží využívajícím vymývání zbytků surové ropy z nádrží v souladu s pravidly 33 a 35 této přílohy, pokud není tanker určen k přepravě surové ropy, která není vhodná k vymývání zbytků surové ropy. VIZ VÝKLAD 34 Tankery pro přepravu ropných produktů o hrubé nosnosti 40,000 tun a více dodané 1. června 1982 či dříve 8 Každý tanker pro přepravu ropných produktů o hrubé nosnosti 40,000 tun a více dodaný 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, musí být vybaven vyčleněnými nádržemi na oddělený balast a musí splňovat požadavky odstavců 2 a 3 tohoto pravidla anebo být provozován s vyčleněnými nádržemi na čistý balast v souladu s následujícími ustanoveními: .1 Tanker pro přepravu ropných produktů musí mít odpovídající objem nádrží vyčleněný výhradně pro přepravu čistého balastu tak, jak je definováno v pravidle 1.17 této přílohy, pro splnění požadavků odstavců 2 a 3 tohoto pravidla. .2 Opatření a provozní postupy pro vyčleněné nádrže na čistý balast musí být v souladu s požadavky stanovenými správním orgánem. Tyto požadavky musí obsahovat minimálně všechna ustanovení revidovaných Specifikací pro ropné tankery s vyčleněnými nádržemi na čistý balast přijatých usnesením Organizace A.495(XII). .3 Tanker pro přepravu ropných produktů musí být vybaven měřičem obsahu ropných látek schváleným správním orgánem na základě specifikací doporučených Organizací, aby byl umožněn dohled nad obsahem ropných látek ve vypouštěné balastní vodě.* VIZ VÝKLAD 36 .4 Každý tanker pro přepravu ropných produktů provozovaný vyčleněnými nádržemi na čistý balast musí být vybaven Návodem k obsluze vyčleněné nádrže na čistý balast† s uvedením podrobností o systému a s určením provozních postupů. Tento návod musí být ke spokojenosti správního orgánu a musí obsahovat všechny údaje uvedené ve specifikacích uvedených v pododstavci 8.2 tohoto pravidla. Pokud je provedena změna ovlivňující systém vyčleněné nádrže na čistý balast, musí být odpovídajícím způsobem revidován i tento Návod k obsluze. VIZ VÝKLADY 34 A 35 Ropný tanker kvalifikovaný jako ropný tanker s odděleným balastem 9 Každý ropný tanker, který není vybaven nádržemi na oddělený balast v souladu s odstavci 1, 6 nebo 8 tohoto pravidla však může být kvalifikován jako tanker s odděleným balastem, a to za předpokladu, že splňuje požadavky odstavců 2 a 3, nebo 5 podle potřeby, tohoto pravidla. Ropné tankery dodané 7. června 1982 či dříve se zvláštním uspořádáním balastu 10 Ropné tankery dodané 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, se zvláštním uspořádáním balastu: .1 Pokud je ropný tanker dodaný 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, postaven nebo provozován takovým způsobem, že vždy splňuje požadavky na ponor a sklon uvedené v odstavci 2 tohoto pravidla bez nutnosti použít balastovou vodu, má se za to, že splňuje požadavky na nádrž na oddělený balast uvedené v odstavci 6 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že jsou splněny všechny následující podmínky: .1.1 provozní řád a uspořádání balastu j sou schválené správním orgánem; .1.2 mezi správním orgánem a dotčenými vládami smluvních přístavních států této úmluvy je dosaženo dohody, když je požadavků na ponor a sklon dosaženo prostřednictvím provozního řádu a .1.3 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami je schváleno v tom smyslu, že ropný tanker se provozuje se speciálním uspořádáním balastu. .2 V žádném případě nesmí být balastová voda vezena v ropných tancích, vyjma nečetných plaveb, kdy jsou povětrnostní podmínky tak závažné, že, podle názoru kapitána, je nutné vézt další balastovou vodu v nákladových tancích k zajištění bezpečnosti lodě. Tato dodatečná balastová voda musí být zpracována a vypuštěna v souladu s pravidlem 34 této přílohy a v souladu s pravidly 29, 31 a 32 této přílohy je nutné provést záznam do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami uvedené v pravidle 36 této přílohy. .3 Správní orgán, který osvědčení potvrdil v souladu s pododstavcem 10.1.3 tohoto pravidla, sdělí Organizaci údaje o osvědčení za účelem jejich rozšíření smluvním stranám této úmluvy. Ropné tankery o hrubé nosnosti 70,000 tun a více dodané po 31. prosinci 1979 11 Ropné tankery o hrubé nosnosti 70,000 tun a více dodané po 31. prosinci 1979 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.2, musí být vybaveny nádržemi na oddělený balast a musí splňovat odstavce 2, 3, 4, nebo 5 podle potřeby, tohoto pravidla. Ochranné umístění odděleného balastu 12 Ochranná umístění prostor odděleného balastu U každého tankeru na surovou ropu o hrubé nosnosti 20.000 tun a více a každého tankeru pro přepravu ropných produktů o hrubé nosnosti 30.000 tun a více dodaného po 1. červnu 1982 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.4, vyjma tankerů splňujících pravidlo 19, musí být nádrže na oddělený balast nezbytné k vytvoření objemu tak, aby byly splněny požadavky odstavce 2 tohoto pravidla, které jsou umístěné uvnitř délky nákladové nádrže, uspořádány v souladu s požadavky odstavců 13, 14 a 15 tohoto pravidla, čímž se vytvoří uspořádání k ochraně před výtokem ropných látek v případě najetí na pevninu nebo srážky. VIZ VÝKLAD 37 13 Nádrže na oddělený balast a prostory jiných druhů než jsou nádrže na ropné látky uvnitř délky nákladových nádrží (Lt) musí být uspořádány tak, aby splňovaly následující požadavek: ∑PAC+∑PAS≥JLtB+2D kde: PAC = plocha boční obšívky (v metrech čtverečních) u každé nádrže na oddělený balast nebo prostoru jiného druhu než je nádrž na ropné látky na základě projektovaných konstrukčních rozměrů, PAS = plocha dnové obšívky (v metrech čtverečních) u každé takové nádrže nebo prostoru na základě projektovaných konstrukčních rozměrů, Lt = délka (v metrech) mezi předním a zadním okrajem nákladových nádrží, B = maximální šířka lodi (v metrech) tak, jak je definováno v pravidle 1.22 této přílohy, D = konstrukční hloubka (v metrech) měřená svisle od vrcholu kýlu k horní části palubního nosníku volného boku na boku středu lodi. Na lodích, které mají zaoblené okrajnice, musí se konstrukční hloubka měřit k průsečíku konstrukčních linií paluby a boční obšívky, linie prodloužené, jakoby byly okrajnice hranaté, J = 0,45 pro ropné tankery o hrubé nosnosti 20.000 tun, 0,30 pro ropné tankery o hrubé nosnosti 200.000 tun a více, na základě ustanovení odstavce 14 tohoto pravidla. Pro střední hodnoty hrubé nosnosti se hodnota Ι určí lineární interpolací. Kdykoli se symboly uvedené v tomto odstavci objeví v tomto pravidle, budou mít význam definovaný v tomto odstavci. VIZ VÝKLAD 37 14 U tankerů o hrubé nosnosti 200,000 tun a více se hodnota J může zmenšit následovně: J zmenšena =J-a-OC+OS4OA 0,2 podle toho, která hodnota je větší kde: a = 0,25 pro ropné tankery o hrubé nosnosti 200,000 tun, a = 0,40 pro ropné tankery o hrubé nosnosti 300,000 tun, a = 0,50 pro ropné tankery o hrubé nosnosti 420,000 tun a více, Pro střední hodnoty hrubé nosnosti se hodnota a určí lineární interpolací. Oc = jak definováno v pravidle 25.1.1 této přílohy, Os = jak definováno v pravidle 25.1.2 této přílohy, OA = přípustný výtok ropných látek tak, jak vyžaduje pravidlo 26.2 této přílohy. VIZ VÝKLAD 37 15 Při určování PAC a PAS pro nádrže na oddělený balast a prostory jiného druhu než jsou nádrže na ropné látky budou platit následující podmínky: .1 minimální šířka každé boční nádrže nebo prostoru, z nichž každý se rozprostírá po celé hloubce boku lodě nebo od paluby k horní části dvojitého dna, nesmí být menší než 2 m. Tato šířka se musí měřit směrem dovnitř od boku lodi v pravém úhlu k ose. Pokud je k dispozici menší šířka, boční nádrž nebo prostor nelze při výpočtu ochranného prostoru PAC brát v úvahu a .2 minimální svislá hloubka každé nádrže dvojitého dna nebo prostoru musí být B15 nebo 2 m, podle toho, která hodnota je menší. Pokud je k dispozici menší šířka, dolní nádrž nebo prostor nelze při výpočtu ochranného prostoru PAS brát v úvahu. Minimální šířka a hloubka bočních nádrží a nádrží dvojitého dna se musí měřit mimo stokové oblasti a, v případě minimální šířky, se musí měřit mimo všech oblastí zaoblených okrajnic. VIZ VÝKLAD 37 Pravidlo 19 Požadavky na dvojitý trup a dvojité dno u ropných tankerů dodaných 6. července 1996 či později* VIZ VÝKLADY 13, 31 A 38 1 Toto pravidlo se bude vztahovat na ropné tankery o hrubé nosnosti 600 tun a více dodané 6. července 1996 či později tak, jak je definováno v pravidle 1.28.6, a to následovně: 2 Všechny ropné tankery o hrubé nosnosti 5.000 tun a více musí: .1 namísto odstavců 12 až 15 pravidla 18, podle potřeby, splňovat požadavky odstavce 3 tohoto pravidla, pokud nepodléhá ustanovením odstavců 4 a 5 tohoto pravidla a .2 splňovat, podle potřeby, požadavky pravidla 28.6. 3 Nákladová nádrž po celé její délce musí být chráněna balastními nádržemi nebo prostory jiného druhu než jsou nádrže, ve kterých se přepravují ropné látky, a to následovně: .1 Boční nádrže nebo prostory Boční nádrže nebo prostory musí být rozloženy po celé hloubce boku lodi nebo od horní strany dvojitého dna k nejhořejší palubě, a to bez ohledu na místa, kde je nainstalovaná zaoblená okrajnice. Musí být uspořádány tak, aby se nákladové nádrže nacházely uvnitř konstrukční linie boční obšívky na žádném místě blíže než je vzdálenost w, která, jak ukazuje obrázek 1, se měří v libovolném průřezu kolmo k plášti boku tak, jak je uvedeno níže: w=0,5+DW20.000mnebo w = 2,0 m, podle toho, která hodnota je menší. Minimální hodnota w = 1,0 m. .2 Nádrže nebo prostory dvojitého dna V každém průřezu musí být hloubka každé nádrže nebo prostoru dvojitého dna taková, aby vzdálenost h mezi dnem nákladových nádrží a konstrukční linií dnové obšívky měřená v kolmo ke dnové obšívce tak, jak je znázorněno na obrázku 1, nebyla menší než je uvedeno níže: h=B15mnebo I J h = 2,0 m, podle toho, která hodnota je menší. Minimální hodnota h = 1,0 m. .3 Ohyb stokové oblasti nebo na místech bez jasně definovaného ohybu stokové oblasti Když se vzdálenosti h a w liší, musí mít vzdálenost w přednost v úrovních překračujících 1,5h nad základní linií tak, jak je znázorněno na obrázku 1. VIZ VÝKLAD 39 102kB Obrázek 1 \\- Hraniční linie nákladové nádrže (baseline = základní linie) .4 Celkový objem balastních nádrží Na tankerech na surovou ropu o hrubé nosnosti 20.000 tun a více a tankerech pro přepravu ropných produktů o hrubé nosnosti 30.000 tun nesmí být celkový objem bočních nádrží, nádrží dvojitého dna, nádrží v předním kolizním prostoru a nádrží v zadním prostoru menší než objem nádrží na oddělený balast nutný ke splnění požadavků pravidla 18 této přílohy. Boční nádrže nebo prostory a nádrže dvojitého dna využívané ke splnění požadavků pravidla 18 musí být umístěny co nejrovnoměrněji, je-li to proveditelné, po celé délce nákladové nádrže. Dodatečný objem odděleného balastu poskytnutý ke snížení namáhání ohybem na podélném nosníku trupu, sklonu apod. může být umístěn kdekoliv uvnitř lodi. .5 Sací jímky v nákladových tancích Sací jímky v nákladových tancích mohou vyčnívat do dvojitého dna pod hraniční linií definovanou vzdáleností h za předpokladu, že tyto jímky jsou co nejmenší a vzdálenost mezi dnem jímky a dnovou obšívkou není menší než 0,5h. .6 Potrubí pro balast a náklad Potrubí pro balast a jiné potrubí, např. sondovací a odvzdušňovací potrubí do balastních nádrží nesmí procházet nákladovými nádržemi. Nákladové potrubí a podobné potrubí to nákladových nádrží nesmí procházet balastními nádržemi. Výjimky z tohoto požadavku mohou být udělena na krátké úseky potrubí, a to za předpokladu, že jsou zcela svařované nebo ekvivalentní. 4 Následující platí pro nádrže nebo prostory dvojitého dna: .1 Od nádrží nebo prostor dvojitého dna podle požadavků odstavce 3.2 tohoto pravidla může být upuštěno, a to za předpokladu, že konstrukce tankeru je taková, aby tlak nákladu a par vyvíjený na dnovou obšívku tvořící jedinou hranici mezi nákladem a mořem nepřekročil vnější hydrostatický tlak vody tak, jak je vyjádřeno následujícím vzorcem: f × hc × pc × g × p ≤ dn × ps × g kde: hc = výška nákladu v kontaktu s dnovou obšívkou (v metrech) pc = maximální hustota nákladu v (v kg/m3) dn = minimální provozní ponor za libovolného očekávaného naložení (v metrech) ps = hustota mořské vody (v kg/m3) p = maximální nastavený tlak oproti atmosférickému tlaku (přetlaku) ventilu tlak/podtlak zajištěného pro nákladovou nádrž (v Pa) f = bezpečnostní faktor = 1,1 g = standardní gravitační zrychlení (9,81 m/s2). .2 Veškeré horizontální dělící stěny nezbytné pro splnění výše uvedených požadavků musí být umístěny ve výšce nejméně B6 nebo 6 m, podle toho, která hodnota je nižší, ale nejvíce 0,6D nad základní linií, kde D je konstrukční hloubka uprostřed lodi. .3 Umístění bočních nádrží nebo prostor jsou definována v odstavci 3.1 tohoto pravidla s výjimkou případů, že pod úrovní 1,5h nad základní linií, kde h je definována v odstavci 3.2 tohoto pravidla, může být hraniční linie nákladové nádrže svislá dolů k obšívce dna tak, jak je znázorněno na obrázku 2. VIZ VÝKLAD 40 59kB Obrázek 2 \\- Hraniční linie nákladové nádrže (baseline = základní linie) 5 Jiné metody navrhování a konstrukce ropných tankerů mohou být přijaty i jako alternativy k požadavkům stanoveným v odstavci 3 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že tyto metody zajišťují přinejmenším stejnou úroveň ochrany proti znečištění ropnými látkami v případě srážky nebo ztroskotání a že jsou v zásadě přijaty Výborem na ochranu životního prostředí v mořích na základě pokynů vypracovaných Organizací.* 6 Každý ropný tanker o hrubé nosnosti nejméně 5.000 tun musí splňovat ustanovení odstavců 3 a 4 tohoto pravidla nebo musí: .1 být minimálně vybaven nádržemi nebo prostory dvojitého dna s takovou hloubkou, že vzdálenost h, uvedená v odstavci 3.2 tohoto pravidla, bude v souladu s následujícím: h=B15m s minimální hodnotou h = 0,76 m; na ohybu stokové oblasti a na místech bez jasně definovaného ohybu stokové oblasti, musí být hraniční linie nákladové nádrže rovnoběžná s linií rovného dna středu lodi tak, jak je znázorněno na obrázku 3 a .2 být vybaveny nákladovými nádržemi uspořádanými tak, aby objem každé nákladové nádrže nepřesáhl 700 m3, pokud nebudou boční nádrže nebo prostory uspořádány v souladu s odstavcem 3.1 tohoto pravidla, splňujícími následující: w=0,4+2,4DW20.000m s minimální hodnotou w = 0,76 m; VIZ VÝKLAD 41 62kB Obrázek 3 \\- Hraniční linie nákladové nádrže (baseline = základní linie) 7 Ropné látky se nesmí přepravovat v žádném prostoru rozprostírajícím se dopředu ke kolizní přepážce umístěné v souladu s pravidlem II-1/11 Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974, ve znění pozdějších předpisů.* Ropný tanker, který v souladu s výše uvedeným pravidlem nemusí mít kolizní přepážku, nesmí přepravovat ropu v žádném prostoru rozprostírajícím se dopředu před příčnou rovinu kolmou k ose, která je umístěna jako by se jednalo o kolizní přepážku umístěnou v souladu s výše uvedeným pravidlem. 8 Při schvalování návrhu a konstrukce ropných tankerů, které mají být postaveny v souladu s ustanoveními tohoto pravidla musí brát správní orgán v úvahu obecné bezpečnostní aspekty, včetně potřeby údržby a kontroly bočních nádrží a nádrží či prostor dvojitého dna. Pravidlo 20 Požadavky na dvojitý trup dvojité dno u ropných tankerů dodaných před 6. červencem 1996 VIZ VÝKLAD 31 1 Nebude-li výslovně stanoveno jinak, toto pravidlo se: .1 bude vztahovat na ropné tankery o hrubé nosnosti 5.000 tun a více, které jsou dodány před 6. červencem 1996 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.5 této přílohy a .2 nebude vztahovat na ropné tankery splňující pravidlo 19 a pravidlo 28 s ohledem na odstavec 28.6, které jsou dodány před 6. červencem 1996 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.5 této přílohy a .3 nebude vztahovat na ropné tankery na něž se vztahuje výše uvedený pododstavec 1 splňující pravidla 19.3.1 a 19.3.2 nebo 19.4 nebo 19.5 této přílohy, vyjma toho, že požadavek na minimální vzdálenosti mezi hranicemi nákladových nádrží a obšívkou boku či dna lodi nemusí být ve všech ohledech splněn. V tomto případě, boční ochranné vzdálenosti nesmí být menší než je uvedeno v Mezinárodním předpisu o hromadné přepravě chemických látek pro umístění nákladových nádrží typu 2 a spodní ochranné vzdálenosti v ose musí splňovat pravidlo 18.15.2 této přílohy. 2 Pro účely tohoto pravidla: .1 Termín těžká motorová nafta bude znamenat motorovou naftu jiného druhu než jsou frakce, z nichž více než 50 % objemu se destiluje při teplotě nepřesahující 340 °C při testování metodou přijatelnou pro Organizaci.* .2 Termín pohonná ropná látka bude znamenat těžké frakce nebo zbytky surové ropy nebo směsi těchto materiálů určené k použití jako palivo pro výrobu tepla nebo elektrického proudu v kvalitě odpovídající specifikaci přijatelné pro Organizaci.† 3 Pro účely tohoto pravidla se ropné tankery dělí do následujících kategorií: .1 Termín ropný tanker kategorie 1 znamená ropný tanker o hrubé nosnosti 20.000 tun a více přepravující surovou ropu, pohonnou ropnou látku, těžkou motorovou naftu nebo mazací olej jako náklad, a o hrubé nosnosti 30.000 tun a více přepravující ropné látky jiného druhu než je uvedeno výše, který nesplňuje požadavky na ropné tankery dodané po 1. červnu 1982 tak, jak je stanoveno v pravidle 1.28.4 této přílohy; .2 Termín ropný tanker kategorie 2 znamená ropný tanker o hrubé nosnosti 20.000 tun a více přepravující surovou ropu, pohonnou ropnou látku, těžkou motorovou naftu nebo mazací olej jako náklad, a o hrubé nosnosti 30.000 tun a více přepravující ropné látky jiného druhu než je uvedeno výše, který splňuje požadavky na ropné tankery dodané po 1. červnu 1982 tak, jak je stanoveno v pravidle 1.28.4 této přílohy a VIZ VÝKLAD 42 .3 Termín ropný tanker kategorie 3 znamená ropný tanker o hrubé nosnosti 5.000 tun a více, ale méně než je určeno v pododstavci 1 nebo 2 tohoto odstavce. 4 Ropný tanker, na který se vztahuje toto pravidlo musí splňovat požadavky odstavců 2 až 5, 7 a 8 pravidla 19 a pravidla 28 s ohledem na odstavec 28.6 této přílohy nejpozději do 5. dubna 2005 nebo výročí data dodání lodi v den nebo v roce uvedeným v následující tabulce: Kategorie ropného tankeru\| Datum nebo rok ---\|--- Kategorie 1\| 5\\. dubna 2005 u lodí dodaných 5. dubna 1982 či dříve 2005 u lodí dodaných po 5. dubnu 1982 Kategorie 2 a Kategorie 3\| 5\\. dubna 2005 u lodí dodaných 5. dubna 1977 či dříve 2005 u lodí dodaných po 5. dubnu 1977, ale před 1. lednem 1978 2006 u lodí dodaných v letech 1978 a 1979 2007 u lodí dodaných v letech 1980 a 1981 2008 u lodí dodaných v roce 1982 2009 u lodí dodaných v roce 1983 2010 u lodí dodaných v roce 1984 či později VIZ VÝKLAD 43 5 Bez ohledu na ustanovení odstavce 4 tohoto pravidla, v případě ropných tankerů kategorie 2 nebo 3 vybavených pouze dvojitým dnem nebo dvojitými boky, které se nevyužívají k přepravě ropných látek a táhnoucími se po celé délce nákladové nádrže, nebo prostory dvojitého trupu, které se nevyužívají k přepravě ropných látek a táhnoucími se po celé délce nákladové nádrže, ale které nesplňují podmínky osvobozující je od ustanovení odstavce 1.3 tohoto pravidla, může správní orgán povolit další provoz takových lodí po datu stanoveném v odstavci 4 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že: .1 loď byla v provozu dne 1. července 2001; .2 správní orgán je spokojen s ověřením úředních záznamů, že loď splňuje výše uvedené podmínky; .3 výše uvedené podmínky lodi zůstávají beze změny a .4 tento další provoz nepokračuje po dni, kdy loď dosáhne 25 let ode dne jejího dodání. 6 Ropný tanker kategorie 2 nebo 3 starý 15 let a více po dni jeho dodání musí splňovat tento Systém hodnocení stavu přijatý Výborem na ochranu životního prostředí v mořích usnesením MEPC.94 (46), ve znění pozdějších předpisů, a to za předpokladu, že tyto změny musí být přijaty, vstoupí v platnost a nabudou účinnosti v souladu s ustanoveními článku 16 této úmluvy s ohledem na změnu postupů, které platí pro dodatek k příloze. VIZ VÝKLAD 44 7 Správní orgán může povolit další provoz ropného tankeru kategorie 2 nebo 3 po datu uvedeném v odstavci 4 tohoto pravidla, pokud uspokojivé výsledky Systému hodnocení stavu zaručí, že, podle názoru správního orgánu, je loď schopna pokračovat v provozu, a to za předpokladu, že tento provoz nesmí pokračovat po výročí dne dodání lodě v roce 2015 nebo od dne, kdy loď dosáhne 25 let ode dne jejího dodání, podle toho, které datum je dřívější. 8.1 Správní orgán smluvní strany této úmluvy, který umožňuje použití odstavce 5 tohoto pravidla, nebo povoluje, pozastavuje, ruší nebo odmítá použití odstavce 7 tohoto pravidla, pro loď oprávněnou plout pod její vlajkou neprodleně sdělí Organizaci uvedené údaje za účelem jejich distribuce smluvním stranám této úmluvy kvůli informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná. 8.2 Smluvní strana této úmluvy bude oprávněna odepřít vstup do přístavů nebo příbřežních terminálů, které spadají do její pravomoci, ropným tankerům provozovaným v souladu s ustanoveními: .1 odstavce 5 tohoto pravidla po uplynutí výročí dne dodání lodě v roce 2015 nebo .2 odstavce 7 tohoto pravidla. V takových případech musí daná smluvní strana sdělit údaje o tomto odepření Organizaci, která je rozešle smluvním stranám této úmluvy z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná. Pravidlo 21 Zabraňování znečištění z ropných tankerů přepravujících těžké ropné látky jako náklad 1 Toto pravidlo: .1 bude vztahovat na ropné tankery o hrubé nosnosti 600 tun a více přepravujících těžké ropné látky jako náklad bez ohledu na datum dodání a .2 nebude vztahovat na ropné tankery na něž se vztahuje výše uvedený pododstavec 1 splňující pravidla 19.3.1 a 19.3.2 nebo 19.4 nebo 19.5 této přílohy, vyjma toho, že požadavek na minimální vzdálenosti mezi hranicemi nákladových nádrží a obšívkou boku či dna lodi nemusí být ve všech ohledech splněn. V tomto případě, boční ochranné vzdálenosti nesmí být menší než je uvedeno v Mezinárodním předpisu o hromadné přepravě chemických látek pro umístění nákladových nádrží typu 2 a spodní ochranné vzdálenosti v ose musí splňovat pravidlo 18.15.2 této přílohy. 2 Pro účely tohoto pravidla bude termín těžké ropné látky znamenat jedno z následujících: .1 surovou ropu o hustotě při 15 °C vyšší než 900 kg/m3; .2 ropné látky jiného druhu než je surová ropa, buď o hustotě při 15 °C vyšší než 900 kg/m3 nebo s kinematickou viskozitou při 50 °C vyšší než 180 mm2/s nebo .3 bitumen, dehet a jejich emulze 3 Ropný tanker, na který se toto pravidlo vztahuje musí splňovat ustanovení odstavců 4 až 8 tohoto pravidla, a to navíc se splněním příslušných ustanovení pravidla 20. 4 Na základě ustanovení odstavců 5, 6 a 7 tohoto pravidla, ropný tanker, na který se toto pravidlo vztahuje, musí: .1 má-li hrubou nosnost 5.000 tun a více, splňovat požadavky pravidla 19 této přílohy nejpozději do 5. dubna 2005 nebo .2 má-li hrubou nosnost 600 tun a více, ale méně než 5000 tun hrubé nosnosti, být vybaven oběma nádržemi nebo prostory dvojitého dna splňujícími ustanovení pravidla 19.6.1 této přílohy, a bočními nádržemi nebo prostory uspořádanými v souladu s pravidlem 19.3.1 a splňujícími požadavek na vzdálenost w tak, jak je uvedeno v pravidle 19.6.2, nejpozději ve výročí dne dodání lodě v roce 2008. 5 V případě ropných tankerů o hrubé nosnosti 5.000 tun a více přepravujícího těžké ropné látky jako náklad vybavený pouze dvojitými dny nebo dvojitými boky nevyužívanými k přepravě ropných látek a táhnoucími se po celé délce nákladové nádrže, nebo prostory dvojitého trupu, které se nevyužívají k přepravě ropných látek a táhnoucími se po celé délce nákladové nádrže, ale které nesplňují podmínky osvobozující je od ustanovení odstavce 1.2 tohoto pravidla, může správní orgán povolit další provoz takových lodí po datu stanoveném v odstavci 4 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že: .1 loď byla v provozu dne 4. prosince 2003; .2 správní orgán je spokojen s ověřením úředních záznamů, že loď splňuje výše uvedené podmínky; .3 výše uvedené podmínky lodi zůstávají beze změny a .4 tento další provoz nepokračuje po dni, kdy loď dosáhne 25 let ode dne jejího dodání. 6.1 Správní orgán může povolit další provoz ropného tankeru o hrubé nosnosti 5.000 tun a víc přepravujícího těžké ropné látky o hustotě při 15 °C vyšší než kg/m3, ale nižší než 945 kg/m3, po datu uvedeném v odstavci 4 tohoto pravidla, pokud uspokojivé výsledky Systému hodnocení stavu uvedeného v pravidle 20.6 zaručí, že, podle názoru správního orgánu, je loď schopna pokračovat v provozu, s ohledem na rozměry, stáří provozní oblast a konstrukční stav a za předpokladu, že tento provoz nesmí pokračovat po datu, kdy loď dosáhne 25 let ode dne jejího dodání. VIZ VÝKLAD 45 6.2 Správní orgán může povolit další provoz ropného tankeru o hrubé nosnosti 600 tun a víc, ale méně než 5.000 tun hrubé nosnosti přepravujícího těžké ropné látky jako náklad, po datu uvedeném v odstavci 4.2 tohoto pravidla, pokud, podle názoru správního orgánu, je loď schopna pokračovat v provozu, s ohledem na rozměry, stáří provozní oblast a konstrukční stav lodi, a to za předpokladu, že tento provoz nesmí pokračovat po datu, kdy loď dosáhne 25 let ode dne jejího dodání. 7 Správní orgán smluvní strany této úmluvy může osvobodit ropný tanker o hrubé nosnosti 600 tun a více přepravujících těžké ropné látky jako náklad z platnosti ustanovení tohoto zařízení, pokud ropný tanker: .1 se využívá na plavbách výhradně v oblasti pod její pravomocí nebo se provozuje jako plovoucí skladovací jednotka na těžké ropné látky nacházející se v oblasti pod její pravomocí nebo .2 se využívá na plavbách výhradně v oblasti pod pravomocí jiné smluvní strany, nebo působí jako plovoucí skladovací jednotka na těžké ropné látky nacházející se v oblasti pod pravomocí jiné smluvní strany, a to za předpokladu, že smluvní strana, pod jejíž pravomocí bude ropný tanker provozován souhlasí s provozem daného ropného tankeru v oblasti pod její pravomocí. 8.1 Správní orgán smluvní strany této úmluvy, který povoluje, pozastavuje, ruší nebo odmítá použití odstavce 5, 6 nebo 7 tohoto pravidla pro loď oprávněnou plout pod její vlajkou neprodleně sdělí Organizaci uvedené údaje za účelem jejich distribuce smluvním stranám této úmluvy kvůli informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná. 8.2 Na základě ustanovení mezinárodního práva, smluvní strana této úmluvy bude oprávněna odmítnout vstup ropných tankerů provozovaných v souladu s ustanoveními odstavce 5 nebo 6 tohoto pravidla do přístavů nebo příbřežních terminálů, které spadají do její pravomoci, nebo odepřít přečerpávání těžkých ropných látek z lodi na loď v oblastech spadajících pod její pravomoc vyjma případů, kdy je to nezbytné kvůli zajištění bezpečnosti lodi nebo záchranu života na moři. V takových případech musí daná smluvní strana sdělit údaje o tomto odepření Organizaci, která je rozešle smluvním stranám této úmluvy z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná. Pravidlo 22 Spodní ochrana strojoven čerpadel 1 Toto pravidlo se vztahuje na ropné tankery o hrubé nosnosti 5.000 tun a více postavené 1. ledna 2007 či později. 2 Strojovny čerpadel musí být vybaveny dvojitým dnem tak, aby v každém průřezu byla hloubka každé nádrže nebo prostoru dvojitého dna taková, že vzdálenost h mezi spodní částí strojovny čerpadel a základní linií lodi měřená kolmo k základní linii lodi nebude menší než je stanoveno níže: h=B15m nebo h = 2 m, podle toho, která hodnota je menší. Minimální hodnota h = 1 m. 3 V případě strojoven čerpadel, jejichž spodní deska je umístěna nad základní linií o alespoň minimální výšku požadovanou v odstavci 2 výše (např. konstrukce se záďovou gondolou) nebude existovat žádná nutnost konstruovat strojovnu čerpadel dvojitého dna. 4 Čerpadla balastu musí být vybavena vhodnými zařízeními k zajištění účinného sání z nádrží dvojitého dna. 5 Bez ohledu na ustanovení výše uvedených odstavců 2 a 3, kde by zaplavení strojoven čerpadel neznamenalo nefunkčnost čerpacího systému pro balast nebo náklad, není nutné dvojité dno instalovat. VIZ VÝKLAD 46 Pravidlo 23 Průběh havarijního výtoku ropných látek 1 Toto pravidlo se bude vztahovat na ropné tankery dodané 1. ledna 2010 či později tak, jak je definováno v pravidle 1.28.8. 2 Pro účely tohoto pravidla se použijí následující definice: .1 termín ponor na čáře ponoru zatížené lodi (ds) znamená svislou vzdálenost (v metrech) od konstrukční základní linie v polovině délky k čáře ponoru odpovídající stanovené letní výšce volného boku. Výpočty vztahující se k tomuto pravidlu by měla být založeny na ponoru ds bez ohledu na stanovené ponory, které mohou překročit ds, například tropickou čáru ponoru naložené lodi. .2 termín čára ponoru (dB) znamená svislou vzdálenost (v metrech) od konstrukční základní linie v polovině délky k čáře ponoru odpovídající 30 % hloubky Ds. .3 termín šířka (Bs) znamená největší konstrukční šířku lodi (v metrech) na nebo pod nejhlubším ponorem na čáře ponoru naložené lodi ds. .4 termín šířka (BB) znamená největší konstrukční šířku lodi (v metrech) na nebo pod čárou ponoru dB. .5 termín hloubka (DS) znamená konstrukční hloubku (v metrech) měřenou v polovině délky k horní palubě na boku. .6 termíny délka (L) a hrubá nosnost (DW) jsou definované v pravidlech 1.19 a 1.23 respektive. 3 K zajištění dostatečné ochrany před znečištěním ropnými látkami v případě srážky nebo najetí na souš je nutné splnit následující: .1 u ropných tankerů o hrubé nosnosti 5.000 tun (DWT) a více musí být parametr středního výtoku ropných látek následující: OM ≤ 0,015 pro C ≤ 200.000 m3 OM≤0,012+0,003200.000400.000-C pro 200.000 m3 < C < 400.000 m3 OM ≤ 0,012 pro C ≥ 400.000 m3 u kombinovaných tankerů o hrubé nosnosti mezi 5.000 tun (DWT) a objemu 200.000 m3 lze použít parametr středního výtoku ropných látek, a to za předpokladu, že provedené výpočty jsou předloženy ke spokojenosti správního orgánu a prokazují, že po zohlednění zvýšené pevnosti konstrukce, má kombinovaný tanker alespoň průběh výtoku ropných látek ekvivalentní standardnímu tankeru s dvojitým trupem o stejné velikosti s OM ≤ 0,015. OM ≤ 0,021 pro C ≤ 100.000 m3 OM≤0,015+0,006100.000200.000-C) pro 100.000 m3 < C < 200.000 m3 kde: OM = parametr středního výtoku ropných látek C = celkový objem nákladu ropných látek, v m3, při naplnění nádrže na 98 %. .2 u ropných tankerů o hrubé nosnosti 5.000 tun (DWT) délka každé nákladové nádrže nesmí překročit 10 m nebo jednu z následujících hodnot, podle toho, která hodnota je větší: .2.1 kde se uvnitř nákladových nádrží nenachází žádná podélná přepážka: řčí0,5biB+0,1Lalenepřekročí0,2L .2.2 kde se uvnitř nákladových nádrží nachází středová podélná přepážka: 0,25biB+0,15L .2.3 kde se uvnitř nákladových nádrží nachází dvě či více podélných přepážek: .2.3.1 u bočních nákladových nádrží: 0,2L .2.3.2 u středových nákladových nádrží: .2.3.2.1 pokud biB≥0,2L.:0,2L .2.3.2.2 pokud biB<0,2L: .2.3.2.2.1 kde se nenachází žádná podélná přepážka: 0.5biB+0.1L .2.3.2.2.2 kde se nachází středová podélná přepážka: 0.25biB+0.15L bi je minimální vzdálenost od boku lodi k vnější podélné přepážce dotyčné nádrže měřená uvnitř lodi kolmo k ose na úrovni odpovídající stanovené letní výšce volného boku. 4 Následující obecné předpoklady se použijí při výpočtu parametru středního výtoku ropných látek: .1 Délka nákladového bloku je prodloužena mezi přední a zadní konce všech nádrží uspořádaných pro přepravu nákladu ropných látek, včetně odpadních nádrží. .2 Tam, kde se toto pravidlo vztahuje na nákladové nádrže, má se za to, že zahrnuje veškeré nákladové nádrže, odpadní nádrže a palivové nádrže umístěné v délce nákladového bloku. .3 Bude se předpokládat, že loď naložena do ponoru na čáře ponoru naložené lodi ds s nulovým sklonem a náklonem; .4 Bude se předpokládat, že všechny nákladové nádrže jsou naplněny do 98 % jejich objemové kapacity. Jmenovitá hustota ropného nákladu (pn) se vypočítá následovně: pn=1.000DWTCkg/m3 .5 Za účelem těchto výpočtů výtoku se propustnost jednotlivých prostor v nákladovém bloku, včetně nákladových nádrží, nádrží na balast a jiných prostor, kde nenachází ropné látky, bude považovat za 0,99, není-li prokázáno jinak. .6 Sací jímky není nutné při určování umístění nádrže zohledňovat, a to za předpokladu, že tyto jímky jsou co nejmenší a vzdálenost mezi dnem jímky a dnovou obšívkou není menší než 0,5h, kde h je výška definovaná v pravidle 19.3.2. 5 Následující předpoklady se použijí při kombinaci parametrů výtoku ropných látek: .1 Střední výtok ropných látek se vypočítá samostatně u poškození boku a u poškození dna a pak se spojil do bezrozměrného parametru výtoku ropných látek OM, a to následovně: OM=0.4OMS+0.6OMBC kde: OMS = střední výtok ropných látek u poškození boku, v m3 a OMB = střední výtok ropných látek u poškození dna, v m3. .2 U poškození dna se u středního výtoku provedou samostatné výpočty pro přílivové stavy 0 m a mínus 2,5 m a pak se následovně spojí: OMB = 0,7 OMB(0) \\+ 0,3 OMB(2,5) kde: OMB(0) = střední výtok ropných látek u přílivového stavu 0 m a OMB(2,5) = střední výtok ropných látek u přílivového stavu mínus 2,5 m v (m3). 6 Střední výtok u poškození boku OMS se vypočítá následovně: OMS=C3∑inPS(i)OS(i)m3 kde: i představuje každou posuzovanou nákladovou nádrž; n = celkový počet nákladových nádrží; PS(i) = pravděpodobnost proražení nákladové nádrže i poškozením boku, vypočtená v souladu s odstavcem 8.1 tohoto pravidla; OS(i) = výtok (v m3) z poškození boku do nákladové nádrže i, u kterého se předpokládá, že se rovná celkovému objemu v nákladové nádrži i při naplnění na 98 %, pokud není prokázáno uplatněním Pokynů uvedených v pravidle 19.5, že zůstane zadržen jakýkoliv významný objem nákladu a C3 = 0,77 u lodí s dvěma podélnými přepážkami uvnitř nákladových nádrží, a to za předpokladu, že tyto přepážky jsou souvislá v celé délce nákladového bloku a PS(i) je získán v souladu s tímto pravidlem. C3 se rovná 1,0 pro všechny ostatní lodě, nebo když je PS(i) získán v souladu s odstavcem 10 tohoto pravidla. 7 Průměrný výtok u poškození dna se musí vypočítat pro každý přílivový stav následovně: OMB(0)=∑inPB(i)OB(i)CDB(i)m3 .1 kde: i představuje každou posuzovanou nákladovou nádrž; n = celkový počet nákladových nádrží; PB(i) = pravděpodobnost proražení nákladové nádrže i poškozením dna, vypočtená v souladu s odstavcem 9.1 tohoto pravidla; OB(i) = výtok z nákladové nádrže i (v m3) vypočtený v souladu s odstavcem 7.3 tohoto pravidla a CDB(i) = činitel k zahrnutí zachycení ropných látek tak, jak je definováno v odstavci 7.4 tohoto pravidla OMB(2.5)=∑inPB(i)OB(i)CDB(i)m3 .2 kde: i, n, PB(i) a CDB(i) = jak je definováno v pododstavci .1 výše; OB(i) = výtok z nákladové nádrže i (v m3) po změně přílivového stavu. .3 Výtok ropných látek OB(i) u každé nákladové nádrže musí být vypočten na základě zásad rovnováhy tlaku, a to v souladu s následujícími předpoklady: .3.1 Musí se předpokládat, že loď najela na mělčinu s nulovým sklonem a náklonem, s ponorem na mělčině před přílivovou změnou rovnajícím se ponoru na čáře ponoru naložené lodi ds. .3.2 Hladina nákladu po poškození se vypočte následovně: hc=ds+tc-Zlps-1,000pgpn kde: hc = výška nákladu ropných látek nad Z1 v metrech; tc = přílivová změna, v metrech. Snížení přílivu se vyjádří jako záporné hodnoty; Z1 = výška nejnižšího bodu v nákladové nádrži nad základní linií, v metrech; ps = hustota mořské vody, která se bere jako 1.025 kg/m3; p = je-li nainstalován systém s inertním plynem, normální přetlak (v kPa) se bude brát jako ne menší než 5 kPa. Pokud systém s inertním plynem nainstalován není, lze přetlak brát jako 0; VIZ VÝKLAD 47 g = gravitační zrychlení, které se bere jako 9,81 m/s2 a pn = jmenovitá hustota ropných látek v nákladu vypočítaná v souladu s odstavcem 4.4 tohoto pravidla. .3.3 U nákladových nádrží ohraničených dnovou obšívkou, pokud není prokázáno jinak, musí být výtok ropných látek OB(i) brán jako menší než 1 % z celkového objemu nákladu ropných látek naloženého do nákladové nádrže i, aby se přihlédlo ke ztrátám při počátečním přečerpávání a dynamickým efektům v důsledku proudu a vln. .4 V případě poškození dna, se může část výtoku z nákladové nádrže zachytit v úsecích, které nejsou pro ropu určeny. Tento efekt je aproximován použitím faktoru CDB(i) pro každou nádrž, který se bere následovně: CDB(i) = 0,6 u nákladových nádrží ohraničených zespodu úseky, které nejsou pro ropné látky určeny; CDB(i) = 1,0 u nákladových nádrží ohraničených dnovou obšívkou. 8 Pravděpodobnost Ps porušení úseku poškozením boku se vypočte následovně: .1 Ps = PSL.PSV.PST kde: PSL = 1 - Psf \\- PSa = pravděpodobnost, že se poškození rozšíří na podélnou zónu ohraničenou Xa a Xf; PSV = 1 - PSu \\- PSl = pravděpodobnost, že se poškození rozšíří na vertikální zónu ohraničenou Zl a Zu a PST = 1 - PSy = pravděpodobnost, že se poškození rozšíří příčně za hranici definovanou y. .2 PSa, PSf, PSu, PSl a PSy se určí lineární interpolací z tabulek pravděpodobností pro poškození boku uvedených v odstavci 8.3 tohoto pravidla, kde: PSa = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela za místem XaL; PSf = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela před místem XfL; PSl = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela pod nádrží; PSu = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela nad nádrží a PSy = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela mimo nádrž. Hranice úseku Xa, Xf, Zl, Zu a y se získají následujícím způsobem: Xa = podélná vzdálenost od zadního terminálu L k nejzadnějšímu bodu na posuzovaném úseku, v metrech; Xf = podélná vzdálenost od zadního terminálu L k nejpřednějšímu bodu na posuzovaném úseku, v metrech; Zl = svislá vzdálenost od konstrukční základní linie k nejnižšímu bodu na posuzovaném úseku, v metrech. Zu = svislá vzdálenost od konstrukční základní linie k nejvyššímu bodu na posuzovaném úseku, v metrech. Bude se uvažovat, že Zu není větší než DS a y = minimální horizontální vzdálenost měřená kolmo k ose mezi posuzovaným úsekem a boční obšívkou, v metrech.* .3 Tabulky pravděpodobností poškození boku XaL\| PSa\| \| XfL\| PSf\| \| ZlDS\| PSl\| \| ZuDS\| PSu ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 0,00\| 0,000\| 0,00\| 0,967\| 0,00\| 0,000\| 0,00 \| 0,968 0,05\| 0,023\| 0,05\| 0,917\| 0,05\| 0,000\| 0,05\| 0,952 0,10\| 0,068\| 0,10\| 0,867\| 0,10\| 0,001\| 0,10\| 0,931 0,15\| 0,117\| 0,15\| 0,817\| 0,15\| 0,003\| 0,15\| 0,905 0,20\| 0,167\| 0,20\| 0,767\| 0,20\| 0,007\| 0,20\| 0,873 0,25\| 0,217\| 0,25\| 0,717\| 0,25\| 0,013\| 0,25\| 0,836 0,30\| 0,267\| 0,30\| 0,667\| 0,30\| 0,021\| 0,30\| 0,789 0,35\| 0,317\| 0,35\| 0,617\| 0,35\| 0,034\| 0,35\| 0,733 0,40\| 0,367\| 0,40\| 0,567\| 0,40\| 0,055\| 0,40\| 0,670 0,45\| 0,417\| 0,45\| 0,517\| 0,45\| 0,085\| 0,45\| 0,599 0,50\| 0,467\| 0,50\| 0,467\| 0,50\| 0,123\| 0,50\| 0,525 0,55\| 0,517\| 0,55\| 0,417\| 0,55\| 0,172\| 0,55\| 0,452 0,60\| 0,567\| 0,60\| 0,367\| 0,60\| 0,226\| 0,60\| 0,383 0,65\| 0,617\| 0,65\| 0,317\| 0,65\| 0,285\| 0,65\| 0,317 0,70\| 0,667\| 0,70\| 0,267\| 0,70\| 0,347\| 0,70\| 0,255 0,75\| 0,717\| 0,75\| 0,217\| 0,75\| 0,413\| 0,75\| 0,197 0,80\| 0,767\| 0,80\| 0,167\| 0,80\| 0,482\| 0,80\| 0,143 0,85\| 0,817\| 0,85\| 0,117\| 0,85\| 0,553\| 0,85\| 0,092 0,90\| 0,867\| 0,90\| 0,068\| 0,90\| 0,626\| 0,90\| 0,046 0,95\| 0,917\| 0,95\| 0,023\| 0,95\| 0,700\| 0,95\| 0,013 1,00\| 0,967\| 1,00\| 0,000\| \| 1,00\| 0,775\| \| 1,00\| 0,000 PSy se vypočítá následovně: PSy=24.96-199.6yBSyBS\| \| pro\| yBS≤0,005 ---\|---\|---\|--- PSy=0.749+5-44.4yBS-0.05yBS-0.05\| \| pro\| 0,05<yBS<0,1 ---\|---\|---\|--- PSy=0.888+0.56yBS-0.1\| \| pro\| yBS>0,1 ---\|---\|---\|--- Bude se uvažovat, že PSy není větší než 1. 9 Pravděpodobnost PB porušení úseku poškozením dna se vypočte následovně: .1 PB = PBL.PBT.PBV kde: PBL = 1 - PBf \\- PBa = pravděpodobnost, že se poškození rozšíří na podélnou zónu ohraničenou Xa a Xf; PBT = 1 - PBp \\- PBs = pravděpodobnost, že se poškození rozšíří na příčnou zónu ohraničenou Yp a Ys a PBV = 1 - PBz = pravděpodobnost, že se poškození rozšíří svisle nad hranici definovanou z. .2 PBa, PBf, PBp, PBs a PBz se určí lineární interpolací z tabulek pravděpodobností pro poškození dna uvedených v odstavci 9.3 tohoto pravidla, kde: PBa = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela za místem XaL; PBf = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela před místem Xf/L; PBp = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela vlevo od nádrže; PBs = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela vpravo od nádrže a PBz = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela pod nádrží. Hranice úseku Xa, Xf, Yp, Ys a z se získají následujícím způsobem: hodnoty Xa a Xf jsou takové, jak je definováno v odstavci 8.2 tohoto pravidla; Yp = příčná vzdálenost od bodu nejvíce vlevo na úseku nacházejícím se na nebo pod čarou ponoru dB ke svislé rovině nacházející se BB/2 k pravoboku od osy lodi, v metrech; Ys = příčná vzdálenost od bodu nejvíce vpravo na úseku nacházejícím se na nebo pod čarou ponoru dB ke svislé rovině nacházející se BB/2 vpravo od osy lodi, v metrech, a z = minimální hodnota z po celé délce úseku, kde v každém podélném místě je z svislá vzdálenost od spodního bodu dnové obšívky v tomto podélném místě ke spodnímu bodu úseku v tomto podélném místě, v metrech. .3 Tabulky pravděpodobností poškození dna XaL\| PBa\| \| XfL\| PBf\| \| YpBB\| PBp\| \| YSBB\| PBs ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 0,00\| 0,000\| \| 0,00\| 0,969\| \| 0,00\| 0,844\| \| 0,00\| 0,000 0,05\| 0,002\| \| 0,05\| 0,953\| \| 0,05\| 0,794\| \| 0,05\| 0,009 0,10\| 0,008\| \| 0,10\| 0,936\| \| 0,10\| 0,744\| \| 0,10\| 0,032 0,15\| 0,017\| \| 0,15\| 0,916\| \| 0,15\| 0,694\| \| 0,15\| 0,063 0,20\| 0,029\| \| 0,20\| 0,894\| \| 0,20\| 0,644\| \| 0,20\| 0,097 0,25\| 0,042\| \| 0,25\| 0,870\| \| 0,25\| 0,594\| \| 0,25\| 0,133 0,30\| 0,058\| \| 0,30\| 0,842\| \| 0,30\| 0,544\| \| 0,30\| 0,171 0,35\| 0,076\| \| 0,35\| 0,810\| \| 0,35\| 0,494\| \| 0,35\| 0,211 0,40\| 0,096\| \| 0,40\| 0,775\| \| 0,40\| 0,444\| \| 0,40\| 0,253 0,45\| 0,119\| \| 0,45\| 0,734\| \| 0,45\| 0,394\| \| 0,45\| 0,297 0,50\| 0,143\| \| 0,50\| 0,687\| \| 0,50\| 0,344\| \| 0,50\| 0,344 0,55\| 0,171\| \| 0,55\| 0,630\| \| 0,55\| 0,297\| \| 0,55\| 0,394 0,60\| 0,203\| \| 0,60\| 0,563\| \| 0,60\| 0,253\| \| 0,60\| 0,444 0,65\| 0,242\| \| 0,65\| 0,489\| \| 0,65\| 0,211\| \| 0,65\| 0,494 0,70\| 0,289\| \| 0,70\| 0,413\| \| 0,70\| 0,171\| \| 0,70\| 0,544 0,75\| 0,344\| \| 0,75\| 0,333\| \| 0,75\| 0,133\| \| 0,75\| 0,594 0,80\| 0,409\| \| 0,80\| 0,252\| \| 0,80\| 0,097\| \| 0,80\| 0,644 0,85\| 0,482\| \| 0,85\| 0,170\| \| 0,85\| 0,063\| \| 0,85\| 0,694 0,90\| 0,565\| \| 0,90\| 0,089\| \| 0,90\| 0,032\| \| 0,90\| 0,744 0,95\| 0,658\| \| 0,95\| 0,026\| \| 0,95\| 0,009\| \| 0,95\| 0,794 1,00\| 0,761\| \| 1,00\| 0,000\| \| 1,00\| 0,000\| \| 1,00\| 0,844 PBz se vypočítá následovně: PBz=14.5-67zDSzDS\| \| pro\| zDS≤0,1, ---\|---\|---\|--- PBz=0.78-1.1zDS-0.1\| \| pro\| zDS>0,1. ---\|---\|---\|--- Bude se uvažovat, že PBz není větší než 1. 10 Toto pravidlo využívá zjednodušený pravděpodobnostní přístup tam, kde se provádí shrnutí příspěvků k průměrné výtoku z každé nákladové nádrže. U některých konstrukcí, například u konstrukcí charakterizovaných výskytem schodů/osazení v přepážkách/palubách a šikmých přepážek a/nebo výrazných zakřivení trupu, mohou být vhodné přísnější. V těchto případech lze použít jeden z následujících postupů výpočtu: .1 Pravděpodobnosti uvedené v 8 a 9 výše lze vypočítat s větší přesností díky použití hypotetických dílčích úseků.* .2 Pravděpodobnosti uvedené v 8 a 9 výše lze vypočítat přímým použitím funkcí pravděpodobnosti hustoty obsažených v Pokynech uvedených v pravidle 19.5. .3 Průběh výtoku ropných látek lze vyhodnotit v souladu s metodou popsanou v Pokynech uvedených v pravidle 19.5. 11 Následující ustanovení týkající se uspořádání potrubí ujednání se bude vztahovat na: .1 Potrubní vedení, která jsou vedena přes nákladové nádrže ve vzdálenosti menší než 0,30Bs od boku lodi nebo méně než 0,30Ds od dna lodi musí být vybavena ventily nebo podobnými uzavíracími zařízeními na místech, kde se otevírají do libovolné nákladové nádrže. Tyto ventily musí být na moři uzavřeny kdykoli, kdy nádrže obsahují náklad ropných látek, vyjma případů, kdy mohou být otevřeny pouze pro přečerpání nákladu za účelem operací s nákladem. .2 Snížení výtoku ropné látky přes systém nouzového rychlého přečerpání nákladu nebo jiný systém použitý ke snížení výtoku ropných látek v případě nehody lze vzít v úvahu pouze poté, co budou účinnost a bezpečnostní aspekty systému schváleny Organizací. Předložení ke schválení musí být provedeno v souladu s ustanoveními Pokynů uvedených v pravidle 19.5. Pravidlo 24 Předpoklady poškození 1 Za účelem výpočtu hypotetického výtoku ropných látek z ropných tankerů v souladu s pravidly 25 a 26, budou se uvažovat tři rozměry rozsahu poškození rovnoběžnostěnu na boku a dně lodi části lodi, a to následovně. V případě poškození dna jsou stanoveny dvě podmínky, které mají být použity jednotlivě na uvedené části ropného tankeru. .1\| Poškození boku: ---\|--- \| .1.1 Rozsah v podélné ose (Ic):\| 13L23 nebo 14,5 m, podle toho, která hodnota je menší \| .1.2 Rozsah v příčné ose (tc)\| B5 nebo 11,5 m, podle toho, která hodnota je menší \| (směrem dovnitř od boku lodi v pravém úhlu k ose na úrovni odpovídající stanovené letní výšce volného boku):\| \| .1.3 Rozsah ve svislé ose (vc):\| Od základní linie vzhůru bez omezení .2\| Poškození dna:\| \| \| \| Pro 0,3L od přední svislice lodi\| Jakékoliv jiné části lodi \| .2.1 Rozsah v podélné ose (Is):\| L10\| L10 nebo 5 m, podle toho, která hodnota je menší \| .2.2 Rozsah v příčné ose (ts):\| B6 nebo 10 m, podle toho, která hodnota je menší, ale ne méně než 5 m\| 5 m \| .2.3 Rozsah ve svislé ose od základní linie (vs):\| B15 nebo 6 m, podle toho, která hodnota je menší VIZ VÝKLAD 48 2 Kdykoli se symboly uvedené v tomto pravidle objeví v této kapitole, budou mít významy definované v tomto pravidle. Pravidlo 25 Hypotetický výtok ropných látek VIZ VÝKLAD 49 1 Hypotetický výtok ropných látek v případě poškození boku (Oc) a poškození dna (Os) se vypočítá podle následujícího vzorce s ohledem na úseky narušené poškozením všech myslitelných míst po celé délce lodi v rozsahu definovaném v pravidle 24 této přílohy. .1 U poškození boku: OC=∑Wi+∑KiCiI .2 U poškození dna: OS=13∑ZiWi-∑ZiCiII kde: Wi = objem boční nádrže, v metrech krychlových, u kterého se předpokládá narušení poškozením tak, jak je uvedeno v pravidle 24 této přílohy; hodnotu Wi u nádrže na oddělený balast lze považovat za nulovou. Ci = objem středové nádrže, v metrech krychlových, u kterého se předpokládá narušení poškozením tak, jak je uvedeno v pravidle 24 této přílohy; hodnotu Ci u nádrže na oddělený balast lze považovat za nulovou. Ki=1-bitC; když se bi rovná nebo je větší než tc, hodnota Ki se bude považovat za nulovou. Zi=1-hiVS; když se hi rovná nebo je větší než vs, hodnota Zi se bude považovat za nulovou. bi = šířka posuzované boční nádrže, v metrech, měřeno směrem dovnitř od boku lodi v kolmo k ose na úrovni odpovídající stanovené letní výšce volného boku. hi = minimální uvažovaného hloubka dvojitého dna, v metrech; tam, kde není žádné dvojité dno nainstalováno, hodnota hi se bude považovat za nulovou. Kdykoli se symboly uvedené v tomto odstavci objeví v této kapitole, budou mít význam definovaný v tomto pravidle. VIZ VÝKLAD 50 2 Pokud se volný prostor nebo nádrž na oddělený balast o délce menší než lc tak, jak je definováno v pravidle 24 této přílohy nachází mezi bočními nádržemi na ropné látky, lze Oc ve vzorci (I) vypočítat na základě objemu Wi, což je skutečný objem jedné takové nádrže (kdy jsou stejné velikosti) nebo menší ze dvou nádrží (v případě, že se liší v objemu) v blízkosti tohoto prostoru, což se vynásobí Si tak, jak je definováno níže a při skutečném plném objemu všech ostatních bočních tancích zapojených v tomto nárazu. Si=1-lilC kde li = délka, v metrech, posuzovaného volného prostoru nebo nádrže na oddělený balast. 3.1 Uznání bude uděleno jen s ohledem na nádrže dvojitého dna, které jsou buď prázdné nebo přepravující čistou vodu, když je náklad vezen v tancích výše. 3..2 V případě, že se dvojité dno nerozkládá po celé délce a šířce dotyčné nádrže, toto dvojité dno se bude považovat za nepřítomné a objem nádrží nad oblastí poškození dna se zahrne do vzorce (II), i když nádrž není považována za porušenou kvůli instalaci takového částečného dvojitého dna. 3.3 Sací jímky lze při stanovení hodnoty ht zanedbat, a to za předpokladu, že tyto jímky nemají nadměrnou plochu a nesahají pod nádrž v délce minimální vzdálenosti a v žádném případě ne více než je polovina výšky dvojitého dna. Pokud hloubka takové jímky přesahuje polovinu výšky dvojitého dna, hodnota h] se bude považovat za rovnající se výšce dvojitého dna mínus výška jímky. Potrubní vedení, která slouží těmto jímkám, jsou-li nainstalována ve dvojitém dnu, musí být vybavena ventily nebo podobnými uzavíracími zařízeními na místech připojení k obsluhované nádrži, aby se zabránilo výtoku ropných látek v případě poškození potrubí. Toto potrubní vedení musí být nainstalováno co nejvýše od dnové obšívky. Tyto ventily musí být na moři uzavřeny kdykoli, kdy nádrže obsahují náklad ropných látek, vyjma případů, kdy mohou být otevřeny pouze pro přečerpání nákladu za účelem podélného vyvážení lodi. VIZ VÝKLAD 51 4 V případě, kdy poškození dna zahrnuje současně čtyři středové nádrže, lze hodnotu Os vypočítat podle následujícího vzorce: Os=14∑ZiWi+∑ZiCiIII 5 Správní orgán může uznat jako snížení výtoku ropných látek v případě poškození dna nainstalovaný systém přečerpávání nákladu s nouzovým vysokým sacím výkonem v každé nádrži s nákladem ropné látky, která je schopna přečerpávání poškozené nádrže nebo nádrží do nádrží na oddělený balast nebo do dostupných nákladových nádrží, pokud lze zajistit, že tyto nádrže budou mít dostatek volného prostoru k plnění. Uznání tohoto systému by se řídilo schopností přečerpat do dvou hodin provozu ropu v množství rovnajícím se jedné polovině největšího z poškozených nádrží a dostupností odpovídající přijímací kapacity v balastních či nákladových nádržích. Uznání se omezí na povolení výpočtu Os podle vzorce (III). Potrubí pro toto odsávání musí být instalováno nejméně ve výšce ne menší než vertikální rozsah poškození dna vs. Správní orgán poskytne Organizaci informace týkající se jím přijatých opatření za účelem rozeslání ostatním smluvním stranám úmluvy. 6 Toto pravidlo se nebude vztahovat na ropné tankery dodané 1. ledna 2010 či později tak, jak je definováno v pravidle 1.28.8. Pravidlo 26 Omezení velikosti a uspořádání nákladových nádrží 1 S výjimkou případů uvedených v odstavci 7 níže: .1 každý ropný tanker o hrubé prostornosti 150 tun a více dodaný po 31. prosinci 1979 tak, jak definováno v pravidle 1.28.2 a .2 každý ropný tanker o hrubé prostornosti 150 tun a více dodaný 31. prosinci 1979 či dříve tak, jak definováno v pravidle 1.28.1, který spadá do jedné z následujících kategorií: .2.1 tanker, k jehož dodání došlo po 1. lednu 1977 nebo .2.2 tanker, na který se vztahují obě následující podmínky: .2.2.1 k dodání došlo nejpozději po 1. lednu 1977 a .2.2.2 smlouva o stavbě je uzavřena po 1. lednu 1974 nebo, v případě neexistence smlouvy o stavbě, jehož kýl byl položen nebo tanker, který byl v podobném stádiu stavby po 30. červenci 1974 musí splňovat ustanovení tohoto pravidla. 2 Nákladové nádrže ropných tankerů musí mít takovou velikost a uspořádání, aby hypotetický výtok Oc nebo Os vypočtený v souladu s ustanoveními pravidel 25 této přílohy kdekoliv v délce lodi nepřesáhnul 30.000 m3 nebo 400DWi podle toho, která hodnota je větší, ale aby nepřesáhnul maximum 40.000 m3. 3 Objem libovolné boční nádrže na náklad ropných látek u ropného tankeru nesmí překročit 75 % z mezí hypotetického výtoku ropných látek uvedených v odstavci 2 tohoto pravidla. Objem libovolné středové nádrže na náklad ropných látek nesmí překročit 50.000 m3. Nicméně, u ropných tankerů s odděleným balastem tak, jak je definováno v pravidle 18 této přílohy, povolený objem boční nádrže na náklad ropných látek nacházejícího se mezi dvěma nádržemi na oddělený balast, každý přesahující délku Ic, může být zvýšen na maximální hranici hypotetického výtoku ropných látek, a to za předpokladu, že je šířka bočních nádrží přesahuje tc. 4 Délka jednotlivých nákladových nádrží nesmí překročit 10 m nebo jednu z následujících hodnot, podle toho, která hodnota je větší: .1 kde se uvnitř nákladových nádrží nenachází žádná podélná přepážka: řčí0.5biB+0.1Lalenepřekročí0,2L .2 kde se uvnitř nákladových nádrží nachází středová podélná přepážka: 0.25biB+0.15L .3 kde se uvnitř nákladových nádrží nachází dvě či více podélných přepážek: .3.1 u bočních nákladových nádrží: 0,2L .3.2 u středových nákladových nádrží: .3.2.1 pokud se biB rovná nebo je větší než jedna pětina: 0,2L .3.2.2 pokud je biB menší než jedna pětina: .3.2.2.1 kde se nenachází žádná podélná přepážka: 0.5biB+0.1L .3.2.2.2 kde se nachází středová podélná přepážka: 0.25biB+0.15L bi je minimální vzdálenost od boku lodi k vnější podélné přepážce dotyčné nádrže měřená uvnitř lodi kolmo k ose na úrovni odpovídající stanovené letní výšce volného boku. 5 Aby nedošlo k překročení omezení objemu stanovených v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto pravidla a bez ohledu na přijatý druh nainstalovaného systému přečerpávání nákladu, když tento systém propojuje dva nebo více nákladových nádrží, musí být nainstalované ventily nebo jiné podobné uzavírací zařízení ke vzájemnému oddělení nádrží. Když je tanker na moři, tyto ventily nebo zařízení musí být uzavřeny. 6 Potrubní vedení, která běží přes nákladové nádrže ve vzdálenosti menší než 0.30Bs od boku lodi nebo méně než vc od dna lodi musí být vybavena ventily nebo podobnými uzavíracími zařízeními na místech, kde se otevírají do libovolné nákladové nádrže. Tyto ventily musí být na moři uzavřeny kdykoli, kdy nádrže obsahují náklad ropných látek, vyjma případů, kdy mohou být otevřeny pouze pro přečerpání nákladu za účelem podélného vyvážení lodi. 7 Toto pravidlo se nebude vztahovat na ropné tankery dodané 1. ledna 2010 či později tak, jak je definováno v pravidle 1.28.8. Pravidlo 27 Stabilita v neporušeném stavu VIZ VÝKLAD 52 1 Každý ropný tanker o hrubé nosnosti 40,000 tun a více dodaný 1. února 2002 či později tak, jak je definováno v pravidle 1.28.7, musí splňovat kritéria stability v neporušeném stavu uvedená v odstavcích 1.1 a 1.2 tohoto pravidla, v případě potřeby, pro každý provozní ponor za nejhorších možných podmínek zatížení nákladem a balastem, a to v souladu s dobrou provozní praxí, včetně mezistupňů při přečerpávání kapalin. Za všech podmínek se musí předpokládat, že jsou balastní nádrže nevytížené. .1 V přístavu, počáteční metacentrická výška GMO, opravená o volnou hladinu měřenou při náklonu 0 °, nesmí být menší než 0,15 m; .2 Na moři musí platit následující kritéria: .2.1 plocha pod křivkou vzpřimujícího ramene páky (křivka GZ) nesmí být menší než 0,055 m•rad do θ = úhlu náklonu 30° a ne méně než 0,09 m•rad do θ = 40° nebo jiného úhlu zaplavení θf* je-li tento úhel menší než 40°. Navíc, plocha pod křivkou vzpřimujícího ramene páky (křivka GZ) mezi úhly náklonu 30° a 40° nebo mezi 30° a θf, je-li tento úhel menší než 40°, nesmí být menší než 0,03 m•rad; .2.2 vzpřimující rameno páky GZ musí být nejméně 0,20 m při úhlu náklonu rovnajícím se nebo větším než 30°; .2.3 maximální vyrovnávací rameno se vyskytuje při úhlu náklonu větším než 30°, ale ne menším než 25° a .2.4 počáteční metacentrická výška GMO, opravená o volnou hladinu měřenou při náklonu 0°, nesmí být menší než 0,15 m; 2 Požadavky odstavce 1 tohoto pravidla musí být splněny prostřednictvím konstrukčních opatření. U kombinovaných tankerů lze povolit jednoduché dodatkové provozní postupy. 3 Jednoduché dodatkové provozní postupy pro přečerpávání tekutin uvedené v odstavci 2 tohoto pravidla musí znamenat písemné postupy, které jsou k dispozici kapitánu a které: .1 jsou schválené správním orgánem; .2 označte nákladové nádrže a nádrže na balast, které mohou, za konkrétních podmínek přečerpávání kapaliny a možného rozmezí hustoty nákladu, být nevytížené a stále umožňovat splnění kritérií stability. Nevytížené nádrže se mohou lišit v průběhu přečerpávání kapalin a být v jakékoli kombinaci, a to za předpokladu, že splňují kritéria: .3 bude snadno srozumitelné důstojníku pověřenému vedením přečerpávání kapalin; .4 zajistí plánované postupy při přečerpávání nákladu/balastu; .5 umožní porovnání dosažené a požadované stability pomocí funkčních kritérií stability v grafické nebo tabulkové formě; .6 nevyžadují rozsáhlé matematické výpočty ze strany pověřeného důstojníka; .7 stanovit nápravná opatření, která mají být přijata pověřeným důstojníkem v případě odchylky od doporučených hodnot a v případě mimořádných situací a .8 jsou viditelně zobrazeny ve schválené brožuře pro určení sklonu a stability a na řídící stanici přečerpávání nákladu/balastu a ve veškerém počítačového softwaru, pomocí kterého se provádějí výpočty stability. Pravidlo 28 Dělení na úseky a stabilita při poškození 1 Každý ropný tanker dodaný po 31. prosinci 1979 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.2, a o hrubé prostornosti 150 tun a více musí splňovat kritéria dělení na úseky a stability při poškození uvedená v odstavci 3 tohoto pravidla, po předpokládaném poškození boku tak, jak je definováno v odstavci 2 tohoto pravidla, pro každý provozní ponor, který odráží skutečné podmínky částečného nebo úplného zatížení v souladu se sklonem a pevností lodi, jakož i relativní hustoty na nákladu. Toto poškození se vztahuje na všechna myslitelná místa po délce lodi následovně: .1 u tankerů o délce více než 225 metrů, kdekoli v délce lodi; .2 u tankerů o délce více než 150 m, avšak nejvýše 225 m na délku, kdekoli po délce lodi, vyjma případů, které se týkají zadní nebo přední přepážky vymezující prostor strojovny umístěné na zádi. Prostor strojovny je nutné považovat za jeden zaplavitelný úsek a .3 u tankerů nepřesahujících délku 150 metrů, kdekoli v délce lodi mezi sousedními příčnými přepážkami, s výjimkou prostoru strojovny. U tankerů o délce 100 m nebo méně, kde všechny požadavky uvedené v odstavci 3 tohoto pravidla nelze splnit aniž by podstatnému zhoršení provozních vlastností lodi, může správní orgán povolit zmírnění těchto požadavků. Zátěžové podmínky v případech, kdy tanker nepřepravuje ropu v nákladových tancích, vyjma jakýchkoli ropných zbytků, nebude brán na zřetel. VIZ VÝKLAD 53 2 Budou platit následující ustanovení týkající se rozsahu a charakteru předpokládaného poškození: .1\| Poškození boku: ---\|--- \| .1.1 Rozsah v podélné ose:\| 13L23 nebo 14,5 m, podle toho, která hodnota je menší \| .1.2 Rozsah v příčné ose\| B5 nebo 11,5 m, podle toho, která hodnota je menší \| (směrem dovnitř od boku lodi v pravém úhlu k ose na úrovni odpovídající stanovené letní výšce volného boku):\| \| .1.3 Rozsah ve svislé ose:\| Od konstrukční linie dnové obšívky v ose vzhůru bez omezení .2\| Poškození dna: \| \| Pro 0,3L od přední svislice lodi\| Jakékoliv jiné části lodi \| .2.1 Rozsah v podélné ose:\| 13L23, podle toho, která hodnota je menší\| 13L23, podle toho, která hodnota je menší \| .2.2 Rozsah v příčné ose:\| B6 nebo 10 m, podle toho, která hodnota je menší\| B6 nebo 5 m \| .2.3 Rozsah ve svislé ose:\| B15 nebo 6 m, podle toho, která hodnota je menší, měřeno od konstrukční linie dnové obšívky v ose\| B15 nebo 6 m, podle toho, která hodnota je menší, měřeno od konstrukční linie dnové obšívky v ose .3 Pokud by jakékoli poškození rozsahu menšího než je maximální rozsah poškození uvedený v pododstavcích 2.1 a 2.2 tohoto odstavce mělo za následek závažnější stav, toto poškození se musí brát v úvahu. .4 V případě, že se předpokládá poškození týkající se příčných přepážek tak, jak je uvedeno v pododstavcích 1.1 a 1.2 tohoto pravidla, musí být příčné vodotěsné přepážky rozmístěny nejméně ve vzdálenosti rovnající se podélnému rozsahu předpokládaného poškození uvedenému v pododstavci 2.1 tohoto odstavce, aby je bylo možné považovat za účelné. Pokud jsou příčné přepážky rozmístěny v menší vzdálenosti, jedna nebo více z těchto přepážek v takovém rozsahu poškození se budou pro účely určení zaplavených úseků považovat za neexistující. .5 V případě, že se předpokládá poškození mezi sousedícími příčnými vodotěsnými přepážkami tak, jak je uvedeno v pododstavci 1.3 tohoto pravidla, bude se předpokládat, že není poškozená žádná hlavní příčná přepážka nebo příčná přepážka vymezující boční nádrže nebo nádrže dvojitého dna, pokud: .5.1 rozteč přilehlých přepážek není menší než je podélný rozsah předpokládaného poškození uvedený v pododstavci 2.1 tohoto odstavce nebo .5.2 v příčné přepážce o délce více než 3,05 m, která se nachází v rozsahu proražení předpokládaného poškození, není schůdek nebo výklenek. Schůdek tvořený zadní protikolizní přepážkou a vrškem zadního kolizního prostoru se pro účely tohoto pravidla nebude nepovažovat za schůdek. .6 Pokud se potrubí, vedení nebo tunely nacházejí v předpokládaném rozsahu poškození, musí být přijata opatření, aby se postupnému zaplavení nemohlo jimi rozšířit do jiných úseků jiného druhu než jsou předpokládané zaplavitelné úseky pro každý případ poškození. VIZ VÝKLAD 54 3 Bude se mít za to, že ropné tankery splňují kritéria stability při poškození, pokud jsou splněny následující požadavky: .1 Konečná čára ponoru, s přihlédnutím k poklesu, sklonu a náklonu musí být níže než dolní okraj všech otvorů, kterými může dojít k postupnému zaplavení. Tyto otvory musí zahrnovat vzduchové potrubí a otvory, které jsou uzavřené pomocí vodotěsných dveří nebo poklopů palubních průlezů a nemusí zahrnovat otvory uzavřené pomocí vodotěsných poklopů průlezů a splachovacích průlezů, malé vodotěsné poklopů palubních průlezů nákladových nádrží, které udržují vysokou odolnost paluby, dálkově ovládané vodotěsné posuvné dveře, a kruhová lodní okna, které nelze otevírat. .2 V konečné fázi zaplavení nesmí úhel náklonu plynoucí z asymetrického zaplavení překročit 25°, a to za předpokladu, že tento úhel může být zvýšen na 30 °, pokud nedojde k ponoření hrany paluby. .3 Musí být zjištěna stabilita v konečné fázi zaplavení a lze ji považovat za dostatečnou, pokud křivka vzpřimujícího ramene páky má rozsah přinejmenším 20 ° nad rovnovážnou polohou ve spojení s maximální zbývajícím vzpřimujícím ramenem páky nejméně 0,1 m v rozsahu 20 °; plocha pod křivkou v tomto rozsahu nesmí být menší než 0,0175 m•rad. Nechráněné otvory nesmí být ponořeny v tomto rozsahu, pokud se dotčený prostor nebere jako zaplavený. V tomto rozsahu lze povolit ponoření libovolného z otvorů uvedených v pododstavci 3.1 tohoto odstavce a jiných otvorů, které lze vodotěsně uzavřít. .4 Správní orgán se přesvědčí, že stabilita během přechodných etap zaplavení je dostatečná. .5 Vyrovnávací opatření vyžadující mechanické prostředky, například ventily nebo příčné vyrovnávací trubky, jsou-li namontovány, se nepovažují pro účely zmenšení náklonu nebo dosažení minimálního rozsahu zbytkové stability, že splňují požadavky pododstavců 3.1, 3.2 a 3.3 tohoto odstavce a dostatečná zbytková stabilita musí být zachována ve všech fázích, kde se vyrovnávání využívá. Prostory, které jsou spojené potrubím velkém průřezu lze považovat za společné. 4 Požadavky odstavce 1 tohoto pravidla musí být potvrzeny výpočty, které berou v úvahu konstrukční vlastnosti lodi, uspořádání, konfiguraci a obsah poškozených úseků; a distribuci, relativní hustoty a účinek volné hladiny kapalin. Tyto výpočty musí být založeny na následujícím: .1 V úvahu je nutné brát veškeré prázdné nebo částečně zaplněné nádrže, relativní hustoty přepravovaných nákladů, jakož i jakékoliv výtoky kapalin z poškozených úseků. .2 Předpokládané propustnosti u zaplavených prostor v důsledku poškození budou následující: Prostory\| Propustnosti ---\|--- Určené pro sklady\| 0,60 Určené k ubytování\| 0,95 Určené pro stroje\| 0,85 Volné prostory\| 0,95 Určené pro provozní kapaliny\| 0 až 0,95* Určené pro jiné kapaliny\| 0 až 0,95* .3 Vztlak všech nástaveb přímo nad poškozením boku se nebude brát v úvahu. Nezaplavené části nástaveb mimo rozsah poškození lze však brát v úvahu, a to za předpokladu, že jsou odděleny od poškozeného prostoru vodotěsnými přepážkami a že jsou splněny požadavky pododstavce .3.1 tohoto pravidla ve vztahu k těmto intaktním prostorům. Ve vodotěsných přepážkách v nástavbě mohou být přijatelné zavěšené vodotěsné dveře. .4 Účinek volné hladiny se vypočítává při náklonu 5° pro každý jednotlivý úsek. Správní orgán může vyžadovat nebo umožnit opravy volné hladiny, které se vypočítají při úhlu náklonu větším než 5° pro částečně zaplněné nádrže. .5 Při výpočtu účinku volné hladiny u spotřebních kapalin se bude mít za to, že u každého druhu kapaliny minimálně jeden pár příčných nebo jedna středová nádrže má volnou hladinu a nádrž nebo skupina nádrží, které se budou brát v úvahu musí být nádrže, kde je účinek volného hladiny největší. 5 Kapitán každého ropného tankeru, na který se vztahuje toto pravidlo a osoby odpovědné za ropný tanker bez vlastního pohonu, na který se vztahuje toto pravidlo musí poskytnout, ve schválené formě, následující: .1 informace týkající se naložení a rozložení nákladu nezbytné k zajištění souladu s ustanoveními tohoto pravidla a .2 údaje o schopnosti lodi splnit kritéria stability při poškození stanovená tímto pravidlem, včetně vlivu zmírnění, která mohou být povolena podle pododstavce 1.3 tohoto pravidla. 6 U ropných tankerů o hrubé nosnosti 20.000 tun a více dodaných 6. července 1996 či později tak, jak je definováno v pravidle 1.28.6, musí být předpoklady poškození uvedené v odstavci 2.2 tohoto pravidla doplněné následujícím předpokládaným poškození oblouku dna: .1 rozsah v podélné ose: .1.1 u lodí o hrubé nosnosti 75,000 tun a více: 0,6L měřeno od přední svislice lodi; .1.2 u lodí o hrubé nosnosti menší než 75,000 tun: 0.4L měřeno od přední svislice lodi; .2 rozsah v příčné ose: B3 kdekoliv na dně; .3 rozsah ve svislé ose: porušení vnějšího trupu. Pravidlo 29 Odpadní nádrže 1 Na základě ustanovení odstavce 4 pravidla 3 této přílohy, ropné tankery o hrubé prostornosti 150 tun a více musí být vybaveny odpadní nádrží v souladu s požadavky odstavců 2.1 až 2.3 tohoto pravidla. U ropných tankerů dodaných 31. prosince 1979 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.1, lze libovolnou nákladovou nádrž určit jako odpadní nádrž. 2.1 Je nutné zajistit odpovídající prostředky k čištění nákladových nádrží a k přečerpávání zbytků znečištěného balastu a výplachů z nákladových nádrží do odpadní nádrž schválené správním orgánem. 2.2 V tomto systému musí být zajištěno přečerpávání ropného odpadu do odpadní nádrže nebo skupiny odpadních nádrží takovým způsobem, aby veškeré odpadní vody vypuštěné do moře splňovaly ustanovení pravidla 34 této přílohy. 2.3 Uspořádání odpadní nádrže nebo skupiny odpadních nádrží musí mít objem nezbytný k zadržení odpadu tvořeného výplachy z nádrží, ropnými zbytky a zbytky znečištěného balastu. Celkový objem odpadní nádrže nebo nádrží nesmí být menší než 3 % přepravovaného objemu ropných látek lodi, kromě toho, že správní orgán může přijmout: .1 2 % u ropných tankerů, kde jsou opatření pro výplachy z nádrží taková, že jakmile je odpadní nádrž (nebo nádrže) naplněna vodou z vymývání, tato voda je dostačující pro vymývání nádrží a případně pro zajištění hnací kapaliny pro odváděče, aniž by do systému vnikla dodatečná voda; .2 2 %, kde jsou zajištěny nádrže na oddělený balast nebo vyčleněnými nádržemi na čistý balast splňující pravidlo 18 této přílohy nebo pokud je systém na čištění nákladových nádrží využívající vymývání zbytků surové ropy vybaven v souladu s pravidlem 33 této přílohy. Tento objem lze dále snížit na 1,5 % u ropných tankerů, kde jsou opatření pro splašky z nádrží taková, že jakmile je odpadní nádrž (nebo nádrže) naplněna vodou z vymývání, tato voda je dostačující pro vymývání nádrží a případně pro zajištění hnací kapaliny pro odváděče, aniž by do systému vnikla dodatečná voda a .3 1 % u kombinovaných tankerů, kde se náklad ropných látek přepravuje v tancích s hladkými stěnami. Tento objem lze dále snížit na 0,8 % tam, kde jsou opatření pro splašky z nádrží taková, že jakmile je odpadní nádrž (nebo nádrže) naplněna vodou z vymývání, tato voda je dostačující pro vymývání nádrže a případně pro zajištění hnací kapaliny pro odváděče, aniž by do systému vnikla dodatečná voda. VIZ VÝKLAD 55 2.4 Odpadní nádrže musí být konstruovány tak, zejména pokud jde o postavení vpustí, výpustí, klapek nebo přelivů, jsou-li nainstalovány, aby nedošlo k nadměrné turbulenci a strhávání ropných látek nebo emulze s vodou. 3 Ropné tankery o hrubé nosnosti 70,000 tun a více dodané po 31. prosinci 1979 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.2, musí být vybaveny minimálně dvěma odpadními nádržemi. Pravidlo 30 Čerpání, potrubí, opatření při vypouštění 1 U každého ropného tankeru musí být výtokové rozvodné potrubí pro připojení k zařízením pro odevzdávání látek z lodí určeným k vypouštění znečištěné balastové vody nebo vody znečištěné ropnými látkami umístěno na otevřené palubě na obou stranách lodi. 2 U každého ropného tankeru o hrubé prostornosti 150 tun a více, musí být potrubí pro vypouštění balastové vody nebo vody znečištěné ropnými látkami do moře z prostor nákladových nádrží, které může být povoleno v souladu s pravidlem 34 této přílohy, vedeno na otevřenou palubu nebo bok lodě nad čarou nejhlubšího ponoru s balastem. Lze přijmout různá opatření pro potrubí, která umožní provoz povoleným způsobem v pododstavcích 6.1 až 6.5 tohoto pravidla. VIZ VÝKLAD 56 3 U ropných tankerů o hrubé prostornosti 150 tun a více dodaných po 31. prosinci 1979 tak, jak je uvedeno v pravidle 1.28.2, musí být k dispozici prostředky pro zastavení vypouštění balastové vody nebo vody znečištěné ropnými látkami do moře z prostor nákladových nádrží, které se liší od vypouštění pod čarou ponoru podle odstavce 6 tohoto pravidla, z místa na horní palubě nebo výše umístěné tak, aby mohlo být použit rozvodné potrubí uvedené v odstavci 1 tohoto pravidla a vypouštění do moře z potrubí uvedeného v odstavci 2 tohoto článku vizuálně pozorováno. Prostředky k zastavení vypouštění nemusí být zajištěny na místě pozorování, pokud je zajištěn spolehlivý komunikační systém, například telefon nebo vysílačka, mezi místem pozorování a místem řízení vypouštění. 4 Každý ropný tanker dodaný po 1. červnu 1982 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.4, u kterého se vyžaduje vybavení nádržemi na oddělený balast nebo vybavení systémem vymývání zbytků surové ropy, musí splňovat následující požadavky: .1 musí být vybaven ropným potrubím zkonstruovaným a nainstalovaným tak, aby se minimalizovalo zadržování ropných látek ve vedení a .2 musí být k dispozici prostředky k vyprázdnění všech nákladových čerpadel a všech ropných potrubí při ukončení vypouštění nákladu, v případně nutnosti připojení k začišťovacímu systému. Vyprazdňování potrubí a čerpadel musí být schopné vypouštění jak na pevnině tak do nákladové nádrže nebo odpadní nádrže. Pro vypouštění na břeh je nutné zajistit speciální potrubí s malým průměrem, které je nutné připojit k vnějším ventilům rozvodného potrubí lodi. VIZ VÝKLAD 57 5 Každý tanker na surovou ropu dodaný 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, u kterého se vyžaduje vybavení nádržemi na oddělený balast nebo vybavení systémem vymývání zbytků surové ropy, musí splňovat ustanovení odstavce 4.2 tohoto pravidla. 6 Na každém ropném tankeru musí docházet k vypouštění balastové vody nebo vody znečištěné ropnými látkami z prostor nákladových nádrží nad čarou ponoru, vyjma následujících případů: .1 Oddělený balast a čistý balast lze vypouštět pod čarou ponoru: .1.1 v přístavech nebo v příbřežních terminálech nebo .1.2 na moři samospádem nebo .1.3 na moři pomocí čerpadel, pokud se výměna balastové vody vodní provádí na základě ustanovení pravidla D-1.1 Mezinárodní úmluvy o řízeném zacházení s lodní balastní vodou a usazeninami, a to za předpokladu, že je hladina balastové vody byla zkontrolována buď vizuálně nebo jinými prostředky bezprostředně před vypouštěním, aby se zajistilo, že nedošlo k žádnému znečištění ropnými látkami. .2 Ropné tankery dodané 31. prosince 1979 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.1, které nejsou bez úprav schopné vypouštět oddělený balast nad čarou ponoru mohou vypouštět oddělený balast pod čarou ponoru na moři, a to za předpokladu, že hladina balastové vody byla zkontrolována bezprostředně před vypouštěním, aby se zajistilo, že nedošlo k žádnému znečištění ropnými látkami. .3 Ropné tankery dodané 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, provozované s vyčleněnými nádržemi na čistý balast, které nejsou bez úprav schopné vypouštět balastovou vodu vyčleněných nádrží pro čistý balast nad čarou ponoru, mohou vypouštět tento balast pod čarou ponoru na moři, a to za předpokladu, že hladina balastové vody byla zkontrolována v souladu s pravidlem 18.8.3 této přílohy. .4 Na každém ropném tankeru na moři lze vypouštět znečištěnou balastovou vodu nebo vodu znečištěnou ropnými látkami z nádrží v nákladovém prostoru jiných druhů než jsou odpadní nádrže, a to samospádem pod čarou ponoru, za předpokladu, že uplynula dostatečná doba, aby došlo k separaci vody a ropných látek a balastová voda byla bezprostředně před vypouštěním zkontrolována pomocí detektoru rozhraní ropná látka/voda uvedeného v pravidle 32 této přílohy, aby se zajistilo, že výška této styčné plochy je taková, že vypouštění nepředstavuje žádné zvýšení rizika poškození mořského prostředí. .5 Na ropných tankerech dodaných 31. prosince 1979 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.1, lze na moři vypouštět znečištěnou balastovou vodu nebo vodu znečištěnou ropnými látkami z nádrží v nákladovém prostoru pod čarou ponoru, následně po nebo místo vypouštění způsobem uvedeným v pododstavci 6.4 tohoto odstavce, a to za předpokladu, že: .5.1 část toku takové vody je veden trvalým potrubím na snadno dostupné místo na horní palubě nebo výše, kde může být během vypouštění vizuálně pozorován a .5.2 tato zařízení částečně odděleného toku splňují požadavky stanovené správním orgánem, které musí obsahovat minimálně všechna ustanovení Specifikací pro navrhování, instalaci a provoz systému částečně odděleného toku pro omezení vypouštění mimo loď přijatých Organizací.* VIZ VÝKLAD 58 7 Každý ropný tanker o hrubé prostornosti 150 tun a více dodaný 1. ledna 2010 či později tak, jak je definováno v pravidle 1.28.8, který má nainstalovanou mořskou sací skříň, která je trvale připojena k nákladovému potrubnímu systému, musí být vybaven jednak ventilem mořské sací skříně, tak i palubním uzavíracím ventilem. Kromě těchto ventilů musí existovat možnost izolace mořské sací skříně od nákladového potrubního systému, když tanker nakládá, přepravuje nebo vykládá náklad pomocí spolehlivého prostředku splňujícího požadavky správního orgánu. Tyto spolehlivé prostředky představují zařízení, které je instalováno do potrubního systému, aby se za všech okolností zabránilo naplnění úseku potrubí mezi ventilem mořské sací skříně a palubním ventilem nákladem. VIZ VÝKLAD 59 Část B \\- Vybavení Pravidlo 31 Systém sledování a řízení vypouštění ropných látek 1 Na základě ustanovení odstavců 4 a 5 pravidla 3 této přílohy, ropné tankery o hrubé prostornosti 150 tun a více musí být vybaveny systémem sledování a řízení vypouštění ropných látek schváleným správním orgánem. 2 Při posuzování konstrukce měřiče obsahu ropných látek, který bude zabudován do tohoto systému musí správní orgán postupovat s ohledem na specifikaci doporučenou Organizací.* Systém musí být vybaven záznamovým zařízením poskytujícím průběžný záznam vypouštění v litrech za námořní míli a celkové vypuštěné množství nebo obsah ropných látek a rychlost vypouštění. Tento záznam musí být identifikovatelný ohledně času a data a musí být uchováván po dobu nejméně tří let. Systém sledování a řízení vypouštění ropných látek musí být uveden do provozu, když dojde k nějakému vypouštění odpadních vod do moře, a musí být takového druhu, aby zajistil, že jakékoliv vypouštění ropných směsí se automaticky zastaví, když okamžitá rychlost vypouštění ropných látek překročí hodnoty povolené pravidlem 34 této přílohy. Jakékoliv selhání tohoto systému sledování a řízení musí zastavit vypouštění. V případě selhání systému sledování a řízení vypouštění ropných látek lze použít alternativní manuální metodu, ale vadná jednotka musí co nejdříve uvedena do provozu. Na základě povolení ze strany orgánu přístavního státu může tanker s vadným systémem sledování a řízení vypouštění ropných látek podniknout jednu balastní plavbu před tím, než bude pokračovat do opravárenského přístavu. 3 Systém sledování a řízení vypouštění ropných látek musí být navržen a nainstalován v souladu s pokyny a specifikacemi pro systémy sledování a řízení vypouštění ropných látek pro ropné tankery vypracované Organizací.† Správní orgány mohou přijmout zvláštní opatření, která jsou uvedena v Pokynech a specifikacích. 4 Pokyny týkající se fungování tohoto systému musí být v souladu s provozní příručkou schválenou správním orgánem. Zahrnují příručku a také automatické operace a budou určeny k zajištění toho, aby nikdy nedocházelo k vypouštění ropných látek vyjma případů, kdy je to v souladu s podmínkami stanovenými v pravidle 34 této přílohy. Pravidlo 32 Detektor rozhraní ropná látka/voda‡ Na základě ustanovení odstavců 4 a 5 pravidla 3 této přílohy, ropné tankery o hrubé prostornosti 150 tun a více musí být vybaveny účinnými detektory rozhraní ropná látka/voda schválenými správním orgánem pro rychlé a přesné určení rozhraní ropná látka/voda v odpadních tancích a které musí být k dispozici pro použití v jiných tancích, kde se provádí separaci ropných látek od vody a ze které jsou určeny k vypouštění odpadních vod přímo do moře. Pravidlo 33 Požadavky na vymývání zbytků surové ropy VIZ VÝKLAD 31 1 Každý ropný tanker o hrubé nosnosti 20.000 tun a více dodaný po 1. červnu 1982 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.4, musí být vybaven systémem čištění nákladových nádrží pomocí vymýváním zbytků surové ropy. Správní orgán musí zajistit, aby systém zcela splňoval požadavky tohoto pravidla, a to do jednoho roku po té, co byl tanker poprvé použit při přepravě surové ropy nebo do konce třetí plavby s nákladem surové ropy vhodné pro vymývání zbytků surové ropy, podle toho, co nastane později. 2 Instalace systému vymývání zbytků surové ropy a souvisejících zařízení a opatření musí být splňovat požadavky stanovené správním orgánem. Tyto požadavky musí obsahovat minimálně všechna ustanovení Specifikací pro konstrukci, provoz a řízení systémů na vymývání zbytků surové ropy přijatých Organizací.* Když se nevyžaduje, aby loď, v souladu s odstavcem 1 tohoto pravidla, nebyla vybavena, ale vybavena je zařízením na vymývání zbytků surové ropy, musí splňovat bezpečnostní aspekty výše uvedených specifikací. 3 Každý systém na vymývání zbytků surové ropy, který musí být zajištěn v souladu s pravidlem 18.7 této přílohy, musí splňovat požadavky tohoto pravidla. Část C Omezení provozního vypouštění ropných látek Pravidlo 34 Omezení vypouštění ropných látek A Vypouštění mimo zvláštní oblasti 1 Na základě ustanovení pravidla 4 této přílohy a odstavce 2 tohoto pravidla, se jakékoliv vypouštění ropných látek nebo ropných směsí z nákladových prostorů ropných tankerů do moře zakazuje, vyjma případů, kdy jsou splněny následující podmínky: .1 tanker se nenachází ve zvláštní oblasti; .2 tanker se nachází více než 50 námořních mil od nejbližší pevniny; .3 tanker pluje; .4 okamžitá rychlost vypouštění ropných látek nepřesahuje 30 litrů na jednu námořní míli; .5 celkové množství ropných látek vypuštěných do moře nepřesahuje, u tankerů dodaných 31. prosince 1979 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.1, 115.000 z celkového množství daného nákladu, jehož část tyto zbytky tvoří, a u tankerů dodaných po 31. prosinci 1979 tak, jak je definováno v pravidle 130.000 z celkového množství daného nákladu, jehož část tyto zbytky tvoří a VIZ VÝKLAD 60 .6 tanker má v provozu systém sledování a řízení vypouštění ropných látek a odpadní nádrž tak, jak je požadováno v pravidlech 29 a 31 této přílohy. 2 Ustanovení odstavce 1 tohoto pravidla se nevztahují na vypouštění čistého nebo odděleného balastu. B Vypouštění ve zvláštních oblastech 3 Na základě ustanovení pravidla 4 této přílohy, se jakékoliv vypouštění ropných látek nebo ropných směsí z nákladových prostorů ropných tankerů do moře zakazuje, nachází-li se ve speciální oblasti.* 4 Ustanovení odstavce 3 tohoto pravidla se nevztahují na vypouštění čistého nebo odděleného balastu. 5 Nic v tomto pravidle nebrání lodi na cestě, pouze jejíž část se nachází ve zvláštní oblasti, aby vypouštěla mimo zvláštní oblast v souladu s odstavcem 1 tohoto pravidla. C Požadavky na ropné tankery o hrubé prostornosti 150 tun 6 Požadavky pravidel 29, 31 a 32 této přílohy se nebudou vztahovat na ropné tankery o hrubé prostornosti méně než 150 tun, u kterých se omezení vypouštění ropných látek podle tohoto pravidla provede uskladněním ropných látek na palubě s následným vypouštěním veškerých znečištěných výplachů do zařízení pro odevzdávání látek z lodí. Celkové množství ropných látek a vody použité pro vymývání a vrácené se do zásobní nádrže musí být vypuštěno do zařízení pro odevzdávání látek z lodí, pokud nebudou přijata vhodná opatření, která zajistí, aby případné odpadní vody, které mohou být vypuštěny do moře byly účinně sledovány k zajištění toho, že jsou splněna ustanovení tohoto pravidla. D Všeobecné požadavky 7 Kdykoli jsou na nebo pod hladinou vody v bezprostřední blízkosti lodi nebo v její stopě pozorovány viditelné stopy ropných látek, vlády smluvních stran této úmluvy by měly, v rozsahu, v jakém jsou přiměřeně schopny učinit, rychle vyšetřil skutečnost týkající se toho, zdali došlo k porušení ustanovení tohoto pravidla. Toto šetření by mělo zahrnovat zejména vítr a podmínky na moři, dráhu a rychlost lodi, další možné zdroje viditelných stop v blízkosti a všechny příslušné záznamy o vypouštění ropných látek. 8 Látky vypouštěné do moře nesmí obsahovat chemické či jiné látky v množstvích nebo koncentracích, které jsou nebezpečné pro mořské prostředí, nebo chemické či jiné látky za účelem obcházení podmínek pro vypouštění stanovených v tomto pravidle. 9 Zbytky ropných látek, které nelze vypouštět do moře v souladu s odstavci 1 a 3 tohoto pravidla, musí být uskladněny na palubě pro následné vypouštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí. Pravidlo 35 Činnosti při vymývání zbytků surové ropy VIZ VÝKLAD 31 1 Každý ropný tanker provozovaný se systémy vymývání zbytků surové ropy musí být vybaven Příručkou k provozu a vybavení†, která tento systém a vybavení popisuje a určuje provozní postupy. Tato příručka musí být ke spokojenosti správního orgánu a musí obsahovat veškeré informace uvedené ve specifikacích uvedených v pododstavci 2 pravidla 33 této přílohy. Pokud je provedena změna ovlivňující systém vymývání zbytků surové ropy, musí být odpovídajícím způsobem revidován i tato Příručka k provozu a vybavení. 2 Pokud jde o balastování nákladových nádrží, z dostatečného počtu nákladových nádrží je nutné vymýt zbytky surové ropy před každou plavbou s balastem, aby byla, s přihlédnutím k obchodnímu modelu tankeru a očekávaným meteorologickým podmínkám, balastová voda napuštěna jen do nákladových nádrží, ze kterých byly vymyty zbytky surové ropy. 3 Pokud ropný tanker přepravuje surovou ropu, která pro vymývání zbytků surové ropy není vhodná, musí ropný tanker provozovat systém vymývání zbytků surové ropy v souladu s Příručkou k provozu a vybavení. Pravidlo 36 Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II - Manipulace s nákladem/balastem 1 Každý ropný tanker o hrubé prostornosti 150 tun a více musí být vybaven Knihou záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II. (Manipulace s nákladem/balastem). Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, ať již je součástí oficiálního lodního deníku či jinak, musí být ve formě uvedené v dodatku III k této příloze. 2 Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II., musí být vyplňována při každé příležitosti, je-li nutné i pro jednotlivé nádrže, kdykoli na lodi dojde k následující manipulaci s nákladem/balastem: .1 nakládce přepravované ropné látky; .2 vnitřnímu přečerpávání přepravované ropné látky během plavby; .3 vykládce přepravované ropné látky; .4 balastování nákladových nádrží a vyčleněných nádrží na čistý balast; .5 čištění nákladových nádrží, včetně vymývání zbytků surové ropy; .6 vypouštění balastu, vyjma z nádrží na oddělený balast; .7 vypouštění vody z odpadních nádrží; .8 uzavření všech příslušných ventilů nebo podobných zařízení po vypouštění odpadní nádrže; .9 uzavření ventilů nutných k oddělení vyčleněných nádrží na čistý balast od nákladových a začišťovacích vedení po vypouštění odpadní nádrže a .10 odstraňování zbytků. 3 U ropných tankerů uvedených v pravidle 34.6 této přílohy, do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, musí být zaznamenáno celkové množství ropných látek a vody použité k vymývání a vrácené do zásobní nádrže. 4 V případě vypouštění ropných látek nebo ropných látek, jak je uvedeno v pravidle 4 této přílohy, nebo v případě havarijního nebo jiného mimořádného vypouštění ropných látek nevyňatého tímto pravidlem, do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, musí být zaneseno prohlášení o okolnostech a důvodech tohoto vypouštění. 5 Každá operace popsána v odstavci 2 tohoto pravidla musí být do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, zaznamenána úplně a bez prodlení proto, aby byly v knize uvedeny všechny položky týkající se dané operace. Každá dokončená operace musí být podepsána důstojníkem nebo důstojníky pověřenými danou operací a každá vyplněná stránka musí být podepsána kapitánem lodi. Položky v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, musí být minimálně v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud se také provádějí záznamy v úředním jazyce státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, tyto záznamy dostanou v případě sporu nebo nesrovnalostí přednost. 6 Do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, je nutné zanést veškerá selhání systému sledování a řízení vypouštění. 7 Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami musí být uložena na takovém místě, aby byla vždy v přiměřené době a snadno dostupná ke kontrole a, vyjma případů vlečení lodí bez posádky, musí být uložena na palubě lodi. Je třeba ji uschovávat po dobu tří let od provedení posledního záznamu. 8 Příslušný vládní orgán jedné smluvní strany úmluvy je oprávněn Knihu záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, zkontrolovat na palubě libovolné lodi, na kterou se vztahuje tato příloha, když se tato loď nachází ve svém přístavu nebo příbřežním terminálu, a může pořídit kopii libovolného záznamu v této knize a může požádat velitele lodi, aby potvrdil, že tato kopie představuje věrnou kopii tohoto záznamu. Jakákoli takto pořízená kopie, která byla ověřena velitelem lodi jako věrnou kopii tohoto záznamu v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, lodi, bude přípustná jako důkaz o skutečnostech uvedených v daném záznamu při libovolném soudním řízení. Kontrola Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, a pořízení ověřené kopie příslušným orgánem podle tohoto odstavce musí být provedeny co nejrychleji, aniž by došlo ke zbytečnému zpoždění dané lodi. 9 U ropných tankerů o hrubé prostornosti méně než 150 tun provozovaných v souladu s pravidlem 34.6 této přílohy, musí Knihu záznamů o manipulaci s ropnými látkami zavést příslušný správní orgán. Kapitola 5 Zabraňování znečištění při mimořádné události se znečištěním ropnými látkami Pravidlo 37 Palubní nouzový plán pro případ znečištění ropnými látkami 1 Každý ropný tanker o hrubé prostornosti 150 tun a více a každá loď jiného druhu než je ropný tanker, o hrubé prostornosti 400 tun a více musí nést palubní nouzový plán pro případ znečištění ropnými látkami schválený správním orgánem. VIZ VÝKLAD 61 2 Tento plán musí být připraven na základě pokynů* vypracovaných Organizací a sepsán v pracovním jazyce kapitána a důstojníků lodi. Tento plán musí obsahovat minimálně: .1 postup, který musí kapitán a jiné osoby pověřené velením lodi dodržovat při podávání zpráv o mimořádné události se znečištěním ropnými látkami tak, jak je požadováno v článku 8 a Protokolu I této úmluvy, a to na základě pokynů vypracovaných Organizací;† .2 seznam orgánů nebo osob, které mají být kontaktovány v případě mimořádné události se znečištěním ropnými látkami; .3 podrobný popis opatření, která musí okamžitě přijmout osoby na palubě, aby se snížilo nebo omezilo vypouštění ropných látek po mimořádných událostech a .4 postupy a kontaktní bod na lodi pro koordinaci činností na palubě s národními a místními orgány v boji proti znečištění. 3 V případě lodí, na které se také vztahuje pravidla 17 Přílohy II této úmluvy, musí být tento plán spojen s palubním nouzovým plánem pro případ znečištění moře škodlivými kapalnými látkami požadovaným podle pravidla 17 Přílohy II této úmluvy. V tomto případě bude název takového plánu „Palubní nouzový plán pro případ znečištění moře“. 4 Veškeré ropné tankery o hrubé nosnosti 5.000 tun nebo více musí umožňovat okamžitý přístup k počítačovým programům, umístěným na pevnině, na výpočet stability při poškození a zbytkové konstrukční pevnosti. Kapitola 6 Zařízení pro odevzdávání látek z lodí Pravidlo 38 Zařízení pro odevzdávání látek z lodí VIZ VÝKLAD 62 A Zařízení pro odevzdávání látek z lodí mimo zvláštní oblasti 1 Vláda každé smluvní strany této Úmluvy se zavazuje zajistit, že v nákladních ropných terminálech, opravárenských přístavech a v jiných přístavech, ve kterých se v lodích nachází ropné zbytky k vypuštění, budou k dispozici zařízení pro příjem těchto zbytků a ropných směsí, které zůstávají z ropných tankerů a jiných lodí, a to v přiměřeném* množství vyhovujícím potřebám jednotlivých lodí, které je využívají, aniž by docházelo k nepřiměřenému zpoždění lodí. 2 Zařízení pro odevzdávání látek z lodí v souladu s odstavcem 1 tohoto pravidla musí být k dispozici ve: .1 všech přístavech a terminálech, kde se ropné látky nakládají do ropných tankerů, kdy tyto tankery bezprostředně před příjezdem dokončily plavbu s balastem v trvání nepřesahujícím 72 hod. nebo v délce nepřesahující 1.200 námořních mil; .2 všech přístavech a terminálech, ve kterých se ropné látky jiného druhu než je surová ropa hromadně nakládá u průměrném množství více než 1.000 tun za den; .3 všech přístavech, které mají opravárenské loděnice nebo zařízení na začišťování nádrží; .4 všech přístavech a terminálech, které obsluhují lodě vybavené nádrží (nádržemi) na ropné zbytky (kal) vyžadovanou pravidlem 12 této přílohy; .5 všech přístavech, pokud jde o stokové vody znečištěné ropnými látkami a jiné zbytky, které nelze vypouštět v souladu s pravidly 15 a 34 této přílohy a .6 všech přístavech určených pro nakládku sypkých nákladů, pokud jde o ropné zbytky z kombinovaných tankerů, které nelze vypouštět v souladu s pravidlem 34 této přílohy. 3 Kapacita zařízení pro odevzdávání látek z lodí musí být následující: .1 Nákladové terminály pro surovou ropu musí mít dostatek zařízení pro odevzdávání látek z lodí, která mohou přijímat ropu a ropných směsi, které nelze vypouštět v souladu s ustanoveními pravidel 34.1 této přílohy ze všech ropných tankerů na plavbách tak, jak je popsáno v odstavci 2.1 tohoto pravidla. .2 Nákladové přístavy a terminály uvedené v odstavci 2.2 tohoto pravidla musí mít dostatek zařízení pro odevzdávání látek z lodí, která mohou přijímat ropu a ropné směsi, které nelze vypouštět v souladu s ustanoveními pravidel 34.1 této přílohy z ropných tankerů, které hromadně nakládají ropné látky jiného druhu než je surová ropa. .3 Všechny přístavy, které mají opravárenské loděnice nebo zařízení na začišťování nádrží musí mít dostatek zařízení pro odevzdávání látek z lodí, která mohou přijímat ropné látky a ropné směsi, které zůstávají na palubě k odstranění z lodí před vstupem do těchto loděnic nebo zařízení. .4 Veškerá zařízení k dispozici v přístavech a terminálech podle odstavce 2.4 tohoto pravidla musí být dostatečné kapacity pro příjem všech zbytků uskladněných na palubě podle pravidla 12 této přílohy ze všech lodí, u kterých lze očekávat, že do těchto přístavů a terminálů připlují. .5 Všechna zařízení k dispozici v přístavech a terminálech podle tohoto pravidla musí být dostatečné kapacity pro příjem ropnými látkami znečištěné stokové vody a jiných zbytků, které nelze vypouštět v souladu s pravidlem 15 této přílohy. .6 Zařízení k dispozici v nákladových přístavech pro sypké náklady musí podle potřeby brát v úvahu zvláštní problémy kombinovaných tankerů. B Zařízení pro odevzdávání látek z lodí v rámci zvláštních oblastí 4 Vláda každé smluvní strany této úmluvy, jejíž pobřeží hraničí s jakoukoliv uvedenou zvláštní oblastí musí zajistit, aby byly všechny ropné nákladové terminály a opravárenské přístavy v rámci zvláštní oblasti vybaveny zařízením s dostatečnou kapacitou pro příjem a zpracování veškerého znečištěného balastu a vody z promývání nádrží z ropných tankerů. Kromě toho musí být všechny přístavy v rámci zvláštního oblasti vybaveny odpovídajícími zařízeními pro odevzdávání látek z lodí pro příjem dalších zbytků a ropných směsí ze všech lodí. Tato zařízení musí mít dostatečnou* kapacitu tak, aby vyhovovala potřebám jednotlivých lodí, které je využívají, aniž by docházelo k jejich nepřiměřenému zpoždění. 5 Vláda každé smluvní strany této úmluvy, která má v rámci své pravomoci i vstupy do mořských vodních toků s profilem o nízké hloubce, které by mohly vyžadovat snížení ponoru vypouštěním balastu, musí zajistit přítomnost zařízení uvedených v odstavci 4 tohoto pravidla, avšak s podmínkou, že lodi nucené k vypuštění splašků nebo znečištěného balastu mohou podléhat určitým zpožděním. 6 S ohledem na oblast Rudého moře, oblast Perského zálivu,† oblast Adenského zálivu a Ománskou oblast Arabského moře: .1 Každá smluvní strana oznámí Organizaci opatření přijatá na základě ustanovení odstavců 4 a 5 tohoto pravidla. Po obdržení dostatečných oznámení, musí Organizace stanovit datum, od kterého vstoupí v platnost požadavky na vypouštění uvedené v pravidlech 15 a 34 této přílohy, pokud jde o dané oblasti. Organizace oznámí všem smluvním stranám toto stanovené datum, a to nejméně dvanáct měsíců před tímto datem. .2 V období mezi datem vstupu této úmluvy v platnost a tímto stanoveným datem musí lodě při plavbě ve zvláštní oblasti splňovat požadavky pravidla 15 a 34 této přílohy týkající se vypouštění mimo zvláštní oblasti. .3 Po tomto datu ropné tankery nakládané v přístavech v těchto speciálních oblastech, kde tato zařízení nejsou dosud k dispozici, musí také zcela splňovat požadavky právních předpisů 15 a 34 této přílohy týkající se vypouštění ve zvláštních oblastech. Ropné tankery vstupující do těchto zvláštních oblastí za účely nakládky však musí vyvinout veškeré úsilí, aby do těchto oblastí vplouvaly pouze s čistým balastem na palubě. .4 Po datu, kdy požadavky na danou zvláštní oblast vstoupí v platnost musí každá smluvní strana oznámit Organizaci, za účelem předání dotčeným smluvním stranám, všechny případy, kdy se tato zařízení zdají být nedostatečná. .5 Nejméně by měla být zařízení pro odevzdávání látek z lodí tak, jak jsou předepsána v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto pravidla, zřízena po uplynutí jednoho roku ode dne vstupu této úmluvy v platnost. 7 Bez ohledu na odstavce 4, 5 a 6 tohoto pravidla, na oblast Antarktidy se budou vztahovat následující pravidla: .1 Vláda každé smluvní strany této úmluvy, z jejíž přístavů lodě odplouvají na cestu do nebo kam se vracejí z oblasti Antarktidy, se zavazuje zajistit co nejdříve zřízení odpovídajících zařízení pro příjem všech ropných zbytků (kalu), znečištěného balastu, vody z promývání nádrží a jiných ropných zbytků a směsí ze všech lodí, aniž by docházelo k jejich nepřiměřenému zpoždění, a podle potřeby lodí, které je využívají. .2 Vláda každé smluvní strany této úmluvy musí zajistit, aby všechny lodě plující pod její vlajkou byly před vstupem do prostoru Antarktidy vybaveny nádrží nebo nádržemi s dostatečnou kapacitou pro uchovávání všech ropných zbytků (kalů), znečištěného balastu, vody z promývání nádrží a jiných ropných zbytků a směsí na palubě, když působí v této oblasti a aby uzavřely dohody o vypouštění těchto ropných zbytků do zařízení pro odevzdávání látek z lodí po opuštění této oblasti. C Všeobecné požadavky 8 Každá smluvní strana musí oznámit Organizaci, za účelem předání dotčeným smluvním stranám, všechny případy, kdy se zařízení zřízená podle tohoto pravidla zdají být nedostatečná. Kapitola 7 Zvláštní požadavky na pevné nebo plovoucí plošiny Pravidlo 39 Zvláštní požadavky na pevné nebo plovoucí plošiny VIZ VÝKLAD 63 1 Toto pravidlo se vztahuje na pevné nebo plovoucí plošiny, včetně vrtných souprav, plovoucí výrobních zařízení, skladovacích a vykládací zařízení (FPSO) využívaných pro příbřežní produkci a skladování ropných látek a na plovoucí skladovací jednotky (FSU) využívané pro příbřežní skladování vyprodukované ropné látky. 2 Pevné nebo plovoucí plošiny, jsou-li použity při průzkumu, využívání a souvisejícím příbřežním zpracování nerostných zdrojů z mořského dna, a jiné plošiny musí splňovat požadavky této přílohy vztahující se na lodě o hrubé prostornosti 400 tun a více jiného druhu než jsou ropné tankery, kromě toho, že: .1 musí být vybaveny, pokud je to proveditelné, instalacemi vyžadovanými v pravidlech 12 a 14 této přílohy; .2 musí vést záznamy o všech operacích zahrnujících vypouštění ropných látek nebo ropných směsí, a to ve formě schválené správním orgánem a .3 na základě ustanovení pravidla 4 této přílohy se vypouštění ropných látek nebo ropných směsí do moře zakazuje, vyjma případů, kdy obsah ropných látek ve vypouštěné kapalině bez ředění nepřesahuje 15 miliontin. 3 Při ověřování souladu s touto přílohou ve vztahu k plošinám nakonfigurovaným jako FPSO nebo FSU, kromě požadavků uvedených v odstavci 2, by měly správní orgány brát v úvahu i pokyny vypracované Organizací.* Kapitola 8 Zabraňování znečištění při přečerpávání nákladu ropných látek mezi tankery na moři Pravidlo 40 Rozsah použití 1 Pravidla obsažená v této kapitole se vztahují na ropné tankery o hrubé prostornosti 150 tun a více využívané při přečerpávání nákladu ropných látek mezi ropnými tankery na moři (operace STS) a jejich operace STS prováděné 1. dubnu 2012 či později. Nicméně operace STS prováděné před tímto datem, ale po schválení Plánu operací STS ze strany správního orgánu požadovaného na základě pravidla 41.1 musí být co nejvíce v souladu s Plánem operací STS. 2 Pravidla obsažená v této kapitole se nevztahují operace při přečerpávání ropných látek související s pevnými nebo plovoucími plošinami, včetně vrtných souprav, plovoucích výrobních, skladovacích a vykládací zařízení (FPSO) využívaných pro příbřežní produkci a skladování ropných látek a na plovoucí skladovací jednotky (FSU) využívané pro příbřežní skladování vyprodukované ropné látky. 3 Pravidla obsažená v této kapitole se nevztahují na operace při doplňování. 4 Pravidla obsažená v této kapitole se nevztahují na operace STS nezbytné pro účely zajištění bezpečnosti lodi nebo záchrany života na moři nebo pro boj proti zvláštním mimořádným událostem se znečištěním za účelem minimalizace škod způsobených znečištěním. 5 Pravidla obsažená v této kapitole se nevztahují na operace STS, kterých se účastní buď válečná loď, pomocná válečná ani jiná loď vlastněná nebo provozovaná smluvním státem a využívaná, v daném okamžiku, pouze ke státním nekomerčním službám. Každý smluvní stát musí zajistit, přijetím příslušných opatření neovlivňujících provoz nebo provozní schopnosti takových lodí, aby operace STS probíhaly v souladu s touto kapitolou, nakolik je to přijatelné a proveditelné. Pravidlo 41 Obecná pravidla týkající se bezpečnosti a ochrany životního prostředí 1 Každý ropný tanker zapojený do operací STS musí nést na palubě plán předepisující způsob, jak operace STS provádět (Plán operací STS) nejpozději ke dni provedení první výroční, průběžné nebo obnovovací inspekce lodi nebo 1. ledna 2011 či později. Každý Plán operací STS ropného tankeru musí být schválen správním orgánem. Plán operací STS musí být sepsán v pracovním jazyce lodi. 2 Plán operací STS musí být vypracován s ohledem na informace obsažené v pokynech pro osvědčené postupy pro operace STS určených Organizací.* Plán operací STS lze začlenit do stávajícího Systému řízení bezpečnosti podle kapitoly IX Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974, ve znění pozdějších předpisů, v případě, že se požadavek vztahuje na dotčený ropný tanker. 3 Každý ropný tanker podléhající ustanovením této kapitoly a účastnící se operací STS musí být v souladu s jeho Plánem operací STS. 4 Osoba v obecném poradním řízení operací STS musí být kvalifikována k provádění všech příslušných úkolů, a to s přihlédnutím ke kvalifikacím obsaženým v pokynech pro osvědčené postupy pro operace STS uvedených Organizací. 5 Záznamy† o operacích STS musí být uchovávány na palubě po dobu tří let a musí být snadno dostupné za účelem kontroly smluvní stranou této úmluvy. Pravidlo 42 Oznamování 1 Každý ropný tanker podléhající ustanovením této kapitoly, který plánuje operace STS v teritoriálních vodách nebo výlučné ekonomické zóně smluvní strany této úmluvy musí oznámit plánované operace STS dané smluvní straně, a to nejméně 48 hod. předem. Pokud nejsou ve výjimečném případě všechny informace uvedené v odstavci 2 k dispozici nejméně 48 hod. předem, ropný tanker vypouštějící náklad ropné látky musí informovat smluvní stranu této úmluvy, nejméně 48 hod. předem, že budou prováděny operace STS a informace uvedené v odstavci 2 musí být poskytnuty dané smluvní straně při nejbližší příležitosti. 2 Oznámení uvedená v odstavci 1 tohoto pravidla* musí obsahovat minimálně následující informace: .1 Jméno, vlajku, volací značku, identifikační číslo IMO a odhadovaný čas příjezdu ropných tankerů zapojených do operací STS; .2 datum, čas a zeměpisnou polohu při zahájení plánovaných operací STS; .3 zdali se operace STS budou provádět na kotvě nebo při plavbě; .4 druh a jakost ropné látky; .5 plánované trvání operací STS; .6 identifikaci poskytovatele služeb operací STS nebo osoby v celkovém poradním řízení a kontaktní informace a .7 potvrzení, že ropný tanker má na palubě Plán operací STS splňující požadavky pravidla 41. 3 Pokud se odhadovaná doba příjezdu ropného tankeru na místo nebo do oblasti pro operace STS změní o více než šest hodin, kapitán, majitel nebo jeho zástupce tohoto ropného tankeru předloží přepracovaný odhadovaný čas příjezdu smluvní straně této úmluvy uvedené v odstavci 1 tohoto pravidla. Kapitola 9 Zvláštní požadavky na použití nebo přepravu ropných látek v oblasti Antarktidy Pravidlo 43 Zvláštní požadavky na použití nebo přepravu ropných látek v oblasti Antarktidy 1 Vyjma plavidel, která se využívají při zajištění bezpečnosti lodí nebo při pátracích a záchranných operacích, hromadná přeprava jako nákladu nebo přeprava a použití jako paliva následujících: .1 surové ropy s hustotou při 15 °C vyšší než 900 kg/m3; .2 ropných látek jiných druhů než je surová ropa, buď s hustotou při 15 °C vyšší než 900 kg/m3 nebo s kinematickou viskozitou při 50 °C vyšší než 180 mm2/s nebo .3 bitumenu, dehtu a jejich emulzí, se v oblasti Antarktidy zakazuje tak, jak je definováno v Příloze I, pravidlo 1.11.7. 2 Když předchozí operace zahrnovaly přepravu nebo použití ropných látek uvedených v odstavcích 1.1 až 1.3 tohoto pravidla, čištění nebo proplachování nádrží nebo potrubí se nevyžaduje. Dodatky k Příloze I Dodatek I Seznam ropných látek* Asfaltové roztoky Mísící frakce Pokrývačské tavidlo Primární zbytek Oleje Vyčištěný Surový olej Směsi obsahující surový olej Nafta Pohonná ropná látka č. 4 Pohonná ropná látka č. 5 Pohonná ropná látka č. 6 Zbytková pohonná ropná látka Silniční olej Transformátorový olej Aromatický olej (vyjma rostlinného oleje) Mazací oleje a mísící frakce Minerální olej Motorový olej Penetrační olej Vřetenový olej Turbínový olej Destiláty Primární Okamžité východiskové produkty Plynový olej Krakovaný Benzínové mísící frakce Alkyláty - palivo Reformáty Polymer - palivo Benzíny Benzín z ropného plynu (přírodní) Automobilní Letecké Primární Pohonná ropná látka č. 1 (petrolej) Pohonná ropná látka č. 1-D Pohonná ropná látka č. 2 Pohonná ropná látka č. 2-D Trysková paliva JP-1 (petrolej) JP-3 JP-4 JP-5 (petrolej, těžký) Turbínové palivo Petrolej Lakový benzín Nafta Rozpouštědlo Surový petrolej Destilátový olej Dodatek II Formulář osvědčení IOPP a dodatků* MEZINÁRODNÍ OSVĚDČENÍ O ZAMEZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ ROPNÝMI LÁTKAMI --- (Poznámka: Toto osvědčení musí být doplněno Záznamem o stavbě a vybavení) Vydáno na základě ustanovení Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění z lodí z roku 1973 ve znění Protokolu z roku 1978, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „úmluva“) na základě pověření vlády státu: ...................................................................................................................................................... ...... (úplné označení státu) kým ...................................................................................................................................................... (úplné označení příslušné osoby nebo Organizace oprávněné podle ustanovení této úmluvy) Údaje o lodi† Jméno lodi............................................................................................................................................ Volací znak nebo číslo......................................................................................................................... Rejstříkový přístav............................................................................................................................... Hrubá prostornost.................................................................................................................................. Hrubá nosnost lodi (tuny)‡ ................................................................................................................... Číslo IMO§........................................................................................................................................... Typ lodi** \| Ropný tanker \| Loď jiného druhu než je ropný tanker s nákladovými nádržemi podléhajícími pravidlu 2.2 Přílohy I úmluvy \| Loď jiná než kterýkoli z výše uvedených TÍMTO SE POTVRZUJE: 1.\| Že loď podstoupila inspekci v souladu s pravidlem 6 Přílohy I úmluvy a 2.\| Že inspekce prokazuje, že konstrukce, vybavení, systémy, zařízení, uspořádání a materiál lodi a její stav jsou ve všech ohledech uspokojivé a že loď splňuje příslušné požadavky Přílohy I úmluvy. Platnost tohoto osvědčení trvá do (dd/mm/rrrr)†† ................................................................................ na základě inspekcí v souladu s pravidlem 6 Přílohy I úmluvy. Datum dokončení inspekce, jež tvoří základ tohoto osvědčení (dd/mm/rrrr) ...................................... Místo vydání ........................................................................................................................................ (místo vydání osvědčení) \| Datum (dd/mm/rrrr)...............................................\| \| ........................................................... \| (datum vydání)\| \| (podpis řádně pověřeného úředníka vydávajícího toto osvědčení) \| (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ PRO VÝROČNÍ NEBO PRŮBĚŽNÉ INSPEKCE --- TÍMTO SE POTVRZUJE, že při inspekci předepsané pravidlem 6 Přílohy I úmluvy bylo zjištěno, že loď splňuje příslušná ustanovení této úmluvy: Výroční inspekce\| \| Podpis................................................................. \| \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| \| Místo .................................................................. \| \| Datum (dd/mm/rrrr)............................................... (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) Výroční/průběžná* inspekce \| \| Podpis................................................................. \| \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| \| Místo .................................................................. \| \| Datum (dd/mm/rrrr) ............................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) Výroční/průběžná inspekce\| \| Podpis................................................................. \| \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| \| Místo .................................................................. \| \| Datum (dd/mm/rrrr) .............................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) Výroční inspekce \| \| Podpis................................................................. \| \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| \| Místo .................................................................. \| \| Datum (dd/mm/rrrr) .............................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) VÝROČNÍ/PRŮBĚŽNÁ INSPEKCE V SOULADU S PRAVIDLEM 10.8.3 TÍMTO SE POTVRZUJE, že při výroční/průběžné* inspekci v souladu s pravidlem 10.8.3 Přílohy I úmluvy bylo zjištěno, že loď splňuje příslušná ustanovení této úmluvy: \| \| Podpis................................................................. \| \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| \| Místo .................................................................. \| \| Datum (dd/mm/rrrr) ........................................... (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ K PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI OSVĚDČENÍ, JE-LI PLATNÉ NA MÉNĚ NEŽ 5 LET V PŘÍPADECH, NA KTERÉ SE VZTAHUJE PRAVIDLO 10.3 Loď splňuje příslušná ustanovení této úmluvy, a toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 10.3 Přílohy I úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr) ........................................................... \| \| Podpis................................................................. \| \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| \| Místo .................................................................. \| \| Datum (dd/mm/rrrr)............................................ (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ PRO PŘÍPADY, VE KTERÝCH BYLA DOKONČENA OBNOVOVACÍ INSPEKCE A PLATÍ PRAVIDLO 10.4 --- Loď splňuje příslušná ustanovení této úmluvy, a toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 10.4 Přílohy I úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr) ........................................................... \| \| Podpis................................................................. \| \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| \| Místo .................................................................. \| \| Datum (dd/mm/rrrr)............................................... (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ PRO PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI OSVĚDČENÍ PRO DOPLUTÍ DO INSPEKČNÍHO PŘÍSTAVU NEBO NA BODU ODKLADU, KDY PLATÍ PRAVIDLO 10.5 NEBO 10.6 Toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 10.5 nebo 10.6* Přílohy I úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr) .................................................................................................................................... \| \| Podpis................................................................. \| \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| \| Místo .................................................................. \| \| Datum (dd/mm/rrrr) ............................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ PRO POSUNUTÍ VÝROČNÍHO DATA V PŘÍPADECH, VE KTERÝCH PLATÍ PRAVIDLO 10.8 V souladu s pravidlem 10.8 Přílohy I úmluvy bude nové výroční datum dne (dd/mm/rrrr)................ \| \| Podpis................................................................. \| \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| \| Místo .................................................................. \| \| Datum (dd/mm/rrrr) .............................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) V souladu s pravidlem 10.8 Přílohy I úmluvy bude nové výroční datum dne (dd/mm/rrrr)................ \| \| Podpis................................................................. \| \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| \| Místo .................................................................. \| \| Datum (dd/mm/rrrr) .............................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) Příloha FORMULÁŘ A --- Dodatek k Mezinárodnímu osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami (Osvědčení IOPP) ZÁZNAM O STAVBĚ A VYBAVENÍ PRO LODĚ JINÝCH DRUHŮ NEŽ JSOU ROPNÉ TANKERY pokud jde o ustanovení Přílohy I Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění z lodí z roku 1973, ve znění Protokolu z roku 1978 (dále jen „úmluva“). Poznámky: --- 1\| Tento formulář se musí využívat pro třetí typ lodí podle zařazení v Osvědčení IOPP, tj. „loď jiného druhu než je některá z výše uvedených“. U ropných tankerů a lodí jiných druhů než jsou ropné tankery s nákladovými nádržemi, které podléhají pravidlu 2.2 Přílohy I úmluvy se musí použít formulář B. 2\| Tento Záznam musí být trvale připojen k Osvědčení IOPP. Osvědčení IOPP se musí vždy nacházet na palubě lodi. 3\| Jazyk originálu Záznamu musí být alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud je také použit úřední jazyk vystavujícího státu, bude mít tento v případě sporu nebo nesrovnalosti přednost. 4\| Záznamy v kolonkách se musí podle potřeby provádět vepsáním buď křížku (x) u odpovědí „ano“ a „platí“ nebo pomlčky (-) u odpovědí „ne“ a „neplatí“. 5\| Pravidla uvedená v tomto Záznamu odkazují na pravidla Přílohy I Úmluvy a usnesení odkazují na usnesení přijatá Mezinárodní námořní Organizací. 1 Údaje o lodi 1.1 Jméno lodi 1.2 Volací znak nebo čísla 1.3 Rejstříkový přístav 1.4 Hrubá prostornost 1.5 Datum stavby: 1.5.1 Datum uzavření smlouvy o stavbě 1.5.2 Datum, kdy byl položen kýl nebo kdy loď byla v podobném stádiu stavby 1.5.3 Datum dodání 1.6 Velká přestavba (byla-li provedena): 1.6.1 Datum uzavření smlouvy o přestavbě 1.6.2 Datum zahájení přestavby 1.6.3 Datum dokončení přestavby 1.7 Loď byla přijata správním orgánem jako „loď dodaná 31. prosince 1979 či dříve“ na základě pravidla 1.28.1 kvůli nepředvídanému zpoždění při dodání......................................................□ 2 Zařízení pro řízení vypouštění ropných látek ze stokových prostorů lodních strojoven a palivových nádrží (pravidla 16 a 14) 2.1 Přeprava balastové vody v palivových nádržích: 2.1.1 Loď může za normálních podmínek převážet balastovou vodu v palivových nádržích.........□ 2.2 Typ nainstalovaného odlučovače ropných látek: 2.2.1 Odlučovač ropných látek (15 miliontin) (pravidlo 14.6)........................................................□ 2.2.2 Odlučovač ropných látek (15 miliontin) s výstražným a automatickým ochranným vypínačem (pravidlo 14.7)...........................................................................................................................□ 2.3 Schvalovací standardy: 2.3.1 Separační/filtrační zařízení: .1 bylo schváleno v souladu s usnesením A.393(X)..............................................................□ .2 bylo schváleno v souladu s usnesením MEPC.60(33).......................................................□ .3 bylo schváleno v souladu s usnesením MEPC.107(49).....................................................□ .4 bylo schváleno v souladu s usnesením A.233(VII)...........................................................□ .5 bylo schváleno v souladu s národními normami, které se nezakládají na usnesení A.393(X) nebo A.233(VII).....................................................................................................................□ .6 nebylo schváleno...................................................................................................................□ 2.3.2 Provozní jednotka byla schválena v souladu s usnesením A.444(XI)....................................□ 2.3.3 Měřič obsahu ropných látek: .1 byl schválen v souladu s usnesením A.393(X)......................................................................□ .2 byl schválen v souladu s usnesením MEPC.60(33)...............................................................□ .3 byl schválen v souladu s usnesením MEPC.107(49).............................................................□ 2.4 Maximální propustnost systému je ............................................................................. m3/hod. 2.5 Zřeknutí se pravidla 14: 2.5.1 Od požadavků pravidel 14.1 nebo 14.2 se upustí v případě lodi splňující pravidlo 14.5. 2.5.1.1 Loď se provozuje výhradně pro plavby ve zvláštní oblasti (oblastech)................................ □ 2.5.1.2 Loď je certifikována podle Mezinárodního bezpečnostního kodexu pro vysokorychlostní plavidla provozovaná na pravidelných linkách s trváním jízdy nepřesahujícím 24 hodin.......□ 2.5.2 Loď je vybavena sběrnou nádrží (nádržemi) pro úplné uchovávání veškeré ropnými látkami znečištěné stokové vody na palubě, a to následovně: Označení nádrže\| Umístění nádrže\| Objem (m3) ---\|---\|--- Žebra (od)-(do)\| Boční pozice \| \| \| \| Celkový objem: m3 2A.1 Loď musí být postavena v souladu s pravidlem 12A a splňovat požadavky: odstavců 6 a buď 7 nebo 8 (konstrukce s dvojitým trupem).....................................................□ odstavce 11 (průběh havarijního výtoku paliva) ......................................................................□ 2A.2 Loď nemusí splňovat požadavky pravidlem 12A...................................................................□ 3 Prostředky pro uchovávání a odstraňování ropných zbytků (kalu) (pravidlo 12) a sběrnou nádrží (nádržemi) na ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu* 3.1 Loď je vybavena nádržemi na ropné zbytky (kal) k uchovávání ropných zbytků (kalu) na palubě, a to následovně: Označení nádrže\| Umístění nádrže\| Objem (m3) ---\|---\|--- Žebra (od))-(do)\| Boční pozice \| \| \| \| Celkový objem: m3 3.2 Prostředky pro odstraňování ropných zbytků (kalu) uskladněných v nádržích na ropné zbytky (kal): 3.2.1 Spalovna ropných zbytků (kalu), maximální kapacita kW nebo kcal/h (nehodící se škrtněte) ..................................................................................................□ 3.2.2 Pomocný kotel vhodný pro spalování ropných zbytků (kalu)...........................................□ 3.2.3 Ostatní přijatelné prostředky, uveďte, které .....................................................................□ 3.3 Loď je vybavena sběrnou nádrží (nádržemi) pro uchovávání ropnými látkami znečištěné stokové vody na palubě, a to následovně: Označení nádrže\| Umístění nádrže\| Objem (m3) ---\|---\|--- Žebra (od))-(do)\| Boční pozice \| \| \| \| Celkový objem: m3 4 Standardní vypouštěcí přípojka (pravidlo 13) 4.1 Loď je vybavena potrubím k vypouštění zbytků ze stoků strojoven a kalů do zařízení pro odevzdávání látek z lodí, opatřeným standardní vypouštěcí přípojkou v souladu s pravidlem 13 ...................................................................................................................................................□ 5 Palubní nouzový plán pro případ znečištění ropnými látkami/moře (pravidlo 37) 5.1 Loď je vybavena palubním nouzovým plánem pro případ znečištění ropnými látkami/moře v souladu s pravidlem 37...........................................................................................................□ 5.2 Loď je vybavena palubním nouzovým plánem pro případ znečištění moře v souladu s pravidlem 37.3............................................................................................................................................ □ 6 Výjimka 6.1 Výjimky byly uděleny správním orgánem z požadavků v kapitole 3 Přílohy I úmluvy v souladu s pravidlem 3.1 na položky uvedené v odstavci (odstavcích)..............tohoto Záznamu .... □ 7 Ekvivalenty (pravidlo 5) 7.1 Výjimky byly uděleny správním orgánem pro určité požadavky Přílohy I na položky uvedené v odstavci (odstavcích)............tohoto Záznamu.....................................................................□ TÍMTO SE POTVRZUJE, že tento záznam je ve všech ohledech správný. --- Místo vydání.................................................................................................................................... (místo vydání Záznamu) Datum (dd/mm/rrrr)...............................................\| \| ........................................................ (datum vydání) \| \| (podpis řádně pověřeného úředníka vydávajícího tento Záznam) (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) FORMULÁŘ B --- Dodatek k Mezinárodnímu osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami (Osvědčení IOPP) ZÁZNAM O STAVBĚ A VYBAVENÍ PRO ROPNÉ TANKERY pokud jde o ustanovení Přílohy I Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění z lodí z roku 1973, ve znění Protokolu z roku 1978 (dále jen „úmluva“). Poznámky: --- 1\| Tento formulář se musí využívat pro první dva typy lodí podle zařazení v Osvědčení IOPP, tj. „ropné tankery“ a „lodi jiných druhů než jsou ropné tankery s nákladovými nádržemi, které podléhají pravidlu 2.2 Přílohy I úmluvy“. Pro třetí typ lodí podle zařazení v Osvědčení IOPP, se použije formulář A. 2\| Tento Záznam musí být trvale připojen k Osvědčení IOPP. Osvědčení IOPP se musí vždy nacházet na palubě lodi. 3\| Jazyk originálu Záznamu musí být alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud je také použit úřední jazyk vystavujícího státu, bude mít tento v případě sporu nebo nesrovnalosti přednost. 4\| Záznamy v kolonkách se musí podle potřeby provádět vepsáním buď křížku (x) u odpovědí „ano“ a „platí“ nebo pomlčky (-) u odpovědí „ne“ a „neplatí“. 5\| Není-li uvedeno jinak, pravidla uvedená v tomto Záznamu odkazují na pravidla Přílohy I úmluvy a usnesení odkazují na usnesení přijatá Mezinárodní námořní Organizací. 1 Údaje o lodi 1.1 Jméno lodi ................................ 1.2 Volací znak nebo čísla 1.3 Rejstříkový přístav 1.4 Hrubá prostornost 1.5 Objem nákladu lodi\| (m3) ---\|--- 1.6 Hrubá nosnost lodi\| (tuny) (pravidlo 1.23) ---\|--- 1.7 Délka lodi\| (m) (pravidlo 1.19) ---\|--- 1.8 Datum stavby: 1.8.1 Datum uzavření smlouvy o stavbě 1.8.2 Datum, kdy byl položen kýl nebo kdy loď byla v podobném stádiu stavby 1.8.3 Datum dodání 1.9 Velká přestavba (byla-li provedena): 1.9.1 Datum uzavření smlouvy o přestavbě 1.9.2 Datum zahájení přestavby 1.9.3 Datum dokončení přestavby 1.10 \| Nepředvídané zpoždění při dodání: ---\|--- 1.10.1 Loď byla přijata správním orgánem jako „loď dodaná 31. prosince 1979 či dříve“ na základě pravidla 1.28.1 kvůli nepředvídanému zpoždění při dodání......................................................□ 1.10.2 Loď byla přijata správním orgánem jako „ropný tanker dodaný 1. července 1982 či dříve“ na základě pravidla 1.28.3 kvůli nepředvídanému zpoždění při dodání ........................................□ 1.10.3 Loď nemusí splňovat požadavky pravidlem 26 kvůli nepředvídanému zpoždění při dodání □ 1.11 \| Typ lodi: ---\|--- 1.11.1 Tanker na surovou ropu........................................................................................................□ 1.11.2 Tanker pro přepravu ropných produktů................................................................................□ 1.11.3 Tanker pro přepravu ropných produktů nepřepravující pohonnou ropnou látku ani těžkou naftu tak, jak je uvedeno v pravidle 20.2, ani mazací olej..................................................................□ 1.11.4 Tanker pro přepravu surové ropy/produktů..........................................................................□ 1.11.5 Kombinovaný tanker.............................................................................................................□ 1.11.6 Loď jiného druhu než je ropný tanker s nákladovými nádržemi, která podléhá pravidlu 2.2 Přílohy I úmluvy........................................................................................................................□ 1.11.7 Ropný tanker vyhrazený k přepravě produktů uvedených v pravidle 2.4.............................□ 1.11.8 Loď, označená jako „tanker na surovou ropu“ provozovaný s COW (systém vymývání zbytků surové ropy; dále jen „COW“), se také označuje jako „tanker pro přepravu ropných produktů“ provozovaný s CBT (vyčleněné nádrže na čistý balast; dále jen „CBT“), pro který bylo také vystaveno zvláštní Osvědčení IOPP..........................................................................................□ 1.11.9 Loď, označená jako „tanker pro přepravu ropných produktů“ provozovaný s CBT, se také označuje jako „tanker na surovou ropu“ provozovaný s COW, pro který bylo také vystaveno zvláštní Osvědčení IOPP...........................................................................................................□ 2 Zařízení pro řízení vypouštění ropných látek ze stokových prostorů lodních strojoven a palivových nádrží (pravidla 16 a 14) 2.1 Přeprava balastové vody v palivových nádržích: 2.1.1 Loď může za normálních podmínek převážet balastovou vodu v palivových nádržích..........□ 2.2 Typ nainstalovaného odlučovače ropných látek: 2.2.1 Odlučovač ropných látek (15 miliontin) (pravidlo 14.6)........................................................□ 2.2.2 Odlučovač ropných látek (15 miliontin) s výstražným a automatickým ochranným vypínačem (pravidlo 14.7)...........................□ 2.3 Schvalovací standardy:* 2.3.1 Separační/filtrační zařízení: .1 byl schválen v souladu s usnesením A.393(X)......................................................................□ .2 byl schválen v souladu s usnesením MEPC.60(33)...............................................................□ .3 byl schválen v souladu s usnesením MEPC.107(49) .4 bylo schváleno v souladu s usnesením A.233(VII)...............................................................□ .5 bylo schváleno v souladu s národními normami, které se nezakládají na usnesení A.393(X) nebo A.233(VII)................................□ .6 nebylo schváleno...................................................................................................................□ 2.3.2 Provozní jednotka byla schválena v souladu s usnesením A.444(XI)....................................□ 2.3.3 Měřič obsahu ropných látek: .1 byl schválen v souladu s usnesením A.393(X);.....................................................................□ .2 byl schválen v souladu s usnesením MEPC.60(33);..............................................................□ .3 byl schválen v souladu s usnesením MEPC.107(49).............................................................□ 2.4 Maximální propustnost systému je ............................................................................. m3/hod. 2.5 Zřeknutí se pravidla 14: 2.5.1 Od požadavků pravidla 14.1 nebo 14.2 se upustí v případě lodi splňující pravidlo 14.5. Loď se využívá výhradně pro plavby ve zvláštní oblasti (oblastech): ..................................□ 2.5.2 Loď je vybavena sběrnou nádrží (nádržemi) pro úplné uchovávání veškeré ropnými látkami znečištěné stokové vody na palubě, a to následovně: EH Označení nádrže\| Umístění nádrže\| Objem (m3) ---\|---\|--- Žebra (od))-(do)\| Boční pozice \| \| \| \| Celkový objem: m3 2.5.3 .. Místo sběrné nádrže (nádrží) je loď vybavena zařízením k přečerpávání stokové vody do odpadní nádrže ..........................................................................................................................□ 2A.1 Loď musí být postavena v souladu s pravidlem 12A a splňovat požadavky: odstavců 6 a buď 7 nebo 8 (konstrukce s dvojitým trupem).....................................................□ odstavce 11 (průběh havarijního výtoku paliva).......................................................................□ 2A.2 Loď nemusí splňovat požadavky dané pravidlem 12A...........................................................□ 3 Prostředky pro uchovávání a odstraňování ropných zbytků (kalu) (pravidlo 12) a sběrná nádrž (nádrže) na ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu* 3.1 Loď je vybavena nádržemi na ropné zbytky (kal) k uchovávání ropných zbytků (kalu) na palubě, a to následovně: Označení nádrže\| Umístění nádrže\| Objem (m3) ---\|---\|--- Žebra (od))-(do)\| Boční pozice \| \| \| \| Celkový objem: m3 3.2 Prostředky pro odstraňování ropných zbytků (kalu) uskladněných v nádržích na ropné zbytky (kal): 3.2.1 Spalovna ropných zbytků (kalu), maximální kapacita kW nebo kcal/h (nehodící se škrtněte).....................................................................................................................................□ 3.2.2 Pomocný kotel vhodný pro spalování ropných zbytků (kalu) ...............................................□ 3.2.3 Ostatní přijatelné prostředky, uveďte, které............................................................................ □ 3.3 Loď je vybavena sběrnou nádrží (nádržemi) pro uchovávání ropnými látkami znečištěné stokové vody na palubě, a to následovně: Označení nádrže\| Umístění nádrže\| Objem (m3) ---\|---\|--- Žebra (od))-(do)\| Boční pozice \| \| \| \| Celkový objem: m3 4 Standardní vypouštěcí přípojka (pravidlo 13) 4.1 Loď je vybavena potrubím k vypouštění zbytků ze stoků strojoven a kalů do zařízení pro odevzdávání látek z lodí, opatřeným standardní vypouštěcí přípojkou v souladu s pravidlem 13 ...................................................................................................................................................□ 5 Konstrukce (pravidla 18, 19, 20, 23, 26, 27 a 28) 5.1 V souladu s požadavky pravidla 18 musí být loď: 5.1.1 vybavena SBT, PL a COW .....................................................................................................□ 5.1.2 vybavena SBT a PL ................................................................................................................□ 5.1.3 vybavena SBT .........................................................................................................................□ 5.1.4 vybavena SBT nebo COW ......................................................................................................□ 5.1.5 vybavena SBT nebo COW ......................................................................................................□ 5.1.6 nemusí splňovat požadavky pravidla 18 .................................................................................□ 5.2 Nádrže na oddělený balast (SBT): 5.2.1 Loď je vybavena SBT v souladu s pravidlem 18 ....................................................................□ 5.2.2 Loď je vybavena SBT (Nádrže na oddělený balast; dále jen „SBT“) v souladu s pravidlem 18, které jsou uspořádané na ochranných místech (dále jen „PL“) v souladu s pravidly 18.12 až 18.15 ...................................................................................................................................................□ 5.2.3 SBT jsou rozložené následovně: Nádrž\| Objem (m3)\| Nádrž\| Objem (m3) ---\|---\|---\|--- \| \| \| Celkový objem: \| m3 5.3 Vyčleněné nádrže na čistý balast (CBT): 5.3.1 Loď je vybavena CBT v souladu s pravidlem 18.8 a může být provozována jako tanker pro přepravu ropných produktů .......................................................................................................□ 5.3.2 CBT jsou rozložené následovně: Nádrž\| Objem (m3)\| Nádrž\| Objem (m3) ---\|---\|---\|--- \| \| \| Celkový objem:\| m3 5.3.3 Loď je vybavena Návodem k použití vyčleněné nádrže na čistý balast, který nese datum .... □ 5.3.4 Loď má společné potrubí a čerpací zařízení pro balastování CBT a manipulaci s nákladem ropné látky ...........................................................................................................................................□ 5.3.5 Loď má oddělené samostatné potrubí a čerpací zařízení pro balastování CBT.....................□ 5.4 Systém vymývání zbytků surové ropy (COW): 5.4.1 Loď je vybavena systémem COW v souladu s pravidlem 33 .................................................□ 5.4.2 ...Loď je vybavena systémem COW v souladu s pravidlem 33 vyjma případů, kdy účinnost systému nebyla potvrzena v souladu s pravidlem 33.1 a odstavcem 4.2.10 Revidovaných specifikací COW (usnesení A.446(XI) ve znění usnesení A.497(XII) a A.897(21))................□ 5.4.3 Loď je vybavena platným Příručkou k provozu a vybavení pro vymývání zbytků surové ropy, která nese datum........................................................................................................................□ 5.4.4 Loď nemusí být vybavena COW, ale vybavena jimi je v souladu s bezpečnostními aspekty Revidovaných specifikací COW (usnesení A.446(XI) ve znění usnesení A.497(XII) a A.897(21)) ...................................................................................................................................................□ 5.5 Výjimka z pravidla 18: 5.5.1 Loď se využívá výlučně při komerčních aktivitách mezi v souladu s pravidlem 2.5 a proto je osvobozena od požadavků pravidla 18......................................................................................□ 5.5.2 Loď je provozována se zvláštními balastními zařízeními v souladu s pravidlem 18.10 a proto je osvobozena od požadavků pravidla 18......................................................................................□ 5.6 Omezení rozměrů a uspořádání nákladových nádrží (pravidlo 26): 5.6.1 Loď musí být postavena v souladu s a splňuje požadavky pravidla 26 ..................................□ 5.6.2 Loď musí být postavena v souladu s a splňuje požadavky pravidla 26.4 (viz pravidlo 2.2) .. □ 5.7 Dělení na úseky a stabilita (pravidlo 28): 5.7.1 Loď musí být postavena v souladu s a splňuje požadavky pravidla 28 ..................................□ 5.7.2 Informace a údaje požadované na základě pravidla 28.5 byly na loď dodány ve schválené formě ...................................................................................................................................................□ 5.7.3 Loď musí být postavena v souladu s a splňuje požadavky pravidla 27 ..................................□ 5.7.4 Informace a údaje požadované na základě pravidla 27 pro kombinované tankery byly na loď dodány v písemné formě schválené správním orgánem............................................................□ 5.8 Konstrukce s dvojitým trupem: 5.8.1 Loď musí být postavena v souladu s pravidlem 19 a splňuje požadavky: .1 odstavec 3 (konstrukce s dvojitým trupem)...........................................................................□ .2 odstavec 4 (tankery se střední výškou paluby a konstrukce s dvojitým bokem)...................□ .3 odstavec 5 (alternativní metoda schválená Výborem na ochranu životního prostředí v mořích) ...................................................................................................................................................□ 5.8.2 Loď musí být postavena v souladu s a splňuje požadavky pravidla 19.6...............................□ 5.8.3 Loď nemusí splňovat požadavky pravidla 19.........................................................................□ 5.8.4 Loď podléhá pravidlu 20 a .1 musí splňovat ustanovení odstavců 2 až 5, 7 a 8 pravidla 19 a pravidla 28 pokud jde o odstavec 28.6 nejpozději..........................................................................................................................□ .2 může být nadále provozována v souladu s pravidlem 20.5 až do..........................................□ .3 může být nadále provozována v souladu s pravidlem 20.7 až do..........................................□ 5.8.5 Loď nepodléhá pravidlu 20 a: .1 loď má hrubou nosnost menší než 5.000 tun.........................................................................□ .2 loď splňuje ustanovení pravidla 20.1.2 ................................................................................□ .3 loď splňuje ustanovení pravidla 20.1.3.................................................................................□ 5.8.6 Loď podléhá pravidlu 21 a: .1 musí splňovat požadavky pravidla 21.4 nejpozději ..............................................................□ .2 může být nadále provozována v souladu s pravidlem 21.5 až do..........................................□ .3 může být nadále provozována v souladu s pravidlem 21.6.1 až do......................................□ .4 může být nadále provozována v souladu s pravidlem 21.6.2 až do......................................□ .5 je osvobozena od platnosti ustanovení pravidla 21 v souladu s pravidlem 21.7.2...............□ 5.8.7 Loď nepodléhá pravidlu 21 a: .1 loď má hrubou nosnost menší než 600 tun............................................................................□ .2 loď splňuje ustanovení pravidla 19 (hrubá nosnost ≥ 5.000 tun)..........................................□ .3 loď splňuje ustanovení pravidla 21.1.2.................................................................................□ .4 loď splňuje ustanovení pravidla 21.4.2 (600 tun ≤ hrubá nosnost > 5.000 tun)....................□ .5 loď nepřepravuje „těžké ropné látky“ tak, jak je definováno v pravidle 21.2 Přílohy I k MARPOL..................................................................................................................................□ 5.8.8 Loď podléhá pravidlu 22 a: .1 splňuje požadavky pravidla 22.2...........................................................................................□ .2 splňuje požadavky pravidla 22.3...........................................................................................□ .3 splňuje požadavky pravidla 22.5...........................................................................................□ 5.8.9 Loď nepodléhá pravidlu 22.....................................................................................................□ 5.9 Průběh havarijního výtoku ropných látek: 5.9.1 Loď splňuje požadavky pravidla 23........................................................................................□ 6 Uchovávání ropných látek na palubě (pravidlo 29, 31 a 32) 6.1 Systém sledování a řízení vypouštění ropných látek: 6.1.1 Loď spadá do kategorie ropný tanker tak, jak je definováno v usnesení A.496(XII) nebo A.586(14)* (nehodící se škrtněte)..............................................................................................□ 6.1.2 .....Systém sledování a řízení vypouštění ropných látek byl schválen v souladu s usnesením MEPC.108(49)..........................................................................................................................□ 6.1.3 Systém se skládá z: .1 řídící jednotky........................................................................................................................□ .2 počítací jednotky ...................................................................................................................□ .3 výpočetní jednotky................................................................................................................□ 6.1.4 Systém je: .1 vybaven uzávěrem spouštění.................................................................................................□ .2 vybaven automatickým zastavovacím zařízením..................................................................□ 6.1.5 Měřič obsahu ropných látek je schválen za základě podmínek usnesení A.393(X) nebo A.586(14) nebo MEPC.108(49) (nehodící se škrtněte) jako vhodný pro: .1 surovou ropu .........................................................................................................................□ .2 tmavé ropné látky ..................................................................................................................□ .3 světlé ropné látky...................................................................................................................□ 6.1.6 Loď byla vybavena návodem k obsluze systému sledování a řízení vypouštění ropných látek ...................................................................................................................................................□ 6.2 Odpadní nádrže: 6.2.1 Loď je vybavena ..................................................................................................................... vyčleněnou odpadní nádrží (nádržemi) s celkovým objemem..................................m3, což je ................ % objemu určeného k přepravě ropných látek v souladu s: .1 pravidlem 29.2.3....................................................................................................................□ .2 pravidlem 29.2.3.1.................................................................................................................□ .3 pravidlem 29.2.3.2.................................................................................................................□ .4 pravidlem 29.2.3.3.................................................................................................................□ 6.2.2 Nákladové nádrže byly určené jako odpadní nádrže..............................................................□ 6.3 Detektory rozhraní ropná látka/voda: 6.3.1 ..Loď je vybavena detektory rozhraní ropná látka/voda schválenými v souladu s usnesením MEPC.5(XIII)†.................................................................................................................................□ 6.4 Výjimky z pravidel 29, 31 a 32: 6.4.1 Loď je osvobozena od požadavků pravidel 29, 31 a 32 v souladu s pravidlem 2.4................□ 6.4.2 Loď je osvobozena od požadavků pravidel 29, 31 a 32 v souladu s pravidlem 2.2................□ 6.5 Zřeknutí se pravidel 31 a 32 6.5.1 Od požadavků pravidel 31 a 32 se upustí v případě lodi splňující pravidlo 3.5. Loď se využívá výhradně pro: .1 zvláštní obchodní činnosti na základě pravidla 2.5...............................................................□ .2 plavby ve zvláštní oblasti (oblastech)...................................................................................□ .3 plavby do 50 námořních mil od nejbližší pevniny mimo zvláštní oblast (oblasti) o trvání 72 hod. nebo méně omezené na..................................................................................................□ 7 Čerpání, potrubí, opatření při vypouštění (pravidlo 30) 7.1 Výpusti pro vypouštění mimo loď pro oddělený balast se nachází: 7.1.1 Nad čárou ponoru....................................................................................................................□ 7.1.2 Pod čárou ponoru....................................................................................................................□ 7.2 Výpusti pro vypouštění mimo loď, jiného druhu než je výtokové rozvodové potrubí, pro čistý balast se nachází: 7.2.1 Nad čárou ponoru....................................................................................................................□ 7.2.2 Pod čárou ponoru....................................................................................................................□ 7.3 Výpusti pro vypouštění mimo loď, jiného druhu než je výtokové rozvodové potrubí, pro znečištěnou balastovou vodu nebo ropnými látkami znečištěnou vodu z prostor nákladových nádrží se nachází:* 7.3.1 Nad čárou ponoru....................................................................................................................□ 7.3.2 Pod čárou ponoru ve spojení se zařízením částečně odděleného toku v souladu s pravidlem 30.6.5.........................................................................................................................................□ 7.3.3 Pod čárou ponoru....................................................................................................................□ 7.4 Vypouštění ropných látek z nákladových čerpadel a potrubí pro ropné látky (pravidla 30.4 a 30.5): 7.4.1 Prostředky k vyprazdňování všech nákladových čerpadel a potrubí pro ropné látky po dokončení vypouštění nákladu: .1 výplachy, které lze vypouštět do nákladové nádrže nebo odpadní nádrže............................□ .2 k dispozici je zvláštní potrubí o malém průměru určené k vypouštění na břeh....................□ 8 Palubní nouzový plán pro případ znečištění ropnými látkami/moře (pravidlo 37) 8.1 Loď je vybavena palubním nouzovým plánem pro případ znečištění ropnými látkami/moře v souladu s pravidlem 37...........................................................................................................□ 8.2 Loď je vybavena palubním nouzovým plánem pro případ znečištění moře v souladu s pravidlem 37.3 ............................................................................................................................................□ 8A Přečerpávání ropných látek z lodi na loď na moři (pravidlo 41) 8A.1 Ropný tanker je vybaven Plánem operací STS v souladu s pravidlem 41.............................. 9 Výjimka 9.1 Výjimky byly uděleny správním orgánem z požadavků v kapitole 3 Přílohy I úmluvy v souladu s pravidlem 3.1 na položky uvedené v odstavci (odstavcích) tohoto Záznamu...........................□ 10 Ekvivalenty (pravidlo 5) 10.1 Výjimky byly uděleny správním orgánem pro určité požadavky Přílohy I na položky uvedené v odstavci (odstavcích)..............tohoto Záznamu...................................................................□ TÍMTO SE POTVRZUJE, že tento záznam je ve všech ohledech správný. --- Místo vydání.................................................................................................................................... (místo vydání Záznamu) Datum (dd/mm/rrrr)...............................................\| \| ......................................................... (datum vydání) \| \| (podpis řádně pověřeného úředníka vydávajícího tento Záznam) (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) Příloha III Forma Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami* KNIHA ZÁZNAMŮ O MANIPULACI S ROPNÝMI LÁTKAMI --- ČÁST I - Činnosti v prostorech strojoven (Veškeré lodě) Jméno lodi ............................................................................................................................................ Volací znak nebo čísla ......................................................................................................................... Hrubá prostornost ................................................................................................................................. Období od: ................................................ do ...................................................................... Poznámka: Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, musí být k dispozici na každém ropném tankeru o hrubé prostornosti 150 tun a více a na každé lodi o hrubé prostornosti 400 tun a více jiného druhu než je ropný tanker za účelem zaznamenávání příslušných činností v prostorech strojoven. U ropných tankerů musí být také k dispozici Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, za účelem zaznamenávání příslušných činností s nákladem/balastem. --- Úvod Následující stránky této části uvádějí úplný seznam položek činností v prostorech strojoven, které se musí, pokud je to vhodné, zaznamenávat do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami v souladu s pravidlem 17 Přílohy I Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973, ve znění Protokolu z roku 1978 (MARPOL 73/78). Tyto položky byly seskupeny do provozních oddílů, z nichž každý je označen kódovým písmenem. Při zapisování do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, části I, musí být vždy do příslušných sloupců zapsáno datum, provozní kód a číslo zapisované položky a požadované údaje se musí zaznamenávat chronologicky do prázdných míst. Každá dokončená činnost musí být podepsána a datována odpovědným důstojníkem nebo důstojníky. Každou vyplněnou stránku musí podepsat kapitán lodi. Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, obsahuje mnoho odkazů na množství ropných látek. Přesnost těchto údajů bude ovlivněna omezenou přesností měřících zařízení v tancích, změnami teplot a ulpíváním. Záznamy v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, musí být posuzovány s ohledem na tuto skutečnost. V případě havarijního nebo jiného mimořádného vypouštění ropných látek se do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, provede zápis s uvedením okolností a důvodů tohoto vypouštění. Do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, se musí zaznamenávat veškeré závady odlučovačů ropných látek. Záznamy v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, u lodí s Osvědčením IOPP, musí být alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud se provádějí záznamy v úředním jazyce státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, tyto záznamy dostanou v případě sporu nebo nesrovnalostí přednost. Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, musí být uložena na takovém místě, aby byla v přiměřené době a snadno dostupná ke kontrole a, vyjma případů vlečení lodí bez posádky, musí být uložena na palubě lodi. Je třeba ji uschovávat po dobu tří let od provedení posledního záznamu. Příslušný vládní orgán jedné smluvní strany této úmluvy je oprávněn Knihu záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, zkontrolovat na palubě libovolné lodi, na kterou se vztahuje tato příloha, když je tato loď ve svém přístavu nebo příbřežním terminálu, a může pořídit kopii libovolného záznamu v této knize a může požádat kapitána lodi, aby potvrdil, že tato kopie představuje věrnou kopii tohoto záznamu. Jakákoliv takto pořízená kopie, která byla ověřena kapitánem lodi jako věrná kopie daného záznamu v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, bude přípustná při jakémkoliv soudním řízení jako důkaz o skutečnostech uvedených v daném záznamu. Kontrola Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, a pořízení ověřené kopie příslušným orgánem podle tohoto odstavce musí být provedeny co nejrychleji, aniž by došlo ke zbytečnému zpoždění dané lodi. SEZNAM ZAZNAMENÁVANÝCH POLOŽEK (A) Balastování nebo čištění palivových nádrží 1 Označení balastované nádrže (nádrží). 2 Byla-li vyčištěna po poslední přepravě ropných látek a, pokud ne, druh naposledy přepravovaných ropných látek. 3 Proces čištění: .1 poloha lodi při zahájení a dokončení procesu čištění; .2 uveďte nádrž (nádrže), u které byl použit jeden nebo jiný způsob (proplachování, čištění párou, čištění chemikáliemi; druh a množství použitých chemických látek v m3); .3 označení nádrže (nádrží), do které byla přečerpána voda po čištění a její množství v m3. 4 Balastování: .1 poloha lodi na začátku a konci procesu balastování; .2 množství balastu, pokud nádrže nejsou vyčištěné, v m3. (B) Vypouštění znečištěné balastní nebo čistící vody z palivových nádrží uvedených v oddíle (A) 5 Označení nádrže (nádrží). 6 Poloha lodi na začátku procesu vypouštění. 7 Poloha lodi při dokončení procesu vypouštění. 8 Rychlost (rychlosti) lodě během vypouštění. 9 Způsob vypouštění: .1 odlučovačem 15 miliontin; .2 do zařízení pro odevzdávání látek z lodí. 10 Vypuštěné množství, v m3. (C) Sběr, přečerpávání a odstraňování ropných zbytků (kalu) 11 Sběr ropných zbytků (kalu). Množství ropných zbytků (kalu) uskladněných na palubě. Toto množství by se mělo zaznamenávat týdně:* (to znamená, že toto množství se musí zaznamenávat jednou týdně, i když se jedná o plavby trvající déle než jeden týden): .1 označení nádrže (nádrží) .2 objem nádrže (nádrží).........................................................................................m3 .3 celkové uskladněné množství.............................................................................m3 .4 množství zbytků sebraných manuálně................................................................ m3 (Manuální sběr zahájený provozovatelem v případech, kdy se ropné zbytky (kal) přečerpává do sběrné nádrže (nádrží) na ropné zbytky (kal).) 12 Způsoby přečerpávání nebo odstraňování ropných zbytků (kalu). Uveďte množství ropných zbytků přečerpaných, vyprázdněné nádrže (nádrží) a uskladněné množství obsahu v m3: .1 do zařízení pro odevzdávání látek z lodí (uveďte přístav);† .2 do jiné nádrže (nádrží) (uveďte nádrž (nádrže) a celkový obsah nádrže (nádrží)); .3 spálené (uveďte celkovou dobu provozu); .4 jiným způsobem (uveďte jaký). (D) Neautomatické spuštění vypouštění mimo loď, přečerpávání nebo jiného odstraňování stokové vody, která se nahromadila v prostorách strojoven 13 Vypuštěné, přečerpané nebo odstraněné množství, v m3.‡ 14 Doba vypouštění, přečerpávání nebo odstraňování (zahájení a zastavení). 15 Způsob vypouštění, přečerpávání nebo odstranění: .1 odlučovačem 15 miliontin (uveďte polohu na začátku a na konci); .2 do zařízení pro odevzdávání látek z lodí (uveďte přístav); § .3 do odpadní nádrže (nádrží) nebo jiného nádrže (nádrží) (uveďte nádrž (nádrže); uveďte množství v nádrži (nádržích) uskladněné, v m3). (E) Automatické spuštění vypouštění mimo loď, přečerpávání nebo jiného odstraňování stokové vody, která se nahromadila v prostorách strojoven 16 Čas a pozice lodi, ve které byl systém uveden do automatického režimu provozu vypouštění mimo loď, odlučovačem 15 miliontin. 17 Čas, kdy byl systém uveden do automatického režimu provozu přečerpávání stokové vody do sběrné nádrže (uveďte nádrž). 18 Čas, kdy byl systém uveden do manuálního režimu provozu. (F) Stav odlučovače ropných látek 19 Čas selhání odlučovače* 20 Čas, kdy byl odlučovač uveden do provozu. 21 Důvody selhání. (G) Havarijní nebo jiné mimořádné vypouštění ropných látek 22 Čas události. 23 Místo a poloha lodi v čase události. 24 Přibližné množství a druh ropné látky. 25 Okolnosti vypouštění nebo úniku, jeho důvody a obecné poznámky. (H) Doplňování paliva nebo většího množství mazacího oleje 26 Doplňování paliva: .1 Místo doplňování paliva. .2 Čas doplňování paliva. .3 Druh a množství paliva a označení nádrže (nádrží) (uveďte doplněné množství, v tunách, a celkový obsah nádrže (nádrží)). .4 Druh a množství mazacího oleje a označení nádrže (nádrží) (uveďte doplněné množství, v tunách, a celkový obsah nádrže (nádrží)). (I) Další provozní postupy a obecné poznámky Jméno lodi.................................................................................................................................................. Volací znak nebo čísla............................................................................................................................... ČINNOSTI V PROSTORECH STROJOVEN Datum\| Kód (písmeno)\| Položka (číslo)\| Záznam o činnostech/podpis odpovědného důstojníka ---\|---\|---\|--- \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Podpis kapitána KNIHA ZÁZNAMŮ O MANIPULACI S ROPNÝMI LÁTKAMI ČÁST II - Manipulace s nákladem/balastem. (Ropné tankery) --- Jméno lodi .......................................... Volací znak nebo čísla ....................................................................... Hrubá prostornost .......................................................................... Období od: ...........................................................\| do ................................................ Poznámka: Každý ropný tanker o hrubé prostornosti 150 tun a více musí nést Knihu záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, za účelem zaznamenávání příslušných činností s nákladem/balastem. Takový tanker musí také nést Knihu záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, za účelem zaznamenávání příslušných činností v prostorech strojoven. --- Jméno lodi Volací znak nebo čísla ......................................................... PŮDORYSNÝ NÁKRES NÁKLADOVÝCH A ODPADNÍCH NÁDRŽÍ (doplnit na palubě) --- 23kB\| Označení nádrží\| Objem ---\|---\|--- \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Hloubka odpadní nádrže (nádrží):\| Pump-room = Strojovna čerpadel\| (Uveďte objem každé nádrže a hloubku odpadní nádrže (nádrží)) Úvod Následující stránky této části uvádějí úplný seznam položek činností s nákladem a balastem, které se musí, pokud je to vhodné, zaznamenávat do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, v souladu s pravidlem 36 Přílohy I Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973, ve znění Protokolu z roku 1978 (MARPOL 73/78). Tyto položky byly seskupeny do provozních oddílů, z nichž každý je označen kódovým písmenem. Při zapisování do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, části II, musí být vždy do příslušných sloupců zapsáno datum, provozní kód a číslo zapisované položky a požadované údaje se musí zaznamenávat chronologicky do prázdných míst. Každá dokončená činnost musí být podepsána a datována odpovědným důstojníkem nebo důstojníky. Každá vyplněná stránka musí být spolupodepsána a datována kapitánem lodi. Pokud jde o ropné tankery využívané při zvláštních obchodních činnostech v souladu s pravidlem 2.5 Přílohy I MARPOL 73/78, příslušný záznam v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, části II, musí být potvrzen příslušným orgánem přístavního státu. Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, obsahuje mnoho odkazů na množství ropných látek. Přesnost těchto údajů bude ovlivněna omezenou přesností měřících zařízení v tancích, změnami teplot a ulpíváním. Záznamy v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, musí být posuzovány s ohledem na tuto skutečnost. V případě havarijního nebo jiného mimořádného vypouštění ropných látek se do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, provede zápis s uvedením okolností a důvodů tohoto vypouštění. Do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, se musí zaznamenávat veškeré závady systému sledování a řízení vypouštění ropných látek. Záznamy v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, u lodí s Osvědčením IOPP, musí být alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud se provádějí záznamy v úředním jazyce státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, tyto záznamy dostanou v případě sporu nebo nesrovnalostí přednost. Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, musí být uložena na takovém místě, aby byla v přiměřené době a snadno dostupná ke kontrole a, vyjma případů vlečení lodí bez posádky, musí být uložena na palubě lodi. Je třeba ji uschovávat po dobu tří let od provedení posledního záznamu. Příslušný vládní orgán jedné smluvní strany této úmluvy je oprávněn Knihu záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, zkontrolovat na palubě libovolné lodi, na kterou se vztahuje tato příloha, když je tato loď ve svém přístavu nebo příbřežním terminálu, a může pořídit kopii libovolného záznamu v této knize a může požádat kapitána lodi, aby potvrdil, že tato kopie představuje věrnou kopii tohoto záznamu. Jakákoliv takto pořízená kopie, která byla ověřena kapitánem lodi jako věrná kopie daného záznamu v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, bude přípustná při jakémkoliv soudním řízení jako důkaz o skutečnostech uvedených v daném záznamu. Kontrola Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, a pořízení ověřené kopie příslušným orgánem podle tohoto odstavce musí být provedeny co nejrychleji, aniž by došlo ke zbytečnému zpoždění dané lodi. SEZNAM ZAZNAMENÁVANÝCH POLOŽEK (A) Nakládka ropného nákladu 1 Místo nakládky. 2 Druh nakládaných ropných látek a Označení nádrže (nádrží). 3 Celkové množství naložených ropných látek (uveďte doplněné množství, v metrech krychlových, při teplotě 15 °C a celkový obsah nádrže (nádrží), v metrech krychlových). (B) Vnitřní přečerpávání ropného nákladu během plavby 4 Označení nádrže (nádrží): .1 z: .2 do: (uveďte přečerpané množství a celkové množství nádrže (nádrží), v metrech krychlových). 5 Byla(y) nádrž(e) v 4.1 vyprázdněna(y)? (Pokud ne, uveďte zadržené množství, v metrech krychlových). (C) Vykládka ropného nákladu 6 Místo vykládky. 7 Označení vykládané nádrže (nádrží). 8 Byla(y) nádrž(e) v vyprázdněna(y)? (Pokud ne, uveďte zadržené množství, v metrech krychlových). * Tato věta by měla být vložena pouze do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami tankeru využívaného při zvláštních obchodních činnostech. (D) Vymývání zbytků surové ropy (pouze tankery COW) (Vyplnit u každé nádrže, ze které byly vymyty zbytky surové ropy) 9 Přístav, kde se vymývání zbytků surové ropy provádělo nebo poloha lodi, pokud se toto vymývání provádělo mezi dvěma přístavy vypouštění. 10 Označení vymývané nádrže (nádrží). 11 Počet použitých strojů. 12 Čas zahájení vymývání. 13 Použitý způsob vymývání.* 14 Tlak ve vymývacím potrubí. 15 Čas dokončení nebo zastavení vymývání. 16 Uveďte způsob určování, zdali byla(y) nádrž(e) suchá (suché). 17 Poznámky.† (E) Balastování nákladových nádrží 18 Poloha lodi na začátku a konci procesu balastování. 19 Proces balastování: .1 označení balastované nádrže (nádrží); .2 čas zahájení a ukončení; .3 množství přijatého balastu. Uveďte celkové množství balastu u každé nádrže zapojené do operace, v metrech krychlových. (F) Balastování vyčleněných nádrží na čistý balast (pouze tankery CBT) 20 Označení balastované nádrže (nádrží). 21 Poloha lodi, když byla do vyčleněné nádrže (nádrží) na čistý balast napuštěna voda určená k proplachování nebo přístavní balast. 22 Poloha lodi, když byla čerpadla a potrubí propláchnuta do odpadní nádrže. 23 Množství ropnými látkami znečistěné vody, které je po propláchnutí potrubí přečerpáno do odpadní nádrže (nádrží) nebo nákladové nádrže (nádrží), ve kterém se předběžně uskladňuje odpad (uveďte nádrž(a)). Uveďte celkové množství, v metrech krychlových. 24 Poloha lodi, když byla do vyčleněné nádrže (nádrží) na čistý balast napuštěna balastová voda. 25 Čas a poloha lodi, když byly uzavřeny ventily oddělující vyčleněné nádrže na čistý balast od nákladu a začišťovacího potrubí. 26 Množství čistého balastu přijatého na palubu, v metrech krychlových. (G) Čištění nákladových nádrží 27 Označení čištěné nádrže (nádrží). 28 Přístav nebo poloha lodi. 29 Doba čištění 30 Způsob čištění.* 31 Výplachy z nádrže přečerpány do: .1 zařízení pro odevzdávání látek z lodí (uveďte přístav a množství, v metrech krychlových);† .2 odpadní nádrž(a) nebo nákladová nádrž(e) určené jako odpadní nádrž(e) (uveďte nádrž(e)); přečerpané uveďte a celkové množství, v metrech krychlových). (H) Vypouštění znečištěného balastu 32 Označení nádrže (nádrží). 33 Čas a poloha lodi na začátku procesu vypouštění do moře. 34 Čas a poloha lodi při dokončení procesu vypouštění do moře. 35 Množství vypuštěné do moře, v metrech krychlových. 36 Rychlost (rychlosti) lodě během vypouštění. 37 Byl během vypouštění v provozu systém sledování a řízení vypouštění ropných látek? 38 Byly na místě vypouštění prováděny pravidelné kontroly odpadních vod a hladiny vody? 39 Množství ropnými látkami znečistěné vody přečerpané do odpadní nádrže (nádrží) (uveďte nádrž(e)). Uveďte celkové množství, v metrech krychlových. 40 Vypuštěné do zařízení pro odevzdávání látek z lodí na břehu (uveďte přístav a dané množství, v metrech krychlových).‡ (I) Vypouštění vody z odpadních nádrží do moře 41 Označení odpadních nádrží. 42 Čas usazení od posledního napouštění zbytků nebo 43 Čas usazení od posledního vypouštění. 44 Čas a poloha lodi na začátku procesu vypouštění. 45 Manko celkového obsahu na začátku procesu vypouštění. 46 Manko rozhraní ropná látka/voda na začátku procesu vypouštění. 47 Vypuštěné objemové množství v metrech krychlových a rychlost vypouštění v m3/hod. 48 Konečné vypuštěné objemové množství v metrech krychlových a rychlost vypouštění v m3/hod. 49 Čas a poloha lodi při dokončení procesu vypouštění. 50 Byl během vypouštění v provozu systém sledování a řízení vypouštění ropných látek? 51 Manko rozhraní ropná látka/voda při dokončení procesu vypouštění, v metrech. 52 Rychlost (rychlosti) lodě během vypouštění. 53 Byly na místě vypouštění prováděny pravidelné kontroly odpadních vod a hladiny vody? 54 Potvrďte, že všechny použitelné ventily v lodním potrubním systému byly po dokončení procesu vypouštění z odpadních nádrží uzavřeny. (J) Sběr, přečerpávání a odstraňování ropných zbytků a ropných směsí, se kterými není nakládáno jinak 55 Označení nádrží. 56 Přečerpané nebo odstraněné množství z každé nádrže. (Uveďte zadržené množství, v m3). 57 Způsob přečerpávání nebo odstranění: .1 odstranění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí (uveďte přístav a dané množství);” .2 smíchání s nákladem (uveďte množství); .3 přečerpání do nebo z jiného nádrže (nádrží), včetně přečerpání z nádrží na ropné zbytky (kal) a ropnými látkami znečištěné stokové vody z prostor strojoven (uveďte nádrž(e)); uveďte přečerpané množství a celkové množství v nádrži (nádržích), v m3) a .4 jiný způsob (uveďte jaký); uveďte odstraněné množství v m3. (K) Vypouštění čistého balastu uloženého v nákladových nádržích 58 Poloha lodi na začátku procesu vypouštění čistého balastu. 59 Označení vypouštěné nádrže (nádrží). 60 Byla(y) nádrž(e) po dokončení prázdný (prázdné)? 61 Poloha lodi při dokončení procesu, liší-li se od 58. 62 Byly na místě vypouštění prováděny pravidelné kontroly odpadních vod a hladiny vody? (L) Vypouštění balastu z vyčleněných nádrží na čistý balast (pouze tankery CBT) 63 Označení vypouštěné nádrže (nádrží). 64 Čas a poloha lodi na začátku procesu vypouštění čistého balastu do moře. 65 Čas a poloha lodi při dokončení procesu vypouštění do moře. 66 Vypuštěné množství, v metrech krychlových: .1 do moře nebo .2 do zařízení pro odevzdávání látek z lodí (uveďte přístav).* 67 Byly před nebo během vypouštění do moře vidět nějaké známky znečištění balastové vody ropnými látkami? 68 Bylo vypouštění sledováno pomocí měřiče obsahu ropných látek? 69 Čas a poloha lodi, když byly po ukončení procesu vypouštění balastu uzavřeny ventily oddělující vyčleněné nádrže na čistý balast od nákladu a začišťovacího potrubí. (M) Stav systému sledování a řízení vypouštění ropných látek 70 Čas selhání systému. 71 Čas, kdy byl systém uveden do provozu. 72 Důvody selhání. (N) Havarijní nebo jiné mimořádné vypouštění ropných látek 73 Čas události. 74 Přístav nebo poloha lodi v čase události. 75 Přibližné množství, v metrech krychlových, a druh ropné látky. 76 Okolnosti vypouštění nebo úniku, jeho důvody a obecné poznámky. (O) Další provozní postupy a obecné poznámky TANKERY VYUŽÍVANÉ PŘI ZVLÁŠTNÍCH PŘEPRAVÁCH (P) Nakládka balastové vody 77 Označení balastní nádrže (nádrží). 78 Poloha lodi při balastování. 79 Celkové množství napuštěného balastu v metrech krychlových. 80 Poznámky. (Q) Přemisťování balastové vody uvnitř lodi 81 Důvody přemisťování. (R) Vypouštění balastové vody do zařízení pro odevzdávání látek z lodí 82 Přístav(y), kde byla balastová voda vypuštěna. 83 Název nebo označení zařízení pro odevzdávání látek z lodí. 84 Celkové množství vypuštěné balastové vody v metrech krychlových. 85 Datum, podpis a razítko úředníka přístavního správního orgánu. Jméno lodi Volací znak nebo písmena MANIPULACE S NÁKLADEM/BALASTEM (ROPNÉ TANKERY) Datum\| Kód (písmeno)\| Položka (číslo)\| Záznam o činnostech/podpis odpovědného důstojníka ---\|---\|---\|--- \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Podpis kapitána Jednotné výklady Přílohy I Poznámky: Pro účely Jednotných výkladů se používají následující zkratky: MARPOL\| Úmluva MARPOL z roku 1973 ve znění Protokolů z let1978 a 1997, které se jí týkají ---\|--- Pravidlo\| Pravidlo v Příloze I k MARPOL Osvědčení IOPP\| Mezinárodní osvědčení o zabránění znečišťování ropou SBT\| Nádrže na oddělený balast CBT\| Nádrže vyčleněné na čistý balast COW\| Systém vymývání zbytků surové ropy IGS\| Systémy s inertním plynem PL\| Ochranné umístění nádrží na oddělený balast CAS\| Systém hodnocení stavu 1 Definice Prav. 1.1 Nakládání s ropnými látkami znečištěnými tkaninami 1.1 S tkaninami znečištěnými ropnými látkami takovými, jak jsou definovány v Pokynech pro provádění Přílohy V k MARPOL, by se mělo nakládat v souladu s Přílohou V a s postupy stanovenými v Pokynech. Prav. 1.5 Definice ropného tankeru 1.2 Plovoucí výrobní zařízení, skladovací a vykládací zařízení (FPSO) a plovoucí skladovací jednotky (FSU) nejsou ropné tankery a nejsou určeny k přepravě ropných látek vyjma případů, kdy, při existenci zvláštní souhlasu od státu vlajky a příslušných pobřežních států pro jednotlivé plavby, lze produkovanou ropnou látku přepravovat do přístavu za mimořádných a výjimečných okolností. 2 Velká přestavba Prav. 1.9 2.1 Hodnota hrubé nosnosti, která se použije při určování platnosti ustanovení Přílohy I je hrubá nosnost stanovená ropnému tankeru v okamžiku stanovení čar ponoru naložené lodi. Pokud se čáry ponoru naložené lodi stanovují opakovaně za účelem změny hrubé nosnosti, a to bez změny konstrukce lodi, veškeré velké změny hrubé nosnosti následující po těchto nových stanoveních by neměly být chápány jako „velké přestavby“ tak, jak je definováno v pravidle 1.9. Osvědčení IOPP by však mělo uvádět pouze jednu hodnotu hrubé nosnosti lodi a musí být po každém novém stanovení čar ponoru naložené lodi obnoveno. 2.2 Pokud tanker na přepravu surové ropy o hrubé nosnosti 40.000 tun a více dodaný 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, splňující požadavky COW změní své obchodní činnosti na přepravu ropných látek, bude nutná přestavba na CBT nebo SBT a opětovné vystavení Osvědčení IOPP. Tato přestavba by se neměla chápat jako „velká přestavba“ tak, jak je definováno v pravidle 1.9. 2.3 Když se ropný tanker využívá výhradně k uskladňování ropných látek a je následně uveden do provozu při přepravě ropných látek, tato změna funkce se neměla chápat jako „velká přestavba“ tak, jak je definováno v pravidle 1.9. 2.4 Přestavba stávajícího ropného tankeru na kombinovaný tanker pro přepravu ropných produktů nebo zkrácení tankeru odstraněním příčného úseku nákladových nádrží by se mělo chápat jako „velká přestavba“ tak, jak je definováno v pravidle 1.9. 2.5 Přestavba stávajícího ropného tankeru na tanker s odděleným balastem přidáním příčného úseku nákladových nádrží by se mělo chápat jako „velká přestavba“ tak, jak je definováno v pravidle 1.9. jen pokud se zvýší objem určený k přepravě nákladu. 2.6 Když se loď postavená jako kombinovaný tanker pro přepravu ropných produktů využívaný výhradně při přepravě sypkého nákladu, loď lze považovat za loď jiného druhu než je ropný tanker a je pro ni nutné vystavit Formu A Záznamu o stavbě a vybavení. Převedení této lodi z přepravy sypkých nákladů na přepravu ropných látek by se neměla chápat jako „velká přestavba“ tak, jak je definováno v pravidle 1.9. 3 Definice „odděleného balastu“ Prav. 1.18 3.1 Systém odděleného balastu by měl být systém, který je „zcela oddělen od nákladu ropných látek a palivových systémů“ tak, jak to vyžaduje pravidlo 1.18. Nicméně, může být přijato opatření pro nouzové vypouštění odděleného balastu prostřednictvím přípojky k nákladovému čerpadlu přes přenosnou cívku. V tomto případě by měly být na přípojkách odděleného balastu nainstalované zpětné ventily bránící průniku ropných látek do nádrží na balast. Přenosná cívka by měla být namontována na viditelném místě ve strojovně čerpadel a vedle ní by mělo být umístěno trvalé upozornění omezující její použití. 3.2 Za účely prodlužování na místech, kde potrubí pro ropný náklad nebo palivo prochází Nádrže na oddělený balast a kde potrubí na oddělený balast prochází nákladovými nádržemi nebo palivovými nádržemi by se neměly používat výsuvné spojky. Tento výklad se vztahuje na lodě, jejichž kýl byl položen nebo které byly v podobném stádiu stavby 2. července 1992 či později. 4 Nepředvídané zpoždění dodání lodí Prav. 1.28 4.1 Pro účely vymezení kategorie lodí na základě pravidla 1.28, loď, pro kterou byla smlouva o stavbě (nebo položení kýlu) a dodání naplánovány před termíny stanovenými v těchto pravidlech, ale u které došlo ke zpoždění dodání na dobu po konkrétním termínu, a to v důsledku nepředvídaných okolností nezávislých na vůli výrobce a vlastníka, může být přijata správním orgánem jako loď v kategorii vztahující se k odhadovanému datu dodání. Nakládání s těmito loďmi by mělo být posuzováno správním orgánem případ od případu, a to s ohledem na zvláštní okolnosti. 4.2 Je důležité, aby lodě dodané po stanovených termínech v důsledku nepředvídaných zpoždění a se kterými může být nakládáno jako s loděmi kategorie vztahující se k odhadovanému datu dodání podle správního orgánu byly jako takové rovněž přijaté přístavními státy. Za účelem zajištění tohoto, doporučuje se u takových lodí správním orgánům následující postup posuzování žádosti: .1 správní orgán by měl žádosti důkladně posoudit případ od případu, a to s ohledem na zvláštní okolnosti. Přitom v případě lodi postavené v cizí zemi, může správní orgán zažádat o formální zprávu od orgánů země, ve které byla loď postavena, která bude uvádět, že ke zpoždění došlo kvůli nepředvídaným okolnostem nezávislých na vůli výrobce a vlastníka; .2 když je s lodí po přijetí žádosti nakládáno jako s lodí kategorie vztahující se k odhadovanému datu dodání, je nutné pro loď potvrdit Osvědčení IOPP uvádějící, že daná loď je správním orgánem přijata jako taková loď a .3 správní orgán by měl podat Organizaci zprávu o totožnosti lodi a důvody, na jejichž základě byla loď přijata jako taková loď. 5 Definice „v podobném stádiu stavby“ Prav. 1.28, 1.30 Termín „v podobném stádiu stavby“ znamená stádium, ve kterém: .1 začíná stavba, kterou lze ztotožnit s konkrétní lodí a .2 montáž této lodě začala a zahrnuje nejméně 50 tun nebo jedno procento odhadované hmoty veškerého stavebního materiálu, podle toho, která hodnota je nižší. 6 Definice „generace lodí“ Prav. 1.28.2, 1.28.6, 1.28.7, 1.28.8, 1.28.9 Za účelem definování lodí v souladu s pravidly 1.28.2, 1.28.4, 1.28.6, 1.28.7, 1.28.8 1.28.4 a 1.28.9, loď, která spadá do jedné z kategorií uvedených v pododstavcích 1, 2, 3, 4.1, 4.2 nebo 4.3 těchto odstavců je nutné považovat za loď spadající pod odpovídající definici. 7 Příloha I látky, které díky svým fyzikálním vlastnostem brání účinnému odlučování a sledování produktu/vody Prav. 2.4 7.1 Vláda přijímající smluvní strany by měla zavést odpovídající opatření s cílem zajistit dodržení ustanovení 7.2. 7.2 Nádrž, která byla vyložena by, na základě ustanovení 7.3, měla být vymyta a všechny znečištěné výplachy by měly být vypuštěny do zařízení pro odevzdávání látek z lodí ještě před tím, než loď odpluje z přístavu vykládky do jiného přístavu. 7.3 Na žádost kapitána lodi může vláda přijímající smluvní strany osvobodit loď od požadavků uvedených v 6.2 tam, kde je prokázáno, že: .1 vykládaná nádrž bude opět naložena stejnou látkou nebo jinou látkou kompatibilní s předchozí látkou a že tanker nebude před nakládkou vymýván nebo balastován a .2 vykládaná nádrž se ani nevymývá ani nebalastuje na moři, pokud má loď pokračovat do jiného přístavu, pokud nebylo písemně potvrzeno, že je v daném přístavu k dispozici zařízení pro odevzdávání látek z lodí, přiměřené pro účely přijímání zbytků a rozpouštědel nezbytných pro čištění. 7.4 Výjimka uvedená v 6.3 by měla být udělena pouze vládou přijímající smluvní strany lodi využívané při plavbách do přístavů nebo terminálů pod pravomocí jiných smluvních stran Úmluvy. Byla-li taková výjimka udělena, měla by být potvrzena písemně vládou přijímající smluvní strany. 7.5 V případě lodí zadržujících své zbytky na palubě a pokračujícího do přístavů nebo terminálů pod pravomocí jiných smluvních stran Úmluvy, je doporučeno vládě přijímající smluvní strany sdělit následujícímu přístavu údaje o lodi a zbytcích nákladu z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření pro zjišťování porušení a prosazování úmluvy. 8 Podmínky zproštění Prav. 3.4, 3.5, 14.5.3 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami by mělo obsahovat dostatečné informace umožňující přístavnímu státu určit, zdali loď vyhovuje podmínkám zproštění týkajících se fráze „omezené plavby tak, jak je určeno správním orgánem“. To může zahrnovat seznam přístavů, maximální dobu trvání plavby mezi přístavy se zařízením pro odevzdávání látek z lodí nebo podobné podmínky tak, jak je stanoveno správním orgánem. 9 Plavby o trvání méně než 72 hod. Prav. 3.4, 3.5.2.2.2 Časové omezení „trvání méně než 72 hod.“ v pravidlech 3.4 a 3.5.2.2.2 by se mělo počítat: .1 od okamžiku, kdy tanker opustí zvláštní oblast, když plavba ve zvláštní oblasti začíná nebo .2 od okamžiku, kdy tanker opustí přístav nacházející se mimo zvláštní oblast do okamžiku, kdy se tanker zvláštní oblasti přiblíží. 10 Definice „veškeré ropné směsi“ Prav. 3.4, 3.5.2.2.3 Fráze „veškeré ropné směsi“ v pravidlech 3.4 a 3.5.2.2.3 zahrnuje veškerou balastovou vodu a vodu z výplachu nákladových nádrží. 11 Ekvivalenty Prav. 5 Přijetí, ze strany správního orgánu na základě pravidla 5, jakéhokoliv vybavení, materiálu, přístroje nebo zařízení jako alternativy k vybavení, materiálu, přístroji nebo zařízení vyžadovanému Přílohou I zahrnuje schválení typu zařízení k zabránění znečišťování, které je rovnocenné se zařízením specifikovaným v usnesení A.393(X). Správní orgán, který toho schválení typu umožní musí sdělit jeho údaje, včetně výsledků zkoušek, na kterých se schválení rovnocennosti zakládá, Organizaci v souladu s pravidlem 5.2. Pokud jde o termín „vhodná opatření, jsou-li nutná“ v pravidle 5.2, každá smluvní strana Úmluvy, která má námitku proti rovnocennosti předložené jinou smluvní stranou by měla tuto námitku sdělit Organizaci a smluvní straně, která tuto rovnocennost umožnila, a to do jednoho roku od okamžiku, kdy Organizace rovnocennost rozešle smluvním stranám. Smluvní strana vznášející námitku proti rovnocennosti by měla upřesnit, zdali námitka týká lodí vstupujících do jejích přístavů. 12 Inspekce a kontroly Prav. 6.1.3, 6.1.4 Průběžná a výroční inspekce u lodí, které nemusí nést Osvědčení IOPP 1 Platnost pravidel 6.1.3 a 6.1.4 pro lodě, které nejsou povinny mít Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami osvědčení by měla být stanovena správním orgánem. 13 Označení typu ropných tankerů Prav. 7, 19 13.1 Ropné tankery musí být označeny na Dodatku formuláře B k Osvědčení IOPP buď jako „tanker na surovou ropu“, „tanker pro přepravu ropných produktů“ nebo „tanker pro přepravu surové ropy/ropných látek“. Kromě toho se požadavky uvedené v pravidle 19 liší pro různé kategorie stáří „tankerů na surovou ropu“ a „tankerů pro přepravu ropných produktů“ a splnění těchto ustanovení je zaznamenáno v Osvědčení IOPP. Přepravy ropných látek, u kterých jsou povoleny různé typy ropných tankerů jsou následující: .1 Tanker pro přepravu surové ropy/ropných látek může přepravovat buď surovou ropu nebo ropné látky nebo obojí současně; .2 Tanker na surovou ropu může přepravovat surovou ropu, ale nesmí přepravovat ropné látky a .3 Tanker pro přepravu ropných produktů může přepravovat ropné látky, ale nesmí přepravovat surovou ropu. 13.2 Při určování označení typu ropného tankeru na Osvědčení IOPP na základě splnění ustanovení pro SBT, PL, CBT a COW by měly platit následující normy. 13.3 Ropné tankery dodané po 1. červnu 1982 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.4 o hrubé nosnosti menší než 20.000 tun 13.3.1 Tyto ropné tankery mohou být označeny jako „tankery pro přepravu surové ropy/ropných látek“. 13.4 Ropné tankery dodané po 1. červnu 1982 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.4 o hrubé nosnosti 20.000 tun a více 13.4.1 Ropné tankery splňující požadavky pro SBT + PL - COW mohou být označeny jako „tankery pro přepravu surové ropy/ropných látek“. 13.4.2 Ropné tankery splňující požadavky pro SBT — PL, ale nikoliv COW mohou být označeny jako „tankery pro přepravu ropných produktů“. 13.4.3 Ropné tankery o hrubé nosnosti 20.000 tun a více, ale o hrubé nosnosti méně než 30.000 tun nepřepravující surovou ropu, těžkou motorovou naftu nebo mazací olej jako náklad, nevybavené SBT + PL by měly být označeny jako „tankery pro přepravu ropných produktů“. 13.5 Ropné tankery dodané 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, ale dodané po 31. prosinci 1979 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.2 o hrubé nosnosti 70.000 tun a více 13.5.1 Ropné tankery splňující požadavky pro SBT mohou být označeny jako „tankery pro přepravu surové ropy/ropných látek“. 13.6 Ropné tankery dodané 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3 o hrubé nosnosti menší než 40.000 tun 13.6.1 Tyto ropné tankery mohou být označeny jako „tankery pro přepravu surové ropy/ropných látek“. 13.7 Ropné tankery dodané 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3 o hrubé nosnosti 40.000 tun a více 13.7.1 Ropné tankery splňující požadavky pro SBT by měly být označeny jako „tankery pro přepravu surové ropy/ropných látek“. 13.7.2 Ropné tankery splňující požadavky jen pro COW by měly být označeny jako „tankery na surovou ropu“. 13.7.3 Ropné tankery splňující požadavky pro CBT by měly být označeny jako „tankery pro přepravu ropných produktů“. 14 Nový formulář osvědčení IOPP nebo jeho Dodatku Prav. 9 V případě, kdy formulář Osvědčení IOPP nebo jeho Dodatku projde změnou a tato změna nezpůsobí zkrácení platnosti Osvědčení IOPP lodi, stávající formulář osvědčení nebo dodatku, který je v době, kdy změna vstoupí v platnost aktuální, může zůstat v platnosti až do uplynutí doby platnosti tohoto osvědčení, a to za předpokladu, že při první inspekci po termínu vstupu změny v platnost ve stávajícím osvědčení nebo dodatku budou vyznačeny nezbytné změny prostřednictvím vhodných oprav, např. přeškrtnutím neplatného zápisu a vepsáním nového zápisu. 15 Prodloužení platnosti Osvědčení IOPP Prav. 10 Není-li výroční nebo průběžná inspekce vyžadovaná na základě pravidla 6 Přílohy I k MARPOL provedena v rámci lhůty stanovené v daném pravidle, Osvědčení IOPP přestává platit. Pokud se následně provede inspekce odpovídající požadované inspekci, platnost Osvědčení může být obnovena bez změny výročního data a data ukončení platnosti původního osvědčení a osvědčení potvrzeného k tomuto účelu. Důkladnost a přísnost takové inspekce bude záviset na období, pro které předepsaná inspekce uplynula a na stavu lodi. 16 Objem kalových nádrží Prav. 12.1 16.1 Jako pomoc správním orgánům při určování přiměřeného objemu kalových nádrží, lze jako vodítko použít následující kritéria. Tato kritéria by neměla být chápána jako určení výše ropných zbytků, které budou vyprodukovány zařízením strojoven v daném časovém období. Objem kalových nádrží lze však vypočítat na základě jiných přijatelných předpokladů. U lodi jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stádiu stavby 31. prosince 1990 či později by měly být použity pokyny uvedené v níže uvedených bodech .4 a .5 namísto pokynů uvedených v bodech .1 a .2. .1 Pokud jde o lodě, které v palivových nádržích nepřepravují balastovou vodu, minimální objem kalové nádrže (V1) by se měl vypočítat pomocí následujícího vzorce: V1 = K1CD (m3) kde K1 = 0,01 u lodí, kde se těžká motorová nafta čistí pro použití v hlavním motoru nebo 0,005 u lodí používající naftu nebo těžkou motorovou naftu, která před použitím nevyžaduje čištění, C = denní spotřeba paliva (tuny) a D = maximální doba plavby mezi přístavy, kde lze kal vypustit na břeh (dny). Při nedostatku přesných údajů je nutné použít hodnotu 30 dnů. .2 Pokud jsou takové lodě vybavené homogenizátory, spalovnami kalů či jinými uznávanými prostředky na palubě za účelem omezení množství kalu, minimální objem kalové nádrže (V1) by měla, namísto výše uvedené hodnoty, být: V1 = 1 m3 u lodí o hrubé nosnosti 400 tun a více, ale o hrubé nosnosti menší než 4.000 tun nebo 2 m3 u lodí o hrubé nosnosti 4.000 tun a více. .3 Pokud jde o lodě, které v palivových nádržích přepravují balastovou vodu, minimální objem kalové nádrže (V2) by se měl vypočítat pomocí následujícího vzorce: V2 = V1 \\+ K2B (m3) kde V1 = objem kalové nádrže uvedený v bodě .1 nebo .2 výše v m3, K2 = 0,01 u nádrží na těžkou motorovou naftu nebo 0,005 u doplňovacích nádrží na naftu a B = objem nádrží na balastovou vodu, které lze taky použít k přepravě paliva (tuny). .4 Pokud jde o lodě, které v palivových nádržích nepřepravují balastovou vodu, minimální objem kalové nádrže (V1) by se měl vypočítat pomocí následujícího vzorce: V1 = K1CD (m3) kde K1 = 0,015 u lodí, kde se těžká motorová nafta čistí pro použití v hlavním motoru nebo 0,005 u lodí používající naftu nebo těžkou motorovou naftu, která před použitím nevyžaduje čištění, C = denní spotřeba paliva (m3) a D = maximální doba plavby mezi přístavy, kde lze kal vypustit na břeh (dny). Při nedostatku přesných údajů je nutné použít hodnotu 30 dnů. .5 Pokud jde lodě, u kterých je smlouva o stavbě uzavřena nebo, v případě neexistence smlouvy o stavbě, jejichž kýl byl položen před 1. červencem 2010 a které jsou vybavené homogenizátory, spalovnami kalů či jinými uznávanými prostředky na palubě za účelem omezení množství kalu, minimální objem kalové nádrže by měl být: .5.1 50% hodnoty vypočítané podle výše uvedeného bodu .4 nebo .5.2 1 m3 u lodí o hrubé nosnosti 400 tun a více, ale o hrubé nosnosti menší než 4.000 tun nebo 2 m3 u lodí o hrubé nosnosti 4.000 tun a více, podle toho, která hodnota je větší. 16.2 Správní orgány by měly stanovit, že na lodi, jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stádiu stavby 31. prosince 1990 či později, musí být k dispozici také nádrž odpovídajícího objemu, který může zahrnovat i kalovou nádrž(e) uvedenou v bodě 16.1 výše, k uskladňování ropných látek z netěsností, odtoků a odpadů zařízení strojoven. Ve stávajících zařízeních je toto třeba vzít v úvahu, nakolik je to přijatelné a proveditelné. 17 Čerpadlo vyhrazené k odstraňování Prav. 12.2.1 Vyhrazené čerpadlo by mělo být vykládáno jako jakékoliv čerpadlo používané odstraňování ropných zbytků (kalu) pomocí standardní vypouštěcí přípojky uvedené v pravidle 13, nebo jakékoliv čerpadlo používané k přečerpávání ropných zbytků (kalu) do jiných schválených prostředků k odstraňování, např. spalovny, pomocného kotle vhodného ke spalování ropných zbytků (kalu) nebo jiných přijatelných prostředků, které jsou předepsány v odstavci 3.2 Dodatku k Osvědčení IOPP, Formulář A nebo B. Prav. 12.2.2 Vypouštěcí potrubí kalových nádrží 1 Pravidlo 12.2.2 by se nemělo zpětně uplatňovat u lodí dodaných před 1. lednem 2014.* 2 Nemělo by docházet k propojování mezi vypouštěcím potrubím kalových nádrží a potrubím pro stokovou vodu jiného druhu než jsou možná společná potrubí vedoucí ke standardní vypouštěcí přípojce uvedené v pravidle13. 3 U lodí dodaných před 1. lednem 2014 stávající zařízení, kde je nádrž na ropné zbytky (kal) mají vypouštěcí přípojky do sběrných nádrží na ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu, může být přijata vrchní plocha nádrží nebo odlučovač ropnými látkami znečištěné vody. 18 Přípojky k vypouštění mimo loď u nádrže na ropné zbytky (kal) Prav. 12.3 Lodě vybavené potrubím do a z nádrží na ropné zbytky (kal) k výpustím pro vypouštění mimo loď jiného druhu než jsou standardní vypouštěcí přípojky uvedené v pravidle 13 nainstalovaným před 4. dubnem 1993 mohou splnit pravidlo 12.3 nainstalováním záslepek do tohoto potrubí. 19 Začišťování nádrží na ropné zbytky (kal) a vypouštění zbytků Prav. 12.4 Jako pomoc správním orgánům při určování vhodnosti návrhu a konstrukce nádrží na ropné zbytky (kal) s cílem usnadnit jejich čištění a vypouštění zbytků do zařízení pro odevzdávání látek z lodí jsou poskytnuty následující pokyny vztahující se na lodě, jejichž kýl byl položen nebo které je v podobném stádiu stavby 31. prosince 1990 či později: .1 je nutné zajistit vhodné průlezy, díky kterým, s přihlédnutím k vnitřní struktuře nádrží na ropné zbytky (kal), lze dosáhnout všech části nádrží, aby se usnadnilo čištění. .2 nádrže na ropné zbytky (kal) v lodích s těžkou motorovou naftou, kterou je nutné před použitím čistit, musí být vybaveny vhodným topným zařízením nebo jinými vhodnými prostředky ke zlepšení čerpatelnosti a vypouštění obsahu nádrží; .3 nádrže na ropné zbytky (kal) by měly být vybaveny vyhrazeným čerpadlem určeným k vypouštění obsahu nádrží do zařízení pro odevzdávání látek z lodí. Čerpadlo musí být vhodného typu, kapacity a výtlačné výšky, s ohledem na vlastnosti čerpané kapaliny a velikosti a umístění nádrže(í) a celkovou dobu vypouštění. .4 , když je jakákoliv nádrž na ropné zbytky (kal) (tj. provozní nádrž na ropné zbytky (kal)), která dodává ropné zbytky (kal) přímo do prostředků k odstraňování ropných zbytků (kalu) předepsaných v odstavci 3.2 Dodatku k Osvědčení IOPP, Formulář A nebo B, vybavena vhodnými prostředky určenými k vypouštění, nemusí se na danou nádrž na ropné zbytky (kal) vztahovat požadavky pododstavce .3. 20 Ochrana palivové nádrže Prav. 12A.6, 12A.7, 12A8 20.1 S ventily pro palivové nádrže umístěné v souladu s ustanoveními odstavců 6, 7 a 8 z 12A.7, Příloha I k MARPOL, pravidlo 12A, může být nakládáno podobným způsobem jako při nakládání se sacími jímkami jako 12A.8 podle pravidla MARPOL 12A.10, a proto mohou být uspořádány ve vzdálenosti od dna lodi nejméně h/2. 20.2 Ventily pro nádrže, které mohou být umístěny ve vzdálenosti od dna nebo boku lodi spodní nebo boční menší než h nebo respektive w, v souladu s funkční normou pro havarijní výtok paliva Přílohy I k MARPOL, pravidlo 12A.11, mohou být uspořádány ve vzdálenosti nejméně h nebo respektive w. 20.3 Odvzdušňovací potrubí a přepadové potrubí palivových nádrží se nepovažují za součást „vedení palivového potrubí“ a proto mohou být umístěna ve vzdálenosti od boku lodi menší než w. 20.4 Kromě toho, že musí být co nejmenší, rozměry sacích jímek uvedených v Příloze I k MARPOL, pravidlo 12A.10, by měly být přiměřené rozměrům sacího potrubí a pokryté ploše. 21 Měření vzdálenosti „h“ Prav. 12A.6, 12A.7, 12A.8, 12A.11.8 21.1 Vzdálenost „h“ by se měla měřit od konstrukční linie dnové obšívky kolmo k ní (pravidlo 12A, obrázek 1). .1 U plavidel navržených s kýlovou ostruhou by se kýlová ostruha neměla považovat za ochranu palivových nádrží. U oblastí v rámci šířky kýlové ostruhy by se vzdálenost „h“ měla měřit kolmo k rovnoběžce se základní linií na průsečíku kýlové ostruhy a konstrukční linie dnové obšívky tak, jak je uvedeno na obrázku A. 47kB Obrázek A .2 U plavidel navržených s trvalým sklonem by se jako referenční bod neměla používat základní linie. Vzdálenost „h“ měla měřit kolmo k základní linii dnové obšívky na příslušných žebrech, kde se mají palivové nádrže chránit. 21.2 U plavidel navržených s úkosem dna by se měla vzdálenost „1,5h“ měřit od konstrukční linie dnové obšívky, ale v pravém úhlu k základní linii tak, jak je uvedeno na obrázku B. 86kB Obrázek B (Flat bottom = ploché dno) 21.3 Výše uvedené odstavce 1 a 2 se také vztahují na odkaz na vzdálenost „h“ v pravidle 12A.11.8. 22 Platnost pravidla 12A na MODU Prav. 12A.7, 12A.8 Při použití pravidla 12A z Přílohy I k MARPOL na sloupy stabilizované soupravy (dále jen „MODU“) tak, jak je definováno v Předpisu MODU 12A.8, za účelem umístění palivových nádrží, omezení polohy v odstavcích 7 a 8 tohoto pravidla se vztahují na ty oblasti, které mohou být poškozeny, a to následovně: .1 bude se předpokládat, že jsou poškozeny pouze sloupce, podvodní trupy a výztuže na periferii soupravy a bude se předpokládat, že k poškození došlo v exponovaných částech sloupů, podvodních trupů a výztuh; .2 bude se předpokládat, že sloupy a výztuhy budou poškozeny na jakékoliv úrovni mezi 5,0 m výše a 3,0 m níže než je rozsah ponorů v návodu MODU pro normální a náročné povětrnostní podmínky a .3 bude se předpokládat, že podvodní trup a patky budou poškozeny při provozu ve stavu tranzitu stejným způsobem tak, jak je uvedeno v .1 a .2 s ohledem na jejich tvar. 23 Automatický ochranný vypínač vyžadovaný pravidlem 15.3.2 Prav. 14, 15 Pravidlo 15.3.2 obsahuje odkaz na pravidlo 14.7, které vyžaduje jak stokový alarm 15 miliontin, tak i ochranný vypínač, který zajistí, že vypouštění bude automaticky zastaveno, když obsah ropných látek v odpadní vodě přesáhne 15 miliontin. Vzhledem k tomu, že to však není požadavek pravidla 14 pro lodě o hrubé prostornosti menší než 10.000 tun, takové lodě nemusí být vybavené tímto alarmem a ochranným vypínačem, pokud se odpadní vody ze stok prostorů strojoven nebudou vypouštět v rámci zvláštních oblastí. Naopak, vypouštění odpadních vod v rámci zvláštních oblastí z lodí bez stokového alarmu 15 miliontin a automatického ochranného vypínače je porušením úmluvy, i když je obsah ropných látek ve výtoku nižší než 15 miliontin. 24 Omezování vypouštění balastové vody z palivových nádrží Prav. 14.1 24.1 Druhá věta pravidla 14.1 by měla být vykládána takto: Každá loď o hrubé prostornosti 400 tun a více, ale o hrubé prostornosti menší než 10.000 tun: .1 která nenese balastovou vodu v palivových nádržích by měla být vybavena odlučovačem ropných látek 15 miliontin pro omezení vypouštění stok z prostor strojoven; .2 která nese balastovou vodu v palivových nádržích by měla být vybavena zařízením vyžadovaným pravidlem 14.2 pro omezení vypouštění stok z prostor strojoven znečištěné balastové vody z palivových nádrží. Lodě, na kterých není racionální nainstalovat toto zařízení by měly znečištěnou balastovou vodu z palivových nádrží uskladňovat na palubě a vypouštět ji do zařízení pro odevzdávání látek z lodí. 24.2 Výše uvedené zařízení by mělo mít dostatečnou kapacitu, aby zvládlo množství vypouštěných odpadních vod. 25 Odlučovač ropných látek Prav. 14.1, 14.2 Odlučovač ropných látek uvedený v pravidlech 14.1 a 14.2 je odlučovač stok 15 miliontin a může zahrnovat libovolnou kombinaci odlučovače, filtru nebo koalesceru a také samostatné jednotky určené k produkci odpadních vod s obsahem ropných látek nepřekračujícím 15 miliontin. 26 Výjimky pro omezené plavby Prav. 14.5.3.4 Prav. 14.5.3.4 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami by mělo obsahovat dostatečné informace umožňující přístavnímu státu určit, zdali loď vyhovuje podmínkám zproštění týkajících se fráze „omezené plavby tak, jak je určeno správním orgánem“. To může zahrnovat seznam přístavů, maximální dobu trvání plavby mezi přístavy se zařízením pro odevzdávání látek z lodí nebo podobné podmínky tak, jak je stanoveno správním orgánem. 27 Omezení vypouštění ropných látek Prav. 15 Přečerpávání ropných zbytků souvisejících s nákladem bez ropných látek do odpadních nádrží ropných tankerů. 27.1 Pokud se ropné zbytky související s nákladem bez ropných látek přečerpávají do odpadních nádrží ropných tankerů, vypouštění těchto zbytků by mělo být v souladu s pravidlem 34. 27.2 Výše uvedená interpretace by neměla být vykládána jako uvolnění stávajícího zákazu uspořádání potrubí spojujících strojovnu a odpadních nádrží, které by mohlo povolit vniknutí nákladu do prostor strojovny. Jakákoliv uspořádání stanovená pro vypouštění stok z prostor strojoven do odpadních nádrží by mělo zahrnovat odpovídající prostředky určené k zabránění zpětného toku kapalného nákladu a plynů do prostor strojovny. Jakékoliv takové uspořádání nepředstavuje uvolnění požadavků pravidla 14, pokud jde o odlučovač ropných látek. 28 Definice „pluje“ Prav. 15.2.1 Termín „pluje“ (en route) znamená, že loď je na cestě na moři na kurzu nebo kurzech, včetně odchylky od nejkratší přímé trasy, které, nakolik je to možné pro účely navigace, způsobí, že veškeré vypouštěné látky budou rozloženy tak velké ploše moře, nakolik je to přijatelné a proveditelné. 29 Palivo Prav. 16.2 Velká množství paliva 29.1 Fráze „velká množství paliva“ v pravidle 16.2 odkazuje na lodě, které musí zůstat na moři po delší dobu z důvodu zvláštní povahy jejich provozu a obchodních činností. Za zvažovaných okolností by se vyžadovalo, aby tyto lodě napustily své prázdné palivové nádrže balastovou vodou s cílem udržet dostatečnou stabilitu a bezpečné plavební podmínky. 29.2 Tyto lodě mohou zahrnovat mimo jiné některé velké rybářské lodě nebo oceánské remorkéry. Do této skupiny mohou být zahrnuty některé jiné typy lodí, u kterých z bezpečnostních důvodů, např. stability, může vyžadovat přeprava balastu v palivových nádržích. 30 Platnost pravidla 16.4 Prav. 16.4 Jestliže je oddělení palivových nádrží a nádrží na balastovou vodu neodůvodněné nebo neproveditelné u lodí na něž se vztahuje pravidlo 16.4, balastovou vodu lze přepravovat v palivových nádržích, a to za předpokladu, že tato balastová voda je vypouštěna do moře v souladu s pravidly 15.2,15.3, 15,5 a 15,6 nebo do zařízení pro odevzdávání látek z lodí v souladu s pravidlem 15.9. 31 Ropné tankery využívané ke skladování znečištěného balastu Prav. 18, 19, 20, 33, 35 Když se ropný tanker využívá jako plovoucí zařízení pro příjem znečištěného balastu vypouštěného z ropných tankerů, u takového tankeru se nevyžaduje splnění ustanovení pravidel 18, 19, 20, 33 a 35. 20, 33, 35 32 Požadavky na SBT, CBT, COW a PL Prav. 18.3.2 Objem SBT Pro účely uplatňování pravidla 18.3.2 se považuje, že následující operace ropných tankerů spadají do kategorie výjimečných případů: .1 kdy se vyžaduje, aby byly kombinované tankery provozovány pod nakládacími a vykládacími mostovými jeřáby; .2 kdy se vyžaduje, aby tankery proplouvaly pod nízkými mosty; .3 když místní předpisy přístavu nebo kanálu vyžadují pro bezpečnou plavbu zvláštní ponory; .4 když opatření při nakládání a vykládání vyžadují, aby byl tanker na hlubším ponoru než je dosaženo úplným naplněním všech nádrží na oddělený balast; .5 když pravidla povolují důkladnou kontrolu anebo měření tloušťky oceli pomocí raftů a .6 hydrostatické tlakové zkoušky nádrží. 33 Podmínky pro oddělený balast u ropných tankerů o délce kratší než 150 m Prav. 18.5 33.1 Při stanovování minimálního ponoru a sklonu ropných tankerů o délce kratší než 150 metrů, které se budou kvalifikovat jako ropné tankery SBT, by měl správní orgán postupovat v souladu s pokyny stanovenými v dodatku 1. 33.2 Vzorce uvedené v dodatku 1 nahradí vzorce uvedené v pravidle 18.2 a tyto ropné tankery by měly rovněž splňovat podmínky stanovené v pravidlech 18.3 a 18.4, aby mohly být kvalifikovány jako ropné tankery SBT. 34 Ropné tankery definované v pravidle 1.28.3 o hrubé nosnosti 40.000 tun a více s CBT a COW Prav. 18.7, 18.8 34.1 Ropné tankery definované v pravidle 1.28.3 o hrubé nosnosti 40.000 tun a více, které jsou vybaveny CBT a COW a označeny v Dodatku k Osvědčení IOPP jako „tankery pro přepravu surové ropy/ropných látek“ a provozované následovně: .1 Měly by být vždy provozované s CBT a ve vyhrazených tancích na čistý balast by se neměla přepravovat ani surová ropa, ani ropné látky a .2 Při přepravě úplného nebo částečného nákladu surové ropy by se měly provozovat s COW, v tancích přepravujících surovou ropu, za účelem omezení množství kalu. 34.2 Správním orgánem schválené postupy pro přepínání mezi režimy COW a CBT na tankerech s běžným nebo samostatným nezávislým potrubím a čerpadly pro manipulaci s nákladem a (CBT) balastem by měly být průběžně přijatelné, pokud není přeprava surové ropy v režimu CBT daná jako přípustná. 35 Objem CBT Prav. 18.8 Pro účely stanovení objemu CBT lze zahrnout následující nádrže: .1 Nádrže na oddělený balast a .2 jímky a nádrže v předním a zadním kolizním prostoru, a to za předpokladu, že slouží výhradně k přepravě balastové vody a jsou spojeny s trvalým potrubím s čerpadly balastové vody. 36 Měřič obsahu ropných látek v CBT Prav. 18.8.3 Vypouštění balastu z vyčleněných nádrží na čistý balast by mělo být průběžně sledováno (ale ne nutně zaznamenáváno) měřičem obsahu ropných látek vyžadovaným pravidlem 18.8.3, aby bylo možné čas od času pozorovat obsahu ropných látek, pokud existuje. Tento měřič obsahu ropných látek se nemusí uvádět do provozu automaticky. 37 Ochranné umístění SBT Prav. 18.12 až 18.15 37.1 Mělo by se provést měření minimální šířky bočních nádrží a minimální svislé hloubky nádrží dvojitého dna a hodnoty ochranných oblastí (PAC a PAS) by se měly vypočítat v souladu s „Prozatímním doporučením pro jednotný výklad pravidel 18.12-18.15 - Ochranná umístění prostor na oddělený balast“ uvedeným v dodatku 2. 37.2 Lodě postavené v souladu s tímto výkladem by měly být považovány za splňující požadavky pravidel 18.12-18.15 a nebude nutné je měnit, pokud z pozdějšího výkladu nevyplynou jiné požadavky. 37.3 Pokud podle názoru správního orgánu jakýkoliv ropný tanker, jehož kýl byl položen nebo který byly v podobném stádiu stavby před 1. červencem 1980 splňuje požadavky pravidel 18.12-18.15 bez zohlednění výše uvedeného Prozatímního doporučení, správní orgán může uznat, že takový tanker splňuje pravidla18.12 - 18.15. 38 Ropné tankery s nezávislými nádržemi Prav. 19 Ropné tankery s nezávislými nádržemi se považují za ropné tankery s dvojitým dnem, a to za předpokladu, že jsou navrženy a postaveny tak, že minimální vzdálenost mezi hranicemi nákladových nádrží a dnovou a boční obšívkou lodi splňuje ustanovení pravidla 19. 39 Šířka bočních nádrží a výška nádrží dvojitého dna na ohybu stokové oblasti Prav. 19.3.3 Požadavky pravidla 19.3.3 na ohybu stokových oblastí se vztahují na celou délku nádrže. 40 Celkový objem balastních nádrží Prav. 19.4 40.1 Veškerý balast přepravovaný ve vnitřních rozšířeních, vybráních nebo výklencích dvojitého trupu, např. kozlících přepážek, by měl být přídatný balast nad minimální požadavek na objem odděleného balastu podle pravidla 18. 40.2 Při výpočtu celkového objemu podle pravidla 19.3.4 je třeba dále brát v úvahu následující: .1 objem balastních nádrží ve strojovně by měl být z celkového objemu balastních nádrží vyloučen; .2 objem balastních nádrží umístěných uvnitř dvojitého trupu by měl být z celkového objemu balastních nádrží vyloučen (viz obrázek 1). 41 Definice bočních nádrží dvojitého boku Prav. 19.6.2 Boční nádrže vyžadované z důvodu ochrany celé délky nákladového tanku pravidlem 19.6.2, a to za účelem souladu s pravidlem 21.4.2, lze použít jako nákladové nádrže pro přepravu ropných produktů jiných druhů než jsou těžké ropné látky, když je loď vybavena nákladovými nádržemi uspořádanými tak, že objem každé nákladové nádrže nepřesahuje 700 m3. Řez A-A 239kB --- SBT: \| Nádrž na oddělený balast COT: \| Nádrž na ropný náklad FPT: \| Nádrž předního kolizního prostoru APT: \| Nádrž zadního kolizního prostoru E/R:\| Strojovna P/R: \| Strojovna čerpadel Obrázek 1 \| .3\| prostory jako jsou prázdné prostory umístěné uvnitř dvojitého trupu po délce nákladové nádrže by měly být do celkového objemu balastních nádrží zahrnuty (viz obrázek 2). Řez B-B 171kB --- SBT: \| Nádrž na oddělený balast COT:\| Nádrž na ropný náklad FPT: \| Nádrž předního kolizního prostoru APT: \| Nádrž zadního kolizního prostoru E/R: \| Strojovna P/R: \| Strojovna čerpadel Obrázek 2 42 Definice ropného tankeru kategorie 2 Prav. 20.3.2 Každý ropný tanker kategorie 2 musí být vybaven Nádrže na oddělený balast na ochranném umístění (SBT/PL). 43 Velká přestavba, pokud jde o pravidlo 20.4 Prav. 20.4 Pro účely stanovení platnosti data pro požadavky pravidla 20.4 v Příloze I k MARPOL, kde tanker prošel velkou přestavbou tak, jak je definováno v pravidle 1 v Příloze I k MARPOL, která vyústila ve výměnu přídě, včetně celého nákladového úseku, se za datum dokončení velké přestavby ropného tankeru považuje den dodání lodě podle pravidla 20.4 v Příloze I k MARPOL, a to za předpokladu, že: .1 přestavba ropného tankeru byla dokončena před 6. červencem 1996; .2 přestavba zahrnovala výměnu celého nákladového úseku a přídě a tanker splňuje všechna příslušná ustanovení Přílohy I k MARPOL platná ke dni dokončení velké přestavby a .3 původní datum dodání ropného tankeru bude platit, bere-li se v úvahu hranice 15 let stáří týkající se první inspekce Systému hodnocení stavu (CAS), která má být dokončena v souladu s pravidlem 20.6 v Příloze I k MARPOL. 44 Boční nádrže a prostory dvojitého dna tankerů tak, jak je definováno v pravidle 1.28.5 využívané pro balastovou vodu Prav. 20.6 Pokud se boční nádrže a nádrže dvojitého dna uvedené v pravidle 20.6 využívají pro balastovou vodu, uspořádání balastu musí minimálně splňovat Revidované specifikace pro ropné tankery s vyčleněnými nádržemi na čistý balast (usnesení A.495 (XII)). 45 Požadavky na Systém hodnocení stavu (CAS) Prav. 21.6.1 První inspekce CAS se provádí současně s první průběžnou nebo obnovovací inspekcí: \\- po 5. dubnu 2005 nebo - po datu, kdy loď dosáhne stáří 15 let, podle toho, co nastane později. 46 Spodní ochrana strojoven čerpadel Prav. 22.5 4 6.1 Termín „strojovna čerpadel“ znamená strojovna čerpadel nákladu. Potrubí na balast může být umístěno uvnitř strojovny čerpadel dvojitého dna, a to za předpokladu, že žádné poškození tohoto potrubí nezpůsobí nečinnost lodních čerpadel umístěných ve „strojovně čerpadel“. 46.2 Ochrana „strojovny čerpadel“ dvojitým dnem může mít formu prázdné nádrže, balastní nádrže, nebo není-li to zakázáno jinými předpisů, palivové nádrže. 46.3 Stokové jímky mohou být uznány v rámci dvojitého dna za předpokladu, že tyto jímky jsou co nejmenší a vzdálenost mezi dnem jímky a základní linií lodi měřená kolmo k základní linii lodi není menší než 0,5h. 46.4 Nachází-li část strojovny čerpadel pod minimální výškou vyžadovanou pravidlem 22.2, pak pouze tato část strojovny čerpadel musí být dvojitého dna. 47 Průběh havarijního výtoku ropných látek Přetlak v kPa Prav. 23.7.3.2 Je-li nainstalován systém s inertním plynem, za normální přetlak (v kPa) se bude brát 5 kPa. 48 Omezení velikosti nádrže a stabilita při poškození Prav. 24.1.2 Předpoklady poškození dna Při použití hodnot pro poškození dna v přední části lodi tak, jak je uvedeno v pravidle 24.1.2 pro účely výpočtu jak výtoku ropných látek a stability při poškození, 0,3L od přední svislice by měl být nejvzdálenějším bodem rozsahu poškození. 49 Hypotetický výtok ropných látek u kombinovaných tankerů Prav. 25 Za účelem výpočtu hypotetického výtoku ropných látek u kombinovaných tankerů: .1 objem nákladové nádrže musí zahrnovat objem jícnu až k vrcholu sil jícnu, a to bez ohledu na konstrukci poklopu, ale nemusí obsahovat objem žádného krytu jícnu a .2 u měření objemu na konstrukčních liniích se nebudou odečítat žádné objemy vnitřních konstrukcí. 50 Výpočet hypotetického výtoku ropných látek Prav. 25.1.2 V případě, kdy šířka bI, není po celé délce konkrétní boční nádrže konstantní, pro účely posouzení hypotetických výtoků ropných látek Oc a Os by měla být použita nejmenší hodnota bI, v nádrži. 51 Hypotetický výtok ropných látek Umístění ventilů Prav. 25.3.3 51.1 S ventily a jinými uzavíracími zařízeními umístěnými v souladu s ustanoveními Přílohy I k MARPOL, pravidlo 25.3.3, může být nakládáno podobným způsobem jako při nakládání se sacími jímkami jako podle pravidla 12A.10 MARPOL, a proto mohou být uspořádány ve vzdálenosti od dna lodi nejméně h/2. 51.2 Kromě toho, že musí mít co nejmenší plochu, rozměry sacích jímek uvedených v Příloze I k MARPOL, pravidlo 25.3.3, by měly být přiměřené rozměrům sacího potrubí a pokryté ploše. 52 Stabilita v neporušeném stavu Prav. 27 52.1 Plavidlo by mělo být naloženo se všemi nákladovými nádržemi naplněnými na úroveň odpovídající maximálnímu celkovému součtu vertikálního momentu objemu plus moment setrvačnosti volné hladiny při nulovém náklonu u každé jednotlivé nádrže. Hustota nákladu by měla odpovídat dostupné hrubé nosnosti nákladu při výtlaku, při kterém příčná KM dosáhne minimální hodnoty, a to za předpokladu plného objemu spotřebního materiálu při odplutí a 1 % celkového objemu balastové vody. Maximální moment setrvačnosti volné hladiny by měl předpokládat ve všech zátěžových podmínkách. Za účelem výpočtu GM0 by opravy volné hladiny kapaliny měly být založeny na příslušném svislém momentu setrvačnosti volné hladiny. Křivka vzpřimujícího ramene páky může být opravena na základě momentů dopravy kapalin. 52.2 Za účelem prokázání splnění pravidla 27 v Příloze I k MARPOL, jako alternativa k případu naložení popsaném v Jednotném výkladu 45.1 k MARPOL se přijímá provedení rozsáhlou analýzu zahrnující všechny možné kombinace naplnění nákladových a balastních nádrží. Pro tak rozsáhlé podmínky analýzy se má za to, že: .1 hmotnost, souřadnice těžiště a moment volné hladiny u všech nádrží by měly být podle skutečného obsahu posuzovaného ve výpočtech a .2 v souladu s následujícím by měly být provedeny rozsáhlé výpočty: .2.1 ponory by se měly měnit mezi ponorem s lehkým balastem a vzorovým ponorem; .2.2 je nutné uvažovat spotřební materiál, včetně, ale nikoli výlučně paliva, motorové nafty a pitné vody, v množství odpovídajícím 97 %, 50 % a 10 % obsahu; .2.3 pro každý ponor a variantu spotřebního materiálu, by měla dostupná hrubá nosnost zahrnovat balastovou vodu a náklad tak, aby byly zahrnuty kombinace mezi maximálním obsahem balastu a minimálním obsahem nákladu a naopak. Ve všech případech, by měl být počet naložených balastních a nákladových nádrží zvolen tak, aby odrážel nejhorší možnou kombinaci VCG a bez vlivů volné hladiny. Provozní omezení počtu nádrží považovaných za současně nevytížené a vyloučení konkrétních nádrží by nemělo být povoleno. Všechny balastní nádrže musí mít nejméně 1 % obsahu; .2.4 musí být posuzovány hustoty nákladu mezi nejnižší a nejvyšší určenou k přepravě a .2.5 měly by být prozkoumány dostatečné kroky mezi všemi limity, aby se zajistilo, že budou identifikovány nejhorší podmínky. Mělo by být prozkoumáno minimálně 20 kroků pro rozsah obsahu nákladu a balastu mezi 1 % a 99 % celkového objemu. Mohou být nezbytné kroky s užšími rozestupy poblíž kritických částí rozsahu. V každé fázi musí být splněna kritéria uvedená v odstavci 1 pravidla 27. 53 Provozní ponor Prav. 28.1 S ohledem na termín „každý provozní ponor, který odráží skutečné podmínky částečného nebo úplného zatížení“ by měly požadované informace umožnit posouzení stability při poškození za podmínek stejných jako nebo podobných těm, za nichž se předpokládá provoz lodi. 54 Sací jímky Prav. 28.2 Za čelem stanovení rozsahu předpokládaného poškození podle pravidla 28.2 lze sací jímky vyloučit, a to za předpokladu, že tyto jímky nejsou příliš velké plochy a přesahují pod nádrž na minimální vzdálenost a v žádném případě ne více než je polovina výšky dvojitého dna. 55 Nádrže s hladkými stěnami Prav. 29.2.3.3 Termín „nádrže s hladkými stěnami“ by měl zahrnovat hlavní nákladové nádrže u tankerů pro přepravu ropných produktů/volně ložených substrátů/rud, které mohou být postaveny s vertikální kostrou o malé hloubce. Za hladké stěny se považují i vertikálně prolamované přepážky. 56 Čerpací a potrubní zařízení Prav. 30.2 Potrubní zařízení pro vypouštění nad čarou ponoru 56.1 Na základě pravidla 30.2, musí být vedení pro vypouštění do moře nad čárou ponoru vedena buď: .1 do výpusti lodi umístěné nad čarou ponoru ve stavu nejhlubšího ponoru s balastem nebo .2 do výtokového rozvodného potrubí ve středu lodi nebo, je-li nainstalováno, do záďového či příďového nakládacího/vypouštěcího zařízení nad horní palubou. 56.2 Boční výpust lodi l uvedená v 56.1.1 by měla být umístěna tak, aby se její spodní hrana neponořila, když loď přepravuje maximální množství balastu během plaveb s balastem s ohledem na druh a činnost lodi. Vypouštěcí vývod umístěný nad čarou ponoru při následujících zátěžových podmínkách bude uznán jako vyhovující tomuto požadavku: .1 na ropných tankerech, které nejsou vybaveny SBT a CBT, zátěžové podmínky, kdy loď současně přepravuje jak normální balast při odplutí tak i normální čistý balast a .2 na ropných tankerech vybavených SBT a CBT, zátěžové podmínky, kdy loď přepravuje balastovou vodu v tancích na oddělený balast nebo vyčleněných tancích na čistý balast spolu s dalším balastem v nákladových tancích v souladu s pravidlem 18.3. 56.3 Správní orgány mohou povolit potrubní zařízení, která vedou k boční výpusti lodi umístěné nad čarou ponoru s balastem při odplutí, ale ne nad čarou ponoru ve stavu nejhlubšího ponoru s balastem, pokud byla tato zařízení byla nainstalována před 1. lednem 1981. 56.4 Ačkoliv pravidlo 30.2 nebrání použití zařízení uvedeného v 56.1.2 určeného k vypouštění balastové vody, je zřejmé, že použití tohoto zařízení není žádoucí a důrazně se doporučuje, aby byly lodě vybavené jednou buď bočními výpustěmi uvedenými v 56.1.1 nebo zařízením částečně odděleného toku uvedeným v pravidle 30.6.5. 57 Potrubí o malém průměru Prav. 30.4.2 57.1 Pro účely uplatňování pravidla 30.4.2, by průřez potrubí malého průměru neměl překročit: .1 10 % průřezu hlavního vypouštěcího potrubí nákladu u ropných tankerů dodaných po 1. červnu 1982 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.4 nebo ropných tankerů dodaných 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, dosud nevybavených potrubím o malém průměru nebo .2 25 % průřezu hlavního vypouštěcího nákladového potrubí u ropných tankerů dodaných 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, již vybavených takovým potrubím. (Viz odstavec 4.4.5 revidovaných Specifikací COW obsažených v usnesení A.446(XI) ve znění usnesení Organizace A.497(XII) a A.897(21)). 57.2 Připojení potrubí s malým průměrem k ventilu rozvodného potrubí Fráze „připojen mimo loď“ týkající se potrubí s malým průměrem pro vypouštění na břeh by měla být vykládána ve smyslu přípojka na straně po proudu ventilů rozvodného potrubí na palubě lodi, a to jak na levoboku, tak i na pravoboku, když se vypouští náklad. Toto uspořádání by umožnilo přečerpání odtoků zpět z nákladového potrubí tankeru na břeh s ventily rozvodného potrubí tankeru uzavřenými přes stejné přípojky jako pro hlavní nákladové potrubí (viz nákres uvedený v dodatku 3). 58 Specifikace systému částečně odděleného toku Prav. 30.6.5.2 Specifikace pro navrhování, instalaci a provoz systému částečně odděleného toku pro omezení vypouštění mimo loď uvedený v pravidle 30.6.5.2 jsou uvedeny v dodatku 4. 59 Příklady spolehlivých prostředků Prav. 30.7 Příklady spolehlivých prostředků mohou mít formu záslepek, brýlových záslepek, potrubních klapek, vyprazdňovacích a odsávacích systémů nebo vzduchových či vodních tlakových systémů. V případě, že se používají vyprazdňovací a odsávací systémy nebo vzduchové či vodní tlakové systémy, tyto systémy musí být vybaveny jak tlakoměrem, tak i poplašným systémem, které umožní nepřetržité sledování stavu úseku potrubí a tím integritu ventilů mezi mořskou sací skříní a ventily na lodi. 60 Celkové množství vypouštění Prav. 34.1.5 Fráze „celkové množství konkrétního nákladu, jehož část tyto zbytky tvoří“ v pravidle 34.1.5 se týká celkového množství konkrétního nákladu, který byl přepravován při předchozí plavbě a neměla by být chápána tak, že se týká pouze celkového množství nákladu, který byl obsažen v nákladových tancích, do kterých byla následně napuštěna balastová voda. 61 Palubní nouzový plán pro případ znečištění ropnými látkami Prav. 37.1 Ekvivalentní ustanovení o uplatňování požadavku na nouzové plány pro případ znečištění ropnými látkami Veškeré pevné nebo plovoucí vrtné soupravy nebo jiná zařízení na volném moři použitá při průzkumu, využívání a souvisejícím příbřežním zpracování nerostných zdrojů z mořského dna, která mají nouzový plán pro případ znečištění ropnými látkami koordinovaný s, a schválený v souladu s postupy stanovenými, pobřežním státem by měla být považována splňující pravidlo 37. 62 Odpovídající zařízení pro odevzdávání látek z lodí pro látky upravené pravidlem 2.4 Prav. 38 Vykládací přístavy přijímající látky upravené pravidlem 2.4 (mezi něž patří mimo jiné ropné látky s vysokou hustotou) by měly mít odpovídající zařízení určená pro tyto produkty umožňující čištění celých nádrží prováděné v přístavu a měly by mít odpovídající zařízení pro odevzdávání látek z lodí pro řádné vypouštění a přijímání zbytků nákladu a rozpouštědel nezbytných pro čištění v souladu s odstavcem 7.2 z Jednotných výkladů. 63 Požadavky na pevné či plovoucí plošiny Prav. 39 čl. 2(3)(b)(ii) Platnost MARPOL Existuje pět kategorií vypouštění, které lze spojit s provozem pevných či plovoucích plošin na něž se vztahuje toto pravidlo, pokud jsou použity při průzkumu, využívání a souvisejícím příbřežním zpracování nerostných zdrojů, tj.: .1 odtoky z prostor strojoven; .2 odtoky z příbřežního zpracovávání; .3 vypouštění provozních vod; .4 vypouštění vytlačené vody a .5 znečištěná mořská voda z provozních důvodů, např. voda k začišťování nádrží na vyrobené ropné látky, voda k hydrostatickému zkoušení nádrží na vyrobené ropné látky, voda z balastování nádrží na vyrobené ropné látky k provádění kontrol raftováním. Pouze vypouštění odtoků z prostor strojoven a znečištěného balastu by mělo být předmětem úmluvy MARPOL (viz schéma uvedené v dodatku 5). Dodatky k Jednotným výkladům Přílohy I Dodatek 1 Pokyny pro správní orgány týkající se ponorů doporučených pro tankery s odděleným balastem o délce kratší než 150 m Úvod 1 Pro správní orgány týkající se požadavků na minimální ponory pro tankery s odděleným balastem o délce kratší než 150 m jsou uvedeny tři formulace. 2 Tyto formulace jsou založeny jak na teoretickém výzkumu a šetření praktických postupů na tankerech s různou konfigurací odrážející různé stupně zájmu týkajícího se vynoření vrtule, vibrací, silného podélného houpání, ztráty rychlosti, kolébání, dokování a dalších záležitosti. Kromě toho jsou zahrnuty určité informace týkající se předpokládaných podmínek na moři. 3 Uznávajíc povahu základní práce, velmi rozličné uspořádání menších tankerů a jedinečnou citlivost každého plavidla na vítr a podmínky na moři, nelze nalézt žádný základ pro doporučení jedné samostatné formulace. Pozor 4 Je třeba upozornit, že uvedené informace by měly být použity jako obecné pokyny pro správní orgány. S ohledem na jedinečné provozní požadavky konkrétního plavidla, správní orgán by se měl ujistit, že tanker má dostatečný objem pro balast pro bezpečný provoz. V každém případě by měla být stabilita zkoumána samostatně. 5\| Formulace A\| ---\|---\|--- \| .1 střední ponor (m) \| = 0,200 + 0,032L \| .2 maximální sklon \| \\- (0,024 - 6 x 10-5L)L 6 Tyto výrazy byly odvozeny ze studie 26 tankerů v rozmezí délky od 50 do 150 m. Ponory, v některých případech, byly abstrahovány od sklonu a knih stability a představují zátěžové podmínky při odplutí. Tyto zátěžové podmínky představují plavební podmínky za meteorologických podmínek až do stupně 5 Beaufortovy stupnice. 7\| Formulace B\| ---\|---\|--- \| .1 minimální ponor na přídi (m)\| = 0,700 + 0,0170L \| .2 minimální ponor na zádi (m)\| = 2,300 + 0,030L \| nebo\| \| .3 minimální střední ponor (m)\| = 1,550 + 0,023L \| .4 maximální sklon\| = 1,600 + 0,013L 8 Tyto výrazy jsou výsledkem šetření na základě teoretického výzkumu, modelu a plnohodnotných zkoušek. Tyto vzorce jsou založeny na hodnotách Moře 6 (Mezinárodní námořní stupnice). 9 \| Formulace C\| ---\|---\|--- \| .1 minimální ponor na zádi (m)\| = 2,0000 + 0,0275L \| .2 minimální ponor na přídi (m)\| = 0,5000 + 0,0225L 10 Tyto výrazy určují některé větší ponory jako pomoc při zamezování vynoření vrtule a úderům vln do trupu při silném podélném houpání u lodí o větších délkách. Dodatek 2 Prozatímní doporučení pro jednotný výklad pravidel 18.12 až 18.15 „Ochranná umístění prostor odděleného balastu“ 1 Pravidlo 18.15 Přílohy I k úmluvě MARPOL týkající se měření minimální šířky 2 m u bočních nádrží a měření minimální svislé hloubky 2 m nebo B/15 u nádrží dvojitého dna nebo v souvislosti s nádržemi na koncích lodi, kde není identifikovatelná žádná stoková oblast, by se mělo vykládat ve smyslu uvedeném níže. Při měření nádrží v rovnoběžném střední části lodi, kde je stoková oblast jasně identifikovatelná neexistují žádné obtíže. Pravidlo nevysvětluje, jak by se měření mělo provádět. 2 Minimální šířka bočních nádrží by se měla měřit ve výšce D/5 nad základní linii poskytující přiměřenou úroveň, nad kterou by se měla aplikovat dvoumetrová šířka protikolizní ochrany, a to za předpokladu, že ve všech případech je D/5 nad horním ohybem stok ve středu lodi (viz obrázek 1). Minimální výška nádrží dvojitého dna by se měla měřit ve svislé rovině měřené D/5 směrem dovnitř od průsečíku obšívky s vodorovnou linií D/5 nad základní linií (viz obrázek 2). 3 Hodnota PAC pro boční nádrž, která nemá minimální šířku 2 m po celé své délce, je nulová. Ta část nádrže, jejíž minimální šířka přesahuje 2 m by neměla být zohledněna. Při posuzování PAS by se neměla zohledňovat žádná nádrž dvojitého dna, jehož část, kdekoliv v celé jeho délce, nesplňuje požadavky na minimální hloubku. Pokud však předpokládané rozměry dna nákladové nádrže nad dvojitým dnem spadají zcela do oblasti nádrže nebo prostoru dvojitého dna, která splňuje požadavek na minimální výšku a za předpokladu, že boční přepážky ohraničující výše uvedenou nákladovou nádrž jsou svislé nebo mají sklon maximálně 45 ° od svislé roviny, lze zohlednit tu část tanku dvojitého dna definovanou promítnutím dna nákladové nádrže. Podobné případy, kdy jsou boční nádrže nad dvojitým dnem nádržemi na oddělený balast nebo prázdné prostory, lze rovněž zohlednit. To by však nevylučovalo ve výše uvedených případech zohlednění hodnoty PAS v prvním případě a hodnotu PAC v druhém případě, kdy je příslušná svislá nebo vodorovná ochrana v souladu s minimálními vzdálenostmi předepsanými pravidlem 18.15. 4 Promítnuté rozměry by se měly použít tak, jak je uvedeno v příkladech na obrázcích 3 až 8. Obrázky 7 a 8 představují měření výšky pro výpočet PAC u nádrží dvojitého dna se šikmou horní plochou. Obrázky 9 a 10 představují případy, kdy je ve výpočtu PAS zohledněna část nebo celek nádrže dvojitého dna. Obrázek 1 \\- Měření minimální šířky boční balastní nádrže na koncích lodi --- 72kB\| Section view = Příčný řez Centre tank = Středová nádrž Wing tank = Boční nádrž Base line = Základní linie w musí být nejméně 2 m po celé délce nádrže u nádrže, která má být použita při výpočtu PAC Obrázek 2 \\- Měření minimální výšky boční balastní nádrže na koncích lodi --- 73kB\| Section view = Příčný řez Double bottom = Dvojité dno Base line = Základní linie h musí být nejméně 2 m nebo B/15, podle toho, která hodnota je menší, po celé délce nádrže u nádrže, který má být použit při výpočtu PAS Obrázek 3 \\- Výpočet PAC a PAS u nádrže dvojitého dna ve středu lodi Příčný řez 23kB Pokud je hdb minimálně 2 m nebo B/15 podle toho, která hodnota je menší, po celé délce nádrže, PAC = hdb × délka nádrže dvojitého dna × 2 PAS = 6 × délka nádrže dvojitého dna Pokud je hdb menší než 2 m nebo B/15 podle toho, která hodnota je menší, PAC = hdb × délka nádrže dvojitého dna × 2 PAS = 0 Obrázek 4 \\- Výpočet PAC a PAS u nádrže dvojitého dna na koncích lodi Příčný řez 58kB Pokud je hdb minimálně 2 nebo B/15 podle toho, která hodnota je menší, po celé délce nádrže, PAC = h × délka nádrže dvojitého dna × 2 PAS = B × délka nádrže dvojitého dna Pokud je hdb menší než 2 m nebo B/15 podle toho, která hodnota je menší, PAC = h × délka nádrže dvojitého dna × 2 PAS = 0 Obrázek 5 \\- Výpočet PAC a PAS u boční nádrže ve středu lodi --- 67kB\| Plan view = Půdorys Tank length = Délka nádrže Section = Příčný řez Pokud se W rovná 2 m nebo více, PAC = D × délka nádrže × 2 PAS = W × délka nádrže × 2 Pokud je W menší než 2 m, PAC = 0 PAS = W × délka nádrže × 2 Obrázek 6 \\- Výpočet PAC a PAS u boční nádrže na koncích lodi --- Půdorys na D 109kB\| Tank length = Délka nádrže Section = Příčný řez moulded = kontrukční Pokud se W rovná 2 m nebo více, PAC = D × délka nádrže × 2 PAS = b × délka nádrže × 2 Pokud je W menší než 2 m, PAC = 0 PAS = b × délka nádrže × 2† Obrázek 7 \\- Měření h pro výpočet PAC u nádrží dvojitého dna se šikmými horními plochami (1) Příčný řez 48kB PAC = h × délka nádrže dvojitého dna × 2 Obrázek 8 \\- Měření h pro výpočet PAC u nádrží dvojitého dna se šikmými horními plochami (2) Příčný řez 51kB PAC = h × délka nádrže dvojitého dna 2* Obrázek 9 \\- Výpočet PAS u nádrže dvojitého dna bez jasně definovaného ohybu stokové oblasti - když je boční nádrž nákladovou nádrží --- 99kB\| Centreline = Osa Cargo tank = Nákladová nádrž Double bottom = Dvojité dno Pokud je h menší než 2 nebo B/15, podle toho, která hodnota je menší, kdekoliv po celé délce nádrže, ale hodnota hdb je alespoň 2 nebo B/15, podle toho, která hodnota je menší, po celé délce nádrže v šířce 2b, pak: PAS = 2b × délka nákladové nádrže Obrázek 10 \\- Výpočet PAS u nádrže dvojitého dna bez jasně definovaného ohybu stokové oblasti \\- když je boční nádrž nádrží na oddělený balast nebo prázdný prostor --- 139kB\| Centreline = Osa Cargo tank = Nákladová nádrž Segregated balast tank or void space = Nádrž na oddělený balast nebo prázdný prostor Double bottom = Dvojité dno Pokud je h menší než 2 nebo B/15, podle toho, která hodnota je menší, kdekoliv po celé délce nádrže, ale hodnota hdb je minimálně 2 nebo B/15, podle toho, která hodnota je menší, po celé délce nádrže v šířce 2b, pak: PAS = B × délka nákladové nádrže Dodatek 3 Připojení potrubí s malým průměrem k ventilu rozvodného potrubí 166kB\| to shore = na břeh small diameter line = potrubí o malém průměru upper deck = horní paluba cargo line = nákladové potrubí pump room = strojovna čerpadel cargo tank = nákladová nádrž from slop tank = z odpadní nádrže ---\|--- Dodatek 4 Specifikace pro navrhování, instalaci a provoz systému částečně odděleného toku pro omezení vypouštění mimo loď 1 Účel 1.1 Účelem těchto specifikací je poskytnout specifická konstrukční kritéria a požadavky na instalaci a provoz systému částečně odděleného toku uvedené v pravidle 30.6.5 Přílohy I Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění Protokolu z roku 1973 (MARPOL). 2 Použití 2.1 Ropné tankery dodané 31. prosince 1979 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.1, mohou, v souladu s pravidlem 30.6.5 Přílohy I úmluvy MARPOL vypouštět znečištěnou balastní a ropnými látkami znečištěnou vodu z nákladových nádrží pod čarou ponoru, a to za předpokladu, že část toku je vedena trvalým potrubím na snadno přístupné místo na horní palubě nebo výše, kde může být vizuálně pozorována během vypouštění a za předpokladu, že zařízení splňují požadavky stanovené správním orgánem, které musí obsahovat alespoň všechna ustanovení těchto specifikací. 2.2 Koncept částečně odděleného toku je založen na principu, že pozorování reprezentativní části toku odpadní vody vypouštěné mimo loď je rovnocenné pozorování celého vytékajícího proudu. Tyto specifikace poskytují podrobné informace o konstrukci, instalaci a provozu systému částečně odděleného toku. 3 Obecná ustanovení 3.1 Systému částečně odděleného toku musí být vybaven tak, aby byl schopen poskytovat reprezentativní vzorky odpadní vody vypouštěné mimo loď za účelem vizuálního zobrazení za všech normálních provozních podmínek. 3.2 Systém částečně odděleného toku je v mnoha ohledech podobný systému odběru vzorků u systému sledování a řízení vypouštění ropných látek, ale musí mít čerpací a potrubní zařízení oddělené od takového systému nebo kombinované rovnocenné zařízení přijatelné pro správní orgán. 3.3 Zobrazení částečně odděleného toku musí být nainstalováno na chráněném a snadno přístupném místě na horní palubě nebo výše schváleném správním orgánem (např. vstup do strojovny čerpadel). Nutné je věnovat pozornost efektivní komunikaci mezi tímto místem zobrazení částečně odděleného toku a pozicí řízení vypouštění. 3.4 Vzorky se musí odebírat z příslušných částí z vypouštěcího potrubí a musí být předány do zobrazovacího zařízení stálým potrubním systémem. 3.5 Systém částečně odděleného toku musí obsahovat následující součásti: .1 odběrné sondy; .2 potrubí na vzorky vody; .3 podávací čerpadlo (čerpadla) na vzorky; .4 zobrazovací zařízení; .5 zařízení k vypouštění vzorků a, v závislosti na průměru potrubí na vzorky vody, .6 proplachovací zařízení. 3.6 Systém částečně odděleného toku musí splňovat platné bezpečnostní požadavky. 4 Uspořádání systému 4.1 Místa odběru vzorků 4.1.1 Umístění míst odběru vzorků: .1 Místa odběru vzorků musí být umístěna tak, aby bylo možné získat příslušné vzorky z odpadní vody vypouštěné přes výpusti pod čarou ponoru, které se používají pro provozní vypouštění. .2 Místa odběru vzorků musí být umístěna, nakolik je to proveditelné, v úsecích potrubí, kde se běžně vyskytuje turbulentní proudění. .3 Místa odběru vzorků musí být, nakolik je to proveditelné, uspořádána na přístupných místech ve svislých úsecích vypouštěcího potrubí. 4.1.2 Odběrné sondy: .1 Odběrné sondy musí být uspořádány tak, aby vyčnívaly do potrubí o vzdálenost asi čtvrtiny průměru potrubí. .2 Odběrné sondy musí být vhodně uspořádány pro snadné vytažení za účelem čištění. .3 Systém částečně odděleného toku musí mít uzavírací ventil nainstalovaný vedle každé sondy, vyjma případů, kdy je sonda namontována v nákladovém potrubí, dva uzavírací ventily musí být nainstalované do série ve vzorkovacím potrubí. .4 Odběrné sondy by měly být z korozivzdorného a ropným látkám odolného materiálu, dostatečně odolné, řádně spojené a podložené. .5 Odběrné sondy musí mít tvar, který není náchylný k ucpání částečkami nečistot a neměl by na špičce odběrné sondy vytvářet vysoké hydrodynamické tlaky. Obrázek 1 je příklad jednoho vhodného tvaru odběrné sondy. .6 Odběrné sondy musí mít stejnou jmenovitou světlost jako má vzorkovací potrubí. 4.2 Vzorkovací potrubí .1 Vzorkovací potrubí musí být uspořádáno mezi místy odběru vzorků a zobrazovacím zařízením jako pokud možno co nejrovnější. Je třeba se vyhnout ostrým ohybům a kapsám, kde by se mohly hromadit ropné látky nebo usazeniny. .2 Vzorkovací potrubí musí být uspořádáno tak, aby byl vzorek vody dopraven do zobrazovacího zařízení do 20 sekund. Rychlost proudění v potrubí nesmí být menší než 2 m/s. Obrázek 1 \\- Odběrná sonda pro systém částečně odděleného toku --- 57kB\| Direction of flow = Směr toku .3 Průměr potrubí nesmí být menší než 40 mm, pokud není nainstalované pevné proplachovací zařízení, a nesmí být menší než 25 mm, pokud je nainstalováno tlakové proplachovací zařízení tak, jak je uvedeno v odstavci 4.4. .4 Vzorkovací potrubí by mělo být z korozivzdorného a ropným látkám odolného materiálu, dostatečně odolné, řádně spojené a podložené. .5 Pokud je instalováno více míst odběru vzorků, musí být potrubí připojeno k ventilové skříni na podtlakové straně podávacího čerpadla na vzorky. 4.3 Podávací čerpadlo na vzorky .1 Výkon podávacího čerpadla na vzorky musí být dostatečný k tomu, aby průtok vzorku vody splňoval požadavky 4.2.2. 4.4 Proplachovací zařízení .1 Pokud je průměr vzorkovacího potrubí menší než 40 mm, musí být instalováno pevné připojení z tlakového potrubí na mořskou nebo pitnou vodu za účelem proplachování vzorkovacího potrubí. 4.5 Zobrazovací zařízení .1 Zobrazovací zařízení se musí skládat ze zobrazovací komory opatřené průhledítkem. Komora by měla mít takové rozměry, které umožní volný pád proudu vzorku vody, aby byla jasně viditelný v délce alespoň 200 mm. Správní orgán může schválit rovnocenné zařízení. .2 Součástí zobrazovacího zařízení by měly být ventily a potrubí, které by umožnily přepouštění části proudu vzorku kolem zobrazovacího zařízení s cílem dosáhnout laminárního proudění pro zobrazení v komoře. .3 Zobrazovací zařízení musí být navrženo tak, aby bylo možné je snadno otevřít a vyčistit. .4 Vnitřní prostor zobrazovací komory musí být bílý výjimkou stěny v pozadí, která musí být zbarvená tak, aby usnadnilo pozorování jakékoliv změny v kvalitě vzorku vody. .5 Dolní část zobrazovací komory musí být ve tvaru trychtýře pro sběr vzorků vody. .6 Musí být nainstalován zkušební kohout na odebírání náhodných vzorků, aby bylo možné vzorek vody prozkoumat nezávisle na zobrazovacím zařízení. .7 Zobrazovací zařízení musí být odpovídajícím způsobem osvětleno za účelem usnadnění vizuálního pozorování vzorků vody. 4.6 Zařízení k vypouštění vzorků .1 Vzorek vody opouštějící zobrazovací komoru musí být veden do moře nebo do odpadní nádrže, a to pevným potrubím odpovídajícího průměru. 5 Provoz 5.1 Při vypouštění znečištěné balastové vody nebo jiné ropnými látkami znečištěné vody z oblasti nákladových nádrží přes výpust pod čarou ponoru, systém částečně odděleného toku musí vždy zajišťovat odebrání vzorku vody z příslušné výpusti. 5.2 Vzorek vody musí být sledován zejména během fází vypouštění, kdy je možnost znečištění ropnými látkami největší. Vypouštění se musí zastavit, když budou v proudu vidět jakékoliv stopy ropných látek a když měřič obsahu ropných látek ukáže, že obsah ropných látek překračuje přípustné meze. 5.3 U systémů, které jsou vybaveny proplachovacím zařízením, by mělo být po zjištění znečištění propláchnuto vzorkovací potrubí a navíc se doporučuje vzorkovací potrubí proplachovat po každém použití. 5.4 Návody k nakládání s lodním nákladem a balastem a případně manuály vyžadované u systémů vymývání zbytků surové ropy nebo pro provoz vyčleněných nádrží na čistý balast musí jasně popisovat použití systému částečně odděleného toku ve spojení s vypouštěním balastu a postupy odkalování odpadních nádrží. Dodatek 5 Vypouštění z pevných či plovoucích plošin 201kB Legenda: Contaminated seawater = Znečištěná mořská voda Dehydration = Odlučování vody Displacement water discharge = Vypouštění vytlačené vody Dry gas = Suchý plyn Gas-flotation separation = Rozdružování flotací plynu Generators, fuel tanks a pumps = Generátory, palivové nádrže a čerpadla Gravity separation = Gravitační rozdružování Machinery space drainage = Odtoky z prostor strojoven MARPOL and national/regional regulations = MARPOL a národní/místní předpisy National/regional regulations = Národní/místní předpisy Offshore processing drainage = Odtoky z příbřežního zpracovávání Oil and gas processing activities = Zpracování ropných látek a plynu Oil/gas separator = Odlučovač ropné látky/plynu Open and closed drainage = Otevřený a uzavřený odtok Production water = Voda z výrobních procesů Production water discharge = Vypouštění vody z výrobních procesů Product from well head = Produkt z ústí vrtu Recovered oil = Znovu získaná ropná látka Seawater introduced into oil tanks = Mořská voda napuštěná do ropných nádrží Separation/storage = Odlučování/uskladnění Steam = Pára Transport to shore = Doprava na břeh Wet gas = Mokrý plyn Wet oil = Mokrá ropná látka FWKO znamená „odstraňování volné vody“ (free-water knock out) Příloha II k MARPOL Předpisy k omezení znečištění hromadně přepravovanými škodlivými kapalnými látkami Kapitola 1 Obecné informace Pravidlo 1 Definice Pro účely této přílohy: 1 Termín výroční datum znamená den a měsíc každého roku, který bude odpovídat datu vypršení platnosti Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek. 2 Termín související potrubí znamená potrubí od místa sání v nákladové nádrži k přípojce pro připojení ke břehu používané k vykládce nákladu a zahrnuje veškeré lodní potrubí, čerpadla a filtry, které jsou v otevřeném spojení s nákladovým vykládacím potrubím. 3 Balastová voda Termín čistý balast znamená balastovou vodu přepravovanou v nádrži, která byla od doby, kdy v ní byl naposledy přepravován náklad obsahující látku kategorie X, Y nebo Z, vyčištěna a její zbytky byly vypuštěny a nádrž byla vyprázdněna v souladu s příslušnými požadavky této přílohy. Termín oddělený balast znamená balastovou vodu napuštěnou do nádrže trvale vyčleněného k přepravě balastu nebo nákladů jiných druhů než jsou ropné látky nebo škodlivé kapalné látky, které jsou různě definovány v přílohách k této úmluvě a která je zcela oddělena od nákladu a palivového systému. 4 Předpisy o přepravě chemických látek Termín Předpis o přepravě chemických látek znamená Předpis o konstrukci a zařízení lodí pro hromadnou přepravu nebezpečných chemických látek přijatý Výborem na ochranu životního prostředí v mořích Organizace usnesením MEPC.20(22) ve znění změn přijatých Organizací, a to za předpokladu, že tyto změny jsou přijaty a uvedena v platnost v souladu s ustanoveními článku 16 této úmluvy o změnách postupů vztahujících se na dodatek k příloze. Termín Mezinárodní předpis o přepravě chemických látek znamená Mezinárodní předpis o konstrukci a zařízení lodí pro hromadnou přepravu nebezpečných chemických látek přijatý Výborem na ochranu životního prostředí v mořích Organizace usnesením MEPC.19(22) ve znění změn přijatých Organizací, a to za předpokladu, že tyto změny jsou přijaty a uvedena v platnost v souladu s ustanoveními článku 16 této úmluvy o změnách postupů vztahujících se na dodatek k příloze. 5 Termín hloubka vody znamená mapovanou hloubku. 6 Termín pluje (en route) znamená, že loď je na cestě na moři na kurzu nebo kurzech, včetně odchylky od nejkratší přímé trasy, které, nakolik je to možné pro účely navigace, způsobí, že veškeré vypouštěné látky budou rozloženy tak velké ploše moře, nakolik je to přijatelné a proveditelné. 7 Kapalné látky jsou látky, které mají tlak par nejvýše 0,28 MPa absolutní při teplotě 37,8 °C. 8 Termín příručka znamená Příručku k postupům a opatřením v souladu se vzorem uvedeným v Dodatku IV této přílohy. 9 Nejbližší pevnina. Termín od nejbližší pevniny znamená od základní linie, od které jsou zřízené teritoriální vody dotčeného území v souladu s mezinárodním právem, vyjma případů, kdy pro účely této úmluvy „od nejbližší pevniny“ od severovýchodního pobřeží Austrálie bude znamenat linii vedenou od bodu na pobřeží Austrálie na: na 11°00’ jižní šířky, 142°08’ východní délky k bodu na 10°35’ jižní šířky, 141°55’ východní délky, odtud k bodu na 10°00’ jižní šířky, 142°00’ východní délky, odtud k bodu na 09°10’ jižní šířky, 143°52’ východní délky, odtud k bodu na 09°00’ jižní šířky, 144°30’ východní délky, odtud k bodu na 10°41’ jižní šířky, 145°00’ východní délky, odtud k bodu na 13°00’ jižní šířky, 145°00’ východní délky, odtud k bodu na 15°00’ jižní šířky, 146°00’ východní délky, odtud k bodu na 17°30’ jižní šířky, 147°00’ východní délky, odtud k bodu na 21°00’ jižní šířky, 152°55’ východní délky, odtud k bodu na 24°30’ jižní šířky, 154°00’ východní délky, odtud k bodu na australském pobřeží na 24°42’jižní šířky, 153°15’ východní délky. 10 Termín škodlivá kapalná látka znamená jakoukoliv látku uvedenou ve sloupci Kategorie znečištění v kapitole 17 nebo 18 Mezinárodního předpisu o hromadné přepravě chemických látek nebo přechodně posouzenou na základě ustanovení pravidla 6.3 tak, že spadají do kategorie X, Y nebo Z. 11 Miliontina (ppm) znamená ml/m3. 12 Termín zbytky znamená jakoukoliv škodlivou kapalnou látku, která zbývá k odstranění. 13 Termín směs zbytků/vody znamená zbytky, do kterých byla z jakýchkoliv důvodů přidána voda (např. začišťování nádrží, balastování, splašky ze stok). 14 Stavba lodi 14.1 Termín postavená loď znamená loď, jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stádiu stavby. S lodí přestavěnou na tanker pro přepravu chemikálií, bez ohledu na datum stavby, musí být nakládáno jako s tankerem pro přepravu chemikálií postaveným dne, kdy byla tato přestavba zahájena. Toto ustanovení o přestavbě se nebude vztahovat na změnu lodi, která je v souladu se všemi následujícími podmínkami: .1 loď je postavena před 1. červencem 1986 a .2 loď je certifikována podle Předpisu o přepravě chemických látek k přepravě pouze produktů označených tímto předpisem jako látky jen s nebezpečím znečištění. 14.2 Termín v podobném stádiu stavby znamená stádium, ve kterém: .1 začíná stavba, kterou lze ztotožnit s konkrétní lodí a .2 montáž této lodě začala a zahrnuje nejméně 50 tun nebo jedno procento odhadované hmoty veškerého stavebního materiálu, podle toho, která hodnota je nižší 15 Tuhnoucí/netuhnoucí 15.1 Termín tuhnoucí látka znamená škodlivou kapalnou látku, která: .1 v případě látky s bodem tání nižším než 15 °C, je při teplotě nižší než 5 °C nad jejím bodem tání v době vykládky nebo .2 v případě látky s bodem tání rovnajícím se nebo vyšším než 15 °C, je při teplotě nižší než 10 °C nad jejím bodem tání v době vykládky. 15.2 Termín netuhnoucí látka znamená škodlivou kapalnou látku, která není tuhnoucí látka. 16 Tanker 16.1 Termín tanker pro přepravu chemikálií znamená loď postavenou nebo upravenou za účelem hromadné přepravy libovolného kapalného produktu uvedeného v kapitole 17 Mezinárodní předpis o přepravě chemických látek. 16.2 Termín NLS tanker znamená loď postavenou nebo upravenou za účelem hromadné přepravy škodlivých kapalných látek a zahrnuje „ropný tanker“ tak, jak je definováno v Příloze I této úmluvy, když je certifikován k hromadné přepravě nákladu nebo částečného nákladu škodlivých kapalných látek. 17 Viskozita 17.1 Termín látka s vysokou viskozitou znamená škodlivou kapalnou látku v kategorii X nebo Y s viskozitou rovnající se nebo větší než 50 mPa-s při teplotě vykládání. 17.2 Termín látka s nízkou viskozitou znamená škodlivou kapalnou látku, která není látka s vysokou viskozitou. Pravidlo 2 Použití 1 Nebude-li výslovně uvedeno jinak, ustanovení této přílohy se budou vztahovat na všechny lodě certifikované k hromadné přepravě škodlivých kapalných látek. 2 Pokud se náklad podléhající ustanovením Přílohy I této úmluvy přepravuje v nákladovém prostoru NLS tankeru, budou také platit příslušné požadavky Přílohy I této úmluvy. Pravidlo 3 Výjimky 1 Požadavky na vypouštění uvedené v této příloze se nebudou vztahovat na vypouštění škodlivých kapalných látek nebo směsí obsahujících tyto látky do moře, pokud taková vypouštění: .1 jsou nutná pro účely zajištění bezpečnosti lodi nebo záchranu života na moři, nebo .2 jsou důsledkem poškození lodi nebo jejího vybavení: .2.1 za předpokladu, že po vzniku poškození nebo zjištění úniku byla přijata veškerá přiměřená bezpečnostní opatření určená k zabránění nebo minimalizace vypouštění a .2.2 s výjimkou případů, kdy se majitel nebo kapitán dopustili buď jednání s úmyslem způsobit škodu nebo nedbalosti s vědomím, že pravděpodobně vznikne škoda nebo .3 schválené správním orgánem, při použití za účelem boje proti zvláštním mimořádným událostem se znečištěním, aby se škody způsobené znečištěním minimalizovaly. Jakékoliv takové vypouštění podléhá schválení vládou, pod jejíž pravomocí se zamýšlené vypouštění uskuteční. Pravidlo 4 Výjimky 1 S ohledem na změny požadavků na přepravu v důsledku aktualizace zařazení látky, použijí se následující ustanovení: .1 kde úprava této přílohy a Mezinárodního předpisu o přepravě chemických látek a Předpisu o přepravě chemických látek zahrnuje změny stavby nebo vybavení a zařízení z důvodu aktualizace požadavků na přepravu určitých látek, může správní orgán upravit nebo odložit na určitou dobu použití této úpravy na lodě postavené před datem vstupu této úpravy v platnost, pokud se okamžité použití takové změny považuje za nepřiměřené nebo neproveditelné. Toto zmírnění se určí ve vztahu ke každé jednotlivé látce; .2 správní orgán umožňující zmírnění použití úpravy na základě tohoto odstavce musí Organizaci předložit zprávu uvádějící podrobné údaje o dotčené lodi nebo lodích, nákladu s osvědčením pro přepravu, činnostech, pro které se loď využívá a odůvodnění zmírnění, a to za účelem rozeslání smluvním stranám úmluvy z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná, a odrážejí výjimku na osvědčení uvedeném v pravidle 7 nebo 9 této přílohy; .3 bez ohledu na výše uvedené, může správní orgán vyjmout lodě z požadavků na přepravu na základě pravidla 11 pro lodě oprávněné přepravovat individuálně označené ropné látky označené v příslušným poznámce pod čarou v kapitole 17 Předpisu IBC, a to za předpokladu, že loď splňuje následující podmínky: .3.1 na základě tohoto pravidla, musí NLS tanker splňovat všechny požadavky pro loď typu 3 tak, jak je označená v Předpisu IBC vyjma umístění nákladové nádrže; .3.2 na základě tohoto pravidla, musí být nákladové nádrže umístěny v následujících vzdálenostech uvnitř lodě. Celá délka nákladové nádrže musí být chráněna balastními nádržemi nebo prostory jiného druhu než jsou nádrže pro přepravu ropných produktů, a to následovně: .3.2.1 boční nádrže nebo prostory musí být uspořádány tak, aby byly nákladové nádrže umístěny směrem dovnitř od konstrukční linie boční obšívky nikde méně než je vzdálenost 760 mm; .3.2.2 nádrže nebo prostory dvojitého dna musí být uspořádány tak, aby vzdálenost mezi dnem nákladových nádrží a konstrukční linií boční obšívky měřená kolmo ke dnové obšívce nebyla nikde menší než 6/15 (m) nebo 2,0 m v ose podle toho, která hodnota je menší.; Minimální vzdálenost musí být 1,0 m; .3.3 udělenou výjimku musí uvádět příslušné osvědčení. 2 Na základě ustanovení odstavce 3 tohoto pravidla, ustanovení pravidla 12.1 se nemusí uplatňovat na lodě vyrobené před 1. červencem 1986, které se využívají při omezených plavbách tak, jak je určeno správním orgánem mezi: .1 přístavy nebo terminály uvnitř smluvního státu této úmluvy nebo .2 přístavy nebo terminály smluvních států této úmluvy. 3 Ustanovení odstavce 2 tohoto pravidla se nebudou vztahovat pouze na loď postavenou před 1. červencem 1986, pokud: .1 pokaždé, když se má nádrže obsahující látky nebo směsi kategorie X, Y nebo Z vymývat nebo balastovat, nádrž se vymývá v souladu s postupem pro předběžné vymývání schváleným správním orgánem v souladu s Dodatkem VI této přílohy a výplachy z nádrží se vypouští do zařízení pro odevzdávání látek z lodí; .2 následné výplachy nebo balastová voda se vypouští do zařízení pro odevzdávání látek z lodí nebo na moři v souladu s jinými ustanoveními této přílohy; .3 přiměřenost zařízení pro odevzdávání látek z lodí v přístavech nebo terminálech uvedených výše, pro účely tohoto odstavce, je schválena vládami smluvních států této úmluvy v nichž se tyto přístavy nebo terminály nacházejí; .4 v případě lodí využívaných při plavbách do přístavů nebo terminálů pod pravomocí jiných smluvních států této úmluvy, sdělí správní orgán Organizaci, za účelem rozeslání smluvním stranám úmluvy, údaje o výjimce z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná, a .5 osvědčení požadované na základě této přílohy je potvrzeno v tom smyslu, že loď se využívá výhradně při těchto omezených plavbách. 4 U lodi, jejíž konstrukční a provozní vlastnosti jsou takové, že balastování nákladových nádrží není nutné a vymývání nákladových nádrží se vyžaduje pouze u oprav nebo uložení v suchém doku, může správní orgán výjimku z ustanovení pravidla 12, za předpokladu, že jsou splněny všechny následující podmínky: .1 konstrukce, stavba a vybavení lodi jsou schváleny správním orgánem s ohledem na činnosti, pro které je určena; .2 veškeré odpadní vody z výplachů z nádrží, které lze provádět před opravou nebo uložením v suchém doku se vypouští do zařízení pro odevzdávání látek z lodí, jejichž vhodnost zjistí správní orgán; .3 osvědčení vyžadované podle této přílohy uvádí: .3.1 že každá nákladová nádrž je certifikována pro přepravu omezeného počtu látek, které jsou srovnatelné a mohou být přepravovány střídavě ve stejné nádrži bez okamžitého čistění a .3.2 údaje o výjimce; .4 na lodi se nachází Příručka schválená správním orgánem a 5 v případě lodí využívaných při plavbách do přístavů nebo terminálů pod pravomocí jiných smluvních států této úmluvy, sdělí správní orgán Organizaci, za účelem rozeslání smluvním stranám úmluvy, údaje o výjimce z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná, a Pravidlo 5 Ekvivalenty 1 Správní orgán může povolit jakékoliv vybavení, materiál, zařízení nebo přístroj k montáži na loď jako alternativu k podobnému vybavení apod. vyžadovanému touto přílohou, pokud je takové vybavení, materiál, zařízení nebo přístroj přinejmenším stejně účinné jako vybavení apod. vyžadované touto přílohou. Tato pravomoc právního orgánu se nebude vztahovat na nahrazení provozních metod k provádění omezení vypouštění škodlivých kapalných látek jako ekvivalentní těm projektovým a konstrukčním prvkům, které jsou předepsané pravidly v této příloze. 2 Správní orgán, který umožňuje montáž vybavení, materiál, zařízení nebo přístroj na loď jako alternativu vybavení apod. vyžadovaného touto přílohou sdělí údaje o tomto vybavení apod. Organizaci, za účelem rozeslání smluvním stranám úmluvy, údaje o výjimce z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná. 3 Bez ohledu na ustanovení výše uvedených odstavců 1 a 2 tohoto pravidla, se musí stavba a vybavení tankerů pro přepravu zkapalněného plynu s osvědčením pro přepravu škodlivých kapalných látek uvedených v příslušném Předpisu o tankerech pro přepravu zkapalněného plynu považovat za rovnocenné požadavkům na stavbu a vybavení obsažených v pravidlech 11 a 12 této přílohy, a to za předpokladu, že tanker pro přepravu zkapalněného plynu splňuje všechny následující podmínky: .1 drží Osvědčení o způsobilosti v souladu s příslušným Předpisem o tankerech pro přepravu zkapalněného plynu pro lodě certifikované pro hromadnou přepravu zkapalněného plynu; .2 drží Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek, v němž se potvrzuje, že tanker pro přepravu zkapalněného plynu může přepravovat pouze ty škodlivé kapalné látky, které jsou identifikovány a uvedeny v příslušném Předpisu o tankerech pro přepravu zkapalněného plynu; .3 je vybaven zařízením na oddělený balast; .4 je vybaven čerpacím a potrubním zařízením, které, ke spokojenosti správního orgánu, zajistí, aby množství zbytků nákladu zbývajících v nádrži a jejím souvisejícím potrubí po vyložení nepřekročilo příslušné množství zbytků v souladu s požadavky pravidel 12.1, 12.2 nebo 12.3 a .5 je vybaven příručkou, kterou schvaluje správní orgán, zajišťující, že nedojde k žádnému provoznímu míchání zbytků nákladu a vody a že v nádrži nezůstanou žádné zbytky nákladu po použití ventilačních postupů předepsaných dané příručce. Kapitola 2 Kategorizace škodlivých kapalných látek Pravidlo 6 Kategorizace a seznam škodlivých kapalných látek a jiných látek 1 Za účelem pravidel této přílohy se škodlivé kapalné látky dělí do čtyř následujících kategorií: .1 Kategorie X: Škodlivé kapalné látky, které, pokud jsou vypouštěny do moře při začišťování nádrží nebo vypouštění balastu, jsou považovány za významnou hrozbu buď pro mořské zdroje nebo lidské zdraví a proto odůvodňují zákaz jejich vypouštění do mořského prostředí; .2 Kategorie Y: Škodlivé kapalné látky, které, pokud jsou vypouštěny do moře při začišťování nádrží nebo vypouštění balastu, jsou považovány za hrozbu buď pro mořské zdroje nebo lidské zdraví nebo způsobují škodu na vybavení nebo jiném zákonném využití moře a proto odůvodňují omezení kvality a množství jejich vypouštění do mořského prostředí; .3 Kategorie Z: Škodlivé kapalné látky, které, pokud jsou vypouštěny do moře při začišťování nádrží nebo vypouštění balastu, jsou považovány za menší hrozbu buď pro mořské zdroje nebo lidské zdraví a proto odůvodňují méně přísné omezení kvality a množství jejich vypouštění do mořského prostředí; .4 Jiné látky: Látky označeny jako OS (Other Substances; jiné látky) ve sloupci Kategorie znečištění v kapitole 18 Mezinárodním předpisu o hromadné přepravě chemických látek, které byly vyhodnoceny a bylo zjištěno, že nespadají do kategorie X, Y nebo Z tak, jak je definováno v pravidle 6.1 této přílohy, protože jsou v současné době považovány za nulovou hrozbu poškození mořských zdrojů, lidského zdraví, vybavení nebo jiného zákonného využití moře při vypouštění do moře po začišťování nádrží nebo vypouštění balastu. Vypouštění stokové nebo balastové vody nebo jiných zbytků či směsí obsahujících pouze látky označované jako „jiné látky“ nebude podléhat žádným požadavkům této přílohy. 2 Pokyny pro použití při kategorizaci škodlivých kapalných látek jsou uvedeny v Dodatku I k této příloze. 3 Je-li navrženo přepravovat hromadně kapalnou látku, která nebyla kategorizovaná podle odstavce 1 tohoto pravidla, se vlády smluvních stran této úmluvy zainteresované navrhované přepravě musí stanovit a dohodnout se na předběžném posouzení navrhované přepravy na základě pokynů uvedených v odstavci 2 tohoto pravidla. Do dosažení úplné dohody mezi zúčastněnými vládami se daná látka nesmí přepravovat. Co nejdříve, nejpozději však do 30 dnů poté, co bylo dohody dosaženo, vláda státu, který látku vyrábí nebo přepravuje a zahajuje dané jednání o dohodě, musí informovat Organizaci a poskytnou jí údaje o látce a předběžné posouzení za účelem výročního rozeslání všem smluvním stranám z důvodu jejich informování. Organizace musí vést seznam všech těchto látek a jejich předběžného posouzení až do té doby, kdy budou tato látky formálně zahrnuty do Předpisu IBC. Kapitola 3 Inspekce a vydávání osvědčení Pravidlo 7 Inspekce a vydávání osvědčení pro tankery pro přepravu chemikálií Bez ohledu na ustanovení pravidel 8, 9, a 10 této přílohy, tankery pro přepravu chemikálií, které byly zkontrolovány a certifikovány smluvními státy této úmluvy v souladu s ustanoveními Mezinárodního předpisu o přepravě chemických látek nebo Předpisu o přepravě chemických látek, podle potřeby, se považují za to, že splňují ustanovení uvedených pravidel a osvědčení vydané na základě tohoto předpisu bude mít stejnou sílu a získá stejné uznání jako osvědčení vystavené na základě pravidla 9 této přílohy. Pravidlo 8 Inspekce 1 Lodě přepravující hromadně škodlivé kapalné látky budou podléhat níže uvedeným inspekcím: .1 Počáteční inspekce před uvedením lodi do provozu nebo před prvním vystavením osvědčení požadovaného podle pravidla 9 této přílohy, která zahrnuje kompletní inspekci její konstrukce, vybavení, systémů, armatur, zařízení a materiálu v rozsahu, v němž loď podléhá ustanovením této přílohy. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou konstrukce, vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy. .2 Obnovovací inspekce v intervalech stanovených správním orgánem, ale nepřekračujících pět let, kromě případů, kdy platí pravidla 10.2, 10.5, 10.6 nebo 10.7 této přílohy. Tato obnovovací inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou konstrukce, vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy. .3 Průběžná inspekce ve lhůtě 3 měsíců před nebo po druhém výročním datu nebo ve lhůtě 3 měsíců před nebo po třetím výročním datu vystavení osvědčení, která se musí uskutečnit při jedné z výročních inspekcí uvedených v odstavci 1.4 tohoto pravidla. Tato průběžná inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou konstrukce, vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy a jsou v dobrém provozním stavu. Tyto průběžné inspekce musí být potvrzeny na osvědčení vystaveném na základě pravidla 9 této přílohy. .4 Výroční inspekce do 3 měsíců před nebo po každém výročním datu vystavení osvědčení, včetně generální inspekce konstrukce, vybavení, systémů, armatur, zařízení a materiálu uvedené v odstavci 1.1 tohoto pravidla, aby se zajistilo, že byly udržovány v souladu s odstavem 3 tohoto pravidla a že zůstanou v uspokojivém stavu po dobu životnosti, pro kterou je loď určena. Tyto výroční inspekce musí být potvrzeny na osvědčení vystaveném na základě pravidla 9 této přílohy. .5 Dodatečná inspekce, podle okolností buď celková nebo částečná, musí být provedena po opravě vyplývající z vyšetřování předepsaných v odstavci 3 tohoto pravidla nebo po provedení jakýchkoliv důležitých oprav nebo rekonstrukcí. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že nezbytné opravy nebo rekonstrukce byly provedeny efektivně, že materiál a provedení těchto oprav nebo rekonstrukcí je ve všech ohledech uspokojivé a že loď je ve všech ohledech v souladu s požadavky této přílohy. 2.1 Inspekce lodí, pokud jde o provádění ustanovení této přílohy, musí bát prováděny úředníky správního orgánu. Správní orgán však může inspekcemi pověřit buď inspektory jmenované pro tento účel nebo jím uznané Organizace. 2.2 Uznaná Organizace, uvedená v odstavci 2.1 tohoto pravidla, musí splňovat pokyny přijaté usnesením Organizace A.739(18)* ve znění možných předpisů Organizace, a specifikaci přijatou usnesením Organizace A.789(19), ve znění možných předpisů Organizace, za předpokladu, že tyto změny jsou přijaty, vstoupí v platnost a nabudou účinnosti v souladu s ustanoveními článku 16 této úmluvy o změnách postupů platných pro tuto přílohu. 2.3 Správní orgán jmenující inspektory nebo uznávající Organizace k provádění inspekcí tak, jak je stanoveno v bodě 2.1 tohoto pravidla musí minimálně zmocnit libovolného jmenovaného inspektora nebo uznanou Organizaci k následujícímu: .1 vyžadovat provedení oprav lodě a .2 provádět inspekce, jsou-li vyžadované příslušnými orgány přístavního státu. 2.4 Správní orgán musí Organizaci sdělit konkrétní odpovědnosti a podmínky oprávnění udělených jmenovaným inspektorům nebo uznaným Organizacím, aby mohly být rozeslány smluvním stranám této úmluvy za účelem informování jejich úředníků. 2.5 Když jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace rozhodne, že stav lodi nebo jejího vybavení zásadně neodpovídá údajům v osvědčení nebo je takový, že loď není vhodná k vyplutí na moře aniž by nepředstavovala nepřiměřené riziko poškození životní prostředí v moři, tento inspektor nebo Organizace neprodleně zajistí, aby byla přijata nápravná opatření a včas uvědomí správní orgán. Pokud taková nápravná opatření přijata nejsou, musí být odebráno osvědčení a musí být neprodleně informován správní orgán. Pokud je loď v přístavu jiné smluvní strany, musí být také okamžitě informovány příslušné orgány daného přístavního státu. Když úředník správního orgánu, jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace informuje příslušné orgány přístavního státu, musí dotčená vláda přístavního státu poskytnout tomuto úředníkovi, inspektorovi nebo Organizaci veškerou nezbytnou pomoc, aby mohli plnit své povinnosti plynoucí z tohoto pravidla. Pokud je to možné, musí vláda přístavního státu přijmout taková opatření, která zajistí, že loď nevypluje, dokud nebude možné vyplout na moře nebo opustit přístav za účelem plavby do nejbližšího dostupné vhodné opravárenské loděnice, aniž by tím vzniklo nepřiměřené riziko poškození mořského prostředí. 2.6 V každém případě musí příslušný správní orgán plně zaručit úplnost a účinnost inspekce a zajistit veškeré nezbytné náležitosti ke splnění této povinnosti. 3.1 Stav lodi a jejího vybavení musí být udržován na takové úrovni, aby byl v souladu s ustanoveními této úmluvy a aby bylo zajištěno, že loď zůstane ve všech ohledech vhodná k vyplutí na moře, aniž by tím vzniklo nepřiměřené riziko poškození mořského prostředí. 3.2 Po dokončení každé inspekce lodi podle odstavce 1 tohoto pravidla se v konstrukci, vybavení, systémech, armaturách, zařízeních nebo materiálu, které jsou předmětem inspekce, nesmí bez sankcí ze strany správního orgánu provádět žádné změny, s výjimkou přímé výměny takového vybavení a armatur. 3.3 Kdykoliv na lodi dojde k nehodě nebo je zjištěna závada, která podstatně ovlivňuje integritu lodi nebo účinnost nebo úplnost jejího zařízení, na něž se vztahuje tato příloha, velitel nebo vlastník lodi při nejbližší příležitosti uvědomí správní orgán, uznanou Organizaci nebo jmenovaného inspektora odpovědného za vystavení příslušného osvědčení, který zahájí vyšetřování k určení, zdali je nezbytná inspekce tak, jak vyžaduje odstavec 1 tohoto pravidla. Pokud se loď nachází v přístavu jiné smluvní strany, musí kapitán nebo vlastník také okamžitě uvědomit příslušné orgány přístavního státu a jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace musí zajistit, že taková zpráva byla vyhotovena. Pravidlo 9 Vystavení nebo potvrzení osvědčení 1 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek musí být vystaveno po počáteční nebo obnovovací inspekci v souladu s ustanoveními pravidla 8 této přílohy, a to ve prospěch jakékoliv lodi určené k hromadné přepravě škodlivých kapalných látek a která se využívají při plavbách do přístavů nebo příbřežních terminálů pod pravomocí jiných smluvních stran této úmluvy. 2 Toto osvědčení musí být vystaveno nebo náležitě potvrzeno buď správním orgánem nebo jakýmikoliv osobami či organizacemi správním orgánem řádně pověřenými. Ve všech případech správní orgán za osvědčení přejímá plnou zodpovědnost. 3.1 Vláda smluvní strany této úmluvy je oprávněna nechat na žádost správního orgánu provést inspekci lodi a, je-li přesvědčena, že jsou ustanovení této přílohy splněna, pro loď vystaví nebo povolí vystavení Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek a, je-li to vhodné, potvrdí nebo povolí potvrzení uvedeného osvědčení na lodi, a to v souladu s touto přílohou. 3.2 Kopie tohoto osvědčení a kopie zprávy o inspekci musí být co nejdříve předány zadávajícímu správnímu orgánu. 3.3 Takto vystavené osvědčení musí obsahovat prohlášení o tom, že bylo vystaveno na žádost správního orgánu musí mít stejnou účinnost a být uznáno stejně jako osvědčení vystavené na základě odstavce 1 této přílohy. 3.4 Pro loď, která je oprávněna plout pod vlajkou státu, který není smluvní stranou nesmí být vystaveno žádné Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek. 4 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek musí být vypracováno ve formě odpovídající vzoru uvedenému v Dodatku III této přílohy a musí být alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud se také provádějí záznamy v úředním jazyce státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, tyto záznamy dostanou v případě sporu nebo nesrovnalostí přednost. Pravidlo 10 Trvání a platnost osvědčení 1 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek se vystavuje na dobu stanovenou správním orgánem a které nesmí přesáhnout dobu 5 let. 2.1 Bez ohledu na požadavky odstavce 1 tohoto pravidla, jestliže je obnovovací inspekce dokončena do 3 měsíců před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího 5 let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení. 2.2 Když je obnovovací inspekce dokončena po datu uplynutí platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího 5 let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení. 2.3 Když je obnovovací inspekce dokončena více než 3 měsíce před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího 5 let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení. 3 Pokud je osvědčení vystaveno na dobu kratší než 5 let, správní orgán může prodloužit platnost osvědčení do termínu po uplynutí doby platnosti na maximální dobu uvedenou v odstavci 1 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že se řádně provádí inspekce uvedené v pravidlech 8.1.3 a 8.1.4 této přílohy platné, když se osvědčení vystavuje na dobu 5 let. 4 Pokud byla obnovovací inspekce dokončena a nové osvědčení nelze vystavit ani umístit na palubě lodi před skončením platnosti stávajícího osvědčení, může osoba nebo Organizace oprávněná správním orgánem potvrdit stávající osvědčení, které pak musí být přijato jako platné na další období, které nesmí přesáhnout délku 5 měsíců od uplynutí data platnosti. 5 Pokud loď v době, kdy vyprší platnost osvědčení není v přístavu, v němž má podstoupit inspekci, může správní orgán dobu platnosti osvědčení prodloužit, ale toto prodloužení se uděluje pouze za účelem umožnění loď dokončit její plavbu do přístavu, v němž má podstoupit inspekci, a pak pouze v případech, kdy se tak zdá správné a přijatelné. Žádné osvědčení se nesmí prodloužit na dobu delší než tři měsíce a loď, pro kterou se prodloužení uděluje nebude oprávněna, při svém příjezdu do přístavu, v němž má podstoupit inspekci, na základě tohoto prodloužení opustit přístav bez nutnosti získat nové osvědčení. Po ukončení obnovovací inspekce bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu 5 let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení před udělením prodloužení. 6 Osvědčení vystavené pro loď, která se provozuje na krátkých plavbách, a které nebylo prodlouženo podle výše uvedených ustanovení tohoto pravidla může být prodlouženo správním orgánem na dobu odkladu v délce až jednoho měsíce od uplynutí na něm vyznačené doby platnosti. Po ukončení obnovovací inspekce bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu 5 let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení před udělením prodloužení. 7 Za zvláštních okolností, jak je stanoveno správním orgánem, nemusí být nové osvědčení datováno od data skončení platnosti stávajícího osvědčení tak, jak požadují odstavce 2.2, 5 nebo 6 tohoto pravidla. Za těchto zvláštních okolností bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu 5 let od data dokončení obnovovací inspekce. 8 Pokud je výroční či průběžná inspekce dokončena před uplynutím lhůty stanovené v pravidle 8 této přílohy, pak: .1 výroční datum uvedené na osvědčení se potvrzením mění na datum, které nesmí být později než 3 měsíce po datu, kdy byla inspekce dokončena. .2 následné výroční nebo průběžné inspekce požadované v pravidle 8 této přílohy musí být dokončena v intervalech předepsaných tímto pravidlem pomocí nového výročního data; .3 datum vypršení platnosti může zůstat beze změny za předpokladu, že je jedna nebo více výročních nebo průběžných inspekcí, podle potřeby, provedena tak, aby nebyly překročeny maximální intervaly mezi inspekcemi stanovenými pravidlem 8 této přílohy. 9 Osvědčení vystavené na základě pravidla 9 této přílohy pozbude platnosti v některém z následujících případů: .1 pokud nejsou příslušné inspekce dokončeny ve lhůtách stanovených podle pravidla 8.1 této přílohy; .2 pokud není osvědčení potvrzeno v souladu s pravidlem 8.1.3 nebo 8.1.4 této přílohy; .3 při převodu lodě pod vlajku jiného státu. Nové osvědčení se vystavuje pouze, když je vláda vystavující nové osvědčení plně přesvědčena, že loď je v souladu s požadavky pravidla 8.3.1 a 8.3.2 této přílohy. V případě převodu mezi smluvními stranami, pokud je zažádáno do 3 měsíců po uskutečněném převodu, musí vláda smluvní strany, pod jejíž vlajkou byla loď již dříve oprávněna plout, a to co nejdříve, předat správnímu orgánu kopie osvědčení nesené lodí před převodem a, jsou-li k dispozici, kopie příslušných zpráv o inspekcích. Kapitola 4 Projektování, konstrukce, vybavení a provoz Pravidlo 11 Návrh, konstrukce, vybavení a provoz 1 Návrh, konstrukce, vybavení a provoz lodě s osvědčením k hromadné přepravě škodlivých kapalných látek označených v kapitole 17 Mezinárodního předpisu o hromadné přepravě chemikálií, musí být v souladu s následujícími ustanoveními, aby se minimalizovalo nekontrolovanému vypouštění takových látek do moře: .1 Mezinárodní předpis o hromadné přepravě chemikálií, když byl tanker pro přepravu chemikálií postaven 1. července 1986 či později nebo .2 Předpis o hromadné přepravě chemických látek tak, jak je uvedeno v odstavci 1.7.2 daného předpisu pro: .2.1 lodě, u kterých byla smlouva o stavbě uzavřena 2. listopadu 1973 či později, ale které byly postavené před 1. červencem 1986 a které se provozují při plavbách do přístavů nebo terminálů pod pravomocí ostatních smluvních států Úmluvy a .2.2 lodě postavené 1. července 1983 či později, ale před 1. červencem 1986, které se provozují při plavbách mezi přístavy nebo terminály v rámci státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout. .3 Předpis o hromadné přepravě chemických látek tak, jak je uvedeno v odstavci 1.7.3 daného předpisu pro: .3.1 lodě, u kterých byla smlouva o stavbě uzavřena před 2. listopadem 1973 a které se provozují při plavbách do přístavů nebo terminálů pod pravomocí ostatních smluvních států této úmluvy a .3.2 lodě postavené před 1. červencem 1983 a které se výhradně využívají při plavbách mezi přístavy nebo terminály v rámci státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout. 2 Pokud jde o jiné lodě než tankery pro přepravu chemikálií nebo tankery pro přepravu zkapalněného plynu s osvědčením pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek uvedených v kapitole 17 Mezinárodního předpisu o hromadné přepravě chemických látek, musí správní orgán stanovit vhodná opatření založená na pokynech* připravených Organizací s cílem zajistit, že ustanovení musí být taková, aby se minimalizovalo nekontrolované vypouštění těchto látek do moře. Pravidlo 12 Čerpání, potrubí, opatření při vykládce a odpadní nádrže 1 Každá loď postavená do 1. července 1986 musí být vybavena čerpacím a potrubním zařízením, aby se zajistilo, že každá nádrž s osvědčením k přepravě látek v kategorii X nebo Y nezadržuje určité množství zbytků vyšší než 300 l v nádrži a jejím souvisejícím potrubí a že každá nádrž s osvědčením k přepravě látek v kategorii Z nezadržuje určité množství zbytků vyšší než 900 l v nádrži a jejím souvisejícím potrubí. V souladu s dodatkem V této přílohy musí být provedena funkční zkouška. 2 Každá loď postavená 1. července 1986 či později, ale před 1. lednem 2007 musí být vybavena čerpacím a potrubním zařízením, aby se zajistilo, že každá nádrž s osvědčením k přepravě látek v kategorii X nebo Y nezadržuje určité množství zbytků vyšší než 100 l v nádrži a jejím souvisejícím potrubí a že každá nádrž s osvědčením k přepravě látek v kategorii Z nezadržuje určité množství zbytků vyšší než 300 l v nádrži a jejím souvisejícím potrubí. V souladu s Dodatkem V této přílohy musí být provedena funkční zkouška. 3 Každá loď postavená do 1. ledna 2007 či později musí být vybavena čerpacím a potrubním zařízením, aby se zajistilo, že každá nádrž s osvědčením k přepravě látek v kategorii X, Y nebo Z nezadržuje určité množství zbytků vyšší než 75 liber v nádrži a jejím souvisejícím potrubí. V souladu s dodatkem V této přílohy musí být provedena funkční zkouška. 4 Na lodi jiného druhu než je tanker pro přepravu chemikálií postavený před 1. lednem 2007, který nemůže splnit požadavky na čerpací a potrubní zařízení pro látky kategorie Z uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto zařízení se nebudou vztahovat žádné množstevní požadavky. Považuje se, že je dosaženo shody, pokud je nádrž vyprázdněna v největší možné míře. 5 Funkční zkoušky čerpání uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto pravidla musí být schváleny správním orgánem. Funkční zkoušky čerpání musí jako zkušební médium využívat vodu. 6 Lodě s osvědčením pro přepravu látek kategorie X, Y nebo Z, musí mít podvodní výpust (nebo výpusti). 7 U lodí postavených před 1. lednem 2007 a s osvědčením pro přepravu látek v kategorii Z není podvodní výpust vyžadovaná v odstavci 6 tohoto pravidla povinná. 8 Podvodní výpust (nebo výpusti) musí být umístěna v nákladovém prostoru v blízkosti ohybu stoky a musí být uspořádána tak, aby se zabránilo opakovanému vniknutí směsí zbytky/voda vtoky mořské vody na lodi. 9 Uspořádání podvodní výpusti musí být takové, aby směs zbytky/voda vypouštěná do moře neprocházela mezní vrstvou lodi. Za tímto účelem se při normálním vypouštění do obšívky lodi minimální průměr výpusti řídí následující rovnicí: d=Qd5Ld kde d = minimální průměr výpusti (m) Ld = vzdálenost od přední svislice k výpusti (m) Qd = maximální zvolená rychlost, při které loď může vypouštět směsi zbytky/voda přes výpust (m3/h). 10 Když je vypouštění nasměrováno šikmo k obšívce lodi, výše uvedený vztah musí být upraven nahrazením za Qd složkou Qd, která je kolmá k obšívce lodi. 11 Odpadní nádrže Ačkoli tato příloha nevyžaduje instalaci vyčleněných odpadních nádrží, mohou být odpadní nádrže užitečné při určitých vymývacích procesech. Jako odpadní nádrže lze použít i nákladové nádrže. Kapitola 5 \\- Provozní vypouštění zbytků škodlivých kapalných látek Pravidlo 13 Omezení vypouštění zbytků škodlivých kapalných látek Na základě ustanovení pravidla 3 této přílohy, musí omezení vypouštění zbytků škodlivých kapalných látek nebo balastové vody, výplachů z nádrží nebo jiných směsí obsahujících tyto látky splňovat následující požadavky. 1 Ustanovení o vypouštění 1.1 Vypouštění zbytků látek zařazených do kategorie X, Y nebo Z nebo těch, které jsou takto přechodně posouzeny, nebo balastové vody, výplachů z nádrží nebo jiných směsí obsahujících tyto látky je zakázáno, pokud je takovéto vypouštění v plném souladu s platnými operativními požadavky obsaženými v této příloze. 1.2 Před prováděním jakéhokoliv předběžného vymývání nebo vypouštění v souladu s tímto pravidlem, musí být příslušná nádrž co nejvíce vyprázdněna v souladu s postupy předepsanými v příručce. 1.3 Přeprava látek, které nebyly kategorizovány, přechodně posouzeny nebo vyhodnoceny podle pravidla 6 této přílohy nebo balastové vody, výplachů z nádrží nebo jiných směsí obsahujících tyto zbytky je zakázána spolu s jakýmkoliv následným vypouštěním těchto látek do moře. 2 Normy pro vypouštění 2.1 Pokud ustanovení tohoto pravidla umožňují vypouštět do moře zbytky látek v kategorii X, Y nebo Z nebo látek takto přechodně posouzených nebo balastové vody, výplachů z nádrží nebo jiných směsí obsahujících tyto látky, budou platit následující normy pro vypouštění: .1 loď pluje rychlostí nejméně 7 uzlů v případě lodí s vlastním pohonem nebo nejméně 4 uzly v případě lodí bez vlastního pohonu; .2 vypouštění se provádí pod čarou ponoru přes podvodní výpust (výpusti) a nesmí překročit maximální rychlost, pro kterou je podvodní výpust (výpusti) určena a .3 vypouštění se provádí ve vzdálenosti nejméně 12 námořních mil od nejbližší pevniny a na hloubce vody nejméně 25 metrů. 2.2 U lodí postavených před 1. lednem 2007 není vypouštění do moře zbytků látek v kategorii X, Y nebo Z nebo látek takto přechodně posouzených nebo balastové vody, výplachů z nádrží nebo jiných směsí obsahujících tyto látky pod čárou ponoru povinné. 2.3 Správní orgán může upustit od požadavků odstavce 2.1.3 na látky v kategorii Z, pokud jde o vzdálenost nejméně 12 námořních mil od nejbližší pevniny u lodí využívaných výhradně při plavbách ve vodách podléhajících svrchovanosti nebo pravomoci státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout. Správní orgán může upustit od stejného požadavku, pokud jde o vzdálenost vypouštění nejméně 12 námořních mil od nejbližší pevniny u konkrétní lodi oprávněné plout pod vlajkou jeho státu, když se využívá při plavbách ve vodách podléhajících svrchovanosti nebo pravomoci jednoho sousedícího státu po dosažení písemné dohody o zproštění se mezi dvěma dotčenými pobřežními státy, a to za předpokladu, že nebude dotčena žádná třetí strana. Informace k této dohodě musí být sděleny Organizaci do 30 dnů k dalšímu rozeslání smluvním stranám této úmluvy z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná. 3 Odvětrávání zbytků nákladu K odstranění zbytků nákladu z nádrže lze použít postupy odvětrávání schválené správním orgánem. Tyto postupy musí být v souladu s dodatkem 7 této přílohy. Veškerá voda následně napuštěná do nádrže se považuje za čistou a nepodléhá požadavkům na vypouštění uvedeným v této příloze. 4 Výjimka pro předběžné vymývání Na žádost kapitána lodě lze udělit výjimku pro předběžné vymývání, a to ze strany vlády přijímající smluvní strany, kde je potvrzeno, že: .1 vyložená nádrž, která bude opět naložena touž látkou nebo jinou látkou kompatibilní s předchozí látkou a že nádrž nebude před nakládkou vymývána ani balastována nebo .2 vyložená nádrž nebude vymývána ani balastována na moři. Předběžné vymývání v souladu s platným odstavcem tohoto pravidla se musí provádět v jiném přístavu, a to za předpokladu, že bylo písemně potvrzeno, že je v daném přístavu k dispozici zařízení pro odevzdávání látek z lodí a že je pro tento účel vhodné nebo .3 se zbytky nákladu budou odstraněny prostřednictví procesu odvětrání schváleného správním orgánem v souladu s Dodatkem 7 této přílohy. 5 Použití čisticích prostředků nebo přísad 5.1 Je-li k vymývání nádrže použito vymývací médium jiného druhu než voda, například minerální olej nebo chlorované rozpouštědlo, jeho vypouštění se bude řídit ustanoveními buď Přílohy I nebo Přílohy II, které by se vztahovaly na médium, bylo-li by přepravováno jako náklad. Postupy vymývání nádrží, při kterých se takové médium používá, musí být uvedeny v příručce a schválené správním orgánem. 5.2 Pokud se do vody přidává jen malé množství čisticích přísad (čisticí prostředky), aby se usnadnilo vymývání nádrží, nesmí být použity žádné přísady obsahující znečišťující složky kategorie X vyjma těch složek, které jsou snadno biologicky rozložitelné a jejich celková koncentrace představuje méně než 10 % čisticí přísady. Na nádrž se nebudou vztahovat žádná další omezení kromě těch, které se vztahují na předchozí náklad. 6 Vypouštění zbytků kategorie X 6.1 Na základě ustanovení odstavce 1 se použijí následující ustanovení: .1 Nádrž, z níž byla vyložena látka kategorie X musí být předběžně vymyta dříve, než loď opustí přístav vykládky. Výsledné zbytky se vypouští do zařízení pro odevzdávání látek z lodí, dokud koncentrace látky v odpadní vodě do tohoto zařízení, jak ukáží rozbory vzorků odpadní vody odebrané inspektorem, nebude stejná nebo nižší než 0,1 % hmotnostních. Po dosažení požadované koncentrace, je nutné nadále pokračovat ve vypouštění zbývajících výplachů z nádrží do zařízení pro odevzdávání látek z lodí, dokud nebude nádrž prázdná. O těchto operacích je nutné provést příslušné záznamy do Knihy záznamů o manipulaci s nákladem, které potvrdí inspektor uvedený v pravidle 16.1. .2 Veškerá voda následně napuštěná do nádrže může být vypuštěna do moře v souladu s normami pro vypouštění v pravidle 13.2. .3 Je-li vláda přijímající smluvní strany přesvědčena, že měření koncentrace látky v odpadní vodě je neproveditelné aniž by to způsobilo nepřiměřené zpoždění lodi, může tato smluvní strana přijmout alternativní postup jako rovnocenný se získáním požadované koncentrace v pravidle 13.6.1.1, a to za předpokladu, že: .3.1 nádrž je předběžně vymyta v souladu s postupem schváleným správním orgánem v souladu s Dodatkem VI této přílohy a .3.2 budou provedeny příslušné záznamy do Knihy záznamů o manipulaci s nákladem, které potvrdí inspektor uvedený v pravidle 16.1. 7 Vypouštění zbytků kategorie Y a Z 7.1 Na základě ustanovení odstavce 1 se použijí následující ustanovení: .1 S ohledem na postupy vypouštění zbytků u látek v kategorii Y nebo Z budou platit normy pro vypouštění uvedené v pravidle 13.2. .2 Pokud se vykládka látky kategorie Y nebo Z neprovádí v souladu s Příručkou, předběžné vymývání se musí provést ještě dříve, než loď opustí přístav vykládky, pokud nebudou přijata alternativní opatření ke spokojenosti inspektora uvedené v pravidle 16.1 této přílohy za účelem odstranění zbytků nákladu z lodi na množství uvedená v této příloze. Výsledné výplachy z nádrží po předběžném vymývání se musí vypouštět do zařízení pro odevzdávání látek z lodí v přístavu vykládky nebo jiném přístavu s vhodným zařízením pro odevzdávání látek z lodí, a to za předpokladu, že bylo potvrzeno písemně, že zařízení pro odevzdávání látek z lodí v tomto přístavu je k dispozici a má pro takové účely vhodnou kapacitu. .3 Na tuhnoucí látky nebo látky s vysokou viskozitou v kategorii Y se bude vztahovat následující: .3.1 použije se postup předběžného vymývání uvedený v Dodatku VI; .3.2 směs zbytky/voda vzniklé v průběhu předběžného vymývání se musí vypouštět do zařízení pro odevzdávání látek z lodí, dokud není nádrž prázdná a .3.3 veškerá voda následně napuštěná do nádrže může být vypuštěna do moře v souladu s normami pro vypouštění uvedenými v pravidle 13.2. 7.2 Operativní požadavky na napouštění a vypouštění balastu 7.2.1 Po vykládce, a, v případě potřeby, po předběžném vymývání lze nádrž balastovat. Postupy vypouštění tohoto balastu jsou uvedené v pravidle 13.2. 7.2.2 Balast napuštěný do nákladové nádrže, který byla vymyta do takové míry, že balast obsahuje méně než 1 miliontinu před tím přepravované látky lze vypouštět do moře bez ohledu na rychlost vypouštění, rychlost lodi a umístění výpusti, a to za předpokladu, že loď není méně než 12 námořních mil od nejbližší pevniny a ve vodě, která není hluboká méně než 25 m. Požadovaného stupně čistoty bylo dosaženo, když bylo provedeno předběžné vymývání tak, jak je uvedeno v Dodatku VI a nádrž byla následně vymyta prostřednictvím úplného cyklu čistícího stroje u lodí postavených před 1. červencem 1994 nebo množstvím vody, které není menší než je vypočítáno s k = 1,0. 7.2.3 Vypouštění čistého nebo odděleného balastu do moře nebude požadavkům této přílohy podléhat. 8 Vypouštění v oblasti Antarktidy 8.1 Termín oblast Antarktidy znamená oblast moře jižně od rovnoběžky na 60° jižní šířky. 8.2 V oblasti Antarktidy se jakékoli vypouštění škodlivých kapalných látek nebo směsí obsahujících tyto látky do moře zakazuje. Pravidlo 14 Příručka k postupům a opatřením 1 Každá loď s oprávněním přepravovat látky kategorie X, Y nebo Z musí mít na palubě příručku schválenou správním orgánem. Příručka musí mít standardní formát v souladu s Dodatkem IV k této příloze. V případě lodi využívané při mezinárodních plavbách, na kterých používaný jazyk není angličtina, francouzština nebo španělština, musí text zahrnovat překlad do jednoho z těchto jazyků. 2 Hlavním účelem této příručky je stanovit lodním důstojníkům fyzická opatření a veškeré provozní postupy týkající se manipulace s nákladem, začišťování nádrží, manipulace se splašky a napouštění či vypouštění balastu do/z nádrží, které je nutné dodržovat, aby byly splněny požadavky této přílohy. Pravidlo 15 Kniha záznamů o manipulaci s nákladem 1 Každá loď, na kterou se vztahuje tato příloha musí být opatřena Knihou záznamů o manipulaci s nákladem, ať již je součástí oficiálního lodního deníku či jinak, ve formě uvedené v Dodatku II k této příloze. 2 Po dokončení jakékoliv operace uvedené v Dodatku II této přílohy musí být daná operace neprodleně zaznamenány do Knihy záznamů o manipulaci s nákladem. 3 V případě havarijního vypouštění škodlivých kapalných látek nebo směsí obsahujících takové látky nebo v případě vypouštění na základě ustanovení pravidla 3 této přílohy, musí být do Knihy záznamů o manipulaci s nákladem zanesen záznam o okolnostech a důvodech tohoto vypouštění. 4 Každý záznam musí být podepsán důstojníkem nebo důstojníky pověřenými danou operací a každá stránka musí být podepsána kapitánem lodě. Záznamy v Knize záznamů o manipulaci s nákladem u lodí, které nesou Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek nebo osvědčení uvedené v pravidle 7 této přílohy musí být alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud se také provádějí záznamy v úředním jazyce státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, tyto záznamy dostanou v případě sporu nebo nesrovnalostí přednost. 5 Kniha záznamů o manipulaci s nákladem musí být uložena na takovém místě, aby byla snadno dostupná ke kontrole a, vyjma případů vlečení lodí bez posádky, musí být uložena na palubě lodi. Je třeba ji uschovávat po dobu tří let od provedení posledního záznamu. 6 Příslušný vládní orgán jedné smluvní strany této úmluvy je oprávněn Knihu záznamů o manipulaci nákladem zkontrolovat na palubě libovolné lodi, na kterou se vztahuje tato příloha, když je tato loď ve svém přístavu a může pořídit kopii libovolného záznamu v této knize a může požádat kapitána lodi, aby potvrdil, že tato kopie představuje věrnou kopii tohoto záznamu. Jakákoliv takto pořízená kopie, která byla ověřena kapitánem lodi jako věrná kopie daného záznamu v Knize záznamů o manipulaci s nákladem bude přípustná při jakémkoliv soudním řízení jako důkaz o skutečnostech uvedených v daném záznamu. Kontrola Knihy záznamů o manipulaci s nákladem a pořízení ověřené kopie příslušným orgánem podle tohoto odstavce musí být provedeny co nejrychleji, aniž by došlo ke zbytečnému zpoždění dané lodi. Kapitola 6 Kontrolní opatření ze strany přístavních států Pravidlo 16 Kontrolní opatření 1 Vláda každé smluvní strany této úmluvy jmenuje nebo pověří inspektory za účelem provádění tohoto pravidla. Tito inspektoři budou vykonávat kontrolu v souladu s kontrolními postupy vypracovanými Organizací.* 2 Pokud inspektor jmenovaný nebo pověřený vládou smluvní strany této úmluvy potvrdí, že operace byla provedena v souladu s požadavky v příručce, nebo udělí výjimku pro předběžné vymývání, pak tento inspektor musí učinit příslušný záznam do Knihy záznamů o manipulaci s nákladem. 3 Kapitán lodi s osvědčením k hromadné přepravě škodlivých kapalných látek musí zajistit, aby byla splněna ustanovení pravidla 13, a tohoto pravidla a aby byla Kniha záznamů o manipulaci s nákladem vyplněna v souladu s pravidlem 15, a to kdykoli probíhají operace uvedené v daném pravidle. 4 Nádrž, ve které se přepravovala látka kategorie X musí být předběžně vymyta v souladu s pravidlem 13.6. O těchto operacích se musí do Knihy záznamů o manipulaci s nákladem provést příslušné záznamy a ty musí potvrdit inspektor podle odstavce 1 tohoto pravidla. 5 Je-li vláda přijímající smluvní strany přesvědčena, že měření koncentrace látky v odpadní vodě je neproveditelné aniž by to způsobilo nepřiměřené zpoždění lodi, může tato smluvní strana přijmout alternativní postup uvedený v pravidle 13.6.3, a to za předpokladu, že inspektor uvedený v odstavci 1 tohoto pravidla v Knize záznamů o manipulaci s nákladem potvrdí, že: .1 byla vyprázdněna nádrž, její čerpadlo a potrubní systém a .2 bylo provedeno předběžné vymývání v souladu s ustanoveními Dodatku VI této přílohy a .3 výplachy z nádrže vzniklé při tomto předběžném vymývání byly vypuštěny do zařízení pro odevzdávání látek z lodí a že nádrž je prázdná. 6 Na žádost kapitána lodi může vláda přijímající smluvní strany osvobodit loď od požadavků na předběžné vymývání uvedených v pravidle 13, když je splněna jedna z podmínek pravidla 13.4. 7 Výjimku uvedenou v odstavci 6 tohoto pravidla může udělit pouze vláda přijímající smluvní strany lodi využívané při plavbách do přístavů nebo terminálů pod pravomocí jiných smluvních států této úmluvy. Byla-li taková výjimka udělena, do Knihy záznamů o manipulaci s nákladem musí být proveden příslušný záznam, který potvrdí inspektor uvedený v odstavci 1 tohoto pravidla. 8 Pokud se vykládky neprovádí v souladu s podmínkami čerpání u nádrže schválené správním orgánem a na základě Dodatku V této přílohy, lze přijmout alternativní opatření ke spokojenosti inspektora uvedeného v odstavci 1 tohoto pravidla za účelem odstranění zbytků nákladu z lodi do množství uvedených v pravidle 12 podle potřeby. Do Knihy záznamů o manipulaci s nákladem musí být provedeny příslušné záznamy. 9 Kontroly přístavním státem na základě operativních požadavků† 9.1 Loď nacházející se v přístavu jiné smluvní strany, podléhá kontrolám prováděným úředníky řádně oprávněnými danou smluvní stranou, které se týkají operativních požadavků podle této přílohy tam, kde je důvodné podezření, že kapitán nebo posádka nejsou obeznámeni se zásadními palubními postupy týkajícími se zamezení znečištění škodlivými kapalnými látkami. 9.2 Za daných okolností uvedených v odstavci 9.1 tohoto pravidla, musí smluvní strana přijmout taková opatření, která zajistí, že loď nesmí plout, dokud se situace nedostane do souladu s požadavky této přílohy. 9.3 Na toho pravidlo se budou vztahovat postupy týkající se kontrol ze strany přístavního státu předepsané v článku 5 této úmluvy. 9.4 Nic v tomto pravidle se nesmí považovat za omezení práv a povinností smluvní strany provádějící kontrolu nad operativními požadavky výslovně stanovenými v této úmluvě. Kapitola 7 Zabraňování znečištění při mimořádné události se škodlivými kapalnými látkami Pravidlo 17 Palubní nouzový plán pro případ znečištění moře pro škodlivé kapalné látky 1 Každá loď o hrubé prostornosti 150 tun a více s osvědčením pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek musí nést na palubě palubní nouzový plán pro případ znečištění moře škodlivými kapalnými látkami schválený správním orgánem. 2 Tento plán musí být připraven na základě pokynů* vypracovaných Organizací a sepsán v pracovním jazyce kapitána a důstojníků lodi. Tento plán musí obsahovat minimálně: .1 postup, který musí kapitán a jiné osoby pověřené velením lodi dodržovat při podávání zpráv o mimořádné události se znečištěním škodlivými kapalnými látkami tak, jak je požadováno v článku 8 a Protokolu I této úmluvy, a to na základě pokynů vypracovaných organizací;† .2 seznam orgánů nebo osob, které mají být kontaktovány v případě mimořádné události se znečištěním škodlivými kapalnými látkami; .3 podrobný popis opatření, která musí okamžitě přijmout osoby na palubě, aby se snížilo nebo omezilo vypouštění škodlivých kapalných látek po mimořádné události a .4 postupy a kontaktní bod na lodi pro koordinaci činností na palubě s národními a místními orgány v boji proti znečištění. 3 V případě lodí, na které se také vztahuje pravidlo 37 Přílohy I této úmluvy, musí být tento plán spojen s palubním nouzovým plánem pro případ znečištění moře ropnými látkami požadovaným podle pravidla 37 Přílohy I této úmluvy. V tomto případě bude název takového plánu „Palubní nouzový plán pro případ znečištění moře“. Kapitola 8 Zařízení pro odevzdávání látek z lodí Pravidlo 18 Vybavení zařízení pro odevzdávání látek z lodí a nákladových vykládacích terminálů Vláda každé smluvní strany této úmluvy se zavazuje zajistit zařízení pro odevzdávání látek z lodí podle potřeb lodí využívajících její přístavy, terminály nebo opravárenské přístavy, a to následovně: .1 přístavy a terminály podílející se na manipulaci s lodním nákladem musí mít odpovídající zařízení pro příjem zbytků a směsí obsahujících takové zbytky škodlivých kapalných látek vyplývajících z plnění této přílohy, a to bez zbytečného zpoždění dotčených lodí. .2 opravárenské přístavy provádějící opravy NLS tankerů musí zajistit zařízení, které dostačující pro příjem zbytků a směsí obsahujících škodlivé kapalné látky u lodí plujících do těchto přístavů. 2 Vláda každé smluvní strany určí typy zařízení zajištěných pro účely odstavce 1 tohoto pravidla v každém přístavu nakládky a vykládky nákladu, terminálu a opravárenském přístavu na svém území a zmíněné rozhodnutí oznámí Organizaci. 3 Vlády smluvních stran této úmluvy, jejichž pobřeží se dotýká jakékoliv stanovené zvláštní oblasti se společně dohodnou a stanoví datum, do kterého bude splněn požadavek odstavce 1 tohoto pravidla a od kterého nabývají účinku požadavky příslušných odstavců pravidla 13 týkající se dané oblasti, a toto stanovené datum sdělí Organizaci minimálně šest měsíců před tímto datem. Organizace pak musí toto datum neprodleně sdělit všem smluvním stranám. 4 Vláda každé smluvní strany této úmluvy se zavazují zajistit, aby vykládací terminály poskytly vybavení, které usnadní začišťování nákladových nádrží lodí vykládajících v těchto terminálech škodlivé kapalné látky. Nákladové hadice a potrubní systémy terminálu obsahující škodlivé kapalné látky získané z lodí vykládajících tyto látky v terminálu nesmí být vypouštěny zpět do lodi. 5 Každá smluvní strana musí oznámit Organizaci, za účelem předání dotčeným smluvním stranám, všechny případy, kdy se zařízení vyžadovaná na základě odstavce 1 nebo vybavení vyžadované na základě odstavce 4 tohoto pravidla zdají být nedostatečná. Dodatky k Příloze II Dodatek I Pokyny pro kategorizaci škodlivých kapalných látek* Produkty jsou zařazeny do kategorií znečištění na základě vyhodnocení jejich vlastností tak, jak se odrážejí ve výsledném profilu GESAMP Hazard Profile uvedeném v následující tabulce: Pravidlo\| A1 Bioakumula ce\| A2 Biodegradace\| B1 Akutní toxicita\| B2 Chronická toxicita\| D3 Dlouhodobé účinky na zdraví\| E2 Účinky na život v moři a na bentické prostředí\| Kat ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| \| \| ≥ 5\| \| \| \| X 2\| ≥ 4\| \| 4\| \| \| 3\| \| NR\| 4\| \| \| 4\| ≥ 4\| NR\| \| \| CMRTNI\| 5\| \| \| 4\| \| \| Y 6\| \| \| 3\| \| i 7\| \| \| 2\| \| \| 8\| ≥ 4\| NR\| \| Ne 0\| \| 9\| \| \| \| ≥ 1\| \| 10\| \| \| \| \| \| Fp, F nebo S, pokud není anorganická 11\| \| \| \| \| CMRTNI\| 12\| Veškeré produkty nesplňující kritéria pravidel 1 až 11 a 13\| Z 13\| Veškeré produkty identifikované jako ≤ 2 ve sloupci A1; R ve sloupci A2; prázdné ve sloupci D3; ne Fp, F ani S (pokud není organická) ve sloupci E2; a 0 (nula) ve všech ostatních sloupcích profilu GESAMP Hazard Profile\| OS Zkrácené vysvětlivky k upravenému postupu vyhodnocení rizik GESAMP Hazard Evaluation Procedure - Proces Hodnocení Rizika Sloupce A a B – Vodní prostředí --- Číselné hodnocení\| A \| B Bioakumulace a biodegradace\| Toxicita pro vodní organizmy A1* Bioakumulace\| A2 Biodegradace\| B1 Akutní toxicita\| B2 Chronická toxicita log PQW\| BCF\| LC/EC/IC50 (mg/I)\| NOEC (mg/I) 0\| < 1 nebo > cca. 7\| neměřitelné\| R:snadno biologicky rozložitelné NR: nesnadno biologicky rozložitelné anorg: anorganická látka\| > 1000\| > 1 1\| ≥ 1 - < 2\| ≥ 1 - < 10\| > 100- ≤1000\| > 0,1 - ≤ 1 2\| ≥ 2 - < 3\| ≥ 10 - < 100\| >10- ≤100\| > 0,01 - ≤ 0,1 \| ≥ 3 - <4\| ≥ 100 - < 500\| > 1 - ≤ 10\| > 0,001 - ≤ 0,01 4\| ≥ 4 - < 5\| ≥ 500 - < 4000\| > 0,1 - ≤ 1\| ≤ 0,001 5\| ≥ 5 - < cca. 7\| ≥ 4000\| >0,01 - ≤ 0.1\| 6\| \| ≤ 0,01 Sloupce C a D\| Lidské zdraví (toxické vlivy na savce) ---\|--- Číselné hodnocení\| C\| D Akutní toxicita pro savce\| Podráždění, poleptání a dlouhodobé účinky na zdraví C1 Orální toxicita LD50 (mg/kg)\| C2 Perkutánní toxicita LD50 mg/kg)\| C3 Toxicita při vdechnutí LC50 (mg/D)\| D1 Podráždění a poleptání pokožky\| D2 Podráždění a poleptání očí\| D3 Dlouhodobé účinky na zdraví 0\| > 2000\| > 2000\| > 20\| nedráždivý\| nedráždivý\| C - Karcinogen M - Mutagenní R - Toxický pro reprodukci S - Senzibilizující A - Nebezpečnost při vdechnutí T - Cílový orgán systémová toxicita L - Poranění plic N - Neurotoxické I - Imunotoxické 1\| > 300 - ≤ 2000\| > 1000 - ≤ 2000\| > 10 - ≤ 20\| mírně dráždivý\| mírně dráždivý 2\| > 50 - ≤ 300\| > 200 - ≤ 1000\| > 2 - ≤ 10\| dráždivý\| dráždivý 3\| > 5 - ≤ 50\| > 50 - ≤ 200\| >0,5 - ≤ 2\| velmi dráždivý nebo leptavý 3A Corr. (≤ 4h) 3B Corr. (≤ 1 h) 3C Corr. (≤ 3 min)\| velmi dráždivý 4\| ≤ 5\| ≤ 50\| ≤ 0,5\| Zkrácené vysvětlivky k upravenému postupu vyhodnocení rizik GESAMP Hazard Evaluation Procedure (pokračování) Sloupec E – Interference s jinými druhy využití moře --- E1 Tvorba skvrn\| E2* Fyzické účinky na život v moři a na bentické prostředí\| E3 Interference s pobřežními zařízeními Číselné hodnocení\| Popis a činnost NT: bez tvorby skvrn (zkoušeno) T: zkouška tvorby skvrn pozitivní\| Fp: Perzistentní plovoucí látka F: Plovoucí látka S: Klesající látky\| 0\| bez interference bez varování 1\| mírně problematické varování, bez uzavření zařízení 2\| průměrně problematické varování, možné uzavření zařízení \| 3\| vysoce problematické uzavření zařízení Dodatek II Forma Knihy záznamů o manipulaci s nákladem pro lodě přepravující hromadně škodlivé kapalné látky KNIHA ZÁZNAMŮ O MANIPULACI S NÁKLADEM PRO LODĚ PŘEPRAVUJÍCÍ HROMADNĚ ŠKODLIVÉ KAPALNÉ LÁTKY --- Jméno lodi.................................................................................................................................................. Volací znak nebo čísla............................................................................................................................... Hrubá prostornost....................................................................................................................................... Období od: ..................................................................do......................................................................... Jméno lodi.................................................................................................................................................. Volací znak nebo čísla............................................................................................................................... PŮDORYSNÝ NÁKRES NÁKLADOVÝCH A ODPADNÍCH NÁDRŽÍ (doplnit na palubě) 86kB Úvod Následující stránky předkládají úplný seznam položek operací s nákladem a balastem, které mají být, pokud je to vhodné, zaznamenány do Knihy záznamů o manipulaci systémem „nádrž po nádrži“ v souladu s pravidlem 15.2 Přílohy II Mezinárodní úmluva o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973 ve znění k Protokolu z roku 1978 ve znění pozdějších předpisů. Tyto položky byly seskupeny do provozních oddílů, z nichž každý je označen kódovým písmenem. Při zapisování do Knihy záznamů o manipulaci s nákladem musí být vždy do příslušných sloupců zapsáno datum, provozní kód a číslo zapisované položky a požadované údaje se musí zaznamenávat chronologicky do prázdných míst. Každá dokončená operace musí být podepsána a datována důstojníkem nebo důstojníky pověřenými danou operací a, v případě potřeby, inspektorem jmenovaným příslušným úřadem státu, ve kterém se loď vykládá. Každá vyplněná stránka musí být spolupodepsána a datována kapitánem lodi. SEZNAM ZAZNAMENÁVANÝCH POLOŽEK Záznamy se vyžadují jen u operací, které se týkají všech kategorií látek. (A) Nakládka nákladu 1 Místo nakládky. 2 Uveďte nádrž(e), název látky (látek) a kategorii (kategorie). (B) Vnitřní přečerpávání nákladu 3 Název a kategorie přečerpávaného nákladu. 4 Označení nádrží: .1 od: .2 do: 5 Byla(y) nádrž(e) v 4.1 vyprázdněn(y)? 6 Pokud ne, množství zbývající v nádrži (nádržích). (C) Vykládka nákladu 7 Místo vykládky. 8 Označení vykládané nádrže (nádrží). 9 Byla(y) nádrž(e) vyprázdněna(y)? .1 Pokud ano, potvrďte, že byl proces vyprazdňování a začišťování proveden v souladu s lodní Příručkou k postupům a opatřením (tj. seznam, sklon, teplota při začišťování). .2 Pokud ne, množství zbývající v nádrži (nádržích). 10 Vyžaduje lodní Příručka k postupům a opatřením vyžaduje předběžné vymývání s následným odstraněním do zařízení pro odevzdávání látek z lodí? 11 Závada na čerpacím anebo začišťovacím systému: .1 čas a povaha závady; .2 příčiny závady; .3 čas, kdy byl odlučovač uveden do provozu. (D) Povinné předběžné vymývání v souladu s lodní Příručkou k postupům a opatřením 12 Uveďte nádrž(e), látku (látky) a kategorii (kategorie). 13 Způsob vymývání: .1 počet čistících strojů na jednu nádrž; .2 trvání vymývání/vymývacích cyklů; .3 vymývání zatepla/zastudena. 14 Splašky z předběžného vymývání přečerpány do: .1 zařízení pro odevzdávání látek z lodí v přístavu vykládky (uveďte přístav);* .2 jiné zařízení pro odevzdávání látek z lodí (uveďte přístav).* (E) Čištění nákladových nádrží vyjma povinného předběžného vymývání (jiné vymývání, konečné vymývání, odvětrávání apod.) 15 Uveďte čas, Označení nádrže (nádrží), látku (látky) a kategorii (kategorie) a uveďte: .1 použitý postup vymývání; .2 čistící prostředek (uveďte prostředek (prostředky) a množství); .3 použitý postup odvětrávání (uveďte počet použitých ventilátorů, délku odvětrávání). 16 Výplachy z nádrží přečerpány: .1 do moře; .2 do zařízení pro odevzdávání látek z lodí (uveďte přístav); .3 sběrná nádrž na splašky (uveďte nádrž). (F) Vypouštění výplachů z nádrží do moře 17 Uveďte nádrž(e): .1 Byly výplachy vypuštěny při čištění nádrže (nádrží)? Pokud ano, jakou rychlostí? .2 Byly výplachy z nádrží vypuštěny ze sběrné nádrže na splašky? Pokud ano, uveďte množství a rychlost vypouštění. 18 Čas zahájení a ukončení čerpání. 19 Rychlost lodi během vypouštění. (G) Balastování nákladových nádrží 20 Označení balastované nádrže (nádrží). 21 Čas zahájení balastování. (H) Vypouštění balastové vody z nákladových nádrží 22 Označení nádrže (nádrží). 23 Vypouštění balastu: .1 do moře; .2 do zařízení pro odevzdávání látek z lodí (uveďte přístav).† 24 Čas zahájení a zastavení vypouštění balastu. 25 Rychlost lodi během vypouštění. (I) Havarijní nebo jiného mimořádné vypouštění 26 Čas události. 27 Přibližné množství, látka (látky) a kategorie. 28 Okolnosti vypouštění nebo úniku a obecné poznámky. (J) Kontrola pověřenými inspektory 29 Uveďte přístav. 30 Uveďte nádrž(e), látku (látky) a kategorii (kategorie) vypouštěné na břeh. 31 Došlo k vyprázdnění nádrže (nádrží) a potrubního systému (systémů)? 32 Bylo provedeno předběžné vymývání v souladu s lodní Příručkou k postupům a opatřením? 33 Byly výplachy vzniklé při předběžném vymývání vypuštěny na břeh a je nádrž prázdná? 34 Byla udělena výjimka z povinného předběžného vymývání. 35 Důvody výjimky. 36 Jméno a podpis pověřeného inspektora. 37 Organizace, společnost, vládní úřad, pro který inspektor pracuje. (K) Další provozní postupy a poznámky Jméno lodi.................................................................................................................................................. Volací znak nebo čísla............................................................................................................................... Číslo IMO ................................................................................................................................................. ČINNOSTI V PROSTORECH STROJOVEN Datum\| Kód (písmeno)\| Pložka (číslo)\| Záznam o činnostech/podpis odpovědného důstojníka/jméno a podpis pověřeného inspektora ---\|---\|---\|--- \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Podpis kapitána .................................................................. Dodatek III Forma Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek* MEZINÁRODNÍ OSVĚDČENÍ O ZAMEZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ PRO HROMADNOU PŘEPRAVU ŠKODLIVÝCH KAPALNÝCH LÁTEK Vydáno na základě ustanovení Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění z lodí z roku 1973 ve znění Protokolu z roku 1978, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „úmluva“) na základě pověření vlády státu: .................................................................................................................................................................................................................. (úplné označení státu) kým ..................................................................................................................................................................................... (úplné označení příslušné osoby nebo Organizace oprávněné podle ustanovení této úmluvy) Údaje o lodi Jméno lodi ..................................................................................................................................................................................... Volací znak nebo čísla ................................................................................................................................................................... Číslo IMO† .................................................................................................................................................................................... Rejstříkový přístav ......................................................................................................................................................................... Hrubá prostornost........................................................................................................................................................................... TÍMTO SE POTVRZUJE: 1 Že loď podstoupila inspekci v souladu s pravidlem 8 Přílohy II úmluvy. 2 Že inspekce prokázala, že konstrukce, vybavení, systémy, zařízení, uspořádání a materiál lodi a její stav jsou ve všech ohledech uspokojivé a že loď splňuje příslušné požadavky Přílohy II úmluvy. 3 Že loď byla vybavena Příručkou k postupům a opatřením vyžadovanou pravidlem 14 Přílohy II úmluvy a že zařízení a vybavení lodi předepsané v příručce je ve všech ohledech uspokojivé. 4 Že loď splňuje požadavky Přílohy II k MARPOL pro hromadnou přepravu následujících škodlivých kapalných látek, a to za předpokladu, že jsou dodržena veškerá příslušná ustanovení Přílohy II. Škodlivá kapalná látka \| Přepravní podmínky (počty nádrží apod.)\| Kategorie znečištění ---\|---\|--- \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Pokračování na dalších podepsaných a datovaných listech\| Platnost tohoto osvědčení trvá do (dd/mm/rrrr) .............................................................................................................................................. na základě inspekcí v souladu s pravidlem 6 Přílohy II úmluvy. Datum dokončení inspekce, jež tvoří základ tohoto osvědčení (dd/mm/rrrr) ........................................................................................ Místo vydání ........................................................................................................... (místo vydání osvědčení) Datum (dd/mm/rrrr) ............................................................................................................................................. (datum vydání) ................................................................................................ (podpis řádně pověřeného úředníka vydávajícího toto osvědčení) (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ PRO VÝROČNÍ NEBO PRŮBĚŽNÉ INSPEKCE --- TÍMTO SE POTVRZUJE, že při inspekci předepsané pravidlem 8 Přílohy II úmluvy bylo zjištěno, že loď splňuje příslušná ustanovení této úmluvy: Výroční inspekce \| Podpis .............................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .............................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) .............................................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) Výroční/průběžná* inspekce \| Podpis .............................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .............................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) .............................................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) Výroční/průběžná* inspekce\| Podpis .............................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .............................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) .............................................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) Výroční inspekce \| Podpis .............................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .............................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) .............................................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) VÝROČNÍ/PRŮBĚŽNÁ INSPEKCE V SOULADU S PRAVIDLEM 10.8.3 TÍMTO SE POTVRZUJE, že při výroční/průběžné inspekci v souladu s pravidlem 10.8.3 Přílohy II úmluvy bylo zjištěno, že loď splňuje příslušná ustanovení této úmluvy: \| Podpis .............................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .............................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) .............................................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ K PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI OSVĚDČENÍ, JE-LI PLATNÉ NA MÉNĚ NEŽ 5 LET V PŘÍPADECH, NA KTERÉ SE VZTAHUJE PRAVIDLO 10.3 Loď splňuje příslušná ustanovení úmluvy, a toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 10.3 Přílohy II úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr) \| Podpis .............................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .............................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) .............................................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ PRO PŘÍPADY, VE KTERÝCH BYLA DOKONČENA OBNOVOVACÍ INSPEKCE A PLATÍ PRAVIDLO 10.4 Loď splňuje příslušná ustanovení úmluvy, a toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 10.4 Přílohy II úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr) .............................................................. \| Podpis .............................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .............................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) .............................................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ PRO PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI OSVĚDČENÍ PRO DOPLUTÍ DO INSPEKČNÍHO PŘÍSTAVU NEBO NA BODU ODKLADU, KDY PLATÍ PRAVIDLO 10.5 NEBO 10.6 Toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 10.5 nebo 10.6* Přílohy II úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr) .............................................................. \| Podpis .............................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo \| Datum (dd/mm/rrrr) .............................................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ PRO POSUNUTÍ VÝROČNÍHO DATA V PŘÍPADECH, VE KTERÝCH PLATÍ PRAVIDLO 10.8 V souladu s pravidlem 10.8 Přílohy II úmluvy bude nové výroční datum dne (dd/mm/rrrr) .............................................................. \| \| Podpis .............................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .............................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) .............................................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) V souladu s pravidlem 10.8 Přílohy II úmluvy bude nové výroční datum dne (dd/mm/rrrr) \| Podpis .............................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .............................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) .............................................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) * Nehodící se škrtněte. Dodatek IV Standardní formát Příručky k postupům a opatřením Poznámka 1 : Tento formát sestává ze standardizovaného úvodu a rejstříků hlavních odstavců v každé části. Tato standardizovaná část musí být reprodukována v příručce každé lodi. Musí po ní následovat obsah jednotlivých částí tak, jak jsou připraveny pro konkrétní loď. Pokud se část nepoužije, zapíše se „NA“, aby nedošlo k narušení číslování podle požadavků standardním formátu. Pokud jsou odstavce standardního formátu vytištěny kurzívou, požadované informace se uvedou pro konkrétní loď. Obsah se bude lišit od lodě k lodi, kvůli konstrukci, činnostem a předpokládaným nákladům. Pokud text není kurzívou, daný text standardního formátu se zkopíruje do příručky bez jakýchkoliv změn. Poznámka 2 : Pokud správní orgán požaduje nebo přijímá informace a provozní pokyny kromě těch uvedených v tomto Standardním formátu, musí být zahrnuty do Dodatku D této příručky. Standardní formát STANDARDNÍ FORMÁT PŘÍRUČKY K POSTUPŮM A OPATŘENÍM K PŘÍLOZE II K MARPOL Jméno lodi ................................................................................................................... Volací znak nebo čísla ................................................................................................. Číslo IMO .................................................................................................................... Rejstříkový přístav ...................................................................................................... Schvalovací razítko správního orgánu: Úvod 1 Mezinárodní úmluva o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973 ve znění Protokolu z roku 1978 (dále jen „MARPOL“) byla přijata za účelem zamezení znečišťování mořského prostředí vypouštěním škodlivých látek nebo odpadních vod obsahujících takové látky z lodí do moře. Za účelem dosažení jejího cíle, MARPOL obsahuje šest příloh, v nichž jsou uvedeny detailní pravidla uvedená v souvislosti s manipulací na palubách lodí a vypouštěním do moře nebo uvolňováním do atmosféry šesti hlavních skupin škodlivých látek, tj. Příloha I (Minerální oleje ), Příloha II (Hromadně přepravované škodlivé kapalné látky), Příloha III (Škodlivé látky přepravované v balené formě), Příloha IV (Odpadní vody), Příloha V (Odpadky) a Příloha VI (Znečistění ovzduší). 2 Pravidlo 13 Přílohy II MARPOL (dále jen „Příloha II“) zakazuje vypouštění škodlivých kapalných látek kategorií X, Y nebo Z nebo balastové vody, výplachů z nádrží nebo jiných zbytků nebo směsí obsahujících tyto látky do moře, vyjma případů, kdy to bude v souladu se stanovenými podmínkami včetně postupů a zařízení založených na standardech vyvinutých Mezinárodní námořní organizací (IMO), aby se zajistilo, že budou splněna kritéria stanovená pro každou kategorii. 3 Příloha II vyžaduje, aby každá loď s osvědčením pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek musí být vybavena Příručkou k postupům a opatřením, dále jen „příručka“. 4 Tato příručka byla připravena v souladu s pravidlem 14 Přílohy II a týká se aspektů mořského prostředí při čištění nákladových nádrží a vypouštění zbytků a směsí vznikajících při těchto operacích. Tato příručka nepředstavuje bezpečnostní příručka a je nutné odkázat na jiné publikace určené konkrétně k vyhodnocení bezpečnostních rizik. 5 Účelem této příručky je identifikovat zařízení a vybavení potřebné k tomu, aby bylo splnit požadavky Přílohy II a označit pro lodní důstojníky všechny provozní postupy s ohledem na manipulaci s nákladem, začišťování nádrží, manipulaci se splašky, vypouštění zbytků, napouštění a vypouštění balastu, které je třeba dodržovat, aby byly dodrženy požadavky Přílohy II. 6 Kromě toho bude tato příručka, spolu s lodní Knihou záznamů o manipulaci s nákladem a osvědčením vydaným na základě Přílohy II, použita správními orgány za účelem kontroly, aby se zajistil plný soulad s požadavky Přílohy II* touto lodí. 7 Kapitán musí zajistit, aby nedošlo k žádnému vypouštění zbytků lodního nákladu nebo směsi zbytky/voda obsahující látky kategorie X, Y nebo Z do moře, pokud takovéto vypouštění nebude v plném souladu s provozními postupy uvedenými v této příručce. 8 Tato příručka byla schválena správním orgánem a bez předchozího souhlasu správního orgánu se nesmí provádět žádné změny ani revize jakékoliv části. Rejstřík částí 1\| Hlavní rysy Přílohy II k MARPOL\| 197 ---\|---\|--- 2 \| Popis lodního vybavení a uspořádání \| 198 3 \| Postupy vykládky nákladu a začišťování nádrží\| 199 4 \| Postupy týkající se čištění nákladových nádrží, vypouštění zbytků, napouštění a vypouštění balastu\| 200 5 \| Informace a postupy\| 201 Část 1 \\- Hlavní rysy Přílohy II k MARPOL 1.1 Požadavky Přílohy II se vztahují na veškeré lodě přepravující hromadně škodlivé kapalné látky. Látky, které představují ohrožení mořského prostředí jsou rozděleny do tří kategorií, X, Y a Z. Látky kategorie X jsou látky, které představují největší hrozbu pro mořské prostředí, zatímco látky kategorie Z představují nejmenší hrozbu. 1.2 Příloha II zakazuje vypouštění jakýchkoli odpadních vod obsahujících látky, které spadají do těchto kategorií do moře, kromě případů, kdy se vypouštění provádí za podmínek, které jsou u každé kategorie podrobně specifikovány. Tyto podmínky zahrnují, v případě potřeby, parametry jako například: .1 maximální množství látek v tancích, které lze vypouštět do moře; .2 rychlost lodi během vypouštění; .3 minimální vzdálenost od nejbližší pevniny během vypouštění; .4 minimální hloubka vody na moři během vypouštění a .5 nutnost provádět vypouštění pod čárou ponoru. 1.3 Pro některé námořní oblasti označené jako „zvláštní oblasti“ platí přísnější kritéria vypouštění. Podle Přílohy lI je zvláštní oblastí oblast Antarktidy. 1.4 Příloha II vyžaduje, aby každá loď byla vybavena čerpacím a potrubním zařízením k zajištění toho, že každá nádrž určená k přepravě látek kategorie X, Y a Z nezadržují po vykládce množství zbytků nad rámec množství uvedených v příloze. U každé nádrže určené k přepravě těchto látek musí být provedeno posouzení množství zbytků. Pouze tehdy, když je posuzovaných množství zbytků nižší než množství stanovené v příloze může být nádrž schválena pro přepravu látky kategorie X, Y nebo Z. 1.5 Kromě výše uvedených podmínek, důležitý požadavek obsažený v Příloze lI je, že vypouštění některých zbytků lodního nákladu a čištění některých nádrží a odvětrávání lze provádět pouze v souladu se schválenými postupy a opatřeními. 1.6 Aby bylo možné splnit požadavek odstavce 1.5, tato příručka obsahuje v části 2 veškeré údaje o lodním vybavení a opatřeních, v oddíle 3 provozní postupy pro vykládku nákladu a začišťování nádrží a v části 4 postupy pro vypouštění zbytků nákladu, výplachů z nádrží, sběr splašků, napouštění a vypouštění balastu, které se mohou vztahovat na látky, které je loď oprávněná přepravovat. 1.7 Dodržením postupů tak, jak jsou stanoveny v této příručce, bude zajištěno, že loď splňuje všechny příslušné požadavky Přílohy II k MARPOL. Část 2 \\- Popis lodního vybavení a uspořádání 2.1 Tato část obsahuje veškeré údaje o lodním vybavení a opatřeních nutným k tomu, aby mohla posádka dodržovat provozní postupy stanovené v částech 3 a 4. 2.2 Obecné uspořádání lodi a popis nákladových nádrží Tato část musí obsahovat stručný popis nákladového prostoru lodi s hlavními rysy nákladových nádrží a jejich polohy. Musí být zahrnuty křivkové diagramy nebo schématické výkresy zobrazující obecné uspořádání lodi a uvádějící polohu a číslování nákladových nádrží, a topná zařízení. 2.3 Popis zařízení k čerpání nákladu a potrubí a začišťovacího systému Tato část musí obsahovat popis zařízení k čerpání nákladu a potrubí a začišťovacího systému. Musí být poskytnuty křivkové diagramy nebo schématické výkresy zobrazující následující prvky a v případě nutnosti musí být podpořeny textovými vysvětlivkami: .1 zařízení k čerpání nákladu s průměry; .2 zařízení k čerpání nákladu s výkony čerpadel; .3 potrubní zařízení začišťovacího systému s průměry; .4 potrubní zařízení začišťovacího systému s výkony čerpadel; .5 umístění míst sání nákladového potrubí začišťovacího potrubí uvnitř každé nákladové nádrže; .6 pokud je nainstalovaná sací jímka, její umístění a objem v m3; .7 potrubí vypouštěcích a čistících nebo vyfoukávacích zařízení a .8 množství a tlak dusíku nebo vzduch nutných k profukování potrubí, podle potřeby. 2.4 Popis balastních nádrží a zařízení a potrubí k čerpání balastu Tato část musí obsahovat popis balastních nádrží a zařízení a potrubí k čerpání balastu. Musí být zahrnuty křivkové diagramy nebo schématické výkresy a tabulky uvádějící následující informace: .1 obecné uspořádání zobrazující nádrže na oddělený balast a nákladové nádrže, které mají být použity jako balastní nádrže spolu s jejich objemy (metry krychlové); .2 potrubí k čerpání balastu; .3 čerpací výkony pro ty nákladové nádrže, které lze také použít jako balastní nádrže a .4 veškeré propojení mezi potrubím k čerpání balastu a podvodními výpustěmi. 2.5 Popis vyčleněných odpadních nádrží se souvisejícím čerpacím a potrubním zařízením Tato část musí obsahovat popis vyčleněných odpadních nádrží, existují-li, se souvisejícím čerpacím a potrubním zařízením. Musí být zahrnuty křivkové diagramy nebo schématické výkresy uvádějící následující informace: .1 které vyčleněné odpadní nádrže jsou nainstalované společně s objemy těchto nádrží; .2 čerpací a potrubní zařízení vyčleněných odpadních nádrží s průměry potrubí a jejich připojení k podvodní výpusti. 2.6 Popis podvodní výpusti pro odpadní vody obsahující škodlivé kapalné látky Tato část musí obsahovat informace o poloze a maximálním průtoku podvodní výpusti (nebo výpustí) a propojení této výpusti s nákladovými a odpadními nádržemi. Musí být zahrnuty křivkové diagramy nebo schématické výkresy uvádějící následující informace: .1 umístění a počet podvodních výpustí; .2 připojení k podvodním výpustím; .3 umístění a počet podvodních výpustí; 2.7 Popis zařízení k zobrazování a zaznamenávání průtoku [Vymazáno] 2.8 Popis systému odvětrávání nákladových nádrží Tato část musí obsahovat popis systému odvětrávání nákladových nádrží. Musí být poskytnuty křivkové diagramy nebo schématické výkresy a tabulky uvádějící následující prvky a v případě nutnosti musí být podpořeny textovými vysvětlivkami: .1 škodlivé kapalné látky, pro jejichž přepravu nese loď osvědčení, s tlakem par převyšujícím 5 kPa při 20 °C vhodné pro odstranění odvětráváním uvedené v odstavci 4.4.10 příručky; .2 větrací potrubí a ventilátory; .3 polohy větracích otvorů; .4 minimální průtok větracího systému k přiměřenému odvětrání dna a všech částí nákladové nádrže; .5 umístění konstrukcí uvnitř nádrže ovlivňujících odvětrávání; .6 způsob odvětrávání potrubí k čerpání nákladu, čerpadel, filtrů atd. a .7 prostředky k zajištění toho, aby byla nádrž suchá. 2.9 Popis zařízení k vymývání nádrží a systému zahřívání vymývací vody Tato část musí obsahovat popis zařízení k vymývání nádrží, systému zahřívání vymývací vody a veškerého potřebného vybavení k vymývání nádrží. Musí být zahrnuty křivkové diagramy nebo schématické výkresy a tabulky či grafy uvádějící následující informace: .1 uspořádání potrubí vyčleněného k vymývání nádrží s průměry potrubí; .2 typ strojů k začišťování nádrží s objemy a provozními tlaky; .3 maximální počet čistících strojů, které mohou pracovat současně; .4 poloha palubních otvorů pro vymývání nákladových nádrží; .5 počet čisticích strojů a jejich umístění nezbytné pro zajištění úplného pokrytí stěn nákladových nádrží; .6 maximální objem vymývací vody, který lze zahřát na 60 °C nainstalovaným topným zařízením a .7 maximální počet strojů k začišťování nádrží, které lze ovládat současně při 60 °C. Část 3 \\- Postupy vykládky nákladu a začišťování nádrží 3.1 Tato část obsahuje provozní postupy týkající se vykládky nákladu a začišťování nádrží, které je nutné dodržovat, aby se zajistilo splnění požadavků uvedených v Příloze II. 3.2 Vykládka nákladu Tato část musí obsahovat postupy, které je nutné dodržovat, včetně čerpadla a potrubí k vykládce nákladu a sacího potrubí, které se použijí u každé nádrže. Lze uvést alternativní způsoby. Je nutné uvést způsob ovládání čerpadla nebo čerpadel a sekvenci provozu všech ventilů. Základním požadavkem je vyložit náklad v maximální možné míře. 3.3 Začišťování nákladových nádrží Tato část musí obsahovat postupy, které je nutné dodržovat při začišťování každé nákladové nádrže. Tyto postupy musí zahrnovat následující: .1 ovládání začišťovacího systému; .2 požadavky na náklon a sklon; .3 zařízení k vypouštění a začišťování nebo profukování potrubí, v případě potřeby a .4 délka doby začišťování zkoušky vody. 3.4 Teplota nákladu Tato část musí obsahovat informace na požadavky na vyhřívání nákladů, u kterých bylo uvedeno, že se u nich během vykládky vyžaduje určitá minimální teplota. Musí být uvedeny informace týkající se řízení topného systému a způsobu měření teploty. 3.5 Postupy, které je třeba dodržovat, když nákladovou nádrž nelze vyložit v souladu s požadovanými postupy Tato část musí obsahovat informace o postupech, které je třeba dodržovat v případě, že nelze splnit požadavky obsažené v částech 3.3 anebo 3.4 v důsledku okolností, jako jsou například následující: .1 závada začišťovacího systému nákladových nádrží a .2 závada topného systému nákladových nádrží. 3.6 Kniha záznamů o manipulaci s nákladem po dokončení jakékoliv manipulace s nákladem je nutné na příslušných místech vyplnit Knihu záznamů o manipulaci s nákladem. Část 4 \\- Postupy týkající se čištění nákladových nádrží, vypouštění zbytků, napouštění a vypouštění balastu 4.1 Tato část obsahuje provozní postupy týkající se týkající se čištění nákladových nádrží, manipulace s balastem a splašky, které je nutné dodržovat, aby se zajistilo splnění požadavků uvedených v Příloze II. 4.2 Následující odstavce nastínit sled činností, které je nutné podniknout a obsahují informace nezbytné k zajištění toho, že se škodlivé kapalné látky budou vypouštět, aniž by představovaly hrozbu poškození mořského prostředí. 4.3 [Vymazáno] 4.4 Informace potřebné pro stanovení postupů pro vypouštění zbytků nákladu, čištění, napouštění a vypouštění balastu z/do nádrže musí zohlednit následující: .1 Kategorie látky Kategorie látky by měla být získána z příslušného osvědčení. .2 Účinnost čištění čerpacího systému nádrže Obsah této části bude záviset na konstrukci lodi a na tom, zda se jedná o novou loď nebo stávající loď (viz vývojový diagram a požadavky na čerpání/začišťování). .3 Plavidlo v uvnitř nebo mimo zvláštní oblast Tato část musí obsahovat pokyny ohledně toho, zda lze výplachy z nádrží vypouštět do moře uvnitř zvláštní oblasti tak, je definováno v bodě 1.3), nebo mimo zvláštní oblast. Je nutné různé požadavky, které budou záviset na konstrukci a činnostech lodi. Žádné vypouštění zbytků škodlivých kapalných látek nebo směsí obsahujících tyto látky do moře není povoleno v oblasti Antarktidy (oblast moře jižně od rovnoběžky na 60° jižní šířky). .4 Tuhnoucí nebo vysoce viskózní látky Vlastnosti látky by měla být získány z příslušného přepravního dokumentu. .5 Mísitelnost s vodou [Vymazáno] .6 Kompatibilita se splašky obsahujícími jiné látky Tato část musí obsahovat pokyny k přípustnému a nepřípustnému směšování splašků z nákladu. Měly by být uvedeny odkazy na příručky kompatibility. .7 Vypouštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí Tato část musí identifikovat ty látky, jejichž zbytky se musí předem vymýt a vypustit do zařízení pro odevzdávání látek z lodí. .8 Vypouštění do moře Tato část musí obsahovat informace o faktorech, které je nutné zvážit s cílem určit, zdali směsi zbytky/voda lze vypouštět do moře. .9 Použití čistících prostředků nebo přísad Tato část musí obsahovat informace k použití a odstraňování čistících prostředků (např. rozpouštědel používaných k začišťování nádrží) a přísad do vody k vymývání nádrží (např. čistících prostředků). .10 Použití odvětrávacích postupů k začišťování nádrží Tato část musí obsahovat odkaz na všechny látky vhodné k použití odvětrávacích postupů. 4.5 Po posouzení výše uvedených informací by měly být identifikovány, pomocí pokynů a schémat v části 5, správné provozní postupy, které bude nutné dodržovat. Do Knihy záznamů o manipulaci s nákladem je nutné provést příslušné záznamy o přijatém postupu. Část 5 \\- Informace a postupy Tato část musí obsahovat postupy, které budou záviset na stáří lodi a účinnosti čerpání. Příklady vývojového diagramu uvedené v této části jsou uvedeny v Dodatku A a zahrnují komplexní požadavky vztahující se jak na nové lodě, tak i na staré. Příručka pro konkrétní loď musí obsahovat pouze ty požadavky, které se vztahují konkrétně na danou loď. Informace o teplotě tání a viskozitě, u látek, které mají teplotu tání rovnající se nebo vyšší než 0 °C nebo viskozitu rovnající se nebo větší než 50 mPa-s při 20 °C, by měly být získány z přepravního dokumentu. U látek povolených k přepravě se odkazuje na příslušné osvědčení. Příručka musí obsahovat: Tabulku 1\| [Vymazáno] ---\|--- Tabulku 2\| Informace o nákladové nádrži Dodatek A\| Vývojový diagram Dodatek B \| Postupy předběžného vymývání Dodatek C\| Postupy odvětrávání Dodatek D \| Další informace a provozní pokyny, jsou-li vyžadované nebo přijaté správním orgánem Hlavní rysy výše uvedené tabulky a dodatků jsou uvedeny níže. Tabulka 2 – Informace o nákladové nádrži Číslo nádrže\| Objem (m3)\| Začišťovací množství (litry) ---\|---\|--- \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Dodatek A Vývojové diagramy - Čištění nákladových nádrží a odstraňování výplachů z nádrží/balastové. Poznámka 1 : Tento vývojový diagram zobrazuje základní požadavky vztahující se na všechny skupiny lodí podle stáří a je určena jen jako vodítko. Poznámka 2 : Veškeré vypouštění do moře se řídí Přílohou II. Poznámka 3 : V oblasti Antarktidy se veškeré vypouštění škodlivých kapalných látek nebo směsí obsahujících tyto látky zakazuje. 80kB Legenda: Discharge tank and piping to maximum extent possible = Vypustit nádrž a potrubí do maximální možné míry Residue is Cat. = Zbytky jsou Kat. Yes = Ano No = Ne Apply... or... = Použít... nebo... Solidifying or highly viscous = Tuhnoucí nebo vysoce viskózní Ship keel laid after = Kýl lodi položen po No discharge requirements = Žádné požadavky na vypouštění No transport allowed = Nepovolena žádná přeprava Údaje o lodi\| Požadavky na čištění (v 1) ---\|--- Kategorie X\| Kategorie Y\| Kategorie Z Nové lodě: kýl položen po 1. lednu 2007\| 75\| 75\| 75 IBC lodě do 1. ledna 2007\| 100 - 50 tolerance\| 100 + 50 tolerance\| 300 + 50 tolerance BCH lodě\| 300 + 50 tolerance\| 300 + 50 tolerance\| 900 + 50 tolerance Ostatní lodě: kýl položen před 1. lednem 2007\| N/A\| N/A\| Vyprázdnit v co největší míře Postupy čištění a odstraňování (CDP) (Začněte v horní části sloupce pod uvedeným číslem CDP a dokončete každý postup v pořadí, kde je uvedeno) --- Č.\| Úkon\| Číslo postupu 1(a)\| 1(b)\| 2(a)\| 2(b)\| 3 1\| Vypusťte nádrž a potrubí do maximální možné míry, minimálně v souladu v postupy v části 3 této příručky\| X\| X\| X\| X\| X 2\| Použijte předběžné vymývání v souladu s dodatkem B této příručky a zbytky vypusťte do zařízení pro odevzdávání látek z lodí\| X\| X\| \| \| 3\| Použijte následné vymývání, dodatečné k předběžnému vymývání s: úplný cyklus čistícího stroje (strojů) (u lodí postavených před 1. červencem 1994) množství vody ne méně než vypočteno s „k“ = 1,0 (u lodí postavených 1. července 1994 či později)\| \| X\| \| \| 4\| Použijte odvětrávání v souladu s dodatkem C této příručky\| \| \| \| \| X 5\| Do nádrží napusťte balast nebo nádrže vymyjte na komerční standardy\| X\| \| X\| X\| X 6\| Do nádrže přidán balast\| \| X\| \| \| 7\| Podmínky k vypouštění směsí balastu/zbytků/vody jiného druhu než voda z předběžného vymývání:\| \| \| \| \| \| .1 vzdálenost od pevniny >12 námořních mil\| X\| \| X\| X\| .2 rychlost lodi > 7 uzlů\| X\| \| X\| X\| \| .3 hloubka vody > 25 m\| X\| \| X\| X\| \| .4 Použití podvodního vypouštění (nepřekračujícího povolené rychlosti vypouštění)\| X\| \| X\| \| 8\| Podmínky k vypouštění balastu:\| \| \| \| \| \| .1 vzdálenost od pevniny > 12 námořních mil\| \| X\| \| \| \| .2 hloubka vody > 25 m\| \| X\| \| \| 9\| Veškerou vodu následně napuštěnou do nádrže lze vypouštět do moře bez omezení\| X\| X\| X\| X\| X Dodatek B Postupy předběžného vymývání Tento dodatek k příručce musí obsahovat postupy předběžného vymývání založené na Dodatku VI k Příloze II. Tyto postupy musí obsahovat zvláštní požadavky pro použití zařízení a vybavení k vymývání nádrží, které je k dispozici na konkrétní lodi a zahrnují následující: .1 polohy čistícího stroje, které budou použity; .2 postup odčerpávání splašků; .3 požadavky na vymývání zatepla; .4 počet cyklů čistícího stroje (nebo doba) a .5 minimální provozní tlaky. Dodatek C Postupy odvětrávání Tento dodatek k příručce musí obsahovat postupy odvětrávání založené na Dodatku 7 k Příloze II. Tyto postupy musí obsahovat zvláštní požadavky pro použití systému odvětrávání nákladových nádrží nebo vybavení, které je nainstalováno na konkrétní lodi a zahrnují následující: .1 polohy odvětrávání, které budou použity; .2 minimální průtok nebo otáčky ventilátorů; .3 postupy odvětrávání potrubí k čerpání nákladu, čerpadel, filtrů atd. a .4 prostředky k zajištění toho, aby byly nádrže po dokončení suché. Dodatek D Další informace a provozní pokyny, jsou-li vyžadované nebo přijaté správním orgánem Tento dodatek k příručce musí obsahovat další informace a provozní pokyny, jsou-li vyžadované nebo přijaté správním orgánem Dodatek V Posouzení množství zbytků v nákladových tancích, čerpadlech a souvisejícím potrubí 1 Úvod 1.1 Účel 1.1.1 Účelem tohoto dodatku je poskytnout postup pro vyzkoušení účinnosti systémů k čerpání nákladu. 1.2 Souvislosti 1.2.1 Výkon čerpacího systému nádrže, který musí splňovat pravidlo 12.1, 12.2 nebo 12.3 se určuje provedením zkoušky v souladu s postupem stanoveným v části 3 tohoto dodatku. Naměřené množství se nazývá „začišťovací množství“. Začišťovací množství každé nádrže musí být zaznamenáno do lodní příručky. 1.2.2 Po určení začišťovacího množství u jedné nádrže, může správní orgán používat určená množství pro podobnou nádrž, a to za předpokladu, že je správní orgán přesvědčen, že čerpací systém v dané nádrži je podobný a správně pracuje. 2 Konstrukční kritéria a funkční zkouška 2.1 Systémy k čerpání nákladu by měly být navrženy tak, aby splňovaly požadované maximální množství zbytků na jednu nádrž, a související potrubí tak, jak je uvedeno v pravidle 12 Přílohy II ke spokojenosti správního orgánu. 2.2 V souladu s pravidlem 12.5 musí být systémy k čerpání nákladu vyzkoušeny s vodou, aby se prokázaly jejich výkony. Tyto zkoušky s vodou musí, měřením, ukazují, že systém splňuje požadavky pravidla 12. Pokud jde o pravidla 12.1 a 12.2, tolerance z 50 I na jednu nádrž je přijatelná. 3 Funkční zkouška s vodou 3.1 Zkušební podmínky 3.1.1 Hodnoty sklonu a náklonu lodi musí být takové, aby poskytovaly příznivý odtok k místu sání. Během zkoušky s vodou nesmí sklon lodi překročit 3° na záď a náklon lodi nesmí přesáhnout 1°. 3.1.2 Hodnoty sklonu a náklonu lodi zvolené pro zkoušku s vodou musí být zaznamenány. Musí to být minimální příznivý sklon a náklon použitý při zkoušce s vodou. 3.1.3 Během zkoušky s vodou musí být k dispozici prostředky k udržení protitlaku na hodnotě nejméně 100 kPa ve vykládacím rozvodném potrubí nákladové nádrže (viz obrázky 5-1 a 5-2). 3.1.4 Doba potřebná k dokončení zkoušky s vodou musí být u každé nádrže zaznamenána s vědomím, že může být nutné ji v důsledku následných zkoušek změnit. 3.2 Postup zkoušky 3.2.1 Zajistěte, aby byla nákladová nádrž určená ke zkoušení a její související potrubí vyčištěn a aby byla nákladová nádrž bezpečná pro vstup. 3.2.2 Naplňte nákladovou nádrž vodou, a to až do hloubky nezbytné k provedení běžných úkonů na konci vykládky. 3.2.3 Vypusťte a vyčistěte vodu z nákladové nádrže a s ní souvisejícího potrubí v souladu s navrženými postupy. 3.2.4 Shromážděte veškerou zbývající vodu v nákladové nádrži a jejím souvisejícím potrubí do kalibrované nádoby ke změření. Zbytky vody se musí shromažďovat, mimo jiné, z následujících bodů: .1 sání v nákladové nádrži a jejím okolí; .2 veškeré uzavřené oblasti na dně nákladové nádrže; .3 nízko položená drenáž nákladového čerpadla a .4 všechny nízko položené drenáže potrubí souvisejícího s nákladovou nádrží až k ventilu rozvodného potrubí. 3.2.5 Celkové objemy nashromážděné vody nad určeným množstvím k začišťování u nákladové nádrže. 3.2.6 Je-li skupina nádrží obsluhována společným čerpadlem nebo potrubím, lze zbytky za zkoušky s vodou spojené se společným systémem(y) rozdělit rovným dílem mezi nádržemi, a to za předpokladu, že je do lodní příručky zahrnuto následující provozní omezení: „Pro sekvenční vykládání nádrží v této skupině se nesmí čerpadlo nebo potrubí vymývat, dokud nebudou všechny nádrže ve skupině vyloženy.“ 116kB Legenda: Test hose or pipe = Zkušební hadice či trubka Cargo piping = Nákladové potrubí Manifold valve = Ventil rozvodného potrubí Flange = Příruba Ship's deck = Paluba lodi Ship's side = Bok lodi Obrázek 5-1 125kB Legenda: Cargo piping = Nákladové potrubí Manifold valve = Ventil rozvodného potrubí Flange = Příruba Pressure gauge = Tlakoměr Constant pressure valve set at 100 kPa = Ventil konstantního tlaku nastaven na 100 kPa Ship’s deck = Paluba lodi Ship’s side = Bok lodi Obrázek 5-2 Výše uvedené číselné údaje ilustrují zkušební zařízení, které vy mělo vyvíjet protitlak nejméně 100 kPa na vykládacím rozvodném potrubí nákladové nádrže. Dodatek VI Postupy předběžného vymývání A U lodí postavených před 1. červencem 1994 Postup předběžného vymývání je nutný k tomu, aby byly splněny určité požadavky Přílohy II. Tento dodatek vysvětluje, jak se tyto postupy předběžného vymývání musí provádět. Postupy předběžného vymývání u netuhnoucích látek 1 Nádrže se musí vymývat pomocí otočné vodní trysky pracující s dostatečně vysokým tlakem vody. V případě látek kategorie X se musí čistící stroje provozovat na místech, aby byly vymyty všechny plochy nádrží. V případě kategorie látek Y je zapotřebí použít jen jedno místo. 2 Během vymývání lze množství vody v nádrži minimalizovat tím, že se budou nepřetržitě odčerpávat splašky a bude se napomáhat toku do místa sání (pozitivní náklon a sklon). Pokud tuto podmínku nelze splnit, proces vymývání se musí zopakovat třikrát, s důkladným začištěním nádrže mezi jednotlivými fázemi vymývání. 3 Látky, které mají viskozitu rovnající se nebo vyšší než 50 mPa·s při 20 °C se musí vymývat horkou vodou (teplota minimálně 60 °C), pokud vlastnosti těchto látek nezpůsobují menší účinnost vymývání. 4 Počet cyklů použitého čistícího stroje nesmí být menší, než je uvedeno v tabulce 6-1. Cyklus čistícího stroje se definuje jako období mezi dvěma po sobě následujícími stejnými směry stroje na začišťování nádrží (rotace o 360°). 5 Po vymytí se musí stroj(e) na začišťování nádrží ponechat v provozu tak dlouho, aby se vyprázdnilo potrubí, čerpadlo a filtr, a vypouštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí na břeh musí pokračovat, dokud nebude nádrž prázdná. Postupy předběžného vymývání u tuhnoucích látek 1 Nádrže musí být vymyty co nejdříve po vykládce. Pokud je to možné, nádrže musí být před vymýváním vyhřáté. 2 Zbytky v poklopech a průlezech se musí přednostně odstranit ještě před předběžným vymýváním. 3 Nádrže se musí vymývat pomocí otočné vodní trysky pracující s dostatečně vysokým tlakem vody a na takových místech, aby byly vymyty všechny plochy nádrží. 4 Během vymývání lze množství vody v nádrži minimalizovat tím, že se budou nepřetržitě odčerpávat splašky a bude se napomáhat toku do místa sání (pozitivní náklon a sklon). Pokud tuto podmínku nelze splnit, proces vymývání se musí zopakovat třikrát, s důkladným začištěním nádrže mezi jednotlivými fázemi vymývání. 5 Nádrže se musí vymývat horkou vodou (teplota minimálně 60 °C), pokud vlastnosti těchto látek nezpůsobují menší účinnost vymývání. 6 Počet cyklů použitého čistícího stroje nesmí být menší, než je uvedeno v tabulce 6-1. Cyklus čistícího stroje se definuje jako období mezi dvěma po sobě následujícími stejnými směry stroje na začišťování nádrží (rotace o 360°). 7 Po vymytí se musí stroj(e) na začišťování nádrží ponechán v provozu tak dlouho, aby se vyprázdnilo potrubí, čerpadlo a filtr, a vypouštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí na břeh musí pokračovat, dokud nebude nádrž prázdná. Tabulka 6-1 - Počet cyklů čistícího stroje použitých na jednotlivých místech Kategorie látky\| Počet cyklů čistícího stroje ---\|--- Netuhnoucí látky\| Tuhnoucí látky Kategorie X\| 1\| 2 Kategorie Y\| 1/2\| 1 B U lodí postavených 1. července 1994 či později a jako doporučení pro lodě postavené před 1. červencem 1994 Postup předběžného vymývání je nutný k tomu, aby byly splněny určité požadavky Přílohy II. Tento dodatek vysvětluje, jak se musí tyto postupy předběžného vymývání provádět a jak se musí určovat minimální objemy vymývacích médií, která se mají použít. Menší objemy vymývacích médií lze použít na základě skutečného zkušebního ověřování ke spokojenosti správního orgánu. V případech, kdy jsou schváleny snížené objemy, musí se v tomto smyslu provést záznam do příručky. Pokud se při předběžném vymývání využívá jiné médium než je voda, budou platit ustanovení pravidla 13.5.1. Postupy předběžného vymývání u netuhnoucích látek bez recyklace 1 Nádrže se musí vymývat pomocí otočných trysek pracujících s dostatečně vysokým tlakem vody. V případě látek kategorie X se musí čistící stroje provozovat na místech, aby byly vymyty všechny plochy nádrží. V případě kategorie látek Y je zapotřebí použít jen jedno místo. 2 Během vymývání lze množství kapaliny v nádrži minimalizovat tím, že se budou nepřetržitě odčerpávat splašky a bude se napomáhat toku do místa sání. Pokud tuto podmínku nelze splnit, proces vymývání se musí zopakovat třikrát, s důkladným začištěním nádrže mezi jednotlivými fázemi vymývání. 3 Látky, které mají viskozitu rovnající se nebo vyšší než 50 mPa•s při 20 °C se musí vymývat horkou vodou (teplota minimálně 60 °C), pokud vlastnosti těchto látek nezpůsobují menší účinnost vymývání. 4 Množství použité vymývací vody nesmí být menší než je uvedeno v odstavci 20 nebo určeno podle odstavce 21. 5 Po předběžném vymytí je nutné nádrže a potrubí důkladně vyčistit. Postupy předběžného vymývání u tuhnoucích látek bez recyklace 6 Nádrže musí být vymyty co nejdříve po vykládce. Pokud je to možné, nádrže musí být před vymýváním vyhřáté. 7 Zbytky v poklopech a průlezech se musí přednostně odstranit ještě před předběžným vymýváním. 8 Nádrže se musí vymývat pomocí otočných trysek pracujících s dostatečně vysokým tlakem vody a na takových místech, aby byly vymyty všechny plochy nádrží. 9 Během vymývání lze množství kapaliny v nádrži minimalizovat tím, že se budou nepřetržitě odčerpávat splašky a bude se napomáhat toku do místa sání. Pokud tuto podmínku nelze splnit, proces vymývání se musí zopakovat třikrát, s důkladným začištěním nádrže mezi jednotlivými fázemi vymývání. 10 Nádrže se musí vymývat horkou vodou (teplota minimálně 60 °C), pokud vlastnosti těchto látek nezpůsobují menší účinnost vymývání. 11 Množství použité vymývací vody nesmí být menší než je uvedeno v odstavci 20 nebo určeno podle odstavce 21. 12 Po předběžném vymytí je nutné nádrže a potrubí důkladně vyčistit. Postupy předběžného vymývání s recyklací vymývacího média 13 Vymývání pomocí recyklovaného vymývacího média lze přijmout za účelem vymývání více než jedné nákladové nádrže. Při určování množství, je třeba náležitě zohlednit předpokládané množství zbytků v tancích a vlastnosti vymývacího média a zda je použito počáteční vypláchnutí nebo pročištění. Pokud nejsou zajištěny dostatečné údaje, vypočítaná koncová koncentrace zbytků nákladu ve vymývacím médiu nesmí překročit 5 % na základě jmenovitých začišťovacích množství. 14 Recyklované vymývací médium lze použít pouze pro vymývání nádrží, které obsahovaly stejné nebo podobné látky. 15 Do vymývané nádrže (nádrží) musí být napuštěno množství vymývacího média dostatečné k tomu, aby bylo možné nepřetržité vymývání. 16 Veškeré plochy nádrží se musí vymývat pomocí otočných trysek pracujících s dostatečně vysokým tlakem. Recyklace vymývacího média může probíhat buď ve vymývané nádrži nebo přes jinou nádrž, např. odpadní nádrž. 17 Vymývání musí pokračovat, dokud akumulovaný výkon nebude menší než ten, který odpovídá příslušným množstvím uvedeným v odstavci 20 nebo určeným podle odstavce 21. 18 Tuhnoucí látky a látky, které mají viskozitu rovnající se nebo vyšší než 50 mPa-s při 20 °C se musí vymývat horkou vodou (teplota minimálně 60 °C), když se jako vymývací médium využívá voda, pokud vlastnosti těchto látek nezpůsobují menší účinnost vymývání. 19 Po dokončení vymývání nádrže s recyklací v rozsahu uvedeném v odstavci 17, musí být vymývací médium vypuštěno a nádrž důkladně vyčištěna. Poté, musí být nádrž vypláchnuta, pomocí čistého vymývacího média, s průběžným odtokem a vypouštěním do zařízení pro odevzdávání látek z lodí. Toto vypláchnutí musí minimálně pokrývat dno nádrže a musí být dostatečné k vyprázdnění potrubí, čerpadla a filtru. Minimální množství vody použité k předběžnému vymývání 20 Minimální množství vody, které se použije při předběžném vymývání se určuje podle zbytkového množství škodlivých kapalných látek v nádrži, rozměrů nádrže, vlastností nákladu, přípustné koncentrace ve veškerých následných splašcích vymývací vody a oblasti provozu. Minimální množství je dáno následujícím vzorcem: Q=k15r0,8+5r0,7×V/1.000 kde Q = požadované minimální množství v metrech krychlových r = zbytkové množství na jednu nádrž v metrech krychlových. Hodnota r musí být prokázána při skutečné zkoušce účinnosti začišťování, ale nesmí se brát jako nižší než 0,100 m3 u objemu nádrže 500 m3 a více a 0,040 m3 u objemu nádrže 100 m3 a méně. U velikosti m3 100 m a 500 m může být minimální hodnota r pro výpočet získána lineární interpolací. U látek kategorie X se hodnota r stanoví buď na základě zkoušky začištění podle příručky, dodržením dolních limitů tak, jak je uvedeno výše, nebo se bude brát jako 0,9 m3. V = objem nádrže v metrech krychlových k = činitel s následujícími hodnotami: Kategorie X, netuhnoucí látka s nízkou viskozitou, k = 1,2 Kategorie X, tuhnoucí látka nebo látka s vysokou viskozitou, k = 2,4 Kategorie Y, netuhnoucí látka s nízkou viskozitou, k = 0,5 Kategorie Y, tuhnoucí látka nebo látka s vysokou viskozitou, k = 1,0 Níže uvedená tabulka se vypočítá podle následujícího vzorce s činitelem k = 1 a lze ji použít pro snadnou orientaci. Začišťovací množství (m3)\| Objem nádrže (m3) ---\|--- 100\| 500\| 3000 ≤ 0,04\| 1,2\| 2,9\| 5,4 0,10\| 2,5\| 2,9\| 5,4 0,30\| 5,9\| 6,8\| 12,2 0,90\| 14,3\| 16,1\| 27,7 21 Ověřovací zkoušení pro schválení objemů předběžného vymývání nižších než je uvedeno v odstavci 20 lze provádět ke spokojenosti správního orgánu, aby se prokázalo, že jsou splněny požadavky pravidla 13, a to s přihlédnutím k látkám, které je loď oprávněná přepravovat. Takto ověřený objem předběžného vymývání musí být upraven o další podmínky předběžného vymývání pomocí činitele k tak, jak je definováno v odstavci 20. Dodatek VII Postupy odvětrávání 1 Zbytky nákladu z látek s tlakem par vyšším než 5 kPa při 20 °C lze odstranit z nákladové nádrže odvětráním. 2 Před odvětráním zbytků škodlivých kapalných látek z nádrže je nutné posoudit bezpečnostní rizika související s hořlavostí nákladu a jeho toxicitou. S ohledem na bezpečnostní aspekty je nutné přihlédnout k provozním požadavkům na otvory v nákladových tancích v SOLAS 74, ve znění pozdějších předpisů, Mezinárodním předpisu o hromadné přepravě chemických látek, Předpisu o hromadné přepravě chemických látek a postupech odvětrávání v Pokynech k bezpečnosti tankerů (chemické látky) Mezinárodní námořní komory (ICS). 3 Předpisy k odvětrávání nákladových nádrží mohou mít také přístavní orgány. 4 Postupy odvětrávání zbytků nákladu z nádrže jsou následující: .1 potrubí se musí vypustit a dále zbavit kapaliny pomocí větracího zařízení; .2 náklon a sklon musí být upraven na co nejmenší minimální úrovně, aby se zvýšilo odpařování zbytků v nádrži; .3 je nutné použít větrací zařízení generující proud vzduchu, který může dosáhnout dna nádrže. Obrázek 7-1 lze použít k posouzení přiměřenosti větracího zařízení používaného k odvětrávání nádrže o dané hloubce; .4 větrací zařízení musí být umístěno v otvoru nádrže co nejblíže k odpadní jímce nebo místu sání nádrže; .5 větrací zařízení musí být umístěno tak, je-li to možné, aby byl proud vzduchu směrován do odpadní jímky nebo místa sání nádrže a je nutné do co největší míry zabránit překážkám proudu vzduchu ve formě konstrukčních prvků nádrže a .6 odvětrávání musí pokračovat, dokud v nádrži nebudou viditelné žádné zbytky kapaliny. To musí být ověřeno vizuální prohlídkou nebo jinou srovnatelnou metodou. 309kB Legenda: Minimum flow rate for each tank inlet = Minimální průtok u každého vstupu do nádrže Inlet diameter = Průměr vstupu Inlet jet penetration depth = Dosah průniku paprsku kapaliny na vstupu Obrázek 7-1 - Minimální průtok jako funkce dosahu průniku paprsku kapaliny, dosah průniku paprsku kapaliny se musí porovnat s výškou nádrže. Příloha III k MARPOL Pravidla pro zamezení znečištění škodlivými látkami v námořní dopravě v balené formě Pravidlo 1 Použití 1 Není-li výslovně stanoveno jinak, pravidla této přílohy se vztahují na veškeré lodě přepravující nebezpečné látky v balené formě. .1 Pro účely této přílohy budou „škodlivé látky“ takové látky, které jsou v Předpisu o mezinárodní námořní přepravě nebezpečných věcí (IMDG Code) označeny jako látky znečišťující moře nebo které splňují kritéria uvedená v dodatku této přílohy. .2 Pro účely této přílohy, se „v zabaleném stavu“ definuje jako formy izolace určené pro škodlivé látky v IMDG Code. 2 Přeprava škodlivých látek je zakázána, s výjimkou případů, které jsou v souladu s ustanoveními této přílohy. 3 Je-li nutné doplnit ustanovení této přílohy, musí vláda každé smluvní strany úmluvy vydat, nebo nechat vydat, podrobné požadavky na balení, značení, označování, dokumentace, uskladnění, množstevní omezení a výjimky pro zamezení či minimalizaci znečištění mořského prostředí škodlivými látkami. 4 Pro účely této přílohy se prázdné obaly, které byly předtím použity pro přepravu škodlivých látek musí jako takové považovat za škodlivé látky, pokud nebudou přijata vhodná opatření, aby se zajistilo, že neobsahují žádné zbytky, které jsou škodlivé pro mořské prostředí. 5 Požadavky této přílohy se nevztahují na lodní zásoby a vybavení. Pravidlo 2 Balení Obaly musí být vhodné k tomu, aby se minimalizovalo nebezpečí pro mořské prostředí, a to s ohledem na jejich konkrétní náplně. Pravidlo 3 Značení a označování 1 Obaly obsahující škodlivé látky musí být trvale označeny správným technickým názvem (obchodní názvy samy o sobě se nesmějí používat) a dále musí být trvale označeny nebo opatřeny štítkem uvádějícím, že daná látka je látka znečišťující moře. Tato identifikace musí být doplněna, tam, kde je to možné, jakýmkoliv jiným způsobem, například tím, že se použije příslušné číslo OSN. 2 Způsob vyznačení správného technického názvu a připevnění štítků na obalech obsahujících škodlivé látky musí být takový, aby tyto informace byly i nadále identifikovatelné na obalech, které vydržely ponoření v moři po dobu nejméně tři měsíců. Při zvažování vhodného značení a označování, musí být vzaty v úvahu trvanlivost použitých materiálů a povrch obalu. 3 Obaly obsahující malé množství škodlivých látek mohou být od požadavků na identifikační označení osvobozeny.* Pravidlo 4† Dokumentace 1 Ve všech dokumentech vztahujících se k přepravě škodlivých látek po moři, kde jsou tyto látky pojmenovány, musí být použit správný technický název každé takové látky (obchodní názvy samy o sobě se nesmějí používat) a látka musí být dále označena přidáním slov „ZNEČIŠŤUJE MOŘE“. 2 Přepravní dokumenty předložené odesílatelem musí obsahovat, nebo k nim musí být přiloženo, podepsané osvědčení nebo prohlášení, že náklad nabízený k přepravě je řádně zabalen a označen, opatřen štítkem nebo návěští podle potřeby a v řádném stavu pro přepravu, aby se minimalizovalo nebezpečí pro mořské prostředí. 3 Každá loď přepravující nebezpečné látky musí mít zvláštní seznam nebo nákladní list uvádějící škodlivé látky na palubě a jejich umístění. Místo takového zvláštního seznamu nebo nákladního listu lze použít podrobný plán uložení, který uvádí umístění škodlivých látek na palubě. Kopie těchto dokumentů musí být majitelem lodi nebo jeho zástupcem rovněž ponechány na břehu, dokud se škodlivé látky nevyloží. Kopie jednoho z těchto dokumentů musí být před odplutím zpřístupněny osobě nebo Organizaci určené orgánem přístavního státu. 4 Při každém mezipřistání, kde se provádí veškeré nakládací nebo vykládací činnosti, a to i dílčí, se musí před odplutím zpřístupnit osobě nebo Organizaci určené orgánem přístavního státu revizi dokumentů uvádějící seznam škodlivých látek přijatých na palubu s uvedením jejich umístění na palubě nebo zobrazujícím plán uložení. 5 Když loď nese zvláštní seznam nebo nákladní list nebo podrobný plán uložení, vyžadované pro přepravu nebezpečného zboží podle Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974 ve znění pozdějších předpisů, mohou být dokumenty vyžadované tímto pravidlem sloučené s dokumenty pro nebezpečné zboží. Pokud jsou dokumenty sloučeny, musí být jasně rozlišeno mezi nebezpečným zbožím a škodlivými látkami podléhajícími této příloze. Pravidlo 5 Uskladnění Škodlivé látky musejí být řádně uloženy a zajištěny tak, aby se minimalizovalo nebezpečí pro mořské prostředí, aniž by přitom byla narušena bezpečnost plavidla a osob na palubě. Pravidlo 6 Množstevní omezení U některých škodlivých látek může být z uznávaných vědeckých a technických důvodů zakázána jejich přeprava nebo může být tato přeprava omezena, pokud jde o množství, které může být přepravováno na palubě jakékoliv jednotlivé lodi. Z důvodu omezení množství musí být věnována náležitá pozornost velikosti, stavbě a vybavení lodi, stejně jako obalu a vnitřní povaze látek. Pravidlo 7 Výjimky 1 Rychlé vypouštění škodlivých látek přepravovaných v balené formě je zakázáno, s výjimkou takových případů, kdy je to nutné za účelem zajištění bezpečnosti lodi nebo záchrany života na moři. 2 Na základě ustanovení této úmluvy je třeba přijmout odpovídající opatření založená na fyzikálních, chemických a biologických vlastnostech škodlivých látek, a to z důvodu regulace splachování úniků mimo loď a za předpokladu, že dodržování těchto opatření nenaruší bezpečnost lodi a osob na palubě. Pravidlo 8 Kontroly přístavním státem na základě operativních požadavků* 1 Loď nacházející se v přístavu nebo příbřežním terminálu jiné smluvní strany, podléhá kontrolám prováděným úředníky řádně oprávněnými danou smluvní stranou, které se týkají operativních požadavků podle této přílohy tam, kde je důvodné podezření, že kapitán nebo posádka nejsou obeznámeni se zásadními palubními postupy týkajícími se zamezení znečištění škodlivými látkami. 2 V případech uvedených v odstavci 1 tohoto pravidla, musí smluvní strana přijmout taková opatření, která zajistí, že loď nevypluje na moře, dokud situace nebude vyřešena v souladu s požadavky této přílohy 3 Postupy týkající se kontrol přístavním státem, jež jsou stanoveny v článku 5 této úmluvy, se vztahují k tomuto pravidlu. 4 Žádný bod v tomto pravidle nesmí omezovat práva a povinnosti smluvní strany, která provádí kontrolu operativních požadavků, jež jsou výslovně stanoveny v této úmluvě. Dodatek k Příloze III Dodatek Kritéria pro identifikaci škodlivých látek v balené formě Pro účely této přílohy se látky identifikované podle jednoho z následujících kritérií považují za látky škodlivé:* Kategorie: Akutní 1\| ---\|--- 96 hod. LC50 (pro ryby)\| ≤ 1 mg/l anebo 48 hod. EC50 (pro korýše)\| ≤ 1 mg/l anebo 72 nebo 96 hod. ErC50 (pro řasy a jiné vodní rostliny)\| ≤ 1 mg/l Kategorie: Chronická 1\| ---\|--- 96 hod. LC50 (pro ryby)\| ≤ 1 mg/l anebo 48 hod. EC50 (pro korýše)\| ≤ 1 mg/l anebo 72 nebo 96 hod. ErC50 (pro řasy a jiné vodní rostliny)\| ≤ 1 mg/l a látka není rychle rozložitelná anebo log KOW ≥ 4 (pokud není experimentálně stanoveno BCF < 500). Kategorie: Chronická 2\| ---\|--- 96 hod. LC50 (pro ryby)\| > 1 až ≤ 10 mg/l anebo 48 hod. EC50 (pro korýše)\| > 1 až ≤ 10 mg/l anebo 72 nebo 96 hod. ErC50 (řasy a jiné vodní rostliny)\| > 1 až ≤ 10 mg/l a látka není rychle rozložitelná anebo log KOW ≥ 4 (pokud není experimentálně stanoveno BCF < 500), pokud chronická toxicita není > 1 mg/l. Příloha IV k MARPOL Pravidla pro zamezení znečištění odpadními vodami z lodí Kapitola 1 Obecné informace Pravidlo 1 Definice Pro účely této přílohy: 1 Termín nová loď znamená loď: .1 u které je uzavřena smlouva o stavbě nebo, v případě neexistence smlouvy o stavbě, jejíž kýl bude položen nebo která je v podobném stádiu stavby v den nebo po dni, kdy tato příloha* vstoupí v platnost nebo VIZ VÝKLAD 1 .2 jejíž dodávka se uskuteční tři nebo více let od data vstupu této přílohy v platnost. VIZ VÝKLAD 2 2 Termín stávající loď znamená loď, která není nová. 3 Termín odpadní vody znamená: .1 odtoky a jiné odpady z různých druhů toalet a pisoárů; .2 odtoky z lékařských prostor (ošetřovny, nemocniční oddělení atd.), z umývadel, van a dalších vyústění umístěných v takových prostorách; .3 odtoky z prostorů se živými zvířaty nebo .4 jiné odpadní vody smíchané s výše definovanými odtoky. 4 Termín sběrná nádrže znamená nádrž, která se používá pro sběr a skladování odpadních vod. 5 Nejbližší pevnina. Termín „od nejbližší pevniny“ znamená od základní linie, od které jsou zřízené teritoriální vody dotčeného území v souladu s mezinárodním právem, vyjma případů, kdy pro účely této úmluvy „od nejbližší pevniny“ od severovýchodního pobřeží Austrálie bude znamenat linii vedenou od bodu na pobřeží Austrálie na: 11°00' jižní šířky, 142°08' východní délky k bodu na 10°35' jižní šířky, 141°55' východní délky odtud k bodu na 10°00' jižní šířky, 142°00' východní délky odtud k bodu na 09°10' jižní šířky, 143°52' východní délky odtud k bodu na 09°00' jižní šířky, 144°30' východní délky odtud k bodu na 10°41'jižní šířky, 145°00' východní délky odtud k bodu na 13°00' jižní šířky, 145°00' východní délky odtud k bodu na 15°00' jižní šířky, 146:00' východní délky odtud k bodu na 17°30' jižní šířky, 147°00' východní délky odtud k bodu na 21°00' jižní šířky, 152°55' východní délky odtud k bodu na 24°30' jižní šířky, 154°00' východní délky odtud k bodu na pobřeží Austrálie na 24°42'jižní šířky, 153°15' východní délky 6 Termín mezinárodní plavba znamená plavbu ze země, na kterou se tato úmluva vztahuje, do přístavu mimo země tohoto druhu, nebo naopak. 7 Termín osoba zahrnuje členy posádky a cestující. 8 Termín výroční datum znamená den a měsíc každého roku, který bude odpovídat datu vypršení platnosti Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami. Pravidlo 2 Použití* 1 Ustanovení této přílohy se vztahují na následující lodě provozovaná v rámci mezinárodních plaveb: .1 nové lodě o hrubé prostornosti 400 tun a více a .2 nové lodě o hrubé prostornosti nižší než 400 tun, které jsou schváleny pro přepravu více než 15 osob a .3 stávající lodě o hrubé prostornosti 400 tun a více, pět let po dni počátku platnosti této přílohy a .4 stávající lodě s hrubou prostorností nižší než 400 tun, jež jsou schváleny pro přepravu více než 15 osob, pět let po dni počátku platnosti této přílohy. 2 Správní orgán musí zajistit, aby stávající lodě, podle pododstavců 1.3 a 1.4 tohoto pravidla, jejichž kýl byl položen nebo které byly v podobném stádiu stavby před 2. říjnem 1983, byly příslušně vybaveny, pokud je to proveditelné, k vypouštění odpadních vod v souladu s požadavky pravidla 11 této přílohy. Pravidlo 3 Výjimky 1 Pravidlo 11 této přílohy se nebude vztahovat na následující případy: .1 vypouštění odpadních vod z lodi, které je nutné pro účely zajištění bezpečnosti lodi a osob na palubě nebo pro záchranu života na moři nebo .2 vypouštění odpadních vod vyplývají z poškození lodi nebo jejího vybavení v případě, kdy byla přijata veškerá rozumná opatření před a po vzniku škody, tedy opatření za účelem zabránění vypouštění nebo minimalizace množství vypouštěných splašků. Kapitola 2 Inspekce a vydávání osvědčení* Pravidlo 4 Inspekce 1 Každá loď, která musí v souladu s pravidlem 2 odpovídat ustanovením této přílohy, bude předmětem inspekcí uvedených níže: .1 Počáteční inspekce před uvedením lodi do provozu nebo před prvním vystavením osvědčení požadovaného podle pravidla 5 této přílohy, která zahrnuje kompletní inspekci její konstrukce, vybavení, systémů, armatur, zařízení a materiálu v rozsahu, v němž loď podléhá ustanovením této přílohy. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou konstrukce, vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy. .2 Obnovovací inspekce v intervalech stanovených správním orgánem, ale nepřekračujících pět let, kromě případů, kdy platí pravidla 8.2, 8.5, 8.6 nebo 8.7 této přílohy. Tato obnovovací inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou konstrukce, vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy. .3 Dodatečná inspekce, podle okolností buď celková nebo částečná, musí být provedena po opravě vyplývající z vyšetřování předepsaných v odstavci 4 tohoto pravidla nebo po provedení jakýchkoliv důležitých oprav nebo rekonstrukcí. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že nezbytné opravy nebo rekonstrukce byly provedeny efektivně, že materiál a provedení těchto oprav nebo rekonstrukcí je ve všech ohledech uspokojivé a že loď je ve všech ohledech v souladu s požadavky této přílohy. 2 Správní orgán musí stanovit vhodná opatření pro lodě, které nepodléhají ustanovením odstavce 1 tohoto pravidla, aby se zajistilo, že budou splněna příslušná ustanovení této přílohy. 3 Inspekce lodí týkající se vymáhání ustanovení této přílohy musí být prováděny úředníky správního orgánu. Správní orgán však může inspekcemi pověřit buď inspektory jmenované pro tento účel nebo jím uznané Organizace. 4 Správní orgán jmenující inspektory nebo uznávající Organizace k provádění inspekcí tak, jak je stanoveno v bodě 3 tohoto pravidla musí minimálně zmocnit libovolného jmenovaného inspektora nebo uznanou Organizaci k následujícímu: .1 vyžadovat provedení oprav lodě a .2 provádět inspekce, jsou-li vyžadované příslušnými orgány přístavního státu. Správní orgán musí Organizaci sdělit konkrétní odpovědnosti a podmínky oprávnění udělených jmenovaným inspektorům nebo uznaným Organizacím, aby mohly být rozeslány smluvním stranám této úmluvy za účelem informování jejich úředníků. 5 Když jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace rozhodne, že stav lodi nebo jejího vybavení zásadně neodpovídá údajům v osvědčení nebo je takový, že loď není vhodná k vyplutí na moře aniž by nepředstavovala nepřiměřené riziko poškození životní prostředí v moři, tento inspektor nebo Organizace neprodleně zajistí, aby byla přijata nápravná opatření a včas uvědomí správní orgán. Pokud taková nápravná opatření přijata nejsou, musí být odebráno osvědčení a musí být neprodleně informován správní orgán. Pokud je loď v přístavu jiné smluvní strany, musí být také okamžitě informovány příslušné orgány daného přístavního státu. Když úředník správního orgánu, jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace informuje příslušné orgány přístavního státu, musí dotčená vláda přístavního státu poskytnout tomuto úředníkovi, inspektorovi nebo Organizaci veškerou nezbytnou pomoc, aby mohli plnit své povinnosti plynoucí z tohoto pravidla. Pokud je to možné, musí vláda přístavního státu přijmout taková opatření, která zajistí, že loď nevypluje, dokud nebude možné vyplout na moře nebo opustit přístav za účelem plavby do nejbližšího dostupné vhodné opravárenské loděnice, aniž by tím vzniklo nepřiměřené riziko poškození mořského prostředí. 6 V každém případě musí příslušný správní orgán plně zaručit úplnost a účinnost inspekce a zajistit veškeré nezbytné náležitosti ke splnění této povinnosti. 7 Stav lodi a jejího vybavení musí být udržován na takové úrovni, aby byl v souladu s ustanoveními této úmluvy a aby bylo zajištěno, že loď zůstane ve všech ohledech vhodná k vyplutí na moře, aniž by tím vzniklo nepřiměřené riziko poškození mořského prostředí. 8 Po dokončení každé inspekce lodi podle odstavce 1 tohoto pravidla se v konstrukci, vybavení, systémech, armaturách, zařízeních nebo materiálu, které jsou předmětem inspekce, nesmí bez sankcí ze strany správního orgánu provádět žádné změny, s výjimkou přímé výměny takového vybavení a armatur. 9 Kdykoliv na lodi dojde k nehodě nebo je zjištěna závada, která podstatně ovlivňuje integritu lodi nebo účinnost nebo úplnost jejího zařízení, na něž se vztahuje tato příloha, velitel nebo vlastník lodi při nejbližší příležitosti uvědomí správní orgán, uznanou Organizaci nebo jmenovaného inspektora odpovědného za vystavení příslušného osvědčení, který zahájí vyšetřování k určení, zdali je nezbytná inspekce tak, jak vyžaduje odstavce 1 tohoto pravidla. Pokud se loď nachází v přístavu jiné smluvní strany, musí kapitán nebo vlastník také okamžitě uvědomit příslušné orgány přístavního státu a jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace musí zajistit, že taková zpráva byla vyhotovena. Pravidlo 5 Vystavení nebo potvrzení osvědčení 1 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami musí být vystaveno po počáteční nebo obnovovací inspekci v souladu s ustanoveními pravidla 4 této přílohy, a to ve prospěch jakékoliv lodi, která se provozuje při plavbách do přístavů nebo příbřežních terminálů pod pravomocí jiných smluvních stran této úmluvy. V případě stávajících lodí bude tento požadavek platit po dobu pěti let po dni vstupu této přílohy v platnost. 2 Toto osvědčení musí být vystaveno nebo potvrzeno buď správním orgánem nebo jakýmikoliv osobami či organizacemi* správním orgánem řádně pověřenými. Ve všech případech správní orgán za osvědčení přejímá plnou zodpovědnost. Pravidlo 6 Vystavení nebo potvrzení osvědčení jinou vládou 1 Vláda smluvní strany této úmluvy je oprávněna nechat na žádost správního orgánu provést inspekci lodi a, je-li přesvědčena, že jsou ustanovení této přílohy splněna, pro loď vystaví nebo povolí vystavení Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami a, je-li to vhodné, potvrdí nebo povolí potvrzení uvedeného osvědčení na lodi, a to v souladu s touto přílohou. 2 Kopie tohoto osvědčení a kopie zprávy o inspekci musí být co nejdříve předány zadávajícímu správnímu orgánu. 3 Takto vystavené osvědčení musí obsahovat prohlášení o tom, že bylo vystaveno na žádost správního orgánu musí mít stejnou účinnost a být uznáno stejně jako osvědčení vystavené na základě pravidla 5 této přílohy. 4 Pro loď, která je oprávněna plout pod vlajkou státu, který není smluvní stranou nesmí být vystaveno žádné Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami. Pravidlo 7 Forma osvědčení Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami musí být vypracováno ve formě odpovídající vzoru uvedenému v Dodatku k této příloze a musí být alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud je také použit úřední jazyk vystavujícího státu, bude mít tento v případě sporu nebo nesrovnalosti přednost. Pravidlo 8 Trvání a platnost osvědčení* 1 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami se vystavuje na dobu stanovenou správním orgánem a které nesmí přesáhnout dobu pět let. 2.1 Bez ohledu na požadavky odstavce 1 tohoto pravidla, jestliže je obnovovací inspekce dokončena do tří měsíců před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení. 2.2 Když je obnovovací inspekce dokončena po datu uplynutí platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení. 2.3 Když je obnovovací inspekce dokončena více než tři měsíce před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data dokončení obnovovací inspekce. 3 Pokud je osvědčení vystaveno na dobu kratší než pět let, správní orgán může prodloužit platnost osvědčení do termínu po uplynutí doby platnosti na maximální dobu uvedenou v odstavci 1 tohoto pravidla. 4 Pokud byla obnovovací inspekce dokončena a nové osvědčení nelze vystavit ani umístit na palubě lodi před skončením platnosti stávajícího osvědčení, může osoba nebo Organizace oprávněná správním orgánem potvrdit stávající osvědčení, které pak musí být přijato jako platné na další období, které nesmí přesáhnout délku pět měsíců od uplynutí data platnosti. 5 Pokud loď v době, kdy vyprší platnost osvědčení není v přístavu, v němž má podstoupit inspekci, může správní orgán dobu platnosti osvědčení prodloužit, ale toto prodloužení se uděluje pouze za účelem umožnění loď dokončit její plavbu do přístavu, v němž má podstoupit inspekci, a pak pouze v případech, kdy se tak zdá správné a přijatelné. Žádné osvědčení se nesmí prodloužit na dobu delší než tři měsíce a loď, pro kterou se prodloužení uděluje nebude oprávněna, při svém příjezdu do přístavu, v němž má podstoupit inspekci, na základě tohoto prodloužení opustit přístav bez nutnosti získat nové osvědčení. Po dokončení obnovovací inspekce bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení před udělením prodloužení. 6 Osvědčení vystavené pro loď, která se provozuje na krátkých plavbách, a které nebylo prodlouženo podle výše uvedených ustanovení tohoto pravidla může být prodlouženo správním orgánem na dobu odkladu v délce až jednoho měsíce od uplynutí na něm vyznačené doby platnosti. Po dokončení obnovovací inspekce bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení před udělením prodloužení. 7 Za zvláštních okolností, jak je stanoveno správním orgánem, nemusí být nové osvědčení datováno od data skončení platnosti stávajícího osvědčení tak, jak požadují odstavce 2.2, 5 nebo 6 tohoto pravidla. Za těchto zvláštních okolností bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data dokončení obnovovací inspekce. 8 Osvědčení vystavené na základě pravidel 7 nebo 8 této přílohy pozbude platnosti v některém z následujících případů: .1 pokud nejsou příslušné inspekce dokončeny ve lhůtách stanovených podle pravidla 4.1 této přílohy nebo .2 při převodu lodě pod vlajku jiného státu. Nové osvědčení se vystavuje pouze, když je vláda vystavující nové osvědčení plně přesvědčena, že loď je v souladu s požadavky pravidel 4.7 a 4.8 této přílohy. V případě převodu mezi smluvními stranami, pokud je zažádáno do 3 měsíců po uskutečněném převodu, musí vláda smluvní strany, pod jejíž vlajkou byla loď již dříve oprávněna plout, a to co nejdříve, předat správnímu orgánu kopie osvědčení nesené lodí před převodem a, jsou-li k dispozici, kopie příslušných zpráv o inspekcích. Kapitola 3 Vybavení a omezení vypouštění Pravidlo 9 Kanalizační systémy 1 Každá loď, která musí v souladu s pravidlem 2 odpovídat ustanovením této přílohy, musí být vybavena jedním z následujících kanalizačních systémů: .1 čistička odpadních vod, která musí být zařízením takového typu, který je schválený správním orgánem s přihlédnutím k normám a zkušebním metodám vyvinutým Organizací* nebo VIZ VÝKLAD 3 .2 systém pro rozmělňování a dezinfekci kanalizačního odpadu schválený správním orgánem. Tento systém musí být vybaven takovým zařízením, které je pro správní orgán uspokojující a které slouží pro dočasné skladování odpadních vod v době, kdy se loď nachází ve vzdálenosti menší než 3 námořní míle od nejbližší pevniny nebo .3 sběrná nádrž o objemu, která vyhovuje správnímu orgánu, sloužící k uchovávání všech odpadních vod, s ohledem na provoz lodě, počet osob na palubě a na další relevantní faktory. Sběrná nádrž musí být konstruována tak, aby vyhovovala správnímu orgánu. Musí být vybavena prostředky pro vizuální indikaci množství obsahu. Pravidlo 10 Standardní vypouštěcí přípojky 1 Aby bylo možné připojení potrubí zařízení pro odevzdávání látek z lodí k vypouštěcímu potrubí lodě, musí být obě vedení vybavena standardní vypouštěcí přípojkou v souladu s následující tabulkou: VIZ VÝKLAD 4 Standardní rozměry přírub pro vypouštěcí přípojky Popis\| Rozměr ---\|--- Vnější průměr\| 210 mm Vnitřní průměr\| Podle vnějšího průměru potrubí Průměr roztečné kružnice pro šrouby\| 170 mm Drážky v přírubě\| 4 otvory, 18 mm v průměru, pravidelně umístěné na roztečné kružnice pro šrouby výše uvedeného průměru, s drážkou k okraji příruby. Šířka drážky musí být 18 mm Tloušťka příruby\| 16 mm Šrouby a matice: počet a průměr\| 6, každý o průměru 16 mm a dostatečné délky Příruba je určena k tomu, aby přijímala potrubí až do maximálního vnitřního průměru 100 mm a musí být z oceli nebo jiného rovnocenného materiálu s plochým čelem. Tato příruba, spolu s vhodným těsněním, musí být vhodná pro provozní tlak 600 kPa. U lodí s konstrukční hloubkou výškou 5 m a méně může být vnitřní průměr vypouštěcí přípojky 38 mm. 2 U určených obchodních lodí, tj. osobních trajektů, může být vypouštěcí potrubí alternativně vybaveno vypouštěcí přípojkou, kterou může správní organ přijmout. Například může jít o tzv. rychlospojky. Pravidlo 11 Vypouštění odpadních vod 1 Podle ustanovení pravidla 3 této přílohy, je vypouštění odpadních vod do moře zakázáno, a to vyjma následujících případů: .1 loď vypouští rozmělněné a dezinfikované odpadní vody s využitím systému schváleného správním orgánem v souladu s pravidlem 9.1.2 této přílohy, a to ve vzdálenosti více než 3 námořních mil od nejbližší pevniny, nebo vypouští odpadní vody, které nejsou rozmělněné nebo desinfikované, a to ve vzdálenosti větší než 12 námořních mil od nejbližší pevniny, a to za předpokladu, že se v žádném případě nesmí odpadní vody skladované ve sběrných tancích nebo odpadní vody, které pocházejí z kanalizace vedoucí z prostor obsahujících živá zvířata, vypouštět jednorázově, ale malou rychlostí a při tom, když se loď pohybuje rychlostí ne menší než 4 uzly; rychlost vypouštění musí být schválena správním orgánem na základě norem vypracovaných Organizací* nebo .2 na lodi je v provozu schválená čistička odpadních vod, která byla certifikována správním orgánem a která splňuje provozní požadavky uvedené v pravidle 9.1.1 této přílohy a .2.1 výsledky zkoušek čističky jsou uvedeny v lodním Mezinárodním osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami. .2.2 kromě toho nesmí odpadní voda vytvářet viditelné plovoucí pevné látky nebo způsobovat zabarvení okolních vod. 2 Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na lodě operující ve vodách pod pravomocí smluvního státu a na hostující lodě z jiných států plující v těchto vodách a vypouštějící odpadní vody v souladu s méně přísnými požadavky, které mohou být uloženy ze strany daného státu. 3 Když jsou odpadní vody smíchány s odpady nebo jinými druhy odpadních vod spadajícími pod jiné přílohy k MARPOL, musí být kromě této přílohy splněny i požadavky těchto jiných příloh. Kapitola 4 Zařízení pro odevzdávání látek z lodí Pravidlo 12 Zařízení pro odevzdávání látek z lodí* 1 Vláda každé smluvní strany úmluvy, která vyžaduje, aby lodě provozované ve vodách pod její pravomocí a hostující lodě plující v jejích vodách splňovaly požadavky pravidla 11.1, se zavazuje k tomu, že zajistí zařízení v přístavech a terminálech pro příjem odpadních vod, a to takovým způsobem, aby při tom nedošlo k zpoždění lodí. Tato zařízení musí splňovat potřeby lodí, které je využívají. 2 Každá smluvní strana musí oznámit Organizaci, za účelem předání dotčeným smluvním vládám, všechny případy, kdy se zařízení zřízená podle tohoto pravidla zdají být nedostatečná. Kapitola 5 Kontroly přístavním státem Pravidlo 13 Kontroly přístavním státem na základě operativních požadavků* 1 Loď nacházející se v přístavu nebo příbřežním terminálu jiné smluvní strany, podléhá kontrolám prováděným úředníky řádně oprávněnými danou smluvní stranou, které se týkají operativních požadavků podle této přílohy tam, kde je důvodné podezření, že kapitán nebo posádka nejsou obeznámeni se zásadními palubními postupy týkajícími se zamezení znečištění odpadními vodami. 2 Za daných okolností uvedených v odstavci 1 tohoto pravidla, musí smluvní strana přijmout taková opatření, která zajistí, že loď nesmí plout, dokud se situace nedostane do souladu s požadavky této přílohy. 3 Na toho pravidlo se budou vztahovat postupy týkající se kontrol ze strany přístavního státu předepsané v článku 5 této úmluvy. 4 Nic v tomto pravidle se nesmí považovat za omezení práv a povinností smluvní strany provádějící kontrolu nad operativními požadavky výslovně stanovenými v této úmluvě. Dodatek k Příloze IV Dodatek Forma Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami MEZINÁRODNÍ OSVĚDČENÍ O ZAMEZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍMI VODAMI Vydáno na základě ustanovení Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění z lodí z roku 1973 ve znění Protokolu z roku 1978, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „úmluva“) na základě pověření vlády státu: ............................................................................................................................................................................. (úplné označení státu) kým ................................................................................................................................................................. (úplné označení příslušné osoby nebo Organizace oprávněné podle ustanovení této úmluvy) Údaje o lodi* Jméno lodi ................................................................................................................................................................. Volací znak nebo čísla ................................................................................................................................................................. Rejstříkový přístav ................................................................................................................................................................. Hrubá prostornost ................................................................................................................................................................. Počet osob, které je loď oprávněná přepravovat ................................................................................................................................................................. Číslo IMO† ................................................................................................................................................................. Nová/stávající loď‡ Datum, kdy byl položen kýl nebo kdy loď byla v podobném stádiu stavby nebo případně datum, kdy byla zahájena práce na přestavbě nebo úpravě či změně rozsáhlejšího charakteru. ................................................................ TÍMTO SE POTVRZUJE: 1 Že loď je vybavena čističkou odpadních vod/zařízením pro rozmělňování/sběrnou nádrží a vypouštěcím potrubím v souladu s pravidly 9 a 10 Přílohy IV úmluvy, a to následovně: §1.1 Popis čističky odpadních vod: Typ čističky odpadních vod: ................................................................................................................................................................. Jméno výrobce ................................................................................................................................................................. Čistička odpadních vod je certifikována správním orgánem, aby splňovala normy týkající se odpadních vod, které jsou stanoveny v usnesení MEPC.2 (VI). *1.2 Popis rozmělňovacího zařízení: Typ rozmělňovacího zařízení ................................................................................................................................................................. Jméno výrobce ................................................................................................................................................................. Standardní stav odpadních vod po dezinfekci ††1.3 Popis sběrné nádrže: Celkový objem sběrné nádrže ................................................................................................................................................................. m3 Umístění ................................................................................................................................................................. 1.4 Potrubí pro vypouštění odpadních vod do zařízení pro odevzdávání látek z lodí, vybavené standardním připojením k pobřežním zařízením. 2 Že loď podstoupila inspekci v souladu s nařízením 4 Přílohy IV úmluvy. 3 Že inspekce prokázala, že konstrukce, vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál lodi a její stav jsou ve všech ohledech uspokojivé a že loď splňuje příslušné požadavky Přílohy IV úmluvy. Platnost tohoto osvědčení trvá do (dd/mm/rrrr) ................................................................................................................................................................. na základě inspekcí v souladu s nařízením 4 Přílohy IV úmluvy. Datum dokončení inspekce, jež tvoří základ tohoto osvědčení (dd/mm/rrrr) ..................................................................................................................... Místo vydání ................................................................................................................................................................. (místo vydání osvědčení) Datum (dd/mm/rrrr) ................................................................................................................................................................. (datum vydání) ............................................................................................................................................... (podpis řádně pověřeného úředníka vydávajícího toto osvědčení) (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ K PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI OSVĚDČENÍ, JE-LI PLATNÉ NA MÉNĚ NEŽ 5 LET V PŘÍPADECH, NA KTERÉ SE VZTAHUJE PRAVIDLO 8.3 --- Loď splňuje příslušná ustanovení úmluvy, a toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 8.3 Přílohy IV úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr) .................................................................. \| Podpis .................................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .................................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) .............................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ PRO PŘÍPADY, VE KTERÝCH BYLA DOKONČENA OBNOVOVACÍ INSPEKCE A PLATÍ PRAVIDLO 8.4 Loď splňuje příslušná ustanovení úmluvy, a toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 8.4 Přílohy IV úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr) .................................................................. \| Podpis .................................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .................................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) ............................................ (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ PRO PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI OSVĚDČENÍ PRO DOPLUTÍ DO INSPEKČNÍHO PŘÍSTAVU NEBO NA BODU ODKLADU, KDY PLATÍ PRAVIDLO 8.5 NEBO 8.6 Toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 8.5 nebo 8.6* Přílohy IV úmluvy,jako platné do (dd/mm/rrrr) .................................................................. \| Podpis .................................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .................................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) .............................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) Jednotné výklady Přílohy IV 1 Definice „v podobném stádiu stavby“ Prav. 1.1.1 Termín „v podobném stádiu stavby“ znamená stádium, ve kterém: .1 začíná stavba, kterou lze ztotožnit s konkrétní lodí a .2 montáž této lodě začala a zahrnuje nejméně 50 tun nebo jedno procento odhadované hmoty veškerého stavebního materiálu, podle toho, která hodnota je nižší. 2 Datum smlouvy o stavbě, datum položení kýlu a datum dodání Prav. 1.1.2 1 Na základě určitých ustanovení úmluv SOLAS a MARPOL se platnost pravidel na loď se řídí daty: .1 u které je uzavřena smlouva o stavbě dne dd/mm/rrrr nebo později nebo .2 v případě neexistence smlouvy o stavbě, jejíž kýl je položen nebo která je v podobném stádiu stavby v den dd/mm/rrrr nebo později nebo .3 jejíž dodávka se uskuteční dne dd/mm/rrrr nebo později. 2 Pro uplatnění těchto ustanovení musí být datum, kdy byla uzavřena smlouva o stavbě pro volitelné lodě chápáno jako datum, kdy byla podepsána smlouva o stavbě série lodí mezi majitelem lodě a loděnicí, a to za předpokladu, že: .1 možnost stavby volitelné lodi (lodí) je nakonec využita ve lhůtě jednoho roku od data původní smlouvy o stavbě série lodí: a .2 volitelné lodě mají stejné konstrukční plány a jsou postaveny stejnou loděnicí tak, jako je tomu u série lodí. 3 Použití řízených pravidel tak, jak je popsáno ve výše uvedeném odstavci 1 bude probíhat následovně: .1 pokud datum podpisu smlouvy o stavbě spadá na den nebo po datu smlouvy pro konkrétní soubor změn pravidel, pak se daný soubor změn pravidel použije; .2 pouze v případě neexistence smlouvy se použije kritérium data položení kýlu a, pokud datum položení lodní kýlu spadá na datum položení kůly určené pro konkrétní soubor změn pravidel nebo později, pak se daný soubor změn pravidel použije a .3 bez ohledu na datum podpisu smlouvy o stavbě nebo na datum položení kýlu, pokud datum dodání lodi spadá na datum dodání určené pro konkrétní soubor změn pravidel nebo později, pak se daný soubor změn pravidel použije s výjimkou případů, kdy správní orgán uznal, že dodávka lodí byla zpožděna z důvodu nepředvídaných okolností nezávislých na vůli loděnice a vlastníka.* 3 Instalovaný na palubě lodi 1. ledna 2010 nebo později Prav. 9.1.1 Pro použití usnesení MEPC.159(55) se bude fráze „instalovaný na palubě lodi 1. ledna 2010 nebo později“ vykládat následovně: .1 U nových lodí, instalace na palubě lodí, jejichž kýl byl položen nebo které byly v podobném stádiu stavby 1. ledna 2010 nebo později. .2 U stávajících lodích, nové instalace se smluvním termínem dodání na loď 1. ledna 2010 nebo později nebo, v případě neexistence smluvního termínu dodání, skutečné dodání zařízení na loď 1. ledna 2010 nebo později. 4 Standardní vypouštěcí přípojky Prav. 10.1 Všechny lodě podléhající Příloze IV, bez ohledu na jejich velikost a přítomnost čističky odpadních vod nebo sběrné nádrže na odpadní vody, musí být vybaveny potrubím a příslušnou přírubou k zařízení na břehu pro vypouštění odpadních vod do přístavní čističky odpadních vod. Příloha V k MARPOL Pravidla pro zamezení znečištění odpadem z lodí* Pravidlo 1 Definice Pro účely této přílohy: 1 Termín odpad znamená veškeré druhy potravinového, domácího a provozního odpadu, vyjma čerstvých ryb a jejich částí, vznikajícího při normálním provozu lodi a který by mohl být odstraňován průběžně nebo pravidelně s výjimkou těch látek, které jsou definovány nebo uvedeny v jiných přílohách k této úmluvě. 2 Nejbližší pevnina. Termín „od nejbližší pevniny“ znamená od základní linie, od které jsou zřízené teritoriální vody dotčeného území v souladu s mezinárodním právem, vyjma případů, kdy pro účely této úmluvy „od nejbližší pevniny“ od severovýchodního pobřeží Austrálie bude znamenat linii vedenou od bodu na pobřeží Austrálie na: 11°00’ jižní šířky, 142°08’ východní délky k bodu na 10°35’ jižní šířky, 141°55’ východní délky, odtud k bodu na 10°00’ jižní šířky, 142°00’ východní délky, odtud k bodu na 09°10’ jižní šířky, 143°52’ východní délky, odtud k bodu na 09°00’ jižní šířky, 144°30’ východní délky, odtud k bodu na 10°41’ jižní šířky, 145°00’ východní délky, odtud k bodu na 13°00’ jižní šířky, 145°00’ východní délky, odtud k bodu na 15°00’ jižní šířky, 146°00’ východní délky, odtud k bodu na 17°30’ jižní šířky, 147°00’ východní délky, odtud k bodu na 21°00’ jižní šířky, 152°55’ východní délky, odtud k bodu na 24°30’ jižní šířky, 154°00’ východní délky, odtud k bodu na australském pobřeží na 24°42’ jižní šířky, 153°15’ východní délky. 3 Termín zvláštní oblast znamená oblast moře, kde se z uznávaných technických důvodů týkajících se jejího oceánografického a ekologického stavu a konkrétního charakteru jejího provozu vyžaduje přijetí zvláštních závazných metod k zamezení znečištění moře odpadem. Zvláštní oblasti musí zahrnovat oblasti uvedené v seznamu v pravidle 5 této přílohy. Pravidlo 2 Použití Nebude-li výslovně uvedeno jinak, ustanovení této přílohy se budou vztahovat na všechny lodě. Pravidlo 3 Odstraňování odpadu mimo zvláštní oblasti 1 Na základě ustanovení pravidel 4, 5 a 6 této přílohy: (a) odstraňování jakýchkoliv plastů, včetně, ale nikoli výlučně, lan ze syntetických materiálů, sítí ze syntetických materiálů, plastových pytlů na odpadky a popelu ze spalování plastů, který může obsahovat jedovaté zbytky nebo těžké kovy, do moře se zakazuje; (b) odstraňování do moře následujícího odpadu se provádí pokud možno co nejdále od nejbližší pevniny, ale v každém případě je zakázáno, pokud vzdálenost od nejbližší pevniny je menší než: (i) 25 námořních mil u vycpávek, vystýlek a obalových materiálů, které budou plavat; (ii) 12 námořních mil u potravinových odpadů a veškerého ostatního odpadu, včetně výrobků z papíru, hadrů, skla, kovu, láhví, nádobí a podobného odpadu; (c) odstraňování do moře odpadu uvedeného v pododstavci (b)(ii) tohoto pravidla může být povoleno, pokud odpad prošel zařízením pro rozmělňování nebo drtičem a pokud se prování pokud možno co nejdále od nejbližší pevniny, ale v každém případě je zakázáno, pokud vzdálenost od nejbližší pevniny je menší než 3 námořní míle. Tento rozmělněný nebo rozdrcený odpad musí projít sítem s otvory o velikosti maximálně 25 mm. 2 Pokud je odpad smíchán s jinými vypouštěnými látkami, které se vztahují jiné požadavky na odstraňování nebo vypouštění, musí platit přísnější požadavky. Pravidlo 4 Zvláštní požadavky na odstraňování odpadu 1 Na základě ustanovení odstavce 2 tohoto nařízení, je zakázáno odstraňování všech materiálů upravené touto přílohou z pevných nebo plovoucích plošin, jsou-li použity při průzkumu, využívání a souvisejícím příbřežním zpracování nerostných zdrojů z mořského dna, a ze všech ostatních lodí, pokud se nacházejí vedle nebo do 500 m od těchto plošin. 2 Odstraňování do moře potravinových odpadů lze povolit, pokud prošly zařízením pro rozmělňování nebo drtičem z těchto pevných nebo plovoucích plošin nacházejících více než 12 námořních mil od pevniny a ze všech ostatních lodí, pokud se nacházejí vedle nebo do 500 m od těchto plošin. Tento rozmělněný nebo rozdrcený odpad musí projít sítem s otvory o velikosti maximálně 25 mm. Pravidlo 5 Odstraňování odpadu v rámci zvláštních oblastí* 1 Pro účely této přílohy se zvláštními oblastmi rozumí oblast Středozemního moře, oblast Baltského moře, oblast Černého moře, oblast Rudého moře, oblast Perského zálivu, oblast Severního moře, oblast Antarktidy a širší region Karibiku, včetně Mexického zálivu a Karibského moře, které jsou vymezeny takto: (a) Termín oblast Středozemního moře znamená vlastní Středozemní moře včetně zálivů a jeho moří s hranicí mezi Středozemním mořem a Černým mořem, kterou tvoří rovnoběžka na 41° severní šířky a ohraničená na západě úžinou Gibraltaru na poledníku 005°36’ západní délky. (b) Termín oblast Baltského moře znamená vlastní Baltské moře s Botnickým zálivem, Finským zálivem a vstupem do Baltského moře ohraničeném rovnoběžkou místa Skaw ve Skagerraku na 57°44’.8 severní šířky. (c) Termín oblast Černého moře znamená vlastní Černé moře s hranicí mezi Středozemním mořem a Černým mořem tvořenou rovnoběžkou na 41° severní šířky. (d) Termín oblast Rudého moře znamená vlastní Rudé moře, včetně zálivů Suez a Aquaba, ohraničené na jihu loxodromou mezi Ras Si Ane (12°28’.5 severní šířky, 043°19’.6 východní délky) a Husn Murad (12°40’.4 severní šířky, 043°30’.5 východní délky). (e) Termín oblast Perského zálivu znamená oblast moře ležící severozápadně od loxodromy mezi Ras al Hadd (22°30’ severní šířky, 059°48’ východní délky) a Ras al Fasteh (25°04’ severní šířky, 061°25’ východní délky). (f) Termín oblast Severního moře znamená vlastní Severní moře včetně připojených moří s ohraničením mezi: (i) Severním mořem jižně od rovnoběžky na 62° severní šířky a východně od poledníku na 4° západní délky; (ii) Skagerrakem, jižní hranice je vymezena východně od Skaw rovnoběžkou na 57°44.8' severní šířky a (iii) Kanálem La Manche a jeho přístupy východně od poledníku na 5° západní délky a severně od rovnoběžky na 48°30' severní šířky. (g) Termín oblast Antarktidy znamená oblast moře jižně od rovnoběžky na 60° jižní šířky. (h) Termín širší region Karibiku tak, jak je definován v článku 2, odstavci 1 Úmluvy o ochraně a rozvoji mořského prostředí širšího regionu Karibiku (Cartagena de Indias, 1983), zahrnuje Mexický záliv a vlastní Karibské moře, včetně připojených zálivů a moří a také včetně části Atlantského oceánu v rámci ohraničení, které tvoří rovnoběžka na 30° severní šířky východně od Floridy k poledníku na 77°30' západní délky, odtud k loxodromě až k průsečíku rovnoběžky na 20° severní šířky a poledníku na 59° západní délky, odtud k loxodromě na průsečíku rovnoběžky na 7°20' severní šířky a poledníku na 50° západní délky, odtud k loxodromě vedoucí jihozápadně k východní hranici Francouzské Guayany. 2 Na základě ustanovení pravidla 6 této přílohy: (a) odstraňování následujících látek do moře se zakazuje: (i) jakýchkoliv plastů, včetně, ale nikoli výlučně, lan ze syntetických materiálů, sítí ze syntetických materiálů, plastových pytlů na odpadky a popelu ze spalování plastů, který může obsahovat jedovaté zbytky nebo těžké kovy a (ii) veškerého ostatního odpadu, včetně výrobků z papíru, hadrů, skla, kovu, láhví, nádobí, vycpávek, vystýlek a obalových materiálů; (b) vyjma případů uvedených v pododstavci (c) tohoto odstavce se musí odstraňování do moře potravinových odpadů provádět pokud možno co nejdále od nejbližší pevniny, ale v každém případě nejméně 12 námořních mil od nejbližší pevniny; (c) odstraňování potravinových odpadů, které prošly zařízením pro rozmělňování nebo drtičem do širšího regionu Karibiku se musí provádět pokud možno co nejdále od pevniny, ale v každém případě nejméně 3 námořní míle od nejbližší pevniny. Tento rozmělněný nebo rozdrcený odpad musí projít sítem s otvory o velikosti maximálně 25 mm. 3 Pokud je odpad smíchán s jinými vypouštěnými látkami, které se vztahují jiné požadavky na odstraňování nebo vypouštění, musí platit přísnější požadavky. 4 Zařízení pro odevzdávání látek z lodí v rámci zvláštních oblastí: (a) Vláda každé smluvní strany této úmluvy, jejíž pobřeží hraničí se zvláštní oblastí, se zavazuje zajistit, a to pokud možno co nejdříve, ve všech přístavech v rámci zvláštní oblasti odpovídají zařízení pro odevzdávání látek z lodí v souladu s pravidlem 7 této přílohy, a to s přihlédnutím na zvláštní potřeby lodí operujících v těchto oblastech. (b) Vláda každé dotčené smluvní strany musí opatření přijatá na základě pododstavce (a) tohoto pravidla sdělit Organizaci. Po obdržení dostatečných oznámení, musí Organizace stanovit datum, od kterého vstoupí v platnost požadavky tohoto pravidla, pokud jde o danou oblast.* Organizace oznámí všem smluvním stranám toto stanovené datum, a to nejméně dvanáct měsíců před tímto datem. (c) Po takto stanoveném datu, musí být lodě připlouvající také do přístavů v rámci těchto zvláštních oblastí, kde tato zařízení dosud nejsou k dispozici, plně v souladu s požadavky tohoto pravidla. 5 Bez ohledu na odstavec 4 tohoto pravidla platí pro oblast Antarktidy následující pravidla: (a) Vláda každé smluvní strany této úmluvy, z jejíž přístavů lodě odplouvají na cestu do nebo kam se vracejí z oblasti Antarktidy, se zavazuje zajistit co nejdříve zřízení odpovídajících zařízení pro příjem všech odpadů ze všech lodí, aniž by docházelo k jejich nepřiměřenému zpoždění, a podle potřeby lodí, které je využívají. (b) Vláda každé smluvní strany této úmluvy musí zajistit, aby všechny lodě plující pod její vlajkou měly před vstupem do prostoru Antarktidy na palubě dostatečnou kapacitu pro uchovávání všech odpadů, když působí v této oblasti a aby uzavřely dohody o odstraňování těchto odpadů do zařízení pro odevzdávání látek z lodí po opuštění této oblasti. Pravidlo 6 Výjimky Pravidla 3, 4 a 5 této přílohy se nebudou vztahovat na: (a) odstraňování odpadů z lodi nutné pro účely zajištění bezpečnosti lodi a osob na palubě nebo pro záchranu života na moři nebo (b) únik odpadu následkem poškození lodi nebo jejího vybavení, a to za předpokladu, že před a po vzniku škody byla přijata veškerá přiměřená opatření za účelem zabránění nebo minimalizace úniku nebo (c) náhodnou ztrátu rybářských sítí ze syntetických materiálů, a to za předpokladu, že byla přijata veškerá přiměřená bezpečnostní opatření, aby se takové ztrátě zabránilo. Pravidlo 7 Zařízení pro odevzdávání látek z lodí† 1 Vláda každé smluvní strany této úmluvy se zavazuje zajistit v přístavech a terminálech zřízení odpovídajících zařízení pro příjem odpadů, aniž by docházelo k jejich nepřiměřenému zpoždění, a podle potřeby lodí, které je využívají. 2 Každá smluvní strana musí oznámit Organizaci, za účelem předání dotčeným smluvním stranám, všechny případy, kdy se zařízení zřízená podle tohoto pravidla zdají být nedostatečná. Pravidlo 8 Kontroly přístavním státem na základě operativních požadavků‡ 1 Loď nacházející se v přístavu jiné smluvní strany, podléhá kontrolám prováděným úředníky řádně oprávněnými danou smluvní stranou, které se týkají operativních požadavků podle této přílohy tam, kde je důvodné podezření, že kapitán nebo posádka nejsou obeznámeni se zásadními palubními postupy týkajícími se zamezení znečištění odpady. 2 Za daných okolností uvedených v odstavci 1 tohoto pravidla, musí smluvní strana přijmout taková opatření, která zajistí, že loď nesmí plout, dokud se situace nedostane do souladu s požadavky této přílohy. 3 Na toho pravidlo se budou vztahovat postupy týkající se kontrol ze strany přístavního státu předepsané v článku 5 této úmluvy. 4 Nic v tomto pravidle se nesmí považovat za omezení práv a povinností smluvní strany provádějící kontrolu nad operativními požadavky výslovně stanovenými v této úmluvě. Pravidlo 9 Štítky, plány manipulace* s odpadky a vedení záznamů o odpadcích 1 (a) Každá loď o celkové délce 12 m nebo více musí být opatřena štítky, které podle potřeby upozorňují posádku a cestující na požadavky na odstraňování uvedené v pravidlech 3 a 5 této přílohy. (b) Tyto štítky musí být napsány v pracovním jazyce personálu lodi a u lodí využívaných při plavbách do přístavů nebo příbřežních terminálů pod pravomocí jiných smluvních stran této úmluvy, musí být rovněž v angličtině, francouzštině nebo španělštině. 2 Každá loď o hrubé prostornosti 400 tun a více a každá lodi, která oprávněná přepravovat 15 osob a více musí nést plán manipulace s odpadky, který musí posádka dodržovat. Tento plán musí stanovovat písemné postupy pro sběr, ukládání, zpracování a odstraňování odpadů, včetně využití zařízení na palubě. Musí rovněž určovat osoby odpovědné za provádění tohoto plánu. Tento plán musí být v souladu s pokyny vypracovanými Organizací a napsán v pracovním jazyce posádky. 3 Každá loď o hrubé prostornosti 400 tun a více a každá lodi, která oprávněná přepravovat 15 osob a více která se provozuje při plavbách do přístavů nebo příbřežních terminálů pod pravomocí jiných smluvních stran této úmluvy a každá pevná nebo plovoucí plošina účastnící se průzkumu a využívání mořského dna musí nést Knihu záznamů o manipulaci s odpadem. Kniha záznamů o manipulaci s odpadem, ať již je součástí oficiálního lodního deníku či jinak, musí být ve formě uvedené v dodatku k této příloze; (a) každé vypouštění, nebo dokončené spalování, musí být zaznamenáno do Knihy záznamů o manipulaci s odpadem a podepsáno odpovědným důstojníkem s uvedením data spalování nebo vypouštění. Každá vyplněná stránka v Knize záznamů o manipulaci s odpadem musí být podepsána kapitánem lodě. Položky v Knize záznamů o manipulaci s odpadem musí být minimálně v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud se také provádějí záznamy v úředním jazyce státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, tyto záznamy dostanou v případě sporu nebo nesrovnalostí přednost. (b) záznam pro jednotlivá spalování nebo vypouštění musí obsahovat datum a čas, polohu lodi, popis odpadu a odhadované spálené nebo vypuštěné množství; (c) Kniha záznamů o manipulaci s odpadem musí být uložena na takovém místě, aby byla v přiměřené době a snadno dostupná ke kontrole. Tento dokument je třeba uschovávat po dobu dvou let od provedení posledního záznamu; (d) v případě vypouštění, úniku nebo náhodné ztráty uvedené v pravidle 6 této přílohy, je nutné do Knihy záznamů o manipulaci s odpadem provést zápis o okolnostech a důvodech této ztráty. 4 Správní orgán může upustit od požadavků pravidel na Knihu záznamů o manipulaci s odpadem u: (a) jakékoliv lodi provozované při plavbách o trvání méně než 1 hod., která je oprávněná přepravovat 15 osob nebo více nebo (b) pevné nebo plovoucí plošiny účastnící se průzkumu a využívání mořského dna. 5 Příslušný vládní orgán jedné smluvní strany této úmluvy je oprávněn Knihu záznamů o manipulaci odpadem zkontrolovat na palubě libovolné lodi, na kterou se vztahuje tato příloha, když je tato loď ve svém přístavu nebo příbřežním terminálu, a může pořídit kopii libovolného záznamu v této knize a může požádat kapitána lodi, aby potvrdil, že tato kopie představuje věrnou kopii tohoto záznamu. Jakákoliv takto pořízená kopie, která byla ověřena kapitánem lodi jako věrná kopie daného záznamu v Knize záznamů o manipulaci s odpadem bude přípustná při jakémkoliv soudním řízení jako důkaz o skutečnostech uvedených v daném záznamu. Kontrola Knihy záznamů o manipulaci s odpadem a pořízení ověřené kopie příslušným orgánem podle tohoto odstavce musí být provedeny co nejrychleji, aniž by došlo ke zbytečnému zpoždění dané lodi. 6 V případě lodí postavených před 1. červencem 1997 bude toto pravidlo platit od 1. července 1998. Dodatek k Příloze V Dodatek Forma Knihy záznamů o manipulaci s odpadem KNIHA ZÁZNAMŮ O MANIPULACI S ODPADEM Jméno lodi .............................................................................................................................. Volací znak nebo čísla .............................................................................................................................. Číslo IMO .............................................................................................................................. Období od: .................................................................do...................................................................... 1 Úvod V souladu s pravidlem 9 Přílohy V k Mezinárodní úmluvě o zamezení znečištění moří z lodí, 1973, ve znění Protokolu z roku 1978 týkajícího se této úmluvy (MARPOL), se musí zaznamenávat každý případ vypouštění nebo dokončeného spalování. To zahrnuje vypouštění na moři, do zařízení pro odevzdávání látek z lodí nebo do jiných lodí. 2 Odpad a manipulace s odpadem Odpad zahrnuje veškeré druhy potravinového, domácího a provozního odpadu, vyjma čerstvých ryb a jejich částí, vznikajícího při normálním provozu plavidla a který by mohl být odstraňován průběžně nebo pravidelně s výjimkou těch látek, které jsou definovány nebo uvedeny v jiných přílohách k MARPOL (například oleje, odpadní vody nebo škodlivé kapalné látky). Příslušné informace je také nutné hledat v Pokynech pro provádění Přílohy V k MARPOL. 3 Popis odpadu Pro účely této knihy záznamů je nutné odpad rozdělovat do následujících kategorií: 1 Plasty 2 Plovoucí vycpávky, vystýlky a obalové materiály 3 Rozdrcené výrobky z papíru, hadry, sklo, kov, láhve, nádobí apod. 4 Zbytky nákladu, výrobky z papíru, hadry, sklo, kov, láhve, nádobí apod. 5 Potravinový odpad 6 Popel ze spalování 4 Záznamy v Knize záznamů o manipulaci s odpadem 4.1 Záznamy do Knihy záznamů o manipulaci s odpadem se musí provádět při každé z následujících příležitostí: (a) Když se odpad vypouští do moře: (i) Datum a čas vypouštění (ii) Poloha lodi (zeměpisná šířka a délka). Poznámka: u vypouštění zbytků nákladu uveďte též polohy při zahájení a zastavení vypouštění. (iii) Kategorie vypouštěného odpadu (iv) Odhadované vypouštěné množství u každé kategorie v metrech krychlových (v) Podpis důstojníka odpovědného za vypouštění. (b) Když se odpad vypouští na moři, do zařízení pro odevzdávání látek z lodí nebo do jiných lodí. (i) Datum a čas vypouštění (ii) Přístav nebo zařízení nebo Jméno lodi (iii) Kategorie vypouštěného odpadu (iv) Odhadované vypouštěné množství u každé kategorie v metrech krychlových (v) Podpis důstojníka odpovědného za činnost. (c) Když se odpad spaluje: (i) Datum a čas začátku a ukončení spalování (ii) Poloha lodi (zeměpisná šířka a délka) (iii) Odhadované spalované množství v metrech krychlových (iv) Podpis důstojníka odpovědného za činnost. (d) Havarijní nebo jiné mimořádné vypouštění odpadu (i) Čas události (ii) Přístav nebo poloha lodi v čase události (iii) Odhadované množství a kategorie odpadu (iv) Okolnosti vypouštění, úniku nebo ztráty, jejich důvody a obecné poznámky. 4.2 Potvrzení Kapitán lodi by si měl od provozovatele zařízení pro odevzdávání látek z lodí, nebo od kapitána lodi přijímající odpad, obstarat potvrzení nebo osvědčení uvádějící odhadované množství předaného odpadu. Tato potvrzení nebo osvědčení je nutné po dobu dvou let uchovávat na palubě lodi s Knihou záznamů o manipulaci s odpadem. 4.3 Množství odpadu Množství odpadu na palubě musí být odhadnuto pokud možno v metrech krychlových a odděleně podle kategorií. Kniha záznamů o manipulaci s odpadem obsahuje řadu odkazů na odhadovaná množství odpadu. Je známo, že přesnost odhadu množství odpadu záleží na konkrétním výkladu. Odhady objemů se liší před a po zpracování odpadu. Některé zpracovatelské postupy nemusí umožňovat provedení uspokojivého odhadu objemu, například v případě zpracování potravinového odpadu. Tyto faktory by měly být vzaty v úvahu při tvorbě a interpretaci záznamů uvedených v knize. 33kB Příloha VI k MARPOL Pravidla pro zamezení znečištění ovzduší z lodí Kapitola 1 Obecné informace Pravidlo 1 Použití Ustanovení této přílohy se budou vztahovat na všechny lodě s výjimkou případů, kdy je výslovně uvedeno jinak v příslušných pravidlech 3, 5, 6, 13, 15, 16 a 18 této přílohy. Pravidlo 2 Definice Pro účely této přílohy: 1 Termín příloha znamená Přílohu č. VI k Mezinárodní úmluvě o zamezení znečištění moří z lodí, 1973 (MARPOL), ve znění Protokolu z roku 1978 a ve znění protokolu z roku 1997 upraveném Organizací, a to za předpokladu, že tyto změny jsou přijaty a uvedeny v platnost v souladu s ustanoveními článku 16 této úmluvy. 2 Termín v podobném stádiu stavby znamená stádium, kdy: .1 začíná stavba, kterou lze ztotožnit s konkrétní lodí a .2 montáž této lodě začala a zahrnuje nejméně 50 tun nebo jedno procento odhadované hmoty veškerého stavebního materiálu, podle toho, která hodnota je nižší. 3 Termín výroční datum znamená den a měsíc každého roku, který bude odpovídat datu vypršení platnosti Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ovzduší. 4 Termín pomocné ovládací zařízení znamená systém, funkci nebo řídicí strategií, jež jsou nainstalovány na jednotce lodního dieselového motoru za účelem ochrany motoru anebo jeho pomocných zařízení proti provozním stavům, které by mohly způsobit poškození nebo selhání motoru. Pomocné řídicí zařízení může také plnit funkci strategického zařízení nebo opatření, u něhož bylo dostatečně prokázáno, že se nejedná o ochranný vypínač. 5 Termín kontinuální přísun je definován jako proces, při němž je odpad přiváděn do spalovací komory bez lidské pomoci. Spalovna má za normálních provozních podmínek se spalovací komorou operativní teplotu pohybující se mezi hodnotami 850 °C a 1200 °C. 6 Termín ochranný vypínač znamená zařízení, které měří, snímá nebo reaguje na provozní proměnné hodnoty (například otáčky motoru, teplotu, tlak u vstupu nebo jakýkoli jiný parametr), a to za účelem aktivace, modulace, zpomalení nebo deaktivace činnosti kterékoli části nebo funkce systému omezování emisí tak, že činnost systému omezování emisí je redukována při normálním provozu, pokud však použití takového vypínače není v podstatě zařazeno do použitých postupů certifikačních zkoušek emisí. 7 Termín emise znamená jakékoli uvolňování látek, které podléhají kontrole podle této přílohy. Jedná se o uvolňování látek z lodí do atmosféry nebo do moře. 8 Termín oblast regulace emisí znamená oblast, ve které je nutné, aby u lodí byla přijata zvláštní závazná opatření týkající se emisí, a to za účelem eliminace, snížení a regulace znečišťování ovzduší emisemi NOx nebo SOx a prachových částic nebo všech tří druhů emisí a jejich doprovodných nepříznivých dopadů na lidské zdraví a životní prostředí. Oblasti regulace emisí musejí zahrnovat také ty oblasti, jež jsou uvedeny v pravidlech 13 a 14 této přílohy. 9 Termín pohonná ropná látka znamená jakékoli palivo dodávané za účelem spalování a určené pro tyto spalovací účely v rámci pohonu nebo provozu na palubě lodi, včetně destilovaných a zbytkových paliv. 10 Termín hrubá prostornost znamená hrubou prostornost vypočítanou v souladu s předpisy o měření prostornosti obsaženými v Příloze I Mezinárodní úmluvy o měření prostornosti lodí z roku 1969 nebo jakékoli následné úmluvy. 11 Termín instalace ve vztahu k pravidlu 12 této přílohy znamená instalaci systémů, vybavení, včetně přenosných hasicích jednotek, izolací nebo jiného materiálu na lodi. Do této skupiny však nepatří opravy nebo nabíjení již dříve instalovaných systémů, vybavení, izolací nebo jiného materiálu či doplňování přenosných hasicích jednotek. 12 Termín nainstalovaný znamená námořní vznětový motor, který je nebo má být nainstalován na lodi, včetně přenosného pomocného dieselového lodního motoru, a to pouze tehdy, když je jeho palivový, chladicí nebo výfukový systém nedílnou součástí lodi. Palivový systém je považován za nedílnou součást lodi pouze tehdy, pokud je k této lodi trvale připevněn. Tato definice zahrnuje námořní vznětový motor, který se používá k doplnění nebo rozšíření instalované výkonové kapacity lodi a který má být nedílnou součástí této lodi. 13 Termín strategie nestandardní regulace emisí znamená strategii nebo opatření, která za běžných podmínek provozu lodi snižuje účinnost systému regulace emisí pod úroveň předpokládanou v použitých postupech zkoušek emisí. 14 Termín námořní vznětový motor znamená jakýkoli motor s vratným pohybem a s vnitřním spalováním, který je provozován s kapalným nebo duálním palivem. Jedná se o motor, na který se vztahuje pravidlo 13 této přílohy, a to včetně přídavných/sdružených systémů (v případě jejich aplikace). 15 Termín technický předpis NOx znamená Technický předpis pro regulaci emisí oxidů dusíku z lodních vznětových motorů přijaté usnesením č. 2 z konference MARPOL v roce 1997 ve znění změn provedených Organizací, a to za předpokladu, že tyto změny jsou přijaty a vstoupí v platnost v souladu s ustanoveními článku 16 této úmluvy. 16 Termín látky poškozující ozónovou vrstvu znamená regulované látky, jež jsou definovány v odstavci (4) článku 1 v rámci Montrealského protokolu o látkách poškozujících ozónovou vrstvu, 1987. Látky jsou uvedeny v přílohách A, B, C nebo E uvedeného protokolu, který je platný v době aplikace nebo interpretace této přílohy. Látky poškozující ozónovou vrstvu, které se mohou nacházet na palubě lodi, zahrnují následující položky (ale nikoli výlučně): Halon 1211\| Bromchlordifluormetan ---\|--- Halon 1301 \| Bromtrifluormetan Halon 2402 \| 1,2-Dibrom-1,1,2,2-tetraflouretan (známý také jako Halon 114B2) CFC-11 \| Trichlorfluormetan CFC-12\| Dichlordifluormetan CFC-113\| 1,1,2-Trichlor-1,2,2-trifluoretan CFC-114\| 1,2-Dichlor-1,1,2,2-tetrafluoretan CFC-115 \| Chloropentafluoretan 17 Termín spalování na palubě znamená spalování odpadů nebo jiných látek na palubě lodi, pokud tyto odpady nebo jiné látky vznikají během normálního provozu lodi. 18 Termín palubní spalovna znamená lodní zařízení určené především pro účely spalování. 19 Termín postavené lodě znamená lodě, jejichž kýl byl položen nebo které jsou v podobném stádiu stavby. 20 Termín ropný kal znamená kal z pohonné ropné látky nebo z odlučovačů mazacího oleje, odpadních mazací olej z hlavního nebo pomocného strojního zařízení nebo odpadní ropná látka z odlučovačů stokové vody, odlučovače ropných látek nebo odkapních mís. 21 Termín tanker znamená ropný tanker tak, jak je definováno v pravidle 1 Přílohy I této úmluvy, nebo chemický tanker definovaný v pravidle 1 přílohy II této úmluvy. Pravidlo 3 Výjimky a osvobození Obecné informace 1 Pravidla této přílohy se nebudou vztahovat na: .1 jakékoli emise nezbytné pro účely zajištění bezpečnosti lodi nebo záchranu života na moři nebo .2 jakékoli emise vyplývající z poškození lodi nebo jejího vybavení: .2.1 za předpokladu, že byla přijata veškerá přiměřená bezpečnostní opatření po vzniku poškození nebo objevení emisí za účelem zamezení nebo minimalizace emisí a .2.2 s výjimkou takových případů, kdy vlastník nebo kapitán lodi jednali takovým způsobem, že toto poškození dopustili, nebo případů nedbalosti a s vědomím, že škoda pravděpodobně nastane. Zkoušky pro snížení emisí z lodí a výzkum technologií regulace emisí 2 Správní orgán smluvní strany může, v případné spolupráci s ostatními správními orgány, vydat výjimku z určitých ustanovení této přílohy pro lodě, které podstoupí zkoušky pro vývoj technologií snižování emisí a regulace emisí z lodí a programy konstrukcí motorů. Tato výjimka může být poskytnuta pouze v případech, kdy mohou použití zvláštních ustanovení v příloze nebo v upravených Technickém předpisu NOx z roku 2008 bránit výzkumu vývoje těchto technologií či programů. Povolení pro takovou výjimku musí být poskytováno pouze minimálnímu potřebnému počtu lodí. Musí také podléhat následujícím ustanovením: .1 u vznětových motorů námořních lodí s výtlakem jednoho válce v hodnotě až 30 l nesmí doba zkoušky na moři překročit 18 měsíců. Pokud je zapotřebí dodatečného času, může příslušný schvalovací správní orgán (nebo správní orgány) umožnit prodloužení na jedno další období 18 měsíců nebo .2 u vznětových motorů námořních lodí s výtlakem jednoho válce v hodnotě až 30 l nesmí doba trvání zkoušky překročit pět let. Přitom musí být vyžadováno hodnocení vývoje ze strany schvalovacího správního orgánu (nebo správních orgánů), a to při každé průběžné inspekci. Povolení může být na základě tohoto hodnocení odňato, pokud se zkoušení nedrží podmínek povolení nebo je-li zjištěno, že technologie nebo program nemusí přinášet efektivní výsledky v oblasti snižování a regulace emisí z lodí. Pokud hodnotící správní orgán (nebo správní orgány) určí, že pro provedení zkoušky určité technologie nebo programu bude zapotřebí dodatečného času, může být povolení prodlouženo o další období nepřesahující pět let. Emise pocházející z těžby minerálů z mořského dna 3.1 Emise přímo pocházející z průzkumu, využívání a souvisejícím příbřežním zpracování nerostných zdrojů z mořského dna jsou v souladu s článkem 2(3)(b) (ii) této úmluvy osvobozeny od ustanovení této přílohy. Tyto emise zahrnují následující položky: .1 emise vznikající při spalování látek, které jsou výhradně a přímo výsledkem průzkumu, využívání a souvisejícího příbřežního zpracování nerostných zdrojů z mořského dna, a to včetně (ale nikoli výlučně) spalování uhlovodíků a řezaných kusů či kalů, stejně jako stimulačních tekutin během dokončování vrtu a zkoušení, a také spalování vyplývající z obrácených podmínek; .2 uvolňování plynů a těkavých sloučenin zachycených ve vrtných kapalinách a řezaných kusech; .3 emise spojené výhradně a přímo s používáním, manipulací nebo skladováním minerálů z mořského dna a .4 emise ze vznětových motorů námořních lodí, které jsou výhradně spojeny s průzkumem, využíváním a souvisejícím příbřežním zpracováním nerostných zdrojů z mořského dna. 3.2 Požadavky pravidla 18 této přílohy se nevztahují na používání uhlovodíků, které jsou vyráběny a následně používány na místě jako palivo (po schválení správním orgánem). Pravidlo 4 Ekvivalenty* 1 Správní orgán smluvní strany může povolit libovolnou armaturu, materiál, zařízení nebo přístroj k montáži na lodi nebo jiné postupy, alternativní pohonné ropné látky nebo metody vyhovění používané jako alternativy k prostředkům, jež jsou požadovány touto přílohou, pokud je tato armatura, materiál, zařízení nebo přístroj či jiné postupy, alternativní pohonné ropné látky nebo metody vyhovění přinejmenším stejně účinné ve smyslu snižování emisí jako ty, jež jsou vyžadovány touto přílohou, včetně všech norem uvedených v pravidlech 13 a 14. 2 Správní orgán smluvní strany, který povoluje armaturu, materiál, zařízení nebo přístroj či jiné postupy, alternativní pohonné ropné látky nebo metody vyhovění používané jako alternativu k položkám požadovaným touto přílohou, musí informovat Organizaci, aby bylo možné sdělit jiným smluvním stranám jejich podrobnosti z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná. 3 Správní orgán smluvní strany by měl vzít v úvahu veškeré příslušné pokyny, které vypracovala Organizace a které se týkají ekvivalentů uvedených v tomto pravidle. 4 Správní orgán smluvní strany, který umožňuje používání ekvivalentu stanoveného v odstavci 1 tohoto pravidla, musí usilovat o to, aby se nenarušilo nebo nepoškodilo životní prostředí, lidské zdraví a dále také majetek nebo zdroje nebo ekvivalenty jiných smluvních států. Kapitola 2 Inspekce, Vydávání osvědčení a prostředky kontroly Pravidlo 5 Inspekce 1 Každá loď o hrubé prostornosti 400 tun a více a každá pevná či plovoucí vrtná souprava a další plošiny budou předmětem níže uvedených inspekcí: .1 Počáteční inspekce před uvedením lodi do provozu nebo před prvním vystavením osvědčení požadovaného podle pravidla 6 této přílohy. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy; .2 Obnovovací inspekce v intervalech stanovených správním orgánem, ale nepřekračujících pět let, kromě případů, kdy platí pravidla 9.2, 9.5, 9.6 nebo 9.7 této přílohy. Obnovovací inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy; .3 Průběžná inspekce ve lhůtě tří měsíců před nebo po druhém výročním datu nebo ve lhůtě tří měsíců před nebo po třetím výročním datu vystavení osvědčení, která se musí uskutečnit při jedné z výročních inspekcí uvedených v odstavci 1.4 tohoto pravidla. Tato průběžná inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou vybavení a zařízení plně v souladu s platnými požadavky této přílohy a jsou v dobrém provozním stavu. Tyto průběžné inspekce musí být potvrzeny na osvědčení vystaveném na základě pravidla 6 nebo 7 této přílohy; .4 Výroční inspekce do tří měsíců před nebo po každém výročním datu vystavení osvědčení, včetně generální inspekce konstrukce, vybavení, systémů, armatur, zařízení a materiálu uvedené v odstavci 1.1 tohoto pravidla, aby se zajistilo, že byly udržovány v souladu s odstavcem 4 tohoto pravidla a že zůstanou v uspokojivém stavu po dobu životnosti, pro kterou je loď určena. Tyto výroční inspekce musí být potvrzeny na osvědčení vystaveném na základě pravidla 6 nebo 7 této přílohy a .5 Dodatečná inspekce, podle okolností buď celková nebo částečná, musí být provedena po všech zásadních opravách nebo rekonstrukcích předepsaných v odstavci 4 tohoto pravidla nebo po provedení opravy plynoucí z inspekcí předepsaných v odstavci 5 tohoto pravidla. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že nezbytné opravy nebo rekonstrukce byly provedeny efektivně, že materiál a provedení těchto oprav nebo rekonstrukcí je ve všech ohledech uspokojivé a že loď je ve všech ohledech v souladu s požadavky této přílohy. 2 V případě lodí s hrubou prostorností menší než 400 tun může správní orgán stanovit vhodná opatření k tomu, aby se zajistilo dodržování příslušných ustanovení této přílohy. 3 Inspekce lodí týkající se vymáhání ustanovení této přílohy musí být prováděny úředníky správního orgánu. .1 Správní orgán však může inspekcemi pověřit buď inspektory jmenované pro tento účel nebo jím uznané Organizace. Tyto Organizace musí splňovat směrnice přijaté Organizací;* .2 Inspekce lodních vznětových motorů a vybavení zaměřenou na dosažení souladu s pravidlem 13 této přílohy musí být provedena v souladu s upraveným Technickým předpisem NOx z roku 2008; .3 Když jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace rozhodne, že stav lodi nebo jejího vybavení zásadně neodpovídá údajům v osvědčení, tento inspektor nebo Organizace zajistí, aby byla přijata nápravná opatření a včas uvědomí správní orgán. Pokud taková nápravná opatření přijata nejsou, správní orgán musí osvědčení odebrat. Pokud je loď v přístavu jiné smluvní strany, musí být také okamžitě informovány příslušné orgány daného přístavního státu. Když úředník správního orgánu, jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace informuje příslušné orgány přístavního státu, musí dotčená vláda přístavního státu poskytnout tomuto úředníkovi, inspektorovi nebo Organizaci veškerou nezbytnou pomoc, aby mohli plnit své povinnosti plynoucí z tohoto pravidla a .4 V každém případě musí příslušný správní orgán plně zaručit úplnost a účinnost inspekce a zajistit veškeré nezbytné náležitosti ke splnění této povinnosti. 4 Vybavení musí být udržováno tak, aby splňovalo ustanovení této přílohy a na vybavení, systémech, armaturách, zařízení nebo materiálu podléhajícímu inspekci se nesmí bez výslovného souhlasu správního orgánu provádět žádné změny. Přímá výměna tohoto vybavení a armatur za vybavení a armatury splňující ustanovení této přílohy je povolena. 5 Kdykoliv na lodi dojde k nehodě nebo je zjištěna závada, která podstatně ovlivňuje účinnost nebo úplnost lodního zařízení na něž se vztahuje tato příloha, velitel nebo vlastník lodi při nejbližší příležitosti uvědomí správní orgán, uznanou Organizaci nebo jmenovaného inspektora odpovědného za vystavení příslušného osvědčení. Pravidlo 6 Vystavení nebo potvrzení osvědčení 1 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ovzduší musí být vydáno po počáteční nebo obnovovací inspekci v souladu s ustanoveními pravidla 5 této přílohy, a to pro: .1 jakoukoli loď o hrubé prostornosti 400 tun a více, která se provozuje při plavbách do přístavů nebo příbřežních terminálů pod pravomocí jiných účastnických stran a .2 plošiny a vrtné soupravy provozované při plavbách na vodách pod svrchovaností nebo pravomocí jiných smluvních stran. 2 Pro loď postavenou před datem počátku platnosti Přílohy VI v platnost pro správní organ této lodi musí být vydáno Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ovzduší v souladu s odstavcem 1 tohoto pravidla, a to nejpozději při prvním naplánovaném uložení v suchém doku po datu počátku platnosti. V žádném případě však ne později než tři roky po tomto datu. 3 Toto osvědčení musí být vystaveno nebo potvrzeno buď správním orgánem nebo jakýmikoliv řádně pověřenými osobami či organizacemi. Ve všech případech správní orgán za osvědčení přejímá plnou zodpovědnost. Pravidlo 7 Vystavení osvědčení jinou smluvní stranou 1 Smluvní strana může nechat na žádost správního orgánu provést inspekci lodi a, je-li přesvědčena, že jsou ustanovení této přílohy splněna, pro danou loď vystavit nebo povolit vystavení Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ovzduší a, je-li to vhodné, potvrdí nebo povolí potvrzení uvedeného osvědčení na lodi, a to v souladu s touto přílohou. 2 Kopie tohoto osvědčení a kopie zprávy o inspekci musí být co nejdříve předány zadávajícímu správnímu orgánu. 3 Takto vystavené osvědčení musí obsahovat prohlášení o tom, že bylo vystaveno na žádost správního orgánu musí mít stejnou účinnost a být uznáno stejně jako osvědčení vystavené na základě pravidla 6 této přílohy. 4 Pro loď, která je oprávněna plout pod vlajkou státu, který není smluvní stranou nesmí být vystaveno žádné Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ovzduší. Pravidlo 8 Forma osvědčení Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ovzduší musí být vypracováno ve formě odpovídající vzoru uvedenému v Dodatku I k této příloze a musí být alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud je také použit úřední jazyk vystavujícího státu, bude mít tento v případě sporu nebo nesrovnalosti přednost. Pravidlo 9 Trvání a platnost osvědčení 1 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ovzduší se vystavuje na dobu stanovenou správním orgánem a které nesmí přesáhnout dobu pět let. 2 Bez ohledu na požadavky odstavce 1 tohoto pravidla: .1 když je obnovovací inspekce dokončena do tří měsíců před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení; .2 když je obnovovací inspekce dokončena po datu uplynutí platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení a .3 když je obnovovací inspekce dokončena více než tři měsíce před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data dokončení obnovovací inspekce. 3 Pokud je osvědčení vystaveno na dobu kratší než pět let, správní orgán může prodloužit platnost osvědčení do termínu po uplynutí doby platnosti na maximální dobu uvedenou v odstavci 1 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že se řádně provádí inspekce uvedené v pravidlech 5.1.3 a 5.1.4 této přílohy platné, když se osvědčení vystavuje na dobu pěti let. 4 Pokud byla obnovovací inspekce dokončena a nové osvědčení nelze vystavit ani umístit na palubě lodi před skončením platnosti stávajícího osvědčení, může osoba nebo Organizace oprávněná správním orgánem potvrdit stávající osvědčení, které pak musí být přijato jako platné na další období, které nesmí přesáhnout délku pět měsíců od uplynutí data platnosti. 5 Pokud loď v době, kdy vyprší platnost osvědčení není v přístavu, v němž má podstoupit inspekci, může správní orgán dobu platnosti osvědčení prodloužit, ale toto prodloužení se uděluje pouze za účelem umožnění loď dokončit její plavbu do přístavu, v němž má podstoupit inspekci, a pak pouze v případech, kdy se tak zdá správné a přijatelné. Žádné osvědčení se nesmí prodloužit na dobu delší než tři měsíce a loď, pro kterou se prodloužení uděluje nebude oprávněna, při svém příjezdu do přístavu, v němž má podstoupit inspekci, na základě tohoto prodloužení opustit přístav bez nutnosti získat nové osvědčení. Po dokončení obnovovací inspekce bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení před udělením prodloužení. 6 Osvědčení vystavené pro loď, která se provozuje na krátkých plavbách, a které nebylo prodlouženo podle výše uvedených ustanovení tohoto pravidla může být prodlouženo správním orgánem na dobu odkladu v délce až jednoho měsíce od uplynutí na něm vyznačené doby platnosti. Po dokončení obnovovací inspekce bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení před udělením prodloužení. 7 Za zvláštních okolností, jak je stanoveno správním orgánem, nemusí být nové osvědčení datováno od data skončení platnosti stávajícího osvědčení tak, jak požadují odstavce 2.1, 5 nebo 6 tohoto pravidla. Za těchto zvláštních okolností bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data dokončení obnovovací inspekce. 8 Pokud je výroční či průběžná inspekce dokončena před uplynutím lhůty stanovené v pravidle 5 této přílohy, pak: .1 výroční datum uvedené na osvědčení se potvrzením mění na datum, které nesmí být později než tři měsíce po datu, kdy byla inspekce dokončena; .2 následné výroční nebo průběžné inspekce požadované v pravidle 5 této přílohy musí být dokončeny v intervalech předepsaných tímto pravidlem pomocí nového výročního data a .3 datum vypršení platnosti může zůstat beze změny za předpokladu, že je jedna nebo více výročních nebo průběžných inspekcí, podle potřeby, provedena tak, aby nebyly překročeny maximální intervaly mezi inspekcemi stanovenými pravidlem 5 této přílohy. 9 Osvědčení vystavené na základě pravidla 6 nebo 7 této přílohy pozbude platnosti v některém z následujících případů: .1 pokud nejsou příslušné inspekce dokončeny ve lhůtách stanovených podle pravidla 5.1 této přílohy; .2 pokud není osvědčení potvrzeno v souladu s pravidlem 5.1.3 nebo 5.1.4 této přílohy nebo .3 při převodu lodě pod vlajku jiného státu. Nové osvědčení se vystavuje pouze, když je vláda vystavující nové osvědčení plně přesvědčena, že loď je v souladu s požadavky pravidla 5.4 této přílohy. V případě převodu mezi smluvními stranami, pokud je zažádáno do tří měsíců po uskutečněném převodu, musí vláda smluvní strany, pod jejíž vlajkou byla loď již dříve oprávněna plout, a to co nejdříve, předat správnímu orgánu kopie osvědčení nesené lodí před převodem a, jsou-li k dispozici, kopie příslušných zpráv o inspekcích. Pravidlo 10 Kontroly přístavním státem na základě operativních požadavků* 1 Loď nacházející se v přístavu nebo příbřežním terminálu pod pravomocí jiné smluvní strany, podléhá kontrolám prováděným úředníky řádně oprávněnými danou smluvní stranou, které se týkají operativních požadavků podle této přílohy tam, kde je důvodné podezření, že kapitán nebo posádka nejsou obeznámeni se zásadními palubními postupy týkajícími se zamezování znečištění ovzduší z lodí. 2 Za okolností uvedených v odstavci 1 tohoto pravidla, musí smluvní strana přijmout taková opatření, která zajistí, že: loď nesmí plout, dokud se situace nedostane do souladu s požadavky této přílohy. 3 Na toho pravidlo se budou vztahovat postupy týkající se kontrol ze strany přístavního státu předepsané v článku 5 této úmluvy. 4 Nic v tomto pravidle se nesmí považovat za omezení práv a povinností smluvní strany provádějící kontrolu nad operativními požadavky výslovně stanovenými v této úmluvě. Pravidlo 11 Zjišťování porušení a vymáhání 1 Smluvní strany této úmluvy musí při zjišťování porušení a vymáhání ustanovení této přílohy spolupracovat, a to za použití všech přiměřených a proveditelných opatření ke zjišťování a sledování životního prostředí, přiměřených postupů ohlašování a shromažďování důkazů. 2 Loď, na kterou se tato příloha vztahuje, může v jakémkoliv přístavu či příbřežním terminálu jedné smluvní strany podléhat prohlídce ze strany úředníků zmocněných danou smluvní stranou za účelem ověření toho, zdali tato loď vypustila nějaké látky spadající do účinnosti této přílohy v rozporu s ustanoveními této přílohy. Pokud prohlídka naznačí, že k porušení této došlo, správnímu orgánu musí být zaslána zpráva, aby mohl přijmout vhodné opatření. 3 Každá smluvní strana musí poskytnout správnímu orgánu důkazy, pokud existují, že daná loď vypustila látky spadající do účinnosti této přílohy v rozporu s ustanoveními této přílohy. Je-li to proveditelné, musí příslušný správní orgán dříve jmenované smluvní strany o domnělém porušení informovat kapitána dané lodi. 4 Po přijetí těchto důkazů musí tímto informovaný správní orgán záležitost vyšetřit; může také vyzvat jinou smluvní stranu, aby přeložila další nebo lepší důkazy domnělého porušení. Je-li správní orgán přesvědčen, že má k dispozici dostatek důkazů k zahájení řízení týkajícího se tohoto domnělého porušení, zahájí toto řízení, jakmile to bude možné, a to v souladu se svou legislativou. Správní orgán neprodleně informovat smluvní stranu, která tyto informace či důkazy poskytla, a Organizaci o podniknutých opatřeních. 5 Smluvní strana může také provést prohlídku lodě, na kterou se tato příloha vztahuje, při jejím vstupu do přístavu nebo příbřežního terminálu pod její pravomocí, pokud obdrží žádost o vyšetření od jiné smluvní strany i s dostatečnými důkazy, že daná loď na libovolném místě vypustila látky spadající do účinnosti této přílohy v rozporu s touto přílohou. Zpráva o vyšetřování musí být zaslána smluvní straně, která o vyšetřování zažádala a také správnímu orgánu, aby mohla být přijata příslušná opatření na základě této úmluvy. 6 Mezinárodní právo týkající se předcházení, snižování a regulace znečišťování mořského prostředí z lodí, včetně zákonů týkajících se výkonu a zabezpečení, které jsou platné v době použití nebo výkladu této přílohy, se používají mutatis mutandis společně na pravidla a normy uvedené v této příloze. Kapitola 3 - Požadavky na regulaci emisí z lodí Pravidlo 12 Látky poškozující ozónovou vrstvu 1 Toto pravidlo se nevztahuje na trvale zaplombovaná zařízení v místech, kde nejsou žádná připojení pro doplňování chladicího mechanismu nebo potenciálně odnímatelných součástí, které obsahují látky poškozující ozónovou vrstvu. 2 Na základě ustanovení pravidla 3.1 jsou jakékoli úmyslné emise látek poškozujících ozónovou vrstvu zakázány. Záměrné vypouštění (emise) zahrnuje emise vznikající v průběhu udržování, servisu, oprav nebo likvidace systémů nebo zařízení, s výjimkou případů, kdy tyto úmyslné emise nezahrnují minimální úniky spojené se zachytáváním nebo recyklací látek poškozujících ozónovou vrstvu. Emise pocházející z úniků látek poškozujících ozónovou vrstvu, ať se již jedná či nejedná o úniky úmyslné, mohou být regulovány smluvními stranami. 3.1 Instalace, které obsahují látky poškozující ozónovou vrstvu, jiné než hydro-chlor-fluoro-uhlovodíky, jsou zakázány: .1 na lodích postavených 19. května 2005 či později nebo .2 v případě lodí postavených před 19. květnem 2005, u nichž existuje smluvní termín dodání zařízení na loď dne 19. května 2005 či později, nebo v případě neexistence smluvního termínu dodání, bude skutečný termín dodávky zařízení na loď stanoven na den 19. května 2005 či později. 3.2 Instalace, které obsahují hydro-chlor-fluoro-uhlovodíky, jsou zakázány: .1 na lodích postavených 1. ledna 2020 či později nebo .2 v případě lodí postavených před 1. lednem 2020, u nichž existuje smluvní termín dodání zařízení na loď dne 1. ledna 2020 či později, nebo v případě neexistence smluvního termínu dodání, bude skutečný termín dodávky zařízení na loď stanoven na den 1. leden 2020 či později. 4 Látky uvedené v tomto pravidle a zařízení obsahující tyto látky musejí být po odebrání z lodí předány do vhodných zařízení pro odevzdávání látek z lodí. 5 U každé lodi, která podléhá pravidlu 6.1, musí být k dispozici seznam zařízení obsahujících látky poškozující ozónovou vrstvu.* 6 U každé lodi, která podléhá předpisu 6.1 a která je vybavena dobíjecí systémy obsahujícím látky poškozující ozónovou vrstvu, musí být k dispozici kniha záznamů o manipulaci s látkami poškozujícími ozónovou vrstvu. Tato kniha záznamů může být součástí stávajícího deníku nebo elektronického záznamového systému, v závislosti na schválení ze strany správního orgánu. 7 Záznamy do knihy záznamů o manipulaci s látkami poškozujícími ozónovou vrstvu se zapisují v jednotkách hmotnosti (kg) látky a musejí být provedeny bez prodlení a v každém jednotlivém případě, s ohledem na následující body: .1 doplňování, úplné nebo částečné, zařízení s obsahem látek poškozujících ozónovou vrstvu; .2 oprava nebo údržba zařízení obsahujících látky poškozující ozónovou vrstvu; .3 vypouštění látek poškozujících ozónovou vrstvu do atmosféry: .3.1 záměrné a .3.2 nezáměrné; .4 vypouštění látek poškozujících ozónovou vrstvu do pozemních zařízení pro odevzdávání látek z lodí a .5 dodávka látek poškozujících ozónovou vrstvu na loď. Pravidlo 13 Oxidy dusíku (NOx) Použití 1.1 Toto pravidlo se vztahuje na: .1 každý námořní vznětový motor s výkonem vyšším než 130 kW, který je nainstalován na lodi a .2 každý námořní vznětový motor s výkonem vyšším než 130 kW, který byl předmětem velké přestavby provedené dne 1. ledna 2000 či později, s výjimkou takových případů, kdy bylo ke spokojenosti správního orgánu prokázáno, že tento motor je identickou náhradou za původní motor a že jakkoli jinak nepodléhá odstavci 1.1.1 tohoto pravidla. 1.2 Toto pravidlo se nevztahuje na: .1 námořní vznětový motor určený k použití výhradně pro případ nouze nebo výhradně pro napájení libovolného zařízení nebo vybavení určeného k použití pouze pro případ nouze, a to na lodi, na které je nainstalován. Případně se může jednat také o námořní vznětový motor nainstalovaný v záchranných člunech určených k použití ve stavu nouze a .2 námořní vznětový motor nainstalovaný na lodi, která je provozována pouze ve vodách podléhajících svrchovanosti nebo pravomoci smluvního státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, a to za předpokladu, že takový motor je předmětem alternativního opatření k regulaci NOx zavedeného správním orgánem. 1.3 Bez ohledu na ustanovení odstavce 1.1 tohoto pravidla může správní orgán poskytnout výjimku z uplatňování tohoto pravidla pro veškeré námořní vznětové motory, které jsou nainstalovány na postavené lodi nebo pro veškeré námořní vznětové motory, které podstupují velkou přestavbu před datem 19. května 2005, a to za předpokladu, že loď, na které je motor nainstalován, je provozována pouze na plavbách do přístavů nebo příbřežních terminálů v rámci smluvního státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout. Velká přestavba 2.1 Pro účely tohoto pravidla znamená termín velká přestavba přestavbu provedenou 1. ledna 2000 či později, tedy přestavbu vznětového motoru, který dosud nebyl certifikován podle norem stanovených v odstavci 3, 4 nebo 5.1.1 tohoto pravidla, přičemž platí, že: .1 motor je nahrazen námořním vznětovým motorem nebo je instalován přídavný námořní vznětový motor nebo .2 na motoru je provedena jakákoli velká přestavba, jež je předmětem definice v upraveném Technickém předpisu NOx z roku 2008 nebo .3 maximální trvalá charakteristika motoru se zvýší o více než 10 % ve srovnání s maximální trvalou charakteristikou v rámci původní certifikace motoru. 2.2 Pokud jde o velkou přestavbu zahrnující výměnu námořního vznětového motoru za neidentický námořní vznětový motor nebo instalací dodatečného námořního vznětového motoru, budou platit aktuální normy uvedené v tomto pravidle, jež jsou platné v době výměny nebo přidání motoru. Dne 1. ledna 2016 či později v případě pouhé výměny motorů, když není možné, aby takový náhradní motor splňoval normy uvedené v odstavci 5.1.1 tohoto pravidla (Úroveň III), pak tento náhradní motor musí splňovat normy uvedené v odstavci 4 tohoto pravidla (Úroveň II). Pokyny připraví Organizace, a to za účelem stanovení kritérií pro případy, ve kterých není možné, aby náhradní motor splňoval normy uvedené v odstavci 5.1.1 tohoto pravidla. 2.3 Námořní vznětový motor uvedený v bodě 2.1.2 nebo 2.1.3 tohoto pravidla musí splňovat následující normy: .1 u lodí postavených před 1. lednem 2000 budou používány normy stanovené v odstavci 3 tohoto pravidla a .2 u lodí postavených 1. ledna 2000 či později budou používány normy platné v době, kdy byla loď postavena. Úroveň I 3 Na základě pravidla 3 této přílohy je zakázán provoz námořních vznětových motorů, které jsou nainstalovány na lodích postavených 1. ledna 2000 či později a před 1. lednem 2011 nebo v tomto datu. Výjimku tvoří případy, kdy se emise oxidů dusíku z motorů (vypočteno jako celková vážená emise NO2) pohybuje v rozmezí následujících limitů, přičemž n = jmenovité otáčky motoru (otáčky klikového hřídele za minutu): .1 \| 17,0 g/kWh, kdy n je menší než 130 ot./min.; ---\|--- .2 \| 45 • n(-0,2) g/kWh, kdy n je 130 nebo více, ale přitom méně než 2000 ot./min.; .3 \| 9,8 g/kWh, když n je 2000 ot./min. nebo více. Úroveň II 4 Na základě pravidla 3 této přílohy je zakázán provoz námořních vznětových motorů, které jsou nainstalovány na lodích postavených 1. ledna 2000. Výjimku tvoří případy, kdy se emise oxidů dusíku z motorů (vypočteno jako celková vážená emise NO2) pohybuje v rozmezí následujících limitů, přičemž n = jmenovité otáčky motoru (otáčky klikového hřídele za minutu): .1\| 14,4 g/kWh, kdy n je menší než 130 ot./min.; ---\|--- .2\| 44 • n(-0,23) g/kWh, kdy hodnota n je 130 a vyšší, a přitom nižší než 2000 ot./min.; .3\| 7,7 g/kWh, když n je 2000 ot./min. nebo více. Úroveň III 5.1 Na základě pravidla 3 této přílohy je provoz námořního vznětového motoru, který je nainstalován na lodi postavené dne 1. ledna 2016 či později: .1 zakázán s výjimkou případů, kdy se emise oxidů dusíku z motorů (počítáno jako celkový objem vážených emisí NO2) pohybují v následujících mezích, přičemž n = jmenovité otáčky motoru (otáčky klikového hřídele za minutu): .1.1\| 3.4 g/kWh, kdy n je menší než 130 ot./min.; ---\|--- .1.2 \| 9 • n(-0,2) g/kWh, kdy hodnota n je vyšší než 130 a nižší než 2000 ot./min. a .1.3\| 2.0 g/kWh, když n je 2000 ot./min. nebo více; .2 podléhá normám uvedeným v odstavci 5.1.1 tohoto pravidla, přičemž je loď provozována v oblasti s regulací emisí určené podle odstavce 6 tohoto pravidla a .3 podléhá normám uvedeným v odstavci 4 tohoto pravidla, přičemž je loď provozována mimo oblast s regulací emisí určenou podle odstavce 6 tohoto pravidla. 5.2 Na základě hodnocení uvedeného v odstavci 10 tohoto pravidla se normy stanovené v odstavci 5.1.1 tohoto pravidla nevztahují na: .1 námořní vznětové motory nainstalované na lodích s délkou (I) tak, jak je definováno v pravidle 1.19 Přílohy I této úmluvy, menší než 24 m, přičemž tyto loď byly speciálně navrženy a používají se pouze pro rekreační účely nebo .2 námořní vznětové motory nainstalované na lodích s vznětovým motorem s uvedeným kombinovaným hnacím výkonem nižším než 750 kW, pokud je prokázáno ke spokojenosti správního orgánu, že loď nemůže splňovat normy uvedené v odstavci 5.1.1 tohoto pravidla z důvodu konstrukčních nebo stavebních omezení lodí. Oblast regulace emisí 6 Pro účely tohoto pravidla budou oblasti s regulací emisí tyto následující oblasti: .1 Oblast Severní Ameriky, což znamená oblast popsanou souřadnicemi uvedenými v Dodatku VII této přílohy a .2 jakákoli další mořská oblast, včetně oblastí přístavů, kterou Organizace určí v souladu s kritérií a postupy stanovenými v dodatku III k této příloze. Námořní vznětové motory nainstalované na lodích postavených před 1. lednem 2000 7.1 Bez ohledu na odstavec 1.1.1 tohoto pravidla musejí námořní vznětové motory s výkonem vyšším než 5000 kW a s obsahem jednoho válce 90 l nebo více nainstalované na lodích postavených 1. ledna 1990 či později, ale zároveň před 1. lednem 2000 splňovat emisní limity stanovené v odstavci 7.4 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že schválené metodě pro tento motor bylo uděleno osvědčení ze strany správního orgánu smluvní strany a že správní orgán vydávající osvědčení podal Organizaci o tomto osvědčení příslušné oznámení. Dodržování tohoto odstavce musí být prokázáno prostřednictvím některého z následujících způsobů: .1 instalace certifikované schválené metody, v souladu s potvrzením prostřednictvím inspekce pomocí ověřovacího postupu stanoveného v souboru se schválenou metodou, včetně příslušného zápisu do Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ovzduší, který se týká přítomnosti schválené metody nebo .2 certifikace motoru, která potvrzuje, že motor pracuje v mezích stanovených v odstavcích 3, 4 nebo 5.1.1 tohoto pravidla, a odpovídající oznámení o certifikaci motoru v lodním Mezinárodním osvědčení o zamezení znečištění ovzduší. 7.2 Odstavec 7.1 tohoto pravidla bude použit nejpozději při první obnovovací inspekci, která proběhne ve lhůtě 12 a více měsíců po uložení oznámení uvedeného v odstavci 7.1. Pokud může majitel lodi, na níž má být instalována schválená metoda, prokázat ke spokojenosti správního orgánu, že schválená metoda nebyla komerčně dostupná, navzdory nejlepší snaze ji získat, potom musí být tato schválená metoda nainstalována na lodi nejpozději při příští výroční inspekci dané lodě, která připadne na dobu, kdy bude příslušná schvalovací metoda komerčně dostupná. 7.3 S ohledem na námořní vznětové motory s výkonem vyšším než 5000 kW a s obsahem jednoho válce 90 l nebo více nainstalované na lodích postavených 1. ledna 1990 či později, ale zároveň před datem 1. ledna 2000, musí Mezinárodním osvědčení o zamezení znečištění ovzduší, u námořních vznětových motorů, na které se vztahuje odstavec 7.1 tohoto pravidla, uvádět, že byla použita schválená metoda v souladu s odstavcem 7.1.1 tohoto pravidla nebo že motor nese osvědčení podle odstavce 7.1.2 tohoto pravidla nebo že schválená metoda dosud neexistuje nebo že tato metoda není dosud komerčně dostupná tak, jak je popsáno v odstavci 7.2 tohoto pravidla. 7.4 Na základě pravidla 3 této přílohy je provoz námořního vznětového motoru, který je popsán v odstavci 7.1 tohoto pravidla, zakázán, a to s výjimkou případů, kdy se emise oxidů dusíku z motoru (vypočítáno jako celkový objem vážených emisí NO2) pohybují v následujících mezích, přičemž n = jmenovité otáčky motoru (otáčky klikového hřídele za minutu): .1 \| 17,0 g/kWh, kdy n je menší než 130 ot./min.; ---\|--- .2 \| 45 • n(-0,2) g/kWh, kdy hodnota n je 130 a vyšší a zároveň nižší než 2000 ot./min.; a .3\| 9,8 g/kWh, když n je 2000 ot./min. nebo více. 7.5 Certifikace schválené metody musí být v souladu s kapitolou 7 upraveného Technického předpisu NOx z roku 2008. Certifikace musí obsahovat příslušné ověření: .1 od projektanta základu námořního vznětového motoru, u něhož se používá příslušná schválená metoda, která říká, že vypočtený účinek schválené metody nesníží výkon motoru o více než 1,0 %, nezvýší spotřebu paliva o více než 2,0 % v rámci měření podle příslušného zkušebního cyklu uvedeného v upraveném Technickém předpisu NOx z roku 2008 nebo nebude znamenat nepříznivé ovlivnění životnosti nebo spolehlivosti motoru a .2 že náklady na schválenou metodu nebudou příliš vysoké, což je určeno srovnáním množství NOx sníženého pomocí schválené metody s cílem dosáhnout normy uvedené v odstavci 7.4 tohoto pravidla a nákladů na pořízení a instalaci této schválené metody.* Vydávání osvědčení 8 Upravený Technický předpis NOx z roku 2008 nelze použít při vydávání osvědčení, zkoušení a měření v rámci norem stanovených v tomto pravidle. 9 Postupy pro stanovení emisí NOx uvedené v upraveném Technickém předpisu NOx z roku 2008 jsou reprezentativním vzorkem pro běžný provoz motoru. Ochranný vypínač a strategie nestandardní regulace emisí tento záměr podkopávají a proto nesmějí být povoleny. Toto pravidlo nesmí bránit v používání pomocných ovládacích zařízení, která se používají k ochraně motoru anebo jeho pomocných zařízení před provozními podmínkami, které by mohly vést k poškození nebo selhání nebo která jsou používána k usnadnění spuštění motoru. Přehodnocení 10 Počínaje rokem 2012 a konče nejpozději do roku 2013 musí Organizace přezkoumat stav technologického vývoje a zavést normy uvedené v odstavci 5.1.1 tohoto pravidla. V případě potřeby tato Organizace rovněž provede úpravu časového harmonogramu (datum účinnosti) uvedeného v tomto odstavci. Pravidlo 14 Oxidy síry (SOx) a prachové částice Všeobecné požadavky 1 Obsah síry v jakékoli pohonné ropné látce používané na lodích nesmí překročit následující limity: .1\| 4,50 % m/m před datem 1. ledna 2012; ---\|--- .2\| 3,50 % m/m 1. ledna 2012 či později a .3\| 0,50 % m/m 1. ledna 2020 a později. 2 Celosvětový průměr obsahu síry ve zbytkové ropné látce dodávané pro použití na lodích musí být monitorován, a to s přihlédnutím k pokynům vypracovaným Organizací.* Požadavky v oblastech s regulací emisí 3 Pro účely tohoto pravidla budou oblasti s regulací emisí tyto následující oblasti: .1 oblast Baltského moře podle definice v pravidle 1.11.2 Přílohy I a oblast Severního moře podle definice v pravidle 1.14.6 Přílohy V; .2 oblast Severní Ameriky, což znamená oblast popsanou souřadnicemi uvedenými v Dodatku VII této přílohy a .3 jakákoli další mořská oblast, včetně oblastí přístavů, kterou Organizace určí v souladu s kritérií a postupy stanovenými v Dodatku III k této příloze. 4 Pokud jsou lodě provozovány v oblasti s regulací emisí, nesmí obsah síry v pohonné ropné látce používané na palubách lodí přesahovat následující limity: .1\| 1,50 % m/m před 1. lednem 2010; ---\|--- .2\| 1,00 m/m 1. července 2010 či později a .3\| 0,10 % m/m 1. ledna 2015 a později. 5 Obsah síry pohonné ropné látky uvedené v odstavci 1 a v odstavci 4 tohoto pravidla musí být dodavatelem dokumentován, a to podle požadavků pravidla 18 této přílohy. 6 Lodě, které používají samostatné pohonné ropné látky v rámci dodržování odstavce 4 tohoto pravidla a které připlouvají do oblastí s regulací emisí uvedených v odstavci 3 tohoto pravidla (nebo tyto oblasti opouštějí), musejí mít k dispozici písemný postup výměny pohonné ropné látky. Přitom musí být dostatek času věnován tomu, aby byl servisní systém pohonné ropné látky plně vyprázdněn. Musí být odčerpána všechna pohonná ropná látka, která přesahuje příslušný obsah síry uvedený v odstavci 4 tohoto pravidla, a to ještě před připlutím do oblasti s regulovanými emisemi. Objem pohonné ropné látky s nízkým obsahem síry v každé nádrži, stejně jako datum, čas a pozice lodi v době, kdy je výměna pohonné ropné látky dokončena před připlutím lodi do oblasti s regulací emisí, anebo zahájena po vyplutí z této oblasti, musejí být zaznamenány v lodním deníku tak, jak je předepsáno správním orgánem. 7 Během prvních 12 měsíců bezprostředně po zahájení platnosti dodatku označujícího specifické oblasti s regulací emisí podle odstavce 3 tohoto pravidla jsou lodě působící v těchto oblastech s regulací emisí osvobozeny od požadavků uvedených v odstavcích 4 a 6 tohoto pravidla a od požadavků odstavce 5 tohoto pravidla, pokud jsou předmětem ustanovení odstavce 4 tohoto pravidla. Ustanovení o přehodnocení 8 Přehodnocení normy uvedené v odstavci 1.3 tohoto pravidla musí být provedeno do roku 2018, aby mohla být určena dostupnost pohonné ropné látky s cílem dosažení souladu s normou pro pohonné ropné látky uvedenou v tomto odstavci. Přitom je třeba brát v úvahu následující prvky: .1 celosvětová nabídka a poptávka po pohonné ropné látce musí být v souladu s odstavcem 1.3 tohoto pravidla, které je platné v době, kdy přehodnocení probíhá; .2 analýza trendů na trzích s pohonnými ropnými látkami a .3 jakékoli další relevantní otázky. 9 Organizace musí vytvořit skupinu odborníků složenou ze zástupců s vhodnou kvalifikací na trhu s pohonnými ropnými látkami a s příslušnou kvalifikací v oborech námořní dopravy, životního prostředí, vědy a právního poradenství. Tento tým musí provést přehodnocení podle odstavce 8 tohoto pravidla. Tato skupina odborníků vypracuje příslušné informace o rozhodnutích, která mají být přijata smluvními stranami. 10 Smluvní strany se na základě informací vypracovaných skupinou odborníků mohou rozhodnout, zda je možné, aby lodě dodržely datum stanovené v bodě 1.3 tohoto pravidla. Pokud bude přijato rozhodnutí o tom, že to možné není, pak norma v tomto odstavci nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025. Pravidlo 15 Těkavé organické látky (VOC) 1 Pokud mají být emise VOC z tankeru regulovány v přístavu nebo přístavech (případně v terminálu nebo terminálech) pod pravomocí smluvní strany, musejí být tyto emise regulovány v souladu s ustanoveními tohoto pravidla. 2 Smluvní strana, která tuto regulaci tankerů v rámci emisí VOC provádí, musí v tomto smyslu informovat Organizaci. Toto oznámení musí obsahovat informace o velikosti tankerů určených ke kontrole, nákladech vyžadujících systém omezení emisí výparů a datech účinnosti pro tyto kontroly. Toto oznámení musí být předloženo nejméně šest měsíců před datem účinnosti. 3 Smluvní strana, která určuje přístavy nebo terminály, ve kterých bude probíhat regulace emisí těkavých organických sloučenin z tankerů, musí zajistit, že systémy pro omezování těchto emisí, jež jsou touto stranou schváleny s přihlédnutím k bezpečnostním normám pro takové systémy vyvinuté v Organizací, budou k dispozici ve všech určených přístavech a terminálech a že budou provozovány bezpečným způsobem a tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému zpoždění lodí. 4 Organizace rozešle seznam přístavů a terminálů určených smluvními stranami, a to na adresy dalších smluvních stran a členských států Organizace. 5 Tanker, který je předmětem ustanovení odstavce 1 tohoto pravidla, musí být vybaven systémem sběru emisí výparů. Tento systém musí být schválen správním orgánem s přihlédnutím k bezpečnostním normám pro tyto systémy vypracovaným Organizací.* Tento systém musí být používán při nakládání příslušných nákladů. Přístav nebo terminál, ve kterém byl instalován systém pro omezování emisí výparů v souladu s tímto pravidlem, může přijímat takové tankery, které nejsou vybaveny systémem sběru výparů, a to po dobu tří let po nabytí účinnosti uvedeném v odstavci 2 tohoto pravidla. 6 Tanker přepravující surovou ropu musí mít na palubě k dispozici Plán řízení VOC schválený správním orgánem.† Tento plán musí být připraven s ohledem na pokyny vypracované Organizací. Plán musí být specifický pro každou loď a musí alespoň: .1 poskytovat písemné postupy pro minimalizaci emisí VOC během nakládky, plavby po moři a vypouštění nákladu; .2 umožnit zvážení dodatečných emisí VOC generovaných při vymývání surové ropy; .3 identifikovat osobu odpovědnou za provádění plánu a .4 u lodí na mezinárodních plavbách musí být tento dokument napsán v pracovním jazyce kapitána lodi a důstojníků. Pokud není pracovním jazykem kapitána lodi a důstojníků angličtina, francouzština nebo španělština, musí být k dispozici překlad do jednoho z těchto jazyků. 7 Toto pravidlo se vztahuje rovněž na přepravu plynu, a to pouze tehdy, pokud typy systémů nakládky a uchovávání umožňují bezpečné uchovávání jiných než metanových látek VOC na palubě nebo jejich bezpečné vrácení na břeh.‡ VIZ VÝKLAD 1 Pravidlo 16 Spalování na palubě lodi 1 Vyjma případů uvedených v odstavci 4 tohoto pravidla je spalování na palubě lodi povoleno pouze v lodní spalovně. 2 Spalování následujících látek je na palubě lodi zakázáno: .1 zbytky nákladu, které jsou předmětem Příloh I, II, III nebo související kontaminované obalové materiály; .2 polychlorované bifenyly (PCB); .3 odpady, jež jsou definovány v Příloze V a které obsahují vyšší množství těžkých kovů; .4 rafinované ropné produkty obsahující halogenové sloučeniny; .5 kanalizační kaly a ropný kal, které nejsou generovány na palubě lodi a .6 zbytky ze systému čištění spalin. 3 Spalování polyvinylchloridů (PVC) na palubě je zakázáno, s výjimkou spalování těchto látek v lodních spalovnách, pro které byly vydána Schvalovací osvědčení typu IMO§. 4 Spalování kanalizačních kalů a ropných kalů, vytvořených během normálního provozu lodi, na palubě se může uskutečnit také v hlavním nebo pomocném zařízení nebo v kotli, ale v těchto případech se tento proces nesmí provádět v přístavech, přístavištích a u ústí řek. 5 Žádný bod tohoto pravidla nesmí: .1 mít vliv na zákaz, nebo jiné požadavky, Úmluvy o zamezení znečištění moří odkládáním odpadů a jiných látek z roku 1972, ve znění pozdějších předpisů, a příslušného Protokolu z roku 1996, .2 bránit vývoji, instalaci a provozu alternativních zařízení pro tepelné zpracování odpadu na lodi, která splňují požadavky tohoto pravidla. 6.1 S výjimkou případů uvedených v odstavci 6.2 tohoto pravidla musí každá spalovna na lodi, jež byla postavena 1. ledna 2000 či později, nebo spalovna, jež byla nainstalována na palubě lodi 1. ledna 2000 či později, splňovat požadavky uvedené v Dodatku IV k této příloze. Každá spalovna podléhající tomuto odstavci musí být schválena správním orgánem, a to s ohledem na standardní specifikaci pro lodní spalovny vypracovanou v Organizací* nebo 6.2 Správní orgán může povolit výjimku z použití odstavce 6.1 tohoto pravidla pro veškeré spalovny nainstalované na palubě lodi před 19. květnem 2005, a to za předpokladu, že loď je provozována pouze ve vodách podléhajících svrchovanosti nebo pravomoci státu vlajky, pod kterou je loď oprávněna plout. 7 Spalovny instalované v souladu s požadavky bodu 6.1 tohoto pravidla musí být vybaveny manuálem výrobce. Tento manuál musí být uchováván v příslušné jednotce. Musí specifikovat způsob provozování spalovny v mezích uvedených v odstavci 2 Dodatku IV této přílohy. 8 Personál odpovědný za provoz spalovny instalované v souladu s požadavky bodu 6.1 tohoto pravidla musí být vyškolen k provádění pokynů uvedených v návodu k obsluze poskytovaném výrobcem přesně tak, jak to vyžaduje odstavec 7 tohoto pravidla. 9 U spaloven nainstalovaných v souladu s požadavky odstavce 6.1 tohoto pravidla musí být výstupní teplota plynu u spalovací komory monitorována po celou dobu provozu jednotky. Pokud se jedná o spalovnu s kontinuálním podáváním, nesmí být odpad podáván do jednotky, pokud je výstupní teplota plynu u spalovací komory nižší než 850 °C. Pokud se jedná o spalovnu s nakládáním po dávkách, musí být přístroj navržen tak, aby výstupní teplota plynu u spalovací komory dosáhla 600 °C během pěti minut po zapnutí a aby se tato teplota poté ustálila na hodnotě ne nižší než 850 °C. Pravidlo 17 Zařízení pro odevzdávání látek z lodí 1 Každá účastnická strana se zavazuje k tomu, že zajistí taková zařízení, které budou splňovat následující požadavky: .1 potřeby lodí používajících přístavy určené k opravám za účelem příjmu látek poškozujících ozónovou vrstvu a zařízení obsahujících tyto látky po jejich vyjmutí z lodi; .2 potřeby lodí, které využívají tyto přístavy, terminály nebo opravárenské přístavy za účelem příjmu zbytků po čištění spalin z příslušného čisticího systému; bez zbytečného zpoždění lodí a .3 potřeby zařízení pro rozbíjení lodí určených pro příjem látek poškozujících ozón a zařízení obsahujících tyto látky po vyjmutí z lodi. 2 Pokud se konkrétní přístav nebo terminál smluvní strany, s ohledem na příslušné pokyny, jež mají být vypracovány Organizací†, nachází na vzdáleném místě od průmyslové infrastruktury potřebné pro manipulaci a zpracování látek uvedených v odstavci 1 tohoto pravidla, a proto nemůže tyto látky přijmout, pak musí smluvní strana o těchto přístavech nebo terminálech informovat Organizaci, a to takovým způsobem, aby mohly být tyto informace rozeslány všem smluvním stranám a členským státům Organizace, za účelem informovanosti a provedení příslušných opatření. Každá smluvní strana, která poskytla Organizaci tyto informace, musí tuto Organizaci informovat také o svých přístavech a terminálech, ve kterých jsou k dispozici zařízení pro příjem odpadu a pro jeho manipulaci a zpracování. 3 Každá smluvní strana musí podat Organizaci oznámení, a to za účelem předání informací dotčeným smluvním vládám, tedy oznámení o všech případech, kdy se zařízení poskytované podle tohoto pravidla zdá být nedostupné nebo pravděpodobně nedostatečné. Pravidlo 18 Dostupnost pohonné ropné látky a její kvalita Dostupnost pohonné ropné látky 1 Každá smluvní strana musí přijmout veškerá přiměřená opatření na podporu dostupnosti pohonných ropných látek, které splňují podmínky této přílohy. Každá smluvní strana bude rovněž informovat Organizaci o dostupnosti vyhovujících pohonných ropných látek ve svých přístavech a terminálech. 2.1 Pokud smluvní strana shledá, že loď není v souladu s normami pro kompatibilní pohonné ropné látky uvedenými v této příloze, je příslušný správný orgán smluvní strany oprávněn požadovat, aby loď: .1 předložila záznam o opatřeních přijatých ve snaze dosáhnout shody a .2 doložila, že se pokusila zakoupit vyhovující pohonnou ropnou látku v souladu se svým plánem plavby a jelikož tato pohonná ropná látka nakonec nebyla na plánovaném místě dostupná, byly učiněny pokusy o nalezení alternativních zdrojů této pohonné ropné látky a i přes snahu o získání vyhovujícího pohonné ropné látky nebyly žádné takové pohonné ropné látky k dispozici. 2.2 Nemělo by být požadováno, aby se loď vychýlila od své zamýšlené plavby nebo nechtěně odložila svou plavby s cílem dosáhnout shody. 2.3 Pokud loď poskytne informace uvedené v odstavci 2.1 tohoto pravidla, musí smluvní strana vzít v úvahu všechny relevantní okolnosti a důkazy, jež byly předloženy, a to za účelem přijetí vhodného opatření, včetně kontrolních opatření. 2.4 Pokud není možné zakoupit vyhovující pohonnou ropnou látku, musí loď informovat svůj správní orgán a také kompetentní orgán příslušného cílového přístavu. 2.5 Smluvní strana musí organizaci poskytnout informaci o tom, kdy loď předložila důkazy o nedostupnosti vyhovující pohonné ropné látky. Kvalita pohonné ropné látky 3 Pohonná ropná látka určená pro účely spalování, která je dodávána na loď a na lodi používána a k níž se také vztahují ustanovení této přílohy, musí splňovat tyto požadavky: .1 s výjimkou ustanovení uvedeného v odstavci 3.2 tohoto pravidla: .1.1 pohonná ropná látka musí být tvořena směsí uhlovodíků získaných z rafinace ropy. To nesmí být překážkou pro začlenění malých množství přísad určených ke zlepšení některých aspektů výkonu; .1.2 pohonná ropná látka nesmí obsahovat anorganické kyseliny a .1.3 pohonná ropná látka nesmí obsahovat žádnou přísadu nebo chemický odpad, které: .1.3.1 ohrožují bezpečnost lodi nebo nepříznivě ovlivňují výkon strojního zařízení nebo .1.3.2 jsou škodlivé pro personál nebo .1.3.3 celkově přispívají k dalšímu znečištění ovzduší. .2 pohonná ropná látka pro účely spalování získaná jinými metodami než rafinací ropy nesmí: .2.1 překročit platný obsah síry stanovený v pravidle 14 této přílohy; .2.2 způsobit, aby motor překročil platné limity emisí NOx stanovené v odstavcích 3, 4, 5.1.1 a 7.4 pravidla 13; .2.3 obsahovat anorganické kyseliny nebo .2.4.1 ohrožovat bezpečnost lodi nebo nepříznivě ovlivňovat výkon strojního zařízení nebo .2.4.2 působit škodlivě na personál nebo .2.4.3 celkově přispívat k dalšímu znečištění ovzduší. 4 Toto pravidlo se nevztahuje na uhlí v tuhé formě nebo na jaderná paliva. Odstavce 5, 6, 7.1, 7.2, 8.1, 8.2, 9.2, 9.3 a 9.4 tohoto pravidla se nevztahují na plynná paliva, jako například na zkapalněný zemní plyn, stlačený zemní plyn nebo zkapalněný ropný plyn. Obsah síry v plynových palivech dodávaných na loď speciálně pro účely spalování na dané lodi musí být doložen dodavatelem. 5 U každé lodi, která je předmětem předpisů 5 a 6 této přílohy, musejí být podrobnosti o pohonné ropné látce určené pro účely spalování na lodi zaznamenány prostřednictvím příslušného dodacího listu dodávky. Tento dodací list musí obsahovat minimálně informace uvedené v Dodatku V této přílohy. 6 Dodací list dodávky musí být uložen na takovém místě, aby byl vždy v přiměřené době a snadno dostupný ke kontrole. Je třeba jej uschovávat po dobu tří let po dodání pohonné ropné látky na palubu. 7.1 Příslušný orgán smluvní strany úmluvy může provést kontrolu dodacích listů dodávky na palubě jakékoli lodi, na kterou se vztahuje tato příloha, když je tato loď ve svém přístavu nebo příbřežním terminálu a může pořídit kopii libovolného dodacího listu a může požádat kapitána lodi nebo osobu pověřenou velením lodi, aby potvrdil, že tato kopie představuje věrnou kopii tohoto dodacího listu dodávky. Kompetentní správní orgán může rovněž provést ověření obsahu každého listu, a to pomocí konzultací se zástupci přístavu, ve kterém byl tento list vystaven. 7.2 Kontrola dodacích listů dodávky, stejně jako pořízení ověřené kopie příslušným správním orgánem podle odstavce 7.1., musí být provedeny co možná nejrychleji, aby nedošlo ke zbytečnému zpoždění lodi. 8.1 Dodací list dodávky musí být doplněn reprezentativním vzorkem dodávané pohonné ropné látky, s přihlédnutím k pokynům vypracovaným Organizací.* Vzorek je třeba po doplnění paliva zaplombovat a musí být podepsán zástupcem dodavatele a kapitánem lodi nebo pověřeným důstojníkem, který je odpovědný za provoz zásobníku. Vzorek musí být uchováván až do úplného vyčerpání pohonné ropné látky, v každém případě však ne méně než po dobu 12 měsíců od okamžiku dodání. 8.2 Pokud správní orgán vyžaduje rozbor tohoto reprezentativního vzorku, musí být tak být provedeno v souladu s postupem ověřování stanoveným v Dodatku VI, aby bylo možné určit, zda tato pohonná ropná látka splňuje požadavky této přílohy. 9 Smluvní strany se zavazují, že zajistí, aby jimi určené správní orgány provedly následující úkony: .1 vedení seznamu místních dodavatelů pohonné ropné látky; .2 požádání místních dodavatelů o poskytnutí dodacího listu dodávky a vzorku, podle požadavku tohoto pravidla. Dodavatel musí poskytnout potvrzení o tom, že pohonná ropná látka splňuje požadavky pravidel 14 a 18 této přílohy; .3 požádání místních dodavatelů o uchování kopie dodacího listu dodávky na minimální dobu tří let, a to pro inspekci a ověření ze strany státních orgánů; .4 přijetí vhodných opatření proti dodavatelům pohonných ropných látek, kteří dodávají takové pohonné ropné látky, které nejsou v souladu s materiálem uvedeným na dodacím listu dodávky; .5 předání informace správnímu orgánu u jakékoli lodi, která obdržela pohonnou ropnou látku, jež byla shledána jako nesplňující požadavky pravidla 14 nebo 18 této přílohy a .6 předání informace Organizaci za účelem předání této informace smluvním stranám a členským státům Organizace, tedy předání této informace, která se týká všech případů, kdy dodavatelé pohonné ropné látky nesplnili požadavky uvedené v pravidlech 14 a 18 této přílohy. 10 V souvislosti se kontrolami ze strany přístavního státu prováděné smluvními stranami se tyto smluvní strany dále zavazují k následujícím úkonům: .1 informovat smluvní stranu nebo nesmluvní stranu, pod jejíž pravomocí byl vydán dodací list dodávky, o všech případech dodávek nevyhovující pohonné ropné látky, včetně poskytnutí všech relevantních informací a .2 zajistit, že budou přijata vhodná opravná opatření pro změnu nevyhovující pohonné ropné látky na vyhovující. 11 U každé lodi o hrubé prostornosti 400 tun a více, která je provozována na pravidelných linkách s častými a pravidelnými zastávkami v přístavech, může správní orgán po požádání a konzultaci s dotčenými smluvními státy rozhodnout o tom, že splnění odstavce 6 tohoto pravidla musí být zdokumentován alternativním způsobem, který přináší podobnou jistotu splnění pravidel 14 a 18 této přílohy. Dodatky k příloze VI Dodatek I Forma Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ovzduší (IAPP) (Pravidlo 8) MEZINÁRODNÍ OSVĚDČENÍ O ZAMEZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ --- Vydáno na základě ustanovení Protokolu z roku 1997 ve znění usnesení MEPC. 176(58) z roku 2008,které upravuje Mezinárodní úmluvu o zamezení znečištění ovzduší z roku 1973 ve znění Protokolu z roku 1978 (dále jen „úmluva“) na základě pověření vlády státu: ....................................................................................................................................................... (úplné označení státu) kým....................................................................................................................................................... (úplné označení příslušné osoby nebo Organizace oprávněné podle ustanovení této úmluvy) Údaje o lodi* Jméno lodi.............................................................................................................................................. Volací znak nebo čísla........................................................................................................................... Číslo IMO† ............................................................................................................................................ Rejstřikový přístav................................................................................................................................. Hrubá prostornost................................................................................................................................... TÍMTO SE POTVRZUJE: 1 Že loď podstoupila inspekci v souladu s pravidlem 5 Přílohy VI úmluvy a 2 Že tato inspekce prokazuje, že jsou vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky Přílohy VI úmluvy. Platnost tohoto osvědčení trvá do (dd/mm/rrrr)‡...................................................................................na základě inspekcí v souladu s pravidlem 5 Přílohy VI úmluvy. Datum dokončení inspekce, jež tvoří základ tohoto osvědčení (dd/mm/rrrr)........................................ Místo vydání ......................................................................................................................................... (místo vydání osvědčení) Datum (dd/mm/rrrr)................................\| \| ....................................................... (datum vydání)\| \| (podpis řádně pověřeného úředníka vydávajícího toto osvědčení) (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ PRO VÝROČNÍ NEBO PRŮBĚŽNÉ INSPEKCE --- TÍMTO SE POTVRZUJE, že při inspekci v souladu s pravidlem 5 Přílohy VI úmluvy bylo zjištěno, že loď splňuje příslušná ustanovení této úmluvy: Výroční inspekce\| Podpis................................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .................................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) ........................................... (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) Výroční/průběžná* inspekce\| Podpis................................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .................................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) ........................................... (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) Výroční/průběžná* inspekce \| Podpis................................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo.................................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) ........................................... (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) Výroční inspekce \| Podpis................................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .................................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) ........................................... (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) VÝROČNÍ/PRŮBĚŽNÁ INSPEKCE V SOULADU S PRAVIDLEM 9.8.3 TÍMTO SE POTVRZUJE, že výroční/průběžné při inspekci v souladu s pravidlem 9.8.3 Přílohy VI úmluvy bylo zjištěno, že loď splňuje příslušná ustanovení této úmluvy: \| Podpis................................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .................................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) ........................................... (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ K PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI OSVĚDČENÍ, JE-LI PLATNÉ NA MÉNĚ NEŽ 5 LET V PŘÍPADECH, NA KTERÉ SE VZTAHUJE PRAVIDLO 9.3 Loď splňuje příslušná ustanovení této úmluvy, a toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 9.3 Přílohy VI úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr)............................................................ \| Podpis................................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .................................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) ........................................... (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ PRO PŘÍPADY, VE KTERÝCH BYLA DOKONČENA OBNOVOVACÍ INSPEKCE A PLATÍ PRAVIDLO 9.4 Loď splňuje příslušná ustanovení této přílohy, a toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 9.4 Přílohy VI úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr) ........................................................... \| Podpis................................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .................................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) ........................................... (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ PRO PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI OSVĚDČENÍ PRO DOPLUTÍ DO INSPEKČNÍHO PŘÍSTAVU NEBO NA BODU ODKLADU, KDY PLATÍ PRAVIDLO 9.5 NEBO 9.6 Toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 9.5 nebo 9.6* Přílohy VI úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr)...................................................................................................................................... \| Podpis................................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .................................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) ........................................... (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ PRO POSUNUTÍ VÝROČNÍHO DATA V PŘÍPADECH, VE KTERÝCH PLATÍ PRAVIDLO 9.8 V souladu s pravidlem 9.8 Přílohy VI úmluvy bude nové výroční datum dne (dd/mm/rrrr)................. \| Podpis................................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .................................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) ........................................... (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) V souladu s pravidlem 9.8 Přílohy VI úmluvy bude nové výroční datum dne (dd/mm/rrrr)................. \| Podpis................................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .................................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) ........................................... (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) DODATEK K MEZINÁRODNÍMU OSVĚDČENÍ O ZAMEZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ (OSVĚDČENÍ IAPP) ZÁZNAM O STAVBĚ A VYBAVENÍ Poznámky: --- 1\| Záznam musí být trvale připojen k osvědčení IAPP. Osvědčení IAPP se musí vždy nacházet na palubě lodi. 2\| Záznamy musejí být uváděny alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud je také použit úřední jazyk vystavujícího státu, bude mít tento v případě sporu nebo nesrovnalosti přednost. 3\| Záznamy v kolonkách se musí podle potřeby provádět vepsáním buď křížku (x) u odpovědí „ano“ a „platí“ nebo pomlčky (-) u odpovědí „ne“ a „neplatí“. 4 \| Není-li uvedeno jinak, pravidla uvedená v tomto Záznamu odkazují na pravidla Přílohy VI Úmluvy a usnesení nebo oběžníky odkazují na usnesení přijatá Mezinárodní námořní Organizací. 1 Údaje o lodi 1.1 Jméno lodi.................................................................................................................................... 1.2 Číslo IMO..................................................................................................................................... 1.3 Datum, kdy byl položen kýl nebo loď byla v podobném stádiu stavby (dd/mm/rrrr).................. 1.4 Délka (L) (metry)........................................................................................................................ 2 Regulace emisí z lodí 2.1 Látky poškozující ozónovou vrstvu (pravidlo 12) 2.1.1 Následující hasicí systémy, další systémy a zařízení obsahující látky poškozující ozónovou vrstvu, s výjimkou hydrochlorfluorouhlovodíků (HCFC), jež jsou nainstalovány před 19. květnem 2005, mohou být i nadále provozovány: Systém nebo zařízení\| Umístění na palubě\| Látka ---\|---\|--- \| \| 2.1.2 Následující systémy obsahující látky HCFC, jež jsou nainstalovány před 1. lednem 2020, mohou být i nadále provozovány: Systém nebo zařízení\| Umístění na palubě\| Látka ---\|---\|--- \| \| 2.2 Oxidy dusíku (NOx) (pravidlo 13) 2.2.1 Následující námořní vznětové motory instalované na lodi jsou v plném souladu s platnými emisními limity pravidla 13 a v plném souladu s upraveným Technickým předpisem NOx z roku 2008: \| Motor č.1\| Motor č.2\| Motor č.3\| Motor č.4\| Motor č.5\| Motor č.6 ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Výrobce a model\| \| \| \| \| \| Výrobní číslo\| \| \| \| \| \| Použití\| \| \| \| \| \| Výkon (kW)\| \| \| \| \| \| Jmenovité otáčky (ot./min.)\| \| \| \| \| \| Datum instalace (dd/mm/rrrr)\| \| \| \| \| \| Datum velké přestavby (dd/mm/rrrr)\| Podle Prav. 13.2.2 \| \| \| \| \| Podle Prav. 13.2.3 \| \| \| \| \| Osvobození na základě pravidla 13.1.1.2\| □\| □\| □\| □\| □\| □ Úroveň I, pravidlo 13.3\| □\| □\| □\| □\| □\| □ Úroveň II, pravidlo 13.4\| □\| □\| □\| □\| □\| □ Úroveň II, pravidlo 13.2.2 nebo 13.5.2\| □\| □\| □\| □\| □\| □ Úroveň III, pravidlo 13.5.1.1\| □\| □\| □\| □\| □\| □ Schválená metoda existuje\| □\| □\| n\| □\| □\| □ Schválená metoda komerčně nedostupná\| □\| □\| □\| □\| □\| □ Schválená metoda nainstalována\| □\| □\| □\| □\| □\| □ 2.3 Oxidy síry (SOx) a prachové částice (pravidlo 14) 2.3.1 Pokud je loď provozována mimo oblast s regulací emisí uvedenou v pravidle 14.3, tato loď používá: .1 pohonnou ropnou látku s takovým obsahem síry, který odpovídá údajům v dodacích listech dodávky a který nepřekračuje mezní hodnotu: • 450 % m/m (nevztahuje se na lodě postavené 1. ledna 2012 či později) nebo.........□ • 3,50 % m/m (nevztahuje se na lodě postavené 1. ledna 2020 či později) nebo.........□ • 0,50 % m/m, anebo.....................................................................................................□ .2 ekvivalentní zařízení schválené v souladu s pravidlem 4.1, podle údaje v bodě 2.6., které je nejméně stejně účinné, pokud jde o omezení emisí SOx ve srovnání s použitím pohonné ropné látky s limitní hodnotou obsahu síry: • 4,50 % m/m (nevztahuje se na lodě postavené 1. ledna 2012 či později) nebo.........□ • 3,50 % m/m (nevztahuje se na lodě postavené 1. ledna 2020 či později) nebo.........□ • 0,50 % m/m................................................................................................................□ 2.3.2 Pokud je loď provozována v oblasti s regulací emisí uvedenou v pravidle 14.3, tato loď používá: .1 pohonnou ropnou látku s takovým obsahem síry, který odpovídá údajům v dodacích listech dodávky a který nepřekračuje mezní hodnotu: • 1,00 % m/m (nevztahuje se na lodě postavené 1. ledna 2015 či později) nebo.........□ • 0,10 % m/m, anebo....................................................................................................□ .2 ekvivalentní zařízení schválené v souladu s pravidlem 4.1, podle údaje v bodě 2.6., které je nejméně stejně účinné, pokud jde o omezení emisí SOx ve srovnání s použitím pohonné ropné látky s limitní hodnotou obsahu síry: • 1,00 % m/m (nevztahuje se na lodě postavené 1. ledna 2015 či později) nebo.........□ • 0,10 % m/m................................................................................................................□ 2.4 Těkavé organické látky (VOC) (pravidlo 15) 2.4.1 .... Tanker je vybaven systémem sběru výparů, který je nainstalován a schválen v souladu s MSC/Circ.585.. □ 2.4.2.1 Pro tanker přepravující surovou ropu existuje schválený Plán řízení VOC......................... □ 2.4.2.2 Odkaz na schválení Plánu řízení VOC:................................................................................ □ Upravená forma Dodatku k Osvědčení IAPP, přijatá usnesením MEPC. 194(61), byla vložena do Přílohy VI, protože změny byly přijaty 1. srpna 2011 vstoupí v platnost 1. února 2012. 2.5 Spalování na palubě (pravidlo 16) Loď je vybavena spalovnou: .1 nainstalovanou 1. ledna 2000 či později, která splňuje podmínky usnesení MEPC.76 (40)......................................................................................................................................□ .2 nainstalovanou před 1. lednem 2000, která splňuje podmínky: .2.1 usnesení MEPC.59(33)........................................................................................□ .2.2 usnesení MEPC.76(40)† .......................................................................................□ 2.6 Ekvivalenty (předpis 4) Loď může používat následující armaturu, materiál, zařízení nebo přístroje pro instalaci na lodi nebo jiné postupy, alternativní pohonné ropné látky nebo metody pro dosažení shody používané jako alternativa k prostředkům požadovaným touto přílohou: Systém nebo zařízení\| Používaný ekvivalent\| Odkaz na schvalovací doklad ---\|---\|--- \| \| TÍMTO SE POTVRZUJE, že tento záznam je ve všech ohledech správný. --- Místo vydání ........................................................................................................................................ (místo vydání záznamu) Datum (dd/mm/rrrr).....................................\| \| .................................................. (datum vydání)\| \| (podpis řádně pověřeného úředníka vydávajícího tento záznam) (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) Dodatek II Zkušební cykly a váhové faktory (Pravidlo 13) Následující zkušební cykly a váhové faktory se používají pro ověření shody lodních vznětových motorů s platnými limity NOx, v souladu s pravidlem 13 této přílohy a za použití zkušebního postupu a metody výpočtu, jež jsou uvedeny v upraveném Technickém předpisu NOx z roku 2008. .1 U lodních motorů s konstantními otáčkami určených pro lodě s hlavním pohonem, včetně diesel-elektrického pohonu, se používá zkušební cyklus E2; .2 Pro sady vrtulí s ovladatelným úhlem nastavení se používá zkušební cyklus E2; .3 U hlavních vrtulových a přídavných vrtulových motorů se používá zkušební cyklus E3; .4 U pomocných motorů s konstantními otáčkami se používá zkušební cyklus D2 a .5 U pomocných motorů s proměnnými otáčkami a proměnným zatížením, jež nepatří k výše uvedeným skupinám, se používá zkušební cyklus C1. Zkušební cyklus pro aplikace s hlavním pohonem s konstantními otáčkami (včetně diesel-elektrického pohonu a všech zařízení s vrtulí s ovladatelným úhlem nastavení) Zkušební cyklus typu E2\| Otáčky\| 100 %\| 100 %\| 100 %\| 100 % ---\|---\|---\|---\|---\|--- Výkon\| 100 %\| 75 %\| 50 %\| 2 5’ % Váhový faktor\| 0,2\| 0,5\| 0,15\| 0,15 Zkušební cyklus pro aplikaci s hlavními vrtulovými a přídavnými vrtulovými motory Zkušební cyklus typu E3\| Otáčky\| 100 %\| 91 %\| 80 %\| 63 % ---\|---\|---\|---\|---\|--- Výkon\| 100 %\| 75 %\| 50 %\| 25 % Váhový faktor\| 0,2\| 0,5\| 0,15\| 0,15 Zkušební cyklus pro aplikace s pomocným motorem s konstantními otáčkami Zkušební cyklus typu D2\| Otáčky\| 100 %\| 100 %\| 100 %\| 100 %\| 100 % ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Výkon\| 100 %\| 75 %\| 50 %\| 25 %\| 10% Váhový faktor\| 0,05\| 0,25\| 0,3\| 0,3\| 0,1 Zkušební cyklus pro aplikace s motorem s proměnnými otáčkami a proměnným zatížením Zkušební cyklus typu C1\| Otáčky\| Jmenovité \| Střední\| Volnoběh ---\|---\|---\|---\|--- Točivý moment\| 100 %,\| 75 %\| 50 %\| 10 %\| 100 %\| 75 %\| 50 %\| 0 % Váhový faktor\| 0,15\| 0,15\| 0,15\| 0,1\| 0,1\| 0,1\| 0,1\| 0,15 V případě, že má být motor certifikován podle odstavce 5.1.1 pravidla 13, nesmí specifické emise v každém jednotlivém bodu režimu překročit příslušnou mezní hodnotu emisí NOx o více než 50 %, s výjimkou následujících případů: .1 10 % bodu režimu ve zkušebním cyklu D2. .2 10 % bodu režimu ve zkušebním cyklu C1. .3 Bod volnoběhu ve zkušebním cyklu C1. Dodatek III Kritéria a postupy pro určení oblastí s regulací emisí (Pravidla 13.6 a 14.3) 1 Cíle 1.1 Účelem tohoto dodatku je poskytnout smluvním stranám kritéria a postupy pro formulování a předložení návrhů na určení oblastí s regulací emisí a také pro uvedení faktorů, které je třeba zohlednit tehdy, když bude Organizace tyto návrhy posuzovat. 1.2 Emise NOx, SOx a prachových částic z oceánských lodí přispívají ke koncentrovanému znečištění ovzduší ve městech a pobřežních oblastech na celém světě. Nežádoucí účinky na zdravotní stav veřejnosti a dopady na životní prostředí spojené se znečištěním ovzduší zahrnují případy předčasné úmrtnosti, kardio-pulmonálních onemocnění, rakoviny plic, chronických respiračních onemocnění, acidifikace a eutrofizace. 1.3 Organizace by měla zvážit zavedení oblastí s regulací emisí tehdy, když existuje prokázaná potřeba prevence, snižování a regulace emisí NOx nebo SOx a prachových částic, nebo všech tří typů emisí (dále jen emise) z lodí. 2 Postup spojený s určováním oblastí s regulací emisí 2.1 Návrhy pro Organizací pro určování oblastí s regulací emisí NOx nebo SOx a prachových částic, nebo všech tří typů emisí mohou předkládat pouze smluvní strany. Pokud dvě smluvní strany nebo více účastnických stran mají svůj společný zájem v konkrétní oblasti, měly by formulovat koordinovaný návrh. 2.2 Návrh na prohlášení dané oblasti jako oblasti s regulací emisí by měl být předložen Organizaci v souladu s pravidly a postupy stanovenými touto Organizací. 3 Kritéria pro určování oblastí s regulací emisí 3.1 Návrh musí obsahovat: .1 jasné vymezení navrhované oblasti související se žádostí, společně s referenční mapou, na níž je oblast vyznačena; .2 typ nebo typy emisí, které jsou předmětem návrhu na regulaci (např. NOx nebo SOx a prachové částice, nebo všechny tři typy emisí); .3 popis obyvatelstva a životního prostředí ohrožených dopady emisí z lodí; .4 posudek zaměřený na to, že emise z lodí provozovaných v navrhované oblasti související s žádostí přispívají ke koncentrovanému znečišťování ovzduší nebo nepříznivým dopadům na životní prostředí. Takové posouzení musí obsahovat popis dopadů příslušných emisí na lidské zdraví a životní prostředí, například tedy nepříznivých dopadů na suchozemské a vodní ekosystémy, oblasti přirozené produktivity, kritická stanoviště, kvalitu vody, lidské zdraví a oblast kulturního a vědeckého významu (v případě potřeby). Zdroje relevantních údajů, včetně použitých metodik, musejí být označeny; .5 relevantní informace, vztahující se k meteorologickým podmínkám v navrhované oblasti použití a týkající se lidské populace a životního prostředí v ohrožených oblastech, zejména informace o převládajících směrech větru nebo informace o topografických, geologických, oceánografických, morfologických či jiných podmínkách, které přispívají ke koncentraci znečištění ovzduší či k nepříznivým dopadům na životní prostředí; .6 popis povahy lodní dopravy v navrhované oblasti pro regulaci emisí, včetně vzorů a údajů o hustotě takového provozu; .7 popis regulačních opatření přijatých navrhující smluvní stranou (nebo smluvními stranami), která se týkají pozemních zdrojů emisí NOx, SOx a prachových částic, které mají vliv na lidskou populaci a životní prostředí v ohrožených oblastech. Jedná se o aktuální opatření a příbuzná opatření, jež mají být přijata v souvislosti s ustanoveními pravidel 13 a 14 přílohy VI a .8 relativní náklady na snížení emisí z lodí ve srovnání s regulací na pevnině a ekonomické dopady na přepravu v oblasti mezinárodního obchodu. 3.2 Zeměpisné hranice oblasti s regulací emisí budou založeny na výše uvedených kritériích, včetně případů emisí a depozice z lodí plujících v navrhované oblasti, dopravních vzorů a údajů o hustotě a větrných podmínkách. 4 Postupy pro posuzování a přijímání oblastí s regulací emisí ze strany Organizace 4.1 Organizace musí zvážit každý návrh jí předložený smluvní stranou (nebo smluvními stranami). 4.2 Při posuzování návrhu musí Organizace brát v úvahu kritéria, která musejí být zahrnuta v každém návrhu na přijetí podle výše uvedeného odstavce 3. 4.3 Oblast s regulací emisí musí být určena prostřednictvím dodatku k této příloze, a to po zvážení, přijetí a uvedení v platnost v souladu s článkem 16 této úmluvy. 5 Provoz oblastí s regulací emisí 5.1 Smluvním stranám, které provozují v této oblasti své lodě, se doporučuje, aby informovaly Organizaci o jakýchkoli případných problémech týkajících se provozu v těchto oblastech. Dodatek IV Limity pro schválení typu a provozování lodních spaloven (Pravidlo 16) 1 Palubní spalovny popsané v pravidle 16.6.1 musí být certifikovány IMO typovým osvědčením ke schválení, a to u každé jednotlivé spalovny. Za účelem získání takového osvědčení musí být spalovna navržena a postavena podle schválených norem, viz pravidlo 16.6.1. Každý model musí být předmětem určité zkoušky pro schválení typu, která probíhá v továrně nebo ve schváleném zkušebním zařízení. V rámci odpovědnosti správního orgánu a za použití následujících specifikací pro standardní paliva/odpady určených pro schvalovací zkoušky, pomocí nichž bude určeno, zda spalovna funguje v rámci limitů stanovených v odstavci 2 tohoto dodatku: Ropný kal se skládá z:\| 75 % ropné kaly z těžké motorové nafty (HFO); 5 % odpadní mazacího oleje a 20 % emulgované vody. ---\|--- Tuhý odpad se skládá z:\| 50 % potravinového odpadu; 50 % odpadů obsahujících; \| \| cca 30 % papíru, \| \| \| " 40 % lepenky, " 10 % hadrů, " 20 % plastů \| Směs bude dosahovat až 50 % vlhkosti a obsahovat 7 % nehořlavých pevných látek. 2 Spalovny popsané v pravidle 16.6.1 musí být provozovány v rámci těchto limitů: O2 ve spalovací komoře:\| \| 6-12% ---\|---\|--- Max. CO ve spalinách v průměru:\| \| 200 mg/MJ Max. množství sazí průměr:\| \| Bacharach 3 nebo Ringelman 1 (20 % neprůhlednost) (vyšší množství sazí je přijatelné pouze během velmi krátké doby, například při startu) Nespálené složky zbytku popela:\| \| v maximální hodnotě 10 % hmotnostních Rozsah výstupní teploty spalin ze spalovací komory:\| \| 850-1200 °C Dodatek V Informace obsažené v dodacím listu dodávky (Pravidlo 18.5) Jméno a číslo IMO přijímající lodi Přístav Datum zahájení dodávky Název, adresa a telefonní číslo dodavatele námořní pohonné ropné látky Název produktu (produktů) Množství v metrických tunách Hustota při 15 °C, kg/m3* Obsah síry (% m/m)† Prohlášení podepsané a potvrzené zástupcem dodavatele pohonné ropné látky. Toto prohlášení potvrzuje, že dodaná pohonná ropná látka je v souladu s příslušným odstavcem pravidel 14.1 nebo 14.4 a 18.3 této přílohy. Dodatek VI Postup ověřování paliva u vzorků pohonné ropné látky pro Přílohu VI k MARPOL (Pravidlo 18.8.2) Následující postup se používá pro zjištění, zdali je pohonná ropná látka, která se dodává a používá na lodích, v plném souladu s mezními hodnotami síry předepsanými v pravidle 14 Přílohy VI. 1 Všeobecné požadavky 1.1 Reprezentativní vzorek pohonné ropné látky, který je požadován v odstavci 8.1 pravidla 18 (dále jen „vzorek MARPOL“), se používá pro ověřování obsahu síry v pohonné ropné látce dodávané na loď. 1.2 Správní orgán řídí ověřovací postup prostřednictvím svého příslušného úřadu. 1.3 Laboratoře odpovědné za postupy ověřování stanovené v tomto dodatku musejí být plně akreditovány* pro účely provádění těchto zkoušek. 2 Postup ověřování - fáze 1 2.1 Vzorek MARPOL musí být doručen do laboratoře příslušným orgánem. 2.2 Laboratoř musí: .1 zaznamenat údaje o čísle plomby a štítku vzorku do záznamu o zkoušce; .2 poskytovat potvrzení o tom, že plomba na vzorku MARPOL není porušená a .3 neakceptovat jakýkoli vzorek MARPOL, u něhož došlo k porušení plomby. 2.3 Pokud plomba vzorku MARPOL není porušená, bude laboratoř pokračovat v postupu ověřování. Laboratoř musí: .1 zajistit, aby byl vzorek MARPOL důkladně homogenizován; .2 vytvořit ze vzorku MARPOL dva dílčí vzorky a .3 znovu zaplombovat vzorek MARPOL a zaznamenat podrobnosti nového zaplombování do záznamu o zkoušce. 2.4 Dva dílčí laboratorní vzorky musejí být testovány po sobě, v souladu s předepsanou zkušební metodou uvedenou v Dodatku V (druhá poznámka pod čarou). Pro účely tohoto postupu ověřování musejí být výsledky analýzy označeny jako „A“ a „B“: .1 Pokud se výsledky „A“ a „B“ pohybují v rámci opakovatelnosti (r) zkušební metody, musejí být považovány za platné. .2 Pokud se výsledky „A“ a „B“ nepohybují v rámci opakovatelnosti (r) zkušební metody, musí být oba tyto výsledky zamítnuty. V tomto případě musí laboratoř pořídit nové dílčí vzorky a provést jejich analýzu Láhev vzorku by měla být zaplombována v souladu s výše uvedeným bodem 2.3.3, a to po pořízení nových dílčích vzorků. 2.5 Pokud jsou výsledky zkoušek „A“ a „B“ platné, musí průměr těchto dvou výsledků vypočítán tak, aby dával výsledek „X“: .1 Pokud se výsledek „X“ rovná příslušné mezní hodnotě stanovené v Příloze VI (nebo nižší), znamená to, že pohonná ropná látka splňuje příslušné požadavky. .2 Pokud je výsledek „X“ vyšší než příslušná mezní hodnota stanovená v Příloze VI, musí být provedena fáze 2 ověřovacího postupu; nicméně, pokud je výsledek „X“ vyšší než mezní hodnota specifikace o 0,59R (kde R je reprodukovatelnost zkušební metody), musí být pohonná ropná látka považována za nevyhovující. Potom není nutné žádné další zkoušení. 3 Postup ověřování - fáze 2 3.1 Pokud je nutné provést fázi 2 ověřovacího postupu, v souladu s odstavcem 2.5.2, musí příslušný orgán zaslat vzorek MARPOL do druhé akreditované laboratoře. 3.2 Po obdržení vzorku MARPOL provede laboratoř následující úkony: .1 zaznamenat údaje o čísle nového zaplombování uplatňovaný v souladu s výše uvedeným bodem 2.3.3 a o štítku na vzorku do záznamu o zkoušce; .2 vytvořit ze vzorku MARPOL dva dílčí vzorky a .3 znovu zaplombovat vzorek MARPOL a zaznamenat podrobnosti nového zaplombování do záznamu o zkoušce. 3.3 Dva dílčí laboratorní vzorky musejí být testovány po sobě, v souladu s předepsanou zkušební metodou uvedenou v Dodatku V (druhá poznámka pod čarou). Pro účely tohoto postupu ověřování musejí být výsledky analýzy označeny jako „C“ a „D“: .1 Pokud se výsledky „C“ a „D“ pohybují v rámci opakovatelnosti (r) zkušební metody, musejí být považovány za platné. .2 Pokud se výsledky „C“ a „D“ nepohybují v rámci opakovatelnosti (r) zkušební metody, musí být oba tyto výsledky zamítnuty. V tomto případě musí laboratoř pořídit nové dílčí vzorky a provést jejich analýzu Láhev vzorku by měla být zaplombována v souladu s výše uvedeným bodem 3.2.3, a to po pořízení nových dílčích vzorků. 3.4 Pokud jsou výsledky zkoušek „C“ a „D“ platné a pokud se výsledky „A“, „B“, „C“ a „D“ pohybují v rozsahu reprodukovatelnosti (R) zkušební metody, pak laboratoř tyto výsledky musí zprůměrovat, tento průměr bude označen jako hodnota „Y“: .1 Pokud je výsledek „Y“ roven (nebo nižší) příslušné mezní hodnotě stanovené v příloze VI, znamená to, že pohonná ropná látka splňuje příslušné požadavky. .2 Pokud je výsledek „Y“ vyšší než použitelná mezní hodnota stanovená v Příloze VI, pak tato pohonná ropná látka nesplňuje normy požadované Přílohou VI. 3.5 Pokud se výsledky „A“, „B“, „C“ a „D“ nepohybují v rozsahu reprodukovatelnosti (R) zkušební metody, pak může správní orgán anulovat všechny výsledky testů a na základě vlastního uvážení opakovat celý proces zkoušení. 3.6 Výsledky získané z ověřovacího postupu jsou konečné. Dodatek VII Oblast Severní Ameriky s regulací emisí (Pravidla 13.6 a 14.3) Oblast Severní Ameriky zahrnuje: .1 mořskou oblast u pobřeží Tichého oceánu (Spojené státy a Kanada), ohraničenou geodetickými čárami spojujícími následující souřadnice: Bod\| Zeměpisná šířka\| Zeměpisná délka ---\|---\|--- 1\| 32°32’.10 severní šířky\| 117°06’.11 západní délky 2\| 32°32’.04 severní šířky\| 117°07’.29 západní délky 3\| 32°31’.39 severní šířky\| 117°14’.20 západní délky 4\| 32°33’.13 severní šířky\| 117°15’.50 západní délky 5\| 32°34’.21 severní šířky\| 117°22’.01 západní délky 6\| 32°35’.23 severní šířky\| 117°27’.53 západní délky 7\| 32°37’.38 severní šířky\| 117°49’.34 západní délky 8\| 31°07’.59 severní šířky\| 118°36’.21 západní délky 9\| 30°33’.25 severní šířky\| 121°47’.29 západní délky 10\| 31°46’.11 severní šířky\| 123°17’.22 západní délky 11\| 32°21’58 severní šířky\| 123°50’.44 západní délky 12\| 32°56’.39 severní šířky\| 124°11’.47 západní délky 13\| 33°40’.12 severní šířky\| 124°27’.15 západní délky 14\| 34°31’.28 severní šířky\| 125°16’.52 západní délky 15\| 35°14’.38 severní šířky\| 125°43’.23 západní délky 16\| 35°43’.60 severní šířky\| 126°18’.53 západní délky 17\| 36°16’.25 severní šířky\| 126°45’.30 západní délky 18\| 37°01’.35 severní šířky\| 127°07’.18 západní délky 19\| 37°45’.39 severní šířky\| 127°38’.02 západní délky 20\| 38°25’.08 severní šířky\| 127°52’.60 západní délky 21\| 39°25’.05 severní šířky\| 128°31’.23 západní délky 22\| 40°18’.47 severní šířky\| 128°45’.46 západní délky 23\| 41°13’.39 severní šířky\| 128°40’.22 západní délky 24\| 42°12’.49 severní šířky\| 129°00’.38 západní délky 25\| 42°47’.34 severní šířky\| 129°05’.42 západní délky 26\| 43°26’.22 severní šířky\| 129°01’.26 západní délky 27\| 44°24’.43 severní šířky\| 128°41’.23 západní délky 28\| 45°30’.43 severní šířky\| 128°40’.02 západní délky 29\| 46°11’.01 severní šířky\| 128°49’.01 západní délky 30\| 46°33’.55 severní šířky\| 129°04’.29 západní délky 31\| 47°39’55 severní šířky\| 131°15’.41 západní délky 32\| 48°32’,32 severní šířky\| 132°41’.00 západní délky 33\| 48°57’.47 severní šířky\| 133°14’.47 západní délky 34\| 49°22’.39 severní šířky\| 134°15’.51 západní délky 35\| 50°01’.52 severní šířky\| 135°19’.01 západní délky 36\| 51°03’.18 severní šířky\| 136°45’.45 západní délky 37\| 51°54’.04 severní šířky\| 137°41’.54 západní délky 38\| 52°45’.12 severní šířky\| 138°20’.14 západní délky 39\| 53°29’.20 severní šířky\| 138°40’.36 západní délky 40\| 53°40’.39 severní šířky\| 138°48’.53 západní délky 41\| 54°13’.45 severní šířky\| 139°32’.38 západní délky 42\| 54°39’.25 severní šířky\| 139°56’.19 západní délky 43\| 55°20’.18 severní šířky\| 140°55’.45 západní délky 44\| 56°07’.12 severní šířky\| 141°36’.18 západní délky 45\| 56°28’.32 severní šířky\| 142°17’.19 západní délky 46\| 56°37’.19 severní šířky\| 142°48’.57 západní délky 47\| 58°51’.04 severní šířky\| 153°15’.03 západní délky .2 mořské oblasti u břehů Atlantského oceánu - Spojené státy, Kanada a Francie (Saint-Pierre-et-Miquelon), stejně jako u břehů USA v Mexickém zálivu, ohraničené geodetickými čárami spojujícími následující souřadnice: Bod\| Zeměpisná šířka\| Zeměpisná délka ---\|---\|--- 1\| 60°00’.00 severní šířky\| 64°09’.36 západní délky 2\| 60°00’.00 severní šířky\| 56°43’.00 západní délky 3\| 58°54’.01 severní šířky\| 55°38’.05 západní délky 4\| 57°50’.52 severní šířky\| 55°03’.47 západní délky 5\| 57°35’.13 severní šířky\| 54°00’.59 západní délky 6\| 57°14’.20 severní šířky\| 53°07’.58 západní délky 7\| 56°48’.09 severní šířky\| 52°23’.29 západní délky 8\| 56°18’.13 severní šířky\| 51°49’.42 západní délky 9\| 54°23’.21 severní šířky\| 50°17’.44 západní délky 10\| 53°44’.54 severní šířky\| 50°07’.17 západní délky 11\| 53°04’.59 severní šířky\| 50°10’.05 západní délky 12\| 52°20’.06 severní šířky\| 49°57’.09 západní délky 13\| 51°34’.20 severní šířky\| 48°52’.45 západní délky 14\| 50°40’.15 severní šířky\| 48°16’.04 západní délky 15\| 50°02’.28 severní šířky\| 48°07’.03 západní délky 16\| 49°24’.03 severní šířky\| 48°09’.35 západní délky 17\| 48°39’.22 severní šířky\| 47°55’.17 západní délky 18\| 47°24’.25 severní šířky\| 47°46’.56 západní délky 19\| 46°35’.12 severní šířky\| 48°00’.54 západní délky 20\| 45°19’.45 severní šířky\| 48°43’.28 západní délky 21\| 44°43’.38 severní šířky\| 49°16’.50 západní délky 22\| 44°16’.38 severní šířky\| 49°51’.23 západní délky 23\| 43°53’15 severní šířky\| 50°34’.01 západní délky 24\| 43°36’.06 severní šířky\| 51°20’.41 západní délky 25\| 43°23’.59 severní šířky\| 52°17’.22 západní délky 26\| 43°19’.50 severní šířky\| 53°20’.13 západní délky 27\| 43°21’.14 severní šířky\| 54°09’.20 západní délky 28\| 43°29’.41 severní šířky\| 55°07’.41 západní délky 29\| 42°40’.12 severní šířky\| 55°31’.44 západní délky 30\| 41°58’.19 severní šířky\| 56°09’.34 západní délky 31\| 41°20’.21 severní šířky\| 57°05’.13 západní délky 32\| 40°55’.34 severní šířky\| 58°02’.55 západní délky 33\| 40°41’.38 severní šířky\| 59°05’.18 západní délky 34\| 40°38’.33 severní šířky\| 60°12’.20 západní délky 35\| 40°45’.46 severní šířky\| 61°14’.03 západní délky 36\| 41°04’.52 severní šířky\| 62°17’.49 západní délky 37\| 40°36’.55 severní šířky\| 63°10’.49 západní délky 38\| 40°17’.32 severní šířky\| 64°08’.37 západní délky 39\| 40°07’.46 severní šířky\| 64°59’.31 západní délky 40\| 40°05’.44 severní šířky\| 65°53’.07 západní délky 41\| 39°58’.05 severní šířky\| 65°59’.51 západní délky 42\| 39°28’.24 severní šířky\| 66°21’.14 západní délky 43\| 39°01’.54 severní šířky\| 66°48’.33 západní délky 44\| 38°39’.16 severní šířky\| 67°20’.59 západní délky 45\| 38°19’.20 severní šířky\| 68°02’.01 západní délky 46\| 38°05’.29 severní šířky\| 68°46’.55 západní délky 47\| 37°58’.14 severní šířky\| 69°34’.07 západní délky 48\| 37°57’.47 severní šířky\| 70°24’.09 západní délky 49\| 37°52’.46 severní šířky\| 70°37’.50 západní délky 50\| 37°18’.37 severní šířky\| 71°08’.33 západní délky 51\| 36°32’.25 severní šířky\| 71°33’.59 západní délky 52\| 35°34’.58 severní šířky\| 71°26’.02 západní délky 53\| 34°33’.10 severní šířky\| 71°37’.04 západní délky 54\| 33°54’.49 severní šířky\| 71°52’.35 západní délky 55\| 33°19’.23 severní šířky\| 72°17’.12 západní délky 56\| 32°45’.31 severní šířky\| 72°54’.05 západní délky 57\| 31°55’.13 severní šířky\| 74°12’.02 západní délky 58\| 31°27’.14 severní šířky\| 75°15’.20 západní délky 59\| 31°03’.16 severní šířky\| 75°51’.18 západní délky 60\| 30°45’42 severní šířky\| 76°31’.38 západní délky 61\| 30°12’.48 severní šířky\| 77°18’.29 západní délky 62\| 29°25’.17 severní šířky\| 76°56’.42 západní délky 63\| 28°36’.59 severní šířky\| 76°47’.60 západní délky 64\| 28°17’.13 severní šířky\| 76°40’.10 západní délky 65\| 28°17’.12 severní šířky\| 79°11’.23 západní délky 66\| 27°52’.56 severní šířky\| 79°28’.35 západní délky 67\| 27°26'.01 severní šířky\| 79°31’.38 západní délky 68\| 27°16’.13 severní šířky\| 79°34’.18 západní délky 69\| 27°11’.54 severní šířky\| 79°34’.56 západní délky 70\| 27°05’.59 severní šířky\| 79°35’.19 západní délky 71\| 27°00’.28 severní šířky\| 79°35’.17 západní délky 72\| 26°55’.16 severní šířky\| 79°34’.39 západní délky 73\| 26°53’.58 severní šířky\| 79°34’.27 západní délky 74\| 26°45’.46 severní šířky\| 79°32’.41 západní délky 75\| 26°44’.30 severní šířky\| 79°32’.23 západní délky 76\| 26°43’.40 severní šířky\| 79°32’.20 západní délky 77\| 26°41’.12 severní šířky\| 79°32’.01 západní délky 78\| 26°38’.13 severní šířky\| 79°31’.32 západní délky 79\| 26°36’.30 severní šířky\| 79°31’.06 západní délky 80\| 26°35’.21 severní šířky\| 79°30’.50 západní délky 81\| 26°34’.51 severní šířky\| 79°30’.46 západní délky 82\| 26°34’.11 severní šířky\| 79°30’.38 západní délky 83\| 26°31’.12 severní šířky\| 79°30’.15 západní délky 84\| 26°29’.05 severní šířky\| 79°29’.53 západní délky 85\| 26°25’.31 severní šířky\| 79°29’.58 západní délky 86\| 26°23’.29 severní šířky\| 79°29’.55 západní délky 87\| 26°23’.21 severní šířky\| 79°29’.54 západní délky 88\| 26°18’.57 severní šířky\| 79°31’.55 západní délky 89\| 26°15’.26 severní šířky\| 79°33’.17 západní délky 90\| 26°15’.13 severní šířky\| 79°33’.23 západní délky 91\| 26°08’.09 severní šířky\| 79°35’.53 západní délky 92\| 26°07’.47 severní šířky\| 79°36’.09 západní délky 93\| 26°06’.59 severní šířky\| 79°36’.35 západní délky 94\| 26°02’.52 severní šířky\| 79°38’.22 západní délky 95\| 25°59’.30 severní šířky\| 79°40’.03 západní délky 96\| 25°59’.16 severní šířky\| 79°40’.08 západní délky 97\| 25°57’.48 severní šířky\| 79°40’.38 západní délky 98\| 25°56’.18 severní šířky\| 79°41’.06 západní délky 99\| 25°54’.04 severní šířky\| 79°41’.38 západní délky 100\| 25°53’.24 severní šířky\| 79°41’.46 západní délky 101\| 25°51’.54 severní šířky\| 79°41’.59 západní délky 102\| 25°49’.33 severní šířky\| 79°42’.16 západní délky 103\| 25°48’.24 severní šířky\| 79°42’.23 západní délky 104\| 25°48’.20 severní šířky\| 79°42’.24 západní délky 105\| 25°46’.26 severní šířky\| 79°42’.44 západní délky 106\| 25°46’.16 severní šířky\| 79°42’45 západní délky 107\| 25°43’.40 severní šířky\| 79°42’.59 západní délky 108\| 25°42’.31 severní šířky\| 79°42’.48 západní délky 109\| 25°40’.37 severní šířky\| 79°42’.27 západní délky 110\| 25°37’.24 severní šířky\| 79°42’.27 západní délky 111\| 25°37’.08 severní šířky\| 79°42’.27 západní délky 112\| 25°31’.03 severní šířky\| 79°42’.12 západní délky 113\| 25°27’.59 severní šířky\| 79°42’.11 západní délky 114\| 25°24’.04 severní šířky\| 79°42’.12 západní délky 115\| 25°22’.21 severní šířky\| 79°42’.20 západní délky 116\| 25°21’.29 severní šířky\| 79°42’.08 západní délky 117\| 25°16’.52 severní šířky\| 79°41’.24 západní délky 118\| 25°15’.57 severní šířky\| 79°41’.31 západní délky 119\| 25°10’.39 severní šířky\| 79°41’.31 západní délky 120\| 25°09’.51 severní šířky\| 79°41’.36 západní délky 121\| 25°09’.03 severní šířky\| 79°41’.45 západní délky 122\| 25°03’.55 severní šířky\| 79°42’.29 západní délky 123\| 25°02’.60 severní šířky\| 79°42’.56 západní délky 124\| 25°00’.30 severní šířky\| 79°44’.05 západní délky 125\| 24°59’.03 severní šířky\| 79°44’.48 západní délky 126\| 24°55’.28 severní šířky\| 79°45’.57 západní délky 127\| 24°44’.18 severní šířky\| 79°49’.24 západní délky 128\| 24°43’.04 severní šířky\| 79°49’.38 západní délky 129\| 24°42’.36 severní šířky\| 79°50’.50 západní délky 130\| 24°41’.47 severní šířky\| 79°52’.57 západní délky 131\| 24°38’.32 severní šířky\| 79°59’.58 západní délky 132\| 24°36’.27 severní šířky\| 80°03’.51 západní délky 133\| 24°33’.18 severní šířky\| 80°12’.43 západní délky 134\| 24°33’.05 severní šířky\| 80°13’.21 západní délky 135\| 24°32’.13 severní šířky\| 80°15’.16 západní délky 136\| 24°31’.27 severní šířky\| 80°16’.55 západní délky 137\| 24°30’.57 severní šířky\| 80°17’.47 západní délky 138\| 24°30’.14 severní šířky\| 80°19’.21 západní délky 139\| 24°30’.06 severní šířky\| 80°19’.44 západní délky 140\| 24°29',38 severní šířky\| 80°21’.05 západní délky 141\| 24°28’.18 severní šířky\| 80°24’.35 západní délky 142\| 24°28’.06 severní šířky\| 80°25’.10 západní délky 143\| 24°27’.23 severní šířky\| 80°27’.20 západní délky 144\| 24°26’.30 severní šířky\| 80°29’.30 západní délky 145\| 24°25’.07 severní šířky\| 80°32’.22 západní délky 146\| 24°23’.30 severní šířky\| 80°36’.09 západní délky 147\| 24°22’.33 severní šířky\| 80°38’.56 západní délky 148\| 24°22’.07 severní šířky\| 80°39’.51 západní délky 149\| 24°19’.31 severní šířky\| 80°45’.21 západní délky 150\| 24°19’.16 severní šířky\| 80°45’.47 západní délky 151\| 24°18’.38 severní šířky\| 80°46’.49 západní délky 152\| 24°18’.35 severní šířky\| 80°46’.54 západní délky 153\| 24°09’.51 severní šířky\| 80°59’.47 západní délky 154\| 24°09’.48 severní šířky\| 80°59’.51 západní délky 155\| 24°08’.58 severní šířky\| 81°01’.07 západní délky 156\| 24°08’.30 severní šířky\| 81°01’.51 západní délky 157\| 24°08’.26 severní šířky\| 81°01’.57 západní délky 158\| 24°07’.28 severní šířky\| 81°03’.06 západní délky 159\| 24°02’.20 severní šířky\| 81°09’.05 západní délky 160\| 23°59’.60 severní šířky\| 81°11’.16 západní délky 161\| 23°55’.32 severní šířky\| 81°12’.55 západní délky 162\| 23°53’.52 severní šířky\| 81°19’.43 západní délky 163\| 23°50’.52 severní šířky\| 81°29’.59 západní délky 164\| 23°50’.02 severní šířky\| 81°39’.59 západní délky 165\| 23°49’.05 severní šířky\| 81°49’.59 západní délky 166\| 23°49’.05 severní šířky\| 82°00’.11 západní délky 167\| 23°49’.42 severní šířky\| 82°09’.59 západní délky 168\| 23°51’.14 severní šířky\| 82°24’.59 západní délky 169\| 23°51’.14 severní šířky\| 82°39’.59 západní délky 170\| 23°49’.42 severní šířky\| 82°48’.53 západní délky 171\| 23°49’.32 severní šířky\| 82°51’.11 západní délky 172\| 23°49’.24 severní šířky\| 82°59’.59 západní délky 173\| 23°49’.52 severní šířky\| 83°14’.59 západní délky 174\| 23°51’.22 severní šířky\| 83°25’.49 západní délky 175\| 23°52’.27 severní šířky\| 83°33’.01 západní délky 176\| 23°54’.04 severní šířky\| 83°41’.35 západní délky 177\| 23°55’.47 severní šířky\| 83°48’.11 západní délky 178\| 23°58’.38 severní šířky\| 83°59’.59 západní délky 179\| 24°09’37 severní šířky\| 84°29’.27 západní délky 180\| 24°13’.20 severní šířky\| 84°38’.39 západní délky 181\| 24°16’.41 severní šířky\| 84°46’.07 západní délky 182\| 24°23’.30 severní šířky\| 84°59’.59 západní délky 183\| 24°26’.37 severní šířky\| 85°06’.19 západní délky 184\| 24°38’.57 severní šířky\| 85°31’.54 západní délky 185\| 24°44’.17 severní šířky\| 85°43’.11 západní délky 186\| 24°53’.57 severní šířky\| 85°59’.59 západní délky 187\| 25°10’.44 severní šířky\| 86°30’.07 západní délky 188\| 25°43’.15 severní šířky\| 86°21’.14 západní délky 189\| 26°13’.13 severní šířky\| 86°06’.45 západní délky 190\| 26°27’22 severní šířky\| 86°13’.15 západní délky 191\| 26°33’.46 severní šířky\| 86°37’.07 západní délky 192\| 26°01’.24 severní šířky\| 87°29’.35 západní délky 193\| 25°42’.25 severní šířky\| 88°33’.00 západní délky 194\| 25°46’.54 severní šířky\| 90°29’41 západní délky 195\| 25°44’.39 severní šířky\| 90°47’.05 západní délky 196\| 25°51’.43 severní šířky\| 91°52’.50 západní délky 197\| 26°17’.44 severní šířky\| 93°03’.59 západní délky 198\| 25°59’.55 severní šířky\| 93°33’.52 západní délky 199\| 26°00’.32 severní šířky\| 95°39’.27 západní délky 200\| 26°00’.33 severní šířky\| 96°48’.30 západní délky 201\| 25°58’.32 severní šířky\| 96°55’.28 západní délky 202\| 25°58’.15 severní šířky\| 96°58’.41 západní délky 203\| 25°57’.58 severní šířky\| 97°01’.54 západní délky 204\| 25°57’.41 severní šířky\| 97°05’.08 západní délky 205\| 25°57’.24 severní šířky\| 97°08’.21 západní délky 206\| 25°57’.24 severní šířky\| 97°08’.47 západní délky .3 mořská oblast u břehů Havajských ostrovů, Maui, Oahu, Moloka'i, Ni'ihau, Kaua'i, Lana'i a Kaho'olawe, ohraničená geodetickými čárami spojujícími následující souřadnice: Bod\| Zeměpisná šířka\| Zeměpisná délka ---\|---\|--- 1\| 22°32’.54 severní šířky\| 153°00’.33 západní délky 2\| 23°06’.05 severní šířky\| 153°28’.36 západní délky 3\| 23°32’.11 severní šířky\| 154°02’.12 západní délky 4\| 23°51’.47 severní šířky\| 154°36’.48 západní délky 5\| 24°21’.49 severní šířky\| 155°51’.13 západní délky 6\| 24°41’.47 severní šířky\| 156°27’.27 západní délky 7\| 24°57’.33 severní šířky\| 157°22’.17 západní délky 8\| 25°13’.41 severní šířky\| 157°54’.13 západní délky 9\| 25°25’.31 severní šířky\| 158°30’.36 západní délky 10\| 25°31’.19 severní šířky\| 159°09’.47 západní délky 11\| 25°30’.31 severní šířky\| 159°54’.21 západní délky 12\| 25°21’.53 severní šířky\| 160°39’.53 západní délky 13\| 25°00’.06 severní šířky\| 161°38’.33 západní délky 14\| 24°40’.49 severní šířky\| 162°13’.13 západní délky 15\| 24°15’.53 severní šířky\| 162°43’.08 západní délky 16\| 23°40’.50 severní šířky\| 163°13’.00 západní délky 17\| 23°03’.20 severní šířky\| 163°32’.58 západní délky 18\| 22°20’.09 severní šířky\| 163°44’.41 západní délky 19\| 21°36’.45 severní šířky\| 163°46’.03 západní délky 20\| 20°55’.26 severní šířky\| 163°37’.44 západní délky 21\| 20°13’.34 severní šířky\| 163°19’.13 západní délky 22\| 19°39’.03 severní šířky\| 162°53’.48 západní délky 23\| 19°09’.43 severní šířky\| 162°20’.35 západní délky 24\| 18°39’.16 severní šířky\| 161°19’.14 západní délky 25\| 18°30’.31 severní šířky\| 160°38’.30 západní délky 26\| 18°29’.31 severní šířky\| 159°56’.17 západní délky 27\| 18°10’.41 severní šířky\| 159°14’.08 západní délky 28\| 17°31’.17 severní šířky\| 158°56’.55 západní délky 29\| 16°54’.06 severní šířky\| 158°30’.29 západní délky 30\| 16°25’.49 severní šířky\| 157°59’.25 západní délky 31\| 15°59’.57 severní šířky\| 157°17’.35 západní délky 32\| 15°40’.37 severní šířky\| 156°21’.06 západní délky 33\| 15°37’.36 severní šířky\| 155°22’.16 západní délky 34\| 15°43’.46 severní šířky\| 154°46’.37 západní délky 35\| 15°55’.32 severní šířky\| 154°13’.05 západní délky 36\| 16°46’.27 severní šířky\| 152°49’.11 západní délky 37\| 17°33’.42 severní šířky\| 152°00’.32 západní délky 38\| 18°30’.16 severní šířky\| 151°30’.24 západní délky 39\| 19°02’.47 severní šířky\| 151°22’.17 západní délky 40\| 19°34’.46 severní šířky\| 151°19’.47 západní délky 41\| 20°07’.42 severní šířky\| 151°22’.58 západní délky 42\| 20°38’.43 severní šířky\| 151°31’.36 západní délky 43\| 21°29’.09 severní šířky\| 151°59’.50 západní délky 44\| 22°06’.58 severní šířky\| 152°31’.25 západní délky 45\| 22°32’.54 severní šířky\| 153°00’.33 západní délky Jednotné výklady Přílohy VI 1 Plán řízení VOC Pravidla\| Požadavek na Plán řízení VOC se vztahuje pouze na tanker přepravující surovou ropu. ---\|--- 15.6,\| 15.7\| 4 Budoucí změny k přílohám úmluvy MARPOL Budoucí změny k Příloze III (MARPOL) Usnesení MEPC.193 (61) přijaté dne 1. října 2010 Dodatky k příloze protokolu z roku 1978, související s Mezinárodní úmluvou o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973 (revize Přílohy III k MARPOL) VÝBOR NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V MOŘÍCH S odkazem na článek 38 (a) úmluvy Mezinárodní námořní organizace týkající se funkce Výboru na ochranu životního prostředí v mořích (Výbor), udělené prostřednictvím mezinárodních úmluv pro prevenci a kontrolu znečišťování moří, S VZETÍM NA VĚDOMÍ článek 16 Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973 (dále jen „Úmluva z roku 1973“) a článek VI Protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973 (dále jen „Protokol z roku 1978“), které společně specifikují postup pro přijímání změn v protokolu z roku 1978 a svěřují příslušnému orgánu Organizace funkci pro zvažování a přijímání změn k úmluvě z roku 1973, ve znění protokolu z roku 1978 (MARPOL 73/78), PO ZVÁŽENÍ návrhu změn Přílohy III dokumentu MARPOL 73/78, 1\\. PŘIJÍMÁ, v souladu s čl. 16(2)(d) úmluvy z roku 1973, změny přílohy III dokumentu MARPOL 73/78, jejichž znění je uvedeno v příloze k tomuto usnesení; 2\\. URČUJE, v souladu s článkem 16(2) (f)(iii) úmluvy z roku 1973, že změny se považují za přijaté dnem 1. července 2013, pokud však před tímto datem ne méně než třetina stran nebo strany kombinovaného obchodního loďstva, které tvoří ne méně než 50 % hrubé prostornosti světové obchodní flotily, nesdělí Organizaci své námitky vůči těmto změnám; 3\\. VYZÝVÁ smluvní strany, aby vzaly na vědomí tu skutečnost, že v souladu s čl. 16(2)(g)(ii) úmluvy z roku 1973 vstoupí uvedené změny v platnost dne 1. ledna 2014 na základě jejich přijetí a v souladu s výše uvedeným odstavcem 2; 4\\. ŽÁDÁ generálního tajemníka, v souladu s čl. 16(2)(e) úmluvy z roku 1973, aby předal všem stranám MARPOL 73/78 ověřené kopie tohoto usnesení a texty změn obsažených v příloze; 5\\. DÁLE ŽÁDÁ generálního tajemníka, aby předal členům Organizace, kteří nejsou smluvními stranami Úmluvy MARPOL 73/78, kopie tohoto usnesení a jeho přílohy. Příloha Potenciální změny k Příloze III (MARPOL) Stávající znění přílohy III (MARPOL) přijaté prostřednictvím usnesení MEPC. 156(55) je nahrazeno následujícím zněním: Pravidla pro zamezení znečištění škodlivými látkami v námořní dopravě v balené formě Pravidlo 1 Použití 1 Není-li výslovně stanoveno jinak, pravidla této přílohy se vztahují na veškeré lodě přepravující nebezpečné látky v balené formě. .1 Pro účely této přílohy budou „škodlivé látky“ takové látky, které jsou v předpisu o Mezinárodní námořní přepravě nebezpečných věcí (IMDG Code)* označeny jako látky znečišťující moře nebo které splňují kritéria uvedená v dodatku této přílohy. .2 Pro účely této přílohy, se „v zabaleném stavu“ definuje jako formy izolace určené pro škodlivé látky v IMDG Code. 2 Přeprava škodlivých látek je zakázána, s výjimkou případů, které jsou v souladu s ustanoveními této přílohy. 3 Je-li nutné doplnit ustanovení této přílohy, musí vláda každé smluvní strany úmluvy vydat, nebo nechat vydat, podrobné požadavky na balení, značení, označování, dokumentace, uskladnění, množstevní omezení a výjimky pro zamezení či minimalizaci znečištění mořského prostředí škodlivými látkami.* 4 Pro účely této přílohy se prázdné obaly, které byly předtím použity pro přepravu škodlivých látek musí jako takové považovat za škodlivé látky, pokud nebudou přijata vhodná opatření, aby se zajistilo, že neobsahují žádné zbytky, které jsou škodlivé pro mořské prostředí. 5 Požadavky této přílohy se nevztahují na lodní zásoby a vybavení. Pravidlo 2 Balení Obaly musí být vhodné k tomu, aby se minimalizovalo nebezpečí pro mořské prostředí, a to s ohledem na jejich konkrétní náplně. Pravidlo 3 Značení a označování 1 Obaly obsahující škodlivé látky musejí být trvale označeny nebo opatřeny štítkem, aby bylo zřejmé, že se jedná o škodlivou látku, v souladu s příslušnými ustanoveními IMDG Code. 2 Způsob připevnění značky nebo etikety na balení obsahujícím škodlivé látky musí být v souladu s příslušnými ustanoveními Sbírky zákonů IMDG. Pravidlo 4* Dokumentace 1 Dopravní informace týkající se přepravy nebezpečných látek musejí být provedeny v souladu s příslušnými ustanoveními IMDG Code a musejí být rovněž k dispozici osobě nebo organizaci určené státním orgánem přístavu. 2 Na každé lodi přepravující nebezpečné látky musí být speciální seznam, manifest nebo nákladový plán, které v souladu s příslušnými ustanoveními IMDG Code specifikují škodlivé látky na palubě a jejich umístění. Kopie jednoho z těchto dokumentů musí být před odjezdem k dispozici osobě nebo organizaci určené státním orgánem přístavu. Pravidlo 5 Uskladnění Škodlivé látky musejí být řádně uloženy a zajištěny tak, aby se minimalizovalo nebezpečí pro mořské prostředí, aniž by přitom byla narušena bezpečnost plavidla a osob na palubě. Pravidlo 6 Množstevní omezení U některých škodlivých látek může být z uznávaných vědeckých a technických důvodů zakázána jejich přeprava nebo může být tato přeprava omezena, pokud jde o množství, které může být přepravováno na palubě jakékoliv jednotlivé lodi. Z důvodu omezení množství musí být věnována náležitá pozornost velikosti, stavbě a vybavení lodi, stejně jako obalu a vnitřní povaze látek. Pravidlo 7 Výjimky 1 Rychlé vypouštění škodlivých látek přepravovaných v balené formě je zakázáno, s výjimkou takových případů, kdy je to nutné za účelem zajištění bezpečnosti lodi nebo záchrany života na moři. 2. Na základě ustanovení této úmluvy je třeba přijmout odpovídající opatření založená na fyzikálních, chemických a biologických vlastnostech škodlivých látek, a to z důvodu regulace splachování úniků mimo loď a za předpokladu, že dodržování těchto opatření nenaruší bezpečnost lodi a osob na palubě. Pravidlo 8† Kontroly přístavním státem na základě operativních požadavků 1 Loď, která se nachází v přístavu nebo námořním terminálu jiné strany, podléhá kontrole prováděné řádně oprávněnými úředníky této strany, která se týká provozních požadavků stanovených touto přílohou. 2. Pokud existuje důvodné podezření, že kapitán lodi nebo posádka nejsou obeznámeni se základními procedurami prováděnými na lodi, tedy s takovými procedurami, které se týkají prevence proti znečišťování škodlivými látkami, musí účastnická strana přijmout taková opatření (včetně provádění podrobné inspekce v případě potřeby), která zajistí, že loď nevypluje na moře, dokud situace nebude vyřešena v souladu s požadavky této přílohy. 3 Postupy týkající se kontrol přístavním státem, jež jsou stanoveny v článku 5 této úmluvy, se vztahují k tomuto pravidlu. 4. Žádný bod v tomto pravidle nesmí omezovat práva a povinnosti smluvní strany, která provádí kontrolu operativních požadavků, jež jsou výslovně stanoveny v této úmluvě. Dodatek k Příloze III Kritéria pro identifikaci škodlivých látek v balené formě Pro účely této přílohy se látky identifikované podle jednoho z následujících kritérií považují za látky škodlivé: (a) Akutní (krátkodobé) nebezpečí pro vodní prostředí Kategorie: Akutní 1 --- 96 hod. LC50 (pro ryby)\| ≤ 1 mg/l nebo 48 hod. EC50 (pro korýše)\| ≤ 1 mg / l nebo 72 nebo 96 hod. ErC50 (řasy a jiné vodní rostliny)\| ≤ 1 mg / l (b) Dlouhodobé nebezpečí pro vodní prostředí (i) Ne-rychle rozložitelné látky, pro které existují dostatečné údaje o chronické toxicitě Kategorie: Chronická 1 --- Chronická NOEC nebo ECX (ryby)\| ≤ 0,1 mg / l nebo Chronická NOEC nebo ECX (korýši)\| ≤ 0,1 mg/ l nebo Chronická NOEC nebo FCX (řasy a jiné vodní rostliny)\| ≤ 0.1 mg/ l Kategorie: Chronická 2 Chronická NOEC nebo ECX (ryby)\| ≤ 1 mg / l nebo Chronická NOEC nebo ECX (korýši)\| ≤ 1 mg / l nebo Chronická NOEC nebo ECX (řasy a jiné vodní rostliny)\| ≤ 1 mg / l (ii) Rychle rozložitelné látky, pro které existují dostatečné údaje o chronické toxicitě Kategorie: Chronická 1 --- Chronická NOEC nebo ECX (ryby)\| ≤ 0.01 mg / l nebo Chronická NOEC nebo ECX (korýši)\| ≤ 0.01 mg / l nebo Chronická NOEC nebo ECX (pro řasy a jiné vodní rostliny)\| ≤ 0.01 mg / l Kategorie: Chronická 2 Chronická NOEC nebo ECX (ryby)\| ≤ 0.1 mg / l nebo Chronická NOEC nebo ECX (korýši)\| ≤ 0.1 mg / l nebo Chronická NOEC nebo ECX (řasy a jiné vodní rostliny)\| ≤ 0.1 mg / l (iii) Látky, pro které odpovídající údaje o chronické toxicitě nejsou k dispozici Kategorie: Chronická 1 --- 96 hr LC50 (ryby)\| ≤ 1 mg / l nebo 48 hr EC50 (korýši)\| ≤ 1 mg / l nebo 72 nebo 96 hr ErC50 (řasy a jiné vodní rostliny)\| ≤ 1 mg / l a látka není snadno rozložitelná nebo experimentálně stanovená při BCF ≥ 500 (nebo v případě neexistence log Kuw ≥ 4).\| Kategorie: Chronická 2 96 hr LC50 (ryby)\| > 1 mg / l ale ≤ 10 mg / l nebo 48 hr EC50 (pro korýše)\| > 1 mg / l ale ≤ 10 mg / l nebo 72 nebo 96 hr ErC50 (pro řasy a jiné vodní rostliny)\| > 1 mg / l ale ≤ 10 mg / l a látka není snadno rozložitelná nebo experimentálně stanovená při BCF ≥ 500 (nebo v případě neexistence log Kow ≥ 4).\| Další pokyny týkající se klasifikačního procesu u látek a směsí jsou obsaženy v IMDG Code. Konsolidované znění úmluvy MARPOL, Příloha IV, včetně změn přijatých prostřednictvím usnesení MEPC.200 (62) Pravidla pro zamezení znečištění odpadními vodami z lodí Kapitola 1 Obecné informace Pravidlo 1 Definice Pro účely této přílohy: 1 Termín nová loď znamená loď: .1 u které je uzavřena smlouva o stavbě nebo, v případě neexistence smlouvy o stavbě se tedy jedná o loď, jejíž kýl bude položen nebo která je v podobném stádiu stavby v den nebo po dni, kdy tato příloha vstoupí v platnost nebo .2 jejíž dodávka se uskuteční tři nebo více let od data vstupu této přílohy v platnost. 2 Termín stávající loď znamená loď, která není nová. 3 Termín odpadní vody znamená: .1 odtoky a jiné odpady z různých druhů toalet a pisoárů; .2 odtoky z lékařských prostor (ošetřovny, nemocniční oddělení atd.), z umývadel, van a dalších vyústění umístěných v takových prostorách; .3 odtoky z prostorů se živými zvířaty; nebo .4 jiné odpadní vody smíchané s výše definovanými odtoky. 4 Sběrná nádrž je nádrž, která se používá pro sběr a skladování odpadních vod. 5 Nejbližší pevnina. Termín „od nejbližší pevniny“ znamená od základní linie, od které jsou zřízené teritoriální vody dotčeného území v souladu s mezinárodním právem, vyjma případů, kdy pro účely této úmluvy „od nejbližší pevniny“ od severovýchodního pobřeží Austrálie bude znamenat linii vedenou od bodu na pobřeží Austrálie na: 11°00' jižní šířky, 142°08' východní délky k bodu na 10°35' jižní šířky, 141°55' východní délky, odtud k bodu na 10°00' jižní šířky, 142°00' východní délky, odtud k bodu na 09°10' jižní šířky, 143°52' východní délky, odtud k bodu na 09°00' jižní šířky, 144°30' východní délky, odtud k bodu na 10°41' jižní šířky, 145°00' východní délky, odtud k bodu na 13°00' jižní šířky, 145°00' východní délky, odtud k bodu na 15°00' jižní šířky, 146°00' východní délky; odtud k bodu na 17°30' jižní šířky, 147°00' východní délky, odtud k bodu na 21°00' jižní šířky, 152°55' východní délky, odtud k bodu na 24°30' jižní šířky, 154°00' východní délky, odtud k bodu na pobřeží Austrálie na 24°42' jižní šířky, 153°15' východní délky. 6 Zvláštní oblast znamená mořskou oblast, kde je z vážných technických důvodů ve vztahu k oceánografickému a ekologickému stavu a ve vztahu ke konkrétní povaze provozu nutné přijetí zvláštních závazných metod pro prevenci před znečišťováním moře prostřednictvím odpadních vod. Zvláštní oblasti: .1 Baltské moře v souladu s definicí v pravidle 1.11.2 přílohy I; a .2 jakákoli další mořská oblast určená Organizací v souladu s kritérii a postupy pro stanovení zvláštních oblastí s ohledem na prevenci proti znečišťováním odpadních vod lodní dopravou.* 7 Termín mezinárodní plavba znamená plavbu ze země, na kterou se tato úmluva vztahuje, do přístavu mimo země tohoto druhu, nebo naopak. 8 Termín osoba zahrnuje členy posádky a cestující. 9 Termín cestující znamená jakoukoli osobu jinou než: .1 kapitána a členy posádky nebo jiné osoby, které jsou zaměstnané nebo působící v jakékoli funkci na palubě lodi a při provozu této lodi; a .2 dítě mladší jednoho roku věku. 10 Osobní lodí rozumí taková loď, která přepravuje více než 12 cestujících. V rámci uplatnění pravidla 11.3 je nová osobní loď taková osobní loď: .1 pro kterou je vystavena smlouva o stavbě. V případě neexistence smlouvy o stavbě lodi se jedná o lodní kýl, pro který byla smlouva vytvořena v podobném stádiu stavby, ke dni 1. ledna 2016 nebo po tomto dni; .2 dodávka provedená dva roky nebo více po 1. lednu 2016. Stávající osobní loď je taková osobní loď, která není novou osobní lodí. 11 Termín výroční datum znamená den a měsíc každého roku, který bude odpovídat datu vypršení platnosti Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami. Pravidlo 2 Použití† 1 Ustanovení této přílohy se vztahují na následující lodě provozovaná v rámci mezinárodních plaveb: .1 nové lodě o hrubé prostornosti 400 tun a více a .2 nové lodě o hrubé prostornosti nižší než 400 tun, které jsou schváleny pro přepravu více než 15 osob a .3 stávající lodě o hrubé prostornosti 400 tun a více, pět let po dni počátku platnosti této přílohy a .4 stávající lodě s hrubou prostorností nižší než 400 tun, jež jsou schváleny pro přepravu více než 15 osob, pět let po dni počátku platnosti této přílohy. 2 Správní orgán musí zajistit, aby stávající lodě, podle pododstavců 1.3 a 1.4 tohoto pravidla, jejichž kýl byl položen nebo které byly v podobném stádiu stavby před 2. říjnem 1983, byly příslušně vybaveny, pokud je to proveditelné, k vypouštění odpadních vod v souladu s požadavky pravidla 11 této přílohy. Pravidlo 3 Výjimky 1 Pravidlo 11 této přílohy se nebude vztahovat na následující případy: .1 vypouštění odpadních vod z lodi, které je nutné pro účely zajištění bezpečnosti lodi a osob na palubě nebo pro záchranu života na moři; nebo .2 vypouštění odpadních vod vyplývají z poškození lodi nebo jejího vybavení v případě, kdy byla přijata veškerá rozumná opatření před a po vzniku škody, tedy opatření za účelem zabránění vypouštění nebo minimalizace množství vypouštěných splašků. Kapitola 2 Inspekce a vystavování osvědčení* Pravidlo 4 Inspekce 1 Každá loď, která musí v souladu s pravidlem 2 odpovídat ustanovením této přílohy, bude předmětem inspekcí uvedených níže: .1 Počáteční inspekce před uvedením lodi do provozu nebo před prvním vystavením osvědčení požadovaného podle pravidla 5 této přílohy, která zahrnuje kompletní inspekci její konstrukce, vybavení, systémů, armatur, zařízení a materiálu v rozsahu, v němž loď podléhá ustanovením této přílohy. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou konstrukce, vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy. .2 Obnovovací inspekce v intervalech stanovených správním orgánem, ale nepřekračujících pět let, kromě případů, kdy platí pravidla 8.2, 8.5, 8.6 nebo 8.7 této přílohy. Tato obnovovací inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou konstrukce, vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy.. .3 Dodatečná inspekce, podle okolností buď obecná nebo částečná, musí být provedena po opravě vyplývající z vyšetřování předepsaných v odstavci 4 tohoto pravidla nebo po provedení jakýchkoliv důležitých oprav nebo rekonstrukcí. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že nezbytné opravy nebo rekonstrukce byly provedeny efektivně, že materiál a provedení těchto oprav nebo rekonstrukcí je ve všech ohledech uspokojivé a že loď je ve všech ohledech v souladu s požadavky této přílohy. 2 Správní orgán musí stanovit vhodná opatření pro lodě, které nepodléhají ustanovením odstavce 1 tohoto pravidla, aby se zajistilo, že budou splněna příslušná ustanovení této přílohy. 3 Inspekce lodí týkající se vymáhání ustanovení této přílohy musí být prováděny úředníky správního orgánu. Správní orgán však může inspekcemi pověřit buď inspektory jmenované pro tento účel nebo jím uznané Organizace. 4 Správní orgán jmenující inspektory nebo uznávající Organizace k provádění inspekcí tak, jak je stanoveno v bodě 3 tohoto pravidla musí minimálně zmocnit libovolného jmenovaného inspektora nebo uznanou Organizaci k následujícímu: .1 vyžadovat provedení oprav lodě a .2 provádět inspekce, jsou-li vyžadované příslušnými orgány přístavního státu. Správní orgán musí Organizaci sdělit konkrétní odpovědnosti a podmínky oprávnění udělených jmenovaným inspektorům nebo uznaným Organizacím, aby mohly být rozeslány smluvním stranám této úmluvy za účelem informování jejich úředníků. 5 Když jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace rozhodne, že stav lodi nebo jejího vybavení zásadně neodpovídá údajům v osvědčení nebo je takový, že loď není vhodná k vyplutí na moře, aniž by nepředstavovala nepřiměřené riziko poškození životní prostředí v moři, tento inspektor nebo Organizace neprodleně zajistí, aby byla přijata nápravná opatření a včas uvědomí správní orgán. Pokud taková nápravná opatření přijata nejsou, musí být odebráno osvědčení a musí být neprodleně informován správní orgán. Pokud je loď v přístavu jiné smluvní strany, musí být také okamžitě informovány příslušné orgány daného přístavního státu. Když úředník správního orgánu, jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace informuje příslušné orgány přístavního státu, musí dotčená vláda přístavního státu poskytnout tomuto úředníkovi, inspektorovi nebo Organizaci veškerou nezbytnou pomoc, aby mohli plnit své povinnosti plynoucí z tohoto pravidla. Pokud je to možné, musí vláda přístavního státu přijmout taková opatření, která zajistí, že loď nevypluje, dokud nebude možné vyplout na moře nebo opustit přístav za účelem plavby do nejbližšího dostupné vhodné opravárenské loděnice, aniž by tím vzniklo nepřiměřené riziko poškození mořského prostředí. 6 V každém případě musí příslušný správní orgán plně zaručit úplnost a účinnost inspekce a zajistit veškeré nezbytné náležitosti ke splnění této povinnosti. 7 Stav lodi a jejího vybavení musí být udržován na takové úrovni, aby byl v souladu s ustanoveními této úmluvy a aby bylo zajištěno, že loď zůstane ve všech ohledech vhodná k vyplutí na moře, aniž by tím vzniklo nepřiměřené riziko poškození mořského prostředí. 8 Po dokončení každé inspekce lodi podle odstavce 1 tohoto pravidla se v konstrukci, vybavení, systémech, armaturách, zařízeních nebo materiálu, které jsou předmětem inspekce, nesmí bez sankcí ze strany správního orgánu provádět žádné změny, s výjimkou přímé výměny takového vybavení a armatur. 9 Kdykoliv na lodi dojde k nehodě nebo je zjištěna závada, která podstatně ovlivňuje integritu lodi nebo účinnost nebo úplnost jejího zařízení na něž se vztahuje tato příloha, velitel nebo vlastník lodi při nejbližší příležitosti uvědomí správní orgán, uznanou Organizaci nebo jmenovaného inspektora odpovědného za vystavení příslušného osvědčení, který zahájí vyšetřování k určení, zdali je nezbytná inspekce tak, jak vyžaduje odstavce 1 tohoto pravidla. Pokud se loď nachází v přístavu jiné smluvní strany, musí kapitán nebo vlastník také okamžitě uvědomit příslušné orgány přístavního státu a jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace musí zajistit, že taková zpráva byla vyhotovena. Pravidlo 5 Vydávání nebo potvrzování osvědčení 1 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami musí být vystaveno po počáteční nebo obnovovací inspekci v souladu s ustanoveními pravidla 4 této přílohy a to ve prospěch jakékoliv lodi, která se provozuje při plavbách do přístavů nebo příbřežních terminálů pod pravomocí jiných smluvních stran této úmluvy. V případě stávajících lodí bude tento požadavek platit po dobu pěti let po dni vstupu této přílohy v platnost. 2 Toto osvědčení musí být vystaveno nebo potvrzeno buď správním orgánem nebo jakýmikoliv osobami či organizacemi správním orgánem řádně pověřenými. Ve všech případech správní orgán za osvědčení přejímá plnou zodpovědnost. Pravidlo 6 Vystavení nebo potvrzení osvědčení jinou vládou 1. Vláda smluvní strany této úmluvy je oprávněna nechat na žádost správního orgánu provést inspekci lodi a, je-li přesvědčena, že jsou ustanovení této přílohy splněna, pro loď vystaví nebo povolí vystavení Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami a, je-li to vhodné, potvrdí nebo povolí potvrzení uvedeného osvědčení na lodi a to v souladu s touto přílohou. 2 Kopie tohoto osvědčení a kopie zprávy o inspekci musí být co nejdříve předány zadávajícímu správnímu orgánu. 3 Takto vystavené osvědčení musí obsahovat prohlášení o tom, že bylo vystaveno na žádost správního orgánu musí mít stejnou účinnost a být uznáno stejně jako osvědčení vystavené na základě pravidla 5 této přílohy. 4 Pro loď, která je oprávněna plout pod vlajkou státu, který není smluvní stranou nesmí být vystaveno žádné Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami. Pravidlo 7 Forma osvědčení Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami musí být vypracováno ve formě odpovídající vzoru uvedenému v Dodatku k této příloze a musí být alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud je také použit úřední jazyk vystavujícího státu, bude mít tento v případě sporu nebo nesrovnalosti přednost. Pravidlo 8 Doba platnosti osvědčení 1 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami se vystavuje na dobu stanovenou správním orgánem a nesmí přesáhnout dobu pět let. 2.1 Bez ohledu na požadavky odstavce 1 tohoto pravidla, jestliže je obnovovací inspekce dokončena do tří měsíců před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne ukončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení. 2.2 Když je obnovovací inspekce dokončena po datu uplynutí platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne ukončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení 2.3 Když je obnovovací inspekce dokončena více než 3 měsíce před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data dokončení obnovovací inspekce. 3 Pokud je osvědčení vystaveno na dobu kratší než pět let, správní orgán může prodloužit platnost osvědčení do termínu po uplynutí doby platnosti na maximální dobu uvedenou v odstavci 1 tohoto pravidla. 4 Pokud byla obnovovací inspekce dokončena a nové osvědčení nelze vystavit ani umístit na palubě lodi před skončením platnosti stávajícího osvědčení, může osoba nebo Organizace oprávněná správním orgánem potvrdit stávající osvědčení, které pak musí být přijato jako platné na další období, které nesmí přesáhnout délku pět měsíců od uplynutí data platnosti. 5 Pokud loď v době, kdy vyprší platnost osvědčení není v přístavu, v němž má podstoupit inspekci, může správní orgán dobu platnosti osvědčení prodloužit, ale toto prodloužení se uděluje pouze za účelem umožnění loď dokončit její plavbu do přístavu, v němž má podstoupit inspekci, a pak pouze v případech, kdy se tak zdá správné a přijatelné. Žádné osvědčení se nesmí prodloužit na dobu delší než tři měsíce a loď, pro kterou se prodloužení uděluje, nebude oprávněna při svém příjezdu do přístavu, v němž má podstoupit inspekci, na základě tohoto prodloužení, opustit přístav bez nutnosti získat nové osvědčení. Po dokončení obnovovací inspekce bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení před udělením prodloužení. 6 Osvědčení vystavené pro loď, která se provozuje na krátkých plavbách, a které nebylo prodlouženo podle výše uvedených ustanovení tohoto pravidla může být prodlouženo správním orgánem na dobu odkladu v délce až jednoho měsíce od uplynutí na něm vyznačené doby platnosti. Po dokončení obnovovací inspekce bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení před udělením prodloužení. 7 Za zvláštních okolností, jak je stanoveno správním orgánem, nemusí být nové osvědčení datováno od data skončení platnosti stávajícího osvědčení tak, jak požadují odstavce 2.2, 5 nebo 6 tohoto pravidla. Za těchto zvláštních okolností bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data dokončení obnovovací inspekce. 8 Osvědčení vystavené na základě pravidel 7 nebo 8 této přílohy pozbude platnosti v některém z následujících případů: .1 pokud nejsou příslušné inspekce dokončeny ve lhůtách stanovených podle pravidla 4.1 této přílohy nebo .2 při převodu lodě pod vlajku jiného státu. Nové osvědčení se vystavuje pouze, když je vláda vystavující nové osvědčení plně přesvědčena, že loď je v souladu s požadavky pravidel 4.7 a 4.8 této přílohy. V případě převodu mezi smluvními stranami, pokud je zažádáno do 3 měsíců po uskutečněném převodu, musí vláda smluvní strany, pod jejíž vlajkou byla loď již dříve oprávněna plout, a to co nejdříve, předat správnímu orgánu kopie osvědčení nesené lodí před převodem a, jsou-li k dispozici, kopie příslušných zpráv o inspekcích. Kapitola 3 Vybavení a omezení vypouštění Pravidlo 9 Kanalizační systémy 1 Každá loď, která musí v souladu s pravidlem 2 odpovídat ustanovením této přílohy, musí být vybavena jedním z následujících kanalizačních systémů: .1 čistička odpadních vod, která musí být zařízením takového typu, který je schválený správním orgánem s přihlédnutím k normám a zkušebním metodám vyvinutým Organizací* nebo .2 systém pro rozmělňování a dezinfekci kanalizačního odpadu schválený správním orgánem. Tento systém musí být vybaven takovým zařízením, které je pro správní orgán uspokojující a které slouží pro dočasné skladování odpadních vod v době, kdy se loď nachází ve vzdálenosti menší než 3 námořní míle od nejbližší pevniny nebo .3 sběrná nádrž o objemu, která vyhovuje správnímu orgánu, sloužící k uchovávání všech odpadních vod, s ohledem na provoz lodě, počet osob na palubě a na další relevantní faktory. Sběrná nádrž musí být konstruována tak, aby vyhovovala správnímu orgánu. Musí být vybavena prostředky pro vizuální indikaci množství obsahu. 2. Na základě úpravy odstavce 1 musí být každá osobní loď, která má v souladu s pravidlem 2 vyhovovat ustanovením této přílohy a pro kterou platí pravidlo 11.3 při plavbách ve zvláštních oblastech, vybavena jedním z následujících systémů pro zpracovávání odpadních vod: .1 čistička odpadních vod, která musí být zařízením takového typu, který je schválený správním orgánem s přihlédnutím k normám a zkušebním metodám vyvinutým v Organizaci; nebo .2 sběrná nádrž o kapacitě, která vyhovuje správnímu orgánu. Nádrž, která slouží pro uchovávání všech odpadních vod, s ohledem na provoz lodě, počet osob na palubě a na dalších relevantních faktorech. Sběrná nádrž musí být konstruována tak, aby vyhovovala správnímu orgánu. Musí být vybavena prostředky pro vizuální indikaci množství obsahu. Pravidlo 10 Standardní vypouštěcí přípojky 1 Aby bylo možné připojení potrubí zařízení pro odevzdání látek z lodí k vypouštěcímu potrubí lodě, musí být obě vedení vybavena standardní vypouštěcí přípojkou v souladu s následující tabulkou: Standardní rozměry přírub pro vypouštěcí přípojky Popis\| Rozměr ---\|--- Vnější průměr\| 210 mm Vnitřní průměr\| Podle vnějšího průměru potrubí Průměr roztečné kružnice pro šrouby\| 170 mm Drážky v přírubě\| 4 otvory, 18 mm v průměru, pravidelně umístěné na roztečné kružnice pro šrouby výše uvedeného průměru, s drážkou k okraji příruby. Šířka drážky musí být 18 mm Tloušťka příruby\| 16 mm Šrouby a matice: počet a průměr\| 6, každý o průměru 16 mm a dostatečné délky Příruba je určena k tomu, aby přijímala potrubí až do maximálního vnitřního průměru 100 mm a musí být z oceli nebo jiného rovnocenného materiálu s plochým čelem. Tato příruba, spolu s vhodným těsněním, musí být vhodná pro provozní tlak 600 kPa. U lodí s konstrukční hloubkou výškou 5 m a méně může být vnitřní průměr vypouštěcí přípojky 38 mm. 2. U určených obchodních lodí, tj. osobních trajektů, může být vypouštěcí potrubí alternativně vybaveno vypouštěcí přípojkou, kterou může správní organ přijmout. Například může jít o tzv. rychlospojky. Pravidlo 11 Vypouštění odpadních vod A Vypouštění odpadních vod ve všech oblastech z lodí, které nepatří do kategorie osobních lodí. Vypouštění odpadních vod z osobních lodí mimo zvláštní oblasti. 1. Podle ustanovení pravidla 3 této přílohy, je vypouštění odpadních vod do moře zakázáno, a to vyjma následujících případů: .1 loď vypouští rozmělněné a dezinfikované odpadní vody s využitím systému schváleného správním orgánem v souladu s pravidlem 9.1.2 této přílohy, a to ve vzdálenosti více než 3 námořních mil od nejbližší pevniny, nebo vypouští odpadní vody, které nejsou rozmělněné nebo desinfikované, a to ve vzdálenosti větší než 12 námořních mil od nejbližší pevniny, a to za předpokladu, že se v žádném případě nesmí odpadní vody skladované ve sběrných tancích nebo odpadní vody, které pocházejí z kanalizace vedoucí z prostor obsahujících živá zvířata, vypouštět jednorázově, ale malou rychlostí a při tom, když se loď pohybuje rychlostí ne menší než 4 uzly; rychlost vypouštění musí být schválena správním orgánem na základě norem vypracovaných Organizací nebo .2 na lodi je v provozu schválená čistička odpadních vod, která byla certifikována správním orgánem a která splňuje provozní požadavky uvedené v pravidle 9.1.1 této přílohy. Odtoky nesmějí vytvářet viditelné plovoucí pevné látky nebo způsobovat zabarvení okolních vod. 2. Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na lodě operující ve vodách pod pravomocí smluvního státu a na hostující lodě z jiných států plující v těchto vodách a vypouštějící odpadní vody v souladu s méně přísnými požadavky, které mohou být uloženy ze strany daného státu. B Vypouštění odpadních vod z osobních lodí v rámci zvláštní oblasti 3. S výhradou ustanovení pravidla 3 této přílohy, musí být vypouštění odpadních vod z osobní lodi ve zvláštních oblastech zakázáno: .1 pro nové osobní lodě, a to ke dni 1. ledna 2016 nebo po tomto datu, s výhradou odstavce 2 pravidla 13; a .2 pro stávající osobní lodě, a to ke dni 1. ledna 2018 nebo po tomto datu, s výhradou odstavce 2 pravidla 13; a to kromě případů, kdy jsou splněny následující podmínky: Na lodi je v provozu schválená čistírna splašků, která byla certifikována správním orgánem a která splňuje provozní požadavky uvedené v pravidle 9.2.1 této přílohy. Odtoky nesmějí vytvářet viditelné plovoucí pevné látky nebo způsobovat zabarvení okolních vod. C Všeobecné požadavky 4 Pokud jsou splašky smíchány s odpadem nebo odpadními vodami souvisejícími s jinými přílohami této úmluvy, musí být splněny požadavky těchto příloh a samozřejmě také požadavky původní přílohy. Kapitola 4 Zařízení pro odevzdání látek z lodí Pravidlo 12 Zařízení pro odevzdání látek z lodí 1. Vláda každé smluvní strany úmluvy, která vyžaduje, aby lodě provozované ve vodách pod její pravomocí a hostující lodě plující v jejích vodách splňovaly požadavky pravidla 11.1, se zavazuje k tomu, že zajistí zařízení v přístavech a terminálech pro příjem odpadních vod a to takovým způsobem, aby při tom nedošlo k zpoždění lodí. Tato zařízení musí splňovat potřeby lodí, které je využívají. 2 Každá smluvní strana musí oznámit Organizaci, za účelem předání dotčeným smluvním vládám, všechny případy, kdy se zařízení zřízená podle tohoto pravidla zdají být nedostatečná. Pravidlo 13 Sběrná zařízení pro osobní lodě ve zvláštních oblastech 1. Každá účastnická strana, jejíž pobřeží hraničí se zvláštní oblastí, se zavazuje, že zajistí následující podmínky: .1 Zařízení pro příjem splašků jsou k dispozici v přístavech a terminálech, které jsou ve zvláštních oblastech a které jsou používány osobními loděmi; .2 Zařízení jsou dostatečná k uspokojení potřeb těchto osobních lodí; a .3 Zařízení jsou provozována tak, aby nedocházelo ke zbytečnému zdržování těchto osobních lodí. 2 Vláda každé dotčené strany poskytne Organizaci oznámení o opatřeních přijatých podle odstavce 1 tohoto pravidla. Po obdržení dostačujících oznámení v souladu s odstavcem 1 tohoto pravidla musí Organizace stanovit datum, od kterého budou platit požadavky pravidlo 11.3 ve vztahu k dotčené oblasti. Organizace poskytne všem stranám informaci o tomto datu, a to ne později než ve lhůtě 12 měsíců před tímto datem. Než bude toto datum stanoveno, musí lodě pohybující se v rámci tohoto zvláštního prostoru dodržovat požadavky pravidla 11.1 této přílohy. Kapitola 5 Kontroly přístavním státem Pravidlo 14 Kontroly přístavním státem na základě operativních požadavků** 1 Loď nacházející se v přístavu nebo příbřežním terminálu jiné smluvní strany, podléhá kontrolám prováděným úředníky řádně oprávněnými danou smluvní stranou, které se týkají operativních požadavků podle této přílohy tam, kde je důvodné podezření, že kapitán nebo posádka nejsou obeznámeni se zásadními palubními postupy týkajícími se zabraňování znečišťování odpadními vodami. 2 Za daných okolností uvedených v odstavci 1 tohoto pravidla, musí smluvní strana přijmout taková opatření, která zajistí, že loď nesmí plout, dokud se situace nedostane do souladu s požadavky této přílohy. 3 Na toho pravidlo se budou vztahovat postupy týkající se kontrol ze strany přístavního státu předepsané v článku 5 této úmluvy. 4. Nic v tomto pravidle se nesmí považovat za omezení práv a povinností smluvní strany provádějící kontrolu nad operativními požadavky výslovně stanovenými v této úmluvě. Dodatek k Příloze IV Dodatek Forma Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami MEZINÁRODNÍ OSVĚDČENÍ O ZAMEZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍMI VODAMI --- Vydáno na základě ustanovení Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění z lodí z roku 1973 ve znění Protokolu z roku 1978, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „úmluva“) na základě pověření vlády státu: ..................................................................................................................................................................................... (úplné označení státu) kým....................................................................................................................................................... (úplné označení příslušné osoby nebo Organizace oprávněné podle ustanovení této úmluvy) Údaje o lodi* Jméno lodi.............................................................................................................................................. Volací znak nebo čísla ........................................................................................................................... Rejstříkový přístav................................................................................................................................. Hrubá prostornost.................................................................................................................................. Počet osob, které je loď oprávněná přepravovat................................................................................... Číslo IMO†............................................................................................................................................ Nová/stávající loď‡ Datum, kdy byl položen kýl nebo kdy loď byla v podobném stádiu stavby nebo případně datum, kdy byla zahájena práce na přestavbě nebo úpravě či změně rozsáhlejšího charakteru............................... TÍMTO SE POTVRZUJE: 1\| Že loď je vybavena čističkou odpadních vod/zařízením pro rozmělňování/sběrnou nádrží a vypouštěcím potrubím v souladu s pravidly 9 a 10 Přílohy IV úmluvy, a to následovně: \| §1.1\| Popis čističky odpadních vod: \| \| Typ čističky odpadních vod: ............................................................................ \| \| Jméno výrobce ............................................................................................... \| \| Čistička odpadních vod je certifikována správním orgánem, aby splňovala normy týkající se odpadních vod, které jsou stanoveny v usnesení MEPC.2 (VI). \| *1.2\| Popis rozmělňovacího zařízení: \| \| Typ rozmělňovacího zařízení ........................................................................... \| \| Jméno výrobce ............................................................................................... \| \| Standardní stav odpadních vod po dezinfekci..................................................... \| 1.3\| Popis sběrné nádrže: \| \| Celkový objem sběrné nádrže........................................................................m3 \| \| Umístění ................................................................................................... \| 1.4\| Potrubí pro vypouštění odpadních vod do zařízení pro odevzdání látek z lodí, vybavené standardním připojením k pobřežním zařízením. 2\| Že loď podstoupila inspekci v souladu s nařízením 4 Přílohy IV úmluvy. 3\| Že inspekce prokázala, že konstrukce, vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál lodi a její stav jsou ve všech ohledech uspokojivé a že loď splňuje příslušné požadavky Přílohy IV úmluvy. Platnost tohoto osvědčení trvá do (dd/mm/rrrr) .................................................................................† na základě inspekcí v souladu s nařízením 4 Přílohy IV úmluvy. Datum dokončení inspekce, jež tvoří základ tohoto osvědčení (dd/mm/rrrr) ...................................... Místo vydání ........................................................................................................................................ (místo vydání osvědčení) Datum (dd/mm/rrrr).................................................\| .................................................................................. (datum vydání)\| (podpis řádně pověřeného úředníka vydávajícího toto osvědčení) (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ K PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI OSVĚDČENÍ, JE-LI PLATNÉ NA MÉNĚ NEŽ 5 LET V PŘÍPADECH, NA KTERÉ SE VZTAHUJE PRAVIDLO 8.3 --- Loď splňuje příslušná ustanovení úmluvy, a toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 8.3 Přílohy IV úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr)................................................................................... \| Podpis ................................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .................................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) ........................................... (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ PRO PŘÍPADY, VE KTERÝCH BYLA DOKONČENA OBNOVOVACÍ INSPEKCE A PLATÍ PRAVIDLO 8.4 --- Loď splňuje příslušná ustanovení úmluvy, a toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 8.4 Přílohy IV úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr)................................................................................... \| Podpis ................................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .................................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) ........................................... (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ PRO PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI OSVĚDČENÍ PRO DOPLUTÍ DO INSPEKČNÍHO PŘÍSTAVU NEBO NA BODU ODKLADU, KDY PLATÍ PRAVIDLO 8.5 NEBO 8.6 --- Toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 8.5 nebo 8.6* Přílohy IV úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr)...................................................................................................................................... \| Podpis ................................................................. \| (podpis řádně pověřeného úředníka) \| Místo .................................................................. \| Datum (dd/mm/rrrr) ........................................... (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) Potencionální změny úmluvy MARPOL v příloze V Rezoluce MEPC.201 (62) přijaté dne 15. července 2011 Dodatky k příloze protokolu z roku 1978, související s Mezinárodní úmluvou o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973 (revize MARPOL příloha V) VÝBORU PRO OCHRANU MOŘSKÉHO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ S odkazem na článek 38 (a) úmluvy Mezinárodní námořní organizace týkající se funkce Výboru pro mořského ochranu životního prostředí (Výbor), udělené prostřednictvím mezinárodních úmluv pro prevenci a kontrolu znečišťování moří, BERE NA VĚDOMÍ článek 16 Mezinárodní úmluva o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973 (dále jen „úmluva z roku 1973“) a článek VI Protokol z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973 (dále jen „Protokol z roku 1978“), které společně specifikují postup pro přijímání změn v protokolu z roku 1978 a svěřují příslušnému orgánu Organizace funkci pro zvažování a přijímání změn k úmluvě z roku 1973, ve znění protokolu z roku 1978 (MARPOL 73/78), PO ZVÁŽENÍ návrhu změn přílohy V dokumentu MARPOL 73/78, 1\\. PŘIJÍMÁ, v souladu s čl. 16(2)(d) úmluvy z roku 1973, změny přílohy V dokumentu MARPOL 73/78, jejichž znění je uvedeno v příloze k tomuto usnesení; 2\\. URČUJE, v souladu s článkem 16(2) (f)(iii) úmluvy z roku 1973, že změny se považují za přijaté dnem 1. července 2012, pokud však před tímto datem ne méně než třetina stran nebo strany kombinovaného obchodního loďstva, které tvoří ne méně než 50 % hrubé prostornosti světové obchodní flotily, nesdělí Organizaci své námitky vůči těmto změnám; 3\\. VYZÝVÁ účastnické strany, aby vzaly na vědomí tu skutečnost, že v souladu s čl. 16(2)(g)(ii) úmluvy z roku 1973 vstoupí uvedené změny v platnost dne 1. ledna 2013 na základě jejich přijetí a v souladu s výše uvedeným odstavcem 2; 4\\. ŽÁDÁ generálního tajemníka, v souladu s čl. 16(2)(e) úmluvy z roku 1973, aby předal všem stranám MARPOL 73/78 ověřené kopie tohoto usnesení a texty změn obsažených v příloze; 5\\. DÁLE ŽÁDÁ generálního tajemníka, aby předal členům Organizace, kteří nejsou účastnickými stranami úmluvy MARPOL 73/78, kopie tohoto usnesení a jeho přílohy. Příloha Revidovaný dokument MARPOL příloha V Pravidla pro zamezení znečištění odpadem z lodí Pravidlo 1 Definice Používá se pro účely této přílohy: 1 Termín mrtvá těla zvířat znamená těla jakýchkoli zvířat, která jsou převážena na palubě jako náklad a která zemřela nebo byla utracena během plavby. 2 Termín zbytky nákladu znamená zbytky jakéhokoli nákladu, které nejsou ošetřeny jinými přílohami této úmluvy a které zůstávají na palubě nebo v zádržném prostoru po nakládce nebo vykládce, a to včetně nakládky a vykládky přebytků nebo při rozlití materiálů, jež jsou v mokrém nebo suchém stavu nebo nerozpuštěné v mycí vodě, ale které nezahrnují prach ulpívající na palubě po zametání nebo prach na vnějších plochách lodi. 3 Termín olej na vaření znamená jakýkoli druh jedlého oleje nebo živočišného tuku, který se používá nebo je určen k použití pro přípravu nebo vaření potravin, ale který přitom nezahrnuje jídlo samotné, které je pomocí tohoto oleje připravováno. 4 Termín domácí odpad znamená všechny druhy odpadů, které nejsou zahrnuty v jiných přílohách a které jsou generovány v obytných prostorách na palubě lodi. Domácí odpad nezahrnuje tzv. šedou vodu. 5 Termín trasa znamená dráhu, na které loď pluje po moři v příslušném kurzu nebo v kurzech, včetně odchylky od nejkratší přímé trasy, která je vhodná pro navigační účely a která je základem pro to, aby byl všechen odpadní materiál vypuštěn rovnoměrně na takové oblasti na moři, která je racionální a proveditelná. 6 Termín lovné zařízení znamená jakékoli fyzické zařízení nebo jeho část, případně kombinaci různých komponentů, které mohou být umísťovány na vodě nebo ve vodě, a to za účelem shromažďování, nebo řízení pro následné zachycení nebo sběru mořských nebo sladkovodních organismů. 7 Termín pevné nebo plovoucí plošiny znamená pevné nebo plovoucí konstrukce umístěné na moři, které jsou určeny pro průzkum, využívání nebo další zpracování surovin z mořského dna. 8 Termín potravinové odpady znamená jakékoli látky ze zkažených nebo nedotčených potravin, které zahrnují ovoce, zeleninu, mléčné výrobky, drůbež, masné výrobky a zbytky potravin generované na palubě lodi. 9 Termín odpad znamená všechny druhy potravinových odpadů, domácích odpadů a provozních odpadů, všechny zbytky plastů, zbytky lodního nákladu, spalovací popel, olej na vaření, rybářské náčiní a mrtvá těla zvířat generovaná během normálního provozu na lodi, tedy materiál, který má být odstraňován průběžně nebo periodicky, s výjimkou těch látek, které jsou definovány nebo uvedeny v jiných přílohách k této úmluvě. Odpad nezahrnuje čerstvé ryby a jejich části generované v důsledku rybolovných činností prováděných během plavby, nebo v důsledku činnosti v oblasti akvakultury, která zahrnuje přepravu ryb, včetně měkkýšů, za účelem umístění v zařízeních akvakultury a přepravu vylovených ryb, včetně měkkýšů, z těchto zařízení na břeh za účelem dalšího zpracování. 10 Termín popel ze spalovny odpadu znamená popel a škváru pocházející z lodních spaloven používaných pro spalování odpadků. 11 Nejbližší pevnina. Termín „od nejbližší pevniny“ znamená od základní linie, od které jsou zřízené teritoriální vody dotčeného území v souladu s mezinárodním právem, vyjma případů, kdy pro účely této úmluvy „od nejbližší pevniny“ od severovýchodního pobřeží Austrálie bude znamenat linii vedenou od bodu na pobřeží Austrálie na: 11°00' jižní šířky, 142°08' východní délky do bodu 10°35' jižní šířky a 141°55 východní délky, poté k bodu 10°00' jižní šířky a 142°00 východní délky, odtud až k bodu 09°10' jižní šířky a 143°52 východní délky, odtud až k bodu 09°00' jižní šířky a 144°30' východní délky, odtud až k bodu 10°41' jižní šířky a 145°00' východní délky, odtud k bodu 13°00' jižní šířky a 145°00' východní délky, odtud až k bodu 15°00' jižní šířky a 146°00 východní délky, odtud k bodu 17°30' jižní šířky a 147°00' východní délky, odtud k bodu 21°00' jižní šířky a 152°55' východní délky, odtud až k bodu 24°30' jižní šířky a 154°00' východní délky, odtud až k bodu na pobřeží Austrálie v 24°42' jižní šířky a 153°15' východní délky. 12 Provozní odpady jsou všechny tuhé odpady (včetně kalů), které nejsou předmětem jiných příloh a které jsou shromažďovány na palubě během běžné údržby nebo během běžného provozu lodi, případně také odpady, které jsou použity pro uskladnění nákladu a manipulaci s nákladem. Provozní odpady zahrnuje také čisticí prostředky a přísady obsažené v nákladovém prostoru, stejně jako vnější mycí vodu. Provozní odpady nezahrnují šedou vodu, stokovou vodu nebo jiné podobné splašky nezbytné pro provoz lodi, s přihlédnutím k pokynům, jež jsou vypracovány v Organizaci. 13 Termín plastový materiál znamená pevný materiál, který obsahuje jako hlavní složku jeden nebo více vysokomolekulárních polymerů a který je tvořen (tvarován) v průběhu výroby polymerů nebo zpracování do konečného výrobku prostřednictvím tepla nebo tlaku. Plasty mají vlastnosti materiálu od tvrdých a křehkých až po měkké a pružné. Pro účely této přílohy znamená termín „všechny plastové materiály“ veškeré odpadky, které obsahují plastické hmoty v jakékoli formě, včetně syntetických lan, syntetických rybářských sítí, plastových pytlů na odpadky a popela ze spaloven plastových výrobků. 14 Termín zvláštní oblast znamená mořskou oblast, kde je z vážných technických důvodů ve vztahu k oceánografickému a ekologickému stavu a ve vztahu ke konkrétní povaze provozu nutné přijetí zvláštních závazných metod pro prevenci před znečišťováním moře prostřednictvím odpadních vod. Pro účely této přílohy se zvláštními oblastmi rozumí oblast Středozemního moře, oblast Baltského moře, oblast Černého moře, oblast Rudého moře, oblast Perského zálivu, oblast Severního moře, oblast Antarktidy a širší region Karibiku. tyto oblasti jsou definovány takto: .1 Termín oblast Středozemního moře znamená vlastní Středozemní moře včetně zálivů a jeho moří s hranicí mezi Středozemním mořem a Černým mořem, kterou tvoří rovnoběžka na 41° severní šířky a ohraničená na západě úžinou Gibraltaru na poledníku 005°36’ západní délky. .2 Termín oblast Baltského moře znamená vlastní Baltské moře s Botnickým zálivem, Finským zálivem a vstupem do Baltského moře ohraničeném rovnoběžkou místa Skaw ve Skagerraku na 57°44’.8 severní šířky. .3 Termín oblast Černého moře znamená vlastní Černé moře s hranicí mezi Středozemním mořem a Černým mořem tvořenou rovnoběžkou na 41° severní šířky. .4 Termín oblast Rudého moře znamená vlastní Rudé moře, včetně zálivů Suez a Aquaba, ohraničené na jihu loxodromou mezi Ras Si Ane (12°28’.5 severní šířky, 043°19’.6 východní délky) a Husn Murad (12°40’.4 severní šířky, 043°30’.5 východní délky). .5 Termín oblast Perského zálivu znamená oblast moře ležící severozápadně od loxodromy mezi Ras al Hadd (22°30’ severní šířky, 059°48’ východní délky) a Ras al Fasteh (25°04’ severní šířky, 061°25’ východní délky). .6 Termín oblast Severního moře znamená vlastní Severní moře včetně připojených moří s ohraničením mezi: .1 Severním mořem jižně od rovnoběžky na 62° severní šířky a východně od poledníku na 4° západní délky; .2 Skagerrakem, jižní hranice je vymezena východně od Skaw rovnoběžkou na 57°44.8' severní šířky a .3 Kanálem La Manche a jeho přístupy východně od poledníku na 5° západní délky a severně od rovnoběžky na 48°30' severní šířky. .7 Termín oblast Antarktidy znamená oblast moře jižně od rovnoběžky na 60° jižní šířky. .8 Termín širší region Karibiku zahrnuje Mexický záliv a vlastní Karibské moře, včetně připojených zálivů a moří a také včetně části Atlantského oceánu v rámci ohraničení, které tvoří rovnoběžka na 30° severní šířky východně od Floridy k poledníku na 77°30' západní délky, odtud k loxodromě až k průsečíku rovnoběžky na 20° severní šířky a poledníku na 59° západní délky, odtud k loxodromě na průsečíku rovnoběžky na 7°20' severní šířky a poledníku na 50° západní délky, odtud k loxodromě vedoucí jihozápadně k východní hranici Francouzské Guayany. Pravidlo 2 Použití Nebude-li výslovně uvedeno jinak, ustanovení této přílohy se budou vztahovat na všechny lodě. Pravidlo 3 Všeobecný zákaz vypouštění odpadu do moře 1 Vypouštění veškerého odpadu do moře je zakázáno, s výjimkou případů uvedených v pravidlech 4, 5, 6 a 7 této přílohy. 2. S výjimkou případů uvedených v pravidle 7 této přílohy, odstraňování jakýchkoliv plastů, včetně, ale nikoli výlučně, lan ze syntetických materiálů, sítí ze syntetických materiálů, plastových pytlů na odpadky a popelu ze spalování plastů, který může obsahovat jedovaté zbytky nebo těžké kovy, do moře se zakazuje. 3. S výjimkou případů uvedených v pravidle 7 této přílohy je zakázáno vypouštění oleje na vaření. Pravidlo 4 Vypouštění odpadu mimo zvláštní oblasti 1 Vypouštěcí následujícího odpadu do moře mimo zvláštní oblasti je přípustné pouze tehdy, když je loď na své cestě. Pokud je to možné, tak co možná nejdále od nejbližší pevniny. V žádném případě však ne méně než: .1 ve vzdálenosti 3 námořních mil od nejbližší pevniny u potravinářského odpadu, který byl zpracován rozmělňovacím mechanismem nebo mlýnkem. Tyto rozmělněné nebo mleté potravinářské odpady musí být schopné projít sítem s otvory ne většími než 25 mm. .2 ve vzdálenosti 12 námořních mil od nejbližší pevniny u potravinářského odpadu, který nebyl ošetřen podle výše uvedeného odstavce .1. .3 ve vzdálenosti 12 námořních mil od nejbližší pevniny u zbytků lodního nákladu, který nemůže být zpracován pomocí běžně dostupných metod pro vykládku. Tyto zbytky lodního nákladu nesmějí obsahovat žádné látky klasifikované jako škodlivé pro mořské prostředí, s přihlédnutím ke směrnicím vytvořeným v Organizaci. .4 Pokud jde o zvířecí těla, musí být vypuštění prováděno co nejdále od nejbližší pevniny, s přihlédnutím k pokynům vypracovaným v Organizaci. 2 Čisticí prostředky nebo přísady, které se nacházejí v nákladovém prostoru a voda pro mytí paluby a vnějších povrchů mohou být vypouštěny do moře, ale tyto látky nesmějí být škodlivé pro mořské prostředí, viz směrnice vytvořené v Organizaci. 3 Pokud je odpad smíchán nebo znečištěn prostřednictvím jiných látek, které se nesmějí vypouštět nebo u kterých existují odlišné požadavky na vypouštění, musí být použity přísnější požadavky. Pravidlo 5 Zvláštní požadavky na vypouštění odpadu z pevných nebo plovoucích plošin 1. Podle ustanovení odstavce 2 tohoto pravidla je vypouštění jakéhokoliv odpadu do moře zakázáno, pokud jde o vypouštění z pevných nebo plovoucích plošin a ze všech ostatních lodí nacházejících se v okruhu 500 m od těchto plošin. 2 Potravinářský odpad může být vypouštěn do moře z pevných nebo plovoucích plošin umístěných ve vzdálenosti více než 12 námořních mil od nejbližší pevniny a ze všech ostatních lodí nacházejících se v okruhu 500 m od těchto plošin, ale pouze tehdy, pokud byly tyto odpady zpracovány prostřednictvím mlýnku nebo rozmělňovacího mechanismu. Tyto rozmělněné nebo mleté potravinářské odpady musí být schopné projít sítem s otvory ne většími než 25 mm. Pravidlo 6 Vypouštění odpadu ve zvláštních oblastech 1 Vypouštění následujících odpadů do moří ve zvláštních oblastech je přípustné pouze tehdy, když loď pluje po moři. Je třeba dodržovat následující podmínky: .1 Vypouštění potravinových odpadů musí být prováděno co nejdále od nejbližší pevniny, ale ne méně než ve vzdálenosti 12 námořních mil od nejbližší pevniny nebo od nejbližšího ledovce. Potravinářské odpady musejí být rozdrcené nebo rozemleté. Musejí být schopny projít sítem s otvory ne většími než 25 mm. Potravinové odpady nesmějí být kontaminovány odpadem jiného typu. Vypouštění ptačích produktů, včetně drůbeže a částí drůbež, není povoleno v oblasti Antarktidy. Výjimkou jsou případy, kdy byla zvířata sterilizována. .2 Vypouštění zbytků lodního nákladu, který nemůže být zpracován pomocí běžně dostupných metod pro vykládku, při dodržení všech následujících podmínek: .1 zbytky lodního nákladu, čisticí prostředky nebo přísady obsažené ve vodě určené pro čištění neobsahují žádné látky klasifikované jako škodlivé pro mořské prostředí, přičemž se berou v úvahu pokyny vypracované v Organizaci; .2 Expediční přístav i přístav v konečné destinaci se nacházejí ve zvláštní oblasti a loď nebude pro tranzit využívat jakékoli přístaviště mimo tento zvláštní prostor; .3 V těchto přístavech není k dispozici žádné odpovídající zařízení pro příjem odpadu, přičemž se berou v úvahu pokyny vypracované v Organizaci; a .4 Tam, kde byly splněny podmínky dílčích bodů 2.1, 2.2 a 2.3 tohoto odstavce, může být provedeno vypouštění vody určené pro umývání lodního nákladu, tedy vody, která obsahuje příslušná rezidua. Toto musí být proveden co možná nejdále od nejbližší pevniny nebo od nejbližšího ledovce, ve vzdálenosti ne menší než 12 námořních mil od nejbližší pevniny nebo nejbližšího ledovce. 2 Čisticí prostředky nebo přísady, které se nacházejí ve vodě pro mytí paluby a vnějších povrchů, mohou být vypouštěny do moře, ale tyto látky nesmějí být škodlivé pro mořské prostředí, viz směrnice vytvořené v Organizaci. 3 Následující pravidla (kromě pravidel odstavce 1 těchto pravidel) platí s ohledem na oblast Antarktidy: .1 Každá účastnická strana, z jejíchž přístavů lodě odplouvají na plavbu do Antarktidy nebo do jejichž přístavu tyto lodě z Antarktidy připlouvají, se zavazuje, že co možná nejdříve zajistí odpovídající zařízení pro příjem všech odpadů ze všech lodí, aniž by přitom docházelo k nepřiměřeným zpožděním a přičemž budou dodržovány potřeby lodí, které tyto prostředky využívají. .2 Každá strana zajistí, aby všechny lodě plující pod jejich vlajkou měly před vstupem do prostoru Antarktidy dostatečnou kapacitu na palubě pro uchovávání všech odpadků pro dobu, kdy budou v této oblasti. U těchto lodí musejí být uzavřeny dohody o uvolňování takového odpadu na sběrných místech po vyplutí těchto lodí z prostoru Antarktidy. 4 Pokud je odpad smíchán nebo znečištěn prostřednictvím jiných látek, které se nesmějí vypouštět nebo u kterých existují odlišné požadavky na vypouštění, musí být použity přísnější požadavky. Pravidlo 7 Výjimky 1 Pravidla 3, 4, 5 a 6 této přílohy se nevztahují na následující případy: .1 odstraňování splašků z lodi nutné pro účely zajištění bezpečnosti lodi a osob na palubě nebo pro záchranu života na moři nebo .2 náhodná ztráta splašků následkem poškození lodi nebo jejího vybavení, a to za předpokladu, že před a po vzniku škody byla přijata veškerá přiměřená opatření za účelem zabránění nebo minimalizace úniku nebo .3 Náhodná ztráta lovných zařízení z lodi, a to za předpokladu, že byla přijata veškerá přiměřená bezpečnostní opatření, aby se takové ztrátě zabránilo nebo .4 vypuštění lovného zařízení z lodi v zájmu ochrany mořského prostředí nebo bezpečnosti této lodi či její posádky. 2 Výjimka během plavby: .1 Požadavky pravidel 4 a 6 uplatňované během plavby lodi se nevztahují na vypouštění odpadů potravin, kde je zřejmé, že uchovávání těchto potravinářských odpadů na palubě představuje bezprostřední zdravotní riziko pro lidi na palubě. Pravidlo 8 Zařízení pro odevzdání látek z lodí* 1. Vláda každé smluvní strany této úmluvy se zavazuje zajistit v přístavech a terminálech zřízení odpovídajících zařízení pro příjem odpadů, aniž by docházelo k jejich nepřiměřenému zpoždění, a podle potřeby lodí, které je využívají. 2 Zařízení pro odevzdání látek z lodí ve zvláštních oblastech .1 Každá strana, jejíž pobřeží hraničí se zvláštní oblastí, musí co nejdříve a ve všech přístavech a terminálech v rámci zvláštní oblasti zajistit odpovídající zařízení pro příjem odpadu, s přihlédnutím k potřebám lodí působících v těchto oblastech. .2 Každá dotčená strana poskytne Organizaci oznámení o opatřeních přijatých podle odstavce 3.1 tohoto pravidla. Po obdržení uspokojivých oznámení určí Organizace datum, od kterého budou platit požadavky pravidel 6 této přílohy, pokud jde o dotyčnou oblast. Organizace musí informovat o tomto datu všechny strany, a to ve lhůtě ne delší než 12 měsíců před tímto datem. Než bude toto datum stanoveno, musí lodě pohybující se v rámci tohoto zvláštního prostoru dodržovat požadavky pravidla 4 této přílohy, které se týkají vypouštění látek v těchto zvláštních oblastech. 3 Každá smluvní strana musí podat Organizaci oznámení, za účelem předání informací dotčeným vládám, tedy oznámení o všech případech, kdy se zařízení poskytované podle tohoto pravidla zdá být nedostatečné. Pravidlo 9 Kontroly přístavním státem na základě operativních požadavků†* 1 Loď nacházející se v přístavu nebo příbřežním terminálu pod pravomocí jiné smluvní strany, podléhá kontrolám prováděným úředníky řádně oprávněnými danou smluvní stranou, které se týkají operativních požadavků podle této přílohy tam, kde je důvodné podezření, že kapitán nebo posádka nejsou obeznámeni se zásadními palubními postupy týkajícími se zamezování znečištění odpadním materiálem. 2 Za okolností uvedených v odstavci 1 tohoto pravidla, musí smluvní strana přijmout taková opatření, která zajistí, že: loď nesmí plout, dokud se situace nedostane do souladu s požadavky této přílohy. 3 Na toho pravidlo se budou vztahovat postupy týkající se kontrol ze strany přístavního státu předepsané v článku 5 této úmluvy. 4. Nic v tomto pravidle se nesmí považovat za omezení práv a povinností smluvní strany provádějící kontrolu nad operativními požadavky výslovně stanovenými v této úmluvě. Pravidlo 10 Štítky, plány manipulace† s odpadky a vedení záznamů o odpadcích .1 Každá loď o celkové délce 12 m nebo více, a také všechny pevné nebo plovoucí plošiny musejí být opatřeny informativními štítky, které podle potřeby upozorňují posádku a cestující na požadavky na odstraňování uvedené v pravidlech 3, 4, 5 a 6 této přílohy. .2 Tyto štítky musí být napsány v pracovním jazyce personálu lodi a u lodí využívaných při plavbách do přístavů nebo příbřežních terminálů pod pravomocí jiných smluvních stran této úmluvy, musí být rovněž v angličtině, francouzštině nebo španělštině. 2 Každá loď o hrubé prostornosti 100 tun a více a každá lodi, která oprávněná přepravovat 15 osob a více musí nést plán manipulace s odpadky, který musí posádka dodržovat. Tento plán musí stanovovat písemné postupy pro sběr, ukládání, zpracování a odstraňování odpadů, včetně využití zařízení na palubě. Musí rovněž určovat osoby odpovědné za provádění tohoto plánu. Tento plán musí být v souladu s pokyny vypracovanými Organizací a napsán v pracovním jazyce posádky. 3 Každá loď o hrubé prostornosti 400 tun a více a každá lodi, která oprávněná přepravovat 15 osob a více která se provozuje při plavbách do přístavů nebo příbřežních terminálů pod pravomocí jiných smluvních stran této úmluvy a každá pevná nebo plovoucí plošina účastnící se průzkumu a využívání mořského dna musí nést Knihu záznamů o manipulaci s odpadem. Kniha záznamů o manipulaci s odpadem, ať již je součástí oficiálního lodního deníku či jinak, musí být ve formě uvedené v dodatku k této příloze: .1 Každé vypouštění materiálu do moře nebo do sběrného zařízení, stejně jako spalování materiálu, musí být zapsáno do této Knihy záznamů o manipulaci s odpadem a podepsáno odpovědným důstojníkem s uvedením data spalování nebo vypouštění. Každá vyplněná stránka v Knize záznamů o manipulaci s odpadem musí být podepsána kapitánem lodě. Položky v Knize záznamů o manipulaci s odpadem musí být minimálně v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud se také provádějí záznamy v úředním jazyce státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, tyto záznamy dostanou v případě sporu nebo nesrovnalostí přednost. .2 Záznam pro jednotlivá spalování nebo vypouštění musí obsahovat datum a čas, polohu lodi, popis odpadu a odhadované spálené nebo vypuštěné množství. .3 Na palubě lodi nebo pevné či plovoucí plošiny musí být tato kniha uchovávána a vedena, a to na takovém místě, aby byla v přiměřené době a snadno dostupná ke kontrole. Tento dokument je třeba uschovávat po dobu dvou let od provedení posledního záznamu. .4 V případě jakéhokoli vypouštění nebo náhodné ztráty materiálu uvedeném v pravidle 7 této přílohy je nutné do Knihy záznamů o manipulaci s odpadem provést zápis o okolnostech a důvodech této ztráty. Pokud jde o lodě s prostorností menší než 400, musí být uveden záznam do oficiálního lodního deníku, přičemž tento záznam musí obsahovat údaje o pozici lodě, okolnostech a důvodech pro vypouštění nebo ztrátu, podrobnostech o vypouštěných nebo ztracených položkách a údaje o přiměřených opatřeních, která mají zabránit těmto vypouštěním nebo ztrátám nebo je alespoň minimalizovat. 4 Správní orgán může upustit od požadavků pravidel na Knihu záznamů o manipulaci s odpadem u: .1 jakékoliv lodi provozované při plavbách o trvání méně než 1 hod., která je oprávněná přepravovat 15 osob nebo více nebo .2 pevné nebo plovoucí plošiny účastnící se průzkumu a využívání mořského dna. 5. Příslušný vládní orgán jedné smluvní strany této úmluvy je oprávněn Knihu záznamů o manipulaci odpadem zkontrolovat na palubě libovolné lodi, na kterou se vztahuje tato příloha, když je tato loď ve svém přístavu nebo příbřežním terminálu, a může pořídit kopii libovolného záznamu v této knize a může požádat kapitána lodi, aby potvrdil, že tato kopie představuje věrnou kopii tohoto záznamu. Jakákoliv takto pořízená kopie, která byla ověřena kapitánem lodi jako věrná kopie daného záznamu v Knize záznamů o manipulaci s odpadem bude přípustná při jakémkoliv soudním řízení jako důkaz o skutečnostech uvedených v daném záznamu. Kontrola Knihy záznamů o manipulaci s odpadem a pořízení ověřené kopie příslušným orgánem podle tohoto odstavce musí být provedeny co nejrychleji, aniž by došlo ke zbytečnému zpoždění dané lodi. 6 Případy náhodných ztrát nebo vypouštění lovných zařízení, podle pravidla 7.1.3 a 7.1.4, tedy tyto případy, u nichž existuje významná hrozba pro mořské prostředí nebo pro navigaci, musejí být hlášeny orgánům státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout. V případech, kdy k těmto ztrátám nebo vypouštěním dochází ve vodách podléhajících jurisdikci pobřežního státu, je třeba informovat rovněž orgány tohoto pobřežního státu. Dodatek Forma Knihy záznamů o manipulaci s odpadem KNIHA ZÁZNAMŮ O MANIPULACI S ODPADEM Jméno lodi.............................................................................................................................................. Volací znak nebo čísla .......................................................................................................................... Číslo IMO.............................................................................................................................................. Období od: .................................................................do...................................................................... 1 Úvod V souladu s pravidlem č. 10 přílohy V k Mezinárodní úmluvě o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973, ve znění protokolu z roku 1978 (MARPOL), musí být záznamy provedeny a udržovány u každé jednotlivé operace související s vypouštěním nebo spalováním odpadu. Patří sem rovněž vypouštění odpadů do moře a zařízení pro odevzdání látek z lodí, nebo překládání odpadu do jiných lodí, stejně jako náhodné ztráty odpadů. 2 Odpadní materiál a zacházení s tímto materiálem Termín odpad znamená všechny druhy potravinových odpadů, domácích odpadů a provozních odpadů, všechny zbytky plastů, zbytky lodního nákladu, spalovací popel, olej na vaření, rybářské náčiní a mrtvá těla zvířat generovaná během normálního provozu na lodi, tedy materiál, který má být odstraňován průběžně nebo periodicky, s výjimkou těch látek, které jsou definovány nebo uvedeny v jiných přílohách k této úmluvě. Odpad nezahrnuje čerstvé ryby a jejich části generované v důsledku rybolovných činností prováděných během plavby, nebo v důsledku činnosti v oblasti akvakultury, která zahrnuje přepravu ryb, včetně měkkýšů, za účelem umístění v zařízeních akvakultury a přepravu vylovených ryb, včetně měkkýšů, z těchto zařízení na břeh za účelem dalšího zpracování. Pokyny pro Realizaci přílohy V* MARPOL by v zájmu relevantních informací měly být také zohledněny. 3 Popis odpadu Odpad musí být za účelem provedení záznamů do Knihy záznamů o manipulaci s odpadem (nebo do oficiálního lodního deníku) roztříděný do skupin podle kategorií, a to takto: A Plasty B Potravinářské odpady C Domácí odpady D Olej na vaření E Popel ze spaloven F Provozní odpady G Zbytky z nákladu H Mrtvá těla zvířat I Nářadí pro lov† 4 Záznamy do Knihy záznamů o manipulaci s odpadem 4.1 Záznamy v Knize záznamů o manipulaci s odpadem musejí být prováděny při každé z těchto příležitostí: 4.1.1 Pokud je odpad vypouštěn do sběrného zařízení‡* na pevnině nebo na jiné lodi: .1 Datum a čas vypouštění .2 Přístav, ve kterém je toto zařízení instalováno, nebo jméno lodi s tímto zařízením .3 Kategorie vypouštěných odpadů .4 Odhadované množství vypouštěného odpadu v každé jednotlivé kategorii (v metrech krychlových) .5 Podpis odpovědného důstojníka. 4.1.2 Pokud je odpad spalován: .1 Datum a čas zahájení a ukončení spalování .2 Poloha lodi (zeměpisná šířka a délka) na počátku a při ukončení spalování .3 Kategorie spalovaného odpadu .4 Odhadované množství spalovaného materiálu v metrech krychlových .5 Podpis odpovědného důstojníka. 4.1.3 Pokud je odpad vypouštěn do moře v souladu s pravidly 4, 5 nebo 6 dokumentace MARPOL, příloha V: .1 Datum a čas vypouštění. .2 Poloha lodi (zeměpisná šířka a délka). Poznámka: při vypouštění zbytků nákladu je třeba přidat záznam o pozici lodi při zahájení a ukončení operace. .3 Kategorie vypouštěných odpadů .4 Odhadované množství vypouštěného materiálu pro každou kategorii (v metrech krychlových) .5 Podpis odpovědného důstojníka. 4.1.4 Náhodné nebo jiné mimořádné vypouštění odpadů do moře nebo ztráty odpadů, včetně případů, jež jsou v souladu s pravidlem 7 přílohy V (MARPOL): .1 Datum a čas události .2 Přístav nebo pozice lodi v době události (zeměpisná šířka a délka, hloubka vody, pokud je známa) .3 Kategorie vypouštěných nebo ztracených odpadů .4 Odhadované množství pro každou kategorii (v metrech krychlových) .5 Důvod pro vypouštění nebo důvod ztráty, obecné poznámky. 4.2 Množství odpadu Množství odpadu na palubě musí být odhadnuto pokud možno v metrech krychlových a odděleně podle kategorií. Kniha záznamů o manipulaci s odpadem obsahuje řadu odkazů na odhadovaná množství odpadu. Je známo, že přesnost odhadu množství odpadu záleží na konkrétním výkladu. Odhady objemů se liší před a po zpracování odpadu. Některé zpracovatelské postupy nemusí umožňovat provedení uspokojivého odhadu objemu, například v případě zpracování potravinového odpadu. Tyto faktory by měly být vzaty v úvahu při tvorbě a interpretaci záznamů uvedených v deníku. ZÁZNAM O VYPOUŠTĚNÍ ODPADŮ Jméno lodi......................................................... Volací znak nebo čísla...................................... Číslo IMO ........................................................ Kategorie odpadu: A. Plasty B. Potravinářské odpady C. Domácí odpady D. Olej na vaření E. Popel ze spaloven F. Provozní odpady G. Zbytky z nákladu H. Mrtvá těla zvířat I. Nářadí pro lov† Poznámka: Vypouštění jakéhokoliv odpadu jiného druhu než je potravinový odpad se ve zvláštních oblastech zakazuje. Pouze odpad odstraňovaný do moře se musí kategorizovat. Odpad jiné kategorie než je kategorie 1 vypouštěný do zařízení pro odevzdání látek z lodí může být uváděn jen v celkovém odhadovaném množství. Vypouštění zbytků nákladu vyžaduje zaznamenání poloh při zahájení a zastavení. Datum/čas\| Poloha lodi\| Odhadované množství vypuštěné do moře (m3)\| Odhadované množství vypuštěné do zařízení pro odevzdání látek z lodí nebo do jiných lodí (m3) \| Odhadované spálené množství (m3)\| Osvedčení/Podpis ---\|---\|---\|---\|---\|--- \| \| Kat. 2\| Kat. 3\| Kat. 4\| Kat. 5\| Kat. 6\| Kat. 1\| Jiné\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Podpis kapitána............................................... Dátum......................................................... Konsolidované znění úmluvy MARPOL, Příloha VI, včetně změn přijatých prostřednictvím usnesení MEPC.202 (62) a MEPC.203 (62)* Pravidla pro zamezení znečištění ovzduší z lodí Kapitola 1 - Obecné informace Pravidlo 1 Použití Ustanovení této přílohy se budou vztahovat na všechny lodě s výjimkou případů, kdy je výslovně uvedeno jinak v příslušných pravidlech 3, 5, 6, 13, 15, 16, 18, 19, 20, 21 a 22 této přílohy. Pravidlo 2 Definice Pro účely této přílohy: 1 Termín příloha znamená Přílohu č. VI k Mezinárodní úmluvě o zamezení znečištění moří z lodí, 1973 (MARPOL), ve znění Protokolu z roku 1978 a ve znění protokolu z roku 1997 upraveném Organizací, a to za předpokladu, že tyto změny jsou přijaty a uvedeny v platnost v souladu s ustanoveními článku 16 této úmluvy. 2 Podobné stádium stavby znamená stádium, kdy: .1 začíná stavba, kterou lze ztotožnit s konkrétní lodí a .2 montáž této lodě začala a zahrnuje nejméně 50 tun nebo jedno procento odhadované hmoty veškerého stavebního materiálu, podle toho, která hodnota je nižší. 3 Termín výroční datum znamená den a měsíc každého roku, který bude odpovídat datu vypršení platnosti Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ovzduší. 4 Termín pomocné ovládací zařízení znamená systém, funkci nebo řídicí strategií, jež jsou nainstalovány na jednotce lodního vznětového motoru za účelem ochrany motoru anebo jeho pomocných zařízení proti provozním stavům, které by mohly způsobit poškození nebo selhání motoru. Případně se může jednat o zařízení používané k usnadnění startu motoru. Pomocné řídicí zařízení může také plnit funkci strategického zařízení nebo opatření, u něhož bylo dostatečně prokázáno, že se nejedná o ochranný vypínač. 5 Termín kontinuální přísun je definován jako proces, při němž je odpad přiváděn do spalovací komory bez lidské pomoci. Spalovna má za normálních provozních podmínek se spalovací komorou operativní teplotu pohybující se mezi hodnotami 850 °C a 1200 °C. 6 Termín ochranný vypínač znamená zařízení, které měří, snímá nebo reaguje na provozní proměnné hodnoty (například otáčky motoru, teplotu, tlak u vstupu nebo jakýkoli jiný parametr), a to za účelem aktivace, modulace, zpomalení nebo deaktivace činnosti kterékoli části nebo funkce systému omezování emisí tak, že činnost systému omezování emisí je redukována při normálním provozu, pokud však použití takové vypínače není v podstatě zařazeno do použitých postupů certifikačních zkoušek emisí. 7 Termín emise znamená jakékoli uvolňování látek, které podléhají kontrole podle této přílohy. Jedná se o uvolňování látek z lodí do atmosféry nebo do moře. 8 Termín oblast regulace emisí znamená oblast, ve které je nutné, aby u lodí byla přijata zvláštní závazná opatření týkající se emisí, a to za účelem eliminace, snížení a regulace znečišťování ovzduší emisemi NOx nebo SOx a prachových částic nebo všech tří druhů emisí a jejich doprovodných nepříznivých dopadů na lidské zdraví a životní prostředí. Oblasti regulace emisí musejí zahrnovat také ty oblasti, jež jsou uvedeny v pravidlech 13 a 14 této přílohy. 9 Termín pohonná ropná látka znamená jakékoli palivo dodávané za účelem spalování a určené pro tyto spalovací účely v rámci pohonu nebo provozu na palubě lodi, včetně destilovaných a zbytkových paliv. 10 Termín hrubá prostornost znamená hrubou prostornost vypočítanou v souladu s pravidly o měření prostornosti obsaženými v Příloze I Mezinárodní úmluvy o měření prostornosti lodí z roku 1969 nebo jakékoli následné úmluvy. 11 Termín instalace ve vztahu k pravidlu 12 této přílohy znamená instalaci systémů, vybavení, včetně přenosných hasicích jednotek, izolací nebo jiného materiálu na lodi. Do této skupiny však nepatří opravy nebo nabíjení již dříve instalovaných systémů, vybavení, izolací nebo jiného materiálu či doplňování přenosných hasicích jednotek. 12 Termín nainstalovaný znamená námořní vznětový motor, který je nebo má být nainstalován na lodi, včetně přenosného pomocného vznětového lodního motoru, a to pouze tehdy, když je jeho palivový, chladicí nebo výfukový systém nedílnou součástí lodi. Palivový systém je považován za nedílnou součást lodi pouze tehdy, pokud je k této lodi trvale připevněn. Tato definice zahrnuje námořní vznětový motor, který se používá k doplnění nebo rozšíření instalované výkonové kapacity lodi a který má být nedílnou součástí této lodi. 13 Termín strategie nestandardní regulace emisí znamená strategii nebo opatření, která za běžných podmínek provozu lodi snižuje účinnost systému regulace emisí pod úroveň předpokládanou v použitých postupech zkoušek emisí. 14 Termín námořní vznětový motor znamená jakýkoli motor s vratným pohybem a s vnitřním spalováním, který je provozován s kapalným nebo duálním palivem. Jedná se o motor, na který se vztahuje pravidlo 13 této přílohy, a to včetně přídavných/sdružených systémů (v případě jejich aplikace). 15 Termín technické pravidlo NOx znamená technické pravidlo pro regulaci emisí oxidů dusíku z lodních vznětových motorů přijaté usnesením č. 2 z konference MARPOL v roce 1997 ve znění změn provedených Organizací, a to za předpokladu, že tyto změny jsou přijaty a vstoupí v platnost v souladu s ustanoveními článku 16 této úmluvy. 16 Termín látky poškozující ozónovou vrstvu znamená regulované látky, jež jsou definovány v odstavci (4) článku 1 v rámci Montrealského protokolu o látkách poškozujících ozónovou vrstvu, 1987. Látky jsou uvedeny v Přílohách A, B, C nebo E uvedeného protokolu, který je platný v době aplikace nebo interpretace této přílohy. Látky poškozující ozónovou vrstvu, které se mohou nacházet na palubě lodi, zahrnují následující položky (ale nikoli výlučně): Halon 1211\| \| bromchlordifluormetan ---\|---\|--- Halon 1301\| \| bromtrifluormetan Halon 2402\| \| 1,2-Dibrom-1,1,2,2-tetraflouretan (známý také jako Halon 114B2) CFC -11\| \| \| Trichlorfluormetan CFC-12\| \| \| Dichlordifluormetan CFC-113\| \| \| 1,1,2-Trichlor-1,2,2-trifluoretan CFC-114\| \| \| 1,2-Dichlor-1,1,2,2-tetrafluoretan CFC-115\| \| \| Chloropentafluoretan 17 Termín spalování na palubě znamená spalování odpadů nebo jiných látek na palubě lodi, pokud tyto odpady nebo jiné látky vznikají během normálního provozu lodi. 18 Termín palubní spalovna znamená lodní zařízení určené především pro účely spalování. 19 Termín postavené lodě znamená lodě, jejichž kýl byl položen nebo které jsou v podobném stádiu stavby. 20 Termín ropný kal znamená kal z pohonné ropné látky nebo z odlučovačů mazacího oleje, odpadních mazací olej z hlavního nebo pomocného strojního zařízení nebo odpadní ropná látka z odlučovačů stokové vody, odlučovače ropných látek nebo odkapních mís. 21 Pojem tanker ve vztahu k pravidlu 15 této přílohy znamená ropný tanker definovaný v pravidle 1 Přílohy I této úmluvy, nebo chemický tanker definovaný v pravidle 1 Přílohy II této úmluvy. 22 Stávající loď je taková loď, která není nová. 23 Nová loď: .1 Jedná se o takovou loď, pro kterou byla zadaná smlouva o stavbě dne 1. ledna 2013 nebo po tomto datu; nebo .2 V případě neexistence smlouvy o stavbě, u níž byl již položen kýl nebo která je v podobném stádiu stavby ke dni 1. července 2013 nebo po tomto datu; nebo .3 Loď, jejíž dodávka je provedená dne 1. července 2015 nebo po tomto datu. 24 Termín velká přestavba znamená ve vztahu ke kapitole 4 této přílohy konverzi lodi: .1 u které dochází k podstatné změně rozměrů, nosnosti nebo výkonu motoru lodi, nebo .2 u které dochází ke změně typu lodi; nebo .3 u níž podle názoru správního orgánu existuje záměr podstatně prodloužit životnost lodi; nebo .4 u níž dochází k jiným změnám lodi, tedy k takovým, které by v případě nové lodi byly předmětem příslušných ustanovení této úmluvy. Jedná se tedy o takové změny, jež nejsou u stávající lodi použitelné; nebo .5 která podstatně mění energetickou účinnost lodi a zahrnuje jakékoli úpravy, které by mohly způsobit překročení požadované hodnoty EEDI, jak je stanoveno v pravidle 21 této přílohy. 25 Termín loď s volně loženým nákladem znamená takovou loď, která je určena především k přepravě suchého hromadného nákladu, včetně takových typů jakými jsou rudy ve smyslu pravidla 1 kapitoly XII úmluvy SOLAS 74 (ve znění pozdějších pravidel). Do této skupiny však nepatří dopravci kombinovaných materiálů. 26 Doprava plynových látek souvisí s nákladními loděmi konstruovanými nebo přizpůsobenými a užívanými pro účely hromadné přepravy jakéhokoli zkapalněného plynu. 27 Termín tanker ve vztahu k pravidlu 4 této přílohy znamená ropný tanker definovaný v pravidle 1 Přílohy I této úmluvy, nebo chemický tanker či NLS tanker definovaný v pravidle 1 Přílohy II této úmluvy. 28 Termín kontejnerová loď znamená loď určenou výhradně pro přepravu kontejnerů v podpalubí a na palubě. 29 Loď se všeobecným nákladem je loď s několika palubami nebo s jednou palubou. Tato loď je určena především pro přepravu všeobecného nákladu. Tato definice vylučuje lodě se specializovaným suchým nákladem, které nejsou zahrnuty do výpočtu referenčních linek pro lodě se všeobecným nákladem. Jedná se konkrétně o lodě s živočišným nákladem, nákladní čluny, lodě s těžkým nákladem, jachty, lodě s jaderným palivem. 30 Termín přeprava chlazeného nákladu znamená přepravu na lodi upravené výhradně pro přepravu chlazeného nákladu v podpalubí. 31 Termín loď pro kombinovanou přepravu nákladu znamená loď určenou k naložení 100% hrubé nosnosti prostřednictvím kapalného i suchého hromadného nákladu. 32 Termín osobní loď znamená takovou loď, která přepravuje více než 12 cestujících. Další informace 33 Termín ro-ro nákladní loď (přeprava vozidel) znamená vícepalubní nákladní loď typu roll-on-roll-off, která je určena pro přepravu prázdných osobních a nákladních vozidel. 34 Termín ro-ro nákladní loď znamená loď určenou pro přepravu jednotek nákladu typu roll-on-roll-off. 35 Termín ro-ro osobní loď znamená loď pro osobní přepravu, která obsahuje nákladové prostory roll-on-roll-off. 36 Dosažená hodnota EEDI je hodnotou dosaženou jednotlivou lodí v souladu s pravidlem 20 této přílohy. 37 Požadovaná hodnota EEDI je maximální hodnotou dosažené EEDI, která je povolena pravidla 21 této přílohy pro konkrétní typ a velikost lodi. Pravidlo 3 Výjimky a osvobození Obecné informace 1 Pravidla této přílohy se nebudou vztahovat na: .1 jakékoli emise nezbytné pro účely zajištění bezpečnosti lodi nebo záchranu života na moři nebo .2 jakékoli emise vyplývající z poškození lodi nebo jejího vybavení: .2.1 Za předpokladu, že byla přijata veškerá přiměřená bezpečnostní opatření po vzniku poškození nebo objevení emisí za účelem zamezení nebo minimalizace emisí a .2.2 S výjimkou takových případů, kdy vlastník nebo kapitán lodi jednali takovým způsobem, že toto poškození dopustili, nebo případů nedbalosti a s vědomím, že škoda pravděpodobně nastane. Zkoušky pro snížení emisí z lodí a výzkum technologií regulace emisí 2 Správní orgán smluvní strany může, v případné spolupráci s ostatními správními orgány, vydat výjimku z určitých ustanovení této přílohy pro lodě, které podstoupí zkoušky pro vývoj technologií snižování emisí a regulace emisí z lodí a programy konstrukcí motorů. Tato výjimka může být poskytnuta pouze v případech, kdy mohou použití zvláštních ustanovení v příloze nebo v upravených Technických pravidlech NOx z roku 2008 bránit výzkumu vývoje těchto technologií či programů. Povolení pro takovou výjimku musí být poskytováno pouze minimálnímu potřebnému počtu lodí. Musí také podléhat následujícím ustanovením: .1 u vznětových motorů námořních lodí s výtlakem v rámci jednoho válce v hodnotě až 30 f nesmí doba zkoušky překročit 18 měsíců. Pokud je zapotřebí dodatečného času, může příslušný schvalovací správní orgán (nebo správní orgány) umožnit prodloužení na jedno další období 18 měsíců nebo .2 u vznětových motorů námořních lodí s výtlakem jednoho válce v hodnotě až 30 l nesmí doba trvání zkoušky překročit pět let. Přitom musí být vyžadováno hodnocení vývoje ze strany schvalovacího správního orgánu (nebo správních orgánů), a to při každé průběžné inspekci. Povolení může být na základě tohoto hodnocení odňato, pokud se zkoušení nedrží podmínek povolení nebo je-li zjištěno, že technologie nebo program nemusí přinášet efektivní výsledky v oblasti snižování a regulace emisí z lodí. Pokud hodnotící správní orgán (nebo správní orgány) určí, že pro provedení zkoušky určité technologie nebo programu bude zapotřebí dodatečného času, může být povolení prodlouženo o další období nepřesahující pět let. Emise pocházející z těžby minerálů z mořského dna 3.1 Emise přímo pocházející z průzkumu, využívání a souvisejícím přípřežním zpracování nerostných zdrojů z mořského dna jsou v souladu s článkem 2(3)(b) (ii) této úmluvy osvobozeny od ustanovení této přílohy. Tyto emise zahrnují následující položky: .1 emise vznikající při spalování látek, které jsou výhradně a přímo výsledkem průzkumu, využívání a souvisejícího příbřežního zpracování nerostných zdrojů z mořského dna, a to včetně (ale nikoli výlučně) spalování uhlovodíků a řezaných kusů či kalů, stejně jako stimulačních tekutin během dokončování vrtu a zkoušení, a také spalování vyplývající z obrácených podmínek; .2 uvolňování plynů a těkavých sloučenin zachycených ve vrtných kapalinách a řezaných kusech; .3 emise spojené výhradně a přímo s používáním, manipulací nebo skladováním minerálů z mořského dna a .4 emise ze vznětových motorů námořních lodí, které jsou výhradně spojeny s průzkumem, využíváním a souvisejícím příbřežním zpracováním nerostných zdrojů z mořského dna. 3.2 Požadavky pravidla 18 této přílohy se nevztahují na používání uhlovodíků, které jsou vyráběny a následně používány na místě jako palivo (po schválení správním orgánem). Pravidlo 4 Ekvivalenty* 1 Správní orgán smluvní strany může povolit libovolnou armaturu, materiál, zařízení nebo přístroj k montáži na lodi nebo jiné postupy, alternativní pohonné ropné látky nebo metody vyhovění používané jako alternativy k prostředkům, jež jsou požadovány touto přílohou, pokud je tato armatura, materiál, zařízení nebo přístroj či jiné postupy, alternativní pohonné ropné látky nebo metody vyhovění přinejmenším stejně účinné ve smyslu snižování emisí jako ty, jež jsou vyžadovány touto přílohou, včetně všech norem uvedených v pravidlech 13 a 14. 2 Správní orgán smluvní strany, který povoluje armaturu, materiál, zařízení nebo přístroj či jiné postupy, alternativní pohonné ropné látky nebo metody vyhovění používané jako alternativu k položkám požadovaným touto přílohou, musí informovat Organizaci, aby bylo možné sdělit jiným smluvním stranám jejich podrobnosti z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná. 3 Správní orgán smluvní strany by měl vzít v úvahu veškeré příslušné pokyny, které vypracovala Organizace a které se týkají ekvivalentů uvedených v tomto pravidle. 4 Správní orgán smluvní strany, který umožňuje používání ekvivalentu stanoveného v odstavci 1 tohoto pravidla, musí usilovat o to, aby se nenarušilo nebo nepoškodilo životní prostředí, lidské zdraví a dále také majetek nebo zdroje nebo ekvivalenty jiných smluvních států. Kapitola 2 Inspekce, vydávání osvědčení a prostředky kontroly Pravidlo 5 Inspekce 1 Každá loď o hrubé prostornosti 400 tun a více a každá pevná či plovoucí vrtná souprava a další plošiny budou v zájmu zajištění souladu s požadavky kapitoly 3 této přílohy předmětem níže uvedených inspekcí: .1 Počáteční inspekce před uvedením lodi do provozu nebo před prvním vystavením osvědčení požadovaného podle pravidla 6 této přílohy. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy. .2 Obnovovací inspekce v intervalech stanovených správním orgánem, ale nepřekračujících pět let, kromě případů, kdy platí pravidla 9.2, 9.5, 9.6 nebo 9.7 této přílohy. Obnovovací inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky kapitoly 3 této přílohy. .3 Průběžná inspekce ve lhůtě tří měsíců před nebo po druhém výročním datu nebo ve lhůtě tří měsíců před nebo po třetím výročním datu vystavení osvědčení, která se musí uskutečnit při jedné z výročních inspekcí uvedených v odstavci 1.4 tohoto pravidla. Průběžná inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou vybavení a zařízení plně v souladu s platnými kapitoly 3 této přílohy a jsou v dobrém provozním stavu. Tyto průběžné inspekce musí být potvrzeny na osvědčení IAPP vystaveném na základě pravidla 6 nebo 7 této přílohy; .4 Výroční inspekce do tří měsíců před nebo po každém výročním datu vystavení osvědčení, včetně generální inspekce konstrukce, vybavení, systémů, armatur, zařízení a materiálu uvedené v odstavci 1.1 tohoto pravidla, aby se zajistilo, že byly udržovány v souladu s odstavcem 5 tohoto pravidla a že zůstanou v uspokojivém stavu po dobu životnosti, pro kterou je loď určena. Tyto výroční inspekce musí být potvrzeny na osvědčení IAPP vystaveném na základě pravidla 6 nebo 7 této přílohy a .5 Dodatečná inspekce, podle okolností buď obecná nebo částečná, musí být provedena po všech zásadních opravách nebo rekonstrukcích předepsaných v odstavci 5 tohoto pravidla nebo po provedení opravy plynoucí z inspekcí předepsaných v odstavci 6 tohoto pravidla. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že nezbytné opravy nebo rekonstrukce byly provedeny efektivně, že materiál a provedení těchto oprav nebo rekonstrukcí je ve všech ohledech uspokojivé a že loď je ve všech ohledech v souladu s požadavky kapitoly 3 této přílohy. 2 V případě lodí s hrubou prostorností menší než 400 tun může správní orgán stanovit vhodná opatření k tomu, aby se zajistilo dodržování příslušných ustanovení kapitoly 3 této přílohy. 3 Inspekce lodí týkající se vymáhání ustanovení této přílohy musí být prováděny úředníky správního orgánu. .1 Správní orgán však může inspekcemi pověřit buď inspektory jmenované pro tento účel nebo jím uznané Organizace. Tyto Organizace musí splňovat směrnice přijaté Organizací;* .2 Inspekce lodních vznětových motorů a vybavení zaměřenou na dosažení souladu s pravidlem 13 této přílohy musí být provedena v souladu s upravenými Technickým předpisem NOx z roku 2008; .3 Když jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace rozhodne, že stav lodi nebo jejího vybavení zásadně neodpovídá údajům v osvědčení, tento inspektor nebo Organizace zajistí, aby byla přijata nápravná opatření a včas uvědomí správní orgán. Pokud taková nápravná opatření přijata nejsou, správní orgán musí osvědčení odebrat. Pokud je loď v přístavu jiné smluvní strany, musí být také okamžitě informovány příslušné orgány daného přístavního státu. Když úředník správního orgánu, jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace informuje příslušné orgány přístavního státu, musí dotčená vláda přístavního státu poskytnout tomuto úředníkovi, inspektorovi nebo Organizaci veškerou nezbytnou pomoc, aby mohli plnit své povinnosti plynoucí z tohoto pravidla a .4 V každém případě musí příslušný správní orgán plně zaručit úplnost a účinnost inspekce a zajistit veškeré nezbytné náležitosti ke splnění této povinnosti. 4 Lodě, kterých se týká kapitola 4 této přílohy, jsou rovněž předmětem níže uvedených průzkumů, s přihlédnutím k pokynům přijatým Organizací:† .1 Počáteční inspekce před uvedením nové lodi do provozu a před vydáním Mezinárodního certifikátu energetické účinnosti. Inspekce ověří, zda je dosažená hodnota EEDI u lodi v plném souladu s požadavky uvedenými v kapitole 4 této přílohy a zda je na palubě SEEMP požadované prostřednictvím pravidla 22 této přílohy; .2 Celková nebo částečná inspekce, podle okolností, po velké přestavbě lodi, na kterou se vztahuje toto pravidlo. Inspekce zajistí, aby byla dosažená hodnota EEDI přepočítána jako nezbytná a aby splňovala požadavek pravidla 21 této přílohy, s redukčním faktorem použitelného na typ lodi a velikost upravené lodi ve fázi, která odpovídá datu zakázky nebo datu pokládání kýlu, případně datu dodání určenému pro původní loď, v souladu s pravidlem 2.23 této přílohy; .3 V případech, kdy je přestavba nové nebo stávající lodi tak rozsáhlá, že loď je považována správním orgánem za loď nově postavenou, musí tento správní orgán určit míru nutnosti počáteční kontroly dosažené hodnoty EEDI. Taková inspekce, pokud je uznána jako potřebná, musí zajistit kalkulaci dosažené hodnoty EEDI a splnění požadavků pravidla 21 této přílohy, s redukčním faktorem použitelným podle typu a velikosti přestavěné lodi k datu smlouvy o úpravě, nebo k datu zahájení přeměny v případě neexistence smlouvy. Inspekce by měla také ověřit, zda jsou prostředky SEEMP, jež jsou požadované podle pravidla 22 této přílohy, palubě; a .4 U stávajících lodí se musí provést ověření požadavku na přítomnost prostředků SEEMP na palubě v souladu s pravidla 22 této přílohy, a to během prvního průběžného nebo kontrolní inspekce uvedené v odstavci 1 tohoto pravidla. Rozhodující je případ, který nastane jako první. Tato inspekce musí být provedena dne 1. ledna 2013 nebo po tomto datu. 5 Zařízení musí být udržováno tak, aby bylo v plném souladu s ustanoveními této přílohy. Bez výslovného souhlasu správního orgánu nesmějí být prováděny žádné změny zařízení, systémů, připojení, uspořádání nebo materiálů, tedy takové změny, jež jsou předmětem inspekce. Přímá výměna tohoto vybavení a armaturách za vybavení a armatury splňující ustanovení této přílohy je povolena. 6. Kdykoliv na lodi dojde k nehodě nebo je zjištěna závada, která podstatně ovlivňuje účinnost nebo úplnost lodního zařízení na něž se vztahuje tato příloha, velitel nebo vlastník lodi při nejbližší příležitosti uvědomí správní orgán, uznanou Organizaci nebo jmenovaného inspektora odpovědného za vystavení příslušného osvědčení. Pravidlo 6 Vystavení nebo potvrzení osvědčení Mezinárodní certifikát pro prevenci před znečišťováním ovzduší 1 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ovzduší musí být vydáno po počáteční nebo obnovovací inspekci v souladu s ustanoveními pravidla 5 této přílohy, a to pro: .1 jakoukoli loď o hrubé prostornosti 400 tun a více, která se provozuje při plavbách do přístavů nebo příbřežních terminálů pod pravomocí jiných účastnických stran a .2 plošiny a vrtné soupravy provozované při plavbách na vodách pod svrchovaností nebo pravomocí jiných smluvních stran. 2 Pro loď postavenou před datem počátku platnosti Přílohy VI v platnost pro správní organ této lodi musí být vydáno Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ovzduší v souladu s odstavcem 1 tohoto pravidla, a to nejpozději při prvním naplánovaném uložení v suchém doku po datu počátku platnosti. V žádném případě však ne později než tři roky po tomto datu. 3 Toto osvědčení musí být vystaveno nebo potvrzeno buď správním orgánem nebo jakýmikoliv řádně pověřenými osobami či organizacemi.* Ve všech případech správní orgán za osvědčení přejímá plnou zodpovědnost. Mezinárodní osvědčení o energetické účinnosti 4 Mezinárodní osvědčení o energetické účinnosti pro konkrétní loď musí být vydáno na základě inspekce, podle ustanovení pravidla 5.4 této přílohy. Toto osvědčení se vydává jakýmkoli lodím s hrubou prostorností 400 a vyšší, a to před tím, než loď vypluje na moře do přístavů nebo příbřežních terminálů pod jurisdikcí dalších stran. 5 Toto osvědčení musí být vystaveno nebo potvrzeno buď správním orgánem nebo jakýmikoliv řádně pověřenými osobami či organizacemi. Ve všech případech správní orgán za osvědčení přejímá plnou zodpovědnost. Pravidlo 7 Vystavení osvědčení jinou smluvní stranou 1. Smluvní strana může nechat na žádost správního orgánu provést inspekci lodi a, je-li přesvědčena, že jsou ustanovení této přílohy splněna, pro danou loď vystavit nebo povolit vystavení Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ovzduší a, je-li to vhodné, potvrdí nebo povolí potvrzení uvedeného osvědčení na lodi, a to v souladu s touto přílohou. 2 Kopie tohoto osvědčení a kopie zprávy o inspekci musí být co nejdříve předány zadávajícímu správnímu orgánu. 3 Takto vystavené osvědčení musí obsahovat prohlášení o tom, že bylo vystaveno na žádost správního orgánu musí mít stejnou účinnost a být uznáno stejně jako osvědčení vystavené na základě pravidla 6 této přílohy. 4 Pro loď, která je oprávněna plout pod vlajkou státu, který není smluvní stranou nesmí být vystaveno žádné Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ovzduší nebo Mezinárodní osvědčení o energetické účinnosti. Pravidlo 8 Forma osvědčení Mezinárodní osvědčení o prevenci proti znečišťování ovzduší 1 Mezinárodní osvědčení o prevenci proti znečišťování ovzduší musí být vypracováno ve formě odpovídající vzoru uvedenému v Dodatku I k této příloze, musí být vypracováno alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud se používá také úřední jazyk vydávajícího státu, bude mít tento jazyk přednost v případě sporu nebo nesrovnalosti. Mezinárodní osvědčení o energetické účinnosti 2 Mezinárodní osvědčení o energetické účinnosti musí být vypracováno ve formě odpovídající vzoru uvedenému v Dodatku VIII k této příloze, musí být vypracováno alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud se používá také úřední jazyk vydávající strany, bude mít tento jazyk přednost v případě sporu nebo nesrovnalosti. Pravidlo 9 Trvání a platnost osvědčení Mezinárodní certifikát pro prevenci před znečišťováním ovzduší 1 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ovzduší se vystavuje na dobu stanovenou správním orgánem a které nesmí přesáhnout dobu pět let. 2 Bez ohledu na požadavky odstavce 1 tohoto pravidla platí následující body: .1 když je obnovovací inspekce dokončena do tří měsíců před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení. .2 když je obnovovací inspekce dokončena po datu uplynutí platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení a .3 když je obnovovací inspekce dokončena více než tři měsíce před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data dokončení obnovovací inspekce. 3. Pokud je osvědčení vystaveno na dobu kratší než pět let, správní orgán může prodloužit platnost osvědčení do termínu po uplynutí doby platnosti na maximální dobu uvedenou v odstavci 1 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že se řádně provádí inspekce uvedené v pravidlech 5.1.3 a 5.1.4 této přílohy platné, když se osvědčení vystavuje na dobu pěti let. 4 Pokud byla obnovovací inspekce dokončena a nové osvědčení nelze vystavit ani umístit na palubě lodi před skončením platnosti stávajícího osvědčení, může osoba nebo Organizace oprávněná správním orgánem potvrdit stávající osvědčení, které pak musí být přijato jako platné na další období, které nesmí přesáhnout délku pět měsíců od uplynutí data platnosti. 5 Pokud loď v době, kdy vyprší platnost osvědčení není v přístavu, v němž má podstoupit inspekci, může správní orgán dobu platnosti osvědčení prodloužit, ale toto prodloužení se uděluje pouze za účelem umožnění loď dokončit její plavbu do přístavu, v němž má podstoupit inspekci, a pak pouze v případech, kdy se tak zdá správné a přijatelné. Žádné osvědčení se nesmí prodloužit na dobu delší než tři měsíce a loď, pro kterou se prodloužení uděluje nebude oprávněna, při svém příjezdu do přístavu, v němž má podstoupit inspekci, na základě tohoto prodloužení opustit přístav bez nutnosti získat nové osvědčení. Po dokončení obnovovací inspekce bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení před udělením prodloužení. 6 Osvědčení vystavené pro loď, která se provozuje na krátkých plavbách, a které nebylo prodlouženo podle výše uvedených ustanovení tohoto pravidla může být prodlouženo správním orgánem na dobu odkladu v délce až jednoho měsíce od uplynutí na něm vyznačené doby platnosti. Po dokončení obnovovací inspekce bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení před udělením prodloužení. 7 Za zvláštních okolností, jak je stanoveno správním orgánem, nemusí být nové osvědčení datováno od data skončení platnosti stávajícího osvědčení tak, jak požadují odstavce 2.1, 5 nebo 6 tohoto pravidla. Za těchto zvláštních okolností bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data dokončení obnovovací inspekce. 8 Pokud je výroční či průběžná inspekce dokončena před uplynutím lhůty stanovené v pravidle 5 této přílohy, pak: .1 výroční datum uvedené na osvědčení se potvrzením mění na datum, které nesmí být později než tři měsíce po datu, kdy byla inspekce dokončena; .2 následné výroční nebo průběžné inspekce požadované v pravidle 5 této přílohy musí být dokončeny v intervalech předepsaných tímto pravidlem pomocí nového výročního data a .3 datum vypršení platnosti může zůstat beze změny za předpokladu, že je jedna nebo více výročních nebo průběžných inspekcí, podle potřeby, provedena tak, aby nebyly překročeny maximální intervaly mezi inspekcemi stanovenými pravidlem 5 této přílohy. 9 Osvědčení vystavené na základě pravidla 6 nebo 7 této přílohy pozbude platnosti v některém z následujících případů: .1 pokud nejsou příslušné inspekce dokončeny ve lhůtách stanovených podle pravidla 5.1 této přílohy; .2 pokud není osvědčení potvrzeno v souladu s pravidlem 5.1.3 nebo 5.1.4 této přílohy nebo .3 při převodu lodě pod vlajku jiného státu. Nové osvědčení se vystavuje pouze, když je vláda vystavující nové osvědčení plně přesvědčena, že loď je v souladu s požadavky pravidla 5.4 této přílohy. V případě převodu mezi smluvními stranami, pokud je zažádáno do tří měsíců po uskutečněném převodu, musí vláda smluvní strany, pod jejíž vlajkou byla loď již dříve oprávněna plout, a to co nejdříve, předat správnímu orgánu kopie osvědčení nesené lodí před převodem a, jsou-li k dispozici, kopie příslušných zpráv o inspekcích. Mezinárodní osvědčení o energetické účinnosti 10 Mezinárodní osvědčení o energetické účinnosti musí být platné po celou dobu životnosti lodi, podle ustanovení níže uvedeného odstavce 11. 11 Mezinárodní osvědčení o energetické účinnosti vydaná podle této přílohy pozbývají platnosti v každém z těchto následujících případů: .1 loď je ve stavu mimo provoz nebo je vydán nové osvědčení po velké přestavbě (opravě) lodi; nebo .2 loď pluje pod vlajkou jiného státu. Nové osvědčení může být vydáno pouze tehdy, když je vláda, která tato osvědčení vydává, plně přesvědčena, že loď splňuje požadavky kapitoly 4 této přílohy. V případě převodu mezi jednotlivými stranami, pokud je to požadováno ve lhůtě 3 měsíců po provedení převodu, musí vláda zúčastněné strany, pod jejíž vlajkou byla loď dříve oprávněna plout, co nejdříve předat správnímu orgánu kopie osvědčení připravené pro danou loď před převodem. A pokud jsou k dispozici, pak rovněž kopie příslušných zpráv o prohlídkách. Pravidlo 10 Kontroly přístavním státem na základě operativních požadavků 1 Loď nacházející se v přístavu nebo příbřežním terminálu jiné smluvní strany, podléhá kontrolám prováděným úředníky řádně oprávněnými danou smluvní stranou, které se týkají operativních požadavků podle této přílohy tam, kde je důvodné podezření, že kapitán nebo posádka nejsou obeznámeni se zásadními palubními postupy týkajícími se zamezení znečištění ropnými látkami. 2 Za daných okolností uvedených v odstavci 1 tohoto pravidla, musí smluvní strana přijmout taková opatření, která zajistí, že loď nesmí plout, dokud se situace nedostane do souladu s požadavky této přílohy. 3 Na toho pravidlo se budou vztahovat postupy týkající se kontrol ze strany přístavního státu předepsané v článku 5 této úmluvy. 4 Nic v tomto pravidle se nesmí považovat za omezení práv a povinností smluvní strany provádějící kontrolu nad operativními požadavky výslovně stanovenými v této úmluvě. 5 V souvislosti s kapitolou 4 této přílohy se musí každá státní inspekce v přístavu omezit na případné ověření, že na palubě je platný Mezinárodní certifikát o energetické účinnosti, v souladu s článkem 5 úmluvy. Pravidlo 11 Zjišťování porušení a vymáhání 1. Smluvní strany této úmluvy musí při zjišťování porušení a vymáhání ustanovení této přílohy spolupracovat, a to za použití všech přiměřených a proveditelných opatření ke zjišťování a sledování životního prostředí, přiměřených postupů ohlašování a shromažďování důkazů. 2 Loď, na kterou se tato příloha vztahuje může v jakémkoliv přístavu či příbřežním terminálu jedné smluvní strany podléhat prohlídce ze strany úředníků zmocněných danou smluvní stranou za účelem ověření toho, zdali tato loď vypustila nějaké látky spadající do účinnosti této přílohy v rozporu s ustanoveními této přílohy. Pokud prohlídka naznačí, že k porušení této došlo, správnímu orgánu musí být zaslána zpráva, aby mohl přijmout vhodné opatření. 3. Každá smluvní strana musí poskytnout správnímu orgánu důkazy, pokud existují, že daná loď vypustila látky spadající do účinnosti této přílohy v rozporu s ustanoveními této přílohy. Je-li to proveditelné, musí příslušný správní orgán dříve jmenované smluvní strany o domnělém porušení informovat kapitána dané lodi. 4 Po přijetí těchto důkazů musí tímto informovaný správní orgán záležitost vyšetřit; může také vyzvat jinou smluvní stranu, aby přeložila další nebo lepší důkazy domnělého porušení. Je-li správní orgán přesvědčen, že má k dispozici dostatek důkazů k zahájení řízení týkajícího se tohoto domnělého porušení, zahájí toto řízení jakmile to bude možné, a to v souladu se svou legislativou. Správní orgán neprodleně informovat smluvní stranu, která tyto informace či důkazy poskytla, a Organizaci o podniknutých opatřeních. 5 Smluvní strana může také provést prohlídku lodě, na kterou se tato příloha vztahuje, při jejím vstupu do přístavu nebo příbřežního terminálu pod její pravomocí, pokud obdrží žádost o vyšetření od jiné smluvní strany i s dostatečnými důkazy, že daná loď na libovolném místě vypustila látky spadající do účinnosti této přílohy v rozporu s touto přílohou. Zpráva o vyšetřování musí být zaslána smluvní straně, která o vyšetřování zažádala a také správnímu orgánu, aby mohla být přijata příslušná opatření na základě této úmluvy. 6 Mezinárodní právo týkající se předcházení, snižování a regulace znečišťování mořského prostředí z lodí, včetně zákonů týkajících se výkonu a zabezpečení, které jsou platné v době použití nebo výkladu této přílohy, se používají mutatis mutandis společně s pravidly a normami uvedenými v této příloze. Kapitola 3 Požadavky na omezení emisí z lodí Pravidlo 12 Látky poškozující ozónovou vrstvu 1 Toto pravidlo se nevztahuje na trvale utěsněná zařízení v místech, kde nejsou žádná připojení pro doplňování chladicího mechanismu nebo potenciálně odnímatelných součástí, které obsahují látky poškozující ozónovou vrstvu. 2 Na základě ustanovení pravidla 3.1 jsou jakékoli úmyslné emise látek poškozujících ozónovou vrstvu zakázány. Záměrné vypouštění (emise) zahrnuje emise vznikající v průběhu udržování, servisu, oprav nebo likvidace systémů nebo zařízení, s výjimkou případů, kdy tyto úmyslné emise nezahrnují minimální úniky spojené se zachytáváním nebo recyklací látek poškozujících ozónovou vrstvu. Emise pocházející z úniků látek poškozujících ozónovou vrstvu, ať se již jedná či nejedná o úniky úmyslné, mohou být regulovány smluvními stranami. 3.1 Instalace, které obsahují látky poškozující ozónovou vrstvu, jiné než hydro-chlor-fluoro-uhlovodíky, jsou zakázány: .1 na lodích postavených 19. května 2005 či později nebo .2 v případě lodí postavených před 19. květnem 2005, u nichž existuje smluvní termín dodání zařízení na loď dne 19. května 2005 či později, nebo v případě neexistence smluvního termínu dodání, bude skutečný termín dodávky zařízení na loď stanoven na den 19. května 2005 či později. 3.2 Instalace, které obsahují hydro-chlor-fluoro-uhlovodíky, jsou zakázány: .1 na lodích postavených 1. ledna 2020 či později nebo .2 v případě lodí postavených před 1. lednem 2020, u nichž existuje smluvní termín dodání zařízení na loď dne 1. ledna 2020 či později, nebo v případě neexistence smluvního termínu dodání, bude skutečný termín dodávky zařízení na loď stanoven na den 1. leden 2020 či později. 4 Látky uvedené v tomto pravidle a zařízení obsahující tyto látky musejí být po odebrání z lodí předány do vhodných zařízení pro odevzdávání látek z lodí. 5 U každé lodi, která podléhá pravidlu 6.1, musí být k dispozici seznam zařízení obsahujících látky poškozující ozónovou vrstvu.* 6 U každé lodi, která podléhá pravidlu 6.1 a která je vybavena dobíjecí systémy obsahujícím látky poškozující ozónovou vrstvu, musí být k dispozici kniha záznamů o manipulaci s látkami poškozujícími ozónovou vrstvu. Tato kniha záznamů může být součástí stávajícího deníku nebo elektronického záznamového systému, v závislosti na schválení ze strany správního orgánu. 7 Záznamy do knihy záznamů o manipulaci s látkami poškozujícími ozónovou vrstvu se zapisují v jednotkách hmotnosti (kg) látky a musejí být provedeny bez prodlení a v každém jednotlivém případě, s ohledem na následující body: .1 doplňování, úplné nebo částečné, zařízení s obsahem látek poškozujících ozónovou vrstvu; .2 oprava nebo údržba zařízení obsahujících látky poškozující ozónovou vrstvu; .3 vypouštění látek poškozujících ozónovou vrstvu do atmosféry: .3.1 záměrné a .3.2 nezáměrné; .4 vypouštění látek poškozujících ozónovou vrstvu do pozemních zařízení pro odevzdávání látek z lodí a .5 dodávka látek poškozujících ozónovou vrstvu na loď.* Pravidlo 13 Oxidy dusíku (NOx) Aplikace 1.1 Toto pravidlo se vztahuje na: .1 každý námořní vznětový motor s výkonem vyšším než 130 kW, který je nainstalován na lodi a .2 každý námořní vznětový motor s výkonem vyšším než 130 kW, který byl předmětem velké přestavby provedené dne 1. ledna 2000 či později, s výjimkou takových případů, kdy bylo ke spokojenosti správního orgánu prokázáno, že tento motor je identickou náhradou za původní motor a že jakkoli jinak nepodléhá odstavci 1.1.1 tohoto pravidla. 1.2 Toto pravidlo se nevztahuje na: .1 námořní vznětový motor určený k použití výhradně pro případ nouze nebo výhradně pro napájení libovolného zařízení nebo vybavení určeného k použití pouze pro případ nouze, a to na lodi, na které je nainstalován. Případně se může jednat také o námořní vznětový motor nainstalovaný v záchranných člunech určených k použití ve stavu nouze a .2 námořní vznětový motor nainstalovaný na lodi která je provozována pouze ve vodách podléhajících svrchovanosti nebo pravomoci smluvního státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, a to za předpokladu, že takový motor je předmětem alternativního opatření k regulaci NOx zavedeného správním orgánem. 1.3 Bez ohledu na ustanovení odstavce 1.1 tohoto pravidla může správní orgán poskytnout výjimku z uplatňování tohoto pravidla pro veškeré námořní vznětové motory, které jsou nainstalovány na postavené lodi nebo pro veškeré námořní vznětové motory, které podstupují velkou přestavbu před datem 19. května 2005, a to za předpokladu, že loď, na které je motor nainstalován, je provozována pouze na plavbách do přístavů nebo příbřežních terminálů v rámci smluvního státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout. Velká přestavba 2.1 Pro účely tohoto pravidla znamená termín velká přestavba přestavbu provedenou 1. ledna 2000 či později, tedy přestavbu vznětového motoru, který dosud nebyl certifikován podle norem stanovených v odstavci 3, 4 nebo 5.1.1 tohoto pravidla, přičemž platí, že: .1 motor je nahrazen námořním vznětovým motorem nebo je instalován přídavný námořní vznětový motor nebo .2 na motoru je provedena jakákoli velká přestavba, jež je předmětem definice v upravených Technických pravidlech NOx z roku 2008 nebo .3 maximální trvalá charakteristika motoru se zvýší o více než 10 % ve srovnání s maximální trvalou charakteristikou v rámci původní certifikace motoru. 2.2 Pokud jde o velkou přestavbu zahrnující výměnu námořního vznětového motoru za neidentický námořní vznětový motor nebo instalací dodatečného námořního vznětového motoru, budou platit aktuální normy uvedené v tomto pravidle, jež jsou platné v době výměny nebo přidání motoru. Dne 1. ledna 2016 či později v případě pouhé výměny motorů, když není možné, aby takový náhradní motor splňoval normy uvedené v odstavci 5.1.1 tohoto pravidla (Úroveň III), pak tento náhradní motor musí splňovat normy uvedené v odstavci 4 tohoto pravidla (Úroveň II). Pokyny připraví Organizace, a to za účelem stanovení kritérií pro případy, ve kterých není možné, aby náhradní motor splňoval normy uvedené v odstavci 5.1.1 tohoto pravidla. 2.3 Námořní vznětový motor uvedený v bodě 2.1.2 nebo 2.1.3 tohoto pravidla musí splňovat následující normy: .1 u lodí postavených před 1. lednem 2000 budou používány normy stanovené v odstavci 3 tohoto pravidla a .2 u lodí postavených 1. ledna 2000 či později budou používány normy platné v době, kdy byla loď postavena. Úroveň I 3. Na základě pravidla 3 této přílohy je zakázán provoz námořních vznětových motorů, které jsou nainstalovány na lodích postavených 1. ledna 2000 či později a před 1. lednem 2011 nebo v tomto datu. Výjimku tvoří případy, kdy se emise oxidů dusíku z motorů (vypočteno jako celková vážená emise NO2) pohybuje v rozmezí následujících limitů, přičemž n = jmenovité otáčky motoru (otáčky klikového hřídele za minutu): .1\| \| 17,0 g/kWh, kdy n je menší než 130 ot./min.; ---\|---\|--- .2\| \| 45 • n(-0,2) g/kWh, kdy n je 130 nebo více, ale přitom méně než 2000 ot./min.; .3\| \| 9,8 g/kWh, když n je 2000 ot./min. nebo více. Úroveň II 4. Na základě pravidla 3 této přílohy je zakázán provoz námořních vznětových motorů, které jsou nainstalovány na lodích postavených 1. ledna 2000. Výjimku tvoří případy, kdy se emise oxidů dusíku z motorů (vypočteno jako celková vážená emise NO2) pohybuje v rozmezí následujících limitů, přičemž n = jmenovité otáčky motoru (otáčky klikového hřídele za minutu): .1\| \| 14,4 g/kWh, kdy n je menší než 130 ot./min.; ---\|---\|--- .2\| \| 44 • n(-0,23) g/kWh, kdy hodnota n je 130 a vyšší, a přitom nižší než 2000 ot./min.; .3\| \| 7,7 g/kWh, kdy hodnota n je 2000 ot./min. a více. Úroveň III 5.1 Na základě pravidla 3 této přílohy je provoz námořního vznětového motoru, který je nainstalován na lodi postavené dne 1. ledna 2016 či později: .1 zakázán s výjimkou případů, kdy se emise oxidů dusíku z motorů (počítáno jako celkový objem vážených emisí NO2) pohybují v následujících mezích, přičemž n = jmenovité otáčky motoru (otáčky klikového hřídele za minutu): .1.1\| \| 3,4 g/kWh, kdy hodnota n je nižší než 130 ot./min.; ---\|---\|--- .1.2\| \| 9 • n(-0,2) g/kWh, kdy hodnota n je vyšší než 130 a nižší než 2000 ot./min. (včetně) a .1.3 \| \| 2,0 g/kWh, kdy hodnota n je 2000 ot./min. a více; .2 podléhá normám uvedeným v odstavci 5.1.1 tohoto pravidla, přičemž je loď provozována v oblasti s regulací emisí určené podle odstavce 6 tohoto pravidla a .3 podléhá normám uvedeným v odstavci 4 tohoto pravidla, přičemž je loď provozována mimo oblast s regulací emisí určenou podle odstavce 6 tohoto pravidla. 5.2 V závislosti na inspekci stanovené v odstavci 10 tohoto pravidla se normy stanovené v odstavci 5.1.1 tohoto pravidla nevztahují na: .1 námořní vznětové motory nainstalované na lodích s délkou tak, jak je definováno v pravidle 1.19 Přílohy I této úmluvy, menší než 24 m, přičemž tyto loď byly speciálně navrženy a používají se pouze pro rekreační účely nebo .2 námořní vznětové motory nainstalované na lodích s vznětovým motorem s uvedeným kombinovaným hnacím výkonem nižším než 750 kW, pokud je prokázáno ke spokojenosti správního orgánu, že loď nemůže splňovat normy uvedené v odstavci 5.1.1 tohoto pravidla z důvodu konstrukčních nebo stavebních omezení lodí. Oblast s regulací emisí 6. Pro účely tohoto pravidla budou oblasti s regulací emisí tyto následující oblasti: .1 Oblast Severní Ameriky, což znamená oblast popsanou souřadnicemi uvedenými v Dodatku VII této přílohy; .2 Karibská oblast Spojených států amerických, což znamená oblast popsanou souřadnicemi uvedenými v Dodatku VII této přílohy; a .3 Jakákoli další mořská oblast, včetně oblastí přístavů, kterou Organizace určí v souladu s kritérií a postupy stanovenými v Dodatku III k této příloze. Námořní vznětové motory nainstalované na lodích postavených před 1. lednem 2000. 7.1 Bez ohledu na odstavec 1.1.1 tohoto pravidla musejí námořní vznětové motory s výkonem vyšším než 5000 kW a s obsahem jednoho válce 90 l nebo více nainstalované na lodích postavených 1. ledna 1990 či později, ale zároveň před 1. lednem 2000 splňovat emisní limity stanovené v odstavci 7.4 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že schválené metodě pro tento motor bylo uděleno osvědčení ze strany správního orgánu smluvní strany a že správní orgán vydávající osvědčení podal Organizaci o tomto osvědčení příslušné oznámení. Dodržování tohoto odstavce musí být prokázáno prostřednictvím některého z následujících způsobů: .1 instalace certifikované schválené metody, v souladu s potvrzením prostřednictvím inspekce pomocí ověřovacího postupu stanoveného v souboru se schválenou metodou, včetně příslušného zápisu do Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ovzduší, který se týká přítomnosti schválené metody nebo .2 certifikace motoru, která potvrzuje, že motor pracuje v mezích stanovených v odstavcích 3, 4 nebo 5.1.1 tohoto pravidla, a odpovídající oznámení o certifikaci motoru v lodním Mezinárodním osvědčení o zamezení znečištění ovzduší. 7.2 Odstavec 7.1 tohoto pravidla bude použit nejpozději při první obnovovací inspekci, která proběhne ve lhůtě 12 a více měsíců po uložení oznámení uvedeného v odstavci 7.1. Pokud může majitel lodi, na níž má být instalována schválená metoda, prokázat ke spokojenosti správního orgánu, že schválená metoda nebyla komerčně dostupná, navzdory nejlepší snaze ji získat, potom musí být tato schválená metoda nainstalována na lodi nejpozději při příští výroční inspekci dané lodě, která připadne na dobu, kdy bude příslušná schvalovací metoda komerčně dostupná. 7.3 S ohledem na námořní vznětové motory s výkonem vyšším než 5000 kW a s obsahem jednoho válce 90 l nebo více nainstalované na lodích postavených 1. ledna 1990 či později, ale zároveň před datem 1. ledna 2000, musí Mezinárodním osvědčení o zamezení znečištění ovzduší, u námořních vznětových motorů, na které se vztahuje odstavec 7.1 tohoto pravidla, uvádět, že byla použita schválená metoda v souladu s odstavcem 7.1.1 tohoto pravidla nebo že motor nese osvědčení podle odstavce 7.1.2 tohoto pravidla nebo že schválená metoda dosud neexistuje nebo že tato metoda není dosud komerčně dostupná tak, jak je popsáno v odstavci 7.2 tohoto pravidla. 7.4 Na základě pravidla 3 této přílohy je provoz námořního vznětového motoru, který je popsán v odstavci 7.1 tohoto pravidla, zakázán, a to s výjimkou případů, kdy se emise oxidů dusíku z motoru (vypočítáno jako celkový objem vážených emisí NO2) pohybují v následujících mezích, přičemž n = jmenovité otáčky motoru (otáčky klikového hřídele za minutu): .1\| \| 17,0 g/kWh, kdy n je menší než 130 ot./min.; ---\|---\|--- .2 \| \| 45 • n(-0,2) g/kWh, kdy hodnota n je 130 a vyšší a zároveň nižší než 2000 ot./min. a .3\| \| 9,8 g/kWh, kdy je hodnota n 2000 ot./min. a vyšší. 7.5 Certifikace schválené metody musí být v souladu s kapitolou 7 upravených Technických pravidel NOx z roku 2008. Certifikace musí obsahovat příslušné ověření: .1 od projektanta základu námořního vznětového motoru, u něhož se používá příslušná schválená metoda, která říká, že vypočtený účinek schválené metody nesníží výkon motoru o více než 1,0 %, nezvýší spotřebu paliva o více než 2,0 % v rámci měření podle příslušného zkušebního cyklu uvedeného v upravených Technických pravidlech NOx z roku 2008 nebo nebude znamenat nepříznivé ovlivnění životnosti nebo spolehlivosti motoru a .2 že náklady na schválené metody nebudou příliš vysoké, což je určeno srovnáním množství NOx sníženého pomocí schválené metody s cílem dosáhnout normy uvedené v odstavci 7.4 tohoto pravidla a nákladů na pořízení a instalaci této schválené metody.** Vydávání osvědčení 8 Upravená Technická pravidla NOx z roku 2008 nelze použít při vydávání osvědčení, zkoušení a měření v rámci norem stanovených v tomto pravidle. 9 Postupy pro stanovení emisí NOx uvedené v upravených Technických pravidlech NOx z roku 2008 jsou reprezentativním vzorkem pro běžný provoz motoru. Ochranný vypínač a strategie nestandardní regulace emisí tento záměr podkopávají a proto nesmějí být povoleny. Toto pravidlo nesmí bránit v používání pomocných ovládacích zařízení, která se používají k ochraně motoru anebo jeho pomocných zařízení před provozními podmínkami, které by mohly vést k poškození nebo selhání nebo která jsou používána k usnadnění spuštění motoru. Přehodnocení 10 Počínaje rokem 2012 a konče nejpozději do roku 2013 musí Organizace přezkoumat stav technologického vývoje a zavést normy uvedené v odstavci 5.1.1 tohoto pravidla. V případě potřeby tato Organizace rovněž provede úpravu časového harmonogramu (datum účinnosti) uvedeného v tomto odstavci. Pravidlo 14 Oxidy síry (SOx) a prachové částice Všeobecné požadavky 1 Obsah síry v jakékoli pohonné ropné látce používané na lodích nesmí překročit následující limity: .1 4,50 % m/m před datem 1. ledna 2012; .2 3,50 % m/m 1. ledna 2012 či později a .3 0,50 % m/m 1. ledna 2020 a později. 2 Celosvětový průměr obsahu síry ve zbytkové ropné látce dodávané pro použití na lodích musí být monitorován, a to s přihlédnutím k pokynům vypracovaným Organizací.* Požadavky v oblastech s regulací emisí 3. Pro účely tohoto pravidla budou oblasti s regulací emisí tyto následující oblasti: .1 oblast Baltského moře podle definice v pravidle 1.11.2 Přílohy I a oblast Severního moře podle definice v pravidle 1.14.6 Přílohy V; .2 oblast Severní Ameriky, což znamená oblast popsanou souřadnicemi uvedenými v Dodatku VII této přílohy; .3 Karibská oblast Spojených států amerických, což znamená oblast popsanou souřadnicemi uvedenými v Dodatku VII této přílohy a .4 jakákoli další mořská oblast, včetně oblastí přístavů, kterou Organizace určí v souladu s kritérií a postupy stanovenými v Dodatku III k této příloze. 4 Pokud jsou lodě provozovány v oblasti s regulací emisí, nesmí obsah síry v pohonné ropné látce používané na palubách lodí přesahovat následující limity: .1 1,50% % m/m před 1. lednem 2010; .2 1,00% m/m 1. července 2010 či později; .3 0,10% % m/m 1. ledna 2015 a později. .4 Před 1. lednem 2020 se obsah síry v pohonné ropné látce uvedené v odstavci 4 tohoto pravidla nesmí používat u lodí působících v oblasti Severní Ameriky nebo v oblasti Spojených států v Karibském moři, podle definice v odstavci 3. Jedná se o lodě, které byly postavené dne 1. srpna 2011 nebo před tímto datem a které jsou poháněny pomocí kotlů, které nebyly původně určeny pro trvalý provoz na námořní destilovaná paliva nebo zemní plyn. 5 Obsah síry pohonné ropné látky uvedené v odstavci 1 a v odstavci 4 tohoto pravidla musí být dodavatelem dokumentován, a to podle požadavků pravidla 18 této přílohy. 6 Lodě, které používají samostatné pohonné ropné látky v rámci dodržování odstavce 4 tohoto pravidla a které připlouvají do oblastí s regulací emisí uvedených v odstavci 3 tohoto pravidla (nebo tyto oblasti opouštějí), musejí mít k dispozici písemný postup výměny pohonné ropné látky. Přitom musí být dostatek času věnován tomu, aby byl servisní systém pohonné ropné látky plně vyprázdněn. Musí být odčerpána všechna pohonná ropná látka, která přesahuje příslušný obsah síry uvedený v odstavci 4 tohoto pravidla, a to ještě před připlutím do oblasti s regulovanými emisemi. Objem pohonné ropné látky s nízkým obsahem síry v každé nádrži, stejně jako datum, čas a pozice lodi v době, kdy je výměna pohonné ropné látky dokončena před připlutím lodi do oblasti s regulací emisí, anebo zahájena po vyplutí z této oblasti, musejí být zaznamenány v lodním deníku tak, jak je předepsáno správním orgánem. 7 Během prvních 12 měsíců bezprostředně po zahájení platnosti dodatku označujícího specifické oblasti s regulací emisí podle odstavce 3 tohoto pravidla jsou lodě působící v těchto oblastech s regulací emisí osvobozeny od požadavků uvedených v odstavcích 4 a 6 tohoto pravidla a od požadavků odstavce 5 tohoto pravidla, pokud jsou předmětem ustanovení odstavce 4 tohoto pravidla.* Ustanovení o přehodnocení 8 Přehodnocení normy uvedené v odstavci 1.3 tohoto pravidla musí být provedeno do roku 2018, aby mohla být určena dostupnost pohonné ropné látky s cílem dosažení souladu s normou pro pohonné ropné látky uvedenou v tomto odstavci. Přitom je třeba brát v úvahu následující prvky: .1 celosvětová nabídka a poptávka po pohonné ropné látce musí být v souladu s odstavcem 1.3 tohoto pravidla, které je platné v době, kdy kontrola probíhá; .2 analýza trendů na trzích s pohonnými ropnými látkami a .3 jakékoli další relevantní otázky. 9 Organizace musí vytvořit skupinu odborníků složenou ze zástupců s vhodnou kvalifikací na trhu s pohonnými ropnými látkami a s příslušnou kvalifikací v oborech námořní dopravy, životního prostředí, vědy a právního poradenství. Tento tým musí provést kontrolu podle odstavce 8 tohoto pravidla. Tato skupina odborníků vypracuje příslušné informace o rozhodnutích, která mají být přijata smluvními stranami. 10 Smluvní strany se na základě informací vypracovaných skupinou odborníků mohou rozhodnout, zda je možné, aby lodě dodržely datum stanovené v bodě 1.3 tohoto pravidla. Pokud bude přijato rozhodnutí o tom, že to možné není, pak norma v tomto odstavci nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025. Pravidlo 15 Těkavé organické látky (VOC) 1 Pokud mají být emise VOC z tankeru regulovány v přístavu nebo přístavech (případně v terminálu nebo terminálech) pod pravomocí smluvní strany, musejí být tyto emise regulovány v souladu s ustanoveními tohoto pravidla. 2. Smluvní strana, která tuto regulaci tankerů v rámci emisí VOC provádí, musí v tomto smyslu informovat Organizaci. Toto oznámení musí obsahovat informace o velikosti tankerů určených ke kontrole, nákladech vyžadujících systém omezení emisí a datech účinnosti pro tyto kontroly. Toto oznámení musí být předloženo nejméně šest měsíců před datem účinnosti. 3 Smluvní strana, která určuje přístavy nebo terminály, ve kterých bude probíhat regulace emisí těkavých organických sloučenin z tankerů, musí zajistit, že systémy pro omezování těchto emisí, jež jsou touto stranou schváleny s přihlédnutím k bezpečnostním normám pro takové systémy vyvinuté v Organizací, budou k dispozici ve všech určených přístavech a terminálech a že budou provozovány bezpečným způsobem a tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému zpoždění lodí. 4 Organizace rozešle seznam přístavů a terminálů určených smluvními stranami, a to na adresy dalších smluvních stran a členských států Organizace. 5 Tanker, který je předmětem ustanovení odstavce 1 tohoto pravidla, musí být vybaven systémem sběru emisí výparů. Tento systém musí být schválen správním orgánem s přihlédnutím k bezpečnostním normám pro tyto systémy vypracovaným Organizací. Tento systém musí být používán při nakládání příslušných nákladů. Přístav nebo terminál, ve kterém byl instalován systém pro omezování emisí výparů v souladu s tímto pravidlem, může přijímat takové tankery, které nejsou vybaveny systémem sběru výparů, a to po dobu tří let po nabytí účinnosti uvedeném v odstavci 2 tohoto pravidla. 6 Tanker přepravující surovou ropu musí mít na palubě k dispozici Plán řízení VOC schválený správním orgánem†. Tento plán musí být patřičně realizován. Takový plán musí být připraven s ohledem na pokyny vypracované Organizací. Plán musí být specifický pro každou loď a musí alespoň: .1 poskytovat písemné postupy pro minimalizaci emisí VOC během nakládky, plavby po moři a vypouštění nákladu; .2 umožnit zvážení dodatečných emisí VOC generovaných při vymývání zbytků surové ropy; .3 identifikovat osobu odpovědnou za provádění plánu a .4 u lodí na mezinárodních plavbách musí být tento dokument napsán v pracovním jazyce kapitána lodi a důstojníků. Pokud není pracovním jazykem kapitána lodi a důstojníků angličtina, francouzština nebo španělština, musí být k dispozici překlad do jednoho z těchto jazyků. 7 Toto pravidlo se vztahuje rovněž na přepravu plynu, a to pouze tehdy, pokud typy systémů nakládky a uchovávání umožňují bezpečné uchovávání jiných než metanových látek VOC na palubě nebo jejich bezpečné vrácení na břeh. Pravidlo 16 Spalování na palubě lodi 1. Vyjma případů uvedených v odstavci 4 tohoto pravidla je spalování na palubě lodi povoleno pouze v lodní spalovně. 2 Spalování následujících látek je na palubě lodi zakázáno: .1 zbytky nákladu, které jsou předmětem Příloh I, II, III nebo související kontaminované obalové materiály; .2 polychlorované bifenyly (PCB); .3 odpady, jež jsou definovány v Příloze V a které obsahují vyšší množství těžkých kovů; .4 rafinované ropné produkty obsahující halogenové sloučeniny; .5 kanalizační kaly a ropný kal, které nejsou generovány na palubě lodi a .6 zbytky ze systému čištění spalin. 3 Spalování polyvinyl chloridů (PVC) na palubě je zakázáno, s výjimkou spalování těchto látek v lodních spalovnách, pro které byly vydána Schvalovací osvědčení† typu IMO1. 4 Spalování kanalizačních kalů a ropných kalů, vytvořených během normálního provozu lodi, na palubě se může uskutečnit také v hlavním nebo pomocném zařízení nebo v kotli, ale v těchto případech se tento proces nesmí provádět v přístavech, přístavištích a u ústí řek. 5 Žádný bod tohoto pravidla nesmí: .1 mít vliv na zákaz, nebo jiné požadavky, úmluvy o prevenci proti znečišťování moří prostřednictvím ukládání odpadů a jiných látek, 1972, ve znění pozdějších pravidel, a příslušného Protokolu z roku 1996, .2 bránit vývoji, instalaci a provozu alternativních zařízení pro tepelné zpracování odpadu na lodi, která splňují požadavky tohoto pravidla. 6.1 S výjimkou případů uvedených v odstavci 6.2 tohoto pravidla musí každá spalovna na lodi, jež byla postavena 1. ledna 2000 či později, nebo spalovna, jež byla nainstalována na palubě lodi 1. ledna 2000 či později, splňovat požadavky uvedené v Dodatku IV k této příloze. Každá spalovna podléhající tomuto odstavci musí být schválena správním orgánem, a to s ohledem na standardní specifikaci pro lodní spalovny vypracovanou v Organizaci‡ nebo 6.2 Správní orgán může povolit výjimku z použití odstavce 6.1 tohoto pravidla pro veškeré spalovny nainstalované na palubě lodi před 19. květnem 2005, a to za předpokladu, že loď je provozována pouze ve vodách podléhajících svrchovanosti nebo pravomoci státu vlajky, pod kterou je loď oprávněna plout. 7 Spalovny instalované v souladu s požadavky bodu 6.1 tohoto pravidla musí být vybaveny manuálem výrobce. Tento manuál musí být uchováván v příslušné jednotce. Musí specifikovat způsob provozování spalovny v mezích uvedených v odstavci 2 Dodatku IV této přílohy. 8 Personál odpovědný za provoz spalovny instalované v souladu s požadavky bodu 6.1 tohoto pravidla musí být vyškolen k provádění pokynů uvedených v návodu k obsluze poskytovaném výrobcem přesně tak, jak to vyžaduje odstavec 7 tohoto pravidla. 9 U spaloven nainstalovaných v souladu s požadavky odstavce 6.1 tohoto pravidla musí být výstupní teplota plynu u spalovací komory monitorována po celou dobu provozu jednotky. Pokud se jedná o spalovnu s kontinuálním podáváním, nesmí být odpad podáván do jednotky, pokud je výstupní teplota plynu u spalovací komory nižší než 850 °C. Pokud se jedná o spalovnu s nakládáním po dávkách, musí být přístroj navržen tak, aby výstupní teplota plynu u spalovací komory dosáhla 600 °C během pěti minut po zapnutí a aby se tato teplota poté ustálila na hodnotě ne nižší než 850 °C. Pravidlo 17 Zařízení pro odevzdávání látek z lodí 1 Každá účastnická strana se zavazuje k tomu, že zajistí taková zařízení, které budou splňovat následující požadavky: .1 potřeby lodí používajících přístavy určené k opravám za účelem příjmu látek poškozujících ozónovou vrstvu a zařízení obsahujících tyto látky po jejich vyjmutí z lodi; .2 potřeby lodí, které využívají tyto přístavy, terminály nebo opravárenské přístavy za účelem příjmu zbytků po čištění spalin z příslušného čisticího systému; bez nechtěného zpoždění lodí a .3 potřeby zařízení pro rozbíjení lodí určených pro příjem látek poškozujících ozón a zařízení obsahujících tyto látky po vyjmutí z lodi. 2. Pokud se konkrétní přístav nebo terminál smluvní strany, s ohledem na příslušné pokyny, jež mají být vypracovány Organizací, nachází na vzdáleném místě od průmyslové infrastruktury potřebné pro manipulaci a zpracování látek uvedených v odstavci 1 tohoto pravidla, a proto nemůže tyto látky přijmout, pak musí smluvní strana o těchto přístavech nebo terminálech informovat Organizaci, a to takovým způsobem, aby mohly být tyto informace rozeslány všem smluvním stranám a členským státům Organizace, za účelem informovanosti a provedení příslušných opatření. Každá smluvní strana, která poskytla Organizaci tyto informace, musí tuto Organizaci informovat také o svých přístavech a terminálech, ve kterých jsou k dispozici zařízení pro příjem odpadu a pro jeho manipulaci a zpracování. 3 Každá smluvní strana musí podat Organizaci oznámení, a to za účelem předání informací dotčeným smluvním vládám, tedy oznámení o všech případech, kdy se zařízení poskytované podle tohoto pravidla zdá být nedostupné nebo pravděpodobně nedostatečné. Pravidlo 18 Dostupnost pohonné ropné látky a její kvalita Dostupnost pohonné ropné látky 1. Každá smluvní strana musí přijmout veškerá přiměřená opatření na podporu dostupnosti pohonných ropných látek, které splňují podmínky této přílohy. Každá smluvní strana bude rovněž informovat Organizaci o dostupnosti vyhovujících pohonných ropných látek ve svých přístavech a terminálech. 2.1 Pokud smluvní strana shledá, že loď není v souladu s normami pro kompatibilní pohonné ropné látky uvedenými v této příloze, je příslušný správný orgán smluvní strany oprávněn požadovat, aby zástupci lodní posádky: .1 předložili záznam o opatřeních přijatých ve snaze dosáhnout shody a .2 doložit, že se pokusili zakoupit vyhovující pohonnou ropnou látku v souladu se svým plánem plavby a jelikož tato pohonná ropná látka nakonec nebyla na plánovaném místě dostupná, byly učiněny pokusy o nalezení alternativních zdrojů této pohonné ropné látky a i přes snahu o získání vyhovujícího pohonné ropné látky nebyly žádné takové pohonné ropné látky k dispozici. 2.2 Nemělo by být požadováno, aby se loď vychýlila od své zamýšlené plavby nebo nechtěně odložila svou plavby s cílem dosáhnout shody. 2.3 Pokud zástupci posádky lodi poskytnou informace uvedené v odstavci 2.1 tohoto pravidla, musí smluvní strana vzít v úvahu všechny relevantní okolnosti a důkazy, jež byly předloženy, a to za účelem přijetí vhodného opatření, včetně kontrolních opatření. 2.4 Pokud není možné zakoupit vyhovující pohonnou ropnou látku, musí loď informovat svůj správní orgán a také kompetentní orgán příslušného cílového přístavu. 2.5 Smluvní strana musí organizaci poskytnout informaci o tom, kdy loď předložila důkazy o nedostupnosti vyhovující pohonné ropné látky. Kvalita pohonné ropné látky 3 Pohonná ropná látka určená pro účely spalování, která je dodávána na loď a na lodi používána a k níž se také vztahují ustanovení této přílohy, musí splňovat tyto požadavky: .1 s výjimkou ustanovení uvedeného v odstavci 3.2 tohoto pravidla: .1.1 pohonná ropná látka musí být tvořena směsí uhlovodíků získaných z rafinace ropy. To nesmí být překážkou pro začlenění malých množství přísad určených ke zlepšení některých aspektů výkonu; .1.2 pohonná ropná látka nesmí obsahovat anorganické kyseliny a .1.3 pohonná ropná látka nesmí obsahovat žádnou přísadu nebo chemický odpad, které: .1.3.1 ohrožují bezpečnost lodi nebo nepříznivě ovlivňují výkon strojního zařízení nebo .1.3.2 jsou škodlivé pro personál nebo .1.3.3 celkově přispívají k dalšímu znečištění ovzduší. .2 pohonná ropná látka pro účely spalování získaná jinými metodami než rafinací ropy nesmí: .2.1 překročit platný obsah síry stanovený v pravidle 14 této přílohy; .2.2 způsobit, aby motor překročil platné limity emisí NOx stanovené v odstavcích 3, 4, 5.1.1 a 7.4 pravidla 13; .2.3 obsahovat anorganické kyseliny nebo .2.4.1 ohrožovat bezpečnost lodi nebo nepříznivě ovlivňovat výkon strojního zařízení nebo .2.4.2 působit škodlivě na personál nebo .2.4.3 celkově přispívat k dalšímu znečištění ovzduší. 4 Toto pravidlo se nevztahuje na uhlí v tuhé formě nebo na jaderná paliva. Odstavce 5, 6, 7.1, 7.2, 8.1, 8.2, 9.2, 9.3 a 9.4 tohoto pravidla se nevztahují na plynná paliva, jako například na zkapalněný zemní plyn, stlačený zemní plyn nebo zkapalněný ropný plyn. Obsah síry v plynových palivech dodávaných na loď speciálně pro účely spalování na dané lodi musí být doložen dodavatelem. 5. U každé lodi, která je předmětem pravidel 5 a 6 této přílohy, musejí být podrobnosti o pohonné ropné látce určené pro účely spalování na lodi zaznamenány prostřednictvím příslušného dodacího listu dodávky. Tento dodací list musí obsahovat minimálně informace uvedené v Dodatku V této přílohy. 6 Dodací list dodávky musí být uložen na takovém místě, aby byl vždy v přiměřené době a snadno dostupný ke kontrole. Je třeba jej uschovávat po dobu tří let po dodání pohonné ropné látky na palubu. 7.1 Příslušný orgán smluvní strany úmluvy může provést kontrolu dodacích listů dodávek na palubě jakékoli lodi, na kterou se vztahuje tato příloha, když je tato loď ve svém přístavu nebo příbřežním terminálu a může pořídit kopii libovolného dodacího listu a může požádat kapitána lodi nebo osobu pověřenou velením lodi, aby potvrdil, že tato kopie představuje věrnou kopii tohoto dodacího listu dodávky. Kompetentní správní orgán může rovněž provést ověření obsahu každého listu, a to pomocí konzultací se zástupci přístavu, ve kterém byl tento list vystaven. 7.2 Kontrola dodacích listů dodávek, stejně jako pořízení ověřené kopie příslušným správním orgánem podle odstavce 7.1., musí být provedeny co možná nejrychleji, aby nedošlo ke zbytečnému zpoždění lodi. 8.1 Dodací list dodávky musí být doplněn reprezentativním vzorkem dodávané pohonné ropné látky, s přihlédnutím k pokynům vypracovaným Organizací. Vzorek je třeba po doplnění paliva utěsnit a musí být podepsán zástupcem dodavatele a kapitánem lodi nebo pověřeným důstojníkem, který je odpovědný za provoz zásobníku. Vzorek musí být uchováván až do úplného vyčerpání pohonné ropné látky, v každém případě však ne méně než po dobu 12 měsíců od okamžiku dodání. 8.2 Pokud správní orgán vyžaduje rozbor tohoto reprezentativního vzorku, musí být tak být provedeno v souladu s postupem ověřování stanoveným v Dodatku VI, aby bylo možné určit, zda tato pohonná ropná látka splňuje požadavky této přílohy. 9 Smluvní strany se zavazují, že zajistí, aby jimi určené správní orgány provedly následující úkony: .1 vedení seznamu místních dodavatelů pohonné ropné látky; .2 požádání místních dodavatelů o poskytnutí dodacího listu dodávky a vzorku, podle požadavku tohoto pravidla. Dodavatel musí poskytnout potvrzení o tom, že pohonná ropná látka splňuje požadavky pravidel 14 a 18 této přílohy; .3 požádání místních dodavatelů o uchování kopie dodacího dodávky zásobníku na minimální dobu tří let, a to pro inspekci a ověření ze strany státních orgánů; .4 přijetí vhodných opatření proti dodavatelům pohonných ropných látek, kteří dodávají takové pohonné ropné látky, které nejsou v souladu s materiálem uvedeným na dodacím listu dodávky; .5 předání informace správnímu orgánu u jakékoli lodi, která obdržela pohonnou ropnou látku, jež byla shledána jako nesplňující požadavky pravidla 14 a 18 této přílohy a .6 předání informace Organizaci za účelem předání této informace smluvním stranám a členským státům Organizace, tedy předání této informace, která se týká všech případů, kdy dodavatelé pohonné ropné látky nesplnili požadavky uvedené v pravidlech 14 a 18 této přílohy. 10 V souvislosti se kontrolami ze strany přístavního státu prováděné smluvními stranami se tyto smluvní strany dále zavazují k následujícím úkonům: .1 informovat smluvní stranu nebo nesmluvní stranu, pod jejíž pravomocí byl vydán dodací list dodávky, o všech případech dodávek nevyhovující pohonné ropné látky, včetně poskytnutí všech relevantních informací a .2 zajistit, že budou přijata vhodná opravná opatření pro změnu nevyhovující pohonné ropné látky na vyhovující. 11. U každé lodi o hrubé prostornosti 400 tun a více, která je provozována na pravidelných linkách s častými a pravidelnými zastávkami v přístavech, může správní orgán po požádání a konzultaci s dotčenými smluvními státy rozhodnout o tom, že splnění odstavce 6 tohoto pravidla musí být zdokumentován alternativním způsobem, který přináší podobnou jistotu splnění pravidel 14 a 18 této přílohy. Kapitola 4 Ustanovení o energetické účinnosti lodí Pravidlo 19 Aplikace 1 Tato kapitola se týká všech lodí s hrubou prostorností 400 a vyšší. 2 Pravidla této kapitoly se nevztahují na následující případy: .1 lodě provozované výhradně ve vodách podléhajících svrchovanosti nebo jurisdikci státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout. Nicméně, každá strana musí zajistit, přijetím vhodných opatření, aby tyto lodě byly konstruovány a provozovány v souladu s požadavky kapitoly 4 této přílohy, pokud je to tedy vhodné a proveditelné. 3 Pravidla 20 a 21 této přílohy se nevztahují na plavidla, která jsou vybavena diesel-elektrickým pohonem, turbínovým pohonem nebo hybridním systémem pohonu. 4. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 tohoto pravidla může správní orgán upustit u lodí o hrubé prostornosti 400 a vyšší od požadavku na dodržování pravidel 20 a 21 této přílohy. 5 Ustanovení odstavce 4 tohoto pravidla se nepoužívá u lodí o hrubé prostornosti 400 a vyšší: .1 Jedná se o takovou loď, pro kterou byla zadaná smlouva o stavbě dne 1. ledna 2017 nebo po tomto datu; nebo .2 V případě neexistence smlouvy o stavbě lodi, podle které byl položen lodní kýl nebo která se nachází v podobném stádiu stavby ke dni 1. července 2017; nebo .3 Jejíž dodávka je provedená dne 1. července 2019 nebo po tomto datu; nebo .4 V případě zásadních konverzí u nových nebo stávajících lodí, podle definice v pravidle 2.24 této přílohy, nebo po 1. lednu 2017, a také v případech, ve kterých platí pravidla 5.4.2 a 5.4.3 této přílohy. 6 Správní orgán účastnické strany této úmluvy, který umožňuje použití odstavce 4, nebo který může toto použití také pozastavit, odstupuje od tohoto odstavce nebo jej odmítá, pokud se jedná o loď oprávněnou plout pod jeho vlajkou, která neprodleně informuje Organizaci o podrobnostech z Protokolu, za účelem rozeslání informací účastnickým stranám. Pravidlo 20 Index dosažené hodnoty energetické účinnosti (dosažená hodnota EEDI) 1 Dosažená hodnota EEDI se vypočte pro: .1 každou novou loď; .2 každou novou loď, na které byla provedena zásadní konverze; a .3 každou novou nebo stávající loď, která prošla zásadní konverzí, jež byla tak rozsáhlá, že loď je nyní považována správním orgánem za novou loď, která spadá do jedné nebo více z kategorií uvedených v pravidlech 2.25 - 2.35 této přílohy. Dosažená hodnota EEDI musí být specifická pro každou konkrétní loď. Musí uvádět předpokládaný výkon lodi, pokud jde o energetickou účinnost. Musí být doplněna EEDI souborem technické dokumentace, který obsahuje informace nezbytné pro výpočet dosažené hodnoty EEDI a který dokládá proces výpočtu. Dosažená hodnota EEDI musí být ověřena na základě EEDI technické dokumentace, a to buď správním orgánem nebo jakoukoli pověřenou organizací. 2 Dosažená hodnota EEDI musí být vypočtena s ohledem na pokyny† vypracované Organizací. Pravidlo 21 Požadovaná hodnota EEDI 1 Pro každou: .1 novou loď; .2 novou loď, na které byla provedena zásadní konverze; a .3 novou nebo stávající loď, která prošla zásadní přeměnou, jež byla tak rozsáhlá, že loď je nyní považována správním orgánem za nově postavenou loď, která spadá do jedné z kategorií definovaných v pravidlech 2.25 - 2.31 této přílohy, loď, o níž hovoří tato kapitola. U této lodi musí být hodnota EEDI vypočtena takto: Dosažená hodnota EEDI ≤ Požadovaná hodnota EEDI = (1 - X/100) • Hodnota referenční přímky X je redukční součinitel pro požadovanou hodnotu EEDI, specifikovaný v tabulce 1, ve srovnání s referenční přímkou. 2. U každé nové a stávající lodi, která prošla zásadní přeměnou, jež byla tak rozsáhlá, že loď je nyní považována správním orgánem za loď nově postavenou, musí být vypočtena dosažená hodnota EEDI. Tato hodnota musí splňovat požadavky odstavce 21.1,, pokud jde o redukční faktor odpovídající typu lodi a velikosti přestavěné lodi, a to k datu smlouvy o převodu, nebo k datu zahájení přeměny v případě neexistence smlouvy. Tabulka č. 1 - Redukční faktory (v procentech) pro EEDI vzhledem k referenční přímce EEDI Typ lodi\| Velikost\| Fáze 0 1. leden 2013 - 31\\. prosinec 2014\| Fáze 1 1. leden 2015 - 31\\. prosinec 2019\| Fáze 2 1. leden 2020 - 31\\. prosinec 2024\| Fáze 3 1. leden 2025 a dále ---\|---\|---\|---\|---\|--- Přeprava hromadného nákladu\| 20,000 DWT a více\| 0\| 10\| 20\| 30 10000-20000 DWT\| Údaj není k dispozici\| 0-10-'\| 0-20a\| 0-30a Přeprava plynu\| 10000 DWT a výše\| 0\| 10\| 20\| 30 2 000-10 000 DWT\| Údaj není k dispozici\| 0-10a\| 0-20a\| 0-3 0a Tanker\| 20 000 DWT a výše\| 0\| 10\| 20\| 30 4000 - 20000 DWT\| Údaj není k dispozici\| 0-10a\| 0-20a\| 0-3 0a Kontejnerová loď\| 15 000 DWT a výše\| 0\| 10\| 20\| 30 10000 - 15000 DWT\| Údaj není k dispozici\| 0-10a\| 0-2 0a\| 0-30a Lodě s všeobecným nákladem\| 15 000 DWT a výše\| 0\| 10\| 15\| 30 3 000 - 15000 DWT\| Údaj není k dispozici\| 0-10a\| 0-15a\| 0-30a Přeprava zmraženého nákladu\| 5 000 DWT a výše\| 0\| 10\| 15\| 30 3 000 - 5 000 DWT\| Údaj není k dispozici\| 0-10a\| 0-15a\| 0-30a Kombinovaná přeprava nákladu\| 20 000 DWT a výše\| 0\| 10\| 20\| 30 4000 - 20000 DWT\| Údaj není k\| 0-10a\| 0-20a\| 0-30a \| dispozici\| \| \| a Redukční činitel určený pro lineární interpolaci mezi oběma hodnotami, v závislosti na velikosti lodi. Nižší hodnota redukčního faktoru bude použita u menších lodí. Údaj není k dispozici (n/a) znamená, že neplatí žádná hodnota EEDI. 3 Hodnoty referenční přímky se vypočítávají takto: Hodnota referenční přímky = a • b-c a, b a c jsou parametry uvedené v tabulce 2. Tabulka 2 \\- Parametry pro stanovení referenčních hodnot pro jednotlivé typy lodí Typ lodi definovaný v pravidle 2\| a\| b\| c ---\|---\|---\|--- 2.25 Přeprava hromadného nákladu\| 961,79\| Hodnota DWT u lodi\| 0,477 2.26 Přeprava plynu\| 1120,00\| Hodnota DWT u lodi\| 0,456 2.27 Tanker\| 1218,80\| Hodnota DWT u lodi\| 0,488 2.28 Kontejnerová loď\| 174,22\| Hodnota DWT u lodi\| 0,201 2.29 Loď se všeobecným nákladem\| 107,48\| Hodnota DWT u lodi\| 0,216 2.30 Přeprava zmraženého nákladu\| 227,01\| Hodnota DWT u lodi\| 0,244 2.31 Kombinovaná přeprava nákladu\| 1219,00\| Hodnota DWT u lodi\| 0,488 4 Pokud konstrukce lodi umožňuje klasifikaci do více než jedné z výše uvedených definic typů lodí uvedených v tabulce 2, musí být požadovaná hodnota EEDI pro loď nejpřísnější (nejnižší hodnota EEDI). 5 U každé lodi, které se týká toto pravidlo, nesmí být instalovaný hnací výkon nižší než hnací síla potřebná k udržení ovladatelnosti lodi za nepříznivých podmínek, podle definice v pokynech vypracovaných v Organizaci. 6 Na začátku fáze 1 a uprostřed fáze 2 musí Organizace zkontrolovat stav technologického vývoje a pokud se to ukáže jako nezbytné, musí rovněž upravit časová období, parametry referenční přímky EEDI pro příslušné typy lodí a redukční sazby stanovené v tomto pravidle. Pravidlo 22 Plán energetické účinnosti lodí (SEEMP) 1 Každá loď musí mít na své palubě svůj specifický Plán energetické účinnosti lodí (SEEMP). Tento plán může být součástí Lodního systému bezpečného řízení provozu (SMS). 2 Dokument SEEMP musí být vypracován s přihlédnutím k pokynům přijatým Organizací. Pravidlo 23 Podpora technické spolupráce a transferu technologií týkajících se zdokonalování energetické účinnosti lodí 1 Správní orgány budou, ve spolupráci s Organizací a dalšími mezinárodními organizacemi, podle potřeby poskytovat podporu příslušným státům, a to přímo nebo prostřednictvím Organizace. Zejména rozvojovým státům, které požadují technickou pomoc. 2 Správní orgán účastnické strany bude aktivně spolupracovat s ostatními stranami, podle vnitrostátních právních předpisů a postupů, na zajišťování podpory rozvoje a přenosu technologií a výměny informací směrem ke státům, které požádají o technickou pomoc. Jedná se především o rozvojové státy, a to s ohledem na realizaci opatření ke splnění požadavků kapitoly 4 této přílohy, zejména pravidel 19.4 - 19.6. Dodatky k příloze VI Dodatek I Forma Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ovzduší (IAPP) (Pravidlo 8) MEZINÁRODNÍ OSVĚDČENÍ O ZAMEZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ --- Vydáno na základě ustanovení Protokolu z roku 1997 ve znění usnesení MEPC. 176(58) z roku 2008, které upravuje Mezinárodní úmluvu o zamezení znečištění ovzduší z roku 1973 ve znění Protokolu z roku 1978 (dále jen „úmluva“) na základě pověření vlády státu: ........................................................................................................................................................ (úplné označení státu) kým ....................................................................................................................................................... (úplné označení příslušné osoby nebo Organizace oprávněné podle ustanovení této úmluvy) Údaje o lodi* Jméno lodi ............................................................................ Volací znak nebo čísla ............................................................................ Číslo IMO† ............................................................................ Rejstříkový přístav ............................................................................ Hrubá prostornost ............................................................................ TÍMTO SE POTVRZUJE: 1 Že loď podstoupila inspekci v souladu s pravidlem 5 Přílohy VI úmluvy a 2 Že tato inspekce prokazuje, že jsou vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky Přílohy VI úmluvy. Platnost tohoto osvědčení trvá do (dd/mm/rrrr)‡.............................................................. na základě inspekcí v souladu s pravidlem 5 Přílohy VI úmluvy. Datum dokončení inspekce, jež tvoří základ tohoto osvědčení (dd/mm/rrrr)............................ Místo vydání ............................................................................................................................ (místo vydání osvědčení) Datum (dd/mm/rrrr) ...................................\| \| ................................ (datum vydání)\| \| (podpis řádně pověřeného úředníka vydávajícího toto osvědčení) (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ PRO ROČNÍ A MIMOŘÁDNÉ KONTROLY TÍMTO SE POTVRZUJE, že při inspekci v souladu s pravidlem 5 Přílohy VI úmluvy bylo zjištěno, že loď splňuje příslušná ustanovení této úmluvy: Výroční inspekce\| \| Podpis............................................. (podpis řádně pověřeného úředníka) Místo............................................. Datum (dd/mm/rrrr)............................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) Výroční/průběžná* inspekce \| \| Podpis............................................. (podpis řádně pověřeného úředníka) Místo............................................. Datum (dd/mm/rrrr)............................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) Výroční/průběžná* inspekce \| \| Podpis............................................. (podpis řádně pověřeného úředníka) Místo............................................. Datum (dd/mm/rrrr)............................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) Výroční inspekce\| \| Podpis............................................. (podpis řádně pověřeného úředníka) Místo............................................. Datum (dd/mm/rrrr)............................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) VÝROČNÍ/PRŮBĚŽNÁ INSPEKCE V SOULADU S PRAVIDLEM 9.8.3 TÍMTO SE POTVRZUJE, že výroční/průběžné při inspekci v souladu s pravidlem 9.8.3 Přílohy VI úmluvy bylo zjištěno, že loď splňuje příslušná ustanovení této úmluvy: \| \| Podpis............................................. (podpis řádně pověřeného úředníka) Místo............................................. Datum (dd/mm/rrrr)............................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ K PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI OSVĚDČENÍ, JE-LI PLATNÉ NA MÉNĚ NEŽ 5 LET V PŘÍPADECH, NA KTERÉ SE VZTAHUJE PRAVIDLO 9.3 Loď splňuje příslušná ustanovení této úmluvy, a toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 9.3 Přílohy VI úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr)............................................. \| \| Podpis............................................. (podpis řádně pověřeného úředníka) Místo............................................. Datum (dd/mm/rrrr)............................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ PRO PŘÍPADY, VE KTERÝCH BYLA DOKONČENA OBNOVOVACÍ INSPEKCE A PLATÍ PRAVIDLO 9.4 Loď splňuje příslušná ustanovení této přílohy, a toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 9.4 Přílohy VI úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr)............................................. \| \| Podpis............................................. (podpis řádně pověřeného úředníka) Místo............................................. Datum (dd/mm/rrrr)............................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ PRO PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI OSVĚDČENÍ PRO DOPLUTÍ DO INSPEKČNÍHO PŘÍSTAVU NEBO NA BODU ODKLADU, KDY PLATÍ PRAVIDLO 9.5 NEBO 9.6 Toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 9.5 nebo 9.6* Přílohy VI úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr)...................................................... \| \| Podpis............................................. (podpis řádně pověřeného úředníka) Místo............................................. Datum (dd/mm/rrrr)............................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) POTVRZENÍ PRO POSUNUTÍ VÝROČNÍHO DATA V PŘÍPADECH, VE KTERÝCH PLATÍ PRAVIDLO 9.8 V souladu s pravidlem 9.8 Přílohy VI úmluvy bude nové výroční datum dne (dd/mm/rrrr)........................ \| \| Podpis............................................. (podpis řádně pověřeného úředníka) Místo............................................. Datum (dd/mm/rrrr)............................................. (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) V souladu s pravidlem 9.8 Přílohy VI úmluvy bude nové výroční datum dne (dd/mm/rrrr)................. \| \| Podpis............................................. (podpis řádně pověřeného úředníka) Místo............................................. Datum (dd/mm/rrrr)............................................. \| (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)\| DODATEK K MEZINÁRODNÍMU OSVĚDČENÍ O ZAMEZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ (OSVĚDČENÍ IAPP) ZÁZNAM O STAVBĚ A VYBAVENÍ Poznámky: 1 Záznam musí být trvale připojen k osvědčení IAPP. Osvědčení IAPP se musí vždy nacházet na palubě lodi. 2 Záznamy musejí být uváděny alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud je také použit úřední jazyk vystavujícího státu, bude mít tento v případě sporu nebo nesrovnalosti přednost. 3 Záznamy v kolonkách se musí podle potřeby provádět vepsáním buď křížku (x) u odpovědí „ano“ a „platí“ nebo pomlčky (-) u odpovědí „ne“ a „neplatí“. 4 Není-li uvedeno jinak, pravidla uvedená v tomto Záznamu odkazují na pravidla Přílohy VI Úmluvy a usnesení nebo oběžníky odkazují na usnesení přijatá Mezinárodní námořní Organizací. --- 1 Údaje o lodi 1.1 Jméno lodi.................................................................................................................... 1.2 Číslo IMO......................................................................................................... 1.3 Datum, kdy byl položen kýl nebo kdy byla loď v podobném stádiu stavby (dd/mm/rrrr)............................................................................................................ 1.4 Délka (L)(metry).............................................................................................. 2 Regulace emisí z lodí 2.1 Látky poškozující ozónovou vrstvu (pravidlo 12) 2.1.1 Následující hasicí systémy, další systémy a zařízení obsahující látky poškozující ozónovou vrstvu, s výjimkou hydrochlorfluorouhlovodíků (HCFC), jež jsou nainstalovány před 19. květnem 2005, mohou být i nadále provozovány: Systém nebo zařízení\| Umístění na palubě\| Látka ---\|---\|--- \| \| 2.1.2 Následující systémy obsahující látky HCFC, jež jsou nainstalovány před 1. lednem 2020, mohou být i nadále provozovány: Systém nebo zařízení\| Umístění na palubě\| Látka ---\|---\|--- \| \| 2.2 Oxidy dusíku (NOx) (pravidlo 13) 2.2.1 Následující námořní vznětové motory instalované na lodi jsou v plném souladu s platnými emisními limity pravidla 13 a v plném souladu s upravenými Technickými pravidly NOx z roku 2008: \| Motor 1\| Motor 2\| Motor 3\| Motor 4\| Motor 5\| Motor 6 ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Výrobce a model\| \| \| \| \| \| Výrobní číslo\| \| \| \| \| \| Použití\| \| \| \| \| \| Výkon (kW)\| \| \| \| \| \| Jmenovité otáčky (ot./min.)\| \| \| \| \| \| Datum instalace (dd/mm/rrrr)\| \| \| \| \| \| Datum velké přestavby (dd/mm/rrrr)\| Podle pravidla 13.2.2\| \| \| \| \| Podle pravidla 13.3.2\| \| \| \| \| Osvobození na základě pravidla 13.1.1.2\| □\| □\| □\| □\| □\| □ Úroveň I, pravidlo 13.3\| □\| □\| □\| □\| □\| □ Úroveň II, pravidlo 13.4\| □\| □\| □\| □\| □\| □ Úroveň II, pravidla 13.2.2 nebo 13.5.2\| □\| □\| □\| □\| □\| □ Úroveň III, pravidlo 13.5.1.1\| □\| □\| □\| □\| □\| □ Schválená metoda existuje\| □\| □\| □\| □\| □\| □ Schválená metoda komerčně nedostupná\| □\| □\| □\| □\| □\| □ Schválená metoda nainstalována\| □\| □\| □\| □\| □\| □ 2.3 Oxidy síry (SOx) a prachové částice (pravidlo 14) 2.3.1 Pokud je loď provozována mimo oblast s regulací emisí uvedenou v pravidle 14.3, tato loď používá: .1 pohonnou ropnou látku s takovým obsahem síry, který odpovídá údajům v dodacích listech dodávky a který nepřekračuje mezní hodnotu: • 450 % m/m (nevztahuje se na lodě postavené 1. ledna 2012 či později) nebo □ • 3,50 % m/m (nevztahuje se na lodě postavené 1. ledna 2020 či později) nebo □ • 0,50 % m/m, anebo □ .2 ekvivalentní zařízení schválené v souladu s pravidlem 4.1, podle údaje v bodě 2.6., které je nejméně stejně účinné, pokud jde o omezení emisí SOx ve srovnání s použitím pohonné ropné látky s limitní hodnotou obsahu síry: • 4,50 % m/m (nevztahuje se na lodě postavené 1. ledna 2012 či později) nebo □ • 3,50 % m/m (nevztahuje se na lodě postavené 1. ledna 2020 či později) nebo □ • 0,50 % m/m □ 2.3.2 Pokud je loď provozována v oblasti s regulací emisí uvedenou v pravidle 14.3, tato loď používá: .1 pohonnou ropnou látku s takovým obsahem síry, který odpovídá údajům v dodacích listech dodávky a který nepřekračuje mezní hodnotu: • 1,00 % m/m (nevztahuje se na lodě postavené 1. ledna 2015 či později) nebo □ • 0,10 % m/m, anebo □ .2 ekvivalentní zařízení schválené v souladu s pravidlem 4.1, podle údaje v bodě 2.6., které je nejméně stejně účinné, pokud jde o omezení emisí SOx ve srovnání s použitím pohonné ropné látky s limitní hodnotou obsahu síry: • 1,00 % m/m (nevztahuje se na lodě postavené 1. ledna 2015 či později) nebo □ • 0,10 % m/m □ 2.4 Těkavé organické látky (VOC) (pravidlo 15) 2.4.1 Tanker je vybaven systémem sběru výparů, který je nainstalován a schválen v souladu s MSC/Circ.585 □ 2.4.2.1 Pro tanker přepravující surovou ropu existuje schválený Plán řízení VOC □ 2.4.2.2 Odkaz na schválení Plánu řízení VOC: □ 2.5 Spalování na palubě (pravidlo 16) Loď je vybavena spalovnou: .1 nainstalovanou 1. ledna 2000 či později, která splňuje podmínky usnesení MEPC.76 (40) □ .2 nainstalovanou před 1. lednem 2000, která splňuje podmínky: .2.1 usnesení MEPC.59(33)† □ .2.2 usnesení MEPC.76(40) □ 2.6 Ekvivalenty (Pravidlo 4) Loď může používat následující montážní prvky, materiál, zařízení nebo přístroje pro instalaci na lodi nebo jiné postupy, alternativní pohonné ropné látky nebo metody pro dosažení shody používané jako alternativa k požadovaným prostředkům této přílohy: Systém nebo zařízení\| Používaný ekvivalent\| Odkaz na schvalovací doklad ---\|---\|--- \| \| TÍMTO SE POTVRZUJE, že tento záznam je ve všech ohledech správný. --- Místo vydání.............................................................................................................. (místo vydání Záznamu) Datum (dd/mm/rrrr)..............................\| \| ............................................. (datum vydání)\| \| (podpis řádně pověřeného úředníka vydávajícího tento Záznam) (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) Dodatek II Zkušební cykly a váhové faktory (Pravidlo 13) Následující zkušební cykly a váhové faktory se používají pro ověření shody lodních vznětových motorů s platnými limity NOx, v souladu s pravidlem 13 této přílohy a za použití zkušebního postupu a metody výpočtu, jež jsou uvedeny v upravených Technických pravidlech NOx z roku 2008. .1 U lodních motorů s konstantními otáčkami určených pro lodě s hlavním pohonem, včetně diesel-elektrického pohonu, se používá zkušební cyklus E2; .2 Pro sady vrtulí s ovladatelným úhlem nastavení se používá zkušební cyklus E2; .3 U hlavních vrtulových a přídavných vrtulových motorů se používá zkušební cyklus E3; .4 U pomocných motorů s konstantními otáčkami se používá zkušební cyklus D2 a .5 U pomocných motorů s proměnnými otáčkami a proměnným zatížením, jež nepatří k výše uvedeným skupinám, se používá zkušební cyklus C1. Zkušební cyklus pro aplikace s hlavním pohonem s konstantními otáčkami (včetně diesel-elektrického pohonu a všech zařízení s vrtulí s ovladatelným úhlem nastavení) Zkušební cyklus typu E2\| Otáčky\| 100%\| 100%\| 100%\| 100% ---\|---\|---\|---\|---\|--- Výkon\| 100%\| 75%\| 50%\| 25% Váhový faktor\| 0,2\| 0,5\| 0,15\| 0,15 Zkušební cyklus pro aplikaci s hlavními vrtulovými a přídavnými vrtulovými motory. Zkušební cyklus typu E3\| Otáčky\| 100 %\| 91 %\| 80 %\| 63 % ---\|---\|---\|---\|---\|--- Výkon\| 100 %\| 75 %\| 50 %\| 25 % Váhový faktor\| 0,2\| 0,5\| 0,15\| 0,15 Zkušební cyklus pro aplikace s pomocným motorem s konstantními otáčkami Zkušební cyklus typu D2\| Otáčky\| 100 %\| 100 %\| 100 %\| 100 %\| 100 % ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Výkon\| 100 %\| 75 %\| 50 %\| 25 %\| 10 % Váhový faktor\| 0,05\| 0,25\| 0,3\| 0,3\| 0,1 Zkušební cyklus pro aplikace s motorem s proměnnými otáčkami a proměnným zatížením Zkušební cyklus typu C1\| Otáčky\| Jmenovité\| Střední\| Volnoběh ---\|---\|---\|---\|--- Točivý moment\| 100 %\| 75 %\| 50 %\| 10 %\| 100 %\| 75 %\| 50 %\| 0 % Váhový faktor\| 0,15\| 0,15\| 0,15\| 0,1\| 0,1\| 0,1\| 0,1\| 0,15 V případě, že má být motor certifikován podle odstavce 5.1.1 pravidla 13, nesmí specifické emise v každém jednotlivém bodu režimu překročit příslušnou mezní hodnotu emisí NOx o více než 50 %, s výjimkou následujících případů: .1 10 % bodu režimu ve zkušebním cyklu D2. .2 10 % bodu režimu ve zkušebním cyklu C1. .3 Bod volnoběhu ve zkušebním cyklu C1. Dodatek III Kritéria a postupy pro určení oblastí s regulací emisí (Pravidla 13.6 a 14.3) 1 Cíle 1.1 Účelem tohoto dodatku je poskytnout smluvním stranám kritéria a postupy pro formulování a předložení návrhů na určení oblastí s regulací emisí a také pro uvedení faktorů, které je třeba zohlednit tehdy, když bude Organizace tyto návrhy posuzovat. 1.2 Emise NOx, SOx a prachových částic z oceánských lodí přispívají ke koncentrovanému znečištění ovzduší ve městech a pobřežních oblastech na celém světě. Nežádoucí účinky na zdravotní stav veřejnosti a dopady na životní prostředí spojené se znečištěním ovzduší zahrnují případy předčasné úmrtnosti, kardio-pulmonálních onemocnění, rakoviny plic, chronických respiračních onemocnění, acidifikace a eutrofizace. 1.3 Organizace by měla zvážit zavedení oblastí s regulací emisí tehdy, když existuje prokázaná potřeba prevence, snižování a regulace emisí NOx nebo SOx a prachových částic, nebo všech tří typů emisí (dále jen emise) z lodí. 2 Postup spojený s určováním oblastí s regulací emisí 2.1 Návrhy pro Organizací pro určování oblastí s regulací emisí NOx nebo SOx a prachových částic, nebo všech tří typů emisí mohou předkládat pouze smluvní strany. Pokud dvě smluvní strany nebo více účastnických stran mají svůj společný zájem v konkrétní oblasti, měly by formulovat koordinovaný návrh. 2.2 Návrh na prohlášení dané oblasti jako oblasti s regulací emisí by měl být předložen Organizaci v souladu s pravidly a postupy stanovenými touto Organizací. 3 Kritéria pro určování oblastí s regulací emisí 3.1 Návrh musí obsahovat: .1 jasné vymezení navrhované oblasti související se žádostí, společně s referenční mapou, na níž je oblast vyznačena; .2 typ nebo typy emisí, které jsou předmětem návrhu na regulaci (např. NOx nebo SOx a prachové částice, nebo všechny tři typy emisí); .3 popis obyvatelstva a životního prostředí ohrožených dopady emisí z lodí; .4 posudek zaměřený na to, že emise z lodí provozovaných v navrhované oblasti související s žádostí přispívají ke koncentrovanému znečišťování ovzduší nebo nepříznivým dopadům na životní prostředí. Takové posouzení musí obsahovat popis dopadů příslušných emisí na lidské zdraví a životní prostředí, například tedy nepříznivých dopadů na suchozemské a vodní ekosystémy, oblasti přirozené produktivity, kritická stanoviště, kvalitu vody, lidské zdraví a oblast kulturního a vědeckého významu (v případě potřeby). Zdroje relevantních údajů, včetně použitých metodik, musejí být označeny; .5 relevantní informace, vztahující se k meteorologickým podmínkám v navrhované oblasti použití a týkající se lidské populace a životního prostředí v ohrožených oblastech, zejména informace o převládajících směrech větru nebo informace o topografických, geologických, oceánografických, morfologických či jiných podmínkách, které přispívají ke koncentraci znečištění ovzduší či k nepříznivým dopadům na životní prostředí; .6 popis povahy lodní dopravy v navrhované oblasti pro regulaci emisí, včetně vzorů a údajů o hustotě takového provozu; .7 popis regulačních opatření přijatých navrhující smluvní stranou (nebo smluvními stranami), která se týkají pozemních zdrojů emisí NOx, SOx a prachových částic, které mají vliv na lidskou populaci a životní prostředí v ohrožených oblastech. Jedná se o aktuální opatření a příbuzná opatření, jež mají být přijata v souvislosti s ustanoveními pravidel 13 a 14 Přílohy VI a .8 relativní náklady na snížení emisí z lodí ve srovnání s regulací na pevnině a ekonomické dopady na přepravu v oblasti mezinárodního obchodu. 3.2 Zeměpisné hranice oblasti s regulací emisí budou založeny na výše uvedených kritériích, včetně případů emisí a depozice z lodí plujících v navrhované oblasti, dopravních vzorů a údajů o hustotě a větrných podmínkách. 4 Postupy pro posuzování a přijímání oblastí s regulací emisí ze strany Organizace 4.1 Organizace musí zvážit každý návrh jí předložený smluvní stranou (nebo smluvními stranami). 4.2 Při posuzování návrhu musí Organizace brát v úvahu kritéria, která musejí být zahrnuta v každém návrhu na přijetí podle výše uvedeného odstavce 3. 4.3 Oblast s regulací emisí musí být určena prostřednictvím dodatku k této příloze, a to po zvážení, přijetí a uvedení v platnost v souladu s článkem 16 této úmluvy. 5 Provoz oblastí s regulací emisí 5.1 Smluvním stranám, které provozují v této oblasti své lodě, se doporučuje, aby informovaly Organizaci o jakýchkoli případných problémech týkajících se provozu v těchto oblastech. Dodatek IV Limity pro schválení typu a provozování lodních spaloven (Pravidlo 16) 1 Palubní spalovny popsané v pravidle 16.6.1 musí být certifikovány IMO typovým osvědčením ke schválení, a to u každé jednotlivé spalovny. Za účelem získání takového osvědčení musí být spalovna navržena a postavena podle schválených norem, viz pravidlo 16.6.1. Každý model musí být předmětem určité zkoušky pro schválení typu, která probíhá v továrně nebo ve schváleném zkušebním zařízení. V rámci odpovědnosti správního orgánu a za použití následujících specifikací pro standardní paliva/odpady určených pro schvalovací zkoušky, pomocí nichž bude určeno, zda spalovna funguje v rámci limitů stanovených v odstavci 2 tohoto dodatku: Ropný kal se skládá z: --- \| \| 75 % ropného kalu z těžké pohonné ropné látky (HFO); 5 % odpadní mazacího oleje a 20 % emulgované vody. Tuhý odpad se skládá z: \| \| 50 % potravinového odpadu; 50 % odpadů obsahujících \| \| \| cca 30 % papíru, cca 40 % lepenky, cca 10 % hadrů, cca 20 % plastů Směs bude dosahovat až 50 % vlhkosti a obsahovat 7 % nehořlavých pevných látek. 2 Spalovny popsané v pravidle 16.6.1 musí být provozovány v rámci těchto limitů: 02 ve spalovací komoře:\| \| \| 6-12 % ---\|---\|---\|--- Max. CO ve spalinách\| \| 200 mg/MJ v průměru: Max. množství sazí průměr.\| \| \| Bacharach 3 nebo \| \| Ringelman 1 (20 % neprůhlednost) (vyšší množství sazí \| \| \| je přijatelné pouze během velmi krátké doby, například při startu) Nespálené složky\| \| \| v maximální hodnotě 10 % hmotnostního zbytku popela: Rozsah výstupní teploty spalin ze spalovací komory 850-1200 °C Dodatek V Informace obsažené v dodacím listu dodávky (Pravidlo 18.5) Jméno a číslo IMO přijímající lodi Přístav Datum zahájení dodávky Jméno, adresa a telefonní číslo dodavatele námořní pohonné ropné látky Název produktu (produktů) Množství v metrických tunách Hustota při 15 °C, kg/m3* Obsah síry (% m/m)† Prohlášení podepsané a potvrzené zástupcem dodavatele pohonné ropné látky. Toto prohlášení potvrzuje, že dodaná pohonná ropná látka je v souladu s příslušným odstavcem pravidel 14.1 nebo 14.4 a 18.3 této přílohy. Dodatek VI Postup ověřování paliva u vzorků pohonné ropné látky pro Přílohu VI k MARPOL (Pravidlo 18.8.2) Následující postup se používá pro zjištění, zdali je pohonná ropná látka, která se dodává a používá na lodích, v plném souladu s mezními hodnotami síry předepsanými v pravidle 14 Přílohy VI. 1 Všeobecné požadavky 1.1 Reprezentativní vzorek pohonné ropné látky, který je požadován v odstavci 8.1 pravidla 18 (dále jen „vzorek MARPOL“), se používá pro ověřování obsahu síry v pohonné ropné látce dodávané na loď. 1.2 Správní orgán řídí ověřovací postup prostřednictvím svého příslušného úřadu. 1.3 Laboratoře odpovědné za postupy ověřování stanovené v tomto dodatku musejí být plně akreditovány* pro účely provádění těchto zkoušek. 2 Postup ověřování - fáze 1 2.1 Vzorek MARPOL musí být doručen do laboratoře příslušným orgánem. 2.2 Laboratoř musí: .1 zaznamenat údaje o čísle plomby a štítku vzorku do záznamu o zkoušce; .2 poskytovat potvrzení o tom, že plomba na vzorku MARPOL není porušená a .3 neakceptovat jakýkoli vzorek MARPOL, u něhož došlo k porušení plomby. 2.3 Pokud plomba vzorku MARPOL není porušená, bude laboratoř pokračovat v postupu ověřování. Laboratoř musí: .1 zajistit, aby byl vzorek MARPOL důkladně homogenizován; .2 vytvořit ze vzorku MARPOL dva dílčí vzorky a .3 znovu utěsnit vzorek MARPOL a zaznamenat nové podrobnosti o zkušebním záznamu. 2.4 Dva dílčí laboratorní vzorky musejí být testovány po sobě, v souladu s předepsanou zkušební metodou uvedenou v Dodatku V (druhá poznámka pod čarou). Pro účely tohoto postupu ověřování musejí být výsledky analýzy označeny jako „A“ a „B“: .1 Pokud se výsledky „A“ a „B“ pohybují v rámci opakovatelnosti (r) zkušební metody, musejí být považovány za platné. .2 Pokud se výsledky „A“ a „B“ nepohybují v rámci opakovatelnosti (r) u zkušební metody, musí být oba tyto výsledky zamítnuty. V tomto případě musí laboratoř pořídit nové dílčí vzorky a provést jejich analýzu. Láhev vzorku by měla být zaplombována v souladu s výše uvedeným bodem 2.3.3, a to po pořízení nových dílčích vzorků. 2.5 Pokud jsou výsledky zkoušek „A“ a „B“ platné, musí průměr těchto dvou výsledků vypočítán tak, aby dával výsledek „X“: .1 Pokud se výsledek „X“ rovná příslušné mezní hodnotě stanovené v Příloze VI (nebo nižší), znamená to, že pohonná ropná látka splňuje příslušné požadavky. .2 Pokud je výsledek „X“ vyšší než příslušná mezní hodnota stanovená v Příloze VI, musí být provedena fáze 2 ověřovacího postupu; nicméně, pokud je výsledek „X“ vyšší než mezní hodnota specifikace o 0,59 R (kde R je reprodukovatelnost zkušební metody), musí být pohonná ropná látka považována za nevyhovující. Potom není nutné žádné další zkoušení. 3 Postup ověřování - fáze 2 3.1 Pokud je nutné provést fázi 2 ověřovacího postupu, v souladu s odstavcem 2.5.2, musí příslušný orgán zaslat vzorek MARPOL do druhé akreditované laboratoře. 3.2 Po obdržení vzorku MARPOL provede laboratoř následující úkony: .1 zaznamenat údaje o čísle nového zaplombování uplatňovaný v souladu s výše uvedeným bodem 2.3.3 a o štítku na vzorku do záznamu o zkoušce; .2 vytvořit ze vzorku MARPOL dva dílčí vzorky a .3 znovu zaplombovat vzorek MARPOL a zaznamenat podrobnosti nového zaplombování do záznamu o zkoušce. 3.3 Dva dílčí laboratorní vzorky musejí být testovány po sobě, v souladu s předepsanou zkušební metodou uvedenou v Dodatku V (druhá poznámka pod čarou). Pro účely tohoto postupu ověřování musejí být výsledky analýzy označeny jako „C“ a „D“: .1 Pokud se výsledky „C“ a „D“ pohybují v rámci opakovatelnosti (r) zkušební metody, musejí být považovány za platné. .2 Pokud se výsledky „C“ a „D“ nepohybují v rámci opakovatelnosti (r) u zkušební metody, musí být oba tyto výsledky zamítnuty. V tomto případě musí laboratoř pořídit nové dílčí vzorky a provést jejich analýzu. Láhev vzorku by měla být zaplombována v souladu s výše uvedeným bodem 3.2.3, a to po pořízení nových dílčích vzorků. 3.4 Pokud jsou výsledky zkoušek „C“ a „D“ platné a pokud se výsledky „A“, „B“, „C“ a „D“ pohybují v rozsahu reprodukovatelnosti (R) zkušební metody, pak laboratoř tyto výsledky musí zprůměrovat, tento průměr bude označen jako hodnota „Y“: .1 Pokud je výsledek „Y“ roven (nebo nižší) příslušné mezní hodnotě stanovené v příloze VI, znamená to, že pohonná ropná látka splňuje příslušné požadavky. .2 Pokud je výsledek „Y“ vyšší než použitelná mezní hodnota stanovená v Příloze VI, pak tato pohonná ropná látka nesplňuje normy požadované Přílohou VI. 3.5 Pokud se výsledky „A“, „B“, „C“ a „D“ nepohybují v rozsahu reprodukovatelnosti (R) zkušební metody, pak může správní orgán anulovat všechny výsledky testů a na základě vlastního uvážení opakovat celý proces zkoušení. 3.6 Výsledky získané z ověřovacího postupu jsou konečné. Dodatek VII Oblasti s regulovanými emisemi (pravidlo 13.6 a 14.3) 1 Hranice oblastí s regulací emisí určené podle pravidla 13.6 a 14.3, tedy tyto hranice jiné než v oblasti Baltského moře a Severního moře, jsou uvedeny v této příloze. 2 Oblast Severní Ameriky zahrnuje: .1 mořskou oblast u pobřeží Tichého oceánu (Spojené státy a Kanada), ohraničenou geodetickými čárami spojujícími následující souřadnice: Bod\| Zeměpisná šířka\| Zeměpisná délka ---\|---\|--- 1\| 32°32'.10 severní šířky\| 117°06'.11 západní délky 2\| 32°32'.04 severní šířky\| 117°07'.29 západní délky 3\| 32°31'.39 severní šířky\| 117°14'.20 západní délky 4\| 32°33'.13 severní šířky\| 117°15'.50 západní délky 5\| 32°34'.21 severní šířky\| 117°22'.01 západní délky 6\| 32°35'.23 severní šířky\| 117°27'.53 západní délky 7\| 32°37'.38 severní šířky\| 117°49'.34 západní délky 8\| 31°07'.59 severní šířky\| 118°36'.21 západní délky 9\| 30°33'.25 severní šířky\| 121°47'.29 západní délky 10\| 31°46'.11 severní šířky\| 123°17'.22 západní délky 11\| 32°21'58 severní šířky\| 123°50'.44 západní délky 12\| 32°56'.39 severní šířky\| 124°11'.47 západní délky 13\| 33°40'.12 severní šířky\| 124°27'.15 západní délky 14\| 34°31'.28 severní šířky\| 125°16'.52 západní délky 15\| 35°14'.38 severní šířky\| 125°43'.23 západní délky 16\| 35°43'.60 severní šířky\| 126°18'.53 západní délky 17\| 36°16'.25 severní šířky\| 126°45'.30 západní délky 18\| 37°01'.35 severní šířky\| 127°07'.18 západní délky 19\| 37°45'.39 severní šířky\| 127°38'.02 západní délky 20\| 38°25'.08 severní šířky\| 127°52'.60 západní délky 21\| 39°25'.05 severní šířky\| 128°31'.23 západní délky 22\| 40°18'.47 severní šířky\| 128°45'.46 západní délky 23\| 41°13'.39 severní šířky\| 128°40'.22 západní délky 24\| 42°12'.49 severní šířky\| 129°00'.38 západní délky 25\| 42°47'.34 severní šířky\| 129°05'.42 západní délky 26\| 43°26'.22 severní šířky\| 129°01'.26 západní délky 27\| 44°24'.43 severní šířky\| 128°41'.23 západní délky 28\| 45°30'.43 severní šířky\| 128°40'.02 západní délky 29\| 46°11'.01 severní šířky\| 128°49'.01 západní délky 30\| 46°33'.55 severní šířky\| 129°04'.29 západní délky 31\| 47°39'55 severní šířky\| 131°15'.41 západní délky 32\| 48°32',32 severní šířky\| 132°41'.00 západní délky 33 \| 48°57'.47 severní šířky \| 133°14'.47 západní délky 34 \| 49°22'.39 severní šířky \| 134°15'.51 západní délky 35 \| 50°01'.52 severní šířky \| 135°19'.01 západní délky 36 \| 51°03'.18 severní šířky \| 136°45'.45 západní délky 37 \| 51°54'.04 severní šířky \| 137°41'.54 západní délky 38 \| 52°45'.12 severní šířky \| 138°20'.14 západní délky 39 \| 53°29'.20 severní šířky \| 138°40'.36 západní délky 40 \| 53°40'.39 severní šířky \| 138°48'.53 západní délky 41 \| 54°13'.45 severní šířky \| 139°32'.38 západní délky 42 \| 54°39'.25 severní šířky \| 139°56'.19 západní délky 43 \| 55°20'.18 severní šířky \| 140°55'.45 západní délky 44 \| 56°07'.12 severní šířky \| 141°36'.18 západní délky 45 \| 56°28'.32 severní šířky \| 142°17'.19 západní délky 46 \| 56°37'.19 severní šířky \| 142°48'.57 západní délky 47 \| 58°51'.04 severní šířky \| 153°15'.03 západní délky .2 mořské oblasti u břehů Atlantského oceánu - Spojené státy, Kanada a Francie (Saint- Pierre-et-Miquelon), stejně jako u břehů USA v Mexickém zálivu, ohraničené geodetickými čárami spojujícími následující souřadnice: Bod\| Zeměpisná šířka\| Zeměpisná délka ---\|---\|--- 1\| 60°00'.00 severní šířky\| 64°09'.36 západní délky 2\| 60°00'.00 severní šířky\| 56°43'.00 západní délky 3\| 58°54'.01 severní šířky\| 55°38'.05 západní délky 4\| 57°50'.52 severní šířky\| 55°03'.47 západní délky 5\| 57°35'.13 severní šířky\| 54°00'.59 západní délky 6\| 57°14'.20 severní šířky\| 53°07'.58 západní délky 7\| 56°48'.09 severní šířky\| 52°23'.29 západní délky 8\| 56°18'.13 severní šířky\| 51°49'.42 západní délky 9\| 54°23'.21 severní šířky\| 50°17'.44 západní délky 10\| 53°44'.54 severní šířky\| 50°07'.17 západní délky 11\| 53°04'.59 severní šířky\| 50°10'.05 západní délky 12\| 52°20'.06 severní šířky\| 49°57'.09 západní délky 13\| 51°34'.20 severní šířky\| 48°52'.45 západní délky 14\| 50°40'.15 severní šířky\| 48°16'.04 západní délky 15\| 50°02'.28 severní šířky\| 48°07'.03 západní délky 16\| 49°24'.03 severní šířky\| 48°09'.35 západní délky 17\| 48°39'.22 severní šířky\| 47°55'.17 západní délky 18\| 47°24'.25 severní šířky\| 47°46'.56 západní délky 19\| 46°35'.12 severní šířky\| 48°00'.54 západní délky 20\| 45°19'.45 severní šířky\| 48°43'.28 západní délky 21\| 44°43'.38 severní šířky\| 49°16'.50 západní délky 22\| 44°16'.38 severní šířky\| 49°51'.23 západní délky 23 \| 43°53'15 severní šířky \| 50°34'.01 západní délky 24 \| 43°36'.06 severní šířky \| 51°20'.41 západní délky 25 \| 43°23'.59 severní šířky \| 52°17'.22 západní délky 26 \| 43°19'.50 severní šířky \| 53°20'.13 západní délky 27 \| 43°21'.14 severní šířky \| 54°09'.20 západní délky 28 \| 43°29'.41 severní šířky \| 55°07'.41 západní délky 29 \| 42°40'.12 severní šířky \| 55°31'.44 západní délky 30 \| 41°58'.19 severní šířky \| 56°09'.34 západní délky 31 \| 41°20'.21 severní šířky \| 57°05'.13 západní délky 32 \| 40°55'.34 severní šířky \| 58°02'.55 západní délky 33 \| 40°41'.38 severní šířky \| 59°05'.18 západní délky 34 \| 40°38'.33 severní šířky \| 60°12'.20 západní délky 35 \| 40°45'.46 severní šířky \| 61°14'.03 západní délky 36 \| 41°04'.52 severní šířky \| 62°17'.49 západní délky 37 \| 40°36'.55 severní šířky \| 63°10'.49 západní délky 38 \| 40°17'.32 severní šířky \| 64°08'.37 západní délky 39 \| 40°07'.46 severní šířky \| 64°59'.31 západní délky 40 \| 40°05'.44 severní šířky \| 65°53'.07 západní délky 41\| 39°58'.05 severní šířky\| 65°59'.51 západní délky 42\| 39°28'.24 severní šířky\| 66°21'.14 západní délky 43\| 39°01'.54 severní šířky\| 66°48'.33 západní délky 44\| 38°39'.16 severní šířky\| 67°20'.59 západní délky 45\| 38°19'.20 severní šířky\| 68°02'.01 západní délky 46\| 38°05'.29 severní šířky\| 68°46'.55 západní délky 47\| 37°58'.14 severní šířky\| 69°34'.07 západní délky 48\| 37°57'.47 severní šířky\| 70°24'.09 západní délky 49\| 37°52'.46 severní šířky\| 70°37'.50 západní délky 50\| 37°18'.37 severní šířky\| 71°08'.33 západní délky 51\| 36°32'.25 severní šířky\| 71°33'.59 západní délky 52\| 35°34'.58 severní šířky\| 71°26'.02 západní délky 53\| 34°33'.10 severní šířky\| 71°37'.04 západní délky 54\| 33°54'.49 severní šířky\| 71°52'.35 západní délky 55\| 33°19'.23 severní šířky\| 72°17'.12 západní délky 56\| 32°45'.31 severní šířky\| 72°54'.05 západní délky 57\| 31°55'.13 severní šířky\| 74°12'.02 západní délky 58\| 31°27'.14 severní šířky\| 75°15'.20 západní délky 59\| 31°03'.16 severní šířky\| 75°51'.18 západní délky 60\| 30°45'42 severní šířky\| 76°31'.38 západní délky 61\| 30°12'.48 severní šířky\| 77°18'.29 západní délky 62\| 29°25'.17 severní šířky\| 76°56'.42 západní délky 63\| 28°36'.59 severní šířky\| 76°47'.60 západní délky 64\| 28°17'.13 severní šířky\| 76°40'.10 západní délky 65 \| 28°17'.12 severní šířky \| 79°11'.23 západní délky 66 \| 27°52'.56 severní šířky \| 79°28'.35 západní délky 67 \| 27°26'.01 severní šířky \| 79°31'.38 západní délky 68 \| 27°16'.13 severní šířky \| 79°34'.18 západní délky 69 \| 27°11'.54 severní šířky \| 79°34'.56 západní délky 70 \| 27°05'.59 severní šířky \| 79°35'.19 západní délky 71 \| 27°00'.28 severní šířky \| 79°35'.17 západní délky 72 \| 26°55'.16 severní šířky \| 79°34'.39 západní délky 73 \| 26°53'.58 severní šířky \| 79°34'.27 západní délky 74 \| 26°45'.46 severní šířky \| 79°32'.41 západní délky 75 \| 26°44'.30 severní šířky \| 79°32'.23 západní délky 76 \| 26°43'.40 severní šířky \| 79°32'.20 západní délky 77 \| 26°41'.12 severní šířky \| 79°32'.01 západní délky 78 \| 26°38'.13 severní šířky \| 79°31'.32 západní délky 79 \| 26°36'.30 severní šířky \| 79°31'.06 západní délky 80 \| 26°35'.21 severní šířky \| 79°30'.50 západní délky 81 \| 26°34'.51 severní šířky \| 79°30'.46 západní délky 82 \| 26°34'.11 severní šířky \| 79°30'.38 západní délky 83 \| 26°31'.12 severní šířky \| 79°30'.15 západní délky 84 \| 26°29'.05 severní šířky \| 79°29'.53 západní délky 85 \| 26°25'.31 severní šířky \| 79°29'.58 západní délky 86\| 26°23'.29 severní šířky\| 79°29'.55 západní délky 87\| 26°23'.21 severní šířky\| 79°29'.54 západní délky 88\| 26°18'.57 severní šířky\| 79°31'.55 západní délky 89\| 26°15'.26 severní šířky\| 79°33'.17 západní délky 90\| 26°15'.13 severní šířky\| 79°33'.23 západní délky 91\| 26°08'.09 severní šířky\| 79°35'.53 západní délky 92\| 26°07'.47 severní šířky\| 79°36'.09 západní délky 93\| 26°06'.59 severní šířky\| 79°36'.35 západní délky 94\| 26°02'.52 severní šířky\| 79°38'.22 západní délky 95\| 25°59'.30 severní šířky\| 79°40'.03 západní délky 96\| 25°59'.16 severní šířky\| 79°40'.08 západní délky 97\| 25°57'.48 severní šířky\| 79°40'.38 západní délky 98\| 25°56'.18 severní šířky\| 79°41'.06 západní délky 99\| 25°54'.04 severní šířky\| 79°41'.38 západní délky 100\| 25°53'.24 severní šířky\| 79°41'.46 západní délky 101\| 25°51'.54 severní šířky\| 79°41'.59 západní délky 102\| 25°49'.33 severní šířky\| 79°42'.16 západní délky 103\| 25°48'.24 severní šířky\| 79°42'.23 západní délky 104\| 25°48'.20 severní šířky\| 79°42'.24 západní délky 105\| 25°46'.26 severní šířky\| 79°42'.44 západní délky 106\| 25°46'.16 severní šířky\| 79°42'45 západní délky 107 \| 25°43'.40 severní šířky \| 79°42'.59 západní délky 108 \| 25°42'.31 severní šířky \| 79°42'.48 západní délky 109 \| 25°40'.37 severní šířky \| 79°42'.27 západní délky 110 \| 25°37'.24 severní šířky \| 79°42'.27 západní délky 111 \| 25°37'.08 severní šířky \| 79°42'.27 západní délky 112 \| 25°31'.03 severní šířky \| 79°42'.12 západní délky 113 \| 25°27'.59 severní šířky \| 79°42'.11 západní délky 114 \| 25°24'.04 severní šířky \| 79°42'.12 západní délky 115 \| 25°22'.21 severní šířky \| 79°42'.20 západní délky 116 \| 25°21'.29 severní šířky \| 79°42'.08 západní délky 117 \| 25°16'.52 severní šířky \| 79°41'.24 západní délky 118 \| 25°15'.57 severní šířky \| 79°41'.31 západní délky 119 \| 25°10'.39 severní šířky \| 79°41'.31 západní délky 120 \| 25°09'.51 severní šířky \| 79°41'.36 západní délky 121 \| 25°09'.03 severní šířky \| 79°41'.45 západní délky 122 \| 25°03'.55 severní šířky \| 79°42'.29 západní délky 123 \| 25°02'.60 severní šířky \| 79°42'.56 západní délky 124 \| 25°00'.30 severní šířky \| 79°44'.05 západní délky 125 \| 24°59'.03 severní šířky \| 79°44'.48 západní délky 126 \| 24°55'.28 severní šířky \| 79°45'.57 západní délky 127 \| 24°44'.18 severní šířky \| 79°49'.24 západní délky 128 \| 24°43'.04 severní šířky \| 79°49'.38 západní délky 129 \| 24°42'.36 severní šířky \| 79°50'.50 západní délky 130 \| 24°41'.47 severní šířky \| 79°52'.57 západní délky 131\| 24°38'.32 severní šířky\| 79°59'.58 západní délky 132\| 24°36'.27 severní šířky\| 80°03'.51 západní délky 133\| 24°33'.18 severní šířky\| 80°12'.43 západní délky 134\| 24°33'.05 severní šířky\| 80°13'.21 západní délky 135\| 24°32'.13 severní šířky\| 80°15'.16 západní délky 136\| 24°31'.27 severní šířky\| 80°16'.55 západní délky 137\| 24°30'.57 severní šířky\| 80°17'.47 západní délky 138\| 24°30'.14 severní šířky\| 80°19'.21 západní délky 139\| 24°30'.06 severní šířky\| 80°19'.44 západní délky 140\| 24°29',38 severní šířky\| 80°21'.05 západní délky 141\| 24°28'.18 severní šířky\| 80°24'.35 západní délky 142\| 24°28'.06 severní šířky\| 80°25'.10 západní délky 143\| 24°27'.23 severní šířky\| 80°27'.20 západní délky 144\| 24°26'.30 severní šířky\| 80°29'.30 západní délky 145\| 24°25'.07 severní šířky\| 80°32'.22 západní délky 146\| 24°23'.30 severní šířky\| 80°36'.09 západní délky 147\| 24°22'.33 severní šířky\| 80°38'.56 západní délky 148\| 24°22'.07 severní šířky\| 80°39'.51 západní délky 149 \| 24°19'.31 severní šířky \| 80°45'.21 západní délky 150 \| 24°19'.16 severní šířky \| 80°45'.47 západní délky 151 \| 24°18'.38 severní šířky \| 80°46'.49 západní délky 152 \| 24°18'.35 severní šířky \| 80°46'.54 západní délky 153 \| 24°09'.51 severní šířky \| 80°59'.47 západní délky 154 \| 24°09'.48 severní šířky \| 80°59'.51 západní délky 155 \| 24°08'.58 severní šířky \| 81°01'.07 západní délky 156 \| 24°08'.30 severní šířky \| 81°01'.51 západní délky 157 \| 24°08'.26 severní šířky \| 81°01'.57 západní délky 158 \| 24°07'.28 severní šířky \| 81°03'.06 západní délky 159 \| 24°02'.20 severní šířky \| 81°09'.05 západní délky 160 \| 23°59'.60 severní šířky \| 81°11'.16 západní délky 161 \| 23°55'.32 severní šířky \| 81°12'.55 západní délky 162 \| 23°53'.52 severní šířky \| 81°19'.43 západní délky 163 \| 23°50'.52 severní šířky \| 81°29'.59 západní délky 164 \| 23°50'.02 severní šířky \| 81°39'.59 západní délky 165 \| 23°49'.05 severní šířky \| 81°49'.59 západní délky 166 \| 23°49'.05 severní šířky \| 82°00'.11 západní délky 167 \| 23°49'.42 severní šířky \| 82°09'.59 západní délky 168 \| 23°51'.14 severní šířky \| 82°24'.59 západní délky 169 \| 23°51'.14 severní šířky \| 82°39'.59 západní délky 170 \| 23°49'.42 severní šířky \| 82°48'.53 západní délky 171 \| 23°49'.32 severní šířky \| 82°51'.11 západní délky 172 \| 23°49'.24 severní šířky \| 82°59'.59 západní délky 173 \| 23°49'.52 severní šířky \| 83°14'.59 západní délky 174 \| 23°51'.22 severní šířky \| 83°25'.49 západní délky 175 \| 23°52'.27 severní šířky \| 83°33'.01 západní délky 176\| 23°54'.04 severní šířky\| 83°41'.35 západní délky 177\| 23°55'.47 severní šířky\| 83°48'.11 západní délky 178\| 23°58'.38 severní šířky\| 83°59'.59 západní délky 179\| 24°09'37 severní šířky\| 84°29'.27 západní délky 180\| 24°13'.20 severní šířky\| 84°38'.39 západní délky 181\| 24°16'.41 severní šířky\| 84°46'.07 západní délky 182\| 24°23'.30 severní šířky\| 84°59'.59 západní délky 183\| 24°26'.37 severní šířky\| 85°06'.19 západní délky 184\| 24°38'.57 severní šířky\| 85°31'.54 západní délky 185\| 24°44'.17 severní šířky\| 85°43'.11 západní délky 186\| 24°53'.57 severní šířky\| 85°59'.59 západní délky 187\| 25°10'.44 severní šířky\| 86°30'.07 západní délky 188\| 25°43'.15 severní šířky\| 86°21'.14 západní délky 189\| 26°13'.13 severní šířky\| 86°06'.45 západní délky 190\| 26°27'22 severní šířky\| 86°13'.15 západní délky 191 \| 26°33'.46 severní šířky \| 86°37'.07 západní délky 192 \| 26°01'.24 severní šířky \| 87°29'.35 západní délky 193 \| 25°42'.25 severní šířky \| 88°33'.00 západní délky 194 \| 25°46'.54 severní šířky \| 90°29'41 západní délky 195 \| 25°44'.39 severní šířky \| 90°47'.05 západní délky 196 \| 25°51'.43 severní šířky \| 91°52'.50 západní délky 197 \| 26°17'.44 severní šířky \| 93°03'.59 západní délky 198 \| 25°59'.55 severní šířky \| 93°33'.52 západní délky 199 \| 26°00'.32 severní šířky \| 95°39'.27 západní délky 200 \| 26°00'.33 severní šířky \| 96°48'.30 západní délky 201 \| 25°58'.32 severní šířky \| 96°55'.28 západní délky 202 \| 25°58'.15 severní šířky \| 96°58'.41 západní délky 203 \| 25°57'.58 severní šířky \| 97°01'.54 západní délky 204 \| 25°57'.41 severní šířky \| 97°05'.08 západní délky 205 \| 25°57'.24 severní šířky \| 97°08'.21 západní délky 206 \| 25°57'.24 severní šířky \| 97°08'.47 západní délky .3 mořská oblast u břehů Havajských ostrovů, Maui, Oahu, Moloka'i, Ni'ihau, Kaua'i, Lana'i a Kaho'olawe, ohraničená geodetickými čárami spojujícími následující souřadnice: Bod\| Zeměpisná šířka\| Zeměpisná délka ---\|---\|--- 1\| 22°32'.54 severní šířky\| 153°00'.33 západní délky 2\| 23°06'.05 severní šířky\| 153°28'.36 západní délky 3\| 23°32'.11 severní šířky\| 154°02'.12 západní délky 4\| 23°51'.47 severní šířky\| 154°36'.48 západní délky 5\| 24°21'.49 severní šířky\| 155°51'.13 západní délky 6\| 24°41'.47 severní šířky\| 156°27'.27 západní délky 7\| 24°57'.33 severní šířky\| 157°22'.17 západní délky 8\| 25°13'.41 severní šířky\| 157°54'.13 západní délky 9\| 25°25'.31 severní šířky\| 158°30'.36 západní délky 10\| 25°31'.19 severní šířky\| 159°09'.47 západní délky 11\| 25°30'.31 severní šířky\| 159°54'.21 západní délky 12\| 25°21'.53 severní šířky\| 160°39'.53 západní délky 13\| 25°00'.06 severní šířky\| 161°38'.33 západní délky 14\| 24°40'.49 severní šířky\| 162°13'.13 západní délky 15\| 24°15'.53 severní šířky\| 162°43'.08 západní délky 16\| 23°40'.50 severní šířky\| 163°13'.00 západní délky 17\| 23°03'.20 severní šířky\| 163°32'.58 západní délky 18\| 22°20'.09 severní šířky\| 163°44'.41 západní délky 19\| 21°36'.45 severní šířky\| 163°46'.03 západní délky 20\| 20°55'.26 severní šířky\| 163°37'.44 západní délky 21\| 20°13'.34 severní šířky\| 163°19'.13 západní délky 22 \| 19°39'.03 severní šířky \| 162°53'.48 západní délky 23 \| 19°09'.43 severní šířky \| 162°20'.35 západní délky 24 \| 18°39'.16 severní šířky \| 161°19'.14 západní délky 25 \| 18°30'.31 severní šířky \| 160°38'.30 západní délky 26 \| 18°29'.31 severní šířky \| 159°56'.17 západní délky 27 \| 18°10'.41 severní šířky \| 159°14'.08 západní délky 28 \| 17°31'.17 severní šířky \| 158°56'.55 západní délky 29 \| 16°54'.06 severní šířky \| 158°30'.29 západní délky 30 \| 16°25'.49 severní šířky \| 157°59'.25 západní délky 31 \| 15°59'.57 severní šířky \| 157°17'.35 západní délky 32 \| 15°40'.37 severní šířky \| 156°21'.06 západní délky 33 \| 15°37'.36 severní šířky \| 155°22'.16 západní délky 34 \| 15°43'.46 severní šířky \| 154°46'.37 západní délky 35 \| 15°55'.32 severní šířky \| 154°13'.05 západní délky 36 \| 16°46'.27 severní šířky \| 152°49'.11 západní délky 37 \| 17°33'.42 severní šířky \| 152°00'.32 západní délky 38 \| 18°30'.16 severní šířky \| 151°30'.24 západní délky 39 \| 19°02'.47 severní šířky \| 151°22'.17 západní délky 40 \| 19°34'.46 severní šířky \| 151°19'.47 západní délky 41 \| 20°07'.42 severní šířky \| 151°22'.58 západní délky 42 \| 20°38'.43 severní šířky \| 151°31'.36 západní délky 43 \| 21°29'.09 severní šířky \| 151°59'.50 západní délky 44 \| 22°06'.58 severní šířky \| 152°31'.25 západní délky 45 \| 22°32'.54 severní šířky \| 153°00'.33 západní délky 3. Oblast Karibského moře u Spojených států zahrnuje: .1 mořskou oblast, která se nachází u břehů Atlantiku a Karibského moře, v oblasti Společenství Puerto Rico a Amerických Panenských ostrovů. Tato oblast je ohraničená geodetickou čárou, která spojuje tyto souřadnice: Bod\| Zeměpisná šířka\| Zeměpisná délka ---\|---\|--- 1\| 17°18'.37 severní šířky\| 67°32'.14 západní délky 2\| 19°11'.14 severní šířky\| 67°26'.45 západní délky 3\| 19°30'.28 severní šířky\| 65°16'.48 západní délky 4\| 19°12'.25 severní šířky\| 65°06'.08 západní délky 5\| 18°45'.13 severní šířky\| 65°00'.22 západní délky 6\| 18°41'.14 severní šířky\| 64°59'.33 západní délky 7\| 18°29'.22 severní šířky\| 64°53'.51 západní délky 8\| 18°27'.35 severní šířky\| 64°53'.22 západní délky 9\| 18°25'.21 severní šířky\| 64°52'.39 západní délky 10\| 18°24'.30 severní šířky\| 64°52'.19 západní délky 11\| 18°23'.51 severní šířky\| 64°51'.50 západní délky 12\| 18°23'.42 severní šířky\| 64°51'.23 západní délky 13\| 18°23'.36 severní šířky\| 64°50'.17 západní délky 14 \| 18°23'.48 severní šířky \| 64°49'.41 západní délky 15 \| 18°24'.11 severní šířky \| 64°49'.00 západní délky 16 \| 18°24'.28 severní šířky \| 64°47'.57 západní délky 17 \| 18°24'.18 severní šířky \| 64°47'.01 západní délky 18 \| 18°23'.13 severní šířky \| 64°46'.37 západní délky 19 \| 18°22'.37 severní šířky \| 64°45'.20 západní délky 20 \| 18°22'.39 severní šířky \| 64°44'.42 západní délky 21 \| 18°22'.42 severní šířky \| 64°44'.36 západní délky 22 \| 18°22'.37 severní šířky \| 64°44'.24 západní délky 23 \| 18°22'.39 severní šířky \| 64°43'.42 západní délky 24 \| 18°22'.30 severní šířky \| 64°43'.36 západní délky 25 \| 18°22'.25 severní šířky \| 64°42',58 západní délky 26 \| 18°22'.26 severní šířky \| 64°42'.28 západní délky 27 \| 18°22'.15 severní šířky \| 64°42'.03 západní délky 28 \| 18°22'.22 severní šířky \| 64°38'.23 západní délky 29 \| 18°21'.57 severní šířky \| 64°40'.60 západní délky 30 \| 18°21'.51 severní šířky \| 64°40’.15 západní délky 31 \| 18°21'.22 severní šířky \| 64°38'.16 západní délky 32 \| 18°20'.39 severní šířky \| 64°38'.33 západní délky 33 \| 18°19'.15 severní šířky \| 64°38'.14 západní délky 34 \| 18°19'.07 severní šířky \| 64°38'.16 západní délky 35 \| 18°17'.23 severní šířky \| 64°39'.38 západní délky 36 \| 18°16'.43 severní šířky \| 64°39'.41 západní délky 37 \| 18°11'.33 severní šířky \| 64°38'.58 západní délky 38 \| 18°03'.02 severní šířky \| 64°38'.03 západní délky 39 \| 18°02'.56 severní šířky \| 64°29'.35 západní délky 40 \| 18°02'.51 severní šířky \| 64°27'.02 západní délky 41 \| 18°02'.30 severní šířky \| 64°21'.08 západní délky 42 \| 18°02'.31 severní šířky \| 64°20'.08 západní délky 43 \| 18°02'.03 severní šířky \| 64°15'.57 západní délky 44 \| 18°00'.12 severní šířky \| 64°02'.29 západní délky 45 \| 17°59'.58 severní šířky \| 64°01'.04 západní délky 46 \| 17°58'.47 severní šířky \| 63°57'.01 západní délky 47\| 17°57'.51 severní šířky\| 63°53'.54 západní délky 48\| 17°56'.38 severní šířky\| 63°53'.21 západní délky 49\| 17°39'.40 severní šířky\| 63°54'.53 západní délky 50\| 17°37'.08 severní šířky\| 63°55'.10 západní délky 51\| 17°30'.21 severní šířky\| 63°55'.56 západní délky 52\| 17°11'.36 severní šířky\| 63°57'.57 západní délky 53\| 17°04'.60 severní šířky\| 63°58'.41 západní délky 54\| 16°59'.49 severní šířky\| 63°59'.18 západní délky 55\| 17°18'37 severní šířky\| 67°32',14 západní délky Dodatek VIII Forma Mezinárodní osvědčení o energetické účinnosti MEZINÁRODNÍ OSVĚDČENÍ O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI --- Vydané podle ustanovení Protokolu z roku 1997, ve znění rezoluce MEPC.203 (62), která doplňuje Mezinárodní úmluvu o zamezení znečištění moří z lodí (z roku 1973), ve znění protokolu z roku 1978 (dále jen „úmluva“), na základě pověření vlády: .......................................................................................................................................................................... (úplné označení účastnické strany) prostřednictvím........................................................................................................................... (úplné označení kompetentní osoby nebo organizace oprávněné podle ustanovení této úmluvy) Údaje o lodi* Jméno lodi .......................................................................... Volací znak nebo čísla .......................................................................... Číslo IMO† .......................................................................... Rejstříkový přístav .......................................................................... Hrubá prostornost .......................................................................... POTVRZUJEME NÁSLEDUJÍCÍ SKUTEČNOSTI: 1 Na této lodi byla provedena prohlídka podle pravidla 5,4 Přílohy VI úmluvy; a 2 Tato studie ukazuje, že loď splňuje příslušné požadavky pravidel 20, 21 a 22. Termín dokončení kontroly, na které je založeno toto osvědčení......................(dd/mm/rrrr) Vydáno.............................................................................................................. (místo vydání osvědčení) Datum (dd/mm/rrrr).......................................\| \| .................................................................. (datum vydání)\| \| (podpis řádně pověřeného úředníka, který tato osvědčení vydává) (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) Další informace Dodatek k Mezinárodnímu certifikátu pro energetickou účinnost (certifikát IEE) ZÁZNAM PRŮBĚHU STAVBY TÝKAJÍCÍ SE ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI Podle ustanovení Přílohy I Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973, ve znění protokolu z roku 1978, ve znění Protokolu z roku 1978 (dále jen „úmluva“). Poznámky: 1 Tento záznam musí být trvale připojen k certifikátu IEE. Certifikát IEE musí být vždy k dispozici na palubě lodi. 2 Záznamy musejí být uváděny alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud se používá také úřední jazyk vydávající strany, bude mít tento jazyk přednost v případě sporu nebo nesrovnalosti. 3 Položky v kolonkách musí být zapsány prostřednictvím vložení křížku (x) pro odpovědi „ano“ a pro odpovědi „použitelné“, nebo prostřednictvím znaménka (-) pro odpovědi „ne“ a „nepoužitelné“. 4 Pokud není uvedeno jinak, se pravidla uvedená v tomto záznamu vztahují k pravidlům v příloze VI této úmluvy a příslušných rezolucí. Oběžníky odkazují na pravidla přijaté Mezinárodní námořní organizací. --- 1 Údaje o lodi 1.1 Jméno lodi .......................................................................... 1.2 Číslo IMO .......................................................................... 1.3 Datum stavební zakázky .......................................................................... 1.4 Hrubá prostornost .......................................................................... 1.5 Hrubá nosnost .......................................................................... 1.6 Typ lodi* .......................................................................... 2 Pohonný systém 2.1 Diesel pohon .............................................................................................................. □ 2.2 Diesel-elektrický pohon .............................................................................................................. □ 2.3 Turbínový pohon .............................................................................................................. □ 2.4 Hybridní pohon .............................................................................................................. □ 2.5 Pohonný systém jiný než kterýkoli z výše uvedených .............................................................................................................. □ 3 Index dosažené hodnoty energetické účinnosti (dosažená hodnota (EEDI) 3.1 Dosažená hodnota EEDI, která odpovídá pravidlu 20.1, se vypočítá na základě informací obsažených v technické dokumentaci EEDI, která rovněž ukazuje proces výpočtu dosaženého EEDI .............................................................................................................. □ Dosažená hodnota EEDI:....................... gramy CO2/tuna-míle 3.2 Dosažená hodnota EEDI se nevypočítává, pokud: 3.2.1 je loď osvobozena podle pravidla 20.1, protože se nejedná o novou loď podle definice v pravidle 2.23 ....................................................................................... □ 3.2.2 typ pohonného systému podléhá osvobození v souladu s pravidlem 19.3 ....................................................................................... □ 3.2.3 správní orgán odstupuje od požadavku pravidla 20, v souladu s pravidlem 19.4 ....................................................................................... □ 3.2.4 typ lodi podléhá osvobození v souladu s pravidlem 20.1 ....................................................................................... □ 4 Požadovaná hodnota EEDI 4.1 Požadovaná hodnota EEDI:..................... gramy CO2/tuna-míle 4.2 Požadovaná hodnota EEDI se nepoužívá, pokud: 4.2.1 loď podléhá osvobození podle pravidlo 21.1, protože se nejedná o novou loď podle definice v pravidle 2.23 ....................................................................................... □ 4.2.2 typ pohonného systému podléhá osvobození v souladu s pravidlem 19.3 ....................................................................................... □ 4.2.3 správní orgán odstupuje od požadavku pravidla 21, v souladu s pravidlem 19.4 ....................................................................................... □ 4.2.4 typ lodi podléhá osvobození v souladu s pravidlem 21.1 ....................................................................................... □ 4.2.5 kapacita lodi je nižší než minimální prahová hodnota pro kapacitu uvedená v tabulce 1 pravidla 21.2 ....................................................................................... □ Plán řízení energetické účinnosti lodí (SEEMP) 5.1 U plavidel je veden Plán řízení energetické účinnosti lodí (SEEMP), v souladu s pravidlem 22 ....................................................................................... □ 6 Technická dokumentace EEDI 6.1 K certifikátu IEE patří také technická dokumentace EEDI, v souladu s pravidlem 20.1 ....................................................................................... □ 6.2 číslo identifikace / verifikace EEDI technické dokumentace ....................................................................................... □ 6.3 číslo datové verifikace technické dokumentace EEDI ....................................................................................... □ POTVRZUJEME, že tento záznam je ve všech ohledech správný. --- Vydáno.............................................................................................................. (místo vydání osvědčení) Datum (dd/mm/rrrr).........................................\| \| ................................................................. (datum vydání) \| \| (podpis řádně pověřeného úředníka, který tato osvědčení vydává) (pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby) 5 2011 Pokyny pro přepravu směsí petrolejových látek a biopaliv 1 Výbor pro ochranu mořského prostředí, během svého 62. zasedání (11. až 15. července 2011), uznal, že je třeba vyjasnit, jak mohou být biopaliva související s Přílohou II (MARPOL), která jsou smíchána s petrolejovými látkami, viz Přílohu I úmluvy MARPOL, převážena ve formě hromadného nákladu, viz schválené Pokyny pro přepravu směsí petrolejových látek a biopaliv z roku 2011, které jsou připojeny v příloze. 2 Při schvalování pokynů v roce 2011 Výbor souhlasil s tím, že tyto pokyny by měly být funkční od 1. září 2011 a že do té doby by měly zůstat v platnosti stávající prozatímní pokyny. 3 Členské vlády a mezinárodní organizace vy měly doručit přiložené pokyny na adresy správního orgánu, uznaných organizací, přístavních orgánů, majitelů lodí, provozovatelů lodí a jiných relevantních stran. Příloha 2011 Pokyny pro přepravu směsí petrolejových látek a biopaliv 1 Použití 1.1 Tyto pokyny se týkají lodí přepravujících hromadně směsi petrolejových látek a biopaliv, viz Přílohu I a Přílohu II (MARPOL). 2 Rozsah 2.1 Tyto pokyny byly vytvořeny za účelem objasnění způsobu hromadné přepravy biopaliv, viz Přílohu II (MARPOL), a to v případě, když jsou tato biopaliva smíchána s petrolejovými látkami, viz Přílohu I úmluvy MARPOL. 3. Definice Používá se pro účely těchto pokynů: 3.1 Do skupiny biopaliv patří ethyl alkohol, methylestery mastných kyselin (FAME), rostlinné oleje (triglyceridy) a alkany (C10-C26), a to lineární a rozvětvené s bodem vzplanutí buď 60 °C nebo méně či více než 60 °C, jak je uvedeno v kapitolách 17 a 18 pravidla IBC nebo MEPC.2/Circular/tripartitní dohody. Po distribuci těchto pokynů budou další biopaliva, jež jsou identifikována jako biopaliva spadající do oblasti působnosti těchto pokynů, zaznamenána v příloze 11 MEPC.2/ Circular, tedy v dokumentu, který se zabývá biopalivem / směsí petrolejové látky. 3.2 Směsi biopaliv jsou směsi vytvořené ze smíchání výrobků označených v bodě 3.1 s petrolejovými látkami. 4. Přeprava směsí biopaliv Ustanovení pro přepravu směsí biopaliv jsou založena na objemovém složení směsí, a to takto: 4.1 Směsi biopaliv obsahující 75 % (nebo více) petrolejové látky 4.1.1 Pokud směs biopaliv obsahuje 75 % (nebo více) petrolejové látky, je předmětem Přílohy I úmluvy MARPOL. 4.1.2 Při převážení těchto směsí biopaliv musí zařízení pro monitorování vypouštění ropných látek (ODME - viz usnesení MEPC.108(49)) odpovídat pravidlu 31 Přílohy I úmluvy MARPOL. Toto zařízení by mělo být schváleno pro danou přepravovanou směs. 4.1.3 Až do 1. ledna 2016 mohou být směsi biopaliv přepravovány i tehdy, když zařízení ODME neodpovídá odstavci 4.1.2, a to za předpokladu, že zbytky materiálu v nádrži a všechny splašky z nádrží budou odčerpány na břeh. 4.1.4 Při posuzování požadavků SOLAS pro palubní požární systém, v kapitole 11-2, pravidla 1.6.1 a 1.6.2, musí být při přepravě směsí biopaliv obsahujících metylalkohol používány pěny, které jsou vůči alkoholu odolné. 4.2 Směsi biopaliv obsahující více než 1 %, avšak méně než 75 %, petrolejové látky 4.2.1 Pokud směsi biopaliv obsahují více než 1 %, avšak méně než 75 % petrolejové látky, jsou předmětem Přílohy II MARPOL a měly by být provedeny za následujících podmínek: a\| c\| d\| e\| f\| g\| h\| i'\| i"\| i'"\| j\| k\| l\| n\| o ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Směsi biopaliv u diesel/plynové ropné látky a FAME (> 25 % ale < 99 % podle objemu)\| X\| S/P\| 2\| 2G\| Kont.\| Ne\| \| \| Ano\| C\| T\| ABC\| Ne\| 15.12, 15.17, 15.19.6 Směsi biopaliv u diesel/plynové ropné látky a rostlinného oleje (> 25 % ale < 99 % podle objemu)\| X\| S/P\| 2\| 2G\| Kont.\| Ne\| \| \| Ano\| C\| T\| ABC\| Ne\| 15.12, 15.17, 15.19.6 Směsi biopaliv z benzínu a etylalkoholu (> 25 % ale < 99 % podle objemu)\| X\| S/P\| 2\| 2G\| Kont.\| Ne\| T3\| IIA\| Ne\| C\| F-T\| AC\| Ne\| 15.12, 15.17, 15.19.6 Směsi biopaliv z diesel/plynové ropné látky a alkanů (C10-C26), lineární a rozvětvené, s bodem vzplanutí > 60°C (> 25 % ale < 99 % podle objemu)\| X\| S/P\| 2\| 2G\| Kont.\| Ne\| \| \| Ano\| c\| T\| ABC\| Ne\| 15.12, 15.17, 15.19.6 Směsi biopaliv z diesel/plynové ropné látky a alkanů (C10-C26), lineární a rozvětvené, s bodem vzplanutí > 60°C (> 25 % ale < 99 % podle objemu)\| X\| S/P\| 2\| 2G\| Kont.\| Ne\| T3\| IIA\| Ne\| c\| F-T\| ABC\| Ne\| 15.12, 15.17, 15.19.6 4.2.2 S ohledem na nová biopaliva označená jako biopaliva spadající do oblasti působnosti těchto pokynů budou přepravní požadavky pro konkrétní biopaliva / petrolejové látky, které jsou přepravovány jako náklad podle Přílohy II MARPOL, začleněny do Seznamu 1 MEPC.2/Circ. jako vhodné. 4.3 Směsi biopaliv obsahující 1% (nebo méně) petrolejové látky 4.3.1 Pokud směsi biopaliv obsahují 1 % (nebo méně) petrolejové látky, jsou předmětem Přílohy II úmluvy MARPOL. 5 Míchání petrolejové látky a biopaliv na palubě 5.1 Míchání na palubě je popisováno jako proces smíchání dvou produktů do jednoho jediného výrobku (směs). Odráží pouze fyzické smísení, na rozdíl od jakéhokoli chemického zpracování. Takové míchací operace by měly být prováděny pouze tehdy, když je loď v oblasti přístavu. 5.2 Fyzické míchání petrolejové látky a biopaliv na palubě v průběhu plavby po moři (za účelem získání nových produktů) je zakázáno, viz MSC-MEPC.2/Circ. 8 - Zákaz míchání nákladů MARPOL na palubě během plavby po moři. 6 Požadavky certifikace 6.1 Certifikace pro směsi biopaliv určené pro přepravu by měly být v souladu s Přílohou I nebo Přílohou II MARPOL, podle potřeby. 1) Mezinárodní úmluva o zamezení znečištění moří z lodí (MARPOL), přijatá v Londýně dne 2. listopadu 1973 a Protokol z roku 1978 týkající se Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí, přijatý v Londýně dne 17. února 1978, byly vyhlášeny pod č. 52/2015 Sb. m. s. Podpisy vynechány. * MEPC 59 souhlasil (MEPC 59/24, odstavec 6.18), že vysvětlení požadavků pravidla 12A v Příloze I k MARPOL se použije rovněž na velké přestavby ve smyslu pravidla 1.28.9. * Viz Postupy pro kontroly přístavním státem přijaté usnesením Organizace A.787(19) ve znění usnesení A.882(21); viz prodávanou publikaci IMO IA650E. * MEPC 58 rozhodl (MEPC 58/23, odstavec 6.10), že s ohledem na přestavby ropných tankerů s jednoduchým trupem na tankery pro přepravu volně ložených substrátů/rud by se mělo pravidlo 12A vztahovat na celý tanker pro přepravu volně ložených substrátů/rud, tj. všechny nové a stávající palivové nádrže. * U uspořádání se symetrickými tanky, se uvažují poškození jen pro jednu loď. V tomto případě se budou veškeré rozměry „y“ měřit od tohoto boku. U asymetrických uspořádání se odkazuje na Vysvětlivky k záležitostem týkajícím se průběhu havarijního výtoku ropných látek přijaté usnesením Organizace MEPC.122(52), ve znění pozdějších předpisů. * Viz Doporučení k mezinárodním funkčním a zkušebním specifikacím pro zařízení k separaci ropných látek znečištěné vody a měřičů obsahu ropných látek přijaté usnesením Organizace A.393(X) nebo Pokyny a specifikace pro zařízení k zabránění znečišťování pro stokové prostory lodních strojoven přijaté Výborem na ochranu mořského prostředí prostřednictvím usnesení MEPC.60(33) nebo Pokyny a specifikace pro přídavná zařízení z roku 2011 k aktualizaci usnesení MEPC.60(33) - kompatibilní odlučovače ropných látek, přijaté prostřednictvím usnesení MEPC.205(62), nebo Upravené pokyny a specifikace pro zařízení k zabránění znečišťování pro stokové prostory lodních strojoven přijaté usnesením Výboru na ochranu mořského prostředí MEPC. 107(49). * Pokud jde o měřiče obsahu ropných látek nainstalované na ropných tankerech postavených před 2. říjnem 1986, viz Doporučení k mezinárodním funkčním a zkušebním specifikacím pro zařízení k separaci ropných látek znečištěné vody a měřičů obsahu ropných látek přijatého usnesením Organizace A.393(X). Pokud jde o měřiče obsahu ropných látek jako součást systémů sledování a řízení vypouštění nainstalované na ropných tankerech postavených před 2. říjnem 1986, viz Pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění pro ropné tankery přijaté usnesením Organizace A.586(14). Pokud jde o měřiče obsahu ropných látek jako součást systémů sledování a řízení vypouštění nainstalované na ropných tankerech postavených 1. ledna 2005 nebo později, viz upravené Pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění ropných látek pro ropné tankery přijaté usnesením Organizace MEPC.108(49). † Viz usnesení A.495(XII), kde naleznete standardní formát tohoto návodu. * Jednotné výklady k měření vzdáleností naleznete v MSC-MEPC.5/Circ.5. * Schvalování alternativních metod navrhování a konstrukce ropných tankerů přijatých Výborem na ochranu životního prostředí v mořích Organizace usnesením MEPC.110(49) naleznete v Revidovaných prozatímních pokynech. * Viz změny z roku 2006 (Kapitoly I I-1, II-2, III a XII a dodatek) přijaté usnesením Organizace MSC.216(82). * Viz Standardní zkušební metodu Americké společnosti pro zkoušení a materiály (Označení D86). † Viz Pohonnou ropnou látku číslo čtyři nebo těžší Americké společnosti pro zkoušení a materiály (Označení D396). * U uspořádání se symetrickými tanky, se uvažují poškození jen pro jeden bok lodi. V tomto případě se budou veškeré rozměry „y“ měřit od tohoto boku. U asymetrických uspořádání se odkazuje na Vysvětlivky k záležitostem týkajícím se průběhu havarijního výtoku ropné látky přijaté usnesením Organizace MEPC.122(52), ve znění pozdějších předpisů. * Odkazuje na Vysvětlivky k záležitostem týkajícím se průběhu havarijního výtoku ropných látek přijaté usnesením Organizace MEPC.122(52), ve znění pozdějších předpisů. * θf je úhel náklonu při němž by se otvory v trupu nástavby nebo palubách, které nelze vodotěsně uzavřít, ponořily. Při použití tohoto kritéria, malé otvory, u kterých nemůže dojít k postupnému zaplavení, nemusí být považovány za otevřené. * Propustnost částečně zaplněných úseků musí být v souladu s množstvím kapaliny v úseku přepravované. Kdykoliv poškození prorazí tank obsahující kapaliny, bude se mít za to, že obsah je z tohoto úseku zcela ztracen a nahrazen slanou vodou až do dosažení úrovně konečné rovnovážné roviny. * Viz Dodatek 4 k Jednotným výkladům. * Pokud jde o měřiče obsahu nainstalované na ropných tankerech postavených před 2. říjnem 1986 naleznete v Doporučení o mezinárodních funkčních a zkušebních specifikacích pro zařízení oddělování ropnými látkami znečištěné vody a měřičů obsahu ropných látek přijatých usnesením Organizace A.393 (X). Pokud jde o měřiče obsahu ropných látek jako součást systémů sledování a řízení vypouštění nainstalované na ropných tankerech postavených 2. října 1986 či později, viz Pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění pro ropné tankery přijaté usnesením Organizace A.586(14). Pokud jde o měřiče obsahu ropných látek jako součást systémů sledování a řízení vypouštění nainstalované na ropných tankerech postavených 1. ledna 2005 či později, viz Upravené pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění pro ropné tankery přijaté usnesením Organizace MEPC.108(49). † Viz Pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění pro ropné tankery přijaté usnesením Organizace A.496(XII) nebo Upravené pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění pro ropné tankery přijaté usnesením Organizace A.586(14) nebo Upravené pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění pro ropné tankery přijaté usnesením Organizace MEPC.108(49) podle potřeby. ‡ Viz Specifikace pro detektory rozhraní ropná látka/voda přijaté usnesením Organizace MEPC.5(XIII). * Viz upravené Specifikace pro konstrukci, provoz a řízení systémů na vymývání zbytků surové ropy přijatých usnesením Organizace A.446(XI) a pozměněné usnesením Organizace A.497(XII) a dále ve znění usnesení A.897(21). * Viz pravidlo 38.6. † Viz Standardní formát Příručky k provozu a vybavení systému vymývání zbytků surové ropy, který přijal Výbor na ochranu životního prostředí v mořích usnesením Organizace MEPC.3 (XII) ve znění usnesení MEPC.81(43). * Viz Pokyny pro přípravu palubních nouzových plánů pro případ znečištění ropnými látkami přijatých usnesením Organizace MEPC.54(32), ve znění usnesení MEPC.86(44). † Viz Obecné zásady pro lodní systémy hlášení a požadavky na hlášení z lodí, včetně pokynů pro ohlašování mimořádných událostí zahrnujících nebezpečné věci, škodlivé látky anebo mořské prostředí znečišťující látky přijaté usnesením Organizace A.851(20), ve znění usnesení MEPC.138(53). * Viz usnesení MEPC.83(44) „Pokyny k zajištění přiměřenosti přístavních zařízení pro odevzdávání látek z lodí pro odpady“. † MEPC rozhodl, usnesením MEPC.168(56), že požadavky na vypouštění pro zvláštní oblast Perského zálivu stanovené v pravidlech 15 a 34 této přílohy vstoupí v platnost dne 1. srpna 2008. * Viz Pokyny pro použití revidovaných požadavků Přílohy I k MARPOL na FPSO a FSU přijatých Organizací usnesením MEPC.139(53) ve znění usnesení MEPC.142(54). * „Příručka ke znečištění ropnými látkami, oddíl I, Prevence“ vydaná IMO, ve znění pozdějších předpisů, a ICS a OCIMF „Příručka pro přečerpávání z lodě na loď, Ropné látky“, čtvrté vydání, 2005. † Upravená Příloha I ke kapitolám 3 a 4 MARPOL (usnesení MEPC. 117(52)); požadavky na záznamy o operacích při doplňování a přečerpávání nákladu ropných látek do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, a veškeré záznamy předepsané Plánem operací STS. * Národní provozní kontaktní místo tak, jak je uvedeno v dokumentu MSC-MEPC.6/Circ.9 ze dne 31. prosince 2010 nebo ve znění pozdějších úprav. * Tento seznam ropných látek nemusí být nutně považován za vyčerpávající. * Osvědčení IOPP (Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami; dále jen „Osvědčení IOPP“) musí být alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud je také použit úřední jazyk vystavujícího státu, bude mít tento v případě sporu nebo nesrovnalosti přednost. † Alternativně lze údaje o lodi vpisovat do polí vodorovně. ‡ U ropných tankerů. § Viz Schéma identifikačního čísla lodi IMO přijaté usnesením Organizace A.600(15). ** Nehodící se škrtněte. †† Vyplňte datum ukončení platnosti tak, jak je specifikováno správním orgánem v souladu s pravidlem 10.1 Přílohy I úmluvy. Den a měsíc tohoto data odpovídají výročnímu datu tak, jak je definováno v pravidle 1.27 Přílohy I úmluvy, pokud není upraveno v souladu s pravidlem 10.8 Přílohy Iúmluvy. * Nehodící se škrtněte. * Nehodící se škrtněte. * Viz Doporučení k mezinárodním funkčním a zkušebním specifikacím pro zařízení k separaci ropných látek znečištěné vody a měřičů obsahu ropných látek přijaté usnesením Organizace dne 14. listopadu 1977 usnesením A.393(X), které nahradilo usnesení A.233(VII). Dále se odkazuje na Pokyny a specifikace pro zařízení k zabránění znečišťování pro stokové prostory lodních strojoven přijaté Výborem na ochranu mořského prostředí Organizace prostřednictvím usnesení MEPC.60(33), které s účinností od 6. července 1993, nahradilo usnesení A.393(X) a A.444(XI), Pokyny a specifikace pro přídavná zařízení z roku 2011 k aktualizaci usnesení MEPC.60(33) - kompatibilní odlučovače ropných látek, přijaté prostřednictvím usnesení MEPC.205(62) a Upravené pokyny a specifikace pro zařízení k zabránění znečišťování pro stokové prostory lodních strojoven přijaté usnesením Výboru na ochranu mořského prostředí Organizace prostřednictvím usnesení MEPC.107 (49), které s účinností od 1. ledna 2005 nahradilo usnesení MEPC.60 (33), A.393 (X ) a A.444 (XI). Sběrný tank (tanky) na ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu se úmluvou nevyžaduje; pokud takové tanky nainstalované jsou, musí být uvedeny v tabulce 3.3. * Viz Doporučení k mezinárodním funkčním a zkušebním specifikacím pro zařízení k separaci ropných látek znečištěné vody a měřičů obsahu ropných látek přijaté usnesením Organizace dne 14. listopadu 1977 usnesením A.393(X), které nahradilo usnesení A.233(VII). Dále se odkazuje na Pokyny a specifikace pro zařízení k zabránění znečišťování pro stokové prostory lodních strojoven přijaté Výborem na ochranu mořského prostředí Organizace prostřednictvím usnesení MEPC.60(33), které s účinností od 6. července 1993, nahradilo usnesení A.393(X) a A.444(XI), Pokyny a specifikace pro přídavná zařízení z roku 2011 k aktualizaci usnesení MEPC.60(33) - kompatibilní odlučovače ropných látek, přijaté prostřednictvím usnesení MEPC.205(62) a Upravené pokyny a specifikace pro zařízení k zabránění znečišťování pro stokové prostory lodních strojoven přijaté usnesením Výboru na ochranu mořského prostředí Organizace prostřednictvím usnesení MEPC.107 (49), které s účinností od 1. ledna 2005 nahradilo usnesení MEPC.60 (33), A.393 (X ) a A.444 (XI). Sběrný tank (tanky) na ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu se úmluvou nevyžadují; pokud takové tanky nainstalované jsou, musí být uvedeny v tabulce 3.3. * Ropné tankery jejichž kýly byly položeny nebo které byly v podobném stádiu stavby 2. října 1986 či později by měly být vybaveny systémem schváleným na základě usnesení A.586(14). * U měřičů obsahu ropných látek nainstalovaných na tankerech postavených před 2. říjnem 1986, viz Doporučení k mezinárodním funkčním a zkušebním specifikacím pro zařízení k separaci ropnými látkami znečištěné vody a měřiče obsahu ropných látek přijaté usnesením Organizace A.393(X). U měřičů obsahu ropných látek, které jsou součástí systémů sledování a řízení vypouštění nainstalovaných na tankerech postavených 2. října 1986 či později, viz Pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění ropných látek pro ropné tankery přijaté usnesením Organizace A.586(14). U měřičů obsahu ropných látek, které jsou součástí systémů sledování a řízení vypouštění nainstalovaných na tankerech postavených 1. ledna 2005 či později viz Pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění ropných látek pro ropné tankery přijaté usnesením Organizace MEPC.108(49). † Viz Specifikace pro detektory rozhraní ropná látka/voda přijaté Výborem na ochranu životního prostředí v mořích Organizace usnesením MEPC.5(XIII). * Je nutné označit jen ty výpusti, které lze sledovat. * Pokyny k zaznamenávání činností do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I - Činnosti v prostorech strojoven (veškeré lodě) naleznete v MFPC. 1/Circ.736/Rev.2. * Jen ty tanky, které jsou uvedené v bodu 3.1 Formulářů A a B Dodatku k Osvědčení IOPP využívané pro ropné zbytky (kal). † Kapitán lodi by si měl od provozovatele zařízení pro odevzdávání látek z lodí, která zahrnují tankové čluny a autocisterny, obstarat potvrzení nebo osvědčení uvádějící množství přečerpaných výplachů z nádrží, znečištěného balastu, zbytků nebo ropných směsí, spolu s časem a datem přečerpávání. Toto potvrzení nebo osvědčení, je-li přiloženo ke Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, může pomoci kapitánu lodi prokázat, že loď nebyla součástí mimořádné události s následkem znečištění. Toto potvrzení nebo osvědčení se musí uchovávat spolu s Knihou záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I. ‡ V případě vypouštění nebo odstraňování stokové vody ze sběrného nádrže (nádrží) uveďte označení a objem ze sběrného nádrže (nádrží) a množství ve sběrném tanku zadržované. § Kapitán lodi by si měl od provozovatele zařízení pro odevzdávání látek z lodí, která zahrnují tankové čluny a autocisterny, obstarat potvrzení nebo osvědčení uvádějící množství přečerpaných výplachů z nádrží, znečištěného balastu, zbytků nebo ropných směsí, spolu s časem a datem přečerpávání. Toto potvrzení nebo osvědčení, je-li přiloženo ke Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, může pomoci kapitánu lodi prokázat, že loď nebyla součástí mimořádné události s následkem znečištění. Toto potvrzení nebo osvědčení se musí uchovávat spolu s Knihou záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I. * Uvedení stavu odlučovače ropných látek se také týká nese výstražných a automatických ochranných vypínačích. * V souladu s Příručkou k provozu a vybavení uveďte, zdali je použit jedno- či vícefázový způsob vymývání. Je-li použit vícefázový způsob, udejte hodnotu svislého oblouku pokrytého stroji a kolikrát je oblouk čištěn v konkrétní fázi programu. † Pokud se nepostupuje podle programů uvedených v Příručce k provozu a vybavení, musí být v části Komentáře uvedeny důvody. * Ruční vymývání hadicemi, strojní vymývání anebo chemické čištění. V případě chemického čištění je nutné uvést množství daného chemického přípravku. † Kapitáni lodí by si měli od provozovatele zařízení pro odevzdávání látek z lodí, která zahrnují tankové čluny a autocisterny, obstarat potvrzení nebo osvědčení uvádějící množství přečerpaných výplachů z nádrží, znečištěného balastu, zbytků nebo ropných směsí, spolu s časem a datem přečerpávání. Toto potvrzení nebo osvědčení, je-li přiloženo ke Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, může pomoci kapitánu lodi prokázat, že loď nebyla účastna mimořádné události s následkem znečištění. Toto potvrzení nebo osvědčení se musí uchovávat spolu s Knihou záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II. ‡ Kapitáni lodí by si měli od provozovatele zařízení pro odevzdávání látek z lodí, která zahrnují tankové čluny a autocisterny, obstarat potvrzení nebo osvědčení uvádějící množství přečerpaných výplachů z nádrží, znečištěného balastu, zbytků nebo ropných směsí, spolu s časem a datem přečerpávání. Toto potvrzení nebo osvědčení, je-li přiloženo ke Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, může pomoci kapitánu lodi prokázat, že loď nebyla účastna mimořádné události s následkem znečištění. Toto potvrzení nebo osvědčení se musí uchovávat spolu s Knihou záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II. * Kapitáni lodí by si měli od provozovatele zařízení pro odevzdávání látek z lodí, která zahrnují tankové čluny a autocisterny, obstarat potvrzení nebo osvědčení uvádějící množství přečerpaných výplachů z nádrží, znečištěného balastu, zbytků nebo ropných směsí, spolu s časem a datem přečerpávání. Toto potvrzení nebo osvědčení, je-li přiloženo ke Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, může pomoci kapitánu lodi prokázat, že loď nebyla účastna mimořádné události s následkem znečištění. Toto potvrzení nebo osvědčení se musí uchovávat spolu s Knihou záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II. * „Ropná látka“ znamená jakýkoliv ropná látka jiného druhu než je surová ropa tak, jak je definováno v pravidle 1.2. * Pokud jde o odlučovače ropných látek znečištěné vody u stokových prostor lodních strojoven viz Pokyny a specifikace pro zařízení k zabránění znečišťování pro stokové prostory lodních strojoven přijaté Výborem na ochranu mořského prostředí prostřednictvím usnesení MEPC.60(33) – odlučovače ropných látek, přijaté prostřednictvím usnesení MEPC.205(62) a upravené Pokyny a specifikace pro zařízení k zabránění znečišťování pro stokové prostory lodních strojoven přijaté usnesením Výboru na ochranu mořského prostředí Organizace prostřednictvímusnesení MEPC.107 (49). Pokud jde o systémy sledování a řízení vypouštění nainstalované na ropných tankerech postavených před 2. říjnem 1986, viz Pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění pro ropné tankery a, pokud jde o systémy sledování a řízení vypouštění nainstalované na ropných tankerech postavených po 2. říjnu 1986, viz Upravené pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění ropných látek pro ropné tankery přijaté usneseními Organizace A.496(XII) respektive A.586(14); viz prodávanou publikaci IMO I646E. Pokud jde o systémy sledování a řízení vypouštění nainstalované na ropných tankerech, jejichž kýl byl položen nebo které byly v podobném stádiu stavby 1. ledna 2005 či později, viz Upravené pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění ropných látek pro ropné tankery přijaté usnesením Organizace MEPC.108(49). * Loď dodaná před 1. lednem 2014 znamená loď: .1 u které je smlouva o stavbě uzavřena před 1. lednem 2011 nebo .2 v případě neexistence smlouvy o stavbě, jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stádiu stavby před 1. lednem 2012 nebo .3 k jejíž dodání došlo před 1. lednem 2014. * Provozní tank na ropné zbytky (kal) znamená tank určený k přípravě ropných zbytků (kalu) ke spalování tak, jak je definováno v odstavci 5.3.3 dodatku k příloze k MEPC l/Circ.642 ve znění MEPC. I/Circ.676 a MEPC. I/Ci rc.760. * Je-li nutné zahrnout levobok a pravobok. † Je-li nutné zahrnout levobok a pravobok. * Je-li nutné zahrnout levobok a pravobok. * Ve znění usnesení MSC.208(81). * Odkazuje se na usnesení A.673(16), ve znění usnesení MEPC.158(55) a MEPC.148(54). * Viz Postupy kontrol přístavním státem přijaté usnesením Organizace A.787(19) ve znění usnesení A.882(21). † Viz Postupy kontrol přístavním státem přijaté usnesením Organizace A.787(19) ve znění usnesení A.882(21). * Viz Pokyny pro přípravu palubních nouzových plánů pro případ znečištění moře pro ropné látky anebo škodlivé kapalné látky přijaté usnesením Organizace MEPC85(44) ve znění usnesení MEPC 137(53). † Viz Obecné zásady pro lodní systémy hlášení a požadavky na hlášení z lodí, včetně pokynů pro ohlašování mimořádných událostí za přítomnosti nebezpečných věcí, škodlivých látek anebo látek znečišťujícíh mořské prostředí přijaté usnesením Organizace A.851(20) ve znění usnesení MEPC138(53). * Odkazuje se na MEPC. 1/Circ.512 o Upravených pokynech pro předběžné posuzování hromadně přepravovaných kapalných látek. * Tyto sloupce se používají k definování kategorií znečištění. * Tyto sloupce se používají k definování kategorií znečištění. * Kapitán lodi by si měl od provozovatele zařízení pro odevzdávání látek z lodí, která zahrnují tankové čluny a autocisterny, obstarat potvrzení nebo osvědčení uvádějící množství přečerpaných výplachů z nádrží, spolu s časem a datem přečerpávání. Toto potvrzení nebo osvědčení se musí uchovávat spolu s Knihou záznamů o manipulaci s nákladem. † Kapitán lodi by si měl od provozovatele zařízení pro odevzdávání látek z lodí, která zahrnují tankové čluny a autocisterny, obstarat potvrzení nebo osvědčení uvádějící množství přečerpaných výplachů z nádrží, spolu s časem a datem přečerpávání. Toto potvrzení nebo osvědčení se musí uchovávat spolu s Knihou záznamů o manipulaci s nákladem. * Osvědčení NLS musí být alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud se také provádějí záznamy v úředním jazyce státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, tyto záznamy dostanou v případě sporu nebo nesrovnalostí přednost. † Viz Schéma identifikačního čísla lodi IMO přijaté usnesením organizace 7(A.600). * Nehodící se škrtněte. * Zahrňte pouze osvědčení vydané pro konkrétní loď: tj. Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek nebo Osvědčení o způsobilosti k hromadné přepravě nebezpečných chemikálií nebo Mezinárodní osvědčení o způsobilosti k hromadné přepravě nebezpečných chemikálií. * Čísla nádrží musí odpovídat číslům na lodním Osvědčení o způsobilosti. * Viz IMDG Code přijatý usnesením Organizace MSC.122(75) ve znění přijatém Výborem pro námořní bezpečnost. * Viz zvláštní výjimky uvedené v IMDC Code přijetém usnesením MSC.122(75) ve znění pozdějších předpisů. † Odkaz na „dokumenty“ v tomto pravidle nebrání použití přenosové techniky pro elektronické zpracování dat (EDP) a elektronickou výměnu dat (EDI) jako pomůcky k tištěné dokumentaci. * Viz Postupy kontrol přístavním státem přijaté usnesením Organizace A.787(19) ve znění usnesení A.882(211). * Kritéria jsou založena na výsledcích připravených Globálním harmonizovaným systémem klasifikace a označování chemických látek (CHS) OSN ve znění pozdějších předpisů. Definice akronym nebo termínů používaných v tomto dodatku naleznete v příslušných odstavcích předpisu IMDG Code. IV vstoupila v platnost dne 27. září 2003. * MEPC 52 (11. až 15. října 2004) potvrzuje, že 27. září 2003 bylo jediným dnem vstupu Přílohy IV k MARPOL v platnost (viz dokument MEPC 52/24, odstavce 6.16 až 6.19). * Viz Globální a jednotné realizace harmonizovaného systému inspekcí a vydávání osvědčení (HSSC) přijaté Shromážděním Organizace prostřednictvím usnesení A.883(21), Pokyny pro inspekce podle harmonizovaného systému inspekcí a vydávání osvědčení, 2007, které byly přijaty Shromážděním Organizace prostřednictvím usnesení A.997(25) ve znění pozdějších předpisů Organizace. Viz MSC/Circ.1010 - MEPC/Circ.382 o sdělování informací o povolení uznaných organizací (RO) a informací shromážděných prostřednictvím Globálního integrovaného systému informací o dopravě (GISIS). * Viz Pokyny pro autorizaci organizací jednajících jménem správního orgánu přijaté usnesením Organizace A.739(18) ve znění usnesení MSC.208(81) a pak také Specifikace inspekcí a funkce certifikačního procesu u uznaných Organizací jednajících jménem správního orgánu přijatých usnesením Organizace A.789(19) ve znění pozdějších předpisů přijatých Organizací. * Viz Pokyny pro načasování výměny stávajících osvědčení vydaných po počátku platnosti dodatků osvědčení v nástrojích IMO (MSC-MEPC.5/Circ.6). * Viz Doporučení k mezinárodním normám o odpadních vodách a pokyny k funkčním zkouškám pro čističky odpadních vod přijaté, tedy tyto dokumenty přijaté Výborem na ochranu životního prostředí v mořích Organizace prostřednictvím usnesení MEPC.2(VI) nebo Upravené pokyny k realizaci o odpadních vodách a funkčních zkouškách pro čističky odpadních vod, které byly přijaty MEPC prostřednictvím usnesení MEPC s označením MEPC.159(55) (viz Jednotný výklad 3). * Viz Doporučení k normám pro rychlost vypouštění neošetřených odpadních vod z lodí přijaté Výborem na ochranu životního prostředí v mořích Organizace prostřednictvím usnesení MEPC.157(55). * Viz Pokyny pro správnou praxi pro poskytovatele a uživatele přístavních zařízení pro odevzdávání látek z lodí, MEPC.1/Circ.671. * Viz postupy pro kontroly přístavním státem přijaté usnesením Organizace A.787(19) ve znění usnesení A.882(21); viz prodávanou publikaci IMO IA650E. * Alternativně lze údaje o lodi vpisovat do polí vodorovně. † Viz Schéma identifikačního čísla lodi IMO přijaté usnesením Organizace A.600(15). ‡ Nehodící se škrtněte. § Nehodící se škrtněte. ** Nehodící se škrtněte. †† Nehodící se škrtněte. * Vyplňte datum ukončení platnosti tak, jak je specifikováno správním orgánem v souladu s pravidlem 8.1 Přílohy IV úmluvy. Den a měsíc tohoto data odpovídají výročnímu datu tak, jak je definováno v pravidle 1.8 Přílohy IV úmluvy. * Nehodící se škrtněte. * Viz Jednotný výklad k „Nepředvídané prodlení s dodáním lodí“ (MSC.1/Circ. 1247 a Příloha I k MARPOL, Jednotný výklad 4). * Viz Pokyny pro provádění Přílohy V k MARPOL; viz prodávanou publikaci IMO IA656E. * Viz MEPC.1/Circ.675/Rev.1 k Vypouštění vymývací vody z nákladových nádrží v oblasti Perského zálivu, Středozemního moře a širšího regionu Karibiku na základě Přílohy V k MARPOL. * V době zveřejnění budou požadavky pravidla 5 platit pro všechny zvláštní oblasti, vyjma Černého moře a Rudého moře. † Viz Pokyny pro správnou praxi pro poskytovatele a uživatele přístavních zařízení pro odevzdávání látek z lodí, MEPC.1/Circ.671. ‡ Viz Postupy kontrol přístavním státem přijaté usnesením Organizace A.787(19) ve znění usnesení A.882(21); viz prodávanou publikaci IMO IA650E. * Viz Pokyny pro přípravu plánů manipulace s odpadky; viz prodávanou publikaci IMO IA656E. Viz Pokyn pro provádění Přílohy V k MARPOL; viz prodávanou publikaci IMO IA656E. * Viz Pokyny z roku 2009, které se týkají systémů čištění spalin a které byly přijaty usnesením MEPC.184(59). * Viz Pokyny pro autorizaci organizací jednajících jménem správního orgánu přijaté usnesením Organizace A.739(18) ve znění usnesení MSC.208(81) a pak také Specifikace inspekcí a funkce certifikačního procesu u uznaných Organizací jednajících jménem správního orgánu přijatých usnesením Organizace A.789(19) ve znění pozdějších předpisů přijatých Organizací. Viz také Pokyny pro inspekce podle Harmonizovaného systému inspekcí a vydávání osvědčení pro upravenou Přílohu VI k MARPOL (usnesení MEPC.180(59). * Viz Postupy kontrol přístavním státem přijaté usnesením Organizace A.787(19) ve znění usnesení A.882(21); viz prodávanou publikaci IMO IA650E. Viz také upravené Pokyny kontrol přístavním státem na základě upravené Přílohy VI k MARPOL (usnesení MEPC.181(59)). * Viz Dodatek I, Dodatek k Mezinárodnímu osvědčení o zamezení znečištění ovzduší (osvědčení IAPP), část 2.1. * Náklady na schválenou metodu nesmějí překročit 375 zvláštních práv čerpání/metrickou tunu NOx, podle výpočtu v souladu s níže uvedeným vzorcem nákladové efektivnosti (Ce): ááýCe=Nákladynaschválenoumetodu·106Výkon(kW)·0,768·6.000hodin/rok·5let-ΔNOxg/kWh Viz MEPC.I/Circ.678 - Definice pro vzorec nákladové efektivity v pravidle 13.7.5 Přílohy VI k MARPOL. * Viz usnesení MEPC. 192(61) z roku 2010 — Pokyny pro monitorování celosvětového průměrného obsahu síry zbytkových pohonných ropných látek dodávaných pro použití na lodích. * Viz, Normy pro systémy omezení emisí výparů. † Viz usnesení MEPC.185(59), Pokyny pro přípravu Plánu řízení VOC. Viz také MEPC. 1/Circ.680 – Technické informace o systémech a provozu nutných pro vytvoření Plánu řízení VOC a MEPC.1/Circ.719 – Technické informace o systému omezení tlaku výparů pro usnadnění přípravy a aktualizace Plánů řízení VOC. ‡ Viz usnesení MSC.30(61), Mezinárodní předpis pro stavbu a vybavení lodí pro hromadnou přepravu zkapalněných plynů. § Osvědčení o schválení typu vydaná v souladu s usnesením MEPC.59(33), Upravené pokyny pro realizaci Přílohy V k MARPOL 73/78, ve znění usnesení MEPC.92(45) nebo MEPC.76(40), Standardní specifikace pro lodní spalovny, ve znění usnesení MEPC.93(45). * Viz usnesení MEPC.76(40), ve znění usnesení MEPC.93(45), Standardní specifikace pro lodní spalovny. † Viz usnesení MEPC.199(62)z roku 2011 - Pokyny pro zařízení pro odevzdávání látek z lodí podle Přílohy VI k MARPOL. * Viz MEPC.182(59) — Pokyny pro odběr vzorku pohonné ropné látky pro stanovení souladu s upravenou Přílohou VI k MARPOL. * Alternativně lze údaje o lodi vpisovat do polí vodorovně. † V souladu se Schématem identifikačního čísla lodi IMO přijatým usnesením Organizace A.600(15). ‡ Vyplňte datum ukončení platnosti tak, jak je specifikováno správním orgánem v souladu s pravidlem 9.1 Přílohy VI úmluvy. Den a měsíc tohoto data odpovídají výročnímu datu tak, jak je definováno v pravidle 2.3 Přílohy VI úmluvy, pokud není upraveno v souladu s pravidlem 9.8 Přílohy VI úmluvy. * Nehodící se škrtněte. * Bude provedeno pouze v případě lodí postavených 1. ledna 2016 či později, tedy u těchto lodí, které jsou speciálně navržené a používané výhradně pro rekreační účely a na které se v souladu s pravidlem 13.5.2.1 nebude používat limit emisí NOX daný pravidlem 13.5.1.1. * Ve znění usnesení MEPC.93(45). † Ve znění usnesení MEPC.92(45). * Pohonná ropná látka musí být zkoušena v souladu s normami ISO 3675:1998 nebo ISO 12185:1996. † Pohonná ropná látka musí být zkoušena v souladu s normou ISO 8754:2003. * Akreditace se provádí v souladu s normou ISO 17025 nebo v souladu s ekvivalentní normou. * Viz IMDG Code přijatý usnesením Organizace MSC.122(75) ve znění přijatém Výborem pro námořní bezpečnost. * Odkazy na „dokumenty“ v tomto pravidle nebrání v používání přenosové techniky elektronického zpracování dat (EDP) a elektronické výměny dat (EDI) jako pomůcky k papírové dokumentaci. † Viz Postupy kontrol přístavním státem přijaté usnesením Organizace A.787(19) ve znění usnesení A.882(21). * Kritéria jsou založena na výsledcích dosažených v Globálním harmonizovaném systému klasifikace a označování chemických látek (CHS) OSN, ve znění pozdějších předpisů. Definice akronymů nebo termínů používaných v tomto dodatku naleznete v příslušných odstavcích předpisu IMDG Code. IV vstoupila v platnost dne 27. září 2003. Změny přijaté v usnesení MEPC.200 (62) vstoupí v platnost dnem 1. ledna 2013. * Viz Usnesení Shromáždění A.927 (22), Pokyny pro stanovení zvláštních oblastí podle úmluvy MARPOL a pokyny pro identifikaci a označování zvláště citlivých mořských oblastí. † MEPC 52 (11. až 15. října 2004) potvrzuje, že 27. září 2003 bylo jediným dnem vstupu Přílohy IV k MARPOL v platnost (viz dokument MEPC 52/24, odstavce 6.16 až 6.19). * Viz Globální a jednotné realizace harmonizovaného systému inspekcí a vydávání osvědčení (HSSC) přijaté Shromážděním Organizace prostřednictvím usnesení A.883(21), Pokyny pro inspekce podle harmonizovaného systému inspekcí a vydávání osvědčení, 2007, které byly přijaty Shromážděním Organizace prostřednictvím usnesení A.997(25) ve znění pozdějších předpisů Organizace. Viz MSC/Circ. 1010 - MEPC/Circ.382 o sdělování informací o povolení uznaných organizací (RO) a informací shromážděných prostřednictvím Globálního integrovaného systému informací o dopravě (GISIS). * Viz Pokyny pro autorizaci organizací jednajících jménem správního orgánu přijaté usnesením Organizace A.739(18) ve znění usnesení MSC.208(81) a pak také Specifikace inspekcí a funkce certifikačního procesu u uznaných Organizací jednajících jménem správního orgánu přijatých usnesením Organizace A.789(19) ve znění pozdějších pravidel přijatých Organizací. * Viz Pokyny pro načasování výměny stávajících osvědčení vydaných po počátku platnosti dodatků osvědčení v nástrojích IMO (MSC-MEPC.5/Circ.6). * Viz Doporučení k mezinárodním normám o odpadních vodách a pokyny k funkčním zkouškám pro čističky odpadních vod přijaté, tedy tyto dokumenty přijaté Výborem na ochranu životního prostředí v mořích Organizace prostřednictvím usnesení MEPC.2(VI) nebo Upravené pokyny k realizaci o odpadních vodách a funkčních zkouškách pro čističky odpadních vod, které byly přijaty MEPC prostřednictvím usnesení MEPC s označením MEPC. 159(55) (viz Jednotný výklad 3). * Viz Doporučení k mezinárodním normám o odpadních vodách a pokyny k funkčním zkouškám pro čističky odpadních vod přijaté, tedy tyto dokumenty přijaté Výborem na ochranu životního prostředí v mořích Organizace prostřednictvím usnesení MEPC.2(VI) nebo Upravené pokyny k realizaci o odpadních vodách a funkčních zkouškách pro čističky odpadních vod, které byly přijaty MEPC prostřednictvím usnesení MEPC s označením MEPC.159(55) (viz Jednotný výklad 3); nebo Pokyny pro realizaci norem pro odpadní systémy (2012) a výkonnostních testů pro čističky odpadních vod, které budou pravděpodobně přijaty prostřednictvím MEPC 63 v březnu 2012. * Viz Doporučení k normám pro rychlost vypouštění neošetřených odpadních vod z lodí přijaté Výborem na ochranu životního prostředí v mořích Organizace prostřednictvím usnesení MEPC.157(55). * Viz postupy pro kontroly přístavním státem přijaté usnesením Organizace A.787(19) ve znění usnesení A.882(21); viz prodávanou IMO publikaci IA650E. * Alternativně lze údaje o lodi vpisovat do polí vodorovně. † Viz Schéma identifikačního čísla lodi IMO přijaté usnesením Organizace A.600(15). ‡ Nehodící se škrtněte. § Nehodící se škrtněte. ** Nehodící se škrtněte. * Nehodící se škrtněte. † Vyplňte datum ukončení platnosti tak, jak je specifikováno správním orgánem v souladu s pravidlem 8.1 Přílohy IV úmluvy. Den a měsíc tohoto data odpovídají výročnímu datu tak, jak je definováno v pravidle 1.8 Přílohy IV úmluvy. * Nehodící se škrtněte. * Viz Pokyny k osvědčeným postupům související s poskytovateli a uživateli zařízení pro příjem odpadu, MEPC.1/Oběžník 671. * Viz postupy pro státní přístavní inspekci přijaté Organizací ve formě rezoluce A.787 (19) a doplněné prostřednictvím rezoluce A.882 (21); viz IMO prodejní publikace IA650E. † Viz Pokyny pro přípravu plánů manipulace s odpadky; viz prodávanou publikaci IMO IA656E. * Viz Pokyny pro realizaci úmluvy MARPOL, příloha V, ve znění usnesení. † Viz pokyny, které vypracuje Organizace. * V souladu se standardním formátem pro přijímání odpadů, MEPC. 1/Oběžník 645, by měli kapitáni lodí od operátorů obdržet příslušná zařízení pro příjem odpadu. Tato zařízení zahrnují čluny a nákladní vozíky. Patří sem rovněž doklady nebo osvědčení, které uvádějí předpokládaná množství těchto odpadů. Tyto doklady nebo osvědčení musejí být uchovávány společně se záznamovým deníkem pro zacházení s odpadem. * Upravená Příloha IV vstoupila v platnost dne 1. července 2010. Změny přijaté v usnesení MEPC.202 (62) a MEPC.203 (62) vstoupí v platnost dnem 1. ledna 2013. * Viz Pokyny z roku 2009, které se týkají systémů čištění spalin a které byly přijaty usnesením MEPC.184(59) * Viz Pokyny pro autorizaci organizací jednajících jménem správního orgánu přijaté usnesením Organizace A.739(18) ve znění usnesení MSC.208(81) a pak také Specifikace inspekcí a funkce certifikačního procesu u uznaných Organizací jednajících jménem správního orgánu přijatých usnesením Organizace A.789(19) ve znění pozdějších pravidel přijatých Organizací. Viz také Pokyny pro inspekce podle Harmonizovaného systému inspekcí a vydávání osvědčení pro upravenou Přílohu VI k MARPOL (usnesení MEPC.180(59). † Viz Pokyny k průzkumu a certifikaci návrhového indexu energetické účinnosti. * Viz Pokyny pro autorizaci organizací jednajících jménem správního orgánu, tedy pokyny přijaté Organizací prostřednictvím usnesení A.739 (18), ve znění usnesení MSC.208 (81), a pak také Specifikace kontrol a funkce certifikačního procesu u uznaných organizací jednajících jménem správního orgánu, jež byly přijaty Organizací prostřednictvím rezoluce A.789 (19). Organizace může tyto dokumenty měnit a upravovat. * Viz Pokyny pro autorizaci organizací jednajících jménem správního orgánu přijaté usnesením Organizace A.739(18) ve znění usnesení MSC.208(81) a pak také Specifikace inspekcí a funkce certifikačního procesu u uznaných Organizací jednajících jménem správního orgánu přijatých usnesením Organizace A.789(19) ve znění pozdějších předpisů přijatých Organizací. * Viz Postupy pro kontroly přístavním státem přijaté usnesením Organizace A.787(19) ve znění usnesení A.882(21); viz prodávanou publikaci IMO IA650E. Viz také upravené Pokyny kontrol přístavním státem na základě upravené Přílohy VI k MARPOL (usnesení MEPC.181(59)). * Viz Dodatek I, Dodatek k Mezinárodnímu osvědčení o zamezení znečištění ovzduší (osvědčení IAPP), část 2.1. * Náklady na schválenou metodu nesmějí překročit 375 zvláštních práv čerpání/metrickou tunu NOx, podle výpočtu v souladu s níže uvedeným vzorcem nákladové efektivnosti (Ce): Ce = Náklady na schválenou metodu • 106 / Výkon (kW) • 0,768 • 6.000 (hodin/rok) • 5 (let) - ∆NOx (g/kWh) Viz MEPC. I/Circ.678 - Definice pro vzorec nákladové efektivity v pravidle 13.7.5 Přílohy VI k MARPOL * Viz usnesení MEPC. 192(61) z roku 2010 - Pokyny pro monitorování celosvětového průměrného obsahu síry zbytkových pohonných ropných látek dodávaných pro použití na lodích. * 12-měsíční výjimka stanovená v odstavci 7 platí pro oblast emisní kontroly Severní Ameriky, a to 1. srpna 2012. 12-měsíční výjimka stanovená v odstavci 7 platí pro Spojené státy a jejich oblast Karibiku, a to do 1. ledna 2014. * Viz MSC/Circ. 585, normy pro systémy regulace emisí výparů. † Viz usnesení MEPC. 185(59), Pokyny pro přípravu Plánu řízení VOC. Viz také MEPC. 1 /Circ.680 - Technické informace o systémech a provozu nutných pro vytvoření Plánu řízení VOC a MEPC. 1/Circ.719 - Technické informace o systému omezení tlaku výparů pro usnadnění přípravy a aktualizace Plánů řízení VOC. * Viz usnesení MSC.30(61), Mezinárodní pravidla pro stavbu a vybavení lodí pro hromadnou přepravu zkapalněných plynů. † Osvědčení o schválení typu vydaná v souladu s usnesením MEPC.59(33), Upravené pokyny pro realizaci Přílohy V k MARPOL 73/78, ve znění usnesení MEPC.92(45) nebo MEPC.76(40), Standardní specifikace pro lodní spalovny, ve znění usnesení MEPC.93(45). ‡ Viz usnesení MEPC.76(40), ve znění usnesení MEPC.93(45), Standardní specifikace pro lodní spalovny. * Viz usnesení MEPC.199(62)z roku 2011 - Pokyny pro zařízení pro odevzdávání látek z lodí podle Přílohy VI k MARPOL. * Viz MEPC.182(59) - Pokyny pro odběr vzorků pohonné ropné látky pro stanovení souladu s upravenou Přílohou VI k MARPOL. * Prostudujte si Pokyny pro autorizaci organizací jednajících jménem správního orgánu, tedy pokyny přijaté Organizací prostřednictvím usnesení A.739 (18), ve znění usnesení MSC.208 (81), a pak také Specifikace kontrol a funkce certifikačního procesu u uznaných organizací jednajících jménem správního orgánu, jež byly přijaty Organizací prostřednictvím rezoluce A.789 (19). Organizace může tyto dokumenty měnit a upravovat. † Pokyny k metodě výpočtu indexu dosažené hodnoty energetické účinnosti pro nové lodě. * Alternativně lze údaje o lodi vpisovat do polí vodorovně. † V souladu se Schématem identifikačního čísla lodi IMO přijatým usnesením Organizace A.600(15). ‡ Vyplňte datum ukončení platnosti tak, jak je specifikováno správním orgánem v souladu s pravidlem 9.1 Přílohy VI úmluvy. Den a měsíc tohoto data odpovídají výročnímu datu tak, jak je definováno v pravidle 2.3 Přílohy VI úmluvy, pokud není upraveno v souladu s pravidlem 9.8 Přílohy VI úmluvy. * Nehodící se škrtněte. * Bude provedeno pouze v případě lodí postavených 1. ledna 2016 či později, tedy u těchto lodí, které jsou speciálně navržené a používané výhradně pro rekreační účely a na které se v souladu s pravidlem 13.5.2.1 nebude používat limit emisí NOx daný pravidlem 13.5.1.1. * Ve znění usnesení MEPC.93(45). † Ve znění usnesení MEPC.92(45). * Pohonná ropná látka musí být zkoušena v souladu s normami ISO 3675:1998 nebo ISO 12185:1996. † Pohonná ropná látka musí být zkoušena v souladu s normou ISO 8754:2003. * Akreditace se provádí v souladu s normou ISO 17025 nebo v souladu s ekvivalentní normou. * Alternativně mohou být dokumenty o bdi umístěny vodorovně v krabicích. † Podle čísla identifikace lodi IMO přijatého Organizací v podobě rezoluce A.600 (15). * Zadejte typ lodi v souladu s definicemi uvedenými v pravidle 2. Lodě spadající do více než jednoho z typů definovaných v pravidle 2 by měly být považovány za takový typ, u něhož je nejpřísnější (nejnižší) požadovaná hodnota EEDI. Pokud loď nepatří k žádnému z typů definovaných v pravidle 2, vložte větu „loď nepatřící k žádnému z typů definovaných v pravidle 2“ * Publikace Sec IMO, prodejní číslo IC100E.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 52/2015 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 52/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Mezinárodní úmluvě o zamezení znečištění moří z lodí (MARPOL) a k Protokolu z roku 1978 týkajícího se Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí Vyhlášeno 30. 11. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 11. 2015, částka 33/2015 * Článek 1 - Obecné povinnosti definované úmluvou, * Článek 2 - Definice * Článek 3 - Použití * Článek 4 - Porušení * Článek 5 - Osvědčení a zvláštní pravidla pro prohlídky lodí * Článek 6 - Zjišťování porušení a vymáhání této úmluvy * Článek 7 - Zbytečné zpoždění lodí * Článek 8 - Zprávy o mimořádných událostech zahrnujících škodlivé látky * Článek 9 - Další smlouvy a interpretace * Článek 10 - Řešení sporů * Článek 11 - Sdělování informací * Článek 12 - Nehody lodí * Článek 13 - Podpis, ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení * Článek 14 - Nepovinné přílohy * Článek 15 - Vstup v platnost * Článek 16 - Změny * Článek 17 - Podpora technické spolupráce * Článek 18 - Výpověď * Článek 19 - Uložení a registrace * Článek 20 - Jazyky * Článek I - Všeobecné povinnosti * Článek II - Provádění Přílohy II k úmluvě * Článek III - Sdělování informací * Článek IV - Podpis, ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení * Článek V - Vstup v platnost * Článek VI - Změny * Článek VII - Výpověď * Článek VIII - Depozitář * Článek IX - Jazyky * Článek I - Ohlašovací povinnost * Článek II - Kdy vyhotovit zprávu * Článek III - Obsah zprávy * Článek IV - Doplňující zpráva * Článek V - Postupy pro podávání zpráv * Článek I - Rozhodčí řízení, pokud se smluvní strany sporu nedohodnou jinak, musí být vedeno v souladu s pravidly stanovenými v tomto protokolu. * Článek II - (1) Rozhodčí senát bude zřízen na žádost jedné smluvní strany úmluvy zaslané jiné straně za použití článku 10 této úmluvy. Žádost o rozhodčí řízení musí obsahovat popis případu společně s veškerými podpůrnými dokumenty. * Článek III - Rozhodčí senát se bude skládat ze tří členů: po jednom rozhodci jmenuje každá strana účastnící se sporu a třetí rozhodce bude jmenován na základě dohody mezi dvěma prvně jmenovanými a musí jednat jako jeho předseda. * Článek IV - (1) Pokud na konci 60-denní lhůty od jmenování druhého rozhodce není předseda senátu jmenován, musí generální tajemník Organizace, na žádost některé ze smluvních stran, v další lhůtě o délce 60 dnů přistoupit k tomuto jmenování zvolením ho ze seznamu kvali * Článek V - Senát může vyslechnout a prošetřit protinávrhy vyvstávající v přímé souvislosti s předmětem sporu. * Článek VI - Každá smluvní strana ponese odpovědnost za odměnu svého rozhodce a související nákladů a za náklady spojené s přípravou svého vlastního případu. Odměnu pro předsedu senátu a všechny režijní náklady, které vzniknou v souvislosti s rozhodčím řízením uhradí o * Článek VII - Každá smluvní strana úmluvy, která má zájem právní povahy a která může být rozhodnutím v tomto případě ovlivněna se může se souhlasem senátu, po vydání písemného oznámení smluvním stranám, které původně řízení zahájily, k tomuto rozhodčímu řízení připojit. * Článek VIII - Každý rozhodčí senát zřízený na základě ustanovení tohoto protokolu musí učinit rozhodnutí ohledně svého jednacího řádu. * Článek IX - (1) Rozhodnutí senátu, jak ohledně jeho postupu a místo jeho setkávání, tak ohledně veškerých před něj předložených otázek, musí být přijata většinou hlasů všech svých členů. Nepřítomnost nebo zdržení se hlasování ze strany jednoho z členů senátu, za jehož * Článek X - (1) Senát vynese svůj nález ve lhůtě pěti měsíců od okamžiku, kdy je zřízen, pokud se nerozhodne, v případě nutnosti, prodloužit tuto lhůtu o další období nepřesahující tři měsíce. K nálezu senátu musí být přiloženo odůvodnění. Musí být konečný a bez možno Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 11. 2015 52 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí vyhlášené pod č. 71/1995 Sb. Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 2. listopadu 1973 byla v Londýně přijata Mezinárodní úmluva o zamezení znečištění moří z lodí (MARPOL) a dne 17. února 1978 byl v Londýně přijat Protokol z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zamezení znečištění moří z lodí. Dne 2. července 1984 byla u generálního tajemníka Mezinárodní námořní organizace uložena listina o přístupu Československé socialistické republiky k Protokolu z roku 1978. Přistoupením k Protokolu se Československá socialistická republika podle článku I odst. 1 Protokolu zavázala provádět ustanovení tohoto protokolu a Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973, včetně jejích příloh. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku V odst. 1 dne 2. října 1983. Pro Československou socialistickou republiku vstoupil v platnost podle odstavce 2 téhož článku dne 2. října 1984. Příloha I vstoupila v platnost dne 2. října 1983. Pro Československou socialistickou republiku vstoupila v platnost dne 2. října 1984, příloha II vstoupila v platnost dne 6. dubna 1987, příloha III vstoupila v platnost dne 1. července 1992, příloha IV vstoupila v platnost dne 27. září 2003, příloha V vstoupila v platnost dne 31. prosince 1988 a příloha VI vstoupila v platnost dne 19. května 2005. Dne 19. října 1993 Česká republika oznámila generálnímu tajemníkovi Mezinárodní námořní organizace, že v souladu s platnými zásadami mezinárodního práva se jako nástupnický stát České a Slovenské Federativní Republiky považuje s účinností od 1. ledna 1993 za vázanou Protokolem z roku 1978 týkajícího se Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973. S Úmluvou ve znění Protokolu dodatečně vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal dne 13. července 2015 listinu o přístupu České republiky. Anglické znění Úmluvy a Protokolu a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Mezinárodní úmluva o zamezení znečištění moří z lodí, 1973 Mezinárodní úmluva o zamezení znečištění moří z lodí, 1973 SMLUVNÍ STRANY ÚMLUVY, UVĚDOMUJÍCÍ SI nutnost chránit životní prostředí lidí obecně a zejména mořské prostředí, UZNÁVAJÍCÍ, že vypouštění ropných látek a jiných škodlivých látek z lodí, ať již úmyslné, z nedbalosti či z důvodu nehody, představuje závažný zdroj znečištění. UZNÁVAJÍCÍ ROVNĚŽ důležitost Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří ropnými látkami z roku 1954, jakožto první dojednaný multilaterální nástroj na ochranu životního prostředí jako prvotní cíl, a jsou si vědomy významného přínosu této úmluvy k ochraně prostředí v mořích a na pobřeží před znečišťováním, PŘEJÍCÍ SI úplné odstranění úmyslného znečišťování mořského prostředí ropnými látkami a jinými škodlivými látkami a minimalizaci vypouštění těchto látek z důvodů nehod, MAJÍCÍ ZA TO, že tohoto cíle lze nejlépe dosáhnout stanovením pravidel, která se neomezují jen na znečišťování ropnými látkami, ale s obecnějším záměrem, se dohodly následovně: Článek 1 Obecné povinnosti definované úmluvou, (1) Smluvní strany této úmluvy se zavazují uskutečňovat ustanovení této úmluvy a ustanovení jejích příloh, kterými jsou vázány, aby bránily znečišťování mořského prostředí vypouštěním škodlivých látek nebo odpadních vod obsahujících takové látky v rozporu s touto úmluvou. (2) Nebude-li výslovně uvedeno jinak, odkaz na tuto úmluvu současně představuje i odkaz na její protokoly a na její přílohy. Článek 2 Definice Pro účely této úmluvy, nebude-li výslovně uvedeno jinak: (1) Termín pravidlo znamená pravidla obsažená v přílohách k této úmluvě. (2) Termín škodlivá látka znamená jakoukoliv látku, která, pronikne-li do moře, může být pravděpodobným zdrojem ohrožení lidského zdraví, poškození živých zdrojů a mořského života, poškození vybavení nebo může bránit jiným legitimním použitím moře. Termín zahrnuje veškeré látky podléhající regulaci touto úmluvou. (3) (a) Termín vypouštění, v souvislosti se škodlivými látkami nebo odpadními vodami obsahujícími takové látky, znamená jakékoliv vypouštění z lodi, z libovolné příčiny, a zahrnuje veškeré úniky, odstraňování, rozlití, úniky z netěsností, čerpání, vytékání nebo vyprazdňování; (b) Termín vypouštění nezahrnuje: (i) ukládání odpadu ve smyslu Úmluvy o zamezení znečištění moří odkládáním odpadů a jiných látek uzavřené v Londýně dne 13. listopadu 1972; (ii) vypouštění škodlivých látek přímo způsobené výzkumem, využíváním a souvisejícím příbřežním zpracováním minerálních zdrojů z mořského dna; nebo (iii) vypouštění škodlivých látek za účelem odůvodněného vědeckého výzkumu omezování nebo regulace znečišťování. (4) Termín loď znamená plavidlo jakéhokoliv typu provozované v mořském prostředí a zahrnuje lodi na podvodních křídlech, vznášedla, ponorná plavidla, plavidla plovoucí na hladině a pevné či plovoucí plošiny. (5) Termín správní orgán znamená vládu nebo stát pod jejíž/jehož správou je loď provozována. Pokud jde o loď oprávněnou plout pod vlajkou libovolného státu, je správním orgánem vláda daného státu. Pokud jde o pevné či plovoucí plošiny účastnící se průzkumu a využívání mořského dna a jeho půdního podloží sousedícího s pobřežím, na kterém pobřežní stát uplatňuje svá svrchovaná práva za účelem průzkumu a využívání jejich přírodních zdrojů, je správním orgánem vláda dotčeného pobřežního státu. (6) Termín mimořádná událost znamená událost spojenou se skutečným nebo pravděpodobným vypuštěním škodlivé látky nebo odpadní vody obsahující tuto látku do moře. (7) Termín Organizace znamená Mezivládní námořní poradní organizaci.* Článek 3 Použití (1) Tato úmluva se bude vztahovat na: (a) lodě oprávněné plout pod vlajkou smluvní strany této úmluvy a (b) lodě neoprávněné plout pod vlajkou vlajku smluvní strany této úmluvy, ale provozované pod dohledem smluvní strany. (2) Nic v tomto článku nesmí být vykládáno jako odchylka od nebo rozšíření svrchovaných práv smluvních stran podle mezinárodního práva nad mořským dnem a jeho půdním podložím v blízkosti jejich pobřeží za účelem průzkumu a využívání jejich přírodních zdrojů. (3) Tato úmluva se nebude vztahovat na veškerá válečná plavidla, námořní pomocné nebo jiné lodě vlastněné či provozované státem a využívané, dočasně, jen k vládní nekomerční službě. Každá smluvní strana však musí zajistit přijetím vhodných opatření neomezujících provoz nebo provozní vlastnosti těchto lodí jí vlastněných či provozovaných, že tyto lodě budou provozovány, nakolik je to přijatelné a proveditelné, v souladu s touto úmluvou. Článek 4 Porušení (1) Veškerá porušení podmínek této úmluvy budou zakázána a budou za ně stanoveny sankce na základě právních norem správního orgánu dotčené lodi, a to bez ohledu na místo, kde k porušení dojde. Je-li správní orgán o takovém porušení informován a je-li ujištěn, že je k dispozici dostatek důkazů k zahájení řízení týkajícího se tohoto domnělého porušení, zahájí toto řízení jakmile to bude možné, a to v souladu se svou legislativou. (2) Veškerá porušení podmínek této úmluvy pod pravomocí libovolné smluvní strany této úmluvy budou zakázána a budou za ně stanoveny sankce na základě právních norem dané smluvní strany. Kdykoliv k takovému porušení dojde, daná smluvní strana musí buď: (a) zahájit řízení v souladu se svou legislativou nebo (b) poskytnout správnímu orgánu lodi informace a důkazy, které vlastní, o tom, že k porušení došlo. (3) Tam, kde jsou informace či důkazy týkající se veškerých porušení této úmluvy lodí předány správnímu orgánu této lodi, musí tento správní orgán neprodleně informovat smluvní stranu, která tyto informace či důkazy poskytla, a Organizaci o podniknutých opatřeních. (4) Pokuty uvedené v legislativě smluvní strany na základě tohoto článku musí být v takové přiměřené výši, která je dostačující k odrazení od porušování této úmluvy a musí mít stejnou výši bez ohledu na to, kde k porušení došlo. Článek 5 Osvědčení a zvláštní pravidla pro prohlídky lodí (1) Na základě ustanovení odstavce (2) tohoto článku libovolné osvědčení vystavené na základě pravomocí smluvní strany této úmluvy v souladu s ustanoveními pravidel musí být přijato i ostatními smluvními stranami a musí se považovat za to, že má, pokud jde o veškeré účely zahrnuté v této úmluvě, stejnou platnost jako osvědčení vystavená ostatními smluvními stranami. (2) Loď, u které se vyžaduje vystavení osvědčení v souladu s ustanoveními pravidel podléhá, nachází-li se v přístavech nebo příbřežních terminálech pod pravomocí smluvní strany, prohlídkám ze strany úředníků zmocněných danou smluvní stranou. Veškeré tyto prohlídky se musí omezovat na ověření toho, zdali se na palubě nachází platné osvědčení, pokud však není opodstatněné podezření, že stav lodi nebo jejího vybavení do značné míry neodpovídá specifikacím daného osvědčení. V tomto případě, nebo pokud loď platné osvědčení nenese, smluvní strana provádějící prohlídku podnikne takové kroky, které zajistí, že daná loď neodpluje na moře aniž by představovala nepřiměřenou hrozbu poškození mořského prostředí. Tato smluvní strana však může takové lodi udělit povolení k opuštění přístavu nebo příbřežního terminálu za účelem plavby do nejbližší dostupné opravárenské loděnice. (3) Pokud smluvní strana odepře zahraniční lodi vstup do přístavu či příbřežních terminálů ve své pravomoci nebo vůči takové lodi podnikne jakékoliv opatření z důvodu toho, že loď nesplňuje ustanovení této úmluvy, daná smluvní strana musí okamžitě uvědomit konzula nebo diplomatického zástupce smluvní strany, jejíž vlajku je daná loď oprávněna nést nebo, je-li to možné, správní orgán dotčené lodi. Před odepřením vstupu nebo přijetím těchto opatření si může smluvní strana vyžádat konzultaci se správním orgánem dotčené lodi. Správnímu orgánu musí být také poskytnuty informace o tom, že loď nenese platné osvědčení v souladu s ustanoveními pravidel. (4) Pokud jde o lodě stran, které nejsou účastníky této úmluvy, musí smluvní strany uplatňovat podmínky této úmluvy, které mohou být nutné k zajištění toho, že s těmito loděmi nebude nakládáno za příznivějších podmínek. Článek 6 Zjišťování porušení a vymáhání této úmluvy (1) Smluvní strany této úmluvy musí při zjišťování porušení a vymáhání ustanovení této úmluvy spolupracovat, a to za použití všech přiměřených a proveditelných opatření ke zjišťování a sledování životního prostředí, přiměřených postupů ohlašování a shromažďování důkazů. (2) Loď, na kterou se tato úmluva vztahuje může v jakémkoliv přístavu či příbřežním terminálu podléhat prohlídce ze strany úředníků zmocněných danou smluvní stranou za účelem ověření toho, zdali tato loď vypustila nějaké škodlivé látky v rozporu s ustanoveními pravidel. Pokud prohlídka naznačí, že k porušení této úmluvy došlo, správnímu orgánu musí být zaslána zpráva, aby mohl přijmout vhodné opatření. (3) Každá smluvní strana musí poskytnout správnímu orgánu důkazy, pokud existují, že daná loď vypustila škodlivé látky nebo odpadní vody obsahující tyto látky v rozporu s ustanoveními pravidel. Je-li to proveditelné, musí příslušný správní orgán dříve jmenované smluvní strany o domnělém porušení informovat kapitána dané lodi. (4) Po přijetí těchto důkazů musí tímto informovaný správní orgán záležitost vyšetřit; může také vyzvat jinou smluvní stranu, aby přeložila další nebo lepší důkazy domnělého porušení. Je-li správní orgán přesvědčen, že má k dispozici dostatek důkazů k zahájení řízení týkajícího se tohoto domnělého porušení, zahájí toto řízení jakmile to bude možné, a to v souladu se svou legislativou. Správní orgán musí okamžitě informovat smluvní stranu, která domnělé porušení oznámila, a Organizaci o podniknutých opatřeních. (5) Smluvní strana může také provést prohlídku lodě, na kterou se tato úmluva vztahuje, při jejím vstupu do přístavu nebo příbřežního terminálu pod její pravomocí, pokud obdrží žádost o vyšetření od jiné smluvní strany i s dostatečnými důkazy, že daná loď na libovolném místě vypustila škodlivé látky nebo odpadní vody obsahující tyto látky. Zpráva o vyšetřování musí být zaslána smluvní straně, která o vyšetřování zažádala a také správnímu orgánu, aby mohla být přijata příslušná opatření na základě této úmluvy. Článek 7 Zbytečné zpoždění lodí (1) Je nutné vynaložit veškeré možné úsilí, aby se zabránilo zbytečnému zadržování a zpožďování na základě článků 4, 5 nebo 6 této úmluvy. (2) Je-li loď zbytečně zadržována nebo zpožďována na základě článků 4, 5 nebo 6 této úmluvy, bude mít nárok na odškodnění za veškeré vzniklé ztráty či škody. Článek 8 Zprávy o mimořádných událostech zahrnujících škodlivé látky (1) Zpráva o mimořádné události musí být vyhotovena bez prodlení, a to v co největším možném rozsahu v souladu s ustanoveními Protokolu I této úmluvy. (2) Každá smluvní strana úmluvy musí: (a) učinit veškerá opatření nezbytná k tomu, aby mohl příslušný úředník nebo agentura přijímat a zpracovávat veškeré zprávy o mimořádných událostech a (b) oznámit Organizaci veškeré informace o těchto opatřeních, aby bylo možné je sdělit jiným smluvním stranám a členským státům Organizace. (3) Kdykoliv smluvní strana obdrží zprávu na základě tohoto článku, tato strana musí tuto zprávu bez prodlení předat: (a) správnímu orgánu dotčené lodi a (b) všem ostatním členským státům, které mohou být ovlivněny. (4) Každá smluvní strana této úmluvy se zavazuje vypracovat pokyny pro plavidla a letouny své námořní inspekce a jiným příslušným službám, aby mohly oznamovat svým orgánům veškeré mimořádné události uvedené v Protokolu I této úmluvy. Tato smluvní strana musí, pokud to považuje za vhodné, podávat řádným způsobem zprávy Organizaci i všem ostatním dotčeným smluvním stranám. Článek 9 Další smlouvy a interpretace (1) Po svém vstupu v platnost tato úmluva nahrazuje Mezinárodní úmluvu o zamezení znečištění moří ropnými látkami z roku 1954, ve znění pozdějších předpisů, mezi smluvními stranami oné úmluvy. (2) Nic v této úmluvě nesmí ovlivnit kodifikaci a rozvoj námořního práva Konference Organizace spojených národů o Námořním právu svolanou na základě usnesení 2750 C (XXV) Valného shromáždění Organizace spojených národů, ani současné nebo budoucí nároky a právní názory libovolného státu, týkající se námořního práva a povahu a rozsah pravomoci pobřežního státu a státu vlajky. (3) Termín „pravomoc” se bude v této úmluvě vykládat ve světle mezinárodního práva platného v době provádění a výkladu této úmluvy. Článek 10 Řešení sporů Veškeré spory mezi dvěma nebo více smluvními stranami této úmluvy týkající se výkladu nebo provádění této úmluvy musí být, pokud spor nemohl být vyřešen jednáním mezi zainteresovanými smluvními stranami, a pokud tyto smluvní strany jinak nesouhlasí, na žádost některé z nich předloženy k rozhodčímu řízení, jak je uvedeno v Protokolu II k této úmluvě. Článek 11 Sdělování informací (1) Smluvní strany této úmluvy se zavazují Organizaci sdělovat: (a) znění zákonů, nařízení, vyhlášek a předpisů a dalších dokumentů, které byly zveřejněny ohledně různých záležitostí v rámci působnosti této úmluvy; (b) seznam nevládních agentur, které jsou oprávněny jednat jejich jménem ve věcech týkajících se projektování, výstavby a vybavení lodí hromadně přepravujících škodlivé látky v souladu s ustanoveními pravidel;* (c) dostatečný počet vzorků jejich osvědčení vydaných na základě ustanovení pravidel; (d) seznam zařízení pro odevzdávání látek z lodí, včetně jejich umístění, kapacity a dostupných zařízení a dalších charakteristik; (e) oficiální zprávy nebo shrnutí oficiálních zpráv, pokud uvádějí výsledky uplatňování této úmluvy a (f) výroční statistickou zprávu, ve formě standardizované Organizací, o sankcích skutečně uložených za porušení této úmluvy. (2) Organizace musí oznámit smluvním stranám přijetí veškerých sdělení na základě tohoto článku a rozešle všem smluvním stranám veškeré informace, které jí byly sděleny na základě písmen (1)(b) až (f) tohoto článku. Článek 12 Nehody lodí (1) Každý správní orgán se zavazuje provést vyšetřování veškerých nehod, ke kterým dojde na jejích lodích spadajících do účinnosti ustanovení pravidla, pokud tyto nehody měly za následek významný nepříznivý vliv na mořské prostředí. (2) Každá smluvní strana této úmluvy se zavazuje dodat Organizaci informace týkající se zjištění z tohoto vyšetřování, pokud se domnívá, že tyto informace mohou pomoci při určování toho, jaké změny v této úmluvě mohou být žádoucí. Článek 13 Podpis, ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení (1) Tato úmluva bude otevřena k podpisu v sídle Organizace od 15. ledna 1974 do 31. prosince 1974 a poté zůstává otevřena k přistoupení. Státy se mohou stát smluvními stranami této úmluvy následovně: (a) podpisem bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení nebo (b) podpisem podléhajícím ratifikaci, přijetí nebo schválení, po němž následuje ratifikace, přijetí nebo schválení nebo (c) přistoupením. (2) Ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení se uskuteční uložením listiny v tomto smyslu u generálního tajemníka Organizace. (3) Generální tajemník Organizace musí informovat veškeré státy, které podpsaly tuto úmluvu nebo k ní přistoupily, o každém podpisu nebo uložení každé nové listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení a o dnu jejího uložení. Článek 14 Nepovinné přílohy (1) Stát může v době podpisu, ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení k této úmluvě prohlásit, že nepřijímá některou jednotlivou jednu nebo všechny Přílohy III, IV a V (dále jen „nepovinné přílohy”) k této úmluvě. Na základě výše uvedeného, smluvní strany této úmluvy budou vázány jakoukoliv přílohou v plném rozsahu. (2) Stát, který prohlásil, že není vázán nějakou nepovinnou přílohou může kdykoli tuto přílohu přijmout, a to uložením listiny daného typu uvedeného v článku 13(2) u Organizace. (3) Stát, který učiní prohlášení podle odstavce (1) tohoto článku v souvislosti s nepovinnou přílohou a které následně tuto přílohu přijal v souladu s odstavcem (2) tohoto článku nesmí mít žádnou povinnost ani nárok na jakékoliv výsady založené na této úmluvě, pokud jde o záležitosti týkající se dané přílohy a všechny odkazy, pokud jde záležitosti dané přílohy, na smluvní strany této úmluvy nesmí zahrnovat tento stát. (4) Organizace musí informovat státy, které podepsaly nebo přistoupily k této úmluvě o všech prohlášeních na základě tohoto článku, jakož i přijetí listiny uložené v souladu s ustanoveními odstavce (2) tohoto článku. Článek 15 Vstup v platnost (1) Tato úmluva vstupuje v platnost 12 měsíců po dni, kdy se stane jejími smluvními stranami v souladu s článkem 13 ne méně než 15 států, jejichž sloučená obchodní loďstva tvoří ne méně než 50 procent hrubé prostornosti světového obchodního loďstva. (2) Nepovinná příloha vstoupí v platnost 12 měsíců po dni, kdy budou v souvislosti s touto přílohou splněny podmínky stanovené v odstavci (1) tohoto článku. 3) Organizace musí informovat státy, které podepsaly tuto úmluvu nebo k ní přistoupily o datu, kdy vstoupí v platnost a o datu, kdy vstoupí v platnost nepovinná příloha v souladu s odstavcem (2) tohoto článku. (4) U států, které uložily listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, pokud jde o tuto úmluvu nebo libovolnou nepovinnou přílohu po té, co byly splněny požadavky pro jejich vstup v platnost, ale před datem vstupu v platnost, ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení nabývá účinku dnem vstupu této úmluvy nebo této přílohy v platnost nebo tři měsíce po dni uložení dané listiny, přičemž rozhodné je pozdější datum. (5) U států, které uložily listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení po dni, kdy tato úmluva nebo nepovinná příloha vstoupila v platnost, vstoupí úmluva nebo nepovinná příloha v platnost tři měsíce po dni uložení dané listiny. (6) Po dni, kdy byly splněny všechny podmínky požadované na základě článku 16, aby vstoupila v platnost změna této úmluvy nebo nepovinné přílohy, jakákoliv uložená listina o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení se bude vztahovat na tuto úmluvu nebo přílohy ve znění pozdějších úprav. Článek 16 Změny (1) Tuto úmluvu lze měnit prostřednictvím některého z postupů uvedených v následujících odstavcích. (2) Změny po projednání Organizací: (a) veškeré změny navržené smluvní stranou této úmluvy se předkládají Organizaci a její generální tajemník je rozesílá všem členům Organizace a všem smluvním stranám nejméně šest měsíců před jejím projednání; (b) veškeré změny navržené a rozeslané výše uvedeným způsobem musí být Organizací předloženy příslušnému orgánu k projednání; (c) smluvní strany této úmluvy, ať jsou či nejsou členy Organizace, budou oprávněny účastnit se jednání příslušného orgánu; (d) změny se budou přijímat dvoutřetinovou většinou pouze přítomných a hlasujících smluvních stran této úmluvy; (e) jsou-li změny přijaty v souladu s výše uvedeným pododstavcem (d), budou rozeslány generálním tajemníkem Organizace všem smluvním stranám této úmluvy k přijetí; (f) změna se bude považovat za přijatou v následujících případech: (i) změna článku této úmluvy se bude považovat za přijatou dnem, kdy bude přijata dvěma třetinami smluvních stran, jejichž sloučená obchodní loďstva tvoří ne méně než 50 procent hrubé prostornosti světového obchodního loďstva. (ii) změna přílohy této úmluvy se bude považovat za přijatou v souladu s postupem uvedeným v pododstavci (f)(iii), pokud příslušný orgán nestanoví v době jejího přijetí, že změna se bude považovat za přijatou ke dni, kdy je přijata dvěma třetinami smluvních stran, jejichž sloučená obchodní loďstva tvoří ne méně než 50 procent hrubé prostornosti světového obchodního loďstva. Nicméně, kdykoliv před vstupem změny přílohy této úmluvy v platnost může smluvní strana oznámit generálnímu tajemníkovi Organizace, že před vstupem této změny v platnost pro ní bude nutný její výslovný souhlas. Generální tajemník Organizace informuje o tomto oznámení a datu jeho přijetí smluvní strany; (iii) změna dodatku přílohy této úmluvy se bude považovat za přijatou na konci lhůty stanovené příslušným orgánem v době jejího přijetí, přičemž tato lhůta nesmí být kratší než deset měsíců, nebude-li však Organizaci během této lhůty sdělena námitka ze strany ne méně než jedné třetiny smluvních stran, jejichž sloučená obchodní loďstva tvoří ne méně než 50 procent hrubé prostornosti světového obchodního loďstva, podle toho, která podmínka je splněna. (iv) změna Protokolu I k této úmluvě podléhá stejným postupům, které platí pro změny příloh této úmluvy tak, jak je stanoveno ve výše uvedených pododstavcích (f)(ii) nebo (f)(iii). (v) změna Protokolu II k této úmluvě podléhá stejným postupům, které platí pro změny článku této úmluvy tak, jak je stanoveno ve výše uvedeném pododstavci (f)(i). (g) změna vstoupí v platnost za následujících podmínek: (i) v případě změny článku této úmluvy, Protokolu II nebo Protokolu I nebo přílohy této úmluvy, která není přijata v souladu s postupem uvedeným v pododstavci (f)(iii), změna přijatá v souladu s výše ustanoveními vstoupí v platnost šest měsíců po dni jejího přijetí, pokud jde o smluvní strany, které prohlásily, že ji přijaly. (ii) v případě změny Protokolu I, dodatku k příloze nebo přílohy k této úmluvě na základě postupu uvedeného v pododstavci (f)(iii), změna považovaná za přijatou v souladu s výše uvedenými podmínkami vstoupí v platnost šest měsíců po jejím přijetí pro všechny smluvní strany s výjimkou těch, které před tímto datem učinili prohlášení, že ji nepřijímají nebo prohlášení na základě pododstavce (f)(ii), že je nutné jejich výslovné schválení. (3) Změna učiněná konferencí: (a) Na žádost jedné z smluvních stran, odsouhlasené nejméně jednou třetinou smluvních stran, musí Organizace svolat konferenci smluvních stran této úmluvy, aby zvážila změny této úmluvy. (b) Každá změna přijatá na uvedené konferenci dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících smluvních stran musí být sdělena generálním tajemníkem Organizace všem smluvním stranám k přijetí. (c) Pokud konference nerozhodne jinak, bude změna považována za přijatou a za to, že vstoupila v platnost v souladu s postupy uvedenými pro tento účel ve výše uvedených odstavcích (2)(f) a (g). (4) (a) V případě změny nepovinné přílohy, odkaz v tomto článku na „smluvní stranu této úmluvy“ se považuje za to, že znamená odkaz na smluvní stranu vázanou touto přílohou. (b) S každou stranou, která odmítne změnu přílohy přijmout se bude jednat jako se stranou, která není účastníkem této úmluvy, pouze pro účely uplatňování této změny. (5) Přijetí a vstup nové přílohy v platnost bude podléhat stejným postupům jako jsou postupy pro přijetí a vstup změny článku této úmluvy v platnost. (6) Nebude-li výslovně uvedeno jinak, musí se jakákoliv změna této úmluvy učiněná na základě tohoto článku, která se týká struktury lodi, vztahovat pouze na lodě, u kterých je uzavřena smlouva o stavbě nebo, v případě neexistence smlouvy o stavbě, jejichž kýl bude položen v den nebo po dni, kdy tato změna vstoupí v platnost. (7) Každá změna protokolu nebo přílohy se bude vztahovat na podstatu tohoto protokolu nebo přílohy a musí být v souladu s články této úmluvy. (8) Generální tajemník Organizace musí informovat všechny smluvní strany o všech změnách, které vstoupí v platnost na základě tohoto článku, a to spolu s datem, kdy každá taková změna vstoupí v platnost. (9) Veškerá prohlášení o přijetí nebo o námitkách vůči změně na základě tohoto článku musí být sdělena písemnou formou generálnímu tajemníkovi Organizace. Generální tajemník Organizace informuje o tomto oznámení a datu jeho přijetí smluvní strany této úmluvy. Článek 17 Podpora technické spolupráce Smluvní strany této úmluvy musí prosazovat, ve spolupráci s Organizací a dalšími mezinárodními Organizacemi, s pomocí a při koordinaci ze strany výkonného ředitele Programu pro životní prostředí při Organizaci spojených národů, podporu těm smluvním stranám, které požadují technickou pomoc v/ve: (a) školení vědeckého a technického personálu; (b) dodávkách nutného zařízení a vybavení pro příjem a monitoring; (c) usnadňování dalších opatření a plánů určených k zabránění nebo zmírnění znečišťování mořského prostředí z lodí a (d) podpoře výzkumu; pokud možno v rámci dotčených zemí tak podporovat cíle a záměry této úmluvy. Článek 18 Výpověď (1) Tato úmluva nebo kterákoliv nepovinná příloha může být vypovězena kteroukoliv smluvní stranou této úmluvy, a to kdykoli po uplynutí pěti let ode dne, kdy tato úmluva nebo taková příloha vstoupí v platnost pro danou smluvní stranu. (2) Výpověď musí být provedena písemným oznámením generálnímu tajemníkovi Organizace, který uvědomí všechny ostatní smluvní strany o každém takovém obdrženém oznámení a o datu jeho přijetí, jakož i o datu, kdy tato výpověď nabývá účinnosti. (3) Výpověď nabývá účinnosti 12 měsíců po obdržení (generálním tajemníkem Organizace) oznámení o výpovědi nebo po uplynutí jiné delší lhůty, která může být uvedena v daném oznámení. Článek 19 Uložení a registrace (1) Tato úmluva bude uložena u generálního tajemníka Organizace který rozešle ověřené opisy všem státům, které tuto úmluvu podepsaly nebo k ní přistoupily. (2) Jakmile tato úmluva vstoupí v platnost, musí být její text předán generálním tajemníkem Organizace generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů k registraci a zveřejnění v souladu s Článkem 102 Charty Organizace spojených národů. Článek 20 Jazyky Tato úmluva je vypracována v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, francouzském, ruském a španělském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. S podepsaným originálem musí být připraveny a uloženy oficiální překlady do arabštiny, němčiny, italštiny a japonštiny. NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní* řádně zmocněni svými příslušnými vládami k tomuto účelu tuto úmluvu podepsali. UZAVŘENO V LONDÝNĚ dne druhého listopadu roku tisíc devět set sedmdesát tři. PŘEKLAD Protokol z roku 1978 týkající se Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí, 1973 SMLUVNÍ STRANY TOHOTO PROTOKOLU, UZNÁVAJÍCÍ význam, který mohla Mezinárodní úmluva o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973, k ochraně mořského prostředí před znečištěním z lodí, UZNÁVAJÍCÍ ROVNĚŽ, že je třeba dále zlepšovat prevenci a omezování znečištění moří z lodí, zejména z ropných tankerů, UZNÁVAJÍCÍ DÁLE potřebu provádění pravidel pro zamezení znečištění ropnými látkami obsažených v Příloze I dané úmluvy, a to co nejdříve a do co největší míry, UZNÁVAJÍCÍ však, že je třeba odložit uplatňování Přílohy II dané úmluvy, dokud nebudou uspokojivě vyřešeny některé technické problémy, a VZHLEDEM K TOMU, že těchto cílů lze nejlépe dosáhnout uzavřením protokolu týkajícího se Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí, z roku 1973 SE DOHODLY následovně: Článek I Všeobecné povinnosti 1 Smluvní strany tohoto protokolu se zavazují k provedení následujících ustanovení: (a) tohoto protokolu a jeho přílohy, která tvoří nedílnou součást tohoto protokolu a (b) Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973 (dále jen „úmluva”), s výhradou změn a doplnění uvedených v tomto protokolu. 2 Ustanovení úmluvy, a tohoto protokolu musí být chápány a vykládány společně jako jediný dokument. 3 Každý odkaz na tento protokol současně představuje i odkaz na jeho přílohy. Článek II Provádění Přílohy II k úmluvě 1 Bez ohledu na ustanovení článku 14(1) úmluvy, smluvní strany tohoto protokolu se dohodly, že nebudou vázány ustanoveními Přílohy II k úmluvě, a to na dobu tří let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost nebo na takovou delší dobu, která může být dohodnuta dvoutřetinovou většinou smluvních stran tohoto protokolu ve Výboru na ochranu životního prostředí v mořích (dále jen „výbor“) Mezivládní námořní poradní organizace (dále jen „Organizace“).* 2 Během lhůty uvedené v odstavci 1 tohoto článku nebudou smluvní strany tohoto protokolu vázány ani oprávněny vyžadovat jakékoliv výsady založené na úmluvě, pokud jde o záležitosti týkající se Přílohy II k úmluvě a všechny odkazy na smluvní strany úmluvy nesmí zahrnovat smluvní strany tohoto protokolu, pokud se týká záležitostí dané přílohy. Článek III Sdělování informací Text článku 11 (1)(b) úmluvy se nahrazuje následujícím textem: „seznam jmenovaných inspektorů nebo uznaných subjektů, které jsou oprávněny jednat jejich jménem ve správních záležitostech týkajících se projektování, konstrukce, vybavení a provozu lodí přepravujících škodlivé látky v souladu s ustanoveními pravidel pro rozšiřování informací pro úředníky smluvních stran. Správní orgán proto uvědomí Organizaci o konkrétních odpovědnostech a podmínkách oprávnění delegovaného na inspektory nebo uznané subjekty.” Článek IV Podpis, ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení 1 Tento protokol bude otevřen k podpisu v sídle Organizace od 1. června 1978 do 31. května 1979 a poté zůstává otevřena k přistoupení. Státy se mohou stát smluvními stranami tohoto protokolu následovně: (a) podpisem bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení nebo (b) podpisem podléhajícím ratifikaci, přijetí nebo schválení, po němž následuje ratifikace, přijetí nebo schválení nebo (c) přistoupením. 2 Ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení se uskuteční uložením listiny v tomto smyslu u generálního tajemníka Organizace. Článek V Vstup v platnost 1 Tento protokol vstupuje v platnost 12 měsíců po dni, kdy se stane jeho smluvními stranami v souladu s článkem IV tohoto protokolu ne méně než 15 států, jejichž sloučená obchodní loďstva tvoří ne méně než 50 procent hrubé prostornosti světové obchodního loďstva. 2 Veškeré listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení uložené po dni, kdy tento protokol vstoupil v platnost, vstoupí v platnost tři měsíce po dni uložení dané listiny. 3 Po dni, kdy se změna tohoto protokolu bude považovat za přijatou v souladu s článkem 16 úmluvy, se budou veškeré uložené listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení vztahovat na tento protokol ve znění pozdějších úprav. Článek VI Změny Postupy uvedené v článku 16 úmluvy a týkající se změn článků, přílohy a dodatku k příloze této úmluvy se budou vztahovat i na příslušné změny článků, přílohy a dodatku k příloze k tomuto protokolu. Článek VII Výpověď 1 Tento protokol může být vypovězen kteroukoliv smluvní stranou tohoto protokolu, a to kdykoli po uplynutí pěti let ode dne, kdy tento protokol vstoupí v platnost pro danou smluvní stranu. 2 Výpověď se uskuteční uložením listiny v tomto smyslu u generálního tajemníka Organizace. 3 Výpověď nabývá účinnosti 12 měsíců po obdržení (generálním tajemníkem Organizace) oznámení o výpovědi nebo po uplynutí jiné delší lhůty, která může být uvedena v daném oznámení. Článek VIII Depozitář 1 Tento protokol bude uložen u generálního tajemníka Organizace (dále jen „depozitář”). 2 Depozitář musí: (a) informovat státy, které podepsaly tento protokol nebo k němu přistoupily o: (i) každém novém podpisu nebo uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení i s jeho datem; (ii) datum vstupu tohoto protokolu v platnost; (iii) uložení libovolné listiny o výpovědi tohoto protokolu i s datem jejího uložení a s datem, kdy tato výpověď nabývá účinnosti; (iv) veškerých rozhodnutích v souladu se článkem 11(1) tohoto protokolu; (b) předávat ověřené kopie tohoto Protokolu všem státům, které tento Protokol podepsaly nebo k němu přistoupily. 3 Jakmile tento protokol vstoupí v platnost, musí být jeho ověřená kopie předána depozitářem Sekretariátu Organizace spojených národů k registraci a zveřejnění v souladu s Článkem 102 Charty Organizace spojených národů. Článek IX Jazyky Tento protokol je vyhotoven v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, francouzském, ruském a španělském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. S podepsaným originálem musí být připraveny a uloženy oficiální překlady do arabštiny, němčiny, italštiny a japonštiny. NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní* řádně zmocněni svými příslušnými vládami k tomuto účelu tento protokol podepsali. UZAVŘENO V LONDÝNĚ dne sedmnáctého února roku tisíc devět set sedmdesát osm. Protokol I Ustanovení regulující zprávy o mimořádných událostech zahrnujících škodlivé látky Protokol I Ustanovení regulující zprávy o mimořádných událostech zahrnující škodlivé látky (v souladu s článkem 8 úmluvy) Článek I Ohlašovací povinnost (1) Kapitán nebo jiná osoba, která má na starosti loď účastnící se mimořádné události uvedeného v článku II 01 tohoto protokolu musí oznámit podrobné údaje o této mimořádné události, a to bez prodlení a v co největším možném rozsahu v souladu s ustanoveními tohoto protokolu. (2) V případě, že loď uvedená v odstavci (1) tohoto článku je opuštěna nebo v případě, že zpráva z této lodi je neúplná nebo nedosažitelná, vlastník, nájemce nebo provozovatel lodě nebo jejich zástupce musí převzít v co největším možném rozsahu, povinnosti uložené kapitánovi na základě ustanovení tohoto protokolu. Článek II Kdy vyhotovit zprávu (1) Zprávu je nutné vyhotovit, když se mimořádná událost týká: (a) vypuštění ropných látek nebo škodlivých kapalných látek nad povolenou mez nebo pravděpodobného vypuštění, a to z jakéhokoli důvodu, včetně vypuštění za účelem zajištění bezpečnosti lodi nebo pro záchranu života na moři nebo (b) vypuštění nebo pravděpodobného vypuštění škodlivých látek v balené formě, včetně látek v nákladních kontejnerech, přemístitelných tancích, silničních a železničních vozidlech a člunech přepravovaných na lodích nebo (c) poškození, selhání nebo porucha lodi o délce vyšší než 15 metrů, které: (i) má vliv na bezpečnost lodi, včetně, ale nikoli výlučně, kolizí, najetí na pevninu, požáru, výbuchu, konstrukčního selhání, zaplavení a posunutí nákladu nebo (ii) má za následek snížení bezpečnosti plavby, včetně, ale nikoli výlučně, selhání nebo poruchu kormidelního zařízení, pohonného zařízení, systému výroby elektrické energie a základních palubních navigačních pomůcek nebo (d) vypuštění ropných látek nebo škodlivých kapalných látek během provozu lodi v množstvích přesahujících hodnoty nebo okamžité průtoky povolené za základě této úmluvy. (2) Pro účely tohoto protokolu: (a) Ropné látky uvedené v pododstavci (1)(a) tohoto článku, znamenají ropné látky definované v pravidle 1.1 Přílohy I úmluvy. (b) Škodlivé kapalné látky uvedené v pododstavci (1)(a) tohoto článku, znamenají škodlivé kapalné látky definované v pravidle 1.10 Přílohy I úmluvy. (c) Škodlivé látky v balené formě uvedené v pododstavci (1)(b) tohoto článku, znamenají látky, které jsou v předpisu o Mezinárodní námořní přepravě nebezpečných věcí (IMDG Code) označeny jako látky znečišťující moře. Článek III Obsah zprávy Zprávy musí v každém případě obsahovat: (a) totožnost zúčastněných lodí; (b) čas, druh a místo mimořádné události; (c) množství a typ škodlivých látek v mimořádné události; (d) opatření na pomoc a záchranu. Článek IV Doplňující zpráva Každá osoba, která je povinna v souladu s ustanoveními tohoto protokolu zaslat zprávu musí, pokud je to možné: (a) doplnit podle potřeby první zprávu a poskytnout informace týkající se dalšího vývoje a (b) vyhovět v nejvyšší možné míře žádosti od dotčených států o dodatečné informace. Článek V Postupy pro podávání zpráv (1) Zprávy musí být podávány do nejbližšího pobřežního státu prostřednictvím co nejrychlejších dostupných telekomunikačních kanálů s nejvyšší možnou prioritou. (2) Za účelem provádění ustanovení tohoto protokolu musí smluvní strany této úmluvy vydat, nebo nechat vydat, předpisy nebo pokyny k postupům, které je třeba dodržovat při hlášení mimořádných událostí zahrnujících škodlivé látky, a to na základě pokynů vypracovaných Organizací.* Protokol II Rozhodčí řízení Protokol II Rozhodčí řízení (v souladu se článkem 10 úmluvy) Článek I Rozhodčí řízení, pokud se smluvní strany sporu nedohodnou jinak, musí být vedeno v souladu s pravidly stanovenými v tomto protokolu. Článek II (1) Rozhodčí senát bude zřízen na žádost jedné smluvní strany úmluvy zaslané jiné straně za použití článku 10 této úmluvy. Žádost o rozhodčí řízení musí obsahovat popis případu společně s veškerými podpůrnými dokumenty. (2) Žádající strana musí uvědomit generálního tajemníka Organizace o skutečnosti, že podala žádost o zřízení senátu, jména smluvních stran sporu, a články úmluvy nebo pravidel, o kterých panuje, podle jejího stanoviska, nesouhlas týkající se jejich výkladu nebo použití. Generální tajemník předá tyto informace všem smluvním stranám. Článek III Rozhodčí senát se bude skládat ze tří členů: po jednom rozhodci jmenuje každá strana účastnící se sporu a třetí rozhodce bude jmenován na základě dohody mezi dvěma prvně jmenovanými a musí jednat jako jeho předseda. Článek IV (1) Pokud na konci 60-denní lhůty od jmenování druhého rozhodce není předseda senátu jmenován, musí generální tajemník Organizace, na žádost některé ze smluvních stran, v další lhůtě o délce 60 dnů přistoupit k tomuto jmenování zvolením ho ze seznamu kvalifikovaných osob již dříve vypracovaného Radou Organizace. (2) Pokud ve lhůtě 60 dnů ode dne obdržení žádosti jedna ze smluvních stran člena senátu, za jehož jmenování nese odpovědnost, nejmenuje, může druhá strana informovat přímo generálního tajemníka Organizace, který se jmenuje předsedu senátu ve lhůtě 60 dnů zvolením ho ze seznamu uvedeného v odstavci (1) tohoto článku. (3) Předseda senátu musí pojmenování požádat smluvní stranu, která rozhodce neposkytla, aby tak učinila stejným způsobem a za stejných podmínek. Pokud smluvní strana požadované jmenování neprovede, musí předseda senátu požádat generálního tajemníka Organizace, aby jmenování provedl ve formě a za podmínek stanovených v předchozím odstavci. (4) Předseda senátu, je-li jmenován podle ustanovení tohoto článku, nesmí být, ani v minulosti, státním příslušníkem jedné z dotčených smluvních stran, vyjma je-li tak odsouhlaseno druhou smluvní stranou. (5) V případě úmrtí nebo nedostavení se rozhodce, za jehož jmenování nese odpovědnost jedna ze smluvních stran, daná strana musí jmenovat náhradníka, a to ve lhůtě 60 dnů ode dne úmrtí nebo nedostavení se. Pokud daná strana jmenování neprovede, rozhodčí řízení musí pokračovat se zbývajícími rozhodci. V případě úmrtí nebo nedostavení se předsedy senátu, musí být náhradník jmenován v souladu s ustanoveními výše uvedeného článku III nebo, v případě neexistence dohody mezi členy senátu ve lhůtě 60 dnů ode dne úmrtí nebo nedostavení se, podle ustanovení tohoto článku. Článek V Senát může vyslechnout a prošetřit protinávrhy vyvstávající v přímé souvislosti s předmětem sporu. Článek VI Každá smluvní strana ponese odpovědnost za odměnu svého rozhodce a související nákladů a za náklady spojené s přípravou svého vlastního případu. Odměnu pro předsedu senátu a všechny režijní náklady, které vzniknou v souvislosti s rozhodčím řízením uhradí obě smluvní strany rovným dílem. Senát musí vést záznamy o všech svých nákladech a musí předložit jejich závěrečný přehled. Článek VII Každá smluvní strana úmluvy, která má zájem právní povahy a která může být rozhodnutím v tomto případě ovlivněna se může se souhlasem senátu, po vydání písemného oznámení smluvním stranám, které původně řízení zahájily, k tomuto rozhodčímu řízení připojit. Článek VIII Každý rozhodčí senát zřízený na základě ustanovení tohoto protokolu musí učinit rozhodnutí ohledně svého jednacího řádu. Článek IX (1) Rozhodnutí senátu, jak ohledně jeho postupu a místo jeho setkávání, tak ohledně veškerých před něj předložených otázek, musí být přijata většinou hlasů všech svých členů. Nepřítomnost nebo zdržení se hlasování ze strany jednoho z členů senátu, za jehož jmenování byly odpovědné smluvní strany, nezakládá překážku při dosažení rozhodnutí senátem. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. (2) Smluvní strany musí práci senátu usnadňovat a zejména, v souladu se svou legislativou a za použití všech prostředků, které mají k dispozici: (a) poskytnout senátu potřebné doklady a informace; (b) umožnit senátu vstup na své území, vyslýchat svědky či znalce a navštěvovat místo události. (3) Nepřítomnost nebo nedostavení se jedné smluvní strany nezakládá překážku řízení. Článek X (1) Senát vynese svůj nález ve lhůtě pěti měsíců od okamžiku, kdy je zřízen, pokud se nerozhodne, v případě nutnosti, prodloužit tuto lhůtu o další období nepřesahující tři měsíce. K nálezu senátu musí být přiloženo odůvodnění. Musí být konečný a bez možnosti odvolání a musí být sdělen generálnímu tajemníkovi Organizace. Smluvní strany se nálezu okamžitě podřídí. (2) Veškeré spory, které mohou vzniknout mezi smluvními stranami, pokud jde o výklad nebo provádění rozhodčího nálezu, může být kteroukoli smluvní stranou předložen k rozhodnutí rozhodčímu senátu, který nález vynesl, nebo, pokud ten již není k dispozici, jinému senátu ustavenému k tomuto účelu, a to stejným způsobem jako původní senát. * Název Organizace byl změněn, na základě změn stanov Organizace, které vstoupily platnost dne 22. května 1982, na „Mezinárodní námořní organizace“ * Znění tohoto pododstavce se nahrazuje zněním, které je obsaženo v článku III protokolu z roku 1978. * Podpisy vynechány. * Název Organizace byl změněn, na základě změn stanov Organizace, které vstoupily platnost dne 22. května 1982, na „Mezinárodní námořní Organizace”. * Podpisy vynechány. * Viz Obecné zásady pro systém hlášení z lodí a požadavky na hlášení z lodí, včetně Pokynů pro hlášení mimořádných událostí zahrnujících nebezpečné věci, škodlivé látky anebo moře znečišťující látky přijaté usnesením Organizace A.85l(20), ve znění usnesení MEPC. 138(53); viz publikaci IMO, prodejní číslo IA5I6F.
Vyhláška č. 313/2015 Sb.	Vyhláška č. 313/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod Vyhlášeno 27. 11. 2015, datum účinnosti 1. 12. 2015, částka 132/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 12. 2015 313 VYHLÁŠKA ze dne 24. listopadu 2015, kterou se mění vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod, se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanovuje: a) způsob hodnocení stavu útvarů povrchových vod, b) způsob hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod, c) náležitosti programů pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod. 1) Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech a návazná směrnice Rady 79/869/EHS. Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků. Směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami. Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod. Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES. Směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod. Směrnice 2013/39/EU, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.“. 2. V § 2 písm. a) se za slovo „, trichlorethylenu“ vkládá slovo „, tetrachlormethanu“. 3. V § 2 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) až w) se označují jako písmena g) až v). 4. V § 2 se písmena u) a v) zrušují. 5. V § 2 písm. o) se slova „ekosystému odebíraná pro provedení analýz; jedná se zejména o vodu, sedimenty, plaveniny a tkáně vodních organismů“ nahrazují slovy „prostředí, jako je voda, sedimenty nebo biota“. 6. § 3 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4 zrušuje. 7. V § 4 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 8. V § 4 odstavec 2 zní: „(2) Stav útvarů povrchových vod se vyhodnotí jednou za tři roky s využitím údajů získaných v rámci provádění Programu monitoringu povrchových vod podle § 14 této vyhlášky.“. 9. V § 5 odst. 1 se za slovo „, trichlorethylenu“ vkládá slovo „, tetrachlormethanu“. 10. V § 5 odst. 2 písmeno b) zní: „b) tvrdost, pH, rozpuštěný organický uhlík nebo jiné ukazatele jakosti vody ovlivňující biologickou dostupnost těchto kovů, přičemž biologicky dostupné koncentrace se určí pomocí vhodných modelů biologické dostupnosti.“. 11. V § 6 odst. 1 se za slova „, trichlorethylenu“ vkládají slova „a tetrachlormethanu“. 12. V § 7 odst. 1 se slova „č. 4, 5, 6, 13 a 14“ nahrazují slovy „č. 4, 5 a 6“. 13. § 9 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 18 zní: „§ 9 Zajištění systému kvality Laboratoře provádějící zjišťování stavu povrchových vod musí mít systém kvality v souladu s normou, která stanovuje všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří18). 18) ČSN EN ISO/IEC 17025.“. Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje. 14. V § 11 odst. 4 se za slova „sloučeniny tributylcínu,“ vkládají slova „dikofol, perfluoroktansulfonová kyselina a její deriváty, chinoxyfen, dioxiny a sloučeniny s dioxinovým efektem, hexabromcyklododekany, heptachlor a heptachlorepoxid“. 15. V § 11 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Pokud vypočtená průměrná hodnota měření provedeného za použití nejlepších dostupných technik, které nevyžadují neúměrné náklady, je označena jako menší než mez stanovitelnosti a mez stanovitelnosti je u takové techniky vyšší než norma environmentální kvality3), výsledek pro tuto měřenou látku se nezohlední pro účely hodnocení chemického stavu daného vodního útvaru.“. 16. V § 12 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 17. V § 12 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 6 zní: „(2) V chráněných oblastech je zjišťování a hodnocení stavu vod prováděno na základě požadavků jiných právních předpisů6) a v souladu s přílohou č. 1 této vyhlášky. 6) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch. Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V příloze č. 1 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 14 zní: „(2) Monitoring útvarů povrchových vod určených jako rekreační vody a povrchových vod využívaných ke koupání. Tam, kde koupací oblasti nebo koupaliště ve volné přírodě dlouhodobě nesplňují limity dané vyhláškou o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity v pískovištích venkovních hracích ploch14), jsou do programu monitoringu povrchových vod zařazeny profily sledování jakosti povrchových vod tak, aby byla nalezena příčina nedodržení limitů. 14) Vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.“. Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje. 19. Příloha č. 9 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 19, 20, 21, 22 a 23 zní: „Příloha č. 9 k vyhlášce č. 98/2011 Sb. Monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod Sítě zjišťování stavu vod zahrnuté do programů monitoringu jsou navrženy tak, aby byl k dispozici souvislý a vyčerpávající přehled o ekologickém a chemickém stavu v rámci každého dílčího povodí a tak, aby umožnily klasifikaci útvarů povrchových vod do pěti tříd odpovídajících definicím uvedeným v příloze č. 4, 5, 6 a 7 této vyhlášky. Na základě provedených analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik dílčích povodí a zhodnocení dopadů na stav povrchových vod19) je realizován pro každé období platnosti plánů povodí Program monitoringu povrchových vod obsahující části týkající se monitoringu situačního, provozního, Programu kvantitativních charakteristik povrchových vod a případně i Programů průzkumného monitoringu. Monitorují se ukazatele, které jsou indikativní pro stav každého příslušného kvalitativního ukazatele. Při výběru ukazatelů pro ukazatele biologické kvality je identifikována přiměřená taxonomická úroveň potřebná pro dosažení přiměřené spolehlivosti a přesnosti klasifikace kvalitativních ukazatelů. Jednotlivé útvary povrchových vod lze pro potřeby sledování, zjišťování a hodnocení stavu vod slučovat do seskupení, která mají společná monitorovací místa. Slučovat lze pouze útvary povrchových vod s podobnými hydromorfologickými a biologickými podmínkami a zároveň s podobnou mírou a typem antropogenních vlivů. Sloučení útvarů povrchových vod nesmí mít vliv na spolehlivost hodnocení stavu útvarů povrchových vod a na spolehlivost hodnocení dopadů jednotlivých antropogenních vlivů na stav vod a stav útvarů povrchových vod. (1) Situační monitoring a) Situační monitoring v příslušných lokalitách a profilech sledování stavu povrchových vod je prováděn za účelem: 1. doplnění a ověření výsledků analýz charakteristik povodí a zhodnocení vlivů a dopadů na stav povrchových vod, 2. hodnocení dlouhodobých změn přírodních podmínek, 3. hodnocení dlouhodobých změn způsobených obecně lidskou činností, 4. účelné a efektivní návrhy na aktualizaci ostatních programů monitoringu, 5. vedení vodní bilance, 6. zjišťování jakosti povrchových vod. b) Výsledky monitorování jsou hodnoceny za účelem určení dalších požadavků na programy monitoringu povrchových vod dílčích povodí v plánech povodí8). c) Situační monitoring je prováděn na dostatečném počtu útvarů povrchových vod tak, aby umožnil hodnocení celkového stavu povrchových vod v každém povodí nebo dílčím povodí. d) S ohledem na tyto útvary povrchových vod je monitoring prováděn vždy tam, kde: 1. je velikost průtoků významná pro dílčí povodí jako celek, včetně míst na velkých tocích, kde je plocha povodí větší než 2 500 km2, 2. je objem vody v rámci dílčího povodí významný, včetně velkých jezer a nádrží, 3. významné útvary povrchových vod přesahují hranice členských států, 4. je nutné splnit požadavky o výměně informací stanovené rozhodnutím Rady, kterým se zakládá společný postup výměny informací o jakosti sladkých povrchových vod ve Společenství20), 5. je nutné odhadnout zatížení znečišťujícími látkami přenášenými přes hranice členských států a do mořského prostředí. e) Situační monitoring je prováděn na každém monitorovacím místě po období minimálně jednoho roku v průběhu období, které pokrývá plán povodí u: 1. ukazatelů indikativních pro všechny biologické ukazatele, 2. ukazatelů indikativních pro všechny hydromorfologické ukazatele, 3. ukazatelů indikativních pro všechny všeobecné fyzikálně- chemické ukazatele kvality, 4. prioritních látek2) vypouštěných v daném dílčím povodí, 5. ostatních znečišťujících látek v souladu s přílohou č. 8 této vyhlášky, vypouštěných ve významných množstvích v daném dílčím povodí. f) Za předpokladu, že předcházející situační monitoring neprokázal, že předmětný útvar povrchových vod dosáhl dobrého stavu a provedené analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik dílčích povodí a zhodnocení dopadů na stav povrchových vod nepřinesly důkazy o tom, že se tyto vlivy změnily, je situační monitoring prováděn minimálně jednou za období platnosti tří navazujících plánů povodí. (2) Provozní monitoring a) Provozní monitoring je prováděn za účelem: 1. zjištění stavu těch útvarů povrchových vod, které byly identifikovány z hlediska dosažitelnosti environmentálních cílů jako rizikové, 2. vyhodnocení všech změn stavu těchto vodních útvarů vyplývajících z programů opatření. b) V období platnosti plánu povodí lze program upravit podle získaných informací tak, aby se umožnilo snížení četnosti monitoringu tam, kde bylo zhodnocení dopadů na stav povrchových vod posouzeno jako nevýznamné. c) Provozní monitoring je prováděn pro všechny útvary povrchových vod, které byly na základě provedené analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik dílčích povodí a zhodnocení dopadů na stav povrchových vod nebo situačního monitoringu identifikovány jako rizikové z hlediska možnosti dosažení jejich environmentálních cílů stanovených v souladu s požadavky § 23a vodního zákona, a pro ty útvary povrchových vod, do kterých se vypouštějí látky uvedené v příloze č. 8 této vyhlášky. Pro prioritní látky jsou profily sledování stavu povrchových vod zvoleny s ohledem na příslušné normy environmentální kvality. d) Monitorovány budou vždy: 1. útvary povrchových vod ohrožené vlivy významných bodových zdrojů znečištění, dostatečný počet monitorovacích míst v rámci každého vodního útvaru tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady vlivů bodového zdroje. Pokud je útvar povrchových vod vystaven vlivům více bodových zdrojů znečištění, mohou být monitorovací místa vybrána tak, aby byla vyhodnocena velikost a dopady těchto vlivů jako celku, 2. útvary povrchových vod ohrožené vlivy významných difusních zdrojů znečištění, dostatečný počet monitorovacích míst v rámci vybraných vodních útvarů tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady ovlivnění těmito difusními zdroji. Výběr vodních útvarů se uskuteční tak, aby representovaly relativní rizika vyplývající z výskytu ovlivnění difusními zdroji a relativní rizika nedosažení dobrého stavu povrchových vod, 3. útvary povrchových vod ohrožené významnými hydromorfologickými vlivy, dostatečný počet monitorovacích míst v rámci vybraných vodních útvarů tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady těchto hydromorfologických vlivů. Výběr vodních útvarů musí být indikativní pro celkový dopad hydromorfologických vlivů, jimž jsou všechny útvary povrchových vod vystaveny. e) Pro vyhodnocení velikosti vlivů, kterým jsou vystaveny útvary povrchových vod, jsou sledovány: 1. ukazatele indikativní pro biologický ukazatel nebo ukazatele, které jsou nejcitlivější vůči vlivům, jimž jsou útvary povrchových vod vystaveny, 2. všechny vypouštěné prioritní látky2) a jiné znečišťující látky vypouštěné ve významných množstvích, 3. ukazatele indikativní pro ten hydromorfologický ukazatel, který je nejcitlivější vůči zjištěnému vlivu. f) Provozní monitoring dále zabezpečuje: 1. zjišťování jakosti povrchových vod, včetně jejich ovlivňování lidskou činností, 2. programy opatření podle § 26 vodního zákona, 3. zjišťování stavu vod v těch útvarech povrchových vod, kde byl jejich stav hodnocen jako horší, než dobrý, nebo které byly identifikovány na základě provedené aktualizace analýzy charakteristik povodí a vyhodnocení vlivů a dopadů na stav povrchových vod z hlediska dosažení environmentálních cílů ochrany vod jako rizikové nebo do kterých jsou vypouštěny prioritní látky, 4. zjišťování změn stavu vod a stavu útvarů povrchových vod, jejichž sledování vyplývá z programů opatření, 5. zjišťování jakéhokoli dlouhodobého vzestupného trendu koncentrace znečišťujících látek vyvolaného lidskou činností, 6. zjišťování stavu povrchových vod pro účely výkonu správy vodních toků a vodních děl, 7. získávání dat pro mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby přeshraniční spolupráce, 8. vedení vodní bilance, 9. plánování v oblasti vod. (3) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod je prováděn za účelem: 1. hodnocení stavu povrchových vod podle § 21 vodního zákona, 2. hodnocení odtokového režimu vodních toků, 3. vedení vodní bilance, 4. plánování v oblasti vod. (4) Průzkumný monitoring a) Průzkumný monitoring je prováděn tam, kde 1. se vyskytly mimořádné jevy a nejsou známy jejich příčiny, 2. výsledky situačního monitoringu indikují pravděpodobnost nedosažení dobrého ekologického stavu vod a daný útvar povrchových vod dosud nebyl zahrnut do programu provozního monitoringu, 3. je nutné zjistit velikost a dopady havarijního znečištění nebo 4. za účelem poskytnutí informací pro zřízení programu opatření k dosažení cílů ochrany vod8). b) Průzkumný monitoring musí poskytnout informace pro zřízení programu opatření k dosažení environmentálních cílů a specifických opatření nezbytných k nápravě dopadů havarijního znečištění. (5) Obecné náležitosti monitoringu povrchových vod a) Četnost monitorování 1. Pro období situačního monitoringu jsou minimálně použity hodnoty četností monitorování ukazatelů indikativních pro fyzikálně-chemické kvalitativní ukazatele uvedené v tabulce č. 1 této přílohy. Pro biologické nebo hydromorfologické ukazatele bude monitorování provedeno alespoň jednou v průběhu období situačního monitoringu. 2. Pro provozní monitoring musí být potřebná četnost monitorování pro každý ukazatel určena tak, aby zabezpečila dostatečné údaje pro spolehlivé vyhodnocení stavu příslušného kvalitativního ukazatele. Monitoring se uskutečňuje minimálně v intervalech, jež jsou uvedeny v tabulce č. 1 této přílohy. 3. Četnosti jsou voleny tak, aby se dosáhla přijatelná úroveň spolehlivosti a přesnosti. 4. Četnost monitorování je volena se zřetelem na proměnlivost ukazatelů vyplývající jak z přírodních, tak z antropogenních podmínek. Období, ve kterých je monitoring prováděn, musí být vybráno tak, aby se minimalizoval vliv sezónní proměnlivosti, a tím se zajistilo, že výsledky odrážejí změny v útvaru povrchových vod v důsledku změn antropogenních vlivů. Je-li to nezbytné, pak je prováděn dodatečný monitoring v průběhu různých ročních období téhož roku. 5. Látky s čísly 5, 21, 28, 30, 35, 37, 43 a 44 uvedené v příloze č. 6 právního předpisu upravujícího seznam prioritních látek a prioritních nebezpečných látek v oblasti vodní politiky2) mohou být monitorovány s nižší četností, než stanoví požadavky pro monitorování prioritních látek podle tabulky č. 1, a to za předpokladu, že je takové monitorování reprezentativní a je k dispozici statisticky spolehlivý informační základ, pokud jde o přítomnost uvedených látek ve vodním prostředí. Monitorování bude probíhat každé tři roky, nelze-li na základě technických znalostí a odborného úsudku odůvodnit jiný interval. 6. Každá látka ze seznamu sledovaných látek vypracovaného Evropskou komisí podle příslušných ustanovení směrnice o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky21) musí být monitorována na vybraných nejméně pěti reprezentativních monitorovacích stanicích po dobu alespoň 12 měsíců. V případě prvního seznamu sledovaných látek začne období monitorování do 1. ledna 2016 nebo do šesti měsíců po vypracování tohoto seznamu, podle toho, co nastane později. Monitorování každé látky na následujících seznamech vypracovaných Evropskou komisí musí být zahájeno do 6 měsíců od jejího zařazení na seznam. Při volbě reprezentativních monitorovacích stanic, četnosti monitorování a časového plánu pro každou látku musí být zohledněny způsoby použití a možný výskyt této látky. Četnost monitorování nesmí být menší než jednou za rok. Pokud jsou zajištěny u konkrétní látky dostatečné, srovnatelné, reprezentativní a aktuální údaje z monitorování na základě stávajících monitorovacích programů nebo studií, nemusí se u této látky provádět další monitorování v rámci mechanismu seznamu sledovaných látek, a to rovněž za podmínky, že monitorování příslušné látky probíhalo pomocí metodiky, která splňuje požadavky technických pokynů vypracovaných podle příslušných ustanovení směrnice o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky22). 7. Česká republika prostřednictvím Ministerstva životního prostředí podá Evropské komisi zprávu o výsledcích monitorování prováděného podle předchozího bodu. V případě prvního seznamu sledovaných látek podá tuto zprávu do 14. prosince 2016 nebo do 21 měsíců po vypracování tohoto seznamu, podle toho, co nastane později, a pak každých 12 měsíců, dokud je látka na seznamu vedena. V případě každé látky, která je zařazená na následujících seznamech, Ministerstvo životního prostředí podá Evropské komisi zprávu o výsledcích monitorování do 21 měsíců ode dne zařazení látky na seznam sledovaných látek, a pak každých 12 měsíců, dokud je látka na seznamu vedena. Zpráva zahrnuje informace o reprezentativnosti monitorovací stanice a strategii monitorování. 8. Ministerstvo životního prostředí do 22. prosince 2018 vypracuje a předloží Evropské komisi doplňující monitorovací program pro látky uvedené pod čísly 34 až 45 v nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech2). Tabulka č. 1: Četnost monitorování jednotlivých ukazatelů Ukazatele kvality\| Řeky\| Jezera ---\|---\|--- Ekologický stav Biologické\| \| Fytoplankton\| 6 měsíců\| 6 měsíců Jiná vodní flóra (makrofyta a fytobentos)\| 3 roky\| 3 roky Makrobezoobenthos\| 3 roky\| 3 roky Ryby\| 3 roky\| 3 roky Hydromorfologické\| \| Hydrologický režim\| nepřetržitě\| 1 měsíc Kontinuita toku\| 6 let\| Morfologické podmínky\| 6 let\| 6 let Chemické a fyzikálně-chemické\| \| Průhlednost a teplotní poměry\| 3 měsíce\| 3 měsíce Kyslíkové poměry\| 3 měsíce\| 3 měsíce Salinita\| 3 měsíce\| 3 měsíce Acidobazický stav\| 3 měsíce\| 3 měsíce Živiny\| 3 měsíce\| 3 měsíce Ostatní znečišťující látky\| 3 měsíce\| 3 měsíce Chemický stav Prioritní látky a další znečišťující látky pro hodnocení chemického stavu\| 1 měsíc\| 1 měsíc b) Dodatečné požadavky s ohledem na chráněné oblasti 1. Útvary povrchových vod určené s ohledem na splnění požadavků pro místa odběru pitné vody, které poskytují v průměru více než 100 m3 za den, jsou určeny jako monitorovací místa a jsou také předmětem monitoringu. Na těchto útvarech jsou monitorovány všechny vypouštěné prioritní látky a všechny ostatní látky vypouštěné ve významných množstvích, které by mohly ovlivnit stav útvaru povrchových vod. Monitoring musí být prováděn v souladu s četnostmi uvedenými v tabulce č. 2. Tabulka č. 2: Četnost monitoringu podle počtu zásobovaných obyvatel Počet zásobovaných obyvatel\| Četnost ---\|--- ≤ 10 000\| 4 x za rok > 10 000 < 30 000\| 8 x za rok ≥30 000\| 12 x za rok 2. Útvary povrchových vod vytvářející chráněné oblasti stanovišť a druhů jsou začleněny do provozního monitoringu tam, kde jsou na základě hodnocení dopadů a situačního monitoringu identifikovány jako rizikové. Monitoring je prováděn k vyhodnocení velikosti a dopadu všech příslušných významných vlivů na tyto útvary a tam, kde je to nutné k vyhodnocení změn stavu těchto útvarů vyplývajících z programů opatření. Monitoring pokračuje, dokud tyto oblasti nevyhoví všem požadavkům a nejsou splněny cíle podle § 23a vodního zákona. c) Normy pro monitorování kvalitativních ukazatelů Metody použité pro monitorování ukazatelů odpovídají technickým normám23), které zabezpečí získání dat odborné kvality a srovnatelnosti. d) Předávání dat 1. Výsledky jednotlivých programů monitoringu povrchových vod se ukládají do informačního systému spravovaného podle § 21 odst. 2 písmene c) bod 3 vodního zákona, po kontrole a primárním zpracování dat, nejpozději do 3 měsíců od ukončení vzorkování v daném kalendářním roce. 2. Zkontrolované výsledky jednotlivých programů monitoringu se uloží do informačního systému podle odstavce 2, nejpozději do 3 měsíců po ukončení všech prací na příslušném programu monitoringu v daném kalendářním roce. e) Monitorování jiných matric než voda 1. V případě, že z naměřených nebo odhadnutých koncentrací nebo emisí v životním prostředí při uplatnění norem environmentální kvality3) pro biotu je zjištěno potenciální riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím na základě akutní expozice, bude provedeno rovněž monitorování v povrchové vodě. 2. Látky, pro které se používá norem environmentální kvality3) pro biotu, se sledují v příslušné matrici nejméně jednou ročně, nelze-li na základě technických znalostí a odborného úsudku odůvodnit jiný interval. 3. Četnost monitorování v sedimentu a v biotě musí být v souladu s Rámcovým programem monitoringu určena tak, aby byl zajištěn dostatek údajů pro spolehlivou analýzu dlouhodobých trendů. Monitorování bude probíhat každé tři roky, nelze-li na základě technických znalostí a odborného úsudku odůvodnit jiný interval. 19) § 25 odst. 1 písm. a) bod 3 vodního zákona. 20) Rozhodnutí Rady 77/795/EHS ze dne 12. prosince 1977, kterým se zakládá společný postup výměny informací o jakosti sladkých povrchových vod ve Společenství, ve znění Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv - přistoupení Řecké republiky, rozhodnutí Rady 81/856/EHS ze dne 19. 10. 1981, rozhodnutí Komise 84/422/EHS ze dne 24. 7. 1984, Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv - přistoupení Španělského království a Portugalské republiky, rozhodnutí Rady 86/574/EHS ze dne 24. 11. 1986, rozhodnutí Komise 90/2/EHS ze dne 14. 12. 1989, Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv - přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království, Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, kap. 16 - Životní prostředí. 21) Čl. 8b odst. 1 směrnice 2008/105/ES, o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, ve znění směrnice 2013/39/EU. 22) Čl. 8b odst. 5 směrnice 2008/105/ES, o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, ve znění směrnice 2013/39/EU. 23) Například EN ISO 5667-3:2012 Kvalita vod - Odběr vzorků - Část 3: Konzervace vzorků vod a manipulace s nimi. EN 15708:2009 Jakost vod - Návod pro sledování, odběr vzorků a laboratorní analýzu fytobentosu v mělkých tekoucích vodách. EN 14962:2006 Jakost vod - Pokyny pro oblast použití a výběr metod pro odběr vzorků ryb. EN 14614:2004 Jakost vod - Návod pro hodnocení hydromorfologických charakteristik řek.“. 20. Přílohy č. 12, 13 a 14 se zrušují. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2015. Ministr životního prostředí: Mgr. Brabec v. r. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 311/2015 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 311/2015 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Vyhlášeno 27. 11. 2015, částka 131/2015 311 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 19. listopadu 2015 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 16. dubna 2016 nové volby do zastupitelstev obcí: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Suchý\| Blansko\| Jihomoravský Dasnice\| Sokolov\| Karlovarský Ministr: Chovanec v. r.
Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 310/2015 Sb.	Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 310/2015 Sb. Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Vyhlášeno 27. 11. 2015, částka 131/2015 310 SDĚLENÍ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 23. října 2015 o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje podle § 30b odst. 5 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, aktualizovaný seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, uvedený v příloze k tomuto sdělení. V seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí je uváděno pořadové číslo, název, identifikační číslo a sídlo veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace, datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla daná výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, a doba platnosti tohoto schválení. Ministryně: Mgr. Valachová, Ph.D., v. r. Příloha Aktualizovaný seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Poř. číslo\| Název výzkumné organizace\| Identifikační číslo výzkumné organizace\| Sídlo výzkumné organizace\| Datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí\| Doba platnosti schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, počítaná ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schválení ---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| Agrotest fyto, s.r.o.\| 25328859\| Havlíčkova 2787/121, 767 01 Kroměříž\| 6\\. května 2012\| 5 let 2\| Agrovýzkum Rapotín, s. r. o.\| 26788462\| Výzkumníků 267, 788 13 Rapotín\| 30\\. května 2012\| 5 let 3\| Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985815\| Fričova 298/1, 251 65 Ondřejov\| 13\\. února 2013\| 5 let 4\| Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.\| 68081707\| Královopolská 135, 612 65 Brno\| 6\\. února 2013\| 5 let 5\| Biologické centrum AV ČR, v. v. i.\| 60077344\| Branišovská 31, 370 05 České Budějovice\| 6\\. února 2013\| 5 let 6\| Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 86652036\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 6\\. února 2013\| 5 let 7\| Botanický ústav AV ČR, v. v. i\| 67985939\| Zámek 1, 252 43 Průhonice\| 6\\. února 2013\| 5 let 8\| Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.\| 44994575\| Líšeňská 33a, 636 00 Brno\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 9\| Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.\| 67179843\| Bělidla 986/4a 603 00 Brno\| 11\\. května 2013\| 5 let 10\| Centrum výzkumu Řež, s.r.o.\| 26722445\| 250 68 Husinec - Řež 130\| 1\\. prosince 2013\| 5 let 11\| COMTES FHT a.s.\| 26316919\| Průmyslová 995, 334 41 Dobřany\| 4\\. ledna 2014\| 5 let 12\| Česká zemědělská univerzita v Praze\| 60460709\| Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 13\| České vysoké učení technické v Praze\| 68407700\| Zikova 4, 166 36 Praha 6\| 13\\. února 2013\| 5 let 14\| Ekologické služby, s. r. o.\| 26733544\| Areál ČOV, 268 01 Hořovice\| 18\\. dubna 2015\| 5 let 15\| ENKI o. p. s.\| 25173154\| Dukelská 145, 379 01 Třeboň\| 28\\. března 2013\| 5 let 16\| Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378076\| Na Florenci 3/1420\| 11\\. května 2013\| 5 let 17\| Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985955\| Jilská 361/1, 110 01 Praha 1\| 24\\. března 2013\| 5 let 18\| Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378271\| Na Slovance 1999/2, 182 21 Praha 8\| 13\\. února 2013\| 5 let 19\| Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985823\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 13\\. února 2013\| 5 let 20\| Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985530\| Boční II 1401/1a, 141 31 Praha 4\| 11\\. května 2013\| 5 let 21\| Geologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985831\| Rozvojová 269, 165 00 Praha 6 - Lysolaje\| 31\\. května 2014\| 5 let 22\| Janáčkova akademie múzických umění v Brně\| 62156462\| Beethovenova 650/2, 662 15 Brno\| 1\\. března 2012\| 5 let 23\| Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích\| 60076658\| Branišovská 31, 370 05 České Budějovice\| 6\\. února 2013\| 5 let 24\| Masarykova univerzita\| 00216224\| Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno\| 13\\. února 2013\| 5 let 25\| Masarykův onkologický ústav\| 00209805\| Žlutý kopec 7, 656 53 Brno\| 15\\. října 2011\| 5 let 26\| Matematický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985840\| Žitná 25, 115 67 Praha 1\| 13\\. února 2013\| 5 let 27\| Mendelova univerzita v Brně\| 62156489\| Zemědělská 1/1665, 613 00 Brno\| 6\\. února 2013\| 5 let 28\| Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 61388971\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 24\\. března 2013\| 5 let 29\| Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985998\| Politických vězňů 7, 111 21 Praha 1\| 24\\. března 2013\| 5 let 30\| Ostravská univerzita v Ostravě\| 61988987\| Dvořákova 7, 701 03 Ostrava\| 2\\. června 2012\| 5 let 31\| Psychiatrické centrum Praha\| 00023752\| Ústavní 91, 181 03 Praha 8 - Bohnice\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 32\| Slezská universita v Opavě\| 47813059\| Na Rybníčku 1, 746 01 Opava\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 33\| Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378017\| Valentinská 1, 110 00 Praha 1\| 24\\. března 2013\| 5 let 34\| Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378025\| Jilská 1, 110 00 Praha 1\| 15\\. února 2013\| 5 let 35\| Technická univerzita v Liberci\| 46747885\| Studentská 2, 461 17 Liberec\| 15\\. února 2013\| 5 let 36\| Univerzita Hradec Králové\| 62690094\| Rokitanského 62, 200 03 Hradec Králové\| 24\\. března 2013\| 5 let 37\| Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem\| 44555601\| Hoření 13, 400 96 Ústí nad Labem\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 38\| Univerzita Karlova v Praze\| 00216208\| Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1\| 15\\. února 2013\| 5 let 39\| Univerzita Palackého v Olomouci\| 61989592\| Křížkovského 8, 771 47 Olomouc\| 24\\. března 2013\| 5 let 40\| Univerzita Pardubice\| 00216275\| Studentská 95, 532 10 Pardubice\| 15\\. února 2013\| 5 let 41\| Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně\| 70883521\| Mostní 5139, 760 01 Zlín\| 15\\. února 2013\| 5 let 42\| Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i.\| 68081715\| Veveří 97, 602 00 Brno\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 43\| Ústav anorganické chemie A V ČR, v. v. i.\| 61388980\| Husinec-Rež č.p. 1001, 250 68 Husinec Řež\| 24\\. března 2013\| 5 let 44\| Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.\| 68081766\| Květná 8, Brno\| 15\\. února 2013\| 5 let 45\| Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.\| 68378033\| Husova 4, 110 00 Praha 1\| 10\\. května 2014\| 5 let 46\| Ústav eperimentální botaniky AV ČR, v. v. i.\| 61389030\| Rozvojová 263, 165 02 Praha 6 - Lysolaje\| 22\\. června 2013\| 5 let 47\| Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.\| 68378041\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 15\\. února 2013\| 5 let 48\| Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i.\| 67985882\| Chaberská 1014/57, 182 51 Praha 8 - Kobylisy\| 15\\. února 2013\| 5 let 49\| Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i.\| 61388955\| Dolejškova 3, 182 23 Praha 8\| 15\\. února 2013\| 5 let 50\| Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.\| 68378289\| Boční II 1401/1a, 141 31 Praha 4\| 8\\. března 2013\| 5 let 51\| Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.\| 68081723\| Žižkova 22, 616 62 Brno\| 8\\. března 2013\| 5 let 52\| Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.\| 61389021\| Za Slovankou 1782/3, 182 00 Praha 8\| 8\\. března 2013\| 5 let 53\| Ústav geoniky AV ČR, v. v. i.\| 68145535\| Studenstská 1768, 708 00 Ostrava - Poruba\| 7\\. prosince 2013\| 5 let 54\| Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.\| 67985858\| Rozvojová 135, 165 02 Praha 6\| 15\\. února 2013\| 5 let 55\| Ústav informatiky AV ČR, v. v. i.\| 67985807\| Pod Vodárenskou Věží 2, 182 07 Praha 8\| 11\\. května 2013\| 5 let 56\| Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.\| 61389005\| Husinec-Rež č.p. 130, 250 68 Husinec Řež\| 8\\. března 2013\| 5 let 57\| Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.\| 61389013\| Heyrovského náměstí 2, 162 06 Praha 6 - Břevnov\| 8\\. března 2013\| 5 let 58\| Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.\| 48546054\| Nerudova 3, 118 50 Praha 1\| 5\\. září 2015\| 5 let 59\| Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.\| 68378050\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 8\\. března 2013\| 5 let 60\| Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.\| 61388963\| Flemingovo náměstí 2, 166 10 Praha 6\| 15\\. února 2013\| 5 let 61\| Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.\| 68378068\| Na Florenci 1420/3, 110 00 Praha 1\| 15\\. března 2013\| 5 let 62\| Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i.\| 67985874\| Pod Paťankou 30, 166 12 Praha 6\| 8\\. března 2013\| 5 let 63\| Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.\| 68378092\| Letenská 4, 118 51 Praha 1\| 24\\. března 2013\| 5 let 64\| Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.\| 68081731\| Královopolská 147, 612 64 Brno\| 24\\. března 2013\| 5 let 65\| Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i.\| 67985891\| V Holešovičkách 41, 182 09 Praha 8\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 66\| Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.\| 68378297\| Prosecká 809/76, 190 00 Praha 9\| 2\\. dubna 2011\| 5 let 67\| Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i.\| 67985556\| Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8\| 8\\. března 2013\| 5 let 68\| Ústav termomechaniky AV ČR, v. v. i.\| 61388998\| Dolejškova 1402/5, 182 00 Praha 8\| 24\\. března 2013\| 5 let 69\| Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.\| 67985904\| Rumburská 89, 277 21 Liběchov\| 11\\. května 2013\| 5 let 70\| Veterinární a farmaceutická univerzita Brno\| 62157124\| Palackého třída 1/3, 612 42 Brno\| 17\\. června 2012\| 5 let 71\| Vysoká škola báňská -Technická univerzita Ostrava\| 61989100\| tř. 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava-Poruba\| 24\\. března 2013\| 5 let 72\| Vysoká škola ekonomická v Praze\| 61384399\| nám. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3\| 2\\. srpna 2013\| 5 let 73\| Vysoká škola chemicko-technologická v Praze\| 60461373\| Technická 5, 166 28 Praha 6\| 8\\. března 2013\| 5 let 74\| Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích\| 75081431\| Okružní 517/10, 370 01 České Budějovice\| 5\\. září 2015\| 5 let 75\| Vysoké učení technické v Brně\| 00216305\| Antonínská 548/1, 601 90 Brno\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 76\| Výzkumný ústav anorganické chemie, a. s.\| 62243136\| Revoluční 84,400 01 Ústí nad Labem\| 26\\. října 2013\| 5 let 77\| Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v. v. i.\| 00025615\| Ústecká 98, 250 66 Zdiby\| 4\\. září 2013\| 5 let 78\| Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i.\| 00027162\| Hudcova 296/70, 621 00 Brno-Medlánky\| 24\\. června 2012\| 5 let 79\| Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.\| 00027014\| Přátelství 815, 104 00 Praha Uhříněves\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 80\| Západočeská univerzita v Plzni\| 49777513\| Univerzitní 8, 306 14 Plzeň\| 24\\. března 2013\| 5 let
Nařízení vlády č. 308/2015 Sb.	Nařízení vlády č. 308/2015 Sb. Nařízení vlády o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu Vyhlášeno 27. 11. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 131/2015 * § 1 - Úvodní ustanovení * § 2 - Běžná údržba bytu * § 3 - Drobné opravy bytu * § 4 - Drobné opravy podle věcného vymezení * § 5 - Drobné opravy podle výše nákladů * § 6 - Roční limit nákladů * § 7 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 308 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 26. října 2015 o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu Vláda nařizuje k provedení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: § 1 Úvodní ustanovení Toto nařízení vymezuje pojmy běžná údržba bytuběžná údržba bytu a drobné opravy související s užíváním bytubytu. § 2 Běžná údržba bytu Běžnou údržbou bytuBěžnou údržbou bytu se rozumí udržování a čištění bytubytu včetně zařízení a vybavení bytubytu, které se provádí obvykle při užívání bytubytu. Jde zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn a čištění zanesených odpadů až ke svislým rozvodům. Dále se běžnou údržbou rozumí udržování zařízení bytubytu ve funkčním stavu, pravidelné prohlídky a čištění předmětů uvedených v § 4 písm. g), kontrola funkčnosti termostatických hlavic s elektronickým řízením, kontrola funkčnosti hlásiče kouře včetně výměny zdroje, kontrola a údržba vodovodních baterií s elektronickým řízením. § 3 Drobné opravy bytu Za drobné opravy se považují opravy bytubytu a jeho vnitřního vybavení, pokud je toto vybavení součástí bytubytu a je ve vlastnictvívlastnictví pronajímatele, a to podle věcného vymezení nebo podle výše nákladů. § 4 Drobné opravy podle věcného vymezení Podle věcného vymezení se za drobné opravy považují a) opravy jednotlivých vrchních částí podlah, opravy podlahových krytin a výměny prahů a lišt, b) opravy jednotlivých částí dveří a oken a jejich součástí, kování a klik, výměny zámků včetně elektronického otevírání vstupních dveří bytubytu a opravy kování, klik, rolet a žaluzií u oken zasahujících do vnitřního prostoru bytubytu, c) opravy a výměny elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových sítí, signálů analogového i digitálního televizního vysílání a výměny zdrojů světla v osvětlovacích tělesech, opravy zařízení pro příjem satelitního televizního vysílání, opravy audiovizuálních zařízení sloužících k otevírání vchodových dveří do domu, opravy řídicích jednotekjednotek a spínačů ventilace, klimatizace a centrálního vysavače, opravy elektronických systémů zabezpečení a automatických hlásičů pohybu, d) výměny uzavíracích ventilů u rozvodu plynu s výjimkou hlavního uzávěru pro bytbyt, e) opravy a výměny uzavíracích armatur na rozvodech vody s výjimkou hlavního uzávěru pro bytbyt, výměny sifonů a lapačů tuku, f) opravy a certifikace bytových měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a opravy a certifikace bytových vodoměrů teplé a studené vody, opravy hlásičů požáru a hlásičů kouře, opravy regulátorů prostorové teploty u systémů vytápění umožňujících individuální regulaci teploty, g) opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní, h) opravy kamen na pevná paliva, plyn a elektřinu, kouřovodů, kotlů etážového topení na elektřinu, kapalná a plynná paliva, kouřovodů a uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního topení, i) výměny drobných součástí předmětů uvedených v písmenech g) a h). § 5 Drobné opravy podle výše nákladů Podle výše nákladů se za drobné opravy považují další opravy bytubytu a jeho vybavení a výměny jednotlivých předmětů nebo jejich součástí, které nejsou uvedeny v § 4, jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 1 000 Kč. Provádí-li se na téže věcivěci několik oprav, které spolu souvisejí a časově na sebe navazují, je rozhodující součet nákladů na související opravy. Náklady na dopravu a jiné náklady spojené s opravou se do nákladů na tuto opravu nezapočítávají a hradí je nájemce. § 6 Roční limit nákladů (1) Přesáhne-li součet nákladů za drobné opravy uvedené v § 4 a 5 v kalendářním roce částku rovnající se 100 Kč/m2 podlahové plochy bytupodlahové plochy bytu, další opravy v daném kalendářním roce se nepovažují za drobné opravy. (2) Podlahovou plochou bytuPodlahovou plochou bytu se pro účely tohoto nařízení rozumí součet podlahových ploch bytupodlahových ploch bytu a všech prostorů, které jsou s bytembytem užívány, a to i mimo bytbyt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytubytu; podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi, a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou. § 7 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministryně pro místní rozvoj: Ing. Šlechtová v. r.
Vyhláška č. 307/2015 Sb.	Vyhláška č. 307/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným Vyhlášeno 25. 11. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 130/2015 * Čl. I - Přílohy č. 1 a 2 k vyhlášce č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, včetně nadpisu znějí: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 307 VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2015, kterou se mění vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným Ministerstvo dopravy stanoví podle § 46 odst. 2 k provedení § 20 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 268/2015 Sb.: Čl. I Přílohy č. 1 a 2 k vyhlášce č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, včetně nadpisu znějí: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 470/2012 Sb. Seznam dálnic, jejichž užití podléhá mýtnému Označení\| Úsek\| Délka (km) ---\|---\|--- D0\| Praha, Satalice - Praha, Běchovice\| 4,8 D0\| Modletice (D1) - Praha, Ruzyně-staré letiště (exity 76-28)\| 35,4 D1\| Praha, Spořilov - Říkovice (exity 1-272)\| 271,9 D1\| Lipník nad Bečvou - státní hranice (exit 298 až km 377)\| 79,5 D2\| Brno, jih - státní hranice (exit 1 až km 61)\| 61,0 D3\| Mezno - Veselí nad Lužnicí, sever (exity 62-104)\| 42,0 D4\| Jíloviště - Skalka (exity 9-41)\| 31,6 D4\| Radobytce - Nová Hospoda (exity 77-84)\| 6,8 D5\| Praha, Třebonice - státní hranice (exit 1 až km 151)\| 150,9 D6\| Praha, Řepy - Nové Strašecí (exity 1-32)\| 31,7 D6\| Lubenec - Bošov (km 80 až exit 83)\| 3,8 D6\| Jenišov - Cheb, sever (exity 131-169)\| 37,5 D7\| Praha, Ruzyně-letiště - Knovíz (exity 2-18)\| 16,6 D7\| Bítozeves - Spořice (exity 60-78)\| 18,2 D8\| Praha, Březiněves - státní hranice (km -3,5 až km 92)\| 95,6 D10\| Praha, Satalice - Ohrazenice (exity 1-71)\| 71,0 D11\| Praha, Horní Počernice - Sedlice (exity 1-84)\| 84,7 D35\| Sedlice - Opatovice (exity 126-129)\| 4,1 D35\| Mohelnice, jih - Křelov (exity 235-261)\| 25,8 D35\| Olomouc, Topolany - Lipník nad Bečvou (km 264 až exit 296)\| 33,0 D46\| Vyškov, východ - Olomouc, Slavonín (exit 1 až km 39)\| 39,2 D48\| Bělotín - Bělotín, východ (exity 1-3)\| 3,5 D48\| Rychaltice - Frýdek-Místek, západ (exit 38-45)\| 6,7 D48\| Frýdek-Místek - Žukov (km 47 až exit 70)\| 19,4 D52\| Rajhrad - Pohořelice, jih (exity 10-26)\| 16,9 D55\| Hulín - Otrokovice (exity 16-32)\| 16,4 D56\| Ostrava, Hrabová - Frýdek-Místek (exity 39-51)\| 12,2 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 470/2012 Sb. Seznam silnic I. třídy, jejichž užití podléhá mýtnému Označení\| Úsek\| Délka (km) ---\|---\|--- I/7\| Panenský Týnec - Smolnice (exity 37-41)\| 2,5 I/7\| Spořice - Chomutov (exity 78-82)\| 3,3 I/11\| Hradec Králové, Kukleny - Hradec Králové, Plotiště nad Labem\| 3,4 I/11\| Český Těšín, Svibice - Mosty u Jablunkova, státní hranice\| 23,1 I/30\| Lhotka nad Labem - Ústí nad Labem, Vaňov\| 14,4 I/33\| Plotiště nad Labem - Náchod, Branka\| 29,2 I/35\| Horní Chrastava - Ohrazenice (exit 44)\| 30,3 I/35\| Křelov - Olomouc, Řepčín (okružní křižovatka)\| 2,4 I/38\| Jihlava, Bedřichov - Jihlava, západ\| 3,6 I/46\| Olomouc, Slavonín - Olomouc, centrum\| 1,1 I/47\| Kroměříž, východ - Hulín\| 3,6 I/47\| Přerov - Bělotín\| 22,4 I/48\| Bělotín, východ - Rychaltice\| 33,8 I/52\| Modřice, sever - Rajhrad\| 4,3 I/52\| Pohořelice, jih - Mikulov, státní hranice\| 20,7 I/55\| Přerov, Horní Moštěnice - Hulín (I/47)\| 11,4 I/58\| Skotnice - Krmelín\| 13,2 I/63\| Bystřany - Řehlovice (exity 1-7)\| 7,0 “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Ing. Ťok v. r.
Vyhláška č. 305/2015 Sb.	Vyhláška č. 305/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 11. 2015, datum účinnosti 1. 12. 2015, částka 129/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 87/2006 Sb. a vyhlášky č. 379/2012 Sb., se mění takto: * Čl. II - Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 12. 2015 305 VYHLÁŠKA ze dne 2. listopadu 2015, kterou se mění vyhláška č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) a § 7 odst. 9 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 87/2006 Sb. a vyhlášky č. 379/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 6 zní: „b) zajišťuje poskytnutí první pomoci v podzemí, na plynujících dolech II. třídy nebezpečí odbornou první pomoc6). 6) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 10 odst. 2 se slova „resuscitační sanitní vozidlo a“ zrušují. 3. V § 12 odstavec 4 zní: „(4) Pro každý kyslíkový dýchací přístroj je nutné mít připraveny nejméně 3 náhradní pohlcovače CO2 (dále jen „pohlcovač“) a 3 náhradní naplněné tlakové láhve. Pro každý vzduchový dýchací přístroj je nutné mít připraveny 3 náhradní naplněné tlakové láhve. K plnění tlakových láhví pro kyslíkové dýchací přístroje lze použít kyslík pro dýchání nebo dýchací směs určenou výrobcem dýchacího přístroje a pro vzduchové dýchací přístroje hygienicky nezávadný vzduch, popřípadě jinou hygienicky nezávadnou fyziologickou dýchací směs. K plnění tlakových láhví pro oživovací přístroje je možné použít pouze dýchací směs určenou výrobcem.“. 4. V § 15 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 21 zní: „d) lékaři s kvalifikací báňského záchranáře a zdravotničtí záchranáři21) s kvalifikací báňského záchranáře (dále jen „lékaři a zdravotničtí záchranáři“), 21) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 16 odst. 2 se číslo „5 %“ nahrazuje číslem „4 %“. 6. V § 18 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 12 zní: „(2) Zdravotní způsobilost posuzuje a lékařský posudek vydává poskytovatel pracovnělékařských služeb12), s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu. 12) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.“. Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje. 7. V § 18 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 14 zní: „(4) Báňský záchranář nemůže plnit úkoly báňské záchranné služby, pokud a) se nepodrobí podle právních předpisů upravujících posuzování zdravotní způsobilosti k práci14) periodické pracovnělékařské prohlídce alespoň jednou za rok, b) se nepodrobí mimořádné lékařské prohlídce, je-li důvodné podezření, že změnou jeho zdravotního stavu došlo ke změně zdravotní způsobilosti k vykonávané činnosti, nebo c) na základě provedené prohlídky byl vydán lékařský posudek se závěrem, že není způsobilý k výkonu činnosti báňského záchranáře. 14) Zákon č. 373/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče).“. 8. V § 18 odstavec 5 zní: „(5) Báňský záchranář si udržuje odbornou způsobilost tím, že nejméně jednou za čtvrtletí absolvuje školení a praktický výcvik v rozsahu 1 směny. Tento výcvik zahrnuje i používání dýchacího přístroje v dýmnici a nácvik použití oživovacího přístroje; báňští záchranáři pracující na uhelném dole absolvují v rámci tohoto výcviku také pobyt v tepelné komoře. Jednou za kalendářní rok lze tento výcvik nahradit účastí v zásahu s použitím dýchacích přístrojů. Místo výkonu praktického výcviku a jeho podmínky se řídí výcvikovým řádem hlavní báňské záchranné stanice (§ 30).“. 9. V § 18 se odstavce 6 a 7 zrušují. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 6. 10. V § 20 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 15 zní: „(1) Hlavním mechanikem hlavní báňské záchranné stanice a jeho zástupcem může být báňský záchranář, který má vysokoškolské vzdělání získané úspěšným ukončením alespoň bakalářského studijního programu v oblasti technických věd strojního, popřípadě elektrotechnického zaměření, s nejméně čtyřletou odbornou praxí, z toho nejméně dvouletou záchranářskou praxí; v případě zaměstnance se středním vzděláním s maturitní zkouškou15) v oblasti hornictví nebo jiného technického oboru se požadavek odborné i záchranářské praxe zvyšuje na dvojnásobek. 15) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 21 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 10 zní: „(1) Vedoucím závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupcem může být jen báňský záchranář, který má odbornou kvalifikaci získanou absolvováním středního vzdělání s maturitní zkouškou v oblasti hornictví nebo jiného technického oboru, odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem 6 let, z toho nejméně dvouletou praxi v báňském záchranném sboru, a úspěšně vykonal zkoušku z báňského záchranářství před komisí obvodního báňského úřadu10); v případě vysokoškolského vzdělání v předmětné oblasti se požadavek na odbornou praxi snižuje na polovinu. Při ověřování odborné způsobilosti se postupuje podle zvláštního právního předpisu3a). 10) § 41 odst. 1 písm. d) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.“. 12. V § 27 písmeno c) zní: „c) zajištění poskytnutí první pomoci v podzemí, na plynujících dolech II. třídy nebezpečí odborné první pomoci a“. 13. V § 31 odstavec 5 zní: „(5) Velitel báňského záchranného sboru a) povolává a určuje čety, popřípadě i jednotlivé báňské záchranáře k plnění úkolů, b) určuje rozmístění základen a jejich velitele, c) zajišťuje plnění příkazů vedoucího likvidace havárie, d) rozhoduje o typu dýchacího přístroje, který má být v zásahu použit, a o jeho úpravě z hlediska délky jeho ochranné doby, e) rozhoduje o přítomnosti mechanika a lékaře nebo zdravotnického záchranáře na základně a určuje jejich úkoly, f) rozhoduje o zřízení záchranářských hlídek; jednočlenná hlídka může být jen v místě, odkud je přímé spojení s velitelem základny nebo s velitelem báňského záchranného sboru.“. 14. V § 32 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6. 15. V § 34 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Po provedení záchranářské kontroly četař provádí u všech členů čety četařskou kontrolu dýchacích přístrojů (dále jen „četařská kontrola“).“. 16. V § 34 odstavec 6 zní: „(6) Četař může nařídit návrat čety na základnu; rozhodne tak vždy, jestliže u kteréhokoli báňského záchranáře v četě došlo k poruše dýchacího přístroje, úrazu nebo k projevům zdravotních potíží nebo jestliže zásoba kyslíku, vzduchu nebo dýchací směsi v tlakové láhvi kteréhokoliv dýchacího přístroje poklesla natolik, že by neumožňovala bezpečný návrat na základnu.“. 17. § 36 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 17 zrušuje. 18. V § 37 odst. 4 se věta třetí zrušuje. 19. V § 39 odst. 6 se slova „, popřípadě ústenkou, je-li použití ústenky dovoleno“ zrušují. 20. V § 39 odst. 12 se slova „stanoví příloha č. 1 této vyhlášky; další vybavení čety“ zrušují. 21. V § 43 písm. a) se část druhé věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 22. V § 43 písm. b) se věty druhá a třetí zrušují. 23. § 44 včetně nadpisu zní: „§ 44 Zásah ve ztížených mikroklimatických podmínkách Doba zásahu báňských záchranářů ve ztížených mikroklimatických podmínkách se řídí služebním řádem hlavní báňské záchranné stanice.“. 24. V § 46 odstavec 4 zní: „(4) Dekompresní časy na zastávkách a celková doba pobytu pod hladinou při zásahu se řídí služebním řádem hlavní báňské záchranné stanice.“. 25. V § 49 odst. 1 písmeno e) se slova „a ústenek“ zrušují. 26. V § 49 odst. 1 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmena i) až n) se označují jako písmena h) až m). 27. V § 49 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 20 zní: „(4) Báňská záchranná stanice uchovává doklady a záznamy20) uvedené v odstavci 1 písm. a) 10 let od ukončení činnosti báňského záchranáře v báňském záchranném sboru, v odstavci 1 písm. b) až l) rok po uplynutí platnosti dokladu a v odstavci 1 písm. m) 10 let od ukončení roku, ve kterém byla činnost provedena. 20) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 28. Přílohy č. 1 až 3 se zrušují. Čl. II Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2015. Předseda: Ing. Štemberka v. r.
Vyhláška č. 304/2015 Sb.	Vyhláška č. 304/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 11. 2015, datum účinnosti 31. 12. 2015, částka 129/2015 * Čl. I - V příloze č. 3 části B oddílu 2 na konci bodu 2.1 vyhlášky č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti lidské krve a jejích složek, ve znění vyhlášky č. 351/2010 Sb., položka „Virus západonilské horečky“ včetně poznámky pod čarou * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 31. 12. 2015 304 VYHLÁŠKA ze dne 9. listopadu 2015, kterou se mění vyhláška č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 114 odst. 1 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 50/2013 Sb. a zákona č. 70/2013 Sb.: Čl. I V příloze č. 3 části B oddílu 2 na konci bodu 2.1 vyhlášky č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti lidské krve a jejích složek, ve znění vyhlášky č. 351/2010 Sb., položka „Virus západonilské horečky“ včetně poznámky pod čarou č. 10 zní: „ Virus západonilské horečky*\| 28 dní po opuštění oblasti s rizikem místního získání viru západonilské horečky, ledaže je jednotlivě provedená zkouška metodou amplifikace nukleových kyselin (NAT) negativní10). ---\|--- 10) Směrnice Komise 2014/110/EU ze dne 17. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2004/33/ES, pokud jde o kritéria dočasného vyloučení dárců allogenních odběrů krve.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2015. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Vyhláška č. 301/2015 Sb.	Vyhláška č. 301/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 426/2013 Sb., o předkládání výkazů spořitelními a úvěrními družstvy České národní bance, ve znění vyhlášky č. 310/2014 Sb. Vyhlášeno 10. 11. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 127/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 426/2013 Sb., o předkládání výkazů spořitelními a úvěrními družstvy České národní bance, ve znění vyhlášky č. 310/2014 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 301 VYHLÁŠKA ze dne 4. listopadu 2015, kterou se mění vyhláška č. 426/2013 Sb., o předkládání výkazů spořitelními a úvěrními družstvy České národní bance, ve znění vyhlášky č. 310/2014 Sb. Česká národní banka stanoví podle § 41 odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 227/2013 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 426/2013 Sb., o předkládání výkazů spořitelními a úvěrními družstvy České národní bance, ve znění vyhlášky č. 310/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „a o pojištěných vkladech“ zrušují. 2. V § 3 odst. 3 se na konci písmene a) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 3. V § 3 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) do 30 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahuje, výkaz DZ (ČNB) 24-04 „Čtvrtletní výkaz o pojištěných pohledávkách z vkladů“ a d) do 37 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahuje, výkaz FIS (ČNB) 90-04 „Výkonné a nevýkonné expozice a expozice s úlevou“.“. 4. V příloze č. 1 bod 5 zní: „5. DZ (ČNB) 26-12 „Měsíční výkaz o vybraných závazcích pro výpočet PMR“ Výkaz obsahuje údaje pro výpočet povinných minimálních rezerv souhrnně za všechny měny, v členění podle původní splatnosti závazků a podle základního sektorového členění věřitelů.“. 5. V příloze č. 1 bodu 8 se slova „o členech vedoucích orgánů“ nahrazují slovy „o osobách ve vrcholovém vedení“, za slovy „5 % včetně“ se čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „a o členství představitelů družstevní záložny v jiných právnických osobách“ se zrušují. 6. Na konci přílohy č. 1 se doplňují body 11 a 12, které znějí: „11. FIS (ČNB) 90-04 „Výkonné a nevýkonné expozice a expozice s úlevou“ Výkaz obsahuje informace o výkonných expozicích a nevýkonných expozicích se selháním a se znehodnocením týkajících se dluhových cenných papírů a úvěrů v sektorové struktuře a v členění podle pásem zbytkové doby splatnosti a informace o přijatých kolaterálech k těmto výkonným a nevýkonným expozicím. Dále obsahuje informace o úlevách podle typu, které byly realizovány vůči dluhovým cenným papírům a úvěrům v sektorové struktuře. U jednotlivých typů pohledávek je vykazována i kumulovaná hodnota znehodnocení a hodnota kumulovaných změn reálné hodnoty z titulu úvěrového rizika a rezerv. 12. DZ (ČNB) 24-04 „Čtvrtletní výkaz o pojištěných pohledávkách z vkladů“ Výkaz obsahuje údaje o pojištěných a krytých pohledávkách z vkladů u družstevní záložny v členění podle typu věřitele.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Guvernér: v z. prof. PhDr. Ing. Tomšík, Ph.D., v. r. viceguvernér
Vyhláška č. 300/2015 Sb.	Vyhláška č. 300/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 346/2013 Sb., o předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance, ve znění vyhlášky č. 216/2014 Sb. Vyhlášeno 10. 11. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 127/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 346/2013 Sb., o předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance, ve znění vyhlášky č. 216/2014 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 300 VYHLÁŠKA ze dne 4. listopadu 2015, kterou se mění vyhláška č. 346/2013 Sb., o předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance, ve znění vyhlášky č. 216/2014 Sb. Česká národní banka stanoví podle § 41 odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 227/2013 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 346/2013 Sb., o předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance, ve znění vyhlášky č. 216/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. e) se na konci bodu 4 čárka nahrazuje slovem „a“. 2. V § 3 odst. 1 se na konci písmene f) slovo „a“ nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje. 3. V § 3 odst. 2 se slova „e) až g)“ nahrazují slovy „e) a f)“. 4. V § 4 odst. 1 písm. e) se na konci bodu 2 slovo „a“ nahrazuje čárkou. 5. V § 4 odst. 1 se na konci písmene f) tečka nahrazuje slovem „a“. 6. V § 4 se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno g), které zní: „g) do 37 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahuje, výkaz FIS (ČNB) 90-04 „Výkonné a nevýkonné expozice a expozice s úlevou“.“. 7. V § 4 odst. 4 se slova „e) a f)“ nahrazují slovy „e) až g)“. 8. V § 6 odstavec 1 zní: „(1) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu sestavuje k poslednímu dni každého kalendářního čtvrtletí a předkládá do 30 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahuje, výkaz BD (ČNB) 24-04 „Čtvrtletní výkaz o pojištěných pohledávkách z vkladů“.“. 9. V § 6 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 2 zní: „(2) Banka sestavuje a předkládá na individuálním základě a) výkazy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky2) a předpisů jej provádějících a b) za každý kalendářní rok do 31. března podle stavu k 31. prosinci předcházejícího roku výkaz FPS (ČNB) 10-01 „Plán financování banky“. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 10. V § 6 odst. 3 se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „odstavce 2 písm. a)“. 11. V § 7 odstavec 1 zní: „(1) Banka, která je podle zákona upravujícího činnost bank nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky povinna udržovat kapitálový poměr na konsolidovaném základě, sestavuje a předkládá a) výkazy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a předpisů jej provádějících a b) za každý kalendářní rok do 31. března podle stavu k 31. prosinci předcházejícího roku výkaz FPK (ČNB) 10-01 „Plán financování banky na konsolidovaném základě“.“. 12. V § 8 odst. 1 se slova „e) až g)“ nahrazují slovy „e) a f)“. 13. V § 9 odst. 1 větě první se za slovy „výkaz E (ČNB) 9-01“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „výkaz E (ČNB) 10-01“ se vkládají slova „a výkaz PLS (ČNB) 10-01“. 14. V § 9 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 15. V § 14 odstavec 2 zní: „(2) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu předkládají k výkazům BD (ČNB) 23-04, FPS (ČNB) 10-01 a FPK (ČNB) 10-01 doplňkové informace, jejichž obsah je uveden v příloze č. 4 této vyhlášky.“. 16. V příloze č. 1 bodu 14 větě druhé se slova „pojištěné vklady klientů,“ zrušují. 17. V příloze č. 1 se bod 27 zrušuje. Dosavadní body 28 až 37 se označují jako body 27 až 36. 18. V příloze č. 1 bodu 27 se věta třetí zrušuje. 19. V příloze č. 1 bodu 30 se za slova „podrozvahových položek podle“ vkládají slova „časových pásem“ a slova „a podle typu úrokové sazby“ se zrušují. 20. V příloze č. 1 bodu 32 větě první se slova „o členech vedoucích orgánů“ nahrazují slovy „o osobách ve vrcholovém vedení“. 21. V příloze č. 1 bodu 32 větě druhé se za slovy „5 %“ čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „a představitelích a pracovnících banky nebo pobočky zahraniční banky“ se zrušují. 22. Na konci přílohy č. 1 se doplňují body 37 až 40, které znějí: „37. FPS (ČNB) 10-01 „Plán financování banky“ Výkaz obsahuje informace o aktuální pozici a pozici banky v následujících třech letech z hlediska jejího financování. Zahrnuje údaje o úvěrech, vkladech a emitovaných cenných papírech, zdrojích financování z veřejného sektoru, pojištěných a nepojištěných vkladech a ostatních finančních nástrojích, strukturách inovativního financování, prognóze ukazatelů likvidity, cenové tvorbě u úvěrů a vkladů, úvěrech a vkladech v nejvýznamnějších třech měnách a o plánech nabývání, ukončení a snížení velikosti úvěrů a vkladů. 38. FPK (ČNB) 10-01 „Plán financování banky na konsolidovaném základě“ Výkaz obsahuje informace o aktuální pozici a pozici banky v následujících třech letech z hlediska jejího financování na konsolidovaném základě. Zahrnuje údaje o úvěrech, vkladech a emitovaných cenných papírech, zdrojích financování z veřejného sektoru, pojištěných a nepojištěných vkladech a ostatních finančních nástrojích, strukturách inovativního financování, prognóze ukazatelů likvidity, cenové tvorbě u úvěrů a vkladů, úvěrech a vkladech v nejvýznamnějších třech měnách a o plánech nabývání, ukončení a snížení velikosti úvěrů a vkladů. 39. FIS (ČNB) 90-04 „Výkonné a nevýkonné expozice a expozice s úlevou“ Výkaz obsahuje informace o výkonných expozicích a nevýkonných expozicích se selháním a se znehodnocením týkajících se dluhových cenných papírů a úvěrů v sektorové struktuře a v členění podle pásem zbytkové doby splatnosti a informace o přijatých kolaterálech k těmto výkonným a nevýkonným expozicím. Dále obsahuje informace o úlevách podle typu, které byly realizovány vůči dluhovým cenným papírům a úvěrům v sektorové struktuře. U jednotlivých typů pohledávek je vykazována i kumulovaná hodnota znehodnocení a hodnota kumulovaných změn reálné hodnoty z titulu úvěrového rizika a rezerv. 40. BD (ČNB) 24-04 „Čtvrtletní výkaz o pojištěných pohledávkách z vkladů“ Výkaz obsahuje údaje o pojištěných a krytých pohledávkách z vkladů u banky v členění podle typu věřitele.“. 23. Příloha č. 4 zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 346/2013 Sb. Obsah informací předkládaných bankou České národní bance 1. K předkládanému výkazu BD (ČNB) 23-04 vypracuje banka a pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu komentář, který zašle v elektronické podobě v termínu shodném s termínem předložení výkazu. V komentáři banka a pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu uvede základní parametry a předpoklady systému výpočtu a podíl výsledku standardizovaného šoku na kapitálu v procentním vyjádření podle jednotlivých měn, a to pro každou měnu s minimálně 5% podílem na hodnotě aktiv či závazků investičního portfolia a agregovaným způsobem pro zbývající měny investičního portfolia. Banka uvede, zda použila metodu paralelního posunu výnosové křivky o 200 bazických bodů oběma směry nebo metodu 1. a 99. percentilu jednodenní pozorované změny sazeb (v takovém případě banka uvede metodu výpočtu percentilů). Dále uvede informace o metodě výpočtu dopadu standardizovaného šoku (způsob mapování nástrojů do pozic/cash-flow, agregace do časových pásem, použitá diskontní křivka, metoda interpolace) a popis všech předpokladů a modelů týkajících se nakládání s položkami, jejichž odhadovaná doba přecenění použitá při výpočtu je odlišná od smluvní doby přecenění (například běžné účty) včetně jejich rozložení do časových pásem použitých bankou při výpočtu dopadu regulatorního úrokového šoku (v rámci komentáře nebo v přiloženém *.xls souboru). 2. K předkládaným výkazům FPS (ČNB) 10-01 a FPK (ČNB) 10-01 vypracuje banka v případě vykázání informací o inovativním financování komentář, který zašle v elektronické podobě v termínu shodném s termínem předložení výkazu. V komentáři banka uvede podrobné informace ke strukturám inovativního financování (informace o podkladových produktech vykázaných pro plánované pozice za následující tři roky). Dodatečné informace obsahují minimálně podrobnosti o struktuře produktů, částkách jednotlivých produktů, protistranách, splatnostech a o datu první emise.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Výkazy podle § 6 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 346/2013 Sb., ve znění účinném ode dne 1. prosince 2015, sestaví banka poprvé k 31. prosinci 2015. 2. Výkazy podle § 7 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 346/2013 Sb., ve znění účinném ode dne 1. prosince 2015, sestaví banka uvedená v § 7 odst. 1 poprvé k 31. prosinci 2015. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 9 a 11, pokud jde o § 6 odst. 2 písm. b) a § 7 odst. 1 písm. b), která nabývají účinnosti dnem 1. prosince 2015. Guvernér: v z. prof. PhDr. Ing. Tomšík, Ph.D., v. r. viceguvernér
Nález Ústavního soudu č. 299/2015 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 299/2015 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 15. září 2015 sp. zn. Pl. ÚS 18/14 ve věci návrhu na zrušení § 264 odst. 4 vět první a druhé zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád Vyhlášeno 10. 11. 2015, částka 126/2015 * Odůvodnění * I. - Předmět řízení * II. - Argumentace navrhovatele * III. - Průběh řízení před Ústavním soudem * IV. - Znění a kontext napadeného ustanovení * V. - Podmínky meritorního posouzení návrhu * VI. - Posouzení kompetence a ústavní konformity legislativního procesu * VII. - Obecně k zákazu retroaktivity * VIII. - Meze plynoucí ze zákazu retroaktivity ve vztahu k zákonné úpravě daní * IX. - Soulad napadeného ustanovení se zákazem retroaktivity * X. - Závěr 299 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 18/14 dne 15. září 2015 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského (soudce zpravodaj) a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vladimíra Kůrky, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Nejvyššího správního soudu, za který jedná předseda senátu 4 Afs JUDr. Jiří Palla, na zrušení § 264 odst. 4 vět první a druhé zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky a Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., veřejné ochránkyně práv, jako vedlejších účastníků řízení takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Předmět řízení 1. Před Nejvyšším správním soudem (dále též „navrhovatel“) je pod sp. zn. 4 Afs 105/2014 vedeno řízení o kasační stížnostikasační stížnosti Odvolacího finančního ředitelství (jako procesního nástupce Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. dubna 2014 č. j. 11 Af 15/2013-124, kterým byla k žalobě obchodní společnosti ODIN Investment, a. s., (dále jen „žalobkyně“) zrušena rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 20. prosince 2012 č. j. 18268/12-1300-106629, č. j 19192/12-1300-106629 a č. j. 19193/12-1300-106629. Uvedenými rozhodnutími byla zamítnuta odvolání žalobkyně proti dodatečným platebním výměrům Finančního úřadu pro Prahu 1 ze dne 20. března 2012 č. j. 143558/12/001513105042, ze dne 19. března 2012 č. j. 143684/12/001513105042 a ze dne 20. března 2012 č. j. 143722/12/001513105042, jimiž jí byla doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období druhého čtvrtletí 2007 ve výši 1 064 754 Kč, za zdaňovací období třetího čtvrtletí 2007 ve výši 776 801 Kč a za zdaňovací období čtvrtého čtvrtletí 2007 ve výši 3 363 411 Kč. Tyto výměry byly zároveň potvrzeny. 2. Rozhodnutí o kasační stížnostikasační stížnosti závisí podle Nejvyššího správního soudu na zodpovězení otázky, zda uvedená daň byla doměřena pravomocným rozhodnutím před uplynutím k tomu stanovené prekluzivní lhůty. Zahájení daňové kontroly u žalobkyně dne 23. listopadu 2009 představovalo úkon, kterým byl podle § 47 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., přerušen běh prekluzivní lhůty pro vyměření daně z přidané hodnoty za zdaňovací období druhého, třetího a čtvrtého čtvrtletí 2007. Nová tříletá lhůta tak započala běžet ode dne 31. prosince 2009 a k jejímu uplynutí mělo dojít na konci roku 2012. V projednávané věci je nesporné, že žalobou napadená rozhodnutí finančního ředitelství nabyla právní moci až dne 25. ledna 2013, kdy byla řádně doručena zástupci žalobkyně. K včasnému doměření daně proto mohlo dojít pouze v případě, že ještě před uplynutím prekluzivní lhůty nastala právní skutečnost, která měla za následek její opětovné přerušení nebo prodloužení. Jinak by musela být konstatována nezákonnost rozhodnutí, jimiž k doměření daně došlo. 3. Zatímco Městský soud v Praze žádnou takovouto skutečnost neshledal a žalobou napadená rozhodnutí zrušil, Nejvyšší správní soud věc hodnotil po právní stránce odlišně. Podle jeho názoru bylo třeba doručení dodatečných platebních výměrů dne 20. března 2012 posuzovat jako oznámení rozhodnutí o doměření daně, s nímž § 148 odst. 2 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, spojuje prodloužení této lhůty o 1 rok. Na základě § 264 odst. 4 vět první a druhé daňového řádu se totiž účinky právních skutečností, jež nastaly po jeho účinnosti a mají vliv na běh prekluzivní lhůty pro stanovení daně (včetně jejího prodloužení), posuzují podle daňového řádu i v případě, že předmětná lhůta započala ještě za účinnosti zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“). 4. Tyto úvahy vedly Nejvyšší správní soud k předběžnému závěru, že vzhledem k prodloužení předmětné prekluzivní lhůty byla z hlediska podústavního práva daň z přidané hodnoty za období druhého, třetího a čtvrtého čtvrtletí 2007 pravomocně doměřena včas. Přesto však kasační stížnostikasační stížnosti (zatím) nemohl vyhovět. Podle jeho názoru je totiž přechodné ustanovení § 264 odst. 4 vět první a druhé daňového řádu, jež takovéto prodloužení ve věci žalobkyně umožnilo, v rozporu se zákazem retroaktivity jako jedním z principů právního státu ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“). Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 7. srpna 2014 č. j. 4 Afs 105/2014-38 předložil návrh na jeho zrušení Ústavnímu souduÚstavnímu soudu a na dobu do jeho rozhodnutí přerušil řízení o kasační stížnostikasační stížnosti. Jeho návrh byl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručen dne 4. září 2014. II. Argumentace navrhovatele 5. Závěr o nesouladu napadeného ustanovení s ústavním pořádkem odůvodňuje Nejvyšší správní soud tím, že za situace, kdy prekluzivní lhůta pro stanovení daně začala běžet za účinnosti zákona o správě daní a poplatků, je třeba v jejím prodloužení na základě pozdější právní úpravy - v důsledku oznámení rozhodnutí o doměření daně podle § 148 odst. 2 písm. b) daňového řádu - spatřovat výjimečný případ ústavně nepřípustné nepravé retroaktivity. Je tomu tak z toho důvodu, že předmětná lhůta časově vymezuje existenci právního vztahu mezi správcem daně a daňovým subjektem, do něhož by se nemělo zasahovat stanovením jiných pravidel, mají-li mít za následek její prodloužení. V opačném případě by byla do tohoto právního vztahu vnesena nejistota, která by se dotýkala práv daňového subjektu, včetně těch, jež souvisí s jeho povinnostmi plynoucími z jiných právních předpisů, např. povinností uchovávat účetní a jiné doklady. 6. Navrhovatel sice připouští, že napadeným ustanovením stanovené řešení vztahu staré a nové právní úpravy by navzdory tomuto negativnímu dopadu mohlo obstát, nespatřuje však existenci žádného významného či naléhavého důvodu, o který by tento závěr mohl být opřen. Za takovýto důvod přitom nelze považovat ani snahu vyhnout se výkladovým problémům při přechodu ze starého na nový systém posuzování lhůt pro stanovení a placení daně (a s ní spojené hledisko právní jistoty), ani eliminaci dvojího právního režimu při posuzování lhůty pro stanovení daně ve vztahu k úkonům učiněným ode dne 1. ledna 2011. Jakkoliv lze pravidla obsažená v daňovém řádu označit za přesněji formulovaná, již za předchozí právní úpravy zákona o správě daní a poplatků byla řada interpretačních nejasností odstraněna prostřednictvím judikatury. Situace, kdy se určitý institut aplikuje u některých právních vztahů podle dosavadní právní úpravy a u jiných podle nového právního předpisu, jsou navíc v praxi zcela běžným jevem, kterému se většinou není nutné bránit. Žádný další důvod, pro který by prekluzivní lhůta pro stanovení daně započatá ještě za účinnosti zákona o správě daní a poplatků musela být ve vztahu k úkonům učiněným po nabytí účinnosti daňového řádu posuzována podle nových pravidel, již podle navrhovatele není možné vymyslet. Takto vymezenou nepravou retroaktivitu je proto třeba hodnotit jako neproporcionální opatření. 7. Uvedená argumentace se týká pouze napadeného ustanovení. Navrhovatel naopak nijak nezpochybňuje ústavnost § 148 odst. 2 písm. b) daňového řádu, jehož účelem je nastolení stavu právní jistoty o běhu prekluzivní lhůty pro stanovení daně a umožnění řádného výkonu správy daní při respektu k daňovým subjektům, do jejichž práv není prodloužením této lhůty započaté po účinnosti daňového řádu o jeden rok neúměrně zasahováno. Toto prodloužení má do budoucna zabránit vzniku situací, kdy správce daně druhého stupně měl minimální časový prostor pro provedení odvolacího řízení, což se negativně odráželo na kvalitě jeho rozhodovací činnosti. III. Průběh řízení před Ústavním soudem 8. Ústavní soudÚstavní soud podle § 69 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o Ústavním soudu“) zaslal návrh komorám Parlamentu jako účastníkům řízení a dále vládě a veřejné ochránkyni práv jako orgánům, které jsou oprávněny vstoupit do řízení jako vedlejší účastníci řízení. Současně si od Nejvyššího správního soudu vyžádal spis vedený pod sp. zn. 4 Afs 105/2014, s jehož obsahem koresponduje výše uvedené shrnutí řízení o kasační stížnostikasační stížnosti. 9. Poslanecká sněmovna i Senát ve svých vyjádřeních z 8. října 2014 a 1. října 2014, podepsaných předsedy jednotlivých komor Janem Hamáčkem a Milanem Štěchem, stručně shrnuly průběh legislativního procesu, v jehož rámci byl projednán a schválen daňový řád. 10. Dne 9. října 2014 obdržel Ústavní soudÚstavní soud vyrozumění vlády, že vstupuje do tohoto řízení (usnesení vlády ze dne 8. října 2014 č. 827). Obsahově totožné vyrozumění veřejné ochránkyně práv mu bylo doručeno 22. září 2014. V obou případech tak bylo učiněno v zákonem předepsaných lhůtách. 11. Z vyjádření vlády ze dne 23. října 2014, podepsaného ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Mgr. Jiřím Dienstbierem, vyplývá, že vymezení lhůty pro stanovení daně podle § 47 zákona o správě daní a poplatků vyvolávalo po dlouhou dobu právní nejistotu z důvodu nejednoznačnosti jeho výkladu. Bez znalosti rozhodovací praxe soudů, která se vyvíjela několik let, toto ustanovení v podstatě nebylo možné vykládat a aplikovat. Vyvstala proto potřeba tento stav řešit novou právní úpravou, která by jej co nejdříve a definitivně napravila. Napadené ustanovení doplňuje právní úpravu předmětné lhůty podle daňového řádu v tom smyslu, že brání pokračování stavu právní nejistoty tím, že se po určité období (jež by se svou délkou eventuálně mohlo blížit 10 rokům) budou aplikovat dvě právní úpravy. Jakkoliv obecně platí, že zachování takovéto duality představuje legitimní řešení vztahu staré a nové právní úpravy, v daném případě jde o řešení nežádoucí, a to s ohledem na kvalitativně lepší úpravu podle daňového řádu, dále velký počet subjektů, jichž by se tento stav týkal, a možnou délku jeho trvání a nutnost činit v některých případech určité úkony či postupy s dopadem do více zdaňovacích období, jež by při zachování uvedené duality vedlo k nejednotnosti při posuzování účinku jednotlivých úkonů. Zmínit lze i zájem na hospodárném výkonu veřejné moci. Přechod na novou právní úpravu i v případě řízení, jež byla zahájena před 1. lednem 2011, měl pro daňové subjekty představovat srozumitelný model, v němž jsou jednotně uplatňována nová pravidla. Pakliže daňový řád spojuje prodloužení lhůty pro stanovení daně s důvody, s nimiž tak nečinil zákon o správě daní a poplatků, tato skutečnost má jen omezený význam, protože daňový subjekt nemohl ani podle původní právní úpravy odhadnout, jaká bude skutečná délka této lhůty. 12. Uvedené důvody podle názoru vlády opodstatňují nepravou retroaktivitu, kterou založilo napadené ustanovení. Lze v nich spatřovat silný veřejný zájem na zvoleném legislativním řešení, které přispěje k větší srozumitelnosti či přehlednosti právního postavení jednotlivých daňových subjektů. Nadto platí, že nová právní úprava pro stanovení daně nejde vždy jen k tíži daňového subjektu, neboť jejím prodloužením se i jemu prodlužuje doba, ve které je oprávněn podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší nebo uplatnit nadměrný odpočet. Ačkoliv Nejvyšší správní soud zpochybňuje ústavnost napadeného ustanovení z hlediska právní jistoty, vláda je přesvědčena, že v tomto směru by mělo negativní dopad na postavení daňových subjektů naopak jeho zrušení nálezem Ústavního souduÚstavního soudu. V případech, v nichž dosud nedošlo k pravomocnému stanovení daně, nebo je toto stanovení předmětem mimořádných opravných a dozorčích prostředků, popřípadě soudního přezkumu, by se na některé úkony podle § 148 odst. 2 daňového řádu hledělo tak, že běh této lhůty neovlivňují, což by v závislosti na konkrétních okolnostech mohlo mít za následek nemožnost stanovit daň nebo nezákonnost dosud nepravomocného stanovení daně. V případech, v nichž již byla daň pravomocně stanovena, avšak dosud nedošlo k její úhradě, by zas příslušná rozhodnutí pozbyla vykonatelnost. U první skupiny lze odhadovat dopady derogace na veřejné rozpočty v rozsahu přibližně 6 mld. Kč, u druhé skupiny takovýto odhad nelze učinit. Ze všech těchto důvodů vláda nesouhlasí s návrhem na zrušení napadeného ustanovení. 13. Veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., rovněž vyjádřila nesouhlas s návrhem Nejvyššího správního soudu. Ve svém vyjádření ze dne 22. října 2014 uvedla, že daňový řád dává daňovým subjektům s účinností od 1. ledna 2011 podstatně větší právní jistotu již jen tím, že taxativně vymezuje skutečnosti vedoucí k prodloužení lhůty a jejímu přerušení, jakož i okolnosti, za nichž lhůta neběží. Považuje proto za sporné tvrdit, že nový daňový řád svým nepravě retroaktivním přechodným ustanovením zasáhl do právní jistoty, legitimního očekávání a ochrany důvěry v právo. K tomu by naopak mohlo dojít právě zrušením napadeného ustanovení. Ve zbytku svého vyjádření upozorňuje, že vyhověním návrhu by vyvstala potřeba výkladu aplikace prekluzivní lhůty podle zákona o správě daní a poplatků v „nových podmínkách“. U daňových povinností, u nichž začala běžet lhůta pro stanovení daně za účinnosti zákona o správě daní a poplatků, by v takovém případě pravděpodobně nebylo možné aplikovat § 55b odst. 2 tohoto zákona, podle něhož může být přezkoumání daňového rozhodnutí zahájeno nejpozději do dvou let následujících po roce, v němž nabylo přezkoumávané rozhodnutí právní moci. Daňový řád totiž váže možnost přezkoumání rozhodnutí na běh lhůty pro stanovení daně. Následkem by tak byla buď nepřezkoumatelnost některých rozhodnutí, nebo naopak úplné otevření přezkumu až do uplynutí původní mezní lhůty pro vyměření daně. Ustanovení § 264 odst. 3 daňového řádu by ve vztahu k této lhůtě nebylo aplikovatelné. 14. Uvedená vyjádření byla zaslána Nejvyššímu správnímu soudu, který na ně reagoval replikou ze dne 18. listopadu 2014. V ní opětovně zdůraznil, že napadené ustanovení vytváří prostor pro aplikaci § 148 daňového řádu i na lhůty pro vyměření či doměření daně, jež začaly běžet za účinnosti předchozí právní úpravy. Tím ale nepřípustným způsobem zasahuje do již běžící prekluzivní lhůty, v níž mají být definitivně vypořádány materiální vztahy mezi veřejným rozpočtem a daňovým subjektem. Na jeho základě totiž může být tato lhůta prodloužena nad rámec objektivně daného časového prostoru, jejž přesně vymezovala původní právní úprava. K tomuto prodloužení přitom dochází téměř výlučně ve prospěch státu, a nikoliv též daňového subjektu, pro nějž nebude mít zachování možnosti podat dodatečné daňové přiznání v praxi téměř žádný význam. Použití nepravé retroaktivity pro řešení vztahu staré a nové právní úpravy v tomto případě nebylo nezbytné a nebyl na něm dán ani žádný významný či naléhavý veřejný zájem. To platí i pro tvrzený zájem na právní jistotě, z jejíhož hlediska by bylo jistě únosné i doběhnutí dosavadních lhůt. Pokud jde o negativní důsledky derogace, i kdyby nebyl odhad jejího dopadu na veřejné rozpočty ve výši 6 mld. Kč nadnesený, nelze přehlédnout, že uvedený příjem byl dosažen za cenu zásahu do již běžící prekluzivní lhůty, který jednoznačně svědčil zájmům státu na úkor práv daňových subjektů. Závěrem navrhovatel setrval na svém návrhu. 15. Ve smyslu § 44 zákona o Ústavním soudu rozhodl Ústavní soud ve věci bez konání ústního jednání, protože od něj nebylo lze očekávat další objasnění věci. IV. Znění a kontext napadeného ustanovení 16. Jak již bylo uvedeno výše, Nejvyšší správní soud se domáhá zrušení části (vět první a druhé) přechodného ustanovení § 264 odst. 4 daňového řádu, jehož celé znění je následující: „§ 264 Přechodná ustanovení ... (4) Běh a délka lhůty pro vyměření, která započala podle dosavadních právních předpisů a neskončila do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona posuzuje podle ustanovení tohoto zákona, která upravují lhůtu pro stanovení daně; okamžik počátku běhu této lhůty určený podle dosavadních právních předpisů zůstává zachován. Účinky právních skutečností, které mají vliv na běh této lhůty a které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Právní skutečnosti nově zakládající stavění běhu lhůty pro stanovení daně podle tohoto zákona, které započaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, staví běh lhůty až ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“ 17. Smyslem lhůty pro stanovení daně podle § 148 daňového řádu, stejně jako někdejší lhůty pro vyměření daně podle § 47 zákona o správě daní a poplatků, je vymezení období, během něhož je správce daně oprávněn stanovit daňovému subjektu určitou daňovou povinnost svým rozhodnutím. K tomu, aby ke stanovení daně došlo v souladu se zákonem, musí uvedené rozhodnutí (s výjimkou případů upravených v § 148 odst. 6 a 7 daňového řádu) nabýt právní moci před uplynutím této lhůty. Tímto okamžikem totiž předmětné oprávnění zaniká. Pouze v uvedené lhůtě může zároveň dojít k uplatnění jiných instrumentů sloužících ke změně poslední známé daně, ať už ve prospěch nebo v neprospěch daňového subjektu, včetně dodatečného daňového přiznání podle § 141 daňového řádu. Jejím uplynutím by tak měly být definitivně vypořádány vztahy mezi veřejným rozpočtem a daňovým subjektem. 18. Napadené ustanovení stanoví, podle jaké právní úpravy má být ode dne 1. ledna 2011, kdy nabyl účinnosti daňový řád, posuzována neskončená lhůta pro vyměření daně, jež započala ještě za účinnosti zákona o správě daní a poplatků. Na jeho základě je třeba s právními skutečnostmi, které nastaly od uvedeného data, spojovat ve vztahu k běhu a délce této lhůty právní účinky předvídané § 148 daňového řádu, včetně jeho odstavce 2 písm. b), podle něhož se lhůta pro stanovení daně prodlužuje o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení daně došlo k oznámení rozhodnutí o stanovení daně. Není přitom podstatné, že takovéto prodloužení zákon o správě daní a poplatků neumožňoval. 19. Pro úplnost je namístě dodat, že napadené ustanovení představuje zvláštní úpravu ve vztahu k přechodnému ustanovení § 264 odst. 3 daňového řádu, podle něhož se pro posouzení běhu a délky lhůty, která započala podle dosavadních právních předpisů, postupuje ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle ustanovení tohoto zákona, která upravují lhůtu, jež je jí svou povahou a účelem nejbližší; tato lhůta neskončí dříve než v den, ve který by končila podle dosavadních právních předpisů. Je zřejmé, že ve vztahu k někdejší lhůtě pro vyměření daně by měla svou povahou a účelem nejblíže právě lhůta pro stanovení daně, pročež by byl v případech, na které dopadá napadené ustanovení, i na základě tohoto ustanovení aplikovatelný § 148 daňového řádu. V. Podmínky meritorního posouzení návrhu 20. Předtím, než mohl Ústavní soudÚstavní soud přistoupit k věcnému projednání návrhu podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy, musel zkoumat, zda jsou k tomu splněny všechny podmínky stanovené zákonem o Ústavním soudu. 21. Ustanovení § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu stanoví, že návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy. Podle tohoto článku dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Uvedená podmínka návrhového oprávnění je přitom splněna, jestliže se jedná o zákon, jehož aplikace má být v dané věci bezprostřední, resp. nevyhnutelná [usnesení ze dne 23. října 2000 sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 (U 39/20 SbNU 353)]. Z účelu a smyslu konkrétní kontroly ústavnosti pak plyne, že „zákon, jehož má být při řešení věci použito“, je pouze ten (resp. jeho ustanovení), jenž překáží tomu, aby bylo dosaženo žádoucího (ústavně konformního) výsledku [např. nález ze dne 6. března 2007 sp. zn. Pl. ÚS 3/06 (N 41/44 SbNU 517; 149/2007 Sb.), bod 26; nález ze dne 28. ledna 2014 sp. zn. Pl. ÚS 49/10 (N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.)]. 22. V případě projednávaného návrhu je uvedená podmínka splněna, neboť právě od posouzení ústavnosti § 264 odst. 4 vět první a druhé daňového řádu a případných z něj plynoucích následků pro aplikaci tohoto ustanovení se odvíjí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v konkrétní věci. Bude-li napadené ustanovení i po rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu aplikovatelné, pak doručení dodatečných platebních výměrů žalobkyni vedlo podle § 148 odst. 2 písm. b) daňového řádu k prodloužení lhůty pro stanovení daně o 1 rok (tj. do 31. prosince 2013). Rozhodnutí o odvolání, jimiž byly tyto platební výměry potvrzeny, by tak nabyla právní moci ještě v jejím průběhu (tj. v lednu 2013), což by znamenalo, že k pravomocnému stanovení daně došlo v souladu se zákonem. Naopak v případě, že by Ústavní soudÚstavní soud konstatoval jeho protiústavnost a tento závěr by měl za následek jeho (zpětnou) neaplikovatelnost, byl by tím založen důvod pro vyslovení nezákonnosti správní žalobou napadených rozhodnutí finančních orgánů. K pravomocnému doměření daně by totiž na jejich základě došlo po 31. prosinci 2012, tedy v době, kdy toto oprávnění státu již zaniklo (bylo prekludováno). 23. Uvedené závěry je třeba vztáhnout na obě věty napadeného ustanovení. Přestože by pravidlo vyjádřené v jeho druhé větě obstálo i samostatně, napadené ustanovení je koncipováno způsobem, že tato věta navazuje na větu první a upřesňuje její obsah. Jejím prostřednictvím je tak v daňovém řádu vymezena intertemporální právní norma, jež určuje vztah staré a nové právní úpravy předmětné prekluzivní lhůty. Jestliže by proto Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že tato právní norma je v rozporu s ústavním pořádkem, musel by zrušit obě tyto věty. I v takovém případě by však nadále platilo, že účinky právních skutečností, které mají vliv na běh započaté lhůty pro vyměření a které nastaly přede dnem účinnosti daňového řádu, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Rozdíl by byl pouze v tom, že právní základ tohoto pravidla by nově spočíval přímo v zákazu (pravé) retroaktivity, jenž je normativně vyjádřen v zásadě právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy (viz níže body 29 a násl. tohoto nálezu). 24. Pokud jde o ostatní podmínky, Ústavní soudÚstavní soud neshledal ani důvod nepřípustnosti návrhu, ani důvod pro zastavení řízení o něm. Návrhem se proto mohl zabývat meritorně. VI. Posouzení kompetence a ústavní konformity legislativního procesu 25. Podle § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., sestává posouzení ústavnosti zákona s ústavním pořádkem ze zodpovězení tří otázek: zda byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence, zda byl přijat ústavně předepsaným způsobem a zda jeho obsah je v souladu s ústavními zákony. 26. V případě napadeného ustanovení je mimo jakoukoliv pochybnost, že Parlament měl ve smyslu čl. 15 odst. 1 Ústavy kompetenci k jeho přijetí. Z vyjádření jeho komor, jakož i dalších veřejně přístupných dokumentů vztahujících se k legislativnímu procesu dále Ústavní soudÚstavní soud zjistil, že návrh daňového řádu (sněmovní tisk č. 685, 5. volební období, 2006-2010), jehož součástí bylo i napadené ustanovení, předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 15. prosince 2008. Poslanecká sněmovna jej schválila ve třetím čtení dne 17. června 2009 na své 59. schůzi (usnesení č. 1297), kdy pro něj hlasovalo 112 z přítomných 127 poslanců, 2 hlasovali proti a 13 se hlasování zdrželo. Senát projednal a schválil návrh zákona (senátní tisk č. 132, 7. funkční období, 2008-2010) dne 22. července 2009 na své 9. schůzi (usnesení č. 240). Pro hlasovalo 62 ze 71 přítomných senátorů, proti 4, zdrželo se 5. Přijatý zákon byl doručen prezidentu republiky dne 4. srpna 2009 a podepsán jím byl dne 11. srpna 2009. K jeho vyhlášení došlo ve Sbírce zákonů dne 3. září 2009 v částce 87 pod č. 280/2009 Sb.; účinnost nabyl dne 1. ledna 2011. Tato zjištění v tomto řízení postačují k závěru, že zákon byl přijat ústavně předepsaným způsobem [obdobně nález ze dne 30. června 2015 sp. zn. Pl. ÚS 24/14 (187/2015 Sb.), body 28 a 29]. 27. Vzhledem k výše uvedeným zjištěním přistoupil Ústavní soudÚstavní soud k posouzení věcného souladu napadeného ustanovení s ústavním pořádkem, načež zjistil, že návrh na jeho zrušení není důvodný. Tento svůj závěr učinil z následujících důvodů. VII. Obecně k zákazu retroaktivity 28. Pro posouzení ústavnosti napadeného ustanovení byla rozhodující otázka, zda je z hlediska zákazu retroaktivity přípustné, aby se běh a délka doposud neskončené lhůty pro stanovení daně posuzovaly podle zákona, který nabyl účinnosti teprve po jejím započetí a který umožňuje její prodloužení nad rámec původní zákonné úpravy. 29. V demokratickém právním státě (čl. 1 odst. 1 Ústavy) musí mít adresáti právních norem reálnou možnost seznámit se předem s jejich obsahem, a poznat tak rozsah svých práv a povinností. Jen v takovém případě jim totiž mohou přizpůsobit své jednání a nést za něj odpovědnost. Právní norma, která se stává účinnou teprve poté, co nastaly skutečnosti, ve vztahu k nimž se má uplatnit, již na toto jednání nemůže mít vliv; může mu pouze - ať už zpětně nebo do budoucna - přiznat nebo odepřít právní účinky. Protože však jednotlivec obsah takovéto právní normy nemohl v minulosti znát, je zásadně nepřípustné, aby bylo jeho původně dovolené jednání zpětně učiněno protiprávním, nebo aby s ním byly dodatečně spojeny právní následky, jež jdou k jeho tíži. Přednost zde musí dostat jeho právní jistota a důvěra v právo. V opačném případě by si nikdo nemohl být nikdy jist, zda jedná po právu, neboť v tomto směru by byl vystaven neomezené moci budoucího zákonodárce. 30. Zásady právní jistoty, důvěry v právo či ochrany nabytých práv (resp. zákaz zásahu do nabytých práv) se nedotýkají jen změn právních norem, které působí zpětně. Zákonodárce musí i jinak dbát o to, aby zásah do již existujících právních vztahů neznamenal popření legitimního očekávání, které u jejich subjektů působením předchozí právní úpravy vyvolal. Tím je do budoucna možnost některých změn buď vyloučena, nebo alespoň omezena, pokud jde o způsob jejich provedení, včetně případné nezbytnosti ponechat po přechodnou dobu v účinnosti dosavadní právní úpravu, aby se adresáti nové právní úpravy mohli reálně přizpůsobit z ní plynoucím právům a povinnostem. 31. Takto vyjádřené meze oprávnění zákonodárce, jež lze dovodit z uvedených zásad, tvoří ve svém souhrnu zákaz retroaktivity (zpětné účinnosti právních norem), jenž je normativně vyjádřen v zásadě právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy; přesněji řečeno, jde o jeden z jejích definičních znaků [nález Ústavního souduÚstavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 10. prosince 1992 sp. zn. Pl. ÚS 78/92 (nález č. 15 Sbírky usnesení a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu ČSFR. Praha: Linde Praha, a. s., 2011, s. 92); dále nález ze dne 24. května 1994 sp. zn. Pl. ÚS 16/93 (N 25/1 SbNU 189; 131/1994 Sb.)]. 32. Jak vyplývá z ustálené judikatury Ústavního souduÚstavního soudu [srov. zejména nález ze dne 4. února 1997 sp. zn. Pl. ÚS 21/96 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.), nález ze dne 12. března 2002 sp. zn. Pl. ÚS 33/01 (N 28/25 SbNU 215; 145/2002 Sb.) a nález ze dne 19. dubna 2011 sp. zn. Pl. ÚS 53/10 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.)], zákaz retroaktivity se uplatní rozdílně v závislosti na tom, zda se v konkrétním případě změny právní normy jedná o pravou nebo nepravou retroaktivitu. Obecně platí, že zatímco pravá retroaktivita je přípustná pouze výjimečně, v případě nepravé retroaktivity je zásadou její přípustnost. 33. Podstata pravé retroaktivity spočívá v tom, že právní norma působí vznik právních vztahů před její účinností za podmínek, které teprve dodatečně stanovila, nebo pokud na jejím základě dochází ke změně právních vztahů vzniklých podle staré právní úpravy, a to s účinky do období před účinností nového zákona (blíže např. Tilsch, E. Občanské právo. Obecná část. Praha, 1925, s. 75; Procházka, A. Základy práva intertemporálního se zřetelem k § 5 obč. zák. Brno, 1928, s. 70; Tichý, L. K časové působnosti novely občanského zákoníku. Právník č. 12, 1984, s. 1104). Její zákaz se přitom týká pouze případů, kdy by uvedená zpětná působnost byla v neprospěch (k tíži) jednotlivce, ledaže by dotčený právní subjekt s ohledem na obsah předchozí právní normy nemohl být v oprávněné důvěře v právo (ve stálost právního řádu), nebo by dokonce musel s retroaktivní regulací počítat. Tak by tomu bylo zejména tehdy, jestliže by právní norma byla v příkrém rozporu se zásadními, obecně uznanými principy humanity a morálky nebo s nezměnitelnými náležitostmi demokratického právního státu. 34. Pokud jde o nepravou retroaktivitu, v jejím případě zákon sice nezakládá právní následky zpětně, v minulosti nastalé skutečnosti však právně kvalifikuje jako podmínku budoucího právního následku nebo pro budoucnost modifikuje právní následky založené podle dřívějších předpisů (např. Tilsch, E. Občanské právo. Obecná část. Praha, 1925, s. 78; Procházka, A. Retroaktivita zákonů. In Slovník veřejného práva. Sv. III. Brno, 1934, s. 800). Ačkoliv ji na rozdíl od pravé retroaktivity lze považovat za zásadně přípustnou, ani v jejím případě nesmí být popřena důvěra v právo tam, kde je na straně adresáta právní normy legitimní očekávání, že dosavadní právní úprava bude zachována. Nepravá retroaktivita je v souladu se zásadami právní jistoty a důvěry v právo, je-li vhodná a potřebná k dosažení zákonem sledovaného cíle a při celkovém poměřování „zklamané“ důvěry a významu a naléhavosti důvodů právní změny bude zachována hranice únosnosti (srov. rozhodnutí Spolkového ústavního souduústavního soudu ze dne 7. července 2010 sp. zn. 2 BvL 14/02, BVerfGE 127, 1, 25, bod 58). VIII. Meze plynoucí ze zákazu retroaktivity ve vztahu k zákonné úpravě daní 35. Ústavní soudÚstavní soud se ve své dosavadní judikatuře opakovaně vyjádřil k ústavním mezím oprávnění Parlamentu stanovit daně a poplatky (resp. daňovou a poplatkovou povinnost) podle čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod. V této souvislosti lze stručně uvést, že daň sice představuje zásah do vlastnického práva subjektu daně, je však ukládána ve veřejném zájmu, kterým je v první řadě získání příjmů státního rozpočtu za účely spojenými s naplňováním funkcí státu [nález ze dne 21. dubna 2009 sp. zn. Pl. ÚS 29/08 (N 89/53 SbNU 125; 181/2009 Sb.), body 40 a 41; též nález sp. zn. Pl. ÚS 53/10, bod 170]. Existence těchto příjmů je nezbytným předpokladem fungování státu a daň nepochybně představuje prostředek způsobilý dosáhnout takto vymezeného účelu. Otázku, co má být předmětem zdanění a v jaké výši, již ale nelze zodpovědět v abstraktní rovině; její řešení závisí na politickém rozhodnutí, které je ve výlučné kompetenci Parlamentu [srov. nález ze dne 10. července 2014 sp. zn. Pl. ÚS 31/13 (162/2014 Sb.), bod 42]. Ústavněprávní přezkum jím přijaté zákonné úpravy daní se proto z hlediska vlastnického práva zásadně omezuje na vyloučení její extrémní disproporcionality, projevující se ve „zmaření samé podstaty majetku“ [nález ze dne 13. srpna 2002 sp. zn. Pl. ÚS 3/02 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.)] nebo jejím likvidačním (rdousícím) účinku [nález ze dne 18. srpna 2004 sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.)]. Další hlediska přezkumu zas představují požadavky plynoucí ze zásady právního státu, mezi něž patří i požadavek určitosti a předvídatelnosti práva, zákaz svévole a zákaz retroaktivity (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 53/10, bod 172, nebo nález ze dne 12. července 2011 sp. zn. Pl. ÚS 9/08 (N 127/62 SbNU 3; 236/2011 Sb.), bod 14). Opominout nelze ani princip rovnosti (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 31/13, bod 43). 36. V projednávané věci není posuzována ústavnost samotné daňové povinnosti, která v řízení před navrhovatelem vznikla žalobkyni, nýbrž zákonná úprava běhu a délky lhůty, po kterou trvá oprávnění správce daně tuto povinnost pravomocným rozhodnutím stanovit. Požadavek, aby zákonodárce stanovil její časové ohraničení, plyne ze zásady právní jistoty, která předpokládá, aby zásahy veřejné moci do soukromé sféry jednotlivce byly v zásadě vždy limitovány během času. Účelem příslušných lhůt je „stimulovat správce daně k včasnému výkonu jeho práv a povinností a z hlediska právní jistoty daňových subjektů pak nastolit situaci, kdy po jejich uplynutí zanikají i jejich povinnosti, které, zejména pokud jde o povinnost prokazovat, jsou po uplynutí delší doby vždy spjaty s určitými problémy“ [nález ze dne 11. ledna 2007 sp. zn. II. ÚS 493/05 (N 5/44 SbNU 53)]. Časově neomezené oprávnění správce daně rozhodnout o stanovení daně by nepochybně vedlo k problematickému rozhodování jak ze strany příslušných správních orgánů, tak ze strany soudů, které by byly nuceny rozhodovat o velmi starých pohledávkách, navíc za situace, kdy již ke zjištění skutkového stavu nemusí existovat dostatečné důkazní prostředky. V tomto ohledu lze přisvědčit názoru, že prekluze „přináší do společnosti stabilitu a jistotu, a umožňuje tak dlužníkům plánovat si své životy s vědomím, že v důsledku uplynutí času již proti nim nelze určitý nárok uplatnit“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. února 2009 č. j. 1 Afs 15/2009-105; veřejně přístupný na http://www.nssoud.cz). Ponechání možnosti stanovit daň bez ohledu na běh času by otevíralo prostor ke zpochybnění postupu správce daně i s ohledem na požadavky rovnosti a zákazu diskriminace. Je proto povinností zákonodárce, aby svým rozhodnutím vymezil běh a délku lhůty pro stanovení daně způsobem, který bude vedle veřejného zájmu na řádném výběru daní přiměřeně zohledňovat i právní jistotu daňových subjektů. 37. Zákaz retroaktivity má v případě zákonné úpravy daní rozdílný význam v závislosti na tom, zda se její změna týká a) vlastního vymezení daně, resp. jejích jednotlivých komponentů (subjekt daně, objekt daně, základ daně, sazba daně a splatnost daně), nebo b) související povinnosti evidovat a uchovávat materiály dokládající skutečnosti určující pro výpočet daně, nebo zda se týká c) lhůty pro stanovení daně. 38. Ve vztahu k daňové povinnosti, resp. s ní souvisejícím právním vztahům, se tento zákaz projevuje v tom smyslu, že se její vznik či změna (jde-li k tíži dotčeného jednotlivce) nemůže odvíjet výlučně od právních skutečností nastalých před účinností zákona, kterým došlo k jejímu stanovení. Zákonodárce například nemůže dodatečně stanovit daň z příjmu za loňský rok a při jejím určení vycházet ze souhrnu příjmů, které měl daňový subjekt v tomto období. Tento subjekt totiž v době, kdy mu uvedený příjem vznikl, nemohl počítat s tím, že z něj bude muset odvést i tuto daň. Posléze již proto ani nemusel disponovat potřebnou částkou k jejímu zaplacení. Tím není řečeno, že předmětem zdanění nemůže být dodatečně i majetek, jenž byl příjmem daňového subjektu v loňském roce. Důvodem jeho zdanění ovšem nemůže být (pouze) skutečnost, že jej nabyl v určitém časovém období, nýbrž to, že jej vlastní v okamžiku, kdy mu daňová povinnost vznikla. Teprve od tohoto okamžiku musí počítat s tím, že část jeho aktuálního majetku bude podléhat dani, a přizpůsobit tomu své jednání. Uvedené závěry se týkají pouze pravé retroaktivity. Pokud jde o možné změny zákonné úpravy daní do budoucna, daňové subjekty musí počítat s tím, že k nim zákonodárce může přistoupit na základě svého politického rozhodnutí. Ani zde nicméně nelze vyloučit, že nová právní úprava, byť půjde o retroaktivitu nepravou, bude do jejich právního postavení zasahovat způsobem, který zcela popírá jejich důvěru v právo. Jako příklad lze uvést změny zákonné úpravy v průběhu účetního a zdaňovacího období, v jejichž důsledku by ještě v jeho rámci došlo k odlišnému hodnocení povahy daňově relevantních skutečností, jemuž by se daňový subjekt nemohl přizpůsobit (nález sp. zn. Pl. ÚS 9/08, bod 16). 39. V případě povinnosti evidovat a uchovávat materiály dokládající skutečnosti určující pro výpočet daně se zákaz retroaktivity projevuje v tom, že poté, co daňovému subjektu vznikla daňová povinnost, již nelze na straně povinného subjektu dodatečně stanovit přísnější požadavky na prokázání její výše (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 33/01). Pokud by například zákon v době, kdy daňovému subjektu vznikly k dosažení určitého příjmu náklady, stanovil, že se k jejich prokázání za účelem snížení daňového základu vyžaduje určitý doklad, pak nelze dodatečně stanovit přísnější náležitosti pro jeho formu, které by fakticky znemožnily pozdější uplatnění těchto nákladů v daňovém řízení. Takováto změna právní úpravy by sice formálně představovala toliko nepravou retroaktivitu, neboť by se vztahovala až k eventuálnímu řízení, jež bude vedeno po její účinnosti, fakticky by však vedla k modifikaci vlastního rozsahu daňové povinnosti, která tomuto subjektu vznikla v minulosti. Její účinek by tak - posuzováno materiálně - odpovídal retroaktivitě pravé, v důsledku čehož by výsledkem jejího ústavněprávního hodnocení musel být závěr o jejím rozporu se zákazem retroaktivity. 40. O retroaktivitě lze nakonec uvažovat i v případě prekluzivní lhůty pro stanovení daně. Změna její zákonné úpravy by působila pravou retroaktivitu, pokud by měla nebo mohla mít za následek „obživnutí“ lhůty, jež uplynula ještě před nabytím účinnosti nové právní úpravy. Důvodem je skutečnost, že jejím důsledkem by byl dodatečný vznik již zaniklého oprávnění státu stanovit daň a s ním fakticky i „obživnutí“ odpovídající daňové povinnosti, k jejímuž splnění by jinak daňový subjekt již nemohl být povinován. O nepravou retroaktivitu půjde naopak tehdy, jestliže novým zákonem dojde či na jeho základě bude moci dojít (na základě budoucích právních skutečností) k prodloužení již započaté, avšak ke dni jeho účinnosti neskončené lhůty pro stanovení daně nad rámec původní zákonné úpravy. Takováto změna by se nijak nedotkla obsahu existující daňové povinnosti, ani by sama o sobě nepůsobila vznik jakékoliv další související povinnosti, přesto by však působila k tíži daňového subjektu. V jejím důsledku by totiž oprávnění státu daň stanovit trvalo po delší dobu a daňový subjekt by s možností jeho využití musel nadále počítat. Další trvání související povinnosti evidovat a uchovávat materiály dokládající skutečnosti určující pro výpočet daně, jakož i případná faktická potřeba ponechání si určité finanční rezervy pro případ odlišného hodnocení těchto skutečností ze strany správce daně by navíc mohly v závislosti na konkrétním daňovém subjektu (typicky u podnikatelů) a povaze jeho činnosti vést k vzniku nikoliv nepatrných nákladů. 41. Uvedený zásah nečiní uvedenou změnu zákonné úpravy běhu a délky lhůty pro stanovení daně bez dalšího nepřípustnou. Stejně jako v jiných případech nepravé retroaktivity je pro její posouzení rozhodující, zda zásah do právní jistoty, k němuž by v důsledku nové právní úpravy došlo, lze s ohledem na důvěru dotčených subjektů v předchozí právní úpravu (resp. jí vyvolané legitimní očekávání) považovat za únosný. Zákonem stanovená pravidla by především měla daňovému subjektu umožnit předvídat, kdy dojde k uplynutí předmětné lhůty. Daňový subjekt v době vzniku daňové povinnosti přirozeně nemůže přesně vědět, kdy se tak stane, neboť tento okamžik se odvíjí od budoucích právních skutečností, které není nebo nemusí být s to ovlivnit (např. zahájení daňové kontroly). Může však jednat v důvěře, že k jeho určení dojde v souladu s těmito pravidly, a v tomto ohledu přizpůsobit jejímu běhu své další jednání. 42. Zásada právní jistoty brání tomu, aby zákonodárce ponechal možnost stanovení daně bez časového omezení nebo po dobu, jejíž (extrémní) délka by - s ohledem na možný dopad do právní sféry daňových subjektů - postrádala jakékoliv rozumné odůvodnění. Rovněž by s ní bylo v rozporu, pokud by zákonná pravidla určující běh a délku lhůty pro stanovení daně doznala změn v natolik krátké době před jejím uplynutím, že by od dotčených daňových subjektů nebylo možné spravedlivě očekávat, aby jejímu prodloužení „na poslední chvíli“ přizpůsobily své jednání. V takovém případě by se jednalo o nepřípustnou nepravou retroaktivitu, ledaže by na straně veřejné moci existoval určitý silný veřejný zájem, odůvodněný především mimořádnými okolnostmi, který by převážil nad oprávněným zájmem daňových subjektů na tom, aby jejich právní vztahy plynoucí z příslušné daňové povinnosti byly definitivně vypořádány. Jinak ale zákaz změn zákonné úpravy lhůty pro stanovení daně, jež by se do budoucna dotýkaly i běhu a délky lhůty započaté podle původní právní úpravy, jen ze zásady právní jistoty obecně dovodit nelze. IX. Soulad napadeného ustanovení se zákazem retroaktivity 43. Výše uvedená východiska byla určující pro posouzení souladu napadeného ustanovení se zákazem retroaktivity, jenž vyplývá z čl. 1 odst. 1 Ústavy. Ústavní soudÚstavní soud přitom ve svých úvahách akcentoval i to, jakým způsobem se do právní sféry daňových subjektů, na něž toto ustanovení dopadá, promítá případná aplikace § 148 odst. 2 písm. b) daňového řádu na jeho základě. 44. Předně je třeba uvést, že daňový řád, jehož součástí bylo od počátku jak napadené ustanovení, tak jeho § 148 odst. 2 písm. b), byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 3. září 2009 a účinnosti nabyl dne 1. ledna 2011. K prodloužení lhůty pro vyměření daně započaté za účinnosti zákona o správě daní a poplatků zároveň mohlo dojít jen vůči těm subjektům, jimž tato lhůta uplynula nejdříve během roku 2011. Na případy, kdy se tak stalo nejpozději dne 31. prosince 2010, se daňový řád nevztahuje. Je tedy zřejmé, že ačkoliv zákon o správě daní a poplatků neumožňoval prodloužení lhůty pro vyměření daně z důvodů uvedených v § 148 odst. 2 daňového řádu, dotčené daňové subjekty s možností aplikace tohoto ustanovení ve vztahu k právním skutečnostem nastalým za účinnosti daňového řádu mohly počítat v dostatečném předstihu (nejméně 1 rok a 4 měsíce) před jejím uplynutím podle původního zákona. Předmětná změna pro ně tudíž nemohla být překvapivá a mohly jí přizpůsobit své další jednání. Vzhledem k omezení délky lhůty pro stanovení daně maximální dobou 10 let od jejího počátku podle § 148 odst. 1 daňového řádu (§ 148 odst. 5 téhož zákona) pak nelze shledat nepřiměřený zásah do právní jistoty dotčených daňových subjektů ani s ohledem na její celkovou možnou délku v konkrétním případě, došlo-li by v jejím průběhu k jejímu jednorázovému nebo opakovanému prodloužení. Desetiletou objektivní lhůtu stanovil již § 47 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků. 45. Navrhovatel zpochybnil ústavnost napadeného ustanovení i poukazem na absenci dostatečně silného důvodu pro zákonodárcem stanovené řešení vztahu staré a nové právní úpravy. Ústavní soudÚstavní soud v této souvislosti poznamenává, že účel napadeného ustanovení lze spatřovat jednak ve snaze sjednotit pravidla pro běh a délku lhůty pro vyměření nebo stanovení daně (a tím zajistit jejich přehlednost pro účely jejich další aplikace), jednak v tom, aby i v případech, kdy lhůta začala běžet za účinnosti zákona o správě daní a poplatků, mohlo dojít k jejímu prodloužení podle § 148 odst. 2 daňového řádu. Posledně uvedené ustanovení totiž vytváří časový prostor k tomu, aby mohl správce daně pravomocně rozhodnout o úkonech v něm vyjmenovaných, což by v opačném případě pro krátkost zbývající lhůty nemuselo být možné. V obou případech jde o cíle, které lze označit za legitimní a nelze v nich spatřovat svévoli na straně zákonodárce. Tím není řečeno, že zákonodárce musel řešit vztah obou právních úprav právě tímto způsobem. Ve vztahu k případům, kdy předmětná lhůta začala běžet ještě za účinnosti zákona o správě daní a poplatků, mohl rovněž nadále ponechat aplikovatelnou předchozí právní úpravu. Pokud však zvolil jiné řešení, pak nelze s jeho rozhodnutím spojovat nepřípustný zásah do právní jistoty dotčených daňových subjektů. S ohledem na celkový dopad předmětné změny do jejich právního postavení, jakož i možnost z ní plynoucí důsledky v dostatečném předstihu předvídat nelze na jejich straně spatřovat natolik intenzivní zájem na zachování původní právní úpravy, jenž by v jejich případě ve vztahu k běhu a délce lhůty pro vyměření daně vylučoval aplikaci daňového řádu, a činil tak napadené ustanovení protiústavním. 46. Ústavní soudÚstavní soud závěrem dodává, že v tomto nálezu se zabýval toliko otázkou souladu napadeného ustanovení se zásadou právní jistoty a zákazem retroaktivity, nikoliv i případným jiným zásahem do ústavně zaručených práv a svobod daňových subjektů, k nimž by mohlo dojít v důsledku samotné aplikace § 148 odst. 2 písm. b) daňového řádu. Návrh navrhovatele nesměřoval ke zrušení tohoto ustanovení, přičemž žádnou část tohoto nálezu nelze vykládat v tom smyslu, že by jím byla meritorně posuzována i jeho ústavnost. X. Závěr 47. Protože Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že napadené ustanovení není v rozporu s čl. 1 odst. 1 Ústavy, rozhodl podle § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, o zamítnutí návrhu na jeho zrušení. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Ludvík David, Kateřina Šimáčková a Vojtěch Šimíček.
Zákon č. 298/2015 Sb.	Zákon č. 298/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 10. 11. 2015, datum účinnosti 25. 11. 2015, částka 126/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o podpoře regionálního rozvoje * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o krajích (krajské zřízení) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o hlavním městě Praze * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákoníku práce * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o státní službě * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 25. 11. 2015 298 ZÁKON ze dne 22. října 2015, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o podpoře regionálního rozvoje Čl. I Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 66/2007 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 253/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 239/2012 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto: 1. Části první až třetí včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 7 a 11 až 14 znějí: „ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje podmínky pro a) poskytování podpory regionálnímu rozvoji a s tím související působnost ústředních správních úřadů, krajů a obcí, b) koordinaci a realizaci podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti, c) činnost evropského seskupení pro územní spolupráci (dále jen „seskupení“) v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie7). § 2 Vymezení pojmu Pro účely tohoto zákona se regionem rozumí územní celek, vymezený územními obvody krajů a obcí, jehož rozvoj může být podporován podle tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ PODPORA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE § 3 (1) Cílem podpory regionálního rozvoje je zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území České republiky se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro zvýšení hospodářské a sociální úrovně jednotlivých regionů. (2) Oblasti podpory regionálního rozvoje na úrovni České republiky podrobněji vymezí strategie regionálního rozvoje České republiky (dále jen „Strategie regionálního rozvoje“) a na úrovni kraje strategie rozvoje územního obvodu kraje. (3) Strategie regionálního rozvoje a strategie rozvoje územních obvodů krajů jsou zpracovávané s platností pro programové období Evropské unie. § 4 Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „Ministerstvo“) ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady a kraji navrhuje vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj České republiky, zvyšování hospodářské a sociální úrovně územních samosprávných celků a udržování jejich hospodářské, sociální a územní soudržnosti (dále jen „státem podporované regiony“). § 5 Strategie regionálního rozvoje Strategie regionálního rozvoje určuje zaměření a cíle regionálního rozvoje, zejména s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj státu a jeho jednotlivých regionů, a stanoví základní podmínky pro naplňování těchto cílů. § 6 Obsah Strategie regionálního rozvoje Strategie regionálního rozvoje zejména a) analyzuje stav regionálního rozvoje, b) stanoví republikové priority a strategické cíle regionální politiky pro zajištění dynamického a vyváženého rozvoje území, c) stanoví podklady pro vymezení priorit podpory regionálního rozvoje prostřednictvím fondů Evropské unie, d) stanoví podmínky pro vymezení státem podporovaných regionů, e) vymezuje nástroje k realizaci stanovených priorit a cílů, f) stanoví zaměření programu11) regionálního rozvoje Ministerstva, g) vymezuje úkoly ostatních dotčených ústředních správních úřadů k zabezpečení realizace stanovených priorit a cílů, h) stanoví způsob sledování a vyhodnocování účinnosti Strategie regionálního rozvoje, i) obsahuje doporučení krajům pro zaměření jejich rozvoje. § 7 Postup při zpracování Strategie regionálního rozvoje (1) Ministerstvo zpracovává návrh Strategie regionálního rozvoje pro celé území České republiky ve spolupráci především s ostatními dotčenými ústředními správními úřady, kraji a sdruženími obcí s celostátní působností. (2) Návrh Strategie regionálního rozvoje zpracovává Ministerstvo zejména na základě a) právních předpisů a dokumentů České republiky a Evropské unie, které mají vliv na regionální rozvoj státu, b) mezinárodních závazků České republiky vztahujících se k regionálnímu rozvoji, c) politiky územního rozvoje, příslušných územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace podle stavebního zákona, d) cílů a priorit souvisejících s rozvojem území měst a venkova, e) podkladů ke strategiím rozvoje územních obvodů krajů, popřípadě jiných koncepčních dokumentů zpracovávaných kraji, f) statistických údajů, g) principů udržitelného rozvoje. § 8 Schvalování Strategie regionálního rozvoje (1) Strategii regionálního rozvoje schvaluje vláda. Ministerstvo předkládá vládě ke schválení návrh Strategie regionálního rozvoje se stanoviskem Ministerstva životního prostředí k posouzení vlivu provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví12) a se sdělením, jak bylo toto stanovisko zohledněno. (2) Ministerstvo zveřejňuje schválenou Strategii regionálního rozvoje způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 9 Zpráva o uplatňování Strategie regionálního rozvoje (1) Ministerstvo zpracovává ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady a kraji v polovině programového období Evropské unie zprávu o uplatňování Strategie regionálního rozvoje. (2) Zpráva o uplatňování Strategie regionálního rozvoje obsahuje zejména a) vyhodnocení účinnosti implementace Strategie regionálního rozvoje, b) posouzení vlivu strategií rozvoje územních obvodů jednotlivých krajů a koncepčních dokumentů veřejné správy s celostátním zaměřením na uplatňování Strategie regionálního rozvoje, c) návrhy na aktualizaci Strategie regionálního rozvoje a jejich zdůvodnění, popřípadě návrh a důvody ke zpracování nové Strategie regionálního rozvoje, d) návrh opatření, která je nutno provést při podpoře regionálního rozvoje v působnosti dotčených ústředních správních úřadů, a návrh doporučení pro podporu regionálního rozvoje v působnosti krajů, e) vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s uvedením, zda nebyly zjištěny nepředpokládané negativní dopady na životní prostředí a veřejné zdraví, spolu s návrhy pro jejich eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci. § 10 Aktualizace Strategie regionálního rozvoje (1) Na základě zprávy o uplatňování Strategie regionálního rozvoje vláda případně rozhodne o aktualizaci Strategie regionálního rozvoje nebo o zpracování nového návrhu Strategie regionálního rozvoje; při tom se použije obdobně § 7 a § 8 odst. 1. (2) Z důvodů naléhavého veřejného zájmu může vláda rozhodnout o aktualizaci Strategie regionálního rozvoje a jejím obsahu bez předložení zprávy o uplatňování Strategie regionálního rozvoje. Při této aktualizaci se použijí obdobně § 7 a § 8 odst. 1. (3) Pro zveřejnění aktualizované Strategie regionálního rozvoje se použije obdobně postup podle § 8 odst. 2. § 11 Finanční podpora regionálního rozvoje K finanční podpoře regionálního rozvoje v působnosti Ministerstva se v návrhu státního rozpočtu vyčleňují finanční prostředky na uskutečňování opatření v působnosti Ministerstva obsažených ve Strategii regionálního rozvoje. § 12 Strategie rozvoje územního obvodu kraje (1) Strategie rozvoje územního obvodu kraje určuje ve stanoveném období zaměření a cíle rozvoje kraje zejména s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj kraje a jednotlivých částí jeho území a stanoví základní podmínky pro naplňování těchto cílů. (2) Strategie rozvoje územního obvodu kraje zejména a) analyzuje současný stav a očekávaný vývoj územního obvodu kraje, b) stanoví strategické cíle a priority rozvoje kraje a nástroje regionální politiky pro zajištění dynamického a vyváženého rozvoje územního obvodu kraje a částí jeho území, c) vymezuje krajem podporované části jeho území. (3) Návrh strategie rozvoje územního obvodu kraje se předkládá ke schválení zastupitelstvu kraje se stanoviskem Ministerstva životního prostředí k posouzení vlivu provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví12) a se sdělením, jak bylo toto stanovisko zohledněno. (4) Pro podklady ke zpracování strategie rozvoje územního obvodu kraje se použije přiměřeně § 7 odst. 2. (5) V polovině programového období Evropské unie kraj zpracovává zprávu o uplatňování strategie rozvoje územního obvodu kraje, na jejímž základě zastupitelstvo kraje případně rozhodne o aktualizaci strategie rozvoje územního obvodu kraje nebo o zpracování nové strategie rozvoje územního obvodu kraje. § 13 Finanční podpora rozvoje územního obvodu kraje K finanční podpoře regionálního rozvoje územního obvodu kraje jsou v návrhu krajského rozpočtu vyčleněny finanční prostředky na uskutečňování strategie rozvoje územního obvodu kraje. ČÁST TŘETÍ PŮSOBNOST SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KRAJŮ A OBCÍ PŘI PODPOŘE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE § 14 (1) Ministerstvo a) sleduje a vyhodnocuje činnost správních úřadů, krajů a obcí při podpoře regionálního rozvoje a doporučuje ve vztahu k jejich působnostem opatření pro realizaci priorit a cílů obsažených ve Strategii regionálního rozvoje, b) koordinuje na celostátní úrovni mezinárodní spolupráci v oblasti podpory regionálního rozvoje a územní spolupráce, c) napomáhá zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur. (2) Ústřední správní úřady a) spolupracují s Ministerstvem při přípravě Strategie regionálního rozvoje a zabezpečují naplňování opatření obsažených ve Strategii regionálního rozvoje, b) na žádost kraje spolupracují při přípravě strategie rozvoje územního obvodu kraje. (3) Kraj a) analyzuje a hodnotí úroveň rozvoje svého územního obvodu, b) schvaluje a realizuje strategii rozvoje územního obvodu kraje, sleduje a hodnotí její plnění, c) podporuje rozvoj regionů vymezených ve strategii rozvoje územního obvodu kraje, d) doporučuje ve vztahu k působnostem správních úřadů a obcí opatření pro realizaci priorit a cílů obsažených ve strategii rozvoje územního obvodu kraje, e) koordinuje ve svém územním obvodu spolupráci v oblasti regionálního rozvoje. (4) Obec a) spolupracuje s krajem, na jehož území se nachází, při přípravě a realizaci strategie rozvoje územního obvodu kraje, b) v souladu s místními podmínkami a rozvojovými dokumenty samostatně nebo ve spolupráci s jinými obcemi zabezpečuje nebo podporuje aktivity zaměřené na rozvoj územního obvodu obce. (5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti spolupracuje s krajem při přípravě a hodnocení realizace strategie rozvoje územního obvodu kraje a s Ministerstvem při přípravě a hodnocení realizace Strategie regionálního rozvoje. § 14a (1) Zřizuje se Centrum pro regionální rozvoj České republiky (dále jen „Centrum“) jako státní příspěvková organizace se sídlem v Praze. Centrum je příslušné hospodařit s majetkem státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a při své činnosti se řídí zvláštními zákony. Centrum je podřízeno Ministerstvu, které vykonává funkci zřizovatele. Bližší podmínky činnosti Centra upraví statut, který schvaluje ministr pro místní rozvoj. (2) Statutárním orgánem Centra je generální ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. (3) Centrum a) vykonává v určeném rozsahu činnosti zprostředkujícího subjektu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie13) pro vybrané operační programy financované z Evropských strukturálních a investičních fondů, b) plní funkce společného sekretariátu a kontrolora podle přímo použitelného předpisu Evropské unie14) pro vybrané operační programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce, c) poskytuje poradenské služby v souvislosti s využíváním prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů, d) plní další úkoly v oblasti podpory regionálního rozvoje. § 14b (1) Na zaměstnance Centra, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě, se vztahuje zákon o státní službě. (2) Centrum se považuje za služební úřad. Za vedoucího služebního úřadu a služební orgán se považuje generální ředitel. (3) Nadřízeným služebním úřadem Centra je Ministerstvo. (4) Výkon činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě nebo činnosti obdobné zaměstnancem v Centru nebo právním předchůdci Centra se pro účely započítání praxe podle zákona o státní službě považuje za výkon činnosti ve správním úřadu. 7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013. 11) § 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. 13) Čl. 123 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. 14) Čl. 23 odst. 2 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce.“. 2. Poznámky pod čarou č. 1 až 5 se zrušují. 3. Nadpis části čtvrté zní: „KOORDINACE PODPORY HOSPODÁŘSKÉ, SOCIÁLNÍ A ÚZEMNÍ SOUDRŽNOSTI“. 4. V § 15 úvodní části ustanovení se slova „hospodářské a sociální“ nahrazují slovy „podpory hospodářské, sociální a územní“. 5. V § 15 písm. f) se slova „kraje Vysočina“ nahrazují slovy „Kraje Vysočina“. 6. Poznámka pod čarou č. 6a zní: „6a) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999.“. 7. V § 16 se na začátek odstavce 5 vkládá věta „Regionální rada vykonává působnost v oblasti veřejné správy.“. 8. V § 16d odst. 1 větě první se slova „, a to nejpozději do 90 dnů ode dne, ve kterém se konalo ustavující zasedání zastupitelstva kraje, nebo ode dne, kdy došlo k zániku funkce člena výboru podle odstavce 2“ zrušují. 9. V § 16d odstavec 2 zní: „(2) Člen výboru, pokud z funkce neodstoupil nebo nebyl odvolán, vykonává svou funkci, dokud zastupitelstvo kraje nezvolí jeho nástupce. Odstoupí-li člen výboru nebo je-li odvolán, zvolí zastupitelstvo kraje jeho nástupce do 90 dnů. V případě odstoupení člena výboru skončí výkon jeho funkce uplynutím 30 dnů od doručení odstoupení zastupitelstvu. Bude-li člen výboru odvolán, skončí výkon jeho funkce dnem odvolání, pokud zastupitelstvo neuvede ve svém rozhodnutí o odvolání den pozdější.“. 10. V § 16d se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 3 až 7. 11. V § 16f se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Dosavadní předseda a místopředseda vykonávají funkce do doby, než výbor zvolí nového předsedu nebo místopředsedu.“. 12. V § 17 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Pro účely zákona o státní službě se zaměstnanec Regionální rady považuje za úředníka územního samosprávného celku. Výkon činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě nebo činnosti obdobné zaměstnancem Regionální rady se pro účely započítání praxe podle zákona o státní službě považuje za výkon činnosti úředníka územního samosprávného celku v krajském úřadu.“. 13. § 18 včetně poznámek pod čarou č. 15 až 20 zní: „§ 18 (1) Ministerstvo zabezpečuje spolupráci České republiky s orgány Evropské unie v oblastech podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti a územní spolupráce. (2) Ministerstvo po projednání s řídicími orgány v rámci Evropských strukturálních a investičních fondů vytváří jednotný národní rámec přijímaný usneseními vlády České republiky, kterým metodicky sjednocuje postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, monitorováním a vyhodnocováním programů těchto fondů. (3) Postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, monitorováním a vyhodnocováním Programu rozvoje venkova zpracovává a vládě po projednání s Ministerstvem předkládá Ministerstvo zemědělství. Tyto postupy musí vycházet z jednotného národního rámce podle odstavce 2 a vytvářet podmínky pro naplňování povinností plynoucích z Dohody o partnerství uzavřené mezi Českou republikou a Evropskou komisí o čerpání z Evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „Dohoda o partnerství“). (4) Ministerstvo po projednání s řídicími orgány15) vydává řídicí akty závazné pro řídicí orgány operačních programů, kterými metodicky sjednocuje postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, monitorováním a vyhodnocováním těchto programů. V případě, že po projednání s řídicími orgány operačních programů nebude dosaženo shody mezi Ministerstvem a řídicími orgány operačních programů, rozhodne o rozporech vláda na návrh Ministerstva. (5) Monitorovací systém podle přímo použitelného předpisu Evropské unie16) je veřejným informačním systémem veřejné správy a jeho správcem je Ministerstvo. Monitorovací systém zajišťuje vzájemnou komunikaci subjektů implementační struktury a informační zabezpečení činností a procesů souvisejících především s a) přípravou a naplňováním Dohody o partnerství, b) přípravou a uplatňováním finančních, programových, popřípadě jiných nástrojů vymezených metodickými dokumenty Ministerstva. (6) Monitorovací systém se využívá v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti také pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících s a) přípravou, plánováním, řízením, monitorováním, podáváním zpráv a vyhodnocováním operačních programů, b) vyhlašováním výzev k podávání žádostí o dotace nebo návratné finanční výpomoci, c) předkládáním žádostí o dotace nebo návratné finanční výpomoci, žádostí o platbu, změnových hlášení a dalších obdobných dokumentů, d) přípravou, plánováním, řízením, monitorováním, podáváním zpráv a vyhodnocováním projektů v průběhu jejich celého životního cyklu včetně vymezené doby udržitelnosti, e) plánováním a řízením kontrol programů a projektů. (7) Pro potřeby koordinace pomoci poskytované Evropskou unií na úrovni státu je pro programové období 2007–2013 zřízen Řídicí a koordinační výbor. Jeho členy jsou delegovaní zástupci dotčených ministerstev, krajů, podnikatelů, odborů, nestátních neziskových organizací a dalších právnických osob. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Řídicího a koordinačního výboru stanoví jeho statut a jednací řád, který na návrh Ministerstva schvaluje vláda. (8) Zřizuje se Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen „Rada“), která je poradním orgánem vlády. Předsedou Rady je předseda vlády. Jejími členy jsou zástupci ústředních orgánů státní správy a zástupci poradních a pracovních orgánů vlády. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Rady stanoví její statut, který schvaluje vláda. (9) Rada projednává zejména a) zajištění souladu realizace programů Evropských strukturálních a investičních fondů vůči Dohodě o partnerství a vůči strategickým dokumentům České republiky a Evropské unie, b) přínosy jednotlivých politik Evropské unie, tj. politiky soudržnosti, politiky rozvoje venkova a rybářské politiky pro účely plnění priorit financování Dohody o partnerství, c) věcná rozhraní a návaznosti mezi programy spolufinancovanými Evropskými strukturálními a investičními fondy se zaměřením na zajištění synergických efektů, d) návrhy řešení závažných problémů a řízení rizik v programech, systémová opatření nutná pro řádnou a efektivní realizaci politiky soudržnosti, politiky rozvoje venkova a rybářské politiky, e) aktualizace Dohody o partnerství a informace o změnách programů Evropských strukturálních a investičních fondů spojených se změnami platného rozdělení finančních prostředků mezi programy. (10) Rozdělení finančních prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti mezi operačními programy a návrhy případných změn platného rozdělení finančních prostředků schvaluje vláda na návrh Ministerstva po předchozím projednání s Radou. (11) V oblasti podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti je poskytovatelem dotace nebo návratné finanční výpomoci z Evropských strukturálních a investičních fondů podle zvláštních právních předpisů17) řídicí orgán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15), nebo jiný řídicím orgánem písemně pověřený subjekt. (12) Poskytovatelé dotace podle odstavce 11 jsou povinni poskytnout Ministerstvu na jeho výzvu podklady potřebné pro naplňování cílů Dohody o partnerství. (13) V oblasti podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti řídicí orgán vydává řídicí akty, kterými stanovuje postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, kontrolou, monitorováním a vyhodnocením operačního programu. Tyto řídicí akty jsou pro zprostředkující subjekt13) závazné. (14) Města Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice, Olomouc a hlavní město Praha zpracovávají a naplňují udržitelné městské strategie18). Za tímto účelem mohou uzavírat s dalšími obcemi veřejnoprávní smlouvy19). Správním orgánem pro řešení sporů z těchto smluv je Ministerstvo. (15) Řídicí orgán15) s výjimkou řídicího orgánu Operačního Programu Praha – pól růstu pověří města uvedená v odstavci 14 funkcí zprostředkujícího subjektu. Funkci zprostředkujícího subjektu vykonávají města uvedená v odstavci 14 v přenesené působnosti. Věcná působnost při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu je vázána vždy na udržitelnou městskou strategii18), za jejíž provádění je každé z pověřených měst uvedených v odstavci 14 odpovědné, a zahrnuje výběr operací. O výběru operací vydává pro účely řízení o poskytnutí dotace závazné stanovisko. (16) K pověření měst podle odstavce 15 dochází uzavřením veřejnoprávní smlouvy20), která upraví také vztahy mezi řídicím orgánem a městem pověřeným výkonem funkce zprostředkujícího subjektu včetně způsobu financování. K souhlasu s uzavřením každé z těchto smluv a k řešení sporů z nich vzniklých je příslušný ministr stojící v čele ministerstva pověřeného řízením operačního programu, které je stranou této smlouvy. (17) Město je povinno nahradit státu škodu způsobenou při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu podle odstavce 15. Při vymáhání této škody se postupuje podle občanského soudního řádu. 15) Čl. 123 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013. 16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013. 17) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18) Čl. 7 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006. 19) § 46 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 20) § 159 až 170 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.“. 14. § 18a zní: „§ 18a (1) Tato část upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie o evropském seskupení pro územní spolupráci7) (dále jen „nařízení o evropském seskupení“) postup při schvalování účasti v seskupení, při zřízení a registraci seskupení se sídlem na území České republiky a další související vztahy. (2) Seskupení s účastí člena s omezenou odpovědností jsou povinna mít po celou dobu své činnosti odpovídající pojištění či jiné zajištění podle čl. 12 nařízení o evropském seskupení. (3) Název seskupení se sídlem na území České republiky musí obsahovat označení „Evropské seskupení pro územní spolupráci“ nebo zkratku „ESÚS“. (4) Pokud je odpovědnost alespoň jednoho člena seskupení z členského státu omezena v důsledku vnitrostátního práva, podle něhož je zřízen, mohou ostatní členové v úmluvě rovněž omezit svou odpovědnost.“. 15. V § 18b odstavec 4 zní: „(4) Člen seskupení, jemuž byla Ministerstvem schválena účast v seskupení se sídlem na území České republiky, ale seskupení nebylo dosud registrováno, nebo člen seskupení, jemuž byla schválena účast v seskupení se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie, je povinen Ministerstvu písemně oznámit plánovanou změnu úmluvy nebo změnu stanov podle čl. 4 odst. 6 nařízení o evropském seskupení a požádat o schválení změny úmluvy, s výjimkou změny úmluvy, která spočívá v přistoupení nového člena, na něž se vztahuje čl. 4 odst. 6a písm. a) nařízení o evropském seskupení.“. 16. V § 18c odstavec 3 zní: „(3) Ministerstvo registraci odmítne, pokud a) neschválilo postupem upraveným v § 18b účast v seskupení členovi, který byl zřízen nebo založen podle právních předpisů České republiky, b) žadatel nepředloží doklady o pojištění či zajištění podle § 18a odst. 2.“. 17. V § 18c odstavec 7 zní: „(7) Seskupení se sídlem v České republice je povinno písemně oznámit Ministerstvu plánovanou změnu úmluvy nebo stanov podle čl. 4 odst. 6 nařízení o evropském seskupení před jejím přijetím orgány seskupení a požádat o schválení změny úmluvy, s výjimkou takové změny úmluvy, která spočívá v přistoupení nového člena, na něž se vztahuje čl. 4 odst. 6a písm. a) nařízení o evropském seskupení. Ministerstvo žádost o schválení změny úmluvy zamítne, shledá-li důvody uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení o evropském seskupení. V opačném případě oznámí seskupení, že změnu úmluvy může přijmout.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Strategie regionálního rozvoje schválená vládou České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona s platností stanovenou minimálně do roku 2017 se považuje za Strategii regionálního rozvoje podle tohoto zákona. 2. Program rozvoje územního obvodu kraje schválený zastupitelstvem kraje přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona s platností stanovenou minimálně do roku 2017 se považuje za strategii rozvoje územního obvodu kraje podle tohoto zákona. Za strategii rozvoje územního obvodu kraje podle tohoto zákona se považuje také jiný strategický dokument schválený zastupitelstvem kraje přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona s platností stanovenou minimálně do roku 2017, je-li jeho obsah v souladu se strategií rozvoje územního obvodu kraje podle tohoto zákona. 3. Ustanovení § 18 odst. 2, 3, 4, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16 a 17 zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí u programů schválených pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013. 4. Ustanovení § 18 odst. 7 zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije pro koordinaci pomoci poskytované Evropskou unií prostřednictvím programů schválených pro období od 1. ledna 2014. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o krajích (krajské zřízení) Čl. III V § 35 odst. 2 písm. d) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), se slovo „programy“ nahrazuje slovem „strategie“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o hlavním městě Praze Čl. IV Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 66/2008 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 24/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 17 odst. 1 písm. g), § 18 odst. 1 písm. a), § 59 odst. 2 písm. d) a v § 89 odst. 1 písm. f) se slovo „programu“ nahrazuje slovem „strategie“. 2. V § 59 odst. 2 písm. d) a v § 89 odst. 1 písm. g) se slovo „program“ nahrazuje slovem „strategii“. 3. V § 89 odst. 1 písm. g) se slova „s programem“ nahrazují slovy „se strategií“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákoníku práce Čl. V Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 205/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 109 odst. 3 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje. 2. V § 109 odst. 3 se na konci písmene e) čárka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) regionální rada regionu soudržnosti,“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o státní službě Čl. VI Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 53 odst. 5 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) zaměstnanec regionální rady regionu soudržnosti (dále jen „regionální rada“) zařazený na pracovním místě ředitele úřadu regionální rady,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 2. V § 53 odst. 5 závěrečné části ustanovení, § 55 odst. 3 závěrečné části ustanovení a § 55 odst. 5 závěrečné části ustanovení se za slovo „celku“ vkládají slova „, regionální radě“. 3. V § 54 odst. 3 a § 54 odst. 5 se za slova „mezinárodní organizaci“ vkládají slova „, regionální radě“. 4. V § 55 odst. 3 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje. 5. V § 55 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) zaměstnanec regionální rady zařazený na pracovním místě ředitele úřadu regionální rady, nebo“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 6. V § 55 odst. 5 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) zaměstnanec regionální rady zařazený na pracovním místě vedoucího odboru úřadu regionální rady,“. Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena d) až h). 7. V § 57 odst. 3 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje. 8. V § 57 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) vedoucí zaměstnanec regionální rady zařazený v úřadu regionální rady, který řídí jiné vedoucí zaměstnance, vykonává-li správní činnost obdobnou oboru služby, jehož se obsazované služební místo týká, nebo“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 9. V § 57 odst. 3 závěrečné části ustanovení a § 57 odst. 5 závěrečné části ustanovení se za slova „obecním úřadu obce s rozšířenou působností“ vkládají slova „, regionální radě“. 10. V § 57 odst. 5 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) vedoucí zaměstnanec regionální rady zařazený v úřadu regionální rady,“. Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena d) až h). 11. V § 58 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) zaměstnanec regionální rady zařazený v úřadu regionální rady,“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g). ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Nález Ústavního soudu č. 297/2015 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 297/2015 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 15. září 2015 sp. zn. Pl. ÚS 13/14 ve věci návrhu na zrušení § 16 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 10. 11. 2015, částka 125/2015 * Odůvodnění * I. - Rekapitulace návrhu * II. - Stanovisko veřejné ochránkyně práv a vyjádření Ministerstva spravedlnosti * III. - Ústní jednání * IV. - Zákonné podmínky přijetí napadeného ustanovení * V. - Dikce napadeného ustanovení * VI. - Vlastní přezkum Ústavního soudu * VII. - Závěr 297 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 13/14 dne 15. září 2015 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vladimíra Kůrky, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupené JUDr. Pavlem Ungrem, advokátem, se sídlem Purkyňova 43, Plzeň, na zrušení ustanovení § 16 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění vyhlášky č. 432/2002 Sb., za účasti Ministerstva spravedlnosti jako účastníka řízení takto: Návrh na zrušení ustanovení § 16 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění vyhlášky č. 432/2002 Sb., se zamítá. Odůvodnění I. Rekapitulace návrhu 1. Skupina 16 senátorů Senátu Parlamentu České republiky (dále jen „navrhovatelé“) se návrhem doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 21. 6. 2014 domáhala zrušení ustanovení § 16 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „napadené ustanovení“, resp. „předmětná vyhláška“). 2. Navrhovatelé předně zdůrazňují, že předmětná vyhláška provádí úpravu odměňování a poskytování náhrady nákladů spojených s výkonem znalecké činnosti, a to na základě zmocnění obsaženého v zákoně č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o znalcích a tlumočnících“), který v ustanovení § 26 mimo jiné ukládá Ministerstvu spravedlnosti (dále též jen „ministerstvo“) upravit způsob odměňování a poskytování náhrady nákladů znalců a tlumočníků a způsob kontroly odměňování. Napadené ustanovení je pak jejím stěžejním ustanovením, neboť stanoví sazby odměn za znalecké posudky. Obsahuje tedy vymezení základního rozpětí, v němž může znalec účtovat odměnu za hodinu své práce, přesněji řečeno, limity, v nichž může orgán veřejné moci, který posudek na znalci vyžádal, odměnu přiznat. Je to hodnota, z níž se vychází při případném zvyšování odměny (§ 20 vyhlášky), snižování odměny (§ 21 vyhlášky) či při výpočtu odměny pro znalecké ústavy (§ 15a vyhlášky). Vytýkaným problémem napadeného ustanovení je dle navrhovatelů právě konkrétní nastavení hodnot (finančních částek), které při rozhodování o odměně za podaný posudek může orgán veřejné moci, provádějící příslušné řízení, znalci přiznat, což ve svém návrhu podrobně rozvádějí. 3. Navrhovatelé se domnívají, že právní úpravu obsaženou v napadeném ustanovení lze označit za „historickou“, zdaleka neodpovídající původnímu záměru zákonodárce, který ponecháním regulace této problematiky na prováděcím předpisu předpokládal umožnění efektivnějšího způsobu stanovení konkrétní výše odměny, a to v pravidelných intervalech s přihlédnutím k aktuálním poměrům v odměňování odborné práce. Výše sazeb v napadeném ustanovení nicméně zůstaly beze změny více než dvanáct let, ačkoliv podle údajů Českého statistického úřadu hrubý domácí produkt, průměrná měsíční mzda, minimální hodinová odměna, ale i všechny náklady, které znalec musí financovat ze své odměny, vzrostly za dané období velmi výrazně. V této souvislosti navrhovatelé předkládají celou řadu statistických údajů, na jejichž základě provádějí jednak srovnání výše sazeb odměny znalců v České republice s obdobnou úpravou ve vybraných státech (např. Slovensko, Rakousko, Německo, Francie, Portugalsko, Velká Británie a další) vycházející ze závěrů mezinárodního sympozia Euroexpert 2007, jednak srovnání s dalšími profesemi a zde kalkulovanou hodinovou sazbou, ať již právnickými (soudci, advokátiadvokáti, státní zástupci), nebo jinými profesemi. Z výsledků uvedených srovnání má vyplývat, že v České republice dochází k „zásadnímu podfinancování odměn za znalecké posudky“ ve srovnání s vybranými státy, neboť „nastavení sazeb je značně podhodnoceno“. Navrhovatelé jsou proto toho názoru, že „je-li Česká republika dle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky demokratický právní stát, založený na úctě k právům, který se ve své preambuli hlásí k zásadám a hodnotám evropských demokracií a který je odhodlán střežit hmotné a duchovní bohatství, mělo by se to odrazit i v odměňování jeho intelektuální elity, které nemůže zůstat ve zcela nedůstojné rovině“. 4. Jak sami navrhovatelé uvádějí, jsou si vědomi skutečnosti, že derogační zásah Ústavního souduÚstavního soudu má být mezním řešením, ultima ratio, k němuž lze přistoupit až poté, co nedojde k nápravě standardní legislativní cestou (srov. např. v návrhu citované usnesení sp. zn. Pl. ÚS 9/13 ze dne 12. 11. 2013, všechna rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu jsou rovněž dostupná na http://nalus.usoud.cz), nicméně dle navrhovatelů byly v daném případě veškeré snahy a podněty k příslušnému Ministerstvu spravedlnosti bezvýsledné („reálně se nic neděje“), a proto „by v případě zásahu Ústavního souduÚstavního soudu nešlo o přehnaný aktivismus“. V této nečinnosti ministerstva, kdy za celé období nedošlo k navýšení sazeb odměn znalců stanovených v napadeném ustanovení, které tak i nadále zůstávají nastaveny „v extrémně nepřiměřené výši“, pak navrhovatelé spatřují „výrazné popření základních práv znalců“, a to konkrétně práva podnikat zaručeného čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) - viz I. A., dále porušení zákazu nucených prací nebo služeb zakotveného v čl. 9 odst. 1 Listiny - viz I. B. a rovněž i porušení principu rovnosti v právech (čl. 1 Listiny) - viz I. C. I. A. Porušení práva podnikat (čl. 26 odst. 1 Listiny) 5. Navrhovatelé upozorňují na skutečnost, že znalecká činnost je ve smyslu ustanovení § 420 odst. 1 občanského zákoníku podnikáním, přičemž napadené ustanovení, které má dle navrhovatelů povahu cenové regulace [ve smyslu závěrů obsažených v nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/99 ze dne 23. 5. 2000 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.)], tím, že určuje sazby a současně meze úhrad za poskytnuté znalecké služby, „podstatně ovlivňuje celkové podmínky pro podnikání v oblasti poskytování zdravotních (sic!) služeb, a zasahuje tak do práva poskytovatelů podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. V důsledku regulace jsou znalci ve stanovených případech povinni poskytovat své služby za odměnu limitovanou vyhláškou. Vyhláška tak významně dotváří podmínky a omezení výkonu práva na podnikání“. Jak dle navrhovatelů konstatoval i Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 19/13 ze dne 22. 10. 2013 (N 178/71 SbNU 105; 396/2013 Sb.), smyslem podnikání je dosažení zisku, byť z ústavně zaručeného práva podnikat neplyne právo mít zisk, nicméně stát je povinen vytvářet takové podmínky, které umožní jednotlivcům reálně usilovat o jeho dosažení. Dle názoru navrhovatelů, „ve vztahu ke znalcům to znamená nastavit rovné a spravedlivé podmínky honorování jejich služeb požadovaných od nich orgány veřejné moci“. 6. Navrhovatelé dále ve svém návrhu, s četnými odkazy na judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu [např. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 38/04 ze dne 20. 6. 2006 (N 125/41 SbNU 551; 409/2006 Sb.); sp. zn. Pl. ÚS 11/2000 ze dne 12. 7. 2001 (N 113/23 SbNU 105; 322/2001 Sb.); sp. zn. Pl. ÚS 61/04 ze dne 5. 10. 2006 (N 181/43 SbNU 57; 16/2007 Sb.); sp. zn. Pl. ÚS 83/06 ze dne 12. 3. 2008 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.) či sp. zn. Pl. ÚS 54/10 ze dne 24. 4. 2012 (N 84/65 SbNU 121; 186/2012 Sb.)], poukazují na způsob přezkumu ústavnosti omezení základních práv sociální či hospodářské povahy, tedy i práva podnikat dle čl. 26 odst. 1 Listiny ze strany Ústavního soudu, který tak činí za pomoci tzv. testu rozumnosti. Po jeho provedení pak dospívají k názoru, že stávající úprava výše sazeb odměn znalců zakotvená v napadeném ustanovení zasahuje do smyslu a podstaty jejich práva podnikat, zaručeného čl. 26 odst. 1 Listiny, byť jsou si vědomi toho, že k takovému hodnocení „nepostačuje pouhé zjištění, že znalci mají ztíženy podmínky pro dosažení zisku. Musela by reálně vzniknout situace, kdy stát na jedné straně formálně umožňuje podnikání v určité oblasti, na straně druhé však pro ně stanoví takové podmínky, které fakticky vylučují jeho smysl“. Takový krajní stav dle navrhovatelů v nyní projednávaném případě nastal, případně „k němu v důsledku další nečinnosti ministerstva nezadržitelně spějeme“. Uvedené tvrzení se navrhovatelé snaží prokázat výsledky výše zmíněného srovnání sazby odměn znalců s hodinovou sazbou u dalších profesí (právnických i neprávnických), z nichž vyplývá, že nastavení sazeb jejich odměny při poskytování znalecké činnosti orgánům veřejné moci „je značně podhodnoceno, nejsou jimi kryty ani vlastní výdaje na vypracování znaleckého posudku. A to ani tehdy, je-li účtována a přiznána sazba v nejvyšší hladině“. 7. Uvedené zjištění je dle navrhovatelů zřetelně v rozporu se závěrem Ústavního souduÚstavního soudu vysloveným v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/2000 ze dne 21. 6. 2000 (N 93/18 SbNU 287; 231/2000 Sb.), podle něhož „cenová regulace, nemá-li přesáhnout meze ústavnosti, nesmí evidentně snížit cenu tak, aby tato vzhledem ke všem prokázaným a nutně vynaloženým nákladům eliminovala možnost alespoň jejich návratnosti“. Navrhovatelé proto uzavírají, že stávající výše sazeb odměn znalců zakotvená v napadeném ustanovení nenaplňuje zmíněný druhý krok tzv. testu rozumnosti, neboť v praxi nastávají situace, kdy „odměna přiznaná znalci za posudky poskytované v rámci úředních řízení nebude pokrývat ani jen nezbytné náklady na jejich vypracování. To by v případě znalců, u nichž je výlučným či zásadním zdrojem příjmů příjem za posudky podané v rámci uvedených řízení, znamenalo dotovat podnikatelskou činnost z jiných zdrojů nebo takové podnikání ukončit. V případě ostatních by pokračování znamenalo dotovat činnost pro orgány veřejné moci z příjmů získaných ostatní znaleckou činností. Nejde o situaci (dle judikatury Ústavního soudu akceptovatelnou), kdy by příčinou vzniku ztráty byla vlastní podnikatelská rozhodnutí. Stát neřeší způsob kompenzace ztráty takto dotčených znalců“. 8. Z toho důvodu navrhovatelé, v souladu s judikaturou Ústavního souduÚstavního soudu, ve svém návrhu podrobují napadené ustanovení testu proporcionality, přičemž jsou názoru, že současná podoba úpravy sazeb odměn znalců nepřiměřeně omezuje jejich právo podnikat (čl. 26 odst. 1 Listiny), neboť není vůbec způsobilá dosáhnout sledovaného legitimního cíle. Za ten navrhovatelé považují jednak „právní jistotu účastníků řízení, na které je v řadě případů přenášena po skončení řízení povinnost odměnu za znalecký posudek hradit,“ a současně „zajištění práva na spravedlivý proces, když příliš vysoké náklady na znalecký posudek by mohly být bariérou přístupu k soudu“, jednak „šetření veřejných prostředkůveřejných prostředků tam, kde odměnu znalci hradí prostřednictvím svých organizačních složek stát“. K prvně uvedenému navrhovatelé zdůrazňují, že „není navrhováno odstranění regulace jako takové, cílem navrhované derogace je zaktivizovat ministerstvo, aby valorizovalo základní sazbu. Z toho důvodu se navrhuje odložit vykonatelnost nálezu na dobu přiměřenou pro přijetí odpovídající novely. Právní jistota těch, kteří v konečném důsledku ponesou náklady odborného posouzení, tak nebude dotčena. Ministerstvu současně nic nebrání výši znalečného nastavit tak, aby byla pro účastníky řízení (potenciální plátce) únosná“. Pokud by cílem napadené právní úpravy mělo být zamezení plýtvání s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky, dle navrhovatelů zde platí jiný „ochranný mechanismus“, kterým je skutečnost, že o výši znalečného rozhoduje orgán, který řízení vede. Znalec tedy předkládá vyúčtování za práci na znaleckém posudku a je na orgánu veřejné moci zhodnotit, zda je uplatněný nárok na znalečné po právu. A to jak z hlediska požadované hodinové sazby, tak i počtu účtovaných hodin potřebných ke zpracování. Dle navrhovatelů tak „není možné šetřit veřejné prostředkyveřejné prostředky tím způsobem, že zájmy potřeby státu, resp. společnosti, budou částečně financovat znalci ze svých příjmů“. I. B. Porušení zákazu nucených prací (čl. 9 odst. 1 Listiny) 9. Navrhovatelé rovněž zdůrazňují, že dle stávající právní úpravy v zákoně o znalcích a tlumočnících (§ 12 odst. 1) je ustanovený znalec v řízení před orgánem veřejné moci povinen (s výjimkou případů předvídaných v ustanovení § 11) podat posudek, přičemž odmítne-li bez vážného důvodu provést úkon, sdělí to orgán veřejné moci krajskému soudu, v jehož seznamu je znalec zapsán. S ohledem na výše uvedené to dle navrhovatelů znamená, že „mimo případy existence důvodu zaujatosti ustanovený znalec musí posudek podat bez ohledu na to, zda následně vyúčtovaná odměna za vypracování posudku bude akceptována, anebo bude znalečné přiznáno jen v takové výši, že nebude krýt ani hotové výdaje spojené se zpracováním, natož aby zajistilo (přiměřený) zisk“. Tím tak dochází k porušení čl. 9 odst. 1 Listiny, dle něhož nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám, neboť „nebyla zachována proporcionalita mezi úrovní odměny a požadavky na úroveň zpracování“. I. C. Porušení zásady rovnosti v právech (čl. 1 Listiny) 10. V neposlední řadě navrhovatelé namítají, že napadené ustanovení a jím stanovená výše sazeb odměn znalců jsou v rozporu se zásadou rovnosti v právech ve smyslu čl. 1 Listiny, neboť u odměňování znalců coby subjektů zúčastňujících se soudních a jiných řízení před orgány veřejné moci jsou ve srovnání s odměňováním ostatních subjektů zúčastňujících se těchto řízení (soudci, advokátiadvokáti, státní zástupci, vyšší soudní úředníci aj.) znatelné „nedůvodné rozdíly“ a jedná se o případy „neakceptovatelné nerovnosti“, pro které neexistují žádné ospravedlňující důvody. Za referenční skupinu pro porovnávání odměn znalců s ostatními subjekty navrhovatelé zmiňují (a na základě statistických údajů ohledně výše odměn blíže rozvádějí) advokátyadvokáty, státní zástupce a především soudce. Právě ve výkonu funkce soudce navrhovatelé spatřují jisté paralely s výkonem funkce znalce, na jehož činnost jsou rovněž kladeny požadavky odbornosti, nestrannosti a nezaujatosti. Proto navrhovatelé v této souvislosti odkazují i na judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu k otázce tzv. soudcovských platů [např. nález sp. zn. Pl. ÚS 33/11 ze dne 3. 5. 2012 (N 95/65 SbNU 259; 181/2012 Sb.)], v níž Ústavní soud dle navrhovatelů dal jasně najevo, že „otázka materiálního zabezpečení, lapidárně řečeno, výše odměny za odvedenou práci, je v jednou ze záruk nezávislého a nestranného rozhodování“. Uvedené záruky je dle navrhovatelů třeba vztáhnout i na znalce, jejichž „nestrannost při hodnocení odborných otázek má pro konkrétní rozhodnutí zásadní dopad. K posílení jejich nestrannosti a odpovědnosti při podávání znaleckých posudků vede i nastavení přiměřené výše odměňování, které bude v přiměřených relacích k odměňování ostatních osob podílejících se na řízení“. S ohledem na výše uvedené tak navrhovatelé uzavírají, že podhodnocení určité skupiny subjektů, které se nacházejí ve srovnatelné pozici, je-li velmi intenzivní, odůvodňuje zásah Ústavního souduÚstavního soudu i přes vyšší míru jeho zdrženlivosti v obdobných případech. 11. Proto navrhují, aby napadené ustanovení Ústavní soudÚstavní soud zrušil pro rozpor s ústavním pořádkem a odložil vykonatelnost nálezu na dobu přiměřenou pro přijetí novelizovaného znění napadeného ustanovení, které by odpovídalo požadavkům ústavnosti. II. Stanovisko veřejné ochránkyně práv a vyjádření Ministerstva spravedlnosti 12. Ústavní soudÚstavní soud podle ustanovení § 42 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., zaslal předmětný návrh na zrušení napadeného ustanovení Ministerstvu spravedlnosti. Současně jej podle ustanovení § 69 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) zaslal veřejné ochránkyni práv s žádostí o sdělení, zda vstupuje do řízení jako vedlejší účastník. Veřejná ochránkyně práv na uvedenou výzvu nicméně reagovala podáním ze dne 10. 7. 2014, v němž Ústavnímu soudu sdělila, že „nevyužije svého práva vstoupit do řízení“. Současně však upozornila na dlouholeté výhrady vůči stávající úpravě znalecké činnosti, která nevyhovuje a nevystihuje současné potřeby. S ohledem na zkušenosti svých předchůdců uvádí, že si dovede představit praktický vliv výše odměny na včasnost vypracovávání znaleckých posudků ovlivňující celkovou délku soudních řízení. 13. Ministerstvo spravedlnosti ve svém vyjádření k návrhu, doručeném Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 1. 8. 2014 a doplněném podáním ze dne 21. 11. 2014, především zdůrazňuje (a oponuje názoru navrhovatelů, že „se reálně nic neděje“), že v Plánu legislativních prací vlády na rok 2014 (dle ministerstva bylo ovšem nezbytné plánovaný termín posunout na rok 2015) se rovněž předpokládá přijetí zcela nového zákona o znalcích, tlumočnících a překladatelích, na jehož návrhu se již nyní „ve spolupráci se skupinou odborníků sdruženou do Komise Ministerstva spravedlnosti pro znalectví intenzivně pracuje“. Ostatně na přijetí této právní úpravy budou přímo participovat i navrhovatelé v rámci zákonodárného procesu v Senátu. Tato nová právní úprava se bude mimo jiné dotýkat i problematiky odměňování znalců, jejíž konkrétní podoba bude upravena v nově přijatých prováděcích předpisech. Z toho důvodu Ministerstvo spravedlnosti nepovažuje za „účelné, aby v mezidobí došlo k další změně právní úpravy na základě derogačního nálezu Ústavního souduÚstavního soudu. Je naopak namístě, aby Ústavní soudÚstavní soud v souladu se svou judikaturou a dle zásady procesní ekonomie ponechal možnosti zákonodárci, aby se sám vypořádal i s námitkami, které vznesli navrhovatelé v tomto řízení“ (viz citované usnesení Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 9/13). 14. Ministerstvo spravedlnosti polemizuje s konkrétními námitkami navrhovatelů, přičemž zdůrazňuje, že je třeba odlišit diskuzi „o vhodnosti výše odměny znalce“ a „o protiústavnosti právního předpisu, který určitou výši odměny stanoví“. Ve vztahu k navrhovateli namítané protiústavnosti napadeného ustanovení z důvodu zásahu do „podstaty a smyslu práva podnikat“, zaručeného čl. 26 odst. 1 Listiny, je ministerstvo toho názoru, že v daném případě k takovému zásahu nedochází, neboť „stanovená odměna společně s nárokem na náhradu vynaložených výdajů jistě překračuje hranici pouhého pokrytí nákladů a přináší znalci (byť v některých případech malý) zisk“. Navíc upozorňuje na skutečnost, že „určitá regulatorní omezení (v tomto případě stanovení pevné odměny ze strany státu) jsou kompenzována výsadním postavením znalců a exkluzivity jim vyhrazených činností (podávání znaleckých posudků pro soukromé osoby)“, což dle ministerstva mimo jiné zcela koresponduje se závěry rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) ve věci Van der Mussele proti Belgii ze dne 23. 11. 1983 (stížnost č. 8919/80). ESLP zde řešil otázku nutné obhajoby bez nároku na odměnu a náhradu výdajů advokátůadvokátů, přičemž konstatoval, že „neproplacení platu a výloh je jevem, který je nutno posuzovat z úhlu normálnosti a proporcionality“, které vymezil tím, že „žalujícímu nebyla vnucena disproporční zátěž, tj. v daném období představovala sporná situace pro pana Van der Mussela jistě určité nevýhody, vyplývající z neproplacení odměny a výloh, současně však je doprovázely výhody“, mezi které ESLP zařadil „profesní monopol advokacie na obhajobu, možnost profesního zdokonalování, zabezpečení práva na obhajobu“ podle čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. S ohledem na výše uvedené proto ministerstvo konstatuje, že napadené ustanovení je v souladu s ústavním pořádkem a neporušuje právo znalců podnikat zaručené čl. 26 odst. 1 Listiny, tím méně pak zákaz nucených prací ve smyslu čl. 9 Listiny, jak navrhovatelé rovněž namítají. Ve vztahu k námitce, že napadené ustanovení a jím stanovená výše odměn znalců je v rozporu s principem rovnosti (čl. 1 Listiny), pak ministerstvo uvádí, že „není přiléhavé srovnávat v kontextu stanovené odměny znalce s jinými profesemi. Vznik oprávnění k výkonu činnosti znalce, požadavky na jeho osobu i odbornost nejsou srovnatelné s jinými profesemi. Jeho úloha a postavení v řízení před orgány veřejné moci jsou odlišné od jiných profesí a jeho činnost nelze připodobnit k jiným činnostem“. 15. Ústavní soudÚstavní soud uvedené vyjádření Ministerstva spravedlnosti zaslal dne 30. 3. 2015 navrhovatelům k případné replice s tím, že jim byla stanovena lhůta 20 dnů. Navrhovatelé nicméně na uvedenou výzvu Ústavního souduÚstavního soudu ve stanovené lhůtě nijak nereagovali. III. Ústní jednání 16. Ve smyslu ustanovení § 44 zákona o Ústavním soudu rozhodl Ústavní soud ve věci bez konání ústního jednání, neboť od něj nebylo lze očekávat další objasnění věci. IV. Zákonné podmínky přijetí napadeného ustanovení 17. Při řízení o kontrole norem podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky musí Ústavní soudÚstavní soud ve smyslu ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., nejprve zkoumat, zda byl předmětný „jiný právní předpis“ přijat a vydán ústavně předepsaným způsobem. 18. Ve vztahu k předmětné vyhlášce č. 37/1967 Sb., jejíž součástí je napadené ustanovení, Ústavní soudÚstavní soud nezjišťoval, zda byla přijata a vydána v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem, jelikož u právních předpisů vydaných dříve, než nabyla účinnosti Ústava České republiky, je Ústavní soudÚstavní soud oprávněn přezkoumávat toliko jejich obsahový soulad se soudobým ústavním pořádkem, resp. zákony, nikoliv však ústavnost procedury jejich vzniku a dodržení normotvorné pravomoci [viz usnesení sp. zn. Pl. ÚS 5/98 ze dne 22. 4. 1999 (U 32/14 SbNU 309)]. 19. V období od 1. 1. 1993, tj. ode dne nabytí účinnosti Ústavy České republiky, nicméně došlo ke dvěma změnám napadeného ustanovení. K první změně došlo s účinností ode dne 10. 3. 1993, a to na základě vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 77/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. Posléze bylo napadené ustanovení s účinností ode dne 1. 1. 2003 zcela pozměněno, a to na základě vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 432/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 312/1995 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení. Ústavní soudÚstavní soud proto přezkum ve smyslu ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., tj. zda bylo napadené ustanovení přijato a vydáno ústavně předepsaným způsobem, omezil pouze ve vztahu k posledně uvedené vyhlášce č. 432/2002 Sb., v důsledku jejíhož přijetí s účinností od 1. 1. 2003 obsah napadeného ustanovení nabyl podobu platnou a účinnou doposud, tj. v době rozhodování Ústavního souduÚstavního soudu o nyní projednávaném návrhu. 20. Jak již bylo rekapitulováno, uvedená vyhláška č. 432/2002 Sb. byla vydána Ministerstvem spravedlnosti. Pravomoc ministerstev vydávat právní předpisy k provedení zákona je přitom formálně založena čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky. Materiálně je však podmíněná existencí výslovného zákonného zmocnění a jeho mezemi, přičemž dle judikatury Ústavního souduÚstavního soudu je dané ustanovení třeba vykládat restriktivně v tom smyslu, že toto zmocnění musí být konkrétní, jednoznačné a jasné [srov. nález ze dne 21. 6. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 3/2000 (N 93/18 SbNU 287; 231/2000 Sb.)]. Pakliže tomu tak je, Ústavní soud zkoumá, zda byl podzákonný právní předpis vydán státním orgánem k tomu oprávněným a v mezích jeho kompetence, tedy zda se při výkonu této pravomoci pohyboval v mezích a na základě zákona (secundum et intra legem), a nikoliv mimo zákon (preater legem). „Zjednodušeně řečeno, jde o to, aby v případě, kdy má být podle zákona X, tento předpis nestanovil, že má být Y, ale že má být X1, X2, X3. Ze zmocňovacího ustanovení musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard. Ani v takovém případě však podzákonný právní předpis nesmí zasahovat do věcí vyhrazených k regulaci toliko zákonem (tzv. výhrada zákona)“ [srov. nález ze dne 18. 8. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.), nález ze dne 22. 10. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 19/13 (N 178/71 SbNU 105; 396/2013 Sb.)]. 21. V daném případě je tímto zákonným zmocněním výše citované ustanovení § 26 zákona o znalcích a tlumočnících, které mimo jiné stanoví, že „k provedení tohoto zákona upraví ministerstvo spravedlnosti (...) odměňování a poskytování náhrady nákladů, způsob kontroly odměňování (...)“. Ústavní soudÚstavní soud je považuje za dostatečně konkrétní, jednoznačné a jasné. Pokud tedy Ministerstvo spravedlnosti vydáním výše uvedené vyhlášky č. 432/2002 Sb., podepsané příslušným ministrem spravedlnosti a řádně publikované ve Sbírce zákonů, přistoupilo (s účinností od 1. 1. 2003) ke změně původní právní úpravy obsažené v napadeném ustanovení, stanovující sazby odměn za znalecké posudky, má Ústavní soudÚstavní soud za to, že tak učinilo v mezích Ústavou České republiky stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. V. Dikce napadeného ustanovení 22. Napadené ustanovení § 16 vyhlášky č. 37/1967 Sb., ve znění vyhlášky č. 432/2002 Sb., zní: § 16 Sazby odměn za znalecké posudky Odměna za znalecký posudek činí podle jeho náročnosti a podle míry odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit, za jednu hodinu práce 100 až 350 Kč. VI. Vlastní přezkum Ústavního soudu 23. Navrhovatelé se svým návrhem domáhají zrušení napadeného ustanovení pro jeho rozpor s ústavním pořádkem a konkrétně namítají, že jím zakotvená úprava výše sazby odměn za znalecké posudky porušuje zejména právo znalců podnikat zaručené čl. 26 odst. 1 Listiny a nachází se rovněž v rozporu se zákazem nucených prací (čl. 9 odst. 1 Listiny), resp. s principem rovnosti v právech předvídaným v čl. 1 Listiny. VI. A. Namítané porušení práva podnikat (čl. 26 odst. 1 Listiny) a zákazu nucených prací (čl. 9 odst. 1 Listiny) 24. Navrhovatelé ve svém návrhu zdůrazňují, že znalecká činnost je podnikatelskou činností ve smyslu ustanovení § 420 odst. 1 občanského zákoníku [nikoliv však živnostenským podnikáním ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů], kterou mohou vykonávat znalci zapsaní do seznamu znalců a tlumočníků vedeného Ministerstvem spravedlnosti. Uvedené nicméně bezesporu platí pouze pro jeden segment znalecké činnosti, kdy znalci svou činnost poskytují v ryze soukromoprávních oblastech (např. oceňování nemovitostí za účelem stanovení jejich hodnoty při prodeji či za účelem sjednání hypotečního úvěru atp.), přičemž způsob jejich odměňování se zde řídí výhradně smluvními podmínkami mezi subjekty daného vztahu, tzn. mezi znalcem a osobou, která znalecký posudek objednala. Vedle toho je ovšem třeba klást důraz i na druhý segment znalecké činnosti, tj. zpracování znaleckých posudků vyžádaných orgány veřejné moci za účelem jejich provedení coby důkazního prostředku v soudním či jiném řízení před orgánem veřejné moci. Tento segment znalecké činnosti naopak nelze považovat za ryze podnikatelskou činnost ve výše uvedeném smyslu, která je výhradně normována právními předpisy soukromoprávní povahy a je vykonávána za účelem zisku, jelikož znalec - na rozdíl od podnikatele - nenese riziko podnikání a do odměny, kterou za svoji činnost dostává, se nepromítají vynaložené náklady (ty dostává zvlášť). Jedná se tedy o činnost ve „veřejném zájmu“ pro účely řízení před orgány veřejné moci. Tomu ostatně odpovídá i způsob a povaha její právní regulace (včetně odměňování) obsažené zejména v zákoně o znalcích a tlumočnících a jej provádějících právních předpisech. V minulosti dokonce právní úprava týkající se znalecké (i tlumočnické) činnosti, obsažená kupříkladu v zákoně č. 167/1949 Sb., o stálých přísežných znalcích a tlumočnících, výkon znalecké činnosti označovala veřejnoprávním pojmem „znalecký úřad“, jenž zřetelně poukazuje na úzké sepětí znalecké činnosti s výkonem veřejné moci a její důsledné odlišení od činnosti podnikatelské. 25. Navrhovatelé nicméně ve svém návrhu výše uvedené rozdělení směšují, když se sice ve své argumentaci na straně jedné soustředí právě na ten segment znalecké činnosti, za niž jsou odměňováni ze strany orgánů veřejné moci, a to způsobem předvídaným v zákoně o znalcích a tlumočnících a předmětné vyhlášce a v ní obsaženém napadeném ustanovení, na straně druhé ovšem namítají, že dochází k „úplnému popření práva znalců na podnikání“ ve smyslu čl. 26 odst. 1 Listiny či významnému „ztížení podmínek umožňujících znalcům reálně usilovat o zisk ze své podnikatelské činnosti“, a to právě v důsledku napadené právní úpravy, která ovšem reguluje výhradně jejich odměňování při výkonu znalecké činnosti vyžádané ze strany orgánů veřejné moci, tj. pouze jeden z výše uvedených segmentů jejich činnosti, nikoliv znaleckou činnost jako celek. Ústavní soudÚstavní soud proto takovému tvrzení v žádném případě nemůže přisvědčit, neboť navrhovatelé v něm zcela pomíjí právě i onen druhý, výše uvedený segment znalecké činnosti coby činnosti podnikatelské (ve smyslu ustanovení § 420 odst. 1 občanského zákoníku), byť na něj paradoxně sami poukazují, která ovšem napadenou právní úpravou regulována není. Nadto nelze odhlédnout od obecně známé skutečnosti, že v praxi je zcela ojedinělé (s výjimkou vybraných znaleckých ústavů), že by daný znalec svou znaleckou činnost vykonával jako svou hlavní a jedinou podnikatelskou (výdělečnou) činnost. Spíše je častým jevem, že se jedná o činnost toliko vedlejší (doplňkovou), kdy daná osoba je v seznamu znalců zapsána zejména pro své praktické zkušenosti, znalosti a výsledky, jichž v rámci výkonu své hlavní činnosti v daném oboru, odvětví a specializaci doposud dosáhla (kupříkladu znalci z oboru lékařství). 26. Jak již bylo výše uvedeno, navrhovatelé svou argumentací obsaženou v návrhu zpochybňují především (s výše uvedenou výjimkou) právní úpravu odměňování znalců při výkonu jejich znalecké činnosti ve „veřejném zájmu“, tj. pro účely řízení před orgány veřejné moci, obsaženou v zákoně o znalcích a tlumočnících a předmětné vyhlášce a v ní obsaženém napadeném ustanovení. 27. Zákon o znalcích a tlumočnících v ustanovení § 17 znalcům přiznává za podání znaleckého posudku právo „na odměnu“, která se stanoví „podle množství účelně vynaložené práce“, přičemž se „může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden řádně nebo ve stanovené lhůtě“. Konkrétní způsob určení výše takové odměny pak zákon přenechává prováděcímu předpisu, tj. předmětné vyhlášce, a tedy napadenému ustanovení, a to pouze v případech, kdy je znalecký posudek zadán „orgánem veřejné moci“ (v ostatních případech „řídí se smlouvou mezi znalcem a osobou, která znalecký posudek objednala“). Z obsahu napadeného ustanovení pak vyplývá, že samotná odměna se pohybuje v různé sazbě (v rozmezí od 100 do 350 Kč za hodinu práce) a klíčové kritérium jejího určení představuje „náročnost a míra odborných znalostí“ potřebných k vypracování znaleckého posudku. Vedle toho ovšem předmětná vyhláška obsahuje i další zvláštní pravidla pro moderaci výše této odměny ve specifických případech, přičemž, jak vyplývá i z vyjádření Ministerstva spravedlnosti, jejich kombinací se tak hypoteticky může rozmezí hodinové sazby odměny pohybovat od 80 Kč (podle ustanovení § 16 ve spojení s § 21) do 630 Kč (podle ustanovení § 16 ve spojení s § 20 odst. 4). O stanovení sazby odměny pak na základě vlastního uvážení (v mezích této úpravy) a s ohledem na konkrétní okolnosti rozhoduje příslušný orgán veřejné moci, proti jehož rozhodnutí, a tedy konkrétní výši odměny se ovšem znalec může bránit podáním příslušných procesních prostředků, včetně ústavní stížnosti (jako prostředku ultima ratio) k Ústavnímu souduÚstavnímu soudu [srov. např. nález ze dne 10. 1. 2013 sp. zn. II. ÚS 3367/12 ve znění opravného usnesení sp. zn. II. ÚS 3367/12 ze dne 31. 1. 2013 (N 11/68 SbNU 169)]. Nadto je třeba zdůraznit, že dle zákona o znalcích a tlumočnících má znalec v případě zpracování znaleckého posudku vedle odměny rovněž nárok na náhradu nákladů, které účelně vynaložil v souvislosti se znaleckým posudkem (zejména hotové výdaje ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 zákona, cestovní výdaje, náhradu ušlého výdělku při předvolání k orgánu veřejné moci, náklady, které znalec uhradil podle ustanovení § 14 odst. 2 zákona, věcné náklady a náklady spojené s přibráním pracovníků pro pomocné práce dle ustanovení § 18 zákona). Orgánem veřejné moci přiznaná odměna tak zdaleka neznamená jedinou částku, která je příslušnému znalci v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku hrazena. 28. V tomto ohledu se tak tvrzení navrhovatelů, že přiznanou odměnou „nejsou kryty ani vlastní výdaje na vypracování znaleckého posudku, a to ani tehdy, je-li účtována a přiznána sazba v nejvyšší hladině,“ jeví jako (přinejmenším) značně nepřesné a do jisté míry ne zcela odrážející realitu. Ústavní soudÚstavní soud se zde naopak ztotožňuje s názorem Ministerstva spravedlnosti, že „stanovená odměna společně s nárokem na náhradu vynaložených výdajů jistě překračuje hranici pouhého pokrytí nákladů a přináší znalci (...) zisk“, jehož dosažení je sice (ve smyslu závěrů z citovaného nálezu sp. zn. Pl. ÚS 19/13) „smyslem podnikání“, nicméně z ústavně zaručeného práva podnikat zdaleka neplyne „právo mít zisk“, nýbrž stát je „pouze“ povinen vytvářet takové podmínky, které umožní jednotlivcům reálně usilovat o jeho dosažení. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu ovšem nepřísluší hodnotit, zda se jedná o zisk dostatečný či „podhodnocený“, a proto se nemůže ztotožnit s navrhovateli, pokud v samotné skutečnosti, že je tento zisk znalců údajně „podhodnocený“, spatřují porušení práva znalců podnikat zaručeného čl. 26 odst. 1 Listiny, a v důsledku toho se domáhají zrušení napadeného ustanovení, které stanovením sazby odměny za znaleckou činnost výši tohoto zisku do značné míry determinuje. 29. Z uvedených důvodů je proto za irelevantní třeba označit tu část argumentace navrhovatelů, na jejímž základě (s oporou v množství statistických údajů zohledňujících řadu ekonomických hledisek a také v závěrech z komparativní analýzy odměn znalců za znalecké posudky v právních úpravách vybraných států) se své tvrzení ohledně „podhodnocení“ sazeb odměn znalců v napadeném ustanovení snaží prokázat. Ústavní soudÚstavní soud totiž v řízení o kontrole norem přezkum ústavnosti (souladu s ústavním pořádkem) napadené právní úpravy z důvodu namítaného porušení (omezení) základního práva sociální či hospodářské povahy, podřazeného pod čl. 41 odst. 1 Listiny, jako je tomu v případě nyní projednávaného návrhu, provádí výhradně na základě ústavněprávních kritérií a hledisek zcela odlišných, od těch která uvádějí navrhovatelé ve svém návrhu a která se jeví být relevantní spíše pro přípravu (či projednávání již předloženého návrhu) změny stávající úpravy a která by mohla sloužit spíše jako podpůrný argument pro případné zvýšení sazby odměn za znalecké posudky. 30. Ústavní soudÚstavní soud v této souvislosti připomíná, že již samotné Ministerstvo spravedlnosti, jak vyplývá z výše rekapitulovaného vyjádření, v současné době „ve spolupráci se skupinou odborníků sdruženou do Komise Ministerstva spravedlnosti pro znalectví intenzivně pracuje“ na návrhu nové právní úpravy týkající se činnosti znalců, tlumočníků i překladatelů (tedy i jejich odměňování), jejíž příprava byla zahrnuta i do Plánu legislativních prací vlády pro rok 2014, schváleného usnesením vlády ze dne 12. 3. 2014, byť následně přesunuta do roku 2015, a na jejíž finální podobě (včetně úpravy způsobu a výše odměňování znalců) se tedy navrhovatelé, pokud bude skutečně v dohledné době předložena ke schválení Parlamentu České Republiky, budou moci svými připomínkami aktivně podílet. 31. Úloha Ústavního souduÚstavního soudu přitom v řízení o kontrole norem spočívá toliko v posouzení, zda napadená právní úprava, v nyní projednávaném případě stanovující způsob určení a výši sazeb odměn za znalecké posudky přiznávaných ze strany orgánů veřejné moci, je v souladu s ústavním pořádkem, a to na základě níže rozvedených hledisek a kritérií, která odrážejí konkrétní povahu základního práva či ústavního principu, s nimiž má být napadená právní úprava v rozporu. 32. Pokud navrhovatelé namítají rozpor s právem podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, je třeba nejprve uvést, že samotného práva podnikat se může jednotlivec ve smyslu čl. 41 odst. 1 Listiny domáhat pouze v mezích zákonů, které je provádějí. Jak Ústavní soud v minulosti mnohokrát judikoval, v důsledku toho má zákonodárce relativně širokou dispozici pro konkrétní vymezení obsahu a způsobu realizace tohoto článku, leč ani ta není absolutní. Ve svém uvážení je totiž zákonodárce vázán především čl. 4 odst. 4 Listiny, který brání tomu, aby se omezení základního práva podnikat dotýkalo samotné jeho podstaty a smyslu [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 24/99 ze dne 23. 5. 2000 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.); nález sp. zn. Pl. ÚS 11/2000 ze dne 12. 7. 2001 (N 113/23 SbNU 105; 322/2001 Sb.), část VIII písm. H; či citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 19/13]. Rovněž je však povinen respektovat zásadu rovnosti v právech ve smyslu čl. 1 Listiny, resp. čl. 3 odst. 1 Listiny [nález sp. zn. Pl. ÚS 1/12 ze dne 27. 11. 2012 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.)]. 33. Při posouzení souladu napadené právní úpravy s právem podnikat, jež má povahu práva hospodářského, Ústavní soudÚstavní soud postupuje obdobně jako v případě práv sociálních, k jejichž přezkumu byl v dosavadní judikatuře konstruován a rozvinut tzv. test rozumnosti [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 61/04 ze dne 5. 10. 2006 (N 181/43 SbNU 57; 16/2007 Sb.) či nález sp. zn. Pl. ÚS 83/06 (viz výše) či sp. zn. Pl. ÚS 54/10 ze dne 24. 4. 2012 (N 84/65 SbNU 121; 186/2012 Sb.), bod 48], v jehož prvních dvou krocích vymezuje podstatu a smysl hospodářského nebo sociálního práva, tedy jeho esenciálního obsahu, a následně hodnotí, zda se napadená právní úprava nedotýká samotné existence hospodářského nebo sociálního práva nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu. Dospěje-li zde Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že napadená právní úprava se dotýká samotné existence některého z těchto práv nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu, posoudí přípustnost zásahu do tohoto práva v rámci testu proporcionality, přičemž nebude-li splněna některá z jeho podmínek, Ústavní soudÚstavní soud konstatuje nesoulad s ústavním pořádkem. 34. Navrhovatelé jsou toho názoru, že napadené ustanovení a jím zakotvená právní úprava výše sazby odměn za znalecké posudky nejen, že nenaplňuje zmíněný druhý krok tzv. testu rozumnosti, ale současně neobstojí ani v testu proporcionality, neboť není vůbec způsobilá dosáhnout sledovaného legitimního cíle. Ústavní soudÚstavní soud se však s tímto názorem neztotožňuje. Jak upozorňuje i Ministerstvo spravedlnosti ve svém vyjádření, k otázce ústavnosti napadeného ustanovení z hlediska možného porušení základních práv zaručených čl. 26 odst. 1 a čl. 28 Listiny se Ústavní soud vyslovil již v nálezu sp. zn. II. ÚS 3367/12 ze dne 10. 1. 2013 (N 11/68 SbNU 169), nicméně pouze okrajově v souvislosti s podanou ústavní stížností, kdy stěžovatel „ponechal Ústavnímu souduÚstavnímu soudu ke zvážení možnost zrušení § 16 vyhlášky“, a proto Ústavní soudÚstavní soud v daném případě nepostupoval podle ustanovení § 78 odst. 1 ve spojení s § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., který by v případě meritorního přezkumu takového návrhu činil nyní projednávaný návrh na zrušení napadeného ustanovení nepřípustným pro překážku věci rozhodnuté (res iudicata) ve smyslu ustanovení § 35 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud zde mimo jiné konstatoval, že „nemohl přesvědčivě dospět k závěru o protiústavnosti § 16 vyhlášky č. 37/1967 Sb., jak jej k tomu stěžovatel pobídl, neboť ústavní konformitu tohoto ustanovení není možno hodnotit toliko v intencích doby, po kterou výše odměn zůstává neupravena (nezvýšena), jak je o tom přesvědčen stěžovatel. Nelze totiž opomenout, že práv uvedených v čl. 26 odst. 3 a čl. 28 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů (a na jejich základě vydaných podzákonných normativních právních aktů), které toto ustanovení provádějí (čl. 41 odst. 1 Listiny). To ve výsledku znamená, že k jejich porušení by ze strany toho kterého právotvůrce mohlo dojít jen v důsledku takové právní úpravy, která by je zcela negovala, anebo by jejich smysl výrazným způsobem popřela, kupříkladu stanovením odměn v extrémně nepřiměřené výši. O takový případ se ovšem u ustanovení § 16 vyhlášky č. 37/1967 Sb. nejedná“. 35. Jak bylo výše rekapitulováno, navrhovatelé ve svém návrhu předestřeli argumentaci, jejíž ústavněprávní dimenze se snažili docílit zejména obsáhlou citací z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu, která je sice relevantní z hlediska obecných závěrů ohledně způsobu přezkumu zásahu do (omezení) základních práv sociální či hospodářské povahy vyjmenovaných v čl. 41 odst. 1 Listiny, ovšem dílčí závěry z citovaných nálezů derogujících přezkoumávanou právní úpravu na nyní projednávaný případ zdaleka přenositelné nejsou. Ústavní soud se proto, navzdory této argumentaci, od svého dříve vysloveného závěru nehodlá odchýlit, neboť (s ohledem na výše uvedené) právní úpravu obsaženou v napadeném ustanovení nepovažuje za takovou, která by zcela negovala, anebo by přinejmenším výrazným způsobem popírala smysl práva podnikat zaručeného v čl. 26 odst. 1 Listiny, či dokonce porušovala zákaz nucených prací zakotvený v čl. 9 odst. 1 Listiny. Tím méně se pak může napadené ustanovení a jím zakotvená právní úprava výše sazby odměn za znalecké posudky nacházet v rozporu s čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, neboť projevem garance zde zakotveného principu demokratického právního státu (a to v jeho formálním i materiálním smyslu), založeného na úctě k právům a svobodám člověka a občana, v žádném případě nemůže být způsob (či dokonce konkrétní výše) „důstojného odměňování jeho intelektuální elity“, který nelze považovat za aspekt, na němž jsou vystavěny ústavní základy fungování demokratického právního státu, jak se domnívají navrhovatelé. 36. Jak ostatně Ústavní soudÚstavní soud již zdůraznil výše, samotná povaha znalecké činnosti vykonávané pro orgány veřejné moci představuje svojí podstatou činnost ve veřejném zájmu, a je proto chybné ji interpretovat jen jako jakoukoliv jinou podnikatelskou činnost, jejímž primárním účelem je dosažení zisku. Jinak řečeno, v případě takto specifické činnosti, jako je činnost znalce, by se o protiústavnosti nepřiměřeně nízké odměny za znalecký posudek dalo daleko případněji uvažovat v kontextu čl. 26 odst. 3 věty první Listiny (právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací), a nikoliv ve vztahu k právu podnikat podle odstavce 1 stejného článku. Tato protiústavnost by však byla založena teprve tehdy, pokud by z dané činnosti neplynul vůbec žádný zisk, případně jestliže by určitý minimální zisk i dán byl, nicméně byla by současně stanovena např. povinnost zpracovávat znalecké posudky osobami s určitou specializací, což však ani v jednom ze zmíněných příkladů neplatí. Jak totiž plyne ze shora uvedeného, určitý zisk (nad rámec vynaložených nákladů) zaručuje i stávající právní úprava a nikdo nesmí být k zařazení mezi znalce nucen. Naopak, jmenování znalcem je třeba vnímat i jako jakési potvrzení odbornosti a ocenění schopností dané osoby, což je okolnost, která se samozřejmě může pozitivně projevit i v její další profesní činnosti. 37. Nad tento rámec nicméně Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že si je vědom toho, že v soudních řízeních dochází k průtahům i z důvodů na straně znalců, jichž v některých specializacích může být nedostatek či kteří nejsou dostatečně kvalitní či rychlí (srov. např. i stanovisko veřejné ochránkyně práv ze dne 3. 9. 2015, dostupné na http://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2015/stiznosti-na-soudy-neubyva plynulost-rizeni-neni-zarucena), přičemž tyto průtahy mohou způsobovat dokonce i zásah do ústavně zaručeného práva na soudní rozhodnutí vydané v přiměřené lhůtě. Za průtahy způsobované v soudních řízeních z důvodů čekání na soudněznalecký posudek přitom odpovídá stát, a to včetně odpovědnosti finanční, a proto by mělo být prvotním zájmem exekutivy, zejména příslušného ministerstva, aby byly případné problémy v této oblasti náležitě řešeny. Tento zásadní problém průtahů v soudním řízení, který by mohl mít případně i ústavní rozměr, však navrhovatelé zcela opomíjejí a návrh směřují výlučně k finančním zájmům jednotlivých soudních znalců, nikoli k nápravě systému poškozujícího případně práva účastníků soudních řízení. VI. B. Namítané porušení zásady rovnosti v právech (čl. 1 Listiny) 38. Ústavní soudÚstavní soud považuje za nepřípadnou rovněž argumentaci navrhovatelů, v níž namítají rozpor napadeného ustanovení s principem rovnosti v právech ve smyslu čl. 1 Listiny, neboť srovnávají způsoby a výši odměňování znalců za znalecké posudky s některými dalšími subjekty zúčastňujícími se soudních či jiných řízení před orgány veřejné moci, konkrétně se soudci, advokátyadvokáty a státními zástupci. Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře při posouzení ústavnosti napadené právní úpravy z hlediska případného porušení principu rovnosti a také zákazu diskriminace (čl. 3 odst. 1 Listiny) zdůraznil, že „uvažovat v kategorii rovnosti lze pouze v relaci mezi nejméně dvěma subjekty ve stejném, resp. srovnatelném postavení (srov. též citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 22/92). Zatímco zpravidla není těžké stanovit, zda právní úprava zachází se dvěma situacemi rozdílně nebo stejně, zcela klíčovým krokem pro aplikaci všeobecné zásady rovnosti je stanovit, zda jsou dvě situace, s nimiž právo zachází odlišně, vskutku srovnatelné, tedy zda jsou relevantně podobné. To si vyžaduje analýzu opírající se o kritérium relevance“ [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 42/03 ze dne 28. 3. 2006 (N 72/40 SbNU 703; 280/2006 Sb.) či nález sp. zn. Pl. ÚS 50/06 ze dne 20. 11. 2007 (N 196/47 SbNU 557; 18/2008 Sb.)]. Zatímco ve složitých případech aplikace práva vymezení či určení skupiny osob, které lze z hlediska zachování principu rovnosti srovnávat, patří k nejobtížnějším úkolům při aplikaci tohoto principu, neboť posouzení srovnatelnosti, a tedy nalezení kritéria relevance v sobě nezbytně zahrnuje hodnotový úsudek, který předpokládá pochopení smyslu a účelu přezkoumávané právní úpravy, v jednoduchých případech, kdy je srovnatelnost (nebo naopak nesrovnatelnost) bez dalšího patrná, se Ústavní soud blíže těmito otázkami nezabývá. 39. Uvedené dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu plně dopadá i na navrhovateli předkládané srovnání ve způsobu odměňování znalců a ostatních subjektů zúčastňujících se soudních či jiných řízení před orgány veřejné moci, neboť jimi uvádění soudci, advokátiadvokáti či státní zástupci mají (nejen) v těchto řízeních zcela zjevně odlišné pozice i funkce, čemuž také obecně odpovídá charakter a obsah zákonné, či dokonce ústavní úpravy jejich postavení a činnosti, včetně způsobu odměňování. Z čistě procesního hlediska nahlíženo ostatně znalci (podobně jako zapisovatelé či tlumočníci) nejsou ani účastníky (popř. stranami), ani vedlejšími účastníky těchto řízení či jejich zástupci, nýbrž „pouze“ osobami zúčastněnými na řízení. Jedná se tak o zcela zjevně nesrovnatelné subjekty, přičemž ani navrhovateli uváděné „paralely“ mezi činností soudce a znalce, na jehož činnost jsou rovněž „kladeny požadavky odbornosti, nestrannosti a nezaujatosti“, tento závěr zdaleka zvrátit nemohou. Tím spíše, že rovněž tyto požadavky na činnost soudců a znalců mají zcela jiný charakter a obsah, což se projevuje kupříkladu již u předpokladů vymezených v zákonech pro vznik těchto funkcí a také v tom, že soudci - na rozdíl od znalců - nesmí vykonávat žádnou jinou výdělečnou činnost s některými úzce vymezenými výjimkami [§ 85 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 192/2003 Sb.]. Navrhovatelé naopak zcela pomíjejí další ze subjektů zúčastňujících se těchto řízení před orgány veřejné moci, a to osoby svědků, a způsob úhrady jejich nákladů (tzv. svědečné), jejichž postavení v řízení je, s jistou dávkou zjednodušení, mnohem více srovnatelné s postavením znalců, než je tomu u soudců, advokátůadvokátů či státních zástupců. 40. Z těchto důvodů Ústavní soudÚstavní soud nepovažuje za účelné, aby se nadále podrobněji zabýval argumentací navrhovatelů, pokud protiústavnost napadeného ustanovení spatřují v porušení principu rovnosti v právech ve smyslu čl. 1 Listiny, neboť takový závěr ze srovnání způsobu odměňování znalců a soudců, advokátůadvokátů či státních zástupců dovodit nelze. VII. Závěr 41. S ohledem na výše uvedené Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že nejsou dány důvody ke zrušení napadeného ustanovení, a proto návrh podle ustanovení § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Vyhláška č. 295/2015 Sb.	Vyhláška č. 295/2015 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o krmivech Vyhlášeno 9. 11. 2015, datum účinnosti 24. 11. 2015, částka 123/2015 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Nežádoucí látky a produkty, skladištní škůdci * § 3 - Maximální limity křížové kontaminace krmiv léčivy * § 4 - Doplňkové látky * § 5 - Obsah příloh k žádostem o schválení nebo registraci provozu * § 6 - Údaje o krmivu * § 7 - Ověření homogenity doplňkových látek v krmivech nebo premixech * § 8 - Osvědčení o odborné způsobilosti * § 9 - Pojízdná výrobna krmiv * § 10 - Kontrola rizik u prvovýrobců * § 11 - Kategorie krmných surovin k označování krmiv pro zvířata neurčená k produkci potravin s výjimkou kožešinových zvířat * § 12 - Podmínky pro skladování objemných krmiv na zemědělské půdě * § 13 - Přechodné ustanovení * § 14 - Zrušovací ustanovení * § 15 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 295/2015 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 295/2015 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 295/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 12. 2022 (20/2020 Sb., 355/2022 Sb.) 295 VYHLÁŠKA ze dne 27. října 2015 o provedení některých ustanovení zákona o krmivech Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 7, § 4 odst. 10, § 5 odst. 10, § 6 odst. 4, § 7 odst. 6 a § 21a odst. 9 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 214/2007 Sb., zákona č. 33/2011 Sb. a zákona č. 279/2013 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie10) a upravuje podrobnosti a požadavky pro výrobu, dovoz, používání, označování a uvádění krmiv, doplňkových látek a premixů na trh. (2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. § 2 Nežádoucí látky a produkty, skladištní škůdci [K § 3 odst. 6 písm. a) a b) zákona] (1) Obsah nežádoucích láteknežádoucích látek v produktech ke krmení je považován za přípustný, pokud výsledek analýzy nepřekročí maximální limity obsahu uvedené v přímo použitelných předpisech Evropské unie, které upravují oblast nežádoucích láteknežádoucích látek2). (2) Seznam skladištních škůdců je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 3 Maximální limity křížové kontaminace krmiv léčivy [K § 3 odst. 6 písm. d) zákona] Při nevyhnutelné křížové kontaminaci je maximální povolený obsah léčivé látky v necílovém krmivu stanoven ve výši 1 % dávky léčivé látky v medikovaném krmivu nebo meziproduktu, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví jinak. § 4 Doplňkové látky [K § 3 odst. 6 písm. e) zákona] Seznam a účel užití povolených doplňkových látek je uveden v přímo použitelných předpisech Evropské unie, které upravují oblast doplňkových látek4), a v příloze č. 3 k této vyhlášce, pokud tyto doplňkové látky nejsou povoleny přímo použitelnými předpisy Evropské unie, které upravují oblast doplňkových látek4). § 5 Obsah příloh k žádostem o schválení nebo registraci provozu (K § 4 odst. 10 a § 5 odst. 10 zákona) (1) K žádosti o schválení provozu pro výrobu nebo uvádění produktů ke krmení na trh samostatně pro každý provoz žadatelé připojí a) výrobcevýrobce přílohy uvedené v § 4 odst. 4 písm. a) až f), i) až k) a m) zákona, b) distributordistributor přílohy uvedené v § 4 odst. 4 písm. a) a i) až m) zákona, c) dodavateldodavatel přílohy uvedené v § 4 odst. 4 písm. a), i) až k) a m) zákona, pokud provádí balení také v § 4 odst. 4 písm. b) zákona a d) dovozcedovozce přílohy uvedené v § 4 odst. 4 písm. a), g) až k) a m) zákona, pokud provádí balení také v § 4 odst. 4 písm. b) zákona. (2) K žádosti o registraci provozu pro výrobu nebo uvádění produktů ke krmení na trh samostatně pro každý provoz žadatelé připojí a) výrobcevýrobce, kromě prvovýrobce, přílohy uvedené v § 5 odst. 4 písm. a) až f) a i) až k) zákona, b) distributordistributor přílohy uvedené v § 5 odst. 4 písm. a) a i) až k) zákona, c) dodavateldodavatel, mimo dopravce, přílohy uvedené v § 5 odst. 4 písm. a) a i) až k) zákona, pokud provádí balení, také v § 5 odst. 4 písm. b) zákona, d) dopravce přílohy uvedené v § 5 odst. 4 písm. i) a k) zákona, e) dovozcedovozce přílohy uvedené v § 5 odst. 4 písm. a) a g) až k) zákona, pokud provádí balení, také v § 5 odst. 4 písm. b) zákona a f) prvovýrobce, který vyrábí krmné směsi, přílohu uvedenou v § 5 odst. 4 písm. a) zákona. (3) Pokud žadatel o schválení provozu vykonává rovněž činnosti podléhající registraci, připojí rovněž přílohy podle odstavce 2. § 6 Údaje o krmivu (K § 4 odst. 10 a § 5 odst. 10 zákona) (1) Žadatel o schválení nebo registraci provozu pro výrobu v příloze týkající se údajů o krmivu uvede a) u krmných surovin a doplňkových látek skupiny a druhy, případně jejich obchodní názvy, b) u krmných směsí druhy zvířat, pro které jsou určeny; těmito zvířaty jsou 1. zvířata určená k produkci potravin, 2. zvířata určená k produkci potravin kromě přežvýkavců a ryb, 3. přežvýkavci, 4. ryby, 5. zvířata neurčená k produkci potravin a 6. masožravá kožešinová zvířata, c) údaje o použití krmných surovin živočišného původu, d) metodu zkoušení nových krmných surovin, pokud není uvedena v nařízení Komise (ES) č. 152/2009 ze dne 27. ledna 2009, kterým se stanoví metody odběru vzorků a laboratorního zkoušení pro úřední kontrolu krmiv, a e) údaje o používaných veterinárních léčivých přípravcích nebo meziproduktech, je-li předmětem žádosti výroba medikovaných krmiv. (2) Žadatel o schválení nebo registraci provozu pro uvádění produktů ke krmení na trh v příloze týkající se údajů o krmivu uvede a) skupiny krmných surovin, b) u doplňkových látek kategorie a funkční skupiny, c) u krmných směsí druhy zvířat, pro které jsou určeny; těmito zvířaty jsou zvířata uvedená v odstavci 1 písm. b), d) druhy krmných surovin živočišného původu, popřípadě údaje o jejich použití v kompletních a doplňkových krmivech, a e) metodu zkoušení nových krmných surovin, pokud není uvedena v nařízení Komise (ES) č. 152/2009. (3) V příloze týkající se údajů o krmivu kromě údajů uvedených v odstavci 2 uvede dovozcedovozce druhy dovážených produktů ke krmení, u premixů a krmných směsí také jejich složení a užití, případně obchodní název. (4) Provozovatel na úrovni prvovýroby, který vyrábí krmné směsi s použitím doplňkových krmiv v příloze týkající se údajů o krmivu, uvede a) druhy zvířat, pro které jsou určeny, a b) údaje o použití krmných surovin živočišného původu. § 7 Ověření homogenity doplňkových látek v krmivech nebo premixech (K § 4 odst. 10 a § 5 odst. 10 zákona) (1) Homogenitou se rozumí vlastnost, která vyjadřuje stav smísení složek krmiva nebo premixu. Produkt ke krmení je považován za dostatečně homogenní, pokud variační koeficient nepřesahuje a) 5 % u premixů, krmných směsí s obsahem kokcidiostatik, histomonostatik nebo krmných směsí s obsahem veterinárních léčivých přípravků, nebo b) 10 % u ostatních krmiv. (2) Účinnost míchacího zařízení, pokud jde o homogenituhomogenitu, prokazuje provozovatel Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (dále jen „ústav“) dokladem, který obsahuje a) název a adresu provozu, b) typ míchacího zařízení, výrobní číslo a rok výroby, c) název výrobcevýrobce míchacího zařízení, d) dobu míchání a počet otáček míchacího elementu a e) doklad o homogenitěhomogenitě přiložený výrobcemvýrobcem míchacího zařízení jako součást technické dokumentace nebo prohlášení provozovatele, že prokázal účinnost míchacího zařízení, pokud jde o homogennost v souladu s přílohou II Zařízení a vybavení bod 3. písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv. (3) Ověření homogenity produktu ke krmení provádí provozovatel v závislosti na množství a druhu vyráběného produktu pravidelně nejméně jednou za 2 roky, u medikovaných krmiv a meziproduktů nejméně jednou ročně. (4) Způsob ověření homogenityhomogenity zveřejní ústav na svých internetových stránkách. § 8 Osvědčení o odborné způsobilosti (K § 6 odst. 4 zákona) (1) Osvědčení o odborné způsobilostiodborné způsobilosti vydává ústav k a) výrobě doplňkových látek žadateli s vysokoškolským vzděláním získaným absolvováním magisterského studijního programu v oblasti biologie, chemie, biotechnologie, farmacie, lékařství, veterinární lékařství, potravinářství nebo zemědělství, a s odbornou praxí v minimální délce 2 let ve výrobě nebo používání doplňkových látek, b) výrobě premixů 1. žadateli s vysokoškolským vzděláním získaným absolvováním magisterského studijního programu v oblasti zemědělství nebo veterinárního lékařství, nebo 2. žadateli s vysokoškolským vzděláním získaným absolvováním magisterského nebo bakalářského studijního programu v oblasti biologie a s odbornou praxí v minimální délce 2 let ve výrobě nebo uvádění premixů nebo kompletních a doplňkových krmiv s použitím doplňkových látek nebo s použitím premixů na trh, c) výrobě krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů žadateli se středním vzděláním s maturitní zkouškou ve skupině oborů vzdělání Potravinářství a potravinářská chemie, ve skupině oborů vzdělání Zemědělství a lesnictví a ve skupině oborů vzdělání Veterinářství a veterinární prevence a s odbornou praxí v minimální délce 2 let ve výrobě krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů, nebo žadateli, který splňuje podmínky stanovené v písmenu b), d) uvádění doplňkových látek a premixů na trh žadateli se středním vzděláním s maturitní zkouškou. (2) Osvědčení o odborné způsobilostiodborné způsobilosti osoby odpovědné za výrobu medikovaných krmiv nebo meziproduktů3) vydává ústav žadateli s vysokoškolským vzděláním získaným absolvováním magisterského nebo bakalářského studijního programu v oblasti farmacie, lékařství, veterinární lékařství, chemie, zemědělství nebo biologie, a s odbornou praxí v minimální délce 2 let ve výrobě nebo přípravě léčivých přípravků nebo ve výrobě medikovaných krmiv nebo meziproduktů. (3) Osvědčení o odborné způsobilostiodborné způsobilosti osoby odpovědné za kontrolu jakosti medikovaných krmiv nebo meziproduktů3) vydává ústav žadateli s vysokoškolským vzděláním získaným absolvováním magisterského nebo bakalářského studijního programu v oblasti farmacie, lékařství, veterinární lékařství, chemie, zemědělství nebo biologie, a s odbornou praxí v minimální délce 2 let ve výrobě krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů, výrobě nebo přípravě léčivých přípravků nebo ve výrobě medikovaných krmiv nebo meziproduktů. § 9 Pojízdná výrobna krmiv [§ 7 odst. 7 písm. b) zákona] Provozovatel pojízdné výrobny krmiv, včetně provozovatele registrovaného nebo schváleného v jiném členském státě, který uvádí krmiva na trh v České republice, předkládá ústavu časový plán výroby krmiv, který obsahuje předpokládané období provozu, datum, hodinu a místo výroby, druhy vyráběných krmiv a registrační značku vozidla pojízdné výrobny krmiv. § 10 Kontrola rizik u prvovýrobců [§ 7 odst. 7 písm. c) zákona] V provozech/činnostech na úrovni prvovýroby musí provozovatel zabránit tomu, aby nedocházelo ke vzniku a) fyzikálního nebezpečí - zejména vniknutí cizích těles do produktů, například kusů dřev, kovů, znečišťujících produktů rostlinného původu, b) biologických nebezpečí, kterými jsou zejména 1. vznik patogenní mikroflóry, zejména ze zeminy a vody, salmonely, 2. vznik mykotoxinů produkovaných plísněmi, zejména aflatoxiny, fumonisiny, nebo 3. živočišní škůdci, zejména riziko zavlečení nákazy hmyzem, volně žijícími ptáky a hlodavci, c) chemických nebezpečí, kterým jsou zejména 1. těžké kovy, zejména arzen, kadmium, olovo, rtuť, 2. zakázané látky a produkty uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 a nežádoucí látkynežádoucí látky a produkty uvedené v přímo použitelných předpisech Evropské unie2), nebo 3. nesprávná používání doplňkových látek v krmivech. § 11 Kategorie krmných surovin k označování krmiv pro zvířata neurčená k produkci potravin s výjimkou kožešinových zvířat [K § 3 odst. 6 písm. c) zákona] Názvy kategorií krmných surovin, kterými se může v označení krmiv pro zvířata neurčená k produkci potravin, s výjimkou kožešinových zvířat, nahradit specifický název krmné suroviny, jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 12 Podmínky pro skladování objemných krmiv na zemědělské půdě [K § 3 odst. 6 písm. f) zákona] (1) Objemná krmiva jako siláž nebo senáž určená výhradně pro krmení hospodářských zvířat (dále jen „objemná krmiva“) lze volně ložená skladovat na zemědělské půdě, pokud a) jejich uložení je dočasné, jednorázové a nouzové po dobu maximálně 8 měsíců, sloužící k překlenutí nedostatku standardních skladovacích míst, b) jejich hmotnost nepřesahuje 200 t a byly sklizeny z plochy do 10 ha, c) místo pro jejich uložení (dále jen „úložiště“) je 1. na ploše, která není součástí vyhlášeného zvláště chráněného území5) a nachází se ve vzdálenosti minimálně 50 m od jeho hranice nebo hranice jeho ochranného pásma, 2. vzdáleno minimálně 50 m od povrchových vod a od ochranných pásem vodních zdrojů6), 3. umístěno na pozemku s maximální sklonitostí do 5 stupňů, 4. umístěno na pozemku (části dílu půdního bloku), který není meliorován odvodněním, není zamokřenou půdou vymezenou hlavními půdními jednotkami 65 až 767), není lehkou písčitou půdou nebo půdou na velmi propustném podloží vymezenou hlavními půdními jednotkami 04 a 057), a 5. zabezpečeno tak, aby nedošlo k průniku senážních nebo silážních šťáv do půdy a tím k poškození biologických, fyzikálních a chemických vlastností zemědělské půdy8) a k ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod, d) zemědělská půda, na níž jsou skladována objemná krmiva, bude uvedena do původního stavu do 1 roku od zahájení skladování a zahájení skladování objemných krmiv na zemědělské půdě bude oznámeno orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podle zvláštního právního předpisu8), e) budou spotřebována pro krmení hospodářských zvířat a f) místo a čas jejich uložení a vyskladnění byly písemně oznámeny příslušnému vodoprávnímu úřadu. (2) Sušina rostlinného materiálu naskladňovaného za účelem skladování na zemědělské půdě musí být po celou dobu skladování větší než 33 %. (3) Úložiště musí být zakryto tak, aby do něj nemohla vtékat srážková nebo povrchová voda a musí být zabráněno úniku silážních šťáv a tekutých výluhů mimo úložiště. Zakrytí musí být zajištěno po celou dobu skladování objemných krmiv na zemědělské půdě v souladu s předchozí větou. Zakrytím musí být dále zabráněno znehodnocení objemných krmiv. (4) Na stejném místě lze na zemědělské půdě uložit objemná krmiva opakovaně nejdříve po 4 letech od ukončení vyskladnění. (5) Při vyskladňování musí být zajištěno, aby nedocházelo ke kontaminaci objemných krmiv zeminou, a následnému zkrmování takto kontaminovaných objemných krmiv zvířatům. (6) O každém úložišti musí být vedena evidence9), do které se zaznamenává datum založení, sušina a množství naskladněného materiálu a termín vyskladnění. (7) Při opakovaném uložení objemných krmiv na stejném místě nebo při jejich skladování na zemědělské půdě po dobu delší než 8 měsíců musí být kromě podmínek stanovených v odstavcích 1 až 6 dále zajištěno, že objemná krmiva a) jsou skladována na místech vhodných k jejich uložení, schválených v havarijním plánu zpracovaném podle § 39 vodního zákona, a b) nejsou uložena na zemědělské půdě déle než 12 měsíců od data uložení. § 13 Přechodné ustanovení Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se dokončí podle vyhlášky č. 356/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. § 14 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 356/2008 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů. 2. Vyhláška č. 178/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 356/2008 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů. 3. Vyhláška č. 169/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 356/2008 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 178/2009 Sb. 4. Vyhláška č. 336/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 356/2008 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 5. Vyhláška č. 198/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 356/2008 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 6. Vyhláška č. 25/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 356/2008 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. § 15 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Vybraná ustanovení novel Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 355/2022 Sb. Čl. II Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Ministr: Ing. Jurečka v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 295/2015 Sb. Seznam skladištních škůdců A. blanokřídlí (Hymenoptera): mravenec faraon (Monomorium pharaonis); B. brouci (Coleoptera) například: 1. brouk houbař (Typhaea stercorea) 2. červotoč spížní (Stegobium paniceum) 3. červotoč tabákový (Lasioderma serricorne) 4. kornatec skladištní (Tenebroides mauritanicus) 5. korovník obilní (Rhyzopertha dominica) 6. kožojed obecný (Dermestes lardarius) 7. kožojed (Trogoderma granarium) 8. lesák bludný (Ahasverus advena) 9. lesák skladištní (Oryzaephilus surinamensis) 10. lesák moučný (Cryptolestes ferrugineus) 11. paličník skladištní (Necrobia rufipes) 12. pilous černý (Sitophilus granarius) 13. pilous rýžový (Sitophilus oryzae) 14. potemník hnědý (Tribolium castaneum) 15. potemník skladištní (Tribolium confusum) 16. potemník moučný (Tenebrio molitor) 17. rušník skladištní (Trogoderma granarium) 18. vrtavec zhoubný (Ptinus fur) 19. zrnokaz fazolový (Acanthoscelides obtectus) 20. zrnokaz hrachový (Bruchus pisorum); C. motýli (Lepidoptera) například: 1. makadlovka obilná (Sitotroga cereallela) 2. mol obilný (Nemapogon granella) 3. mol šatní (Tineola bisselliella) 4. zavíječ moučný (Ephestia kuehniella) 5. zavíječ paprikový (Plodia interpunctella) 6. zavíječ skladištní (Ephestia elutella); D. pisivky (Psocoptera): pisivka (Liposcelis corrodens); E. roztoč dravý (Cheyletus eruditus) - může být použit pro biologické hubení roztoče moučného nebo roztoče ničivého; F. roztoči (Acarina) například: 1. roztoč moučný (Acarus siro) 2. roztoč ničivý (Lepidoglyphus destructor); G. švábi (Blattaria) například: 1. šváb (Blatta orientalis) 2. rus domácí (Blattella germanica). Příloha č. 3 k vyhlášce č. 295/2015 Sb. DOPLŇKOVÉ LÁTKY Část A Obecná ustanovení (1) Mikroorganismy se pro účely této vyhlášky rozumí mikroorganismy tvořící kolonie. Aktivita mikroorganismů je počet mikroorganismů tvořících kolonie vyjádřený v jednotkách CFU. Počet jednotek CFU udává počet aktivních zárodků mikrobiálního kmene v 1 g výrobku (CFU/g). (2) Aktivita enzymů je vyjádřena v jednotkách enzymatické aktivity na 1 g výrobku (U/g). Jedna jednotka enzymatické aktivity je množství enzymu, které za definovaných podmínek katalyzuje za jednu minutu přeměnu jednoho mikromolu substrátu. (3) Nejnižší a nejvyšší obsah doplňkových látek stanovený v příloze se vztahuje na kompletní krmivo o vlhkosti 12 %, pokud není stanoveno jinak. (4) Seznam povolených doplňkových látek je uveden v Registru doplňkových látek podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat. Část B Seznam doplňkových látek uvedených na trh podle směrnice Rady 70/524/EHS, u kterých bylo předloženo oznámení v souladu s čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003, s výhledem na vyhodnocení těchto produktů Č. EU\| Doplňková látka\| Chemický vzorec, popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Max. stáří\| Obsah v mg/kg kompletního krmiva\| Jiná ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- min.\| max. 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 Konzervanty) E 200\| Kyselina sorbová\| C6H8O2\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 202\| Kalium-sorbát\| C6H7O2K\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 236\| Kyselina mravenčí\| CH2O2\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| V návodu k použití musí být uvedeno: „Kyselina mravenčí, ať samostatně nebo ve směsi s jinými kyselinami, kde představuje více než 50 % váhy směsi, nesmí být použita k aerobní kyselé konzervaci neošetřených obilovin s vlhkostí vyšší než 15 %.”. E 237\| Mravenčan sodný\| CHO2Na\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 238\| Mravenčan vápenatý\| C2H2O4Ca\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 250\| Dusitan sodný\| NaNO2\| psi, kočky\| -\| -\| 100\| jen do krmiv s vlhkostí minimálně 20 % E 260\| Kyselina octová\| C2H4O2\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 262\| Dvojoctan sodný\| C4H7O4Na\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 263\| Octan vápenatý\| C4H6O4Ca\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 270\| Kyselina mléčná\| C3H6O3\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 280\| Kyselina propionová\| C3H6O2\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 281\| Propionan sodný\| C3H5O2Na\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 282\| Propionan vápenatý\| C6H10O4Ca\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 284\| Propionan amonný\| C3H9O5N\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 295\| Mravenčan amonný\| CH5O2N\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 296\| Kyselina jablečná (L- nebo DL-)\| C4H6O5\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 327\| Mléčnan vápenatý\| C6H10O6Ca\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 330\| Kyselina citrónová\| C6H8O7\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva Č. EU\| Doplňková látka\| Chemický vzorec, popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Max. stáří\| Obsah v mg/kg kompletního krmiva\| Jiná ustanovení max. ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- min.\| max. 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 Antioxidanty) E 310\| Propylgalát\| C10H12O5\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| 100\| pro všechna krmiva E 321\| Butylhydroxytoluen (BHT)\| C15H24O\| všechny druhy nebo kategorie zvířat mimo psy\| -\| -\| 150 samotný nebo dohromady s E 320 a/nebo E 324\| pro všechna krmiva psi\| -\| -\| 150 samotný nebo dohromady s E 320\| směs etoxyquinu s BHA a/nebo BHT nesmí překročit 150 mg v 1 kg kompletního krmiva Č. EU\| Doplňková látka\| Chemický vzorec, popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Max. stáří\| Obsah v mg/kg kompletního krmiva\| Jiná ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- \| \| \| \| \| min.\| max.\| 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 Emulgátory, stabilizátory, zhušťující a želírující látky) E 406\| Agar-agar\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 407\| Karagenan\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 410\| Moučka ze svatojánského chleba\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 412\| Guarová guma\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 413\| Tragacant\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 414\| Arabská guma (acacia)\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 415\| Xanthanová guma\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 433\| Polyoxyetylén-(20)- sorbitanmonooleát\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| s ostatními polyoxy-etylen-sorbitany\| jen v mléčných krmných směsích E 460\| Celulosa mikrokrystalická\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 461\| Metylcelulosa\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 462\| Etylcelulosa\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 463\| Hydroxypropylcelulosa\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 464\| Hydroxypropylmetylcelulosa\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 466\| Karboxymetyl-celulosa (sodná sůl karboxymetyleteru celulosy)\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 484\| Polyetylénglykolglycerylricinoleát\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 487\| Ester polyetylenglykolu a mastných kyselin ze sojového oleje\| -\| telata\| -\| -\| 6 000\| jen v mléčných krmných směsích E 493\| Sorbitan-monolaurát\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva Č. EU\| Doplňková látka\| Chemický vzorec, popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Max. stáří\| Obsah v mg/kg kompletního krmiva\| Jiná ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- min.\| max. 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 Pojiva, protispékavé látky a koagulanty) E 551a\| Kyselina křemičitá, vysrážená a sušená\| dioxin max. 500 pg WHO-PCDD/F-TEQ/kg\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 551b\| Oxid křemičitý, koloidní\| dioxin max. 500 pg WHO-PCDD/F-TEQ/kg\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 551c\| Křemelina (čištěné diatomické půdy)\| dioxin max. 500 pg WHO-PCDD/F-TEQ/kg\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 552\| Křemičitan vápenatý, syntetický\| dioxin max. 500 pg WHO-PCDD/F-TEQ/kg\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 554\| Křemičitan sodnohlinitý, syntetický\| dioxin max. 500 pg WHO-PCDD/F-TEQ/kg\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 559\| Kaolinitické jíly, prosté azbestu\| přirozená směs hlinotvorných materiálů s obsahem komplexu vodu obsahujících křemičitanů hliníku, jejichž hlavní složkou je kaolinit, min. 65 % dioxin max. 500 pg WHO-PCDD/F-TEQ/kg\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 560\| Steatit, obsahující chlorit (přirozené směsi)\| přirozené směsi steatitu a chloritu bez azbestu s min. čistotou směsí 85 %\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 561\| Vermikulit\| přirozený hořečnato-hlinito-železnatý silikát, žárem expandovaný, azbestu prostý, fluor max. 0,3 g/kg dioxin max. 500 pg WHO-PCDD/F-TEQ/kg\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 562\| Sepiolit\| přirozená usazenina křemičitanu hořečnatého obsahující min. 60 % sepiolitu a max. 30 % montmorilonitu, azbestu prostý\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| 20 000\| pro všechna krmiva E 563\| Sepiolitický jíl\| vodu obsahující křemičitan hořečnatý obsahující min. 40 % sepiolitu a 25 % illitu, azbestu prostý\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| 20 000\| pro všechna krmiva E 565\| Lignosulfáty\| dioxin max. 500 pg WHO-PCDD/F-TEQ/kg\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 566\| Natrolit fonolit\| přirozená směs hlinitých křemičitanů, alkalických zemin a hydroxykřemičitanů hlinitých, natrolitu (43 — 46,5 %) a živce dioxin max. 500 pg WHO-PCDD/F-TEQ/kg\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| 25 000\| pro všechna krmiva E 599\| Perlit\| přírodní silikát sodíku a hliníku (Na2SiO3 a Al2(SiO3)3) žárem expandovaný, azbestu prostý dioxin max. 500 pg WHO-PCDD/F-TEQ/kg\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva Číslo (nebo č. EU)\| Doplňková látka\| Chemický vzorec, popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Max. stáří\| Obsah v mg/kg kompletního krmiva\| Jiná ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- min.\| max. 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 Radionuklidní pojiva) 1\\. Radioaktivní pojiva cesia (137Cs a 134Cs) 1.1\| Hexakyanoželeznatan (II) železito (III) amonný\| NH4Fe(III)[Fe(II)(CN)6)]\| prasata, přežvýkavci\| -\| 50\| 500\| V návodu k použití musí být uvedeno: „Pouze pro omezená geografická území v případě kontaminace radionuklidy. Denní množství hexakyanoželeznatanu (II) železito (III) amonného musí být mezi 10-150 mg /10 kg živé hmotnosti.". Č. EU\| Doplňková látka\| Chemický vzorec, popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Max. stáří\| Obsah v mg/kg kompletního krmiva\| Jiná ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- min.\| max. 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 Regulátory kyselosti) E 296\| Kyselina DL- a L- jablečná\| -\| psi, kočky\| -\| -\| -\| - Č. EU\| Doplňková látka\| Chemický vzorec, popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Max. stáří\| Obsah v mg/kg kompletního krmiva\| Jiná ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- min.\| max. 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 Barviva včetně pigmentů) 1\\. Jiná barviva E 102\| Tartrazin\| C16H9N4O9S2Na3\| okrasné rybky, psi a kočky\| -\| -\| -\| - E 110\| Žluť FCF\| C16H10N2O7S2Na2\| okrasné rybky, psi, kočky, hlodavci, okrasné ptactvo\| -\| -\| -\| - 1\\. Jiná barviva E 132\| Indigotin (synonymum indigocarmine)\| C16H8N2O8S2Na2\| okrasné rybky\| -\| -\| -\| - 2\\. Barviva povolená pro barvení potravin E 133\| Briliantová modř FCF\| -\| psi a kočky\| -\| -\| -\| - E 150\| Barvivo karamel E 150b, c, d povolené pro barvení potravin\| -\| všechny druhy a kategorie zvířat\| -\| -\| -\| - E 141\| Měďnatý komplex chlorofylinu\| -\| psi a kočky\| -\| -\| -\| - E 172\| Oxid železa červený, černý a žlutý\| -\| všechny druhy a kategorie zvířat s výjimkou koní\| -\| -\| -\| - E 129\| Červeň Allura AC\| -\| psi a kočky\| -\| -\| -\| - E 120\| Karmín\| -\| psi a kočky\| -\| -\| -\| - E 132\| Indigotin\| -\| psi a kočky\| -\| -\| -\| - E 124\| Ponceau 4R\| -\| psi a kočky\| -\| -\| -\| - E 110\| Sunset yellow FCF\| -\| psi a kočky\| -\| -\| -\| - Č. EU\| Doplňková látka\| Chemický vzorec, popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Max. stáří\| Obsah v mg/kg kompletního krmiva\| Jiná ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- min.\| max. 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 Zchutňovadla) E 954 III\| Sacharin sodná sůl\| C7H4NNaO3S\| Selata\| 4 měsíce\| -\| 150\| - Č. EU\| Doplňková látka\| Chemický vzorec, popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Max. stáří\| Max. obsah v mg/kg kompletního krmiva\| Jiná ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 Vitaminy, provitaminy a chemicky definované látky s obdobnými účinky) -\| Vitamin B12 (přípravek vitaminu B12)\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| pro všechna krmiva Číslo EU\| Doplňková látka\| Složení, chemický vzorec\| Druh nebo kategorie zvířat\| Max. stáří\| Obsah mg účinné látky/kg kompletního krmiva\| Jiná ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Min.\| Max. 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 Kokcidiostatika a histomonostatika) E 764\| Halofuginon hydrobromid\| DL-trans-7-bromo-6-chloro-3-(3-(3-hydroxy-2-piperidyl) acetonyl) quinazolin-4-(3H)-1-hydrobromid\| výkrm kuřat\| -\| 2\| 3\| ochranná lhůtaochranná lhůta: nejméně 5 dnů krůty\| 12 týdnů Vysvětlivka: *) Další doplňkové látky ze skupiny konzervantů, antioxidantů, emulgátorů, stabilizátorů, zahušťujících a želírujících látek, pojiv, protispékavých látek a koagulantů, látek pro kontrolu kontaminace radionuklidy, regulátorů kyselosti, barviv, zchutňujících látek, vitamínů, provitamínů a chemicky přesně definovaných látek se srovnatelným účinkem, sloučenin stopových prvků, aminokyselin, jejich solí a analogů a kokcidiostatik a histomonostatik jsou povoleny přímo použitelnými předpisy EU a jsou uvedeny v registru doplňkových látek https://ec.europa.eu/food/sites/food/files/safety/docs/animalfeed-eu-reg-comm_register_feed_additives_1831-03.pdf. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 295/2015 Sb. Kategorie krmných surovin pro označování krmných směsí pro zvířata neurčená k produkci potravin s výjimkou kožešinových zvířat Kategorie\| Zahrnuje ---\|--- 1\| 2 1\\. Maso a výrobky živočišného původu\| Všechny masité části poražených teplokrevných suchozemských zvířat v čerstvém stavu nebo vhodným způsobem konzervované, dále veškeré výrobky a vedlejší výrobky, vzniklé při zpracování těl nebo části těl teplokrevných suchozemských zvířat. 2\\. Mléko a mléčné výrobky\| Veškeré mléčné výrobky v čerstvém stavu nebo vhodným způsobem konzervované, vedlejší výrobky získané při zpracování mléka. 3\\. Vejce a výrobky z vajec\| Veškeré vaječné výrobky v čerstvém stavu nebo vhodným způsobem konzervované, vedlejší výrobky z jejich zpracování. 4\\. Oleje a tuky\| Veškeré živočišné a rostlinné oleje a tuky. 5\\. Kvasnice\| Veškeré druhy kvasnic, pokud byly devitalizovány a usušeny. 6\\. Ryby a vedlejší výrobky z ryb\| Ryby nebo části ryb v čerstvém stavu nebo vhodným způsobem konzervované, vedlejší výrobky z jejich zpracování. 7\\. Obiloviny\| Veškeré druhy obilovin bez ohledu na jejich zpracování nebo výrobky obsahující škrobnatý endosperm. 8\\. Zeleniny\| Veškeré druhy zelenin a luštěnin v čerstvém stavu nebo vhodným způsobem konzervované. 9\\. Vedlejší výrobky rostlinného původu\| Vedlejší výrobky ze zpracování rostlinných produktů, zejména obilovin, zelenin, luštěnin a olejnatých semen. 10\\. Bílkovinné extrakty rostlinného původu\| Veškeré výrobky rostlinného původu, u nichž byla bílkovinná složka vhodným způsobem koncentrována na nejméně 50 % dusíkatých látek v sušině, které mohou mít změněnou texturu (strukturu). 11\\. Minerální látky\| Veškeré anorganické látky vhodné pro výživu zvířat. 12\\. Cukry\| Veškeré druhy cukrů. 13\\. Ovoce\| Veškeré druhy ovoce v čerstvém stavu nebo vhodným způsobem konzervované. 14\\. Ořechy\| Veškeré plody ze skořápek. 15\\. Semena\| Veškeré druhy semen v celém stavu nebo drcené. 16\\. Řasy\| Veškeré řasy v čerstvém stavu nebo vhodným způsobem konzervované. 17\\. Měkkýši a korýši\| Veškeré druhy měkkýšů, korýšů, lastur (mušlí) v čerstvém stavu nebo vhodným způsobem konzervované a vedlejší výrobky vzniklé při jejich zpracování. 18\\. Hmyz\| Veškeré druhy hmyzu ve všech vývojových stádiích. 19\\. Pekařské výrobky\| Veškeré druhy chleba, koláčů, sušenek a těstovin. 1) Směrnice Komise 82/475/EHS ze dne 23. června 1982, kterou se stanoví skupiny krmných surovin, které mohou být použity k označování krmných směsí pro domácí zvířata, v platném znění. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech, v platném znění. 2) Například Nařízení Komise (EU) č. 574/2011 ze dne 16. června 2011, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální limity dusitanů, melaminu, Ambrosia spp. a o křížovou kontaminaci určitými kokcidiostatiky a histomonostatiky, a kterým se konsolidují přílohy I a II uvedené směrnice. Nařízení Komise (EU) č. 277/2012 ze dne 28. března 2012, kterým se mění přílohy I a II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy a akční prahy dioxinů a polychlorovaných bifenylů, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy a akční prahy dioxinů a polychlorovaných bifenylů. Nařízení Komise (EU) č. 744/2012 ze dne 16. srpna 2012, kterým se mění přílohy I a II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy arsenu, fluoru, olova, rtuti, endosulfanu, dioxinů, Ambrosia spp., diclazurilu a lasalocidu sodného A a o akční prahy pro dioxiny. Nařízení Komise (EU) č. 107/2013 ze dne 5. února 2013, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy melaminu v krmivech v konzervách pro zvířata v zájmovém chovu. Nařízení Komise (EU) č. 1275/2013 ze dne 6. prosince 2013, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy arsenu, kadmia, olova, dusitanů, hořčičného oleje těkavého a škodlivých botanických nečistot. Nařízení Komise (ES) č. 2015/186, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy arsenu, fluoru, olova, rtuti, endosulfanu a semen druhu Ambrosia. 3) Příloha I oddíl 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4. 4) Například nařízení Komise (ES) č. 2148/2004 ze dne 16. prosince 2004 o trvalém a dočasném povolení některých doplňkových látek a o povolení nových použití již povolené doplňkové látky v krmivech, nařízení Komise (ES) č. 358/2005 ze dne 2. března 2005 o časově neomezeném povolení některých doplňkových látek a povolení nových použití doplňkových látek, které jsou již povoleny v krmivech, nařízení Komise (ES) č. 492/2006 ze dne 27. března 2006 o dočasném a trvalém povolení některých doplňkových látek v krmivech. 5) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7) Vyhláška č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci. 8) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. 9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv. 10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4 o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 183/2005 a o zrušení směrnice 90/167/EHS.

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.