Split (1)

train · 19.1k rows

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Vyhláška č. 294/2015 Sb.	Vyhláška č. 294/2015 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích Vyhlášeno 9. 11. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 122/2015 * ČÁST PRVNÍ - ÚPRAVA PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH (§ 1 — § 16) * ČÁST DRUHÁ - VÝJIMKY Z OMEZENÍ JÍZDY NĚKTERÝCH VOZIDEL (§ 17 — § 17) * ČÁST TŘETÍ - OZNAČOVÁNÍ OSOB, VĚCÍ A VOZIDEL VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH (§ 18 — § 22) * ČÁST ČTVRTÁ - ŘÍZENÍ PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH (§ 23 — § 26) * ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÉ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 27 — § 27) * § 28 - Zrušovací ustanovení * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 29 — § 29) č. 1 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. č. 12 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. č. 13 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. č. 14 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. č. 15 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. č. 16 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (386/2023 Sb.) 294 VYHLÁŠKA ze dne 27. října 2015, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích Ministerstvo dopravy stanoví podle § 137 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) k provedení § 5 odst. 1 písm. d), § 10 odst. 5, § 43 odst. 6, § 45 odst. 6, § 56 odst. 8, § 62 odst. 5, § 63 odst. 2, § 65 odst. 3, § 66 odst. 3, § 67 odst. 1 a 11, § 68 odst. 3, § 75 odst. 7, § 78 odst. 5 a § 79 odst. 9 zákona: ČÁST PRVNÍ ÚPRAVA PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH HLAVA I DOPRAVNÍ ZNAČKY Díl 1 Svislé dopravní značky Oddíl 1 Obecná ustanovení o svislých dopravních značkách § 1 Provedení svislých dopravních značek (1) Stálé dopravní značky se upevňují na sloupky, budovy nebo jiné konstrukce pevně spojené se zemí. (2) Červené a bílé pruhy na sloupku (stojánku), na němž je umístěna přenosná dopravní značka, mají šířku 100 až 200 mm a retroreflexní provedení. (3) Proměnné dopravní značky jsou značky, jejichž provedení se může měnit. Barevné provedení proměnných dopravních značek může být odlišné od stálých dopravních značek, a to tak, že podklad proměnných dopravních značek je tmavý a nápisy, symboly a ohraničení světlé. (4) Pro zdůraznění významu a zlepšení viditelnosti lze svislou dopravní značku umístit na retroreflexním žlutozeleném fluorescenčním podkladu. Takový podklad nelze použít v kombinaci se světelnými signály. § 2 Umístění svislých dopravních značek (1) Svislé dopravní značky se umísťují tak, aby byly pro účastníky provozu na pozemních komunikacích, pro které jsou určeny, včas a z dostatečné vzdálenosti viditelné. (2) Svislé dopravní značky se umísťují při pravém okraji pozemní komunikace nebo nad vozovkou; pro zdůraznění jejich významu mohou být značky nacházející se při pravém okraji pozemní komunikace zopakovány i při levém okraji pozemní komunikace. (3) Svislé dopravní značky „Stezka pro chodce“, „Konec stezky pro chodce“, „Stezka pro cyklisty“, „Konec stezky pro cyklisty“, „Stezka pro chodce a cyklisty společná“, „Konec stezky pro chodce a cyklisty společné“, „Stezka pro chodce a cyklisty dělená“, „Konec stezky pro chodce a cyklisty dělené“, „Stezka pro jezdce na zvířeti“, „Konec stezky pro jezdce na zvířeti“ a svislé dopravní značky zónové (konec zóny) lze, je-li to vhodné, umístit pouze při levé straně pozemní komunikace na rub jiné z uvedených dopravních značek. (4) Značky upravující zastavení nebo stání se umísťují při tom okraji vozovky nebo pozemní komunikace, k němuž se vztahují. (5) Stálé značky ani jejich konstrukce nesmějí zasahovat do vymezené části dopravního prostoru určené pro provoz vozidelvozidel. (6) Je-li nutné v zájmu bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích na místo s omezením, zákazem nebo příkazem předem upozornit z větší vzdálenosti, použije se odpovídající svislá dopravní značka doplněná dodatkovou tabulkou „Vzdálenost“, pro označení místa na odbočující pozemní komunikaci dodatkovou tabulkou „Směrová šipka“ (dále jen „předběžná značka“). (7) Svislá dopravní značka, z níž vyplývá povinnost zastavitzastavit vozidlovozidlo, musí být umístěna tak, aby byl řidičřidič s přihlédnutím k místním podmínkám schopen vozidlovozidlo bezpečně zastavitzastavit. Není-li možné tento požadavek dodržet, použije se také předběžná nebo jiná vhodná značka. (8) Sloupky nebo stojany přenosných dopravních značek mohou být v odůvodněných případech umístěny výjimečně i na vozovce. (9) Na dopravních značkách a jejich sloupcích, stojanech nebo konstrukcích nesmí být vyznačeno nebo umístěno nic, co nesouvisí s dopravní značkou, dopravním zařízením nebo zařízením pro dopravní informace. § 3 Platnost svislých dopravních značek (1) Svislá dopravní značka umístěná vedle pozemní komunikace platí pro celou pozemní komunikaci v daném směru jízdy s výjimkou značky upravující zastavení nebo stání, která platí jen pro tu stranu pozemní komunikace, u níž je umístěna. (2) Svislá dopravní značka umístěná nad vozovkou platí pro celou vozovku v daném směru jízdy. Je-li však nad vyznačeným jízdním pruhemjízdním pruhem umístěna zákazová nebo příkazová značka, platí jen pro jízdní pruhjízdní pruh, nad nímž je umístěna. (3) Zákaz, omezení nebo příkaz je ukončen nejbližší křižovatkoukřižovatkou nebo příslušnou dopravní značkou. (4) Platnost zákazu, omezení nebo příkazu vyjádřeného přenosnou dopravní značkou umístěnou na vozidlevozidle, které označuje pohyblivé pracoviště tvořené pomalu se pohybujícím vozidlemvozidlem nebo skupinou vozidelvozidel, končí 100 m ve směru jízdy za tímto vozidlemvozidlem nebo za posledním vozidlemvozidlem skupiny, jedná-li se o skupinu vozidelvozidel. (5) Značky upravující přednost „Křižovatka s vedlejší pozemní komunikací“, „Hlavní pozemní komunikace“, „Konec hlavní pozemní komunikace“, „Dej přednost v jízdě!“, „Dej přednost v jízdě tramvaji!“ a „Stůj, dej přednost v jízdě!“ platí pro nejbližší křižovatkukřižovatku. (6) Platnost zónové dopravní značky je ukončena značkou informující o jejím konci, není-li stanoveno jinak. Dopravní značka „Stezka pro chodce“, „Stezka pro cyklisty“, „Stezka pro chodce a cyklisty společná“, „Stezka pro chodce a cyklisty dělená“ nebo „Stezka pro jezdce na zvířeti“ ukončuje platnost jiné z těchto dopravních značek. (7) Platnost informativních značek označujících parkoviště končí 5 m před hranicí nejbližší křižovatkykřižovatky, není-li způsob a uspořádání dovoleného stání vyznačen vodorovnými dopravními značkami nebo není-li platnost informativních značek označujících parkoviště ukončena jiným způsobem. Vjezd na místa ležící mimo pozemní komunikace nebo výjezd z nich platnost těchto dopravních značek přerušuje. (8) Neplatnost dopravní značky nebo její části, která vyplývá z přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, lze vyjádřit a) škrtnutím oranžovo-černým pruhem (pruhy) nebo překrytím červeným křížem; tímto způsobem však nesmí být vyjádřena neplatnost svislé dopravní značky upravující přednost, nebo b) jiným způsobem, například zakrytím nebo demontáží činné plochy značky. Oddíl 2 Zvláštní ustanovení o svislých dopravních značkách a jejich rozdělení § 4 Výstražné značky (1) Výstražné značky se zpravidla umísťují před označovaným místem mimo obecobec ve vzdálenosti 100 až 250 m, v obciobci 50 až 100 m. Není-li možné z vážných důvodů stanovené rozmezí vzdálenosti dodržet, doplní se výstražná dopravní značka o dodatkovou tabulku „Vzdálenost“ s udáním skutečné vzdálenosti k označovanému místu. Na stezce pro cyklisty a stezce pro chodce a cyklisty lze tuto vzdálenost zkrátit. (2) Provedení, význam, popřípadě užití výstražných značek je uvedeno v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 5 Značky upravující přednost Provedení, význam, popřípadě užití značek upravujících přednost je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 6 Zákazové značky (1) Zákazové značky se umísťují u místa, odkud zákaz nebo omezení platí, popřípadě kde končí. Značku lze pro zdůraznění opakovat i v průběhu platnosti zákazu nebo omezení. (2) Provedení, význam, popřípadě užití zákazových značek je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 7 Příkazové značky (1) Příkazové značky se umísťují u místa, kde příkaz začíná, popřípadě končí. (2) Provedení, význam, popřípadě užití příkazových značek je uvedeno v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 8 Informativní značky (1) Informativní značky se rozdělují na informativní značky zónové, informativní značky provozní, informativní značky směrové a informativní značky jiné. (2) Informativní značky zónové označují začátek nebo konec oblasti, ve které platí příslušná ustanovení pravidel provozu na pozemních komunikacích vyplývající z právního předpisu. (3) Barevné provedení informativních značek směrových se může od jejich vyobrazení dle této vyhlášky lišit v závislosti na druhu cíle nebo kategorii pozemní komunikace, k níž značky směřují nebo na níž se nacházejí. Pro dálnicedálnice se používá podklad v barvě zelené, pro ostatní pozemní komunikace v barvě modré nebo bílé. (4) Provedení, význam, popřípadě užití informativních značek je uvedeno v příloze č. 5 k této vyhlášce. § 9 Dodatkové tabulky Provedení, význam, popřípadě užití dodatkových tabulek je uvedeno v příloze č. 6 k této vyhlášce. § 10 Určené symboly (1) Na svislých dopravních značkách je možné pro doplnění, upřesnění nebo jako náhradu textové informace použít určený symbol. Na informativních značkách, dodatkových tabulkách a zařízeních pro provozní informace je možné použít i jiný vhodný obecně srozumitelný symbol. (2) Provedení, význam, popřípadě užití určených symbolů je uvedeno v příloze č. 7 k této vyhlášce. Díl 2 Vodorovné dopravní značky § 11 Obecná ustanovení k vodorovným dopravním značkám (1) Vodorovné dopravní značky se vyznačují na vozovku nebo jinou zpevněnou část pozemní komunikace. (2) Přechodné vodorovné dopravní značky vyjadřující čáry nebo šipky nebo označující přechody pro chodce nebo jízdní pruhyjízdní pruhy pro cyklisty jsou provedeny žlutou nebo oranžovou barvou. Mohou být provedeny také v podobě obrysu příslušné vodorovné dopravní značky. (3) Dočasná neplatnost vodorovných dopravních značek se vyznačuje přeškrtnutím žlutými nebo oranžovými čarami. § 12 Rozdělení vodorovných dopravních značek (1) Vodorovné dopravní značky se rozdělují na podélné čáry, příčné čáry, šipky, označení stání a parkovišť, označení zastávek a zákazů zastavení a stání, ostatní vodorovné dopravní značky. (2) Označení stání a parkovišť se užívají k vyznačení uspořádání zastavení a stání a popřípadě stanovení způsobu stání ve vztahu k okraji pozemní komunikace nebo uspořádání prostoru parkoviště. (3) Provedení, význam, popřípadě užití vodorovných dopravních značek je uvedeno v příloze č. 8 k této vyhlášce. HLAVA II SVĚTELNÉ A AKUSTICKÉ SIGNÁLY § 13 Světelné signály (1) Světelné signály pro chodce musí být doplněny příslušným akustickým signálem. (2) Druhy, provedení, význam, popřípadě užití světelných signálů je uvedeno v příloze č. 9 k této vyhlášce. § 14 Akustické signály (1) Akustické signály informují osoby se zrakovým postižením o aktuálním světelném signálu na křižovatkáchkřižovatkách a přechodech pro chodce řízených světelnými signály. V místech křížení dráhy s pozemní komunikací akustické signály informují o aktuálním světelném signálu dvou vedle sebe umístěných střídavě přerušovaných červených světel. (2) Akustické signály na přechodech pro chodce mají zvuk tikání nebo krátkých tónů o frekvenci 450 až 550 Hz. (3) Zařízení pro akustickou signalizaci musí umožňovat osobě se zrakovým postižením, která přistupuje k místu (stožáru) s akustickou signalizací, bezpečně rozlišit, je-li v jejím směru chůze signál pro chodce se znamením „Stůj!“ nebo signál pro chodce se znamením „Volno“. (4) „Signál pro chodce se znamením Stůj!“, „Signál pro chodce a cyklisty se znamením Stůj!“ a „Signál dvou vedle sebe umístěných střídavě přerušovaných červených světel“ jsou vyjádřeny akustickým signálem. Fáze červeného světelného signálu je navěštěná akustickým signálem o kmitočtu 1,5 Hz (1,5 tepů za sekundu). Na světelném přejezdovém zabezpečovacím zařízení je zvuk akustického signálu o oktávu vyšší. (5) „Signál pro chodce se znamením Volno“ a „Signál pro chodce a cyklisty se znamením Volno“ jsou vyjádřeny akustickým signálem. Fáze zeleného světelného signálu je navěštěná akustickým signálem o kmitočtu 8 Hz (8 tepů za sekundu). Na světelném přejezdovém zabezpečovacím zařízení je zvuk akustického signálu o oktávu vyšší. HLAVA III DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ § 15 (1) Dopravními zařízeními jsou a) dopravní zařízení uvedená v příloze č. 10 této vyhlášky, b) odrazky, které se umísťují v barvě oranžové vpravo a v barvě bílé vlevo ve směru jízdy, c) odrazové zrcadlo, d) zábradlí, svodidla, vodicí stěna, vodicí práh, vodicí obrubník, e) dopravně bezpečnostní zařízení, kterými jsou zejména tlumiče nárazu a zařízení pro dopravně bezpečnostní informace. (2) Pro umísťování dopravních zařízení se použijí ustanovení o umísťování svislých dopravních značek. Dopravní zařízení mohou být umístěna také při levém okraji pozemní komunikace. (3) Druhy, provedení, význam, popřípadě užití některých dopravních zařízení je uvedeno v příloze č. 10 k této vyhlášce. HLAVA IV ZAŘÍZENÍ PRO PROVOZNÍ INFORMACE § 16 (1) Pro umísťování zařízení pro provozní informace se použijí ustanovení o umísťování svislých dopravních značek. Zařízení pro provozní informace mohou být umístěna také při levém okraji pozemní komunikace. (2) Druhy, provedení, význam, popřípadě užití zařízení pro provozní informace je uvedeno v příloze č. 11 k této vyhlášce. ČÁST DRUHÁ VÝJIMKY Z OMEZENÍ JÍZDY NĚKTERÝCH VOZIDEL § 17 Žádost o udělení výjimky z omezení jízdy některých vozidel Žádost o udělení výjimky z omezení jízdy některých vozidelvozidel obsahuje a) jméno, příjmení a obvyklé bydliště fyzické osoby nebo, je-li žadatelem právnická osoba, její obchodní firmu (název), identifikační číslo (bylo-li jí přiděleno) a sídlo, b) územní rozsah, popřípadě trasu pohybu vozidlavozidla, a dobu požadované výjimky, c) účel a zdůvodnění výjimky, d) státní poznávací značku, druh, tovární značku a typ vozidlavozidla, jehož se má výjimka týkat, e) jméno, příjmení a trvalý pobyt nebo obchodní firmu (název), identifikační číslo (bylo-li mu přiděleno) a sídlo provozovatele vozidlaprovozovatele vozidla, není-li sám žadatelem, f) podpis žadatele, popřípadě otisk jeho razítka. ČÁST TŘETÍ OZNAČOVÁNÍ OSOB, VĚCÍ A VOZIDEL VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH § 18 Podrobnosti o označení překážky provozu na pozemních komunikacích (1) Způsob a rozsah označení překážky provozu na pozemní komunikaci volí její původce, popřípadě vlastník nebo správce pozemní komunikace s přihlédnutím k poloze a charakteru překážky, stupni možného ohrožení a dopravnímu významu dotčené pozemní komunikace. (2) Policista nebo strážník obecní policie může na překážku provozu na pozemní komunikaci po dobu nezbytně nutnou k zajištění bezpečnosti provozu upozornit vozidlemvozidlem vybaveným zvláštním výstražným světlem modré barvy, popřípadě jiným vhodným způsobem. § 19 Vzor a způsob užití oděvních doplňků s označením z retroreflexního materiálu (1) Oděvními doplňky jsou blůza, kabát, tričko, vesta nebo kalhoty fluorescenční žluté nebo fluorescenční oranžovo-červené barvy doplněné retroreflexními pásy (dále jen „výstražný oděv“). Retroreflexní pásy a fluorescenční plochy musí být na výstražném oděvu vhodně umístěny a provedeny v dostatečné ploše. Tyto podmínky jsou splněny, odpovídá-li výstražný oděv požadavkům příslušné harmonizované evropské normy1). (2) Vzory výstražných oděvů jsou vyobrazeny v příloze č. 12 k této vyhlášce. § 20 Označení osob oprávněných zastavovat vozidla (1) Osoba vykonávající práce spojené se správou, údržbou, měřením, opravami a výstavbou pozemní komunikace nebo k zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, jsou-li tyto činnosti vykonávány při zachování provozu na dotčené části pozemní komunikace, musí mít na sobě oblečen výstražný oděv. (2) Osoba pověřená obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností k zajištění bezpečného přechodu dětí a školní mládeže přes pozemní komunikaci v blízkosti školního zařízení (dále jen „pověřená osoba“) musí mít na sobě oblečen výstražný oděv „Označení pověřené osoby zajišťující bezpečný přechod dětí a školní mládeže“ nebo „Vesta“. (3) Osoba uvedená v povolení zvláštního užívání pozemní komunikace spočívajícího v pořádání sportovní, kulturní, náboženské, zábavní nebo obdobné akce podle zákona o pozemních komunikacích musí mít na sobě oblečen výstražný oděv. (4) Osoba uvedená v povolení zvláštního užívání podle zákona o pozemních komunikacích jako doprovod při přepravě zvlášť těžkých nebo rozměrných nákladů musí mít na sobě oblečen výstražný oděv. § 21 Speciální označení vozidel a osob (1) Speciální označení vozidelvozidel, vyobrazení a význam je uvedeno v příloze č. 13 k této vyhlášce. (2) Speciální označení osoby nevidomé je bílá hůl, označení osoby hluchoslepé je hůl s bílými a červenými pruhy o šířce 100 mm. Bílá hůl i hůl s bílými a červenými pruhy musí být opatřena nejméně jedním reflexním bílým pruhem šířky 50 mm a nejméně souvislá třetina její délky musí mít průměr nejméně 12 mm. § 22 Označení sedadel vybavených zádržným systémem (1) U vozidlavozidla kategorie M2 nebo M32) registrovaného v České republice, které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, musí být viditelně pro každé sedadlo umístěn výrazně zobrazený piktogram, který může být v horní části doplněn textem „PŘIPOUTEJTE SE“. (2) Základní plocha piktogramu je kruh modré barvy a symbol postavy, který je proveden barvou bílou. Průměr kruhu piktogramu nesmí být menší než 7,5 cm. Vzor piktogramu je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce. ČÁST ČTVRTÁ ŘÍZENÍ PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH § 23 Pokyny při řízení provozu na pozemních komunikacích (1) Pokyny policisty při řízení provozu na pozemních komunikacích jsou a) „Stůj!“, b) „Pozor!“, c) „Volno!“, d) „Zrychlit jízdu!“, e) „Zpomalit jízdu!“. (2) Vyobrazení postojů a pokynů policisty při řízení provozu na pozemních komunikacích je uvedeno v příloze č. 14 k této vyhlášce. § 24 Výstroj a označení příslušníka vojenské pořádkové služby (1) Příslušník vojenské pořádkové služby je při řízení provozu na pozemních komunikacích ustrojen ve vojenském stejnokroji, doplněném výstražnou vestou žluté barvy se dvěma vodorovnými a dvěma svislými retroreflexními pásy o šířce minimálně 50 mm. Provedení vesty musí odpovídat zvláštnímu technickému předpisu1). (2) Při řízení provozu na pozemních komunikacích užívá příslušník vojenské pořádkové služby dopravní zařízení „Směrovka“ nebo „Zastavovací terč pro policisty“. § 25 Pověření příslušníka vojenské pořádkové služby k řízení provozu na pozemních komunikacích (1) Pověření příslušníka vojenské pořádkové služby k řízení provozu na pozemních komunikacích obsahuje a) jméno, příjmení a funkci osoby, která pověření příslušníka vydala, b) hodnost, jméno a příjmení příslušníka vojenské pořádkové služby pověřeného řízením provozu na pozemních komunikacích, c) určení místa nebo úseku pozemní komunikace, na kterém je příslušník vojenské pořádkové služby pověřen řízením provozu na pozemních komunikacích, d) datum a dobu, po kterou je příslušník vojenské pořádkové služby pověřen řízením provozu na pozemních komunikacích, e) konkrétní úkol k řízení provozu na pozemních komunikacích, f) dobu platnosti pověření příslušníka, g) datum vydání, podpis osoby, která pověření příslušníka vydala, a otisk razítka. (2) Vzor pověření příslušníka vojenské pořádkové služby k řízení provozu na pozemních komunikacích je uveden v příloze č. 15 k této vyhlášce. § 26 Pověření osoby k zajištění bezpečného přechodu dětí a školní mládeže (1) Pověření osoby k zajištění bezpečného přechodu dětí a školní mládeže přes pozemní komunikaci v blízkosti školního zařízení vydané obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností obsahuje a) jméno a příjmení, datum a místo narození pověřené osoby, b) místo na pozemní komunikaci, kde je pověřená osoba oprávněna zajišťovat bezpečný přechod dětí a školní mládeže přes pozemní komunikaci, c) dobu, ve které je pověřená osoba oprávněna zajišťovat bezpečný přechod dětí a školní mládeže přes pozemní komunikaci, d) dobu platnosti pověření obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, e) jméno a příjmení, funkci a podpis osoby vydávající pověření obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, f) otisk razítka obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. (2) Vzor pověření osoby k zajištění bezpečného přechodu dětí a školní mládeže přes pozemní komunikaci je uveden v příloze č. 16 k této vyhlášce. ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÉ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 27 Přechodné ustanovení Dopravní značky a dopravní zařízení umístěné přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, které svým provedením této vyhlášce neodpovídají, pozbývají platnosti uplynutím dne 31. prosince 2025. § 28 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích. 2. Vyhláška č. 153/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích. 3. Vyhláška č. 176/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 153/2003 Sb. 4. Vyhláška č. 193/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 5. Vyhláška č. 507/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 6. Vyhláška č. 202/2008 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 7. Vyhláška č. 91/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 8. Vyhláška č. 247/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 9. Vyhláška č. 290/2011 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 29 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Ing. Ťok v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. Výstražné dopravní značky Číslo\| Vyobrazení\| Název, význam a užití ---\|---\|--- A 1a\| 151kB\| Zatáčka vpravo Značka upozorňuje na zatáčku (směrový oblouk) vpravo, jehož bezpečné projetí vyžaduje výrazné snížení rychlosti jízdy. A 1b\| 150kB\| Zatáčka vlevo Značka upozorňuje na zatáčku (směrový oblouk) vlevo, jehož bezpečné projetí vyžaduje výrazné snížení rychlosti jízdy. A 2a\| 154kB\| Dvojitá zatáčka, první vpravo Značka upozorňuje na dvě nebo více po sobě následujících zatáček (směrových oblouků), z nichž první je vpravo, a jejichž bezpečné projetí vyžaduje výrazné snížení rychlosti jízdy. A 2b\| 150kB\| Dvojitá zatáčka, první vlevo Značka upozorňuje na dvě nebo více po sobě následujících zatáček (směrových oblouků), z nichž první je vlevo, a jejichž bezpečné projetí vyžaduje výrazné snížení rychlosti jízdy. A 3\| 155kB\| Křižovatka Značka upozorňuje na křižovatkukřižovatku, kde není přednost v jízdě upravena svislými dopravními značkami. V obciobci se užívá výjimečně, např. k upozornění na křižovatkukřižovatku, kde na rozdíl od svého předcházejícího průběhu již není pozemní komunikace hlavní a uplatňuje se zde ustanovení o přednosti v jízdě vozidelvozidel přijíždějících zprava. A 4\| 158kB\| Křižovatka s kruhovým objezdem Značka upozorňuje v odůvodněných případech na křižovatkukřižovatku s kruhovým objezdem. A 5a\| 152kB\| Nebezpečné klesání Značka upozorňuje na úsek pozemní komunikace, kde místní podmínky činí klesání nebezpečným. Na značce se uvádí skutečný nejvyšší podélný sklon vozovky. A 5b\| 157kB\| Nebezpečné stoupání Značka upozorňuje na úsek pozemní komunikace s prudkým stoupáním. Na značce se uvádí skutečný nejvyšší podélný sklon vozovky. A 6a\| 156kB\| Zúžená vozovka z obou stran Značka upozorňuje na místo, kde se vozovka oproti předcházejícímu úseku výrazně zužuje, a to z obou stran. A 6b\| 151kB\| Zúžená vozovka z jedné strany Značka upozorňuje na místo, kde se vozovka oproti předcházejícímu úseku výrazně zužuje z jedné strany. Symbol značky je proveden tak, aby odpovídal skutečnému zúžení vozovky buď z levé, nebo z pravé strany. A 7a\| 143kB\| Nerovnost vozovky Značka upozorňuje na hrboly, výtluky, díry a jiné nerovnosti ve vozovce nebo na úsek s nerovným povrchem vozovky, vyžadující zvýšenou opatrnost nebo výrazné snížení rychlosti jízdy. V případě, že jsou na vozovce vyjeté koleje, doplňuje se značka dodatkovou tabulkou s příslušným symbolem nebo nápisem. A 7b\| 137kB\| Zpomalovací práh Značka upozorňuje na umělou nerovnost na vozovce, jejímž účelem je zejména snížení rychlosti jedoucích vozidelvozidel. A 8\| 165kB\| Nebezpečí smyku Značka upozorňuje na místo nebo úsek pozemní komunikace, kde může dojít ke smyku vozidlavozidla i za neztížených povětrnostních podmínek. Pokud nebezpečí hrozí za určitých podmínek, omezí se platnost této značky pomocí dodatkové tabulky s příslušným symbolem. A 9\| 153kB\| Provoz v obou směrech Značka upozorňuje na úsek pozemní komunikace, kde je na rozdíl od předcházejícího úseku provoz vozidelvozidel veden dočasně nebo trvale v obou směrech. Značkou se označuje také konec směrově rozdělené pozemní komunikace. A 10\| 167kB\| Světelné signály Značka upozorňuje řidičeřidiče na místo, kde je provoz na pozemní komunikaci řízen světelnými signály, které by řidičřidič jinak neočekával, nebo které nejsou s ohledem na místní podmínky viditelné z dostatečné vzdálenosti. A 11\| 180kB\| Přechod pro chodce Značka upozorňuje na přechod pro chodce, který by řidičřidič jinak neočekával a který není viditelný z dostatečné vzdálenosti. A 12a\| 160kB\| Chodci Značka upozorňuje na místo nebo úsek pozemní komunikace s možností zvýšeného výskytu chodců anebo častého přecházení chodců přes pozemní komunikaci v místě, kde není zřízen přechod pro chodce, např. v místě pro přecházení. A 12b\| 167kB\| Děti Značka upozorňuje na místo nebo úsek pozemní komunikace, v jejichž blízkosti se děti často pohybují nebo shromažďují, přecházejí vozovku, nebo kde hrozí zvýšené nebezpečí jejich nenadálého vběhnutí do vozovky. A 12c\| 159kB\| Osoby na osobních přepravnících Značka upozorňuje na místo nebo úsek pozemní komunikace, v jejichž blízkosti se osoby na osobních přepravnících často pohybují nebo shromažďují, přejíždějí vozovku, nebo kde hrozí zvýšené nebezpečí jejich nenadálého vjetí do vozovky. A 13\| 150kB\| Zvířata Značka upozorňuje na místo nebo úsek pozemní komunikace, kde může docházet k častému výskytu domácích zvířat na pozemní komunikaci. Na značce může být použít i jiný určený symbol zvířete. A 14\| 153kB\| Zvěř Značka upozorňuje na místo nebo úsek pozemní komunikace, kde může docházet k častému výskytu divoké zvěře na pozemní komunikaci. Na značce může být použít i jiný určený symbol volně žijícího živočicha. A 15\| 166kB\| Práce na silnici Značka upozorňuje na práci na pozemní komunikaci nebo v jejím bezprostředním okolí, která by mohla ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo při níž by mohli být provozem ohroženi pracovníci tuto činnost vykonávající. A 16\| 153kB\| Boční vítr Značka upozorňuje na místo s nebezpečím náhlého poryvu bočního větru, který může ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Je-li značka provedena jako stálá, doplňuje se zpravidla větrným rukávem, z jehož pohybu je patrný směr a síla větru. A 17\| 163kB\| Odlétávající štěrk Značka upozorňuje na místo nebo úsek pozemní komunikace, kde se na vozovce vyskytuje volný štěrk, který by mohl ohrozit bezpečnost účastníků provozu na pozemních komunikacích. A 18\| 156kB\| Kamení na vozovce Značka upozorňuje na místo nebo úsek pozemní komunikace, kde se může vlivem sesuvů nebo padání kamenů na pozemní komunikaci vyskytovat kamení nebo zemina. A 19\| 169kB\| Cyklisté Značka upozorňuje na místo, kde cyklisté vjíždějí na vozovku nebo ji přejíždějí, anebo na úsek, kde se cyklisté často vyskytují. A 20\| 153kB\| Letadla Značka upozorňuje na místo, kde v malé výšce nad pozemní komunikací přelétávají letadla. A 21\| 166kB\| Tunel Značka upozorňuje na tunel, kde kromě obecných pravidel provozu na pozemních komunikacích platí zvláštní pravidla pro provoz v tunelu. A 22\| 149kB\| Jiné nebezpečí Značka upozorňuje na jiné nebezpečí než to, které je možno označit příslušnou výstražnou značkou. Popis nebo symbol jiného nebezpečí se zpravidla uvede na vhodné dodatkové tabulce. A 23\| 154kB\| Kolona Značka upozorňuje na nebezpečí výskytu kolony stojících nebo pomalu jedoucích vozidelvozidel. A 24\| 167kB\| Náledí Značka upozorňuje na úsek se zvýšeným nebezpečím výskytu náledí na vozovce. A 25\| 161kB\| Tramvaj Značka upozorňuje na místo, kde tramvaj křižuje směr jízdy ostatních vozidelvozidel. A 26\| 149kB\| Mlha Značka upozorňuje na nebezpečí výskytu mlhy nebo kouře. A 27\| 152kB\| Nehoda Značka upozorňuje na místo dopravní nehody. A 28\| 156kB\| Nebezpečná krajnicekrajnice Značka upozorňuje na úsek pozemní komunikace, kde je nebezpečné vjet na krajnicikrajnici. A 29\| 164kB\| Železniční přejezd se závorami Značka upozorňuje na železniční přejezd vybavený závorami. A 30\| 165kB\| Železniční přejezd bez závor Značka upozorňuje na železniční přejezd nevybavený závorami. A 31a\| 191kB\| Návěstní deska (240 m) Značka se umisťuje ve vzdálenosti 240 m před železničním přejezdem, na nějž upozorňuje. Šikmé pruhy směřují ke středu vozovky. Nad značkou se umisťuje značka „Železniční přejezd se závorami“ nebo „Železniční přejezd bez závor“; v případě jejich užití k označení přejezdu na odbočující pozemní komunikaci se mezi tyto značky vloží dodatková tabulka „Směrová šipka“. A 31b\| 162kB\| Návěstní deska (160 m) Značka se umisťuje ve vzdálenosti 160 m před železničním přejezdem, na nějž upozorňuje. Šikmé pruhy směřují ke středu vozovky. V případě jejího užití k označení přejezdu na odbočující pozemní komunikaci se nad tuto značku umístí dodatková tabulka „Směrová šipka“. A 31c\| 125kB\| Návěstní deska (80 m) Značka se umisťuje ve vzdálenosti 80 m před železničním přejezdem, na nějž upozorňuje. Šikmý pruh směřuje ke středu vozovky. V případě jejího užití k označení přejezdu na odbočující pozemní komunikaci se nad tuto značku umístí dodatková tabulka „Směrová šipka“. A 32a\| 210kB\| Výstražný kříž pro železniční přejezd jednokolejný Značka upozorňuje na jednokolejný železniční přejezd. Je-li řidičřidič povinen před železničním přejezdem zastavitzastavit vozidlovozidlo, zastaví před touto značkou. A 32b\| 313kB\| Výstražný kříž pro železniční přejezd vícekolejný Značka upozorňuje na vícekolejný železniční přejezd, kde je potřeba dbát zvýšené opatrnosti pro případ současného průjezdu vlaků z obou směrů. Je-li řidičřidič povinen před železničním přejezdem zastavitzastavit vozidlovozidlo, zastaví před touto značkou. A 33\| 160kB\| Pohyblivý most Značka upozorňuje na zvedací nebo jiný pohyblivý most. A 34\| 170kB\| Nábřeží Značka upozorňuje na úsek pozemní komunikace směřující na nechráněné nábřeží nebo břeh vodní plochy. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. Značky upravující přednost Číslo\| Vyobrazení\| Název, význam a užití ---\|---\|--- P 1\| 151kB\| Křižovatka s vedlejší pozemní komunikací Značka upozorňuje mimo obecobec na křižovatkukřižovatku a označuje hlavní pozemní komunikaci. Na značce může být znázorněno i jen levé 15kB nebo pravé 17kB připojení. V případě složitější křižovatkykřižovatky nebo křižovatkykřižovatky, kde hlavní komunikace neprobíhá v přímém směru, se pod touto značkou použije příslušná dodatková tabulka s vyznačením tvaru křižovatkykřižovatky. P 2\| 111kB\| Hlavní pozemní komunikace Značka označuje zejména v obciobci hlavní pozemní komunikaci v nejbližší křižovatcekřižovatce nebo uvnitř rozsáhlé nebo složitější křižovatkykřižovatky. P 3\| 150kB\| Konec hlavní pozemní komunikace Značka informuje o tom, že na nejbližší křižovatcekřižovatce tato pozemní komunikace již není hlavní. P 4\| 133kB\| Dej přednost v jízdě! Značka označuje vedlejší pozemní komunikaci. Značku lze použít i uvnitř větší nebo složitější křižovatkykřižovatky nebo na místě, kde se řidičiřidiči přikazuje, opakuje nebo zdůrazňuje povinnost dát přednost v jízdě. P 5\| 196kB\| Dej přednost v jízdě tramvaji! Značka se používá v místě, kde má řidičřidič povinnost dát přednost v jízdě tramvaji, a to zejména mimo křižovatkukřižovatku. P 6\| 183kB\| Stůj, dej přednost v jízdě! Značka přikazuje řidičiřidiči zastavitzastavit vozidlovozidlo na takovém místě, odkud má do křižovatkykřižovatky náležitý rozhled, a dát přednost v jízdě. Značku lze použít i uvnitř větší nebo složitější křižovatkykřižovatky. Značka se používá také před železničním přejezdem v kombinaci s výstražným křížem v případě, kdy je nutno přikázat řidičiřidiči zastavení vozidlavozidla. P 7\| 173kB\| Přednost protijedoucích vozidelvozidel Značka přikazuje řidičiřidiči dát přednost v jízdě protijedoucímu vozidluvozidlu v případě, kdy se protijedoucí vozidlavozidla nemohou bezpečně vyhnout. P 8\| 116kB\| Přednost před protijedoucími vozidlyvozidly Značka informuje řidičeřidiče o tom, že řidičřidič protijedoucího vozidlavozidla smí do následujícího úseku pozemní komunikace vjet pouze v případě, kdy se jeho a protijedoucí vozidlovozidlo mohou bezpečně vyhnout. Značka se osazuje v opačném směru jízdy než značka „Přednost protijedoucích vozidelvozidel“. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. Zákazové značky Číslo\| Vyobrazení\| Název, význam a užití ---\|---\|--- B 1\| 141kB\| Zákaz vjezdu všech vozidelvozidel v obou směrech Značka zakazuje vjezd všem druhům vozidelvozidel. B 2\| 93kB\| Zákaz vjezdu všech vozidelvozidel Značka zakazuje vjezd všem druhům vozidelvozidel na jednosměrnou pozemní komunikaci, v níž je provoz veden opačným směrem. B 3\| 165kB\| Zákaz vjezdu všech motorových vozidelmotorových vozidel s výjimkou motocyklů bez postranního vozíku Značka zakazuje vjezd všech motorových vozidelmotorových vozidel s výjimkou motocyklů bez postranního vozíku. Zákaz neplatí pro tramvaje a nemotorová vozidlanemotorová vozidla. B 4\| 156kB\| Zákaz vjezdu nákladních automobilů Značka zakazuje vjezd nákladním automobilům, tahačům přívěsu nebo návěsu a speciálním automobilům. Značka neplatí pro obytné automobily. Je-li na dodatkové tabulce nebo na značce pod symbolem nákladního automobilu uvedena hodnota nejvyšší povolené hmotnosti (uvádí se v tunách), platí značka pro vozidlavozidla o nejvyšší povolené hmotnosti převyšující tuto hodnotu. U jízdní soupravyjízdní soupravy je rozhodný součet nejvyšších povolených hmotností všech vozidelvozidel soupravy. 97kB B 5\| 165kB\| Zákaz vjezdu autobusů Značka zakazuje vjezd autobusům. B 6\| 173kB\| Zákaz vjezdu traktorů Značka zakazuje vjezd traktorům, včetně jednonápravových traktorů, motorovým ručním vozíkům a samojízdným pracovním strojům. B 7\| 177kB\| Zákaz vjezdu motocyklů Značka zakazuje vjezd motocyklům. B 8\| 175kB\| Zákaz vjezdu jízdních kol Značka zakazuje vjezd cyklistům a jízdu na jízdním kole. Vedení jízdního kola cyklistou je povoleno. B 9\| 164kB\| Zákaz vjezdu potahových vozidelvozidel Značka zakazuje vjezd potahových vozidelvozidel. B 10\| 173kB\| Zákaz vjezdu ručních vozíků Značka zakazuje vjezd ručních vozíků o okamžité šířce větší než 600 mm. B 11\| 168kB\| Zákaz vjezdu všech motorových vozidelmotorových vozidel Značka zakazuje vjezd všech motorových vozidelmotorových vozidel. B 12\| 205kB\| Zákaz vjezdu vyznačených vozidelvozidel Značka zakazuje vjezd vozidlůmvozidlům vyznačených druhů. B 13\| 154kB\| Zákaz vjezdu vozidelvozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje vyznačenou mez Značka zakazuje vjezd vozidelvozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje údaj uvedený na značce. Jde-li o jízdní soupravujízdní soupravu, vztahuje se tento údaj na každé vozidlovozidlo soupravy zvlášť. V případě, zeje značka doplněna dodatkovou tabulkou s nápisem „Jediné vozidlovozidlo ... t“, smí do takto označeného úseku vjet vozidlovozidlo, jehož okamžitá hmotnost, a jde-li o jízdní soupravujízdní soupravu, okamžitá hmotnost všech vozidelvozidel soupravy, sice přesahuje údaj na značce, nikoli však údaj na dodatkové tabulce. B 14\| 160kB\| Zákaz vjezdu vozidelvozidel, jejichž okamžitá hmotnost připadající na nápravu přesahuje vyznačenou mez Značka zakazuje vjezd vozidelvozidel, jejichž okamžitá hmotnost připadající na nápravu přesahuje údaj uvedený na značce. B 15\| 161kB\| Zákaz vjezdu vozidelvozidel, jejichž šířka přesahuje vyznačenou mez Značka zakazuje vjezd vozidelvozidel, jejichž okamžitá šířka včetně nákladu a zpětných zrcátek je větší než údaj uvedený na značce. B 16\| 160kB\| Zákaz vjezdu vozidelvozidel, jejichž výška přesahuje vyznačenou mez Značka zakazuje vjezd vozidelvozidel, jejichž okamžitá výška včetně nákladu je vyšší než údaj uvedený na značce. B 17\| 161kB\| Zákaz vjezdu vozidelvozidel nebo souprav, jejichž délka přesahuje vyznačenou mez Značka zakazuje vjezd vozidelvozidel nebo jízdních soupravjízdních souprav, jejichž okamžitá délka včetně nákladu je větší než údaj uvedený na značce. B 18\| 167kB\| Zákaz vjezdu vozidelvozidel přepravujících nebezpečný náklad Značka zakazuje vjezd vozidlůmvozidlům, která přepravují výbušniny, snadno hořlavý nebo jinak nebezpečný náklad a jsou označena podle jiného právního předpisu3). B 19\| 188kB\| Zákaz vjezdu vozidelvozidel přepravujících náklad, který může způsobit ohrožení životního prostředí Značka zakazuje vjezd vozidlůmvozidlům přepravujícím ropu nebo ropné materiály nebo jiné látky, které by mohly způsobit ohrožení životního prostředí, zejména znečištění vody. Množství a popřípadě i povaha nákladu mohou být uvedeny na dodatkové tabulce. B 20a\| 195kB\| Nejvyšší dovolená rychlost Značka zakazuje řidičiřidiči překročit rychlost vyjádřenou na značce číslem v kilometrech za hodinu. Platnost značky je ukončena také značkami „DálniceDálnice“, „Konec dálnicedálnice“, „Silnice pro motorová vozidlaSilnice pro motorová vozidla“, „Konec silnice pro motorová vozidlasilnice pro motorová vozidla“, „ObecObec“ a „Konec obceobce“. B 20b\| 170kB\| Konec nejvyšší dovolené rychlosti Značka ukončuje platnost předcházející značky „Nejvyšší dovolená rychlost“. Pozor: Za značkou platí nejvyšší dovolená rychlost vyplývající z obecné úpravy provozu nebo stanovená příslušnou zónovou dopravní značkou. Je-li platnost předcházející značky „Nejvyšší dovolená rychlost“ omezena dodatkovou tabulkou, uvede se pod značkou i příslušná dodatková tabulka. B 21a\| 167kB\| Zákaz předjíždění Značka zakazuje řidičiřidiči předjíždět motorové vozidlomotorové vozidlo vlevo s výjimkou motocyklů bez postranního vozíku. B 21b\| 145kB\| Konec zákazu předjíždění Značka ukončuje platnost značky „Zákaz předjíždění“. B 22a\| 172kB\| Zákaz předjíždění pro nákladní automobily Značka zakazuje řidičiřidiči nákladního automobilu o nejvyšší povolené hmotnosti převyšující 3500 kg předjíždět motorové vozidlomotorové vozidlo vlevo. Na vozovce se dvěma a více jízdními pruhyjízdními pruhy v jednom směru jízdy nesmí řidičřidič nákladního automobilu o nejvyšší povolené hmotnosti převyšující 3500 kg užít k jízdě jiného než pravého jízdního pruhujízdního pruhu, není-li to nutné k objíždění. B 22b\| 151kB\| Konec zákazu předjíždění pro nákladní automobily Značka ukončuje platnost značky „Zákaz předjíždění pro nákladní automobily“. B 23a\| 189kB\| Zákaz zvukových výstražných znamení Značka zakazuje užívání výstražných zvukových znamení. B 23b\| 150kB\| Konec zákazu zvukových výstražných znamení Značka ukončuje platnost značky „Zákaz výstražných zvukových znamení“. B 24a\| 186kB\| Zákaz odbočování vpravo Značka zakazuje odbočování vpravo na nejbližší křižovatcekřižovatce, na účelovou komunikaci v místě jejího připojení nebo na místo ležící mimo pozemní komunikaci. B 24b\| 179kB\| Zákaz odbočování vlevo Značka zakazuje odbočování vlevo na nejbližší křižovatcekřižovatce, na účelovou komunikaci v místě jejího připojení nebo na místo ležící mimo pozemní komunikaci. B 25\| 194kB\| Zákaz otáčení Značka zakazuje otáčení. B 26\| 136kB\| Konec všech zákazů Značka ukončuje platnost všech zákazů, které jsou stanoveny pro jedoucí vozidlavozidla. B 27\| 174kB\| Povinnost zastavitzastavit vozidlovozidlo Značka zakazuje řidičiřidiči pokračovat v jízdě bez zastavení vozidlavozidla v prostoru u značky. Ve spodní části značky lze upřesnit účel zákazu, například nápisem „POLICIE“, „KONTROLA“ aj. B 28\| 202kB\| Zákaz zastavení Značka zakazuje zastavení nebo stání, tj. uvedení vozidlavozidla do klidu, kromě případů vyvolaných okolnostmi v provozu na pozemních komunikacích jako je např. stojící kolona vozidelkolona vozidel apod. Je-li v dolní části značky v červeném kruhu uvedena doba, platí zákaz pouze v uvedenou dobu. B 29\| 179kB\| Zákaz stání Značka zakazuje stání, tj. uvedení vozidlavozidla do klidu na dobu delší, než je doba nezbytně nutná k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob nebo k neprodlenému naložení a vyložení nákladu. Je-li v dolní části značky v červeném kruhu uvedena doba, platí zákaz pouze v uvedenou dobu. B 30\| 159kB\| Zákaz vstupu chodců Značka zakazuje chodcům vstoupit na pozemní komunikaci nacházející se v prostoru za značkou. B 30a \| 175kB\| Zákaz vjezdu osobních přepravníků Značka zakazuje vjezd osob na osobních přepravnících a jízdu na osobním přepravníku. Vedení osobního přepravníku chodcem je povoleno. B 31\| 178kB\| Zákaz vjezdu pro jezdce na zvířeti Značka zakazuje jezdci na zvířeti vjet se zvířetem na pozemní komunikaci za značkou; zákaz platí i pro vedení nebo hnaní takového zvířete. B 32\| 177kB\| Jiný zákaz Značka stanoví jiný zákaz než ten, který je možno vyjádřit jinou zákazovou značkou uvedenou v této příloze. Zákaz se vyjadřuje vhodným nápisem nebo určeným symbolem uvedeným uvnitř červeného kruhu. Je-li na značce uveden nápis „PRŮJEZD ZAKÁZÁN“, nesmí řidičřidič bez důvodu vjet do takto označeného úseku. Za takový důvod se nepovažuje objíždění dopravně složité situace nebo zkracování trasy. Je-li na značce uveden nápis „CNG“, „LPG“ nebo jiný nápis označující druh pohonu vozidlavozidla, je vozidlůmvozidlům s tímto druhem pohonu zakázán vjezd do takto označeného úseku. Je-li na značce uveden nápis „SMOG“, je zakázaná jízda (nikoli jen vjezd) pro určená vozidlavozidla v území, pro které byla vyhlášena smogová situace podle zvláštního právního předpisu. B 33\| 156kB\| Zákaz vjezdu motorových vozidelmotorových vozidel s přípojným vozidlemvozidlem Značka zakazuje vjezd vozidelvozidel s přívěsem nebo návěsem. B 34\| 173kB\| Nejmenší vzdálenost mezi vozidlyvozidly Značka zakazuje řidičiřidiči vozidlavozidla udržovat od vozidlavozidla jedoucího před ním vzdálenost menší, než je stanovena údajem uvedeným na značce. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. Příkazové značky Číslo\| Vyobrazení\| Název, význam a užití ---\|---\|--- C 1\| 167kB\| Kruhový objezd Značka přikazuje jízdu po křižovatcekřižovatce s kruhovým objezdem ve směru šipek na značce zobrazených. Je-li značka doplněna značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“, musí řidičřidič vjíždějící na kruhový objezd dát přednost v jízdě vozidlůmvozidlům jedoucím po kruhovém objezdu. C 2a\| 118kB\| Přikázaný směr jízdy přímo Značka přikazuje jízdu ve směru přímo. C 2b\| 127kB\| Přikázaný směr jízdy vpravo Značka přikazuje jízdu ve směru vpravo. C 2c\| 124kB\| Přikázaný směr jízdy vlevo Značka přikazuje jízdu ve směru vlevo. C 2d\| 141kB\| Přikázaný směr jízdy přímo a vpravo Značka přikazuje jízdu ve směru přímo a vpravo. C 2e\| 139kB\| Přikázaný směr jízdy přímo a vlevo Značka přikazuje jízdu ve směru přímo a vlevo. C 2f\| 143kB\| Přikázaný směr jízdy vpravo a vlevo Značka přikazuje jízdu ve směru vpravo a vlevo. C 3a\| 116kB\| Přikázaný směr jízdy zde vpravo Značka přikazuje jízdu ve směru vpravo bezprostředně před značkou. C 3b\| 115kB\| Přikázaný směr jízdy zde vlevo Značka přikazuje jízdu ve směru vlevo bezprostředně před značkou. C 4a\| 127kB\| Přikázaný směr objíždění vpravo Značka přikazuje objíždět ostrůvek, překážku apod. ve směru vpravo. C 4b\| 124kB\| Přikázaný směr objíždění vlevo Značka přikazuje objíždět ostrůvek, překážku apod. ve směru vlevo. C 4c\| 136kB\| Přikázaný směr objíždění vpravo a vlevo Značka přikazuje objíždět ostrůvek, překážku apod. ve směru vpravo nebo vlevo. C 5a\| 171kB\| Sněhové řetězy Značka přikazuje řidičiřidiči motorového vozidlamotorového vozidla o třech a více kolech pokračovat v jízdě až po nasazení sněhových (protiskluzových) řetězů na nejméně dvě hnací kola. Povinnost se nevztahuje na vozidlavozidla, která jsou vybavena pneumatikami s protiskluzovými hroty. C 5b\| 191kB\| Sněhové řetězy – konec Značka ukončuje platnost příkazové značky „Sněhové řetězy“. C 6a\| 149kB\| Nejnižší dovolená rychlost Značka řidičiřidiči přikazuje, pokud to ostatní okolnosti provozu na pozemních komunikacích dovolují, jet nejméně rychlostí vyjádřenou na značce číslem v kilometrech za hodinu. Okolností pro nedodržení nejnižší dovolené rychlosti jízdy je například vysoká hustota provozu, špatný stavební stav pozemní komunikace, mlha, náledí apod. C 6b\| 196kB\| Konec nejnižší dovolené rychlosti Značka ukončuje platnost značky „Nejnižší dovolená rychlost“. C 7a\| 169kB\| Stezka pro chodce Značka přikazuje chodcům užít v daném směru takto označeného pruhu nebo stezky. Ostatním účastníkům provozu na pozemních komunikacích je její užívání zakázáno, pokud není stanoveno jinak. Chodcem se rozumí i osoba, která tlačí nebo táhne sáňky, dětský kočárek, vozík pro invalidy nebo ruční vozík o celkové šířce nepřevyšující 600 mm, pohybující se na lyžích nebo kolečkových bruslích anebo pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy, vedoucí jízdní kolo, psa apod. Stezku pro chodce smí užít i osoba pohybující se na osobním přepravníku. C 7b\| 176kB\| Konec stezky pro chodce Značka ukončuje platnost značky „Stezka pro chodce“. C 8a\| 169kB\| Stezka pro cyklisty Značka přikazuje cyklistům užít v daném směru takto označeného pruhu nebo stezky. Pruhu nebo stezky smí užít i osoba vedoucí jízdní kolo, osoba pohybující se na kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení a osoba pohybující se na osobním přeopravníku. Ostatním účastníkům provozu na pozemních komunikacích je její užívání zakázáno, pokud není stanoveno jinak. C 8b\| 192kB\| Konec stezky pro cyklisty Značka ukončuje platnost značky „Stezka pro cyklisty“. C 9a\| 157kB\| Stezka pro chodce a cyklisty společná Značka přikazuje chodcům a cyklistům užít v daném směru takto označeného společného pruhu nebo stezky. Stezku pro chodce a cyklisty smí užít také osoba jedoucí na osobním přepravníku. Ostatním účastníkům provozu na pozemních komunikacích je její užívání zakázáno, pokud není stanoveno jinak. Chodci a cyklisté se nesmějí navzájem ohrozit. C 9b\| 173kB\| Konec stezky pro chodce a cyklisty společné Značka ukončuje platnost značky „Stezka pro chodce a cyklisty společná“. C 10a\| 173kB\| Stezka pro chodce a cyklisty dělená Značka přikazuje chodcům a cyklistům užít v daném směru části vyznačené pro chodce nebo cyklisty a označuje jejich situování. Stezku pro chodce a cyklisty smí užít také osoba jedoucí na osobním přepravníku. Ostatním účastníkům provozu na pozemních komunikacích je její užívání zakázáno, pokud není stanoveno jinak. Chodci a cyklisté smějí sousedního pruhu užít jen při obcházení, objíždění překážky nebo vzájemném vyhýbání. C 10b\| 198kB\| Konec stezky pro chodce a cyklisty dělené Značka ukončuje platnost značky „Stezka pro chodce a cyklisty dělená“. C 11a\| 153kB\| Stezka pro jezdce na zvířeti Značka přikazuje jezdcům na zvířeti užít v daném směru takto označeného pruhu nebo stezky. Pruhu nebo stezky smí užít i osoba vedoucí takové zvíře. Ostatním účastníkům provozu na pozemních komunikacích je jejich užívání zakázáno, pokud není stanoveno jinak. C 11b\| 185kB\| Konec stezky pro jezdce na zvířeti Značka ukončuje platnost značky „Stezka pro jezdce na zvířeti“. C 12a\| 116kB\| Přikázaný jízdní pruhjízdní pruh Značka přikazuje řidičiřidiči vyznačeného druhu vozidlavozidla užít v daném směru takto označený jízdní pruhjízdní pruh. Na takto označený jízdní pruhjízdní pruh smí řidičiřidiči ostatních druhů vozidelvozidel vjet jen při objíždění, odbočování, otáčení nebo vjíždění na pozemní komunikaci nebo vyjíždění z ní, přitom nesmí dojít k ohrožení ani omezení řidičeřidiče vozidlavozidla, pro který je jízdní pruhjízdní pruh označen. V případě přikázaného jízdního pruhujízdního pruhu pro jiný druh vozidlavozidla nebo pro určitý účel, se do modrého pole vyznačí příslušný určený symbol nebo vhodný nápis. C 12b\| 157kB\| Konec přikázaného jízdního pruhujízdního pruhu Značka ukončuje platnost značky „Přikázaný jízdní pruhjízdní pruh“. C 13a\| 125kB\| Rozsviť světla Značka přikazuje řidičiřidiči rozsvítit světla stanovená pro vozidlovozidlo jedoucí za snížené viditelnostisnížené viditelnosti. C 13b\| 154kB\| Rozsviť světla – konec Značka ukončuje platnost značky „Rozsviť světla“. Tím není dotčena povinnost užít stanovené osvětlení vozidlavozidla vyplývající z obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích C 14a\| 182kB\| Jiný příkaz Značka ukládá jiný příkaz než ten, který je možno uložit jinou příkazovou značkou. Příkaz je vyjádřen vhodným nápisem na značce, například „Cyklisto, sesedni z kola“, „Přejdi na druhou stranu“ apod. C 14b\| 194kB\| Konec jiného příkazu Značka ukončuje platnost příslušně značky „Jiný příkaz“. C 15a\| 169kB\| Zimní výbava Značka přikazuje řidičiřidiči motorového vozidlamotorového vozidla kategorie M nebo N, aby pokračoval v jízdě jen při splnění podmínek stanovených zákonem pro provoz vozidelvozidel v zimním období, a to bez ohledu na datum a aktuální nebo předpokládané povětrnostní podmínky. Pod značkou může být umístěna dodatková tabulka s uvedením odlišné úpravy doby platnosti. C 15b\| 179kB\| Zimní výbava – konec Značka ukončuje platnost značky „Zimní výbava“. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. Informativní značky 1. Informativní značky zónové Číslo\| Vyobrazení\| Název, význam a užití ---\|---\|--- IZ 1a\| 162kB\| DálniceDálnice Značka označuje pozemní komunikaci, na níž kromě obecných pravidel provozu na pozemních komunikacích platí zvláštní pravidla pro provoz na dálnicidálnici. Užití takto označené pozemní komunikace je zpoplatněno mýtným nebo časovým poplatkem podle zvláštního právního předpisu4), jestliže z jejího doplnění příslušnou dodatkovou tabulkou nevyplývá jinak. Na silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla značka označuje zároveň konec silnice pro motorová vozidlasilnice pro motorová vozidla. IZ 1b\| 196kB\| Konec dálnicedálnice Značka označuje konec pozemní komunikace, kde platí zvláštní pravidla pro provoz na dálnicidálnici. IZ 2a\| 125kB\| Silnice pro motorová vozidlamotorová vozidla Značka označuje pozemní komunikaci, na níž kromě obecných pravidel provozu na pozemních komunikacích platí zvláštní pravidla pro provoz na silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla. Užití takto označené pozemní komunikace není zpoplatněno, pokud z příslušné dodatkové tabulky umístěné pod touto značkou nevyplývá jinak. Na dálnicidálnici značka označuje zároveň konec dálnicedálnice. IZ 2b\| 168kB\| Konec silnice pro motorová vozidlasilnice pro motorová vozidla Značka označuje konec pozemní komunikace, kde platí zvláštní pravidla pro provoz na silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla. IZ 3a\| 110kB\| Tunel Značka označuje vjezd do tunelu, kde kromě obecobecných pravidel provozu na pozemních komunikacích platí zvláštní pravidla pro provoz v tunelu. U tunelů delších než 500 m se ve spodní části značky nebo na dodatkové tabulce uvede jejich skutečná délka. U tunelů delších než 3 000 m se zbývající délka tunelu uvádí každých 1000 m. IZ 3b\| 155kB\| Konec tunelu Značka označuje místo, kde končí platnost zvláštních pravidel pro provoz v tunelu. IZ 4a\| 48kB\| Obec Značka označuje začátek území, kde platí pravidla pro provoz v obciobci a informuje o názvu obceobce. IZ 4b\| 80kB\| Konec obceobce Značka označuje konec obceobce. IZ 4c\| 58kB\| ObecObec v jazyce národnostní menšiny Značka má shodný význam jako značka „ObecObec“, umisťuje se společně s ní a informuje o názvu obceobce v jazyce národnostní menšiny. IZ 4d\| 89kB\| Konec obceobce v jazyce národnostní menšiny Značka označuje konec obceobce v jazyce národnostní menšiny. IZ 5a\| 126kB\| Obytná zóna Značka označuje oblast, kde kromě obecných pravidel provozu na pozemních komunikacích platí zvláštní pravidla pro provoz v obytné zóně. IZ 5b\| 165kB\| Konec obytné zóny Značka označuje konec obytné zóny. Značka může být při výjezdu z obytné zóny umístěna i jen po levé straně vozovky z opačné strany značky „Obytná zóna“. IZ 6a\| 197kB\| Pěší zóna Značka označuje oblast, zejména část obceobce, kde kromě obecných pravidel provozu na pozemních komunikacích platí zvláštní pravidla pro provoz v pěší zóně. Ve spodní části značky se vyznačuje vhodným nápisem nebo symbolem, kterým vozidlůmvozidlům je vjezd do této oblasti povolen a popřípadě v jaké době. IZ 6b\| 219kB\| Konec pěší zóny Značka označuje konec pěší zóny. Značka může být při výjezdu z obytné zóny umístěna i jen po levé straně vozovky z opačné strany značky „Pěší zóna“. IZ 7a\| 223kB\| Emisní zóna Značka označuje oblast, zejména část obceobce, kde je omezen provoz vozidelvozidel, která nesplňují zvláštní emisní podmínky. Ve spodní části značky se vyznačuje příslušným symbolem emisní plakety, kterým vozidlůmvozidlům je vjezd do této oblasti povolen a popřípadě v jaké době. Emisní plaketa je vozidlůmvozidlům přidělována na základě jejich emisní kategorie odrážející zátěž životního prostředí. Plaketa musí být na vozidlevozidle viditelně umístěna. IZ 7b\| 222kB\| Konec emisní zóny Značka označuje konec emisní zóny. Značka může být při výjezdu z emisní zóny umístěna i jen po levé straně vozovky z opačné strany značky „Emisní zóna“. IZ 8a\| 186kB\| Zóna s dopravním omezením Značka označuje oblast, zejména část obceobce, kde platí výstraha, zákaz, omezení nebo příkaz vyplývající z příslušných vyobrazení značky nebo značek, pokud místní úpravou provozu na pozemních komunikacích uvnitř oblasti není stanoveno jinak Dopravní omezení týkající se jen určitých vozidelvozidel, doby apod. se vyznačuje ve spodní části značek vhodným nápisem nebo symbolem. Značka může být provedena ve čtvercovém formátu. 73kB V případě, že je na značce vyobrazena příkazová nebo zákazová dopravní značka, má tato zónová dopravní značka charakter příkazové nebo zákazové dopravní značky. IZ 8b\| 208kB\| Konec zóny s dopravním omezením Značka označuje konec oblasti, kde platí výstraha, zákaz, omezení nebo příkaz vyplývající z příslušné značky „Zóna s dopravním omezením“. IZ 9a \| 182kB\| Zóna pro cyklisty Značka označuje oblast, kde kromě obecných pravidel provozu na pozemních komunikacích platí zvláštní pravidla pro provoz v cyklistické zóně. Ve spodní části značky se uvedou nápisem nebo vhodným symbolem jiná vozidla než jízdní kola, kterým je vjezd do cyklistické zóny povolen. 198kB IZ 9b \| 23kB\| Konec zóny pro cyklisty Značka označuje konec cyklistické zóny. Značka může být při výjezdu z cyklistické zóny umístěna i jen po levé straně vozovky z opačné strany značky „Zóna pro cyklisty“. IZ 10a\| 76kB\| Sdílená zóna Značka označuje oblast, kde kromě obecných pravidel provozu na pozemních komunikacích platí zvláštní pravidla pro provoz ve sdílené zóně. IZ 10b\| 88kB\| Konec sdílené zóny Značka označuje konec sdílené zóny. Značka může být při výjezdu ze sdílené zóny umístěna i jen po levé straně vozovky z opačné strany značky „Sdílená zóna“. 2. Informativní značky provozní Číslo\| Vyobrazení\| Název, význam a užití ---\|---\|--- IP 1\| 107kB\| Okruh Značka označuje dopravní okruh zřízený pro objíždění obceobce nebo její části. Na značce nebo její dodatkové tabulce lze uvést název okruhu nebo jeho pořadové číslo postupně od středu obceobce. Barevné provedení značky může být odlišné od vyobrazení. 51kB Na dálnicidálnici a silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla může být okruh vyznačen symbolem a názvem nebo číslem okruhu umístěným na nástavci nad příslušnou části velkoplošné informativní značky směrové. 59kB Změna směru okruhu se vyznačuje kombinací této značky a příslušné dodatkové tabulky v podobě směrové šipky. IP 2\| 86kB\| Zpomalovací práh Značka bezprostředně označuje umělou nerovnost na vozovce, jejímž účelem je snížení rychlosti jedoucích vozidelvozidel. IP 3\| 211kB\| Podchod nebo nadchod Značka informuje o blízkosti podchodu nebo nadchodu. IP 4a\| 53kB\| Jednosměrný provoz Značka označuje směr jízdy vozidelvozidel na jednosměrné pozemní komunikaci. IP 4b\| 78kB\| Jednosměrný provoz Značka označuje směr jízdy vozidelvozidel na jednosměrné pozemní komunikaci. IP 5\| 89kB\| Doporučená rychlost Značka řidičiřidiči doporučuje, pokud to ostatní okolnosti provozu na pozemních komunikacích dovolují, rychlost jízdy vyjádřenou na značce číslem v kilometrech za hodinu, kterou lze považovat za bezpečnou. Okolností, kterou je však třeba zohlednit, je například vysoká hustota provozu, špatný stavební stav pozemní komunikace, mlha, náledí apod. IP 6\| 107kB\| Přechod pro chodce Značka označuje přechod pro chodce vyznačený vodorovnou značkou „Přechod pro chodce“, a to zejména mimo křižovatkukřižovatku. IP 7\| 107kB\| Přejezd pro cyklisty Značka označuje přejezd pro cyklisty vyznačený vodorovnou značkou „Přejezd pro cyklisty“, a to zejména tam, kde by jej řidičřidič jinak neočekával. IP 9\| 114kB\| Nouzové stání Značka označuje místo (plochu) vyhrazené pro nouzové stání vozidlavozidla. V případě, že je místo vybaveno hláskou tísňového volání, doplňuje se značka nápisem „SOS“ umístěným ve vyobrazení zálivu. IP 10a\| 77kB\| Slepá pozemní komunikace Značka označuje pozemní komunikaci, která dále končí nebo po které nelze dále pokračovat v jízdě. IP 10b\| 96kB\| Návěst před slepou pozemní komunikací Značka označuje návěst před pozemní komunikací, která dále končí nebo po které nelze dále pokračovat v jízdě. IP 11a\| 103kB\| Parkoviště Značka označuje místo, kde je dovoleno zastavení a stání. Na značce nebo dodatkové tabulce může být vyznačen způsob stání na parkovišti nebo druh vozidlavozidla, pro které je parkoviště určeno. IP 11b\| 127kB\| Parkoviště kolmé nebo šikmé stání Značka označuje místo, kde je dovoleno zastavení a stání. Symbol, uvedený ve spodní části značky, vyznačuje stanovený způsob stání na parkovišti. Poloha vozidlavozidla při kolmém nebo šikmém stání musí odpovídat poloze vyjádřené symbolem uvedeným na značce nebo dodatkové tabulce. IP 11c\| 117kB\| Parkoviště podélné stání Značka označuje místo, kde je dovoleno zastavení a stání. Symbol, uvedený ve spodní části značky, vyznačuje stanovený způsob stání na parkovišti. IP 11d\| 129kB\| Parkoviště stání na chodníku kolmé nebo šikmé Značka označuje místo, kde je dovoleno zastavení a stání. Symbol, uvedený ve spodní části značky, vyznačuje stanovený způsob stání na parkovišti. Poloha vozidlavozidla při kolmém nebo šikmém stání musí odpovídat poloze vyjádřené symbolem uvedeným na značce nebo dodatkové tabulce. Na chodníku nesmí zastavitzastavit ani stát vozidlovozidlo o nejvyšší povolené hmotnosti převyšující 3 500 kg, jednonápravový traktor, motorový ruční vozík a pracovní stroj samojízdný. IP 11e\| 128kB\| Parkoviště stání na chodníku podélné Značka označuje místo, kde je dovoleno zastavení a stání. Symbol, uvedený ve spodní části značky, vyznačuje stanovený způsob stání na parkovišti. Na chodníku nesmí zastavitzastavit ani stát vozidlovozidlo o nejvyšší povolené hmotnosti převyšující 3 500 kg, jednonápravový traktor, motorový ruční vozík a pracovní stroj samojízdný. IP 11f\| 139kB\| Parkoviště částečné stání na chodníku kolmé nebo šikmé Značka označuje místo, kde je dovoleno zastavení a stání. Symbol, uvedený ve spodní části značky, vyznačuje stanovený způsob stání na parkovišti. Poloha vozidlavozidla při kolmém nebo šikmém stání musí odpovídat poloze vyjádřené symbolem uvedeným na značce nebo dodatkové tabulce. Na chodníku nesmí zastavitzastavit ani stát vozidlovozidlo o nejvyšší povolené hmotnosti převyšující 3 500 kg, jednonápravový traktor, motorový ruční vozík a pracovní stroj samojízdný. IP 11g\| 129kB\| Parkoviště částečné stání na chodníku podélné Značka označuje místo, kde je dovoleno zastavení a stání. Symbol, uvedený ve spodní části značky, vyznačuje stanovený způsob stání na parkovišti. Symbol může být obrácen. Na chodníku nesmí zastavitzastavit ani stát vozidlovozidlo o nejvyšší povolené hmotnosti převyšující 3 500 kg, jednonápravový traktor, motorový ruční vozík a pracovní stroj samojízdný. IP 12\| 145kB\| Vyhrazené parkoviště Značka označuje místo, kde je dovoleno zastavení a stání pouze některých vozidelvozidel. Údaje o tom, pro koho je parkoviště vyhrazeno (např. název organizace, státní poznávací značka, symbol zařízení5)) a popřípadě v jaké době, jsou uvedeny na dodatkové tabulce a mohou být uvedeny i na značce místo nápisu. Mimo dobu, po kterou je parkoviště vyhrazeno, smějí na takto označeném místě zastavitzastavit a stát i řidičiřidiči jiných vozidelvozidel, pokud není stanoveno jinak. Případný stanovený způsob stání se vyznačuje obdobně jako na značkách „Parkoviště“ vyznačujících způsob stání. Značka, na které je uveden symbol zařízení nebo prostoru pro osoby na vozíku5), je vždy doplněna vodorovnou dopravní značkou „Vyhrazené parkoviště pro vozidlovozidlo přepravující osobu těžce postiženou nebo osobu těžce pohybově postiženou“. IP 13a\| 140kB\| Kryté parkoviště Značka informuje o krytém parkovišti nebo parkovací garáži. Případný stanovený způsob stání se vyznačuje obdobně jako na značkách „Parkoviště“ vyznačujících způsob stání. IP 13b\| 148kB\| Parkoviště s parkovacím kotoučem Značka označuje parkoviště, na kterém řidičřidič musí při začátku stání umístit kotouč viditelně ve vozidlevozidle a nastavit na něm dobu začátku stání, kterou nesmí až do odjezdu měnit. Případný stanovený způsob stání se vyznačuje obdobně jako na značkách „Parkoviště“ vyznačujících způsob stání. IP 13c\| 141kB\| Parkoviště s parkovacím automatem Značka označuje placené parkoviště. ŘidičŘidič se musí řídit údaji na značce, dodatkové tabulce nebo na parkovacím automatu (hodinách). IP 13d\| 115kB\| Parkoviště P+R Značka označuje parkoviště, ze kterého lze pokračovat v jízdě prostředkem hromadné dopravy osob. IP 13e\| 111kB\| Parkoviště K+R Značka označuje parkoviště, na kterém lze zastavitzastavit za účelem vystoupení a nastoupení osob. IP 13f\| 17kB\| Parkoviště P+D Značka označuje parkoviště, které je určeno pro parkování vozidelvozidel, jejichž řidičřidič odtud bezprostředně pokračuje v jízdě jako cestující v jiném vozidlevozidle. IP 16\| 194kB\| Uspořádání jízdních pruhůjízdních pruhů Značka vyznačuje počet a uspořádání jízdních pruhůjízdních pruhů. Pruhy mohou být na značce vyznačeny i v protisměru. IP 17\| 231kB\| Uspořádání jízdních pruhůjízdních pruhů Značka vyznačuje počet a uspořádání jízdních pruhůjízdních pruhů. Značka zároveň vyznačuje, který pruh je průběžný. IP 18a\| 197kB\| Zvýšení počtu jízdních pruhůjízdních pruhů Značka vyznačuje počet a uspořádání jízdních pruhůjízdních pruhů. IP 18b\| 246kB\| Snížení počtu jízdních pruhůjízdních pruhů Značka vyznačuje počet a uspořádání jízdních pruhůjízdních pruhů. Značka zároveň vyznačuje, který pruh je průběžný. IP 18c\| 272kB\| Jízdní pruhJízdní pruh pro pomalá vozidlavozidla Značka vyznačuje počet a uspořádání jízdních pruhůjízdních pruhů. Značka zároveň vyznačuje přídatný pruh na dálnicidálnici a silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla určený pro motorová vozidlamotorová vozidla, která v takto označeném úseku dálnicedálnice nebo silnice pro motorová vozidlasilnice pro motorová vozidla nedosáhnou rychlosti jízdy alespoň 80 km.h-1. Jiná motorová vozidlamotorová vozidla užívají jízdní pruhjízdní pruh pro pomalá vozidlavozidla jestliže je jejich rychlost jízdy v daném úseku dálnicedálnice nebo silnice pro motorová vozidlasilnice pro motorová vozidla výrazně nižší než rychlost jízdy ostatních vozidelvozidel jedoucích v témže směru jízdy. IP 19\| 279kB\| Řadící pruhy Značka vyznačuje způsob řazení do jízdních pruhůjízdních pruhů před křižovatkoukřižovatkou nebo místem odbočení a stanovený směr jízdy. Na značce lze v odůvodněných případech užít i symbol příslušné informativní značky za předpokladu, že příslušný řadicí pruh je určen k příjezdu pouze k tomuto cíli. Užitím symbolu dodatkové tabulky „Povolený směr jízdy cyklistů“ lze stanovit odlišný způsob řazení cyklistů v jízdních pruzíchjízdních pruzích. IP 20a\| 187kB\| Vyhrazený jízdní pruhjízdní pruh Značka vyznačuje vyhrazený jízdní pruhjízdní pruh pro autobusy, vozidlavozidla linkové osobní dopravy a trolejbusy a jeho situování ve vztahu k ostatním jízdním pruhůmjízdním pruhům. Vyhrazený jízdní pruhjízdní pruh je současně na pozemní komunikaci vyznačen vodorovnými značkami, zejména „Podélná čára souvislá“ nebo „Podélná čára přerušovaná“ a nápisem „BUS“. Ve spodní části značky nebo na dodatkové tabulce lze vyznačit dobu, po kterou je jízdní pruhjízdní pruh vyhrazen. Na značce lze vyznačit i jízdní pruhyjízdní pruhy v protisměru. V případě vyhrazeného jízdního pruhujízdního pruhu pro jiný druh vozidlavozidla nebo pro určitý účel se do modrého pole vyznačí příslušný symbol nebo vhodný nápis. Je-li v modrém poli uveden nápis TAXI, je vyhrazený jízdní pruhjízdní pruh určen pro vozidlavozidla taxislužby označená střešní svítilnou s nápisem TAXI. IP 20b\| 233kB\| Konec vyhrazeného jízdního pruhujízdního pruhu Značka ukončuje vyhrazený jízdní pruhjízdní pruh. IP 21\| 235kB\| Omezení v jízdním pruhujízdním pruhu Značka vyznačuje počet a uspořádání jízdních pruhůjízdních pruhů a vyjadřuje pro určitý jízdní pruhjízdní pruh omezení nebo nebezpečí vyplývající z užitého symbolu příslušné svislé dopravní značky. IP 22\| 215kB\| Změna organizace dopravy Značka vhodným nápisem a symbolem upozorňuje na změnu místní úpravy provozu na pozemních komunikacích, změnu v organizaci dopravy, neobvyklé stavební uspořádání pozemní komunikace, místo s častým výskytem nehod apod. IP 23a\| 185kB\| Objíždění tramvaje Značka označuje místo, kde lze objíždět vlevo tramvaj, která stojí v zastávce. IP 23b\| 165kB\| Objíždění tramvaje (jízda podél tramvaje vlevo) Značka vyznačuje úsek pozemní komunikace, kde je povolena jízda podél tramvaje vlevo. IP 23c\| 200kB\| Sjíždění vozidelvozidel veřejné hromadné dopravy osob z tramvajového pásu Značka vyznačuje místo sjezdu zejména autobusů veřejné hromadné dopravy osob z tramvajového pásu. Přejíždí-li řidičřidič vozidlavozidla, pro které je vyhrazený jízdní pruhjízdní pruh, z vyhrazeného jízdního pruhujízdního pruhu do přilehlého jízdního pruhujízdního pruhu, řidičřidič vozidlavozidla jedoucí v tomto pruhu mu to musí umožnit snížením rychlosti jízdy, popř. i zastavením vozidlavozidla. IP 24\| 228kB\| Únikový pruh Značka informuje o únikovém pruhu, kde lze v případě nouze, například při sníženém účinku brzd, zastavitzastavit vozidlovozidlo pomocnými prostředky, například protisvahem, hrubým štěrkovým povrchem apod. IP 28a\| 415kB\| Zpoplatnění provozu Značka informuje řidičeřidiče přijíždějící do České republiky o povinnosti uhradit časový poplatek nebo mýtné. Text na značce se uvádí zpravidla v jazyce sousedního státu a anglicky. IP 28b\| 547kB\| Nejvyšší dovolené rychlosti Značka informuje řidičeřidiče přijíždějící do České republiky o obecně stanovených nejvyšších rychlostech jízdy v obciobci, mimo obecobec, na dálnicidálnici a silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla a o povinnosti denního svícení. IP 29\| 186kB\| Střídavé řazení Značka označuje nebo zdůrazňuje místo, kde při souběžné jízdě platí střídavé řazení do jízdního proudu průběžného pruhu. Symbol na značce může být vyobrazen obráceně. IP 30\| 215kB\| Státní hranice Značka označuje blízkost státní hranice při vjezdu do České republiky. Při výjezdu z České republiky se na značce uvádí název sousedního státu. IP 31a\| 136kB\| Měření rychlosti Značka označuje začátek úseku měření rychlosti jízdy obecní policií. IP 31b\| 200kB\| Konec měření rychlosti Značka označuje konec úseku měření rychlosti jízdy obecní policií. IP 32\| 24kB\| Bezpečný odstup Značka ve spojení s příslušnou vodorovnou dopravní značkou „Bezpečný odstup“ informuje o bezpečném odstupu mezi jedoucími vozidlyvozidly. Dvě šipky mezi dvěma za sebou jedoucími vozidlyvozidly označují minimální bezpečný odstup vozidelvozidel na dané pozemní komunikaci při nejvyšší dovolené rychlosti za běžných podmínek. 3. Informativní značky směrové Číslo\| Vyobrazení\| Název, význam a užití ---\|---\|--- IS 1a IS 1b IS 1c\| 285kB\| Směrová tabule pro příjezd k dálnicidálnici (přímo, vlevo nebo vpravo) Značky informují o směru k vyznačenému cíli (cílům) s využitím dálnicedálnice. Na značce lze použít symbol dálnicedálnice i samostatně. 63kB IS 1d IS 1e IS 1f\| 259kB\| Směrová tabule před nájezdem na dálnicidálnici (přímo, vlevo nebo vpravo) Značky vyznačují směr nájezdu na dálnicidálnici, její cíl (cíle) a číslo. Trasa za dopravní značkou již vede jen na těleso dálnicedálnice. IS 2a IS 2b IS 2c\| 267kB\| Směrová tabule pro příjezd k silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla (přímo, vlevo nebo vpravo) Značka informuje o směru k vyznačenému cíli (cílům) s využitím silnice pro motorová vozidlasilnice pro motorová vozidla. IS 2d IS 2e IS 2f\| 324kB\| Směrová tabule před nájezdem na silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla (přímo, vlevo nebo vpravo) Značka vyznačuje směr nájezdu na silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla, její cíl (cíle) a číslo. IS 3a IS 3b IS 3c\| 261kB\| Směrová tabule s cílem (přímo, vlevo nebo vpravo) Značka informuje o směru a zpravidla i vzdálenosti v kilometrech k vyznačenému cíli (cílům). Číslo silnice se uvádí v rámečku. IS 4a IS 4b IS 4c\| 149kB\| Směrová tabule s místním cílem (přímo, vlevo nebo vpravo) Značka informuje o směru a zpravidla i vzdálenosti v kilometrech k vyznačenému místnímu cíli (cílům). IS 5\| 50kB\| Směrová tabule s jiným cílem Značka informuje vhodným nápisem nebo symbolem o směru, popřípadě o vzdálenosti k jinému cíli než obciobci nebo její části. Jiným cílem se rozumí zejména dopravně přístupný veřejný objekt, který se nepovažuje za místní cíl a pokud pro něj není určena jiná dopravní značka. Za jiný cíl se považují zejména letiště, nádraží, výstaviště, průmyslová zóna, nákupní zóna aj. IS 6a\| 200kB\| Označení křižovatkykřižovatky Značka informuje zpravidla na dálnicidálnici a silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla o blížící se mimoúrovňové křižovatcekřižovatce s jinou pozemní komunikací a o jejím čísle. V případě křížení dvou dálnicdálnic se na značce použije symbol dálničního uzlu. 83kB IS 6b\| 441kB\| Návěst před křižovatkoukřižovatkou Značka informuje o cíli (cílech) ve směru přímo a ve směru odbočení. Při umístění nad vozovkou šipky současně vyjadřují počet a uspořádání jízdních pruhůjízdních pruhů. 179kB Místo symbolu výjezdu lze na značce užít symbol uzlu, popřípadě nemusí být nástavec s označením křižovatkykřižovatky vůbec umístěn. V případě užití značky v křižovatcekřižovatce se vzdálenost neuvádí. IS 6d\| 262kB\| Návěst před křižovatkoukřižovatkou Značka informuje o cíli (cílech) a počtu a uspořádání jízdních pruhůjízdních pruhů ve směru přímo a ve směru odbočení. Značku nelze umístit nad vozovku. Značku lze použít také jako předzvěstnou, v takovém případě se na značce uvede příslušná vzdálenost. IS 6e\| 167kB\| Směrová návěst pro směr přímo Značka informuje o cíli (cílech) a počtu jízdních pruhůjízdních pruhů ve směru přímo. Při umístění nad vozovkou šipky současně vyjadřují způsob řazení před křižovatkoukřižovatkou. Značku lze použít také jako předzvěstnou, v takovém případě se na značce uvede příslušná vzdálenost. IS 6f\| 198kB\| Směrová návěst před odbočením Značka informuje před místem odbočení o cíli (cílech) a počtu jízdních pruhůjízdních pruhů ve směru odbočení. Při umístění nad vozovkou šipky současně vyjadřují způsob řazení před křižovatkoukřižovatkou. Značku lze použít také jako předzvěstnou, v takovém případě se na značce uvede příslušná vzdálenost. IS 6g\| 209kB\| Směrová návěst před odbočením Značka informuje zpravidla v místě začátku odbočovacího pruhu o cíli (cílech) a počtu jízdních pruhůjízdních pruhů ve směru odbočení. Při umístění nad vozovkou šipky současně vyjadřují způsob řazení před křižovatkoukřižovatkou. Značku lze použít také jako předzvěstnou, v takovém případě se na značce uvede příslušná vzdálenost. IS 7a\| 241kB\| Směrová návěst pro odbočení Značka informuje v místě odbočení o cíli (cílech) na navazující pozemní komunikaci. IS 7b\| 93kB\| Směrová tabule pro výjezd Značka informuje o číslu výjezdu z dálnicedálnice nebo silnice pro motorová vozidlasilnice pro motorová vozidla na jinou pozemní komunikaci a označuje místo odbočení. IS 8a\| 224kB\| Dálková návěst s šipkou Značka informuje o cílech a o směru k uvedeným cílům a slouží jako potvrzení správné volby dalšího směru jízdy. IS 8b\| 194kB\| Dálková návěst se vzdálenostmi Značka informuje o cílech a o vzdálenosti k uvedeným cílům v kilometrech a slouží jako potvrzení správné volby dalšího směru jízdy. IS 9a\| 161kB\| Návěst před úrovňovou křižovatkoukřižovatkou Značka informuje o směru k vyznačeným cílům z křižovatkykřižovatky a vyznačuje vedení hlavní a vedlejší pozemní komunikace. V dolní části značky lze uvést vzdálenost k této křižovatcekřižovatce. IS 9b\| 241kB\| Návěst před okružní křižovatkoukřižovatkou Značka informuje o směru z okružní křižovatkykřižovatky k vyznačeným cílům. IS 9c\| 214kB\| Návěst před křižovatkoukřižovatkou s omezením Značka informuje o omezení provozu nebo o nebezpečí za nejbližší křižovatkoukřižovatkou. IS 9d\| 238kB\| Návěst před křižovatkoukřižovatkou s omezením Značka informuje o omezení provozu nebo o nebezpečí za nejbližší křižovatkoukřižovatkou a o směru objíždění. IS 9e\| 132kB\| Návěst před křižovatkoukřižovatkou s omezením Značka informuje před křižovatkoukřižovatkou o tom, že na následující křižovatcekřižovatce je zakázáno jet vyznačeným směrem, a pro tento případ informuje o možném směru objíždění. IS 10a\| 164kB\| Návěst změny směru jízdy Značka informuje zejména o změně směru jízdy na pozemní komunikaci nebo o způsobu průjezdu místa na pozemní komunikaci, popřípadě o vzdálenosti k takovému místu a vyznačuje počet a uspořádání jízdních pruhůjízdních pruhů. IS 10b\| 136kB\| Návěst změny směru jízdy Značka informuje zejména o změně směru jízdy na pozemní komunikaci nebo o způsobu průjezdu místa na pozemní komunikaci, popřípadě o vzdálenosti k takovému místu a vyznačuje počet a uspořádání jízdních pruhůjízdních pruhů. IS 10c\| 192kB\| Návěst změny směru jízdy před překážkou Značka informuje zejména o změně směru jízdy před trvalou překážkou. IS 10d\| 215kB\| Návěst změny směru jízdy s omezením Značka informuje zejména o změně směru jízdy na pozemní komunikaci nebo o způsobu průjezdu místa na pozemní komunikaci, popřípadě o vzdálenosti k takovému místu a vyznačuje počet a uspořádání jízdních pruhůjízdních pruhů, a současně vyznačuje omezení platné pro příslušný jízdní pruhjízdní pruh. IS 11a\| 166kB\| Návěst před objížďkou Značka informuje o uzavírce nebo omezení na pozemní komunikaci. Na značce se podle povahy uzavírky vyznačuje symbol příslušné zákazové značky; lze uvést i délku objížďky a popřípadě další doplňující údaje. IS 11b\| 79kB\| Směrová tabule pro vyznačení objížďky Značka vyznačuje směr a průběh objížďky. Značku lze použít k vyznačení odklonové trasy pro určitý druh vozidelvozidel uvedený na značce určeným symbolem nebo nápisem ve směru jízdy k určitému cíli. IS 11c\| 34kB\| Směrová tabule pro vyznačení objížďky Značka vyznačuje směr a průběh objížďky nebo odklonové trasy. IS 11d\| 65kB\| Směrová tabule pro vyznačení objížďky Značka vyznačuje směr a průběh objížďky nebo odklonové trasy. Na značce se uvádí číslo dálnicedálnice nebo silnice, pro niž je objížďka vyznačena. Kromě čísla může být na značce vyznačen i druh vozidlavozidla, pro nějž značka platí. IS 13\| 92kB\| Blízká návěst Značka informuje o nejbližším cíli a o vzdálenosti v kilometrech k němu. Značka se umisťuje zpravidla na výjezdu z obceobce. IS 14\| 83kB\| Hranice územního celku Značka označuje hranici územního celku a informuje o jeho názvu. IS 15a\| 82kB\| Jiný název Značka informuje například o názvu řeky, pohoří, přírodní rezervace, části obceobce atp. Značka může být doplněna vhodným symbolem. IS 15b\| 146kB\| Jiný název Značka informuje o stavebním objektu v trase pozemní komunikace (například tunel nebo most) a jeho délce. IS 16a\| 41kB\| Číslo dálnicedálnice Značka informuje o čísle dálnicedálnice. IS 16b\| 49kB\| Číslo silnice Značka informuje o třídě a čísle silnice. Číslo 1 až 99 označuje silnici první třídy; trojciferné číslo označuje silnici druhé třídy; označení silnic třetí třídy se na značce zpravidla nepoužívá. Pro vyznačení směru k určité silnici se značka použije v provedení s přerušovaným rámečkem. 56kB IS 17\| 61kB\| Číslo silnice pro mezinárodní provoz Značka informuje o čísle silnice pro mezinárodní provoz. IS 18a\| 64kB\| Kilometrovník Značka označuje staničení (vzdálenost) od počátku pozemní komunikace. Značka může být doplněna označením strany směrově rozdělené pozemní komunikace. IS 18b\| 101kB\| Kilometrovník Značka označuje staničení (vzdálenost) od počátku pozemní komunikace. Na značce se šipkou vyznačuje směr k nejbližší hlásce tísňového volání. Značka může být doplněna označením strany směrově rozdělené pozemní komunikace. IS 19a IS 19b IS 19c\| 319kB\| Směrová tabule pro cyklisty (přímo, vlevo nebo vpravo) Značka informuje o směru a vzdálenosti v kilometrech k vyznačenému cíli (cílech) cyklistické trasy a o čísle (popřípadě jiném označení) této trasy. IS 20\| 31kB\| Návěst pro cyklisty Značka informuje například o směru a čísle cyklistické trasy, o jejím průběhu v místě křížení nebo křižovatkykřižovatky apod. 11kB IS 21a IS 21b IS 21c\| 161kB\| Směrová tabulka pro cyklisty (přímo, vlevo nebo vpravo) Značka informuje o čísle (popřípadě jiném označení) cyklistické trasy a označuje její průběh. IS 21d\| 67kB\| Konec cyklistické trasy Značka informuje o konci značené cyklistické trasy. IS 22a IS 22b IS 22c IS 22d IS 22e IS 22f\| 448kB\| Označení názvu ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství Značka informuje o názvu a průběhu a popřípadě směru k vyznačené ulici nebo jinému veřejnému prostranstvíveřejnému prostranství. IS 23\| 160kB\| Návěst pro kulturní nebo turistický cíl Značka informuje o blízkém kulturním nebo turistickém cíli. Symbol na značce schematicky vyobrazuje příslušný cíl. IS 24a\| 69kB\| Kulturní nebo turistický cíl Značka informuje o směru k vyznačenému turistickému nebo kulturnímu cíli. Značka může být doplněna určeným symbolem. IS 24b\| 84kB\| Směrová tabule pro kulturní nebo turistický cíl Značka informuje o směru a vzdálenosti k vyznačenému turistickému nebo kulturnímu cíli. Značka může být doplněna určeným symbolem. IS 24c\| 69kB\| Komunální cíl Značka informuje o směru k vyznačenému komunálnímu cíli. Značka může být doplněna určeným nebo jiným vhodným symbolem a může být provedena i v jiném barevném provedení, které není zaměnitelné s jinou dopravní značkou. 4. Informativní značky jiné Číslo\| Vyobrazení\| Název, význam a užití ---\|---\|--- IJ 1\| 102kB\| Policie Značka označuje nejbližší služebnu Policie České republiky, popřípadě směr nebo vzdálenost k ní. IJ 2\| 111kB\| Nemocnice Značka označuje nejbližší nemocnici, popřípadě směr nebo vzdálenost k ní. IJ 3\| 100kB\| První pomoc Značka označuje nejbližší místo lékařské služby první pomoci, popřípadě směr nebo vzdálenost k němu. IJ 4a\| 72kB\| Označník zastávky Značka označuje zastávku pro vozidlavozidla linkové osobní dopravy. Ve značce může být uveden symbol vozidlavozidla, popřípadě logo nebo název dopravního systému nebo provozovatele linkové osobní dopravy. Je-li ve značce uveden nápis TAXI, jedná se o stanoviště vozidelvozidel taxislužby označených střešní svítilnou s nápisem TAXI. IJ 4b\| 71kB\| Označník zastávky Značka označuje zastávku pro vozidlovozidlo linkové osobní dopravy. Ve značce může být uveden nápis ZASTÁVKA nebo symbol autobusu nebo trolejbusu, název zastávky, popřípadě logo nebo název dopravního systému nebo provozovatele linkové osobní dopravy. IJ 4c\| 102kB\| Zastávka autobusu Značka označuje začátek zastávky autobusu nebo taxislužby. Je-li místo symbolu autobusu použit nápis TAXI, označuje značka začátek stanoviště vozidelvozidel taxislužby označených střešní svítilnou s nápisem TAXI. IJ 4d\| 102kB\| Zastávka tramvaje Značka označuje začátek zastávky tramvaje. Pro označení společné zastávky tramvaje a vozidlavozidla linkové osobní dopravy nebo trolejbusu se užívá jedné značky s odpovídajícími symboly nebo symbolem vozidlavozidla veřejné hromadné dopravy osob. IJ 4e\| 104kB\| Zastávka trolejbusu Značka označuje začátek zastávky trolejbusu. Pro označení společné zastávky trolejbusu a vozidlavozidla linkové osobní dopravy nebo tramvaje se užívá jedné značky s odpovídajícími symboly nebo symbolem vozidlavozidla veřejné hromadné dopravy osob. IJ 5\| 102kB\| Informace Značka označuje nejbližší informační centrum, popřípadě směr nebo vzdálenost k němu. Na značce též může být vyznačena provozní doba. IJ 6\| 108kB\| Telefon Značka označuje nejbližší veřejnou telefonní stanici, popřípadě směr nebo vzdálenost k ní. IJ 7\| 104kB\| Čerpací stanice Značka označuje nejbližší čerpací stanici pohonných hmot, popřípadě směr nebo vzdálenost k ní. V případě čerpací stanice alternativních paliv nebo dobíječi stanice elektromobilů lze na značce uvést příslušný určený symbol. IJ 8\| 93kB\| Opravna Značka označuje nejbližší opravnu motorových vozidelmotorových vozidel, popřípadě směr nebo vzdálenost k ní. IJ 9\| 102kB\| Stanice technické kontroly Značka označuje nejbližší stanici technické kontroly, popřípadě směr nebo vzdálenost k ní. IJ 10\| 103kB\| Hotel nebo motel Značka označuje nejbližší hotel nebo motel, popřípadě směr nebo vzdálenost k němu. IJ 11a\| 91kB\| Restaurace Značka označuje nejbližší restauraci, popřípadě směr nebo vzdálenost k ní. IJ 11b\| 98kB\| Občerstvení Značka označuje nejbližší zařízení, kde je poskytováno občerstvení, popřípadě směr nebo vzdálenost k němu. IJ 12\| 99kB\| WC Značka označuje nejbližší veřejně přístupné WC, popřípadě směr nebo vzdálenost k němu. IJ 13\| 97kB\| Místo pro odpočinek Značka označuje nejbližší místo vhodné a vybavené pro krátké posezení a odpočinek, popřípadě směr nebo vzdálenost k němu. IJ 14a\| 96kB\| Tábořiště pro stany Značka označuje nejbližší tábořiště pro stany, popřípadě směr nebo vzdálenost k němu. IJ 14b\| 101kB\| Tábořiště pro obytné přívěsy Značka označuje nejbližší tábořiště pro obytné přívěsy, popřípadě směr nebo vzdálenost k němu. IJ 14c\| 111kB\| Tábořiště pro stany a pro obytné přívěsy Značka označuje nejbližší tábořiště pro stany a obytné přívěsy, popřípadě směr nebo vzdálenost k němu. IJ 15\| 57kB\| Servisní místo pro sanitaci hygienických zařízení obytných vozidelvozidel Značka označuje servisní místo pro sanitaci hygienických zařízení obytných automobilů a obytných přívěsů. IJ 16\| 99kB\| Silniční kaple Značka označuje nejbližší modlitební místo s parkovištěm, popřípadě směr nebo vzdálenost k němu. IJ 17a\| 197kB\| Truckpark Značka informuje zpravidla na dálnicidálnici a silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla o komplexním obslužném zařízení pro nákladní vozidlavozidla, k němuž se odbočuje na nejbližší křižovatcekřižovatce IJ 17b\| 233kB\| Návěst před truckparkem Značka informuje o vzdálenosti ke komplexnímu obslužnému zařízení pro nákladní vozidlavozidla. IJ 18a\| 280kB\| Návěst před odpočívkou Značka informuje o vzdálenosti k nejbližší odpočívce a o službách poskytovaných na této odpočívce. Na značce lze uvést název odpočívky. IJ 18b\| 274kB\| Návěst před odbočením na odpočívku Značka informuje zpravidla o začátku odbočovacího pruhu k nejbližší odpočívce a o službách poskytovaných na této odpočívce. Na značce lze uvést název odpočívky. IJ 18c\| 257kB\| Návěst pro odbočení na odpočívku Značka informuje o místě odbočení k nejbližší odpočívce a o službách poskytovaných na této odpočívce. Na značce lze uvést název odpočívky. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. Dodatkové tabulky Číslo\| Vyobrazení\| Název, význam a užití ---\|---\|--- E 1\| 48kB\| Počet Tabulka doplňuje příslušnou značku vyznačující zpravidla nebezpečí nebo jinou informaci o údaj o jejich počtu. E 2a\| 45kB\| Tvar křižovatkykřižovatky Tabulka vyznačuje skutečný tvar křižovatkykřižovatky. E 2b\| 53kB\| Tvar křižovatkykřižovatky Tabulka vyznačuje skutečný tvar křižovatkykřižovatky a upřesňuje, která komunikace je hlavní a která vedlejší. E 2c\| 68kB\| Tvar křižovatkykřižovatky Tabulka vyznačuje skutečný tvar křižovatkykřižovatky a upřesňuje, která komunikace je hlavní a která vedlejší. E 2d\| 62kB\| Tvar dvou křižovatekkřižovatek Tabulka vyznačuje skutečný tvar dvou nebo více po sobě následujících křižovatekkřižovatek a upřesňuje, která komunikace je hlavní a která vedlejší. E 3a\| 25kB\| Vzdálenost Tabulka vyznačuje vzdálenost k místu, od kterého platí značka, pod níž je tabulka umístěna. E 3b\| 29kB\| Vzdálenost Tabulka se používá spolu se značkou „Dej přednost v jízdě!“ jako předběžná ke značce „Stůj, dej přednost v jízdě!“ a vyznačuje vzdálenost k místu, kde platí povinnost zastavitzastavit vozidlovozidlo. E 4\| 29kB\| Délka úseku Tabulka vyznačuje délku úseku platnosti značky, pod níž je tabulka umístěna. E 5\| 20kB\| Největší povolená hmotnost Tabulka omezuje platnost zákazu, omezení nebo příkazu ze značky, pod níž je umístěna, na vozidlovozidlo, jehož největší povolená hmotnost přesahuje údaj uvedený na tabulce. U jízdní soupravyjízdní soupravy je rozhodný součet nejvyšších povolených hmotností všech vozidelvozidel soupravy. E 6\| 56kB\| Za mokra (za deště) Tabulka omezuje platnost značky, pod kterou je umístěna, na podmínky mokré vozovky. E 7a\| 25kB\| Směrová šipka pro směr přímo Tabulka vyznačuje směr k místu, k němuž se vztahuje značka, pod níž je tabulka umístěna. E 7b\| 23kB\| Směrová šipka pro odbočení Tabulka vyznačuje směr k místu, k němuž se vztahuje značka, pod níž je tabulka umístěna. E 8a\| 32kB\| Začátek úseku Tabulka vyznačuje začátek úseku platnosti značky, pod níž je tabulka umístěna. E 8b\| 32kB\| Průběh úseku Tabulka vyznačuje průběh úseku platnosti značky, pod níž je tabulka umístěna. E 8c\| 35kB\| Konec úseku Tabulka vyznačuje konec úseku platnosti značky, pod níž je tabulka umístěna. E 8d\| 21kB\| Úsek platnosti Značka vyznačuje úsek, pro který platí značka, pod níž je tabulka umístěna. E 8e\| 28kB\| Úsek platnosti Značka vyznačuje úsek, pro který platí značka, pod níž je tabulka umístěna. E9\| 50kB\| Druh vozidlavozidla Tabulka omezuje platnost značky, pod kterou je umístěna, na vyznačený druh vozidlavozidla. K vyznačení druhů vozidelvozidel se užívají zejména příslušné určené symboly. E 10\| 70kB\| Tvar křížení pozemní komunikace s dráhou Tabulka vyznačuje tvar křížení pozemní komunikace s dráhou a používá se zejména v případě ostrého úhlu tohoto křížení. E 11a\| 71kB\| Bez časového poplatku Tabulka označuje úsek dálnicedálnice, jehož užití není zpoplatněno časovým poplatkem. Tabulku lze použít také k označení úseku silnice, jehož užití není na rozdíl od předcházejícího úseku zpoplatněno časovým poplatkem. E 11b\| 40kB\| S časovým poplatkem Tabulka označuje úsek silnice, jehož užití je zpoplatněno časovým poplatkem. Tabulku lze použít také k označení úseku dálnicedálnice, jehož užití je na rozdíl od předcházejícího úseku zpoplatněno časovým poplatkem. E 11c\| 81kB\| Bez mýtného Tabulka označuje úsek dálnicedálnice, jehož užití není zpoplatněno mýtným. Tabulku lze použít také k označení úseku silnice, jehož užití není na rozdíl od předcházejícího úseku zpoplatněno mýtným. E 11d\| 61kB\| S mýtným Tabulka označuje úsek silnice, jehož užití je zpoplatněno mýtným. Tabulku lze použít také k označení úseku dálnicedálnice, jehož užití je na rozdíl od předcházejícího úseku zpoplatněno mýtným. E 11e\| 98kB\| Bez časového poplatku a mýtného Tabulka označuje úsek dálnicedálnice, jehož užití není zpoplatněno časovým poplatkem ani mýtným. Tabulku lze použít také k označení úseku silnice, jehož užití není na rozdíl od předcházejícího úseku zpoplatněno časovým poplatkem ani mýtným. E 11f\| 81kB\| S časovým poplatkem a mýtným Tabulka označuje úsek silnice, jehož užití je zpoplatněno časovým poplatkem a mýtným. Tabulku lze použít také k označení úseku dálnicedálnice, jehož užití je na rozdíl od předcházejícího úseku zpoplatněno časovým poplatkem a mýtným. E 12a\| 48kB\| Jízda cyklistů v protisměru Tabulka v případě, že je umístěna pod značkou „Jednosměrný provoz“, informuje řidičeřidiče o tom, že v protisměru je povolena jízda cyklistů. Této skutečnosti musí řidičřidič přizpůsobit své chování, zejména stanovenou mu povinnost neohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích (cyklisty). E 12b\| 50kB\| Vjezd cyklistů v protisměru povolen Tabulka v případě, že je umístěna pod značkou „Zákaz vjezdu všech vozidelvozidel“, povoluje vjezd cyklistů v protisměru do jednosměrné pozemní komunikace. E 12c\| 61kB\| Povolený směr jízdy cyklistů Tabulka za použití odpovídajících směrových šipek vyznačuje možný směr jízdy cyklistů. E 13\| 5kB\| Text nebo symbol Vhodným nápisem nebo symbolem uvedeným na dodatkové tabulce je zpřesněn nebo omezen význam dopravní značky, pod kterou je dodatková tabulka umístěna. Je-li na dodatkové tabulce použit text s výrazem „dopravní obsluha“, rozumí se tím vozidlavozidla zajišťující zásobování nebo lékařské, opravárenské, údržbářské, komunální a podobné služby, vozidlavozidla přepravující osobu těžce zdravotně postiženou, vozidlavozidla taxislužby a vozidlavozidla, jejichž řidičiřidiči, provozovatelé nebo přepravované osoby mají v místech za značkou bydliště, ubytování, sídlo nebo nemovitost. Je-li na dodatkové tabulce použit text s výrazem „zásobování“, rozumí se tím vozidlavozidla zajišťující zásobování nebo lékařské, opravárenské, údržbářské, komunální a podobné služby a vozidlavozidla přepravující osobu těžce zdravotně postiženou. Při umístění pod dopravní značkou „Návěst před odpočívkou“ nebo „Návěst před odbočením na odpočívku“ nebo „Návěst pro odbočení na odpočívku“ lze na tabulce také uvést označení provozovatele čerpací stanice a stravovacího zařízení provozovaných na odpočívce. 7kB E 14\| 34kB\| Tranzit Tabulka omezuje platnost značky na nákladní vozidlavozidla, pro něž užití takto označeného úseku není nezbytné pro dosažení místa nakládky, vykládky, údržby nebo opravy vozidlavozidla, sídla, provozovny nebo obvyklého bydliště dopravce nebo řidičeřidiče. E 15\| 21kB\| Kategorie tunelu Tabulka doplňuje značku „Zákaz vjezdu vozidelvozidel přepravujících nebezpečný náklad“ a informuje o příslušné kategorii tunelu v následujícím úseku pozemní komunikace. Údaj o kategorii se uvádí v rozmezí písmen „B“ až „E“ podle jiného právního předpisu6). Pro tunely kategorie „A“ se tyto značky nepoužívají. E 16\| 30kB\| Vzdálenost k příští čerpací stanici Tabulka doplňuje zpravidla značku „Návěst před odpočívkou“ a informuje o vzdálenosti k čerpací stanici, která následuje za čerpací stanicí nacházející se na vyznačované odpočívce. E 17\| 51kB\| Nedostatečný průjezdní profil vozovky Tabulka v kombinaci s dopravní značkou „Jiné nebezpečí“ upozorňuje na omezení průjezdního profilu vozovky. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. Určené symboly 1. Kulturní a turistické piktogramy Číslo\| Vyobrazení\| Význam ---\|---\|--- 101\| 32kB\| Zámek 102\| 26kB\| Hrad 103\| 28kB\| Zřícenina 104\| 22kB\| Tvrz 105\| 29kB\| Klášter 106\| 25kB\| Kostel 107\| 23kB\| Kaple 108\| 28kB\| Technická památka (továrna) 109\| 27kB\| Technická památka (most) 110\| 48kB\| Archeologická lokalita 111\| 47kB\| Městská památková rezervace 112\| 43kB\| Městská památková zóna 113\| 43kB\| Vesnická památková rezervace 114\| 39kB\| Vesnická památková zóna 115\| 39kB\| Muzeum 116\| 29kB\| Skanzen 117\| 33kB\| Památka moderní architektury 118\| 48kB\| Zoologická zahrada Symbol může být doplněn symbolem zvířete charakteristického pro konkrétní zoologickou zahradu. 119\| 35kB\| Židovská památka 120\| 29kB\| Vojenská památka 121\| 36kB\| Lázně 122\| 56kB\| Přírodní, krajinářská zajímavost (památka) 123\| 38kB\| Rozhledna 124\| 36kB\| Jeskyně 125\| 54kB\| Významné místo 126\| 67kB\| Památka UNESCO 2. Druhy vozidelvozidel a skupiny chodců Číslo\| Vyobrazení\| Význam ---\|---\|--- 201\| 38kB\| Moped 202\| 40kB\| Motocykl 203\| 25kB\| Osobní automobil 204\| 38kB\| Autobus 205\| 53kB\| Tramvaj 206\| 53kB\| Trolejbus 207\| 28kB\| Nákladní automobil 208\| 41kB\| Traktor 209\| 56kB\| Obytný automobil 210\| 38kB\| Osobní automobil s přívěsem 211\| 8kB\| Elektromobil 212\| 46kB\| VozidloVozidlo přepravující nebezpečný náklad 213\| 70kB\| VozidloVozidlo přepravující náklad, který může způsobit znečištění vody 214\| 27kB\| Přípojné vozidlovozidlo 215\| 38kB\| Obytný přívěs 216\| 46kB\| Potahové vozidlovozidlo 217\| 42kB\| Jízdní kolo 218\| 9kB\| Osoba na osobním přepravníku 219\| 45kB\| Chodec s ručním vozíkem 220\| 39kB\| Chodec 221\| 42kB\| Bruslař 222\| 42kB\| Lyžař 223\| 68kB\| Jezdec na zvířeti 224\| 58kB\| Děti 225\| 45kB\| Osoba na invalidním vozíku 226\| 43kB\| Osoba doprovázející dítě v kočárku 227\| 38kB\| Obojživelníci 228\| 41kB\| Koně 229\| 5kB\| Elektrokoloběžka 3. Jiné cíle Číslo\| Vyobrazení\| Význam ---\|---\|--- 301\| 65kB\| Centrum 302\| 30kB\| Průmyslová zóna 303\| 57kB\| Nákupní zóna 304\| 36kB\| Sklady, skladová zóna 305\| 44kB\| Truckpark 306\| 40kB\| Přístav 307\| 38kB\| Letiště 308\| 39kB\| Vlakové nádraží 309\| 46kB\| Heliport 310\| 63kB\| Aréna, stadion 311\| 25kB\| Lyžařský vlek 312\| 30kB\| Sedačková lanovka 313\| 30kB\| Kabinová lanovka 4. Ostatní symboly Číslo\| Vyobrazení\| Význam ---\|---\|--- 401\| 37kB\| Výjezd 402\| 50kB\| Dálniční uzel 403\| 48kB\| Okruh 404\| 93kB\| Čerpací stanice CNG 405\| 82kB\| Čerpací stanice LPG 406\| 79kB\| Dobíječi stanice elektromobilů 407\| 15kB\| Sanitace hygienického zařízení obytných automobilů a obytných přívěsů. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. Vodorovné dopravní značky 1. Podélné čáry Číslo\| Vyobrazení\| Název, význam a užití ---\|---\|--- V 1a\| 64kB\| Podélná čára souvislá Značka se používá zejména k oddělení jízdních pruhůjízdních pruhů s protisměrným provozem, k oddělení části řadicích pruhů a k oddělení části odbočovacího nebo připojovacího pruhu od průběžného pruhu. Slouží-li značka k oddělení jízdních pruhůjízdních pruhů s protisměrným provozem, musí řidičřidič jet vpravo od této značky. Značku je zakázáno přejíždět nebo ji nákladem přesahovat, pokud to není nutné k objíždění, předjíždění cyklisty, odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci nebo vjíždění na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci. V 1b\| 92kB\| Dvojitá podélná čára souvislá Značka se používá k oddělení protisměrných jízdních pruhůjízdních pruhů na vozovce s více než dvěma jízdními pruhyjízdními pruhy. Značku lze v odůvodněných případech použít také na vozovce se dvěma jízdními pruhyjízdními pruhy. ŘidičŘidič je povinen jet vpravo od této značky. Značku je zakázáno přejíždět nebo ji nákladem přesahovat, pokud to není nutné k objíždění. V 2a\| 57kB\| Podélná čára přerušovaná Značka se používá k vyznačení a oddělení jízdních pruhůjízdních pruhů. K oddělení protisměrných jízdních pruhůjízdních pruhů se používá v úsecích, kde je zajištěn dostatečný rozhled pro předjíždění a kde se nenachází místo vyžadující zvýšenou pozornost. Značku lze přejíždět při dodržení příslušných ustanovení vyplývajících z obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích. Značka se provádí s mezerami dvojnásobné délky než délka úseček. V 2b\| 67kB\| Podélná čára přerušovaná Značka se používá k vyznačení a oddělení jízdních pruhůjízdních pruhů v úseku, kde čára přerušovaná přechází v čáru souvislou nebo k upozornění na místo vyžadující zvýšenou pozornost (zatáčka, křižovatkakřižovatka apod.). Značku lze přejíždět při dodržení příslušných ustanovení vyplývajících z obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích. Značka se provádí s mezerami stejné nebo poloviční délky než délka úseček. V 2c\| 72kB\| Dvojitá podélná čára přerušovaná Značka vyznačuje jízdní pruhjízdní pruh užívaný střídavě pro jeden i druhý směr jízdy. Není-li jízdní pruhjízdní pruh takto užíván, má tato značka stejný význam jako podélná čára přerušovaná. V 3\| 86kB\| Podélná čára souvislá doplněná čárou přerušovanou Jsou-li touto značkou odděleny jízdní pruhyjízdní pruhy s protisměrným provozem, platí pro řidičeřidiče význam jen pravé čáry z této dvojice čar. Jsou-li touto značkou vyznačeny jízdní pruhyjízdní pruhy v jednom směru jízdy, platí pro řidičeřidiče význam čáry bližší. V 4\| 100kB\| Vodicí čára Značka vyznačuje okraj vozovky. 2. Příčné čáry Číslo\| Vyobrazení\| Název, význam a užití ---\|---\|--- V 5\| 80kB\| Příčná čára souvislá Značka vyznačuje hranici křižovatkykřižovatky. Lze ji použít pro vyznačení místa pro zastavení vozidlavozidla v prostoru křižovatkykřižovatky. V 6a\| 111kB\| Příčná čára souvislá se symbolem „Dej přednost v jízdě!“ Značka vyznačuje hranici křižovatkykřižovatky. Lze ji použít pro vyznačení místa pro zastavení vozidlavozidla v prostoru křižovatkykřižovatky. V 6b\| 118kB\| Příčná čára souvislá s nápisem STOP Značka vyznačuje hranici křižovatkykřižovatky. Značka vyznačuje místo, kde je řidičřidič povinen zastavitzastavit vozidlovozidlo na příkaz značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“. V 7a\| 124kB\| Přechod pro chodce Značka vyznačuje místo určené pro přechod chodců přes pozemní komunikaci. V 7b\| 96kB\| Místo pro přecházení Značka vyznačuje místo uzpůsobené pro přecházení chodců přes pozemní komunikaci. ŘidičŘidič vozidlavozidla nesmí chodce přecházejícího pozemní komunikaci v místě pro přecházení ohrozit. Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe nebo ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Chodec smí přecházet vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidelvozidel nedonutí jejich řidičeřidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy. V 8a\| 97kB\| Přejezd pro cyklisty Značka vyznačuje plochu, která je určena pro přejíždění cyklistů přes pozemní komunikaci. V 8b\| 14kB\| Přejezd pro cyklisty přimknutý k přechodu pro chodce Značka vyznačuje plochu určenou pro přejezd cyklistů přes pozemní komunikaci bezprostředně sousedící s přechodem pro chodce. Plocha určená pro přejezd cyklistů přes pozemní komunikaci může být zvýrazněna určeným symbolem nebo značkou „Jízdní pruh pro cyklisty“. 21kB V 8c \| 25kB\| Sdružený přechod pro chodce a přejezd pro cyklisty Značka označuje přechod pro chodce sdružený s plochou určenou pro přejezd cyklistů přes pozemní komunikaci v místě křížení stezky pro chodce a cyklisty s jinou pozemní komunikací. 3. Šipky Číslo\| Vyobrazení\| Název, význam a užití ---\|---\|--- V 9a\| 206kB\| Směrové šipky Šipky vyznačují způsob řazení do jízdních pruhůjízdních pruhů před křižovatkoukřižovatkou nebo místem odbočení a stanovený směr jízdy. Šipky mohou být použity i k potvrzení jinak stanoveného směru jízdy. Přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích může být provedena pouze obrysem této značky. V 9b\| 93kB\| Předběžné šipky Značka vyznačuje blížící se přechod podélné čáry přerušované v čáru souvislou a s tím související povinnost řidičeřidiče se včas zařadit do příslušného jízdního pruhujízdního pruhu. V 9c\| 111kB\| Předběžné šipky Značka vyznačuje blížící se ukončení jízdního pruhujízdního pruhu. ŘidičŘidič je povinen se včas zařadit do průběžného jízdního pruhujízdního pruhu. 4. Označení stání a parkovišť Číslo\| Vyobrazení\| Název, význam a užití ---\|---\|--- V 10a\| 70kB\| Stání podélné Značka vyznačuje dovolené zastavení a stání a popřípadě stanovuje způsob stání ve vztahu k okraji pozemní komunikace. Při stání nesmí vozidlovozidlo svým obrysem nebo nákladem přesahovat do vozovky vyznačenou plochu. V 10b\| 72kB\| Stání kolmé Značka vyznačuje dovolené zastavení a stání a popřípadě stanovuje způsob stání ve vztahu k okraji pozemní komunikace. Při stání nesmí vozidlovozidlo svým obrysem nebo nákladem přesahovat do vozovky vyznačenou plochu. V 10c\| 118kB\| Stání šikmé Značka vyznačuje dovolené zastavení a stání a popřípadě stanovuje způsob stání ve vztahu k okraji pozemní komunikace. Při stání nesmí vozidlovozidlo svým obrysem nebo nákladem přesahovat do vozovky vyznačenou plochu. V 10d\| 81kB\| Parkovací pruh Značka vyznačuje dovolené zastavení a stání. Při stání nesmí vozidlovozidlo svým obrysem nebo nákladem přesahovat do vozovky vyznačenou plochu. V 10e\| 96kB\| Vyhrazené parkoviště Značka vyznačuje dovolené zastavení a stání a popřípadě stanovuje způsob stání ve vztahu k okraji pozemní komunikace. Při stání nesmí vozidlovozidlo svým obrysem nebo nákladem přesahovat do vozovky vyznačenou plochu. Na značce lze vhodným nápisem vyznačit, pro koho je parkoviště vyhrazeno. V 10f\| 77kB\| Vyhrazené parkoviště pro vozidlovozidlo přepravující osobu těžce postiženou nebo osobu těžce pohybově postiženou Na ploše vyznačené touto značkou smí zastavitzastavit a stát pouze vozidlovozidlo označené parkovacím průkazem označujícím vozidlovozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou. Značka vždy doplňuje svislou dopravní značku „Vyhrazené parkoviště“ se symbolem zařízení nebo prostoru pro osoby na vozíku5). V 10g\| 86kB\| Omezené stání Značka vyznačuje dovolené zastavení a stání a stanovuje způsob stání ve vztahu k okraji pozemní komunikace. Při stání nesmí vozidlovozidlo svým obrysem nebo nákladem přesahovat do vozovky vyznačenou plochu. V úseku označeném touto značkou je stání dovoleno za podmínek stanovených svislou dopravní značkou. 5. Označení zastávek Číslo\| Vyobrazení\| Název, význam a užití ---\|---\|--- V 11a\| 128kB\| Zastávka autobusu nebo trolejbusu Značka vyznačuje prostor zastávky vyznačených vozidelvozidel veřejné hromadné přepravy osob. Je-li nápis BUS nahrazen nápisem TAXI, jedná se o stanoviště vozidelvozidel taxislužby určené pro vozidlavozidla taxislužby označená střešní svítilnou s nápisem TAXI. V 11b\| 126kB\| Zastávka tramvaje Značka vyznačuje prostor zastávky tramvaje. 6. Označení zákazů zastavení a stání Číslo\| Vyobrazení\| Název, význam a užití ---\|---\|--- V 12a\| 123kB\| Žlutá klikatá čára Značka vyznačuje plochu, kde je zakázáno stání. Při vyznačení plochy pro účely zásobování, může být doplněna nápisy „ZAS“. V 12b\| 216kB\| Žluté zkřížené čáry Značka vyznačuje plochu, na kterou nesmí řidičřidič vjet, pokud je za touto plochou taková dopravní situace, že by byl nucen zastavitzastavit vozidlovozidlo na vyznačené ploše. V 12c\| 73kB\| Zákaz zastavení Značka se provádí jako žlutá čára souvislá u okraje vozovky a vyznačuje úsek, kde je zakázáno zastavení a stání. Může být vyznačena i na obrubníku vedle vozovky. V 12d\| 85kB\| Zákaz stání Značka se provádí jako žlutá čára přerušovaná u okraje vozovky a vyznačuje úsek, kde je zakázáno stání. Může být vyznačena i na obrubníku vedle vozovky. 7. Ostatní vodorovné dopravní značky Číslo\| Vyobrazení\| Název, význam a užití ---\|---\|--- V 12e\| 113kB\| Bílá klikatá čára Značka předem upozorňuje na místo vyžadující zvýšenou opatrnost. V 13\| 135kB\| Šikmé rovnoběžné čáry Značka vyznačuje plochu, do které je zakázáno vjíždět nebo nad ni nákladem zasahovat, pokud to není nutné k objíždění, odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci nebo vjíždění na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci. V 14\| 10kB\| Jízdní pruhJízdní pruh pro cyklisty Značka vyznačuje pruh nebo stezku pro cyklisty. Symbol jízdního kola může být v odůvodněných případech doplněný zmenšenou směrovou šipkou nebo šipkami. V 15\| 118kB\| Nápis na vozovce Značka vyjadřuje různé doplňující údaje. Lze využít i vhodné symboly. V 16\| 17kB\| Bezpečný odstup Dvě šipky mezi dvěma za sebou jedoucími vozidlyvozidly označují minimální bezpečný odstup vozidelvozidel na dané pozemní komunikaci při nejvyšší dovolené rychlosti za běžných podmínek V 17\| 80kB\| Trojúhelníky Značka vyznačuje nájezd na umělou nerovnost na vozovce, např. zpomalovací práh vytvořený stavební úpravou. V 18\| 81kB\| Optická psychologická brzda Značka opticky, popřípadě i akusticky vede řidičeřidiče ke snížení rychlosti vozidlavozidla. Značku lze vyznačit i ve formě uprostřed přerušené příčné čáry, přičemž mezera mezi jejími dvěma částmi se po směru jízdy postupně zkracuje. V 19\| 113kB\| Prostor pro cyklisty Značka vyznačuje prostor určený pro cyklisty čekající na světelný signál „Volno“. V 20\| 111kB\| Piktogramový koridor pro cyklisty Značka vyznačuje prostor a směr jízdy cyklistů. ŘidičeŘidiče motorových vozidelmotorových vozidel upozorňuje, že se na pozemní komunikaci nachází zvýšený provoz cyklistů. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. Světelné signály 1. Světelné signály Číslo\| Vyobrazení\| Název, význam a užití ---\|---\|--- S 1\| 173kB\| Tříbarevná soustava s plnými signály S 1a – Signál s červeným světlem „Stůj!“ Signál znamená pro řidiče povinnost zastavit vozidlo před dopravní značkou „Příčná čára souvislá“, „Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost v jízdě!“ a „Příčná čára souvislá s nápisem STOP“, a kde taková dopravní značka není, před světelným signalizačním zařízením (semaforem), S 1b – Signál se žlutým světlem „Pozor!“ Signál znamená pro řidiče povinnost zastavit vozidlo před dopravní značkou „Příčná čára souvislá“, „Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost v jízdě!“ a „Příčná čára souvislá s nápisem STOP“, a kde taková dopravní značka není, před světelným signalizačním zařízením (semaforem). Je-li však vozidlo při rozsvícení tohoto signálu již tak blízko, že by řidič nemohl vozidlo bezpečně zastavit, smí pokračovat v jízdě. Svítí-li světlo tohoto signálu přerušovaně, nejde o křižovatku s provozem řízeným světelnými signály. Tento signál se současně svítícím červeným světlem „Stůj!“ značí povinnost připravit se k jízdě. S 1c – Signál se zeleným světlem „Volno“ Signál znamená pro řidiče možnost pokračovat v jízdě, a dodrží-li ustanovení o odbočování, může odbočit vpravo nebo vlevo, přičemž musí dát přednost chodcům přecházejícím ve volném směru po přechodu pro chodce a cyklistům přejíždějícím ve volném směru po přejezdu pro cyklisty. Svítí-li signál „Signál pro opuštění křižovatky“ umístěný v protilehlém rohu křižovatky, neplatí pro odbočování vlevo povinnost dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým i nemotorovým vozidlům, jezdcům na zvířeti, protijdoucím organizovaným útvarům chodců a průvodcům hnaných zvířat se zvířaty, tramvajím jedoucím v obou směrech a vozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen. S 2\| 190kB\| Tříbarevná soustava se směrovými signály S 2a – Signál se směrovou šipkou s červeným světlem „Stůj!“ S 2b – Signál se směrovou šipkou se žlutým světlem „Pozor!“ S 2c – Signál se směrovou šipkou se zeleným světlem „Volno“ Signály znamenají pro řidiče povinnost zastavit vozidlo nebo možnost pokračovat v jízdě jen ve směru, kterým šipka ukazuje. Směřuje-li zelená šipka vlevo, neplatí pro odbočování vlevo povinnost dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým i nemotorovým vozidlům, jezdcům na zvířeti, protijdoucím organizovaným útvarům chodců a průvodcům hnaných zvířat se zvířaty, tramvajím jedoucím v obou směrech a vozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen. S 3\| 213kB\| Tříbarevná soustava s kombinovanými směrovými signály S 3a – Signál s kombinovanou směrovou šipkou s červeným světlem „Stůj!“ S 3b – Signál s kombinovanou směrovou šipkou se žlutým světlem „Pozor!“ S 3c – Signál s kombinovanou směrovou šipkou se zeleným světlem „Volno“ Signály znamenají pro řidiče povinnost zastavit vozidlo nebo možnost pokračovat v jízdě jen ve směru, kterým šipka ukazuje. Směřuje-li zelená šipka vpravo, neplatí pro odbočování vpravo povinnost dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhu (po pravé straně), pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen, a povinnost dát přednost v jízdě i tramvaji tam, kde je povolena jízda podél tramvaje vlevo. S 4a S 4b S 4c\| 317kB\| Signál žlutého světla ve tvaru chodce Signál žlutého světla ve tvaru cyklisty Signál žlutého světla ve tvaru chodce a cyklisty Signály „Signál žlutého světla ve tvaru chodce“, „Signál žlutého světla ve tvaru cyklisty“ nebo „Signál žlutého světla ve tvaru chodce a cyklisty“, jimiž je doplněn signál se zelenou šipkou směřující vpravo nebo vlevo, upozorňují řidiče, že při jízdě směrem, kterým tato šipka ukazuje, křižuje směr chůze přecházejících chodců, směr jízdy přejíždějících cyklistů nebo směr chůze přecházejících chodců a směr jízdy přejíždějících cyklistů. S 5\| 73kB\| Doplňková zelená šipka Šipka svítící současně se signálem s červeným světlem „Stůj!“ nebo se žlutým světlem „Pozor!“ znamená pro řidiče možnost pokračovat v jízdě jen ve směru, kterým šipka nebo šipky ukazují; přitom řidič musí dát přednost v jízdě vozidlům a jezdcům na zvířatech jedoucím ve volném směru a útvarům chodců jdoucím ve volném směru; přitom nesmí ohrozit ani omezit přecházející chodce. S 6\| 90kB\| Signál pro opuštění křižovatky Je-li signál umístěný v protilehlém rohu křižovatky, neplatí pro odbočování vlevo povinnost dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým i nemotorovým vozidlům, jezdcům na zvířeti, protijedoucím organizovaným útvarům chodců a průvodcům hnaných zvířat se zvířaty, tramvajím jedoucím v obou směrech a vozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen. S 7\| 68kB\| Přerušované žluté světlo Signál je ve tvaru plného světla, může být i ve tvaru signálu „Signálu žlutého světla ve tvaru chodce“, „Signálu pro cyklisty „Pozor!““ nebo „Signálu pro chodce a cyklisty „Pozor!““ v případě, že je nutno zvlášť upozornit na přecházející chodce anebo přejíždějící cyklisty ve volném směru. Signál lze použít i ve tvaru světelné rampy ze tří až pěti světel umístěných na vozidle vodorovně vedle sebe. Při střídavém blikání sudých a lichých světel upozorňuje na potřebu dbát zvýšené opatrnosti, postupný řetězec směřující na levou nebo pravou stranu ukazuje řidiči, kterým směrem má překážku objet. 101kB S 8a\| 107kB\| Zakázaný vjezd vozidel do jízdního pruhu Svítí-li nad jízdním pruhem tento signál, nesmí řidič tento jízdní pruh užít; to znamená, že do něho nesmí vjíždět, ani do něho následně přejíždět S 8b\| 72kB\| Volný vjezd vozidel do jízdního pruhu Svítí-li nad jízdním pruhem tento signál, smí řidič tento jízdní pruh užít. S 8c\| 76kB\| Světelná šipka vlevo Šipka znamená, že řidič musí opustit jízdní pruh nebo objet překážku vlevo. S 8d\| 71kB\| Světelná šipka vpravo Šipka znamená, že řidič musí opustit jízdní pruh nebo objet překážku vpravo. S 8e\| 111kB\| Světelný kříž Signál označuje překážku provozu na pozemních komunikacích vedle vozovky. S 9\| 162kB\| Dvoubarevná soustava se signály pro chodce S 9a - Signál pro chodce se znamením „Stůj!“ Signál zakazuje chodci vstupovat na vozovku. Rozsvítí-li se signál „Signál pro chodce se znamením Stůj!“ v době, kdy se již chodec nachází na „Přechodu pro chodce“ nebo na vozovce v „Místě pro přecházení“, smí chodec dokončit přecházení. S 9b - Signál pro chodce se znamením „Volno“ Signál umožňuje chodci přejít vozovku. S 10\| 397kB\| Tříbarevná soustava se signály pro cyklisty S 10a - Signál pro cyklisty se znamením „Stůj!“ S 10b - Signál pro cyklisty se znamením „Pozor!“ S 10c - Signál pro cyklisty se znamením „Volno“ Je-li sestava umístěna u přejezdu pro cyklisty, platí pro cyklisty obdobně jako pro chodce signály umístěné na druhé straně pozemní komunikace (na druhé straně přejezdu pro cyklisty). V takovém případě lze užít dvoubarevnou signální soustavu se znamením „Stůj!“ a „Volno“. S 11\| 350kB\| Tříbarevná soustava se signály pro chodce a cyklisty S 11a - Signál pro chodce a cyklisty se znamením „Stůj!“ S 11b - Signál pro chodce a cyklisty se znamením „Pozor!“ S 11c - Signál pro chodce a cyklisty se znamením „Volno“ Je-li sestava umístěna u přejezdu pro cyklisty přimknutého k přechodu pro chodce, platí pro cyklisty stejně jako pro chodce signály umístěné na druhé straně pozemní komunikace. V takovém případě lze užít dvoubarevnou signální soustavu se znamením „Stůj!“ a „Volno“. S 12a\| 64kB\| Rychlostní signál s proměnným signálním znakem Řidič je tímto signálem informován o tom, jakou rychlostí by měl jet, aby k dalšímu světelnému signálu „Volno“ dojel plynule a bez zastavení. S 12b\| 251kB\| Rychlostní signál s více signálními znaky Řidič je rozsvícením příslušného rychlostního signálu informován o tom, jakou rychlostí by měl jet, aby k dalšímu světelnému signálu „Volno“ dojel plynule a bez zastavení. S 13\| 81kB\| Signál dvou vedle sebe umístěných střídavě přerušovaných červených světel Signál střídavě přerušovaných červených světel znamená pro řidiče povinnost zastavit vozidlo před světelným signalizačním zařízením. S 14a\| 76kB\| Dvě červená střídavě přerušovaná světla signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení Řidič nesmí vjíždět na železniční přejezd, je-li dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení. S 14b\| 66kB\| Přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení Svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení, neplatí pro řidiče povinnost nevjíždět na železniční přejezd v případech, že je již vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo jiné drážní vozidlo nebo je-li slyšet jeho houkání nebo pískání. 2. Signály pro tramvaje (popřípadě pro autobusy městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusy v jízdních pruzíchjízdních pruzích pro ně vyhrazených) Číslo\| Vyobrazení\| Druhy, význam a užití ---\|---\|--- S 15a\| 85kB\| Stůj Pokud je tímto signálem řízen provoz autobusů, vozidelvozidel linkové osobní dopravy a trolejbusů, znamená tento signál pro řidičeřidiče těchto vozidelvozidel povinnost zastavitzastavit před hranicí křižovatkykřižovatky nebo před světelným signálem. S 15b\| 85kB\| Jízda přímo Pokud je tímto signálem řízen provoz autobusů, vozidelvozidel linkové osobní dopravy a trolejbusů, znamená tento signál pro řidičeřidiče těchto vozidelvozidel možnost jet přímo. S 15c\| 87kB\| Jízda vlevo Pokud je tímto signálem řízen provoz autobusů, vozidelvozidel linkové osobní dopravy a trolejbusů, znamená tento signál pro řidičeřidiče těchto vozidelvozidel možnost jet vlevo. S 15d\| 85kB\| Jízda vpravo Pokud je tímto signálem řízen provoz autobusů, vozidelvozidel linkové osobní dopravy a trolejbusů, znamená tento signál pro řidičeřidiče těchto vozidelvozidel možnost jet vpravo. S 15e\| 90kB\| Jízda přímo a vpravo Pokud je tímto signálem řízen provoz autobusů, vozidelvozidel linkové osobní dopravy a trolejbusů, znamená tento signál pro řidičeřidiče těchto vozidelvozidel možnost jet přímo nebo vpravo. S 15f\| 92kB\| Jízda přímo a vlevo Pokud je tímto signálem řízen provoz autobusů, vozidelvozidel linkové osobní dopravy a trolejbusů, znamená tento signál pro řidičeřidiče těchto vozidelvozidel možnost jet přímo nebo vlevo. S 15g\| 91kB\| Jízda vpravo a vlevo Pokud je tímto signálem řízen provoz autobusů, vozidelvozidel linkové osobní dopravy a trolejbusů, znamená tento signál pro řidičeřidiče těchto vozidelvozidel možnost jet vpravo nebo vlevo. Poznámka: svítí - Světelné pole (čočka) svítí Příloha č. 10 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. Dopravní zařízení Číslo\| Vyobrazení\| Název, význam a užití ---\|---\|--- Z 1\| 67kB\| Dopravní kužel Dopravní kužely umístěné v řadě za sebou podle svého umístění plní funkci podélné čáry souvislé nebo vodicí čáry, a to i tehdy, jsou-li umístěny na jiné podélné čáře. Mohou též vymezovat plochu, do níž je zakázáno vjíždět. Z 2\| 41kB\| Zábrana pro označení uzavírky Zábrana se používá zejména k vyznačení úplné uzavírky pozemní komunikace nebo k vyznačení ohrazení pracoviště. Z 3\| 124kB\| Vodicí tabule Vodicí tabule označuje zejména nebezpečnou zatáčku, v níž musí řidičřidič výrazně snížit rychlost jízdy, a usměrňuje provoz ve směru šipek. Pokud je nutno na zatáčku zvlášť upozornit, může být bílá barva nahrazena žlutozelenou fluorescenční barvou. Tabule může být i v provedení jedné šipky nebo sestavy jednotlivých šipek umístěných za sebou. Z 4a Z 4b\| 146kB\| Směrovací deska se šikmými pruhy se sklonem vlevo Směrovací deska se šikmými pruhy se sklonem vpravo Směrovací desky se šikmými pruhy usměrňují provoz ve směru sklonu šikmých pruhů. Z 4c\| 79kB\| Směrovací deska středová Směrovací deska středová usměrňuje provoz po obou stranách desky. Z 4d Z 4e\| 140kB\| Směrovací deska se šipkou doleva Směrovací deska se šipkou doprava Směrovací desky se šipkou usměrňují provoz ve směru šipky. Z 5a Z 5b\| 115kB\| Vodicí deska se šikmými pruhy se sklonem vlevo Vodicí deska se šikmými pruhy se sklonem vpravo Vodicí desky usměrňují provoz ve směru sklonu šikmých pruhů. Z 5c\| 69kB\| Vodicí deska středová se šikmými pruhy Vodicí deska usměrňuje provoz po obou stranách desky. Z 5d\| 62kB\| Vodicí deska středová s vodorovnými pruhy Vodicí deska odděluje jízdní pruhyjízdní pruhy a plní funkci podélné čáry souvislé. Z 6a Z 6b\| 99kB\| Velká zvýrazňující deska Malá zvýrazňující deska Zvýrazňující desky zvýrazňují nebo nahrazují podélnou čáru souvislou zpravidla přechodného vodorovného dopravního značení. Z 7\| 519kB\| Pojízdná uzavírková tabule Tabule se používá zejména ke krátkodobému označení překážky provozu na pozemních komunikacích, uzavírky jízdního pruhujízdního pruhu nebo statického nebo pohyblivého pracovního místa na pozemní komunikaci. V nezměněné nebo sklopené podobě se tabule použije i pro příjezd k označovanému místu ze stanoviště a pro návrat zpět na stanoviště. Z 8a\| 91kB\| Zastavovací terč pro policisty Z 8b\| 91kB\| Zastavovací terč pro jiné osoby Z 8c\| 31kB\| Směrovka Z 8d\| 25kB\| Zastavovací terč pro střídavý provoz Terč slouží k zastavování vozidelvozidel k tomu určenou osobou dle § 79 odst. 1 písm. i) zákona, a to zejména při obousměrném provozu v jednom jízdním pruhujízdním pruhu při přechodné úpravě provozu na pozemní komunikaci. Terč se užívá tak, že strana se symbolem dopravní značky „Zákaz vjezdu všech vozidelvozidel“ směřuje k vozidlůmvozidlům, kterým se dává znamení k zastavení vozidlavozidla, a zelená strana směřuje k vozidlůmvozidlům, která mohou pokračovat v jízdě. Z 9\| 139kB\| Žluté a černé pruhy Pruhy označují trvalou překážku na pozemní komunikaci. Z 10\| 82kB\| Dopravní knoflíky Knoflíky doplňují nebo zvýrazňují vodorovné dopravní značky. Dopravní knoflíky doplňující podélnou čáru nebo vodicí čáru jsou barvy bílé. Na mostech a úsecích se zvýšeným nebezpečím častého výskytu náledí lze užít i knoflíky barvy modré. Náhradou za podélnou čáru přechodného vodorovného dopravního značení lze užít sestavy dopravních knoflíků barvy žluté nebo oranžové. Z 11a Z 11b\| 123kB\| Směrový sloupek bílý levý Směrový sloupek bílý pravý Sloupky (patníky) označují okraj pozemní komunikace. Z 11c Z 11d\| 177kB\| Směrový sloupek červený levý Směrový sloupek červený pravý Sloupky vyznačují vyústění účelové komunikace na jinou pozemní komunikaci. Z 11e Z 11f\| 178kB\| Směrový sloupek modrý levý Směrový sloupek modrý pravý Sloupky označují úsek pozemní komunikace, kde hrozí zvýšené nebezpečí námrazy. Ve zmenšeném provedení se používají také na svodidlech nebo zábradlích mostů. Z 11g\| 108kB\| Směrový sloupek červený kulatý Sloupek lze použít jako náhradu za levé a pravé červené směrové sloupky k vyznačení vyústění účelové komunikace. Z 11h\| 102kB\| Směrový sloupek zelený kulatý – baliseta Sloupek se používá při usměrňování provozu a pro zdůraznění podélné čáry souvislé vodorovného dopravního značení. Z 12\| 59kB\| Krátký příčný práh Práh vytváří krátkou umělou nerovnost na vozovce (zpomalovací práh) a je zpravidla označen žlutočernými pruhy. Příloha č. 11 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. Zařízení pro provozní informace Číslo\| Vyobrazení\| Název, význam a užití ---\|---\|--- ZPI 1\| 104kB\| Nápisy Zařízení slouží k zobrazování informací významných pro provoz na pozemních komunikacích. Informace se zobrazují pomocí textu nebo vhodného symbolu. Zařízení nebo jeho část může sloužit také jako proměnná dopravní značka. ZPI 2\| 107kB\| Obsaditelnost parkoviště Na zařízení se uvádí aktuální informace o tom, zda jsou na parkovišti volná parkovací místa (popřípadě i jejich počet) nebo zda je parkoviště obsazené nebo uzavřené. ZPI 3\| 99kB\| Teploměr Zařízení zpravidla informuje o teplotě vozovky a ovzduší. Příloha č. 12 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. Příklady vyobrazení výstražných oděvů 416kB Blůza 461kB Kabát 293kB Tričko 231kB Vesta 346kB Kalhoty 538kB Kalhoty se šlemi 231kB Krátké kalhoty 169kB Označení pověřené osoby zajišťující bezpečný přechod dětí a školní mládeže Příloha č. 13 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. Speciální označení vozidel a parkovací průkaz označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou 1. Speciální označení vozidelvozidel Číslo\| Vyobrazení\| Název, význam a užití ---\|---\|--- O 2\| 276kB\| Označení vozidlavozidla řízeného osobou sluchově postiženou O 3\| 319kB\| Označení vozidlavozidla řízeného řidičemřidičem začátečníkem O 4\| 212kB\| Označení autobusu přepravujícího děti O 5a\| 348kB\| Označení vozidlavozidla lékaře konajícího návštěvní službu O 5b\| 252kB\| Domácí zdravotní péče Označení vozidlavozidla poskytovatele domácí zdravotní péče O 5c\| 97kB\| Terénní sociální služba Označení vozidlavozidla poskytovatele terénních sociálních služeb O 6\| 258kB\| Piktogram upozorňující na povinnost používat zádržný bezpečnostní systém stanovený pro vozidlavozidla kategorií M2 a M3 Pro přepravované osoby jsou stejně závazné i piktogramy provedené v jiné grafické podobě, ze kterých smysluplně vyplývá povinnost „zapnout bezpečnostní pás“ a které jsou umístěny na bočním zasklení autobusů, popřípadě světelný panel umístěný v přední části autobusu a viditelný ze všech sedadel. 2. Parkovací průkaz označující vozidlovozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou O7\| Vyobrazení přední strany 4.1MB Vyobrazení zadní strany 3.7MB Parkovací průkaz označující vozidlovozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou má rozměry 106 × 148 mm a je opatřen vodoznakem. Údaje o držiteli musí být vyplněny strojovým způsobem nebo hůlkovým písmem při použití světlostálé fixy o síle 0,5 mm. Po vyplnění a připevnění fotografie je papírový průkaz laminován ochrannou fólií. ---\|--- Příloha č. 14 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. Vyobrazení pokynů policisty při řízení provozu na pozemních komunikacích Vyobrazení\| Význam ---\|--- 199kB\| „Stůj!“ pro řidičeřidiče přijíždějící směrem k čelu nebo k zádům policisty. 206kB\| „Pozor!“ pro všechny řidičeřidiče. 128kB\| „Volno!“ pro řidičeřidiče přijíždějící směrem k pravému nebo levému boku policisty. 155kB\| „Stůj!“ pro řidičeřidiče přijíždějící směrem k zádům a pravému boku policisty. „Volno!“ 1\\. pro řidičeřidiče přijíždějící směrem k levému boku policisty odbočující vpravo nebo vlevo, 2\\. pro řidičeřidiče přijíždějící směrem k čelu policisty, pokud odbočuje vpravo, 3\\. pro chodce přecházející za zády policisty. 226kB\| „Zpomalit jízdu!“ 237kB\| „Zrychlit jízdu!“ Příloha č. 15 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. Vzor pověření příslušníka vojenské pořádkové služby k řízení provozu na pozemních komunikacích 76kB Příloha č. 16 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. Vzor pověření obecního úřadu obce s rozšířenou působností 76kB 1) ČSN EN ISO 20471:2013. Oděvy s vysokou viditelností - Zkušební metody a požadavky. 2) Vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. 3) Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), uveřejněná pod č. 11/2015 Sb. m. s. 4) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 5) Příloha č. 4 bod 1 vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. 6) Kapitola 8.6 Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).
Vyhláška č. 293/2015 Sb.	Vyhláška č. 293/2015 Sb. Vyhláška o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Brdy Vyhlášeno 5. 11. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 121/2015 * § 1 - Vymezení zón * § 2 - Účinnost k vyhlášce č. 293/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2016 293 VYHLÁŠKA ze dne 20. října 2015 o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Brdy Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 27 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.: § 1 Vymezení zón (1) Vymezují se zóny odstupňované ochrany přírody (dále jen „zóna“) na území Chráněné krajinné oblasti Brdy1). (2) Vyznačení hranic zón na podkladě katastrální mapykatastrální mapy, včetně elektronické podoby, je uloženo v ústředním seznamu ochrany přírody2). (3) Orientační grafické znázornění zón na území Chráněné krajinné oblasti Brdy je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Mgr. Brabec v. r. Příloha k vyhlášce č. 293/2015 Sb. Orientační grafické znázornění zón na území Chráněné krajinné oblasti Brdy 25.2MB 1) Nařízení vlády č. 292/2015 Sb., o Chráněné krajinné oblasti Brdy. 2) § 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Vyhláška č. 64/2011 Sb., o plánech péče, o podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území.
Nařízení vlády č. 292/2015 Sb.	Nařízení vlády č. 292/2015 Sb. Nařízení vlády o Chráněné krajinné oblasti Brdy Vyhlášeno 5. 11. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 121/2015 * § 1 - Chráněná krajinná oblast Brdy * § 2 - Poslání chráněné krajinné oblasti * § 3 - Vymezení chráněné krajinné oblasti * § 4 - Členění chráněné krajinné oblasti * § 5 - Bližší ochranné podmínky * § 6 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 292/2015 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 292/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2016 292 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. října 2015 o Chráněné krajinné oblasti Brdy Vláda nařizuje podle § 25 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: § 1 Chráněná krajinná oblast Brdy K zajištění ochrany přírody a krajinykrajiny části území Brdské vrchoviny se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Brdy. § 2 Poslání chráněné krajinné oblasti (1) Posláním chráněné krajinné oblasti je uchování a obnova jejího přírodního prostředí, zejména ekosystémůekosystémů včetně volně žijících živočichůvolně žijících živočichů a planě rostoucích rostlinrostlin, zachování a obnova ekologických funkcí území a zachování typického charakteru krajinykrajiny za současného rozvíjení ekologicky optimálního systému využívání krajinykrajiny a jejích přírodních zdrojů. (2) Předmětem ochrany chráněné krajinné oblasti je harmonicky utvářená převážně lesní krajinakrajina Brdské vrchoviny se zachovalými ekologickými funkcemi, s typickým krajinným rázem s bezlesými enklávami a minimálním osídlením společně s přírodními hodnotami krajinykrajiny spočívajícími v rozsahu a kvalitě přirozených a polopřirozených společenstev charakteristických pro brdskou krajinukrajinu, zejména bezkolencových a pcháčových luk, vřesovišť, rašelinišť, pramenišť, mokřadů, společenstev skal a přirozených lesních společenstev a na ně vázaných vzácných a zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů. Předmětem ochrany jsou také paleontologická naleziště a geologické a geomorfologické lokality, zejména projevy mrazového zvětrávání, skalní výchozy, kamenná moře a sutě a také typy přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a druhy, pro které byly vyhlášeny evropsky významné lokality na území chráněné krajinné oblasti. § 3 Vymezení chráněné krajinné oblasti (1) Chráněná krajinná oblast se rozkládá na území Středočeského a Plzeňského kraje. (2) Územní vymezení a popis hranice chráněné krajinné oblasti jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. (3) Orientační grafické znázornění území chráněné krajinné oblasti je uvedeno v příloze č. 2 k tomuto nařízení. § 4 Členění chráněné krajinné oblasti Území chráněné krajinné oblasti se člení do 4 zón odstupňované ochrany přírody. § 5 Bližší ochranné podmínky (1) Na celém území chráněné krajinné oblasti je možné pouze s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody a) upravovat koryta vodních toků, zejména vytvářet nové příčné překážky, stupně a prahy, nebo přemisťovat sediment, b) odbahňovat rybníky a další vodní nádrže a ukládat vytěžené sedimenty, c) provádět leteckou aplikaci biocidů a hnojiv a letecké vápnění, d) odstraňovat litorální porosty a plovoucí nebo ponořenou vegetaci rybníků a dalších vodních nádrží, e) vyhlašovat nový rybářský revír na vodních tocích a vodních nádržích, f) provádět terénní zásahy za účelem sběru paleontologických nálezů a minerálů, g) vymezovat pěší, cyklistické, jezdecké, běžecké a jiné obdobné tratě, trasy a stezky, h) pořádat a organizovat akce s účastí větší než 100 účastníků mimo zastavěné územízastavěné území obceobce, vyjma činností konaných v přímé souvislosti se zajištěním obrany nebo bezpečnosti státu, zejména z důvodu výcviku nebo cvičení ozbrojených sil anebo bezpečnostních sborů, i) provádět značení horolezeckých terénů a údržbu horolezeckých zařízení včetně trvalých jisticích prostředků, nebo j) provádět horolezeckou činnost mimo horolezecké terény označené v souladu s písmenem i). (2) Na území III. zóny chráněné krajinné oblasti lze pouze se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody provádět činnosti, které mohou snížit hladinu povrchové či podzemní vody na rašeliništích, prameništích a v olšinách. (3) Geologické práce, hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v chráněné krajinné oblasti nesmí narušit typický reliéf krajinykrajiny, její vodní režim a ekologickou stabilitu, významné geomorfologické útvary ani ostatní živé a neživé složky přírody. § 6 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr životního prostředí: Mgr. Brabec v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 292/2015 Sb. Územní vymezení a popis hranice Chráněné krajinné oblasti Brdy Chráněná krajinná oblast Brdy se rozkládá v katastrálních územíchkatastrálních územích Bohutín, Borovno, Borovno v Brdech, Bratkovice v Brdech, Buková u Rožmitálu pod Třemšínem, Číčov v Brdech, Dobřív v Brdech, Drahlín, Drahlín v Brdech, Felbabka v Brdech, Hoděmyšl, Hořehledy, Hutě pod Třemšínem, Hvozdec v Brdech, Chaloupky v Brdech, Chynín, Jince, Jince v Brdech, Křesín v Brdech, Láz v Brdech, Malá Víska v Brdech, Mirošov v Brdech, Míšov, Míšov v Brdech, Mítov, Nepomuk v Brdech, Nové Mitrovice, Obecnice v Brdech, Ohrazenice v Brdech, Planiny, Podluhy, Podluhy v Brdech, Radošice, Roželov, Rožmitál pod Třemšínem, Sádek v Brdech, Skořice v Brdech, Starý Rožmitál, Strašice, Strašice v Brdech, Štítov v Brdech, Těně v Brdech, Trokavec v Brdech, Vacíkov, Věšín, Věšín v Brdech, Voltuš, Vranovice pod Třemšínem, Vranovice v Brdech, Zaječov, Zaječov v Brdech, Železný Újezd. Hranice chráněné krajinné oblasti vede od jihovýchodního okraje parcely č. 580 k. ú. Mítov po silnici III/1782 směr Mítov, prochází obcíobcí Mítov a pokračuje po silnici dále (po východním okraji parcel č. 1462/2 k. ú. Hořehledy, č. 872 k. ú. Mítov a č. 1462/1 k. ú. Hořehledy) až k jižnímu okraji obceobce. Ze silnice pak odbočuje severně okolo zástavby obceobce Hořehledy po hranici lesa (parcely č. 1456/1 k. ú. Hořehledy), přechází lesní silnici (parcela č. 1458 k. ú. Hořehledy) a pokračuje podél zastavěného územízastavěného území obceobce, po kraji lesa (západní hranici parcely č. 108 k. ú. Hořehledy), dále přes cestu (parcela č. 1460/1 k. ú. Hořehledy) a poté po východní hranici parcely č. 87/11 k. ú. Hořehledy, prochází přes parcelu č. 1584 k. ú. Hořehledy a po jejím severním okraji pokračuje směrem na východ proti proudu toku Bradavy až k parcele č. 197 k. ú. Hořehledy, po jejím západním okraji obchází rybník z jihozápadu, prochází lesem po západním okraji parcely č. 1413/1 k. ú. Hořehledy. Dále pokračuje po hranici lesa na východ cca 815 m, poté prochází severním okrajem parcel č. 1413/6, 1413/7, 1413/8 a 1413/9 k. ú. Hořehledy a pokračuje po severní hranici parcely č. 1413/1 k. ú. Hořehledy, podél které se drží další cca 1,3 km. Poté pokračuje dále podél okraje lesa (severní hranice parcely č. 137/1 k. ú. Borovno), přes parcelu č. 111 k. ú. Borovno a po severním okraji parcel č. 126/15, 126/16 a 126/12 k. ú. Borovno. Dále se drží při hranici lesa, prochází mezi parcelami č. 126/13 a 126/14 k. ú. Borovno a po severním okraji parcely č. 137/1, 126/3 a opět 137/1 k. ú. Borovno. Na jihozápadním okraji obceobce Borovno pak prochází po východním a severním okraji parcel č. 134 a 135 k. ú. Borovno podél lesa a po okraji parcel č. 137/1, 141/3 a 141/1 k. ú. Borovno směřuje až k silnici III/1783. Hranice chráněné krajinné oblasti dále vede po silnici směr Nové Mitrovice cca 250 m, pak odbočuje po polní cestě směrem na sever po západním okraji parcel č. 279/3 a 280 k. ú. Borovno a poté se stáčí jihovýchodním směrem podél polního remízu (severní okraj parcel č. 279/1 a 284/6 k. ú. Borovno) a vyhýbá se zástavbě v části obceobce Dolní Borovno, kde vede po jihovýchodním okraji parcely č. 289 k. ú. Borovno a severním okraji parcel č. 274/1 a 207 k. ú. Borovno. Následně se stáčí k severu a podél remízu a poté i okraje lesa (západní hranice parcel č. 540 a 538 k. ú. Borovno) směřuje až k silnici I/19. Po jižním okraji této silnice pak pokračuje ve směru Příbram cca 150 m (jihozápadní okraj parcel č. 547/117, 547/60 a 547/120 k. ú. Borovno). Poté ze silnice odbočuje severním směrem a pokračuje dále po okraji lesa, který tvoří hranici k. ú. Borovno/Borovno v Brdech a následně také k. ú. Číčov/Borovno v Brdech. Na jihovýchodním okraji obceobce Číčov zahýbá hranice chráněné krajinné oblasti východním směrem, prochází v krátkém úseku cca 100 m lesem a poté se opět drží okraje lesa, případně v krátkých úsecích lesem prochází, a pokračuje po hranici k. ú. Hořice/Borovno v Brdech a poté k. ú. Hořice/Číčov v Brdech a Číčov/Číčov v Brdech nejdříve na východ a poté okolo cípu lesa na západ. Jižně od obceobce Vísky se stáčí opět k východu a po hranici k. ú. Trokavec/Číčov v Brdech a poté Trokavec/Trokavec v Brdech vede po okraji lesa, následně se stáčí k severu a pokračuje po hranici k. ú. Trokavec/Skořice v Brdech, Trokavec/Štítov v Brdech a poté Štítov/Štítov v Brdech. Dalších cca 21 km se hranice chráněné krajinné oblasti drží okraje lesa a hranice k. ú. postupně - Skořice/Štítov v Brdech, Skořice/Skořice v Brdech, Skořice/Mirošov v Brdech, Mirošov/Mirošov v Brdech, Mirošov/Dobřív v Brdech, Dobřív/Dobřív v Brdech a Strašice/ Dobřív v Brdech - a přitom obchází z východu obceobce Štítov, Skořice, Mirošov a Dobřív. Hranice chráněné krajinné oblasti je až po křižovatku silnic II/117 a III/11726 totožná s hranicí výše zmíněných katastrálních územíkatastrálních území. Od křižovatky zahýbá hranice chráněné krajinné oblasti jihovýchodně po silnici III/11726 směr Strašice. Po 350 m pokračuje okolo rybníků na západním okraji obceobce Strašice směr jih (po západním okraji parcel č. 599 a 613 k. ú. Strašice a po hranici k. ú. Strašice/Dobřív v Brdech), od katastrální hranice Strašice/Dobřív v Brdech se pak odděluje po přechodu říčky Klabavy a pokračuje dále proti proudu tohoto toku po severovýchodním okraji parcel č. 620, 641/7 a 641/1 k. ú. Strašice, následně se vyhýbá zástavbě obceobce a pokračuje po severním okraji parcel č. 55 k. ú. Dobřív v Brdech a parcel č. 642/3, 642/6 a 642/19 k. ú. Strašice. V místě styku s parcelou č. 939/1 k. ú. Strašice se hranice chráněné krajinné oblasti odděluje a prochází parcelou č. 642/19 k. ú. Strašice cca 150 m na jihovýchod (po severovýchodním okraji parcely pozemkového katastrukatastru č. 642/5 k. ú. Strašice), poté zahýbá severovýchodně po hranici parcel pozemkového katastrukatastru č. 643 a 648 k. ú. Strašice k toku Klabavy a pokračuje po severovýchodním okraji parcel č. 928/3 a 649 k. ú. Strašice. Následně zahýbá po východním okraji parcely č. 661/6 k. ú. Strašice na jih, prochází loukou a u lesa se napojuje na hranici k. ú. Strašice/Dobřív v Brdech a dále Strašice/Strašice v Brdech. Po této hranici obchází obecobec Strašice z východu a drží se po ní až po křížení s lesní cestou (parcela č. 334 k. ú. Strašice v Brdech) jihozápadně od rybníka Tisý. Zde se od katastrální hranice odděluje a pokračuje po této cestě (severovýchodní okraj parcely č. 334 k. ú. Strašice v Brdech) směrem do lesa, po cca 180 m odbočuje severně od cesty do lesního komplexu a dále vede po západním okraji parcel č. 234 a 233 k. ú. Strašice v Brdech. V blízkosti jihovýchodního okraje rybníka Tisý pak pokračuje po západním okraji parcely č. 244 k. ú. Strašice v Brdech a poté po severním okraji parcel č. 263 k. ú. Strašice v Brdech a 111/1 Těně v Brdech, kde se v lese v místě setkání s parcelou č. 493/2 k. ú. Těně opět napojuje na hranici katastrůkatastrů. Po této hranici (k. ú. Těně/Těně v Brdech) a zároveň po okraji lesa vede hranice chráněné krajinné oblasti až k rybníku Nový. Tento rybník obchází z jihu po jižním okraji parcel č. 128/4, 128/5 k. ú. Těně v Brdech a východním okraji parcely č. 128/7 k. ú. Zaječov v Brdech a západním okraji parcely 3/1 k. ú. Zaječov v Brdech. Od severního cípu rybníka pak hranice chráněné krajinné oblasti vede po západní hranici parcely č. 2 k. ú. Zaječov v Brdech na silnici III/11719 a dál pokračuje podél silnice III/11719 směr Zaječov. Hranice chráněné krajinné oblasti pak od silnice odbočuje směrem na jihovýchod v místě, kde u rybníku Heřman odbočuje také hranice k. ú. Zaječov/Zaječov v Brdech, po této hranici pak pokračuje po okraji lesa jižním a následně severovýchodním směrem. V cípu lesního komplexu na jižním okraji Zaječova v místě setkání hranic k. ú. Zaječov/Zaječov v Brdech/Kvaň, pak pokračuje po hranici k. ú. Kvaň/ Zaječov v Brdech opět po okraji lesa a obchází obecobec Kvaň z východu. V místě křížení hranic k. ú. Kvaň/ Zaječov v Brdech/Malá Víska v Brdech se pak dále drží po katastrální hranici Kvaň/Malá Víska v Brdech a při křížení s další katastrální hranicí pak nejdříve po hranici k. ú. Malá Víska/Malá Víska v Brdech, poté k. ú. Malá Víska/Chaloupky v Brdech a dále k. ú. Chaloupky/Chaloupky v Brdech, k. ú. Chaloupky/Hvozdec v Brdech a k. ú. Hvozdec/ Hvozdec v Brdech, vše po okraji lesa, přitom hranice chráněné krajinné oblasti míjí z východu obceobce Malá Víska, Neřežín, Chaloupky, Mrtník a Hvozdec. V místě křížení hranic k. ú. Hvozdec/Hvozdec v Brdech/Podluhy se od hranice k. ú. odděluje a vede po polní cestě pod Novinským rybníkem směr Podluhy cca 860 m, pak odbočuje po silnici III/1148 na jih a za usedlostí Noviny uhýbá východně do lesa a napojuje se na hranici k. ú. Podluhy/Podluhy v Brdech. Po této hranici, která prochází lesem jižně od obceobce Podluhy vede až k silnici III/1149, zde zatáčí na jihovýchod a pokračuje po ní a zároveň po hranici k. ú. Felbabka/Felbabka v Brdech směr obecobec Felbabka. Po této hranici obchází obecobec Felbabka od západu, v místě křížení k. ú. Felbabka/Felbabka v Brdech/Podluhy v Brdech/Křešín/Křešín v Brdech na jihozápadním okraji obceobce hranice chráněné krajinné oblasti pokračuje po hranici k. ú. Křešín/Křešín v Brdech lesní cestou na jihozápad cca 115 m, poté odbočuje východně, přechází silnici a vrací se zpět k okraji lesa. Dále vede po hranici k. ú. Felbabka/ Křešín v Brdech směrem na východ. Na jihovýchodním okraji obceobce kousek za koupalištěm zahýbá hranice chráněné krajinné oblasti po okraji lesa na jih a dále pokračuje po hranici k. ú. Křešín/Křešín v Brdech, přechází silnici III/1149 a obecobec Křešín míjí od západu. Obchází cíp lesa jihovýchodně od Křešína a napojuje se na hranici k. ú. Jince/Křešín v Brdech, dále pokračuje po hranici lesa a k. ú. Křešín/Křešín v Brdech a poté Ohrazenice u Jinec/Křešín v Brdech, až k silnici III/03012, po které pokračuje cca 180 m západně. Za usedlostí na okraji lesa zahýbá podél lesního okraje na jih. Dále pokračuje po hranici k. ú. Ohrazenice u Jinec/Ohrazenice v Brdech a prochází západně a jižně od obceobce Ohrazenice, poté směřuje na jihovýchod po katastrální hranici Ohrazenice u Jinec/Jince v Brdech údolím Ohrazenického potoka, u jižního úpatí kopce Vystrkova se stáčí po hranici k. ú. Ohrazenice u Jinec/Jince v Brdech a Ohrazenice u Jinec/Jince na sever a kopec obchází. Při severním úpatí Vystrkova se od katastrální hranice na chvíli odděluje a vede krátce po severním okraji parcely č. 1353/1 k. ú. Jince. Po katastrální hranici vede až k okraji lesa a dále pokračuje po severovýchodním okraji parcel č. 1651 a 1652 k. ú. Jince a dále po východním okraji parcely č. 1353/1 k. ú. Jince a jižním okraji parcely č. 1661 k. ú. Jince. Dále obchází parcelu č. 1662 k. ú. Jince z východu. Poté kopíruje krátký úsek (cca 265 m) hranice k. ú. Jince/Jince v Brdech po kraji lesostepi a následně pokračuje po východním okraji parcely č. 1364/48 k. ú. Jince. Poté se opět napojuje na hranici k. ú. Jince/Jince v Brdech prochází cca 105 m lesostepí a u silnice zatáčí východně směr Jince, po cca 140 m zahýbá po lesní cestě jižně po východní hranici parcely č. 877 k. ú. Jince v Brdech, směřuje k jihozápadu až k silnici, po které vede ještě dalších cca 50 m jihozápadním směrem a poté zahýbá k jihovýchodu do lesa a pokračuje po severovýchodní hranici parcel č. 936 a 256 k. ú. Jince v Brdech a severní hranici parcely č. 257 k. ú. Jince v Brdech. Přechází lesní cestu (parcela č. 469 k. ú. Jince v Brdech) a stále ve stejném směru pokračuje po severní hraně parcely č. 262 k. ú. Jince v Brdech. Komplex budov na okraji Jinců obchází z jihu po severním okraji parcely č. 263 k. ú. Jince v Brdech, po této hranici prochází lesem až k silnici, kterou přechází a pokračuje po okraji lesa pod zástavbou Jinců (Královky) po severním okraji parcely č. 265 k. ú. Jince v Brdech. Následně se opět napojuje na katastrální hranici Jince/Jince v Brdech a později Čenkov u Příbramě/Jince v Brdech. Po této hranici při okraji lesa míjí z jihozápadu obecobec Čenkov a podél železniční trati č. 200 se stáčí k jihu. Následně kopíruje postupně hranice k. ú. Dominikální Paseky/Bratkovice v Brdech, Bratkovice/Bratkovice v Brdech, Bratkovice/Sádek v Brdech, Sádek/ Sádek v Brdech a Drahlín/Sádek v Brdech, přičemž se drží při okraji lesa a obchází ze západu obceobce Dominikální Paseky, Bratkovice a ze severu obecobec Sádek. Poté vede po hranici k. ú. Drahlín/Drahlín v Brdech, severozápadně od obceobce Drahlín však tuto hranici opouští a směřuje při okraji lesa a po jižním okraji parcel č. 880/9, 880/8, 880/11, 880/10 k. ú. Drahlín. Následně se opět napojuje na hranici k. ú. Drahlín/Drahlín v Brdech a pokračuje při okraji lesa po hranici k. ú. Drahlín/ObecObecnice v Brdech a poté po hranici k. ú. Obecnice/Obecnice v Brdech při kraji lesa a místy též přes luční pozemky a okolo zástavby. Obec Obecnici obchází od západu a na jihu v místě napojení na silnici III/1185 se dává po této silnici a zároveň katastrální hranici na jihozápad, po cca 960 m na křižovatce pokračuje po silnici a katastrální hranici východně dalších cca 650 m, v místě zástavby se pak stáčí podél hrany lesa k jihovýchodu a následně po lesní cestě k jihu, přičemž prochází lesním komplexem po hranici k. ú. Oseč/Obecnice v Brdech a následně k. ú. Podlesí nad Litavkou/Obecnice v Brdech. Po hranici k. ú. Orlov/Obecnice v Brdech míjí od západu okraj obceobce Orlov a následně směřuje po lesní cestě na jihozápad až k usedlosti U Slaniny. Tu obchází od západu, pokračuje cca 260 m jihovýchodně po silnici III/1189 směr Kozičín a poté zatáčí opět do lesa na jih. Dále pokračuje lesem po hranici k. ú. Orlov/Obecnice v Brdech na jih a k. ú. Bohutín/Obecnice v Brdech na jihozápad, přechází přes silnici, usedlost U Prokopa míjí z jihu po okraji parcely č. 243/1 k. ú. Bohutín a pokračuje po hranici k. ú. Bohutín/Obecnice v Brdech dál lesem na jih. Následně kopíruje hranici k. ú. Láz/Obecnice v Brdech, Láz/Láz v Brdech a Láz/Vranovice v Brdech a obchází přitom okraj obceobce Láz od severu a část obceobce Horní Láz od západu. Přechází silnici III/0181 a pokračuje podél lesa a místy lesem po hranici k. ú. Láz/Vranovice v Brdech a k. ú. Vranovice pod Třemšínem/ Vranovice v Brdech, po katastrální hranici míjí od severu část zemědělských stavení patřících k obciobci Vranovice. Stále po katastrální hranici vede polní cestou a následně loukou až k místu, kde se parcely č. 337/2 k. ú. Vranovice v Brdech dotýká jihovýchodní okraj parcely č. 1516 k. ú. Vranovice pod Třemšínem. Odtud pokračuje směrem k západu podél remízu v louce a severního okraje parcely č. 1521 k. ú. Vranovice pod Třemšínem, poté 20 m po okraji parcely č. 1491 k. ú. Vranovice pod Třemšínem, kterou následně přetíná a pokračuje po severním okraji parcely č. 1431 k. ú. Vranovice pod Třemšínem, přechází parcelu č. 1409 k. ú. Vranovice pod Třemšínem a pokračuje po severním okraji parcel č. 1432 a 1416 k. ú. Vranovice pod Třemšínem až k lesu. Pokračuje pak při okraji lesa po jihozápadním okraji parcely č. 763 k. ú. Hoděmyšl, přes parcelu č. 913 k. ú. Hoděmyšl a dále po jihozápadním okraji parcel č. 785/1, 791 k. ú. Hoděmyšl a jihovýchodním okraji parcely č. 809/1 k. ú. Hoděmyšl a po východním okraji parcely č. 908/1 k. ú. Hoděmyšl (lesní cesta) pokračuje cca 190 m směr obecobec Belina a v místě, kde do louky odbočuje cesta (jižní okraj parcely č. 907 k. ú. Hoděmyšl) odbočuje po ní na západ a po cca 18 m pak podél lesa na sever okolo rybníčka a po západní straně parcely č. 810/4 k. ú. Hoděmyšl. Dále pokračuje při okraji lesa, po jižním okraji parcely č. 812/5 k. ú. Hoděmyšl a jihovýchodním okraji parcely č. 812/6 k. ú. Hoděmyšl, přechází stromořadí (parcela č. 810/3 k. ú. Hoděmyšl), po jejímž jižním okraji směřuje na severozápad. Dále pokračuje po východním okraji parcely č. 821/1 k. ú. Hoděmyšl (okraj lesa) směrem k jihu cca 215 m a poté podél cesty a okraje lesa k západu. Prochází po jižním okraji parcely č. 827 k. ú. Hoděmyšl a poté se směrem na sever stáčí již po hranici lesa a západním okraji parcel č. 967 a 821/1 k. ú. Hoděmyšl a jižním okraji parcely č. 821/4 k. ú. Hoděmyšl. Následně vede opět po západním okraji parcely č. 821/1 k. ú. Hoděmyšl a poté se napojuje na katastrální hranici Rožmitál pod Třemšínem/Hoděmyšl směr sever. Po cca 570 m odbočuje z této hranice a pokračuje po okraji lesa, zleva míjí rybníček (západní okraj parcel č. 2664 a 2268/3 k. ú. Rožmitál pod Třemšínem) a podél okraje lesa se stáčí na severozápad (západní okraj parcely č. 821/1 k. ú. Hoděmyšl a jihozápadní okraj parcely č. 2284 k. ú. Rožmitál pod Třemšínem), v místě styku parcel č. 2284 k. ú. Rožmitál pod Třemšínem a 273 k. ú. Nepomuk v Brdech se napojuje na katastrální hranici Nepomuk v Brdech/Nepomuk pod Třemšínem a vede při okraji lesa severně a poté západně od obceobce Nepomuk po hranici k. ú. Nepomuk pod Třemšínem/Věšín v Brdech, následně cca 560 m kopíruje hranici k. ú. Buková u Rožmitálu pod Třemšínem/Věšín v Brdech až k silnici 0190. Zde od hranice k. ú. odbočuje po silnici na jihovýchod směr obecobec Buková, po cca 305 m ze silnice odbočuje jihozápadně a dále vede po okraji lesa a východním okraji parcel č. 430, 420/47 k. ú. Buková u Rožmitálu pod Třemšínem. Přechází zpevněnou cestu nedaleko usedlosti Koukalka (západní okraj parcely č. 420/68 a jižní okraj parcely č. 420/67 k. ú. Buková u Rožmitálu pod Třemšínem) a po východním okraji parcely č. 118/3 k. ú. Buková u Rožmitálu pod Třemšínem prochází po okraji zeleně až k polní cestě, po této cestě a zároveň severozápadním okraji parcel č. 119/1 a 102/3 k. ú. Buková u Rožmitálu pod Třemšínem vede dál loukou na jihozápad až k lesu. Poté se drží cca 130 m okraje lesa a jihovýchodního okraje parcely č. 428 k. ú. Buková u Rožmitálu pod Třemšínem. Následně prochází částí louky (východní okraj parcel č. 1370/15, 1370/17, 1370/12 k. ú. Věšín), nelesní zelení (východní okraj parcely č. 1370/14 k. ú. Věšín) a stáčí se po hraně remízu (jižní okraj parcely č. 1543 k. ú. Věšín) k západu až k polní cestě. Po ní se vydává cca 190 m směr severozápad k hraně lesa (jihozápadní okraj parcely č. 1542/3 k. ú. Věšín), přechází parcelu č. 1542/4 k. ú. Věšín a po hraně lesa pokračuje dál na západ (jižní okraj parcely č. 1405/27 k. ú. Věšín, východní a jižní okraj parcely č. 1405/32 k. ú. Věšín), po cca 165 m se okraj lesa stáčí k severu a hranice chráněné krajinné oblasti vede dál podél něj (západní okraj parcel č. 1381/1 a 1405/5 k. ú. Věšín). Hranice chráněné krajinné oblasti se poté stáčí k západu a následně k jihu po severním okraji parcely č. 1405/3 k. ú. Věšín a poté po východním okraji parcely č. 1420/1 a západním okraji parcely č. 1405/23, obě k. ú. Věšín. Následuje východní okraj parcel č. 1420/2 a 1420/3 k. ú. Věšín a poté pokračuje západně kolem usedlosti a dále (východní kraj parcel č. 1381/5 a 1381/34 k. ú. Věšín) až k silnici I/19. Po ní zahýbá na západ směr Teslíny, po cca 280 m ji přechází při východním okraji parcely č. 1583/26 k. ú. Věšín. Krátce jde po západním okraji parcely č. 1583/5 k. ú. Věšín odbočuje přes zeleň k jihu a drží se okraje remízu (východní okraj parcely č. 1433/1 k. ú. Věšín), který se stáčí k západu (jižní okraj parcel č. 1434/1 a 1430/7 k. ú. Věšín) k usedlosti Výrovna. Usedlost hranice chráněné krajinné oblasti obchází postupně od východu, od severu a poté od západu (západní okraj parcel č. 1430/1 a 1430/6 k. ú. Věšín, jižní okraj parcel č. 1430/5 a 1430/12 k. ú. Věšín, jihovýchodní okraj parcely č. 1441/1 k. ú. Věšín, východní okraj parcely č. 1541/6 k. ú. Věšín, severovýchodní okraj parcely č. 1009/6 k. ú. Věšín, východní okraj parcel č. 1012/3, 1012/1, 1009/6, 1062/5, 1009/6 a 1008/1 k. ú. Věšín), zde se setkává se zpevněnou lesní cestou, po které pokračuje cca 180 m na západ, lesní cestu překračuje a v místě setkání s parcelou č. 1002/14 k. ú. Věšín od ní odbočuje na jih po okraji lesa, po cca 145 m pak směřuje podél vodoteče a po severním okraji parcel č. 1604/1 k. ú. Věšín na východ. Po cca 360 m u mostku se napojuje na polní cestu (severní okraj parcel č. 1002/21 a 1547/1 k. ú. Věšín) a po ní pak vede dalších cca 620 m na východ, v místě křížení s další polní cestou (rozhraní parcel č. 933/75 a 933/76 k. ú. Věšín) po ní odbočuje na jih zpět k vodoteči (po východním okraji parcely č. 933/9 k. ú. Věšín). Dál vede na východ po proudu říčky (při jejím severním břehu) až k silnici Věšín – Hutě pod Třemšínem (parcela č. 1560/2 k. ú. Věšín), tu přechází a podél levého břehu potoka pokračuje až k parcele č. 312/8 k. ú. Starý Rožmitál, po které se stáčí na jih podél jejího západního okraje a dále podél přítoku Chýnského potoka k jihovýchodu při východním okraji parcely č. 302/4 a 302/5 k. ú. Starý Rožmitál. Po cca 105 m zahýbá k západu po jižním okraji parcel č. 311/2 a 865 k. ú. Starý Rožmitál, prochází stromořadím a loukou a následně se napojuje na polní cestu směřující k západu (severní okraj parcely č. 1562/1 k. ú. Věšín). V místě, kde se u mostu setkává s pravostranným přítokem Skalice, hranice chráněné krajinné oblasti dále pokračuje cca 125 m po hranici k. ú. Hutě pod Třemšínem/Věšín k západu, následně se napojuje na silnici Věšín – Hutě pod Třemšínem a po ní pokračuje cca 800 m směr Hutě pod Třemšínem. Za mostem přes potok, který vtéká do Velkého Kotelského rybníka, v místě parcely č. 246/3 k. ú. Hutě pod Třemšínem se hranice chráněné krajinné oblasti stáčí po západním okraji této parcely a dále obchází zemědělský statek od severu po jižním okraji parcel č. 246/7, 246/8, 386/4, 386/5 a 386/9 k. ú. Hutě pod Třemšínem. Prochází po severní hranici parcel č. 385/29, 385/19 a 385/32 k. ú. Hutě pod Třemšínem a dále přechází parcely č. 385/5, 385/27 a 385/22 k. ú. Hutě pod Třemšínem kolmo k cestě, po jejímž západním okraji se vydává směrem k jihu. Po cca 170 m odbočuje jihozápadně po jižním okraji parcely č. 399/47 k. ú. Hutě pod Třemšínem, podél nelesní zeleně a okolo zástavby Hutí pod Třemšínem, dále kopíruje jižní okraj parcel č. 399/50, 399/51, 399/46 k. ú. Hutě pod Třemšínem a podél východního okraje parcely č. 400/8 k. ú. Hutě pod Třemšínem a zástavby se pak stáčí k jihu, přechází na polní cestu parcela č. 439/3 k. ú. Hutě pod Třemšínem, po které směřuje cca 170 m na západ až k okraji parcely č. 364 k. ú. Hutě pod Třemšínem, po jejímž východním okraji míří dál loukou na jih. Prochází podél lesa a zástavby (východní okraj parcel č. 361/1 a 361/4 k. ú. Hutě pod Třemšínem) a poté odbočuje na severozápad po silnici, po cca 150 m odbočuje na jihozápad při okraji lesa po jihovýchodním okraji parcely č. 359/5 k. ú. Hutě pod Třemšínem. Přechází cestu (parcela č. 441 k. ú. Hutě pod Třemšínem) a po východním okraji parcely č. 420/44 k. ú. Hutě pod Třemšínem obchází zástavbu, zanořuje se do lesa a po severovýchodním okraji parcely č. 352/2 k. ú. Hutě pod Třemšínem postupuje až k silnici III/19111. Poté se dává na jihozápad okolo zástavby, po cca 200 m zahýbá na východ podél chatové osady a napojuje se na katastrální hranici Hutě pod Třemšínem/Voltuš. Po ní pokračuje dalších cca 620 m, v místě křížení s lesním potůčkem se od hranice katastrukatastru odděluje a pokračuje dál při okraji lesa po severovýchodním okraji parcely č. 631/1 k. ú. Voltuš, severním okraji parcel č. 624/12 a 631/15 k. ú. Voltuš, západním okraji parcely č. 561 k. ú. Voltuš, západním a severním okraji parcely č. 557/3 k. ú. Voltuš a následně severovýchodním okraji parcel č. 557/4, 557/1, 557/2 a 557/1 k. ú. Voltuš. Prochází lesem po okraji parcely č. 549 k. ú. Voltuš k silnici II/191, po které se vydává jihozápadně směr Roželov. V místě lesní usedlosti Na Dědku odbočuje po lesní cestě (směr Vacíkov) jihovýchodně, prochází okolo vrcholů Velká Hora a Na Skalách a v místě, kde cesta vychází z lesa, se stáčí k jihu po okraji lesa a jihovýchodním okraji parcely č. 359/1 k. ú. Vacíkov. Po této hraně pak pokračuje dál, prochází cípem lesa a pokračuje po západním okraji parcely č. 357/1 k. ú. Vacíkov, v místě styku s parcelou č. 1266 k. ú. Roželov tuto parcelu a následně parcelu č. 1267 k. ú. Roželov přechází a pokračuje po východním okraji parcel č. 1235, 1238, 1202 k. ú. Roželov. Dále pokračuje podél cípu lesa po severním okraji parcely č. 1103 k. ú. Roželov, dále po východním okraji parcel č. 1104 a 998 k. ú. Roželov, jižním okraji parcely č. 654/2 k. ú. Roželov a západním okraji parcel č. 1149, 1150, 1212, 1241 k. ú. Roželov, následně po východním okraji parcel č. 1268, 1320 a 1319 k. ú. Roželov podél lesa až k silnici II/191, kde hranice chráněné krajinné oblasti odbočuje po silnici k jihozápadu směr Roželov. Po cca 160 m však ze silnice opět odbočuje severozápadně a vede po okraji lesa a jihovýchodním okraji parcel č. 1298, 72, 74/1 k. ú. Roželov a jižním okraji parcely č. 620 k. ú. Roželov, pokračuje dále severně od zástavby Roželova (Na sedlečku), přechází cestu a pokračuje po jižní hranici parcel č. 621 a 619 k. ú. Roželov a východním okraji parcely č. 615/1 k. ú. Roželov, po ní pokračuje okolo usedlosti U zámečku až k silnici, po které se dává severozápadním směrem. Po cca 145 m odbočuje za chatovým táborem jihozápadně do lesa, následně se drží jihovýchodního okraje parcely č. 507/26 k. ú. Roželov a východního 507/24 k. ú. Roželov, prochází západně od zástavby Roželova a rybníka Zajíček, v těchto místech se po jižním okraji parcely č. 1121 k. ú. Roželov a poté jižním a západním okraji parcely č. 421/23 k. ú. Roželov a okraji lesa stáčí na západ. Po okraji lesa pak obchází obecobec Planiny a to po jižním okraji parcely č. 517/9 k. ú. Roželov, východním okraji parcel č. 469/2 a 507/14 k. ú. Roželov a jihovýchodním okraji parcely č. 517/7 k. ú. Roželov. Skupinu domků na západě obceobce obchází od západu a pokračuje po jihovýchodním okraji parcel č. 517/6, 517/5, 517/12, 517/5 k. ú. Roželov, v místě křížení s lesní cestou se po ní vydává směr jihovýchod, přechází zpevněnou cestu a pokračuje po východním okraji parcely č. 412/11 k. ú. Roželov a východním okraji parcely č. 412/28 k. ú. Roželov až k silnici II/191. Po silnici pokračuje cca 470 m směr Starý Smolivec a v místě, kde silnice opouští les, zahýbá po okraji lesa dále na sever a obkružuje lesní enklávu a usedlost Nuslovna po okraji parcel č. 517/1, 507/21, 595, 563, 1417, 1418, 1416, 1405 a opět 1416 k. ú. Roželov a vrací se zpět k silnici II/191. Po ní se vydává k západu a kopíruje přitom hranici Středočeského a Plzeňského kraje. Hranice chráněné krajinné oblasti se po cca 76 m stáčí od silnice k severozápadu a prochází lesním komplexem přes kopec Vrchy až k údolí Smoliveckého potoka, zde se od krajské hranice odděluje, přechází potok a dál pokračuje po pravé straně potoka a východní hranici parcely č. 481/5 k. ú. Radošice na jihozápad. Poté pokračuje po východním okraji parcely č. 546/2 k. ú. Radošice, jižním okraji parcely č. 546/3 k. ú. Radošice, západním okraji parcel č. 549/2 a 546/2 k. ú. Radošice a jižním okraji parcel č. 514/2, 514/5, 514/2, 514/4, 598/13 a 598/11 k. ú. Radošice dál na západ až k silnici II/177, po které se vydává severozápadně směr Chynín. Po cca 985 m silnice vychází z lesa, hranice chráněné krajinné oblasti z ní odbočuje po okraji lesa a louky na západ (severní okraj parcely č. 117 k. ú. Chynín, jižní okraj parcel č. 119/2, 119/1, 143/3, 119/1 a 119/3 k. ú. Chynín, západní okraj parcely č. 119/1 k. ú. Chynín), prochází cípem lesa (jihozápadní kraj parcel č. 140/2 a 178 k. ú. Chynín), přechází lesní cestu a pokračuje po okraji lesa a jižním okraji parcely č. 172 k. ú. Chynín, prochází cípem lesa (jihozápadní okraj parcely č. 173/2 k. ú. Chynín a parcel č. 522/1 a 525 k. ú. Železný Újezd) a pokračuje dál po okraji lesa a jižním okraji parcel č. 517/5, 517/6, 517/7 k. ú. Železný Újezd, západním a poté jižním okraji parcely č. 517/3 k. ú. Železný Újezd, jižním okraji parcely č. 516/7 k. ú. Železný Újezd, východním a poté jižním okraji parcely č. 517/1 a jižním okraji parcel č. 515, 513 a 399/1 k. ú. Železný Újezd. Rybník V Uličkách obchází od západu po západním okraji parcely č. 400 k. ú. Železný Újezd a napojuje se na cestu (parcela č. 1211 k. ú. Železný Újezd), po ní pokračuje loukou severozápadně k okraji parcely 436/2 k. ú. Železný Újezd. Po východním okraji parcel č. 436/2 a 436/1 k. ú. Železný Újezd pokračuje severně cca 55 m, pak se stáčí na východ cca 30 m po severním okraji parcely č. 427/2 k. ú. Železný Újezd. Pak pokračuje severovýchodně po západním okraji parcely č. 441 k. ú. Železný Újezd až k silnici (parcela č. 1215/1 k. ú. Železný Újezd). Tu přechází a pokračuje uvnitř parcely č. 685/1 k. ú. Železný Újezd po hranici zastavitelného území dle územního plánu obceobce Čížkov (severním směrem cca 130 m a pak 30 m západně) až k severovýchodnímu rohu parcely č. 674/6 k. ú. Železný Újezd. Dál pokračuje severně po východním okraji parcel č. 674/1 a 675/1 a obchází po jižním a východním okraji parcely č. 709/11 a 709/5 k. ú. Železný Újezd až k silnici III/17716. Silnici přechází, pokračuje severně po východním okraji parcel č. 810/8 a 810/9, pak se stáčí západně po severním okraji parcely č. 810/9 až k parcele 789/2 k. ú. Železný Újezd. Po jejím východním okraji pokračuje loukou na sever. Poté se drží při okraji lesa (východní okraj parcel č. 789/3, 789/4, 789/5, 789/8, 789/1, 789/6, 796/9 k. ú. Železný Újezd) až k parcele č. 797/1 k. ú. Železný Újezd, po jejím jižním okraji pak odbočuje východně do louky podél vodoteče a dále po jižním okraji parcel č. 760/1, 760/11 a 760/2 k. ú. Železný Újezd zpět k Novým Mitrovicím a silnici III/17716. Po silnici pokračuje směr Nové Mitrovice na severovýchod cca 150 m. Ze silnice III/17716 odbočuje východně podél okrajové zástavby Nových Mitrovic po severním okraji parcely č. 748/1 k. ú. Železný Újezd, přechází na Dožínský potok a pokračuje podél potoka (parcela č. 1238/3 k. ú. Železný Újezd) k severu až k silnici II/177, tu přechází a pokračuje po severozápadním okraji parcely č. 299 k. ú. Nové Mitrovice kolem zástavby a poté cca 65 m po severním okraji parcely č. 285/2 k. ú. Nové Mitrovice podél nelesní zeleně do louky, kde pokračuje po západní hraně parcely č. 285/4 k. ú. Nové Mitrovice. Po cca 55 m nezahýbá podle hranice této parcely severozápadně směrem k zástavbě, ale pokračuje pohraničí zastavitelného území obceobce (dle územního plánu obceobce Nové Mitrovice z roku 2010) dále přes remízy až k severnímu okraji parcely č. 285/5 k. ú. Nové Mitrovice, zde se podél křovin stáčí severozápadně (jihozápadní okraj parcely č. 285/7 k. ú. Nové Mitrovice) a pokračuje dále na sever až k zástavbě, kterou pak kopíruje po hranici parcely č. 288/1 k. ú. Nové Mitrovice okolo západního okraje rybníka Kolařík. Poté pokračuje po parcele č. 715 k. ú. Nové Mitrovice (levý břeh Mítovského potoka) k severu, přechází tok v místě styku s parcelou č. 576/13 k. ú. Nové Mitrovice a pokračuje podél západního a poté severního okraje parcely č. 576/1 k. ú. Nové Mitrovice. V místě, kde končí zástavba obceobce (konec parcely č. 453/9 k. ú. Nové Mitrovice) přechází cestu a po 30 m podél severního okraje cesty odbočuje cca 90 m kolmo do louky, prochází parcely č. 453/12 a 453/25 a 597 k. ú. Nové Mitrovice po hranici zastavitelného území obceobce (dle územního plánu obceobce Nové Mitrovice z roku 2010) a opět kolmo směřuje zpět k zástavbě. Po okraji zástavby a jižním okraji parcely č. 584/4 k. ú. Nové Mitrovice, jižním okraji parcely č. 597 a západním okraji parcely č. 584/5 k. ú. Nové Mitrovice pokračuje dále, přechází silnici III/1783 a vydává se po ní cca 130 m směrem do centra Nových Mitrovic. Na křižovatce silnic III/1783 a II/177 pak zatáčí ostře na severozápad směr Mítov a po cca 230 m za Seitzovým rybníkem zahýbá po okraji zástavby (západní okraj parcel č. 42 a 39 k. ú. Nové Mitrovice) k Mítovskému potoku, podél kterého pokračuje po proudu cca 180 m, poté se od něj odklání a podél zeleně a západního okraje parcely č. 590 k. ú. Mítov, jižního okraje parcely č. 891/1 k. ú. Mítov a jihovýchodního okraje parcely č. 580 k. ú. Mítov, míří k silnici II/17782. Poznámky 1. Při popisu hranice chráněné krajinné oblasti využívajícím pozemky podle evidence katastrukatastru nemovitostí nejsou zohledněny pozemky malých velikostí a jejich hranice. 2. Pokud je hranice chráněné krajinné oblasti vedena po komunikaci, hledí se na takové těleso komunikace, jakoby leželo vně území chráněné krajinné oblasti. 3. Popis hranice chráněné krajinné oblasti podle evidence katastrukatastru nemovitostí odpovídá stavu platnému ke dni 1. 2. 2015. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 292/2015 Sb. Orientační grafické znázornění území Chráněné krajinné oblasti Brdy 24.1MB
Nařízení vlády č. 291/2015 Sb.	Nařízení vlády č. 291/2015 Sb. Nařízení vlády o ochraně zdraví před neionizujícím zářením Vyhlášeno 3. 11. 2015, datum účinnosti 18. 11. 2015, částka 120/2015 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Výjimky z předmětu úpravy * § 3 - Vymezení pojmů * § 4 - Způsob zjišťování expozice * § 5 - Hodnocení expozice * § 6 - Minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance při práci s neionizujícím zářením * § 7 - Minimální rozsah informací poskytnutých zaměstnanci k ochraně zdraví při práci * § 8 - Obsah technické dokumentace o údajích nezbytných pro ochranu zdraví při zacházení s lasery * § 9 - Bezpečnostní značky * § 10 - Zrušovací ustanovení * § 11 - Technický předpis * § 12 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 291/2015 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 291/2015 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 291/2015 Sb. Aktuální znění od 18. 11. 2015 291 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 5. října 2015 o ochraně zdraví před neionizujícím zářením Vláda nařizuje podle § 108 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 151/2011 Sb. a zákona č. 223/2013 Sb., (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“) k provedení § 35 odst. 2 a § 36 zákona o ochraně veřejného zdraví, podle § 21 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb., k provedení § 6 odst. 2 a § 7 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů: § 1 Předmět úpravy Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) nejvyšší přípustné hodnotynejvyšší přípustné hodnoty neionizujícího záření (dále jen „nejvyšší přípustné hodnotynejvyšší přípustné hodnoty“) ve frekvenční oblasti od 0 Hz do 1,7.1015 Hz pro zaměstnancezaměstnance a fyzické osoby v komunálním prostředí, způsob jeho zjišťování, hodnocení expozice, minimální rozsah informací o ochraně zdraví při práci a minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnancezaměstnance, b) podmínky technické dokumentace laserůlaserů, zabezpečení jejich provozování a chodu, c) označení míst, ve kterých nelze vyloučit expozici zaměstnancezaměstnance a fyzické osoby v komunálním prostředí překračující nejvyšší přípustné hodnotynejvyšší přípustné hodnoty ve frekvenční oblasti od 0 Hz do 1,7.1015 Hz, výstrahou. § 2 Výjimky z předmětu úpravy (1) Toto nařízení se nevztahuje na pacienty, kteří jsou při poskytování zdravotní služby exponováni neionizujícímu záření ve frekvenční oblasti od 0 Hz do 1,7.1015 Hz. (2) Toto nařízení se nevztahuje na spotřebitelespotřebitele, kteří jsou vědomě a dobrovolně exponováni neionizujícímu záření překračujícímu nejvyšší přípustné hodnotynejvyšší přípustné hodnoty ve frekvenční oblasti od 0 Hz do 1,7.1015 Hz při používání speciálních přístrojů k péči o tělo. (3) Toto nařízení se nevztahuje na riziko spojené s dlouhodobým tepelným stresem organizmu spojeným s expozicí nekoherentnímu infračervenému záření ve frekvenční oblasti od 3.1011 Hz do 1014 Hz a na riziko spojené s dotykem vodičů pod napětím, které převyšuje bezpečné dotykové napětí. § 3 Vymezení pojmů Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) neionizujícím zářením statická elektrická a magnetická a časově proměnná elektrická, magnetická a elektromagnetická pole a elektromagnetická záření z umělých zdrojů s frekvencemi od 0 Hz do 1,7.1015 Hz, b) optickým zářenímoptickým zářením elektromagnetické záření z umělých zdrojů ve frekvenční oblasti od 3.1011 Hz do 1,7.1015 Hz odpovídající vlnovým délkám od 180 nm do 1 mm, c) koherentním zářenímkoherentním zářením optické zářeníoptické záření, které vzniká stimulovanou emisí, kde je jednoznačně definována jeho fáze a frekvence; záření vysílané laseremlaserem je záření koherentní, d) nekoherentním zářenímnekoherentním zářením optické zářeníoptické záření, které vzniká samovolnou emisí záření, e) laseremlaserem jakékoliv zařízení, které může být upraveno k vytváření nebo zesilování elektromagnetického záření v rozsahu vlnových délek optického zářeníoptického záření procesem kontrolované stimulované emise, f) nejvyššími přípustnými hodnotaminejvyššími přípustnými hodnotami mezní hodnotymezní hodnoty, které vycházejí přímo z prokázaných účinků na zdraví a z údajů o jejich biologickém působení a jejichž nepřekročení zaručuje, že zaměstnancizaměstnanci a fyzické osoby v komunálním prostředí, exponované neionizujícímu zářeníneionizujícímu záření, jsou chráněny proti všem jeho známým přímým biofyzikálním a nepřímým účinkům, g) referenčními hodnotamireferenčními hodnotami velikosti přímo měřitelných parametrů neionizujícího záření ve frekvenční oblasti od 0 Hz do 3.1011 Hz, kterými jsou intenzita elektrického pole, magnetická indukce, hustota zářivého toku a kontaktní proud, které slouží k jednoduššímu prokazování nepřekročení nejvyšších přípustných hodnotnejvyšších přípustných hodnot. § 4 Způsob zjišťování expozice (1) Zjišťování expozice neionizujícímu zářeníneionizujícímu záření se provádí výpočtem nebo měřením modifikované intenzity elektrického pole indukovaného v těle exponované osoby, měrného absorbovaného výkonu v těle exponované osoby, hustoty zářivého toku a spektrální záře, intenzity elektrického pole, magnetické indukce nebo kontaktního proudu. (2) Nepřekročení referenční hodnotyreferenční hodnoty zaručuje, že nejsou překročeny nejvyšší přípustné hodnotynejvyšší přípustné hodnoty. V případě, že z porovnání vypočtených nebo měřených hodnot příslušných veličin vyplyne, že referenční hodnotyreferenční hodnoty jsou překračovány, musí být výpočtem nebo měřením prokázáno, že nedojde k překračování nejvyšších přípustných hodnotnejvyšších přípustných hodnot. (3) Při srovnání expozice zaměstnancezaměstnance a fyzické osoby v komunálním prostředí s nejvyššími přípustnými hodnotaminejvyššími přípustnými hodnotami nebo s referenčními hodnotamireferenčními hodnotami se nejistota způsobená nepřesností výpočtu, přibližností teoretického modelu nebo nepřesností měření použitým přístrojem a podmínkami měření započte tak, že je-li a) střední relativní chyba výpočtu nebo měření příslušné veličiny menší než 1 dB nebo 12,5 % u intenzit polí a 25 % u výkonových veličin, pokládá se nejvyšší přípustná hodnotanejvyšší přípustná hodnota nebo referenční hodnotareferenční hodnota za nepřekročenou, je-li vypočtená nebo naměřená hodnota rovna nejvyšší přípustné hodnotěnejvyšší přípustné hodnotě nebo referenční hodnotěreferenční hodnotě, nebo je-li nižší, b) střední relativní chyba zjišťované veličiny větší než 1 dB, pokládá se nejvyšší přípustná hodnotanejvyšší přípustná hodnota nebo referenční hodnotareferenční hodnota za nepřekročenou, je-li vypočtená nebo měřená hodnota příslušné veličiny nižší, než její nejvyšší přípustná hodnotanejvyšší přípustná hodnota nebo referenční hodnotareferenční hodnota snížená o tolik decibelů, o kolik decibelů přesahuje střední relativní chyba 1 dB. (4) Nejvyšší přípustné hodnotyNejvyšší přípustné hodnoty a referenční hodnotyreferenční hodnoty jsou upraveny v přílohách č. 1 až 3 k tomuto nařízení. § 5 Hodnocení expozice (1) Při hodnocení expozice zaměstnancezaměstnance a fyzické osoby v komunálním prostředí neionizujícímu záření ve frekvenční oblasti od 0 Hz do 1,7.1015 Hz se mimo nejvyšších přípustných hodnotnejvyšších přípustných hodnot a referenčních hodnotreferenčních hodnot zohledňují dále zejména a) přímé biofyzikální účinky, b) intenzita záření, frekvenční spektrum, trvání a typ expozice, c) expozice polím a zářením s různými kmitočty a expozice více zdrojům neionizujícího záření, d) informace poskytnuté výrobcem zařízení produkujícího neionizující zářeníneionizující záření, včetně zařazení laserůlaserů do třídy v rozsahu požadavků příslušné technické normy, a e) nepřímé biofyzikální účinky, jakými jsou 1. rušení elektronických přístrojů a zařízení, včetně kardiostimulátorů a jiných elektronických zdravotnických prostředků, 2. rizika spojená s vymrštěním feromagnetických předmětů působením statického magnetického pole s magnetickou indukcí vyšší než 3 mT, 3. nebezpečí zážehu elektricky ovládaných detonátorů, 4. požáry a exploze v důsledku zapálení hořlavých materiálů optickým zářenímoptickým zářením, jiskrami způsobenými kontaktními proudy nebo jiskrovými výboji, 5. rizika spojená s interakcí mezi optickým zářenímoptickým zářením a chemickými látkami s fotosenzibilizujícími účinky, nebo 6. rizika spojená s dočasným oslněním optickým zářenímoptickým zářením. (2) Při hodnocení expozice zaměstnancezaměstnance neionizujícímu záření se dále zohledňují a) všechny účinky na zdraví a bezpečnost specificky ohrožených zaměstnancůzaměstnanců, zejména zaměstnancůzaměstnanců s implantovanými elektronickými zdravotnickými prostředky a těhotných zaměstnankyň, a b) informace získané poskytovatelem pracovnělékařských služeb při pravidelném dohledu na pracovištích zaměřeném na zjišťování a hodnocení rizikových faktorů. § 6 Minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance při práci s neionizujícím zářením (1) Pokud z hodnocení expozice vyplývá, že zaměstnaneczaměstnanec je nebo může být exponován neionizujícímu záření překračujícímu nejvyšší přípustné hodnotynejvyšší přípustné hodnoty, je nutné přijmout k ochraně jeho zdraví alespoň jedno z následujících opatření: a) zajistit organizaci práce, pracovní postup a uspořádání pracoviště tak, aby bylo dosaženo snížení expozice zaměstnancezaměstnance elektromagnetickému poli pod nejvyšší přípustné hodnotynejvyšší přípustné hodnoty, b) zajistit osobní ochranné pracovní prostředky, pokud jsou pro daný druh neionizujícího záření dostupné, které sníží expozici elektromagnetickému poli pod nejvyšší přípustné hodnotynejvyšší přípustné hodnoty. (2) LaseryLasery třídy 3B a 4 se vybavují signalizací chodu, a to světelnou nebo akustickou. Světelná signalizace se upraví tak, aby byla v činnosti již při zapojení napájecích zdrojů. Barva signálního světla musí být vybrána tak, aby světlo bylo viditelné i přes ochranné brýle. (3) LaseryLasery zařazené do třídy 3B a 4 se zabezpečí proti uvedení do chodu nepovolanou fyzickou osobou. Prostory určené pro jejich provozování se označí bezpečnostními značkami pro laserové záření a zákazem vstupu nepovolaných fyzických osob. Z dráhy paprsku se odstraní všechny předměty, na nichž by mohlo dojít k nekontrolovanému zrcadlovému odrazu paprsku a paprsek se ukončí matným terčem s malým činitelem odrazu. Není-li možné zajistit chod paprsku tak, aby nezasáhl sklo v oknech, zakryjí se okna materiálem nepropouštějícím záření použité vlnové délky. U impulsních laserůlaserů se zajistí, aby byla, při vypnutí přívodu elektrické energie, akumulovaná energie vybita do zátěže. § 7 Minimální rozsah informací poskytnutých zaměstnanci k ochraně zdraví při práci ZaměstnavatelZaměstnavatel před započetím prací spojených s expozicí neionizujícímu zářeníneionizujícímu záření ve frekvenční oblasti od 0 Hz do 1,7.1015 Hz poskytne zaměstnancizaměstnanci informace o a) nejvyšších přípustných hodnotáchnejvyšších přípustných hodnotách, způsobu jejich zjišťování a o možných rizicích, která vyplývají z jejich překročení, b) přímých i nepřímých účincích na zdraví, c) způsobu, jak rozpoznat zdraví škodlivé účinky a jak je ohlašovat, d) přijatých pracovních postupech, e) opatřeních přijatých k ochraně zdraví při práci a f) o správném používání osobních ochranných pracovních prostředků. § 8 Obsah technické dokumentace o údajích nezbytných pro ochranu zdraví při zacházení s lasery Ke každému laserulaseru musí být připojena technická dokumentace, v níž jsou obsaženy tyto údaje: a) vlnová délka laserového záření a druh laserového aktivního prostředí; jde-li o laserylasery vyzařující záření o větším počtu vlnových délek, udávají se všechny vyzařované vlnové délky, b) režim generování laserového záření; udává se, zda jde o spojitý, impulsní nebo impulsní s vysokou opakovací frekvencí, c) průměr svazku záření na výstupu laserulaseru a jeho rozbíhavost; u sbíhavého svazku také jeho nejmenší průměr, d) u laserůlaserů generujících záření 1. ve spojitém režimu největší zářivý tok, 2. v impulsním režimu zářivá energie v jednom impulsu, nejdelší a nejkratší trvání jednoho impulsu, největší a nejmenší opakovací frekvence impulsů, nebo 3. v impulsním režimu s vysokou opakovací frekvencí údaje jako v bodu 2 a dále největší střední zářivý tok vystupujícího záření, e) zařazení laserulaseru do třídy v rozsahu požadavků příslušné české technické normy, f) návod k obsluze, návod k údržbě, a je-li to zapotřebí, důležitá upozornění, jako je zákaz snímání krytu u laserůlaserů opatřených krytem nebo upozornění na nebezpečí vyplývající z pozorování paprsku optickými pomůckami, g) výrobní číslo laserulaseru a rok jeho výroby, obchodní firma nebo název a sídlo výrobce, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení nebo obchodní firma a místo podnikání výrobce, jde-li o fyzickou osobu, h) údaje o jiných faktorech než záření, vznikajících při chodu laserulaseru, které by mohly nepříznivě ovlivnit pracovní podmínky nebo zdraví, a i) v případě laserůlaserů zařazených do třídy 4 návod ke správné montáži a instalaci, včetně stavebních a prostorových požadavků. § 9 Bezpečnostní značky (1) LaseryLasery zařazené do třídy 2 a vyšší se opatří bezpečnostní značkou2) a výstražným textem v českém jazyce2) odpovídajícím příslušné třídě laserulaseru. (2) Místa, ve kterých mohou být překročeny nejvyšší přípustné hodnotynejvyšší přípustné hodnoty ve frekvenční oblasti od 0 Hz do 1,7.1015 Hz, musí být označena bezpečnostními značkami podle jiného právního předpisu2) a zákazem vstupu nepovolaných fyzických osob. (3) Místa, ve kterých jsou překročeny referenční hodnotyreferenční hodnoty magnetické indukce platné pro fyzické osoby v komunálním prostředí ve frekvenční oblasti od 0 Hz do 300 Hz, musí být označena bezpečnostní značkou upozorňující fyzické osoby používající kardiostimulátor na možné riziko. § 10 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. 2. Nařízení vlády č. 106/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. § 11 Technický předpis Toto nařízení vlády bylo oznámeno v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. § 12 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zdravotnictví: MUDr. Němeček, MBA, v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 291/2015 Sb. Nejvyšší přípustné hodnoty a referenční hodnoty ve frekvenčním pásmu od 0 Hz do 300 GHz 1. Nejvyšší přípustná hodnotaNejvyšší přípustná hodnota pro účinky způsobené elektrickou stimulací tkáně polem ve frekvenčním pásmu od 0 Hz do 10 MHz je dána modifikovanou intenzitou elektrického pole Emod (t) indukovaného v tkáni, což je intenzita elektrického pole indukovaného v tkáni modifikovaná lineárním filtrem s frekvenční charakteristikou G (ƒ). Pro nepřekročení nejvyšší přípustné hodnotynejvyšší přípustné hodnoty nesmí v žádném časovém okamžiku velikost modifikované intenzity elektrického pole Emod (t) překročit hodnotu 1 V.m-1 pro zaměstnancezaměstnance a 0,2 V.m-1 pro fyzické osoby v komunálním prostředí. 1.1 Při výpočtu intenzity elektrického pole indukovaného v tkáni se provádí prostorové středování přes oblast tvaru krychle o rozměrech 2 × 2 × 2 mm3. 1.2 Filtr určující modifikovanou intenzitu elektrického pole Emod je definován takto: a) Pro expozici celého těla s výjimkou hlavy má frekvenční charakteristika filtru tvar G(f)=12.0,8.11+jff0 f0=3000Hz kde ƒ je frekvence v hertzech aj=-1 je imaginární jednotka. Frekvenční charakteristika filtruje definována na základě prahové hodnoty pro stimulaci periferní nervové soustavy. b) Pro expozici hlavy má frekvenční charakteristika filtru tvar Gf=12.0,05.1+jff11+jff01+jff2 f0=25Hz;f1=400Hz;f2=3000Hz kde ƒ je frekvence v hertzech aj=-1 je imaginární jednotka. Frekvenční charakteristika filtru je definována na základě prahové hodnoty pro stimulaci centrální nervové soustavy v hlavě (fosfeny) a vestibulárního aparátu (závrať). 2. Nejvyšší přípustná hodnotaNejvyšší přípustná hodnota pro účinky způsobené elektrickým a magnetickým polem s frekvencí nižší než 1 Hz je definována takto: a) Nejvyšší přípustná hodnota pro expozici elektrickému poli je dána špičkovou hodnotou intenzity elektrického pole2×20000V.m-1 pro zaměstnance a 2×5000V.m-1 pro fyzické osoby v komunálním prostředí. Tato nejvyšší přípustná hodnota poskytuje fyzickým osobám v komunálním prostředí ochranu proti rizikům spojeným s jiskrovými výboji, obecně však tuto ochranu neposkytuje zaměstnancům. U zaměstnanců je riziko způsobené jiskrovými výboji nutné minimalizovat pomocí technických opatření nebo školením. b) Nejvyšší přípustná hodnotaNejvyšší přípustná hodnota pro expozici hlavy nebo hrudi magnetickému poli je dána špičkovou hodnotou magnetické indukce 2 T pro zaměstnancezaměstnance a 0,4 T pro fyzické osoby v komunálním prostředí. Tato nejvyšší přípustná hodnotanejvyšší přípustná hodnota poskytuje ochranu proti rizikům spojeným s pohybem ve statickém magnetickém poli. V případech proškolených zaměstnancůzaměstnanců, u nichž je možné kontrolovat rychlost a způsob pohybu, je možné připustit expozici magnetickému poli se špičkovou hodnotou magnetické indukce 8 T. c) Nejvyšší přípustná hodnotaNejvyšší přípustná hodnota pro expozici končetin magnetickému poli je dána špičkovou hodnotou magnetické indukce 8 T pro zaměstnancezaměstnance. Pro fyzické osoby se písmeno c) nepoužívá. V případech uvedených v písmenech a) až c) se polem vždy rozumí pole bez přítomnosti exponované osoby. 3. Nejvyšší přípustná hodnotaNejvyšší přípustná hodnota pro účinky způsobené zvýšením teploty tkáně ve frekvenčním pásmu od 100 kHz do 6 GHz je definována takto: a) Nejvyšší přípustná hodnotaNejvyšší přípustná hodnota pro celotělovou expozici je dána časově střední hodnotou měrného absorbovaného výkonu (SAR) 0,4 W.kg-1 pro zaměstnancezaměstnance a 0,08 W.kg-1 pro fyzické osoby v komunálním prostředí. b) Nejvyšší přípustná hodnotaNejvyšší přípustná hodnota pro lokální expozici je dána časově střední hodnotou měrného absorbovaného výkonu 10 W.kg-1 pro zaměstnancezaměstnance a 2 W.kg-1 pro fyzické osoby v komunálním prostředí. c) Nejvyšší přípustná hodnotaNejvyšší přípustná hodnota pro lokální expozici končetin je dána časově střední hodnotou měrného absorbovaného výkonu 20 W.kg-1 pro zaměstnancezaměstnance a 4 W.kg-1 pro fyzické osoby v komunálním prostředí. d) Nejvyšší přípustná hodnotaNejvyšší přípustná hodnota pro expozici hlavy impulsnímu elektromagnetickému poli ve frekvenčním pásmu od 0,3 GHz do 6 GHz s pulzy o délce kratší než 30 μs je dána měrnou absorbovanou energií 0,01 J.kg-1 pro zaměstnancezaměstnance a 0,002 J.kg-1 pro fyzické osoby v komunálním prostředí. Tato nejvyšší přípustná hodnotanejvyšší přípustná hodnota slouží k vyloučení akustických efektů způsobených tepelnou roztažností tkáně. V případech uvedených v písmenech a) až d) jsou časově střední hodnoty určovány jako průměry přes každý šestiminutový interval. Při výpočtu lokální expozice se provádí průměrovaní přes oblast tvaru krychle s téměř homogenními elektrickými vlastnostmi o hmotnosti 10 g. 4. Nejvyšší přípustná hodnota pro účinky způsobené zvýšením teploty tkáně ve frekvenčním pásmu od 6 GHz do 300 GHz je definována časově střední hodnotou hustoty zářivého toku 50 W.m-2 pro zaměstnance a 10 W.m-2 pro fyzické osoby v komunálním prostředí. Při hodnocení expozice se provádí plošné průměrování přes každých 20 cm2 exponované části těla, přičemž maximum hustoty zářivého toku průměrované přes každých 1 cm2 exponovaného povrchu nesmí překročit 1000 W.m-2 pro zaměstnance a 200 W.m-2 pro fyzické osoby v komunálním prostředí. Časové středování se provádí přes každý šestiminutový interval expozice pro frekvence od 6 GHz do 10 GHz a přes každý interval expozice o délce T=1,92.1011/f1,05, kde T je v minutách a ƒ je v hertzech, pro frekvence od 10 GHz do 300 GHz. 5. Referenční hodnoty jsou zavedeny pro intenzitu elektrického pole E, magnetickou indukci B, hustotu zářivého toku S a kontaktní proud Ic, s cílem zjednodušit posouzení expoziční situace. Referenční hodnoty jsou definovány pomocí veličin EnLimit,BnLimit,SnLimit,Ic,nLimit, uvedených v tabulkách 1 až 4 této přílohy. Pro nepřekročení referenční hodnoty je třeba splnit následující kritéria při Hlim = 1 pro zaměstnance a Hlim = 0,2 pro fyzické osoby v komunálním prostředí: a) Kritérium pro elektrickou stimulaci tkáně ∑f=0IIz3kIIzEnEnlimit+∑f=3kIIz10MIIzEna+∑f=0IIz3kIIzBnBnlimit+∑f=3kIIz10MIIzBnb≤Hlim ∑f=0Hz10MIIzIc,nIc,nlimit≤Hlim a=170V.m-1;b=10-4T b) Kritérium pro zvýšení teploty tkáně ∑f=100kHz10MHzEnc2+∑f=10MHz300GHzEnEnlimit2+∑f=100kHz10MHzBnd2+∑f=10MHz300GHzBnBnlimit2≤Hlim ∑f=10MIIz300GIIzSnSnlimit≤Hlim ∑f=100kIIz100MIIzIc,nIc,nlimit2≤Hlim c=61.107/fv.m-1;d=2/fT Pro zamezení akustických efektů způsobených tepelnou roztažností tkáně nesmí špičková hodnota hustoty zářivého toku dopadajícího na hlavu exponované osoby překročit tisícinásobek Slimit pro rozsah frekvencí od 0,3 GHz do 6 GHz. 5.1 Jsou-li v kritériích uvedených v bodě 5 písm. a) nebo b) uváděny veličiny pole (En, Bn, Sn), vždy se jedná o prostorová maxima efektivní hodnoty jednotlivých frekvenčních složek pole v objemu vymezeném exponovanou osobou avšak bez její přítomnosti. Pro kritérium uvedené v bodě 5 písm. b) dále platí, že se efektivní hodnoty frekvenčních složek pole středují přes každý šestiminutový interval pro frekvence od 100 kHz do 10 GHz a přes každý interval o délce T-1.92.1011/f1.05, kde T je v minutách a ƒ je v hertzech pro frekvenční rozsah od 10 GHz do 300 GHz. Tabulka č. 1 Frekvenční průběh veličiny Elimit (efektivní hodnoty) ƒ[Hz]\| Elimit [V.m-1] ---\|--- 0 – 25\| 20 000 25 – 3 000\| 5.105 /ƒ 3 000 – 3,6.106 \| 170 3,6.106 – 107 \| 6,1.108 /ƒ 107 – 4.108\| 61 4.108 – 2.109 \| 0,003.ƒ0.5 2.109 – 3.1011 \| 137 Tabulka č. 2 Frekvenční průběh veličiny Blimit (efektivní hodnoty) ƒ[Hz]\| Blimit [T] ---\|--- 0 – 1\| 0,025 1 – 25\| 0,025 / ƒ 25 – 300\| 10-3 300 – 3 000\| 0,3 / ƒ 3 000 – 2.104\| 10-4 2.104 – 107\| 2 / ƒ 107 – 4.108\| 2.10-7 4.108 – 2.109\| 10-11 ƒ0.5 2.109 – 3.1011\| 4,5.10-7 Tabulka č. 3 Frekvenční průběh veličiny Slimit ƒ/[Hz]\| Slimit [W•m-2] ---\|--- 107– 4.108\| 10 4.108 – 2.109\| ƒ/4.107 2.109 – 3.1011\| 50 Tabulka č. 4 Frekvenční průběh veličinyIclimit (efektivní hodnoty) ƒ/[Hz]\| Iclimit [A] ---\|--- 0 – 2,5.103\| 10-3 2,5.103 – 105\| 4.10-7.ƒ 105 – 108\| 0,04 Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 291/2015 Sb. Nejvyšší přípustné hodnoty ultrafialového, viditelného a infračerveného záření nekoherentních (nelaserových) technologických zdrojů 1. Rozsah vlnových délek a vymezení typů optického zářeníoptického záření 1.1 Ultrafialové (UV) záření je pro účely tohoto nařízení definováno jako optické zářeníoptické záření v rozsahu vlnových délek od 180 nm do 400 nm. 1.1.1 UVC záření je definováno jako optické zářeníoptické záření v rozsahu vlnových délek od 180 nm do 280 nm. 1.1.2 UVB záření je definováno jako optické zářeníoptické záření v rozsahu vlnových délek od 280 nm do 315 nm. 1.1.3 UVA záření je definováno jako optické zářeníoptické záření v rozsahu vlnových délek od 315 nm do 400 nm. 1.2 Viditelné záření je optické zářeníoptické záření v rozsahu vlnových délek od 400 nm do 780 nm. 1.3 Infračervené (IR) záření je definováno jako optické zářeníoptické záření v rozsahu vlnových délek od 780 nm do 1 mm. 1.3.1 IRA záření je definováno jako optické zářeníoptické záření v rozsahu vlnových délek od 780 nm do 1400 nm. 1.3.2 IRB záření je definováno jako optické zářeníoptické záření v rozsahu vlnových délek od 1400 nm do 3000 nm. 1.3.3 IRC záření je definováno jako optické zářeníoptické záření v rozsahu vlnových délek od 3000 nm do 1 mm. 2. Definice použitých veličin 2.1 Základními radiometrickými veličinami, pomocí nichž jsou stanoveny nejvyšší přípustné hodnotynejvyšší přípustné hodnoty, jsou: 2.1.1 Eλ(λ,t) – spektrální hustota zářivého toku - zářivý tok na jednotku plochy kolmou na směr šíření a na jeden nanometr vlnové délky (W.m-2.nm-1). 2.1.2 Lλ(λ,t) – spektrální zář - zářivý tok na jednotku plochy kolmou na směr šíření, na jednotkový prostorový úhel ve směru šíření a na jeden nanometr vlnové délky (W.m-2.sr-1.nm-1). 2.2 Biofyzikální účinky nekoherentního optického zářeníoptického záření jsou silně závislé na vlnové délce optického zářeníoptického záření. Závislost je zohledněna pomocí spektrálních váhových koeficientů: 2.2.1 S(λ) – spektrální váhový koeficient zohledňující závislost účinků ultrafialového záření na oči a kůži na vlnové délce (bezrozměrný). 2.2.2 R(λ) – spektrální váhový koeficient zohledňující závislost tepelného poškození oka způsobeného infračerveným nebo viditelným zářením na vlnové délce (bezrozměrný). 2.2.3 B(λ) – spektrální váhový koeficient zohledňující závislost fotochemického poškození oka způsobeného modrým světlem na vlnové délce (bezrozměrný). 2.3 Nejvyšší přípustné hodnotyNejvyšší přípustné hodnoty jsou specifikovány v tabulce č. 1 této přílohy a jsou stanoveny integrály spektrálních veličin přes příslušný rozsah vlnových délek váhovaných spektrálními váhovými koeficienty: λλλλHeff=∫t∫180nm400nmEλλ,tSλdλdt\| λλλHUVA=∫t∫315nm400nmEλλ,tdλdt ---\|--- λλλλLBt=∫300nm700nmLλλ,tBλdλ\| λλλλEBt=∫300nm700nmEλλ,tBλdλdt λλλλλλLRt=∫λ1λ2Lλλ,tRλdλ\| λλλEIRt=∫780nm3000nmEλλ,tdλ ůžλλλHkůže=∫t∫380nm3000nmEλλ,tdλdt\| Tabulka č. 1 Nejvyšší přípustné hodnoty nekoherentního optického záření Index\| Vlnová délka [nm]\| Nejvyšší přípustná hodnota\| Jednotky\| Poznámka\| Část těla\| Riziko ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- a.\| 180 – 400 (UVA, UVB a UVC)\| Heff = 30 denní hodnota 8 hodin\| [J.m-2]\| \| oko - rohovka, spojivka, čočka, kůže\| fotokeratitida zánět spojivek vznik očního zákalu erytém elastósa rakovina kůže b.\| 315 – 400 (UVA)\| HUVA = 104 denní hodnota 8 hodin\| oko - čočka\| vznik očního zákalu c.\| 300 – 700 (modré světlo) viz poznámka č. 1\| LB = 106.t-1 pro t ≤ 10 000 s\| LB [W.m-2.sr-1] t [s]\| Pro α ≥ 11 mrad LB je časově střední hodnota z LB(t)\| oko - sítnice\| photoretinitis, zánět sítnice vlivem intenzivního světla d.\| 300 – 700 (modré světlo) viz poznámka č. 1\| LB = 100 pro t > 10 000 s\| [W.m-2.sr-1] e.\| 300 – 700 (modré světlo) viz poznámka č. 1\| EB = 100.t-1 pro t ≤ 10 000 s\| EB [W-m-2] t [s]\| pro α < 11 mrad viz poznámka č. 2 EB je časově střední hodnota z EB(t) f.\| 300 – 700 (modré světlo) viz poznámka č. 1\| EB = 0,01 t > 10 000 s\| [W.m-2] g.\| 380 – 1 400 (viditelné a IRA) viz poznámka č. 3, 5\| LR = 2,8.107.C-1α pro t > 10 s\| [W.m-2.sr-1]\| Cα = 1,7 pro α ≤ 1,7 mrad Cα = α pro 1,7 ≤ α ≤ 100 mrad Cα = 100 pro α > 100 mrad λ1 =380 nm λ2 = 1400 nm LR je časově střední hodnota z LR(t)\| popálení sítnice h.\| 380 – 1 400 (viditelné a IRA) viz poznámka č. 3, 5\| LR = 5.107.αCα1.t-0,25 pro 10 μs ≤ t ≤ 10 s\| LR [W.m-2.sr-1] t [s] i.\| 380 – 1 400 (viditelné a IRA) viz poznámka č. 3, 5\| LR = 8,89.108.αCα1 pro t < 10 μs\| [W.m-2.sr-1] j.\| 780 – 1 400 (IRA) viz poznámka č. 3, 5\| LR = 6.106.αCα1 pro t > 10 s\| [W.m-2.sr-1]\| Cα = 11 pro α ≤ 11 mrad Cα = α pro 11 ≤ α ≤ 100 mrad Cα = 100 pro α > 100 mrad (zorné pole pro měření: 11 mrad) λ1 = 780 nm λ2 = 1400 nm LR je časově střední hodnota z LR(t) k.\| 780 – 1 400 (IRA) viz poznámka č. 3, 5\| LR = 5.107.αCα1.t-0,25 pro 10 μs ≤ t ≤ 10 s\| LR [W.m-2.sr-1] t [s] l.\| 780 – 1 400 (IRA) viz poznámka č. 3, 5\| LR = 8,89.108.αCα1 pro t < 10 μs\| [W.m-2.sr-1] m.\| 780 – 3 000 (IRA a IRB) viz poznámka č. 3\| EIR = 18000.t-0,75 pro t ≤ 1 000 s\| EIR [W.m-2] t [s]\| EIR je časově střední hodnota z EIR(t)\| oko - rohovka, čočka\| popálení rohovky vznik očního zákalu n.\| 780 – 3 000 (IRA a IRB) viz poznámka č. 3\| EIR = 100 pro t > 1 000 s\| EIR [W.m-2] o.\| 380 – 3 000 (viditelné, IRA a IRB) viz poznámka č. 3, 4\| Hkůže = 20000.t0,25 pro t < 10 s\| Hkůže [J.m-2] t [s]\| \| kůže\| popálení Poznámka č. 1 : Rozsah vlnových délek od 300 nm do 700 nm zahrnuje část UVB, celé UVA a většinu viditelného záření. Související rizika se však běžně označují jako rizika „modrého světla“. Přesně vyjádřeno, modré světlo zahrnuje pouze rozsah vlnových délek přibližně od 400 nm do 490 nm. Poznámka č. 2 : V případě pevné fixace velmi malých zdrojů se zorným úhlem < 11 mrad může být LB(t) převedeno na EB(t). To běžně platí pouze pro oftalmologické přístroje nebo stabilizované oko během narkózy. Maximální doba „upřeného pohledu“ na zdroj se vypočte podle vzorce: tmax = 100 / EB, kde EB je vyjádřeno ve W.m-2. Tato hodnota nepřesáhne díky očním pohybům při běžném vidění 100 s. Poznámka č. 3 : I v případě, že má záření složku v oblasti IRC, postačí provést hodnocení nejvyšších přípustných hodnotnejvyšších přípustných hodnot pro oblasti IRA a IRB. Poznámka č. 4 : Pro delší doby expozice se předpokládá, že exponovaná osoba je chráněna přirozenou averzí k vysoké teplotě a vyhne se nadlimitní expozici dříve, než by došlo k popálení pokožky. Poznámka č. 5 : Veličina α je zorný úhel, pod nímž je okem viděn zdroj optického zářeníoptického záření, vyjádřený v radiánech (rad). Tabulka č. 2 Spektrální váhový koeficient S(λ) λ [nm]\| S (λ)\| λ [nm]\| S (λ)\| λ [nm]\| S (λ)\| λ [nm]\| S (λ)\| λ [nm]\| S (λ) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 180\| 0,0120\| 228\| 0,1737\| 276\| 0,9434\| 324\| 0,000520\| 372\| 0,000086 181\| 0,0126\| 229\| 0,1819\| 277\| 0,9272\| 325\| 0,000500\| 373\| 0,000083 182\| 0,0132\| 230\| 0,1900\| 278\| 0,9112\| 326\| 0,000479\| 374\| 0,000080 183\| 0,0138\| 231\| 0,1995\| 279\| 0,8954\| 327\| 0,000459\| 375\| 0,000077 184\| 0,0144\| 232\| 0,2089\| 280\| 0,8800\| 328\| 0,000440\| 376\| 0,000074 185\| 0,0151\| 233\| 0,2188\| 281\| 0,8568\| 329\| 0,000425\| 377\| 0,000072 186\| 0,0158\| 234\| 0,2292\| 282\| 0,8342\| 330\| 0,000410\| 378\| 0,000069 187\| 0,0166\| 235\| 0,2400\| 283\| 0,8122\| 331\| 0,000396\| 379\| 0,000066 188\| 0,0173\| 236\| 0,2510\| 284\| 0,7908\| 332\| 0,000383\| 380\| 0,000064 189\| 0,0181\| 237\| 0,2624\| 285\| 0,7700\| 333\| 0,000370\| 381\| 0,000062 190\| 0,0190\| 238\| 0,2744\| 286\| 0,7420\| 334\| 0,000355\| 382\| 0,000059 191\| 0,0199\| 239\| 0,2869\| 287\| 0,7151\| 335\| 0,000340\| 383\| 0,000057 192\| 0,0208\| 240\| 0,3000\| 288\| 0,6891\| 336\| 0,000327\| 384\| 0,000055 193\| 0,0218\| 241\| 0,3111\| 289\| 0,6641\| 337\| 0,000315\| 385\| 0,000053 194\| 0,0228\| 242\| 0,3227\| 290\| 0,6400\| 338\| 0,000303\| 386\| 0,000051 195\| 0,0239\| 243\| 0,3347\| 291\| 0,6186\| 339\| 0,000291\| 387\| 0,000049 196\| 0,0250\| 244\| 0,3471\| 292\| 0,5980\| 340\| 0,000280\| 388\| 0,000047 197\| 0,0262\| 245\| 0,3600\| 293\| 0,5780\| 341\| 0,000271\| 389\| 0,000046 198\| 0,0274\| 246\| 0,3730\| 294\| 0,5587\| 342\| 0,000263\| 390\| 0,000044 199\| 0,0287\| 247\| 0,3865\| 295\| 0,5400\| 343\| 0,000255\| 391\| 0,000042 200\| 0,0300\| 248\| 0,4005\| 296\| 0,4984\| 344\| 0,000248\| 392\| 0,000041 201\| 0,0334\| 249\| 0,4150\| 297\| 0,4600\| 345\| 0,000240\| 393\| 0,000039 202\| 0,0371\| 250\| 0,4300\| 298\| 0,3989\| 346\| 0,000231\| 394\| 0,000037 203\| 0,0412\| 251\| 0,4465\| 299\| 0,3459\| 347\| 0,000223\| 395\| 0,000036 204\| 0,0459\| 252\| 0,4637\| 300\| 0,3000\| 348\| 0,000215\| 396\| 0,000035 205\| 0,0510\| 253\| 0,4815\| 301\| 0,2210\| 349\| 0,000207\| 397\| 0,000033 206\| 0,0551\| 254\| 0,5000\| 302\| 0,1629\| 350\| 0,000200\| 398\| 0,000032 207\| 0,0595\| 255\| 0,5200\| 303\| 0,1200\| 351\| 0,000191\| 399\| 0,000031 208\| 0,0643\| 256\| 0,5437\| 304\| 0,0849\| 352\| 0,000183\| 400\| 0,000030 209\| 0,0694\| 257\| 0,5685\| 305\| 0,0600\| 353\| 0,000175\| \| 210\| 0,0750\| 258\| 0,5945\| 306\| 0,0454\| 354\| 0,000167\| \| 211\| 0,0786\| 259\| 0,6216\| 307\| 0,0344\| 355\| 0,000160\| \| 212\| 0,0824\| 260\| 0,6500\| 308\| 0,0260\| 356\| 0,000153\| \| 213\| 0,0864\| 261\| 0,6792\| 309\| 0,0197\| 357\| 0,000147\| \| 214\| 0,0906\| 262\| 0,7098\| 310\| 0,0150\| 358\| 0,000141\| \| 215\| 0,0950\| 263\| 0,7417\| 311\| 0,0111\| 359\| 0,000136\| \| 216\| 0,0995\| 264\| 0,7751\| 312\| 0,0081\| 360\| 0,000130\| \| 217\| 0,1043\| 265\| 0,8100\| 313\| 0,0060\| 361\| 0,000126\| \| 218\| 0,1093\| 266\| 0,8449\| 314\| 0,0042\| 362\| 0,000122\| \| 219\| 0,1145\| 267\| 0,8812\| 315\| 0,0030\| 363\| 0,000118\| \| 220\| 0,1200\| 268\| 0,9192\| 316\| 0,0024\| 364\| 0,000114\| \| 221\| 0,1257\| 269\| 0,9587\| 317\| 0,0020\| 365\| 0,000110\| \| 222\| 0,1316\| 270\| 1,0000\| 318\| 0,0016\| 366\| 0,000106\| \| 223\| 0,1378\| 271\| 0,9919\| 319\| 0,0012\| 367\| 0,000103\| \| 224\| 0,1444\| 272\| 0,9838\| 320\| 0,0010\| 368\| 0,000099\| \| 225\| 0,1500\| 273\| 0,9758\| 321\| 0,000819\| 369\| 0,000096\| \| 226\| 0,1583\| 274\| 0,9679\| 322\| 0,000670\| 370\| 0,000093\| \| 227\| 0,1658\| 275\| 0,9600\| 323\| 0,000540\| 371\| 0,000090\| \| Tabulka č. 3 Spektrální váhový koeficient B (λ), R (λ) λ [nm]\| B (λ)\| R (λ) ---\|---\|--- 300 ≤ λ < 380\| 0,01\| — 380\| 0,01\| 0,1 385\| 0,013\| 0,13 390\| 0,025\| 0,25 395\| 0,05\| 0,5 400\| 0,1\| 1 405\| 0,2\| 2 410\| 0,4\| 4 415\| 0,8\| 8 420\| 0,9\| 9 425\| 0,95\| 9,5 430\| 0,98\| 9,8 435\| 1\| 10 440\| 1\| 10 445\| 0,97\| 9,7 450\| 0,94\| 9,4 455\| 0,9\| 9 460\| 0,8\| 8 465\| 0,7\| 7 470\| 0,62\| 6,2 475\| 0,55\| 5,5 480\| 0,45\| 4,5 485\| 0,32\| 3,2 490\| 0,22\| 2,2 495\| 0,16\| 1,6 500\| 0,1\| 1 500 < λ ≤ 600\| 100,02.(450-λ)\| 1 600 < λ ≤ 700\| 0,001\| 1 700 < λ ≤ 1 050\| —\| 100,002.(700-λ) 1 050 < λ ≤ 1 150\| —\| 0,2 1 150 < λ ≤ 1 200\| —\| 0,2·100,02·(1150-λ) 1 200 < λ ≤ 1 400\| —\| 0,02 Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 291/2015 Sb. Nejvyšší přípustné hodnoty záření laseru 1. Vysvětlení pojmů a veličin 1.1 Spojitý režim generování laserového záření - režim generování laserového záření, při kterém laser vyzařuje nepřetržitě po dobu delší než 0,25 s. 1.2 Impulzní režim generování laserového záření - režim generování laserového záření, při kterém je zářivá energie laserulaseru vyzařována ve formě impulzů ne delších než 0,25 s a s opakovací frekvencí rovnou nebo nižší než 1 Hz. LaserLaser pracující v tomto režimu je označován jako impulzní laserlaser. 1.3 Průměr svazku laserového záření - vzdálenost mezi protilehlými body svazku, v nichž je hustota zářivé energie (případně hustota zářivého toku) rovna 1/e-2 (e značí Eulerovo číslo) násobku maximální hustoty zářivé energie (případně hustoty zářivého toku) výstupního svazku laserulaseru. 1.4 Rozbíhavost (divergence) svazku laserového záření - celý úhel rozbíhavosti svazku měřený mezi protilehlými přímkami procházejícími stejnolehlými body svazku, v nichž hustota zářivého toku je 1/e-2 násobkem maximální hodnoty hustoty zářivého toku v tomtéž průřezu. Udává se v radiánech. 1.5 Délka impulzu laserového záření - doba, po kterou zářivý tok laserového výstupního svazku přesahuje hodnotu odpovídající 0,5 násobku hodnoty maximální. 1.6 Hustota zářivého toku laserového záření E(t) - výkon laserového záření procházející limitním otvorem dělený obsahem plochy limitního otvoru (W.m-2). 1.7 Expozice laserovému záření H - časový integrál hustoty zářivého toku laserového záření (J.m-2). 1.8 Opakovací frekvence impulzů - počet impulzů laserového záření za jednotku času. 1.9 Difúzní odraz - změna prostorové distribuce svazku záření při dopadu na nerovný povrch nebo při průchodu opticky nehomogenním prostředím. 1.10 Limitní otvor - kruhový průřez, na kterém se pro účely hodnocení rizika laserového záření měří zářivá energie (zářivý tok) pro stanovení hustoty zářivé energie nebo hustoty zářivého toku. Průměry limitního otvoru pro expozici oka pro různé vlnové délky a doby expozice jsou v tabulce č. 1 této přílohy. Pro expozici kůže má limitní otvor průměr 3,5 mm. 1.11 Úhlové rozpětí zdroje α - zorný úhel, pod nímž je okem viděn zdroj optického zářeníoptického záření, vyjádřený v miliradiánech (mrad). 1.12 Minimální úhlové rozpětí zdroje αmin \\- úhlové rozpětí zdroje o velikosti 1,5 mrad definující plošný a bodový zdroj. Pro hodnoty zorného úhlu větší než αmin je laserový zdroj považován za zdroj plošný, pro menší hodnoty zorného úhlu je laserový zdroj považován za bodový a nejvyšší přípustné hodnotynejvyšší přípustné hodnoty jsou nezávislé na jeho velikosti. 1.13 Maximální úhlové rozpětí zdroje αmax \\- úhlové rozpětí zdroje o velikosti 100 mrad. Pro zorný úhel větší než αmax jsou nejvyšší přípustné hodnotynejvyšší přípustné hodnoty nezávislé na velikosti zdroje. 1.14 Zorný úhel měřicího zařízení γ - úhel vyjádřený v miliradiánech (mrad) pod nímž dopadá optické zářeníoptické záření na detektor. Hodnoty γ pro α > γ jsou pro různé doby expozice uvedeny v tabulce č. 2 této přílohy. Pokud je α < γ, je pro γ možné použít libovolnou hodnotu větší než α. 1.15 Korekční faktor C - bezrozměrná veličina používaná ke korekci expozice s ohledem na vlnovou délku a úhlové rozpětí zdroje. Korekční faktory jsou uvedeny v tabulkách č. 3 až 6 této přílohy. 1.16 Kritická doba T - čas v sekundách závislý na vlnové délce a úhlovém rozpětí zdroje používaný k hodnocení expozice. Kritické doby jsou uvedeny v tabulkách č. 7 a 8 této přílohy. Tabulka č. 1 Průměr limitního otvoru při přímém působení laserového záření na rohovku oka pro různé vlnové délky a expozice Vlnová délka λ\| Doba expozice t [s] ---\|--- [nm]\| < 0,3\| 0,3 – 10\| > 10 180 – 400\| 1 [mm]\| 1,5.t0,375 [mm]\| 3,5 [mm] 400 – 1 400\| 7 [mm] 14 00 – 105\| 1 [mm]\| 1,5.t0,375 [mm]\| 3,5 [mm] 105 –106\| 11 [mm] Tabulka č. 2 Zorný úhel měřicího zařízení pro různé doby expozice Doba expozice t [s]\| Hodnota úhlu λ [mrad] ---\|--- t ≤ 100\| 11 100 < t < 104\| 1,1.t0,5 t > 104\| 110 Tabulka č. 3 Koeficient CA pro různé vlnové délky Vlnová délka λ [nm]\| Hodnota koeficientu CA [-] ---\|--- 400 – 700\| 1,0 700 – 1 050\| 100,002(λ-700) 1 050 – 1 400\| 5,0 Tabulka č. 4 Koeficient CB pro různé vlnové délky Vlnová délka λ [nm]\| Hodnota koeficientu CB [-] ---\|--- 400 – 450\| 1,0 450 – 700\| 100,02(λ-450) Tabulka č. 5 Koeficient CC pro různé vlnové délky Vlnová délka [nm]\| Hodnota koeficientu CC [-] ---\|--- 700 – 1 150\| 1,0 1 150 – 1 200\| 100,018(λ-1150) 1 200 –1 400\| 8,0 Tabulka č. 6 Koeficient CE pro různá úhlová rozpětí zdroje Úhlové rozpětí zdroje α [mrad]\| Hodnota koeficientu CE [-] ---\|--- α < αmin\| 1,0 αmin < α < αmax\| α / αmin α > αmax\| α2 / (αmin.αmax) Tabulka č. 7 Kritická doba T1 pro různé vlnové délky Vlnová délka λ [nm]\| Hodnota kritické doby T1 [s] ---\|--- 400 – 450\| 10 450 – 500\| 10.[100,02(λ-450)] 500 – 600\| 100 Tabulka č. 8 Kritická doba T2 pro různá úhlová rozpětí zdroje Úhlové rozpětí zdroje α [mrad]\| Hodnota kritické doby T2 [s] ---\|--- α < αmin\| 10 αmin < α < αmax\| 10.[10(α-1,5) / 98,5] α > αmax\| 100 2. Korekce pro opakovanou expozici V případě opakovaně pulzujících nebo skenujících laserových systémů se hodnocení expozice koriguje dle následujících tří pravidel: 1.1 Expozice kterémukoli jednotlivému pulzu ve sledu pulzů nesmí překročit nejvyšší přípustnou hodnotunejvyšší přípustnou hodnotu expozice pro jeden pulz s dobou trvání uvedeného pulzu. 1.2 Expozice kterékoli skupině pulzů (nebo podskupině pulzů ve sledu) o době T nesmí překročit nejvyšší přípustnou hodnotunejvyšší přípustnou hodnotu pro čas T. 1.3 Expozice kterémukoli jednotlivému pulzu v rámci skupiny pulzů nesmí překročit nejvyšší přípustnou hodnotunejvyšší přípustnou hodnotu expozice pro jeden pulz násobenou faktorem kumulativní tepelné korekce Cp = N-0,25, kde N se rovná počtu pulzů. Toto pravidlo platí pouze pro nejvyšší přípustné hodnotynejvyšší přípustné hodnoty expozice na ochranu před tepelným poškozením, kde se všechny pulzy vyzářené za dobu kratší než Tmin považují za jeden pulz. Hodnota Tmin je definována v tabulce č. 9 této přílohy. Tabulka č. 9 Doba Tmin pro různé vlnové délky Vlnová délka λ [nm]\| Tmin [s] ---\|--- 315 <λ≤ 400\| 10-9 400 <λ≤ 1 050\| 18.10-6 1 050 <λ≤ 1 400\| 50.10-6 1 400 <λ≤ 1 500\| 10-3 1 500 <λ≤ 1 800\| 10 1 800 <λ≤2 600\| 10-3 2 600 <λ≤ 106\| 10-7 3. Nejvyšší přípustné hodnotyNejvyšší přípustné hodnoty záření laserulaseru Nejvyšší přípustné hodnotyNejvyšší přípustné hodnoty expozice oka záření laserůlaserů jsou upraveny v tabulce č. 10 a 11 této přílohy. Tabulka č. 12 této přílohy upravuje nejvyšší přípustné hodnotynejvyšší přípustné hodnoty pro působení laserového záření na kůži. Při hodnocení je třeba vždy průměrovat přes limitní otvor. V případě laserulaseru vysílajícího pulzy opakovaně je třeba provést korekci podle bodu 2 této přílohy. Tabulka č. 10 Nejvyšší přípustná hodnota při přímém působení laserového záření na rohovku oka pro doby expozice kratší než 10 s Vlnová délka λ [nm]\| Doba expozice t [s] ---\|--- 10-13 – 10-11\| 10-11 – 10-9\| 10-9 – 10-7 \| 10-7 – 1,8.10-5\| 1,8.10-5 – 5.10-5\| 5.10-5 – 10-3\| 10-3 – 101 180 – 302,5\| E = 3.1010.[W.m-2]\| H=30 [J.m-2] 302,5 – 315\| pro t < 100,8(λ-314) s: H= 5,6.103 t0,25 [J.m-2] pro t ≥ 100,8(λ-314) s: H= 100,2(λ-295) [J.m-2] 315 – 400\| H=5,6.103 t0,25 [J.m-2] 400 – 700\| H=1,5.10-4 CE [J.m-2]\| H=2,7.104 t0,75 CE [J.m-2]\| H=5.10-3CE [J.m-2]\| H=18.t0,75CE J.m-2[J.m-2] 700 – 1 050\| H=1,5.10-4 CA CE [J.m-2]\| H=2,7.104 t0,75 CA CE [J.m-2]\| H=5.10-3CACE [J.m-2]\| H=18.t0,75 CA CE [J.m-2] 1 050 – 1 400\| H=1,5.10-3 CC CE [J.m-2]\| H=2,7.105 t0,75 CC CE [J.m-2]\| H=5.10-2CcCE [J.m-2]\| H=90.t0,75 Cc CE [J.m-2] 1 400 – 1 500\| E=1012 [W.m-2]\| H=103 [J.m-2]\| H=5,6.103.t0,25 [J.m-2] 1 500 – 1 800\| E=1013 [W.m-2]\| H=104 [J.m-2] 1 800 – 2 600\| E=1012 [W.m-2]\| H=103 [J.m-2]\| H=5,6.103.t0,25[J.m-2] 2 600 – 106\| E=1011 [W.m-2]\| H=100 [J.m-2]\| H=5,6.103.t0,25 [J.m-2] Tabulka č. 11 Nejvyšší přípustná hodnota při přímém působení laserového záření na rohovku oka pro doby expozice delší než 10 s Vlnová délka λ [nm]\| Doba expozice t [s] ---\|--- 102 – 104\| 102 – 104\| 104 – 3.104 180 – 302,5\| H =30 [J.m-2] 302,5 – 315\| H = 100,2(λ-295) [J.m-2] 315 - 400\| H = 104 [J.m-2] 400 – 600\| pro α < αmin a t < T1: E = 10 [W.m-2] pro α < αmin a t ≥ T1: H = 100 CB [J.m-2] viz poznámka č. 1 pro α ≥ αmin a t ≤ T2: H = 100 CB [J.m-2] viz poznámka č. 1 H =18CEt0,75 [J.m-2] pro α ≥ αmin a t > T2: H = 100 CB [J.m-2], E = 18CE T2-0,25 [W.m-2]\| pro α < αmin a t < T1: E = 10 [W.m-2] pro α < αmin a t ≥ T1: E = 1 CB [W.m-2] viz poznámka č. 1 pro α ≥ αmin a t ≤ T2: E = 1 CB [W.m-2] viz poznámka č. 1 H = 18CE t0,75 [J.m-2] pro α ≥ αmin a t > T2 E=1 CB [W.m-2], E = 18CE T2-0,25 [W.m-2]\| pro α < αmm a t < T1: E = 10 [W.m-2] pro α < αmin a t ≥ T1: E = 1 CB [W.m-2] viz poznámka č. 1 pro α ≥ αmin a t ≤ T2: E = 1 CB [W.m-2] viz poznámka č. 1 H = 18CE t0,75 [J.m-2] pro α ≥ αmin a t > T2: E = 1 CB [W.m-2], E = 18CE T2-0,25 [W.m-2] 600 – 700\| pro α < αmin: E = 10 [W.m-2] pro α ≥ αmin a t ≤ T2: H = 18CE t0,75 [J.m-2] pro α ≥ αmin a t > T2: E = 18CE T2-0,25 [W.m-2] 700 – 1 400\| pro α < αmin: E = 10 CA CC [W.m-2] pro α ≥ αmin a t ≤ T2: H = 18 CA CC t0,75 [J.m-2] pro α ≥ αmin a t > T2: E = 18 CA T2-0,25 [W.m-2] (ne více než 1 000 W.m-2) 1 400 – 106\| E = 1 000 [W.m2] Poznámka č. 1 – V těchto případech je třeba při hodnocení uvažovat zorný úhel měřícího zařízení dle odstavce 1 této přílohy. Tabulka č. 12 Nejvyšší přípustná hodnota při přímém působení laserového záření na kůži Vlnová délka λ [nm]\| Doba expozice t [s] ---\|--- < 10-9\| 10-9 – 10-7\| 10-7 – 10-3\| 10-3 – 101\| 101 – 103\| 103 – 3.104 180 – 400\| E = 3.1010 [W.m-2]\| Stejné jako pro oko (tabulka č. 10 a tabulka č. 11 této přílohy) 400 – 700\| E = 2.1011 [W.m-2]\| H = 200 CA [J.m-2]\| H = 1,1.104 CA t0,25 [J.m-2]\| E = 2.103 CA [W.m-2] 700 – 1 400\| E = 2.1011 CA [W.m-2] 1 400 – 1 500\| E = 1012 [W.m-2]\| Stejné jako pro oko (tabulka č. 10 a tabulka č. 11 této přílohy) 1 500 – 1 800\| E =1013 [W.m-2] 1 800 –2 600\| E =1012 [W.m-2] 2 600 – 106\| E =1011 [W.m-2] 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/25/ES ze dne 5. dubna 2006 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (optickým zářením z umělých zdrojů) (devatenáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/35/EU ze dne 26. června 2013 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli) (dvacátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) a o zrušení směrnice 2004/40/ES. 2) Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb.
Sdělení Ústavního soudu č. 290/2015 Sb.	Sdělení Ústavního soudu č. 290/2015 Sb. Sdělení Ústavního soudu o stanovisku pléna Ústavního soudu v otázce zastoupení advokátů jako účastníků nebo vedlejších účastníků řízení před Ústavním soudem Vyhlášeno 3. 11. 2015, částka 119/2015 * Odůvodnění * I. - Skutkové okolnosti případu * II. - Postup II. senátu * III. - Vlastní odůvodnění stanoviska 290 SDĚLENÍ Ústavního soudu Plénum Ústavního soudu přijalo dne 8. října 2015 pod sp. zn. Pl. ÚS-st. 42/15 ve složení Ludvík David, Jaroslav Fenyk, Jan Filip, Jaromír Jirsa, Vladimír Kůrka, Jan Musil, Pavel Rychetský, Vladimír Sládeček, Kateřina Šimáčková, Vojtěch Šimíček (soudce zpravodaj), Milada Tomková, David Uhlíř a Jiří Zemánek na návrh II. senátu Ústavního soudu podle ustanovení § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve věci právního názoru II. senátu pro řízení vedené pod sp. zn. II. ÚS 1966/15, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného ve stanovisku pléna ze dne 21. května 1996 sp. zn. Pl. ÚS-st. 1/96 (ST 1/9 SbNU 471), toto stanovisko: Je-li účastníkem nebo vedlejším účastníkem řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem advokátadvokát, nemusí být podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zastoupen jiným advokátemadvokátem. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu 1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručena dne 1. července 2015, se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, který odmítl žalobu stěžovatele, neboť ten i přes výzvu soudu nedoplnil své (údajně) nesrozumitelné a nejasné podání. 2. Jedním ze zákonných předpokladů pro věcné projednání ústavní stížnosti je, aby byl stěžovatel zastoupen advokátemadvokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy - viz ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 83/2004 Sb. 3. Tato povinnost se dle stanoviska pléna ze dne 21. 5. 1996 sp. zn. Pl. ÚS-st. 1/96 (ST 1/9 SbNU 471) vztahuje též na stěžovatele-advokátyadvokáty. V tomto stanovisku Ústavní soudÚstavní soud zdůraznil, že smyslem a účelem citované právní normy je stanovení obecné povinnosti být v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem kvalifikovaně právně zastoupen, a to bez diferenciace vzhledem k druhu řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem, jakož i vzhledem k druhu řízení, jež mu předcházelo, a současně i bez diferenciace povinnosti právního zastoupení v závislosti na stupni právní kvalifikace účastníků nebo vedlejších účastníků řízení. Smysl a účel obecné povinnosti právního zastoupení lze totiž spatřovat zejména ve zcela mimořádné závažnosti řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem a s tím spjaté snaze povinným právním zastoupením nejenom zajistit právně kvalifikované uplatňování práv před Ústavním soudemÚstavním soudem, nýbrž i zaručit vyšší stupeň objektivity účastníků řízení při posuzování vlastního postavení. 4. V posuzované věci stěžovatel (advokátadvokát) podal ústavní stížnost bez povinného advokátního zastoupení, přičemž k výzvě soudu k odstranění této vady podání uvedl, že nemůže nalézt advokátaadvokáta, který by se ujal jeho právní věci, a ani ho nemůže vyhledávat, neboť je ode dne 6. 8. 2015 v pracovní neschopnosti z důvodu infekčního onemocnění doprovázeného vysokými teplotami, což mu brání v obstarání advokátní pomoci. Dále dodal, že po zlepšení svého zdravotního stavu požádá o určení advokátaadvokáta Českou advokátadvokátní komoru. Současně však požádal, aby jeho ústavní stížnost byla projednána bez nutnosti advokátního zastoupení, neboť dle jeho názoru, je-li stěžovatelem v civilní věci advokát, je zbytečné, aby byl nuceně (povinně) v řízení o ústavní stížnosti zastupován jiným advokátemadvokátem. II. Postup II. senátu 5. Protože rozhodující II. senát rovněž zastává názor, že v případech, kdy je stěžovatelem advokátadvokát, není trvání na povinném advokátním zastoupení účelné, předložil věc plénu Ústavního souduÚstavního soudu s návrhem na přijetí stanoviska, kterým by bylo překonáno shora citované stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st. 1/96. 6. K tomu také uvedl, že ustanovení § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, sice přímo nehovoří o možnosti, že by stanoviskem pléna bylo překonáno dříve přijaté stanovisko, nýbrž počítá výslovně pouze s překonáním právních názorů vyslovených v nálezech, uvedené však lze dovodit především ze smyslu dané normy, jejímž účelem je sjednocení judikatury Ústavního souduÚstavního soudu. Zde je nutno především poukázat na skutečnost, že nelze přijmout úsudek, že by právní názor vyslovený ve stanovisku Ústavního soudu nebylo možno již nikdy a za žádných okolností změnit (samozřejmě vyjma zásahu zákonodárce), neboť nelze vyloučit možnost, že by dříve přijaté stanovisko opominulo například nějaký důležitý argument či se významně změnily společenské poměry, aniž by se současně formálně změnil i vykládaný právní předpis. Ostatně právě proto ustanovení § 23 zákona o Ústavním soudu počítá s možností překonání již dříve vysloveného právního názoru v rozhodovací praxi Ústavního soudu, přičemž nemůže být činěno rozdílů mezi nálezem a stanoviskem, neboť z hlediska jejich podstaty a vztahu k ustanovení § 23 zákona o Ústavním soudu se tyto rozhodovací formy v zásadě neliší. Kromě toho je třeba mít na zřeteli skutečnost, že judikatura představuje v oblasti práva svojí podstatou daleko dynamičtější faktor než psané právo (normotvorba). Ke změně judikatury se proto přistupuje zásadně na základě přesvědčivosti použité právní argumentace a je proto podstatě rozhodovací činnosti soudů cizí, pokud by některá forma rozhodnutí (stanovisko) měla být z tohoto dynamického procesu zcela vyňata, jelikož takto by se soud stavěl do pozice neomylného vykladače práva, což mu jednak nepřísluší a jednak ani není pravda. 7. II. senát proto předložil plénu Ústavního souduÚstavního soudu návrh na zaujetí stanoviska, jež by překonalo právní názor dříve vyslovený ve stanovisku pléna Ústavního souduÚstavního soudu přijatém dle ustanovení § 23 zákona o Ústavním soudu. III. Vlastní odůvodnění stanoviska 8. Důvody k překonání citovaného dříve vysloveného právního názoru plénum shledalo zejména v následujících skutečnostech. 9. Předně je nutno vycházet ze skutečnosti, že od doby přijetí stanoviska sp. zn. Pl. ÚS-st. 1/96 se výrazně změnily okolnosti spjaté s řízením o ústavní stížnosti. Zatímco totiž v době přijetí citovaného stanoviska bylo řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem stále poměrně novým druhem řízení, s nímž neměli advokátiadvokáti výraznější zkušenosti, takže se i požadavek na striktní advokátadvokátní zastoupení bez diferenciace účastníků řízení mohl jevit racionálním, v současné době již každý advokát disponuje, resp. přinejmenším disponovat může, poměrně hojným množstvím informací a praktických pomůcek, které může při podání ústavní stížnosti využít (komentáře a další odborné i populárně naučné publikace zaměřené na řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem, otevřený přístup do databáze judikatury Ústavního souduÚstavního soudu, přístup k databázím judikatury a literatury vedeným soukromými subjekty, vzory podání k Ústavnímu souduÚstavnímu soudu apod.). Za této situace (a s využitím těchto podkladů) by tedy měl být schopen každý advokátadvokát právně kvalifikovaně chránit práva svých klientů před Ústavním soudemÚstavním soudem a stejně tak je zajisté schopen chránit svá vlastní práva. 10. Stejně tak nelze z hlediska časového vývoje odhlédnout od skutečnosti, že se od doby přijetí stanoviska sp. zn. Pl. ÚS-st. 1/96 výrazně proměnila též zákonná úprava (viz zejména § 44 zákona o Ústavním soudu po novele provedené zákonem č. 404/2012 Sb.), podle níž se v současnosti konají ústní jednání v praxi spíše jen zcela výjimečně, a povinnost advokátního zastoupení před Ústavním soudemÚstavním soudem se tak prakticky zúžila na povinnost sepsání ústavní stížnosti (resp. vyjádření k ní) zastupujícím advokátemadvokátem. Čirý formalismus striktního požadavku advokátního zastoupení jiným advokátemadvokátem je pak ještě zřejmější v případě vedlejších účastníků řízení. Jinak řečeno: jestliže v době přijímání původního stanoviska platilo, že Ústavní soudÚstavní soud rozhodoval nálezem bez přítomnosti účastníků řízení jen tehdy, pakliže s tím vyslovili souhlas, a počet těchto jednání byl proto relativně vysoký, mělo zřejmě určité opodstatnění vyžadovat zastoupení advokátaadvokáta advokátemadvokátem i z toho důvodu, že nikoliv všichni advokátiadvokáti jsou ze své praxe zvyklí jednat před soudy. Tento potenciální důvod dalšího setrvávání na stanovisku sp. zn. Pl. ÚS-st. 1/96 však s ohledem na zmíněný legislativní i faktický vývoj zcela odpadl. 11. Stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st. 1/96 vymezilo dva nosné důvody, pro něž je nutno trvat na povinném advokátním zastoupení i pro advokátyadvokáty samotné: 1. zajištění právně kvalifikovaných podání a 2. garance vyššího stupně objektivity. Oba tyto důvody však již v současné době nelze považovat za přesvědčivé. 12. Ohledně zajištění odborné kvalifikovanosti podání je vhodné předně odkázat na výše uvedené ve vztahu k množství právních informací vztahujících se k řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem, jež může každému advokátoviadvokátovi posloužit k zajištění náležité odbornosti jeho podání. Zároveň nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že každý advokátadvokát se dnes s agendou ústavního práva seznamuje již při skládání advokátní zkoušky, neboť mezi jeden z jejích oborů náleží též správní a ústavní právo. Není zřejmě nutno ani připomínat, že rovněž v průběhu studia na českých právnických fakultách se zcela standardně vyučují i povinné předměty, v jejichž rámci se studenti učí sepisovat ústavní stížnosti a seznamují se podrobně se všemi podstatnými aspekty řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem. Každý advokátadvokát by tedy v současnosti již měl disponovat dostatečnými znalostmi ohledně všech specifických rysů řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem, přičemž nelze logicky dovozovat, že pokud by nebyl zastoupen jiným advokátemadvokátem, že by jím sepsané podání mělo a priori menší odbornou fundovanost. 13. Je-li totiž každý advokátadvokát dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, obecně kvalifikován k sepsání ústavní stížnosti, nelze důvodně předpokládat, že při sepisování ústavní stížnosti týkající se jeho samého by postupoval s menší odborností či obezřetností. Naopak, z povahy věci lze očekávat, že pokud by pociťoval zásah do svých vlastních ústavně zaručených základních práv a svobod, tím spíše by předestřel pečlivou a fundovanou ústavněprávní argumentaci, která by svědčila důvodnosti jím podané ústavní stížnosti. 14. Nelze rovněž tvrdit, že by „další“ advokátadvokát, jímž by se nechal stěžovatel-advokátadvokát obligatorně zastoupit, nutně zvyšoval odbornou kvalifikovanost jím předloženého návrhu. Stěžovatel-advokátadvokát totiž může být sám specializován na ústavní právo a na řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem. Ostatně již několik současných advokátůadvokátů dříve působilo jako soudci Ústavního souduÚstavního soudu a je absurdní uvažovat o tom, že by osoba jiného advokátaadvokáta dávala bez dalšího předpoklad pro vyšší kvalitu jejich podání. V těchto případech tedy nehrozí, že by Ústavní soudÚstavní soud byl neúměrně zatěžován nekvalifikovanými návrhy a nekvalifikovaným přístupem účastníků k jednání, což ostatně představuje základní účel dotčeného ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 83/2004 Sb. Ostatně, právo advokátaadvokáta (nikoliv však povinnost) nechat se zastoupit advokátemadvokátem jiným, který se např. na tento typ řízení specializuje, anebo se bude jevit jeho zastupování účelným z důvodu menších emocí a většího odstupu (také platí, že „více očí více vidí“), zůstává zachováno. Stejně tak pochopitelně žádnému stěžovateli nic nebrání, aby svůj případ ještě před podáním ústavní stížnosti konzultoval s někým, o jehož odbornosti bude přesvědčen (nikoliv nutně jen s advokátemadvokátem), byť v konečném důsledku se nechat zastoupit nehodlá. 15. Druhý argument (tzn. záruka vyššího stupně objektivity) také není v současné době udržitelný. Předně, smyslem zastoupení advokátemadvokátem není zaručovat klientovi objektivitu (to je úkolem soudu), nýbrž chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy svého klienta a poslouchat jeho příkazy (§ 3 odst. 1 a § 16 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 79/2006 Sb.). 16. Dále je možné poukázat na praktickou rovinu řešeného problému. Pokud totiž některý advokátadvokát usoudí, že on sám je nejpovolanější k sepsání podání k Ústavnímu souduÚstavnímu soudu týkajícího se jeho samotného, nelze mu fakticky nikterak zabránit, aby tak učinil a následně v rámci advokátního stavu oslovil dalšího advokátaadvokáta, který by pod jím sepsaný návrh pouze formálně připojil podpis, a prokázal tím existenci zastoupení. Za této situace lze však toto právní zastoupení považovat pouze za formální úkon, pročež i trvání na něm ze strany Ústavního souduÚstavního soudu, opakovaně se vyjadřujícího kriticky k přepjatému formalismu, se nejeví účelné, nýbrž nedůvodně formalistické. 17. Pokud stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st. 1/96 argumentuje též tím, že v trestním řízenítrestním řízení zákonodárce výjimku z nutné obhajoby u osoby s právnickým vzděláním (včetně advokátaadvokáta) nestanovil, a pokud by tedy Ústavní soudÚstavní soud přijal názor, že stěžovatel-advokátadvokát by v řízení o ústavní stížnosti zastoupen být nemusel, vznikl by problém diferenciace jednotlivých řízení (občanské versus trestní), je třeba uvést, že podle setrvalé judikatury Ústavního souduÚstavního soudu není řízení o ústavní stížnosti pokračováním řízení předchozích. Jedná se o řízení zcela samostatné, Ústavní soudÚstavní soud není další instancí v soustavě obecných soudů, a bylo by proto systémově chybné, pokud by byla zaměňována procesní pravidla platná pro tato odlišná řízení. Úkolem Ústavního souduÚstavního soudu je totiž podle čl. 83 Ústavy České republiky ochrana ústavnosti, nikoliv rozhodování o vině a trestu, o důvodnosti civilního nároku či o zákonnosti rozhodnutí správního orgánu. Jeho referenčním kritériem je ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod a důvody, pro které se v trestním řízenítrestním řízení trvá na zastupování obhájcem i u osoby, která sama má právnické vzdělání, proto nejsou bez dalšího přenositelné i na řízení o ústavní stížnosti. 18. Tím samozřejmě nemá být nikterak popřeno, že eventuální zastoupení jiným advokátemadvokátem, který má od řešené věci určitý odstup, může být v konkrétním případě smysluplné, a to podle zásady, že „není dobré dělat lékaře a právníka ve vlastní rodině“. Daná otázka je však nastavena tak, zda stát (prostřednictvím zákona a jeho dosavadního striktního výkladu provedeného Ústavním soudemÚstavním soudem) má každého advokátaadvokáta nutit bezvýjimečně se nechat zastoupit advokátemadvokátem jiným, a nikoliv, zda není v konkrétním případě smysluplnější nechat se zastoupit, pokud tak ovšem advokátadvokát sám uzná. Dosavadním výkladem ostatně Ústavní soudÚstavní soud fakticky popírá často traktovaný přístup, podle něhož je současný ústavní systém založen na primátu jednotlivce před státem. Přiblíženo na daný problém: Ústavní soudÚstavní soud přikazuje advokátoviadvokátovi nechat se zastoupit advokátemadvokátem jiným i tehdy, pokud je bytostně přesvědčen, že toto zastoupení vůbec nepotřebuje. 19. S tím souvisí další otázka, kterou je náhrada nákladů zastoupení. Protože řízení o ústavní stížnosti je nastaveno velmi široce (neplatí se soudní poplatek, napadnout lze i rozhodnutí či zásahy orgánů veřejné moci, které třeba ani neprošly odvolacím řízením atp.), představuje povinnost být zastoupen advokátemadvokátem prakticky jediné faktické omezení přístupu k soudu. Platí totiž, že náklady řízení hradí účastník nebo vedlejší řízení sám (§ 62 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). V daném případě, kdy stěžovatel-advokátadvokát sám je zjevně schopen kvalifikovaně sepsat svoje podání k Ústavnímu soudu a před tímto soudem dále vystupovat, je zcela zbytečně nucen zaplatit jinému advokátoviadvokátovi (přinejmenším) částku za 2-3 úkony právní služby. Pokud k této platbě nedojde a k zastoupení dojde jaksi pro bono, neboť jiný advokátadvokát si nevezme peníze za práci, kterou neodvedl, resp. dojde ke vzájemné kompenzaci jiným způsobem, potvrzuje se tím pouze nesmyslnost striktního trvání na splnění této ryze formální podmínky řízení v těchto případech (jiný advokátadvokát podepíše z důvodu kolegiality či přátelství něco, co sám nevytvořil vůbec anebo v podstatné části). 20. Nemluvě o tom, že zákon o Ústavním soudu dává možnost uložit účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi nahradit náklady řízení účastníkovi jinému (ustanovení § 62 odst. 4). Nelze proto zcela vyloučit, že tyto zcela zbytečně vynaložené náklady na zastoupení by mohly být přeneseny na bedra účastníka jiného, což je však okolnost, která by mohla v konkrétním případě dosáhnout až ústavního rozměru. 21. Další argument proti striktnímu trvání na bezpodmínečném zastupování stěžovatele-advokátaadvokáta jiným advokátemadvokátem plyne z ustálené judikatury Ústavního souduÚstavního soudu. Podle ní totiž státní orgány, veřejné instituce a řada veřejnoprávních korporací nemají v soudních řízeních využívat služby advokátůadvokátů, resp. pokud tak učiní, není důvod, aby obecné soudy takto vynaložené náklady přikazovaly k uhrazení neúspěšným účastníkům řízení, s odůvodněním, že se nejedná o náklady vynaložené účelně, jelikož tyto veřejné instituce jsou schopny si zajistit „základní právní servis“ z vlastních personálních zdrojů. V tomto světle nazíráno je proto velmi nekonzistentní, aby stejný Ústavní soudÚstavní soud přikazoval advokátůmadvokátům nechat se zastupovat, a zvyšovat tím vlastní náklady řízení, když je zcela jednoznačné, že toto zastoupení v řadě případů vůbec nepotřebují. 22. Výklad provedený v tomto stanovisku lze podpořit též zněním a logikou některých dalších ustanovení zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 29 citovaného zákona totiž zakotvuje možnost zastoupení pouze advokátemadvokátem („... se může dát ... zastupovat pouze advokátemadvokátem ...“), následující ustanovení § 30 odst. 1 upravuje povinnost fyzických a právnických osob být zastoupeny advokátemadvokátem a z odstavců 2 a 3 plyne, že státní orgán nebo úřad zastoupen advokátemadvokátem být nemusí. Tuto úpravu jde skutečně vyložit - čistě gramaticky - tak, že všechny fyzické a právnické osoby musí být zastoupeny advokátemadvokátem, tedy i advokátiadvokáti samotní. Současně se však nabízí výklad druhý, který gramatickému znění citovaných ustanovení neprotiřečí a současně daleko více odpovídá jejich smyslu a účelu. Tedy výklad, podle něhož není třeba na advokátadvokátním zastoupení trvat tehdy, pokud je účastníkem či vedlejším účastníkem samotný advokát. Z citovaných zákonných ustanovení totiž podle přesvědčení Ústavního souduÚstavního soudu plyne, že jejich smyslem je zaručit potřebnou odbornost jednání činěných v jednotlivých řízeních, což je blíže konkretizováno tak, že povinné zastoupení advokátemadvokátem se vůbec nevyžaduje u státních orgánů a úřadů, u nichž lze očekávat, že potřebnou odborností a způsobilostí samostatně jednat v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem disponují. Obdobné však samozřejmě logicky platí i pro advokátyadvokáty, jejichž zákonem presumovaná odbornost je nezpochybnitelná. Navíc, pokud by skutečně měl jako jediný možný platit prvně provedený výklad, pak by postrádalo jakékoliv rozumné opodstatnění ustanovení § 29 věty první citovaného zákona, jelikož v tomto případě by toto ustanovení neupravovalo nic jiného, než plyne z ustanovení následujícího. 23. Dále je třeba uvést, že závěr, podle něhož advokátadvokát jako účastník či vedlejší účastník řízení nemusí být v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem povinně zastoupen advokátemadvokátem jiným, nepředstavuje ani diskriminační opatření oproti jiným právnickým profesím, nýbrž jedná se o jedno z možných řešení zvolené zákonodárcem, založené na racionálním základu o specifickém postavení, odbornosti a prestiži advokátní profese. Je nicméně stejně tak možné, že podobně racionálním by bylo do budoucna i legislativní řešení odlišné (viz např. § 241 občanského soudního řádu nebo § 105 odst. 2 soudního řádu správního). Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, který je podle čl. 88 odst. 2 Ústavy České republiky vázán zákonem o Ústavním soudu, však nepřísluší tímto stanoviskem zákonodárci určovat, jakým způsobem má být zastoupení v tomto řízení upraveno, resp. které osoby s ohledem na svoji odbornost zastoupeny být nemusí, nýbrž toliko vyložit ustanovení § 30 odst. 1 citovaného zákona. 24. Skutečnost, že podle obou citovaných procesních předpisů (občanského soudního řádu a soudního řádu správního) v řízení o mimořádných opravných prostředcích před nejvyššími soudy osoby s právnickým vzděláním (a tedy ani advokátiadvokáti) nemusejí být zastoupeny advokátemadvokátem, vede k absurdnímu výsledku, že stejná osoba si musí zajistit zastoupení advokátemadvokátem výhradně až pro řízení o ústavní stížnosti (v postavení stěžovatele či vedlejšího účastníka). Jinak řečeno, musí do řízení přibrat osobu, která v něm dosud nevystupovala, nic o něm neví, není seznámena s detailními okolnostmi nezřídka i několik let trvajícího řízení a jejímž úkolem je pouze sepsat ústavní stížnost či vyjádření k ní namísto jiné a stejně kvalifikované osoby, která však těmito detailními informacemi a zasvěceností do věci disponuje. Přitom jakkoliv není namístě trivializovat obtížnost sepsání těchto podání, nelze na straně druhé přesvědčivě tvrdit, že jsou dramaticky náročnější než podání jiná (žaloba, odvolání, stížnost, dovolání, kasační stížnostkasační stížnost apod.). 25. Závěrem je vhodné připomenout ustálenou judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu, dle níž gramatické znění zákonného ustanovení představuje pouze prvotní způsob, jak se přiblížit ke skutečnému obsahu dané právní normy, a pro jeho zjištění je proto nutno vycházet též z jeho účelu, okolností jeho vzniku, systematických souvislostí a v neposlední řadě z obvyklých výkladových principů. Pokud proto zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 83/2004 Sb., v ustanovení § 30 odst. 1 určuje, že fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem musí být zastoupeny advokátemadvokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, je zřejmým účelem tohoto ustanovení, aby Ústavní soudÚstavní soud nebyl zahlcován podáními, která by nebyla právně kvalifikovaná a která by fakticky nesměřovala k ochraně ústavnosti, k čemuž je pouze Ústavní soudÚstavní soud povolán. Z hlediska účelu dotčeného ustanovení však nelze nikterak dovodit, že by advokátadvokát vystupující před Ústavním soudemÚstavním soudem jako účastník či vedlejší účastník řízení a priori nedosahoval potřebné odbornosti (na rozdíl od situace, kdy by on sám zastupoval jiného účastníka řízení, kde zákon žádné omezení nestanoví), a nemohl tedy před Ústavním soudemÚstavním soudem vystupovat bez advokátního zastoupení. Jakkoliv je proto sice nezbytné i nadále trvat na bezpodmínečném advokátním zastoupení pro řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem, neplatí tato podmínka pro případy, kdy sám advokátadvokát je účastníkem řízení, neboť ten jako osoba bytostně povolaná k zastupování fyzických a právnických osob před Ústavním soudemÚstavním soudem nepochybně dokáže být též sám sobě kvalifikovaným právním zástupcem. 26. Protože se shora uvedené právní závěry odchylují od právního názoru Ústavního souduÚstavního soudu obsaženého ve stanovisku sp. zn. Pl. ÚS-st. 1/96, bude Ústavní soudÚstavní soud napříště vycházet z předpokladu, že advokátadvokát nemusí být v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem obligatorně zastoupen jiným advokátemadvokátem. 27. Právní názor obsažený v tomto stanovisko se použije na ústavní stížnosti podané k Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dnem následujícím po dni vyhlášení stanoviska ve Sbírce zákonů. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali ke stanovisku pléna soudci Jan Filip, Pavel Rychetský a Vladimír Sládeček.
Vyhláška č. 289/2015 Sb.	Vyhláška č. 289/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 11. 2015, datum účinnosti 15. 11. 2015, částka 119/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění vyhlášky č. 173/1992 Sb., vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky č. 99/1995 Sb., vyhlášky č. 341/2001 Sb., vyhlášky č. 338/2004 Sb., vyhlášky č. 298/2005 Sb. a vyhlášky č. 199/2006 Sb., se mění takto: * Čl. II - Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 15. 11. 2015 289 VYHLÁŠKA ze dne 19. října 2015, kterou se mění vyhláška č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění pozdějších předpisů Český báňský úřad stanoví podle § 27 odst. 6 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů: Čl. I Vyhláška č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění vyhlášky č. 173/1992 Sb., vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky č. 99/1995 Sb., vyhlášky č. 341/2001 Sb., vyhlášky č. 338/2004 Sb., vyhlášky č. 298/2005 Sb. a vyhlášky č. 199/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 23 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až l) se označují jako písmena d) až k). 2. V § 27 odst. 3 se slova „a při ohňostrojných pracích vedoucí odpalovač ohňostrojů“ zrušují. 3. V § 27 odst. 4 se slova „nebo odpalovače ohňostrojů“ zrušují. 4. V části třetí, hlavě třetí, dílu prvním se v nadpisu oddílu třetího slova „odpalovač ohňostrojů,“ zrušují. 5. § 40a se včetně nadpisu zrušuje. 6. V § 42 se odstavec 3 zrušuje. 7. V § 43 odst. 1 se slova „, odpalovače ohňostrojů“ zrušují. 8. V § 44 odst. 1 se slova „a oprávnění a průkazů odpalovače ohňostrojů“ zrušují. 9. V § 44 odst. 2 se slova „a průkazů odpalovače ohňostrojů“ zrušují. 10. V § 44 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 10a zrušuje. 11. V části třetí se hlava čtvrtá včetně nadpisu zrušuje. 12. § 180a se včetně nadpisu a poznámky pod čárou č. 16a zrušuje. 13. V § 181 odst. 3 se slova „, odpalovačů ohňostrojů“ zrušují. Čl. II Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. listopadu 2015. Předseda: Ing. Štemberka v. r.
Vyhláška č. 288/2015 Sb.	Vyhláška č. 288/2015 Sb. Vyhláška o provádění ohňostrojných prací Vyhlášeno 3. 11. 2015, datum účinnosti 15. 11. 2015, částka 119/2015 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Základní pojmy * § 3 - Základní pravidla pro zacházení s pyrotechnickými výrobky * § 4 - Dokumentace ohňostrojných prací * § 5 - Bezpečnost ohňostrojných prací * § 6 - Bezpečnostní okruh * § 7 - Manipulační prostor * § 8 - Provádění ohňostrojných prací * § 9 - Roznět zápalnicí nebo stopinou * § 10 - Elektrický roznět * § 11 - Ochrana elektrického roznětu před účinky cizí energie * § 12 - Činnosti po odpálení pyrotechnických výrobků * § 13 - Osvědčení o odborné způsobilosti * § 14 - Závěrečné ustanovení * § 15 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 288/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 288/2015 Sb. Aktuální znění od 15. 11. 2015 288 VYHLÁŠKA ze dne 19. října 2015 o provádění ohňostrojných prací Český báňský úřad stanoví podle § 33 odst. 6 a § 36 odst. 3 zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška a) upravuje způsob provádění ohňostrojných pracíohňostrojných prací, pokud jde o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a ochranu života, zdraví a majetku, a obsah technologického postupu, b) stanoví vzor osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky. § 2 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) manipulačním prostoremmanipulačním prostorem část území v bezpečnostním okruhubezpečnostním okruhu1) určená pro bezpečnou přípravu ohňostrojné práceohňostrojné práce, b) odpalovačem ohňostrojůodpalovačem ohňostrojů osoba s odbornou způsobilostíosoba s odbornou způsobilostí2) k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky při ohňostrojných pracíchohňostrojných pracích, c) hlídkouhlídkou osoba písemně pověřená vedoucím odpalovačem ohňostrojůodpalovačem ohňostrojů k vyklizení jí přiděleného úseku nebo části ohroženého územíohroženého území a k uzavření bezpečnostního okruhubezpečnostního okruhu v rámci realizace ohňostrojné práceohňostrojné práce, d) odpalištěmodpalištěm místo v manipulačním prostorumanipulačním prostoru, ve kterém dochází k odpalování pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, e) odpalemodpalem zažehnutí zápalnice nebo stopiny, přivedení elektrického proudu do roznětného okruhuroznětného okruhu nebo při použití bezdrátového odpalovacího zařízení vyslání signálu z vysílače na přijímač, za účelem provedení ohňostrojné práceohňostrojné práce, f) ohroženým územímohroženým územím území uvnitř bezpečnostního okruhubezpečnostního okruhu, g) selhávkouselhávkou pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek, který byl zapojený do roznětné sítě a který během provádění ohňostrojné práceohňostrojné práce nesplnil účel, ke kterému byl určen, h) elektrostatickým uzemněným předmětemelektrostatickým uzemněným předmětem vodivý předmět, který je spojený se zemí, o odporu spojení menším než 1 MΩ. § 3 Základní pravidla pro zacházení s pyrotechnickými výrobky (1) Pyrotechnický výrobekPyrotechnický výrobek se smí používat a) ve stavu a tvaru dodaném jejich výrobcemvýrobcem, dovozcemdovozcem nebo distributoremdistributorem, pokud se v návodu k použití nestanoví jinak, b) v souladu s technologickým postupem nebo generálním technologickým postupem3) (dále jen „technologický postup“), c) v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o povolení ohňostrojné práceohňostrojné práce4) nebo se způsobem zajištění ochrany života a zdraví osob a majetku (dále jen „opatření“) uvedeným v ohlášení5) a d) takovým způsobem, aby nedošlo k ohrožení života, zdraví nebo majetku. (2) Poškozený anebo zjevně nefunkční pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek se bezodkladně zničí nebo zneškodní v souladu s návodem k použití a technologickým postupem. (3) Pyrotechnický výrobekPyrotechnický výrobek se nesmí používat v uzavřených prostorách, pokud k tomu není určen. (4) Při zacházení s pyrotechnickým výrobkemzacházení s pyrotechnickým výrobkem v manipulačním prostorumanipulačním prostoru mohou být přítomné pouze osoby, které plní úkoly související s přípravou a realizací ohňostrojné práceohňostrojné práce a jsou seznámené vedoucím odpalovačem ohňostrojůodpalovačem ohňostrojů s technologickým postupem, rozhodnutím o povolení ohňostrojné práceohňostrojné práce anebo opatřeními uvedenými v ohlášení v rozsahu, v jakém se jich týká. Seznámení je třeba provést před zahájením přípravných prací, nejpozději před zahájením plnění daného úkolu. Doklady o seznámení osob se vloží do technologického postupu nejpozději před odpalemodpalem. § 4 Dokumentace ohňostrojných prací (1) Ohňostrojná práceOhňostrojná práce se provádí jen za osobního vedení vedoucího odpalovače ohňostrojůodpalovače ohňostrojů6) podle technologického postupu, podmínek uvedených v rozhodnutí o povolení ohňostrojné práceohňostrojné práce anebo podle opatření uvedených v ohlášení. (2) Obsah technologického postupu je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Technologický postup musí být k dispozici v místě realizace ohňostrojné práceohňostrojné práce u vedoucího odpalovače ohňostrojůodpalovače ohňostrojů. § 5 Bezpečnost ohňostrojných prací (1) Při ohňostrojné práciohňostrojné práci se stanoví bezpečnostní okruhbezpečnostní okruh a manipulační prostormanipulační prostor v souladu s technologickým postupem a podmínkami uvedenými v rozhodnutí o povolení ohňostrojné práceohňostrojné práce anebo ohlášení tak, aby byly zajištěny podmínky pro její bezpečné provedení. (2) HlídkaHlídka vyklidí a uzavře bezpečnostní okruhbezpečnostní okruh ve stanoveném rozsahu. HlídkaHlídka vždy upozorní vedoucího odpalovače ohňostrojůodpalovače ohňostrojů na vstup nepovolaných osob do ohroženého územíohroženého území nebo na jiné skutečnosti, které by mohly ohrozit život a zdraví osob nebo majetek. Za tímto účelem vedoucí odpalovač ohňostrojůodpalovač ohňostrojů hlídkuhlídku vybaví červenou páskou, světlem anebo praporkem a prostředky pro vzájemné dorozumívání s vedoucím odpalovačem ohňostrojůodpalovačem ohňostrojů. (3) Umístění úkrytů osob, stanovišť hlídekhlídek a místa odpaluodpalu stanoví technologický postup a řídí se místními podmínkami s ohledem na zajištění dostatečné ochrany před nežádoucími účinky odpalovaného pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku. § 6 Bezpečnostní okruh (1) Bezpečnostní okruhBezpečnostní okruh se stanoví v souladu s návodem k použití odpalovaných pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků z hlediska jejich funkce a nebezpečnosti, s ohledem na jejich případný náklon od svislé osy při odpalování a povětrnostní podmínky. (2) Ohrožené územíOhrožené území se vyklidí a bezpečnostní okruhbezpečnostní okruh se uzavře v souladu s technologickým postupem, nejpozději však 5 minut před zahájením odpalování pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků. (3) Bezpečnostní okruhBezpečnostní okruh se zajistí hlídkamihlídkami nebo jiným vhodným způsobem určeným vedoucím odpalovačem ohňostrojůodpalovačem ohňostrojů a uvedeným v technologickém postupu tak, aby bylo zabráněno vstupu nepovolané osoby do ohroženého územíohroženého území. (4) Bezpečnostní okruhBezpečnostní okruh se může uvolnit pouze v případě, že byly provedeny činnosti podle § 12 a nehrozí-li nebezpečí od použitého pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku. Uvolněním bezpečnostního okruhubezpečnostního okruhu je ohňostrojná práceohňostrojná práce ukončena. § 7 Manipulační prostor Zacházet s pyrotechnickým výrobkempyrotechnickým výrobkem při přípravě ohňostrojné práceohňostrojné práce lze pouze v manipulačním prostorumanipulačním prostoru a za předpokladu, že jsou zajištěny podmínky pro bezpečnou přípravu ohňostrojné práceohňostrojné práce. § 8 Provádění ohňostrojných prací (1) Při provádění ohňostrojné práceohňostrojné práce musí být pomůcky určené pro odpalování pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku, zejména moždíř, rám nebo klec, stabilizovány a přizpůsobeny tak, aby bylo zajištěno bezpečné odpálení pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku zamýšleným směrem. (2) OdpalOdpal pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku se nesmí provést, pokud všechny osoby podílející se na přípravě ohňostrojné práceohňostrojné práce nejsou v úkrytu nebo mimo ohrožené územíohrožené území, s výjimkou případů stanovených v § 9. § 9 Roznět zápalnicí nebo stopinou Zápalnice nebo stopina musí být tak dlouhá, aby osoba provádějící odpalodpal měla po zažehnutí zápalnice nebo stopiny dostatek času odejít do bezpečného místa nebo úkrytu. § 10 Elektrický roznět (1) Elektrický roznět je realizován pomocí samostatných nebo propojených elektrických rozněcovadel s přívodními vodiči, případně s propojovacími vodiči, zapojených do roznětné sítě. Roznětným okruhemRoznětným okruhem se rozumí uzavřené roznětné vedení, které se skládá z roznětné sítě a přívodního vedení sloužícího k připojení roznětné sítě na zdroj roznětného proudu, připravené k odpaluodpalu. Přívodní vodiče elektrického rozněcovadla, propojovacího vodiče a přívodního vedení musí mít po celé délce neporušenou izolaci a spoje musí být spolehlivě izolovány. (2) Do téhož roznětného vedení se zapojují elektrická rozněcovadla, jejichž elektrické vlastnosti jsou z hlediska předepsané roznětné elektrické energie shodné. (3) Zdroj roznětného proudu musí být vybaven zvláštním bezpečnostním prvkem, který znemožňuje jeho nežádoucí uvedení do činnosti, pokud je připojen k roznětnému vedení. (4) Kontrolované elektrické rozněcovadlo je třeba umístit tak, aby v průběhu kontroly jeho vodivosti vedoucím odpalovačem ohňostrojůodpalovačem ohňostrojů nebo jím pověřeným odpalovačem ohňostrojůodpalovačem ohňostrojů nikoho neohrozilo. (5) Před odpalemodpalem změří vedoucí odpalovač ohňostrojůodpalovač ohňostrojů nebo jím pověřený odpalovač ohňostrojůodpalovač ohňostrojů ohmmetrem nebo pomocí vhodného zařízení na zdroji roznětného proudu odpor roznětného okruhuroznětného okruhu. V případě, že zjištěný odpor roznětného okruhuroznětného okruhu neumožňuje dosáhnout požadovanou hodnotu roznětného proudu, nelze provést odpalodpal pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku. § 11 Ochrana elektrického roznětu před účinky cizí energie (1) Elektrický roznět musí být dostatečně chráněn před účinkem cizí elektrické energie způsobem stanoveným technologickým postupem tak, aby nedošlo k předčasné iniciaci pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku. Nelze-li vliv cizí elektrické energie spolehlivě vyloučit, použije se elektrické rozněcovadlo s odpovídající elektrickou pevností. (2) K ochraně elektrického roznětu před účinky elektrostatické energie vedoucí odpalovač ohňostrojůodpalovač ohňostrojů zajistí, aby a) oblečení osob v manipulačním prostorumanipulačním prostoru a použité pomůcky nebyly z materiálu s vysokou izolační schopností, b) před každou manipulací s elektrickým rozněcovadlem anebo s kteroukoliv částí roznětného vedení a vždy po každém přerušení těchto prací se osoby zbavily případného elektrostatického náboje dotykem s elektrostaticky uzemněným předmětem a c) případný elektrostatický náboj byl vybit dotykem přívodního vedení s elektrostaticky uzemněným předmětem před připojením k roznětné síti. (3) K ochraně před nežádoucím vlivem atmosférické elektrické energie vedoucí odpalovač ohňostrojůodpalovač ohňostrojů před zahájením přípravy elektrického roznětu až do počátku odpalování pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků vhodným způsobem zjišťuje výskyt a přibližování bouřky. Při bouřce, při jejím přibližování nebo lze-li ji očekávat, se elektrický roznět nesmí připravovat. (4) Opatření k ochraně elektrického roznětu před účinky vysokého a velmi vysokého napětí se stanoví v souladu s požadavky stanovenými vyhláškou o používání výbušnin7). (5) K ochraně elektrického roznětu před účinky bludných proudů, pokud je lze předpokládat a nelze-li odstranit nebezpečí předčasného roznětu vlivem bludných proudů vypnutím jejich zdroje, vedoucí odpalovač ohňostrojůodpalovač ohňostrojů zajistí a) měření bludných proudů v místech podle technologického postupu a b) použití elektrických rozněcovadel s hodnotou bezpečného proudu nejméně třikrát vyšší, než je nejvyšší zjištěná hodnota bludných proudů. (6) Opatření k ochraně elektrického roznětu před účinky vysokofrekvenční energie se stanoví v souladu s požadavky stanovenými vyhláškou o používání výbušnin8). § 12 Činnosti po odpálení pyrotechnických výrobků (1) Po uplynutí čekací doby, která činí nejméně 10 minut po odpálení posledního pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku na odpalištiodpališti, se provede prohlídka manipulačního prostorumanipulačního prostoru a následně prohlídka ohroženého územíohroženého území za účelem zjištění, zda všechny pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky byly v rámci ohňostrojné práceohňostrojné práce odpáleny. Před zahájením prohlídky musí být roznětné vedení odpojeno od zdroje roznětného proudu. (2) V případě, že dojde k selhávceselhávce, anebo je pouhé podezření, že k ní došlo, se čekací doba podle odstavce 1 prodlouží podle technologického postupu s ohledem na použitý pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek a v souladu s jeho návodem k použití. (3) Nalezená selhávkaselhávka po odpálení pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku musí být zničena bezodkladně po ukončení prohlídky podle technologického postupu. § 13 Osvědčení o odborné způsobilosti Vzor osvědčení o odborné způsobilosti k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 14 Závěrečné ustanovení Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 15 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. listopadu 2015. Předseda: Ing. Štemberka v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 288/2015 Sb. Obsah technologického postupu Technologický postup obsahuje: 1. místo provádění ohňostrojné práceohňostrojné práce, 2. datum a čas začátku přípravy, datum a čas provedení ohňostrojné práceohňostrojné práce a dobu jejího trvání, 3. identifikaci vedoucího odpalovače ohňostrojůodpalovače ohňostrojů, včetně čísla osvědčení o odborné způsobilosti1) k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky, 4. počet osob podílejících se na přípravě a provádění ohňostrojné práceohňostrojné práce, z toho počet odpalovačů ohňostrojůodpalovačů ohňostrojů, jejich povinnosti, 5. doklady o prokazatelném seznámení všech osob podílejících se na přípravě a provádění ohňostrojné práceohňostrojné práce vedoucím odpalovačem ohňostrojůodpalovačem ohňostrojů s jejich povinnostmi, technologickým postupem, s rozhodnutím o povolení ohňostrojné práceohňostrojné práce anebo opatřeními uvedenými v ohlášení, v rozsahu, jakém se jich týká, podepsané poučenými osobami nejpozději před zahájením přípravy ohňostrojné práceohňostrojné práce, 6. množství a druhy používaných pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, 7. stanovení velikosti bezpečnostního okruhubezpečnostního okruhu s ohledem na použité pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky a povětrnostní podmínky, odůvodnění velikosti bezpečnostního okruhubezpečnostního okruhu, rozmístění hlídekhlídek a jim přidělený rozsah ohroženého územíohroženého území v rámci bezpečnostního okruhubezpečnostního okruhu, 8. stanovení manipulačního prostorumanipulačního prostoru, odpalištěodpaliště a místa odpaluodpalu, rozmístění pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, vymezení přidělených úseků ohroženého územíohroženého území pro jednotlivé hlídkyhlídky, 9. seznam vlastníků nemovitostí nacházejících se v bezpečnostním okruhubezpečnostním okruhu, 10. způsob poučení hlídekhlídek, vymezení způsobu vzájemného dorozumívání hlídekhlídek s vedoucím odpalovačem ohňostrojůodpalovačem ohňostrojů, označení hlídekhlídek, 11. způsob a čas vyklizení ohroženého územíohroženého území a uzavření bezpečnostního okruhubezpečnostního okruhu, stanovení bezpečného místa nebo úkrytu, 12. způsob řešení vstupu nepovolaných osob a kontrolních orgánů do ohroženého územíohroženého území, 13. způsob roznětu a jeho kontroly, přípustné podmínky pro připojení přívodního vedení k roznětné síti vedoucím odpalovačem ohňostrojůodpalovačem ohňostrojů, opatření pro eliminaci předčasného roznětu pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, ochranu elektrického roznětu před účinky cizí energie podle § 11, 14. způsob ochrany pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků před účinky povětrnostních podmínek a proti nežádoucí iniciaci, 15. vybavení odpalovače ohňostrojůodpalovače ohňostrojů a osoby podílející se na přípravě ohňostrojné práceohňostrojné práce osobními ochrannými pracovními prostředky při přípravě ohňostrojné práceohňostrojné práce, při odpalování pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, při úklidu po ohňostrojné práciohňostrojné práci a při zneškodňování selhávekselhávek podle jiných právních předpisů, 16. vymezení přijatých protipožárních a dalších bezpečnostních opatření, 17. opatření po odpálení, čekací dobu při selhávceselhávce podle použitých pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků a jejich návodů k použití, 18. opatření při selhávceselhávce, způsob likvidace selhávkyselhávky, poškozeného nebo zjevně nefunkčního pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku, 19. podmínky pro otevření bezpečnostního okruhubezpečnostního okruhu a uvolnění ohroženého územíohroženého území, 20. způsob zajištění poskytnutí první pomoci, 21. případná další opatření, která vyžadují místní podmínky pro provedení ohňostrojné práceohňostrojné práce za účelem zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a života osob, zvířat a majetku (stanovení největší přípustné rychlosti větru, při které lze ohňostrojnou práciohňostrojnou práci provést, omezení dopravy - silniční, vlakové, letecké nebo vodní, apod.), 22. situační mapu v měřítku, ve které budou vyznačeny zejména údaje uvedené podle bodů 7 a 8, 23. místo uložení technologického postupu v době realizace ohňostrojné práceohňostrojné práce. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 288/2015 Sb. Vzor osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s pyrotechnickými výrobky 266kB 1) § 33 odst. 2 zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice). 2) § 36 odst. 1 písm. b) a § 66 odst. 8 zákona č. 206/2015 Sb. 3) § 33 odst. 4 zákona č. 206/2015 Sb. 4) § 34 odst. 5 zákona č. 206/2015 Sb. 5) § 32 odst. 3 zákona č. 206/2015 Sb. 6) § 33 odst. 3 zákona č. 206/2015 Sb. 7) § 65 vyhlášky č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 66 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 72/1988 Sb.
Nařízení vlády č. 284/2015 Sb.	Nařízení vlády č. 284/2015 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 10. 2015, datum účinnosti 1. 11. 2015, částka 117/2015 * Čl. I - V položce 1 přílohy k nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění nařízení vlády č. 288/2007 Sb., nařízení vlády č. 162/2008 Sb., nařízení vlády č. 228/2009 Sb., nařízení vlá * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 11. 2015 284 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 26. října 2015, kterým se mění nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 150 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb. a zákona č. 468/2011 Sb., k provedení § 24 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích: Čl. I V položce 1 přílohy k nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění nařízení vlády č. 288/2007 Sb., nařízení vlády č. 162/2008 Sb., nařízení vlády č. 228/2009 Sb., nařízení vlády č. 156/2011 Sb. a nařízení vlády č. 175/2012 Sb., část A zní: „A. POZEMNÍ POHYBLIVÁ SLUŽBA A.1. Celoplošné rádiové sítě Kč ročně dle výpočtu Celoplošnými rádiovými sítěmi se pro účely zpoplatnění rozumí sítě, ve kterých jsou rádiové kmitočty využívány rádiovými zařízeními na celém území České republiky. Mezi celoplošné rádiové sítě pozemní pohyblivé služby nepatří rádiové sítě s celostátně využívaným rádiovým kmitočtem pouze pro pohyblivá rádiová zařízení. Celoplošnými rádiovými sítěmi se dále rozumí i rádiové sítě, jejichž prostřednictvím jsou zajišťovány důležité zájmy státu. Výpočet: C=S1×K1×K16 kde je C Poplatek za využívání jednoho rádiového kmitočtu S1 Sazba za 1 kHz využívané šířky kmitočtového pásma čS1=1600Kč K1 Koeficient využívané šířky kmitočtového pásma. Tento koeficient se vypočte z šířky (v kHz) jednoho kmitočtového kanálu, která se rovná kanálové rozteči ve využívaném kmitočtovém pásmu. K1 = 1\| pro 1 kHz ---\|--- K1 = 0,25\| pro 1 kHz v kmitočtovém pásmu 380-385/390-395 MHz K16 \| Koeficient kmitočtového pásma ---\|--- K16 = 1\| pro f < 2,2 GHz K16 = 0,2\| pro f ≥ 2,2 GHz A. 2. Ostatní rádiové sítě pozemní pohyblivé služby Kč ročně dle výpočtu A 2.1 Regionální a lokální rádiové sítě Regionálními a lokálními rádiovými sítěmi se pro účely zpoplatnění rozumí rádiové sítě, ve kterých jsou rádiové kmitočty využívány rádiovými zařízeními na vymezeném území České republiky podle podmínek přídělu rádiových kmitočtů, za účelem poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Výpočet: C=S1×K1×K16×Kr kde je C Poplatek za využívání jednoho rádiového kmitočtu S1 Sazba za 1 kHz využívané šířky kmitočtového pásma čS1=1600Kč K1 Koeficient využívané šířky kmitočtového pásma. Tento koeficient se vypočte z šířky (v kHz) jednoho kmitočtového kanálu, která se rovná kanálové rozteči ve využívaném kmitočtovém pásmu. K1 = 1\| pro 1 kHz ---\|--- K16 \| Koeficient kmitočtového pásma ---\|--- K16 = 1\| pro f < 2,2 GHz K16 = 0,2\| pro f ≥ 2,2 GHz Kr Koeficient regionálního rozsahu sítě Výše koeficientu se vypočte na základě vzorce: ČKr=POPregPOPČR kde je POPreg počet obyvatel regionu nebo lokality, která je určena v podmínkách přídělu ČPOPČR počet obyvatel České republiky A 2.2 Ostatní rádiové sítě Poplatek za využívání rádiového kmitočtu je součtem poplatku za využívání jednoho rádiového kmitočtu pohyblivými rádiovými zařízeními a poplatku za využívání jednoho rádiového kmitočtu nepohyblivými rádiovými zařízeními. Výpočet: C=Ca+Cb kde je C Poplatek za využívání jednoho rádiového kmitočtu Ca Poplatek za využívání rádiového kmitočtu vysílaného pohyblivými rádiovými zařízeními v rámci obsluhované oblasti, který je závislý na velikosti obsluhované oblasti a vyzářeném výkonu pohyblivých rádiových zařízení Cb Poplatek za využívání kmitočtu vysílaného nepohyblivými rádiovými zařízeními, který je závislý na vyzářených výkonech jednotlivých nepohyblivých rádiových zařízení Výpočet poplatku Ca Poplatek se vyměří bez ohledu na počet pohyblivých rádiových zařízení v síti. Obsluhovanou oblastí pro daný rádiový kmitočet se pro účely výpočtu poplatku rozumí územní oblast, která je určena zeměpisnými souřadnicemi středu oblasti a svým poloměrem (maximální vzdáleností pohyblivých rádiových zařízení od středu územní oblasti, ve které mohou být provozována). Při stanovování obsluhované oblasti se vychází z technických parametrů rádiové sítě s ohledem na zajištění nerušeného provozu ostatních rádiových sítí. Obsluhovanou oblast může určit Úřad, není-li stanovena v souladu s výše uvedenými parametry. Pro účely součinnosti základních složek integrovaného záchranného systému na vyhrazených součinnostních rádiových kmitočtech vymezených v Plánu využití rádiového spektra se stanoví koeficient K2 = 1 bez ohledu na velikost poloměru obsluhované oblasti. Výpočet poplatku Ca se použije rovněž pro nepohyblivá elektronická komunikační zařízení v sítích dálkového ovládání a signalizace. Výpočet: Ca=S2×K1×K2×K3 kde je S2 Sazba za 1 kHz využívané šířky kmitočtového pásma čS2=100Kč K1 Koeficient využívané šířky kmitočtového pásma. Tento koeficient se vypočte z šířky (v kHz) jednoho kmitočtového kanálu, která se rovná kanálové rozteči ve využívaném kmitočtovém pásmu. K1 = 1\| pro 1 kHz ---\|--- K2 Koeficient poloměru obsluhované oblasti K2 = 1,5\| poloměr do 5 km včetně ---\|--- K2 = 2\| poloměr nad 5 km do 25 km včetně K2 = 5\| poloměr nad 25 km do 70 km včetně K2 = 11\| poloměr nad 70 km do 150 km včetně K2 = 15 \| poloměr nad 150 km K3 Koeficient vyzářeného výkonu pohyblivých rádiových zařízení K3 = 1 \| do 10 W povoleného maximálního efektivního vyzářeného výkonu včetně ---\|--- K3 = 2 \| nad 10 W povoleného maximálního efektivního vyzářeného výkonu Výpočet poplatku Cb Výpočet: Cb=S2×K1×K4 kde je S2\| Sazba za 1 kHz využívané šířky kmitočtového pásma ---\|--- K1 \| Koeficient využívané šířky kmitočtového pásma. Tento koeficient se vypočte ze šířky (v kHz) jednoho kmitočtového kanálu, která se rovná kanálové rozteči ve využívaném kmitočtovém pásmu. K1 = 1 \| pro 1 kHz K4\| Součet výkonových koeficientů jednotlivých nepohyblivých rádiových zařízení využívajících kmitočet v obsluhované oblasti zvýšený o hodnotu 1,5. K4=1,5+∑i=1nXi ve kterém znamená n\| počet jednotlivých nepohyblivých rádiových zařízení ---\|--- Xi\| výkonový koeficient maximálního efektivního vyzářeného výkonu P (e.r.p.) jednotlivého nepohyblivého rádiového zařízení Xi = 0,05 \| pro P ≤ 1W Xi = 0,10\| pro 1 W < P ≤ 5 W Xi = 0,15 \| pro 5 W < P ≤ 10 W Xi = 0,50 \| pro 10 W < P ≤ 20 W Xi = 1,00 \| pro P > 20 W.“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2015. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Mládek, CSc., v. r.
Nařízení vlády č. 282/2015 Sb.	Nařízení vlády č. 282/2015 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání Vyhlášeno 29. 10. 2015, datum účinnosti 1. 11. 2015, částka 117/2015 * Čl. I - Nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 11. 2015 282 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 26. října 2015, kterým se mění nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání Vláda nařizuje podle § 68 odst. 2 a 4 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 332/2014 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, se mění takto: 1. V § 2 odstavec 1 zní: „(1) Výše služebních tarifů náležejících vojenským hodnostem uvedeným v § 68 odst. 2 zákona o vojácích z povolání činí Vojenská hodnost\| Služební tarif v Kč měsíčně ---\|--- Vojín\| 9 900 Svobodník\| 20 290 Desátník\| 21 440 Četař\| 22 710 Rotný\| 26 490 Rotmistr\| 28 370 Nadrotmistr\| 30 270 Praporčík\| 32 370 Nadpraporčík\| 34 660 Štábní praporčík\| 45 190 Poručík\| 30 470 Nadporučík\| 34 670 Kapitán\| 39 930 Major\| 45 180 Podplukovník\| 50 430 Plukovník\| 60 940 Brigádní generál\| 71 450 Generálmajor\| 81 950 Generálporučík\| 92 460 Armádní generál\| 102 980“. 2. V § 2 odstavec 2 zní: „(2) Výše služebních tarifů náležejících vojenským hodnostem uvedeným v § 68 odst. 4 zákona o vojácích z povolání činí Vojenská hodnost\| Služební tarif v Kč měsíčně ---\|--- Vojín\| 9 900 Svobodník\| 10 300 Desátník\| 10 700 Četař\| 11 100 Rotný\| 11 500 Rotmistr\| 11 900 Nadrotmistr\| 12 300“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2015. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr obrany: MgA. Stropnický v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 281/2015 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 281/2015 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 29. 10. 2015, částka 116/2015 281 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 21. října 2015 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 16. dubna 2016 nové volby do zastupitelstva obce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Radostín\| Havlíčkův Brod\| Kraj Vysočina Ministr: Chovanec v. r.
Vyhláška č. 280/2015 Sb.	Vyhláška č. 280/2015 Sb. Vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Komárovské blato a vymezení konkrétních ochranných opatření Vyhlášeno 29. 10. 2015, datum účinnosti 1. 11. 2015, částka 116/2015 * § 1 - Stanovení ochranných pásem * § 2 - Vymezení konkrétních ochranných opatření * § 3 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 280/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 280/2015 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 280/2015 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 280/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 11. 2015 280 VYHLÁŠKA ze dne 23. října 2015 o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Komárovské blato a vymezení konkrétních ochranných opatření Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 46 odst. 3 písm. b) zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), k provedení § 21 odst. 1, § 22 odst. 5, § 23 odst. 3 a § 24 odst. 2 a 3: § 1 Stanovení ochranných pásem (1) K ochraně přírodního léčivého zdroje peloidupeloidu ložiska Komárovské blato (dále jen „zdroj“), okres Tábor, se stanoví ochranná pásma I. a II. stupně. (2) Ochranné pásmo I. stupně se nachází v katastrálních územíchkatastrálních územích Komárov u Soběslavi a Klečaty. (3) Vymezení ochranného pásma I. stupně je graficky vyznačeno v kopii katastrální mapykatastrální mapy, která je uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce, a v základní mapě České republiky, která je uvedena v přílohách č. 2 a 3 k této vyhlášce. Seznam souřadnic podrobných bodů vymezujících ochranné pásmo I. stupně je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. (4) Ochranné pásmo II. stupně se nachází na katastrálním územíkatastrálním území Komárov u Soběslavi, Klečaty a Hodětín a je graficky vyznačeno v základní mapě České republiky, která je uvedena v přílohách č. 2 a 3 k této vyhlášce. § 2 Vymezení konkrétních ochranných opatření (1) V ochranném pásmu I. stupně, kde probíhá těžba zdroje, je vstup zakázán v souladu s lázeňským zákonem. (2) V ochranném pásmu II. stupně zdroje je zakázáno a) zřizovat veřejná pohřebiště, b) budovat dálnice, rychlostní silnice nebo dálkové produktovody, c) budovat nebo provozovat čerpací stanice pohonných hmot a olejové kotelny, d) budovat nebo provozovat skládky odpadů a skladovat odpady, e) umísťovat polní hnojiště nebo zařízení pro skladování siláže, f) vyvážet obsah bezodtokých jímek, močůvkových jímek nebo kejdy hospodářských zvířat na pozemky, g) budovat nebo provozovat trvalé skladovací prostory ropných produktů, hnojiv a chemických prostředků, h) aplikovat chemické přípravky na ochranu rostlin, u kterých nelze jednoznačně vyloučit vliv na kvalitu nebo kvantitu podzemních vod nebo zdroje, i) provádět odvodňovací práce nebo úpravy koryt vodních toků, které by mohly ohrozit přirozený režim podzemních vod, s výjimkou provádění správy vodního toku a pozemků při něm ležících v rámci správy vodního toku, j) provádět meliorační práce, k) zacházet se zvlášť nebezpečnými nebo závadnými látkami ve větším rozsahu nebo v případech, kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím znečištění povrchových nebo podzemních vod, l) budovat nebo provozovat objekty pro zemědělskou výrobu, objekty průmyslové výroby a jiné objekty, ve kterých je výraznou složkou technologie manipulace se závadnými látkami, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod, m) umísťovat příkrmiště nebo napajedla ve vzdálenosti do 25 m od vodních toků a zamokřených ploch, n) vypouštět odpadní vody a závadné látky, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod, do vod povrchových nebo podzemních a do vodního toku protékajícího ložiskem, včetně jejich aplikace na povrch terénu, o) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení bez zajištění likvidace odpadních vod do bezodtoké jímky nebo veřejné kanalizace, p) realizovat vrty pro studny a tepelná čerpadla nebo budovat studny, q) provádět hornickou činnost, činnost prováděnou hornickým způsobem nebo trhací práce, r) k ošetření pozemních komunikací používat jiné než inertní posypové materiály, s) na lesních pozemcích provádět těžbu dřeva jinak než probírkou nebo způsobem těžby, kdy šířka holé seče nepřekročí průměrnou výšku těženého porostu, nebo t) hospodařit v lesích zvláštního určení tak, že by mohl být negativně ovlivněn přirozený režim podzemních vod. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2015. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 280/2015 Sb. Ochranná pásma přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Komárovské blato 4.7MB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 280/2015 Sb. Ochranná pásma přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Komárovské blato 14.1MB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 280/2015 Sb. Ochranná pásma přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Komárovské blato 20.6MB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 280/2015 Sb. Seznam souřadnic podrobných bodů vymezujících ochranné pásmo I. stupně přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Komárovské blato č. bodu\| Y\| X ---\|---\|--- 15000900229\| 742137.45\| 1138486.46 15000900230\| 742082.87\| 1138396.30 15000900231\| 742013.47\| 1138281.72 15000900232\| 741979.62\| 1138226.78 15000900233\| 741971.00\| 1138213.55 15000900234\| 741914.24\| 1138136.23 15000900235\| 741849.57\| 1138051.22 86000510231\| 743053.17\| 1138246.43 86000510234\| 743057.64\| 1138265.90 86000510235\| 743064.15\| 1138292.01 86000510238\| 743065.84\| 1138305.77 86000510239\| 743066.85\| 1138318.57 86000510242\| 743066.86\| 1138347.30 86000510243\| 743069.92\| 1138373.09 86000510256\| 743071.81\| 1138396.38 86000510257\| 743062.62\| 1138398.64 86000510760\| 743034.95\| 1138403.75 86000510761\| 743003.98\| 1138409.49 86000510765\| 742986.71\| 1138412.15 86000510766\| 742973.93\| 1138414.20 86000510773\| 742969.93\| 1138415.95 86000512166\| 743148.21\| 1137669.18 86000512168\| 743150.35\| 1137673.76 86000512170\| 743152.63\| 1137683.49 86000512172\| 743150.81\| 1137688.77 86000512174\| 743121.68\| 1137735.27 86000512176\| 743094.58\| 1137779.23 86000512178\| 743061.02\| 1137834.64 86000512181\| 743033.27\| 1137878.09 86000512183\| 743028.02\| 1137884.73 86000512187\| 743020.68\| 1137897.22 86000512189\| 743016.50\| 1137906.00 86000512191\| 743012.16\| 1137923.77 86000512193\| 743015.50\| 1137950.84 86000512261\| 743017.96\| 1137973.73 86000512264\| 743020.85\| 1138007.48 86000512266\| 743026.77\| 1138043.19 86000512269\| 743035.86\| 1138095.54 86000512271\| 743038.82\| 1138115.18 86000512274\| 743047.11\| 1138166.34 86000512458\| 742721.96\| 1138685.01 86000512460\| 742744.63\| 1138693.99 86000512462\| 742770.32\| 1138702.98 86000512464\| 742814.08\| 1138718.34 86000512466\| 742817.15\| 1138706.62 86000512469\| 742825.60\| 1138664.02 86000512518\| 743050.80\| 1138218.18 86000512519\| 743051.05\| 1138221.95 86000512520\| 743054.04\| 1138216.16 86000600025\| 742969.00\| 1138425.05 86000600107\| 742876.80\| 1138433.26 86000600132\| 742928.68\| 1138428.64 86000600177\| 742838.97\| 1138611.96 86000870002\| 742142.73\| 1138485.61 90000800003\| 743134.65\| 1137598.53 90000800063\| 742690.50\| 1137616.75 90000800064\| 742679.92\| 1137628.63 90000800065\| 742670.78\| 1137638.45 90000800066\| 742659.05\| 1137649.75 90000800067\| 742636.36\| 1137672.68 90000800068\| 742614.40\| 1137693.42 90000800069\| 742589.37\| 1137710.10 90000800070\| 742572.20\| 1137718.77 90000800071\| 742564.32\| 1137727.93 90000800072\| 742548.02\| 1137737.91 90000800073\| 742539.83\| 1137743.29 90000800074\| 742515.69\| 1137759.15 90000800075\| 742499.84\| 1137768.23 90000800076\| 742485.53\| 1137774.06 90000800077\| 742474.10\| 1137782.31 90000800078\| 742462.44\| 1137796.17 90000800079\| 742465.24\| 1137819.50 90000800080\| 742451.93\| 1137827.11 90000800081\| 742442.99\| 1137831.54 90000800082\| 742434.30\| 1137835.97 90000800083\| 742418.94\| 1137844.36 90000800084\| 742409.74\| 1137849.87 90000800085\| 742401.20\| 1137853.15 90000800086\| 742384.91\| 1137859.07 90000800100\| 742222.60\| 1137945.57 90000800101\| 742216.80\| 1137955.94 90000800102\| 742209.35\| 1137965.61 90000800103\| 742201.37\| 1137974.75 90000800104\| 742183.70\| 1137992.29 90000800105\| 742175.78\| 1137995.68 90000800106\| 742167.29\| 1138002.43 90000800107\| 742161.68\| 1138006.88 90000800108\| 742149.66\| 1138015.46 90000800109\| 742132.47\| 1138028.86 90000800110\| 742114.86\| 1138041.93 90000800111\| 742098.27\| 1138054.67 90000800112\| 742088.87\| 1138061.49 90000800113\| 742080.32\| 1138068.06 90000800117\| 741948.93\| 1138183.48 90000800118\| 742187.39\| 1137990.47 90000830007\| 743123.11\| 1137622.58 90000830008\| 743152.33\| 1137679.07 90000830009\| 743118.47\| 1137614.08 90001130001\| 743151.04\| 1137585.11 90001130002\| 743173.30\| 1137571.23 90001130003\| 743159.82\| 1137529.89 90001130004\| 743141.85\| 1137446.14 90001130005\| 742976.86\| 1137491.46 90001130006\| 742799.20\| 1137542.34 90001130007\| 742815.58\| 1137598.15 90001130008\| 742742.62\| 1137607.75 90001130009\| 742255.16\| 1137927.04 90001130011\| 742073.68\| 1138069.13 90001130012\| 741808.32\| 1137987.02 90001130015\| 741808.04\| 1137993.89 90001130016\| 741816.15\| 1137989.99
Nařízení vlády č. 279/2015 Sb.	Nařízení vlády č. 279/2015 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců Vyhlášeno 26. 10. 2015, datum účinnosti 1. 11. 2015, částka 115/2015 * Čl. I - V nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, přílohy č. 1 a 2 znějí: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 11. 2015 279 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 19. října 2015, kterým se mění nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců Vláda nařizuje podle § 145 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě: Čl. I V nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, přílohy č. 1 a 2 znějí: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro státní zaměstnance uvedené v § 2 odst. 1 (v Kč měsíčně) Platový stupeň\| Počet let započitatelné praxe\| Platová třída ---\|---\|--- 5\| 6\| 7\| 8\| 9\| 10\| 11\| 12\| 13\| 14\| 15\| 16 1\| do 1 roku\| 10 950\| 11 870\| 12 880\| 13 980\| 15 170\| 16 440\| 17 870\| 19 360\| 20 990\| 22 780\| 24 720\| 26 830 2\| do 2 let\| 11 390\| 12 330\| 13 360\| 14 510\| 15 730\| 17 060\| 18 530\| 20 080\| 21 790\| 23 630\| 25 660\| 27 840 3\| do 4 let\| 11 810\| 12 790\| 13 870\| 15 060\| 16 330\| 17 720\| 19 260\| 20 850\| 22 610\| 24 530\| 26 630\| 28 880 4\| do 6 let\| 12 260\| 13 280\| 14 400\| 15 640\| 16 950\| 18 390\| 19 980\| 21 620\| 23 460\| 25 460\| 27 630\| 29 980 5\| do 9 let\| 12 730\| 13 790\| 14 950\| 16 240\| 17 590\| 19 080\| 20 730\| 22 450\| 24 340\| 26 410\| 28 670\| 31 100 6\| do 12 let\| 13 210\| 14 300\| 15 510\| 16 860\| 18 250\| 19 790\| 21 510\| 23 290\| 25 260\| 27 400\| 29 750\| 32 260 7\| do 15 let\| 13 700\| 14 850\| 16 080\| 17 490\| 18 960\| 20 550\| 22 330\| 24 180\| 26 220\| 28 450\| 30 870\| 33 480 8\| do 19 let\| 14 230\| 15 400\| 16 690\| 18 150\| 19 670\| 21 320\| 23 170\| 25 100\| 27 210\| 29 510\| 32 050\| 34 750 9\| do 23 let\| 14 760\| 15 990\| 17 320\| 18 830\| 20 400\| 22 130\| 24 030\| 26 040\| 28 230\| 30 640\| 33 260\| 36 050 10\| do 27 let\| 15 330\| 16 600\| 17 970\| 19 550\| 21 180\| 22 960\| 24 940\| 27 020\| 29 300\| 31 790\| 34 520\| 37 400 11\| do 32 let\| 15 920\| 17 230\| 18 670\| 20 300\| 21 990\| 23 840\| 25 880\| 28 040\| 30 400\| 33 000\| 35 820\| 38 830 12\| nad 32 let\| 16 530\| 17 880\| 19 370\| 21 070\| 22 810\| 24 750\| 26 870\| 29 100\| 31 550\| 34 240\| 37 160\| 40 290 Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro státní zaměstnance uvedené v § 2 odst. 2 (v Kč měsíčně) Platový stupeň\| Počet let započitatelné praxe\| Platová třída ---\|---\|--- 11\| 12\| 13\| 14 1\| do 1 roku\| 23 830\| 25 370\| 28 660\| 32 110 2\| do 2 let\| 24 520\| 26 120\| 29 480\| 33 000 3\| do 4 let\| 25 260\| 26 920\| 30 340\| 33 920 4\| do 6 let\| 26 010\| 27 710\| 31 210\| 34 880 5\| do 9 let\| 26 780\| 28 570\| 32 130\| 35 870 6\| do 12 let\| 27 600\| 29 440\| 33 080\| 36 900 7\| do 15 let\| 28 440\| 30 360\| 34 070\| 37 980 8\| do 19 let\| 29 320\| 31 310\| 35 100\| 39 080 9\| do 23 let\| 30 210\| 32 290\| 36 150\| 40 250 10\| do 27 let\| 31 150\| 33 300\| 37 260\| 41 440 11\| do 32 let\| 32 120\| 34 360\| 38 400\| 42 690 12\| nad 32 let\| 33 140\| 35 460\| 39 590\| 43 980 “. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2015. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Mgr. Marksová v. r.
Vyhláška č. 277/2015 Sb.	Vyhláška č. 277/2015 Sb. Vyhláška o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníků bezpečnostních sborů Vyhlášeno 26. 10. 2015, datum účinnosti 26. 10. 2015, částka 114/2015 * § 1 - Základní ustanovení * § 2 - Náhrada za bolest * § 3 - Náhrada za ztížení společenského uplatnění * Určení bodového ohodnocení pro stanovení výše náhrady v jednotlivých případech * § 4 - (1) Při určování bodového ohodnocení bolesti se hodnotí rozsah akutní fáze poškození zdraví. Je-li bodové ohodnocení bolesti stanoveno rozmezím bodů, přihlíží se zejména k rozsahu a způsobu poškození zdraví, jeho závažnosti, k průběhu léčení, a to včetně n * § 5 - (1) Při určování bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění se hodnotí závažnost poškození zdraví, jeho předpokládaný vývoj a průběh léčení. * § 6 - (1) Pokud újma na zdraví způsobená služebním úrazem nebo nemocí z povolání vedla * § 7 - Výše náhrady * Lékařský posudek * § 8 - (1) Lékařský posudek vydává u * § 9 - (1) Posuzující lékař vydává lékařský posudek na základě lékařské prohlídky a písemných informací ošetřujících lékařů poskytujících poškozenému zdravotní služby související s újmou na zdraví. * § 10 - Přechodné ustanovení * § 11 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 277/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 277/2015 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 277/2015 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 277/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2023 (143/2023 Sb.) 277 VYHLÁŠKA ze dne 12. října 2015 o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníků bezpečnostních sborů Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti a zpravodajskými službami stanoví podle § 104 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů: § 1 Základní ustanovení Tato vyhláška stanoví výši náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání, postup při určení její výše v jednotlivých případech a postup při vydávání lékařského posudku. § 2 Náhrada za bolest (1) Náhrada za bolest se určuje podle sazeb bodového ohodnocení stanovené v příloze č. 1 nebo 2 této vyhlášky, a to za bolest, její léčení nebo při odstraňování jejích následků; za bolest se přitom považuje každé tělesné a duševní strádání způsobené újmou na zdraví příslušníka (dále jen „poškozený“). (2) Pokud není bodové ohodnocení bolesti uvedeno v příloze č. 1 nebo 2 této vyhlášky, použije se bodové ohodnocení, s nímž lze podle povahy posuzovanou bolest nejblíže srovnávat. § 3 Náhrada za ztížení společenského uplatnění (1) Náhrada za ztížení společenského uplatnění se určuje podle sazeb bodového ohodnocení stanoveného v příloze č. 3 nebo 4 této vyhlášky, a to za následky újmy na zdraví, které jsou trvalého rázu a které mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě. Jde zejména o jeho uplatnění v rodinném, politickém, kulturním a sportovním životě, a to včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, s přihlédnutím k věku poškozeného v době vzniku újmy na zdraví (dále jen „následky“). Náhrada za ztížení společenského uplatnění musí být přiměřená povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti. (2) Pokud není bodové ohodnocení posuzovaných následků uvedeno v příloze č. 3 nebo 4 této vyhlášky, použije se bodové ohodnocení, s nímž lze podle povahy posuzované ztížení společenského uplatnění nejblíže srovnávat. Určení bodového ohodnocení pro stanovení výše náhrady v jednotlivých případech § 4 (1) Při určování bodového ohodnocení bolesti se hodnotí rozsah akutní fáze poškození zdraví. Je-li bodové ohodnocení bolesti stanoveno rozmezím bodů, přihlíží se zejména k rozsahu a způsobu poškození zdraví, jeho závažnosti, k průběhu léčení, a to včetně náročnosti použité léčby, a ke vzniklým komplikacím. (2) Bodové ohodnocení bolesti lze provést až v době ustálení zdravotního stavu. (3) Počet bodů bodového ohodnocení bolesti způsobené několikanásobným poškozením zdraví téhož orgánu nebo části těla nesmí za období do dosažení ustáleného zdravotního stavu převýšit počet bodů a) za anatomickou nebo funkční ztrátu orgánu nebo části těla, nebo b) za poškození zdraví příslušného orgánu nebo části těla s nejvyšším bodovým ohodnocením bolesti. (4) Bodové ohodnocení bolesti vzniklé v souvislosti s operací zlomenin kostí nebo operací u jiných systémů nebo orgánů se hodnotí jako otevřená rána podle položky přílohy č. 1 k této vyhlášce. Bolest vzniklá v souvislosti s každou další operací se hodnotí jako nově vzniklá bolest. (5) Bodové ohodnocení bolesti způsobené drtivým poraněním, které vede do 24 hodin od služebního úrazu ke ztrátě orgánu nebo části těla, se provádí jen jedenkrát, a to podle položky týkající se takového orgánu nebo části těla přílohy č. 1 k této vyhlášce s nejvyšším počtem bodů. § 5 (1) Při určování bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění se hodnotí závažnost poškození zdraví, jeho předpokládaný vývoj a průběh léčení. (2) Pokud byla poškozenému pro dřívější ztížení společenského uplatnění již přiznána náhrada za ztížení společenského uplatnění a má-li být přiznána znovu pro nastalé zhoršení tohoto ztížení, které při dřívějším hodnocení nebylo předpokládáno, poskytne se pouze rozdíl mezi již dříve přiznaným a nově zjištěným ztížením společenského uplatnění. (3) Pokud společenské uplatnění poškozeného bylo již ztíženo předchozími změnami zdravotního stavu nesouvisejícími s posuzovanou újmou na zdraví, hodnotí se pouze následky, které vznikly újmou na zdraví, popřípadě vedly k podstatnému zhoršení předchozích změn zdravotního stavu. § 6 (1) Pokud újma na zdraví způsobená služebním úrazem nebo nemocí z povolání vedla a) ke komplikacím, kterými se rozumí zejména infekce rány, zánět žil, trombóza, embolie, zánět plic a proleženina, se bodové ohodnocení s ohledem na rozsah a tíži komplikací při lehkých komplikacích zvýší nejvýše o 10 %, při středně těžkých komplikacích nejvýše o 30 % a při těžkých celkových komplikacích ohrožujících život nejvýše o 50 % bodového ohodnocení odpovídajícího poškození příslušného orgánu nebo orgánů anebo části těla nebo více částí těla, b) k náročnému způsobu léčení, kterým se rozumí zejména dlouhodobá umělá plicní ventilace, dlouhodobá peritoneální dialýza, opakované hemodialýzy a opakované převazy rozsáhlých popálenin, se bodové ohodnocení zvýší nejvýše o 50 % bodového ohodnocení odpovídajícího poškození zdraví příslušného orgánu nebo části těla. (2) Pokud lze újmu na zdraví hodnotit podle více položek stanovených v přílohách této vyhlášky, bodové ohodnocení těchto položek se sčítá. Další bolest vzniklá po ohodnocení bolesti se hodnotí a odškodňuje jako nová bolest. § 7 Výše náhrady (1) Výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění se stanoví na základě bodového ohodnocení uvedeného v lékařském posudku. (2) Hodnota bodu činí 1 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění. Lékařský posudek § 8 (1) Lékařský posudek vydává u a) služebního úrazu registrující poskytovatel zdravotních služeb, a nemá-li posuzovaná osoba registrujícího poskytovatele, jiný poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství2), b) nemoci z povolání poskytovatel zdravotních služeb v oboru pracovního lékařství, který je na základě povolení Ministerstva zdravotnictví oprávněn uznávat nemoci z povolání3). (2) Lékařský posudek se vydává u a) bolesti, jakmile lze zdravotní stav poškozeného považovat za ustálený, b) ztížení společenského uplatnění, jakmile lze zdravotní stav poškozeného považovat za ustálený, zpravidla až po jednom roce poté, kdy došlo k poškození zdraví. (3) Lékařský posudek o dalším ztížení společenského uplatnění lze vydat v případě významného zhoršení následků nebo jejich značné progrese, které nebylo možno při jejich předchozím ohodnocení předpokládat. (4) Lékařský posudek vydává posuzující lékař se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru pracovního lékařství, který je lékařem poskytovatele podle odstavce 1. § 9 (1) Posuzující lékař vydává lékařský posudek na základě lékařské prohlídky a písemných informací ošetřujících lékařů poskytujících poškozenému zdravotní služby související s újmou na zdraví. (2) V lékařském posudku se vedle údajů stanovených jiným právním předpisem4) uvádí: a) podklady, na základě kterých posuzující lékař dospěl k závěru svého ohodnocení, b) položky příloh této vyhlášky, podle kterých bylo bodové ohodnocení provedeno, c) odůvodnění případného zvýšení bodového ohodnocení. (3) Pro vydání a další nakládání s lékařským posudkem se použijí ustanovení jiného právního předpisu upravujícího poskytování specifických zdravotních služeb a s tím spojený výkon státní správy obdobně2). § 10 Přechodné ustanovení Byla-li bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobena přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a nebyl-li do dne nabytí účinnosti této vyhlášky vydán lékařský posudek k odškodnění bolesti nebo ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle této vyhlášky. § 11 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Chovanec v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 277/2015 Sb. Počty bodů pro ohodnocení bolesti pro jednotlivá poškození zdraví způsobená služebním úrazem Položka\| Poškození zdraví\| Počet bodů ---\|---\|--- 1.\| Povrchní a hluboká poranění a kontuze\| 1.1\| Rána povrchní á 1 cm – kůže\| 2 1.2\| Rána povrchní á 1 cm – kůže + podkoží\| 3 1.3\| Rána hluboká á 1 cm (zasahující i hlubší měkké tkáně včetně svalstva, případně pronikající ke kosti)\| 5 1.4\| \\- při ráně pronikající do kloubu\| připočítat 10 bodů 1.5\| \\- při ráně pronikající do tělní dutiny\| připočítat 20 bodů 1.6\| Rána komplikovaná (tržnězhmožděná, kousnutí, střelná, kontaminovaná apod.) á 1 cm2\| 5 1.7\| Ztrátové poranění kůže v celé tloušťce, případně i s podkožím á 1 cm2\| 5 1.8\| Poranění sliznic do 10 cm2\| 4 za každých dalších 10 cm2 připočítat 2 body 1.9\| Rána hluboká či komplikovaná měkkých tkání obličeje, v okolí kloubů nebo genitálu á 1 cm\| 6 1.10\| Pohmoždění (kontuze) kůže, podkoží a svalu obličeje, v okolí kloubů nebo okolí genitálu (poškození kůže s podkožím a svalem) podle rozsahu a lokalizace postižené části\| za jedno pohmožděné místo 10 – 20 bodů 1.11\| Pohmoždění (kontuze) kůže, podkoží a svalu různých jiných částí těla podle rozsahu a lokalizace postižené části\| za jedno pohmožděné místo 5 – 20 bodů 1.12\| Decollement podle rozsahu (oddělení kůže s částí podkoží od fascie s ránou i bez rány do 100 cm2\| 20 1.13\| \\- nad 100 cm2\| 40 1.14\| Skalpace (odtržení kůže s vlasy od galey aponeuroticky) přesahující polovinu obvodu\| 80 1.15\| Oděrky povrchní i hluboké (do ztráty kůže) do 100 cm2\| 2 – 4 za každých dalších 100 cm2 připočítat 2 body u oděrek povrchových a 4 body u oděrek hlubokých 1.16\| Oděrky obličeje, genitálu, okolí končetinových kloubů do 10 cm2\| 3 za každých dalších 10 cm2 připočíst 3 body 2.\| Poranění hlavy\| 2.1\| Rána očního víčka a periokulární krajiny \\- s porušením okraje víčka a tarsální ploténky\| 30 2.2\| \\- s porušením slzných cest\| 40 2.3\| Drtivé poranění obličeje podle rozsahu poškození\| 400-600 2.4\| Drtivé poranění lebky podle rozsahu poškození\| 300-500 2.5\| Odtržení vlasové části v délce přesahující 1/2 obvodu\| 100 2.6\| Ztráta ucha - části\| 30-70 2.7\| \\- celého\| 100 2.8\| Ztráta nosu - části\| 40-80 2.9\| \\- celého\| 120 2.10\| Ztráta jazyka - části do poloviny\| 70-100 2.11\| \\- celého\| 150 2.12\| Poranění příušní slinné žlázy\| 70 2.13\| Poranění jiné slinné žlázy\| 60 2.14\| Ruptura ušního bubínku\| 80 2.15\| Poranění vnitřního ucha\| 100 \| \| 3.\| Zlomeniny a vymknutí na hlavě\| 3.1\| Zlomenina lebeční klenby - fissura\| 20 3.2\| \\- imprese\| 40 3.3\| \\- tříštivá bez posunu\| 70 3.4\| \\- s posunem\| 100 3.5\| Zlomenina lebeční spodiny\| 100 3.6\| \\- s liquorrheou\| 200 3.7\| Zlomenina nosních kostí bez posunu\| 20 3.8\| \\- s posunem\| 40 3.9\| Zlomenina spodiny očnice\| 40 3.10\| \\- s posunem, blow out\| 60 3.11\| Zlomeniny horní čelisti LeFort I. – III.\| 50 – 70 3.12\| Zlomenina procesus zygomaticus bez posunu\| 50 3.13\| \\- s posunem\| 60 3.14\| Ztráta zubu v přední části chrupu\| 20 3.15\| \\- v zadní části chrupu\| 15 3.16\| \\- ulomení části zubu\| 10 3.17\| Zlomenina dolní čelisti bez posunu\| 40 3.18\| \\- s posunem\| 60 3.19\| \\- tříštivá, etážová\| 120 3.20\| \\- kloubní výběžek – jeden\| 60 3.21\| \\- dva kloubní výběžky\| 80 3.22\| Zlomeniny jiných kostí lebky a obličeje (např. procesus alveolaris)\| 10 3.23\| Mnohočetné zlomeniny postihující kosti lebky a obličeje\| součet bodů příslušných položek z položek 3.1. až 3.22, nejvýše však 450 bodů 3.24\| Vymknutí čelisti \\- jednostranné\| 40 3.25\| \\- oboustranné\| 60 3.26\| Vymknutí chrupavky přepážky nosní\| 15 3.27\| Dislokace zubu (uvolnění)\| 15 3.28\| Podvrtnutí čelisti\| 10 \| \| 4.\| Poranění mozkových nervů\| uvedené hodnoty platí pro úplnou poruchu funkce, při částečné poruše se hodnotí polovičním počtem bodů 4.1\| Poranění zrakového nervu\| 150 4.2\| Poranění okohybného nervu\| 70 4.3\| Poranění kladkového nervu\| 40 4.4\| Poranění troj klaného nervu\| 80 4.5\| Poranění odtahovacího nervu\| 40 4.6\| Poranění lícního nervu\| 70 4.7\| Poranění sluchově rovnovážného nervu\| 80 – 100 4.8\| Poranění postranního smíšeného systému (podjazykového, bloudivého a přídatného nervu)\| 70 4.9\| Poranění jiných mozkových nervů (čichového, jazokověhltanového, bloudivého, přídatného a pojazykového)\| 30 \| \| 5.\| Poranění oka a očnice\| 5.1\| Poranění spojivky a abraze rohovky bez cizího tělesa\| 20 5.2\| Pohmoždění očního bulbu a tkání očnice\| 15 5.3\| \\- s krvácením do přední komory nebo sklivce\| 30 5.4\| \\- s porušením duhovky (iridorhexis, iridodialysis)\| 50 5.5\| \\- se změnou polohy nebo poraněním čočky\| 90 5.6\| \\- s odchlípením sítnice\| 100 5.7\| Roztržení oka s výhřezem nebo ztrátou nitrooční tkáně\| 150 5.8\| Roztržení oka bez výhřezu nebo ztráty nitrooční tkáně\| 120 5.9\| Pronikající rána očnice bez cizího tělesa\| 30 5.10\| Pronikající rána očnice s cizím tělesem\| 50 5.11\| Pronikající rána očního bulbu s cizím tělesem pronikajícím bělimou\| 65 5.12\| \\- pronikající rohovkou\| 80 5.13\| \\- komplikovaná poraněním čočky\| 100 5.14\| \\- pronikající krajinou řasnatého tělesa\| 110 5.15\| \\- komplikovaná odchlípením sítnice\| 150 5.16\| Pronikající rána očního bulbu bez cizího tělesa pronikající bělimou\| 40 5.17\| \\- pronikající rohovkou bez zasažení čočky\| 60 5.18\| \\- pronikající rohovkou s postižením čočky\| 90 5.19\| \\- pronikající krajinou řasnatého tělesa\| 80 5.20\| \\- komplikovaná odchlípením sítnice\| 120 5.21\| \\- komplikovaná výhřezem očních tkání\| 150 5.22\| Avulze - vytržení – oka\| 200 5.23\| Jiná poranění oka a očnice – ophtalmia photoelectrica\| 10 5.24\| Cizí tělísko zaseknuté do rohovky\| 15 5.25\| Popálení obou víček II. – III. stupně\| 30 5.26\| Popálení nebo poleptání epitelu rohovky\| 20 5.27\| Popálení stromatu rohovky ohněm nebo kyselinou\| 70 5.28\| Poleptání stromatu rohovky alkálií (vápno, čpavek)\| 100 5.29\| Poleptání rohovky vedoucí k její perforaci\| 150 5.30\| Poúrazový a sekundární glaukom\| 100 5.31\| Poúrazový vřed rohovky\| 130 5.32\| Poúrazová (pooperační) endophtalmitis\| 130 \| \| 6.\| Nitrolební poranění\| 6.1\| Otřes mozku lehký\| 20 6.2\| Otřes mozku těžký\| 60 6.3\| Otok (edém) mozku\| 120 6.4\| Difúzní axonální poranění mozku – lehké reverzibilní (GCS 15)\| 100 6.5\| Difúzní axonální poranění mozku – středně těžké (GCS 8-14)\| 200 6.6\| Difúzní axonální poranění mozku – těžké (GCS nižší než 8)\| 500 6.7\| Ložiskové poranění mozku (pohmoždění) podle rozsahu ložiska\| 150 – 180 6.8\| Epidurální krvácení\| 200 6.9\| Subdurální krvácení\| 180 6.10\| Subarachnoidální krvácení\| 150 6.11\| Jiná nitrolební poranění (např. krvácení do komor)\| 200 \| \| 7.\| Poranění krku\| 7.1\| Pronikající rána postihující hrtan\| 150 7.2\| Pohmoždění hrtanu\| 40 7.3\| Pronikající rána postihující průdušnici nebo tracheostomie\| 150 7.4\| Pohmoždění průdušnice\| 40 7.5\| Pronikající rána postihující štítnou žlázu\| 100 7.6\| Pohmoždění štítné žlázy\| 20 7.7\| Pronikající rána postihující hltan\| 150 7.8\| Pohmoždění hltanu\| 20 7.9\| Pronikající rána krční části jícnu\| 150 7.10\| Pohmoždění krční části jícnu\| 20 7.11\| Zlomenina jiných částí krku (jazylka, krční žebro)\| 80 7.12\| Zlomenina chrupavek hrtanu, krční trachey\| 300 7.13\| Poranění svalu a šlachy v úrovni krku\| 20 7.14\| Pohmoždění krajiny krční páteře těžšího stupně\| 35 7.15\| Poranění pažní pleteně podle rozsahu\| 200 – 300 7.16\| Poranění nervus laryngeus recurrens\| 40 7.17\| Poranění ostatních periferních nervů krku\| 30 7.18\| Poranění krčních sympatických nervů\| 60 \| Poranění krevních cév v úrovni krku\| 7\\. 19\| Poranění krční tepny společné, zevní, vnitřní\| 100 – 150 7.20\| Poranění vertebrální tepny\| 100 7.21\| Poranění zevní hrdelní žíly\| 25 7.22\| Poranění vnitřní hrdelní žíly\| 40 7.23\| Poranění jiných krevních cév v úrovni krku\| 20 7.24\| Mnohočetné poranění krevních cév v úrovni krku\| součet bodů příslušných položek z položek 7.19 až 7.23 nejvýše však 200 bodů \| Poranění krční páteře\| 7.25\| Zlomenina výběžku krčního obratle (trnový, příčný)\| 30 7.26\| Zlomeniny více než jednoho výběžku krčních obratlů (trnový, příčný)\| za každý další zlomený výběžek připočítat 10 bodů 7.27\| Zlomenina kloubního výběžku krčního obratle -jednoho\| 60 7.28\| Zlomenina kloubního výběžku krčního obratle - obou\| 120 7.29\| Zlomenina oblouku 1. nebo 2. krčního obratle bez posunu\| 90 7.30\| Zlomenina oblouku 1. nebo 2. krčního obratle s posunem\| 110 7.31\| Zlomenina oblouku 3. – 7. krčního obratle bez posunu\| 75 7.32\| Zlomenina zubu 2. obratle (epistrophei) bez posunu\| 150 7.33\| Zlomenina zubu 2. obratle (epistrophei) s posunem\| 250 7.34\| Zlomenina těla 1. krčního obratle bez posun\| 90 7.35\| Zlomenina těla 1. krčního obratle s posunem\| 125 7.36\| Zlomenina těla 2. krčního obratle bez posunu\| 100 7.37\| Zlomenina těla 2. krčního obratle s posunem\| 200 7.38\| Zlomenina těla krčního obratle C 3 – 7 bez posunu\| 50 7.39\| Zlomenina těla krčního obratle C 3 – 7 kompresivní se snížením těla obratle méně než o 1/3\| 110 7.40\| Zlomenina těla krčního obratle C 3 – 7 s posunem nebo se snížením těla o více než 1/3\| 150 7.41\| Mnohočetné zlomeniny obratlů krční páteře\| součet bodů příslušných položek z položek 7.25 až 7.40, nejvýše však 500 bodů 7.42\| Poškození krční meziobratlové ploténky bez herniace\| 75 7.43\| Poškození krční meziobratlové ploténky s herniací\| 100 7.44\| Vymknutí atlantookcipitální\| 180 7.45\| Vymknutí krčního obratle jednostranné bez zlomeniny\| 70 7.46\| \\- oboustranná luxace\| 150 7.47\| Podvrtnutí krční páteře\| 20 7.48\| Opěrkový syndrom – Whiplash poranění spojené alespoň s jedním z příznaků jako je tinitus, vertigo, hypacuze, dysfágie nebo dysfonie\| 40 – 70 7.49\| Otřes krční míchy\| 60 7.50\| Kontuze krční míchy\| 200 7.51\| Transverzální leze krční míchy nad C 3\| 800 7.52\| Transverzální leze krční míchy pod C 3\| 600 7.53\| Poranění nervového kořene krční míchy (2. – 4. kořen) podle rozsahu poškození a počtu poraněných kořenů\| 150 – 300 7.54\| Poranění nervového kořene krční míchy (5. – 7. kořen) podle rozsahu poškození a počtu poraněných kořenů\| 100 – 150 \| \| 8.\| Poranění hrudníku\| 8.1\| Zhmoždění (kontuze) prsu ženy podle rozsahu\| 10 – 30 8.2\| Ztráta prsu u ženy částečná nebo úplná\| 50 - 100 8.3\| Ztráta prsu u muže částečná nebo úplná\| 30 – 80 8.4\| Zlomenina hrudní kosti bez posunu\| 40 8.5\| Zlomenina hrudní kosti s posunem\| 80 8.6\| Zlomenina žebra bez posunu\| 20 8.7\| Zlomenina žebra s posunem\| 25 8.8\| Mnohočetné zlomeniny žeber – na každé straně každé další žebro\| 10 8.9\| Sériová zlomenina žeber provázená respirační insuficiencí\| 200 8.10\| Poranění periferních nervů hrudníku podle rozsahu\| 30 – 50 8.11\| Poranění hrudních sympatických nervů\| 50 8.12\| Poranění hrudní aorty\| 200 – 300 8.13\| Poranění podklíčkové tepny\| 150 8.14\| Poranění horní duté žíly\| 200 – 300 8.15\| Poranění podklíčkové žíly\| 100 8.16\| Poranění plicních krevních cév\| 150 – 300 8.17\| Poranění mezižeberních krevních cév\| 40 8.18\| Mnohočetné poranění krevních cév hrudníku\| součet bodů příslušných položek z položek 8.12 až 8.17, nejvýše však 450 bodů 8.19\| Poranění ductus thoracicus\| 50 8.20\| Tupé poranění srdce bez arytmie,\| 125 8.21\| Tupé poranění srdce s arytmií\| 155 8.22\| Poranění srdce penetrující bez arytmie\| 220 8.23\| Poranění srdce penetrující s arytmií\| 250 8.24\| Poranění srdečních chlopní podle rozsahu\| 200 – 300 8.25\| Pneumotorax jednostranný\| 75 8.26\| Pneumotorax oboustranný\| 150 8.27\| Hemotorax jednostranný\| 75 8.28\| Hemotorax oboustranný\| 150 8.29\| Tenzní pneumotorax\| 120 8.30\| Kontuze plic jednostranná podle rozsahu\| 50 – 100 8.31\| Kontuze plic oboustranná podle rozsahu\| 75 – 150 8.32\| Lacerace plic jednostranná\| 100 8.33\| Lacerace plic oboustranná\| 200 8.34\| Poranění průdušky\| 150 8.35\| Poranění hrudního jícnu\| 150 8.36\| Poranění bránice podle rozsahu\| 100 – 150 8.37\| Mnohočetná poranění nitrohrudních orgánů nebo drtivé poranění hrudníku\| součet bodů příslušných položek z položek 8.19 až 8.36, nejvýše však 450 bodů 8.38\| Poranění svalu a šlachy v úrovni hrudníku\| 30 \| Poranění hrudní páteře\| 8.39\| Zlomenina výběžku hrudního obratle (trnový, příčný)\| 30 8.40\| Zlomeniny více než jednoho výběžku hrudních obratlů (trnový, příčný)\| za každý další zlomený výběžek připočítat 10 bodů 8.41\| Zlomenina kloubního výběžku hrudního obratle -jednoho\| 60 8.42\| Zlomenina kloubního výběžku hrudního obratle - obou\| 100 8.43\| Zlomenina oblouku hrudního obratle bez posunu\| 75 8.44\| Zlomenina oblouku hrudního obratle s posunem\| 90 8.45\| Zlomenina těla hrudního obratle bez posunu\| 50 8.46\| Zlomenina těla hrudního obratle s posunem\| 100 8.47\| Zlomenina těla hrudního obratle tříštivá\| 150 8.48\| Zlomenina těla hrudního obratle kompresivní se snížením těla obratle - méně než o 1/3\| 110 8.49\| Zlomenina těla hrudního obratle posunem nebo snížením těla více než o 1/3\| 150 8.50\| Mnohočetné zlomeniny obratlů hrudní páteře\| součet bodů příslušných položek z položek 8.39 až 8.49, nejvýše však 250 bodů 8.51\| Poškození hrudní meziobratlové ploténky bez herniace\| 75 8.52\| Poškození hrudní meziobratlové ploténky s herniací\| 100 8.53\| Vymknutí hrudního obratle bez poškození míchy nebo jejích kořenů\| 150 8.54\| Podvrtnutí hrudní páteře\| 10 8.55\| Otřes hrudní míchy\| 50 8.56\| Otok hrudní míchy\| 100 8.57\| Kontuze hrudní míchy\| 150 8.58\| Transverzální leze hrudní míchy\| 400 8.59\| Poranění nervového kořene hrudní míchy podle rozsahu a tíže poškození\| 80–110 \| \| 9.\| Poranění břicha, dolní části zad a pánve\| 9.1\| Zhmoždění zevních pohlavních orgánů\| 20 – 50 9.2\| Rána pyje\| 40 9.3\| Ztrátové poranění pyje\| 200 9.4\| Ztrátové poranění šourku a varlat\| 150 9.5\| Rána šourku a varlat\| 30 9.6\| Rána pochvy a vulvy\| 30 9.7\| Rozdrcení jednoho varlete\| 120 9.8\| Rozdrcení obou varlat\| 150 9.9\| Zlomenina kosti křížové bez posunu\| 90 9\\. 10\| Zlomenina kosti křížové s posunem\| 120 9\\. 11\| Zlomenina kostrče\| 50 9\\. 12\| Zlomenina kyčelní kosti bez posunu na jedné straně\| 90 9\\. 13\| Zlomenina kyčelní kosti bez posunu na obou stranách\| 140 9\\. 14\| Zlomenina kyčelní kosti s posunem, tříštivá na jedné straně\| 120 9\\. 15\| Zlomenina kyčelní kosti s posunem, tříštivá na obou stranách\| 200 9.16\| Zlomenina acetabula jednoduchá (neúplná, úplná bez posunu) na jedné straně\| 150 9.17\| Zlomenina acetabula jednoduchá (neúplná, úplná bez posunu) na obou stranách\| 270 9.18\| Zlomenina acetabula komplikovaná (s posunem)\| 200 9.19\| Zlomenina acetabula na obou stranách\| 400 9.20\| Zlomenina kosti stydké (jedno raménko) na jedné straně bez posunu\| 30 9.21\| Zlomenina kosti stydké (dvě raménka) na jedné straně bez posunu\| 50 9.22\| Zlomenina kosti stydké (jedno raménko) na jedné straně s posunem, tříštivá\| 40 9.23\| Zlomenina kosti stydké (dvě raménka) na jedné straně s posunem, tříštivá\| 70 9.24\| Vícečetné zlomeniny pánve\| součet bodů příslušných položek z položek 9.9 až 9.23, nejvýše však 500 bodů 9.25\| Poranění bederních, křížových a pánevních sympatických nervů\| 60 9.26\| Poranění periferních nervů břicha, dolní části zad a pánve\| 30 9.27\| Poranění jiných a neurčených nervů v úrovni břicha, dolní části zad a pánve\| 30 9.28\| Poranění břišní aorty\| 300 9.29\| Poranění dolní duté žíly\| 250 9.30\| Poranění jiné velké cévy v břiše nebo pánvi\| 170 9.31\| Poranění jiných krevních cév v úrovni břicha, dolní části zad a pánve\| 60 9.32\| Poranění svalu a šlachy v úrovni břicha, dolní části zad a pánve\| 30 9.33\| Mnohočetná poranění krevních cév v úrovni břicha, dolní části zad a pánve\| součet bodů příslušných položek z položek 9.28 až 9.32, nejvýše však 600 bodů \| Poranění bederní páteře\| 9.34\| Zlomenina výběžku bederního obratle (trnový, příčný)\| 30 9.35\| Zlomeniny více než jednoho výběžku bederních obratlů (trnový, příčný)\| za každý další zlomený výběžek připočítat 10 bodů 9.36\| Zlomenina kloubního výběžku bederního obratle \\- jednoho\| 60 9.37\| \\- obou\| 100 9.38\| Zlomenina oblouku bederního obratle bez posunu\| 75 9.39\| Zlomenina oblouku bederního obratle s posunem\| 100 9.40\| Zlomenina těla bederního obratle bez posunu\| 50 9.41\| Zlomenina bederního obratle kompresivní se snížením těla obratle - méně než o 1/3\| 110 9.42\| Zlomenina bederního obratle kompresivní se snížením těla obratle - více než o 1/3\| 150 9.43\| Mnohočetné zlomeniny bederních obratlů\| součet bodů příslušných položek z položek 9.34 až 9.42, nejvýše však 250 bodů 9.44\| Poškození bederní meziobratlové ploténky bez herniace\| 100 9.45\| Poškození bederní meziobratlové ploténky s herniací\| 150 9.46\| Vymknutí bederního obratle\| 150 9.47\| Podvrtnutí bederní páteře\| 20 9.48\| Otřes bederní míchy\| 50 9.49\| Kontuze bederní míchy\| 150 9.50\| Transverzální leze bederní míchy\| 400 9.51\| Poranění nervového kořene bederní míchy podle rozsahu a tíže poškození\| 100 9.52\| Poranění caudy equiny podle rozsahu\| 150 9.53\| Poranění lumbosakrální pleteně podle rozsahu\| 180 \| \| 10.\| Poranění nitrobřišních a pánevních orgánů\| 10.1\| Kontuze sleziny, subkapsulární hematom\| 50 10.2\| Ruptura sleziny\| 120 10.3\| Lacerace sleziny\| 150 10.4\| Kontuze jater, subkapsulární hematom\| 50 10.5\| Ruptura jater nebo žlučníku\| 120 10.6\| \\- hluboká s poraněním žlučových cest\| 200 10.7\| Lacerace jater -jeden lalok\| 250 10.8\| \\- oba laloky\| 500 10.9\| Izolované poranění žlučových cest\| 200 10.10\| Kontuze slinivky břišní\| 80 10.11\| Poranění slinivky břišní bez poranění ductus pancreaticus\| 150 10.12\| Lacerace slinivky břišní\| 200 10.13\| Lacerace slinivky břišní s poraněním ductus pancreaticus\| 250 10.14\| Poranění žaludku – subserosní hematom\| 50 10.15\| Poranění žaludku – ruptura, perforace\| 100 10.16\| Poranění duodena – kontuze, subserosní hematom\| 50 10.17\| Poranění duodena – ruptura, perforace\| 150 10.18\| Poranění tenkého střeva – subserosní hematom\| 50 10.19\| Poranění tenkého střeva – ruptura, perforace\| 100 10.20\| Poranění tračníku – kontuze, subserosní hematom\| 50 10.21\| Poranění tračníku – ruptura\| 150 10.22\| Poranění konečníku (rána, ruptura, perforace) bez sfinkterů\| 100 10.23\| Poranění konečníku (rána, ruptura, perforace) se sfinktery\| 150 10.24\| Poranění jiných nitrobřišních orgánů\| 80 10.25\| Mnohočetná poranění nitrobřišních orgánů\| součet bodů příslušných položek z položek 10.1 až 10.24 nejvíce však 1000 bodů 10.26\| Kontuze ledviny (poúrazová hematurie s vyloučením jiných příčin)\| 100 10.27\| Ruptura parenchymu ledviny\| 150 10.28\| Lacerace ledviny nebo ztráta ledviny\| 200 10.29\| Poranění dutého systému ledviny\| 200 10.30\| Poranění močovodu\| 180 10.31\| Vícečetná poranění ledvin a močovodu\| součet bodů příslušných položek z položek 10.25 až 10.30, nejvýše však 300 bodů 10.32\| Poranění močového měchýře – kontuze, subserosní hematom, hematurie s vyloučením jiných příčin\| 50 10.33\| Poranění močového měchýře – ruptura, perforace\| 80 10.34\| Pohmoždění močové trubice – parciální ruptura\| 60 10.35\| \\- kompletní ruptura přední a střední části močové trubice\| 120 10.36\| \\- kompletní ruptura zadní části močové trubice\| 250 10.37\| Poranění adnex Jednoho nebo obou\| 60 – 80 10.38\| Ztráta vaječníku jednostranná\| 100 10.39\| Ztráta vaječníku oboustranná\| 130 10.40\| Kontuze dělohy\| 50 10.41\| Ruptura dělohy nebo její ztráta\| 100 – 150 10.42\| Kontuze nebo ruptura dělohy s následnou ztrátou plodu v době do 15. týdne těhotenství\| 150 10.43\| Kontuze nebo ruptura dělohy s následnou ztrátou plodu po 15. týdnu těhotenství\| 300 10.44\| Mnohočetná poranění pánevních orgánů,\| Součet bodů příslušných položek z položek 10.32 až 10.43, nevýše však 500 bodů \| \| 11.\| Poranění horní končetiny – v oblasti ramene a paže\| 11.1\| Zhmoždění ramene a paže\| 20 – 30 11.2\| Zlomenina klíční kosti bez – posunu\| 30 11.3\| \\- úplná, s dislokací, tříštivá\| 80 11.4\| Zlomenina těla lopatky\| 30 11.5\| \\- krčku lopatky\| 40 11.6\| Zlomenina glenoidu\| 90 11.7\| Zlomenina nadpažku nebo zobákovitého výběžku lopatky\| 60 11.8\| Zlomenina horního konce pažní kosti velkého hrbolu bez posunu\| 30 11.9\| \\- s posunem\| 60 11.10\| \\- tříštivá zlomenina hlavice pažní kosti\| 100 11.11\| Zlomenina krčku pažní kosti bez posunu\| 50 11.12\| \\- s posunem\| 90 11.13\| \\- luxační\| 120 11.14\| Vícečetné zlomeniny horního konce pažní kosti a krčku\| součet bodů příslušných položek z položek 11.8 až 11.13, nejvýše však 180 bodů 11.15\| Zlomenina diafýzy pažní kosti bez posunu\| 60 11.16\| \\- posunem\| 80 – 100 11.17\| \\- tříštivá\| 120 11.18\| Zlomenina dolního konce pažní kosti bez posunu\| 40 11.19\| \\- s posunem\| 80 11.20\| \\- nitrokloubní bez posunu\| 100 11.21\| \\- nitrokloubní s posunem, tříštivá\| 120 11.22\| Zlomenina vnitřního nebo zevního kondylu a epikondylu kosti pažní, izolovaná\| 50 11.23\| Mnohočetné zlomeniny klíční kosti, lopatky a pažní kosti\| 250 11.24\| Vymknutí ramenního kloubu\| 50 11.25\| Prokázané poranění labra glenoidu\| 20 11.26\| Vymknutí akromioklavikulárního kloubu – Tossy I\| 30 11.27\| Vymknutí akromioklavikulárního kloubu – Tossy II\| 40 11.28\| Vymknutí akromioklavikulárního kloubu – Tossy III\| 60 11.29\| Vymknutí sternoklavikulárního kloubu\| 30 11.30\| Podvrtnutí ramenního kloubu\| 20 11.31\| Podvrtnutí akromioklavikulárního kloubu\| 15 11.32\| Podvrtnutí sternoklavikulárního kloubu\| 10 11.33\| Poranění loketního nervu v úrovni paže\| 50 11.34\| Přerušení loketního nervu v úrovni paže\| 100 11.35\| Poranění středního nervu v úrovni paže\| 50 11.36\| Přerušení středního nervu v úrovni paže\| 100 11.37\| Poranění vřetenního nervu v úrovni paže\| 50 11.38\| Přerušení vřetenního nervu v úrovni paže\| 100 11.39\| Poranění ramenního nervu\| 40 11.40\| Přerušení ramenního nervu\| 80 11.41\| Poranění svalově kožního nervu\| 30 11.42\| Přerušení svalově kožního nervu\| 60 11.43\| Poranění kožního cítivého nervu v úrovni ramene a paže\| 10 11.44\| Přerušení cítivého nervu v úrovni ramene a paže\| 20 11.45\| Poranění jiných nervů v úrovni ramene a paže\| 10 11.46\| Poranění mnohočetných nervů v úrovni ramene a paže\| součet bodů příslušných položek z položek 11.33 až 11.45, nejvýše však 200 bodů 11.47\| Poranění velké tepny nebo hluboké žíly\| 60 za 1 cévu 11.48\| Poranění ostatních cév v úrovni ramene a paže\| 10 za 1 cévu 11.49\| Mnohočetná poranění krevních cév v úrovni ramene a paže\| součet bodů příslušných položek z položek 11.47 a 11.48, nejvýše však 100 bodů 11.50\| Poranění svalu nebo šlachy rotátorové manžety - natržení\| 50 11.51\| \\- úplné přerušení\| 80 11.52\| Poranění svalu a šlachy jiného svalu ramene a paže (dvojhlavý, trojhlavý) – natržení\| 40 11.53\| \\- úplné přerušení\| 50 11.54\| Drtivé poranění ramene (měkkých a tvrdých struktur)\| 150 11.55\| Drtivé poranění paže (měkkých a tvrdých struktur)\| 150 11.56\| Exartikulace v ramenním kloubu\| 325 11.57\| Ztráta končetiny v úrovni mezi ramenem a loktem\| 275 \| \| 12.\| Poranění horní končetiny v oblasti lokte a předloktí\| 12.1\| Zlomenina okovce loketní kosti bez posunu\| 50 12.2\| \\- s posunem, tříštivá\| 100 12.3\| Zlomenina korunového výběžku kosti loketní\| 30 12.4\| Zlomenina hlavičky vřetenní kosti bez posunu\| 40 12.5\| \\- částečné odlomení hlavičky kosti vřetenní s posunem\| 60 12.6\| \\- odlomení, roztříštěná hlavička kosti vřetenní\| 90 12.7\| Zlomenina diafýzy loketní kosti bez posunu\| 60 12.8\| \\- s posunem, tříštivá\| 80 12.9\| Zlomenina diafýzy vřetenní kosti bez posunu\| 60 12.10\| \\- s posunem, tříštivá\| 80 12.11\| Zlomenina diafýz obou kostí loketní i vřetenní\| 80 12.12\| \\- s posunem, tříštivá\| 100 12.13\| \\- Monteggiova luxační zlomenina předloktí\| 150 12.14\| Zlomenina dolního konce vřetenní kosti bez posunu\| 50 12.15\| \\- bez posunu nitrokloubní\| 60 12.16\| \\- s posunem, tříštivá\| 100 12.17\| \\- s posunem, tříštivá – nitrokloubní\| 120 12.18\| Zlomenina dolního konce loketní i vřetenní kosti bez posunu\| 50 12.19\| \\- úplná bez posunu úlomků – nitrokloubní\| 70 12.20\| \\- s posunem, tříštivá\| 90 12.21\| \\- s posunem, tříštivá – nitrokloubní\| 120 12.22\| Zlomenina bodcového výběžku ulny izolovaná\| 20 12.23\| Mnohočetné zlomeniny předloktí\| součet bodů příslušných položek z položek 12.1 až 12.22, nejvýše však 120 bodů 12.24\| Poranění svalů a šlach v úrovni předloktí – natažení\| 10 12.25\| \\- natržení\| 15 12.26\| \\- přetržení\| 20 12.27\| Vymknutí lokte\| 60 12.28\| Ruptura vřetenního (radiálního) kolaterálního vazu izolovaná\| 40 12.29\| Ruptura loketního (ulnárního) kolaterálního vazu izolovaná\| 40 12.30\| Podvrtnutí lokte\| 15 12.31\| Bolestivá pronace\| 10 12.32\| Poranění loketního nervu v úrovni předloktí\| 40 12.33\| Přerušení loketního nervu v úrovni předloktí\| 80 12.34\| Poranění středního nervu v úrovni předloktí\| 40 12.35\| Přerušení středního nervu v úrovni předloktí\| 80 12.36\| Poranění vřetenního nervu v úrovni předloktí\| 30 12.37\| Přerušení vřetenního nervu v úrovni předloktí\| 90 12.38\| Poranění kožního cítivého nervu v úrovni předloktí\| 10 12.39\| Přerušení kožního cítivého nervu v úrovni předloktí\| 20 12.40\| Poranění jiných nervů v úrovni předloktí\| 10 12.41\| Mnohočetná poranění nervů v úrovni předloktí\| součet bodů příslušných položek z položek 12.32 až 12.40, nejvýše však 200 bodů 12.42\| Poranění velké loketní tepny nebo hluboké žíly v úrovni lokte a předloktí\| 30 za 1 cévu 12.43\| Poranění ostatních cév v úrovni lokte a předloktí\| 10 za 1 cévu 12.44\| Mnohočetná poranění krevních cév v úrovni předloktí\| součet bodů příslušných položek z položek 12.42 až 12.43, nejvýše však 100 bodů 12.45\| Drtivé poranění lokte (měkkých a tvrdých struktur)\| 150 12.46\| Drtivé poranění předloktí (měkkých a tvrdých struktur)\| 100 12.47\| Ztráta končetiny v úrovni lokte a předloktí\| 250 \| \| 13.\| Poranění horní končetiny – v úrovni zápěstí a ruky\| 13.1\| Zhmoždění jednoho prstu ruky bez poškození nehtového lůžka\| 5 13.2\| \\- s poškozením nehtového lůžka, ztráta nehtu\| 10 13.3\| Zlomenina kosti člunkové bez posunu\| 45 13.4\| \\- úplná s posunem\| 60 13.5\| \\- tříštivá\| 90 13.6\| Luxační zlomenina baze první kosti zápěstní (Bennettova)\| 80 13.7\| Zlomenina jedné záprstní kosti neúplná, abrupce\| 25 13.8\| \\- úplná bez posunu úlomků\| 30 13.9\| \\- úplná s posunem úlomků, tříštivá, nitrokloubní\| 70 13.10\| Zlomenina proximálního článku palce a základního nebo středního článku ukazováku bez posunu\| 25 13.11\| \\- s posunem\| 30 13.12\| \\- základního a středního článku jiného prstu bez posunu\| 20 13.13\| \\- s posunem\| 25 13.14\| Zlomenina distálního článku \\- palce a ukazováku – bez posunu\| 20 13.15\| \\- s posunem\| 25 13.16\| -jiného prstu bez posunu\| 15 13.17\| \\- s posunem\| 20 13.18\| Zlomeniny více článků jednoho prstu - palce a ukazováku bez posunu\| 30 13.19\| \\- s posunem\| 35 13.20\| -jiného prstu bez posunu\| 25 13.21\| \\- s posunem\| 30 13.22\| Zlomeniny více článků více prstů na jedné ruce bez posunu\| 45 13.23\| \\- s posunem\| 50 13.24\| Vymknutí zápěstí\| 50 13.25\| Vymknutí prstu (ruky) včetně mezičlánkových kloubů\| 20 13.26\| Ruptura vazů zápěstí a karpu\| 30 13.27\| Ruptura vazů prstu ruky a záprstních kloubů ruky\| 20 13.28\| Podvrtnutí zápěstí\| 15 13.29\| Podvrtnutí prstu ruky\| 5 13.30\| Poranění loketního nervu v úrovni zápěstí a ruky\| 30 13.31\| Přerušení loketního nervu v úrovni zápěstí a ruky\| 60 13.32\| Poranění středního nervu v úrovni ruky a zápěstí\| 30 13.33\| Přerušení středního nervu v úrovni ruky a zápěstí\| 60 13.34\| Poranění vřetenního nervu v úrovni zápěstí a ruky\| 10 13.35\| Přerušení vřetenního nervu v úrovni zápěstí a ruky\| 20 13.36\| Poranění prstního nervu palce ruky jednoho nebo obou\| 10 – 20 13.37\| Přerušení prstního nervu palce ruky jednoho nebo obou\| 20 – 30 13.38\| Poranění prstního nervu jiného prstu ruky jednoho nebo obou\| 5 – 10 13.39\| Přerušení prstního nervu jiného prstu ruky jednoho nebo obou\| 10 – 20 13.40\| Poranění loketní tepny v úrovni zápěstí a ruky\| 30 13.41\| Poranění vřetenní tepny v úrovni zápěstí a ruky\| 10 13.42\| Poranění jiných cév\| 10 13.43\| Poranění svalu a šlachy v úrovni zápěstí a ruky\| 40 13.44\| Drtivé poranění palce\| 50 13.45\| -jiného prstu ruky\| 30 13.46\| Drtivé poranění jiných a neurčených částí zápěstí a ruky\| 75 13.47\| Ztráta palce ruky (částečná, úplná)\| 60 – 90 13.48\| Ztráta jiného jednotlivého prstu (částečná, úplná)\| 30 – 50 13.49\| Ztráta končetiny v úrovni zápěstí\| 150 13.50\| Ztráta jiných částí zápěstí a ruky\| 80 \| \| 14.\| Poranění dolní končetiny v oblasti kyčle a stehna\| 14.1\| Zlomenina pouze hlavice stehenní kosti\| 150 14.2\| Zlomenina krčku kosti stehenní (subkapitální, mediocervikální, bazicervikální) – zaklíněná\| 160 14.3\| Zlomenina krčku kosti stehenní (subkapitální, mediocervikální, bazicervikální) nezaklíněná, s posunem\| 180 14.4\| Zlomenina velkého chocholíku kosti stehenní\| 90 14.5\| Zlomenina malého chocholíku kosti stehenní\| 70 14.6\| Zlomenina pertrochanterická kosti stehenní - neúplná\| 120 14.7\| \\- úplná bez posunu\| 200 14.8\| \\- úplná s posunem úlomků, tříštivá\| 250 14.9\| Zlomenina subtrochanterická kosti stehenní - neúplná\| 100 14\\. 10\| \\- úplná bez posunu úlomků\| 200 14.11\| \\- úplná s posunem úlomků\| 220 14.12\| \\- tříštivá\| 250 14.13\| Zlomenina diafýzy kosti stehenní bez posunu úlomků\| 100 14.14\| \\- s posunem úlomků\| 180 14.15\| \\- tříštivá\| 250 14.16\| Zlomenina dolního konce kosti stehenní nad kondyly bez posunu úlomků\| 90 14.17\| \\- s posunem úlomků\| 180 14.18\| \\- tříštivá\| 250 14.19\| Zlomenina jednoho kondylu kosti stehenní bez posunu\| 90 14.20\| \\- s posunem\| 120 14.21\| Zlomenina dolního konce kosti stehenní nitrokloubní (obou kondylů) bez posunu úlomků\| 150 14.22\| \\- s posunem úlomků\| 200 14.23\| \\- tříštivá\| 250 14.24\| Izolovaná zlomenina kloubní chrupavky na kondylech kosti stehenní (rtg vyš. a artroskopie)\| 60 14.25\| Vymknutí kyčle\| 120 14.26\| Podvrtnutí kyčle\| 40 \| Poranění nervů v úrovni kyčle a stehna\| 14.27\| Poranění sedacího nervu v úrovni kyčle a stehna\| 100 14.28\| Přerušení sedacího nervu v úrovni kyčle a stehna\| 140 14.29\| Poranění stehenního nervu v úrovni kyčle a stehna\| 100 14.30\| Přerušení stehenního nervu v úrovni kyčle a stehna\| 120 14.31\| Poranění kožního cítivého nervu v úrovni kyčle a stehna\| 30 14.32\| Přerušení kožního cítivého nervu v úrovni kyčle a stehna\| 40 14.33\| Poranění jiných nervů v úrovni kyčle a stehna\| 30 14.34\| Přerušení jiných nervů v úrovni kyčle a stehna\| 40 14.35\| Poranění stehenní tepny\| 150 14.36\| Poranění stehenní hluboké žíly\| 60 14.37\| Poranění ostatních cév v úrovni třísla a stehna\| 10 14.38\| Poranění svalu a šlachy kyčle - natažení\| 10 14.39\| \\- natržení\| 20 14.40\| \\- přetržení, odtržení\| 30 14.41\| Poranění svalu a šlachy přední svalové skupiny – čtyřhlavého svalu – natržení\| 40 14.42\| \\- přetržení\| 70 14.43\| Poranění svalu a šlachy vnitřní svalové skupiny – adduktorů stehna – natažení\| 10 14.44\| \\- natržení\| 20 14.45\| \\- přetržení, odtržení\| 30 14.46\| Poranění svalu a šlachy zadní svalové skupiny – natažení\| 10 14.47\| \\- natržení\| 20 14.48\| \\- přetržení, odtržení\| 30 14.49\| Poranění jiných a neurčených svalů a šlach v úrovni stehna \\- natažení\| 10 14.50\| \\- natržení\| 15 14.51\| \\- přetržení\| 20 14.52\| Drtivé poranění kyčle (měkkých a tvrdých struktur)\| 300 14.53\| Drtivé poranění stehna (měkkých a tvrdých struktur)\| 200 14.54\| Ztráta končetiny v kyčelním kloubu\| 400 14.55\| Ztráta končetiny v oblasti mezi kyčlí a kolenem\| 300 \| \| 15.\| Poranění dolní končetiny v oblasti kolene a bérce\| 15.1\| Zlomenina čéšky bez posunu\| 35 15.2\| \\- s posunem, tříštivá\| 70 15.3\| \\- izolovaná zlomenina kloubní chrupavky na čéšce\| 30 15.4\| Izolovaná zlomenina mezihrbolové vyvýšeniny kosti holenní\| 70 15.5\| Nitrokloubní zlomenina horního konce kosti holenní -jednoho kondylu bez posunu úlomků\| 90 15.6\| \\- jednoho kondylu s posunem úlomků\| 120 15.7\| \\- obou kondylu bez posunu úlomků\| 150 15.8\| \\- obou kondylu s posunem úlomků\| 200 15.9\| Odlomení drsnatiny kosti holenní\| 60 15.10\| Zlomenina diafýzy holenní kosti bez posunu úlomků\| 100 15.11\| \\- s posunem úlomků\| 150 15.12\| \\- tříštivá\| 210 15.13\| Zlomenina dolního konce holenní kosti – pilonu, bez posunu\| 60 15.14\| \\- s posunem\| 150 15.15\| \\- nitrokloubní\| 200 15.16\| \\- tříštivá nitrokloubní\| 250 \| Zlomenina dolního konce kosti holení\| 15.17\| \\- vnitřní kotník izolovaně – bez posunu\| 80 15.18\| \\- s posunem\| 120 15.19\| \\- vnější kotník izolovaně – bez posunu\| 80 15.20\| \\- s posunem\| 120 15.21\| \\- zlomenina Weber A (fibula pod úrovní syndesmosy + vnitřní kotník nebo deltový vaz)\| 100 15.22\| \\- zlomenina Weber B (fibula v úrovni syndesmosy + vnitřní kotník nebo deltový vaz)\| 150 15.23\| \\- zlomenina Weber C (fibula nad úrovní syndesmosy + vnitřní kotník nebo deltový vaz)\| 180 15.24\| \\- zadní hrana holenní kosti izolovaně\| 100 15.25\| \\- trimaleoolární (Weber B,C+ zadní hrana), luxační\| 200 15.26\| Zlomenina samotné kosti lýtkové (bez postižení hlezenného kloubu)\| 40 15.27\| Vymknutí čéšky\| 45 15.28\| Vymknutí kolena\| 90 15.29\| Podvrtnutí kolena\| 50 15.30\| Čerstvé přerušení chrupavky kolenního kloubu\| 40 15.31\| Poranění vazů kolena – natržení vnitřního nebo zevního postranního vazu kolenního\| 45 15.32\| \\- natržení zkříženého vazu kolenního\| 60 15.33\| \\- přetržení nebo odtržení postranního vazu kolenního\| 80 15.34\| \\- přetržení zkříženého vazu kolenního\| 80 15.35\| Poranění menisku kolena \\- vnitřního nebo zevního menisku\| 70 15.36\| \\- poranění typu „unhappy trias“ (postranní vaz menisku, zkřížený vaz)\| 150 15.37\| Poranění mnohočetných struktur kolena\| součet bodů příslušných položek z položek 15.27 až 15.36, nejvýše však 250 bodů 15.38\| Poranění tibiálního nervu\| 30 15.39\| Přerušení tibiálního nervu\| 60 15.40\| Poranění peroneálního nervu\| 30 15.41\| Přerušení peroneálního nervu\| 80 15.42\| Poranění kožního cítivého nervu v úrovni bérce\| 10 15.43\| Přerušení kožního cítivého nervu v úrovni bérce\| 20 15.44\| Přerušení jiných nervů bérce\| 10 15.45\| Poranění podkolenní tepny\| 150 15.46\| Poranění hluboké žíly bérce\| 40 15.47\| Poranění ostatních cév v úrovni bérce\| 10 15.48\| Poranění Achillovy šlachy - natržení\| 30 15.49\| Poranění Achillovy šlachy - přetržení\| 70 15.50\| Poranění svalu bérce nebo jiné šlachy v úrovni bérce (natržení, přetržení)\| 15 – 20 15.51\| Drtivé poranění kolena nebo bérce (měkkých a tvrdých struktur)\| 250 15.52\| Ztráta končetiny v úrovni kolena, exartikulace\| 300 15.53\| Ztráta končetiny v oblasti mezi kolenem a kotníkem\| 270 \| \| 16.\| Poranění dolní končetiny v oblasti nohy\| 16.1\| Zhmoždění prstu nohy bez poškození nehtového lůžka\| 2 16.2\| \\- s poškozením nehtového lůžka\| 5 16.3\| Zlomenina patní kosti bez postižení těla kosti patní (okrajové zlomeniny)\| 50 16.4\| \\- bez porušení statiky ( Bohlerova úhlu)\| 100 16.5\| \\- s porušením statiky\| 150 16.6\| Zlomenina kosti hlezenní bez posunu osteochondrální\| 60 16.7\| \\- s posunem\| 100 16.8\| \\- tříštivá\| 150 16.9\| Zlomenina jiných nártních kostí bez posunu\| 35 16.10\| \\- s posunem\| 60 16.11\| \\- tříštivá, luxační\| 120 16.12\| Zlomenina zánártní kosti bez posunu\| 30 16.13\| \\- s posunem, tříštivá\| 50 16.14\| Zlomenina palce nohy jednoho nebo obou článků - bez posunu\| 30 16.15\| \\- s posunem, tříštivá\| 50 16.16\| Zlomenina jednoho nebo více článků jiného prstu než palce\| 15 16.17\| Podvrtnutí - hlezenného kloubu\| 30 16.18\| \\- Chopartova kloubu\| 20 16.19\| \\- Lisfrankova kloubu\| 20 16.20\| \\- základního nebo mezičlánkového kloubu palce\| 5 16.21\| \\- jednoho nebo více prstů nohy\| 3 16.22\| Vymknutí hlezenné kosti\| 100 16.23\| Vymknutí Chopartova kloubu nebo jednotlivých kostí nártu\| 90 16.24\| Vymknutí Lisfrankova kloubu\| 80 16.25\| Vymknutí základního kloubu palce nohy\| 20 16.26\| Vymknutí jednoho prstu mimo palec, jednoho nebo více kloubů\| 15 16.27\| Izolovaná ruptura vazů kotníku a nohy pod ním\| 70 16.28\| Poranění zevního plantárního nervu, vnitřního plantárního nervu, hlubokého lýtkového nervu\| 30 16.29\| Poranění kožního cítivého nervu a jiných nervů v úrovni kotníku a nohy pod ním\| 20 16.30\| Poranění hřbetní tepny nohy pod kotníkem\| 10 16.31\| Poranění chodidlové tepny nohy pod kotníkem\| 5 16.32\| Poranění jiné cévy nohy\| 3 16.33\| Poranění svalu a šlachy v úrovni kotníku a nohy pod ním\| 40 16.34\| Drtivé poranění hlezna a záprstí\| 100 – 130 16.35\| Drtivé poranění prstu nohy\| 40 16.36\| Ztráta nohy v úrovni hlezenného kloubu\| 180 16.37\| Ztráta nohy pod úrovní hlezenného kloubu\| 160 16.38\| Ztráta jednoho prstu nohy (kromě palce nohy)\| 20 16.39\| Ztráta palce nohy\| 50 \| \| 17.\| Cizí tělesa\| 17.1\| Cizí těleso v povrchní ráně\| 5 17.2\| Při více drobných cizích tělesech v povrchní ráně\| nejvýše 25 bodů 17.3\| Cizí těleso v hluboké ráně nebo cizí těleso v tělní dutině nebo tělním otvoru, bez potřeby endoskopie nebo operace\| 20 17.4\| Cizí těleso v tělní dutině nebo jiné části těla odstraněné endoskopicky\| 60 17.5\| Cizí těleso v tělní dutině nebo jiné části těla odstraněné operačně\| 120 17.6\| Vícečetná cizí tělesa v hlubším zanoření do tkáně\| 20-40 \| \| 18.\| Popálení, poleptání a omrzliny\| 18.1\| Popálení nebo poleptání úst a dutiny ústní\| 60 – 100 18.2\| Popálení nebo poleptání hrtanu a průdušnice lehkého stupně\| 150 18.3\| \\- těžkého stupně\| 400 18.4\| Popálení nebo poleptání hrtanu a průdušnice těžkého stupně\| 400 – 500 18.5\| Popálení nebo poleptání hltanu\| 200 18.6\| Poleptání nebo popálení jícnu\| 300 – 400 \| Popálení nebo poleptání nebo omrzliny povrchu těla podle rozsahu a stupně postižení\| I. st.\| II. st.\| III. st. 18.7\| méně než 0,25 % povrchu těla\| 0\| 5\| 15 18.8\| 0,25 % - méně než 1 % povrchu těla\| 5\| 10\| 75 18.9\| 1 % - méně než 5 % povrchu těla\| 25\| 50\| 150 18.10\| 5 % - méně než 10 % povrchu těla\| 50\| 100\| 300 18.11\| 10 % - méně než 20 % povrchu těla\| 100\| 200\| 600 18.12\| 20 % - méně než 30 % povrchu těla\| 150\| 300\| 900 18.13\| 30 % - méně než 40 % povrchu těla\| 200\| 400\| 1200 18.14\| 40 % - méně než 50 % povrchu těla\| 250\| 500\| 1500 18.15\| 50 % - méně než 60 % povrchu těla\| 300\| 600\| 1800 18.16\| 60 % - méně než 70 % povrchu těla\| 350\| 700\| 2100 18.17\| 70 % a více povrchu těla\| 400\| 800\| 2400 \| \| 19.\| Toxický lokální účinek styku s jedovatými živočichy a rostlinami podle rozsahu\| 10 – 30 \| \| 20.\| Účinky horka a světla\| 20.1\| Úpal tepelný a sluneční\| 15 20.2\| Mdloba (synkopa) z horka nebo anhydrotické vyčerpání z horka nebo křeče z horka\| 35 20.3\| Vyčerpání z horka způsobené nedostatkem (deplecí) soli\| 35 20.4\| Otok (edém) z horka\| 35 20.5\| Jiné účinky horka a světla\| 15 \| \| 21.\| Další poškození zdraví\| 21.1\| Celková sepse, septický stav v důsledku poškození zdraví\| 200 21.2\| Anurie, Crush syndrom\| 200 21.3\| Místní projevy po očkování podle rozsahu (zánět, nekróza)\| 20 – 40 21.4\| Sérová nemoc\| 100 21.5\| Anafylaktický šok\| 100 21.6\| \\- s komplikacemi (bezvědomí, zástava dechu nebo oběhu)\| 250 22.\| Akutní depresivní a stresový syndrom potvrzený psychiatrickým pracovištěm\| 100 – 200 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 277/2015 Sb. Počty bodů pro ohodnocení bolesti pro jednotlivá poškození zdraví způsobená nemocí z povolání Položka\| Poškození zdraví\| Počet bodů ---\|---\|--- 1.\| Kapitola I. seznamu nemocí z povolání: Nemoci z povolání způsobené chemickými látkami 1 - 58\| Nemoc z chemických látek nebo směsí podle položky 1 - 58 seznamu nemocí z povolání\| 1.1-58.1\| Onemocnění, která objektivně trvala kratší dobu než 1 měsíc nebo která nevyžadovala pracovní neschopnost\| 50 - 200 1.2-58.2\| Onemocnění, která objektivně trvala 1 až 2 měsíce, vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| 201 - 400 1.3-58.3\| Onemocnění, která objektivně trvala déle než 2 měsíce, vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| 401 - 600 1.4-58.4\| Zhoubný nádor z chemických látek nebo směsí podle položky 1 - 58 seznamu nemocí z povolání\| 800 - 1000 \| \| 2.\| Kapitola II. Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory 2.1.\| Nemoc způsobená ionizujícím zářením\| 2.1.1\| Poškození krvetvorby\| 100 - 400 2.1.2\| Radiační dermatitida\| 100 - 200 2.1.3\| Rakovina kůže\| 300 - 600 2.1.4.\| Katarakta\| 50 - 300 2.1.5\| Leukemie\| 800 - 1000 2.1.6\| Jiné zhoubné nádory\| 800 - 1000 2.2\| Nemoc způsobená elektromagnetickým zářením Poškození způsobené tepelnými účinky elektromagnetického záření\| 50 - 300 2.3\| Zákal čočky způsobený tepelným zářením\| 50 - 300 2.4\| Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem Ztráta sluchu v % podle Fowlera K základní sazbě se připočítá za každých 5% ztráty 30 bodů, za tinitus 100 bodů\| 50 nejvýše však 300 bodů 2.5\| Nemoc způsobená přetlakem a podtlakem okolního prostředí\| 2.5.1\| Dekompresní nemoc: kožní nebo lymfatická forma\| 50 - 100 2.5.2\| Dekompresní nemoc: kloubní forma\| 100 - 200 2.5.3\| Dekompresní nemoc: gastrointestinální forma\| 200 - 300 2.5.4\| Dekompresní nemoc: nervová forma\| 200 - 600 2.5.5\| Dekompresní nemoc: plicní forma\| 400 - 600 2.5.6\| Kombinace postižení více systémů\| Součet jednotlivých položek z položek 5.1 až 5.5, nejvýše však 600 bodů 2.6\| Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními Za každý článek prstu, který při vodním chladovém testu bělí\| 10 nejvýše však 150 bodů 2.7\| Nemoci periferních nervů horních končetin charakteru ischemických a úžinových neuropatií při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními \| Poškození středního nervu na horní končetině\| 2.7.1\| \\- středně těžké formy\| 50 - 100 2.7.2\| \\- těžké formy\| 101 - 150 \| Poškození loketního nebo vřetenního nervu na horní končetině\| 2.7.3\| \\- středně těžké formy\| 30 - 80 2.7.4\| \\- těžké formy\| 81 - 130 2.8\| Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními\| \| Poškození kloubů na horní končetině\| 2.8.1\| \\- středně těžké formy\| 50 - 125 2.8.2\| \\- těžké formy\| 126 - 200 2.8.3\| Aseptická nekróza zápěstních a záprstních kůstek na horní končetině\| 200 2.9\| Nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů nebo svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování \| Poškození šlach nebo šlachových pochev na horní končetině\| 2.9.1\| \\- středně těžké formy\| 50 - 125 2.9.2\| \\- těžké formy\| 126 - 200 2.9.3\| Poškození úponu šlach na jeden epikondyl pažní kosti\| 100 \| Poškození svalů na horní končetině\| 2.9.4\| \\- středně těžké formy\| 40 - 80 2.9.5\| \\- těžké formy\| 81 - 120 \| Poškození kloubů (artrózy) na horní končetině\| 2.9.6\| \\- středně těžké formy\| 50 - 125 2.9.7\| \\- těžké formy\| 126 - 200 \| Poškození kloubů (artrózy) na dolních končetinách\| 2.9.8\| \\- středně těžké formy\| 50 - 125 2.9.9\| \\- těžké formy\| 126 - 200 2.9.10\| Nemoci tíhových váčků z tlaku\| 100 2.9.11\| Poškození menisku\| 100 2.10\| Nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování nebo z tlaku, tahu nebo torze, s klinickými iritačními a zánikovými příznaky a s patologickým nálezem v EMG vyšetření, odpovídající nejméně středně těžké poruše \| Poškození loketního nebo vřetenního nervu na horní končetině\| 2.10.1\| \\- středně těžké formy\| 30 - 80 2.10.2\| \\- těžké formy\| 81 - 130 \| Poškození středního nervu na horní končetině\| 2.10.3\| \\- středně těžké formy\| 50 - 100 2.10.4\| \\- těžké formy\| 101 - 150 \| Poškození holenního nebo lýtkového nervu\| 2.10.5\| \\- středně těžké formy\| 30 - 90 2.10.6\| \\- těžké formy\| 91 - 150 2.11\| Chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací spojená s dočasnou pracovní neschopnostídočasnou pracovní neschopností pro tuto diagnózu o celkové době trvání alespoň 12 měsíců během posledních 3 let, jejichž závažnost byla vyhodnocena\| a) v klinickém neurologickém vyšetření při hodnocení 7 parametrů, kterými jsou palpační bolestivost v lumbálním segmentu, Thomayerův příznak, Lasěgueův příznak, alterace reflexů L2/4 nebo L5/S2, motorický deficit v příslušném myotomu, sensitivní deficit v příslušném dermatomu a EMG průkaz axonální leze v příslušném nervovém kořenu, a na základě tohoto vyšetření byla zjištěna abnormalita u osoby ve věku do 50 let alespoň ve 4 parametrech, ve věku od 50 do 60 let alespoň v 5 parametrech a nad 60 let věku alespoň v 6 parametrech, a současně\| b) v radiologickém vyšetření při hodnocení morfologických změn v segmentech L3/4, L4/5 a L5/S1, kdy v každém z těchto 3 segmentů se hodnotí 5 parametrů, kterými jsou snížení meziobratlové ploténky, protruze meziobratlové ploténky, Modicovy změny stupně II nebo III obratlových těl, posun obratlového těla a artróza meziobratlových kloubů, a na základě tohoto vyšetření byla zjištěna abnormalita u osoby ve věku do 50 let alespoň v 5 parametrech, ve věku od 50 do 60 let alespoň v 6 parametrech a nad 60 let věku alespoň v 7 parametrech z celkově 15 hodnocených parametrů\| 2.11.1\| středně těžké formy\| 200 - 400 2.11.2\| těžké formy\| 401 - 700 3.\| Kapitola III. Nemoci z povolání týkající se dýchacích cest a plic 3.1\| Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (silikózy a uhlokopské pneumokoniózy) 3.1.1\| a) s typickými rtg znaky prašných změn\| 100 - 300 3.1.2\| b) komplikované formy nebo ve spojení s aktivní tuberkulózou (mykobakteriózou)\| 300 - 600 3.1.3\| c) s přihlédnutím k dynamice vývoje\| 0 - 200 3.2\| Nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobené prachem azbestu \| a) Azbestóza\| 3.2.1\| \\- s lehkou poruchou ventilace plic\| 100 - 200 3.2.2\| \\- se středně těžkou poruchou ventilace plic\| 201 - 400 3.2.3\| \\- s těžkou poruchou ventilace plic\| 401 - 600 \| b) Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu\| 3.2.4\| \\- s lehkou poruchou ventilace plic\| 100 - 200 3.2.5\| \\- se středně těžkou poruchou ventilace plic\| 201 - 300 3.2.6\| \\- s těžkou poruchou ventilace plic\| 301 - 400 3.2.7\| c) Mezoteliom\| 800 - 1000 3.2.8\| d) Rakovina plic, rakovina hrtanu nebo rakovina vaječníků spojená s azbestózou nebo hyalinózou pleury\| 800 - 1000 3.3\| Pneumokonióza způsobená prachem při výrobě a zpracování tvrdokovů\| 3.3.1\| \\- s lehkou poruchou ventilace plic\| 100 - 200 3.3.2\| \\- se středně těžkou poruchou ventilace plic\| 201 - 400 3.3.3\| \\- s těžkou poruchou ventilace plic\| 401 - 600 3.4\| Pneumokonióza ze svařování\| 100 - 200 3.5\| Nemoci dýchacích cest a plic způsobené vdechováním kobaltu, cínu, barya, grafitu, hliníku, berylia, antimonu nebo oxidu titaničitého\| 3.5.1\| \\- s lehkou poruchou ventilace plic\| 100 - 200 3.5.2\| \\- se středně těžkou poruchou ventilace plic\| 201 - 400 3.5.3\| \\- s těžkou poruchou ventilace plic\| 401 - 600 3.6\| Rakovina plic z radioaktivních látek\| 800 - 1000 3.7\| Rakovina dýchacích cest a plic způsobená koksárenskými plyny\| 800 - 1000 3.8\| Rakovina sliznice nosní nebo vedlejších dutin nosních\| 800 - 1000 3.9\| Exogenní alergická alveolitida\| 3.9.1\| \\- s lehkou poruchou ventilace plic\| 100 - 200 3.9.2\| \\- se středně těžkou poruchou ventilace plic\| 201 - 400 3.9.3\| \\- s těžkou poruchou ventilace plic\| 401 - 600 3.10\| Astma bronchiale a alergická onemocnění horních cest dýchacích \| Astma průduškové (bronchiale)\| 3.10.1\| \\- pouze s úlevovou léčbou, bez terapie inhalačními kortikosteroidy, s hodnotou FeNO v normě, s lehkou bronchiální hyperreaktivitou\| 100 - 200 3.10.2\| \\- při léčbě inhalačními kortikosteroidy a úlevovými léky a/nebo se středně těžkou až těžkou bronchiální hyperreaktivitou a/nebo při zvýšené hodnotě FeNO\| 201 - 600 \| Alergická rýma (rinitida)\| 3.10.3\| \\- bez poruchy nosní průchodnosti v klidu mimo kontakt s vyvolávající noxou, bez léčby topickými kortikosteroidy\| 50 - 100 3.10.4\| \\- při potřebě léčby a/nebo s oboustrannou poruchou nosní průchodnosti v klidu mimo kontakt s vyvolávající noxou\| 101 - 200 3.11\| Bronchopulmonální nemoci způsobené prachem bavlny, lnu, konopí, juty nebo sisalu\| 3.11.1\| \\- s lehkou poruchou ventilace plic\| 100 - 200 3.11.2\| \\- se středně těžkou poruchou ventilace plic\| 201 - 400 3.11.3\| \\- s těžkou poruchou ventilace plic\| 401 - 600 3.12\| Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého s typickými rtg znaky prašných změn nebo se všemi formami komplikované pneumokoniózy\| 800 - 1000 3.13\| Chronická obstrukční plicní nemoc s FEV1/FVC méně než 0,70 a FEV1 50% referenčních hodnot nebo méně (CHOPN stadium III)\| 3.13.1\| \\- FEV1/FVC 0,60 až 0,70\| 100 - 200 3.13.2\| \\- FEV1/FVC 0,40 až 0,60\| 201 - 400 3.13.3\| \\- FEV1/FVC nižší než 0,40\| 401 - 600 4.\| Kapitola IV. Nemoci z povolání kožní\| 4.1\| Nemoci kůže způsobené fyzikálními, chemickými nebo biologickými faktory\| 4.1.1\| \\- mírné formy, malý rozsah (několik ložisek)\| 30 - 200 4.1.2\| \\- mírné formy středního (celé ruce nebo předloktí) až velkého rozsahu (ruce a předloktí, ev. diseminace), nebo závažnější formy velké intenzity i menšího rozsahu\| 201 - 400 4.1.3\| \\- střední až velká intenzita velkého rozsahu (ruce a předloktí, diseminace) (při trvání nemoci do 3 měsíců se hodnotí v dolní polovině navrhovaného pásma, při trvání nemoci déle než 3 měsíce se hodnotí v horní polovině navrhovaného pásma)\| 401 - 600 5.\| Kapitola V. Nemoci z povolání přenosné a parazitární 5.1\| Nemoci přenosné z člověka na člověka a parazitární\| 5.1.1\| \\- onemocnění, která objektivně trvala kratší dobu než 1 měsíc nebo která nevyžadovala pracovní neschopnost\| 50 - 200 5.1.2\| \\- onemocnění, která objektivně trvala 1 až 2 měsíce, vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| 201 - 400 5.1.3\| \\- onemocnění, která objektivně trvala déle než 2 měsíce, - vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| 401 - 600 5.2\| Nemoci přenosné ze zvířat na člověka buď přímo, nebo prostřednictvím přenašečů\| 5.2.1\| \\- onemocnění, která objektivně trvala kratší dobu než 1 měsíc nebo která nevyžadovala pracovní neschopnost\| 50 - 200 5.2.2\| \\- onemocnění, která objektivně trvala 1 až 2 měsíce, vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| 201 - 400 5.2.3\| \\- onemocnění, která objektivně trvala déle než 2 měsíce, vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| 401 - 600 5.3\| Nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí\| 5.3.1\| \\- onemocnění, která objektivně trvala kratší dobu než 1 měsíc nebo která nevyžadovala pracovní neschopnost\| 50 - 200 5.3.2\| \\- onemocnění, která objektivně trvala 1 až 2 měsíce, vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| 201 - 400 5.3.3\| \\- onemocnění, která objektivně trvala déle než 2 měsíce, vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| 401 - 600 6.\| Kapitola VI. Nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli 6.1\| Těžká hyperkinetická dysfonie, uzlíky na hlasivkách, těžká nedomykavost hlasivek nebo těžká fonastenie, pokud jsou trvalé a znemožňují výkon povolání kladoucího zvýšené nároky na hlas\| 6.1.1\| \\- těžká hyperkinetická dysfonie\| 100 - 150 6.1.2\| \\- uzlíky na hlasivkách\| 150 - 200 6.1.3\| \\- těžká nedomykavost hlasivek\| 125 - 175 6.1.4\| \\- těžká fonastenie\| 100 - 150 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 277/2015 Sb. Počty bodů pro ohodnocení ztížení společenského uplatnění pro jednotlivá poškození zdraví způsobená pracovním úrazem Položka\| Poškození zdraví\| \| Počet bodů ---\|---\|---\|--- 1.\| Hlava 1.1\| Ztráta vlasů po skalpaci - úplná\| \| 800 1.2\| Ztráta vlasů po skalpaci - částečná podle rozsahu\| \| 250 - 500 1.3\| Kostní defekt v klenbě lební do 2 cm2\| \| 75 - 150 1.4\| Kostní defekt v klenbě lební v rozsahu 2- 10 cm2\| \| 210 - 420 1.5\| Kostní defekt v klenbě lební v rozsahu větším než 10 cm2\| \| 360 - 720 1.6\| Postkomoční syndrom\| \| 400 \| Následky poranění hlavy a neurotraumat v oblasti duševních poruch a poruch chování podle rozsahu a tíže následků (ověřené příslušným psychiatrickým pracovištěm) 1.7\| \\- lehké\| \| 800 1.8\| \\- středně těžké\| \| 2000 1.9\| \\- těžké\| \| 2600 1.10\| \\- zvlášť těžké\| \| 3000 1.11\| \\- úplné, ztráta všech duševních kompetencí\| \| 6000 \| Duševní poruchy po jiných těžkých poraněních kromě poranění hlavy a mozku nebo vážné duševní poruchy vzniklé působením otřesných zážitků nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a tísnivých situací podle rozsahu a tíže následků (ověřené příslušným psychiatrickým pracovištěm) 1.12\| \\- lehkého stupně\| \| 800 1.13\| \\- středně těžkého stupně\| \| 1200 1.14\| \\- těžkého stupně\| \| 1800 1.15\| \\- zvláště těžkého stupně\| \| 3000 1.16\| Poúrazová epilepsie podle druhu, závažnosti a frekvence záchvatů\| \| 500 - 1000 1.17\| Potíže po těžkých zraněních jiných částí těla bez bližšího objektivního nálezu (např. fantomové bolesti po amputacích)\| \| 420 1.18\| Traumatická porucha lícního nervu lehkého stupně\| \| 300 1.19\| Traumatická porucha lícního nervu těžkého stupně\| \| 1200 1.20\| Traumatické postižení trojklanného nervu\| \| 500 - 700 \| Poškození obličeje provázené funkčními poruchami (zúžení úst, omezení hybnosti dolní čelisti, defekty rtu) nebo deformující jizvy 1.21\| \\- lehkého stupně\| \| 400 1.22\| \\- středně těžkého stupně\| \| 800 1.23\| \\- těžkého stupně\| \| 1200 1.24\| Moková pištěl po poranění spodiny lební (likvorea)\| \| 600 1.25\| Ztráta chuti\| \| 1000 1.26\| Ztráta čichu\| \| 1000 1.27\| Ztráta hrotu nosu\| \| 500 1.28\| Ztráta nosu bez zúžení průduchů\| \| 900 1.29\| Ztráta nosu se zúžením průduchů\| \| 1100 1.30\| Deformace nosu\| \| 400 1.31\| Perforace nosní přepážky\| \| 160 2.\| Oko a zrak 2.1\| Stav po vynětí oka s ohledem na zrakovou ostrost druhého oka\| \| 1000 - 2000 \| Ztráta čočky u vidoucího oka 2.2\| \\- kompenzována artefakií\| \| 600 2.3\| \\- kompenzována kontaktní čočkou\| \| 800 2.4\| \\- kompenzována snesitelnou brýlovou korekcí\| \| 1000 2.5\| \\- nekompenzovatelná - podle výsledné zrakové ostrosti podle tabulky 1\| \| \| Traumatická porucha postavení očí 2.6\| \\- s dvojitým viděním svisle\| \| 1200 2.7\| \\- s dvojitým viděním vodorovně\| \| 800 2.8\| \\- s dvojitým viděním jen při určitém pohledu\| \| 400 2.9\| Poruchy zorného pole - podle tabulek 2. a 3.\| \| \| Porušení průchodnosti slzných cest\| \| 2.10\| \\- v oblasti horního víčka\| \| 100 2.11\| \\- v oblasti dolního víčka nebo níže\| \| 400 2.12\| Chybné postavení řas (trichiasa)\| \| 200 2.13\| Rozšíření a ochrnutí zornice vidoucího oka\| \| 200 \| Deformace zevního segmentu oka a jeho okolí 2.14\| Deformace očnice\| \| 360 2.15\| Deformace víček\| \| 340 2.16\| Deformita oka (mimo změn zornice)\| \| 320 2.17\| Traumatická porucha akomodace nepodmíněná ztrátou čočky\| \| 600 2.18\| Poúrazový lagoftalmus\| \| 420 2.19\| Ptóza horního víčka kryjící zornici\| \| 800 3.\| Ucho, sluch a vestibulární ústrojí 3.1\| Ztráta jednoho boltce\| \| 420 3.2\| Ztráta obou boltců\| \| 680 3.3\| Chronický hnisavý zánět středního ucha poúrazový\| \| 600 3.4\| Deformace boltce lehkého stupně\| \| 340 3.5\| Deformace boltce těžkého stupně\| \| 700 \| Nedoslýchavost jednostranná (včetně opěrkového syndromu - Whiplash) 3.6\| \\- lehčího až středně těžkého stupně\| \| 200 - 400 3.7\| \\- těžkého stupně\| \| 800 3.8\| \\- velmi těžkého stupně\| \| 1600 \| Nedoslýchavost oboustranná (včetně opěrkového syndromu - Whiplash) 3.9\| \\- středně těžkého stupně\| \| 800 3.10\| \\- těžkého stupně\| \| 1600 3.11\| \\- velmi těžkého stupně\| \| 3000 \| Hluchota\| \| 3.12\| \\- jednostranná praktická nebo úplná (včetně opěrkového syndromu - Whiplash)\| \| 2000 3.13\| \\- oboustranná praktická nebo úplná (včetně opěrkového syndromu - Whiplash)\| \| 4000 - 6000 3.14\| \\- ztráta sluchu druhého ucha do úrovně praktické nebo úplné hluchoty (včetně opěrkového syndromu - Whiplash)\| \| 4000 3.15\| Porucha labyrintu mimo nedoslýchavost a hluchotu, (včetně opěrkového syndromu - Whiplash)\| \| 1000 3.16\| Neurotizující tinitus (včetně opěrkového syndromu - Whiplash)\| \| 600 4.\| Chrup, jazyk, krk 4.1\| Ztráta jednoho zubu podle postavení a estetického dopadu (nehodnotí se dětské zuby ani náhrady)\| \| 40 4.2\| Ztráta více zubů podle postavení a estetického dopadu\| \| násobek 40 4.3\| Odlomení korunkové části jednoho zubu\| \| 30 4.4\| Odlomení korunkové části více zubů\| \| násobek 30 4.5\| Ztráta jazyka úplná\| \| 2000 4.6\| Stav po poranění jazyka s defektem tkáně nebo jizevnatými deformacemi\| \| 400 \| Poškození hlasu 4.7\| \\- částečná ztráta, podle kvality hlasu\| \| 800 - 1400 4.8\| \\- úplná ztráta (afonie)\| \| 3000 4.9\| \\- ztížení řeči následkem poškození artikulačního ústrojí (včetně jazyka) podle tíže poruchy\| \| 1000 - 2000 4.10\| Porucha řeči centrálního původu po úrazu (včetně opěrkového syndromu - Whiplash podle tíže poruchy )\| \| 2000 - 4000 \| Zúžení hrtanu 4.11\| \\- lehkého stupně\| \| 600 4.12\| \\- středně těžké\| \| 1200 4.13\| \\- těžké\| \| 2000 4.15\| Stav po tracheotomii s trvale zavedenou kanylou\| \| 1600 5.\| Hrudník, plíce, srdce, jícen, páteř a mícha \| Omezení hybnosti hrudníku a srůsty plic následkem poranění plic a stěny hrudní 5.1\| \\- lehké\| \| 300 5.2\| \\- středně těžké\| \| 600 5.3\| \\- těžké\| \| 1200 \| Jiné následky poranění plic s poškozením plicního parenchymu a plicních funkcí jednostranné podle rozsahu a tíže 5.4\| \\- lehké\| \| 600 5.5\| \\- středně těžké\| \| 800 5.6\| \\- těžké\| \| 1000 \| Jiné následky poranění plic s poškozením plicního parenchymu a plicních funkcí oboustranné, podle rozsahu a tíže 5.7\| \\- lehké\| \| 1000 5.8\| \\- středně těžké\| \| 2000 5.9\| \\- těžké\| \| 3000 \| Poruchy srdeční a cévní podle hemodynamické významnosti 5.10\| \\- lehké\| \| 400 5.11\| \\- středně těžké\| \| 1000 5.12\| \\- těžké\| \| 2000 5.13\| \\- zvlášť těžké poruchy na úrovni NYHA IV\| \| 3000 5.14\| Pištěl jícnu\| \| 600 5.15\| Zúžení jícnu podle tíže poruchy polykání\| \| 400 - 800 5.16\| Porucha polykání centrálního původu (včetně opěrkového syndromu - Whiplash)\| \| 1000 - 1200 \| Poúrazové omezení hybnosti páteře 5.17\| \\- lehké\| \| 200 5.18\| \\- lehké s příznaky kořenového dráždění\| \| 400 5.19\| \\- středně těžké\| \| 300 5.20\| \\- středně těžké s příznaky kořenového dráždění\| \| 600 5.21\| \\- těžkého stupně\| \| 400 5.22\| \\- těžkého stupně s příznaky kořenového dráždění\| \| 800 5.23\| Poúrazová paraparéza\| \| 1200 5.24\| Poúrazová kvadruparéza podle tíže\| \| 2000 - 3000 5.25\| Poúrazová paraplegie\| \| 5600 5.26\| Poúrazová kvadruplegie\| \| 6000 5.27\| Poúrazová hemiparéza podle tíže\| \| 1000 - 1600 5.28\| Poúrazová hemiplegie\| \| 5200 5.29\| Poúrazová monoparéza podle tíže\| \| 300 - 600 5.30\| Poúrazová monoplegie\| \| 2800 6.\| Břicho, zažívací orgány, pánev 6.1\| Poškození břišní stěny provázené porušením břišního lisu\| \| 500 \| Porušení funkce zažívacích orgánů 6.2\| \\- lehké\| \| 400 6.3\| \\- středně těžké\| \| 700 6.4\| \\- těžké\| \| 1100 6.5\| Ztráta sleziny\| \| 600 6.6\| Sterkorální pištěl podle rozsahu sekrece\| \| 1000 - 1400 \| Nedomykavost řitních svěračů 6.7\| \\- částečná\| \| 1500 6.8\| \\- úplná\| \| 4000 6.9\| Trvalá stomie\| \| 3000 7.\| Močové a pohlavní orgány 7.1\| Ztráta jedné ledviny\| \| 1000 7.2\| Ztráta obou ledvin\| \| 4000 \| Porucha močení následkem poranění močových orgánů 7.3\| \\- lehkého stupně\| \| 300 7.4\| \\- středně těžkého stupně\| \| 600 7.5\| \\- těžká\| \| 1500 7.6\| \\- úplná\| \| 3000 7.7\| Pištěl močového měchýře nebo močové roury\| \| 1400 7.8\| Počasný zánět močových cest nebo ledvin\| \| 1000 7.9\| Druhotné onemocnění ledvin podle rozsahu poruchy ledvinných funkcí\| \| 500 - 1000 7.10\| Hydrokéla poúrazová\| \| 100 7.11\| Trvalá stomie\| \| 3000 7.12\| Ztráta jednoho varlete nebo ztráta jednoho vaječníku\| \| 400 \| Ztráta obou varlat (nebo jednoho při kryptorchizmu druhého nebo poškození jiného původu) nebo obou vaječníku (nebo jednoho při poškození druhého jiného původu) 7.13\| \\- do 49 let\| \| 2400 7.14\| \\- nad 49 let\| \| 1200 7.15\| Ztráta pyje nebo těžká deformace pyje nebo poúrazová deformace pochvy nebo zevních pohlavních orgánů ženy znemožňující pohlavní styk podle rozsahu následků\| \| 2000 - 2400 7.16\| Ztráta jednoho prsu u žen\| \| 1600 7.17\| Ztráta obou prsů u žen\| \| 2400 7.18\| Výhřez pochvy a dělohy poúrazový\| \| 800 7.19\| Porušení souvislosti pánevního prstence s poruchou statiky páteře a s poruchou funkce dolních končetin podle rozsahu následků\| \| 1200 - 1600 7.20\| Potrat v důsledku úrazu do nedokončeného 23. týdne gravidity\| \| 600 7.21\| Předčasný porod v důsledku úrazu od počátku 24. do dokončeného 36. týdne gravidity\| \| 1200 8.\| Horní končetina\| nedominantní\| dominantní 8.1\| Ztráta horní končetiny v ramenním kloubu, exartikulace\| 4000\| 4400 \| Ztráta horní končetiny mezi ramenním kloubem a loketním kloubem 8.2\| \\- s pahýlem nevhodným k protézování\| 3600\| 4000 8.3\| \\- s pahýlem vhodným k protézování\| 2400\| 2800 8.4\| Poškození ramene - úplná ztuhlost\| 1000\| 1200 \| Omezení pohyblivosti ramenního kloubu (i po poranění svalů paže) 8.5\| \\- lehkého stupně\| 300\| 400 8.6\| \\- středního stupně\| 500\| 600 8.7\| \\- těžkého stupně\| 700\| 800 8.9\| Pakloub kosti pažní\| 1100\| 1200 8.10\| Chronický zánět kostní dřeně pažní kosti\| 900\| 1000 8.11\| Habituální vykloubení ramene\| 800\| 900 \| Nenapravitelné vykloubení 8.12\| \\- sternoklavikulárního kloubu\| 600\| 600 8.13\| \\- akromioklavikulárního kloubu\| 1100\| 1200 \| Poškození loketního kloubu 8.14\| \\- úplná ztuhlost\| 900\| 1000 8.15\| \\- omezení pohyblivosti loketního kloubu těžkého stupně\| 600\| 700 8.16\| \\- středního stupně\| 500\| 600 8.17\| \\- lehkého stupně\| 400\| 500 \| Poškození kloubů radioulnárních 8.18\| \\- úplná ztuhlost\| 800\| 900 8.19\| \\- omezená supinace a pronace předloktí těžkého stupně\| 700\| 800 8.20\| \\- středního stupně\| 600\| 700 8.21\| \\- lehkého stupně\| 500\| 600 8.22\| Pakloub obou kostí předloktí\| 900\| 1000 8.23\| Pakloub vřetenní kosti\| 600\| 700 8.24\| Pakloub loketní kosti\| 250\| 600 8.25\| Chronický zánět kostní dřeně kostí předloktí\| 700\| 800 8.26\| Viklavý loketní kloub\| 900\| 1000 8.27\| Ztráta předloktí při zachovalém loketním kloubu\| 2400\| 2600 8.28\| Ztráta ruky v zápěstí\| 2200\| 2400 8.29\| Ztráta všech prstů ruky (včetně záprstních kostí)\| 2100\| 2200 8.30\| Ztráta dvou až čtyř prstů ruky s výjimkou palce\| 2000\| 2100 8.31\| Úplná ztuhlost zápěstí\| 700\| 800 8.32\| Pakloub člunkové kosti\| 300\| 400 \| Omezení pohyblivosti zápěstí 8.33\| \\- těžkého stupně až ztuhnutí\| 500\| 600 8.34\| \\- středního stupně\| 400\| 500 8.35\| \\- lehkého stupně\| 300\| 400 \| Ztráta palce 8.36\| \\- včetně záprstní kosti\| 1300\| 1400 8.37\| \\- obou článků\| 1100\| 1200 8.38\| \\- koncového článku\| 800\| 900 \| Ztuhlost mezičlánkového kloubu palce 8.39\| \\- úplná\| 700\| 800 8.40\| \\- základního kloubu palce\| 600\| 700 8.41\| \\- karpometakarpálního kloubu palce\| 800\| 900 8.42\| \\- všech kloubů palce\| 1100\| 1200 8.43\| Trvalé podvrtnutí po špatně zhojené Benettově zlomenině\| 200\| 300 \| Porucha úchopové funkce palce 8.44\| \\- těžkého stupně\| 900\| 1000 8.45\| \\- středního stupně\| 700\| 800 8.46\| \\- lehkého stupně\| 500\| 600 \| Ztráta ukazováčku 8.47\| \\- se záprstní kostí\| 900\| 1000 8.48\| \\- všech tří článků\| 700\| 800 8.49\| \\- dvou článků\| 500\| 600 8.50\| \\- koncového článku\| 300\| 400 \| Úplná ztuhlost ukazováku 8.51\| \\- všech tří kloubů\| 600\| 700 8.52\| \\- dvou kloubů\| 400\| 500 8.53\| -jednoho kloubu\| 200\| 300 \| Porucha úchopové funkce ukazováku 8.54\| \\- těžkého stupně\| 700\| 800 8.55\| \\- středního stupně\| 500\| 600 8.56\| \\- lehkého stupně\| 300\| 400 \| Ztráta prstu (III, IV., nebo V.) 8.57\| \\- se záprstní kostí\| 500\| 600 8.58\| \\- všech tří článků\| 400\| 500 8.59\| \\- dvou článků\| 300\| 400 8.60\| \\- jednoho článku\| 200\| 300 \| Úplná ztuhlost prstu (III., IV. nebo V.) 8.61\| \\- všech tří kloubů\| 300\| 400 8.62\| \\- dvou kloubů\| 100\| 200 8.63\| Porucha úchopové funkce prstu (III. IV. nebo V.)\| 100\| 100 8.64\| Obrna pažního nervu (axilárního) podle tíže\| 400 - 800\| 500 - 1000 8.65\| Obrna vřetenního nervu podle tíže\| 600 - 1200\| 700 - 1400 8.66\| Obrna středního nervu podle tíže\| 500 - 1000\| 600 - 1200 8.67\| Obrna loketního nervu (obdobně nervus musculocutaneus) podle tíže\| 500 - 1000\| 600 - 1200 8.68\| Obrna celé pleteně pažní podle tíže\| 1400 - 2400\| 1400 - 2800 9.\| Dolní končetina \| Ztráta jedné dolní končetiny v kyčelním kloubu nebo mezi kyčelním a kolenním kloubem 9.1\| \\- s pahýlem nevhodným k protézování\| \| 4000 9.2\| \\- s pahýlem vhodným k protézování\| \| 2800 9.3\| Pakloub stehenní kosti v krčku nebo v diafýze\| \| 2400 9.4\| Chronický zánět kostní dřeně stehenní kosti\| \| 1400 \| Zkrácení jedné dolní končetiny 9.5\| \\- o 2- 4 cm\| \| 200 9.6\| \\- o 4- 6 cm\| \| 600 9.7\| \\- o 6 a více cm\| \| 1000 9.8\| Deformity stehenní kosti\| \| 800 \| Omezení pohyblivosti kyčelního kloubu 9.9\| \\- úplná ztuhlost\| \| 2000 9.10\| \\- omezení pohyblivosti těžkého stupně\| \| 1600 9.11\| \\- středního stupně\| \| 1200 9.12\| \\- lehkého stupně\| \| 800 \| Omezení pohyblivosti kolenního kloubu 9.13\| \\- úplná ztuhlost\| \| 1600 9.14\| \\- omezení pohyblivosti těžkého stupně\| \| 1600 9.15\| \\- středního stupně\| \| 1200 9.16\| \\- lehkého stupně\| \| 800 \| Nestabilita (viklavost) kolenního kloubu 9.17\| \\- těžkého stupně (nutnost podpůrné fixace při běžné zátěži)\| \| 1000 9.18\| \\- středně těžkého stupně (nutnost podpůrné fixace při těžké zátěži)\| \| 500 9.19\| \\- lehkého stupně (neovlivňuje významně běžný život)\| \| 200 9.20\| Značné vbočení nebo vybočení kolenního kloubu po zlomeninách\| \| 1400 9.21\| Trvalé následky po poranění měkkého kolena\| \| 1400 \| Ztráta dolní končetiny v bérci se zachovalým kolenem 9.22\| \\- s pahýlem nevhodným k protézování\| \| 2600 9.23\| \\- s pahýlem vhodným k protézování\| \| 2000 \| Ztráta dolní končetiny v bérci se ztuhlým kolenem 9.24\| \\- s pahýlem nevhodným k protézování\| \| 2800 9.25\| \\- s pahýlem vhodným k protézování\| \| 2200 9.26\| Pakloub kosti holenní nebo obou kostí bérce\| \| 2000 9.27\| Chronický zánět kostní dřeně kostí bérce\| \| 1000 9.28\| Poúrazové deformity kostí bérce\| \| 1400 9.29\| Ztráta nohy v hlezenném kloubu\| \| 2000 9.30\| Ztráta chodidla v Chopartově kloubu\| \| 1800 9.31\| Ztráta chodidla v Lisfrancově kloubu\| \| 1400 \| Úplná ztuhlost v hlezenném kloubu 9.32\| \\- v příznivém postavení\| \| 1200 9.33\| \\- v nepříznivém postavení\| \| 1600 9.34\| Omezení pohyblivosti hlezenného kloubu\| \| 9.35\| \\- těžkého stupně\| \| 1600 9.36\| \\- středního stupně\| \| 1200 9.37\| \\- lehkého stupně\| \| 800 9.38\| Úplná ztráta pronace a supinace nohy\| \| 1000 \| Omezení pronace a supinace nohy 9.39\| \\- těžkého stupně\| \| 600 9.40\| \\- středního stupně\| \| 400 9.41\| \\- lehkého stupně\| \| 200 9.42\| Nestabilita (viklavost) hlezenného kloubu\| \| 800 9.43\| Plochá noha nebo vbočená noha a jiné poúrazové deformity nohy a hlezna\| \| 800 9.44\| Chronický zánět kostní dřeně kostí nohy\| \| 600 \| Ztráta prstů nohy 9.45\| \\- všech prstů\| \| 1400 9.46\| \\- obou článků palce včetně záprstní kosti\| \| 1400 9.47\| \\- obou článků palce\| \| 1200 9.48\| \\- koncového článku palce\| \| 400 9.49\| \\- malíku\| \| 300 9.50\| \\- II, III. nebo IV. prstu\| \| 200 9.51\| Úplná ztuhlost palce nohy\| \| 400 9.52\| Omezení pohyblivosti palce nohy\| \| 200 \| Trvalé poúrazové omezení krevního oběhu či lymfatického systému dolní končetiny\| 9.53\| \\- lehkého stupně\| \| 600 9.54\| \\- středně těžkého stupně\| \| 800 9.55\| \\- těžkého stupně\| \| 1200 9.56\| Poúrazová atrofie svalstva dolní končetiny\| \| 400 9.57\| Obrna sedacího nervu podle tíže\| \| 900 - 1800 9.58\| Obrna stehenního nervu podle tíže\| \| 900 - 1800 9.59\| Obrna holenního nervu podle tíže\| \| 500 - 1000 9.60\| Obrna lýtkového nervu podle tíže\| \| 700 - 1400 10.\| Jizevnaté deformace po popáleninovém traumatu a jiných úrazech 10.1\| Rozsáhlé plošné jizvy (minimální rozsah jizvy 10 cm2)\| \| 200 - 800 10.2\| Hypertrofické jizvy (i nerozsáhlé) obličeje, krku, rukou nebo nohou (viditelné partie těla)\| \| 200 - 800 10.3\| Keloidní jizvy (s tendencí k růstu a recidivující)\| \| 200 - 800 10.4\| Karcinom kůže v jizvě po poranění (Ulcus Marjolin)\| \| 1800 11.\| Následná postižení orgánů (například po popáleninovém traumatu, sepsi, Crush syndromu, polékové intoxikaci apod.) \| Toxické poškození jater (subchronická hepatitis) nebo ledvin podle rozsahu a tíže procesu 11.1\| \\- lehkého stupně\| \| 1200 11.2\| \\- středně těžkého stupně\| \| 2400 11.3\| \\- těžkého stupně\| \| 4000 11.4\| Chronický atrofický zánět sliznice nosní\| \| 400 \| Obstrukční postižení dýchacích cest po inhalačním traumatu podle rozsahu a tíže procesu 11.5\| \\- lehkého stupně\| \| 1200 11.6\| \\- středně těžkého stupně\| \| 2400 11.7\| \\- těžkého stupně\| \| 4000 12.\| Heterotopická osifikace po popáleninovém traumatu 12.1\| Omezení pohyblivosti po popáleninovém traumatu\| hodnocení jako v klasifikacích podle odpovídajících položek v části 8. Horní končetina a části 9. Dolní končetina 1. Tabulka k položce 2.5 - hodnocení zrakové ostrosti se snesitelnou korekcí Zraková ostrost\| 6/6\| 6/9\| 6/12\| 6/18\| 6/24\| 6/30\| 6/36\| 6/60\| 3/60\| 1/60\| 0 ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 6/6\| 0\| 120\| 240\| 440\| 660\| 880\| 1100\| 1300\| 1500\| 1700\| 2000 6/9\| 120\| 240\| 440\| 660\| 880\| 1100\| 1300\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200 6/12\| 240\| 440\| 660\| 880\| 1100\| 1300\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600 6/18\| 440\| 660\| 880\| 1100\| 1300\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600\| 3100 6/24\| 660\| 880\| 1100\| 1300\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600\| 3100\| 3600 6/30\| 880\| 1100\| 1300\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600\| 3100\| 3600\| 4100 6/36\| 1100\| 1300\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600\| 3100\| 3600\| 4100\| 4600 6/60\| 1300\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600\| 3100\| 3600\| 4100\| 4600\| 5000 3/60\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600\| 3100\| 3600\| 4100\| 4600\| 5000\| 5400 1/60\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600\| 3100\| 3600\| 4100\| 4600\| 5000\| 5400\| 5700 0\| 2000\| 2200\| 2600\| 3100\| 3600\| 4100\| 4600\| 5000\| 5400\| 5700\| 6000 2. Tabulka k položce 2.9 - koncentrické zúžení zorného pole \| POSTIŽENÍ ---\|--- Stupeň zúžení (stupně)\| jednoho oka\| obou očí zhruba stejně\| jediného vidoucího oka 60\| 300\| 600\| 2000 50\| 500\| 1400\| 2500 40\| 700\| 2200\| 2900 30\| 1000\| 3000\| 3700 20\| 1400\| 4000\| 4500 10\| 1700\| 5000\| 5300 5\| 1900\| 5600\| 5600 Centrální skotomy se hodnotí podle výsledné zrakové ostrosti 3. Tabulka k položce 2.9 - nekoncentrické zúžení zorného pole HEMIANOPSIE\| BODY ---\|--- homonymní levostranná\| 2000 homonymní pravostranná\| 2400 binasální\| 600 bitemporální\| 3000 oboustranná horní\| 600 oboustranná dolní\| 2000 nasální jednostranná\| 300 temporální jednostranná\| 1200 horní jednostranná\| 300 dolní jednostranná\| 800 nasální kvadrantová horní\| 200 nasální kvadrantová dolní\| 300 temporální kvadrantová horní\| 300 temporální kvadrantová dolní\| 600 Příloha č. 4 k vyhlášce č. 277/2015 Sb. Počty bodů pro ohodnocení ztížení společenského uplatnění pro jednotlivá poškození zdraví způsobená nemocí z povolání Položka\| Poškození zdraví\| Počet bodů ---\|---\|--- 1.\| Kapitola I seznamu nemocí z povolání: Nemoci z povolání způsobené chemickými látkami\| \| Nemoc z chemických látek podle položky 1 – 58 nařízení vlády 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Počet bodů se navrhuje podle závažnosti poškození orgánů nebo systémů, které jsou danou chemickou látkou postiženy \| Nervový systém \| Toxické poškození centrálního nervového systému (Zejména difúzní toxické encefalopatie s organicky podmíněnými psychickými poruchami, případně s extrapyramidovým parkinsonským syndromem) 1.1\| \\- lehké poruchy\| 1200 1.2\| \\- středně těžké poruchy\| 2400 1.3\| \\- těžké poruchy\| 4000 1.4\| \\- zvláště těžké poruchy\| 6000 \| Toxické poškození periferního nervového systému (Zejména toxické polyneuropatie ev. ve spojení s rysy myelopatickými, polyradikulo-patickými či myopatickými) 1.5\| \\- lehké poruchy\| 1200 1.6\| \\- středně těžké poruchy\| 2400 1.7\| \\- těžké poruchy\| 4000 \| Játra \| Toxická poškození 1.8\| \\- jaterní poškození s minimální poruchou funkcí\| 800 1.9\| \\- lehké poruchy\| 1600 1.10\| \\- středně těžké poruchy\| 3000 1.11\| \\- těžké poruchy\| 4000 1.12\| \\- stavy se závažným portálním městnáním, opakované krvácivé stavy, ascites, známky encefalopatie, stavy po portokavální anastomóze\| 6000 \| Nádory jater 1.13\| \\- po stabilizaci stavu\| 4000 1.14\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| Ledviny \| Toxické poškození 1.15\| \\- postižení ledvin bez funkčního omezení s patologickým nálezem v moči lehkého stupně (diskrétní proteinurie, mikroskopické hematurie)\| 800 1.16\| \\- postižení ledvin s omezením funkce lehkého stupně\| 1200 1.17\| \\- středně těžkého stupně\| 2400 1.18\| \\- těžkého stupně\| 4000 1.19\| \\- úplné selhání ledvin (nutnost hemodialýzy)\| 6000 \| Nádory ledvin 1.20\| \\- po stabilizaci stavu\| 4000 1.21\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| Kardiovaskulární systém 1.22\| \\- poškození lehkého stupně\| 1200 1.23\| \\- poškození středně těžkého stupně\| 2400 1.24\| \\- poškození těžkého stupně\| 4000 1.25\| \\- zvlášť těžká poškození vedoucí k srdečnímu selhávání na úrovni NYHA IV\| 6000 \| \| Krev \| Toxické poškození \| Panmyelopatie 1.26\| \\- mírné s trombocytopenií a s mírnými klinickými projevy\| 1200 1.27\| \\- středně těžká s trombocytopenií a se středně těžce vyjádřenými klinickými projevy\| 2400 1.28\| \\- těžká panmyelopatie s těžkou trombocytopenií a se závažnými klinickými projevy (trombocyty pod 20.000/ul, granulocyty pod 1000/ul)\| 4000 1.29\| \\- tento stav s přechodem do leukemie\| 6000 \| Anemie (různé formy) 1.30\| \\- lehká anemie s mírnými klinickými projevy (předčasná unavitelnost)\| 1200 1.31\| \\- středně těžká anemie\| 2400 1.32\| \\- těžká anemie se závažnými klinickými projevy (Hb pod 10 g/dl), opakovaná potřeba transfuzí, podstatné snížení výkonnosti\| 4000 1.33\| \\- progredující, neléčitelné formy anemie s těžkými klinickými projevy\| 4500 \| Leukemie 1.34\| \\- chronické leukemie s nepatrnými laboratorními a klinickými projevy nebo v remisi\| 1600 1.35\| \\- s mírnými laboratorními a klinickými projevy\| 3000 1.36\| \\- s výraznými laboratorními a klinickými projevy,\| 4000 1.37\| \\- progredující, nevyléčitelné formy\| 6000 \| \| Následky toxického poškození horních cest dýchacích dráždivými plyny, parami a dýmy 1.38\| Perforace nosní přepážky\| 160 1.39\| Úplná ztráta čichu a tím ovlivnění chuti k jídlu\| 1000 \| Následky toxického poškození dolních cest dýchacích a plic dráždivými 1.40\| Poškození s poruchou funkcí plicních lehkého stupně\| 1200 1.41\| \\- středně těžkého stupně\| 2400 1.42\| \\- těžkého stupně\| 4000 1.43\| \\- zvlášť těžká poškození vedoucí k pravostrannému srdečnímu selhávání na úrovni NYHA IV\| 6000 \| \| Nádory dýchacích cest \| Rakovina sliznice nosní, vedlejších dutin nosních nebo hrtanu 1.44\| \\- po stabilizaci stavu\| 4000 1.45\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| Rakovina plic 1.46\| \\- po stabilizaci stavu\| 4000 1.47\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| Nádory ledvin a močového měchýře 1.48\| \\- po odstranění nádoru v časném stadiu\| 2000 1.49\| \\- v pozdním stadiu\| 4000 1.50\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| Nádory prostaty 1.51\| Po odstranění nádoru v časném stadiu\| 2000 1.52\| \\- v pozdním stadiu\| 4000 1.53\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| Nádory kůže 1.54\| Po odstranění nádoru (nádorů) při stabilizovaném stavu\| 1600 1.55\| Metastazující formy nádoru se závažnou prognózou\| 6000 \| Další nádory z chemických látek 1.56\| Po odstranění nádoru (nádorů) po stabilizaci stavu podle závažnost stavu a projevů\| 2000 – 4000 1.57\| Metastazující formy nádoru se závažnou prognózou\| 6000 \| 2.\| Kapitola II. Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory 2.1\| Nemoc způsobená ionizujícím zářením, útlum krvetvorby \| Panmyelopatie 2.1.1\| \\- mírná s trombocytopenií s mírnými klinickými projevy\| 1200 2.1.2\| \\- středně těžká s těžkou trombocytopenií se středně těžce vyjádřenými klinickými projevy\| 2400 2.1.3\| \\- těžká s těžkou trombocytopenií se závažnými klinickými projevy (trombocyty pod 20.000/ul, granulocyty pod 1000/ul)\| 4000 2.1.4\| \\- stav s přechodem do leukemie\| 6000 \| Leukemie 2.1.5\| \\- chronické leukemie s nepatrnými laboratorními a klinickými projevy nebo v remisi\| 1600 2.1.6\| \\- s mírnými laboratorními a klinickými projevy\| 2400 2.1.7\| \\- s výraznými laboratorními a klinickými projevy,\| 4000 2.1.8\| \\- progredující formy, nevyléčitelné\| 6000 \| Rakovina kůže 2.1.9\| \\- po odstranění nádoru (nádorů) po stabilizaci stavu podle rozsahu a závažnosti\| 1000 – 2000 2.1.10\| \\- metastazující formy se závažnou prognózou\| 6000 2.1.11\| Zákal čočky způsobený ionizujícím zařízením\| 1200 2.1.12\| Výsledné stavy po nadměrném ozáření spojené se systémovými nebo lokalizovanými příznaky\| 1200 – 2400 \| Zhoubné nádory vzniklé v důsledku vnitřní kontaminace 2.1.13\| \\- po stabilizaci stavu\| 4000 2.1.14\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| 2.2\| Nemoc způsobená elektromagnetickým zářením 2.2.1\| Zákal čočky způsobený elektromagnetickým zářením\| 1200 \| 2.3\| Zákal čočky způsobený tepelným zářením 2.3.1\| Zákal čočky způsobený tepelným zářením\| 1200 \| 2.4\| Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem 2.4.1\| Základ 1600 bodů a za každých 5 % celkové ztráty sluchu podle Fowlera nad limit přidat 200 bodů\| 1600 – 4000 2.4.2\| Tinitus\| 600 \| 2.5\| Nemoc způsobená přetlakem a podtlakem okolního prostředí 2.5.1\| Následky cévních mozkových příhod se hodnotí analogicky s následky poškození CNS způsobené chemickými látkami a následky poškození kloubů analogicky s poškozením kloubů z vibrací nebo dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování, následky poškození plic analogicky například s toxickým poškozením plic.\| 400 – 5800 \| 2.6.\| Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními 2.6.1\| Vazospastické stadium na nedominantní ruce\| 400 2.6.2\| Vazospastické stadium na dominantní ruce\| 500 2.6.3\| Vazoparalytické stadium na nedominantní ruce\| 700 2.6.4\| Vazoparalytické stadium na dominantní ruce\| 800 \| 2.7\| Nemoci periferních nervů horních končetin charakteru ischemických a úžinových neuropatií při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními. \| Ischemické poškození nervu středního, nervu loketního nebo obou nervů, s klinickými iritačními a zánikovými příznaky a patologickým nálezem v EMG vyšetření, odpovídajícími nejméně středně těžké poruše. \| Poškození nervů horních končetin charakteru úžinového syndromu s klinickými iritačními a zánikovými příznaky a s patologickým nálezem v EMG vyšetření, odpovídající nejméně středně těžké poruše 2.7.1\| Poškození loketního nervu na nedominantní ruce\| 500 2.7.2\| Poškození loketního nervu na dominantní ruce\| 700 2.7.3\| Poškození středního nervu na nedominantní ruce\| 500 2.7.4\| Poškození středního nervu na dominantní ruce\| 700 \| 2.8\| Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními. Aseptické nekrózy zápěstních nebo záprstních kůstek nebo izolovaná artróza kloubů ručních, zápěstních nebo loketních, spojené se závažnou poruchou funkce vedoucí k výraznému omezení pracovní schopnosti 2.8.1\| Aseptické nekrózy zápěstních nebo záprstních kůstek na nedominantní HK\| 300 2.8.2\| Aseptické nekrózy zápěstních nebo záprstních kůstek na dominantní HK\| 400 2.8.3\| Artróza loketního kloubu na nedominantní HK\| 700 2.8.4\| Artróza loketního kloubu na dominantní HK\| 900 2.8.5\| Artróza ručních nebo zápěstních kloubů na nedominantní HK\| 400 2.8.6\| artróza ručních nebo zápěstních kloubů na dominantní HK\| 500 \| \| 2.9\| Nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků, úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování. Objektivními vyšetřovacími metodami potvrzené vleklé formy nemoci vedoucí k výraznému omezení pracovní schopnosti\| 2.9.1\| Poškození šlach nebo šlachových pochev na nedominantní HK\| 400 2.9.2\| Poškození šlach nebo šlachových pochev na dominantní HK\| 600 2.9.3\| Poškození úponů šlach najeden epikondyl kosti pažní nedominantní HK\| 400 2.9.4\| Poškození úponů šlach najeden epikondyl kosti pažní dominantní HK\| 500 2.9.5\| Poškození svalů na nedominantní HK\| 400 2.9.6\| Poškození svalů na dominantní HK\| 600 2.9.7\| Artróza loketního kloubu na nedominantní HK\| 700 2.9.8\| Artróza loketního kloubu na dominantní HK\| 900 2.9.9\| Artróza ručních nebo zápěstních kloubů na nedominantní HK\| 400 2.9.10\| Artróza ručních nebo zápěstních kloubů na dominantní HK\| 500 2.9.11\| Artróza ramenního kloubu na nedominantní HK\| 900 2.9.12\| Artróza ramenního kloubu na dominantní HK\| 1000 2.9.13\| Pes transversoplanus a halux valgus\| 1200 2.9.14\| Artróza hlezenného kloubu\| 1200 2.9.15\| Nemoci tíhových váčků\| 1000 2.9.16\| Poškození menisku\| 3000 \| 2.10\| Nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování nebo z tlaku, tahu nebo torze, s klinickými iritačními a zánikovými příznaky a s patologickým nálezem v EMG vyšetření, odpovídající nejméně středně těžké poruše 2.10.1\| Poškození loketního nervu na nedominantní HK\| 500 2.10.2\| Poškození loketního nervu na dominantní HK\| 700 2.10.3\| Poškození u středního nervu na nedominantní HK\| 500 2.10.4\| Poškození středního nervu na dominantní HK\| 700 2.10.5\| Poškození vřetenního nervu na nedominantní HK\| 500 2.10.6\| Poškození vřetenního nervu na dominantní HK\| 700 2.10.7\| Poškození holenního nebo lýtkového nervu\| 700 \| 2.11\| Chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací spojená s dočasnou pracovní neschopností pro tuto diagnózu o celkové době trvání alespoň 12 měsíců během posledních 3 let, jejichž závažnost byla vyhodnocena \| a) v klinickém neurologickém vyšetření při hodnocení 7 parametrů, kterými jsou palpační bolestivost v lumbálním segmentu, Thomayerův příznak, Lasěgueův příznak, alterace reflexů L2/4 nebo L5/S2, motorický deficit v příslušném myotomu, sensitivní deficit v příslušném dermatomu a EMG průkaz axonální leze v příslušném nervovém kořenu, a na základě tohoto vyšetření byla zjištěna abnormalita u osoby ve věku do 50 let alespoň ve 4 parametrech, ve věku od 50 do 60 let alespoň v 5 parametrech a nad 60 let věku alespoň v 6 parametrech, a současně \| b) v radiologickém vyšetření při hodnocení morfologických změn v segmentech L3/4, L4/5 a L5/S1, kdy v každém z těchto 3 segmentů se hodnotí 5 parametrů, kterými jsou snížení meziobratlové ploténky, protruze meziobratlové ploténky, Modicovy změny stupně II nebo III obratlových těl, posun obratlového těla a artróza meziobratlových kloubů, a na základě tohoto vyšetření byla zjištěna abnormalita u osoby ve věku do 50 let alespoň v 5 parametrech, ve věku od 50 do 60 let alespoň v 6 parametrech a nad 60 let věku alespoň v 7 parametrech z celkově 15 hodnocených parametrů 2.11.1\| středně těžké formy\| 1500 2.11.2\| těžké formy\| 2000 - 3500 \| 3.\| Kapitola III. Nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice 3.1\| Pneumokoniózy způsobené prachem a obsahem volného krystalického oxidu křemičitého: silikóza, silikotuberkulóza, pneumokonióza uhlokopů ve spojení s tuberkulózou a) s typickými rtg znaky prašných změn od četnosti znaků p3, q2, r2 a výše a všechny formy komplikované pneumokoniózy (A, B, C) podle klasifikace Mezinárodní organizace práce b) ve spojení s aktivní tuberkulózou (mykobakteriózou), rtg znaky prašných změn od četností p1, q1, r1 a výše podle klasifikace Mezinárodní organizace práce c) s přihlédnutím k dynamice vývoje, rtg znaky prašných změn od četnosti p2, q1, r1 a výše podle klasifikace Mezinárodní organizace práce 3.1.1\| Silikóza plic a pneumokonióza uhlokopů v iniciálním stadiu (hodnoceno s přihlédnutím k dynamice vývoje\| 1200 3.1.2\| Silikóza plic prostá nebo pneumokonióza uhlokopů prostá bez poruchy nebo s lehkou poruchou funkcí plicních\| 2000 3.1.3\| Silikóza plic prostá nebo pneumokonióza uhlokopů prostá se středně těžkou poruchou funkcí nebo silikóza plic komplikovaná či pneumokonióza uhlokopů komplikovaná s lehkou poruchou funkcí plicních\| 4000 3.1.4\| Silikóza plic prostá nebo pneumokonióza uhlokopů prostá s těžkou poruchou funkcí\| 5000 3.1.5\| Silikóza plic komplikovaná či pneumokonióza uhlokopů komplikovaná se středně těžkou poruchou funkcí plicních\| 5000 3.1.6\| Silikóza plic prostá nebo pneumokonióza uhlokopů prostá s těžkou poruchou funkcí plicních vedoucí k pravostrannému srdečnímu selhávání\| 6000 3.1.7\| Silikóza plic nebo pneumokonióza uhlokopů ve spojení s aktivní tuberkulózou (mykobakteriózou)\| 6000 \| 3.2\| Nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobené prachem z azbestu a) azbestóza, rtg znaky prašných změn od četnosti znaků s2, t2, u2 a výše podle klasifikace Mezinárodní organizace práce b) hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu c) mezoteliom d) rakovina plic, rakovina hrtanu nebo vaječníků spojená s azbestózou nebo hyalinózou pleury 3.2.1\| Azbestóza plic nebo hyalinóza pleury s lehkou poruchou funkcí plicních\| 2000 3.2.2\| Azbestóza plic nebo hyalinóza pleury se středně těžkou poruchou funkcí plicních\| 4000 3.2.3\| Azbestóza plic nebo hyalinóza pleury s těžkou poruchou funkcí plicních\| 5000 3.2.4\| Azbestóza plic nebo hyalinóza pleury s těžkou poruchou funkcí plicních vedoucí k pravostrannému srdečnímu selhávání\| 6000 \| Mezoteliom 3.2.5\| \\- po stabilizaci stavu\| 4000 3.2.6\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| Rakovina plic, hrtanu nebo vaječníků spojená s azbestózou nebo hyalinózou pleury\| 3.2.7\| \\- po stabilizaci stavu\| 4000 3.2.8\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| \| 3.3\| Pneumokonióza způsobená prachem při výrobě a zpracování tvrdokovů\| 3.3.1\| Pneumokonióza z tvrdokovů\| 3.3.2\| \\- s lehkou poruchou funkcí plicních\| 2000 3.3.3\| \\- se středně těžkou poruchou\| 4000 3.3.4\| \\- s těžkou poruchou\| 5000 3.3.5\| \\- s těžkou poruchou funkcí plicních vedoucí k pravostrannému srdečnímu selhávání\| 6000 \| 3.4\| Pneumokonióza ze svařování, rtg znaky prašných změn od četnosti znaků p3, q2, r2 a výše podle klasifikace Mezinárodní organizace práce 3.4.1\| Pneumokonióza ze svařování bez poruchy plicních funkcí nebo s mírnou poruchou\| 1600 3.4.2\| Výraznější forma pneumokoniózy ze svařování se středně těžkou poruchou plicních funkcí\| 3000 \| \| 3.5\| Nemoci dýchacích cest a plic způsobené vdechováním kobaltu, cínu, barya, grafitu, hliníku, berylia, antimonu nebo oxidu titaničitého (Podle povahy nemoci navrhovat počet bodů analogicky s některou z běžnějších nosologických jednotek uvedených v příloze č. 4.)\| 3.5.1\| \\- s lehkou poruchou plicních funkcí\| 2000 3.5.2\| \\- se středně těžkou poruchou plicních funkcí\| 2400 3.5.3\| \\- s těžkou poruchou plicních funkcí\| 4000 3.5.4\| \\- se zvlášť těžkou poruchou plicních funkcí vedoucí k pravostrannému srdečnímu selhávání na úrovni NYHA IV\| 6000 \| 3.6\| Rakovina plic z radioaktivních látek 3.6.1\| Po stabilizaci stavu\| 4000 3.6.2\| Nevyléčitelné formy\| 6000 \| 3.7\| Rakovina dýchacích cest a plic způsobená koksárenskými plyny 3.7.1\| Po stabilizaci stavu\| 4000 3.7.2\| Nevyléčitelné formy\| 6000 \| 3.8\| Rakovina sliznice nosní nebo vedlejších dutin nosních 3.8.1\| Po stabilizaci stavu\| 4000 3.8.2\| Nevyléčitelné formy\| 6000 \| 3.9\| Exogenní alergická alveolitida 3.9.1\| \\- s mírnou poruchou funkcí plicních\| 2000 3.9.2\| \\- se středně těžkou poruchou\| 4000 3.9.3\| \\- s těžkou poruchou\| 5000 3.9.4\| \\- s těžkou poruchou funkcí plicních vedoucí k pravostrannému srdečnímu selhávání na úrovni NYHA IV\| 6000 \| 3.10\| Astma bronchiale a alergická onemocnění horních cest dýchacích \| Astma průduškové (bronchiale) podle stupně závažnosti - stupeň se zjišťuje na základě příznaků, objektivních vyšetřovacích metod a zhodnocení efektu užívané terapie 3.10.1\| \\- astma bronchiale lehkého stupně onemocnění nevyžaduje léčbu kortikosteroidy\| 1800 3.10.2\| \\- astma bronchiale středně těžkého stupně vyžaduje léčbu topickými kortikosteroidy, popřípadě úlevovými inhalačními léky.\| 3200 3.10.3\| \\- astma bronchiale těžkého stupně onemocnění těžce omezuje aktivitu a vyžaduje terapii topickými, popřípadě perorálními kortikosteroidy, popřípadě další protizánětlivou terapii, společně s úlevovou léčbou\| 5000 3.10.4\| \\- astma bronchiale tak těžkého stupně, že způsobuje pravostranné srdeční selhávání na úrovni NYHA IV\| 6000 3.10.5\| \\- alergická rýma (rinitida) podle stupně závažnosti stupeň se zjišťuje na základě příznaků, objektivních vyšetřovacích metod a zhodnocení efektu užívané terapie\| 800 – 1000 \| \| 3.11\| Bronchopulmonální nemoc způsobená prachem bavlny, lnu, konopí, juty nebo sisalu\| 3.11.1\| \\- s lehkou poruchou plicních funkcí\| 2000 3.11.2\| \\- se středně těžkou poruchou plicních funkcí\| 2400 3.11.3\| \\- s těžkou poruchou plicních funkcí\| 4000 3.11.4\| \\- se zvlášť těžkou poruchou plicních funkcí vedoucí k pravostrannému srdečnímu selhávání na úrovni NYHA IV\| 6000 \| 3.12\| Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého s typickými rtg znaky prašných změn nebo se všemi formami komplikované pneumokoniózy 3.12.1\| Po stabilizaci stavu\| 4000 3.12.2\| Nevyléčitelné formy\| 6000 \| 3.13\| Chronická obstrukční plicní nemoc 3.13.1\| \\- s FEV1/FVC méně než 0,70 a FEV1 50% referenčních hodnot nebo méně (CHOPN stadium III)\| 4000 3.13.2\| \\- s FEV1/FVC méně než 0,70 a FEV1 méně než 30% referenčních hodnot, chronické respirační selhávání (CHOPN stadium IV)\| 6000 Kapitola IV. Nemoci z povolání kožní 4.1\| Nemoci kůže způsobené fyzikálními, chemickými nebo biologickými faktory\| 4.1.1\| Ohraničené projevy (predilekční místa), stabilizované formy, řídké exacerbace\| 500 – 900 4.1.2\| Výrazné projevy s častými exacerbacemi nebo v generalizované stabilizované formě\| 1000 – 2000 4.1.3\| Rozsáhlé, dlouhodobě aktivní formy vzdorující léčbě s podstatným snížením celkové výkonnosti\| 2200 – 3400 4.1.4\| Formy se zvlášť nepříznivým průběhem, trvale silně aktivní\| 4000 \| \| \| Nádory kůže\| 4.1.5\| Po odstranění nádoru (nádorů) bez známek recidivy po stabilizaci stavu\| 1600 4.1.6\| Metastazující formy nádoru se závažnou prognózou\| 6000 Kapitola V. Nemoci z povolání přenosné a parazitární 5.1\| Nemoci přenosné a parazitární\| 5.1.1\| Vleklé formy nemocí nebo stavy pro proběhlých nemocech s trvalými následky se hodnotí podle poškození funkce napadených orgánů nebo systémů a vlivu na celkový zdravotní stav\| 5.1.2\| Lehké formy nemoci nebo její následky s omezením funkce mírného stupně s mírným omezením celkové výkonnosti\| 1000 – 1400 5.1.3\| Středně těžké formy nemoci nebo středně těžké následky nemoci s poruchou funkce středně těžkého stupně nebo chronické formy pomalu progredující s výrazným omezením celkové výkonnosti\| 2400 – 3400 5.1.4\| Těžké formy nemoci se závažnými trvalými poruchami funkce orgánů nebo systémů vedoucí k trvalému, závažnému omezení výkonnosti nebo vleklé, trvale silně aktivní onemocnění vzdorující léčbě\| 4000 5.1.5\| Zvlášť těžké formy se selháváním orgánů\| 6000 5.2\| Nemoci přenosné ze zvířat na člověka buď přímo nebo prostřednictvím přenašečů\| 5.2.1\| Vleklé formy nemocí nebo stavy pro proběhlých nemocech s trvalými následky se hodnotí podle poškození funkce napadených orgánů nebo systémů a vlivu na celkový zdravotní stav\| 5.2.2\| Lehké formy nemoci nebo její následky s omezením funkce mírného stupně s mírným omezením celkové výkonnosti\| 1000 – 1400 5.2.3\| Středně těžké formy nemoci nebo středně těžké následky nemoci s poruchou funkce středně těžkého stupně nebo chronické formy pomalu progredující s výrazným omezením celkové výkonnosti\| 2400 – 3400 5.2.4\| Těžké formy nemoci se závažnými trvalými poruchami funkce orgánů nebo systémů vedoucí k trvalému, závažnému omezení výkonnosti nebo vleklé, trvale silně aktivní onemocnění vzdorující léčbě\| 4000 5.2.5\| Zvlášť těžké formy se selháváním orgánů\| 6000 5.3\| Nemoci přenosné a parazitární získané v zahraničí\| 5.3.1\| Vleklé formy nemocí nebo stavy pro proběhlých nemocech s trvalými následky se hodnotí podle poškození funkce napadených orgánů nebo systémů a vlivu na celkový zdravotní stav\| 5.3.2\| Lehké formy nemoci nebo její následky s omezením funkce mírného stupně s mírným omezením celkové výkonnosti\| 1000 – 1400 5.3.3\| Středně těžké formy nemoci nebo středně těžké následky nemoci s poruchou funkce středně těžkého stupně nebo chronické formy pomalu progredující s výrazným omezením celkové výkonnosti\| 2400 – 3400 5.3.4\| Těžké formy nemoci se závažnými trvalými poruchami funkce orgánů nebo systémů vedoucí k trvalému, závažnému omezení výkonnosti nebo vleklé, trvale silně aktivní onemocnění vzdorující léčbě\| 4000 5.3.5\| Zvlášť těžké formy se selháváním orgánů\| 6000 \| \| 5.4\| Virová hepatitida\| 5.4.1\| Posthepatální únavový a dyspeptický syndrom\| 800 5.4.2\| Perzistující chronická hepatitida\| 1600 5.4.3\| Chronická aktivní hepatitida\| 3000 5.4.4\| Cirhóza jaterní kompenzovaná\| 4000 5.4.5\| Cirhóza jaterní dekompenzovaná, stavy se závažným portálním městnáním, s krvácivými projevy, se známkami encefalopatie, stavy po portokavální anastomóze\| 6000 5.4.6\| Cirhóza jaterní s rakovinou jater\| 6000 \| 6\\. Kapitola VI. Nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli\| 6.1\| Těžká hyperkinetická dysfonie, uzlíky na hlasivkách, těžká nedomykavost hlasivek a těžká fonastenie, pokud jsou trvalé a znemožňují výkon povolání kladoucího zvýšené nároky na hlas\| 6.1.1\| Uzlíky na hlasivkách\| 1200 6.1.2\| Nedomykavost, dysfonie, fonastenie\| 2000 2) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 61 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb. 4) Zákon č. 373/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 236/2013 Sb.
Nařízení vlády č. 276/2015 Sb.	Nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Nařízení vlády o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání Vyhlášeno 26. 10. 2015, datum účinnosti 26. 10. 2015, částka 113/2015 * Bolest a ztížení společenského uplatnění a náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění * § 1 - (1) Bolestí se pro účely tohoto nařízení rozumí tělesné a duševní strádání způsobené * § 2 - (1) Bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech. Počty bodů pro ohodnocení * § 3 - (1) Hodnota bodu činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztíž * § 4 - (1) U poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, které není uvedeno v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, se bodové ohodnocení bolesti určí podle počtu bodů poškození zdraví uvedeného v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, které je s ní * Způsob bodového ohodnocení bolesti pro určení výše náhrady za bolest * § 5 - (1) Bodové ohodnocení bolesti se provádí v době, kdy je zdravotní stav ustálený. Určení bodového ohodnocení bolesti musí být přiměřené povaze, rozsahu a tíži poškození zdraví způsobeného pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, průběhu a náročnosti léčení * § 6 - (1) Bodové ohodnocení bolesti jednotlivých poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se zvýší, jestliže v příčinné souvislosti s poškozením zdraví došlo * § 7 - Způsob bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění pro určení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění * Lékařský posudek * § 8 - (1) Lékařský posudek o ohodnocení bolesti nebo lékařský posudek o ztížení společenského uplatnění, jde-li o * § 9 - V lékařském posudku o ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění vedle náležitostí stanovených právním předpisem upravujícím obsah a náležitosti zdravotnické dokumentace2) se vždy uvede * § 10 - Přechodné ustanovení * § 11 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 276/2015 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 276/2015 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 276/2015 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2023 (451/2022 Sb.) 276 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. října 2015 o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání Vláda nařizuje podle § 271c odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 205/2015 Sb.: Bolest a ztížení společenského uplatnění a náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění § 1 (1) BolestíBolestí se pro účely tohoto nařízení rozumí tělesné a duševní strádání způsobené a) poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů obvykle doprovázejících poškození zdraví, a b) léčením a odstraňováním následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. (2) Ztížením společenského uplatněníZtížením společenského uplatnění se pro účely tohoto nařízení rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví (dále jen „trvalé poškození zdraví“) pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb. § 2 (1) BolestBolest a ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech. Počty bodů pro ohodnocení a) bolestibolesti pro jednotlivá poškození zdraví způsobená 1. pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení a 2. nemocí z povolání jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení, b) ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění v oblasti životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb způsobené 1. pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení a 2. nemocí z povolání jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto nařízení. (2) Bodové ohodnocení bolestibolesti se uvede v lékařském posudku o ohodnocení bolestibolesti a bodové ohodnocení ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění se uvede v lékařském posudku o ohodnocení ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění. § 3 (1) Hodnota bodu činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolestibolesti a ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění. (2) Náhrada za bolestbolest a ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění se stanoví tak, že bodové ohodnocení bolestibolesti nebo ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění se násobí hodnotou bodu v korunách českých. § 4 (1) U poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, které není uvedeno v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, se bodové ohodnocení bolestibolesti určí podle počtu bodů poškození zdraví uvedeného v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, které je s ním povahou, rozsahem, tíží a dopadem na bolestbolest nejvíce srovnatelné. (2) U poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, které není uvedeno v příloze č. 3 nebo 4 k tomuto nařízení, se bodové ohodnocení ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění určí podle počtu bodů poškození zdraví uvedeného v příloze č. 3 nebo 4 k tomuto nařízení, které je s ním povahou, rozsahem, prognózou poškození zdraví, anatomickými a funkčními omezeními a jejich dopadem na uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb poškozeného a jeho další uplatnění v životě nejvíce srovnatelné. (3) Pokud pracovní úraz nebo nemoc z povolání způsobily více poškození zdraví, bolestbolest se hodnotí pro každé poškození zdraví zvlášť a bodové ohodnocení bolestibolesti jednotlivých poškození zdraví se sčítá. (4) Pokud pracovní úraz nebo nemoc z povolání způsobily více poškození zdraví, hodnotí se ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění pro každé poškození zdraví zvlášť a bodové ohodnocení jednotlivých poškození zdraví se sčítá. (5) Bodové ohodnocení ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění způsobeného pracovním úrazem nebo nemocí z povolání stanovené pro jednotlivá poškození zdraví se sníží, pokud před vznikem poškození zdraví již existovalo ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění způsobené změnami zdravotního stavu nesouvisejícími s poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to o 10 %, pokud předchozí změny byly lehkého rozsahu, o 20 %, pokud předchozí změny byly středního rozsahu, a o 30 %, pokud předchozí změny byly těžkého rozsahu. Způsob bodového ohodnocení bolesti pro určení výše náhrady za bolest § 5 (1) Bodové ohodnocení bolestibolesti se provádí v době, kdy je zdravotní stav ustálený. Určení bodového ohodnocení bolestibolesti musí být přiměřené povaze, rozsahu a tíži poškození zdraví způsobeného pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, průběhu a náročnosti léčení a odstraňování následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. (2) Pokud jsou počty bodů v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení uvedeny v rozmezí, určí se počet bodů bodového ohodnocení bolestibolesti u poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání s přihlédnutím k rozsahu a tíži poškození zdraví, průběhu a náročnosti léčení. (3) Počet bodů bodového ohodnocení bolestibolesti způsobené několikanásobným poškozením zdraví téhož orgánu nebo části těla nesmí za období do dosažení ustáleného zdravotního stavu převýšit počet bodů a) za anatomickou nebo funkční ztrátu orgánu nebo části těla, nebo b) za poškození zdraví příslušného orgánu nebo části těla s nejvyšším bodovým ohodnocením bolestibolesti. (4) Bodové ohodnocení bolestibolesti vzniklé v souvislosti s operací zlomenin kostí nebo operací u jiných systémů nebo orgánů se hodnotí jako otevřená rána podle položky přílohy č. 1 k tomuto nařízení. BolestBolest vzniklá v souvislosti s každou další operací se hodnotí jako nově vzniklá bolestbolest. (5) Bodové ohodnocení bolestibolesti způsobené drtivým poraněním, které vede do 24 hodin od pracovního úrazu ke ztrátě orgánu nebo části těla, se provádí jen jedenkrát, a to podle položky týkající se takového orgánu nebo části těla přílohy č. 1 k tomuto nařízení s nejvyšším počtem bodů. § 6 (1) Bodové ohodnocení bolestibolesti jednotlivých poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se zvýší, jestliže v příčinné souvislosti s poškozením zdraví došlo a) ke komplikacím, kterými se rozumí zejména infekce rány, zánět žil, trombóza, embolie, zánět plic a proleženina; s ohledem na rozsah a tíži komplikací se bodové ohodnocení při lehkých komplikacích zvýší nejvýše o 10 %, při středně těžkých komplikacích nejvýše o 30 % a při těžkých celkových komplikacích ohrožujících život nejvýše o 50 % bodového ohodnocení odpovídajícího poškození příslušného orgánu nebo orgánů anebo části těla nebo více částí těla, b) k náročnému způsobu léčení, kterým se rozumí zejména dlouhodobá umělá plicní ventilace, dlouhodobá peritoneální dialýza, opakované hemodialýzy a opakované převazy rozsáhlých popálenin; bodové ohodnocení se zvýší nejvýše o 50 % bodového ohodnocení odpovídajícího poškození zdraví příslušného orgánu nebo části těla. (2) Další bolestbolest vzniklá po ohodnocení bolestibolesti podle § 4, popřípadě podle odstavce 1, se hodnotí a odškodňuje jako nová bolestbolest. § 7 Způsob bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění pro určení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění (1) Bodové ohodnocení ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění se provádí zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy dalším léčením, popřípadě léčebně rehabilitační péčí, nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu. (2) Bodové ohodnocení ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění se určí se zřetelem k povaze, rozsahu, prognóze poškození zdraví, anatomickým a funkčním omezením a jejich dopadu na uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb poškozeného a jeho další uplatnění v životě. (3) Pokud bylo již dříve ohodnoceno ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění a poté nastalo zhoršení trvalých následků poškození zdraví, provede se nové ohodnocení ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění. (4) Při stanovení výše náhrady za ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění v případě podle odstavce 3 se z nově určeného bodového ohodnocení ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění odečte výše bodového ohodnocení dříve přiznaná prostým odečtem. Lékařský posudek § 8 (1) Lékařský posudek o ohodnocení bolestibolesti nebo lékařský posudek o ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění, jde-li o a) pracovní úraz, vydává 1. poskytovatel zdravotních služeb, který poškozenému poskytoval zdravotní služby v souvislosti s pracovním úrazem pouze v jednom oboru specializované způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti; posuzujícím lékařem je ošetřující lékař příslušné specializované způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti, 2. registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost (dále jen „registrující poskytovatel“), pokud poškozenému pro daný pracovní úraz poskytovalo zdravotní služby více poskytovatelů zdravotních služeb; posuzujícím lékařem je lékař v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, nebo 3. poskytovatel zdravotních služeb, který poskytoval poškozenému zdravotní služby naposledy, nemá-li poškozený registrujícího poskytovatele zdravotních služeb a pokud poškozenému pro daný pracovní úraz poskytovalo zdravotní služby více poskytovatelů zdravotních služeb; posuzujícím lékařem je ošetřující lékař příslušné specializované způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti, b) nemoc z povolání, vydává poskytovatel zdravotních služeb oprávněný k vydání lékařského posudku o uznání nemoci z povolání podle zákona upravujícího posudkovou péči1). (2) Při posuzování bolestibolesti nebo ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění poškozeného se vychází a) z lékařských zpráv a nálezů poskytovatelů zdravotních služeb, kteří se podíleli na léčení poškození zdraví a jeho následků, a b) pokud je to pro posouzení potřebné, 1. z výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené o poškozeném registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb, 2. z výsledku lékařské prohlídky provedené posuzujícím lékařem, nebo 3. z výsledků aktuálně provedených odborných vyšetření vyžádaných posuzujícím lékařem. § 9 V lékařském posudku o ohodnocení bolestibolesti nebo ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění vedle náležitostí stanovených právním předpisem upravujícím obsah a náležitosti zdravotnické dokumentace2) se vždy uvede a) datum, kdy došlo k pracovnímu úrazu, nebo datum, kdy byla nemoc z povolání zjištěna, a poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, jehož se hodnocení týká; v případě nemoci z povolání se uvede označení příslušné kapitoly a položky seznamu nemocí z povolání podle nařízení vlády stanovícím seznam nemocí z povolání3), b) ustanovení tohoto nařízení a položky příloh k tomuto nařízení, podle kterých bylo bodové ohodnocení provedeno, c) postup, kterým posuzující lékař dospěl k bodovému ohodnocení, d) bodové ohodnocení bolestibolesti nebo ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění, e) odůvodnění případného zvýšení bodového ohodnocení podle § 6 odst. 1. § 10 Přechodné ustanovení Byla-li bolestbolest nebo ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění způsobena přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a nebyl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vydán lékařský posudek k odškodnění bolestibolesti nebo ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolestbolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatněníztížení společenského uplatnění podle tohoto nařízení. § 11 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zdravotnictví: MUDr. Němeček, MBA, v. r Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Počty bodů pro ohodnocení bolesti pro jednotlivá poškození zdraví způsobená pracovním úrazem Položka\| Poškození zdraví\| Počet bodů ---\|---\|--- 1.\| Povrchní a hluboká poranění a kontuze\| 1.1\| Rána povrchní á 1 cm – kůže\| 2 1.2\| Rána povrchní á 1 cm – kůže + podkoží\| 3 1.3\| Rána hluboká á 1 cm (zasahující i hlubší měkké tkáně včetně svalstva, případně pronikající ke kosti)\| 5 1.4\| \\- při ráně pronikající do kloubu\| připočítat 10 bodů 1.5\| \\- při ráně pronikající do tělní dutiny\| připočítat 20 bodů 1.6\| Rána komplikovaná (tržnězhmožděná, kousnutí, střelná, kontaminovaná apod.) á 1 cm2\| 5 1.7\| Ztrátové poranění kůže v celé tloušťce, případně i s podkožím á 1 cm2\| 5 1.8\| Poranění sliznic do 10 cm2\| 4 za každých dalších 10 cm2 připočítat 2 body 1.9\| Rána hluboká či komplikovaná měkkých tkání obličeje, v okolí kloubů nebo genitálu á 1 cm\| 6 1.10\| Pohmoždění (kontuze) kůže, podkoží a svalu obličeje, v okolí kloubů nebo okolí genitálu (poškození kůže s podkožím a svalem) podle rozsahu a lokalizace postižené části\| za jedno pohmožděné místo 10 – 20 bodů 1.11\| Pohmoždění (kontuze) kůže, podkoží a svalu různých jiných částí těla podle rozsahu a lokalizace postižené části\| za jedno pohmožděné místo 5 – 20 bodů 1.12\| Decollement podle rozsahu (oddělení kůže s částí podkoží od fascie s ránou i bez rány do 100 cm2\| 20 1.13\| \\- nad 100 cm2\| 40 1.14\| Skalpace (odtržení kůže s vlasy od galey aponeuroticky) přesahující polovinu obvodu\| 80 1.15\| Oděrky povrchní i hluboké (do ztráty kůže) do 100 cm2\| 2 – 4 za každých dalších 100 cm2 připočítat 2 body u oděrek povrchových a 4 body u oděrek hlubokých 1.16\| Oděrky obličeje, genitálu, okolí končetinových kloubů do 10 cm2\| 3 za každých dalších 10 cm2 připočíst 3 body 2.\| Poranění hlavy\| 2.1\| Rána očního víčka a periokulární krajiny \\- s porušením okraje víčka a tarsální ploténky\| 30 2.2\| \\- s porušením slzných cest\| 40 2.3\| Drtivé poranění obličeje podle rozsahu poškození\| 400-600 2.4\| Drtivé poranění lebky podle rozsahu poškození\| 300-500 2.5\| Odtržení vlasové části v délce přesahující 1/2 obvodu\| 100 2.6\| Ztráta ucha - části\| 30 - 70 2.7\| \\- celého\| 100 2.8\| Ztráta nosu - části\| 40 – 80 2.9\| \\- celého\| 120 2.10\| Ztráta jazyka - části do poloviny\| 70 – 100 2.11\| \\- celého\| 150 2.12\| Poranění příušní slinné žlázy\| 70 2.13\| Poranění jiné slinné žlázy\| 60 2.14\| Ruptura ušního bubínku\| 80 2.15\| Poranění vnitřního ucha\| 100 \| \| 3.\| Zlomeniny a vymknutí na hlavě\| 3.1\| Zlomenina lebeční klenby - fissura\| 20 3.2\| \\- imprese\| 40 3.3\| \\- tříštivá bez posunu\| 70 3.4\| \\- s posunem\| 100 3.5\| Zlomenina lebeční spodiny\| 100 3.6\| \\- s liquorrheou\| 200 3.7\| Zlomenina nosních kostí bez posunu\| 20 3.8\| \\- s posunem\| 40 3.9\| Zlomenina spodiny očnice\| 40 3.10\| \\- s posunem, blow out\| 60 3.11\| Zlomeniny horní čelisti LeFort I. – III.\| 50 – 70 3.12\| Zlomenina procesus zygomaticus bez posunu\| 50 3.13\| \\- s posunem\| 60 3.14\| Ztráta zubu v přední části chrupu\| 20 3.15\| \\- v zadní části chrupu\| 15 3.16\| \\- ulomení části zubu\| 10 3.17\| Zlomenina dolní čelisti bez posunu\| 40 3.18\| \\- s posunem\| 60 3.19\| \\- tříštivá, etážová\| 120 3.20\| \\- kloubní výběžek -jeden\| 60 3.21\| \\- dva kloubní výběžky\| 80 3.22\| Zlomeniny jiných kostí lebky a obličeje (např. procesus alveolaris)\| 10 3.23\| Mnohočetné zlomeniny postihující kosti lebky a obličeje\| součet bodů příslušných položek z položek 3.1. až 3.22, nejvýše však 450 bodů 3.24\| Vymknutí čelisti - jednostranné\| 40 3.25\| \\- oboustranné\| 60 3.26\| Vymknutí chrupavky přepážky nosní\| 15 3.27\| Dislokace zubu (uvolnění)\| 15 3.28\| Podvrtnutí čelisti\| 10 \| \| 4.\| Poranění mozkových nervů\| uvedené hodnoty platí pro úplnou poruchu funkce, při částečné poruše se hodnotí polovičním počtem bodů 4.1\| Poranění zrakového nervu\| 150 4.2\| Poranění okohybného nervu\| 70 4.3\| Poranění kladkového nervu\| 40 4.4\| Poranění trojklaného nervu\| 80 4.5\| Poranění odtahovacího nervu\| 40 4.6\| Poranění lícního nervu\| 70 4.7\| Poranění sluchově rovnovážného nervu\| 80 – 100 4.8\| Poranění postranního smíšeného systému (podjazykového, bloudivého a přídatného nervu)\| 70 4.9\| Poranění jiných mozkových nervů (čichového, jazykověhltanového, bloudivého, přídatného a pojazykového)\| 30 \| \| 5.\| Poranění oka a očnice\| 5.1\| Poranění spojivky a abraze rohovky bez cizího tělesa\| 20 5.2\| Pohmoždění očního bulbu a tkání očnice\| 15 5.3\| \\- s krvácením do přední komory nebo sklivce\| 30 5.4\| \\- s porušením duhovky (iridorhexis, iridodialysis)\| 50 5.5\| \\- se změnou polohy nebo poraněním čočky\| 90 5.6\| \\- s odchlípením sítnice\| 100 5.7\| Roztržení oka s výhřezem nebo ztrátou nitrooční tkáně\| 150 5.8\| Roztržení oka bez výhřezu nebo ztráty nitrooční tkáně\| 120 5.9\| Pronikající rána očnice bez cizího tělesa\| 30 5.10\| Pronikající rána očnice s cizím tělesem\| 50 5.11\| Pronikající rána očního bulbu s cizím tělesem pronikajícím bělimou\| 65 5.12\| \\- pronikající rohovkou\| 80 5.13\| \\- komplikovaná poraněním čočky\| 100 5.14\| \\- pronikající krajinou řasnatého tělesa\| 110 5.15\| \\- komplikovaná odchlípením sítnice\| 150 5.16\| Pronikající rána očního bulbu bez cizího tělesa pronikající bělimou\| 40 5.17\| \\- pronikající rohovkou bez zasažení čočky\| 60 5.18\| \\- pronikající rohovkou s postižením čočky\| 90 5.19\| \\- pronikající krajinou řasnatého tělesa\| 80 5.20\| \\- komplikovaná odchlípením sítnice\| 120 5.21\| \\- komplikovaná výhřezem očních tkání\| 150 5.22\| Avulze - vytržení – oka\| 200 5.23\| Jiná poranění oka a očnice – ophtalmia photoelectrica\| 10 5.24\| Cizí tělísko zaseknuté do rohovky\| 15 5.25\| Popálení obou víček II. – III. stupně\| 30 5.26\| Popálení nebo poleptání epitelu rohovky\| 20 5.27\| Popálení stromatu rohovky ohněm nebo kyselinou\| 70 5.28\| Poleptání stromatu rohovky alkálií (vápno, čpavek)\| 100 5.29\| Poleptání rohovky vedoucí k její perforaci\| 150 5.30\| Poúrazový a sekundární glaukom\| 100 5.31\| Poúrazový vřed rohovky\| 130 5.32\| Poúrazová (pooperační) endophtalmitis\| 130 \| \| 6.\| Nitrolební poranění\| 6.1\| Otřes mozku lehký\| 20 6.2\| Otřes mozku těžký\| 60 6.3\| Otok (edém) mozku\| 120 6.4\| Difúzní axonální poranění mozku – lehké reverzibilní (GCS 15)\| 100 6.5\| Difúzní axonální poranění mozku – středně těžké (GCS 8-14)\| 200 6.6\| Difúzní axonální poranění mozku – těžké (GCS nižší než 8)\| 500 6.7\| Ložiskové poranění mozku (pohmoždění) podle rozsahu ložiska\| 150-180 6.8\| Epidurální krvácení\| 200 6.9\| Subdurální krvácení\| 180 6.10\| Subarachnoidální krvácení\| 150 6.11\| Jiná nitrolební poranění (např. krvácení do komor)\| 200 \| \| 7.\| Poranění krku\| 7.1\| Pronikající rána postihující hrtan\| 150 7.2\| Pohmoždění hrtanu\| 40 7.3\| Pronikající rána postihující průdušnici nebo tracheostomie\| 150 7.4\| Pohmoždění průdušnice\| 40 7.5\| Pronikající rána postihující štítnou žlázu\| 100 7.6\| Pohmoždění štítné žlázy\| 20 7.7\| Pronikající rána postihující hltan\| 150 7.8\| Pohmoždění hltanu\| 20 7.9\| Pronikající rána krční části jícnu\| 150 7.10\| Pohmoždění krční části jícnu\| 20 7.11\| Zlomenina jiných částí krku (jazylka, krční žebro)\| 80 7.12\| Zlomenina chrupavek hrtanu, krční trachey\| 300 7.13\| Poranění svalu a šlachy v úrovni krku\| 20 7.14\| Pohmoždění krajiny krční páteře těžšího stupně\| 35 7.15\| Poranění pažní pleteně podle rozsahu\| 200 – 300 7.16\| Poranění nervus laryngeus recurrens\| 40 7.17\| Poranění ostatních periferních nervů krku\| 30 7.18\| Poranění krčních sympatických nervů\| 60 \| Poranění krevních cév v úrovni krku\| 7\\. 19\| Poranění krční tepny společné, zevní, vnitřní\| 100 – 150 7.20\| Poranění vertebrální tepny\| 100 7.21\| Poranění zevní hrdelní žíly\| 25 7.22\| Poranění vnitřní hrdelní žíly\| 40 7.23\| Poranění jiných krevních cév v úrovni krku\| 20 7.24\| Mnohočetné poranění krevních cév v úrovni krku\| součet bodů příslušných položek z položek 7.19 až 7.23 nejvýše však 200 bodů \| Poranění krční páteře\| 7.25\| Zlomenina výběžku krčního obratle (trnový, příčný)\| 30 7.26\| Zlomeniny více než jednoho výběžku krčních obratlů (trnový, příčný)\| za každý další zlomený výběžek připočítat 10 bodů 7.27\| Zlomenina kloubního výběžku krčního obratle - jednoho\| 60 7.28\| Zlomenina kloubního výběžku krčního obratle - obou\| 120 7.29\| Zlomenina oblouku 1. nebo 2. krčního obratle bez posunu\| 90 7.30\| Zlomenina oblouku 1. nebo 2. krčního obratle s posunem\| 110 7.31\| Zlomenina oblouku 3. – 7. krčního obratle bez posunu\| 75 7.32\| Zlomenina zubu 2. obratle (epistrophei) bez posunu\| 150 7.33\| Zlomenina zubu 2. obratle (epistrophei) s posunem\| 250 7.34\| Zlomenina těla 1. krčního obratle bez posun\| 90 7.35\| Zlomenina těla 1. krčního obratle s posunem\| 125 7.36\| Zlomenina těla 2. krčního obratle bez posunu\| 100 7.37\| Zlomenina těla 2. krčního obratle s posunem\| 200 7.38\| Zlomenina těla krčního obratle C 3 – 7 bez posunu\| 50 7.39\| Zlomenina těla krčního obratle C 3 – 7 kompresivní se snížením těla obratle méně než o 1/3\| 110 7.40\| Zlomenina těla krčního obratle C 3 – 7 s posunem nebo se snížením těla o více než 1/3\| 150 7.41\| Mnohočetné zlomeniny obratlů krční páteře\| součet bodů příslušných položek z položek 7.25 až 7.40, nejvýše však 500 bodů 7.42\| Poškození krční meziobratlové ploténky bez herniace\| 75 7.43\| Poškození krční meziobratlové ploténky s herniací\| 100 7.44\| Vymknutí atlantookcipitální\| 180 7.45\| Vymknutí krčního obratle jednostranné bez zlomeniny\| 70 7.46\| \\- oboustranná luxace\| 150 7.47\| Podvrtnutí krční páteře\| 20 7.48\| Opěrkový syndrom – Whiplash poranění spojené alespoň s jedním z příznaků jako je tinitus, vertigo, hypacuze, dysfágie nebo dysfonie\| 40 – 70 7.49\| Otřes krční míchy\| 60 7.50\| Kontuze krční míchy\| 200 7.51\| Transverzální leze krční míchy nad C 3\| 800 7.52\| Transverzální leze krční míchy pod C 3\| 600 7.53\| Poranění nervového kořene krční míchy (2. – 4. kořen) podle rozsahu poškození a počtu poraněných kořenů\| 150 – 300 7.54\| Poranění nervového kořene krční míchy (5. – 7. kořen) podle rozsahu poškození a počtu poraněných kořenů\| 100 – 150 8.\| Poranění hrudníku\| 8.1\| Zhmoždění (kontuze) prsu ženy podle rozsahu\| 10 – 30 8.2\| Ztráta prsu u ženy částečná nebo úplná\| 50 - 100 8.3\| Ztráta prsu u muže částečná nebo úplná\| 30 – 80 8.4\| Zlomenina hrudní kosti bez posunu\| 40 8.5\| Zlomenina hrudní kosti s posunem\| 80 8.6\| Zlomenina žebra bez posunu\| 20 8.7\| Zlomenina žebra s posunem\| 25 8.8\| Mnohočetné zlomeniny žeber – na každé straně každé další žebro\| 10 8.9\| Sériová zlomenina žeber provázená respirační insuficiencí\| 200 8.10\| Poranění periferních nervů hrudníku podle rozsahu\| 30 – 50 8.11\| Poranění hrudních sympatických nervů\| 50 8.12\| Poranění hrudní aorty\| 200 – 300 8.13\| Poranění podklíčkové tepny\| 150 8.14\| Poranění horní duté žíly\| 200 – 300 8.15\| Poranění podklíčkové žíly\| 100 8.16\| Poranění plicních krevních cév\| 150 – 300 8.17\| Poranění mezižeberních krevních cév\| 40 8.18\| Mnohočetné poranění krevních cév hrudníku\| součet bodů příslušných položek z položek 8.12 až 8.17, nejvýše však 450 bodů 8.19\| Poranění ductus thoracicus\| 50 8.20\| Tupé poranění srdce bez arytmie,\| 125 8.21\| Tupé poranění srdce s arytmií\| 155 8.22\| Poranění srdce penetrující bez arytmie\| 220 8.23\| Poranění srdce penetrující s arytmií\| 250 8.24\| Poranění srdečních chlopní podle rozsahu\| 200 – 300 8.25\| Pneumotorax j ednostranný\| 75 8.26\| Pneumotorax oboustranný\| 150 8.27\| Hemotorax jednostranný\| 75 8.28\| Hemotorax oboustranný\| 150 8.29\| Tenzní pneumotorax\| 120 8.30\| Kontuze plic jednostranná podle rozsahu\| 50 – 100 8.31\| Kontuze plic oboustranná podle rozsahu\| 75 – 150 8.32\| Lacerace plic jednostranná\| 100 8.33\| Lacerace plic oboustranná\| 200 8.34\| Poranění průdušky\| 150 8.35\| Poranění hrudního jícnu\| 150 8.36\| Poranění bránice podle rozsahu\| 100 – 150 8.37\| Mnohočetná poranění nitrohrudních orgánů nebo drtivé poranění hrudníku\| součet bodů příslušných položek z položek 8.19 až 8.36, nejvýše však 450 bodů 8.38\| Poranění svalu a šlachy v úrovni hrudníku\| 30 \| Poranění hrudní páteře\| 8.39\| Zlomenina výběžku hrudního obratle (trnový, příčný)\| 30 8.40\| Zlomeniny více než jednoho výběžku hrudních obratlů (trnový, příčný)\| za každý další zlomený výběžek připočítat 10 bodů 8.41\| Zlomenina kloubního výběžku hrudního obratle - jednoho\| 60 8.42\| Zlomenina kloubního výběžku hrudního obratle - obou\| 100 8.43\| Zlomenina oblouku hrudního obratle bez posunu\| 75 8.44\| Zlomenina oblouku hrudního obratle s posunem\| 90 8.45\| Zlomenina těla hrudního obratle bez posunu\| 50 8.46\| Zlomenina těla hrudního obratle s posunem\| 100 8.47\| Zlomenina těla hrudního obratle tříštivá\| 150 8.48\| Zlomenina těla hrudního obratle kompresivní se snížením těla obratle - méně než o 1/3\| 110 8.49\| Zlomenina těla hrudního obratle posunem nebo snížením těla více než o 1/3\| 150 8.50\| Mnohočetné zlomeniny obratlů hrudní páteře\| součet bodů příslušných položek z položek 8.39 až 8.49, nejvýše však 250 bodů 8.51\| Poškození hrudní meziobratlové ploténky bez herniace\| 75 8.52\| Poškození hrudní meziobratlové ploténky s herniací\| 100 8.53\| Vymknutí hrudního obratle bez poškození míchy nebo jejích kořenů\| 150 8.54\| Podvrtnutí hrudní páteře\| 10 8.55\| Otřes hrudní míchy\| 50 8.56\| Otok hrudní míchy\| 100 8.57\| Kontuze hrudní míchy\| 150 8.58\| Transverzální leze hrudní míchy\| 400 8.59\| Poranění nervového kořene hrudní míchy podle rozsahu a tíže poškození\| 80 – 110 9.\| Poranění břicha, dolní části zad a pánve\| 9.1\| Zhmoždění zevních pohlavních orgánů\| 20 – 50 9.2\| Rána pyje\| 40 9.3\| Ztrátové poranění pyje\| 200 9.4\| Ztrátové poranění šourku a varlat\| 150 9.5\| Rána šourku a varlat\| 30 9.6\| Rána pochvy a vulvy\| 30 9.7\| Rozdrcení jednoho varlete\| 120 9.8\| Rozdrcení obou varlat\| 150 9.9\| Zlomenina kosti křížové bez posunu\| 90 9\\. 10\| Zlomenina kosti křížové s posunem\| 120 9\\. 11\| Zlomenina kostrče\| 50 9\\. 12\| Zlomenina kyčelní kosti bez posunu na jedné straně\| 90 9\\. 13\| Zlomenina kyčelní kosti bez posunu na obou stranách\| 140 9\\. 14\| Zlomenina kyčelní kosti s posunem, tříštivá na jedné straně\| 120 9\\. 15\| Zlomenina kyčelní kosti s posunem, tříštivá na obou stranách\| 200 9.16\| Zlomenina acetabula jednoduchá (neúplná, úplná bez posunu) na jedné straně\| 150 9.17\| Zlomenina acetabula jednoduchá (neúplná, úplná bez posunu) na obou stranách\| 270 9.18\| Zlomenina acetabula komplikovaná (s posunem)\| 200 9.19\| Zlomenina acetabula na obou stranách\| 400 9.20\| Zlomenina kosti stydké (jedno raménko) na jedné straně bez posunu\| 30 9.21\| Zlomenina kosti stydké (dvě raménka) na jedné straně bez posunu\| 50 9.22\| Zlomenina kosti stydké (jedno raménko) na jedné straně s posunem, tříštivá\| 40 9.23\| Zlomenina kosti stydké (dvě raménka) na jedné straně s posunem, tříštivá\| 70 9.24\| Vícečetné zlomeniny pánve\| součet bodů příslušných položek z položek 9.9 až 9.23, nejvýše však 500 bodů 9.25\| Poranění bederních, křížových a pánevních sympatických nervů\| 60 9.26\| Poranění periferních nervů břicha, dolní části zad a pánve\| 30 9.27\| Poranění jiných a neurčených nervů v úrovni břicha, dolní části zad a pánve\| 30 9.28\| Poranění břišní aorty\| 300 9.29\| Poranění dolní duté žíly\| 250 9.30\| Poranění jiné velké cévy v břiše nebo pánvi\| 170 9.31\| Poranění jiných krevních cév v úrovni břicha, dolní části zad a pánve\| 60 9.32\| Poranění svalu a šlachy v úrovni břicha, dolní části zad a pánve\| 30 9.33\| Mnohočetná poranění krevních cév v úrovni břicha, dolní části zad a pánve\| součet bodů příslušných položek z položek 9.28 až 9.32, nejvýše však 600 bodů \| Poranění bederní páteře\| 9.34\| Zlomenina výběžku bederního obratle (trnový, příčný)\| 30 9.35\| Zlomeniny více než jednoho výběžku bederních obratlů (trnový, příčný)\| za každý další zlomený výběžek připočítat 10 bodů 9.36\| Zlomenina kloubního výběžku bederního obratle - jednoho\| 60 9.37\| \\- obou\| 100 9.38\| Zlomenina oblouku bederního obratle bez posunu\| 75 9.39\| Zlomenina oblouku bederního obratle s posunem\| 100 9.40\| Zlomenina těla bederního obratle bez posunu\| 50 9.41\| Zlomenina bederního obratle kompresivní se snížením těla obratle - méně než o 1/3\| 110 9.42\| Zlomenina bederního obratle kompresivní se snížením těla obratle - více než o 1/3\| 150 9.43\| Mnohočetné zlomeniny bederních obratlů\| součet bodů příslušných položek z položek 9.34 až 9.42, nejvýše však 250 bodů 9.44\| Poškození bederní meziobratlové ploténky bez herniace\| 100 9.45\| Poškození bederní meziobratlové ploténky s herniací\| 150 9.46\| Vymknutí bederního obratle\| 150 9.47\| Podvrtnutí bederní páteře\| 20 9.48\| Otřes bederní míchy\| 50 9.49\| Kontuze bederní míchy\| 150 9.50\| Transverzální leze bederní míchy\| 400 9.51\| Poranění nervového kořene bederní míchy podle rozsahu a tíže poškození\| 100 9.52\| Poranění caudy equiny podle rozsahu\| 150 9.53\| Poranění lumbosakrální pleteně podle rozsahu\| 180 10.\| Poranění nitrobřišních a pánevních orgánů\| 10.1\| Kontuze sleziny, subkapsulární hematom\| 50 10.2\| Ruptura sleziny\| 120 10.3\| Lacerace sleziny\| 150 10.4\| Kontuze jater, subkapsulární hematom\| 50 10.5\| Ruptura jater nebo žlučníku\| 120 10.6\| \\- hluboká s poraněním žlučových cest\| 200 10.7\| Lacerace jater - jeden lalok\| 250 10.8\| \\- oba laloky\| 500 10.9\| Izolované poranění žlučových cest\| 200 10.10\| Kontuze slinivky břišní\| 80 10.11\| Poranění slinivky břišní bez poranění ductus pancreaticus\| 150 10.12\| Lacerace slinivky břišní\| 200 10.13\| Lacerace slinivky břišní s poraněním ductus pancreaticus\| 250 10.14\| Poranění žaludku – subserosní hematom\| 50 10.15\| Poranění žaludku – ruptura, perforace\| 100 10.16\| Poranění duodena – kontuze, subserosní hematom\| 50 10.17\| Poranění duodena – ruptura, perforace\| 150 10.18\| Poranění tenkého střeva – subserosní hematom\| 50 10.19\| Poranění tenkého střeva – ruptura, perforace\| 100 10.20\| Poranění tračníku – kontuze, subserosní hematom\| 50 10.21\| Poranění tračníku – ruptura\| 150 10.22\| Poranění konečníku (rána, ruptura, perforace) bez sfinkterů\| 100 10.23\| Poranění konečníku (rána, ruptura, perforace) se sfinktery\| 150 10.24\| Poranění jiných nitrobřišních orgánů\| 80 10.25\| Mnohočetná poranění nitrobřišních orgánů\| součet položek 10.24 bodů příslušných z položek 10.1 až nejvíce však 1000 10.26\| Kontuze ledviny (poúrazová hematurie s vyloučením jiných příčin)\| 100 10.27\| Ruptura parenchymu ledviny\| 150 10.28\| Lacerace ledviny nebo ztráta ledviny\| 200 10.29\| Poranění dutého systému ledviny\| 200 10.30\| Poranění močovodu\| 180 10.31\| Vícečetná poranění ledvin a močovodu\| součet bodů příslušných položek z položek 10.25 až 10.30, nejvýše však 300 bodů 10.32\| Poranění močového měchýře – kontuze, subserosní hematom, hematurie s vyloučením jiných příčin\| 50 10.33\| Poranění močového měchýře – ruptura, perforace\| 80 10.34\| Pohmoždění močové trubice – parciální ruptura\| 60 10.35\| \\- kompletní ruptura přední a střední části močové trubice\| 120 10.36\| \\- kompletní ruptura zadní části močové trubice\| 250 10.37\| Poranění adnex Jednoho nebo obou\| 60 – 80 10.38\| Ztráta vaječníku jednostranná\| 100 10.39\| Ztráta vaječníku oboustranná\| 130 10.40\| Kontuze dělohy\| 50 10.41\| Ruptura dělohy nebo její ztráta\| 100 – 150 10.42\| Kontuze nebo ruptura dělohy s následnou ztrátou plodu v době do 15. týdnetýdne těhotenství\| 150 10.43\| Kontuze nebo ruptura dělohy s následnou ztrátou plodu po 15. týdnutýdnu těhotenství\| 300 10.44\| Mnohočetná poranění pánevních orgánů,\| Součet bodů příslušných položek z položek 10.32 až 10.43, nevýše však 500 bodů 11.\| Poranění horní končetiny – v oblasti ramene a paže\| 11.1\| Zhmoždění ramene a paže\| 20 – 30 11.2\| Zlomenina klíční kosti bez – posunu\| 30 11.3\| \\- úplná, s dislokací, tříštivá\| 80 11.4\| Zlomenina těla lopatky\| 30 11.5\| \\- krčku lopatky\| 40 11.6\| Zlomenina glenoidu\| 90 11.7\| Zlomenina nadpažku nebo zobákovitého výběžku lopatky\| 60 11.8\| Zlomenina horního konce pažní kosti velkého hrbolu bez posunu\| 30 11.9\| \\- s posunem\| 60 11.10\| \\- tříštivá zlomenina hlavice pažní kosti\| 100 11.11\| Zlomenina krčku pažní kosti bez posunu\| 50 11.12\| \\- s posunem\| 90 11.13\| \\- luxační\| 120 11.14\| Vícečetné zlomeniny horního konce pažní kosti a krčku\| součet bodů příslušných položek z položek 11.8 až 11.13, nejvýše však 180 bodů 11.15\| Zlomenina diafýzy pažní kosti bez posunu\| 60 11.16\| \\- posunem\| 80 – 100 11.17\| \\- tříštivá\| 120 11.18\| Zlomenina dolního konce pažní kosti bez posunu\| 40 11.19\| \\- s posunem\| 80 11.20\| \\- nitrokloubní bez posunu\| 100 11.21\| \\- nitrokloubní s posunem, tříštivá\| 120 11.22\| Zlomenina vnitřního nebo zevního kondylu a epikondylu kosti pažní, izolovaná\| 50 11.23\| Mnohočetné zlomeniny klíční kosti, lopatky a pažní kosti\| 250 11.24\| Vymknutí ramenního kloubu\| 50 11.25\| Prokázané poranění labra glenoidu\| 20 11.26\| Vymknutí akromioklavikulárního kloubu – Tossy I\| 30 11.27\| Vymknutí akromioklavikulárního kloubu – Tossy II\| 40 11.28\| Vymknutí akromioklavikulárního kloubu – Tossy III\| 60 11.29\| Vymknutí sternoklavikulárního kloubu\| 30 11.30\| Podvrtnutí ramenního kloubu\| 20 11.31\| Podvrtnutí akromioklavikulárního kloubu\| 15 11.32\| Podvrtnutí sternoklavikulárního kloubu\| 10 11.33\| Poranění loketního nervu v úrovni paže\| 50 11.34\| Přerušení loketního nervu v úrovni paže\| 100 11.35\| Poranění středního nervu v úrovni paže\| 50 11.36\| Přerušení středního nervu v úrovni paže\| 100 11.37\| Poranění vřetenního nervu v úrovni paže\| 50 11.38\| Přerušení vřetenního nervu v úrovni paže\| 100 11.39\| Poranění ramenního nervu\| 40 11.40\| Přerušení ramenního nervu\| 80 11.41\| Poranění svalově kožního nervu\| 30 11.42\| Přerušení svalově kožního nervu\| 60 11.43\| Poranění kožního cítivého nervu v úrovni ramene a paže\| 10 11.44\| Přerušení cítivého nervu v úrovni ramene a paže\| 20 11.45\| Poranění jiných nervů v úrovni ramene a paže\| 10 11.46\| Poranění mnohočetných nervů v úrovni ramene a paže\| součet bodů příslušných položek z položek 11.33 až 11.45, nejvýše však 200 bodů 11.47\| Poranění velké tepny nebo hluboké žíly\| 60 za 1 cévu 11.48\| Poranění ostatních cév v úrovni ramene a paže\| 10 za 1 cévu 11.49\| Mnohočetná poranění krevních cév v úrovni ramene a paže\| součet bodů příslušných položek z položek 11.47 a 11.48, nejvýše však 100 bodů 11.50\| Poranění svalu nebo šlachy rotátorové manžety - natržení\| 50 11.51\| \\- úplné přerušení\| 80 11.52\| Poranění svalu a šlachy jiného svalu ramene a paže (dvojhlavý, trojhlavý) - natržení\| 40 11.53\| \\- úplné přerušení\| 50 11.54\| Drtivé poranění ramene (měkkých a tvrdých struktur)\| 150 11.55\| Drtivé poranění paže (měkkých a tvrdých struktur)\| 150 11.56\| Exartizace v ramenním kloubu\| 325 11.57\| Ztráta končetiny v úrovni mezi ramenem a loktem\| 275 12.\| Poranění horní končetiny v oblasti lokte a předloktí\| 12.1\| Zlomenina okovce loketní kosti bez posunu\| 50 12.2\| \\- s posunem, tříštivá\| 100 12.3\| Zlomenina korunového výběžku kosti loketní\| 30 12.4\| Zlomenina hlavičky vřetenní kosti bez posunu\| 40 12.5\| \\- částečné odlomení hlavičky kosti vřetenní s posunem\| 60 12.6\| \\- odlomení, roztříštěná hlavička kosti vřetenní\| 90 12.7\| Zlomenina diafýzy loketní kosti bez posunu\| 60 12.8\| \\- s posunem, tříštivá\| 80 12.9\| Zlomenina diafýzy vřetenní kosti bez posunu\| 60 12.10\| \\- s posunem, tříštivá\| 80 12.11\| Zlomenina diafýz obou kostí loketní i vřetenní\| 80 12.12\| \\- s posunem, tříštivá\| 100 12.13\| \\- Monteggiova luxační zlomenina předloktí\| 150 12.14\| Zlomenina dolního konce vřetenní kosti bez posunu\| 50 12.15\| \\- bez posunu nitrokloubní\| 60 12.16\| \\- s posunem, tříštivá\| 100 12.17\| \\- s posunem, tříštivá – nitrokloubní\| 120 12.18\| Zlomenina dolního konce loketní i vřetenní kosti bez posunu\| 50 12.19\| \\- úplná bez posunu úlomků – nitrokloubní\| 70 12.20\| \\- s posunem, tříštivá\| 90 12.21\| \\- s posunem, tříštivá – nitrokloubní\| 120 12.22\| Zlomenina bodcového výběžku ulny izolovaná\| 20 12.23\| Mnohočetné zlomeniny předloktí\| součet bodů příslušných položek z položek 12.1 až 12.22, nejvýše však 120 bodů 12.24\| Poranění svalů a šlach v úrovni předloktí – natažení\| 10 12\\. 25\| \\- natržení\| 15 12\\. 26\| \\- přetržení\| 20 12\\. 27\| Vymknutí lokte\| 60 12\\. 28\| Ruptura vřetenního (radiálního) kolaterálního vazu izolovaná\| 40 12\\. 29\| Ruptura loketního (ulnárního) kolaterálního vazu izolovaná\| 40 12\\. 30\| Podvrtnutí lokte\| 15 12\\. 31\| Bolestivá pronace\| 10 12\\. 32\| Poranění loketního nervu v úrovni předloktí\| 40 12\\. 33\| Přerušení loketního nervu v úrovni předloktí\| 80 12\\. 34\| Poranění středního nervu v úrovni předloktí\| 40 12\\. 35\| Přerušení středního nervu v úrovni předloktí\| 80 12\\. 36\| Poranění vřetenního nervu v úrovni předloktí\| 30 12\\. 37\| Přerušení vřetenního nervu v úrovni předloktí\| 90 12\\. 38\| Poranění kožního cítivého nervu v úrovni předloktí\| 10 12\\. 39\| Přerušení kožního cítivého nervu v úrovni předloktí\| 20 12\\. 40\| Poranění jiných nervů v úrovni předloktí\| 10 12\\. 41\| Mnohočetná poranění nervů v úrovni předloktí\| součet bodů příslušných položek z položek 12.32 až 12.40, nejvýše však 200 bodů 12\\. 42\| Poranění velké loketní tepny nebo hluboké žíly v úrovni lokte a předloktí\| 30 za 1 cévu 12\\. 43\| Poranění ostatních cév v úrovni lokte a předloktí\| 10 za 1 cévu 12\\. 44\| Mnohočetná poranění krevních cév v úrovni předloktí\| součet bodů příslušných položek z položek 12.42 až 12.43, nejvýše však 100 bodů 12\\. 45\| Drtivé poranění lokte (měkkých a tvrdých struktur)\| 150 12\\. 46\| Drtivé poranění předloktí (měkkých a tvrdých struktur)\| 100 12.47\| Ztráta končetiny v úrovni lokte a předloktí\| 250 13.\| Poranění horní končetiny – v úrovni zápěstí a ruky\| 13.1\| Zhmoždění jednoho prstu ruky bez poškození nehtového lůžka\| 5 13.2\| \\- s poškozením nehtového lůžka, ztráta nehtu\| 10 13.3\| Zlomenina kosti člunkové bez posunu\| 45 13.4\| \\- úplná s posunem\| 60 13.5\| \\- tříštivá\| 90 13.6\| Luxační zlomenina baze první kosti zápěstní (Bennettova)\| 80 13.7\| Zlomenina jedné záprstní kosti neúplná, abrupce\| 25 13.8\| \\- úplná bez posunu úlomků\| 30 13.9\| \\- úplná s posunem úlomků, tříštivá, nitrokloubní\| 70 13.10\| Zlomenina proximálního článku palce a základního nebo středního článku ukazováku bez posunu\| 25 13.11\| \\- s posunem\| 30 13.12\| \\- základního a středního článku jiného prstu bez posunu\| 20 13.13\| \\- s posunem\| 25 13.14\| Zlomenina distálního článku \\- palce a ukazováku – bez posunu\| 20 13.15\| \\- s posunem\| 25 13.16\| -jiného prstu bez posunu\| 15 13.17\| \\- s posunem\| 20 13.18\| Zlomeniny více článků jednoho prstu - palce a ukazováku bez posunu\| 30 13.19\| \\- s posunem\| 35 13.20\| \\- jiného prstu bez posunu\| 25 13.21\| \\- s posunem\| 30 13.22\| Zlomeniny více článků více prstů na jedné ruce bez posunu\| 45 13.23\| \\- s posunem\| 50 13.24\| Vymknutí zápěstí\| 50 13.25\| Vymknutí prstu (ruky) včetně mezičlánkových kloubů\| 20 13.26\| Ruptura vazů zápěstí a karpu\| 30 13.27\| Ruptura vazů prstu ruky a záprstních kloubů ruky\| 20 13.28\| Podvrtnutí zápěstí\| 15 13.29\| Podvrtnutí prstu ruky\| 5 13.30\| Poranění loketního nervu v úrovni zápěstí a ruky\| 30 13.31\| Přerušení loketního nervu v úrovni zápěstí a ruky\| 60 13.32\| Poranění středního nervu v úrovni ruky a zápěstí\| 30 13.33\| Přerušení středního nervu v úrovni ruky a zápěstí\| 60 13.34\| Poranění vřetenního nervu v úrovni zápěstí a ruky\| 10 13.35\| Přerušení vřetenního nervu v úrovni zápěstí a ruky\| 20 13.36\| Poranění prstního nervu palce ruky jednoho nebo obou\| 10 – 20 13.37\| Přerušení prstního nervu palce ruky jednoho nebo obou\| 20 – 30 13.38\| Poranění prstního nervu jiného prstu ruky jednoho nebo obou\| 5 – 10 13.39\| Přerušení prstního nervu jiného prstu ruky jednoho nebo obou\| 10 – 20 13.40\| Poranění loketní tepny v úrovni zápěstí a ruky\| 30 13.41\| Poranění vřetenní tepny v úrovni zápěstí a ruky\| 10 13.42\| Poranění jiných cév\| 10 13.43\| Poranění svalu a šlachy v úrovni zápěstí a ruky\| 40 13.44\| Drtivé poranění palce\| 50 13.45\| \\- jiného prstu ruky\| 30 13.46\| Drtivé poranění jiných a neurčených částí zápěstí a ruky\| 75 13.47\| Ztráta palce ruky (částečná, úplná)\| 60 – 90 13.48\| Ztráta jiného jednotlivého prstu (částečná, úplná)\| 30 – 50 13.49\| Ztráta končetiny v úrovni zápěstí\| 150 13.50\| Ztráta jiných částí zápěstí a ruky\| 80 14.\| Poranění dolní končetiny v oblasti kyčle a stehna\| 14.1\| Zlomenina pouze hlavice stehenní kosti\| 150 14.2\| Zlomenina krčku kosti stehenní (subkapitální, mediocervikální, bazicervikální) – zaklíněná\| 160 14.3\| Zlomenina krčku kosti stehenní (subkapitální, mediocervikální, bazicervikální) nezaklíněná, s posunem\| 180 14.4\| Zlomenina velkého chocholíku kosti stehenní\| 90 14.5\| Zlomenina malého chocholíku kosti stehenní\| 70 14.6\| Zlomenina pertrochanterická kosti stehenní – neúplná\| 120 14.7\| \\- úplná bez posunu\| 200 14.8\| \\- úplná s posunem úlomků, tříštivá\| 250 14.9\| Zlomenina subtrochanterická kosti stehenní - neúplná\| 100 14\\. 10\| \\- úplná bez posunu úlomků\| 200 14.11\| \\- úplná s posunem úlomků\| 220 14.12\| \\- tříštivá\| 250 14.13\| Zlomenina diafýzy kosti stehenní bez posunu úlomků\| 100 14.14\| \\- s posunem úlomků\| 180 14.15\| \\- tříštivá\| 250 14.16\| Zlomenina dolního konce kosti stehenní nad kondyly bez posunu úlomků\| 90 14.17\| \\- s posunem úlomků\| 180 14.18\| \\- tříštivá\| 250 14.19\| Zlomenina jednoho kondylu kosti stehenní bez posunu\| 90 14.20\| \\- s posunem\| 120 14.21\| Zlomenina dolního konce kosti stehenní nitrokloubní (obou kondylů) bez posunu úlomků\| 150 14.22\| \\- s posunem úlomků\| 200 14.23\| \\- tříštivá\| 250 14.24\| Izolovaná zlomenina kloubní chrupavky na kondylech kosti stehenní (rtg vyš. a artroskopie)\| 60 14.25\| Vymknutí kyčle\| 120 14.26\| Podvrtnutí kyčle\| 40 \| Poranění nervů v úrovni kyčle a stehna\| 14.27\| Poranění sedacího nervu v úrovni kyčle a stehna\| 100 14.28\| Přerušení sedacího nervu v úrovni kyčle a stehna\| 140 14.29\| Poranění stehenního nervu v úrovni kyčle a stehna\| 100 14.30\| Přerušení stehenního nervu v úrovni kyčle a stehna\| 120 14.31\| Poranění kožního cítivého nervu v úrovni kyčle a stehna\| 30 14.32\| Přerušení kožního cítivého nervu v úrovni kyčle a stehna\| 40 14.33\| Poranění jiných nervů v úrovni kyčle a stehna\| 30 14.34\| Přerušení jiných nervů v úrovni kyčle a stehna\| 40 14.35\| Poranění stehenní tepny\| 150 14.36\| Poranění stehenní hluboké žíly\| 60 14.37\| Poranění ostatních cév v úrovni třísla a stehna\| 10 14.38\| Poranění svalu a šlachy kyčle – natažení\| 10 14.39\| \\- natržení\| 20 14.40\| \\- přetržení, odtržení\| 30 14.41\| Poranění svalu a šlachy přední svalové skupiny – čtyřhlavého svalu – natržení\| 40 14.42\| \\- přetržení\| 70 14.43\| Poranění svalu a šlachy vnitřní svalové skupiny – adduktorů stehna - natažení\| 10 14.44\| \\- natržení\| 20 14.45\| \\- přetržení, odtržení\| 30 14.46\| Poranění svalu a šlachy zadní svalové skupiny – natažení\| 10 14.47\| \\- natržení\| 20 14.48\| \\- přetržení, odtržení\| 30 14.49\| Poranění jiných a neurčených svalů a šlach v úrovni stehna \\- natažení\| 10 14.50\| \\- natržení\| 15 14.51\| \\- přetržení\| 20 14.52\| Drtivé poranění kyčle (měkkých a tvrdých struktur)\| 300 14.53\| Drtivé poranění stehna (měkkých a tvrdých struktur)\| 200 14.54\| Ztráta končetiny v kyčelním kloubu\| 400 14.55\| Ztráta končetiny v oblasti mezi kyčlí a kolenem\| 300 \| \| 15.\| Poranění dolní končetiny v oblasti kolene a bérce\| 15.1\| Zlomenina čéšky bez posunu\| 35 15.2\| \\- s posunem, tříštivá\| 70 15.3\| \\- izolovaná zlomenina kloubní chrupavky na čéšce\| 30 15.4\| Izolovaná zlomenina mezihrbolové vyvýšeniny kosti holenní\| 70 15.5\| Nitrokloubní zlomenina horního konce kosti holenní - jednoho kondylu bez posunu úlomků\| 90 15.6\| \\- jednoho kondylu s posunem úlomků\| 120 15.7\| \\- obou kondylu bez posunu úlomků\| 150 15.8\| \\- obou kondylu s posunem úlomků\| 200 15.9\| Odlomení drsnatiny kosti holenní\| 60 15.10\| Zlomenina diafýzy holenní kosti bez posunu úlomků\| 100 15.11\| \\- s posunem úlomků\| 150 15.12\| \\- tříštivá\| 210 15.13\| Zlomenina dolního konce holenní kosti – pilonu, bez posunu\| 60 15.14\| \\- s posunem\| 150 15.15\| \\- nitrokloubní\| 200 15.16\| \\- tříštivá nitrokloubní\| 250 \| Zlomenina dolního konce kosti holení\| 15.17\| \\- vnitřní kotník izolovaně – bez posunu\| 80 15.18\| \\- s posunem\| 120 15.19\| \\- vnější kotník izolovaně – bez posunu\| 80 15.20\| \\- s posunem\| 120 15.21\| \\- zlomenina Weber A (fibula pod úrovní syndesmosy + vnitřní kotník nebo deltový vaz)\| 100 15.22\| \\- zlomenina Weber B (fibula v úrovni syndesmosy + vnitřní kotník nebo deltový vaz)\| 150 15.23\| \\- zlomenina Weber C (fibula nad úrovní syndesmosy + vnitřní kotník nebo deltový vaz)\| 180 15.24\| \\- zadní hrana holenní kosti izolovaně\| 100 15.25\| \\- trimaleoolární (Weber B,C+ zadní hrana), luxační\| 200 15.26\| Zlomenina samotné kosti lýtkové (bez postižení hlezenného kloubu)\| 40 15.27\| Vymknutí čéšky\| 45 15.28\| Vymknutí kolena\| 90 15.29\| Podvrtnutí kolena\| 50 15.30\| Čerstvé přerušení chrupavky kolenního kloubu\| 40 15.31\| Poranění vazů kolena – natržení vnitřního nebo zevního postranního vazu kolenního\| 45 15.32\| \\- natržení zkříženého vazu kolenního\| 60 15.33\| \\- přetržení nebo odtržení postranního vazu kolenního\| 80 15.34\| \\- přetržení zkříženého vazu kolenního\| 80 15.35\| Poranění menisku kolena \\- vnitřního nebo zevního menisku\| 70 15.36\| \\- poranění typu „unhappy trias“ (postranní vaz menisku, zkřížený vaz)\| 150 15.37\| Poranění mnohočetných struktur kolena\| součet bodů příslušných položek z položek 15.27 až 15.36, nejvýše však 250 bodů 15.38\| Poranění tibiálního nervu\| 30 15.39\| Přerušení tibiálního nervu\| 60 15.40\| Poranění peroneálního nervu\| 30 15.41\| Přerušení peroneálního nervu\| 80 15.42\| Poranění kožního cítivého nervu v úrovni bérce\| 10 15.43\| Přerušení kožního cítivého nervu v úrovni bérce\| 20 15.44\| Přerušení jiných nervů bérce\| 10 15.45\| Poranění podkolenní tepny\| 150 15.46\| Poranění hluboké žíly bérce\| 40 15.47\| Poranění ostatních cév v úrovni bérce\| 10 15.48\| Poranění Achillovy šlachy - natržení\| 30 15.49\| Poranění Achillovy šlachy - přetržení\| 70 15.50\| Poranění svalu bérce nebo jiné šlachy v úrovni bérce (natržení, přetržení)\| 15 – 20 15.51\| Drtivé poranění kolena nebo bérce (měkkých a tvrdých struktur)\| 250 15.52\| Ztráta končetiny v úrovni kolena, exartikulace\| 300 15.53\| Ztráta končetiny v oblasti mezi kolenem a kotníkem\| 270 \| \| 16.\| Poranění dolní končetiny v oblasti nohy\| 16.1\| Zhmoždění prstu nohy bez poškození nehtového lůžka\| 2 16.2\| \\- s poškozením nehtového lůžka\| 5 16.3\| Zlomenina patní kosti bez postižení těla kosti patní (okrajové zlomeniny)\| 50 16.4\| \\- bez porušení statiky ( Bohlerova úhlu)\| 100 16.5\| \\- s porušením statiky\| 150 16.6\| Zlomenina kosti hlezenní bez posunu osteochondrální\| 60 16.7\| \\- s posunem\| 100 16.8\| \\- tříštivá\| 150 16.9\| Zlomenina jiných nártních kostí bez posunu\| 35 16.10\| \\- s posunem\| 60 16.11\| \\- tříštivá, luxační\| 120 16.12\| Zlomenina zánártní kosti bez posunu\| 30 16.13\| \\- s posunem, tříštivá\| 50 16.14\| Zlomenina palce nohy jednoho nebo obou článků - bez posunu\| 30 16.15\| \\- s posunem, tříštivá\| 50 16.16\| Zlomenina jednoho nebo více článků jiného prstu než palce\| 15 16.17\| Podvrtnutí - hlezenného kloubu\| 30 16.18\| \\- Chopartova kloubu\| 20 16.19\| \\- Lisfrankova kloubu\| 20 16.20\| \\- základního nebo mezičlánkového kloubu palce\| 5 16.21\| \\- jednoho nebo více prstů nohy\| 3 16.22\| Vymknutí hlezenné kosti\| 100 16.23\| Vymknutí Chopartova kloubu nebo jednotlivých kostí nártu\| 90 16.24\| Vymknutí Lisfrankova kloubu\| 80 16.25\| Vymknutí základního kloubu palce nohy\| 20 16.26\| Vymknutí jednoho prstu mimo palec, jednoho nebo více kloubů\| 15 16.27\| Izolovaná ruptura vazů kotníku a nohy pod ním\| 70 16.28\| Poranění zevního plantárního nervu, vnitřního plantárního nervu, hlubokého lýtkového nervu\| 30 16.29\| Poranění kožního cítivého nervu a jiných nervů v úrovni kotníku a nohy pod ním\| 20 16.30\| Poranění hřbetní tepny nohy pod kotníkem\| 10 16.31\| Poranění chodidlové tepny nohy pod kotníkem\| 5 16.32\| Poranění jiné cévy nohy\| 3 16.33\| Poranění svalu a šlachy v úrovni kotníku a nohy pod ním\| 40 16.34\| Drtivé poranění hlezna a záprstí\| 100 – 130 16.35\| Drtivé poranění prstu nohy\| 40 16.36\| Ztráta nohy v úrovni hlezenného kloubu\| 180 16.37\| Ztráta nohy pod úrovní hlezenného kloubu\| 160 16.38\| Ztráta jednoho prstu nohy (kromě palce nohy)\| 20 16.39\| Ztráta palce nohy\| 50 \| \| 17.\| Cizí tělesa\| 17.1\| Cizí těleso v povrchní ráně\| 5 17.2\| Při více drobných cizích tělesech v povrchní ráně\| nejvýše 25 bodů 17.3\| Cizí těleso v hluboké ráně nebo cizí těleso v tělní dutině nebo tělním otvoru, bez potřeby endoskopie nebo operace\| 20 17.4\| Cizí těleso v tělní dutině nebo jiné části těla odstraněné endoskopicky\| 60 17.5\| Cizí těleso v tělní dutině nebo jiné části těla odstraněné operačně\| 120 17.6\| Vícečetná cizí tělesa v hlubším zanoření do tkáně\| 20 – 40 \| \| 18.\| Popálení, poleptání a omrzliny\| 18.1\| Popálení nebo poleptání úst a dutiny ústní\| 60 – 100 18.2\| Popálení nebo poleptání hrtanu a průdušnice lehkého stupně\| 150 18.3\| \\- těžkého stupně\| 400 18.4\| Popálení nebo poleptání hrtanu a průdušnice těžkého stupně\| 400 – 500 18.5\| Popálení nebo poleptání hltanu\| 200 18.6\| Poleptání nebo popálení jícnu\| 300 – 400 \| Popálení nebo poleptání nebo omrzliny povrchu těla podle rozsahu a stupně postižení\| I. st.\| II. st.\| III. st. 18.7\| méně než 0,25 % povrchu těla\| 0\| 5\| 15 18.8\| 0,25 % - méně než 1 % povrchu těla\| 5\| 10\| 75 18.9\| 1 % - méně než 5 % povrchu těla\| 25\| 50\| 150 18.10\| 5 % - méně než 10 % povrchu těla\| 50\| 100\| 300 18.11\| 10 % - méně než 20 % povrchu těla\| 100\| 200\| 600 18.12\| 20 % - méně než 30 % povrchu těla\| 150\| 300\| 900 18.13\| 30 % - méně než 40 % povrchu těla\| 200\| 400\| 1200 18.14\| 40 % - méně než 50 % povrchu těla\| 250\| 500\| 1500 18.15\| 50 % - méně než 60 % povrchu těla\| 300\| 600\| 1800 18.16\| 60 % - méně než 70 % povrchu těla\| 350\| 700\| 2100 18.17\| 70 % a více povrchu těla\| 400\| 800\| 2400 \| \| 19.\| Toxický lokální účinek styku s jedovatými živočichy a rostlinami podle rozsahu\| 10 – 30 \| \| 20.\| Účinky horka a světla\| 20.1\| Úpal tepelný a sluneční\| 15 20.2\| Mdloba (synkopa) z horka nebo anhydrotické vyčerpání z horka nebo křeče z horka\| 35 20.3\| Vyčerpání z horka způsobené nedostatkem (deplecí) soli\| 35 20.4\| Otok (edém) z horka\| 35 20.5\| Jiné účinky horka a světla\| 15 21.\| Další poškození zdraví\| 21.1\| Celková sepse, septický stav v důsledku poškození zdraví\| 200 21.2\| Anurie, Crush syndrom\| 200 21.3\| Místní projevy po očkování podle rozsahu (zánět, nekróza)\| 20 – 40 21.4\| Sérová nemoc\| 100 21.5\| Anafylaktický šok\| 100 21.6\| \\- s komplikacemi (bezvědomí, zástava dechu nebo oběhu)\| 250 22.\| Akutní depresivní a stresový syndrom potvrzený psychiatrickým pracovištěm\| 100 – 200 Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Počty bodů pro ohodnocení bolesti pro jednotlivá poškození zdraví způsobená nemocí z povolání Položka\| \| Poškození zdraví\| \| Počet bodů ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| Kapitola I. seznamu nemocí z povolání: Nemoci z povolání způsobené chemickými látkami 1 - 58\| \| Nemoc z chemických látek nebo směsí podle položky 1 - 58 seznamu nemocí z povolání\| \| 1.1-58.1\| \| Onemocnění, která objektivně trvala kratší dobu než 1 měsíc nebo která nevyžadovala pracovní neschopnost\| \| 50 - 200 1.2-58.2\| \| Onemocnění, která objektivně trvala 1 až 2 měsíce, vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| \| 201 - 400 1.3-58.3\| \| Onemocnění, která objektivně trvala déle než 2 měsíce, vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| \| 401 - 600 1.4-58.4\| \| Zhoubný nádor z chemických látek nebo směsí podle položky 1 - 58 seznamu nemocí z povolání\| \| 800 - 1000 2.\| Kapitola II. Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory 2.1.\| \| Nemoc způsobená ionizujícím zářením\| \| 2.1.1\| \| Poškození krvetvorby\| \| 100 - 400 2.1.2\| \| Radiační dermatitida\| \| 100 - 200 2.1.3\| \| Rakovina kůže\| \| 300 - 600 2.1.4.\| \| Katarakta\| \| 50 - 300 2.1.5\| \| Leukemie\| \| 800 - 1000 2.1.6\| \| Jiné zhoubné nádory\| \| 800 - 1000 2.2\| \| Nemoc způsobená elektromagnetickým zářením Poškození způsobené tepelnými účinky elektromagnetického záření\| \| 50 - 300 2.3\| \| Zákal čočky způsobený tepelným zářením\| \| 50 - 300 2.4\| \| Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem Ztráta sluchu v % podle Fowlera K základní sazbě se připočítá za každých 5% ztráty 30 bodů, za tinitus 100 bodů\| \| 50 nejvýše však 300 bodů 2.5\| \| Nemoc způsobená přetlakem a podtlakem okolního prostředí\| \| 2.5.1\| \| Dekompresní nemoc: kožní nebo lymfatická forma\| \| 50 - 100 2.5.2\| \| Dekompresní nemoc: kloubní forma\| \| 100 - 200 2.5.3\| \| Dekompresní nemoc: gastrointestinální forma\| \| 200 - 300 2.5.4\| \| Dekompresní nemoc: nervová forma\| \| 200 - 600 2.5.5\| \| Dekompresní nemoc: plicní forma\| \| 400 - 600 2.5.6\| \| Kombinace postižení více systémů\| \| Součet jednotlivých položek z položek 5.1 až 5.5, nejvýše však 600 bodů 2.6\| \| Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními Za každý článek prstu, který při vodním chladovém testu bělí\| \| 10 nejvýše však 150 bodů 2.7\| Nemoci periferních nervů horních končetin charakteru ischemických a úžinových neuropatií při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními \| \| Poškození středního nervu na horní končetině\| \| 2.7.1\| \| \\- středně těžké formy\| \| 50 - 100 2.7.2\| \| \\- těžké formy\| \| 101 - 150 \| \| Poškození loketního nebo vřetenního nervu na horní končetině\| \| 2.7.3\| \| \\- středně těžké formy\| \| 30 - 80 2.7.4\| \| \\- těžké formy\| \| 81 - 130 2.8\| \| Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními\| \| \| \| Poškození kloubů na horní končetině\| \| 2.8.1\| \| \\- středně těžké formy\| \| 50 - 125 2.8.2\| \| \\- těžké formy\| \| 126 - 200 2.8.3\| \| Aseptická nekróza zápěstních a záprstních kůstek na horní končetině\| \| 200 2.9\| Nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů nebo svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování \| \| Poškození šlach nebo šlachových pochev na horní končetině\| \| 2.9.1\| \| \\- středně těžké formy\| \| 50 - 125 2.9.2\| \| \\- těžké formy\| \| 126 - 200 2.9.3\| \| Poškození úponu šlach na jeden epikondyl pažní kosti\| \| 100 \| \| Poškození svalů na horní končetině\| \| 2.9.4\| \| \\- středně těžké formy\| \| 40 - 80 2.9.5\| \| \\- těžké formy\| \| 81 - 120 \| \| Poškození kloubů (artrózy) na horní končetině\| \| 2.9.6\| \| \\- středně těžké formy\| \| 50 - 125 2.9.7\| \| \\- těžké formy\| \| 126 - 200 \| \| Poškození kloubů (artrózy) na dolních končetinách\| \| 2.9.8\| \| \\- středně těžké formy\| \| 50 - 125 2.9.9\| \| \\- těžké formy\| \| 126 - 200 2.9.10\| \| Nemoci tíhových váčků z tlaku\| \| 100 2.9.11\| \| Poškození menisku\| \| 100 2.10\| Nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování nebo z tlaku, tahu nebo torze, s klinickými iritačními a zánikovými příznaky a s patologickým nálezem v EMG vyšetření, odpovídající nejméně středně těžké poruše \| \| Poškození loketního nebo vřetenního nervu na horní končetině\| \| 2.10.1\| \| \\- středně těžké formy\| \| 30 - 80 2.10.2\| \| \\- těžké formy\| \| 81 - 130 \| \| Poškození středního nervu na horní končetině\| \| 2.10.3\| \| \\- středně těžké formy\| \| 50 - 100 2.10.4\| \| \\- těžké formy\| \| 101 - 150 \| \| Poškození holenního nebo lýtkového nervu\| \| 2.10.5\| \| \\- středně těžké formy\| \| 30 - 90 2.10.6\| \| \\- těžké formy\| \| 91 - 150 2.11\| \| Chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací spojená s dočasnou pracovní neschopnostídočasnou pracovní neschopností pro tuto diagnózu o celkové době trvání alespoň 12 měsíců během posledních 3 let, jejichž závažnost byla vyhodnocena \| a) v klinickém neurologickém vyšetření při hodnocení 7 parametrů, kterými jsou palpační bolestivost v lumbálním segmentu, Thomayerův příznak, Lasègueův příznak, alterace reflexů L2/4 nebo L5/S2, motorický deficit v příslušném myotomu, sensitivní deficit v příslušném dermatomu a EMG průkaz axonální leze v příslušném nervovém kořenu, a na základě tohoto vyšetření byla zjištěna abnormalita u osoby ve věku do 50 let alespoň ve 4 parametrech, ve věku od 50 do 60 let alespoň v 5 parametrech a nad 60 let věku alespoň v 6 parametrech, a současně \| b) v radiologickém vyšetření při hodnocení morfologických změn v segmentech L3/4, L4/5 a L5/S1, kdy v každém z těchto 3 segmentů se hodnotí 5 parametrů, kterými jsou snížení meziobratlové ploténky, protruze meziobratlové ploténky, Modicovy změny stupně II nebo III obratlových těl, posun obratlového těla a artróza meziobratlových kloubů, a na základě tohoto vyšetření byla zjištěna abnormalita u osoby ve věku do 50 let alespoň v 5 parametrech, ve věku od 50 do 60 let alespoň v 6 parametrech a nad 60 let věku alespoň v 7 parametrech z celkově 15 hodnocených parametrů 2.11.1\| \| – středně těžké formy\| \| 200 – 400 2.11.2\| \| – těžké formy\| \| 401 – 700 3.\| Kapitola III. Nemoci z povolání týkající se dýchacích cest a plic 3.1\| Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (silikózy a uhlokopské pneumokoniózy) 3.1.1\| \| a) s typickými rtg znaky prašných změn\| \| 100 -300 3.1.2\| \| b) komplikované formy nebo ve spojení s aktivní tuberkulózou (mykobakteriózou)\| \| 300 - 600 3.1.3\| \| c) s přihlédnutím k dynamice vývoje\| \| 0 - 200 3.2\| Nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobené prachem azbestu \| \| a) Azbestóza\| \| 3.2.1\| \| \\- s lehkou poruchou ventilace plic\| \| 100 - 200 3.2.2\| \| \\- se středně těžkou poruchou ventilace plic\| \| 201 - 400 3.2.3\| \| \\- s těžkou poruchou ventilace plic\| \| 401 - 600 \| \| b) Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu\| \| 3.2.4\| \| \\- s lehkou poruchou ventilace plic\| \| 100 - 200 3.2.5\| \| \\- se středně těžkou poruchou ventilace plic\| \| 201 - 300 3.2.6\| \| \\- s těžkou poruchou ventilace plic\| \| 301 - 400 3.2.7\| \| c) Mezoteliom\| \| 800 - 1000 3.2.8\| \| d) Rakovina plic, rakovina hrtanu nebo rakovina vaječníků spojená s azbestózou nebo hyalinózou pleury\| \| 800 - 1000 3.3\| \| Pneumokonióza způsobená prachem při výrobě a zpracování tvrdokovů\| \| 3.3.1\| \| \\- s lehkou poruchou ventilace plic\| \| 100 - 200 3.3.2\| \| \\- se středně těžkou poruchou ventilace plic\| \| 201 - 400 3.3.3\| \| \\- s těžkou poruchou ventilace plic\| \| 401 - 600 3.4\| \| Pneumokonióza ze svařování\| \| 100 - 200 3.5\| \| Nemoci dýchacích cest a plic způsobené vdechováním kobaltu, cínu, barya, grafitu, hliníku, berylia, antimonu nebo oxidu titaničitého\| \| 3.5.1\| \| \\- s lehkou poruchou ventilace plic\| \| 100 - 200 3.5.2\| \| \\- se středně těžkou poruchou ventilace plic\| \| 201 - 400 3.5.3\| \| \\- s těžkou poruchou ventilace plic\| \| 401 - 600 3.6\| \| Rakovina plic z radioaktivních látek\| \| 800 - 1000 3.7\| \| Rakovina dýchacích cest a plic způsobená koksárenskými plyny\| \| 800 - 1000 3.8\| \| Rakovina sliznice nosní nebo vedlejších dutin nosních\| \| 800 - 1000 3.9\| \| Exogenní alergická alveolitida\| \| 3.9.1\| \| \\- s lehkou poruchou ventilace plic\| \| 100 - 200 3.9.2\| \| \\- se středně těžkou poruchou ventilace plic\| \| 201 - 400 3.9.3\| \| \\- s těžkou poruchou ventilace plic\| \| 401 - 600 3.10\| Astma bronchiale a alergická onemocnění horních cest dýchacích \| \| Astma průduškové (bronchiale)\| \| 3.10.1\| \| \\- pouze s úlevovou léčbou, bez terapie inhalačními kortikosteroidy, s hodnotou FeNO v normě, s lehkou bronchiální hyperreaktivitou\| \| 100 - 200 3.10.2\| \| \\- při léčbě inhalačními kortikosteroidy a úlevovými léky a/nebo se středně těžkou až těžkou bronchiální hyperreaktivitou a/nebo při zvýšené hodnotě FeNO\| \| 201 - 600 \| \| Alergická rýma (rinitida)\| \| 3.10.3\| \| \\- bez poruchy nosní průchodnosti v klidu mimo kontakt s vyvolávající noxou, bez léčby topickými kortikosteroidy\| \| 50 - 100 3.10.4\| \| \\- při potřebě léčby a/nebo s oboustrannou poruchou nosní průchodnosti v klidu mimo kontakt s vyvolávající noxou\| \| 101 - 200 3.11\| \| Bronchopulmonální nemoci způsobené prachem bavlny, lnu, konopí, juty nebo sisalu\| \| 3.11.1\| \| \\- s lehkou poruchou ventilace plic\| \| 100 - 200 3.11.2\| \| \\- se středně těžkou poruchou ventilace plic\| \| 201 - 400 3.11.3\| \| \\- s těžkou poruchou ventilace plic\| \| 401 - 600 3.12\| \| Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého s typickými rtg znaky prašných změn nebo se všemi formami komplikované pneumokoniózy\| \| 800 - 1000 3.13\| \| Chronická obstrukční plicní nemoc s FEV1/FVC méně než 0,70 a FEV1 50% referenčních hodnot nebo méně (CHOPN stadium III)\| \| 3.13.1\| \| \\- FEV1/FVC 0,60 až 0,70\| \| 100 - 200 3.13.2\| \| \\- FEV1/FVC 0,40 až 0,60\| \| 201 - 400 3.13.3\| \| \\- FEV1/FVC nižší než 0,40\| \| 401 - 600 4.\| Kapitola IV. Nemoci z povolání kožní 4.1\| \| Nemoci kůže způsobené fyzikálními, chemickými nebo biologickými faktory\| \| 4.1.1\| \| \\- mírné formy, malý rozsah (několik ložisek)\| \| 30 - 200 4.1.2\| \| \\- mírné formy středního (celé ruce nebo předloktí) až velkého rozsahu (ruce a předloktí, ev. diseminace), nebo závažnější formy velké intenzity i menšího rozsahu\| \| 201 - 400 4.1.3\| \| \\- střední až velká intenzita velkého rozsahu (ruce a předloktí, diseminace) (při trvání nemoci do 3 měsíců se hodnotí v dolní polovině navrhovaného pásma, při trvání nemoci déle než 3 měsíce se hodnotí v horní polovině navrhovaného pásma)\| \| 401 - 600 5.\| Kapitola V. Nemoci z povolání přenosné a parazitární 5.1\| \| Nemoci přenosné z člověka na člověka a parazitární\| \| 5.1.1\| \| \\- onemocnění, která objektivně trvala kratší dobu než 1 měsíc nebo která nevyžadovala pracovní neschopnost\| \| 50 - 200 5.1.2\| \| \\- onemocnění, která objektivně trvala 1 až 2 měsíce, vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| \| 201 - 400 5.1.3\| \| \\- onemocnění, která objektivně trvala déle než 2 měsíce, -vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| \| 401 - 600 5.2\| \| Nemoci přenosné ze zvířat na člověka buď přímo, nebo prostřednictvím přenašečů\| \| 5.2.1\| \| \\- onemocnění, která objektivně trvala kratší dobu než 1 měsíc nebo která nevyžadovala pracovní neschopnost\| \| 50 - 200 5.2.2\| \| \\- onemocnění, která objektivně trvala 1 až 2 měsíce, vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| \| 201 - 400 5.2.3\| \| \\- onemocnění, která objektivně trvala déle než 2 měsíce, vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| \| 401 - 600 5.3\| \| Nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí\| \| 5.3.1\| \| \\- onemocnění, která objektivně trvala kratší dobu než 1 měsíc nebo která nevyžadovala pracovní neschopnost\| \| 50 - 200 5.3.2\| \| \\- onemocnění, která objektivně trvala 1 až 2 měsíce, vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| \| 201 - 400 5.3.3\| \| \\- onemocnění, která objektivně trvala déle než 2 měsíce, vyžadovala hospitalizacihospitalizaci i pracovní neschopnost\| \| 401 - 600 6.\| Kapitola VI. Nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli 6.1\| \| Těžká hyperkinetická dysfonie, uzlíky na hlasivkách, těžká nedomykavost hlasivek nebo těžká fonastenie, pokud jsou trvalé a znemožňují výkon povolání kladoucího zvýšené nároky na hlas\| \| 6.1.1\| \| \\- těžká hyperkinetická dysfonie\| \| 100 - 150 6.1.2\| \| \\- uzlíky na hlasivkách\| \| 150 - 200 6.1.3\| \| \\- těžká nedomykavost hlasivek\| \| 125 - 175 6.1.4\| \| \\- těžká fonastenie\| \| 100 - 150 Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Počty bodů pro ohodnocení ztížení společenského uplatnění pro jednotlivá poškození zdraví způsobená pracovním úrazem Položka\| Poškození zdraví\| \| Počet bodů ---\|---\|---\|--- 1.\| Hlava 1.1\| Ztráta vlasů po skalpaci - úplná\| \| 800 1.2\| Ztráta vlasů po skalpaci - částečná podle rozsahu\| \| 250 - 500 1.3\| Kostní defekt v klenbě lební do 2 cm2\| \| 75 - 150 1.4\| Kostní defekt v klenbě lební v rozsahu 2- 10 cm2\| \| 210 - 420 1.5\| Kostní defekt v klenbě lební v rozsahu větším než 10 cm2\| \| 360 - 720 1.6\| Postkomoční syndrom\| \| 400 \| Následky poranění hlavy a neurotraumat v oblasti duševních poruch a poruch chování podle rozsahu a tíže následků (ověřené příslušným psychiatrickým pracovištěm) 1.7\| \\- lehké\| \| 800 1.8\| \\- středně těžké\| \| 2000 1.9\| \\- těžké\| \| 2600 1.10\| \\- zvlášť těžké\| \| 3000 1.11\| \\- úplné, ztráta všech duševních kompetencí\| \| 6000 \| Duševní poruchy po jiných těžkých poraněních kromě poranění hlavy a mozku nebo vážné duševní poruchy vzniklé působením otřesných zážitků nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a tísnivých situací podle rozsahu a tíže následků (ověřené příslušným psychiatrickým pracovištěm) 1.12\| \\- lehkého stupně\| \| 800 1.13\| \\- středně těžkého stupně\| \| 1200 1.14\| \\- těžkého stupně\| \| 1800 1.15\| \\- zvláště těžkého stupně\| \| 3000 1.16\| Poúrazová epilepsie podle druhu, závažnosti a frekvence záchvatů\| \| 500 - 1000 1.17\| Potíže po těžkých zraněních jiných částí těla bez bližšího objektivního nálezu (např. fantomové bolestibolesti po amputacích)\| \| 420 1.18\| Traumatická porucha lícního nervu lehkého stupně\| \| 300 1.19\| Traumatická porucha lícního nervu těžkého stupně\| \| 1200 1.20\| Traumatické postižení trojklanného nervu\| \| 500 - 700 \| Poškození obličeje provázené funkčními poruchami (zúžení úst, omezení hybnosti dolní čelisti, defekty rtu) nebo deformující jizvy 1.21\| \\- lehkého stupně\| \| 400 1.22\| \\- středně těžkého stupně\| \| 800 1.23\| \\- těžkého stupně\| \| 1200 1.24\| Moková pištěl po poranění spodiny lební (likvorea)\| \| 600 1.25\| Ztráta chuti\| \| 1000 1.26\| Ztráta čichu\| \| 1000 1.27\| Ztráta hrotu nosu\| \| 500 1.28\| Ztráta nosu bez zúžení průduchů\| \| 900 1.29\| Ztráta nosu se zúžením průduchů\| \| 1100 1.30\| Deformace nosu\| \| 400 1.31\| Perforace nosní přepážky\| \| 160 2.\| Oko a zrak 2.1\| Stav po vynětí oka s ohledem na zrakovou ostrost druhého oka\| \| 1000 - 2000 \| Ztráta čočky u vidoucího oka 2.2\| \\- kompenzována artefakií\| \| 600 2.3\| \\- kompenzována kontaktní čočkou\| \| 800 2.4\| \\- kompenzována snesitelnou brýlovou korekcí\| \| 1000 2.5\| \\- nekompenzovatelná - podle výsledné zrakové ostrosti podle tabulky 1\| \| \| Traumatická porucha postavení očí 2.6\| \\- s dvojitým viděním svisle\| \| 1200 2.7\| \\- s dvojitým viděním vodorovně\| \| 800 2.8\| \\- s dvojitým viděním jen při určitém pohledu\| \| 400 2.9\| Poruchy zorného pole - podle tabulek 2. a 3.\| \| \| Porušení průchodnosti slzných cest\| \| 2.10\| \\- v oblasti horního víčka\| \| 100 2.11\| \\- v oblasti dolního víčka nebo níže\| \| 400 2.12\| Chybné postavení řas (trichiasa)\| \| 200 2.13\| Rozšíření a ochrnutí zornice vidoucího oka\| \| 200 \| Deformace zevního segmentu oka a jeho okolí 2.14\| Deformace očnice\| \| 360 2.15\| Deformace víček\| \| 340 2.16\| Deformita oka (mimo změn zornice)\| \| 320 2.17\| Traumatická porucha akomodace nepodmíněná ztrátou čočky\| \| 600 2.18\| Poúrazový lagoftalmus\| \| 420 2.19\| Ptóza horního víčka kryjící zornici\| \| 800 3.\| Ucho, sluch a vestibulární ústrojí 3.1\| Ztráta jednoho boltce\| \| 420 3.2\| Ztráta obou boltců\| \| 680 3.3\| Chronický hnisavý zánět středního ucha poúrazový\| \| 600 3.4\| Deformace boltce lehkého stupně\| \| 340 3.5\| Deformace boltce těžkého stupně\| \| 700 \| Nedoslýchavost jednostranná (včetně opěrkového syndromu - Whiplash) 3.6\| \\- lehčího až středně těžkého stupně\| \| 200- 400 3.7\| \\- těžkého stupně\| \| 800 3.8\| \\- velmi těžkého stupně\| \| 1600 \| Nedoslýchavost oboustranná (včetně opěrkového syndromu - Whiplash) 3.9\| \\- středně těžkého stupně\| \| 800 3.10\| \\- těžkého stupně\| \| 1600 3.11\| \\- velmi těžkého stupně\| \| 3000 \| Hluchota\| \| 3.12\| \\- jednostranná praktická nebo úplná (včetně opěrkového syndromu - Whiplash)\| \| 2000 3.13\| \\- oboustranná praktická nebo úplná (včetně opěrkového syndromu - Whiplash)\| \| 4000 - 6000 3.14\| \\- ztráta sluchu druhého ucha do úrovně praktické nebo úplné hluchoty (včetně opěrkového syndromu - Whiplash)\| \| 4000 3.15\| Porucha labyrintu mimo nedoslýchavost a hluchotu, (včetně opěrkového syndromu - Whiplash)\| \| 1000 3.16\| Neurotizující tinitus (včetně opěrkového syndromu - Whiplash)\| \| 600 4.\| Chrup, jazyk, krk 4.1\| Ztráta jednoho zubu podle postavení a estetického dopadu (nehodnotí se dětské zuby ani náhrady)\| \| 40 4.2\| Ztráta více zubů podle postavení a estetického dopadu\| \| násobek 40 4.3\| Odlomení korunkové části jednoho zubu\| \| 30 4.4\| Odlomení korunkové části více zubů\| \| násobek 30 4.5\| Ztráta jazyka úplná\| \| 2000 4.6\| Stav po poranění jazyka s defektem tkáně nebo jizevnatými deformacemi\| \| 400 \| Poškození hlasu 4.7\| \\- částečná ztráta, podle kvality hlasu\| \| 800 - 1400 4.8\| \\- úplná ztráta (afonie)\| \| 3000 4.9\| \\- ztížení řeči následkem poškození artikulačního ústrojí (včetně jazyka) podle tíže poruchy\| \| 1000 - 2000 4.10\| Porucha řeči centrálního původu po úrazu (včetně opěrkového syndromu - Whiplash podle tíže poruchy )\| \| 2000 - 4000 \| Zúžení hrtanu 4.11\| \\- lehkého stupně\| \| 600 4.12\| \\- středně těžké\| \| 1200 4.13\| \\- těžké\| \| 2000 4.15\| Stav po tracheotomii s trvale zavedenou kanylou\| \| 1600 5.\| Hrudník, plíce, srdce, jícen, páteř a mícha \| Omezení hybnosti hrudníku a srůsty plic následkem poranění plic a stěny hrudní 5.1\| \\- lehké\| \| 300 5.2\| \\- středně těžké\| \| 600 5.3\| \\- těžké\| \| 1200 \| Jiné následky poranění plic s poškozením plicního parenchymu a plicních funkcí jednostranné podle rozsahu a tíže 5.4\| \\- lehké\| \| 600 5.5\| \\- středně těžké\| \| 800 5.6\| \\- těžké\| \| 1000 \| Jiné následky poranění plic s poškozením plicního parenchymu a plicních funkcí oboustranné, podle rozsahu a tíže 5.7\| \\- lehké\| \| 1000 5.8\| \\- středně těžké\| \| 2000 5.9\| \\- těžké\| \| 3000 \| Poruchy srdeční a cévní podle hemodynamické významnosti 5.10\| \\- lehké\| \| 400 5.11\| \\- středně těžké\| \| 1000 5.12\| \\- těžké\| \| 2000 5.13\| \\- zvlášť těžké poruchy na úrovni NYHA IV\| \| 3000 5.14\| Pištěl jícnu\| \| 600 5.15\| Zúžení jícnu podle tíže poruchy polykání\| \| 400 - 800 5.16\| Porucha polykání centrálního původu (včetně opěrkového syndromu - Whiplash)\| \| 1000 - 1200 \| Poúrazové omezení hybnosti páteře 5.17\| \\- lehké\| \| 200 5.18\| \\- lehké s příznaky kořenového dráždění\| \| 400 5.19\| \\- středně těžké\| \| 300 5.20\| \\- středně těžké s příznaky kořenového dráždění\| \| 600 5.21\| \\- těžkého stupně\| \| 400 5.22\| \\- těžkého stupně s příznaky kořenového dráždění\| \| 800 5.23\| Poúrazová paraparéza\| \| 1200 5.24\| Poúrazová kvadruparéza podle tíže\| \| 2000 - 3000 5.25\| Poúrazová paraplegie\| \| 5600 5.26\| Poúrazová kvadruplegie\| \| 6000 5.27\| Poúrazová hemiparéza podle tíže\| \| 1000 - 1600 5.28\| Poúrazová hemiplegie\| \| 5200 5.29\| Poúrazová monoparéza podle tíže\| \| 300 - 600 5.30\| Poúrazová monoplegie\| \| 2800 6.\| Břicho, zažívací orgány, pánev 6.1\| Poškození břišní stěny provázené porušením břišního lisu\| \| 500 \| Porušení funkce zažívacích orgánů 6.2\| \\- lehké\| \| 400 6.3\| \\- středně těžké\| \| 700 6.4\| \\- těžké\| \| 1100 6.5\| Ztráta sleziny\| \| 600 6.6\| Sterkorální pištěl podle rozsahu sekrece\| \| 1000 - 1400 \| Nedomykavost řitních svěračů 6.7\| \\- částečná\| \| 1500 6.8\| \\- úplná\| \| 4000 6.9\| Trvalá stomie\| \| 3000 7.\| Močové a pohlavní orgány 7.1\| Ztráta jedné ledviny\| \| 1000 7.2\| Ztráta obou ledvin\| \| 4000 \| Porucha močení následkem poranění močových orgánů 7.3\| \\- lehkého stupně\| \| 300 7.4\| \\- středně těžkého stupně\| \| 600 7.5\| \\- těžká\| \| 1500 7.6\| \\- úplná\| \| 3000 7.7\| Pištěl močového měchýře nebo močové roury\| \| 1400 7.8\| Počasný zánět močových cest nebo ledvin\| \| 1000 7.9\| Druhotné onemocnění ledvin podle rozsahu poruchy ledvinných funkcí\| \| 500 - 1000 7.10\| Hydrokéla poúrazová\| \| 100 7.11\| Trvalá stomie\| \| 3000 7.12\| Ztráta jednoho varlete nebo ztráta jednoho vaječníku\| \| 400 \| Ztráta obou varlat (nebo jednoho při kryptorchizmu druhého nebo poškození jiného původu) nebo obou vaječníků (nebo jednoho při poškození druhého jiného původu) 7.13\| \\- do 49 let\| \| 2400 7.14\| \\- nad 49 let\| \| 1200 7.15\| Ztráta pyje nebo těžká deformace pyje nebo poúrazová deformace pochvy nebo zevních pohlavních orgánů ženy znemožňující pohlavní styk podle rozsahu následků\| \| 2000 - 2400 7.16\| Ztráta jednoho prsu u žen\| \| 1600 7.17\| Ztráta obou prsů u žen\| \| 2400 7.18\| Výhřez pochvy a dělohy poúrazový\| \| 800 7.19\| Porušení souvislosti pánevního prstence s poruchou statiky páteře a s poruchou funkce dolních končetin podle rozsahu následků\| \| 1200 - 1600 7.20\| Potrat v důsledku úrazu do nedokončeného 23. týdnetýdne gravidity\| \| 600 7.21\| Předčasný porod v důsledku úrazu od počátku 24. do dokončeného 36. týdnetýdne gravidity\| \| 1200 8.\| Horní končetina\| nedominantní\| dominantní 8.1\| Ztráta horní končetiny v ramenním kloubu, exartikulace\| 4000\| 4400 \| Ztráta horní končetiny mezi ramenním kloubem a loketním kloubem 8.2\| \\- s pahýlem nevhodným k protézování\| 3600\| 4000 8.3\| \\- s pahýlem vhodným k protézování\| 2400\| 2800 8.4\| Poškození ramene - úplná ztuhlost\| 1000\| 1200 \| Omezení pohyblivosti ramenního kloubu (i po poranění svalů paže) 8.5\| \\- lehkého stupně\| 300\| 400 8.6\| \\- středního stupně\| 500\| 600 8.7\| \\- těžkého stupně\| 700\| 800 8.9\| Pakloub kosti pažní\| 1100\| 1200 8.10\| Chronický zánět kostní dřeně pažní kosti\| 900\| 1000 8.11\| Habituální vykloubení ramene\| 800\| 900 \| Nenapravitelné vykloubení 8.12\| \\- sternoklavikulárního kloubu\| 600\| 600 8.13\| \\- akromioklavikulárního kloubu\| 1100\| 1200 \| Poškození loketního kloubu 8.14\| \\- úplná ztuhlost\| 900\| 1000 8.15\| \\- omezení pohyblivosti loketního kloubu těžkého stupně\| 600\| 700 8.16\| \\- středního stupně\| 500\| 600 8.17\| \\- lehkého stupně\| 400\| 500 \| Poškození kloubů radioulnárních 8.18\| \\- úplná ztuhlost\| 800\| 900 8.19\| \\- omezená supinace a pronace předloktí těžkého stupně\| 700\| 800 8.20\| \\- středního stupně\| 600\| 700 8.21\| \\- lehkého stupně\| 500\| 600 8.22\| Pakloub obou kostí předloktí\| 900\| 1000 8.23\| Pakloub vřetenní kosti\| 600\| 700 8.24\| Pakloub loketní kosti\| 250\| 600 8.25\| Chronický zánět kostní dřeně kostí předloktí\| 700\| 800 8.26\| Viklavý loketní kloub\| 900\| 1000 8.27\| Ztráta předloktí při zachovalém loketním kloubu\| 2400\| 2600 8.28\| Ztráta ruky v zápěstí\| 2200\| 2400 8.29\| Ztráta všech prstů ruky (včetně záprstních kostí)\| 2100\| 2200 8.30\| Ztráta dvou až čtyř prstů ruky s výjimkou palce\| 2000\| 2100 8.31\| Úplná ztuhlost zápěstí\| 700\| 800 8.32\| Pakloub člunkové kosti\| 300\| 400 \| Omezení pohyblivosti zápěstí 8.33\| \\- těžkého stupně až ztuhnutí\| 500\| 600 8.34\| \\- středního stupně\| 400\| 500 8.35\| \\- lehkého stupně\| 300\| 400 \| Ztráta palce 8.36\| \\- včetně záprstní kosti\| 1300\| 1400 8.37\| \\- obou článků\| 1100\| 1200 8.38\| \\- koncového článku\| 800\| 900 \| Ztuhlost mezičlánkového kloubu palce 8.39\| \\- úplná\| 700\| 800 8.40\| \\- základního kloubu palce\| 600\| 700 8.41\| \\- karpometakarpálního kloubu palce\| 800\| 900 8.42\| \\- všech kloubů palce\| 1100\| 1200 8.43\| Trvalé podvrtnutí po špatně zhojené Benettově zlomenině\| 200\| 300 \| Porucha úchopové funkce palce 8.44\| \\- těžkého stupně\| 900\| 1000 8.45\| \\- středního stupně\| 700\| 800 8.46\| \\- lehkého stupně\| 500\| 600 \| Ztráta ukazováčku 8.47\| \\- se záprstní kostí\| 900\| 1000 8.48\| \\- všech tří článků\| 700\| 800 8.49\| \\- dvou článků\| 500\| 600 8.50\| \\- koncového článku\| 300\| 400 \| Úplná ztuhlost ukazováku 8.51\| \\- všech tří kloubů\| 600\| 700 8.52\| \\- dvou kloubů\| 400\| 500 8.53\| -jednoho kloubu\| 200\| 300 \| Porucha úchopové funkce ukazováku 8.54\| \\- těžkého stupně\| 700\| 800 8.55\| \\- středního stupně\| 500\| 600 8.56\| \\- lehkého stupně\| 300\| 400 \| Ztráta prstu (III, IV., nebo V.) 8.57\| \\- se záprstní kostí\| 500\| 600 8.58\| \\- všech tří článků\| 400\| 500 8.59\| \\- dvou článků\| 300\| 400 8.60\| \\- jednoho článku\| 200\| 300 \| Úplná ztuhlost prstu (III., IV. nebo V.) 8.61\| \\- všech tří kloubů\| 300\| 400 8.62\| \\- dvou kloubů\| 100\| 200 8.63\| Porucha úchopové funkce prstu (III. IV. nebo V.)\| 100\| 100 8.64\| Obrna pažního nervu (axilárního) podle tíže\| 400 - 800\| 500 - 1000 8.65\| Obrna vřetenního nervu podle tíže\| 600 - 1200\| 700 - 1400 8.66\| Obrna středního nervu podle tíže\| 500 - 1000\| 600 - 1200 8.67\| Obrna loketního nervu (obdobně nervus musculocutaneus) podle tíže\| 500 - 1000\| 600 - 1200 8.68\| Obrna celé pleteně pažní podle tíže\| 1400 - 2400\| 1400 - 2800 9.\| Dolní končetina \| Ztráta jedné dolní končetiny v kyčelním kloubu nebo mezi kyčelním a kolenním kloubem 9.1\| \\- s pahýlem nevhodným k protézování\| \| 4000 9.2\| \\- s pahýlem vhodným k protézování\| \| 2800 9.3\| Pakloub stehenní kosti v krčku nebo v diafýze\| \| 2400 9.4\| Chronický zánět kostní dřeně stehenní kosti\| \| 1400 \| Zkrácení jedné dolní končetiny 9.5\| \\- o 2- 4 cm\| \| 200 9.6\| \\- o 4- 6 cm\| \| 600 9.7\| \\- o 6 a více cm\| \| 1000 9.8\| Deformity stehenní kosti\| \| 800 \| Omezení pohyblivosti kyčelního kloubu 9.9\| \\- úplná ztuhlost\| \| 2000 9.10\| \\- omezení pohyblivosti těžkého stupně\| \| 1600 9.11\| \\- středního stupně\| \| 1200 9.12\| \\- lehkého stupně\| \| 800 \| Omezení pohyblivosti kolenního kloubu 9.13\| \\- úplná ztuhlost\| \| 1600 9.14\| \\- omezení pohyblivosti těžkého stupně\| \| 1600 9.15\| \\- středního stupně\| \| 1200 9.16\| \\- lehkého stupně\| \| 800 \| Nestabilita (viklavost) kolenního kloubu 9.17\| \\- těžkého stupně (nutnost podpůrné fixace při běžné zátěži)\| \| 1000 9.18\| \\- středně těžkého stupně (nutnost podpůrné fixace při těžké zátěži)\| \| 500 9.19\| \\- lehkého stupně (neovlivňuje významně běžný život)\| \| 200 9.20\| Značné vbočení nebo vybočení kolenního kloubu po zlomeninách\| \| 1400 9.21\| Trvalé následky po poranění měkkého kolena\| \| 1400 \| Ztráta dolní končetiny v bérci se zachovalým kolenem 9.22\| \\- s pahýlem nevhodným k protézování\| \| 2600 9.23\| \\- s pahýlem vhodným k protézování\| \| 2000 \| Ztráta dolní končetiny v bérci se ztuhlým kolenem 9.24\| \\- s pahýlem nevhodným k protézování\| \| 2800 9.25\| \\- s pahýlem vhodným k protézování\| \| 2200 9.26\| Pakloub kosti holenní nebo obou kostí bérce\| \| 2000 9.27\| Chronický zánět kostní dřeně kostí bérce\| \| 1000 9.28\| Poúrazové deformity kostí bérce\| \| 1400 9.29\| Ztráta nohy v hlezenném kloubu\| \| 2000 9.30\| Ztráta chodidla v Chopartově kloubu\| \| 1800 9.31\| Ztráta chodidla v Lisfrancově kloubu\| \| 1400 \| Úplná ztuhlost v hlezenném kloubu 9.32\| \\- v příznivém postavení\| \| 1200 9.33\| \\- v nepříznivém postavení\| \| 1600 9.34\| Omezení pohyblivosti hlezenného kloubu\| \| 9.35\| \\- těžkého stupně\| \| 1600 9.36\| \\- středního stupně\| \| 1200 9.37\| \\- lehkého stupně\| \| 800 9.38\| Úplná ztráta pronace a supinace nohy\| \| 1000 \| Omezení pronace a supinace nohy 9.39\| \\- těžkého stupně\| \| 600 9.40\| \\- středního stupně\| \| 400 9.41\| \\- lehkého stupně\| \| 200 9.42\| Nestabilita (viklavost) hlezenného kloubu\| \| 800 9.43\| Plochá noha nebo vbočená noha a jiné poúrazové deformity nohy a hlezna\| \| 800 9.44\| Chronický zánět kostní dřeně kostí nohy\| \| 600 \| Ztráta prstů nohy 9.45\| \\- všech prstů\| \| 1400 9.46\| \\- obou článků palce včetně záprstní kosti\| \| 1400 9.47\| \\- obou článků palce\| \| 1200 9.48\| \\- koncového článku palce\| \| 400 9.49\| \\- malíku\| \| 300 9.50\| \\- II, III. nebo IV. prstu\| \| 200 9.51\| Úplná ztuhlost palce nohy\| \| 400 9.52\| Omezení pohyblivosti palce nohy\| \| 200 \| Trvalé poúrazové omezení krevního oběhu či lymfatického systému dolní končetiny 9.53\| \\- lehkého stupně\| \| 600 9.54\| \\- středně těžkého stupně\| \| 800 9.55\| \\- těžkého stupně\| \| 1200 9.56\| Poúrazová atrofie svalstva dolní končetiny\| \| 400 9.57\| Obrna sedacího nervu podle tíže\| \| 900 - 1800 9.58\| Obrna stehenního nervu podle tíže\| \| 900 - 1800 9.59\| Obrna holenního nervu podle tíže\| \| 500 - 1000 9.60\| Obrna lýtkového nervu podle tíže\| \| 700 - 1400 10.\| Jizevnaté deformace po popáleninovém traumatu a jiných úrazech 10.1\| Rozsáhlé plošné jizvy (minimální rozsah jizvy 10 cm2)\| \| 200 - 800 10.2\| Hypertrofické jizvy (i nerozsáhlé) obličeje, krku, rukou nebo nohou (viditelné partie těla)\| \| 200 - 800 10.3\| Keloidní jizvy (s tendencí k růstu a recidivující)\| \| 200 - 800 10.4\| Karcinom kůže v jizvě po poranění (Ulcus Marjolin)\| \| 1800 11.\| Následná postižení orgánů (například po popáleninovém traumatu, sepsi, Crush syndromu, polékové intoxikaci apod.) \| Toxické poškození jater (subchronická hepatitis) nebo ledvin podle rozsahu a tíže procesu 11.1\| \\- lehkého stupně\| \| 1200 11.2\| \\- středně těžkého stupně\| \| 2400 11.3\| \\- těžkého stupně\| \| 4000 11.4\| Chronický atrofický zánět sliznice nosní\| \| 400 \| Obstrukční postižení dýchacích cest po inhalačním traumatu podle rozsahu a tíže procesu 11.5\| \\- lehkého stupně\| \| 1200 11.6\| \\- středně těžkého stupně\| \| 2400 11.7\| \\- těžkého stupně\| \| 4000 12.\| Heterotopická osifikace po popáleninovém traumatu 12.1\| Omezení pohyblivosti po popáleninovém traumatu\| hodnocení jako v klasifikacích podle odpovídajících položek v části 8. Horní končetina a části 9. Dolní končetina 1. Tabulka k položce 2.5 - hodnocení zrakové ostrosti se snesitelnou korekcí Zraková ostrost\| 6/6\| 6/9\| 6/12\| 6/18\| 6/24\| 6/30\| 6/36\| 6/60\| 3/60\| 1/60\| 0 ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 6/6\| 0\| 120\| 240\| 440\| 660\| 880\| 1100\| 1300\| 1500\| 1700\| 2000 6/9\| 120\| 240\| 440\| 660\| 880\| 1100\| 1300\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200 6/12\| 240\| 440\| 660\| 880\| 1100\| 1300\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600 6/18\| 440\| 660\| 880\| 1100\| 1300\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600\| 3100 6/24\| 660\| 880\| 1100\| 1300\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600\| 3100\| 3600 6/30\| 880\| 1100\| 1300\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600\| 3100\| 3600\| 4100 6/36\| 1100\| 1300\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600\| 3100\| 3600\| 4100\| 4600 6/60\| 1300\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600\| 3100\| 3600\| 4100\| 4600\| 5000 3/60\| 1500\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600\| 3100\| 3600\| 4100\| 4600\| 5000\| 5400 1/60\| 1700\| 1960\| 2200\| 2600\| 3100\| 3600\| 4100\| 4600\| 5000\| 5400\| 5700 0\| 2000\| 2200\| 2600\| 3100\| 3600\| 4100\| 4600\| 5000\| 5400\| 5700\| 6000 2. Tabulka k položce 2.9 - koncentrické zúžení zorného pole \| POSTIŽENÍ ---\|--- Stupeň zúžení (stupně)\| jednoho oka\| obou očí zhruba stejně\| jediného vidoucího oka 60\| 300\| 600\| 2000 50\| 500\| 1400\| 2500 40\| 700\| 2200\| 2900 30\| 1000\| 3000\| 3700 20\| 1400\| 4000\| 4500 10\| 1700\| 5000\| 5300 5\| 1900\| 5600\| 5600 Centrální skotomy se hodnotí podle výsledné zrakové ostrosti 3. Tabulka k položce 2.9 - nekoncentrické zúžení zorného pole HEMIANOPSIE\| BODY ---\|--- homonymní levostranná\| 2000 homonymní pravostranná\| 2400 binasální\| 600 bitemporální\| 3000 oboustranná horní\| 600 oboustranná dolní\| 2000 nasální jednostranná\| 300 temporální jednostranná\| 1200 horní jednostranná\| 300 dolní jednostranná\| 800 nasální kvadrantová horní\| 200 nasální kvadrantová dolní\| 300 temporální kvadrantová horní\| 300 temporální kvadrantová dolní\| 600 Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Počty bodů pro ohodnocení ztížení společenského uplatnění pro jednotlivá poškození zdraví způsobená nemocí z povolání Položka\| Poškození zdraví\| Počet bodů ---\|---\|--- 1.\| Kapitola I seznamu nemocí z povolání: Nemoci z povolání způsobené chemickými látkami\| \| Nemoc z chemických látek podle položky 1 – 58 nařízení vlády 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Počet bodů se navrhuje podle závažnosti poškození orgánů nebo systémů, které jsou danou chemickou látkou postiženy \| Nervový systém \| Toxické poškození centrálního nervového systému (Zejména difúzní toxické encefalopatie s organicky podmíněnými psychickými poruchami, případně s extrapyramidovým parkinsonským syndromem) 1.1\| \\- lehké poruchy\| 1200 1.2\| \\- středně těžké poruchy\| 2400 1.3\| \\- těžké poruchy\| 4000 1.4\| \\- zvláště těžké poruchy\| 6000 \| Toxické poškození periferního nervového systému (Zejména toxické polyneuropatie ev. ve spojení s rysy myelopatickými, polyradikulo-patickými či myopatickými) 1.5\| \\- lehké poruchy\| 1200 1.6\| \\- středně těžké poruchy\| 2400 1.7\| \\- těžké poruchy\| 4000 \| Játra \| Toxická poškození 1.8\| \\- jaterní poškození s minimální poruchou funkcí\| 800 1.9\| \\- lehké poruchy\| 1600 1.10\| \\- středně těžké poruchy\| 3000 1.11\| \\- těžké poruchy\| 4000 1.12\| \\- stavy se závažným portálním městnáním, opakované krvácivé stavy, ascites, známky encefalopatie, stavy po portokavální anastomóze\| 6000 \| Nádory jater 1.13\| \\- po stabilizaci stavu\| 4000 1.14\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| Ledviny \| Toxické poškození 1.15\| \\- postižení ledvin bez funkčního omezení s patologickým nálezem v moči lehkého stupně (diskrétní proteinurie, mikroskopické hematurie)\| 800 1.16\| \\- postižení ledvin s omezením funkce lehkého stupně\| 1200 1.17\| \\- středně těžkého stupně\| 2400 1.18\| \\- těžkého stupně\| 4000 1.19\| \\- úplné selhání ledvin (nutnost hemodialýzy)\| 6000 \| Nádory ledvin 1.20\| \\- po stabilizaci stavu\| 4000 1.21\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| Kardiovaskulární systém 1.22\| \\- poškození lehkého stupně\| 1200 1.23\| \\- poškození středně těžkého stupně\| 2400 1.24\| \\- poškození těžkého stupně\| 4000 1.25\| \\- zvlášť těžká poškození vedoucí k srdečnímu selhávání na úrovni NYHA IV\| 6000 \| \| Krev \| Toxické poškození \| Panmyelopatie 1.26\| \\- mírné s trombocytopenií a s mírnými klinickými projevy\| 1200 1.27\| \\- středně těžká s trombocytopenií a se středně těžce vyjádřenými klinickými projevy\| 2400 1.28\| \\- těžká panmyelopatie s těžkou trombocytopenií a se závažnými klinickými projevy (trombocyty pod 20.000/ul, granulocyty pod 1000/ul)\| 4000 1.29\| \\- tento stav s přechodem do leukemie\| 6000 \| Anemie (různé formy) 1.30\| \\- lehká anemie s mírnými klinickými projevy (předčasná unavitelnost)\| 1200 1.31\| \\- středně těžká anemie\| 2400 1.32\| \\- těžká anemie se závažnými klinickými projevy (Hb pod 10 g/dl), opakovaná potřeba transfuzí, podstatné snížení výkonnosti\| 4000 1.33\| \\- progredující, neléčitelné formy anemie s těžkými klinickými projevy\| 4500 \| Leukemie 1.34\| \\- chronické leukemie s nepatrnými laboratorními a klinickými projevy nebo v remisi\| 1600 1.35\| \\- s mírnými laboratorními a klinickými projevy\| 3000 1.36\| \\- s výraznými laboratorními a klinickými projevy,\| 4000 1.37\| \\- progredující, nevyléčitelné formy\| 6000 \| \| \| Následky toxického poškození horních cest dýchacích dráždivými plyny, parami a dýmy\| 1.38\| Perforace nosní přepážky\| 160 1.39\| Úplná ztráta čichu a tím ovlivnění chuti k jídlu\| 1000 \| Následky toxického poškození dolních cest dýchacích a plic dráždivými 1.40\| Poškození s poruchou funkcí plicních lehkého stupně\| 1200 1.41\| \\- středně těžkého stupně\| 2400 1.42\| \\- těžkého stupně\| 4000 1.43\| \\- zvlášť těžká poškození vedoucí k právo strannému srdečnímu selhávání na úrovni NYHA IV\| 6000 \| \| Nádory dýchacích cest \| Rakovina sliznice nosní, vedlejších dutin nosních nebo hrtanu 1.44\| \\- po stabilizaci stavu\| 4000 1.45\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| Rakovina plic 1.46\| \\- po stabilizaci stavu\| 4000 1.47\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| Nádory ledvin a močového měchýře 1.48\| \\- po odstranění nádoru v časném stadiu\| 2000 1.49\| \\- v pozdním stadiu\| 4000 1.50\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| Nádory prostaty 1.51\| Po odstranění nádoru v časném stadiu\| 2000 1.52\| \\- v pozdním stadiu\| 4000 1.53\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| Nádory kůže 1.54\| Po odstranění nádoru (nádorů) při stabilizovaném stavu\| 1600 1.55\| Metastazující formy nádoru se závažnou prognózou\| 6000 \| Další nádory z chemických látek 1.56\| Po odstranění nádoru (nádorů) po stabilizaci stavu podle závažnost stavu a projevů\| 2000 – 4000 1.57\| Metastazující formy nádoru se závažnou prognózou\| 6000 \| 2.\| Kapitola II. Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory 2.1\| Nemoc způsobená ionizujícím zářením, útlum krvetvorby \| Panmyelopatie 2.1.1\| \\- mírná s trombocytopenií s mírnými klinickými projevy\| 1200 2.1.2\| \\- středně těžká s těžkou trombocytopenií se středně těžce vyjádřenými klinickými projevy\| 2400 2.1.3\| \\- těžká s těžkou trombocytopenií se závažnými klinickými projevy (trombocyty pod 20.000/ul, granulocyty pod 1000/ul)\| 4000 2.1.4\| \\- stav s přechodem do leukemie\| 6000 \| Leukemie 2.1.5\| \\- chronické leukemie s nepatrnými laboratorními a klinickými projevy nebo v remisi\| 1600 2.1.6\| \\- s mírnými laboratorními a klinickými projevy\| 2400 2.1.7\| \\- s výraznými laboratorními a klinickými projevy,\| 4000 2.1.8\| \\- progredující formy, nevyléčitelné\| 6000 \| Rakovina kůže 2.1.9\| \\- po odstranění nádoru (nádorů) po stabilizaci stavu podle rozsahu a závažnosti\| 1000 – 2000 2.1.10\| \\- metastazující formy se závažnou prognózou\| 6000 2.1.11\| Zákal čočky způsobený ionizujícím zařízením\| 1200 2.1.12\| Výsledné stavy po nadměrném ozáření spojené se systémovými nebo lokalizovanými příznaky\| 1200 – 2400 \| Zhoubné nádory vzniklé v důsledku vnitřní kontaminace\| 2.1.13\| \\- po stabilizaci stavu\| 4000 2.1.14\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| 2.2\| Nemoc způsobená elektromagnetickým zářením 2.2.1\| Zákal čočky způsobený elektromagnetickým zářením\| 1200 \| 2.3\| Zákal čočky způsobený tepelným zářením 2.3.1\| Zákal čočky způsobený tepelným zářením\| 1200 \| 2.4\| Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem 2.4.1\| Základ 1600 bodů a za každých 5 % celkové ztráty sluchu podle Fowlera nad limit přidat 200 bodů\| 1600 – 4000 2.4.2\| Tinitus\| 600 \| 2.5\| Nemoc způsobená přetlakem a podtlakem okolního prostředí 2.5.1\| Následky cévních mozkových příhod se hodnotí analogicky s následky poškození CNS způsobené chemickými látkami a následky poškození kloubů analogicky s poškozením kloubů z vibrací nebo dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování, následky poškození plic analogicky například s toxickým poškozením plic.\| 400 – 5800 \| 2.6.\| Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními 2.6.1\| Vazospastické stadium na nedominantní ruce\| 400 2.6.2\| Vazospastické stadium na dominantní ruce\| 500 2.6.3\| Vazoparalytické stadium na nedominantní ruce\| 700 2.6.4\| Vazoparalytické stadium na dominantní ruce\| 800 \| 2.7\| Nemoci periferních nervů horních končetin charakteru ischemických a úžinových neuropatií při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními. \| Ischemické poškození nervu středního, nervu loketního nebo obou nervů, s klinickými iritačními a zánikovými příznaky a patologickým nálezem v EMG vyšetření, odpovídajícími nejméně středně těžké poruše. \| Poškození nervů horních končetin charakteru úžinového syndromu s klinickými iritačními a zánikovými příznaky a s patologickým nálezem v EMG vyšetření, odpovídající nejméně středně těžké poruše 2.7.1\| Poškození loketního nervu na nedominantní ruce\| 500 2.7.2\| Poškození loketního nervu na dominantní ruce\| 700 2.7.3\| Poškození středního nervu na nedominantní ruce\| 500 2.7.4\| Poškození středního nervu na dominantní ruce\| 700 \| 2.8\| Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními. Aseptické nekrózy zápěstních nebo záprstních kůstek nebo izolovaná artróza kloubů ručních, zápěstních nebo loketních, spojené se závažnou poruchou funkce vedoucí k výraznému omezení pracovní schopnosti 2.8.1\| Aseptické nekrózy zápěstních nebo záprstních kůstek na nedominantní HK\| 300 2.8.2\| Aseptické nekrózy zápěstních nebo záprstních kůstek na dominantní HK\| 400 2.8.3\| Artróza loketního kloubu na nedominantní HK\| 700 2.8.4\| Artróza loketního kloubu na dominantní HK\| 900 2.8.5\| Artróza ručních nebo zápěstních kloubů na nedominantní HK\| 400 2.8.6\| artróza ručních nebo zápěstních kloubů na dominantní HK\| 500 \| \| 2.9\| Nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků, úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování. Objektivními vyšetřovacími metodami potvrzené vleklé formy nemoci vedoucí k výraznému omezení pracovní schopnosti\| 2.9.1\| Poškození šlach nebo šlachových pochev na nedominantní HK\| 400 2.9.2\| Poškození šlach nebo šlachových pochev na dominantní HK\| 600 2.9.3\| Poškození úponů šlach najeden epikondyl kosti pažní nedominantní HK\| 400 2.9.4\| Poškození úponů šlach najeden epikondyl kosti pažní dominantní HK\| 500 2.9.5\| Poškození svalů na nedominantní HK\| 400 2.9.6\| Poškození svalů na dominantní HK\| 600 2.9.7\| Artróza loketního kloubu na nedominantní HK\| 700 2.9.8\| Artróza loketního kloubu na dominantní HK\| 900 2.9.9\| Artróza ručních nebo zápěstních kloubů na nedominantní HK\| 400 2.9.10\| Artróza ručních nebo zápěstních kloubů na dominantní HK\| 500 2.9.11\| Artróza ramenního kloubu na nedominantní HK\| 900 2.9.12\| Artróza ramenního kloubu na dominantní HK\| 1000 2.9.13\| Pes transversoplanus a halux valgus\| 1200 2.9.14\| Artróza hlezenného kloubu\| 1200 2.9.15\| Nemoci tíhových váčků\| 1000 2.9.16\| Poškození menisku\| 3000 \| 2.10\| Nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování nebo z tlaku, tahu nebo torze, s klinickými iritačními a zánikovými příznaky a s patologickým nálezem v EMG vyšetření, odpovídající nejméně středně těžké poruše 2.10.1\| Poškození loketního nervu na nedominantní HK\| 500 2.10.2\| Poškození loketního nervu na dominantní HK\| 700 2.10.3\| Poškození u středního nervu na nedominantní HK\| 500 2.10.4\| Poškození středního nervu na dominantní HK\| 700 2.10.5\| Poškození vřetenního nervu na nedominantní HK\| 500 2.10.6\| Poškození vřetenního nervu na dominantní HK\| 700 2.10.7\| Poškození holenního nebo lýtkového nervu\| 700 \| 2.11\| Chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací spojená s dočasnou pracovní neschopností pro tuto diagnózu o celkové době trvání alespoň 12 měsíců během posledních 3 let, jejichž závažnost byla vyhodnocena \| a) v klinickém neurologickém vyšetření při hodnocení 7 parametrů, kterými jsou palpační bolestivost v lumbálním segmentu, Thomayerův příznak, Lasegueův příznak, alterace reflexů L2/4 nebo L5/S2, motorický deficit v příslušném myotomu, sensitivní deficit v příslušném dermatomu a EMG průkaz axonální leze v příslušném nervovém kořenu, a na základě tohoto vyšetření byla zjištěna abnormalita u osoby ve věku do 50 let alespoň ve 4 parametrech, ve věku od 50 do 60 let alespoň v 5 parametrech a nad 60 let věku alespoň v 6 parametrech, a současně \| b) v radiologickém vyšetření při hodnocení morfologických změn v segmentech L3/4, L4/5 a L5/S1, kdy v každém z těchto 3 segmentů se hodnotí 5 parametrů, kterými jsou snížení meziobratlové ploténky, protruze meziobratlové ploténky, Modicovy změny stupně II nebo III obratlových těl, posun obratlového těla a artróza meziobratlových kloubů, a na základě tohoto vyšetření byla zjištěna abnormalita u osoby ve věku do 50 let alespoň v 5 parametrech, ve věku od 50 do 60 let alespoň v 6 parametrech a nad 60 let věku alespoň v 7 parametrech z celkově 15 hodnocených parametrů 2.11.1\| – středně těžké formy\| 1500 2.11.2\| – těžké formy\| 2000 – 3500 \| 3.\| Kapitola III. Nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice 3.1\| Pneumokoniózy způsobené prachem a obsahem volného krystalického oxidu křemičitého: silikóza, silikotuberkulóza, pneumokonióza uhlokopů ve spojení s tuberkulózou a) s typickými rtg znaky prašných změn od četnosti znaků p3, q2, r2 a výše a všechny formy komplikované pneumokoniózy (A, B, C) podle klasifikace Mezinárodní organizace práce b) ve spojení s aktivní tuberkulózou (mykobakteriózou), rtg znaky prašných změn od četností p1, q1, r1 a výše podle klasifikace Mezinárodní organizace práce c) s přihlédnutím k dynamice vývoje, rtg znaky prašných změn od četnosti p2, q1, r1 a výše podle klasifikace Mezinárodní organizace práce 3.1.1\| Silikóza plic a pneumokonióza uhlokopů v iniciálním stadiu (hodnoceno s přihlédnutím k dynamice vývoje\| 1200 3.1.2\| Silikóza plic prostá nebo pneumokonióza uhlokopů prostá bez poruchy nebo s lehkou poruchou funkcí plicních\| 2000 3.1.3\| Silikóza plic prostá nebo pneumokonióza uhlokopů prostá se středně těžkou poruchou funkcí nebo silikóza plic komplikovaná či pneumokonióza uhlokopů komplikovaná s lehkou poruchou funkcí plicních\| 4000 3.1.4\| Silikóza plic prostá nebo pneumokonióza uhlokopů prostá s těžkou poruchou funkcí\| 5000 3.1.5\| Silikóza plic komplikovaná či pneumokonióza uhlokopů komplikovaná se středně těžkou poruchou funkcí plicních\| 5000 3.1.6\| Silikóza plic prostá nebo pneumokonióza uhlokopů prostá s těžkou poruchou funkcí plicních vedoucí k pravostrannému srdečnímu selhávání\| 6000 3.1.7\| Silikóza plic nebo pneumokonióza uhlokopů ve spojení s aktivní tuberkulózou (mykobakteriózou)\| 6000 \| 3.2\| Nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobené prachem z azbestu a) azbestóza, rtg znaky prašných změn od četnosti znaků s2, t2, u2 a výše podle klasifikace Mezinárodní organizace práce b) hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu c) mezoteliom d) rakovina plic, rakovina hrtanu nebo vaječníků spojená s azbestózou nebo hyalinózou pleury 3.2.1\| Azbestóza plic nebo hyalinóza pleury s lehkou poruchou funkcí plicních\| 2000 3.2.2\| Azbestóza plic nebo hyalinóza pleury se středně těžkou poruchou funkcí plicních\| 4000 3.2.3\| Azbestóza plic nebo hyalinóza pleury s těžkou poruchou funkcí plicních\| 5000 3.2.4\| Azbestóza plic nebo hyalinóza pleury s těžkou poruchou funkcí plicních vedoucí k pravostrannému srdečnímu selhávání\| 6000 \| Mezoteliom 3.2.5\| \\- po stabilizaci stavu\| 4000 3.2.6\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| Rakovina plic, hrtanu nebo vaječníků spojená s azbestózou nebo hyalinózou pleury\| 3.2.7\| \\- po stabilizaci stavu\| 4000 3.2.8\| \\- nevyléčitelné formy\| 6000 \| \| 3.3\| Pneumokonióza způsobená prachem při výrobě a zpracování tvrdokovů\| 3.3.1\| Pneumokonióza z tvrdokovů\| 3.3.2\| \\- s lehkou poruchou funkcí plicních\| 2000 3.3.3\| \\- se středně těžkou poruchou\| 4000 3.3.4\| \\- s těžkou poruchou\| 5000 3.3.5\| \\- s těžkou poruchou funkcí plicních vedoucí k pravostrannému srdečnímu selhávání\| 6000 \| 3.4\| Pneumokonióza ze svařování, rtg znaky prašných změn od četnosti znaků p3, q2, r2 a výše podle klasifikace Mezinárodní organizace práce 3.4.1\| Pneumokonióza ze svařování bez poruchy plicních funkcí nebo s mírnou poruchou\| 1600 3.4.2\| Výraznější forma pneumokoniózy ze svařování se středně těžkou poruchou plicních funkcí\| 3000 \| \| 3.5\| Nemoci dýchacích cest a plic způsobené vdechováním kobaltu, cínu, barya, grafitu, hliníku, berylia, antimonu nebo oxidu titaničitého (Podle povahy nemoci navrhovat počet bodů analogicky s některou z běžnějších nosologických jednotek uvedených v příloze č. 4.)\| 3.5.1\| \\- s lehkou poruchou plicních funkcí\| 2000 3.5.2\| \\- se středně těžkou poruchou plicních funkcí\| 2400 3.5.3\| \\- s těžkou poruchou plicních funkcí\| 4000 3.5.4\| \\- se zvlášť těžkou poruchou plicních funkcí vedoucí k pravostrannému srdečnímu selhávání na úrovni NYHA IV\| 6000 \| 3.6\| Rakovina plic z radioaktivních látek 3.6.1\| Po stabilizaci stavu\| 4000 3.6.2\| Nevyléčitelné formy\| 6000 \| 3.7\| Rakovina dýchacích cest a plic způsobená koksárenskými plyny 3.7.1\| Po stabilizaci stavu\| 4000 3.7.2\| Nevyléčitelné formy\| 6000 \| 3.8\| Rakovina sliznice nosní nebo vedlejších dutin nosních 3.8.1\| Po stabilizaci stavu\| 4000 3.8.2\| Nevyléčitelné formy\| 6000 \| 3.9\| Exogenní alergická alveolitida 3.9.1\| \\- s mírnou poruchou funkcí plicních\| 2000 3.9.2\| \\- se středně těžkou poruchou\| 4000 3.9.3\| \\- s těžkou poruchou\| 5000 3.9.4\| \\- s těžkou poruchou funkcí plicních vedoucí k pravostrannému srdečnímu selhávání na úrovni NYHA IV\| 6000 \| 3.10\| Astma bronchiale a alergická onemocnění horních cest dýchacích \| Astma průduškové (bronchiale) podle stupně závažnosti – stupeň se zjišťuje na základě příznaků, objektivních vyšetřovacích metod a zhodnocení efektu užívané terapie 3.10.1\| \\- astma bronchiale lehkého stupně onemocnění nevyžaduje léčbu kortikosteroidy\| 1800 3.10.2\| \\- astma bronchiale středně těžkého stupně vyžaduje léčbu topickými kortikosteroidy, popřípadě úlevovými inhalačními léky.\| 3200 3.10.3\| \\- astma bronchiale těžkého stupně onemocnění těžce omezuje aktivitu a vyžaduje terapii topickými, popřípadě perorálními kortikosteroidy, popřípadě další protizánětlivou terapii, společně s úlevovou léčbou\| 5000 3.10.4\| \\- astma bronchiale tak těžkého stupně, že způsobuje pravostranné srdeční selhávání na úrovni NYHA IV\| 6000 3.10.5\| \\- alergická rýma (rinitida) podle stupně závažnosti stupeň se zjišťuje na základě příznaků, objektivních vyšetřovacích metod a zhodnocení efektu užívané terapie\| 800 – 1000 \| \| 3.11\| Bronchopulmonální nemoc způsobená prachem bavlny, lnu, konopí, juty nebo sisalu\| 3.11.1\| \\- s lehkou poruchou plicních funkcí\| 2000 3.11.2\| \\- se středně těžkou poruchou plicních funkcí\| 2400 3.11.3\| \\- s těžkou poruchou plicních funkcí\| 4000 3.11.4\| \\- se zvlášť těžkou poruchou plicních funkcí vedoucí k pravostrannému srdečnímu selhávání na úrovni NYHA IV\| 6000 \| 3.12\| Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého s typickými rtg znaky prašných změn nebo se všemi formami komplikované pneumokoniózy 3.12.1\| Po stabilizaci stavu\| 4000 3.12.2\| Nevyléčitelné formy\| 6000 \| 3.13\| Chronická obstrukční plicní nemoc 3.13.1\| \\- s FEV1/FVC méně než 0,70 a FEV1 50% referenčních hodnot nebo méně (CHOPN stadium III)\| 4000 3.13.2\| \\- s FEV1/FVC méně než 0,70 a FEV1 méně než 30% referenčních hodnot, chronické respirační selhávání (CHOPN stadium IV)\| 6000 Kapitola IV. Nemoci z povolání kožní 4.1\| Nemoci kůže způsobené fyzikálními, chemickými nebo biologickými faktory\| 4.1.1\| Ohraničené projevy (predilekční místa), stabilizované formy, řídké exacerbace\| 500 - 900 4.1.2\| Výrazné projevy s častými exacerbacemi nebo v generalizované stabilizované formě\| 1000 – 2000 4.1.3\| Rozsáhlé, dlouhodobě aktivní formy vzdorující léčbě s podstatným snížením celkové výkonnosti\| 2200 – 3400 4.1.4\| Formy se zvlášť nepříznivým průběhem, trvale silně aktivní\| 4000 \| \| \| Nádory kůže\| 4.1.5\| Po odstranění nádoru (nádorů) bez známek recidivy po stabilizaci stavu\| 1600 4.1.6\| Metastazující formy nádoru se závažnou prognózou\| 6000 Kapitola V. Nemoci z povolání přenosné a parazitární 5.1\| Nemoci přenosné a parazitární\| 5.1.1\| Vleklé formy nemocí nebo stavy pro proběhlých nemocech s trvalými následky se hodnotí podle poškození funkce napadených orgánů nebo systémů a vlivu na celkový zdravotní stav\| 5.1.2\| Lehké formy nemoci nebo její následky s omezením funkce mírného stupně s mírným omezením celkové výkonnosti\| 1000 – 1400 5.1.3\| Středně těžké formy nemoci nebo středně těžké následky nemoci s poruchou funkce středně těžkého stupně nebo chronické formy pomalu progredující s výrazným omezením celkové výkonnosti\| 2400 – 3400 5.1.4\| Těžké formy nemoci se závažnými trvalými poruchami funkce orgánů nebo systémů vedoucí k trvalému, závažnému omezení výkonnosti nebo vleklé, trvale silně aktivní onemocnění vzdorující léčbě\| 4000 5.1.5\| Zvlášť těžké formy se selháváním orgánů\| 6000 5.2\| Nemoci přenosné ze zvířat na člověka buď přímo nebo prostřednictvím přenašečů\| 5.2.1\| Vleklé formy nemocí nebo stavy pro proběhlých nemocech s trvalými následky se hodnotí podle poškození funkce napadených orgánů nebo systémů a vlivu na celkový zdravotní stav\| 5.2.2\| Lehké formy nemoci nebo její následky s omezením funkce mírného stupně s mírným omezením celkové výkonnosti\| 1000 – 1400 5.2.3\| Středně těžké formy nemoci nebo středně těžké následky nemoci s poruchou funkce středně těžkého stupně nebo chronické formy pomalu progredující s výrazným omezením celkové výkonnosti\| 2400 – 3400 5.2.4\| Těžké formy nemoci se závažnými trvalými poruchami funkce orgánů nebo systémů vedoucí k trvalému, závažnému omezení výkonnosti nebo vleklé, trvale silně aktivní onemocnění vzdorující léčbě\| 4000 5.2.5\| Zvlášť těžké formy se selháváním orgánů\| 6000 5.3\| Nemoci přenosné a parazitární získané v zahraničí\| 5.3.1\| Vleklé formy nemocí nebo stavy pro proběhlých nemocech s trvalými následky se hodnotí podle poškození funkce napadených orgánů nebo systémů a vlivu na celkový zdravotní stav\| 5.3.2\| Lehké formy nemoci nebo její následky s omezením funkce mírného stupně s mírným omezením celkové výkonnosti\| 1000 – 1400 5.3.3\| Středně těžké formy nemoci nebo středně těžké následky nemoci s poruchou funkce středně těžkého stupně nebo chronické formy pomalu progredující s výrazným omezením celkové výkonnosti\| 2400 – 3400 5.3.4\| Těžké formy nemoci se závažnými trvalými poruchami funkce orgánů nebo systémů vedoucí k trvalému, závažnému omezení výkonnosti nebo vleklé, trvale silně aktivní onemocnění vzdorující léčbě\| 4000 5.3.5\| Zvlášť těžké formy se selháváním orgánů\| 6000 \| \| 5.4\| Virová hepatitida\| 5.4.1\| Posthepatální únavový a dyspeptický syndrom\| 800 5.4.2\| Perzistující chronická hepatitida\| 1600 5.4.3\| Chronická aktivní hepatitida\| 3000 5.4.4\| Cirhóza jaterní kompenzovaná\| 4000 5.4.5\| Cirhóza jaterní dekompenzovaná, stavy se závažným portálním městnáním, s krvácivými projevy, se známkami encefalopatie, stavy po portokavální anastomóze\| 6000 5.4.6\| Cirhóza jaterní s rakovinou jater\| 6000 \| 6\\. Kapitola VI. Nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli\| 6.1\| Těžká hyperkinetická dysfonie, uzlíky na hlasivkách, těžká nedomykavost hlasivek a těžká fonastenie, pokud jsou trvalé a znemožňují výkon povolání kladoucího zvýšené nároky na hlas\| 6.1.1\| Uzlíky na hlasivkách\| 1200 6.1.2\| Nedomykavost, dysfonie, fonastenie\| 2000 1) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. 2) Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 236/2013 Sb. 3) Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 272/2015 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 272/2015 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2016 Vyhlášeno 21. 10. 2015, částka 110/2015 272 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 8. října 2015, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2016 Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 22 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, vyhlašuje, že v roce 2016 výše a) první redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 901 Kč, b) druhé redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 1 351 Kč, c) třetí redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 2 701 Kč. Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Vyhláška č. 271/2015 Sb.	Vyhláška č. 271/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 10. 2015, datum účinnosti 5. 11. 2015, částka 110/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 5. 11. 2015 271 VYHLÁŠKA ze dne 13. října 2015, kterou se mění vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 137 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb. a zákona č. 101/2013 Sb., k provedení § 9 odst. 2, § 84 odst. 7, § 85 odst. 7 a § 88 odst. 6 zákona o silničním provozu: Čl. I Vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění vyhlášky č. 253/2007 Sb. a vyhlášky č. 72/2011 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje text „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech (přepracované znění). Směrnice Komise 2014/85/EU ze dne 1. července 2014, kterou se mění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.“. 2. V § 2 odst. 1 se slova „praktickým lékařem“ nahrazují slovy „poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost (dále jen „registrující poskytovatel“)“. 3. V § 2 odst. 2 se slova „věty prvé“ nahrazují slovy „odstavce 1“. 4. V § 4 odst. 3 se slovo „Kopie“ nahrazuje slovem „Stejnopis“. 5. V § 4 odst. 4 se slova „a vyšetření neurologického“ zrušují. 6. Poznámky pod čarou č. 4 a 5 znějí: „4) Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 236/2013 Sb. 5) § 87a zákona č. 361/2000 Sb., ve znění zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 297/2011 Sb. a zákona č. 101/2013 Sb.“. 7. V § 7 odst. 2 se slova „praktickým lékařem“ nahrazují slovem „poskytovatelem“ a slova „praktického lékaře“ se nahrazují slovem „poskytovatele“. 8. V § 8 větě první se slovo „praktický lékař“ nahrazuje slovem „poskytovatel“ a slova „praktického lékaře“ slovem „poskytovatele“. 9. V § 8 se věta druhá a třetí nahrazují větami „Jestliže zdravotní způsobilost žadatele nebo řidiče je posuzována u poskytovatele pracovnělékařských služeb, sděluje skutečnosti podle věty první registrujícímu poskytovateli za účelem jejich vyznačení ve zdravotnické dokumentaci posuzující lékař poskytovatele pracovnělékařských služeb. Pokud posuzovaná osoba nemá registrujícího poskytovatele nebo poskytovatele pracovnělékařských služeb, vyznačí skutečnosti uvedené ve větě první do zdravotnické dokumentace posuzující lékař poskytovatele zdravotních služeb, u něhož je zdravotní způsobilost žadatele nebo řidiče posuzována.“. 10. Přílohy č. 1 a 2 znějí: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 277/2004 Sb. Prohlášení posuzované osoby ke své zdravotní způsobilosti 706kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 277/2004 Sb. Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel 828kB “. 11. V příloze č. 3 skupině 1 se slova „skupiny vozidel A, B a B+E a AM a podskupiny A1 a B1 (§ 81 zákona č. 361/2000 Sb.)“ nahrazují slovy „skupin vozidel AM, A1, A2, A, B1, B a B+E (§ 80a zákona č. 361/2000 Sb.)“. 12. V příloze č. 3 skupině 2 písm. e) se slova „skupiny vozidel C, C+E, D, D+E a T a podskupiny skupiny vozidel C1, C1+E, D1 a D1+E (§ 81 zákona č. 361/2000 Sb.)“ nahrazují slovy „skupin vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E a T (§ 80a zákona č. 361/2000 Sb.)“. 13. V příloze č. 3 kapitole I položce 1 skupině 1 písm. a), b) a f), skupině 2 písm. b) a položce 2 skupině 1 písm. a) se slovo „korektivních“ nahrazuje slovem „korekčních“. 14. V příloze č. 3 kapitole I položce 1 skupině 1 písm. a) se slova „při použití obou očí“ zrušují. 15. V příloze č. 3 kapitole I položce 1 skupině 1 písm. d) se slovo „monokulární“ nahrazuje slovem „současně“. 16. V příloze č. 3 kapitole I položce 1 skupině 2 písm. b) se slovo „binokulární“ zrušuje. 17. V příloze č. 3 kapitole I položce 1 skupině 2 písm. c) se za slovo „přesahující“ vkládají slova „sférický ekvivalent“. 18. V příloze č. 3 kapitole I položce 1 skupině 2 písm. d) se slovo „dodatečný“ nahrazuje slovem „současně“. 19. V příloze č. 3 kapitole I položce 1 skupině 2 a kapitole XII skupině 1 a 2 se v poznámce slovo „korektivní“ nahrazuje slovem „korekční“. 20. V příloze č. 3 kapitole II skupiny 1 a 2 znějí: „skupina 1 nemoci středního ucha nebo bradavkového výběžku, pokud omezují schopnost řídit motorové vozidlo. skupina 2 a) nemoci středního ucha nebo bradavkového výběžku, pokud omezují schopnost řídit motorové vozidlo, nebo b) ztráta sluchu vyšší než 30 % (dle Fowlera); žadatele nebo řidiče se ztrátou sluchu vyšší než 30 % lze uznat za zdravotně způsobilé k řízení motorového vozidla, pokud jsou schopni rozumět hovorové řeči alespoň do vzdálenosti 5 m, a to i pomocí zdravotnického prostředku.“. 21. V příloze č. 3 kapitole IV položce 1 skupině 1 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“ a na konci písmene c) se čárka nahrazuje tečkou a slovo „nebo“ se zrušuje. 22. V příloze č. 3 kapitole IV položce 1 skupině 1 se písmeno d) zrušuje. 23. V příloze č. 3 kapitole IV položce 1 skupině 2 písmeno b) zní: „b) závažná onemocnění srdce a cév ve funkční třídě III. a IV. NYHA klasifikace a závažné poruchy srdečního rytmu,“. 24. V příloze č. 3 kapitole IV položce 1 skupině 2 se písmena d ) až f) zrušují. Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena d) a e). 25. V příloze č. 3 kapitole IV položce 1 skupině 2 písm. e) se slova „a trvalá kardiostimulace“ zrušují. 26. V příloze č. 3 kapitole IV položce 2 skupině 1 písm. a) se slovo „infarkt“ nahrazuje slovy „stav po infarktu“. 27. V příloze č. 3 kapitole IV položce 2 skupině 1 písmeno d) zní: „d) závažná onemocnění srdce a cév ve funkční třídě III. NYHA klasifikace a závažné poruchy srdečního rytmu, nebo“. 28. V příloze č. 3 kapitole IV položce 2 skupině 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmena f) až g) se zrušují. 29. V příloze č. 3 kapitole VI položce 2 skupině 1 se na konci písmene i) slovo „nebo“ zrušuje. 30. V příloze č. 3 kapitole VI položce 2 skupině 1 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní: „j) středně těžký syndrom obstrukční spánkové apnoe s hodnotou indexu apnoe/hypopnoe v rozmezí 15 až 29 spojený s nadměrnou denní spavostí nebo těžký syndrom obstrukční spánkové apnoe s hodnotou indexu apnoe/hypopnoe 30 a více spojený s nadměrnou denní spavostí, nebo“. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno k). 31. V příloze č. 3 kapitole VI položce 2 skupině 1 písmeno k) zní: „k) jiné poruchy spánku závažně ovlivňující bdělost než uvedené v písmenu j).“. 32. V příloze č. 3 kapitole VI položce 2 se na konec skupiny 1 doplňuje věta „V případu uvedeném v písmenu j) je pravidelná lékařská kontrola podmínkou zdravotní způsobilosti vždy; provádí se v rámci pravidelných lékařských prohlídek nejméně jednou za 3 roky; to neplatí, skončí-li platnost posudku dříve.“. 33. V příloze č. 3 kapitole VI položce 2 skupině 2 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje. 34. V příloze č. 3 kapitole VI položce 2 skupině 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) středně těžký syndrom obstrukční spánkové apnoe s hodnotou indexu apnoe/hypopnoe v rozmezí 15 až 29 spojený s nadměrnou denní spavostí nebo těžký syndrom obstrukční spánkové apnoe s hodnotou indexu apnoe/hypopnoe 30 a více spojený s nadměrnou denní spavostí, nebo“. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h). 35. V příloze č. 3 kapitole VI položce 2 skupině 2 písmeno h) zní: „h) jiné poruchy spánku ovlivňující bdělost než uvedené v písmenu g).“. 36. V příloze č. 3 kapitole VI položce 2 se ve větě na konci skupiny 2 slova „d) až g)“ nahrazují slovy „d) až f) a v písmenu h)“. 37. V příloze č. 3 kapitole VI položce 2 se na konci skupiny 2 doplňuje věta „V případu uvedeném v písmenu g) je pravidelná lékařská kontrola podmínkou zdravotní způsobilosti vždy; provádí se v rámci pravidelných lékařských prohlídek nejméně jednou ročně; to neplatí, skončí-li platnost posudku dříve.“. 38. V příloze č. 3 kapitole VIII položce 2 písm. a) se slova „2 roky“ nahrazují slovy „1 rok“. 39. Příloha č. 4 zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 277/2004 Sb. Lékařské potvrzení o nemožnosti připoutat se bezpečnostními pásy na sedadle motorového vozidla ze zdravotních důvodů 325kB “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. n4/2015 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. n4/2015 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby v zákoně č. 266/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 10. 2015, částka 109/2015 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby v zákoně č. 266/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Na straně 3258 nad názvem zákona má místo čísla „267“ správně být číslo „266“.
Vyhláška č. 269/2015 Sb.	Vyhláška č. 269/2015 Sb. Vyhláška o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům Vyhlášeno 16. 10. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 109/2015 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce * § 4 - Rozúčtování nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce * § 5 - Další zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce * § 6 - Vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody příjemcům služeb * § 7 - Přechodná ustanovení * § 8 - Zrušovací ustanovení * § 9 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 269/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 269/2015 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 269/2015 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 269/2015 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 269/2015 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 269/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (274/2023 Sb.) 269 VYHLÁŠKA ze dne 30. září 2015 o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 14a zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění zákona č. 104/2015 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápěnívytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro důmspolečnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotkyzúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů, b) některé další náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápěnívytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro důmspolečnou přípravu teplé vody pro dům. § 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) zúčtovací jednotkouzúčtovací jednotkou dům nebo jeho část, popřípadě domy nebo jejich části, které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné tepelné zařízení a společné měření nebo stanovení množství tepla, nákladů na teplo na vytápěnívytápění a nákladů na poskytování teplé vody, b) vytápěnímvytápěním ústřední vytápěnívytápění pomocí otopné soustavy ovlivňující zúčtovací jednotkuzúčtovací jednotku, kterou prochází, napojené na společný zdroj tepla; vytápěnímvytápěním není vytápěnívytápění bytů a nebytových prostorů prostřednictvím samostatných etážových okruhů zásobovaných teplem z vlastních zdrojů tepla, používajících různé druhy paliv nebo elektřinu, ani vytápěnívytápění prostřednictvím uzavřených okruhů, do nichž se dodává a měří teplo na základě smlouvy dodavatele přímo s příjemcem služeb, c) společnou přípravou teplé vody pro důmspolečnou přípravou teplé vody pro dům ohřev a poskytování centrálně připravované teplé vody příjemcům služeb, d) podlahovou plochoupodlahovou plochou podlahová plochapodlahová plocha místností bytu a nebytového prostoru kromě teras, balkónů a lodžií a vedlejších prostorů, které jsou umístěny mimo byt; do podlahové plochypodlahové plochy se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem; nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků, e) započitatelnou podlahovou plochouzapočitatelnou podlahovou plochou podlahová plochapodlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 části A k této vyhlášce; mají-li některé místnosti v zúčtovací jednotcezúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná podlahová plochazapočitatelná podlahová plocha těchto místností se vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochypodlahové plochy a výšky stropu převládajících místností v zúčtovací jednotcezúčtovací jednotce, f) podlahovou plochou nebytových prostorů pro účely poskytování teplé vodypodlahovou plochou nebytových prostorů pro účely poskytování teplé vody podlahová plochapodlahová plocha vynásobená koeficienty stanovenými podle přílohy č. 1 části B k této vyhlášce, g) náměremnáměrem hodnota zjištěná jako rozdíl odečtu naměřených hodnot na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápěnívytápění nebo vodoměrech na teplou vodu na konci a na začátku daného zúčtovacího období, h) nákladem na vytápěnívytápění a na poskytování teplé vody pro dům náklady skutečně vynaložené v příslušném zúčtovacím období na pořízení služeb, tj. náklady na teplo na vytápěnívytápění, náklady na teplo spotřebované na přípravu teplé vody, náklady na pitnou vodu spotřebovanou na přípravu teplé vody, a to v cenách podle cenových předpisů, i) referenčním příjemcem služeb příjemce služeb, jehož náklady na vytápěnívytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochyzapočitatelné podlahové plochy se rovnají průměrným nákladům na vytápěnívytápění připadajícím na 1 m2 započitatelné podlahové plochyzapočitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotkyzúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období a jehož spotřeba společně připravované teplé vody v m3 se rovná průměrné spotřebě teplé vody na jednoho příjemce služeb v zúčtovací jednotcezúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období, j) srovnáním s referenčním příjemcem služeb uvedení nákladů na vytápěnívytápění referenčního příjemce služeb na 1 m2 započitatelné podlahové plochyzapočitatelné podlahové plochy, uvedení součinu těchto nákladů a započitatelné podlahové plochyzapočitatelné podlahové plochy příjemce služeb a uvedení spotřeby společně připravované teplé vody referenčním příjemcem služeb. § 3 Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce (1) Základní složka nákladů na vytápěnívytápění v zúčtovací jednotcezúčtovací jednotce činí 40 % až 60 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky určí poskytovatel služebposkytovatel služeb podle klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti budovy podle průměrného součinitele prostupu tepla podle přílohy č. 6 k této vyhlášce; takto určenou základní složku může následně snížit či zvýšit až o 10 procentních bodů. Rozdělení nákladů na základní a spotřební složku se v zúčtovací jednotcezúčtovací jednotce provede pro dané zúčtovací obdobízúčtovací období pouze jednou. U všech příjemců služebpříjemců služeb je vždy v základní složce rozúčtována na 1 m2 započitatelné podlahové plochyzapočitatelné podlahové plochy stejná částka. (2) Při rozdělení spotřební složky nákladů na vytápěnívytápění v zúčtovací jednotcezúčtovací jednotce mezi příjemce služebpříjemce služeb se vychází z náměrůnáměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápěnívytápění. Přitom se použijí korekce a výpočtové metody zohledňující i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou. Rozdíly v nákladech na vytápěnívytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochyzapočitatelné podlahové plochy však nesmí u příjemců služebpříjemců služeb, u kterých jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápěnívytápění, překročit v zúčtovací jednotcezúčtovací jednotce hodnotu o 30 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotkyzúčtovací jednotky v daném zúčtovacím obdobízúčtovacím období (dále jen „limitní hodnota“). Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služebposkytovatel služeb úpravu výpočtové metody takto: a) hodnota spotřební složky se u příjemce služebpříjemce služeb, jehož náklady na vytápěnívytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochyzapočitatelné podlahové plochy překročily limitní hodnotu, upraví tak, aby se náklady příjemce služebpříjemce služeb na vytápěnívytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochyzapočitatelné podlahové plochy rovnaly limitní hodnotě, tedy 70 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotkuzúčtovací jednotku v případě, že nebyla dodržena spodní hranice alespoň 70 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotkuzúčtovací jednotku, nebo 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotkuzúčtovací jednotku v případě, že nebyla dodržena horní hranice nejvýše 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotkuzúčtovací jednotku, b) hodnota spotřební složky upravená podle písmene a) se odečte od spotřební složky nákladů na vytápěnívytápění zúčtovací jednotkyzúčtovací jednotky a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb úměrně výši náměrůnáměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápěnívytápění s použitím korekcí a výpočtových metod zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou, a c) pokud po rozdělení zůstatku podle písmene b) překračuje u některého z ostatních příjemců služeb hodnota nákladů na vytápěnívytápění připadajících na 1 m2 limitní hodnotu, upraví poskytovatel služeb výpočtovou metodu obdobně podle písmen a) a b), a to i opakovaně, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápěnívytápění připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochyzapočitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotcezúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období. (3) V zúčtovací jednotcezúčtovací jednotce, ve které u příjemců služeb nejsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápěnívytápění, poskytovatel služeb spotřební složku rozdělí mezi příjemce služeb stejným způsobem jako složku základní. (4) Odečty měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápěnívytápění u příjemců služeb provádí poskytovatel služeb nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období. (5) Neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii s platným ověřením nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápěnívytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, určí se v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. (6) Pokud měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápěnívytápění nemohla být u příjemce služeb instalována z prokazatelných technických důvodů, poskytovatel služeb u tohoto příjemce služeb v daném zúčtovacím období stanoví spotřební složku ve výši průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochyzapočitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotkyzúčtovací jednotky. Spotřební složka nákladů u tohoto příjemce služeb je pak násobkem průměrné hodnoty spotřební složky a započitatelné podlahové plochyzapočitatelné podlahové plochy. (7) Úhrady příjemců služeb stanovené podle odstavce 5 jsou součástí úhrady spotřební složky nákladů na teplo na vytápěnívytápění v zúčtovací jednotcezúčtovací jednotce, které se rozúčtovávají mezi příjemce služeb v daném zúčtovacím období. (8) Při obnovení odečtu měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápěnívytápění se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápěnívytápění spotřeba odpovídající průměrné hodnotě spotřební složky nákladů za neměřené zúčtovací období připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochyzapočitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotkyzúčtovací jednotky bez zvýšení uvedeného v odstavci 5. U těch měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápěnívytápění, u kterých nelze zpětný odečet zjistit, se při obnovení odečtu pro odečítané zúčtovací období použije průměrná hodnota spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochyzapočitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotkyzúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. § 4 Rozúčtování nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce (1) Základní složka nákladů na teplo spotřebované na poskytování teplé vody činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů. Základní složka nákladů na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody činí 0 % a spotřební složka 100 % nákladů. (2) Odečty instalovaných vodoměrů u příjemců služeb provádí poskytovatel služeb nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období. (3) V zúčtovací jednotcezúčtovací jednotce, ve které u příjemců služeb nejsou instalovány vodoměry a nedošlo k dohodě všech příjemců služeb, rozdělí poskytovatel služeb spotřební složku podle průměrného počtu osob rozhodných pro rozúčtování služeb v zúčtovacím období nebo podle poměru velikosti podlahové plochypodlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové plošepodlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotcezúčtovací jednotce. Rozdíly v rozsahu vybavení jednotlivých bytů v zúčtovací jednotcezúčtovací jednotce mající vliv na odběr teplé vody zohlední poskytovatel služeb přepočtem spotřební složky na základě odborného posouzení. V nebytových prostorech stanoví poskytovatel služeb průměrný počet osob nebo odpovídající velikost podlahové plochypodlahové plochy na základě odborného posouzení podle způsobu odběru a rozsahu využívání teplé vody. (4) Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu s platným ověřením nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, určí se v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. (5) Úhrady příjemců služeb stanovené podle odstavce 4 jsou součástí úhrady spotřební složky nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotcezúčtovací jednotce, které se rozúčtovávají mezi příjemce služeb v daném zúčtovacím období. (6) Při obnovení odečtu na instalovaném vodoměru se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba stanovená ze spotřeby zúčtovací jednotkyzúčtovací jednotky připadající na 1 m2 podlahové plochypodlahové plochy za neměřené zúčtovací období bez zvýšení uvedeného v odstavci 4. (7) Náklady na spotřebovanou vodu použitou k poskytování teplé vody rozdělí poskytovatel služeb mezi příjemce služeb poměrně podle náměrůnáměrů instalovaných vodoměrů u příjemců služeb. Ustanovení odstavců 3 až 6 platí obdobně. § 5 Další zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce (1) Není-li možné v zúčtovací jednotcezúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepla nebo s vlastní předávací stanicí určit odděleně náklady na teplo na vytápěnívytápění a náklady na teplo spotřebované na poskytování teplé vody, stanoví se tyto náklady podle množství spotřebovaného tepla pro přípravu teplé vody v zúčtovací jednotcezúčtovací jednotce zjištěného podle množství paliva na její přípravu, zejména podle spotřeby mimo otopné období, případně, není-li to možné, použitím vzájemného podílu spotřeby tepla na přípravu teplé vody ve výši 40 % a na vytápěnívytápění ve výši 60 %. (2) Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápěnívytápění rozúčtovává poskytovatel služeb základní složku nákladů na vytápěnívytápění podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochyzapočitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové plošezapočitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotcezúčtovací jednotce; započitatelná podlahová plochazapočitatelná podlahová plocha bytu nebo nebytového prostoru se přepočte na nepřímo vytápěnou započitatelnou podlahovou plochuzapočitatelnou podlahovou plochu podle přílohy č. 1 části A bodu 2 k této vyhlášce. Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu teplé vody rozúčtovává poskytovatel služeb základní složku nákladů podle poměru velikosti podlahové plochypodlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové plošepodlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotcezúčtovací jednotce. (3) Náklady na poskytování teplé vody odebrané přímo jednotlivými příjemci služeb ve společných prostorách zúčtovací jednotkyzúčtovací jednotky, kde jsou instalovány vodoměry, rozúčtuje poskytovatel služeb na tyto příjemce služeb podle evidence spotřeb; pokud nejsou ve společných prostorách zúčtovací jednotkyzúčtovací jednotky instalovány vodoměry, rozúčtují se náklady těmto příjemcům služeb způsobem, který stanoví poskytovatel služeb. (4) Při poruše měřidla podle zákona o metrologii, zařízení pro rozdělování nákladů na vytápěnívytápění nebo instalovaného vodoměru stanoví poskytovatel služeb spotřební složku za dobu poruchy podle údajů dvou z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích období. (5) Dojde-li ke změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období a nejsou-li známy odečty naměřených hodnot měřidla podle zákona o metrologii, zařízení pro rozdělování nákladů na vytápěnívytápění nebo instalovaného vodoměru k termínu změny, poskytovatel služeb rozdělí a) spotřební složku nákladů na vytápěnívytápění podle skutečné klimatické náročnosti příslušných částí zúčtovacího období před a po termínu změny; nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, b) základní složku nákladů na vytápěnívytápění v poměru počtu dnů vytápěnívytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu změny příjemce služeb, a nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, c) spotřební složku nákladů na poskytování teplé vody včetně nákladů na spotřebovanou vodu podle průměrného počtu osob rozhodných pro rozúčtování služeb a počtu dnů zúčtovacího období, v případě rozúčtování podle podlahové plochypodlahové plochy jen podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce služeb, nedohodnou-li se původní a nový příjemce služeb jinak, d) základní složku nákladů na poskytování teplé vody podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce služeb. (6) Dojde-li ke změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období a jsou-li provedeny odečty měřidla podle zákona o metrologii, zařízení pro rozdělování nákladů na vytápěnívytápění nebo instalovaného vodoměru k termínu změny příjemce služeb, poskytovatel služeb rozdělí a) základní složku nákladů na vytápěnívytápění v poměru počtu dnů vytápěnívytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu změny příjemce služeb, a nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, b) spotřební složku nákladů na vytápěnívytápění v poměru součtů zjištěných přepočtených náměrůnáměrů instalovaných měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápěnívytápění, c) základní složku nákladů na teplo na poskytování teplé vody podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce služeb, d) spotřební složku nákladů na teplo na poskytování teplé vody a náklady na spotřebovanou vodu v poměru součtu náměrůnáměrů bytových vodoměrů na teplou vodu, které připadají na původního a nového příjemce služeb. (7) Nemá-li zúčtovací jednotkazúčtovací jednotka, byt či nebytový prostor svého příjemce služeb, rozumí se příjemcem služeb vlastník zúčtovací jednotkyzúčtovací jednotky. § 6 Vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody příjemcům služeb Ve vyúčtování poskytovatel služeb, kromě náležitostí stanovených zákonem, uvede a) za zúčtovací jednotkuzúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepla na vytápěnívytápění, spotřebu tepla na ohřev vody v GJ nebo MWh a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé vody, b) za zúčtovací jednotkuzúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepla na vytápěnívytápění a tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ nebo Kč/MWh a vody spotřebované na poskytování teplé vody v Kč/m3, c) za zúčtovací jednotkuzúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na vytápěnívytápění a na teplo spotřebované na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody, podíly základních a spotřebních složek nákladů na vytápěnívytápění a nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody v % a v Kč, d) podlahovou plochupodlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochuzapočitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotkyzúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb v m2, v případě poskytování teplé vody průměrný počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb a za celou zúčtovací jednotkuzúčtovací jednotku v zúčtovacím období, součet skutečných a přepočtených náměrůnáměrů instalovaných měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápěnívytápění zúčtovací jednotkyzúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb, součet náměrůnáměrů instalovaných vodoměrů za zúčtovací jednotkuzúčtovací jednotku a náměrnáměr instalovaných vodoměrů teplé vody v bytě či nebytovém prostoru příjemce služeb a ve společných prostorách zúčtovací jednotkyzúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé příjemce služeb podle evidence spotřeb v m3, hodnoty podílu nákladu příjemce služeb na vytápěnívytápění, teplo na ohřev vody a na vodu v teplé vodě, e) měrnou spotřebu tepla na vytápěnívytápění za zúčtovací jednotkuzúčtovací jednotku v zúčtovacím obdobízúčtovacím období vyjádřenou v GJ nebo MWh na m2 započitatelné podlahové plochyzapočitatelné podlahové plochy, f) podíly nákladů připadající na příjemce služeb s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na vytápěnívytápění, na teplo na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody, g) koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochypodlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochyzapočitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro přepočty odečtů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápěnívytápění u příjemce služeb, h) informace o použité skladbě zdrojů energie a o souvisejících ročních emisích skleníkových plynů za zúčtovací jednotkuzúčtovací jednotku za poslední kalendářní rok, za který jsou dostupné, pokud byla poskytovateli služeb dodána tepelná energie ze soustav dálkového vytápěnívytápění a pokud tyto informace uvedl dodavatel tepelné energie ve vyúčtování podle právního předpisu upravujícího vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, i) informace o energetické náročnosti a o podílu energie z obnovitelných zdrojů v soustavě zásobování tepelnou energií, pokud dodavatel tepelné energie uvedl tyto informace ve vyúčtování podle právního předpisu upravujícího vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, j) popis jednotlivých daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, které jsou zahrnuty v ceně tepelné energie dodané poskytovateli služeb ze soustav dálkového vytápěnívytápění a které se přímo vztahují k množství dodané tepelné energie, pokud tento popis uvedl dodavatel tepelné energie ve vyúčtování podle právního předpisu upravujícího vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, k) v grafické podobě vyhotovené srovnání zjištěné spotřeby teplazjištěné spotřeby tepla na vytápěnívytápění příjemcem služeb za dané zúčtovací období a za stejné období předchozího roku, upravené s ohledem na klimatické podmínky v těchto obdobích postupem podle přílohy č. 4 k této vyhlášce, l) kontaktní údaje pro veřejnost nejméně jednoho energetického konzultačního a informačního střediska sídlícího ve vyšším územním samosprávném celku, v němž se nachází zúčtovací jednotkazúčtovací jednotka, a není-li takového energetického konzultačního a informačního střediska, kontaktní údaje pro veřejnost jiného energetického konzultačního a informačního střediska, m) další informace o energetických konzultačních a informačních střediscích alespoň v rozsahu textu podle části A přílohy č. 5 k této vyhlášce, n) odkazy na internetové stránky s informacemi o zvyšování energetické účinnosti, a to alespoň v rozsahu textu podle části B přílohy č. 5 k této vyhlášce, o) informace o mediačních službách a mechanismech alternativního řešení sporů, a to alespoň v rozsahu textu podle části C přílohy č. 5 k této vyhlášce, p) srovnání s referenčním příjemcem služeb, přičemž v případě elektronického vyúčtování postačí toto srovnání nahradit odkazem na internetové stránky, kde je toto srovnání zpřístupněno. § 7 Přechodná ustanovení (1) Vznik právních vztahů a nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se posuzují podle vyhlášky č. 372/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. (2) Rozúčtování a vyúčtování nákladů na vytápěnívytápění a nákladů na poskytování teplé vody mezi příjemce služeb za zúčtovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se provede podle vyhlášky č. 372/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a to i v případě, že zúčtovací období skončí po nabytí účinnosti této vyhlášky. § 8 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele, se zrušuje. § 9 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministryně: Ing. Šlechtová v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 269/2015 Sb. A. Koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy 1. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž je otopné těleso a které se liší způsobem jejich využívání Druh místnosti\| Koeficient [ - ] ---\|--- v bytě\| 1,0 ve skladě\| 1,0 v kanceláři\| 1,2 ve zdravotním středisku\| 1,2 v mateřské škole\| 1,2 ve výstavním sále\| 1,2 v prodejně\| 1,3 v obchodním domě\| 1,3 v učebně\| 1,3 v tělocvičně\| 1,3 v dílně\| 1,3 v restauraci, kavárně, vinárně\| 1,4 a) Koeficienty podle tabulky se použijí i pro místnosti s obdobným způsobem využívání. b) Pro místnosti s nižší výpočtovou vnitřní teplotou ti (garáže apod.) se zohledňující součinitel s, kterým se vynásobí příslušný koeficient této místnosti, stanoví podle vzorce: s=ti-testis-tes-, kde je s - součinitel [ - ] ti \\- teplota [°C], na kterou má být podle projektu vytápěna předmětná místnost; není-li údaj k dispozici, pak podle platných technických norem tes \\- průměrná teplota venkovního vzduchu [°C] v otopném období podle dlouhodobého průměru tis \\- průměrná vnitřní výpočtová teplota [°C] ústředně vytápěných obytných místností v otopném období (zpravidla +20 °C) 2. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž není umístěno otopné těleso a které jsou začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí (nepřímo vytápěné místnosti a prostory) \| Koeficient [ - ] ---\|--- jednou stěnou\| 0,1 dvěma stěnami\| 0,2 třemi stěnami\| 0,35 čtyřmi stěnami\| 0,5 pěti a více stěnami\| 0,75 - 1,0 a) Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha. Má-li místnost velké rozdíly v délkách stěn nebo sousedící místnosti nejsou podél celých délek stěn, zvolí se koeficient úměrný hodnotám z tabulky. Za sousedící vytápěné místnosti se nepovažují chodby a schodiště společných částí objektu, i když je v nich umístěno otopné těleso. b) Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepla (vertikální rozvody přívodní i zpětné, horizontální rozvody přívodní i zpětné, přípojky k otopným tělesům delší jak 0,5 m), zvýší se koeficienty stanovené dle počtu stěn o hodnotu navýšení stanovenou podle vzorce n=5.SA-, kde je n - navýšení [-] S - povrch potrubí [m2] A - podlahová plochapodlahová plocha místnosti vynásobená koeficientem podle tabulky v úvodní části tohoto bodu [m2], přičemž výsledný koeficient včetně navýšení činí nejvýše 1,0 (k + n ≤ 1). c) V zúčtovací jednotcezúčtovací jednotce, ve které mají byty srovnatelný počet místností, velikost, uspořádání a podíl nevytápěných prostor, je možné pro rozúčtování základní složky nákladů na vytápěnívytápění uplatnit jejich podlahovou plochupodlahovou plochu. B. Koeficienty pro stanovení podlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení základní složky nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody Koeficienty pro výpočet podlahové plochypodlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení základní složky nákladů na teplou vodu se stanovují odborným posouzením podle rozsahu odběru a způsobu užití teplé vody. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 269/2015 Sb. Výpočet spotřební složky nákladů na vytápění a spotřební složky na poskytování teplé vody Výpočet spotřební složky nákladů na vytápěnívytápění podle § 3 odst. 5 a spotřební složky na poskytování teplé vody podle § 4 odst. 4 se provede podle vzorce čSni=X.Sc.Pni/Pc+X-1.Pn,Kč kde je Pc \\- celková plocha v zúčtovací jednotcezúčtovací jednotce [m2] Pni \\- plocha konkrétního bytu nebo nebytového prostoru, u něhož není znám údaj z měření, [m2] Pn \\- součet Pni Sc \\- celková spotřební složka nákladů za zúčtovací jednotkuzúčtovací jednotku [Kč] Sni \\- spotřební složka nákladů připadající na konkrétní byt nebo nebytový prostor, u něhož není znám údaj z měření, [Kč] X - násobek zvýšení (podle § 3 odst. 5 hodnota 3, podle § 4 odst. 4 hodnota 3) Poznámka: Při stanovení nákladů na vytápěnívytápění podle § 3 odst. 5 se za Pc a Pni dosazuje započitatelná podlahová plochazapočitatelná podlahová plocha. Při stanovení nákladů na poskytování teplé vody podle § 4 odst. 4 se za Pc a Pni dosazuje podlahová plochapodlahová plocha. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 269/2015 Sb. Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti se stanoví denostupňovým výpočtem. Pokud nejsou potřebné výpočtové údaje k dispozici, použijí se hodnoty podle této tabulky: Měsíc\| %\| Měsíc\| % ---\|---\|---\|--- leden\| 19\| červenec\| 0 únor\| 16\| srpen\| 0 březen\| 14\| září\| 1 duben\| 9\| říjen\| 8 květen\| 2\| listopad\| 14 červen\| 0\| prosinec\| 17 Příloha č. 4 k vyhlášce č. 269/2015 Sb. Postup pro zohlednění klimatických podmínek při srovnání zjištěné spotřeby tepla Ve srovnání podle § 6 písm. k) se zjištěná spotřeba teplazjištěná spotřeba tepla za aktuální zúčtovací období porovná se zjištěnou spotřebou teplazjištěnou spotřebou tepla za stejné období předchozího roku, která je upravena podle vzorce Supr = (Dakt / Dpřed) . Spřed, kde je Supr – zjištěná spotřeba teplazjištěná spotřeba tepla za stejné období předchozího roku upravená s ohledem na klimatické podmínky, Dakt – počet denostupňů v otopném období za aktuální zúčtovací období, Dpřed – počet denostupňů v otopném období za stejné období předchozího roku, Spřed – zjištěná spotřeba teplazjištěná spotřeba tepla za stejné období předchozího roku. Počet denostupňů zjistí poskytovatel služeb podle údajů z hydrometeorologických stanic v dané lokalitě nebo postupem podle vyhlášky č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 269/2015 Sb. Další informace obsažené v rozúčtování A. Text další informace o energetických konzultačních a informačních střediscích: „Další informace o energetických konzultačních a informačních střediscích Energetická konzultační a informační střediska (EKIS) poskytují veřejnosti bezplatné energetické poradenství. Jejich seznam a kontaktní údaje jsou dostupné na internetové adrese: https://www.mpo-efekt.cz/cz/ekis/strediska-EKIS“. B. Text odkazů na internetové stránky s informacemi o zvyšování energetické účinnosti: „Odkazy na internetové stránky s informacemi o zvyšování energetické účinnosti https://www.mpo-efekt.cz/ https://chytra-volba.cz/“. C. Text informace o mediačních službách a mechanismech alternativního řešení sporů: „Informace o mediačních službách a mechanismech alternativního řešení sporů Příjemce služeb a poskytovatel služeb, kteří jsou ve sporu, se po dohodě mohou podle zákona o mediaci obrátit na zapsaného mediátora a v rámci mediacemediace uzavřít mediační dohodu. Tu mohou následně předložit soudu ke schválení. Jsou-li poskytovatel služeb a příjemce služeb vzájemně ve vztahu podnikatele a spotřebitelespotřebitele, může spotřebitelspotřebitel zahájit mimosoudní řešení sporu podle zákona o ochraně spotřebitele podáním návrhu České obchodní inspekci nebo jinému subjektu pověřenému Ministerstvem průmyslu a obchodu. Jde-li o majetkový spor, může strana sporu na základě rozhodčí smlouvy (smlouvy o rozhodci nebo rozhodčí doložky) uzavřené mezi příjemcem služeb a poskytovatelem služeb zahájit u rozhodce nebo stálého rozhodčího soudu rozhodčí řízení a domáhat se vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Tento postup však nelze využít, pokud jde o spor ze smlouvy mezi příjemcem služeb a poskytovatelem služeb, kteří jsou vzájemně ve vztahu spotřebitelespotřebitele a podnikatele, a zároveň byla rozhodčí smlouva (smlouva o rozhodci nebo rozhodčí doložka) uzavřena po 30. listopadu 2016." Příloha č. 6 k vyhlášce č. 269/2015 Sb. Procentní hodnota základní složky Procentní hodnota základní složky se určí podle průměrného součinitele prostupu tepla Uem podle § 3 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, určeného podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, a to tak, že bude a) pro hodnotu Uem nižší nebo rovnou limitní hodnotě pro klasifikační třídu C energetické náročnosti budovy ve výši 60 %, b) pro hodnotu Uem vyšší než limitní hodnota pro klasifikační třídu C energetické náročnosti budovy a současně nižší nebo rovnou hodnotě pro klasifikační třídu E tohoto ukazatele ve výši 50 %, c) pro ostatní budovy a budovy, kde není hodnota Uem známa, nebo ji zjistit nelze, ve výši 40 %. 1) Čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES. Čl. 1 body 6, 8 a 10 a Příloha bod 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. Čl. 24 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 51/2015 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 51/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni Vyhlášeno 14. 10. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 11. 2015, částka 32/2015 * ČÁST I - Článek 1 * ČÁST II - Článek 8 * ČÁST III - Článek 11 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 11. 2015 51 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. února 1992 byla ve Štrasburku otevřena k podpisu Úmluva o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni. Jménem České republiky byla Úmluva podepsána ve Štrasburku dne 7. června 2000. S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Úmluvu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy, dne 17. července 2015. Při ratifikaci Úmluvy byla učiněna následující výhrada: „Česká republika si vyhrazuje podle článku 1 odst. 1 Úmluvy o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni z 5. února 1992 právo neaplikovat ustanovení kapitol B a C uvedené Úmluvy.“ Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 12 odst. 1 dne 1. května 1997. Pro Českou republiku vstupuje v platnost podle odstavce 2 téhož článku dne 1. listopadu 2015. Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Úmluva o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni PREAMBULE Níže podepsané členské státy Rady Evropy, přihlížejíce k tomu, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší jednoty mezi jejími členy za účelem ochrany a uskutečňování ideálů a zásad, které jsou jejich společným dědictvím, a usnadnění jejich hospodářského a sociálního pokroku při dodržování lidských práv a základních svobod; znovu potvrzujíce svou oddanost univerzalitě a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, založených na důstojnosti všech lidí; majíce na zřeteli články 10, 11, 16 a 60 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod; přihlížejíce k tomu, že usídlování cizinců na území jiných států je dnes trvalým rysem evropských společností; přihlížejíce k tomu, že usídlení cizinci mají na místní úrovni v zásadě stejné povinnosti jako státní občané; jsouce si vědomy aktivní účasti usídlených cizinců na životě místního společenství a na růstu jeho prosperity a jsouce přesvědčeny o nutnosti posilovat jejich začlenění do místního společenství, zejména rozšiřováním možností jejich účasti na místních veřejných záležitostech, se dohodly takto: ČÁST I Článek 1 1. Každá strana bude aplikovat ustanovení kapitoly A, B a C. Kterýkoli smluvní stát však může při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu prohlásit, že si vyhrazuje právo neaplikovat ustanovení kapitoly B, kapitoly C nebo obou. 2. Každá strana, která prohlásila, že bude aplikovat pouze jednu nebo dvě kapitoly, může kdykoli později generálnímu tajemníkovi oznámit, že souhlasí s tím, že bude aplikovat ustanovení kapitoly nebo kapitol, které při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu nepřijala. Článek 2 Pro účely této Úmluvy termín „usídlení cizinci” znamená osoby, které nejsou občany státu a oprávněně sídlí na jeho území. Kapitola A Svobody projevu, shromažďování a sdružování Článek 3 Každá strana se zavazuje, že s výhradou ustanovení článku 9 zaručí usídleným cizincům za stejných podmínek jako svým vlastním státním občanům: a) právo na svobodu projevu; toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice. Tento článek nebrání státům, aby vyžadovaly udělování povolení rozhlasovým, televizním nebo filmovým společnostem.; b) právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružovat se s jinými, včetně práva zakládat na obranu svých zájmů odbory nebo vstupovat do nich. Právo na svobodu sdružování zahrnuje zejména právo usídlených cizinců zakládat svá vlastní místní sdružení za účelem vzájemné pomoci, zachovávání a projevování své kulturní svébytnosti nebo hájení svých zájmů ve věcech spadajících do působnosti místních orgánů, jakož i právo vstupovat do jakéhokoli sdružení. Článek 4 Každá strana bude usilovat o zajištění toho, aby bylo vyvinuto dostatečné úsilí k zapojení usídlených cizinců do veřejných průzkumů, plánovacích řízení a jiných poradních procedur týkajících se místních záležitostí. Kapitola B Poradní orgány k zastupování usídlených cizinců na místní úrovni Článek 5 1. Každá strana se zavazuje, že s výhradou ustanovení článku 9 odstavce 1: a) zajistí, aby žádné právní nebo jiné překážky nebránily místním orgánům, v jejichž územním obvodu se nalézá významné množství usídlených cizinců, zřizovat poradní orgány nebo přijímat jiná vhodná institucionální opatření, které by: i) vytvořily spojovací článek mezi nimi a takovými usídlenými cizinci, ii) poskytly fórum pro diskusi a formulaci názorů, přání a obav usídlených cizinců ve věcech, které se jich zvláště dotýkají ve vztahu k místnímu veřejnému životu, včetně činnosti a povinností příslušného místního orgánu, a iii) podpořily jejich celkové začleňování do života společenství; b) podpoří a usnadní zřizování takových poradních orgánů nebo přijímání jiných vhodných institucionálních opatření pro zastupování usídlených cizinců místními orgány, v jejichž územním obvodu se nalézá významné množství usídlených cizinců. 2. Každá strana zajistí, aby představitelé usídlených cizinců, podílející se na poradních orgánech nebo jiných institucionálních opatřeních, zmiňovaných v odstavci 1, mohli být voleni usídlenými cizinci v územním obvodu místního orgánu nebo jmenováni jednotlivými sdruženími usídlených cizinců. Kapitola C Právo volit ve volbách do místních orgánů Článek 6 1. Každá strana se zavazuje, že s výhradou ustanovení článku 9 odstavce 1 poskytne každému usídlenému cizinci právo volit a být volen ve volbách do místních orgánů, splňuje-li tytéž zákonné požadavky, které se vztahují na státní občany, a splňoval-li navíc podmínku zákonného a obvyklého pobytu na území daného státu po dobu pěti let předcházejících volbám. 2. Smluvní stát však může při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu prohlásit, že aplikaci odstavce 1 hodlá omezit pouze na právo volit. Článek 7 Každá strana může jednostranně nebo dvoustrannou či mnohostrannou dohodu stanovit, že podmínky pobytu stanovené článkem 6 jsou splněny kratší lhůtou pobytu. ČÁST II Článek 8 Každá strana bude usilovat o zajištění toho, aby usídlení cizinci měli přístup k informacím o svých právech a povinnostech ve vztahu k místnímu veřejnému životu. Článek 9 1. Za války nebo při jiné mimořádné události ohrožující život státu lze práva poskytnutá usídleným cizincům na základě části I dále omezit v rozsahu, který si mimořádnost situace nezbytně vyžaduje, nejsou-li taková omezení v rozporu s jinými závazky strany podle mezinárodního práva. 2. Jelikož s právem uznaným článkem 3 písmenem a) jsou spojeny povinnosti a odpovědnost, lze je učinit závislým na takových formalitách, podmínkách, omezeních nebo sankcích, které stanoví zákon a které jsou v demokratické společnosti nezbytné v zájmu bezpečnosti státu, územní celistvosti nebo veřejné bezpečnosti, pro předcházení nepokojů nebo trestné činnosti, pro ochranu zdraví nebo morálky, pro ochranu pověsti nebo práv jiných, pro zabránění úniku důvěrně získaných informací nebo pro udržení autority a nestrannosti soudní moci. 3. Právo uznané článkem 3 písmenem b) nesmí podléhat jiným omezením, než která stanoví zákon a která jsou v demokratické společnosti nezbytná v zájmu bezpečnosti státu nebo veřejné bezpečnosti, pro předcházení nepokojů nebo trestné činnosti, pro ochranu zdraví nebo morálky nebo pro ochranu práv a svobod jiných. 4. Jakékoli opatření učiněné v souladu s tímto článkem musí být oznámeno generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, který vyrozumí ostatní strany. Stejný postup se použije při odvolání takových opatření. 5. Nic v této Úmluvě nebude vykládáno jako omezení nebo popření kteréhokoli z práv, která mohou být zaručena na základě zákonů kterékoli strany nebo na základě jakékoli jiné smlouvy, jejíž je stranou. Článek 10 Každá strana informuje generálního tajemníka Rady Evropy o jakémkoli ustanovení zákona nebo jiném opatření přijatém příslušnými orgány na jejím území, které se dotýká jejích závazků podle této Úmluvy. ČÁST III Článek 11 Tato Úmluva je otevřena k podpisu členským státům Rady Evropy. Podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy. Článek 12 1. Tato Úmluva vstoupí v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy čtyři členské státy Rady Evropy vyjádřily v souladu s ustanoveními článku 11 svůj souhlas s tím být Úmluvou vázány. 2. Ve vztahu ke kterémukoli členskému státu, kterým svůj souhlas s tím být jí vázán, vyjádří následně, vstoupí Úmluva v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců ode dne uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení. Článek 13 1. Poté, co tato Úmluva vstoupí v platnost, může Výbor ministrů Rady Evropy většinovým rozhodnutím podle článku 20 písmene d) Statutu Rady Evropy a jednomyslným rozhodnutím zástupců smluvních států oprávněných zasedat v tomto Výboru vyzvat kterýkoli stát, který není členem Rady Evropy, aby k této Úmluvě přistoupil. 2. Ve vztahu ke kterémukoli přistupujícímu státu vstoupí Úmluva v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců ode dne uložení listiny o přístupu u generálního tajemníka Rady Evropy. Článek 14 O závazcích, které strany této Úmluvy v souladu s článkem 1 odstavcem 2 přijaly následně, se má za to, že jsou nedílnou součástí ratifikace, přijetí, schválení nebo přístupu strany je oznamující a mají tento účinek od prvního dne měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy generální tajemník oznámení obdržel. Článek 15 Ustanovení této Úmluvy se vztahují na všechny druhy místních orgánů, které na území každé ze stran existují. Kterýkoli smluvní stát však může při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu výslovně označit druhy územních orgánů, na které hodlá působnost této Úmluvy omezit nebo které hodlá z působnosti této Úmluvy vyloučit. Článek 16 1. Kterýkoli stát může při podpisu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu označit jedno nebo více území, na něž se tato Úmluva bude vztahovat. 2. Kterýkoli stát může prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy kdykoli později rozšířit uplatňování této Úmluvy na jakékoli jiné území v tomto prohlášení označené. Ve vztahu k takovému území vstoupí tato Úmluva v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy generální tajemník takové prohlášení obdržel. 3. Jakékoli prohlášení učiněné podle předchozích dvou odstavců může být ve vztahu k jakémukoli území v tomto prohlášení označenému vzato zpět oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi. Zpětvzetí nabude účinnosti první den měsíce následujícího po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy generální tajemník takové oznámení obdržel. Článek 17 K ustanovením této Úmluvy nelze činit výhrady s výjimkou výhrad uvedených v článku 1 odstavci 1. Článek 18 1. Kterákoli strana může kdykoli tuto Úmluvu vypovědět oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. 2. Tato výpověď nabude účinnosti první den měsíce následujícího po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy generální tajemník takové oznámení obdržel. Článek 19 Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady Evropy a kterémukoli státu, který k této Úmluvě přistoupil,: a) každý podpis; b) uložení každé ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu; c) každé datum, kdy podle článků 12, 13 a 16 vstoupila tato Úmluva v platnost; d) každé oznámení o aplikaci ustanovení článku 1 odstavce 2, které obdržel; e) každé oznámení o aplikaci ustanovení článku 9 odstavce 4, které obdržel; f) každý jiný dokument, oznámení nebo sdělení vztahující se k této Úmluvě. Na důkaz toho níže podepsaní, majíce k tomu řádné zmocnění, tuto Úmluvu podepsali. Dáno ve Štrasburku dne 5. února 1992 v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění jsou stejně autentická, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy předá ověřené kopie každému členskému státu Rady Evropy a kterémukoli státu vyzvanému k tomu, aby k této Úmluvě přistoupil.
Zákon č. 268/2015 Sb.	Zákon č. 268/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 14. 10. 2015, datum účinnosti 31. 12. 2015, částka 108/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o silničním provozu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon o pozemních komunikacích a zákon o Státním fondu dopravní infrastruktury * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 31. 12. 2015 268 ZÁKON ze dne 15. září 2015, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. I Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 se za slova „místní komunikace“ vkládají slova „a jejich tříd“. 2. V § 3 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo třídy“. 3. V § 3 odst. 3 se za slova „změna kategorie“ vkládají slova „nebo třídy“. 4. V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Dálnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují na dálnice I. třídy a dálnice II. třídy.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 5. V § 5 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní: „(3) Silnice může být označena jako silnice pro motorová vozidla podle zvláštního právního předpisu2), pouze jde-li o silnici I. třídy, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a na níž není přímo připojena sousední nemovitost s výjimkou nemovitostí přímo připojených z odpočívek. 2) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 6 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 7. V § 6 odst. 2 písm. a) se slova „, kterou je zejména rychlostní místní komunikace“ zrušují. 8. V § 6 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Místní komunikace může být označena jako silnice pro motorová vozidla podle zvláštního právního předpisu2), pouze jde-li o místní komunikaci I. třídy, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a na níž není přímo připojena sousední nemovitost s výjimkou nemovitostí přímo připojených z odpočívek.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 9. V § 7 odst. 1 se za slova „správní úřad“ vkládají slova „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 10. V § 7 odst. 1 se slova „příslušným orgánem Policie“ nahrazují slovem „Policií“. 11. § 9 včetně poznámky pod čarou č. 2a zní: „§ 9 (1) Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku. (2) Vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace vede evidenci jím vlastněných pozemních komunikací. (3) Vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace je povinen vykonávat její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy. Výkon správy může vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace zajišťovat prostřednictvím správce, jímž může být a) právnická osoba zřízená nebo založená vlastníkem dálnice, silnice nebo místní komunikace za podmínky, že je vůči ní vlastník po celou dobu výkonu správy ovládající osobou, nebo b) kraj u silnic I. třídy nacházejících se v jeho územním obvodu na základě veřejnoprávní smlouvy. Vlastník, popřípadě správce mohou dílčími činnostmi v rámci správy dálnice, silnice nebo místní komunikace, zejména činnostmi souvisejícími s údržbou a opravami dotčené dálnice, silnice nebo místní komunikace, pověřit osobu vybranou postupem podle zvláštního právního předpisu2a); tato osoba se nestává správcem dotčené pozemní komunikace. (4) Je-li výkon správy dálnice, silnice nebo místní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, musí zahrnovat alespoň pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy, a vlastník musí zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup identifikační údaje správce, vymezení pozemních komunikací, jejichž správu vykonává, a rozsah jím vykonávané správy. Povinně zveřejňovanými identifikačními údaji správce jsou obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno; je-li správcem kraj, je povinně zveřejňovaným identifikačním údajem pouze jeho název. (5) Sousedící kraje mohou veřejnoprávní smlouvou sjednat převod vlastnictví úseku silnice II. nebo III. třídy, jestliže a) po dotčeném úseku silnice probíhá hranice mezi územím obou krajů, nebo b) dotčený úsek silnice je vymezen průběhem hranice mezi územím obou krajů a s ním sousedící úseky této silnice jsou na území kraje, který má vlastnictví nabýt. (6) Prováděcí právní předpis stanoví členění, rozsah, obsah, četnost a způsob provádění prohlídek dálnic, silnic a místních komunikací, členění, rozsah, obsah a způsob provádění údržby a opravy dálnic, silnic a místních komunikací a obsah, rozsah, formu a způsob vedení evidence dálnic, silnic a místních komunikací. 2a) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.“. 12. V § 10 odst. 3 se slova „a na rychlostní silnici“ nahrazují slovy „, silnici podle § 5 odst. 3 nebo místní komunikaci podle § 6 odst. 3“. 13. V § 10 odst. 4 písm. a) se slova „nebo místní komunikace k jiné pozemní komunikaci“ nahrazují slovy „, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace k dálnici, silnici nebo místní komunikaci“ a slova „předchozí souhlas“ se nahrazují slovem „stanovisko“. 14. V § 10 odst. 4 písm. b) se slova „předchozí souhlas“ nahrazují slovem „stanovisko“. 15. V § 10 odst. 4 závěrečné části ustanovení se slova „dálnici nebo rychlostní silnici též předchozí souhlas“ nahrazují slovy „dálnici, též závazné stanovisko“ a slova „předchozí souhlas příslušného orgánu“ se nahrazují slovy „závazné stanovisko“. 16. V § 12 odst. 1 písm. a) se za slovo „odpočívky,“ vkládají slova „stavby a technická a jiná zařízení určená k provádění kontrolní činnosti při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích,“. 17. V § 13 písm. e) se za slovo „(cestmistrovství)“ vkládají slova „nebo k zabezpečení úkolů složek integrovaného záchranného systému“. 18. V § 14 odst. 1 písm. b) se slova „, silniční vegetace“ zrušují. 19. V § 15 odst. 2 se slova „příslušného orgánu Policie České republiky nebo po projednání s ním“ nahrazují slovy „Policie České republiky nebo po projednání s ní“ a za slovo „vlastník“ se vkládají slova „, popřípadě správce“. 20. Nadpis § 16 zní: „Územní řízení a stavební řízení“. 21. V § 16 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 22. V § 16 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V územním řízení a ve stavebním řízení je dotčeným orgánem příslušným k uplatnění stanoviska k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci a) Ministerstvo vnitra, jde-li o stavbu dálnice, b) Policie České republiky, jde-li o stavbu silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 23. § 17 zní: „§ 17 (1) Dálnice, silnice a místní komunikace I. třídy, jejich součásti, příslušenství a stavby související jsou veřejně prospěšné. Za související stavbu se pro tyto účely považuje i stezka pro cyklisty a stezka pro chodce a cyklisty souběžná se silnicí nebo místní komunikací I. třídy. (2) Podle zvláštního právního předpisu7) lze odejmout nebo omezit a) vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě potřebným k uskutečnění výstavby, opravy, úpravy, modernizace nebo rekonstrukce dálnice, silnice, místní komunikace I. třídy, jejich součástí, příslušenství nebo staveb souvisejících, b) vlastnické právo k pozemku, jestliže byla dálnice, silnice nebo místní komunikace zřízena na cizím pozemku. (3) Pokud se vlastnické právo k pozemku nebo stavbě potřebným k uskutečnění výstavby, opravy, úpravy, modernizace nebo rekonstrukce staveb uvedených v odstavci 1 omezuje smlouvou a ocenění tohoto omezení stanovené znaleckým posudkem je nižší než 1 000 Kč, sjedná se úplata ve výši 1 000 Kč.“. 24. V § 18l odst. 2 písm. b) se slova „§ 18i odst. 2 písm. a)“ nahrazují slovy „§ 18i odst. 1 písm. a)“. 25. V § 18m odst. 1 se za slova „podle § 29a odst. 1 písm. e),“ vkládají slova „nebo správce, je-li výkon správy této pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce,“. 26. V § 18m se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a správcem, je-li výkon správy dotčené pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce“. 27. V § 18m se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „a správci, je-li výkon správy dotčené pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce“. 28. V § 18m odst. 6 se slova „Při péči o pozemní komunikaci podle § 9 odst. 4 vlastník“ nahrazují slovy „Při správě pozemní komunikace vlastník nebo správce, je-li výkon správy zajišťován prostřednictvím správce,“, slova „péče o síť“ se nahrazují slovy „správy sítě“ a za slova „v jeho vlastnictví“ se vkládají slova „nebo správě“. 29. V § 19 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Dálnice, silnice, místní komunikace, jejich součásti a příslušenství a veřejně přístupné účelové komunikace s vozovkou je zakázáno znečišťovat nebo poškozovat; veřejně přístupné účelové komunikace bez vozovky je zakázáno poškozovat takovým způsobem, že se tím znemožní jejich obecné užívání.“. 30. V § 19 odst. 2 písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 10 zní: „g) odstavovat silniční vozidlo, které je pro závady v technickém stavu zjevně technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích10) a obnovení způsobilosti by si vyžádalo výměnu, doplnění nebo opravu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla10) (dále jen „vrak“), 10) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.“. Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje. 31. V § 19 odstavec 3 zní: „(3) Na veřejně přístupných účelových komunikacích je dále zakázáno provádět činnosti podle odstavce 2 písm. a), e) a g).“. 32. V § 19 se odstavce 4 až 6 zrušují. 33. Za § 19 se vkládají nové § 19a až 19c, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 37 znějí: „§ 19a Dočasný zákaz stání nebo zastavení silničních vozidel (1) Silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, stavebních prací nebo údržby nebo z důvodu přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a odstraňování jejich následků. V opatření obecné povahy silniční správní úřad stanoví rovněž přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu. (2) Dočasně zakázat nebo omezit stání nebo zastavení silničních vozidel na pozemních komunikacích podle odstavce 1 lze také opatřením obecné povahy vydaným na návrh, který musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat vymezení rozsahu zákazu nebo omezení zastavení nebo stání, jeho předpokládanou délku a popis skutečností prokazujících naplnění důvodu podle odstavce 1. (3) Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 10 dnů. Dotčenou osobou, která může k tomuto návrhu podávat námitky, je pouze vlastník a správce pozemní komunikace, jíž se má opatření týkat, a jde-li o opatření vydávané na návrh podle odstavce 2, také navrhovatel. Lhůta pro podávání námitek činí 10 dnů ode dne zveřejnění návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po dni vyvěšení. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, vydá silniční správní úřad opatření obecné povahy bez řízení o jeho návrhu a opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení. (4) Bylo-li dočasně zakázáno nebo omezeno stání nebo zastavení silničních vozidel podle odstavců 1 až 3, musí být příslušná dopravní značka na pozemní komunikaci umístěna a) nejméně 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení, nebo b) bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti opatření obecné povahy, není-li možné dodržet lhůtu podle písmene a). (5) Bylo-li opatření obecné povahy vydáno na návrh podle odstavce 2, zajišťuje umístění dopravního značení na pozemní komunikaci navrhovatel. § 19b Odstranění silničního vozidla vlastníkem pozemní komunikace (1) Je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. (2) Bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Nenese-li náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel, nese je v případě dočasného zákazu nebo omezení přijatého na návrh podle § 19a odst. 2 navrhovatel. (3) Nevyzvedne-li si provozovatel silniční vozidlo ve lhůtě 6 měsíců od doručení oznámení podle odstavce 1, rozhodne silniční správní úřad, který dočasně zakázal nebo omezil stání nebo zastavení silničních vozidel na pozemních komunikacích podle § 19a, na návrh vlastníka pozemní komunikace o povolení prodeje silničního vozidla ve veřejné dražbě. Silniční správní úřad prodej silničního vozidla nepovolí, pokud nebyly dodrženy podmínky podle odstavce 1, provozovatel projevil vůli silniční vozidlo vyzvednout, nebo pokud zjistí závažné důvody, které brání provozovateli silniční vozidlo vyzvednout. Je-li prodej silničního vozidla povolen, je vlastník pozemní komunikace, ze které bylo odstraněno, oprávněn je prodat na náklady jeho provozovatele. (4) Pokud se silniční vozidlo ve veřejné dražbě neprodá, vlastník pozemní komunikace jej předá na náklady jeho provozovatele provozovateli zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků37). (5) Částku získanou z prodeje je vlastník pozemní komunikace povinen předat provozovateli silničního vozidla; za tímto účelem jej vyzve k převzetí částky nebo ke sdělení údajů nezbytných k předání této částky. Pokud si provozovatel silničního vozidla částku nepřevzal nebo nesdělil údaje k jejímu předání do 2 let od doručení výzvy, vyzve jej vlastník pozemní komunikace opakovaně. (6) Vlastník pozemní komunikace je oprávněn z částky získané z prodeje uhradit náklady podle odstavců 2 a 3, nese-li tyto náklady provozovatel silničního vozidla. Částka zbývající po odečtení těchto nákladů přechází do vlastnictví vlastníka pozemní komunikace, pokud si ji provozovatel silničního vozidla do 1 roku od doručení opakované výzvy nevyzvedl nebo nesdělil údaje nezbytné k jejímu předání. (7) Oznámení podle odstavce 1 a výzvu podle odstavce 5 doručuje vlastník pozemní komunikace do vlastních rukou. Za tímto účelem je oprávněn vyžádat si poskytnutí údajů o provozovateli silničního vozidla zapsaných v registru silničních vozidel. Nepodaří-li se doručit do vlastních rukou nebo nepodaří-li se zjistit provozovatele silničního vozidla, doručování do vlastních rukou lze nahradit zveřejněním výzvy nebo oznámení na úřední desce obce, v jejímž územním obvodu se nachází pozemní komunikace, ze které bylo vozidlo odstraněno, popřípadě také jiným způsobem v místě obvyklým. Lhůty se v takovém případě počítají ode dne zveřejnění na úřední desce. (8) Předá-li vlastník pozemní komunikace silniční vozidlo provozovateli zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků37), oznámí to do 10 dnů ode dne předání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu bylo silniční vozidlo ponecháno, za účelem zápisu zániku vozidla v registru silničních vozidel. § 19c Odstranění vraku vlastníkem pozemní komunikace (1) Silniční správní úřad uloží provozovateli vraku a) na návrh vlastníka pozemní komunikace povinnost vrak odstavený na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci odstranit a odstavit mimo takovou pozemní komunikaci, b) na návrh vlastníka pozemní komunikace, ze které byl vrak odstraněn postupem podle § 19b odst. 1, povinnost vrak vyzvednout z místa, kde je odstaven, a odstavit jej mimo dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci. (2) Po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla pravomocně uložena povinnost podle odstavce 1, zajistí vlastník pozemní komunikace předání vraku na náklady jeho provozovatele provozovateli zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků37). Ustanovení § 19b odst. 8 se užije obdobně. 37) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 34. V § 20a se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 11i zrušuje. 35. V § 22a odst. 1 se za slova „Ministerstvem dopravy“ vkládají slova „nebo právnickou osobu, u níž funkci zakladatele vykonává jménem státu Ministerstvo dopravy,“. 36. V § 22a odstavec 2 zní: „(2) Ministerstvo dopravy a provozovatel systému elektronického mýtného spolupracují při provozování systému a výběru elektronického mýtného s Policií České republiky. Za tím účelem vytvoří provozovatel systému elektronického mýtného především na síti dálnic organizační a technické předpoklady pro dohled na bezpečnost a plynulost silničního provozu, monitorování a vyhodnocování dopravní situace.“. 37. V § 22c odst. 5 se slova „funkční a“ a slova „funkčního a“ zrušují. 38. V § 22c odstavec 6 zní: „(6) Kauce a finanční prostředky určené pro úhradu mýtného vložené na zaevidovaném elektronickém zařízení propadnou, neproběhla-li u zaevidovaného elektronického zařízení ode dne jeho převzetí nebo ode dne proběhnutí poslední mýtné transakce po dobu delší než 1 rok žádná mýtná transakce a elektronické zařízení nebylo do této doby vráceno provozovateli systému elektronického mýtného. Provozovatel systému elektronického mýtného v takovém případě elektronické zařízení a příslušné vozidlo odebere z evidence údajů o mýtném. Kauce propadne rovněž tehdy, bylo-li zaevidované elektronické zařízení vráceno provozovateli systému elektronického mýtného poškozené. Propadlé kauce a propadlé finanční prostředky určené pro úhradu mýtného vložené na zaevidovaných elektronických zařízeních jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury.“. 39. V § 24 odst. 2 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) s Policií České republiky, má-li objízdná trasa vést po silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci.“. 40. V § 24 odst. 5 písm. a) se slova „příslušným okresním orgánům požární ochrany“ nahrazují slovy „Hasičskému záchrannému sboru České republiky“. 41. V § 24 odst. 5 písm. b) se slova „okresním orgánům zdravotní služby“ nahrazují slovy „poskytovatelům zdravotnické záchranné služby“. 42. V § 24 odst. 5 písm. e) se slova „nebo rychlostní silnice“ zrušují a slova „příslušnému orgánu Policie“ se nahrazují slovem „Policii“. 43. V § 24 odst. 8 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo správce, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce“. 44. V § 24 odst. 8 se na konci textu věty druhé doplňují slova „nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce“. 45. V § 24 se na konci textu odstavce 8 doplňuje věta „Vlastník pozemní komunikace nebo správce, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, oznámí uzavření a označení její části správnímu úřadu příslušnému ke stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích neprodleně poté, co uzavření a označení provedl nebo se o něm dozvěděl.“. 46. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně nadpisu zní: „§ 24a Omezení vjezdu některých vozidel (1) Tranzitní nákladní dopravu prováděnou nákladním vozidlem nebo jízdní soupravou, jejichž největší povolená hmotnost činí 12 tun a více, lze na silnici II. a III. třídy zakázat nebo omezit stanovením místní úpravy provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu2), jen je-li možné využít jinou vhodnou trasu včetně trasy vedoucí po pozemní komunikaci podléhající zpoplatnění. (2) Za tranzitní nákladní dopravu se nepovažuje užití pozemní komunikace a) nezbytné pro dosažení místa nakládky, vykládky, údržby nebo opravy vozidla, sídla, provozovny nebo bydliště dopravce nebo bydliště řidiče, b) složkami integrovaného záchranného systému, c) nezbytné pro plnění úkolů ozbrojených sil České republiky a ozbrojených sil jiného státu.“. 47. V § 25 odst. 1 a v § 29 odst. 2 se slova „a rychlostní silnici“ a slova „příslušného orgánu“ zrušují. 48. V § 25 odst. 6 písmeno b) zní: „b) užití dálnice nebo silnice pro motorová vozidla2) silničními motorovými vozidly, jejichž nejvyšší povolená rychlost je nižší, než stanoví zvláštní právní předpis2),“. 49. V § 25 odst. 9 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo správce, je-li výkon správy dotčené pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce“. 50. V § 25 odst. 9 větě druhé se za slova „místní komunikace“ vkládají slova „nebo správce, je-li výkon správy této pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce,“. 51. V § 25 odst. 11 se na konci textu věty první doplňují slova „, nebo jejího správce, je-li výkon správy dotčené pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce“. 52. V § 27 odst. 2 se slova „odpovídá za“ nahrazují slovy „je povinen nahradit“. 53. V § 27 odst. 3 se slova „odpovídá za“ nahrazují slovy „je povinen nahradit“. 54. V § 27 odst. 4 se slova „odpovídá podle obecných právních předpisů vlastníkům sousedních nemovitostí za škody“ nahrazují slovy „je povinen nahradit vlastníkům sousedních nemovitostí škody“ a slova „neodpovídá však za“ se nahrazují slovy „není však povinen nahradit“. 55. V § 27 odst. 5 se za slovo „vlastník“ vkládají slova „nebo správce, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce,“. 56. V § 27 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, nahradit škodu podle odstavců 2 až 4 je povinen namísto vlastníka pozemní komunikace správce. Vlastník pozemní komunikace v takovém případě ručí za splnění povinnosti k náhradě škody.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 57. V § 28 odst. 1 se za slova „vlastníkovi této pozemní komunikace“ vkládají slova „nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce,“. 58. V § 28 odst. 2 se za slova „vlastníkovi pozemní komunikace“ vkládají slova „nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce,“ a za slova „s vlastníkem“ se vkládají slova „nebo správcem“. 59. V § 28 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce“. 60. V § 29 odst. 3 se za slovo „vlastník“ vkládají slova „, popřípadě správce“. 61. V § 29a se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Správní úřad příslušný ke stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu2) je povinen zveřejnit údaje o zákazu nebo omezení tranzitní nákladní dopravy podle § 24a bez zbytečného odkladu prostřednictvím Centrální evidence pozemních komunikací způsobem umožňujícím dálkový přístup14a).“. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9. 62. V § 29a odst. 8 úvodní části ustanovení se slova „podle odstavců 4 a 5“ nahrazují slovy „nebo stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích podle odstavců 5 až 7“ a slovo „jeho“ se nahrazuje slovem „jejich“. 63. V § 29a odst. 8 písm. a) se slova „příslušný orgán požární ochrany“ nahrazují slovy „Hasičský záchranný sbor České republiky“. 64. V § 29a odst. 8 písm. b) se slova „příslušný orgán zdravotnické služby“ nahrazují slovy „příslušného poskytovatele zdravotnické záchranné služby“. 65. V § 29a odst. 8 písm. c) se slova „příslušný orgán Policie“ nahrazují slovem „Policii“. 66. V § 30 odst. 2 písm. a) se slova „, rychlostní silnice nebo rychlostní místní komunikace“ zrušují a slova „jejich křižovatek“ se nahrazují slovy „její křižovatky s jinou pozemní komunikací“. 67. V § 30 odst. 2 písmeno b) zní: „b) 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu silnice I. třídy nebo místní komunikace I. třídy,“. 68. V § 31 odst. 4 písm. b) se slova „a rychlostní silnice“ zrušují. 69. V § 31 odst. 4 písm. c) se slova „příslušného orgánu“ a slova „, s výjimkou rychlostní silnice,“ zrušují. 70. V § 34 odst. 1 se za slovo „Vlastník“ vkládají slova „, popřípadě správce“. 71. V § 34 odst. 2 se za slovo „vlastníka“ vkládají slova „, popřípadě správce“. 72. V § 34 odst. 3 se za slovo „vlastník“ vkládají slova „, popřípadě správce“. 73. V § 36 odstavec 4 zní: „(4) V zastavěném a zastavitelném území obce mohou být v místních komunikacích podélně umisťována vedení technické infrastruktury.“. 74. V § 36 odst. 6 se za slova „dotčené pozemní komunikace“ vkládají slova „nebo správci, je-li výkon správy dotčené pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce,“. 75. V § 37 odstavec 1 zní: „(1) Křížení pozemní komunikace s dráhou se zřizuje mimo úroveň kolejí nebo v úrovni kolejí. Úrovňové křížení (dále jen „přejezd“) je možné zřídit na a) tramvajové a trolejbusové dráze a vlečce, nebo b) jiné dráze na základě povolení příslušného silničního správního úřadu.“. 76. V § 37 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Povolení podle odstavce 1 písm. b) lze vydat pouze, a) pokud je zajištěna bezpečnost provozu na dráze a bezpečnost a plynulost provozu na pozemní komunikaci, a b) jde-li o dráhu, která umožňuje provozování drážních vozidel rychlostí nejvýše 160 km.h-1. (3) O vydání povolení rozhoduje na žádost vlastníka dráhy nebo pozemní komunikace příslušný silniční správní úřad, který si pro vydání povolení podle odstavce 1 písm. b) opatří závazné stanovisko drážního správního úřadu k zajištění bezpečnosti provozu na dráze v případě zřízení přejezdu a závazné stanovisko Policie České republiky k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 4 až 8. 77. V § 37 odst. 4 se za slovo „dráhy“ vkládají slova „nebo pozemní komunikace“ a slovo „existujícího“ se zrušuje. 78. V § 37 odst. 5 se slova „silnici nebo místní“ a slova „silnice nebo místní“ nahrazují slovem „pozemní“ a slova „silnic a místních komunikací užších“ se nahrazují slovy „silnice a místní komunikace užší“. 79. V § 37 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „II. třídy“ nahrazují slovy „I. a II. třídy“. 80. V § 37 odst. 7 se slova „silnici nebo po místní“ nahrazují slovem „pozemní“. 81. V § 37 odst. 8 se slova „dálnice, silnice a místní“ a slova „silnice a místní“ nahrazují slovem „pozemní“. 82. V § 38a odst. 3 písm. a) bodě 1 a v § 38a odst. 4 písm. a) se slova „s výjimkou rychlostních silnic“ zrušují. 83. V § 38b se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 84. V § 38c odst. 2 se slova „nápravový tlak“ nahrazují slovy „největší povolená hmotnost na nápravu“. 85. V § 38d odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Zjistí-li se při vysokorychlostním kontrolním vážení překročení hodnot stanovených zvláštním právním předpisem10), vystaví vlastník pozemní komunikace nebo kraj, zajišťuje-li vážení podle § 38a odst. 4 písm. a), nebo jimi pověřená osoba zajišťující vysokorychlostní kontrolní vážení vážní lístek, který doručí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu bylo vysokorychlostní kontrolní vážení provedeno. (3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vystaví na základě vážního lístku doklad, který doručí provozovateli vozidla spolu s oznámením o zahájení řízení o správním deliktu a jeho řidiči spolu s oznámením o zahájení řízení o přestupku.“. 86. V § 38d se odstavec 4 zrušuje Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 87. V § 38d odst. 4 se za slovo „náležitosti“ vkládají slova „vážního lístku a“. 88. V § 40 odst. 1 se slova „a celní úřad“ nahrazují slovy „, celní úřad a újezdní úřad“ a věta druhá se zrušuje. 89. V § 40 odst. 2 písm. c) se slova „a rychlostních silnic“ zrušují. 90. V § 40 odst. 2 písm. g) se slova „, rychlostních silnic“ zrušují. 91. V § 40 odst. 3 písmeno b) zní: „b) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie silnice II. nebo III. třídy a o změně kategorie nebo třídy,“. 92. V § 40 odst. 3 písmeno e) zní: „e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností,“. Poznámka pod čarou č. 17 se zrušuje. 93. V § 40 odstavce 4 až 6 znějí: „(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a) vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic II. a III. třídy a veřejně přístupných účelových komunikací s výjimkou věcí, o kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy nebo krajský úřad, b) vykonává působnost silničního správního úřadu ve věci povolování zřízení přejezdu na neveřejné účelové komunikaci, c) projednává správní delikty podle § 42a a 42b ve věcech dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikacích, s výjimkou správních deliktů, k jejichž projednání je příslušný celní úřad nebo Ministerstvo dopravy; k projednání správních deliktů podle § 42a odst. 4 písm. e) a § 42b odst. 1 písm. u) a v) je místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu bylo provedeno kontrolní vážení, d) uplatňuje stanovisko k územním plánům a regulačním plánům a závazné stanovisko v územním řízení z hlediska řešení místních a účelových komunikací. (5) Obce a) rozhodují o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací a o vyřazení místní komunikace z této kategorie, b) vykonávají působnost silničního správního úřadu ve věcech místních komunikací. (6) Újezdní úřad vykonává působnost silničního správního úřadu ve věcech veřejně přístupných účelových komunikací na území vojenského újezdu.“. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9. 94. V § 41 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního dozoru porušení povinností stanovených tímto zákonem, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků může uložit v řízení na místě nebo v řízení zahájeném z moci úřední na základě protokolu o kontrole povinnosti k odstranění těchto nedostatků. Rozhodnutí vydané na základě protokolu o kontrole je prvním úkonem v řízení.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 95. V § 42a odstavec 1 zní: „(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 19 odst. 1 omezí obecné užívání dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace nebo bez povolení podle § 24 nebo v rozporu s tímto povolením neoprávněně zřídí objížďku nebo neoznačí uzavírku nebo objížďku, b) v rozporu s § 25 odst. 1 až 7 užije bez povolení zvláštního užívání dálnici, silnici nebo místní komunikaci jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny, anebo nedodrží podmínky stanovené v povolení zvláštního užívání, c) jako vlastník věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 8 výzvy k jejímu odstranění, nebo jako vlastník reklamního zařízení provozovaného bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 10 výzvy k jeho odstranění, d) odstraní nebo poškodí zakrytí reklamy provedené podle § 25 odst. 11 nebo podle § 31 odst. 9 nebo 10, e) v rozporu s § 31 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení v silničním ochranném pásmu bez povolení podle § 31 odst. 1 nebo nedodrží podmínky tohoto povolení, f) v rozporu s § 10 odst. 1 a 3 připojí sousední nemovitost nebo pozemní komunikaci k dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo upraví takové připojení nebo je zruší, g) znečistí nebo poškodí dálnici, silnici nebo místní komunikaci, její součást nebo příslušenství, nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci s vozovkou, h) poškodí veřejně přístupnou účelovou komunikaci bez vozovky takovým způsobem, že znemožní její obecné užívání, i) na dálnici, silnici nebo místní komunikaci provádí činnost, která je podle § 19 odst. 2 písm. a) až g) zakázána, j) na veřejně přístupné účelové komunikaci provádí činnost, která je na ní podle § 19 odst. 3 zakázána, k) bez průtahů neodstraní jí způsobené znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, ani neprodleně místo takového znečištění alespoň provizorně neoznačí nebo neprodleně takovou závadu neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace, l) neprodleně neoznámí jí způsobené poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace anebo neprodleně místo takového poškození alespoň provizorním způsobem neoznačí, m) v rozporu s § 29 umístí na pozemní komunikaci pevnou překážku nebo ji neodstraní na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem, n) v rozporu s § 32 provádí stavbu nebo terénní úpravy v silničním ochranném pásmu bez povolení silničního správního úřadu nebo v rozporu s tímto povolením, o) v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice nebo místní komunikace I. nebo II. třídy anebo v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací provádí činnost v rozporu s § 33, p) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace nestrpí provedení nezbytných opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí výstavbou nebo provozem pozemní komunikace anebo přírodními vlivy, nebo q) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace neučiní na svůj náklad nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí z jeho jednání.“. 96. V § 42a odst. 5 písm. a) se slova „vlastníku (správci)“ nahrazují slovy „vlastníku, popřípadě správci“. 97. V § 42a odst. 5 písm. b) se slova „vlastníku (správci)“ nahrazují slovy „vlastníku, popřípadě správci“. 98. V § 42a odstavec 7 zní: „(7) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) a odstavce 4, b) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e), f), g), i), k), l), m), o) a q), c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), j) a p) a odstavců 5 a 6, d) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) a odstavců 2 a 3, e) v blokovém řízení do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 2 a 3, f) v blokovém řízení do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a), b) a d), g) v blokovém řízení do 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. c), h) v příkazním řízení do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. e).“. 99. V § 42b odstavec 1 zní: „(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 19 odst. 1 omezí obecné užívání dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace nebo bez povolení podle § 24 nebo v rozporu s tímto povolením neoprávněně zřídí objížďku nebo neoznačí uzavírku nebo objížďku, b) v rozporu s § 25 odst. 1 až 7 užije bez povolení zvláštního užívání dálnici, silnici nebo místní komunikaci jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny, anebo nedodrží podmínky stanovené v povolení zvláštního užívání, c) jako vlastník věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 8 výzvy k jejímu odstranění, nebo jako vlastník reklamního zařízení provozovaného bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 10 výzvy k jeho odstranění, d) odstraní nebo poškodí zakrytí reklamy provedené podle § 25 odst. 11 nebo podle § 31 odst. 9 nebo 10, e) v rozporu s § 31 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení v silničním ochranném pásmu bez povolení podle § 31 odst. 1 nebo nedodrží podmínky tohoto povolení, f) v rozporu s § 10 odst. 1 a 3 připojí sousední nemovitost nebo pozemní komunikaci k dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo upraví takové připojení nebo je zruší, g) znečistí nebo poškodí dálnici, silnici nebo místní komunikaci, její součást nebo příslušenství, nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci s vozovkou, h) poškodí veřejně přístupnou účelovou komunikaci bez vozovky takovým způsobem, že znemožní její obecné užívání, i) na dálnici, silnici nebo místní komunikaci provádí činnost, která je podle § 19 odst. 2 písm. a) až g) zakázána, j) na veřejně přístupné účelové komunikaci provádí činnost, která je na ní podle § 19 odst. 3 zakázána, k) bez průtahů neodstraní jí způsobené znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, ani neprodleně místo takového znečištění alespoň provizorně neoznačí nebo neprodleně takovou závadu neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace, l) neprodleně neoznámí jí způsobené poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace anebo neprodleně místo takového poškození alespoň provizorním způsobem neoznačí, m) v rozporu s § 29 umístí na pozemní komunikaci pevnou překážku nebo ji neodstraní na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem, n) v rozporu s § 32 provádí stavbu nebo terénní úpravy v silničním ochranném pásmu bez povolení silničního správního úřadu nebo v rozporu s tímto povolením, o) v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice nebo místní komunikace I. nebo II. třídy anebo v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací provádí činnost v rozporu s § 33, p) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace nestrpí provedení nezbytných opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí výstavbou nebo provozem pozemní komunikace anebo přírodními vlivy, q) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace neučiní na svůj náklad nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí z jeho jednání, r) jako prodejce nevyznačí při prodeji na kupónu prokazujícím zaplacení časového poplatku počátek doby platnosti kupónu podle § 21c, s) jako provozovatel vozidla provozuje vozidlo, jehož hmotnost převyšuje hodnoty stanovené podle zvláštního právního předpisu10), t) jako provozovatel vozidla provozuje vozidlo, jehož rozměry převyšují hodnoty stanovené podle zvláštního právního předpisu10), u) jako provozovatel vozidla přikáže, dovolí, svěří nebo umožní řízení vozidla, jehož hmotnost převyšuje hodnoty stanovené podle zvláštního právního předpisu10), v) jako odesílatel zásilky vydá k přepravované zásilce doklad, v němž uvede nižší hmotnost zásilky, než je její skutečná hmotnost, pokud vozidlo, které zásilku přepravuje, překročí při nízkorychlostním nebo vysokorychlostním kontrolním vážení hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem10), s výjimkou překročení největších povolených rozměrů vozidel a jízdních souprav, nebo w) jako provozovatel vozidla provozuje vozidlo, s nímž byl porušen zákaz nebo omezení tranzitní nákladní dopravy stanovené místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu2).“. 100. V § 42b odst. 3 písm. a) se slova „vlastníku (správci)“ nahrazují slovy „vlastníku, popřípadě správci“. 101. V § 42b odst. 3 písm. b) se slova „vlastníku (správci)“ nahrazují slovy „vlastníku, popřípadě správci“. 102. V § 42b odst. 4 se slova „(§ 31 odst. 3)“ zrušují. 103. V § 42b odstavec 6 zní: „(6) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), s), t), u) a v) a odstavce 5, b) do 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), d), e), f), g), i), k), l), m), o), q) a r), c) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h), j) a p) a odstavců 3 a 4, d) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. n) a w) a odstavce 2.“. 104. V § 43 odst. 2 se slova „r) a s), činí výměra pokuty 7 000,- Kč“ nahrazují slovy „s) a u), činí výměra pokuty 9 000 Kč“ a za větu druhou se vkládá věta „Není-li nejvyšší povolená hmotnost vozidla překročena o více než 500 kg, činí výměra pokuty 5 000 Kč.“. 105. V § 43 odst. 4 se slova „nebo obec,“ zrušují, slova „, odst. 3 písm. b)“ se nahrazují slovy „a 3“ a slova „, d) a f)“ se nahrazují slovy „a d)“. 106. V § 43 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Správní delikty podle § 42a odst. 1 písm. a), b), g), h), i), j) a k) může projednat v blokovém řízení obecní policie.“. 107. V § 43 odst. 6 se slova „a náhrady nákladů vážení podle § 38b odst. 5 nebo § 38d odst. 4“ zrušují, slova „r), s) a t)“ se nahrazují slovy „s), t) a u)“ a věta poslední se zrušuje. 108. V § 43 odst. 7 se slova „a náhrada nákladů vážení podle § 38b odst. 5 nebo § 38d odst. 4“ zrušují. 109. V § 43a odst. 1 písm. b) se za slova „uvedeného v“ vkládají slova „§ 42b odst. 1 písm. s) nebo t) nebo“. 110. V § 43a odstavec 2 zní: „(2) Policista je oprávněn vybrat kauci od 5 000 Kč do 50 000 Kč od řidiče motorového vozidla a) který je podezřelý ze spáchání přestupku uvedeného v § 42a odst. 2 a 4 a u kterého je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení, nebo b) v případě, že provozovatel tohoto vozidla je podezřelý ze spáchání správního deliktu uvedeného v § 42b odst. 1 písm. s) nebo t) a je důvodné podezření, že se bude vyhýbat řízení o správním deliktu.“. 111. V § 43a odst. 5 se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. b)“. 112. V nadpisu § 43b se slovo „propadnutí“ nahrazuje slovem „započtení“. 113. V § 43b odst. 1 písm. a) se za slova „podle § 43a odst. 1 písm. a)“ vkládají slova „nebo § 43a odst. 2 písm. a)“. 114. V § 43b odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo § 43a odst. 2 písm. b)“. 115. V § 43b se odstavce 4 a 5 zrušují. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 4. 116. V § 43b odst. 4 se slova „odstavců 1 až 5“ nahrazují slovy „odstavců 1 až 3“. 117. V § 44 odst. 1 se slova „podle správního řádu19a) a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení“ nahrazují slovy „, s výjimkou stanoviska podle § 16 odst. 2“. Poznámka pod čarou č. 19a se zrušuje. 118. Za § 44a se vkládá nový § 44b, který zní: „§ 44b Obec je účastníkem v řízeních ve věcech veřejně přístupných účelových komunikací nacházejících se na jejím území i v případě, že není jejich vlastníkem.“. 119. V § 46 odst. 2 se slova „§ 9 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 6“, slova „§ 16 odst. 3“ se nahrazují slovy „§ 16 odst. 4“, slova „§ 27 odst. 6“ se nahrazují slovy „§ 27 odst. 7“, slova „§ 29a odst. 8“ se nahrazují slovy „§ 29a odst. 9“, slova „§ 38b odst. 6“ se nahrazují slovy „§ 38b odst. 5“, slova „§ 38d odst. 5“ se nahrazují slovy „§ 38d odst. 4“ a slova „§ 41 odst. 3“ se nahrazují slovy „§ 41 odst. 4“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pozemní komunikace zařazené do kategorie dálnice podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za dálnice I. třídy. 2. Silnice I. třídy, které jsou rychlostními silnicemi podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za dálnice II. třídy, pokud a) mají směrově oddělené jízdní pásy, nebo b) jsou zařazeny do transevropské silniční sítě. 3. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Doba 1 roku podle § 22c odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se počítá nejdříve ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o silničním provozu Čl. III Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 197/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 101/2013 Sb., zákona č. 233/2013, zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 300/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 230/2014 Sb. a zákona č. 249/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 6 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 až 13 se označují jako odstavce 7 až 12. 2. V § 6 odst. 9 a v § 6 odst. 10 se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“. 3. V § 6 odst. 11 se slova „odstavců 8 a 9“ nahrazují slovy „odstavců 7 a 8“ a slova „odstavce 8“ se nahrazují slovy „odstavce 7“. 4. V § 18 odst. 3 se slova „na dálnici a silnici pro motorová vozidla rychlostí nejvýše 130 km.h-1“ nahrazují slovy „na silnici pro motorová vozidla rychlostí nejvýše 110 km.h-1 a na dálnici rychlostí nejvýše 130 km.h-1“. 5. V § 18 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Jde-li o dálnici nebo silnici pro motorová vozidla bez směrově oddělených jízdních pásů, sníží se nejvyšší dovolená rychlost na nejvýše 90 km.h-1.“. 6. V § 18 odstavec 7 zní: „(7) Místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle § 61 odst. 2 lze nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavce 4 zvýšit, maximálně však o 30 km.h-1. Na silnici pro motorová vozidla se směrově oddělenými jízdními pásy lze zvýšit i nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavce 3, maximálně však o 20 km.h-1.“. 7. V § 41 odst. 8 se slova „a rychlostní silnici“ nahrazují slovy „nebo silnici pro motorová vozidla“. 8. V § 67 odst. 6 se slova „MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHY“ nahrazují slovy „MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHU“. 9. V § 76 odst. 5 se slova „světelným signálům, dopravním značkám nebo dopravním zařízením“ nahrazují slovy „přechodné, místní i obecné úpravě provozu na pozemních komunikacích“. 10. § 77 včetně nadpisu zní: „§ 77 Místní a přechodná úprava provozu na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích (1) Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace stanoví a) na dálnici ministerstvo, b) na silnici I. třídy krajský úřad, c) na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a na veřejně přístupné účelové komunikaci obecní úřad obce s rozšířenou působností, d) drážní správní úřad11), jde-li o užití dopravní značky „Výstražný kříž pro železniční přejezd jednokolejný“ a „Výstražný kříž pro železniční přejezd vícekolejný“, světelný signál „Signál pro zabezpečení železničního přejezdu“ a signálů pro tramvaje na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací, které nejsou veřejně přístupné. (2) Dotčenými orgány při stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace jsou a) Ministerstvo vnitra, jde-li o dálnice, b) policie, jde-li o silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace, c) drážní správní úřad11), jde-li o užití dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“ před železničním přejezdem a dopravní značky „Železniční přejezd se závorami“, „Železniční přejezd bez závor“, „Návěstní deska“, „Tramvaj“ a „Dej přednost v jízdě tramvaji!“, d) krajský úřad, jde-li o stanovení podle odstavce 1 písm. d) na silnici I. třídy, a e) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o stanovení podle odstavce 1 písm. d) na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci. (3) Návrh stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích nebo užití zařízení pro provozní informace podle odstavce 1 projedná příslušný správní orgán s dotčenými orgány. Nevyjádří-li se dotčený orgán do 30 dnů ode dne doručení návrhu stanovení, má se za to, že s návrhem stanovení souhlasí. (4) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může příslušný správní orgán stanovit přechodnou úpravu provozu na dálnicích, silnicích, místních komunikacích nebo veřejně přístupných účelových komunikacích bez projednání s dotčenými orgány a bez předchozího řízení o návrhu opatření obecné povahy, nejdéle však na dobu 60 dnů. (5) Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích stanoví příslušný správní orgán opatřením obecné povahy, jde-li o světelné signály, příkazové a zákazové dopravní značky, dopravní značky upravující přednost a dodatkové tabulky k nim nebo jiné dopravní značky ukládající účastníku silničního provozu povinnosti odchylné od obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích. Opatření obecné povahy nebo jeho návrh zveřejní příslušný správní orgán na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká, jen vztahuje-li se stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích k provozu v zastavěném území dotčené obce nebo může-li stanovením místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích dojít ke zvýšení hustoty provozu v zastavěném území dotčené obce. Jde-li o stanovení přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, nedoručuje příslušný správní úřad návrh opatření obecné povahy a nevyzývá dotčené osoby k podávání připomínek nebo námitek; opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po vyvěšení. (6) Na veřejně přístupné účelové komunikaci se místní nebo přechodná úprava provozu stanoví pouze na návrh nebo se souhlasem jejího vlastníka; to neplatí, jde-li o stanovení místní nebo přechodné úpravy opatřením obecné povahy. (7) Výjimku z místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích povoluje na žádost správní orgán, který úpravu stanovil. Dotčeným orgánem v řízení je policie. Výjimku lze povolit, prokáže-li žadatel vážný zájem na jejím povolení a nedojde-li k ohrožení bezpečnosti nebo plynulosti silničního provozu. Na udělení výjimky není právní nárok. Z místní a přechodné úpravy, kterou je stanovena nejvyšší dovolená rychlost, nelze výjimku povolit.“. 11. Za § 77 se vkládá nový § 77a, který včetně nadpisu zní: „§ 77a Místní a přechodná úprava provozu na účelových komunikacích, které nejsou veřejně přístupné (1) Místní a přechodnou úpravu provozu a zařízení pro provozní informace umisťuje na účelové komunikaci, která není veřejně přístupná, její vlastník. Vlastník pozemní komunikace oznámí umístění místní nebo přechodné úpravy provozu nebo zařízení pro provozní informace do 5 pracovních dnů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností nařídí odstranění místní nebo přechodné úpravy provozu nebo zařízení pro provozní informace, není-li splněna podmínka bezpečnosti podle § 78 odst. 2. Pro účely posouzení zajištění bezpečnosti silničního provozu si obecní úřad obce s rozšířenou působností vyžádá stanovisko policie. (3) Od místní a přechodné úpravy provozu na účelové komunikaci, která není veřejně přístupná, se účastník silničního provozu může odchýlit na základě předchozího souhlasu vlastníka účelové komunikace, není-li tím ohrožena bezpečnost silničního provozu.“. 12. V § 124 odst. 2 písm. b) se slova „a rychlostní silnici1)“ zrušují a slova „dálnici a rychlostní silnici,1)“ se nahrazují slovem „dálnici,“. 13. V § 124 odst. 4 písmeno b) zní: „b) stanoví místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích na silnici I. třídy a užití zařízení pro provozní informace na silnici I. třídy; místně příslušný je krajský úřad, v jehož územním obvodu se silnice I. třídy nachází,“. 14. V § 124 odstavec 6 zní: „(6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností stanoví místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci a užití zařízení pro provozní informace na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci. Místně příslušný je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu se pozemní komunikace nachází.“. 15. V příloze se slova „překročení povolených hodnot stanovených jiným právním předpisem při kontrolním vážení vozidla podle jiného právního předpisu 3“ zrušují. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Bylo-li Ministerstvem vnitra nebo Policií České republiky vydáno písemné vyjádření ke stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích nebo užití zařízení pro provozní informace nebo byla-li podána žádost o souhlas příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností se stanovením místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích nebo užití zařízení pro provozní informace na veřejně přístupných účelových komunikacích, stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené se dokončí podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Řízení o povolení výjimky z místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené se dokončí podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Dodatková tabulka MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHY užitá před nabytím účinnosti tohoto zákona zůstává v platnosti i po nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však po dobu 5 let od nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí Čl. V V příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 216/2007 Sb. a zákona č. 85/2012 Sb., se v kategorii I v bodě 9.3 slova „rychlostních silnic“ nahrazují slovy „pozemních komunikací, které mohou být označeny jako silnice pro motorová vozidla podle zvláštního právního předpisu12)“. Poznámka pod čarou č. 12 zní: „12) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. VI V položce 36 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 329/2011 Sb., se v písmenu b) slova „rychlostní silnice anebo“ zrušují. ČÁST PÁTÁ Změna zákona, kterým se mění zákon o pozemních komunikacích a zákon o Státním fondu dopravní infrastruktury Čl. VII Zákon č. 347/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 406/2010 Sb., se mění takto: 1. V části první čl. I se body 4, 6, 10, 12, 14, 15, 16, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 51, 52, 56, 57, 60 a 68 zrušují. 2. Část druhá se zrušuje. 3. V části čtvrté čl. V se slova „, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 4, 6, 10, 12, 14, 15, 16, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 51, 52, 56, 57, 60, 68 a části druhé čl. III, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016“ zrušují. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2015, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 11, 37 a 38 a čl. II bodu 4, která nabývají účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 267/2015 Sb.	Zákon č. 267/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 14. 10. 2015, datum účinnosti 1. 12. 2015, částka 108/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST DRUHÁ - Změna přestupkového zákona * ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 4. 2016 267 ZÁKON ze dne 16. září 2015, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. I Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb. a zákona č. 82/2015 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Rozhodnutí Komise 2009/312/ES ze dne 2. dubna 2009, kterým se mění rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o specializované sítě dozoru nad přenosnými nemocemi.“. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 62 se doplňují věty „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 10/2011 ze dne 14. ledna 2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 321/2011 ze dne 1. dubna 2011, kterým se mění nařízení (EU) č. 10/2011, pokud jde o omezení používání bisfenolu A v plastových kojeneckých láhvích. Nařízení Komise (EU) č. 284/2011 ze dne 22. března 2011, kterým se stanoví zvláštní podmínky a podrobné postupy dovozu plastového kuchyňského nádobí z polyamidu a melaminu pocházejícího nebo zasílaného z Čínské lidové republiky a čínské zvláštní administrativní oblasti Hongkong. Nařízení Komise (ES) č. 282/2008 ze dne 27. března 2008 o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o změně nařízení (ES) č. 2023/2006. Nařízení Komise (ES) č. 2023/2006 ze dne 22. prosince 2006 o správné výrobní praxi pro materiály a předměty určené pro styk s potravinami. Nařízení Komise (ES) č. 1895/2005 ze dne 18. listopadu 2005 o omezení použití některých epoxyderivátů v materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93.“. 3. V § 1 písm. c) se slovo „oblasti“ nahrazuje slovy „oblastech ochrany a podpory veřejného zdraví a“. 4. V § 2 odst. 2 větě první se slova „a podpora“ zrušují. 5. V § 2 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Podpora veřejného zdraví je souhrn činností pomáhajících fyzickým osobám zachovat a zlepšovat své zdraví a zvyšovat kontrolu nad faktory ovlivňujícími zdraví. Zahrnuje činnosti k zajištění sociálních, ekonomických a environmentálních podmínek pro rozvoj individuálního i veřejného zdraví, zdravotního stavu a zdravého životního stylu.“. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9. 6. V § 2 odst. 9 se za slovo „(družka),“ vkládají slova „partner (partnerka) podle zákona o registrovaném partnerství (dále jen „partner“)“, za slova „poručnické péče“ se vkládají slova „, děti svěřené soudem do osobní péče jiné fyzické osoby“ a slova „nebo družky (druha)“ se nahrazují slovy „, druha (družky) nebo partnera“. 7. V nadpisu části první hlavy II dílu 1 se slovo „přípravky“ nahrazuje slovy „látky, chemické směsi“. 8. V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „vlastník, a není-li provozovatelem, pak“ zrušují. 9. V § 3 odst. 2 písm. c) se slova „vlastník nebo“ zrušují. 10. V § 3 odst. 4 větě třetí, § 4 odst. 4 písm. b), § 5 odst. 5 úvodní části ustanovení, § 41a odst. 3 větě třetí a v § 82 odst. 2 písm. c) se slovo „návrh“ nahrazuje slovem „žádost“. 11. V § 3a odstavec 6 zní: „(6) Žádost podle odstavců 1 a 3 musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 7 písm. a) až e) a hodnocení zdravotních rizik podle § 2 odst. 4. Proti zamítnutí žádosti o prodloužení mírnějšího hygienického limitu podle odstavce 3 nelze podat opravný prostředek.“. 12. V § 4 odst. 1 písm. a) se slova „odstavce 8“ nahrazují slovy odstavce 9“. 13. V § 4 odst. 2 se věta první zrušuje a ve větě poslední se za slova „datové rozhraní“ vkládají slova „a způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vody“. 14. V § 4 odst. 3 větě první se slovo „přípravcích,“ nahrazuje slovy „látkách a chemických směsích,“. 15. V § 4 odst. 4 písm. a) se slova „vlastního podnětu nebo na návrh osoby uvedené v § 3 odst. 2“ nahrazují slovy „moci úřední“. 16. V § 4 odst. 4 závěrečné části ustanovení se věta první zrušuje. 17. V § 4 odst. 6 se za větu první vkládá věta „V oznámení uvede kromě náležitostí podání stanovených správním řádem zásobovanou oblast, množství dodávané vody za den, počet zásobovaných obyvatel, odběrové místo, na kterém byla látka nebo mikroorganismus zjištěn, látku nebo mikroorganismus, jichž se oznámení týká, výsledky všech provedených rozborů, původ látky nebo mikroorganismu, pokud je znám, a plán nápravných opatření.“, ve větě třetí se slova „z vlastního podnětu“ nahrazují slovy „vlastního šetření“ a ve větě poslední se slovo „druhé“ nahrazuje slovem „třetí“. 18. V § 4 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Osoba uvedená v § 3 odst. 2 je povinna kontrolovat za podmínek stanovených rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví i vodu, která nemá jakost pitné vody a u níž již nelze povolit další prodloužení mírnějšího hygienického limitu, ale je dodávána spotřebitelům; o dodávce takové vody je osoba uvedená v § 3 odst. 2 povinna spotřebitele informovat.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9. 19. V § 4 odstavec 8 zní: „(8) Žádost podle odstavce 4 písm. b) musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat návrh úpravy rozsahu a četnosti kontrol pitné vody s odůvodněním, označení zásobované oblasti, množství dodávané vody za den a počet zásobovaných obyvatel, průkaz o stálé jakosti vody a vyhovujících hodnotách předmětných ukazatelů jakosti pitné vody a jejího zdroje a výsledky kontrol za období posledních 2 let; pokud je počet rozborů za toto období nižší než 6, musí žádost obsahovat i výsledky předchozích let tak, aby byla doložena souvislá řada 6 výsledků.“. 20. V nadpisu § 5 se slovo „přípravky,“ nahrazuje slovy „látky a chemické směsi,“. 21. V § 5 odst. 1 větě první se slova „chemického přípravku určeného“ nahrazují slovy „chemické látky nebo chemické směsi určené“. 22. V § 5 odst. 3 se slova „chemický přípravek“ nahrazují slovy „chemickou látku nebo chemickou směs“. 23. V § 5 odst. 5 písm. b) se slova „chemického přípravku určeného k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou, neupraveného“ nahrazují slovy „chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou, nestanovené“. 24. V § 5 odstavec 6 zní: „(6) Žádost podle odstavce 5 musí obsahovat kromě náležitostí stanovených správním řádem označení typu výrobku, chemické látky nebo chemické směsi, jejich obchodní název a chemické složení, doklad o čistotě chemické látky nebo chemické směsi podle příslušné technické normy, stručný popis technologie výroby s výčtem všech surovin a přídatných látek, včetně údajů o rozkladných produktech vznikajících při výrobě, zpracování, případně stárnutí, údaje o koncentraci chemické látky nebo chemické směsi, údaj o koncentraci účinné látky v chemické směsi, údaj o předpokládaném způsobu použití výrobku, chemické látky nebo chemické směsi, metodu stanovení navrhovaných přísad a jejich nečistot včetně produktů interakcí a rozpadu, dostupnou zahraniční dokumentaci o tom, zda výrobek, navrhovaná látka, chemická látka nebo chemická směs byly povoleny v jiných státech a pro jaké užití, údaje o toxicitě navrhované látky, chemické látky nebo chemické směsi, návod k použití výrobku, chemické látky nebo chemické směsi a dále, pokud jde o žádost podle odstavce 5 písm. b), podrobný popis principu technologie úpravy vody, údaj o nejvyšší navrhované aplikační dávce chemické látky nebo chemické směsi, doklad o zdravotní bezpečnosti upravené vody při dlouhodobém požívání a metodu kontroly funkčnosti a účinnosti technologie v běžné provozní praxi.“. 25. V § 5 odst. 7 se slovo „navrhovatel“ nahrazuje slovem „žadatel“. 26. V § 5 odst. 8 se slova „chemické přípravky“ nahrazují slovy „chemické látky a chemické směsi“. 27. V § 5 odst. 9 větě první se slovo „návrh“ nahrazuje slovem „žádost“, za větu první se vkládá věta „Žádost musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat označení typu technologie, popřípadě její obchodní název, popis účelu technologie a odůvodnění jejího použití, návod k použití, podrobný popis principu technologie úpravy vody včetně použitého zařízení a přesného složení chemických látek a chemických směsí, pokud je jejich přidání do vody součástí technologie, doklad, že použité zařízení, chemické látky a chemické směsi odpovídají požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem, údaje o změnách jakosti upravené vody, a to mikrobiologické, chemické a fyzikální včetně vedlejších či rozkladných produktů vznikajících v důsledku aplikace navrhované technologie, doklad, že jsou splněny hygienické požadavky stanovené na jakost pitné vody, metody kontroly funkčnosti a účinnosti technologie v běžné provozní praxi, doklad o zdravotní bezpečnosti upravené vody při jejím dlouhodobém požívání, pokud se jedná o technologii, která předpokládá změnu fyzikálních vlastností vody nebo vnos chemických látek neupravených prováděcím právním předpisem do vody a dostupnou zahraniční dokumentaci o tom, zda a za jakých podmínek byla technologie povolena pro úpravu pitné vody v jiných státech.“, ve větě třetí se slovo „navrhovatel“ nahrazuje slovem „žadatel“ a věta poslední se zrušuje. 28. V § 5 odst. 10 se slovo „přípravky“ nahrazuje slovy „látky a chemické směsi“. 29. V § 5 odst. 11 se slova „, odstavce 5 písm. a) a odstavce 6“ nahrazují slovy „nebo byly povoleny podle odstavce 7“. 30. V § 6 odst. 1 písm. a) se slova „(dále jen „nádrž ke koupání“)“ zrušují a za slova „čištění vody ke koupání“ se vkládají slova „(dále jen „stavba ke koupání“)“. 31. V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „, ochlazovací bazén sauny“ zrušují. 32. V § 6a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „koupající se“ vkládá slovo „fyzické“. 33. V § 6a odst. 1 písm. b), § 6a odst. 3 písm. d), § 6a odst. 5 a v § 6g odst. 2 se za slova „koupajících se“ vkládá slovo „fyzických“. 34. V § 6a odst. 3 písm. a) se slova „v nádrži ke koupání s přírodním způsobem čištění vody“ nahrazují slovy „ve stavbě povolené k účelu koupání vybavené systémem přírodního způsobu čištění vody“. 35. V § 6b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Dojde-li k překročení limitní hodnoty ukazatele rozmnožení sinic ve vodě ke koupání v přírodním koupališti, provede provozovatel dále neprodleně doplňující chemické a organoleptické vyšetření jakosti vody ke koupání v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.“. 36. V § 6b se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Znečištění vody v přírodním nebo umělém koupališti nebo sauně, které vedlo k postupu podle odstavce 1 věty první nebo odstavce 3, je provozovatel povinen bezodkladně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. V oznámení uvede kromě náležitostí podání stanovených správním řádem důvod postupu podle odstavce 1 věty první nebo odstavce 3, přijaté opatření a očekávanou dobu jeho trvání.“. 37. V § 6c odst. 1 písm. a) se slova „provozovaném na povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 6 odst. 1 písm. a)“ nahrazují slovy „na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a, nebo povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 6d“. 38. V § 6c odst. 1 písm. f) se slova „místo podnikání“ nahrazují slovem „sídlo“. 39. V § 6d úvodní části ustanovení se za slova „ke koupání“ vkládá slovo „fyzických“ a slova „nebo vodními plochami vzniklými těžební činností“ se zrušují. 40. V § 6g odst. 1 písmena a) a b) znějí: „a) přírodní koupaliště na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a, povrchové vody využívané ke koupání podle § 6d a další povrchové vody, kde lze očekávat, že se v nich bude koupat velký počet fyzických osob a nebyl pro ně vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví trvalý zákaz koupání (dále jen „další povrchové vody ke koupání“); přírodní koupaliště na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a, a povrchové vody využívané ke koupání podle § 6d se do této části seznamu zařadí jen v případě, že lze u nich očekávat, že se v nich bude koupat velký počet fyzických osob a nebyl pro ně vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví trvalý zákaz koupání nebo trvalé varování před koupáním; velký počet fyzických osob se posuzuje s ohledem na hustotu osídlení, infrastrukturu, lokální význam koupacího místa a opatření přijatá na podporu koupání, b) přírodní koupaliště místního významu na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a nebo využívaných ke koupání podle § 6d, pro které nebyl vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví trvalý zákaz koupání,“. 41. Nadpis § 7 zní: „Hygienické požadavky na prostory a provoz škol a školských zařízení, zařízení sociálně výchovné činnosti, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, služby péče o dítě v dětské skupině a živností, jejichž předmětem je péče o děti“. 42. V § 7 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Povinnost uvedenou ve větě první má i osoba provozující v provozovně živnost, jejíž náplní je péče o děti do 3 let věku nebo výchova, výuka anebo mimoškolní vzdělávání dětí nad 3 roky věku v předškolním zařízení, soukromé škole nebo zařízení sloužícím odbornému vzdělávání, nezařazených do rejstříku škol a školských zařízení a dále poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině, pokud se jedná o dětskou skupinu nad 12 dětí.“. 43. V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Mateřská škola a základní škola“ nahrazují slovem „Škola“. 44. V § 9 odst. 3 ve větě páté se za slova „zákonný zástupce dítěte12)“ vkládají slova „nebo fyzická osoba, kterou k tomu zákonný zástupce dítěte písemně zmocnil“ a ve větě šesté se za slova „zákonný zástupce“ vkládají slova „nebo fyzická osoba, kterou k tomu zákonný zástupce dítěte písemně zmocnil“, slova „, vysílající základní škole nebo mateřské“ se nahrazují slovy „nebo vysílající“ a slova „a f)“ se nahrazují slovy „a e)“. 45. V § 9 odst. 4 se slova „Mateřská a základní škola, které vysílají děti na školu v přírodě, jsou povinny“ nahrazují slovy „Škola, která vysílá děti na školu v přírodě, je povinna“. 46. V § 10 odst. 2 větě druhé se slova „jeden rok“ nahrazují slovy „2 roky“ a ve větě poslední se slova „mateřské škole, základní“ zrušují a slova „a f)“ se nahrazují slovy „a e)“. 47. V nadpisu § 11 se slova „základní a mateřské školy, které vysílají“ nahrazují slovy „školy, která vysílá“. 48. V § 11 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Základní nebo mateřská škola, které vysílají“ nahrazují slovy „Škola, která vysílá“. 49. V § 11 odst. 1 písm. a) se slova „má alespoň úplné střední odborné vzdělání v oborech všeobecná sestra, dětská sestra nebo porodní asistentka,“ nahrazují slovy „získala způsobilost k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře, všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotnického záchranáře nebo zdravotnického asistenta,“ a slova „lékařství po“ se nahrazují slovy „oboru všeobecné lékařství nebo zubní lékařství po úspěšném“. 50. V § 11 odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f). 51. V § 11a větě poslední se slovo „splní“ nahrazuje slovem „plní“ a slova „, a není-li taková osoba, splní tyto povinnosti ten, kdo výchovně rekreační tábor pro děti zřídil“ se zrušují. 52. V § 13 odst. 1 větě první se slova „ústavů sociální péče,“ nahrazují slovy „zařízení sociálních služeb,“. 53. V § 13 odst. 2 větě poslední se slovo „provozu“ nahrazuje slovem „provozování“. 54. V nadpisu dílu 3 hlavy II části první se slova „ústavů sociální péče“ nahrazují slovy „některých zařízení sociálních služeb“. 55. V § 15 odstavec 1 zní: „(1) Poskytovatel zdravotních služeb nebo poskytovatel sociálních služeb v týdenním stacionáři, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory nebo domově se zvláštním režimem, (dále jen „osoba poskytující péči“), jsou povinni činit hygienická a protiepidemická opatření k předcházení vzniku a šíření infekce spojené se zdravotní péčí. Infekcí spojenou se zdravotní péčí se rozumí nemoc nebo patologický stav vzniklý v souvislosti s přítomností původce infekce nebo jeho produktů ve spojitosti s pobytem nebo výkony prováděnými osobou poskytující péči ve zdravotnickém zařízení, v týdenním stacionáři, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory nebo v domově se zvláštním režimem, v příslušné inkubační době.“. 56. V § 15 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, popřípadě název zdravotní služby, pro kterou je provozní řád vydáván“. 57. V § 15 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Poskytovatel zdravotních služeb poskytující akutní, následnou nebo dlouhodobou lůžkovou péči je povinen poskytnout součinnost orgánu ochrany veřejného zdraví, který u něj provádí prevalenční studii infekcí spojených se zdravotní péčí [§ 82 odst. 2 písm. s)].“. 58. V § 16 odst. 1 se slova „nemocniční nákazy“ nahrazují slovy „infekce spojené se zdravotní péčí“ a slova „provést protiepidemická opatření k odhalení zdroje nákazy, způsobu jejího šíření, zamezení jejího dalšího šíření a léčbě nakažených a z nákazy podezřelých fyzických osob“ se nahrazují slovy „zjistit její příčiny a zdroje, způsob přenosu původce a provést odpovídající protiepidemická opatření k zamezení jejího dalšího šíření“. 59. V § 16 odstavec 2 zní: „(2) Osoba poskytující péči je dále povinna neprodleně hlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví případy infekce spojené se zdravotní péčí, jde-li o hromadný výskyt, těžké poškození zdraví nebo úmrtí pacienta; způsob a obsah hlášení stanoví prováděcí právní předpis.“. 60. V § 17 odstavec 1 zní: „(1) Osoba poskytující péči je povinna dodržet hygienické požadavky pro příjem fyzických osob do zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb uvedeného v § 15 odst. 1, jejich ošetřování, zásobování vodou, úklid a výkon a kontrolu dezinfekce, sterilizace a vyššího stupně dezinfekce upravené prováděcím právním předpisem.“. 61. V § 18 odst. 1 a v § 84 odst. 1 písm. o) se slova „ústavu sociální péče“ nahrazují slovy „zařízení sociálních služeb uvedeného v § 15 odst. 1“. 62. V § 18 odst. 2 větě první se slova „v ústavu sociální péče“ nahrazují slovy „v zařízení sociálních služeb uvedeném v § 15 odst. 1“ a slovo „návrhu“ se nahrazuje slovem „žádosti“. 63. V § 18 odst. 3 větě první se slovo „služby“ nahrazuje slovy „léčebně rehabilitační péče nebo lázeňské léčebně rehabilitační péče“. 64. V § 19 odst. 1 se za slovo „manikúry,“ vkládá slovo „solária,“ a slova „, a provozování živnosti, ve které se používají k péči o tělo speciální přístroje (například solária, myostimulátory)“ se zrušují. 65. V § 19 odst. 3 větě poslední se za slovo „komise“ vkládají slova „, vzor osvědčení o úspěšném složení zkoušky“. 66. V § 20 písm. a) se slova „praktický lékař, který fyzickou osobu registruje11)“ nahrazují slovy „registrující poskytovatel zdravotních služeb nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb11), stanoví-li tak zákon o specifických zdravotních službách61)“. 67. V § 20 písm. b) se slova „ošetřujícího lékaře11)“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb podle písmene a)“. 68. V § 21 odst. 1 písm. b) se slovo „kontrolovat“ nahrazuje slovem „zajistit“. 69. V § 21 odst. 2 větě třetí se slova „návrhu na zahájení řízení“ nahrazují slovem „žádosti“. 70. V § 21 odst. 3 větě první se slova „služby, při nichž se používají speciální přístroje k péči o tělo,“ nahrazují slovy „činnost, při níž je porušována integrita kůže,“. 71. V § 22 se slova „a regenerační“ nahrazují slovy „, regenerační nebo rekondiční“ a slova „a službu, při které se používají speciální přístroje k péči o tělo,“ se nahrazují slovy „, solárium a činnost, při níž je porušována integrita kůže,“. 72. V § 23 odstavec 1 zní: „(1) Stravovací službou je výroba, příprava nebo rozvoz pokrmů provozovatelem potravinářského podniku za účelem jejich podávání v rámci živnosti hostinská činnost20), ve školní jídelně21), menze, v dětské skupině75), při stravování osob vykonávajících vojenskou činnou službu, fyzických osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence, v rámci zdravotních a sociálních služeb včetně lázeňské léčebně rehabilitační péče, při stravování zaměstnanců, poskytování občerstvení a za účelem podávání pokrmů jako součásti ubytovacích služeb a služeb cestovního ruchu.“. 73. V § 24 odst. 2 se slova „nebo pěstované“ a slova „nebo pěstování“ zrušují. 74. V § 25 se písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 28 zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 75. V § 25 písm. c) se slova „a) až c)“ nahrazují slovy „a) a b), hraček“. 76. V § 26 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 26 odst. 1 písm. b) se slova „a) a d)“ nahrazují slovy „a) a c)“. 77. V § 26 odst. 1 písm. d) se slova „, nebo stanovené rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví podle odstavce 5“ zrušují. 78. V § 26 odst. 2 se slova „a) a d)“ nahrazují slovy „a) a c)“ a závěrečná část ustanovení se zrušuje. 79. V § 26 odst. 3 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. c)“ a slova „a) a d)“ se nahrazují slovy „a) a c)“. 80. V § 26 odst. 4 se slova „§ 25 písm. d)“ nahrazují slovy „§ 25 písm. c)“ a slova „nebo distributor nabízet k uvedení do provozu4a)“ se zrušují. 81. V § 27 odst. 2 se slova „uvedenými v odstavci 1 a dalšími údaji“ zrušují. 82. V § 30 odst. 1 se slova „vlastník, popřípadě správce pozemní komunikace,32) vlastník dráhy32a) a provozovatel“ nahrazují slovy „správce, popřípadě vlastník pozemní komunikace32), provozovatel, popřípadě vlastník dráhy32a), osoba, která je pořadatelem veřejné produkce hudby a nelze-li pořadatele zjistit, pak osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby poskytla stavbu, jiné zařízení nebo pozemek a dále provozovatel provozovny a“, slova „v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem“ se zrušují a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „v chráněném vnitřním prostoru stavby“. 83. V § 30 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Splnění povinnosti k ochraně před hlukem z provozu na pozemních komunikacích nebo dráhách v chráněném venkovním prostoru stavby se považuje i za splnění této povinnosti v chráněném vnitřním prostoru stavby.“. 84. V § 30 odst. 2 větě první se za slovo „jehož“ vkládá slovo „imisní“ a na konci odstavce se doplňují věty „Za hluk podle věty první se nepovažuje zvuk působený hlasovým projevem fyzické osoby, nejde-li o součást veřejné produkce hudby v budově, hlasovým projevem zvířete, zvuk z produkce hudby provozované ve venkovním prostoru, zvuk z akustického výstražného nebo varovného signálu souvisejícího s bezpečnostním opatřením76), zvuk působený přelivem povrchové vody přes vodní dílo sloužící k nakládání s vodami, zvuk působený v přímé souvislosti s činností související se záchranou lidského života, zdraví nebo majetku, řešením mimořádné události, přípravou jejího řešení nebo prováděním bezpečnostní akce nebo mimořádné vojenské akce76). Za vibrace podle věty druhé se nepovažují vibrace působené přelivem povrchové vody přes vodní dílo sloužící k nakládání s vodami a vibrace působené v přímé souvislosti s činností související se záchranou lidského života, zdraví nebo majetku, řešením mimořádné události, přípravou jejího řešení nebo prováděním bezpečnostní akce nebo mimořádné vojenské akce76).“. Poznámka pod čarou č. 76 zní: „76) Například zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.“. 85. V § 30 odst. 3 větě první se slova „sportu, léčení“ nahrazují slovy „lázeňské léčebně rehabilitační péči“ a věty druhá a třetí se nahrazují větami „Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do vzdálenosti 2 m před částí jejich obvodového pláště, významný z hlediska pronikání hluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí pobytové místnosti77) ve stavbách zařízení pro výchovu a vzdělávání, pro zdravotní a sociální účely a ve funkčně obdobných stavbách a obytné místnosti77) ve všech stavbách.“. Poznámka pod čarou č. 77 zní: „77) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.“. 86. V § 30 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Co se považuje za prostor významný z hlediska pronikání hluku, stanoví prováděcí právní předpis.“. 87. V § 31 odst. 1 větě první se slovo „letišť,“ nahrazuje slovy „hluku z leteckého provozu,“ a slovo „návrh“ se nahrazuje slovem „žádost“. 88. V § 31 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Žádost podle odstavce 1 musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat popis zdroje hluku nebo vibrací, změřené hodnoty hluku v referenčních kontrolních bodech, popřípadě v těchto bodech vypočtené hodnoty hluku v chráněných prostorech uvedených v § 30 odst. 3 nebo změřené hodnoty vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb, odhad počtu fyzických osob vystavených nadlimitnímu hluku nebo vibracím, důvod překročení hygienického limitu, návrh nadlimitní hodnoty hluku nebo vibrací a doby trvání povolení, přehled provedených a navrhovaných protihlukových a antivibračních opatření, rámcový harmonogram jejich provedení, odhad jejich účinnosti a skutečnosti svědčící o omezení hluku nebo vibrací na rozumně dosažitelnou míru. Referenčním kontrolním bodem se rozumí místo, které bylo měřením nebo výpočtem vyhodnoceno jako nejvíce zasažené zdrojem hluku.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 89. V § 31 odst. 3 větě první se slova „z provozu hluku na mezinárodních“ nahrazují slovy „hluku z leteckého provozu na“, slovo „startů“ se nahrazuje slovem „vzletů“ a ve větě druhé se za slova „v dohodě s krajskou hygienickou stanicí“ doplňují slova „nebo Ministerstvo obrany, jde-li o vojenské letiště“. 90. V § 31 odst. 4 větě první se slova „pro školní a předškolní výchovu,“ nahrazují slovy „pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání,“. 91. § 32 se včetně poznámky pod čarou č. 33c zrušuje. 92. V § 33 větě první se za slovo „prostorech“ vkládá slovo „staveb“ a ve větě druhé se slova „pro školní a předškolní výchovu“ nahrazují slovy „pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání“. 93. V § 35 odst. 1 se slova „1,7.10E15 Hz“ nahrazují slovy „1,7.1015 Hz“. 94. V § 35 odst. 2 písm. c) se za slovo „provozu“ vkládá slovo „stacionárního“ a slova „veřejné telekomunikační sítě“ se nahrazují slovy „sítě elektronických komunikací“. 95. V § 35 odst. 3 větě první se slova „, která zdroj neionizujícího záření používá, popřípadě provozuje,“ nahrazují slovy „uvedená v odstavci 2“. 96. V § 35 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Provozovatel služby, při které se používá k péči o tělo zdroj neionizujícího záření, je povinen vést evidenci, ve které uvede pro každý zdroj neionizujícího záření délku časového úseku, po který je denně v provozu; evidenci je povinen uchovávat po dobu životnosti zdroje neionizujícího záření. Po vyčerpání doby provozu zdroje neionizujícího záření, určené nebo doporučené jeho výrobcem, je osoba uvedená ve větě první povinna provoz zdroje neionizujícího záření ukončit.“. 97. V § 36 písm. b) se slova „třídy II.“ nahrazují slovy „třídy 1M“ a slova „třídy III. a IV. signalizací, a to způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,“ se nahrazují slovy „třídy 3B a 4 signalizací chodu,“. 98. V § 37 odst. 2 větě druhé se slovo „Návrh“ nahrazuje slovem „Žádost“. 99. V § 37 odst. 2 se slova „odstavce 6 písm. c)“ nahrazují slovy „odstavce 5“. 100. V § 37 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „v návrhu na“ nahrazují slovy „v žádosti o“. 101. V § 37 odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „včetně doby trvání této expozice“. 102. V § 37 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se závěrečná část ustanovení, která zní: „a připojí k žádosti protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek provedeném podle § 38.“. 103. V § 37 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, a současně předložit protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek provedeném podle § 38“. 104. V § 37 odst. 5 se za slova „do kategorie“ vkládají slova „druhé rizikové (§ 39), “, slova „návrh, který“ se nahrazují slovy „žádost, která“ a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „O zařazení rizikové práce do jiné rizikové kategorie nebo vyřazení práce z rizikových prací provede příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nové řízení, v němž vydá nové rozhodnutí.“. 105. V § 37 odstavec 6 zní: „(6) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může z moci úřední rozhodnout o zařazení práce první nebo druhé kategorie do kategorie rizikových prací (§ 39).“. 106. V § 39 odstavec 2 zní: „(2) Zaměstnavatel je povinen zjistit příčinu překročení limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů a zabezpečit její odstranění; o těchto skutečnostech je povinen neprodleně informovat zaměstnance. Výsledky biologických expozičních testů podle věty první, v členění podle pracovišť, je zaměstnavatel povinen bezodkladně sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.“. 107. V § 39 odst. 3 větě první se slova „zařízení vykonávající pracovnělékařské služby“ nahrazují slovy „bezodkladně poskytovatel pracovnělékařských služeb“, ve větě druhé se slovo „povinno“ nahrazuje slovy „poskytovatel pracovnělékařských služeb povinen“ a ve větě třetí se slovo „Při“ nahrazuje slovem „Pro“ a slova „zdravotních služeb“ se nahrazují slovy „pracovnělékařských služeb“. 108. V § 40 písm. b) bodu 1 se za slovo „karcinogeny“ vkládají slova „nebo mutageny“. 109. V § 41a odst. 2 větě první se slovo „návrh“ nahrazuje slovem „žádost“ a ve větě druhé se slovo „návrhu“ nahrazuje slovem „žádosti“. 110. V § 41a odst. 3 a v § 82 odst. 2 písm. n) se slova „vlastního podnětu“ nahrazují slovy „moci úřední“. 111. § 43 se zrušuje. 112. V § 44 se slova „a osob uvedených v § 43“ zrušují. 113. V nadpisu § 44a, § 44b odst. 1 písm. b) a odst. 3 větě první a v § 44b odst. 6 větě první se slovo „přípravky“ nahrazuje slovem „směsmi“. 114. V § 44a odst. 1 se slovo „přípravky35a)“ nahrazuje slovem „směsmi“ a slovo „vývoz,“ se nahrazuje slovem „distribuce,“. 115. V § 44a odst. 2 se slova „přípravky je každý povinen chránit zdraví lidí“ nahrazují slovy „směsmi jsou právnické osoby a fyzické osoby povinny chránit zdraví fyzických osob“, za slovo „rizikovost“ se vkládají slova „a nebezpečnost“ a slova „podle zvláštních právních předpisů35a).“ se nahrazují slovy „podle chemického zákona35a) a přímo použitelných předpisů Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích78).“. Poznámky pod čarou č. 35a a 78 znějí: „35a) Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 78) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, v platném znění.“. 116. V § 44a odst. 3 se slova „prodávat, darovat ani jiným způsobem poskytovat“ nahrazují slovy „nabízet, darovat, prodávat ani jinak dodat, přenechat nebo obstarat“, slovo „přípravky“ se nahrazuje slovem „směsi“, slova „vysoce toxické35b)“ se nahrazují slovy „vysoce toxické35a) nebo látky a směsi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích78), které mají přiřazenu třídu a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 (dále jen „nebezpečné chemické látky a chemické směsi klasifikované jako vysoce toxické“)“ a slova „těmito chemickými látkami a chemickými přípravky podle odstavce 8“ se nahrazují slovy „nimi podle odstavce 6“. Poznámky pod čarou č. 35b až 35d se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 117. V § 44a odstavec 4 zní: „(4) Právnické osoby a fyzické osoby nesmějí nabízet, darovat, prodávat ani jinak dodat, přenechat nebo obstarat pro fyzickou osobu mladší 18 let nebo osobu, jejíž svéprávnost byla soudem omezena, nebezpečné chemické látky a chemické směsi klasifikované jako toxické35a), látky a směsi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích78), které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 (dále jen „nebezpečné chemické látky a chemické směsi klasifikované jako toxické“), jakož i chemické látky a chemické směsi klasifikované jako žíravé35a) nebo látky a směsi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích78), které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314 (dále jen „nebezpečné chemické látky a chemické směsi klasifikované jako žíravé“).“. 118. V § 44a odst. 5 se slova „fyzické osoby oprávněné k podnikání podle zvláštních právních předpisů“ nahrazují slovy „podnikající fyzické osoby“ a slovo „přípravky“ se nahrazuje slovem „směsi“. 119. V § 44a se odstavce 6 a 7 zrušují. Dosavadní odstavce 8 až 12 se označují jako odstavce 6 až 10. 120. V § 44a odst. 6 se slova „fyzické osoby oprávněné k podnikání podle zvláštních právních předpisů“ nahrazují slovy „podnikající fyzické osoby“, slovo „přípravky“ se nahrazuje slovem „směsmi“, slova „2 nebo 7“ se nahrazují slovy „nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak20)“ a slovo „rok“ se nahrazuje slovy „2 roky“. 121. V § 44a se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 7 až 9. 122. V § 44a odst. 7 větě první se slova „fyzická osoba oprávněná k podnikání“ nahrazují slovy „podnikající fyzická osoba“, slovo „přípravky“ se nahrazuje slovem „směsmi“, slova „nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené R-větou 46 a toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61“ se nahrazují slovy „, karcinogenní kategorie 1 nebo 2, mutagenní kategorie 1 nebo 2, toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2 a dále látkami a směsmi, které mají přiřazenu kategorii nebo kategorie nebezpečnosti karcinogenita kategorie 1A nebo 1B, mutagenita v zárodečných buňkách kategorie 1A nebo 1B a toxicita pro reprodukci kategorie 1A nebo 1B,“, slova „těmito chemickými látkami a chemickými přípravky“ se nahrazují slovem „nimi“, ve větě druhé se slova „chemických látek a chemických přípravků,“ nahrazují slovy „látek a směsí uvedených ve větě první,“ a ve větě poslední se slova „fyzická osoba oprávněná k podnikání“ nahrazují slovy „podnikající fyzická osoba“. 123. V § 44a odst. 8 větě první se slova „fyzické osoby oprávněné k podnikání podle zvláštních právních předpisů“ nahrazují slovy „podnikající fyzické osoby“ a slovo „přípravky“ se nahrazuje slovem „směsi“ a ve větě druhé se slovo „přípravků“ nahrazuje slovem „směsí“ a slovo „lidu“ se nahrazuje slovy „fyzických osob“. 124. V § 44a odst. 9 větě první se slova „fyzické osoby oprávněné k podnikání,“ nahrazují slovy „podnikající fyzické osoby,“, slovo „přípravky“ se nahrazuje slovem „směsmi“ a slovo „přípravků“ se nahrazuje slovem „směsí“, ve větě druhé se slova „chemický přípravek“ nahrazují slovy „chemickou směs“, za slovo „jméno“ se vkládají slova „a příjmení“ a slova „chemická látka nebo chemický přípravek“ se zrušují, ve větě třetí se slova „chemického přípravku“ nahrazují slovy „chemické směsi“ a na konci odstavce se doplňují slova „a na vedení evidence chemických látek a chemických směsí, které jsou výbušninami79)“. Poznámka pod čarou č. 79 zní: „79) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.“. 125. V § 44b odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „přípravky“ nahrazuje slovem „směsmi“ a slova „, nejde-li o výrobu, dovoz nebo prodej nebezpečných chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a o výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace,“ se zrušují. 126. V § 44b odst. 1 písm. a) bodě 1 se slova „všeobecné lékařství nebo“ nahrazují slovy „všeobecné lékařství, zubní lékařství nebo stomatologie,“ a na konci textu bodu 1 se doplňují slova „nebo ochrany veřejného zdraví“. 127. V § 44b odst. 1 písm. a) bodě 4 se slova „o absolvování speciální průpravy pro výkon práce ve zdravotnictví35e) nebo doklad“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 35e se zrušuje. 128. V § 44b se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6. 129. Na konci textu § 44b odst. 2 a § 60 odst. 3 se doplňují slova „a vzor osvědčení o odborné způsobilosti“. 130. V § 44b se odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 30a a 35j zrušuje, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 131. V § 44b se odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 35i zrušuje. 132. V nadpisu dílu 1 hlavy III části první se slova „se zdravotnickými zařízeními“ nahrazují slovy „s poskytovateli zdravotních služeb“. 133. V § 45 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, prostřednictvím správního orgánu, který udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách11)“. 134. V § 45 odst. 3 větě první se slova „venerologickém oddělení nemocnice nebo odborného léčebného ústavu“ nahrazují slovy „dermatovenerologickém oddělení poskytovatele lůžkové péče“. 135. V § 46 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Pravidelná očkování se provádějí k zamezení vzniku a šíření závažných infekčních onemocnění s vysokým rizikem dalšího epidemického šíření v kolektivech a život ohrožujících infekčních onemocnění, s ohledem na doporučení Světové zdravotnické organizace a Evropského střediska pro kontrolu nemocí.“. 136. V § 46 odst. 3 se slova „praktického lékaře,“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost,“. 137. V § 46 odst. 4 se za slova „Jde-li o“ vkládá slovo „fyzickou“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, pěstoun nebo fyzická osoba, které byla soudem svěřena do osobní péče80). V případě fyzických osob, které nedovršily patnáctý rok věku, svěřených do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě rozhodnutí soudu10a), umístěných do dětských domovů pro děti do 3 let věku, do školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy81), do zařízení sociálních služeb poskytujících pobytové služby82) a obdobných zařízení, byla-li soudem nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova, odpovídají za splnění povinností podle odstavců 1 až 3 tato zařízení.“. Poznámky pod čarou č. 80 až 82 znějí: „80) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 81) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 82) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.“. 138. V § 46 odst. 5 větě první se slovo „provedlo“ nahrazuje slovem „provedl“. 139. V § 47a odst. 1 větě první se slova „praktičtí lékaři“ nahrazují slovy „poskytovatelé zdravotních služeb v oboru praktické lékařství“, ve větě třetí se slova „příslušní praktičtí lékaři pro dospělé“ nahrazují slovy „poskytovatelé zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství“ a slova „lékaři zdravotních ústavů“ se nahrazují slovy „zdravotní ústavy“ a ve větě poslední se slova „ústavech sociální péče“ nahrazují slovy „v zařízeních sociálních služeb“. 140. V § 47a odst. 2 se slova „příslušní praktičtí lékaři, lékaři pracovnělékařské služby nebo lékaři zdravotních ústavů“ nahrazují slovy „poskytovatelé zdravotních služeb v oborech praktické lékařství pro děti a dorost nebo všeobecné praktické lékařství, poskytovatelé pracovnělékařských služeb a zdravotní ústavy“. 141. V § 47a odst. 3 větě první se slovo „lékaři,“ nahrazuje slovy „poskytovatelé zdravotních služeb,“ a slova „příslušní praktičtí lékaři nebo lékaři pracovnělékařské služby“ se nahrazují slovy „poskytovatelé zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo všeobecné praktické lékařství nebo poskytovatelé pracovnělékařských služeb“. 142. V § 47a se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Očkování proti žluté zimnici může provádět jen poskytovatel zdravotních služeb, pro kterého toto očkování zabezpečuje lékař se specializovanou způsobilostí v oboru hygiena a epidemiologie, epidemiologie nebo infekční lékařství. Ministerstvo zdravotnictví vede evidenci poskytovatelů zdravotních služeb, kteří provádějí očkování proti žluté zimnici. Poskytovatel zdravotních služeb, který provádí očkování proti žluté zimnici, je povinen písemně oznámit Ministerstvu zdravotnictví vedle údajů stanovených správním řádem i zahájení tohoto očkování. Poskytovatel zdravotních služeb je povinen oznámit Ministerstvu zdravotnictví i ukončení očkování proti žluté zimnici nebo změny údajů uvedených ve větě třetí. Oznámení se podává do 7 kalendářních dnů ode dne zahájení nebo ukončení očkování proti žluté zimnici, nebo ode dne, kdy nastaly změny údajů podle věty čtvrté. (5) Provedení očkování proti žluté zimnici zapíše poskytovatel zdravotních služeb do zdravotnické dokumentace očkovaného a dále do očkovacího průkazu nebo zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého. O provedení očkování proti žluté zimnici poskytovatel zdravotních služeb vydá mezinárodní osvědčení v českém a anglickém jazyce; vzor osvědčení stanoví prováděcí právní předpis. (6) Seznam poskytovatelů zdravotních služeb vedených v evidenci podle odstavce 4 zveřejňují Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice na svých internetových stránkách.“. 143. § 47b včetně poznámky pod čarou č. 36a zní: „§ 47b (1) Orgány ochrany veřejného zdraví při plnění úkolů podle tohoto zákona v oblasti prevence vzniku a šíření infekčních onemocnění využívají a) referenční údaje ze základního registru obyvatel36a), b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z agendového informačního systému cizinců. (2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení, b) adresa místa trvalého pobytu, c) státní občanství, popřípadě více státních občanství, d) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky. (4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení, b) státní občanství, popřípadě více státních občanství, c) druh a adresa místa pobytu, d) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu. (5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. 36a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.“. 144. Poznámky pod čarou č. 36b a 36c se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 145. § 48 zní: „§ 48 (1) Ministerstvo zdravotnictví předává údaje, které mu byly poskytnuty podle § 47b, poskytovatelům zdravotních služeb k plnění jejich úkolů v oblasti předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění na základě žádosti. Žádost poskytovatele zdravotních služeb i údaje předávané Ministerstvem zdravotnictví na základě této žádosti jsou předávány způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Žádost podle odstavce 1 musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat jméno, popřípadě jména, příjmení a další dostupné identifikační údaje subjektu, o kterém mají být údaje předány, případně informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, požadovaný rozsah údajů o tomto subjektu, účel, ke kterému jsou údaje požadovány, a uznávaný elektronický podpis osoby oprávněné jednat za poskytovatele zdravotních služeb. (3) Ministerstvo zdravotnictví ověří žadatele v jím vedeném registru poskytovatelů zdravotních služeb, posoudí oprávněnost žádosti a odůvodněnost požadovaného rozsahu údajů a v případě kladného vyhodnocení předá požadované údaje. Pokud Ministerstvo zdravotnictví žádost vyhodnotí jako nedůvodnou nebo omezí rozsah požadovaných údajů, sdělí tuto skutečnost poskytovateli zdravotních služeb.“. 146. § 50 zní: „§ 50 Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině75) a dále právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje v provozovně živnost nebo v případě právnické osoby též jinou činnost, v jejíž náplni je péče o děti do 3 let věku, nebo mateřská škola, s výjimkou zařízení uvedených v § 46 odst. 4 větě druhé a zařízení, do nichž je docházka povinná, mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci.“. 147. V § 51 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a název a číslo šarže použité očkovací látky“. 148. V § 51 odst. 2 se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „pro pravidelná očkování“ a na konci odstavce se doplňuje věta „V tomto termínu jsou dále povinny sdělovat Ministerstvu zdravotnictví i údaje o počtu očkovaných pojištěnců proti sezónní chřipce.“. 149. § 52 se zrušuje. 150. V § 53 odst. 1 písmeno e) zní: „e) sdělit své nosičství poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, který vypracovává posudek před uzavřením smlouvy o poskytnutí pobytové služby v zařízení sociálních služeb podle zvláštního právního předpisu82),“. 151. V § 53 odst. 1 písm. f) se slova „praktickému lékaři, který je registruje11),“ nahrazují slovy „registrujícímu poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost,“. 152. V § 53 odst. 2 větě druhé se slova „praktickému lékaři, který ho registruje“ nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb uvedenému v odstavci 1 písm. f)“. 153. V § 53 odst. 3 větě první se slova „, z vlastního nebo jiného podnětu“ nahrazují slovy „z moci úřední“. 154. V § 53 odst. 4 větě první se slovo „provedlo“ nahrazuje slovem „provedl“. 155. V § 56 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 37a zní: „a) smí použít jen přípravky dodané na trh v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o biocidních přípravcích37a), 37a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání.“. 156. V § 58 odst. 1 písm. b), § 58 odst. 2 písm. a) a v § 58 odst. 3 písm. b) se za slovo „znalosti“ vkládají slova „a praktické dovednosti“. 157. V § 58 odst. 1 písm. c), § 58 odst. 2 písm. b) a v § 58 odst. 3 písm. c) se slova „podrobila se před komisí úspěšně zkoušce odborné způsobilosti a má“ nahrazují slovy „má platné“. 158. V § 58 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „toxické nebo vysoce toxické chemické látky a chemické přípravky30)“ nahrazují slovy „nebezpečné chemické látky a chemické směsi klasifikované jako vysoce toxické nebo toxické“. Poznámka pod čarou č. 30 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 159. V § 58 odst. 3 písm. b) se slova „toxickými a vysoce toxickými chemickými látkami a chemickými přípravky“ nahrazují slovy „těmito látkami a směsmi“. 160. V § 58 odst. 4 se slova „toxické a vysoce toxické chemické látky a chemické přípravky“ nahrazují slovy „látky nebo směsi uvedené v odstavci 3“. 161. § 59 zní: „§ 59 (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje kurs k získání znalostí k výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, je povinna zajistit obsah a rozsah kursů podle prováděcího právního předpisu. (2) Prováděcí právní předpis stanoví počet hodin teoretické a praktické výuky kursů k získání znalostí pro výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace a jejich odbornou náplň, a to zvlášť pro jednotlivé odborné kursy (§ 58 odst. 1 a 3) a speciální mistrovský kurs (§ 58 odst. 2).“. 162. V § 60 odstavec 2 zní: „(2) Osvědčení o odborné způsobilosti vydá orgán ochrany veřejného zdraví fyzické osobě, která úspěšně vykonala zkoušku před komisí podle odstavce 1. Osvědčení odborné způsobilosti je platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání.“. 163. § 60a se zrušuje. 164. V § 61 odst. 2 se slova „z vlastního nebo jiného podnětu“ zrušují. 165. V § 61 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 166. V § 61 odst. 3 větě první a poslední se slovo „přípravky“ nahrazuje slovem „směsmi“, ve větě druhé se slova „chemického přípravku“ nahrazují slovy „chemické směsi“, za slovo „jméno“ se vkládají slova „a příjmení“ a ve větě poslední se slova „zvláštní právní předpis37b)“ nahrazují slovy „zvláštní právní předpisy37b)“. Poznámka pod čarou č. 37b zní: „37b) § 49 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.“. 167. V § 61 odstavec 4 zní: „(4) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může k ochraně veřejného zdraví pro výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace oznámené podle odstavce 3 stanovit podmínky jejího provedení.“. 168. V § 62 odst. 1 větě první se za slova „Osoba poskytující péči“ vkládají slova „včetně poskytovatele zdravotních služeb, který provádí laboratorní vyšetřování biologického materiálu“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pokud je to nezbytné k realizaci opatření na ochranu veřejného zdraví, vyžádá si osoba poskytující péči nebo orgán ochrany veřejného zdraví součinnost Policie České republiky.“. 169. V § 62 odst. 2 se slova „poskytující péči“ nahrazují slovy „uvedená v odstavci 1“ a slova „alimentárních onemocnění,“ se nahrazují slovy „infekčních onemocnění stanovených prováděcím právním předpisem a“. 170. V § 62 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 171. V § 62 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „poskytující péči“ nahrazují slovy „uvedená v odstavci 1“. 172. V § 62 odst. 3 písm. b) se za slovo „vyplnit“ vkládají slova „údaji o jménu, popřípadě jménech, a příjmení pacienta, místě jeho trvalého pobytu nebo bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, čísle pojištěnce podle zákona o veřejném zdravotním pojištění a dalšími“. 173. V § 64 úvodní části ustanovení se za slovo „onemocnění“ vkládá slovo „zejména“. 174. V § 64 písm. a) se slovo „chemoprofylaktik“ nahrazuje slovem „antiinfektiv“. 175. V nadpisu § 65 se slova „karantény a“ zrušují. 176. V § 65 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 177. V § 67 odst. 1 se věty druhá až pátá zrušují. 178. V § 67 odst. 2 větě první se slova „prozatímním opatřením“ a slova „písm. a) až d)“ a věty druhá až šestá zrušují. 179. V § 67 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 10, které znějí: „(3) Opatření podle odstavce 2 je závazné ode dne jeho prokazatelného předání fyzické osobě. Záznam o nařízení tohoto opatření je součástí zdravotnické dokumentace fyzické osoby. (4) Má-li fyzická osoba, které bylo podle odstavce 2 nařízeno protiepidemické opatření, za to, že je nesprávné, může podat do 3 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání návrh na jeho přezkoumání poskytovateli zdravotních služeb, který opatření vydal. (5) Jestliže byl návrh na přezkoumání opatření podán po uplynutí lhůty podle odstavce 4, poskytovatel zdravotních služeb návrh odloží. Tuto skutečnost písemně sdělí fyzické osobě, která návrh na přezkoumání opatření podala. Při prokázání důvodů, které fyzické osobě objektivně bránily v podání návrhu ve stanovené lhůtě, poskytovatel zdravotních služeb zmeškání lhůty pro podání návrhu promine. Návrh na přezkoumání opatření nemá odkladný účinek. (6) Vyhoví-li poskytovatel zdravotních služeb návrhu na přezkoumání opatření v plném rozsahu, opatření bezodkladně zruší, a je-li to na základě zjištěných skutečností třeba, vydá opatření nové. Záznam o zrušení opatření, popřípadě nařízení nového opatření, je součástí zdravotnické dokumentace fyzické osoby. (7) Pokud poskytovatel zdravotních služeb návrhu na přezkoumání opatření nevyhoví v plném rozsahu, postoupí do 3 pracovních dnů ode dne jeho doručení spis s návrhem na přezkoumání, včetně podkladů potřebných pro přezkoumání opatření a svého stanoviska, příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. (8) Poskytovatel zdravotních služeb bezodkladně písemně oznámí fyzické osobě, která návrh na přezkoumání opatření podala, že návrhu na přezkoumání opatření plně vyhověl, vydal nové opatření nebo postoupil návrh na přezkoumání opatření příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Pokud poskytovatel zdravotních služeb návrhu na přezkoumání opatření plně vyhověl nebo vydal opatření nové, uvede ve sdělení podle věty první skutečnosti, které ho k tomu vedly. (9) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, kterému byl podle odstavce 7 návrh postoupen, a) návrh zamítne a napadené opatření potvrdí, nebo b) napadené opatření zruší nebo změní. (10) Proti rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví vydanému podle odstavce 9 se nelze odvolat.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 11 a 12. 180. V § 67 odst. 12 větě první se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 9“. 181. V § 68 odstavec 1 zní: „(1) Ochranná opatření před zavlečením vysoce nakažlivých infekčních onemocnění ze zahraničí stanoví a o jejich ukončení rozhodne Ministerstvo zdravotnictví. Osoba, která má ve vlastnictví, správě nebo užívání prostory, zařízení nebo pozemky, na nichž mají být ochranná opatření prováděna, je povinna v nezbytném rozsahu poskytnout příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví součinnost při organizování a provádění ochranných opatření. O druhu a způsobu provedení protiepidemického opatření, kterému se podrobí fyzická osoba, rozhodne a poskytovatele zdravotních služeb, který je provede, rozhodnutím stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Místní příslušnost orgánu ochrany veřejného zdraví se řídí místem, kde se fyzická osoba v době zjištění rozhodných skutečností zdržuje.“. 182. V § 68 odstavec 2 zní: „(2) Fyzické osoby jsou povinny předložit na výzvu příslušného orgánu potvrzení o očkování nebo stanovené profylaxi. Stanovení, na jakou nemoc mohou orgány vyžadovat potvrzení o očkování nebo profylaxi, je součástí ochranného opatření nařízeného podle odstavce 1 věty první.“. 183. V § 68 odstavec 3 zní: „(3) Ochranná opatření podle odstavce 1 věty první a jejich ukončení zveřejní na hraničním přechodu krajská hygienická stanice, v jejímž správním obvodu se hraniční přechod nachází. Zveřejnění ochranného opatření na hraničním přechodu je nejméně trojjazyčné, a to v českém jazyce, jazyce státu, z jehož území je státní hranice překračována, a v anglickém jazyce.“. 184. V § 69 odst. 1 písm. b) se slova „sociální péče“ nahrazují slovy „sociálních služeb“ a slova „předškolních zařízení,“ se zrušují. 185. V § 69 odst. 1 písm. c) se slova „6g“ nahrazují slovy „§ 6d“. 186. V § 69 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) příkaz k vyčlenění objektu v majetku státu, kraje nebo obce k izolaci fyzických osob nebo jejich karanténě,“. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i). 187. V § 69 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Pokud je to nezbytné k realizaci opatření na ochranu veřejného zdraví, vyžádá si poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdraví součinnost Policie České republiky.“. 188. V § 75a odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „a c)“ vkládají slova „a Státní zdravotní ústav“. 189. V § 75a odst. 4 větě druhé se slova „je poskytovatel zdravotních služeb povinen postupovat podle prováděcího právního předpisu, popřípadě pokynů a opatření příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví“ nahrazují slovy „jsou poskytovatel zdravotních služeb a příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povinni postupovat podle prováděcího právního předpisu“. 190. V § 75a odst. 4 se za větu druhou vkládá věta „Poskytovatel zdravotních služeb, na jehož pracovištích se provádí laboratorní vyšetření biologického materiálu, je povinen zaslat izolovaná patogenní agens stanovená prováděcím právním předpisem do příslušné národní referenční laboratoře k potvrzení určení a další charakterizaci infekčního onemocnění.“. 191. V § 75b odst. 1 větě první se za slovo „služeb“ vkládají slova „a poskytovatel sociálních služeb“ a za slovo „péče“ se vkládají slova „nebo sociálních služeb“. 192. V § 76 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d). 193. V § 76 písm. c) se za slova „staženy z“ vkládají slova „trhu, oběhu,“. 194. V § 76 písm. d) se slova „písmene b)“ nahrazují slovy „písmene a)“, slova „písmene c) nebo d)“ se nahrazují slovy „písmene b) nebo c)“, slova „písmene d)“ se nahrazují slovy „písmene c)“ a za slova „výrobky z“ se vkládá slovo „trhu,“. 195. V § 77 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 5, které znějí: „(2) V případě, že je v platné územně plánovací dokumentaci uveden záměr, u kterého lze důvodně předpokládat, že bude po uvedení do provozu zdrojem hluku nebo vibrací, zejména z provozu na pozemních komunikacích nebo železničních drahách, nelze ke stavbě, která by mohla být tímto hlukem či vibracemi dotčena, vydat kladné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví, aniž by u ní byla přijata opatření k ochraně před hlukem nebo vibracemi. Postup podle věty první se nepoužije u záměrů, jejichž součástí je veřejná produkce hudby. (3) Stavební úřad vždy zajistí, aby záměr žadatele ke stavbě bytového domu, rodinného domu, stavbě pro předškolní nebo školní vzdělávání, stavbě pro zdravotní nebo sociální účely anebo k funkčně obdobné stavbě a ke stavbě zdroje hluku byl z hlediska ochrany před hlukem posouzen příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. (4) Žadatel o vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo společného souhlasu ke stavbě podle odstavce 3 do území zatíženého zdrojem hluku předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro účely vydání stanoviska podle odstavce 1 měření hluku provedené podle § 32a a návrh opatření k ochraně před hlukem. Stejnou povinnost má žadatel, který hodlá předložit stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy a žadatel o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení ke stavbě podle odstavce 3. (5) Neprovede-li stavebník dostatečná opatření k ochraně před hlukem, nemůže žádat, aby tato opatření provedl provozovatel, vlastník nebo správce zdroje hluku. To neplatí, dojde-li k prokazatelnému navýšení hluku ze zdroje hluku; co se považuje za prokazatelné navýšení hluku, stanoví prováděcí právní předpis.“. 196. V nadpisu dílu 1 hlavy V části první se za slovo „ochraně“ vkládají slova „a podpoře“ a za slovo „kontrolovaných“ se vkládají slova „a dalších“. 197. V nadpisu hlavy V části první, § 78 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 80 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 80 odst. 1 písm. d) a k), § 82 odst. 2 písm. a) a v § 83 odst. 1 se za slovo „ochraně“ vkládají slova „a podpoře“. 198. Na konci nadpisu § 78 se doplňují slova „a v oblasti podpory veřejného zdraví“. 199. V § 79 odst. 1 písm. a) se slovo „c)“ nahrazuje slovem „a)“ a slova „zvláštního dětského zařízení“ se nahrazují slovy „dětského domova pro děti do 3 let věku“. 200. V § 79 odst. 1 písm. b) se slova „národnosti a“ zrušují a slovo „c)“ se nahrazuje slovem „a)“. 201. V § 79 odst. 3 se za slova „orgány ochrany veřejného zdraví“ vkládají slova „, Státním zdravotním ústavem a zdravotními ústavy“, za slova „ohrožení nemocí z povolání,“ se vkládají slova „nemocí z povolání a“, slova „jiných poškození zdraví z práce a významných poruch zdraví,“ se zrušují. 202. V § 79 odst. 6 se slova „státního odborného dozoru nad bezpečností práce“ nahrazují slovy „inspekce práce a státní báňské správy“. 203. V § 80 odst. 1 písmeno a) zní: „a) řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví, odpovídá za tvorbu a uskutečňování národní politiky ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a řídí a kontroluje její plnění; jednou za 5 let hodnotí zdravotní stav obyvatelstva a jeho vývoj z hlediska všech aspektů ovlivňujících zdravotní stav obyvatelstva a na základě provedeného hodnocení stanoví priority k řešení problémů a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva,“. 204. V § 80 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „; stejným postupem Ministerstvo zdravotnictví stanoví a zveřejní i změny antigenního složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování“. 205. V § 80 odst. 1 písm. f) se slova „§ 4 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 9“, slova „§ 83e odst. 6 a § 83f“ se nahrazují slovy „§ 83e odst. 5“ a slova „§ 83e odst. 7“ se nahrazují slovy „§ 83e odst. 6“. 206. V § 80 odst. 1 písmeno h) zní: „h) stanoví ochranná opatření před zavlečením vysoce nakažlivých infekčních onemocnění, a rozhoduje o jejich ukončení,“. 207. V § 80 odst. 1 písm. j) se slova „vyhlášením v televizním a celoplošném rozhlasovém vysílání43b) a“ a slova „a úředních deskách ostatních orgánů ochrany veřejného zdraví umístěných v sídlech těchto správních úřadů a na jejich územních pracovištích“ zrušují a slova „na toto stanovení se nevztahuje správní řád“ se nahrazují slovy „současně vyhlásí tato další infekční onemocnění v celoplošném televizním a rozhlasovém vysílání43b).“ 208. V § 80 odst. 1 písm. l) se za slovo „zdraví“ vkládají slova „včetně prevence nemocí a zdravotních rizik“. 209. V § 80 odst. 1 písm. o), § 80 odst. 8 a v § 83 odst. 2 se za slovo „ochrany“ vkládají slova „a podpory“. 210. V § 80 odst. 1 písm. p) se slovo „c)“ nahrazuje slovem „b)“. 211. V § 80 odst. 1 se na konci textu písmene q) doplňují slova „, k jehož odstranění nebo snížení jsou vypracovávány akční plány“. 212. V § 80 odst. 1 písm. s) se slovo „výpočet“ nahrazuje slovem „stanovení“, za slova „týkající se způsobu“ se vkládají slova „a rozsahu“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, stanovenými podle § 34“. 213. V § 80 odst. 1 se na začátek písmene t) vkládají slova „koordinuje zpracování akčních plánů, dále“. 214. V § 80 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena x) a y), která včetně poznámky pod čarou č. 83 znějí: „x) zajišťuje a koordinuje zpracování Pandemického plánu České republiky a zpracovává Pandemický plán zdravotnictví, y) přijímá opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku prevence infekčních nemocí a plní další úkoly na tomto úseku vyplývající pro členský stát z přímo použitelných předpisů Evropské unie sdělováním zpráv zasílaných do Sítě společenství prostřednictvím systému včasného varování a reakce a dále poskytuje vědecká a technická data, která se poslání Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí týkají83); sdělováním zpráv a poskytováním vědeckých a technických dat může pověřit právnickou osobu nebo organizační složku státu zřízenou k plnění úkolů v oboru své působnosti. 83) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004.“. 215. V § 80 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 216. V § 80 odst. 4 se věty druhá až šestá zrušují. 217. V § 80 odst. 5 se slovo „rozhodnutí“ nahrazuje slovem „zákazu“. 218. V § 80 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Má-li Komise Evropské unie za to, že postup podle odstavce 5 je neodůvodněný, Ministerstvo zdravotnictví platnost zákazu za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie ukončí.“. 219. V § 80 odst. 7 se věty druhá až čtvrtá zrušují. 220. V § 81 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Ministerstvo dopravy v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí předává pro účely pořízení strategických hlukových map Ministerstvu zdravotnictví údaje o dopravě na a) hlavních pozemních komunikacích, jimiž se rozumí pozemní komunikace, po nichž projede více než 3 000 000 vozidel za rok, a jejichž vlastníkem je stát, b) hlavních železničních tratích, jimiž se rozumí železniční tratě, po nichž projede více než 30 000 vlaků za rok, včetně železničních tratí ležících na území aglomerací, c) hlavních letištích, jimiž se rozumí civilní letiště, která mají více než 50 000 vzletů a přistání za rok, s výjimkou vzletů a přistání lehkých letadel pro cvičné účely, včetně letišť ležících na území aglomerací.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3. 221. V § 81 odstavec 2 zní: „(2) Ministerstvo dopravy podle údajů ze strategických hlukových map vypracovaných Ministerstvem zdravotnictví pořizuje vždy nejdéle do jednoho roku ode dne předání strategických hlukových map akční plány pro hlavní pozemní komunikace, hlavní železniční tratě a hlavní letiště.“. 222. V § 81 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „zvlášť pro hlavní pozemní komunikace, hlavní železnice a hlavní letiště“. 223. V § 81b se doplňuje věta „Dále poskytuje Ministerstvu zdravotnictví informace o typu povrchů terénu v okolí dopravních tras.“. 224. Nadpis § 81c zní „Krajské úřady“. 225. V § 81c úvodní části ustanovení se doplňují slova „ve spolupráci s obcemi“. 226. V § 81c se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) předávají Ministerstvu zdravotnictví pro účely pořízení strategických hlukových map údaje o dopravě na hlavních pozemních komunikacích, které vlastní kraj, hlavních pozemních komunikacích ve vlastnictví obcí ve správním obvodu kraje a na dalších pozemních komunikacích včetně městské hromadné dopravy ve správním obvodu kraje,“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 227. V § 81c písm. c) se slova „pořizují, a dojde-li k podstatnému vývoji, který významně ovlivňuje stávající hlukovou situaci, aktualizují, nejdéle však jednou za 5 let, akční plány pro územní aglomerace, jejichž součástí je vymezení“ nahrazují slovy „pořizují podle údajů ze strategických hlukových map vypracovaných Ministerstvem zdravotnictví vždy nejdéle do jednoho roku ode dne předání strategických hlukových map akční plány pro pozemní komunikace, dráhy, letiště a zdroje hluku podle písmene a) ve vlastnictví kraje na území aglomerace (§ 81a) ve správním obvodu kraje, jejichž součástí je vymezení a vyhlášení“, slova „správním území kraje“ se nahrazují slovy „správním obvodu kraje“ a slova „§ 81 odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 81 odst. 3“. 228. Za § 81c se vkládají nové § 81d a 81e, které včetně nadpisů znějí: „§ 81d Hejtman Hejtman schvaluje pandemický plán kraje zpracovaný postupem podle § 82 odst. 2 písm. v), a to po projednání v epidemiologické komisi a bezpečnostní radě kraje. § 81e Úkoly kraje Kraj v přenesené působnosti a) se ve spolupráci s obcemi v souladu s národní politikou ochrany a podpory veřejného zdraví podílí na přípravě programů podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik, spolupracuje při jejich realizaci a poskytuje jim podporu, b) spolupracuje s krajskou hygienickou stanicí při hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva kraje a jeho vývoje, vždy jednou za 5 let projedná zdravotní stav obyvatelstva a jeho vývoj a stanoví priority k řešení problémů a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva.“. 229. V § 82 odst. 2 písm. b) se část textu za středníkem včetně středníku a poznámky pod čarou č. 44 zrušuje. 230. V § 82 odst. 2 písm. c) se slova „osoby uvedené v § 43 nebo z vlastního podnětu“ nahrazují slovy „z moci úřední“. 231. V § 82 odst. 2 písm. d) se slova „odst. 6 písm. b)“ nahrazují slovy „a § 39“. 232. V § 82 odst. 2 písmeno e) zní: „e) stanovit zaměstnavateli lékařské prohlídky po skončení rizikové práce vykonávané na jeho pracovišti, jde-li o takové vlivy pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době (dále jen „následné lékařské prohlídky“); následné lékařské prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem33a),“. 233. V § 82 odst. 2 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 84 zní: „f) stanovit zaměstnavateli nebo fyzické osobě provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy84) způsob a minimální četnost sledování zátěže organismu faktory pracovních podmínek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis, 84) § 12 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).“. 234. V § 82 odst. 2 se na konci textu písmene g) doplňují slova „nebo změn zdravotního stavu pro účely posuzování ohrožení nemocí z povolání“. 235. V § 82 odst. 2 písm. l) se slovo „nařizovat,“ nahrazuje slovy „rozhodovat o opatřeních k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a jejich ukončení;“ a slova „; určovat, s výjimkou § 68 odst. 2, poskytovatelé zdravotních služeb, kteří provedou opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění, a plnit s tím související úkoly“ se zrušují. 236. V § 82 odst. 2 písm. n) se slova „, osob uvedených v § 43 a jejich spolupracujících rodinných příslušníků v riziku takového faktoru“ zrušují. 237. V § 82 odst. 2 písm. o) se za slovo „povinnosti“ vkládá slovo „zaměstnavatele“, slovo „uloženou“ se nahrazuje slovem „uložené“ a slova „předpisem47) a nad plněním povinností zaměstnavatele poskytovat zařízením vykonávajícím pracovnělékařské služby informace nutné k ochraně zdraví při práci, uložené zvláštním právním předpisem“ se nahrazují slovem „předpisem61)“. Poznámka pod čarou č. 47 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 238. V § 82 odst. 2 písmeno p) zní: „p) stanovit protiepidemická opatření podle § 68 odst. 1,“. 239. V § 82 odst. 2 písm. s) se slova „nemocničním nákazám“ nahrazují slovy „infekcím spojeným se zdravotní péčí“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, provádět u poskytovatele poskytujícího akutní, následnou nebo dlouhodobou lůžkovou péči prevalenční studie infekcí spojených se zdravotní péčí“. 240. V § 82 odst. 2 písm. t) se slova „kontrolovat a řídit místní programy ochrany a podpory veřejného zdraví,“ nahrazují slovy „iniciovat a podílet se na tvorbě, řízení a kontrole programů ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik,“. 241. V § 82 odst. 2 písmeno u) zní: „u) spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě regionální zdravotní politiky ochrany a podpory veřejného zdraví a při rozvoji a realizaci opatření vedoucích ke zlepšování zdravotního stavu a kvality života obyvatelstva příslušného regionu; zajišťovat vyhodnocování efektivity realizovaných opatření a programů v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik, zajišťovat minimálně jednou za 5 let hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva příslušného regionu z hlediska všech aspektů ovlivňujících zdravotní stav obyvatelstva a navrhnout k tomu priority k řešení problémů a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva příslušného regionu,“. 242. V § 82 odst. 2 se na konci textu písmene v) doplňují slova „; zpracovávat ve spolupráci s krajem a složkami integrovaného záchranného systému pandemický plán kraje, který stanoví opatření směřující k redukci dopadů pandemie infekčního onemocnění pro obyvatelstvo kraje“. 243. V § 82 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Zaměstnavatel je povinen zaslat kopii písemného vyhotovení pravomocného rozhodnutí vydaného orgánem ochrany veřejného zdraví podle odstavce 2 písm. e) a § 84 odst. 1 písm. w) poskytovateli pracovnělékařských služeb.“, ve větě druhé se slovo „preventivní“ zrušuje, ve větě třetí se slova „zařízení vykonávajícímu pracovnělékařské služby“ nahrazují slovy „poskytovateli pracovnělékařských služeb“ a věta čtvrtá se nahrazuje větou „Poskytovatel pracovnělékařských služeb na základě tohoto sdělení informuje o nařízení následné lékařské prohlídky registrujícího poskytovatele fyzické osoby uvedené ve větě druhé, je-li mu znám.“. 244. V § 82a odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Při řízení jakosti vod ke koupání v přírodních koupalištích na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a, povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 6d a v dalších povrchových vodách ke koupání podle § 6g krajská hygienická stanice“. 245. V § 82a odst. 1 písm. a) se za slova „ke koupání“ vkládají slova „a vod podle § 6d“ a část textu za středníkem včetně středníku se zrušuje. 246. V § 82a odst. 1 písm. b) se slova „nebo na žádost provozovatele podle § 6a nebo osoby uvedené v § 6d“ zrušují. 247. V § 82a odst. 1 písm. c) se slova „vydá opatření obecné povahy, kterým“ zrušují a na konci textu písmene c) se doplňují slova „, a ukončení zákazu“. 248. V § 82a odst. 1 písm. e) se slova „a na Portálu veřejné správy“ zrušují a část textu za druhým středníkem se nahrazuje slovy „pro posouzení znečištění dalších povrchových vod ke koupání se použije § 6a odst. 3 písm. a), c) a d) obdobně“. 249. V § 82a odst. 2 písm. a) se za slova „ke koupání“ vkládají slova „a vod podle § 6d“. 250. V § 82a odst. 2 písm. d) se část textu za středníkem včetně středníku zrušuje. 251. V § 83 odst. 1 se doplňuje věta „Specializované činnosti pro účely státního zdravotního dozoru v působnosti Ministerstva obrany vykonává Ústřední vojenský zdravotní ústav.“. 252. V § 83 odst. 2 se doplňuje věta „Specializované činnosti pro účely státního zdravotního dozoru v působnosti Ministerstva vnitra vykonává organizační složka státu jím zřízená.“. 253. V § 83a odst. 1 písm. a) se za slova „vody v“ vkládají slova „umělých nebo přírodních“ a slova „pro bazén“ se zrušují. 254. V § 83a odst. 1 písm. d) se část věty před středníkem včetně středníku zrušuje. 255. V § 83a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) zjišťování zrakové zátěže pro účely hodnocení faktoru pracovních podmínek.“. 256. V § 83a odst. 2 se věta třetí zrušuje. 257. V § 83b odst. 3 se věta poslední zrušuje. 258. V § 83b odst. 4 větě první se slova „obchodní firmu nebo název právnické osoby nebo organizační složky státu, kraje nebo obce nebo jméno a příjmení fyzické osoby, místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu fyzické osoby nebo její bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, sídlo právnické osoby nebo organizační složky státu, kraje nebo obce, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a dále“ nahrazují slovy „kromě náležitostí stanovených správním řádem“. 259. V § 83c odst. 1 se věty druhá až sedmá zrušují. 260. V § 83c odst. 3 se slova „, popřípadě místa podnikání“ zrušují. 261. V § 83c odst. 5 se za větu čtvrtou vkládá věta „Stejně autorizující osoba postupuje v případě, že držitel autorizace uvedl v žádosti o vydání osvědčení nesprávné nebo neúplné údaje, které byly podstatné pro vydání osvědčení.“ a věty sedmá až jedenáctá se zrušují. 262. Na konci textu § 83e odst. 2 se doplňuje věta „Vzor osvědčení o autorizaci stanoví prováděcí právní předpis.“. 263. V § 83e se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 5 až 9. 264. V § 83e odst. 5 se věta poslední zrušuje. 265. V § 83e odst. 7 větě první se slova „jméno, příjmení,“ nahrazují slovy „kromě náležitostí stanovených správním řádem“, za slovem „studia“ se čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „, místo trvalého pobytu nebo bydliště, nemá-li na území České republiky trvalý pobyt“ se zrušují a ve větě druhé se slova „až 7“ nahrazují slovy „až 5“. 266. V § 83e odst. 8 se slova „námitkové řízení,“ zrušují. 267. V § 83e odst. 9 písm. a) se slova „odstavce 9“ nahrazují slovy „odstavce 8“. 268. § 83f se zrušuje. 269. V § 84 odst. 1 písm. a) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 270. V § 84 odst. 1 písm. c) se slova „mohou předběžným opatřením pozastavit uvedení na trh4a) nebo do oběhu4c), distribuci a prodej výrobků podezřelých z nebezpečnosti26a); mohou nařídit“ nahrazují slovy „mohou po dobu potřebnou k provedení státního zdravotního dozoru zakázat uvádění nebo dodávání na trh, do oběhu, distribuci, prodej, nabízení nebo vystavování výrobku, pokud existuje odůvodněná informace, že tento výrobek je nebezpečný26a); mohou nařídit stažení z trhu, stažení z oběhu nebo“ a za slova „zakázat jejich“ se vkládají slova „dodávání nebo“. 271. V § 84 odst. 1 písm. e) se slova „a § 21 odst. 2“ nahrazují slovy „, § 21 odst. 2 a § 41a“, za slovo „používat“ se vkládají slova „nebo nařídit větší četnost kontroly vody jiné jakosti podle § 21 odst. 2“, za slovo „změnit“ se vkládá slovo „přijatá“, slova „stanovená kontrolovanou osobou50),“ se zrušují a na konci textu písmene e) se doplňují slova „; ke sledování jakosti vody, která nemá jakost pitné vody a nelze již povolit další prodloužení mírnějšího hygienického limitu, mohou osobě uvedené v § 3 odst. 2, která dodává takovou vodu, uložit četnost a rozsah kontrol u odborně způsobilé osoby uvedené v § 4 odst. 1 a v případě ohrožení veřejného zdraví z takové vody zakázat nebo omezit její užívání a rozhodnout o ukončení těchto opatření“. Poznámka pod čarou č. 50 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 272. V § 84 odst. 1 písm. f) se slova „v nádrži ke koupání, v nádrži ke koupání s přírodním způsobem čištění vody“ nahrazují slovy „ve stavbě ke koupání“ a slova „§ 6e“ se nahrazují slovy „§ 6f odst. 2“. 273. V § 84 odst. 1 písm. g) se slova „vody v nádrži ke koupání, povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 6a nebo 6d, v nádrži ke koupání s přírodním způsobem čištění vody,“ nahrazují slovy „vody ve stavbě ke koupání, v bazénu provozovaném podle § 18 odst. 3,“. 274. V § 84 odst. 1 písm. l) se slova „§ 4 odst. 6,“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 9,“ a slova „až 8“ se nahrazují slovy „až 9“. 275. V § 84 odst. 1 písm. n) se slova „předběžným opatřením pozastavit“ nahrazují slovy „po dobu potřebnou k provedení státního zdravotního dozoru zakázat“ a za slova „zvláštními právními předpisy23)“ se vkládají slova „, přímo použitelnými předpisy Evropské unie“. 276. V § 84 odst. 1 se na konci textu písmene p) doplňují slova „anebo k objektivizaci skutečné míry zátěže, která má nebo může mít vliv na zdraví zaměstnance nebo fyzické osoby provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy84)“. Poznámka pod čarou č. 84 zní: „84) § 12 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).“. 277. V § 84 odst. 1 písm. r) se slova „nebo pozastavení výkonu činnosti na dobu nejdéle 2 následujících provozních dnů“ zrušují. 278. V § 84 odst. 1 písm. s) se slova „nebo osoby uvedené v § 43“ nahrazují slovy „nebo fyzické osoby provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy84)“ a za slovo „zaměstnavatelem“ se vkládají slova „nebo fyzickou osobou provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy84)“. 279. V § 84 odst. 1 písm. t) se slova „škodlivých faktorů“ nahrazují slovy „rizikových faktorů“ a slova „žáků na výukových pracovištích,“ se nahrazují slovy „žáků a studentů při praktickém vyučování nebo praktické přípravě, které jsou součástí jejich přípravy na budoucí povolání,“. 280. V § 84 odst. 1 písm. u) se slova „je mohou na místě znehodnotit nebo“ nahrazují slovem „mohou“. 281. V § 84 odst. 1 písmeno w) zní: „w) k předcházení ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací mohou zaměstnavateli nebo fyzické osobě provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy84) nařídit mimořádné lékařské preventivní prohlídky a jejich náplň a upravit rozsah a termíny sledování rizikových faktorů; mimořádné lékařské preventivní prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví příslušný orgán ochrany veřejného zdraví za podmínek upravených zvláštním právním předpisem33a),“. 282. V § 84 odst. 1 se písmeno „y)“ označuje jako písmeno „x)“ a písmeno „z)“ se označuje jako písmeno „y)“. 283. V § 84 odst. 2 větě první se slova „uloženo neprodleně“ nahrazují slovy „uloženo, neprodleně“. 284. V § 84 odst. 2 větách druhé a třetí se slova „laboratorní praxe30)“ nahrazují slovy „laboratorní praxe vydané podle chemického zákona35a)“. 285. V § 84 odstavec 3 zní: „(3) Zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví vydá rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) a u) na místě a oznámí je ústně kontrolované osobě, a to členovi statutárního orgánu kontrolované osoby, jejímu zaměstnanci nebo jiné fyzické osobě, která vykonává nebo zabezpečuje činnosti kontrolované osoby související s předmětem státního zdravotního dozoru. O ústním vyhlášení rozhodnutí zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví na místě vydá písemné potvrzení; písemné vyhotovení rozhodnutí bez zbytečného odkladu doručí účastníkovi řízení dodatečně. Ústní vyhlášení rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) a u) má účinky oznámení. Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) a u) lze podat do 3 dnů ode dne doručení písemného rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek a odvolací orgán o něm rozhodne bezodkladně. Otevřít provozovnu lze až po uvedení do nezávadného stavu a jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, který rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) vydal; souhlas je úkonem podle části čtvrté správního řádu. Souhlas musí být vydán neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy bylo prokázáno odstranění závadného stavu.“. 286. V § 84 odst. 6 písm. a) se slova „místo podnikání“ nahrazují slovem „sídlo“. 287. V § 86 odst. 3 větě první se slova „zdravotnickými zařízeními“ nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb“. 288. V nadpisu oddílu 4 dílu 1 hlavy V části první se za slovo „kontrolovaných“ vkládají slova „a dalších“. 289. V § 88 odst. 1 větě druhé se slova „dokladem o pověření k této kontrolní činnosti“ nahrazují slovy „pověřením ke kontrole podle zvláštního právního předpisu o kontrole85)“, ve větě třetí se za slovo „mohou“ vkládají slova „zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdraví“ a za větu třetí se vkládá věta „Kontrolující jsou oprávněni vstoupit do obydlí fyzické osoby ke zjištění zdroje hluku a vibrací, kterým byl překročen v chráněných prostorech upravených v § 30 odst. 3 hygienický limit hluku nebo vibrací a ke zjištění zdroje neionizujícího záření, kterým byla v místě přístupném fyzickým osobám překročena nejvyšší přípustná hodnota neionizujícího záření.“. Poznámka pod čarou č. 85 zní: „85) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“. 290. V § 88 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6. 291. V § 88 odst. 2 se za slovo „záření“ vkládají slova „, pískem užívaným ke hrám dětí v pískovištích“. 292. V § 88 odst. 6 úvodní části ustanovení se slovo „dále“ nahrazuje slovy „oprávněni vstupovat na pozemky, do provozoven, staveb a dalších prostor, je-li to nezbytné k výkonu oprávnění, a dále jsou“. 293. V § 88 odst. 6 písm. c) se za slova „z nich“ vkládají slova „kopie a“. 294. V § 88 odst. 6 písm. d) se slova „zařízením vykonávajícím pracovnělékařské služby“ nahrazují slovy „poskytovatelem pracovnělékařských služeb“ a za slova „z ní“ se vkládají slova „kopie a“. 295. V § 88 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Osoba, které se plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdraví podle odstavce 6 týká, je povinna umožnit zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdraví vstup na pozemky, do provozoven, staveb a dalších prostor a vytvořit další podmínky pro plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdraví, zejména je povinna poskytnout součinnost odpovídající oprávněním zaměstnance orgánu ochrany veřejného zdraví podle odstavce 6. (8) Orgán ochrany veřejného zdraví je oprávněn přizvat k účasti na plnění úkolů podle odstavce 6 v zájmu dosažení jejich účelu zaměstnance zdravotního ústavu nebo Státního zdravotního ústavu a není-li to možné jinou odborně způsobilou fyzickou osobu (dále jen „přizvaná osoba“). Orgán ochrany veřejného zdraví vystaví přizvané osobě pověření a poučí ji o jejích právech a povinnostech při účasti na plnění úkolů podle věty první. Přizvané osoby mají práva a povinnosti zaměstnanců orgánu ochrany veřejného zdraví v rozsahu pověření vydaného orgánem ochrany veřejného zdraví. Osoby, kterých se plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdraví týká, jsou povinny umožnit jim výkon oprávnění v rozsahu pověření. Přizvané osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o individuálních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo zvláštního právního předpisu dozvěděly.“. 296. V § 89 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „zákona“ vkládají slova „přímo použitelných předpisů Evropské unie,“. 297. V § 89 odst. 1 písm. d) se slovo „blízkým52),“ nahrazuje slovy „blízkým52) a osobám, které byly během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývaly v ohnisku nákazy,“. Poznámka pod čarou č. 52 zní: „52) § 22 zákona č. 89/2012 Sb.“. 298. V § 89 odst. 1 písmeno f) zní: „f) poskytovateli pracovnělékařských služeb oprávněnému podle zvláštního právního předpisu61) uznávat nemoci z povolání nebo změny zdravotního stavu pro účely posuzování ohrožení nemocí z povolání,“. 299. V § 90 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Za kontrolní vzorek výrobku odebraného pro účely ověření podmínek vzniku onemocnění pro posouzení nemoci z povolání nebo ověření změn zdravotního stavu pro posouzení ohrožení nemocí z povolání zaplatí orgán ochrany veřejného zdraví zaměstnavateli nebo fyzické osobě, která vykonává činnosti nebo poskytuje služby mimo pracovněprávní vztahy84), u kterých vzorek odebral, částku ve výši ceny53a), za kterou tyto osoby výrobek pořídily, pokud o náhradu požádají ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byly seznámeny se skutečností, že bylo poskytovatelem pracovnělékařských služeb příslušným k vydání lékařského posudku nebo vykonatelným rozhodnutím příslušného správního úřadu stanoveno, že na pracovišti zaměstnavatele nebo fyzické osoby, která vykonává činnosti nebo poskytuje služby mimo pracovněprávní vztahy84), nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nevznikly. (3) Částku ve výši ceny podle odstavce 2 orgán ochrany veřejného zdraví neposkytne, jestliže podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb příslušným k vydání lékařského posudku o nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání anebo vykonatelného rozhodnutí příslušného správního úřadu byly nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání uznány.“. 300. Nadpis dílu 2 hlavy V části první zní: „Správní delikty a přestupky“. 301. § 92 včetně nadpisu zní: „§ 92 Přestupky na úseku ochrany zdraví při práci a zajištění pracovnělékařských služeb (1) Fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že a) nesplní povinnost ke kategorizaci prací podle § 37 odst. 2 nebo 5, b) nepředloží protokol nebo nepodá oznámení podle § 37 odst. 4, c) nesplní povinnost v souvislosti s překročením biologického expozičního testu podle § 39 odst. 2, d) nesplní povinnost evidence rizikových prací podle § 40, e) nesplní povinnost v souvislosti s používáním biologických činitelů nebo azbestu podle § 41, f) nedodrží rozhodčí metodu určenou podle § 80 odst. 4, g) nesplní v souvislosti s nařízenou následnou lékařskou prohlídkou povinnost podle § 82 odst. 4, h) nedodrží způsob nebo minimální četnost sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory pracovních podmínek, uloženou podle § 82 odst. 2 písm. f), i) při práci s faktorem pracovních podmínek neupraveným právním předpisem nesplní povinnost uloženou podle § 82 odst. 2 písm. n), j) nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. p) nebo v), nebo k) nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku registrace, povolování a omezování chemických látek umožnit zaměstnanci přístup k informacím o chemické látce nebo chemické směsi, kterou používá nebo které je exponován78). (2) Fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou k ochraně zdraví podle § 84 odst. 1 písm. s) nebo w). (3) Fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že v rozporu se zákonem o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na úseku ochrany zdraví při práci a) nezajistí, aby pracoviště nebo pracovní podmínka pro zaměstnance odpovídala stanovenému hygienickému požadavku, b) nezajistí, aby stroj, technické zařízení, dopravní prostředek nebo nářadí byly z hlediska ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, vybaveny, upraveny nebo udržovány tak, aby odpovídaly ergonomickému požadavku, c) nedodrží stanovený postup při zjišťování rizikového faktoru pracovních podmínek, hodnocení jeho zdravotního rizika nebo expozice zaměstnance rizikovému faktoru, d) nepřijme k omezení působení rizikového faktoru stanovené minimální opatření k ochraně zdraví při práci, e) neprovede stanovené měření rizikového faktoru, f) nesplní povinnost zjistit nebo kontrolovat hodnotu rizikového faktoru, g) nezabezpečí, aby rizikový faktor byl odstraněn nebo alespoň omezen na nejmenší rozumně dosažitelnou míru, h) nezjistí příčinu překročení hygienického limitu rizikového faktoru, i) neinformuje zaměstnance o tom, že výskyt biologického činitele skupin 2, 3 nebo 4 nelze odstranit nebo překročení hodnoty rizikového faktoru nelze snížit pod stanovenou nejvyšší přípustnou hodnotu, j) nevyřadí zdroj rizikového faktoru z provozu nebo nezastaví práci, není-li možné zajistit ochranu zdraví zaměstnance, k) nezajistí, aby práce s azbestem, s chemickým karcinogenem nebo biologickým činitelem nebo pracovní proces s rizikem chemické karcinogenity byla vykonávána v kontrolovaném pásmu, l) kontrolované pásmo neoznačí nebo nezajistí tak, aby do něj nevstupoval zaměstnanec, který v něm nevykonává práci, opravu, údržbu, zkoušku, revizi, kontrolu, dozor nebo další práci potřebnou k ochraně zdraví, m) nevede evidenci o kontrolovaném pásmu nebo zaměstnanci, který do kontrolovaného pásma vstupuje nebo v něm koná práci, n) poruší zákaz výkonu stanovené práce nebo nezajistí dodržení zákazu práce nebo činnosti v kontrolovaném pásmu, o) nevyhradí zvláštní prostor pro činnost, která je v kontrolovaném pásmu zakázána, nebo p) jako zhotovitel stavby nedoloží dokumentaci o riziku vznikajícím při zvoleném pracovním nebo technologickém postupu nebo jako jiná osoba nedoloží informaci o okolnostech, které by mohly při činnosti na staveništi vést k ohrožení života nebo poškození zdraví. (4) Fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že v rozporu se zákoníkem práce na úseku ochrany zdraví při práci a) nesplní povinnost soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, nezjišťuje jejich příčinu nebo zdroj, b) nesplní povinnost pravidelně kontrolovat úroveň rizikového faktoru pracovních podmínek, c) nesplní povinnost dodržet stanovenou metodu nebo způsob zjištění nebo hodnocení rizikového faktoru, d) nevede dokumentaci o vyhledání nebo vyhodnocení rizikového faktoru nebo o přijatém opatření k minimalizaci rizika, e) nesplní povinnost provést takové opatření, aby práce zařazená jako riziková mohla být zařazena do kategorie nižší, f) nesplní povinnost přizpůsobit přijaté opatření k minimalizaci rizika změněné skutečnosti, g) nesplní povinnost kontrolovat dodržování opatření k minimalizaci rizika, h) neudržuje osobní ochranný pracovní prostředek v použivatelném stavu, i) neposkytne zaměstnanci osobní ochranný pracovní prostředek nebo mu poskytne osobní ochranný pracovní prostředek, který nesplňuje stanovený požadavek, j) neposkytne zaměstnanci bezpečnostní přestávku, k) nesplní povinnost poskytnout zaměstnanci na pracovišti ochranný nápoj, l) nesplní povinnost v souvislosti s výskytem nemoci z povolání, m) nezajistí ochranu zdraví fyzické osoby zdržující se s jejím vědomím na jeho pracovišti před rizikem pro ochranu zdraví, n) připustí, aby zaměstnanec vykonával zakázanou práci nebo práci, jejíž náročnost by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti, o) neinformuje zaměstnance, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena, p) nezajistí, aby práci ve stanoveném případě vykonával pouze zaměstnanec, který má platný zdravotní průkaz nebo se podrobil zvláštnímu očkování anebo má doklad o odolnosti vůči nákaze, q) nesdělí zaměstnanci, který poskytovatel pracovnělékařských služeb mu poskytuje pracovnělékařské služby nebo jakým druhům očkování, jakým preventivním prohlídkám anebo vyšetřením souvisejícím s výkonem práce je povinen se podrobit, r) neumožní zaměstnanci podrobit se stanovené nebo uložené preventivní prohlídce nebo vyšetření nebo stanovenému očkování, s) nezajistí při přijetí zaměstnance, jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního zařazení nebo druhu práce, zavedení nové technologie nebo změně výrobního nebo pracovního prostředku, změně technologického nebo pracovního postupu, nebo v případě, který má nebo může mít podstatný vliv na ochranu zdraví při práci, svému zaměstnanci nebo zaměstnanci agentury práce, který byl dočasně k zaměstnavateli přidělen, informaci nebo pokyn o ochraně zdraví nebo nezabezpečí, aby zaměstnanec jiného zaměstnavatele obdržel informaci nebo pokyn o ochraně zdraví, anebo neinformuje zaměstnankyni o expozici rizikovému faktoru nebo potřebném opatření k ochraně jejího zdraví nebo zdraví jejího dítěte, t) nezajistí při přijetí zaměstnance, jeho převedení, přeložení nebo změně pracovní podmínky, změně pracovního zařazení nebo druhu práce, zavedení nové technologie nebo změně výrobního nebo pracovního prostředku, změně technologického nebo pracovního postupu, nebo v případě, který má nebo může mít podstatný vliv na ochranu zdraví při práci, školení svého zaměstnance o riziku plynoucím z fyzikálního, chemického nebo biologického faktoru pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek, fyzické anebo psychické zátěže, u) nevede dokumentaci o informaci, pokynu nebo školení, v) nezajistí dodržení zákazu kouření na pracovišti, w) neuzavře dohodu ke koordinaci provádění opatření k ochraně zdraví zaměstnanců více zaměstnavatelů nebo jako dohodou pověřený zaměstnavatel nekoordinuje provádění opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, x) zaměstná těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni, která kojí, nebo zaměstnankyni-matku do konce devátého měsíce po porodu prací nebo na pracovišti, které jsou těmto zaměstnankyním zakázané, y) zaměstná mladistvého zaměstnance prací anebo na pracovišti, které jsou zakázané mladistvým zaměstnancům, nebo nedodrží podmínku, za níž může mladistvý zaměstnanec výjimečně tuto práci konat z důvodu přípravy na povolání, nebo z) nevede seznam mladistvých zaměstnanců. (5) Fyzická osoba jako uživatel, k němuž je dočasně přidělen zaměstnanec agentury práce, nebo zaměstnavatel, k němuž je vyslán zaměstnanec zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie, se dopustí přestupku tím, že nezajistí tomuto zaměstnanci ochranu zdraví při práci před rizikem plynoucím z fyzikálního, chemického nebo biologického faktoru pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek, fyzické anebo psychické zátěže, ačkoli k tomu má povinnost podle zákoníku práce. (6) Fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že v rozporu se zákonem o specifických zdravotních službách61) a) neuzavře smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb, b) nezajistí provedení pracovnělékařské prohlídky u poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo registrujícího poskytovatele zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání, c) neuzavře novou nebo nedoplní dosavadní písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb při změně zařazení práce do kategorie nebo změně činnosti o pracovnělékařské služby, které dosud nepožadoval, d) při zařazení zaměstnance k práci nepostupuje podle závěru lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, nebo e) neodešle zaměstnance, který o to požádal, na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku. (7) Za přestupek se uloží pokuta do a) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), h), i) nebo j), odstavce 3 písm. d), e), f), g), h), j), k), l), n) nebo p), odstavce 4 písm. a), b), n), x) nebo y) nebo odstavce 5, b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo e), odstavce 3 písm. a) nebo b) nebo odstavce 4 písm. e), f), h), i), j), k), l), m), p) nebo r), c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, odstavce 3 písm. c), m) nebo o), odstavce 4 písm. g), odstavce 6, d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) nebo odstavce 4 písm. w), e) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo k), odstavce 3 písm. i), odstavce 4 písm. c), d), o), q), s), t), u) nebo v), f) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 4 písm. z).“. 302. Za § 92 se vkládají nové § 92a až 92n, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 86 až 88 znějí: „§ 92a Správní delikty na úseku bezpečnosti výrobků (1) Výrobce, dovozce, odpovědná osoba63), distributor nebo prodejce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou, předmětu běžného užívání nebo chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní informační povinnost podle § 76 písm. a), b) nesplní povinnost podle § 76 písm. b), nebo c) uvede nebo dodá výrobek na trh, do oběhu, distribuuje, nabízí, vystavuje nebo prodává výrobek v rozporu s rozhodnutím podle § 84 odst. 1 písm. c). (2) Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou nebo výrobce nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou se dopustí správního deliktu tím, že a) nezajistí složení stanovené v § 5 odst. 1 nebo povolené podle § 5 odst. 5, b) nezajistí značení výrobku podle § 5 odst. 1, nebo c) nevybaví výrobek návodem podle § 5 odst. 3. (3) Provozovatel podniku27b), výrobce nebo dovozce předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. a) se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výkon úřední kontroly86), b) v rozporu s § 26 odst. 1 nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie na úseku materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami87) 1. uvede nebo dodá na trh výrobek, který není bezpečný, nebo nedodrží správnou výrobní praxi, 2. nesplní povinnost zkoušet nebo hodnotit dodržení stanovených požadavků na složení nebo vlastnosti výrobku, 3. nevede dokumentaci o zkoušce nebo hodnocení dodržení stanoveného požadavku na složení nebo vlastnosti výrobku, nebo ji nevede ve stanoveném rozsahu, 4. nevybaví výrobek prohlášením, 5. nezajistí balení výrobku do bezpečného obalu, 6. uvede nebo dodá na trh výrobek, který není označen stanovenými údaji, 7. nesplní požadavek na označování, reklamu nebo obchodní úpravu výrobku, nebo 8. nezajistí sledovatelnost, nebo c) nesplní jinou povinnost podle přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami87), než která je uvedena v písmenu b). (4) Odpovědná osoba63), výrobce, dovozce nebo distributor předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. b) nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba, která přijala pověření jako odpovědná osoba63), se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 27 odst. 1 nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie o kosmetických přípravcích63) 1. uvede nebo dodá na trh výrobek, který není bezpečný, 2. nesplní povinnost při posouzení bezpečnosti výrobku, 3. neplní povinnost v souvislosti s informační dokumentací k výrobku, 4. nesplní oznamovací povinnost v souvislosti s uvedením výrobku na trh nebo obsahem nanomateriálu ve výrobku, 5. nedodrží správnou výrobní praxi, 6. nesplní povinnost při odběru nebo analýze vzorku výrobku, 7. nesplní informační nebo oznamovací povinnost, pokud výrobek představuje riziko pro lidské zdraví nebo v souvislosti se závažným nežádoucím účinkem výrobku, 8. poruší zákaz v souvislosti se zkouškami na zvířeti, 9. uvede nebo dodá na trh výrobek, který není označen stanovenými údaji, 10. při označení, uvedení nebo dodání na trh nebo propagaci výrobku použije text, název, ochrannou známku, vyobrazení nebo jiný znak, který přisuzuje výrobku vlastnost nebo funkci, kterou nemá, 11. nedodrží povinnost značení výrobku v českém jazyce, 12. nepřijme v důvodném případě okamžitě nápravné opatření nezbytné k uvedení výrobku do souladu se stanoveným požadavkem nebo k jeho stažení z trhu nebo oběhu, 13. nespolupracuje s orgánem ochrany veřejného zdraví na jeho žádost na opatření k vyloučení rizika vyvolaného výrobkem, nebo 14. nepředloží orgánu ochrany veřejného zdraví na jeho žádost informaci nebo dokumentaci k prokázání shody výrobku se stanoveným požadavkem, b) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie o kosmetických přípravcích63), nebo c) nesplní jinou povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o kosmetických přípravcích63), než která je uvedena v písmeni a). (5) Výrobce, dovozce nebo distributor předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. c) se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 26 odst. 1 nebo 3 a) uvede na trh nebo distribuuje výrobek, který není bezpečný, nebo b) nesplní povinnost značit výrobek nebo ho vybavit prohlášením nebo návodem. (6) Distributor výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou, chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou se dopustí správního deliktu tím, že a) distribuuje výrobek přicházející do přímého styku s vodou nebo chemickou látku nebo chemickou směs určenou k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou, který nevyhovuje hygienickému požadavku stanovenému podle § 5 odst. 1 nebo povolenému podle § 5 odst. 5, nebo b) distribuuje výrobek přicházející do přímého styku s vodou nebo chemickou látku nebo chemickou směs určenou k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou bez návodu podle § 5 odst. 3. (7) Distributor63) předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. b) se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s požadavky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o kosmetických přípravcích63) a) dodá na trh výrobek, o němž má důvod se domnívat, že není v souladu se stanoveným požadavkem, b) nezajistí stanovenou skladovací nebo přepravní podmínku výrobku, c) dodá na trh výrobek, v jehož označení není stanovený údaj, d) nesplní jinou povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o kosmetických přípravcích63), než která je uvedena v písmenech a) až c). (8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že uvede na trh předmět běžného užívání uvedený v § 25 písm. b) bez určení odpovědné osoby. (9) Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí ověření podle § 5 odst. 2. (10) Prodejce předmětu běžného užívání se dopustí správního deliktu tím, že a) neumístí předmět běžného užívání s prošlým datem minimální trvanlivosti odděleně nebo takový předmět běžného užívání zřetelně neoznačí, b) nesplní povinnost podle § 27 odst. 2, nebo c) nabízí k prodeji předmět běžného užívání s prošlým datem minimální trvanlivosti, který není bezpečný. (11) Prodejce použitého předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. c) se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 26 odst. 4. (12) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. b) bodu 1 nebo 2, odstavce 4 písm. a) bodu 1, 2, 5, 7, 12 nebo 13, odstavce 5 písm. a), odstavce 6 písm. a), odstavce 7 písm. a) nebo odstavce 10 písm. c), b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b), odstavce 3 písm. a) nebo c), odstavce 4 písm. a) bodu 10 nebo 14, odstavce 4 písm. b) nebo c), odstavce 7 písm. d), odstavce 9 nebo 11, c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b) nebo c), odstavce 3 písm. b) bodu 6 nebo 8, odstavce 4 písm. a) bodu 8, odstavce 6 písm. b), odstavce 7 písm. b), odstavce 8 nebo odstavce 10 písm. b), d) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. b) bodu 3, 4, 5 nebo 7, odstavce 4 písm. a) bodu 3, 4, 6 nebo 9, odstavce 5 písm. b) nebo odstavce 7 písm. c), e) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. a) bodu 11, f) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 10 písm. a). § 92b Správní delikty na úseku ochrany jakosti vod (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 3 odst. 2 dopustí správního deliktu tím, že a) dodá pitnou vodu, která nesplňuje hygienický požadavek stanovený v § 3 odst. 1, povolený podle § 3 odst. 4 nebo určený podle § 3a nebo § 4 odst. 6, b) nekontroluje jakost pitné vody podle § 4 odst. 1 nebo rozhodnutí vydaného podle § 4 odst. 4 nebo 6 nebo schématu kontrol stanoveného podle § 3a odst. 7, c) neoznámí výskyt látky nebo mikroorganismu podle § 4 odst. 6, d) použije vodárenskou technologii, chemickou látku nebo chemickou směs v rozporu s § 5 odst. 8, e) nedoloží zjednání nápravy v jakosti pitné vody podle § 3a odst. 2, f) nezajistí zásobování pitnou vodou podle § 3a odst. 8, nebo g) nesplní informační povinnost podle § 3a odst. 8 nebo § 4 odst. 3, 5 nebo 6. (2) Výrobce teplé vody se dopustí správního deliktu tím, že a) vyrobí nebo dodá teplou vodu v rozporu s § 3 odst. 3, b) použije při úpravě teplé vody chemickou látku nebo chemickou směs v rozporu s § 5 odst. 10, nebo c) nesplní informační povinnost podle § 4 odst. 5. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 3 odst. 2, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2 nebo § 41a anebo výrobce teplé vody se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz nebo omezení nebo neprovede nápravné opatření uložené podle § 84 odst. 1 písm. e). (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 3 odst. 2, výrobce teplé vody nebo odběratel pitné nebo teplé vody se dopustí správního deliktu tím, že k jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování a měření dodávky surové nebo pitné vody nebo pro obdobný účel použije výrobek v rozporu s § 5 odst. 11. (5) Odběratel pitné nebo teplé vody nebo osoba v obdobném postavení, která odebírá pitnou nebo teplou vodu ve stavbě, kde se taková voda dodává veřejnosti, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 4 odst. 5 a) neprošetří příčinu nedodržení hodnoty ukazatele jakosti pitné nebo teplé vody, nebo b) nepřijme účinné nápravné opatření. (6) Osoba provozující činnost epidemiologicky závažnou nebo osoba poskytující péči se dopustí správního deliktu tím, že používá bez povolení vodu jiné jakosti. (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí správního deliktu tím, že při výrobě teplé vody pro osobní hygienu zaměstnanců nesplní povinnost podle § 41a. (8) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a), odstavce 3, 4 nebo 5, b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), d) nebo f) nebo odstavce 2 písm. b), c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), d) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 6 nebo 7, e) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) nebo g) nebo odstavce 2 písm. c). § 92c Správní delikty na úseku koupališť a saun (1) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny, osoba uvedená v § 6d nebo osoba poskytující péči, která provozuje bazén nebo saunu, se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní povinnost k zajištění ochrany koupajících se fyzických osob podle § 6a odst. 1, b) nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. i) nebo g), c) nezajistí laboratorní kontrolu vody podle § 6c odst. 1 písm. a), d) nepředá protokol o výsledku kontroly podle § 6c odst. 1 písm. d), e) neuchovává protokol podle § 6c odst. 1 písm. c), nebo f) nesplní informační povinnost podle § 6b. (2) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 6c odst. 1 písm. e) nesplní hygienický požadavek pro členění, vybavení nebo provoz přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny. (3) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny anebo osoba poskytující péči, která provozuje bazén, se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. f). (4) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní povinnost podle § 6f odst. 1 písm. a), b), c), d), e) nebo g), b) nezveřejní údaj podle § 6f odst. 1 písm. f), nebo c) nesplní povinnost podle § 6f odst. 1 písm. h). (5) Provozovatel přírodního koupaliště nebo osoba uvedená v § 6d se dopustí správního deliktu tím, že neprovede doplňující vyšetření jakosti vody podle § 6b odst. 1. (6) Provozovatel přírodního koupaliště provozovaného na povrchových vodách nebo osoba uvedená v § 6d se dopustí správního deliktu tím, že a) poruší dočasný nebo trvalý zákaz používání vody ke koupání uložený podle § 82a odst. 1 písm. c), b) nezajistí vyšetření dodatečného nebo dalšího vzorku vody, nebo c) nesplní povinnost podle § 82a odst. 1 písm. b). (7) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b), b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), odstavce 3, odstavce 4 písm. a) nebo c), odstavce 5 nebo 6, c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2, d) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) nebo f), e) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) nebo odstavce 4 písm. b). § 92d Správní delikty na úseku výchovy, vzdělávání a zotavování dětí a mladistvých (1) Zařízení pro výchovu a vzdělávání, právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující živnost uvedenou v § 7 odst. 1 nebo poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině v případě péče o více než 12 dětí současně se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 7 odst. 1 nebo rozhodnutím podle § 14 nesplní hygienický požadavek na provoz, prostorové podmínky, vybavení, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid nebo nakládání s prádlem. (2) Zařízení pro výchovu a vzdělávání se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 7 odst. 3. (3) Škola vysílající děti na školu v přírodě, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořádající osoba uvedená v § 8 odst. 2 nebo § 11a se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 8 odst. 3 a 4, b) vyšle nebo přijme dítě v rozporu s § 9 odst. 1 nebo 3, nebo c) nesplní povinnost podle § 11 odst. 1. (4) Škola vysílající děti na školu v přírodě, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořádající osoba uvedená v § 8 odst. 2, § 11a nebo § 12 se dopustí správního deliktu tím, že a) přijme k činnosti na zotavovací akci, jiné podobné akci, výchovně rekreačním táboře nebo škole v přírodě fyzickou osobu jako dozor, zdravotníka nebo osobu činnou při stravování, která nesplňuje podmínky stanovené v § 10 odst. 1 nebo 3, nebo b) nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. k). (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořádající osoba uvedená v § 8 odst. 2 nebo § 11a se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 8 odst. 2 1. nedodrží hygienický požadavek pro umístění zotavovací akce nebo výchovně rekreační akce, členění stavby nebo zařízení, vybavení, osvětlení, úklid, zásobování vodou, odstraňování odpadků nebo splaškových vod, pro ubytování, stravování nebo režim dne, nebo 2. nedodrží zákaz nebo podmínku podávání potraviny nebo jejího používání při přípravě pokrmu, nebo b) v rozporu s § 11 odst. 2 nezajistí instruktáž fyzické osoby činné na zotavovací akci nebo výchovně rekreační akci. (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba, která pořádá jinou podobnou akci pro děti podle § 12, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 12 nezajistí hygienicky nezávadný stav zařízení nebo zásobování akce pitnou vodou. (7) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 30 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, 3, 4, odstavce 5 písm. a) nebo odstavce 6, b) 5 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 nebo odstavce 5 písm. b). § 92e Správní delikty na úseku vnitřního prostředí stavby a venkovní hrací plochy (1) Uživatel stavby uvedené v § 13 odst. 1 se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí, aby vnitřní prostředí pobytové místnosti v této stavbě odpovídalo hygienickému limitu chemického, fyzikálního nebo biologického ukazatele. (2) Provozovatel venkovní hrací plochy určené pro hry dětí se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 13 odst. 2 nezajistí, aby písek nebyl mikrobiálně, chemicky nebo parazitárně znečištěn, nebo b) poruší zákaz uložený podle § 84 odst. 1 písm. h). (3) Za správní delikt podle odstavce 1 nebo 2 se uloží pokuta do 2 000 000 Kč. § 92f Správní delikty na úseku činností epidemiologicky závažných (1) Provozovatel činnosti epidemiologicky závažné se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 21 a) nedodrží zásadu provozní hygieny, b) nezajistí uplatnění znalosti nebo zásady osobní nebo provozní hygieny zaměstnancem nebo spolupracujícím rodinným příslušníkem, c) nezajistí, aby výkonem činnosti epidemiologicky závažné nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví, d) umožní fyzické osobě výkon činnosti epidemiologicky závažné v rozporu s § 19 odst. 3, nebo e) používá kosmetický přípravek, který neodpovídá požadavkům přímo použitelného předpisu Evropské unie63). (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel holičství, kadeřnictví, manikúry, pedikúry, kosmetické, masérské nebo regenerační a rekondiční služby nebo činnosti, při níž je porušována integrita kůže, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 21 odst. 3 nezabezpečí lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru služby. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel kosmetické, masérské, regenerační nebo rekondiční služby, kadeřnictví, holičství, pedikúry, manikúry, solária nebo činnosti, při níž je porušována integrita kůže, se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz podle § 22. (4) Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu se dále dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 23 odst. 5, § 24 odst. 1 písm. c) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie na úseku potravinového práva88) 1. poskytuje stravovací službu v provozovně, která nevyhovuje obecnému nebo specifickému požadavku, 2. nesplní požadavek na pojízdný nebo přechodný provoz, prodejní automat nebo jiný prostor, v němž se pravidelně připravují potraviny k uvedení na trh, 3. nesplní požadavek na přepravu potraviny nebo pokrmu, 4. nesplní požadavek na zařízení provozovny, 5. nedodrží požadavek na skladování nebo odstraňování potravinářského odpadu, 6. nesplní požadavek na zásobování vodou, 7. nedodrží předpis pro potraviny, pokud jde o přijetí potraviny, její uložení, ochranu před kontaminací, postupy pro regulaci přístupu škůdců, udržování stanovených teplot, tepelné ošetření, ochlazování nebo balení, 8. nezajistí školení, 9. nevytvoří nebo nezavede postup založený na zásadách vyplývajících z postupů založených na kritických kontrolních bodech, nepostupuje podle něj nebo nepodá důkaz, že plní požadavky analýzy rizik a kritických kontrolních bodů, 10. nepodá oznámení o zahájení nebo významné změně činnosti, 11. podá pokrm, který není bezpečný, 12. nezajistí sledovatelnost, nebo 13. nezajistí, aby pokrm splňoval výživový požadavek, b) nesplní jinou povinnost podle přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku potravinového práva88), než je uvedena v písmeni a), c) nesplní povinnost uloženou opatřením vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výkon úřední kontroly86), d) v rozporu s § 23 odst. 4 neumožní fyzické osobě se zdravotním postižením vstup do stravovací části provozovny v doprovodu vodicího nebo asistenčního psa, e) nesplní povinnost podle § 24 odst. 1 písm. a) nebo b), f) nesplní povinnost uloženou podle § 82 odst. 2 písm. q) nebo nedodrží postup podle § 24 odst. 1 písm. d), g) nesplní povinnost provést znehodnocení nebo likvidaci pokrmu, suroviny, polotovaru nebo potraviny uloženou podle § 84 odst. 1 písm. u) nebo neprokáže provedení znehodnocení nebo likvidace, h) použije k výrobě nebo přípravě pokrmu volně rostoucí houbu bez osvědčení podle § 24 odst. 2, nebo i) nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. n). (5) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 4 písm. a) bodu 1 nebo 11, b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) nebo e), odstavce 3, odstavce 4 písm. a) bodu 7 nebo odstavce 4 písm. b), c), f), g) nebo i), c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. a) bodu 2, 4 nebo 9, nebo odstavce 4 písm. e), d) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. a) bodu 3, 6 nebo 12, e) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. a) bodu 5 nebo 13, f) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d), odstavce 2, odstavce 4 písm. a) bodu 8 nebo 10 nebo odstavce 4 písm. d) nebo h). § 92g Správní delikty na úseku ochrany před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která používá nebo provozuje zdroj hluku nebo vibrací, provozovatel, správce nebo vlastník zdroje hluku nebo vibrací, anebo právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořadatel veřejné produkce hudby nebo jako osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby poskytla stavbu, jiné zařízení nebo pozemek, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 30 odst. 1 nezajistí, aby nebyl překročen hygienický limit hluku nebo vibrací. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která používá nebo provozuje zdroj hluku nebo vibrací nebo zdroj neionizujícího záření, provozovatel, správce nebo vlastník zdroje hluku nebo vibrací anebo právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořadatel veřejné produkce hudby nebo jako osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby poskytla stavbu, jiné zařízení nebo pozemek, se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost pozastavit provoz nebo používání zdroje hluku nebo vibrací uloženou podle § 84 odst. 1 písm. m). (3) Provozovatel letiště, které zajišťuje ročně více než 50 000 vzletů nebo přistání, nebo vojenského letiště se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 31 odst. 3 nenavrhne zřízení ochranného hlukového pásma, nebo b) na základě odborného posudku neplní povinnost podle § 31 odst. 4. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 33 instaluje v chráněném vnitřním prostoru stavby stroj nebo zařízení o základním kmitočtu od 4 do 8 Hz. (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která používá nebo provozuje zdroj neionizujícího záření, se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní povinnost podle § 35 odst. 2 písm. a) nebo d), b) v rozporu s § 35 odst. 3 nezastaví provoz nebo používání zdroje neionizujícího záření, c) nepostupuje v souladu s § 35 odst. 2 písm. b), nebo d) nesplní povinnost podle § 35 odst. 2 písm. c). (6) Výrobce nebo dovozce laseru se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí splnění povinnosti podle § 36. (7) Provozovatel služby, při které se používá k péči o tělo zdroj neionizujícího záření, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 35 odst. 4 a) nevede nebo neuchovává evidenci, nebo b) neukončí provoz zdroje neionizujícího záření po vyčerpání doby provozu zdroje neionizujícího záření. (8) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 písm. a) nebo b), b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 7 písm. b), c) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. c) nebo odstavce 6, d) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. d) nebo odstavce 7 písm. a). § 92h Správní delikty na úseku ochrany zdraví při práci a zajištění pracovnělékařských služeb (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní povinnost ke kategorizaci prací podle § 37 odst. 2 nebo 5, b) nepředloží protokol nebo nepodá oznámení podle § 37 odst. 4, c) nesplní povinnost v souvislosti s překročením biologického expozičního testu podle § 39 odst. 2, d) nesplní povinnost evidence rizikových prací podle § 40, e) nesplní povinnost v souvislosti s používáním biologických činitelů nebo azbestu podle § 41, f) nedodrží rozhodčí metodu určenou podle § 80 odst. 4, g) nesplní v souvislosti s nařízenou následnou lékařskou prohlídkou povinnost podle § 82 odst. 4, h) nedodrží způsob nebo minimální četnost sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory pracovních podmínek, uloženou podle § 82 odst. 2 písm. f), i) při práci s faktorem pracovních podmínek neupraveným právním předpisem nesplní povinnost uloženou podle § 82 odst. 2 písm. n), j) nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. p), t) nebo v), nebo k) nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku registrace, povolování a omezování chemických látek umožnit zaměstnanci přístup k informacím o chemické látce nebo chemické směsi, kterou používá nebo které je exponován78). (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel nebo podnikající fyzická osoba, která provádí činnosti nebo poskytuje služby mimo pracovněprávní vztahy84), se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uloženou k ochraně zdraví podle § 84 odst. 1 písm. s) nebo w). (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu se zákonem o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na úseku ochrany zdraví při práci a) nezajistí, aby pracoviště nebo pracovní podmínka pro zaměstnance odpovídala stanovenému hygienickému požadavku, b) nezajistí, aby stroj, technické zařízení, dopravní prostředek nebo nářadí byly z hlediska ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, vybaveny, upraveny nebo udržovány tak, aby odpovídaly ergonomickému požadavku, c) nedodrží stanovený postup při zjišťování rizikového faktoru pracovních podmínek, hodnocení jeho zdravotního rizika nebo expozice zaměstnance rizikovému faktoru, d) nepřijme k omezení působení rizikového faktoru stanovené minimální opatření k ochraně zdraví při práci, e) neprovede stanovené měření rizikového faktoru, f) nesplní povinnost zjistit nebo kontrolovat hodnotu rizikového faktoru, g) nezabezpečí, aby rizikový faktor byl odstraněn nebo alespoň omezen na nejmenší rozumně dosažitelnou míru, h) nezjistí příčinu překročení hygienického limitu rizikového faktoru, i) neinformuje zaměstnance o tom, že výskyt biologického činitele skupin 2, 3 nebo 4 nelze odstranit nebo překročení hodnoty rizikového faktoru nelze snížit pod stanovenou nejvyšší přípustnou hodnotu, j) nevyřadí zdroj rizikového faktoru z provozu nebo nezastaví práci, není-li možné zajistit ochranu zdraví zaměstnance, k) nezajistí, aby práce s azbestem, s chemickým karcinogenem nebo biologickým činitelem nebo pracovní proces s rizikem chemické karcinogenity byla vykonávána v kontrolovaném pásmu, l) kontrolované pásmo neoznačí nebo nezajistí tak, aby do něj nevstupoval zaměstnanec, který v něm nevykonává práci, opravu, údržbu, zkoušku, revizi, kontrolu, dozor nebo další práci potřebnou k ochraně zdraví, m) nevede evidenci o kontrolovaném pásmu nebo zaměstnanci, který do kontrolovaného pásma vstupuje nebo v něm koná práci, n) poruší zákaz výkonu stanovené práce nebo nezajistí dodržení zákazu práce nebo činnosti v kontrolovaném pásmu, o) nevyhradí zvláštní prostor pro činnost, která je v kontrolovaném pásmu zakázána, nebo p) jako zhotovitel stavby nedoloží dokumentaci o riziku vznikajícím při zvoleném pracovním nebo technologickém postupu nebo jako jiná osoba nedoloží informaci o okolnostech, které by mohly při činnosti na staveništi vést k ohrožení života nebo poškození zdraví. (4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu se zákoníkem práce na úseku ochrany zdraví při práci a) nesplní povinnost soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, nezjišťuje jejich příčinu nebo zdroj, b) nesplní povinnost pravidelně kontrolovat úroveň rizikového faktoru pracovních podmínek, c) nesplní povinnost dodržet stanovenou metodu nebo způsob zjištění nebo hodnocení rizikového faktoru, d) nevede dokumentaci o vyhledání nebo vyhodnocení rizikového faktoru nebo o přijatém opatření k minimalizaci rizika, e) nesplní povinnost provést takové opatření, aby práce zařazená jako riziková mohla být zařazena do kategorie nižší, f) nesplní povinnost přizpůsobit přijaté opatření k minimalizaci rizika změněné skutečnosti, g) nesplní povinnost kontrolovat dodržování opatření k minimalizaci rizika, h) neudržuje osobní ochranný pracovní prostředek v použivatelném stavu, i) neposkytne zaměstnanci osobní ochranný pracovní prostředek nebo mu poskytne osobní ochranný pracovní prostředek, který nesplňuje stanovený požadavek, j) neposkytne zaměstnanci bezpečnostní přestávku, k) nesplní povinnost poskytnout zaměstnanci na pracovišti ochranný nápoj, l) nesplní povinnost v souvislosti s výskytem nemoci z povolání, m) nezajistí ochranu zdraví fyzické osoby zdržující se s jejím vědomím na jeho pracovišti před rizikem pro ochranu zdraví, n) připustí, aby zaměstnanec vykonával zakázanou práci nebo práci, jejíž náročnost by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti, o) neinformuje zaměstnance, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena, p) nezajistí, aby práci ve stanoveném případě vykonával pouze zaměstnanec, který má platný zdravotní průkaz nebo se podrobil zvláštnímu očkování anebo má doklad o odolnosti vůči nákaze, q) nesdělí zaměstnanci, který poskytovatel pracovnělékařských služeb mu poskytuje pracovnělékařské služby nebo jakým druhům očkování, jakým preventivním prohlídkám anebo vyšetřením souvisejícím s výkonem práce je povinen se podrobit, r) neumožní zaměstnanci podrobit se stanovené nebo uložené preventivní prohlídce nebo vyšetření nebo stanovenému očkování, s) nezajistí při přijetí zaměstnance, jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního zařazení nebo druhu práce, zavedení nové technologie nebo změně výrobního nebo pracovního prostředku, změně technologického nebo pracovního postupu, nebo v případě, který má nebo může mít podstatný vliv na ochranu zdraví při práci, svému zaměstnanci nebo zaměstnanci agentury práce, který byl dočasně k zaměstnavateli přidělen, informaci nebo pokyn o ochraně zdraví nebo nezabezpečí, aby zaměstnanec jiného zaměstnavatele obdržel informaci nebo pokyn o ochraně zdraví, anebo neinformuje zaměstnankyni o expozici rizikovému faktoru nebo potřebném opatření k ochraně jejího zdraví nebo zdraví jejího dítěte, t) nezajistí při přijetí zaměstnance, jeho převedení, přeložení nebo změně pracovní podmínky, změně pracovního zařazení nebo druhu práce, zavedení nové technologie nebo změně výrobního nebo pracovního prostředku, změně technologického nebo pracovního postupu, nebo v případě, který má nebo může mít podstatný vliv na ochranu zdraví při práci, školení svého zaměstnance o riziku plynoucím z fyzikálního, chemického nebo biologického faktoru pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek, fyzické anebo psychické zátěže, u) nevede dokumentaci o informaci, pokynu nebo školení, v) nezajistí dodržení zákazu kouření na pracovišti, w) neuzavře dohodu ke koordinaci provádění opatření k ochraně zdraví zaměstnanců více zaměstnavatelů nebo jako dohodou pověřený zaměstnavatel nekoordinuje provádění opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, x) zaměstná zaměstnankyni, těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni, která kojí, nebo zaměstnankyni-matku do konce devátého měsíce po porodu prací nebo na pracovišti, které jsou těmto zaměstnankyním zakázané, y) zaměstná mladistvého zaměstnance prací nebo na pracovišti, které jsou zakázané mladistvým zaměstnancům, nebo nedodrží podmínku, za níž může mladistvý zaměstnanec výjimečně tuto práci konat z důvodu přípravy na povolání, nebo z) nevede seznam mladistvých zaměstnanců. (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako uživatel, k němuž je dočasně přidělen zaměstnanec agentury práce, nebo zaměstnavatel, k němuž je vyslán zaměstnanec zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie, se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí tomuto zaměstnanci ochranu zdraví při práci před rizikem plynoucím z fyzikálního, chemického nebo biologického faktoru pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek, fyzické anebo psychické zátěže, ačkoli k tomu má povinnost podle zákoníku práce. (6) Podnikající fyzická osoba, která provádí činnosti nebo poskytuje služby mimo pracovněprávní vztahy84), se dopustí správního deliktu tím, že nepřijme s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb přiměřené opatření k ochraně zdraví při práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci84). (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu se zákonem o specifických zdravotních službách61) a) neuzavře smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb, b) nezajistí provedení pracovnělékařské prohlídky u poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo registrujícího poskytovatele zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání, c) neuzavře novou nebo nedoplní dosavadní písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb při změně zařazení práce do kategorie nebo změně činnosti o pracovnělékařské služby, které dosud nepožadoval, d) při zařazení zaměstnance k práci nepostupuje podle závěru lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, nebo e) neodešle zaměstnance, který o to požádal, na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku. (8) Poskytovatel pracovnělékařských služeb se dopustí správního deliktu tím, že a) nesdělí zaměstnavateli údaj podle § 39 odst. 3, nedodrží podmínky pro odběr biologického materiálu, nebo b) nesplní povinnost podle § 82 odst. 4. (9) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), h), i) nebo j), odstavce 3 písm. d), e), f), g), h), j), k), l), n) nebo p), odstavce 4 písm. a), b), n), x) nebo y) nebo odstavce 5, b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), d) nebo e), odstavce 3 písm. a) nebo b), odstavce 4 písm. e), f), h), i), j), k), l), m), p) nebo r) nebo odstavce 6, c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2, odstavce 3 písm. c), m) nebo o), odstavce 4 písm. g), odstavce 7 nebo odstavce 8 písm. a), d) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g), odstavce 4 písm. w) nebo odstavce 8 písm. b), e) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f) nebo k), odstavce 3 písm. i), odstavce 4 písm. c), d), o), q), s), t), u) nebo v), f) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 4 písm. z). § 92i Správní delikty na úseku nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) při nakládání s nebezpečnou chemickou látkou nebo chemickou směsí poruší povinnost podle § 44a odst. 2, b) poruší zákaz nabízet, darovat, prodávat, dodat, přenechat nebo obstarat nebezpečnou chemickou látku nebo chemickou směs podle § 44a odst. 3, 4 nebo 5, c) v rozporu s § 44a odst. 6 nezabezpečí nakládání s nebezpečnou chemickou látkou nebo chemickou směsí fyzickou osobou odborně způsobilou nebo zaškolenou fyzickou osobou, d) v rozporu s § 44a odst. 6 nevede nebo neuchovává záznam o školení nebo opakovaném proškolení, e) nesplní povinnost podle § 44a odst. 7, f) při skladování nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi nesplní povinnost podle § 44a odst. 8, nebo g) nesplní povinnost při evidenci nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi podle § 44a odst. 9. (2) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo f), d) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e), e) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g), f) 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d). § 92j Správní delikty na úseku provozu zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb (1) Osoba poskytující péči se dopustí správního deliktu tím, že a) při výskytu infekce spojené se zdravotní péčí nebo podezření na její výskyt nesplní povinnost podle § 16 odst. 1, b) nesplní ohlašovací povinnost podle § 16 odst. 2 nebo § 62 odst. 1 nebo 2, c) nedodrží hygienický požadavek pro příjem nebo ošetřování fyzické osoby, zásobování vodou, úklid, výkon nebo kontrolu dezinfekce, sterilizace nebo vyššího stupně dezinfekce nebo použije jiný způsob sterilizace bez povolení podle § 17 odst. 5, d) v rozporu s § 17 odst. 5 nevede evidenci o sterilizaci, e) nesplní povinnost podle § 62 odst. 3, nebo f) nesplní povinnost podle § 75a odst. 4. (2) Osoba poskytující péči nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující prádelnu, ve které se pere zdravotnické prádlo, se dopustí správního deliktu tím, že nedodrží hygienický požadavek podle § 18 odst. 1 nebo postupuje v rozporu s rozhodnutím podle § 84 odst. 1 písm. o). (3) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c), b) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f) nebo odstavce 2, c) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d), d) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e). § 92k Správní delikty na úseku předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a předcházení vzniku jiného ohrožení zdraví (1) Poskytovatel zdravotních služeb nebo poskytovatel sociálních služeb se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 75b odst. 1. (2) Poskytovatel zdravotních služeb se dopustí správního deliktu tím, že a) jako poskytovatel určený podle § 46 odst. 5, § 53 odst. 4, § 67 odst. 12, § 70 odst. 2 nebo 4 nebo § 100f neprovede opatření k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, b) v rozporu s § 15 odst. 3 neposkytne součinnost při provádění prevalenční studie infekcí spojených se zdravotní péčí, c) nesplní povinnost podle § 45, d) v rozporu s § 47a odst. 4 nesplní oznamovací povinnost, e) provede očkování v rozporu s § 47 nebo § 47a, f) neposkytne informaci podle § 51 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo nesplní povinnost podle § 54 odst. 1 nebo 2, g) nesplní povinnost podle § 74, nebo h) provádí laboratorní vyšetřování na virus lidského imunodeficitu bez povolení vydaného podle § 72 odst. 1. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že neprovede opatření nařízené podle § 80 odst. 1 písm. h) nebo y) nebo § 82 odst. 2 písm. l). (4) Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině, mateřská škola, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 50 se dopustí správního deliktu tím, že přijme dítě, které se nepodrobilo stanovenému pravidelnému očkování nebo nemá stanovený doklad. (5) Zařízení uvedené v § 46 odst. 4, do kterého je umístěna fyzická osoba, která nedovršila patnáctý rok svého věku, nebo jemuž je taková fyzická osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí soudu, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 46 odst. 1 až 3 nezajistí, aby se tato fyzická osoba, u níž nebyla zjištěna imunita vůči infekci nebo zdravotní stav, který brání podání očkovací látky (trvalá kontraindikace), podrobila stanovenému pravidelnému očkování. (6) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a) nebo c) nebo odstavce 3, b) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. e), g) nebo h), odstavce 4 nebo 5, c) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b), d) nebo f). § 92l Správní delikty na úseku dezinfekce, dezinsekce a deratizace (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní při provádění ochranné dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace povinnost podle § 56, b) v rozporu s § 57 odst. 1 neprovede běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci, nebo c) neprovede speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci nařízenou podle § 61 odst. 2 nebo nedodrží podmínku provedení speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce nebo deratizaci stanovenou podle § 61 odst. 4. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je oprávněna provádět speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, se dopustí správního deliktu tím, že a) nezajistí výkon této činnosti fyzickou osobou splňující požadavky podle § 58 odst. 1, 2 nebo 3, b) nezajistí řízení nebo dohled nad výkonem speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace podle § 58 odst. 2 nebo 4, c) nesplní povinnost podle § 61 odst. 1, d) nedodrží podmínku uloženou podle § 61 odst. 4, nebo e) nepodá oznámení podle § 61 odst. 3. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 57 odst. 2 se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 57 odst. 2 nezajistí provedení speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje kurs k získání znalostí pro výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí obsah nebo rozsah kursu podle § 59. (5) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. a), b) nebo d) nebo odstavce 3, b) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b), odstavce 2 písm. c) nebo e) nebo odstavce 4. § 92m Správní delikty na úseku provozních řádů (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) vykonává činnost, k níž je třeba podle tohoto zákona vypracovat provozní řád nebo jeho změnu, bez takového provozního řádu schváleného příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, b) neseznámí zaměstnance nebo další osobu, která pracuje na jejím pracovišti, s provozním řádem, c) nezajistí dodržení provozního řádu, d) neprovede úpravu provozního řádu uloženou podle § 84 odst. 1 písm. j), nebo e) nesplní povinnost odstranit závadu v dodržování provozního řádu uloženou podle § 84 odst. 1 písm. j). (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. § 92n Správní delikty na úseku zajištění plnění oprávnění orgánu ochrany veřejného zdraví (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní povinnost podle právního předpisu krajské hygienické stanice vydaného podle § 85, b) nesplní povinnost uloženou mimořádným opatřením vydaným podle § 80 odst. 1 písm. g) nebo podle § 82 odst. 2 písm. m) k ochraně zdraví fyzických osob při epidemii, nebezpečí jejího vzniku, živelné pohromě nebo jiné mimořádné události, c) poruší dočasný zákaz používání výrobku uložený podle § 80 odst. 5 nebo nedodrží dočasné pozastavení nebo omezení zvláštního opatření nebo jiného přímo použitelného předpisu Evropské unie podle § 80 odst. 7, d) postupuje v rozporu s rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. l), e) v rozporu s rozhodnutím podle § 84 odst. 1 písm. y) pokračuje v protiprávním jednání, které poškozuje nebo může poškodit společný zájem spotřebitelů, f) nezajistí zpracování hodnocení zdravotních rizik uložené podle § 84 odst. 1 písm. q), g) nesplní povinnost pozastavit výkon činnosti uloženou podle § 84 odst. 1 písm. b) nebo obnoví činnost, která byla pozastavena, zakázána nebo omezena v rozporu s § 84 odst. 2, h) nesplní povinnost okamžitého uzavření provozovny uloženou podle § 84 odst. 1 písm. r) nebo otevře provozovnu v rozporu s § 84 odst. 3, i) v rozporu s § 62a nesdělí okolnost důležitou v zájmu epidemiologického šetření, j) se nepodrobí opatření uloženému podle § 82 odst. 2 písm. l), nebo k) neumožní zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdraví nebo přizvané fyzické osobě realizaci oprávnění podle § 51 odst. 1 písm. c) nebo § 88 odst. 6, 7 nebo 8. (2) Osoba, která má ve vlastnictví, správě nebo užívání prostor, zařízení nebo pozemek, na nichž má být prováděno ochranné opatření podle § 68 odst. 1, se dopustí správního deliktu tím, že v nezbytném rozsahu neposkytne příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví součinnost při organizování nebo provádění ochranného opatření. (3) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), g), h), i) nebo j), b) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f), c) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. k) nebo odstavce 2. 86) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, v platném znění. 87) Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1935/2004, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 10/2011. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 321/2011. Nařízení Komise (EU) č. 284/2011. Nařízení Komise (ES) č. 282/2008. Nařízení Komise (ES) č. 2023/2006. Nařízení Komise (ES) č. 1895/2005. 88) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění.“. 303. § 93 včetně nadpisu zní: „§ 93 Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména k jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává krajská hygienická stanice, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra projednává správní delikty podle své působnosti stanovené v § 83. (5) Proti právnické osobě nelze zahájit řízení u orgánu příslušného podle předchozího odstavce ani uložit pokutu či jinou sankci, bylo-li již ve vztahu k témuž jednání či opomenutí zahájeno řízení u jiného správního orgánu anebo za ně uložena pokuta či jiná sankce. (6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (7) Pokuty vybírá orgán, který je uložil; vymáhá je celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“. 304. V § 94 odst. 1 se věta první zrušuje. 305. V § 94 odst. 2 větě první se slova „§ 5 odst. 5 a 8,“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 5 a 9,“, slova „, § 31 odst. 1“ se nahrazují slovy „, § 31 odst. 1 a 3“ a slovo „navrhovatel“ se nahrazuje slovem „žadatel“, ve větě druhé se slova „§ 39 odst. 2 písm. a)“ nahrazují slovy „§ 39 odst. 2“, slova „až f), m) a n)“ se nahrazují slovy „až f) a n)“ a slova „nebo osoba uvedená v § 43“ se zrušují a ve větě třetí se slovo „sankce“ nahrazuje slovem „pokuty“, za slova „zvláštním zákonem“ se vkládají slova „, přímo použitelným předpisem Evropské unie“, za slova „nebo zvláštního zákona“ se vkládají slova „anebo přímo použitelného předpisu Evropské unie“, za slova „tuto povinnost stanoví zákon“ se vkládají slova „nebo přímo použitelný předpis Evropské unie“ a za slova „uložena na základě zákona“ se vkládají slova „nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie“. 306. V § 94 odst. 3 se slova „§ 67 odst. 1 a 3“ nahrazují slovy „§ 67 odst. 1 a 11“ a za slova „§ 84 odst. 1 písm. v)“ se vkládají slova „a x)“. 307. V § 94 odstavec 4 zní: „(4) Prvním úkonem v řízení podle § 82 odst. 2 písm. l), m), p) a q) a § 84 odst. 1 písm. c) části textu před středníkem, písmen e) části textu před středníkem, g), n), r), u), v) a x) je vydání rozhodnutí. Místní příslušnost orgánu ochrany veřejného zdraví se v případě postupu podle § 53 odst. 3 řídí místem, kde se fyzická osoba v době zjištění rozhodných skutečností zdržuje.“. 308. V § 94a se odstavce 1 a 2 zrušují. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 1 a 2. 309. V § 94a odst. 1 se slova „Opatření obecné povahy podle § 82a odst. 1 písm. a)“ nahrazují slovy „Monitorovací kalendář podle § 82a odst. 1 písm. a) vydá krajská hygienická stanice jako opatření obecné povahy. Toto opatření obecné povahy“. 310. V § 94a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Opatření na úseku řízení jakosti vod ke koupání podle § 82a odst. 1 písm. b) a c) a opatření orgánu ochrany veřejného zdraví podle § 82a písm. d) a na úseku předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, ochrany veřejného zdraví před nebezpečnými a z nebezpečnosti podezřelými výrobky a vodami podle § 80 odst. 1 písm. g), h), p), y), § 80 odst. 5, 6, 7 a § 82 odst. 2 písm. l), m), p), která se týkají obecně vymezeného okruhu adresátů, vydá příslušný orgán ochrany veřejného zdraví jako opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce orgánu ochrany veřejného zdraví, který opatření vydal, a vyvěšuje se na dobu nejméně 15 dnů. Jde-li o opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví, zašle je Ministerstvo zdravotnictví též krajským hygienickým stanicím, které jsou povinny jej bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách na dobu nejméně 15 dnů.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 311. V § 94a se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Pokud pominuly nebo se změnily důvody pro vydání opatření obecné povahy podle odstavce 2, orgán ochrany veřejného zdraví je bezodkladně zruší nebo změní; odstavce 2 a 3 se použijí obdobně.“. 312. V § 95 se odstavce 1 až 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 4. 313. V § 95 se slova „, přesahujících území kraje“ zrušují. 314. V § 96 se doplňuje věta „Krajská hygienická stanice poskytne obci na její žádost součinnost při hodnocení naplnění podmínek pro nařízení speciální ochranné dezinsekce nebo deratizace.“. 315. V § 97 odst. 1 větě druhé se slova „a hrazení“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova „o kontrole85)“. 316. V § 97 odst. 2 větě poslední se za slovo „státního“ vkládá slovo „zdravotního“. 317. V § 97 odst. 3 se slova „přizvanému zdravotnímu ústavu nebo Státnímu zdravotnímu ústavu náklady vynaložené“ nahrazují slovy „jím vynaložené náklady“ a na konci odstavce se doplňují věty „Orgán ochrany veřejného zdraví uložené náhrady nákladů vybírá; vymáhá je celní úřad. Náhrady nákladů jsou příjmem státního rozpočtu.“. 318. § 98 zní: „§ 98 Za nesplnění povinnosti uložené podle tohoto zákona zařízení pro výchovu a vzdělávání, poskytovateli sociálních služeb, jakož i další organizační složce státu, kraje nebo obce, pokud nejsou právnickými osobami, odpovídá jejich zřizovatel.“. 319. V § 99 se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 3 odst. 4, § 3a odst. 1 a 3,“, slova „§ 5 odst. 5 a 8,“ se nahrazují slovy „§ 4 odst. 4 písm. b), § 5 odst. 5 a 9,“ a slova „p) a r) a opatření podle § 3 odst. 4, § 3a odst. 1 a 3 a § 4 odst. 2, 4 a 6“ se zrušují. 320. V § 100 větě druhé se za slovo „pracovištích,“ vkládají slova „provést jeho změnu v případě významných změn provozu“. 321. § 100a zní: „§ 100a Při změně nebo stanovení četnosti odběru vzorků vody, stanovení dalšího nebo dodatečného vzorku vody anebo hygienického limitu pro výskyt prováděcím právním předpisem neupravené látky ve vodě postupuje povinná osoba při odběru vzorku vody a jeho laboratorním vyšetření obdobně podle § 4 odst. 1 a 2, jde-li o vodu pitnou, a podle § 6c odst. 1 písm. a) až d), jde-li o vodu ke koupání, sprchování nebo ochlazování.“. 322. V § 100c odst. 1 se slova „Nejde-li o řízení podle správního řádu, řídí se místní“ nahrazují slovem „Místní“, slovo „oznámení,“ se nahrazuje slovy „oznámení nebo“ a slova „a další úkony podle tohoto zákona“ se nahrazují slovy „se řídí“. 323. V § 100c odst. 2 se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 5“. 324. V § 100e se za větu první vkládá věta „Dále jsou orgány ochrany veřejného zdraví oprávněny v souvislosti s informováním veřejnosti o jakosti pitné vody, teplé vody a jakosti vody v koupalištích zveřejňovat i výsledky provozních kontrol, získané na základě povinností stanovených osobám tímto zákonem.“. 325. Za § 100e se vkládá nový § 100f, který zní: „§ 100f K provedení opatření k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku stanovených podle § 80 odst. 1 písm. g), § 82 odst. 2 písm. l), m) a p) a § 85 je orgán ochrany veřejného zdraví, který opatření nařídil, oprávněn rozhodnutím stanovit poskytovatele zdravotních služeb, kteří je provedou. Odvolání poskytovatele zdravotních služeb proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.“. 326. V § 108 odst. 1 se slova „§ 4 odst. 1, 2, 4, 7 a 8“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 1, 2, 4, 8 a 9“, slova „§ 5 odst. 1, 2 a 6 až 9,“ se nahrazují slovy „§ 5 odst. 1, 2 a 8 až 10,“, za slova „6a odst. 6,“ se vkládají slova „§ 6b odst. 1,“, slova „§ 16 odst. 2 písm. b),“ se nahrazují slovy „§ 16 odst. 2,“, slova „§ 23 odst. 3“ a slova „§ 32, § 34 odst. 1, § 35 odst. 2, § 36“ se zrušují, slova „§ 44b odst. 3“ se nahrazují slovy „§ 44b odst. 2“, slova „§ 47 odst. 3,“ se nahrazují slovy „§ 47 odst. 2, § 47a odst. 5,“ a slova „§ 62 odst. 1 a 4 písm. a) a b),“ se nahrazují slovy „§ 62 odst. 1, 2 a odst. 3 písm. a) a b),“. 327. V § 108 odst. 3 se slova „§ 30, 32“ nahrazují slovy „§ 30 odst. 3“ a za číslo „36“ se vkládají slova „§ 77 odst. 5“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení podle § 31 odst. 1, § 37 odst. 2 a 5, § 60 odst. 2, § 67 odst. 2, § 83b odst. 1, § 83c odst. 5 a § 84 odst. 1 písm. r) a u) a § 84 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a před tímto dnem pravomocně neukončená, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Ministerstvo zdravotnictví provede první hodnocení podle § 80 odst. 1 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v roce 2016. 3. Krajská hygienická stanice provede první hodnocení podle § 82 odst. 2 písm. u) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v roce 2016. 4. Informaci podle § 4 odst. 6 věty poslední zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, sdělí osoba uvedená v § 3 odst. 2 odběratelům nejdéle do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna přestupkového zákona Čl. III Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 213/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 237/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 300/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb. a zákona č. 204/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 29 odst. 1 písmeno c) zní: „c) nesplní povinnost zajistit při zvýšeném výskytu přenašečů infekčních onemocnění, škodlivých nebo epidemiologicky významných členovců, hlodavců nebo dalších živočichů provedení speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace,“. 2. V § 29 odst. 1 písmeno f) zní: „f) jako zákonný zástupce nezletilé fyzické osoby, nebo fyzická osoba, které byla nezletilá fyzická osoba svěřena rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu do pěstounské péče nebo do výchovy, nezajistí, aby se nezletilá fyzická osoba, u níž nebyla zjištěna imunita vůči infekci nebo zdravotní stav, který brání podání očkovací látky (trvalá kontraindikace), podrobila stanovenému pravidelnému očkování,“. 3. V § 29 odst. 1 písmeno i) zní: „i) nestrpí nebo neprovede opatření stanovené nebo uložené k zamezení vzniku nebo šíření infekčního onemocnění nebo protiepidemické opatření nařízené k ochraně před zavlečením vysoce nakažlivého infekčního onemocnění ze zahraničí,“. 4. V § 29 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) až t), která včetně poznámek pod čarou č. 20 a 21 znějí: „p) nesdělí okolnost důležitou v zájmu epidemiologického šetření, q) nesplní povinnost stanovenou k ochraně veřejného zdraví v § 53 zákona o ochraně veřejného zdraví20), r) jako poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině v případě péče o více než 12 dětí současně21) nesplní hygienický požadavek na provoz, prostorové podmínky, vybavení, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid nebo nakládání s prádlem, s) se nepodrobí stanovenému pravidelnému nebo mimořádnému očkování nebo se před zařazením na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění nepodrobí stanovenému zvláštnímu očkování, nebo t) neumožní pověřenému zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdraví v mimořádných případech vstup do obydlí ke zjištění, zda nehrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocnění, škodlivých nebo epidemiologicky významných členovců, hlodavců nebo dalších živočichů, ke zjištění ohniska nákazy nebo k nařízení, provedení anebo kontrole protiepidemického opatření.“. 20) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 21) Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů.“. 5. V § 29 odstavec 2 zní: „(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až h) a j), n), p), q), s) a t) lze uložit pokutu až do výše 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. i) a o) lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. r) lze uložit pokutu až do výše 30 000 Kč. V blokovém řízení (§ 86) může orgán ochrany veřejného zdraví uložit za přestupky pokutu až do výše 5 000 Kč.“. 6. V § 86 písm. d) se slovo „přípravky“ nahrazuje slovy „chemickými směsmi“ a slova „n) a o)“ se nahrazují slovy „n), o), p), q) a r)“. ČÁST TŘETÍ Změna živnostenského zákona Čl. IV Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb. a zákona č. 206/2015 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ u živnosti s předmětem podnikání „Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace - bez použití toxických nebo vysoce toxických chemických látek a chemických směsí s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech, - v potravinářských nebo zemědělských provozech, - toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech“ v prvním sloupci se slova „toxických nebo vysoce toxických chemických látek a chemických směsí“ nahrazují slovy „nebezpečných chemických látek nebo chemických směsí klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické),“ a slova „toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo chemickými směsmi,“ se nahrazují slovy „nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako toxické nebo vysoce toxické)“. 2. V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ u živnosti s předmětem podnikání „Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace - bez použití nebezpečných chemických látek nebo chemických směsí klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické), s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech, - v potravinářských nebo zemědělských provozech, - nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako toxické nebo vysoce toxické), s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech“ ve druhém sloupci text zní: „pro speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci bez použití nebezpečných chemických látek nebo chemických směsí klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické), s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech: a) odborná způsobilost podle § 58 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 392/2005 Sb. a zákona č. 267/2015 Sb., nebo b) profesní kvalifikace pro činnost asanačního pracovníka bez fumigantů podle zvláštního právního předpisu), nebo c) doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m) živnostenského zákona; pro speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci v potravinářských nebo zemědělských provozech: a) odborná způsobilost podle § 58 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 392/2005 Sb. a zákona č. 267/2015 Sb., nebo b) profesní kvalifikace pro činnost asanačního pracovníka bez fumigantů podle zvláštního právního předpisu), nebo c) doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m) živnostenského zákona; pro speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako toxické nebo vysoce toxické), s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech: a) odborná způsobilost podle § 58 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 392/2005 Sb. a zákona č. 267/2015 Sb., nebo b) profesní kvalifikace pro činnost asanačního pracovníka s fumiganty podle zvláštního právního předpisu*), nebo c) doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m) živnostenského zákona“. 3. V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ u živnosti s předmětem podnikání „Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace - bez použití nebezpečných chemických látek nebo chemických směsí klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické), s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech, - v potravinářských nebo zemědělských provozech, - nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako toxické nebo vysoce toxické), s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech“ ve třetím sloupci text zní: „) § 44a odst. 3 a 4 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 267/2015 Sb. **) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. 4. V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ u živnosti s předmětem podnikání „Pořádání kurzů k získání znalostí k výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace“ ve sloupci druhém se za slova „zákona č. 392/2005 Sb.“ doplňují slova „a zákona č. 267/2015 Sb.“. Čl. V Přechodná ustanovení 1. Živnostenská oprávnění s předmětem podnikání „Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace - bez použití toxických nebo vysoce toxických chemických látek a chemických směsí s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech, - v potravinářských nebo zemědělských provozech, - toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech“, která trvala ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachována. 2. Živnostenský úřad zapíše změny podle tohoto zákona týkající se předmětu podnikání uvedeného v bodě 1 do živnostenského rejstříku nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení s výjimkou čl. I bodu 142, který nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 266/2015 Sb.	Zákon č. 266/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 10. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 108/2015 * Čl. I - Změna zákona o místních poplatcích * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 266 ZÁKON ze dne 15. září 2015, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o místních poplatcích Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2009 Sb., zákona č. 183/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb. a zákona č. 174/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 10b se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Od poplatku je osvobozena fyzická osoba, která je a) umístěna do dětského domova pro děti do 3 let věku, školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo školského zařízení pro preventivně výchovnou péči na základě rozhodnutí soudu nebo smlouvy, b) umístěna do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě rozhodnutí soudu, na žádost obecního úřadu obce s rozšířenou působností, zákonného zástupce dítěte nebo nezletilého, c) jako nezaopatřené dítě umístěna v domově pro osoby se zdravotním postižením na základě rozhodnutí soudu nebo smlouvy o poskytnutí sociální služby, nebo d) umístěna v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo chráněném bydlení.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 2. V § 10b odst. 6 se za slovo „domu“ vkládají slova „nebo změny umístění podle odstavce 3“ a slova „nebo vlastnictví“ se nahrazují slovy „, vlastnictví nebo umístění“. 3. § 12 zní: „§ 12 (1) Vznikne-li nedoplatek na poplatku poplatníkovi, který je ke dni splatnosti nezletilý a nenabyl plné svéprávnosti nebo který je ke dni splatnosti omezen ve svéprávnosti a byl mu jmenován opatrovník spravující jeho jmění, přechází poplatková povinnost tohoto poplatníka na zákonného zástupce nebo tohoto opatrovníka; zákonný zástupce nebo opatrovník má stejné procesní postavení jako poplatník. (2) V případě podle odstavce 1 vyměří obecní úřad poplatek zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi poplatníka. (3) Je-li zákonných zástupců nebo opatrovníků více, jsou povinni plnit poplatkovou povinnost společně a nerozdílně.“. 4. Za § 16 se vkládají nové § 16a a 16b, které znějí: „§ 16a Obecní úřad může na žádost poplatníka z důvodu odstranění tvrdosti právního předpisu zcela nebo částečně prominout poplatek podle § 10b nebo jeho příslušenství, lze-li to s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. § 16b (1) Obecní úřad může z moci úřední poplatek nebo jeho příslušenství zcela nebo částečně prominout při mimořádných, zejména živelních událostech. (2) Rozhodnutím podle odstavce 1 se promíjí poplatek všem poplatníkům, jichž se důvod prominutí týká, a to ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. (3) Rozhodnutí oznamuje obecní úřad vyvěšením na své úřední desce a zároveň ho zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro poplatkové povinnosti u místních poplatků, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 565/1990 Sb. a obecně závazné vyhlášky vydané na základě jeho zmocnění, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ustanovení § 16a a 16b zákona č. 565/1990 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti ustanovení čl. I bodu 4 tohoto zákona, lze použít pro poplatek nebo jeho příslušenství vzniklé před tímto dnem. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016 s výjimkou ustanovení čl. I bodu 4 a čl. II bodu 2, která nabývají účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení tohoto zákona. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Vyhláška č. 265/2015 Sb.	Vyhláška č. 265/2015 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné pětisetkoruny k 250. výročí narození Václava Tháma Vyhlášeno 14. 10. 2015, datum účinnosti 21. 10. 2015, částka 107/2015 * § 1 - (1) Dnem 21. října 2015 se k 250. výročí narození Václava Tháma vydává pamětní stříbrná mince po 500 Kč (dále jen „pětisetkoruna“). * § 2 - (1) Na lícní straně pětisetkoruny je v popředí zobrazena skupina lidí představující publikum. Fragment znaku s českým lvem spojuje tuto různorodou skupinu lidí, a symbolizuje tak jejich vlastenectví. Nalevo od skupiny je označení nominální hodnoty mince „5 * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 21. října 2015. k vyhlášce č. 265/2015 Sb. Aktuální znění od 21. 10. 2015 265 VYHLÁŠKA ze dne 25. září 2015 o vydání pamětní stříbrné pětisetkoruny k 250. výročí narození Václava Tháma Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dnem 21. října 2015 se k 250. výročí narození Václava Tháma vydává pamětní stříbrná mince po 500 Kč (dále jen „pětisetkoruna“). (2) Pětisetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Pětisetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost pětisetkoruny je 25 g, její průměr 40 mm a síla 2,85 mm. Při ražbě pětisetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,50 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana pětisetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana pětisetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 25 g *“. § 2 (1) Na lícní straně pětisetkoruny je v popředí zobrazena skupina lidí představující publikum. Fragment znaku s českým lvem spojuje tuto různorodou skupinu lidí, a symbolizuje tak jejich vlastenectví. Nalevo od skupiny je označení nominální hodnoty mince „500“ a pod ním zkratka peněžní jednotky „Kč“. Vlevo nahoře je vyobrazeno dřevěné divadlo Bouda. Při levém spodním okraji pětisetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je při okraji mince napravo od skupiny lidí. (2) Na rubové straně pětisetkoruny je tříčtvrteční zadní pohled na Václava Tháma pohlížejícího do zrcadla, ve kterém je zobrazena mužská tvář. Při spodním okraji pětisetkoruny je text „VÁCLAV THÁM“ a při pravém okraji jsou letopočty „1765“ a „2015“, které jsou od sebe odděleny tečkou. V oblasti ramene u portrétu jsou iniciály autoraautora pětisetkoruny akademického sochaře Michala Vitanovského, které jsou tvořeny spojenými písmeny „MV“. (3) Vyobrazení pětisetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 21. října 2015. Guvernér: v z. prof. PhDr. Ing. Tomšík, Ph.D., v. r. viceguvernér Příloha k vyhlášce č. 265/2015 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné pětisetkoruny k 250. výročí narození Václava Tháma (lícní a rubová strana) 89kB 82kB
Vyhláška č. 264/2015 Sb.	Vyhláška č. 264/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod Vyhlášeno 14. 10. 2015, datum účinnosti 20. 10. 2015, částka 107/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 20. 10. 2015 264 VYHLÁŠKA ze dne 6. října 2015, kterou se mění vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod, se mění takto: 1. V § 2 písmeno d) zní: „d) prahovou hodnotou norma environmentální kvality, která je uvedena v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky,“. 2. V § 7 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 10 zní: „(3) K hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se používají normy jakosti podzemní vody. Pokud správce povodí či pověřený odborný subjekt podle § 21 odst. 4 vodního zákona s ohledem na výsledky zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod u daného útvaru podzemních vod předpokládá, že by normy jakosti podzemní vody mohly zmařit dosažení environmentálních cílů týkajících se souvisejících útvarů povrchových vod uvedených v § 23a vodního zákona nebo vést k významnému zhoršení ekologické nebo chemické kvality těchto útvarů nebo k významnému poškození suchozemských ekosystémů, které jsou na útvaru podzemních vod přímo závislé, zavede v souladu s tabulkou č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky přísnější prahové hodnoty. Programy a opatření vztahující se k těmto prahovým hodnotám se uplatňují rovněž pro činnosti upravené v § 33 vodního zákona a nařízením vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu10). 10) Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V příloze č. 3 část A včetně nadpisu zní: „Část A: Kritéria dobrého a nevyhovujícího chemického stavu podzemních vod (1) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za dobrý, pokud: a) výsledky programů monitoringu podzemních vod: 1. nevykazují žádné projevy zasolení nebo jiných vniků znečišťujících látek do útvaru podzemních vod, 2. vnosy znečišťujících látek nejsou takové, aby způsobily nedosažení cílů ochrany vod souvisejících útvarů povrchových vod, zhoršení chemického nebo ekologického stavu těchto útvarů povrchových vod nebo poškození přímo závislých suchozemských ekosystémů, b) hodnoty norem jakosti podzemních vod nebo prahových hodnot stanovených v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky nejsou překročeny na žádném monitorovacím místě daného útvaru podzemních vod nebo skupiny útvarů podzemních vod. (2) Pokud je hodnota normy jakosti nebo prahová hodnota stanovená v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky překročena na jednom nebo více monitorovacích místech, je pro tento útvar podzemních vod provedeno šetření postupem podle části B této přílohy. (3) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za dobrý, pokud šetření provedené podle odstavce 2 prokáže, že a) koncentrace znečišťujících látek převyšující normy jakosti podzemních vod nebo prahové hodnoty stanovené v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky nepředstavují významné riziko pro životní prostředí, a to s přihlédnutím k rozsahu postižení útvaru podzemních vod, b) jsou splněny podmínky stanovené v bodě a) odstavci 1 této přílohy, c) jsou splněny požadavky pro chráněné oblasti stanovené podle zvláštních právních předpisů8) a d) funkce útvaru podzemních vod, ze kterého jsou podzemní vody užívány pro různé potřeby společnosti, především pak pro zásobování obyvatel pitnou vodou, nebyla znečištěním významně narušena. (4) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za nevyhovující, pokud nejsou splněny podmínky dobrého chemického stavu útvaru podzemních vod definované v odstavcích 1 až 3 části A této přílohy. 8) Například § 30 až § 35 vodního zákona.“. 4. V příloze č. 5 část A včetně nadpisu zní: „Část A: Postup hodnocení jakosti podzemních vod (1) Pro hodnocení jakosti podzemních vod se využijí výsledky získané z programů situačního nebo provozního monitoringu (dále jen „příslušný program monitoringu“), a dále data získaná prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů2). (2) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí pro všechna monitorovací místa monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod příslušného programu monitoringu. (3) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí pro ukazatele stanovené v příslušném programu monitoringu, a to nejméně pro všechny ukazatele stanovené v tabulce č. 1 této přílohy. (4) Hodnocení jakosti podzemních vod pro monitorovací místa, která nejsou součástí monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod, se provádí pro všechny ukazatele, které jsou získané prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů2), a současně jsou stanoveny příslušnými programy monitoringu. (5) Hodnocení jakosti podzemních vod spočívá v porovnání průměrné roční hodnoty (aritmetický průměr) na jednotlivých monitorovacích místech s příslušnou normou jakosti nebo prahovou hodnotou. V případech, kdy je k dispozici pouze jedna hodnota měření, se průměr nepoužije. (6) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro látky a ukazatele skupiny A (tab. č. 1 této přílohy) je vyhovující nebo nevyhovující jakost podzemních vod. (7) Jakost podzemních vod se považuje za vyhovující, pokud žádná průměrná roční hodnota ukazatele nepřesáhne na monitorovacím místě normu jakosti nebo prahovou hodnotu stanovenou v tabulce č. 1 této přílohy. (8) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro ukazatele skupiny B (tab. č. 2 této přílohy) je přítomnost či absence možného vlivu lidské činnosti. (9) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro ukazatele skupiny C (tab. č. 3 této přílohy) je pouze stanovení jejich průměrné roční hodnoty. Tabulka č. 1: Seznam znečišťujících látek a ukazatelů a jejich hodnot skupiny A Název látky\| CAS\| Jednotka\| Norma jakosti\| Prahová hodnota ---\|---\|---\|---\|--- acetochlor\| 34256-82-1\| μg/l\| 0,1\| acetochlor ESA\| 187022-11-3\| μg/l\| 0,1\| acetochlor OA\| 194992-44-4\| μg/l\| 0,1\| alachlor\| 15972-60-8\| μg/l\| 0,1\| alachlor ESA\| 142363-53-9\| μg/l\| 0,1\| alachlor OA\| 171262-17-2\| μg/l\| 0,1\| amonné ionty\| \| mg/l\| \| 0,21 – 0,51 anthracen\| 120-12-7\| μg/l\| \| 0,1 arsen a jeho sloučeniny\| 7440-38-2\| μg/l\| \| 10 atrazin\| 1912-24-9\| μg/l\| \| 0,1 bentazon\| 25057-89-0\| μg/l\| 0,1\| benzen\| 71-43-2\| μg/l\| \| 1 benzo(b)fluoranthen\| 205-99-2\| μg/l\| \| 0,03 benzo(k)fluoranthen\| 207-08-9\| μg/l\| \| 0,03 benzo(g,h,i)perylen\| 191-24-2\| μg/l\| \| 0,002 benzo(a)pyren\| 50-32-8\| μg/l\| \| 0,01 clopyralid\| 1702-17-6\| μg/l\| 0,1\| p,p-DDT1\| 50-29-3\| μg/l\| 0,1\| 0,01 desethylatrazin\| 6190-65-4\| μg/l\| 0,1\| dicamba\| 1918-00-9\| μg/l\| 0,1\| 2,4 - dichlorfenoxyoctová kyselina\| 94-75-7\| μg/l\| 0,1\| 1 Prahové hodnoty 0,21 a 0,3 platí pro podzemní vody s přímo závislými povrchovými vodami, pro ostatní podzemní vody platí prahová hodnota 0,5 mg/l. 1 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota Název látky\| CAS\| Jednotka\| Norma jakosti\| Prahová hodnota ---\|---\|---\|---\|--- (2,4-D)\| \| \| \| dimetachlor\| 50563-36-5\| μg/l\| 0,1\| dusičnany\| \| mg/l\| 50\| 15,05 – 19,922 dusitany\| \| mg/l\| \| 0,5 fluoranten\| 206-44-0\| μg/l\| \| 0,1 fosforečnany\| \| mg/l\| \| 0,5 hexazinon\| 51235-04-2\| μg/l\| 0,1\| hliník a jeho sloučeniny\| 7429-90-5\| μg/l\| \| 200 indeno( 1,2,3-cd)pyren\| 193-39-5\| μg/l\| \| 0,002 chloridazon\| 1698-60-8\| μg/l\| 0,1\| chloridy\| \| mg/l\| \| 200 chlorotoluron\| 15545-48-9\| μg/l\| 0,1\| chlorpyrifos3\| 2921-88-2\| μg/l\| 0,1\| 0,03 isoproturon\| 34123-59-6\| μg/l\| 0,1\| kadmium a jeho sloučeniny\| 7440-43-9\| μg/l\| \| 0,25 kyanidy celkové\| 5-12-5\| μg/l\| \| 500 kyselinová neutralizační kapacita do pH 4.54\| \| mmol/l\| \| 0,2 metolachlor\| 51218-45-2\| μg/l\| 0,1\| metolachlor ESA\| 171118-09-5\| μg/l\| 0,1\| metolachlor OA\| 152019-73-3\| μg/l\| 0,1\| naftalen\| 91-20-3\| μg/l\| \| 0,1 nikl a jeho sloučeniny\| 7440-02-0\| μg/l\| \| 20 olovo a jeho sloučeniny\| 7439-92-1\| μg/l\| \| 5 pesticidy (suma)\| \| μg/l\| 0,5\| prometryn\| 7287-19-6\| μg/l\| 0,1\| rtuť a její sloučeniny\| 7439-97-6\| μg/l\| \| 0,2 simazin\| 122-34-9\| μg/l\| 0,1\| sírany\| \| mg/l\| \| 400 terbuthylazin\| 5915-41-3\| μg/l\| 0,1\| terbuthylazin desethyl\| 30125-63-4\| μg/l\| 0,1\| terbuthylazine hydroxy\| 66753-07-9\| μg/l\| 0,1\| terbutryn\| 866-50-0\| μg/l\| 0,1\| tetrachlorethen (PER)\| 127-18-4\| μg/l\| \| 10 (suma) 1,1,2-trichlorethen\| 79-01-6 trifluralin5\| 1582-09-8\| μg/l\| 0,1\| 0,03 trichlormethan\| 67-66-3\| μg/l\| \| 2,5 2 Přísnější prahové hodnoty (15,05; 16,82 a 19,92 mg/l) platí pro podzemní vody s přímo závislými povrchovými vodami, pro ostatní podzemní vody platí prahová hodnota 50 mg/l 3 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota 4 Prahová hodnota je minimum 5 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota * CAS - jednoznačný numerický identifikátor pro chemické látky, polymery, biologické sekvence, směsi a slitiny Tabulka č. 2: Seznam znečišťujících látek nebo ukazatelů a jejich hodnot skupiny B Název látky\| CAS\| Jednotka\| Referenční hodnota ---\|---\|---\|--- Přirozeně se vyskytující látky antimon\| 7440-36-0\| μg/l\| 5 baryum\| 7440-39-3\| μg/l\| 50 berylium\| 7440-41-7\| μg/l\| 2 bor\| 7440-42-8\| μg/l\| fluoridy\| 16984-48-8\| mg/l\| 1,5 chrom\| 7440-47-3\| μg/l\| 50 kobalt\| 7440-48-4\| μg/l\| 3 lithium\| 7439-93-2\| μg/l\| MS* mangan\| 7439-96-5\| mg/l\| 0,05 molybden\| 7439-98-7\| μg/l\| 5 selen\| 7782-49-2\| μg/l\| 10 sodík\| 7440-23-5\| mg/l\| 200 vanad\| 7440-62-2\| μg/l\| 18 zinek\| 7440-66-6\| μg/l\| 150 Syntetické látky atrazine-desethyl desisopropyl (diaminoatrazin)\| 3397-62-4\| μg/l\| 0,1 atrazine-desisopropyl\| 1007-28-9\| μg/l\| 0,1 atrazine-hydroxy\| 2163-68-0\| μg/l\| 0,1 azoxystrobin\| 131860-33-8\| μg/l\| 0,1 benzo(a)antracen\| 56-55-3\| μg/l\| 0,1 bromacil\| 314-40-9\| μg/l\| 0,1 bromoxynil\| 1689-84-5\| μg/l\| 0,1 carbendazim\| 10605-21-7\| μg/l\| 0,1 carbofuran\| 1563-66-2\| μg/l\| 0,1 cyanazine\| 21725-46-2\| μg/l\| 0,1 o,p'-DDD\| 53-19-0\| μg/l\| 0,1 p,p'-DDD\| 72-54-8\| μg/l\| 0,1 o,p'-DDE\| 3424-82-6\| μg/l\| 0,1 p,p'-DDE\| 72-55-9\| μg/l\| 0,1 o,p'-DDT\| 789-02-6\| μg/l\| 0,1 desmetryn\| 1014-69-3\| μg/l\| 0,1 di(2-ethylhexyl)ftalát DEHP\| 117-81-7\| μg/l\| 1,3 dibenzo(a,h)antracen\| 53-70-3\| μg/l\| 0,016 dichlobenil\| 1194-65-6\| μg/l\| 0,1 1,2-dichlorbenzen\| 95-50-1\| μg/l\| 0,1 1,3-dichlorbenzen\| 541-73-1\| μg/l\| 0,1 1,4-dichlorbenzen\| 106-46-7\| μg/l\| 0,1 1,2-dichlorethan\| 107-06-2\| μg/l\| 3 1,1-dichlorethen\| 75-35-4\| μg/l\| 0,1 1,2-cis-dichlorethen\| 156-59-2\| μg/l\| 0,1 1,2-trans-dichlorethen\| 156-60-5\| μg/l\| MS dichlormethan\| 75-09-2\| μg/l\| 0,1 dichlorprop-P\| 15165-67-0\| μg/l\| 0,1 dimethomorph\| 110488-70-5\| μg/l\| 0,1 diuron\| 330-54-1\| μg/l\| 0,1 EDTA\| 60-00-4\| μg/l\| 5 ethofumesate\| 26225-79-6\| μg/l\| 0,1 ethylbenzen\| 100-41-4\| μg/l\| 0,2 fenantren\| 85-01-8\| μg/l\| 0,005 fenhexamid\| 126833-17-8\| μg/l\| 0,1 fluazifop-p-butyl\| 79241-46-6\| μg/l\| 0,1 fluoren\| 86-73-7\| μg/l\| 0,1 alfa-hexachlorcyklohexan\| 319-84-6\| μg/l\| 0,1 beta-hexachlorcyklohexan\| 319-85-7\| μg/l\| 0,1 gama-hexachlorcyklohexan\| 58-89-9\| μg/l\| 0,1 chlorbenzen\| 108-90-7\| μg/l\| 0,1 chlorethen\| 75-01-4\| μg/l\| 0,5 chlorsulfuron\| 64902-72-3\| μg/l\| 0,1 chrysen\| 218-01-9\| μg/l\| 0,005 iprodione\| 36734-19-7\| μg/l\| 0,1 kresoxim-methyl\| 143390-89-0\| μg/l\| 0,1 lenacil\| 2164-08-1\| μg/l\| 0,1 linuron\| 330-55-2\| μg/l\| 0,1 MCPA\| 94-74-6\| μg/l\| 0,1 MCPB\| 94-81-5\| μg/l\| 0,1 mecoprop-P\| 16484-77-8\| μg/l\| 0,1 metalaxyl\| 57837-19-1\| μg/l\| 0,1 metazachlor\| 67129-08-2\| μg/l\| 0,1 methoxyfenozide\| 161050-58-4\| μg/l\| 0,1 metoxuron\| 19937-59-8\| μg/l\| 0,1 metribuzin\| 21087-64-9\| μg/l\| 0,1 metribuzin-desamino\| 35045-02-4\| μg/l\| 0,1 metribuzin-desamino diketo\| 52236-30-3\| μg/l\| 0,1 metribuzin-diketo\| 56507-37-0\| μg/l\| 0,1 monolinuron\| 1746-81-2\| μg/l\| 0,1 napropamide\| 15299-99-7\| μg/l\| 0,1 nicosulfuron\| 111991-09-4\| μg/l\| 0,1 NTA\| 139-13-9\| μg/l\| 5 PCB28\| 7012-37-5\| μg/l\| 0,007 PCB52\| 35693-99-3\| μg/l\| 0,007 PCB101\| 37680-73-2\| μg/l\| 0,007 PCB118\| 31508-00-6\| μg/l\| 0,007 PCB138\| 35065-28-2\| μg/l\| 0,007 PCB153\| 35065-27-1\| μg/l\| 0,007 PCB180\| 35065-29-3\| μg/l\| 0,007 PDTA\| 1939-36-2\| μg/l\| MS pentachlorbenzen\| 608-93-5\| μg/l\| 0,1 picloram\| 1918-02-1\| μg/l\| 0,1 propachlor\| 1918-16-7\| μg/l\| 0,1 propiconazole\| 60207-90-1\| μg/l\| 0,1 pyren\| 129-00-0\| μg/l\| 0,1 styren\| 100-42-5\| μg/l\| MS sulfosulfuron\| 141776-32-1\| μg/l\| 0,1 tebuconazole\| 107534-96-3\| μg/l\| 0,1 tetrachlormethan\| 56-23-5\| μg/l\| 0,1 thiophanate-methyl\| 23564-05-8\| μg/l\| 0,1 toluen\| 108-88-3\| μg/l\| 0,2 triadimefon\| 43121-43-3\| μg/l\| 0,1 triadimenol\| 55219-65-3\| μg/l\| 0,1 triasulfuron\| 82097-50-5\| μg/l\| 0,1 tribenuron-methyl\| 101200-48-0\| μg/l\| 0,1 1,1,2-trichlorethan\| 79-00-5\| μg/l\| MS (2,4,5-trichlorfenoxy)octová kyselina (2,4,5-T)\| 93-76-5\| μg/l\| 0,1 triticonazole\| 131983-72-7\| μg/l\| 0,1 o-xylen\| 95-47-6\| μg/l\| 0,2 m+p-xylen\| \| μg/l\| MS Všeobecné chemicko-fyzikální ukazatele absorbance (254 nm,1 cm)\| \| číslo\| MS barva\| \| mg Pt/l\| - celková objemová aktivita alfa\| \| Bq/l\| 0,3 huminové látky\| 1415-93-6\| mg/l\| MS CHSK-Mn\| \| mg/l\| 3 konduktivita v terénu\| \| mS/m\| MS teplota vody\| \| °C\| 29 uhlík rozpuštěný organický\| 7440-44-0\| mg/l\| 5 Ukazatele vyjádřené jako suma fenoly těkající s vodní parou\| \| mg/l\| 0,5 chloralkany C10-13\| 85535-84-8\| μg/l\| 0,4 nonylfenoly\| 25154-52-3\| μg/l\| 20 oktylfenoly\| 1806-26-4\| μg/l\| MS** PAU\| \| μg/l\| 0,15 PCB\| \| μg/l\| 0,01 suma dichlorbenzenů S-DCB\| \| μg/l\| 0,25 tenzidy aniontové\| \| mg/l\| 0,3 uhlovodíky C10-C40\| \| mg/l\| 0,1 * CAS - jednoznačný numerický identifikátor pro chemické látky, polymery, biologické sekvence, směsi a slitiny ** MS - mez stanovitelnosti Tabulka č. 3: Seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů skupiny C Název ukazatele\| CAS\| ---\|---\|--- draslík\| 7440-09-7\| mg/l hořčík\| 7439-95-4\| mg/l křemičitany\| 15593-90-5\| mg/l měď\| 7440-50-8\| μg/l stroncium\| 7440-24-6\| μg/l vápník\| 7440-70-2\| mg/l železo\| 7439-89-6\| mg/l “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 20. října 2015. Ministr životního prostředí: Mgr. Brabec v. r. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 263/2015 Sb.	Vyhláška č. 263/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 10. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 107/2015 * Čl. I - Změna jednacího řádu státního zastupitelství * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 263 VYHLÁŠKA ze dne 1. října 2015, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 40 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb. a zákona č. 79/2006 Sb.: Čl. I Změna jednacího řádu státního zastupitelství V § 15 odst. 1 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění vyhlášky č. 218/1998 Sb., vyhlášky č. 311/2000 Sb., vyhlášky č. 183/2001 Sb., vyhlášky č. 468/2001 Sb., vyhlášky č. 88/2005 Sb., vyhlášky č. 7/2010 Sb. a vyhlášky č. 4/2014 Sb., se vkládá nové písmeno g), které zní: „g) spáchaných v souvislosti s insolvenčním řízením,“. Čl. II Přechodné ustanovení Ve věcech uvedených v § 15 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 23/1994 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, ve kterých bylo zahájeno trestní řízenítrestní řízení přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se příslušnost státního zástupce určí podle dosavadních právních předpisů. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 262/2015 Sb.	Vyhláška č. 262/2015 Sb. Vyhláška o regulačním výkaznictví Vyhlášeno 14. 10. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 106/2015 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Provozní aktiva * § 3 - Členění a náležitosti regulačních výkazů * § 4 - Pravidla pro sestavování regulačních výkazů * § 5 - Výkaz aktiv a změn aktiv * § 6 - Výkaz souhrnu aktivovaných investičních akcí * § 7 - Výkaz aktiv a pasiv * § 8 - Výkaz hospodářského výsledku * § 9 - Výkaz nákladů * § 10 - Výkazy investičních výdajů * § 11 - Výkaz peněžních toků * § 12 - Výkaz změn energetických zařízení * § 13 - Výkazy bilanční * § 14 - Výkazy technické * § 15 - Výkazy tarifních statistik * § 16 - Výkaz cenové lokality * § 17 - Výkaz cen a technických parametrů * § 18 - Způsob a termíny pro předkládání regulačních výkazů * § 19 - Předkládání regulačních výkazů provozovatelem lokální distribuční soustavy * § 20 - Přechodné ustanovení * § 21 - Zrušovací ustanovení * § 22 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 262/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 262/2015 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 262/2015 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 262/2015 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 262/2015 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 262/2015 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 262/2015 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 262/2015 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 262/2015 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 262/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2022 (513/2021 Sb.) 262 VYHLÁŠKA ze dne 1. října 2015 o regulačním výkaznictví Energetický regulační úřad stanoví podle § 98a odst. 2 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví náležitosti a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů, odpisové sazby pro účely regulace, pravidla pro sestavování regulačních výkazů a termíny pro jejich předkládání. § 2 Provozní aktiva Pro účely této vyhlášky se rozumí provozními aktivy dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek nezbytný k zajištění licencované činnosti snížený o 1. nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek, 2. goodwill, 3. poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek, 4. nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, 5. poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek, 6. opravné položky k majetku, 7. oceňovací rozdíl k nabytému majetku, 8. dlouhodobý finanční majetek, 9. povolenky na emise skleníkových plynůplynů, jedná-li se o povolenky na emise skleníkových plynůplynů držitele licence na činnost číslo 31 nebo 32. § 3 Členění a náležitosti regulačních výkazů (1) Regulační výkazy se člení na výkazy a) aktiv a změn aktiv, b) souhrnu aktivovaných investičních akcí, c) aktiv a pasiv, d) hospodářského výsledku, e) nákladů, f) investičních výdajů, g) peněžních toků, h) změn energetických zařízení, i) bilanční, j) technické, k) tarifních statistik, l) cenových lokalit a m) cen a technických parametrů. (2) Seznam regulačních výkazů je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Regulační výkazy se pro jednotlivé licencované činnosti označují následujícím číslem činnosti: a) číslo 12 - distribuce elektřiny; náležitosti a členění těchto výkazů včetně jejich vzorů jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce, b) číslo 13 - přenos elektřiny; náležitosti a členění těchto výkazů včetně jejich vzorů jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce, c) číslo 14 - obchod s elektřinou; náležitosti a členění těchto výkazů včetně jejich vzorů jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce, d) číslo 15 - činnosti operátora trhu; náležitosti a členění těchto výkazů včetně jejich vzorů jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce, e) číslo 22 - distribuce plynuplynu; náležitosti a členění těchto výkazů včetně jejich vzorů jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce, f) číslo 23 - přeprava plynuplynu; náležitosti a členění těchto výkazů včetně jejich vzorů jsou uvedeny v příloze č. 7 k této vyhlášce, g) číslo 25 - uskladňování plynuplynu; náležitosti a členění těchto výkazů včetně jejich vzorů jsou uvedeny v příloze č. 8 k této vyhlášce, h) číslo 31 - výroba tepelné energie; náležitosti a členění těchto výkazů včetně jejich vzorů jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce, i) číslo 32 - rozvod tepelné energierozvod tepelné energie; náležitosti a členění těchto výkazů včetně jejich vzorů jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce. § 4 Pravidla pro sestavování regulačních výkazů (1) Pokud není uvedeno jinak, regulační výkazy se zpracovávají v roce „i-1“ za kalendářní rok „i-2“, kde rokem „i“ se rozumí rok, pro který Energetický regulační úřad rozhoduje o cenách. Regulační výkazy se zpracovávají také jako plán na kalendářní roky „i-1“ až „i+3“. (2) Regulační výkazy sestavuje držitel licence na a) přenos elektřiny za přenos elektřiny, obchod se systémovými a podpůrnými službamipodpůrnými službami, aukce na přeshraničních profilech, účast v mechanizmu kompenzace mezi provozovateli přenosových soustavpřenosových soustav a ostatní činnosti, b) distribuci elektřiny za distribuci elektřiny a ostatní činnosti, c) obchod s elektřinou za činnost povinně vykupujícího obchodníka s elektřinou vykonávanou podle zákona upravujícího podporované zdroje energie, d) činnosti operátora trhu za činnosti operátora trhu a ostatní činnosti, e) přepravu plynuplynu za přepravu plynuplynu v tranzitním systému, přepravu plynuplynu ve vnitrostátním systému, tranzitní přepravu pronajatými nebo propachtovanými plynovodyplynovody, která neslouží k zásobování České republiky, a ostatní činnosti, f) distribuci plynuplynu za distribuci plynuplynu a ostatní činnosti, g) uskladňování plynuplynu za uskladňování plynuplynu a ostatní činnosti a h) výrobu tepelné energie nebo na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie za činnosti výroba a rozvod tepelné energierozvod tepelné energie. (3) Držitel licence sestavuje a předkládá výkazy na základě úplných, správných a pravdivých informací. (4) Držitel licence je povinen sestavovat a předkládat regulační výkazy odděleně za každou z licencovaných činností, s výjimkou činností číslo 31 a 32. (5) Pokud není uvedeno jinak, držitel licence vykazuje údaje v regulačních výkazech v souladu s Českými účetními standardy podle zákona o účetnictví. Jednotné odpisové sazby pro vybrané druhy aktiv držitelů licence na činnost číslo 12, 22 nebo 23 a minimální doba odpisování majetku používaného držitelem licence na činnost číslo 31 nebo 32 jsou uvedeny v příloze č. 10 k této vyhlášce. § 5 Výkaz aktiv a změn aktiv (1) Ve výkazu aktiv a změn aktiv se vykazuje majetek držitele licence, vyřazený majetek, odpisy, dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek zařazený do užívání (dále jen „aktivovaný majetek“), majetek nabytý přeměnou obchodní korporace, změny klasifikace majetku a majetek přeřazený z důvodu organizačních změn a plánované hodnoty aktivovaného majetku, odpisů, vyřazeného majetku, majetku nabytého přeměnou obchodní korporace a zůstatkových hodnot aktiv. Držitel licence na činnost číslo 12 vykazuje majetek podle napěťových úrovní a držitel licence na činnost číslo 22 podle typů sítě tak, aby toto přiřazení objektivně vyjadřovalo skutečné využití majetku pro danou napěťovou úroveň nebo typ sítě. (2) Ve výkazu aktiv a změn aktiv vykazuje držitel licence hodnoty majetku používaného pro výkon licencované činnosti, který je mu na základě smlouvy poskytován k užívání za úplatu a který je držitel licence v průběhu doby trvání tohoto smluvního závazku nebo po jejím uplynutí oprávněn nebo povinen odkoupit nebo k němu po uplynutí této doby nabude vlastnické právo (dále jen „finanční leasing“). Držitel licence vykazuje tyto hodnoty pouze u majetku ze smluv uzavřených do 31. prosince 2020. (3) Ve výkazu aktiv a změn aktiv se vykazují a) v účetní pořizovací hodnotě aktiva a aktivovaný majetek, b) v účetní zůstatkové hodnotě aktiva, vyřazený majetek, majetek nabytý přeměnou obchodní korporace, změny klasifikace majetku a majetek přeřazený v důsledku organizačních změn a c) účetní odpisy. (4) Výkaz aktiv a změn aktiv se označuje písmenem A. § 6 Výkaz souhrnu aktivovaných investičních akcí (1) Ve výkazu souhrnu aktivovaných investičních akcí se vykazují investiční akce, které byly dokončeny, a majetek pořízený těmito investičními akcemi byl zařazen do užívání. (2) Výkaz souhrnu aktivovaných investičních akcí se označuje písmeny IA. § 7 Výkaz aktiv a pasiv (1) Výkaz aktiv a pasiv zahrnuje údaje o majetku, provozních aktivech a jiných aktivech, závazcích a jiných pasivech podle zákona o účetnictví za uplynulý kalendářní rok. (2) Výkaz aktiv a pasiv se označuje písmeny AP. § 8 Výkaz hospodářského výsledku (1) Výkaz hospodářského výsledku obsahuje výnosy a náklady držitele licence za jednotlivé činnosti podle § 3 odst. 3. (2) Nepřímo přiřaditelné výnosy a náklady pro výkon činnosti souběžného držitele licence na činnost číslo 12 a činnost číslo 22 se rozdělí na základě poměru hodnot přímo přiřaditelných nákladů licencovaných činností distribuce elektřiny a distribuce plynuplynu v roce „i-3“. (3) Výkaz hospodářského výsledku se označuje písmeny HV. § 9 Výkaz nákladů (1) Výkaz nákladů pro držitele licence na činnost číslo 12, 22 nebo 23 obsahuje náklady na výkon licencované činnosti, a to v členění na jednotlivé procesy a a) napěťové úrovně u činnosti distribuce elektřiny, b) typy přepravy u činnosti přeprava plynuplynu a c) typy sítě u činnosti distribuce plynuplynu. (2) Výkaz nákladů pro držitele licence na činnost číslo 13 obsahuje náklady na výkon licencované činnosti, a to v členění podle typu činností a typů technologie. (3) Výkaz nákladů pro držitele licence na činnost číslo 14 obsahuje náklady související s činností povinně vykupujícího obchodníka. (4) Výkaz nákladů pro držitele licence na činnost číslo 15 obsahuje náklady na výkon licencované činnosti operátora trhu v členění na činnosti související se zúčtováním odchylekodchylek, organizací trhu, výplatou a administrací podpory z podporovaných zdrojů, vydáváním záruk původu a evidencí a poskytováním údajů v souvislosti s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím integritu a transparentnost velkoobchodního trhu s energií4). (5) Nepřímo přiřaditelné náklady pro výkon činnosti souběžného držitele licence na činnost číslo 12 a činnost číslo 22 se rozdělí na základě poměru hodnot přímo přiřaditelných nákladů licencovaných činností distribuce elektřiny a distribuce plynuplynu v roce „i-3“. (6) Výkaz nákladů se označuje písmenem N. § 10 Výkazy investičních výdajů (1) Ve výkazech investičních výdajů se vykazují skutečné investiční výdaje a související technické údaje a dále plánované investiční výdaje držitele licence. Investiční výdaje jsou vedeny v členění na obnovu a rozvoj. (2) Výkazy investičních výdajů se označují písmenem I. § 11 Výkaz peněžních toků (1) Ve výkazu peněžních toků držitel licence na činnost číslo 14 vykazuje skutečné peněžní toky za rok „i-2“ související s podporou obnovitelných zdrojů energie po jednotlivých kalendářních měsících a plánované peněžní toky na rok „i-1“ související s podporou obnovitelných zdrojů energie po jednotlivých kalendářních měsících. (2) Výkaz peněžních toků se označuje písmeny FA. § 12 Výkaz změn energetických zařízení (1) Ve výkazu změn energetických zařízení vykazuje držitel licence na činnost číslo 12, 13, 22, 23 nebo 32 změny jím provozovaných energetických zařízení v rámci svého vymezeného územívymezeného území za uplynulý kalendářní rok. Držitel licence vykazuje samostatně za každé své vymezené územívymezené území energetická zařízení nově vybudovaná, získaná nebo zařízení, která přestal využívat pro svoji licencovanou činnost, a to včetně odstraněných energetických zařízení. (2) Výkaz změn energetických zařízení se označuje písmenem L. § 13 Výkazy bilanční (1) V bilančních výkazech držitel licence na činnost číslo 12 nebo 13 vykazuje bilance množství energií v členění na část zdrojů a část spotřeby pro danou část elektrizační soustavyelektrizační soustavy. Bilanční výkazy dále zahrnují maxima výkonů na rozhraní různých částí elektrizační soustavyelektrizační soustavy provozovaných odlišnými držiteli licence. (2) V bilančních výkazech držitel licence na činnost číslo 15 vykazuje hodnotu ztrát v jednotlivých distribučních oblastech pro účely vyhodnocování odchylekodchylek. (3) V bilančních výkazech držitel licence na činnost číslo 22 vykazuje a) bilance množství plynuplynu vstupujícího do distribuční soustavydistribuční soustavy a vystupujícího ze soustavy v členění podle tlakových úrovní včetně počtu odběrných místodběrných míst a b) bilanční rozdíl na základě skutečně vyfakturovaného množství distribuovaného plynuplynu v roce „i-3“. (4) Bilanční výkazy se označují písmenem B. § 14 Výkazy technické (1) V technických výkazech držitel licence na činnost číslo 13 vykazuje údaje o podpůrných a systémových službáchsystémových službách souvisejících se zajištěním stability provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy. (2) V technických výkazech držitel licence na činnost číslo 14 nebo 15 vykazuje údaje související s podporou podporovaných zdrojů energie. (3) V technických výkazech držitel licence na činnost číslo 22 nebo 23 vykazuje a) soudobé maximální dosažené denní kapacity, b) údaje o denní rezervované pevné kapacitě na vstupních a výstupních bodech přepravní soustavypřepravní soustavy, c) údaje pro stanovení ceny za přepravu a distribuci plynuplynu. (4) Technické výkazy se označují písmenem D. § 15 Výkazy tarifních statistik (1) Ve výkazech tarifních statistik držitel licence na činnost číslo 12 vykazuje a) pro odběr z napěťové hladiny velmi vysokého napětí a vysokého napětí údaje o rezervaci kapacity, rezervovaném příkonu, naměřeném maximu, odebraném množství elektřiny zákazníkůzákazníků a tržbách držitele licence za danou licencovanou činnost a b) pro odběr z napěťové hladiny nízkého napětí údaje o rezervovaném příkonu, odebraném množství elektřiny zákazníkůzákazníků za danou licencovanou činnost a tržbách držitele licence za danou licencovanou činnost. (2) Ve výkazech tarifních statistik držitel licence na činnost číslo 13 vykazuje údaje o rezervaci kapacity a odebraném množství elektřiny zákazníkůzákazníků. (3) Ve výkazech tarifních statistik držitel licence na činnost číslo 22 vykazuje údaje o a) distribuovaném množství plynuplynu, b) počtu odběrných místodběrných míst, c) výši tržeb za stálou a za variabilní složku ceny distribuce včetně ceny přepravy do domácího bodu, d) maximálních denních rezervovaných pevných i přerušitelných distribučních kapacitách, jejich překročení a odpovídajících tržbách, dále údaje o rezervaci měsíčních a klouzavých kapacit; údaje se vztahují k odběrným místůmodběrným místům s ročním odběrem plynuplynu nad 630 MWh, e) výši tržeb za služby poskytované operátorem trhu, f) nákupu distribuce provozovatelem regionální distribuční soustavyprovozovatelem regionální distribuční soustavy od jiných provozovatelů regionálních distribučních soustavprovozovatelů regionálních distribučních soustav, g) prodeji distribuce jinému provozovateli regionální distribuční soustavyprovozovateli regionální distribuční soustavy, h) množství plynuplynu vstupujícího do distribuční soustavydistribuční soustavy z výroben plynuvýroben plynu, i) množství plynuplynu vstupujícího do distribuční soustavydistribuční soustavy a vystupujícího z distribuční soustavydistribuční soustavy přeshraničními plynovodyplynovody včetně souvisejících nákladů nebo tržeb a denních rezervovaných pevných distribučních kapacit a j) distribuovaném množství plynuplynu, rezervované distribuční kapacitě a odpovídajících tržbách pro odběrná místaodběrná místa s charakterem lokálních distribučních soustavdistribučních soustav. (4) Výkazy tarifních statistik se označují písmenem T. § 16 Výkaz cenové lokality (1) Držitel licence na činnost číslo 31 nebo 32 sestavuje a předkládá výkaz cenové lokality za uplynulý kalendářní rok. Držitel licence vykazuje údaje za činnost výroba a rozvod tepelné energierozvod tepelné energie samostatně pro každou cenovou lokalitu. (2) Ve výkazu cenové lokality se vykazují následující kategorie údajů: a) bilance výroby, b) bilance rozvodu, c) přehled zdrojů v cenové lokalitě, d) údaje o domovních kotelnách, e) výsledná kalkulace průměrné ceny tepelné energie za cenovou lokalitu, f) podíly paliv spotřebovaných při výrobě tepelné energie, g) počet odběratelů a odběrných místodběrných míst, h) nákup tepelné energie od jiných dodavatelů, i) provozní aktiva v cenové lokalitě a j) pořizovací ceny pronajatého nebo propachtovaného majetku v cenové lokalitě. (3) Držitel licence vykazuje ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a průměrné ceny tepelné energie na jednotlivých úrovních předání souhrnně za činnost výroba tepelné energie a rozvod tepelné energierozvod tepelné energie v souladu s cenovým rozhodnutím stanovujícím podmínky pro sjednání cen tepelné energie pro kalendářní rok, za který sestavuje výkaz cenové lokality. (4) Výkaz cenové lokality se označuje písmeny CL. § 17 Výkaz cen a technických parametrů (1) Držitel licence na činnost číslo 31 nebo 32 sestavuje a předkládá výkaz cen a technických parametrů jako plán pro aktuální kalendářní rok za činnost výroba a rozvod tepelné energierozvod tepelné energie. (2) Držitel licence vykazuje údaje samostatně za každou cenovou lokalitu. Držitel licence vykazuje údaje o průměrných cenách samostatně na jednotlivých úrovních předání tepelné energie, kde dodává tepelnou energii odběrateli, a pro vlastní spotřebu. Držitel licence vykazuje údaje o cenách v souladu s cenovým rozhodnutím stanovujícím podmínky pro sjednání cen tepelné energie pro kalendářní rok, za který sestavuje výkaz cen a technických parametrů. (3) Výkaz cen a technických parametrů se označuje písmeny CP. § 18 Způsob a termíny pro předkládání regulačních výkazů Držitel licence předkládá regulační výkazy způsobem a v termínech uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 19 Předkládání regulačních výkazů provozovatelem lokální distribuční soustavy (1) Provozovatel lokální distribuční soustavyProvozovatel lokální distribuční soustavy v oblasti elektroenergetiky, kterému bylo povoleno odlišné stanovení povolených výnosů a proměnných nákladů5), sestavuje a předkládá pouze regulační výkazy uvedené v příloze č. 1 bodu 1 písm. B k této vyhlášce. (2) Provozovatel lokální distribuční soustavyProvozovatel lokální distribuční soustavy v oblasti elektroenergetiky používající cenu služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy až do výše ceny služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy provozovatele regionální distribuční soustavyprovozovatele regionální distribuční soustavy sestavuje a předkládá pouze regulační výkazy uvedené v příloze č. 1 bodu 1 písm. C k této vyhlášce. (3) Provozovatel lokální distribuční soustavyProvozovatel lokální distribuční soustavy v oblasti plynárenství, kterému bylo povoleno odlišné stanovení povolených výnosů a proměnných nákladů5), sestavuje a předkládá pouze regulační výkazy uvedené v příloze č. 1 bodu 5 písm. B k této vyhlášce. (4) Provozovatel lokální distribuční soustavyProvozovatel lokální distribuční soustavy v oblasti plynárenství používající cenu služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy až do výše ceny služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy provozovatele regionální distribuční soustavyprovozovatele regionální distribuční soustavy sestavuje a předkládá pouze regulační výkaz 22-L. § 20 Přechodné ustanovení Výkazy hospodářského výsledku podle § 8 a výkazy nákladů podle § 9 za rok 2015 sestaví a předloží držitel licence podle vyhlášky č. 59/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. § 21 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 59/2012 Sb., o regulačním výkaznictví, se zrušuje. § 22 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Předsedkyně: Ing. Vitásková v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 262/2015 Sb. Seznam regulačních výkazů 1. Držitel licence na distribuci elektřiny Držitel licence na činnost číslo 12 zasílá Energetickému regulačnímu úřadu výkazy v termínech a formátech uvedených v následujících tabulkách v a) elektronické podobě podepsané držitelem licence nebo osobou oprávněnou jednat za držitele licence, nebo b) listinné podobě podepsané držitelem licence nebo osobou oprávněnou jednat za držitele licence a současně v elektronické podobě. A. Provozovatel regionální distribuční soustavyProvozovatel regionální distribuční soustavy Označení výkazu\| Název výkazu\| Termín předložení\| Formát souboru ---\|---\|---\|--- 12-A\| Výkaz aktiv a změn aktiv\| 30\\. dubna v členění na napěťové hladiny 30\\. června v členění na technologie\| xls, xlsx 12-IA\| Výkaz souhrnu aktivovaných investičních akcí\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 12-HV-V\| Výkaz hospodářského výsledku - výnosy\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 12-HV-N\| Výkaz hospodářského výsledku - náklady\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 12-N\| Výkaz nákladů\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 12-I a)\| Výkaz investičních výdajů\| 30\\. dubna v členění na napěťové hladiny 30\\. června v členění na technologie\| xls, xlsx 12-I b)\| Výkaz nedokončených investic\| 30\\. června\| xls, xlsx 12-B1\| Výkaz roční bilance elektřiny\| 30\\. dubna 15\\. září aktualizace\| xls, xlsx 12-B2a)\| Měsíční hodinová maxima součtu bilančního salda výkonu na rozhraní sítí držitele licence na přenos elektřiny a držitele licence na distribuci elektřiny na hladině llOkV\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 12-B2b)\| Měsíční hodinová maxima výkonů na rozhraní VVN mezi distribučními soustavamidistribučními soustavami\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 12-B2c)\| Měsíční hodinová maxima výkonů na rozhraní VN mezi distribučními soustavamidistribučními soustavami\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 12-B4\| Výkaz ročních hodinových diagramů celkových ztrát v sítích držitele licence\| 30\\. dubna skutečná cena elektřiny na krytí ztrát 15. září\| xls, xlsx 12-T1a)\| Výkaz rezervace kapacity, ročního odběru elektřiny zákazníkůzákazníků a technických jednotek pro účtování složky ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie z napěťové hladiny VVN a VN\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 12-T1b) i-2\| Výkaz tarifní statistiky pro odběr zákazníkůzákazníků z napěťové hladiny NN -kategorie maloodběru podnikatelů\| 30\\. dubna za rok „i-2“, 31\\. srpna za období 1. července roku „i-2“ až 30. června roku „i-1“\| xls, xlsx 12-T1b) i-3\| Výkaz tarifní statistiky pro odběr zákazníkůzákazníků z napěťové hladiny NN -kategorie maloodběru podnikatelů\| 30\\. dubna za rok „i-3“\| xls, xlsx 12-T1c) i-2\| Výkaz tarifní statistiky pro odběr zákazníkůzákazníků z napěťové hladiny NN -kategorie maloodběru obyvatelstva\| 30\\. dubna za rok „i-2“, 31. srpna za období 1. července roku „i-2“ až 30. června roku „i-1“\| xls, xlsx 12-T1c) i-3\| Výkaz tarifní statistiky pro odběr zákazníkůzákazníků z napěťové hladiny NN -kategorie maloodběru obyvatelstva\| 30\\. dubna za rok „i-3“\| xls, xlsx 12-L\| Výkaz změn energetických zařízení\| 30\\. dubna\| xls, xlsx, xlsm B. Provozovatel lokální distribuční soustavyProvozovatel lokální distribuční soustavy, kterému bylo povoleno odlišné stanovení povolených výnosů a proměnných nákladů5) Označení výkazu\| Název výkazu\| Termín předložení\| Formát souboru ---\|---\|---\|--- 12-A\| Výkaz aktiv a změn aktiv\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 12-HV-V\| Výkaz hospodářského výsledku - výnosy\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 12-HV-N\| Výkaz hospodářského výsledku - náklady\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 12-N\| Výkaz nákladů\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 12-B1a)\| Výkaz roční bilance elektřiny provozovatele lokální distribuční soustavyprovozovatele lokální distribuční soustavy\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 12-B5\| Rezervace kapacity u nadřazené distribuční soustavydistribuční soustavy\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 12-T1a)\| Výkaz rezervace kapacity, ročního odběru elektřiny zákazníkůzákazníků a technických jednotek pro účtování složky ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie z napěťové hladiny VVN a VN\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 12-T1b) i-2\| Výkaz tarifní statistiky pro odběr zákazníkůzákazníků z napěťové hladiny NN -kategorie maloodběru podnikatelů\| 30\\. dubna za rok „i-2“, 31\\. srpna za období 1. července roku „i-2“ až 30. června roku „i-1“\| xls, xlsx 12-T1c) i-2\| Výkaz tarifní statistiky pro odběr zákazníkůzákazníků z napěťové hladiny NN -kategorie maloodběru obyvatelstva\| 30\\. dubna za rok „i-2“, 31\\. srpna za období 1. července roku „i-2“ až 30. června roku „i-1“\| xls, xlsx 12-L\| Výkaz změn energetických zařízení\| 30\\. dubna\| xls, xlsx, xlsm C. Provozovatel lokální distribuční soustavyProvozovatel lokální distribuční soustavy používající cenu služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy až do výše ceny služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy provozovatele regionální distribuční soustavyprovozovatele regionální distribuční soustavy Označení výkazu\| Název výkazu\| Termín předložení\| Formát souboru ---\|---\|---\|--- 12-T1a) OPM\| Výkaz technických jednotek pro účtování složky ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie na napěťové hladině VVN a VN\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 12-T1b) i-2\| Výkaz tarifní statistiky pro odběr zákazníkůzákazníků z napěťové hladiny NN - kategorie maloodběru podnikatelů\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 12-T1c) i-2\| Výkaz tarifní statistiky pro odběr zákazníkůzákazníků z napěťové hladiny NN - kategorie maloodběru obyvatelstva\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 12-L\| Výkaz změn energetických zařízení\| 30\\. dubna\| xls, xlsx, xlsm 2. Držitel licence na přenos elektřiny Držitel licence na činnost číslo 13 zasílá Energetickému regulačnímu úřadu výkazy v termínech a formátech uvedených v následující tabulce v a) elektronické podobě podepsané držitelem licence nebo osobou oprávněnou jednat za držitele licence, nebo b) listinné podobě podepsané držitelem licence nebo osobou oprávněnou jednat za držitele licence a současně v elektronické podobě. Označení výkazu\| Název výkazu\| Termín předložení\| Formát souboru ---\|---\|---\|--- 13-A\| Výkaz aktiv a změn aktiv\| 15\\. června\| xls, xlsx 13-IA\| Výkaz souhrnu aktivovaných investičních akcí\| 15\\. června\| xls, xlsx 13-HV\| Výkaz hospodářského výsledku\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 13-N\| Výkaz nákladů\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 13-I a)\| Výkaz investičních výdajů\| 15\\. června\| xls, xlsx 13-I b)\| Výkaz nedokončených investic\| 15\\. června\| xls, xlsx 13-B1\| Výkaz roční bilance elektřiny\| 30\\. dubna 15. září aktualizace\| xls, xlsx 13-B2a)\| Měsíční hodinová maxima bilančních sald výkonů na rozhraní PS/110 kV\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 13-B2b)\| Měsíční hodinová maxima výkonů zákazníkůzákazníků z přenosové soustavypřenosové soustavy\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 13-B3\| Výkaz ročních hodinových diagramů celkových ztrát v sítích držitele licence a skutečných nákupu elektřiny\| 15\\. září\| xls, xlsx 13-D3\| Výkaz obchodu se systémovými a podpůrnými službamipodpůrnými službami\| 30\\. dubna 15\\. září plánované hodnoty\| xls, xlsx 13-T1a)\| Výkaz rezervace kapacity, ročního odběru elektřiny zákazníkůzákazníků a technických jednotek pro účtování složky ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 13-L\| Výkaz změn energetických zařízení\| 30\\. dubna\| xls, xlsx, xlsm Držitel licence na činnost číslo 13 přiloží k regulačním výkazům analytický rozpis nákladových a výnosových účtů podle jednotlivých činností. 3. Držitel licence na obchod s elektřinou, který je povinně vykupujícím Držitel licence na činnost číslo 14, který je povinně vykupujícím, zasílá Energetickému regulačnímu úřadu výkazy v termínech a formátech uvedených v následující tabulce v a) elektronické podobě podepsané držitelem licence nebo osobou oprávněnou jednat za držitele licence, nebo b) listinné podobě podepsané držitelem licence nebo osobou oprávněnou jednat za držitele licence a současně v elektronické podobě. Označení výkazu\| Název výkazu\| Termín předložení\| Formát souboru ---\|---\|---\|--- 14-A\| Výkaz aktiv a změn aktiv souvisejících s POZE\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 14-HV\| Výkaz hospodářského výsledku\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 14-N\| Výkaz nákladů souvisejících s POZE\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 14-FA\| Výkaz peněžních toků souvisejících s POZE\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 14-D1a)\| Výkaz podporovaných zdrojů energie - technické údaje\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 14-D1b)\| Výkaz podporovaných zdrojů energie - výše vyplacené podpory\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 14-D1a), b) podklady\| Výkaz podpory obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 14-D2a)\| Roční hodinový diagram predikce povinného výkupu a výkupu podle § 11 odst. 7 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ze dne d-1 pro jednotlivé druhy podporovaných zdrojů v sítích na vymezeném územívymezeném území držitele licence za rok i-2\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 14-D2b)\| Roční hodinový diagram skutečných hodnot povinného výkupu a výkupu podle § 11 odst. 7 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro jednotlivé druhy podporovaných zdrojů v sítích na vymezeném územívymezeném území držitele licence za rok i-2\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 4. Držitel licence na činnosti operátora trhu Držitel licence na činnost číslo 15 zasílá Energetickému regulačnímu úřadu výkazy v termínech a formátech uvedených v následující tabulce v a) elektronické podobě podepsané držitelem licence nebo osobou oprávněnou jednat za držitele licence, nebo b) listinné podobě podepsané držitelem licence nebo osobou oprávněnou jednat za držitele licence a současně v elektronické podobě. Označení výkazu\| Název výkazu\| Termín předložení\| Formát souboru ---\|---\|---\|--- 15-A\| Výkaz aktiv a změn aktiv\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 15-HV\| Výkaz hospodářského výsledku\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 15-N a)\| Výkaz nákladů - činnost zúčtování a organizace trhu\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 15-N b)\| Výkaz nákladů - činnost POZE, vydávání záruk původuzáruk původu a REMIT\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 15-D\| Výkaz rozsahu poskytovaných služeb a technických parametrů\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 15-D1a)\| Výkaz podporovaných zdrojů energie - technické údaje\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 15-D1b)\| Výkaz podporovaných zdrojů energie - výše vyplacené podpory\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 15-D1a) podklady\| Výkaz podpory obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 15-D1b) podklady\| Výkaz podpory druhotných energetických zdrojů\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 15-D1c) podklady\| Výkaz podpory kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 15-D-PZ\| Výkaz podporovaných zdrojů elektřinyzdrojů elektřiny\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 15-D-PV\| Výkaz podpory obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů \\- povinně vykupující\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 15-B-Z\| Výkaz ztrát v distribučních oblastech\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 5. Držitel licence na distribuci plynuplynu Držitel licence na činnost číslo 22 zasílá Energetickému regulačnímu úřadu výkazy v termínech a formátech uvedených v následujících tabulkách v a) elektronické podobě podepsané držitelem licence nebo osobou oprávněnou jednat za držitele licence, nebo b) listinné podobě podepsané držitelem licence nebo osobou oprávněnou jednat za držitele licence a současně v elektronické podobě. A. Provozovatel regionální distribuční soustavyProvozovatel regionální distribuční soustavy Označení výkazu\| Název výkazu\| Termín předložení\| Formát souboru ---\|---\|---\|--- 22-A\| Výkaz aktiv a změn aktiv\| 30\\. dubna v členění podle typů sítě 30\\. června v členění podle technologií\| xls, xlsx 22-IA\| Výkaz souhrnu aktivovaných investičních akcí\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 22-HV-V\| Výkaz hospodářského výsledku - výnosy\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 22-HV-N\| Výkaz hospodářského výsledku - náklady\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 22-N\| Výkaz nákladů\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 22-I a)\| Výkaz investičních výdajů\| 30\\. dubna v členění podle typů sítě 30\\. června v členění podle technologií\| xls, xlsx 22-I b)\| Výkaz nedokončených investic\| 30\\. června\| xls, xlsx 22-Bs\| Výkaz distribuce zemního plynuplynu \\- skutečnost\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 22-Bp\| Výkaz distribuce zemního plynuplynu \\- plán\| 31\\. července\| xls, xlsx 22-BR\| Výkaz bilančního rozdílu\| 31\\. července\| xls, xlsx 22-DK\| Výkaz soudobých kapacit\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 22-T1\| Výkaz tarifní statistiky - skutečnost\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 22-T1d\| Výkaz tarifní statistiky - zákaznícizákazníci s kalkulací ceny podle logaritmického modelu\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 22-T2\| Výkaz tarifní statistiky - plán\| 31\\. července\| xls, xlsx 22-T3\| Výkaz nákupu a prodeje distribučních služeb\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 22-T4\| Výkaz vstupu do distribuční soustavydistribuční soustavy \\- výrobny\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 22-T5\| Výkaz vstupu do distribuční soustavydistribuční soustavy a výstupu z distribuční soustavydistribuční soustavy \\- přeshraniční plynovodyplynovody\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 22-TLs\| Výkaz tarifní statistiky - distribuce do předávacích a odběrných místodběrných míst typu lokální distribuční soustavydistribuční soustavy s individuální cenou - skutečnost\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 22-TLp\| Výkaz tarifní statistiky - distribuce do předávacích a odběrných místodběrných míst typu lokální distribuční soustavydistribuční soustavy s individuální cenou - plán\| 31\\. července\| xls, xlsx 22-Tjc\| Výkaz odběrných místodběrných míst s jednosložkovou cenou - skutečnost\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 22-Tmax\| Výkaz odběrných místodběrných míst s cenou ve výši historicky dosaženého maxima - skutečnost\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 22-T2a\| Výkaz odběrných místodběrných míst kategorie velkoodběratel a střední odběratel - plán\| 31\\. července\| xls, xlsx 22-L\| Výkaz změn energetických zařízení\| 30\\. dubna\| xls, xlsx, xlsm Provozovatel regionální distribuční soustavyProvozovatel regionální distribuční soustavy předloží Energetickému regulačnímu úřadu k 15. srpnu plánovanou hodnotu regulovaných nákladů na úhradu nájemného nebo pachtovného za užívání plynárenských zařízeníplynárenských zařízení v roce „i-1“ stanovenou podle aktuálně platných smluv o nájmu nebo pachtu plynárenských zařízeníplynárenských zařízení. B. Provozovatel lokální distribuční soustavyProvozovatel lokální distribuční soustavy, kterému bylo povoleno odlišné stanovení povolených výnosů a proměnných nákladů5) Označení výkazu\| Název výkazu\| Termín předložení\| Formát souboru ---\|---\|---\|--- 22-A\| Výkaz aktiv a změn aktiv\| 30\\. dubna v členění podle typů sítě 30\\. června v členění podle technologií\| xls, xlsx 22-HV-V\| Výkaz hospodářského výsledku - výnosy\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 22-HV-N\| Výkaz hospodářského výsledku - náklady\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 22-N\| Výkaz nákladů\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 22-I a)\| Výkaz investičních výdajů\| 30\\. dubna v členění podle typů sítě 30\\. června v členění podle technologií\| xls, xlsx 22-Bs\| Výkaz distribuce zemního plynuplynu \\- skutečnost\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 22-Bp\| Výkaz distribuce zemního plynuplynu \\- plán\| 15\\. srpna\| xls, xlsx 22-T1\| Výkaz tarifní statistiky - skutečnost\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 22-T1d\| Výkaz tarifní statistiky - zákaznícizákazníci s kalkulací ceny podle logaritmického modelu\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 22-T2\| Výkaz tarifní statistiky - plán\| 15\\. srpna\| xls, xlsx 22-T LDS vst\| Výkaz vstupů do lokální distribuční soustavydistribuční soustavy \\- plán\| 15\\. srpna\| xls, xlsx 22-T LDS p\| Výkaz distribuce do odběrných místodběrných míst s roční spotřebou nad 630 MWh - plán\| 15\\. srpna\| xls, xlsx 22-L\| Výkaz změn energetických zařízení\| 30\\. dubna\| xls, xlsx, xlsm C. Provozovatel lokální distribuční soustavyProvozovatel lokální distribuční soustavy používající cenu služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy až do výše ceny služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy provozovatele regionální distribuční soustavyprovozovatele regionální distribuční soustavy Označení výkazu\| Název výkazu\| Termín předložení\| Formát souboru ---\|---\|---\|--- 22-L\| Výkaz změn energetických zařízení\| 30\\. dubna\| xls, xlsx, xlsm 6. Držitel licence na přepravu plynuplynu Držitel licence na činnost číslo 23 zasílá Energetickému regulačnímu úřadu výkazy v termínech a formátech uvedených v následující tabulce v a) elektronické podobě podepsané držitelem licence nebo osobou oprávněnou jednat za držitele licence, nebo b) listinné podobě podepsané držitelem licence nebo osobou oprávněnou jednat za držitele licence a současně v elektronické podobě. Označení výkazu\| Název výkazu\| Termín předložení\| Formát souboru ---\|---\|---\|--- 23-A\| Výkaz aktiv a změn aktiv\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 23-A TR\| Výkaz tranzitního majetku\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 23-IA\| Výkaz souhrnu aktivovaných investičních akcí\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 23-HV\| Výkaz hospodářského výsledku\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 23-HV HB\| Výkaz tržeb na hraničních bodech\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 23-HV PZP\| Výkaz tržeb na bodech zásobníků plynuzásobníků plynu\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 23-N\| Výkaz nákladů\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 23-N AK a), b)\| Výkaz alokací nákladů - alokace tranzitních nákladů a střediska individuální alokace\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 23-I a)\| Výkaz investičních výdajů\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 23-I b)\| Výkaz nedokončených investic\| 30\\. června\| xls, xlsx 23-D1 a)-d)\| Výkaz rezervované denní přepravní kapacity na vstupních a výstupních hraničních bodech pro rezervaci dlouhodobé, roční, čtvrtletní a měsíční kapacity\| 30\\. června\| xls, xlsx 23-D1 e)-j)\| Výkaz rezervované denní přepravní kapacity na vstupních a výstupních hraničních bodech pro rezervaci denní a vnitrodenní kapacity\| 30\\. června\| xls, xlsx 23-D2 a)\| Výkaz rezervované denní přepravní kapacity na vstupních a výstupních bodech virtuálních zásobníků plynuzásobníků plynu pro rezervaci měsíční kapacity\| 30\\. června\| xls, xlsx 23-D2 b)-e)\| Výkaz rezervované denní přepravní kapacity na vstupních a výstupních bodech virtuálních zásobníků plynuzásobníků plynu pro rezervaci denní a vnitrodenní kapacity a kapacity v režimu na následující den\| 30\\. června\| xls, xlsx 23-D3\| Výkaz denních hodnot přepravené energie a energie spotřebované na pohon kompresních a předávacích stanicpředávacích stanic\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 23-D4\| Výkaz plánované denní pevné přepravní kapacity a skutečně dosaženého maxima na výstupních bodech do DSO a bodech přímo připojených zákazníkůzákazníků\| 31\\. července\| xls, xlsx 23-D5\| Výkaz rezervované kapacity a množství plynuplynu přepraveného přímo připojeným zákazníkůmzákazníkům\| 30\\. června\| xls, xlsx 23-D6\| Výkaz denní přepravní kapacity na vstupních a výstupních bodech virtuálních zásobníků plynuzásobníků plynu \\- plán\| 31\\. července\| xls, xlsx 23-D7\| Výkaz plánovaných hodnot pro stanovení ceny za přepravený plynplyn\| 5\\. září\| xls, xlsx 23-D8 a), b)\| Výkaz údajů pro výpočet korekčního faktoru - cena za přepravní kapacitu a cena za přepravený plynplyn\| 30\\. června\| xls, xlsx 23-D9\| Výkaz hodnot pro stanovení mimořádné korekce ceny za přepravený plynplyn\| za uplynulý měsíc ke konci následujícího měsíce\| xls, xlsx 23-D10\| Výkaz údajů souvisejících s emisními povolenkami\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 23-L\| Výkaz změn energetických zařízení\| 30\\. dubna\| xls, xlsx, xlsm 7. Držitel licence na uskladňování plynuplynu Držitel licence na činnost číslo 25 zasílá Energetickému regulačnímu úřadu výkazy v termínech a formátech uvedených v následující tabulce v a) elektronické podobě podepsané držitelem licence nebo osobou oprávněnou jednat za držitele licence, nebo b) listinné podobě podepsané držitelem licence nebo osobou oprávněnou jednat za držitele licence a současně v elektronické podobě. Označení výkazu\| Název výkazu\| Termín předložení\| Formát souboru ---\|---\|---\|--- 25-A\| Výkaz aktiv\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 25-HV\| Výkaz hospodářského výsledku\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 25-D1\| Výkaz objemů uskladněného plynuplynu a zasmluvněné skladovací kapacity\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 25-D2\| Výkaz uskutečněných aukcí\| 30\\. dubna\| xls, xlsx 8. Držitel licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie Držitel licence na činnost číslo 31 nebo 32 zasílá Energetickému regulačnímu úřadu výkazy v termínech a formátech uvedených v následující tabulce v a) elektronické podobě podepsané držitelem licence nebo osobou oprávněnou jednat za držitele licence, nebo b) listinné podobě podepsané držitelem licence nebo osobou oprávněnou jednat za držitele licence a současně v elektronické podobě. Výkaz 31, 32-CP držitel licence zasílá pouze v elektronické podobě. Označení výkazu\| Název výkazu\| Termín předložení\| Formát souboru ---\|---\|---\|--- 31,32-AP\| Výkaz aktiv a pasiv\| 30\\. dubna\| fo 31,32-CL\| Výkaz cenové lokality\| 30\\. dubna\| fo 31, 32-CP\| Výkaz cen a technických parametrů\| 31\\. ledna\| fo 32-L\| Výkaz změn energetických zařízení\| 30\\. dubna\| fo Příloha č. 2 k vyhlášce č. 262/2015 Sb. Regulační výkazy pro držitele licence na činnost číslo 12 - distribuce elektřiny 1.\| Výkaz 12-A:\| Výkaz aktiv a změn aktiv, ---\|---\|--- 2.\| Výkaz 12-IA:\| Výkaz souhrnu aktivovaných investičních akcí, 3.\| Výkaz 12-HV-V:\| Výkaz hospodářského výsledku - výnosy, 4.\| Výkaz 12-HV-N:\| Výkaz hospodářského výsledku - náklady, 5.\| Výkaz 12-N:\| Výkaz nákladů, 6.\| Výkaz 12-I a):\| Výkaz investičních výdajů, 7.\| Výkaz 12-I b):\| Výkaz nedokončených investic, 8.\| Výkaz 12-B1:\| Výkaz roční bilance elektřiny, 9.\| Výkaz 12-B1a):\| Výkaz roční bilance elektřiny provozovatele lokální distribuční soustavyprovozovatele lokální distribuční soustavy, 10.\| Výkaz 12-B2a):\| Měsíční hodinová maxima součtu bilančního salda výkonu na rozhraní sítí držitele licence na přenos elektřiny a držitele licence na distribuci elektřiny na hladině 110 kV, 11.\| Výkaz 12-B2b):\| Měsíční hodinová maxima výkonů na rozhraní VVN mezi distribučními soustavamidistribučními soustavami, 12.\| Výkaz 12-B2c):\| Měsíční hodinová maxima výkonů na rozhraní VN mezi distribučními soustavamidistribučními soustavami, 13.\| Výkaz 12-B4:\| Výkaz ročních hodinových diagramů celkových ztrát v sítích držitele licence, 14.\| Výkaz 12-B5:\| Rezervace kapacity u nadřazené distribuční soustavydistribuční soustavy, 15.\| Výkaz 12-T1a):\| Výkaz rezervace kapacity, ročního odběru elektřiny zákazníkůzákazníků a technických jednotek pro účtování složky ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie z napěťové hladiny VVN a VN, 16.\| Výkaz 12-T1a) OPM:\| Výkaz technických jednotek pro účtování složky ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie na napěťové hladině WN a VN, 17.\| Výkaz 12-T1b) i-2:\| Výkaz tarifní statistiky pro odběr zákazníkůzákazníků z napěťové hladiny NN - kategorie maloodběru podnikatelů, 18.\| Výkaz 12-T1b) i-3:\| Výkaz tarifní statistiky pro odběr zákazníkůzákazníků z napěťové hladiny NN - kategorie maloodběru podnikatelů, 19.\| Výkaz 12-T1c) i-2:\| Výkaz tarifní statistiky pro odběr zákazníkůzákazníků z napěťové hladiny NN - kategorie maloodběru obyvatelstva, 20.\| Výkaz 12-T1c) i-3:\| Výkaz tarifní statistiky pro odběr zákazníkůzákazníků z napěťové hladiny NN - kategorie maloodběru obyvatelstva, 21.\| Výkaz 12-L:\| Výkaz změn energetických zařízení. 1MB 334kB 721kB 883kB 550kB 695kB 264kB Výkaz 12-B1: Výkaz roční bilance elektřiny 648kB 471kB 560kB 302kB 435kB 296kB 309kB Výkaz 12-T1b) i-2: Výkaz tarifní statistiky pro odběr zákazníků z napěťové hladiny NN - kategorie maloodběru podnikatelů 2.3MB Výkaz 12-T1b) i-3: Výkaz tarifní statistiky pro odběr zákazníků z napěťové hladiny NN - kategorie maloodběru podnikatelů 2.2MB Výkaz 12-T1c) i-2: Výkaz tarifní statistiky pro odběr zákazníků z napěťové hladiny NN - kategorie maloodběru obyvatelstva 2MB Výkaz 12-T1c) i-3: Výkaz tarifní statistiky pro odběr zákazníků z napěťové hladiny NN - kategorie maloodběru obyvatelstva 1.9MB 440kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 262/2015 Sb. Regulační výkazy pro držitele licence na činnost číslo 13 - přenos elektřiny 1.\| Výkaz 13-A:\| Výkaz aktiv a změn aktiv, ---\|---\|--- 2.\| Výkaz 13-IA:\| Výkaz souhrnu aktivovaných investičních akcí, 3.\| Výkaz 13-HV:\| Výkaz hospodářského výsledku, 4.\| Výkaz 13-N:\| Výkaz nákladů, 5.\| Výkaz 13-I a):\| Výkaz investičních výdajů, 6.\| Výkaz 13-I b):\| Výkaz nedokončených investic, 7.\| Výkaz 13-B1:\| Výkaz roční bilance elektřiny, 8.\| Výkaz 13-B2a):\| Měsíční hodinová maxima bilančních sald výkonů na rozhraní PS/110 kV, 9.\| Výkazy 13-B2b):\| Měsíční hodinová maxima výkonů zákazníkůzákazníků z přenosové soustavypřenosové soustavy, 10.\| Výkaz 13-B3:\| Výkaz ročních hodinových diagramů celkových ztrát v sítích držitele licence a skutečných nákupů elektřiny, 11.\| Výkaz 13-D3:\| Výkaz obchodu se systémovými a podpůrnými službamipodpůrnými službami, 12.\| Výkaz 13-T1 a):\| Výkaz rezervace kapacity, ročního odběru elektřiny zákazníkůzákazníků a technických jednotek pro účtování složky ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie, 13.\| Výkaz 13-L:\| Výkaz změn energetických zařízení. Výkaz 13-A: Výkaz aktiv a změn aktiv 671kB Výkaz 13-IA: Výkaz souhrnu aktivovaných investičních akcí 383kB Výkaz 13-HV: Výkaz hospodářského výsledku 1MB Výkaz 13-N: Výkaz nákladů 461kB Výkaz 13-1 a): Výkaz investičních výdajů 343kB Výkaz 13-1 b): Výkaz nedokončených investic 261kB 13-B1: Výkaz roční bilance elektřiny 488kB 13-B2a): Měsíční hodinová maxima bilančních sald výkonů na rozhraní PS/110 kV 13-B2b): Měsíční hodinová maxima výkonů zákazníků z přenosové soustavy 357kB Výkaz 13-B3: Výkaz ročních hodinových diagramů celkových ztrát v sítích držitele licence a skutečných nákupů elektřiny 252kB 13-D3: Výkaz obchodu se systémovými a podpůrnými službami 763kB Výkaz 13-T1a): Výkaz rezervace kapacity, ročního odběru elektřiny zákazníků a technických jednotek pro účtování složky ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie 288kB Výkaz 13-L: Výkaz změn energetických zařízení 471kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 262/2015 Sb. Regulační výkazy pro držitele licence na činnost číslo 14 - obchod s elektřinou 1.\| Výkaz 14-A:\| Výkaz aktiv a změn aktiv souvisejících s POZE, ---\|---\|--- 2.\| Výkaz 14-HV:\| Výkaz hospodářského výsledku, 3.\| Výkaz 14-N:\| Výkaz nákladů souvisejících s POZE, 4.\| Výkaz 14-FA:\| Výkaz peněžních toků souvisejících s POZE, 5.\| Výkaz 14-D1a):\| Výkaz podporovaných zdrojů energie – technické údaje, 6.\| Výkaz 14-D1b):\| Výkaz podporovaných zdrojů energie – výše vyplacené podpory, 7.\| Výkaz 14-D1a), b) podklady:\| Výkaz podpory obnovitelných zdrojů energie, 8.\| Výkaz 14-D2a):\| Roční hodinový diagram predikce povinného výkupu a výkupu podle § 11 odst. 7 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ze dne d-1 pro jednotlivé druhy podporovaných zdrojů v sítích na vymezeném územívymezeném území držitele licence za rok i-2, 9.\| Výkaz 14-D2b):\| Roční hodinový diagram skutečných hodnot povinného výkupu a výkupu podle § 11 odst. 7 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro jednotlivé druhy podporovaných zdrojů v sítích na vymezeném územívymezeném území držitele licence za rok i-2. Výkaz 14-A: Výkaz aktiv a změn aktiv souvisejících s POZE 275kB Výkaz 14-HV: Výkaz hospodářského výsledku 596kB Výkaz 14-N: Výkaz nákladů souvisejících s POZE 375kB Výkaz 14-FA: Výkaz peněžních toků souvisejících s POZE 405kB Výkaz 14-D1a): Výkaz podporovaných zdrojů energie - technické údaje Výkaz 14-D1b): Výkaz podporovaných zdrojů energie - výše vyplacené podpory 449kB Výkaz 14-D1a), b) podklady: Výkaz podpory obnovitelných zdrojů energie 293kB Výkaz 14-D2a): Roční hodinový diagram predikce povinného výkupu a výkupu podle § 11 odst. 7 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ze dne d-1 pro jednotlivé druhy podporovaných zdrojů v sítích na vymezeném území držitele licence za rok i-2 322kB Výkaz 14-D2b): Roční hodinový diagram skutečných hodnot povinného výkupu a výkupu podle § 11 odst. 7 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro jednotlivé druhy podporovaných zdrojů v sítích na vymezeném území držitele licence za rok i-2 308kB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 262/2015 Sb. Regulační výkazy pro držitele licence na činnost číslo 15 - činnosti operátora trhu 1.\| Výkaz 15-A:\| Výkaz aktiv a změn aktiv, ---\|---\|--- 2.\| Výkaz 15-HV:\| Výkaz hospodářského výsledku, 3.\| Výkaz 15-N a):\| Výkaz nákladů - činnost zúčtování a organizace trhu, 4.\| Výkaz 15-N b):\| Výkaz nákladů - činnost POZE, vydávání záruk původu a REMIT, 5.\| Výkaz 15-D:\| Výkaz rozsahu poskytovaných služeb a technických parametrů, 6.\| Výkaz 15D1a):\| Výkaz podporovaných zdrojů energie - technické údaje, 7.\| Výkaz 15-D1b):\| Výkaz podporovaných zdrojů energie - výše vyplacené podpory, 8.\| Výkaz 15-D1a) podklady:\| Výkaz podpory obnovitelných zdrojů, 9.\| Výkaz 15-D1b) podklady:\| Výkaz druhotných energetických zdrojů, 10.\| Výkaz 15-D1c) podklady:\| Výkaz podpory kombinované výroby elektřiny a tepla, 11.\| Výkaz 15-D-PZ:\| Výkaz podporovaných zdrojů elektřiny, 12.\| Výkaz 15-D-PV:\| Výkaz podpory obnovitelných zdrojů - povinně vykupující, 13.\| Výkaz 15-B-Z:\| Výkaz ztrát v distribučních oblastech. Výkaz 15-A: Výkaz aktiv a změn aktiv 565kB 15-HV: Výkaz hospodářského výsledku 299kB 15-N a): Výkaz nákladů - činnost zúčtováni a organizace trhu 99kB 15-N b): Výkaz nákladů - činnost POZE, vydání záruk původu a REMIT1) 273kB 15-D: Výkaz rozsahu poskytovaných služeb a technických parametrů 412kB Výkaz 15-D1a): Výkaz podporovaných zdrojů energie - technické údaje 345kB Výkaz 15-D1b): Výkaz podporovaných zdrojů energie - výše vyplacené podpory 364kB Výkaz 15-D1a) podklady: Výkaz podpory obnovitelných zdrojů energie 286kB Výkaz 15-D1b) podklady: Výkaz podpory druhotných energetických zdrojů 292kB Výkaz 15-D1c) podklady: Výkaz podpory kombinované výroby elektřiny a tepla 285kB 15-D-PZ: Výkaz podporovaných zdrojů elektřiny 348kB Výkaz 15-D-PV: Výkaz podpory obnovitelných zdrojů - povinně vykupující1) 285kB Výkaz 15-B-Z: Výkaz ztrát v distribučních oblastech 321kB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 262/2015 Sb. Regulační výkazy pro držitele licence na činnost číslo 22 - distribuce plynu 1.\| Výkaz 22-A:\| Výkaz aktiv a změn aktiv, ---\|---\|--- 2.\| Výkaz 22-IA:\| Výkaz souhrnu aktivovaných investičních akcí, 3.\| Výkaz 22-HV - V:\| Výkaz hospodářského výsledku - výnosy, 4.\| Výkaz 22-HV - N:\| Výkaz hospodářského výsledku - náklady, 5.\| Výkaz 22-N:\| Výkaz nákladů, 6.\| Výkaz 22-I a):\| Výkaz investičních výdajů, 7.\| Výkaz 22-I b):\| Výkaz nedokončených investic, 8.\| Výkaz 22-Bs:\| Výkaz distribuce zemního plynuplynu \\- skutečnost, 9.\| Výkaz 22-Bp:\| Výkaz distribuce zemního plynuplynu \\- plán, 10.\| Výkaz 22-BR:\| Výkaz bilančního rozdílu, 11.\| Výkaz 22-DK:\| Výkaz soudobých kapacit, 12.\| Výkaz 22-T1:\| Výkaz tarifní statistiky - skutečnost, 13.\| Výkaz 22-T1d:\| Výkaz tarifní statistiky - zákaznícizákazníci s kalkulací ceny podle logaritmického modelu, 14.\| Výkaz 22-T2:\| Výkaz tarifní statistiky - plán, 15.\| Výkaz 22-T3:\| Výkaz nákupu a prodeje distribučních služeb, 16.\| Výkaz 22-T4:\| Výkaz vstupu do distribuční soustavydistribuční soustavy \\- výrobny, 17.\| Výkaz 22-T5:\| Výkaz vstupu do distribuční soustavydistribuční soustavy a výstupu z distribuční soustavydistribuční soustavy \\- přeshraniční plynovodyplynovody, 18.\| Výkaz 22-TLs:\| Výkaz tarifní statistiky - distribuce do předávacích a odběrných místodběrných míst typu lokální distribuční soustavydistribuční soustavy s individuální cenou - skutečnost, 19.\| Výkaz 22-TLp:\| Výkaz tarifní statistiky - distribuce do předávacích a odběrných místodběrných míst typu lokální distribuční soustavydistribuční soustavy s individuální cenou - plán, 20.\| Výkaz 22-Tjc:\| Výkaz odběrných místodběrných míst s jednosložkovou cenou -skutečnost, 21.\| Výkaz 22-Tmax:\| Výkaz odběrných místodběrných míst s cenou ve výši historicky dosaženého maxima - skutečnost, 22.\| Výkaz 22-T2a:\| Výkaz odběrných místodběrných míst kategorie velkoodběratel a střední odběratel - plán, 23.\| Výkaz 22-T LDS vst:\| Výkaz vstupů do lokální distribuční soustavydistribuční soustavy \\- plán, 24.\| Výkaz 22-T LDS p:\| Výkaz distribuce do odběrných místodběrných míst s roční spotřebou nad 630 MWh - plán, 25.\| Výkaz 22-L:\| Výkaz změn energetických zařízení. Výkaz 22-A: Výkaz aktiv a změn aktiv 387kB Výkaz 22-IA: Výkaz souhrnu aktivovaných investičních akcí 388kB Výkaz 22-HV - V: Výkaz hospodářského výsledku - výnosy 153kB Výkaz 22-HV - N: Výkaz hospodářského výsledku - náklady 748kB Výkaz 22-N: Výkaz nákladů 491kB Výkaz 22-1 a): Výkaz investičních výdajů 739kB Výkaz 22-1 b): Výkaz nedokončených investic 251kB Výkaz 22-Bs: Výkaz distribuce zemního plynu - skutečnost 437kB Výkaz 22-Bp: Výkaz distribuce zemního plynu - plán 521kB 22-BR: Výkaz bilančního rozdílu 259kB Výkaz 22-DK: Výkaz soudobých kapacit 362kB Výkaz 22-T1: Výkaz tarifní statistiky - skutečnost 583kB Výkaz 22-T1d: Výkaz tarifní statistiky - zákazníci s kalkulací ceny podle logaritmického modelu 835kB Výkaz 22-T2: Výkaz tarifní statistiky - plán 516kB Výkaz 22-T3: Výkaz nákupu a prodeje distribučních služeb 505kB Výkaz 22-T4: Výkaz vstupu do distribuční soustavy - výrobny 459kB Výkaz 22-T5: Výkaz vstupu do distribuční soustavy a výstupu z distribuční soustavy - přeshraniční plynovody 486kB Výkaz 22-TLs: Výkaz tarifní statistiky - distribuce do předávacích a odběrných míst typu lokální distribuční soustavy s individuální cenou - skutečnost 376kB Výkaz 22-TLp: Výkaz tarifní statistiky - distribuce do předávacích a odběrných míst typu lokální distribuční soustavy s individuální cenou - plán 394kB Výkaz 22-Tjc: Výkaz odběrných míst s jednosložkovou cenou - skutečnost 320kB Výkaz 22-Tmax: Výkaz odběrných míst s cenou ve výši historicky dosaženého maxima - skutečnost 285kB Výkaz 22-T2a: Výkaz odběrných míst kategorie velkoodběratel a střední odběratel - plán 296kB Výkaz 22-T LDS vst: Výkaz vstupů do lokální distribuční soustavy - plán 422kB Výkaz: 22-T LDS p: Výkaz distribuce do odběrných míst s roční spotřebou nad 630 MWh - plán 395kB Výkaz 22-L: Výkaz změn energetických zařízení 440kB Příloha č. 7 k vyhlášce č. 262/2015 Sb. Regulační výkazy pro držitele licence na činnost číslo 23 - přeprava plynu 1.\| Výkaz 23-A:\| Výkaz aktiv a změn aktiv, ---\|---\|--- 2.\| Výkaz 23-A TR:\| Výkaz tranzitního majetku, 3.\| Výkaz 23-IA:\| Výkaz souhrnu aktivovaných investičních akcí, 4.\| Výkaz 23-HV:\| Výkaz hospodářského výsledku, 5.\| Výkaz 23 -HV HB:\| Výkaz tržeb na hraničních bodech, 6.\| Výkaz23-HV PZP:\| Výkaz tržeb na bodech zásobníků plynuzásobníků plynu, 7.\| Výkaz 23-N:\| Výkaz nákladů, 8.\| Výkaz 23-N AK a, b):\| Výkaz alokací nákladů - alokace tranzitních nákladů a střediska individuální alokace, 9.\| Výkaz 23-1 a):\| Výkaz investičních výdajů, 10.\| Výkaz 23-1 b):\| Výkaz nedokončených investic, 11.\| Výkaz 23-D1 a)-d):\| Výkaz rezervované denní přepravní kapacity na vstupních a výstupních hraničních bodech pro rezervaci dlouhodobé, roční, čtvrtletní a měsíční kapacity, 12.\| Výkaz 23-D1 e)-j):\| Výkaz rezervované denní přepravní kapacity na vstupních a výstupních hraničních bodech pro rezervaci denní a vnitrodenní kapacity, 13.\| Výkaz 23-D2 a):\| Výkaz rezervované denní přepravní kapacity na vstupních a výstupních bodech virtuálních zásobníků plynuzásobníků plynu pro rezervaci měsíční kapacity, 14.\| Výkaz 23-D2 b) - e):\| Výkaz rezervované denní přepravní kapacity na vstupních a výstupních bodech virtuálních zásobníků plynuzásobníků plynu pro rezervaci denní a vnitrodenní kapacity a kapacity v režimu na následující den, 15.\| Výkaz 23-D3:\| Výkaz denních hodnot přepravené energie a energie spotřebované na pohon kompresních a předávacích stanicpředávacích stanic, 16.\| Výkaz 23-D4:\| Výkaz plánované denní pevné přepravní kapacity a skutečně dosaženého maxima na výstupních bodech do DSO a bodech přímo připojených zákazníkůzákazníků, 17.\| Výkaz 23-D5:\| Výkaz rezervované kapacity a množství plynuplynu přepraveného přímo připojeným zákazníkůmzákazníkům, 18.\| Výkaz 23-D6:\| Výkaz denní přepravní kapacity na vstupních a výstupních bodech virtuálních zásobníků plynuzásobníků plynu \\- plán, 19.\| Výkaz 23-D7:\| Výkaz plánovaných hodnot pro stanovení ceny za přepravený plynplyn, 20.\| Výkaz 23-D8 a), b):\| Výkaz údajů pro výpočet korekčního faktoru - cena za přepravní kapacitu a cena za přepravený plynplyn, 21.\| Výkaz 23-D9:\| Výkaz hodnot pro stanovení mimořádné korekce ceny za přepravený plynplyn, 22.\| Výkaz 23 -D10:\| Výkaz údajů souvisejících s emisními povolenkami, 23.\| Výkaz 23-L:\| Výkaz změn energetických zařízení. Výkaz 23-A: Výkaz aktiv a změn aktiv 285kB 655kB 342kB 1.5MB 1.5MB 955kB 634kB 431kB 612kB 237kB 371kB 306kB 556kB 329kB 307kB 375kB 468kB 421kB 570kB 467kB 424kB 393kB 476kB Příloha č. 8 k vyhlášce č. 262/2015 Sb. Regulační výkazy pro držitele licence na činnost číslo 25 - uskladňování plynu 1.\| Výkaz 25-A:\| Výkaz aktiv, ---\|---\|--- 2.\| Výkaz 25-HV:\| Výkaz hospodářského výsledku, 3.\| Výkaz 25-D1:\| Výkaz objemů uskladněného plynuplynu a zasmluvněné skladovací kapacity, 4.\| Výkaz 25-D2:\| Výkaz uskutečněných aukcí. 379kB 730kB 395kB 276kB Příloha č. 9 k vyhlášce č. 262/2015 Sb. Regulační výkazy pro držitele licence na činnost číslo 31 nebo 32 - výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie 1.\| Výkaz 31, 32-AP:\| Výkaz aktiv a pasiv, ---\|---\|--- 2.\| Výkaz 31, 32-CL:\| Výkaz cenové lokality, 3.\| Výkaz 31, 32-CP:\| Výkaz cen a technických parametrů, 4.\| Výkaz 32-L:\| Výkaz změn energetických zařízení. Stanovení množství tepelné energie ve výkazu cenové lokality Množstvím tepelné energie se rozumí 1. celkové množství tepelné energie na výstupu ze zdrojů i na výstupu z rozvodných tepelných zařízenírozvodných tepelných zařízení, které je dodané odběratelům a určené pro vlastní spotřebu, nebo 2. množství tepelné energie stanovené náhradním způsobem, není-li na výrobu tepelné energie udělována licence a osazeno měření tepelné energie. 2.1. Kotle na tuhá nebo kapalná paliva U kotlů na tuhá nebo kapalná paliva se skutečné množství tepelné energie na výstupu z kotle zjišťuje podle výpočtu: \| m x v x η ---\|--- Q =\| ————— \| 100 , kde Q je množství tepelné energie v GJ; m je spotřeba tuhého nebo kapalného paliva v t; v je výhřevnost paliva v GJ/t; η je směrná účinnost kotle v % (účinnost výroby tepelné energie v kotli), kterou v závislosti na výkonu udává u nových zařízení projektant nebo je uvedena v technické dokumentaci kotle, v ostatních případech se dosadí následující hodnoty: Výkon kotle ve zdroji tepelné energie\| Účinnost při použití paliva (%) ---\|--- Koks\| Černé uhlí\| Brikety\| Hnědé uhlí tříděné\| Hnědé uhlí netříděné\| Lehký topný olej\| Těžký topný olej\| Plyn\| Elektric. akumulační\| Elektric. přímotopný do 0,5 MW\| 69\| 68\| 67\| 66\| 62\| 80\| -\| 85\| 96\| 98 0,5-3 MW\| -\| 70\| 69\| 68\| 63\| 83\| -\| 86\| 97\| 99 3,1-6 MW\| -\| 75\| -\| 72\| 65\| 84\| -\| 87\| -\| - 2.2. Kotle na plynplyn U kotlů na plynplyn se skutečné množství tepelné energie na výstupu z kotle zjišťuje z energie plynuplynu fakturovaného dodavatelem v MWh podle výpočtu: \| q x k x η ---\|--- Q =\| ————— \| 27,778 , kde Q je množství tepelné energie v GJ; q je spotřeba plynuplynu v MWh (pozn. 1 GJ = 0,27778 MWh); k je koeficient vyjadřující poměr mezi výhřevností v GJ/m3 a spalným teplem plynuplynu v GJ/ m3 (podle údajů dodavatele plynuplynu); η je směrná účinnost kotle v % (účinnost výroby tepelné energie v kotli), kterou v závislosti na výkonu udává u nových zařízení projektant nebo je uvedena v technické dokumentaci kotle, v ostatních případech se dosadí hodnoty z tabulky v bodě 2.1. 2.3. Elektrokotle Pro elektrokotle se určí množství tepelné energie z jeho spotřeby elektřiny v MWh podle výpočtu: \| η\| ---\|---\|--- Q = ( qEk x\| ———\| ) x 3,6 \| 100\| , kde Q je množství vyrobené tepelné energie v doplňkovém zdroji v GJ; qEk je spotřeba elektřiny elektrokotle v MWh; η je směrná účinnost kotle v % (účinnost výroby tepelné energie v kotli), kterou v závislosti na výkonu udává u nových zařízení projektant nebo je uvedena v technické dokumentaci kotle, v ostatních případech se dosadí hodnoty z tabulky v bodě 2.1. 2.4. Tepelná čerpadla a) V případě, že je zdrojem tepelné energiezdrojem tepelné energie pouze tepelné čerpadlo, skutečné množství tepelné energie na výstupu ze zdroje se zjišťuje z jeho spotřeby elektřiny v MWh podle výpočtu: Q = (qTč x eTč) x 3,6, kde Q je množství tepelné energie v GJ; qTč je spotřeba elektřiny tepelného čerpadla v MWh; eTč je průměrný roční topný faktor tepelného čerpadla, který u nových zařízení udává projektant, resp. výrobcevýrobce tepelného čerpadla, jako střední hodnotu za celoroční provoz tepelného čerpadla, v ostatních případech se dosadí následující hodnoty: Typ tepelného čerpadla\| Typ kompresoru\| Výstupní teplota topné vody ---\|---\|--- 35 °C\| 50 °C\| 60 °C Země/voda\| Pístové\| 3,9\| 2,8\| 1,9 Rotační\| 4,2\| 3,0\| 2,2 Voda/voda\| Pístové\| 4,8\| 3,5\| 2,3 Rotační\| 5,1\| 3,9\| 2,9 Vzduch/voda\| Pístové\| 2,9\| 2,2\| - Rotační\| 3,5\| 2,4\| - Vzduch/vzduch\| Pístové\| 3,0\| 3,0\| 3,0 Rotační\| 3,5\| 3,5\| 3,5 Pozn.: Pro jiné výstupní teploty topné vody z tepelného čerpadla je možné použít lineární interpolaci uvedených hodnot. b) V případě, že je zdrojem tepelné energiezdrojem tepelné energie tepelné čerpadlo s doplňkovým zdrojem, určí se část množství tepelné energie, která je zajišťována doplňkovým zdrojem, ze spotřeby paliva podle bodu 2.1. pro kotle na tuhá nebo kapalná paliva, podle bodu 2.2. pro kotle na plynplyn a podle bodu 2.3. pro elektrokotle (se samostatným měřením elektřiny). c) V případě bivalentního zdroje, kdy není samostatně měřena spotřeba elektřiny pro elektrokotel a samostatně pro tepelné čerpadlo, se skutečné množství tepelné energie na výstupu ze zdroje zjišťuje z jeho spotřeby elektřiny v MWh podle výpočtu: \| qČK x eTč\| ---\|---\|--- Q =\| ———————\| ¿ 3,6 \| 2 - b\| , kde Q je množství tepelné energie v GJ; qČK je spotřeba elektřiny tepelného čerpadla, včetně elektrokotle v MWh; eTč je průměrný roční topný faktor tepelného čerpadla, který u nových zařízení udává projektant, resp. výrobcevýrobce tepelného čerpadla, jako střední hodnotu za celoroční provoz tepelného čerpadla, v ostatních případech se dosadí hodnoty z tabulky v písm. a); b je podíl tepelného čerpadla na celkové dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie bivalentního zdroje, který u nových zařízení udává projektant, resp. výrobcevýrobce tepelného čerpadla, v ostatních případech se dosadí následující hodnoty: Poměr výkonu elektrokotle a tepelného čerpadla\| Kombinovaný provoz vytápění (příprava teplé vody)\| Pouze pro vytápění ---\|---\|--- Vzduch/voda B\| Země/voda B\| Vzduch/voda b\| Země/voda B 2,00\| 0,79\| 0,72\| 0,76\| 0,68 1,00\| 0,94\| 0,90\| 0,93\| 0,89 0,75\| 0,97\| 0,94\| 0,96\| 0,94 0,50\| 0,99\| 0,97\| 0,98\| 0,97 Pozn.: Poměrem výkonu elektrokotle a tepelného čerpadla se rozumí jmenovitý výkon elektrokotle dělený jmenovitým výkonem tepelného čerpadla při venkovní teplotě 0°C. Jmenovitý výkon elektrokotle je navržený projektantem či výrobcemvýrobcem tak, aby pokryl spolu s výkonem tepelného čerpadla tepelné ztráty pro výpočtovou teplotu venkovního vzduchu. 2.5. Solární kolektory V případě, že je zdrojem tepelné energiezdrojem tepelné energie solární kolektor, se skutečné množství tepelné energie na výstupu ze zdroje zjišťuje z plochy apertury (tj. průhledný kryt umožňující průchod záření) a měrné roční dodávky v kWh/m2 podle výpočtu: Q = (qsk) x A x 0,0036, kde Q je množství tepelné energie v GJ; A je plocha apertury instalovaných kolektorů v m2; qsk je měrná roční dodávka tepelné energiedodávka tepelné energie slunečního kolektoru v kWh/m2, kterou u nových zařízení udává projektant jako střední hodnotu za celoroční provoz solárního kolektoru, v ostatních případech se dosadí hodnoty v následující tabulce vycházející z těchto předpokladů: - jižní orientace kolektorů (s odchylkouodchylkou max.l5°), - sklon kolektorů od vodorovné roviny 45° (s odchylkouodchylkou max. 15°), - použití kolektorů k ohřevu teplé vody případně vytápění či ohřevu bazénu, běžný denní provoz, - objem akumulačního zásobníku v rozsahu 50-100 l/m2 kolektoru. Typ kolektoru\| Typ absorpčního povrchu\| Rok výroby\| qsk ---\|---\|---\|--- Plochý\| Neselektivní\| do 1990\| 300 Plochý\| Neselektivní\| po 1990\| 380 Plochý\| Selektivní\| po 1990\| 430 Vakuovaný\| Selektivní\| po 1994\| 530 2.6. Způsoby výpočtů pro zjištění množství tepelné energie se mění pouze při výměně zařízení nebo změně parametrů. 2.7. V případě jiných, zde neuvedených, technologií pro výrobu tepelné energie se množství tepelné energie (teplo nebo chlad) určuje na základě odborného technického výpočtu. 645kB Výkaz 31, 32-CL: Výkaz cenové lokality1) 143kB Výkaz 31, 32-CP: Výkaz cen a technických parametrů1) 490kB 395kB Příloha č. 10 k vyhlášce č. 262/2015 Sb. Jednotné odpisové sazby pro účely regulace a minimální doba odpisování majetku 1. Jednotné odpisové sazby pro vybrané druhy aktiv pro držitele licence na činnost č. 12 - distribuce elektřiny Klasifikace produkce\| Název\| Roční účetní odpisová sazba v % ---\|---\|--- 123012\| Budovy pro obchod a služby\| 2 125111\| Budovy pro průmysl\| 2 125211\| Budovy skladů\| 2 125112\| Budovy výrobní pro energetiku\| 2 214211\| Tunely\| 2,5 221411\| Vedení dálkové VVN venkovní, nadzemní\| 2,5 221412\| Vedení dálkové VN venkovní, nadzemní\| 2,5 221419\| Vedení dálková elektrická nadzemní j. n.\| 2,5 221421\| Vedení dálkové VVN podzemní\| 2,5 221422\| Vedení dálkové VN podzemní\| 2,5 221429\| Vedení dálkové elektrická podzemní j. n.\| 2,5 221441\| Transformovny, rozvodny, měnírny vedeních dálkových\| 2 222411\| Vedení místní VN venkovní, nadzemní\| 2,5 222412\| Vedení místní NN venkovní, nadzemní\| 2,5 222421\| Vedení místní VN podzemní\| 2,5 222422\| Vedení místní NN podzemní\| 2,5 222423\| Sítě kabelové osvětlovací samostatné\| 2,5 222429\| Vedení místní elektrická podzemní\| 2,5 222441\| Transformovny, rozvodny, měnírny vedeních místních\| 2 222479\| Podzemní stavby pro energetiku\| 2,5 242089\| Ostatní inženýrské stavby j. n.\| 3,3 271141\| Transformátory VVN, VVN/VN\| 4 271141\| Distribuční transformátory VN/NN\| 3,3 271210\| Technologie distribučních trafostanic\| 3,3 271232\| Technologie HDO\| 12,5 265163\| Měření a elektroměry\| 6,6 Tyto jednotné odpisové sazby určují minimální dobu životnosti vyjmenovaných skupin majetku. Odpisové sazby ostatních stálých aktiv vycházejí z odpisového plánu držitele licence. 2. Jednotné odpisové sazby pro vybrané druhy aktiv pro držitele licence na činnost č. 22 - distribuce plynuplynu Klasifikace produkce\| Název\| Roční účetní odpisová sazba v % ---\|---\|--- 265163\| Plynoměry a přepočítávače\| 10 265165\| Stanice katodové ochrany\| 12,5 265170\| Regulační stanice - technologie\| 10 125111\| Budovy průmyslové a skladové\| 2 125112\| Budovy výrobní pro energetiku\| 2 221112\| PlynovodyPlynovody\| 2,5 222112\| Sítě místní plynovodní\| 2,5 221129\| Stavby pro dálkovou přepravu a distribuci plynuplynu\| 2 28112\| Turbíny\| 5 281322\| Vzduchová čerpadla\| 5 281325\| Turbokompresory\| 5 222429\| Elektropřípojky podzemní\| 3,3 125111\| Regulační stanice - stavební část\| 3,3 221191\| Oplocení staveb - vedení dálková trubní\| 7 221491\| Oplocení staveb - vedení dálková elektrická\| 7 242091\| Oplocení samostatné\| 7 211219\| Komunikace\| 3,3 Tyto jednotné odpisové sazby určují minimální dobu životnosti vyjmenovaných skupin majetku. Odpisové sazby ostatních stálých aktiv vycházejí z odpisového plánu držitele licence. 3. Jednotné odpisové sazby pro vybrané druhy aktiv pro držitele licence na činnost č. 23 - přeprava plynuplynu Klasifikace produkce\| Název\| Roční účetní odpisová sazba v % ---\|---\|--- 265163\| Plynoměry a přepočítávače\| 10 265165\| Stanice katodové ochrany\| 12,5 265170\| Regulační stanice - technologie\| 10 125111\| Budovy průmyslové a skladové\| 2 125112\| Budovy výrobní pro energetiku\| 2 221112\| PlynovodyPlynovody\| 2,5 221129\| Stavby pro dálkovou přepravu a distribuci plynuplynu\| 2 28112\| Turbíny\| 5 281322\| Vzduchová čerpadla\| 5 281325\| Turbokompresory\| 5 222429\| Elektropřípojky podzemní\| 3,3 125111\| Regulační stanice - stavební část\| 33 221191\| Oplocení staveb - vedení dálková trubní\| 7 221491\| Oplocení staveb - vedení dálková elektrická\| 7 242091\| Oplocení samostatné\| 7 211219\| Komunikace\| 3,3 Tyto jednotné odpisové sazby určují minimální dobu životnosti vyjmenovaných skupin majetku. Odpisové sazby ostatních stálých aktiv vycházejí z odpisového plánu držitele licence. 4. Minimální doba odpisování majetku uvedeného do užívání ode dne 1. ledna 2022 používaného pro výkon činnosti č. 31 nebo 32 - výroba tepelné energie nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie Majetek\| Minimální doba odpisování (roky) ---\|--- Budova výrobní pro energetiku\| 50 Teplovodní, horkovodní nebo parní kotel\| 15 Olejový nebo plynový hořák\| 12 Zásobníkový, protiproudy nebo deskový výměník\| 12 Čerpadlo oběhové\| 7 Čerpadlo tepelné\| 15 Měřicí zařízeníMěřicí zařízení tepelné energie a teplé vody\| 8 Parní nebo spalovací turbína\| 15 Kogenerační jednotka se spalovacím motorem\| 15 Vzduchový kompresor\| 12 Solární systémy pro ohřev či předehřev teplé vody\| 20 Úpravna vody\| 20 Zásobníky, bojlery\| 20 Akumulační nádrž\| 30 Kolektory pro rozvod tepla\| 50 Energetické stavby plechové s výjimkou výrobních budov pro energetiku\| 20 Energetické stavby jiné s výjimkou výrobních budov pro energetiku\| 30 Teplovodní, horkovodní nebo parní rozvod tepelné energierozvod tepelné energie\| 25 Kondenzátní rozvod tepelné energierozvod tepelné energie\| 10 Plynovodní přípojkaPlynovodní přípojka\| 40 Elektropřípojka podzemní\| 30 Oplocení\| 14 Motorová vozidla nákladní (včetně pracovních strojů), pokud dodavatel neprokáže prokazatelným a věrohodným způsobem dobu životnosti nižší\| 12 Dopravníky\| 12 Komíny plechové\| 20 Komíny ostatní\| 50 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií. 5) § 19a odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 261/2015 Sb.	Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 261/2015 Sb. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o antigenním složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování pro rok 2016 Vyhlášeno 9. 10. 2015, částka 105/2015 261 SDĚLENÍ Ministerstva zdravotnictví ze dne 22. září 2015 o antigenním složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování pro rok 2016 Ministerstvo zdravotnictví podle § 80 odst. 1 písm. e) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanoví na základě doporučení Národní imunizační komise antigenní složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování pro rok 2016: 1. Antigenní složení očkovacích látek pro pravidelná očkování 1a) kombinovaná očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu, dětské přenosné obrně (inaktivovaná forma), virové hepatitidě B, nákazám vyvolaným Haemophilus influenzae typ b (DTaPHibVHBIPV): Diphtheriae anatoxinum1 ne méně než 30 mezinárodních jednotek (IU) Tetani anatoxinum1 ne méně než 40 mezinárodních jednotek (IU) Antigeny Bordetelly pertussis: Pertussis anatoxinum1 25 mikrogramů Haemagglutininum filamentosum1 25 mikrogramů Pertactinum1 8 mikrogramů Antigenum tegiminis hepatitidis B2,3 10 mikrogramů Virus poliomyelitis (inaktivovaný) typus 1 (kmen Mahoney)4 40 D jednotek antigenu typus 2 (kmen MEF-1)4 8 D jednotek antigenu typus 3 (kmen Saukett)4 32 D jednotek antigenu Haemophilus influenzae typus b polysaccharidum 10 mikrogramů (polyribosylribitoli phosphas)3 conjugata cum tetani anatoxinum jako nosným proteinem přibližně 25 mikrogramů NEBO 1aa) kombinovaná očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu, dětské přenosné obrně (inaktivovaná forma), virové hepatitidě B, nákazám vyvolaným Haemophilus influenzae typ b ( DTaPHibVHBIPV) Diphtheriae anatoxinum ne méně než 20 mezinárodních jednotek (IU)2 Tetani anatoxinum ne méně než 40 mezinárodních jednotek (IU)2 Antigeny Bordetelly pertussis Pertussis anatoxinum 25 mikrogramů Haemagglutinum filamentosum 25 mikrogramů Virus Poliomyelitidis (inaktivovaný)3 typus 1 (Mahoney) 40 D jednotek antigenu4 typus 2 (MEF-1) 8 D jednotek antigenu4 typus 3 (Saukett) 32 D jednotek antigenu4 Antigenum tegiminis hepatitidy B5 10 mikrogramů Haemophilus influenzae typu b polysaccharidum 12 mikrogramů (Polyribosylribitoli phosphas) conjugata cum tetani anatoxinum 22-36 mikrogramů 1b) očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu (DTaP): Diphtheriae anatoxinum ≥ 30 mezinárodních jednotek Tetani anatoxinum ≥ 40 mezinárodních jednotek Pertussis anatoxinum (PT) 25 mikrogramů Pertussis haemaglutininum filamentosum (FHA) 25 mikrogramů Pertactinum (69kD) 8 mikrogramů NEBO 1ba) Očkovací látka proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli (acelulární) 1 dávka (0,5 ml) obsahuje:\| Minimálně 2 IU(2 Lf) ---\|--- Diphtheriae anatoxinum\| Tetani anatoxinum\| Minimálně 20 IU (5 Lf) Pertusové antigeny\| Pertussis anatoxinum\| 2,5 mikrogramu Haemagglutinum filamentosum\| 5 mikrogramů Pertactinum\| 3 mikrogramy Fimbriae, typi 2 et 3\| 5 mikrogramů Adsorbováno na fosforečnan hlinitý\| 1,5 mg (0,33 mg hliníku) NEBO 1bb) Očkovací látka proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli (acelulární komponenta) se sníženým obsahem antigenů Diphtheriae anatoxinum1 ne méně než 2 mezinárodní jednotky (IU) (2,5 Lf) Tetani anatoxinum1 ne méně než 20 mezinárodních jednotek (IU) (5 Lf) Bordetellae pertussis antigena: Pertussis anatoxinum1 8 mikrogramů Pertussis haemagglutinum filamentosum1 8 mikrogramů Pertussis membranae externae proteinum1 2,5 mikrogramů 1 adsorbováno na hydratovaný hydroxid hlinitý (Al(OH)3) 0,3 miligramů Al3+ a fosforečnan hlinitý (AlPO4) 0,2 miligramů Al3+ 1c) očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu, nákazám vyvolaným Hemofilem influenzae b (DTaPHib): Diphtheriae anatoxinum\| min. 30 mezinárodních jednotek ---\|--- Tetani anatoxinum\| min. 40 mezinárodních jednotek Pertussis anatoxinum (PT)\| 25 mikrogramů Pertussis haemaglutininum filamentosum\| (FHA) 25 mikrogramů Pertactinum (69kD)\| 8 mikrogramů Haemophilus influenzae B\| 10 mikrogramů cum anatoxino tetanico\| 20-40 mikrogramů 1d) očkovací látka proti nákazám vyvolaným Haemophilus influenzae typ b: 1 dávka lyofilizované vakcíny obsahuje: Polysaccharidum Hib purificatum (10 mikrogramů) cum Anatoxino tetanico (přibližně 25 mikrogramů). 1e) očkovací látka proti tetanu: Tetani anatoxinum\| min. 40 mezinárodních jednotek ---\|--- 1f) očkovací látka proti virové hepatitidě B od 16 let a výše: Antigenum tegiminis hepatitidis B\| 20 mikrogramů ---\|--- 1g) očkovací látka proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám: Morbillorum virus attenuatum (Schwarz) min. 103,0 infekční dávka pro buněčnou kulturu50 Parotitidis virus attenuatum (RIT 4385) min. 103,7 infekční dávka pro buněčnou kulturu50 Rubeolae virus attenuatum (Wistar RA 27/3) min. 103,0 infekční dávka pro buněčnou kulturu50 1h) očkovací látka proti dětské přenosné obrně v inaktivované formě: Virus poliomyelitis inactivatum typus 1 (Mahoney)\| 40 antigenních D jednotek* ---\|--- Virus poliomyelitis inactivatum typus 2 (MEF-1)\| 8 antigenních D jednotek* ---\|--- Virus poliomyelitis inactivatum typus 3 (Saukett)\| 32 antigenních D jednotek* ---\|--- * nebo množství ekvivalentních antigenů stanovené pomocí vhodné imunochemické metody. 1ch) očkovací látka proti nákazám vyvolaným Streptococcus pneumoniae v polysacharidové formuli: Polysaccharidum Streptococci pneumoniae typus: 1, 2, 3, 4, 5, 6B, 7F, 8, 9N, 9V, 10A, 11A, 12F, 14, 15B, 17F, 18C, 19A, 19F, 20, 22F, 23F, 33F\| 25 mikrogramů z každého sérotypu ---\|--- 1i) očkovací látka konjugovaná proti pneumokokovým infekcím: Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 1 Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 3 Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 4 Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 5 Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 6A Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 6B Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 7F Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 9V Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 14 Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 18C Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 19A Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 19F Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 23F 1j) očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu, dětské přenosné obrně (inaktivovaná forma): Diphtheriae anatoxinum\| ne méně než 2 mezinárodní jednotky ---\|--- Tetani anatoxinum\| ne méně než 20 mezinárodních jednotek Pertusové antigeny:\| Pertussis anatoxinum\| 8 mikrogramů Pertussis haemagglutinum filamentosum\| 8 mikrogramů Pertaktin\| 2,5 mikrogramů Virus poliomyelitidis inactivatum:\| typus 1 (kmen Mahoney)\| 40 D jednotek antigenu typus 2 (kmen MEF-1)\| 8 D jednotek antigenu typus 3 (kmen Saukett)\| 32 D jednotek antigenu NEBO 1ja) očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu, dětské přenosné obrně (inaktivovaná forma): Difterický toxoid\| více nebo rovno 2 mezinárodní jednotky (2 Lf) ---\|--- Tetanický toxoid\| více nebo rovno 20 mezinárodních jednotek (5 Lf) Pertusové antigeny:\| \| Pertusový toxoid\| 2,5 mikrogramu \| Filamentózní hemaglutinin\| 5 mikrogramů \| Fimbrie typu 2+3\| 5 mikrogramů \| Pertaktin\| 3 mikrogramy Virus poliomyelitis typu 1 (inaktivovaný)\| 40 antigenních D jednotek Virus poliomyelitis typu 2 (inaktivovaný)\| 8 antigenních D jednotek Virus poliomyelitis typu 3 (inaktivovaný)\| 32 antigenních D jednotek 1l) očkovací látka proti tuberkulóze: Mycobacterium bovis attenautum (BCG) stratus Danisuc 1331 ≥ 2,0 x 106 ≤ 8,0 x 106 CFU (živých zárodků)\| 0,75 mg ---\|--- 1m) očkovací látka proti virové hepatitidě B pro osoby zařazené do dialyzačního programu: Antigenum tegiminis hepatitidis B biosyntheticum 20 mikrogramů; adjuvans AS04C obsahující 3-O-deacyl-4-monofosforyl-lipid A (MPL) 50 mikrogramů v 1 dávce 2. Antigenní složení očkovacích látek pro zvláštní očkování 2a) očkovací látka proti virové hepatitidě B ve formuli pro dospělé: Antigenum tegiminis hepatitidis B\| 20 mikrogramů ---\|--- 2b) očkovací látka proti vzteklině: Virus rabiei inactivatum (kmen Wistar rabies PM/WI 38 1503-3M více nebo rovno 2,5 mezinárodních jednotek v 1 dávce (0,5 ml) 2c) očkovací látka proti virové hepatitidě A ve formuli pro dospělé: Hepatitis A virus inactivatum 3. Antigenní složení očkovacích látek pro mimořádná očkování 3a) očkovací látka proti virové hepatitidě A ve formuli pro dospělé: Hepatitis A virus inactivatum 3b) očkovací látka proti virové hepatitidě A ve formuli pro děti: Virus hepatitis A inactivatum V roce 2016 s ohledem na plánovanou novelizaci vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů, nelze vyloučit případnou úpravu antigenního složení očkovacích látek pro pravidelná očkování publikováním nového antigenního složení těchto očkovacích látek ve Sbírce zákonů. Ministr: v z. JUDr. Policar v. r. náměstek pro legislativu a právo
Vyhláška č. 260/2015 Sb.	Vyhláška č. 260/2015 Sb. Vyhláška o vydání zlaté mince „Mariánský most v Ústí nad Labem“ po 5 000 Kč Vyhlášeno 9. 10. 2015, datum účinnosti 13. 10. 2015, částka 105/2015 * § 1 - (1) Dnem 13. října 2015 se v rámci cyklu „Mosty“ vydává zlatá mince „Mariánský most v Ústí nad Labem“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). * § 2 - (1) Na lícní straně mince je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, vlevo od něj je moravská orlice a vpravo od něj je slezská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je část mostní konstrukce Mariánského mostu a * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 13. října 2015. k vyhlášce č. 260/2015 Sb. Aktuální znění od 13. 10. 2015 260 VYHLÁŠKA ze dne 25. září 2015 o vydání zlaté mince „Mariánský most v Ústí nad Labem“ po 5 000 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dnem 13. října 2015 se v rámci cyklu „Mosty“ vydává zlatá mince „Mariánský most v Ústí nad Labem“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). (2) Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Mince v běžném i ve zvláštním provedení se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 15,55 g, její průměr 28 mm a síla 2 mm. Při ražbě mince v běžném provedení i ve zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. § 2 (1) Na lícní straně mince je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, vlevo od něj je moravská orlice a vpravo od něj je slezská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je část mostní konstrukce Mariánského mostu a při levém okraji mince je část Mariánské skály. Pod moravskou orlicí je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5000 Kč“, které částečně zasahuje do ztvárnění Mariánské skály. Při horním okraji mince je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Pod zobrazením mostní konstrukce je název cyklu „MOSTY“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je při spodním okraji mince. (2) Na rubové straně mince je zobrazení části mostní konstrukce, které navazuje na zobrazení na lícní straně mince. Po obvodu mince je v neuzavřeném opisu text „MARIÁNSKÝ MOST V ÚSTÍ NAD LABEM“. Vlevo od slova „ÚSTÍ“ je ročník ražby „2015“. Nad písmenem „N“ ze slova „NAD“ je iniciála autoraautora Vojtěcha Dostála, která je tvořena obráceným písmenem D. (3) Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 13. října 2015. Guvernér: v z. prof. PhDr. Ing. Tomšík, Ph.D., v. r. viceguvernér Příloha k vyhlášce č. 260/2015 Sb. Vyobrazení zlaté mince „Mariánský most v Ústí nad Labem“ po 5 000 Kč (lícní a rubová strana) 86kB 67kB
Sdělení Ministerstva vnitra č. 259/2015 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 259/2015 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 9. 10. 2015, částka 104/2015 259 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 29. září 2015 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 16. ledna 2016 nové volby do zastupitelstva obce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Jivina\| Beroun\| Středočeský Ministr: Chovanec v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 258/2015 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 258/2015 Sb. Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 02/2015, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2015 Vyhlášeno 9. 10. 2015, částka 104/2015 258 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 29. září 2015 o vydání výměru MF č. 02/2015, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2015 Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 27. srpna 2015 vydalo výměr MF č. 02/2015, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2015. Výměr je publikován v Cenovém věstníku částka 8/2015 ze dne 27. srpna 2015 a nabyl účinnosti dne 1. září 2015. Ministr: Ing. Babiš v. r.
Vyhláška č. 257/2015 Sb.	Vyhláška č. 257/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 103/2010 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o právu na informace o životním prostředí Vyhlášeno 9. 10. 2015, datum účinnosti 9. 10. 2015, částka 104/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 103/2010 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o právu na informace o životním prostředí, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 9. 10. 2015 257 VYHLÁŠKA ze dne 29. září 2015, kterou se mění vyhláška č. 103/2010 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o právu na informace o životním prostředí Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 15a písm. a), b), d) až f) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 380/2009 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 103/2010 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o právu na informace o životním prostředí, se mění takto: 1. V příloze č. 1 části I bodech 7 a 9 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 2. V příloze č. 1 části I se na konci textu bodu 8 doplňují slova „podle právních předpisů8) transponujících definice uvedené v předpisu práva Evropské unie9), kterým se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky“. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění vyhlášky č. 49/2014 Sb., vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod.“. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Mgr. Brabec v. r.
Vyhláška č. 256/2015 Sb.	Vyhláška č. 256/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 10. 2015, datum účinnosti 1. 11. 2015, částka 104/2015 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 11. 2015 256 VYHLÁŠKA ze dne 30. září 2015, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 62 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 230/2014 Sb.: Čl. I Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 152/2003 Sb., vyhlášky č. 298/2006 Sb., vyhlášky č. 156/2008 Sb. a vyhlášky č. 284/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 1 úvodní části ustanovení se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech (přepracované znění). Směrnice Komise 2012/36/EU ze dne 19. listopadu 2012, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech. Směrnice Komise 2014/85/EU ze dne 1. července 2014, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.“. 2. V § 14 odst. 1 písmeno b) zní: „b) znalost ovládání a údržby vozidla, bezpečnosti při manipulaci s nákladem, hospodárného řízení z hlediska spotřeby pohonných hmot, provozních nákladů a šetrnosti k životnímu prostředí, technických vlastností vozidel a jejich konstrukčních celků, zejména řízení, pneumatik, brzd, světel, a fyzikálních vlastností vozidel, zejména rychlosti, tření, dynamiky a energie,“. 3. V § 14 odst. 1 písm. c) se za slovo „gestikulaci“ vkládají slova „, jednotnost a důslednost hodnocení“. 4. V § 15 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Žadatel o získání průkazu zkušebního komisaře musí prokázat vysokou úroveň znalostí a dovedností při řízení motorových vozidel těch skupin, pro které je oprávněn provádět zkoušky žadatelů o řidičská oprávnění.“. 5. V § 17 odst. 4 se na konci textu písmene e) doplňují slova „, způsob bezpečného řízení vozidla v tunelech“. 6. V § 17 odst. 6 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, a základní znalost poskytování první pomoci“. 7. V § 17 odst. 6 písmeno j) zní: „j) základy konstrukce a funkce spalovacího motoru, palivového systému, elektrického systému, zapalovacího systému a převodového ústrojí, funkce provozních kapalin, zásady jejich kontroly, doplňování a výměny, zásady mazání jednotlivých částí vozidla a jejich kontroly a údržby v rámci ochrany před mrazem (pouze u skupin vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E),“. 8. V § 17 odst. 6 písm. k) se za slovo „zásady“ vkládá slovo „konstrukce,“. 9. V § 17 odst. 6 písmeno l) zní: „l) typy brzdných systémů, jejich funkce, hlavní části, zapojení, užívání a denní údržba brzdných systémů a regulátorů rychlosti, používání brzd s protiblokovacím systémem,“. 10. V § 17 odst. 6 písm. m) se slova „hlavních částí včetně jejich zapojení, užívání a denní údržby“ nahrazují slovy „funkce, hlavní části, zapojení, užívání a denní údržba“. 11. V § 17 odst. 6 písm. o) se slovo „řádných“ nahrazuje slovy „nezbytných běžných“. 12. V § 17 odst. 6 písm. p) se za slovo „nakládce“ vkládá slovo „, přepravě“. 13. V § 19 odst. 1 písm. a) se na konec úvodní části ustanovení za slovo „vozidel“ doplňují slova „s výjimkou skupin vozidel AM, A1, A2 a A“. 14. V § 19 odst. 1 písm. a) bodě 1 se za slovo „sedadlo“ vkládají slova „a opěrku hlavy“. 15. V § 19 odst. 1 písmeno b) zní: „b) před zahájením jízdy u skupiny vozidel AM, A1, A2 a A prověřit stav pneumatik, brzd, řízení, vnějšího osvětlení vozidla, směrových světel, spínače výstražných světel, je-li k dispozici, výstražného zvukového zařízení, převodu hnací síly, například sekundárního řetězu, hnacího řemenu nebo hřídele, hladiny oleje v motoru a hladiny brzdové kapaliny, upravit si ochrannou výstroj, včetně rukavic, bot a oblečení, řádně upevnit na hlavě ochrannou přilbu a provést následující zvláštní jízdní úkony vyobrazené v příloze č. 7 k této vyhlášce, kterými žadatel prokazuje dostatečnou připravenost a schopnost samostatného ovládání motocyklu bez přítomnosti druhé osoby na sedadle spolujezdce: 1. sejmout motocykl ze středového stojanu, vést jej bez použití motoru vpřed a vzad se zatočením doleva a doprava, se zaparkováním do omezeného prostoru a postavit motocykl na středový stojan; v případě, že je motocykl vyroben pouze s podpěrným stojanem, použije se podpěrný stojan, 2. provést jízdu při nízké rychlosti zahrnující následování zkušebního komisaře rychlostí chůze v přímém směru, bezpečné otočení o 180° projetím zatáčky tvaru „U“, slalom, jízdu po dráze ve tvaru „8“, opakované rozjetí s jednou nohou na stupačce přesunutím druhé nohy na stupačku a zastavení s následnou oporou jednou nebo oběma nohama pro udržení stability motocyklu, 3. provést jízdu ve vyšších rychlostech zahrnující slalom v rychlosti nejméně 40 km.h-1 a vyhýbání se překážce při rychlosti nejméně 50 km.h-1 (u skupiny vozidel AM při rychlosti 45 km.h-1), 4. provést brzdění na přesnost ve stanoveném úseku z rychlosti nejméně 50 km.h-1, nouzové brzdění na stanovenou vzdálenost z rychlosti nejméně 50 km.h-1 (u skupiny vozidel AM z rychlosti 45 km.h-1).“. 16. V § 19 odst. 2 písm. a) bod 1 zní: „1. schopnost ovládání motorového vozidla v podmínkách provozu na pozemních komunikacích, zejména zachování správného směru jízdy, řízení s ohledem na snížení spotřeby paliva a emisí, zrychlení vozidla až na vhodnou rychlost a udržování této rychlosti i během řazení jednotlivých rychlostních stupňů, jízda v zatáčkách, vjetí do křižovatky a její bezpečné projetí, přizpůsobení rychlosti vozidla při odbočování vlevo a vpravo, jízda na pozemních komunikacích v přímém směru, míjení protijedoucích vozidel, včetně úseků s omezeným prostorem, přizpůsobení rychlosti vozidla podmínkám provozu na pozemních komunikacích, zařazení se do jiného jízdního pruhu, dodržování správné vzdálenosti mezi vozidly v jednotlivých jízdních pruzích, předjíždění jiných vozidel, je-li to možné, jízda kolem překážek, například zaparkovaných vozidel, dodržování bezpečného bočního odstupu, popřípadě předjíždění jinými vozidly, odbočení na křižovatce vlevo i vpravo, odbočení mimo pozemní komunikaci, rozjezd po zaparkování, po zastavení v provozu a po výjezdu z vozovky,“. 17. V § 19 odst. 2 písm. a) bodě 2 se za slova „přejezd do pruhu s pomaleji jedoucími vozidly“ vkládají slova „průjezd dálničním uzlem a tunelem,“. 18. V § 19 odst. 2 písm. a) se na konci bodu 2 čárka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se bod 3, který zní: „3. provedení nezbytných bezpečnostních opatření při opouštění vozidla,“. 19. V § 19 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 20. V § 19 odst. 2 písm. c) se slovo „nepřevyšující“ nahrazuje slovem „převyšující“. 21. V § 19 odstavec 4 zní: „(4) Hodnocení zkoušky z praktické jízdy zahrnuje a) bezpečný, předvídavý, ohleduplný, přizpůsobivý a rozhodný způsob jízdy, b) dodržování povinností řidiče v provozu na pozemních komunikacích, přizpůsobení jízdy stavu a povaze vozovky, aktuálním povětrnostním vlivům a jiným podmínkám provozu na pozemních komunikacích, c) respektování ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích, správné a včasné reakce na jejich chování, se zvýšenou opatrností vůči dětem, chodcům, cyklistům, osobám s omezenou schopností pohybu a orientace a jiným zranitelným účastníkům provozu na pozemních komunikacích, d) schopnost ovládání vozidla z hlediska správného nastavení a používání bezpečnostních pásů, zpětných zrcátek, opěrek hlavy, sedadel, správné používání světel, schopnost ovládání výstražných směrových světel, stěračů, ventilátoru topení, klimatizace a ostatního vybavení vozidla, e) správné používání ovládacích prvků s ohledem na způsob a kvalitu jízdy, ovládání spojky, převodovky, akcelerátoru, řízení, brzdového systému včetně pomocných brzdových systémů, je-li jimi vozidlo vybaveno, používání jiných postupů zpomalování jízdy než brzdění a využívání parkovací brzdy k bezpečnému rozjezdu do svahu, f) schopnost ovládání vozidla za různých podmínek a při různých rychlostech, s ohledem na druh, vlastnosti, hmotnost a rozměry vozidla nebo jízdní soupravy; u skupin vozidel B+E, C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E se posuzuje schopnost ovládání vozidla s ohledem na hmotnost a druh nákladu, u skupin vozidel D1, D1+E, D, D+E schopnost zajistit pohodlí cestujících při jízdě, bez náhlého zvýšení rychlosti, s plynulým řízením a plynulým řazením rychlostních stupňů, a bez prudkého brzdění, g) u skupin vozidel B, B+E, C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E schopnost řídit hospodárně a šetrně k životnímu prostředí s přihlédnutím k otáčkám motoru za minutu, k přeřazování rychlostních stupňů, k brzdění a zrychlování, h) včasné zpomalování, brzdění a zastavování podle okolností, předvídavost, u skupin vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E schopnost používání různých brzdových systémů, i) pozorovací schopnosti, panoramatické vidění, správné a včasné používání zpětných zrcátek, vidění na dlouhé, střední a krátké vzdálenosti v souvislosti se schopností včasné a správné reakce, j) dodržování přednosti v jízdě na křižovatkách a dálničních uzlech, dávání přednosti v jízdě za jiných okolností, například při změně směru, přejíždění mezi jízdními pruhy, zvláštních jízdních úkonech, k) schopnost vyhodnocovat světelnou signalizaci, dopravní značky a ostatní značení, dodržování správného chování na světelné signalizaci, dodržování pokynů osob řídících dopravní provoz, správné chování podle dopravních značek, například zákazových nebo příkazových, přiměřené jednání podle vodorovného značení na vozovce, l) schopnost udržování odstupu, dodržování bezpečné vzdálenosti před vozidlem, bezpečný boční odstup po stranách vozidla, dostatečná a bezpečná vzdálenost od ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích, m) schopnost udržování směru jízdy a správného umístění na pozemní komunikaci při řazení do jízdních pruhů, na kruhových objezdech, v zatáčkách, přiměřeně podle druhu a vlastností vozidla nebo jízdní soupravy a schopnost předvídání změny zařazení, n) schopnost dodržovat a nepřekračovat nejvyšší dovolenou rychlost při nepřekročení nejvyšší povolené rychlosti, nejet nepřiměřeně nízkou rychlostí při optimálních podmínkách dovolujících rychlost vyšší, přizpůsobit rychlost povětrnostním podmínkám a podmínkám provozu na pozemních komunikacích, zvolit takovou rychlost, aby byl schopen bezpečně zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled, o) schopnost dávat znamení podle potřeby správně a včas, zejména o změně směru jízdy, přiměřeně reagovat na všechna znamení dávaná ostatními účastníky provozu na pozemních komunikacích včetně světelných výstražných znamení.“. 22. V § 19 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Záznam o zkoušce z praktické jízdy obsahuje tyto náležitosti: a) jméno, příjmení a datum narození žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění, b) skupiny vozidel, pro které se zkouška z praktické jízdy provádí, c) registrační značka výcvikového vozidla nebo výcvikových vozidel spojených do jízdní soupravy, d) údaj o datu a době trvání zkoušky z praktické jízdy, e) údaje o znalostech, dovednostech a chování prověřovaných v rámci zkoušky z praktické jízdy a jejich zhodnocení, f) jméno, příjmení a číslo zkušebního komisaře, g) podpis a otisk razítka zkušebního komisaře, h) podpis žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění, i) podpis učitele autoškoly pouze v případě, že žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění odmítne záznam o zkoušce z praktické jízdy podepsat, a j) lhůta pro skartaci dokumentu v souladu s právním předpisem upravujícím výkon spisové služby.“. 23. Za přílohu č. 6 se doplňuje příloha č. 7, která zní: „Příloha č. 7 k vyhlášce č. 167/2002 Sb. Zvláštní jízdní úkony pro první část zkoušky z praktické jízdy motocyklů zařazených do skupiny vozidel AM, A1, A2 a A K § 19 odst. 1 písm. b) bodu 1. 1.1 Sejmutí motocyklu ze středového stojanu a jeho vedení vpřed bez použití motoru se zatočením doleva, následně vzad se zaparkováním do omezeného prostoru a postavení motocyklu na středový stojan. Sejmutí motocyklu ze středového stojanu a jeho vyvedení z omezeného prostoru vpravo. V případě, že je motocykl vyroben pouze s podpěrným stojanem, použije se podpěrný stojan. 1.4MB K § 19 odst. 1 písm. b) bodu 2. 2.1 provedení jízdy při nízké rychlosti - následování komisaře rychlostí chůze cca 4 km.h-1 v přímém směru (délka dráhy cca 12 m) 3.2MB 2.2 Bezpečné otočení o 180° projetím zatáčky tvaru „U“ rychlostí chůze cca 4 km.h-1 815kB 2.3 Slalom při rychlosti chůze cca 4 km.h-1 1.2MB 2.4 Jízda po dráze ve tvaru „8“ při rychlosti chůze cca 4 km.h-1 1.4MB 2.5 Opakované rozjetí se s jednou nohou na stupačce a přesunutím druhé nohy na stupačku a zastavení s následnou oporou jednou nebo oběma nohama pro udržení stability motocyklu 732kB 2.6 Dráha pro úkony v pomalé rychlosti 3.9MB K § 19 odst. 1 písm. b) bodu 3. 3.1 Provedení jízdy ve vyšších rychlostech, slalom v rychlosti 40 km.h-1 1015kB 3.2 Vyhýbání se překážce při počáteční rychlosti nejméně 50 km.h-1 (u skupiny AM při rychlosti 45 km.h-1) 1.2MB K § 19 odst. 1 písm. b) bodu 4. 4.1 Brzdění na přesnost ve stanoveném úseku z rychlosti nejméně 50 km.h-1 (u skupiny AM z rychlosti 45 km.h-1) 685kB 4.2 Nouzové brzdění na stanovenou vzdálenost z rychlosti nejméně 50 km.h-1 (u skupiny AM z rychlosti 45 km.h-1) 846kB 4.3 Dráha pro úkony při vyšší rychlosti 2.1MB Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2015. Ministr: Ing. Ťok v. r.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 255/2015 Sb.	Sdělení Českého statistického úřadu č. 255/2015 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG) Vyhlášeno 6. 10. 2015, částka 103/2015 255 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 23. září 2015 o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG) Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. ledna 2016 aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů IR-DRG (dále jen „klasifikace IR-DRG“), zavedené sdělením Českého statistického úřadu č. 427/2005 Sb. ze dne 13. října 2005, ve znění pozdějších předpisů. Klasifikace IR-DRG (International Refined Diagnosis Related Groups – Mezinárodní zpřesněné skupiny vztažené k diagnóze) umožňuje klasifikovat pacienty v akutní nemocniční péči na základě jejich klinické podobnosti a srovnatelnosti nákladů na jejich nemocniční pobyt. Pro klasifikaci IR-DRG se pro rok 2016 vydává definiční manuál, verze 013 (formát pdf), program pro automatizované zařazování případů do DRG podle této klasifikace (tzv. grouper), česká verze 013 a závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace IR-DRG, verze 013. Pro klasifikaci IR-DRG pacientů v akutní nemocniční péči během roku 2015 je v platnosti definiční manuál, verze 012.2015 (formát pdf), program pro automatizované zařazování případů do DRG podle této klasifikace (tzv. grouper), česká verze 012.2015 a závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace IR-DRG, verze 012.2015. Za vydání a distribuci výše uvedených materiálů odpovídá Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2. Definiční manuál a grouper pro klasifikaci IR-DRG lze obdržet v elektronické podobě postupem uvedeným na webových stránkách www.mzcr.cz. Závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace IR-DRG jsou rovněž zveřejněné na těchto webových stránkách. Předsedkyně: v z. Ing. Rojíček, Ph.D., v. r. místopředseda
Vyhláška č. 254/2015 Sb.	Vyhláška č. 254/2015 Sb. Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu Vyhlášeno 6. 10. 2015, datum účinnosti 6. 10. 2015, částka 103/2015 * § 1 - (1) Tato vyhláška upravuje výši paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce. * § 2 - (1) Při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Aktuální znění od 6. 10. 2015 254 VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2015 o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 374a písm. d) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 218/2011 Sb. a zákona č. 139/2015 Sb., a podle § 131 písm. b) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 139/2015 Sb.: § 1 (1) Tato vyhláška upravuje výši paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce. (2) Pro určení hodnoty sporu se použijí obdobně ustanovení o tarifní hodnotě podle advokátního tarifu1). (3) Pro účely vyhlášky se úkonem rozumí zejména: a) písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění, b) příprava účasti na jednání, c) účast na jednání před soudem, a to každé započaté dvě hodiny, d) jednání s protistranou, a to každé dvě započaté hodiny, e) návrh na předběžné opatření, odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim, f) odvolání, návrh na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost, g) návrh na zajištění důkazu nebo dědictví, h) návrh na opravu odůvodnění rozhodnutí, na odstranění následků zmeškání lhůty a na změnu rozhodnutí odsuzujícího k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách, i) účast při přípravě jednání. § 2 (1) Při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně 100 Kč za každý úkon. (2) Ve věcech výkonu rozhodnutí a exekučního řízení, je-li vymáháno peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, činí výše paušální náhrady za podání návrhu na zahájení řízení 100 Kč. (3) V případech neuvedených v odstavcích 1 a 2 činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a pro účely § 89a exekučního řádu 300 Kč za každý úkon. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r. 1) Vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 253/2015 Sb.	Vyhláška č. 253/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 6. 10. 2015, datum účinnosti 21. 10. 2015, částka 103/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 242/1996 Sb., vyhlášky č. 174/2000 Sb., vyhlášky č. 133/2003 Sb., vyhlášky č. 57/2013 Sb. a vyhlášky č. 7/2015 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 21. 10. 2015 253 VYHLÁŠKA ze dne 24. září 2015, kterou se mění vyhláška č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 42 odst. 3 zákona: Čl. I Vyhláška č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 242/1996 Sb., vyhlášky č. 174/2000 Sb., vyhlášky č. 133/2003 Sb., vyhlášky č. 57/2013 Sb. a vyhlášky č. 7/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 55 se odstavec 5 zrušuje. 2. V § 57 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Jízdní řády jsou neprodleně po jejich postoupení do Celostátního informačního systému o jízdních řádech zveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to v podobě, ve které byly do Celostátního informačního systému o jízdních řádech postoupeny drážním správním úřadem.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: Ing. Ťok v. r.
Vyhláška č. 252/2015 Sb.	Vyhláška č. 252/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 2. 10. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 102/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění vyhlášky č. 474/2003 Sb., vyhlášky č. 546/2004 Sb., vyhlášky č. 399/ * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 252 VYHLÁŠKA ze dne 16. září 2015, kterou se mění vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 304/2008 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění vyhlášky č. 474/2003 Sb., vyhlášky č. 546/2004 Sb., vyhlášky č. 399/2005 Sb., vyhlášky č. 351/2007 Sb., vyhlášky č. 411/2009 Sb., vyhlášky č. 421/2010 Sb. a vyhlášky č. 469/2013 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.“. 2. Poznámka pod čarou č. 1a zní: „1a) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 2 odst. 2 se slova „ustanovení § 38a“ nahrazují slovy „§ 22 odst. 6 zákona“. 4. V § 3 odst. 1 se slova „může zahrnovat přehled o peněžních tocích a“ zrušují. 5. V § 3 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Informace v příloze se uvádějí v tomtéž pořadí, v jakém jsou uspořádány položky v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.“. 6. V § 3 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 7. V § 4 odst. 3 písm. b) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 8. Poznámky pod čarou č. 4 až 6, včetně odkazů na poznámky pod čarou, se zrušují. 9. V § 5 odst. 1, § 10 odst. 1 a 15, § 12 odst. 1, § 20 odst. 3 písm. a), § 25 odst. 1 písm. b), § 33 odst. 6, příloze č. 1 v položce aktiv C. a v příloze č. 3 se slova „Finanční umístění (investice)“ nahrazují slovem „Investice“. 10. V § 5 odst. 1 a 3, § 10 odst. 3, 9 a 14, § 19 odst. 11, § 20 odst. 3 písm. a), nadpisu nad § 25, § 25 odst. 1 písm. a), § 29 odst. 4 a 7, § 33 odst. 6, příloze č. 1 v položkách aktiv C.II., C.III.3. a D. a v příloze č. 3 se slova „Finanční umístění“ nahrazují slovem „Investice“. 11. V § 8 odst. 9, § 8a odst. 4, § 10 odst. 12 a příloze č. 2 v položce II.9. se slova „finanční umístění (investice)“ nahrazují slovem „investice“. 12. V § 8 odst. 9, § 10 odst. 1 a 12, § 19 odst. 9, § 22 odst. 1 písm. c), § 26 odst. 2 a 3, § 29 odst. 5 a 8 písm. b) a c) a příloze č. 1 v položce aktiv C.III.7. se slova „finanční umístění“ nahrazují slovem „investice“. 13. V § 8 odst. 10, § 8a odst. 3, § 19 odst. 9 úvodní části ustanovení a písm. a) až c), § 19 odst. 10 úvodní část ustanovení a písm. a) a b), § 19 odst. 11, § 22 odst. 1 písm. j), § 27 odst. 1, § 29 odst. 2, 5, 6 a 7 se slova „finančního umístění“ nahrazují slovem „investic“. 14. V § 8 odst. 10, § 29 odst. 2 a příloze č. 2 se slova „finančního umístění (investic)“ nahrazují slovem „investic“. 15. V § 9 odst. 2 se slova „zřizovací výdaje,“ a slova „podpoložce a) se uvádí zřizovací výdaje a v“ zrušují. 16. V § 10 odst. 1 se slova „jiná finanční umístění“ nahrazují slovy „jiné investice“. 17. V § 10 odst. 6 se slova „Jiná finanční umístění“ nahrazují slovy „Jiné investice“. 18. Poznámky pod čarou č. 19, 23, 24, 27, 28 a 29 se zrušují, včetně odkazů na poznámky pod čarou. 19. Poznámka pod čarou č. 29a zní: „29a) § 2758 odst. 1 občanského zákoníku.“. 20. Poznámka pod čarou č. 35 se zrušuje, včetně odkazu na poznámku pod čarou. 21. V § 14 odst. 5 se slova „nebo zdroje z bezúplatných plnění“ nahrazují slovy „do vlastních zdrojů“. 22. V § 16 odstavec 1 zní: „(1) Souhrnná položka „C. Technické rezervy“ obsahuje rezervy v položkách „C.1. Rezerva na nezasloužené pojistné“, „C.2. Rezerva na životní pojištění“, „C.3. Rezerva na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí“, „C.4. Rezerva na bonusy a slevy“ a „C.6. Ostatní technické rezervy“.“. 23. V § 16 odst. 2 se slova „, C.7.a), C.8.a)“ zrušují a slova „podíl zajišťovatelů“ se nahrazují slovy „hodnotu zajištění“. 24. V § 16 odst. 3 se slova „, C.7.b), C.8.b)“ zrušují a slova „podíl zajišťovatelů podle zajišťovací smlouvy,36a) o který se vždy snižuje hrubá výše technických rezerv“ se nahrazují slovy „hodnotu zajištění, která zahrnuje skutečné nebo odhadnuté částky, o které se v souladu se smluvními podmínkami zajištění snižuje hrubá výše technických rezerv. Pokud jde o rezervu na nezasloužené pojistné, hodnota zajištění se vypočítává podle metod uvedených v článku 1 přílohy č. 4 a podle podmínek zajišťovací smlouvy“. Poznámka pod čarou č. 36a se zrušuje, včetně odkazu na poznámku pod čarou. 25. V § 16 odstavce 4 až 9 znějí: „(4) Položka „C.1. Rezerva na nezasloužené pojistné“ zahrnuje částku představující podíl předepsaného hrubého pojistného, které má být přiřazeno k následujícímu účetnímu období či k pozdějším účetním obdobím. Pokud zahrnuje položka C.1. rovněž hodnotu rezervy na rizika hrozící ztráty z pojištění, zní název položky „Rezerva na nezasloužené pojistné a hrozící ztráty z pojištění“. Pokud je výše hrozících ztrát významná, uvede se jejich hodnota samostatně v příloze v účetní závěrce. Ustanovení platí obdobně v případě nezaslouženého pojistného. (5) Položka „C.2. Rezerva na životní pojištění“ obsahuje hodnotu závazků pojišťovny včetně již vyhlášených bonusů, stanovenou pojistně matematickým odhadem po odečtení pojistně matematické hodnoty budoucího pojistného. (6) Položka „C.3. Rezerva na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí“ představuje úhrn předpokládaných konečných nákladů, které pojišťovně vzniknou v souvislosti s vypořádáním veškerých nároků vyplývajících z událostí, k nimž došlo do konce účetního období, ať byly hlášeny či nikoliv, snížený o částky, které již byly ve vztahu k těmto nárokům vyplaceny. Tato rezerva zahrnuje i rezervu na vzniklé a dosud nehlášené škody. Položka C.3. v životním pojištění se uvádí jen, pokud hodnota rezerv, které obsahuje, není obsahem položky C.2. (7) Položka „C.4. Rezerva na bonusy a slevy“ představuje částky ve formě bonusů a slev určené pro pojistníky nebo pro osobu, která má smluvní právo na plnění, jak jsou vymezeny v § 19 odst. 6, pokud tyto částky nebyly účtovány ve prospěch pojistníka nebo osoby, která má smluvní právo na plnění, nebo nebyly zahrnuty do položky C.2. Při provozování zajišťovací činnosti se uvedená rezerva tvoří pouze tehdy, existuje-li pro ni na základě zajišťovací smlouvy důvod. (8) Položka „C.6. Ostatní technické rezervy“ zahrnuje mimo jiné rezervu na hrozící ztráty z pojištění, která je částkou doplněnou navíc k rezervě na nezasloužené pojistné z hlediska rizik přebíraných pojišťovnou po skončení účetního období, aby bylo možné pokrýt veškeré nároky a výdaje spojené s platnými pojistnými smlouvami překračující výši rezerv na nezasloužené pojistné a splatné pojistné vyplývající z těchto smluv. Rezerva na hrozící ztráty z pojištění se v položce C.6. uvádí jen, pokud není obsahem položky C.1. podle odstavce 4. Položka C.6. obsahuje rovněž „Rezervu na závazky Kanceláře“, „Rezervu na splnění závazků z použité technické úrokové míry“ nebo ostatní technické rezervy, pokud jsou účetní jednotkou vytvářeny. (9) Položka „D. Technické rezervy u životního pojištění, kde jsou nositelem investičního rizika pojistníci“ zahrnuje technické rezervy vytvořené ke krytí závazků vztahujících se k investicím v rámci smluv na životní pojištění, jejichž hodnota nebo výnosnost se stanoví podle finančních investic, u nichž pojistník nese riziko, nebo podle určitého ukazatele. Doplňkové technické rezervy, které se případně vytvářejí ke krytí rizik spojených s úmrtím, provozních výdajů či dalších rizik, jako jsou zaručené dávky pojistného plnění splatné při skončení smlouvy nebo zaručené hodnoty při odstoupení od pojistné smlouvy, se uvádějí v položce C.2. Položka D. zahrnuje rovněž technické rezervy představující závazky organizátora tontiny vůči jejím účastníkům.“. 26. Poznámky pod čarou č. 37, 37a, 37b, 38 a 39 se zrušují, včetně odkazů na poznámky pod čarou. 27. V § 16 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Informace o použitých metodách výpočtu jednotlivých technických rezerv, které jsou obsahem souhrnné položky „C. Technické rezervy“ nebo položky D., se uvedou v příloze v účetní závěrce.“. 28. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní: „§ 16a (1) „Rezerva na závazky Kanceláře“ je rezervou na splnění závazků z ručení za závazky Kanceláře podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Rezerva je určena ke krytí uvedených závazků, k jejichž plnění Kancelář nemá odpovídající aktiva. Tuto rezervu tvoří pojišťovna v rozsahu, v jakém se podílí na celkových závazcích Kanceláře, její výše se stanoví matematicko-statistickými metodami. (2) „Rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry“ je rezervou určenou na splnění závazků vyplývajících z použité technické úrokové míry ve výši, ve které ke krytí uvedených závazků nepostačuje rezerva na životní pojištění podle § 16 odst. 5. Ustanovení platí obdobně v případě ostatních početních parametrů.“. 29. § 17 včetně nadpisu zní: „§ 17 Rezervy Souhrnná položka „E. Rezervy“ obsahuje rezervy v souladu s § 26 odst. 3 zákona, které se uvádějí v uspořádání podle přílohy č. 1.“. 30. V § 19 odst. 1 písm. b) bodě 2 se slovo „prémie“ nahrazuje slovem „bonusy“. 31. V § 19 odst. 4 se slova „a I.9.“ a příloze č. 2 položka I.9. zrušují. 32. V § 19 odst. 6 se slovo „Prémie“ nahrazuje slovem „Bonusy“ a slovo „prémie“ se nahrazuje slovem „bonusy“. 33. V § 19 odst. 8 se slova „finančním umístěním (investicemi)“ nahrazují slovem „investicí“. 34. V § 19 odst. 11 se slova „finančnímu umístění“ nahrazují slovem „investicím“. 35. V § 20 odst. 3 písm. a) se slova „finančním umístěním“ nahrazují slovem „investicí“ a slova „finančnímu umístění, které“ se nahrazují slovy „investici, která“. 36. V § 20 odst. 3 písm. d) se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“. 37. V § 20 odst. 5 písm. d) se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“. 38. V § 20 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Položky podle odstavců 4 a 6 nemusí být uváděny ve výkazu zisku a ztráty. Využije-li účetní jednotka možnosti tyto položky neuvádět, neuvádějí se v Netechnickém účtu ani položky „III.13. Mimořádný zisk nebo ztráta“ a „III.14. Daň z příjmů z mimořádné činnosti“. V tom případě se tyto informace uvedou v příloze v účetní závěrce.“. 39. V § 22 odst. 1 písm. c) se slova „tomto finančním umístění“ nahrazují slovy „této investici“. 40. V § 22 odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až o) se označují jako písmena e) až n). 41. V § 22 odst. 1 písm. h) se slovo „Prémie“ nahrazuje slovem „Bonusy“. 42. V § 22 odst. 1 se na konci textu písmene l) doplňují slova „; to platí i tehdy, využije-li účetní jednotka možnosti podle § 20 odst. 7“. 43. V § 22 odst. 1 se písmeno m) zrušuje. Dosavadní písmeno n) se označuje jako písmeno m). 44. V § 22 odst. 1 písm. m) se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 45. V § 22 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, nebo tehdy, pokud by jejich uvedení vážně poškozovalo kteroukoli účetní jednotku, jíž se týkají; informace o použití tohoto ustanovení se uvedou vždy“. 46. V § 22 odst. 2 písm. e) se slova „poukázek na akcie, opčních listů“ nahrazují slovy „jakýchkoli prioritních akcií“ a za slovo „dluhopisů,“ se vkládají slova „warrantů, opcí“. 47. Poznámka pod čarou č. 42a se zrušuje, včetně odkazu na poznámku pod čarou. 48. V § 22 odst. 2 se na konci textu písmene n) doplňují slova „; tyto informace nemusí být uvedeny, jestliže by jejich uvedení umožnilo zjistit finanční situaci konkrétního člena takového orgánu“. 49. V § 22 odst. 2 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) a t), která znějí: „s) navrhovaném rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty, t) informace o událostech podle § 19 odst. 6 zákona.“. 50. V § 22 odst. 5 se slova „organizační složku nebo“ zrušují. 51. V § 22 se za odstavec 8 doplňuje nový odstavec 9, který zní: „(9) Informace podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. b) až e), h) až n), p) až t), odstavců 5 až 7, § 5 odst. 3 a § 25 odst. 2 uvádí účetní jednotka jako subjekt veřejného zájmu.“. 52. V § 25 odst. 1 se poznámky pod čarou č. 43 a 44 zrušují, včetně odkazu na poznámku pod čarou. 53. V § 25 odst. 1 písmeno b) zní: „b) souhrnné položky „C. Investice“.“. 54. V § 25 se doplňuje odstavec 2, který zní: „(2) Při oceňování podle odstavce 1 se dále postupuje v souladu s § 26 a 27.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 55. V § 25 odst. 3 větě první se za slova „v účetní závěrce“ vkládají slova „, pokud jsou investice oceňovány reálnou hodnotou“. 56. V § 25 odst. 3 věta druhá zní: „Reálná hodnota jednotlivých položek uvedených v odstavci 1 zjištěná podle § 27 odst. 3 zákona se uvádí v příloze v účetní závěrce, pokud jsou investice oceňovány pořizovací cenou.“. 57. V § 25 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Stejná metoda oceňování se použije u všech investic zahrnutých v některé z položek označených arabskou číslicí nebo v položce C.I. aktiv. Metoda použitá pro každou jednotlivou položku investic se uvede v příloze v účetní závěrce spolu s částkami podle ní stanovenými.“. 58. V § 26 odst. 1 se slova „jiného finančního umístění (investic)“ nahrazují slovy „jiných investic“, slovo „je“ se nahrazuje slovem „jsou“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pokud by investicí podle zákona upravujícího pojišťovnictví byl majetek uváděný v položce „B. Dlouhodobý nehmotný majetek“, použije se pro jeho ocenění § 27 odst. 6 věta první zákona.“. 59. V § 26 odst. 2 se slova „k jejich“ nahrazují slovy „k jejímu“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „její“. 60. V § 26 odst. 3 se slova „finančního umístění oceňovaného“ nahrazují slovy „investic oceňovaných“ a slovo „všechna“ se nahrazuje slovem „všechny“. 61. V § 26 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Metoda oceňování musí být v každém případě přesně popsána a důvody pro její uplatnění musí být vyjádřeny v příloze v účetní závěrce.“. 62. V § 27 odst. 1 se slovo „je“ nahrazuje slovem „jsou“, slova „, která se stanoví kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce jako cena, za jakou by mohly být pozemky a stavby prodány v“ se nahrazují slovy „podle § 27 odst. 3 zákona k“ a na konci odstavce se doplňují slova „popřípadě upravená v souladu s odstavci 3 a 4“. 63. V § 27 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Metoda použitá ke stanovení ocenění pozemku nebo stavby i jejich rozčlenění v účetním období, ve kterém je ocenění provedeno, se uvedou v příloze v účetní závěrce.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 64. V § 27 odst. 5 se slova „1 až 3“ nahrazují slovy „1 až 4“. 65. § 28 včetně nadpisu zní: „§ 28 Technické rezervy Výše technických rezerv musí být v každém okamžiku dostatečná do té míry, aby pojišťovna byla schopna dostát svým závazkům, vyplývajícím z pojistných smluv, které lze rozumně předpokládat.“. 66. V § 29 odst. 2 se za slova „s výjimkou“ vkládají slova „oceňovacích rozdílů“. 67. V § 29 odst. 4 a příloze č. 2 v položkách II.2.b) a III.3.b) se slova „ostatního finančního umístění (investic)“ nahrazují slovy „ostatních investic“. 68. V § 29 odst. 6 se slova „Jiná finanční umístění“ nahrazují slovy „Jiné investice“. 69. V § 29 odst. 7 se slovo „je“ nahrazuje slovem „jsou“. 70. V § 29 odst. 9 se slova „se použije přiměřeně § 14a, 54 a 54a“ nahrazují slovy „se použijí přiměřeně příslušná ustanovení“. 71. V § 33 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6. 72. § 34 včetně nadpisu zní: „§ 34 Postup tvorby a použití rezerv (1) Rezervy v souladu s § 26 odst. 3 zákona se uvádějí podle § 17, není-li stanoveno jinak. Technické rezervy se uvádějí podle § 16. (2) S výjimkou technických rezerv se uvádí tvorba rezerv podle odstavce 1 v Netechnickém účtu v položce „III.8. Ostatní náklady“, použití rezerv včetně jejich rozpuštění na základě inventarizace v Netechnickém účtu v položce „III.7. Ostatní výnosy“.“. 73. V § 35 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „V účetních knihách a v účetní závěrce lze za podmínky podle § 7 odst. 6 zákona vzájemně zúčtovávat případy:“. 74. V § 38 se odstavce 3 až 6 zrušují. 75. § 38a se zrušuje. 76. V § 40 odst. 1 se slova „může zahrnovat přehled o peněžních tocích a“ zrušují. 77. V § 43 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Příloha v konsolidované účetní závěrce obsahuje informace požadované podle § 22, a to tak, aby se usnadnilo posouzení finanční situace konsolidačního celku, s úpravami, jež vyplývají z použitých způsobu konsolidace podle § 39 odst. 1 a metod konsolidace podle § 39 odst. 3 v porovnání s účetní závěrkou, včetně těchto úprav: a) při uvádění transakcí mezi spřízněnými stranami [§ 22 odst. 2 písm. i)] se neuvádějí operace mezi spřízněnými stranami, které jsou zahrnuty do konsolidace a které se z konsolidace vylučují, b) při uvádění průměrného počtu zaměstnanců během účetního období [§ 22 odst. 2 písm. k)] se zvlášť uvádí průměrný počet zaměstnanců, který zaměstnávají účetní jednotky konsolidované pomocí metody poměrné konsolidace, c) při uvádění částek odměn, záloh, zápůjček a ostatních pohledávek se uvádějí pouze částky konsolidující účetní jednotkou a jí ovládanými osobami přiznané osobám vyjmenovaným v § 22 odst. 2 písm. n) a o).“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3. 78. V § 43 odst. 2 větě první se za slovo „jednotka“ vkládá slovo „dále“. 79. V § 43 odst. 2 písm. c) se slova „podle § 38 odst. 4“ zrušují. 80. V § 43 odst. 2 písm. e) se slova „podle § 38 odst. 6“ zrušují. 81. V § 43 odst. 2 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a dosavadní písmena h) až j) se zrušují. 82. V § 43 se odstavec 3 zrušuje. 83. Poznámky pod čarou č. 30a, 48 a 51 se zrušují, včetně odkazů na poznámky pod čarou. 84. V příloze č. 1 v položce B. aktiv se slova „a) zřizovací výdaje“ zrušují. 85. V příloze č. 1 v položce C.III. aktiv se slova „Jiná finanční umístění“ nahrazují slovy „Jiné investice“. 86. V příloze č. 1 v položce A.II. pasiv se slovo „ažio“ nahrazuje slovem „ážio“. 87. V příloze č. 1 v položkách C.1.b), C.2.b), C.3.b), C.4.b), C.6.b) a D.b) pasiv se slova „podíl zajišťovatelů“ nahrazuje slovy „hodnota zajištění“. 88. V příloze č. 1 v položce C.2. pasiv se slova „Rezerva pojistného životních pojištění“ nahrazují slovy „Rezerva na životní pojištění“. 89. V příloze č. 1 v položce C.3. pasiv se slova „Rezerva na pojistná plnění“ nahrazují slovy „Rezerva na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí“. 90. V příloze č. 1 v položce C.4. pasiv se slovo „prémie“ nahrazuje slovem „bonusy“. 91. V příloze č. 1 se položka C.5. pasiv zrušuje. 92. V příloze č. 1 se položky C.7. a C.9. pasiv zrušují. 93. V příloze č. 1 v položce D. pasiv se slova „Technická rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník“ nahrazují slovy „Technické rezervy u životního pojištění, kde jsou nositelem investičního rizika pojistníci“. 94. V příloze č. 1 v položce E.1. pasiv se slovo „důchody“ nahrazuje slovem „penzijní“. 95. V příloze č. 2 v položce I.6. se slovo „Prémie“ nahrazuje slovem „Bonusy“. 96. V příloze č. 2 v položce II.7. se slovo „Prémie“ nahrazuje slovem „Bonusy“. 97. V příloze č. 2 v položce III.5. se slova „finanční umístění (investic)“ nahrazují slovem „investice“. 98. V příloze č. 3 se slova „Jiná finanční umístění“ nahrazují slovy „Jiné investice“. 99. V příloze č. 3 se slova „hospodářský výsledek“ nahrazují slovy „výsledek hospodaření“. 100. V příloze č. 3 se slova „Hospodářský výsledek“ nahrazují slovy „Výsledek hospodaření“. 101. V příloze č. 3 se slova „Ostatní rezervy“ nahrazují slovem „Rezervy“. 102. Za přílohu č. 3 se doplňuje nová příloha č. 4, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 502/2002 Sb. Některé metody výpočtu technických rezerv A. Rezerva na nezasloužené pojistné 1. Rezerva na nezasloužené pojistné se v zásadě vypočítává pro každou pojistnou smlouvu zvlášť. 2. U kategorií pojištění, kde není možné stanovit časovou korelaci mezi riziky a pojistným, se použijí takové výpočtové metody, které berou v úvahu nestejný časový vývoj rizika. 3. Nelze-li při výpočtu rezervy uplatnit časové hledisko v souladu s § 16 odst. 4, je možné pro stanovení výše rezervy použít matematicko-statistické metody. B. Rezerva na hrozící ztráty Rezerva na hrozící ztráty uvedená v § 16 odst. 9 se vypočítává na základě pojistných plnění a správní režie, které by mohly pravděpodobně vzniknout po skončení účetního období v souladu s pojistnými smlouvami uzavřenými před tímto dnem, pokud jejich odhadovaná výše přesáhne výši rezervy na nezasloužené pojistné a výši splatného pojistného vyplývajícího z daných pojistných smluv. Při výpočtu rezervy se zohlední rovněž odložené pořizovací náklady na pojistné smlouvy dle § 30. C. Rezerva na životní pojištění Rezerva na životní pojištění uvedená v § 16 odst. 5 se v zásadě vypočítává samostatně pro každou smlouvu životního pojištění. Záporné hodnoty jednotlivých rezerv na životní pojištění vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody se nahradí nulovými hodnotami. Přehled základních zvolených předpokladů se uvede v příloze v účetní závěrce. D. Rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí 1. Neživotní pojištění a) Rezerva uvedená v § 16 odst. 6 se v zásadě vypočítává pro každou pojistnou událost samostatně na základě předpokládané hodnoty budoucích nákladů. b) Rezerva musí rovněž brát v úvahu vzniklé, ale k rozvahovému dni dosud nehlášené škody; hodnota takovéto rezervy je stanovena s ohledem na dosavadní zkušenost, pokud jde o počet a závažnost nároků na pojistná plnění hlášených po rozvahovém dni. Nejsou-li uvedené údaje k dispozici, výše rezervy se stanoví pojistně matematickými metodami a není-li ani to z objektivního důvodu možné, použije se metoda kvalifikovaného odhadu. c) Při výpočtu rezervy se zohledňují náklady na vyřízení pojistných událostí z § 19 odst. 5 písm. a) bez ohledu na jejich původ. d) Od výše rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí se odečítají částky uvedené v § 19 odst. 5 písm. b); k jejich odhadu se přistupuje na základě zásady obezřetnosti. Pokud jsou tyto částky významné, uvedou se v příloze v účetní závěrce. e) Pokud musí být odškodné z titulu pojistného plnění vypláceno formou ročních splátek, musí být výše rezervy, která je za tímto účelem vytvářena, vypočtena na základě uznávaných metod pojistné matematiky. f) Nelze použít diskontování či odpočty, bez ohledu na to, zda vyplývají z použití způsobu ocenění na rezervu na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí, jejichž vypořádání je očekáváno později ve vyšší hodnotě, nebo se předpokládá, že bude provedeno jinak. 2. Životní pojištění Výše rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí uvedené v § 16 odst. 6 se rovná částkám dlužným oprávněným osobám, kterým vznikne právo na pojistné plnění, zvýšeným o náklady na vyřízení pojistných událostí.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetních obdobích, která započala dnem 1. ledna 2016 nebo později, není-li dále v bodě 2 stanoveno jinak. 2. Účetní jednotka, která vykazovala zřizovací výdaje v položce „B. Dlouhodobý nehmotný majetek“ v podpoložce „a) zřizovací výdaje“ podle § 9 odst. 2 vyhlášky č. 502/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, pokračuje ve vykazování tohoto majetku a účtování o tomto majetku až do jeho vyřazení jen v rámci položky „B. Dlouhodobý nehmotný majetek“ podle § 9 odst. 2 této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Ing. Babiš v. r.
Vyhláška č. 251/2015 Sb.	Vyhláška č. 251/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 2. 10. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 102/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění vyhlášky č. 473/2003 Sb., vyhlášky č. 545 * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 251 VYHLÁŠKA ze dne 16. září 2015, kterou se mění vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 304/2008 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění vyhlášky č. 473/2003 Sb., vyhlášky č. 545/2004 Sb., vyhlášky č. 398/2005 Sb., vyhlášky č. 350/2007 Sb., vyhlášky č. 470/2008 Sb., vyhlášky č. 420/2010 Sb., vyhlášky č. 408/2012 Sb. a vyhlášky č. 468/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slova „Evropské unie1)“ vkládají slova „, zároveň navazuje na použitelný předpis Evropské unie2)“. Poznámky pod čarou č. 1 a 2 znějí: „1) Směrnice Rady ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (86/635/EHS). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002, o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008.“. 2. V § 1 odst. 1 písm. a) se slova „a postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku“ zrušují. 3. V § 2 odst. 1 se na konci písmene c) doplňují slova „(dále jen „obchodník s cennými papíry“)“. 4. Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje. 5. V § 2 odst. 4 se slova „, s výjimkou ustanovení § 81a,“ zrušují. 6. Poznámka pod čarou č. 8a se zrušuje. 7. V § 3 odst. 2, 3 a 5, § 4 odst. 1, § 65 a § 66 odst. 1 se slova „k této vyhlášce“ zrušují. 8. V § 3 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, informace v příloze podle § 54 až 57 se uvádějí ve stejném pořadí, v jakém jsou vykázány položky v rozvaze a výkazu zisku a ztráty v přílohách č. 1 a 2“. 9. V § 4 odst. 2 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 10. V § 12 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, ve znění pozdějších předpisů“. 11. V § 26 se slova „tvořené podle zvláštních právních předpisů“ zrušují. 12. V § 28 se za slovo „dotacemi“ vkládají slova „do vlastních zdrojů“. 13. V § 29 odst. 2 se slova „podle zvláštních právních předpisů“ zrušují. 14. V § 44 odst. 4 se slova „pořízených v primárních emisích“ zrušují. 15. V § 48 se na konci textu věty první doplňují slova „, dary a jiná bezúplatná plnění“. 16. V § 50 odst. 1 se slova „podle zvláštního zákona“ zrušují. 17. V § 50 odst. 3 se slova „pořízeným v primárních emisích“ a slova „podle zvláštního předpisu“ zrušují. 18. Hlava IV včetně nadpisu zní: „HLAVA IV OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘÍLOHY § 54 (1) Příloha obsahuje informace o uplatněných účetních metodách, alespoň o a) použitých nových účetních metodách oproti předchozímu období, důvodech jejich uplatnění a vlivu na výsledek hospodaření a vlastní kapitál účetní jednotky, b) způsobech oceňování majetku a závazků, metodách použitých při stanovování reálných hodnot majetku a závazků, cizích měnách a kurzech použitých pro přepočet cizích měn na českou měnu, c) okamžiku uskutečnění účetního případu, zejména informace o zachycování majetku a závazků v aktivech nebo pasivech v okamžiku sjednání obchodu nebo v okamžiku vypořádání obchodu, d) postupech odpisování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, e) postupech účtování obchodů s cennými papíry, deriváty, o devizových obchodech včetně způsobu účtování kursových rozdílů, repo obchodů, finančního leasingu, sekuritizovaného majetku a dalších nástrojů používaných k realokaci úvěrového rizika, penzijních plánů a odložené daně, f) postupech účtování úrokových výnosů a nákladů, způsobech vykazování příjmů z ohrožených pohledávek včetně úroků, prémií a diskontů vzniklých při pořízení pohledávek od třetích stran, g) metodách a postupech identifikace klasifikovaného majetku, zejména pohledávek, způsobech odpisování majetku, zejména pohledávek, h) zásadách a postupech výpočtu výše opravných položek a rezerv včetně vysvětlení základních předpokladů pro jejich použití, i) vlivu použitého zajištění na oceňování majetku, zejména pohledávek. (2) Kromě informací podle odstavce 1 příloha dále obsahuje informace o a) dlouhodobém majetku; účetní jednotka uvede za každou skupinu celkový počáteční zůstatek na začátku období, přírůstky, úbytky, celkový konečný zůstatek na konci účetního období a dále obdobné informace o oprávkách a opravných položkách vztahujících se k tomuto majetku, případně výši úroků, pokud účetní jednotka rozhodla, že jsou součástí ocenění majetku, b) aktivech, která byla zatížena jako zajištění vlastních závazků nebo závazků třetích osob; informace by měly být dostatečně podrobné, aby pro každou položku závazků a každou podrozvahovou položku byly uvedeny celkové hodnoty zatížených aktiv, c) výši zápůjček, úvěrů a závazků samostatně za každou z následujících položek rozvahy: 1. 3b) a 4 aktiv a 1b), 2a), 2b) a 3b) pasiv v členění na základě jejich zbytkové doby splatnosti a to následovně: do tří měsíců, od tří měsíců do jednoho roku, od jednoho roku do pěti let a nad pět let, 2. u položky 4 aktiv se uvedou také pohledávky splatné na požádání a s výpovědní dobou do jednoho roku; pokud zápůjčky a úvěry nebo závazky zahrnují splátkové platby, rozumí se zbytkovou dobou splatnosti doba mezi rozvahovým dnem a dnem, kdy se stává každá jednotlivá splátka splatnou, 3. u položky 5 aktiv a 3a) pasiv se uvede, jaký je podíl aktiv a pasiv, která se stanou splatnými do jednoho roku od rozvahového dne, d) celkové výši závazků, podmíněných závazků a poskytnutých věcných zajištěních s uvedením jejich povahy a formy, které nejsou vykázány v rozvaze; penzijní závazky a závazky vůči konsolidovaným účetním jednotkám, účetním jednotkám pod společným vlivem a přidruženým účetním jednotkám se uvádějí samostatně, e) rozvahové položce „7. Podřízené závazky“ pro každý závazek, který převyšuje deset procent celkové částky podřízených závazků, ve struktuře: 1. částka závazku, měna, ve které je vyjádřen, úroková míra a datum splatnosti nebo skutečnost, že se jedná o trvalou položku, 2. existence okolností, za kterých je požadováno dřívější splacení závazku, 3. podmínky podřízenosti, existence jakýchkoliv předpisů a ujednání upravujících převod podřízeného závazku do vlastního kapitálu nebo jiné formy závazku, a podmínky stanovené těmito předpisy, 4. souhrnný popis pravidel, kterými se řídí ostatní závazky nepřevyšující deset procent celkové částky podřízených závazků, f) oceňování finančních nástrojů nebo aktivech jiných než finanční nástroje, které se oceňují reálnou hodnotou; tyto informace obsahují: 1. významné předpoklady, na kterých jsou založeny použité oceňovací modely a techniky, pokud byla reálná hodnota stanovena v souladu s § 27 zákona, 2. pro každou kategorii finančního nástroje nebo aktiva jiného než finančního nástroje oceňovaného reálnou hodnotou, změny hodnoty zahrnuté přímo do výkazu zisku a ztráty a změny zahrnuté přímo do vlastního kapitálu, 3. pro každou třídu derivátových finančních nástrojů údaje o jejich rozsahu a povaze, včetně hlavních podmínek, které mohou ovlivnit výši, časový průběh a jistotu budoucích peněžních toků, 4. tabulku zachycující pohyby v oceňovacích rozdílech v průběhu účetního období, g) výši odložené daně na konci účetního období a její vývoj, h) době odpisování goodwillu. (3) V příloze účetní jednotka uvede také informace o a) počtu a jmenovité hodnotě nebo, nemají-li jmenovitou hodnotu, ocenění v účetní závěrce akcií upsaných v průběhu účetního období, s omezením schváleného základního kapitálu, aniž by to bylo v rozporu s ustanoveními o jeho výši, b) počtu a jmenovité hodnotě nebo, nemají-li jmenovitou hodnotu, ocenění v účetní závěrce každého druhu akcií, existuje-li takových druhů více, c) existenci zatímních listů, jakýchkoli prioritních akcií, vyměnitelných a prioritních dluhopisů, opčních listů či opcí nebo podobných cenných papírů nebo práv s nimi spojených, s udáním jejich počtu a rozsahu práv s nimi spojených, d) charakteru a obchodním účelu transakcí účetní jednotky, které nejsou zahrnuty v rozvaze, a finančním dopadu transakcí na účetní jednotku, pokud jsou rizika nebo užitky z těchto transakcí významné a pokud je zveřejnění těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace účetní jednotky, e) transakcích, které účetní jednotka uzavřela se spřízněnou stranou, včetně objemu takových transakcí, povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatních informací o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky, pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za podmínek obvyklých na regulovaném trhu; informace o jednotlivých transakcích je možné seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí se spřízněnou stranou na finanční situaci účetní jednotky; výraz spřízněná strana má stejný význam jako v mezinárodních účetních standardech uvedených v § 19a zákona, f) podílech výnosů účetní jednotky vztahující se k položkám „1. Výnosy z úroků a podobné výnosy“, „3. Výnosy z akcií a podílů“, „4. Výnosy z poplatků a provizí“, „6. Zisk nebo ztráta z finančních operací“ a „7. Ostatní provozní výnosy“ výkazu zisku a ztráty, a to ve členění podle geografického umístění trhů v závislosti na tom, jak významně se tyto trhy od sebe liší s ohledem na způsob, jakým je účetní jednotka organizována; informace nemusejí být uvedeny, pokud by jejich uvedení vážně poškozovalo kteroukoli účetní jednotku, jíž se týkají; informace o použití tohoto ustanovení se uvedou vždy, g) mimořádných nákladech a výnosech s uvedením jejich povahy a výše, h) navrhovaném rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty, nebo skutečném rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty. (4) V příloze účetní jednotka uvede také a) název a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nebo přidružených účetních jednotek, v nichž účetní jednotka sama, nebo prostřednictvím třetí osoby jednající jejím jménem a na její účet, drží podíl s uvedením výše tohoto podílu, jakož i výši základního kapitálu, fondů a zisku nebo ztráty této účetní jednotky za poslední účetní období; tyto informace nemusí být uvedeny, pokud nejsou významné; tyto informace o vlastním kapitálu nemusí být rovněž uvedeny tehdy, pokud se týkají přidružené účetní jednotky, která nemá povinnost jejich zveřejnění a jejíž podíl ve výši nejméně rozhodujícího vlivu na jejím základním kapitálu drží účetní jednotka způsobem výše uvedeným, nebo tehdy, pokud by jejich uvedení vážně poškozovalo kteroukoli účetní jednotku, jíž se týkají, přičemž informace o použití tohoto ustanovení se uvedou vždy, b) název, sídlo a právní formu každé z účetních jednotek, v níž je účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením, c) název a sídlo konsolidující účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejširší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří, d) název a sídlo konsolidující účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejužší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří, e) místo, kde je možné konsolidované účetní závěrky konsolidujících účetních jednotek uvedených v písmenech c) a d) získat. (5) V příloze účetní jednotka uvede také informace o a) průměrném počtu zaměstnanců v průběhu účetního období v členění podle kategorií, jakož i o osobních nákladech za účetní období v členění na mzdy a platy, náklady na sociální pojištění se samostatnou informací o těch, které se vztahují k penzím, a ostatních správních nákladech, nejsou-li uvedeny samostatně ve výkazu zisku a ztráty, b) výši odměn přiznaných za účetní období členům řídících a kontrolních orgánů z důvodu jejich funkce, jakož i o výši vzniklých nebo sjednaných penzijních závazků bývalých členů vyjmenovaných orgánů, s uvedením úhrnu za každou kategorii; tyto informace nemusí být uvedeny, jestliže by jejich uvedení umožnilo zjistit finanční situaci konkrétního člena takového orgánu, c) výši záloh, závdavků, zápůjček a úvěrů poskytnutých členům řídících a kontrolních orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a jakýchkoliv splacených, odepsaných nebo prominutých částek, výši všech forem zajištění, s uvedením úhrnu za každou kategorii, d) celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi nebo auditorské společnosti za účetní období v členění na povinný audit účetní závěrky, jiné ověřovací služby, daňové poradenství a jiné neauditorské služby; tyto informace nemusí být uváděny tam, kde je účetní jednotka zahrnuta do konsolidované účetní závěrky, vypracované podle části páté, jestliže jsou tyto informace uvedeny v příloze v konsolidované účetní závěrce. § 55 Investiční společnosti a investiční fondy použijí § 54 přiměřeně. § 56 Družstevní záložny použijí § 54 přiměřeně. Kromě těchto informací uvedou v příloze v účetní závěrce informace o a) počtu členů družstevní záložny, b) výši zapisovaného a nezapisovaného základního kapitálu, c) výši členského vkladu, d) výši nesplacených členských vkladů, e) poskytnutých úvěrech osobám podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, f) jmenovité hodnotě záruk vydaných družstevní záložnou jako ručení za úvěry členům poskytnuté jinými osobami, g) celkové výši dluhů družstevní záložny po lhůtě splatnosti k rozvahovému dni účetního období, h) celkové výši pohledávek družstevní záložny po lhůtě splatnosti k rozvahovému dni účetního období. § 57 Penzijní společnosti za jimi obhospodařované důchodové, účastnické a transformované fondy použijí § 54 přiměřeně. Kromě těchto informací uvedou v příloze v účetní závěrce informace o a) počtu účastníků penzijního připojištění a důchodového spoření nebo doplňkového penzijního spoření, b) počtu a výši vyplacených dávek, c) depozitáři důchodových, účastnických a transformovaných fondů, d) výši zhodnocení vložených prostředků, e) postupu stanovení rezervy na výplatu penzí. § 58 Obchodníci s cennými papíry použijí § 54 přiměřeně. Kromě těchto informací uvedou v příloze v účetní závěrce také informace požadované podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.“. 19. Poznámka pod čarou č. 15 se zrušuje. 20. V § 68a odst. 1 se slova „zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „zákona upravujícího činnost investičních společností a investičních fondů“. 21. Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje. 22. V § 69 odst. 5 se slova „podle § 65“ zrušují. 23. V § 70 odst. 5 písm. c) se slova „podle zvláštních právních předpisů“ zrušují. 24. V § 70 odst. 6 se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“. 25. V § 70 odst. 7 a § 80 odst. 6 se slova „a k okamžiku sestavení výkazů podle zvláštních právních předpisů“ zrušují. 26. V § 78 odst. 3 se slova „č. 586/1992 Sb., o dani“ nahrazují slovy „o daních“ a slova „, ve znění pozdějších předpisů“ se zrušují. 27. V § 78 odst. 5 se slova „odst. 2“ zrušují. 28. § 81 se zrušuje. 29. § 81a se zrušuje. 30. V § 86 odstavec 1 zní: „(1) Příloha v konsolidované účetní závěrce obsahuje informace požadované podle § 54, případně § 55 až 57, za účelem posouzení finanční situace konsolidačního celku, s úpravami, jež vyplývají z použitých způsobů konsolidace podle § 82 odst. 1 a metod konsolidace podle § 82 odst. 3 v porovnání s účetní závěrkou, včetně těchto úprav: a) při uvádění transakcí mezi spřízněnými stranami se neuvádějí operace mezi spřízněnými stranami, které jsou zahrnuty do konsolidace a které se z konsolidace vylučují, b) při uvádění průměrného počtu zaměstnanců v průběhu účetního období se zvlášť uvádí průměrný počet zaměstnanců, který zaměstnávají účetní jednotky konsolidované pomocí metody poměrné konsolidace, c) při uvádění částek odměn, záloh, zápůjček, závdavků a ostatních pohledávek se uvádějí pouze částky přiznané konsolidující účetní jednotkou a jí ovládanými osobami osobám uvedeným v § 54 odst. 5 písm. b) a c).“. 31. V § 86 odst. 2 písm. c) se slova „podle § 81 odst. 2“ zrušují. 32. V § 86 odst. 2 písm. e) se slova „podle § 81 odst. 4“ zrušují. 33. V § 86 odst. 2 se na konci textu písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmena h) až j) se zrušují. 34. V § 86 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Účetní jednotka neuvede informace podle odstavce 2, pokud by tyto informace svou povahou vážně poškozovaly kteroukoliv účetní jednotku, které se týkají; informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce.“. Čl. II Přechodné ustanovení Ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetních obdobích, která započala dnem 1. ledna 2016 nebo později. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Ing. Babiš v. r.
Vyhláška č. 250/2015 Sb.	Vyhláška č. 250/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 2. 10. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 102/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb., * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 250 VYHLÁŠKA ze dne 16. září 2015, kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 304/2008 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb., vyhlášky č. 397/2005 Sb., vyhlášky č. 349/2007 Sb., vyhlášky č. 469/2008 Sb., vyhlášky č. 419/2010 Sb., vyhlášky č. 413/2011 Sb., vyhlášky č. 467/2013 Sb. a vyhlášky č. 293/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 1 úvodní části se slova „příslušné předpisy Evropské unie1a)“ nahrazují slovy „příslušný předpis Evropské unie21), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie22)“. Poznámky pod čarou č. 21 a 22 znějí: „21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS. 22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008.“. Poznámka pod čarou č. 1a se zrušuje. 2. V § 1 písm. f) se slova „nebo jeho části, zejména organizační složky nebo pobočky“ nahrazují slovy „, pobočky nebo jiné části obchodního závodu“. 3. V § 2 odst. 2 se za slova „§ 19a“ vkládají slova „a 23a“ a věta poslední se zrušuje. 4. V § 2 odst. 3 se číslo „26“ nahrazuje číslem „27“, slova „, s výjimkou přeměny bytových družstev,“ se zrušují, slova „ustanovení § 14“ se nahrazují slovy „§ 14a“ a slovo „zjednodušeném“ se nahrazuje slovem „zkráceném“. 5. V § 3 odst. 1 se slova „účetních jednotek podle § 2 zahrnuje rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty, přílohu a může zahrnout přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu“ nahrazují slovy „je stanovena § 18 zákona“. 6. V § 3 odst. 2 a 3 se za slovo „uspořádány“ vkládají slova „a označeny“ a věta poslední se zrušuje. 7. V § 3 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „; informace v ní se uvádějí v tomtéž pořadí, v jakém jsou vykázány položky v rozvaze a výkazu zisku a ztráty“. 8. V § 3 odst. 7 se slova „účetní závěrku podle § 18 odst. 3 zákona“ nahrazují slovy „rozvahu a výkaz zisku a ztráty (§ 3a) a přílohu v účetní závěrce (§ 39 až 39c)“, slova „nebo ve zjednodušeném rozsahu“ se nahrazují slovy „, nebo ve zkráceném rozsahu“ a věta poslední se zrušuje. 9. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní: „§ 3a (1) Rozvaha v plném rozsahu zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce a sestavuje ji účetní jednotka, která je a) velkou účetní jednotkou, b) střední účetní jednotkou, c) malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo d) mikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. (2) Rozvaha ve zkráceném rozsahu zahrnuje a) položky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, a to pouze položky označené písmeny a římskými číslicemi s výjimkou položek „C.II.1. Dlouhodobé pohledávky“ a „C.II.2. Krátkodobé pohledávky“ a může ji sestavovat malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo b) položky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, a to pouze položky označené písmeny, a může ji sestavovat mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. (3) Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 2 nebo 3 k této vyhlášce a sestavuje ji a) účetní jednotka, která je obchodní společností, a b) z ostatních účetních jednotek ta, která je 1. velkou účetní jednotkou, 2. střední účetní jednotkou, 3. malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo 4. mikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. (4) Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu zahrnuje položky podle přílohy č. 2 nebo 3 k této vyhlášce, a to pouze položky označené římskými číslicemi, písmeny a výpočtové položky, a může ji sestavit malá účetní jednotka nebo mikro účetní jednotka, která a) není obchodní společností a b) nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. (5) Příloha v účetní závěrce v plném rozsahu zahrnuje informace a) podle § 39 a 39b a vyhotovuje ji účetní jednotka, která je 1. velkou účetní jednotkou; tato účetní jednotka uvede i doplňující informace stanovené § 39c, nebo 2. střední účetní jednotkou, b) podle § 39 a 39a a vyhotovuje ji účetní jednotka, která je 1. malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo 2. mikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. (6) Příloha v účetní závěrce ve zkráceném rozsahu zahrnuje informace podle § 39 a může ji sestavit malá účetní jednotka a mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.“. 10. V § 4 odst. 2 se slova „velkých písmen latinské abecedy“ nahrazují slovem „písmen“ a slova „znaménky „+“ a“ se zrušují. 11. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 12. V § 4 odst. 5 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 13. V § 4 se odstavce 8 až 10 zrušují. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 8. 14. V § 4 odst. 8 se slova „A.V.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ nahrazují slovy „A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období“. 15. V § 6 odst. 1 se slova „zřizovací výdaje“ zrušují. 16. V § 6 odst. 3 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena a) až e). 17. V § 6 odst. 3 písm. b) se slova „písmenu b)“ nahrazují slovy „písmeni a)“. 18. V § 6 odst. 3 písm. c) větě čtvrté se za slovo „měsíců“ vkládají slova „, nejdéle však 120 měsíců“. 19. V § 6 odst. 3 písm. e) se slova „individuální referenční množství mléka5b)“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 5b zní: „5b) Například zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 196/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění prémiových práv na chov krav bez tržní produkce mléka, popřípadě na chov bahnic.“. 20. V § 6 odst. 5 se slova „B.I.6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek“ nahrazují slovy „B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“. 21. V § 6 odst. 6 se slova „B.I.7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek“ nahrazují slovy „B.I.5.2. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek“. 22. V § 6 odst. 7 se slova „B.I.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek“ nahrazují slovy „B.I.5.1. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek“. 23. V § 7 odstavec 1 zní: „(1) Položka „B.II.1.1. Pozemky“ obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím (§ 9 odst. 5). Tato položka neobsahuje součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách „B.II.1.2. Stavby“, „B.II.4.1. Pěstitelské celky trvalých porostů“ a „B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek“ podle odstavce 6 písm. a).“. 24. V § 7 odst. 2 se slova „B.II.2. Stavby“ nahrazují slovy „B.II.1.2. Stavby“. 25. V § 7 odst. 2 písm. a) se slova „předpisů,7)“ nahrazují slovy „předpisů5d),“. Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje. 26. V § 7 odst. 3 se slova „B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ nahrazují slovy „B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory“. 27. V § 7 odst. 3 písm. b) se slova „samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ nahrazují slovy „hmotné movité věci a jejich soubory“, slova „Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ se nahrazují slovy „Hmotné movité věci a jejich soubory“ a slova „B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ se nahrazují slovy „B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory“. 28. V § 7 odst. 4 se slova „B.II.4. Pěstitelské celky trvalých porostů“ nahrazují slovy „B.II.4.1. Pěstitelské celky trvalých porostů“. 29. V § 7 odst. 5 se slova „B.II.5. Dospělá zvířata a jejich skupiny“ nahrazují slovy „B.II.4.2. Dospělá zvířata a jejich skupiny“. 30. V § 7 odst. 6 se slova „B.II.6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek“ nahrazují slovy „B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek“, slova „odst. 4“ se nahrazují slovy „odst. 5“ a slova „B.II.2. Stavby“ se nahrazují slovy „B.II.1.2. Stavby“. 31. V § 7 odst. 7 se slova „B.II.2. Stavby“ nahrazují slovy „B.II.1.2. Stavby“ a slova „B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ se nahrazují slovy „B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory“. 32. V § 7 odst. 8 se slova „B.II.7. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek“ nahrazují slovy „B.II.5.2. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek“. 33. V § 7 odst. 9 se slova „B.II.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek“ nahrazují slovy „B.II.5.1. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek“. 34. V § 7 odst. 10 se slova „B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“ nahrazují slovy „B.II.3. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“. 35. V § 8 odst. 1 se slova „B.III.3. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly“ nahrazují slovy „B.III.5. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly“, slova „nepředstavují podíl v ovládaných osobách nebo podíl v účetních jednotkách pod podstatným vlivem,12b)“ se nahrazují slovy „nejsou vykázány v položkách „B.III.1. Podíly - ovládaná nebo ovládající osoba“ a „B.III.3. Podíly - podstatný vliv“,“. Poznámka pod čarou č. 12b se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 36. V § 8 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 37. V § 8 odst. 2 se slova „B.III.5. Jiný dlouhodobý finanční majetek“ nahrazují slovy „B.III.7.1. Jiný dlouhodobý finanční majetek“ a slova „poskytnuté dlouhodobé zápůjčky a úvěry, pokud nejsou vykázány v položce „B.III.4. Zápůjčky a úvěry - ovládaná nebo ovládající osoba, podstatný vliv“ a“ se zrušují. 38. V § 8 odst. 3 se slova „B.III.7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek“ nahrazují slovy „B.III.7.2. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek“. 39. V § 9 odst. 1 písm. g) se slova „samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ nahrazují slovy „hmotné movité věci a jejich soubory“ a slova „B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ se nahrazují slovy „B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory“. 40. V § 9 odst. 3 se slova „C.I.3. Výrobky“ nahrazují slovy „C.I.3.1. Výrobky“. 41. V § 9 odst. 4 se slova „B.II.5. Dospělá zvířata a jejich skupiny“ nahrazují slovy „B.II.4.2. Dospělá zvířata a jejich skupiny“ a slova „C.I.5. Zboží“ se nahrazují slovy „C.I.3.2. Zboží“. 42. V § 9 odst. 5 se slova „C.I.5. Zboží“ nahrazují slovy „C.I.3.2. Zboží“. 43. V § 9 odst. 6 se slova „C.I.6. Poskytnuté zálohy na zásoby“ nahrazují slovy „C.I.5. Poskytnuté zálohy na zásoby“. 44. V § 10 odst. 1 se slova „C.II. Dlouhodobé pohledávky“ nahrazují slovy „C.II.1. Dlouhodobé pohledávky“. 45. V § 10 odst. 2 se slova „C.II.1. Pohledávky z obchodních vztahů“ nahrazují slovy „C.II.1.1. Pohledávky z obchodních vztahů“. 46. V § 10 odst. 3 se slova „C.II.2. Pohledávky ovládaná nebo ovládající osoba“ nahrazují slovy „C.II.1.2. Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba“. 47. V § 10 odst. 4 se slova „C.II.3. Pohledávky – podstatný vliv“ nahrazují slovy „C.II.1.3. Pohledávky – podstatný vliv“. 48. V § 10 odst. 5 se slova „C.II.4. Pohledávky za společníky“ nahrazují slovy „C.II.1.5.1. Pohledávky za společníky“. 49. V § 10 odstavec 6 zní: „(6) Položka C.II.1.5.2. Dlouhodobé poskytnuté zálohy“ obsahuje poskytnuté dlouhodobé zálohy a závdavky, s výjimkou záloh a závdavků na dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý hmotný majetek, dlouhodobý finanční majetek, zásoby a zálohy vykazované v položce „C.II.2.4.4. Krátkodobé poskytnuté zálohy“.“. 50. V § 10 odst. 7 se slova „C.II.6. Dohadné účty aktivní“ nahrazují slovy „C.II.1.5.3. Dohadné účty aktivní“. 51. V § 10 odst. 8 se slova „C.II.7. Jiné pohledávky“ nahrazují slovy „C.II.1.5.4. Jiné pohledávky“. 52. V § 11 odst. 1 se slova „C.III. Krátkodobé pohledávky“ nahrazují slovy „C.II.2. Krátkodobé pohledávky“. 53. V § 11 odst. 2 se slova „v položkách „C.III.1. Pohledávky z obchodních vztahů“ až „C.III.4. Pohledávky za společníky“, „C.III.7. Krátkodobé poskytnuté zálohy“ a „C.III.8. Dohadné účty aktivní“ je obdobné obsahovému vymezení dlouhodobých pohledávek v položkách „C.II.1. Pohledávky z obchodních vztahů“ až „C.II.4. Pohledávky za společníky“, „C.II.5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy“ a „C.II.6. Dohadné účty aktivní““ nahrazují slovy „je obdobné obsahovému vymezení dlouhodobých pohledávek v § 10“ a slova „, 4 a 5“ se nahrazují slovy „a 4“. 54. V § 11 odstavec 3 zní: „(3) Položky „C.II.2.2. Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba“ a „C.II.2.3. Pohledávky - podstatný vliv“ obsahují i poskytnuté zápůjčky a úvěry.“. 55. V § 11 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 56. V § 11 odst. 4 se slova „C.III.4. Pohledávky za společníky“ nahrazují slovy „C.II.2.4.1. Pohledávky za společníky“. 57. V § 11 odst. 5 se slova „C.III.6. Stát – daňové pohledávky“ nahrazují slovy „C.II.2.4.3. Stát – daňové pohledávky“. 58. V § 11 odstavec 6 zní: „(6) Položka „C.II.2.4.6. Jiné pohledávky“ obsahuje kromě titulů uvedených v položce „C.II.1.5.4. Jiné pohledávky“ zejména pohledávky vkladatele z titulu vkladu do doby zápisu do obchodního rejstříku a poskytnuté zápůjčky a úvěry, s výjimkou zápůjček a úvěrů vykazovaných v položkách „C.II.2.2. Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba“, „C.II.2.3. Pohledávky – podstatný vliv“ a „C.II.2.4.1. Pohledávky za společníky“.“. 59. V § 12 se odstavce 1 a 2 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 3. 60. V § 12 se slova „C.IV.3. Krátkodobé cenné papíry a podíly“ nahrazují slovy „C.III. Krátkodobý finanční majetek“. 61. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu zní: „§ 12a Peněžní prostředky (1) Položka „C.IV.1. Peněžní prostředky v pokladně“ obsahuje peníze v pokladně a ceniny, popřípadě peníze na cestě vztahující se k této položce. (2) Položka „C.IV.2. Peněžní prostředky na účtech“ obsahuje zůstatky peněžních prostředků na účtech zejména v bankách nebo ve spořitelních a úvěrních družstvech, popřípadě peníze na cestě vztahující se k této položce. Pasivní zůstatek u účtu peněžních prostředků ke konci rozvahového dne je obsahem krátkodobých závazků v položce „C.II.2. Závazky k úvěrovým institucím“.“. 62. V § 13 odst. 1 se slova „D.I. Časové rozlišení“ nahrazují slovy „D. Časové rozlišení aktiv“. 63. V § 13 odst. 2 se slova „D.I.1. Náklady příštích období“ nahrazují slovy „D.1. Náklady příštích období“. 64. V § 13 odst. 3 se slova „D.I.2. Komplexní náklady příštích období“ nahrazují slovy „D.2. Komplexní náklady příštích období“. 65. V § 13 odst. 4 se slova „D.I.3. Příjmy příštích období“ nahrazují slovy „D.3. Příjmy příštích období“. 66. V § 14a odst. 1 se slova „A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací“ nahrazují slovy „A.II.2.3. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací“. 67. V § 14a odst. 2 se slova „A.II.5. Rozdíly z přeměn obchodních korporací“ nahrazují slovy „A.II.2.4. Rozdíly z přeměn obchodních korporací“. 68. V § 14a odst. 3 se slova „A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“ nahrazují slovy „A.II.2.5 Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“. 69. V § 16 odst. 1 se slova „B.I. Rezervy“ nahrazují slovy „B. Rezervy“. 70. V § 16 odst. 2 se slova „B.I.2. Rezerva na důchody a podobné závazky“ nahrazují slovy „B.1. Rezerva na důchody a podobné závazky“. 71. V § 16 odst. 3 se slova „B.I.3. Rezerva na daň z příjmů“ nahrazují slovy „B.2. Rezerva na daň z příjmů“. 72. V § 16 odst. 4 se slova „B.I.4. Ostatní rezervy“ nahrazují slovy „B.4. Ostatní rezervy“. 73. V § 17 odst. 1 se slova „B.II. Dlouhodobé dluhy“ nahrazují slovy „C.I. Dlouhodobé závazky“. 74. V § 17 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Položka „C.I.1. Vydané dluhopisy“ obsahuje zejména dluhy emitenta z titulu vydaných dluhopisů po odečtení vlastních dluhopisů. (3) Položka „C.I.2. Závazky k úvěrovým institucím“ obsahuje dluhy k bankám nebo k spořitelním a úvěrním družstvům.“. Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 4 až 10. 75. V § 17 odst. 4 se slova „B.II.1. Závazky z obchodních vztahů“ nahrazují slovy „C.I.4. Závazky z obchodních vztahů“. 76. V § 17 se odstavce 5 a 6 zrušují. Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 5 až 8. 77. V § 17 odst. 5 se slova „B.II.4. Závazky ke společníkům“ nahrazují slovy „C.I.9.1. Závazky ke společníkům“. 78. V § 17 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7. 79. V § 17 odst. 6 se slova „B.II.8. Dohadné účty pasivní“ nahrazují slovy „C.I.9.2. Dohadné účty pasivní“. 80. V § 17 odstavec 7 zní: „(7) Položka „C.I.9.3. Jiné závazky“ obsahuje u všech účetních jednotek jiné dlouhodobé dluhy, například dluhy z pachtu obchodního závodu, dluhy z koupě obchodního závodu a prodané opce. Dále obsahuje dluhy z titulu přijatých zápůjček, s výjimkou dluhů vykázaných v položkách „C.I.6. Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba“, „C.1.7. Závazky - podstatný vliv“ a „C.I.9.1. Závazky ke společníkům“.“. 81. V § 18 odst. 1 se slova „B.III. Krátkodobé závazky“ nahrazují slovy „C.II. Krátkodobé závazky“. 82. V § 18 odst. 2 se slova „B.III.1. Závazky z obchodních vztahů“ až „B.III.3. Závazky - podstatný vliv“, „B.III.9. Vydané dluhopisy“ a „B.III.10. Dohadné účty pasivní“ je obdobné obsahovému vymezení položek dlouhodobých závazků „B.II.1. Závazky z obchodních vztahů“ až „B.II.3. Závazky - podstatný vliv“, „B.II.6. Vydané dluhopisy“ a „B.II.8. Dohadné účty pasivní“ nahrazují slovy „je obdobné obsahovému vymezení dlouhodobých závazků v § 17 s odchylkou uvedenou v odstavci 3“. 83. V § 18 odst. 3 se slova „B.III.4. Závazky ke společníkům“ nahrazují slovy „C.II.8.1. Závazky ke společníkům“. 84. V § 18 odst. 4 se slova „B.III.5. Závazky k zaměstnancům“ nahrazují slovy „C.II.8.3. Závazky k zaměstnancům“. 85. V § 18 odst. 5 se slova „B.III.6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění“ nahrazují slovy „C.II.8.4. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění“. 86. V § 19 odst. 1 se slova „C.I. Časové rozlišení“ nahrazují slovy „D. Časové rozlišení pasiv“. 87. V § 19 odst. 2 se slova „C.I.1. Výdaje příštích období“ nahrazují slovy „D.1. Výdaje příštích období“. 88. V § 19 odst. 3 se slova „C.I.2. Výnosy příštích období“ nahrazují slovy „D.2. Výnosy příštích období“. 89. § 20 až 23 včetně nadpisů znějí: „§ 20 Náklady vynaložené na prodané zboží Položka „A.1. Náklady vynaložené na prodané zboží“ obsahuje náklady související s pořízením prodaného zboží v návaznosti na ocenění úbytku prodaného zboží. § 21 Služby Položka „A.3. Služby“ obsahuje náklady související s dodanými službami, například náklady na opravy a udržování, cestovné, náklady na reprezentaci, nájemné a náklady na pořízení drobného nehmotného majetku. § 22 Změna stavu zásob vlastní činnosti Položka „B. Změna stavu zásob vlastní činnosti“ obsahuje náklady či snížení nákladů z titulu přírůstku nebo úbytku zásob vlastní činnosti v průběhu běžného účetního období. O změně nedokončené výroby, polotovarů, výrobků a mladých a ostatních zvířat a jejich skupin je účtováno prostřednictvím příslušného účtu účtové skupiny 58 - Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Tato položka může mít i zápornou hodnotu. § 23 Aktivace Položka „C. Aktivace“ obsahuje snížení nákladů v provozní oblasti z titulu vytvoření zásob nebo dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku vlastní činností; o nákladech souvisejících s vytvořením těchto aktiv je účtováno jako o snížení nákladů ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 58 - Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Tato položka má zápornou hodnotu.“. 90. V § 24 se slova „C. Osobní náklady“ nahrazují slovy „D. Osobní náklady“. 91. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně nadpisu zní: „§ 24a Úpravy hodnot v provozní oblasti Položka „E. Úpravy hodnot v provozní oblasti“ obsahuje úpravy zohledňující změny v ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, zásob a pohledávek, ať již je tato změna trvalá (odpisy) nebo dočasná (opravné položky).“. 92. § 25 až 27 včetně nadpisů znějí: „§ 25 Jiné provozní výnosy Položka „III.3. Jiné provozní výnosy“ obsahuje zejména přijaté dary v provozní oblasti, smluvní pokuty a úroky z prodlení, výnosy z postoupených pohledávek a výnosy z odepsaných pohledávek, inventarizační rozdíly, dotace k úhradě nákladů nebo k úhradě jiné ekonomické újmy13a), pojistná plnění a mimořádné provozní výnosy. § 26 Daně a poplatky Položka „F.3. Daně a poplatky“ obsahuje veškeré daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, o kterých bylo účtováno účetní jednotkou jako o nákladech s výjimkou daně z příjmů. § 27 Rezervy v provozní oblasti a komplexní náklady příštích období Položka „F.4. Rezervy v provozní oblasti a komplexní náklady příštích období“ obsahuje náklady související s tvorbou rezerv a komplexních nákladů příštích období, o kterých je účtováno na vrub příslušného účtu účtové skupiny 55 - Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti; dále obsahuje i snížení těchto nákladů související se snížením nebo zrušením rezerv a komplexních nákladů, o kterém je účtováno ve prospěch tohoto příslušného účtu. Tato položka může mít i zápornou hodnotu.“. 93. Nadpis § 28 zní: „Jiné provozní náklady“. 94. V § 28 se slova „H. Ostatní provozní náklady“ nahrazují slovy „F.5. Jiné provozní náklady“ a slova „a jejich číselné označení v rejstříku obchodování s povolenkami13c)“ se zrušují. 95. Na konci textu § 28 se doplňují slova „a jejich číselné označení v rejstříku obchodování s povolenkami13c)“. 96. V § 28 se doplňuje věta „Obsahuje i mimořádné provozní náklady.“. 97. Za § 28 se vkládá nový § 28a, který včetně nadpisu zní: „§ 28a Výnosy z dlouhodobého finančního majetku - podíly Položka „IV. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku - podíly“ obsahuje výnosy z podílů na zisku a tržby z prodeje podílů.“. 98. § 29 včetně nadpisu zní: „§ 29 Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Položka „V. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku“ obsahuje výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku a tržby z prodeje ostatního dlouhodobého finančního majetku.“. 99. Nadpis § 30 zní: „Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem“. 100. V § 30 se slova „K. Náklady z finančního majetku“ nahrazují slovy „H. Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem“ a slova „například u dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou držených do splatnosti rozdíl mezi pořizovací cenou bez kuponu a jmenovitou hodnotou ve věcné a časové souvislosti“ se nahrazují slovy „zejména náklady vynaložené na prodaný ostatní dlouhodobý finanční majetek“. 101. § 31 a 32 včetně nadpisů znějí: „§ 31 Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti Položka „I. Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti“ obsahuje náklady související s tvorbou rezerv a opravných položek ve finanční oblasti, o kterých je účtováno na vrub příslušného účtu účtové skupiny 57 - Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti; obsahuje i snížení těchto nákladů související se snížením nebo zrušením rezerv a opravných položek ve finanční oblasti, o kterém je účtováno ve prospěch tohoto účtu. Tato položka může mít i zápornou hodnotu. § 32 Výnosové úroky a podobné výnosy, nákladové úroky a podobné náklady (1) Položka „VI. Výnosové úroky a podobné výnosy“ a položka „J. Nákladové úroky a podobné náklady“ obsahuje všechny úroky, o kterých účetní jednotka účtuje a vykazuje je ve věcné a časové souvislosti; do příslušné položky patří i úroky, které nebyly zahrnuty do vyúčtování zejména bank nebo spořitelních a úvěrních družstev. (2) Úroky stanovené v odstavci 1 zahrnují alespoň a) úroky z úvěrů a zápůjček, b) výnosové úroky u dluhových cenných papírů ve věcné a časové souvislosti, u dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou držených do splatnosti rozdíl mezi pořizovací cenou bez kuponu a jmenovitou hodnotou dluhopisu ve věcné a časové souvislosti, u dluhopisů, jejichž úrokový výnos je stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a nižším emisním kursem, rozdíl mezi pořizovací cenou a jmenovitou hodnotou; nákladové úroky u dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou držených do splatnosti rozdíl mezi pořizovací cenou bez kuponu a jmenovitou hodnotou ve věcné a časové souvislosti.“. 102. V § 33 se slova „XI. Ostatní finanční výnosy“ nahrazují slovy „VII. Ostatní finanční výnosy“, za slovo „zejména“ se vkládají slova „tržby z prodeje krátkodobého finančního majetku, výnosy z přecenění podílů a výnosy z derivátových operací. Dále obsahuje i přijaté dary ve finanční oblasti,“ a na konci textu § 33 se doplňují slova „a mimořádné finanční výnosy“. 103. V § 34 se slova „O. Ostatní finanční náklady“ nahrazují slovy „K. Ostatní finanční náklady“, za slovo „zejména“ se vkládají slova „náklady z prodeje krátkodobého finančního majetku, náklady z přecenění podílů a náklady z derivátových operací. Dále obsahuje i poskytnuté dary ve finanční oblasti,“ a na konci textu § 34 se doplňují slova „a mimořádné finanční náklady“. 104. § 35 a 36 se zrušují. 105. V § 37 se slova „T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům“ nahrazují slovy „M. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům“. 106. § 38 včetně nadpisu zní: „§ 38 Výkaz zisku a ztráty v účelovém členění Nákladové položky „A. Náklady prodeje (včetně úprav hodnot)“, „B. Odbytové náklady (včetně úprav hodnot)“ a „C. Správní náklady (včetně úprav hodnot)“ obsahují náklady na provozní činnost členěné podle funkce. Obsahové vymezení položek „II. Ostatní provozní výnosy“, „D. Ostatní provozní náklady“, „III. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku - podíly“, „E. Náklady vynaložené na prodané podíly“, „IV. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku“, „F. Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem“, „V. Výnosové úroky a podobné výnosy“, „G. Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti“, „H. Nákladové úroky a podobné náklady“, „VI. Ostatní finanční výnosy“, „I. Ostatní finanční náklady“ a „K. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům“ je obdobné obsahovému vymezení položek „III. Ostatní provozní výnosy“, „F. Ostatní provozní náklady“, „IV. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku - podíly“, „G. Náklady vynaložené na prodané podíly“, „V. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku“, „H. Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem“, „VI. Výnosové úroky a podobné výnosy“, „I. Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti“, „J. Nákladové úroky a podobné náklady“, „VII. Ostatní finanční výnosy“, „K. Ostatní finanční náklady“ a „M. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům“.“. 107. § 38a se zrušuje. 108. § 39 včetně nadpisu zní: „§ 39 Základní informace v příloze v účetní závěrce (1) Účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede alespoň a) informace podle § 18 odst. 3 zákona, b) informace o použitých obecných účetních zásadách a použitých účetních metodách a odchylkách od těchto metod s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky; účetní jednotka uvede podle principu významnosti zejména způsob 1. oceňování majetku a závazků, 2. stanovení úprav hodnot majetku (odpisy a opravné položky), 3. uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách na českou měnu, 4. stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků, c) informace o použitém oceňovacím modelu a technice při ocenění reálnou hodnotou zejména 1. změny reálné hodnoty, včetně změn v ocenění podílů ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování, 2. pro každý druh derivátů uvede údaje o rozsahu a podstatě, včetně hlavních podmínek a okolností, které mohou ovlivnit výši, časový průběh a určitost budoucích peněžních toků, a tabulku s uvedením změn reálné hodnoty během účetního období na příslušném účtu v účtové skupině 41, 3. uvede důvody a případnou výši opravné položky, pokud nebyly majetek a závazky oceněny reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, d) výši závazkových vztahů (pohledávek a dluhů), které k rozvahovému dni mají dobu splatnosti delší než 5 let, e) celkovou výši závazkových vztahů (pohledávek a dluhů), které jsou kryty věcnými zárukami s uvedením povahy a formy těchto záruk, f) výši záloh, závdavků, zápůjček a úvěrů poskytnutých členům řídících, kontrolních a případně správních orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a všech dosud splacených, odepsaných nebo prominutých částek a poskytnutá zajištění a ostatní plnění těmto osobám; tyto údaje se uvádějí v souhrnné výši pro každou kategorii osob, g) výši a povahu jednotlivých položek výnosů a nákladů, které jsou mimořádné svým objemem nebo původem, h) celkovou výši závazkových vztahů (pohledávek a dluhů), podmíněných závazkových vztahů a poskytnutých věcných záruk s uvedením jejich povahy a formy, které nejsou vykázány v rozvaze; penzijní závazky a závazky vůči účetním jednotkám v konsolidačním celku a přidruženým účetním jednotkám se uvádějí zvlášť, i) průměrný přepočtený počet zaměstnanců v průběhu účetního období. (2) Malá účetní jednotka nebo mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v příloze v účetní závěrce dále uvede informaci o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů.“. Poznámky pod čarou č. 13d až 13h se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 109. Za § 39 se vkládají nové § 39a až 39c, které včetně nadpisů znějí: „§ 39a Další informace v příloze v účetní závěrce některých malých účetních jednotek a mikro účetních jednotek (1) Malá účetní jednotka, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a mikro účetní jednotka, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v příloze v účetní závěrce uvede informace podle § 39 a dále uvede a) u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv 1. zůstatky na začátku a konci účetního období, přírůstky a úbytky během účetního období, 2. výši opravných položek a oprávek na začátku a na konci účetního období a jejich zvýšení či snížení během účetního období, 3. výši úroků, pokud účetní jednotka rozhodla, že jsou součástí ocenění majetku, b) název a sídlo účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejužší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří, c) povahu a obchodní účel operací účetní jednotky, které nejsou zahrnuty v rozvaze; informace o jejich finančním dopadu se neuvádějí. (2) Účetní jednotka dále uvede informace o transakcích, které účetní jednotka uzavřela se spřízněnou stranou, a které nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek. Účetní jednotka uvede objem těchto transakcí, včetně povahy vztahu se spřízněnou stranou, a ostatní informace o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky. Spřízněnou stranou se rozumí spřízněná strana ve smyslu mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie22). (3) Účetní jednotka může informace o jednotlivých transakcích seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí na finanční situaci účetní jednotky. (4) Účetní jednotka nemusí uvádět transakce uzavřené mezi jednou nebo více účetními jednotkami konsolidačního celku, pokud jsou konsolidované účetní jednotky, které jsou stranami těchto transakcí, konsolidující jednotkou plně vlastněny. (5) Účetní jednotka může omezit informace uvedené v odstavcích 2 a 3 pouze na transakce uzavřené mezi účetní jednotkou a a) členy řídících, kontrolních a případně správních orgánů, b) jejími konsolidujícími účetními jednotkami nebo účetními jednotkami s podstatným vlivem, c) jejími konsolidovanými účetními jednotkami nebo přidruženými účetními jednotkami. § 39b Další informace v příloze v účetní závěrce velké účetní jednotky a střední účetní jednotky (1) Velká účetní jednotka a střední účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede informace podle § 39 a dále uvede název a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nebo přidružených účetních jednotek s uvedením výše podílu na základním kapitálu. U těchto účetních jednotek uvede i výši vlastního kapitálu a výši výsledku hospodaření za poslední účetní období účetních jednotek, od kterých byla přijata účetní závěrka. (2) Informace o vlastním kapitálu a výsledku hospodaření podle odstavce 1 nemusejí být uvedeny, pokud se týkají přidružené účetní jednotky, která nemá povinnost zveřejňovat účetní závěrku. (3) Účetní jednotka neuvádí informace stanovené v odstavci 1, pokud by tyto informace svou povahou vážně poškozovaly kteroukoliv účetní jednotku, jíž se týkají; informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v příloze v účetní závěrce. (4) Účetní jednotka neuvádí informace stanovené v odstavci 1 ani v případě, že údaje o konsolidované účetní jednotce nebo přidružené účetní jednotce jsou součástí její konsolidované účetní závěrky nebo součástí konsolidované účetní závěrky konsolidující účetní jednotky širší skupiny; tyto informace neuvádí ani v případě, že jde o přidruženou účetní jednotku, která je zahrnuta do její účetní závěrky nebo její konsolidované účetní závěrky ekvivalenční metodou. (5) Dále účetní jednotka uvede a) název, sídlo a právní formu každé z účetních jednotek, v níž je účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením, b) název a sídlo účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejširší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří, c) název a sídlo účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejužší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří, d) místo, kde je možné získat konsolidovanou účetní závěrku konsolidujících účetních jednotek uvedených v písmenech b) a c), je-li její získání možné. (6) Dále účetní jednotka uvede i a) počet a jmenovitou hodnotu nebo účetní hodnotu vydaných akcií během účetního období, zvlášť za každý druh akcií; obdobně se postupuje u změn podílů, b) informaci o vyměnitelných dluhopisech nebo podobných cenných papírech nebo právech s vyznačením jejich počtu a rozsahu práv, která zakládají, c) informaci, která doplní průměrný přepočtený počet zaměstnanců podle § 39 odst. 1 písm. i) o rozčlenění podle kategorií v průběhu účetního období, d) výši odměn přiznaných za účetní období členům řídících, kontrolních a případně správních orgánů z důvodu jejich funkce a výši vzniklých nebo sjednaných penzijních závazků bývalých členů těchto orgánů; údaje se uvádějí souhrnně pro každou kategorii orgánů, přičemž tyto informace nemusejí být uvedeny, jestliže by jejich uvedení umožnilo zjistit finanční situaci konkrétního člena takového orgánu, e) informaci o navrhovaném rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty, nebo v příslušných případech o rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty, f) u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv 1. zůstatky na začátku a konci účetního období, přírůstky a úbytky během účetního období, 2. výši opravných položek a oprávek na začátku a na konci účetního období a jejich zvýšení či snížení během účetního období, 3. výši úroků, pokud účetní jednotka rozhodla, že jsou součástí ocenění majetku, g) výši odložené daně na konci účetního období a její vývoj, h) povahu a obchodní účel operací účetní jednotky, které nejsou zahrnuty v rozvaze, a jejich finanční dopad na účetní jednotku, jsou-li rizika nebo přínosy vyplývající z těchto operací významné a je-li uvedení těchto rizik nebo přínosů nezbytné k posouzení finanční situace účetní jednotky, i) informace o transakcích, které účetní jednotka uzavřela se spřízněnou stranou, a které nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek; účetní jednotka uvede objem těchto transakcí, včetně povahy vztahu se spřízněnou stranou, a ostatní informace o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky, přičemž spřízněnou stranou se rozumí spřízněná strana ve smyslu mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie22). (7) Účetní jednotka může informace o jednotlivých transakcích seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí na finanční situaci účetní jednotky. (8) Účetní jednotka nemusí uvádět transakce uzavřené mezi jednou nebo více účetními jednotkami konsolidačního celku, pokud jsou konsolidované účetní jednotky, které jsou stranami těchto transakcí, konsolidující jednotkou plně vlastněny. § 39c Doplňující informace v příloze v účetní závěrce velké účetní jednotky (1) Velká účetní jednotka doplní přílohu v účetní závěrce podle § 39 a 39b o informace o rozčlenění tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů, pokud se tyto kategorie a trhy mezi sebou podstatně liší z hlediska způsobu, kterým je organizován prodej zboží a výrobků a poskytování služeb spadajících do běžné činnosti účetní jednotky. Tyto informace mohou být vynechány, pokud by jejich uvedení mohlo účetní jednotku vážně poškodit; informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v účetní závěrce. (2) Dále účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede celkové odměny účtované auditorem za povinný audit roční účetní závěrky a celkové odměny účtované auditorem za jiné ověřovací služby, za daňové poradenství a jiné neauditorské služby. Tyto informace není účetní jednotka povinna uvádět v případě, že je účetní jednotka zahrnuta do konsolidované účetní závěrky a stanovené informace jsou uvedeny v příloze v této konsolidované účetní závěrce.“. 110. V § 40 odst. 2 se slovo „dlouhodobé“ zrušuje. 111. V § 43 odst. 1 se slova „s peněžními transakcemi, které tvoří mimořádný výsledek hospodaření, peněžní toky spojené“ zrušují. 112. V § 43 odst. 2 se slova „Příjmy a výdaje související s mimořádnými účetními transakcemi a platby“ nahrazují slovem „Platby“. 113. V § 43 odst. 3 se slovo „kapitalizovaných“ zrušuje a za slovo „úroků“ se vkládají slova „zahrnovaných do ocenění dlouhodobého majetku“. 114. V § 43 odst. 4 se slovo „kapitalizovaných“ nahrazuje slovy „úroků zahrnovaných do ocenění dlouhodobého majetku“ a slova „kapitalizovanými úroky“ se nahrazují slovy „úroky zahrnovanými do ocenění dlouhodobého majetku“. 115. V § 46 odst. 1 se slova „; členění přizpůsobí výkazu s přihlédnutím k povinnosti uvedené v § 39 odst. 8“ zrušují. 116. V § 47 odst. 2 písmeno j) zní: „j) v případě pozemku vykazovaného v položce „B.II.1.1. Pozemky“ náklady spojené s pořízením dlouhodobého hmotného majetku podle odstavce 1 vykazovaného v položkách „B.II.1.2. Stavby“, „B.II.4.1. Pěstitelské celky trvalých porostů“ a „B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek“ podle § 7 odst. 6 písm. a).“. 117. V § 47 odst. 4 se slova „B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ nahrazují slovy „B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory“ a slova „B.II.2. Stavby“ se nahrazují slovy „B.II.1.2. Stavby“. 118. V § 47 se vkládá odstavec 6, který zní: „(6) Ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se sníží o dotaci na pořízení majetku a o dotaci na úhradu úroků zahrnovaných do ocenění majetku, s výjimkou povolenek na emise a preferenčních limitů bezúplatně nabytých prvním provozovatelem5a) nebo držitelem5b). Za dotaci se považují bezúplatná plnění, která se poskytují přímo nebo zprostředkovaně podle zvláštních právních předpisů ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků na stanovený účel. Za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropské unie nebo z veřejných rozpočtů cizího státu a granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu. Dotací se rovněž rozumí prominutí části poplatků, pokud to právní předpis umožňuje a příslušný orgán stanovil prominutou část poplatků za dotaci.“. 119. V § 49 odstavec 5 zní: „(5) Vlastní náklady zásob vytvořených vlastní činností se oceňují ve skutečné výši nebo na základě kalkulace výroby, stanovené účetní jednotkou. Vlastní náklady zahrnují přímé náklady a mohou zahrnovat také poměrnou část variabilních a fixních nepřímých nákladů, příčinně přiřaditelných danému výkonu a vztahujících se k období činnosti. Náklady na prodej se do těchto nákladů nezahrnují. Volbu metody ocenění provede účetní jednotka s ohledem na povinnosti stanovené zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.“. 120. V § 54 odst. 5 písm. a) se slova „A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“ nahrazují slovy „A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“. 121. V § 54 odst. 5 písm. b) se slova „A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“ nahrazují slovy „A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“ a slova „B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“ se nahrazují slovy „B.II.3. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“. 122. V § 54b odst. 2 písm. c) se slova „§ 14“ nahrazují slovy „§ 14a“. 123. V § 56a odst. 1 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. e)“ a slova „samostatné movité věci a soubory movitých věcí“ se nahrazují slovy „hmotné movité věci a jejich soubory“. 124. V § 57 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 1 až 5. 125. V § 57 odst. 1 se za slovo „rezerv“ vkládají slova „podle § 26 zákona“. 126. V § 57 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) U rezerv podle zvláštních právních předpisů13) se postupuje podle těchto předpisů. Účetní jednotka, která využije metodu komponentního odpisování podle § 56a, neúčtuje o rezervě na opravy hmotného majetku.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 127. V § 57 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 128. V § 58 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Účetní jednotka uvede s ohledem na významnost výše uvedená souhrnná vykázání typů účetních případů v příloze v účetní závěrce.“. 129. V § 59 odst. 1 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 130. V § 61 odst. 1 písm. b) se slova „B.II.6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek“ nahrazují slovy „B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek“. 131. V § 62 odstavec 2 zní: „(2) Konsolidační celek nevytváří konsolidující účetní jednotka v případech stanovených v § 22a a 22aa zákona.“. 132. V § 62 se odstavce 3 až 8 zrušují. 133. § 67 včetně nadpisu zní: „§ 67 Informace v příloze v konsolidované účetní závěrce (1) Konsolidující účetní jednotka uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce informace stanovené v § 39, 39b a 39c, a to tak, aby se usnadnilo posouzení finanční situace podniků zahrnutých do konsolidace jako celku, s nezbytnými úpravami, jež vyplývají ze zvláštností konsolidované účetní závěrky v porovnání s roční účetní závěrkou, včetně s tím, že a) při uvádění transakcí mezi spřízněnými stranami se neuvádějí operace mezi spřízněnými stranami, které jsou zahrnuty do konsolidace a které se z konsolidace vylučují, b) při uvádění průměrného počtu zaměstnanců v průběhu účetního období se zvlášť uvádí průměrný počet zaměstnanců, které zaměstnávají účetní jednotky, které jsou konsolidovány pomocí metody poměrné konsolidace, c) při uvádění částek odměn, záloh, závdavků a úvěrů přiznaných členům řídících, kontrolních a případně správních orgánů se uvádějí pouze částky přiznané konsolidující účetní jednotkou a jejími konsolidovanými účetními jednotkami členům řídících, kontrolních a případně správních orgánů konsolidující účetní jednotky. (2) Konsolidující účetní jednotka uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce ve vztahu k účetním jednotkám zahrnutým do konsolidované účetní závěrky a) název a sídlo konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku; podíl na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách zahrnutých do konsolidačního celku držený jinými účetními jednotkami než konsolidující účetní jednotkou nebo osobami jednajícími vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě kterých se stala ovládající osobou, b) název a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku z důvodů nevýznamnosti, včetně důvodů jejich nezahrnutí s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách drženého jinými osobami než konsolidující účetní jednotkou, c) název a sídlo účetních jednotek přidružených, které jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky; podíl na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách přidružených, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek, d) název a sídlo účetních jednotek pod společným vlivem zahrnutých do konsolidované účetní závěrky; podíl na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách pod společným vlivem, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě kterých je vykonáván společný vliv, e) název a sídlo účetních jednotek, které nejsou uvedeny pod písmeny a) až d), v nichž mají účetní jednotky samy nebo prostřednictvím osoby jednající vlastním jménem na její účet podíl na vlastním kapitálu menší než 20 %; uvede se výše podílu na vlastním kapitálu, včetně celkové výše vlastního kapitálu a výše výsledku hospodaření za poslední účetní období těchto účetních jednotek, od kterých byla přijata účetní závěrka; informace o vlastním kapitálu a o výsledku hospodaření nemusejí být uvedeny, pokud se týkají účetní jednotky, která nemá povinnost zveřejňovat účetní závěrku. (3) Účetní jednotka neuvede informace podle odstavce 2, pokud by tyto informace svou povahou vážně poškozovaly kteroukoliv účetní jednotku, jíž se týkají; informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce. (4) Konsolidující účetní jednotka dále uvede a) způsob konsolidace podle § 63 odst. 1 a použité metody konsolidace podle § 63 odst. 4, b) vysvětlení položek „Kladný konsolidační rozdíl“ a „Záporný konsolidační rozdíl“, metody jejich stanovení a jakékoli významné změny oproti předcházejícímu účetnímu období, c) u položek uvedených v konsolidované účetní závěrce, které jsou nebo původně byly vyjádřeny v cizí měně, se uvedou informace o způsobu jejich přepočtu na měnu, v níž byla sestavena konsolidovaná účetní závěrka. 134. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2002 Sb. zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2002 Sb. Uspořádání a označování položek rozvahy AKTIVA CELKEM A. Pohledávky za upsaný základní kapitál B. Dlouhodobý majetek B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje B.I.2. Ocenitelná práva B.I.2.1. Software B.I.2.2. Ostatní ocenitelná práva B.I.3. Goodwill B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek B.I.5. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek a nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek B.I.5.1. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek B.I.5.2. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.II.1. Pozemky a stavby B.II.1.1. Pozemky B.II.1.2. Stavby B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory B.II.3. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku B.II.4. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek B.II.4.1. Pěstitelské celky trvalých porostů B.II.4.2. Dospělá zvířata a jejich skupiny B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek B.II.5. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek a nedokončený dlouhodobý hmotný majetek B.II.5.1. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek B.II.5.2. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek B.III. Dlouhodobý finanční majetek B.III.1. Podíly - ovládaná nebo ovládající osoba B.III.2. Zápůjčky a úvěry - ovládaná nebo ovládající osoba B.III.3. Podíly - podstatný vliv B.III.4. Zápůjčky a úvěry - podstatný vliv B.III.5. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly B.III.6. Zápůjčky a úvěry - ostatní B.III.7. Ostatní dlouhodobý finanční majetek B.III.7.1. Jiný dlouhodobý finanční majetek B.III.7.2. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek C. Oběžná aktiva C.I. Zásoby C.I.1. Materiál C.I.2. Nedokončená výroba a polotovary C.I.3. Výrobky a zboží C.I.3.1. Výrobky C.I.3.2. Zboží C.I.4. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny C.I.5. Poskytnuté zálohy na zásoby C.II. Pohledávky C.II.1. Dlouhodobé pohledávky C.II.1.1. Pohledávky z obchodních vztahů C.II.1.2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba C.II.1.3. Pohledávky - podstatný vliv C.II.1.4. Odložená daňová pohledávka C.II.1.5. Pohledávky - ostatní C.II.1.5.1. Pohledávky za společníky C.II.1.5.2. Dlouhodobé poskytnuté zálohy C.II.1.5.3. Dohadné účty aktivní C.II.1.5.4. Jiné pohledávky C.II.2. Krátkodobé pohledávky C.II.2.1. Pohledávky z obchodních vztahů C.II.2.2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba C.II.2.3. Pohledávky - podstatný vliv C.II.2.4. Pohledávky - ostatní C.II.2.4.1. Pohledávky za společníky C.II.2.4.2. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění C.II.2.4.3. Stát - daňové pohledávky C.II.2.4.4. Krátkodobé poskytnuté zálohy C.II.2.4.5. Dohadné účty aktivní C.II.2.4.6. Jiné pohledávky C.III. Krátkodobý finanční majetek C.III.1. Podíly - ovládaná nebo ovládající osoba C.III.2. Ostatní krátkodobý finanční majetek C.IV. Peněžní prostředky C.IV.1. Peněžní prostředky v pokladně C.IV.2. Peněžní prostředky na účtech D. Časové rozlišení aktiv D.1. Náklady příštích období D.2. Komplexní náklady příštích období D.3. Příjmy příštích období PASIVA CELKEM A. Vlastní kapitál A.I. Základní kapitál A.I.1. Základní kapitál A.I.2. Vlastní podíly (-) A.I.3. Změny základního kapitálu A.II. Ážio a kapitálové fondy A.II.1. Ážio A.II.2. Kapitálové fondy A.II.2.1. Ostatní kapitálové fondy A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (+/-) A.II.2.3. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací (+/-) A.II.2.4. Rozdíly z přeměn obchodních korporací (+/-) A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací (+/-) A.III. Fondy ze zisku A.III.1. Ostatní rezervní fondy A.III.2. Statutární a ostatní fondy A.IV. Výsledek hospodaření minulých let (+/-) A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let (-) A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/-) A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) A.VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku (-) B.+C. Cizí zdroje B. Rezervy B.1. Rezerva na důchody a podobné závazky B.2. Rezerva na daň z příjmů B.3. Rezervy podle zvláštních právních předpisů B.4. Ostatní rezervy C. Závazky C.I. Dlouhodobé závazky C.I.1. Vydané dluhopisy C.I.1.1. Vyměnitelné dluhopisy C.I.1.2. Ostatní dluhopisy C.I.2. Závazky k úvěrovým institucím C.I.3. Dlouhodobé přijaté zálohy C.I.4. Závazky z obchodních vztahů C.I.5. Dlouhodobé směnky k úhradě C.I.6. Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba C.I.7. Závazky - podstatný vliv C.I.8. Odložený daňový závazek C.I.9. Závazky - ostatní C.I.9.1. Závazky ke společníkům C.I.9.2. Dohadné účty pasivní C.I.9.3. Jiné závazky C.II. Krátkodobé závazky C.II.1. Vydané dluhopisy C.II.1.1. Vyměnitelné dluhopisy C.II.1.2. Ostatní dluhopisy C.II.2. Závazky k úvěrovým institucím C.II.3. Krátkodobé přijaté zálohy C.II.4. Závazky z obchodních vztahů C.II.5. Krátkodobé směnky k úhradě C.II.6. Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba C.II.7. Závazky - podstatný vliv C.II.8. Závazky ostatní C.II.8.1. Závazky ke společníkům C.II.8.2. Krátkodobé finanční výpomoci C.II.8.3. Závazky k zaměstnancům C.II.8.4. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění C.II.8.5. Stát - daňové závazky a dotace C.II.8.6. Dohadné účty pasivní C.II.8.7. Jiné závazky D. Časové rozlišení pasiv D.1. Výdaje příštích období D.2. Výnosy příštích období“. 135. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 500/2002 Sb. zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 500/2002 Sb. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty - druhové členění I. Tržby z prodeje výrobků a služeb II. Tržby za prodej zboží A. Výkonová spotřeba A.1. Náklady vynaložené na prodané zboží A.2. Spotřeba materiálu a energie A.3. Služby B. Změna stavu zásob vlastní činnosti (+/-) C. Aktivace (-) D. Osobní náklady D.1. Mzdové náklady D.2. Náklady na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění a ostatní náklady D.2.1. Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění D.2.2. Ostatní náklady E. Úpravy hodnot v provozní oblasti E.1. Úpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku E.1.1. - Úpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku - trvalé E.1.2. - Úpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku - dočasné E.2. Úpravy hodnot zásob E.3. Úpravy hodnot pohledávek III. Ostatní provozní výnosy III.1. Tržby z prodaného dlouhodobého majetku III.2. Tržby z prodaného materiálu III.3. Jiné provozní výnosy F. Ostatní provozní náklady F.1. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku F.2. Zůstatková cena prodaného materiálu F.3. Daně a poplatky F.4. Rezervy v provozní oblasti a komplexní náklady příštích období F.5. Jiné provozní náklady * Provozní výsledek hospodaření (+/-) IV. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku - podíly IV.1. Výnosy z podílů - ovládaná nebo ovládající osoba IV.2. Ostatní výnosy z podílů G. Náklady vynaložené na prodané podíly V. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku V.1. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku - ovládaná nebo ovládající osoba V 2. Ostatní výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku H. Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem VI. Výnosové úroky a podobné výnosy VI.1. Výnosové úroky a podobné výnosy - ovládaná nebo ovládající osoba VI.2. Ostatní výnosové úroky a podobné výnosy I. Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti J. Nákladové úroky a podobné náklady J.1. Nákladové úroky a podobné náklady - ovládaná nebo ovládající osoba J.2. Ostatní nákladové úroky a podobné náklady VII. Ostatní finanční výnosy K. Ostatní finanční náklady * Finanční výsledek hospodaření (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) L. Daň z příjmů L.1. Daň z příjmů splatná L.2. Daň z příjmů odložená (+/-) Výsledek hospodaření po zdanění (+/-) M. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) *** Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) * Čistý obrat za účetní období = I. + II. + III. + IV. + V. + VI. + VII.“. 136. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 500/2002 Sb. zní: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 500/2002 Sb. Uspořádání a označování položek k výkazu zisku a ztráty - účelové členění I. Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb A. Náklady prodeje (včetně úprav hodnot) * Hrubý zisk nebo ztráta B. Odbytové náklady (včetně úprav hodnot) C. Správní náklady (včetně úprav hodnot) II. Ostatní provozní výnosy D. Ostatní provozní náklady * Provozní výsledek hospodaření (+/-) III. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku - podíly III.1. Výnosy z podílů - ovládaná nebo ovládající osoba III.2. Ostatní výnosy z podílů E. Náklady vynaložené na prodané podíly IV. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku IV.1. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku - ovládaná nebo ovládající osoba IV 2. Ostatní výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku F. Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem V. Výnosové úroky a podobné výnosy V.1. Výnosové úroky a podobné výnosy - ovládaná nebo ovládající osoba V.2. Ostatní výnosové úroky a podobné výnosy G. Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti H. Nákladové úroky a podobné náklady H.1. Nákladové úroky a podobné náklady - ovládaná nebo ovládající osoba H.2. Ostatní nákladové úroky a podobné náklady VI. Ostatní finanční výnosy I. Ostatní finanční náklady * Finanční výsledek hospodaření (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) J. Daň z příjmů J.1. Daň z příjmů splatná J.2. Daň z příjmů odložená (+/-) Výsledek hospodaření po zdanění (+/-) K. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) *** Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) * Čistý obrat za účetní období = I. + II. + III. + IV. + V. + VI.“. 137. V příloze č. 4 Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek se slova „04 - Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek“ nahrazují slovy „04 - Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek“. 138. V příloze č. 4 Účtová třída 1 - Zásoby se slova „12 - Zásoby vlastní výroby“ nahrazují slovy „12 - Zásoby vlastní činnosti“. 139. V příloze č. 4 se slova „Účtová třída 2 - Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry“ nahrazují slovy „Účtová třída 2 - Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky“. 140. V příloze č. 4 Účtové třídě 2 - Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky se slova „21 - Peníze“ nahrazují slovy „21 - Peněžní prostředky v pokladně“, slova „22 - Účty v bankách“ se nahrazují slovy „22 - Peněžní prostředky na účtech“, slova „23 - Krátkodobé bankovní úvěry“ se nahrazují slovy „23 - Krátkodobé úvěry“ a slova „25 - Krátkodobé cenné papíry a podíly a pořizovaný krátkodobý finanční majetek“ se nahrazují slovy „25 - Krátkodobý finanční majetek“. 141. V příloze č. 4 Účtové třídě 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky se slova „46 - Dlouhodobé bankovní úvěry“ nahrazují slovy „46 - Dlouhodobé závazky k úvěrovým institucím“. 142. V příloze č. 4 Účtové třídě 5 - Náklady se slova „58 - Mimořádné náklady“ nahrazují slovy „58 - Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace“. 143. V příloze č. 4 Účtové třídě 6 - Výnosy se slova „61 - Změny stavu zásob vlastní činnosti“, slova „62 - Aktivace“ a slova „68 - Mimořádné výnosy“ zrušují. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém dnem 1. ledna 2016 nebo později. 2. Účetní jednotka, která vykazovala zřizovací výdaje v položce „B.I.1. Zřizovací výdaje“ podle § 6 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, vykazuje tento majetek a účtuje o něm až do jeho vyřazení v položce „B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“ podle § 6 odst. 5 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne účinnosti této vyhlášky. 3. Účetní jednotka může využít pro sestavení účetní závěrky za účetní období započaté v roce 2016 při vykazování informací o výši srovnatelných položek za bezprostředně přecházející účetní období podle § 4 odst. 5 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, postup stanovený v Českém účetním standardu pro podnikatele č. 024 - Srovnatelné období za účetní období započaté v roce 2016. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Ing. Babiš v. r.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 249/2015 Sb.	Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 249/2015 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenových rozhodnutí Vyhlášeno 1. 10. 2015, částka 101/2015 249 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 16. září 2015 o vydání cenových rozhodnutí Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 17 odst. 6 písm. d) a odst. 12 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydal cenové rozhodnutí č. 1/2015 ze dne 4. září 2015, kterým se mění cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2014 ze dne 25. listopadu 2014, kterým se stanovují regulované cenyceny související s dodávkou elektřiny, a cenové rozhodnutí č. 2/2015 ze dne 4. září 2015, kterým se mění cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2014 ze dne 25. listopadu 2014, o regulovaných cenáchcenách souvisejících s dodávkou plynuplynu. Podle § 17 odst. 9 energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí č. 1/2015 a cenové rozhodnutí č. 2/2015 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 7. září 2015, v částce 3. Uvedeným dnem nabyla obě cenová rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabývají obě cenová rozhodnutí dnem 7. října 2015. Předsedkyně: Ing. Vitásková v. r.
Sdělení Státní volební komise č. 247/2015 Sb.	Sdělení Státní volební komise č. 247/2015 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků opakovaných voleb do zastupitelstva obce konaných dne 26. září 2015 Vyhlášeno 30. 9. 2015, částka 100/2015 247 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 29. září 2015 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků opakovaných voleb do zastupitelstva obce konaných dne 26. září 2015 Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky opakovaných voleb do zastupitelstva obce konaných dne 26. září 2015. Na základě sdělení Ministerstva vnitra č. 119/2015 Sb. se dne 26. září 2015 konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, opakované volby do Zastupitelstva obceobce Přední Výtoň. Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky voleb: a)\| celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo:\| 1 ---\|---\|--- b)\| celkový počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů:\| 208 c)\| celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:\| 155 d)\| celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí:\| 7 \| v tom podle volebních stran:\| \| 90 Sdružení nezávislých kandidátů – místní sdružení celkem\| 7 e) seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2): Seznam obcíobcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8): nevyskytlo se Seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2): nevyskytlo se Předseda Státní volební komise: v z. JUDr. Henych v. r.
Sdělení Státní volební komise č. 246/2015 Sb.	Sdělení Státní volební komise č. 246/2015 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 26. září 2015 Vyhlášeno 30. 9. 2015, částka 100/2015 246 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 29. září 2015 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 26. září 2015 Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 26. září 2015. Na základě sdělení Ministerstva vnitra č. 70/2015 Sb., č. 71/2015 Sb., č. 105/2015 Sb., č. 118/2015 Sb., č. 129/2015 Sb., č. 130/2015 Sb., č. 133/2015 Sb. a č. 154/2015 Sb. se dne 26. září 2015 konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nové volby do zastupitelstev obcíobcí. Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky voleb: a) celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo: 15 b) celkový počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů: 2 979 c) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky: 1 753 d) celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí: 96 v tom podle volebních stran: 7 Česká strana sociálně demokratická 2 47 Komunistická strana Čech a Moravy 1 80 Nezávislí kandidáti 0 90 Sdružení nezávislých kandidátů - místní sdružení celkem 91 470 Sdružení STAN, NK 2 e) seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2): Seznam obcíobcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8): nevyskytlo se Seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2): nevyskytlo se Předseda Státní volební komise: v z. JUDr. Henych v. r.
Vyhláška č. 244/2015 Sb.	Vyhláška č. 244/2015 Sb. Vyhláška o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2016 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2016 a o zvýšení důchodů v roce 2016 Vyhlášeno 30. 9. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 100/2015 * § 1 - Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu * § 2 - Výše redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu * § 3 - Výše základní výměry důchodu * § 4 - Zvýšení důchodů v roce 2016 * § 5 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 244 VYHLÁŠKA ze dne 24. září 2015 o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2016 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2016 a o zvýšení důchodů v roce 2016 Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 108 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 220/2011 Sb.: § 1 Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu (1) Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014 činí 26 357 Kč. (2) Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014 činí 1,0246. § 2 Výše redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu Pro rok 2016 výše a) první redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 11 883 Kč, b) druhé redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 108 024 Kč. § 3 Výše základní výměry důchodu Výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu pro rok 2016 činí 2 440 Kč. § 4 Zvýšení důchodů v roce 2016 Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2016 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2015 tak, že základní výměra důchodu se zvyšuje o 40 Kč měsíčně. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Nařízení vlády č. 243/2015 Sb.	Nařízení vlády č. 243/2015 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek Vyhlášeno 30. 9. 2015, datum účinnosti 1. 10. 2015, částka 100/2015 * Čl. I - Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, zní: * Čl. II - Toto nařízení bylo oznámeno v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2015 243 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. září 2015, kterým se mění nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek Vláda nařizuje podle § 44c odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 273/2013 Sb.: Čl. I Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, zní: „Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb. Seznam č. 4 psychotropních látek Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce\| Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název\| Chemický název podle IUPAC\| Poznámka ---\|---\|---\|--- \| AH-7921\| 3,4-dichlor-N-{[1-(dimethylamino)cyclohexyl]methyl}benzamid\| \| AM-2201\| [1-(5-fluorpentyl)-1H-indol-3-yl](naftalen-1-yl)methanon\| \| 5-API\| 5-(2-aminopropyl)indol\| \| APINACA\| N-(adamantan-1-yl)-1-pentyl-1H-indazol-3-karboxamid\| \| bk-PMA\| 2-amino-1-(4-methoxyfenyl) propan-1-on\| \| bk-PMMA\| 1-(4-methoxyfenyl)-2-(methylamino)propan-1-on\| \| 25B-NBOMe\| 2-(4-brom-2,5-dimethoxyfenyl)-N-[(2-methoxyfenyl)methyl]ethanamin\| Brolamfetamin\| DOB\| (2RS)-1-(4-brom-2,5-dimethoxyfenyl)propan-2-amin\| \| Bromo-Dragonfly\| 1-(8-brombenzo[1,2-b:4,5-b']difuran-4-yl)propan-2-amin\| \| Butylon\| 2-(methylamino)-1-[3,4-(methylendioxy)fenyl)]butan-1-on\| Joddimethoxyfenethylamin\| 2C-I\| (4-jod-2,5-dimethoxyfenethyl)amin\| \| 25C-NBOMe\| 2-(4-chlor-2,5-dimethoxyfenyl)-N-[(2-methoxyfenyl)methyl]ethanamin\| Dimethoxyethylthiofenethylamin\| 2C-T-2\| [4-(ethylsulfanyl)-2,5-dimethoxyfenethyl]amin\| Dimethoxypropylthiofenethylamin\| 2C-T-7\| [2,5-dimethoxy-4-(propylsulfanyl)fenethyl]amin\| \| CP-47,497\| 2-[(1R,3S)-3-hydroxycyklohexyl]-5-(2-methyloktan-2-yl)fenol\| \| CRA-13\| (naftalen-1-yl)[4-(pentyloxy)naftalen-1-yl]methanon\| \| DBZP\| 1,4-dibenzylpiperazin\| Diethyltryptamin\| DET\| N,N-diethyl-N-[2-(indol-3-yl)ethyl] amin\| Dimethoxyamfetamin\| DMA\| (2RS)-1-(2,5-dimethoxyfenyl)propan-2-amin\| \| 4,4'-DMAR\| 4-methyl-5-(4-methylfenyl)-4,5-dihydro-1,3-oxazol-2-amin\| Dimethylheptyltetrahydrokanabinol\| DMHP\| 3-(1,2-dimethylheptyl)-6,6,9-trimethyl-7,8,9,10-tetrahydro-6H-benzo[c]chromen-1-ol\| \| 3,4-DMMC\| 1-(3,4-dimethylfenyl)-2-(methylamino)propan-1-on\| Dimethyltriptamin\| DMT\| N-[2-(indol-3-yl)ethyl]-N,N-dimethylamin\| \| DOC\| 1-(4-chlor-2,5-dimethoxyfenyl)propan-2-amin\| Dimethoxyethylamfetamin\| DOET\| (2RS)-1-(4-ethyl-2,5-dimethoxyfenyl)propan-2-amin\| \| DOI\| 1-(4-jod-2,5-dimethoxyfenyl)propan-2-amin\| Eticyklidin\| PCE\| N-ethyl-1-fenylcyklohexylamin\| Etryptamin\| \| 3-(2-aminobutyl)indol\| \| 4-FA\| 1-(4-fluorfenyl)propan-2-amin\| \| 5F-AKB48\| N-(adamantan-1-yl)-1-(5-fluorpentyl)-1H-indazol-3-karboxamid\| \| Flefedron\| 1-(4-fluorfenyl)-2-(methylamino)propan-1-on\| \| 4-FMA\| 1-(4-fluorfenyl)-N-methylpropan-2-amin\| \| 3-FMC\| 1-(3-fluorfenyl)-2-(methylamino)propan-1-on\| \| 5FUR-144\| [1-(5-fluorpentyl)-1H-indol-3-yl](2,2,3,3-tetramethylcyklopropyl)methanon\| \| 25I-NBOMe\| 2-(4-jod-2,5-dimethoxyfenyl)-N-[(2-methoxyfenyl)methyl]ethanamin\| \| JWH-018\| (naftalen-1-yl)(1-pentyl-1H-indol-3-yl)methanon\| \| JWH-073\| (1-butyl-1H-indol-3-yl)(naftalen-1-yl)methanon\| \| JWH-081\| (4-methoxynaftalen-1-yl)(1-pentyl-1H-indol-3-yl)methanon\| \| JWH-122\| (4-methylnaftalen-1-yl)(1-pentyl-1H-indol-3-yl)methanon\| \| JWH-200\| [1-(2-morfolinoethyl)-1H-indol-3-yl](naftalen-1-yl)methanon\| \| JWH-250\| 2-(2-methoxyfenyl)-1-(1-pentyl-1H-indol-3-yl)ethan-1-on\| \| JWH-398\| (4-chlornaftalen-1-yl)(1-pentyl-1H-indol-3-yl)methanon\| Kathinon\| \| (2S)-2-amino-1-fenylpropan-1-on\| (+)-Lysergid\| LSD, LSD-25\| (+)-8β-(3,3-dimethylureido)-6-methyl-9,10-didehydroergolin\| \| 4-Metamfetamin\| (2RS)-1-(4-methylfenyl)propan-2-amin\| \| MBZP\| 1-benzyl-4-methylpiperazin\| \| mCPP\| 1-(3-chlorfenyl)piperazin\| \| MDAI\| 5,6-(methylendioxy)indan-2-amin\| \| MDPV\| 1-[3,4-(methylendioxy)fenyl]-2-(pyrrolidin-1-yl)pentan-1-on\| \| 3-MEC\| 2-(ethylamino)-1-(3-methylfenyl)propan-1-on\| \| 4-MEC\| 2-(ethylamino)-1-(4-methylfenyl)-propan-1-on\| \| Mefedron\| 2-(methylamino)-1-(4-methylfenyl)propan-1-on\| Meskalin\| \| 3,4,5-trimethoxyfenethylamin\| Methkathinon\| Efedron\| (2RS)-1-fenyl-2-(methylamino)propan-1-on\| \| 3-MMC\| 2-(methylamino)-1-(3-methylfenyl)propan-1-on\| Methoxytenamfetamin\| MMDA\| (2RS)-1-[5-methoxy-3,4-(methylendioxy)fenyl]propan-2-amin\| Methylaminorex\| \| (±)-5-fenyl-4-methyl-4,5-dihydrooxazol-2-amin\| Methyltenamfetamin\| MDMA\| (2RS)-N-methyl-1-[3,4-(methylendioxy)fenyl]propan-2-amin\| \| 3-MeO-PCP\| 1-[1-(3-methoxyfenyl)cyklohexyl]piperidin\| \| methoxetamine\| 2-(ethylamino)-2-(3-methoxyfenyl)cyclohexanon\| \| Methylon\| 2-(methylamino)-1-[3,4-(methylendioxy)fenyl]propan-1-on\| \| MT-45\| 1-cyklohexyl-4-(1,2-difenylethyl)-piperazin\| Methylthioamfetamin\| 4-MTA\| (2RS)-1-[4-(methylsulfanyl)fenyl]propan-2-amin\| \| Nafyron\| 1-(naftalen-2-yl)-2-(pyrrolidin-1-yl)pentan-1-on\| Ethyltenamfetamin\| MDE, MDEA\| (2RS)-N-ethyl-1-[3,4-(methylendioxy)fenyl]propan-2-amin\| Hydroxytenamfetamin\| \| (2RS)-N-hydroxy-1-[3,4-(methylendioxy)fenyl]propan-2-amin\| Parahexyl\| \| 3-hexyl-6,6,9-trimethyl-7,8,9,10-tetrahydro-6H-benzo[c]chromen-1-ol\| \| pentedron\| 1-fenyl-2-(methylamino)pentan-1-on\| \| pFPP\| 1-(4-fluorfenyl)piperazin\| Methoxyamfetamin\| PMA\| (2RS)-1-(4-methoxyfenyl)propan-2-amin\| Methoxymetamfetamin\| PMMA\| 1-(4-methoxyfenyl)-N-methylpropan-2-amin\| Psilocybin\| \| 3-[2-(dimethylamino)ethyl]-1H-indol-4-yl-dihydrogen-fosfát\| Psilocin\| Psilotsin\| 3-[2-(dimethylamino)ethyl]-1H-indol-4-ol\| Rolicyklidin\| PHP, PCPY\| 1-(1-fenylcyklohexyl)pyrrolidin\| \| α-PVP\| 1-fenyl-2-(pyrrolidin-1-yl)-1-pentan-1-on\| \| Salvinorin A\| methyl-(2RS,4aR,6aR,7R,9RS,10aRS,10bR)-9-acetoxy-2-(furan-3-yl)-6a,10b-dimethyl-4,10-dioxododekahydro-1H-benzo[ƒ]isochromen-7-karboxylát\| Dimethoxymetamfetamin\| STP, DOM\| (2RS)-1-(2,5-dimethoxy-4-methylfenyl)propan-2-amin\| Tenamfetamin\| MDA\| (2RS)-1-[3,4-(methylendioxy)fenyl]propan-2-amin\| Tenocyklidin\| TCP\| 1-[1-(2-thienyl)cyklohexyl]piperidin\| \| TFMPP\| 1-[3-(trifluormethyl)fenyl]piperazin\| Tetrahydrokanabinol\| THC\| Δ6a(10a)-, Δ6a(7)-, Δ7-, Δ8-, Δ10-, Δ9(11)-tetrahydrokanabinoly a jejich stereoizomery\| Trimethoxyamfetamin\| TMA\| (2RS)-1-(3,4,5-trimethoxyfenyl)propan-2-amin\| Trimethoxyamfetamin-2\| TMA-2\| (2RS)-1-(2,4,5-trimethoxyfenyl)propan-2-amin\| \| UR-144\| (1-pentyl-1H-indol-3-yl)-(2,2,3,3-tetramethylcyklopropyl)methanon\| Včetně stereoizomerů psychotropních látek, až na výslovné výjimky, uvedených v tomto seznamu ve všech případech, kdy tyto stereoizomery mohou existovat podle zvláštního chemického označení a solí psychotropních látek uvedených v tomto seznamu ve všech případech, kdy mohou existovat.“. Čl. II Toto nařízení bylo oznámeno v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 2015. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zdravotnictví: MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Nařízení vlády č. 242/2015 Sb.	Nařízení vlády č. 242/2015 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 458/2013 Sb., o seznamu výchozích a pomocných látek a jejich ročních množstevních limitech Vyhlášeno 30. 9. 2015, datum účinnosti 1. 10. 2015, částka 100/2015 * Čl. I - Příloha k nařízení vlády č. 458/2013 Sb., o seznamu výchozích a pomocných látek a jejich ročních množstevních limitech, zní: * Čl. II - Toto nařízení bylo oznámeno v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2015 242 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. září 2015, kterým se mění nařízení vlády č. 458/2013 Sb., o seznamu výchozích a pomocných látek a jejich ročních množstevních limitech Vláda nařizuje podle § 53 odst. 1 zákona č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog: Čl. I Příloha k nařízení vlády č. 458/2013 Sb., o seznamu výchozích a pomocných látek a jejich ročních množstevních limitech, zní: „Příloha k nařízení vlády č. 458/2013 Sb. Seznam výchozích a pomocných látek a jejich roční množstevní limity Výchozí nebo pomocná látka\| Číslo CAS\| Roční limitní množství (kg) ---\|---\|--- 1,4-Butandiol\| 110-63-4\| 0 Červený fosfor\| 7723-14-0\| 0 Gama-butyrolakton\| 96-48-0\| 0 (1R,2S)-(-)-Chlorefedrin včetně solí této látky\| 110925-64-9 platí pro hydrochlorid\| 0 (1S,2R)-(+)-Chlorefedrin včetně solí této látky\| 1384199-95-4 platí pro hydrochlorid\| 0 (1S,2S)-(+)-Chlorpseudoefedrin včetně solí této látky\| 73393-61-0 platí pro hydrochlorid\| 0 (1R,2R)-(-)-Chlorpseudoefedrin včetně solí této látky\| 771434-80-1 platí pro hydrochlorid\| 0“. Čl. II Toto nařízení bylo oznámeno v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 2015. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zdravotnictví: MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 241/2015 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 241/2015 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2015 – 2023, 0,45 % Vyhlášeno 24. 9. 2015, částka 99/2015 241 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 4. září 2015, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2015 – 2023, 0,45 % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Státního dluhopisu České republiky, 2015 – 2023, 0,45 % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika – Ministerstvo financí Název: Státní dluhopis České republiky, 2015 – 2023, 0,45 % Zkrácený název: ČR, 0,45 %, 23 Pořadové číslo emise: 97. Jmenovitá hodnota: 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) Emisní kurz: určen aukcí Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 23. 9. 2015 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 25. 9. 2023 Datum emise: 25. 9. 2015 Datum splatnosti: 25. 10. 2023 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou 0,45 % p. a. Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001004600 Oddělená jistina – ISIN: CZ0000703418 Kupón č. 1 – ISIN: CZ0000703426 Kupón č. 2 – ISIN: CZ0000703434 Kupón č. 3 – ISIN: CZ0000703442 Kupón č. 4 – ISIN: CZ0000703459 Kupón č. 5 – ISIN: CZ0000703467 Kupón č. 6 – ISIN: CZ0000703475 Kupón č. 7 – ISIN: CZ0000703483 Kupón č. 8 – ISIN: CZ0000703491 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papírycenné papíry a k datu emise jsou evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, vede Centrální depozitář cenných papírůcenných papírů, a.s., se sídlem Rybná 14, 110 05 Praha 1, Česká republika, zapsaný Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4308, IČ: 25081489, (dále jen „centrální depozitář“) a osoby oprávněné vést evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů vedenou centrálním depozitářem. Jiná osoba než centrální depozitář, která je oprávněna vést evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů, vede evidenci dluhopisů, rozhodl-li tak emitent. 4. Dluhopisy mohou upisovat a nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 25. 9. počínaje rokem 2016. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu za období od data emise (včetně tohoto dne) do 25. 10. 2016 (tento den vyjímaje) má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 25. 9. 2016. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 25. 9. 2023 vylučují. 6. Výnos dluhopisu je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši 0,45 % p. a. Výnosy dluhopisů jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to vždy k datu 25. 10. příslušného roku počínaje rokem 2016. Připadne-li datum výnosu dluhopisu na den, který není pracovním dnem, vyplatí se výnos dluhopisu bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 7. První výnosové období pro vyplacení výnosu dluhopisu se stanoví od 25. 9. 2015 (včetně tohoto dne) do 25. 10. 2016 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 25. 10. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 25. 10. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2016. Pro účely výpočtu výnosu a poměrného výnosu dluhopisu se použije zlomek dní na bázi konvence skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je výnos nebo poměrný výnos dluhopisu vypočítáván, a skutečného počtu kalendářních dnů v roce [standard ACT/ACT (ICMA)]. Poměrný výnos dluhopisu se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu dluhopisu. 8. Emise dluhopisůEmise dluhopisů bude vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 9. Emisní kurz dluhopisu příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů bude určován kurzem dosaženým v aukci. 10. Dluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně a dle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech se dávají do prodeje na primárním trhu prostřednictvím České národní bankybanky. Primární prodej dluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisů, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo úhrady emisního kurzu upsaného dluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankoubankou, které se uveřejňují na internetových stránkách České národní bankybanky a ministerstva. Primární prodej dluhopisů se provádí formou aukcí. Aukčním místem je Česká národní bankabanka. Účastnit aukce se může pouze osoba určená emitentem nebo emitent. Další upisovatelé se mohou aukce dluhopisů zúčastnit pouze nepřímo prostřednictvím osob určených emitentem nebo prostřednictvím emitenta. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. 11. Primární prodej dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů bude proveden formou americké aukce pořádané dne 23. 9. 2015 Českou národní bankoubankou. O vydávání a primárním prodeji dluhopisů dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů následujících po první tranši emise dluhopisůemise dluhopisů rozhodne emitent a určí datum a formu příslušných aukcí. Oznámení o aukci se uveřejňují v dostatečném časovém předstihu před datem konání aukce na internetových stránkách ministerstva. 12. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). 13. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 25. 10. 2023. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Dluhopisy budou splaceny spolu s vyplacením posledního výnosu dluhopisů osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 25. 9. 2023. Připadne-li datum splacení dluhopisů a vyplacení posledního výnosu dluhopisů na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 14. Emitent se zavazuje, že zabezpečí dle těchto emisních podmínek vyplacení výnosů dluhopisů a splacení dluhopisů osobám, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem, výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů se podílejí Česká národní bankabanka a ministerstvo. Dluhopisy budou splaceny a výnosy dluhopisů budou vyplaceny bezhotovostním převodem, případně v hotovosti, dle instrukcí osob, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem. Platebním místem je Česká národní bankabanka, která uveřejní způsob, jakým bude provedeno splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů. 15. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA–. 16. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 17. Veškerá práva spojená s dluhopisy a s kupóny k nim vydanými se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 18. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 19. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 20. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu probíhá dle právních předpisů České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministr: Ing. Babiš v. r.
Vyhláška č. 240/2015 Sb.	Vyhláška č. 240/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 24. 9. 2015, datum účinnosti 1. 10. 2015, částka 99/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prac * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2015 240 VYHLÁŠKA ze dne 18. září 2015, kterou se mění vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 392/2005 Sb. a zákona č. 222/2006 Sb., k provedení § 37 odst. 1 zákona: Čl. I Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění vyhlášky č. 107/2013 Sb. a vyhlášky č. 181/2015 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 1 části 6 kapitole „Kategorie druhá“ písm. c) se slova „a vynakládané svalové síly, které jsou pravidelnou součástí pracovní činnosti“ zrušují, v písmenu b) bodu 1 a písmenu c) se slovo „práci“ nahrazuje slovem „práce“. 2. V příloze č. 1 části 6 kapitole „Kategorie třetí“ odst. 1 se slova „písmenu b) bodu 1 a písmenu c)“ nahrazují slovy „písmenu a), b) bodech 2 a 3 a písmenu d)“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2015. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Nařízení vlády č. 239/2015 Sb.	Nařízení vlády č. 239/2015 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění nařízení vlády č. 273/2009 Sb. Vyhlášeno 24. 9. 2015, datum účinnosti 1. 9. 2016, částka 99/2015 * Čl. I - Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění nařízení vlády č. 273/2009 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2016 239 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 26. srpna 2015, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění nařízení vlády č. 273/2009 Sb. Vláda nařizuje podle § 23 odst. 5 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů: Čl. I Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění nařízení vlády č. 273/2009 Sb., se mění takto: 1. V příloze bod 1.2. zní: „ 1.2. ředitel\| 1 až 2\| 20 ---\|---\|--- 3 až 4\| 15 5 až 6\| 12 7 až 10\| 9 11 a více\| 6 “. 2. V příloze bod 1.4. zní: „ 1.4. ředitel mateřské školy s internátním provozem\| 1\| 16 ---\|---\|--- 2\| 14 3 až 6\| 12 7 až 10\| 9 11 a více\| 6 “. 3. V příloze bod 2.3. zní: „ 2.3. ředitel základní školy s prvním stupněm\| 1 až 6\| 12 ---\|---\|--- 7 až 10\| 10 11 a více\| 8 “. 4. V příloze bod 2.5. zní: „ 2.5. ředitel základní školy \| 1 až 6\| 12 ---\|---\|--- a) samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením\| 7 až 10\| 10 11 a více\| 8 b) speciální s prvním stupněm a oddělením ročníků druhého stupně “. 5. V příloze bod 2.6. zní: „ 2.6. ředitel základní školy\| 1 až 6\| 12 ---\|---\|--- a) samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením\| 7 až 10\| 9 11 a více\| 7 b) speciální s prvním stupněm “. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy: Mgr. Valachová, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 50/2015 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 50/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky o letecké dopravě Vyhlášeno 23. 9. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 7. 2015, částka 31/2015 * ČLÁNEK 1 - DEFINICE * ČLÁNEK 2 - UDĚLOVÁNÍ PRÁV * ČLÁNEK 3 - URČENÍ A PROVOZNÍ OPRÁVNĚNÍ * ČLÁNEK 4 - ODVOLÁNÍ A POZASTAVENÍ * ČLÁNEK 5 - UPLATŇOVÁNÍ ZÁKONŮ A PŘEDPISŮ * ČLÁNEK 6 - ZASTOUPENÍ LETECKÉHO PODNIKU * ČLÁNEK 7 - PŘEVOD PŘÍJMŮ * ČLÁNEK 8 - VÝJIMKY Z CEL A DALŠÍCH DANÍ * ČLÁNEK 9 - LETIŠTNÍ ZAŘÍZENÍ A POPLATKY * ČLÁNEK 10 - KAPACITNÍ REGULACE A SCHVALOVÁNÍ LETOVÝCH ŘÁDŮ * ČLÁNEK 11 - UZNÁVÁNÍ OSVĚDČENÍ A LICENCÍ * ČLÁNEK 12 - LETECKÉ TARIFY * ČLÁNEK 13 - OCHRANA LETECTVÍ * ČLÁNEK 14 - BEZPEČNOST LETECTVÍ * ČLÁNEK 15 - DODÁNÍ STATISTICKÝCH ÚDAJŮ * ČLÁNEK 16 - KONZULTACE, ÚPRAVA A ZMĚNA * ČLÁNEK 17 - ŘEŠENÍ SPORŮ * ČLÁNEK 18 - UKONČENÍ PLATNOSTI * ČLÁNEK 19 - SOULAD S MNOHOSTRANNÝMI DOHODAMI NEBO ÚMLUVAMI * ČLÁNEK 20 - REGISTRACE * ČLÁNEK 21 - VSTUP V PLATNOST * PŘÍLOHA Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 7. 2015 50 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. prosince 2003 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky o letecké dopravě. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 21 dne 13. července 2015. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky o letecké dopravě PREAMBULE Vláda České republiky a vláda Íránské islámské republiky jsouce stranami Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, otevřené k podpisu v Chicagu dne sedmého prosince 1944 (16/09/1323), dále jen „smluvní strany“, s cílem ustanovit a provozovat pravidelné letecké služby mezi a za územími jejich států, se dohodly takto: ČLÁNEK 1 DEFINICE Pro účely této dohody: a \\- výraz “Úmluva” znamená Úmluvu o mezinárodním civilním letectví otevřenou k podpisu v Chicagu dne sedmého prosince 1944 (16/09/1323) a zahrnuje její změny přijaté podle článku 94 této Úmluvy a vstoupila v platnost pro obě strany a přílohy Úmluvy a jejich změny přijaté podle článků 90 vstoupily v platnost pro obě strany. b \\- výraz “letecké úřady” znamená v případě České republiky Ministerstvo dopravy a kteroukoli jinou osobu nebo orgán oprávněný provádět jakékoli funkce vykonávané uvedeným Ministerstvem a v případě Íránské islámské republiky Organizaci civilního letectví a kteroukoli jinou osobu nebo orgán oprávněný provádět jakékoli funkce vykonávané uvedenou organizací. c \\- výraz “určený letecký podnik” znamená jeden nebo více leteckých podniků, které byly určeny a schváleny podle článku 3 této dohody. d \\- výraz “kapacita” ve vztahu k letadlu znamená užitečné zatížení letadla používaného na lince nebo úseku linky a výraz „kapacita“ ve vztahu k „dohodnutým službám“ znamená kapacitu letadla používaného při takové službě, násobenou počtem frekvencí provozovaných tímto letadlem v daném období na lince nebo úseku linky. e \\- výraz “území” ve vztahu k druhé smluvní straně znamená pevninu a vodní plochy pod svrchovaností dané strany a zahrnuje vzdušný prostor nad nimi. f \\- výraz “letecká dopravní služba”, “mezinárodní letecká dopravní služba”, “letecký podnik” a “přistání pro potřeby nikoli obchodní” mají význam, který je pro ně příslušně stanoven v článku 96 Úmluvy. g \\- výraz „tarif” znamená ceny, které mají být zaplaceny za přepravu cestujících, zavazadel, zboží a podmínky, za kterých tyto ceny používají, včetně cen a podmínek pro zprostředkovatelské služby a pomocné služby včetně odměny a podmínek pro přepravu pošty. h \\- výraz “Příloha” znamená Přílohu k této dohodě a její změny provedené v souladu s ustanoveními článku 16 této dohody. Příloha tvoří nedílnou součást této dohody a všechna odvolání na tuto dohodu, pokud není výslovně stanoveno jinak, zahrnují zmíněnou Přílohu. ČLÁNEK 2 UDĚLOVÁNÍ PRÁV 1 \\- Každá smluvní strana poskytuje druhé smluvní straně následující práva pro řízení pravidelných mezinárodních leteckých služeb určeným leteckým podnikem druhé smluvní strany; a \\- létat bez přistání přes území státu druhé smluvní strany; b \\- přistávat na výše uvedeném území pro potřeby nikoli obchodní; c \\- přistávat na výše uvedeném území v místech na stanovených pravidelných linkách uvedených v Příloze k této dohodě pro účely vykládání a nakládání v mezinárodní dopravě cestujících, zboží a pošty; d \\- nakládat a vykládat na území třetích států v místech stanovených v Příloze cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek, odděleně nebo v kombinaci, určené pro nebo pocházející z míst na území státu druhé smluvní strany, stanovených v Příloze. 2 \\- Letecké podniky každé smluvní strany, jiné než ty, které jsou určené podle článku 3 této dohody, budou také užívat práva stanovená v odstavci (1) (a) a (b) tohoto článku. 3 \\- V ustanoveních této dohody nemůže být nic považováno za udělení práva určenému leteckému podniku jedné smluvní strany nakládat na území státu druhé smluvní strany cestující, zboží a poštovní zásilky za úplatu nebo nájemné s určením pro jiné místo na území státu této druhé smluvní strany. 4 \\- V nepřátelských oblastech a/nebo vojensky obsazených nebo v oblastech tímto ovlivněných, provoz služeb vztahujících se k tomuto článku bude podléhat schválení příslušnými odpovědnými úřady. ČLÁNEK 3 URČENÍ A PROVOZNÍ OPRÁVNĚNÍ 1 \\- Každá smluvní strana má právo určit písemným oznámením druhé smluvní straně jeden nebo více leteckých podniků za účelem provozu dohodnutých služeb na určených linkách a odvolat nebo nahradit kterýkoli určený letecký podnik. 2 \\- Po obdržení takového oznámení uvedeného v odstavci (1), odpovědný letecký úřad druhé smluvní strany udělí bez prodlení, podle ustanovení odstavce (3) a (4) tohoto článku určenému leteckému podniku příslušné oprávnění. 3 \\- Letecký úřad jedné smluvní strany může požadovat, aby letecký podnik určený druhou smluvní stranou prokázal, že je schopen plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které tento úřad obvykle uplatňuje na provoz mezinárodních leteckých dopravních služeb v souladu s ustanoveními Úmluvy. 4 \\- Letecký úřad každé smluvní strany má právo odmítnout udělit provozní oprávnění uvedené v odstavci (2) tohoto článku, a nebo uložit takové podmínky, které považuje za nezbytné pro výkon práv určeného leteckého podniku stanovených v článku 2 této dohody v každém případě, kdy uvedená smluvní strana není přesvědčena, že podstatná část vlastnictví a skutečná kontrola tohoto leteckého podniku náleží druhé smluvní straně nebo jejím občanům. 5 \\- Jakmile určený letecký podnik obdrží oprávnění uvedené v odstavci (2) výše, může zahájit provoz dohodnutých služeb za předpokladu, že tarif stanovený podle ustanovení článků 10 a 12 této dohody je platný pro tyto služby. ČLÁNEK 4 ODVOLÁNÍ A POZASTAVENÍ 1 \\- Letecký úřad každé smluvní strany bude mít právo zrušit provozní oprávnění nebo pozastavit výkon práv stanovených v článku 2 této dohody určenému leteckému podniku druhé smluvní strany nebo uložit takové podmínky, které považuje za nezbytné pro využívání těchto práv: a \\- kde není uspokojivě prokázáno, že podstatná část vlastnictví a skutečná kontrola leteckého podniku patří druhé smluvní straně nebo jejím občanům; nebo b \\- v případě neschopnosti leteckého podniku vyhovět zákonům a/nebo předpisům smluvní strany, která ukládá tato práva; nebo c \\- v případě, že letecký podnik jiným způsobem nepostupuje v souladu s opatřeními této dohody. 2 \\- Pokud bude nutné provést okamžité odvolání nebo pozastavení nebo uložení podmínek uvedených v odstavci (1) tohoto článku k zabránění dalšího porušování zákonů a/nebo předpisů a/nebo opatření této dohody, bude toto uplatněno pouze po konzultaci s leteckým úřadem druhé smluvní strany. Taková konzultace mezi leteckými úřady bude zahájena do šedesáti (60) dnů po obdržení požadavku. ČLÁNEK 5 UPLATŇOVÁNÍ ZÁKONŮ A PŘEDPISŮ 1 \\- Zákony a předpisy každé smluvní strany vztahující se na vstup nebo výstup letadla provozujícího mezinárodní letecké služby z jejího území, stejně jako na provoz a navigaci takového letadla nad nebo na jejím území, se budou uplatňovat na letadlo určeného leteckého podniku druhé smluvní strany. 2 \\- Zákony a předpisy každé smluvní strany určující vstup, pobyt a výstup cestujících, posádky, zboží nebo poštovních zásilek z jejího území, jako jsou formality týkající se vstupu, výstupu, emigrace a přistěhovalectví, cel, karanténních a zdravotních nebo hygienických opatření, se budou vztahovat na cestující, posádku, zboží nebo poštovní zásilky dopravované letadlem určeného leteckého podniku druhé smluvní strany během pobytu na území státu první smluvní strany. 3 \\- Každá smluvní strana na požádání dodá druhé smluvní straně kopie příslušných zákonů a předpisů uvedených v tomto článku. ČLÁNEK 6 ZASTOUPENÍ LETECKÉHO PODNIKU 1 \\- Určený letecký podnik jedné smluvní strany bude mít povoleno na základě reciprocity vyslat a udržovat na území státu druhé smluvní strany svého zástupce, obchodní, technický a jiný odborný personál přiměřeně potřebný k provozování dohodnutých služeb. 2 \\- Zástupce určeného leteckého podniku a zaměstnávání pracovníků bude podléhat zákonům a předpisům platným na území státu druhé smluvní strany. 3 \\- Určené letecké podniky obou smluvních stran, podle právních předpisů platných na příslušném území, budou mít právo zřizovat na území státu druhé smluvní strany kancelář nebo kanceláře na podporu letecké dopravy a k prodeji leteckých dopravních služeb. ČLÁNEK 7 PŘEVOD PŘÍJMŮ 1 \\- Na základě oznámení leteckému úřadu první smluvní strany a po příslušné obchodní registraci v souladu se zákony a předpisy státu této první smluvní strany bude mít určený letecký podnik nebo letecké podniky druhé smluvní strany právo volně prodávat své letecké dopravní služby na území státu první smluvní strany, buď přímo nebo prostřednictvím svých zprostředkovatelů, a kterákoli osoba bude moci svobodně zakoupit tuto přepravu v místní měně nebo v jakékoli volně směnitelné měně, uznané devizovými předpisy platnými na daném území. 2 \\- Určené letecké dopravní podniky smluvních stran budou mít právo přepočítat a převést na území svého státu přebytek příjmů nad místními výdaji získaný na území státu druhé smluvní strany ve volně směnitelné měně. Přepočet a převod bude uskutečněn bez omezení podle převládajícího tržního devizového kurzu pro tyto transakce, platného v den převodu. V případě, že převládající tržní devizový kurz neexistuje, přepočet a převod bude uskutečněn bez omezení podle úředního přepočítacího kurzu, platného v den převodu. Skutečný převod bude proveden bez prodlení a nebude podléhat jakýmkoli poplatkům s výjimkou obvyklých poplatků vybíraných bankamibankami za služby při těchto transakcích. 3 \\- V případě, že platby mezi smluvními stranami budou upraveny zvláštní dohodou, bude použita tato zvláštní dohoda. ČLÁNEK 8 VÝJIMKY Z CEL A DALŠÍCH DANÍ 1 \\- Letadla určeného leteckého podniku jedné smluvní strany provozující mezinárodní služby a zásoby pohonných hmot, mazadla, ostatní spotřebitelný technický materiál, náhradní díly, obvyklé vybavení a zásoby ponechané na palubě takového letadla leteckého podniku této smluvní strany schváleného pro provoz linek a služeb stanovených v této dohodě budou při příletu nebo odletu z území druhé smluvní strany na základě reciprocity osvobozena od cel, inspekčních poplatků a ostatních podobných celostátních nebo místních poplatků a dávek, i kdyby takové zásoby byly užity nebo spotřebovány takovým letadlem při letech nad územím druhé smluvní strany. 2 \\- Pohonné hmoty, mazadla, spotřebitelný technický materiál, náhradní díly, obvyklé vybavení a zásoby dovezené na území druhé smluvní strany první smluvní stranou nebo jejími občany a určené výhradně k provozu letadla určeného leteckého podniku první smluvní strany budou na základě reciprocity osvobozeny od cel, inspekčních poplatků a jiných celostátních a místních poplatků a dávek. 3 \\- Pohonné hmoty, mazadla, další spotřebitelný technický materiál, náhradní díly, obvyklé vybavení a zásoby vzaté na palubu letadla určeného leteckého podniku jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany a používané při mezinárodních leteckých službách budou na základě reciprocity osvobozeny od cel, daní, inspekčních a jiných poplatků a jiných celostátních a místních poplatků a dávek. 4 \\- Obvyklé palubní vybavení, stejně tak jako materiály a zásoby uložené na palubě letadla určeného leteckého podniku každé smluvní strany mohou být vyloženy na území druhé smluvní strany pouze se souhlasem celního úřadu této smluvní strany. V takovém případě mohou být uloženy pod celním dohledem tohoto celního úřadu do doby než budou znovu vyvezeny, nebo s nimi bude naloženo jinak v souladu s celními předpisy. 5 \\- Cestující, zavazadla a zboží v přímém tranzitu přes území jedné smluvní strany, neopouštějící část letiště určenou pro takový účel, budou podrobeni zjednodušené kontrole s výjimkou zabránění nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami. Zavazadla a zboží budou osvobozeny od cel a jiných poplatků po dobu, kdy se nacházejí v přímém tranzitu. 6 \\- Na základě reciprocity budou také osvobozeny od cel a/nebo daní oficiální dokumenty nesoucí symboly leteckého podniku, takové jako zavazadlové visačky, tiskopisy letenek, letecké nákladní listy, palubní vstupenky a letové řády dovezené na území každé smluvní strany pro výlučné užití určeného leteckého podniku druhé smluvní strany. ČLÁNEK 9 LETIŠTNÍ ZAŘÍZENÍ A POPLATKY 1 \\- Každá smluvní strana poskytne jedno nebo více letišť na svém území k dispozici určenému leteckému podniku druhé smluvní strany na stanovených tratích a poskytne určenému leteckému podniku druhé smluvní strany komunikační, letecká a meteorologická zařízení a další služby nezbytné pro provoz schválených služeb. 2 \\- Každá smluvní strana vyměří řádné a přiměřené poplatky za použití letišť, letových cest/leteckých traťových služeb a jiných zařízení letadlem druhé smluvní strany za předpokladu, že takové poplatky nebudou vyšší než poplatky ukládané za použití takových letišť a zařízení jejímu leteckému dopravci vykonávajícímu podobné mezinárodní letecké dopravní služby. ČLÁNEK 10 KAPACITNÍ REGULACE A SCHVALOVÁNÍ LETOVÝCH ŘÁDŮ 1 \\- Určeným leteckým podnikům smluvních stran bude poskytováno řádné a stejné zacházení, aby mohly užívat stejné příležitosti při provozování dohodnutých služeb na stanovených tratích. 2 \\- Při provozování dohodnutých služeb bude určený letecký podnik každé smluvní strany brát v úvahu zájmy leteckého podniku druhé smluvní strany, aby nedošlo k nevhodnému ovlivňování služeb, které tyto podniky zajišťují na zcela nebo zčásti shodných linkách. 3 \\- Dohodnuté služby provozované určenými leteckými podniky smluvních stran budou mít za přednostní cíl poskytnout, při přiměřeném využití prostoru, kapacitu odpovídající současným a rozumně očekávaným požadavkům na dopravu cestujících, zboží a poštovních zásilek mezi územím smluvní strany určeného leteckého podniku a územím druhé smluvní strany. 4 \\- Kromě principů zakotvených v odstavcích (1), (2) a (3) tohoto článku, určený letecký podnik každé smluvní strany může také poskytnout kapacitu k pokrytí dopravních požadavků mezi územími třetích stran uvedených v seznamu linek přiložených k této dohodě a územím druhé smluvní strany. 5 \\- Stanovená kapacita včetně frekvencí služeb a typu letadla užívaného určeným leteckým podnikem smluvní strany na dohodnutých službách může být navržena a dohodnuta určenými leteckými podniky. Určené letecké podniky mohou udělat takový návrh po řádných jednáních a výměně názorů mezi nimi berouce v úvahu principy zakotvené v odstavcích (1), (2) a (3) tohoto článku. Zmíněná kapacita bude určena a uplatněna po schválení leteckými úřady smluvních stran. 6 \\- V případě, že nebude dosaženo dohody mezi určenými leteckými podniky smluvních stran, záležitosti uvedené v odstavci (5) budou vyřešeny dohodou mezi leteckými úřady dvou smluvních stran. Dokud takové dohody nebude dosaženo, kapacity poskytované určenými leteckými podniky zůstanou nezměněny. 7 \\- Určený letecký podnik každé smluvní strany předloží ke schválení leteckému úřadu druhé smluvní strany, nejméně třicet (30) dní před zahájením služeb na stanovených linkách, letové řády včetně doby jejich platnosti, typ letadla a počet frekvencí. Totéž bude aplikováno při pozdějších změnách. Ve zvláštních případech toto časové omezení může být změněno za podmínky souhlasu zmíněných úřadů. 8 \\- Pokud určený letecký podnik bude požadovat provést doplňkové lety k letům uvedeným v letových řádech, bude žádat o povolení u leteckého úřadu druhé smluvní strany. Takový požadavek bude obvykle předložen alespoň jeden týden před provedením takových letů. ČLÁNEK 11 UZNÁVÁNÍ OSVĚDČENÍ A LICENCÍ Osvědčení o letové způsobilosti, osvědčení o kvalifikaci a průkazy vydané nebo potvrzené jednou ze smluvních stran a dosud mající platnost budou uznány za platné druhou smluvní stranou za účelem provozu linek a služeb sjednaných v této dohodě za předpokladu, že požadavky, podle kterých taková osvědčení a průkazy byly vydány nebo potvrzeny platnými jsou stejné nebo přísnější než minimální normy, které jsou nebo mohou být stanoveny podle Úmluvy. Každá smluvní strana si však vyhrazuje právo odmítnout uznat jako platné pro účely letů nad územím svého státu osvědčení o kvalifikaci a průkazy vydané jejím vlastním státním příslušníkům nebo vyhlášené pro ně platnými druhou smluvní stranou nebo jiným státem. ČLÁNEK 12 LETECKÉ TARIFY 1 \\- Tarify používané leteckými podniky smluvních stran pro dohodnuté služby budou stanoveny v přiměřené výši, přičemž bude náležitě přihlíženo ke všem významným činitelům včetně nákladů na provoz, přiměřenému zisku, povaze služeb a tarifům jiných leteckých podniků, které zajišťují pravidelné služby na zcela nebo zčásti shodných linkách. 2 \\- Letecké úřady obou smluvních stran budou považovat za nepřijatelné tarify, které jsou nepřiměřeně diskriminující, nepřiměřeně vysoké nebo omezující přepravu vzhledem k zneužití dominantního postavení nebo uměle nízké vzhledem k přímé nebo nepřímé dotaci či podpoře nebo mají za následek cenový dumping. 3 \\- Tarify uvedené v odstavci (1) tohoto článku budou ustanoveny podle následujících pravidel: a \\- když určené letecké podniky jsou členy mezinárodní letecké asociace s pevným tarifním aparátem a vždy existuje tarifní rezoluce pokud se týče dohodnutých služeb, tarify budou stanovovány určenými leteckými podniky smluvních stran v souladu s takovou tarifní rezolucí; b \\- kde oba určené letecké podniky smluvních stran nejsou členy letecké asociace nebo kde není tarifní rezoluce uvedená pod písmenem (a) výše, určené letecké podniky smluvních stran se dohodnou mezi sebou na tarifech, pokud se týče dohodnutých služeb; c \\- tarify schválené v souladu s písmeny (a) a (b) výše budou předloženy ke schválení leteckým úřadům smluvních stran nejméně třicet (30) dní před navrženým datem jejich vstupu v platnost. Tento časový limit může být změněn po souhlasu obou zmíněných úřadů; d \\- v případě, že určené letecké podniky smluvních stran nedosáhnou shody u vyhlášených tarifů, nebo kde smluvní strana neurčila svůj letecký podnik k provozu na dohodnutých tratích, nebo kde během prvních patnácti (15) dnů z třiceti (30) denního období uvedeného v písmenu (c) tohoto článku letecký úřad smluvní strany dá leteckému úřadu druhé smluvní strany oznámení o jeho nesouhlasu s jakýmkoli tarifem dohodnutým mezi určenými leteckými dopravci smluvních stran v souladu s písmenem (a) nebo (b) tohoto článku, letecké úřady smluvních strany se pokusí dosáhnout dohody u uplatňovaných tarifů. Obecným pravidlem bude, že tarif nebude uplatňován před jeho schválením leteckými úřady smluvních stran. Nicméně tarify budou považovány za schválené, jestliže letecké úřady obou stran neznámí jejich nesouhlas s jakýmkoli tarifem schváleným mezi určenými leteckými podniky v průběhu výše zmíněného patnácti (15) denního období. 4 \\- Tarify stanovené v souladu s tímto článkem zůstanou platné dokud nebudou stanoveny nové tarify. ČLÁNEK 13 OCHRANA LETECTVÍ 1 \\- Smluvní strany si navzájem znovu potvrzují svá práva a povinnosti podle mezinárodního práva chránit bezpečnost civilního letectví před nezákonnými činy. Bez omezování všeobecných zásad svých práv a povinností podle mezinárodního práva, smluvní strany budou zejména jednat v souladu s ustanoveními Úmluvy o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, podepsané v Tokiu 14. září 1963 (23/06/1342), Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsané v Haagu 16. prosince 1970 (25/09/1349) a Úmluvy o potlačení protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané v Montrealu 23. září 1971 (01/07/1350) a jakékoli jiné smlouvy týkající se bezpečnosti civilního letectví, kterých jsou smluvní strany členy. 2 \\- Smluvní strany si na požádání vzájemně poskytnou veškerou nutnou pomoc k zabránění činům nezákonného zmocnění se civilních letadel a jiných nezákonných činů proti bezpečnosti těchto letadel, jejich cestujících a posádek, letišť a leteckých navigačních zařízení a jakémukoli jinému ohrožení bezpečnosti civilního letectví. 3 \\- Smluvní strany budou ve svých vzájemných vztazích jednat v souladu s ustanoveními o ochraně letectví stanovenými Mezinárodní organizací pro civilní letectví a označovanými jako Přílohy k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví v rozsahu, ve kterém jsou tato bezpečnostní opatření platná vůči smluvním stranám. Každá smluvní strana bude vyžadovat, aby provozovatelé letadel, kteří mají hlavní sídlo obchodní činnosti nebo stálé sídlo na území jejich států, a provozovatelé letišť na území jejich států jednali v souladu s takovými ustanoveními o ochraně letectví. 4 \\- Každá smluvní strana může požadovat, aby její provozovatelé letadel dodržovali ustanovení o ochraně letectví uvedená výše v odstavci (3) vyžadovaná druhou smluvní stranou pro vstup, výstup a pobyt na území jejího státu. Každá smluvní strana zajistí, že na území jejího státu budou účinně uplatňována odpovídající opatření k ochraně letadel a kontrole cestujících, posádek, příručních zavazadel, zapsaných zavazadel, zboží a palubních zásob před a v průběhu nastupování a nakládání. Každá smluvní strana bude s porozuměním posuzovat jakýkoli požadavek druhé smluvní strany na přiměřená speciální bezpečnostní opatření za účelem čelit určité hrozbě. 5 \\- Dojde-li ke spáchání činu nezákonného zmocnění se civilního letadla a/nebo jiných nezákonných činů proti bezpečnosti takového letadla, jeho cestujících a posádky, letišť nebo navigačních zařízení, smluvní strany si vzájemně pomohou usnadňováním předávání zpráv a přijetím dalších příslušných opatření směřujících k rychlému a bezpečnému ukončení takového činu nebo zabránění takové hrozby. ČLÁNEK 14 BEZPEČNOST LETECTVÍ 1 \\- Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace týkající se bezpečnostních norem přijatých druhou smluvní stranou v kterékoli oblasti vztahující se na posádky, letadla a jejich provoz. Takové konzultace se uskuteční do třiceti (30) dnů ode dne požádání. 2 \\- Jestliže po těchto konzultacích jedna smluvní strana shledá, že druhá smluvní strana účinně neudržuje a nevykonává v kterékoli oblasti bezpečnostní normy alespoň na minimální úrovni stanovené v daném období Úmluvou, tato smluvní strana oznámí druhé smluvní straně svá zjištění a opatření považovaná za nezbytná k tomu, aby bylo dosaženo souladu s těmito minimálními normami a druhá smluvní strana učiní příslušná opravná opatření. ČLÁNEK 15 DODÁNÍ STATISTICKÝCH ÚDAJŮ Letecký úřad jedné smluvní strany dodá na požádání leteckému úřadu druhé smluvní strany informace a statistické údaje týkající se přepravy dohodnutých služeb svých leteckých podniků na a z území druhé smluvní strany, které mohou být normálně připraveny a předány určeným leteckým podnikem svému národnímu leteckému úřadu. Předložení jakýchkoli doplňujících statistických údajů vyžadovaných leteckým úřadem smluvní strany od leteckého úřadu druhé smluvní strany bude podléhat jednání a dohodě mezi oběma smluvními stranami. ČLÁNEK 16 KONZULTACE, ÚPRAVA A ZMĚNA 1 \\- S cílem řádného provádění této dohody smluvní strany budou vzájemně spolupracovat prostřednictvím svých leteckých úřadů a za tímto účelem letecký úřad jedné smluvní strany může kdykoli požádat o konzultace letecký úřad druhé smluvní strany. 2 \\- Konzultace vyžádané leteckým úřadem kterékoli smluvní strany budou zahájeny v lhůtě šedesáti (60) dnů od data doručení žádosti. 3 \\- Každá smluvní strana může kdykoli to považuje za nezbytné, vyžádat úpravu nebo změnu ustanovení této dohody a v takovém případě smluvní strany zahájí jednání v této záležitosti ve lhůtě šedesáti (60) dnů od data obdržení žádosti k jednání od druhé smluvní strany. 4 \\- Jakákoli úprava nebo změna této dohody vstoupí v platnost podle ustanovení článku 21 této dohody. 5 \\- Nehledě na ustanovení odstavce (4), změny v seznamu linek připojeném k této dohodě mohou být dohodnuty přímo mezi leteckými úřady smluvních stran. Vstoupí v platnost výměnou diplomatických nót. ČLÁNEK 17 ŘEŠENÍ SPORŮ 1 \\- V případě jakéhokoli sporu mezi smluvními stranami vyplývajícího z výkladu nebo provádění této dohody a její přílohy/příloh se ho v prvé řadě vynasnaží smluvní strany vyřešit jednáním. 2 \\- Jestliže se smluvním stranám nepodaří dosáhnout vyřešení jednáním, mohou souhlasit postoupit spor k poradnímu posudku nějaké osobě nebo orgánu. 3 \\- Jestliže se smluvním stranám nepodaří dosáhnout vyřešení jednáním podle odstavců (1) a (2) výše, každá smluvní strana může v souladu s příslušnými zákony a pravidly zaslat oznámení o postoupení sporu rozhodčímu soudu tvořenému třemi soudci, dva byli nominováni smluvními stranami a třetí je předsedající soudce. V případě, že je spor postoupen rozhodčímu řízení, každá smluvní strana bude nominovat soudce v průběhu šedesáti (60) dnů od data přijetí oznámení sporu k rozhodčímu řízení a předsedající soudce bude jmenován v průběhu dalších šedesáti (60) dnů od pozdějšího z těchto dvou jmenování. Jestliže se některé smluvní straně nepodaří jmenovat svého soudce ve stanovené lhůtě, nebo se jmenovaným soudcům nepodaří shodnout na předsedajícím soudci ve stanovené lhůtě, může být prezident Rady Mezinárodní organizace pro civilní letectví požádán kteroukoli smluvní stranou jmenovat soudce té smluvní strany, které se soudce nepodařilo jmenovat, nebo předsedajícího soudce, podle případu, který nastane. Nicméně v době jmenování musí být předsedající soudce občanem státu majícího diplomatické vztahy s oběma smluvními stranami. 4 \\- Jestliže v případě jmenování předsedajícího soudce prezidentem Rady Mezinárodní organizace pro civilní letectví prezident Rady Mezinárodní organizace pro civilní letectví nemůže vykonat uvedený úkol, nebo je občanem státu některé ze smluvních stran, jmenování provede viceprezident, nebo pokud viceprezident taktéž nemůže vykonat uvedený úkol, nebo je občanem některé ze smluvních stran, jmenování provede služebně nejstarší člen Rady, který není občanem žádné smluvní strany. 5 \\- Podle dalších ustanovení odsouhlasených smluvními stranami rozhodčí soud stanoví postup a místo arbitráže. 6 \\- Rozhodnutí rozhodčího soudu bude pro smluvní strany závazné. 7 \\- Náklady na rozhodčí soud, včetně poplatků a nákladů soudců budou hrazeny smluvními stranami stejným dílem. Všechny náklady spojené s Radou v souvislosti se jmenováním předsedajícího soudce a/nebo soudce smluvní strany, které se ho nepodařilo jmenovat jak je uvedeno v odstavci (3) tohoto článku budou posuzovány jako část výdajů rozhodčího soudu. ČLÁNEK 18 UKONČENÍ PLATNOSTI Každá ze smluvních stran může kdykoli oznámit písemně diplomatickou cestou druhé smluvní straně své rozhodnutí ukončit platnost této dohody. Takové oznámení bude současně zasláno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví a v takovém případě bude dohoda považována za ukončenou dvanáct (12) měsíců po datu přijetí oznámení druhou smluvní stranou, nebude-li před uplynutím tohoto období oznámení o ukončení vzato zpět na základě dohody mezi smluvními stranami. V případě, že chybí potvrzení o přijetí oznámení o ukončení platnosti druhou smluvní stranou, bude oznámení považováno za doručené čtrnáct (14) dnů poté, kdy bylo doručeno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. ČLÁNEK 19 SOULAD S MNOHOSTRANNÝMI DOHODAMI NEBO ÚMLUVAMI Při vstupu v platnost mnohostranné letecké dohody nebo úmluvy týkající se obou smluvních stran, tato Dohoda a její příloha(y) budou upraveny při jednáních uvedených v článku 16 tak, aby její ustanovení odpovídala ustanovením takové mnohostranné dohody nebo úmluvy. ČLÁNEK 20 REGISTRACE Tato dohoda a její přílohy a všechny změny budou registrovány u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. ČLÁNEK 21 VSTUP V PLATNOST Tato dohoda vstoupí v platnost dnem pozdějšího oznámení jedné smluvní strany druhé smluvní straně, že předepsané formality v souladu se zákony a předpisy pro vstup této dohody v platnost byly splněny. Na důkaz toho níže podepsaní řádně oprávnění jejich příslušnými vládami podepsali tuto dohodu zahrnující jednu preambuli, dvacet jeden (21) článek a jednu přílohu. Dáno v Praze dne 9. prosince 2003, odpovídající 18. Azar 1382 ve dvou původních vyhotoveních v českém, perském a anglickém jazyce, přičemž všechny texty jsou stejně autentické. V případě jakékoli rozdílnosti textu je rozhodující anglický text. Za vládu České republiky Ing. Jiří Kubínek v. r. náměstek ministra dopravy Za vládu Íránské islámské republiky Hassan Haj Alifard v. r. úřadující správce Organizace civilního letectví PŘÍLOHA SEZNAM LINEK 1. Linky, na kterých mohou být letecké služby provozovány určeným leteckým podnikem(y) Íránské islámské republiky: počáteční místa\| mezilehlá místa\| místa určení\| místa za ---\|---\|---\|--- jakákoli místa v Íránské islámské republice\| Ankara Istanbul Vídeň Řím Milán a jakákoli další místa určená později\| jakákoli místa v České republice\| Estonsko, Lotyšsko a jakákoli další místa určená později 2. Linky, na kterých mohou být letecké služby provozovány určeným leteckým podnikem(y) České republiky: počáteční místa\| mezilehlá místa\| místa určení\| místa za ---\|---\|---\|--- jakákoli místa v České republice\| jakákoli místa budou určená později\| jakákoli místa v Íránské islámské republice\| jakákoli místa určená později POZNÁMKY 1. Mezilehlá místa a místa za na jakýchkoli určených linkách mohou být podle volby určených leteckých podniků vynechána na kterémkoli nebo všech letech. 2. Frekvence a typy letadel určených leteckých podniků budou podléhat schválení leteckými úřady smluvních států. 3. Linky mohou být provozovány v obou směrech.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 49/2015 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 49/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o spolupráci v oblasti obrany mezi vládou České republiky a vládou Alžírské demokratické a lidové republiky Vyhlášeno 23. 9. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 8. 2015, částka 31/2015 * ODDÍL I - ÚČEL, DEFINICE, OBLASTI A FORMY SPOLUPRÁCE * ODDÍL II - PODMÍNKY POBYTU PERSONÁLU * ODDÍL III - SPORNÉ ZÁLEŽITOSTI * ODDÍL IV - PODPORA POSKYTOVANÁ PŘIJÍMAJÍCÍ STRANOU * ODDÍL V - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 8. 2015 (55/2015 Sb. m. s.), po opravě 49 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. května 2015 byla v Alžíru podepsána Dohoda o spolupráci v oblasti obrany mezi vládou České republiky a vládou Alžírské demokratické a lidové republiky. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 17 dne 3. srpna 2015. České znění Dohody a francouzské znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA O SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU ALŽÍRSKÉ DEMOKRATICKÉ A LIDOVÉ REPUBLIKY Vláda České republiky a vláda Alžírské demokratické a lidové republiky, dále jen „smluvní strany” a samostatně „smluvní strana”, berouce v úvahu přátelské vztahy, které jsou mezi Českou republikou a Alžírskou demokratickou a lidovou republikou, potvrzujíce svoji oddanost zásadám a cílům Charty Organizace spojených národů, zejména pokud jde o respektování nezávislosti a suverenity států, usilujíce o zakotvení trvalé spolupráce v oblasti obrany a vycházejíce ze vzájemného respektu, důvěry a ohledu na zájmy obou smluvních stran, v souladu se svými mezinárodními závazky a vnitrostátními předpisy, se dohodly na následujícím: ODDÍL I ÚČEL, DEFINICE, OBLASTI A FORMY SPOLUPRÁCE Článek 1 Smluvní strany se zavazují v rámci této Dohody spolupracovat v oblasti obrany mezi oběma státy v souladu se svými vnitrostátními předpisy a mezinárodními závazky. Článek 2 V této Dohodě: ■ „Vysílající smluvní strana” označuje smluvní stranu, k níž náleží personál nacházející se na území státu druhé smluvní strany v rámci provádění této Dohody; ■ „Přijímající smluvní strana” označuje smluvní stranu, na území jejíhož státu se nachází personál vysílající smluvní strany v rámci provádění této Dohody; ■ „personál” označuje vojenský a/nebo civilní personál náležející k ozbrojeným silám jedné ze smluvních stran, který se nachází na území státu druhé smluvní strany v rámci provádění této Dohody; ■ „ozbrojené síly” označují jednotky či útvary pozemního vojska, námořnictva či letectva či jiného ozbrojeného sboru státu jedné ze smluvních stran. Článek 3 V rámci této Dohody se smluvní strany dohodly provádět a rozvíjet spolupráci v dále uvedených oblastech a následujících formách: ■ udržování a rozvoj kontaktů a vztahů mezi ministerstvy pověřenými otázkami obrany smluvních stran prostřednictvím návštěv politických a vojenských představitelů na vysoké úrovni a výměn delegací; ■ výměna informací a zkušeností v otázkách oboustranného zájmu týkajících se oblasti obrany v rámci kompetencí smluvních stran; ■ spolupráce ozbrojených sil v oblasti boje proti terorismu; ■ vzdělávání personálu ve vysokoškolských vojenských zařízeních a odborných vojenských vzdělávacích zařízeních; ■ posílení vazeb mezi vojenskými vzdělávacími zařízeními, pořádání konzultací a výměna zkušeností v otázkách vzdělávání; ■ konání společných cvičení a zvaní vojenských pozorovatelů k účasti na národních cvičeních a/nebo manévrech; ■ pořizování vojenského vybavení, výzbroje a zbrojních systémů, jakož i dodávky náhradních dílů a materiálu nezbytného pro jejich používání, údržbu a opravy; ■ výměna zkušeností v oblasti udržení provozuschopnosti a v oblasti logistické podpory ohledně vybavení získaného od jedné nebo druhé smluvní strany; ■ prohloubení a rozvoj spolupráce v oblasti vědeckého výzkumu a obranné technologie, jakož i partnerství v oblasti obranného průmyslu, převodu technologií a know-how; ■ prohloubení a rozvoj spolupráce v oblasti geoprostorových technologií a pozorování a vojenské geografie; ■ další aktivity, na nichž se smluvní strany dohodnou, představující příspěvek k jejich vztahům týkajícím se spolupráce v oblasti obrany. Článek 4 Orgány odpovědné za provádění spolupráce podle této Dohody jsou: ■ na české straně - Ministerstvo obrany, ■ na alžírské straně - Ministerstvo národní obrany. Ustanovení této Dohody mohou být provedena právními dokumenty uzavřenými smluvními stranami anebo jejich řádně pověřenými zástupci. Článek 5 Za účelem provádění ustanovení této Dohody se smluvní strany dohodly ustavit Smíšenou komisi, která je pověřena stanovit způsoby a prostředky realizace spolupráce v oblasti obrany, přispívat k jejímu rozvoji a vyhledávat nové způsoby spolupráce. K tomuto účelu Smíšená komise kontroluje realizaci této spolupráce a provádění ustanovení této Dohody a právních dokumentů sjednaných na jejím základě. Příslušné orgány smluvních stran určí po jednom zástupci pro výkon předsednické funkce. Oba budou společně předsedat Smíšené komisi. Smíšená komise je dále složena z představitelů smluvních stran, jejichž účast je považována za nezbytnou. Smíšená komise bude fungovat na základě principů stanovených společně spolupředsedajícími a v souladu s jednacím řádem, který přijmou. ODDÍL II PODMÍNKY POBYTU PERSONÁLU Článek 6 Personál nacházející se na území státu přijímající strany v rámci provádění této Dohody bude během svého pobytu podléhat pravomoci svých vojenských orgánů prostřednictvím: ■ úřadu přidělence obrany při Velvyslanectví České republiky v Alžíru, pokud jde o český personál, ■ Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky v Praze, pokud jde o alžírský personál. Článek 7 Při provádění této Dohody dohlédne vysílající smluvní strana na to, aby její personál respektoval právní předpisy přijímající strany. Vysílající smluvní strana informuje svůj personál o povinnosti respektovat právní předpisy přijímající smluvní strany. Ozbrojené síly jedné smluvní strany nacházející se na území druhé smluvní strany za účelem provádění této Dohody se nesmí v žádném případě podílet na přípravě či provádění válečných operací ani na akcích na udržení či obnovení pořádku, veřejné bezpečnosti či státní suverenity ani zasahovat do takových operací. V případě výměny personálu mezi jednotkami ozbrojených sil smluvních stran prováděných v rámci této Dohody se dotčený personál řídí obecnými platnými pravidly přijímající jednotky a zvláštními pravidly, která budou předem dohodnuta smluvními stranami. Článek 8 Smluvní strany vykonávají svoji pravomoc v souladu se svým příslušným vnitrostátním právním řádem a se smlouvami, které jsou v platnosti mezi oběma smluvními stranami a které se týkají spolupráce a vzájemné pomoci ve věcech soudních a trestních. ODDÍL III SPORNÉ ZÁLEŽITOSTI A JEJICH ŘEŠENÍ Článek 9 Každá smluvní strana uhradí škodu způsobenou druhé smluvní straně nebo třetím stranám v souvislosti s činnostmi spojenými s prováděním této Dohody. Každá smluvní strana může zvážit vzdání se nároků na náhradu škody vůči druhé smluvní straně, jakož i vůči jejímu personálu, která jí byla způsobena v souvislosti s činnostmi spojenými s prováděním této Dohody s výjimkou případů hrubé nedbalosti či úmyslu. Úhradu odškodného za škodu způsobenou třetím osobám si smluvní strany smírně rozdělí následujícím způsobem: ■ pokud za škodu odpovídá pouze jedna ze smluvních stran, tato smluvní strana uhradí odškodnění v celé výši; ■ pokud za škodu odpovídají obě smluvní strany anebo pokud není možné přičíst odpovědnost jedné či druhé smluvní straně, bude výše odškodnění rozdělena rovnými díly mezi smluvní strany. Odškodné nahrazující škodu způsobenou třetím stranám, o kterém bylo rozhodnuto v rámci soudního řízení, uhradí smluvní strana určená soudním rozhodnutím ve výši stanovené tímto rozhodnutím. Přijímající strana pomůže vysílající straně s veškerými úkony, které se dotýkají třetích stran. ODDÍL IV PODPORA POSKYTOVANÁ PŘIJÍMAJÍCÍ STRANOU Článek 10 Každá smluvní strana uhradí dopravu svého personálu na území státu přijímající strany a zpět. Veškerá doprava uskutečněná vojenskými dopravními prostředky přijímající strany na území státu jedné ze smluvních stran bude hrazena touto smluvní stranou. Pokud se smluvní strany nedohodnou jinak, uhradí každá smluvní strana v průběhu návštěv a výměn náklady svého personálu na stravování a na ubytování. Během společných cvičení a výcviku poskytne přijímající smluvní strana personálu vysílající smluvní strany bezplatně ubytování ve svých vojenských zařízeních, jakož i přístup do výcvikových zařízení. Článek 11 Personál vysílající smluvní strany bude mít přístup k nezbytné lékařské péči poskytované zdravotnickou službou ozbrojených sil přijímající smluvní strany za stejných podmínek jako její vlastní personál. Neodkladné lékařské úkony provedené zdravotnickou službou ozbrojených sil přijímající smluvní strany, jakož i naléhavé zdravotnické odsuny vojenskými letadly v rámci území státu přijímající smluvní strany, jsou bezplatné. Zdravotnické odsuny civilními leteckými prostředky, hospitalizacehospitalizace, konzultace, vyšetření a péče v civilních nemocničních zařízeních budou hrazeny smluvní stranou, k níž náleží ošetřený personál. Článek 12 Úmrtí člena personálu bude oznámeno územně příslušným orgánům přijímající smluvní strany. Příslušné orgány vysílající smluvní strany mohou nakládat s jeho tělem od okamžiku, kdy jim byl formálně oznámen souhlas příslušného orgánu přijímající smluvní strany. Přeprava ostatků z území státu přijímající smluvní strany bude probíhat v souladu s právními předpisy státu přijímající smluvní strany. ODDÍL V ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 13 V souladu se svými vnitrostátními předpisy se smluvní strany zavazují zajistit ochranu informací, dokumentů, materiálů a vybavení získaných při provádění této Dohody anebo plynoucích z jejich společných aktivit. Ochrana utajovaných informacíutajovaných informací vyměněných v rámci této Dohody bude upravena v příslušné dohodě sjednané smluvními stranami. Informace získané při provádění ustanovení této Dohody nemohou být použity jednou ze smluvních stran za jiným účelem, než za jakým byly poskytnuty. Článek 14 Ustanovení této Dohody se nedotýkají závazků smluvních stran přijatých v rámci jiných mezinárodních dohod. Článek 15 Jakékoli nejasnosti, neshody a spory, které případně vzniknou v souvislosti s aplikací či výkladem ustanovení této Dohody, budou smluvními stranami řešeny v přátelském duchu cestou konzultací a jednání. Článek 16 Tato Dohoda může být kdykoli změněna vzájemnou písemnou dohodou smluvních stran předanou diplomatickou cestou. Smluvní strany mohou přijetí návrhu na změnu konzultovat. Změna vstoupí v platnost dnem doručení pozdějšího oznámení o souhlasu s návrhem na změnu. Článek 17 Smluvní strany si navzájem oznámí splnění svých vnitrostátních požadavků pro vstup této Dohody v platnost. Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem doručení pozdějšího oznámení. Tato Dohoda se sjednává na dobu deseti (10) let a bude automaticky prodlužována o dobu jednoho (01) roku, pokud jedna ze smluvních stran neoznámí druhé smluvní straně písemně svůj záměr Dohodu vypovědět. Tato Dohoda může být kteroukoli ze smluvních stran kdykoli písemně vypovězena. V takovém případě její platnost skončí devadesát (90) dní po dni doručení výpovědi druhé smluvní straně. Pokud se smluvní strany nedohodnou jinak, ukončení platnosti či výpověď této Dohody se nedotkne splnění závazků vyplývajících z právních dokumentů sjednaných na jejím základě. V případě výpovědi této Dohody budou smluvní strany i nadále dodržovat závazky vyplývající z jejího článku 13. Na důkaz čehož níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni svými vládami, podepsali tuto Dohodu. Dáno v Alžíru dne 13. května 2015 ve dvou (02) původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, arabském a francouzském, přičemž všechna tři (03) znění jsou stejně autentická. V případě rozdílů ve výkladu nebo aplikaci této Dohody je rozhodující znění ve francouzském jazyce. ZA VLÁDU ČESKÉ REPUBLIKY MgA. Martin Stropnický v. r. ministr obrany ZA VLÁDU ALŽÍRSKÉ DEMOKRATICKÉ A LIDOVÉ REPUBLIKY Ahmed Gaid Salah v. r. náměstek ministra národní obrany a náčelník štábu Národní lidové armády
Sdělení Ministerstva vnitra č. n3/2015 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. n3/2015 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskových chyb v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník Vyhlášeno 17. 9. 2015, částka 98/2015 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra o opravě tiskových chyb v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník V nadpisu § 256 mají místo slov „Sjednání výhody“ správně být slova „Zjednání výhody“. V § 256 odst. 1 mají místo slov „sjedná některému“ správně být slova „zjedná některému“. V Obsahu zákona u § 256 mají místo slov „Sjednání výhody“ správně být slova „Zjednání výhody“.
Nález Ústavního soudu č. 238/2015 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 238/2015 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 11. srpna 2015 sp. zn. Pl. ÚS 6/15 ve věci návrhu na zrušení nařízení obce Vojkovice č. 1/2014, kterým se vydávají pravidla pro prodej zboží a poskytování služeb na území obce Vojkovice Vyhlášeno 17. 9. 2015, částka 98/2015 238 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 6/15 dne 11. srpna 2015 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vladimíra Kůrky, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajky), Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu JUDr. Věry Vojáčkové, MPA, ředitelky Krajského úřadu Jihomoravského kraje, na zrušení nařízení obce Vojkovice č. 1/2014, kterým se vydávají pravidla pro prodej zboží a poskytování služeb na území obce Vojkovice, za účasti obce Vojkovice, takto: I. Ustanovení čl. II nařízení obceobce Vojkovice č. 1/2014, kterým se vydávají pravidla pro prodej zboží a poskytování služeb na území obceobce Vojkovice, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. II. Ve zbývajícím rozsahu se návrh zamítá. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Vyhláška č. 237/2015 Sb.	Vyhláška č. 237/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 17. 9. 2015, datum účinnosti 1. 10. 2015, částka 98/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, ve znění vyhlášky č. 32/2000 Sb., vyhlášky č. 592/2004 Sb. a vyhlášky č. 176/2011 Sb., se mění * Čl. II Aktuální znění od 1. 10. 2015 237 VYHLÁŠKA ze dne 31. srpna 2015, kterou se mění vyhláška č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, ve znění pozdějších předpisů Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě: Čl. I Vyhláška č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, ve znění vyhlášky č. 32/2000 Sb., vyhlášky č. 592/2004 Sb. a vyhlášky č. 176/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odstavec 1 zní: „(1) Bezpečnostní pásmo organizace stanoví na povrchu kolem likvidovaného hlavního důlního díla. Rozměr bezpečnostního pásma se stanoví zvláště s přihlédnutím ke stavu a způsobu likvidace hlavního důlního díla a k báňské, geologické, hydrogeologické a geotechnické situaci v jeho bezprostředním okolí.“. 2. V § 11 odstavec 4 zní: „(4) Organizace podá návrh u obecného stavebního úřadu k vydání rozhodnutí o ochranném pásmu. Stanovení bezpečnostního pásma a podání návrhu u obecného stavebního úřadu oznámí organizace též obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Kopii rozhodnutí o povolení likvidace hlavního důlního díla zašle obvodní báňský úřad příslušnému obecnému stavebnímu úřadu a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.“. 3. V § 16 odst. 3 se slovo „mimořádné“ nahrazuje slovem „závažné“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2015. Předseda: Ing. Štemberka v. r.
Vyhláška č. 236/2015 Sb.	Vyhláška č. 236/2015 Sb. Vyhláška o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití Vyhlášeno 17. 9. 2015, datum účinnosti 17. 10. 2015, částka 98/2015 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Druhy konopí pro léčebné použití a stanovení množstevního omezení * § 3 - Značení konopí pro léčebné použití a extraktu z konopí pro léčebné použití * § 4 - Předepisování individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití * § 5 - Příprava a výdej individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití * § 5a - Poskytování informací o výsledcích léčby * § 5b - Výroba extraktu z konopí pro léčebné použití * § 6 - Závěrečné ustanovení * § 7 - Zrušovací ustanovení * § 8 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 236/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 236/2015 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 236/2015 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 236/2015 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 236/2015 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 236/2015 Sb. Aktuální znění od 10. 8. 2022 (219/2022 Sb.) 236 VYHLÁŠKA ze dne 4. září 2015 o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo zemědělství, po projednání s Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem financí stanoví podle § 114 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 50/2013 Sb. a zákona č. 70/2013 Sb., k provedení § 77 odst. 1 písm. g), § 79 odst. 2, § 79 odst. 8 písm. a), § 79a odst. 1 a § 80 zákona o léčivech: § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška upravuje pravidla správné distribuční praxesprávné distribuční praxe konopí pro léčebné použití a extraktu z konopí pro léčebné použití podmínky předepsání, přípravy, výdeje a použití individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití. (2) Tato vyhláška dále upravuje a) metody výroby extraktu z konopí pro léčebné použití, b) použité analytické metody testování účinných láteklátek extraktu z konopí pro léčebné použití, c) podmínky označování a skladování extraktu z konopí pro léčebné použití, jakož i způsob jeho zpracování coby suroviny při přípravě individuálně připravovaných léčivých přípravků podle zákona o léčivech, a d) podmínky stanovené pro použití konopí pro léčebné použití pro přípravu individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití. (3) Tato vyhláška dále upravuje podrobnosti, strukturu, formu, způsob a časový interval poskytování informací o výsledcích léčby individuálně připravovanými léčivými přípravky s obsahem konopí pro léčebné použití. § 2 Druhy konopí pro léčebné použití a stanovení množstevního omezení (1) Pro předepsání, přípravu, výdej a použití individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití lze použít pouze druhy konopí pro léčebné použití stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce nebo extrakt z druhů konopí pro léčebné použití stanovených v příloze č. 6 k této vyhlášce, a to v souhrnném množství nejvýše 180 g usušené rostlinné drogy měsíčně. Pro účely výpočtu množstevního omezení platí, že 1 g extraktu z konopí pro léčebné použití je vyroben ze 7 g usušené rostlinné drogy. (2) Při používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití v rámci poskytování lůžkové zdravotní péče, připravených na základě žádanky s modrým pruhem, je povinností ošetřujícího lékaře zajistit dodržení množstevního omezení konopí pro léčebné použití u hospitalizovaného pacienta, které činí maximálně 6 g usušené rostlinné drogy nebo 6/7 g extraktu z konopí pro léčebné použití za jeden den. (3) Pro přípravu individuálně připravovaného léčivého přípravku lze použít pouze konopí pro léčebné použití podle odstavce 1, které splňuje kritéria stanovená v příloze č. 2 k této vyhlášce nebo extrakt z konopí pro léčebné použití, který splňuje kritéria podle přílohy č. 5 k této vyhlášce. (4) Jakost konopí pro léčebné použití a extraktu z konopí pro léčebné použití pro přípravu léčivých přípravkůpřípravu léčivých přípravků musí být doložena předložením dokladu o ověření jakosti léčivé látkylátky vydaného v Evropské unii a) výrobcem léčivých přípravků, který je oprávněn ke kontrole léčivých láteklátek, b) výrobcem léčivých láteklátek, který je držitelem platného certifikátu správné výrobní praxesprávné výrobní praxe při výrobě léčivých látekvýrobě léčivých látek, nebo c) laboratoří, která splňuje požadavky správné výrobní praxesprávné výrobní praxe stanovené Evropskou komisí a Evropskou lékovou agenturou a splnění požadavků správné výrobní praxesprávné výrobní praxe doloží platným certifikátem správné výrobní praxesprávné výrobní praxe nebo protokolem o kontrole vydaným inspektory příslušného orgánu daného členského státu; takový protokol o kontrole nesmí být starší 3 let, d) na analytickém certifikátu podle písmen b) a c) musí být uvedeny tyto údaje: 1. použitá rostlinná droga (Cannabis sativa/Cannabis indica), 2. typ extraktu, popřípadě že se jedná o čištěný extrakt, 3. deklarovaný obsah THC a CBD, 4. název rozpouštědla použitého k extrakci, 5. název a množství pomocných láteklátek přítomných v extraktu, 6. podmínky skladování a doba použitelnosti. § 3 Značení konopí pro léčebné použití a extraktu z konopí pro léčebné použití (1) Konopí pro léčebné použití určené pro přípravu individuálně připravovaného léčivého přípravku musí být na obalu označeno kódem podle přílohy č. 1 k této vyhlášce odpovídajícím procentuálnímu obsahu delta-9-tetrahydrocannabinolu a cannabidiolu uvedenému v dokladu o ověření jakosti léčivé látkylátky podle § 2 odst. 4. Extrakt z konopí pro léčebné použití určený pro přípravu individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití musí být na obalu označen kódem extraktu konopí pro léčebné použití podle přílohy č. 6 k této vyhlášce odpovídajícím procentuálnímu obsahu delta-9-tetrahydrocannabinolu a cannabidiolu uvedenému v dokladu o ověření jakosti léčivé látkylátky podle § 2 odst. 4, typem extraktu podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, názvem rozpouštědla použitého k extrakci, názvem a množstvím pomocných láteklátek přítomných v extraktu, informacemi o podmínkách skladování a dobou použitelnosti. (2) Pro označení individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití podle § 2 se použije vyhláška o správné lékárenské praxisprávné lékárenské praxi1). § 4 Předepisování individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití (1) Individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití podle § 2 může při poskytování zdravotních služeb předepisovat v indikacích uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce pouze lékař se specializovanou způsobilostí stanovenou v této příloze, a to pouze pacientům, kteří dosáhli 18 let věku. (2) Předepisující lékař je povinen uvést na elektronickém receptu s označením „vysoce návyková látkalátka“ kromě obecných náležitostí stanovených vyhláškou o způsobu předepisování léčivých přípravků2), dávkování individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití podle § 2, cestu podání a kód předepisovaného konopí pro léčebné použití uvedený v příloze č. 1 k této vyhlášce nebo kód extraktu z konopí pro léčebné použití uvedený v příloze č. 6 k této vyhlášce. Pokud předepisující lékař uvede kód extraktu z konopí pro léčebné použití, je povinen uvést celkové množství extraktu použité při přípravě individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití a typ extraktu podle přílohy č. 5 k této vyhlášce. (3) Připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití podle § 2 lze předepsat na jeden recept nejvýše v množství odpovídajícím dávce pro zajištění jednoměsíční léčby pro danou indikaci. (4) Trvá-li předepisující lékař na vydání individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití s přesným procentuálním obsahem delta-9-tetrahydrocannabinolu a cannabidiolu, uvede to do poznámky elektronického receptu s označením „vysoce návyková látkalátka“. (5) Při poskytování lůžkové péče může ošetřující lékař indikovat písemným záznamem do zdravotnické dokumentace pacienta použití léčivého přípravku s obsahem konopí pro hospitalizovaného pacienta v souladu s § 2 odst. 2. Podmínkou pro tuto indikaci je specializovaná způsobilost ošetřujícího lékaře stanovená v příloze č. 3 k této vyhlášce, nebo písemné doporučení lékaře se specializovanou způsobilostí stanovenou v příloze č. 3 k této vyhlášce, který před hospitalizacíhospitalizací poskytoval pacientovi specializovanou ambulantní péči, v rámci které mu předepisoval individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití v souladu s touto vyhláškou, anebo na základě písemného doporučení konzultujícího lékaře se specializovanou způsobilostí stanovenou v příloze č. 3 k této vyhlášce v průběhu hospitalizacehospitalizace. Doporučení lékaře se specializovanou způsobilostí musí být nejpozději v den vystavení žádanky s modrým pruhem založeno ve zdravotnické dokumentaci pacienta. (6) Individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití pro hospitalizovaného pacienta lze v lékárně připravit pouze na základě žádanky s modrým pruhem, a to za splnění podmínky, že množství konopí pro léčebné použití v jedné jednotce předepsané lékové formy nepřekročí množstevní limit podle § 2 odst. 2. § 5 Příprava a výdej individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití (1) Individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití může být vydán jen v případě, že je předepsán na platný elektronický recept s označením „vysoce návyková látkalátka“, který obsahuje náležitosti podle § 4 odst. 2 nebo na žádanku s modrým pruhem v rámci poskytování lůžkové zdravotní péče podle zákona o návykových látkách v souladu s § 4 odst. 2 a 6. (2) Pro přípravu individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití nebo extrakt z konopí pro léčebné použití lze použít pouze konopí pro léčebné použití nebo extrakt z konopí pro léčebné použití, jejichž obsah delta-9-tetrahydrocannabinolu vyjádřený v procentech činí maximálně 25,0 % a obsah cannabidiolu vyjádřený v procentech činí maximálně 23,0 %. (3) Pro přípravu a výdej individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití na základě elektronického receptu s označením „vysoce návyková látkalátka“ nebo na základě žádanky s modrým pruhem lze použít pouze konopí pro léčebné použití, jehož skutečný procentuální obsah delta-9-tetrahydrocannabinolu a cannabidiolu odpovídá kódu podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, nebo extrakt z konopí pro léčebné použití, jehož skutečný procentuální obsah delta-9-tetrahydrocannabinolu a cannabidiolu odpovídá kódu podle přílohy č. 6 k této vyhlášce a který je uveden předepisujícím lékařem na elektronickém receptu s označením „vysoce návyková látkalátka“ nebo na žádance s modrým pruhem. (4) V případě, že předepisující lékař uvede do poznámky elektronického receptu s označením „vysoce návyková látkalátka“ nebo na žádance s modrým pruhem přesný procentuální obsah delta-9-tetrahydrocannabinolu a cannabidiolu, lze na takový elektronický recept s označením „vysoce návyková látkalátka“ nebo na žádanku s modrým pruhem připravit a vydat pouze individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití, který odpovídá předepisujícím lékařem uvedeným hodnotám. (5) V případě, že předepisující lékař do poznámky elektronického receptu s označením „vysoce návyková látkalátka“ nebo na žádanku s modrým pruhem uvede přesný procentuální obsah delta-9-tetrahydrocannabinolu a cannabidiolu, který neodpovídá kódu podle přílohy č. 1 nebo přílohy č. 6 k této vyhlášce jím uvedenému na elektronickém receptu s označením „vysoce návyková látkalátka“ nebo na žádance s modrým pruhem, farmaceut nesmí předepsaný individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití připravit a oznámí tento rozpor předepisujícímu lékaři. § 5a Poskytování informací o výsledcích léčby (1) Lékař předepisující individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití poskytuje Ústavu informace o výsledcích léčby jednotlivých pacientů podle § 79a odst. 4 zákona o léčivech (dále jen „hlášení“) nejpozději do 31. března, a to vždy za uplynulý kalendářní rok. (2) Hlášení musí ve vztahu k léčbě každého jednotlivého pacienta obsahovat informace o a) pacientovi v rozsahu 1. věková skupina podle přílohy č. 4 k této vyhlášce, 2. pohlaví pacienta, 3. číselná diagnóza základního onemocnění, které vede ke zdravotnímu problému, pro který byl individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití předepsán, podle Mezinárodního statistického klasifikačního seznamu nemocí a přidružených zdravotních problémů, a doba trvání základního onemocnění před zahájením léčby individuálně připravovaným léčivým přípravkem s obsahem konopí pro léčebné použití, 4. číselná diagnóza zdravotního problému, pro který byl individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití předepsán, podle Mezinárodního statistického klasifikačního seznamu nemocí a přidružených zdravotních problémů, 5. léčivé přípravky užívané současně s individuálně připravovaným léčivým přípravkem s obsahem konopí pro léčebné použití, b) předepisovaném individuálně připravovaném léčivém přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití v rozsahu 1. kód konopí pro léčebné použití podle přílohy č. 1 k této vyhlášce a kód extraktu z konopí pro léčebné použití podle přílohy č. 6 k této vyhlášce, 2. léková forma individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití, 3. předepsané celkové množství konopí pro léčebné použití u každého kódu podle přílohy č. 1 k této vyhlášce a předepsané celkové množství extraktu z konopí pro léčebné použití za dané období podle přílohy č. 6 k této vyhlášce, 4. doba léčby individuálně připravovaným léčivým přípravkem s obsahem konopí pro léčebné použití, c) průběhu léčby individuálně připravovaným léčivým přípravkem s obsahem konopí pro léčebné použití v rozsahu 1. informace o nežádoucích účincích, které se během léčby individuálně připravovaným léčivým přípravkem s obsahem konopí pro léčebné použití vyskytly, 2. hodnocení výsledku léčby individuálně připravovaným léčivým přípravkem s obsahem konopí pro léčebné použití předepisujícím lékařem a 3. datum ukončení léčby individuálně připravovaným léčivým přípravkem s obsahem konopí pro léčebné použití včetně odůvodnění. (3) Hlášení lékař podává prostřednictvím elektronického formuláře obsahujícího náležitosti podle odstavce 2, který zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách. § 5b Výroba extraktu z konopí pro léčebné použití (1) K výrobě extraktu z konopí pro léčebné použití lze použít pouze konopí pro léčebné použití určené pro přípravu individuálně připravovaného léčivého přípravku. (2) Použité analytické metody testování účinných láteklátek v extraktu z konopí pro léčebné použití stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce. § 6 Závěrečné ustanovení Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. § 7 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití, se zrušuje. § 8 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti třicátým dnem ode dne jejího vyhlášení. Ministr zdravotnictví: MUDr. Němeček v. r. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 236/2015 Sb. Druhy konopí pro léčebné použití Kód\| Druh konopí\| Rozmezí THCa)\| Rozmezí CBDb) ---\|---\|---\|--- 9111000\| Cannabis sativa L\| 25 %≥THC>21 %\| CBD < 1 % 9112000\| Cannabis sativa L\| 25 %≥THC>21 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9113000\| Cannabis sativa L\| 25 %≥THC>21 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9114000\| Cannabis sativa L\| 25 %≥THC>21 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9121000\| Cannabis sativa L\| 21 %≥THC>18 %\| CBD < 1 % 9122000\| Cannabis sativa L\| 21 %≥THC>18 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9123000\| Cannabis sativa L\| 21 %≥THC>18 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9124000\| Cannabis sativa L\| 21 %≥THC>18 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9131000\| Cannabis sativa L\| 18 %≥THC>15 %\| CBD < 1 % 9132000\| Cannabis sativa L\| 18 %≥THC>15 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9133000\| Cannabis sativa L\| 18 %≥THC>15 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9134000\| Cannabis sativa L\| 18 %≥THC>15 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9141000\| Cannabis sativa L\| 15%≥THC>12 %\| CBD < 1 % 9142000\| Cannabis sativa L\| 15 %≥THC>12 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9143000\| Cannabis sativa L\| 15 %≥THC>12 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9144000\| Cannabis sativa L\| 15 %≥THC>12 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9151000\| Cannabis sativa L\| 12 %≥THC>9 %\| CBD < 1 % 9152000\| Cannabis sativa L\| 12 %≥THC>9 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9153000\| Cannabis sativa L\| 12 %≥THC>9 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9154000\| Cannabis sativa L\| 12 %≥ THC > 9 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9161000\| Cannabis sativa L\| 9 %≥THC>7 %\| CBD < 1 % 9162000\| Cannabis sativa L\| 9 %≥THC>7 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9163000\| Cannabis sativa L\| 9 %≥THC>7 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9164000\| Cannabis sativa L\| 9 %≥THC>7 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9171000\| Cannabis sativa L\| 7 %≥THC>4 %\| CBD < 1 % 9172000\| Cannabis sativa L\| 7 %≥THC>4 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9173000\| Cannabis sativa L\| 7 %≥THC>4 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9174000\| Cannabis sativa L\| 7 %≥THC>4 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9181000\| Cannabis sativa L\| THC≤4 %\| CBD < 1 % 9182000\| Cannabis sativa L\| THC≤4 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9183000\| Cannabis sativa L\| THC≤4 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9184000\| Cannabis sativa L\| THC≤4 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9211000\| Cannabis indica L\| 25 %≥THC>21 %\| CBD < 1 % 9212000\| Cannabis indica L\| 25 %≥THC>21 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9213000\| Cannabis indica L\| 25 %≥THC>21 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9214000\| Cannabis indica L\| 25 %≥THC>21 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9221000\| Cannabis indica L\| 21 %≥THC>18 %\| CBD < 1 % 9222000\| Cannabis indica L\| 21 %≥THC>18 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9223000\| Cannabis indica L\| 21 %≥THC>18 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9224000\| Cannabis indica L\| 21 %≥THC>18 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9231000\| Cannabis indica L\| 18 %≥THC>15 %\| CBD < 1 % 9232000\| Cannabis indica L\| 18 %≥THC>15 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9233000\| Cannabis indica L\| 18 %≥THC>15 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9234000\| Cannabis indica L\| 18 %≥THC>15 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9241000\| Cannabis indica L\| 15 %≥THC>12 %\| CBD < 1 % 9242000\| Cannabis indica L\| 15 %≥THC>12 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9243000\| Cannabis indica L\| 15 %≥THC>12 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9244000\| Cannabis indica L\| 15 %≥THC>12 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9251000\| Cannabis indica L\| 12 %≥THC>9 %\| CBD < 1 % 9252000\| Cannabis indica L\| 12 %≥THC>9 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9253000\| Cannabis indica L\| 12 %≥THC>9 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9254000\| Cannabis indica L\| 12 %≥THC>9 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9261000\| Cannabis indica L\| 9 %≥THC>7 %\| CBD < 1 % 9262000\| Cannabis indica L\| 9 %≥THC>7 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9263000\| Cannabis indica L\| 9 %≥THC>7 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9264000\| Cannabis indica L\| 9 %≥THC>7 %\| 7,5 ≤ CBD ≤ 23 9271000\| Cannabis indica L\| 7 %≥THC>4 %\| CBD < 1 % 9272000\| Cannabis indica L\| 7 %≥THC>4 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9273000\| Cannabis indica L\| 7 %≥THC>4 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9274000\| Cannabis indica L\| 7 %≥THC>4 %\| 7 % ≥ THC > 4 % 9281000\| Cannabis indica L\| THC≤4 %\| CBD < 1 % 9282000\| Cannabis indica L\| THC≤4 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9283000\| Cannabis indica L\| THC≤4 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9284000\| Cannabis indica L\| THC≤4 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % a) Rozmezí procentuálního obsahu delta-9-tetrahydrocannabinolu pro daný kód. b) Rozmezí procentuálního obsahu cannabidiolu pro daný kód. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 236/2015 Sb. Kritéria pro konopí pro léčebné použití Parametr\| Metoda\| Limit ---\|---\|--- Totožnost Makroskopický popis\| Vizuální\| Celá nebo nařezaná usušená vrcholičnatá květenství tmavě zelené, šedozelené až hnědozelené barvy složená do hustých klasů. Drobné květy jsou obaleny listeny, porostlými z horní strany žláznatými chlupy. TLCa)\| ČL/Ph. Eur.b) 2.2.27\| vizuální hodnocení Zkoušky na čistotu Cizí příměsi\| ČL/Ph. Eur. 2.8.2\| max. 2 % Ztráta sušením\| ČL/Ph. Eur. 2.2.32\| max. 10,0 % Zbytky pesticidů\| ČL/Ph. Eur. 2.8.13\| Odpovídající limitům uvedeným v ČL/Ph. Eur. 2.8.13 Těžké kovy\| ČL/Ph. Eur. 2.4.27\| Pb – max. 5,0 μg/g Cd – max. 1,0 μg/g Hg – max. 0,1 μg/g Aflatoxiny\| ČL/Ph. Eur. 2.8.18\| max. 2 μg/kg \| – Aflatoxin B1 – Celkový obsah aflatoxinů B1, B2, G1 a G2\| max. 4 μg/kg Mikrobiologická jakost ČL/Ph. Eur. 5.1.4\| ČL/Ph. Eur. 2.6.12 a 2.6.13\| max. 103 CFUe)/g \| – TAMCc) – TYMCd)\| max. 102 CFU/g Rozkladné produkty\| HPLCf) – ČL/Ph. Eur. 2.2.29\| max. 1 % \| – cannabinol Obsah \| – THC (DELTA-9-tetrahydrocannabinol) – CBD (cannabidiol)\| HPLC – ČL/Ph. Eur. 2.2.29\| v rozmezích podle přílohy č. 1 k této vyhlášce Vysvětlivky: a) Tenkovrstvá chromatografie. b) Český lékopis/Evropský lékopis. c) Celkový počet aerobních mikroorganismů. d) Celkový počet kvasinek/plísní. e) Kolonie tvořící jednotka/y f) Vysokoúčinná kapalinová chromatografie. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 236/2015 Sb. Indikace a specializovaná způsobilost předepisujícího lékaře Indikace\| Specializovaná způsobilost lékaře ---\|--- chronická neutišitelná bolest (zejména bolest v souvislosti s onkologickým onemocněním, bolest spojená s degenerativním onemocněním pohybového systému, systémovým onemocněním pojiva a imunopatologickými stavy, neuropatická bolest, bolest při glaukomu)\| klinická onkologie radiační onkologie neurologie paliativní medicína léčba bolesti revmatologie ortopedie infekční lékařství vnitřní lékařství oftalmologie dermatovenerologie geriatrie spasticita a s ní spojená bolest u roztroušené sklerózy nebo při poranění míchy, nebolestivá úporná spasticita zásadním způsobem omezující pohyb a mobilitu, nebo dýchání pacienta, mimovolné kinézy způsobené neurologickým onemocněním a další zdravotní komplikace, mající původ v neurologickém onemocnění, nebo úrazu páteře s poškozením míchy, či úrazu mozku, neurologický třes způsobený Parkinsonovou chorobou a další neurologické potíže dle zvážení ošetřujícího lékaře\| neurologie geriatrie nauzea, zvracení, stimulace apetitu v souvislosti s léčbou onkologického onemocnění nebo s léčbou onemocnění HIV\| klinická onkologie radiační onkologie infekční lékařství dermatovenerologie geriatrie Gilles de la Tourette syndrom\| psychiatrie povrchová léčba dermatóz a slizničních lézí\| dermatovenerologie infekční lékařství geriatrie Příloha č. 4 k vyhlášce č. 236/2015 Sb. Věkové skupiny pacientů podle § 5a odst. 2 Věkové skupiny --- 18 až 35 let 36 až 45 let 46 až 55 let 56 až 75 let 76 až 85 let 86 a více let Příloha č. 5 k vyhlášce č. 236/2015 Sb. Analytické metody testování účinných látek v extraktu z konopí pro léčebné použití Extrakt z konopí pro léčebné použití (EXTRAKT Z KONOPNÉHO KVĚTU STANDARDIZOVANÝ, Cannabis floris extractum normatum) Pro konkrétní extrakt musí být název dále rozšířen o typ extraktu (tekutý extrakt, tinktura, hustý extrakt, suchý extrakt) Splňuje požadavky obecného článku ČL/Ph.Eur. Extrakty z rostlinných drog (Plantarum medicinalium extracta) pro daný typ extraktu, kterým je tekutý extrakt, tinktura, hustý extrakt, nebo suchý extrakt a další testy: Parametr\| Metoda\| Limit ---\|---\|--- Vzhled\| vizuálně\| podle specifikace daného extraktu Totožnost\| HPLC1) - ČL2) / Ph.Eur3). 2.2.27, 2.2.29\| Zkoušky na čistotu\| \| Zkoušky dle požadavků ČL/Ph.Eur. pro daný typ extraktu\| ČL/Ph.Eur. 0765\| Zbytky pesticidů\| ČL/Ph.Eur. 2.8.13\| odpovídá limitům uvedeným v Ph.Eur. 2.8.13 Těžké kovy\| ČL 2.4.27\| Pb - max. 5,0 μg/g Cd - max. 1,0 μg/g Hg - max. 0,1 μg/g Aflatoxiny\\- Aflatoxin B1 \\- celkový obsah aflatoxinů B1, B2, G1 a G2\| ČL/Ph.Eur. 2.8.18\| max. 2 μg/kg max. 4 μg/kg Mikrobiologická jakost CL/Ph.Eur. 5.1.4 \\- TAMC4) \\- TYMC5) \\- Escherichia coli \\- Staphylococcus aureus \\- Pseudomonas aeruginosa \\- Žluč tolerující gramnegativní bakterie \\- Salmonella\| ČL/Ph.Eur 2.6.12 a 2.6.13\| max. 102 CFU6)/1 g nebo v 1 ml max. 101 CFU/1 g nebo v 1 ml nepřítomnost (v 1 g nebo v 1 ml) nepřítomnost (v 1 g nebo v 1 ml) nepřítomnost (v 1 g nebo v 1 ml) nepřítomnost (v 1 g nebo v 1 ml) nepřítomnost (v 10 g nebo v 10 ml) Rozkladné produkty- Kanabinol / Cannabinol\| HPLC - ČL / Ph.Eur. 2.2.29\| max. 2,5 % Olejové extrakty nebo extrakty s obsahem oleje \\- Číslo kyselosti \\- Číslo peroxidové\| ČL/Ph.Eur. 2.5.1 ČL/Ph.Eur. 2.5.5\| dle charakteru použitého oleje Obsah- THC 7) \\- CBD 8)\| HPLC - ČL/Ph.Eur. 2.2.29\| dle kódu extraktu z konopí pro léčebné použití Vysvětlivky: testování není nutné v případě, že výchozí droga použitá k výrobě extraktu splňuje požadavky uvedené ve vyhlášce 236/2015 Sb. 1) Vysokoúčinná kapalinová chromatografie 2) Český lékopis 3) Evropský lékopis 4) Celkový počet aerobních mikroorganismů 5) Celkový počet kvasinek/plísní 6) Kolonie tvořící jednotka/y 7) Tetrahydrokanabinol / tetrahydrocannabinol 8) Kanabidiol / cannabidiol Příloha č. 6 k vyhlášce č. 236/2015 Sb. Druhy extraktu z konopí pro léčebné použití Kód\| Druh extraktu\| Rozmezí THCa)\| Rozmezí CBDb) ---\|---\|---\|--- 9311000\| Cannabis sativae extractum\| 25 % ≥ THC > 21 %\| CBD < 1 % 9312000\| Cannabis sativae extractum\| 25 % ≥ THC > 21 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9313000\| Cannabis sativae extractum\| 25 % ≥ THC > 21 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9314000\| Cannabis sativae extractum\| 25 % ≥ THC > 21 %\| 7,5 % ≤ CBD < 23 % 9321000\| Cannabis sativae extractum\| 21 % ≥ THC > 18 %\| CBD < 1 % 9322000\| Cannabis sativae extractum\| 21 % ≥ THC > 18 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9323000\| Cannabis sativae extractum\| 21 % ≥ THC > 18 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9324000\| Cannabis sativae extractum\| 21 % ≥ THC > 18 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9331000\| Cannabis sativae extractum\| 18 % ≥ THC > 15 %\| CBD < 1 % 9332000\| Cannabis sativae extractum\| 18 % ≥ THC > 15 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9333000\| Cannabis sativae extractum\| 18 % ≥ THC > 15 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9334000\| Cannabis sativae extractum\| 18 % ≥ THC > 15 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9341000\| Cannabis sativae extractum\| 15 % ≥ THC > 12 %\| CBD < 1 % 9342000\| Cannabis sativae extractum\| 15 % ≥ THC > 12 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9343000\| Cannabis sativae extractum\| 15 % ≥ THC > 12 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9344000\| Cannabis sativae extractum\| 15 % ≥ THC > 12 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9351000\| Cannabis sativae extractum\| 12 % ≥ THC > 9 %\| CBD < 1 % 9352000\| Cannabis sativae extractum\| 12 % ≥ THC > 9 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9353000\| Cannabis sativae extractum\| 12 % ≥ THC > 9 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9354000\| Cannabis sativae extractum\| 12 % ≥ THC > 9 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9361000\| Cannabis sativae extractum\| 9 % ≥ THC > 7 %\| CBD < 1 % 9362000\| Cannabis sativae extractum\| 9 % ≥ THC > 7 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9363000\| Cannabis sativae extractum\| 9 % ≥ THC > 7 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9364000\| Cannabis sativae extractum\| 9 % ≥ THC > 7 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9371000\| Cannabis sativae extractum\| 7 % ≥ THC > 4 %\| CBD < 1 % 9372000\| Cannabis sativae extractum\| 7 % ≥ THC > 4 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9373000\| Cannabis sativae extractum\| 7 % ≥ THC > 4 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9374000\| Cannabis sativae extractum\| 7 % ≥ THC > 4 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9381000\| Cannabis sativae extractum\| THC ≤ 4 %\| CBD < 1 % 9382000\| Cannabis sativae extractum\| THC ≤ 4 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9383000\| Cannabis sativae extractum\| THC ≤ 4 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9384000\| Cannabis sativae extractum\| THC ≤ 4 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9411000\| Cannabis indicae extractum\| 25 % ≥ THC > 21 %\| CBD < 1 % 9412000\| Cannabis indicae extractum\| 25 % ≥ THC > 21 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9413000\| Cannabis indicae extractum\| 25 % ≥ THC > 21 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9414000\| Cannabis indicae extractum\| 25 % ≥ THC > 21 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9421000\| Cannabis indicae extractum\| 21 % ≥ THC > 18 %\| CBD < 1 % 9422000\| Cannabis indicae extractum\| 21 % ≥ THC > 18 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9423000\| Cannabis indicae extractum\| 21 % ≥ THC > 18 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9424000\| Cannabis indicae extractum\| 21 % ≥ THC > 18 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9431000\| Cannabis indicae extractum\| 18 % ≥ THC > 15 %\| CBD < 1 % 9432000\| Cannabis indicae extractum\| 18 % ≥ THC > 15 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9433000\| Cannabis indicae extractum\| 18 % ≥ THC > 15 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9434000\| Cannabis indicae extractum\| 18 % ≥ THC > 15 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9441000\| Cannabis indicae extractum\| 15 % ≥ THC > 12 %\| CBD < 1 % 9442000\| Cannabis indicae extractum\| 15 % ≥ THC > 12 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9443000\| Cannabis indicae extractum\| 15 % ≥ THC > 12 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9444000\| Cannabis indicae extractum\| 15 % ≥ THC > 12 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9451000\| Cannabis indicae extractum\| 12 % ≥ THC > 9 %\| CBD < 1 % 9452000\| Cannabis indicae extractum\| 12 % ≥ THC > 9 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9453000\| Cannabis indicae extractum\| 12 % ≥ THC > 9 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9454000\| Cannabis indicae extractum\| 12 % ≥ THC > 9 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9461000\| Cannabis indicae extractum\| 9 % ≥ THC > 7 %\| CBD < 1 % 9462000\| Cannabis indicae extractum\| 9 % ≥ THC > 7 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9463000\| Cannabis indicae extractum\| 9 % ≥ THC > 7 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9464000\| Cannabis indicae extractum\| 9 % ≥ THC > 7 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9471000\| Cannabis indicae extractum\| 7 % ≥ THC > 4 %\| CBD < 1 % 9472000\| Cannabis indicae extractum\| 7 % ≥ THC > 4 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9473000\| Cannabis indicae extractum\| 7 % ≥ THC > 4 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9474000\| Cannabis indicae extractum\| 7 % ≥ THC > 4 %\| 7 % ≥ THC > 4 % 9481000\| Cannabis indicae extractum\| THC ≤ 4 %\| CBD < 1 % 9482000\| Cannabis indicae extractum\| THC ≤ 4 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9483000\| Cannabis indicae extractum\| THC ≤ 4 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9484000\| Cannabis indicae extractum\| THC ≤ 4 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % Vysvětlivky: a) Rozmezí procentuálního obsahu delta-9-tetrahydrocannabinolu pro daný kód. b) Rozmezí procentuálního obsahu cannabidiolu pro daný kód. 1) Vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky, ve znění vyhlášky č. 254/2013 Sb. 2) Vyhláška č. 329/2019 Sb., o předepisování léčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 235/2015 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 235/2015 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Vyhlášeno 14. 9. 2015, částka 97/2015 235 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 3. září 2015 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Ministr vnitra na základě § 58 odst. 4 a § 58 odst. 1 písm. c) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve vazbě na zákon č. 15/2015 Sb., o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů), vyhlašuje na den 16. ledna 2016 nové volby do zastupitelstev obcí: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Polná na Šumavě\| Český Krumlov\| Jihočeský Bražec\| Karlovy Vary\| Karlovarský Doupovské Hradiště\| Karlovy Vary\| Karlovarský Město Libavá\| Olomouc\| Olomoucký Kozlov\| Olomouc\| Olomoucký Luboměř pod Strážnou\| Přerov\| Olomoucký Ministr: Chovanec v. r.
Nález Ústavního soudu č. 231/2015 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 231/2015 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 11. srpna 2015 sp. zn. Pl. ÚS 1/15 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky statutárního města Přerova č. 2/2010 ze dne 14. června 2010 o stanovení některých povinností při přepravě sypkých a obdobných materiálů na území statutárního města Přerova Vyhlášeno 11. 9. 2015, částka 95/2015 231 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 1/15 dne 11. srpna 2015 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vladimíra Kůrky, Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj), Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky statutárního města Přerova č. 2/2010 ze dne 14. června 2010 o stanovení některých povinností při přepravě sypkých a obdobných materiálů na území statutárního města Přerova, za účasti města Přerova jako účastníka řízení, takto: Obecně závazná vyhláška statutárního města Přerova č. 2/2010 ze dne 14. června 2010 o stanovení některých povinností při přepravě sypkých a obdobných materiálů na území statutárního města Přerova se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Vyhláška č. 229/2015 Sb.	Vyhláška č. 229/2015 Sb. Vyhláška o způsobu zpracování návrhu ročního plánu kontrol a náležitostech obsahu informace o výsledku kontroly a zprávy o kontrole Vyhlášeno 11. 9. 2015, datum účinnosti 1. 10. 2015, částka 94/2015 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Zpracování návrhu ročního plánu kontrol * § 3 - Informace o výsledku kontroly * § 4 - Zpráva o kontrole * § 5 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 229/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 229/2015 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 229/2015 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 229/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 10. 2015 229 VYHLÁŠKA ze dne 24. srpna 2015 o způsobu zpracování návrhu ročního plánu kontrol a náležitostech obsahu informace o výsledku kontroly a zprávy o kontrole Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 54 odst. 1 zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), (dále jen „zákon“) k provedení § 40 odst. 8 a § 41 odst. 5 zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje a) způsob zpracování návrhu ročního plánu kontrol, způsob stanovení termínů provádění kontrol, kritéria hodnocení výsledků systematického posuzování nebezpečí závažné haváriezávažné havárie a postup při projednávání návrhu ročního plánu kontrol a při jeho schvalování, b) náležitosti obsahu informace o výsledku kontroly, její strukturu a způsob jejího předložení České inspekci životního prostředí a c) náležitosti obsahu zprávy o kontrole, její strukturu a způsob jejího zpracování. § 2 Zpracování návrhu ročního plánu kontrol (K § 40 odst. 8 zákona) (1) Česká inspekce životního prostředí zpracuje návrh ročního plánu kontrol postupem popsaným v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Česká inspekce životního prostředí stanoví v návrhu ročního plánu kontrol termíny, ve kterých bude kontrola u jednotlivých provozovatelůprovozovatelů objektůobjektů prováděna. (3) Pokud Česká inspekce životního prostředí zpracovává návrh ročního plánu kontrol na základě systematického posuzování nebezpečí závažné haváriezávažné havárie u jednotlivých provozovatelůprovozovatelů, uvede v návrhu ročního plánu kontrol také seznam objektůobjektů, u kterých takové posouzení bylo provedeno, a výsledek tohoto posouzení. Kritéria hodnocení výsledků systematického posouzení nebezpečí závažné haváriezávažné havárie jsou uvedena v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 3 Informace o výsledku kontroly [K § 41 odst. 5 písm. a) zákona] (1) Náležitosti obsahu informace o výsledku kontroly a její struktura jsou stanoveny v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) Krajský úřad a orgány integrované inspekce, které kontrolu prováděly, informaci o výsledku kontroly doručí České inspekci životního prostředí do 30 dnů ode dne provedení jejich posledního kontrolního úkonu. § 4 Zpráva o kontrole [K § 41 odst. 5 písm. b) zákona] Ve zprávě o kontrole Česká inspekce životního prostředí shrne výsledky provedené kontroly, jak vyplývají z informací o výsledku kontroly zpracovaných krajským úřadem a orgány integrované inspekce. Náležitosti obsahu zprávy o kontrole a její struktura jsou stanoveny v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2015. Ministr: Mgr. Brabec v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 229/2015 Sb. Postup při zpracování návrhu ročního plánu kontrol 1. Způsob zpracování 1.1. Návrh ročního plánu kontrol se zpracovává formou tabulky. 1.2. Náležitosti obsahu ročního plánu kontrol uvedené v § 40 odst. 2 písm. b), c), e) a f) zákona se zpracují formou příloh k této tabulce. 2. Návrh termínů kontrol 2.1. Při přípravě plánu kontrol se vychází z četnosti kontrol prováděných u jednotlivých provozovatelůprovozovatelů uvedené v § 40 odst. 3 zákona, případně upravené na základě výsledků systematického posouzení nebezpečí závažné havárie podle § 40 odst. 4 zákona. 2.2. Pokud byly při předchozí kontrole zjištěny nedostatky nebo porušení zákona anebo pokud v době od předchozí kontroly došlo v objektuobjektu k závažné havárii, může být interval kontrol zkrácen. 2.3. Pokud u rozsáhlých objektůobjektů nelze během jedné kontroly provést kontrolu všech zařízenízařízení, zaměří se kontrola podrobně postupně vždy na jejich část, určitou technickou nebo technologickou jednotku, určenou v ročním plánu kontrol. 3. Projednávání plánu kontrol 3.1. Oblastní inspektorát zpracuje návrh dílčího ročního plánu kontrol pro následující kalendářní rok do 31. srpna kalendářního roku. Oblastní inspektorát projedná tento návrh s příslušným krajským úřadem a orgány integrované inspekce. 3.2. Oblastní inspektorát zašle návrh dílčího ročního plánu kontrol pro následující kalendářní rok se zapracovanými připomínkami krajského úřadu a orgánů integrované inspekce ústředí České inspekce životního prostředí do 30. září kalendářního roku. 4. Schválení návrhu ročního plánu kontrol 4.1. Ústředí České inspekce životního prostředí zpracuje na základě dílčích ročních plánů kontrol zaslaných oblastními inspektoráty návrh ročního plánu kontrol pro následující kalendářní rok a zašle jej ministerstvu do 31. října kalendářního roku. 4.2. Ústředí České inspekce životního prostředí informuje o schválení návrhu ročního plánu kontrol oblastní inspektoráty a ty dále místně příslušné krajské úřady a orgány integrované inspekce do 30. listopadu kalendářního roku. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 229/2015 Sb. Kritéria hodnocení výsledků systematického posouzení nebezpečí závažné havárie 386kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 229/2015 Sb. Náležitosti obsahu informace o výsledku kontroly a její struktura 1. Místo a datum provedení kontroly. 2. Název a adresa kontrolního orgán, který kontrolu prováděl. 3. Jméno, příjmení a číslo služebního průkazu osob pověřených k výkonu kontroly. 4. Identifikační údaje o provozovateliprovozovateli a jím užívaném objektuobjektu, v němž byla kontrola provedena. 5. Jméno, příjmení a funkční zařazení osoby pověřené provozovatelemprovozovatelem k účasti při kontrole. 6. Osoby přizvané ke kontrole. 7. Předmět kontroly. 8. Stručný popis kontrolovaného objektuobjektu. 9. Výsledek kontroly splnění případných dříve uložených opatření k nápravě zjištěných nedostatků, včetně opatření uložených po případné závažné haváriizávažné havárii. 10. Výsledek kontroly v rozsahu jejího předmětu a zaměření. 11. Popis zjištěných nedostatků, které byly odstraněny během provádění kontroly. 12. Popis zjištěných nedostatků, které nebyly odstraněny během provádění kontroly. 13. Návrh opatření pro sjednání nápravy zjištěných nedostatků, včetně stanovení podmínek a termínů k jeho provedení. 14. Údaje o zahájení správního řízení. 15. Kontrolní zjištění. 16. Datum vyhotovení informace o výsledku kontroly. 17. Podpis osoby, která kontrolu vykonala, případně vedoucího kontrolní skupiny, případně razítko kontrolního orgánu. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 229/2015 Sb. Náležitosti obsahu zprávy o kontrole a její struktura 1. Místo a datum provedení kontroly. 2. Název a adresa kontrolních orgánů, které kontrolu prováděly. 3. Jména, příjmení a čísla služebních průkazů osob pověřených k výkonu kontroly. 4. Identifikační údaje o provozovateliprovozovateli a jím užívaném objektuobjektu, v němž byla kontrola provedena. 5. Jméno, příjmení a funkční zařazení osoby pověřené provozovatelemprovozovatelem k účasti při kontrole. 6. Osoby přizvané ke kontrole. 7. Předmět kontroly. 8. Stručný popis kontrolovaného objektuobjektu. 9. Výsledek kontroly splnění případných dříve uložených opatření k nápravě zjištěných nedostatků, včetně opatření uložených po případné závažné haváriizávažné havárii. 10. Výsledek kontroly v rozsahu jejího předmětu a zaměření. 11. Popis zjištěných nedostatků, které byly odstraněny během provádění kontroly. 12. Popis zjištěných nedostatků, které nebyly odstraněny během provádění kontroly. 13. Návrh opatření pro sjednání nápravy zjištěných nedostatků, včetně stanovení podmínek a termínů k jeho provedení. 14. Údaje o zahájení správního řízení. 15. Kontrolní zjištění. 16. Vyjádření provozovateleprovozovatele k výsledkům kontroly. 17. Datum vyhotovení zprávy o kontrole. 18. Podpis osoby, která kontrolu vykonala, případně vedoucího kontrolní skupiny, razítko České inspekce životního prostředí. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES.
Vyhláška č. 228/2015 Sb.	Vyhláška č. 228/2015 Sb. Vyhláška o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie Vyhlášeno 11. 9. 2015, datum účinnosti 1. 10. 2015, částka 94/2015 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Náležitosti obsahu informace * § 3 - Způsob poskytnutí informace zpracované pro objekt zařazený do skupiny B veřejnosti v zóně havarijního plánování * § 4 - Náležitosti obsahu hlášení o vzniku závažné havárie a způsob jeho zpracování * § 5 - Náležitosti obsahu konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie a způsob jejího zpracování * § 6 - Přechodné ustanovení * § 7 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 228/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 228/2015 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 228/2015 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 228/2015 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 228/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 10. 2015 228 VYHLÁŠKA ze dne 24. srpna 2015 o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 54 odst. 1 zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), (dále jen „zákon“) k provedení § 35 odst. 6 a § 36 odst. 5 zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje a) náležitosti obsahu informace o nebezpečí závažné haváriezávažné havárie, včetně možného domino efektu, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné haváriezávažné havárie (dále jen „informace“) a rozsah, ve kterém se tato informace zpracovává pro objektyobjekty zařazené do skupiny A a pro objektyobjekty zařazené do skupiny B, b) způsob poskytnutí informace zpracované pro objektobjekt zařazený do skupiny B veřejnosti a c) náležitosti obsahu hlášení o vzniku závažné haváriezávažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné haváriezávažné havárie a způsob jejich zpracování. § 2 Náležitosti obsahu informace (K § 35 odst. 6 zákona) (1) Náležitosti obsahu informace zpracovávané pro objektyobjekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Informace pro objektyobjekty zařazené do skupiny A se zpracovává v rozsahu stanoveném v části A přílohy č. 1 k této vyhlášce. (3) Informace pro objektyobjekty zařazené do skupiny B se zpracovává v rozsahu stanoveném v části B přílohy č. 1 k této vyhlášce. § 3 Způsob poskytnutí informace zpracované pro objekt zařazený do skupiny B veřejnosti v zóně havarijního plánování (K § 35 odst. 6 zákona) (1) Veřejnosti v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování poskytne krajský úřad informaci zpracovanou pro objektobjekt zařazený do skupiny B v rozsahu stanoveném v části B přílohy č. 1 k této vyhlášce v listinné podobě. Podnikatelům, kteří mají v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování umístěno sídlo nebo provozovnu, může krajský úřad tuto informaci namísto poskytnutí v listinné podobě doručit prostřednictvím datové schránky, mají-li ji tito podnikatelé zpřístupněnu. (2) Byl-li objektobjekt zařazený do skupiny B, pro který byla informace zpracována, zároveň určen krajským úřadem podle § 7 odst. 1 zákona, doručí krajský úřad informaci zpracovanou pro tento objektobjekt v rozsahu stanoveném v části B přílohy č. 1 k této vyhlášce prostřednictvím datové schránky rovněž provozovatelůmprovozovatelům všech budov nebo zařízenízařízení navštěvovaných veřejností, zejména školských a zdravotnických zařízenízařízení a zařízenízařízení sociálních služeb, a sousedních objektůsousedních objektů, které jsou v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování umístěny; nemají-li tito provozovateléprovozovatelé datovou schránku zpřístupněnu, krajský úřad jim tuto informaci poskytne v listinné podobě. § 4 Náležitosti obsahu hlášení o vzniku závažné havárie a způsob jeho zpracování [K § 36 odst. 5 písm. a) zákona] Hlášení o vzniku závažné haváriezávažné havárie se zpracovává vyplněním formuláře uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 5 Náležitosti obsahu konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie a způsob jejího zpracování [K § 36 odst. 5 písm. b) zákona] (1) Konečná zpráva o vzniku a dopadech závažné haváriezávažné havárie se zpracovává vyplněním formuláře uvedeného v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) Při vyplňování formuláře konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné haváriezávažné havárie se použijí kódy uvedené v příloze č. 4 k této vyhlášce a postupuje se v souladu s návodem uvedeným v příloze č. 5 k této vyhlášce. § 6 Přechodné ustanovení V případě závažné haváriezávažné havárie, ke které dojde přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se hlášení o vzniku závažné haváriezávažné havárie a konečná zpráva o vzniku a dopadech závažné haváriezávažné havárie zpracovávají v rozsahu a způsobem stanoveným ve vyhlášce č. 255/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. § 7 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2015. Ministr: Mgr. Brabec v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 228/2015 Sb. Náležitosti obsahu informace zpracovávané pro objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B ČÁST A Rozsah, ve kterém se zpracovává informace pro objekty zařazené do skupiny A Informace zpracovávaná pro objektyobjekty zařazené do skupiny A obsahuje následující údaje: 1. Identifikace objektuobjektu a údaje o jeho zařazení. 2. Identifikace krajského úřadu, včetně spolupracujících subjektů podávajících informaci. 3. Jednoduchý popis činností prováděných v objektuobjektu provozovateleprovozovatele. 4. Seznam nebezpečných láteknebezpečných látek, které mohou ohrozit okolní obyvatelstvo, v souladu se seznamem uvedeným v návrhu na zařazení podle § 5 odst. 4 písm. b) zákona, včetně popisu jejich nebezpečných vlastností a předpokládaných následků identifikovaných scénářůscénářů závažné havárie, včetně možného domino efektu, na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek. 5. Informace o způsobu varování osob v případě vzniku závažné haváriezávažné havárie, informace o žádoucím chování osob v případě vzniku závažné haváriezávažné havárie a informace o tom, kde je možné tyto informace získat. 6. Informace o datu provedení poslední kontroly v objektuobjektu nebo informace o tom, kde je možné tuto informaci zjistit a kde je možné na vyžádání získat podrobnější informace o této kontrole. 7. Podrobnosti o tom, kde mohou být získány další důležité informace podle zákona o právu na informace o životním prostředí2). ČÁST B Rozsah, ve kterém se zpracovává informace pro objekty zařazené do skupiny B Informace zpracovávaná pro objektyobjekty zařazené do skupiny B obsahuje údaje uvedené v části A této přílohy a dále obsahuje následující údaje: 1. Popis zdroje rizikazdroje rizika závažné haváriezávažné havárie, včetně možných následků závažné haváriezávažné havárie na životy a zdraví lidí a zvířat a na životní prostředí, a shrnutí informací o hlavních typech scénářůscénářů závažných haváriízávažných havárií a ochranných opatřeních k jejich prevenci. 2. Informace o spolupráci se složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a potvrzení, že provozovatelprovozovatel je povinen provádět odpovídající opatření uvnitř objektuobjektu, zejména spolupracovat se složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému tak, aby zvládal závažné haváriezávažné havárie a minimalizoval jejich následky. 3. Vhodné informace z vnějšího havarijního plánu, které popisují, jak zvládat následky závažné haváriezávažné havárie vně objektuobjektu. Součástí informace je rovněž výzva k dodržování pokynů a příkazů složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému v průběhu havárie. 4. Pokud to přichází v úvahu, informace o tom, zda existuje možnost závažné haváriezávažné havárie s následky přesahujícími hranice státu podle Úmluvy o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států3). Příloha č. 2 k vyhlášce č. 228/2015 Sb. Formulář hlášení o vzniku závažné havárie HLÁŠENÍ O VZNIKU ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE 453kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 228/2015 Sb. Formulář konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie KONEČNÁ ZPRÁVA O VZNIKU A DOPADECH ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE 3.1MB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 228/2015 Sb. Seznam kódů pro sestavení konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie Kód 1 - Typ závažné haváriezávažné havárie únik: 1101 únik plynu/aerosolu/páry/atp. do vzduchu 1102 únik kapaliny do půdy 1103 únik kapaliny do vody 1104 únik pevné látky do půdy 1105 únik pevné látky do vody požár: 1201 vzplanutí, hoření (obecně pojatý požár) 1202 plošný požár (uniklé kapaliny vytvářející louže na ploše nebo v jímce) 1203 požár tryskající kapaliny či plynu (unikající otvorem v zařízenízařízení pod tlakem) (jet fire) 1204 hořící oblak par (čelo plamene postupuje podzvukovou rychlostí) (flash fire) 1205 ohnivá koule (velké množství hořících plynů nebo par kapaliny ve vzduchu) výbuch: 1301 fyzikální výbuch (roztržení zařízenízařízení tlakem) 1302 výbuch par (expandující vroucí kapaliny) 1303 výbuch vlivem změn stavu (vlivem rychlé přeměny fází) 1304 výbuch následkem nekontrolovaně probíhajících reakcí 1305 výbuch prachů (včetně prašných směsí) 1306 výbuch rozkladem nestabilních látek 1307 výbuch oblaku par (čelo tlakové vlny se šíří nadzvukovou rychlostí) ostatní: 1401 produkty hoření unikající do ovzduší 1402 produkty hoření pronikající do půdy 1403 produkty hoření pronikající do vody 1404 únik kontaminované hasební vody do půdy 1405 únik kontaminované hasební vody do vody 1999 ostatní Kód 2 - Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) (vybrané hlavní skupiny) 01 rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti 02 lesnictví a těžba dřeva 03 rybolov a akvakultura 05 těžba a úprava černého a hnědého uhlí 06 těžba ropy a zemního plynu 07 těžba a úprava rud 08 ostatní těžba a dobývání 09 podpůrné činnosti při těžbě 10 výroba potravinářských výrobků 11 výroba nápojů 12 výroba tabákových výrobků 13 výroba textilií 14 výroba oděvů 15 výroba usní a souvisejících výrobků 16 zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 17 výroba papíru a výrobků z papíru 18 tisk a rozmnožování nahraných nosičů 19 výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 20 výroba chemických látek a chemických přípravků 21 výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 22 výroba pryžových a plastových výrobků 23 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 24 výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 25 výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízenízařízení 26 výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízenízařízení 27 výroba elektrických zařízenízařízení 28 výroba strojů a zařízenízařízení 29 výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 30 výroba ostatních dopravních prostředků a zařízenízařízení 31 výroba nábytku 32 ostatní zpracovatelský průmysl 33 opravy a instalace strojů a zařízenízařízení 35 výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 36 shromažďování, úprava a rozvod vody 37 činnosti související s odpadními vodami 38 shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití 39 sanace a jiné činnosti související s odpady 41 výstavba budov 46 velkoobchod, kromě motorových vozidel 47 maloobchod, kromě motorových vozidel 49 pozemní a potrubní doprava 50 vodní doprava 51 letecká doprava 52 skladování a vedlejší činnosti v dopravě 53 poštovní a kurýrní činnosti 55 ubytování 56 stravování a pohostinství 72 výzkum a vývoj 75 veterinární činnosti 81 činnosti související se stavbami a úpravou krajiny 84 veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 85 vzdělávání 86 zdravotní péče 88 ambulantní nebo terénní sociální služby 97 činnosti domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu 99 činnosti exteritoriálních organizací a orgánů Kód 3 - Výrobní proces/výrobní jednotka výroba: 3101 přetržitá chemická reakce 3102 nepřetržitá chemická reakce 3103 elektrochemický proces 3104 fyzikální proces (míchání, tavení, krystalizace atp.) 3105 stabilizační prostředky (odstranění zápachu, dezinfekce atp.) 3106 výroba energie (spalování paliva atp.) skladování: 3201 spojené s výrobou (paletování atp. v objektuobjektu nebo zařízenízařízení) 3202 spojené s přepravou (mimo objektobjekt nebo zařízenízařízení) doprava/přeprava: 3301 produktovod 3302 mechanická přeprava (pásové dopravníky atp.) 3303 automobilová přeprava 3304 nakládání/vykládání ostatní: 3401 balení (obalování, plnění tlakových lahví, sudů, pytlování atp.) 3402 zneškodňování odpadů (spalování, ukládání atp.) 3999 jiné Kód 4 - Technologická zařízenízařízení 4001 reakční nádoba beztlaková 4002 reakční nádoba tlaková 4003 zásobník beztlakový (silo, cisterna, nádrž, sud, atp.) 4004 zásobník tlakový (kulový; válcový atp.) 4005 zásobník s regulovanou teplotou (chlazený nebo zahřívaný) 4006 ložná plocha (volně ložená hromada, kupa, pytle a tlakové láhve a různý materiál v nezakrytých obalech apod.) 4407 strojní zařízenízařízení (čerpadlo, filtr, kolonový separátor, míchadlo atp.) 4008 zdroj energie (motor, kompresor atp.) 4009 výměník tepla (vařák, kotel, chladič, topný had atp.) 4010 ventily, regulátory, zařízenízařízení pro monitorování, vypouštěcí kohouty atp.) 4011 součásti produktovodu, příruby 4012 jiná přepravní zařízenízařízení, vybavení, vozidla 4999 jiné Kód 5 - Příčiny technická závada při technologickém procesu: 5101 porucha vybavení nádoby/zásobníku 5102 selhání nebo porucha strojních zařízenízařízení a jejich částí 5103 ztráta kontroly nad procesem 5104 koroze/únava materiálu 5105 selhání nebo porucha řídicích a kontrolních systémů 5106 neřiditelná reakce 5107 neočekávaná reakce/změna fáze 5108 blokování zařízenízařízení 5109 elektrostatický výboj vnější příčiny: 5201 přírodní jevy (počasí, teplota, silný vítr, záplava atp.) 5202 domino efekt z jiných havárií 5203 dopravní havárie 5204 zasažení objektuobjektu (poruchy, nehody - např. nádrže obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky) 5205 výpadek dodávky (elektřina, plyn, voda, pára atp.) 5206 nedostatky v ochraně/bezpečnosti technického zařízenízařízení a výrobků organizace: 5301 neodpovídající organizace řízení 5302 špatný přístup k řízení 5303 organizační směrnice (žádné, neodpovídající, nevhodné, nejasné) 5304 výcvik/instrukce (žádné, neodpovídající, nevhodné) 5305 kontrola (žádná, neodpovídající, nevhodná) 5306 skladba zaměstnanců (neodpovídající, nevhodná) 5307 rozbor výrobního procesu (nesprávný, neodpovídající) 5308 projekt objektuobjektu/zařízenízařízení/systému (neodpovídající, nesprávný) 5309 uživatelská komplikovanost (přístrojů, systémů atp.) 5310 výroba, výstavba (neodpovídající, nesprávná) 5311 montáž (neodpovídající, nesprávná) 5312 izolace systému/zařízenízařízení (žádná, neodpovídající, nesprávná) 5313 údržba/oprava (žádná, neodpovídající, nesprávná) 5314 zkoušky/prohlídky/záznamy (žádné, neodpovídající, nesprávné) lidský faktor: 5401 chyba obsluhy - vědomé zanedbání zásad správné obsluhy (porušení předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci/požární ochrany) 5402 chyba obsluhy - nevědomé zanedbání zásad správné obsluhy (porušení předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci/požární ochrany) 5403 zdravotní nezpůsobilost obsluhy (dočasné zdravotní potíže, snížená zdravotní způsobilost) 5404 vědomé neplnění služebních povinností/zanedbání služebních povinností 5405 úmyslné poškození jiné: 5501 neidentifikováno 5999 jiné Kód 6 - Ekologické systémy, demografie 6101 oblast hlavního města 6102 oblast ostatních měst 6103 oblast venkova 6104 plochy parkové/ostatní území 6105 trávníky/pastviny/louky 6106 půda orná/polní plodiny/vinice/sady 6107 les; zcela nebo převážně vysazený 6108 les; zcela nebo převážně přírodní 6109 slatina/vřesoviště/horská vegetace 6110 bažina/rákosí vodní toky: 6201 vodní nádrž 6202 rybník/jezero 6203 vodní toky a jejich přítoky 6204 vodní toky (hraniční a přeshraniční) břeh: 6301 slané bažiny/blátivé plochy 6302 písek/duny/dunové jazyky 6303 pláže 6304 skalnaté pobřeží příbřeží: 6401 slané laguny 6402 ústí řeky 6403 moře/mořské dno/dnové sedimenty obecně jiné: 6999 jiné Kód 7 - Bezpečnostní opatření pro případ havárie bezpečnostní opatření provozovateleprovozovatele (původce): 7101 posouzení řízení, organizování 7102 skrápěcí systémy (skrápění vodou, vodní clony atp.) 7103 inertní systémy (pěna, inertní plyny atp.) 7104 havarijní odstavení zařízenízařízení 7105 druhotná ochrana (ochranné valy, záchytné body aj.) 7106 akustické alarmy, sirény 7107 vnitřní záchranné jednotky (hasiči, zdravotníci atp.) 7108 kontrola odtoku hasební vody 7109 detekce plynu, předpověď množství/rozptylu 7110 akustický konec poplachu služby poskytnuté provozovateliprovozovateli (původci): 7201 jednotky požární ochrany 7202 zdravotnická záchranná služba 7203 policie 7204 armádaarmáda 7205 povodí/mobilizace dalších specialistů 7206 dobrovolná sdružení 7207 usměrnění pohybu osob (davu) - (armádouarmádou, rozhlasem atp.) 7208 řízení dopravy (např. armádouarmádou, přenosné značky a signály atp.) varování: 7301 informování veřejnosti přímo havarijní službou 7302 informování veřejnosti veřejnými sdělovacími prostředky evakuace: 7401 zcela nebo většinou osobními dopravními prostředky 7402 zcela nebo většinou organizovanou dopravou 7403 použití organizovaných evakuačních center 7404 návrat domů po evakuaci omezení následků: 7501 zamezení šíření látek (interním nebo externím opatřením) 7502 neutralizace (odstranění) látek 7503 zákaz použití vody/úrody/půdy sanace: 7601 zasažené území vyčištěno 7602 obnovení staveb 7603 sanace životního prostředí sledování následků: 7701 zdravotní sledování/epidemie 7702 monitoring životního prostředí 7703 žádné ochrana: 7801 ukrytí 7802 prostředky individuální ochrany Příloha č. 5 k vyhlášce č. 228/2015 Sb. Návod pro vyplnění formuláře konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie Oddíl A: POPIS ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE Poznámka 1 : Typ závažné haváriezávažné havárie V případě nutnosti uveďte další informace, doplňující údaje vyjádřené kódem A1 (a). V případech, kdy se stala více než jedna závažná haváriezávažná havárie, označte spojitost mezi kódovými čísly textem v poznámce. Poznámka 2 : Aktuální seznam nebezpečných láteknebezpečných látek Uveďte seznam nebezpečných láteknebezpečných látek dle bezpečnostní dokumentace a označte způsob jejich užití v objektuobjektu. Výchozí materiály jsou ty, které jsou v objektuobjektu používány jako výchozí suroviny. Polotovary jsou výrobky, které budou pro další použití dále zpracovávány. Normálně vyráběné produkty jsou výrobky, které byly vyrobeny za normálních podmínek nebo látky přivezené do zařízenízařízení pouze za účelem skladování [tj. požadované koncové výrobky, nechtěné, ale normálně vznikající polotovary (vedlejší produkty) s nízkou komerční hodnotou a odpady bez komerční hodnoty]. Produkty vzniklé při závažné haváriizávažné havárii jsou produkty nebo nebezpečné látkynebezpečné látky, které teoreticky mohou vzniknout nebo již vznikly a nahromadily se v objektuobjektu nebo zařízenízařízení v průběhu závažné haváriezávažné havárie jako vedlejší produkty. Poznámka 3 : Seznam nebezpečných láteknebezpečných látek podílejících se přímo na závažné haváriizávažné havárii Seznam nebezpečných láteknebezpečných látek podílejících se přímo na závažné haváriizávažné havárii, včetně uvedení jejich skutečně zjištěného nebo předpokládaného množství. Skutečné množství znamená množství látek prokazatelně uniklé, shořelé nebo jinak ztracené. Předpokládané množství znamená maximální možné úniky (ztráty) nebezpečných láteknebezpečných látek. Uvažuje se absolutní množství, jehož ztráty lze za normálních provozních podmínek odhadnout a zdůvodnit, i když toto množství nebylo zachyceno (odstraněno) při sanačním zásahu. Poznámka 4 : Seznam látek podílejících se nepřímo na závažné haváriizávažné havárii Seznam látek podílejících se nepřímo na závažné haváriizávažné havárii, včetně uvedení jejich skutečně zjištěného nebo předpokládaného množství. Látky se na závažné haváriizávažné havárii podílejí jako její iniciátor nebo se podílejí v jejích dalších fázích, ale nepůsobí přímo toxicky svými nebezpečnými vlastnostmi (např. hořlavá nebo explosivní látka se může podílet na vzniku ohně nebo exploze a iniciovat tak uvolňování toxických plynů, které jsou pak přímou příčinou otravy). Označení skutečného nebo předpokládaného množství má stejný význam jako v poznámce 3. Poznámka 5 : Komentář k nebezpečným látkámnebezpečným látkám Uveďte všechny speciální skladovací nebo procesní podmínky (např. ty, při nichž dochází k chlazení, vysokým tlakům nebo teplotám) a uveďte, jakým způsobem se v těchto podmínkách použily nebezpečné látkynebezpečné látky a vysvětlete důležité okolnosti, týkající se jejich skutečného nebo předpokládaného množství. Nebezpečné látkyNebezpečné látky, u kterých lze důvodně předpokládat, že vznikly nebo se nahromadily v průběhu závažné haváriezávažné havárie nebo jinak, které nejsou jinde klasifikovány, by měly být hodnoceny (klasifikovány) v souladu s příslušnými předpisy a měly by být uvažovány jejich veškeré vlastnosti vzhledem k rizikuriziku závažné haváriezávažné havárie. Poznámka 6 : Komentář ke zdroji havárie Rozveďte kódovanou informaci z bodu A3 (b) se zaměřením na podrobnosti o typu zařízenízařízení nebo části havarovaného zařízenízařízení, jeho výrobě a stáří, době od poslední úpravy nebo opravy, normách používaných v projektu, skladovacích nebo výrobních podmínkách, zda v době závažné haváriezávažné havárie probíhala výroba nebo opravy apod. nebo jakékoliv další specifické okolnosti. Poznámka 7 : Meteorologické podmínky Komentujte stav klimatických podmínek a to, jak byly normální vzhledem ke vzniku a dopadům závažné haváriezávažné havárie, včetně meteorologických faktorů ve dnech předcházejících závažné haváriizávažné havárii, které mohly mít vliv na její vznik (vytrvalé deště, dlouhotrvající sucha apod.). V případě, že se meteorologické podmínky výrazně měnily v průběhu závažné haváriezávažné havárie, uveďte hlavní změny, včetně identifikace meteorologické stanice, ke které se pozorování vztahuje. Poznámka 8 : Komentář k příčinám závažné haváriezávažné havárie Uveďte krátký chronologický přehled hlavních událostí a rozveďte základní informace uvedené v oddíle A, tam, kde je to možné, o vzniku a průběhu závažné haváriezávažné havárie. Oddíl B: NÁSLEDKY ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE Poznámka 9 : Komentář k zasažené oblasti Rozveďte informaci tak, aby bylo možné upřesnit rozsah zasažení území. Rozsah poškození budov nebo koncentrace plynového oblaku v rozdílných vzdálenostech od centra závažné haváriezávažné havárie je užitečné uvést hlavně v mapě, ale detailní úvahy o rozsahu škod způsobených závažnou haváriízávažnou havárií patří do části B5. Poznámka 10 : Vliv závažné haváriezávažné havárie na osoby Celkové ohrožení zahrnuje osoby prokazatelně ohrožené následky závažné haváriezávažné havárie. Okamžitá nebo následná úmrtí zahrnují úmrtí, která se přímo vztahují k závažné haváriizávažné havárii. Ošetření zranění v nemocnici se vztahuje na zranění, otravy, chemické nebo jiné popáleniny, traumata ze zranění nebo jiné psychické postižení osob vyžadující hospitalizacihospitalizaci na více než 24 hodin (případy jiné než pouze na pozorování/preventivní vyšetření). Ostatní vážná poranění zahrnují zranění jednoznačně vyžadující lékařský zásah bez hospitalizacehospitalizace po dobu delší než 24 hodin. Pozorování zahrnuje osoby, které si stěžují na zdravotní problémy v souvislosti s působením projevů závažné haváriezávažné havárie a jejichž zdravotní stav je následně pozorován. Požadované informace se uvedou v rozsahu, v jakém jsou provozovateliprovozovateli známy či sděleny zasahujícími složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. Poznámka 11 : Komentář k vlivům závažné haváriezávažné havárie na osoby Rozveďte informaci B2 (a) a uveďte druhy poranění nebo jiné informace, které je možno využít při hodnocení dopadů závažné haváriezávažné havárie (např. náchylnost jednotlivých věkových kategorií k určitému druhu zranění, zdravotní stav osob nebo místo, kde ke zranění došlo). Pokud nebyla žádná osoba zasažena se zdravotními následky, uveďte důvody. Poznámka 12 : Komentář ke škodám na životním prostředí Sekce B3 se soustřeďuje na ekologické aspekty postiženého prostředí. Rozveďte zde zkrácenou informaci o druhu a množství ekologických škod (počty usmrcených živočichů a zničených porostů, znečištěné plochy, objemy znečištěných zemin/vody, koncentrace znečišťujících látek v zeminách/vodách, vzdálenosti rozšíření znečištění, rozsah zasažené populace, procentní ovlivnění populace/území, zasažené druhy apod.). Jestliže nebyly zaznamenány uvedené ekologické škody, uveďte a vysvětlete důvody. Možné škody na životním prostředí se popíší na základě odhadu následků identifikovaných scénářůscénářů závažné haváriezávažné havárie na životní prostředí, provedených v rámci posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie. Jakékoliv náklady na nápravná opatření se uvedou v sekci B5. Uveďte pravděpodobný časový horizont nápravných opatření (okamžitá, střednědobá do 3 let, dlouhodobá). Poznámka 13 : Komentář ke škodám na kulturním dědictví Uveďte, co bylo poškozeno nebo zničeno, a specifikujte druh a hodnotu škody. Všechny dostupné informace o nákladech se uvedou v sekci B5. V případě, že nedošlo ke škodám na kulturním dědictví vlivem závažné haváriezávažné havárie, uveďte důvody. Poznámka 14 : Škody na majetku Odhad škod na majetku se uvede v tisících Kč. Škody na majetku zahrnují skutečně vyčíslené škody na budovách, vegetaci, materiálu či jiném majetku (včetně hospodářských zvířat, úrody apod.), které byly způsobeny v příčinné souvislosti se závažnou haváriízávažnou havárií. Nejsou zde zahrnuty náklady na opravy staveb nebo náklady na jiné opravy ani ztráty na výrobě. Výše nákladů na opravy staveb a demolice se zde uvede pouze v případě, že tyto náklady mají přímý vliv na výši způsobených škod. Náklady na zásah a asanaci - opravy zahrnují aktuální nebo odhadovanou cenu záchranných prací a asanačních prací. V případě, že odhad nákladů na opravu budov byl vyčíslen jako ztráty na majetku (zvláště u provozovateleprovozovatele), není zde znovu uvažován. Poznámka 15 : Komentář ke škodám na majetku Podrobně uveďte, co je zahrnuto ve škodách vyčíslených v bodě B5. V případě, že nelze od sebe reálně oddělit např. škody na majetku od nákladů na zásah, zdůrazněte to a uveďte celkové číslo. Jestliže nebyly vynaloženy náklady nebo podrobnosti o nákladech nejsou dostupné, uveďte důvody. Poznámka 16 : Komentář k zásahu do života osob žijících v okolí objektuobjektu nebo zařízenízařízení Podrobně rozveďte zkrácenou informaci, uvedenou pod bodem B5 (a) až (c), např. počty osob, jejichž životní rytmus byl nějak omezen následky závažné haváriezávažné havárie, důvody k evakuaci osob, důvody k přerušení dodávek energií a vody a další dopady. Nebyl-li nikdo podle bodů (a) až (c) ohrožen, uveďte důvody. Poznámka 17 : Komentář k projednání dopadů závažné haváriezávažné havárie Uveďte další informace o dopadech, které nejsou zahrnuty v oddíle B, a které přitom mohou být využitelné při rozboru dopadů závažné události. Oddíl C: ODEZVA PO ZÁVAŽNÉ HAVÁRII Poznámka 18 : Komentář k záchranným pracím při závažné haváriizávažné havárii Uveďte stručný chronologický výčet všech zásahových činností, které jsou popsány kódy a zkrácenou formou v bodech A až C. Popište detailně počet a zaměření (druh) zasahujících a zda byly jejich počty a zaměření odpovídající závažné haváriizávažné havárii. Dále uveďte podrobné informace o sledování zdravotního stavu a životního prostředí a o speciálních asanačních pracích provedených nebo dále vyžadovaných. Cena opatření uváděných v této sekci se uvede v sekci B5 a detaily posouzení dostatečnosti nápravných opatření se uvedou v sekci C2 (d) až (e). Požadované informace se uvedou v rozsahu, v jakém jsou provozovateliprovozovateli známy či sděleny zasahujícími složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. Poznámka 19 : Připomínky k vyhodnocení povinností podle zákona Podrobně rozveďte informaci požadovanou v bodě C2 ve zkratkách a vysvětlete důvody pro přijatá rozhodnutí a jejich dostatečnost apod. V případě, že povinnosti byly splněny v souladu s požadavky zákona, zvláště v bodě C2 (c) o zabezpečení řízení bezpečnosti, je důležité vysvětlit, jak toho bylo dosaženo, např. schválením programu nebo osvědčením, které je v souladu s platnými právními předpisy. Poznámka 20 : Právní důsledky Uveďte všechny informace týkající se vyšetřování a jiných právních úkonů, spojených s následky závažné haváriezávažné havárie. Je nutné uvést podrobnosti o prováděných šetřeních (i návrhů na šetření), jejich výsledky, uložení postihů nebo dohodnutých finančních vyrovnání apod. Do skončení vyšetřování se informace týkající se tohoto vyšetřování uvádějí pouze se souhlasem orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení. Poznámka 21 : Ostatní opatření Uveďte všechny ostatní uložené úřední/administrativní kroky a sankce, jejich podrobný popis a dosažené výsledky. Poznámka 22 : Opatření přijatá k zamezení opakování závažné haváriezávažné havárie Popište všechna praktická organizační opatření nebo jiné prostředky, které byly vyhodnoceny jako důležité k tomu, aby se zabránilo opakování popisované závažné haváriezávažné havárie. Poznámka 23 : Opatření ke snížení dopadů závažné haváriezávažné havárie Popište všechna praktická organizační opatření nebo jiné prostředky, které byly vyhodnoceny jako důležité z hlediska minimalizace následků popisované závažné haváriezávažné havárie. Poznámka 24 : Použitelné materiály (literatura) Uveďte hodnocení specifických matematických modelů zabývajících se předpovědí následků závažné haváriezávažné havárie, které byly užity, dále ty, jejichž výsledky musely být revidovány, nebo se ukázaly neplatné z pohledu proběhlé závažné haváriezávažné havárie. Uveďte další publikované zprávy, technické publikace, modely apod., které mají vztah k popisované závažné haváriizávažné havárii a jsou použitelné pro porozumění tomu, co se stalo. Poznámka 25 : Projednání zásahu/diskuse o odezvě na závažnou haváriizávažnou havárii Poskytněte jakoukoliv dodatečnou informaci, která ještě není uvedena a může být vhodná k porozumění příčin a následků závažné haváriezávažné havárie. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES. 2) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. 3) Úmluva Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států, publikována pod č. 58/2002 Sb. m. s.
Vyhláška č. 227/2015 Sb.	Vyhláška č. 227/2015 Sb. Vyhláška o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku Vyhlášeno 11. 9. 2015, datum účinnosti 1. 10. 2015, částka 94/2015 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Náležitosti obsahu posouzení rizik závažné havárie, rozsah posouzení rizik závažné havárie zpracovávaného pro objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B a způsob jeho provedení * Náležitosti obsahu bezpečnostního programu a jeho struktura * § 3 - (K § 10 odst. 6 zákona) * § 4 - (K § 10 odst. 6 zákona) * § 5 - Náležitosti obsahu záznamu o provedeném přezkumu bezpečnostního programu * § 6 - Náležitosti obsahu bezpečnostní zprávy a její struktura * § 7 - Náležitosti obsahu zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy a její struktura * § 8 - Kritéria hodnocení návrhu bezpečnostní dokumentace a náležitosti obsahu posudku * § 9 - Povaha a okruh informací a dokumentů, které je zpracovatel posudku oprávněn požadovat * § 10 - Náležitosti obsahu vnitřního havarijního plánu a jeho struktura * § 11 - Náležitosti obsahu podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, jejich struktura a způsob jejich zpracování * § 12 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 227/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 227/2015 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 227/2015 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 227/2015 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 227/2015 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 227/2015 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 227/2015 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 227/2015 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 227/2015 Sb. Aktuální znění od 23. 8. 2023 (244/2023 Sb.) 227 VYHLÁŠKA ze dne 24. srpna 2015 o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 54 odst. 1 zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), (dále jen „zákon“) k provedení § 9 odst. 3, § 10 odst. 6, § 11 odst. 3, § 12 odst. 6, § 13 odst. 3, § 18 odst. 5, § 19 odst. 6, § 23 odst. 8 a § 27 odst. 4 zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje a) náležitosti obsahu posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie, rozsah posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie zpracovávaného pro objektyobjekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B a způsob jeho provedení, b) náležitosti obsahu bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy, zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy a vnitřního havarijního plánu a jejich strukturu, c) náležitosti obsahu záznamu o provedeném přezkumu bezpečnostního programu, d) náležitosti obsahu podkladů pro stanovení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, jejich strukturu a způsob jejich zpracování, e) kritéria hodnocení návrhu bezpečnostní dokumentace a náležitosti obsahu posudku a f) povahu a okruh informací a dokumentů, které je zpracovatel posudku oprávněn požadovat pro účely posouzení návrhu bezpečnostní dokumentace. § 2 Náležitosti obsahu posouzení rizik závažné havárie, rozsah posouzení rizik závažné havárie zpracovávaného pro objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B a způsob jeho provedení (K § 9 odst. 3 zákona) (1) Posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie se provádí pro a) všechny fáze životního cyklu objektuobjektu od zpracování projektové dokumentace až po likvidaci, b) běžné i mimořádné provozní podmínky včetně možného selhání lidského faktoru nebo možného vnějšího ohrožení. (2) V rámci posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie se provádí a) identifikace zdrojů rizikzdrojů rizik a výběr zdrojů rizikzdrojů rizik pro podrobnou analýzu rizikrizik za účelem zjištění, jakou měrou jednotlivé zdroje rizikazdroje rizika přispívají k celkovému rizikuriziku analyzovaného objektuobjektu, b) analýza rizikrizik, která zahrnuje 1. určení možných scénářůscénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v závažnou haváriizávažnou havárii, 2. odhad následků scénářůscénářů závažných haváriízávažných havárií na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek, 3. odhad roční frekvence scénářůscénářů závažných haváriízávažných havárií, 4. stanovení míry rizikrizik scénářůscénářů závažných haváriízávažných havárií, které vychází z výsledků provedených stanovení následků a frekvencí scénářůscénářů, a 5. vyhodnocení dosahu havarijních projevů, a c) hodnocení rizikrizik, které obsahuje hodnocení přijatelnosti rizikrizik závažných haváriízávažných havárií na základě kritéria skupinového rizikarizika. (3) Způsob provedení posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie a jeho rozsah je stanoven v příloze č. 1 k této vyhlášce. Náležitosti obsahu bezpečnostního programu a jeho struktura § 3 (K § 10 odst. 6 zákona) (1) Základní informace o objektuobjektu zahrnují identifikační údaje o provozovateliprovozovateli a objektuobjektu, identifikační údaje o právnické nebo fyzické osobě podílející se na vypracování bezpečnostního programu, údaje o činnosti a zaměstnancích, přezkum veřejně dostupných ověřených informací o dřívějších haváriích a nehodách se stejnými látkami a postupy, jaké jsou používány v objektuobjektu, zohlednění získaných relevantních zkušeností a přímý odkaz na popis konkrétních opatření, která jsou přijata k zabránění takovému typu havárií a popis objektuobjektu. Struktura bezpečnostního programu včetně obsahu jeho jednotlivých částí je stanovena v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) V popisu zásad prevence závažných haváriízávažných havárií vychází provozovatelprovozovatel z posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie. Zásady prevence závažných haváriízávažných havárií musejí odpovídat povaze zdrojů rizikazdrojů rizika a musejí jasně a srozumitelně směřovat k zajištění odpovídající struktury a funkčnosti systému prevence závažných haváriízávažných havárií. (3) V popisu cílů prevence závažných haváriízávažných havárií stanoví provozovatelprovozovatel úkoly vedoucí k zajištění naplnění zásad prevence závažných haváriízávažných havárií. Stanovení úkolů musí zahrnovat všechny tematické oblasti systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti a takové ukazatele, parametry a kritéria, která umožňují sledování úrovně plnění a hodnocení účinnosti realizovaných opatření prevence závažných haváriízávažných havárií. (4) V popisu politiky prevence závažných haváriízávažných havárií provozovatelprovozovatel prohlašuje, že se zavazuje k naplňování zásad a cílů prevence závažných haváriízávažných havárií. Povinnost provádět tuto politiku může být splněna také pomocí vhodných prostředků, struktur a systémů řízení, které jsou úměrné nebezpečí závažné haváriezávažné havárie a současně tematicky i obsahově naplňují požadavky kladené na systém řízení bezpečnostisystém řízení bezpečnosti v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 4 (K § 10 odst. 6 zákona) (1) Systémem řízení bezpečnostiSystémem řízení bezpečnosti se rozumí souhrn plánovacích, rozhodovacích, organizačních, řídících, koordinačních, motivačních, informačních, kontrolních a vyhodnocovacích aktivit. Systém řízení bezpečnostiSystém řízení bezpečnosti musí být úměrný nebezpečí závažné haváriezávažné havárie, provozovaným činnostem a složitosti organizace řízení v objektuobjektu a musí být založen na posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie. Systém řízení bezpečnostiSystém řízení bezpečnosti obsahuje část obecného systému řízení, která zahrnuje nastavení vhodné organizační struktury, stanovení povinností a odpovědností a definuje pravidla, způsoby a postupy řízení a zajištění zdrojů pro určování, provádění a prověřování správnosti politiky prevence závažných haváriízávažných havárií. (2) V popisu systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti se uvede a) charakteristika systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti, b) údaje k jednotlivým tematickým oblastem systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti, kterými jsou 1. lidské zdroje v objektuobjektu a jejich řízení, 2. řízení provozu objektuobjektu, 3. řízení změn v objektuobjektu, 4. havarijní plánování, 5. sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou prevence závažných haváriízávažných havárií a systémem řízení bezpečnostisystémem řízení bezpečnosti a 6. audit systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti a politiky prevence závažných haváriízávažných havárií. (3) Náležitosti charakteristiky systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti a struktura popisu jednotlivých tematických oblastí systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 5 Náležitosti obsahu záznamu o provedeném přezkumu bezpečnostního programu (K § 11 odst. 3 zákona) Náležitosti obsahu záznamu o provedeném přezkumu bezpečnostního programu a jeho struktura včetně obsahu jeho jednotlivých částí jsou stanoveny v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 6 Náležitosti obsahu bezpečnostní zprávy a její struktura (K § 12 odst. 6 zákona) Náležitosti obsahu bezpečnostní zprávy a její struktura včetně obsahu jejích jednotlivých částí jsou stanoveny v příloze č. 5 k této vyhlášce. § 7 Náležitosti obsahu zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy a její struktura (K § 13 odst. 3 zákona) Náležitosti obsahu zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy a její struktura včetně obsahu jejích jednotlivých částí jsou stanoveny v příloze č. 6 k této vyhlášce. § 8 Kritéria hodnocení návrhu bezpečnostní dokumentace a náležitosti obsahu posudku (K § 18 odst. 5 zákona) Náležitosti obsahu posudku včetně kritérií hodnocení návrhu bezpečnostní dokumentace jsou stanoveny v příloze č. 7 k této vyhlášce. § 9 Povaha a okruh informací a dokumentů, které je zpracovatel posudku oprávněn požadovat (K § 19 odst. 6 zákona) (1) Zpracovatel posudku je za účelem prověření údajů uvedených v návrhu bezpečnostní dokumentace oprávněn požadovat a) podklady použité pro zpracování návrhu bezpečnostní dokumentace, případně uvedení zdrojů dat použitých pro zpracování návrhu bezpečnostní dokumentace, b) uvedení zdrojů meteorologických dat, c) uvedení zdrojů dat o počtu obyvatelstva v okolí objektuobjektu, d) zápisy o vyhodnocení prověření vnitřního havarijního plánu, e) doklady o zajišťování znalostí zaměstnanců a dodavatelů o existujících rizicíchrizicích a stanovení jejich úkolů při omezování rizikrizik, f) podklady dokumentující projednání poruch a skoronehod, včetně výsledků vyšetřování příčin a navržených nápravných opatření, g) dokumenty a podklady provozovateleprovozovatele, dokládající zdroje informací pro analýzy, plnění požadavků politiky prevence závažných haváriízávažných havárií a havarijního plánování. (2) Odůvodňuje-li to rozsah dokumentů uvedených v odstavci 1 nebo povaha v nich obsažených údajů, postačí, je-li zpracovateli posudku umožněno za účelem prověření údajů uvedených v návrhu bezpečnostní dokumentace nahlédnout do těchto dokumentů na místě. § 10 Náležitosti obsahu vnitřního havarijního plánu a jeho struktura (K § 23 odst. 8 zákona) (1) Vnitřní havarijní plán je písemný dokument, který stanoví a) způsob zajištění havarijní připravenosti, včetně informačních, materiálních, ekonomických a lidských zdrojů pro případ vzniku závažné haváriezávažné havárie, b) způsob zvládání možných závažných haváriízávažných havárií, c) opatření zajišťující vhodný monitoring následků závažné haváriezávažné havárie a sanaci místa závažné haváriezávažné havárie a d) způsob dokumentace protokolů, změn a aktualizací. (2) Struktura vnitřního havarijního plánu včetně obsahu jeho jednotlivých částí je stanovena v příloze č. 8 k této vyhlášce. § 11 Náležitosti obsahu podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, jejich struktura a způsob jejich zpracování (K § 27 odst. 4 zákona) (1) Podklady pro stanovení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu zpracuje provozovatelprovozovatel objektuobjektu zařazeného do skupiny B na základě výsledků hodnocení scénářůscénářů závažných haváriízávažných havárií podle § 2 a 3, zvláště se zřetelem k umístěným nebezpečným látkámnebezpečným látkám a s ohledem na následky závažné haváriezávažné havárie na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek. (2) Náležitosti obsahu podkladů pro stanovení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu a jejich struktura včetně obsahu jejich jednotlivých částí jsou stanoveny v příloze č. 9 k této vyhlášce. § 12 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2015. Ministr: Mgr. Brabec v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 227/2015 Sb. Způsob provedení posouzení rizik závažné havárie a jeho rozsah Posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie obsahuje následující kapitoly: 1. Identifikace zdrojů rizikzdrojů rizik 1.1. Přehled nebezpečných láteknebezpečných látek v objektuobjektu. a) Aktualizovaný seznam nebezpečných láteknebezpečných látek v objektuobjektu. b) Bezpečnostní listy nebezpečných láteknebezpečných látek (digitálně na nosiči dat v příloze). 1.2. Identifikace a výběr zdrojů rizikazdrojů rizika pro podrobnou analýzu rizikrizik. a) Popis použitých metod, odkaz na literární zdroje. b) Přehled jednotlivých zařízenízařízení s údaji potřebnými pro aplikaci metody výběru. c) Výběr zdrojů rizikazdrojů rizika pro podrobnou analýzu rizikrizik, seznam vybraných zdrojů rizikazdrojů rizika. 1.3. Popis vybraných zdrojů rizikazdrojů rizika a mapové zobrazení jejich umístění v objektuobjektu. a) Popis vybraných zdrojů rizikazdrojů rizika (technologie, výrobního postupu) a jejich zabezpečení. b) Uvedení vzdáleností vybraných zdrojů rizikazdrojů rizika od zájmových lokalit v závislosti na způsobu ohrožení a příjemci rizikarizika (osoby, životní prostředí, majetek). c) Zakreslení umístění zdroje rizikazdroje rizika na mapě objektuobjektu. 2. Analýza rizikrizik 2.1. Identifikace možných situací a příčin (podmínek), které mohou vést k iniciační události závažné haváriezávažné havárie, identifikace iniciačních událostí a možných scénářůscénářů rozvoje závažné haváriezávažné havárie. a) Přehled možných situací a příčin (podmínek) uvnitř objektuobjektu, které mohou způsobit poškození lidského zdraví, životního prostředí a majetku, včetně uvážení nebezpečných chemických reakcí. b) Přehled možných situací a příčin (podmínek) vně objektuobjektu, které mohou způsobit poškození lidského zdraví, životního prostředí a majetku. c) Systematická komplexní identifikace příčin a popis iniciačních událostí možných scénářůscénářů závažné haváriezávažné havárie. d) Popis identifikovaných scénářůscénářů závažných haváriízávažných havárií. 2.2. Odhad následků identifikovaných scénářůscénářů závažných haváriízávažných havárií na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek. a) Určení kritérií a limitních hodnot pro odhad následků identifikovaných scénářůscénářů závažných haváriízávažných havárií. b) Odhady následků identifikovaných scénářůscénářů závažných haváriízávažných havárií na životy a zdraví lidí. c) Odhady následků identifikovaných scénářůscénářů závažných haváriízávažných havárií na životní prostředí, zvířata a majetek. d) Vyhodnocení dosahu havarijních projevů, včetně grafického znázornění dosahu zvolených limitních hodnot účinků identifikovaných scénářůscénářů závažných haváriízávažných havárií. 2.3. Odhad výsledné roční frekvence závažných haváriízávažných havárií. a) Zobrazení popsaných scénářůscénářů závažných haváriízávažných havárií pomocí stromu událostí. b) Určení výsledných scénářůscénářů závažných haváriízávažných havárií a jejich frekvencí. 2.4. Stanovení míry skupinového rizikarizika identifikovaných scénářůscénářů. Přehled číselného vyjádření složek rizikarizika (frekvence a následků) pro identifikované scénářescénáře závažných haváriízávažných havárií ve tvaru R = Fh . N, kde R – míra skupinového rizikarizika scénářescénáře závažné haváriezávažné havárie (počet usmrcených osob za rok), Fh – zjištěná roční frekvence scénářescénáře závažné haváriezávažné havárie, N – odhad počtu usmrcených osob. 2.5. Výsledky a postup posouzení vlivu (spolehlivosti a chybování) lidského činitele. a) Identifikace kritických pracovních pozic. b) Analýza úkolů a činností vykonávaných zaměstnanci na kritických pracovních pozicích. c) Příčiny selhání lidského činitele na kritických pracovních pozicích a možné důsledky tohoto selhání. d) Realizovaná a plánovaná preventivní opatření pro eliminaci chybování lidského činitele. 3. Hodnocení rizikrizik 3.1. Hodnocení přijatelnosti rizikarizika závažných haváriízávažných havárií. Skupinové rizikoriziko scénářescénáře závažné haváriezávažné havárie pro okolí hodnoceného objektuobjektu se považuje za přijatelné, jestliže platí Fh < Fp, kde pro Fp platí vztah Fp=1.10-3N2 kde Fp \\- přijatelná roční frekvence závažné haváriezávažné havárie, N - odhad počtu usmrcených osob. V případě, že výsledná frekvence scénářescénáře závažné haváriezávažné havárie se jeví jako nepřijatelná, stanoví se organizační a technická opatření ke snížení tohoto rizikarizika a termíny jejich realizace a provede se nová analýza a hodnocení rizikarizika. 3.2. Celkové hodnocení rizikarizika objektuobjektu. Celková přijatelnost rizikarizika objektuobjektu pro jeho okolí je podmíněna přijatelnou roční frekvencí scénářůscénářů závažné haváriezávažné havárie zjištěnou podle bodu 3.1 pro všechny hodnocené scénářescénáře, souhrnem hodnocení dopadů závažné haváriezávažné havárie na životní prostředí a hodnocením účinnosti a dostatečnosti preventivních a represivních havarijních opatření. 4. Seznam informačních zdrojů a veřejně publikovaných i nepublikovaných metodik použitých při analýze rizikrizik a jejich popis Příloha č. 2 k vyhlášce č. 227/2015 Sb. Náležitosti charakteristiky systému řízení bezpečnosti a struktura popisu tematických oblastí systému řízení bezpečnosti I. Náležitosti charakteristiky systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti 1. Charakteristika systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti, struktura, úrovně. 2. Struktura a přehled vnitřních předpisů souvisejících se systémem řízení bezpečnostisystémem řízení bezpečnosti. 3. Informace o přístupnosti systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti zaměstnancům. 4. Organizační zajištění klíčových prvků systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti, uvedení příslušných vnitřních předpisů. 4.1 Popis organizačního zajištění procesu posuzování rizikrizik závažné haváriezávažné havárie. 4.2 Popis organizačního zajištění procesu zavádění, udržování a zdokonalování systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti. 4.3 Popis organizačního zajištění procesu sledování požadavků právních předpisů a technických dokumentů a zajištění jejich dodržování. 4.4 Popis organizačního zajištění definování cílů a úkolů v oblasti prevence závažných haváriízávažných havárií. 4.5 Popis organizačního zajištění stanovování ukazatelů, parametrů a kritérií použitelných pro hodnocení plnění úkolů, cílů a účinnosti opatření. 4.6 Popis organizačního zajištění procesu určování prioritních úkolů a sestavování časového harmonogramu. 4.7 Popis organizačního zajištění provádění kontrol na všech stupních řízení, zaměřených na sledování plnění stanovených úkolů a cílů, uvedení pravidel, lhůt nebo termínů. 4.8 Popis organizačního zajištění technických, finančních a lidských zdrojů pro účely plnění jednotlivých tematických oblastí systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti. 4.9 Popis organizačního zajištění rezervních zdrojů pro případy nečekaných změn v objektuobjektu nebo jiných neobvyklých okolností (technických, finančních a lidských). II. Struktura popisu tematických oblastí systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti 1. Lidské zdroje v objektuobjektu a jejich řízení 1.1. Zaměstnanci s vlivem na omezování rizikrizik nebo s vlivem na vznik závažných haváriízávažných havárií. 1.1.1. Přehled všech pracovních pozic zaměstnanců (funkční zařazení) s vlivem na omezování rizikrizik nebo s vlivem na vznik závažných haváriízávažných havárií, popis úkolů, povinností a odpovědností zaměstnanců na těchto pracovních pozicích, u pracovních pozic vedoucích zaměstnanců jejich zastupitelnost. 1.1.2. Organizační schéma a funkční schéma se zvýrazněním pracovních pozic zaměstnanců s vlivem na omezování rizikrizik nebo s vlivem na vznik závažných haváriízávažných havárií. 1.1.3. Dostupnost aktuálního přehledu zaměstnanců s vlivem na omezování rizikrizik nebo s vlivem na vznik závažných haváriízávažných havárií. 1.1.4. Informace o projednávání problematiky prevence závažné haváriezávažné havárie na úrovni vedoucích zaměstnanců. 1.1.5. Informace o seznamování zaměstnanců s výsledky projednávání problematiky prevence závažné haváriezávažné havárie na úrovni vedení. 1.2. Zaměstnanci na vedoucích pracovních pozicích (název pracovní pozice) a jejich odpovědnost. 1.2.1. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za provádění posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie. 1.2.2. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za seznamování dodavatelů, externích subjektů a návštěvníků s existujícími rizikyriziky a s pravidly bezpečného výkonu činností nebo pohybu v objektuobjektu. 1.2.3. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za zajištění potřebných zdrojů (včetně lidských) pro zavedení a udržování systému řízení a jeho rozvoj. 1.2.4. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za proces zavádění a udržování systému řízení a jeho rozvoj. 1.2.5. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za identifikaci potřeb výcviku, zajištění a realizace výcviku a vyhodnocení jeho efektivnosti. 1.2.6. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za sledování funkčnosti systému řízení, provádění jeho kontrol a auditů a vyhodnocování jeho účinnosti. 1.2.7. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za zavedení, sledování a vyhodnocování nápravných aktivit. 1.2.8. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení a řešení mimořádných a havarijních situací. 1.3. Řízení lidských zdrojů, výchova a vzdělávání. 1.3.1. Informace o tom, zda je zaveden systém výběru zaměstnanců pro obsazování pracovních pozic významných z hlediska prevence závažných haváriízávažných havárií, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis. 1.3.2. Informace o tom, zda u pracovních pozic významných z hlediska prevence závažných haváriízávažných havárií je zajištěn rozvoj a udržování potřebných odborných znalostí a dovedností, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis. 1.3.3. Informace o školení zaměstnanců ve vztahu k jejich pracovnímu zařazení, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis. 1.3.4. Informace o způsobu ověřování znalostí a dovedností u zaměstnanců, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis. 1.3.5. Informace o výběru dodavatelů a externích subjektů u pracovních činností významných z hlediska prevence závažných haváriízávažných havárií a prověřování jejich kvalifikace, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis. 1.3.6. Informace o školení dodavatelů, externích subjektů, jejich zaměstnanců a návštěvníků a ověřování jejich znalostí, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis. 1.3.7. Informace o způsobu dokumentování provedeného školení a jeho vyhodnocení, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis. 1.3.8. Informace o tom, zda školení zahrnuje následující oblasti: a) právní předpisy relevantní k prevenci závažných haváriízávažných havárií, b) politika prevence závažných haváriízávažných havárií, c) vnitřní předpisy relevantní k prevenci závažných haváriízávažných havárií, d) identifikace rizikrizik, hodnocení a omezování rizikarizika, e) nežádoucí účinky na zdraví opatření na ochranu zdraví a osobní ochranné pracovní prostředky ohrožených osob, f) postupy a činnosti při mimořádných událostech. 1.3.9. Informace o tom, zda školení zahrnuje také následující oblasti: a) instalované technologické bezpečnostní systémy (detekce, signalizace, výkonové akční členy), b) provozované protipožární systémy, c) ventilační, retenční, přepouštěcí a odpouštěcí systémy, d) nouzové a havarijní bezpečnostní systémy. 1.3.10. Informace o provádění vstupního školení. 1.3.11. Informace o školeních prováděných během trvání pracovního poměru. 1.3.12. Informace o školení zaměstnanců při převedení na jinou práci a při zavádění nových postupů a technologií. 1.3.13. Informace o zajištění výcviku u činností významných z hlediska bezpečnosti, přehled těchto činností. 1.3.14. Informace o způsobu zajištění personální kontinuity v případě tzv. stárnutí lidských zdrojů, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis. 1.4. Aktivní přístup zaměstnanců k problematice prevence závažných haváriízávažných havárií. 1.4.1. Informace o možnosti zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu, předkládat návrhy při přípravě, zavádění a naplňování systému řízení prevence závažných haváriízávažných havárií, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis. 1.4.2. Informace o akceptování návrhů zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu. 1.4.3. Popis motivačních nástrojů ke zvyšování znalostí, dovedností a dodržování bezpečných pracovních postupů u zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu. 1.4.4. Informace o zajištění volného přístupu zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu, k výsledkům vyhodnocení plnění úkolů z oblasti prevence závažných haváriízávažných havárií. 2. Řízení provozu objektuobjektu 2.1. Informace k vnitřnímu předpisu, kterým se zavádí povinnost posuzovat provozní činnosti z hlediska možnosti vzniku závažné haváriezávažné havárie, včetně uvedení stručné charakteristiky tohoto vnitřního předpisu. 2.2. Přehled provozních činností s vlivem na vznik závažné haváriezávažné havárie. 2.3. Přehled provozních činností s možným vlivem na vznik havarijního znečištění ovzduší, vod a půdy. 2.4. Informace k vnitřnímu předpisu, kterým se zavádí povinnost zpracovat a zavést bezpečné postupy pro identifikované rizikové činnosti, uvedení stručné charakteristiky tohoto vnitřního předpisu. 2.5. Informace o zavedení bezpečných postupů (instrukcí) pro výkon provozních činností významných z hlediska bezpečnosti. 2.6. Informace o tom, že v bezpečných postupech jsou zohledněny požadavky na: a) bezpečné nakládání s látkami nebezpečnými životnímu prostředí, b) minimalizaci zatěžování životního prostředí nebezpečnými látkaminebezpečnými látkami a odpady, c) snižování míry rizikarizika ekologických havárií, d) minimalizaci následků případné ekologické havárie. 2.7. Informace o zavedení bezpečných postupů pro různé fáze provozování technologických zařízenízařízení [zpracovatelé bezpečnostní zprávy tuto podkapitolu 2.7 nezpracovávají]: a) uvádění technologického zařízenízařízení a souborů zařízenízařízení do provozu (najíždění technologického zařízenízařízení), b) běžný provoz technologických zařízenízařízení, c) přechodné odstávky technologického zařízenízařízení (sjíždění), d) havarijní odstávky technologického zařízenízařízení, e) opětovné uvádění technologických zařízenízařízení a souborů zařízenízařízení do provozu po odstávkách, f) trvalé odstavení technologického zařízenízařízení. 2.8. Informace o zavedení bezpečných postupů pro provádění údržby zařízenízařízení a technologických komponent, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis. 2.9. Informace o zavedení harmonogramů údržby, kontrol, sledování životnosti relevantních zařízenízařízení a revizí u objektůobjektů, technických zařízenízařízení a technologií, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis. 2.10. Informace o řízení a kontrole rizikrizik spojených se stárnutím a korozí u objektůobjektů, technických zařízenízařízení a technologií. 2.11. Informace o systematickém ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů a o prokazatelném vedení záznamů o ověřování, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis. 2.12. Informace o tom, že v bezpečných postupech jsou uvažovány následující aspekty: a) možné ohrožení v důsledku přítomnosti nebezpečných láteknebezpečných látek v provozu, b) technická a organizační opatření k zabránění požáru, výbuchu, toxického rozptylu, c) opatření pro případ kontaktu osob s nebezpečnou látkounebezpečnou látkou nebo při úniku nebezpečné látkynebezpečné látky do prostředí. 2.13. Informace o souladu zavedených bezpečných postupů s provozními předpisy výrobce zařízenízařízení a s právními předpisy. 2.14. Informace o zajištění účasti zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu, při zpracování bezpečných postupů (pracovních instrukcí, pracovních postupů), včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis. 2.15. Informace o dostupnosti bezpečných postupů pro zaměstnance, kteří zajišťují provoz a obsluhu a kteří vykonávají činnosti spojené s rizikemrizikem závažné haváriezávažné havárie. 2.16. Informace o seznamování zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu a kteří vykonávají činnosti spojené s rizikemrizikem závažné haváriezávažné havárie, s bezpečnými postupy, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis. 2.17. Informace o prověřování znalosti bezpečných postupů u zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu a kteří vykonávají činnosti spojené s rizikemrizikem závažné haváriezávažné havárie, a o způsobu dokumentování záznamu tohoto prověřování, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis. 2.18. Informace o systému odborného a nestranného posuzování bezpečných postupů před jejich zaváděním do praxe, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis. 2.19. Informace o systému aktualizace bezpečných postupů v souvislosti s novými vědeckotechnickými poznatky. 2.20. Informace o prováděné aktualizaci bezpečných postupů na základě zkušeností z provozu a výsledků kontrol a revizí. 2.21. Informace o tom, který vnitřní předpis ukládá zaměstnancům, kteří zajišťují provoz a obsluhu a kteří vykonávají činnosti spojené s rizikemrizikem závažné haváriezávažné havárie, dodržovat bezpečné postupy. 3. Řízení změn v objektuobjektu 3.1. Informace o postupech v procesu řízení (plánování, provádění, kontrola, opravná opatření) změn v technologických a technických řešeních. 3.2. Informace o postupech v procesu řízení změn v provozních činnostech. 3.3. Informace o postupech v procesu řízení změn v programovacích systémech. 3.4. Informace o postupech v procesu řízení změn v personálním obsazení. 3.5. Informace o postupech v procesu řízení změn při změně vnitřních a vnějších podmínek (např. nepříznivý zdravotní stav obyvatelstva v souvislosti s epidemií či pandemií infekčního onemocnění, výpadky nebo přerušení dodávek energií atd.). 3.6. Informace o tom, zda součástí procesu plánování a provádění změny je i odborné posouzení změny z hlediska bezpečnosti a jeho řádné zdokumentování, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis, a stanovení pracovní pozice zaměstnance odpovědného za toto posouzení. 3.7. Informace o personální odpovědnosti za dílčí části procesu řízení změny a jeho zdokumentování, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis. 3.8. Informace o pravidlech a postupech informování zaměstnanců dotčených změnou o přípravě a průběhu provádění této změny, o bezpečnostních opatřeních a případně o zajištění výcviku těchto zaměstnanců, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis. 3.9. Informace o zásadách kontrolní činnosti po provedené změně. 3.10. Informace o opravných opatřeních vyvolaných kontrolou po provedené změně, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis. 4. Havarijní plánování 4.1. Informace o zásadách a postupech zjišťování a odhalování možných situací a stavů, které mohou vyvolat závažnou haváriizávažnou havárii. 4.2. Informace, zda zásady a postupy umožňují identifikovat možné havarijní situace, vzniklé změnou vnějších nebo vnitřních podmínek. 4.3. Informace, zda zásady a postupy umožňují akceptovat podněty a zkušenosti zaměstnanců, externích subjektů, orgánů veřejné správy, základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému apod. 4.4. Informace o stanovených postupech a pravidlech zpracování opatření pro ochranu a zásah k omezení následků závažné haváriezávažné havárie. 4.5. Popis organizačního zajištění materiálně technických prostředků a lidských zdrojů pro případy závažných havarijních situací, přehled vlastních sil a prostředků, včetně lidských zdrojů, použitelných a dostupných při závažných havarijních situacích. 4.6. Popis spolupráce s externími subjekty, základními složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, havarijními službami apod. 4.7. Informace o aktuálním přehledu spojení se základními složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. 4.8. Informace o aktuálním přehledu spojení s odbornými pracovišti orgánů veřejné správy a dalšími odbornými institucemi (Česká inspekce životního prostředí, příslušný správce vodního toku apod.). 4.9. Informace o aktuálním přehledu kontaktů na provozovatelemprovozovatelem určené zaměstnance pohotovostních služeb v pracovní i mimopracovní době. 4.10. Informace o vnitřním předpisu, kterým jsou stanoveny činnosti a konkrétní odpovědnosti vybraných zaměstnanců v případě závažných havarijních stavů. 4.11. Informace o tom, zda v dokumentech havarijního plánování jsou na topografickém podkladu znázorněny: a) bezpečnostní zóny v provozech, b) oblasti se stanovenými zákazy, omezeními, zábranami apod., c) trasy havarijních potrubí pro odvod nebezpečných láteknebezpečných látek a médií mimo technologii, d) místa vyústění havarijních odpouštěcích armatur pro nebezpečné látkynebezpečné látky a média, e) únikové cesty a evakuační trasy, případně shromaždiště pro zaměstnance, f) umístění prostředků k ochraně osob, prostředků k zajištění první pomoci, včetně profylaktik, umístění věcných prostředků požární ochrany a osobních ochranných pracovních prostředků. 4.12. Informace o vnitřním předpisu, kterým je stanovena povinnost průběžně aktualizovat dokumenty havarijního plánování. 4.13. Informace o tom, zda k aktualizaci havarijní dokumentace dochází vždy: a) při jakýchkoliv změnách v technologii, materiálních vstupech a výstupech, pokud mají vliv na bezpečnost objektuobjektu, b) v důsledku nových poznatků, které souvisejí s rizikyriziky a rizikovými procesy, c) na základě podnětů z vykonaných externích inspekcí a kontrol. 4.14. Informace o vnitřním předpisu, kterým je stanovena povinnost systémově prověřovat připravenost havarijních sil a prostředků provozovateleprovozovatele, včetně prověřování aktuálnosti kontaktů na základní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. 4.15. Podrobnosti o systému plánování, realizace a vyhodnocování prověřovacích a tematických cvičení. 4.16. Informace o tom, zda prověřovací a tematická cvičení jsou zaměřena na: a) prověření vhodnosti postupů řešení závažných havarijních stavů, b) nácvik dovedností potřebných pro provádění záchranných a likvidačních prací, c) prověření organizace a řízení akcí, včetně prověření úrovně komunikace a koordinace všech zúčastněných složek. 4.17. Informace k systému zavádění a realizace opatření vyplývajících z výsledků prověřovacích a tematických cvičení, a prověřování účinnosti a efektivnosti těchto opatření. 4.18. Informace o způsobu informování zaměstnanců o výsledcích těchto cvičení a o přijatých opatřeních. 4.19. Informace o organizačně technickém řešení situace při náhlém výpadku elektrického zdroje, včetně popisu postupů aktivování náhradních zdrojů. 5. Sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou prevence závažných haváriízávažných havárií a systémem řízení bezpečnostisystémem řízení bezpečnosti 5.1. Postupy průběžného sledování a hodnocení plnění stanovených úkolů a cílů. 5.1.1. Informace o vnitřním předpisu, kterým se uvedené postupy zavádějí. 5.1.2. Informace o tom, zda jsou při sledování plnění úkolů u měřitelných ukazatelů stanovena pravidla a postupy měření. 5.1.3. Informace o tom, zda je v případech měření prováděna archivace naměřených dat a záznamů. 5.1.4. Informace o tom, zda je v případě nesplněného úkolu prováděna identifikace příčin. 5.1.5. Informace o tom, zda v případě nesplněného úkolu jsou bezodkladně přijata příslušná nápravná opatření. 5.2. Postupy zahrnující systém hlášení, evidence a vyšetřování závažných haváriízávažných havárií, nehod, skoronehod nebo selhání bezpečnostních a ochranných systémů. 5.2.1. Informace o vnitřním předpisu, kterým se uvedené postupy zavádějí. 5.2.2. Popis pravidel a postupů užívaných při vyšetřování havárií a nehod, sestavování vyšetřujícího týmu, dokumentování průběhu a výsledku vyšetřování, projednání závěrů šetření vedením organizace, přijetí nápravných a preventivních opatření. 5.2.3. Informace o pravidlech archivace veškeré dokumentace z vyšetřování havárií a nehod. 5.2.4. Informace o tom, jak je zajištěno informování zaměstnanců o příčinách, následcích a důsledcích havárií a nehod. 5.2.5. Informace o tom, zda jsou zaměstnanci informováni o nápravných a preventivních opatřeních přijatých v souvislosti s haváriemi a nehodami. 6. Audit systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti a politiky prevence závažných haváriízávažných havárií 6.1. Informace o zdokumentovaném systému plánování interních auditů a jejich zaměření. 6.2. Informace o provádění nezávislého auditu zaměřeného na ověření správnosti politiky prevence závažných haváriízávažných havárií a systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti. 6.3. Informace o provádění nezávislého auditu zaměřeného na ověření úrovně naplňování bezpečnostní politiky prevence závažných haváriízávažných havárií prostřednictvím systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti. 6.4. Přehled kontrolovaných oblastí významných z hlediska prevence závažných haváriízávažných havárií. 6.5. Informace o zdokumentovaných zásadách a postupech kontrolní činnosti, včetně informací o požadavcích na kvalifikaci a zkušenost kontrolního orgánu, na konkrétnost a komplexnost záznamu z auditu, na bezodkladné postoupení výsledků auditu vedení k projednání a následné přijetí a provedení příslušných opatření. 6.6. Informace o způsobu evidence a archivace záznamů z provedených auditů systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti. 6.7. Informace o tom, zda v rámci auditů plnění úkolů prevence závažných haváriízávažných havárií je mimo jiné prověřována: a) znalost zaměstnanců o existujících rizicíchrizicích a způsobech ochrany, b) úroveň dodržování technologických postupů ze strany obsluh, c) úroveň dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů provozovateleprovozovatele, d) znalost zaměstnanců o postupech a činnostech při mimořádných událostech (havarijních stavech), e) úroveň dodržování právních předpisů externími subjekty v objektuobjektu provozovateleprovozovatele. 6.8. Informace o způsobu stanovení a realizace opatření, která jsou přijímána na základě zjištění z prováděných sledování a měření, při kontrolní činnosti, auditech a vyhodnocení. 6.9. Informace ke způsobu sledování a vyhodnocování vhodnosti a účinnosti stanovených opatření. 6.10. Informace o systému prověřování politiky prevence závažných haváriízávažných havárií a systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti, s důrazem na: a) přiměřenost, časovou a věcnou aktuálnost a správnost definovaných cílů stanovených politikou prevence závažných haváriízávažných havárií a systémem řízení bezpečnostisystémem řízení bezpečnosti, b) dostatečnou náročnost a efektivnost politiky prevence závažných haváriízávažných havárií a systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti, c) úplnost systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti, d) existenci kontrolních a regulačních mechanismů v systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti, e) možnost dynamického chování systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti k jeho postupnému zdokonalování. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 227/2015 Sb. Struktura bezpečnostního programu a obsah jeho jednotlivých částí ČÁST I. ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBJEKTU 1. Identifikační údaje o provozovateliprovozovateli a objektuobjektu a) název a sídlo provozovateleprovozovatele, tel./fax/e-mail, IČO nebo jiný jednoznačný identifikátor, byl-li přidělen, b) název a adresa objektuobjektu, zeměpisné souřadnice středu objektuobjektu, c) jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště fyzické osoby oprávněné jednat za provozovateleprovozovatele. 2. Identifikační údaje o právnické nebo fyzické osobě podílející se na vypracování bezpečnostního programu 3. Údaje o činnosti a zaměstnancích a) hlavní a vedlejší provozované činnosti, povolení a oprávnění k těmto činnostem, b) rok zahájení činnosti provozovateleprovozovatele a užívání objektuobjektu a významná data k výstavbě, rekonstrukcím a změnám provozu, c) počty zaměstnanců v objektuobjektu, včetně jejich počtu na jednotlivých směnách. 4. Popis objektuobjektu a) informace o lokalizaci objektuobjektu a charakteru jeho okolí, b) informace o základním členění objektuobjektu na jednotlivá zařízenízařízení, c) stručná informace o technologii a způsobu nakládání s nebezpečnými látkaminebezpečnými látkami, d) stručná informace o vykonávaných činnostech s vlivem na bezpečnost, e) dle potřeby meteorologické charakteristiky v dané lokalitě, f) výčet potenciálních přírodních jevů, které mohou způsobit závažnou haváriizávažnou havárii nebo zhoršit její průběh (NaTech risk). 5. Poučení z přezkumu dřívějších havárií a nehod se stejnými látkami a postupy, jaké jsou používány v objektuobjektu, které se staly a) v objektechobjektech provozovateleprovozovatele, b) na území České republiky v posledních 15 letech a c) na území ostatních členských států Evropské unie v posledních 15 letech, a zohlednění získaných relevantních zkušeností a přímý odkaz na konkrétní opatření, která jsou přijata k zabránění takovému typu havárií. ČÁST II. POSOUZENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE Posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie zpracované v souladu s přílohou č. 1 k této vyhlášce. ČÁST III. ZÁSADY, CÍLE A POLITIKA PREVENCE ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ 1. Popis zásad a celkových cílů prevence závažných haváriízávažných havárií. 2. Politika prevence závažných haváriízávažných havárií. 3. Informace o veřejné přístupnosti politiky prevence závažných haváriízávažných havárií. 4. Uvedení konkrétních cílů a úkolů prevence závažných haváriízávažných havárií pro všechny tematické oblasti podle § 4 odst. 2 této vyhlášky. 5. Informace o tom, zda celkové cíle, zásady a politika prevence závažných haváriízávažných havárií, včetně opatření k omezení možných následků závažné haváriezávažné havárie, odpovídají existujícím zdrojům rizikazdrojům rizika závažných haváriízávažných havárií. 6. Informace o tom, zda prevence závažných haváriízávažných havárií je řešena samostatně nebo zda je součástí integrovaného systému, např. spolu s bezpečností a ochranou zdraví při práci, ochranou životního prostředí, a odůvodnění zvoleného přístupu. ČÁST IV. POPIS SYSTÉMU ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI Popis systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti provedený v souladu s přílohou č. 2 k této vyhlášce. ČÁST V. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Závěrečná kapitola bezpečnostního programu představuje sumarizující a přehledovou část, která jasným, i pro neodborníka srozumitelným způsobem shrne zásadní informace o zajištění prevence závažných haváriízávažných havárií v daném objektuobjektu s tím, že musí být zřejmé vazby uvnitř objektuobjektu i směrem k jeho okolí, rizikarizika a opatření k jejich omezení. ČÁST VI. Podklady pro zpracování informace veřejnosti podle vyhlášky č. 228/2015 Sb. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 227/2015 Sb. Náležitosti obsahu záznamu o provedeném přezkumu bezpečnostního programu, jeho struktura a obsah jeho jednotlivých částí ČÁST I. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1. Identifikační údaje o provozovateliprovozovateli a objektuobjektu a) název a sídlo provozovateleprovozovatele, tel./fax/e-mail, IČO nebo jiný jednoznačný identifikátor, byl-li přidělen, b) název a adresa objektuobjektu, zeměpisné souřadnice středu objektuobjektu, c) jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště fyzické osoby oprávněné jednat za provozovateleprovozovatele. 2. Identifikační údaje o právnické nebo fyzické osobě podílející se na vypracování záznamu o přezkumu bezpečnostního programu. ČÁST II. SEZNAM A POPIS ZMĚN PROVEDENÝCH V OBJEKTU 1. Popis změn v systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti 1.1. Změna zavedeného systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti: a) změna ve struktuře vnitřních předpisů, b) změna v organizačním zajištění klíčových prvků systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti. 1.2. Změny v lidských zdrojích a jejich řízení: a) změny pracovních pozic vedoucích zaměstnanců vztahujících se k zajištění bezpečnosti v objektuobjektu, b) změny pracovních pozic zaměstnanců s vlivem na bezpečnost, c) změny v řízení lidských zdrojů s vlivem na bezpečnost. 1.3. Změny v řízení provozu objektuobjektu: a) změna provozních činností s vlivem na bezpečnost, b) změna v systému stanovení a zavedení bezpečných postupů, c) změna v systému informování zaměstnanců o bezpečných postupech. 1.4. Změny v řízení změn v objektuobjektu. 1.5. Změny v havarijním plánování. 1.6. Změny ve sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou prevence závažných haváriízávažných havárií a systémem řízení bezpečnostisystémem řízení bezpečnosti. 1.7. Změny v auditu systému řízení a politiky prevence závažných haváriízávažných havárií. 2. Popis změn v objektuobjektu 2.1. Změny v základním členění objektuobjektu. 2.2. Změny v druhu, množství, klasifikaci, vlastnostech nebo umístění nebezpečných látekumístění nebezpečných látek v objektuobjektu. 2.3. Změny v provozované technologii. 2.4. Změny v činnostech a procesech spojených s rizikemrizikem závažné haváriezávažné havárie. 2.5. Změny v detekčních a monitorovacích systémech. 2.6. Změny ve vnitřním a vnějším zajištění služeb rozhodujících pro bezpečnost provozu. 3. Popis změn v zavedených preventivních bezpečnostních opatřeních k omezení možnosti vzniku a následků závažné haváriezávažné havárie 3.1. Změny v instalovaných technických bezpečnostních systémech snižujících rizikoriziko závažné haváriezávažné havárie. 3.2. Změny v zajištění vlastních ochranných a zásahových prostředků sloužících ke zmírnění a omezení následků závažné haváriezávažné havárie, včetně disponibilních lidských zdrojů. 3.3. Změny v zajištění smluvních ochranných a zásahových prostředků sloužících ke zmírnění a omezení následků závažné haváriezávažné havárie, včetně disponibilních lidských zdrojů. 3.4. Změny v systému vyrozumění a provádění záchranných a likvidačních prací. ČÁST III. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ 1. Výčet revizí bezpečnostního programu a příslušný aktuální změnový list. 2. Závěrečné zhodnocení změn a přijaté závěry. 3. Výčet případných nutných změn v informaci pro veřejnost podle vyhlášky č. 228/2015 Sb. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 227/2015 Sb. Náležitosti obsahu bezpečnostní zprávy, její struktura a obsah jejích jednotlivých částí ČÁST I. ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBJEKTU 1. Identifikační údaje o provozovateliprovozovateli a objektuobjektu a) název a sídlo provozovateleprovozovatele, tel./fax/e-mail, IČO nebo jiný jednoznačný identifikátor, byl-li přidělen, b) název a adresa objektuobjektu, zeměpisné souřadnice středu objektuobjektu, c) jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště fyzické osoby oprávněné jednat za provozovateleprovozovatele. 2. Identifikační údaje o právnické nebo fyzické osobě podílející se na vypracování bezpečnostní zprávy. 3. Údaje o činnosti a zaměstnancích a) hlavní a vedlejší provozované činnosti, povolení a oprávnění k těmto činnostem, b) rok zahájení činnosti provozovateleprovozovatele a užívání objektuobjektu a významná data k výstavbě, rekonstrukcím a změnám provozu, c) počty zaměstnanců v objektuobjektu, včetně jejich počtu na jednotlivých směnách. ČÁST II. POPISNÉ, INFORMAČNÍ A DATOVÉ ČÁSTI BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVY 1. Technický popis objektuobjektu 1.1. Informace o základním členění objektuobjektu na jednotlivá zařízenízařízení s popisem přístupnosti zařízenízařízení v rozsahu odpovídajícím charakteru a míře rizikarizika závažné haváriezávažné havárie. 1.1.1. Přehledné topografické mapy odpovídajícího měřítka, znázorňující plánovaný rozvoj objektuobjektu a plán okolí s vyznačeným účelem využití pozemků v takovém rozsahu, který by odpovídal možným následkům závažné haváriezávažné havárie. Na mapách se zřetelně vyznačí a) přístupové a únikové cesty z objektuobjektu, b) ostatní komunikace významné pro záchranné a likvidační práce, c) okolní stavby (např. průmyslová i občanská zástavba), d) infrastruktura (např. nemocnice, školy, komunikace), e) území chráněná podle jiných právních předpisů2). 1.1.2. Plány v odpovídajícím měřítku, na kterých jsou zřetelně vyznačeny objektobjekt jako celek a jeho jednotlivé části, zejména vnitřní komunikace, přístupové a únikové cesty apod. 1.1.3. Plány objektuobjektu v odpovídajícím měřítku, na kterých jsou vymezena místa činnosti v objektuobjektu, včetně hlavních skladovacích míst a výrobních zařízenízařízení s nebezpečnými látkaminebezpečnými látkami, ukazující a) umístění nebezpečných látekumístění nebezpečných látek a jejich množství, včetně schémat úložišť nebezpečných odpadů, b) obvyklé umístění automobilových a železničních cisteren s nebezpečnými látkaminebezpečnými látkami a místa manipulací s nimi, c) vzdálenosti mezi jednotlivými zařízenímizařízeními a jejich jednotlivými částmi, d) technologickou infrastrukturu objektuobjektu, např. potrubí a nádrže, manipulační místa, hlavní kanalizační systémy, případné vodní útvary a vodoteče, e) únikové cesty ze zařízenízařízení a uvnitř objektuobjektu, f) místa určená k řízení technologického procesu a významná místa infrastruktury objektuobjektu. 1.2. Přehled umístěných nebezpečných láteknebezpečných látek v objektuobjektu. 1.2.1. Seznam a popis umístěných nebezpečných láteknebezpečných látek, včetně nebezpečných láteknebezpečných látek v automobilových a železničních cisternách, a jejich rozčlenění do kategorií a) suroviny, b) meziprodukty, c) hotové výrobky, d) vedlejší produkty, e) odpadní a pomocné produkty, f) produkty vzniklé jako důsledek neřízených chemických procesů. 1.2.2. Množství umístěných nebezpečných láteknebezpečných látek, včetně množství nebezpečných láteknebezpečných látek v automobilových a železničních cisternách. 1.2.3. Identifikační údaje o nebezpečných látkáchnebezpečných látkách (číslo CAS, název podle nomenklatury IUPAC, je-li k dispozici, chemický vzorec, chemické složení směsi, obchodní název, klasifikace, stupeň čistoty, nejdůležitější příměsi). 1.2.4. Údaje o vlastnostech nebezpečných láteknebezpečných látek (fyzikální, chemické, toxikologické vlastnosti a indikovaná nebezpečnost pro lidské zdraví a životní prostředí, a to akutní i chronická). 1.2.5. Vypouštění, zadržování, opětovné použití, materiálové využívání nebo odstraňování odpadů. 1.2.6. Vypouštění a úprava odpadních plynů. 1.2.7. Ostatní, zejména zpracovatelské a úpravárenské výrobní fáze. 1.3. Informace o technologii: a) postupové diagramy (schémata) potrubí a technologických zařízenízařízení, b) popis technologických zařízenízařízení významných z hlediska bezpečnosti a dalšího vybavení, c) charakteristiky výrobních podmínek technologického procesu (parametry - hodnoty veličin) v běžném a mimořádném provozu, d) parametry chemických látek - vlastnosti a chování za normálních a mimořádných podmínek, e) popis řídících a kontrolních technologických systémů, f) kvantitativní a kvalitativní informace o tocích energií a materiálů - energetické a materiálové bilance, g) popis stavebních jednotek zařízenízařízení, ve kterých se nakládá s nebezpečnými látkaminebezpečnými látkami, včetně jejich odolnosti proti vnějším vlivům, h) přehled a popis technologických zařízenízařízení nebo jejich částí, ve kterých se manipuluje s nebezpečnými látkaminebezpečnými látkami nebo ve kterých nebezpečné látkynebezpečné látky vznikají, včetně odolnosti proti vnějším vlivům, i) popisy a projektové údaje o částech zařízenízařízení vykazujících rizikoriziko závažné haváriezávažné havárie, včetně uvedení relevantních právních předpisů a technických norem vztahujících se k provozované technologii, j) popis možných vlivů technologických zařízenízařízení s rizikovým potenciálem na ostatní technologická zařízenízařízení, popřípadě na celý objektobjekt za mimořádných podmínek, k) popis způsobu zajištění bezpečnosti provozu těchto zařízenízařízení. 1.4. Informace o provozních činnostech a procesech spojených s rizikemrizikem závažné haváriezávažné havárie: a) popis činností významných pro bezpečnost, včetně popisu chemických reakcí, fyzikálních a biologických přeměn, b) popis činností souvisejících s dočasným skladováním nebezpečných láteknebezpečných látek, jejichž přítomnost může představovat rizikoriziko závažné haváriezávažné havárie, včetně dočasného umístění automobilových a železničních cisteren, c) popis činností souvisejících s manipulací s nebezpečnými látkaminebezpečnými látkami (nakládka, překládka, vykládka), včetně potrubní přepravy, d) popis postupů úprav nebezpečných láteknebezpečných látek před jejich dalším využitím, vypouštěním do životního prostředí, případně zneškodněním (odpady ve všech skupenstvích), e) popis postupů, operací a opatření k zajištění bezpečnosti v jednotlivých fázích provozu (najíždění, provoz, odstavování, nestandardní stavy, havarijní stavy), f) popis instalovaných detekčních zařízenízařízení a monitorovacích systémů. 1.5. Přehled vnitřně zajišťovaných služeb: a) vnitřní energetická síť, b) vlastní zdroj elektrické energie, c) skladování a zásobování palivy, d) havarijní dodávky médií, e) vlastní zdroj vody, f) rozvody vody, páry, vzduchu a technologických médií, g) požární zabezpečení a vlastní jednotka požární ochrany, je-li provozovatelemprovozovatelem zřízena, h) zdravotnická pomoc, i) řídící střediska bezpečnosti provozu zařízenízařízení, existují-li, j) laboratoře, k) údržba a opravy, pokud existují, l) ostraha objektuobjektu nebo zařízenízařízení, m) kanalizační síť, n) retenční nádrže a úpravna odpadních vod, včetně likvidace hasební vody, o) komunikační a informační systémy. 1.6. Přehled externě zajišťovaných služeb: a) dodávky elektrické energie, b) dodávky ostatních energetických médií, c) dodávky vody, d) zásobování technologickými surovinami, e) ostatní zásobování, f) požární zabezpečení a síly a prostředky jednotek Hasičského záchranného sboru České republiky a ostatních jednotek požární ochrany, g) zdravotnická záchranná služba, h) laboratorní rozbory, i) údržba a servisní služby, existuje-li, j) ostraha objektuobjektu, k) odkanalizování objektuobjektu (likvidace hasební vody), l) komunikační a informační systémy (telekomunikace, rádiová síť apod.). 2. Informace o okolí objektuobjektu a složkách životního prostředí Popisy okolí objektuobjektu a životního prostředí v něm se uvedou v rozsahu odpovídajícím charakteru a míře rizikarizika, včetně potenciálních dosahů případných závažných haváriízávažných havárií a následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek. 2.1. Informace související s demografickými a sociálně-geografickými charakteristikami: a) typ sídelního útvaru (město, rekreační oblast apod.), b) převažující typy obytných staveb (panelová zástavba, zděné domy, rodinné domy, chaty apod.), c) počet osob, d) umístění objektůobjektů orgánů veřejné správy a dalších institucí, e) místa soustřeďování většího počtu osob (kina, divadla, kluby, sportovní a rekreační areály apod.), f) další ohrožená místa v okolí (školy, nemocnice, kulturní památky apod.). Přílohami dokumentu jsou: plány, mapy, resp. mapové výřezy okolí s vyznačením výše uvedených prvků lokalizovaných v místech potenciálního dosahu případné závažné haváriezávažné havárie. 2.2. Informace související s environmentálními charakteristikami okolí objektuobjektu. 2.2.1. Popis nejzávažnějších environmentálních charakteristik okolí objektuobjektu v dosahu potenciálních následků závažné haváriezávažné havárie (např. územní systémy ekologické stability krajiny, zvláště chráněná území, přírodní parky, významné krajinné prvky nebo cenné biotopy podle zákona o ochraně přírody a krajiny3) nebo extrémní poměry v dotčeném území). 2.2.2. Celkové zhodnocení životního prostředí z hlediska jeho možného ohrožení závažnou haváriízávažnou havárií a identifikace nejcennějších složek životního prostředí, které je nutné zohlednit v posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie, případně zdůvodnění, proč nejsou některé složky životního prostředí vybrány pro posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie. Přílohami dokumentu jsou: mapy, náčrty nebo plány umístění významných prvků v místech potenciálního dosahu případné závažné haváriezávažné havárie. 2.3. Informace o průmyslových a skladových objektechobjektech, včetně objektůobjektů zemědělské živočišné a rostlinné výroby, a přepravních komunikacích, které mohou být v souvislosti s objektemobjektem zdrojem rizikazdrojem rizika závažné haváriezávažné havárie nebo mohou být naopak zasaženy závažnou haváriízávažnou havárií v objektuobjektu provozovateleprovozovatele. Přílohou dokumentu jsou: přehledný plán, mapa znázorňující situování uvedených objektůobjektů. 2.4. Meteorologické charakteristiky: a) průměrné a maximální srážky v dané lokalitě, b) maximální a minimální teploty, vlhkost ovzduší, výskyt mlh, bouřková činnost (elektrostatické výboje) a extrémní výkyvy počasí pro danou lokalitu, c) směr a rychlosti větru a třídy stability atmosféry (větrná růžice) v dané lokalitě. 2.5. Vodohospodářské, hydrogeologické a geologické charakteristiky okolí objektuobjektu. 2.5.1. Obecná hydrologická (vodohospodářská) charakteristika. 2.5.2. Obecná hydrogeologická charakteristika (hloubka hladiny podzemní vody, informace k svrchnímu kolektoru). 2.5.3. Obecná geologická charakteristika. 2.5.4. Charakteristika a popis poměrů v okolí objektuobjektu, které mohou být příčinou vzniku nebo rozvoje závažné haváriezávažné havárie nebo mohou být ohroženy závažnou haváriízávažnou havárií, včetně a) situování objektuobjektu v zátopovém území, b) rizikrizik vyplývajících z existence vodohospodářských děl (přehrady, hráze), kdy vznik mimořádné události na těchto vodohospodářských dílech by mohl mít vliv na bezpečnost objektuobjektu provozovateleprovozovatele, c) nestability horninového podloží, možnosti sesuvů svrchních vrstev zemského pokryvu, rizikarizika projevů seismické činnosti a jiných projevů, d) okolních významných důlních děl, e) průběhu okolních vodohospodářsky významných vodotečí a vodních ploch, potenciálně ohrožených vlivy případné závažné haváriezávažné havárie v objektuobjektu provozovateleprovozovatele, f) jímacích území zdrojů pitné vody, resp. území akumulace podzemních vod ohrožených vlivy případné závažné haváriezávažné havárie v objektuobjektu provozovateleprovozovatele, g) propustnosti podloží pro znečišťující látky (charakteristika geologických vrstev a jejich průběh, geologické zlomy a jiné anomálie), 2.5.5. RizikaRizika přeshraničních přenosů hraničními toky a atmosférou a následků závažné haváriezávažné havárie na složky životního prostředí. 2.5.6. Způsob využití okolních pozemků, které by mohly být závažnou haváriízávažnou havárií z objektuobjektu zasaženy. 2.5.7. Popis kanalizace v objektuobjektu a její zaústění do čistírny odpadních vod, vodních toků apod. Přílohou dokumentu jsou: přehledné mapy hydrologických, hydrogeologických a geologických prvků, pokud následky závažné haváriezávažné havárie mohou být ohroženy příslušné složky životního prostředí. 2.6. Další potenciální specifická ohrožení objektuobjektu, zejména nekontrolované požáry, letecké koridory apod. 2.7. Výčet potenciálních přírodních jevů, které mohou způsobit závažnou haváriizávažnou havárii nebo zhoršit její průběh (NaTech risk). 3. Poučení z přezkumu dřívějších havárií a nehod se stejnými látkami a postupy, jaké jsou používány v objektuobjektu, které se staly a) v objektechobjektech provozovateleprovozovatele, b) na území České republiky v posledních 15 letech, c) na území ostatních členských států Evropské unie v posledních 15 letech, a zohlednění získaných relevantních zkušeností a přímý odkaz na konkrétní opatření, která jsou přijata k zabránění takovému typu havárií. ČÁST III. POSOUZENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE Posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie zpracované v souladu s přílohou č. 1 k této vyhlášce. ČÁST IV. ZÁSADY, CÍLE, POLITIKA PREVENCE ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ Popis zásad, cílů a politiky prevence závažných haváriízávažných havárií provedený v souladu s částí III přílohy č. 3 k této vyhlášce. ČÁST V. POPIS SYSTÉMU ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI Popis systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti provedený v souladu s přílohou č. 2 k této vyhlášce, s výjimkou podkapitoly 2.7 Informace o stanovení bezpečných postupů pro různé fáze provozování technologických zařízenízařízení, která je součástí části II. bezpečnostní zprávy. ProvozovatelProvozovatel tímto popisem prokazuje a dokladuje zavedení a funkčnost systému. ČÁST VI. POPIS PREVENTIVNÍCH BEZPEČNOSTNÍCH OPATŘENÍ K OMEZENÍ MOŽNOSTI VZNIKU A NÁSLEDKŮ ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE 1. Přehled instalovaných technických bezpečnostních systémů snižujících rizikoriziko závažné haváriezávažné havárie 1.1. Automatické odstavovací systémy a automatické systémy blokování zařízenízařízení. 1.2. Detekční a poplachové systémy. 1.3. Automatické systémy ochrany před požárem a výbuchem. 1.4. Automatické systémy ochrany před úniky nebezpečných toxických látek. 1.5. Zvláštní opatření proti neoprávněnému vniknutí a manipulacím. 1.6. Pulty integrované havarijní ochrany, včetně indikace funkčnosti ochranných systémů. 2. Informace o provedeném posouzení přiměřenosti bezpečnostních a ochranných opatření 3. Popis vlastních ochranných a zásahových prostředků sloužících ke zmírnění a omezení následků závažné haváriezávažné havárie, včetně disponibilních lidských zdrojů 3.1. Stabilní technické prostředky (stabilní hasicí zařízenízařízení, odvětrávací systémy apod.). 3.2. Mobilní technické prostředky (čerpadla, ventilátory, výsuvné plošiny, norné stěny apod.). 3.3. Dopravní prostředky a speciální mechanismy (např. zemní stroje, automobilové cisterny, mobilní požární technika). 3.4. Zásahové a havarijní materiály. 3.5. Osobní ochranné pracovní prostředky. 3.6. Prostředky pro zajištění první pomoci, včetně profylaktik. 3.7. Personální zajištění (početní stavy zaměstnanců určených k zajištění pohotovosti). 4. Popisy smluvně zajištěných ochranných a zásahových prostředků sloužících ke zmírnění a omezení následků závažné haváriezávažné havárie, včetně disponibilních lidských zdrojů 4.1. Mobilní technické prostředky. 4.2. Dopravní prostředky a speciální mechanismy (zemní stroje, automobilové cisterny, mobilní požární technika apod.). 4.3. Zásahové a havarijní materiály. 4.4. Osobní ochranné pracovní prostředky. 4.5. Personální zajištění (početní stavy). 5. Informace k systémům varování a vyrozumění a provádění zásahu 5.1. Popis systému a způsob varování. 5.2. Popis postupu provozovateleprovozovatele v případě nutnosti informovat záchranné služby jiných členských států Evropské unie, případně dalších dotčených států, v případě závažné haváriezávažné havárie s možnými přeshraničními účinky. 5.3. Popis systémů a způsobů vyrozumění příslušných subjektů v případě vzniku závažné haváriezávažné havárie. 5.4. Popis postupů provádění zásahu vlastními silami a prostředky. ČÁST VII. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Závěrečná kapitola bezpečnostní zprávy představuje sumarizující a přehledovou část, která jasným, i pro neodborníka srozumitelným způsobem shrne zásadní informace v souvislosti se zajištěním prevence závažných haváriízávažných havárií v předmětném objektuobjektu s tím, že musí být zřejmé vazby uvnitř objektuobjektu i směrem k jeho okolí, rizikarizika a opatření k jejich omezení. ČÁST VIII. Podklady pro zpracování informace veřejnosti podle vyhlášky č. 228/2015 Sb. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 227/2015 Sb. Náležitosti obsahu zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy, její struktura a obsah jejích jednotlivých částí ČÁST I. ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBJEKTU 1. Identifikační údaje o provozovateliprovozovateli a objektuobjektu a) název a sídlo provozovateleprovozovatele, tel./fax/e-mail, IČO nebo jiný jednoznačný identifikátor, byl-li přidělen, b) název a adresa objektuobjektu, zeměpisné souřadnice středu objektuobjektu, c) jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště fyzické osoby oprávněné jednat za provozovateleprovozovatele. 2. Identifikační údaje o právnické nebo fyzické osobě podílející se na vypracování dokumentu o posouzení bezpečnostní zprávy. ČÁST II. SEZNAM A POPIS ZMĚN PROVEDENÝCH V OBJEKTU 1. Popis změn v systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti 1.1. Změna zavedeného systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti: a) změna ve struktuře vnitřních předpisů, b) změna v organizačním zajištění klíčových prvků systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti. 1.2. Změny v lidských zdrojích a jejich řízení: a) změny pracovních pozic vedoucích zaměstnanců vztahujících se k zajištění bezpečnosti v objektuobjektu, b) změny pracovních pozic zaměstnanců s vlivem na bezpečnost, c) změny v řízení lidských zdrojů s vlivem na bezpečnost. 1.3. Změny v řízení provozu objektuobjektu: a) změna provozních činností s vlivem na bezpečnost, b) změna v systému stanovení a zavedení bezpečných postupů, c) změna v systému informování zaměstnanců o bezpečných postupech. 1.4. Změny v řízení změn v objektuobjektu. 1.5. Změny v havarijním plánování. 1.6. Změny ve sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou prevence závažných haváriízávažných havárií a systémem řízení bezpečnostisystémem řízení bezpečnosti. 1.7. Změny v auditu systému řízení a politiky prevence závažných haváriízávažných havárií. 2. Popis změn v objektuobjektu 2.1. Změny v základním členění objektuobjektu. 2.2. Změny v přehledu umístění nebezpečných látekumístění nebezpečných látek v objektuobjektu nebo změna jejich klasifikace. 2.3. Změny v provozované technologii. 2.4. Změny v činnostech a procesech spojených s rizikemrizikem závažné haváriezávažné havárie. 2.5. Změny v detekčních a monitorovacích systémech. 2.6. Změny ve vnitřním a vnějším zajištění služeb rozhodujících pro bezpečnost provozu. 3. Popis změn v okolí objektuobjektu 3.1. Demografické a sociálně-geografické změny v okolí objektuobjektu. 3.2. Změny v hodnocení životního prostředí v okolí objektuobjektu. 3.3. Změny průmyslového, skladového a přepravního využití okolí objektuobjektu. 3.4. Změny dané novým vyhodnocením meteorologických, vodohospodářských, hydrogeologických a geologických charakteristik. 3.5. Změny ve specifickém ohrožení objektuobjektu. 4. Popis změn v zavedených preventivních bezpečnostních opatřeních k omezení možnosti vzniku a následků závažné haváriezávažné havárie 4.1. Změny v instalovaných technických bezpečnostních systémech snižujících rizikoriziko závažné haváriezávažné havárie. 4.2. Změny v zajištění vlastních ochranných a zásahových prostředků sloužících ke zmírnění a omezení následků závažné haváriezávažné havárie, včetně disponibilních lidských zdrojů. 4.3. Změny v zajištění smluvních ochranných a zásahových prostředků sloužících ke zmírnění a omezení následků závažné haváriezávažné havárie, včetně disponibilních lidských zdrojů. 4.4. Změny v systému vyrozumění a provádění záchranných a likvidačních prací. 5. Poučení z nežádoucích událostí 5.1. Přehled nežádoucích událostí, které odhalily potenciálně nebezpečné chemické reakce nebo ztrátu kontroly scénářůscénářů událostí, které nebyly předtím uvažovány. 5.2. Doporučení plynoucí z požadavků veřejnosti nebo poučení ze závažných haváriízávažných havárií, ke kterým došlo v České republice nebo v zahraničí. ČÁST III. ZHODNOCENÍ VLIVU ZMĚN NA BEZPEČNOST PROVOZU 1. Dokladování změn v posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie vlivem změn v objektuobjektu nebo v jeho okolí. 2. Nové hodnocení přijatelnosti rizikrizik závažné haváriezávažné havárie. 3. Preventivní a bezpečnostní opatření přijatá na základě změn v objektuobjektu nebo v jeho okolí. ČÁST IV. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ 1. Výčet revizí bezpečnostní zprávy a příslušný aktuální změnový list. 2. Závěrečné zhodnocení výsledků posouzení bezpečnostní zprávy a přijaté závěry. 3. Výčet případných nutných změn v informaci pro veřejnost podle vyhlášky č. 228/2015 Sb. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 227/2015 Sb. Náležitosti obsahu posudku včetně kritérií hodnocení návrhu bezpečnostní dokumentace I. Náležitosti posudku návrhu bezpečnostního programu a aktualizace bezpečnostního programu, struktura jeho jednotlivých částí a kritéria jejich hodnocení 1. Identifikační údaje o objektuobjektu provozovateleprovozovatele. 2. Posouzení splnění požadavků a doporučení k doplnění v částech: a) posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie, b) zásady, cíle a politika prevence závažných haváriízávažných havárií, c) popis systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti. 3. Závěrečná doporučení. 4. Hodnotící kritéria, úroveň splnění jednotlivých položek. II. Náležitosti posudku návrhu bezpečnostní zprávy a aktualizace bezpečnostní zprávy, struktura jeho jednotlivých částí a kritéria jejich hodnocení 1. Identifikační údaje o objektuobjektu provozovateleprovozovatele. 2. Posouzení splnění požadavků a doporučení k doplnění v částech: a) popisné, informační a datové části bezpečnostní zprávy, b) posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie, c) zásady, cíle a politika prevence závažných haváriízávažných havárií, d) popis systému řízení bezpečnostisystému řízení bezpečnosti, e) popis preventivních bezpečnostních opatření k omezení možnosti vzniku a následků závažných haváriízávažných havárií. 3. Závěrečná doporučení. 4. Hodnotící kritéria, úroveň splnění jednotlivých položek. III. Náležitosti posudku ke zprávě o posouzení bezpečnostní zprávy, struktura jeho jednotlivých částí a kritéria jejího hodnocení 1. Identifikační údaje o objektuobjektu provozovateleprovozovatele. 2. Posouzení splnění požadavků a doporučení k doplnění v částech: a) seznam a popis změn provedených v objektuobjektu, b) zhodnocení vlivu změn na bezpečnost provozu, c) závěrečné zhodnocení výsledků posouzení a přijaté závěry. 3. Závěrečná doporučení. IV. Náležitosti posudku k posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie, struktura jeho jednotlivých částí a kritéria jeho hodnocení 1. Identifikační údaje o objektuobjektu provozovateleprovozovatele. 2. Posouzení splnění požadavků a doporučení k doplnění v částech: a) identifikace zdrojů rizikzdrojů rizik, b) analýza rizikrizik, c) hodnocení rizikrizik, d) seznam informačních zdrojů a metodik použitých při analýze rizikrizik. 3. Závěrečná doporučení. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 227/2015 Sb. Struktura vnitřního havarijního plánu a obsah jeho jednotlivých částí ČÁST I. INFORMAČNÍ ČÁST 1. Identifikační údaje o provozovateliprovozovateli a objektuobjektu: a) název a sídlo provozovateleprovozovatele, tel./fax/e-mail, IČO nebo jiný jednoznačný identifikátor, byl-li přidělen, b) název a adresa objektuobjektu, zeměpisné souřadnice středu objektuobjektu, c) jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště fyzické osoby oprávněné jednat za provozovateleprovozovatele. 2. Funkční zařazení, jména a příjmení fyzických osob, které mají pověření provozovateleprovozovatele realizovat preventivní bezpečnostní opatření uvedená ve vnitřním havarijním plánu a které jsou oprávněny komunikovat s krajským úřadem, složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a dalšími havarijními službami. 3. Funkční zařazení, jména a příjmení fyzických osob, které jsou provozovatelemprovozovatelem určeny k plnění úkolů určených vnitřním havarijním plánem a nejsou ve spojení s krajským úřadem. 4. Popisné informace k objektuobjektu. 4.1. Stručné informace o činnosti v objektuobjektu a v jeho okolí. 4.2. Nebezpečné látkyNebezpečné látky a zdroje rizikazdroje rizika. ČÁST II. OPERATIVNÍ ČÁST 1. Popis jednotlivých scénářůscénářů možných havárií a jejich řešení. 1.1. ScénářeScénáře jednotlivých havárií vycházejí z analýz rizikrizik a odhadů následků případné havárie, obsahují výčet možností ochranných opatření (zábran rozvoje havárie) v systému a využívají poznatků z dříve proběhlých havárií. 1.2. ScénářScénář jednotlivé havárie, popřípadě skupiny scénářůscénářů havárií s podobnou charakteristikou, popisující vývoje možné havárie, včetně předpokládaných činností jednotlivých osob a obsahující: a) předpokládaný průběh a podmínky ovlivňující vznik a průběh havárie, b) možné následně vyvolané havárie (domino efekt), včetně havárií, které svými následky mohou přesáhnout hranice objektuobjektu užívaného provozovatelemprovozovatelem, c) charakteristiku následků na životy a zdraví lidí a zvířat (zaměstnanci, okolní obyvatelstvo), životní prostředí a majetek uvnitř i vně objektuobjektu, d) postup likvidace havárie, včetně použitých prostředků k likvidaci havárie, e) popis úkolů jednotlivých organizačních útvarů a zásahových složek provozovateleprovozovatele a osob při likvidaci havárie. 2. Bezpečnostní opatření a prostředky likvidace 2.1. Bezpečnostní opatření k zastavení rozvoje, včetně popisu technických zařízenízařízení a opatření připravených k použití při zastavení havarijní sekvence před koncem scénářescénáře havárie, jako jsou skrápěcí systémy (sprinklery) a zachycovací zařízenízařízení v okolí zásobníků. 2.2. Síly a prostředky k likvidaci havárie: a) vlastní síly a prostředky, jejich název, místa dislokace, charakteristika, odpovědnost za nasazení, úkoly při likvidaci následků havárie, b) síly a prostředky, které mohou být poskytnuty ze zdrojů jiných než provozovateleprovozovatele v případě vzniku havárie, nároky na požadovanou pomoc, složky určené k výpomoci a způsob jejich zajištění, způsob povolání složek určených k výpomoci a jejich zapojení do likvidace, způsoby velení a odpovědnost za nasazení složek. 2.3. Vyrozumění o havárii a předávání informací: a) systém předání informace v průběhu havárie základním složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a osobám určeným k likvidaci havárie u provozovateleprovozovatele, b) způsob a forma povolání složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a dalších předurčených havarijních služeb, c) činnost operačních středisek složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, včetně postupu a určení odpovědnosti při podávání informací veřejnosti, d) podávání informací o havárii sdělovacím prostředkům a veřejnosti, e) způsoby předání prvotní informace o havárii příslušnému krajskému úřadu, dotčeným orgánům veřejné správy podle jiného právního předpisu4), dotčeným obcímobcím a určeným osobám. 2.4. Řízení zásahu při likvidaci havárie, včetně kompetence k řízení zásahu, předávání řízení zásahu, předávání informací o průběhu zásahu. 2.5. Spojení, včetně rádiového, telefonního a náhradního spojení. 2.6. Monitoring vzniku, průběhu a následků havárie, včetně jeho umístění, způsobu provozování, vyhodnocování a využívání monitoringu pro potřeby varování jako je informace o meteorologické situaci a znečištění ovzduší. 2.7. Havarijní informační systém vytvořený provozovatelemprovozovatelem, způsob provozování a jeho využití po havárii. 2.8. Způsob asanace daného typu havárie, odpovědnost za provedení a dozor nad asanačními činnostmi. 3. Plány konkrétních činností Tato položka obsahuje monotematické plány činností s přímou návazností na scénářescénáře havárií, které tvoří relativně autonomní plány, jež jsou přílohovou částí vnitřního havarijního plánu. Jedná se zejména o 1. Traumatologický plán a) se stanovením systému a organizace zabezpečení opatření k zajištění první pomoci, včetně profylaktik, a zajištění přednemocniční neodkladné zdravotní péče postiženým osobám, b) s uvedením vlastních možností zajištění zdravotní péče a výčtem dostupných poskytovatelů akutní lůžkové péče, c) s uvedením systému zajištění vhodných profylaktik, jejich podávání a zajištění jejich obměny, d) s uvedením základů poskytování první pomoci při zasažení osob nebezpečnou látkounebezpečnou látkou. 2. Plány varování zaměstnanců, včetně uvedení výčtu prostředků a způsobů varování, varovný signál a jeho význam, předání informací o nutné činnosti, způsoby informování o ukončení ohrožení, odpovědnost za funkci a reálné využití varovného systému. 3. Plány individuální ochrany uvádějící výčet osobních ochranných pracovních prostředků, místa jejich uskladnění, systém jejich výdeje a shromažďování použitých prostředků. 4. Plány evakuace a ukrytí osob, jsou-li zpracovány, zásady provádění evakuace, předpokládané počty evakuovaných, zabezpečení evakuace, evakuační trasy, řízení evakuace, zásady ochrany jednotlivce nebo skupiny osob, resp. zaměstnanců, přehled krytů a jejich určení v areálu provozovateleprovozovatele, odpovědnost za ochranu a reálné fungování systému ochrany osob. ČÁST III. GRAFICKÁ ČÁST Grafické přílohy znázorňující situace bezpečnostních opatření a prvky na plánu nebo topografickém podkladu a) bezpečnostních zón v provozech, b) oblastí se stanovenými zákazy, omezeními, zábranami apod., c) míst vyústění havarijních odpouštěcích armatur pro nebezpečné látkynebezpečné látky a média, d) tras havarijních potrubí pro odvod nebezpečných láteknebezpečných látek a médií mimo technologii, e) únikových cest a evakuačních tras a v případě, jsou-li stanovena, také shromaždiště pro obsluhy a zaměstnance při mimořádných událostech, f) umístění prostředků k ochraně osob, prostředků pro zajištění první pomoci, včetně profylaktik, osobních ochranných pracovních prostředků, umístění věcných prostředků požární ochrany, systému stacionární detekce, poplachových systémů a přístupových cest do objektuobjektu v případě mimořádných událostí. Grafické přílohy mohou být uvedeny jako příloha vnitřního havarijního plánu nebo mohou být připojeny přímo k odpovídající kapitole vnitřního havarijního plánu. ČÁST IV. DOKUMENTAČNÍ ČÁST 1. Přehled dokumentů dokládajících seznámení zaměstnanců s charakteristikami možných závažných havarijních situací. 2. Podněty ke změnám vnitřního havarijního plánu od zaměstnanců, vnitřního auditu, vykonaných externích inspekcí a kontrol a výsledků tematických cvičení. 3. Dokumentace o výsledcích různých typů praktických cvičení s uvedením zjištěných nedostatků, včetně termínů a osob odpovědných za jejich odstranění. 4. Změnový list s uvedením změny, jejího důvodu, odpovědnosti za její provedení, datum provedení a způsob informace příslušného správního úřadu. ČÁST V. PŘEHLED OSTATNÍCH PLÁNŮ PRO ŘEŠENÍ MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Přehled ostatních plánů pro řešení mimořádných událostí zpracovaných provozovatelemprovozovatelem a schvalovaných podle jiných právních předpisů5). Příloha č. 9 k vyhlášce č. 227/2015 Sb. Náležitosti obsahu podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, jejich struktura a obsah jejich jednotlivých kapitol 1. Identifikační údaje o provozovateliprovozovateli a objektuobjektu: a) název a sídlo provozovateleprovozovatele, tel./fax/e-mail, IČO nebo jiný jednoznačný identifikátor, byl-li přidělen, b) název a adresa objektuobjektu, zeměpisné souřadnice objektuobjektu (definiční bod stavebního objektuobjektu podle základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí7)), c) jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště fyzické osoby oprávněné jednat za provozovateleprovozovatele, d) uvedení jména, popřípadě jmen, příjmení a funkčního zařazení fyzických osob, které mají pověření provozovateleprovozovatele realizovat preventivní bezpečnostní opatření uvedená ve vnitřním havarijním plánu a které jsou oprávněny v této věci komunikovat s krajským úřadem a operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému nebo jinými havarijními službami. 2. Informace o objektuobjektu: a) popis hlavních výrobních činností, b) popis hlavních technologických procesů, c) schematické znázornění hlavních výrobních částí, d) schematické znázornění vzájemných vztahů hlavních technologických částí, včetně uvedení informace, zda mezi skladovacími nádržemi nebezpečných láteknebezpečných látek existuje dostatečná fyzická nebo účinná separace, jsou-li technologickou částí zásobníky, e) seznam externích subjektů uvnitř objektuobjektu. 3. Popis scénářůscénářů závažné haváriezávažné havárie, která může vzniknout v objektuobjektu a jejíž účinky se mohou projevit mimo objektobjekt. 3.1. Seznam nebezpečných láteknebezpečných látek podle tabulky č. 1 a jejich množství podle jejich chemických nebo obchodních názvů, včetně jejich klasifikace a nebezpečných vlastností uvedených v návrhu na zařazení a) umístěných v objektuobjektu, b) vznikajících v průběhu činnosti, c) vznikajících v interakci s dalšími látkami a směsmi v případě závažné haváriezávažné havárie. 3.2. RizikaRizika závažné haváriezávažné havárie a popis scénářůscénářů včetně domino efektů, jejíž účinky se mohou projevit mimo objektobjekt: a) přehled scénářůscénářů závažné haváriezávažné havárie a doporučené scénářescénáře s největším plošným dosahem účinků závažné haváriezávažné havárie za hranicemi objektuobjektu pro stanovení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování, b) místa pravděpodobného vzniku závažné haváriezávažné havárie, např. sklady, stáčiště, zásobníky, potrubní mosty, technologické jednotky, včetně grafického vyznačení identifikovaných zdrojů rizikazdrojů rizika vzniku závažné haváriezávažné havárie, c) popis scénářůscénářů předpokládaného průběhu závažné haváriezávažné havárie, včetně možného domino efektu. 4. Přehled možných účinků závažné haváriezávažné havárie na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek, včetně způsobů účinné ochrany před těmito následky pro scénářescénáře s účinky závažné haváriezávažné havárie mimo objektobjekt a jejich schematické znázornění. 4.1. Informace o možných následcích závažné haváriezávažné havárie pro scénářescénáře s účinky závažné haváriezávažné havárie mimo objektobjekt: a) popis předpokládaného poškození staveb, včetně určení plošného rozsahu poškození, vyplývající z modelů použitých při hodnocení následků pro jednotlivé scénářescénáře závažné haváriezávažné havárie, b) popis předpokládaných ztrát na životě nebo poškození zdraví osob, vyplývající z rozptylových studií a dalších modelů, včetně uvedení předpokládaných nebezpečných koncentrací a určení jejich plošného rozsahu účinků, c) předpokládané účinky závažné haváriezávažné havárie na životní prostředí, včetně odhadu jejich rozsahu a šíření. 4.2. Způsoby ochrany před možnými účinky závažné haváriezávažné havárie ve vztahu a) k poškození staveb, včetně účinku sálavého tepla při požáru, tlakové vlny po výbuchu, včetně účinku letících trosek, b) ke ztrátě života nebo poškození zdraví osob při různých koncentracích nebezpečných láteknebezpečných látek šířených v ovzduší ve vztahu k účinku sálavého tepla a toxických zplodin hoření po požáru nebo při účinku tlakové vlny po výbuchu, včetně účinku letících trosek, c) k okamžité, střednědobé a dlouhodobé újmě na složkách životního prostředí, d) k úhynu zvířat nebo poškození jejich zdraví. 5. Přehled preventivních bezpečnostních opatření ke zmírnění účinků závažné haváriezávažné havárie 5.1. Přehled preventivních bezpečnostních opatření přijatých provozovatelemprovozovatelem ke zmírnění účinků závažné haváriezávažné havárie mimo objektobjekt před navázáním spolupráce se složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému určenými k provedení záchranných a likvidačních prací v případě vzniku závažné haváriezávažné havárie: a) popis bezpečnostních prvků, ovlivňujících identifikované a analyzované havarijní scénářescénáře uvedené v bodu 3.2., které zabraňují vzniku havárie, havarijnímu úniku nebo snižují množství uniklé nebezpečné látkynebezpečné látky nebo rozsah havarijního projevu nezávisle na konání lidského činitele.“ b) postup provozovateleprovozovatele v případě vzniku závažné haváriezávažné havárie vedoucí k omezení jejích účinků v okolí objektuobjektu, kde je předpoklad dosahu účinků závažné haváriezávažné havárie, c) přehled složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, se kterými provozovatelprovozovatel ve své havarijní dokumentaci plánuje součinnost a postup pro omezení účinků závažné haváriezávažné havárie prováděný podle jiných právních předpisů6). 5.2. Informace o způsobu vyrozumění, varování a průběžném informování osob v objektuobjektu i mimo objektobjekt v případě vzniku závažné haváriezávažné havárie: a) postup provozovateleprovozovatele při aktivaci varovných systémů a poskytování dalších pokynů a informací, b) postup provozovateleprovozovatele v případě nutnosti informovat záchranné služby jiných členských států Evropské unie, případně dalších dotčených států, v případě závažné haváriezávažné havárie s možnými přeshraničními účinky, c) způsoby a prostředky vyrozumění a varování (sirény a vizuální zařízenízařízení, využití rozhlasu, telefonu a dalších médií nebo systémů), včetně uvedení zejména typu sirén, náhradních rozhlasových frekvencí nebo zvláštních telefonních čísel, d) systém varovných signálů (zvukových, vizuálních, dalších) a způsoby a prostředky průběžného informování osob, e) další informační prostředky, které jsou připraveny pro informování osob s ohledem na možné přetížení komunikačních sítí provozovateleprovozovatele (např. připravené relace pro rozhlasové a televizní vysílání). 5.3. Popis žádoucího chování ohrožených osob v případě vzniku závažné haváriezávažné havárie podle uvažovaných scénářůscénářů a nezbytné informace poskytované ohroženým osobám. 6. Seznam a popis technických prostředků provozovateleprovozovatele využitelných při odstraňování následků závažné haváriezávažné havárie. 7. Informace provozovateleprovozovatele využitelné pro zpracování a aktualizaci plánů konkrétních činností vnějšího havarijního plánu, pro informování veřejnosti a orgánů veřejné správy o možném rizikuriziku a účincích ohrožení za hranicemi objektuobjektu a informace o účinném způsobu ochrany osob po vzniku závažné haváriezávažné havárie: a) určení vstupních a výstupních míst do objektuobjektu provozovateleprovozovatele, plánované evakuační prostory a únikové cesty z objektuobjektu včetně určení evakuační trasy, b) plánovaná součinnost provozovateleprovozovatele se složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému při organizování evakuace, počty a systém evidence zaměstnanců a ostatních osob předurčených k evakuaci včetně popisu systému hromadné a samovolné evakuace osob z objektuobjektu po vzniku závažné haváriezávažné havárie, c) plánované monitorování úniku nebezpečné látkynebezpečné látky do ovzduší, vody a půdy nebo monitorování účinků výbuchu a požáru provozovatelemprovozovatelem na hranici a za hranicemi objektuobjektu a způsob předávání zjištěných údajů složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a orgánům veřejné správy, d) plánované síly a prostředky provozovateleprovozovatele využitelné pro nasazení a plnění úkolů při odstraňování účinků závažné haváriezávažné havárie za hranicemi objektuobjektu, e) organizační, technická nebo jiná opatření provozovateleprovozovatele, která mohou zabránit nebo omezit možnost domino efektu po vzniku závažné haváriezávažné havárie, f) doporučené režimy ochrany zdraví osob a způsob ochrany obyvatelstva po vzniku závažné haváriezávažné havárie, g) formy, způsoby a postupy provozovateleprovozovatele při poskytování informací pro právnické a podnikající fyzické osoby v okolí objektuobjektu o charakteru možného ohrožení a o připravených opatřeních v objektuobjektu při komunikaci v rámci preventivně výchovné činnosti, včetně určení osob provozovateleprovozovatele odpovědných za komunikaci s veřejností a hromadnými informačními prostředky, h) formy, způsoby a postupy provozovateleprovozovatele při poskytování informací veřejnosti a hromadným informačním prostředkům o skutečném ohrožení a následně přijímaných opatřeních k ochraně osob v objektuobjektu i mimo objektobjekt v případě bezprostředního nebezpečí závažné haváriezávažné havárie, včetně určení osob provozovateleprovozovatele odpovědných za komunikaci s veřejností a hromadnými informačními prostředky, i) způsob nakládání s odpady vzniklými při závažné haváriizávažné havárii a určení osoby odpovědné za provedení odstranění a likvidace odpadů vzniklých v objektuobjektu. 8. Další nezbytné údaje vyžádané krajským úřadem a hasičským záchranným sborem kraje. Tabulka č. 1 Nebezpečná látka\| Zařízení (včetně jejich počtu, jedná-li se o typově shodná zařízení se shodnou nebezpečnou látkou, která jsou situovaná jako zásobníkové pole)\| Max kapacita zařízení (t)/tlak (MPa)\| Skupenství\| GPS jednotlivých zařízení, u liniových zařízení jejich geografické vymezení\| Délka liniových zařízení a identifikace zařízení, která propojují\| Teploty pro toxické kapaliny\| Maximální projektované množství v t\| Limitní množství v tunách ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Název\| Jmenovitě vybraná látka (podle zákona č. 224/2015 Sb., příloha č. 1, tab. II)\| Kategorie nebezpečnosti v souladu s nařízením ES č. 1272/2008 (podle zákona č. 224/2015 Sb., příloha č. 1, tab. I)\| Teplota skladování/teplota v procesu\| Teplota tání (tuhnutí) za normálního tlaku\| Teplota varu za normálního tlaku\| A\| B \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES. 2) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů). 3) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5) Například zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 6) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 226/2015 Sb.	Vyhláška č. 226/2015 Sb. Vyhláška o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře Vyhlášeno 11. 9. 2015, datum účinnosti 1. 10. 2015, částka 93/2015 * § 1 - Úvodní ustanovení * § 2 - Základní pojmy * § 3 - Zásady pro vymezení zóny havarijního plánování * § 4 - Určení výchozí hranice * § 5 - Postup při stanovení vnější hranice * § 6 - Náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktura * § 7 - Přechodná ustanovení * § 8 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 226/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 226/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2022 (311/2021 Sb.) 226 VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2015 o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře Ministerstvo vnitra stanoví podle § 54 odst. 3 zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), (dále jen „zákon“): § 1 Úvodní ustanovení Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje a) zásady pro vymezení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a b) náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho strukturu. § 2 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) parametrem Lparametrem L minimální vzdálenost výchozí hranice zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování od zařízenízařízení, b) typovým scénářemtypovým scénářem zjednodušený průběh závažné haváriezávažné havárie, při jehož realizaci může dojít k smrtelným nebo nevratným účinkům na zdraví nechráněných osob, c) modifikačním faktorem číselná hodnota, která charakterizuje očekávané následky podle typového scénářetypového scénáře a nebezpečnost látky nebo skupiny látek shodné klasifikace a obdobných fyzikálně-chemických vlastností, které mají vliv na stanovení velikosti zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování, d) efektivním množstvímefektivním množstvím hodnota získaná vynásobením množství látky v zařízenízařízení modifikačním faktoremmodifikačním faktorem, která se použije k odečtu na grafu příslušného typového scénářetypového scénáře. § 3 Zásady pro vymezení zóny havarijního plánování (1) Zóna havarijního plánováníZóna havarijního plánování se vymezuje jako plocha ohraničená vnější hranicí zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování (dále jen „vnější hranice“) s výjimkou území, pro které se zpracovává vnitřní havarijní plán. (2) Výchozí hranice zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování (dále jen „výchozí hranice“) se vymezuje jako minimální oblast, ve které se v případě realizace typového scénářetypového scénáře uplatní opatření ochrany obyvatelstva. (3) Vnější hranice se stanovuje z výchozí hranice jako výsledná hranice zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování stanovená v § 5. (4) Výchozí hranicí se rozumí hranice pro stanovení vnější hranice zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. § 4 Určení výchozí hranice (1) Výchozí hranice se určí a) jako kružnice soustředná s nejmenší kružnicí opsanou kolem půdorysného průmětu objektuobjektu nebo zařízenízařízení, přičemž podkladem pro určení jejího poloměru je parametr L stanovený podle přílohy č. 1 k této vyhlášce; vzor je uveden na obrázku č. 1 a č. 2 v příloze č. 1 k této vyhlášce, b) jako ohraničení plochy vymezené vzdáleností parametru Lparametru L na obě strany od osy potrubí v případě, že je zařízenímzařízením potrubí, přičemž podkladem pro určení vzdálenosti je parametr L stanovený podle přílohy č. 1 k této vyhlášce; vzor je uveden na obrázku č. 3 v příloze č. 1 k této vyhlášce, c) s použitím nejvyšší hodnoty parametru Lparametru L, zahrnuje-li zařízenízařízení různé nebezpečné látkynebezpečné látky nebo umožňuje-li hodnotit různé typové scénářetypové scénáře; vzor je uveden na obrázku č. 4 v příloze č. 1 k této vyhlášce, d) zvětšením parametru Lparametru L o poloměr nejmenší kružnice opsané kolem půdorysného průmětu zařízenízařízení, pokud je tento poloměr větší nebo roven 1/5 parametru Lparametru L; vzor je uveden na obrázku č. 5 v příloze č. 1 k této vyhlášce, e) pro povrchové technologie podzemních zásobníků plynu a provozní sondy podzemních zásobníků plynu v přirozených vrstvách, vodonosných vrstvách a kavernách podle přílohy č. 1 k této vyhlášce a takto stanovené parametry L na území jednoho chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry jsou u jednoho provozovateleprovozovatele považovány za jednu zónu havarijního plánovánízónu havarijního plánování; vzor je uveden na obrázku č. 6 v příloze č. 1 k této vyhlášce, f) jako hranice sjednocení více půdorysných ploch určených podle písmen a) až e), nachází-li se ve společném vymezeném prostoru více zařízenízařízení jednoho nebo více provozovatelůprovozovatelů; vzor je uveden na obrázku č. 7 v příloze č. 1 k této vyhlášce, nebo g) s využitím výstupů analýzy a hodnocení rizikrizik11) při dodržení pravidel podle přílohy č. 1 oddílu 3, pokud nelze výchozí hranici určit podle písmen a) až f). (2) Je-li výchozí hranice shodná nebo menší než plocha území objektuobjektu, pro které provozovatelprovozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán, zóna havarijního plánovánízóna havarijního plánování se nestanovuje. § 5 Postup při stanovení vnější hranice (1) Vnější hranice se stanoví z výchozí hranice úpravou podle urbanistických, terénních, demografických nebo klimatických poměrů, případně dalších faktorů hodných zřetele, s tím, že se přihlíží k možnosti domino efektu. Při úpravě se zohlední postupně tyto zásady a) vnější hranice musí být stanovena tak, aby 1. zohlednila podmínky, které mohou ovlivnit rozptyl nebezpečné látkynebezpečné látky, šíření tepla nebo tlakové vlny, a 2. nedělila jednotlivé domy ani obytné celky, nebo obydlená území dělila s ohledem na charakter a intenzitu ohrožení a plánovaná opatření ochrany obyvatelstva a b) vnější hranice sleduje části hranic správních území, případně hranic pozemků, pokud nelze použít hranici správního území či hranici pozemku, vnější hranice respektuje přirozené hranice, jako jsou vodní toky, silnice, dálnice nebo železniční tratě. (2) Zóna havarijního plánováníZóna havarijního plánování se vyznačuje do mapového podkladu v měřítku přiměřeném účelu využití mapového podkladu nebo elektronicky v geografickém informačním systému a zpřístupňuje veřejnosti prostřednictvím krajského geoportálu. § 6 Náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktura (1) Náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktura jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. (2) Podkladem pro vypracování vnějšího havarijního plánu jsou a) vymezená zóna havarijního plánovánízóna havarijního plánování, b) podklady vypracované provozovatelemprovozovatelem objektuobjektu zařazeného do skupiny B, zejména bezpečnostní zpráva a další podklady od provozovateleprovozovatele, c) dílčí podklady poskytnuté dotčenými orgány veřejné moci a d) vyjádření veřejnosti a dotčených obcíobcí k jeho návrhu. (3) Hasičský záchranný sbor kraje si může, je-li to nezbytné pro vypracování vnějšího havarijního plánu, vyžádat další podklady. § 7 Přechodná ustanovení (1) Zóny havarijního plánováníZóny havarijního plánování vymezené podle vyhlášky č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu, se považují po dobu 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky za zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování vymezené podle této vyhlášky. (2) Vnější havarijní plány zpracované podle vyhlášky č. 103/2006 Sb. se po dobu 30 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky považují za vnější havarijní plány podle této vyhlášky. § 8 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2015. Ministr: Chovanec v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 226/2015 Sb. Vymezení zóny havarijního plánování Oddíl 1 Základní způsob stanovení výchozí hranice pomocí parametru L a) Vytvoření soupisu zařízenízařízení 1. Shromáždí se informace o všech zařízeníchzařízeních a způsobech dopravy nebezpečných láteknebezpečných látek v objektuobjektu. U každého zařízenízařízení se zjistí další informace potřebné pro stanovení maximálního množství nebezpečné látkynebezpečné látky, které může svými nebezpečnými účinky vyvolat závažnou haváriizávažnou havárii, a příslušná kategorie nebezpečné látkynebezpečné látky podle tabulky I a II přílohy č. 1 zákona. Při tom se vychází z dokumentace provozovateleprovozovatele, především z podkladů pro stanovení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, bezpečnostní zprávy (zejména posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie), vnitřního havarijního plánu a dalších nezbytných údajů vyžádaných krajským úřadem a dále údajů vyžádaných hasičským záchranným sborem kraje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. ZařízeníZařízení se zanáší do tabulky A. 2., sloupce 2, přičemž se k němu dále ve sloupci 1 uvede příslušný název nebezpečné látkynebezpečné látky a kategorie její nebezpečnosti. Do tabulky A. 2. se zanáší i zařízenízařízení v objektechobjektech určených podle § 7 odst. 1 zákona. 2. Za zařízenízařízení se považuje také potrubí v případech, že spojuje dvě zařízenízařízení, u nichž je součet jejich předběžných parametrů 1 vypočtených podle písmene e) tohoto oddílu menší než jejich vzájemná vzdálenost. U vícenásobného propojení dvou zařízenízařízení se pro účely věty první posuzuje každé potrubí samostatně. U potrubí mezi dvěma zařízenímizařízeními může být trasa rozdělena na jednotlivé úseky, čímž se rozumí armaturami samostatně uzavíratelné části potrubí. Jde o armatury s automatickými nebo dálkově ovladatelnými uzávěry s nezávislým zdrojem energie, nebo armatury s výchozím stavem zavřeno, které se v případě ztráty ovládání samy uzavřou silou gravitace, pružiny nebo tlakem. b) Přiřazení typových scénářůtypových scénářů havárií 1. Ke každému jednotlivému zařízenízařízení se ve sloupci 4 na základě druhu nebezpečné látkynebezpečné látky přiřadí jeden nebo více typových scénářůtypových scénářů podle tabulky A. 3. K zařízenízařízení s nebezpečnou látkounebezpečnou látkou, která není uvedena v tabulce A. 3., se typový scénářtypový scénář přiřadí na základě kategorie nebezpečnosti přítomné nebezpečné látkynebezpečné látky podle tabulky A. 4. Jestliže je k nebezpečné látcenebezpečné látce přiřazeno více typových scénářůtypových scénářů, uvedou se tyto scénářescénáře pro dotčené zařízenízařízení ve sloupci 4 jako oddělené položky, v samostatných řádcích. Při přiřazování typového scénářetypového scénáře musí být dodrženy následující zásady respektující druh zařízenízařízení: 1.1 Při přiřazování typového scénářetypového scénáře FireBall z BLEVE se množství nebezpečné látkynebezpečné látky v propojených zdrojích rizikazdrojích rizika nesčítá, jednotlivá zařízenízařízení se hodnotí samostatně. Hodnotí se množstvím v jednom zásobníku. 1.2 Typový scénářTypový scénář FireBall z BLEVE se nepřiřazuje u atmosférického skladování, pro skladování v tlakových láhvích, pro potrubní rozvody hořlavých plynů a pro podzemní zásobníky a zásobníky polozasypané. 2. V případě těžebních sond podzemních zásobníků plynu se typový scénářtypový scénář nepřiřazuje. c) Určení množství nebezpečných láteknebezpečných látek 1. Pro jednotlivé zařízenízařízení se uvede ve sloupci 3 a 5 tabulky A. 2. množství umístěné nebezpečné látkynebezpečné látky a skupenství, ve kterém se látka v zařízenízařízení vyskytuje. Pokud jsou zařízenízařízení vzájemně propojená a nemají mezi sebou dostatečně účinnou separaci, použije se pro stanovení množství nebezpečné látkynebezpečné látky sloužícího k určení typového scénářetypového scénáře součet množství nebezpečné látkynebezpečné látky v těchto zařízeníchzařízeních. 2. Za účinnou separaci se považuje existence samostatných jímek u jednotlivých nádrží s dostatečnou vzdáleností mezi okrajem jímky a další nádrží, používání automatických nebo dálkově ovládaných uzavíracích armatur s nezávislým zdrojem energie, armatur s výchozím stavem zavřeno, které se v případě ztráty ovládání samy uzavřou, nebo dostatečně odolná mechanická překážka mezi jednotlivými zařízenímizařízeními. 3. U zařízenízařízení v podobě potrubí s plynem, u kterého není možné určit maximální množství nebezpečné látkynebezpečné látky z dokumentace provozovateleprovozovatele, se maximální množství nebezpečné látkynebezpečné látky určí podle grafu č. 6. Maximální množství nebezpečné látkynebezpečné látky stanovené podle grafu č. 6 nemůže být vyšší než součet maximálních množství nebezpečné látkynebezpečné látky v zařízeníchzařízeních, která potrubí s plynem spojuje. 4. Pro povrchové technologie podzemního zásobníku plynů včetně těžebních sond se místo množství nebezpečné látkynebezpečné látky uvádí tlak, předběžný parametr 1 se odečte z tabulky A. 3. d) Výpočet efektivního množstvíefektivního množství nebezpečné látkynebezpečné látky Efektivní množstvíEfektivní množství nebezpečné látkynebezpečné látky se vypočte vynásobením maximálního množství nebezpečné látkynebezpečné látky (sloupec 5 v tabulce A. 2.) příslušným modifikačním faktorem nebezpečné látkynebezpečné látky uvedeným v tabulce A. 3. nebo příslušným modifikačním faktorem nebezpečné látkynebezpečné látky uvedeným v tabulce A. 4. U toxických kapalin se maximální množství nebezpečné látkynebezpečné látky určí: 1. pro chemické látky vyjmenované v tabulce A. 3. vynásobením množství nebezpečné látkynebezpečné látky koeficientem výparu KV, který se odečte z tabulky A. 1. s využitím rovnice č. 1, 2. pro chemické látky a směsi neuvedené v tabulce A. 3. vynásobením množství nebezpečné látkynebezpečné látky koeficientem výparu KV, který se odečte z tabulky A. 1. s využitím rovnice č. 1. Výsledná hodnota se zanese do sloupce 7 tabulky A. 2. Pro povrchové technologie podzemních zásobníků plynů včetně těžebních sond se efektivní množstvíefektivní množství nestanovuje. e) Stanovení předběžného parametru 1 Předběžný parametr 1 se stanoví na základě jeho konstantní hodnoty uvedené v tabulce A. 3. nebo tabulce A. 4. nebo na základě grafu č. 1, 2, 3, 4 nebo 5 podle příslušného typového scénářetypového scénáře. Výsledná hodnota se uvede ve sloupci 8 tabulky A. 2. Předběžný parametr 1 se stanovuje zvlášť pro každou položku jako samostatný řádek tabulky A. 2. Nelze-li vzdálenost z grafů odečíst pro malou hodnotu efektivního množstvíefektivního množství, stanoví se předběžný parametr 1 v hodnotě 50 m. f) Stanovení parametru L Parametr LParametr L se stanoví jako maximální dosažená hodnota všech předběžných parametrů 1 získaných postupem podle písmene e) tohoto oddílu. Parametr LParametr L se zanese do sloupce 9 tabulky A. 2. Oddíl 2 Vzory způsobů stanovení výchozí hranice Legenda: 17kB půdorysný průmět zařízeni 17kB zóna havarijního plánováni 4kB hranice plochy, pro kterou se zpracovává vnitřní havarijní plán 6kB výchozí hranice 5kB nejmenší kružnice opsaná kolem půdorysného průmětu zařízeni se středem S a poloměrem r 3kB parametr stanoveny podle přílohy 1 3kB střed zařízenízařízení Obrázek č. 1 Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. a) Popis: r < 1/5 L, H = kružnice se středem v S a poloměrem L. 1.1MB Obrázek č. 2 Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. a) Popis: r < 1/5 L (parametr Lparametr L je sice výrazně větší, než rozměry zařízenízařízení, ale rozměry území, pro které se zpracovává vnitřní havarijní plán, nejsou z hlediska velikosti zanedbatelné). 950kB Ohrázek č. 3 Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. b) Popis: vzdálenost L3 stanovená jako vzdálenost na obě strany od osy potrubí (P) 837kB Obrázek č. 4 Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. c) Popis: zařízenízařízení s různými typovými scénářitypovými scénáři 1MB Obrázek č. 5 Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. d) Popis: r > 1/5 L (vypočítaný parametr Lparametr L je ve zřejmém nepoměru k rozměrům zařízenízařízení). 633kB Obrázek č. 6 Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. e) Popis: vzdálenost L se stanoví pro všechny povrchové technologie podzemního zásobníku plynu a všech provozních (vtlačně - odběrových) sond podzemního zásobníku plynu ( PZP ) v rámci jednoho chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kúry PZP a provozované jedním provozovatelemprovozovatelem CH - chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry podzemního zásobníku plynu PT - povrchová technologie centrálního areálu nebo střediska PS - provozní sonda 372kB Obrázek č. 7 Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. f) 1.4MB Rovnice č. 1: Tk=T-TtTv-Tt kde: Tk teplotní koeficient pro přepočet množství toxických kapalin; T teplota skladování nebo teplota v procesu; je-li teplota skladování menší než 5°C, použije se teplota 5°C; Tt teplota tání (tuhnutí) za normálního tlaku (°C); Tv teplota varu za normálního tlaku (°C). Teplota varu a teplota tání jsou uvedeny v bezpečnostním listu. Teplota skladování nebo teplota v procesuje uvedena v bezpečnostní dokumentaci. Normálním tlakem se rozumí tlak o hodnotě 101,325 kPa. Pokud je nebezpečná látkanebezpečná látka používána v zařízenízařízení za různých teplot, zařízenízařízení s konkrétní rozdílnou teplotou se v tabulce A. 2. eviduje a posuzuje jako samostatné zařízenízařízení. Tabulka A. 1.: Odečet koeficientu výparu Teplotní koeficient (TK)\| Koeficient výparu (KV) ---\|--- Větší než 0,95\| 1 0,8 - 0,95\| 0,5 0,6-0,8\| 0,15 0,4 - 0,6\| 0,05 0,2 - 0,4\| 0,01 Menší než 0,2\| 0,005 Tabulka A. 2.: Soupis zařízení 1.\| 2.\| 3.\| 4.\| 5.\| 6.\| 7.\| 8.\| 9. ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Nebezpečná látka\| Zařízení\| Skupenství)\| Typový scénář)\| Maximální množství m (t) / maximální tlak p (MPa) *)\| Modifikační faktor \| Efektivní množství me (t)\| Předběžný parametr l (m)\| Parametr L (m) Název\| Kategorie nebezpečnosti podle směrnice 2012/18/EU \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Tabulka A. 2.1.: Vzor vyplnění tabulky A. 2. 1.\| 2.\| 3.\| 4.\| 5.\| 6.\| 7.\| 8.\| 9. ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Nebezpečná látka\| Zařízení\| Skupenství\| Typový scénář\| Maximální množství m (t)/maximální tlak p (MPa)\| Modifikační faktor\| Efektivní množství me (t)\| Předběžný parametr l (m)\| Parametr L (m) Název\| Kategorie nebezpečnosti podle Směrnice 2012/18/EU Automobilový benzín\| P5a Hořlavá kapalina, kat. 1\| Zásobník atmosférický\| kapalina\| EXPL\| 7000t\| 0,035\| 245 t\| 800 m\| 800 m Potrubí\| kapalina\| EXPL\| 0,5 t\| 0,035\| 0,0175 t\| 35 m\| 35 m Autocisterna\| kapalina\| EXPL FIRE\| 28,5 t\| 0,035\| 0,9975 t\| 130 m\| 200 m 0,85\| 24,225 t\| 200 m Chlor\| H2 Akutní toxicita, kat. 2\| Zásobník\| zkapalněný plyn\| TOX\| 50 t\| 0,35\| 17,5 t\| 2300m\| 2300m Železniční cisterna\| zkapalněný plyn\| TOX\| 45 t\| 0,35\| 15,75 t\| 2150m\| 2150 m Potrubí\| zkapalněný plyn\| TOX\| 0,4 t\| 0,35\| 0,141\| 150 m\| 150 m Formaldehyd, 32%\| H2 Akutní toxicita, kat. 3\| Zásobník\| kapalina (20°C)\| TOX, Kv = 0,01\| 8601\| 0,03\| 0,258 t\| 410 m\| 410m ...\| ...\| ...\| ...\| \| ...\| ...\| ... LPG\| P2 Hořlavý plyn, kat. 1\| Zásobníkové pole (3x96 t)\| plyn\| EXPL FIRE\| 288 t\| 0,1\| 28,8 t\| 400 m\| 580 m 96 t\| 1\| 96 t\| 580 m ...\| ...\| ...\| ...\| \| ...\| ...\| ... Kyslík\| P4 Oxidující plyny, kat. 1\| Zásobník\| plyn\| OXI\| 330 t\| 1\| 330 t\| 80 m\| 80 m ...\| ...\| ...\| ...\| \| ...\| ...\| ... Zemní plyn\| P2 Hořlavý plyn, kat. 1\| Těžební sonda\| plyn\| -\| <10MPa\| \| -\| 80 m\| 80 m ...\| ...\| ...\| ...\| \| ...\| ...\| ... Perunit\| Pia Výbušniny,\| Sklad\| tuhá látka\| EXPL\| 45 t\| 1\| 45 t\| 460 m\| 460 m \| oddíl 1.1\| ...\| ...\| ...\| ...\| \| ...\| ...\| ... \| \| \| \| \| \| \| \| \| Tabulka A. 3.: Typové scénáře a modifikační faktory pro jmenovitě uvedené látky Nebezpečné látky\| Číslo CAS (je uváděno pouze pro informaci)\| Typový scénář\| Graf\| Modifikační faktor ---\|---\|---\|---\|--- Dusičnan amonný, definovaný podle řádky č. 1 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona\| \| Exploze výbušnin a směsí\| EXPL\| 0,0025 Dusičnan amonný definovaný podle řádky č. 2 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona\| \| Exploze výbušnin a směsí\| EXPL\| 0,005 Dusičnan amonný definovaný dle řádky č. 3 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona\| \| Exploze výbušnin a směsí\| EXPL\| 0,01 Dusičnan amonný definovaný dle řádky č. 4 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona\| \| Exploze výbušnin a směsí\| EXPL\| 0,5 Dusičnan draselný definovaný dle řádky č. 5 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona\| \| Exploze výbušnin a směsí\| EXPL\| Modifikační faktor se neurčuje, parametr /je konstantně 50 m. Dusičnan draselný definovaný dle řádky č. 6 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona\| \| Exploze výbušnin a směsí\| EXPL\| Modifikační faktor se neurčuje, parametr /je konstantně 50 m. Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli\| 1303-28-2\| Toxický únik\| TOX\| 0,01 Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo její soli\| 1327-53-3\| Toxický únik\| TOX\| 0,2 Brom\| 7726-95-6\| Toxický únik\| TOX\| 0,121 Chlor\| 7782-50-5\| Toxický únik\| TOX\| 0,35 Sloučeniny niklu v inhalovatelné práškové formě: oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sulfid nikelnatý, sulfid niklitý, oxid niklitý\| \| Toxický únik\| TOX\| 0,02 Ethylenimin\| 151-56-4\| Toxický únik\| TOX\| 0,862 Fluor\| 7782-41-4\| Toxický únik\| TOX\| 0,54 Formaldehyd (koncentrace rovno nebo větší 90%)\| 50-00-0\| Toxický únik\| TOX\| 0,1 Vodík\| 1333-74-0\| Výbuch mraku par (VCE)\| EXPL\| 0,2 Chlorovodík\| 7647-01-0\| Toxický únik\| TOX\| 0,03 Alkyly olova\| \| Toxický únik\| TOX\| 0,588 Zkapalněné hořlavé plyny, kateg. 1 nebo 2 (včetně LPG) a zemní plyn (včetně upraveného bioplynu definovaného podle řádky č. 18 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona o prevenci závažných haváriízávažných havárií\| \| Výbuch mraku par (VCE)\| EXPL\| 0,1 FireBall z BLEVE\| FIRE\| 1 Zemní plyn v podzemních zásobnících plynu v přirozených vrstvách, vodonosných vrstvách a kavernách\| \| Modifikační faktor se neurčuje, předběžný parametr 1 je konstantně 250 m od oplocení areálu podzemních zásobníků plynu, 150 m od provozní sondy s tlakem na ústí nad 10 MPa a 80 m pro provozní sondy s tlakem na ústí do 10 MPa včetně. Acetylen\| 74-86-2\| Výbuch mraku par (VCE)\| EXPL\| 0,1 Ethylenoxid\| 75-21-8\| Toxický únik\| TOX\| 0,4 Propylenoxid\| 75-56-9\| Toxický únik\| TOX\| 0,4 Methanol\| 67-56-1\| FireBall z BLEVE\| FIRE\| 0,33 Výbuch mraku par (VCE)\| EXPL\| 0,007 4, 4'-Methylene bis (2-chloraniline) nebo jeho soli, v práškové formě\| 101-14-4\| Toxický únik\| TOX\| 2 Methylisokyanát\| 624-83-9\| Toxický únik\| TOX\| 133 Kyslík\| 7782-44-7\| Podporování požáru\| OXI\| 1 2,4 -Toluen diisokyanát 2,6 -Toluen diisokyanát\| 584-84-9 91-08-7\| Toxický únik\| TOX\| 3,571 Karbonyldichlorid (fosgen)\| 75-44-5\| Toxický únik\| TOX\| 7,4 Arsan (arsenovodík)\| 7784-42-1\| Toxický únik\| TOX\| 1,17 Fosfan (fosforovodík)\| 7803-51-2\| Toxický únik\| TOX\| 4,55 Chlorid sirnatý\| 10545-99-0\| Zóna havarijního plánováníZóna havarijního plánování se nestanovuje. Oxid sírový\| 7446-11-9\| Toxický únik\| TOX\| 0,666 Polychlordibenzofurany a polychlordibenzodioxiny (včetně TCDD), kalkulované jako ekvivalent TCDD\| \| Toxický únik\| TOX\| 58 Tyto KARCINOGENY nebo směsi obsahující tyto karcinogeny v koncentracích vyšších než 5 % hmotnostních: 4-aminobifenyl nebo jeho soli, benzotrichlorid, benzidin nebo jeho soli, bis(chlormethyl)ether, chlormethylmethylether, 1,2-dibrommethan, diethylsulfát, dimethylsulfát, dimethylkarbamoylchlorid, 1,2-dibrom-3-chlorpropan, 1,2-dimethylhydrazin, dimethylnitrosoamin, hexamethylfosfotriamid, hydrazin, 2-nafthylamin nebo jeho soli, 4-nitrodifenyl a 1,3 propansulton\| \| Toxický únik\| TOX\| 10 Ropné produkty a alternativní paliva\| \| \| \| a) benzíny a primární benzíny,\| \| FireBall z BLEVE\| FIRE\| 0,85 Výbuch mraku par (VCE)\| EXPL\| 0,035 b) letecké petroleje (včetně paliva pro reaktivní motory),\| \| FireBall z BLEVE\| FIRE\| 0,75 Požár kapalin\| P-FIRE\| 0,59 c) plynové oleje (včetně motorové nafty, topných olejů pro domácnost a směsí plynových olejů),\| \| FireBall z BLEVE\| FIRE\| 0,76 Požár kapalin\| P-FIRE\| 0,6 d) těžké topné oleje,\| \| FireBall z BLEVE\| FIRE\| 0,76 Požár kapalin\| P-FIRE\| 0,37 e) alternativní paliva sloužící ke stejným účelům a mající podobné vlastnosti, pokud jde o hořlavost a nebezpečnost pro životní prostředí, jako produkty uvedené v písmenech a), b), c) nebo d).\| \| Typový scénářTypový scénář se volí podle podobností s písmeny a), b), c) nebo d) ropných produktů a alternativních paliv, podle kterých došlo k zařazení Bezvodý amoniak\| 7664-41-7\| Toxický únik\| TOX\| 0,025 Fluorid boritý\| 7637-07-2\| Toxický únik\| TOX\| 0,11 Sirovodík\| 7783-06-4\| Toxický únik\| TOX\| 1 Piperidin\| 110-89-4\| Toxický únik\| TOX\| 0,1 Výbuch mraku par (VCE)\| EXPL\| 0,007 Bis(2-dimethylaminoethyl)(methyl)amin\| 3030-47-5\| Toxický únik\| TOX\| 0,1 3 -(2-ethylhexyloxy)propylamin\| 5397-31-9\| Toxický únik\| TOX\| 0,1 Směsi () chlornanu sodného klasifikované ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí, kategorie 1 [H400] obsahující méně než 5 % aktivního chlóru a neklasifikované v žádné jiné kategorii nebezpečnosti podle řádku č. 41 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona\| \| Zóna havarijního plánováníZóna havarijního plánování se nestanovuje. () Za předpokladu, že směs při nepřítomnosti chlornanu sodného nebude klasifikována ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí 1 [H400] Propylamin definovaný dle řádky č. 42 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona\| 107-10-8\| Toxický únik\| TOX\| 0,01 \| \| Výbuch mraku par (VCE)\| EXP\| 0,007 Tert-butyl-akrylát definovaný dle řádky č. 43 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona\| 1663-39-4\| Výbuch mraku par (VCE)\| EXPL\| 0,007 Toxický únik\| TOX\| 0,036 2-methyl-3-butennitril definovaný dle řádky č. 44 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona\| 16529-56-9\| Toxický únik\| TOX\| 0,017 Výbuch mraku par (VCE)\| EXPL\| 0,007 Tetrahydro-3,5-dimethyl-l,3,5-thiadiazin-2-thion (Dazomet) definovaný dle řádky č. 45 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona\| 533-74-4\| Zóna havarijního plánováníZóna havarijního plánování se nestanovuje. Methylakrylát definovaný dle řádky č. 46 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona\| 96-33-3\| Toxický únik\| TOX\| 0,037 Výbuch mraku par (VCE)\| EXPL\| 0,007 3-methylpyridin definovaný dle řádky č. 47 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona\| 108-99-6\| Toxický únik\| TOX\| 0,01 1-brom-3-chlorpropan definovaný dle řádky č. 48 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona\| 109-70-6\| Toxický únik\| TOX\| 0,037 Tabulka A. 4.: Typové scénáře a modifikační faktory pro látky zařazené podle kategorie nebezpečnosti Kategorie nebezpečnosti v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008\| Typový scénář\| Graf\| Modifikační faktor ---\|---\|---\|--- H1 Akutní toxicita kategorie 1, všechny cesty expozice\| Toxický únik\| TOX\| 1 nebo modifikační faktor podle tabulky A. 5 (použije se v případě, že látku lze považovat za extrémně toxickou) H2 Akutní toxicita — kategorie 2, všechny cesty expozice\| Toxický únik\| TOX\| 0,17 — kategorie 3, inhalační cesta expozice\| Toxický únik\| TOX\| 0,03 H3 Toxicita pro specifické cílové orgány -jednorázová expozice\| Toxický únik\| TOX\| 0,03 P1a Výbušniny — Nestabilní výbušniny, nebo — výbušniny, oddíl 1.1, 1.2, 1.3, 1.5 nebo 1.6, nebo — látky nebo směsi, které mají výbušné vlastnosti podle metody A. 14 podle nařízení (ES) č. 440/2008\| Exploze výbušnin a směsí\| EXPL\| 1 P1b Výbušniny Výbušniny, oddíl 1.4\| Exploze výbušnin a směsí\| EXPL\| Modifikační faktor se neurčuje, parametr je / konstantně 50 m. P2 Hořlavé plyny Hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2\| FireBall z BLEVE\| FIRE\| 1 Výbuch mraku par (VCE)\| EXPL\| 0,1 P3a Hořlavé aerosoly („Hořlavé" aerosoly kategorie 1 nebo 2 obsahující hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 nebo hořlavé kapaliny kategorie 1\| Výbuch mraku par (VCE)\| EXPL\| 0,01 P3b Hořlavé aerosoly „Hořlavé" aerosoly kategorie 1 nebo 2 neobsahující hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 ani hořlavé kapaliny kategorie 1\| Požár kapalin\| P-FIRE\| 1 P4 Oxidující plyny Oxidující plyny, kategorie 1\| Podporování požáru\| OXI\| 1 P5a Hořlavé kapaliny — Hořlavé kapaliny, kategorie 1, nebo\| FireBall z BLEVE\| FIRE\| 0,85 — hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3 udržované za teplot nad jejich bodem varu nebo —jiné kapaliny s bodem vzplanutí < 60 °C, udržované za teplot nad jejich bodem varu\| Výbuch mraku par (VCE)\| EXPL\| 0,035 P5b Hořlavé kapaliny — Hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné haváriezávažné havárie, nebo — jiné kapaliny s bodem vzplanutí < 60 °C, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné haváriezávažné havárie\| Výbuch mraku par (VCE)\| EXPL\| 0,007 P5c Hořlavé kapaliny Hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3 nespadající pod položky P5a a P5b\| BoilOver\| FIRE\| 0,01 P6a Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy Samovolně reagující látky a směsi, typ A nebo B, nebo organické peroxidy, typ A nebo B\| Exploze výbušnin a směsí\| EXPL\| 0,25 P6b Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy Samovolně reagující látky a směsi, typ C, D, E nebo F, nebo organické peroxidy, typ C, D, E nebo F\| Požár kapalin\| P-FIRE\| Modifikační faktor se neurčuje, parametr je / konstantně 50 m. P7 Samozápalné kapaliny a tuhé látky Samozápalné kapaliny, kategorie 1 Samozápalné tuhé látky, kategorie 1\| Podporování požáru\| OXI\| 0,5 P8 Oxidující kapaliny a tuhé látky Oxidující kapaliny, kategorie 1, 2 nebo 3, nebo oxidující tuhé látky, kategorie 1, 2 nebo 3\| Podporování požáru\| OXI\| Modifikační faktor se neurčuje, parametr je / konstantně 50 m. E1 Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii akutní 1 nebo chronická 1\| Zóna havarijního plánováníZóna havarijního plánování se nestanovuje. E2 Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii chronická 2\| Zóna havarijního plánováníZóna havarijního plánování se nestanovuje. 01 Látky nebo směsi se standardní větou o nebezpečnosti EUH014 - Prudce reaguje s vodou\| Exploze výbušnin a směsí\| EXPL\| Modifikační faktor se neurčuje, parametr je / konstantně 50 m. 02 Látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny kategorie 1\| Výbuch mraku par (VCE)\| EXPL\| Modifikační faktor se neurčuje, parametr je / konstantně 50 m. 03 Látky nebo směsi se standardní větou o nebezpečnosti EUH029 - Uvolňuje toxický plyn při styku s vodou\| Toxický únik\| TOX\| Modifikační faktor se neurčuje, parametr je / konstantně 50 m. Tabulka A. 5.: Modifikační faktory pro extrémně toxické látky. Použije se největší nalezený modifikační faktor. Odhad akutní toxicity (jedná se o hodnotu LC50 nebo LD50, která je pro danou látku k dispozici)\| Modifikační faktor ---\|--- 0,05 < LD50 (mg/kg, oral) ≤ 0,5\| 10 0,5 < LD50 (mg/kg, dermal) ≤ 5 1 < LC50 (ppmv, inh., 4h) ≤ 10 0,005 < LC50 (mg/l, inh., 4h) ≤ 0,05 0,005 < LD50 (mg/kg, oral) ≤ 0,05\| 100 0,05 < LD50 (mg/kg, dermal) ≤ 0,5 0,1 < LC50 (ppmv, inh., 4h) ≤ 1 0,0005 < LC50 (mg/l, inh., 4h) ≤ 0,005 0,0005 < LD50 (mg/kg, oral) ≤ 0,005\| 1000 0,005 < LD50 (mg/kg, dermal) ≤ 0,05 0,01 < LC50 (ppmv, inh., 4h) ≤ 0,1 0,00005 < LC50 (mg/l, inh., 4h) ≤ 0,0005 0,00005 < LD50 (mg/kg, oral) ≤ 0,0005\| 10000 0,0005 < LD50 (mg/kg, dermal) ≤ 0,005 0,001 < LC50 (ppmv, inh., 4h) ≤ 0,01 0,000005 < LC50 (mg/l, inh., 4h) ≤ 0,00005 (pokračovat dále v násobcích 10)\| Graf č. 1: Stanovení předběžného parametru l pro typový scénář toxický únik (TOX) 757kB Graf č. 2: Stanovení předběžného parametru l pro typové scénáře exploze výbušnin a směsí a výbuch mraku par (VCE) 666kB Graf č. 3: Stanovení předběžného parametru l pro typové scénáře FireBall z BLEVE a BoilOver (FireBall) 720kB Graf č. 4: Stanovení předběžného parametru l pro typový scénář požár kapalin (P-FIRE) 707kB Graf č. 5: Stanovení předběžného parametru l pro typový scénář podporování požáru (OXI) 632kB Graf č. 6: Stanovení množství uniklého plynu z nadzemního potrubí 1.5MB Oddíl 3 Pravidla pro stanovení parametru L s využitím výstupů analýzy a hodnocení rizik 1. Výběr typového scénářetypového scénáře: je vztažen k jednotlivým fyzikálně-chemickým vlastnostem chemických látek a směsí a způsobu nakládání a respektuje typové scénářetypové scénáře podle tabulky A. 3. a A. 4. 2. Množství nebezpečné látkynebezpečné látky a směsí: v úvahu se bere množství, u kterého se reálně předpokládá, že se může účastnit havárie. Nemusí se jednat o projektované množství v daném zařízenízařízení, snížení však musí být definováno a zdůvodněno, například charakterem technologického procesu. 3. Rychlost uvolňování nebezpečných láteknebezpečných látek do ovzduší: rychlost uvolňování respektuje fyzikální stav a podmínky zacházení s látkou (například formu skladování jako zkapalněný nebo stlačený plyn, tenze páry nad hladinou, koncentrace nebezpečné látkynebezpečné látky ve směsi při úniku, prášková nebo kompaktní forma látky). 4. Zmírňující faktory: lze započítat pouze účinnou separaci zabraňující úniku, popřípadě snižující uniklé množství ze zařízenízařízení (pasivní bariéry bezpečnosti). Nelze započítat organizační opatření, tedy zmírnění vyžadující aktivní zásah obsluhy nebo záchranných složek. 5. Limitní hodnoty účinků na zdraví člověka (koncentrace látky, tepelný tok, přetlak): doporučené jsou nejnižší odhadované hodnoty, které mohou způsobit smrt člověka, který není mimořádně vnímavý jedinec. 6. Požárně technické a výbuchové charakteristiky látek/směsí: využití pouze podložených hodnot požárně technických a výbuchových charakteristik látek/směsí. 7. Atmosférické podmínky: doporučuje se použít třída stability ovzduší D podle Pasquilla a rychlost větru 3 m/s nebo menší, popřípadě horší hodnoty rozptylových podmínek. Jsou-li použity jiné rozptylové podmínky, musí být tato volba zdůvodněna. 8. Teplota nebezpečné látkynebezpečné látky: v úvahu se bere teplota látky v zařízenízařízení, a to i v mimořádných technologických stavech. 9. Hustota plynu pro rozptylový model: volba se provádí podle molekulové hmotnosti nebezpečné látkynebezpečné látky, koncentrace a teploty její směsi se vzduchem (například rozptylový model „Rozptyl těžkého plynu"). 10. Doba a rychlost úniku nebezpečné látkynebezpečné látky ze zařízenízařízení: obě hodnoty musí být zdůvodněny. Není-li tomu tak, počítá se s dobou úniku veškerého předpokládaného množství za 30 minut. V případě použití zdůvodněných hodnot doby úniku jsou tyto hodnoty rovny minimálně době potřebné k rozeznání havárie plus 10 minut. 11. Výpočet úniku kapaliny: v úvahu se bere charakter zařízenízařízení. Z uniklé látky vzniklá kaluž o zdůvodněných rozměrech, nebo kaluž o ploše odpovídající rozměrům záchytné jímky. 12. Množství nebezpečné látkynebezpečné látky účastnící se reakce: u výbušnin maximální množství přítomné v konkrétním skladu nebo zařízenízařízení. U hořlavých plynů a par musí být uvedeno, jaká část uniklého množství se účastní reakce, jaké modely byly použity a jaké jsou použité vstupní podmínky. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 226/2015 Sb. Náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktura Vnější havarijní plán obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních činností. Grafická část slouží pro názorné zobrazení základních informací textové části a obsahuje mapy, grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby nasazení a podobně. Pro potřeby řešení závažné haváriezávažné havárie zařízenízařízení může být území zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování členěno na dva nebo více sektorů a jejich úseky. V závislosti na směru nebo způsobu šíření unikající nebezpečné látkynebezpečné látky a výsledcích monitorování se v těchto sektorech (jejich úsecích) uplatní ochranná opatření stanovená vnějším havarijním plánem. Příslušná opatření se zpracují podle specifických vlastností nebezpečné látkynebezpečné látky a podle scénářůscénářů jejího působení mimo zařízenízařízení při havárii pro jednotlivé sektory. V bezprostředním okolí zařízenízařízení nebo v blízkosti průniku látky do prostředí (vody, půdy nebo ovzduší) budou zpravidla uplatňována příslušná a předem stanovená opatření bez ohledu na rozsah šíření nebezpečných láteknebezpečných látek při havárii a bez ohledu na výsledky monitorování situace (dále jen „neodkladná opatření“). Průběh hranic sektorů se přizpůsobí místním urbanistickým, terénním, demografickým a klimatickým poměrům, případně dalším faktorům hodných zřetele. Ochranná opatření se formou plánů konkrétních činností plánují pro příslušné části zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování, jejich výběr a způsob zpracování se volí přiměřeně k velikosti zóny a charakteru ohrožení. V případě, že požadavky na obsah jednotlivých částí vnějšího havarijního plánu jsou pro zónu havarijního plánovánízónu havarijního plánování obsaženy v minimálně stejném rozsahu v jiné plánovací dokumentaci řešící problematiku ochrany obyvatelstva, lze provést na tuto dokumentaci odkaz a ve vnějším havarijním plánu pouze uvést specifika pro zónu havarijního plánovánízónu havarijního plánování. Vnější havarijní plán se člení na: A. Informační část Informační část obsahuje a) identifikaci provozovateleprovozovatele, popis objektůobjektů a zařízenízařízení, určení zdroje rizikazdroje rizika, b) charakteristiku území zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování, zejména geografickou, demografickou, klimatickou, hydrogeologickou, a popis infrastruktury, c) přehled objektůobjektů, v nichž lze předpokládat výskyt většího počtu osob (například školská, zdravotnická a sociální zařízenízařízení, sportovní areály, nákupní centra), d) vymezení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování, e) přehled počtu osob v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování (včetně osob vyskytujících se v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování dočasně, například v zaměstnání, ve školských, zdravotnických a sociálních zařízeníchzařízeních), f) organizace havarijní připravenosti v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování, g) výčet a charakteristiky uvažovaných účinků závažné haváriezávažné havárie podle zpracovaného posouzení rizikrizik včetně popisu jejich očekávaných dopadů (včetně domino efektu) a h) základní informace o působení nebezpečné látkynebezpečné látky na lidský organismus a základy poskytování první pomoci při zasažení osob nebezpečnou látkounebezpečnou látkou. B. Operativní část Operativní část udává přehled připravených opatření, která jsou prováděna po vyrozumění, varování a informování o podezření na vznik nebo o vzniku havárie provozovatelemprovozovatelem. Rozpracovává řešení jednotlivých opatření v závislosti na předpokládané situaci a její očekávané časové posloupnosti, včetně dohodami zabezpečených úkolů jednotlivých správních úřadů nebo právnických a podnikajících fyzických osob při realizaci neodkladných opatření. Provedení jednotlivých opatření se zajišťuje podle plánů konkrétních činností v závislosti na charakteru havárie. Operativní část obsahuje a) úkoly příslušných správních úřadů, složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, případně i dalších dotčených správních úřadů, včetně úkolů, sil a prostředků jiných fyzických a právnických osob při havárii, b) způsob koordinace řešení závažné haváriezávažné havárie, c) způsob zabezpečení informačních toků při řízení záchranných a likvidačních prací a d) zásady činnosti při rozšíření nebo možnosti rozšíření dopadů havárie mimo zónu havarijního plánovánízónu havarijního plánování a systém napojení a spolupráce dotčených správních úřadů. C. Plány konkrétních činností Za účelem konkrétních činností pro provádění záchranných a likvidačních prací v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování se zpracuje zejména plán: a) vyrozumění, b) varování a informování obyvatelstva, c) ukrytí obyvatelstva s využitím ochranných vlastností staveb, d) evakuace obyvatelstva, e) individuální ochrany obyvatelstva, f) dekontaminace, g) monitorování, h) záchranných a likvidačních prací, i) preventivních opatření k zabránění nebo omezení domino efektu havárie, j) regulace pohybu osob a vozidel, k) traumatologický, l) veterinárních opatření, m) zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody kontaminovaných nebezpečnou látkounebezpečnou látkou, n) opatření při hromadném úmrtí osob, o) opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí, p) zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, q) komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky a r) nakládání s odpady vzniklými při závažné haváriizávažné havárii. Vyrozumění Pro potřeby vyrozumění se zpracuje plán vyrozumění, který obsahuje: a) jména a názvy dotčených subjektů, adresy a způsoby kontaktního spojení na: 1. operační střediska působící na území kraje, 2. příslušné pověřené zaměstnance krajského úřadu a dotčeného obecního úřadu, v jejichž správních obvodech se nachází objektobjekt provozovateleprovozovatele nebo do jejichž území zasahuje zóna havarijního plánovánízóna havarijního plánování, 3. příslušné zaměstnance ostatních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, 4. další krajské nebo obecní úřady s působností v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování a dotčená operační střediska na jejich území, případně další krajské nebo obecní úřady dotčené plánovanými opatřeními, 5. další dotčené územní správní úřady, 6. dotčené ústřední správní úřady a operační střediska s celostátní působností a 7. právnické osoby a podnikající fyzické osoby v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování, včetně provozovatelůprovozovatelů budov navštěvovaných veřejností (zejména školských, zdravotnických a sociálních zařízenízařízení) a b) potřebný výpis ze systému vyrozumění zabezpečovaného provozovatelemprovozovatelem nebo popis způsobu vyrozumění, který provozovatelprovozovatel zabezpečuje. V plánu vyrozumění se u každé zasahující složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a pověřených zaměstnanců krajských a jiných územních správních úřadů uvede základní činnost prováděná po vyrozumění (například vyhlášení poplachu, zabezpečení svozu). Varování a informování obyvatelstva Pro potřeby varování a informování obyvatelstva se zpracuje plán varování a informování obyvatelstva, který vychází z podkladů o varování a informování obyvatelstva zabezpečovaného provozovatelemprovozovatelem a dále obsahuje: a) zvolený způsob varování a informování obyvatelstva, včetně poskytnutí tísňové informace, b) zabezpečení realizace zvoleného způsobu organizačními a technickými mechanismy a c) náhradní způsob varování a informování obyvatelstva. Ukrytí obyvatelstva s využitím ochranných vlastností staveb Pro potřeby ukrytí se zpracují zásady pro ukrytí obyvatelstva s využitím ochranných vlastností staveb, které obsahují: a) způsoby využití ochranných vlastností staveb v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování a b) zásady pro chování obyvatelstva při ukrytí s využitím ochranných vlastností staveb. Evakuace osob Pro potřeby evakuace osob v případě závažné haváriezávažné havárie se zpracuje evakuační plán. Evakuační plán obsahuje zejména: a) seznam sil a prostředků, které zabezpečí evakuaci, b) způsob jejich vyrozumění, vybavení, přípravy a povolání, c) počty osob k evakuaci a místa, odkud a kam budou evakuovány, d) počty osob vyžadujících zvláštní péči, e) systém řízení hromadné evakuace a samovolné evakuace, f) popis doporučeného evakuačního zavazadla, g) systém evidence evakuovaných osob, h) evakuační trasy a jejich zabezpečení a i) přehled nouzového ubytování evakuovaných a navazujících opatření k zajištění nouzového přežití. Individuální ochrana obyvatelstva Pro potřeby ochrany dýchacích cest, očí a povrchu těla se zpracují zásady, které obsahují možnosti a způsob použití prostředků improvizované ochrany. Dekontaminace Pro potřeby dekontaminace se zpracuje plán dekontaminace, který obsahuje: a) seznamy stanovišť a objektůobjektů pro provedení dekontaminace, b) možné způsoby provedení dekontaminace osob, objektůobjektů, dopravních a jiných prostředků a území v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování, c) způsoby likvidace dekontaminačních prostředků včetně zacházení s oplachovou vodou, d) síly a prostředky pro dekontaminaci, způsob jejich vyrozumění a nasazení, e) způsob zajištění zdravotnické pomoci dekontaminovaným osobám a f) způsob zajištění náhradního oblečení pro dekontaminované osoby. Monitorování Pro potřeby monitorování se zpracuje plán monitorování, který obsahuje: a) rozsah a způsob zapojení subjektů zajišťujících monitorování, b) způsob předávání zjištěných údajů a c) sledované veličiny pro monitorování, stanovení limitů pro realizaci a odvolání opatření ve vztahu k ochraně obyvatelstva a ochraně složek životního prostředí. Záchranné a likvidační práce Pro potřebu povolání předurčených sil a prostředků se využívá poplachový plán integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému kraje7). Pro potřeby nasazení předurčených sil a prostředků se zpracuje plán jejich nasazení, obsahuje zejména: a) konkrétní možné nasazení, b) plněné úkoly, c) způsob řízení zásahu a d) materiální, technické a zdravotnické zabezpečení složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. Preventivní opatření k zabránění nebo omezení domino efektu havárie Pro zabránění nebo omezení dopadů havárie se zpracuje plán preventivních opatření k zabránění nebo omezení domino efektů havárie, který obsahuje: a) seznam a dislokace objektůobjektů nebo zařízenízařízení, které mohou způsobit domino efekt nebo mohou být při havárii ohroženy domino efektem a b) organizační, technická nebo jiná opatření, která mohou zabránit nebo omezit možnost vzniku domino efektu havárie, včetně uvedení právnických osob a fyzických osob zodpovědných za realizaci těchto opatření. Regulace pohybu osob a vozidel Pro potřeby regulace pohybu osob a vozidel se zpracuje plán, který obsahuje: a) stanovení hranic uzavřeného prostoru, b) určení vstupních a výstupních míst, c) možné způsoby regulace pohybu osob a vozidel, d) síly a prostředky pro zabezpečení regulace pohybu osob a vozidel, jejich vyrozumění, nasazení a odpovědnost za provedení úkolů a e) úkoly při regulaci pohybu osob a vozidel. Traumatologický plán Pro potřeby zabezpečení přednemocniční neodkladné zdravotní péče se zpracuje traumatologický plán, který stanovuje způsob její organizace. Traumatologický plán obsahuje: a) systém a organizaci zajištění přednemocniční neodkladné zdravotní péče a první pomoci obyvatelstvu, osobám provádějícím záchranné a likvidační práce a osobám, které zabezpečují opatření v souvislosti s řešením mimořádné události a byly v souvislosti s mimořádnou událostí vystaveny působení nebezpečné látkynebezpečné látky, b) systém zajištění vhodných profilaktik a způsob jejich podávání, c) zásady činnosti a postupy dotčených poskytovatelů zdravotních služeb a správních úřadů při zajištění neodkladné zdravotní péče a první pomoci obyvatelstvu nebo jednotlivým osobám postiženým mimořádnou událostí, d) způsob zajištění zdravotnické pomoci evakuovanému anebo ukrývanému obyvatelstvu, e) způsob zajištění zdravotnické pomoci dekontaminovaným osobám a f) zásady ochrany veřejného zdraví v prostorech i mimo prostory mimořádné události, režimy ochrany zdraví osob zasahujících složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a pacientů a zdravotnických pracovníků dotčených poskytovatelů zdravotních služeb. Veterinární opatření Pro potřebu ochrany hospodářských zvířat při havárii se zpracuje v souladu s jiným právním předpisem8) plán veterinárních opatření. Plán veterinárních opatření obsahuje: a) stavy a umístění hospodářských zvířat, b) opatření připravená pro jejich přežití a způsob jejich zabezpečení, c) hospodářská zvířata určená k evakuaci před intoxikací, jeho počty, trasy přesunu, způsoby ošetřování a místa jeho následného umístění a způsoby veterinárního třídění a d) opatření vůči intoxikovaným hospodářským zvířatům při havárii, včetně likvidace uhynulých zvířat. Zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou Pro zamezení distribuce a požívání se zpracuje plán zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkounebezpečnou látkou, který obsahuje: a) způsoby kontroly znečištění potravin, krmiv a vody, b) způsob vydání pokynu k zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, c) varianty možných opatření, d) způsob likvidace potravin, krmiv a vody kontaminovaných nebezpečnou látkounebezpečnou látkou, e) způsob zajištění a distribuce nezávadných potravin, vody a krmiv a f) stanovení zodpovědnosti za zamezení distribuce, kontroly a likvidace potravin, vody a krmiv. Opatření při hromadném úmrtí osob v oblasti zasažené havárií Pro potřeby realizace opatření vůči zemřelým osobám v zasažené oblasti se zpracuje, v souladu s jiným právním předpisem9), plán zacházení se zemřelými osobami v zasažené oblasti. Tento plán obsahuje: a) způsob vyhledání zemřelých osob a jejich identifikace b) způsob zacházení s tělesnými pozůstatky a ostatky zemřelých osob a c) stanovení způsobu pohřbení. Opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí Pro minimalizaci dopadů havárie na ovzduší, vodu, půdu, rozsáhlé ekosystémy a další složky tvořící životní prostředí v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování a pro minimalizaci šíření poškození životního prostředí mimo zónu havarijního plánovánízónu havarijního plánování (vodní toky, podzemní prameny, ovzduší, migrace kontaminovaných živočichů apod.) se zpracuje plán opatření k zabránění nebo omezení dopadů havárie na složky životního prostředí, který obsahuje: a) přehled dopadů působení nebezpečné látkynebezpečné látky na jednotlivé složky životního prostředí, b) přehled organizačních, technických, likvidačních a jiných opatření k zamezení dopadů nebezpečné látkynebezpečné látky na životní prostředí (instalace norných stěn, čerpání podzemní vody, vytváření vodních clon, skrývka a kompostování kontaminované zeminy, likvidace uhynulých a kontaminovaných živočichů apod.) a c) přehled orgánů vykonávajících státní správu na úseku prevence závažných haváriízávažných havárií a právnických osob a podnikajících fyzických osob odpovědných ze zákona za provedení těchto opatření. Zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti Pro potřebu udržení veřejného pořádku a bezpečnosti se zpracuje plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, který obsahuje: a) způsoby zabezpečení, b) opatření zaměřená na omezení rabování a projevů hyenismu v evakuovaných nebo vylidněných oblastech a c) činnost příslušných orgánů. Komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky Pro zabezpečení informovanosti a komunikace s veřejností se zpracuje plán komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky, který se týká jak poskytování informací o bezprostředním nebezpečí vzniku nebo již nastalé závažné haváriizávažné havárii, tak informací poskytovaných v rámci preventivně výchovné činnosti. Tento plán obsahuje: a) komunikaci v případě bezprostředního nebezpečí: 1. formy, způsoby a postupy poskytování informací o skutečném ohrožení a následně přijímaných opatřeních k ochraně obyvatelstva, 2. náhradní způsoby informování obyvatelstva a 3. rozdělení odpovědnosti za komunikaci s veřejností a hromadnými informačními prostředky a b) komunikaci v rámci preventivně výchovné činnosti/preventivní komunikace: 1. formy, způsoby a postupy poskytování informací právnickým a fyzickým osobám v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování o charakteru možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva a 2. rozdělení odpovědnosti za komunikaci s veřejností a hromadnými informačními prostředky. Nakládání s odpady vzniklými při závažné havárii Pro účely nakládání s odpady se zpracuje, v souladu s jiným právním předpisem10), plán nakládání s odpady vzniklými při závažné haváriizávažné havárii. Tento plán obsahuje: a) způsob nakládání s odpady (shromažďování, odstraňování apod.), b) seznam osob oprávněných k nakládání s odpady, c) seznam zařízenízařízení, která mohou přijímat odpady vzniklé při závažné haváriizávažné havárii (například skládky odpadů) a d) určení osoby odpovědné za provedení odstranění odpadů. ) V případě toxických kapalin se uvede do závorky rovněž teplota skladování či procesu ve °C. ) V případě toxických kapalin se uvede do závorky koeficient výparu (Kv). *) V případě povrchových technologií podzemního zásobníku plynů včetně těžebních sond se místo množství nebezpečné látky uvádí hodnota tlaku. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES. 2) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3) Číslo CAS je uváděno pouze pro informaci. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006. 7) § 4 odst. 7 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 8) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 9 zákona č. 224/2015 Sb., vyhláška č. 227/2015 Sb., o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku.
Vyhláška č. 225/2015 Sb.	Vyhláška č. 225/2015 Sb. Vyhláška o stanovení rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu zařazeného do skupiny A nebo skupiny B Vyhlášeno 11. 9. 2015, datum účinnosti 1. 10. 2015, částka 93/2015 * § 1 - Úvodní ustanovení * § 2 - Požadavky na rozsah analýzy možností neoprávněných činností a provedení případného útoku na objekt * § 3 - Kategorie a povaha režimových opatření * § 4 - Požadavky na zajištění fyzické ostrahy * § 5 - Kategorie technických prostředků a jejich vymezení * § 6 - Způsob stanovení rozsahu bezpečnostních opatření přijímaných v objektu * § 7 - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2015 225 VYHLÁŠKA ze dne 28. srpna 2015 o stanovení rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu zařazeného do skupiny A nebo skupiny B Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 54 odst. 2 zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), (dále jen „zákon“) k provedení § 21 odst. 5 zákona: § 1 Úvodní ustanovení Tato vyhláška upravuje: a) požadavky na rozsah analýzy možností neoprávněných činností a provedení případného útoku na objektobjekt, b) kategorie a povahu režimových opatření, c) požadavky na zajištění fyzické ostrahy, d) kategorie technických prostředkůtechnických prostředků a jejich vymezení a e) způsob stanovení rozsahu bezpečnostních opatření přijímaných v objektuobjektu. § 2 Požadavky na rozsah analýzy možností neoprávněných činností a provedení případného útoku na objekt [K § 21 odst. 5 písm. a) zákona] Analýza možností neoprávněných činností a provedení případného útoku na objektobjekt zahrnuje alespoň posouzení a) předmětu činnosti provozovateleprovozovatele, b) interních předpisů provozovateleprovozovatele, c) organizační a personální struktury provozovateleprovozovatele, d) technického a technologického vybavení provozovateleprovozovatele, e) stavebního řešení objektuobjektu nebo zařízenízařízení, f) rozsahu a struktury dodavatelsko-odběratelských vztahů a g) hrozeb vyplývajících z celospolečenské situace a jejího vývoje a z mimořádných událostí. § 3 Kategorie a povaha režimových opatření [K § 21 odst. 5 písm. b) zákona] (1) Režimová opatření jsou podle jejich povahy stálá nebo doplňková. (2) Režimová opatření stálá zahrnují alespoň a) vymezení části objektuobjektu nebo zařízenízařízení nebo území, kde se uplatňují požadavky fyzické ochrany, b) vstupní a výstupní režim osob, věcí a dopravních prostředků v pracovní a mimopracovní době, včetně určení vstupů a vjezdů a vyloučení osob a věcí, které by mohly zjevně ohrozit zdraví a život osob, způsobit škodu na majetku nebo životním prostředí nebo ohrozit bezpečnost objektuobjektu, c) způsob prokazování oprávněnosti ke vstupu osob a vjezdu vozidel, který umožňuje jejich jednoznačnou identifikaci, d) vymezení objektůobjektů nebo zařízenízařízení nebo jejich částí, do kterých je povolen vstup pouze oprávněným osobám, e) způsob vedení a uchovávání evidence o vnášení a vynášení věcí, vjíždění a vyjíždění vozidel, vstupu a odchodu osob a způsob jejich kontroly, f) postup při příjmu, uskladnění, výdeji a pohybu věcí a způsob jejich ochrany před krádežemi, poškozováním a znehodnocením, g) provozní režim, kterým se zabezpečuje plynulost a bezpečnost provozu při mimořádných událostech, a h) režim manipulace s klíči, identifikačními kartami s magnetickou stopou nebo čipem a jinými prostředky užívanými pro ovládání zámkových mechanismů. (3) Režimová opatření doplňková zahrnují opatření a postupy pro mimořádné události, zejména a) omezení vstupů do objektuobjektu a zařízenízařízení na přesně stanovené období pro definovaný okruh osob, b) dočasné zablokování určených průchodů, c) vyžadování zvýšené identity osob, d) periodické kontroly objektůobjektů a e) dostupnost bezpečnostních pracovníků. § 4 Požadavky na zajištění fyzické ostrahy [K § 21 odst. 5 písm. c) zákona] Fyzická ostraha zahrnuje alespoň a) způsob zabezpečení střežení objektuobjektu nebo zařízenízařízení, zejména smluvně bezpečnostními službami nebo vlastními zaměstnanci, b) způsob provádění fyzické ostrahy, zejména na pevném stanovišti, obchůzkou nebo kombinovaným způsobem, c) rozsah střežení objektuobjektu nebo zařízenízařízení, zejména celého objektuobjektu nebo zařízenízařízení nebo jeho části a d) postup fyzické ostrahy v případě mimořádné události v objektuobjektu nebo zařízenízařízení. § 5 Kategorie technických prostředků a jejich vymezení [K § 21 odst. 5 písm. d) zákona] (1) Technickými prostředkyTechnickými prostředky jsou mechanické zábranné prostředky a elektronické sledovací a poplachové prostředky. (2) Mechanické zábranné prostředky zahrnují zejména oplocení, mříže, rolety nebo zámky v takovém rozsahu a s takovými technickými parametry, aby vytvořily systém zábran, které budou svou konstrukcí a mechanickou odolností splňovat bezpečnostní funkce stanovené českými technickými normami. (3) Elektronické sledovací a poplachové prostředky zahrnují zejména kamerové a přístupové systémy, elektrickou požární signalizaci, poplachové zabezpečovací a tísňové systémy, zařízenízařízení pro detekci nebezpečných plynů a par, zařízenízařízení omezující rozsah úniku nebezpečných láteknebezpečných látek, zvláštní technická opatření proti neoprávněné manipulaci nebo systém rychlé odstávky objektuobjektu nebo zařízenízařízení v takovém rozsahu, aby byla vytvořena ochrana osob a předmětů, která umožní včasný a účinný zákrok v narušeném objektuobjektu nebo zařízenízařízení. § 6 Způsob stanovení rozsahu bezpečnostních opatření přijímaných v objektu [K § 21 odst. 5 písm. e) zákona] Bezpečnostní opatření podle § 3 až 5 se v objektuobjektu nebo zařízenízařízení uskutečňují na základě výsledků analýzy možností neoprávněných činností a provedení útoku na objektyobjekty nebo zařízenízařízení v takovém rozsahu, aby byla zajištěna účinná ochrana objektuobjektu před neoprávněnými činnostmi a před útokem. § 7 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2015. Ministr: Ing. Mládek, CSc., v. r.
Zákon č. 224/2015 Sb.	Zákon č. 224/2015 Sb. Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) Vyhlášeno 11. 9. 2015, datum účinnosti 1. 10. 2015, částka 93/2015 * ČÁST PRVNÍ - PREVENCE ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ ZPŮSOBENÝCH VYBRANÝMI NEBEZPEČNÝMI CHEMICKÝMI LÁTKAMI NEBO CHEMICKÝMI SMĚSMI (§ 1 — § 56) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 57 — § 57) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 58 — § 58) č. 1 k zákonu č. 224/2015 Sb. č. 2 k zákonu č. 224/2015 Sb. č. 3 k zákonu č. 224/2015 Sb. č. 4 k zákonu č. 224/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb., 149/2023 Sb.) 224 ZÁKON ze dne 12. srpna 2015 o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PREVENCE ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ ZPŮSOBENÝCH VYBRANÝMI NEBEZPEČNÝMI CHEMICKÝMI LÁTKAMI NEBO CHEMICKÝMI SMĚSMI HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a stanoví systém prevence závažných haváriízávažných havárií pro objektyobjekty, ve kterých je umístěna nebezpečná látkanebezpečná látka, s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných haváriízávažných havárií na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek v těchto objektechobjektech a v jejich okolí. (2) Tento zákon stanoví a) povinnosti právnických nebo podnikajících fyzických osob, které užívají nebo budou užívat objektobjekt, ve kterém je umístěna nebezpečná látkanebezpečná látka a b) působnost orgánů veřejné správy na úseku prevence závažných haváriízávažných havárií způsobených nebezpečnými látkaminebezpečnými látkami. (3) Pokud jiný právní předpis nestanoví jinak, tento zákon se nevztahuje na a) vojenské objektyobjekty a vojenská zařízenízařízení2), b) nebezpečí spojená s ionizujícím zářením3), c) silniční, drážní, leteckou a vodní přepravu nebezpečných láteknebezpečných látek mimo objektyobjekty, včetně dočasného skladování, nakládky a vykládky během přepravy4), d) přepravu nebezpečných láteknebezpečných látek v potrubích, včetně souvisejících přečerpávacích, kompresních a předávacích stanic postavených mimo objektobjekt v trase potrubí5), e) geologické práce, hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem6) v dolech, lomech nebo prostřednictvím vrtů, s výjimkou povrchových objektůobjektů chemické a termické úpravy a zušlechťování nerostů, skladování a ukládání materiálů na odkaliště, jsou-li v souvislosti s těmito činnostmi umístěny nebezpečné látkynebezpečné látky, f) průzkum a dobývání nerostů na moři, včetně uhlovodíků, g) skladování plynu v podzemních zásobnících v pobřežních vodách, a to jak na místech určených ke skladování, tak na místech, kde se rovněž provádí průzkum a dobývání nerostů, včetně uhlovodíků, s výjimkou pevninských podzemních zásobníků plynu v přirozených vrstvách, vodonosných vrstvách, solných kavernách a opuštěných dolech7), h) skládky odpadu, včetně podzemního skladování odpadu8). § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) objektemobjektem celý prostor, popřípadě soubor prostorů, ve kterém je umístěna jedna nebo více nebezpečných láteknebezpečných látek v jednom nebo více zařízeníchzařízeních užívaných právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností, b) zařízenímzařízením technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látkanebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována a která zahrnuje rovněž všechny části nezbytné pro provoz zařízenízařízení, zejména stavební objektyobjekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové prostory, c) provozovatelemprovozovatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objektobjekt, ve kterém je nebo bude nebezpečná látkanebezpečná látka umístěna v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II, nebo který byl zařazen do skupiny A nebo do skupiny B rozhodnutím krajského úřadu, d) uživatelem objektuuživatelem objektu právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objektobjekt, ve kterém je nebo bude nebezpečná látkanebezpečná látka umístěna v množství menším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II, a který nebyl zařazen do skupiny A nebo do skupiny B rozhodnutím krajského úřadu, e) nebezpečnou látkounebezpečnou látkou vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemická směs podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci, označování a balení látek a směsí9), splňující kritéria stanovená v příloze č. 1 k tomuto zákonu v tabulce I nebo uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu v tabulce II a přítomná v objektuobjektu jako surovina, výrobek, vedlejší produkt, meziprodukt nebo zbytek, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně předpokládat, že mohou vzniknout v případě závažné haváriezávažné havárie, f) umístěním nebezpečné látkyumístěním nebezpečné látky projektované množství nebezpečné látkynebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektuobjektu nebo u které lze důvodně předpokládat, že se při ztrátě kontroly nad průběhem průmyslového chemického procesu nebo při vzniku závažné haváriezávažné havárie může v objektuobjektu nahromadit, g) závažnou haváriízávažnou havárií mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, zejména závažný únik nebezpečné látkynebezpečné látky, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektuobjektu, vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážným následkům na životech a zdraví lidí a zvířat, životním prostředí nebo majetku a zahrnující jednu nebo více nebezpečných láteknebezpečných látek, h) zdrojem rizikazdrojem rizika vlastnost nebezpečné látkynebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné haváriezávažné havárie, i) rizikemrizikem pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností, j) skladováním umístění určitého množství nebezpečných láteknebezpečných látek pro účely uskladnění, uložení do bezpečného opatrování nebo udržování v zásobě, k) sousedním objektemsousedním objektem objektobjekt nacházející se v takové blízkosti jiného objektuobjektu, v důsledku které se zvyšuje pravděpodobnost vzniku nebo následky závažné haváriezávažné havárie, l) domino efektem možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo následků závažné haváriezávažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti zařízenízařízení, objektůobjektů nebo skupiny objektůobjektů a umístění nebezpečných látekumístění nebezpečných látek, m) zónou havarijního plánovánízónou havarijního plánování území v okolí objektuobjektu, ve kterém jsou uplatňovány požadavky ochrany obyvatelstva a požadavky územního rozvoje z hlediska havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu, n) scénářemscénářem variantní popis rozvoje závažné haváriezávažné havárie, popis rozvoje příčinných a následných, na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a to buď spontánně probíhajících anebo probíhajících jako činnost lidí, které mají za účel zvládnout průběh závažné haváriezávažné havárie. HLAVA II OBECNÁ USTANOVENÍ § 3 Seznam (1) ProvozovatelProvozovatel nebo uživatel objektuuživatel objektu přijme všechna opatření nezbytná k prevenci závažných haváriízávažných havárií a omezení jejich následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek. (2) ProvozovatelProvozovatel nebo uživatel objektuuživatel objektu a) zpracuje seznam, ve kterém uvede druh, množství, klasifikaci a fyzikální formu všech nebezpečných láteknebezpečných látek umístěných v objektuobjektu (dále jen „seznam“), b) na základě seznamu provede součet poměrných množství nebezpečných láteknebezpečných látek umístěných v objektuobjektu podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu a c) na základě seznamu a součtu poměrných množství nebezpečných láteknebezpečných látek umístěných v objektuobjektu zpracuje protokol uvedený v § 4 odst. 1, nebo navrhne zařazení objektuobjektu do skupiny A nebo do skupiny B za podmínek stanovených v § 5 odst. 1 a 2. § 4 Protokol o nezařazení (1) Uživatel objektuUživatel objektu zpracuje protokol, ve kterém zaznamená skutečnost, že množství nebezpečné látkynebezpečné látky umístěné v objektuobjektu je menší, než množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II, a součet poměrných množství nebezpečných láteknebezpečných látek umístěných v objektuobjektu provedený podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu je menší než 1 (dále jen „protokol o nezařazení“), a protokol o nezařazení uchová pro účely kontroly prováděné podle § 39. Vzor protokolu o nezařazení je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (2) Uživatel objektuUživatel objektu zajistí aktualizaci protokolu o nezařazení po každém zvýšení množství nebezpečné látkynebezpečné látky umístěné v objektuobjektu přesahujícím 10 % dosavadního množství nebezpečné látkynebezpečné látky umístěné v objektuobjektu nebo při umístění další nebezpečné látkynebezpečné látky v objektuobjektu, která dosud nebyla v seznamu uvedena. (3) Uživatel objektuUživatel objektu předloží protokol o nezařazení nebo jeho aktualizaci krajskému úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy množství nebezpečné látkynebezpečné látky umístěné v objektuobjektu přesáhne 2 % množství uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II. (4) Protokol o nezařazení obsahuje a) identifikační údaje objektuobjektu a jeho uživatele, b) seznam, c) popis výpočtu součtu poměrných množství nebezpečných láteknebezpečných látek umístěných v objektuobjektu a d) místo, datum a podpis fyzické osoby oprávněné jednat za uživatele objektuuživatele objektu. § 5 Návrh na zařazení (1) ProvozovatelProvozovatel navrhne zařazení objektuobjektu do skupiny A, pokud a) množství nebezpečné látkynebezpečné látky umístěné v objektuobjektu je stejné nebo větší, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II a současně je menší, než množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 3 tabulky I nebo II, nebo b) součet poměrných množství nebezpečných láteknebezpečných látek umístěných v objektuobjektu provedený podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu je roven nebo větší než 1 v případě, že není dosaženo množství nebezpečné látkynebezpečné látky podle písmene a). (2) ProvozovatelProvozovatel navrhne zařazení objektuobjektu do skupiny B, pokud a) množství nebezpečné látkynebezpečné látky umístěné v objektuobjektu je stejné nebo větší, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 3 tabulky I nebo II, nebo b) součet poměrných množství nebezpečných láteknebezpečných látek umístěných v objektuobjektu provedený podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu je roven nebo větší než 1 v případě, že není dosaženo množství nebezpečné látkynebezpečné látky podle písmene a). (3) ProvozovatelProvozovatel předloží návrh na zařazení objektuobjektu do skupiny A nebo do skupiny B (dále jen „návrh na zařazení“) krajskému úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy množství nebezpečné látkynebezpečné látky umístěné v objektuobjektu dosáhne nejméně množství uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II nebo součet poměrných množství nebezpečných láteknebezpečných látek umístěných v objektuobjektu dosáhne hodnoty 1. (4) Návrh na zařazení obsahuje a) identifikační údaje objektuobjektu a provozovateleprovozovatele, b) seznam, c) popis stávající nebo plánované činnosti provozovateleprovozovatele, d) popis a grafické znázornění okolí objektuobjektu, e) údaje o množství nebezpečných láteknebezpečných látek použitých při výpočtu součtu poměrných množství nebezpečných láteknebezpečných látek umístěných v objektuobjektu, f) popis výpočtu součtu poměrných množství nebezpečných láteknebezpečných látek umístěných v objektuobjektu a g) místo, datum a podpis fyzické osoby oprávněné jednat za provozovateleprovozovatele. (5) Návrh na zařazení se předkládá v elektronické podobě podle vzoru uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu. § 6 Zařazení objektu do příslušné skupiny (1) Krajský úřad posoudí návrh na zařazení předložený provozovatelemprovozovatelem podle § 5 odst. 3 a rozhodne o zařazení objektuobjektu do skupiny A nebo do skupiny B. (2) Krajský úřad posoudí protokol o nezařazení zaslaný uživatelem objektuuživatelem objektu podle § 4 odst. 3 a v případě, že zjistí skutečnosti odůvodňující zařazení objektuobjektu do skupiny A nebo do skupiny B, zahájí řízení o zařazení objektuobjektu do příslušné skupiny. (3) Krajský úřad v rozhodnutí o zařazení objektuobjektu do skupiny A nebo do skupiny B stanoví, s ohledem na počet dotčených orgánů a dotčených obcíobcí, počet přenosných technických nosičů dat, na kterých mu provozovatelprovozovatel předloží návrh bezpečnostního programu prevence závažné haváriezávažné havárie (dále jen „bezpečnostní program“) nebo bezpečnostní zprávy v elektronické podobě společně s jeho listinnou podobou. § 7 Zařazení objektu do příslušné skupiny pro případ domino efektu (1) Krajský úřad určí na základě a) informací obsažených v návrzích na zařazení předložených podle § 5 odst. 3 a protokolech o nezařazení předložených podle § 4 odst. 3, b) dodatečných informací vyžádaných od provozovatelůprovozovatelů a uživatelů objektuuživatelů objektu, nebo c) informací získaných při kontrolách prováděných podle § 39 objektyobjekty, u kterých může dojít k domino efektu, a rozhodne o zařazení těchto objektůobjektů do skupiny A nebo do skupiny B. Při zařazování objektuobjektu do příslušné skupiny pro případ domino efektu postupuje krajský úřad podle § 6 odst. 3 obdobně. (2) Krajský úřad poskytne provozovateliprovozovateli nebo uživateli objektuuživateli objektu určeného podle odstavce 1 informace o bezprostředním okolí tohoto objektuobjektu, včetně informací o sousedních objektechsousedních objektech, zjištěných podle odstavce 1. (3) Krajský úřad může provozovatelůmprovozovatelům a uživatelům objektůuživatelům objektů určených podle odstavce 1 uložit povinnost vzájemné výměny údajů nutných pro řízení rizikarizika v těchto objektechobjektech. (4) ProvozovatelProvozovatel využije údaje získané na základě odstavců 2 a 3 při posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie, zpracování bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy, vnitřního havarijního plánu, podkladů pro stanovení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu a poskytování informací podle tohoto zákona. § 8 Návrh na změnu zařazení objektu (1) ProvozovatelProvozovatel předloží krajskému úřadu návrh na změnu zařazení objektuobjektu ze skupiny A do skupiny B nebo ze skupiny B do skupiny A (dále jen „návrh na změnu zařazení“) do 1 měsíce ode dne, kdy dojde k takové změně v druhu nebo množství nebezpečné látkynebezpečné látky umístěné v objektuobjektu, která může vést ke změně zařazení objektuobjektu do skupiny A nebo do skupiny B. O připravovaném návrhu na změnu zařazení uvědomí provozovatelprovozovatel krajský úřad před provedením těchto změn. Pro účely zpracování návrhu na změnu zařazení a rozhodování o něm se § 5 odst. 4 a 5 a § 6 odst. 1 použije obdobně. (2) ProvozovatelProvozovatel navrhne krajskému úřadu vyřazení objektuobjektu ze skupiny A nebo ze skupiny B do 1 měsíce ode dne, kdy a) ukončil činnost v objektuobjektu, nebo b) dojde k takovému snížení množství nebezpečné látkynebezpečné látky umístěné v objektuobjektu, po kterém toto množství nedosahuje množství uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II a součet poměrných množství nebezpečných láteknebezpečných látek umístěných v objektuobjektu nedosahuje hodnoty 1; v tomto případě provozovatelprovozovatel postupuje podle § 4 odst. 1 až 3 obdobně. (3) Krajský úřad posoudí návrh provozovateleprovozovatele podle odstavce 2 a rozhodne o vyřazení objektuobjektu ze skupiny A nebo ze skupiny B. HLAVA III BEZPEČNOSTNÍ DOKUMENTACE Díl 1 Zpracování bezpečnostní dokumentace § 9 Posouzení rizik závažné havárie (1) ProvozovatelProvozovatel objektuobjektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B provede posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie pro účely zpracování bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy. (2) Posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie obsahuje a) identifikaci zdrojů rizikzdrojů rizik, b) analýzu rizikrizik, c) hodnocení rizikrizik a d) vyhodnocení dosahu havarijních projevů. (3) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie, rozsah posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie zpracovávaného pro objektyobjekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B a způsob jeho provedení. Bezpečnostní program § 10 (1) ProvozovatelProvozovatel objektuobjektu zařazeného do skupiny A zpracuje na základě posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie bezpečnostní program. (2) Bezpečnostní program obsahuje a) základní informace o objektuobjektu, b) posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie, c) popis zásad, cílů a politiky prevence závažných haváriízávažných havárií, d) popis systému řízení bezpečnosti a e) závěrečné shrnutí. (3) Pro účely zpracování bezpečnostního programu lze využít dokumenty zpracované podle jiných právních předpisů10) nebo pro vnitřní potřebu provozovateleprovozovatele nebo jejich části, pokud odpovídají svým obsahem požadavkům na bezpečnostní program nebo jsou ve smyslu těchto požadavků doplněny a upraveny. (4) ProvozovatelProvozovatel na základě rozhodnutí krajského úřadu zahrne do bezpečnostního programu preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnému vzniku domino efektu. (5) ProvozovatelProvozovatel předloží návrh bezpečnostního programu ke schválení krajskému úřadu do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o zařazení objektuobjektu do skupiny A. (6) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu bezpečnostního programu a jeho strukturu. § 11 (1) ProvozovatelProvozovatel bezpečnostní program přezkoumá nejpozději do 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jeho schválení a poté vždy nejméně jednou za 5 let. O provedeném přezkumu bezpečnostního programu pořídí záznam, ve kterém uvede seznam změn provedených v objektuobjektu a jejich popis. Záznam o provedeném přezkumu bezpečnostního programu uchová pro potřeby kontroly podle § 39 a stejnopis záznamu zašle krajskému úřadu na vědomí. (2) Jestliže na základě výsledků provedeného přezkumu bezpečnostního programu vyplyne potřeba jej aktualizovat, je provozovatelprovozovatel povinen bezodkladně tuto aktualizaci zajistit a předložit ji ke schválení krajskému úřadu do 6 měsíců ode dne zaslání stejnopisu záznamu o provedeném přezkumu bezpečnostního programu krajskému úřadu. (3) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu záznamu o provedeném přezkumu bezpečnostního programu. § 12 Bezpečnostní zpráva (1) ProvozovatelProvozovatel objektuobjektu zařazeného do skupiny B zpracuje na základě posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie bezpečnostní zprávu. (2) Bezpečnostní zpráva obsahuje a) základní informace o objektuobjektu, b) technický popis objektuobjektu, c) informace o složkách životního prostředí v okolí objektuobjektu, d) posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie, e) popis zásad, cílů a politiky prevence závažných haváriízávažných havárií, f) popis systému řízení bezpečnosti, g) popis preventivních bezpečnostních opatření k omezení vzniku a následků závažné haváriezávažné havárie, h) závěrečné shrnutí a i) jmenovitě uvedené právnické a fyzické osoby, které se podílely na vypracování bezpečnostní zprávy. (3) V bezpečnostní zprávě provozovatelprovozovatel dále a) stanoví zásady bezpečnosti a spolehlivosti přiměřené zjištěnému nebezpečí při stavbě, provozu a údržbě jakéhokoli zařízenízařízení, jeho vybavení a infrastruktury spojené s jeho provozem, které představují nebezpečí závažné haváriezávažné havárie, b) vypracuje zásady vnitřního havarijního plánu a poskytne informace umožňující vypracování vnějšího havarijního plánu, ve kterých zahrne bezpečnostní opatření vztahující se k možnému vzniku domino efektu, aby bylo možno provést opatření nezbytná v případě vzniku závažné haváriezávažné havárie a c) zajistí odpovídající informování příslušných orgánů veřejné správy a dotčených obcíobcí pro přijetí rozhodnutí z hlediska rozvoje nových činností nebo rozvoje v okolí stávajících objektůobjektů. (4) Pro účely zpracování bezpečnostní zprávy se § 10 odst. 3 a 4 použije obdobně. (5) ProvozovatelProvozovatel předloží návrh bezpečnostní zprávy ke schválení krajskému úřadu do 9 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o zařazení objektuobjektu do skupiny B. (6) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu bezpečnostní zprávy a její strukturu. § 13 Zpráva o posouzení bezpečnostní zprávy (1) ProvozovatelProvozovatel zajistí posouzení bezpečnostní zprávy. Na základě tohoto posouzení zpracuje zprávu o posouzení bezpečnostní zprávy a návrh této zprávy předloží krajskému úřadu ke schválení a) nejpozději do 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schválení bezpečnostní zprávy nebo rozhodnutí o schválení předchozí zprávy o jejím posouzení, b) kdykoliv na základě vlastní iniciativy nebo na žádost krajského úřadu v případech odůvodněných novými skutečnostmi nebo s ohledem na nové technické poznatky týkající se otázek bezpečnosti, analýzy havárií, nehod a skoronehod nebo poznatků v hodnocení zdrojů rizikazdrojů rizika. (2) ProvozovatelProvozovatel uvede ve zprávě o posouzení bezpečnostní zprávy a) seznam změn provedených v objektuobjektu, b) souhrnný vliv provedených změn na bezpečnost provozu a c) závěr o potřebě provést aktualizaci bezpečnostní zprávy nebo věcné a odborné zdůvodnění, že nenastala potřeba provést aktualizaci bezpečnostní zprávy. (3) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy a její strukturu. § 14 Aktualizace bezpečnostního programu a bezpečnostní zprávy (1) ProvozovatelProvozovatel objektuobjektu, u kterého dochází ke změně zařazení podle § 8 odst. 1, zpracuje bezpečnostní program nebo bezpečnostní zprávu a jejich návrh předloží ke schválení krajskému úřadu ve lhůtách stanovených pro jeho předložení v § 10 odst. 5 nebo § 12 odst. 5. (2) ProvozovatelProvozovatel bezodkladně zajistí aktualizaci bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy a tuto aktualizaci předloží ke schválení krajskému úřadu do 6 měsíců ode dne, kdy dojde k takové a) změně v druhu nebo množství nebezpečné látkynebezpečné látky umístěné v objektuobjektu přesahující 10 % dosavadního množství nebezpečné látkynebezpečné látky umístěné v objektuobjektu, která vede ke změně bezpečnosti užívání objektuobjektu, b) změně technologie, ve které je nebezpečná látkanebezpečná látka použita, která vede ke změně bezpečnosti užívání objektuobjektu, nebo c) organizační změně, která ovlivňuje systém řízení bezpečnosti. (3) ProvozovatelProvozovatel bezodkladně zajistí aktualizaci bezpečnostní zprávy a tuto aktualizaci předloží ke schválení krajskému úřadu do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy, pokud potřeba jejího provedení vyplývá ze závěru zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy podle § 13 odst. 2 písm. c). § 15 Dodržování bezpečnostního programu a bezpečnostní zprávy (1) ProvozovatelProvozovatel postupuje podle bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy. (2) ProvozovatelProvozovatel prokazatelně seznámí své zaměstnance a jiné osoby, které se s jeho vědomím zdržují v objektuobjektu, v potřebném rozsahu s bezpečnostním programem nebo bezpečnostní zprávou. Díl 2 Schvalování bezpečnostní dokumentace § 16 Postup krajského úřadu Krajský úřad v řízeních o schválení návrhu bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy, jejich aktualizace nebo návrhu zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy (dále jen „návrh bezpečnostní dokumentace“) a) zašle návrh bezpečnostní dokumentace neprodleně k vyjádření dotčeným orgánům a dotčeným obcímobcím a b) neprodleně zajistí zpracování posudku návrhu bezpečnostní dokumentace pověřenou právnickou osobou (dále jen „zpracovatel posudku“). § 17 Vyjádření dotčených orgánů, dotčených obcí a veřejnosti (1) Dotčené orgány zašlou krajskému úřadu své vyjádření k návrhu bezpečnostní dokumentace do 60 dnů ode dne, kdy jim byl doručen; pokud dotčený orgán nezašle své vyjádření k návrhu bezpečnostní dokumentace v této lhůtě, platí, že s návrhem bezpečnostní dokumentace souhlasí. (2) Dotčená obecobec oznamuje veřejnosti na úřední desce a způsobem v místě obvyklým do 15 dnů ode dne doručení návrhu bezpečnostní dokumentace, kdy a kde lze do návrhu bezpečnostní dokumentace nahlížet, činit si z něj výpisy, opisy nebo kopie. Veřejné nahlížení do návrhu bezpečnostní dokumentace musí být umožněno po dobu 30 dnů ode dne jejich oznámení. V této lhůtě může každý uplatnit k návrhu bezpečnostní dokumentace písemné připomínky. (3) Dotčené obceobce zašlou své vyjádření a připomínky veřejnosti k návrhu bezpečnostní dokumentace do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty stanovené pro nahlížení veřejnosti do návrhu bezpečnostní dokumentace podle odstavce 2; pokud dotčená obecobec nezašle své vyjádření a připomínky veřejnosti k návrhu bezpečnostní dokumentace v této lhůtě, platí, že s návrhem bezpečnostní dokumentace souhlasí. (4) Krajský úřad po projednání s provozovatelemprovozovatelem může veřejnosti odepřít nahlédnout do návrhu bezpečnostní dokumentace nebo jeho částí z důvodů a za podmínek, za kterých může být podle zákona o právu na informace o životním prostředí odepřeno zpřístupnění informace11), nebo z důvodů bezpečnosti státu. § 18 Posudek návrhu bezpečnostní dokumentace (1) Zpracovatel posudku zpracuje posudek návrhu bezpečnostní dokumentace (dále jen „posudek“) na základě návrhu bezpečnostní dokumentace a prověření v něm uvedených údajů provedeného u provozovateleprovozovatele objektuobjektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B. (2) Zpracovatel posudku provede v posudku hodnocení návrhu bezpečnostní dokumentace, zejména hodnocení posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie a přijatých preventivních bezpečnostních opatření. Zpracovatel posudku může v posudku uvést doporučení k doplnění návrhu bezpečnostní dokumentace. (3) Krajský úřad stanoví zpracovateli posudku lhůtu pro zpracování posudku, která nesmí být delší než 60 dnů. Lhůta stanovená pro zpracování posudku se nezapočítává do lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní dokumentace podle § 20 odst. 1. (4) Zpracovatel posudku zašle posudek krajskému úřadu ve stanoveném termínu, formě a počtu výtisků. V případě, že posudek nesplňuje požadavky tohoto zákona a právního předpisu vydaného k jeho provedení, krajský úřad jej do 10 pracovních dnů ode dne jeho doručení vrátí zpracovateli posudku k doplnění nebo přepracování. Krajský úřad stanoví zpracovateli posudku lhůtu pro doplnění nebo přepracování posudku. Tato lhůta nesmí být delší než 15 dnů. Lhůta stanovená pro doplnění nebo přepracování posudku se nezapočítává do lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní dokumentace podle § 20 odst. 1. (5) Prováděcí právní předpis stanoví kritéria hodnocení návrhu bezpečnostní dokumentace a náležitosti obsahu posudku. § 19 Práva a povinnosti zpracovatele posudku (1) Zpracovatel posudku nesmí posuzovaný návrh bezpečnostní dokumentace přepracovávat ani jej doplňovat. (2) Zpracovatel posudku si může vyžádat dílčí podklady k ověření údajů uvedených v návrhu bezpečnostní dokumentace od jiných odborníků. Tuto skutečnost je zpracovatel posudku povinen v posudku uvést. Ten, kdo se podílel na zpracování návrhu bezpečnostní dokumentace, se nesmí podílet na zpracování posudku. (3) Zpracovatel posudku je za účelem prověření údajů uvedených v návrhu bezpečnostní dokumentace oprávněn požadovat a) vstup do objektuobjektu, b) podklady použité pro zpracování návrhu bezpečnostní dokumentace, nebo c) další informace a dokumenty potřebné pro posouzení návrhu bezpečnostní dokumentace. (4) ProvozovatelProvozovatel objektuobjektu je povinen poskytnout zpracovateli posudku součinnost potřebnou pro výkon jeho oprávnění uvedených v odstavci 3. (5) Zpracovatel posudku je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti se zpracováváním posudku dozvěděl. To neplatí, pokud si informace o těchto skutečnostech vyžádá orgán provádějící kontrolu podle § 39. (6) Prováděcí právní předpis stanoví povahu a okruh informací a dokumentů, které je zpracovatel posudku oprávněn požadovat pro účely posouzení návrhu bezpečnostní dokumentace. § 20 Rozhodnutí o návrhu bezpečnostní dokumentace (1) Krajský úřad rozhodne na základě posudku a vyjádření dotčených orgánů, dotčených obcíobcí a připomínek veřejnosti o schválení návrhu bezpečnostní dokumentace do 45 dnů ode dne doručení posudku. (2) V případě, že návrh bezpečnostní dokumentace nesplňuje požadavky tohoto zákona a právního předpisu přijatého k jeho provedení, krajský úřad vyzve provozovateleprovozovatele k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví lhůtu k jejich odstranění. Krajský úřad návrh bezpečnostní dokumentace předložený po odstranění zjištěných nedostatků neprodleně zašle zpracovateli posudku, který změny provedené v návrhu bezpečnostní dokumentace ve lhůtě stanovené krajským úřadem zohlední ve zpracovaném posudku. Se změnami provedenými v návrhu bezpečnostní dokumentace krajský úřad seznámí dotčené orgány a dotčené obceobce. (3) Krajský úřad zašle kopii svého rozhodnutí Ministerstvu životního prostředí (dále jen „ministerstvo“), dotčeným orgánům a dotčeným obcímobcím. HLAVA IV HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ Díl 1 Plán fyzické ochrany § 21 (1) ProvozovatelProvozovatel objektuobjektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B zpracuje pro tento objektobjekt plán fyzické ochrany. (2) ProvozovatelProvozovatel v plánu fyzické ochrany uvede bezpečnostní opatření, kterými jsou a) analýza možností neoprávněných činností a provedení případného útoku na objektobjekt, b) režimová opatření, c) fyzická ostraha a d) technické prostředky. (3) ProvozovatelProvozovatel zašle plán fyzické ochrany a jeho změny krajskému úřadu a krajskému ředitelství Policie České republiky12) na vědomí do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní dokumentace podle § 20 odst. 1. (4) Rozsah bezpečnostních opatření přijímaných v objektuobjektu stanoví provozovatelprovozovatel vnitřním předpisem. (5) Prováděcí právní předpis stanoví a) požadavky na rozsah analýzy prováděné podle odstavce 2 písm. a), b) kategorie a povahu režimových opatření, c) požadavky na zajištění fyzické ostrahy, d) kategorie technických prostředků a jejich vymezení a e) způsob stanovení rozsahu bezpečnostních opatření přijímaných v objektuobjektu. § 22 (1) ProvozovatelProvozovatel přijme a zajistí bezpečnostní opatření pro fyzickou ochranu objektuobjektu uvedená v plánu fyzické ochrany za účelem zabránění vzniku závažné haváriezávažné havárie a omezení jejích následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek. (2) ProvozovatelProvozovatel pravidelně, nejméně však jednou za rok, provede funkční zkoušky bezpečnostních opatření podle § 21 odst. 2 písm. b) až d) a o provedených zkouškách pořídí zápis, který uchovává po dobu 3 let. (3) Každý, kdo se v souvislosti s plněním svých pracovních povinností seznámil s bezpečnostními opatřeními uvedenými v plánu fyzické ochrany, je povinen zachovávat o těchto opatřeních mlčenlivost. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo plnění pracovních povinností. Informace o bezpečnostních opatřeních uvedených v plánu fyzické ochrany se podle právních předpisů upravujících přístup veřejnosti k informacím13) neposkytují. Díl 2 Vnitřní havarijní plán § 23 (1) ProvozovatelProvozovatel objektuobjektu zařazeného do skupiny B zpracuje vnitřní havarijní plán, ve kterém stanoví opatření přijímaná uvnitř objektuobjektu při vzniku závažné haváriezávažné havárie za účelem zmírnění jejích následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek. (2) Vnitřní havarijní plán obsahuje a) jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které jsou provozovatelemprovozovatelem pověřeny k realizaci preventivních bezpečnostních opatření, b) scénářescénáře možných havárií, scénářescénáře odezvy na možné havárie, scénářescénáře řízení odezvy na možné havárie a matice odpovědnosti za jednotlivé fáze odezvy na možné havárie, c) popis možných následků závažné haváriezávažné havárie, d) popis činností nutných ke zmírnění následků závažné haváriezávažné havárie, e) přehled ochranných zásahových prostředků, se kterými provozovatelprovozovatel disponuje, f) způsob vyrozumění dotčených orgánů a varování osob, g) opatření pro výcvik a plán havarijních cvičení, h) opatření k podpoře zmírnění následků závažné haváriezávažné havárie mimo objektobjekt, při zohlednění dopravní a technické infrastruktury, sídelních útvarů, významných krajinných prvků, zvláště chráněných území a území soustavy NATURA 2000 a i) přehled sil a prostředků složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a dalších subjektů podílejících se na řešení závažné haváriezávažné havárie. (3) ProvozovatelProvozovatel na základě rozhodnutí krajského úřadu zahrne do vnitřního havarijního plánu preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnému vzniku domino efektu. (4) ProvozovatelProvozovatel zpracuje vnitřní havarijní plán v součinnosti se svými zaměstnanci a projedná jej se zaměstnanci svých dlouhodobých dodavatelů. (5) ProvozovatelProvozovatel ve vnitřním havarijním plánu uvede přehled dokumentů zpracovaných pro řešení mimořádných událostí podle jiných právních předpisů10). Pro účely zpracování vnitřního havarijního plánu se § 10 odst. 3 použije obdobně. ProvozovatelProvozovatel ve vnitřním havarijním plánu vyznačí den nabytí jeho platnosti. (6) ProvozovatelProvozovatel předloží vnitřní havarijní plán do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní dokumentace podle § 20 odst. 1 krajskému úřadu k evidenci a uložení a hasičskému záchrannému sboru kraje pro účely zpracování vnějšího havarijního plánu. (7) ProvozovateléProvozovatelé objektůobjektů zařazených do skupiny B, které jsou umístěny ve společném vymezeném prostoru, mohou na základě společné dohody zpracovat vnitřní havarijní plán společně. (8) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu vnitřního havarijního plánu a jeho strukturu. § 24 (1) ProvozovatelProvozovatel postupuje podle vnitřního havarijního plánu v případě, kdy k závažné haváriizávažné havárii již došlo, její vznik již nelze odvrátit nebo její vznik lze důvodně očekávat. (2) ProvozovatelProvozovatel uloží vnitřní havarijní plán tak, aby byl dostupný osobám pověřeným k provádění opatření vnitřního havarijního plánu, složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a osobám vykonávajícím kontrolu podle § 39. (3) ProvozovatelProvozovatel prokazatelně seznámí své zaměstnance a ostatní osoby, které se s jeho vědomím zdržují v objektuobjektu, včetně zaměstnanců svých dlouhodobých dodavatelů, o rizicíchrizicích závažné haváriezávažné havárie, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku závažné haváriezávažné havárie. § 25 (1) ProvozovatelProvozovatel prověří vnitřní havarijní plán z hlediska jeho aktuálnosti do 3 let ode dne jeho předložení krajskému úřadu, a poté vždy nejméně jednou za 3 roky. (2) ProvozovatelProvozovatel zajistí aktualizaci vnitřního havarijního plánu a) po každé změně druhu nebo množství nebezpečné látkynebezpečné látky umístěné v objektuobjektu přesahující 10 % dosavadního množství nebezpečné látkynebezpečné látky umístěné v objektuobjektu, pokud tato změna vede ke změně bezpečnosti užívání objektuobjektu, b) po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látkanebezpečná látka použita, pokud tato změna vede ke změně bezpečnosti užívání objektuobjektu, nebo c) při organizačních a technických změnách, pokud tyto změny ovlivňují systém řízení bezpečnosti a účinnost vnitřního havarijního plánu. (3) ProvozovatelProvozovatel předloží aktualizaci vnitřního havarijního plánu do 1 měsíce ode dne, kdy nastala některá ze skutečností uvedených v odstavci 2, krajskému úřadu k evidenci a uložení a hasičskému záchrannému sboru kraje. Díl 3 Vnější havarijní plán a zóna havarijního plánování § 26 (1) Pro objektyobjekty zařazené do skupiny B se stanoví zóna havarijního plánovánízóna havarijního plánování a zpracovává vnější havarijní plán. (2) ProvozovatelProvozovatel objektuobjektu zařazeného do skupiny B spolupracuje s krajským úřadem a jím pověřenými organizacemi a institucemi a s hasičským záchranným sborem kraje na zajištění havarijní připravenosti, informování veřejnosti a preventivně výchovné činnosti v oblasti vymezené vnějším havarijním plánem. (3) ProvozovatelProvozovatel objektuobjektu zařazeného do skupiny B po projednání s hasičským záchranným sborem kraje pořizuje, udržuje a provozuje v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování koncové prvky varování. Tato povinnost nenahrazuje povinnost ostatních subjektů pořizovat, udržovat a provozovat koncové prvky varování stanovenou jinými právními předpisy14). § 27 (1) ProvozovatelProvozovatel objektuobjektu zařazeného do skupiny B zpracuje podklady pro stanovení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu. (2) Podklady pro stanovení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu obsahují a) identifikační údaje provozovateleprovozovatele, b) jméno a příjmení fyzické osoby odpovědné za zpracování těchto podkladů, c) popis závažné haváriezávažné havárie, která může vzniknout v objektuobjektu a jejíž následky se mohou projevit mimo objektobjekt provozovateleprovozovatele, d) přehled možných následků závažné haváriezávažné havárie na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek, včetně způsobů účinné ochrany před těmito následky, e) přehled preventivních bezpečnostních opatření vedoucích ke zmírnění následků závažné haváriezávažné havárie, f) seznam a popis technických prostředků využitelných při odstraňování následků závažné haváriezávažné havárie, které jsou umístěny mimo objektobjekt provozovateleprovozovatele, g) opatření k podpoře nápravných opatření mimo objektobjekt, včetně opatření ke zvládnutí možných scénářůscénářů stanovených v bezpečnostní zprávě a zohledňující možné kumulativní jevy, včetně těch, jež mají následky na životní prostředí, konkrétní informace o sousedních objektechsousedních objektech, o havárii a o žádoucím chování veřejnosti v případě havárie a h) další nezbytné údaje vyžádané krajským úřadem, zejména podrobnější specifikaci technických prostředků na odstraňování následků závažné haváriezávažné havárie, podrobnější plán únikových cest a evakuačních prostorů, a dále údaje vyžádané hasičským záchranným sborem kraje podle zákona o integrovaném záchranném systému15). (3) ProvozovatelProvozovatel předloží podklady podle odstavce 2 krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje současně s předložením návrhu bezpečnostní zprávy podle § 12 odst. 5. (4) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu podkladů pro stanovení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, jejich strukturu a způsob jejich zpracování. § 28 (1) Krajský úřad stanoví zónu havarijního plánovánízónu havarijního plánování na základě podkladů předložených provozovatelemprovozovatelem podle § 27 odst. 3. (2) Zjistí-li krajský úřad, v jehož správním obvodu se zdroj rizikazdroj rizika nachází, že by zóna havarijního plánovánízóna havarijního plánování zasahovala na území jiného kraje, vyzve dotčený krajský úřad k součinnosti při stanovení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování. Dotčený krajský úřad poskytne součinnost potřebnou při stanovení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování. (3) Prováděcí právní předpis stanoví zásady pro vymezení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování a postup při jejím vymezení. § 29 (1) Hasičský záchranný sbor kraje zpracuje postupem stanoveným zákonem o integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému15) vnější havarijní plán. Hasičský záchranný sbor kraje vyžaduje při zpracování vnějšího havarijního plánu součinnost orgánů kraje a obcíobcí a dalších subjektů, je-li to nezbytné. (2) Hasičský záchranný sbor kraje zpracuje vnější havarijní plán do 2 let ode dne stanovení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování podle § 28 odst. 1. (3) Krajský úřad zajistí veřejné projednání vnějšího havarijního plánu a jeho aktualizace. Pro postup při veřejném projednání vnějšího havarijního plánu a jeho aktualizace se použije ustanovení § 17 obdobně. (4) Hasičský záchranný sbor kraje prověří vnější havarijní plán z hlediska jeho aktuálnosti nejméně jednou za 3 roky. (5) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho strukturu. § 30 (1) Jestliže krajský úřad dojde s ohledem na informace obsažené v bezpečnostní zprávě a podkladech pro stanovení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu k závěru, že za hranicemi objektuobjektu zařazeného do skupiny B nehrozí nebezpečí závažné haváriezávažné havárie, může rozhodnout, že pro tento objektobjekt nebude stanovovat zónu havarijního plánovánízónu havarijního plánování a hasičský záchranný sbor kraje nebude zpracovávat vnější havarijní plán. (2) Krajský úřad zašle kopii rozhodnutí podle odstavce 1 ministerstvu, hasičskému záchrannému sboru kraje, dotčeným orgánům a dotčeným obcímobcím. (3) Jestliže se rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 týká objektuobjektu, který se nachází v blízkosti území sousedního státu, ministerstvo uvědomí o tomto rozhodnutí tento sousední stát. HLAVA V NOVÉ OBJEKTY § 31 (1) ProvozovatelProvozovatel, který bude zřizovat nový objektobjekt nebo jeho část (dále jen „nový objektobjekt“), zpracuje za podmínek stanovených v § 5 odst. 1 a 2 návrh na zařazení a posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie a předloží je krajskému úřadu nejpozději při podání žádosti o vydání jednotného environmentálního stanoviska30). Pro zpracování návrhu na zařazení a posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie se použijí § 5 odst. 4 a 5 a § 9 odst. 1 a 2 obdobně. (2) Krajský úřad posoudí návrh na zařazení předložený provozovatelemprovozovatelem podle odstavce 1 a rozhodne o zařazení objektuobjektu do skupiny A nebo do skupiny B. Pro zařazení do skupiny A nebo do skupiny B se § 6 odst. 3 použije obdobně. Rozhodnutí podle věty první zašle po nabytí právní moci krajský úřad na vědomí stavebnímu úřadu. (3) Krajský úřad zajistí zpracování posudku k posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie předloženého provozovatelemprovozovatelem podle odstavce 1 pověřenou právnickou osobou. Při zpracování posudku k posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie se postupuje podle § 18 a 19 obdobně. § 32 (1) ProvozovatelProvozovatel nového objektuobjektu zařazeného podle § 31 odst. 2 zpracuje bezpečnostní program nebo bezpečnostní zprávu a jejich návrh předloží ke schválení krajskému úřadu nejpozději 5 měsíců před uvedením nového objektuobjektu do zkušebního provozu; v případě, že se zkušební provoz neprovádí, provozovatelprovozovatel předloží návrh bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy ke schválení krajskému úřadu ve stejné lhůtě před uvedením do užívání podle stavebního zákona16). (2) ProvozovatelProvozovatel nesmí nový objektobjekt uvést do zkušebního provozu před nabytím právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy; v případě, že se zkušební provoz neprovádí, provozovatelprovozovatel předloží pravomocné rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí podle stavebního zákona16). ProvozovatelProvozovatel nesmí nový objektobjekt uvést do užívání bez pravomocného rozhodnutí o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy. (3) ProvozovatelProvozovatel nového objektuobjektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B zpracuje plán fyzické ochrany a zašle jej krajskému úřadu a krajskému ředitelství Policie České republiky na vědomí nejpozději v den uvedení nového objektuobjektu do zkušebního provozu; v případě, že se zkušební provoz neprovádí, provozovatelprovozovatel zašle plán fyzické ochrany krajskému úřadu a krajskému ředitelství Policie České republiky na vědomí nejpozději v den uvedení nového objektuobjektu do užívání podle stavebního zákona16). (4) ProvozovatelProvozovatel nového objektuobjektu zařazeného do skupiny B zpracuje a ve lhůtě uvedené v odstavci 3 předloží krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje vnitřní havarijní plán a podklady pro stanovení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu. HLAVA VI POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODY VZNIKLÉ V DŮSLEDKU ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE § 33 (1) ProvozovatelProvozovatel zajistí pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné haváriezávažné havárie (dále jen „pojištění odpovědnosti“)17) po celou dobu užívání objektuobjektu, včetně etapy zkušebního provozu. Pojištění odpovědnosti sjedná provozovatelprovozovatel s pojistitelem oprávněným provozovat pojišťovací činnost podle zákona o pojišťovnictví18). (2) ProvozovatelProvozovatel sjedná pojištění odpovědnosti a) do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy, nebo b) před uvedením nového objektuobjektu do zkušebního provozu; v případě, kdy se zkušební provoz neprovádí, provozovatelprovozovatel postupuje podle písmene a). (3) Výše limitu pojistného plnění sjednaného provozovatelemprovozovatelem musí odpovídat rozsahu možných následků závažné haváriezávažné havárie uvedených ve schváleném bezpečnostním programu nebo schválené bezpečnostní zprávě; v případě pojištění odpovědnosti sjednaného pro etapu zkušebního provozu podle odstavce 2 písm. b) musí výše limitu pojistného plnění odpovídat rozsahu možných následků závažné haváriezávažné havárie stanovených na základě posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie předloženého krajskému úřadu podle § 31 odst. 1. (4) ProvozovatelProvozovatel předloží krajskému úřadu ověřenou kopii smlouvy o pojištění odpovědnosti sjednaném podle odstavce 2 písm. a) a pojistky k evidenci a uložení do 30 dnů ode dne jejího uzavření; v případě pojištění odpovědnosti sjednaného podle odstavce 2 písm. b) předloží provozovatelprovozovatel ověřenou kopii smlouvy o pojištění odpovědnosti a pojistky před zahájením zkušebního provozu. Pojistka musí obsahovat údaje umožňující identifikaci objektuobjektu a jeho provozovateleprovozovatele a musí na ní být uveden limit pojistného plnění sjednaný v rozsahu stanoveném v odstavci 3. (5) ProvozovatelProvozovatel bezodkladně písemně oznámí krajskému úřadu každou změnu v pojištění odpovědnosti nebo jeho zánik. HLAVA VII INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI Díl 1 Přístup veřejnosti k informacím § 34 (1) Každý se může na krajský úřad obrátit s žádostí o poskytnutí informace o objektuobjektu zařazeném do skupiny A nebo do skupiny B postupem stanoveným zákonem o právu na informace o životním prostředí19). (2) Krajský úřad může za podmínek stanovených zákonem o právu na informace o životním prostředí11) poskytnutí požadované informace odepřít. Krajský úřad odepře poskytnout seznam a schválenou bezpečnostní dokumentaci v rozsahu, v němž do ní bylo veřejnosti odepřeno nahlédnutí podle § 17 odst. 4. § 35 (1) Krajský úřad ve spolupráci s hasičským záchranným sborem kraje a provozovatelemprovozovatelem zpracuje pro objektyobjekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B jasně a srozumitelně formulovanou informaci o nebezpečí závažné haváriezávažné havárie, včetně možného domino efektu, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné haváriezávažné havárie podle zákona o právu na informace o životním prostředí20). Tuto informaci krajský úřad vždy zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Krajský úřad poskytne veřejnosti v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování informaci zpracovanou podle odstavce 1 pro objektobjekt zařazený do skupiny B nejméně jednou za 5 let. Pokud se informace týká objektuobjektu zařazeného do skupiny B určeného zároveň podle § 7 odst. 1, krajský úřad zajistí poskytnutí této informace rovněž provozovatelůmprovozovatelům všech budov nebo zařízenízařízení navštěvovaných veřejností, zejména školských, zdravotnických a sociálních zařízenízařízení, a sousedních objektůsousedních objektů, které jsou v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování umístěny. (3) Krajský úřad aktualizuje informaci zpracovanou podle odstavce 1 po každé změně v objektuobjektu, která může ovlivnit bezpečnost mimo objektobjekt, zejména po každé změně v objektuobjektu uvedené v § 8 odst. 1 nebo v § 14 odst. 2. (4) V případech, kdy by následky závažné haváriezávažné havárie v okolí objektuobjektu zařazeného do skupiny B nebo v důsledku domino efektu mohly přesáhnout hranice státu, krajský úřad poskytne ministerstvu dostatečné informace, aby sousední státy mohly případně uplatnit připomínky při zpracování změn bezpečnostní zprávy, havarijních plánů nebo informace zpracovávané podle odstavce 1. (5) Ministerstvo poskytuje státům, které by mohly být dotčeny následky závažné haváriezávažné havárie, informace zpracované a poskytnuté krajským úřadem. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) náležitosti obsahu informace podle odstavce 1 a rozsah, ve kterém se zpracovává pro objektyobjekty zařazené do skupiny A a pro objektyobjekty zařazené do skupiny B a b) způsob poskytnutí informace zpracované podle odstavce 1 pro objektobjekt zařazený do skupiny B veřejnosti. Díl 2 Poskytování informací o vzniku a dopadech závažné havárie § 36 Hlášení a konečná zpráva o vzniku a dopadech závažné havárie (1) ProvozovatelProvozovatel nebo uživatel objektuuživatel objektu, ve kterém došlo k závažné haváriizávažné havárii, a) bezodkladně ohlásí vznik závažné haváriezávažné havárie příslušnému krajskému úřadu, České inspekci životního prostředí, příslušnému operačnímu a informačnímu středisku integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému15) a dotčeným obcímobcím a b) zpracuje hlášení o vzniku závažné haváriezávažné havárie a doručí jej krajskému úřadu do 24 hodin od vzniku závažné haváriezávažné havárie. (2) ProvozovatelProvozovatel objektuobjektu, ve kterém došlo k závažné haváriizávažné havárii, zpracuje konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné haváriezávažné havárie, ve které uvede rovněž nápravná opatření přijatá ke zmírnění následků závažné haváriezávažné havárie a preventivní opatření navrhovaná k zabránění jejímu opakování. (3) ProvozovatelProvozovatel objektuobjektu, ve kterém došlo k závažné haváriizávažné havárii, nejpozději do 3 měsíců od vzniku závažné haváriezávažné havárie předloží návrh konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné haváriezávažné havárie ke schválení krajskému úřadu. (4) ProvozovatelProvozovatel objektuobjektu aktualizuje informace obsažené v konečné zprávě o vzniku a dopadech závažné haváriezávažné havárie, jestliže další vyšetřování odhalí dodatečné skutečnosti, které mění tyto informace nebo učiněné závěry. Aktualizované informace předloží provozovatelprovozovatel bezodkladně ke schválení krajskému úřadu. (5) Prováděcí právní předpis stanoví a) náležitosti obsahu hlášení o vzniku závažné haváriezávažné havárie a způsob jeho zpracování a b) náležitosti obsahu konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné haváriezávažné havárie a způsob jejího zpracování. § 37 Schvalování konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie (1) Krajský úřad rozhodne o schválení návrhu konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné haváriezávažné havárie. (2) V případě, že návrh konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné haváriezávažné havárie nesplňuje požadavky tohoto zákona a právního předpisu přijatého k jeho provedení, zejména pokud jde o nápravná opatření přijatá ke zmírnění následků závažné haváriezávažné havárie a preventivní opatření navrhovaná k zabránění jejímu opakování, krajský úřad vyzve provozovateleprovozovatele k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví lhůtu k jejich odstranění. (3) Krajský úřad ve spolupráci s hasičským záchranným sborem kraje zpracuje doporučení pro provozovateleprovozovatele týkající se budoucích preventivních opatření, která nejsou uvedena v konečné zprávě o vzniku a dopadech závažné haváriezávažné havárie a která mohou vést ke zlepšení prevence závažné haváriezávažné havárie. (4) Krajský úřad může na základě konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné haváriezávažné havárie uložit provozovateliprovozovateli povinnost zajistit aktualizaci bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy a tuto aktualizaci předložit ke schválení krajskému úřadu a stanovit k tomu lhůtu. Krajský úřad může rovněž uložit provozovateliprovozovateli povinnost zajistit aktualizaci vnitřního havarijního plánu a předložit ji krajskému úřadu k evidenci a uložení a hasičskému záchrannému sboru kraje. § 38 Informace o vzniku a dopadech závažné havárie (1) Krajský úřad zpracuje a po projednání v bezpečnostní radě kraje21) poskytne veřejnosti v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování informaci o vzniku a následcích závažné haváriezávažné havárie a o nápravných opatřeních přijatých ke zmírnění jejích následků podle zákona o právu na informace o životním prostředí20). Krajský úřad vždy zpřístupní tuto informaci způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Krajský úřad bezodkladně doručí ministerstvu a Ministerstvu vnitra hlášení o vzniku závažné haváriezávažné havárie podle § 36 odst. 1 písm. b) a rozhodnutí o schválení konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné haváriezávažné havárie podle § 37 odst. 1 včetně této zprávy. (3) Ministerstvo za účelem prevence a zmírnění následků závažné haváriezávažné havárie bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 roku od vzniku závažné haváriezávažné havárie, uvědomí Evropskou komisi (dále jen „Komise“) o závažných haváriíchzávažných haváriích splňující kritéria uvedená v části I přílohy č. 3 k tomuto zákonu, a to v rozsahu vyplývajícím z části II přílohy č. 3 k tomuto zákonu. HLAVA VIII KONTROLA § 39 Orgány kontroly a předmět kontroly (1) Kontrolu podle tohoto zákona vykonávají Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, Český báňský úřad a obvodní báňské úřady, krajské hygienické stanice a hasičské záchranné sbory krajů (dále jen „orgány integrované inspekce“), krajské úřady a Česká inspekce životního prostředí. (2) Kontrola vykonávaná podle tohoto zákona zahrnuje veškeré činnosti prováděné s cílem ověřit dodržování povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených na základě tohoto zákona. (3) Předmětem kontroly vykonávané podle tohoto zákona jsou zejména a) posouzení, zda informace obsažené v bezpečnostním programu nebo bezpečnostní zprávě odpovídají skutečným podmínkám v objektuobjektu, b) opatření přijatá k prevenci vzniku závažné haváriezávažné havárie v objektuobjektu, c) vhodnost a dostatečnost prostředků zmírňujících možné následky závažné haváriezávažné havárie, d) dodržování preventivních bezpečnostních opatření uvedených v bezpečnostním programu nebo bezpečnostní zprávě a ve vnitřním havarijním plánu a e) podklady pro stanovení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu předložené krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje. (4) Předmětem kontroly vykonávané podle tohoto zákona nejsou plán fyzické ochrany a bezpečnostní opatření přijatá k zajištění fyzické ochrany objektuobjektu, které podléhají zvláštním kontrolám organizovaným krajským úřadem ve spolupráci s Policií České republiky. (5) Osoby vykonávající kontrolu podle tohoto zákona se při jejím výkonu prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole. § 40 Plán kontrol (1) Česká inspekce životního prostředí zpracovává po projednání s krajskými úřady a orgány integrované inspekce návrh ročního plánu kontrol dodržování tohoto zákona. (2) Roční plán kontrol obsahuje a) seznam provozovatelůprovozovatelů objektůobjektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B, u kterých bude kontrola prováděna, s uvedením objektůobjektů určených podle § 7 odst. 1 a objektůobjektů, u kterých mohou zvýšit nebezpečí závažné haváriezávažné havárie nebo její následky konkrétní vnější zdroje rizikazdroje rizika, b) postupy pro běžné kontroly prováděné u jednotlivých provozovatelůprovozovatelů objektůobjektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B, včetně programu těchto kontrol, c) postupy pro mimořádné kontroly, d) určení krajských úřadů a orgánů integrované inspekce, které budou kontrolu provádět, a popis zajištění spolupráce mezi nimi, e) rozsah kontroly plnění obecných podmínek prevence závažných haváriízávažných havárií a f) další zaměření kontroly podle druhu činnosti jednotlivých provozovatelůprovozovatelů objektůobjektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B. (3) Kontrola u provozovateleprovozovatele objektuobjektu zařazeného do skupiny A se provádí nejméně jednou za 3 roky; kontrola u provozovateleprovozovatele objektuobjektu zařazeného do skupiny B se provádí nejméně jednou za rok. (4) Česká inspekce životního prostředí může stanovit četnost kontrol u jednotlivých provozovatelůprovozovatelů objektůobjektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B odchylně od odstavce 3, pokud vypracuje roční plán kontrol na základě systematického posuzování nebezpečí závažné haváriezávažné havárie u jednotlivých objektůobjektů. Při systematickém posuzování nebezpečí závažné haváriezávažné havárie u jednotlivých objektůobjektů se posuzují a) jejich možné následky na lidské zdraví a životní prostředí, b) informace o výsledcích předešlých kontrol prováděných u provozovateleprovozovatele objektuobjektu; Česká inspekce životního prostředí může v rámci systematického posuzování nebezpečí závažné haváriezávažné havárie zohlednit rovněž výsledky kontrol provedených u provozovateleprovozovatele objektuobjektu podle jiných právních předpisů. (5) Česká inspekce životního prostředí předloží návrh ročního plánu kontrol ministerstvu ke schválení. (6) Na základě ročního plánu kontrol schváleného ministerstvem zpracuje Česká inspekce životního prostředí programy běžných kontrol plánovaných u jednotlivých provozovatelůprovozovatelů objektůobjektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B, včetně stanovení četnosti kontrol prováděných u jednotlivých provozovatelůprovozovatelů. (7) Česká inspekce životního prostředí, krajské úřady a orgány integrované inspekce jsou oprávněny u provozovateleprovozovatele provést mimořádnou kontrolu mimo roční plán kontrol za účelem prošetření podnětů vzbuzujících důvodné podezření o závažném porušování povinností stanovených tímto zákonem, havárií, nehod a skoronehod nebo na základě poznatků vyplývajících z vlastní kontrolní činnosti. (8) Prováděcí právní předpis stanoví způsob zpracování návrhu ročního plánu kontrol, způsob stanovení termínů provádění kontrol, kritéria hodnocení výsledků systematického posuzování nebezpečí závažné haváriezávažné havárie, postup při projednávání návrhu ročního plánu kontrol a při jeho schvalování. § 41 Zpráva o kontrole (1) Krajský úřad a orgány integrované inspekce zpracují informaci o výsledku kontroly prováděné podle tohoto zákona a tuto informaci předloží České inspekci životního prostředí. (2) Česká inspekce životního prostředí zpracuje zprávu o kontrole prováděné podle tohoto zákona na základě informací obdržených od krajského úřadu a orgánů integrované inspekce podle odstavce 1 a na základě vlastních zjištění. (3) Česká inspekce životního prostředí projedná zprávu o kontrole s provozovatelemprovozovatelem do 30 dnů ode dne provedení posledního kontrolního úkonu a do 15 dnů ode dne tohoto projednání zprávu o kontrole zašle provozovateliprovozovateli, krajskému úřadu a ministerstvu. (4) Česká inspekce životního prostředí zpracuje roční souhrnnou zprávu o kontrolách provedených podle tohoto zákona a tuto zprávu zašle ministerstvu. (5) Prováděcí právní předpis stanoví a) náležitosti obsahu informace o výsledku kontroly, její strukturu a způsob jejího předložení České inspekci životního prostředí a b) náležitosti obsahu zprávy o kontrole, její strukturu a způsob jejího zpracování. § 42 Opatření k nápravě (1) Krajský úřad na základě zprávy o kontrole uloží provozovateliprovozovateli opatření k nápravě nedostatků při plnění povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Krajský úřad může v rozhodnutí o uložení nápravného opatření stanovit podmínky a lhůtu pro zjednání nápravy. (2) V případě, že při kontrole prováděné podle tohoto zákona byla zjištěna závažná porušení povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě, provede se u provozovateleprovozovatele do 6 měsíců od ukončení kontroly další kontrola. HLAVA IX VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY § 43 Orgány veřejné správy Státní správu na úseku prevence závažných haváriízávažných havárií v objektechobjektech vykonávají a) ministerstvo, b) Ministerstvo vnitra, c) Český báňský úřad a obvodní báňské úřady, d) Česká inspekce životního prostředí, e) krajské úřady, f) krajské hygienické stanice. Ministerstvo § 44 (1) Ministerstvo a) je ústředním správním úřadem na úseku prevence závažných haváriízávažných havárií podle tohoto zákona, b) vykonává vrchní státní dozor na úseku státní správy vykonávané podle tohoto zákona, c) přezkoumává správní rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona Českou inspekcí životního prostředí a krajskými úřady, d) pověří právnickou osobu zřízenou Ministerstvem práce a sociálních věcí, která plní úkoly odborného pracoviště pro prevenci závažných haváriízávažných havárií, zpracováváním posudků návrhu bezpečnostní dokumentace a posudků k posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie, e) zpracovává a vede souhrnnou evidenci protokolů o nezařazení, návrhů na zařazení, návrhů na změnu zařazení, bezpečnostních programů, bezpečnostních zpráv, zpráv o posouzení bezpečnostních zpráv, hlášení o vzniku závažné haváriezávažné havárie, konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné haváriezávažné havárie a rozhodnutí týkajících se těchto dokumentů, f) na základě roční souhrnné zprávy o kontrolách provedených podle tohoto zákona informuje mezinárodní organizace a sousední státy podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, g) informuje Komisi a ostatní členské státy Evropské unie v souladu s předpisy Evropské unie v oblasti prevence závažných haváriízávažných havárií. (2) Ministerstvo může předložit Komisi k posouzení oznámení, že určitá nebezpečná látkanebezpečná látka nepředstavuje nebezpečí závažné haváriezávažné havárie. V oznámení ministerstvo uvede informace potřebné k posouzení vlastností této nebezpečné látkynebezpečné látky, které působí její nebezpečnost pro zdraví, fyzikální nebezpečnost a nebezpečnost pro životní prostředí; tyto informace stanoví příloha č. 4 k tomuto zákonu. (3) Ministerstvo může oznámení podle odstavce 2 předložit Komisi na základě podnětu provozovateleprovozovatele. Takový podnět musí být odůvodněn a musí obsahovat informace potřebné k posouzení vlastností této nebezpečné látkynebezpečné látky, které působí její nebezpečnost pro zdraví, fyzikální nebezpečnost a nebezpečnost pro životní prostředí podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu. § 45 (1) Informační systém prevence závažných haváriízávažných havárií (dále jen „informační systém“) je veřejným informačním systémem veřejné správy, který slouží ke shromažďování údajů o objektechobjektech a souvisejících skutečnostech. (2) Správcem a provozovatelemprovozovatelem informačního systému je ministerstvo. Ministerstvo může provozováním informačního systému pověřit právnickou osobu, kterou pověřuje zpracováváním posudků návrhu bezpečnostní dokumentace a posudků k posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie. (3) V informačním systému se vedou tyto údaje: a) rejstřík objektůobjektů, včetně informací o jejich provozovatelíchprovozovatelích, činnostech a nebezpečných látkáchnebezpečných látkách v nich umístěných a dokumentaci zpracovávané na základě tohoto zákona, b) registr závažných haváriízávažných havárií, c) registr plánovaných a provedených kontrol, d) prostorová data o objektechobjektech a jejich bezprostředním okolí, e) informace zpracovávané pro objektyobjekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B podle § 35 odst. 1. (4) Uživateli informačního systému využívajícími údaje v něm vedené jsou orgány veřejné správy vykonávající státní správu na úseku prevence závažných haváriízávažných havárií, provozovateléprovozovatelé, uživatelé objektuuživatelé objektu a veřejnost. § 46 Ministerstvo vnitra Ministerstvo vnitra a) plní funkci kontaktního místa pro oznamování závažné haváriezávažné havárie podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, b) určuje, který krajský úřad stanoví zónu havarijního plánovánízónu havarijního plánování, pokud se objektobjekt, ve kterém je umístěna nebezpečná látkanebezpečná látka, nachází ve správním obvodu dvou nebo více krajů a příslušné krajské úřady se nedohodly, který z nich stanoví zónu havarijního plánovánízónu havarijního plánování a c) eviduje a ukládá hlášení o vzniku závažné haváriezávažné havárie a konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné haváriezávažné havárie. § 47 Český báňský úřad a obvodní báňské úřady (1) Český báňský úřad zajišťuje koordinaci mezi obvodními báňskými úřady a ostatními orgány integrované inspekce a jako dotčený orgán na úseku prevence závažných haváriízávažných havárií vydává vyjádření v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury. (2) Obvodní báňský úřad je dotčeným orgánem na úseku prevence závažných haváriízávažných havárií a zajišťuje a) odbornou technickou podporu při posuzování a hodnocení úplnosti a odborné správnosti dokumentů zpracovaných podle § 10, 12 a 13, b) plnění úkolů orgánu integrované inspekce podle § 39 odst. 2. § 48 Česká inspekce životního prostředí (1) Česká inspekce životního prostředí zajišťuje organizaci kontrol prováděných podle tohoto zákona a koordinuje jejich provádění. (2) Orgány integrované inspekce v rozsahu své působnosti provádějí kontrolu podle tohoto zákona v termínu projednaném s Českou inspekcí životního prostředí. § 49 Krajské úřady (1) Krajské úřady zasílají ministerstvu návrhy a jiné dokumenty předkládané jim provozovatelemprovozovatelem podle tohoto zákona, včetně svých rozhodnutí týkajících se těchto návrhů a jiných dokumentů, a informace zpracovávané pro objektyobjekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B podle § 35 odst. 1. (2) Krajský úřad je dotčeným orgánem na úseku prevence závažných haváriízávažných havárií při projednávání územně plánovací dokumentace, v řízení o povolení záměru a v řízení o odstranění stavby podle stavebního zákona16), pokud je jeho předmětem objektobjekt zařazovaný do skupiny A nebo do skupiny B. Krajský úřad je rovněž dotčeným orgánem na úseku prevence závažných haváriízávažných havárií při projednávání územně plánovací dokumentace, v řízení o povolení záměru a v řízení o odstranění stavby podle stavebního zákona16), pokud realizace nové stavby umístěné v dosahu havarijních projevů, které jsou specifikované v příslušném posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie objektuobjektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B, může způsobit nebo zvýšit rizikoriziko závažné haváriezávažné havárie nebo zhoršit její následky a nejde přitom o jednoduché stavby podle stavebního zákona16). (3) Krajský úřad vydá na základě posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie a jeho posudku závazné stanovisko, které je podkladem pro vydání rozhodnutí v řízení o povolení záměru a v řízení o odstranění stavby podle stavebního zákona16), v němž stanoví podmínky pro umístění a provedení nového objektuobjektu, jakož i pro jeho uvedení do zkušebního provozu nebo užívání v případě, že se zkušební provoz neprovádí. (4) Krajský úřad vydá závazné stanovisko, které je podkladem pro vydání rozhodnutí v řízení o povolení záměru a v řízení o odstranění stavby podle stavebního zákona16), pokud realizace nové stavby umístěné v dosahu havarijních projevů, které jsou specifikované v příslušném posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie objektuobjektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B, může způsobit nebo zvýšit rizikoriziko závažné haváriezávažné havárie nebo zhoršit její následky a nejde přitom o jednoduché stavby podle stavebního zákona16); v tomto závazném stanovisku krajský úřad stanoví podmínky pro umístění a provedení nové stavby, jakož i pro její uvedení do zkušebního provozu nebo užívání v případě, že se zkušební provoz neprovádí. (5) Krajský úřad zajišťuje, aby se braly v úvahu cíle prevence závažných haváriízávažných havárií a omezení jejich následků při a) povolování nových objektůobjektů, b) provádění změn existujících objektůobjektů a c) udržování vzájemných odstupů mezi objektyobjekty a obytnými oblastmi, budovami a oblastmi navštěvovanými veřejností, hlavními dopravními trasami, rekreačními oblastmi a územími chráněnými podle jiných právních předpisů22), a to při územním plánování a povolování záměrů podle stavebního zákona16), d) povolování nových stavebních záměrů situovaných v dosahu havarijních projevů, které jsou specifikované v příslušném posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie objektuobjektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B. (6) U existujících objektůobjektů zajišťuje krajský úřad v případě potřeby přijetí dodatečných opatření souvisejících s cílem snižovat rizikoriziko vzniku závažné haváriezávažné havárie. (7) Krajský úřad rozhodne o zákazu užívání objektuobjektu nebo jeho částí, pokud opatření přijatá provozovatelemprovozovatelem k prevenci závažných haváriízávažných havárií a omezení jejich následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí nebo majetek, včetně opatření k nápravě uložených provozovateliprovozovateli podle § 42 odst. 1, mají vážné nedostatky. Krajský úřad rozhodne o zákazu užívání objektuobjektu nebo jeho částí, pokud provozovatelprovozovatel prokazatelně neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě ve stanovených lhůtách a na požadované odborné úrovni a pokud v důsledku toho hrozí závažné poškození nebo ohrožení života a zdraví lidí a zvířat, životního prostředí nebo škoda na majetku nebo k nim již došlo. HLAVA X PŘESTUPKY § 51 (1) ProvozovatelProvozovatel nebo uživatel objektuuživatel objektu se dopustí přestupku tím, že a) nezpracuje seznam podle § 3 odst. 2 písm. a) nebo § 55 odst. 7, b) nepřezkoumá seznam podle § 55 odst. 4 nebo 6, c) v rozporu s § 4 odst. 1 nebo § 55 odst. 7 nezpracuje protokol o nezařazení nebo tento protokol neuchová, d) v rozporu s § 4 odst. 2 nebo § 55 odst. 6 nezajistí aktualizaci protokolu o nezařazení, e) nepředloží protokol o nezařazení nebo jeho aktualizaci ve stanovené lhůtě krajskému úřadu podle § 4 odst. 3 nebo § 55 odst. 6, f) neposkytne údaje nutné pro řízení rizikarizika v objektechobjektech určených krajským úřadem podle § 7 odst. 1 v rámci vzájemné výměny údajů podle § 7 odst. 3, g) neohlásí vznik závažné haváriezávažné havárie podle § 36 odst. 1 písm. a), nebo h) v rozporu s § 36 odst. 1 písm. b) nezpracuje hlášení o vzniku závažné haváriezávažné havárie nebo toto hlášení nedoručí krajskému úřadu ve stanovené lhůtě. (2) ProvozovatelProvozovatel se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 5 odst. 3, § 31 odst. 1 nebo § 55 odst. 6 nebo 7 nepředloží návrh na zařazení ve stanovené lhůtě krajskému úřadu, b) v rozporu s § 8 odst. 1 nebo § 55 odst. 5 písm. a) nepředloží návrh na změnu zařazení ve stanovené lhůtě krajskému úřadu nebo neuvědomí krajský úřad o připravovaném návrhu na změnu zařazení, c) v rozporu s § 9 odst. 1, § 31 odst. 1 nebo § 55 odst. 5 písm. a) neprovede posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie, d) nepředloží posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie ve stanovené lhůtě krajskému úřadu podle § 31 odst. 1, e) v rozporu s § 21 odst. 1 nebo § 32 odst. 3 nezpracuje plán fyzické ochrany, f) nezašle plán fyzické ochrany krajskému úřadu nebo krajskému ředitelství Policie České republiky ve stanovené lhůtě podle § 21 odst. 3 nebo § 32 odst. 3, g) v rozporu s § 22 odst. 1 nepřijme nebo nezajistí bezpečnostní opatření pro fyzickou ochranu objektuobjektu, h) neprovede funkční zkoušky bezpečnostních opatření podle § 22 odst. 2, i) uvede nový objektobjekt do zkušebního provozu nebo do užívání v rozporu s § 32 odst. 2, j) nezajistí pojištění odpovědnosti podle § 33 odst. 1, k) nesjedná pojištění odpovědnosti ve lhůtě podle § 33 odst. 2 nebo jej sjedná v rozporu s § 33 odst. 3, l) nepředloží krajskému úřadu ve stanovené lhůtě ověřenou kopii smlouvy o pojištění odpovědnosti nebo pojistky podle § 33 odst. 4, m) neoznámí krajskému úřadu změny v pojištění odpovědnosti nebo jeho zánik podle § 33 odst. 5, n) nezpracuje konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné haváriezávažné havárie podle § 36 odst. 2, o) nepředloží návrh konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné haváriezávažné havárie krajskému úřadu ke schválení ve stanovené lhůtě podle § 36 odst. 3, p) v rozporu s § 36 odst. 4 neaktualizuje informace obsažené v konečné zprávě o vzniku a dopadech závažné haváriezávažné havárie nebo tyto aktualizované informace nepředloží krajskému úřadu ke schválení, q) v rozporu s § 37 odst. 2 neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky návrhu konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné haváriezávažné havárie, nebo r) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uloženou rozhodnutím krajského úřadu o opatření k nápravě podle § 42 odst. 1. (3) ProvozovatelProvozovatel objektuobjektu zařazeného do skupiny A se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 10 odst. 1, § 14 odst. 1, § 32 odst. 1 nebo § 55 odst. 5 písm. b) nezpracuje bezpečnostní program, b) nepředloží návrh bezpečnostního programu ve stanovené lhůtě krajskému úřadu ke schválení podle § 10 odst. 5, § 14 odst. 1, § 32 odst. 1 nebo § 55 odst. 5 písm. b), c) v rozporu s § 11 odst. 1 nepřezkoumá bezpečnostní program, nepořídí o tomto přezkumu záznam, tento záznam neuchová nebo jeho stejnopis nezašle krajskému úřadu, d) v rozporu s § 11 odst. 2, § 14 odst. 2, § 37 odst. 4 nebo § 55 odst. 4 nezajistí aktualizaci bezpečnostního programu nebo nepředloží tuto aktualizaci krajskému úřadu ke schválení, nebo e) nepostupuje v souladu s bezpečnostním programem podle § 15 odst. 1, f) v rozporu s § 15 odst. 2 neseznámí své zaměstnance a jiné osoby, které se s jeho vědomím zdržují v objektuobjektu, s bezpečnostním programem. (4) ProvozovatelProvozovatel objektuobjektu zařazeného do skupiny B se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 12 odst. 1, § 14 odst. 1, § 32 odst. 1 nebo § 55 odst. 5 písm. b) nezpracuje bezpečnostní zprávu, b) nepředloží návrh bezpečnostní zprávy ve stanovené lhůtě krajskému úřadu ke schválení podle § 12 odst. 5, § 14 odst. 1, § 32 odst. 1 nebo § 55 odst. 5 písm. b), c) nezajistí posouzení bezpečnostní zprávy, nezpracuje zprávu o posouzení bezpečnostní zprávy nebo tuto zprávu nepředloží krajskému úřadu ke schválení podle § 13 odst. 1, d) v rozporu s § 14 odst. 2 nebo 3, § 37 odst. 4 nebo § 55 odst. 4 nezajistí aktualizaci bezpečnostní zprávy nebo nepředloží tuto aktualizaci krajskému úřadu ke schválení, e) nepostupuje v souladu s bezpečnostní zprávou podle § 15 odst. 1, f) v rozporu s § 15 odst. 2 neseznámí své zaměstnance a jiné osoby, které se s jeho vědomím zdržují v objektuobjektu, s bezpečnostní zprávou, g) v rozporu s § 23 odst. 1, § 32 odst. 4 nebo § 55 odst. 5 písm. b) nezpracuje vnitřní havarijní plán, h) nepředloží vnitřní havarijní plán ve stanovené lhůtě krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje podle § 23 odst. 6, § 32 odst. 4 nebo § 55 odst. 5 písm. b), i) nepostupuje v souladu s vnitřním havarijním plánem podle § 24 odst. 1, j) neprověří vnitřní havarijní plán podle § 25 odst. 1, k) v rozporu s § 25 odst. 2, § 37 odst. 4 nebo § 55 odst. 4 nezajistí aktualizaci vnitřního havarijního plánu, l) nepředloží aktualizaci vnitřního havarijního plánu ve stanovené lhůtě krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje podle § 25 odst. 3, § 37 odst. 4 nebo § 55 odst. 4, m) v rozporu s § 27 odst. 1, § 32 odst. 4 nebo § 55 odst. 5 písm. b) nezpracuje podklady pro stanovení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, nebo n) nepředloží podklady pro stanovení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu ve stanovené lhůtě krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru podle § 27 odst. 3, § 32 odst. 4 nebo § 55 odst. 5 písm. b). (5) ProvozovatelProvozovatel nebo uživatel objektuuživatel objektu se dopustí přestupku tím, že v řízeních o zařazení objektuobjektu do skupiny A nebo do skupiny B, o změně zařazení objektuobjektu do příslušné skupiny nebo o vyřazení objektuobjektu ze skupiny A nebo ze skupiny B, o schválení návrhu bezpečnostní dokumentace nebo návrhu zprávy o vzniku a dopadech závažné haváriezávažné havárie uvede nepravdivý nebo neúplný údaj nebo požadovaný údaj zatají. (6) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) nebo písm. g) nebo h) nebo odstavce 2 písm. n) až q), b) 700 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c) nebo d) nebo písm. j) až m), c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo odstavce 2 písm. a) nebo b) nebo písm. e) až i), d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. r) nebo odstavců 3 až 5. § 52 (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává krajský úřad, s výjimkou přestupků podle § 51 odst. 3 písm. e), § 51 odst. 4 písm. e) a i), které projednává Česká inspekce životního prostředí. (2) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil. (3) Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky. HLAVA XI USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ § 53 Společná ustanovení (1) Náklady spojené se zpracováním posudku návrhu bezpečnostní dokumentace nebo posudku k posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie hradí kraj. (2) Působnosti stanovené krajskému úřadu tímto zákonem jsou výkonem přenesené působnosti. (3) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem územní řízení, územní rozhodnutíúzemní rozhodnutí, stavební řízení nebo stavební povolení, rozumí se tím také společné územní a stavební řízení nebo společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje podle stavebního zákona. (3) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko30), závazná stanoviska podle § 49 odst. 3 a 4 se nevydávají. § 54 Zmocňovací ustanovení (1) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 3, § 10 odst. 6, § 11 odst. 3, § 12 odst. 6, § 13 odst. 3, § 18 odst. 5, § 19 odst. 6, § 23 odst. 8, § 27 odst. 4, § 35 odst. 6, § 36 odst. 5, § 40 odst. 8 a § 41 odst. 5. (2) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 21 odst. 5. (3) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 28 odst. 3 a § 29 odst. 5. § 55 Přechodná ustanovení (1) ObjektyObjekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných haváriízávažných havárií), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za objektyobjekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B podle tohoto zákona. (2) Rozhodnutí vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona. (3) Řízení zahájená podle zákona č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (4) ProvozovatelProvozovatel přezkoumá seznam zpracovaný podle zákona č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zajistí a předloží krajskému úřadu aktualizaci návrhu na zařazení a bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy a zajistí a předloží krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje aktualizaci vnitřního havarijního plánu a podkladů pro stanovení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování a pro zpracování vnějšího havarijního plánu do 1. června 2016, pokud tyto dokumenty zpracované podle dosavadních právních předpisů nesplňují požadavky tohoto zákona a podmínky pro zařazení objektuobjektu do skupiny A nebo do skupiny B podle tohoto zákona se nemění. (5) Zjistí-li provozovatelprovozovatel na základě přezkumu seznamu zpracovaného podle zákona č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, provedeného podle odstavce 4, že se mění podmínky pro zařazení objektuobjektu do skupiny A nebo do skupiny B uvedené v § 5 odst. 1 nebo 2 tohoto zákona, zpracuje a předloží krajskému úřadu a) návrh na změnu zařazení a posouzení rizikrizik závažné haváriezávažné havárie do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a b) bezpečnostní program nebo bezpečnostní zprávu a krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje vnitřní havarijní plán a podklady pro stanovení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování a pro zpracování vnějšího havarijního plánu do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objektobjekt podle zákona č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přezkoumá seznam zpracovaný podle zákona č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zajistí aktualizaci protokolu o nezařazení zpracovaného podle zákona č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nesplňuje požadavky tohoto zákona, a aktualizovaný protokol o nezařazení, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 4 odst. 3 tohoto zákona, předloží krajskému úřadu do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Zjistí-li právnická nebo podnikající fyzická osoba na základě přezkumu seznamu provedeného podle věty první, že splňuje podmínky pro zařazení objektuobjektu do skupiny A nebo do skupiny B uvedené v § 5 odst. 1 nebo 2 tohoto zákona, zpracuje a předloží krajskému úřadu návrh na zařazení do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a dále postupuje podle odstavce 5 písm. b) obdobně. (7) Uživatel objektuUživatel objektu, na který se nevztahoval zákon č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zpracuje seznam podle tohoto zákona a zjistí-li na jeho základě, že jsou splněny podmínky pro zařazení objektuobjektu do skupiny A nebo do skupiny B uvedené v § 5 odst. 1 nebo 2 tohoto zákona, zpracuje a předloží krajskému úřadu návrh na zařazení do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a dále postupuje podle odstavce 5 písm. b) obdobně. Zjistí-li na základě seznamu, že nejsou splněny podmínky pro zařazení objektuobjektu do skupiny A nebo do skupiny B uvedené v § 5 odst. 1 nebo 2 tohoto zákona, zpracuje protokol o nezařazení podle tohoto zákona a, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 4 odst. 3 tohoto zákona, předloží jej krajskému úřadu do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 56 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných haváriízávažných havárií). 2. Část sedmá zákona č. 362/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění zákona č. 466/2001 Sb. 3. Část sto sedmdesátá první zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 4. Část sto šedesátá třetí zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu. 5. Zákon č. 488/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. 6. Část druhá zákona č. 61/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění zákona č. 279/2013 Sb., a některé další zákony. 7. Nařízení vlády č. 254/2006 Sb., o kontrole nebezpečných látek. 8. Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu. 9. Vyhláška č. 250/2006 Sb., kterou se stanoví rozsah a obsah bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo do skupiny B. 10. Vyhláška č. 255/2006 Sb., o rozsahu a způsobu zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie. 11. Vyhláška č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému prevence závažných havárií. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích § 57 V příloze k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb. a zákona č. 103/2015 Sb., se za položku 101 vkládá nová položka 102, která včetně poznámky pod čarou č. 80 zní: „Položka 102 1\\. \| Přijetí žádosti o schválení80)\| ---\|---\|--- a)\| návrhu bezpečnostního programu prevence závažných havárií\| Kč 40 000 b)\| aktualizace bezpečnostního programu prevence závažných havárií\| Kč 20 000 c)\| návrhu bezpečnostní zprávy\| Kč 60 000 d)\| aktualizace bezpečnostní zprávy\| Kč 30 000 e)\| návrhu zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy\| Kč 15 000 2\\. \| Přijetí žádosti o vydání závazného stanoviska podle zákona o prevenci závažných havárií80)\| Kč 25 000 80) Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 58 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 224/2015 Sb. Minimální množství nebezpečných látek, která jsou určující pro zařazení objektu do skupiny A nebo skupiny B a pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek 1. Nebezpečné látkyNebezpečné látky spadající do kategorií nebezpečnosti uvedených v sloupci 1 tabulky I této přílohy podléhají kvalifikačním množstvím stanoveným v sloupcích 2 a 3. 2. Nebezpečná látkaNebezpečná látka umístěná v objektuobjektu pouze v množství stejném nebo menším než 2 % množství nebezpečné látkynebezpečné látky uvedené v tabulce I nebo tabulce II nebude pro účely výpočtu celkového umístěného množství nebezpečné látkynebezpečné látky uvažována, pokud její umístění v objektuobjektu je takové, že nemůže působit jako iniciátor závažné haváriezávažné havárie nikde na jiném místě objektuobjektu. 3. Pokud nebezpečná látkanebezpečná látka nebo více nebezpečných láteknebezpečných látek uvedených v tabulce II náleží také do některé skupiny s vybranou nebezpečnou vlastností uvedené v tabulce I, použije se pro jejich zařazení do skupiny A nebo skupiny B množství uvedené v tabulce II. 4. Jde-li o nebezpečnou látkunebezpečnou látku, která má více nebezpečných vlastností uvedených v tabulce I, použije se pro její zařazení do skupiny A nebo skupiny B nejnižší množství z množství uvedených u jejích nebezpečných vlastností v tabulce I. 5. Látky a směsi se klasifikují podle nařízení (ES) č. 1272/2008, v platném znění. 6. Uvedená kvalifikační množství se vztahují vždy na jednotlivý objektobjekt provozovateleprovozovatele. 7. V případě, že je nebezpečná látkanebezpečná látka umístěna na více místech objektuobjektu, provede se součet všech dílčích množství jednoho druhu nebezpečné látkynebezpečné látky, která jsou v objektuobjektu umístěna. 8. Vzorec pro sčítání poměrného množství nebezpečných láteknebezpečných látek U objektůobjektů, ve kterých není přítomna žádná jednotlivá látka nebo směs v množství přesahujícím nebo rovnajícím se příslušným kvalifikačním množstvím, se používá následující pravidlo pro zjištění, zda se na objektobjekt vztahují povinnosti provozovateleprovozovatele podle tohoto zákona: N=SUMAi=1n–––––Qiqi, kde: qi = množství nebezpečné látkynebezpečné látky i umístěné v objektuobjektu, Qi = příslušné množství nebezpečné látkynebezpečné látky i uváděné v sloupci 2 (při posuzování objektuobjektu k zařazení do skupiny A) nebo sloupci 3 (při posuzování objektuobjektu k zařazení do skupiny B) tabulky I nebo tabulky II, n = počet nebezpečných láteknebezpečných látek, N = ukazatel vyjadřující součet poměrů qi ku Qi. Toto pravidlo se používá při posuzování nebezpečnosti pro zdraví, fyzikální nebezpečnosti a nebezpečnosti pro životní prostředí. Musí se proto použít k sečtení jmenovitě vybraných nebezpečných láteknebezpečných látek uvedených v tabulce II, které a) spadají do třídy akutní toxicita, kategorii 1, 2 nebo 3 (inhalační cesta expozice) nebo toxicita pro specifické cílové orgány - jednorázová expozice kategorie 1, s nebezpečnými látkaminebezpečnými látkami spadajícími do oddílu H tříd H1 až H3 podle tabulky I; b) jsou výbušniny, hořlavé plyny, hořlavé aerosoly, oxidující plyny, hořlavé kapaliny, samovolně reagující látky a směsi, organické peroxidy, samozápalné kapaliny a tuhé látky, oxidující kapaliny a tuhé látky, s nebezpečnými látkaminebezpečnými látkami spadajícími do oddílu P tříd P1 až P8 podle tabulky I; c) spadají mezi nebezpečné pro vodní prostředí, akutně kategorie 1, chronicky kategorie 1 nebo chronicky kategorie 2, s nebezpečnými látkaminebezpečnými látkami spadajícími do oddílu E tříd E1 a E2 podle tabulky I. Výpočet se provádí zvlášť pro každé z písmen a) až c). Pro použití pravidla sčítání se použijí příslušná kvalifikační množství pro každou kategorií v písmenech a), b) a c) odpovídající příslušné kvalifikaci, pro jmenovitě vybranou nebezpečnou látkunebezpečnou látku se vždy použije kvalifikační množství uvedené v tabulce II. Příslušná ustanovení tohoto zákona se použijí, jestliže kterýkoliv ze součtů získaný pro výpočet a), b) nebo c) je větší než nebo roven 1. ProvozovatelProvozovatel zařadí objektobjekt do a) skupiny A, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného v sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II, nebo b) skupiny B, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného v sloupci 3 tabulky I nebo tabulky II. 9. Pro účely tohoto zákona se plynem rozumí každá látka, jejíž absolutní tlak par při teplotě 20 st. C se rovná 101,3 kPa nebo je větší, kapalinou rozumí každá látka, která není definována jako plyn a která není pevnou látkou při teplotě 20 st. C a standardním tlaku 101,3 kPa. 10. V případě, že v sloupci 2 tabulky II není uvedeno kvalifikační množství nebezpečné látkynebezpečné látky, je pro tuto látku stanovena pouze skupina B. 11. Se směsmi se zachází stejným způsobem jako s čistými látkami, pokud zůstávají v rámci mezí koncentrace stanovených podle jejich vlastností nařízením (ES) č. 1272/2008 v poznámce 1 nebo jeho posledním přizpůsobením technickému pokroku, pokud není výslovně udáno procento složení nebo jiný popis. 12. Nebezpečné látkyNebezpečné látky, na které se nevztahuje nařízení (ES) č. 1272/2008, ale přesto jsou nebo by mohly být v objektuobjektu přítomny a mají nebo by mohly mít za podmínek existujících v objektuobjektu rovnocenné vlastnosti z hlediska potenciálu závažné haváriezávažné havárie, včetně odpadu, budou dočasně zařazeny do nejvhodnější kategorie nebo přiřazeny k nejvhodnější jmenovitě uvedené kategorii nebo nebezpečné látcenebezpečné látce spadající do oblasti působnosti tohoto zákona. 13. U nebezpečných láteknebezpečných látek, jejichž vlastnosti vedou k více než jedné klasifikaci, se pro účely tohoto zákona použije nejnižší kvalifikační množství. Tabulka I Kategorie nebezpečných látek Kategorie nebezpečnosti v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008\| Množství nebezpečné látky v tunách ---\|--- Sloupec 1\| Sloupec 2\| Sloupec 3 \| A\| B Oddíl „H“ – NEBEZPEČNOST PRO ZDRAVÍ\| \| H1 AKUTNÍ TOXICITA kategorie 1, všechny cesty expozice\| 5\| 20 H2 AKUTNÍ TOXICITA – kategorie 2, všechny cesty expozice – kategorie 3, inhalační cesta expozice (viz poznámka 1)\| 50\| 200 H3 TOXICITA PRO SPECIFICKÉ CÍLOVÉ ORGÁNY – JEDNORÁZOVÁ EXPOZICE Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice kategorie 1\| 50\| 200 Oddíl „P“ – FYZIKÁLNÍ NEBEZPEČNOST\| \| P1a VÝBUŠNINY (viz poznámka 2) – nestabilní výbušniny, nebo – výbušniny, oddíl 1.1, 1.2, 1.3, 1.5 nebo 1.6, nebo – látky nebo směsi, které mají výbušné vlastnosti podle metody A.14 dle nařízení (ES) č. 440/2008 (viz poznámka 3) a nenáleží do třídy nebezpečnosti organické peroxidy nebo samovolně reagující látky a směsi\| 10\| 50 P1b VÝBUŠNINY (viz poznámka 2) Výbušniny, oddíl 1.4 (viz poznámka 4)\| 50\| 200 P2 HOŘLAVÉ PLYNY Hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2\| 10\| 50 P3a Hořlavé aerosoly (viz poznámka 5.1) „Hořlavé“ aerosoly kategorie 1 nebo 2 obsahující hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 nebo hořlavé kapaliny kategorie 1\| 150 (čisté)\| 500 (čisté) P3b Hořlavé aerosoly (viz poznámka 5.1) „Hořlavé“ aerosoly kategorie 1 nebo 2 neobsahující hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 ani hořlavé kapaliny kategorie 1 (viz poznámka 5.2)\| 5 000 (čisté)\| 50 000 (čisté) P4 OXIDUJÍCÍ PLYNY Oxidující plyny, kategorie 1\| 50\| 200 P5a HOŘLAVÉ KAPALINY – Hořlavé kapaliny, kategorie 1, nebo – hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3 udržované za teplot nad jejich bodem varu nebo – jiné kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 60 °C, udržované za teplot nad jejich bodem varu (viz poznámka 6)\| 10\| 50 P5b HOŘLAVÉ KAPALINY – Hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné haváriezávažné havárie, nebo – jiné kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 60 °C, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné haváriezávažné havárie (viz poznámka 6)\| 50\| 200 P5c HOŘLAVÉ KAPALINY Hořlavé kapaliny, kategorie 2 nebo 3, nespadající pod položky P5a a P5b\| 5 000\| 50 000 P6a Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy Samovolně reagující látky a směsi, typ A nebo B, nebo organické peroxidy, typ A nebo B\| 10\| 50 P6b Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy Samovolně reagující látky a směsi, typ C, D, E nebo F, nebo organické peroxidy, typ C, D, E nebo F\| 50\| 200 P7 SAMOZÁPALNÉ kapaliny a tuhé látky Samozápalné kapaliny, kategorie 1 Samozápalné tuhé látky, kategorie 1\| 50\| 200 P8 OXIDUJÍCÍ KAPALINY A TUHÉ LÁTKY Oxidující kapaliny, kategorie 1, 2 nebo 3, nebo oxidující tuhé látky, kategorie 1, 2 nebo 3\| 50\| 200 Oddíl „E“ – NEBEZPEČNOST PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ\| \| E1 Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii akutní 1 nebo chronická 1\| 100\| 200 E2 Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii chronická 2\| 200\| 500 Oddíl „O“ – JINÁ NEBEZPEČNOST\| \| O1 Látky nebo směsi se standardní větou o nebezpečnosti EUH014\| 100\| 500 O2 Látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny, kategorie 1\| 100\| 500 O3 Látky nebo směsi se standardní větou o nebezpečnosti EUH029\| 50\| 200 Tabulka II Jmenovitě vybrané nebezpečné látky Nebezpečné látky\| Číslo CAS(23))\| Množství nebezpečné látky v tunách ---\|---\|--- Sloupec 1\| \| Sloupec 2\| Sloupec 3 \| \| A\| B 1\\. Dusičnan amonný (viz poznámka 7)\| -\| 5 000\| 10 000 2\\. Dusičnan amonný (viz poznámka 8)\| -\| 1 250\| 5 000 3\\. Dusičnan amonný (viz poznámka 9)\| -\| 350\| 2 500 4\\. Dusičnan amonný (viz poznámka 10)\| -\| 10\| 50 5\\. Dusičnan draselný (viz poznámka 11)\| -\| 5 000\| 10 000 6\\. Dusičnan draselný (viz poznámka 12)\| -\| 1 250\| 5 000 7\\. Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli\| 1303-28-2\| 1\| 2 8\\. Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo její soli\| 1327-53-3\| \| 0,1 9\\. Brom\| 7726-95-6\| 20\| 100 10\\. Chlor\| 7782-50-5\| 10\| 25 11\\. Sloučeniny niklu v inhalovatelné práškové formě: oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sulfid nikelnatý, sulfid niklitý, oxid niklitý\| -\| \| 1 12\\. Ethylenimin\| 151-56-4\| 10\| 20 13\\. Fluor\| 7782-41-4\| 10\| 20 14\\. Formaldehyd (koncentrace ≥ 90 %)\| 50-00-0\| 5\| 50 15\\. Vodík\| 1333-74-0\| 5\| 50 16\\. Chlorovodík (zkapalněný plyn)\| 7647-01-0\| 25\| 250 17\\. Alkyly olova\| -\| 5\| 50 18\\. Zkapalněné hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2 (včetně LPG) a zemní plyn (viz poznámka 13)\| -\| 50\| 200 19\\. Acetylen\| 74-86-2\| 5\| 50 20\\. Ethylenoxid\| 75-21-8\| 5\| 50 21\\. Propylenoxid\| 75-56-9\| 5\| 50 22\\. Methanol\| 67-56-1\| 500\| 5 000 23\\. 4, 4‘-methylen bis (2-chloranilin) nebo jeho soli, v práškové formě\| 101-14-4\| \| 0,01 24\\. Methylisokyanát\| 624-83-9\| \| 0,15 25\\. Kyslík\| 7782-44-7\| 200\| 2 000 26\\. 2,4-toluen diisokyanát 2,6-toluen diisokyanát\| 91-08-7 584-84-9\| 10\| 100 27\\. Karbonyldichlorid (fosgen)\| 75-44-5\| 0,3\| 0,75 28\\. Arsan (arsenovodík)\| 7784-42-1\| 0,2\| 1 29\\. Fosfan (fosforovodík)\| 7803-51-2\| 0,2\| 1 30\\. Chlorid sirnatý\| 10545-99-0\| \| 1 31\\. Oxid sírový\| 7446-11-9\| 15\| 75 32\\. Polychlordibenzofurany a polychlordibenzodioxiny (včetně TCDD): kalkulované jako ekvivalent TCDD (viz poznámka 14)\| -\| \| 0,001 33\\. Tyto KARCINOGENY nebo směsi obsahující tyto karcinogeny v koncentracích vyšších než 5 % hmotnostních: 4-aminobifenyl nebo jeho soli, benzotrichlorid benzidin nebo jeho soli, bis(chlormethyl)ether chlormethylmethylether, 1,2-dibrommethan diethylsulfát, dimethylsulfát dimethylkarbamoylchlorid, 1,2-dibrom-3-chlorpropan, 1,2-dimethylhydrazin dimethylnitrosoamin, hexamethylfosfotriamid, hydrazin, 2-nafthylamin nebo jeho soli, 4-nitrodifenyl a 1,3 propansulton\| -\| 0,5\| 2 34\\. Ropné produkty a alternativní paliva a) benzíny a primární benzíny, b) letecké petroleje (včetně paliva pro reaktivní motory), c) plynové oleje (včetně motorové nafty, topných olejů pro domácnost a směsí plynových olejů) d) těžké topné oleje e) alternativní paliva sloužící ke stejným účelům a mající podobné vlastnosti, pokud jde o hořlavost a nebezpečnost pro životní prostředí jako produkty uvedené v písmenech a) až d)\| -\| 2 500\| 25 000 35\\. Bezvodý amoniak\| 7664-41-7\| 50\| 200 36\\. Fluorid boritý\| 7637-07-2\| 5\| 20 37\\. Sirovodík\| 7783-06-4\| 5\| 20 38\\. Piperidin\| 110-89-4\| 50\| 200 39\\. Bis(2-dimethylaminoethyl)(methyl)amin\| 3030-47-5\| 50\| 200 40\\. 3-(2-ethylhexyloxy)propylamin\| 5397-31-9\| 50\| 200 41\\. Směsi () chlornanu sodného klasifikované ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí, kategorie 1 [H400] obsahující méně než 5 % aktivního chlóru a neklasifikované v žádné jiné kategorii nebezpečnosti v tabulce I přílohy I. () Za předpokladu, že směs při nepřítomnosti chlornanu sodného nebude klasifikována ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí 1 [H400].\| \| 200\| 500 42\\. Propylamin (viz poznámka 15)\| 107-10-8\| 500\| 2 000 43\\. Terc-butyl-akrylát (viz poznámka 15)\| 1663-39-4\| 200\| 500 44\\. 2-methyl-3-butennitril (viz poznámka 15)\| 16529-56-9\| 500\| 2 000 45\\. Tetrahydro-3,5-dimethyl-1,3,5-thiadiazin-2-thion (Dazo-met) (viz poznámka 15)\| 533-74-4\| 100\| 200 46\\. Methyl-akrylát (viz poznámka 15)\| 96-33-3\| 500\| 2 000 47\\. 3-methylpyridin (viz poznámka 15)\| 108-99-6\| 500\| 2 000 48\\. 1-brom-3-chlorpropan (viz poznámka 15)\| 109-70-6\| 500\| 2 000 POZNÁMKY 1. Nebezpečné látkyNebezpečné látky spadající do třídy akutní toxicita kategorie 3 orální cestou expozice (H 301) spadají do třídy nebezpečnosti H2 AKUTNÍ TOXICITA v těch případech, kdy nelze odvodit ani klasifikaci akutní inhalační toxicity ani klasifikaci akutní dermální toxicity, například v důsledku nedostatku přesvědčivých údajů o inhalační a dermální toxicitě. 2. Třída nebezpečnosti výbušniny obsahuje výbušné předměty (viz oddíl 2.1 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008). Je- li známo množství výbušné látky nebo směsi obsažené v předmětu, uvažuje se pro účely tohoto zákona toto množství. Není-li množství výbušné látky nebo směsi obsažené v předmětu známo, považuje se pro účely tohoto zákona za výbušninu celý předmět. 3. Zkoušení výbušných vlastností látek a směsí je nezbytné pouze tehdy, pokud se screeningovou zkouškou podle části 3 přílohy 6 Doporučení OSN pro přepravu nebezpečného zboží: Příručka zkoušek a kritérií (dále jen „příručka zkoušek a kritérií OSN“)24) zjistí, že látka nebo směs může mít výbušné vlastnosti. 4. Jsou-li výbušniny spadající do oddílu 1.4 vybaleny z obalu nebo znovu zabaleny, zařazují se v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 do položky P1a, pokud nebude prokázáno, že jejich nebezpečnost nadále odpovídá oddílu 1.4. 5.1 Hořlavé aerosoly se klasifikují podle směrnice Rady 75/324/EHS ze dne 20. května 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aerosolových rozprašovačů25) (směrnice o aerosolových rozprašovačích). „Extrémně hořlavé“ a „hořlavé“ aerosoly podle směrnice 75/324/EHS odpovídají hořlavým aerosolům kategorií 1 a 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008. 5.2 Aby bylo možné použít tuto položku, je třeba prokázat, že aerosolový rozprašovač neobsahuje hořlavý plyn kategorie 1 nebo 2 ani hořlavou kapalinu kategorie 1. 6. Podle bodu 2.6.4.5 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008 nemusí být kapaliny s bodem vzplanutí vyšším než 35 °C zařazeny do kategorie 3, jestliže byly získány negativní výsledky v testu podpory hoření L.2, části III, oddílu 32 Příručky zkoušek a kritérií OSN. Při náročnějších podmínkách, například vysoké teplotě nebo tlaku, však toto neplatí, a proto jsou tyto kapaliny zařazeny do této kategorie. 7. Dusičnan amonný (5 000 / 10 000): hnojiva schopná samovolného rozkladu Toto se vztahuje na vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného (vícesložková nebo směsná hnojiva obsahující dusičnan amonný s fosforečnanem nebo uhličitanem draselným), která jsou schopna samovolného rozkladu podle zkoušky „Trough Test“ OSN (viz Příručka zkoušek a kriterií OSN, část III, pododdíl 38.2) a u kterých je obsah dusíku z dusičnanu amonného – 15,75 %26) až 24,5 % 27) hmotnostních a které neobsahují více než 0,4 % hořlavých či organických látek celkem nebo splňují požadavky přílohy III-2 nařízení (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech28), – 15,75 % hmotnostních nebo méně a hořlavé látky nejsou omezeny. 8. Dusičnan amonný (1 250 / 5 000): jakost pro hnojiva Toto se vztahuje na jednosložková hnojiva na bázi dusičnanu amonného a na vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného, která splňují požadavky přílohy III-2 nařízení (ES) č. 2003/2003 a u kterých je obsah dusíku z dusičnanu amonného – větší než 24,5 % hmotnostních s výjimkou směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %, – větší než 15,75 % hmotnostních u směsí dusičnanu amonného a síranu amonného, – větší než 28 %29) hmotnostních u směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %. 9. Dusičnan amonný (350 / 2 500): technický Toto se vztahuje na dusičnan amonný a směsi s dusičnanem amonným, jejichž obsah dusíku z dusičnanu amonného je: – 24,5 % až 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,4 % hořlavých látek, – více než 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,2 % hořlavých látek. Toto se vztahuje také na vodné roztoky dusičnanu amonného, ve kterých jeho koncentrace přesahuje 80 % hmotnostních. 10. Dusičnan amonný (10 / 50): materiál „off-spec“ (blíže neurčený) a hnojiva, která neprojdou zkouškou výbušnosti Toto se vztahuje na: – materiál vyřazený v průběhu výrobního postupu a dusičnan amonný a směsi s dusičnanem amonným, jedno-složková hnojiva na bázi dusičnanu amonného a vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného uvedené v poznámkách 8 a 9, které jsou vraceny nebo byly vráceny konečným uživatelem výrobci, do dočasného skladu nebo do zpracovatelského zařízenízařízení k přepracování, využití nebo zpracování pro bezpečné použití, protože již nevyhovují požadavkům uvedeným v poznámkách 8 a 9, – hnojiva uvedená v první odrážce poznámky 7 a v poznámce 8 k této příloze, která nesplňují požadavky přílohy III-2 nařízení (ES) č. 2003/2003. 11. Dusičnan draselný (5 000 / 10 000): Toto se vztahuje na směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného s dusičnanem draselným ve formě granulí nebo mikrogranulí, která mají stejné nebezpečné vlastnosti jako čistý dusičnan draselný. 12. Dusičnan draselný (1 250 / 5 000): Toto se vztahuje na směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného s dusičnanem draselným v krystalické formě, která mají stejné nebezpečné vlastnosti jako čistý dusičnan draselný. 13. Upravený bioplyn Pro účely provedení tohoto zákona se upravený bioplyn klasifikuje v položce 18 tabulky II, pokud byl zpracován v souladu s platnými normami pro vyčištěný a upravený bioplyn se zaručením stejné kvality, jakou má zemní plyn včetně obsahu metanu, a pokud obsahuje maximálně 1 % kyslíku. 14. Polychlorodibenzofurany a polychlorodibenzodioxiny Množství polychlorodibenzofuranů a polychlorodibenzodioxinů se počítají s použitím následujících faktorů: WHO 2005 TEF --- 2,3,7,8-TCDD\| 1\| 2,3,7,8 - TCDF\| 0,1 1,2,3,7,8-PeCDD\| 1\| 2,3,4,7,8-PeCDF\| 0,3 \| \| 1,2,3,7,8-PeCDF\| 0,03 \| \| \| 1,2,3,4,7,8-HxCDD\| 0,1\| \| 1,2,3,6,7,8-HxCDD\| 0,1\| 1,2,3,4,7,8-HxCDF\| 0,1 1,2,3,7,8,9-HxCDD\| 0,1\| 1,2,3,7,8,9-HxCDF\| 0,1 \| \| 1,2,3,6,7,8-HxCDF\| 0,1 1,2,3,4,6,7,8-HpCDD\| 0,01\| 2,3,4,6,7,8-HxCDF\| 0,1 \| \| \| OCDD\| 0,0003\| 1,2,3,4,6,7,8-HpCDF\| 0,01 \| \| 1,2,3,4,7,8,9-HpCDF\| 0,01 \| \| \| \| \| OCDF\| 0,0003 (T = tetra, P = penta, Hx = hexa, Hp = hepta, O = okta) Zdroj - Van den Berg et al: The 2005 World Health Organization Re-evaluation of Human and Mammalian Toxic Equivalency Factors for Dioxins and Dioxin-like Compounds 15. Pokud tato nebezpečná látkanebezpečná látka spadá do kategorie P5a hořlavá kapalina nebo P5b hořlavá kapalina, použijí se pro účely tohoto zákona nejnižší kvalifikační množství. Příloha č. 2 k zákonu č. 224/2015 Sb. Vzor protokolu o nezařazení 328kB Vzor návrhu na zařazení objektu do skupiny A nebo skupiny B 382kB Příloha č. 3 k zákonu č. 224/2015 Sb. ČÁST I Kritéria pro oznamování závažné havárie Komisi Každá závažná haváriezávažná havárie uvedená v bodě 1 nebo havárie mající nejméně jeden z důsledků uvedených v bodech 2 až 6, musí být oznámena Komisi. 1. Přítomné nebezpečné látkynebezpečné látky Jakýkoli požár nebo výbuch nebo havarijní únik nebezpečné látkynebezpečné látky v množství minimálně 5 % kvalifikačního množství stanoveného ve sloupci 3 tabulky I nebo ve sloupci 3 tabulky II přílohy č. 1 (dále jen nebezpečnou látkounebezpečnou látkou). 2. Zranění osob a poškození nemovitostí mající za následek a) úmrtí, b) zranění minimálně 6 zaměstnanců nebo ostatních fyzických osob zdržujících se v objektuobjektu, pokud jejich hospitalizacehospitalizace přesáhla dobu 24 hodin, c) zranění minimálně jedné osoby mimo objektobjekt, pokud její hospitalizacehospitalizace přesáhla dobu 24 hodin, d) poškození jednoho nebo více obydlí mimo objektobjekt, které se v důsledku havárie stalo neobyvatelné, e) nutnost provedení evakuace nebo ukrytí osob v budovách po dobu delší než 2 hodiny, pokud celková přepočtená doba evakuace nebo ukrytí osob (počet osob násobený dobou) přesáhla 500 hodin, f) přerušení dodávky pitné vody, elektrické a tepelné energie, plynu nebo telefonního spojení po dobu delší než 2 hodiny, pokud celková přepočtená doba přerušení dodávky (počet osob násobený dobou) přesáhla 1 000 hodin. 3. Závažná havárieZávažná havárie způsobená nebezpečnou látkounebezpečnou látkou, pokud má za následek ekologickou újmu na a) území chráněném podle jiných předpisů, tj. zvláště chráněných územích a územích soustavy NATURA 2000, vyhlášených pásmech ochrany vodních zdrojů a pásmech ochrany zdrojů minerálních vod o rozloze stejné nebo větší než 0,5 ha, b) ostatním území o rozloze stejné nebo větší než 10 ha, c) vodním toku o délce stejné nebo větší než 10 km, d) umělém nebo přirozeném útvaru povrchové vody, které nemají statut vodárenské nádrže podle jiného právního předpisu, o rozloze dosahující nebo přesahující 1 ha. 4. Závažná havárieZávažná havárie způsobená nebezpečnou látkounebezpečnou látkou, pokud má za následek ekologickou újmu kolektoru, tj. horninového prostředí v pásmu nasycení i mimo ně v místě jímání nebo akumulace podzemních vod nebo znečištění podzemních vod o rozloze stejné nebo větší než 1 ha. 5. Závažná havárieZávažná havárie způsobená nebezpečnou látkounebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, pokud má za následek a) poškození objektuobjektu původce závažné haváriezávažné havárie ve výši stejné nebo převyšující 70 mil. Kč, b) poškození majetku mimo objektobjekt původce havárie ve výši stejné nebo převyšující 7 mil. Kč. 6. Závažná havárieZávažná havárie způsobená nebezpečnou látkounebezpečnou látkou vedoucí k následkům mimo území České republiky. ČÁST II Rozsah, ve kterém ministerstvo uvědomí Komisi o závažné havárii splňující kritéria uvedená v části I této přílohy Ministerstvo poskytne Komisi o závažné haváriizávažné havárii, ke které došlo na území České republiky, tyto údaje: a) identifikační a kontaktní údaje ministerstva jako orgánu odpovědného za uvědomění Komise, b) datum a dobu, kdy k závažné haváriizávažné havárii došlo, a místo, kde se tak stalo, včetně identifikačních údajů objektuobjektu, ve kterém ke vzniku závažné haváriezávažné havárie došlo, a jeho provozovateleprovozovatele, c) stručný popis okolností závažné haváriezávažné havárie, včetně přítomných nebezpečných láteknebezpečných látek a bezprostředních účinků na lidské zdraví a životní prostředí, d) stručný popis přijatých nouzových opatření a preventivních opatření nezbytných k tomu, aby se zabránilo opětovnému vzniku závažné haváriezávažné havárie, e) výsledky jejich analýzy a doporučení. Příloha č. 4 k zákonu č. 224/2015 Sb. Informace potřebné k posouzení, že určitá látka nepředstavuje nebezpečí závažné havárie 1. Posouzení, zda určitá látka nepředstavuje nebezpečí závažné haváriezávažné havárie, obsahuje jednu nebo více charakteristik této látky: a) fyzická forma nebezpečné látkynebezpečné látky za běžných podmínek zpracování nebo manipulace nebo při neplánované ztrátě obalu a je-li to vhodné, je třeba také vzít v úvahu obal a druhové balení nebezpečné látkynebezpečné látky, zejména pokud se na ně vztahuje jiný právní předpis; b) inherentní vlastnosti nebezpečné látkynebezpečné látky, zejména vlastnosti, které souvisí s rozptylovým chováním při scénářiscénáři závažné haváriezávažné havárie, jako například molekulová hmotnost a tlak nasycené páry; c) maximální koncentrace látek v případě směsí. 2. Pro účely bodu 1 písmen a) a b) musí informace potřebné k posouzení vlastností způsobujících nebezpečnost pro zdraví, fyzikální nebezpečnost a nebezpečnost pro životní prostředí této nebezpečné látkynebezpečné látky nebo směsi obsahovat: a) komplexní seznam vlastností potřebných k posouzení potenciálu nebezpečné látkynebezpečné látky způsobit fyzické nebo zdravotní poškození nebo poškození životního prostředí; b) fyzikální a chemické vlastnosti (například molekulová hmotnost, tlak nasycené páry, vlastní toxicita, bod varu, reaktivita, viskozita, rozpustnost a jiné relevantní vlastnosti); c) vlastnosti, které představují nebezpečnost pro zdraví a fyzikální nebezpečnost (například reaktivita, hořlavost, toxicita spolu s dalšími faktory, jako je způsob pronikání do těla, poměr zranění k úmrtnosti, dlouhodobé účinky a jiné relevantní vlastnosti); d) vlastnosti, které představují nebezpečnost pro životní prostředí (například ekotoxicita, perzistence, bioakumulace, potenciál pro dálkový přenos v životním prostředí a jiné relevantní vlastnosti); e) je-li k dispozici, klasifikaci látky nebo směsi podle klasifikace podle jiného právního předpisu; f) informace o specifických provozních podmínkách látky (například teplota, tlak a další relevantní podmínky), za kterých se nebezpečná látkanebezpečná látka skladuje, používá nebo může být přítomna v případě předvídatelného mimořádného provozního stavu nebo v případě havárie, například požáru. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES. 2) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4) Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů. 5) Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006. 10) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 8 zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 14) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon. 17) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 18) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 20) § 10a zákona č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 21) Zákon č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 22) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 23) Číslo CAS je uváděno pouze pro informaci. 24) Více pokynů k prominutí testu naleznete v popisu metody A.14, viz nařízení Komise (ES) č. 440/2008 ze dne 30. května 2008, kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Úř. věst. L 142, 31. 5. 2008, s. 1). 25) Úř. věst. L 147, 9. 6. 1975, s. 40 26) Obsah dusíku z dusičnanu amonného 15,75 % hmotnostních odpovídá 45 % koncentraci dusičnanu amonného. 27) Obsah dusíku z dusičnanu amonného 24,5 % hmotnostních odpovídá 70 % koncentraci dusičnanu amonného. 28) Úř. věst. L 304, 21.11.2003, s. 1. 29) Obsah dusíku z dusičnanu amonného 28 % hmotnostních odpovídá 80% koncentraci dusičnanu amonného. 30) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.
Zákon č. 222/2015 Sb.	Zákon č. 222/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 10. 9. 2015, datum účinnosti 10. 9. 2015, částka 92/2015 * Čl. I - Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 10. 9. 2015 222 ZÁKON ze dne 12. srpna 2015, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 123/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 181/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se slova „příslušný předpis Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „příslušné předpisy Evropské unie1)“. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru.“. 2. V § 3 se doplňují odstavce 7 až 10, které znějí: „(7) Strojově čitelným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru s takovou strukturou, která umožňuje programovému vybavení snadno nalézt, rozpoznat a získat z tohoto datového souboru konkrétní informace, včetně jednotlivých údajů a jejich vnitřní struktury. (8) Otevřeným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru, který není závislý na konkrétním technickém a programovém vybavení a je zpřístupněn veřejnosti bez jakéhokoli omezení, které by znemožňovalo využití informací obsažených v datovém souboru. (9) Otevřenou formální normou se pro účely tohoto zákona rozumí pravidlo, které bylo vydáno písemně a obsahuje specifikace požadavků na zajištění schopnosti různých programových vybavení vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat. (10) Metadata jsou pro účely tohoto zákona data popisující souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času.“. 3. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Poskytování informací (1) Povinné subjekty poskytují informace na základě žádosti nebo zveřejněním. (2) V případě, že je žadatelem povinný subjekt, je mu poskytována informace za stejných podmínek jako jiným žadatelům.“. 4. Za § 4 se vkládají nové § 4a a 4b, které včetně nadpisů znějí: „§ 4a Poskytování informací na žádost (1) Je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se ve formátech a jazycích podle obsahu žádosti o poskytnutí informace, včetně k ní se vztahujících metadat, pokud tento zákon nestanoví jinak. Povinný subjekt není povinen měnit formát nebo jazyk informace ani vytvářet k informaci metadata, pokud by taková změna nebo vytvoření metadat byly pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží; v tomto případě vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci ve formátu nebo jazyce, ve kterých byla vytvořena. Pokud je požadovaná informace součástí většího celku a její vynětí by bylo pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží, poskytne povinný subjekt takový celek v souladu s tímto zákonem. Pokud je to možné s přihlédnutím k povaze podané žádosti a způsobu záznamu požadované informace, poskytne povinný subjekt informaci v elektronické podobě. (2) Je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se způsobem podle obsahu žádosti, zejména a) sdělením informace v elektronické nebo listinné podobě, b) poskytnutím kopie dokumentu obsahujícího požadovanou informaci, c) poskytnutím datového souboru obsahujícího požadovanou informaci, d) nahlédnutím do dokumentu obsahujícího požadovanou informaci, e) sdílením dat prostřednictvím rozhraní informačního systému, nebo f) umožněním dálkového přístupu k informaci, která se v průběhu času mění, obnovuje, doplňuje nebo opakovaně vytváří, nebo jejím pravidelným předáváním jiným způsobem. (3) Pokud způsob poskytnutí informace podle odstavce 2 není možný nebo by pro povinný subjekt představoval nepřiměřenou zátěž, vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci jiným způsobem umožňujícím její účinné využití žadatelem. § 4b Poskytování informací zveřejněním Informace poskytovaná zveřejněním se poskytuje ve všech formátech a jazycích, ve kterých byla vytvořena; při zveřejnění takové informace v elektronické podobě musí být jeden z těchto formátů otevřený a, je-li to možné, též strojově čitelný. Je-li to možné a vhodné, zveřejní povinný subjekt spolu s informací též metadata, která se k ní vztahují. Formát i metadata by měly co nejvíce splňovat otevřené formální normy.“. 5. V § 5 odst. 3 větě druhé se slova „O informacích, poskytnutých v jiné než elektronické podobě,“ nahrazují slovy „O informacích poskytnutých způsobem podle § 4a odst. 2 písm. e) a f), informacích poskytnutých v jiné než elektronické podobě,“. 6. Nadpis § 6 zní: „Odkaz na zveřejněnou informaci“. 7. V § 6 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází“. 8. V § 6 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; to neplatí, pokud byla žádost o poskytnutí informace podána elektronicky a pokud je požadovaná informace zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup a žadateli byl sdělen odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází“. 9. V § 11 odst. 2 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje. 10. V § 11 odst. 2 písm. c) se slovo „autorského“ nahrazuje slovy „autorského nebo práv souvisejících s právem autorským (dále jen „právo autorské“)“. 11. V § 11 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 18 zní: „d) jde o informaci, která se týká stability finančního systému18). 18) § 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.“. 12. V § 11 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „nebo práv souvisejících s právem autorským (dále jen „právo autorské“)“ zrušují. 13. V § 11 odst. 5 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d). 14. V § 11 odst. 5 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 19 zní: „d) kulturních institucí hospodařících s veřejnými prostředky, jako jsou divadla, orchestry a další umělecké soubory, s výjimkou knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a) a muzeí a galerií poskytujících standardizované veřejné služby19). 19) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 15. V § 14a odst. 1 se slova „uveden v“ nahrazují slovy „vyňat z povinnosti poskytovat informaci podle“. 16. V § 14a odstavec 4 zní: „(4) Povinný subjekt může poskytnout výhradní licenci pouze tehdy, je-li výhradní licence pro další šíření poskytované informace nezbytná a je-li to ve veřejném zájmu. Poskytne-li povinný subjekt výhradní licenci podle věty první, přezkoumá alespoň každé 3 roky trvání důvodů, na základě kterých byla výhradní licence poskytnuta; to neplatí v případě poskytnutí výhradní licence k digitalizaci kulturního zdroje, kdy povinný subjekt přezkoumá trvání důvodů, na základě kterých byla výhradní licence poskytnuta, v jedenáctém roce trvání, případně každých následujících 7 let. V případě poskytnutí výhradní licence k digitalizaci kulturního zdroje musí být povinnému subjektu bezplatně poskytnuta kopie digitální reprodukce kulturního zdroje, kterou bude možné po skončení trvání výhradní licence poskytnout podle tohoto zákona.“. 17. V § 15 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pro knihovny poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a) a muzea a galerie poskytující standardizované veřejné služby19) se věta první nepoužije.“. 18. V § 17 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Součástí oznámení musí být poučení o možnosti podat proti požadavku úhrady nákladů za poskytnutí informace stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d), ze kterého je patrné, v jaké lhůtě lze stížnost podat, od kterého dne se tato lhůta počítá, který nadřízený orgán o ní rozhoduje a u kterého povinného subjektu se podává.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Žádost o poskytnutí informace podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vyřizuje podle zákona č. 106/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Povinnost zveřejňovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na informace, k jejichž zveřejnění došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Licenční nebo podlicenční smlouva, na základě níž byla poskytnuta výhradní licence týkající se poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a která je platná k 17. červenci 2013, pozbývá účinnosti uplynutím sjednané doby, nejpozději však 18. července 2043. Věta první se nepoužije, jde-li o licenční nebo podlicenční smlouvu týkající se digitalizace kulturních zdrojů. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 221/2015 Sb.	Zákon č. 221/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 10. 9. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 92/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o účetnictví * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o auditorech * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2016 221 ZÁKON ze dne 12. srpna 2015, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o účetnictví Čl. I Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 69/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 348/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 410/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „stanoví v souladu s právem Evropské unie1)“ nahrazují slovy „zapracovává příslušný předpis Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie38) a upravuje“ a za slovo „průkaznost“ se vkládají slova „, rozsah a způsob zveřejňování informací z účetnictví“. Poznámky pod čarou č. 1 a 38 znějí: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic 78/660/EHS a 83/349/EHS. 38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008.“. 2. Poznámky pod čarou č. 1a a 37 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 3. Za § 1 se vkládají nové § 1a až 1f, které včetně nadpisů § 1a, 1b a 1d znějí: „§ 1a Subjekty veřejného zájmu Za subjekt veřejného zájmu se považuje účetní jednotka se sídlem v České republice, která je a) uvedena v § 19a odst. 1, b) bankou podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, c) pojišťovnou nebo zajišťovnou podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven, d) penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, nebo e) zdravotní pojišťovnou. Kategorie účetních jednotek a kategorie skupin účetních jednotek § 1b (1) Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot a) aktiva celkem 9 000 000 Kč, b) roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč, c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10. (2) Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot a) aktiva celkem 100 000 000 Kč, b) roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč, c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50. (3) Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot a) aktiva celkem 500 000 000 Kč, b) roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč, c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250. (4) Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v odstavci 3. (5) Za velkou účetní jednotku se vždy považuje a) subjekt veřejného zájmu, b) vybraná účetní jednotka. § 1c (1) Malou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot a) aktiva celkem 100 000 000 Kč, b) čistý obrat 200 000 000 Kč, c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50. (2) Střední skupinou účetních jednotek je ta, která není malou skupinou účetních jednotek a sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot a) aktiva celkem 500 000 000 Kč, b) roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč, c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250. (3) Velkou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě překračuje k rozvahovému dni alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v odstavci 2. § 1d Vymezení některých pojmů (1) Aktivy celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn aktiv zjištěný z rozvahy. (2) Ročním úhrnem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená 12. (3) Průměrným počtem zaměstnanců se pro účely tohoto zákona rozumí průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu. § 1e (1) V prvním účetním období po svém vzniku nebo zahájení činnosti postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek a kategorii skupin účetních jednotek, u níž lze důvodně předpokládat, že splní její podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období. (2) Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka nebo skupina účetních jednotek překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty podle § 1b a 1c, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky nebo skupinu účetní jednotky, podle které je stanoven rozsah a způsob sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky. § 1f (1) Účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) může vést jednoduché účetnictví, pokud a) není plátcem daně z přidané hodnoty, b) její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč, c) hodnota jejího majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč a d) je současně 1. spolkem a pobočným spolkem, 2. odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací, 3. organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů, 4. církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo 5. honebním společenstvem. (2) Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 při vzniku nebo zahájení činnosti mohou vést jednoduché účetnictví, pokud lze důvodně předpokládat, že splní podmínky podle odstavce 1 k rozvahovému dni prvního účetního období. (3) Přestane-li účetní jednotka, která vede jednoduché účetnictví, splňovat podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví stanovené v odstavci 1, vede účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu v souladu s § 13a, a to od prvního dne účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka tuto skutečnost zjistila. S výjimkou ukončení činnosti může tato účetní jednotka ukončit vedení účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu a zahájit vedení jednoduchého účetnictví nejdříve po uplynutí 5 po sobě následujících účetních období, ve kterých vedla účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu. (4) Celkovými příjmy se pro účely jednoduchého účetnictví rozumí úhrn příjmů zjištěný z přehledu o příjmech a výdajích za účetní období. Do úhrnu příjmů se nezahrnují průběžné položky a příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a příjmy nahodilé a mimořádné. (5) Hodnotou majetku se pro účely jednoduchého účetnictví rozumí úhrn majetku zjištěný z přehledu o majetku a závazcích sestaveného k rozvahovému dni. Do úhrnu majetku se nezahrnují pohledávky z prodeje dlouhodobého majetku a jejich úhrady, pohledávky nahodilé a mimořádné a jejich úhrady. (6) Způsob přechodu z účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu do jednoduchého účetnictví a z jednoduchého účetnictví do účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu stanoví prováděcí právní předpis.“. 4. V § 2 se za slovo „jednotky“ vkládají slova „, které vedou účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu,“ a za slovo „účtují“ se vkládají slova „podvojnými zápisy“. 5. V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Předmětem jednoduchého účetnictví jsou výdaje a příjmy, majetek a závazky.“. 6. Poznámka pod čarou č. 1c se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 7. V § 4 odst. 8 písm. a) se slova „a vyhotovení výroční zprávy“ nahrazují slovy „, vyhotovení výroční zprávy a zprávy podle části sedmé“. 8. Poznámka pod čarou č. 1d se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 9. V § 4 odst. 8 se na konci textu písmene h) doplňují slova „vedené v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu a metody přechodu z účetnictví vedené v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu na jednoduché účetnictví“. 10. V § 4 odst. 8 písm. v) se slovo „podniku“ nahrazuje slovy „obchodního závodu“. 11. V § 4 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno x), které zní: „x) použití metod výpočtu technických rezerv.“. 12. V § 4 odst. 12 se slovo „společnostech2)“ nahrazuje slovem „korporacích“. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje. 13. Poznámky pod čarou č. 3 až 6 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 14. V § 7 odst. 1 se slovo „sestavená“ nahrazuje slovy „byla sestavena“, za slovo „základě“ se vkládají slova „srozumitelně a“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá (dále jen „uživatel“), činit ekonomická rozhodnutí“. 15. V § 7 odst. 6 se věta poslední nahrazuje větou „Účetní jednotky mohou provádět vzájemné zúčtování jen v případech upravených účetními metodami a jsou-li zúčtovávané částky, ve výši ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3, uvedeny v příloze v účetní závěrce.“. 16. V § 9 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud dále není stanoveno jinak, může účetní jednotka, pokud a) tak u příspěvkové organizace rozhodne její zřizovatel, nebo b) je malou účetní jednotkou nebo mikro účetní jednotkou a nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. (4) Z účetních jednotek podle odstavce 3 písm. b), které jsou účetními jednotkami podle § 1 odst. 2 písm. a) a b), může vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu ta účetní jednotka, která je a) spolkem, pobočným spolkem, b) odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací, c) organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů, d) církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, e) honebním společenstvem, f) obecně prospěšnou společností, g) nadačním fondem, h) ústavem, i) společenstvím vlastníků jednotek, nebo j) bytovým a sociálním družstvem.“. Poznámky pod čarou č. 8 až 10b se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 17. V § 13a odst. 1 písm. e) se slova „s výjimkou § 27 odst. 3 při přeměně bytových družstev“ zrušují. 18. Poznámky pod čarou č. 11a a 11b se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 19. Za § 13a se vkládá nový § 13b, který včetně nadpisu zní: „§ 13b Jednoduché účetnictví (1) Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví vedou účetní knihy, kterými jsou a) peněžní deník, b) kniha pohledávek a kniha závazků, c) pomocné knihy o ostatních složkách majetku. (2) Peněžní deník obsahuje alespoň informace o a) peněžních prostředcích v hotovosti a peněžních prostředcích na účtech zejména v bankách, spořitelních a úvěrních družstvech, b) příjmech a výdajích skutečně přijatých či zaplacených v účetním období, c) průběžných položkách, za které se považují pohyby peněžních prostředků, které nejsou konečným příjmem nebo výdajem podle písmene b). (3) Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví sestavují přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích (dále jen „přehled“). Přehled sestaví účetní jednotka nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období. Na tento přehled se použijí § 18 odst. 3, § 19 odst. 1 a 2, § 29 odst. 1 a § 31 odst. 2 písm. a) obdobně. (4) Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví neuplatňují hospodářský rok a dále nepoužijí § 1b až 1e, § 14, § 18 odst. 1, 2 a 4, § 24 odst. 6 písm. b) s výjimkou způsobu oceňování peněžních prostředků, § 25 odst. 3, § 26, § 27 a § 28 odst. 6. Ostatní ustanovení tohoto zákona použijí účetní jednotky v jednoduchém účetnictví tak, aby bylo v souladu se smyslem, účelem a metodami stanovenými pro jednoduché účetnictví a aby přehledy sestavené podle odstavce 3 poskytly ucelenou informaci o příjmech, výdajích, stavu majetku a závazcích účetní jednotky. (5) Uplatnění postupu podle odstavců 3 a 4 se nepovažuje za porušení § 7 odst. 1 a 2. (6) Obsahové vymezení účetních knih, uspořádání, členění, označení a obsahové vymezení položek přehledů a metody v jednoduchém účetnictví stanoví prováděcí právní předpis.“. 20. Poznámka pod čarou č. 11c se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 21. V § 18 odst. 1 písm. c) se za slova „§ 19 odst. 5“ vkládají slova „a 6“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje. 22. V § 18 odst. 1 se závěrečná část ustanovení zrušuje. 23. V § 18 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Účetní jednotky uvedené v § 1a písm. b) až d) přehled o peněžních tocích nesestavují. Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Vybrané účetní jednotky sestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě hodnoty uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) bodech 1 a 2.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 24. V § 18 odst. 3 písmeno a) zní: „a) u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) a § 1 odst. 2 písm. i) až l) obchodní firmu nebo název a sídlo; u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) obchodní firmu nebo jméno, bydliště a sídlo, liší-li se od bydliště,“. 25. V § 18 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, a v souladu se zákonem upravujícím veřejné rejstříky právnických a fyzických osob (dále jen „veřejný rejstřík“) informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách“. 26. V § 18 odst. 3 se na konci písmene c) doplňují slova „případně informaci o tom, že účetní jednotka je v likvidaci,“. 27. V § 18 odst. 4 se slovo „zjednodušeném“ nahrazuje slovem „zkráceném“ a slova „s výjimkou akciových společností, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu“ se zrušují. 28. V § 18 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Prováděcí právní předpis stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek rozsah a způsob sestavení účetní závěrky v plném rozsahu a ve zkráceném rozsahu. (6) Prováděcí právní předpis stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek vysvětlující a doplňující informace, které jsou účetní jednotky povinny uvádět v příloze v účetní závěrce.“. 29. V § 19 odstavec 5 zní: „(5) V účetnictví běžného účetního období musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní jednotce známými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky.“. 30. V § 19 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) V případě významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky, jsou důsledky těchto událostí popsány a jejich ekonomické dopady kvantifikovány v příloze v účetní závěrce.“. Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 7 až 11. 31. V § 19 odst. 7 se věta pátá nahrazuje větami „Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi. U vybraných účetních jednotek podle § 1 odst. 3, s výjimkou zdravotních pojišťoven, se považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad 60 000 Kč a u samostatných hmotných movitých věcí nebo souboru hmotných movitých věcí ve výši nad 40 000 Kč.“. Poznámka pod čarou č. 11d se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 32. Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 33. V § 19a odst. 1 a § 23a odst. 1 se za slovo „emitentem“ vkládá slovo „investičních“. 34. Poznámky pod čarou č. 35 a 36 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 35. V § 19a odst. 2 se za slova „došlo k přijetí“ vkládá slovo „investičních“, za slova „v němž k přijetí“ se vkládá slovo „investičního“ a za slovo „byly“ se vkládá slovo „investiční“. 36. V § 19a odst. 3 se za slovo „Pokud“ a za slovo „němž“ vkládá slovo „investiční“. 37. V § 19a odst. 5 se za slovo „Pokud“, za slovo „němž“ a za slovo „kdy“ vkládá slovo „investiční“ a za slovo „nového“ a za slovo „tohoto“ se vkládá slovo „investičního“. 38. V § 19a odst. 6 se za slovo „přijetí“ vkládá slovo „investičního“. 39. V § 20 odstavec 1 zní: „(1) Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem, kterého účetní jednotka určí způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost auditorů, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis, a dále a) velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu, b) střední účetní jednotky, c) malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot 1. aktiva celkem 40 000 000 Kč, 2. roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč, 3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50, d) ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty uvedené v písmeni c) bodech 1 až 3.“. 40. V § 20 odst. 2 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 41. V § 21 odst. 1 se slova „uvedené v § 20 odst. 1 písm. a) až d)“ nahrazují slovy „, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem,“. 42. V § 21 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů,“. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g). 43. V § 21 odst. 2 písm. f) se slova „organizační složku podniku“ nahrazují slovy „pobočku nebo jinou část obchodního závodu“. 44. V § 21 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Střední účetní jednotky, malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky neuvádějí ve výroční zprávě nefinanční informace podle odstavce 2 písm. a) až f).“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 45. V § 21 odst. 4 úvodní části ustanovení se slovo „instrumenty4)“ nahrazuje slovem „nástroje“. 46. V § 21 odst. 4 písm. a) se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „účetní jednotky“. 47. V § 21 odst. 6 se slova „uvedené v § 20 odst. 1 písm. e)“ nahrazují slovy „, kterým povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem stanoví zvláštní právní předpis,“. 48. V § 21 odst. 7 se slova „předmětem ověření je soulad výroční zprávy s účetní závěrkou“ nahrazují slovy „předmět ověření je stanoven zákonem upravujícím činnost auditorů“. 49. V § 21 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Součástí výroční zprávy nebo obdobného dokumentu podle zvláštních právních předpisů u účetních jednotek uvedených v § 1f, které se zapisují do veřejného rejstříku, je i přehled o majetku a závazcích.“. 50. Poznámky pod čarou č. 13a, 13b a 14 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 51. V § 21a odst. 1 větě první se slovo „i“ nahrazuje slovy „nebo přehled o majetku a závazcích a“, slovo „její“ se nahrazuje slovem „jejich“ a slovo „obchodního“ se zrušuje. 52. V § 21a odst. 1 větě druhé se slova „(§ 18 odst. 3)“ nahrazují slovy „(§ 18 odst. 4) a v případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem“. 53. V § 21a odst. 2 se slova „uvedené v § 20 zveřejňují“ nahrazují slovy „, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní“, slova „, a to ve lhůtě“ se zrušují a slova „lhůtu jinou, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období“ se nahrazují slovy „jinak, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky“. 54. Poznámky pod čarou č. 15 a 16 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 55. V § 21a odst. 4 větě první se slova „do obchodního“ nahrazují slovy „do veřejného“, slova „obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu17)“ se nahrazují slovy „nejpozději v době stanovené v odstavci 2“ a ve větě druhé se slovo „obchodního“ nahrazuje slovem „veřejného“. Poznámka pod čarou č. 17 se zrušuje. 56. V § 21a odst. 6 se slova „ověřování podle § 20“ nahrazují slovy „mít účetní závěrku ověřenou auditorem“. 57. Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 58. V § 21a odstavec 8 zní: „(8) Odstavce 1 až 7 platí pro konsolidovanou účetní závěrku, výroční zprávu, zprávu o platbách a konsolidovanou zprávu o platbách podle části sedmé obdobně.“. 59. V § 21a se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí: „(9) Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis. (10) Jestliže účetní jednotka prezentuje vybrané údaje ze své účetní závěrky, uvede, že se jedná pouze o vybrané údaje z účetní závěrky a informaci o tom, kde je účetní závěrka uložena. K těmto vybraným údajům se nepřikládá zpráva auditora o ověření účetní závěrky. Místo této zprávy uvede účetní jednotka druh výroku auditora k účetní závěrce a odkaz na jakékoli záležitosti, na něž auditor zvláštním způsobem upozornil.“. 60. Pod označení § 22 se vkládá nadpis „Konsolidovaná účetní závěrka“. 61. V § 22 odst. 5 se slova „podniku podle zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „účetní jednotky“. 62. V § 22 odst. 6 se za slova „§ 22a“ vkládají slova „, 22aa“. 63. Poznámka pod čarou č. 20 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámky pod čarou. 64. V § 22 odst. 7 se slovo „společných“ nahrazuje slovem „společným“. 65. § 22a zní: „§ 22a (1) Malá skupina účetních jednotek nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku s výjimkou případů, kdy je některá účetní jednotka ve skupině subjektem veřejného zájmu. (2) Účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, nemusí být zahrnuta do konsolidačního celku, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek: a) v mimořádně výjimečných případech nelze informace nezbytné pro sestavení konsolidované účetní závěrky v souladu se zákonem získat bez nepřiměřených nákladů nebo bez zbytečného zdržení, b) podíly této účetní jednotky jsou drženy výhradně za účelem jejich následného prodeje, nebo c) přísná a dlouhodobá omezení podstatně brání konsolidující účetní jednotce ve 1. výkonu jejích práv, pokud jde o nakládání s majetkem nebo o řízení této účetní jednotky, nebo 2. výkonu jednotného řízení této účetní jednotky, jedná-li se o vztahy vzniklé na základě smlouvy uzavřené s účetní jednotkou nebo na základě zakladatelské či společenské smlouvy nebo stanov účetní jednotky nebo skládají-li se správní, řídící či dozorčí orgány této účetní jednotky a jedné nebo více jiných účetních jednotek, ve kterých nevykonává vliv, převážně ze stejných osob vykonávajících funkci během účetního období až do sestavení konsolidované účetní závěrky. (3) Konsolidující účetní jednotka nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, pokud konsolidující účetní jednotka ovládá pouze konsolidované účetní jednotky, jež jsou jednotlivě i v úhrnu nevýznamné, nebo její konsolidované účetní jednotky mohou být vyloučeny z konsolidace podle odstavce 2. (4) Pro zahrnutí účetních jednotek pod společným vlivem do položek konsolidované účetní závěrky se přiměřeně použijí ustanovení odstavců 2 a 3. (5) Účetní jednotky přidružené nemusejí být vykázány v položkách konsolidované účetní závěrky, je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu účetní jednotky přidružené nevýznamný.“. 66. Za § 22a se vkládá nový § 22aa, který zní: „§ 22aa (1) Konsolidující účetní jednotka nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, pokud je současně konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby, která je konsolidující účetní jednotkou nebo konsolidující zahraniční osobou řídící se právem členského státu Evropské unie (dále jen „jiná konsolidující účetní jednotka“), za předpokladu, že tato jiná konsolidující účetní jednotka drží a) veškeré podíly konsolidující účetní jednotky; k akciím nebo podílům drženým členy správního, řídícího nebo dozorčího orgánu na základě zvláštních právních předpisů, stanov nebo společenské smlouvy se nepřihlíží, b) alespoň 90 % podílů konsolidující účetní jednotky a nesestavení konsolidované účetní závěrky schválili ostatní akcionáři nebo společníci konsolidující účetní jednotky, nebo c) méně než 90 % podílů konsolidující účetní jednotky a ostatní akcionáři nebo společníci držící určitý podíl v konsolidující účetní jednotce nepožádali nejpozději 6 měsíců před koncem účetního období o sestavení konsolidované účetní závěrky konsolidující účetní jednotky; tento podíl činí celkem alespoň 10 %. (2) Podle odstavce 1 se postupuje, pokud jsou současně splněny tyto podmínky: a) konsolidující účetní jednotka a všechny jí konsolidované účetní jednotky jsou konsolidovány v konsolidované účetní závěrce konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky, b) konsolidovaná účetní závěrka podle písmene a) a konsolidovaná výroční zpráva jsou sestaveny jinou konsolidující účetní jednotkou a jsou ověřeny auditorem podle práva státu, kterým se tato jiná konsolidující účetní jednotka řídí, c) konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) a konsolidovanou výroční zprávu podle písmene b) a zprávu auditora odpovědného za ověření této konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy konsolidující účetní jednotka zveřejní podle § 21a zákona; tyto účetní záznamy musí být zveřejněny v českém jazyce a d) příloha v účetní závěrce konsolidující účetní jednotky obsahuje název a sídlo jiné konsolidující účetní jednotky, která konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) sestavila, a důvody nevytvoření konsolidačního celku. (3) Požaduje-li se sestavení konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy pro účely informování zaměstnanců nebo jejich zástupců podle zvláštního právního předpisu anebo na žádost správních orgánů nebo soudu pro jejich potřeby, postup podle odstavců 1 a 2 se nepoužije. (4) Účetní jednotky stanovené v § 19a odstavce 1 až 3 nepoužijí.“. 67. V § 22b odst. 2 se slova „předmětem ověření je soulad konsolidované výroční zprávy s konsolidovanou účetní závěrkou“ nahrazují slovy „předmět ověření je stanoven zákonem upravujícím činnost auditorů“. 67. V § 23 odst. 3 větě druhé se slova „je tato konsolidovaná účetní jednotka zahrnuta do konsolidačního celku na základě účetní závěrky jí sestavené s použitím ustanovení“ nahrazují slovy „jsou pro sestavení konsolidované účetní závěrky použity jimi sestavené účetní závěrky podle“. 69. Pod označení § 23b se vkládá nadpis „Účetní výkazy za Českou republiku“. 70. V § 23b odst. 3 se slova „a k účetním výkazům za dílčí konsolidační celek státu“ zrušují. 71. V § 23b odst. 4 se za slovo „celku“ vkládají slova „Česká republika“, slovo „dokumenty“ se nahrazuje slovy „účetní záznamy“, slovo „celek“ se nahrazuje slovem „celky“ a slova „účetní jednotce, která tyto účetní výkazy sestavuje“ se nahrazují slovy „podle prováděcích právních předpisů“. 72. V § 23b odst. 5 se za slovo „celku“ vkládají slova „Česká republika“, slova „stanovení pravidel“ se nahrazují slovy „podmínky významnosti pro zahrnutí do konsolidačního celku Česká republika a do dílčích konsolidačních celků státu, pravidla“, slova „způsobu a rozsahu“ se nahrazují slovy „způsob a rozsah“ a slovo „předpis“ se nahrazuje slovem „předpisy“. 73. V § 24 odst. 1 se za slovo „majetek“ vkládají slova „nebo jeho části“ a slovo „ustanovení“ se zrušuje. 74. V § 24 odst. 3 písm. a) úvodní části ustanovení se slova „podniku či jeho části tvořící samostatnou organizační složku“ nahrazují slovy „obchodního závodu, pobočky nebo jiné části obchodního závodu“. 75. V § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 se slovo „podniku“ nahrazuje slovy „obchodnímu závodu, pobočce nebo jiné části obchodního závodu“. 76. V § 24 odst. 4 se za slovo „souboru“ vkládá slovo „hmotných“. 77. V § 24 se na začátek odstavce 5 vkládá věta „Prováděcí právní předpis stanoví případy a okamžiky účtování o ocenění jmění vyžadovaném zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev.“. 78. V § 24 odst. 5 větě druhé se slovo „Účetní“ nahrazuje slovy „Tento předpis dále stanoví účetní“, slova „upraví prováděcí právní předpis“ se zrušují a slovo „podniku“ se nahrazuje slovy „obchodního závodu, pobočky nebo jiné části obchodního závodu“. 79. V § 24 odst. 8 se slova „, povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění20g)“ zrušují a slova „Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky20k)“ se nahrazují slovy „zdravotní pojišťovny“. Poznámky pod čarou č. 20g a 20k se zrušují. 80. Poznámky pod čarou č. 20a až 20f, 20h, 20j, 36l a 21 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 81. V § 25 odst. 3 se za slovo „byly“ vkládají slova „k rozvahovému dni“. 82. V § 25 odst. 5 písm. c) se slova „část nepřímých nákladů, která se vztahuje“ nahrazují slovy „přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují“ a na konci textu písmene se doplňují slova „; do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností“. 83. V § 25 odst. 5 písm. d) se za slova „zásob a“ vkládá slovo „u“, slova „činnost a“ se nahrazují slovy „činnost, popřípadě i přiřaditelné“ a na konci textu písmene se doplňují slova „; do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností“. 84. V § 26 odst. 3 věta druhá se nahrazuje větou „Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku.“. 85. V § 26 odst. 3 se za větu druhou vkládají věty „K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv.“. 86. V § 26 odst. 3 větě páté se slova „technické rezervy nebo“ zrušují. 87. V § 27 odst. 1 písm. a) se slova „pořízených v primárních emisích“ zrušují. 88. V § 27 odst. 1 písmeno c) zní: „c) technické rezervy, jejichž výše se vypočítává s použitím metod jejich výpočtu podle § 4 odst. 8 u účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů, kromě veřejného zdravotního pojištění,“. Poznámka pod čarou č. 22a se zrušuje. 89. V § 27 odst. 1 písmeno e) zní: „e) ty části majetku a závazků, které jsou zajištěny deriváty a v rámci systému zajištění v reálných hodnotách se považují za zajištěnou položku,“. 90. Poznámka pod čarou č. 23 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 91. V § 27 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6. 92. V § 27 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, popřípadě tržní hodnota odvozená z tržní hodnoty jednotlivých složek aktiv a pasiv, nelze-li tržní hodnotu pro některé aktivum nebo pasivum zjistit, ale lze ji zjistit pro jednotlivé složky nebo podobné aktivum či pasivum“. 93. V § 27 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) hodnota vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik, pokud tyto oceňovací modely a techniky zajišťují přijatelný odhad tržní hodnoty,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 94. V § 27 odst. 3 písm. d) se slova „a b)“ nahrazují slovy „až c)“. 95. V § 27 odst. 4 větě třetí se slovo „veden“ nahrazuje slovy „přijat k obchodování“. 96. V § 27 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Oceňování podle odstavců 1 až 6 se nepoužije na mikro účetní jednotky; to neplatí pro a) obchodníky s cennými papíry a pobočky zahraničních obchodníků s cennými papíry, b) platební instituce, pobočky zahraničních platebních institucí, instituce elektronických peněz a pobočky zahraničních institucí elektronických peněz, c) investiční společnosti a fondy podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech a d) fondy podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření.“. 97. V § 28 odst. 1 větě druhé se za slovo „věcem“ vkládají slova „s výjimkou cenných papírů“. 98. Poznámky pod čarou č. 24 až 26 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 99. V § 28 odst. 4 se slova „nájmu podniku“ nahrazují slovy „pachtu obchodního závodu“, slovo „jeho“ se zrušuje a na konci textu odstavce se doplňují slova „obchodního závodu“. 100. V § 28 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Jsou-li náklady na vývoj vykazovány v aktivech rozvahy, je jakékoli vyplácení podílů na zisku zakázáno, ledaže disponibilní zdroje, z nichž lze jinak vyplácet podíly na zisku a nerozdělený zisk minulých období, jsou nejméně rovny neodepsané části nákladů na vývoj.“. 101. Poznámka pod čarou č. 27 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 102. V § 30 odst. 7 písm. e) se slova „a závazků“ zrušují. 103. Poznámky pod čarou č. 28 a 29 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 104. Za část šestou se vkládá nová část sedmá, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 39 a 40 zní: „ČÁST SEDMÁ ZPRÁVA O PLATBÁCH ORGÁNŮM SPRÁVY ČLENSKÉHO STÁTU EVROPSKÉ UNIE NEBO TŘETÍ ZEMĚ § 32a Rozsah působnosti (1) Zprávu o platbách orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země (dále jen „zpráva o platbách“) sestavuje k rozvahovému dni velká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotky, činná v těžebním průmyslu, která vykonává jakoukoli činnost související s průzkumem, vyhledáváním, objevováním, rozvojem a těžbou ložisek nerostů, ropy, zásob zemního plynu či jiných látek v souladu s příslušným nařízením Evropské unie39), a velká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotky, činná v odvětví těžby dřeva v původních lesích, která vyvíjí činnosti uvedené v příslušném nařízení Evropské unie40). (2) Zpráva podle odstavce 1 se sestavuje v českém jazyce a hodnotové údaje v této zprávě se uvádějí v jednotkách české měny. (3) Povinnost sestavovat zprávu podle odstavce 1 se nevztahuje na účetní jednotku, která je konsolidovanou účetní jednotkou nebo konsolidující účetní jednotkou, která je současně konsolidovanou účetní jednotkou konsolidačního celku jiné konsolidující osoby, pokud jsou splněny tyto podmínky: a) konsolidující účetní jednotka nebo jiná konsolidující osoba se řídí právem České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie a b) platby odváděné touto účetní jednotkou orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země jsou zahrnuty do konsolidované zprávy, kterou sestavuje konsolidující účetní jednotka nebo jiná konsolidující osoba v souladu s § 32c nebo obdobným předpisem jiného členského státu Evropské unie. (4) Orgánem správy se rozumí pro účely této části zákona jakýkoli ústřední, regionální či místní orgán správy členského státu nebo třetí země; zahrnuje rovněž jakýkoli útvar bez právní osobnosti, agenturu nebo osobu, ve které tento orgán správy uplatňuje rozhodující vliv. (5) Projektem se rozumí provozní činnosti, které jsou upraveny jedinou smlouvou, licencí, ujednáním o nájmu, koncesí nebo podobnými právními dohodami a které představují základ pro platební závazky vůči orgánům správy uvedeným v odstavci 4; je-li však více takových dohod zásadním způsobem provázáno, považuje se za projekt takový soubor dohod. (6) Platbou se rozumí částka, která byla uhrazena, ať už formou peněžitého či nepeněžitého plnění, za činnosti uvedené v odstavci 1, přičemž se jedná o následující a) část produkce odváděná jako naturální plnění, b) daň, poplatek a jiné obdobné peněžité plnění placené z výnosů, výroby nebo zisku, s výjimkou spotřební daně, daně z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických osob nebo daně z prodeje, c) podíl na zisku, d) úplata za uzavření smlouvy, objevení ložiska nebo těžební lokality a výrobu nebo těžbu, e) licenční poplatek, nájemné, plnění za licence a koncese a f) platba za zlepšení infrastruktury. § 32b Obsah zprávy o platbách (1) Ve zprávě o platbách se uvedou následující informace týkající se činností uvedených v § 32a odst. 1 za příslušné účetní období: a) celková výše plateb, jež byly odvedeny jednotlivým orgánům správy podle § 32a odst. 4, b) celková výše plateb v členění podle druhů uvedených v § 32a odst. 6, které byly odvedeny jednotlivým orgánům správy podle § 32a odst. 4, c) pokud jsou tyto platby přiřazeny k určitému projektu, celková výše plateb v členění podle druhů uvedených v § 32a odst. 6, které byly odvedeny za každý takový projekt, a celková výše plateb za každý takový projekt. (2) Ve zprávě o platbách se neuvádí platba, ať již byla provedena jednorázově nebo jako řada souvisejících plateb, jejíž výše za účetní období nepřesahuje částku 2 600 000 Kč. (3) Informace o platbách odvedených účetní jednotkou týkající se povinností uložených na úrovni vnitřního útvaru účetní jednotky je možné uvádět na nejnižší možné úrovni vnitřního útvaru účetní jednotky. (4) Pokud se odvádějí nepeněžitá plnění, uvádí se jejich hodnota, a tam, kde je to vhodné, i objem nepeněžitého plnění. V komentáři ke zprávě účetní jednotka vysvětlí, jak byla tato hodnota určena. (5) Při uvádění informací o platbách se zohlední věcná podstata než forma dotčené platby nebo činnosti. Platby a činnosti nesmějí být uměle rozdělovány ani slučovány s cílem vyhnout se povinnosti tuto zprávu sestavit. § 32c Konsolidovaná zpráva o platbách (1) Účetní jednotky uvedené v § 32a odst. 1 sestavují konsolidvanou zprávu o platbách s obsahem podle § 32b, je-li daná konsolidující účetní jednotka povinna sestavovat konsolidovanou účetní závěrku. (2) Konsolidující účetní jednotka se rovněž považuje za činnou v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích, je-li v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích činná některá z jejích konsolidovaných účetních jednotek. (3) Konsolidovaná zpráva o platbách zahrnuje pouze platby vyplývající z činností v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích. (4) Povinnost sestavovat konsolidovanou zprávu o platbách uvedená v odstavci 1 neplatí pro a) konsolidující účetní jednotku malé nebo střední skupiny, není-li některá účetní jednotka ve skupině subjektem veřejného zájmu, nebo b) konsolidující účetní jednotku, která je zároveň konsolidovanou účetní jednotkou v některém z členských států. (5) Účetní jednotky uvedené v § 32a nemusejí být zahrnuty do konsolidované zprávy o platbách, pokud je splněna alespoň jedna z podmínek uvedených v § 22a odst. 2 a 3. (6) Výjimky podle odstavce 5 se použijí pouze v případě, že je jich využíváno i pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky. § 32d Zveřejňování (1) Zpráva o platbách uvedená v § 32b a konsolidovaná zpráva o platbách uvedená v § 32c se zveřejňuje způsobem podle § 21a. (2) Zpráva o platbách obsahuje rovněž prohlášení statutárního orgánu nebo jiné odpovědné osoby o tom, že zpráva byla podle jejich nejlepšího vědomí a schopností sestavena a zveřejněna v souladu s požadavky tohoto zákona. § 32e Kritéria rovnocennosti Účetní jednotky uvedené v § 32a odst. 1, které sestavují a zveřejňují zprávu o platbách v souladu s požadavky státu, který není členem Evropské unie, jež byly Evropskou komisí vyhodnoceny jako rovnocenné požadavkům podle této části, jsou osvobozeny od plnění požadavků této části, s výjimkou povinnosti zveřejnit zprávu o platbách konsolidující osoby; zpráva o platbách musí být zveřejněna v českém jazyce. 39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2, sekce B, oddíly 05 až 08 přílohy I. 40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006, sekce A, oddíl 02 skupina 02.2 přílohy I.“. Dosavadní část sedmá se označuje jako část osmá. 105. Poznámky pod čarou č. 30, 30a a 31 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 106. V § 37 odstavec 1 zní: „(1) Účetní jednotka, která není podnikatelem, se dopustí přestupku tím, že a) nevede účetnictví podle § 4 odst. 2 až 6, b) nesestaví účetní závěrku podle § 6 odst. 4, c) nesestaví účetní závěrku ke dni stanovenému v § 19 odst. 1, d) nevyhotoví výroční zprávu podle § 21 odst. 1 až 6, e) vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2, f) vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2, g) jí sestavená účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti uvedené v § 18 odst. 1 nebo 2, h) v rozporu s § 20 odst. 1 nemá účetní závěrku ověřenou auditorem, i) v rozporu s § 21 odst. 7 nemá výroční zprávu ověřenou auditorem, j) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a, nebo k) v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamy.“. 107. V § 37 odst. 2 písm. a) se slova „podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1“ zrušují a slova „a b)“ se nahrazují slovy „až d)“. 108. V § 37 odst. 2 písm. b) se slova „podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1“ zrušují a slova „c) až h)“ se nahrazují slovy „e) až k)“. 109. Nadpis § 37a se zrušuje. 110. V § 37a odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Účetní jednotka neuvedená v § 37 nebo osoba odpovědná za vedení účetnictví podle tohoto zákona se dopustí správního deliktu tím, že a) nevede účetnictví podle § 4 odst. 1, b) nesestaví účetní závěrku podle § 6 odst. 4, c) nesestaví účetní závěrku ke dni stanovenému v § 19 odst. 1, d) nevyhotoví výroční zprávu podle § 21 odst. 1 až 6, e) vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2, f) vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2, g) jí sestavená účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti uvedené v § 18 odst. 1 nebo 2, h) v rozporu s § 19a odst. 1 nepoužije pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy, i) v rozporu s § 20 odst. 1 nemá účetní závěrku ověřenou auditorem, j) v rozporu s § 21 odst. 7 nemá výroční zprávu ověřenou auditorem, k) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a, l) nezveřejní zprávu o platbách podle § 32d, m) nesestaví účetní výkazy za dílčí konsolidační celek státu nebo účetní výkazy za Českou republiku podle § 23b, n) v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamy, o) nezajistí podmínky pro předávání účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným podle § 4 odst. 8 a § 23b odst. 5, nebo p) nepředá účetní záznam do centrálního systému účetních informací státu způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným podle § 4 odst. 8 a § 23b odst. 5. (2) Konsolidující účetní jednotka se dopustí správního deliktu tím, že a) nesestaví konsolidovanou účetní závěrku podle § 6 odst. 4, b) nesestaví konsolidovanou účetní závěrku ke dni stanovenému v § 23 odst. 2, c) nevyhotoví konsolidovanou výroční zprávu podle § 22b odst. 2, d) nesestaví konsolidovanou zprávu o platbách podle § 32c, e) jí sestavená konsolidovaná účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti podle § 18 odst. 1 nebo 2, f) v rozporu s § 22 odst. 1 nemá konsolidovanou účetní závěrku ověřenou auditorem, g) v rozporu s § 22b odst. 2 nemá konsolidovanou výroční zprávu ověřenou auditorem, h) nezveřejní konsolidovanou účetní závěrku nebo konsolidovanou výroční zprávu podle § 21a, i) nesestaví konsolidovanou zprávu o platbách podle § 32d, nebo j) v rozporu s § 23a odst. 1 nepoužije pro sestavení konsolidované účetní závěrky mezinárodní účetní standardy.“. Poznámka pod čarou č. 34 se zrušuje. 111. V § 37a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Účetní jednotka, která vede jednoduché účetnictví, se dopustí správního deliktu tím, že a) nevede jednoduché účetnictví podle § 4 odst. 1, b) nesestaví přehledy v rozsahu a ve lhůtě podle § 13b odst. 3, c) jí zpracované přehledy neobsahují veškeré údaje podle § 18 odst. 3, d) nesestaví přehledy ke dni stanovenému v § 19 odst. 1 a 2, e) vede jednoduché účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2, f) v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamy, nebo g) nezveřejní přehled o majetku a závazcích, výroční zprávu nebo obdobný dokument podle § 21a odst. 1.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 112. V § 37a odst. 4 písm. a) se slova „podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1“ zrušují a slova „, b) a f)“ se nahrazují slovy „až d) nebo h)“. 113. V § 37a odst. 4 písm. b) se slova „podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1“ zrušují a slova „c) až e) a g) až j)“ se nahrazují slovy „e) až g) nebo i) až n)“. 114. V § 37a odst. 4 písm. c) se slova „podle § 22a odst. 1 bodu 1“ zrušují. 115. V § 37a odst. 4 písm. d) se slova „písm. k)“ nahrazují slovy „písm. o) nebo p)“. 116. V § 37a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. a) až d), f) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. e) až g).“. 117. V § 37ab odst. 1 se slova „na ní“ zrušují. 118. V § 37b odst. 1 se za slovo „provedení“ vkládají slova „§ 1f odst. 6,“ a za slova „§ 4 odst. 8,“ se vkládají slova „§ 13b odst. 6,“. 119. § 38a se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí poprvé v účetních obdobích, která započala v roce 2016 nebo později, pokud není v bodech 2 až 6 stanoveno jinak. 2. Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu za účetní období, které započalo v roce 2014, jejich uložením do sbírky listin nejpozději do 31. března 2016. 3. Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu za účetní období, které započalo v roce 2015, jejich uložením do sbírky listin nejpozději do 30. listopadu 2017. 4. V účetním období, které započalo v roce 2016, postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek a kategorii skupin účetních jednotek, jejíž podmínky naplnila k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období. 5. Účetní jednotky, které ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona jsou mikro účetními jednotkami s výjimkou obchodníků s cennými papíry, poboček zahraničních obchodníků s cennými papíry, platebních institucí, poboček zahraničních platebních institucí, institucí elektronických peněz, poboček zahraničních institucí elektronických peněz, společností a fondů podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech a fondů podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, a přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona používaly oceňování majetku reálnou hodnotou podle § 27 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokračují v účtování a vykazování majetku oceňovaného reálnou hodnotou podle zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, až do vyřazení tohoto majetku. 6. Řízení o uložení pokuty podle zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené, se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li právní úprava uvedená v zákoně č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro účetní jednotku výhodnější. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. III Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb. a zákona č. 127/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 23 odst. 3 písm. a) se na konci bodu 19 doplňuje bod 20, který zní: „20. částku ve výši zrušené rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, o kterou byl snížen výsledek hospodaření podle odstavce 3 písm. c) bodu 10,“. 2. V § 23 odst. 3 písm. c) se na konci bodu 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 10, který zní: „10. částku ve výši vytvořené rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy.“. 3. V § 24 odst. 2 se na konci textu písmene i) doplňují slova „a s výjimkou rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů“. 4. V § 24 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zy), které zní: „zy) nabývací cena cenného papíru při jeho prodeji poplatníkem daně z příjmů právnických osob, který je mikro účetní jednotkou s výjimkou uvedenou v písmenech w) a ze).“. 5. V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zr), které zní: „zr) u poplatníků, kteří jsou účetními jednotkami, dílčí platba příspěvku na zajištění financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 prováděné provozovatelem kolektivního systému.“. 6. V § 32a odst. 1 se slova „zřizovací výdaje,“ zrušují. 7. V § 32a odst. 4 se slova „, zřizovací výdaje 60 měsíců“ zrušují. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 20, § 23 odst. 3 písm. c) bod 10, § 24 odst. 2 písm. i) a § 25 odst. 1 písm. zr) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2015. 3. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. zy) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije na cenné papíry, které se nadále ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oceňují reálnou hodnotou. 4. U zřizovacích výdajů zaevidovaných v majetku poplatníka ve zdaňovacím období započatým přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů Čl. V Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 267/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Tvorbu rezerv může jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit také poplatník, který vede jednoduché účetnictví, pokud současně vede prokazatelnou evidenci těchto rezerv, a to maximálně ve výši stanovené touto prokazatelnou evidencí.“. 2. Za § 11 se vkládají nové § 11a až 11c, které včetně nadpisů znějí: „§ 11a Obecná ustanovení o rezervě na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 (1) Rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů může vytvářet provozovatel solární elektrárny, který je povinen podle zákona upravujícího odpady zajistit financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů. (2) Rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů se tvoří nezávisle na účelově shodné rezervě vytvářené podle právních předpisů upravujících účetnictví a její tvorba není podmíněna jejím zaúčtováním. Poplatník je povinen vést evidenci vytvořené rezervy, a to minimálně v rozsahu stanoveném pro tvorbu rezerv v předpisech upravujících účetnictví. (3) Rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů se tvoří od prvního měsíce toho zdaňovacího období, ve kterém vznikla provozovateli solární elektrárny povinnost úhrady první platby příspěvku na zajištění financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů prováděné provozovatelem kolektivního systému, do okamžiku, kdy by bylo ukončeno odpisování hmotného majetku, jehož je solární panel součástí, pokud by jej odpisoval jeho první vlastník podle § 30b zákona o daních z příjmů. Při technickém zhodnocení předmětného hmotného majetku se období tvorby rezervy neprodlužuje. (4) Pacht, likvidace a insolvenční řízení nezakládají povinnost zrušit již vytvořenou rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů a lze ji tvořit i v průběhu likvidace a v průběhu insolvenčního řízení v době trvání účinků prohlášení konkursu. (5) Pro účely rezervy na nakládání s elektroodpadem se za zdaňovací období považuje i období, za které se podává daňové přiznání. § 11b Výše rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 (1) Celková výše rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů je úhrnná částka financování, kterou je podle právních předpisů upravujících odpady povinen provozovatel solární elektrárny zajistit ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů prováděnému provozovatelem kolektivního systému. (2) Do celkové výše rezervy se nezahrnují částky, o které byl snížen základ daně z příjmů. (3) Měsíční rezerva je rovna podílu celkové výše rezervy a počtu měsíců, které uplynou od prvního dne zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost úhrady první platby příspěvku, do ukončení doby odpisování hmotného majetku, jehož je solární panel součástí. (4) Tvorba rezervy za zdaňovací období je součinem částky měsíční rezervy a počtu měsíců v tomto zdaňovacím období, ve kterých jsou splněny podmínky pro tvorbu rezervy. § 11c Zvláštní ustanovení o rezervě na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 (1) Zjistí-li poplatník skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí. (2) Dojde-li k likvidaci solárního panelu, zruší se část rezervy týkající se likvidovaného panelu ve zdaňovacím období, kdy provozovatel kolektivního systému předloží finanční vypořádání provozovateli solární elektrárny, ve kterém toto vyřazení zohledňuje.“. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u rezerv za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 593/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ustanovení § 4 odst. 1 a § 11a až 11c zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2015. 3. Do tvorby rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů za zdaňovací období započaté v roce 2015 nebo 2016 lze zahrnout i částku rezervy připadající na měsíce zdaňovacího období započatého v roce 2014 nebo 2015, ve kterých jsou splněny podmínky pro tvorbu rezervy podle zákona č. 593/1992 Sb., ve znění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o auditorech Čl. VII Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 52/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 334/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. a) se slova „řádných a mimořádných účetních závěrek2) nebo konsolidovaných účetních závěrek3), pokud takové ověření vyžaduje jiný právní předpis; případně ověření mezitímní účetní závěrky5)“ nahrazují slovy „účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, zda podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu s právními předpisy a příslušným rámcem účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena“. Poznámky pod čarou č. 2, 3 a 5 se zrušují. 2. V § 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) ověřením výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy ověření, zda údaje obsažené ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě, které popisují skutečnosti, jež jsou též předmětem zobrazení v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce, jsou ve všech významných ohledech v souladu s příslušnou účetní závěrkou nebo konsolidovanou účetní závěrkou,“. Dosavadní písmena b) až q) se označují jako písmena c) až r). 3. V § 2 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní: „s) konsolidující účetní jednotkou účetní jednotka, která je obchodní společností a je ovládající osobou, s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vliv.“. 4. § 2a se včetně nadpisu zrušuje. 5. V § 2b odst. 2 se za slova „akciové společnosti“ vkládají slova „nebo evropské společnosti“. 6. V § 2b odst. 3 se slova „jedná jejím jménem“ nahrazují slovy „ji zastupuje“. 7. V § 20 odst. 1 písm. a) bod 1 zní: „1. jméno podnikatele, adresu sídla nebo adresu bydliště, liší-li se od adresy sídla u auditované účetní jednotky, která je fyzickou osobou nebo zahraniční fyzickou osobou, nebo název a adresu sídla u auditované účetní jednotky, která je právnickou osobou, zahraniční právnickou osobou, pobočkou nebo organizační složkou, identifikační číslo osoby, je-li účetní jednotce přiděleno a“. 8. V § 20 odst. 1 písm. c) se slova „použitými právními předpisy a účetními standardy“ nahrazují slovy „právními předpisy a příslušným rámcem účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena“. 9. V § 20 odst. 1 písm. d) se slovo „vhodné“ nahrazuje slovem „nezbytné“, za slovo „uvést“ se vkládají slova „nebo na ně auditor upozornil a považuje-li takové upozornění za významné“, slova „a skutečnosti“ se zrušují, slova „časově neomezeného“ se nahrazují slovem „nepřetržitého“ a slova „z důvodu finanční situace účetní jednotky“ se zrušují. 10. V § 20 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) vyjádření, ve kterém auditor jasně uvede, zda údaje obsažené ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě, které popisují skutečnosti, jež jsou též předmětem zobrazení v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce, jsou ve všech významných ohledech v souladu s příslušnou účetní závěrkou nebo konsolidovanou účetní závěrkou, f) vyjádření auditora podle § 20b, provedl-li takové ověření.“. 11. V § 20 odstavec 2 zní: „(2) Ověřuje-li auditor účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku účetní jednotky, která vyhotovuje výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu, je povinen ověřit výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu.“. 12. V § 20 odst. 5 se slovo „statutární“ zrušuje. 13. V § 20 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Vydává-li auditor zprávu o ověření konsolidované účetní závěrky, ke které je přiložena účetní závěrka konsolidující účetní jednotky, mohou být zprávy auditora spojeny.“. 14. V § 20a odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) výkonný výbor a prezident Komory pro účely výkonu činností uložených tímto zákonem,“. Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h). 15. Za § 20a se vkládá nový § 20b, který včetně nadpisu zní: „§ 20b Další požadavky na ověření výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy Ověřuje-li auditor výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu obchodní společnosti, auditor a) se také vyjádří, zda výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva byla vypracována v souladu s právními předpisy, b) také uvede, zda na základě poznatků a povědomí o obchodním závodě, k nimž dospěl při provádění povinného auditu, výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva neobsahuje významné věcné nesprávnosti; dospěje-li k názoru, že výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva obsahuje významné věcné nesprávnosti, uvede jejich povahu.“. 16. Nad označení § 44 se vkládá nadpis „Výbor pro audit“. 17. § 44 zní: „§ 44 (1) Subjekt veřejného zájmu zřizuje výbor pro audit, není-li dále stanoveno jinak. Výbor pro audit má nejméně 3 členy, nestanoví-li zakladatelské právní jednání počet vyšší. (2) Nejvyšší orgán subjektu veřejného zájmu jmenuje členy výboru pro audit z nevýkonných členů kontrolního orgánu nebo z třetích osob. Pokud nejvyšší orgán subjektu veřejného zájmu nejmenuje členy výboru pro audit nebo nemá-li subjekt veřejného zájmu nejvyšší orgán, jsou členy výboru pro audit nevýkonní členové kontrolního orgánu. Není-li počet nevýkonných členů kontrolního orgánu dostačující pro naplnění minimálního počtu členů výboru pro audit, doplní jejich počet třetí osoby jmenované kontrolním orgánem. Předseda výboru pro audit musí být nezávislý. (3) Většina členů výboru pro audit musí být nezávislá a odborně způsobilá. (4) Nejméně jeden člen výboru pro audit musí být osobou, která je nebo byla statutárním auditorem nebo osobou, jejíž znalosti anebo dosavadní praxe v oblasti účetnictví zajišťují předpoklad řádného výkonu funkce člena výboru pro audit, a to s ohledem na odvětví, ve kterém subjekt veřejného zájmu působí; tento člen musí být vždy nezávislý. (5) Odborně způsobilým členem výboru je kromě osoby uvedené v odstavci 4 ten, kdo nejméně dva roky a) zastával výkonnou řídící funkci v účetní jednotce, která působí ve stejném odvětví jako subjekt veřejného zájmu, nebo b) byl odpovědným za výkon funkce řízení rizik, vyhodnocování souladu činností s právními předpisy, vnitřního auditu nebo pojistně matematické funkce nebo jiné obdobné funkce. (6) Subjekt veřejného zájmu zveřejní na svých internetových stránkách seznam členů výboru pro audit; u těchto osob uvede takové údaje, které se zapisují u členů kontrolního orgánu do obchodního rejstříku.“. 18. Za § 44 se vkládají nové § 44a až 44c, které znějí: „§ 44a (1) Aniž je dotčena odpovědnost členů řídících nebo kontrolních orgánů nebo jiných osob jmenovaných nejvyšším orgánem subjektu veřejného zájmu, výbor pro audit zejména a) sleduje účinnost vnitřní kontroly, systému řízení rizik, b) sleduje účinnost vnitřního auditu a zajišťuje jeho funkční nezávislost, je-li funkce vnitřního auditu zřízena; vnitřní audit je výboru pro audit v takovém případě funkčně podřízený, c) sleduje postup sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, d) doporučuje auditora kontrolnímu orgánu s tím, že toto doporučení řádně odůvodní, e) posuzuje nezávislost statutárního auditora a auditorské společnosti a poskytování doplňkových služeb subjektu veřejného zájmu statutárním auditorem a auditorskou společností, f) sleduje proces povinného auditu. (2) U subjektu veřejného zájmu navrhuje auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet orgánu příslušnému určit auditora kontrolní orgán; přitom zohlední doporučení výboru pro audit. Navrhne-li kontrolní orgán auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet jiného, než který byl doporučen výborem pro audit, je takový návrh povinen orgánu příslušnému určit auditora řádně odůvodnit, zejména uvede, z jakých důvodů se odchýlil od doporučení výboru pro audit. (3) Statutární auditor nebo auditorská společnost průběžně podávají výboru pro audit zprávy o významných skutečnostech vyplývajících z povinného auditu, zejména o zásadních nedostatcích ve vnitřní kontrole ve vztahu k postupu sestavování účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky. § 44b (1) Subjekt veřejného zájmu, který je bankou podle zákona upravujícího činnost bank, spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, pojišťovnou nebo zajišťovnou nebo penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, nemusí mít zřízen výbor pro audit, pokud a) není osobou, která vydala investiční cenné papíry, které byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, b) nemá zvolen monistický systém vnitřní struktury společnosti, kde předsedou správní rady je statutární ředitel, c) nejméně jeden člen kontrolního orgánu splňuje podmínky podle § 44 odst. 4 a d) k rozvahovému dni za bezprostředně předcházející účetní období splňuje nejméně 2 z následujících 3 kritérií: 1. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období je nižší než 250, 2. aktiva celkem nepřesahují 43 000 000 EUR, 3. roční čistý obrat nepřesahuje 50 000 000 EUR. (2) Pokud subjekt veřejného zájmu uvedený v odstavci 1 nezřídí výbor pro audit, vykonává činnosti výboru pro audit jeho kontrolní orgán. (3) Pokud subjekt veřejného zájmu uvedený v odstavci 1 nemá zřízen výbor pro audit, zveřejní na svých internetových stránkách, který orgán plní funkce výboru pro audit a jména osob, které jsou jeho členy, a uvede důvody pro nezřízení výboru pro audit. (4) Nezřídí-li subjekt veřejného zájmu uvedený v odstavci 1 výbor pro audit, plní statutární auditor nebo auditorská společnost své povinnosti podle § 44a odst. 3 vůči kontrolnímu orgánu. § 44c (1) Výbor pro audit dále zřizuje účetní jednotka, která je a) obchodní korporací podle zákona o obchodních korporacích, která je velkou účetní jednotkou a ve které organizační složka státu, územní samosprávný celek, dobrovolný svazek obcí nebo městská část hlavního města Prahy nakládá samostatně nebo společně s jinou organizační složkou státu, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí nebo městskou částí hlavního města Prahy podílem na hlasovacích právech představujícím více než 50 % všech hlasů v obchodní korporaci, b) obchodní korporací podle zákona o obchodních korporacích, která je konsolidující účetní jednotkou, která na konsolidovaném základě překračuje k rozvahovému dni alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v § 1b odst. 3 zákona o účetnictví, a ve které organizační složka státu, územní samosprávný celek, dobrovolný svazek obcí nebo městská část hlavního města Prahy nakládá samostatně nebo společně s jinou organizační složkou státu, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí nebo jinou městskou částí hlavního města Prahy podílem na hlasovacích právech představujícím více než 50 % všech hlasů v obchodní korporaci, c) státním podnikem podle zákona o státním podniku, který je velkou účetní jednotkou, d) státní organizací Správa železniční dopravní cesty podle zákona upravujícího zřízení a činnost státní organizace Správa železniční dopravní cesty, nebo e) obchodní korporací podle zákona o obchodních korporacích, která je velkou účetní jednotkou, je-li její ovládající osobou účetní jednotka uvedená v písmenech a) až c), rozhodne-li tak její ovládající osoba. (2) Na účetní jednotky uvedené v odstavci 1 se přiměřeně použijí § 44 a 44a.“. Čl. VIII Přechodné ustanovení Povinný audit zahájený a nedokončený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 220/2015 Sb.	Zákon č. 220/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 10. 9. 2015, datum účinnosti 1. 10. 2015, částka 92/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o bankách * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2016 220 ZÁKON ze dne 12. srpna 2015, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou Čl. I Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., zákona č. 188/1999 Sb., zákona č. 282/2002 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 23/2006 Sb., zákona č. 293/2009 Sb. a zákona č. 230/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se za slovo „rozumí“ vkládají slova „činnosti vykonávané Exportní garanční a pojišťovací společností, a. s., (dále jen „exportní pojišťovna“), které souvisejí s vývozem a jsou vykonávány na základě povolení uděleného Českou národní bankou podle § 3a, a to“. 2. V § 1 odst. 2 písmeno h) zní: „h) zajišťovací činnost spočívající v přebírání rizik z pojištění podle písmen a), b) a f) sjednaných zahraničními úvěrovými pojišťovnami,“. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje. 3. V § 1 odstavec 3 zní: „(3) Podpořeným financováním se pro účely tohoto zákona rozumí krátkodobé a dlouhodobé financování a poskytování vývozních úvěrů, úvěrů na financování výroby pro vývoz, úvěrů na investice a na projektové financování a krátkodobé a dlouhodobé poskytování finančních služeb souvisejících s vývozem za podmínek tohoto zákona formou a) refinančního úvěru 1. bance vývozce a bance dovozce na financování vývozu, 2. bance vývozce a bance výrobce na financování výroby pro vývoz, 3. bance investora na financování investice, 4. bance vývozce na projektové financování, b) přímého úvěru 1. vývozci, zahraniční společnosti nebo zahraniční osobě na financování vývozu, 2. vývozci a výrobci na financování výroby pro vývoz, 3. investorovi na financování investice, 4. vývozci na projektové financování, 5. nebankovní společnosti na odkup pohledávek vývozce souvisejících s vývozem, c) finančních služeb souvisejících s vývozem, které zahrnují především 1. bankovní záruky, 2. otevírání akreditivů a platební styk a zúčtování, 3. zajišťovací operace, 4. financování místních nákladů v zemi sídla nebo trvalého pobytu dovozce.“. 4. V § 2 písmena a) až c) včetně poznámky pod čarou č. 15 znějí: „a) bankou investora banka, pobočka banky nebo finanční instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15) bez ohledu na její sídlo nebo místo registrace podléhající povolovacímu režimu domovského státu a dohledu domovského orgánu dohledu, která poskytuje investorovi nebo zahraniční osobě úvěr na investici, b) bankou výrobce banka, pobočka banky nebo finanční instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15) bez ohledu na její sídlo nebo místo registrace podléhající povolovacímu režimu domovského státu a dohledu domovského orgánu dohledu, která poskytuje výrobci úvěr související s výrobou zboží nebo s poskytováním služeb určených pro následný vývoz, c) bankou vývozce banka, pobočka banky nebo finanční instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15) bez ohledu na její sídlo nebo místo registrace podléhající povolovacímu režimu domovského státu a dohledu domovského orgánu dohledu, která poskytuje vývozci nebo zahraniční osobě úvěr související s vývozem, 15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.“. 5. V § 2 písm. k), l), aa), bb), ii) se slova „obchodního zákoníku“ nahrazují slovy „občanského zákoníku“. 6. V § 2 písm. p) se slovo „zahraniční“ zrušuje a slova „jako věřitelem a dlužníkem“ se nahrazují slovy „bez ohledu na její sídlo nebo místo registrace podléhající povolovacímu režimu domovského státu a dohledu domovského orgánu dohledu, jako věřitelem a dlužníkem, jehož čerpání je poskytováno vývozci nebo dlužníkovi“. 7. Na konci § 2 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena kk) a ll), která znějí: „kk) bankou dovozce zahraniční banka nebo jiná zahraniční osoba, která poskytuje dovozci úvěr související se smlouvou o vývozu, ll) nebankovní společností finanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, která odkupuje v budoucnu splatné pohledávky vývozce souvisejících s vývozem.“. 8. V § 3 odst. 2 se slova „Exportní garanční a pojišťovací společností, a. s., (dále jen „exportní pojišťovna“)“ nahrazují slovy „exportní pojišťovnou“. 9. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní: „§ 3a Udělení povolení k činnosti (1) Pro udělení povolení k pojištění a zajištění vývozních úvěrových rizik, které uděluje Česká národní banka na základě žádosti, se ustanovení zákona upravujícího pojišťovnictví týkající se udělení povolení k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně použijí obdobně, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) O žádosti o povolení podle odstavce 1 Česká národní banka rozhodne do 6 měsíců ode dne jejího doručení. (3) Povolení podle odstavce 1 nelze udělit k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti v jiném rozsahu, než kterým je pojištění a zajištění vývozních úvěrových rizik podle tohoto zákona.“. 10. V § 4 odst. 1 větě třetí se slova „zvláštního zákona upravujícího pojišťovnictví3)“ nahrazují slovy „zákona upravujícího pojišťovnictví, týkající se provozování neživotního pojištění a zajištění a dohledu České národní banky nad touto činností; exportní pojišťovna se pro účely dohledu podle zákona upravujícího činnost České národní banky považuje za pojišťovnu“. 11. V § 4 odst. 1 se ve větě čtvrté slova „obchodního zákoníku“ nahrazují slovy „zákoně o obchodních korporacích“. 12. V § 4 odst. 2 písm. c) se slovo „zvláštního“ zrušuje. Poznámka pod čarou č. 3 se včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou zrušuje. 13. Za § 4 se vkládají nové § 4a až 4c, které včetně nadpisů znějí: „§ 4a Podmínky činnosti exportní pojišťovny (1) Exportní pojišťovna může provozovat pojišťovací a zajišťovací činnost pouze v rozsahu povolení, které jí Česká národní banka udělila podle § 3a. (2) Na činnost exportní pojišťovny se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího pojišťovnictví týkající se a) posuzování osob s účastí na exportní pojišťovně a jejich změnách, b) posuzování původu a zdrojů aktiv nebo jiných finančních zdrojů exportní pojišťovny, c) pojištění pojistného rizika v neživotním pojištění nad rámec uděleného povolení, d) zřízení pobočky na území jiného členského státu nebo na území jiného členského státu a svobody dočasně poskytovat služby. (3) Nedostatečnost kapitálu použitelného k plnění solventnostního kapitálového požadavku se nahrazuje státní zárukou za závazky exportní pojišťovny. Výše primárního kapitálu podle zákona upravujícího pojišťovnictví exportní pojišťovny musí umožnit trvalé plnění jejích závazků, přičemž jeho výše nesmí klesnout pod 30 % hodnoty solventnostního kapitálového požadavku; minimální kapitálový požadavek podle zákona upravujícího pojišťovnictví nepřesáhne 30 % solventnostního kapitálového požadavku exportní pojišťovny. § 4b Výkon dohledu (1) Předmětem dohledu České národní banky nad činností exportní pojišťovny je dodržování podmínek povolení uděleného podle § 3a a podmínek stanovených pro provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti v zákoně upravujícím pojišťovnictví a jiných právních předpisech v rozsahu podle odstavce 3, § 4 odst. 1 a § 4a. (2) Při výkonu dohledu nad činností exportní pojišťovny se Česká národní banka řídí příslušnými ustanoveními zákona upravujícího pojišťovnictví týkající se dohledu nad činností tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny, nestanoví-li tento zákon jinak. (3) Ustanovení zákona upravujícího pojišťovnictví týkající se zavedení nucené správy, převodu pojistného kmene nebo jeho části, převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části, odnětí povolení tuzemské pojišťovně a tuzemské zajišťovně, přeměně tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a ustanovení k soupojištění v rámci členských států se na činnost exportní pojišťovny nepoužijí. § 4c Vyloučení působnosti zákona o finančních konglomerátech Na činnost exportní pojišťovny se nevztahuje zákon upravující doplňkový dohled nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech.“. 14. V § 6 odst. 1 úvodní část zní: „(1) Provozováním podpořeného financování se pověřuje exportní banka. Podmínkou k provozování podpořeného financování je, že akcie exportní banky jsou nejméně ze dvou třetin ve vlastnictví státu. Stát vykonává svá akcionářská práva prostřednictvím příslušných ministerstev. Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na exportní banku ustanovení zvláštních zákonů upravujících bankovnictví9). Stanovy exportní banky musí obsahovat kromě náležitostí stanovených v obchodním zákoníku“. 15. V § 6 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Ministerstvo financí provádí kontrolu správnosti stanovení výše dotace požadované exportní bankou na úhradu jejích ztrát vyplývajících z provozování podpořeného financování. Za účelem provedení této kontroly je exportní banka povinna na žádost Ministerstva financí předložit údaje a dokumenty vztahující se ke konkrétním obchodním případům, včetně údajů týkajících se tvorby opravných položek, a k operacím na finančním trhu, popřípadě umožnit Ministerstvu financí přístup k takovým dokladům uchovávaným pouze v elektronické podobě, jakož i poskytnout Ministerstvu financí při provádění kontroly potřebnou součinnost. Osoby provádějící kontrolu jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se v souvislosti s výkonem kontrolní činnosti dozvěděly.“. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 6 až 9. 16. V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; v případě poklesu hodnoty primárního kapitálu exportní pojišťovny pod výši podle § 4a odst. 3 nebo pod výši minimálního kapitálového požadavku doplní Ministerstvo financí do 6 měsíců ode dne, kdy obdrželo písemnou žádost exportní pojišťovny o doplnění kapitálu, aktiva exportní pojišťovny v takové výši, aby po uplynutí této lhůty bylo zajištěno krytí solventnostního kapitálového požadavku podle § 4a odst. 3 nebo minimálního kapitálového požadavku.“. 17. V § 8 odst. 2 a 3 se slova „písm. b)“ zrušují. 18. V § 8 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Exportní pojišťovna požádá Ministerstvo financí o navýšení primárního kapitálu podle odstavce 1 písm. a) bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že není dodržována výše primárního kapitálu ke krytí solventnostního kapitálového požadavku podle § 4a odst. 3 nebo minimálního kapitálového požadavku, anebo nařídí-li Česká národní banka exportní pojišťovně předložit jí ke schválení ozdravný plán nebo plán krátkodobého financování. K této žádosti exportní pojišťovna přiloží zdůvodnění poklesu jejího primárního kapitálu včetně odhadu budoucího vývoje solventnostního kapitálového požadavku nebo minimálního kapitálového požadavku v nejbližších 3 letech a návrhu opatření vedoucích ke snížení jejího rizikového profilu.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Povolení udělené Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., k její činnosti podle dosavadních právních předpisů se považuje za povolení udělené podle § 3a zákona č. 58/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Česká národní banka vydá do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., osvědčení, ve kterém uvede rozsah této pojišťovně uděleného povolení k pojišťovací a zajišťovací činnosti. Toto osvědčení se považuje za listinu o skutečnostech, které mají být zapsány do obchodního rejstříku. 3. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neukončená, se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů. 4. Limitu primárního kapitálu podle § 4a odst. 3 dosáhne exportní pojišťovna nejpozději do konce roku 2020 v postupných ročních krocích. Minimální kapitálový požadavek podle zákona upravujícího pojišťovnictví činí k 31. prosinci 2016 12,5 % a k 31. prosinci 2017 25 % hodnoty solventnostního kapitálového požadavku. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o bankách Čl. III V § 38 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb. a zákona č. 254/2008 Sb., se na konci textu písmene e) doplňují slova „anebo zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2015, s výjimkou bodů 1, 9 až 13 a čl. II, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 219/2015 Sb.	Zákon č. 219/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 10. 9. 2015, datum účinnosti 25. 9. 2015, částka 92/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zpravodajských službách České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o bankách * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 25. 9. 2015 219 ZÁKON ze dne 12. srpna 2015, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zpravodajských službách České republiky Čl. I Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto: 1. Nad označení § 11 se vkládá nadpis, který zní: „Poskytování informací zpravodajským službám“. 2. Nadpis § 11 se zrušuje. 3. V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Zpravodajské služby jsou oprávněny od Generálního finančního ředitelství požadovat poskytnutí informací získaných při správě daní. Generální finanční ředitelství nemusí žádosti vyhovět, pokud by poskytnutím informací mohlo dojít k narušení řádného výkonu správy daní. Poskytnutí informací podle tohoto ustanovení není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu; porušením této mlčenlivosti není ani použití těchto informací zpravodajskými službami podle tohoto zákona.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 4. V § 11 odst. 5 se slova „2 a 3“ nahrazují slovy „3 a 4“. 5. V § 11 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Evidenční ochranou údajů se rozumí vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů. Evidenčně chráněnými údaji jsou údaje o osobách, které mají vztah k plnění úkolů zpravodajských služeb, zejména o a) příslušnících a zaměstnancích zpravodajských služeb, b) osobách jednajících ve prospěch zpravodajských služeb, c) osobách, které jsou předmětem zájmu zpravodajských služeb, d) osobách blízkých osobám uvedeným v písmenech a) až c). Evidenčně chráněnými údaji jsou dále údaje vztahující se k prostředkům nebo dokladům sloužícím podle tohoto nebo jiného právního předpisu k utajení nebo zastírání skutečné totožnosti osoby, příslušnosti ke zpravodajským službám, činnosti nebo skutečných zájmů zpravodajských služeb a údaje vztahující se ke služebním vozidlům.“. 6. V § 11a odst. 1 se slova „v oblasti potlačování financování terorismu6)“ včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušují a slova „a poboček zahraničních bank“ se nahrazují slovy „včetně zahraničních bank a od spořitelních a úvěrních družstev (dále jen „banka“)“. 7. V § 11a odst. 3 se slova „nebo pobočky zahraniční banky, na jejichž základě lze takového klienta jednoznačně ztotožnit (dále jen „základní identifikační údaje“)“ zrušují. 8. V § 11a odst. 4 a 5 se za slovo „údaje“ vkládají slova „o klientovi banky“. 9. V § 11a odst. 5 se slova „nebo pobočce zahraniční banky“ zrušují. 10. Za § 11a se vkládá nový § 11b, který zní: „§ 11b Zpravodajské služby jsou oprávněny v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu ve své působnosti vyžadovat od právnické nebo fyzické osoby poskytující veřejně dostupnou telefonní službu informaci z databáze všech jejích účastníků veřejně dostupné telefonní služby.“. 11. V § 12 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Zpravodajské služby uvedou v rámci zprávy o své činnosti podle § 8 odst. 1 také údaj o počtu případů poskytnutí informací podle § 11 odst. 2 a § 11a, ve kterých jsou zpravodajské služby činné, s uvedením jednotlivých oblastí působnosti zpravodajských služeb.“. 12. V § 15 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Vláda jednou ročně poskytne příslušnému orgánu údaje o počtu případů poskytnutí informací podle § 11 odst. 2 a § 11a, ve kterých jsou zpravodajské služby činné, s uvedením jednotlivých oblastí působnosti zpravodajských služeb.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o bankách Čl. II V § 38 odst. 3 písm. j) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 254/2012 Sb., se slova „v oblasti potlačování financování terorismu26)“ včetně poznámky pod čarou č. 26 zrušují a slova „tohoto jiného právního předpisu“ se nahrazují slovy „zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. III V § 25b odst. 3 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) zpravodajské služby za účelem plnění konkrétního úkolu v její působnosti podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky se souhlasem soudce; pro vyžádání zprávy se použijí ustanovení zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 48/2015 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 48/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Rumunska o válečných hrobech Vyhlášeno 9. 9. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 31. 7. 2015, částka 30/2015 * Článek 1 - Definice * Článek 2 - Formy spolupráce * Článek 3 - Umístění válečných hrobů a pietních míst * Článek 4 - Exhumace a opětovné uložení ostatků * Článek 5 - Náklady * Článek 6 - Prováděcí orgány * Článek 7 - Urovnávání sporů * Článek 8 - Závěrečná ustanovení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 31. 7. 2015 48 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 6. října 2014 byla v Bukurešti podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Rumunska o válečných hrobech. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 8 odst. 1 dne 31. července 2015. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU RUMUNSKA O VÁLEČNÝCH HROBECH Vláda České republiky a vláda Rumunska, dále jen „smluvní strany“, berouce v úvahu, že příslušníci ozbrojených sil, včetně válečných zajatců, stejně tak jako další osoby, které zemřely během dvou světových válek a byly pohřbeny na území státu druhé smluvní strany, mají právo na důstojné místo posledního odpočinku v souladu s Ženevskými úmluvami o ochraně obětí ozbrojených konfliktů ze dne 12. srpna 1949 a jejich Dodatkovými protokoly ze dne 8. června 1977, a dalšími normami mezinárodního humanitárního práva, se dohodly takto: Článek 1 Definice Pro účely této Dohody uvedené pojmy znamenají: 1. „čeští váleční padlí“ - občané někdejšího Rakouska-Uherska a Československa, kteří měli trvalé bydliště na současném území České republiky, kteří byli zabiti nebo zahynuli v důsledku účasti ve válečné operaci nebo zemřeli v důsledku válečného zajetí, a kteří jsou pohřbeni na území Rumunska; 2. „české válečně hroby“ - jednotlivé nebo hromadné hroby nacházející se na území Rumunska, v nichž jsou pohřbeni čeští váleční padlí; 3. „rumunští váleční padlí“ - rumunští občané začlenění do rumunských ozbrojených sil nebo rumunští civilisté, kteří byli zabiti nebo zahynuli v důsledku účasti ve válečné operaci nebo zemřeli v důsledku válečného zajetí, a kteří jsou pohřbeni na současném území České republiky; 4. „rumunské válečné hroby“ - jednotlivé nebo hromadné hroby nacházející se na současném území České republiky, v nichž jsou pohřbeni rumunští váleční padlí; 5. „pietní místa“ - pomníky, památníky, pamětní desky nebo další pamětní objekty na památku českých nebo rumunských válečných padlých; 6. „úprava a údržba válečných hrobů a pietních míst“ - vyznačení hranic válečných hrobů nebo pietních míst, včetně nově objevených, jakož i instalace, zřízení a restaurování těchto míst a zajištění jejich ochrany, údržby a uchování v důstojném stavu. Článek 2 Formy spolupráce 1. Smluvní strany umožní vyhledávání, evidování, úpravu a údržbu českých a rumunských válečných hrobů a pietních míst a případného přemístění ostatků. 2. Smluvní strany se budou vzájemně informovat, zejména o: a. stavu a umístění českých a rumunských válečných hrobů a pietních míst, včetně nově objevených, a o údajích o českých a rumunských válečných padlých; b. závažných poškození českých a rumunských válečných hrobů a pietních míst a o opatřeních přijatých za účelem jejich opravy. 3. Smluvní strany umožní, aby nápisy na válečných hrobech a pietních místech připomínajících české a rumunské padlé byly provedeny v rumunském a českém jazyce. 4. Každá smluvní strana umožní občanům druhé smluvní strany přístup k válečným hrobům a pietním místům nacházejícím se na jejím území za účelem vzdání úcty válečným padlým. Článek 3 Umístění válečných hrobů a pietních míst 1. Každá smluvní strana zajistí, že pozemky, na kterých se nacházejí nebo budou upraveny válečné hroby a pietní místa druhé smluvní strany, budou druhou smluvní stranou užívány bezplatně. 2. Pokud smluvní strana bude potřebovat pozemky zmíněné v odstavci 1 tohoto článku pro jiné veřejné účely, tato smluvní strana zabezpečí jiné adekvátní pozemky v souladu s odstavcem 1, a uhradí náklady spojené s přemístěním a upravením nového válečného hrobu a pietního místa. 3. Výběr nového pozemku a přemístění válečných hrobů a pietních míst se uskuteční pouze se souhlasem druhé smluvní strany po předchozí vzájemné konzultaci. 4. Nové rumunské válečné hroby v České republice a nové české válečné hroby v Rumunsku budou zřizovány na místech, kde se nachází ostatky padlých. Není-li to možné, zřídí se tyto hroby na jiných důstojných místech po vzájemné dohodě smluvních stran. Tyto principy budou aplikovány i na pietní místa. Článek 4 Exhumace a opětovné uložení ostatků 1. Exhumace ostatků padlých z válečných hrobů za účelem jejich návratu do státu odpovídající smluvní strany nebo jejich opětovného uložení se uskuteční pouze na žádost jedné ze smluvních stran a se souhlasem druhé smluvní strany. Žádost a odpověď na ni budou předávány diplomatickou cestou v písemné formě. 2. Smluvní strany budou konzultovat postupy exhumace ostatků a jejich opětovného uložení. Náklady spojené s exhumací a přemístěním ostatků hradí smluvní strana, na jejíž žádost se tato činnost provádí. 3. Exhumace a opětovné uložení ostatků podle odstavce 1 tohoto článku provádí k tomu oprávněné organizace a orgány smluvních stran a zpravidla za účasti představitelů státních orgánů české strany a představitelů Národního úřadu pro památku hrdinů za rumunskou stranu. Článek 5 Náklady 1. Každá smluvní strana hradí náklady na údržbu válečných hrobů a pietních míst na území svého státu. 2. Každá smluvní strana může na vlastní náklady provádět úpravu a údržbu svých válečných hrobů a pietních míst, nacházejících se na území státu druhé smluvní strany. Tyto práce lze provádět pouze se souhlasem druhé smluvní strany. 3. Prováděcí orgány smluvních stran se v určitých případech mohou dohodnout na jiném způsobu úhrady nákladů na úpravu a údržbu válečných hrobů a pietních míst. Článek 6 Prováděcí orgány 1. Orgány příslušnými k provádění této Dohody jsou: ■ v České republice - Ministerstvo obrany České republiky, ■ v Rumunsku - Národní úřad pro památku hrdinů. Případné změny prováděcích orgánů si smluvní strany oznámí diplomatickou cestou. 2. Smluvní strany vzájemně zabezpečí pro prováděcí orgány uvedené v odstavci 1 tohoto článku právo prověřovat stav vlastních válečných hrobů a pietních míst nacházejících se na území státu druhé smluvní strany. 3. Smluvní strany budou při provádění této Dohody dodržovat právní předpisy státu, na jehož území se válečné hroby a pietní místa nacházejí a budou dbát národních, náboženských a jiných tradic obou států. 4. Korespondence mezi prováděcími orgány uvedenými v odstavci 1 tohoto článku bude probíhat přímo mezi nimi a to v anglickém jazyce. Článek 7 Urovnávání sporů Jakýkoli spor vzniklý při provádění a výkladu Dohody se bude řešit jednáním mezi smluvními stranami. Článek 8 Závěrečná ustanovení 1. Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem doručení posledního písemného oznámení, kterým si smluvní strany vzájemně sdělí splnění vnitrostátních právních předpisů, nutných pro její vstup v platnost. 2. Tato Dohoda může být změněna na základě souhlasu smluvních stran. Změny vstoupí v platnost v souladu s ustanovením odstavce 1 tohoto článku. 3. Tato Dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran může tuto Dohodu vypovědět diplomatickou cestou na základě písemného oznámení adresovaného druhé smluvní straně. Platnost Dohody skončí uplynutím šesti (6) měsíců ode dne doručení tohoto oznámení. Podepsáno v BUKUREŠTI dne 06. 10. 2014, ve dvou původních vyhotoveních, každé z nich v jazyce českém a rumunském, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu České republiky Lubomír Zaorálek v. r. ministr zahraničních věcí Za vládu Rumunska Titus Corlatean v. r. ministr zahraničních věcí
Sdělení Ministerstva financí č. 218/2015 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 218/2015 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2015–2017, 0,00 % Vyhlášeno 9. 9. 2015, částka 91/2015 218 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 4. září 2015, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2015–2017, 0,00 % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Státního dluhopisu České republiky, 2015–2017, 0,00 % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika – Ministerstvo financí Název: Státní dluhopis České republiky, 2015–2017, 0,00 % Zkrácený název: ČR, 0,00 %, 17 Pořadové číslo emise: 96. Jmenovitá hodnota: 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) Emisní kurz: určen aukcí Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 9. 9. 2015 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 10. 10. 2017 Datum emise: 11. 9. 2015 Datum splatnosti: 9. 11. 2017 Výnos dluhopisu: 0,00 % p. a. Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001004592 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papírycenné papíry a k datu emise jsou evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, vede Centrální depozitář cenných papírůcenných papírů, a.s., se sídlem Rybná 14, 110 05 Praha 1, Česká republika, zapsaný Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4308, IČ: 25081489, (dále jen „centrální depozitář“) a osoby oprávněné vést evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů vedenou centrálním depozitářem. Jiná osoba než centrální depozitář, která je oprávněna vést evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů, vede evidenci dluhopisů, rozhodl-li tak emitent. 4. Dluhopisy mohou upisovat a nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 10. 10. 2017 vylučují. 6. Dluhopis je v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 písm. e) zákona o dluhopisech bez výnosu. Oddělení práva na výnos dluhopisu od dluhopisu se vylučuje. 7. Pro účely jakéhokoli výpočtu spojeného s dluhopisy vydanými na základě těchto emisních podmínek se použije zlomek dní na bázi konvence skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je příslušný výpočet prováděn, a skutečného počtu kalendářních dnů v roce [standard ACT/ACT (ICMA)]. 8. Emise dluhopisůEmise dluhopisů bude vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 9. Emisní kurz dluhopisu příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů bude určován kurzem dosaženým v aukci. 10. Dluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně a dle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech se dávají do prodeje na primárním trhu prostřednictvím České národní bankybanky. Primární prodej dluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisů, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo úhrady emisního kurzu upsaného dluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankoubankou, které se uveřejňují na internetových stránkách České národní bankybanky a ministerstva. Primární prodej dluhopisů se provádí formou aukcí. Aukčním místem je Česká národní bankabanka. Účastnit aukce se může pouze osoba určená emitentem nebo emitent. Další upisovatelé se mohou aukce dluhopisů zúčastnit pouze nepřímo prostřednictvím osob určených emitentem nebo prostřednictvím emitenta. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. 11. Primární prodej dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů bude proveden formou americké aukce pořádané dne 9. 9. 2015 Českou národní bankoubankou. O vydávání a primárním prodeji dluhopisů dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů následujících po první tranši emise dluhopisůemise dluhopisů rozhodne emitent a určí datum a formu příslušných aukcí. Oznámení o aukci se uveřejňují v dostatečném časovém předstihu před datem konání aukce na internetových stránkách ministerstva. 12. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 20 000 000 000 Kč (slovy: dvacet miliard korun českých). 13. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 9. 11. 2017. Dluhopisy budou splaceny osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 10. 10. 2017. Připadne-li datum splacení dluhopisů na den, který není pracovním dnem, bude tato platba provedena bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 14. Emitent se zavazuje, že zabezpečí dle těchto emisních podmínek splacení dluhopisů osobám, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem, výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů se podílejí Česká národní bankabanka a ministerstvo. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena bezhotovostním převodem, případně v hotovosti, dle instrukcí osob, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem. Platebním místem je Česká národní bankabanka, která uveřejní způsob, jakým bude provedeno splacení dluhopisů. 15. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA–. 16. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 17. Veškerá práva spojená s dluhopisy se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 18. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 19. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 20. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu probíhá dle právních předpisů České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministr: Ing. Babiš v. r.
Vyhláška č. 216/2015 Sb.	Vyhláška č. 216/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 19/2010 Sb., o způsobech tvorby bilancí a rozsahu předávaných údajů v plynárenství operátorovi trhu, ve znění vyhlášky č. 325/2013 Sb. Vyhlášeno 4. 9. 2015, datum účinnosti 10. 9. 2015, částka 90/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 19/2010 Sb., o způsobech tvorby bilancí a rozsahu předávaných údajů v plynárenství operátorovi trhu, ve znění vyhlášky č. 325/2013 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 10. 9. 2015 216 VYHLÁŠKA ze dne 26. srpna 2015, kterou se mění vyhláška č. 19/2010 Sb., o způsobech tvorby bilancí a rozsahu předávaných údajů v plynárenství operátorovi trhu, ve znění vyhlášky č. 325/2013 Sb. Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 98a odst. 1 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 211/2011 Sb. a zákona č. 165/2012 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 19/2010 Sb., o způsobech tvorby bilancí a rozsahu předávaných údajů v plynárenství operátorovi trhu, ve znění vyhlášky č. 325/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 písm. a) bodě 5 se slova „; údaje o zajištění bezpečnostního standardu požadovaných dodávek, jejichž sledování se provádí na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 16 k této vyhlášce, který se vztahuje i na obchodníky, kteří nedodávají plyn chráněným zákazníkům, ale zajišťují bezpečnostní standard dodávky pro jiného obchodníka s plynem. Bezpečnostní standard dodávek se vypočítává pro období, v němž koeficient M není nulový.“ zrušují a za slova „k této vyhlášce“ se doplňuje čárka. 2. Příloha č. 16 se zrušuje. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 10. září 2015. Ministr: Ing. Mládek, CSc., v. r.
Vyhláška č. 215/2015 Sb.	Vyhláška č. 215/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu Vyhlášeno 4. 9. 2015, datum účinnosti 10. 9. 2015, částka 90/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2016 215 VYHLÁŠKA ze dne 26. srpna 2015, kterou se mění vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 98a odst. 1 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 211/2011 Sb. a zákona č. 165/2012 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. f) se slova „pohon vozidel městské hromadné dopravy“ nahrazují slovy „provoz plnících stanic určených pro pohon vozidel“ a na konci textu písmene se doplňují slova „; pro účely výpočtu bezpečnostního standardu dodávky plynu se tato skupina dělí na 1. podskupinu D1 s převažujícím otopovým odběrem, do níž náležejí odběrná místa zákazníků, pokud součet hodnot spotřeb za poslední čtvrtletí předchozího roku a první čtvrtletí daného roku činí 70 % a více z celkové spotřeby za období od 1. dubna předchozího roku do 31. března daného roku; pokud není k dispozici údaj o skutečné spotřebě, nahradí se plánovanou měsíční spotřebou uvedenou ve smlouvě o distribuci, 2. podskupinu D2 s převažujícím technologickým odběrem, do níž náležejí odběrná místa zákazníků, pokud součet hodnot spotřeb za poslední čtvrtletí předchozího roku a první čtvrtletí daného roku činí méně než 70 % z celkové spotřeby za období od 1. dubna předchozího roku do 31. března daného roku; pokud není k dispozici skutečná spotřeba, nahradí se plánovanou měsíční spotřebou uvedenou ve smlouvě o distribuci“. 2. V § 2 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Do skupin podle odstavce 1 se z důvodu zajištění provozuschopnosti plynárenské soustavy České republiky nezařazují odběrná místa s technologickou spotřebou plynu nezbytnou pro zajištění bezpečného provozu daného plynárenského zařízení a) provozovatele přepravní soustavy, b) provozovatelů distribučních soustav, c) provozovatelů zásobníků plynu, d) provozovatelů výroben plynu. (7) K přerušení sjednané přepravy plynu nebo distribuce plynu a sjednané dodávky plynu do odběrných míst podle odstavce 6 dochází při havarijním odběrovém stupni až poté, co byla přerušena dodávka plynu do všech odběrných míst skupin zákazníků A, B1, B2, C1, C2, D, E a F. (8) Tato vyhláška se nevztahuje na distribuční soustavy, jimiž jsou distribuovány jiné druhy plynů než plyn zemní, a na výrobny plynu, které jsou s těmito distribučními soustavami propojeny.“. 3. § 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 10 a 11 zní: „§ 3 Předcházení stavu nouze (1) Při předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování5) oznámeného provozovatelem přepravní soustavy pro celé území státu a) provozovatel přepravní soustavy využívá akumulace přepravní soustavy, provozovatelé distribučních soustav využívají akumulace distribučních soustav, b) provozovatelé zásobníků plynu ověřují připravenost zásobníků plynu k těžbě na maximální hodnotu těžebního výkonu, výrobce plynu ověřuje připravenost k maximalizaci provozu výrobny plynu a těžebních plynovodů; provozovatelé zásobníků plynu a výrobce plynu podávají o výsledku ověřování bez zbytečného odkladu zprávu provozovateli přepravní soustavy, c) obchodníci s plynem ověřují možnosti zvýšení dovozů plynu a podávají o výsledku ověřování bez zbytečného odkladu zprávu provozovateli přepravní soustavy, d) operátor trhu na základě pokynu provozovatele přepravní soustavy neprodleně oznámí elektronicky všem subjektům zúčtování a registrovaným účastníkům trhu s plynem, že následující plynárenský den bude zahájeno obchodní vyrovnávání odchylek při předcházení stavu nouze. (2) Při předcházení stavu nouze ve fázi výstrahy5) oznámeného provozovatelem přepravní soustavy pro celé území státu a) se omezuje sjednaná přeprava plynu nebo distribuce plynu a sjednaná dodávka plynu do všech odběrných míst zákazníků skupiny A v rozsahu jejich možností přechodu na náhradní palivo prostřednictvím odběrového stupně číslo 1, b) není-li opatření podle písmene a) dostatečné, přerušuje se na pokyn provozovatele přepravní soustavy sjednaná přeprava plynu nebo distribuce plynu a sjednaná dodávka plynu do všech odběrných míst zákazníků skupin B1, B2, C2 a E, za která přebírají odpovědnost za odchylku subjekty zúčtování10) se zápornou předběžnou celkovou odchylkou4) za předcházející plynárenský den. (3) K přerušení sjednané přepravy plynu nebo distribuce plynu a sjednané dodávky plynu do všech odběrných míst zákazníků skupin B1, B2, C2 a E dojde postupně od subjektů zúčtování s nejvyšším poměrem předběžné celkové odchylky subjektu zúčtování k celkové předběžné spotřebě odběrných míst zákazníků, za která tento subjekt zúčtování přebírá odpovědnost za odchylku, až po ten subjekt zúčtování, kdy kumulativní hodnota spotřeby odběrných míst zákazníků skupin B1, B2, C2 a E za předchozí plynárenský den, která byla tímto postupem přerušena, dosáhne hodnoty stanovené provozovatelem přepravní soustavy. (4) Identifikaci dotčených odběrných míst oznamuje operátor trhu bezodkladně po vyhodnocení odchylek provozovateli přepravní soustavy nebo provozovatelům distribučních soustav, ke kterým jsou odběrná místa připojena, a rovněž příslušnému obchodníkovi s plynem. (5) Při předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování nebo ve fázi výstrahy se postupuje podle havarijního plánu plynárenské soustavy České republiky a podle havarijních plánů provozovatele přepravní soustavy, provozovatelů distribuční soustavy, provozovatelů zásobníků plynu nebo výrobců plynu. (6) O předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování informuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy bez zbytečného odkladu provozovatele připojených distribučních soustav, provozovatele zásobníků plynu, výrobce plynu, operátora trhu a obchodníky s plynem dodávající plyn zákazníkům v dotčené oblasti, a to zasláním zprávy prostředky elektronické komunikace, případně dalšími vhodnými prostředky. Nejpozději do jedné hodiny po zahájení činností předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování oznamuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování prostředky elektronické komunikace ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu a Ministerstvu vnitra. Stejnou informaci současně sděluje provozovatel přepravní soustavy ještě všem krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy a provozovatel distribuční soustavy pak místně příslušnému krajskému úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy, a to prostředky elektronické komunikace. Obdobně postupuje při ukončení předcházení stavu nouze. (7) O předcházení stavu nouze ve fázi výstrahy provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy informuje stejným způsobem jako v odstavci 6 a dále ji oznamuje prostřednictvím celoplošného rozhlasového programu11) podle zákona o Českém rozhlasu. Obdobně postupuje při ukončení předcházení stavu nouze. Provozovatel přepravní soustavy informuje o postupu podle odstavce 2 písm. b), odstavců 3 a 4 stejným způsobem, jakým informuje o předcházení stavu nouze ve fázi výstrahy. 10) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 11) Rozhlasový program Český rozhlas Radiožurnál.“. 4. V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Pokud došlo při předcházení stavů nouze k omezení nebo přerušení sjednané přepravy plynu nebo distribuce plynu a sjednané dodávky plynu do odběrných míst některých skupin zákazníků podle § 3 odst. 2, zůstávají tato omezení nebo přerušení v platnosti i po vyhlášení stavu nouze.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 5. V § 5 písm. d) se slova „všech skupin“ nahrazují slovem „skupiny“ a na konci textu písmene d) se doplňují slova „A, B1, B2, C1, C2, D, E a F“. 6. V § 8 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) rozdělení zákazníků do podskupiny D1 a D2 pro účely výpočtu bezpečnostního standardu dodávky plynu provádí příslušný provozovatel podle podmínek uvedených v § 2 odst. 1 písm. f) bodech 1 a 2 a sdělí to do 31. července daného roku operátorovi trhu.“. 7. § 11 včetně nadpisu zní: „§ 11 Způsob zajištění bezpečnostního standardu (1) Rozsah bezpečnostního standardu pro chráněné zákazníky pro případy podle přímo použitelného právního předpisu8) se stanovuje podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. (2) Operátor trhu k 1. květnu daného roku aktualizuje a zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup vstupní údaje pro výpočet bezpečnostního standardu. Vzor vstupních údajů pro výpočet minimální velikosti bezpečnostního standardu uveřejňovaných operátorem trhu je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. (3) V období od 1. října do 31. března se bezpečnostní standard uvedený v příloze č. 3 odst. 1 písm. a) a b) zajišťuje minimálně z 30 % uskladněním plynu v zásobnících plynu na území Evropské unie. (4) Obchodník s plynem dodávající plyn chráněným zákazníkům poskytuje písemné doklady o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu na nadcházející období Energetickému regulačnímu úřadu do 31. srpna daného roku. Údaje o rozsahu bezpečnostního standardu stanoveného podle odstavce 1 a o způsobu jeho zajištění předkládá obchodník s plynem na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce, a to nejpozději do 15. dne následujícího měsíce operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu. Zajištění bezpečnostního standardu prokazuje: a) u plynu uloženého v zásobnících plynu na území České republiky písemným dokladem o uskladněném množství plynu od provozovatele zásobníku plynu, b) u plynu uloženého v zásobnících plynu mimo území České republiky písemným dokladem o uskladněném množství plynu od provozovatele zásobníku plynu a současně písemným dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity do České republiky, c) u diverzifikovaných zdrojů plynu písemným dokladem o dodávce příslušného objemu plynu od dodavatele a současně písemným dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity do České republiky, d) u výroby plynu, který je prokazatelně vytěžitelný, smlouvou nebo její ověřenou kopií nebo písemným dokladem od příslušného držitele licence na výrobu plynu; výroba plynu je rovnocennou alternativou zajištění bezpečnostního standardu dodávky podle § 11 odst. 3, e) písemným dokladem dotčeného chráněného zákazníka, že má možnost využití alternativních paliv, a kopií smlouvy o dodávce plynu, podle které lze dodávku plynu přerušit, f) písemným dokladem o zajištění bezpečnostního standardu jiným účastníkem trhu s plynem, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. (5) Účastník trhu s plynem, který přebírá zajištění bezpečnostního standardu podle odstavce 4 písm. f), musí do rozsahu svého bezpečnostního standardu dodávek plynu zahrnout rozsah bezpečnostního standardu obchodníka s plynem, pro kterého vydal potvrzení o zajištění bezpečnostního standardu. (6) Bezpečnostní standard uvedený v příloze č. 3 odst. 1 písm. c) musí být zajištěn jinak než plynárenskou infrastrukturou9), která byla provozovatelem přepravní soustavy určena jedinou největší plynárenskou infrastrukturou za účelem stanovení standardu pro infrastrukturu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1). Informaci o určení jediné největší plynárenské infrastruktury zveřejňuje provozovatel přepravní soustavy na svých internetových stránkách nejpozději do 15. února daného roku. (7) Pokud je obchodník s plynem veden u provozovatele distribuční soustavy jako zákazník s odběrným předávacím místem a nemá možnost přístupu ke vstupním údajům nezbytným pro výpočet bezpečnostního standardu, tak v případech, že takové odběrné místo a) nespadá do kategorie chráněných zákazníků, se nezajišťuje bezpečnostní standard dodávky plynu pro případy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie8), b) spadá do kategorie chráněných zákazníků, zajišťuje a prokazuje bezpečnostní standard dodávky plynu jiný účastník trhu s plynem s možností přístupu ke vstupním údajům tohoto odběrného místa nezbytným pro výpočet bezpečnostního standardu pro případy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie8). Skutečnosti podle písmene a) nebo b) obchodník s plynem písemně oznamuje Energetickému regulačnímu úřadu nejpozději do 31. srpna daného roku.“. 8. Na konci textu přílohy č. 1 se doplňuje věta, která zní: „Havarijní plán plynárenské soustavy České republiky dále obsahuje ustanovení o složení Centrálního krizového štábu plynárenské soustavy České republiky včetně jeho statutu a jednacího řádu.“. 9. Přílohy č. 3 a 4 znějí: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Stanovení bezpečnostního standardu dodávky plynu (1) Rozsah bezpečnostního standardu se stanovuje následujícím způsobem: a) Pro případ mimořádných teplotních hodnot v průběhu sedmidenního období poptávkových špiček operátor trhu stanoví z údajů zveřejňovaných Českým hydrometeorologickým ústavem 7 nejchladnějších po sobě následujících dnů za celou Českou republiku za posledních 20 let a z těchto dnů vybere den s nejnižší dosaženou teplotou. Operátor trhu stanoví tento den s uvedením roku, pro který obchodník stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu dodávky plynu, jako den G. Dále stanoví den H, který je stejným dnem předcházejícího kalendářního roku. Obchodník s plynem stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu Rmax.den pro období G (tj. předpokládanou maximální denní kapacitu při nejnižší teplotě dosažené za posledních 20 let) jako součet bezpečnostního standardu C1,D1,FRC pro odběrná místa zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C a bezpečnostního standardu C1,D1,FRA,B pro odběrná místa zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B a bezpečnostní standard D2RA,B,C pro odběrná místa zákazníků skupiny D2, tedy Rmax.den = C1,D1,FRC \\+ C1,D1,FRA,B \\+ D2RA,B,C. Bezpečnostní standard C1,D1,FRC se spočítá podle vztahu RCC1,D1,F=M×∑iSiC1,D1,FC×Kimax.den, kde C1,D1,FSiC je součet aktuální plánované roční spotřeby odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C v i-té třídě typového diagramu dodávky (dále jen „TDD“), Kimax.den je koeficient i-té třídy TDD pro den G přepočtený na nejnižší teplotu dosaženou ve stejném dni a měsíci za posledních 20 let, M je koeficient, korigující rozsah bezpečnostního standardu pro daný měsíc a jeho výše pro jednotlivé měsíce v roce je uvedena v následující tabulce: říjen\| listopad\| prosinec\| leden\| únor\| březen\| duben\| květen\| červen\| červenec\| srpen\| září ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 0,4\| 0,7\| 0,9\| 1,0\| 0,9\| 0,7\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 Podobně, bezpečnostní standard C1,D1,FRA,B se spočítá podle vztahu C1,D1,FRA,B = M × C1,D1,FSA,B × Lmax.den, kde C1,D1,FSA,B je součet skutečných spotřeb odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B ve dni H, Lmax.den=TDDGS03TDDHS03 TDDGSO3 je koeficient podle platné metodiky TDD pro třídu SO3 pro den G, přepočtený na nejnižší teplotu dosaženou ve stejném dni a měsíci za posledních 20 let, TDDHSO3 je koeficient podle platné metodiky TDD pro třídu SO3 pro den H, přepočtený na skutečnou teplotu v tomto dni. Bezpečnostní standard D2RA,B,C se spočítá podle vztahu D2RA,B,C = M × D2SA,B,C, kde D2SA,B,C je maximální denní spotřeba odběrných míst chráněných zákazníků skupiny D2 od 1. 10. do 31. 3. předcházejícího období. b) Pro případ výjimečně vysoké poptávky po plynu v délce nejméně 30 dnů operátor trhu stanoví z údajů zveřejňovaných Českým hydrometeorologickým ústavem 30 nejchladnějších po sobě následujících dnů za celou Českou republiku za posledních 20 let. Operátor trhu stanoví těchto 30 dnů s uvedením roku, pro který obchodník stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu, jako období I. Dále stanoví období J, které je stejným obdobím předcházejícího kalendářního roku. Obchodník s plynem stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu dodávky plynu R30dnů jako součet bezpečnostního standardu C1,D1,FRC pro odběrná místa zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C a bezpečnostního standardu C1,D1,FRA,B pro odběrná místa zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B a bezpečnostní standard D2RA,B,C pro odběrná místa zákazníků skupiny D2, tedy R30dnů = C1,D1,FRC \\+ C1,D1,FRA,B \\+ D2RA,B,C Bezpečnostní standardC1,D1,FRC se spočítá podle vztahu ůRCC1,D1,F=M×∑iSiCC1,D1,F×Ki30dnů, kde C1,D1,FSiC je součet aktuální plánované roční spotřeby odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C v i-té třídě TDD, Ki30dnů je součet koeficientů i-té třídy TDD v období I, přepočtených na teploty dosažené v průběhu 30 nejchladnějších po sobě následujících dnů za celou Českou republiku za posledních 20 let. Podobně, bezpečnostní standard C1,D1,FRA,B se spočítá podle vztahu C1,D1,FRA,B = M × C1,D1,FSA,B × L30dnů, kde C1,D1,FSA,B je součet skutečných spotřeb odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B v období J, ůL30dnů=∑TDDIS03∑TDDjS03 ∑TDDISO3 je součet koeficientů TDD pro třídu SO3 za období I, přepočtených na teploty dosažené v průběhu 30 nejchladnějších po sobě následujících dnů za celou Českou republiku za posledních 20 let, ∑TDDJSO3 je součet koeficientů TDD pro třídu SO3 za období J, přepočtených na skutečné teploty dosažené v jednotlivých dnech tohoto období. Bezpečnostní standard D2RA,B,C se spočítá podle vztahu D2RA,B,C = M × D2SA,B,C, kde D2SA,B,C je maximální měsíční spotřeba odběrných míst chráněných zákazníků skupiny D2 od října až do března předcházejícího období. c) Pro případ narušení jediné největší plynárenské infrastruktury v trvání nejméně 30 dnů operátor trhu stanoví 30 nejchladnějších po sobě následujících dnů z aktuálních normálových teplot za celou Českou republiku. Operátor trhu stanoví těchto 30 dnů s uvedením roku, pro který obchodník stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu, jako období T. Dále stanoví období U, které je stejným obdobím předcházejícího kalendářního roku. Obchodník s plynem stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu dodávky plynu RN-1 jako součet bezpečnostního standardu C1,D1,FRC pro odběrná místa chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C a bezpečnostního standardu C1,D1,FRA,B pro odběrná místa chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B a bezpečnostní standard D2RA,B,C pro odběrná místa zákazníků skupiny D2, tedy RN-1 = C1,D1,FRC \\+ C1,D1,FRA,B \\+ D2RA,B,C Bezpečnostní standard C1,D1,FRC se spočítá podle vztahu RCC1,D1,F=M×∑iSiCC1,D1,F×KiN-1, kde C1,D1,FSiC je součet aktuální plánované roční spotřeby odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C v i-té třídě TDD, KiN-1 je součet koeficientů i-té třídy TDD za období T, přepočtených na aktuální normálové teploty v tomto období. Podobně, bezpečnostní standard C1,D1,FRA,B se spočítá podle vztahu C1,D1,FRA,B = M × C1,D1,FSA,B × LN-1, kde C1,D1,FSA,B je součet skutečných spotřeb odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B za období U, LN-1=∑TDDTS03∑TDDUS03 ∑TDDTSO3 je součet koeficientů TDD pro třídu SO3 za období T, přepočtených na aktuální normálové teploty v tomto období, ∑TDDUSO3 je součet koeficientů TDD pro třídu SO3 za období U, přepočtených na skutečné teploty dosažené v jednotlivých dnech tohoto období. Bezpečnostní standard D2RA,B,C se spočítá podle vztahu D2RA,B,C = M × D2SA,B,C, kde D2SA,B,C je maximální měsíční spotřeba odběrných míst chráněných zákazníků skupiny D2 od října až do března předcházejícího období. (2) Koeficienty Kmax.den, Lmax.den, K30dnů, L30dnů, KN-1, LN-1 jsou uvedeny na čtyři desetinná místa, konstanta M na jedno desetinné místo. Operátor trhu stanoví tyto koeficienty na dny G a H a období I, J, T a U a zveřejní je podle přílohy č. 4 k této vyhlášce. (3) Údaje o skutečných spotřebách odběrných míst chráněných zákazníků s měřením typu A a B a o plánovaných ročních spotřebách odběrných míst zákazníků s měřením typu C s rozlišením třídy TDD jsou k dispozici v systému operátora trhu. (4) Rozsah bezpečnostního standardu se stanoví jen pro ta odběrná místa chráněných zákazníků s měřením typu A a B, která byla připojena před dnem H a před prvním dnem období J a U. (5) V případě, že na odběrném místě chráněného zákazníka dojde ke změně typu měření z C na A nebo B, stanoví obchodník s plynem denní podíl spotřeby rozpočítáním poslední známé plánované roční spotřeby a třídy TDD do jednotlivých dnů období J nebo U nebo dne H podle platné metodiky TDD. (6) Hodnota bezpečnostního standardu se udává v MWh zaokrouhlená na jedno desetinné místo. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Vzor vstupních údajů pro výpočet bezpečnostního standardu uveřejňovaných operátorem trhu 561kB “. 10. Za přílohu č. 4 se doplňují nové přílohy č. 5 a 6, které znějí: Příloha č. 5 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Bezpečnostní standard dodávky (BSD) 510kB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Doklad na zajištění Bezpečnostního standardu dodávek plynu (BSD) jiným účastníkem trhu s plynem podle § 11 odst. 4 písm. f) 304kB “. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy poprvé zveřejní informaci o určení jediné největší plynárenské infrastruktury podle § 11 odst. 6 vyhlášky č. 344/2012 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, na svých internetových stránkách do 15. září 2015. 2. Rozdělení zákazníkůzákazníků do podskupiny D1 a D2 podle § 8 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 344/2012 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, pro období od 1. října 2015 do 30. září 2016 sdělí poprvé příslušný provozovatel operátorovi trhu do 15. září 2015. 3. Obchodník s plynemplynem dodávající plynplyn chráněným zákazníkůmzákazníkům poskytne poprvé písemné doklady podle § 11 odst. 4 vyhlášky č. 344/2012 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, Energetickému regulačnímu úřadu do 30. září 2015. 4. Obchodník s plynemplynem poprvé písemně oznámí skutečnosti podle § 11 odst. 7 písm. a) nebo b) vyhlášky č. 344/2012 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, Energetickému regulačnímu úřadu do 30. září 2015. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 10. září 2015, s výjimkou ustanovení a) čl. I bodu 1, které nabývá účinnosti dnem 1. října 2015, b) čl. I bodu 7, pokud jde o § 11 odst. 3, které nabývá účinnosti dnem 1. října 2016. Ministr: Ing. Mládek, CSc., v. r.
Vyhláška č. 214/2015 Sb.	Vyhláška č. 214/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 8. 2015, datum účinnosti 1. 9. 2015, částka 89/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění vyhlášky č. 90/2010 Sb., vyhlášky č. 274/2010 Sb., vyhlášky č. 54/2011 Sb., vyhlášky č. 273/2011 Sb., vyhlášky č. 371/2012 Sb. a vyhlášk * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2015 214 VYHLÁŠKA ze dne 25. srpna 2015, kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 81 odst. 11, § 91 odst. 1 a § 113a odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 370/2012 Sb. a zákona č. 82/2015 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění vyhlášky č. 90/2010 Sb., vyhlášky č. 274/2010 Sb., vyhlášky č. 54/2011 Sb., vyhlášky č. 273/2011 Sb., vyhlášky č. 371/2012 Sb. a vyhlášky č. 173/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 9 se číslo „90“ nahrazuje číslem „105“. 2. V § 9 se věta druhá zrušuje. 3. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu zní: „§ 19a Nahrazující zkouška z cizího jazyka (1) Zkoušku z cizího jazyka, k jejímuž konání se žák přihlásil podle § 4 odst. 2 písm. c) nebo e), lze nahradit výsledkem standardizované zkoušky podle školského zákona dokládající jazykové znalosti žáka na úrovni B1 nebo úrovni vyšší podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. (2) Informaci o standardizovaných zkouškách, které ředitel školy může podle odstavce 1 zvolit jako náhradu zkoušky z cizího jazyka, zveřejní ministerstvo nejpozději do 31. března každého roku způsobem umožňujícím dálkový přístup. Informace je platná pro jarní zkušební období a podzimní zkušební období v následujícím kalendářním roce. (3) Písemnou žádost o nahrazení zkoušky podává žák řediteli školy nejpozději do 31. března pro konání maturitní zkoušky v jarním zkušebním období a do 30. června pro konání maturitní zkoušky v podzimním zkušebním období. Součástí žádosti je vždy ověřená kopie dokladu o úspěšném vykonání standardizované jazykové zkoušky.“. 4. V § 24 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Pokud žák nahradil zkoušku z cizího jazyka zkouškou podle § 19a, uvádí se v protokolech u příslušné zkoušky místo stupně prospěchu slovo „nahrazeno“.“. 5. V § 26 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) V případě, že žák nahradil zkoušku z cizího jazyka profilové části maturitní zkoušky zkouškou podle § 19a, uvádí se na vysvědčení u příslušné zkoušky místo stupně prospěchu slovo „nahrazeno“. Tato zkouška není součástí celkového hodnocení podle odstavce 2.“. 6. V § 31 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Pokud žák nahradil zkoušku z cizího jazyka zkouškou podle § 19a, je přílohou protokolu také ověřená kopie dokladu o úspěšném vykonání této zkoušky.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro délku trvání didaktického testudidaktického testu z matematiky v podzimním zkušebním období roku 2015 se použije § 9 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. 2. Informaci o zkouškách nahrazujících zkoušku z cizího jazyka profilové části maturitní zkoušky, které ředitel školy může určit pro konání maturitní zkoušky v jarním zkušebním období a podzimním zkušebním období 2016, zveřejní ministerstvo nejpozději do 15. září 2015. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2015. Ministryně: Mgr. Valachová, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 211/2015 Sb.	Vyhláška č. 211/2015 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 200. výročí představení parovozu Josefem Božkem Vyhlášeno 25. 8. 2015, datum účinnosti 16. 9. 2015, částka 86/2015 * § 1 - (1) Dnem 16. září 2015 se k 200. výročí představení parovozu Josefem Božkem vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je zobrazen parovůz sestrojený Josefem Božkem. Při levém horním okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je při pravém okraji dvousetkoru * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 16. září 2015. k vyhlášce č. 211/2015 Sb. Aktuální znění od 16. 9. 2015 211 VYHLÁŠKA ze dne 11. srpna 2015 o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 200. výročí představení parovozu Josefem Božkem Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dnem 16. září 2015 se k 200. výročí představení parovozu Josefem Božkem vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,35 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“. § 2 (1) Na lícní straně dvousetkoruny je zobrazen parovůz sestrojený Josefem Božkem. Při levém horním okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je při pravém okraji dvousetkoruny. Název státu a označení nominální hodnoty mince jsou na začátku a na konci ohraničeny tečkami. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je při spodním okraji dvousetkoruny. Nad značkou České mincovny jsou iniciály autoraautora lícní strany dvousetkoruny akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny spojenými písmeny „FZ“. (2) Na rubové straně dvousetkoruny je portrét Josefa Božka. Při levém okraji dvousetkoruny je text „PŘEDSTAVENÍ PAROVOZU“ a při pravém okraji dvousetkoruny je text „JOSEF BOŽEK“ a letopočty „1815 - 2015“. Vpravo od límce na portrétu jsou iniciály autoraautora rubové strany dvousetkoruny MgA. Martina Daška, které jsou tvořeny písmeny „M“ a „D“. (3) Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 16. září 2015. Guvernér: Ing. Singer, Ph.D., v. r. Příloha k vyhlášce č. 211/2015 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny k 200. výročí představení parovozu Josefem Božkem (lícní a rubová strana) 86kB 71kB
Vyhláška č. 210/2015 Sb.	Vyhláška č. 210/2015 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 200. výročí narození Jana Pernera Vyhlášeno 25. 8. 2015, datum účinnosti 2. 9. 2015, částka 86/2015 * § 1 - (1) Dnem 2. září 2015 se k 200. výročí narození Jana Pernera vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je motiv parní lokomotivy, nad kterou je nákres vlakové trati mezi Prahou a Olomoucí, kterou projektoval Jan Perner. Při horním okraji dvousetkoruny je text „SEVERNÍ STÁTNÍ DRÁHA“ v rámečku. Při spodním okraji dvousetkorun * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 2. září 2015. k vyhlášce č. 210/2015 Sb. Aktuální znění od 2. 9. 2015 210 VYHLÁŠKA ze dne 11. srpna 2015 o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 200. výročí narození Jana Pernera Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dnem 2. září 2015 se k 200. výročí narození Jana Pernera vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,25 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“. § 2 (1) Na lícní straně dvousetkoruny je motiv parní lokomotivy, nad kterou je nákres vlakové trati mezi Prahou a Olomoucí, kterou projektoval Jan Perner. Při horním okraji dvousetkoruny je text „SEVERNÍ STÁTNÍ DRÁHA“ v rámečku. Při spodním okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je nad názvem státu. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je při pravém horním okraji dvousetkoruny za slovem „DRÁHA“. (2) Na rubové straně dvousetkoruny je portrét Jana Pernera. Při levém okraji dvousetkoruny je text „JAN PERNER“ a při pravém okraji jsou letopočty „1815“ a „2015“. Texty i letopočty jsou na začátku a na konci ohraničeny tečkou. Nad límcem u portrétu jsou iniciály autoraautora dvousetkoruny akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny spojenými písmeny „FZ“. (3) Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 2. září 2015. Guvernér: Ing. Singer, Ph.D., v. r. Příloha k vyhlášce č. 210/2015 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny k 200. výročí narození Jana Pernera (lícní a rubová strana) 84kB 80kB
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2015 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Českou republikou Manilských změn přílohy Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků Vyhlášeno 21. 8. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2012, částka 28/2015 * 1\\. PŘIJÍMÁ změny Předpisu o výcviku, kvalifikaci a strážní službě námořníků (STCW) uvedené v příloze k tomuto usnesení; * 2\\. STANOVUJE v souladu s ustanovením článku XII(I)(a)(vii) Úmluvy, že změny části A Předpisu STCW se budou považovat za přijaté dnem 1. července 2011, pokud před tímto datem více než jedna třetina stran Úmluvy nebo stran, jejichž spojená obchodní loďstva t * 3\\. VYZÝVÁ strany, aby vzaly na vědomí, že v souladu s ustanovením článku XII(I)(a)(ix) Úmluvy změna části A Předpisu STCW přiložená v příloze vstupuje v platnost dne 1. ledna 2012 po té, co bude přijata v souladu s výše uvedeným odstavcem 2; * 4\\. DOPORUČUJE, aby všechny strany Úmluvy STCW z roku 1978 zohlednily pokyny obsažené v části B Předpisu STCW v platném znění a to ke dni vstupu změn části A Předpisu STCW v platnost; * 5\\. ŽÁDÁ Výbor pro námořní bezpečnost, aby Předpis STCW neustále přezkoumával a podle potřeby jej doplňoval; * 6\\. TAKÉ ŽÁDÁ generálního tajemníka Organizace, aby rozeslal ověřené kopie tohoto usnesení a znění změn Předpisu STCW obsažené v příloze všem stranám Úmluvy; * 7\\. DÁLE ŽÁDÁ generálního tajemníka, aby rozeslal kopie tohoto usnesení a jeho přílohy všem členům Organizace, kteří nejsou stranami Úmluvy. * PŘÍLOHA Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2012 46 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. června 2010 byly v Manile přijaty Manilské změny přílohy Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků (STCW), 1978 z roku 20101. S Manilskými změnami vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal listinu o přijetí Manilských změn Českou republikou. Manilské změny vstoupily v platnost podle ustanovení článku XII odst. 1 písm. a) bodu ix) Úmluvy dne 1. ledna 2012 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku. Dnem vstupu Manilských změn v platnost přestala platit Příloha Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků z r. 1978 a Předpis pro výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků z r. 1978 ve znění změn přijatých v r. 1995. Anglické znění Manilských změn a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD MANILSKÉ ZMĚNY PŘÍLOHY MEZINÁRODNÍ ÚMLUVY O NORMÁCH VÝCVIKU, KVALIFIKACE A STRÁŽNÍ SLUŽBY NÁMOŘNÍKŮ (STCW), 1978, Z ROKU 2010 (Usnesení 1 přijaté na Konferenci stran Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků, 1978) MANILSKÉ ZMĚNY PŘEDPISU PRO VÝCVIK, KVALIFIKACI A STRÁŽNÍ SLUŽBU NÁMOŘNÍKŮ (STCW) Z ROKU 2010 (Usnesení 2 přijaté na Konferenci stran Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků, 1978) USNESENÍ Č. 1 MANILSKÉ ZMĚNY PŘÍLOHY MAZINÁRODNÍ ÚMLUVY O NORMÁCH VÝCVIKU, KVALIFIKACE A STRÁŽNÍ SLUŽBY NÁMOŘNÍKŮ (STCW), 1978 KONFERENCE V MANILE V ROCE 2010 PŘIPOMÍNAJÍCE ustanovení článku XII(I)(b) Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků z roku 1978 (dále jen „Úmluva“) týkajícího se postupu přijímání změn na konferenci stran, ZVAŽUJÍCE změny, přijaté v Manile, k příloze Úmluvy tak, jak byly navrženy a rozeslány členům Organizace a všem stranám Úmluvy, 1\\. PŘIJÍMÁ v souladu s ustanovením článku XII(I)(b)(ii) Úmluvy změny přílohy Úmluvy, jejíchž text je uveden v příloze k tomuto usnesení; 2\\. STANOVUJE v souladu s ustanovením článku XII(I)(a)(vii) Úmluvy, že zde připojené změny bude považovat za přijaty dnem 1. července 2011, pokud před tímto datem více než jedna třetina stran Úmluvy nebo stran, jejichž spojená obchodní loďstva tvoří ne méně než 50 % hrubé prostornosti světové obchodní flotily lodí o 100 registrovaných tunách nebo větších, neoznámí generálnímu tajemníkovi, že mají proti těmto změnám námitky; 3\\. VYZÝVÁ strany, aby vzaly na vědomí, že v souladu s ustanovením článku XII(I)(a)(ix) Úmluvy změny připojené k tomuto dokumentu vstupují v platnost dne 1. ledna 2012 po té, co budou přijaty v souladu s výše uvedeným odstavcem 2; 4\\. ŽÁDÁ generálního tajemníka Organizace, aby rozeslal ověřené kopie tohoto usnesení a znění změn obsažené v příloze všem stranám Úmluvy; 5\\. DÁLE ŽÁDÁ generálního tajemníka, aby rozeslal kopie tohoto usnesení a jeho přílohy všem členům Organizace, kteří nejsou stranami Úmluvy. PŘÍLOHA MANILSKÉ ZMĚNY PŘÍLOHY MAZINÁRODNÍ ÚMLUVY O NORMÁCH VÝCVIKU, KVALIFIKACE A STRÁŽNÍ SLUŽBY NÁMOŘNÍKŮ (STCW), 1978, Příloha k Mezinárodní úmluvě o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků, 1978, se nahrazuje následujícím textem: PŘÍLOHA KAPITOLA I Obecná ustanovení Pravidlo I/1 Definice a vysvětlení 1 Pro účely této Úmluvy, pokud není výslovně stanoveno jinak: .1 termín „pravidla“ znamená pravidla obsažená v příloze k Úmluvě; .2 termín „úředně schválený“ znamená úředně schválený stranou v souladu s těmito pravidly; .3 termín „kapitán“ znamená osobu, která velí lodi; .4 termín „důstojník“ znamená člena posádky, mimo kapitána lodi, určeného jako důstojník národními právními normami nebo předpisy nebo, v případě neexistence takového jmenování, kolektivní smlouvou nebo zvykem; .5 termín „palubní důstojník“ znamená důstojníka kvalifikovaného v souladu s ustanoveními kapitoly II Úmluvy; .6 termín „první palubní důstojník“ znamená palubního důstojníka v hodnosti nejbližší kapitánovi, kterému připadne velení lodi v případě nezpůsobilosti kapitána; .7 termín „strojní důstojník“ znamená důstojníka kvalifikovaného v souladu s ustanoveními pravidla III/1, III/2 nebo III/3 Úmluvy; .8 termín „první strojní důstojník“ znamená vedoucího strojního důstojníka zodpovědného za mechanický pohon a provoz a údržbu mechanických a elektrických zařízení na lodi; .9 termín „druhý strojní důstojník“ znamená strojního důstojníka v hodnosti nejbližší prvnímu strojnímu důstojníku, kterému připadne odpovědnost za mechanický pohon a provoz a údržbu mechanických a elektrických zařízení na lodi v případě nezpůsobilosti prvního strojního důstojníka; .10 termín „strojní asistent“ znamená osobu, která se účastní výcviku na strojního důstojníka a je jako strojní asistent určený národními právními normami nebo předpisy; .11 termín „radiooperátor“ znamená osobu, která je držitelem příslušného průkazu způsobilosti vystaveného nebo uznaného správním orgánem podle ustanovení Radiokomunikačního řádu; .12 termín „GMDSS radiooperátor“ znamená osobu kvalifikovanou v souladu s ustanoveními kapitoly IV Úmluvy; .13 termín „člen mužstva“ znamená člena posádky lodi, který není kapitánem ani důstojníkem; .14 termín „příbřežní plavba“ znamená plavbu v blízkosti jedné ze stran tak, jak je definováno touto stranou; .15 termín „výkon pohonu“ znamená celkový maximální trvalý jmenovitý výkon, v kilowattech, všech hlavních lodních pohonných zařízení, který je uveden v Rejstříkovém listu lodi nebo v jiném úředním dokladu; .16 termín „radiokomunikačních povinnosti“ zahrnuje, podle potřeby, strážní funkci a technickou údržbu a opravy v souladu s Radiokomunikačním řádem, Mezinárodní úmluvou o bezpečnosti lidského života na moři, 1974 (SOLAS, v platném znění) a, na uvážení jednotlivých správních orgánů, příslušnými doporučeními Organizace; .17 termín „ropný tanker“ znamená loď zkonstruovanou a užívanou k hromadné přepravě ropy a ropných látek; .18 termín „tanker pro přepravu chemikálií“ znamená loď zkonstruovanou nebo upravenou pro hromadnou přepravu jakéhokoli kapalného produktu uvedeného v kapitole 17 Mezinárodního předpisu o hromadné přepravě chemikálií; .19 termín „tanker pro přepravu zkapalněného plynu“ znamená loď zkonstruovanou nebo upravenou pro hromadnou přepravu jakéhokoli zkapalněného plynu nebo jiného produktu uvedeného v kapitole 19 Mezinárodního předpisu o přepravě plynu; .20 termín „osobní loď“ znamená loď definovanou v Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři, 1974, v platném znění; .21 termín „osobní loď typu ro-ro“ znamená osobní loď s ro-ro prostory nebo prostory zvláštní kategorie definovanou v Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři, 1974 (SOLAS), v platném znění; .22 termín „měsíc“ znamená kalendářní měsíc nebo 30 dní složené z období kratších než jeden měsíc; .23 termín „Předpis STCW“ znamená Předpis o výcviku, kvalifikaci a strážní službě námořníků (STCW) přijatý na základě usnesení č. 2 na Konferenci v roce 1995, ve znění změn přijatých Organizací; .24 termín „funkce“ znamená soubor úkolů, povinností a odpovědností, vymezených v Předpisu STCW, které jsou nezbytné pro provoz lodě, bezpečnost lidského života na moři a ochranu mořského prostředí; .25 termín „společnost“ znamená vlastníka lodi nebo jakoukoli jinou organizaci nebo osobu, například manažera nebo pronajímatele člunu, která převzala odpovědnost za provoz lodě namísto vlastníka lodě a která při převzetí této odpovědnosti souhlasila s přijetím všech odpovědností a povinností uložených společnosti těmito pravidly; .26 termín „námořní služba“ znamená službu na lodi souvisící s vystavením nebo obnovení platnosti průkazu způsobilosti nebo jiné kvalifikace; .27 termín „Předpis ISPS“ znamená Mezinárodní předpis pro ochranu lodí a přístavních zařízení (ISPS) přijatý dne 12. prosince 2002 usnesením č. 2 na Konferenci smluvních států Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS) z roku 1974, ve znění novel přijatých Organizací; .28 termín „lodní bezpečnostní důstojník“ znamená osobu na lodi, která je odpovědná kapitánovi a která je určená společností jako osoba odpovědná za ochranu lodě, včetně plnění a vedení plánu ochrany lodě a styk s bezpečnostním důstojníkem společnosti a bezpečnostními důstojníky přístavních zařízení; .29 termín „povinnosti související s problematikou ochrany“ zahrnují veškeré úkony a povinnosti na lodích související s problematikou ochrany tak, jak jsou definovány v kapitole XI-2 Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS 1974, v platném znění) a v Mezinárodním předpisu pro ochranu lodí a přístavních zařízení (ISPS); .30 termín „průkaz odborné způsobilosti“ znamená vystavený průkaz způsobilosti s potvrzením pro kapitány, důstojníky a GMDSS radiooperatéry v souladu s ustanoveními kapitol II, III, IV a VII této přílohy a opravňující jeho právoplatného držitele sloužit v pozici a plnit funkce požadované na úrovni odpovědností v něm vymezených; .31 termín „průkaz odbornosti“ znamená průkaz způsobilosti, který není průkazem odborné způsobilosti vystavený námořníkovi, dokládající, že byly splněny příslušné požadavky na výcvik, způsobilosti nebo námořní službu uvedené v Úmluvě; .32 termín „listinné důkazy“ znamená dokumenty, které nejsou průkazy odborné způsobilosti nebo průkazy odbornosti vystavené námořníkovi, používané jako důkaz toho, že byly splněny příslušné požadavky uvedené v Úmluvě; .33 termín „elektrodůstojník“ znamená důstojníka kvalifikovaného v souladu s ustanoveními pravidla III/6 Úmluvy; .34 termín „námořník první třídy“ znamená člena posádky kvalifikovaného v souladu s ustanoveními pravidla II/5 Úmluvy; .35 termín „motorář první třídy“ znamená člena posádky kvalifikovaného v souladu s ustanoveními pravidla III/5 Úmluvy; .36 termín „elektrotechnik“ znamená člena posádky kvalifikovaného v souladu s ustanoveními pravidla III/7 Úmluvy; 2 Tato pravidla jsou doplněna povinnými ustanoveními obsaženými v části A Předpisu STCW a: .1 jakýkoliv odkaz na požadavek v pravidle rovněž představuje odkaz na odpovídající oddíl části A Předpisu STCW; .2 při uplatňování těchto pravidel je nutné v co největší možné míře zohlednit souvisící doporučení a vysvětlující materiál obsažený v části B Předpisu STCW, aby bylo dosaženo jednotnějšího provádění ustanovení Úmluvy na celosvětové úrovni; .3 změny části A Předpisu STCW musí být přijaty, vstoupit v platnost a nabýt účinnosti v souladu s ustanoveními článku XII Úmluvy, pokud jde o postup přijímání změn vztahujících se na přílohy a .4 část B Předpisu STCW se mění Výborem pro námořní bezpečnost v souladu s jeho jednacím řádem. 3 Odkazy v článku VI Úmluvy na „správní orgán“ a „vystavující správní orgán“ nelze vykládat tak, že brání kterékoli straně vystavovat a potvrzovat průkazy způsobilosti na základě ustanovení těchto pravidel. Pravidlo I/2 Průkazy způsobilosti a potvrzení 1 Průkazy odborné způsobilosti může vystavovat pouze správní orgán a to po ověření pravosti a platnosti všech potřebných dokladů. 2 Průkazy způsobilostivystavené v souladu s ustanoveními pravidel V/I-1 a V/I-2 kapitánům a důstojníkům může vystavovat pouze správní orgán. 3 Průkazy způsobilosti musí být v úředním jazyce nebo jazycích vystavujícího státu. Pokud použitým jazykem není angličtina, musí text obsahovat i překlad do tohoto jazyka. 4 Pokud jde o radiooperátory, mohou strany: .1 zahrnout do zkoušky pro vystavení průkazu způsobilosti dodatečné znalosti požadované příslušnými předpisy v souladu s Radiokomunikačním řádem nebo .2 vystavit zvláštní průkaz způsobilosti uvádějící, že držitel má dodatečné znalosti požadované příslušnými předpisy. 5 Potvrzení požadované na základě článku VI Úmluvy, které dokládá trvání platnosti průkazu způsobilosti se vydá, pouze pokud byly dodrženy všechny požadavky Úmluvy. 6 Na základě rozhodnutí strany lze potvrzení začlenit do tiskopisů průkazů způsobilosti vystavovaných na základě oddílu A-I/2 Předpisu STCW. V takovém případě se použije podoba uvedená v oddíle A-I/2, odst. 1, písmeno l. Je-li vydáno jiným způsobem, musí být použita podoba potvrzení uvedený v odstavci 2 daného oddílu. 7 Správní orgán, který na základě pravidla I/10 uznává: .1 průkaz odborné způsobilosti nebo .2 průkaz odbornosti vystavovaný kapitánům a důstojníkům v souladu s ustanoveními pravidel V/I-1 a V/1-2 může potvrdit uznání tohoto průkazu způsobilosti, aby doložil jeho uznání, pouze po ověření pravosti a platnosti průkazu. Toto potvrzení o uznání se vydává pouze pokud byly splněny všechny požadavky Úmluvy. Musí být použita podoba potvrzení, která je uvedena v odstavci 3 oddílu A-I/2 Předpisu STCW. 8 Potvrzení uvedená v odstavcích 5, 6 a 7: .1 lze vystavovat jako samostatné dokumenty; .2 může vydávat pouze správní orgán; .3 budou označena jedinečným číslem, vyjma případů, kdy potvrzení dokládající vystavení průkazu způsobilosti mohou být označena stejným číslem jako příslušný průkaz způsobilosti a to za předpokladu, že toto číslo je jedinečné a .4 jeho platnost skončí, jakmile skončí platnost potvrzovaného průkazu způsobilosti nebo pokud je odebráno, pozastaveno nebo zrušeno stranou, která je vystavila a v každém případě ne později než pět let ode dne jeho vystavení. 9 Pozice, ve které je držitel průkazu způsobilosti oprávněn sloužit, musí být na tiskopisu potvrzení vymezena stejnými pojmy, jaké jsou použity v platných požadavcích na bezpečné obsazení lodi posádkou vydaných správním orgánem. 10 Správní orgán může použít podobu potvrzení, která se liší od podoby uvedené v oddíle A-I/2 Předpisu STCW a to za předpokladu, že se uvedou minimálně požadované údaje v latince a s arabskými číslicemi s přihlédnutím k odchylkám povoleným na základě oddílu A-I/2. 11 Na základě ustanovení pravidla I/10, odstavec 5, musí být všechny průkazy způsobilosti požadované Úmluvou k dispozici ve své původní podobě na lodi, na které držitel průkazu způsobilosti slouží. 12 Každá strana musí zajistit, aby byly průkazy způsobilosti vystavovány jen žadatelům, kteří splňují požadavky tohoto pravidla. 13 Žadatelé o vystavení průkazu způsobilosti musí uspokojivě prokázat: .1 svou totožnost; .2 že jejich věk není nižší, než je stanoveno v pravidle vztahujícím se na získání požadovaného průkazu způsobilosti; .3 že splňují požadavky na zdravotní způsobilost stanovené v oddíle A-I/9 Předpisu STCW; .4 že absolvovali námořní službu a veškeré související povinné výcvikové programy požadované těmito pravidly pro získání požadovaného průkazu způsobilosti a .5 že splňují požadavky na způsobilost stanovené těmito pravidly pro zařazení, funkce a úrovně, které musí být uvedeny na potvrzení průkazu způsobilosti. 14 Každá strana se zavazuje vést rejstřík nebo rejstříky všech průkazů způsobilosti a potvrzení pro kapitány, důstojníky a v případě nutnosti členy mužstva, které se vystavují, jejichž platnost vypršela nebo které byly obnoveny, pozastaveny, zrušeny nebo o nichž bylo oznámeno, že byly ztraceny či zničeny, a všech vydaných výjimek. 15 Každá strana se zavazuje, že poskytne informace o stavu uvedených průkazů odborné způsobilosti, potvrzení a výjimek ostatním stranám a společnostem, které požadují ověření pravosti a platnosti průkazu způsobilosti, které jim předkládají námořníci požadující jejich uznání na základě pravidla I/10 nebo zaměstnání na lodi. 16 Ke dni 1. ledna 2017 se informace o stavu informací, u kterých se požaduje, aby byly k dispozici v souladu s odstavcem 15 tohoto pravidla musí být k dispozici v anglickém jazyce a to v elektronické formě. Pravidlo I/3 Zásady pro příbřežní plavby 1 Žádná strana definující příbřežní plavby pro účely Úmluvy nesmí stanovovat požadavky na výcvik, zkušenosti nebo kvalifikaci pro námořníky sloužící na palubách lodí oprávněných plout pod vlajkou jiné strany, které se používají k těmto plavbách způsobem, který by měl za následek přísnější požadavky na tyto námořníky než na námořníky sloužící na palubách lodí oprávněných plout pod její vlastní vlajkou. V žádném případě nesmí žádná strana stanovovat požadavky, pokud jde o námořníky sloužící na palubách lodí oprávněných plout pod vlajkou jiné strany nad rámec požadavků Úmluvy, pokud jde o lodě nepoužívané k příbřežním plavbám. 2 Strana, která, pokud jde o lodě s výhodami plynoucími z ustanovení pro příbřežní plavby v Úmluvě, které zahrnují plavby u pobřeží jiných stran v mezích jejich definice příbřežní plavby, musí se zúčastněnými stranami uzavřít dohodu s uvedením podrobností jak obou dotčených obchodních oblastí, tak i dalších příslušných podmínek. 3 Pokud jde o lodě oprávněné plout pod vlajkou strany pravidelně používané k příbřežním plavbám u pobřeží jiné strany, musí strana, pod jejíž vlajkou je loď oprávněna plout stanovit požadavky na výcvik, zkušenosti a kvalifikaci pro námořníky sloužící na palubách těchto lodí alespoň se rovnající požadavkům té strany, u jejíhož pobřeží se loď provozuje a to za předpokladu, že nepřesahují požadavky Úmluvy, pokud jde o lodě nepoužívané k příbřežním plavbám. Námořníci sloužící na lodi, která prodlužuje svou plavbu mimo oblast definovanou stranou jako příbřežní plavba a vplouvající do vod nezahrnutých touto definicí, musí splnit odpovídající požadavky na způsobilost předepsané Úmluvou. 4 Strana může poskytnout lodi, která je oprávněná plout pod její vlajkou výhody ustanovení Úmluvy pro příbřežní plavby, pokud se pravidelně používá u pobřeží státu, který není stranou, k příbřežním plavbám tak, jak je definováno touto stranou. 5 Průkazy způsobilosti námořníků vystavené stranou pro jí definované limity příbřežních plaveb mohou být přijaty jinými stranami pro účely služby v rámci jejich vymezených limitů příbřežních plaveb a to za předpokladu, že dotčené strany uzavřou dohodu s uvedením podrobností dotčených oblastí plavby a dalších příslušných podmínek. 6 Strany definující příbřežní plavby v souladu s požadavky tohoto pravidla musí: .1 dodržet zásady pro příbřežní plavby stanovené v oddíle A-I/3; .2 sdělit generálnímu tajemníkovi, v souladu s požadavky pravidla I/7, podrobnosti přijatých ustanovení a .3 začlenit meze příbřežních plaveb do potvrzení vydávaných na základě pravidla I/2, odstavců 5, 6 nebo 7. 7 Nic v tomto pravidle nesmí v žádném případě omezovat pravomoci kteréhokoli státu, ať už je či není stranou Úmluvy. Pravidlo I/4 Kontrolní postupy 1 Kontrola vykonávaná řádně pověřeným kontrolním úředníkem na základě článku X se musí omezovat pouze na následující: .1 ověření v souladu s článkem X(I) toho, zdali jsou všichni námořníci sloužící na lodi, kteří musí mít průkaz způsobilosti na základě Úmluvy, jsou držiteli odpovídajícího průkazu způsobilosti nebo platné výjimky, nebo předložit listinný důkaz o tom, že správnímu orgánu byla podána žádost o vystavení potvrzení v souladu s pravidlem I/10, odstavec 5; .2 ověření toho, že jsou počty a průkazy způsobilosti námořníků sloužících na lodi v souladu s platnými požadavky na bezpečné obsazení lodi posádkou předepsané správním orgánem a .3 posouzení, v souladu s oddílem A-I/4 Předpisu STCW, schopnosti námořníků na lodi dodržovat normy strážní služby a ochrany v souladu s ustanovením Úmluvy, pokud existují důvody k domněnce, že tyto normy nejsou dodržovány, protože došlo k nějaké z následujících událostí: .3.1 loď se účastnila srážky, nasedla na dno nebo najela na mělčinu nebo .3.2 došlo k vypuštění látek z lodi během plavby, při kotvení nebo v stání kotvišti, což je nezákonné na základě mezinárodních úmluv nebo .3.3 loď manévrovala nevypočitatelným nebo nebezpečným způsobem, přičemž nebyla dodržena pravidla v oblastech Organizací stanoveného pohybu lodí nebo bezpečného vedení lodi nebo .3.4 loď se jinak provozuje takovým způsobem, který představuje nebezpečí pro osoby, majetek, životní prostředí nebo který ohrožuje ochranu lodi. 2 Nedostatky, které by mohly představovat ohrožení osob, majetku nebo životního prostředí zahrnují následující: .1 námořníci nejsou držiteli odpovídajícího průkazu způsobilosti, platné výjimky nebo nepředloží listinný důkaz o tom, že správnímu orgánu byla podána žádost o vystavení potvrzení v souladu s pravidlem I/10, odstavec 5; .2 nejsou splněny platné požadavky na bezpečné obsazení lodi posádkou předepsané správním orgánem; .3 organizace palubní a strojní strážní služby není v souladu s požadavky stanovenými lodi správním orgánem; .4 neobsazení strážní služby osobou kvalifikovanou k obsluze zařízení důležitých pro bezpečnou plavbu, bezpečnou radiokomunikaci nebo zabránění znečištění moří a .5 nemožnost zajistit, aby byly do první strážní služby při zahájení plavby a v následných střídajících hlídkách zařazeny osoby, které jsou dostatečně odpočinuté a jinak způsobilé pro výkon služby. 3 Pouze neprovedení nápravy jakékoli z nedostatků uvedených v odstavci 2, v rozsahu, stanovené stranou vykonávající kontrolu, které ohrožují osoby, majetek nebo životní prostředí, může být důvodem k zadržení lodi stranou podle článku X. Pravidlo I/5 Národní ustanovení 1 Každá strana musí stanovit procesy a postupy pro nestranné vyšetřování každé ohlášené nezpůsobilosti, jednání, opomenutí nebo na závady v ochraně lodi, které mohou představovat přímé ohrožení bezpečnosti lidského života nebo majetku na moři nebo mořského prostředí ze strany držitelů průkazu způsobilosti nebo potvrzení vystavených danou stranou v souvislosti s plněním jejích povinností souvisejících s jejich průkazem způsobilosti, a za účelem odnětí, pozastavení a zrušení těchto průkazů způsobilosti z těchto důvodů a z důvodu zabránění podvodům. 2 Každá strana musí přijmout a vymáhat odpovídající opatření určená k zabránění podvodům a jiným protiprávním činnostem, které souvisejí s vystavenými průkazy způsobilosti a potvrzeními. 3 Každá strana musí stanovit tresty nebo disciplinární opatření pro případy, kdy nejsou dodržena ustanovení národních právních předpisů, kterými se provádí Úmluva s ohledem na lodi oprávněné plout pod její vlajkou nebo na námořníky řádně kvalifikované touto stranou. 4 Jedná se zejména o tresty nebo disciplinární opatření, která musí být stanovena a prosazována v těchto případech: .1 společnost nebo kapitán zaměstnají osobu, která není držitelem průkazu způsobilosti tak, jak požaduje Úmluva; .2 kapitán dovolí, aby jakoukoli pozici nebo službu v jakémkoli funkčním zařazení, u kterého tato pravidla požadují osobu s odpovídajícím průkazem způsobilosti, vykonávala osoba, která nemá odpovídající průkaz způsobilosti, platnou výjimku ani listinný důkaz nařízený pravidlem I/10, odstavec 5 nebo .3 osoba získá podvodem nebo pomocí padělaných dokladů zaměstnání, ve kterém vykonává funkce nebo slouží v pozici, u kterého tato pravidla požadují osobu s příslušným průkazem způsobilosti nebo výjimkou. 5 Strana, pod jejíž jurisdikci sídlí libovolná společnost, nebo libovolná osoba, u které existuje přesvědčení na základě jasných důkazů, že nesla odpovědnost nebo věděla o zjevném nesplnění požadavků Úmluvy uvedených v odstavci 4, musí rozšířit veškerou možnou spolupráci na jakoukoli jinou stranu, která ji informuje o svém úmyslu zahájit řízení v rámci své jurisdikce. Pravidlo I/6 Výcvik a hodnocení Každá strana musí zajistit, aby: .1 byl výcvik a hodnocení námořníků tak, jak je požadováno Úmluvou, spravován, dozorován a sledován v souladu s ustanoveními oddílu A-I/6 Předpisu STCW a .2 osoby odpovědné za výcvik a hodnocení způsobilosti námořníků tak, jak je požadováno Úmluvou, byly odpovídajícím způsobem kvalifikovány v souladu s ustanoveními oddílu A-I/6 Předpisu STCW pro daný typ a úroveň příslušného výcvikového programu nebo hodnocení. Pravidlo I/7 Sdělování informací 1 Kromě informací, jejichž sdělování požaduje článek IV, musí každá strana poskytnout generálnímu tajemníkovi, a to v termínech a ve formátu stanovených v oddíle A-I/7 Předpisu STCW, další informace, které může Předpis požadovat v případě dalších kroků, které strana přijme za účelem provádění Úmluvy v plném rozsahu. 2 Po přijetí úplných informací tak, jak je stanoveno v článku IV a oddílu A-I/7 Předpisu STCW a pokud tyto informace potvrzují, že ustanovení Úmluvy jsou prováděna v plném rozsahu, generální tajemník předloží v tomto smyslu zprávu Výboru pro námořní bezpečnost. 3 Po následném potvrzení ze strany Výboru pro námořní bezpečnost, v souladu s postupy přijatými Výborem, že poskytnuté informace dokládají provádění ustanovení Úmluvy v plném rozsahu: .1 Výbor pro námořní bezpečnost musí identifikovat dotčené strany; .2 Výbor musí přezkoumat seznam stran, které poskytly informace dokládající úplné a kompletní provádění příslušných ustanovení Úmluvy, aby v něm zůstaly pouze dotčené strany a .3 ostatní strany budou oprávněny, na základě ustanovení pravidel I/4 a I/10, přijmout v zásadě fakt, že průkazy způsobilosti vystavené přímo, nebo jménem stran uvedených v odstavci 3.1 splňují požadavky Úmluvy. 4 Změny Úmluvy a Předpisu STCW, s daty vstupu v platnost pozdějšími než je datum sdělení informací generálnímu tajemníkovi v souladu s ustanoveními odstavce 1, nepodléhají ustanovením oddílu A-I/7, odstavce 1 a 2. Pravidlo I/8 Normy kvality 1 Každá á strana musí zajistit, že: .1 v souladu s ustanoveními oddílu A-I/8 Předpisu STCW budou trvale sledovány veškeré výcvikové programy, hodnocení způsobilosti, vystavování průkazů způsobilosti, včetně vystavování osvědčení o zdravotní způsobilosti, potvrzování a obnovování platnosti prováděné nevládními organizacemi nebo subjekty v rámci její pravomoci, prostřednictvím systému norem kvality za účelem zajistit dosahování definovaných cílů, včetně cílů, které se týkají kvalifikací a praxe instruktorů a hodnotitelů a .2 v případech, kdy tyto činnosti vykonávají vládní organizace nebo subjekty musí v nich být zaveden systém norem kvality. 2 Každá strana musí rovněž zajistit to, aby bylo hodnocení prováděno pravidelně, v souladu s ustanoveními oddílu A-I/8 Předpisu STCW, kvalifikovanými osobami, které samy nejsou do daných činností zapojeny. Toto hodnocení musí zahrnovat všechny změny národní legislativy a postupů v souladu se změnami Úmluvy a Předpisu STCW, s daty vstupu v platnost pozdějšími než datum sdělení informací generálnímu tajemníkovi. 3 Zpráva obsahující výsledky hodnocení stanovená v odstavci 2 musí být zaslána generálnímu tajemníkovi ve formě uvedené v oddíle A-I/7 Předpisu STCW. Pravidlo I/9 Zdravotní normy 1 Každá strana musí stanovit požadavky na zdravotní způsobilost námořníků a postupy pro vystavování osvědčení o zdravotní způsobilosti v souladu s ustanoveními tohoto pravidla a oddílu A-I/9 Předpisu STCW. 2 Každá strana musí zajistit, aby osoby odpovědné za posuzování zdravotní způsobilosti námořníků byly lékaři uznaní stranou za účelem zdravotních prohlídek námořníků v souladu s ustanoveními oddílu A-I/9 Předpisu STCW. 3 Každý námořník vlastnící průkaz způsobilosti vystavený v souladu s ustanoveními Úmluvy a sloužící na moři musí být rovněž držitelem platného osvědčení o zdravotní způsobilosti vystaveného v souladu s ustanoveními tohoto pravidla a oddílu A-I/9 Předpisu STCW. 4 Každý žadatel o získání průkazu způsobilosti musí: .1 být starší 16 let; .2 předložit dostatečný důkaz o své totožnosti a .3 splňovat příslušné normy zdravotní způsobilosti stanovené stranou. 5 Není-li námořník mladší 18 let, osvědčení o zdravotní způsobilosti zůstává v platnosti po dobu maximálně dvou let. V opačném případě je nejdelší doba platnosti jeden rok. 6 Pokud doba platnosti osvědčení o zdravotní způsobilosti uplyne v průběhu plavby, zůstane toto osvědčení o zdravotní způsobilosti nadále v platnosti až do příštího nácestného přístavu, kde je k dispozici lékař uznaný stranou a to za předpokladu, že tato doba nepřesáhne tři měsíce. 7 V naléhavých případech může správní orgán povolit námořníkovi práci bez platného osvědčení o zdravotní způsobilosti do příštího nácestného přístavu, kde je k dispozici lékař uznaný stranou a to za předpokladu, že: .1 trvání tohoto povolení nepřesáhne tři měsíce a .2 dotčený námořník vlastní osvědčení o zdravotní způsobilosti s prošlou dobou platnosti nedávného data. Pravidlo I/10 Uznávání průkazů způsobilosti 1 Každý správní orgán musí zajistit, že budou plněna ustanovení tohoto pravidla za účelem uznání, prostřednictvím potvrzení v souladu s pravidlem I/2, odstavec 7, průkazu způsobilosti vystaveného z titulu pravomoci jiné strany kapitánovi, důstojníkovi nebo radiooperátorovi a že: .1 správní orgán ověřil, a to prostřednictvím hodnocení uvedené strany, které může zahrnovat kontrolu zařízení a postupů, že byly zcela splněny požadavky Úmluvy, pokud jde o požadavky na způsobilost, výcvik a kvalifikaci a normy kvality a .2 je uzavřena dohoda s dotčenou stranu o tom, že bude poskytnuto okamžitě oznámení o všech významných změnách v pravidlech pro výcvik a kvalifikaci souladu s Úmluvou. 2 Je nutné stanovit opatření za účelem zajistit, aby námořníci předkládající k uznání průkazy způsobilosti vystavené na základě ustanovení pravidel II/2, III/2 nebo III/3 nebo vystavená na základě ustanovení pravidla VII/1 na velitelské úrovni tak, jak je definováno v Předpisu STCW, měli odpovídající znalosti námořních právních předpisů správního orgánu vztahujících se na funkce, jež budou smět vykonávat. 3 Poskytnuté informace a opatření dohodnutá na základě tohoto pravidla je nutné oznámit generálnímu tajemníkovi v souladu s požadavky pravidla I/7. 4 Průkazy způsobilosti vystavené neúčastnickou stranou nebo z titulu její pravomoci se neuznávají. 5 Bez ohledu na požadavek pravidla I/2, odstavec 7, může správní orgán, pokud to okolnosti požadují, po splnění ustanovení odstavce 1, povolit námořníkovi po dobu nejvýše tří měsíců službu na lodi oprávněné plout pod jeho vlajkou, který je držitelem odpovídajícího a platného průkazu způsobilosti vystaveného a potvrzeného na základě požadavků jiné strany pro použití na lodích dané strany lodě, ale které dosud nebylo uznáno pro výkon služby na lodích oprávněných plout pod vlajkou správního orgánu. Je nutné zajistit dostupnost listinného důkazu o tom, že správnímu orgánu byla předložena žádost o vystavení potvrzení. 6 Průkazy způsobilosti a potvrzení, vystavené správním orgánem na základě ustanovení tohoto pravidla, uznávající nebo potvrzující uznání průkazu způsobilosti vystaveného jinou stranou, nesmí být použita jako základ pro další uznání jiným správním orgánem. Pravidlo I/11 Obnovení platnosti průkazu způsobilosti 1 Každý velitel, důstojník nebo radiooperátor vlastnící průkaz způsobilosti vystavený nebo uznaný na základě libovolné kapitoly Úmluvy vyjma kapitoly VI, který slouží na moři nebo má v úmyslu vrátit se na moře po určité době strávené na pevnině, musí za účelem zachování kvalifikace pro námořní službu v intervalech nejvýše pěti let: .1 splnit požadavky na zdravotní způsobilost stanovené v oddíle I/9 a .2 prokázat zachování profesionální způsobilosti v souladu s oddílem A-I/11 Předpisu STCW. 2 Každý kapitán a první palubní důstojník musí pro pokračování námořní služby na lodích, pro které byly mezinárodně dohodnuty zvláštní požadavky na výcvik, úspěšně absolvovat příslušný schválený výcvikový program. 3 Každý kapitán a první důstojník musí pro pokračování námořní služby na ropných tankerech splnit požadavky uvedené v odstavci 1 tohoto pravidla a musí v intervalech nepřesahujících pět let prokázat zachování profesionální způsobilosti pro tankery v souladu s oddílem A-I/11, odstavec. 3, Předpisu STCW. 4 Každá strana musí porovnat normy způsobilosti, které požaduje po žadatelích o průkaz způsobilosti vystavený před 1. lednem 2017 s normami určenými pro odpovídající průkazy způsobilosti v části A Předpisu STCW a musí určit, zdali držitelé těchto průkazů způsobilosti musí absolvovat opakovací a aktualizační výcvik nebo hodnocení. 5 strana musí po poradě s dotčenými subjekty formulovat nebo podporovat formulování struktury opakovacích a aktualizačních kurzů tak, jak je stanoveno v oddíle A-I/11 Předpisu STCW. 6 Každý správní orgán musí zajistit, aby byly lodím oprávněným plout pod jeho vlajkou zpřístupněny, za účelem aktualizace znalostí kapitánů, důstojníků a radiooperátorů, texty aktuálních změn národních a mezinárodních předpisů o bezpečnosti lidského života na moři, ochraně lodí a ochraně mořského prostředí. Pravidlo I/12 Použití simulátorů 1 Je nutné dodržovat funkční normy a jiná ustanovení obsažená v oddíle A-I/12 a jiné požadavky, které jsou stanoveny v části A Předpisu STCW pro jakékoliv dotčené průkazy způsobilosti a to s ohledem na: .1 všechny povinné výcvikové programy na simulátorech; .2 jakékoliv hodnocení způsobilosti požadované v části A Předpisu STCW, které se provádí pomocí simulátorů a .3 jakákoliv prokazování s pomocí simulátorů k zachování profesionální způsobilosti požadovaná v části A Předpisu STCW. Pravidlo I/13 Provádění zkoušek 1 Tato pravidla nebrání tomu, aby správní orgán lodím oprávněným plout pod jeho vlajkou povoloval účastnit se zkoušek. 2 Pro účely tohoto pravidla bude termín „zkouška“ znamenat pokus (nebo sérii experimentů) prováděný po omezenou dobu a který může zahrnovat použití automatizovaných nebo integrovaných systémů za účelem vyhodnocení alternativních způsobů provádění specifických úkolů nebo plnění určitých opatření stanovených Úmluvou, která by současně zajistila alespoň stejný stupeň bezpečnosti, ochrany lodi a předcházení znečištění tak, jak je stanoveno těmito pravidly. 3 Správní orgán, který povoluje lodím účastnit se zkoušek musí být přesvědčen, že se tyto zkoušky provádí způsobem, který zajišťuje stejný stupeň bezpečnosti, ochrany lodi a předcházení znečištění tak, jak je stanoveno těmito pravidly. Tyto zkoušky musí být prováděny v souladu s pokyny přijatými Organizací. 4 Podrobnosti o těchto zkouškách musí být oznámeny Organizaci co nejdříve, ale nejpozději šest měsíců před datem, kdy by měly být zkoušky podle plánu zahájeny. Organizace musí tyto údaje rozeslat všem stranám. 5 Výsledky zkoušek povolených na základě odstavce 1 a veškerá doporučení, která může správní orgán vyslovit ohledně těchto výsledků, je nutné oznámit Organizaci, která tyto výsledky a doporučení rozešle všem stranám. 6 Všechny strany, které mají námitky k jednotlivým zkouškám povoleným v souladu s tímto pravidlem by měly tyto námitky co nejdříve sdělit Organizaci. Organizace musí informace o námitkách rozeslat všem stranám. 7 Správní orgán, který zkoušku povolil musí respektovat námitky přijaté od jiných stran týkající se této zkoušky tím, že nařídí lodím oprávněným plout pod jeho vlajkou, aby se nezapojovaly do zkoušky během plavby ve vodách příbřežního státu, který Organizaci sdělil své námitky. 8 Správní orgán, který dojde k závěru, na základě zkoušky, že konkrétní systém bude poskytovat alespoň stejný stupeň bezpečnosti, ochrany lodi a předcházení znečištění tak, jak je stanoveno těmito pravidly, může povolit lodím oprávněným plout pod jeho vlajkou, aby i nadále tento systém používaly po dobu neurčitou a to po splnění následujících požadavků: .1 správní orgán musí, po předložení výsledků zkoušky v souladu s odstavcem 5, poskytnout Organizaci podrobnosti o tomto povolení, včetně rozpoznání konkrétních lodí podléhajících tomuto povolení. Organizace tyto informace rozešle všem stranám; .2 veškeré činnosti povolené na základě tohoto odstavce musí být prováděny v souladu s veškerými pokyny vypracovanými Organizací a to ve stejném rozsahu, v jakém uplatňují v průběhu zkoušky; .3 tyto činnosti musí respektovat všechny námitky přijaté od ostatních stran v souladu s odstavcem 7, pokud tyto námitky nebyly staženy a .4 činnost povolená na základě tohoto odstavce bude přípustná jen do rozhodnutí Výboru pro námořní bezpečnost o tom, zdali by nebyla vhodná změna Úmluvy a, pokud ano, zdali by daná činnost měla být pozastavena nebo povolena před vstupem této změny v platnost. 9 Na žádost kterékoli strany musí Výbor pro námořní bezpečnost stanovit lhůtu pro posouzení výsledků zkoušky a pro přijetí odpovídajících rozhodnutí. Pravidlo I/14 Odpovědnost společností 1 Každý správní orgán musí v souladu s ustanoveními oddílu A-I/14 činit společnosti odpovědnými za určování námořníků do služby na svých lodích v souladu s ustanoveními Úmluvy a musí požadovat, aby každá taková společnost zajistila, že: .1 je každý námořník určený na libovolnou z jejích lodí držitelem odpovídajícího průkazu způsobilosti v souladu s ustanoveními Úmluvy a jak je stanoveno správním orgánem; .2 její lodě jsou obsazované posádkou v souladu s platnými požadavky na bezpečné obsazování lodí posádkou předepsané správním orgánem; .3 námořníci přidělení na libovolnou z jejích lodí absolvovali opakovací a aktualizační výcvik tak, jak požaduje Úmluva; .4 dokumentace a údaje týkající se všech námořníků zaměstnaných na jejích lodích jsou vedené a pohotově přístupné a obsahují, nikoli však pouze jen, dokumenty a údaje o jejich praxi, výcviku, zdravotní způsobilosti a způsobilosti v uložených povinnostech; .5 jsou námořníci v okamžiku přidělení na jakoukoli loď seznámeni se svými konkrétními úkoly a s veškerou lodní organizací, lodním zařízením, vybavením, postupy a technickými charakteristikami lodě týkajícími se jejich povinností za běžného provozu nebo při mimořádných situacích; .6 posádka lodi je schopna účinně koordinovat svou činnost za mimořádných situací a při výkonu funkcí životně důležitých pro bezpečnost, ochranu lodi a předcházení či snížení rozsahu znečištění a .7 po celou dobu na lodi jejích lodí bude zajištěna účinná ústní komunikace v souladu s kapitolou V, pravidlo 14, odstavce 3 a 4, Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři, 1974 (SOLAS), v platném znění. Pravidlo I/15 Přechodná ustanovení 1 Do 1. ledna 2017 může strana nadále vystavovat, uznávat a potvrzovat průkazy způsobilosti v souladu s ustanoveními Úmluvy, která platila bezprostředně před 1. lednem 2012 ve vztahu k námořníkům, kteří zahájili úředně schválenou námořní službu, schválený vzdělávací nebo výcvikový program nebo úředně schválený výcvikový kurz před 1. červencem 2013. 2 Do 1. ledna 2017 může strana nadále obnovovat a znovu potvrzovat trvání platnosti průkazů způsobilosti v souladu s ustanoveními Úmluvy, která platila bezprostředně před 1. lednem 2012. KAPITOLA II Kapitán a palubní skupina Pravidlo II/1 Povinné minimální požadavky na certifikaci strážních palubních důstojníků na lodích o 500 hrubých registrovaných tunách nebo větších 1 Každý strážní palubní důstojník sloužící na námořní lodi o 500 hrubých registrovaných tunách nebo větší musí být držitelem průkazu odborné způsobilosti. 2 Každý žadatel o získání průkazu způsobilosti musí: .1 být starší 16 let; .2 absolvovat úředně schválenou námořní službu v trvání nejméně 12 měsíců jako součást úředně schváleného výcvikového programu, který zahrnuje výcvik na lodi splňující požadavky oddílu A-II/1 Předpisu STCW a který je písemně doložen v úředně schválené knize výcviku, nebo jinak mít absolvovanou úředně schválenou dobu námořní služby v trvání nejméně 36 měsíců; .3 vykonávat, během požadované námořní služby, strážní povinnosti na můstku pod dohledem kapitána nebo kvalifikovaného důstojníka a to v trvání nejméně šesti měsíců; .4 splnit příslušné požadavky stanovené v pravidlech v kapitole IV pro výkon stanovených radiokomunikačních povinností v souladu s Radiokomunikačním řádem; .5 úspěšně absolvovat úředně schválený vzdělávací a výcvikový program a splnit normu způsobilosti stanovený v oddíle A-II/1 Předpisu STCW a .6 splnit normu způsobilosti stanovený v oddíle A-VI/1, odstavec 2, oddílu A-VI/2, odstavce 1 až 4, oddílu A-VI/3, odstavce 1 až 4 a oddílu A-VI/4, odstavce 1 až 3 Předpisu STCW. Pravidlo II/2 Povinné minimální požadavky na certifikaci kapitánů a prvních palubních důstojníků na lodích o 500 hrubých registrovaných tunách nebo větších Kapitán a první palubní důstojník na lodích o 3 000 hrubých registrovaných tunách nebo větších 1 Každý kapitán a první palubní důstojník na námořní lodi o 3 000 hrubých registrovaných tunách nebo větší musí být držitelem průkazu odborné způsobilosti. 2 Každý žadatel o získání průkazu způsobilosti musí: .1 splnit požadavky na kvalifikaci pro pozici strážního palubního důstojníka na lodích o 500 hrubých registrovaných tunách nebo větších a v této pozici mít absolvovanou úředně schválenou dobu námořní služby: .1.1 trvající nejméně 12 měsíců k získání kvalifikace prvního palubního důstojníka a .1.2 trvající nejméně 36 měsíců k získání kvalifikace kapitána. Tuto dobu lze však zkrátit na nejméně 24 měsíců, pokud bylo odslouženo nejméně 12 měsíců námořní služby v pozici prvního palubního důstojníka a .2 úspěšně absolvovat úředně schválený vzdělávací a výcvikový program a splnit normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-II/2 Předpisu STCW pro kapitány a první palubní důstojníky na lodích o 3 000 hrubých registrovaných tunách nebo větších. Kapitán a první palubní důstojník na lodích mezi 500 a 3 000 hrubými registrovanými tunami 3 Každý kapitán a první palubní důstojník na námořní lodi mezi 500 a 3 000 hrubými registrovanými tunami musí být držitelem průkazu odborné způsobilosti. 4 Každý žadatel o získání průkazu způsobilosti musí: .1 k získání kvalifikace prvního palubního důstojníka splnit požadavky na kvalifikaci strážní palubní důstojník na lodích o 500 hrubých registrovaných tunách nebo větších; .2 k získání kvalifikace kapitána splnit požadavky na kvalifikaci strážní palubní důstojník na lodích o 500 hrubých registrovaných tunách nebo větších a v této pozici mít absolvovanou úředně schválenou dobu námořní služby v trvání nejméně 36 měsíců. Tuto dobu lze však zkrátit na nejméně 24 měsíců, pokud bylo odslouženo nejméně 12 měsíců námořní služby v pozici prvního palubního důstojníka a .3 úspěšně absolvovat úředně schválený výcvikový program a splnit normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-II/2 Předpisu STCW pro kapitány a první palubní důstojníky na lodích mezi 500 a 3 000 hrubými registrovanými tunami. Pravidlo II/3 Povinné minimální požadavky na certifikaci strážní palubní důstojník na lodích menších než 500 hrubých registrovaných tun Lodě nepoužívané k příbřežním plavbám 1 Každý strážní palubní důstojník sloužící na námořní lodi menší než 500 hrubých registrovaných tun nepoužívané k příbřežním plavbám musí být držitelem průkazu odborné způsobilosti pro lodě o 500 hrubých registrovaných tunách nebo větší. 2 Každý kapitán sloužící na námořní lodi menší než 500 hrubých registrovaných tun nepoužívané k příbřežním plavbám musí být držitelem průkazu odborné způsobilosti pro výkon služby kapitána lodí mezi 500 a 3 000 hrubými registrovanými tunami. Lodě používané k příbřežním plavbám Strážní palubní důstojník 3 Každý strážní palubní důstojník na námořní lodi menší než 500 hrubých registrovaných tun používané k příbřežním plavbám musí být držitelem průkazu odborné způsobilosti. 4 Každý žadatel o získání průkazu způsobilosti strážního palubního důstojníka na námořní lodi menší než 500 hrubých registrovaných tun používané k příbřežním plavbám musí: .1 být starší 18 let; .2 úspěšně absolvovat: .2.1 zvláštní výcvikový program, včetně dostatečné doby odpovídající námořní služby v souladu s požadavky správního orgánu, nebo .2.2 úředně schválenou námořní službu v palubní skupině v trvání nejméně 36 měsíců; .3 splnit příslušné požadavky stanovené v pravidlech v kapitole IV pro výkon stanovených radiokomunikačních povinností v souladu s Radiokomunikačním řádem; .4 úspěšně absolvovat úředně schválený vzdělávací a výcvikový program a splnit normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-II/3 Předpisu STCW pro strážní palubní důstojníky na lodích menších než 500 hrubých registrovaných tun používaných k příbřežním plavbám a .5 splnit normu způsobilosti stanovený v oddíle A-VI/1, odstavec 2, oddíle A-VI/2, odstavce 1 až 4, oddíle A-VI/3, odstavce 1 až 4 a oddíle A-VI/4, odstavce 1 až 3 Předpisu STCW. Kapitán 5 Každý kapitán sloužící na námořní lodi menší než 500 hrubých registrovaných tun používané k příbřežním plavbám musí být držitelem průkazu odborné způsobilosti. 6 Každý žadatel o získání průkazu způsobilosti kapitána na námořní lodi menší než 500 hrubých registrovaných tun používané k příbřežním plavbám musí: .1 být starší 20 let; .2 mít absolvovanou úředně schválenou dobu námořní služby v trvání nejméně 12 měsíců v pozici strážního palubního důstojníka; .3 úspěšně absolvovat úředně schválený vzdělávací a výcvikový program a splnit normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-II/3 Předpisu STCW pro kapitány na lodích menších než 500 hrubých registrovaných tun používaných k příbřežním plavbám a .4 splnit normu způsobilosti stanovený v oddíle A-VI/1, odstavec 2, oddíle A-VI/2, odstavce 1 až 4, oddíle A-VI/3, odstavce 1 až 4 a oddíle A-VI/4, odstavce 1 až 3 Předpisu STCW. Výjimky 7 Správní orgán, pokud se domnívá, že pokud rozměry lodě a podmínky její plavby zavdávají důvod považovat úplné uplatňování požadavků tohoto pravidla a oddílu A-II/3 Předpisu STCW novely za nepřiměřené nebo neproveditelné, může ve vhodné míře kapitána a strážního palubního důstojníka na takové lodi nebo třídě lodí vyjmout z účinnosti některých těchto požadavků a to s ohledem na bezpečnost všech lodí, které mohou působit ve stejných vodách. Pravidlo II/4 Povinné minimální požadavky na certifikaci členů mužstva tvořících součást palubní strážní služby 1 Každý člen mužstva tvořící součást palubní strážní služby na námořní lodi o 500 hrubých registrovaných tunách nebo větší, vyjma členů mužstva ve výcviku a členů mužstva, jejichž povinnosti při výkonu strážní služby nemají odbornou povahu, musí být řádně kvalifikován k plnění těchto povinností. 2 Každý žadatel o získání průkazu způsobilosti musí: .1 být starší 16 let; .2 úspěšně absolvovat: .2.1 úředně schválenou námořní službu, včetně nejméně šesti měsíců výcviku a praxe nebo .2.2 odborný výcvik buď na pevnině nebo na lodi, včetně úředně schváleného období námořní služby, které nesmí být kratší než dva měsíce a .3 splnit normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-II/4 Předpisu STCW. 3 Námořní služba, výcvik a praxe požadované v pododstavcích 2.2.1 a 2.2.2 musí souviset s navigačními funkcemi strážní služby a zahrnovat výkon povinností prováděných pod přímým dohledem kapitána, strážního palubního důstojníka nebo kvalifikovaného člena mužstva. Pravidlo II/5 Povinné minimální požadavky na certifikaci členů mužstva jako námořníků první třídy 1 Každý námořník první třídy sloužící na námořnílodi o 500 hrubých registrovaných tunách nebo větší musí být řádně kvalifikován. 2 Každý žadatel o získání průkazu způsobilosti musí: .1 být starší 18 let; .2 splnit požadavky na kvalifikaci členů mužstva tvořících součást palubní strážní služby; .3 být kvalifikován jako člen mužstva tvořící součást palubní strážní služby a zároveň mít absolvovanou úředně schválenou dobu námořní služby v palubní skupině v trvání: .3.1 nejméně 18 měsíců nebo .3.2 nejméně 12 měsíců a úspěšně absolvovat úředně schválený výcvikový program a .4 splnit normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-II/5 Předpisu STCW. 3 Každá strana musí porovnat normy způsobilosti, které požaduje po žadatelích o průkaz způsobilosti námořníka první třídy vystavený před 1. lednem 2012 s normami stanovenými pro průkazy způsobilosti uvedenými v oddíle A-II/5 Předpisu STCW a musí určit, zdali je nutné, pokud vůbec, aby tento personál svou způsobilost aktualizoval. 4 Do 1. ledna 2012 může strana, která je taktéž stranou Úmluvy o kvalifikaci námořníků první třídy Mezinárodní organizace práce, 1946 (č. 74), nadále vystavovat, uznávat a potvrzovat průkazy způsobilosti v souladu s ustanoveními výše uvedené Úmluvy. 5 Do 1. ledna 2017 může strana, která je taktéž stranou Úmluvy o kvalifikaci námořníků první třídy Mezinárodní organizace práce, 1946 (č. 74), nadále obnovovat a znovu potvrzovat trvání platnosti průkazů způsobilosti v souladu s ustanoveními výše uvedené Úmluvy. 6 strana může souhlasit s tím, že námořník splnil požadavky tohoto pravidla, pokud sloužil v příslušné pozici v palubní skupině po dobu nejméně 12 měsíců v průběhu posledních 60 měsíců předcházejících vstupu tohoto pravidla v platnost pro danou stranu. KAPITOLA III Strojní skupina Pravidlo III/1 Povinné minimální požadavky na certifikaci strážních strojních důstojníků ve strojovnách s tradiční nepřetržitou strážní službou nebo službukonajících strojních důstojníků v periodicky bezobslužných strojovnách 1 Každý strážní strojní důstojník ve strojovnách s tradiční nepřetržitou strážní službou nebo službukonajících strojních důstojníků v periodicky bezobslužných strojovnách na námořní lodi poháněné hlavním strojním zařízením o výkonu 750 kW nebo větším musí být držitelem příslušného průkazu odborné způsobilosti. 2 Každý žadatel o získání průkazu způsobilosti musí: .1 být starší 18 let; .2 úspěšně absolvovat kombinovaný dílenský a praktický výcvikový program a vykonat úředně schválenou námořní službu v trvání nejméně 12 měsíců jako součást úředně schváleného výcvikového programu zahrnujícího výcvik na lodi, který splňuje požadavky oddílu A-III/1 Předpisu STCW a který je písemně doložen v úředně schválené knize výcviku nebo jinak úspěšně absolvovat kombinovaný dílenský a praktický výcvikový program a vykonat úředně schválenou námořní službu v trvání nejméně 36 měsíců, z nichž nejméně 30 měsíců tvořila námořní služba ve strojní skupině; .3 vykonávat, během požadované námořní služby, strážní povinnosti ve strojovně pod dohledem prvního strojního důstojníka nebo kvalifikovaného strojního důstojníka a to v trvání nejméně šesti měsíců; .4 úspěšně absolvovat úředně schválený vzdělávací a výcvikový program a splnit normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-III/1 Předpisu STCW a .5 splnit normu způsobilosti stanovený v oddíle A-VI/1, odstavec 2, oddíle A-VI/2, odstavce 1 až 4, oddíle A-VI/3, odstavce 1 až 4 a oddíle A-VI/4, odstavce 1 až 3 Předpisu STCW. Pravidlo III/2 Povinné minimální požadavky na certifikaci prvních strojních důstojníků a druhých strojních důstojníků na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu 3 000 kW nebo větším 1 Každý první strojní důstojník a druhý strojní důstojník na námořní lodi poháněné hlavním strojním zařízením o výkonu 3 000 kW nebo větším musí být držitelem příslušného průkazu odborné způsobilosti. 2 Každý žadatel o získání průkazu způsobilosti musí: .1 splnit požadavky na kvalifikaci jako strážní strojní důstojník na námořních lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu 750 kW nebo větším a v této pozici mít absolvovanou úředně schválenou dobu námořní služby: .1.1 nejméně 12 měsíců jako kvalifikovaný strojní důstojník k získání kvalifikace druhého strojního důstojníka a .1.2 trvající nejméně 36 měsíců k získání kvalifikace prvního strojního důstojníka. Tuto dobu lze však zkrátit na nejméně 24 měsíců, pokud bylo odslouženo nejméně 12 měsíců této námořní služby jako druhý strojní důstojník a .2 úspěšně absolvovat úředně schválený vzdělávací a výcvikový program a splnit normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-III/2 Předpisu STCW. Pravidlo III/3 Povinné minimální požadavky na certifikaci prvních strojních důstojníků a druhých strojních důstojníků na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu mezi 750 kW a 3 000 kW 1 Každý první strojní důstojník a druhý strojní důstojník na námořní lodi poháněné hlavním strojním zařízením o výkonu mezi 750 kW a 3 000 kW musí být držitelem příslušného průkazu odborné způsobilosti. 2 Každý žadatel o získání průkazu způsobilosti musí: .1 splnit požadavky na kvalifikaci strážních strojních důstojníků a .1.1 nejméně 12 měsíců úředně schválené námořní služby jako strojní asistent nebo strojní důstojník k získání kvalifikace druhého strojního důstojníka a .1.2 nejméně 24 měsíců úředně schválené námořní služby, z nichž nejméně 12 měsíců tvořila námořní služba s kvalifikací druhého strojního důstojníka, k získání kvalifikace prvního strojního důstojníka a .2 úspěšně absolvovat úředně schválený vzdělávací a výcvikový program a splnit normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-III/3 Předpisu STCW. 3 Každý strojní důstojník, který je kvalifikován pro výkon služby jako druhý strojní důstojník na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu 3 000 kW nebo větším může sloužit jako první strojní důstojník na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu menším než 3 000 kW a to za předpokladu, že průkaz způsobilosti je náležitě potvrzen. Pravidlo III/4 Povinné minimální požadavky na certifikaci členů mužstva tvořících součást strojní strážní služby - motorářů druhé třídy ve strojovnách s tradiční nepřetržitou strážní službou nebo určených k plnění povinností v periodicky bezobslužných strojovnách 1 Každý člen mužstva tvořící součást strážní služby ve strojovně nebo určený k plnění povinností v periodicky bezobslužných strojovnách na námořní lodi poháněné hlavním strojním zařízením o výkonu 750 kW nebo větším, vyjma členů mužstva ve výcviku a členů mužstva, jejichž povinnosti nemají odbornou povahu, musí být řádně kvalifikován k plnění těchto povinností. 2 Každý žadatel o získání průkazu způsobilosti musí: .1 být starší 16 let; .2 úspěšně absolvovat: .2.1 úředně schválenou námořní službu, včetně nejméně šesti měsíců výcviku a praxe nebo .2.2 odborný výcvik buď na pevnině nebo na lodi, včetně úředně schváleného období námořní služby, které nesmí být kratší než dva měsíce a .3 splnit normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-III/4 Předpisu STCW. 3 Námořní služba, výcvik a praxe požadované v pododstavcích 2.2.1 a 2.2.2 musí souviset s funkcemi strážní služby ve strojovně a zahrnovat výkon povinností prováděných pod přímým dohledem kvalifikovaného strojního důstojníka nebo kvalifikovaného člena mužstva. Pravidlo III/5 Povinné minimální požadavky na certifikaci členů mužstva jako motorářů první třídy ve strojovnách s tradiční nepřetržitou strážní službou nebo určených k plnění povinností v periodicky bezobslužných strojovnách 1 Každý motorář první třídy sloužící na námořní lodi poháněné hlavním strojním zařízením o výkonu 750 kW nebo větším musí být řádně kvalifikován. 2 Každý žadatel o získání průkazu způsobilosti musí: .1 být starší 18 let; .2 splnit požadavky na kvalifikaci jako člen mužstva tvořící součást strojní strážní služby ve strojovnách s tradiční nepřetržitou strážní službou nebo určený k plnění povinností v periodicky bezobslužných strojovnách; .3 být kvalifikován jako člen mužstva tvořící součást strojní strážní služby, mít absolvovanou úředně schválenou dobu námořní služby v strojní skupině v trvání: .3.1 nejméně 12 měsíců nebo .3.2 nejméně 6 měsíců a úspěšně absolvovat úředně schválený výcvikový program a .4 splnit normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-III/5 Předpisu STCW. 3 Každá strana musí porovnat normy způsobilosti, které požaduje po žadatelích o průkaz způsobilosti člena mužstva v strojní skupině vystavený před 1. lednem 2012 s normami stanovenými pro průkazy způsobilosti uvedenými v oddíle A-III/5 Předpisu STCW a musí určit, zdali je nutné, pokud vůbec, aby tento personál svou kvalifikaci aktualizoval. 4 strana může souhlasit s tím, že námořník splnil požadavky tohoto pravidla, pokud námořník sloužil v příslušné pozici ve strojní skupině po dobu nejméně 12 měsíců v průběhu posledních 60 měsíců předcházejících vstupu tohoto pravidla v platnost pro danou stranu. Pravidlo III/6 Povinné minimální požadavky na certifikaci elektrodůstojníků 1 Každý elektrodůstojník sloužící na námořní lodi poháněné hlavním strojním zařízením o výkonu 750 kW nebo větším musí být držitelem příslušného průkazu odborné způsobilosti. 2 Každý žadatel o získání průkazu způsobilosti musí: .1 být starší 18 let; .2 úspěšně absolvovat kombinovaný dílenský a praktický výcvikový program a vykonat úředně schválenou námořní službu v trvání nejméně 12 měsíců, z níž nejméně 6 měsíců musí být námořní služba součástí úředně schváleného výcvikového programu splňujícího požadavky oddílu A-III/6 Předpisu STCW a který je písemně doložen v úředně schválené knize výcviku nebo jinak úspěšně absolvovat kombinovaný dílenský a praktický výcvikový program a vykonat úředně schválenou námořní službu v trvání nejméně 36 měsíců, z nichž nejméně 30 měsíců tvořila námořní služba ve strojní skupině; .3 úspěšně absolvovat úředně schválený vzdělávací a výcvikový program a splnit normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-III/6 Předpisu STCW a .4 splnit normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-VI/1, odstavec 2, oddíle A-VI/2, odstavce 1 až 4, oddíle A-VI/3, odstavce 1 až 4 a oddíle A-VI/4, odstavce 1 až 3 Předpisu STCW. 3 Každá strana musí porovnat normy způsobilosti, které požaduje po žadatelích o průkaz způsobilosti elektrodůstojníka vystavený před 1. lednem 2012 s normami stanovenými pro průkazy způsobilosti uvedenými v oddíle A-III/6 Předpisu STCW a musí určit, zdali je nutné, aby tento personál svou kvalifikaci aktualizoval. 4 strana může souhlasit s tím, že námořník splnil požadavky tohoto pravidla, pokud námořník sloužil v příslušné pozici na lodi po dobu nejméně 12 měsíců v průběhu posledních 60 měsíců předcházejících vstupu tohoto pravidla v platnost pro danou stranu a splnil normu způsobilosti stanovený v oddíle A-III/6 Předpisu STCW. 5 Bez ohledu na výše uvedené požadavky odstavců 1 až 4, může strana souhlasit s tím, že příslušně kvalifikovaná osoba je schopna vykonávat určité funkce stanovené v oddíle A-III/6. Pravidlo III/7 Povinné minimální požadavky na certifikaci elektrotechniků 1 Každý elektrotechnik sloužící na námořní lodi poháněné hlavním strojním zařízením o výkonu 750 kW nebo větším musí být řádně kvalifikován. 2 Každý žadatel o získání průkazu způsobilosti musí: .1 být starší 18 let; .2 úspěšně absolvovat: .2.1 ukončenou úředně schválenou námořní službu, včetně nejméně 12 měsíců výcviku a praxe nebo .2.2 ukončený úředně schválený výcvikový program, včetně úředně schválené námořní služby v délce, která nesmí být kratší než 6 měsíců nebo .2.3 proces k získání kvalifikací, které splňují technické způsobilosti uvedené v tabulce A-III/7 a úředně schválenou námořní službu v délce, která nesmí být kratší než 3 měsíce a .3 splnit normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-III/7 Předpisu STCW. 3 Každá strana musí porovnat normy způsobilosti, které požaduje po žadatelích o průkaz způsobilosti elektrotechnika vystavený před 1. lednem 2012 s normami stanovenými pro průkazy způsobilosti uvedenými v oddíle A-III/7 Předpisu STCW a musí určit, zdali je nutné, pokud vůbec, aby tento personál svou kvalifikaci aktualizoval. 4 Strana může souhlasit s tím, že námořník splnil požadavky tohoto pravidla, pokud námořník sloužil v příslušné pozici na lodi po dobu nejméně 12 měsíců v průběhu posledních 60 měsíců předcházejících vstupu tohoto pravidla v platnost pro danou stranu a splnil normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-III/7 Předpisu STCW. 5 Bez ohledu na výše uvedené požadavky odstavců 1 až 4, může strana souhlasit s tím, že příslušně kvalifikovaná osoba je schopna vykonávat určité funkce stanovené v oddíle A-III/7. KAPITOLA IV Radiokomunikace a radiooperatéři Vysvětlivka Povinná ustanovení týkající se radiokomunikační strážní služby jsou stanovena v Radiokomunikačním řádu a v Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři, 1974, v platném znění; Ustanovení týkající se údržby radiokomunikačních zařízení jsou stanovena v Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři, 1974 (SOLAS), v platném znění, a v pokynech přijatých Organizací; Pravidlo IV/1 Použití 1 Vyjma případů uvedených v odstavci 2 se ustanovení této kapitoly vztahují na radiooperátory lodí zapojené do globálního námořního tísňového a bezpečnostního systému (GMDSS) tak, jak je stanoveno Mezinárodní úmluvou o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974, v platném znění. 2 Radiooperátoři na lodích, které nemusí splňovat ustanovení pro GMDSS uvedená v kapitole IV Úmluvy SOLAS, nemusí splňovat ustanovení této kapitoly. Radiooperatéři na těchto lodích však musí splňovat ustanovení Radiokomunikačního řádu. Správní orgán musí zajistit, aby byly v souvislosti s těmito radiooperátory vystavovány odpovídající průkazy způsobilosti požadované Radiokomunikačním řádem. Pravidlo IV/2 Povinné minimální požadavky na certifikaci GMDSS radioperátorů 1 Každá osoba pověřená plněním nebo vykonávající radiokomunikační povinnosti na lodi, která je součástí systému GMDSS, musí být držitelem odpovídajícího průkazu způsobilosti souvisejícího se systémem GMDSS a vystaveného nebo uznaného správním orgánem na základě ustanovení Radiokomunikačního řádu. 2 Kromě toho každý žadatel o získání průkazu způsobilosti na základě tohoto pravidla pro výkon služby na lodi, která musí být podle Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974, v platném znění, vybavena radiokomunikačním zařízením, musí: .1 být starší 18 let; .2 úspěšně absolvovat úředně schválený vzdělávací a výcvikový program a splnit normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-IV/2 Předpisu STCW. KAPITOLA V Zvláštní požadavky na výcvik personálu pro některé typy lodí Pravidlo V/1-1 Povinné minimální požadavky na výcvik a certifikaci kapitánů, důstojníků a členů mužstva na ropných tankerech a tankerech pro přepravu chemikálií 1 Důstojníci a členové mužstva, kteří mají mít určité povinnosti a odpovědnosti související s nákladem a překládacím zařízením na ropných tankerech nebo tankerech pro přepravu chemikálií musí být držiteli osvědčení o absolvování základního výcviku v činnostech při manipulaci s nákladem na ropných tankerech nebo tankerech pro přepravu chemikálií. 2 Každý žadatel o získání osvědčení o absolvování základního výcviku v činnostech při manipulaci s nákladem na ropných tankerech nebo tankerech pro přepravu chemikálií musí úspěšně absolvovat základní výcvik v souladu s ustanoveními oddílu A-VI/1 Předpisu STCW a musí absolvovat: .1 nejméně tři měsíce úředně schválené námořní služby na ropných tankerech a tankerech pro přepravu chemikálií a musí splňovat normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-V/1-1, odstavec 1, Předpisu STCW nebo .2 úředně schválený základní výcvikový program v činnostech při manipulaci s nákladem na ropných tankerech nebo tankerech pro přepravu chemikálií a musí splňovat normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-V/1-1, odstavec 1, Předpisu STCW. 3 Kapitáni, první strojní důstojníci, první palubní důstojníci, druzí strojní důstojníci a veškeré jiné osoby s přímou odpovědností za nakládku, vykládku, péči při přepravě, manipulaci s nákladem, čištění nádrží nebo jiné činnosti související s nákladem na ropných tankerech musí být držiteli osvědčení o absolvování pokročilého výcviku v činnostech při manipulaci s nákladem na ropných tankerech. 4 Každý žadatel o získání osvědčení o absolvování pokročilého výcviku v činnostech při manipulaci s nákladem na ropných tankerech musí: .1 splnit požadavky na vystavení osvědčení o absolvování základního výcviku v činnostech při manipulaci s nákladem na ropných tankerech a tankerech pro přepravu chemikálií a .2 být držitelem osvědčení o absolvování základního výcviku v činnostech při manipulaci s nákladem na ropných tankerech a tankerech pro přepravu chemikálií a současně absolvovat: .2.1 nejméně tři měsíce úředně schválené námořní služby na ropných tankerech nebo .2.2 nejméně jeden měsíc úředně schváleného výcviku na lodi ropných tankerů, v nadpočetné pozici, který zahrnuje nejméně tři nakládky a tři vykládky a je písemně doložen v úředně schválené knize výcviku s přihlédnutím k pokynu v oddíle B-V/1 a .3 absolvovat úředně schválený pokročilý výcvikový program v činnostech při manipulaci s nákladem na ropných tankerech a splňovat normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-V/1-1, odstavec 2, Předpisu STCW. 5 Kapitáni, první strojní důstojníci, první palubní důstojníci, druzí strojní důstojníci a veškeré jiné osoby s přímou odpovědností za nakládku, vykládku, péči při přepravě, manipulaci s nákladem, čištění nádrží nebo jiné činnosti související s nákladem na tankerech pro přepravu chemikálií musí být držiteli osvědčení o absolvování pokročilého výcviku v činnostech při manipulaci s nákladem na tankerech pro přepravu chemikálií. 6 Každý žadatel o získání osvědčení o absolvování pokročilého výcviku v činnostech při manipulaci s nákladem na tankerech pro přepravu chemikálií musí: .1 splnit požadavky na vystavení osvědčení o absolvování základního výcviku v činnostech při manipulaci s nákladem na ropných tankerech a tankerech pro přepravu chemikálií a .2 být držitelem osvědčení o absolvování základního výcviku v činnostech při manipulaci s nákladem na ropných tankerech a tankerech pro přepravu chemikálií a současně absolvovat: .2.1 nejméně tři měsíce úředně schválené námořní služby na tankerech pro přepravu chemikálií nebo .2.2 nejméně jeden měsíc úředně schváleného výcviku na tankerech pro přepravu chemikálií, v nadpočetné pozici, který zahrnuje nejméně tři nakládky a tři vykládky a je písemně doložen v úředně schválené knize výcviku s přihlédnutím k pokynu v oddíle B-V/1 a .3 absolvovat úředně schválený pokročilý výcvikový program v činnostech při manipulaci s nákladem na tankerech pro přepravu chemikálií a splňovat normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-V/1-1, odstavec 3, Předpisu STCW. 7 Správní orgány musí zajistit, aby byl průkaz odbornosti vystaven námořníkům, kteří jsou podle potřeby kvalifikováni v souladu s odstavci 2, 4 nebo 6 nebo aby byl stávající průkaz odborné způsobilosti nebo průkaz odbornosti náležitě potvrzen. Pravidlo V/1-2 Povinné minimální požadavky na výcvik a certifikaci kapitánů, důstojníků a členů mužstva na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu 1 Důstojníci a členové mužstva, kteří mají mít určité povinnosti a odpovědnosti související s nákladem a překládacím zařízením na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu musí být držiteli osvědčení o absolvování základního výcviku v činnostech při manipulaci s nákladem na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu. 2 Každý žadatel o získání osvědčení o absolvování základního výcviku v činnostech při manipulaci s nákladem na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu musí úspěšně absolvovat základní výcvik v souladu s ustanoveními oddílu A-VI/1 Předpisu STCW a musí absolvovat: .1 nejméně tři měsíce úředně schválené námořní služby na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu a musí splňovat normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-V/1-2, odstavec 1, Předpisu STCW nebo .2 úředně schválený základní výcvikový program v činnostech při manipulaci s nákladem na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu a musí splňovat normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-V/1-2, odstavec 1, Předpisu STCW. 3 Kapitáni, první strojní důstojníci, první palubní důstojníci, druzí strojní důstojníci a veškeré jiné osoby s přímou odpovědností za nakládku, vykládku, péči při přepravě, manipulaci s nákladem, čištění nádrží nebo jiné činnosti související s nákladem na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu musí být držiteli osvědčení o absolvování pokročilého výcviku v činnostech při manipulaci s nákladem na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu. 4 Každý žadatel o získání osvědčení o absolvování pokročilého výcviku v činnostech při manipulaci s nákladem na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu musí: .1 splnit požadavky na vystavení osvědčení o absolvování základního výcviku v činnostech při manipulaci s nákladem na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu a .2 být držitelem osvědčení o absolvování základního výcviku v činnostech při manipulaci s nákladem na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu a současně absolvovat: .2.1 nejméně tři měsíce úředně schválené námořní služby na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu nebo .2.2 nejméně jeden měsíc úředně schváleného výcviku na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu, v nadpočetné pozici, který zahrnuje nejméně tři nakládky a tři vykládky a je písemně doložen v úředně schválené knize výcviku s přihlédnutím k pokynu v oddíle B-V/1 a .3 absolvovat úředně schválený pokročilý výcvikový program v činnostech při manipulaci s nákladem na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu a splňovat normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-V/1-2, odstavec 2, Předpisu STCW. 5 Správní orgány musí zajistit, aby byl průkaz odbornosti vystaven námořníkům, kteří jsou podle potřeby kvalifikováni v souladu s odstavci 2 nebo 4nebo aby byl stávající průkaz odborné způsobilosti nebo průkaz odbornosti náležitě potvrzen. Pravidlo V/2 Povinné minimální požadavky na výcvik a certifikaci kapitánů, důstojníků, členů mužstva a ostatní posádky na osobních lodích 1 Toto pravidlo se vztahuje na kapitány, důstojníky, členy mužstva a ostatní posádku sloužící na osobních lodích používaných k mezinárodním plavbám. Správní orgány musí rozhodnout o tom, zdali se tyto požadavky vztahují na posádku sloužící na osobních lodích používaných k vnitrostátním plavbám. 2 Před přidělením povinností na lodi osobní lodi musí námořníci úspěšně absolvovat výcvik stanovený v níže uvedených odstavcích 4 až 7 a to v souladu s jejich pozicí, povinnostmi a odpovědnostmi. 3 Námořníci, kterým je předepsán výcvik v souladu s níže uvedenými odstavci 4, 6 a 7 musí v intervalech nejvýše pěti let vykonat odpovídající opakovači výcvik nebo musí předložit doklad o splnění požadované normy způsobilosti během předchozích pěti let. 4 Kapitáni, důstojníci a ostatní posádka, kteří jsou určeni v poplachových rozpisech k tomu, aby pomáhali cestujícím při mimořádných událostech na osobních lodích musí úspěšně absolvovat výcvik ve zvládání davu stanovený v oddíle A-V/2, odstavec 1, Předpisu STCW. 5 Členové posádky poskytující přímé služby cestujícím v prostorech pro cestující na osobních lodích musí úspěšně absolvovat bezpečnostní výcvik stanovený v oddíle A-V/2, odstavec 2, Předpisu STCW. 6 Kapitáni, první strojní důstojníci, první palubní důstojníci, druzí strojní důstojníci a všechny osoby, které jsou určené v poplachovém rozpisu k tomu, aby bezprostředně odpovídali za bezpečnost cestujících v mimořádných situacích na osobních lodích musí úspěšně absolvovat úředně schválený výcvik v oblasti zvládání krizových situací a chování lidí tak, jak je stanoveno v oddíle A-V/2, odstavec 3, Předpisu STCW. 7 Kapitáni, první strojní důstojníci, první palubní důstojníci, druzí strojní důstojníci a všechny osoby, které přímo odpovídají za nalodění a vylodění cestujících, nakládku, vykládku a zajištění nákladů nebo uzavírání otvorů v trupu lodě na osobních lodích typu ro-ro musí úspěšně absolvovat úředně schválený výcvik v oblasti osobní bezpečnosti, bezpečnosti nákladu a celistvosti trupu lodě tak, jak je stanoveno v oddíle A-V/2, odstavec 4, Předpisu STCW. 8 Správní orgány musí zajistit, aby každé osobě kvalifikované podle ustanovení tohoto nařízení byl vystaven listinný důkaz o výcviku, který byl úspěšně absolvován. KAPITOLA VI Funkce v oblasti mimořádných situací, bezpečnosti práce, ochrany lodi, zdravotní péče a záchrany Pravidlo VI/1 Povinné minimální požadavky na seznámení s problematikou bezpečnosti, základní výcvik a na instruktáž všech námořníků 1 Námořníci musí absolvovat seznámení s problematikou bezpečnosti, základní výcvik nebo instruktáž v souladu s oddílem A-VI/1 Předpisu STCW a musí splnit odpovídající normu způsobilosti stanovenou v uvedeném Předpisu. 2 V případech, kdy základní výcvik není součástí kvalifikace pro vystavení průkazu způsobilosti, bude vystaven průkaz odbornosti uvádějící, že jeho držitel absolvoval základní výcvikový kurz. Pravidlo VI/2 Povinné minimální požadavky na vystavování průkazů odbornosti pro řízení záchranného plavidla, záchranářského člunu a rychlého záchranářského člunu 1 Každý žadatel o vystavení průkazu odbornosti pro řízení záchranného plavidla a záchranářského člunu, vyjma rychlých záchranářských člunů, musí: .1 být starší 18 let; .2 mít absolvovanou úředně schválenou dobu námořní služby v trvání nejméně 12 měsíců nebo absolvovat úředně schválený výcvikový kurz a mít absolvovanou úředně schválenou dobu námořní služby v trvání nejméně šest měsíců a .3 splnit normu způsobilosti pro průkaz odbornosti pro řízení záchranného plavidla a záchranářského člunu stanovenou v oddíle A-VI/2, odstavce 1 až 4. 2 Každý žadatel o vystavení průkazu odbornosti pro řízení rychlých záchranářských člunů musí: .1 být držitelem průkazu odbornosti pro řízení záchranných plavidel a záchranářských člunů vyjma rychlých záchranářských člunů; .2 mít ukončený úředně schválený výcvikový kurz a .3 splnit normu způsobilosti pro průkaz odbornosti pro řízení rychlých záchranářských člunů stanovenou v oddíle A-VI/2, odstavce 7 až 10, Předpisu STCW. Pravidlo VI/3 Povinné minimální požadavky na rozšířený výcvik v protipožární činnosti 1 Námořníci určení pro řízení protipožárních činností musí úspěšně absolvovat pokročilý výcvik v protipožárních technikách se zvláštním důrazem na organizaci, taktiku a velení a to v souladu s ustanoveními oddílu A-VI/3, odstavce 1 až 4, Předpisu STCW a musí splnit příslušnou normu způsobilosti stanovenou v uvedeném Předpisu. 2 V případech, kdy rozšířený výcvik v protipožární činnosti není součástí kvalifikace pro vystavení průkazu způsobilosti, bude vystaven průkaz odbornosti uvádějící, že jeho držitel absolvoval výcvikový kurz v rozšířené protipožární činnosti. Pravidlo VI/4 Povinné minimální požadavky v oblasti poskytování první pomoci a zdravotní péče 1 Námořníci určení k poskytování první pomoci na lodi musí splňovat normu způsobilosti v poskytování první pomoci stanovenou v oddíle A-VI/4, odstavce 1 až 3, Předpisu STCW. 2 Námořníci, kteří odpovídají za poskytování zdravotní péče na lodích musí splňovat normu způsobilosti v poskytování zdravotní péče stanovený v oddíle A-VI/4, odstavce 4 až 6, Předpisu STCW. 3 Jestliže výcvik v oblasti poskytování první pomoci a zdravotní péče není součástí kvalifikace pro vystavení průkazu způsobilosti, bude vystaven průkaz odbornosti uvádějící, že jeho držitel absolvoval kurz v poskytování první pomoci nebo zdravotní péče. Pravidlo VI/5 Povinné minimální požadavky na vystavování průkazů odbornosti pro lodní bezpečnostní důstojníky 1 Každý žadatel o vystavení průkaz odbornosti lodního bezpečnostního důstojníka musí: .1 mít absolvovanou úředně schválenou dobu námořní služby v trvání nejméně 12 měsíců nebo absolvovat odpovídající námořní službu a disponovat znalostmi o provozu lodí a .2 splnit normu způsobilosti pro průkaz odbornosti lodního bezpečnostního důstojníka stanovenou v oddíle A-VI/5, odstavce 1 až 4, Předpisu STCW. 2 Správní orgány musí zajistit, aby každé osobě kvalifikované podle ustanovení tohoto nařízení byl vystaven průkaz odbornosti. Pravidlo VI/6 Povinné minimální požadavky na výcvik a přípravu související s problematikou ochrany lodi pro všechny námořníky 1 Námořníci musí absolvovat seznámení se zásadami ochrany lodi a výcvik či instruktáž související s povědomím o problematice ochrany lodi a to v souladu s oddílem A-VI/6, odstavce 1 až 4 Předpisu STCW a musí splnit odpovídající normu způsobilosti stanovenou v uvedeném Předpisu. 2 V případech, kdy povědomí o problematice ochrany lodi není součástí kvalifikace pro vystavení průkazu způsobilosti, bude vystaven průkaz odbornosti uvádějící, že jeho držitel absolvoval základní výcvikový kurz zaměřený na povědomí o problematice ochrany lodi. 3 Každá strana musí porovnat výcvik a instruktáž související s problematikou ochrany lodi, který požaduje po námořnících, kteří jsou držiteli či mohou doložit kvalifikaci před vstupem tohoto pravidla v platnost, s výcvikem a instruktáží stanovený v oddíle A-VI/6, odstavec 4, Předpisu STCW a musí určit, zdali tito námořníci musí svou kvalifikaci aktualizovat. Námořníci s určenými úlohami v oblasti ochrany lodi 4 Námořníci s určenými úlohami v oblasti ochrany lodi musí splňovat normu způsobilosti stanovenou v oddíle A-VI/6, odstavce 6 až 8, Předpisu STCW. 5 V případech, kdy určené povinnosti související s problematikou ochrany lodi nejsou součástí kvalifikace pro vystavení průkazu způsobilosti, bude vystaven průkaz odbornosti uvádějící, že jeho držitel absolvoval základní výcvikový kurz zaměřený na určené povinnosti související s problematikou ochrany lodi. 6 Každá strana musí porovnat normy výcviku zaměřené na ochranu lodi, které požaduje po námořnících s určenými úlohami v oblasti ochrany lodi, kteří jsou držiteli či mohou doložit kvalifikace před vstupem tohoto pravidla v platnost, s normami a přípravou stanovenými v oddíle A-VI/6, odstavec 8, Předpisu STCW a musí určit, zdali tito námořníci musí své kvalifikace aktualizovat. KAPITOLA VII Alternativní vystavování průkazů způsobilosti Pravidlo VII/1 Alternativní certifikace 1. Bez ohledu na požadavky na vystavování průkazů způsobilosti stanovené v kapitolách II a III této novely se mohou strany rozhodnout, zdali vystavovat nebo povolit vystavování průkazů způsobilosti lišících se od průkazů způsobilosti uvedených v pravidlech těchto kapitol a to za předpokladu, že: .1 související funkce a úrovně odpovědnosti, které budou uvedené na průkazech způsobilosti a potvrzeních musí být zvoleny z a totožné s těmi, které jsou uvedené v oddílech A-II/1, A-II/2, A-II/3, A-II/4, A-II/5, A-III/1, A-III/2, A-III/3, A-III/4, A-III/5 a A-IV/2 Předpisu STCW; .2 žadatelé úspěšně absolvovali úředně schválené vzdělání a výcvik a splňují normy způsobilosti stanovené v příslušných oddílech Předpisu STCW a jak je uvedeno v oddíle A-VII/1 uvedeného Předpisu pro funkce a úrovně, které budou uvedeny na průkazech způsobilosti a potvrzeních; .3 žadatelé absolvovali úředně schválenou námořní službu odpovídající výkonu funkcí a úrovní, které budou uvedeny na certifikátu. Minimální délka námořní služby musí být rovnocenná délce námořní služby stanovené v kapitolách II a III této novely. Minimální délka námořní služby však nesmí být kratší než délka stanovená v oddíle A-VII/2 Předpisu STCW; .4 žadatelé o vystavení průkazu způsobilosti, kteří budou plnit funkci nautického vedení lodi na provozní úrovni musí splňovat příslušné požadavky pravidel v kapitole IV případně pro výkon určených radiokomunikačních služeb v souladu s Radiokomunikačním řádem a .5 průkazy způsobilosti se vystavují v souladu s požadavky pravidla I/2 a ustanoveními uvedenými v kapitole VII Předpisu STCW. 2 Na základě této kapitoly nesmí být vystaven žádný průkaz způsobilosti, dokud strana nesdělí Organizaci informace v souladu s článkem IV a pravidlem I/7. Pravidlo VII/2 Certifikace námořníků 1 Každý námořník, který vykonává jakoukoli funkci nebo skupinu funkcí uvedených v tabulkách A-II/1, A-II/2, A-II/3, A-II/4 nebo A-II/5 kapitoly II nebo v tabulkách A-III/1, A-III/2, A-III/3, A-III/4 nebo A-III/5 kapitoly III nebo A-IV/2 kapitoly IV Předpisu STCW musí být držitelem průkazu odborné způsobilosti případně průkazu odbornosti. Pravidlo VII/3 Zásady upravující vystavování alternativních průkazů způsobilosti 1 Každá strana, která se rozhodne vystavovat nebo povolit vystavování alternativních průkazů způsobilosti musí zajistit dodržování následujících zásad: .1 nesmí být zaveden žádný alternativní systém vystavování průkazů způsobilosti, pokud nebude zajišťovat stupeň bezpečnosti na moři a nebude mít vliv na předcházení znečišťování v míře minimálně rovnocenné těm, které jsou uvedené v ostatních kapitolách a .2 všechna opatření pro vystavování alternativních průkazů způsobilosti na základě této kapitoly musí zajistit zaměnitelnost těchto průkazů způsobilosti s průkazy způsobilosti vystavenými na základě ostatních kapitol. 2 Zásada zaměnitelnosti podle odstavce 1 musí zajistit, aby: .1 mohli námořníci, jimž byl vystaven průkaz způsobilosti na základě kapitol II anebo III a námořníci, jimž byl vystaven průkaz způsobilosti na základě kapitoly VII sloužit na lodích, na kterých je buď tradiční nebo jiná forma organizace práce na lodi a .2 námořníci nebyli vycvičeni pro určité činnosti na lodi takovým způsobem, který by snižoval jejich schopnost uplatnit své dovednosti jinde. 3 Při vystavování jakéhokoli průkazu způsobilosti na základě této kapitoly je nutné zohlednit následující zásady: .1 vystavování alternativních průkazů způsobilosti nesmí být používáno samoúčelně: .1.1 ke snížení počtu členů posádky na lodi, .1.2 ke snížení profesní integrity nebo „snížení úrovně praktických dovedností“ námořníků nebo .1.3 k odůvodňování praxe slučování povinností strojních a palubních důstojníků strážní služby jedinému držiteli průkazu způsobilosti během konkrétní strážní služby a .2 jako velící osoba musí být určen kapitán; a právní postavení a pravomoc kapitána a ostatních nesmí být nepříznivě ovlivněny uplatněním jakýchkoli opatření pro vystavování alternativních průkazů způsobilosti. 4 Zásady obsažené v odstavcích 1 a 2 tohoto pravidla musí zajistit, aby byla zachována způsobilost palubních i strojních důstojníků. KAPITOLA VIII Strážní služba Pravidlo VIII/1 Způsobilost k výkonu služby 1 Každý správní orgán musí za účelem prevence únavy: .1 stanovit a vymáhat odpočinek pro členy strážní služby a ty osoby, jejichž povinnosti zahrnují určené úkoly související s bezpečností, ochranou lodi a prevencí znečištění v souladu s ustanoveními oddílu A-VIII/1 Předpisu STCW a .2 požadovat, aby byly rozpisy strážní služby organizovány tak, aby efektivní činnost všech členů strážní služby nebyla snížena únavou a aby byly úkoly organizovány tak, že první strážní služba při zahájení plavby a následné střídající strážní služby budou dostatečně odpočinuté a i jinak způsobilé pro výkon služby. 2 Každý správní orgán musí za účelem prevence zneužívání drog a alkoholu zajistit zavedení odpovídajících opatření v souladu s ustanoveními oddílu A-VIII/1 s přihlédnutím k pokynům uvedeným v oddíle B-VIII/1 Předpisu STCW. Pravidlo VIII/2 Organizace strážní služby a zásady, které je třeba dodržovat 1 Správní orgány musí obracet pozornost společností, kapitánů, prvních strojních důstojníků a všech členů strážní služby na požadavky, zásady a pokyny stanovené v Předpisu STCW, které je třeba dodržovat v zájmu trvalého zajištění na všech námořních lodích, bezpečného a nepřetržitého výkonu strážní služby nebo strážních služeb v míře odpovídající převládajícím okolnostem a podmínkám. 2 Správní orgány musí požadovat, aby kapitáni všech lodí zajistili, že organizace strážní služby bude dostatečná k výkonu bezpečné strážní služby nebo služeb a to s přihlédnutím k převládajícím okolnostem a podmínkám, a že pod obecným vedením kapitána: .1 strážní palubní důstojníci nesou odpovědnost za bezpečnou plavbu lodi během jejich služby, kdy musí být vždy fyzicky přítomni na navigačním můstku nebo přímo souvisejícím místě, např. v mapovně nebo velitelském můstku; .2 radiooperátoři nesou během své služby odpovědnost za zajištění nepřetržité radiokomunikační strážní služby na odpovídajících kmitočtech; .3 strážní strojní důstojníci tak, jak je definováno v Předpisu STCW, pod vedením prvního strojního důstojníka, musí být okamžitě k dispozici a na výzvu se musí dostavit do prostor strojovny a, je-li to nutné, musí být během jejich služby fyzicky přítomni v prostorách strojovny; .4 odpovídající a efektivní strážní služba nebo strážní služby je vykonávaná za účelem bezpečnosti po celou dobu, kdy je loď na kotvě nebo vyvázaná, a pokud loď přepravuje nebezpečný náklad, organizace takové strážní služby nebo strážních služeb musí plně zohlednit povahu, množství, balení a uložení nebezpečného nákladu a všechny zvláštní podmínky panující na lodi plující na vodě nebo ležící na dně a .5 podle potřeby je vykonávána odpovídající a efektivní strážní služba nebo strážní služby pro účely zajištění ochrany lodi. USNESENÍ 2 MANILSKÉ ZMĚNY PŘEDPISU PRO VÝCVIK, KVALIFIKACI A STRÁŽNÍ SLUŽBU NÁMOŘNÍKŮ (STCW) KONFERENCE V MANILE V ROCE 2010, PŘIJÍMAJÍCE usnesení 1 o Přijetí manilských změn k Mezinárodní úmluvě o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků (STCW), 1978, UZNÁVAJÍCE význam stanovení podrobných povinných norem způsobilosti a jiných závazných ustanovení nezbytné k zajištění toho, že všichni námořníci budou řádně vzděláni a vycvičeni, dostatečně zkušení, kvalifikovaní a způsobilí vykonávat své povinnosti způsobem, který zajišťuje bezpečnost života, majetku a ochranu lodi na moři a ochranu mořského prostředí, UZNÁVAJÍCE ROVNĚŽ nutnost umožnit včasné doplnění těchto závazných norem a ustanovení, aby bylo možné účinně reagovat na změny v oblasti technologií, operací, praxí a postupů používaných na lodích, MAJÍCE NA PAMĚTI, že velké procento námořní nehod a mimořádných událostí s následkem znečištění je způsobeno lidskými chybami, OCEŇUJÍCE, že jedním z efektivních způsobů snižování rizik souvisejících s lidskými chybami při provozování námořních lodí je zajistit co nejvyšší možné normy výcviku, kvalifikace a znalostí pro námořníky, kteří jsou nebo budou na těchto lodích zaměstnáni, PŘEJÍCE SI dosažení a udržení nejvyššího možného standardu bezpečnosti osob, majetku a ochrany lodi na moři a v přístavu a také ochrany životního prostředí, ZVAŽUJÍCE změny Předpisu o výcviku, kvalifikaci a strážní službě námořníků (STCW), jež jsou obsaženy v části A - Závazné normy týkající se ustanovení přílohy k Úmluvě STCW z roku 1978 v platném znění a v části B - Doporučené pokyny týkající se Úmluvy STCW z roku 1978 v platném znění, navržené a rozeslané všem členům Organizace a všem stranám Úmluvy, BEROUCE NA VĚDOMÍ, že pravidlo I/1, odstavec 2, přílohy k Úmluvě STCW z roku 1978 stanoví, že změny části A Předpisu STCW musí být přijaty, vstoupí v platnost a nabudu účinnosti v souladu s ustanoveními článku XII Úmluvy, týkajícími se řízení přijímání změn dané přílohy, ZVAŽUJÍCE změny k Předpisu STCW navržené a rozeslané členům Organizace a všem stranám Úmluvy, 1. PŘIJÍMÁ změny Předpisu o výcviku, kvalifikaci a strážní službě námořníků (STCW) uvedené v příloze k tomuto usnesení; 2. STANOVUJE v souladu s ustanovením článku XII(I)(a)(vii) Úmluvy, že změny části A Předpisu STCW se budou považovat za přijaté dnem 1. července 2011, pokud před tímto datem více než jedna třetina stran Úmluvy nebo stran, jejichž spojená obchodní loďstva tvoří ne méně než 50 % hrubé prostornosti světové obchodní flotily lodí o 100 hrubých registrovaných tunách nebo větších, neoznámí generálnímu tajemníkovi, že mají proti této novele námitky; 3. VYZÝVÁ strany, aby vzaly na vědomí, že v souladu s ustanovením článku XII(I)(a)(ix) Úmluvy změna části A Předpisu STCW přiložená v příloze vstupuje v platnost dne 1. ledna 2012 po té, co bude přijata v souladu s výše uvedeným odstavcem 2; 4. DOPORUČUJE, aby všechny strany Úmluvy STCW z roku 1978 zohlednily pokyny obsažené v části B Předpisu STCW v platném znění a to ke dni vstupu změn části A Předpisu STCW v platnost; 5. ŽÁDÁ Výbor pro námořní bezpečnost, aby Předpis STCW neustále přezkoumával a podle potřeby jej doplňoval; 6. TAKÉ ŽÁDÁ generálního tajemníka Organizace, aby rozeslal ověřené kopie tohoto usnesení a znění změn Předpisu STCW obsažené v příloze všem stranám Úmluvy; 7. DÁLE ŽÁDÁ generálního tajemníka, aby rozeslal kopie tohoto usnesení a jeho přílohy všem členům Organizace, kteří nejsou stranami Úmluvy. PŘÍLOHA MANILSKÉ ZMĚNY PŘEDPISU PRO VÝCVIK, KVALIFIKACI A STRÁŽNÍ SLUŽBU NÁMOŘNÍKŮ (STCW) 1 Část A Předpisu o výcviku, kvalifikaci a strážní službě námořníků (STCW) se nahrazuje následujícím textem: ČÁST A Závazné normy týkající se ustanovení přílohy k úvodu Úmluvy STCW Úvod 1 Tato část Předpisu STCW obsahuje závazná ustanovení, na která odkazují zvláštní ustanovení v příloze k Mezinárodní úmluvě o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků z roku 1978 v platném znění dále označované jen jako Úmluva STCW. Tato ustanovení poskytují v detailu minimální požadované normy, které musí strany dodržovat za účelem zajištění úplného a kompletního provádění dané Úmluvy. 2 Tato část také obsahuje normy způsobilosti, které musí prokázat žadatelé o vystavení a obnovení platnosti průkazů odborné způsobilosti na základě ustanovení Úmluvy STCW. Za účelem upřesnění vazeb mezi ustanoveními o alternativní certifikaci v kapitole VII a ustanoveními o kvalifikaci v kapitolách II, III a IV, jsou způsobilosti určené v normách způsobilosti podle potřeby seskupeny do těchto sedmi funkcí: .1 Nautické vedení lodi .2 Manipulace s nákladem a jeho uskladnění .3 Řízení provozu lodi a péče o osoby na lodi .4 Provoz lodních strojů .5 Elektrotechnika, elektronika a ovládací systémy lodních strojů .6 Údržba a opravy .7 Radiokomunikace na následujících úrovních odpovědnosti: .1 Velitelská úroveň .2 Provozní úroveň .3 Pomocná úroveň Funkce a úrovně odpovědnosti jsou označeny podtitulkem v tabulkách o normách způsobilosti uvedených v kapitolách II, III a IV této části. Rozsah funkce na úrovni odpovědnosti uvedené v podtitulku je definována způsobilostmi uvedenými v ní ve sloupci 1 tabulky. Význam termínů „funkce“ a „úroveň odpovědnosti“ je definován v níže uvedené všeobecné terminologii v oddíle A-I/1. 3 Číslování oddílů v této části odpovídá číslování pravidel obsažených v příloze k Úmluvě STCW. Text oddílů může být rozdělen do číslovaných částí a odstavců, ale toto číslování je unikátní pouze pro tento text. KAPITOLA I Normy týkající se obecných ustanovení oddílu A-I/1 Definice a vysvětlení 1 Definice a vysvětlení obsažené v článku II a pravidle I/1 se rovněž vztahují na pojmy používané v částech A a B tohoto Předpisu. Kromě toho se na tento Předpis mohou vztahovat následující dodatečné definice: .1 Termín „norma způsobilosti” znamená úroveň odbornosti, které má být dosaženo pro řádný výkon funkce na lodi v souladu s mezinárodně dohodnutými kritérii tak, jak jsou uvedena v tomto dokumentu a obsahující stanovené normy a úrovně znalostí, porozumění a prokázaných dovedností; .2 Termín „velitelská úroveň“ znamená úroveň odpovědnosti spojenou se: .2.1 službou na pozici kapitána, prvního palubního důstojníka, prvního strojního důstojníka a druhého strojního důstojníka na námořní lodi a .2.2 zajištěním toho, že budou řádně vykonávané všechny funkce v rámci stanovené oblasti odpovědnosti; .3 Termín „provozní úroveň“ znamená úroveň odpovědnosti spojenou se: .3.1 službou na pozici strážní palubní nebo strojní důstojník nebo jako službukonající strojní důstojník v periodicky bezobslužných strojovnách nebo jako radiooperátor na námořní lodi a .3.2 zajištěním přímé kontroly nad výkonem všech funkcí v určené oblasti odpovědnosti a to v souladu s řádnými postupy a pod vedením osoby sloužící na velitelské úrovni pro danou oblast odpovědnosti; .4 Termín „pomocná úroveň“ znamená úroveň odpovědnosti související s plněním uložených úkolů, povinností nebo odpovědností na námořní lodi pod vedením osoby sloužící na velitelské úrovni nebo provozní úrovni; .5 Termín „hodnotící kritéria“ představuje údaje uvedené ve sloupci 4 „Specifikace minimálních norem způsobilosti“ tabulek v části A a poskytují hodnotiteli prostředky k určení, zdali žadatel může plnit příslušné úkoly, povinnosti a být odpovědný a .6 Termín „nezávislé hodnocení“ znamená hodnocení ze strany osob s odpovídající kvalifikací, které jsou nezávislé, nebo stojí mimo, hodnocené jednotky nebo činnosti za účelem ověřit, že správní a provozní postupy na všech úrovních jsou interně řízeny, organizovány, prováděny a monitorovány za účelem zajištění jejich způsobilosti pro daný účel a dosažení stanovených cílů. Oddíl A-I/2 Průkazy způsobilosti a potvrzení 1 V případech, které jsou uvedeny v pravidle I/2, odstavec 6, kdy se na základě článku VI Úmluvy požaduje potvrzení, je toto začleněno do znění samotného průkazu způsobilosti, musí být průkaz způsobilosti vystaven ve formátu uvedeném níže a to za předpokladu, že je na přední straně tiskopisu vytištěn text „nebo do data uplynutí jakéhokoli prodloužení platnosti tohoto průkazu způsobilosti, které může být uvedeno na druhé straně“ a místa pro záznam prodloužení platnosti uvedený na zadní straně tiskopisu musí být vynechána, pokud musí být průkaz způsobilosti po uplynutí jeho platnosti nahrazen. Pokyny pro vyplnění tiskopisu jsou uvedeny v oddíle B-I/2 tohoto Předpisu. 766kB 2 Vyjma případů, které jsou uvedeny v odstavci 1, musí mít tiskopis určený k potvrzení trvání platnosti průkazu způsobilosti podobu uvedenou níže a to za předpokladu, že je na přední straně tiskopisu vytištěn text „nebo do data uplynutí prodloužení platnosti tohoto potvrzení, které může být uvedeno na druhé straně“ a místa pro záznam prodloužení platnosti uvedený na zadní straně tiskopisu musí být vynechána, pokud musí být průkaz způsobilosti po uplynutí jeho platnosti nahrazen. Pokyny pro vyplnění tiskopisu jsou uvedeny v oddíle B-I/2 tohoto Předpisu. 372kB 3 Tiskopis učený k potvrzení uznání průkazu způsobilosti musí mít uvedenou podobu, vyjma toho, že je na přední straně tiskopisu vytištěn text „nebo do data uplynutí prodloužení platnosti tohoto potvrzení, které může být uvedeno na druhé straně” a místa pro záznam prodloužení platnosti uvedený na zadní straně tiskopisu musí být vynechána, pokud musí být potvrzení po uplynutí jeho platnosti nahrazeno. Pokyny pro vyplnění tiskopisu jsou uvedeny v oddíle B-I/2 tohoto Předpisu. 600kB 4 Při použití tiskopisů, které se mohou lišit od těch, které jsou uvedeny v tomto oddíle v souladu s pravidlem I/2, odstavec 10, musí strany v každém případě zajistit, aby: .1 veškeré informace týkající se totožnosti a osobního popisu držitele, včetně jména, data narození, fotografie a podpisu, spolu s datem, kdy byl dokument vystaven, byly uvedeny na stejné straně průkazů způsobilosti a .2 veškeré informace týkající se pozice nebo pozic, ve kterých je držitel oprávněn sloužit v souladu s platnými požadavky správního orgánu na bezpečné obsazení lodi posádkou, jakož i případná omezení, byly vytištěny zřetelně a byly snadno rozpoznatelné. VYSTAVOVÁNÍ A REGISTRACE PRŮKAZŮ ZPŮSOBILOSTI Schvalování námořní služby 5 Při schvalování námořní služby stanovené Úmluvou, by měly strany zajistit, že příslušná služba je relevantní k získání požadované způsobilosti přičemž se musí brát v úvahu, že kromě počátečního seznámení se službou na námořních lodích, je cílem této služby je umožnit námořníkovi, aby byl poučen a procvičil se, pod odpovídajícím dohledem, v bezpečném a řádném provádění námořní praxe, postupů a činností, které odpovídají požadované kvalifikaci. Schvalování výcvikových kurzů 6. Při schvalování výcvikových kurzů a programů, by měly strany přihlédnout ke skutečnosti, že při přípravě těchto kurzů a programů mohou pomoci příslušné Modelové kurzy IMO a zajistit, že jsou do nich vhodně začleněny podrobné doporučené vzdělávací cíle. Elektronický přístup k rejstříkům 7 Při vedení elektronického rejstříku v souladu s odstavcem 15 pravidla I/2 musí být přijata ustanovení umožňující řízený elektronický přístup k tomuto rejstříku nebo rejstříkům, aby mohly strany a společnosti potvrdit: .1 Jméno námořníka, kterému byl daný průkaz způsobilosti, potvrzení nebo jiný dokument o kvalifikaci vystaven, jeho příslušné číslo, datum vystavení a datum konce platnosti; .2 pozice, ve které může držitel sloužit a případná omezení s ní spojená a .3 funkce, které může držitel vykonávat, úrovně oprávnění a případná omezení s nimi spojená. Vývoj databáze pro registraci průkazů způsobilosti 8 Při provádění požadavku uvedeného v odstavci 14 pravidla I/2 pro vedení rejstříku průkazů způsobilosti a potvrzení, není nutná standardní databáze, za předpokladu, že všechny relevantní informace budou zaznamenány a přístupné v souladu s pravidlem I/2. 9 Následující informace by měly být zaznamenány a přístupné, ať v tištěné podobě nebo elektronicky a to v souladu s pravidlem I/2: .1 Stav průkazu způsobilosti Platný Pozastavený Zrušený Hlášený jako ztracený Zničený se záznamem změny stavu, které mají být uchovávány, včetně dat změn. .2 Detaily průkazu způsobilosti Jméno námořníka Datum narození Státní příslušnost Pohlaví Pokud možno fotografie Číslo příslušného dokumentu Datum vystavení Datum konce platnosti Datum posledního obnovení platnosti Podrobnosti o povolení výjimky (výjimek) .3 Detaily způsobilosti Norma způsobilosti STCW (např. pravidlo II/1) Pozice Funkce Úroveň odpovědnosti Potvrzení Omezení .4 Zdravotní informace Datum vystavení posledního osvědčení o zdravotní způsobilosti souvisejícího s vystavením nebo obnovení platnosti průkazu odborné způsobilosti. Oddíl A-I/3 Zásady pro příbřežní plavby 1 Pokud strana definuje příbřežní plavby, mimo jiné pro účely použití změn na předměty uvedené ve sloupci 2 tabulek norem způsobilosti obsažených v kapitolách II a III části A tohoto Předpisu, pro vystavování průkazů způsobilosti platných pro výkon služby na lodích oprávněných plout pod vlajkou této strany a používaných k těmto plavbám, je nutné vždy zohlednit následující faktory a to s ohledem na vliv na bezpečnost a ochranu všech lodí a na mořské prostředí: .1 typ lodi a plavby, na kterých se používá; .2 hrubá prostornost lodi a výkon hlavního pohonného zařízení v kilowattech; .3 povaha a délka plaveb; .4 maximální vzdálenost od přístavu útočiště; .5 přiměřenost pokrytí a přesnosti navigačního vybavení k určení polohy; .6 povětrnostní podmínky běžně převládající v oblasti příbřežních plaveb; .7 vybavenost komunikační technikou pro interní komunikaci a pro spojení s břehem pro pátrání a záchranu a .8 dostupnost pozemní podpory související zejména s technickou údržbou na lodi. 2 Není záměrem, aby lodě používané k příbřežním plavbám rozšiřovaly své plavby po celém světě s odůvodněním, že se stále pohybují v mezích určených pro příbřežní plavby sousedících stran. Oddíl A-I/4 Kontrolní postupy 1 Postup posuzování uvedený v pravidle I/4, odstavec 1.3, plynoucí z některé z událostí uvedených v tomto pravidle musí mít formu ověření toho, zdali členové posádky, kteří musí být odborně způsobilí, opravdu disponují potřebnými dovednosti související s danou situací. 2 Během tohoto posuzování je třeba mít na paměti, že postupy uplatňované na lodi se odvozují od Mezinárodního předpisu pro bezpečné řízení provozu (ISM) a že se ustanovení Úmluvy omezují na způsobilost bezpečně vykonávat tyto postupy. 3 Kontrolní postupy na základě této Úmluvy se musí omezovat na normy způsobilosti u jednotlivých námořníků na lodi a jejich dovednosti týkající se strážní služby tak, jak jsou definovány v části A tohoto Předpisu. Posouzení způsobilosti prováděné na lodi musí začít ověřováním průkazů způsobilosti námořníků. 4 Bez ohledu na ověření průkazu způsobilosti, posuzování v souladu s pravidlem I/4, odstavec 1.3, se může požadovat, aby námořník prokázal příslušnou způsobilost na místě výkonu služby. Toto prokázání může zahrnovat ověření toho, že byly splněny provozní požadavky v oblasti norem pro strážní službu a že v rámci úrovně způsobilosti námořníka dochází ke správným reakcím na mimořádné události. 5 Při posuzování je nutné použít pouze metody k prokázání způsobilosti spolu s kritérii pro její hodnocení a rozsah norem uvedených v části A tohoto Předpisu. 6 Posouzení způsobilosti související s problematikou ochrany lodi musí být prováděno u námořníků se zvláštními povinnostmi souvisejícími s ochranou lodi pouze v případě jasných důvodů tak, jak je stanoveno v kapitole XI/2 Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS). Ve všech ostatních případech musí být omezeno na ověřování průkazů způsobilosti anebo potvrzení námořníků. Oddíl A-I/5 Národní ustanovení Ustanovení pravidla I/5 nelze vykládat tak, že brání přidělení úkolů za účelem výcviku pod dohledem nebo v případech vyšší moci. Oddíl A-I/6 Výcvik a hodnocení 1 Každá strana musí zajistit, aby byl veškerý výcvik a hodnocení námořníků pro vystavení průkazu způsobilosti na základě Úmluvy: .1 sestaven v souladu s písemnými programy, včetně výukových metod a prostředků, postupů a pedagogického materiálu, které jsou nezbytné pro splnění stanovené normy způsobilosti a .2 prováděn, monitorován, hodnocen a podporován osobami kvalifikovanými v souladu s odstavci 4, 5 a 6. 2 Osoby provádějící výcvik nebo hodnocení přímo v provozu mohou jej provádět pouze tehdy, jestliže tento výcvik nebo hodnocení nepříznivě neovlivňují běžný provoz lodě a uvedené osoby mohou svůj čas a pozornost věnovat výcviku nebo hodnocení. Kvalifikace vyučujících, dozorujících a hodnotitelů 3 Každá strana musí zajistit, aby byli vyučující, vedoucí výcviku a hodnotitelé příslušně kvalifikovaní pro konkrétní druhy a úrovně výcviku nebo hodnocení způsobilosti námořníků na lodi nebo na pevnině tak, jak je požadováno na základě Úmluvy, v souladu s ustanoveními tohoto oddílu. Výcvik v provozu 4 Veškeré osoby provádějící výcvik v provozu, ať na lodi nebo na pevnině, který je určen k získání kvalifikace pro vystavení průkazu způsobilosti za základě Úmluvy musí: .1 rozumět výcvikovému programu a chápat konkrétní cíle výcviku pro daný druh prováděného výcviku; .2 být kvalifikované pro činnosti, pro které se výcvik provádí a .3 pokud provádí výcvik za použití simulátoru: .3.1 obdržet odpovídající poučení v oblasti pedagogických technik zahrnujících použití simulátorů a .3.2 obdržet praktické provozní zkušenosti s používáním příslušného typu simulátoru. 5 všechny osoby odpovědné za dohled nad výcvikem námořníka prováděným v provozu, který je určen k získání kvalifikace pro vystavení průkazu způsobilosti na základě Úmluvy musí plně chápat výcvikový program a specifické cíle každého druhu prováděného výcviku. Hodnocení způsobilosti 6 Veškeré osoby provádějící hodnocení způsobilosti námořníků v provozu, ať na lodi nebo na pevnině, které je určeno k získání kvalifikace pro vystavení průkazu způsobilosti na základě Úmluvy musí: .1 mít odpovídající úroveň znalostí a chápat způsobilost, která má být hodnocena; .2 být kvalifikované pro činnosti, pro které se hodnocení provádí; .3 obdržet odpovídající poučení v oblasti technik hodnocení a praxe; .4 získat praktické zkušenosti s hodnocením a .5 při provádění hodnocení za použití simulátorů, získat praktické zkušenosti s hodnocením na konkrétním typu simulátoru pod dozorem a ke spokojenosti zkušeného hodnotitele. Výcvik a hodnocení v instituci 7 Každá strana, která uznává výcvik, výcvikové zařízení nebo kvalifikaci udělovanou výcvikovým zařízením v rámci svých požadavků na vystavení průkazů způsobilosti požadovaných na základě Úmluvy musí zajistit, aby kvalifikace a zkušenosti instruktorů a hodnotitelů byly zahrnuty do uplatňování norem kvality uvedených v oddíle A-I/8. Tato kvalifikace, zkušenosti a uplatňování norem kvality musí zahrnovat odpovídající výcvik v technikách výuky, a metodách a praxi výcviku a hodnocení, a musí být v souladu se všemi platnými požadavky stanovenými v odstavcích 4 až 6. Oddíl A-I/7 Sdělování informací 1 Informace požadované v pravidle I/7, odstavec 1, musí být sděleny generálnímu tajemníkovi ve formátech předepsaných v níže uvedených odstavcích. ČÁST 1 -– PRVOTNÍ SDĚLENÍ INFORMACÍ 2 Do jednoho kalendářního roku od vstupu pravidla I/7 v platnost musí každá strana oznámit kroky, která přijala za účelem plného provádění Úmluvy. Tato informace musí obsahovat následující: .1 kontaktní údaje a organizační strukturu ministerstva, oddělení nebo vládní agentury odpovědné za správu Úmluvy; .2 stručné vysvětlení právních a správních opatření zajištěných a přijatých k zajištění souladu, zejména s pravidly I/2, I/6 a I/9; .3 jasné prohlášení o přijatých vzdělávacích, výcvikových, zkušebních, způsobilost hodnotících metodách a postupů vystavování průkazů způsobilosti; .4 stručné shrnutí kurzů, výcvikových programů, zkoušek a hodnocení zajištěných pro vystavování všech průkazů způsobilosti na základě Úmluvy; .5 stručný nástin postupů použitých k povolení, akreditaci nebo schvalování výcviku a zkoušek, zdravotní způsobilosti a posouzení způsobilosti požadovaných Úmluvou, a s tím spojené podmínky, a seznam udělených povolení, akreditací a schválení; .6 stručné shrnutí postupů použitých při udělování veškerých výjimek na základě článku VIII Úmluvy a .7 výsledky porovnání provedeného v souladu s pravidlem I/11 a stručný nástin požadovaného opakovacího a aktualizačního výcviku. ČÁST 2 – NÁSLEDNÉ INFORMACE 3 Každá strana musí do šesti měsíců od: .1 zajištění nebo přijetí jakýchkoli rovnocenných vzdělávacích nebo výcvikových opatření v souladu s článkem IX, poskytnout úplný popis těchto opatření; .2 uznání průkazů způsobilosti vystavených vydané jinou stranou, předložit zprávu shrnující opatření přijatá za účelem zajistit soulad s pravidlem I/10 a .3 povolení zaměstnávání námořníků, kteří jsou držiteli alternativních průkazů způsobilosti vystavených na základě pravidla VII/1 na lodích oprávněných plout pod její vlajkou, poskytnout generálnímu tajemníkovi kopie vzorů typu dokladů o bezpečném obsazení lodi posádkou vydaných pro tyto lodě. 4 Každá strana musí oznámit výsledky hodnocení provedeného v souladu s pravidlem I/8, odstavec 2, a to do šesti měsíců od jeho dokončení. Tato zpráva o hodnocení musí obsahovat následující informace: .1 kvalifikace a praxi osob, které hodnocení provádí; (např. vlastněné průkazy odborné způsobilosti, námořní praxe a praxe nezávislého hodnotitele, zkušenosti v oblasti námořní výcviku a hodnocení, praxe při správě systémů vystavování průkazů způsobilosti nebo jakékoli jiné příslušné kvalifikace/praxe); .2 zadání provedené pro nezávislého hodnocení a zadání pro hodnotitele; .3 seznam výcvikových institucí/center na něž se nezávislé hodnocení vztahuje a .4 výsledky nezávislého hodnocení, včetně: .1 ověření, zdali: .1.1 se na všechna platná ustanovení Úmluvy a Předpisu STCW, včetně jejich novel, vztahuje systém norem kvality strany v souladu s oddílem A-I/8, odstavec 3.1, a .1.2 jsou veškeré interní řídící a kontrolní úkony a následná opatření v souladu s plánovanými opatřeními a dokumentovanými postupy a účinně napomáhají dosahování cílů definovaných v souladu s oddílem A-I/8, odstavec 3.2; .2 stručný popis: .2.1 neshod, existují-li, zjištěných během nezávislého hodnocení; .2.2 nápravných opatření doporučených k vyřešení zjištěných neshod a .2.3 nápravných opatření přijatých k vyřešení zjištěných neshod. 5 strany musí oznámit opatření přijatá k provádění případných následných závazných změn Úmluvy a Předpisu STCW, které nebyly dříve uvedeny ve zprávě o počátečním sdělování informací na základě pravidla I/7 nebo jakékoli předchozí zprávě v souladu s pravidlem I/8. Informace musí být obsaženy v následující zprávě v souladu s pravidlem I/8, odstavec 3, po vstupu změn v platnost. 6 Informace o opatřeních přijatých k provádění závazných novel Úmluvě a Předpisu STCW musí podle potřeby obsahovat následující údaje: .1 stručné vysvětlení právních a správních opatření stanovených a přijatých k zajištění souladu s touto novelou; .2 stručné shrnutí všech kurzů, výcvikových programů, zkoušek a hodnocení zajištěných k dosažení souladu s touto novelou; .3 stručný nástin postupů použitých k povolení, akreditaci nebo schvalování výcviku a zkoušek, zdravotní způsobilosti a posouzení způsobilosti požadovaných na základě této novely; .4 stručný nástin všech opakovacích a aktualizačních výcvikových programů nutných ke splnění této novely a .5 porovnání opatření přijatých k realizaci novely a stávajících opatření obsažených v předchozích zprávách v souladu s pravidlem I/7, odstavec 1, anebo případně pravidlem I/8, odstavec 2. ČÁST 3 – SKUPINA ODBORNÝCH HODNOTITELŮ 7 Generální tajemník musí vést seznam odborných hodnotitelů schválených Výborem pro námořní bezpečnost, včetně odborných hodnotitelů, kteří jsou k dispozici nebo doporučeni stranami, které mohou být vyzvány, aby hodnotily zprávy předložené v souladu s pravidlem I/7 a pravidlem I/8 a které mohou být povolány na pomoc při přípravě zprávy požadované v souladu s pravidlem I/7, odstavec 2. Tyto osoby jsou obvykle k dispozici v průběhu příslušných zasedání Výboru pro námořní bezpečnost nebo jeho podřízených orgánů, ale svou práci nemusí vykonávat výhradně v průběhu těchto zasedání. 8 V souvislosti s pravidlem I/7, odstavec 2, musí odborní hodnotitelé disponovat znalostmi o požadavcích Úmluvy a alespoň jedna z nich musí disponovat znalostmi o systému vzdělávání a vystavování průkazů způsobilosti dotčené strany. 9 V případě obdržení zprávy od libovolné strany na základě pravidla I/8, odstavec 3, musí generální tajemník ze seznamu vedeného v souladu s výše uvedeným odstavcem 7 určit odborné hodnotitele, kteří tuto zprávu posoudí a poskytnou své názory na to, zdali: .1 zpráva je úplná a dokládá, že strana provedla nezávislé zhodnocení znalostí, chápání získávání způsobilosti a hodnotících činností, a správy systému vystavování průkazů způsobilosti (včetně potvrzování a obnovování platnosti) a to v souladu s oddílem A-I/8, odstavec 3; .2 zpráva je dostatečná k prokázání toho, že: .2.1 hodnotitelé byli kvalifikovaní, .2.2 zadání pro provedení kontroly bylo dostatečně jasné k zajištění toho, že: .2.2.1 se na všechna platná ustanovení Úmluvy a Předpisu STCW, včetně jejich novel, vztahuje systém norem kvality strany a .2.2.2 zavedení jasně definovaných cílů v souladu s pravidlem I/8, odstavec 1, lze ověřit v celém rozsahu příslušných činností, .2.3 postupy použité při nezávislém hodnocení byly vhodné ke zjišťování všech významných neshod ve výcvikovém systému, hodnocení způsobilosti a vystavování průkazů způsobilosti námořníkům stranou, které se mohou na dotčenou stranu vztahovat a .2.4 opatření přijatá k nápravě zjištěných neshod jsou včasná a odpovídající. 10 Veškerá zasedání skupiny odborných hodnotitelů musí: .1 být konána na základě rozhodnutí generálního tajemníka; .2 být složena z lichého počtu členů obvykle nepřekračujícího pět osob; .3 jmenovat svého předsedu a .4 poskytnout generálnímu tajemníkovi dohodnuté stanovisko jeho členů nebo, není-li dosaženo dohody, většinové i menšinové názory. 11 Odborní hodnotitelé musí, na základě důvěrnosti, vyjádřit písemně své názory na: .1 porovnání oznámených skutečností v informacích sdělených generálnímu tajemníkovi stranou se všemi příslušnými požadavky danými Úmluvou; .2 zprávu o všech příslušných hodnoceních předložené v souladu s pravidlem I/8, odstavec 3; .3 zprávu o všech opatřeních přijatých k realizaci novely Úmluvy STCW a Předpisu STCW předložené v souladu s odstavcem 5 a .4 všechny další informace poskytnuté stranou. ČÁST 4 – ZPRÁVA PRO VÝBOR PRO NÁMOŘNÍ BEZPEČNOST 12 Při přípravě zprávy Výbor pro námořní bezpečnost požadované pravidlem I/7, odstavec 2, musí generální tajemník: .1 vyžádat si a zohlednit názory vyjádřené odbornými hodnotiteli vybranými ze seznamu sestaveného v souladu s odstavcem 7; .2 požadovat od strany vyjasnění, v případě potřeby, všech otázek týkající se informací poskytnutých na základě pravidla I/7, odstavec 1 a .3 rozpoznat všechny oblasti, v nichž si strana mohla vyžádat pomoc s realizací Úmluvy. 13 Dotčená strana musí být informována o opatřeních pro setkání odborných hodnotitelů a její zástupci budou oprávněni být přítomni objasnit všechny otázky týkající se informací poskytnutých na základě pravidla I/7, odstavec 1. 14 Pokud generální tajemník není schopen předložit zprávu vyžádanou na základě odstavce 2 pravidla I/7, dotčená strana může požádat Výbor pro námořní bezpečnost, aby přijal opatření předpokládaná v odstavci 3 pravidla I/7 při zohlednění informací předložených v souladu s tímto oddílem a názorů vyjádřených v souladu s odstavci 10 a 11. Oddíl A-I/8 Normy kvality Národní cíle a normy kvality 1 Každá strana musí zajistit, aby byly vzdělávací a výcvikové cíle a související normy způsobilosti, kterých má být dosaženo jasně definovány a aby byly rozpoznány úrovně znalostí, porozumění a dovedností odpovídající zkouškám a hodnocením požadovaným na základě Úmluvy. Tyto cíle a související normy kvality lze pro různé kurzy a výcvikové programy specifikovat samostatně a musí zahrnovat správu systému vystavování průkazů způsobilosti. 2 Oblast použití norem kvality musí zahrnovat správu systému vystavování průkazů způsobilosti, veškeré výcvikové kurzy a programy, zkoušky a hodnocení prováděné stranou nebo jejím jménem a kvalifikace a zkušenosti požadované po instruktorech a hodnotitelích s ohledem na metody, systémy, kontroly a vnitřní přezkumy zajištění kvality stanovené za účelem dosahovat stanovených cílů. 3 Každá strana musí zajistit, že v intervalech ne delších než pět let se budou provádět nezávislá hodnocení znalostí, porozumění, dovedností a získávání způsobilosti a správy systému vystavování průkazů způsobilosti za účelem ověření toho, že: .1 se na všechna platná ustanovení Úmluvy a Předpisu STCW, včetně jejich novel, vztahuje systém norem kvality; .2 jsou veškeré interní řídící a kontrolní úkony a následná opatření v souladu s plánovanými opatřeními a dokumentovanými postupy a účinně napomáhají dosahování definovaných cílů; .3 výsledky každého nezávislého hodnocení jsou dokumentovány a že jsou na ně upozorněny osoby, které odpovídají za hodnocenou oblast a .4 jsou přijímána včasná opatření k nápravě nedostatků. Oddíl A-I/9 Zdravotní normy 1 strany se musí při stanovování norem zdravotní způsobilosti pro námořníky tak, jak to požaduje pravidlo I/9, držet minimálních norem pro zrak stanovených v tabulce A-I/9 a musí zohlednit kritéria pro fyzickou a zdravotní způsobilost stanovené v odstavci 2. Měly by také zohlednit pokyny uvedené v oddíle B-I/9 tohoto Předpisu a v tabulce B-I/9 týkající se hodnocení minimálních fyzických schopností. Tyto normy mohou, v rozsahu stanoveném stranou, aniž by byla dotčena bezpečnost námořníků nebo lodi, rozlišovat mezi osobami, které chtějí kariéru na moři zahájit, a námořníky, kteří již na moři slouží, a mezi různými funkcemi na lodi při současném zohlednění rozdílných povinností námořníků. Musí také zohlednit veškeré vady nebo nemoci, která by omezovaly schopnost námořníka efektivně vykonávat své povinnosti během doby platnosti osvědčení o zdravotní způsobilosti. 2 Normy fyzické a zdravotní způsobilosti stanovené stranou musí zajistit, aby námořníci splňovali následující kritéria: .1 disponovali fyzickými schopnostmi, se současným přihlédnutím k níže uvedenému odstavci 5, aby byli schopni splnit všechny požadavky základního výcviku tak, jak požaduje oddíl A-VI/1, odstavec 2; .2 prokázali dostatečné sluchové a řečové schopnosti, aby mohli efektivně komunikovat a zjišťovat všechny zvukové poplachy; .3 nemají takový zdravotní stav, poruchu nebo vadu, která by bránila efektivnímu a bezpečnému plnění svých povinností obvyklých a při mimořádných situacích na lodi během doby platnosti osvědčení o zdravotní způsobilosti; .4 netrpí žádným onemocněním, které by se pravděpodobně zhoršilo v důsledku služby na moři nebo by způsobilo nezpůsobilost námořníků k takové službě či ohrožovalo zdraví a bezpečnost ostatních osob na lodi a .5 neužívají léky, které mají vedlejší účinky, jež by mohly zhoršit úsudek, rovnováhu nebo jakékoliv jiné požadavky na efektivní a bezpečné plnění povinností běžných a při mimořádných situacích na lodi. 3 Vyšetření zdravotní způsobilosti námořníků musí být prováděna náležitě kvalifikovanými a zkušenými lékaři uznanými stranou. 4 Každá strana musí stanovit pravidla pro uznávání lékařů, strana musí vést rejstřík uznaných lékařů a musí jej zpřístupnit ostatním stranám, společnostem a námořníkům. 5 Každá strana musí zajistit pokyny k provádění vyšetření zdravotní způsobilosti a vystavování osvědčení o zdravotní způsobilosti a to s přihlédnutím k ustanovením uvedeným v oddíle B-I/9 tohoto Předpisu. Každá strana musí určit míru vlastního uvážení svěřeného uznaným lékařům k aplikaci zdravotních norem a to s ohledem na různé povinnosti námořníků, kromě výjimkou neposkytnutí prostoru pro vlastní uvážení, pokud jde o minimální zrakové normy pro vidění na dálku s pomůckami, vidění na blízko a barevné vidění uvedené v tabulce A-I/9 u námořníků v palubní skupině, kteří musí plnit strážní hlídkové povinnosti, strany mohou povolit vlastní uvážení při aplikaci těchto norem, pokud jde o námořníky v strojní skupině a to pod podmínkou, že celková kvalita zraku námořníka splňuje požadavky stanovené v tabulce A-I/9. 6 Každá strana musí stanovit procesy a postupy, které umožní námořníkům, kteří po vyšetření nesplňují normy zdravotní způsobilosti nebo mají stanoveno omezení jejich pracovních schopností, zejména s ohledem na dobu, oblast práce nebo plavby, aby byl jejich případ přezkoumán v souladu s ustanoveními dané strany o odvolání. 7 Osvědčení o zdravotní způsobilosti uvedené v pravidle I/9, odstavec 3, musí obsahovat minimálně následující informace: .1 Povolující orgán a požadavky, za kterých je osvědčení vystaveno .2 Informace o námořníkovi .2.1 Jméno: (příjmení, křestní, druhé) .2.2 Datum narození: (den/měsíc/rok) .2.3 Pohlaví: (mužské/ženské) .2.4 Státní příslušnost .3 Prohlášení uznaného lékaře .3.1 Potvrzení, že při vyšetření byly zkontrolovány doklady totožnosti: A/N .3.2 Sluch splňuje normy podle oddílu A-I/9: A/N .3.3 Je sluch bez pomůcek dostačující? A/N .3.4 Splňuje zraková ostrost normy podle oddílu A-I/9? A/N .3.5 Splňuje barevné vidění normy podle oddílu A-I/9? A/N .3.5.1 Datum posledního vyšetření barevného vidění. .3.6 Je držitel způsobilý k výkonu strážní služby? A/N .3.7 Jsou nějaká omezení nebo limity způsobilosti? A/N Pokud „A“, limity nebo omezení upřesněte. .3.8 Netrpí námořník žádným onemocněním, které by se pravděpodobně zhoršilo v důsledku služby na moři nebo by způsobilo nezpůsobilost námořníka k takové službě či ohrožovalo zdraví a bezpečnost ostatních osob na lodi?; A/N .3.9 Datum vyšetření: (den/měsíc/rok) .3.10 Datum uplynutí platnosti osvědčení: (den/měsíc/rok) .4 Podrobnosti vystavujícího orgánu .4.1 Úřední razítko (včetně názvu) vystavujícího orgánu .4.2 Podpis pověřené osoby .5 Podpis námořníka - potvrzující, že námořník byl informován o obsahu osvědčení a o právu na přezkum v souladu s odstavcem 6 oddílu A-I/9 8 Osvědčení o zdravotní způsobilosti musí být v úředním jazyce vystavujícího státu. Pokud použitým jazykem není angličtina, musí text obsahovat i překlad do tohoto jazyka. Tabulka A-I/9 Minimální normy na zrak pro námořníky ve službě Úmluva nebo Předpis STCW\| Kategorie námořníků\| Vidění na dálku S pomůckou1\| Vidění na blízko\| Barevné vidění3\| Zorná pole4\| Šeroslepost4\| Diplopie (dvojité vidění)4 ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Jedno oko\| Druhé oko\| Obě oči, s pomůckou nebo bez ní I/11 II/1 II/2 II/3 II/4 n/5 VII/2\| Kapitáni, palubní důstojníci a členové mužstva, kteří musí plnit povinnosti hlídky\| 0,52\| 0,5\| Vidění požadované pro navigaci lodí (např. vyhledávání na mapách a námořních publikacích, použití přístrojů a vybavení na můstku a rozpoznání navigačních znaků)\| Viz Pozn. 6\| Normální zorná pole\| Vidění požadované k plnění všech nutných funkcí za tmy bez omezení\| Bez zřejmé přítomnosti tohoto stavu I/11 III/1 1II/2 III/3 III/4 III/5 HI/6 EQ/7 VII/2\| Všichni strojní důstojníci, elektrodůstojníci, elektrotechnici a členové mužstva nebo jiné osoby tvořící součást strojní strážní služby\| 0,45\| 0,4 (viz Pozn. 5)\| Vidění požadované ke čtení přístrojů zblízka, k zacházení s vybavením a k rozpoznání systémů/součástí podle potřeby\| Viz Pozn. 7\| Dostačující zorná pole\| Vidění požadované k plnění všech nutných funkcí za tmy bez omezení\| Bez zřejmé přítomnosti tohoto stavu I/11 IV/2\| GMDSS radiooperátoři\| 0.4\| 0.4\| Vidění požadované ke čtení přístrojů zblízka, k zacházení s vybavením a k rozpoznání systémů/součástí podle potřeby\| Viz Pozn. 7\| Dostačující zorná pole\| Vidění požadované k plnění všech nutných funkcí za tmy bez omezení\| Bez zřejmé přítomnosti tohoto stavu Poznámky: 1 Hodnoty uvedené v desítkovém zápisu Snellen. 2 Minimální hodnota 0,7 pro jedno oko se doporučuje ke snížení rizika nezjištěného skrytého onemocnění oka. 3 Jak je definováno v Mezinárodních doporučeních pro požadavky na barevné vidění v dopravě vydaných Mezinárodní komisí pro osvětlování (CIE 143-2001 včetně všech následných verzí). 4 Podléhá posouzení ze strany klinického očního specialisty a to na základě zjištění počátečního vyšetření. 5 Personál strojní skupiny by měl mít celkovou kvalitu zraku minimálně 0,4. 6 Norma pro barevné vidění CIE 1 nebo 2. 7 Norma pro barevné vidění CIE 1, 2 nebo 3. Oddíl A-I/10 Uznávání průkazů způsobilosti 1 Ustanovení pravidla I/10, odstavec 4, týkající se neuznání průkazů způsobilosti vystavených neúčastnickou stranou nesmí být vykládáno tak, že brání straně, aby při vystavování svých vlastních průkazů způsobilosti přijala námořní službu, vzdělání a výcvik získaný v rámci pravomoci neúčastnické strany a to za předpokladu, že daná strana splňuje při vystavování takového průkazu způsobilosti pravidlo I/2 a zajišťuje, že jsou splněny požadavky Úmluvy týkající se námořní služby, vzdělávání, výcviku a způsobilosti. 2 V případech, kdy správní orgán, který průkaz způsobilosti uznal své potvrzení o uznání z disciplinárních důvodů odejme, musí správní orgán o těchto okolnostech informovat strany, která průkaz způsobilosti vystavila. Oddíl A-I/11 Obnovení platnosti průkazu způsobilosti Odborná způsobilost 1 Trvání odborné způsobilosti jak je požadováno v pravidle I/11 se prokáže následovně: .1 vykonanou úředně schválenou námořní službou s vykonáváním funkcí odpovídajících drženému průkazu způsobilosti a to v trvání minimálně: .1.1 celkem dvanácti měsíců celkem v průběhu předchozích pěti let nebo .1.2 celkem tří měsíců během předchozích šesti měsíců bezprostředně předcházejících prodloužení platnosti nebo .2 plněním funkcí považovaných za rovnocenné námořní službě požadované v odstavci 1.1 nebo .3 složením úředně schváleného testu nebo .4 úspěšným absolvováním úředně schváleného výcvikového kurzu nebo kurzů nebo .5 absolvovanou úředně schválenou námořní službou s vykonáváním funkcí odpovídajících drženému průkazu způsobilosti a to po dobu nejméně tří měsíců v nadpočetné pozici nebo v důstojnické hodnosti nižší než pro kterou je držený průkaz způsobilosti platný bezprostředně před nástupem do hodnosti, pro který je platné. 2 Opakovací a aktualizační kurzy požadované pravidlem I/11 musí být úředně schváleny a musí obsahovat změny příslušných národních a mezinárodních předpisů o bezpečnosti lidského života na moři, ochraně lodi a ochraně mořského prostředí a musí zohledňovat všechny případné dotčené aktualizace normy způsobilosti. 3 Trvání odborné způsobilosti pro tankery jak je požadováno v pravidle I/11, odstavec 3, se prokáže následovně: .1 absolvováním úředně schválené námořní služby s vykonáváním funkcí odpovídajících drženému průkazu způsobilosti nebo potvrzení pro tankery a to po dobu nejméně tří měsíců celkem během předchozích 5 let nebo .2 úspěšným absolvováním úředně schváleného výcvikového kurzu nebo kurzů. Oddíl A-I/12 Normy upravující použití simulátorů ČÁST 1 – FUNKČNÍ NORMY Obecné funkční normy pro simulátory používané při výcviku 1 Každá strana musí zajistit, aby veškeré simulátory používané k výcviku se simulátory: .1 byly vhodné pro zvolené cíle a úkoly výcviku; .2 byly schopné simulovat provozní možnosti dotyčného vybavení lodi a to na úrovni fyzického realismu odpovídajícího cílům výcviku a jejich vlastnosti musí zahrnovat možnosti, omezení a možné chyby tohoto vybavení; .3 nabízely odpovídající realismus chování, který umožňuje, aby frekventant získal dovednosti vhodné k dosažení cílů výcviku; .4 nabízely řízené provozní prostředí, které je schopno vytvářet různé podmínky, které mohou zahrnovat mimořádné, nebezpečné nebo neobvyklé situace týkající se cílů výcviku; .5 nabízely rozhraní, jehož prostřednictvím může frekventant komunikovat s vybavením, simulovaným prostředím a případně s instruktorem a .6 umožňovaly instruktorovi řídit, sledovat a zaznamenávat cvičení za účelem usnadnění efektivního rozboru výcviku frekventantů. Obecné funkční normy pro simulátory používané při hodnocení způsobilosti 2 Každá strana musí zajistit, aby veškeré simulátory používané k hodnocení způsobilosti požadovanému na základě Úmluvy nebo k prokazování pokračující způsobilosti tak, jak je stanoveno: .1 byly schopny splnit stanovené cíle hodnocení; .2 byly schopné simulovat provozní možnosti dotyčného vybavení lodi a to na úrovni fyzického realismu odpovídajícího cílům hodnocení a jejich vlastnosti musí zahrnovat možnosti, omezení a možné chyby tohoto vybavení; .3 disponovaly odpovídajícím realismem chování, který umožňuje, aby frekventant získal dovednosti vhodné k dosažení cílů hodnocení; .4 nabízely rozhraní, jehož prostřednictvím může frekventant komunikovat s vybavením a simulovaným prostředím; .5 nabízely řízené provozní prostředí, které je schopno vytvářet různé podmínky, které mohou zahrnovat mimořádné, nebezpečné nebo neobvyklé situace týkající se cílů hodnocení; .6 umožňovaly hodnotiteli řídit, sledovat a zaznamenávat cvičení za účelem dosažení efektivního hodnocení činnosti frekventantů. Další funkční normy 3 Kromě splnění základních požadavků stanovených v odstavcích 1 a 2 musí simulační zařízení, na které se tento oddíl vztahuje, splňovat funkční normy uvedené níže v souladu s jejich konkrétním typem. Simulace radaru 4 Zařízení pro simulaci radaru musí být schopné simulovat provozní možnosti navigačního radaru, které splňuje všechny platné funkční normy přijaté Organizací a musí zahrnovat vybavení určené k: .1 provozu v režimu stabilizovaného relativního pohybu a v režimech stabilizovaného pohybu vůči vodě a vůči mořskému dnu; .2 modelování počasí, přílivových proudů, proudu, stínových sektorů, falešných odrazů a další efektů šíření, a vytvářet pobřeží, navigační bóje a vyhledávací a záchranné transpondéry a .3 vytváření provozního prostředí v reálném čase zahrnujícího alespoň dvě stanice vlastní lodi se schopností měnit kurz a rychlost vlastní lodi, a zahrnutí parametrů alespoň 20 cílových lodí a odpovídajících komunikačních zařízení. Simulace systému ARPA (zařízení pro automatický výpočet kurzů, rychlostí a sblížení lodí zachycených radarem) 5 Zařízení pro simulaci systému ARPA musí být schopné simulovat provozní možnosti systémů ARPA, které splňují všechny platné funkční normy přijaté Organizací a musí zahrnovat zařízení určené k: .1 manuální a automatické zjišťování cílů; .2 informace o proplutých trasách; .3 použití zakázaných zón; .4 grafické vektorové zobrazení / časové posloupnosti dat a .5 zkušební přehrávání zamyšlených manévrů. ČÁST 2 – OSTATNÍ USTANOVENÍ Cíle výcviku na simulátoru 6 Každá strana musí zajistit, aby byly cíle výcviku na simulátorech definovány v rámci celkového výcvikového programu a aby byly zvoleny zvláštní cíle a úkoly výcviku tak, aby se co nejvíce podobaly možným činnostem a postupům na lodi. Výcvikové postupy 7 Při provádění povinného výcviku na simulátorech musí instruktoři zajistit, aby: .1 byly osoby v zácviku předem dostatečně informováni o cílech cvičení a úkolech a aby jim byl poskytnut dostatek času k plánování před zahájením cvičením; .2 osoby v zácviku měli dostatek času k seznámení se simulátorem a jeho vybavením ještě před tím, než bude zahájeno výcvikové nebo hodnotící cvičení; .3 byly zadané pokyny a podněty ve cvičeních vhodné k dosažení cílů a úkolů vybraných cvičení a aby odpovídaly úrovni zkušeností osoby v zácviku; .4 byla cvičení účinně sledována, s doplněním podle potřeby audiovizuálním pozorováním činnosti osoby v zácviku a hodnotícími zprávami před a po cvičení; .5 byl s osobou v zácviku proveden účinný rozbor, aby byly splněny cíle výcviku a aby prokázané provozní dovednosti dosáhly přijatelné úrovně; .6 bylo podporováno použití srovnávacího hodnocení při rozboru a .7 byla cvičení na simulátoru navržena a zkoušena tak, aby byla zajištěna jejich vhodnost pro určené cíle výcviku. Postupy hodnocení 8 V případech, kdy se simulátory používají k hodnocení schopností frekventantů prokázat úrovně způsobilosti, musí hodnotitelé zajistit, aby: .1 byla jasně a jednoznačně rozpoznána funkční kritéria a aby platila pro žadatele a byla jim k dispozici; .2 byla jasně a jednoznačně stanovena hodnotící kritéria, aby se zajistila spolehlivost a jednotnost hodnocení a aby se optimalizovalo objektivní měření a vyhodnocení za účelem omezit na minimum subjektivní úsudky; .3 byl s osobami v zácviku proveden jasný rozbor úkolů anebo dovedností, které mají být hodnoceny a úkolů a funkčních kritérií, podle nichž bude jejich způsobilost stanovena; .4 hodnocení výkonů zohlednilo běžné provozní postupy a veškeré chování osoby v zácviku během interakce s ostatními osobami v zácviku na simulátoru nebo personálem simulátoru; .5 se způsoby bodování nebo známkování k posouzení výkonu až do jejich ověření používaly s opatrností a .6 hlavním kritériem je, aby osoba v zácviku prokázala schopnost plnit úkoly bezpečně a účinně ke spokojenosti hodnotitele. Kvalifikace instruktorů a hodnotitelů 9 Každá strana musí zajistit, aby instruktoři a hodnotitelé byli příslušně kvalifikovaní a zkušení pro příslušné druhy a úrovně výcviku a odpovídající hodnocení způsobilosti tak, jak je stanoveno v pravidle I/6 a oddíle A-I/6. Oddíl A-I/13 Provádění zkoušek (Žádná ustanovení) Oddíl A-I/14 Odpovědnost společností 1 Jednotlivé společnosti, kapitáni a členové posádek nesou odpovědnost za zajištění toho, že povinnosti stanovené v tomto oddíle budou zcela a kompletně naplněny a že budou přijata další opatření, která mohou být nezbytná, aby každý člen posádky přispěl erudovaným a informovaným způsobem k bezpečnému provozu lodi. 2 Společnost musí kapitánům všech lodí, na které se vztahuje Úmluva, vydat písemné pokyny, které upravují zásady a postupy, které je třeba dodržovat z cílem zajištění, aby všichni námořníci nově zaměstnaní na palubách lodí dostali dostatek příležitostí seznámit se s vybavením lodi, provozními postupy a dalšími opatřeními nutnými k řádnému plnění svých povinností a to před tím, než jsou jim tyto povinnosti přiděleny. Tyto zásady a postupy musí zahrnovat: .1 poskytnutí přiměřené lhůty, během které bude mít každý nově zaměstnaný námořník příležitost seznámit se s: .1.1 s příslušným vybavením, které bude námořník používat nebo obsluhovat; .1.2 specifiky konkrétní lodi, ve strážní službě, bezpečnostní ochraně, ochraně životního prostředí, a v nouzových postupech, které námořník musí znát, aby mohl řádně plnit přidělené povinnosti a .2 jmenování zkušeného člena posádky, který ponese odpovědnost za zajištění toho, že každý nově zaměstnaný námořník dostane příležitost získat základní informace v jazyce, kterému daný námořník rozumí. 3 Společnosti musí zajistit, aby kapitáni, důstojníci a ostatní členové posádky s přidělenými konkrétními úkoly a povinnostmi na lodi svých lodí typu ro-ro úspěšně absolvovali seznamovací výcvik a získali schopnosti, které odpovídají obsazované pozici a povinnostem, kterých se mají ujmout, a to s přihlédnutím k pokynům uvedeným v oddíle B-I/14 tohoto Předpisu. Oddíl A-I/15 Přechodná ustanovení (Žádná ustanovení) KAPITOLA II Normy týkající se kapitána a palubní skupiny Oddíl A-II/1 Povinné minimální požadavky na certifikaci strážních palubních důstojníků na lodích o 500 hrubých registrovaných tunách nebo větších. Norma způsobilosti 1 Každý žadatel o získání průkazu způsobilosti musí: .1 prokázat způsobilost plnit, na provozní úrovni, úkoly a povinnosti uvedené ve sloupci 1 tabulky A-II/1; .2 být držitelem přinejmenším odpovídajícího průkazu způsobilosti k výkonu VHF radiokomunikačních úkolů v souladu s požadavky Radiokomunikačního řádu a .3 být držitelem, je-li určen nést primární odpovědnost za radiokomunikační úkoly při nouzových situacích, odpovídajícího průkazu způsobilosti vystaveného nebo uznaného v souladu s ustanoveními Radiokomunikačního řádu. 2 Minimální znalosti, porozumění a odbornost potřebné pro získání průkazu způsobilosti jsou uvedené ve sloupci 2 tabulky A-II/1. 3. Úroveň znalostí z předmětů uvedených ve sloupci 2 tabulky A-II/1 musí být dostačující pro strážní důstojníky plnící své povinnosti strážní služby. 4 Výcvik a praxe k dosažení potřebné úrovně teoretických znalostí, porozumění a odbornosti se musí zakládat na oddílu A-VIII/2, část 4-1 - Základní principy, které je třeba dodržovat při strážní službě - a musí také zohledňovat příslušné požadavky této části a pokyny uvedené v části B tohoto Předpisu. 5 Každý žadatel o vystavení průkazu způsobilosti je povinen předložit doklad o tom, že splnil příslušnou normu způsobilosti v souladu se způsoby prokazování způsobilosti a kritérii hodnocení způsobilosti uvedenými v tabulce ve sloupcích 3 a 4 tabulky A-II/1. Výcvik na lodi 6 Každý žadatel o vystavení průkazu způsobilosti jako strážní palubní důstojník na lodích o 500 hrubých registrovaných tunách nebo větších, jehož námořní služba, v souladu s odstavcem 2.2 pravidla II/1, tvoří část výcvikového programu schváleného jako splňujícího požadavky tohoto oddílu musí absolvovat úředně schválený výcvikový program na lodi, který: .1 zajišťuje, že během požadované doby námořní služby žadatel projde systematickým praktickým výcvikem a získá praxi v plnění úkolů a povinností strážního palubního důstojníka a to s přihlédnutím k doporučením uvedeným v oddíle B-II/1 tohoto Předpisu; .2 je pod těsným dohledem a sledováním kvalifikovanými důstojníky na lodích, na kterých se úředně schválená námořní služba vykonává a .3 je dostatečně zdokumentován v knize výcviku nebo v obdobném dokumentu. Příbřežní plavby 7 Následující předměty lze ze seznamu uvedeného ve sloupci 2 tabulky A-II/1 vynechat při vystavování omezených průkazů způsobilosti pro výkon služby na lodích vykonávajících příbřežní plavby a to s ohledem na bezpečnost všech lodí, které mohou působit ve stejných vodách: .1 astronavigace a .2 elektronické systémy k určování polohy a navigaci, které nepokrývají vody, na které se bude průkaz způsobilosti vztahovat. Tabulka A-II/1 Specifikace minimální normy způsobilosti pro strážní palubní důstojníky na lodích o 500 hrubých registrovaných tunách nebo větších Funkce: Nautické vedení lodi na provozní úrovni Sloupec 1\| Sloupec 2\| Sloupec 3\| Sloupec 4 ---\|---\|---\|--- Způsobilost\| Znalosti, porozumění a odbornost\| Způsoby prokázání způsobilosti\| Kritéria hodnocení způsobilosti Plánování a provedení plavby a určování polohy\| Astronavigace Schopnost používat nebeská tělesa k určení polohy lodi Terestrická a příbřežní navigace Schopnost určovat polohu lodi pomocí: .1 orientačních bodů na pobřeží .2 navigačních znaků, včetně majáků, signálních světel a bójí .3 určení polohy výpočtem s ohledem na vítr, příliv, proudy a předpokládanou rychlost Důkladná znalost a schopnost používat námořní mapy a publikace, např. plavební příručky, přílivové tabulky, námořní varování, radionavigační varování a plavební informace\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 úředně schválená praxe na školní lodi .3 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru .4 úředně schválený výcvik s laboratorním vybavením s použitím mapových katalogů, map, námořních publikací, radionavigačních varování, sextantu, azimutového zrcadla, elektronického navigačního vybavení, ozvěnových hloubkoměrů, kompasu\| Informace získané z námořních map a publikací jsou relevantní, správně interpretované a řádně použité. Všechna možná navigační rizika jsou přesně rozpoznána Primární způsob určování polohy lodi je vzhledem k převládajícím okolnostem a podmínkám nejvhodnější Poloha je určena v rámci limitů přípustných chyb přístroje/systému Spolehlivost informací získaných primárními způsoby určování polohy se kontroluje ve vhodných intervalech Výpočty a měření navigačních informací jsou přesné Zvolené mapy mají co největší měřítko pro oblast plavby a mapy a publikace jsou opravené podle nejnovějších dostupných informací Elektronické systémy určování polohy a navigace Schopnost určovat polohu lodi pomocí elektronických navigačních pomůcek Ozvěnové hloubkoměry Schopnost správně provozovat zařízení a používat informace\| \| Kontroly funkce a zkoušky navigačních systémů splňují doporučení výrobců a správné navigační postupy Kompas - magnetický a gyroskopický Znalost principů funkce magnetických a gyroskopických kompasů Schopnost určovat chyby magnetických a gyroskopických kompasů, pomocí astronavigace a terestrické navigace, a tyto chyby kompenzovat\| \| Chyby magnetických a gyroskopických kompasů se určují a správně aplikují na kurzy a náměry Systémy ovládání kormidla Znalost systémů ovládání kormidla, provozních postupů a přepínání mezi manuálním a automatickým kormidlováním a naopak. Seřízení optimální funkce kormidla\| \| Volba režimu kormidlování je vzhledem k převládajícím povětrnostním, námořním a provozním podmínkám a předpokládaným manévrům nejvhodnější Meteorologie Schopnost používat a interpretovat informace získané z palubních meteorologických přístrojů Znalost vlastností různých povětrnostních systémů, postupů podávání zpráv a záznamových systémů Schopnost dostupné meteorologické informace aplikovat\| \| Měření a pozorování meteorologických podmínek jsou přesná a pro plavbu vhodná Meteorologické informace jsou interpretovány a aplikovány správně Výkon bezpečné palubní strážní služby\| Strážní služba Důkladná znalost obsahu, použití a účelu Mezinárodních předpisů pro předcházení srážkám na moři, 1972, v platném znění Důkladná znalost Principů, které je třeba dodržovat při strážní službě Použití plavebních informací v souladu Obecnými ustanoveními o plavebních informacích Použití informací z navigačního vybavení pro bezpečný výkon palubní strážní služby Znalost technik vedení lodi naslepo Použití postupů podávání zpráv v souladu se systémy hlášení pohybu lodí a postupů VTS Řízení zdrojů na můstku Znalost zásad řízení zdrojů na můstku, včetně: .1 přidělování, určování a stanovování priorit zdrojů .2 účinné komunikace .3 asertivity a vedení .4 získávání a udržování přehledu o situaci .5 zohlednění zkušeností týmu\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 úředně schválená praxe na školní lodi .3 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru .4 úředně schválený výcvik s laboratorním zařízením Vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválený výcvik .2 úředně schválená praxe ve službě na lodi .3 úředně schválený výcvik na simulátoru\| Výkon, předávání a přejímání strážní služby splňuje přijaté zásady a postupy Řádná strážní služba je držena za všech okolností a způsobem, který splňuje přijaté zásady a postupy Světla, vizuální znaky a zvukové signály splňují požadavky obsažené v Mezinárodních předpisech pro předcházení srážkám na moři, 1972, v platném znění, a jsou správně rozpoznané Četnost a rozsah sledování provozu lodí a prostředí splňuje přijaté zásady a postupy Jsou vedeny řádné záznamy o pohybu lodi a činnostech souvisejících s navigací lodi Odpovědnost za bezpečnost navigace je vždy jasně definovaná, včetně doby, kdy je kapitán přítomen na můstku a během plavby s lodivodem Zdroje se podle potřeby přidělují a určují k plnění nutných úkolů se správnou prioritou Komunikace je jasně a jednoznačně sdělována i přijímána Pochybná rozhodnutí anebo činnosti vedou k odpovídajícím výzvám a reakcím Efektivní vedoucí chování je rozpoznáno Členové týmu stejnou měrou sdílejí porozumění aktuálnímu a předpokládanému stavu plavidla, trasy plavby a vnějšímu prostředí Použití radaru a systému ARPA k zajištění bezpečnosti plavby Poznámka: Výcvik a hodnocení práce se systémem ARPA se nepožaduje u námořníků, kteří slouží výhradně na lodích nevybavených systémem ARPA. Toto omezení musí být uvedeno na potvrzení vystaveném dotyčnému námořníkovi\| Radarová navigace Znalost základů radaru a systému ARPA (zařízení pro automatický výpočet kurzů, rychlostí a sblížení lodí zachycených radarem) Schopnost pracovat s a interpretovat a analyzovat informace získané z radaru, včetně následujících: Činnosti, včetně: .1 faktorů ovlivňujících činnost a přesnost .2 seřízení a udržování zobrazení údajů .3 odhalování zkreslení informací, falešných odrazů,odrazů od mořské hladiny, atd., radiolokačních majáků a SART Použití, včetně: .1 vzdálenosti a náměru; kurzu a rychlosti jiných lodí; času a vzdálenosti nejbližšího přiblížení při křížení, setkání nebo předjíždění lodí .2 rozpoznání kritických odrazů; zjišťování změn kurzu a rychlosti jiných lodí; dopad změn kurzu nebo rychlosti nebo obou .3 použití Mezinárodních předpisů pro předcházení srážkám na moři, v platném znění .4 technik zrazování pohybu v režimu skutečného a relativního pohybu .5 paralelního indexování Hlavní typy systémů ARPA, vlastnosti jejich zobrazování, funkční normy a nebezpečí přílišného spoléhání se na ARPA Schopnost pracovat s a interpretovat a analyzovat informace získané ze systému ARPA, včetně: .1 funkce a přesnosti systému, schopnosti a omezení sledování a zpoždění při zpracování .2 použití provozních varování a zkoušek systému .3 způsobů zjišťování cílů a jejich omezení .4 skutečné a relativní vektory, grafické zobrazení informací o cílech a nebezpečných oblastech .5 odvozování a analyzování informací, kritických odrazů, zakázaných zón a přehrávání zamýšlených manévrů\| Vyhodnocení důkazů získaných ze schváleného radarového simulátoru a simulátoru ARPA plus zkušenosti ze služby\| Informace získané z radaru a systému ARPA jsou správně interpretované a řádně použité i s přihlédnutím k omezením zařízení a převládajícím okolnostem a podmínkám Opatření přijatá, aby se zabránilo nadměrnému sblížení nebo srážce s jinými plavidly jsou v souladu s Mezinárodními předpisy pro předcházení srážkám na moři, 1972, v platném znění Rozhodnutí o změně kurzu anebo rychlosti jsou včasná a v souladu s přijímanými navigačními postupy Úpravy kurzu lodi a rychlosti zachovávají bezpečnost plavby Komunikace je vždy jasná, výstižná a potvrzovaná námořnickým způsobem Signály při manévrování jsou dávány v příhodných časech a v souladu s Mezinárodními předpisy pro předcházení srážkám na moři, 1972, v platném znění Použití systému ECDIS k zajištění bezpečnosti plavby Poznámka: Výcvik a hodnocení práce se systémem ECDIS se nepožaduje u námořníků, kteří slouží výhradně na lodích nevybavených systémem ECDIS. Toto omezení musí být uvedeno na potvrzení vystaveném dotyčnému námořníkovi\| Navigace pomocí ECDIS Znalost možností a omezení práce ECDIS, včetně .1 důkladné znalosti dat Elektronických navigačních map (ENC), přesnosti dat, pravidel prezentace, možností zobrazení a jiné formáty mapových dat .2 nebezpečí přílišného spoléhání se .3 obeznámení s funkcemi systému ECDIS požadované platnými funkčními normami Způsobilost pracovat s ECDIS, interpretovat a analyzovat informace získané ze systému ECDIS, včetně: .1 použití funkcí, které jsou integrovány do jiných navigačních systémů v různých zařízeních, včetně řádného fungování a seřízení na požadované nastavení .2 bezpečné sledování a seřízení zobrazených informací, včetně vlastní polohy, zobrazení plochy moře, režimu a orientace, zobrazených mapových dat, sledování trasy plavby, uživatelem vytvořené informační vrstvy, kontakty (při propojení s AIS anebo sledováním radarem) a funkcí překrývání radarem (jsou-li propojené) .3 potvrzení polohy plavidla alternativními způsoby .4 efektivní použití ovládacích prvků ke sladění s provozními postupy, včetně parametrů poplachů při varování proti nasednutí na dno, nadměrného sblížení a zvláštních oblastí, úplnosti mapových dat a stavu aktualizace map a způsobů zálohování .5 nastavení ovládacích prvků a hodnot, aby odpovídaly aktuálním podmínkám .6 povědomí o situaci při použití systému ECDIS, včetně bezpečných vod a blízkosti nebezpečí, nastavení a snosu, mapových údajů a volby měřítka, vhodnosti trasy, zjišťování kontaktů jejich vyhodnocení a integrity snímačů\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe na školní lodi .2 úředně schválený výcvik na simulátoru ECDIS\| Sleduje informace na ECDIS způsobem, který přispívá k bezpečnosti plavby Informace získané z radaru a systému ECDIS (včetně funkcí prolínání anebo sledování trasy radarem, je-li nainstalován) jsou správně interpretované a analyzované s přihlédnutím k omezením zařízení, všem připojeným snímačům (včetně radaru a AIS, jsou-li propojené) a převládajícím okolnostem a podmínkám Bezpečnost plavby je zachována prostřednictvím oprav kurzu a rychlosti lodi pomocí funkcí udržování trasy řízených systémem ECDIS (jsou-li nainstalovány) Komunikace je vždy jasná, výstižná a potvrzovaná námořnickým způsobem Reakce na mimořádné události\| Nouzové postupy Opatření k zajištění ochrany a bezpečnosti cestujících při mimořádných událostech Počáteční kroky, které musí být podniknuty po srážce nebo nasednutí na dno; počáteční kontrola a vyhodnocení škod Vyhodnocení postupů, které mají být dodrženy při záchraně osob z moře, pomoci lodi v nouzi, reakcích na mimořádné události, které vznikají v přístavech\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 úředně schválená praxe na školní lodi .3 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru .4 praktický výcvik\| Typ a rozsah mimořádné události je rozpoznán rychle Počáteční kroky, a pokud je to vhodné, manévrování s lodí jsou v souladu s nouzovými plány a jsou přiměřené k naléhavosti situace a povaze mimořádné události Reakce na nouzové signály na moři\| Pátrání a záchrana Znalost obsahu Manuálu IAMSAR (International Aeronautical and Maritime Search and Rescue Manual)\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných z praktické instruktáže nebo úředně schváleného výcviku na simulátoru podle vhodnosti\| Nouzový signál je rozpoznán okamžitě Nouzové plány a trvale platné rozkazy jsou realizovány a dodržovány Použití standardních frází námořní komunikace IMO a použití anglického jazyka v písemné i ústní formě\| Anglický jazyk Přiměřená znalost anglického jazyka, která umožňuje důstojníkovi používat mapy a jiné námořní publikace, pochopit meteorologické informace a zprávy důležité pro bezpečnost lodi a provoz, komunikovat s jinými loděmi, pobřežními stanicemi a středisky VTS a plnit povinnosti důstojníka také vícejazyčné posádky, včetně schopnosti používat a porozumět Standardním frázím námořní komunikace IMO (IMO SMCP)\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných z praktické instruktáže\| Námořní publikace a zprávy v anglickém jazyce důležité pro bezpečnosti lodi jsou interpretovány a sestavovány správně Komunikace je jasná a srozumitelná Odesílání a přijímání informací prostřednictvím vizuálních signálů\| Vizuální signalizace Schopnost používat Mezinárodní signální kód Schopnost odesílat a přijímat, světelnými signály v Morfeově abecedě, nouzový signál SOS tak, jak je uvedeno v Příloze IV k Mezinárodním předpisům pro předcházení srážkám na moři, 1972, v platném znění, a dodatku 1 k Mezinárodnímu signálnímu kódu, a vizuální signalizací jednopísmenných signálů tak, jak je rovněž uvedeno v Mezinárodním signálním kódu\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných z praktické instruktáže anebo simulace\| Komunikace v rámci zodpovědnosti příslušné osoby je trvale úspěšná Manévrování s lodí\| Manévrování a řízení lodi Znalost: .1 účinků aktuálního zatížení lodi, ponoru, podélného sklonu, rychlosti a rezervy hloubky vody pod kýlem lodi na poloměry zatáček a brzdné dráhy do zastavení .2 účinky větru a proudu na ovládání lodi .3 manévry a postupy při záchraně muže přes palubu .4 prosedání, efekt mělké vody a podobné vlivy .5 správné postupy pro kotvení a vyvazování\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 úředně schválená praxe na školní lodi .3 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru .4 podle potřeby úředně schválený výcvik na modelu lodi s posádkou\| Bezpečná provozní omezení pohonu lodi, kormidlování a energetických systémů nejsou při běžném manévrování překročena Úpravy kurzu lodi a rychlosti jsou v zájmu zajištění bezpečnosti plavby Funkce: Manipulace s nákladem a jeho uskladnění na provozní úrovni Sloupec 1\| Sloupec 2\| Sloupec 3\| Sloupec 4 ---\|---\|---\|--- Způsobilost\| Znalosti, porozumění a odbornost\| Způsoby prokázání způsobilosti\| Kritéria hodnocení způsobilosti Sledování nakládky, uskladnění, zajištění, péče během plavby a vykládka nákladu\| Manipulace s nákladem, uskladnění a zajištění nákladu Znalost účinků nákladu, včetně těžkých břemen na schopnost plavby a stabilitu lodi Znalost bezpečné manipulace s nákladem, uskladnění a zajištění nákladu, včetně nebezpečných a škodlivých nákladů, a jejich účinek na bezpečnost lidského života a lodě Schopnost navázat a udržovat efektivní komunikaci během nakládky a vykládky\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 úředně schválená praxe na školní lodi .3 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru\| Manipulace s nákladem je prováděna v souladu s plánem nakládky nebo jinými dokumenty a stanovenými bezpečnostními pravidly/předpisy, provozními pokyny zařízení a omezeními ukládání nákladu na lodi Manipulace s nebezpečnými a škodlivými náklady splňuje mezinárodní předpisy a uznávané normy a pravidla bezpečných postupů Komunikace je jasná, srozumitelná a trvale úspěšná Kontrola a oznamování závad a poškození nákladových prostorů, krytů jícnů a balastových nádržích\| Znalost a schopnost vysvětlit místa, kde hledat nejčastější poškození a závady způsobené: .1 nakládkou a vykládkou .2 korozí .3 velmi nepříznivými povětrnostními podmínkami Schopnost určit, které části lodě je nutné pokaždé zkontrolovat, aby během určitého období kontrola zahrnula všechny části Rozpoznat prvky konstrukce lodi, které mají zásadní význam pro bezpečnost lodi Stanovit stupeň koroze v nákladových prostorech a balastových nádržích a vědět, jak lze korozi rozpoznat a předcházet jí Znalost postupů provádění kontrol Schopnost vysvětlit způsob zajištění spolehlivého zjišťování závad a poškození Porozumění účelu „programu rozšířeného dohledu“\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 úředně schválená praxe na školní lodi .3 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru\| Kontroly se provádí v souladu se stanovenými postupy a zjištěné závady a poškození jsou odhaleny a řádně oznamovány Pokud nejsou zjištěny žádné závady ani poškození, důkazy ze zkoušek a prohlídek jasně ukazují způsobilost v dodržování postupů a schopnost rozlišovat mezi normálními a vadnými či poškozenými částmi lodi Funkce: Řízení provozu lodi a péče o osoby na lodi na provozní úrovni Sloupec 1\| Sloupec 2\| Sloupec 3\| Sloupec 4 ---\|---\|---\|--- Způsobilost\| Znalosti, porozumění a odbornost\| Způsoby prokázání způsobilosti\| Kritéria hodnocení způsobilosti Zajištění souladu s požadavky na předcházení znečištění\| Předcházení znečištění mořského prostředí a postupy proti znečištění Znalost preventivních opatření, která mají být přijata, aby se zabránilo znečištění mořského prostředí Postupy proti znečištění a veškerá související lodní výbava Význam aktivních opatření na ochranu mořského prostředí\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 úředně schválená praxe na školní lodi .3 úředně schválený výcvik\| Postupy pro sledování činností na lodi a zajištění souladu s požadavky Úmluvy MARPOL jsou plně dodrženy Činnosti zajišťující zachování pozitivní environmentální pověsti Udržení plavbyschopnosti lodi\| Stabilita lodi Pracovní znalost a použití tabulek stability, podélného sklonu namáhání lodního tělesa, diagramů a zařízení pro výpočet namáhání lodního tělesa Porozumění základním opatřením, která mají být přijata v případě částečné ztráty plovatelnosti lodi Porozumění základům nenarušené vodotěsnosti Lodní konstrukce Obecná znalost hlavních konstrukčních prvků lodi a správné názvy jednotlivých částí\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 úředně schválená praxe na školní lodi .3 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru .4 úředně schválený výcvik s laboratorním vybavením\| Podmínky stability jsou v souladu s kritérii IMO neporušené stability za všech podmínek naložení lodi Činnosti k zajištění a zachování vodotěsnosti lodi jsou v souladu s uznávanou praxí Prevence, omezení vzniku a hašení požárů na lodi\| Požární prevence a protipožární výbava Schopnost organizovat požární cvičení Znalost tříd a chemie požáru Znalost protipožárních systémů Znalost opatření, která mají být přijata v případě požáru, včetně požárů palivových systémů\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných z úředně schváleného protipožárního výcviku a praxe tak, jak je uvedeno v oddíle A-VI/3\| Typ a rozsah problému je rychle rozpoznán a počáteční opatření jsou v souladu s postupem pro mimořádné situace a nouzovými plány pro loď Evakuační postupy, postupy nouzového odstavení a odpojení jsou přiměřené vzhledem k povaze mimořádné události a jsou realizovány rychle Pořadí priorit a úrovně a časové prodlevy v sestavování zpráv a informování personálu na lodi jsou odpovídající vzhledem k povaze mimořádné události a zohledňují naléhavost problému Obsluha záchranných prostředků\| Záchrana lidského života Schopnost organizovat cvičení v opuštění lodě a znalosti o provozu záchranných plavidel a záchranářských člunů, prostředků a pomůcek pro jejich spouštění a jejich vybavení, včetně radiokomunikačních záchranných prostředků, satelitních EPIRB, SART, námořních záchranných kombinéz a tepelně ochranných prostředků\| Vyhodnocení důkazů získaných z úředně schváleného výcviku a praxe tak, jak je uvedeno v oddíle A-VI/2, odstavce 1 až 4\| Činnosti v reakci na opuštění lodi a situace trosečníka jsou přiměřené vzhledem k převládajícím okolnostem a podmínkám a jsou v souladu s uznávanými bezpečnostními postupy a normami Poskytování první pomoci na lodi\| Zdravotní péče Praktické použití zdravotnických příruček a poradenství prostřednictvím radiokomunikace, včetně schopnosti přijmout účinná opatření na základě těchto znalostí v případě úrazů nebo nemocí, které by mohly nastat na lodi\| Vyhodnocení důkazů získaných z úředně schváleného výcviku a praxe tak, jak je uvedeno v oddíle A-VI/4, odstavce 1 až 3\| Rozpoznání pravděpodobné příčiny, povahy a rozsahu zranění nebo nemocí je rychlé a léčba minimalizuje bezprostřední ohrožení života Sledování souladu s zákonnými požadavky\| Základní pracovní znalost příslušných úmluv IMO o bezpečnosti lidského života na moři, ochraně lodi a ochraně mořského prostředí\| Vyhodnocení důkazů získaných ze zkoušek nebo úředně schváleného výcviku\| Legislativní požadavky týkající se bezpečnosti lidského života na moři, ochrany lodi a ochraně mořského prostředí jsou rozpoznány správně Použití vedoucích schopností a týmové práce\| Pracovní znalost vedení a výcviku palubního personálu Znalost souvisejících mezinárodních námořních úmluv a doporučení a národní legislativy Schopnost aplikovat řízení úkolů a pracovního zatížení: .1 plánování a koordinace .2 řízení lidských zdrojů .3 omezení času a zdrojů .4 stanovování priorit Znalost a schopnost aplikovat efektivní řízení zdrojů: .1 přidělování, zadávání a stanovování priorit zdrojů .2 účinná komunikace na lodi a na pevnině .3 rozhodnutí odrážejí posouzení zkušeností týmu .4 asertivita a vedení, včetně motivace .5 získávání a udržování přehledu o situaci Znalost a schopnost aplikovat techniky rozhodování: .1 vyhodnocování situací a rizik .2 identifikace a posouzení vygenerovaných možností .3 výběr postupu .4 vyhodnocování efektivity výsledků\| Vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválený výcvik .2 úředně schválená praxe ve službě na lodi .3 praktická ukázka\| Posádce jsou přidělovány povinnosti a je informována o očekávaných standardech práce a chování způsobem, přiměřeným dotčeným osobám Cíle výcviku a činností jsou založeny na hodnocení současné způsobilosti a schopností a na provozních požadavcích Je předvedeno, že činnosti jsou v souladu s platnými pravidly Činnosti jsou plánovány a zdroje jsou přidělovány podle potřeby a na základě správných priorit pro plnění nezbytných úkolů Informace jsou sdělovány a přijímány jasně a jednoznačně Efektivní způsoby chování vedoucího jsou prokázány Nezbytní členové týmu sdílejí přesnou představu o současném a předpokládaném stavu plavidla, provozním stavu a vnějším prostředí Rozhodnutí jsou vzhledem k situaci nejefektivnější Přispění k bezpečnosti personálu a lodi\| Znalost osobních záchranných technik Znalost požární ochrany a schopnost hasit požáry Znalost základů poskytování první pomoci Znalost zásad osobní bezpečnosti a sociální odpovědnosti\| Vyhodnocení důkazů získaných z úředně schváleného výcviku a praxe tak, jak je uvedeno v oddíle A-VI/1, odstavec 2\| Příslušné bezpečnostní a ochranné prostředky jsou použité správně Procedury a bezpečné pracovní postupy, jejichž cílem je ochrana personálu a lodi, jsou vždy dodrženy Postupy, jejichž cílem je ochrana životního prostředí, jsou vždy dodrženy Počáteční a následná opatření při zjištění mimořádné události jsou v souladu se stanovenými postupy reakce na mimořádné události Oddíl A-II/2 Povinné minimální požadavky na certifikaci kapitánů a prvních palubních důstojníků na lodích o 500 hrubých registrovaných tunách nebo větších Norma způsobilosti 1 Každý žadatel o vystavení průkazu způsobilosti kapitána nebo prvního palubního důstojníka na lodích o 500 hrubých registrovaných tunách nebo větších musí nezbytně prokázat způsobilost plnit, na velitelské úrovni, úkoly, povinnosti a odpovědnosti uvedené ve sloupci 1 tabulky A-II/2. 2 Minimální úroveň znalostí, porozumění a odbornosti potřebná k vystavení průkazu způsobilosti je uvedena ve sloupci 2 tabulky A-II/2. Ten zahrnuje, rozvíjí a rozšiřuje do hloubky předměty uvedené ve sloupci 2 tabulky A-II/1 pro strážní palubní důstojníky. 3 Vzhledem k tomu, že kapitán má nejvyšší odpovědnost za bezpečnost a ochranu lodi, cestujících, posádky a nákladu, a za ochranu mořského prostředí před znečištěním dané lodi a že první palubní důstojník musí být v pozici, aby tuto odpovědnost mohl kdykoli převzít, musí být přezkoušení z těchto předmětů navrženo na testování jejich schopnosti vstřebávat veškeré dostupné informace, které ovlivňují bezpečnost a ochranu lodi, jejích cestujících, posádky nebo nákladu, nebo ochranu mořského prostředí. 4 Úroveň znalostí z předmětů uvedených ve sloupci 2 této tabulky A-II/2 musí být dostatečná k tomu, aby mohl žadatel sloužit ve funkci kapitána nebo palubního důstojníka. 5 Úroveň teoretických znalostí, porozumění a odbornosti požadovaná na základě různých oddílů ve sloupci 2 tabulky A-II/2 lze měnit podle toho, zda se průkaz způsobilosti bude vztahovat na lodě o 3 000 registrovaných tunách nebo větší nebo na lodě mezi 500 a 3 000 hrubých registrovaných tun. 6 Výcvik a praxe k dosažení potřebné úrovně teoretických znalostí, porozumění a odbornosti zohledňovat příslušné požadavky této části a pokyny uvedené v části B tohoto Předpisu. 7 Každý žadatel o vystavení průkazu způsobilosti je povinen předložit doklad o tom, že splnil příslušné normy způsobilosti v souladu se způsoby prokazování způsobilosti a kritérii hodnocení způsobilosti uvedenými v tabulce ve sloupcích 3 a 4 tabulky A-II/2. Příbřežní plavby 8 Správní orgán může vystavit průkaz způsobilosti omezený na službu na lodích používaných výlučně k příbřežním plavbám a za účelem vystavení tohoto průkazu způsobilosti může vyloučit předměty, které nejsou použitelné pro vody nebo dotyčné lodi a to s ohledem na vliv na bezpečnost všech lodí, které mohou působit ve stejných vodách. Tabulka A-II/2 Specifikace minimálních norem způsobilosti pro kapitány a první palubní důstojníky na lodích o 500 hrubých registrovaných tunách nebo větších Funkce: Nautické vedení lodi na velitelské úrovni Sloupec 1\| Sloupec 2\| Sloupec 3\| Sloupec 4 ---\|---\|---\|--- Způsobilost\| Znalosti, porozumění a odbornost\| Způsoby prokázání způsobilosti\| Kritéria hodnocení způsobilosti Plánování plavby a provádění navigace\| Plánování plavby a navigace za všech podmínek pomocí přijatelných metod zakreslování oceánských tras plavby s přihlédnutím k, např.: .1 omezeným vodám .2 povětrnostním podmínkám .3 tvorbě ledu .4 omezené viditelnosti .5 systémům rozdělení plavby .6 oblasti služeb lodního provozu (VTS) .7 oblastem rozsáhlých přílivových jevů Výběr trasy v souladu Obecnými ustanoveními o plavebních informacích Podávání zpráv v souladu s Obecnými zásadami pro systémy hlášení pohybu lodí a s postupy VTS\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru .3 úředně schválený výcvik s laboratorním vybavením pomocí: mapových katalogů, map, námořních publikací a údajů o lodi\| Vybavení, mapy a námořní publikace požadované pro plavbu jsou vyjmenovány a jsou vyhovující k bezpečnému provedení plavby Důvody pro plánovanou trasu jsou podporovány fakty a statistickými údaji získanými z relevantních zdrojů a publikací Pozice, kurzy, vzdálenosti a časové výpočty jsou správné v rámci přijatých norem přesnosti pro navigační vybavení Veškerá potenciální navigační rizika jsou rozpoznána správně Určování polohy a přesnost výsledného určení polohy libovolnými prostředky\| Určování polohy za všech podmínek: .1 pozorováním nebeských těles .2 pozemním pozorováním, včetně schopnosti používat vhodné mapy, námořní varování a jiné publikace umožňujícími posouzení přesnosti výsledného určení polohy .3 s použitím všech moderních elektronických navigačních pomůcek s konkrétními znalostmi principů jejich provozu, omezení, zdrojů chyb, odhalování zkreslení informací a metod jejich korigování za účelem získání přesného určení polohy\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru .3 úředně schválený výcvik s laboratorním vybavením pomocí: .1 map, námořního almanachu, zakreslovacích listů, chronometru, sextantu a kalkulátoru .2 map, námořních publikací a navigačních pomůcek (azimutového zrcadla, sextantu, rychloměru, ozvěnového hloubkoměru kompasu) a návodů od výrobců .3 radaru, pozemních elektronických systémů určování polohy, družicových navigačních systémů a příslušných námořních map a publikací\| Primární způsob zvolený k určení polohy lodi je nejvhodnější s přihlédnutím k převládajícím okolnostem a podmínkám Určení získané pozorováním nebeských těles je v rámci přijatých úrovní přesnosti Určení získané pozemním pozorováním je v rámci přijatých úrovní přesnosti Přesnost výsledného určení je řádně vyhodnocena Určení polohy získané pomocí elektronických navigačních pomůcek je v rámci norem přesnosti použitého systému. Možné chyby, které ovlivňují přesnost výsledné polohy jsou uvedeny a způsoby minimalizace vlivů systémových chyb na výslednou polohu správně použity Určení a kompenzace chyb kompasů\| Schopnost určit a kompenzovat chyby magnetických a gyroskopických kompasů Znalost principů funkce magnetických a gyroskopických kompasů Porozumění systémům ovládaných hlavním gyroskopem a znalost provozu a péče o hlavní typy gyrokompasů\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru .3 úředně schválený výcvik s laboratorním vybavením pomocí: pozorování nebeských těles, pozemních náměrů a porovnání mezi magnetickými a gyroskopickými kompasy\| Způsob a četnost kontrol chyb magnetických a gyroskopických kompasů zajišťují přesnost informací Koordinování pátrání a záchranářských operací \| Důkladná znalost a schopnost aplikovat postupy obsažené v Manuálu IAMSAR (International Aeronautical and Maritime Search and Rescue Manual) \| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru .3 úředně schválený výcvik s laboratorním vybavením pomocí: příslušných publikací, map, meteorologických dat, údajů o dotčené lodi, radiokomunikačního zařízení a jiného dostupného vybavení a jednoho z následujících: .1 úředně schválený výcvik v pátrání a záchraně .2 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru .3 úředně schválený výcvik s laboratorním vybavením\| Plán pro koordinované pátrání a záchranářské operace je v souladu s mezinárodními pokyny a normami Radiokomunikační spojení je navázáno a jsou dodržovány správné komunikační postupy ve všech fázích pátracích a záchranářských operací Stanovení organizace strážní služby a postupů\| Důkladná znalost obsahu, použití a účelu Mezinárodních pravidel pro předcházení srážkám na moři, 1972, v platném znění Důkladná znalost obsahu, použití a účelu Základních principů, které je třeba dodržovat při strážní službě\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru\| Opatření a postupy strážní služby jsou stanoveny a udržovány v souladu s mezinárodními předpisy a pokyny tak, aby byla zajištěna bezpečnost plavby, ochrana mořského prostředí a bezpečnost lodě a osob na lodi Zajištění bezpečné plavby prostřednictvím informací z navigačního vybavení a systémů jako pomoc při rozhodování velení Poznámka: Výcvik a hodnocení práce se systémem ARPA se nepožaduje u námořníků, kteří slouží výhradně na lodích nevybavených systémem ARPA. Toto omezení musí být uvedeno na potvrzení vystaveném dotyčnému námořníkovi\| Vyhodnocení systémových chyb a důkladné porozumění provozním aspektům navigačních systémů Plánování vedení lodi naslepo Vyhodnocení navigačních informací získaných ze všech zdrojů, včetně radaru a systému ARPA, pro přijetí realizaci rozhodnutí velení k předcházení srážek a vedení bezpečné navigace lodi Vzájemný vztah a možnosti optimálního použití všech navigačních dat dostupných k provádění navigace\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných ze schváleného simulátoru ARPA a jednoho z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru .3 úředně schválený výcvik s laboratorním vybavením\| Informace získané z navigačního vybavení a systémů jsou správně interpretovány a analyzovány a to s přihlédnutím k omezením zařízení a převládajícím okolnostem a podmínkám Opatření přijatá, aby se zabránilo nadměrnému sblížení nebo srážce s jinými plavidly jsou v souladu s Mezinárodními předpisy pro předcházení srážkám na moři, 1972, v platném znění Zajištění bezpečné plavby pomocí systému ECDIS a souvisejících navigačních systémů jako pomoc při rozhodování velení Poznámka: Výcvik a hodnocení práce se systémem ECDIS se nepožaduje u námořníků, kteří slouží výhradně na lodích nevybavených systémem ECDIS. Toto omezení musí být uvedeno na potvrzení vystaveném dotyčnému námořníkovi\| Řízení provozních postupů, systémových souborů a dat, včetně: .1 správy nákupu, udělování licencí a aktualizace mapových dat a systémového softwaru k zajištění shody se stanovenými postupy .2 aktualizace systému a informací, včetně schopnosti aktualizovat verzi systému ECDIS v souladu s vývojem produktu prodávajícího .3 vytvoření a udržení konfigurace systému a záložních souborů .4 vytvoření a udržení protokolových souborů v souladu se zavedenými postupy .5 vytvoření a udržení souborů s plány tras v souladu se zavedenými postupy .6 použití deníku ECDIS s funkcemi historie trasy ke kontrole systémových funkcí, nastavení varovných signálů a uživatelských reakcí Použití funkcí ECDIS k přehrávání pro zhodnocení plavby, plánování trasy a kontrole systémových funkcí\| Vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 úředně schválená praxe na školní lodi .3 úředně schválený výcvik na simulátoru ECDIS\| Provozní postupy pro použití systému ECDIS jsou stanovené, aplikované a sledované Jsou přijata opatření k minimalizaci rizik ohrožujících bezpečnost plavby Předpovídání meteorologických a oceánografických podmínek\| Schopnost porozumět a interpretovat synoptické mapy a předpovídat počasí v oblasti a to s přihlédnutím k místním klimatickým podmínkám a informacím získaných meteorologickou faxovou službou Znalost vlastností různých povětrnostních systémů, včetně tropických cyklon a vyhnutí se středům bouří a nebezpečným sektorům Znalost systémů oceánských proudů Schopnost vypočítat přílivové hodnoty Použití všech příslušných námořních publikací o přílivových jevech a proudech\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 úředně schválený výcvik s laboratorním vybavením\| Pravděpodobné povětrnostní podmínky předpovězené na určitou dobu se zakládají na všech dostupných informacích Jsou přijata opatření k zajištění bezpečnosti minimalizující rizika ohrožující bezpečnost lodi Důvody pro zamýšlené činnost se opírají o statistické údaje a pozorování skutečných povětrnostních podmínek Reakce na mimořádné události při plavbě\| Opatření při nasednutí lodi na břeh Opatření, která musí být přijata, když hrozí nasednutí na dno a po něm Uvolnění našedlé lodi s pomocí i bez ní Opatření, která mají být přijata, když hrozí srážka a po srážce nebo porušení vodotěsnosti trupu z jakékoliv příčiny Vyhodnocení omezování rozsahu poškození Nouzové kormidlování Opatření při nouzovém vlečení a postup vlečení\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných z praktické instruktáže, praxe ve službě a praktického cvičení v nouzových postupech\| Typ a rozsah problému je rychle rozpoznán a rozhodnutí a opatření minimalizují dopady všech závad lodních systémů Komunikace je efektivní a v souladu se zavedenými postupy Rozhodnutí a opatření maximalizují bezpečnost osob na lodi Manévrování a řízení lodi za všech podmínek\| Manévrování a řízení lodi za všech podmínek, včetně: .1 manévrování při přiblížení ke stanicím lodivodů a naloďování či vyloďování lodivodů s ohledem na počasí, příliv, dopředný výběh a brzdnou dráhu do zastavení .2 řízení lodi v řekách, v ústích řek a v stísněných vodách a to s ohledem na účinky proudu, větru a stísněné vody na reakce lodi na kormidlo .3 použití techniky stálé rychlosti cirkulace .4 manévrování v mělké vodě, včetně snížení rezervy vzdálenosti kýlu lodi nade dnem v důsledku prosedání, příčných a podélných náklonů .5 interakce mezi proplouvajícími loděmi a mezi vlastní lodí a okolními břehy (kanálový efekt) .6 podjezdu k nábřeží a odplouvání od nábřeží v různých podmínkách větru a proudu a bez remorkérů .7 vzájemného působení lodi a remorkérů .8 použití pohonných a manévrovacích systémů .9 výběru kotviště; kotvení na jedné nebo na dvou kotvách ve stísněných kotvištích a faktory rozhodující pro určení délky vypuštěného kotevního řetězu .10 vlečení kotvy; uvolňování uvízlé kotvy .11 zadokování lodi v suchém doku, v poškozeném stavu i bez poškození .12 provozu lodi a jejího řízení v nepříznivém počasí, včetně pomoci lodi nebo letadlu v tísni, vlečení, prostředky k udržení neřiditelné lodě v postavení proti vlnám, omezení snášení lodi a použití olejů k utišení hladiny .13 bezpečnostních opatření při spouštění záchranářských člunů nebo záchranných plavidel za špatného počasí .14 způsobů přijímání na palubu přeživších ze záchranářských člunů nebo záchranných prostředků .15 schopnosti určit manévrové a strojní charakteristiky hlavních typů lodí se zvláštním ohledem na dráhu do zastavení a průměry cirkulace při různých výtlacích a rychlostech .16 významu plavby sníženou rychlostí, aby se zabránilo poškození příďovou nebo záďovou vlnou vlastní lodi .17 praktických opatření, která je nutné přijmout při plavbě v ledu nebo za podmínek hromadění námrazy na lodi .18 plavby v systémech rozdělení plavby a manévrování v nich a v oblastech služeb lodního provozu (VTS)\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru .3 podle potřeby úředně schválený výcvik na modelu lodi s posádkou\| Všechna rozhodnutí ohledně podjezdu k nábřeží a kotvení se zakládají na řádném posouzení manévrovacích vlastností lodi a pohonu a sil, které lze očekávat při podjezdu k nábřeží nebo kotvení Během plavby je provedeno úplné posouzení možných vlivů mělkých a stísněných vod, ledu, břehů, přílivových podmínek, projíždějících lodí a příďové a záďové vlny vlastní lodi tak, aby mohla loď bezpečně manévrovat v různých podmínkách zatížení a počasí Obsluha dálkového ovládání pohonné jednotky, strojních a pomocných systémů\| Provozní principy námořních pohonných jednotek Lodní pomocná strojní zařízení Obecné znalosti terminologie provozu lodních strojů\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru\| Zařízení, pomocné strojní zařízení a vybavení je vždy provozováno v souladu s technickými specifikacemi a v rámci bezpečných provozních mezí Funkce: Manipulace s nákladem a jeho uskladnění na velitelské úrovni Sloupec 1\| Sloupec 2\| Sloupec 3\| Sloupec 4 ---\|---\|---\|--- Způsobilost\| Znalosti, porozumění a odbornost\| Způsoby prokázání způsobilosti\| Kritéria hodnocení způsobilosti Plánování a zajištění bezpečné nakládky, zajištění, péče během plavby a vykládky nákladů \| Znalost a schopnost aplikovat příslušné mezinárodní předpisy, předpisy a normy týkající se bezpečné manipulace s nákladem, uskladnění, zajištění a přepravy nákladů Znalost vlivu na podélný sklon a stabilitu nákladů a manipulaci s náklady Použití diagramů stability a podélného sklonu zařízení k výpočtu namáhání lodního tělesa, včetně zařízení pro automatizované zpracování dat (ADB) a znalost nakládky nákladů a balastování s cílem udržet namáhání trupu v přijatelných mezích Ukládání a zajištění nákladů na lodích, včetně vybavení k manipulaci s nákladem a jeho zajištění a vázacího materiálu Nakládka a vykládka se zvláštním ohledem na přepravu nákladů uvedených v Předpisu pro bezpečné postupy manipulace, uskladnění a zajištění nákladu Obecné znalosti tankerů a činností na nich Znalost provozních a konstrukčních omezení lodí pro přepravu volně ložených nákladů Schopnost používat všechna palubní data týkající se nakládky, péče a vykládky volně ložených nákladů Schopnost stanovit postupy bezpečné manipulace s nákladem v souladu s ustanoveními příslušných dokumentů, např. Předpisu IMDG, Předpisu IMSBC, Příloh II a V k MARPOL 73/78, a dalších relevantních informací Schopnost vysvětlit základní principy navázání efektivní komunikace a zlepšení pracovních vztahů mezi lodí a personálem terminálu\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru pomocí: tabulek stability, podélného sklonu a namáhání lodního tělesa lodního tělesa a zařízení pro výpočet namáhání lodního tělesa \| Četnost a rozsah sledování stavu nákladu je přiměřená jeho povaze a převažujícím podmínkám Nepřijatelné nebo nepředvídané změny ve stavu nebo specifikaci nákladu jsou rychle rozpoznány a nápravná opatření se provádí okamžitě a jsou určena k zajištění bezpečnosti lodi a osob na lodi Manipulace s nákladem je plánovaná a prováděna v souladu s stanovenými postupy a zákonnými požadavky Uskladnění a zajištění nákladu zajišťuje, že podmínky stability a namáhání lodního tělesa po celou dobu plavby zůstávají v bezpečných mezích Posouzení hlášených závad a poškození nákladových prostorů, krytů jícnů a balastových nádržích a přijímání vhodných opatření\| Znalost pevnostních hranic životně důležitých konstrukčních částí standardní lodě pro přepravu volně loženého nákladu a schopnost interpretovat dané hodnoty pro určení ohybových momentů a střižných sil Schopnost vysvětlit způsob, jak se vyhnout škodlivým účinkům koroze, únavy materiálu a nevhodné manipulace s nákladem na lodě pro přepravu volně loženého nákladu\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru pomocí: tabulek a diagramů stability, podélného sklonu a namáhání lodního tělesa a zařízení pro výpočet namáhání lodního tělesa\| Hodnocení se zakládá na uznávaných zásadách, opodstatněných argumentech a jsou správně provedena. Přijatá rozhodnutí jsou přijatelná a to s přihlédnutím k bezpečnosti lodi a převládajícím podmínkám Přeprava nebezpečného zboží\| Mezinárodní pravidla, normy, předpisy a doporučení pro přepravu nebezpečných nákladů, včetně Mezinárodního předpisu pro námořní přepravu nebezpečného zboží (IMDG) a Mezinárodního předpisu pro námořní přepravu suchého volně loženého nákladu (IMSBC) Přeprava nebezpečných a škodlivých nákladů; opatření při nakládce a vykládce a péče během plavby\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru .3 úředně schválený odborný výcvik\| Plánované rozložení nákladu se zakládá na spolehlivých informacích a je v souladu se stanovenými pokyny a zákonnými požadavky Informace o nebezpečích, rizicích a zvláštních požadavcích jsou zaznamenány ve formátu vhodném pro snadnou orientaci v případě mimořádné události Funkce: Řízení provozu lodi a péče o osoby na lodi na velitelské úrovni Sloupec 1\| Sloupec 2\| Sloupec 3\| Sloupec 4 ---\|---\|---\|--- Způsobilost\| Znalosti, porozumění a odbornost\| Způsoby prokázání způsobilosti\| Kritéria hodnocení způsobilosti Řízení podélného sklonu, stability a namáhání lodního tělesa\| Porozumění základním principům lodní konstrukce a teorií a faktorům ovlivňujícím podélný sklon a stabilitu a opatřením nutným k zachování podélného sklonu a stability Znalost vlivu poškození a následného zaplavení úseku na podélný sklon a stabilitu lodi a protiopatření, která je nutné přijmout Znalost doporučení IMO týkajících se stability lodi\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 úředně schválená praxe na školní lodi .3 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru\| Podmínky stability a namáhání lodního tělesa vždy zůstávají v bezpečných mezích Sledování a kontrola souladu se zákonnými požadavky a opatření k zajištění bezpečnosti lidského života na moři, ochrany lodi a ochrany mořského prostředí\| Znalost mezinárodního námořního práva zakotveného v mezinárodních dohodách a úmluvách Pozornost je nutné věnovat zejména následujícím tématům: .1 průkazy způsobilosti a jiné doklady, které musí být přítomny na palubách lodí na základě mezinárodních úmluv, způsoby, jak je lze získat a délky jejich platnosti .2 povinnosti plynoucí z příslušných požadavků Mezinárodní úmluvy o nákladové značce, 1966, v platném znění .3 povinnosti plynoucí z příslušných požadavků Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři, 1974, v platném znění .4 povinnosti plynoucí z příslušných požadavků Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí, v platném znění .5 námořní zdravotní deklaraci a požadavky Mezinárodních zdravotnických předpisů .6 odpovědnosti plynoucí z jiných mezinárodních dokumentů, které mají vliv na bezpečnost lodi, cestujících, posádky a nákladu .7 způsoby a prostředky k zabránění znečištění mořského prostředí z lodí .8 národní legislativa k provádění mezinárodních dohod a úmluv\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 úředně schválená praxe na školní lodi .3 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru\| Postupy pro sledování činností a údržby jsou v souladu se zákonnými požadavky Potenciální nevyhovování požadavkům rychle a zcela rozpoznána Plánované obnovení a prodloužení platnosti průkazu způsobilosti zajišťuje zachování platnosti zkoumaných předmětů a zařízení Zajištění bezpečnosti a ochrany posádky lodě a cestujících a provozní stav záchranných, protipožárních a jiných bezpečnostních systémů\| Důkladná znalost předpisů o záchranných prostředcích (Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři) Organizování požárních cvičení a nácviků opuštění lodi Udržení provozního stavu záchranných, protipožárních a jiných bezpečnostních systémů Opatření, která mají být přijatá k ochraně a zabezpečení všech osob na lodi v případech mimořádných událostí Opatření k omezení rozsahu poškození a záchraně lodi po požáru, výbuchu, srážce nebo nasednutí na dno\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných z praktické instruktáže, úředně schváleného výcviku v provozu a praxe\| Postupy pro sledování systémů detekce požárů a bezpečnostních systémů zajišťují, že všechny poplachy jsou detekovány rychle a reakce na ně jsou v souladu se zavedenými nouzovými postupy Příprava nouzových plánů a plánů omezení rozsahu poškození a zvládání nouzových situací\| Příprava nouzových plánů s reakcemi na mimořádné události Lodní konstrukce, včetně omezování rozsahu poškození Způsoby a prostředky požární prevence, detekce a hašení požárů Funkce a použití záchranných prostředků\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných z úředně schváleného výcviku v provozu a praxe\| Nouzové postupy jsou v souladu se zavedenými plány pro mimořádné události Použití vedoucích a manažerských dovedností\| Znalosti v řízení a výcviku lodního personálu Znalosti souvisejících mezinárodních námořních úmluv a doporučení a národní legislativy\| Vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho z následujících: .1 úředně schválený výcvik .2 úředně schválená praxe ve službě na lodi .3 úředně schválený výcvik na simulátoru\| Posádce jsou přidělovány povinnosti a je informována o očekávaných standardech práce a chování způsobem, přiměřeným dotčeným osobám Cíle výcviku a činností jsou založeny na hodnocení současné způsobilosti a schopností a na provozních požadavcích Použití vedoucích a manažerských dovedností (pokračování)\| Schopnost aplikovat řízení ukládání úkolů a pracovního zatížení, včetně: .1 plánování a koordinace .2 řízení lidských zdrojů .3 omezení času a zdrojů .4 stanovování priorit Znalost a schopnost aplikovat efektivní řízení zdrojů: .1 přidělování, zadávání a stanovování priorit zdrojů .2 účinná komunikace na lodi a na břehu .3 rozhodnutí odrážejí posouzení zkušeností týmu .4 asertivita a vůdcovství, včetně motivace .5 získávání a udržování přehledu o situaci Znalost a schopnost aplikovat techniky rozhodování: .1 vyhodnocování situací a rizik .2 rozpoznání a generování možností .3 výběr postupu .4 vyhodnocování efektivity výsledků Příprava, realizace a dohled nad standardními provozními postupy\| \| Je předvedeno, že činnosti jsou v souladu s platnými pravidly Činnosti jsou plánovány a zdroje jsou přidělovány podle potřeby a na základě správných priorit pro plnění nezbytných úkolů Informace jsou sdělovány a přijímány jasně a jednoznačně Efektivní způsoby chování vedoucího jsou prokázány Nezbytní členové týmu sdílejí přesnou představu o současném a předpokládaném stavu plavidla, provozním stavu a vnějším prostředí Rozhodnutí jsou vzhledem k situaci nejefektivnější Je předvedeno, že činnosti jsou efektivní a v souladu s platnými pravidly Organizace a řízení poskytování zdravotní péče na lodi\| Důkladná znalost použití a obsahu následujících publikací: .1 Mezinárodní lodní lékařská příručka nebo rovnocenné národní publikace .2 Zdravotnická část Mezinárodního signálního kódu .3 Lékařská příručka první pomoci pro použití při nehodách zahrnujících nebezpečné zboží\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných z úředně schváleného výcviku\| Přijatá opatření a správně prováděné postupy aplikují a plně používají dostupná doporučení Oddíl A-II/3 Povinné minimální požadavky na certifikaci strážní palubní důstojník na lodích menších než 500 hrubých registrovaných tun používaných k příbřežním plavbám STRÁŽNÍ PALUBNÍ DŮSTOJNÍK Norma způsobilosti 1 Každý žadatel o získání průkazu způsobilosti musí: .1 muset prokázat způsobilost vykonávat, na provozní úrovni, úkoly, povinnosti a odpovědnosti uvedené ve sloupci 1 tabulky A-II/3; .2 být držitelem přinejmenším odpovídajícího průkazu způsobilosti k výkonu VHF radiokomunikačních úkolů v souladu s požadavky Radiokomunikačního řádu a .3 být držitelem, je-li určen nést primární odpovědnost za radiokomunikační úkoly při nouzových situacích, odpovídajícího průkazu způsobilosti vystaveného nebo uznaného v souladu s ustanoveními Radiokomunikačního řádu 2 Minimální znalosti, porozumění a odbornost potřebné pro získání průkazu způsobilosti jsou uvedené ve sloupci 2 tabulky A-II/3. 3 Úroveň znalostí z předmětů uvedených ve sloupci 2 této tabulky A-II/3 musí být dostatečná k tomu, aby mohl žadatel sloužit ve funkci strážního palubního důstojníka. 4 Výcvik a praxe k dosažení potřebné úrovně teoretických znalostí, porozumění a odbornosti se musí zakládat na oddíle A-VIII/2, část 4-1 - Základní principy, které je třeba dodržovat při strážní službě - a musí také zohledňovat příslušné požadavky této části a pokyny uvedené v části B tohoto Předpisu. 5 Každý žadatel o vystavení průkazu způsobilosti je povinen předložit doklad o tom, že splnil příslušné normy způsobilosti v souladu se způsoby prokazování způsobilosti a kritérii hodnocení způsobilosti uvedenými v tabulce ve sloupcích 3 a 4 tabulky A-II/3. Odborný výcvik 6 Každý žadatel o získání průkazu způsobilosti jako strážní palubní důstojník na lodích menších než 500 hrubých registrovaných tun používaných k příbřežním plavbám, který v souladu s odstavcem 4.2.1 pravidla II/3 musí úspěšně absolvovat odborný výcvik, musí projít úředně schválený program výcviku na lodi, který: .1 zajistí, že během požadované doby námořní služby získá žadatel praktický výcvik a zkušenosti v úkolech, povinnostech a odpovědnostech strážního palubního důstojníka s přihlédnutím k pokynům uvedeným v oddíle B-II/1 tohoto Předpisu. .2 je pečlivě dozorován a sledován kvalifikovanými důstojníky na lodích, na kterých je úředně schválená námořní služba vykonávaná a .3 je dostatečně zdokumentován v knize výcviku nebo v obdobném dokumentu. KAPITÁN 6 Každý žadatel o získání průkazu způsobilosti jako kapitán na lodích menších než 500 hrubých registrovaných tun používaných k příbřežním plavbám musí splnit níže uvedené požadavky na strážního palubního důstojníka a navíc musí předložit doklad o znalostech a schopnostech plnit veškeré povinnosti kapitána. Tabulka A-II/3 Specifikace minimálních norem způsobilosti pro strážní palubní důstojníky na lodích menších než 500 hrubých registrovaných tun používaných k příbřežním plavbám Funkce: Nautické vedení lodi na provozní úrovni Sloupec 1\| Sloupec 2\| Sloupec 3\| Sloupec 4 ---\|---\|---\|--- Způsobilost\| Znalosti, porozumění a odbornost\| Způsoby prokázání způsobilosti\| Kritéria hodnocení způsobilosti Plánování a provedení příbřežní plavby a určování polohy Poznámka: Výcvik a hodnocení práce se systémem ECDIS se nepožaduje u námořníků, kteří slouží výhradně na lodích nevybavených systémem ECDIS. Toto omezení musí být uvedeno na potvrzení vystaveném dotyčnému námořníkovi\| Nautické vedení lodi Schopnost určovat polohu lodi pomocí: .1 pozemních orientačních bodů .2 navigačních znaků, včetně majáků, signálních světel a bójí .3 určení polohy výpočtem s ohledem na vítr, příliv, proudy a předpokládanou rychlost Důkladná znalost a schopnost používat námořní mapy a publikace, např. plavební příručky, přílivové tabulky, námořní varování, radionavigační varování a plavební informace Podávání zpráv v souladu s Obecnými zásadami pro systémy hlášení pohybu lodí a s postupy VTS Poznámka: Tato položka se požaduje jen pro získání průkazu způsobilosti kapitána Plánování plavby a navigace pro všechny podmínky pomocí přijatelných metod zakreslování příbřežních tras plavby s přihlédnutím k, např.: .1 omezeným vodám .2 povětrnostním podmínkám .3 tvorbě ledu .4 omezené viditelnosti .5 systémům rozdělení plavby .6 oblasti služeb lodního provozu (VTS) .7 oblastem rozsáhlých přílivových jevů Poznámka: Tato položka se požaduje jen pro získání průkazu způsobilosti kapitána \| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 úředně schválená praxe na školní lodi .3 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru .4 úředně schválený výcvik s laboratorním vybavením pomocí: mapových katalogů, map, námořních publikací, radionavigačních varování, sextantu, azimutového zrcadla, elektronického navigačního vybavení, ozvěnových hloubkoměrů, kompasu \| Informace získané z námořních map a publikací jsou relevantní, správně interpretované a řádně použité Primární způsob určení polohy lodi je nejvhodnější s přihlédnutím k převládajícím okolnostem a podmínkám Poloha je určena v rámci limitů přípustných chyb přístroje/systému Spolehlivost informací získaných primárními způsoby určování polohy se kontroluje ve vhodných intervalech Výpočty a měření navigačních informací jsou přesné Zvolené mapy a publikace mají co největší měřítko na lodi pro oblast plavby a mapy a publikace jsou opravené podle nejnovějších dostupných informací Důkladná znalost a schopnost používat systém ECDIS\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe na školní lodi .2 úředně schválený výcvik na simulátoru ECDIS\| Navigační pomůcky a vybavení Schopnost bezpečně používat a určovat polohu lodi pomocí všech navigačních pomůcek a zařízení běžně nainstalovaných na dotčených lodích\| Vyhodnocení důkazů získaných z úředně schváleného radarového simulátoru\| Kontroly funkce a zkoušky navigačních systémů splňují doporučení výrobců a správné navigační postupy a usnesení IMO o funkčních normách navigačního vybavení Interpretace a analýza informací získaných z radaru je v souladu přijatými navigačními postupy a zohledňují omezení a úroveň přesnosti radaru Kompasy Znalost chyb a oprav magnetických kompasů Schopnost určit chyby magnetického kompasu a gyrokompasu a to pomocí astronavigace a terestrické navigace a tyto chyby kompenzovat\| \| Chyby magnetických kompasů jsou správně určovány a aplikovány na kurzy a náměry Autopilot Znalost systémů a postupů automatického kormidlování; přepínání mezi manuálním a automatickým kormidlováním a naopak; nastavení ovládacích prvků k zajištění optimální funkce\| \| Volba režimu kormidlování je nejvhodnější s přihlédnutím k převažujícím povětrnostním podmínkám, podmínkám na moři a provozu a zamýšleným manévrům Meteorologie Schopnost používat a interpretovat informace získané z palubních meteorologických přístrojů Znalost vlastností různých povětrnostních systémů, postupů podávání zpráv a záznamových systémů\| \| Měření a pozorování meteorologických podmínek jsou přesná a pro plavbu vhodná Schopnost dostupné meteorologické informace aplikovat\| \| Meteorologické informace jsou vyhodnocovány a aplikovány pro udržení bezpečnosti plavby lodi Výkon bezpečné palubní strážní služby\| Strážní služba Důkladná znalost obsahu, použití a účelu Mezinárodních pravidel pro předcházení srážkám na moři, 1972, v platném znění Znalost obsahu Principů, které je třeba dodržovat při strážní službě Použití plavebních informací v souladu s Obecnými ustanoveními o plavebních informacích Použití zásad podávání zpráv v souladu s Obecnými zásadami pro systémy hlášení pohybu lodí a s postupy VTS\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 úředně schválená praxe na školní lodi .3 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru .4 úředně schválený výcvik s laboratorním vybavením\| Výkon, předávání a přejímání strážní služby splňuje přijaté zásady a postupy Řádná strážní služba je držena za všech okolností a způsobem, který splňuje přijaté zásady a postupy Světla, vizuální znaky a zvukové signály splňují požadavky obsažené v Mezinárodních pravidel pro předcházení srážkám na moři, 1972, v platném znění, a jsou správně rozpoznané Četnost a rozsah sledování provozu, lodi a okolí splňuje přijaté zásady a postupy Opatření přijatá, aby se zabránilo nadměrnému sblížení nebo srážce s jinými plavidly jsou v souladu s Mezinárodními předpisy pro předcházení srážkám na moři, 1972, v platném znění Rozhodnutí k úpravě kurzu anebo rychlosti jsou včasná a také splňují přijaté navigační postupy Jsou vedeny řádné záznamy o pohybech a činnostech souvisejících s navigací lodi Odpovědnost za bezpečnou plavbu je vždy jasně definována, včetně období, kdy je kapitán na můstku a během vedení lodivodem Reakce na mimořádné události\| Nouzové postupy, včetně: .1 opatření k zajištění ochrany a bezpečnosti cestujících při mimořádných událostech .2 počátečního vyhodnocení a omezování rozsahu poškození .3 kroků, které musí být podniknuty po srážce .4 kroků, které musí být podniknuty po nasednutí na dno Kromě toho musí být po získání průkazu způsobilosti kapitána zahrnut následující materiál: .1 nouzové kormidlování .2 opatření při nouzovém vlečení a je-li loď ve vleku .3 záchrana osob z moře .4 pomoc plavidlu v nouzi .5 zhodnocení opatření, která mají být přijata v případě mimořádné události vzniklé v přístavu\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 úředně schválená praxe na školní lodi .3 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru .4 praktická výuka\| Typ a rozsah mimořádné události je rozpoznán rychle Počáteční kroky, a pokud je to vhodné, manévrování s lodí jsou v souladu s nouzovými plány a jsou vhodné k naléhavosti situace a povaze mimořádné události Reakce na nouzové signály na moři\| Pátrání a záchrana Znalost obsahu Manuálu IAMSAR (International Aeronautical and Maritime Search and Rescue Manual)\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných z praktické instruktáže nebo úředně schváleného výcviku na simulátoru podle vhodnosti\| Nouze nebo nouzový signál je rozpoznán okamžitě Nouzové plány a trvale platné rozkazy jsou realizovány a dodržovány Manévrování s lodí a obsluha malých lodních pohonných jednotek\| Manévrování a řízení lodi Znalost faktorů ovlivňujících bezpečné manévrování a řízení Obsluha malých lodních pohonných jednotek a pomocných zařízení Správné postupy pro kotvení a vyvazování\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 úředně schválená praxe na školní lodi .3 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru\| Bezpečná provozní omezení pohonu lodi, kormidlování a energetických systémů nejsou při běžném manévrování překročena Úpravy kurzu lodi a rychlosti zachovávají bezpečnost plavby Zařízení, pomocné strojní zařízení a vybavení je vždy provozováno v souladu s technickými specifikacemi a v rámci bezpečných provozních mezí Funkce: Manipulace s nákladem a jeho uskladnění na provozní úrovni Sloupec 1\| Sloupec 2\| Sloupec 3\| Sloupec 4 ---\|---\|---\|--- Způsobilost\| Znalosti, porozumění a odbornost\| Způsoby prokázání způsobilosti\| Kritéria hodnocení způsobilosti Sledování nakládky, uskladnění, zajištění a vykládky nákladů a péče během plavby\| Manipulace s nákladem, uskladnění a zajištění nákladu Znalost bezpečné manipulace s nákladem, uskladnění a zajištění nákladu, včetně nebezpečných a škodlivých nákladů, a jejich účinek na bezpečnost lidského života a lodě Použití Mezinárodního předpisu pro námořní přepravu nebezpečného zboží (IMDG)\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 úředně schválená praxe na školní lodi .3 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru\| Manipulace s nákladem je prováděna v souladu s plánem nakládky nebo jinými dokumenty a stanovenými bezpečnostními pravidly/předpisy, provozními pokyny zařízení a omezeními ukládání nákladu na lodi Manipulace s nebezpečnými a škodlivými náklady splňuje mezinárodní předpisy a uznávané normy a pravidla bezpečných postupů Funkce: Řízení provozu lodi a péče o osoby na lodi na provozní úrovni Sloupec 1\| Sloupec 2\| Sloupec 3\| Sloupec 4 ---\|---\|---\|--- Způsobilost\| Znalosti, porozumění a odbornost\| Způsoby prokázání způsobilosti\| Kritéria hodnocení způsobilosti Zajištění souladu s požadavky na předcházení znečištění\| Předcházení znečištění mořského prostředí a postupy proti znečištění Znalost preventivních opatřeních, která mají být přijata, aby se zabránilo znečištění mořského prostředí Postupy proti znečištění a veškerá související lodní výbava\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 úředně schválená praxe na školní lodi\| Postupy pro sledování činností na lodi a zajištění souladu s požadavky Úmluvy MARPOL jsou plně dodrženy Udržení plavbyschopnosti lodi\| Stabilita lodi Pracovní znalost a aplikace tabulek stability, podélného sklonu namáhání lodního tělesa, diagramů a zařízení pro výpočet namáhání lodního tělesa Porozumění základním opatřením, která mají být přijata v případě částečné ztráty plovatelnosti lodi Porozumění základům nenarušené vodotěsnosti Lodní konstrukce Obecná znalost hlavních konstrukčních prvků lodi a správné názvy jednotlivých částí\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných prostřednictvím jednoho nebo více z následujících: .1 úředně schválená praxe ve službě na lodi .2 úředně schválená praxe na školní lodi .3 podle potřeby úředně schválený výcvik na simulátoru .4 úředně schválený výcvik s laboratorním vybavením\| Podmínky stability jsou v souladu s kritérii IMO neporušené stability za všech podmínek naložení lodi Činnosti k zajištění a zachování vodotěsnosti lodi jsou v souladu s uznávanou praxí Prevence, omezení vzniku a hašení požárů na lodi\| Požární prevence a protipožární výbava Schopnost organizovat požární cvičení Znalost tříd a chemie požáru Znalost protipožárních systémů Znalost opatření, která mají být přijata v případě požáru, včetně požárů palivových systémů\| Přezkoušení a vyhodnocení důkazů získaných z úředně schváleného protipožárního výcviku a praxe tak, jak je uvedeno v oddíle A-VI/3\| Typ a rozsah problému je rychle rozpoznán a počáteční opatření jsou v souladu s postupem pro mimořádné situace a nouzovými plány pro loď Evakuační postupy, postupy nouzového odstavení a odpojení jsou přiměřené vzhledem k povaze mimořádné události a jsou realizovány rychle Pořadí priorit a úrovně a časové prodlevy v sestavování zpráv a informování personálu na lodi jsou odpovídající vzhledem k povaze mimořádné události a zohledňují naléhavost problému Obsluha záchranných prostředků\| Záchrana lidského života Schopnost organizovat cvičení v opuštění lodě a znalosti o provozu záchranných plavidel a záchranářských člunů, prostředků a pomůcek pro jejich spouštění a jejich vybavení, včetně radiokomunikačních záchranných prostředků, satelitních EPIRB, SART, námořních záchranných kombinéz a tepelně ochranných prostředků\| Vyhodnocení důkazů získaných z úředně schváleného výcviku a praxe tak, jak je uvedeno v oddíle A-VI/2, odstavce 1 až 4\| Činnosti v reakci na opuštění lodi a situace trosečníka jsou přiměřené vzhledem k převládajícím okolnostem a podmínkám a jsou v souladu s uznávanými bezpečnostními postupy a normami Poskytování první pomoci na lodi\| Zdravotní péče Praktické použití zdravotnických příruček a poradenství prostřednictvím radiokomunikace, včetně schopnosti přijmout účinná opatření na základě těchto znalostí v případě úrazů nebo nemocí, které by mohly nastat na lodi\| Vyhodnocení důkazů získaných z úředně schváleného výcviku a praxe tak, jak je uvedeno v oddíle A-VI/4, odstavce 1 až 3\| Rozpoznání pravděpodobné příčiny, povahy a rozsahu zranění nebo nemocí je rychlé a léčba minimalizuje bezprostřední ohrožení života Sledování souladu s zákonnými požadavky\| Základní pracovní znalost příslušných úmluv IMO o bezpečnosti lidského života na moři, ochraně lodi a ochraně mořského prostředí\| Vyhodnocení důkazů získaných ze zkoušek nebo úředně schváleného výcviku\| Legislativní požadavky týkající se bezpečnosti lidského života na moři, ochrany lodi a ochrany mořského prostředí jsou rozpoznány správně Příspěvek k bezpečnosti personálu a lodi\| Znalost osobních záchranných technik Znalost požární ochrany a schopnost hasit požáry Znalost základů poskytování první pomoci Znalost zásad osobní bezpečnosti a sociální odpovědnosti\| Vyhodnocení důkazů získaných z úředně schváleného výcviku a praxe tak, jak je uvedeno v oddíle A-VT/1, odstavec 2\| Příslušné bezpečnostní a ochranné prostředky jsou použité správně Procedury a bezpečné pracovní postupy, jejichž cílem je ochrana personálu a lodi, jsou vždy dodrženy Postupy, jejichž cílem je ochrana životního prostředí, jsou vždy dodrženy Počáteční a následná opatření při zjištění mimořádné události jsou v souladu se zavedenými postupy reakce na mimořádné události Oddíl A-II/4 Povinné minimální požadavky na certifikaci členů mužstva tvořících součást palubní strážní služby Norma způsobilosti 1 Každý člen mužstva tvořící součást palubní strážní služby na námořní lodi o 500 hrubých registrovaných tunách nebo větší musí prokázat způsobilost plnit navigační úkoly na pomocné úrovni tak, jak je uvedeno ve sloupci 1 tabulky A-II/4. 2 Minimální znalosti, porozumění a odbornost potřebné u členů mužstva tvořících součást palubní strážní služby na námořní lodi o 500 hrubých registrovaných tunách nebo větší jsou uvedené ve sloupci 2 tabulky A-II/4. 3 Každý žadatel o vystavení průkazu způsobilosti je povinen předložit doklad o tom, že splnil příslušné normy způsobilosti v souladu se způsoby prokazování způsobilosti a kritérii hodnocení způsobilosti uvedenými v tabulce ve sloupcích 3 a 4 tabulky A-II/4. Odkaz na „praktickou zkoušku“ ve sloupci 3 může zahrnovat úředně schválený výcvik na pevnině během něhož osoby v zácviku podstupují praktické zkoušky.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 45/2015 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 45/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Mezinárodní úmluvě o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků Vyhlášeno 21. 8. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 4. 1984, částka 28/2015 * ČLÁNEK I - Obecné povinnosti vyplývající z této úmluvy * ČLÁNEK II - Definice * ČLÁNEK III - Použití * ČLÁNEK IV - Sdělování informací * ČLÁNEK V - Další smlouvy a výklady * ČLÁNEK VI - Průkazy způsobilosti * ČLÁNEK VII - Přechodná ustanovení * ČLÁNEK VIII - Výjimky * ČLÁNEK IX - Rovnocenná opatření * ČLÁNEK X - Kontrola * ČLÁNEK XI - Podpora technické spolupráce * ČLÁNEK XII - Změny * ČLÁNEK XIII - Podpis, ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení * ČLÁNEK XIV - Vstup v platnost * ČLÁNEK XV - Výpověď * ČLÁNEK XVI - Uložení a registrace * ČLÁNEK XVII - Jazyky * PŘÍLOHA Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 4. 1984 45 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí vyhlášené pod č. 53/1995 Sb. Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 7. července 1978 byla v Londýně přijata Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků (STCW), 1978. Listina o přístupu Československé socialistické republiky k Mezinárodní úmluvě o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků, 1978, byla uložena u generálního tajemníka Mezinárodní námořní organizace dne 6. května 1981. Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku XIV odst. 1 dnem 28. dubna 1984 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Československou socialistickou republiku. Dne 19. října 1993 Česká republika oznámila generálnímu tajemníkovi Mezinárodní námořní organizace, že v souladu s platnými zásadami mezinárodního práva se jako nástupnický stát České a Slovenské Federativní Republiky považuje s účinností od 1. ledna 1993 za vázanou Mezinárodní úmluvou o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků (STCW), 1978, ze dne 7. července 1978, ve znění pozdějších změn a doplňků. S Úmluvou dodatečně vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal dne 15. června 2015 listinu o přístupu České republiky k Úmluvě. Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA O NORMÁCH VÝCVIKU, KVALIFIKACE A STRÁŽNÍ SLUŽBY NÁMOŘNÍKŮ, 1978 ÚČASTNICKÉ STRANY ÚMLUVY, PŘEJÍCE SI podporovat bezpečnost života a majetku na moři a chránit mořské prostředí uzavřením společné dohody o mezinárodních normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků, MAJÍCE ZA TO, že tohoto účelu lze nejlépe dosáhnout uzavřením Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků, SE DOHODLY následovně: ČLÁNEK I Obecné povinnosti vyplývající z této úmluvy (1) Strany se zavazují k provádění ustanovení této úmluvy a její Přílohy, která tvoří nedílnou součást této úmluvy. Veškeré odkazy na tuto úmluvu jsou současně odkazy na její Přílohu. (2) Strany se zavazují vydávat veškeré zákony, vyhlášky, nařízení a předpisy a podniknout veškeré další kroky, které mohou být nezbytné k úplnému a kompletnímu naplnění této úmluvy, aby se zajistilo, že, z hlediska bezpečnosti života a majetku na moři a ochrany mořského prostředí, budou námořníci na palubách plavidel kvalifikovaní a způsobilí k plnění svých povinností. ČLÁNEK II Definice Pro účely této úmluvy, pokud není výslovně stanoveno jinak: (a) Termín „strana“ znamená stát, pro který tato úmluva vstoupila v platnost; (b) Termín „správní orgán“ znamená vládu strany, pod jejíž vlajkou je loď oprávněna plout; (c) Termín „průkaz způsobilosti“ znamená platný doklad, bez ohledu na jeho název, vystavený nebo na základě pověření správního orgánu nebo uznaný správním orgánem, který opravňuje držitele vykonávat funkce uvedené v tomto dokumentu nebo povolené vnitrostátními předpisy; (d) Termín „certifikovaný námořník“ znamená být řádným držitelem průkazu způsobilosti; (e) Termín „Organizace“ znamená Mezivládní námořní konzultační organizaci (IMO); (f) Termín „generální tajemník“ znamená generálního tajemníka Organizace; (g) Termín „námořní loď“ znamená loď jinou než ty, které se plaví výlučně ve vnitrozemských vodách nebo v jejich rámci, nebo k nim přiléhajících chráněných vodách nebo v oblastech, kde platí přístavní předpisy; (h) Termín „rybářské plavidlo“ znamená plavidlo užívané k lovu ryb, velryb, tuleňů, mrožů nebo jiných živých mořských zdrojů; (i) Termín „Radiokomunikační řád“ znamená Radiokomunikační řád, který je přílohou, nebo se považuje za přílohu, nejnovější Mezinárodní úmluvy o telekomunikacích, která může být v libovolném okamžiku v platnosti. ČLÁNEK III Použití Tato úmluva se vztahuje na námořníky sloužící na palubách námořních lodí oprávněných plout pod vlajkou strany s výjimkou námořníků, kteří slouží na palubách: (a) válečné lodě, pomocné válečné nebo jiné lodě vlastněné nebo provozované státem a používané pouze pro vládní nekomerční účely. Každá strana však musí zajistit, a to přijetím vhodných opatření, která nenaruší provoz nebo provozní schopnosti těchto lodí jí vlastněných nebo provozovaných, že osoby sloužící na palubách těchto lodí budou splňovat požadavky této úmluvy, pokud je to přijatelné a proveditelné; (b) rybářských plavidel; (c) rekreačních jachet, které nejsou používané k obchodním účelům nebo (d) dřevěných lodí jednoduché konstrukce. ČLÁNEK IV Sdělování informací (1) strany musí co nejdříve sdělit generálnímu tajemníkovi: (a) znění zákonů, vyhlášek, nařízení, předpisů a dokumentů vydaných k provádění různých záležitostí spadajících do oblasti působnosti této úmluvy; (b) veškeré podrobnosti, kde je to vhodné, o obsahu a trvání výcvikových programů, spolu s národními zkušebními a jinými požadavky stanovenými pro vystavení každého průkazu způsobilosti vydaného v souladu s touto úmluvou; (c) dostatečný počet vzorových průkazů způsobilosti vystavených v souladu s touto úmluvou. (2) Generální tajemník musí informovat všechny strany o obdržení jakékoli informace podle odstavce (1)(a) a mimo jiné i pro účely Článků IX a X, musí jim na vyžádání poskytnout veškeré informace jemu sdělené na základě odstavců (1)(b) a (c). ČLÁNEK V Další smlouvy a výklady (1) Veškeré předešlé smlouvy, úmluvy a ujednání týkající se norem výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků platící mezi stranami budou mít i nadále plnou a kompletní platnost během platnosti této úmluvy, pokud jde o: (a) námořníky, na které se tato úmluva nevztahuje; (b) námořníky, na které se tato úmluva vztahuje, pokud jde o záležitosti, které v ní nejsou výslovně upraveny. (2) Jsou-li však takové smlouvy, úmluvy nebo ujednání v rozporu s ustanoveními této úmluvy, strany musí přezkoumat své závazky vyplývající z těchto smluv, úmluv a ujednání s cílem zajistit, že neexistuje žádný rozpor mezi těmito závazky a jejich závazky na základě této úmluvy. (3) Na veškeré záležitosti, které nejsou výslovně upraveny v této úmluvě, se nadále vztahují právní předpisy stran. (4) Nic v této úmluvě se nedotýká kodifikace a rozvoje námořního práva Konferencí Organizace spojených národů o námořním právu svolanou na základě Rezoluce 2750 C (XXV) Valného shromáždění Organizace spojených národů, ani současných nebo budoucích nároků a právních názorů kteréhokoli státu, týkajících se námořního práva a povahy a rozsahu jurisdikce pobřežního státu a státu vlajky. ČLÁNEK VI Průkazy způsobilosti (1) Průkazy způsobilosti pro kapitány, důstojníky nebo členy mužstva se vystaví těm žadatelům, kteří splňují požadavky správního orgánu na službu, věk, zdravotní způsobilost, výcvik, kvalifikaci a zkoušky v souladu s příslušnými ustanoveními Přílohy k této úmluvě. (2) Průkazy způsobilosti pro kapitány a důstojníky vystavené v souladu s tímto článkem musí být potvrzeny vydávajícím správním orgánem v podobě, která je stanovena v Pravidle I/2 v Příloze. Pokud použitým jazykem není angličtina, musí potvrzení obsahovat i překlad do tohoto jazyka. ČLÁNEK VII Přechodná ustanovení (1) Průkaz způsobilosti nebo osvědčení o službě na lodi na pozici, pro kterou tato úmluva požaduje průkaz způsobilosti a které před vstupem této úmluvy v platnost pro stranu se vystavuje v souladu s právními předpisy dané strany nebo Radiokomunikačního řádu, musí být uznáván jako platný k výkonu služby po vstupu této úmluvy v platnost pro danou stranu. (2) Po vstupu této úmluvy v platnost pro stranu, může její správní orgán nadále vystavovat průkazy způsobilosti v souladu se svými předchozími postupy a to po dobu nepřesahující pět let. Tyto průkazy způsobilosti se budou pro účel této úmluvy uznávat jako platné. Během tohoto přechodného období se budou tyto průkazy způsobilosti vystavovat pouze námořníkům, kteří zahájili námořní službu před vstupem této úmluvy v platnost pro stranu v rámci konkrétního lodní skupiny, na které se tyto průkazy způsobilosti vztahují. Správní orgán musí zajistit, aby všichni ostatní žadatelé o kvalifikaci byli přezkoušeni a byl jim vystaven průkaz způsobilosti v souladu s touto úmluvou. (3) Strana může do dvou let po vstupu této úmluvy v platnost pro tuto stranu vystavit osvědčení o délce služby na lodi námořníkům, kteří nejsou držiteli příslušného průkazu způsobilosti vystaveného podle svých právních předpisů před vstupem této úmluvy v platnost pro danou stranu, ale kteří: (a) sloužili na pozici, pro kterou požadují osvědčení o délce služby na lodi po dobu nejméně tří let na moři během posledních sedmi let předcházejících vstupu této úmluvy v platnost pro danou stranu; (b) předložili důkazy, že v dané funkci sloužili uspokojivým způsobem; (c) doložili správnímu orgánu svou zdravotní způsobilost, včetně zraku a sluchu, s přihlédnutím ke svému věku v době podání žádosti. Pro účely této úmluvy se bude osvědčení o délce služby na lodi vystavené podle tohoto odstavce považovat za ekvivalent průkazu způsobilosti vystaveného na základě této úmluvy. ČLÁNEK VIII Výjimky (1) V případech výjimečné nutnosti mohou správní orgány, pokud to podle jejich názoru nezpůsobí ohrožení osob, majetku nebo životního prostředí, udělit výjimku umožňující konkrétnímu námořníkovi sloužit na konkrétní lodi po určenou dobu nepřesahující šest měsíců a to na pozici, která není funkcí radiodůstojníka nebo radiotelefonisty, s výjimkou případů stanovených v příslušném Radiokomunikačním řádu, pro které nemá odpovídající průkaz způsobilosti, a to za předpokladu, že osoba, které je výjimka povolena musí mít odpovídající kvalifikaci pro bezpečné obsazení volného místa podle požadavků správního orgánu. Výjimky však nelze udělit kapitánovi nebo prvnímu strojnímu důstojníkovi, vyjma případů vyšší moci a jen na co nejkratší možnou dobu. (2) Veškeré výjimky udělené pro pracovní místo musí být uděleny pouze osobám s řádným průkazem způsobilosti k obsazení pracovního místa pro funkci bezprostředně nižší. Pokud se průkaz způsobilosti na pracovní místo na nižší úrovni touto úmluvou nepožaduje, lze výjimku udělit osobě, jejíž kvalifikace a zkušenosti jsou podle názoru správního orgánu zcela rovnocenné požadavkům na obsazované pracovní místo, a to za předpokladu, že pokud tato osoba nevlastní odpovídající průkaz způsobilosti, je povinna složit zkoušku uznávanou správním orgánem, která prokáže, že tuto výjimku lze bezpečně udělit. Kromě toho musí správní orgány zajistit, aby bylo dotyčné pracovní místo co nejdříve obsazeno držitelem odpovídajícího průkazu způsobilosti. (3) strany co nejdříve po 1. lednu každého roku zašlou generálnímu tajemníku zprávu obsahující informaci o celkovém počtu výjimek u každé pozice, pro kterou se požaduje průkaz způsobilosti, který byl vystaven v průběhu roku námořním lodím a to spolu s příslušně rozděleným údajem o počtu těchto lodí nad a pod 1 600 hrubých registrovaných tun. ČLÁNEK IX Rovnocenná opatření (1) Tato úmluva nebrání tomu, aby správní orgán zachoval nebo přijímal další opatření pro vzdělávání a výcvik, včetně opatření týkajících se plavby na moři a organizace na lodi, zejména potřeby přizpůsobovat se technickému vývoji a speciálním typům lodí a obchodních aktivit, a to za předpokladu, že úroveň služby na moři, znalosti a účinnosti, pokud jde o navigační a technickou manipulaci s lodí a nákladem, zajišťují příslušný stupeň bezpečnosti na moři a mají preventivní účinek, pokud jde o znečišťování, alespoň rovnocenný požadavkům této úmluvy. (2) Podrobnosti těchto opatřeních je nutné co nejdříve oznamovat generálnímu tajemníku, který tyto údaje rozešle všem účastnickým stranám. ČLÁNEK X Kontrola (1) Lodě, kromě těch, které jsou vyloučeny Článkem III, podléhají, když se nacházejí v přístavech strany, kontrolám úředníky řádně zmocněnými danou stranou za účelem ověření, zdali jsou všichni námořníci sloužící na lodi, kteří musí být certifikováni na základě této úmluvy, takto certifikováni nebo držiteli příslušné výjimky. Tyto průkazy způsobilosti musí být uznány, pokud neexistují jasné důkazy, že průkaz způsobilosti byl získán podvodně nebo že jeho držitel není osoba, které byl průkaz způsobilosti původně vystaven. (2) V případě, že byly zjištěny případné nedostatky podle odstavce (1) nebo podle postupů stanovených v Pravidle I/4 „Kontrolní postupy“ musí úředník provádějící tuto kontrolu neprodleně písemně vyrozumět kapitána lodi a konzula nebo, v jeho nepřítomnosti, nejbližšího diplomatického zástupce nebo námořní úřad státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, aby mohla být přijata vhodná opatření. Toto oznámení musí obsahovat podrobnosti o zjištěných nedostatcích a důvody, na jejichž základě strana určila, že tyto nedostatky představují nebezpečí pro osoby, majetek nebo životní prostředí. (3) Při výkonu kontroly podle odstavce (1), pokud, s přihlédnutím k typu a velikosti lodi a délce a povaze plavby, nejsou nedostatky uvedené v odstavci (3) Pravidla I/4 odstraněny a pokud je určeno, že tato skutečnost představuje nebezpečí pro osoby, majetek nebo životní prostředí, musí strana provádějící kontrolu podniknout kroky k zabránění vyplutí lodi, dokud nebudou tyto požadavky splněny v takovém rozsahu, že toto nebezpečí bude odstraněno. Fakta týkající se přijatého opatření musí být neprodleně oznámeny generálnímu tajemníku. (4) Při výkonu kontroly podle tohoto článku je nutné vynaložit veškeré možné úsilí, aby se zabránilo nepřiměřenému zadržení nebo zpoždění lodi. Je-li loď takto zadržena nebo zpožděna, bude mít nárok na náhradu za veškeré ztráty nebo škody z tohoto plynoucí. (5) Tento článek se podle potřeby použije k zajištění toho, aby s loděmi oprávněnými plout pod vlajkou neúčastnické strany nebylo zacházeno mírnějším způsobem než s loděmi oprávněnými plout pod vlajkou strany. ČLÁNEK XI Podpora technické spolupráce (1) strany této úmluvy musí podporovat, po konzultaci s a za pomoci Organizace, strany, které požadují technickou podporu při: (a) výcviku administrativních a technických pracovníků; (b) zřizování institucí pro vzdělávání námořníků; (c) dodávkách zařízení a vybavení pro vzdělávací instituce; (d) vytváření vhodných výcvikových programů, včetně praktického výcviku na námořních lodích a (e) usnadňování dalších opatření ke zvýšení odborné způsobilosti námořníků; pokud možno na národní, subregionální nebo regionální úrovni, a to za účelem podpory cílů a záměrů této úmluvy, i s přihlédnutím ke zvláštním potřebám v tomto ohledu rozvojových zemí. (2) Pokud jde o Organizaci, musí tato podle potřeby sledovat výše uvedené úsilí a to při konzultacích nebo ve spolupráci s dalšími mezinárodními organizacemi, zejména s Mezinárodní organizací práce. ČLÁNEK XII Změny (1) Tuto úmluvu lze změnit jedním z následujících postupů: (a) změnami po projednání v rámci Organizace: (i) veškeré změny navržené stranou musí být předloženy generálnímu tajemníkovi, který je pak rozešle všem členským státům Organizace, všem účastnickým stranám a generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, a to nejméně šest měsíců před jejich projednáním; (ii) veškeré takto navržené a rozeslané změny musí být postoupeny Výboru pro námořní bezpečnost Organizace k posouzení; (iii) účastnické strany, zda jsou či nejsou členy Organizace, budou oprávněny účastnit se jednání Výboru pro námořní bezpečnost při posuzování možného přijetí změn; (iv) změny musí být přijaty dvoutřetinovou většinou stran přítomných a hlasujících ve Výboru pro námořní bezpečnost rozšířeném tak, jak je uvedeno v pododstavci (a)(iii), (dále jen „rozšířený Výbor pro námořní bezpečnost“) a to za podmínky, že v době hlasování musí být přítomna alespoň jedna třetina stran; (v) takto přijaté změny musí být generálním tajemníkem zaslány všem účastnickým stranám k přijetí; (vi) změna článku této úmluvy se bude považovat za přijatou ke dni, kdy bude přijata dvěma třetinami stran; (vii) změna Přílohy této úmluvy se bude považovat za přijatou: 1. po uplynutí dvou let od data, kdy je zaslána účastnickým stranám k přijetí, nebo 2. na konci jiného období, které nesmí být kratší než jeden rok, stanoví-li se tak v době jejího přijetí dvoutřetinovou většinou hlasů stran přítomných a hlasujících v rozšířeném Výboru pro námořní bezpečnost; změny se však nebudou považovat za přijaté, pokud ve stanovené lhůtě buď více než jedna třetina stran nebo strany, jejichž spojená obchodní loďstva tvořící ne méně než padesát procent hrubé prostornosti světové obchodní flotily lodí o 100 hrubých registrovaných tunách nebo větších oznámí generálnímu tajemníkovi, že mají proti změně námitky; (viii) změna článku vstoupí v platnost pro ty strany, které ji přijaly, po uplynutí šesti měsíců od data, kdy se považuje za přijatou, a pro každou stranu, která ji přijme po tomto datu, po uplynutí šesti měsíců ode dne přijetí touto stranou; (ix) změna Přílohy této úmluvy vstoupí v platnost pro všechny strany, s výjimkou těch, které proti změně vznesly námitky podle pododstavce (a)(vii) a které tyto námitky nestáhly, po uplynutí šesti měsíců po datu, kdy se považuje za přijatou. Před datem stanoveným pro vstup změny v platnost může kterákoli strana oznámit generálnímu tajemníkovi, že se vyjímá z účinnosti této změny na dobu nepřesahující jeden rok od data jejího vstupu v platnost, nebo na delší období, které může být stanoveno dvoutřetinovou většinou stran přítomných a hlasujících v rozšířeném Výboru pro námořní bezpečnost v době přijetí změny, nebo (b) změna konferencí: (i) na žádost jedné ze stran odsouhlasené nejméně jednou třetinou stran musí Organizace, ve spojení nebo po konzultaci s generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce, svolat konferenci stran k posouzení změn této úmluvy; (ii) každá změna přijatá na takové konferenci dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících stran musí generální tajemník zaslat všem účastnickým stranám k přijetí; (iii) pokud konference nerozhodne jinak, změna se bude považovat za přijatou a vstoupí v platnost v souladu s postupy uvedenými v pododstavcích (a)(vi) a (a)(viii) respektive v pododstavcích (a)(vii) a (a)(ix), a to za předpokladu, že odkazy v těchto pododstavcích na rozšířený Výbor pro námořní bezpečnost budou znamenat odkazy na tuto konferenci. (2) Veškerá prohlášení o přijetí změny nebo námitky proti ní, veškerá oznámení podaná podle odstavce (1)(a)(ix) musí být předloženy písemně generálnímu tajemníkovi, který musí vyrozumět všechny strany o takovém podání a o datu jeho přijetí. (3) Generální tajemník vyrozumí všechny strany o veškerých změnách, které vstoupí v platnost a to spolu s datem, kdy každá taková změna vstoupí v platnost. ČLÁNEK XIII Podpis, ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení (1) Tato úmluva zůstává otevřena k podpisu v sídle Organizace od 1. prosince 1978 do 30. listopadu 1979 a poté zůstává otevřena k přistoupení. Každý stát se může stát stranou následujícím způsobem: (a) podpisem bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení, nebo (b) podpisem podléhajícím ratifikaci, přijetí nebo schválení, po němž následuje ratifikace, přijetí nebo schválení, nebo (c) přistoupením. (2) Ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení se uskuteční uložením listiny o tomto úkonu u generálního tajemníka. (3) Generální tajemník vyrozumí všechny státy které tuto úmluvu podepsaly nebo k ní přistoupily a také generálního ředitele Mezinárodního úřadu práce o jakémkoli podpisu nebo uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení a o datu jejího uložení. ČLÁNEK XIV Vstup v platnost (1) Tato úmluva vstoupí v platnost dvanáct měsíců po datu, kdy nejméně dvacet pět států, jejichž spojená obchodní loďstva tvoří ne méně než padesát procent hrubé prostornosti světové obchodní flotily lodí o 100 hrubých registrovaných tunách nebo větších, ji buď podepíše bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení, nebo uloží potřebné listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu v souladu s Článkem XIII. (2) Generální tajemník vyrozumí všechny státy, které tuto úmluvu podepsaly nebo k ní přistoupily o datu, kdy vstoupí v platnost. (3) Veškeré listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu uložené během těchto dvanácti měsíců uvedených v odstavci (1) nabývají účinku při vstupu této úmluvy v platnost nebo tři měsíce po uložení těchto listin podle toho, které datum je pozdější. (4) Veškeré listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu uložené po datu, kdy tato úmluva vstoupí v platnost tři měsíce po datu uložení. (5) Po datu, kdy se změna považuje za přijatou podle Článku XII, se bude každá uložená listina o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu vztahovat na tuto úmluvu ve znění dané změny. ČLÁNEK XV Výpověď (1) Tuto úmluvu může vypovědět kterákoli strana a to kdykoli po uplynutí pěti let od data, kdy tato úmluva vstoupila v platnost pro danou stranu. (2) Výpověď musí být provedena formou písemného oznámení generálnímu tajemníku, který musí uvědomit všechny ostatní strany a generálního ředitele Mezinárodního úřadu práce o tomto obdrženém oznámení a o datu jeho přijetí, jakož i o datu, kdy tato výpověď nabývá účinku. (3) Výpověď nabývá účinku dvanáct měsíců po přijetí oznámení o výpovědi generálním tajemníkem nebo po uplynutí delšího období, které může být uvedeno v tomto oznámení. ČLÁNEK XVI Uložení a registrace (1) Tato úmluva bude uložena u generálního tajemníka, který předá ověřené opisy všem státům, které tuto úmluvu podepsaly nebo k ní přistoupily. (2) Jakmile tato úmluva vstoupí v platnost, generální tajemník předá její text generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů k registraci a zveřejnění a to v souladu s Článkem 102 Charty Organizace spojených národů. ČLÁNEK XVII Jazyky Tato úmluva se sjednává v jediném vyhotovení v čínštině, angličtině, francouzštině, ruštině a španělštině, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. Oficiální překlady do arabštiny a němčiny budou připraveny a uloženy s podepsaným originálem. NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní, řádně zmocněni svými vládami k tomuto účelu, své podpisy pod tuto úmluvu. V LONDÝNĚ dne sedmého července, tisíc devět set sedmdesát osm. PŘÍLOHA KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ Pravidlo I/1 Definice Pro účely této úmluvy, pokud není výslovně stanoveno jinak: (a) Termín „pravidla“ znamená Pravidla obsažená v Příloze k této úmluvě; (b) Termín „úředně schválený“ znamená úředně schválený správním orgánem; (c) Termín „kapitán“ znamená osobu, která velí lodi; (d) Termín „důstojník” znamená člena posádky, mimo kapitána lodi, jmenovaného jako důstojník národními právními normami nebo předpisy nebo, v případě neexistence takového jmenování, kolektivní smlouvou nebo zvykem; (e) Termín „palubní důstojník“ znamená kvalifikovaného důstojníka v palubní skupině; (f) Termín „první“ palubní důstojník“ znamená palubního důstojníka v hodnosti nejbližší kapitánovi a kterému připadne velení lodi v případě nezpůsobilosti kapitána; (g) Termín „strojní důstojník“ znamená kvalifikovaného důstojníka ve strojní skupině; (h) Termín „první strojní důstojník“ znamená vedoucího strojního důstojníka zodpovědného za mechanický pohon lodi; (i) Termín „druhý strojní důstojník“ znamená strojního důstojníka v hodnosti nejbližší prvnímu strojnímu důstojníku a na kterého připadne odpovědnost za mechanický pohon lodi v případě nezpůsobilosti prvního strojního důstojníka; (j) Termín „strojní asistent“ znamená osobu, která se účastní výcviku na strojního důstojníka a je jako strojní asistent jmenovaná národními právními normami nebo předpisy; (k) Termín „radiodůstojník“ znamená osobu, která je držitelem průkazu způsobilosti radiooperátory první nebo druhé třídy nebo všeobecného průkazu způsobilosti radiooperátora námořní pohyblivé služby vystaveného podle ustanovení Radiokomunikačního řádu a která je zaměstnána v radiotelegrafické stanici lodi, která musí být takovou stanicí vybavena podle Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři; (l) Termín „radiotelefonista“ znamená osobu, která je držitelem příslušného průkazu způsobilosti vystaveného podle ustanovení Radiokomunikačního řádu; (m) Termín „člen mužstva“ znamená člena posádky lodi, který není kapitánem ani důstojníkem; (n) Termín „příbřežní plavba“ znamená plavbu v blízkosti jedné ze stran tak, jak je definováno touto stranou; (o) Termín „výkon pohonu“ znamená výkon v kilowattech, který je uveden v Rejstříkovém listu lodi nebo v jiném úředním dokladu;* (p) Termín „povinnosti radiodůstojníka“ zahrnuje, podle potřeby, strážní funkci a technickou údržbu a opravy v souladu s Radiokomunikačním řádem, Mezinárodní úmluvou o bezpečnosti lidského života na moři a, na uvážení jednotlivých správních orgánů, v souladu s příslušným doporučením IMO; (q) Termín „ropný tanker“ znamená loď zkonstruovanou a užívanou k hromadné přepravě ropy a ropných látek; (r) Termín „tanker pro přepravu chemikálií“ znamená loď zkonstruovanou a užívanou pro hromadnou přepravu jakékoli kapalné chemické látky uvedené v „Předpise pro stavbu a vybavení lodí hromadně přepravujících nebezpečné chemikálie“ IMO; (s) Termín „tanker pro přepravu zkapalněného plynu“ znamená loď zkonstruovanou a užívanou pro hromadnou přepravu jakéhokoli zkapalněného plynu uvedeného v „Předpise pro stavbu a vybavení lodí hromadně přepravujících zkapalněné plyny“ IMO. Pravidlo I/2 Obsah průkazu způsobilosti a podoba potvrzení 1. Průkaz způsobilosti musí být v úředním jazyce nebo jazycích vystavujícího státu. Pokud použitým jazykem není angličtina, musí potvrzení obsahovat i překlad do tohoto jazyka. 2. Pokud jde o radiodůstojníky a radiotelefonisty, správní orgán může: (a) zahrnout dodatečné znalosti požadované příslušnými pravidly Přílohy k této úmluvě ve zkoušce k vystavení průkazu způsobilosti v souladu s Radiokomunikačním řádem nebo (b) vystavit zvláštní průkaz způsobilosti uvádějící, že držitel má dodatečné znalosti požadované v Příloze této Úmluvy. 3. Podoba potvrzení průkazu způsobilosti požadovaného podle Článku VI této úmluvy musí být následující: 57kB Pravidlo I/3 Zásady pro příbřežní plavby 1. Žádná strana definující příbřežní plavby pro účely této úmluvy nesmí stanovovat požadavky na výcvik, zkušenosti nebo kvalifikaci pro námořníky sloužící na palubách lodí oprávněných plout pod vlajkou jiné strany, které se provozují při takových plavbách způsobem, který by měl za následek přísnější požadavky na tyto námořníky než na námořníky sloužící na palubách lodí oprávněných plout pod její vlastní vlajkou. V žádném případě nesmí žádná strana stanovovat požadavky, pokud jde o námořníky sloužící na palubách lodí oprávněných plout pod vlajkou jiné strany nad rámec požadavků této úmluvy, pokud jde o lodě nepoužívané k příbřežním plavbám. 2. Pokud jde o lodě oprávněné plout pod vlajkou strany pravidelně používané k příbřežním plavbám u pobřeží jiné strany, musí strana, pod jejíž vlajkou je loď oprávněna plout stanovit požadavky na výcvik, zkušenosti a kvalifikaci pro námořníky sloužící na palubách těchto lodí alespoň se rovnající požadavkům té strany, u jejíhož pobřeží se loď provozuje a to za předpokladu, že nepřesahují požadavky této úmluvy, pokud jde o lodě nepoužívané k příbřežním plavbám. Loď, která prodlužuje svou plavbu mimo oblast definovanou stranou jako příbřežní plavba a vplouvající do vod nezahrnutých touto definicí, musí splnit požadavky této úmluvy bez zmírnění na základě tohoto pravidla. 3. Strana může poskytnout lodi, která je oprávněná plout pod její vlajkou výhody ustanovení této úmluvy pro příbřežní plavby, pokud se pravidelně používá u pobřeží státu, který není stranou, k příbřežním plavbám tak, jak je definováno touto stranou. 4. Nic v tomto pravidle nesmí v žádném případě omezovat pravomoci kteréhokoli státu, ať už je či není stranou této úmluvy. Pravidlo I/4 Kontrolní postupy 1. Kontrola vykonávaná řádně pověřeným kontrolním úředníkem na základě Článku X se musí omezovat pouze na následující: (a) ověření v souladu s Článkem X(1) toho, zdali jsou všichni námořníci sloužící na lodi, kteří musí být certifikováni na základě této úmluvy, držiteli platného průkazu způsobilosti nebo platného povolení; (b) posouzení schopnosti námořníků na lodi dodržovat normy strážní služby v souladu s ustanovením této úmluvy, pokud existují důvody k domněnce, že tyto normy nejsou dodržovány, protože během přítomnosti v přístavu strany nebo v přístupech k tomuto přístavu došlo k následujícímu: (i) loď se účastnila srážky, najela na dno nebo na mělčinu nebo (ii) došlo k vypuštění látek z lodi během plavby, při kotvení nebo v kotvišti, které je nezákonné na základě mezinárodních úmluv nebo (iii) loď manévrovala nevypočitatelným nebo nebezpečným způsobem, nebo nebyla dodržována vyznačená plavební dráha nebo se loď neřídila systémy rozdělení plavby. 2. Úředník provádějící kontrolu musí poskytnout písemné informace kapitánovi lodi a příslušnému zástupci státu vlajky podle Článku X, pokud se v důsledku kontrolních úkonů přijatých v souladu s odstavcem 1 prokáží některé z těchto nedostatků: (a) námořníci, kteří musí být držiteli průkazu způsobilosti, odpovídajícího platného osvědčení nebo platného povolení výjimky, tyto doklady nemají; (b) výkon navigační nebo strojní strážní služby nesplňuje požadavky stanovené pro danou loď státem vlajky; (c) nepřítomnost na strážní službě osoby kvalifikované k obsluze zařízení důležitých pro bezpečné řízení nebo předcházení znečištění; (d) kapitán nemůže zajistit odpočinuté osoby na první strážní službu při zahájení plavby a následné vystřídání strážní služby. 3. Pouze neprovedení nápravy nedostatků uvedených v odstavci 2(a) - v rozsahu, v jakém se vztahují k průkazu způsobilosti kapitána, prvního strojního důstojníka a důstojníků pověřených navigační a strojní strážní službou a, tam, kde je to relevantní, radiodůstojníka - a v odst. 2(b), mohou být důvodem, na základě kterého smí strana zadržet loď podle Článku X. KAPITOLA II KAPITÁN - PALUBNÍ SKUPINA Pravidlo II/1 Základní principy, které je třeba dodržovat při výkonu strážní palubní služby 1. Strany musí nasměrovat pozornost vlastníků lodí, provozovatelů lodí, kapitánů a personálu pro strážní službu na následujících principy, které musí být dodrženy, aby byla za všech okolností zajištěna bezpečná strážní palubní služba. 2. Kapitán každé lodi je povinen zajistit, aby byla organizace strážní služby přiměřená pro zajištění bezpečné strážní palubní služby. Pod obecným vedením kapitána jsou strážní důstojníci odpovědni za bezpečné řízení lodi během trvání služby, kdy se budou zejména starat o předcházení srážkám a ztroskotání. 3. Základní principy, včetně, ale nikoli pouze jen, následujících, které je nutné brát v úvahu na všech lodích. 4. Organizace strážní služby (a) Složení strážní služby musí být vždy přiměřené a vhodné pro převládající okolnosti a podmínky a musí zohledňovat potřebu zajištění řádné strážní služby. (b) Při rozhodování o složení strážní služby na můstku, jejíž součástí mohou být příslušní členové palubního mužstva, se musí zohlednit, mimo jiné, následující faktory: (i) v žádném případě nesmí být můstek ponechán bez dozoru; (ii) povětrnostní podmínky, viditelnost a zdali se jedná o denní či noční dobu; (iii) blízkost nebezpečí pro plavbu, která mohou znamenat pro strážního důstojníka plnění dodatečných navigačních povinností; (iv) používání a provozní stav navigačních prostředků, jako jsou radar nebo elektronická zařízení udávající polohu a jiná zařízení ovlivňující bezpečnou plavbu lodi; (v) zdali je loď vybavena autopilotem; (vi) veškeré neobvyklé nároky na strážní palubní službu, které mohou vzniknout v důsledku zvláštních provozních podmínek. 5. Způsobilost k výkonu služby Systém strážní služby musí být takový, aby nebyla výkonnost důstojníků a členů mužstva strážní služby snížena únavou. Povinnosti musí být zorganizovány tak, aby první strážní služba při zahájení plavby a následné střídající se strážní služby byly dostatečně odpočinuté a i jinak způsobilé k výkonu služby. 6. Navigace (a) Zamýšlená plavba musí být naplánovaná předem a to s přihlédnutím k veškerým relevantním informacím a všechny proložené kurzy musí být ještě před zahájením plavby zkontrolovány. (b) Během strážní služby je nutné v dostatečně krátkých intervalech kontrolovat udržovaný kurz, polohu a rychlost, a to pomocí všech dostupných navigačních prostředků nutných k ujištění se o tom, že loď pluje po naplánované trase. (c) Důstojník strážní služby, musí dobře znát umístění a činnost všech zabezpečovacích a navigační zařízení na lodi a musí si být vědom a brát v úvahu provozní omezení těchto zařízení. (d) Strážnímu palubnímu důstojníkovi nesmí být přiděleny nebo nesmí provádět žádné povinnosti, které by byly na překážku bezpečnému vedení lodi. 7. Navigační zařízení (a) Důstojník strážní služby musí co nejefektivněji používat všechna navigační zařízení, která má k dispozici. (b) Při použití radaru musí mít důstojník strážní služby na paměti, že je nutné vždy dodržovat ustanovení o používání radaru, která jsou obsažena v platných předpisech pro předcházení srážkám na moři. (c) V případech potřeby nesmí důstojník strážní služby váhat s použitím kormidla, pohonu a zvukového signalizačního zařízení. 8. Navigační povinnosti a odpovědnosti (a) Důstojník pověřený strážní službou je povinen: (i) plnit svou strážní službu na můstku, který nesmí žádných okolností opustit, dokud nebude řádně vystřídán; (ii) být i nadále odpovědný za bezpečnou plavbu lodi, i když je kapitán přítomen na můstku, dokud ho kapitán nebude výslovně informovat, že přejímá danou odpovědnost a že je toto vzájemně pochopeno; (iii) informovat kapitána, když má pochybnosti o tom, jaká opatření přijmout v zájmu bezpečnosti; (iv) nepředávat strážní službu střídajícímu důstojníku, pokud má důvod se domnívat, že střídající důstojník není zjevně schopen plnit efektivně své povinnosti. V takovém případě své rozhodnutí oznámí kapitánovi. (b) Při přejímání strážní služby se musí střídající důstojník přesvědčit o předpokládané nebo skutečné poloze lodi a potvrdit její zamýšlenou trasu, kurz a rychlost a musí vzít na vědomí veškerá nebezpečí pro plavbu, u kterých se očekává, že mohou během strážní služby nastat. (c) Je nutné vést řádné záznamy o pohybu lodi a činnostech v průběhu strážní služby týkající se plavby lodi. 9. Hlídková strážní služba Kromě zajištění řádné hlídkové strážní služby za účelem celkového posuzování situace a rizika srážky, ztroskotání a dalších nebezpečí pro plavbu povinnosti hlídkové strážní služby zahrnují vyhledávání lodí nebo letadel v tísni, trosečníků, vraků a úlomků. V zajištění hlídkové strážní služby musí být dodrženy následující zásady: (a) hlídková strážní služba musí být schopna věnovat plnou pozornost řádnému provádění hlídkové strážní služby a nesmí plnit nebo jí nesmí být ukládány žádné jiné povinnosti, které by mohly tento úkol ovlivnit; (b) povinnosti hlídkové strážní služby a kormidelníka jsou samostatné a kormidelník nesmí být při kormidlování považován za hlídkové strážní službu, s výjimkou malých plavidel, kde je na kormidelním stanovišti zajištěn volný výhled do všech směrů a neexistuje zde omezení výhledu v noci nebo jiné překážky řádnému provádění hlídkové strážní služby. Strážní důstojník, může být jediným členem hlídkové strážní služby za denního světla, a to za předpokladu, že při každé takové příležitosti: (i) byla pečlivě posouzena situace a bylo bez pochybností zjištěno, že je to bezpečné; (ii) byly plně zohledněny všechny relevantní faktory, včetně, ale nikoli pouze jen: - povětrnostní podmínky - dohlednost - hustota provozu - blízkost nebezpečí pro plavbu - pozornost nezbytná při plavbě v systémech rozdělení plavby nebo jejich blízkosti; (iii) k dispozici je okamžitě na vyžádání pomoc na můstku, pokud si to vyžádá jakákoli změna situace. 10. Plavba s lodivodem na lodi Bez ohledu na povinnosti a závazky lodivoda, jeho přítomnost na lodi nezbavuje kapitána nebo strážního důstojníka jejich povinností a závazků k zajištění bezpečnosti lodi. Kapitán lodi a lodivod si musí vyměnit informace týkající se provádění navigace, místních podmínek a základní údaje o lodi a její manévrové charakteristice. Kapitán a důstojník strážní služby musí s lodivodem úzce spolupracovat a udržovat přesnou kontrolu nad polohou a pohybem lodi. 11. Ochrana mořského prostředí Kapitán a strážní důstojník si musí být vědomi vážných důsledků provozního nebo havarijního znečištění mořského prostředí a musí přijmout veškerá nezbytná opatření, aby se zabránilo takovému znečištění, a to zejména v rámci příslušných mezinárodních a přístavních předpisů. Pravidlo II/2 Povinné minimální požadavky na certifikaci kapitánů a prvních palubních důstojníků na lodích o 200 hrubých registrovaných tunách nebo větších Kapitán a první palubní důstojník na lodích o 1 600 hrubých registrovaných tunách nebo větších 1. Každý kapitán a první palubní důstojník námořní lodi o 1 600 hrubých registrovaných tunách nebo větší musí být držitelem příslušného průkazu způsobilosti. 2. Každý žadatel o vystavení průkazu způsobilosti musí: (a) splnit požadavky správního orgánu na zdravotní způsobilost, zejména pokud jde o zrak a sluch; (b) splňovat požadavky na vystavení průkazu způsobilosti strážního palubního důstojníka na lodích o 200 hrubých registrovaných tunách nebo větších a absolvovat úředně schválenou dobu námořní služby na této pozici; (i) pro vystavení průkazu způsobilosti prvního palubního důstojníka nejméně 18 měsíců. Avšak tuto lhůtu lze zkrátit na nejméně 12 měsíců, pokud správní orgán požaduje odborný výcvik, který považuje za ekvivalent služby ve funkci strážního palubního důstojníka po dobu nejméně šesti měsíců; (ii) pro vystavení průkazu způsobilosti kapitána nejméně 36 měsíců. Avšak tuto lhůtu lze zkrátit na nejméně 24 měsíců, pokud bylo odslouženo nejméně 12 měsíců ve funkci prvního palubního důstojníka nebo pokud správní orgán požaduje odborný výcvik, který považuje za ekvivalent této služby; (c) složit příslušnou zkoušku podle požadavků správního orgánu. Tato zkouška musí zahrnovat materiál uvedený v Dodatku k tomuto pravidlu, kromě toho, že správní orgán může požadavky této zkoušky změnit pro kapitány a první palubní důstojníky na lodích o omezené velikosti používaných k příbřežním plavbám, které považuje za nezbytné s ohledem na vliv na bezpečnost všech lodí, které mohou plout ve stejných vodách. Kapitán a první palubní důstojník na lodích mezi 200 a 1 600 hrubými registrovanými tunami 3. Každý kapitán a první palubní důstojník námořní lodi mezi 200 a 1 600 hrubými registrovanými tunami musí být držitelem příslušného průkazu způsobilosti. 4. Každý žadatel o vystavení průkazu způsobilosti musí: (a) splnit požadavky správního orgánu na zdravotní způsobilost, zejména pokud jde o zrak a sluch; (b) (i) na vystavení průkazu způsobilosti prvního palubního důstojníka splňovat požadavky na strážního palubního důstojníka na lodích o 200 hrubých registrovaných tunách nebo větších; (ii) na vystavení průkazu způsobilosti kapitána splňovat požadavky na strážního palubního důstojníka na lodích o 200 hrubých registrovaných tunách nebo větších a absolvovat úředně schválenou dobu námořní služby na této pozici v trvání nejméně 36 měsíců. Avšak tuto lhůtu lze zkrátit na nejméně 24 měsíců, pokud bylo odslouženo nejméně 12 měsíců ve funkci prvního palubního důstojníka nebo pokud správní orgán požaduje odborný výcvik, který považuje za ekvivalent této služby; (c) složit příslušnou zkoušku podle požadavků správního orgánu. Tato zkouška musí zahrnovat materiál uvedený v Dodatku, kromě toho, že správní orgán může požadavky této zkoušky změnit pro kapitány a první palubní důstojníky na lodích používaných k příbřežním plavbám, které považuje za nezbytné, aby se vyloučily materiály nevztahující se na dotčené vody nebo lodě a to s ohledem na vliv na bezpečnost všech lodí, které mohou plout ve stejných vodách. Obecné 5. Úroveň znalostí požadovaných v rámci jednotlivých okruhů tohoto Dodatku lze měnit podle toho, zdali se průkaz způsobilosti vystavuje na úrovni kapitána nebo prvního palubního důstojníka a podle toho, zdali průkaz(y) způsobilosti platí na lodě o 1 600 hrubých registrovaných tunách nebo větší nebo na lodě mezi 200 a 1 600 hrubých registrovaných tun. Dodatek k pravidlu II/2 Minimální znalosti potřebné pro certifikaci kapitána a prvního palubního důstojníka na lodích o 200 hrubých registrovaných tunách nebo větších 1. Učební osnovy uvedené níže jsou sestaveny k přezkušování žadatelů o vystavení průkazu způsobilosti kapitána nebo prvního palubního důstojníka na lodích o 200 hrubých registrovaných tunách nebo větších. Jsou určeny k rozšíření a prohloubení předmětů obsažených v Pravidle II/4 - „Povinné minimální požadavky na certifikaci strážních palubních důstojníků na lodích o 200 hrubých registrovaných tunách nebo větších“. Vzhledem k tomu, že kapitán má nejvyšší odpovědnost za bezpečnost lodě, cestujících, posádky a nákladu, a že první palubní důstojník musí být v pozici, aby tuto odpovědnost mohl kdykoli převzít, musí být přezkoušení z těchto předmětů navrženo na testování jejich schopnosti vstřebávat veškeré dostupné informace, které ovlivňují bezpečnost lodi. 2. Navigace a určování polohy (a) Plánování plavby a navigace za všech podmínek: (i) přijatelnými metodami zakreslování oceánských plavebních tras; (ii) v rámci stísněných vod; (iii) při plavbě v ledech; (iv) při omezené dohlednosti (v) v systémech rozdělení plavby; (vi) v oblastech rozsáhlých přílivových jevů. (b) Určování polohy: (i) pozorováním nebeských těles, včetně použití slunce, hvězd, měsíce a planet; (ii) pozemním pozorováním, včetně možnosti použití náměrů na orientační body v krajině a navigačních znaků například majáků, signálních světel a bójí ve spojení s vhodnými mapami, námořními varováními a jinými publikacemi umožňujícími posouzení přesnosti výsledného určení polohy; (iii) s použitím všech moderních elektronických navigačních pomůcek podle požadavků správního orgánu, i s konkrétními znalostmi principů jejich provozu, omezení, zdrojů chyb, odhalování zkreslení informací a metod oprav za účelem získání přesného určení polohy. 3. Strážní služba (a) Prokázat důkladnou znalost obsahu, použití a účelu Mezinárodních předpisů pro předcházení srážkám na moři, včetně těch příloh, které se týkají bezpečné plavby. (b) Prokázat znalost Pravidla II/1 - „Základní principy, které je třeba dodržovat při výkonu strážní palubní služby“. 4. Radarové zařízení Prokázat prostřednictvím radarového simulátoru nebo, když není k dispozici, s pomocí manévrovacího planšetu znalost základů radaru a schopnosti ovládání a používání radaru ke správnému čtení údajů a jejich analýze, včetně: (a) faktorů, které ovlivňují činnost a přesnost; (b) seřízení a udržování zobrazení; (c) odhalování zkreslení informací, falešných odrazů, odrazů od mořské hladiny, atd.; (d) vzdálenosti a náměru; (e) rozpoznání nebezpečných odrazů; (f) kurzu a rychlosti ostatních lodí; (g) čas a vzdálenost nejbližšího přiblížení při křížení, setkání nebo předjíždění lodí; (h) zjišťování změn kurzu a rychlosti jiných lodí; (i) dopad změn v kurzu nebo rychlosti vlastní lodi nebo obou; (j) použití Mezinárodních předpisů pro předcházení srážkám na moři. 5. Kompasy - magnetický a gyroskopický Schopnost určit a opravit chyby magnetického kompasu a gyrokompasu a znalost prostředků k opravám těchto chyb. 6. Meteorologie a oceánografie (a) Prokázat schopnost porozumět a vykládat synoptické mapy a předpovídat počasí v oblasti a to s přihlédnutím k místním povětrnostním podmínkám. (b) Znalost vlastností různých povětrnostních soustav, včetně tropických cyklon a vyhnutí se středům bouří a nebezpečným sektorům. (c) Znalost soustav mořských proudů. (d) Schopnost používat všechny vhodné navigační publikace o přílivech a proudech, včetně publikací v anglickém jazyce. (e) Schopnost vypočítat přílivové hodnoty. 7. Manévrování s lodí a její řízení Manévrování a řízení lodi za všech podmínek, včetně následujících: (a) manévrování při přiblížení se k lodivodským plavidlům nebo stanicím s ohledem na počasí, proudy, dopředný výběh a brzdnou dráhu do zastavení; (b) řízení lodi v řekách, v ústích řek, atd. a to s ohledem na účinky proudu, větru a stísněné vody na reakce lodi na kormidlo; (c) manévrování v mělké vodě, včetně snížení rezervy vzdálenosti kýlu lodi nade dnem v důsledku prosedání, změny podélného sklonu, příčných a podélných náklonů; (d) interakce mezi proplouvajícími loděmi a mezi vlastní lodí a okolními břehy (kanálový efekt); (e) podjezd k nábřeží a odplouvání od nábřeží v různých podmínkách větru a proudu a bez remorkérů; (f) výběr kotviště; kotvení na jedné nebo dvou kotvách na stísněných kotvištích a faktory rozhodující pro určení délky vypuštěného kotevního řetězu; (g) vlečení kotvy; uvolňování uvízlé kotvy; (h) zadokování lodi v suchém doku v poškozeném stavu i bez poškození; (i) provoz lodi a její řízení v nepříznivém počasí, včetně pomoci lodi nebo letadlu v tísni, vlečení, prostředky k udržení neřiditelné lodě v postavení proti vlnám, omezení snášení lodi a použití oleje k utišení hladiny; (j) bezpečnostní opatření při spouštění záchranných člunů nebo vorů za špatného počasí; (k) způsoby přijímání na palubu trosečníků ze záchranných člunů nebo vorů; (l) schopnost určit manévrové a strojní charakteristiky hlavních typů lodí se zvláštním ohledem na dráhu do zastavení a průměry zatáčení při různých ponorech a rychlostech; (m) význam plavby sníženou rychlostí, aby se zabránilo poškození příďovou nebo záďovou vlnou vlastní lodi; (n) praktická opatření, která je nutné přijmout při plavbě v ledech nebo za podmínek tvoření námrazy na palubě; (o) plavba v systémech rozdělení plavby a manévrování v nich. 8. Stabilita lodě† - konstrukce lodi a omezování rozsahu poškození (a) Porozumění základním principům lodní konstrukce a teorií a faktorů ovlivňujících podélný sklon a stabilitu a opatření nezbytná k zachování bezpečného podélného sklonu a stability. (b) Znalost vlivu poškození a následného zaplavení úseku na podélný sklon a stabilitu lodi a protiopatření, která je nutné přijmout. (c) Prokázat schopnosti používat tabulky stability, podélného sklonu a namáhání, diagramů a zařízení k výpočtu namáhání, včetně znalostí přijímání nákladu a balastu, s cílem udržet namáhání v trupu v přijatelných mezích. (d) Obecná znalost hlavních stavebních prvků lodi a správných názvů jednotlivých částí. (e) Znalost doporučení IMO týkajících se stability lodí. 9. Lodní pohonné jednotky (a) Provozní principy námořních pohonných jednotek. (b) Lodní pomocné strojní zařízení. (c) Obecné znalosti námořní technické terminologie. 10. Manipulace s nákladem a jeho uložení (a) Uložení a zajištění nákladu na palubě lodí, včetně příslušenství překládacího zařízení. (b) Nakládání a vykládání se zvláštním zřetelem na nakládání a vykládání těžkých nákladů. (c) Mezinárodní předpisy a doporučení vztahující se k přepravě nákladů, zejména Mezinárodní předpis pro námořní přepravu nebezpečného zboží (IMDG). (d) Přeprava nebezpečného zboží; opatření, která mají být přijata během nakládky a vykládky a péče o nebezpečné zboží během plavby. (e) Pracovní znalost obsahu a uplatňování stávajících platných bezpečnostních pokynů pro tankery. (f) Pracovní znalost běžně používaných nákladových potrubních systémů a čerpacích zařízení. (g) Pojmy a definice používané k popisu vlastností běžných ropných nákladů, například surové ropy, středních destilátů, nafty. (h) Předpisy na ochranu proti znečištění; činnosti při balastování, čištění nádrží a degazování nádrží. (i) Postupy nakládky „load-on-top“. 11. Požární ochrana a protipožární zařízení (a) Organizace požárních cvičení. (b) Třídy a chemické aspekty vzniku požáru. (c) Protipožární systémy. (d) Účast na schváleném protipožárním kurzu. (e) Znalost předpisů týkajících se protipožární výbavy. 12. Nouzové postupy (a) Opatření při nasednutí lodi na břeh. (b) Opatření, která mají být provedena před a po nasednutí lodi na dno. (c) Uvolnění našedlé lodě s pomocí a bez ní. (b) Opatření, která mají být provedena po srážce. (e) Dočasné ucpání netěsností. (f) Opatření na ochranu a bezpečnost cestujících a posádky v případech nouze. (g) Omezení škod a záchrana lodi po požáru nebo výbuchu. (h) Opuštění lodi. (i) Nouzové kormidlování, zřízení a použití nouzového kormidlování a prostředky zřízení nouzového kormidla, pokud je to proveditelné. (j) Záchrana osob v nouzi z lodi nebo z vraku. (k) Postupy v situacích pádu osoby přes palubu. 13. Zdravotní péče Důkladná znalost použití obsahu následujících publikací: (a) Mezinárodní lodní lékařské příručky nebo rovnocenných národních publikací; (b) Lékařské části Mezinárodního signálního kódu; (c) Lékařské příručky první pomoci pro použití při nehodách s přítomností nebezpečných věcí. 14. Námořní zákonodárství (a) Znalost mezinárodního námořního práva tak, jak je začleněno do mezinárodních dohod a úmluv, protože se dotýkají zvláštních povinností a odpovědností kapitána, zejména těch, které se týkají bezpečnosti a ochrany mořského prostředí. Pozornost je nutné věnovat zejména následujícím tématům: (i) průkazům způsobilosti a jiným dokladům, které musí být přítomny na palubách lodí na základě mezinárodních úmluv, způsobům, jak je lze získat a obdobím jejich právní platnosti; (ii) povinnostem plynoucím z příslušných požadavků Mezinárodní úmluvy o nákladové značce; (iii) povinnostem plynoucím z příslušných požadavků Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři; (iv) povinnostem plynoucím z mezinárodních úmluv o zabránění znečišťování z lodí; (v) námořní zdravotní deklaraci; požadavkům Mezinárodních zdravotnických předpisů; (vi) povinnostem plynoucím z Úmluvy o mezinárodních předpisech pro předcházení srážkám na moři; (vii) odpovědnostem plynoucím z jiných mezinárodních dokumentů, které mají vliv na bezpečnost lodi, cestujících, posádky a nákladu. (b) Rozsah znalostí námořní národní legislativy je ponechán na uvážení správního orgánu, ale musí zahrnovat národní opatření k provádění mezinárodních dohod a úmluv. 15. Personální řízení a odpovědnost za výcvik Znalost personálního řízení, organizace a výcviku na lodi. 16. Komunikace (a) Schopnost odesílat a přijímat zprávy pomocí světelných signálů v Morseově abecedě a používat Mezinárodní signální kód. Tam, kde správní orgán z těchto předmětů žadatele přezkoušel na nižších úrovních kvalifikace, mohou mít možnost neopakovat zkoušky z těchto předmětů na získání průkazu způsobilosti kapitána. (b) Znalost postupů používaných v radiotelefonní komunikaci a schopnost používat radiotelefon a to zejména s ohledem na situace nouze, bezpečnostní a navigační zprávy. (c) Znalost postupů pro vysílání nouzových signálů radiotelegrafií tak, jak je předepsáno v Radiokomunikačním řádu. 17. Záchrana života Důkladná znalost předpisů o prostředcích k záchraně lidského života (Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři), organizace cvičení k opuštění lodi, záchranné čluny, záchranné vory a další záchranné prostředky. 18. Pátrání a záchrana Důkladná znalost IMO Příručky obchodních plavidel pro pátrání a záchranu (MERSAR). 19. Způsoby prokázání odborné způsobilosti (a) Navigace Prokázat schopnost použití sextantu, náměrníku, azimutového zrcadla a schopnost stanovení polohy, kurzu, náměrů. (b) Mezinárodní předpisy pro předcházení srážkám na moři. (i) použití malých modelů zobrazujících správné signály či světla nebo simulátoru navigačních světel; (ii) manévrovací planšet nebo radarový simulátor. (c) Radar (i) radarový simulátor; nebo (ii) manévrovací planšety. (d) Protipožární Účast na schváleném požárním kurzu. (e) Komunikace Vizuální a hlasová praktická zkouška. (f) Záchrana života Spouštění záchranných člunů a manipulace s nimi a s jinými záchrannými prostředky, včetně oblékání záchranných vest. Pravidlo II/3 Povinné minimální požadavky na certifikaci strážních palubních důstojníků a kapitánů na lodích menších než 200 hrubých registrovaných tun 1. Lodě nepoužívané k příbřežním plavbám (a) Každý kapitán sloužící na námořní lodi menší než 200 hrubých registrovaných tun nepoužívané k příbřežním plavbám musí být držitelem průkazu způsobilosti uznaného správním orgánem pro pozici kapitána lodí mezi 200 a 1 600 hrubými registrovanými tunami. (b) Každý Strážní palubní důstojník sloužící na námořní lodi menší než 200 hrubých registrovaných tun nepoužívané k příbřežním plavbám musí být držitelem průkazu způsobilosti pro lodi o 200 hrubých registrovaných tunách. 2. Lodě používané k příbřežním plavbám (a) Kapitán (i) Každý kapitán sloužící na námořní lodi menší než 200 hrubých registrovaných tun používané k příbřežním plavbám musí být držitelem příslušného průkazu způsobilosti. (ii) Každý žadatel o vystavení průkazu způsobilosti musí: (1) být starší 20 let; (2) absolvovat úředně schválenou dobu námořní služby v délce nejméně 12 měsíců jako strážní palubní důstojník; (3) přesvědčit správní orgán, že disponuje mírou znalostí odpovídající jeho povinnostem na dotyčných lodích, které zahrnují předměty obsažené v Dodatku k tomuto pravidlu. (b) Strážní palubní důstojník (i) Každý strážní palubní důstojník na námořní lodi menší než 200 hrubých registrovaných tun používané k příbřežním plavbám musí být držitelem příslušného průkazu způsobilosti. (ii) Každý žadatel o vystavení průkazu způsobilosti musí: (1) být starší 18 let; (2) splnit požadavky správního orgánu na zdravotní způsobilost, zejména pokud jde o zrak a sluch; (3) přesvědčit správní orgán, že: - úspěšně absolvoval odborný výcvik včetně dostatečného trvání příslušné námořní služby v souladu s požadavky správního orgánu nebo - ukončil úředně schválenou námořní službu v palubní skupině v trvání nejméně tři roky; (4) přesvědčit správní orgán, že disponuje mírou znalostí odpovídající jeho povinnostem na dotyčných lodích, které zahrnují předměty obsažené v Dodatku. 3. Výcvik Výcvik k získání potřebných znalostí a praktických zkušeností musí být založen na Pravidle II/1 - „Základní principy, které je třeba dodržovat při výkonu strážní palubní služby“ a příslušných mezinárodních předpisech a doporučeních. 4. Výjimky Správní orgán, pokud se domnívá, že rozměry lodě a podmínky její plavby zavdávají důvod považovat úplné uplatňování požadavků tohoto pravidla a jeho Dodatku za nepřiměřené nebo neproveditelné, může ve vhodné míře kapitána a strážního palubního důstojníka na takové lodi nebo třídě lodí vyjmout z účinnosti některých těchto požadavků a to s ohledem na bezpečnost všech lodí, které mohou plout ve stejných vodách. Dodatek k pravidlu II/3 Minimální znalosti na certifikaci strážních palubních důstojníků na lodích menších než 200 hrubých registrovaných tun 1. (a) Znalost následujících předmětů: (i) pobřežní navigace a v potřebném rozsahu i astronavigace; (ii) Mezinárodní předpisy pro předcházení srážkám na moři; (iii) Mezinárodní předpis pro námořní přepravu nebezpečného zboží (IMDG); (iv) magnetický kompas; (v) radiotelefonní a vizuální signalizace; (vi) požární ochrana a protipožární zařízení; (vii) záchrana života; (viii) nouzové postupy; (ix) manévrování s lodí; (x) stabilita lodi; (xi) meteorologie; (xii) pohonné jednotky malých lodí; (xiii) první pomoc; (xiv) pátrání a záchrana; (xv) předcházení znečištění mořského prostředí. (b) Kromě požadavků pododstavce (a), dostatečné znalosti nutné k bezpečnému použití všech navigačních pomůcek a zařízení instalovaných na dotčených lodích. (c) Úroveň znalostí požadovaná v předmětech uvedených v pododstavcích (a) a (b) musí dostačovat k tomu, aby důstojník strážní služby mohl bezpečně vykonávat své povinnosti. 2. Každý kapitán sloužící na námořní lodi menší než 200 hrubých registrovaných tun musí, kromě požadavků uvedených v odstavci 1, přesvědčit správní orgán, že disponuje mírou znalostí nutnou k bezpečnému vykonávání všech povinností kapitána. Pravidlo II/4 Povinné minimální požadavky na certifikaci strážních palubních důstojníků na lodích o 200 hrubých registrovaných tunách nebo větších 1. Každý Strážní palubní důstojník na námořní lodi o 200 hrubých registrovaných tunách musí být držitelem příslušného průkazu způsobilosti. 2. Každý žadatel o vystavení průkazu způsobilosti musí: (a) být starší 18 let; (b) splnit požadavky správního orgánu na zdravotní způsobilost, zejména pokud jde o zrak a sluch; (c) absolvovat úředně schválenou dobu námořní služby v palubní skupině trvající nejméně tři roky, která musí zahrnovat nejméně šest měsíců můstku plnění strážních povinností na můstku pod dohledem kvalifikovaného důstojníka. Správní orgán však může povolit nahrazení období odborného výcviku po dobu nejvýše dvou let této schválené námořní služby a to za předpokladu, že je správní orgán přesvědčen, že tento výcvik má přinejmenším rovnocennou hodnotu jako období námořní služby, kterou nahrazuje; (d) přesvědčit správní orgán složením příslušné zkoušky, že disponuje mírou teoretických a praktických znalostí odpovídající jeho povinnostem. 3. Průkaz způsobilosti k výkonu služby bez omezení Pro vystavení průkazu způsobilosti k výkonu služby bez omezení, pokud jde oblast provozu, musí zkouška přezkoumat přiměřenost teoretických a praktických znalostí žadatele v předmětech uvedených v Dodatku k tomuto pravidlu. 4. Omezené průkazy způsobilosti Pro vystavení omezených průkazů způsobilosti k výkonu služby na lodích vykonávajících příbřežní plavby může správní orgán vynechat následující předměty z těch, které jsou uvedené v Dodatku a to s ohledem na vliv na bezpečnost všech lodí, které mohou ve stejných vodách působit: (a) astronavigace; (b) elektronické systémy určování polohy a navigace pro vody nepokrývané těmito systémy. 5. Úroveň znalostí (a) Úroveň znalostí požadovaná v předmětech uvedených v Dodatku musí dostačovat k tomu, aby důstojník strážní služby mohl bezpečně vykonávat své strážní povinnosti. Při určování příslušné úrovně znalostí musí správní orgán zohlednit poznámky u každého předmětu v Dodatku. (b) Výcvik k získání potřebných teoretických znalostí a praktických zkušeností musí být založen na Pravidle II/1 - „Základní principy, které je třeba dodržovat při výkonu strážní palubní služby“ a příslušných mezinárodních předpisech a doporučeních. Dodatek k pravidlu II/4 Minimální znalosti na certifikaci strážních palubních důstojníků na lodích o 200 hrubých registrovaných tunách nebo větších 1. Astronavigace Schopnost používat nebeská tělesa k určení polohy lodi a chyb kompasu. 2. Terestrická a příbřežní navigace (a) Schopnost používat k určení polohy lodi: (i) orientační body v terénu; (ii) navigační znaky, včetně majáků, signálních světel a bójí; (iii) určení polohy výpočtem a to s přihlédnutím k větru, přílivu a odlivu, proudům a rychlosti podle otáček šroubu za minutu a podle měřiče rychlosti. (b) Důkladná znalost a schopnost používat navigační mapy a publikace, například plavební příručky, přílivové tabulky, námořní varování, radionavigační varování a informace pro stanovení plavebních tras. 3. Radarová navigace Znalost základů práce radaru a jeho možností provozu a používání radaru a schopnost interpretovat a analyzovat informace získané pomocí radaru, včetně: (a) faktorů, které ovlivňují činnost a přesnost; (b) seřízení a udržování zobrazení; (c) odhalování zkreslení informací, falešných odrazů, odrazů od mořské hladiny, atd.; (d) vzdálenosti a náměru; (e) rozpoznání nebezpečných odrazů; (f) kurzu a rychlosti ostatních lodí; (g) čas a vzdálenost nejbližšího přiblížení při křížení, setkání nebo předjíždění lodí; (h) zjišťování změn kurzu a rychlosti jiných lodí; (i) dopad změn v kurzu nebo rychlosti vlastní lodi nebo obou; (j) použití Mezinárodních předpisů pro předcházení srážkám na moři. 4. Strážní služba (a) Prokázat důkladnou znalost obsahu, použití a účelu Mezinárodních pravidel pro předcházení srážkám na moři, včetně těch příloh, které se týkají bezpečné plavby. (b) Prokázat znalost Pravidla II/1 - „Základní principy, které je třeba dodržovat při výkonu strážní palubní služby“. 5. Elektronické systémy určování polohy a navigace Schopnost určovat polohu lodi pomocí elektronických navigačních pomůcek podle požadavků správního orgánu. 6. Rádiové zaměřovače a ozvěnové hloubkoměry Schopnost pracovat s daným zařízením a správně používat získané informace. 7. Meteorologie Znalost palubních meteorologických přístrojů a jejich použití. Znalost vlastností různých povětrnostních systémů, postupů podávání zpráv a záznamových systémů a schopnost dostupné meteorologické informace aplikovat. 8. Kompasy - magnetický a gyroskopický Znalost principů magnetického kompasu a gyrokompasu, včetně jejich chyb a oprav těchto chyb. Pokud jde o gyrokompas, porozumění systémům ovládaným hlavním gyroskopem a znalost provozu a péče o hlavní typy gyrokompasů. 9. Autopilot Znalost automatických systémů kormidlování a příslušných postupů. 10. Radiotelefonní a vizuální signalizace (a) Schopnost odesílat a přijímat zprávy světlenými signály v Morseově abecedě. (b) Schopnost používat Mezinárodní signální kód. (c) Znalost postupů používaných v radiotelefonní komunikaci a schopnost používat radiotelefon a to zejména s ohledem na situace nouze, tísně, bezpečnostní a navigační zprávy. 11. Požární ochrana a protipožární zařízení (a) Schopnost organizovat požární cvičení. (b) Znalost tříd a chemických aspektů vzniku požáru. (c) Znalost protipožárních systémů. (d) Účast na schváleném požárním kurzu. 12. Záchrana života Schopnost organizovat cvičení v opuštění lodě a znalosti o obsluze záchranných člunů, záchranných vorů, plovoucích prostředků a podobných záchranných prostředků spolu s jejich vybavením, včetně přenosného radiokomunikačního zařízení a polohu udávajících nouzových radiobójí (EPIRB). Znalost technik přežití na moři. 13. Nouzové postupy Znalosti z položek uvedených v příslušném Dodatku k aktuálnímu vydání IL0/IMC0 „Doporučující příručky“. 14. Manévrování s lodí a její řízení Znalost: (a) účinků různého zatížení lodi, ponoru, podélného sklonu, rychlosti a světlé výšky pod kýlem na průměry zatáčení a brzdnou dráhu do zastavení; (b) účinků větru a proudu na ovládání lodi; (c) manévrů při záchraně muže přes palubu; (d) prosedání zádi, mělké vody a podobných vlivů; (e) řádných postupů pro kotvení a vyvazování. 15. Stabilita lodi (a) Pracovní znalost a používání tabulek stability, podélného sklonu a namáhání, diagramů a zařízení k výpočtu namáhání. (b) Porozumění základním opatřením, která mají být přijata v případě částečné ztráty neporušené plovatelnosti. 16. Anglicky jazyk Přiměřená znalost anglického jazyka, která umožňuje důstojníkovi používat mapy a další námořní publikace, porozumět meteorologické informaci a zprávám týkajícím se bezpečnosti lodi a provozu a jasně se vyjadřovat při komunikaci s jinými loděmi nebo pobřežními stanicemi. Schopnost rozumět Standardnímu slovníku námořní frazeologie IMO a používat jej. 17. Lodní konstrukce Obecná znalost hlavních konstrukčních prvků lodi a správných názvů jednotlivých částí. 18. Manipulace s nákladem a jeho uložení Znalost bezpečné manipulace s nákladem a jeho uložení a vliv těchto faktorů na bezpečnost lodi. 19. Lékařská pomoc Praktické použití lékařských příruček a poradenství prostřednictvím radiokomunikace, včetně schopnosti přijmout účinná opatření na základě těchto znalostí v případě úrazů nebo nemocí, které by mohly nastat na lodi. 20. Pátrání a záchrana Znalost IMO Příručky obchodních plavidel pro pátrání a záchranu (MERSAR). 21. Předcházení znečištění mořského prostředí Znalost preventivních opatření, která je nutné přijmout, aby se předešlo znečištění mořského prostředí. Pravidlo II/5 Povinné minimální požadavky k zajištění stálé odbornosti a aktualizace znalostí pro kapitány a palubní důstojníky 1. Každý kapitán a každý palubní důstojník, který je držitelem průkazu způsobilosti a který slouží na moři nebo má v úmyslu vrátit se na moře po určité době strávené na pevnině, musí za účelem neustálého prohlubování kvalifikace pro námořní službu v pravidelných intervalech nejvýše pěti let vyhovět správnímu orgánu pokud jde o: (a) zdravotní způsobilost, zejména pokud jde o zrak a sluch a (b) odbornou způsobilost: (i) úředně schválenou námořní službou jako kapitán nebo palubní důstojník v trvání minimálně jednoho roku během předchozích pěti let; nebo (ii) na základě výkonu funkcí zahrnujících povinnosti odpovídající stupni drženého průkazu způsobilosti, která jsou považována za alespoň rovnocenná námořní službě požadované v odstavci 1 (b)(i) nebo (iii) jedním z následujících: - úspěšným složením úředně schválené zkoušky nebo - úspěšným absolvováním úředně schváleného kurzu či kurzů nebo - absolvováním úředně schválené námořní služby jako palubní důstojník trvající ne méně než tři měsíce v nadpočetné pozici bezprostředně před převzetím pozice v hodnosti, na kterou má nárok z titulu svého průkazu způsobilosti. 2. Správní orgán musí po poradě s dotčenými subjekty formulovat a podporovat formulaci struktury opakovacích a aktualizačních kurzů a to buď dobrovolných nebo v případě potřeby povinných pro kapitány a palubní důstojníky, kteří slouží na moři, zejména pro ty, kteří obnovují svoji námořní službu po přestávce. Správní orgán musí zajistit přijetí opatření k tomu, aby se všechny dotčené osoby účastnily těchto kurzů tak jak požadují jejich zkušenosti a povinnosti. Tyto kurzy musí být správním orgánem úředně schváleny a musí zahrnovat změny v oblasti námořních technologií a příslušných mezinárodních předpisů a doporučení, které se týkají bezpečnosti lidského života na moři a ochrany mořského prostředí. 3. Každý kapitán a první palubní důstojník musí pro pokračování námořní služby na lodích, pro které byly mezinárodně dohodnuty zvláštní požadavky na výcvik, úspěšně absolvovat příslušný úředně schválený výcvikový program. 4. Správní orgán musí zajistit, aby byly lodím plujícím pod jeho jurisdikcí zpřístupněny texty aktuálních změn mezinárodních předpisů o bezpečnosti lidského života na moři a ochrany mořského prostředí. Pravidlo II/6 Povinné minimální požadavky na členy mužstva tvořící součást strážní palubní služby 1. Minimální požadavky na členy mužstva tvořící součást strážní palubní služby na námořní lodi o 200 hrubých registrovaných tunách nebo větší jsou stanoveny v odstavci 2. Tyto požadavky nepředstavují požadavky na získání průkazu způsobilosti námořníků I. třídy‡, ani, vyjma lodí menších velikostí, nepředstavují minimální požadavky pro člena mužstva, který má být jediným členem mužstva strážní palubní služby. Správní orgány mohou pro člena mužstva, který má být jediným členem mužstva strážní palubní služby, požadovat dodatečný výcvik a kvalifikaci. 2. Každý člen mužstva tvořící součást strážní palubní služby na námořní lodi o 200 hrubých registrovaných tunách nebo větší musí: (a) být starší 16 let; (b) splnit požadavky správního orgánu na zdravotní způsobilost, zejména pokud jde o zrak a sluch; (c) přesvědčit správní orgán, že: (i) vykonal úředně schválenou dobu námořní služby, včetně nejméně šesti měsíců praxe na moři související zejména s navigačními strážními povinnostmi nebo (ii) úspěšně absolvoval speciální výcvik buď na pevnině nebo na lodi, včetně námořní služby přiměřeného trvání v souladu s požadavky správního orgánu, která nesmí být kratší než dva měsíce; (d) má zkušenosti nebo absolvoval výcvik, který zahrnuje: (i) základní zásady hašení požárů, poskytování první pomoci, osobních záchranných technik, zdravotních rizik a osobní bezpečnosti; (ii) schopnost porozumět rozkazům a vzájemně se dorozumět s důstojníkem strážní služby v otázkách důležitých pro plnění jeho úkolů; (iii) schopnost kormidlovat a plnit kormidelní rozkazy spolu se znalostmi magnetických kompasů a gyrokompasů dostatečnými pro plnění těchto povinností; (iv) schopnost vykonávat správnou hlídku zrakem a sluchem a nahlásit přibližný náměr na zvukový signál, světlo nebo na jiný objekt ve stupních nebo bodech; (v) znalost přepínání z automatického kormidlování na ruční kormidlování a naopak; (vi) znalost použití vhodné interní komunikace a poplašných systémů; (vii) znalost pyrotechnických nouzových signálů; (viii) znalost svých povinností v případech nouze; (ix) znalost lodních termínů a definic odpovídajících jeho povinnostem. 3. Praxi, službu nebo výcvik uvedené v odstavcích 2(c) a (d) lze vykonat prostřednictvím plnění povinností spojených se strážní palubní službou, ale pouze pokud jsou tyto povinnosti plněny pod přímým dohledem kapitána, strážního palubního důstojníka nebo kvalifikovaného člena mužstva. 4. Správní orgány musí zajistit, aby byl každému námořníku, který je na základě praxe nebo výcviku kvalifikován v souladu s tímto pravidlem, vystaven ověřený průkaz způsobilosti k výkonu služby jako člen mužstva tvořícího součást strážní palubní služby nebo aby byl jeho stávající doklad řádně potvrzen. 5. Správní orgán může souhlasit s tím, že námořník splnil požadavky tohoto pravidla, pokud námořník sloužil na příslušné pozici v palubní skupině po dobu nejméně jednoho roku v průběhu posledních pěti let předcházejících vstupu této úmluvy v platnost pro daný správní orgán. Pravidlo II/7 Základní principy, které je třeba dodržovat při výkonu strážní palubní služby v přístavu 1. Na každé lodi bezpečně uvázané nebo bezpečně zakotvené za normálních okolností v přístavu musí kapitán zajistit odpovídající a účinnou strážní službu, která má být vykonávána k zajištění bezpečnosti. 2. Při organizaci strážní služby je nutné vzít v úvahu ustanovení v „Doporučených zásadách a provozních pokynech pro palubní důstojníky vykonávající strážní službu v přístavu“ a v „Doporučených zásadách a provozních pokynech pro strojní strážní důstojníky vykonávající službu v přístavu“ přijatých na Mezinárodní konferenci o výcviku a kvalifikaci námořníků, 1978. Pravidlo II/8 Povinné minimální požadavky na strážní službu v přístavu na lodích přepravujících nebezpečný náklad 1. Kapitán každé lodi přepravující hromadně náklad, který je nebezpečný - ať již je, nebo může být, výbušný, hořlavý, toxický, zdraví ohrožující nebo znečišťující životní prostředí - musí zajistit výkon bezpečné palubní strážní služby a bezpečné strojní strážní služby řádně kvalifikovaným důstojníkem nebo důstojníky přítomnými k okamžité dispozici na lodi, a v případě potřeby i členů mužstva, i když je loď bezpečně uvázána nebo bezpečně zakotvena v přístavu. 2. Kapitán každé lodi převážející nebezpečný náklad jinak než hromadně - ať již je, nebo může být, výbušný, hořlavý, toxický, zdraví ohrožující nebo znečišťující životní prostředí - musí při organizaci bezpečné strážní služby brát plně v úvahu povahu, množství, balení a uložení nebezpečného nákladu a veškeré zvláštní podmínky na lodi, na vodě a na břehu. 3. Při organizaci strážní služby je nutné vzít plně v úvahu ustanovení v „Doporučených zásadách a provozních pokynech pro palubní důstojníky vykonávající strážní službu v přístavu” a v „Doporučených zásadách a provozních pokynech pro strojní strážní důstojníky vykonávající službu v přístavu” přijatých na Mezinárodní konferenci o výcviku a kvalifikaci námořníků, 1978. KAPITOLA III STROJNÍ SKUPINA Pravidlo III/1 Základní principy, které je třeba dodržovat při strojní strážní službě 1. Strany musí nasměrovat pozornost vlastníků lodí, provozovatelů lodí, kapitánů, prvních strojních důstojníků a personálu strážní služby na následujících principy, které musí být dodrženy, aby byla za všech okolností zajištěna bezpečná strojní strážní služba. 2. V tomto pravidle se používá termín „strážní služba“, který znamená buď skupinu osob tvořících strážní službu nebo dobu plnění povinností strojního důstojníka, během níž může anebo nemusí být jeho fyzická přítomnost v prostoru strojního zařízení nutná. 3. Na všech lodích je nutné brát v úvahu následující základní principy, jejichž výčet však není vyčerpávající. 4. Obecné (a) První strojní důstojník na každé lodi je povinen, po poradě s kapitánem, zajistit, aby byla organizace strážní služby odpovídající pro výkon bezpečné strážní služby. Při rozhodování o složení strážní služby, jejíž součástí mohou být příslušní členové strojního mužstva, se musí zohlednit, mimo jiné, následující faktory: (i) typ lodi; (ii) typ a stav strojního zařízení; (iii) zvláštní provozní režimy dané podmínkami, například počasí, námraza, znečištěná voda, mělká voda, nouzové podmínky, porušení těsnosti nebo omezení znečištění; (iv) kvalifikace a zkušenosti strážní služby; (v) bezpečnost lidského života, lodi, nákladu a přístavu a ochrana životního prostředí; (vi) dodržování mezinárodních, národních a místních předpisů; (vii) zajištění běžného provozu lodi. (b) Pod vedením prvního strojního důstojníka musí nést strojní strážní důstojník odpovědnost za kontrolu, provoz a požadované prověrky všech strojů a zařízení spadajících pod jeho odpovědnost. Strojní strážní důstojník je zástupcem prvního strojního důstojníka a jeho hlavní odpovědností za všech okolností musí být bezpečný a efektivní provoz a údržba strojních zařízení, které ovlivňují bezpečnost lodi. (c) První strojní důstojník musí po poradě s kapitánem předem určit potřeby pro plánovanou plavbu a to s přihlédnutím k požadavkům na palivo, vodu, maziva, chemikálie, spotřební a jiné náhradní díly, nástroje, zásoby a jakékoliv další požadavky. 5. Provoz (a) Strojní strážní důstojník musí zajistit, aby byla udržována ustanovená strážní služba. Pod jeho obecným vedením musí členové strojní posádky, jsou-li součástí strážní služby, pomáhat při zajišťování bezpečného a efektivního provozu pohonného strojního zařízení a pomocných zařízení. (b) Při zahájení strojní strážní služby se musí ověřit aktuální provozní parametry a stav veškerého strojního zařízení. Veškeré strojní zařízení, které nefunguje správně, předpokládá se, že u něho dojde k poruše nebo požadující zvláštní údržbu, musí být zaznamenáno i se všemi již přijatými opatřeními. V případě potřeby je nutné připravit plány jakýchkoli dalších kroků. (c) Strojní strážní důstojník musí zajistit, aby hlavní pohonné ústrojí a pomocné systémy byly pod neustálým dohledem, aby se ve vhodných intervalech prováděly kontroly strojních zařízení a prostorů kormidelního zařízení a aby byla přijata příslušná opatření k odstranění zjištěných závad. (d) Jsou-li prostory strojovny ve stavu s přítomnou posádkou, strojní strážní důstojník musí být za všech okolností připraven a schopen ovládat pohonné zařízení v reakci na potřebu změny směru nebo rychlosti. Jsou-li prostory strojovny periodicky bez posádky, musí být určený strojní strážní důstojník okamžitě k dispozici a na výzvu se dostavit do prostor strojovny. (e) Všechny rozkazy z můstku musí být vykonány neprodleně. Změny směru nebo rychlosti hlavní pohonné jednotky musí být zaznamenány, vyjma případů, kdy správní orgán určí, že velikost nebo vlastnosti konkrétní lodi znamenají, že takový záznam nelze pořídit. Strojní strážní důstojník, musí zajistit, že ovládací prvky hlavní pohonné jednotky, je-li jednotka v manuálním provozním režimu, budou neustále pod dozorem v pohotovostním režimu nebo v režimu manévrování. (f) Strojnímu strážnímu důstojníkovi nesmí být přiděleny nebo nesmí vykonávat povinnosti, které by mu bránily v plnění jeho strážní služby ve vztahu k hlavnímu pohonnému systému a jeho pomocným zařízením. Tento důstojník se musí zajistit, aby byly hlavní pohonný systém a pomocná zařízení pod neustálým dohledem, dokud není řádně uvolněn. (g) Zvláštní pozornost je nutné věnovat údržbě a zázemí všech strojů, včetně mechanických, elektrických, hydraulických a pneumatických systémů, jejich ovládacích zařízení a souvisejícího zabezpečovacího vybavení, všech systémy ubytovacích prostor a záznamům o použití zásob a náhradních dílů. (h) První strojní důstojník musí zajistit, aby byl strojní strážní důstojník informován o veškeré preventivní údržbě, omezování rozsahu poškození nebo opravách, které se budou provádět v průběhu strážní služby. Strojní strážní důstojník je odpovědný za odpojení, přemostění a seřízení všech strojních zařízení spadajících pod jeho odpovědnost, na kterém se má pracovat a musí veškeré prováděné práce zadokumentovat. (i) Před odchodem ze služby, musí strojní strážní důstojník zajistit, aby byly všechny události související s hlavním a pomocným strojním zařízením řádně zadokumentovány. (j) Aby se zabránilo vzniku jakéhokoli ohrožení bezpečnosti lodi a její posádky, musí strojní strážní důstojník okamžitě oznámit na můstek případy požáru, vynucené zásahy v prostorech strojoven, které mohou způsobit snížení rychlosti lodi, okamžité selhání kormidelního zařízení, zastavení pohonného systému lodi nebo jakoukoli změnu ve výrobě elektrické energie nebo podobné ohrožení bezpečnosti. Toto oznámení, je-li to možné, musí být provedeno ještě před nástupem těchto změn, aby bylo možné poskytnout můstku maximální možný čas k podniknutí všech možných kroků pro předcházení možné námořní nehodě. (k) Pokud je strojovna uvedena do pohotovostního stavu, musí strojní strážní důstojník zajistit, aby byly všechny stroje a zařízení, které mohou být použity při manévrování, ve stavu okamžité připravenosti a je zajištěna dostatečná rezerva energie pro kormidelní zařízení a další požadavky. 6. Požadavky na strážní službu (a) Každý člen strážní služby musí být obeznámen s jemu přidělenými strážními povinnostmi. Kromě toho musí každý člen ve vztahu k této lodi disponovat: (i) znalostmi použití vhodných systémů interní komunikace; (ii) znalostmi únikových cest z prostor strojovny; (iii) znalostmi poplachových systémů v prostorech strojovny a schopnost rozlišovat mezi různými druhy poplachů se zvláštním zřetelem na poplach CO2; (iv) znalostmi rozmístění a použití hasicího zařízení v prostorech strojovny. (b) Složení strážní služby za plavby musí být za všech okolností dostatečné potřebám zajištění bezpečného provozu všech strojů ovlivňující provoz lodi, buď v automatickém nebo v manuálním režimu a musí být přiměřené s ohledem na převládajících okolnosti a podmínky. K dosažení tohoto cíle je mimo jiné nutné vzít v úvahu následující (i) neustálý dostatečný dohled nad strojním zařízením ovlivňujícím bezpečný provoz lodi; (ii) stav a spolehlivost každého dálkově ovládaného pohonného a kormidelního zařízení a jejich ovládacích prvků, umístění ovládání a postupům jejich uvedení do manuálního provozního režimu v případě poruchy nebo stavu nouze; (iii) umístění a ovládání zabudovaných zařízení a přístrojů k detekci požáru, hašení požárů a lokalizaci požáru; (iv) použití a provozní stav pomocných, pohotovostních a nouzových zařízení ovlivňujících bezpečnost plavby, uvazovací operace nebo přístavní provoz lodě; (v) opatření a postupy nezbytné k udržení takového stavu strojních zařízení, aby byl zajištěn jejich efektivní provoz ve všech režimech provozu lodi; (vi) veškeré jiné požadavky na strážní službu, které mohou vzniknout v důsledku zvláštních provozních podmínek. (c) Na nechráněném kotvišti musí první strojní důstojník konzultovat s kapitánem, zdali udržovat strážní službu pro režim za plavby či nikoli. 7. Způsobilost k službě Systém strážní služby musí být takový, aby nebyla výkonnost strážní služby snížena únavou. Povinnosti musí být zorganizovány prvním strojním důstojníkem tak, aby první strážní služba při zahájení plavby a následné střídající strážní služby byly dostatečně odpočinuté a i jinak způsobilé k výkonu strážní služby. 8. Ochrana mořského prostředí Všichni strojní důstojníci a členové strojního mužstva si musí být vědomi vážných důsledků provozního nebo havarijního znečištění mořského prostředí a musí přijmout veškerá nezbytná opatření, aby se zabránilo takovému znečištění, a to zejména v rámci příslušných mezinárodních a přístavních předpisů. Pravidlo III/2 Povinné minimální požadavky na certifikaci prvních strojních důstojníků a druhých strojních důstojníků na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu 3 000 kW nebo větším 1. Každý první strojní důstojník a druhý strojní důstojník na námořní lodi poháněné hlavním strojním zařízením o výkonu 3 000 kW nebo větším musí být držitelem příslušného průkazu způsobilosti. 2. Každý žadatel o vystavení průkazu způsobilosti: (a) splnit požadavky správního orgánu na zdravotní způsobilost, zejména pokud jde o zrak a sluch; (b) splňovat požadavky na vystavení průkazu způsobilosti strojního strážního důstojníka a (i) pro vystavení průkazu způsobilosti druhého strojního důstojníka musí vykonat úředně schválenou dobu námořní služby v trvání nejméně 12 měsíců jako strojní asistent nebo strojní důstojník; (ii) pro vystavení průkazu způsobilosti prvního strojního důstojníka musí vykonat úředně schválenou dobu námořní služby v trvání nejméně 36 měsíců, z níž nejméně 12 měsíců jako strojní důstojník v odpovědném postavení s kvalifikací požadovanou pro výkon funkce druhého strojního důstojníka; (c) mít ukončený úředně schválený praktický protipožární kurz; (d) složit příslušnou zkoušku podle požadavků správního orgánu. Tato zkouška musí zahrnovat materiál uvedený v Dodatku k tomuto pravidlu, s tou výjimkou, že správní orgán může požadavky této zkoušky změnit pro důstojníky na lodích s omezeným výkonem pohonu používaných k příbřežním plavbám, které považuje za nezbytné s ohledem na vliv na bezpečnost všech lodí, které mohou plout ve stejných vodách. 3. Výcvik k získání potřebných teoretických znalostí a praktických zkušeností musí zohledňovat příslušné mezinárodní předpisy a doporučení. 4. Úroveň znalostí požadovaných v rámci jednotlivých odstavců Dodatku lze měnit podle toho, zdali se průkaz způsobilosti vystavuje na úrovni prvního strojního důstojníka nebo druhého strojního důstojníka. Dodatek k pravidlu III/2 Minimální požadavky na certifikaci prvních strojních důstojníků a druhých strojních důstojníků na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu 3 000 kW nebo větším 1. Zkušební osnovy uvedené níže jsou sestaveny k přezkušování žadatelů o vystavení průkazů způsobilosti prvních strojních důstojníků nebo druhých strojních důstojníků na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu 3 000 kW nebo větším. Vzhledem k tomu, že druhý strojní důstojník musí být schopen, kdykoli převzít povinnosti prvního strojního důstojníka, musí být přezkoušení z těchto předmětů navrženo na ověření jeho schopnosti vstřebávat veškeré dostupné informace, které ovlivňují bezpečný provoz lodního strojního zařízení. 2. S ohledem na níže uvedený odstavec 4(a) může správní orgán vynechat požadavky na znalost typů pohonných strojů jiných než jsou strojní zařízení, na něž se bude vystavovaný průkaz způsobilosti vztahovat. Průkaz způsobilosti vystavený na tomto základě se nebude vztahovat na všechny kategorie strojních zařízení, které byly vynechány, dokud strojní důstojník v těchto otázkách neprokáže své schopnosti podle požadavků správního orgánu. Veškerá tato omezení musí být v průkazu způsobilosti uvedena. 3. Každý žadatel musí mít teoretické znalosti z následujících předmětů: (a) termodynamika a přenos tepla; (b) mechanika a hydromechanika; (c) provozní principy lodních pohonných zařízení (dieselových, parních a plynových turbín) a chlazení; (d) fyzikální a chemické vlastnosti paliv a maziv; (e) technologie materiálů; (f) chemické a fyzikální aspekty vzniku požáru a hasící prostředky; (g) lodní elektrotechnika, elektronika a elektrická zařízení; (h) základy automatizace, měření a řídících systémů; (i) námořní architektura a konstrukce lodí, včetně omezování rozsahu poškození. 4. Každý žadatel musí mít příslušné praktické zkušenosti minimálně v následujících předmětech: (a) provoz a údržba: (i) lodních dieselových motorů; (ii) lodních parních pohonných jednotek; (iii) lodních plynových turbín; (b) provoz a údržba pomocného strojního zařízení, včetně čerpacích a potrubních systémů, pomocné kotelny a systémů kormidelního zařízení; (c) provoz, zkoušky a údržba elektrického a ovládacího zařízení; (d) provoz a údržba překládacího zařízení a palubních strojů; (e) zjišťování poruch strojů, lokalizace poruch a opatření předcházející škodám; (f) organizování bezpečných postupů údržby a oprav; (g) metody a pomůcky požární prevence, zjišťování a hašení požárů; (h) metody a pomůcky k předcházení znečištění životního prostředí z lodí; (i) předpisy, které musí být dodrženy, aby se zabránilo znečištění mořského prostředí; (j) dopady znečištění moří na životní prostředí; (k) první pomoc související s úrazy, které lze očekávat v prostorech strojovny a použití výbavy pro první pomoc; (l) funkce a použití prostředků k záchraně lidského života; (m) metody omezování rozsahu škod; (n) bezpečné pracovní postupy. 5. Každý žadatel musí disponovat znalostmi mezinárodního námořního práva tak, jak je začleněno do mezinárodních dohod a úmluv, protože se dotýkají zvláštních povinností a odpovědností strojní skupiny, zejména těch, které se týkají bezpečnosti a ochrany mořského prostředí. Rozsah znalostí námořní národní legislativy je ponechán na uvážení správního orgánu, ale musí zahrnovat národní opatření k provádění mezinárodních dohod a úmluv. 6. Každý žadatel musí disponovat znalostmi personálního řízení, organizace a výcviku na lodi. Pravidlo III/3 Povinné minimální požadavky na certifikaci prvních strojních důstojníků a druhých strojních důstojníků na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu mezi 750 kW a 3 000 kW 1. Každý první strojní důstojník a druhý strojní důstojník na námořní lodi poháněné hlavním strojním zařízením o výkonu mezi 750 kW a 3 000 kW musí být držitelem příslušného průkazu způsobilosti. 2. Každý žadatel o vystavení průkazu způsobilosti musí: (a) splnit požadavky správního orgánu na zdravotní způsobilost, zejména pokud jde o zrak a sluch; (b) splňovat požadavky na vystavení průkazu způsobilosti strojního strážního důstojníka a (i) pro vystavení průkazu způsobilosti druhého strojního důstojníka musí vykonat úředně schválenou dobu námořní služby v trvání nejméně 12 měsíců jako strojní asistent nebo strojní důstojník; (ii) pro vystavení průkazu způsobilosti prvního strojního důstojníka musí vykonat úředně schválenou dobu námořní služby v trvání nejméně 24 měsíců, z níž nejméně 12 měsíců s kvalifikací požadovanou pro výkon funkce druhého strojního důstojníka; (c) mít ukončený úředně schválený praktický protipožární kurz; (d) složit příslušnou zkoušku podle požadavků správního orgánu. Tato zkouška musí zahrnovat materiál uvedený v Dodatku k tomuto pravidlu, kromě toho, že správní orgán může požadavky této zkoušky a námořní službu změnit pro důstojníky na lodích používaných k příbřežním plavbám, s ohledem na typy automatických a dálkově ovládaných prvků, kterými jsou tyto lodě vybavené a které mají vliv na bezpečnost všech lodí, které mohou plout ve stejných vodách. 3. Výcvik k získání potřebných teoretických znalostí a praktických zkušeností musí zohledňovat příslušné mezinárodní předpisy a doporučení. 4. Úroveň znalostí požadovaných v rámci jednotlivých odstavců Dodatku lze měnit podle toho, zdali se průkaz způsobilosti vystavuje na úrovni prvního strojního důstojníka nebo druhého strojního důstojníka. 5. Každý strojní důstojník, který je kvalifikován k službě jako druhý strojní důstojník na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu 3 000 kW nebo větším může sloužit jako první strojní důstojník lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu nižším než 3 000 kW za předpokladu, že absolvoval úředně schválenou dobu námořní služby v trvání nejméně 12 měsíců jako strojní důstojník v odpovědném postavení. Dodatek k pravidlu III/3 Minimální požadavky na certifikaci prvních strojních důstojníků a druhých strojních důstojníků na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu mezi 750 kW a 3 000 kW 1. Zkušební osnovy uvedené níže jsou sestaveny k přezkušování žadatelů o vystavení průkazu způsobilosti prvních strojních důstojníků nebo druhých strojních důstojníků na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu mezi 750 kW a 3 000 kW. Vzhledem k tomu, že druhý strojní důstojník musí být schopen, kdykoli převzít povinnosti prvního strojního důstojníka, musí být přezkoušení z těchto předmětů zaměřeno na ověření jeho schopnosti vstřebávat veškeré dostupné informace, které ovlivňují bezpečný provoz lodního strojního zařízení. 2. S ohledem na níže uvedené odstavce 3(d) a 4(a) může správní orgán vynechat požadavky na znalost typů pohonných strojů jiných než jsou strojní zařízení, na něž se bude vystavovaný průkaz způsobilosti vztahovat. Průkaz způsobilosti vystavený na tomto základě se nebude vztahovat na všechny kategorie strojních zařízení, které byly vynechány, dokud strojní důstojník v těchto otázkách neprokáže své schopnosti podle požadavků správního orgánu. Veškerá tato omezení musí být v průkazu způsobilosti uvedena. 3. Každý žadatel musí disponovat dostatečnými základními teoretickými znalostmi nutnými k porozumění základním principům, které jsou součástí následujících předmětů: (a) procesy spalování; (b) přenos tepla; (c) mechanika a hydromechanika; (d) (i) lodní dieselové motory; (ii) lodní parní pohonné jednotky; (iii) lodní plynové turbíny; (e) systémy kormidelních zařízení; (f) vlastnosti paliv a maziv; (g) vlastnosti materiálů; (h) hasící látky; (g) lodní elektrická zařízení; (j) automatizace, měření a řídící systémy; (k) konstrukce lodí, včetně omezování rozsahu škod; (l) pomocné systémy. 4. Každý žadatel musí disponovat příslušnými praktickými zkušenostmi minimálně v následujících předmětech: (a) provoz a údržba: (i) lodních dieselových motorů; (ii) lodní parní pohonné jednotky; (iii) lodní plynové turbíny; (b) provoz a údržba pomocného strojního zařízení, včetně systémů kormidelního zařízení; (c) provoz, zkoušky a údržba elektrického a ovládacího zařízení; (d) provoz a údržba překládacího zařízení a palubních strojů; (e) zjišťování poruch strojů, lokalizace poruch a opatření předcházející škodám; (f) organizování bezpečných postupů údržby a oprav; (g) metody a pomůcky požární prevence, zjišťování a hašení požárů; (h) předpisy, které musí být dodrženy ohledně znečištění mořského prostředí a metod a pomůcek určených k předcházení tomuto znečišťování; (i) první pomoc související s úrazy, které lze očekávat v prostorech strojovny a použití výbavy pro první pomoc; (j) funkce a použití prostředků k záchraně lidského života; (k) způsoby omezování rozsahu poškození se zvláštním zřetelem na opatření, která mají být přijata v případě zaplavení strojovny mořskou vodou; (l) bezpečné pracovní postupy. 5. Každý žadatel musí disponovat znalostmi mezinárodního námořního práva tak, jak je začleněno do mezinárodních dohod a úmluv, protože se dotýkají zvláštních povinností a odpovědností strojní skupiny, zejména těch, které se týkají bezpečnosti a ochrany mořského prostředí. Rozsah znalostí námořní národní legislativy je ponechán na uvážení správního orgánu, ale musí zahrnovat národní opatření k provádění mezinárodních dohod a úmluv. 6. Každý žadatel musí disponovat znalostmi personálního řízení, organizace a výcviku na lodi. Pravidlo III/4 Povinné minimální požadavky na certifikaci strojních strážních důstojníků ve strojovnách s tradiční nepřetržitou strážní službou nebo službu konajících strojních důstojníků v periodicky bezobslužných strojovnách 1. Každý strojní strážní důstojník ve strojovnách s tradiční nepřetržitou strážní službou nebo určený strojní důstojník v periodicky bezobslužných strojovnách na námořní lodi poháněné hlavním strojním zařízením o výkonu 750 kW nebo větším musí být držitelem příslušného průkazu způsobilosti. 2. Každý žadatel o vystavení průkazu způsobilosti musí: (a) být starší 18 let; (b) splnit požadavky správního orgánu na zdravotní způsobilost, zejména pokud jde o zrak a sluch; (c) absolvovat celkem nejméně tři roky úředně schváleného vzdělávání nebo výcviku, týkajícího se povinností lodního strojníka; (d) absolvovat námořní službu o přiměřeném trvání, která může být zahrnuta do tříletého období uvedeného v pododstavci (c); (e) přesvědčit správní orgán, že disponuje teoretickými a praktickými znalostmi o provozu a údržbě lodních strojních zařízení odpovídající povinnostem strojního důstojníka; (f) mít ukončený úředně schválený praktický protipožární kurz; (g) disponovat znalostmi o bezpečných pracovních postupech. Správní orgán může požadavky pododstavců (c) a (d) změnit pro strojní důstojníky na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu nižším než 3 000 kW provozovaných na příbřežních plavbách a to s ohledem na vliv na bezpečnost všech lodí, které mohou plout ve stejných vodách. 3. Každý žadatel musí disponovat znalostmi o provozu a údržbě hlavního a pomocného strojního zařízení, což zahrnuje znalost příslušných právních požadavků a také znalost alespoň následujících zvláštních položek: (a) Postupy strážní služby (i) povinnosti spojené s převzetím a přijetím strážní služby; (ii) běžné povinnosti prováděné během strážní služby; (iii) vedení deníku strojovny a význam měřených hodnot; (iv) povinnosti spojené s předáním strážní služby; (b) Hlavní a pomocné strojní zařízení (i) pomoc při přípravě hlavního strojního zařízení a při přípravě pomocného strojního zařízení k provozu; (ii) provoz parních kotlů, včetně systému hořáků; (iii) způsoby kontroly hladiny vody v parních kotlích a opatření nezbytná v případech, kdy je hladina vody nesprávná; (iv) lokalizace běžných poruch strojů a zařízení ve strojovně a kotelně a kroky nezbytné k předcházení poškození. (c) Čerpací systémy (i) běžné čerpací činnosti; (ii) provoz stokových, balastních a nákladových čerpacích systémů (d) Zařízení na výrobu elektrické energie Příprava, spouštění, připojování a přepínání alternátorů nebo generátorů. (e) Bezpečnostní a nouzové postupy (i) bezpečnostní opatření, která je třeba dodržovat během strážní služby a okamžitá opatření, která mají být přijata v případě požáru nebo nehody a to zejména s ohledem na systémy manipulace s ropnými látkami; (ii) bezpečné odpojení a izolace elektrických a jiných typů vybavení a zařízení nutné před tím, než bude personálu dovoleno pracovat na tomto vybavení a zařízení. (f) Postupy předcházení znečištění Opatření, která je třeba dodržovat za účelem předcházení znečišťování životního prostředí ropnými látkami, zbytky lodního nákladu, odpadní vodou, kouřem nebo jinými znečišťujícími látkami. Používání zařízení určeného k předcházení znečišťování, včetně odlučovačů pro ropnými látkami znečištěné vody, systémů sběrných kalových nádrží a čistírny odpadních vod. (g) První pomoc Základy první pomoci související s úrazy, které lze v prostorech strojovny očekávat. 4. V případech, kdy součástí lodního strojního zařízení nejsou parní kotle může správní orgán vypustit požadavky na znalosti uvedené v odstavcích 3(b)(ii) a (iii). Průkaz způsobilosti vystavený na tomto základě se nebude vztahovat na službu na lodích, kde parní kotle tvoří součást lodního strojního zařízení, dokud strojní důstojník v těchto vypuštěných otázkách neprokáže své schopnosti podle požadavků správního orgánu. Veškerá tato omezení musí být v průkazu způsobilosti uvedena. 5. Výcvik k získání potřebných teoretických znalostí a praktických zkušeností musí zohledňovat příslušné mezinárodní předpisy a doporučení. Pravidlo III/5 Povinné minimální požadavky k zajištění stálé odbornosti a aktualizace znalostí pro strojní důstojníky 1. Každý strojní důstojník, který je držitelem průkazu způsobilosti a který slouží na moři nebo má v úmyslu vrátit se na moře po určité době strávené na pevnině, musí za účelem neustálého prohlubování kvalifikace pro námořní službu ve funkci odpovídající jeho průkaz způsobilosti v pravidelných intervalech nejvýše pěti let vyhovět správnímu orgánu pokud jde o: (a) zdravotní způsobilost, zejména pokud jde o zrak a sluch a (b) odbornou způsobilost; (i) úředně schválenou službou jako strojní důstojník v trvání minimálně jednoho roku během předchozích pěti let nebo (ii) na základě výkonu funkcí zahrnujících povinnosti odpovídající stupni drženého průkazu způsobilosti, které jsou považovány za alespoň rovnocenné námořní službě požadované v odstavci 1 (b)(i) nebo (iii) jedním z následujících: - úspěšným složením schválené zkoušky nebo - úspěšným absolvováním schváleného kurzu či kurzů nebo - absolvováním úředně schválené námořní služby jako strojní důstojník trvající ne méně než tři měsíce v nadpočetné pozici nebo v nižší funkci než pro kterou drží průkaz způsobilosti a to bezprostředně před převzetím pozice v hodnosti, na kterou má nárok z titulu svého průkazu způsobilosti. 2. Kurz nebo kurzy uvedené v odstavci 1(b)(iii) musí zejména zahrnovat změny v oblasti příslušných mezinárodních předpisů a doporučení, které se týkají bezpečnosti lidského života na moři a ochrany mořského prostředí. 3. Správní orgán musí zajistit, aby byly lodím plujícím pod jeho jurisdikcí zpřístupněny texty aktuálních změn mezinárodních předpisů o bezpečnosti lidského života na moři a ochrany mořského prostředí. Pravidlo III/6 Povinné minimální požadavky pro mužstvo tvořící součást strojní strážní služby 1. Minimální požadavky na člena mužstva, pokud tvoří součást strojní strážní služby musí být takové, jak je uvedeno v odstavci 2. Tyto požadavky neplatí pro: (a) člena mužstva jmenovaného jako pomocník strojního strážního důstojníka; (b) člena mužstva, který je ve výcviku; (c) člena mužstva, jehož povinnosti při výkonu strážní služby nemají odbornou povahu. 2. Každý člen mužstva tvořící součást strojní strážní služby musí: (a) být starší 16 let; (b) splnit požadavky správního orgánu na zdravotní způsobilost, zejména pokud jde o zrak a sluch; (c) splnit požadavky správního orgánu týkající se: (i) zkušeností nebo výcviku zaměřeného na hašení požárů, zásady poskytování první pomoci, osobní záchranné techniky, zdravotní rizika a osobní bezpečnost; (ii) schopnost porozumět rozkazům a dorozumět se v otázkách důležitých pro plnění jeho úkolů; (d) přesvědčit správní orgán, že: (i) disponuje praxí získanou na pevnině, která je relevantní pro jeho námořní povinnosti doplněné námořní službou přiměřeného trvání tak, jak požaduje správní orgán nebo (ii) absolvoval odborný výcvik, buď na pevnině nebo na lodi, včetně námořní služby přiměřeného trvání tak, jak požaduje správní orgán nebo (iii) absolvovat úředně schválenou dobu námořní služby v délce nejméně šest 12 měsíců. 3. Každý takový člen mužstva musí disponovat znalostmi o: (a) postupech strážní služby ve strojovně a schopnostech plnit běžné postupy strážní služby přiměřené jeho povinnostem; (b) bezpečných pracovních postupech souvisejících s činnostmi ve strojovně; (c) terminologii používané ve strojovnách a názvech strojů a zařízení souvisejících s jeho povinnostmi; (d) základních postupech zaměřených na ochranu životního prostředí. 4. Každý člen mužstva, který bude držet strážní službu u kotlů musí disponovat znalostmi o bezpečném provozování kotlů a musí být schopen udržovat správnou hladinu vody a tlak páry. 5. Každý člen mužstva tvořící součást strojní strážní služby musí být obeznámen se svými povinnostmi strážní služby ve strojovně na lodi, na níž má sloužit. Zejména s ohledem na danou loď musí člen mužstva: (a) disponovat znalostmi o použití vhodných systémů interní komunikace; (b) disponovat znalostmi o únikových cestách z prostor strojovny; (c) disponovat znalostmi o poplachových systémech v prostorech strojovny a být schopen rozlišovat mezi různými druhy poplachů se zvláštním zřetelem na poplach hašení plynem; (d) být obeznámen s rozmístěním a použitím hasicího zařízení v prostorech strojovny. 6. Správní orgán může souhlasit s tím, že námořník splnil požadavky tohoto pravidla, pokud námořník sloužil v příslušné pozici ve strojní skupině po dobu nejméně jednoho roku v průběhu posledních pěti let předcházejících vstupu této úmluvy v platnost pro daný správní orgán. KAPITOLA IV RADIOKOMUNIKAČNÍ SKUPINA STRÁŽNÍ RADIOKOMUNIKAČNÍ SLUŽBA A ÚDRŽBA Vysvětlivka: Povinná ustanovení týkající se strážní radiokomunikační služby jsou uvedena v Radiokomunikačním řádu a ustanovení týkající se bezpečnosti strážní radiokomunikační služby jsou uvedena v Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři a v Radiokomunikačním řádu, neboť tyto dva právní předpisy mohou být pozměňovány a jsou v platnosti. Pozornost je také potřeba věnovat příslušným usnesením přijatým na Mezinárodní konferenci o výcviku a kvalifikaci námořníků, 1978. Pravidlo IV/1 Povinné minimální požadavky na certifikaci radiodůstojníků 1. Každý radiodůstojník pověřený plněním nebo plnící radiokomunikační povinnosti na lodi musí být držitelem příslušného průkazu způsobilosti, nebo příslušných osvědčení, vystavených nebo uznaných správním orgánem na základě ustanovení Radiokomunikačního řádu a musí absolvovat službu dostatečnou k získání způsobilosti. 2. Kromě toho radiodůstojník musí: (a) být starší 18 let; (b) splnit požadavky správního orgánu na zdravotní způsobilost, zejména pokud jde o zrak a sluch; (c) splňovat požadavky Dodatku k tomuto pravidlu. 3. Každý žadatel o vystavení průkazu způsobilosti je povinen složit zkoušku nebo zkoušky podle požadavků dotyčného správního orgánu. 4. Úroveň znalostí požadovaná k vystavení průkazu způsobilosti musí dostačovat k tomu, aby radiodůstojník mohl vykonávat své povinnosti bezpečně a efektivně. Při stanovování příslušné úrovně znalostí a výcviku nutného k dosažení těchto znalostí a praktických dovedností musí správní orgán zohlednit požadavky Radiokomunikačního řádu a Dodatku k tomuto pravidlu. Správní orgány musí také zohlednit příslušná usnesení přijatá na Mezinárodní konferenci o výcviku a kvalifikaci námořníků, 1978, a příslušná doporučení IMO. Dodatek k pravidlu IV/1 Minimální dodatečné požadavky na znalosti a výcvik radiodůstojníků Kromě splnění požadavků pro vystavení průkazu způsobilosti v souladu s Radiokomunikačním řádem musí radiodůstojník disponovat znalostmi a absolvovat výcvik, včetně praktického výcviku, z následujících předmětů: (a) poskytování radiokomunikačních služeb v mimořádných situacích, včetně (i) opuštění lodě; (ii) požáru na lodi; (iii) částečného nebo úplného vyřazení radiostanice z provozu; (b) obsluhy záchranných člunů, záchranných vorů, plovoucích záchranných prostředků a jejich vybavení a to se zvláštním zřetelem na zabudovaná a přenosná radiokomunikační zařízení na záchranných člunech a polohu udávajících nouzových radiobójí. (c) přežití na moři; (d) první pomoc; (e) požární prevence a hašení požárů se zvláštním zřetelem na radiokomunikační zařízení; (f) preventivní opatření k zajištění bezpečnosti lodě a osob v souvislosti s riziky spojenými s radiokomunikačním zařízením, včetně rizik elektrických, elektromagnetického vyzařování, chemických a mechanických rizik; (g) použití IMO Příručky obchodních plavidel pro pátrání a záchranu (MERSAR) se zvláštním zřetelem na radiokomunikace. (h) systémy hlášení pohybu lodi a příslušné postupy; (i) použití Mezinárodního signálního kódu a Standardního slovníku námořní frazeologie IMO; (j) systémy poskytování zdravotnické pomoci prostřednictvím radiokomunikace a příslušné postupy. Pravidlo IV/2 Povinné minimální požadavky k zajištění stálé odbornosti a aktualizace znalostí pro radiodůstojníky 1. Každý radiodůstojník, který je držitelem průkazu způsobilosti vystaveného a uznaného správním orgánem musí za účelem neustálého prohlubování kvalifikace pro námořní službu vyhovět správnímu orgánu pokud jde o: (a) zdravotní způsobilost, zejména pokud jde o zrak, sluch a řeč a to v pravidelných intervalech nepřesahujících pět let a (b) odbornou způsobilost: (i) úředně schválenou radiokomunikační službou v pozici radiodůstojníka a to bez souvislého přerušení služby trvajícího déle než pět let; (ii) po takovém přerušení, úspěšným složením úředně schváleného přezkoušení nebo úspěšným absolvováním úředně schváleného výcvikového kurzu nebo kurzů na moři nebo na pevnině, který musí obsahovat prvky s bezprostřední odpadem na bezpečnost lidského života na moři a moderní radiokomunikační zařízení a může také zahrnovat radionavigační zařízení. 2. Když se na palubách lodí oprávněných plout pod vlajkou správního orgánu zavádí nové organizace provozu, zařízení nebo postupy, může správní orgán požadovat, aby radiodůstojníci absolvovali úředně schválené přezkoušení nebo aby úspěšně absolvovali příslušný kurz nebo kurzy, na moři nebo na pevnině, a to se zvláštním zřetelem na povinnosti související s bezpečností. 3. Každý radiodůstojník musí, aby byl i nadále kvalifikován k službě na moři na palubě konkrétních typů lodí, pro které byl na mezinárodní úrovni odsouhlasen odborný výcvik, úspěšně absolvovat schválený příslušný výcvik nebo zkoušky, které musí zohlednit příslušné mezinárodní předpisy a doporučení. 4. Správní orgán musí zajistit, aby byly lodím plujícím pod jeho jurisdikcí zpřístupněny texty aktuálních změn mezinárodních předpisů o radiokomunikaci souvisejících s bezpečností lidského života na moři a ochranou mořského prostředí. 5. Správním orgánům se doporučuje, aby po poradě s dotčenými subjekty formulovaly a podporovaly formulaci struktury opakovacích a aktualizačních kurzů a to buď dobrovolných nebo v případě potřeby povinných, na moři nebo na pevnině, pro radiodůstojníky, kteří slouží na moři, a zejména pro ty, kteří obnovují svoji námořní službu po přestávce. Tento kurz (nebo kurzy) musí zahrnovat prvky, které mají bezprostřední význam pro povinnosti radiodůstojníků a musí zahrnovat změny v námořních radiokomunikačních technologiích a příslušných mezinárodních předpisech a doporučeních* týkajících se bezpečnosti lidského života na moři. Pravidlo IV/3 Povinné minimální požadavky na certifikaci radiotelefonistů 1. Každý radiotelefonista pověřený nebo plnící radiokomunikační povinnosti na lodi musí být držitelem příslušného průkazu způsobilosti, nebo příslušných osvědčení, vystavených nebo uznaných správním orgánem na základě ustanovení Radiokomunikačního řádu. 2. Kromě toho musí tento radiotelefonista na lodi, která musí být vybavena radiotelefonní stanici na základě Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři: (a) být starší 18 let; (b) splnit požadavky správního orgánu na zdravotní způsobilost, zejména pokud jde o zrak a sluch; (c) splňovat požadavky Dodatku k tomuto pravidlu. 3. Každý žadatel o vystavení průkazu způsobilosti je povinen složit zkoušku či zkoušky splňující požadavky dotyčného správního orgánu. 4. Úroveň znalostí požadovaná k vystavení který je držitelem vystaveného průkazu způsobilosti musí dostačovat k tomu, aby radiotelefonista mohl vykonávat své povinnosti bezpečně a efektivně. Při stanovování příslušné úrovně znalostí a výcviku nutného k dosažení těchto znalostí a praktických dovedností musí správní orgán zohlednit požadavky Radiokomunikačního řádu a Dodatku k tomuto pravidlu. Správní orgány musí také zohlednit příslušná usnesení přijatá na Mezinárodní konferenci o výcviku a kvalifikaci námořníků, 1978, a příslušná doporučení IMO. Dodatek k pravidlu IV/3 Minimální dodatečné požadavky na znalosti a výcvik radiotelefonistů Kromě splnění požadavků pro vystavení průkazu způsobilosti v souladu s Radiokomunikačním řádem musí radiotelefonista disponovat znalostmi a absolvovat výcvik, včetně praktického výcviku, z následujících předmětů: (a) poskytování radiokomunikačních služeb v mimořádných situacích, včetně (i) opuštění lodě; (ii) požáru na lodi; (iii) částečné nebo úplné poruchy radiostanice; (b) obsluhy záchranných člunů, záchranných vorů, plovoucích záchranných prostředků a jejich vybavení a to se zvláštním zřetelem na zabudovaná a přenosná radiokomunikační na záchranných člunech a polohu udávajících nouzových radiobójí. (c) přežití na moři; (d) první pomoc; (e) požární prevence a hašení požárů se zvláštním zřetelem na radiokomunikační zařízení; (f) preventivní opatření k zajištění bezpečnosti lodě a osob v souvislosti s riziky spojenými s radiokomunikačním zařízením, včetně rizik elektrických, elektromagnetického vyzařování, chemických a mechanických rizik; (g) použití IMO Příručky obchodních plavidel pro pátrání a záchranu (MERSAR) se zvláštním zřetelem na radiokomunikace; (h) systémy hlášení pohybu lodi a příslušné postupy; (i) použití Mezinárodního signálního kódu a Standardního slovníku námořní frazeologie IMO; (j) systémy poskytování zdravotnické pomoci prostřednictvím radiokomunikace a příslušné postupy. KAPITOLA V ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA TANKERY Pravidlo V/1 Povinné minimální požadavky na výcvik a certifikaci kapitánů, důstojníků a členů mužstva na ropných tankerech 1. Důstojníci a členové mužstva, kteří mají mít určité povinnosti, a odpovědnosti spojené s těmito povinnostmi, související s nákladem a nákladovým zařízením na ropných tankerech, a kteří ještě na ropném tankeru nesloužili jako součást pravidelné posádky lodi musí před plněním těchto povinností absolvovat příslušný požární kurz na pevnině a (a) službu pod dohledem na lodi v přiměřeném trvání, aby získali dostatečné znalosti bezpečných provozních postupů nebo (b) úředně schválený kurz na seznámení se s ropným tankerem, který zahrnuje základní bezpečnostní opatření a opatření a postupy k předcházení znečištění, schémata různých typů ropných tankerů, druhy nákladů, jejich nebezpečí a jejich překládací zařízení, všeobecné provozní postupy a terminologii týkající se ropných tankerů. 2. Kapitáni, první strojní důstojníci, první palubní důstojníci, druzí strojní důstojníci a, liší-li se od výše uvedených hodností, každá osoba s přímou odpovědností za nakládku, vykládku a péči během přepravy nebo manipulaci s nákladem, musí, kromě položek v ustanoveních odstavce 1, disponovat následujícím: (a) příslušnými zkušenostmi odpovídajícími jejich povinnostem na ropných tankerech a (b) absolvovat odborný výcvikový program odpovídající jejich povinnostem, včetně bezpečnostních opatření na ropných tankerech, protipožárních opatření a systémů, opatření k předcházení a omezování znečištění, provozních postupů a povinnostem vyplývajícím z platných právních předpisů. 3. Do dvou let po vstupu této úmluvy v platnost pro stranu lze mít za to, že námořník splnil požadavky odstavce 2(b) v případě, že během předchozích pěti let odsloužil v příslušné pozici na ropných tankerech dobu nejméně jednoho roku. Pravidlo V/2 Povinné minimální požadavky na výcvik a certifikaci kapitánů, důstojníků a členů mužstva na tankerech pro přepravu chemikálií 1. Důstojníci a členové mužstva, kteří mají mít určité povinnosti, a odpovědnosti spojené s těmito povinnostmi, související s nákladem a nákladovým zařízením na tankerech pro přepravu chemikálií, a kteří ještě na tankeru pro přepravu chemikálií nesloužili jako součást pravidelné posádky lodi musí před plněním těchto povinností absolvovat příslušný požární kurz na pevnině a (a) službu pod dozorem na lodi v přiměřeném trvání, aby získali dostatečné znalosti bezpečných provozních postupů nebo (b) úředně schválený kurz na seznámení se s tankerem pro přepravu chemikálií, který zahrnuje základní bezpečnostní opatření a opatření a postupy k předcházení znečištění, schémata různých typů tankerů pro přepravu chemikálií, druhy nákladů, jejich nebezpečí a jejich překládací zařízení, všeobecné provozní postupy a terminologii týkající se tankerů pro přepravu chemikálií. 2. Kapitáni, první strojní důstojníci, první palubní důstojníci, druzí strojní důstojníci a, liší-li se od výše uvedených hodností, každá osoba s přímou odpovědností za nakládku, vykládku a péči během přepravy nebo manipulaci s nákladem, musí, kromě položek v ustanoveních odstavce 1, disponovat následujícím: (a) příslušnými zkušenostmi odpovídajícími jejich povinnostem na tankerech pro přepravu chemikálií a (b) absolvovat odborný výcvikový program odpovídající jejich povinnostem, včetně bezpečnostních opatření na tankerech pro přepravu chemikálií, protipožárních opatření a systémů, opatření k předcházení a omezování znečištění, provozních postupů a povinností vyplývajících z platných právních předpisů. 3. Do dvou let po vstupu této úmluvy v platnost pro stranu lze mít za to, že námořník splnil požadavky odstavce 2(b) v případě, že během předchozích pěti let odsloužil v příslušné pozici na tankerech pro přepravu chemikálií dobu nejméně jednoho roku. Pravidlo V/3 Povinné minimální požadavky na výcvik a certifikaci kapitánů, důstojníků a členů mužstva na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu 1. Důstojníci a členové mužstva, kteří mají mít určité povinnosti, a odpovědnosti spojené s těmito povinnostmi, související s nákladem a nákladovým zařízením na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu, a kteří ještě na tankeru pro přepravu zkapalněného plynu nesloužili jako součást pravidelné posádky lodi musí před plněním těchto povinností absolvovat příslušný požární kurz na pevnině a (a) službu pod dozorem na lodi v přiměřeném trvání, aby získali dostatečné znalost bezpečných provozních postupů nebo (b) úředně schválený kurz na seznámení se s tankerem pro přepravu zkapalněného plynu, který zahrnuje základní bezpečnostní opatření a opatření a postupy k předcházení znečištění, schémata různých typů tankerů pro přepravu zkapalněného plynu, druhy nákladů, jejich nebezpečí a jejich překládací zařízení, všeobecné provozní postupy a terminologii týkající se tankerů pro přepravu zkapalněného plynu. 2. Kapitáni, první strojní důstojníci, první palubní důstojníci, druzí strojní důstojníci a, liší-li se od výše uvedených hodností, každá osoba s přímou odpovědností za nakládku, vykládku a péči během přepravy nebo manipulaci s nákladem, musí, kromě položek v ustanoveních odstavce 1, disponovat následujícím: (a) příslušnými zkušenostmi odpovídajícími jejich povinnostem na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu a (b) absolvovat odborný výcvikový program odpovídající jejich povinnostem, včetně bezpečnostních opatření na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu, protipožárních opatření a systémů, opatření k předcházení a omezování znečištění, provozních postupů a povinností vyplývajících z platných právních předpisů. 3. Do dvou let po vstupu této úmluvy v platnost pro stranu lze mít za to, že námořník splnil požadavky odstavce 2(b) v případě, že během předchozích pěti let odsloužil na příslušné pozici na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu dobu nejméně jeden rok. KAPITOLA VI ZPŮSOBILOST PRO ŘÍZENÍ ZÁCHRANNÉHO PLAVIDLA Pravidlo VI/1 Povinné minimální požadavky na vystavování průkazů způsobilosti pro řízení záchranného plavidla Každý námořník, kterému má být vystaven průkaz způsobilosti pro řízení záchranného plavidla musí: (a) být starší 17,5 let; (b) splnit požadavky správního orgánu na zdravotní způsobilost (c) absolvovat úředně schválenou dobu námořní služby v délce nejméně 12 měsíců nebo úspěšně absolvovat úředně schválený výcvikový kurz a absolvovat úředně schválenou námořní službu v délce nejméně devíti měsíců; (d) přesvědčit správní orgán prostřednictvím zkoušky nebo průběžného hodnocení během úředně schváleného výcvikového kurzu, že disponuje znalostmi o obsahu Dodatku k tomuto pravidlu; (e) prokázat podle požadavků správního orgánu prostřednictvím zkoušky nebo průběžného hodnocení během úředně schváleného výcvikového kurzu, že dovede: (i) obléci si správně záchrannou vestu, bezpečně skočit z výšky do vody; nalodit se s oblečenou záchrannou vestou na záchranné plavidlo z vody; (ii) vrátit převrácený záchranný vor do správné polohy i s oblečenou záchrannou vestou; (iii) rozumět značení na záchranném plavidle s ohledem na počet osob, které smí přepravovat; (iv) vydávat správné příkazy nutné ke spuštění záchranného plavidla a nalodění se na něj, odražení od lodě a řízení záchranného plavidla a vystupování z něj; (v) připravit a bezpečně spustit záchranné plavidlo do vody a rychle odrazit od boku lodě; (vi) postarat se o zraněné osoby a to během i po opuštění lodě; (vii) veslovat a kormidlovat, vztyčit stěžeň, rozvinout plachtu, řídit člun pod plachtou a kormidlovat člun podle kompasu; (viii) používat signalizační vybavení, včetně pyrotechniky; (ix) používat přenosné radiokomunikační zařízení pro záchranné plavidlo. Dodatek k pravidlu VI/1 Minimální znalosti potřebné pro vystavování průkazů způsobilosti pro řízení záchranného plavidla 1. Typy nouzových situací, které mohou nastat, například srážka, požár, ztroskotání 2. Zásady přežití, včetně: (a) důležitost výcviku a cvičení; (b) nutnosti být připraven na jakoukoli mimořádnou situaci; (c) činností, které je nutné provést v případě rozkazu dostavit se na stanoviště záchranných plavidel; (d) činností, které je nutné provést v případě rozkazu opustit loď; (e) činností, které je nutné provést nachází-li se ve vodě; (f) činností, které je nutné provést na palubě záchranného plavidla (g) hlavních nebezpečí hrozící trosečníkům. 3. Zvláštní povinnosti uložené každému členu posádky tak, jak jsou uvedeny v poplachovém rozpisu, včetně rozdílů mezi signály svolávajícími všechny členy posádky k záchrannému plavidlu a k požárním stanicím. 4. Typy záchranných prostředků kterými jsou lodě běžně vybaveny. 5. Konstrukce a vybavení záchranných plavidel a jednotlivé položky jejich vybavení. 6. Specifické vlastnosti a vybavení záchranných plavidel. 7. Různé typy zařízení používaných ke spouštění záchranných plavidel. 8. Způsoby spouštění záchranných plavidel na rozbouřené moře. 9. Činnosti, které je nutné provést po opuštění lodi. 10. Řízení záchranného plavidla v těžkém počasí. 11. Použití přídržného lana, mořské kotvy a veškerého dalšího vybavení. 12. Rozdělování potravin a vody na záchranném plavidle. 13. Způsoby zachraňování vrtulníkem. 14. Použití výbavy pro první pomoc a resuscitačních technik. 15. Radiovybavení přítomné na záchranných plavidlech, včetně polohu udávajících nouzových radiobójí. 16. Vliv podchlazení a jeho prevence; použití ochranných krytů a ochranných oděvů. 17. Způsoby startování a ovládání motoru záchranného plavidla a jeho příslušenství spolu s použitím hasicího přístroje z vybavení. 18. Použití záchranných člunů a motorových záchranných člunů k řazení záchranných vorů a k záchraně přeživších a osob v moři. 19. Najíždění záchranného plavidla na břeh. * Předpokládá se, že výkon uvedený na Rejstříkovém listu nebo v jiném úředním dokladu představuje celkový maximální trvalý jmenovitý výkon u všech hlavních lodních pohonných zařízení. * Prosednutí: snížení rezervy hloubky vody pod lodí, ke kterému dojde, když se loď pohybuje vůči vodě a je způsoben hlubším zanořením lodního tělesa a změnou podélného sklonu. Tento efekt se zvýrazňuje v mělké vodě a snižuje se snížením rychlosti lodi. † Kapitáni a první palubní důstojníci sloužící na menších lodích musí být plně obeznámeni se základními požadavky na stabilitu těchto lodí. ‡ Odkazuje se na Úmluvu o kvalifikaci námořníků I. třídy ILO, 1946, nebo každou následnou úmluvu. * Odkazuje se na Usnesení 9 „Doporučení k minimálním požadavkům na člena mužstva jmenovaného jako pomocník strojního strážního důstojníka“ přijaté na Mezinárodní konferenci o výcviku a kvalifikaci námořníků, 1978. * Včetně všech doporučení IMO týkajících se rozvoje námořního tísňového systému.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 47/2015 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 47/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Českou republikou změny přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech Vyhlášeno 20. 8. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 22. 8. 2015, částka 29/2015 * 1\\. rozhodla změnit část I přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech a zařadit do ní hexabromcyklododekan se zvláštními výjimkami pro výrobu, jak je povoleno smluvním stranám uvedeným v registru zvláštních výjimek, a pro použití - Chemická látkaČinnostZvláštní výjimkaHexabromcyklododekanVýrobaJak je povoleno smluvním stranám uvedeným v registru v souladu s ustanoveními části VII této přílohyPoužitíExpandovaný polystyrén a extrudovaný polystyrén v budovách v souladu s ustanoveními čá * 2\\. rovněž rozhodla vložit do části III přílohy A definici hexabromcyklododekanu následovně: * 3\\. dále rozhodla vložit novou část VII do přílohy A následovně: Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 22. 8. 2015 47 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 10. května 2013 byla v Ženevě přijata změna přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech1). Se změnou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal dne 23. července 2014 listinu o přijetí změny. Změna vstoupila v platnost podle čl. 22 odst. 3 písm. c) Stockholmské úmluvy dne 26. listopadu 2014. Pro Českou republiku vstupuje změna v platnost na základě ustanovení odstavce 3 písm. b) téhož článku dne 22. srpna 2015. Česká republika registrovala u sekretariátu Úmluvy zvláštní výjimku podle čl. 4 Úmluvy pro výrobu a použití hexabromcyklododekanu pro expandovaný polystyrén a extrudovaný polystyrén v budovách v souladu s ustanoveními části VII přílohy A. Lhůta pro platnost zvláštní výjimky pro Českou republiku uplyne dne 26. listopadu 20192). Anglické znění změny a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ POŠTOVNÍ ADRESA: UNITED NATIONS, N.Y. 10017 TELEGRAFNÍ ADRESA: UNATIONS NEWYORK Čj.: C.N.934.2013.TREATIES-XXVII.15 (oznámení depozitáře) STOCKHOLMSKÁ ÚMLUVA O PERZISTENTNÍCH ORGANICKÝCH POLUTANTECH STOCKHOLM, 22. KVĚTNA 2001 ZMĚNA PŘÍLOHY A SC-6/13: Zařazení hexabromcyklododekanu Konference smluvních stran, posoudivši vyhodnocení profilu rizika a řízení rizika hexabromcyklododekanu a jeho dodatek, jak je předložil Výbor pro hodnocení perzistentních organických polutantů,1 berouc na vědomí doporučení Výboru pro hodnocení perzistentních organických polutantů zařadit hexabromcyklododekan do přílohy A úmluvy se zvláštními výjimkami pro výrobu a použití v expandovaném polystyrénu a extrudovaném polystyrénu v budovách,2 1. rozhodla změnit část I přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech a zařadit do ní hexabromcyklododekan se zvláštními výjimkami pro výrobu, jak je povoleno smluvním stranám uvedeným v registru zvláštních výjimek, a pro použití v expandovaném polystyrénu a extrudovaném polystyrénu v budovách, a to vložením následujícího řádku: Chemická látka\| Činnost\| Zvláštní výjimka ---\|---\|--- Hexabromcyklododekan\| Výroba\| Jak je povoleno smluvním stranám uvedeným v registru v souladu s ustanoveními části VII této přílohy Použití\| Expandovaný polystyrén a extrudovaný polystyrén v budovách v souladu s ustanoveními části VII této přílohy 2. rovněž rozhodla vložit do části III přílohy A definici hexabromcyklododekanu následovně: „(c) „Hexabromcyklododekan“ znamená hexabromcyklododekan (č. CAS: 25637-99-4), 1,2,5,6,9,10-hexabromcyklododekan (č. CAS: 3194-55-6) a jeho hlavní diastereoisomery: alfa-hexabromcyklododekan (č. CAS: 134237-50-6); beta-hexabromcyklododekan (č. CAS: 134237-51-7); a gama-hexabromcyklododekan (č. CAS: 134237-52-8).“ 3. dále rozhodla vložit novou část VII do přílohy A následovně: Část VII Hexabromcyklododekan Každá smluvní strana, která si zaregistrovala výjimku podle čl. 4 pro výrobu a použití hexabromcyklododekanu pro expandovaný polystyrén a extrudovaný polystyrén v budovách, učiní potřebná opatření, aby zajistila, že expandovaný polystyrén a extrudovaný polystyrén obsahující hexabromcyklododekan bude možné v průběhu celého jeho životního cyklu snadno identifikovat označením nebo jinými prostředky. 1) Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech, přijatá ve Stockholmu dne 22. května 2001, byla vyhlášena pod č. 40/2006 Sb. m. s. Příloha G Úmluvy, přijatá v Punta del Este dne 6. května 2005, byla vyhlášena pod č. 24/2007 Sb. m. s. a opravena pod č. 50/2010 Sb. m. s. Změny příloh A, B a C Úmluvy, přijaté v Ženevě dne 8. května 2009, byly vyhlášeny pod č. 90/2010 Sb. m. s. Změna přílohy A Úmluvy, přijatá v Ženevě dne 29. dubna 2011, byla vyhlášena pod č. 11/2013 Sb. m s. 2) http://chm.pops.int/Implementation/Exemptions/RegisterofSpecificExemptions/tabid/1133/Default.aspx 1 UNEP/POPS/POPRC.6/13/Add.2, UNEP/POPS/POPRC.7/19/Add.1 a UNEP/POPS/POPRC.8/16/Add.3. 2 Rozhodnutí POPRC-8/3.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 209/2015 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 209/2015 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Vyhlášeno 20. 8. 2015, částka 85/2015 209 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 12. srpna 2015 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 16. ledna 2016 nové volby do zastupitelstev obcí: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Slezské Pavlovice\| Bruntál\| Moravskoslezský Mladecko\| Opava\| Moravskoslezský Ministr: Chovanec v. r.
Nařízení vlády č. 208/2015 Sb.	Nařízení vlády č. 208/2015 Sb. Nařízení vlády o technických požadavcích na pyrotechnické výrobky a jejich uvádění na trh Vyhlášeno 20. 8. 2015, datum účinnosti 4. 9. 2015, částka 84/2015 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Postupy posuzování shody * § 3 - Dokumentace * § 4 - Technická dokumentace * § 5 - Dokumentace systému jakosti * § 6 - Certifikát EU přezkoušení typu * § 7 - Osvědčení o posouzení shody * § 8 - Vzor EU prohlášení o shodě * § 9 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 208/2015 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 208/2015 Sb. Aktuální znění od 4. 9. 2015 208 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 29. července 2015 o technických požadavcích na pyrotechnické výrobky a jejich uvádění na trh Vláda nařizuje podle § 7 odst. 3, § 8 odst. 3, § 9 odst. 4 a § 10 odst. 3 zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Toto nařízení zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje a) popis a obsah jednotlivých postupů posuzování shody, včetně dokumentace, která má být uchovávána u jednotlivých postupů posuzování shody, a postup výrobcevýrobce a oznámeného subjektuoznámeného subjektu u jednotlivých postupů posuzování shody, b) rozsah a popis dokumentace náležející k jednotlivým postupům posuzování shody, c) popis a náležitosti certifikátucertifikátu EU přezkoušení typu a osvědčení o posouzení shodyposouzení shody, d) vzor EU prohlášení o shodě. § 2 Postupy posuzování shody Popis a obsah jednotlivých postupů posuzování shody včetně dokumentace, která má být uchovávána u jednotlivých postupů posuzování shody, a postup výrobcevýrobce a oznámeného subjektuoznámeného subjektu u jednotlivých postupů posuzování shody je uveden v příloze č. 1 k tomuto nařízení. § 3 Dokumentace Dokumentaci přikládanou k žádosti o posouzení shodyposouzení shody tvoří u a) EU přezkoušení typu 1. technická dokumentace a 2. podpůrné důkazy o přiměřenosti řešení technického návrhu; podpůrné důkazy musejí odkazovat na dokumenty, které byly použity, zejména pokud harmonizované normyharmonizované normy nebyly použity v celém rozsahu; pokud je to nutné k prokázání přiměřenosti technického řešení, podpůrné důkazy zahrnují také výsledky zkoušek, které provedla v souladu s jinými technickými specifikacemitechnickými specifikacemi laboratoř výrobcevýrobce nebo jiná zkušební laboratoř jeho jménem a na jeho odpovědnost, b) shody s typem založené na zabezpečení jakosti výrobního procesu 1. informace o předpokládané kategorii pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, 2. dokumentace systému jakosti a 3. technická dokumentace schváleného typu a kopie certifikátucertifikátu EU přezkoušení typu, c) shody s typem založené na zabezpečení jakosti výrobku 1. informace o předpokládané kategorii pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, 2. dokumentace systému jakosti a 3. technická dokumentace schváleného typu a kopie certifikátucertifikátu EU přezkoušení typu, d) shody založené na komplexním zabezpečení jakosti 1. technická dokumentace pro jeden model z každé kategorie pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, které se mají vyrábět, a 2. dokumentace systému jakosti. § 4 Technická dokumentace (1) Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shodyposouzení shody pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku s požadavky zákona a obsahuje tomu odpovídající analýzu a posouzení rizik. (2) Technická dokumentace obsahuje alespoň a) celkový popis pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku, b) koncepční návrh, výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů, a případně dalších částí výrobku, včetně jejich popisů a vysvětlivek, c) seznam harmonizovaných noremharmonizovaných norem, které byly zcela nebo zčásti použity a na které byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, a popis řešení zvolených ke splnění základních bezpečnostních požadavků zákona; seznam jiných odpovídajících technických specifikacítechnických specifikací, které byly použity, pokud harmonizované normyharmonizované normy použity nebyly; v případě částečně použitých harmonizovaných noremharmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity, d) výsledky konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení a případně další údaje nezbytné pro posouzení shodyposouzení shody výrobku, a e) protokoly o provedených zkouškách. § 5 Dokumentace systému jakosti (1) Dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se jakosti. (2) Dokumentace systému jakosti obsahuje a) popis cílů jakosti, organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o jakost výrobků, b) popis přezkoumání a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti, c) popis záznamů o jakosti, zejména protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací a zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků, a d) popis prostředků umožňujících dozor nad efektivním fungováním systému jakosti. (3) Dokumentace systému jakosti při posuzování shody s typem založené na zabezpečení jakosti výrobního procesu obsahuje kromě údajů podle odstavce 2 popis odpovídajících metod, postupů a systematických opatření, které budou používány při výrobě a kontrole a zabezpečování jakosti. (4) Dokumentace systému jakosti při posuzování shody založené na komplexním zabezpečení jakosti obsahuje kromě údajů podle odstavce 2 a) popis odpovídajících metod, postupů a systematických opatření, které budou používány při výrobě a kontrole a zabezpečování jakosti, b) popis prostředků umožňujících dozor nad dosahováním požadované kvality návrhu výrobků, c) specifikace technického návrhu, včetně norem, které budou použity; v případě, kdy se příslušné harmonizované normyharmonizované normy plně nepoužijí, popis prostředků, které budou použity, aby bylo zajištěno splnění základních bezpečnostních požadavků zákona, a d) popis metod kontroly návrhu a ověřování návrhu, postupů a systematických činností, které se použijí při navrhování pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, které patří do příslušné kategorie pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků. § 6 Certifikát EU přezkoušení typu (1) CertifikátCertifikát EU přezkoušení typu a jeho přílohy obsahují informace umožňující a) vyhodnotit, zda jsou vyrobené pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky ve shodě s typem, který prošel posouzením shodyposouzením shody EU přezkoušení typu, a b) provést u výrobcevýrobce kontrolu ověření stanovených požadavků. (2) CertifikátCertifikát EU přezkoušení typu obsahuje a) obchodní firmu a adresu sídla nebo jméno, příjmení a adresu bydliště výrobcevýrobce, b) závěry přezkoušení, c) podmínky platnosti certifikátucertifikátu, jsou-li stanoveny, a d) údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu. (3) Pokud jsou provedeny úpravy schváleného typu pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku, které mohou ovlivnit jeho shodu se základními bezpečnostními požadavky zákona nebo podmínky platnosti tohoto certifikátucertifikátu, je součástí certifikátucertifikátu EU přezkoušení typu dodatek, jehož předmětem jsou tyto úpravy. § 7 Osvědčení o posouzení shody Osvědčení o posouzení shodyposouzení shody obsahuje a) informaci o tom, že systém jakosti zaručuje shodu pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku s typem, který byl posouzen postupem posuzování shody EU přezkoušení typu, b) obchodní firmu a adresu sídla nebo jméno, příjmení a adresu bydliště výrobcevýrobce, c) obchodní firmu a adresu sídla nebo jméno, příjmení a adresu bydliště dovozcedovozce v případě dovozu pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku, d) údaje nezbytné k identifikaci schváleného systému jakosti, držitele osvědčení a oznámeného subjektuoznámeného subjektu, který osvědčení vydal, e) závěry posouzení shodyposouzení shody a f) dobu jeho platnosti. § 8 Vzor EU prohlášení o shodě Vzor EU prohlášení o shodě je uveden v příloze č. 2 k tomuto nařízení. § 9 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Mládek, CSc., v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 208/2015 Sb. POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY 1. EU přezkoušení typu (modul B) 1.1 EU přezkoušení typu je součást postupu posouzení shodyposouzení shody, ve které oznámený subjektoznámený subjekt přezkoumá technický návrh pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku a ověří, zda technický návrh pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku splňuje požadavky zákona. 1.2 EU přezkoušení typu se provádí za účelem posouzení vhodnosti technického návrhu pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku prostřednictvím přezkoumání technické dokumentace a podpůrných důkazů a přezkoušení vzorku úplného výrobku, který odpovídá plánovanému výrobku (kombinace výrobního typu a typu návrhu). 1.3 Oznámený subjektOznámený subjekt u pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku přezkoumá technickou dokumentaci a podpůrné důkazy s cílem posoudit přiměřenost technického návrhu pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku. 1.4 Oznámený subjektOznámený subjekt u vzorku 1.4.1 prověří, zda byl vzorek vyroben v souladu s technickou dokumentací, a určí prvky, které byly navrženy v souladu s použitelnými ustanoveními harmonizovaných noremharmonizovaných norem, a prvky, které byly navrženy v souladu s jinými technickými specifikacemitechnickými specifikacemi; 1.4.2 provede nebo nechá provést přezkoumání a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy výrobcevýrobce zvolil řešení podle harmonizovaných noremharmonizovaných norem, byly tyto normy použity správně; 1.4.3 provede nebo nechá provést přezkoumání a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy nebyla použita řešení podle harmonizovaných noremharmonizovaných norem, splňují řešení, která výrobcevýrobce použil, včetně použitých jiných technických specifikacítechnických specifikací, odpovídající základní bezpečnostní požadavky zákona; 1.4.4 dohodne se s výrobcemvýrobcem, na kterém místě budou přezkoumání a zkoušky provedeny. 1.5 Pokud typ splňuje požadavky zákona, které se vztahují na daný pyrotechnický výrobek, oznámený subjektoznámený subjekt vydá výrobcivýrobci certifikátcertifikát EU přezkoušení typu. Pokud daný typ nesplňuje požadavky zákona, oznámený subjektoznámený subjekt nevydá certifikátcertifikát EU přezkoušení typu a uvědomí o tom žadatele, přičemž nevydání certifikátucertifikátu odůvodní. 1.6 Oznámený subjektOznámený subjekt sleduje změny obecně uznávaného vědeckého poznání, na základě kterých by schválený typ již nemusel být v souladu s požadavky zákona, a pokud tyto změny vyžadují hlubší šetření, informuje o tom výrobcevýrobce. VýrobceVýrobce informuje oznámený subjektoznámený subjekt, který uchovává technickou dokumentaci týkající se certifikátucertifikátu EU přezkoušení typu, o všech úpravách schváleného typu, které mohou ovlivnit shodu pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku se základními bezpečnostními požadavky zákona nebo podmínky platnosti tohoto certifikátucertifikátu. Tyto úpravy vyžadují další schválení formou dodatku k původnímu certifikátucertifikátu EU přezkoušení typu. 1.7 Oznámený subjektOznámený subjekt informuje své oznamující orgány o certifikátechcertifikátech EU přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které vydal nebo odejmul, a pravidelně, nebo na žádost zpřístupní svým oznamujícím orgánům seznam těchto certifikátůcertifikátů nebo dodatků k nim, které odmítl, pozastavil nebo jinak omezil. Oznámený subjektOznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjektyoznámené subjekty o certifikátechcertifikátech EU přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které odmítl, odejmul, pozastavil nebo jinak omezil, a na základě žádosti také o těchto certifikátechcertifikátech nebo dodatcích k nim, které vydal. Oznámený subjektOznámený subjekt poskytne Komisi, členským státům nebo ostatním oznámeným subjektůmoznámeným subjektům na jejich žádost kopii certifikátůcertifikátů EU přezkoušení typu nebo dodatků k nim. Oznámený subjektOznámený subjekt poskytne Komisi nebo členským státům na jejich žádost kopii technické dokumentace a výsledků přezkoušení, které provedl. Do uplynutí doby platnosti certifikátucertifikátu EU přezkoušení typu uchovává oznámený subjektoznámený subjekt kopii tohoto certifikátucertifikátu, jeho příloh a dodatků, jakož i souboru technické dokumentace včetně dokumentace předložené výrobcemvýrobcem. 1.8 VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů podle § 18 odst. 4 zákona dokumentaci, kterou u EU přezkoušení typu tvoří kopie certifikátucertifikátu EU přezkoušení typu, jeho přílohy a dodatky. 2. Shoda s typem založená na vnitřní kontrole výroby a zkouškách výrobku pod dohledem v náhodně zvolených intervalech (modul C2) 2.1 Posouzení shodyPosouzení shody s typem založené na vnitřní kontrole výroby a zkouškách výrobku pod dohledem v náhodně zvolených intervalech je částí postupu posouzení shodyposouzení shody, kterou výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2.2, 2.3 a 2.4 a na vlastní odpovědnost prohlašuje, že dané pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátucertifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky zákona. 2.2 Výroba VýrobceVýrobce přijme taková opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků s typem popsaným v certifikátucertifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky zákona. 2.3 Zkoušky výrobku Oznámený subjektOznámený subjekt vybraný výrobcemvýrobcem provádí zkoušky výrobku nebo nechá takové zkoušky provádět v náhodně zvolených intervalech, které sám stanoví, aby se ověřila kvalita vnitřních zkoušek pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku, s přihlédnutím mimo jiné k technologické složitosti pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků a vyráběnému množství. Před uvedením na trhuvedením na trh odebere oznámený subjektoznámený subjekt přímo na místě odpovídající vzorek konečných výrobků, který musí být přezkoumán a podroben odpovídajícím zkouškám stanoveným v harmonizovaných normáchharmonizovaných normách nebo rovnocenným zkouškám uvedeným v jiných technických specifikacíchtechnických specifikacích, s cílem ověřit shodu pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku s typem popsaným v certifikátucertifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky zákona. Pokud vzorek nedosahuje přijatelné úrovně kvality, přijme oznámený subjektoznámený subjekt nezbytná opatření. Postup odběru vzorků za účelem přejímky má ověřit, zda výrobní proces pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku probíhá v rámci přijatelných mezí zajišťujících shodu pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku. VýrobceVýrobce během výrobního procesu opatří výrobky na odpovědnost oznámeného subjektuoznámeného subjektu identifikačním číslem příslušného oznámeného subjektuoznámeného subjektu. 2.4 Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě 2.4.1 VýrobceVýrobce připojí označení CEoznačení CE na každý jednotlivý pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek, který je ve shodě s typem popsaným v certifikátucertifikátu EU přezkoušení typu a splňuje požadavky zákona. 2.4.2 VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model výrobku písemné EU prohlášení o shodě. V EU prohlášení o shodě je uveden pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek, pro nějž bylo vypracováno. Kopie EU prohlášení o shodě výrobcevýrobce na požádání poskytne příslušným kontrolním orgánům. 3. Shoda s typem založená na zabezpečení jakosti výrobního procesu (modul D) 3.1 Posouzení shodyPosouzení shody s typem založené na zabezpečení jakosti výrobního procesu je částí postupu posouzení shodyposouzení shody, kterou výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 3.2 a 3.5 a na vlastní odpovědnost prohlašuje, že dané pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátucertifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky zákona. 3.2 Výroba VýrobceVýrobce používá schválený systém jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušky dotčených pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků podle bodu 3.3 a podléhá dohledu podle bodu 3.4. 3.3 Systém jakosti 3.3.1 Oznámený subjektOznámený subjekt posoudí, zda systém jakosti splňuje požadavky stanovené zákonem. U prvků systému jakosti, které odpovídají ustanovením harmonizované normyharmonizované normy oznámený subjektoznámený subjekt, shodu s těmito požadavky předpokládá. Osoby, které jménem oznámeného subjektuoznámeného subjektu provádějící posouzení systému jakosti, (dále jen „auditorský tým“) musí mít zkušenosti se systémy řízení jakosti a znalosti požadavků zákona a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením příslušné oblasti výrobků a s příslušnou technologií výrobku. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci, aby ověřil, že výrobcevýrobce postupuje podle požadavků zákona pro daný typ posouzení shodyposouzení shody a provádí všechna nezbytná přezkoušení, aby zaručil soulad pyrotechnického výrobku s těmito požadavky. Závěry auditu včetně jejich odůvodnění se oznámí výrobcivýrobci. 3.3.2 VýrobceVýrobce je povinen plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a udržovat jej, aby byl i nadále přiměřený a účinný. 3.3.3 VýrobceVýrobce může změnit systém jakosti, ke kterému byla vypracována dokumentace systému jakosti, jen s předchozím souhlasem oznámeného subjektuoznámeného subjektu. Oznámený subjektOznámený subjekt posoudí navrhované změny a zda změněný systém jakosti bude i nadále splňovat stejné požadavky jako dosavadní systém jakosti, nebo zda je třeba nové posouzení. Oznámený subjektOznámený subjekt oznámí své posouzení, včetně jeho odůvodnění, výrobcivýrobci. 3.4 Dohled, za který odpovídá oznámený subjektoznámený subjekt 3.4.1 Účelem dohledu je zajistit, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti. 3.4.2 Za účelem výkonu dohledu výrobcevýrobce umožní oznámenému subjektuoznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné doklady, zejména a) dokumentaci systému jakosti; b) záznamy o jakosti, zejména protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací a zprávy o kvalifikaci osob odpovědných za posouzení shodyposouzení shody. 3.4.3 Oznámený subjektOznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby ověřil, zda výrobcevýrobce udržuje a používá systém jakosti, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu. 3.4.4 Oznámený subjektOznámený subjekt může provést u výrobcevýrobce kontrolu i bez předchozího ohlášení. V rámci kontroly může oznámený subjektoznámený subjekt v případě potřeby provést, nebo dát provést zkoušku výrobků, aby ověřil, zda systém jakosti funguje správně. Oznámený subjektOznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o kontrole a protokol o zkoušce, pokud byla zkouška provedena. 3.5 Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě 3.5.1 VýrobceVýrobce připojí označení CEoznačení CE na každý jednotlivý pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek, který je ve shodě s typem popsaným v certifikátucertifikátu EU přezkoušení typu a splňuje požadavky zákona, a na odpovědnost oznámeného subjektuoznámeného subjektu, u kterého podal žádost o posouzení shodyposouzení shody s typem založené na zabezpečení jakosti výrobního procesu, připojí identifikační číslo tohoto oznámeného subjektuoznámeného subjektu. 3.5.2 VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model výrobku písemné EU prohlášení o shodě. V EU prohlášení o shodě je uveden pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek, pro nějž bylo vypracováno. Kopie EU prohlášení o shodě výrobcevýrobce na požádání poskytne příslušným kontrolním orgánům. 3.6 VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů podle § 18 odst. 4 zákona dokumentaci, kterou u shody s typem založené na zabezpečení jakosti výrobního procesu tvoří: a) informace o schválené změně systému jakosti, b) závěry přezkoušení a odůvodněné rozhodnutí o posouzení, zprávy a protokoly oznámeného subjektuoznámeného subjektu podle bodů 3.4.3 a 3.4.4. 3.7 Oznámený subjektOznámený subjekt informuje své oznamující orgány o vydaných nebo zrušených schváleních systému jakosti a pravidelně, nebo na žádost zpřístupní svým oznamujícím orgánům seznam schválení systému jakosti, která byla zamítnuta, pozastavena nebo jinak omezena. Oznámený subjektOznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjektyoznámené subjekty o schváleních systému jakosti, která zamítl, pozastavil, zrušil nebo jinak omezil, a na žádost o schváleních systému jakosti, která vydal. 4. Shoda s typem založená na zabezpečení jakosti výrobku (modul E) 4.1 Posouzení shodyPosouzení shody s typem založené na zabezpečení jakosti výrobku je částí postupu posouzení shodyposouzení shody, kterou výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 4.2 a 4.5 a na vlastní odpovědnost prohlašuje, že dané pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátucertifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky zákona. 4.2 Výroba VýrobceVýrobce používá schválený systém jakosti pro výstupní kontrolu a zkoušky dotčených pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků podle bodu 4.3 a podléhá dohledu podle bodu 4.4. 4.3 Systém jakosti 4.3.1 Oznámený subjektOznámený subjekt posoudí, zda systém jakosti splňuje požadavky stanovené zákonem. U prvků systému jakosti, které odpovídají specifikacím harmonizované normyharmonizované normy oznámený subjektoznámený subjekt, shodu s těmito požadavky předpokládá. Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení jakosti a znalosti požadavků zákona a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením příslušné oblasti výrobků a technologie výrobku. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci, aby ověřil, že výrobcevýrobce postupuje podle požadavků zákona pro daný typ posouzení shodyposouzení shody a provádí nezbytná přezkoušení, aby zaručil soulad pyrotechnického výrobku s těmito požadavky. Závěry auditu včetně jejich odůvodnění se oznámí výrobcivýrobci. 4.3.2 VýrobceVýrobce je povinen plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a udržovat jej, aby byl i nadále přiměřený a účinný. 4.3.3 VýrobceVýrobce může změnit systém jakosti, ke kterému byla vypracována dokumentace systému jakosti, jen s předchozím souhlasem oznámeného subjektuoznámeného subjektu. Oznámený subjektOznámený subjekt posoudí navrhované změny a zda změněný systém jakosti bude i nadále splňovat stejné požadavky jako dosavadní systém jakosti, nebo zda je třeba nové posouzení. Oznámený subjektOznámený subjekt oznámí své posouzení, včetně jeho odůvodnění, výrobcivýrobci. 4.4 Dohled, za který odpovídá oznámený subjektoznámený subjekt 4.4.1 Účelem dohledu je zajistit, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti. 4.4.2 Za účelem výkonu dohledu výrobcevýrobce umožní oznámenému subjektuoznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné doklady, zejména a) dokumentaci systému jakosti; b) záznamy o jakosti, zejména protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací a zprávy o kvalifikaci osob odpovědných za posouzení shodyposouzení shody. 4.4.3 Oznámený subjektOznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby ověřil, zda výrobcevýrobce udržuje a používá systém jakosti, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu. 4.4.4 Oznámený subjektOznámený subjekt může provést u výrobcevýrobce kontrolu i bez předchozího ohlášení. V rámci kontroly může oznámený subjektoznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušku výrobků, aby ověřil, zda systém jakosti funguje správně. Oznámený subjektOznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o kontrole a protokol o zkoušce, pokud byla zkouška provedena. 4.5 Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě 4.5.1 VýrobceVýrobce připojí označení CEoznačení CE na každý jednotlivý pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek, který je ve shodě s typem popsaným v certifikátucertifikátu EU přezkoušení typu a splňuje požadavky zákona, a na odpovědnost oznámeného subjektuoznámeného subjektu, u kterého podal žádost o posouzení shodyposouzení shody s typem založené na zabezpečení jakosti výrobku, připojí identifikační číslo oznámeného subjektuoznámeného subjektu. 4.5.2 VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model výrobku písemné EU prohlášení o shodě. V EU prohlášení o shodě je uveden pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek, pro nějž bylo vypracováno. Kopie EU prohlášení o shodě výrobcevýrobce na požádání poskytne příslušným kontrolním orgánům. 4.6 VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů podle § 18 odst. 4 zákona dokumentaci, kterou u shody s typem založené na zabezpečení jakosti výrobku tvoří: a) informace o schválené změně systému jakosti, b) závěry přezkoušení a odůvodněné rozhodnutí o posouzení, zprávy a protokoly oznámeného subjektuoznámeného subjektu podle bodů 4.4.3 a 4.4.4. 4.7 Oznámený subjektOznámený subjekt informuje své oznamující orgány o vydaných nebo zrušených schváleních systému jakosti a pravidelně, nebo na žádost zpřístupní svým oznamujícím orgánům seznam schválení systému jakosti, která byla zamítnuta, pozastavena nebo jinak omezena. Oznámený subjektOznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjektyoznámené subjekty o schváleních systému jakosti, která zamítl, pozastavil nebo zrušil, a na žádost o schváleních systému jakosti, která vydal. 5. Shoda založená na ověřování každého jednotlivého výrobku (modul G) 5.1. Posouzení shodyPosouzení shody založené na ověřování každého jednotlivého výrobku je postupem posouzení shodyposouzení shody, kterým výrobcevýrobce plní povinnost vypracovat a předat oznámenému subjektuoznámenému subjektu technickou dokumentaci a dále povinnosti stanovené v bodech 5.2 a 5.4 a na vlastní odpovědnost prohlašuje, že dotčený pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek, jenž byl ověřen podle bodu 5.3, je ve shodě s požadavky zákona. 5.2 Výroba VýrobceVýrobce přijme taková opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyrobeného pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku s požadavky zákona. 5.3 Ověřování Oznámený subjektOznámený subjekt, který si výrobcevýrobce zvolil, provede nebo nechá provést přezkoumání a zkoušky uvedené v harmonizovaných normáchharmonizovaných normách, nebo rovnocenné zkoušky uvedené v jiných technických specifikacíchtechnických specifikacích, aby ověřil shodu pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku s požadavky zákona. Pokud taková harmonizovaná normaharmonizovaná norma neexistuje, rozhodne daný oznámený subjektoznámený subjekt, jaké zkoušky se mají provést. Oznámený subjektOznámený subjekt vydá certifikátcertifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a schválený pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek na vlastní odpovědnost opatří nebo nechá opatřit svým identifikačním číslem. 5.4 Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě 5.4.1 VýrobceVýrobce připojí označení CEoznačení CE na každý pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek, který splňuje požadavky zákona, a na odpovědnost oznámeného subjektuoznámeného subjektu uvedeného v bodě 5.3 připojí identifikační číslo tohoto subjektu. 5.4.2 VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě. V EU prohlášení o shodě je uveden pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek, pro nějž bylo vypracováno. Kopie EU prohlášení o shodě výrobcevýrobce na požádání poskytne příslušným kontrolním orgánům. 5.5 VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů podle § 18 odst. 4 zákona dokumentaci, kterou u shody založené na ověřování každého jednotlivého výrobku tvoří certifikátcertifikát shody. 6. Shoda založená na komplexním zabezpečení jakosti (modul H) 6.1 Posouzení shodyPosouzení shody založené na komplexním zabezpečení jakosti je postupem posouzení shodyposouzení shody, kterým výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 6.2 a 6.5 a na vlastní odpovědnost prohlašuje, že dané pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky splňují požadavky zákona. 6.2 Výroba 6.2.1 VýrobceVýrobce používá schválený systém jakosti pro konstrukci, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušky dotčených pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků podle bodu 6.3. 6.2.2 VýrobceVýrobce podléhá dohledu podle bodu 6.4. 6.3 Systém jakosti 6.3.1 Oznámený subjektOznámený subjekt posoudí, zda systém jakosti splňuje požadavky stanovené zákonem. U prvků systému jakosti, které odpovídají specifikacím harmonizované normyharmonizované normy oznámený subjektoznámený subjekt, shodu s těmito požadavky předpokládá. Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení jakosti a znalosti požadavků zákona a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením příslušné oblasti výrobků a příslušné technologie výrobku. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci, aby ověřil, že výrobcevýrobce postupuje podle požadavků zákona pro daný typ posouzení shodyposouzení shody a provádí všechna nezbytná přezkoušení, aby zaručil soulad pyrotechnického výrobku s těmito požadavky. Závěry auditu včetně jejich odůvodnění se oznámí výrobcivýrobci. 6.3.2 VýrobceVýrobce je povinen plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a udržovat jej, aby byl i nadále přiměřený a účinný. 6.3.3 VýrobceVýrobce může změnit systém jakosti, ke kterému byla vypracována dokumentace systému jakosti, jen s předchozím souhlasem oznámeného subjektuoznámeného subjektu. Oznámený subjektOznámený subjekt posoudí navrhované změny a zda změněný systém jakosti bude i nadále splňovat stejné požadavky jako dosavadní systém jakosti, nebo zda je třeba nové posouzení. Oznámený subjektOznámený subjekt oznámí své posouzení, včetně jeho odůvodnění, výrobcivýrobci. 6.4 Dohled, za který odpovídá oznámený subjektoznámený subjekt 6.4.1 Účelem dohledu je zajistit, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti. 6.4.2 Za účelem výkonu dohledu výrobcevýrobce umožní oznámenému subjektuoznámenému subjektu přístup do prostor určených pro navrhování, výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné doklady, zejména a) dokumentaci systému jakosti; b) záznamy o jakosti uvedené v části systému jakosti týkající se návrhu, zejména výsledky analýz, výpočtů a zkoušek; c) záznamy o jakosti uvedené ve výrobní části systému jakosti, zejména protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací a zprávy o kvalifikaci osob odpovědných za posouzení shodyposouzení shody. 6.4.3 Oznámený subjektOznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby ověřil, zda výrobcevýrobce udržuje a používá systém jakosti, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu. 6.4.4 Oznámený subjektOznámený subjekt může provést u výrobcevýrobce kontrolu i bez předchozího ohlášení. V rámci kontroly může oznámený subjektoznámený subjekt v případě potřeby provést, nebo dát provést zkoušku výrobků, aby ověřil, zda systém jakosti funguje správně. Oznámený subjektOznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o kontrole a protokol o zkoušce, pokud byla zkouška provedena. 6.5 Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě 6.5.1 VýrobceVýrobce připojí označení CEoznačení CE na každý jednotlivý pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek, který splňuje požadavky zákona, a na odpovědnost oznámeného subjektuoznámeného subjektu, u kterého podal žádost o posouzení shodyposouzení shody založené na komplexním zabezpečení jakosti, připojí identifikační číslo tohoto oznámeného subjektuoznámeného subjektu. 6.5.2 VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model výrobku písemné EU prohlášení o shodě. V EU prohlášení o shodě je uveden pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek, pro nějž bylo vypracováno. Kopie EU prohlášení o shodě výrobcevýrobce na požádání poskytne příslušným kontrolním orgánům. 6.6 VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů podle § 18 odst. 4 zákona dokumentaci, kterou u shody založené na komplexním zabezpečení jakosti tvoří: a) informace o schválené změně systému jakosti, b) závěry přezkoušení a odůvodněné rozhodnutí o posouzení, zprávy a protokoly oznámeného subjektuoznámeného subjektu podle bodů 6.4.3 a 6.4.4. 6.7 Oznámený subjektOznámený subjekt informuje své oznamující orgány o vydaných nebo zrušených schváleních systému jakosti a pravidelně, nebo na žádost zpřístupní svým oznamujícím orgánům seznam schválení systému jakosti, která byla zamítnuta, pozastavena nebo jinak omezena. Oznámený subjektOznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjektyoznámené subjekty o schváleních systému jakosti, která zamítl, pozastavil nebo zrušil, a na žádost o schváleních systému jakosti, která vydal. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 208/2015 Sb. Vzor EU PROHLÁŠENÍ O SHODĚ (č. XXXX)1) 339kB 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU ze dne 12. června 2013 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh.
Nařízení vlády č. 207/2015 Sb.	Nařízení vlády č. 207/2015 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 178/2011 Sb., o stanovení některých pyrotechnických výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit jejich dovoz, a vzoru žádosti o udělení povolení Vyhlášeno 20. 8. 2015, datum účinnosti 4. 9. 2015, částka 84/2015 * Čl. I - Nařízení vlády č. 178/2011 Sb., o stanovení některých pyrotechnických výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit jejich dovoz, a vzoru žádosti o udělení povolení, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 4. 9. 2015 207 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 29. července 2015, kterým se mění nařízení vlády č. 178/2011 Sb., o stanovení některých pyrotechnických výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit jejich dovoz, a vzoru žádosti o udělení povolení Vláda nařizuje podle § 18 zákona č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 281/2013 Sb., k provedení § 1 odst. 2 zákona: Čl. I Nařízení vlády č. 178/2011 Sb., o stanovení některých pyrotechnických výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit jejich dovoz, a vzoru žádosti o udělení povolení, se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice).“. 2. Příloha č. 1 včetně poznámek pod čarou č. 2 a 3 zní: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 178/2011 Sb. Seznam stanovených výrobků, jejichž dovoz se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů (podle § 1 odst. 1 písm. b) zákona) Podpoložka celního sazebníku\| Název\| Měrná jednotka\| Doklad podle § 2 odst. 3 písm. a) zákona\| Doklad podle § 2 odst. 3 písm. c) zákona ---\|---\|---\|---\|--- 3604 10 00\| Pyrotechnické výrobky zábavní pyrotechniky2) s výjimkou pyrotechnických výrobků zábavní pyrotechniky kategorie 1 nebo kategorie F1 (například bengálské ohně, bengálské zápalky, bengálské tyčinky, práskací granule, blikavky, fontány, pozemní víry, ruční prskavky, prskavky, žertovné zápalky, party petardy, hadi, práskací provázky, stolní bomby, bouchací kuličky).\| ks\| A/1\| B/1 3604 90 00\| Divadelní pyrotechnika a ostatní pyrotechnické výrobky3).\| ks\| A/1\| B/1 A/1 Certifikát vydaný podle zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, ve znění pozdějších předpisů, nebo certifikát vydaný podle zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), nebo certifikát vydaný oznámeným subjektem v jiném členském státě Evropské unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/23/ES ze dne 23. května 2007 o uvádění pyrotechnických výrobků na trh a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/29/EU ze dne 12. června 2013 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh. B/1 Smlouva na dovoz výrobku, nebo jiný obdobný dokument, například potvrzená objednávka, faktura, proformafaktura. 2) § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 206/2015 Sb. 3) § 4 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 206/2015 Sb.“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Mládek, CSc., v. r.
Zákon č. 206/2015 Sb.	Zákon č. 206/2015 Sb. Zákon o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice) Vyhlášeno 20. 8. 2015, datum účinnosti 4. 9. 2015, částka 84/2015 * ČÁST PRVNÍ - PYROTECHNICKÉ VÝROBKY (§ 1 — § 66) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky (§ 67 — § 69) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zbraních (§ 70 — § 70) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 71 — § 71) * ČÁST PÁTÁ - Změna živnostenského zákona (§ 72 — § 73) * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě (§ 74 — § 75) * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o ochraně spotřebitele (§ 76 — § 76) * ČÁST OSMÁ - ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ (§ 77 — § 77) * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST (§ 78 — § 78) č. 1 k zákonu č. 206/2015 Sb. č. 2 k zákonu č. 206/2015 Sb. č. 3 k zákonu č. 206/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb.) 206 ZÁKON ze dne 23. července 2015 o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PYROTECHNICKÉ VÝROBKY HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) (dále jen „Unie“), upravuje pravidla určená k dosažení volného pohybu pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků na vnitřním trhu, základní bezpečnostní požadavky, které musí pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky splňovat před jejich dodáním na trhdodáním na trh, a další požadavky pro zajištění ochrany lidského života, zdraví, majetku, veřejné bezpečnosti, včetně ochrany a bezpečnosti spotřebitelůspotřebitelů, a to s přihlédnutím k zájmu na ochraně životního prostředí. (2) Tento zákon dále upravuje a) práva a povinnosti výrobcůvýrobců, dovozcůdovozců, distributorůdistributorů pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků a osob s odbornou způsobilostíosob s odbornou způsobilostí, b) výkon státní správy v oblasti pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, c) posuzování shody pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků. § 2 Oblast působnosti (1) Tento zákon se vztahuje na některé pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky, jejich skladování a zacházení s nimi. (2) Tento zákon se nevztahuje na a) pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky, které jsou určeny k nekomerčnímu využití ozbrojenými silami České republiky, ozbrojenými bezpečnostními sbory České republiky nebo Hasičským záchranným sborem České republiky, b) pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky vyrobené nebo dovezené pro potřeby Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva (dále jen „Úřad“) za účelem jeho činností stanovených v § 52, c) námořní zařízení podle jiných právních předpisů2), d) pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky určené pro použití v leteckém a kosmickém průmyslu, e) kapsle určené výhradně pro hračky podle jiných právních předpisů3), f) výbušniny podle jiných právních předpisů4), g) střelivo a munici5), h) zábavní pyrotechnikuzábavní pyrotechniku vyrobenou pro vlastní potřebu výrobcevýrobce se sídlem na území České republiky, kterou Úřad schválí výlučně pro používání na území České republiky a která zůstává na území České republiky, i) úpravu povinností při výrobě pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků. § 3 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) pyrotechnickým výrobkempyrotechnickým výrobkem výrobek obsahující výbušné látky nebo směs výbušných látek určené k produkci tepla, světla, zvuku, plynu, kouře, nebo kombinace těchto efektů pomocí samoudržujících se exotermických chemických reakcí, b) zábavní pyrotechnikouzábavní pyrotechnikou pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek určený k zábavním účelům, c) divadelní pyrotechnikoudivadelní pyrotechnikou pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek určený pro použití na scénách uvnitř budov i na venkovních scénách, včetně filmových a televizních produkcí, d) pyrotechnickým výrobkempyrotechnickým výrobkem pro použití ve vozidle součást bezpečnostního zařízení ve vozidle, která obsahuje pyrotechnické látky používané k aktivaci tohoto nebo jiného zařízení, e) osobou s odbornou způsobilostíosobou s odbornou způsobilostí osoba, které bylo Českým báňským úřadem vydáno osvědčení o odborné způsobilosti podle tohoto zákona, f) dodáním na trhdodáním na trh dodání pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezplatně, g) uvedením na trhuvedením na trh první dodání pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku na trh Unie, h) výrobcemvýrobcem podnikající fyzická nebo právnická osoba uvádějící na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek, který vyrábí, nebo který si nechává navrhnout nebo vyrobit, i) dovozcemdovozcem podnikající fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek ze třetí země na trh Unie, j) distributoremdistributorem podnikající fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci odlišná od výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce, která dodává pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek na trh, k) hospodářským subjektemhospodářským subjektem výrobcevýrobce, dovozcedovozce nebo distributordistributor, l) technickou specifikacítechnickou specifikací dokument, který udává technické požadavky, které má pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek splňovat, m) harmonizačním předpisem Unieharmonizačním předpisem Unie předpis Unie harmonizující podmínky pro uvádění výrobků na trh6), n) harmonizovanou normouharmonizovanou normou harmonizovaná normaharmonizovaná norma stanovená harmonizačním předpisem Unieharmonizačním předpisem Unie7), o) posouzením shodyposouzením shody postup k prokázání, zda byly splněny základní bezpečnostní požadavky na pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek, p) oznámeným subjektemoznámeným subjektem orgán nebo osoba, která vykonává činnosti posuzování shody včetně kalibrace, zkoušení, certifikace pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků a dohledu podle tohoto zákona, q) stažením z oběhustažením z oběhu opatření, jehož cílem je navrácení pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku, který byl již dodán uživateli, r) stažením z trhustažením z trhu opatření, jehož cílem je zabránit, aby byl pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek, který se nachází v dodavatelském řetězci, dodán na trh, s) označením CE označení, kterým výrobcevýrobce vyjadřuje, že pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek je ve shodě s příslušnými požadavky stanovenými harmonizačním předpisem Unieharmonizačním předpisem Unie, který upravuje připojování tohoto označení8), t) příručním skladempříručním skladem sklad stavebně oddělený od prodejní místnosti, u) zacházením s pyrotechnickými výrobkyzacházením s pyrotechnickými výrobky jejich výzkum, vývoj, nákup, prodej, dovoz, používání, ničení, zneškodňování, provádění ohňostrojůohňostrojů a ohňostrojných pracíohňostrojných prací, v) certifikátemcertifikátem certifikátcertifikát EU přezkoušení typu, certifikátcertifikát shody a schválení systému jakosti. HLAVA II KATEGORIE PYROTECHNICKÝCH VÝROBKŮ § 4 Kategorie pyrotechnických výrobků (1) VýrobceVýrobce zařadí pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky do kategorií podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a to podle způsobu použití nebo podle jejich účelu a stupně nebezpečnosti, včetně úrovně hluku. Oznámený subjektOznámený subjekt v rámci posuzování shody potvrdí, zda byl pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek správně zařazen do kategorií podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu. (2) Pyrotechnické výrobkyPyrotechnické výrobky se zařazují do těchto kategorií: a) zábavní pyrotechnikazábavní pyrotechnika do kategorie F1, F2, F3 nebo F4, b) divadelní pyrotechnikadivadelní pyrotechnika do kategorie T1 nebo T2, c) ostatní pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky do kategorie P1 nebo P2. § 5 Věkové hranice a další omezení (1) Hospodářský subjektHospodářský subjekt nebo osoba s odbornou způsobilostíosoba s odbornou způsobilostí zpřístupní pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek pouze osobě, která dosáhla věku a) 15 let u pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků kategorie F1, b) 18 let u pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků kategorie F2, T1 nebo P1, c) 21 let u pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků kategorie F3 anebo získala osvědčení o odborné způsobilosti dle § 37. (2) Pyrotechnické výrobkyPyrotechnické výrobky kategorie F1, F2, T1, P1 nebo F3 může hospodářský subjekthospodářský subjekt nebo osoba s odbornou způsobilostíosoba s odbornou způsobilostí zpřístupnit právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pouze prostřednictvím osoby, která splňuje podmínky podle odstavce 1. (3) Pyrotechnické výrobkyPyrotechnické výrobky kategorie F4, T2 nebo P2 může hospodářský subjekthospodářský subjekt nebo osoba s odbornou způsobilostíosoba s odbornou způsobilostí dodávat na trh nebo jinak zpřístupnit pouze osobám s odbornou způsobilostíosobám s odbornou způsobilostí. (4) Pyrotechnické výrobkyPyrotechnické výrobky kategorie P1 pro použití ve vozidlech včetně airbagů a předpínačů bezpečnostních pásů nesmí být dostupné široké veřejnosti, pokud tyto pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky nejsou zabudovány do vozidla nebo odnímatelného dílu vozidla. HLAVA III POSUZOVÁNÍ SHODY A OZNAČOVÁNÍ PYROTECHNICKÝCH VÝROBKŮ § 6 Předpoklad shody (1) Pyrotechnické výrobkyPyrotechnické výrobky, které jsou ve shodě s harmonizovanými normamiharmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, se považují za výrobky, které jsou ve shodě se základními bezpečnostními požadavky, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují. (2) Základní bezpečnostní požadavky na pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu. § 7 Postupy posuzování shody (1) Postupy posuzování shody jsou a) EU přezkoušení typu, b) shoda založená na posouzení shodyposouzení shody každého jednotlivého výrobku, nebo c) shoda založená na komplexním zabezpečení jakosti, pokud jde o zábavní pyrotechnikuzábavní pyrotechniku kategorie F4. (2) Je-li shoda pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku posouzena postupem EU přezkoušení typu, musí být tento postup pro účely uvedení na trhuvedení na trh doplněn o postup posouzení shodyposouzení shody s typem, který je založen na a) vnitřní kontrole výroby a zkouškách výrobku pod dohledem v náhodně zvolených intervalech, b) zabezpečení jakosti výrobního procesu, nebo c) zabezpečení jakosti výrobku. (3) Vláda stanoví nařízením popis a obsah jednotlivých postupů posuzování shody, včetně dokumentace, která má být uchovávána u jednotlivých postupů posuzování shody, a postup výrobcevýrobce a oznámeného subjektuoznámeného subjektu u jednotlivých postupů posuzování shody. § 8 Předkládání pyrotechnických výrobků oznámenému subjektu (1) VýrobceVýrobce je povinen před uvedením pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku na trh předložit tento výrobek oznámenému subjektuoznámenému subjektu k posouzení shodyposouzení shody. (2) Žádost o posouzení shodyposouzení shody musí být písemná a musí obsahovat a) obchodní firmu a adresu sídla nebo jméno, příjmení a adresu bydliště výrobcevýrobce, popřípadě i dovozcedovozce, b) místo trvalého pobytu, případně jinou adresu pro doručování, c) postup požadovaného posuzování shody, d) prohlášení o tom, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektuoznámeného subjektu. (3) VýrobceVýrobce k žádosti přiloží dokumentaci náležející k jednotlivým postupům posuzování shody. Rozsah a popis této dokumentace u jednotlivých postupů posuzování shody stanoví vláda nařízením. (4) VýrobceVýrobce k žádosti dále přiloží vzorek pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku. VýrobceVýrobce je povinen na vyžádání oznámeného subjektuoznámeného subjektu poskytnout další vzorky pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, jsou-li potřebné pro posouzení jejich shody. Vzorky pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků se výrobcivýrobci nevracejí. § 9 Postup oznámeného subjektu (1) Oznámený subjektOznámený subjekt na základě posouzení shodyposouzení shody vypracuje hodnotící zprávu, která vyhodnotí dokumentaci náležející k jednotlivým postupům posuzování shody, předložené vzorky a případná přezkoumání a zkoušky. Obsah této zprávy může být zveřejněn jen se souhlasem výrobcevýrobce. (2) Prokáže-li se na základě posouzení shodyposouzení shody, že pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek splňuje základní bezpečnostní požadavky, oznámený subjektoznámený subjekt vydá výrobcivýrobci a) certifikátcertifikát EU přezkoušení typu, jde-li o postup podle § 7 odst. 1 písm. a), b) certifikátcertifikát shody, jde-li o postup podle § 7 odst. 1 písm. b), c) osvědčení o schválení systému jakosti, jde-li o postup podle § 7 odst. 1 písm. c), d) osvědčení o posouzení shodyposouzení shody, jde-li o postup podle § 7 odst. 2 písm. b) nebo c). (3) Neprokáže-li se na základě posouzení shodyposouzení shody, že pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek splňuje základní bezpečnostní požadavky, oznámený subjektoznámený subjekt certifikátcertifikát nebo osvědčení podle odstavce 2 nevydá a pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek nemůže být uveden na trh. (4) Vláda stanoví nařízením popis a náležitosti certifikátucertifikátu EU přezkoušení typu a osvědčení o posouzení shodyposouzení shody. § 10 EU prohlášení o shodě (1) EU prohlášení o shodě vypracovává výrobcevýrobce v případech, kdy to stanoví tento zákon. (2) V EU prohlášení o shodě výrobcevýrobce uvede, že prokázal splnění základních bezpečnostních požadavků uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (3) EU prohlášení o shodě obsahuje požadavky stanovené pro příslušný postup posuzování shody a musí být průběžně aktualizováno. VýrobceVýrobce EU prohlášení o shodě přeloží do úředního jazyka požadovaného členským státem Unie, v němž je pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek uváděn nebo dodáván na trh. Vzor EU prohlášení o shodě stanoví vláda nařízením. (4) Pokud má být pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek ve shodě s požadavky podle více právních předpisů, vypracuje výrobcevýrobce pro všechny tyto stanovené požadavky jednotné EU prohlášení o shodě. V jednotném EU prohlášení o shodě musí být uvedeny všechny právní předpisy, s jejichž stanovenými požadavky je výrobek ve shodě. (5) Vypracováním EU prohlášení o shodě na sebe výrobcevýrobce bere odpovědnost za soulad pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku s požadavky stanovenými tímto zákonem. (6) Kopii EU prohlášení o shodě poskytne výrobcevýrobce na vyžádání příslušným orgánům. § 11 Rejstřík pyrotechnických výrobků (1) Oznámený subjektOznámený subjekt je povinen vést rejstřík pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, kterým udělil certifikátcertifikát. (2) Rejstřík pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků je veřejně přístupný seznam, do něhož oznámený subjektoznámený subjekt zapisuje a) identifikační údaje o výrobcivýrobci podle § 19 odst. 3, b) v případě dovozu identifikační údaje o dovozcidovozci podle § 20 odst. 5, c) registrační číslo pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku, d) datum vydání certifikátucertifikátu, případně datum skončení jeho platnosti, e) typ pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku, případně dílčí typ, f) u postupu posuzování shody podle § 7 odst. 2 1. postup posuzování shody pro fázi výroby a 2. oznámený subjektoznámený subjekt provádějící posuzování shody pro fázi výroby. (3) Údaje podle odstavce 2 musí být uchovávány po dobu nejméně 10 let ode dne, kdy byl pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek uveden na trh, nestanoví-li výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce dobu použitelnosti výrobku delší. Oznámený subjektOznámený subjekt je povinen pravidelně aktualizovat rejstřík pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků a zpřístupnit jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Oznámený subjektOznámený subjekt převede rejstřík pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků na jiný oznámený subjektoznámený subjekt podle tohoto zákona, je-li mu oznámení zrušeno; není-li takový subjekt, pak jej převede na oznamující orgán podle § 42 odst. 1. (5) Vzor formátu rejstříku podle odstavce 1 stanoví Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou. § 12 Označování pyrotechnických výrobků a jejich sledovatelnost (1) Za účelem sledovatelnosti pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků označí výrobcevýrobce tyto výrobky registračním číslem, které přidělí oznámený subjektoznámený subjekt provádějící posuzování shody podle § 7. Registrační číslo se skládá z těchto částí: a) čtyřmístného identifikačního čísla oznámeného subjektuoznámeného subjektu, který vydal certifikátcertifikát, b) kategorie pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku, u nějž se osvědčuje shoda, ve zkráceném formátu 1. F1, F2, F3 nebo F4 pro zábavní pyrotechnikuzábavní pyrotechniku, 2. T1 nebo T2 pro divadelní pyrotechnikudivadelní pyrotechniku kategorie, 3. P1 nebo P2 pro jiné pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky kategorie, a c) pořadového čísla, které oznámený subjektoznámený subjekt přidělil pyrotechnickému výrobkupyrotechnickému výrobku. (2) Registrační číslo podle odstavce 1 musí mít následující strukturu: „XXXX - YY - ZZZZ...“, kde XXXX je čtyřmístné identifikační číslo podle odstavce 1 písm. a), YY je kategorie pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku podle odstavce 1 písm. b) a ZZZZ... je pořadové číslo pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku podle odstavce 1 písm. c). (3) VýrobceVýrobce nebo dovozcedovozce pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků musí vést záznamy o všech registračních číslech pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, které vyrobí nebo doveze, spolu s názvem výrobku, typem, případně dílčím typem výrobku a místem jeho výroby, a to nejméně po dobu 10 let od uvedení výrobku na trh. (4) VýrobceVýrobce nebo dovozcedovozce pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků převede záznamy podle odstavce 3 v případě a) své přeměny podle jiného právního předpisu9) na nástupnickou právnickou osobu, nebo b) svého zániku na oznámený subjektoznámený subjekt podle § 42 odst. 1. (5) V případě smrti nebo zániku výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, pokud dědic nebo právní nástupce nepokračuje v předmětu podnikání, převede dědic nebo právní nástupce záznamy podle odstavce 3 na oznámený subjektoznámený subjekt podle § 42 odst. 1, a to do 2 měsíců od pravomocného skončení dědického řízení. (6) VýrobceVýrobce nebo dovozcedovozce pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků poskytne oznámenému subjektuoznámenému subjektu a České obchodní inspekci na základě jejich pokynů informace uvedené v záznamech podle odstavce 3. § 13 Označení pyrotechnických výrobků, které nejsou určeny pro použití ve vozidlech (1) VýrobceVýrobce zajistí, aby pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek, který není určen pro použití ve vozidlech, byl viditelně, čitelně a nesmazatelně označen v úředním jazyce členského státu Unie, v němž má být pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek spotřebitelůmspotřebitelům dostupný. Toto označení musí být jasné, srozumitelné a rozeznatelné. (2) Označení pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku, který není určen pro použití ve vozidlech, musí obsahovat a) údaje o výrobcivýrobci uvedené v § 19 odst. 3, je-li výrobcevýrobce usazen v Unii, nebo údaje o výrobcivýrobci uvedené v § 19 odst. 3 a údaje o dovozcidovozci uvedené v § 20 odst. 5, není-li výrobcevýrobce usazen v Unii, b) název, druh, číslo a šarži nebo sérii pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku, c) registrační číslo pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku, d) minimální věkovou hranici podle § 5, e) kategorii pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku podle § 4 odst. 2, f) návod k použití, g) čistý obsah výbušných látek, h) dobu použitelnosti, i) u zábavní pyrotechnikyzábavní pyrotechniky kategorií F3 a F4 rok výroby a j) údaje o bezpečné vzdálenosti u pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, u kterých je to vhodné. (3) Na zábavní pyrotechnicezábavní pyrotechnice musí být kromě označení podle odstavce 2 dále uveden u a) kategorie F1, je-li to vhodné, údaj „pouze pro venkovní použití“ a minimální bezpečná vzdálenost, b) kategorie F2 údaj „pouze pro venkovní použití“ a případně minimální bezpečná vzdálenost, c) kategorie F3 údaj „pouze pro venkovní použití“ a minimální bezpečná vzdálenost, d) kategorie F4 údaj „pouze pro použití osobami s odbornou způsobilostíosobami s odbornou způsobilostí“ a minimální bezpečná vzdálenost. (4) Na divadelní pyrotechnicedivadelní pyrotechnice musí být kromě označení podle odstavce 2 dále uveden u a) kategorie T1, je-li to vhodné, údaj „pouze pro venkovní použití“ a minimální bezpečná vzdálenost, b) kategorie T2 údaj „pouze pro použití osobami s odbornou způsobilostíosobami s odbornou způsobilostí“ a minimální bezpečná vzdálenost. (5) Není-li na pyrotechnickém výrobkupyrotechnickém výrobku dostatek místa, aby bylo možno splnit požadavky na označení podle odstavců 2 až 4, uvedou se tyto informace na nejmenším balení pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku určeného k prodeji. § 14 Označování pyrotechnických výrobků pro použití ve vozidlech (1) Hospodářský subjektHospodářský subjekt zajistí, aby označení na pyrotechnickém výrobkupyrotechnickém výrobku pro použití ve vozidlech obsahovalo a) údaje o výrobcivýrobci uvedené v § 19 odst. 3, b) název a druh pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku, c) registrační číslo a číslo výrobku, šarže nebo série a d) bezpečnostní pokyny, je-li to nutné. (2) Není-li na pyrotechnickém výrobkupyrotechnickém výrobku pro použití ve vozidlech dostatek místa pro označení podle odstavce 1, uvede se toto označení na obalu. (3) Hospodářský subjektHospodářský subjekt dodá uživateli, který pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky pro použití ve vozidle v rámci své podnikatelské činnosti zabuduje do vozidla nebo odnímatelného dílu vozidla, bezpečnostní list pro pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek pro použití ve vozidlech, který se sestavuje podle přímo použitelného předpisu Unie10) a který zohledňuje specifické potřeby těchto uživatelů. Bezpečnostní list dodá v jazyce, který tento uživatel požaduje, a to v listinné podobě, případně v elektronické podobě, pokud o to uživatel požádá. HLAVA IV OZNAČENÍ CE § 15 Pravidla a podmínky pro připojování označení CE a jiných označení Kromě obecných zásad podle přímo použitelného předpisu Unie8) musí být označení CEoznačení CE vyznačeno v souladu s následujícími požadavky: a) označení CEoznačení CE se viditelně, čitelně a nesmazatelně připojí k pyrotechnickému výrobkupyrotechnickému výrobku; pokud to vzhledem k povaze pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku není možné nebo odůvodněné, musí být označení připojeno k obalu a průvodním dokumentům, b) označení CEoznačení CE se připojí před uvedením pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku na trh, c) za označením CEoznačením CE následuje identifikační číslo oznámeného subjektuoznámeného subjektu, byl-li tento subjekt zapojen do fáze kontroly výroby; identifikační číslo oznámeného subjektuoznámeného subjektu připojuje oznámený subjektoznámený subjekt nebo je připojeno podle jeho pokynů výrobcemvýrobcem, d) za označením CEoznačením CE, případně za identifikačním číslem oznámeného subjektuoznámeného subjektu může následovat jakákoli jiná značka označující zvláštní riziko nebo použití. HLAVA V HOSPODÁŘSKÝ SUBJEKT § 16 Povinnosti hospodářského subjektu (1) Hospodářský subjektHospodářský subjekt může dodávat na trh pouze pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky, které splňují požadavky tohoto zákona. (2) Hospodářský subjektHospodářský subjekt vede seznam, do kterého se zapisují informace o každém hospodářském subjektuhospodářském subjektu, který mu dodal nebo kterému dodal pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek. Do seznamu se zapisuje jméno, obchodní firma, identifikační číslo a datum dodání pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku. Tyto informace o hospodářském subjektuhospodářském subjektu a dodání pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku se uchovávají po dobu nejméně 10 let od jeho dodání. (3) Hospodářský subjektHospodářský subjekt poskytne na žádost příslušnému kontrolnímu orgánu informace ze seznamu podle odstavce 2. § 17 Povinnosti hospodářského subjektu při vystavování (1) Při vystavování na veletrzích, výstavách a předváděcích akcích za účelem uvádění pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků na trh může hospodářský subjekthospodářský subjekt předvádět a používat i pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky, které neodpovídají požadavkům tohoto zákona nebo přímo použitelnému předpisu8), za podmínky, že jsou viditelně opatřeny označením, které nese jméno a datum konání dotčeného veletrhu, výstavy nebo předváděcí akce a které informuje o tom, že pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky neodpovídají tomuto zákonu nebo přímo použitelnému právnímu předpisu a jsou neprodejné. (2) Při vystavování hospodářský subjekthospodářský subjekt zajistí přijetí bezpečnostních opatření. Požadavky na bezpečnostní opatření k zajištění protipožárních opatření, označení, skladování a používání pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, vymezení a zajištění ohroženého prostoru a podmínky při vystavování pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků stanoví ministerstvo vyhláškou. Povinnosti výrobce § 18 (1) VýrobceVýrobce může uvádět na trh pouze pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky, u kterých byla posouzena shoda. (2) Při uvádění pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků na trh musí výrobcevýrobce zajistit, aby tyto výrobky byly navrženy a vyrobeny v souladu se základními bezpečnostními požadavky. (3) VýrobceVýrobce vypracuje dokumentaci stanovenou u jednotlivých postupů posuzování shody v nařízení vlády a zajistí provedení příslušného postupu posouzení shodyposouzení shody. Byl-li soulad pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku s požadavky stanovenými v postupu posuzování shody prokázán podle § 7 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo § 7 odst. 2, vypracuje výrobcevýrobce EU prohlášení o shodě a připojí označení CEoznačení CE. (4) VýrobceVýrobce uchovává dokumentaci stanovenou u jednotlivých postupů posuzování shody v nařízení vlády a EU prohlášení o shodě nejméně po dobu 10 let po uvedení pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku na trh. (5) VýrobceVýrobce zajistí, aby výrobní proces a jeho kontrola byly ve shodě s typem uvedeným v certifikátucertifikátu a s požadavky tohoto zákona. (6) VýrobceVýrobce je povinen používat schválený systém jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu, konstrukci a zkoušky a o změnách informuje oznámený subjektoznámený subjekt. (7) V případě sériové výroby je povinen používat výrobcevýrobce postupy zajišťující shodu s tímto zákonem. § 19 (1) VýrobceVýrobce, za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelůspotřebitelů, provádí na základě pokynu kontrolního orgánu zkoušky a ověřování pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků dodávaných na trh. O těchto zkouškách, ověřování a jejich výsledcích průběžně informuje distributorydistributory. (2) VýrobceVýrobce vede evidenci stížností uživatelů pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, nevyhovujících pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků a pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků stažených z oběhu. (3) VýrobceVýrobce uvede na pyrotechnickém výrobkupyrotechnickém výrobku, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku své jméno a příjmení, obchodní firmu, popřípadě ochrannou známku a kontaktní adresu. Adresa musí obsahovat jediné místo, na kterém lze výrobcevýrobce kontaktovat. (4) VýrobceVýrobce zajistí, aby byl k pyrotechnickému výrobkupyrotechnickému výrobku přiložen návod k použití ve srozumitelné formě. Tento návod k použití a další označení musí být rovněž jasné, rozeznatelné a nesmazatelné. (5) VýrobceVýrobce, který se domnívá nebo má důvod se domnívat, že pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek, který uvedl na trh, není ve shodě s tímto zákonem, přijme okamžitě nezbytná opatření k nápravě, nebo v případě potřeby opatření k jeho stažení z trhustažení z trhu nebo z oběhu. Představuje-li takový pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek riziko, informuje výrobcevýrobce neprodleně o této skutečnosti příslušné orgány členských států Unie, v nichž pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek dodal na trh, a uvede podrobnosti zejména o nesouladu s požadavky stanovenými tímto zákonem (dále jen „nesoulad“) a o přijatých nápravných opatřeních. (6) VýrobceVýrobce předloží příslušnému kontrolnímu orgánu na základě jeho pokynu v listinné nebo elektronické podobě ve srozumitelné formě všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody. Na základě pokynu tohoto kontrolního orgánu s ním výrobcevýrobce spolupracuje při každém opatření přijatém s cílem odstranit riziko, které představuje pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek, který uvedl na trh. (7) VýrobceVýrobce je povinen spolupracovat s oznámeným subjektemoznámeným subjektem při výkonu dohledu podle § 49 odst. 4. Povinnosti dovozce § 20 (1) DovozceDovozce může uvádět na trh pouze pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky, u kterých byla posouzena shoda. (2) Dovoz vybraných pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků podléhá povolení k dovozu, stanoví-li tak jiný právní předpis11). Ministerstvo poskytne Úřadu potřebné informace o vydaných povoleních k dovozu a uskutečněných dovozech. (3) Před uvedením pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku na trh dovozcedovozce zajistí, aby výrobcevýrobce provedl příslušný postup posuzování shody podle § 7. Byl-li soulad pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku s požadavky stanovenými v postupu posuzování shody prokázán podle § 7 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo § 7 odst. 2, zajistí dovozcedovozce, aby výrobcevýrobce vydal EU prohlášení o shodě, aby pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek byl opatřen označením CEoznačením CE, byly k němu přiloženy požadované doklady a smluvně též zajistí, aby výrobcevýrobce dodržel požadavky stanovené v § 18 odst. 7 a § 19 odst. 3 a 4. (4) Domnívá-li se dovozcedovozce nebo má-li důvod se domnívat, že pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek není ve shodě se základními bezpečnostními požadavky stanovenými v příloze č. 2 k tomuto zákonu, nesmí uvést pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek na trh, dokud nebude zjednána náprava. Představuje-li pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek riziko, informuje o tom neprodleně výrobcevýrobce a příslušný kontrolní orgán. (5) DovozceDovozce uvede ve srozumitelné formě na pyrotechnickém výrobkupyrotechnickém výrobku, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku své jméno a příjmení, obchodní firmu, popřípadě ochrannou známku a kontaktní adresu. (6) DovozceDovozce zajistí, aby byl k pyrotechnickému výrobkupyrotechnickému výrobku přiložen návod k použití ve srozumitelné formě. § 21 (1) DovozceDovozce, za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelůspotřebitelů, provádí na základě pokynu příslušných orgánů zkoušky vzorků a ověřování pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků dodávaných na trh. O těchto zkouškách, ověřování a jejich výsledcích průběžně informuje distributorydistributory. (2) DovozceDovozce vede evidenci stížností uživatelů pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, nevyhovujících pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků a pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků stažených z oběhu. (3) DovozceDovozce, který se domnívá nebo má důvod se domnívat, že pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek, který uvedl na trh, není ve shodě s tímto zákonem, přijme okamžitě nezbytná nápravná opatření k uvedení pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku do shody nebo v případě potřeby opatření k jeho stažení z trhustažení z trhu nebo z oběhu. Představuje-li takový pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek riziko, informuje neprodleně příslušný kontrolní orgán o této skutečnosti a uvede podrobnosti zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních. (4) DovozceDovozce po dobu deseti let po uvedení pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku na trh uchovává kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby příslušného kontrolního orgánu a zaručuje, že dokumentace stanovená u jednotlivých postupů posuzování shody v nařízení vlády může být těmto orgánům na požádání předložena. (5) DovozceDovozce předloží příslušnému kontrolnímu orgánu na základě jeho pokynu v listinné nebo elektronické podobě ve srozumitelné formě všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody. Na základě pokynu tohoto kontrolního orgánu s ním dovozcedovozce spolupracuje při každém opatření přijatém s cílem odstranit riziko, které představuje pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek uvedený na trh. § 22 Povinnosti distributora (1) DistributorDistributor může dodávat na trh pouze pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky, u kterých byla posouzena shoda a u kterých nebyla překročena doba jejich použitelnosti. (2) Před dodáním pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku na trh distributordistributor ověří, zda byl pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek opatřen označením CEoznačením CE, zda jsou k němu ve srozumitelné formě přiloženy požadované doklady a zda výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce zajistili, aby pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek obsahoval označení v souladu s tímto zákonem. (3) Domnívá-li se distributordistributor nebo má-li důvod se domnívat, že pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek není ve shodě se základními bezpečnostními požadavky stanovenými v příloze č. 2 k tomuto zákonu, nesmí dodat pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek na trh, dokud nebude zjednána náprava. Pokud pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek představuje riziko, informuje o tom neprodleně distributordistributor výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce a příslušný kontrolní orgán. (4) DistributorDistributor, který se domnívá nebo má důvod se domnívat, že pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek, který dodal na trh, není ve shodě s tímto zákonem, zajistí, aby byla přijata nezbytná nápravná opatření k uvedení pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku do shody nebo v případě potřeby opatření k jeho stažení z trhustažení z trhu nebo z oběhu. Představuje-li takový pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek riziko, informuje neprodleně příslušný kontrolní orgán a uvede podrobnosti o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních. (5) DistributorDistributor předloží příslušnému kontrolnímu orgánu na základě jeho pokynu v listinné nebo elektronické podobě ve srozumitelné formě všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku s technickými požadavky. Na základě pokynu tohoto kontrolního orgánu s ním distributordistributor spolupracuje při přijímání opatření za účelem odstranění rizika, která představují pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky dodané na trh. § 23 Další povinnosti dovozce a distributora Pokud dovozcedovozce nebo distributordistributor uvede pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo pokud upraví pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek, jenž byl na trh již uveden, takovým způsobem, který může ovlivnit jeho shodu s požadavky, je v takovém případě považován za výrobcevýrobce a vztahují se na něj povinnosti výrobcevýrobce podle § 18 a 19. HLAVA VI ZACHÁZENÍ S PYROTECHNICKÝMI VÝROBKY § 24 Prodej pyrotechnických výrobků (1) Hospodářský subjektHospodářský subjekt nebo osoba s odbornou způsobilostíosoba s odbornou způsobilostí mohou prodávat pouze pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky a) u kterých byla posouzena shoda, b) které jsou označeny v souladu s ustanovením § 15 tohoto zákona, c) v původním balení výrobcevýrobce, d) za podmínky dodržení věkové hranice podle § 5 odst. 1, e) které jsou označeny v souladu s § 13 nebo § 14 a f) u kterých nebyla překročena doba použitelnosti. (2) Pokud jsou pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky prodávány prostřednictvím internetu, jsou hospodářský subjekthospodářský subjekt nebo osoba s odbornou způsobilostíosoba s odbornou způsobilostí povinny přijmout opatření k zajištění a) jejich zpřístupnění prokazatelným způsobem pouze osobám splňujícím věkové hranice podle § 5 odst. 1, b) jejich přepravy a doručení prokazatelným splněním přepravních podmínek vyplývajících z jiného právního předpisu12). § 25 Zneškodňování a ničení pyrotechnických výrobků (1) Hospodářský subjektHospodářský subjekt nebo osoba s odbornou způsobilostíosoba s odbornou způsobilostí jsou povinny zajistit bezodkladné zničení nebo zneškodnění poškozených anebo zjevně nefunkčních pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků v souladu s návodem na použití. (2) Hospodářský subjektHospodářský subjekt nebo osoba s odbornou způsobilostíosoba s odbornou způsobilostí zajistí, aby ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků kategorie F4, T2 a P2 bylo prováděno jen osobou s odbornou způsobilostíosobou s odbornou způsobilostí. § 26 Obecné požadavky na skladování pyrotechnických výrobků (1) Hospodářský subjektHospodářský subjekt nebo osoba s odbornou způsobilostíosoba s odbornou způsobilostí jsou povinny skladovat pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky a) podle návodu k použití a označení a pokynů uvedených na výrobku nebo na nejmenším balení pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku určeného k prodeji nebo podle požadavků výrobcevýrobce, nebo pokud jsou pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky skladovány v přepravních obalech, tak podle bezpečnostních označení a pokynů uvedených na přepravním obalu, b) odděleně od hořlavých a hoření podporujících látek, c) takovým způsobem, aby bylo zabráněno jejich samovolnému pádu a aby bylo zamezeno jejich neúmyslné iniciaci nebo zážehu, d) v suchu a takovým způsobem, aby jejich teplota nepřesáhla 40 °C, pokud není v označení podle § 13 nebo bezpečnostních pokynech uvedených na výrobku nebo na nejmenším balení pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku určeného k prodeji uvedeno jinak, e) v původních přepravních obalech výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce nebo v nejmenším balení pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku určeného k prodeji a f) takovým způsobem, aby jejich neúmyslnou iniciací nebo zážehem bylo minimalizováno ohrožení života a zdraví osob nebo majetku a aby skladovací podmínky neohrožovaly soulad výrobku se základními bezpečnostními požadavky na pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky. (2) Není-li uvedeno jinak, skladují se pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky ve skladu, příručním skladupříručním skladu nebo v prodejní místnosti. Hospodářský subjektHospodářský subjekt může skladovat pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky v příručním skladupříručním skladu nebo prodávat a skladovat v prodejní místnosti, pouze pokud byly tyto prostory k tomuto účelu povoleny podle stavebního zákona. (3) Hospodářský subjektHospodářský subjekt nebo osoba s odbornou způsobilostíosoba s odbornou způsobilostí vedou evidenci skladovaných pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků. Obsah evidence stanoví ministerstvo vyhláškou. (4) Ve všech prostorách, kde jsou skladovány pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky, zajistí hospodářský subjekthospodářský subjekt nebo osoba s odbornou způsobilostíosoba s odbornou způsobilostí zákaz kouření, manipulace s otevřeným ohněm a rozpálenými předměty a dále zákaz dalších činností, které by mohly způsobit uvedení pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku do funkce, s výjimkou pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, jejichž návod k použití to nevylučuje. § 27 Skladování v prodejních místnostech a příručních skladech (1) V prodejní místnosti se mohou skladovat pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky v množství obsahující nejvýše 80 kg čisté hmotnosti výbušných látek. (2) V příručním skladupříručním skladu se mohou skladovat pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky v množství obsahující nejvýše a) 300 kg čisté hmotnosti výbušných látek, pokud se všechny nacházejí v původních přepravních obalech výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce, označených v souladu s Evropskou dohodou o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) klasifikačním kódem 1.4 G, z nichž nejvýše jeden takový obal každého druhu výrobku může být otevřen, b) 200 kg čisté hmotnosti výbušných látek, pokud nejsou splněny podmínky písmene a), nebo c) 750 kg čisté hmotnosti výbušných látek, při skladování v kombinaci podle písmene a), anebo b) společně s pyrotechnickými výrobkypyrotechnickými výrobky nacházejícími se v původních přepravních obalech výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce, které jsou označeny v souladu s Evropskou dohodou o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) klasifikačním kódem 1.4 S. § 28 Skladování ve skladech Není-li uvedeno jinak, skladují se pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky ve skladech povolených k tomuto účelu podle stavebního zákona a současně splňujících požadavky, které stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Ministerstvo vyhláškou stanoví úpravu jednotlivých stavebních částí skladu, vybavení skladu zařízením elektronické zabezpečovací signalizace, konstrukce stěn, přepážek, zárubní, dveří, výfukových ploch a střešních konstrukcí, povrchovou úpravu vnitřních stěn, stropu, podlah, požadavky na okolí skladu, bezpečnostní vzdálenost a obložnost, požární zabezpečení skladu včetně zákazu kouření a ochranu skladu před účinky vnějších vlivů. § 29 Skladování a prodej pyrotechnických výrobků kategorie F1 (1) Mimo sklad nebo příruční skladpříruční sklad může hospodářský subjekthospodářský subjekt nebo osoba s odbornou způsobilostíosoba s odbornou způsobilostí skladovat nebo mimo prodejní místnost prodávat a skladovat pouze pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky kategorie F1. (2) Při skladování nebo prodeji podle odstavce 1 jsou hospodářský subjekthospodářský subjekt nebo osoba s odbornou způsobilostíosoba s odbornou způsobilostí povinny mít k dispozici alespoň jeden přenosný hasicí přístroj vodní nebo pěnový s hasicí schopností nejméně 13A nebo přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností nejméně 21A. § 30 Výzkum, vývoj a zkoušení Pyrotechnické výrobkyPyrotechnické výrobky vyrobené za účelem výzkumu, vývoje a zkoušení, které nejsou v souladu s ustanoveními tohoto zákona, může oprávněný držitel používat pouze k výzkumu, vývoji a zkoušení a pouze, pokud jsou viditelně opatřeny označením s informací o tom, že neodpovídají tomuto zákonu a jsou určeny pouze k výzkumu, vývoji a zkoušení. § 31 Vystavování pyrotechnických výrobků Hospodářský subjektHospodářský subjekt, který vystavuje pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky, je povinen ohlásit Úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje nejméně 5 pracovních dní přede dnem zahájení vystavování a) místo, datum a čas vystavování pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, b) dobu trvání vystavování pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, c) obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo nebo jméno, příjmení, adresu a identifikační číslo vystavovatele a d) množství a druh vystavovaných pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků. § 32 Ohňostroje (1) OhňostrojemOhňostrojem se rozumí současné nebo v krátkém časovém sledu následující odpalování pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků kategorie F2, F3 nebo T1. Za ohňostrojohňostroj se nepovažuje odpalování pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků do hmotnosti 10 kg čistého obsahu výbušných látek celkem. (2) Hospodářský subjektHospodářský subjekt nebo osoba s odbornou způsobilostíosoba s odbornou způsobilostí jsou povinny ohlásit provedení ohňostrojeohňostroje příslušnému obecnímu úřadu a příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, a to nejpozději 2 pracovní dny před jeho provedením. (3) Ohlášení ohňostrojeohňostroje podle odstavce 2 musí mít písemnou formu a spolu s ním se předkládá i písemný souhlas vlastníka pozemku, na jehož pozemku se bude odpalovat, popřípadě souhlas vlastníků, správců nebo uživatelů dalších dotčených nemovitostí s provedením ohňostrojeohňostroje. Ohlášení obsahuje a) údaje o osobě provádějící ohňostrojohňostroj a kontaktní telefon, b) místo provádění ohňostrojeohňostroje, c) datum a čas začátku přípravy, datum a čas provedení ohňostrojeohňostroje a dobu jeho trvání, d) množství a druhy používaných pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, e) způsob zajištění ochrany života a zdraví osob a majetku, včetně map nebo schémat, zachycujících odpaliště a území ohrožené účinky odpalovaných pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, zejména rozletem jejich částí a dopadem nebezpečných zbytků po jejich odpálení. (4) OhňostrojOhňostroj musí být proveden hospodářským subjektemhospodářským subjektem nebo osobou s odbornou způsobilostíosobou s odbornou způsobilostí, a to v souladu s ohlášenými údaji podle odstavce 3 písm. a) až d) a za dodržení opatření ohlášeného podle odstavce 3 písm. e). § 33 Ohňostrojná práce (1) Ohňostrojnou pracíOhňostrojnou prací je činnost, při které se využívá pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků kategorie F4 nebo T2, případně v kombinaci s pyrotechnickými výrobkypyrotechnickými výrobky uvedenými v § 32 odst. 1, k produkci světla, zvuku, kouře nebo kombinace těchto efektů, zahrnující přípravu a provádění této činnosti. Tyto činnosti se zpravidla provedou na jednom pracovišti a při jednom uzavření bezpečnostního okruhubezpečnostního okruhu. (2) Bezpečnostním okruhemBezpečnostním okruhem se rozumí obvod území, kterým je území ohrožené účinky odpalovaných pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, zejména rozletem jejich částí a dopadem nebezpečných zbytků po jejich odpálení. Bezpečnostní okruhBezpečnostní okruh se stanoví s ohledem na druh odpalovaných pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků z hlediska jejich funkce a nebezpečnosti, s ohledem na způsob jejich odpalování a na předpovídané povětrnostní podmínky. (3) Ohňostrojné práceOhňostrojné práce je oprávněna provádět pouze osoba s odbornou způsobilostíosoba s odbornou způsobilostí podle § 36 odst. 1 písm. b). Pro každou ohňostrojnou práciohňostrojnou práci musí být z osob s odbornou způsobilostíosob s odbornou způsobilostí určen vedoucí odpalovač ohňostrojůohňostrojů, který zabezpečuje dodržení technologického postupu při vlastním provedení ohňostrojných pracíohňostrojných prací. (4) Technologickým postupem je postup ohňostrojné práceohňostrojné práce, který vypracovává vedoucí odpalovač ohňostrojůohňostrojů pro každou jednotlivou ohňostrojnou práciohňostrojnou práci. Generálním technologickým postupem je postup ohňostrojných pracíohňostrojných prací, který lze použít pouze pro potřeby výuky osob k získání odborné způsobilosti k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky u opakovaných ohňostrojných pracíohňostrojných prací, které mají být prováděny za stejných nebo obdobných podmínek. V případě zpracování generálního technologického postupu ohňostrojných pracíohňostrojných prací nemusí být vypracováván samostatný technologický postup ohňostrojných pracíohňostrojných prací pro každou ohňostrojnou práciohňostrojnou práci. (5) Před zahájením dočasného nebo příležitostného provádění ohňostrojných pracíohňostrojných prací v České republice fyzickou osobou, která je v jiném členském státě Evropské unie nebo Švýcarské konfederaci oprávněna k výkonu obdobné činnosti, ověří Český báňský úřad odbornou kvalifikaci podle zákona o uznávání odborné kvalifikace14). (6) Způsob provádění ohňostrojných pracíohňostrojných prací, pokud jde o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a ochranu života, zdraví a majetku a obsah samostatného nebo generálního technologického postupu stanoví Český báňský úřad vyhláškou. § 34 Povolení ohňostrojné práce (1) Ohňostrojné práceOhňostrojné práce lze provést pouze na základě rozhodnutí o povolení ohňostrojné práceohňostrojné práce vydaného obvodním báňským úřademobvodním báňským úřadem, kterým se povolí provést ohňostrojnou práciohňostrojnou práci podle technologického postupu podle § 33 odst. 4. (2) Žádost o povolení ohňostrojné práceohňostrojné práce podává ten, kdo bude tuto práci provádět. Žádost vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje a) určení vedoucího odpalovače ohňostrojůohňostrojů, b) technologický postup, c) písemný souhlas vlastníka pozemku, na kterém má být ohňostrojná práceohňostrojná práce provedena, s provedením ohňostrojné práceohňostrojné práce. (3) Účastníky řízení o povolení ohňostrojných pracíohňostrojných prací jsou žadatel a obecobec, v jejímž územním obvodu má být ohňostrojná práceohňostrojná práce provedena, vlastníci nemovitostí, které se nachází v bezpečnostním okruhubezpečnostním okruhu, nebo jejich správci anebo uživatelé. (4) Náklady na případný znalecký posudek potřebný v řízení o povolení ohňostrojné práceohňostrojné práce hradí žadatel o povolení ohňostrojných pracíohňostrojných prací. (5) Rozhodnutí o povolení ohňostrojné práceohňostrojné práce kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) datum, místo a předpokládaný čas provedení ohňostrojné práceohňostrojné práce, b) případné podmínky k zajištění bezpečného provedení ohňostrojné práceohňostrojné práce. (6) Pravomocné rozhodnutí podle odstavce 5 se zasílá též příslušnému krajskému ředitelství Policie České republiky a hasičskému záchrannému sboru kraje. (7) Při provádění ohňostrojných pracíohňostrojných prací jsou vlastníci nemovitostí, které se nachází v bezpečnostním okruhubezpečnostním okruhu nebo jejich správci nebo uživatelé povinni strpět opatření k zajištění bezpečnosti života, zdraví osob a ochrany majetku, včetně dodržení výstražných signálů. (8) Povolovací povinnost dle odstavce 1 se nevztahuje na ohňostrojné práceohňostrojné práce prováděné prostřednictvím pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků uvedených v příloze č. 3 tohoto zákona; provádění ohňostrojných pracíohňostrojných prací prostřednictvím těchto pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků podléhá ohlášení podle § 32 odstavce 2. § 35 Evidence pyrotechnických výrobků použitých při provádění ohňostrojných prací (1) Osoba s odbornou způsobilostíOsoba s odbornou způsobilostí podle § 36 odst. 1 písm. b) je povinna vést evidenci údajů o všech pyrotechnických výrobcíchpyrotechnických výrobcích kategorie F4 a T2, které použila při provádění ohňostrojných pracíohňostrojných prací. (2) V evidenci musí být uvedeno a) registrační číslo pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku použitého při provádění ohňostrojných pracíohňostrojných prací, b) množství a kategorie pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku použitého při provádění ohňostrojných pracíohňostrojných prací a c) jméno, příjmení, adresa a identifikační číslo osoby s odbornou způsobilostíosoby s odbornou způsobilostí podle § 36 odst. 1 písm. b). (3) Osoba s odbornou způsobilostíOsoba s odbornou způsobilostí je povinna uchovat v evidenci údaje o pyrotechnických výrobcíchvýrobcích kategorie F4 a T2 použitých při provádění ohňostrojných pracíohňostrojných prací nejméně 1 rok po jejich odpalu nebo jejich převedení na jinou osobu. (4) Na základě pokynu kontrolních orgánů je osoba s odbornou způsobilostíosoba s odbornou způsobilostí povinna předložit evidenci k nahlédnutí a umožnit pořízení kopií, opisů nebo výpisů. HLAVA IX ODBORNÁ ZPŮSOBILOST § 36 Odborná způsobilost (1) Za osobu s odbornou způsobilostíosobu s odbornou způsobilostí se považuje fyzická osoba, která má osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky a) kategorie P2, pokud jde o nákup, prodej, ničení nebo zneškodňování pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků kategorie P2, nebo b) kategorie T2 nebo F4, pokud jde o nákup, prodej, ničení nebo zneškodňování pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků kategorie T2 nebo F4 a provádění ohňostrojných pracíohňostrojných prací. (2) Za osobu s odbornou způsobilostíosobu s odbornou způsobilostí se považuje dále právnická a podnikající fyzická osoba, která zachází s pyrotechnickými výrobkypyrotechnickými výrobky prostřednictvím osoby, která má osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky v rozsahu podle odstavce 1. (3) Vzory osvědčení o odborné způsobilosti stanoví Český báňský úřad vyhláškou. (4) Provozovatel vázané živnostiživnosti s předmětem podnikání „nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných pracíohňostrojných prací“ vede evidenci osvědčení o odborné způsobilosti svých zaměstnanců. § 37 Osvědčení o odborné způsobilosti (1) Osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky se vydává na dobu neurčitou s tím, že držitel osvědčení je povinen předložit Českému báňskému úřadu každých 5 let lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci nebo činnosti, při níž se zachází s pyrotechnickými výrobkypyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4 (dále jen „lékařský posudek“). (2) Žadatel o získání osvědčení o odborné způsobilosti podle odstavce 1 musí a) být fyzickou osobou starší 18 let, b) mít nejméně středoškolské vzdělání s maturitou, c) být plně svéprávný, d) být bezúhonný, e) být zdravotně způsobilý. (3) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čintrestný čin nebo za trestný čintrestný čin nedbalostní spáchaný v souvislosti s použitím nebo používáním výbušnin nebo pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Za účelem zjištění, zda osoba splňuje podmínku bezúhonnosti, si Český báňský úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů15). Je-li žadatel cizincem, vyžádá si Český báňský úřad výpis z evidence Rejstříku trestů včetně přílohy obsahující cizozemská odsouzení15). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Žadatel předloží žádost o získání osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4 Českému báňskému úřadu. V žádosti o získání osvědčení uvede vedle obecných náležitostí podle správního řádu doklad o dosaženém vzdělání, adresu zaměstnavatele, pracovní zařazení a druh vykonávané práce v případě, že žadatel je zaměstnancem. Žadatel k žádosti přiloží fotografii o rozměru 35 x 45 mm, doklad o zaplacení správního poplatku a lékařský posudek. (5) Český báňský úřad rozhodne o vydání osvědčení o odborné způsobilosti, pokud žadatel splňuje podmínky podle odstavce 2 a pokud absolvuje odborné školení a úspěšně složí zkoušku podle § 38. § 38 Odborné školení pro získání osvědčení o odborné způsobilosti (1) Odborné školení žadatelů pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky příslušné kategorie zajišťuje Úřad ve spolupráci s Českým báňským úřadem, které schvalují odbornou náplň školení a zajišťují vlastní výuku při školení. Členem zkušební komise je vždy osoba pověřená Úřadem. Předsedou komise je osoba pověřená Českým báňským úřadem. (2) Rozsah a délku odborného školení a plán teoretické a praktické části odborného školení stanoví ministerstvo vyhláškou. (3) Název a kontaktní údaje školicího pracoviště, termín a místo konání odborného školení a organizační pokyny zveřejní Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup. Odborné školení je zahájeno, pokud je dosaženo alespoň počtu 5 žadatelů. (4) Odborné školení je ukončeno zkouškou, která ověří získané odborné znalosti. Zkouška se skládá z písemného testu, ústní a praktické zkoušky podle zkušebního řádu. Zkušební řád stanoví ministerstvo vyhláškou. (5) Náklady spojené se zajištěním odborného školení ve výši 10 000 Kč hradí žadatel o získání osvědčení o odborné způsobilosti k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky Úřadu. Doklad o zaplacení nákladů předloží žadatel při zahájení odborného školení. Předložení dokladu o zaplacení nákladů je předpokladem k absolvování odborného školení. § 39 Zdravotní způsobilost pro účely vydání osvědčení o odborné způsobilosti (1) Zdravotní způsobilost žadatele o získání osvědčení o odborné způsobilosti podle § 36 odst. 1 nebo držitele tohoto osvědčení se dokládá lékařským posudkem. Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje se při posuzování zdravotní způsobilosti a vydávání lékařských posudků podle zákona o specifických zdravotních službách. (2) Za zdravotně způsobilého pro účely vydání osvědčení o odborné způsobilosti podle § 36 odst. 1 nelze uznat toho, kdo má tak sníženou schopnost k vidění, vnímání nebo k pohybu, že nemůže bezpečně nakládat s pyrotechnickými výrobkypyrotechnickými výrobky. Požadavky na zdravotní způsobilost, zejména obsah lékařských prohlídek, náležitosti lékařského posudku, podmínky pro posouzení zdravotní způsobilosti a nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky, stanoví ministerstvo vyhláškou. (3) Zjistí-li posuzující lékař u držitele osvědčení o odborné způsobilosti podle § 36 odst. 1 změnu zdravotního stavu, která má za následek omezení nebo ztrátu zdravotní způsobilosti k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky, je povinen vydat nový lékařský posudek a zaslat jej bez zbytečného odkladu Českému báňskému úřadu a zaměstnavateli držitele osvědčení. (4) Každý lékař, který zjistí nebo nabude důvodné podezření, že držitel osvědčení o odborné způsobilosti podle § 36 odst. 1 trpí nemocí, vadou nebo stavem, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky podle § 36 odst. 1 písm. a) nebo b), poučí jej o této skutečnosti a oznámí ji bez zbytečného odkladu posuzujícímu lékaři. Posuzující lékař pak postupuje podle odstavce 3. (5) Držitel osvědčení o odborné způsobilosti podle § 36 odst. 1 se považuje za zdravotně nezpůsobilého k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky, pokud nepředloží lékařský posudek, nebo nepředloží Českému báňskému úřadu lékařský posudek ve lhůtě 5 let ode dne vydání předchozího lékařského posudku, nebo došlo-li ke změně stavu, který má za následek ztrátu jeho zdravotní způsobilosti. § 40 Zrušení osvědčení o odborné způsobilosti (1) Český báňský úřad rozhodne o zrušení osvědčení o odborné způsobilosti podle § 36 odst. 1, jestliže jeho držitel a) přestane splňovat podmínky potřebné pro jeho získání, nebo b) nepředloží lékařský posudek do 5 let ode dne vydání předchozího lékařského posudku. (2) Rozhodnutí o zrušení osvědčení o odborné způsobilosti podle § 36 odst. 1, které je vykonatelné, oznámí Český báňský úřad příslušnému živnostenskému úřadu nebo zaměstnavateli. § 41 Seznam osob s odbornou způsobilostí a vydaných a odejmutých osvědčení o odborné způsobilosti (1) Český báňský úřad vede seznam osob s odbornou způsobilostíosob s odbornou způsobilostí podle § 36 odst. 1, a to včetně údajů o vydaných a odejmutých osvědčeních; tento seznam není veřejně přístupný. (2) Seznam osob s odbornou způsobilostíosob s odbornou způsobilostí a vydaných a odejmutých osvědčení o odborné způsobilosti obsahuje následující údaje a) jméno a příjmení, datum narození a adresu bydliště, případně jinou adresu pro doručování osoby, která získala osvědčení o odborné způsobilosti podle § 36 odst. 1, b) číslo osvědčení o odborné způsobilosti, c) kategorie pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, pro které je osvědčení o odborné způsobilosti vydáno, d) datum vydání osvědčení o odborné způsobilosti, e) datum odejmutí osvědčení. (3) Osoba s odbornou způsobilostíOsoba s odbornou způsobilostí je povinna ohlásit Českému báňskému úřadu změnu údajů v osvědčení o odborné způsobilosti podle § 36 odst. 1, jakož i ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení jí vydaného osvědčení, a to nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy k dané skutečnosti došlo. (4) Osoba s odbornou způsobilostíOsoba s odbornou způsobilostí je dále povinna bez zbytečného odkladu ohlásit Českému báňskému úřadu, že přestala splňovat podmínky pro získání osvědčení o odborné způsobilosti podle § 36 odst. 1. (5) Český báňský úřad poskytne ze seznamu údaje podle odstavce 2 na žádost obvodnímu báňskému úřaduobvodnímu báňskému úřadu, Úřadu, Policii České republiky nebo orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení v rozsahu potřebném pro výkon jejich působnosti. HLAVA X OZNÁMENÝ SUBJEKT § 42 Oznamování subjektů (1) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „oznamující orgán“) zajišťuje stanovení a provádění nezbytných postupů pro oznamování oznámených subjektůoznámených subjektů Evropské komisi (dále jen „Komise“) a jiným členským státům Unie podle tohoto zákona a provádí kontrolu oznámených subjektůoznámených subjektů. (2) Oznamující orgán musí být na oznámených subjektechoznámených subjektech nezávislý, objektivní a nestranný, a v případech podle § 11 odst. 4 musí od oznámeného subjektuoznámeného subjektu převzít rejstřík pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků a po dobu 10 let ode dne převzetí jej zpřístupňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 43 Požadavky na oznámené subjekty (1) Oznámený subjektOznámený subjekt musí být nezávislý na hospodářském subjektuhospodářském subjektu a osobě s odbornou způsobilostíosobě s odbornou způsobilostí a nesmí mít vztah k pyrotechnickému výrobkupyrotechnickému výrobku, který posuzuje. Oznámeným subjektemOznámeným subjektem může být pouze právnická osoba založená podle právních předpisů České republiky nebo orgán státní správy. (2) Členové orgánů oznámeného subjektuoznámeného subjektu, je-li oznámeným subjektemoznámeným subjektem právnická osoba, nebo vedení orgánu státní správy, je-li oznámeným subjektemoznámeným subjektem orgán státní správy, a osoby oznámeného subjektuoznámeného subjektu zajišťující provádění úkolů v rámci posuzování shody a) nesmějí být osobami, které navrhují, vyrábějí, dodávají, instalují, nakupují, vlastní, používají nebo udržují pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky nebo výbušné látky, ani zástupci jakékoli z těchto stran. To nevylučuje používání pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků nebo výbušných látek, které jsou nezbytné pro činnost oznámeného subjektuoznámeného subjektu, ani používání pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků pro osobní potřebu, b) nesmějí se přímo podílet na projektování, výrobě nebo konstrukci, uvádění na trh, instalaci, používání nebo údržbě pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků nebo výbušných látek ani zastupovat strany, které se těmito činnostmi zabývají. Nesmějí také vykonávat žádnou činnost, která by mohla ovlivnit jejich nezávislý úsudek nebo důvěryhodnost ve vztahu k činnostem posuzování shody, pro něž byly tyto osoby oznámeny. To platí zejména pro poradenské služby. (3) Oznámený subjektOznámený subjekt a osoby zajišťující provádění úkolů v rámci posuzování shody jsou povinny provést posuzování shody na nejvyšší úrovni profesionální důvěryhodnosti a požadované technické způsobilosti v konkrétní oblasti a nesmějí být vystaveny zejména finančním tlakům a podnětům, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky jejich činností posuzování shody, především ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích těchto činností zájem. (4) Oznámený subjektOznámený subjekt je povinen a) být schopen provádět všechny úkoly v rámci posuzování shody, které tomuto subjektu ukládá tento zákon a pro něž byl oznámen, ať již tyto úkoly provádí sám, nebo jsou prováděny v jeho zastoupení a na jeho odpovědnost, b) zajistit, že činnosti jeho dceřiných společností nebo subdodavatelů neohrožují důvěrnost, objektivitu a nestrannost jeho činností posuzování shody, c) mít vždy a pro každý postup posuzování shody a pro každý druh nebo kategorii pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, pro něž byl oznámen, k dispozici 1. potřebné osoby s odbornými znalostmi a dostatečnými zkušenostmi potřebnými k plnění úkolů souvisejících s posuzováním shody, 2. potřebné popisy postupů, podle nichž je posuzování shody prováděno, aby byla zajištěna transparentnost těchto postupů a možnost jejich zopakování; musí uplatňovat náležité postupy pro rozlišení mezi úkoly, jež vykonává jako oznámený subjektoznámený subjekt, a dalšími činnostmi, 3. potřebné postupy pro výkon činností, jež řádně zohledňují rozsah a strukturu podnikání, v němž posuzovaný subjekt působí, míru složitosti dané technologie výrobku a hromadnou nebo sériovou povahu výrobního procesu, d) mít prostředky nezbytné k řádnému provádění technických a administrativních úkolů spojených s posuzováním shody a mít přístup k veškerému potřebnému vybavení nebo zařízení, e) být nestranný, a to včetně členů jeho orgánů, je-li právnickou osobou, nebo vedení orgánu státní správy, je-li orgánem státní správy, a osob odpovědných za provádění úkolů v rámci posuzování shody; odměňování nejvyššího vedení a osob oznámeného subjektuoznámeného subjektu odpovědných za provádění úkolů v rámci posuzování shody nesmí záviset na počtu provedených posouzení nebo na jejich výsledcích. (5) Osoby zajišťující provádění úkolů v rámci posuzování shody jsou povinny a) mít technické a odborné vzdělání týkající se všech činností spojených s posuzováním shody, pro které byl subjekt posuzování shody oznámen, b) mít znalost požadavků souvisejících s posuzováním, které provádějí, a odpovídající pravomoc toto posuzování provádět, c) mít znalosti základních bezpečnostních požadavků stanovených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, příslušných harmonizovaných noremharmonizovaných norem a ustanovení harmonizačních předpisů Unieharmonizačních předpisů Unie a souvisejících právních předpisů, d) být schopny vypracovávat certifikátycertifikáty, záznamy a zprávy prokazující, že byla posouzení provedena. (6) Oznámený subjektOznámený subjekt uzavře pojištění odpovědnosti za újmu, kterou svojí činností může způsobit, a to podle stupně rizikovosti výrobků, které bude jako oznámený subjektoznámený subjekt posuzovat. (7) Oznámený subjektOznámený subjekt zajistí, že osoby zajišťující provádění úkolů v rámci posuzování shody budou zachovávat povinnost mlčenlivosti, pokud jde o veškeré informace, které získaly při plnění svých úkolů s výjimkou styku s příslušnými orgány členského státu Unie, v němž vykonávají svou činnost. Oznámený subjektOznámený subjekt zajistí ochranu důvěrných obchodních informací. (8) Oznámený subjektOznámený subjekt se podílí na příslušných normalizačních činnostech a na činnostech Fóra oznámených subjektůoznámených subjektů na pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky zřízeného podle předpisu Unie16). § 44 Předpoklad shody oznámených subjektů V případě, že oznámený subjektoznámený subjekt prokáže, že splňuje kritéria stanovená příslušnými harmonizovanými normamiharmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, má se za to, že splňuje požadavky stanovené v § 43 v rozsahu, v němž se harmonizované normyharmonizované normy na tyto požadavky vztahují. § 45 Dceřiné společnosti a subdodavatelé oznámených subjektů (1) Pokud oznámený subjektoznámený subjekt zadá konkrétní úkoly týkající se posuzování shody subdodavateli nebo dceřiné společnosti, musí zajistit, aby subdodavatel nebo dceřiná společnost splnili požadavky stanovené v § 43. O zadání těchto úkolů informuje odpovídajícím způsobem oznamující orgán. (2) Oznámený subjektOznámený subjekt je plně odpovědný za úkoly provedené subdodavateli nebo dceřinými společnostmi bez ohledu na to, kde jsou tito subdodavatelé nebo dceřiné společnosti usazeni. (3) Činnosti lze zadat subdodavateli nebo dceřiné společnosti pouze se souhlasem žadatele o posuzování shody. (4) Oznámený subjektOznámený subjekt uchovává příslušné doklady týkající se posouzení kvalifikací subdodavatele nebo dceřiné společnosti a práce provedené subdodavatelem nebo dceřinou společností. § 46 Žádost o oznámení (1) Žádost o oznámení podává žadatel oznamujícímu orgánu. (2) Součástí žádosti o oznámení je popis činnosti, postupu posuzování shody a popis pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku, pro nějž se subjekt prohlašuje za odborně způsobilý. Žádost dále obsahuje osvědčení o akreditaci17) vydané vnitrostátním akreditačním orgánem18), které potvrzuje, že oznámený subjektoznámený subjekt splňuje požadavky stanovené v § 43. (3) Nepředloží-li žadatel o oznámení osvědčení o akreditaci, poskytne oznamujícímu orgánu veškeré doklady nezbytné k posouzení, uznání a pravidelné kontrole svého souladu s požadavky stanovenými v § 43. (4) Pokud žadatel prokázal splnění požadavků podle odstavce 2, provede oznamující orgán do 90 dnů od zahájení řízení oznámení a vyrozumí o tom žadatele; v opačném případě žádost zamítne. Lhůta se prodlužuje o dalších 30 dnů v případě, že žadatel prokazuje svoji odbornou způsobilost jiným způsobem, než prostřednictvím osvědčení o akreditaci. (5) Pokud Komise ani žádný z členských států Unie nevznese ve lhůtě stanovené v § 47 odst. 4 proti oznámení námitku, oznámený subjektoznámený subjekt zahájí svoji činnost posuzování shody na základě zveřejnění oznámeného subjektuoznámeného subjektu Komisí19). Oznamující orgán vydá žadateli nejpozději do 2 pracovních dnů od zveřejnění oznámeného subjektuoznámeného subjektu Komisí doklad o vzniku oprávnění. Oznamující orgán následně zveřejní ve Věstníku oznamujícího orgánu oznámení o vzniku oprávnění, včetně rozsahu oprávnění, data, od kterého může subjekt provádět činnosti oznámeného subjektuoznámeného subjektu, identifikačního čísla oznámeného subjektuoznámeného subjektu a čísla a data vydání dokladu o vzniku oprávnění. (6) Pokud Komise nebo některý členský stát Unie vznese ve lhůtě stanovené v § 47 odst. 4 proti oznámení námitku, oznamující orgán vyzve žadatele, aby přijal vhodná opatření za účelem odstranění nedostatků, a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Odstraní-li žadatel nedostatky v určené lhůtě, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznamujícímu orgánu. Pokud oznamující orgán dospěje k závěru, že žadatel nedostatky odstranil, provede znovu oznámení. Jestliže žadatel v určené lhůtě nedostatky neodstraní, oznamující orgán žádost zamítne. § 47 Postup oznamování (1) Oznámení Komisi a ostatním členským státům Unie provede oznamující orgán elektronicky způsobem určeným Komisí. (2) Oznámení obsahuje veškeré podrobnosti o příslušných činnostech posuzování shody, postupu nebo postupech posuzování shody a pyrotechnickém výrobkupyrotechnickém výrobku a příslušné potvrzení o odborné způsobilosti. (3) Pokud se oznámení nezakládá na osvědčení o akreditaci uvedeném v § 46 odst. 2, poskytne oznamující orgán Komisi a ostatním členským státům Unie doklady, které prokazují odbornou způsobilost oznámeného subjektuoznámeného subjektu a zavedená opatření k zajištění toho, aby byl subjekt pravidelně kontrolován a i v budoucnu splňoval požadavky stanovené v § 43. (4) Právnická osoba nebo orgán státní správy mohou vykonávat činnosti oznámeného subjektuoznámeného subjektu, pouze nevznesly-li Komise nebo ostatní členské státy Unie proti tomu námitky do dvou týdnů po oznámení, pokud se použije osvědčení o akreditaci, nebo do 2 měsíců po oznámení, pokud se akreditace nepoužije. Pouze takový subjekt se pro účely tohoto zákona považuje za oznámený subjektoznámený subjekt. (5) Oznamující orgán oznámí Komisi a ostatním členským státům Unie jakékoli následné významné změny oznámení. § 48 Změny v oznámeních (1) Pokud oznamující orgán zjistí, že oznámený subjektoznámený subjekt již nesplňuje požadavky stanovené v § 43 nebo neplní své povinnosti, rozhodne o omezení, pozastavení nebo zrušení účinnosti oprávnění podle § 46, a to podle toho, jak je neplnění těchto požadavků nebo povinností závažné. (2) Odvolání proti rozhodnutí oznamujícího orgánu o pozastavení účinnosti oprávnění, omezení oprávnění nebo jeho zrušení nemá odkladný účinek. Oznamující orgán rozhodne o pozastavení účinnosti oprávnění, omezení oprávnění nebo jeho zrušení též na žádost oznámeného subjektuoznámeného subjektu. Oznámení o pozastavení účinnosti oprávnění, omezení oprávnění nebo jeho zrušení zveřejní oznamující orgán ve Věstníku oznamujícího orgánu. (3) V rozhodnutí o pozastavení účinnosti nebo omezení oprávnění stanoví oznamující orgán lhůtu pro zjednání nápravy. Zjedná-li oznámený subjektoznámený subjekt nápravu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznamujícímu orgánu. Považuje-li oznamující orgán zjednání nápravy za dostatečné, rozhodnutí o pozastavení účinnosti nebo omezení oprávnění zruší. Jestliže oznámený subjektoznámený subjekt ve stanovené přiměřené lhůtě nápravu nezjedná, rozhodne oznamující orgán o zrušení oprávnění. (4) V případě, že bylo oznámenému subjektuoznámenému subjektu pravomocně zrušeno, pozastaveno nebo omezeno jeho oprávnění, je tento subjekt povinen odevzdat oznamujícímu orgánu veškeré dokumenty týkající se provádění činností oznámeného subjektuoznámeného subjektu. V případě pravomocného rozhodnutí o pozastavení účinnosti oprávnění je oznámený subjektoznámený subjekt povinen předat dokumenty podle věty první oznamujícímu orgánu, pokud je k tomu oznamujícím orgánem vyzván. § 49 Povinnosti týkající se činnosti oznámených subjektů (1) Oznámený subjektOznámený subjekt provádí posuzování shody v souladu s postupy posuzování shody podle § 7. Při posuzování shody je oznámený subjektoznámený subjekt povinen se řídit technickými předpisy a provádět technická zjištění objektivně s vynaložením odborné péče na úrovni poznatků vědy a techniky známých v době, kdy jsou prováděna. (2) Oznámený subjektOznámený subjekt provádí posuzování shody tak, aby se zabránilo zbytečné zátěži hospodářských subjektůhospodářských subjektů; při výkonu své činnosti zohledňuje rozsah a strukturu podniku a odvětví, v němž působí, míru složitosti dané technologie výrobku a hromadnou nebo sériovou povahu výrobního procesu. (3) Oznámený subjektOznámený subjekt, který provádí posuzování shody, přidělí pyrotechnickým výrobkůmpyrotechnickým výrobkům, které vyhověly posouzení shodyposouzení shody, registrační čísla umožňující identifikovat tyto výrobky a jejich výrobcevýrobce a vede rejstřík registračních čísel pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, jimž udělil certifikátcertifikát. (4) Oznámený subjektOznámený subjekt provádí dohled u výrobcevýrobce, zda řádně plní povinnosti vyplývající z příslušného postupu posuzování shody. (5) Pokud oznámený subjektoznámený subjekt zjistí, že výrobcevýrobce nesplnil základní bezpečnostní požadavky stanovené v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo v odpovídajících harmonizovaných normáchharmonizovaných normách nebo technických specifikacíchtechnických specifikacích, vyzve výrobcevýrobce, aby přijal nápravná opatření, a nevydá certifikátcertifikát. (6) Pokud v průběhu dohledu po vydání certifikátucertifikátu oznámený subjektoznámený subjekt zjistí, že pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek již nesplňuje požadavky, vyzve neprodleně výrobcevýrobce, aby přijal nápravná opatření, a v případě nutnosti může platnost certifikátucertifikátu pozastavit. (7) Pokud výrobcevýrobce nepřijme nápravná opatření nebo pokud tato opatření nemají požadovaný účinek, oznámený subjektoznámený subjekt platnost příslušných certifikátucertifikátu pozastaví. § 50 Zrušení a změna platnosti vydaného certifikátu (1) Oznámený subjektOznámený subjekt je oprávněn zrušit nebo změnit jím vydaný certifikátcertifikát, pokud se prokáže, že se podstatně změnily okolnosti, za kterých byl vydán, zejména pokud se zjistí, že výrobek nesplňuje požadavky podle tohoto zákona. (2) Oznámený subjektOznámený subjekt je povinen poskytovat kopie certifikátůcertifikátů včetně souvisejících dokladů a informace o vydání, odmítnutí, změně nebo zrušení certifikátůcertifikátů příslušnému kontrolnímu orgánu nebo oznámeným subjektůmoznámeným subjektům v Unii. HLAVA XI STÁTNÍ SPRÁVA § 51 Státní správu podle tohoto zákona vykonávají Úřad, Český báňský úřad, obvodní báňské úřadyobvodní báňské úřady, Česká obchodní inspekce a oznamující orgán. § 52 Úřad (1) Úřad a) zabezpečuje účast na mezinárodní spolupráci v oblasti pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, b) rozhoduje o zákazu dalšího nakládání s pyrotechnickými výrobkypyrotechnickými výrobky, jestliže nesplňují podmínky uvedení na trhuvedení na trh podle tohoto zákona, podle kterých bylo provedeno posouzení shodyposouzení shody, a bezprostředně ohrožují bezpečnost, c) rozhoduje o stažení pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků z trhu z důvodu technické vady, pokud zjistí prokazatelné ohrožení zdraví nebo bezpečnosti jejich uživatelů, d) provádí další odborné činnosti související s pyrotechnickými výrobkypyrotechnickými výrobky a pomůckami pro jejich používání a vydává o tom nálezy, e) provádí nebo zajišťuje školení pro získání osvědčení o odborné způsobilosti a schvaluje učební texty a spolupracuje s orgány státní báňské správy v oblasti pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, f) zajišťuje dovoz materiálů pro odbornou činnost, g) spolupracuje v oblasti pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků s obdobnými zahraničními úřady a zkušebnami, h) organizuje, koordinuje a provádí vědeckovýzkumnou činnost a zabezpečuje systém vědeckotechnických informací, zejména zpracování odborné literatury, rešerší, tematických přehledů a překladů, i) zajišťuje u pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků mezilaboratorní zkoušení referenčních materiálů, j) poskytuje odborné informace, odborná vyjádření a posudky, k) podílí se na tvorbě českých technických norem a technických předpisů v oblasti pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, l) schvaluje zábavní pyrotechnikuzábavní pyrotechniku vyrobenou pro vlastní potřebu výrobcevýrobce se sídlem na území České republiky. (2) Úřad vede evidenci pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků a výbušnin včetně potřebných pomůcek, které používá k odborným službám. (3) Úřad na základě pokynu ministerstva provede zkoušku detonační charakteristiky pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku k prokázání, zda se jedná o výbušninu nebo o pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek. Ministerstvo stanoví vyhláškou popis a obsah zkoušky detonační charakteristiky. (4) Úřad zajistí, aby jeho zaměstnanci, kteří provádějí odbornou činnost podle tohoto zákona, zachovávali mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s prováděním odborné nebo kontrolní činnosti podle tohoto zákona, a to po dobu 5 let poté, co přestali být zaměstnanci Úřadu, nestanoví-li jiné právní předpisy jinak. Předchozí věta se nevztahuje na informace, které musí být zveřejněny v zájmu ochrany bezpečnosti nebo v zájmu zajištění účinné kontroly trhu a činnosti Úřadu jako kontrolního orgánu. § 53 Český báňský úřad Český báňský úřad a) spolupracuje s Úřadem při zajišťování školení pro získání osvědčení o odborné způsobilosti podle tohoto zákona, b) provádí zkoušky odborné způsobilosti podle tohoto zákona, c) vede seznam osob s odbornou způsobilostíosob s odbornou způsobilostí k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky, d) rozhoduje o vydání a odnětí osvědčení o odborné způsobilosti k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie T2 a F4 a osvědčení o odborné způsobilosti k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, e) provádí metodickou činnost při výkonu státní správy pro zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky. § 54 Obvodní báňský úřad Obvodní báňský úřadObvodní báňský úřad a) povoluje provádění ohňostrojných pracíohňostrojných prací, b) kontroluje provádění ohňostrojných pracíohňostrojných prací. HLAVA XII § 55 Kontrolní orgány (1) Kontrolní orgány podle tohoto zákona jsou Úřad, oznamující orgán, Česká obchodní inspekce a příslušný obvodní báňský úřadobvodní báňský úřad. (2) Úřad kontroluje, zda pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek splňuje požadavky podle tohoto zákona, splňuje podmínky pro uvedení na trhuvedení na trh, nemá technickou vadu a neohrožuje zdraví, bezpečnost, majetek nebo životní prostředí. Úřad kontroluje dodržování povinností stanovených tímto zákonem, není-li uvedeno jinak. (3) Oznamující orgán kontroluje, zda oznámené subjektyoznámené subjekty splňují podmínky uvedené v § 43. (4) Obvodní báňský úřadObvodní báňský úřad je kontrolním orgánem v oblasti ohňostrojných pracíohňostrojných prací, zejména kontroluje, zda osoby provádějící ohňostrojné práceohňostrojné práce splňují požadavky a plní povinnosti podle tohoto zákona. (5) Česká obchodní inspekce provádí kontrolu dodržování povinností stanovených v § 5 odst. 1 při zpřístupňování pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků spotřebitelůmspotřebitelům a povinností stanovených v § 26, 27 a v § 29. Česká obchodní inspekce dále provádí u distributorůdistributorů kontrolu dodržování povinností podle § 28. § 56 Ukládání opatření Úřadem (1) Pokud Úřad v rámci výkonu činnosti podle § 55 odst. 2 zjistí, že pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem, uloží hospodářskému subjektuhospodářskému subjektu nebo osobě s odbornou způsobilostíosobě s odbornou způsobilostí opatření k nápravě podle zákona o dozoru nad trhem s výrobky. (2) Úřad uloží hospodářskému subjektuhospodářskému subjektu opatření k nápravě podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona o dozoru nad trhem s výrobky, pokud zjistí některý z těchto nedostatků: a) označení CEoznačení CE bylo k pyrotechnickému výrobkupyrotechnickému výrobku připojeno v rozporu s § 15 nebo s harmonizačním předpisem Unieharmonizačním předpisem Unie20), b) označení CEoznačení CE nebylo k pyrotechnickému výrobkupyrotechnickému výrobku připojeno, c) identifikační číslo oznámeného subjektuoznámeného subjektu, byl-li tento subjekt zapojen do kontroly výroby, bylo k pyrotechnickému výrobkupyrotechnickému výrobku připojeno v rozporu s § 15 nebo nebylo připojeno, d) nebylo vypracováno EU prohlášení o shodě, je-li u příslušného posuzování shody vyžadováno, e) EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno správně, f) dokumentace potřebná podle jednotlivých postupů posuzování shody podle § 7 stanovená v nařízení vlády chybí nebo je neúplná, g) informace uvedené v § 19 odst. 3 nebo § 20 odst. 5 chybí, jsou nesprávné nebo neúplné, nebo h) nebyl splněn jiný požadavek uvedený v § 18, 19, 20 nebo 21. (3) Pokud nedostatek podle odstavce 2 nebude ve stanovené lhůtě odstraněn, uloží Úřad hospodářskému subjektuhospodářskému subjektu opatření k nápravě podle § 6 odst. 2 písm. c) nebo e) zákona o dozoru nad trhem s výrobky. (4) Hospodářský subjektHospodářský subjekt zajistí, aby opatření k nápravě byla přijata ohledně všech dotčených pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, které dodal na trh v celé Unii. (5) Pokud má Úřad důvodné podezření, že porušením povinnosti podle tohoto zákona došlo nebo může dojít k vážnému ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku, kontrolované osobě do zjednání nápravy neprodleně a) zakáže zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky, nebo b) přikáže částečně úplné uzavření prostor, ve kterých k porušení takové povinnosti došlo. (6) Při uložení opatření podle odstavce 5 se postupuje podle § 7 odst. 3 zákona o dozoru nad trhem s výrobky obdobně. § 57 Ochrana veřejného zájmu (1) Pokud Úřad v rámci výkonu kontroly podle § 55 odst. 2 zjistí, že ačkoli je pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek v souladu s tímto zákonem, představuje riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob, nebo pro ochranu jiného veřejného zájmu, uloží podle zákona o dozoru nad trhem s výrobky neprodleně hospodářskému subjektuhospodářskému subjektu nebo osobě s odbornou způsobilostíosobě s odbornou způsobilostí, aby přijaly vhodná nápravná opatření k zajištění toho, aby dotčený pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek, pokud byl uveden na trh, dále nepředstavoval riziko, nebo k jeho stažení z trhustažení z trhu nebo z oběhu ve lhůtě stanovené Úřadem, která je přiměřená povaze rizika. (2) Hospodářský subjektHospodářský subjekt zajistí, aby nápravná opatření byla přijata ohledně všech dotčených pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, které dodal na trh v celé Unii. § 59 Ochranná opatření (1) Pokud má Úřad po zahájení kontroly dostatečné důvody domnívat se, že pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek představuje riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob nebo pro jiný veřejný zájem, na nějž se vztahuje tento zákon, zakáže uvedení nebo dodávání daného pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku na trh po dobu potřebnou k provedení kontroly. (2) Opatření podle odstavce 1 oznámí inspektor ústně kontrolované osobě a neprodleně o něm učiní písemný záznam, jehož stejnopis doručí kontrolované osobě. (3) Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s uloženým opatřením, může proti němu podat námitky, které se uvedou v záznamu podle odstavce 2, nebo je může podat písemně nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením. O podaných námitkách rozhodne bezodkladně předseda Úřadu. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované osobě a je konečné. (4) Pokud příslušný hospodářský subjekthospodářský subjekt ve lhůtě stanovené podle § 57 odst. 1 nepřijme přiměřená nápravná opatření, Úřad rozhodne o zákazu uvádění těchto pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků na trh. (5) Úřad je povinen osoby, které mohou být vystaveny vážnému riziku vyvolanému pyrotechnickým výrobkempyrotechnickým výrobkem, informovat o tomto riziku včas a vhodným způsobem. § 61 Informační povinnost při ukládání opatření (1) Úřad informuje neprodleně příslušný oznámený subjektoznámený subjekt o tom, že hospodářskému subjektuhospodářskému subjektu nebo osobě s odbornou způsobilostíosobě s odbornou způsobilostí bylo uloženo opatření k nápravě podle § 56 odst. 1. (2) Domnívá-li se Úřad, že se zjištěný nesoulad netýká pouze území České republiky, informuje Komisi postupem podle čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/102021). (3) Součástí informace podle odstavce 2 jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci nevyhovujícího pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku, povaze nesouladu a souvisejícího rizika, povaze a době trvání uložených opatření a o stanovisku příslušného hospodářského subjektuhospodářského subjektu. (4) Pokud do 3 měsíců od předání informace podle odstavce 2 nepředloží žádný členský stát Unie a Komise námitku k uloženému opatření, nabývá toto opatření účinnosti. HLAVA XIII SHROMAŽĎOVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ § 62 Informační povinnost (1) Oznamující orgán a) informuje Komisi o postupech pro posuzování a oznamování oznámených subjektůoznámených subjektů a kontrolu oznámených subjektůoznámených subjektů a o veškerých změnách týkajících se těchto informací, b) informuje Komisi o tom, že oznámený subjektoznámený subjekt již nesplňuje požadavky stanovené v § 43 nebo neplní své povinnosti, c) na vyžádání předloží Komisi všechny informace týkající se podkladů pro oznámení nebo toho, že je dotčený oznámený subjektoznámený subjekt nadále odborně způsobilý. (2) Obdrží-li ministerstvo od Komise informaci o přijetí opatření ohledně pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku, který představuje vážné riziko, předá tyto informace neprodleně Úřadu k dalšímu postupu. (3) Oznámený subjektOznámený subjekt sděluje oznamujícímu orgánu a) všechny okolnosti mající vliv na rozsah nebo podmínky oznámení, b) přijetí každé žádosti o informace o činnostech posuzování shody, kterou obdržely od příslušného kontrolního orgánu, c) na vyžádání informace o činnostech posuzování shody vykonaných v rámci rozsahu jejich oznámení a o jakýchkoli jiných vykonaných činnostech, včetně přeshraničních činností a zadávání subdodávek, d) informace o každém vydání, zamítnutí, omezení, pozastavení platnosti nebo odejmutí certifikátůcertifikátů. (4) Oznámený subjektOznámený subjekt informuje ostatní subjekty, které byly oznámené Komisí a které vykonávají obdobné činnosti posuzování shody obdobných pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, o negativních a na požádání i pozitivních výsledcích posuzování shody těchto pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků. HLAVA XIV SPRÁVNÍ DELIKTY § 63 Přestupky (1) Fyzická osoba se jako osoba s odbornou způsobilostíosoba s odbornou způsobilostí dopustí přestupkupřestupku tím, že a) zpřístupní pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky osobám, které nedosáhly věkové hranice podle § 5 odst. 1, b) dodá na trh nebo jinak zpřístupní pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky v rozporu s § 5 odst. 2 a 3, c) nepřijme opatření zajišťující zpřístupnění pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků pouze osobám splňujícím věkové hranice podle § 24 odst. 2, d) nezajistí bezodkladné zničení nebo zneškodnění pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků podle § 25 odst. 1 nebo nezajistí, aby ničení nebo zneškodňování pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků bylo prováděno jen osobou s odbornou způsobilostíosobou s odbornou způsobilostí podle § 25 odst. 2, e) skladuje nebo prodává pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky v rozporu s § 26 odst. 1 nebo 2, f) nevede evidenci skladovaných pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků podle § 26 odst. 3, g) nezajistí zákaz činností v prostorách, kde jsou skladovány pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky, podle § 26 odst. 4, h) skladuje nebo prodává pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky v rozporu s § 27, i) skladuje pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky ve skladu v rozporu s § 28, j) skladuje nebo prodává pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky v rozporu s § 29, k) v rozporu s § 32 neohlásí konání ohňostrojeohňostroje, l) neprovede ohňostrojohňostroj v souladu s uvedenými údaji podle § 32 odst. 4, m) jako vedoucí odpalovač ohňostrojůohňostrojů nedodrží technologický postup při provedení ohňostrojné práceohňostrojné práce podle § 33 odst. 3, n) nevede evidenci pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků použitých při provádění ohňostrojných pracíohňostrojných prací podle § 35 odst. 1, 2 a 3, o) neohlásí ve stanovené lhůtě Českému báňskému úřadu změny údajů v osvědčení o odborné způsobilosti podle § 41 odst. 3, nebo p) neohlásí Českému báňskému úřadu změny, že přestala splňovat podmínky pro získání osvědčení o odborné způsobilosti podle § 41 odst. 4. (2) Dědic se dopustí přestupkupřestupku tím, že nepřevede na oznámený subjektoznámený subjekt záznamy podle § 12 odst. 5. (3) Za přestupekpřestupek se uloží pokuta do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), k), l) nebo m), b) 200 000 Kč jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. d), e), f), g), h), i) nebo j), c) 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. n), o) nebo p) anebo podle odstavce 2. (4) V blokovém řízení lze uložit pokutu do 5 000 Kč. § 64 Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická a podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) neoprávněně použije označení CEoznačení CE, certifikátcertifikát anebo jiný dokument vydaný podle tohoto zákona, b) zpřístupňuje pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky osobám, které nedosáhly věkové hranice podle § 5 odst. 1, c) dodá na trh nebo jinak zpřístupní pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky v rozporu s § 5 odst. 2 a 3, d) nezajistí označení pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků pro použití ve vozidlech podle § 14, e) nedodá profesionálnímu uživateli bezpečnostní list podle § 14 odst. 3, f) nesplní některou z povinností podle § 16, g) předvádí nebo používá při vystavování pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky v rozporu s § 17 odst. 1, h) nezajistí přijetí bezpečnostních opatření v souladu s § 17 odst. 2, i) skladuje nebo prodává pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky v rozporu s § 24 odst. 1, j) nepřijme opatření zajišťující zpřístupnění pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků pouze osobám splňujícím věkové hranice podle § 24 odst. 2, k) nezajistí bezodkladné zničení nebo zneškodnění pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků podle § 25 odst. 1, l) skladuje pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky v rozporu s § 26 odst. 1 a 2, m) nevede evidenci skladovaných pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků podle § 26 odst. 3, n) nezajistí zákaz činností v prostorách, kde jsou skladovány pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky, podle § 26 odst. 4, o) skladuje nebo prodává pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky v rozporu s § 27, p) skladuje pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky ve skladu v rozporu s § 28, q) skladuje nebo prodává pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky v rozporu s § 29, r) neohlásí Úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje informace podle § 31, s) v rozporu s § 32 neohlásí konání ohňostrojeohňostroje, t) neprovede ohňostrojohňostroj v souladu s uvedenými údaji podle § 32 odst. 4. (2) VýrobceVýrobce se dopustí správního deliktu tím, že a) neuchovává potřebnou dokumentaci podle jednotlivých postupů posuzování shody podle § 7, b) neoznačí pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky registračním číslem podle § 12 odst. 1, c) nevede záznamy o všech registračních číslech pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, které vyrobí, spolu s názvem výrobku, typem, případně dílčím typem výrobku a místem jeho výroby, a to nejméně po dobu 10 let podle § 12 odst. 3, d) nepřevede záznamy podle § 12 odst. 4, e) neposkytne oznámenému subjektuoznámenému subjektu a České obchodní inspekci na základě jejich pokynu informace podle § 12 odst. 6, f) nezajistí označení pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků podle § 13, g) uvede na trh pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky, u kterých nebyla posouzena shoda podle § 18 odst. 1, h) neuchovává EU prohlášení o shodě nejméně po dobu 10 let po uvedení pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku na trh podle § 18 odst. 4, i) nezajistí, aby výrobní proces a jeho kontrola byly ve shodě s typem uvedeným v certifikátucertifikátu a s požadavky tohoto zákona podle § 18 odst. 5, j) nepoužívá schválený systém jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu, konstrukci a zkoušky nebo neinformuje oznámený subjektoznámený subjekt o jeho změnách podle § 18 odst. 6, k) nepoužívá v případě sériové výroby postupy zajišťující shodu s tímto zákonem podle § 18 odst. 7, l) v rozporu s § 18 nepoužívá schválený systém jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu, konstrukci a zkoušky nebo neinformuje oznámený subjektoznámený subjekt o jeho změnách, m) neprovádí zkoušky pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků dodávaných na trh a ověřování a o těchto zkouškách, ověřováních a jejich výsledcích neinformuje distributorydistributory podle § 19 odst. 1, n) neuvede na pyrotechnickém výrobkupyrotechnickém výrobku své kontaktní údaje podle § 19 odst. 3, o) nezajistí, aby byl k pyrotechnickému výrobkupyrotechnickému výrobku přiložen návod k použití ve srozumitelné formě podle § 19 odst. 4, nebo p) nepředloží příslušnému kontrolnímu orgánu na základě jeho pokynu všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku s technickými požadavky podle § 19 odst. 5. (3) DovozceDovozce se dopustí správního deliktu tím, že a) nevede záznamy o všech registračních číslech pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, které vyrobí, spolu s názvem výrobku, typem, případně dílčím typem výrobku a místem jeho výroby, a to nejméně po dobu 10 let od uvedení výrobku na trh podle § 12 odst. 3, b) nepřevede záznamy podle § 12 odst. 4, c) neposkytne oznámenému subjektuoznámenému subjektu a České obchodní inspekci na základě jejich pokynu informace podle § 12 odst. 6, d) uvede na trh pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky, u kterých nebyla posouzena shoda podle § 20 odst. 1, e) nezajistí, aby výrobcevýrobce provedl příslušný postup posuzování shody, vypracoval dokumentaci potřebnou podle jednotlivých postupů posuzování shody podle § 7, označil pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek označením CEoznačením CE a přiložil doklady podle § 20 odst. 3, f) neuvede na pyrotechnickém výrobkupyrotechnickém výrobku své kontaktní údaje podle § 20 odst. 5, g) nezajistí, aby byl k pyrotechnickému výrobkupyrotechnickému výrobku přiložen návod k použití ve srozumitelné formě podle § 20 odst. 6, h) neprovádí zkoušky pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků dodávaných na trh a ověřování a o těchto zkouškách, ověřováních a jejich výsledcích neinformuje distributorydistributory podle § 21 odst. 1, i) nevede evidenci stížností, nevyhovujících pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků a pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků stažených z oběhu podle § 21 odst. 2, j) neuchovává kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby příslušného kontrolního orgánu podle § 21 odst. 4, nebo k) nepředloží příslušnému kontrolnímu orgánu na základě jeho pokynu všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku s technickými požadavky podle § 21 odst. 5. (4) DistributorDistributor se dopustí správního deliktu tím, že a) dodá na trh pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky v rozporu s § 22 odst. 1, b) v rozporu s § 22 odst. 2 neověří, zda je pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek opatřen označením CEoznačením CE, zda jsou k němu ve srozumitelné podobě přiloženy požadované doklady a zda výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce zajistili, aby pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek byl označen podle tohoto zákona, nebo c) nepředloží příslušnému kontrolnímu orgánu na základě jeho žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku s technickými požadavky podle § 22 odst. 5. (5) Oznámený subjektOznámený subjekt se dopustí správního deliktu tím, že a) nedodrží postup podle § 9, b) nevede rejstřík pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků podle § 11 odst. 1 a 3, c) nepřevede rejstřík pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků na jiný oznámený subjektoznámený subjekt podle § 11 odst. 4, d) nezajistí, aby subdodavatel nebo dceřiná společnost splnili stanovené požadavky podle § 45, e) nepředá dokumenty týkající se provádění činností oznámeného subjektuoznámeného subjektu podle § 48 odst. 4, f) nesplní některou z povinností týkající se činnosti oznámeného subjektuoznámeného subjektu podle § 49, nebo g) poruší informační povinnost podle § 62 odst. 3 nebo 4. (6) Právní nástupce oznámeného subjektuoznámeného subjektu se dopustí správního deliktu tím, že nepřevede na oznámený subjektoznámený subjekt záznamy podle § 12 odst. 5. (7) Provozovatel vázané živnostiživnosti s předmětem podnikání „nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných pracíohňostrojných prací“ se dopustí správního deliktu tím, že nevede evidenci osvědčení o odborné způsobilosti svých zaměstnanců podle tohoto zákona. (8) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) nebo r), podle odstavce 2 písm. g), podle odstavce 3 písm. d) nebo podle odstavce 4 písm. a), b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d), i), j), s) nebo t), c) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), e), g), h), k), l), o), p) nebo q), podle odstavce 2 písm. b), i), j), k), l), m), n), o) nebo p), podle odstavce 3 písm. e), f), g), h), j) nebo k), podle odstavce 4 písm. b) nebo c) nebo podle odstavce 5 písm. a), d) nebo f), d) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f), m) nebo n), podle odstavce 2 písm. a), c), e), f) nebo h), podle odstavce 3 písm. a), c) nebo i) nebo podle odstavce 5 písm. b), c), e) nebo g), e) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. d), podle odstavce 3 písm. b), podle odstavce 6 nebo podle odstavce 7. § 65 Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výše pokuty se přihlédne zejména k závažnosti správního deliktu, ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednávají kontrolní orgány podle své příslušnosti k výkonu kontroly stanovené v § 55. (5) Pokuty za správní delikty vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. HLAVA XV PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 66 Přechodná ustanovení (1) Ověřování pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobkypyrotechnickými výrobky, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Skladování a zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky uvedenými na trh do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. (2) Platnost certifikátůcertifikátů stanovených pyrotechnických předmětů vydaných podle zákona č. 156/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, skončí uplynutím doby, na kterou byly vydány. (3) Pyrotechnické výrobkyPyrotechnické výrobky zařazené do kategorií a označené zkušebními značkami pro pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky podle zákona č. 156/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za ověřené podle tohoto zákona. (4) Pyrotechnické výrobkyPyrotechnické výrobky, které byly uvedeny na trh přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které jsou s tímto zákonem ve shodě, se považují za uvedené na trh podle tohoto zákona. (5) CertifikátyCertifikáty pro pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky pro použití ve vozidlech vydané před 4. červencem 2013 podle zákona č. 156/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti po dobu, na kterou byly vydány. (6) CertifikátyCertifikáty o typové zkoušce vydané před 4. červencem 2010 podle zákona č. 156/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro zábavní pyrotechnikuzábavní pyrotechniku kategorií 1, 2 a 3 zůstávají na území České republiky v platnosti do doby, na kterou byly vydány, nejpozději však do 4. července 2017. (7) CertifikátyCertifikáty vydané před 4. červencem 2013 podle zákona č. 156/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky kategorie 4, P1, P2, T1 a T2 zůstávají na území České republiky v platnosti po dobu, na kterou byly vydány, nejpozději však do 4. července 2017. (8) Za osvědčení prokazující odbornou způsobilost pro zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie T2 a F4 se pro účely tohoto zákona považuje též oprávnění nebo průkaz odpalovače ohňostrojůohňostrojů vydané obvodním báňským úřademobvodním báňským úřadem nebo Českým báňským úřadem. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky § 67 Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, ve znění zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 217/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto: 1. V názvu zákona se slova „ , střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky“ nahrazují slovy „a střeliva“. 2. V nadpisu části první se slova „ , STŘELIVA A PYROTECHNICKÝCH PŘEDMĚTŮ A O ZACHÁZENÍ S NĚKTERÝMI PYROTECHNICKÝMI VÝROBKY“ nahrazují slovy „A STŘELIVA“. 3. V § 1 odst. 1 se slova „zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství1)“ včetně poznámky pod čarou č. 1 zrušují. 4. V § 1 odst. 1 písm. a) se slova „střeliva nebo pyrotechnických výrobků“ nahrazují slovy „doplňků zbraní a střeliva“. 5. V § 1 odst. 1 písm. b) se slova „střeliva a pyrotechnických výrobků“ nahrazují slovy „doplňků zbraní a střeliva“. 6. V § 1 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 24 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 7. V § 2 odst. 1 písm. a) se slova „a stanovené střelivo“ nahrazují slovy „ , stanovené střelivo a stanovené doplňky“. 8. V § 2 odst. 1 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) až d), která včetně poznámky pod čarou č. 26 znějí: „b) stanovenou střelnou zbraní střelná zbraň nebo její část4b), které podléhají ověřování, c) stanoveným střelivem střelivo nebo jeho část4c), které podléhají ověřování, d) stanoveným doplňkem doplněk zbraně26), který podléhá ověřování, 26) § 4 písm. c) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní písmena b) až i) se označují jako písmena e) až l). 9. V § 2 odst. 1 písm. e) se slova „jakož i ověření, zda se jedná o výbušninu nebo pyrotechnický výrobek,4a)“ včetně poznámky pod čarou č. 4a zrušují. 10. V § 2 odst. 1 písm. f) se slova „nebo pyrotechnické výrobky anebo“ nahrazují slovem „nebo“ a slova „tyto výrobky upravuje“ se nahrazují slovy „na hlavní části stanovené střelné zbraně nebo na jiném kontrolovaném výrobku provede zásadní technickou konstrukční změnu“. 11. V § 2 odst. 1 písm. h) se slova „a pyrotechnické výrobky“ zrušují. 12. V § 2 odst. 1 písm. j) se za slovo „zbraní“ vkládají slova „nebo stanovených doplňků“. 13. V § 2 odst. 1 písmeno k) zní: „k) uvedením na trh každé úplatné nebo bezúplatné předání nebo nabídnutí k předání kontrolovaného výrobku za účelem distribuce nebo používání, anebo převedení vlastnického práva ke kontrolovaným výrobkům výrobcem, dovozcem, distributorem nebo opravcem v České republice.“. 14. V § 2 odst. 1 se písmeno l) zrušuje. 15. V § 2 odstavce 2 až 4 znějí: „(2) Zkušební značkou se rozumí značka, která osvědčuje, že kontrolovaný výrobek byl ověřen v souladu s tímto zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána4), a splňuje stanovené technické požadavky, přičemž a) jednotnou zkušební značkou se rozumí zkušební značka podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána4), b) národní zkušební značkou se rozumí zkušební značka, která osvědčuje splnění národních technických požadavků. (3) Další značkou se rozumí značka, která je umístěna na kontrolovaném výrobku, avšak neosvědčuje, že kontrolovaný výrobek byl ověřen v souladu s tímto zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána4), ani že splňuje stanovené technické požadavky; další značkou je zejména a) kontrolní značka, kterou je značka osvědčující, že kontrolovaný výrobek je označen identifikačními údaji ve stanoveném rozsahu, b) identifikační značka zkušebny, kterou je identifikační značka podle mezinárodní smlouvy, která označuje zahraniční zkušebnu, která ověřovala kontrolovaný výrobek, c) identifikační značka úřadu, kterou je identifikační značka, která osvědčuje, že kontrolovaný výrobek byl ověřován Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva (dále jen „úřad“). (4) Identifikačním údajem se rozumí údaj nebo symbol, který není zkušební značkou, kontrolní značkou nebo identifikační značkou, ani dvojčíslím nebo symbolem označujícím rok provedení zkoušky.“. 16. V § 2 se odstavce 5 a 6 zrušují. 17. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu zní: „§ 2a Zbraně, střelivo a doplňky zbraní podléhající ověřování (1) Stanovené střelné zbraně jsou a) palné zbraně, kterými jsou 1. brokové zbraně, 2. kulové zbraně, 3. zbraně vybavené kulovými a brokovými hlavněmi, 4. zbraně s omezenou kinetickou energií, 5. zbraně pro jedno použití, 6. historické zbraně, repliky a napodobeniny historických zbraní, které jsou způsobilé ke střelbě, 7. balistická měřidla určená k zjišťování balistických hodnot, zejména tlaku, rozptylu nebo rychlosti střely, 8. signální zbraně, 9. narkotizační zbraně, 10. expanzní přístroje, u nichž je primárním zdrojem energie výbušná látka, kterými mohou být zejména přístroje jateční nebo metné, 11. expanzní zbraně, kterými jsou akustické zbraně, plynovky a zbraně na granule, b) plynové zbraně, kterými jsou 1. vzduchovky, 2. větrovky, 3. zbraně na oxid uhličitý či jiný plyn nebo na vzduchovou kartuš, 4. paintballové zbraně, 5. metné zbraně, 6. narkotizační zbraně, 7. expanzní přístroje, u nichž je primárním zdrojem energie plyn, c) části stanovených střelných zbraní, kterými jsou hlavní části zbraní, jakož i dnové šrouby střelných zbraní nabíjených ústím hlavně. (2) Stanoveným doplňkem je tlumič hluku výstřelu pro zbraně používající střelivo se středovým zápalem. (3) Stanoveným střelivem je a) průmyslově vyráběné nebo průmyslově přebíjené střelivo pro palné zbraně, b) střelivo pro expanzní přístroje, kterým jsou 1. průmyslově vyráběné pracovní nábojky, 2. prachové tablety, c) střelivo pro expanzní zbraně, kterým jsou 1. průmyslově vyráběné akustické nábojky, 2. průmyslově vyráběné plynové nábojky, 3. průmyslově vyráběné nábojky s granulemi, d) průmyslově vyráběné střely pro plynové zbraně, e) průmyslově vyráběné části střeliva nutné k sestavení náboje nebo nábojky4c), pokud jsou na trh uváděny samostatně, f) průmyslově vyráběná výmetná náplň určená pro palné zbraně, která není částí střeliva podle písmene e), je-li na trh uváděna samostatně. (4) Ověřování nepodléhají expanzní přístroje, jejichž uvádění na trh upravují zvláštní právní předpisy25).“. 18. V § 3 písm. a) se slova „Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva (dále jen „úřad“)“ nahrazují slovem „úřad“. 19. V § 3 písm. c) a d) se slova „nebo pyrotechnické výrobky“ zrušují. 20. V § 3 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se včetně poznámky pod čarou č. 5e zrušuje. 21. § 4a se zrušuje. 22. V části první nadpisu hlavy II se slova „A PYROTECHNICKÝCH VÝROBKŮ“ zrušují. 23. V § 6 odst. 3 se část věty za středníkem nahrazuje slovy „v takovém případě je nutno jednotlivě ověřit, zda každá stanovená střelná zbraň splňuje požadavky podle odstavce 1 písm. a) a b).“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Takto ověřené stanovené střelné zbraně se označují stejným způsobem jako zbraně kusově ověřené.“. 24. V § 6 odst. 4 se slova „provedení kusového ověřování“ nahrazují slovy „jednotlivé ověření“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Stanovené střelné zbraně předložené úřadu k jednotlivému ověření za účelem prodloužení platnosti certifikátu o homologaci označí úřad stejným způsobem jako zbraně kusově ověřené.“. 25. V § 7 se slova „zkušební značkou pro kusové ověřování“ nahrazují slovy „příslušnou zkušební značkou“. 26. V § 8 se slova „pro kusové ověřování“ zrušují. 27. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní: „§ 8a Ověřování stanovených doplňků (1) Ověřování stanovených doplňků se provádí formou kusového ověřování. (2) Ověřování se neprovádí u dovezeného stanoveného doplňku před jeho uvedením na trh, pokud je označen platnou zkušební značkou na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána4). (3) Kusové ověřování stanoveného doplňku je postup, při kterém se ověřuje a dokládá označením každého stanoveného doplňku příslušnou zkušební značkou, že stanovený doplněk splňuje stanovené technické požadavky. (4) Postup při kusovém ověřování stanoveného doplňku stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 28. V § 9 odst. 2 se za slovo „označeno“ vkládá slovo „platnými“. 29. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní: „§ 11a Kontrola označení kontrolovaných výrobků identifikačními údaji (1) Kontrola označení kontrolovaných výrobků identifikačními údaji (dále jen „kontrola označení identifikačními údaji“) je postup, při kterém úřad vyznačením kontrolní značky dokládá, že kontrolované výrobky jsou označeny identifikačními údaji ve stanoveném rozsahu. (2) Postup při kontrole označení identifikačními údaji stanoví ministerstvo vyhláškou. (3) Kontrola označení identifikačními údaji není ověřováním ve smyslu této hlavy.“. 30. § 12 až 14a se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 17c a 17d zrušují. 31. V § 15 odst. 1 se slova „nebo pyrotechnického výrobku“ zrušují a za slovo „značkou)“ se vkládají slova „nebo úkon spojený s kontrolou označení identifikačními údaji“. 32. V § 15 odst. 2 se slova „střelných zbraní, střeliva, pyrotechnických výrobků, výbušných předmětů a pomůcek pro jejich používání“ nahrazují slovy „kontrolovaných výrobků“. 33. V § 16 odst. 1 písmeno a) zní: „a) uvádět na trh kontrolované výrobky, jen pokud jsou ověřeny a opatřeny platnou zkušební značkou,“. 34. V § 16 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) vyvážet kontrolované výrobky, jen pokud jsou opatřeny platnou zkušební nebo kontrolní značkou,“. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f). 35. V § 16 odst. 1 písm. d) se za slova „stanoveného střeliva“ vkládají slova „nebo jeho průmyslově vyráběné části, je-li uváděna na trh samostatně,“. 36. V § 16 odst. 3 se za slovo „označené“ vkládá slovo „platnou“. 37. V § 16 odst. 4 písm. a) se za slovo „zbraní“ vkládají slova „nebo stanovených doplňků“. 38. V § 16 odst. 5 se za slovo „zbraň“ vkládají slova „ , takový stanovený doplněk“. 39. § 16a se včetně poznámek pod čarou č. 18d až 18f zrušuje. 40. V části první se hlava III včetně nadpisu zrušuje. 41. V § 17 odst. 3 písm. a) se slova „nebo pyrotechnických výrobků“ zrušují a na konci textu písmene a) se doplňují slova „a provádí kontrolu označení identifikačními údaji“. 42. V § 17 odst. 3 písm. c) se slova „zkušebními značkami“ nahrazují slovy „zkušebními a dalšími značkami podle tohoto zákona“. 43. V § 17 odst. 3 písm. d) se slova „střelných zbraní, střeliva, pyrotechnických výrobků, výbušných předmětů a pomůcek pro jejich používání“ nahrazují slovy „kontrolovaných výrobků“. 44. V § 17 odst. 3 písm. e) se za slovo „zbraně“ vkládají slova „ , doplňku zbraně“ a za slovo „zbraň“ se vkládají slova „ , stanovený doplněk“. 45. V § 17 odst. 3 písmeno f) zní: „f) vydává rozhodnutí podle § 19a odst. 5 a provádí další činnosti stanovené zvláštními právními předpisy19c),“. 46. V § 17 odst. 3 se písmena i) a j) zrušují. Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno i). 47. V § 17 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) vykonává státní správu v oblasti pyrotechnických výrobků podle zákona upravujícího oblast pyrotechniky.“. 48. V § 17 odst. 4 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až k) se označují jako písmena b) až j). 49. V § 17 odst. 4 písm. b) se slova „zbraně, která je předložena“ nahrazují slovy „zbraně nebo stanoveného doplňku, které jsou předloženy“. 50. V § 17 odst. 4 písm. c) a e) se slova „nebo pyrotechnických výrobků“ zrušují. 51. V § 17 odst. 4 písm. i) se slova „nebo pyrotechnických výrobků“ zrušují a na konci písmene i) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 52. V § 17 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) zveřejňuje ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví rozhodnutí Mezinárodní stálé komise pro zkoušky ručních palných zbraní4).“. 53. V § 17 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 11 se označují jako odstavce 5 až 10. 54. V § 17 odst. 5 se slova „střelných zbraní, střeliva, pyrotechnických výrobků a výbušnin včetně potřebných pomůcek“ nahrazují slovy „kontrolovaných výrobků“. 55. V § 17 se odstavce 8 až 10 zrušují. 56. V nadpisu § 18 se slova „a pyrotechnických výrobků“ zrušují. 57. V § 18 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nebo pyrotechnické výrobky“ zrušují a za slovo „uvést“ se vkládají slova „vedle náležitostí stanovených správním řádem“. 58. V § 18 odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 59. V § 18 odst. 1 písm. a) bodu 1 se za slovo „pro“ vkládá slovo „stanovené“ a na konci textu bodu 1 se doplňují slova „a stanovený doplněk“. 60. V § 18 odst. 1 písm. a) bodu 2 se za slovo „pro“ vkládá slovo „stanovené“. 61. V § 18 odst. 1 písm. a) se bod 3 zrušuje. 62. V § 18 odst. 1 písm. c) se slova „ , 11 nebo 12“ nahrazují slovy „nebo 11“. 63. V § 18 odst. 2 se za slovo „zbraně,“ vkládají slova „stanovené doplňky,“, slova „nebo pyrotechnické výrobky označené“ se nahrazují slovy „označené identifikačními“ a slova „nebo pyrotechnických výrobků“ se zrušují. 64. V § 18 odstavec 4 zní: „(4) Za poškození nebo zničení střelné zbraně nebo stanoveného doplňku, které úřad převzal k ověření, odpovídá úřad. Úřad se odpovědnosti zprostí, prokáže-li se, že ke škodě na zbrani nebo stanoveném doplňku došlo v souvislosti s vadou, kterou měla zbraň nebo stanovený doplněk v době předložení. Při náhradě škody se postupuje podle občanského zákoníku. Vzorky střeliva se nevracejí.“. Poznámka pod čarou č. 20 se zrušuje. 65. V § 18 odst. 5 se slova „ nebo pyrotechnických výrobků“ zrušují. 66. § 19 včetně nadpisu zní: „§ 19 Označování (1) Kontrolované výrobky, které splňují stanovené technické požadavky a byly úřadem ověřeny, se označují jednotnými zkušebními značkami a identifikační značkou úřadu, anebo národními zkušebními značkami. (2) Stanovené střelné zbraně a stanovené doplňky označí úřad dále dvojčíslím nebo symbolem roku zkoušky, nejedná-li se o stanovené střelné zbraně, u kterých byl vydán certifikát o homologaci. (3) Ministerstvo vyhláškou stanoví grafickou podobu, provedení a umístění značek podle odstavců 1 a 2. (4) Na stanovenou střelnou zbraň nebo stanovený doplněk, který nesplňuje stanovené technické požadavky při kusovém ověřování, vyrazí úřad identifikační značku úřadu. Na stanovenou střelnou zbraň nebo stanovený doplněk, který nesplňuje stanovené technické požadavky při opakovaném kusovém ověřování, vyrazí úřad přes dříve vyznačené značky uvedené v odstavcích 1 a 2 písmeno „X“. Samostatná identifikační značka, nebo identifikační značka a písmeno „X“ předkladatele neopravňuje k používání a uvedení takto označené stanovené střelné zbraně nebo stanoveného doplňku na trh. (5) Na žádost předkladatele, který předložil k ověřování stanovenou střelnou zbraň nebo stanovený doplněk, budou tato zbraň nebo stanovený doplněk úřadem označeny tak, aby nedošlo k narušení jejich historické či jiné hodnoty. Úřad provede označení na vhodném místě vzhledem k typu stanovené střelné zbraně nebo stanoveného doplňku. (6) Kontrolované výrobky, které jsou označeny identifikačními údaji ve stanoveném rozsahu, označí úřad kontrolní značkou. Grafickou podobu, provedení a umístění kontrolní značky stanoví ministerstvo vyhláškou. Kontrolní značka není zkušební značkou a předkladatele neopravňuje k uvedení takto označeného kontrolovaného výrobku na trh.“. 67. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu zní: „§ 19a Platnost zkušební značky (1) Zkušební značka je považována za platnou, jestliže je vyznačena v souladu s podmínkami označování podle tohoto zákona. (2) Za platnou zkušební značku je považována i zkušební značka, která je vyznačena v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána. (3) Ministerstvo zveřejní vyhláškou grafickou podobu zkušebních značek smluvních států mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a které jsou uznávány za platné. Ministerstvo rovněž zveřejní vyhláškou grafickou podobu identifikačních značek zkušeben smluvních států mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a případně dalších značek, jestliže jejich vyznačením podmiňuje taková mezinárodní smlouva platnost značek podle věty první. (4) Jestliže zkušební značka není vyznačena v souladu s podmínkami podle tohoto zákona, posuzuje se platnost jejího vyznačení podle právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy účinné v době jejího vyznačení. (5) V pochybnostech rozhodne o platnosti zkušební značky úřad. Anonymizované rozhodnutí úřadu o platnosti zkušební značky zveřejní úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 68. V § 20 odst. 1 se slova „ , s výjimkou kontroly dodržování povinností podle § 16b, kterou provádí Česká obchodní inspekce“ zrušují. 69. V § 20 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 70. V § 20a odst. 1 se slova „nebo pyrotechnický výrobek“ zrušují. 71. V § 20a odst. 2 se slova „nebo jinak zpřístupňovat pyrotechnické výrobky“ zrušují. 72. V § 20a odst. 3 a 5 se slova „nebo pyrotechnické výrobky“ zrušují. 73. V § 20a odst. 6 se slova „nebo pyrotechnických výrobků“ a slova „anebo pyrotechnických výrobků“ zrušují. 74. V § 20a odst. 7 se slova „nebo pyrotechnické výrobky“ zrušují. 75. V § 20b odst. 1 se slova „nebo pyrotechnické výrobky“, slova „nebo pyrotechnických výrobků“ a věta druhá zrušují. 76. V § 20b odst. 2 se slova „nebo pyrotechnické výrobky“ zrušují. 77. V § 20b odst. 2 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 78. V § 20b odst. 3 se slova „nebo pyrotechnickým výrobkem“ zrušují. 79. V § 20c odst. 1 se slova „nebo pyrotechnického výrobku“ a věta poslední zrušují. 80. V § 20c odst. 2 se slova „nebo pyrotechnického výrobku“ zrušují. 81. V § 20c odst. 4 se slova „nebo pyrotechnickému výrobku“ zrušují. 82. V § 21 odst. 5 se slova „ , 9 nebo 12“ nahrazují slovy „nebo 9“ a věta poslední se nahrazuje větou „Jedná-li se o zvlášť složitý případ, nebo není-li z jiných vážných důvodů možné dodržet lhůtu podle věty první, prodlužuje se tato lhůta o dalších 30 dnů.“. 83. § 22 se včetně nadpisu zrušuje. 84. V § 22a odst. 1 písm. a) se slova „zkušební značku, označení CE“ nahrazují slovy „zkušební nebo další značku“. 85. V § 22a odst. 1 písm. b) se slova „jinak zpřístupní pyrotechnický výrobek, který nesplňuje stanovené technické požadavky podle § 4a odst. 1,“ zrušují. 86. V § 22a odst. 1 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmena d) až f) se zrušují. 87. V § 22a odst. 2 písm. a) se slova „nebo vyveze“ zrušují. 88. V § 22a odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) v rozporu s § 16 odst. 1 písm. b) vyveze kontrolovaný výrobek,“. Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena c) až g). 89. V § 22a odst. 2 písm. c) se slova „§ 16 odst. 1 písm. b)“ nahrazují slovy „§ 16 odst. 1 písm. c)“. 90. V § 22a odst. 2 písm. d) se slova „§ 16 odst. 1 písm. c)“ nahrazují slovy „§ 16 odst. 1 písm. d)“. 91. V § 22a odst. 2 písm. e) se slova „§ 16 odst. 1 písm. d),“ nahrazují slovy „§ 16 odst. 1 písm. e), nebo“. 92. V § 22a odst. 2 písm. f) se slova „§ 16 odst. 1 písm. e), nebo“ nahrazují slovy „§ 16 odst. 1 písm. f).“. 93. V § 22a odst. 2 se písmeno g) zrušuje. 94. V § 22a se odstavce 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 3 až 8. 95. V § 22a se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7. 96. V § 22a odst. 4 se za slovo „označený“ vkládá slovo „platnou“. 97. V § 22a se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6. 98. V § 22a odst. 6 písm. a) se slova „d) a f), odstavce 4, 7 nebo 8“ nahrazují slovy „e) nebo odstavce 4“. 99. V § 22a odst. 6 písm. b) se slova „odstavců 3, 5 nebo 6“ nahrazují slovy „odstavce 3“. 100. V § 22a odst. 6 písm. c) se slova „odstavce 1 písm. d) až f), odstavce 2 písm. e) nebo odstavce 9“ nahrazují slovy „odstavce 2 písm. e) nebo odstavce 5“. 101. V § 22b odst. 4 se slova „ , s výjimkou správního deliktu podle § 22a odst. 4, který projednává Česká obchodní inspekce“ zrušují. 102. § 24 včetně nadpisu zní: „§ 24 Zmocnění Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 1, § 7 a 8, § 8a odst. 4, § 10 odst. 1 písm. c), § 11a odst. 2, § 15 odst. 2, § 16 odst. 1 písm. d), § 16 odst. 2 písm. a), § 18 odst. 2, § 18 odst. 3 písm. a), § 19 odst. 3 a 6, § 19a odst. 3 a § 20 odst. 1.“. 103. Příloha k zákonu se zrušuje. 104. Poznámky pod čarou č. 5a a 22 se zrušují. § 68 Přechodné ustanovení Stanovené střelivo může být označováno způsobem podle zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 19. října 2016. § 69 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Nařízení vlády č. 32/2014 Sb., o zacházení s pyrotechnickými výrobky. 2. Nařízení vlády č. 208/2010 Sb., o technických požadavcích na pyrotechnické výrobky a jejich uvádění na trh. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zbraních § 70 Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb. a zákona č. 281/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 29 odst. 3 písm. c) se na konci slovo „nebo“ zrušuje. 2. V § 29 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) střílet ze zbraně opatřené tlumičem hluku výstřelu, pokud zbraň nebyla pro tento účel ověřena podle zvláštního právního předpisu3), nebo f) střílet ze zbraně opatřené tlumičem hluku výstřelu3), pokud takový tlumič hluku výstřelu podléhá ověřování podle zvláštního právního předpisu3) a není opatřen příslušnou platnou zkušební značkou.“. 3. V § 63 se na konci odstavce 7 doplňují věty „Při kontrole podle věty druhé příslušný útvar police kontroluje dodržení povinností oprávněné osoby podle § 39 odst. 2. V případě, že příslušný útvar policie neshledá pochybení oprávněné osoby, potvrdí změnu kategorie zbraně v Centrálním registru zbraní, jinak může vrátit zbraň žadateli a vyzvat jej k odstranění kontrolou zjištěných nedostatků, pokud to jejich povaha umožňuje; tím nejsou dotčena ustanovení o odpovědnosti oprávněné osoby jako držitele licence za správní delikt.“. 4. V § 76a odst. 8 písm. g) bodu 2 se slovo „nebo“ zrušuje. 5. V § 76a se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) střílí ze zbraně v rozporu s § 29 odst. 3 písm. e) nebo f).“. 6. V § 76a odst. 14 písm. a) se za slova „písm. h)“ vkládají slova „nebo i)“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o správních poplatcích § 71 Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb. a zákona č. 103/2015 Sb., se mění takto: 1. V části I v položce 22 se doplňuje písmeno r), které zní: „r) Přijetí žádosti o vydání osvědčení o odborné způsobilosti podle zákona o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi Kč 1 000.“. 2. V části II se v položce 30 písm. c) slova „Přijetí žádosti o vydání průkazu zbraně“ nahrazují slovy „Přijetí oznámení o nabytí vlastnictví ke zbrani“. 3. V části II se v položce 32 písm. b) za slovo „ověřování“ vkládají slova „zbraně31) nebo doplňku“. 4. V části II položka 32 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) až j) se označují jako písmena g) až i). 5. V části XII se v položce 160 slova „Vydání zbrojního průkazu pro trvalý dovoz nebo pro tranzit zbraně nebo střeliva“ nahrazují slovy „Přijetí žádosti o vydání zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, dovoz nebo tranzit zbraně nebo střeliva“ a číslo „500“ nahrazuje číslem „800“. ČÁST PÁTÁ Změna živnostenského zákona § 72 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb. a zákona č. 267/2014 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI se za živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ vkládá nová živnost s předmětem podnikání „Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací“; ve druhém sloupci text zní: „pro nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, osvědčení o odborné způsobilosti podle § 36 odst. 1 písm. a) zákona č. 206/2015 Sb.; pro nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací osvědčení o odborné způsobilosti podle § 36 odst. 1 písm. b) nebo doklad podle § 66 odst. 8 zákona č. 206/2015 Sb.“; ve třetím sloupci text zní: „zákon č. 206/2015 Sb.“. 2. V příloze 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI se u předmětu podnikání „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin“ na konci textu prvního sloupce doplňují slova „a provádění trhacích prací“; ve druhém sloupci se na konci textu doplňuje středník a slova „pro provádění trhacích prací: oprávnění nebo průkaz střelmistra vydané obvodním báňským úřadem, nebo oprávnění technického vedoucího odstřelů vydané Českým báňským úřadem*)“; ve čtvrtém sloupci text zní: „pro výzkum, vývoj, výrobu, ničení, zneškodňování zpracování, nákup a prodej výbušnin Český báňský úřad“. 3. V příloze 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI se u předmětu podnikání „Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování a ničení zbraní a střeliva“ v pátém sloupci slova „§ 17 odst. 3 písm. k) zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2010 Sb.“ nahrazují slovy „§ 17 odst. 3 písm. i) zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2010 Sb. a ve znění zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice)“. 4. V příloze 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI se živnost „Provádění trhacích a ohňostrojných prací“ zrušuje. § 73 Přechodná ustanovení (1) Dosavadní živnostenská oprávnění zůstávají zachována, není-li dále stanoveno jinak. (2) Podnikatelé, kterým ke dni nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), trvalo živnostenské oprávnění k provozování živnosti „Provádění trhacích a ohňostrojných prací“ v úplném rozsahu nebo v částečném rozsahu předmětu podnikání „provádění trhacích prací“, jsou oprávněni po nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), provozovat živnost „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin a provádění trhacích prací“ v rozsahu předmětu podnikání „provádění trhacích prací“. Živnostenský úřad provede zápis změny v živnostenském rejstříku do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice). (3) Podnikatelé, kterým ke dni nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), trvalo živnostenské oprávnění k provozování živnosti „Provádění trhacích a ohňostrojných prací“ v úplném rozsahu nebo v částečném rozsahu předmětu podnikání „provádění ohňostrojných prací“, jsou oprávněni po dni nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), provozovat vázanou živnost „Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací“ v rozsahu předmětu podnikání „provádění ohňostrojných prací“. Živnostenský úřad provede zápis změny v živnostenském rejstříku do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice). (4) Podnikatelé, kterým ke dni nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), trvalo živnostenské oprávnění k provozování živnosti volné, jsou oprávněni provozovat činnosti spočívající v nákupu, prodeji, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice). Pokud hodlají po uplynutí doby uvedené ve větě první v provozování uvedených činností pokračovat, jsou povinni před uplynutím této doby ohlásit živnostenskému úřadu vázanou živnost „Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací“ v úplném nebo částečném rozsahu předmětu podnikání a doložit odbornou způsobilost požadovanou pro provozování uvedené živnosti. (5) Řízení zahájená podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), se dokončí podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice). (6) Úkony provedené podle odstavců 2 až 4 jsou osvobozeny od správních poplatků. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě § 74 Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 184/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 21 odst. 1 se písmeno k) zrušuje. Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno k). 2. V § 21 odst. 1 písm. k) se slova „nebo ohňostrojných prací“ zrušují. 3. V § 22 odst. 12 se slova „nebo při ohňostrojných pracích“ zrušují. 4. V § 23 odst. 1 se slova „vydání koncesované živnosti na výzkum, vývoj, výrobu, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin“ nahrazují slovy „koncesi pro provozování živnosti „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin a provádění trhacích prací“ v rozsahu předmětu podnikání „výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin“. 5. V § 27 odst. 1 se slova „nebo ohňostrojné práce“ zrušují. 6. V § 27 odst. 2 se slova „ , trhací práce při ostatních činnostech a ohňostrojné práce“ nahrazují slovy „a trhací práce při ostatních činnostech“. 7. V § 27 odst. 3 se slova „a ohňostrojných prací“ zrušují 8. V § 27 odst. 5 se slova „ , ohňostrojné práce“ zrušují. 9. V § 27 odst. 6 se slova „a ohňostrojných“ zrušují. 10. V § 28 odst. 1 se slova „nebo ohňostrojných prací“ zrušují. 11. V § 28 odst. 2 písm. a) se slova „nebo ohňostrojných prací“ zrušují. 12. V § 28 odst. 3 se slova „nebo ohňostrojných prací“ zrušují. 13. V § 35 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 14. V § 35 odst. 3 se slova „ , odpalovači ohňostrojů“ a slova „ , odpalovače ohňostrojů“ zrušují. 15. V § 36 odst. 2 se slova „odpalovače ohňostrojů a“ zrušují. 16. V § 36 odst. 6 se slova „ , ohňostrojných pracích“ zrušují. 17. V § 36 odst. 8 se slova „ , odpalovače ohňostrojů nebo pyrotechniky“ nahrazují slovy „nebo pyrotechnika“. 18. § 36d včetně nadpisu zní: „§ 36d Výroba pyrotechnických výrobků Výroba pyrotechnických výrobků se považuje za zpracování výbušnin.“. 19. V § 40 odst. 6 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 23 zní: „h) vykonává činnosti stanovené zvláštním právním předpisem23). 23) Zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice).“. 20. V § 41 odst. 2 písm. i) se slova „a ohňostrojné práce“ zrušují. 21. V § 41 odst. 2 se na konci písmene m) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) vykonává činnosti stanovené zvláštním právním předpisem23).“. 22. V § 44 odst. 1 písm. b) se slova „nebo ohňostrojných prací“ zrušují. 23. V § 44a odst. 2 písm. l) se slova „ , skladování, prodej nebo používání“ zrušují. 24. V § 44a odst. 3 písm. p) se slova „odst. 1 a 4 nebo v rozporu s § 35 odst. 2 a 4 určí k přípravě, odpálení, zneškodnění nebo zničení výbušniny určené k ohňostrojným pracím jinou osobu, než je odpalovač ohňostrojů nebo střelmistr, anebo k ničení nebo zneškodňování výbušnin v procesu jejich výroby nebo zpracování včetně výzkumu, vývoje nebo pokusné výroby určí osobu v rozporu s § 35 odst. 3 a 4“ zrušují. 25. V § 45 odst. 3 písm. a) se slova „nebo výbušného předmětu“ a slova „nebo výbušný předmět“ zrušují. 26. V § 45 odst. 3 písm. b) se slova „nebo výbušného předmětu“ zrušují. § 75 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 123/2014 Sb., o bezpečnostních a technických požadavcích na zacházení s pyrotechnickými výrobky, se zrušuje. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o ochraně spotřebitele § 76 V § 23 odst. 8 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 36/2008 Sb. a zákona č. 356/2014 Sb., se slova „ , střeliva a pyrotechnických výrobků“ nahrazují slovy „a střeliva“. ČÁST OSMÁ ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ § 77 Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST § 78 Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 206/2015 Sb. Základní vymezení druhů a kategorií pyrotechnických výrobků (1) Zábavní pyrotechnikaZábavní pyrotechnika se dělí na a) kategorii F1, do níž patří zábavní pyrotechnikazábavní pyrotechnika, která představuje velmi malé nebezpečí a má zanedbatelnou úroveň hluku, a která je určena pro použití na omezených plochách, včetně zábavní pyrotechnikyzábavní pyrotechniky určené k použití uvnitř obytných budov, b) kategorii F2, do níž patří zábavní pyrotechnikazábavní pyrotechnika, která představuje malé nebezpečí a má nízkou úroveň hluku a která je určena pro venkovní použití na omezených plochách, c) kategorii F3, do níž patří zábavní pyrotechnikazábavní pyrotechnika, která představuje středně velké nebezpečí, je určena pro venkovní použití na otevřených prostranstvích a jejíž úroveň hluku nepoškozuje lidské zdraví, d) kategorii F4, do níž patří zábavní pyrotechnikazábavní pyrotechnika, která představuje velké nebezpečí, je určena pro použití pouze osobami s odbornou způsobilostíosobami s odbornou způsobilostí a jejíž úroveň hluku nepoškozuje lidské zdraví. (2) Divadelní pyrotechnikaDivadelní pyrotechnika se dělí na a) kategorii T1, do níž patří divadelní pyrotechnikadivadelní pyrotechnika, která představuje malé nebezpečí, b) kategorii T2, do níž patří divadelní pyrotechnikadivadelní pyrotechnika, kterou mohou používat pouze osoby s odbornou způsobilostíosoby s odbornou způsobilostí. (3) Ostatní pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky se dělí na a) kategorii P1, do níž patří ostatní pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky, které představují malé nebezpečí, b) kategorii P2, do níž patří ostatní pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky, které jsou určeny pro manipulaci nebo použití pouze osobami s odbornou způsobilostíosobami s odbornou způsobilostí. Příloha č. 2 k zákonu č. 206/2015 Sb. Základní bezpečnostní požadavky na pyrotechnické výrobky 1. Každý pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek musí dosahovat funkčních vlastností uvedených výrobcemvýrobcem a sdělených oznámenému subjektuoznámenému subjektu, aby byla zajištěna maximální bezpečnost a spolehlivost. 2. Každý pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek musí být navržen a vyroben tak, aby bylo možné ho bezpečně zneškodnit vhodným postupem s minimálním vlivem na životní prostředí. 3. Každý pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek musí řádně fungovat, je-li používán k určenému účelu. 4. Každý pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek musí být zkoušen za reálných podmínek. Pokud to není možné provést laboratorně, je nutno provádět zkoušky za podmínek, při kterých má být tento výrobek používán. Níže uvedené informace a případně i vlastnosti musí být vzaty v úvahu nebo přezkoušeny a) návrh, konstrukce a charakteristické vlastnosti, včetně podrobného chemického složení (hmotnost a procentuální podíl použitých látek) a rozměry, b) fyzikální a chemická stabilita pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku za všech obvyklých, předvídatelných podmínek okolního prostředí, c) citlivost k běžné předvídatelné manipulaci a přepravě, d) slučitelnost všech složek s ohledem na jejich chemickou stabilitu, e) odolnost pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku proti vlhkosti, je-li pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek určen pro použití ve vlhku nebo mokru a může-li jeho bezpečnost nebo spolehlivost být nepříznivě ovlivněna vlhkostí, f) odolnost vůči nízkým a vysokým teplotám, je-li pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek určen ke skladování nebo používání při těchto teplotách a může-li jeho bezpečnost nebo spolehlivost být nepříznivě ovlivněna ochlazením nebo zahřátím některé složky nebo pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku jako celku, g) bezpečnostní charakteristiky proti předčasné či neúmyslné iniciaci nebo zážehu, h) vhodné pokyny, a je-li to zapotřebí, i označení, pokud jde o bezpečné zacházení, skladování, používání (včetně bezpečných vzdáleností) a zneškodňování, a to v českém jazyce, i) schopnost pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku, jeho nejmenšího spotřebitelského obalu a ostatních složek odolávat poškození při skladování za běžných, předvídatelných podmínek, j) specifikace všech potřebných zařízení a pomůcek a návod k použití pro spolehlivou a bezpečnou funkci pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku. 5. Během přepravy a běžné manipulace by neměly pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky uvolňovat pyrotechnickou slož, nestanoví-li pokyny výrobcevýrobce jinak. 6. Pyrotechnické výrobkyPyrotechnické výrobky nesmí obsahovat jiné trhaviny a třaskaviny než černý střelný prach a zábleskovou složku, kromě výrobků kategorie P1, P2, T2 a zábavní pyrotechnikyzábavní pyrotechniky kategorie F4 splňujících tyto podmínky: a) trhaviny a třaskaviny nelze z pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku snadno extrahovat; b) v případě kategorie P1 výrobek nemůže fungovat detonačním způsobem, ani nemůže tak, jak byl navržen a vyroben, iniciovat sekundární výbušniny k detonaci; c) v případě kategorií F4, T2 a P2 je výrobek navržen a určen tak, aby nefungoval detonačním způsobem, nebo je-li navržen, aby detonoval, nemůže tak, jak byl navržen a vyroben, iniciovat sekundární výbušniny k detonaci. 7. Jednotlivé druhy pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků musí rovněž splňovat alespoň tyto požadavky: 7.1 Zábavní pyrotechnikaZábavní pyrotechnika VýrobceVýrobce rozdělí zábavní pyrotechnikuzábavní pyrotechniku do kategorií podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona zejména podle čistého obsahu výbušné látky, bezpečných vzdáleností a úrovně hluku. 7.1.1 Zábavní pyrotechnikaZábavní pyrotechnika musí splňovat zejména následující kritéria: 7.1.1.1 jde-li o kategorii F1 a) bezpečná vzdálenost musí být minimálně 1 m; podle charakteru pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku může být bezpečná vzdálenost kratší, b) maximální úroveň hluku v bezpečné vzdálenosti nesmí překročit 120 dB (A, imp.) nebo odpovídající úroveň hluku změřenou jinou vhodnou metodou, c) nesmí zahrnovat petardy, baterie petard, zábleskové petardy a baterie zábleskových petard a d) bouchací kuličky nesmí obsahovat víc než 2,5 mg třaskavého stříbra 7.1.1.2 jde-li o kategorii F2 a) maximální úroveň hluku v bezpečné vzdálenosti nesmí překročit 120 dB (A, imp.) nebo odpovídající úroveň hluku změřenou jinou vhodnou metodou, b) bezpečná vzdálenost musí být minimálně 8 m; podle charakteru pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku může být bezpečná vzdálenost kratší. 7.1.1.3 jde-li o kategorii F3 a) bezpečná vzdálenost musí být minimálně 15 m; podle charakteru pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku může být bezpečná vzdálenost kratší, b) maximální úroveň hluku v bezpečné vzdálenosti nesmí překročit 120 dB (A, imp.) nebo odpovídající úroveň hluku změřenou jinou vhodnou metodou. 7.1.2 Zábavní pyrotechnikaZábavní pyrotechnika může být vyráběna pouze z takových materiálů, které minimalizují riziko poškození zdraví, majetku či životního prostředí plynoucí z úlomků. 7.1.3 Způsob iniciace musí být zřetelně viditelný nebo musí být uveden na označení či v pokynech. 7.1.4 Zábavní pyrotechnikaZábavní pyrotechnika se při své iniciaci a funkci nesmí pohybovat nevypočitatelným a nepředvídatelným způsobem. 7.1.5 Zábavní pyrotechnikaZábavní pyrotechnika kategorie F1, F2 a F3 musí být chráněna proti neúmyslné iniciaci buď ochranným krytem, nejmenším spotřebitelským obalem nebo konstrukcí výrobku. Zábavní pyrotechnikaZábavní pyrotechnika kategorie F4 musí být chráněna proti neúmyslné iniciaci způsobem, který určí výrobcevýrobce. 7.2 Ostatní pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky 7.2.1 Pyrotechnické výrobkyPyrotechnické výrobky musí být navrženy tak, aby při běžném použití minimalizovaly riziko poškození zdraví, majetku a životního prostředí. 7.2.2 Způsob iniciace musí být zřetelně viditelný nebo musí být uveden na označení nebo v pokynech. 7.2.3 Pyrotechnický výrobekPyrotechnický výrobek musí být navržen tak, aby bylo minimalizováno riziko poškození zdraví, majetku a životního prostředí plynoucí z úlomků v případě neúmyslné iniciace. 7.2.4 Pyrotechnický výrobekPyrotechnický výrobek musí řádně fungovat až do výrobcemvýrobcem uvedeného data spotřeby. 7.3 Zapalovací zařízení 7.3.1 Zapalovací zařízení musí být při použití za běžných, předvídatelných podmínek schopna spolehlivé iniciace a musí mít dostatečnou iniciační schopnost. 7.3.2 Zapalovací zařízení musí být za běžných, předvídatelných podmínek skladování a použití chráněna před elektrostatickým výbojem. 7.3.3 Elektrické palníky musí být za běžných, předvídatelných podmínek skladování a použití chráněny před elektromagnetickými poli při skladování a použití za běžných, předvídatelných podmínek. 7.3.4 Obal zápalnic musí mít potřebnou mechanickou pevnost a zajišťovat odpovídající ochranu výbušné náplně při běžném, předvídatelném mechanickém namáhání. 7.3.5 U pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku musí být uvedena doba hoření jeho zápalnice do funkce. 7.3.6 U pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku musí být uvedeny elektrické charakteristiky zejména bezpečný proud, odpor, zážehový impuls elektrických palníků. 7.3.7 Přívodní vodiče elektrických palníků musí být dostatečně izolovány a jejich mechanická pevnost včetně uchycení v samotném palníku musí odpovídat předpokládanému použití. Příloha č. 3 k zákonu č. 206/2015 Sb. Druh pyrotechnického výrobku\| Specifikace výrobku ---\|--- Pyrotechnické výrobkyPyrotechnické výrobky kategorie F4\| Kulové pumy jmenovitého průměru efektové části do 125 mm (5 palců) včetně, vyjma kulových pum s opakovacím efektem (kulových pum násobných). Válcové pumy jmenovitého průměru do 100 mm (4 palce) včetně, vyjma válcových pum s opakovacím efektem (válcových pum násobných). Baterie a kombinace o celkové čisté hmotnosti výbušných látek „NEC“ v jednom výrobku do 4 000 g včetně. Římské svíce o celkové čisté hmotnosti výbušných látek „NEC“ v jednom výrobku do 1000 g včetně. Pyrotechnické výrobkyPyrotechnické výrobky kategorie T2\| Pyrotechnické výrobkyPyrotechnické výrobky kategorie T2 o celkové čisté hmotnosti výbušných látek „NEC“ v jednom výrobku do 250 g včetně. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU ze dne 12. června 2013 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh. Prováděcí směrnice Komise 2014/58/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES zřizuje systém pro sledovatelnost pyrotechnických výrobků. 2) Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů. 3) Nařízení vlády č. 86/2011 Sb., o technických požadavcích na hračky, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů. 6) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES. 7) Čl. 2 bod 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012. 8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008/ES ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93. 9) § 174 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 10) Příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky. 11) Zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 12) Například Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., v platném znění. 14) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU ze dne 12. června 2013 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh. 17) Čl. 2 odst. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008. 18) Čl. 2 odst. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008. 19) Čl. 30 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU. 20) Čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008. 21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011.
Zákon č. 205/2015 Sb.	Zákon č. 205/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony Vyhlášeno 17. 8. 2015, datum účinnosti 1. 10. 2015, částka 83/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákoníku práce * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona č. 306/2008 Sb. * ČÁST OSMÁ - Změna zákona č. 479/2008 Sb. * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o zdravotních službách * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o specifických zdravotních službách * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky * ČÁST DVANÁCTÁ - Zrušení zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců a některých dalších zákonů * ČÁST TŘINÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2015 205 ZÁKON ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku práce Čl. I Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. b) se za slova „kolektivní povahy“ doplňují slova „a podporu vzájemných jednání odborových organizací a organizací zaměstnavatelů“. 2. V § 1a odstavec 2 zní: „(2) Zásady zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek pro výkon práce, spravedlivého odměňování zaměstnance, rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek.“. 3. V § 33 odst. 2 se slova „sdružení občanů podle zvláštního právního předpisu109)“ nahrazují slovy „spolku, odborové organizace nebo organizace zaměstnavatelů podle zvláštního právního předpisu“. Poznámka pod čarou č. 109 se zrušuje. 4. V § 67 odst. 2 se slova „zařízením závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „poskytovatelem pracovnělékařských služeb“ a slova „§ 367 odst. 1“ se nahrazují slovy „§ 270 odst. 1“. 5. V § 76 se odstavec 5 zrušuje. 6. V § 77 odstavec 4 zní: „(4) Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit a) dohodou smluvních stran ke sjednanému dni, b) výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo c) okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.“. 7. V § 103 odst. 1 písm. d) a v § 106 odst. 4 písm. b) se slova „preventivním prohlídkám“ nahrazují slovy „pracovnělékařským prohlídkám“. 8. V § 103 odst. 1 písm. e) se slova „preventivní prohlídce“ nahrazují slovy „pracovnělékařské prohlídce“. 9. Na konci textu § 180 se doplňují slova „odst. 1 a 2“. 10. V § 224 odst. 1 se slova „závodní preventivní péči“ nahrazují slovy „pracovnělékařské služby“. 11. Část jedenáctá zní: „ČÁST JEDENÁCTÁ NÁHRADA MAJETKOVÉ A NEMAJETKOVÉ ÚJMY HLAVA I PREVENCE § 248 (1) Zaměstnavatel je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění. (2) Zaměstnavatel je z důvodu ochrany majetku oprávněn v nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu vnášejí nebo od něho odnášejí, popřípadě provádět prohlídky zaměstnanců. Při kontrole a prohlídce podle věty první musí být dodržena ochrana osobnosti. Osobní prohlídku může provádět pouze fyzická osoba stejného pohlaví. § 249 (1) Zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (dále jen „škoda“), nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance. (2) Je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance, popřípadě osoby blízké. (3) Zjistí-li zaměstnanec, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, je povinen oznámit tuto skutečnost nadřízenému vedoucímu zaměstnanci. HLAVA II POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE K NÁHRADĚ ŠKODY Díl 1 Obecná povinnost nahradit škodu § 250 (1) Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. (2) Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí. (3) Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255. Díl 2 Nesplnění povinnosti k odvrácení škody § 251 (1) Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak. (2) Zaměstnanec není povinen nahradit škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem. Díl 3 Schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a ztráta svěřených věcí Oddíl 1 Schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat § 252 (1) Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen „dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. (2) Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku. (3) Byla-li svéprávnost zaměstnance omezena, nesmí za něj zástupce uzavřít dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty. (4) Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty musí být uzavřena písemně. (5) Zaměstnanec se zprostí povinnosti nahradit schodek zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. § 253 (1) Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, může od ní odstoupit, vykonává-li jinou práci, je-li převáděn na jinou práci nebo na jiné pracoviště, je-li překládán, nebo pokud zaměstnavatel v době do 15 kalendářních dnů od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Jsou-li hodnoty svěřeny k vyúčtování společně více zaměstnancům, může zaměstnanec od dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty také odstoupit, jestliže je na pracoviště zařazen jiný zaměstnanec nebo ustanoven jiný vedoucí nebo jeho zástupce. Odstoupení od dohody o odpovědnosti podle věty první musí mít písemnou formu. (2) Závazek z dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější. § 254 (1) Inventuru je zaměstnavatel povinen provést při uzavření dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty, při zániku závazku z této dohody, při výkonu jiné práce, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru. (2) Na pracovištích, kde pracují zaměstnanci společně zavázaní k vyúčtování svěřených hodnot, je zaměstnavatel povinen inventuru provést při uzavření dohod o odpovědnosti za svěřené hodnoty se všemi společně zavázanými zaměstnanci, při zániku závazku ze všech těchto dohod, při výkonu jiné práce, při převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo přeložení všech společně zavázaných zaměstnanců, při změně na pracovním místě vedoucího zaměstnance nebo jeho zástupce a na žádost kteréhokoliv ze společně zavázaných zaměstnanců při změně v jejich kolektivu, popřípadě při odstoupení některého z nich od dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty. (3) Jestliže zaměstnanec podle odstavce 2, jehož pracovní poměr skončil, nebo který vykonává jinou práci, nebo který byl převeden na jinou práci, nebo který byl převeden na jiné pracoviště nebo přeložen, nepožádá zároveň o provedení inventury, je povinen nahradit schodek zjištěný nejbližší inventurou na jeho dřívějším pracovišti. Jestliže zaměstnanec, který je zařazován na pracoviště, kde pracují zaměstnanci společně zavázaní k vyúčtování svěřených hodnot, nepožádá zároveň o provedení inventury, je povinen, pokud od dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty neodstoupil, schodek zjištěný nejbližší inventurou nahradit. Oddíl 2 Ztráta svěřených věcí § 255 (1) Zaměstnanec je povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. (2) Věc podle odstavce 1, jejíž cena přesahuje 50 000 Kč, smí být zaměstnanci svěřena jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. (3) Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku. (4) Byla-li svéprávnost zaměstnance omezena, nesmí za něj zástupce uzavřít dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. (5) Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí musí být uzavřena písemně. (6) Zaměstnanec se zprostí povinnosti nahradit ztrátu zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. (7) Vláda může nařízením zvýšit částku podle odstavce 2. § 256 (1) Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí, může od ní odstoupit, jestliže mu zaměstnavatel nevytvořil podmínky k zajištění ochrany svěřených věcí proti jejich ztrátě. Odstoupení od dohody o odpovědnosti podle věty první musí mít písemnou formu. (2) Závazek z dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější. Díl 4 Rozsah a způsob náhrady škody § 257 (1) Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. (2) Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. (3) Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat, kromě částky uvedené v odstavci 2, i náhradu ušlého zisku. (4) Způsobil-li škodu také zaměstnavatel, je zaměstnanec povinen nahradit jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění. (5) Je-li k náhradě škody společně zavázáno více zaměstnanců, je povinen každý z nich nahradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění. § 258 Při určení výše náhrady škody podle § 251 se přihlédne zejména k okolnostem, které bránily splnění povinnosti, a k významu škody pro zaměstnavatele. Výše náhrady škody však nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. § 259 Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách nebo způsobenou ztrátou svěřených věcí, je povinen nahradit tuto škodu v plné výši. § 260 (1) Je-li k náhradě schodku společně zavázáno více zaměstnanců, určí se jednotlivým zaměstnancům podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši. (2) Podíl náhrady stanovený podle odstavce 1 nesmí u jednotlivých zaměstnanců, s výjimkou vedoucího a jeho zástupce, přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody. Neuhradí-li se takto určenými podíly celý schodek, jsou povinni uhradit zbytek vedoucí a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých výdělků. (3) Zjistí-li se, že schodek nebo jeho část byla zaviněna některým ze společně zavázaných zaměstnanců, je povinen nahradit schodek tento zaměstnanec podle míry svého zavinění. Zbývající část schodku jsou povinni nahradit všichni společně zavázaní zaměstnanci podíly určenými podle odstavců 1 a 2. (4) Při určování podílu jednotlivých společně zavázaných zaměstnanců se vychází z jejich hrubých výdělků zúčtovaných za dobu od předchozí inventury do dne zjištění schodku. Přitom se započítává výdělek za celý kalendářní měsíc, v němž byla tato inventura provedena, a nepřihlíží se k výdělku za kalendářní měsíc, v němž byl zjištěn schodek. Jestliže byl však zaměstnanec zařazen na pracoviště během tohoto období, započítává se mu hrubý výdělek dosažený ode dne, kdy byl na pracoviště zařazen, do dne zjištění schodku. Do hrubého výdělku se nezapočítává náhrada mzdy nebo platu. Díl 5 Společná ustanovení o povinnosti zaměstnance nahradit škodu § 261 (1) Zaměstnanec, který je stižen duševní poruchou, je povinen nahradit škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. (2) Zaměstnanec, který se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, je povinen nahradit škodu v tomto stavu způsobenou. (3) Škodu je povinen nahradit i zaměstnanec, který ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům. § 262 Výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel; způsobil-li škodu vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem nebo jeho zástupce, sám nebo společně s podřízeným zaměstnancem, určí výši náhrady škody ten, kdo statutární orgán nebo jeho zástupce na pracovní místo ustanovil. § 263 (1) Výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že je zaměstnanec povinen ji nahradit. (2) Uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně. (3) Výši požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu její náhrady, s výjimkou náhrady nepřesahující 1 000 Kč, je zaměstnavatel povinen projednat s odborovou organizací. § 264 Z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud výši náhrady škody přiměřeně snížit. HLAVA III POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE K NÁHRADĚ ŠKODY Díl 1 Obecná povinnost nahradit škodu § 265 (1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. (2) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci též škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem. (3) Zaměstnavatel není povinen nahradit zaměstnanci škodu na dopravním prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu, ani škodu, která vznikne na nářadí, zařízeních a předmětech zaměstnance potřebných pro výkon práce, které použil bez jeho souhlasu. Díl 2 Odvracení škody § 266 (1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci věcnou škodu, kterou utrpěl zaměstnanec při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže škoda nevznikla úmyslným jednáním zaměstnance a zaměstnanec si počínal způsobem přiměřeným okolnostem. Ustanovení věty první se vztahuje i na účelně vynaložené náklady. (2) Právo na náhradu škody podle odstavce 1 má i zaměstnanec, který takto odvracel nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže by byl povinen škodu nahradit zaměstnavatel. Díl 3 Odložené věci § 267 (1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém. (2) Právo na náhradu škody se promlčí, jestliže její vznik neohlásí zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl. Díl 4 Rozsah a způsob náhrady škody § 268 (1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci skutečnou škodu. Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnanec požadovat rovněž náhradu ušlého zisku. (2) Škodu na věcech, které zaměstnanec obvykle do práce nenosí a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, je zaměstnavatel zaměstnanci povinen nahradit do částky 10 000 Kč. Jestliže se zjistí, že škodu na těchto věcech způsobil jiný zaměstnanec nebo došlo-li ke škodě na věci, kterou zaměstnavatel převzal do zvláštní úschovy, je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu v plné výši. (3) Právo na náhradu škody podle odstavce 2 se promlčí, jestliže její vznik neohlásí zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl. (4) Vláda může zvýšit nařízením částku podle odstavce 2. Díl 5 Pracovní úrazy a nemoci z povolání Oddíl 1 Rozsah náhrady škody a nemajetkové újmy a zproštění se povinnosti k náhradě § 269 (1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. (2) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. (3) Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše 3 let před jejím zařazením do seznamu. (4) Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí. § 270 (1) Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. (2) Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. (3) Zprostí-li se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. b) je však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy. (4) Při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. § 271 Zaměstnavatel se nemůže zprostit povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela ani zčásti v případě, kdy zaměstnanec utrpěl pracovní úraz při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal. Oddíl 2 Druhy náhrad § 271a Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (1) Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského. Náhrada za ztrátu na výdělku podle věty první přísluší zaměstnanci do výše jeho průměrného výdělku před vznikem škody i za dobu, kdy mu podle § 192 odst. 1 části věty druhé za středníkem nepřísluší náhrada mzdy nebo platu anebo odměny z dohody. (2) Náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 přísluší zaměstnanci i při jeho další pracovní neschopnosti z důvodu téhož pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Průměrným výdělkem před vznikem škody podle věty první je průměrný výdělek zaměstnance před vznikem této další škody. Jestliže před vznikem této další škody příslušela zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 se zaměstnanci poskytne do výše částky, do které by mu příslušela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kdyby nebyl neschopen práce. Za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje náhrada mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a nemocenské. § 271b Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží. (2) Náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 přísluší zaměstnanci i při pracovní neschopnosti z jiného důvodu, než je původní pracovní úraz nebo nemoc z povolání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského. (3) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity podle odstavce 1 přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy. Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. (4) Dosahuje-li zaměstnanec ze své viny nižšího výdělku než ostatní zaměstnanci vykonávající u zaměstnavatele stejnou práci nebo práci téhož druhu, považuje se za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání průměrný výdělek, kterého dosahují tito ostatní zaměstnanci. (5) Zaměstnanci, který bez vážných důvodů odmítne nastoupit práci, kterou mu zaměstnavatel zajistil, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 pouze ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout na práci, která mu byla zajištěna. Zaměstnavatel zaměstnanci neuhradí škodu do výše částky, kterou si bez vážných důvodů opomenul vydělat. (6) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo důchodový věk, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, anebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění. § 271c Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění (1) Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. (2) Vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti. § 271d Účelně vynaložené náklady spojené s léčením Účelně vynaložené náklady spojené s léčením přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil. § 271e Náhrada věcné škody Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu za věcnou škodu; ustanovení § 265 odst. 3 platí i zde. § 271f Škodou podle tohoto zákona není případná ztráta na důchodu. Oddíl 3 Druhy náhrad při úmrtí zaměstnance § 271g Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem (1) Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Od přiměřených nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné poskytnuté podle zvláštního právního předpisu. (2) Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem tvoří výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na zřízení pomníku nebo desky do výše nejméně 20 000 Kč, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým. (3) Vláda může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji cenové úrovně, zvýšit nařízením částku na zřízení pomníku nebo desky podle odstavce 2. § 271h Náhrada nákladů na výživu pozůstalých (1) Náhrada nákladů na výživu pozůstalých přísluší pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat, a to do doby, do které by tuto povinnost měl, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let. (2) Náhrada nákladů podle odstavce 1 přísluší pozůstalým ve výši 50 % průměrného výdělku zaměstnance, zjištěného před jeho smrtí, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat jedné osobě, a 80 % tohoto průměrného výdělku, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat více osobám. Od částek připadajících na jednotlivé pozůstalé se odečte důchod přiznaný pozůstalým z důvodu smrti zaměstnance. K případnému výdělku pozůstalých se nepřihlíží. (3) Při výpočtu náhrady nákladů na výživu pozůstalých se vychází z průměrného výdělku zemřelého zaměstnance; náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšit částku, do které by příslušela zemřelému zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku podle § 271b odst. 1, a nesmí být poskytována déle, než by příslušela zemřelému zaměstnanci podle § 271b odst. 6. § 271i Jednorázové odškodnění pozůstalých (1) Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi, partnerovi51a) a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši nejméně 240 000 Kč. Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší dále rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši nejméně 240 000 Kč; jednorázové odškodnění ve výši nejméně 240 000 Kč přísluší i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič. (2) Vláda vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, zvýší nařízením výši jednorázového odškodnění pozůstalých. § 271j Náhrada věcné škody Náhrada věcné škody přísluší dědicům zaměstnance; ustanovení § 265 odst. 3 platí i zde. Oddíl 4 Společná a zvláštní ustanovení o pracovních úrazech a nemocech z povolání § 271k (1) Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274). (2) Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. (3) Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. (4) Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu. § 271l Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z téhož důvodu jsou samostatná práva, která nepřísluší vedle sebe. § 271m (1) Při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. (2) Náhradu za ztrátu na výdělku a náhradu nákladů na výživu pozůstalých je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty. § 271n (1) Jde-li o náhradu škody nebo nemajetkové újmy při nemoci z povolání, má zaměstnavatel, který škodu nebo nemajetkovou újmu nahradil, právo na náhradu vůči všem zaměstnavatelům, u nichž postižený zaměstnanec pracoval za podmínek, za nichž vznikla nemoc z povolání, kterou byl postižen, a to v rozsahu odpovídajícím době, po kterou pracoval u těchto zaměstnavatelů za uvedených podmínek. (2) Jde-li o jinou škodu nebo nemajetkovou újmu na zdraví než z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, platí pro způsob a rozsah její náhrady ustanovení o pracovních úrazech. § 271o U zaměstnance, který je v době pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání v několika pracovních poměrech nebo je činný na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, se při stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku vychází z průměrných výdělků dosahovaných ve všech těchto základních pracovněprávních vztazích, a to po dobu, po kterou by mohly trvat. § 271p (1) Zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou nebo při výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr uzavřené na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento základní pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený zaměstnanec by byl i nadále zaměstnán. Ostatní práva vyplývající z povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání tím nejsou dotčena. (2) Utrpí-li pracovní úraz nebo byla-li zjištěna nemoc z povolání u poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, přísluší mu náhrada za ztrátu na výdělku po dobu, pokud nepřestal být zaměstnán z důvodů, které nesouvisí s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání; nepracuje-li z důvodů, které souvisí s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, přísluší mu náhrada za ztrátu na výdělku po dobu, po kterou by vzhledem ke svému zdravotnímu stavu před pracovním úrazem nebo nemocí z povolání mohl pracovat. Ustanovení § 271b odst. 6 platí i zde. § 271q Práva vyplývající z § 271g až 271j nejsou závislá na tom, zda zaměstnanec před svou smrtí ve stanovené lhůtě právo na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatnil. § 271r Způsob a výši náhrady škody nebo nemajetkové újmy je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a se zaměstnancem. § 271s Soud může výši odškodnění stanovenou právním předpisem (§ 271c a 271i) přiměřeně zvýšit. § 271t Nepromlčují se práva zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nebo jiné škody nebo nemajetkové újmy na zdraví než z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a práva na náhradu nákladů na výživu pozůstalých. Práva na jednotlivá plnění z nich vyplývající se však promlčují. § 271u (1) Změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností. (2) Vláda vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, upraví nařízením podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku; to se vztahuje i na náhradu nákladů na výživu pozůstalých. HLAVA IV SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 272 Při určení výše škody na věci se vychází z obvyklé ceny v době poškození nebo ztráty a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. § 273 (1) Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty. (2) Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či zástupce zaměstnanců v Evropské radě zaměstnanců nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem. § 274 (1) V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele. (2) V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti. § 274a (1) Cestou do zaměstnání a zpět se rozumí cesta z místa zaměstnancova bydliště (ubytování) do místa vstupu do objektu zaměstnavatele nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a zpět; u zaměstnanců v lesnictví, zemědělství a stavebnictví také cesta na určené shromaždiště a zpět. (2) Cesta z obce bydliště zaměstnance na pracoviště nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem pracovní cesty, pokud není současně obcí jeho pravidelného pracoviště, a zpět se posuzuje jako nutný úkon před počátkem práce nebo po jejím skončení. § 275 (1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu, a to v penězích, pokud škodu neodčiní uvedením v předešlý stav. (2) Prokáže-li zaměstnavatel, že škodu zavinil také poškozený zaměstnanec, jeho povinnost k náhradě se poměrně omezí.“. 12. V části třinácté nadpis hlavy X zní: „OPRÁVNĚNÍ ODBOROVÝCH ORGANIZACÍ, ORGANIZACÍ ZAMĚSTNAVATELŮ, PODPORA VZÁJEMNÝCH JEDNÁNÍ ODBOROVÝCH ORGANIZACÍ A ORGANIZACÍ ZAMĚSTNAVATELŮ A KONTROLA V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH“. 13. Za § 320 se vkládá nový § 320a, který zní: „§ 320a Náklady vzniklé činností odborových organizací a organizací zaměstnavatelů podporující vzájemná jednání na celostátní nebo krajské úrovni, která se týkají důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek, hradí stát na základě dohody v Radě hospodářské a sociální dohody.“. 14. V § 322 odst. 2 se za slova „při práci“ vkládají slova „včetně nákladů na školení k prohloubení kvalifikace svazových inspektorů bezpečnosti práce pověřených výkonem této kontroly“. 15. Za § 323 se vkládá nový § 324, který zní: „§ 324 Odborové organizace a organizace zaměstnavatelů se považují za veřejně prospěšné právnické osoby.“. 16. V § 330 se slova „§ 267 odst. 2“ a slova „§ 268 odst. 3“ zrušují. 17. V § 348 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „anebo náhrady výdajů v souvislosti s výkonem práce“. 18. V části třinácté nadpis hlavy XIX zní: „USTANOVENÍ, KTERÝMI SE ZAPRACOVÁVAJÍ PŘEDPISY EVROPSKÉ UNIE“. 19. V § 357 odst. 2 se slova „pro účely vyměřovacího základu podle právní úpravy úrazového pojištění“ nahrazují slovy „při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku“. 20. § 360 se zrušuje. 21. V § 363 se za slova „§ 246 odst. 2 věta první,“ vkládají slova „§ 269 až 271,“. 22. V § 364 se odstavce 4 a 5 zrušují. Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 4 až 7. 23. V § 364 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6. 24. V § 364 odst. 5 se část věty první za středníkem včetně středníku a věta druhá zrušují. 25. V § 364 odst. 6 se věty třetí a čtvrtá zrušují. 26. V části čtrnácté hlavě I nadpis dílu 1 zní: „Pojištění odpovědnosti a zvláštní ustanovení o povinnosti nahradit škodu a nemajetkovou újmu“. 27. V části čtrnácté hlavě I dílu 1 se označení oddílů 1 až 5 včetně nadpisů zrušují. 28. V § 365 odstavec 1 zní: „(1) Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti jiné právní úpravy pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se řídí zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ustanovením § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb., vyhlášky č. 98/1996 Sb., vyhlášky č. 74/2000 Sb., vyhlášky č. 487/2001 Sb. a zákona č. 365/2011 Sb., a zákonem č. 182/2014 Sb.“. 29. V části čtrnácté hlavě I dílu 1 se § 366 až 390 včetně poznámky pod čarou č. 105 zrušují. 30. V § 394 se odstavec 2 zrušuje. ČÁST DRUHÁ Změna občanského soudního řádu Čl. II V § 299 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb. a zákona č. 293/2013 Sb., písmeno i) zní: „i) náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti,“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí Čl. III V § 47k zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb., se slova „, pojistné na úrazové pojištění“ zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi Čl. IV V § 55 odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., písmeno a) zní: „a) orgánům sociálního zabezpečení41) údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění a orgánům nemocenského pojištění67) údaje potřebné pro provádění nemocenského pojištění; těmto orgánům sdělují rovněž údaje potřebné pro plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti důchodového pojištění a nemocenského pojištění,“. Poznámka pod čarou č. 68 se zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce Čl. V V části čtyřicáté deváté čl. LII zákona č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, se bod 2 zrušuje. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění Čl. VI V § 1 odst. 2 zákona č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění zákona č. 248/2008 Sb., se slova „úrazové pojištění,“ zrušují. ČÁST SEDMÁ Změna zákona č. 306/2008 Sb. Čl. VII Zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 466/2011 Sb. a zákona č. 89/2012 Sb., se mění takto: 1. V čl. I se bod 12 zrušuje. 2. Části třicátá první a třicátá druhá se zrušují. 3. V čl. XXXVIII se slova „ustanovení čl. I bodu 12, čl. IV bodů 5 a 10 a čl. XXXVII, která nabývají účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů,“ zrušují. ČÁST OSMÁ Změna zákona č. 479/2008 Sb. Čl. VIII Zákon č. 479/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto: 1. V čl. I se body 11 a 15 zrušují. 2. Část sedmá se zrušuje. 3. V čl. XIV se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o zdravotních službách Čl. IX V § 65 odst. 2 písm. f) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), se slova „, pomoci v hmotné nouzi a úrazového pojištění“ nahrazují slovy „a pomoci v hmotné nouzi“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o specifických zdravotních službách Čl. X V § 49 odst. 3 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, se slova „, dávek pro osoby se zdravotním postižením a úrazového pojištění“ nahrazují slovy „a dávek pro osoby se zdravotním postižením“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Čl. XI V § 28a zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 272/1996 Sb., se na konci doplňuje věta „Vláda může jako svůj poradní orgán zřídit rovněž Radu hospodářské a sociální dohody; v jejím čele stojí předseda vlády.“. ČÁST DVANÁCTÁ Zrušení zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců a některých dalších zákonů Čl. XII Zrušuje se: 1. Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. 2. Zákon č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců. 3. Zákon č. 218/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, zákon č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 4. Část dvacátá čtvrtá zákona č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku. 5. Část devátá zákona č. 158/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých zákonů. 6. Části první až čtvrtá a šestá zákona č. 282/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 7. Část šestá zákona č. 303/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím statutu poslanců Evropského parlamentu. 8. Část třicátá druhá zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. 9. Části sto pátá a sto šestá zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě. 10. Část třicátá sedmá zákona č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 11. Část dvanáctá zákona č. 401/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 12. Zákon č. 463/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 13. Části první, druhá, pátá a sedmá zákona č. 182/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. ČÁST TŘINÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XIII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce po jeho vyhlášení. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 204/2015 Sb.	Zákon č. 204/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 17. 8. 2015, datum účinnosti 1. 10. 2016, částka 83/2015 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Rejstříku trestů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o hornické činnosti * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o obecní policii * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o České národní bance * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o výkonu vazby * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o zpravodajských službách * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o vojácích z povolání * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o pobytu cizinců * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o Probační a mediační službě * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o myslivosti * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o zbraních * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o rybářství * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o Vojenské policii * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.) 204 ZÁKON ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Rejstříku trestů Čl. III Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb. a zákona č. 105/2013 Sb., se mění takto: 1. Nadpis části první zní: „OBECNÁ USTANOVENÍ“. 2. V § 2 odst. 1 větě druhé se za slovo „evidence“ vkládají slova „Rejstříku trestů“. 3. V § 2 odstavec 2 zní: „(2) Rejstřík trestů dále vede evidenci osob, které byly pravomocně uznány vinnými spácháním přestupku, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, a osob uvedených v § 10 odst. 1 zákona o přestupcích, které byly pravomocně uznány vinnými spácháním jednání majícího znaky takového přestupku. Součástí evidence přestupků nejsou údaje o pravomocných rozhodnutích o jednáních majících znaky přestupku, kterých se dopustil příslušník zpravodajských služeb České republiky, nebo příslušník Policie České republiky vybraný v zájmu plnění závažných úkolů Policie České republiky ministrem vnitra. Pro účely vydávání opisu z evidence přestupků je Rejstřík trestů oprávněn ověřovat přesnost osobních údajů.“. 4. V § 2 odstavec 3 zní: „(3) Rejstřík trestů se pro účely přístupu do informačních systémů veřejné správy považuje za orgán, který se spolupodílí na vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů.“. Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 5. V § 2 se odstavec 5 zrušuje. 6. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní: „§ 2a (1) Rejstřík trestů využívá pro výkon své působnosti ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) adresa místa pobytu, c) datum, místo a okres narození; u fyzické osoby, která se narodila v cizině, datum, místo a stát, kde se narodila, d) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který fyzická osoba prohlášená za mrtvého nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Rejstřík trestů využívá pro výkon své působnosti z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje o státních občanech České republiky a bývalých státních občanech, kteří pozbyli státní občanství České republiky: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum, místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, datum narození, místo a stát, kde se občan narodil, c) pohlaví, d) rodné číslo, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství, f) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, g) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, h) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno, datum, místo a okres narození; je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy, název a adresa sídla, i) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla, j) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, k) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti registrovaného partnerství nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který registrovaný partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství, l) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo registrovaného partnera; je-li manželem nebo registrovaným partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho narození, m) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození, n) o osvojenci údaje v rozsahu 1. stupeň osvojení, 2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence, 3. původní a nové rodné číslo osvojence, 4. datum, místo a okres narození, 5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození osvojitele, 6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, 7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení, o) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného, p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, poskytne se datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil, r) záznam o poskytnutí údajů. (3) Rejstřík trestů využívá pro výkon své působnosti z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje o cizincích, kteří jsou obyvateli: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) rodné číslo; pokud nebylo přiděleno, datum narození. (4) Rejstřík trestů využívá pro výkon své působnosti z registru rodných čísel: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) rodné číslo, c) v případě změny rodného čísla původní rodné číslo, d) den, měsíc a rok narození, e) místo a okres narození; u fyzické osoby narozené v cizině stát, na jehož území se narodila. (5) Rejstřík trestů využívá pro výkon své působnosti z informačního systému evidence občanských průkazů tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) rodné číslo, c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, d) číslo, popřípadě série občanského průkazu, e) datum vydání a datum převzetí občanského průkazu, f) označení úřadu, který občanský průkaz vydal, g) datum skončení platnosti občanského průkazu, h) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty, odcizení, nebo zničení občanského průkazu, i) čísla vydaných potvrzení o občanském průkazu, doba jejich platnosti a označení úřadu, který je vydal. (6) Rejstřík trestů využívá pro výkon působnosti z informačního systému evidence cestovních dokladů tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo, b) místo a okres narození, v případě narození v cizině stát narození, c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu, d) datum vydání cestovního dokladu, e) datum převzetí cestovního dokladu, f) datum skončení platnosti cestovního dokladu, g) označení orgánu, který cestovní doklad vydal, h) o ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladech číslo, druh, datum vydání a datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení. (7) Rejstřík trestů využívá pro výkon působnosti z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě státní příslušnost, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, h) číslo a platnost oprávnění k pobytu, i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, j) omezení svéprávnosti, k) vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, l) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, m) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti registrovaného partnerství nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který registrovaný partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství, n) jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo registrovaný partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, o) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je cizincem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, p) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, q) o osvojenci, pokud je cizincem, 1. stupeň osvojení, 2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence, 3. původní a nové rodné číslo osvojence, 4. datum, místo a stát narození, 5. rodná čísla osvojitelů, v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele, 6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození, 7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení, r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného, s) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, t) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil, u) jméno, popřípadě jména, příjmení 1. zletilého nezaopatřeného dítěte cizince, 2. nezletilého cizince, který byl cizinci s oprávněním k pobytu na území České republiky nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s oprávněním k pobytu na území České republiky nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec, 3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s oprávněním k pobytu na území České republiky, 4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie, 5. rodiče nezletilého cizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana podle zvláštního právního předpisu, a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kteří nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození. (8) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, informačního systému evidence občanských průkazů, informačního systému evidence cestovních dokladů nebo z informačního systému cizinců pouze, pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Správci informačních systémů poskytují Rejstříku trestů potřebnou součinnost. (9) Údaje podle odstavců 1 až 7 se poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Došlo-li ke změně údajů uvedených v odstavcích 1 až 7, poskytují se Rejstříku trestů i údaje o těchto změnách, a to včetně dat, ke kterým tyto změny nastaly. (10) Rejstřík trestů může údaje poskytnuté mu podle odstavců 1 až 7 pro účely plnění úkolů podle tohoto zákona dále předávat, třídit nebo kombinovat, popřípadě je blokuje, zjistí-li, že poskytnuté údaje nejsou správné; o zjištění nepřesného údaje Rejstřík trestů neprodleně informuje Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky, které po prověření údaj opraví, doplní nebo zlikvidují.“. 7. Za § 2a se vkládají označení a nadpis nové části druhé, které znějí: „ČÁST DRUHÁ EVIDENCE REJSTŘÍKU TRESTŮ“. Dosavadní části druhá až čtvrtá se označují jako části třetí až pátá. 8. Za nadpis části druhé se vkládají označení a nadpis nové hlavy I, které znějí: „HLAVA I OBSAH EVIDENCE REJSTŘÍKU TRESTŮ“. 9. V části druhé se za nadpis hlavy I vkládá nový § 2b, který zní: „§ 2b Součástí evidence Rejstříku trestů je evidence a) odsouzení, b) podmíněného zastavení trestního stíhání, c) podmíněného odložení návrhu na potrestání, d) narovnání a e) odstoupení od trestního stíhání.“. 10. V § 3 se odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 1c až 1e zrušuje. 11. V § 5 se slova „, v § 4 odst. 2 a 3 a v § 4a odst. 3“ zrušují. 12. § 6a se včetně poznámky pod čarou č. 2c zrušuje. 13. § 7 se zrušuje. 14. V § 9a se věta první zrušuje. 15. V § 9a se za slovo „evidence“ vkládají slova „podmíněného odložení návrhu na potrestání“. 16. Označení a nadpis části třetí se zrušují a dosavadní části čtvrtá a pátá se označují jako části třetí a čtvrtá. 17. Za § 9a se vkládají označení a nadpis nové hlavy II, které znějí: „HLAVA II OPIS, VÝPIS A JINÉ INFORMACE Z EVIDENCE REJSTŘÍKU TRESTŮ“. 18. V § 10 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 19. V § 10 odst. 4 se věta první nahrazuje větami „V opise se uvádějí všechny údaje o každém odsouzení osoby, které se opis týká, a všechny údaje o průběhu výkonu trestů a ochranných opatření, včetně údajů o odsouzeních cizozemskými a mezinárodními soudy, na která se hledí jako na odsouzení soudy České republiky. V opise se uvádějí i údaje o zahlazení odsouzení fyzické osoby nebo o zániku účinků odsouzení právnické osoby.“. 20. Za § 11a se vkládá nový § 11aa, který včetně poznámky pod čarou č. 9 zní: „§ 11aa (1) Žádost o výpis týkající se žadatele lze taktéž podat prostřednictvím portálu veřejné správy9) datovou zprávou s ověřenou totožností žadatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Po ověření skutečností uvedených v § 11 odst. 2 zašle správce portálu veřejné správy Rejstříku trestů žádost o výpis v elektronické podobě podepsanou uznávaným elektronickým podpisem nebo označenou uznávanou elektronickou značkou podle zvláštního právního předpisu5). Stejným způsobem mu zašle Rejstřík trestů výpis podepsaný uznávaným elektronickým podpisem5) neprodleně po doručení žádosti; to neplatí, je-li zapotřebí pro účely vydání výpisu dále prověřit totožnost žadatele, zejména porovnáním údajů v žádosti o výpis s údaji vedenými v základním registru obyvatel, nebo nemůže-li Rejstřík trestů neprodleně po doručení žádosti vyhotovit přílohu výpisu podle § 13 odst. 2 nebo 3. O takové skutečnosti Rejstřík trestů neprodleně vyrozumí správce portálu veřejné správy, který mu žádost zaslal, a uvede předpokládaný termín vydání výpisu. (2) Správce portálu veřejné správy zašle výpis v elektronické podobě žadateli do jeho datové schránky. Je-li pro účely vydání výpisu zapotřebí prověřit totožnost žadatele podle odstavce 1 nebo nelze-li neprodleně vyhotovit přílohu výpisu podle § 13 odst. 2 nebo 3, správce portálu veřejné správy tuto skutečnost sdělí žadateli a v návaznosti na předpokládaný termín vydání výpisu mu oznámí, kdy mu jej zašle do jeho datové schránky. (3) Správce portálu veřejné správy využívá pro výkon své působnosti podle tohoto zákona údaje uvedené v § 2a odst. 1 písm. a) až c) a e), § 2a odst. 2 písm. a) až e) a § 2a odst. 7 písm. a) až f). Ustanovení § 2a odst. 8 a 9 se použijí přiměřeně. 9) § 6f zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 21. V § 11b odst. 1 a 2 se slovo „šesti“ nahrazuje slovem „dvou“. 22. V § 11b se na konci textu odstavců 1 a 2 doplňují slova „anebo v podobě dokumentu vytvořeného z žádosti v listinné podobě autorizovanou konverzí dokumentů nebo jiným postupem zaručujícím věrohodnost původu dokumentu, neporušitelnost jeho obsahu, čitelnost dokumentu a bezpečnost procesu převedení“. 23. V 11b se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Správce portálu veřejné správy vede evidenci žádostí o výpis podaných podle § 11aa, a to v elektronické podobě. V evidenci se provede záznam o datu a času podání žádosti o výpis a o tom, kdo o výpis žádá.“. 24. V § 13 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, pokud je tento jiný členský stát Evropské unie Rejstříku trestů zašle“. 25. V § 13 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a pokud je tento jiný členský stát Evropské unie Rejstříku trestů zašle“. 26. V § 13 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Údaje z evidence Rejstříku trestů o právnických osobách, které se uvádějí ve výpisu, jsou veřejně přístupné.“. 27. V § 14 se slova „a za nahlédnutí do opisu podle § 10 odst. 4“ zrušují. 28. V § 15 odst. 2 se slova „, jeho obsahu včetně obsahu jeho příloh, záznam o datu a času umožnění nahlédnout do opisu podle § 10, 11, 11a a 12“ nahrazují slovy „a jeho obsahu, včetně obsahu jeho příloh, podle § 10, 11, 11a, 11aa a 12“. 29. V § 15 se na konci odstavce 2 doplňují věty „V evidenci se dále provede záznam o datu, času a důvodu zpracování osobních údajů obsažených v evidenci Rejstříku trestů a údaje o osobě, která osobní údaje zpracovala. Záznamy podle věty první a druhé, včetně záznamů o obsahu vydaného opisu nebo výpisu a obsahu jeho příloh, se v evidenci vedou po dobu 10 let ode dne jejich provedení.“. 30. V § 15a odst. 1 závěrečné části ustanovení se za slova „nad zpracováním osobních údajů podle zvláštního právního předpisu“ vkládají slova „anebo s výjimkou zpřístupnění tohoto záznamu oprávněnému orgánu za účelem poskytnutí evidenční ochrany nebo zpravodajským službám“. 31. V § 15a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Bylo-li písemné prohlášení, na základě kterého došlo k znepřístupnění záznamu o poskytnutí údajů podle odstavce 1, uplatněno podle odstavce 3 i v dalších registrech nebo informačních systémech, platí oznámení podle věty první i pro tyto registry a informační systémy.“. 32. V § 15a se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Pokud Rejstřík trestů ověřuje přesnost osobních údajů v registrech a informačních systémech uvedených v § 2a, platí písemné prohlášení, na základě kterého došlo k znepřístupnění záznamu o poskytnutí údajů podle odstavce 1, i v těchto registrech a informačních systémech, pokud to registry a informační systémy umožňují. (4) Prohlášení a oznámení podle odstavců 1 a 2 mohou být zaslána i elektronickými prostředky. (5) Na žádost Policie České republiky nebo Ministerstva vnitra vydá Rejstřík trestů za účelem poskytnutí evidenční ochrany informace o vydání výpisu nebo opisu, včetně informace, na čí žádost se tak stalo. Informace podle věty první a žádosti o jejich vydání se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 33. § 16 zní: „§ 16 Žádosti o opis nebo výpis se podávají prostřednictvím elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní Rejstřík trestů způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 34. V § 16a odst. 1 se slova „a o nahlédnutí do opisu“ zrušují. 35. V § 16a odst. 2 se slova „, a podle povahy žádosti“ nahrazují slovy „a výpis jí zašle v listinné podobě; na žádost této osoby jí pro informaci zašle výpis i v elektronické podobě.“ a písmena a) a b) se zrušují. 36. V § 16c se na konci odstavce 3 doplňují věty „V úschovně dokumentace se dále provede záznam o datu, času a důvodu zpracování osobních údajů obsažených v úschovně dokumentace a údaje o osobě, která osobní údaje zpracovala. Záznamy podle věty první a druhé se v úschovně dokumentace uchovávají po dobu 10 let ode dne jejich provedení.“. 37. Označení a nadpis části třetí se zrušují a dosavadní část čtvrtá se označuje jako část třetí. 38. Za § 16c se vkládají označení a nadpis nové hlavy III, které znějí: „HLAVA III PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O ODSOUZENÍCH S ČLENSKÝMI STÁTY EVROPSKÉ UNIE“. 39. V § 16e odst. 1 se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“. 40. V § 16g odst. 2 a 3 se slova „§ 11 nebo 11a“ nahrazují slovy „§ 11, 11a nebo 11aa“. 41. Za část druhou se vkládá nová část třetí, která včetně nadpisu zní: „ČÁST TŘETÍ EVIDENCE PŘESTUPKŮ § 16i (1) V evidenci přestupků se evidují údaje o pravomocných rozhodnutích o přestupku, kterými byla vyslovena vina, o nichž tak stanoví zvláštní právní předpis, a o jednání majícím znaky takového přestupku. V evidenci se dále evidují údaje o rozhodnutích majících odkladný účinek ve vztahu k rozhodnutím podle věty první. (2) Evidence přestupků obsahuje tyto údaje o rozhodnutí o přestupku nebo o jednání majícím znaky přestupku (dále jen „přestupek“): a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení pachatele přestupku, b) místo a okres narození pachatele přestupku; u pachatele přestupku, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, c) rodné číslo nebo datum narození, pokud pachatel přestupku nemá rodné číslo, d) státní občanství pachatele přestupku, e) právní kvalifikaci přestupku, včetně formy zavinění; v případě blokového řízení se uvede, že byl přestupek spáchán z nedbalosti, nejde-li o přestupek, u něhož zákon vyžaduje úmyslné zavinění, f) druh a výměru sankce, popřípadě ochranného opatření, bylo-li uloženo, g) údaje o výkonu sankce zákazu činnosti a zákazu pobytu, pokud byla uložena, h) označení a sídlo správního orgánu, který projednal přestupek v prvním stupni a v odvolacím řízení, i) číslo jednací rozhodnutí o přestupku v prvním stupni a v odvolacím řízení, datum jeho vydání a nabytí právní moci, j) označení a sídlo správního orgánu a jméno a příjmení nebo služební nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby, která projednala přestupek v blokovém řízení, datum uložení blokové pokuty, evidenční číslo pokutového bloku nebo bloku na pokutu na místě nezaplacenou, k) označení a sídlo správního orgánu, který pravomocně rozhodl v přezkumném řízení o rozhodnutí o přestupku, pokud došlo ke změně údajů podle písmene e) nebo f), a číslo jednací tohoto rozhodnutí, datum jeho vydání a nabytí právní moci, l) označení a sídlo správního orgánu, který na základě obnovy řízení o přestupku pravomocně rozhodl v novém řízení, pokud v novém řízení došlo ke změně údajů podle písmene e) nebo f), a číslo jednací tohoto rozhodnutí, datum jeho vydání a nabytí právní moci, m) označení a sídlo soudu, který rozhodl o žalobě proti rozhodnutí o přestupku, pokud došlo ke změně údajů podle písmene e) nebo f), a číslo jednací tohoto rozhodnutí, datum jeho vydání a nabytí právní moci, n) označení a sídlo správního orgánu nebo soudu, který vydal rozhodnutí mající odkladný účinek ve vztahu k rozhodnutím evidovaným podle odstavce 1 věty první, a číslo jednací tohoto rozhodnutí, datum jeho vydání a nabytí právní moci, o) označení a sídlo orgánu a jméno, příjmení a funkci nebo služební nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby, která zápis do evidence přestupků provedla. (3) V evidenci přestupků se dále vedou údaje o a) datu zápisu pravomocného rozhodnutí o přestupku a jeho změnách, b) datu a času vydání opisu z evidence přestupků a o jeho obsahu, a údaj o tom, na čí žádost se tak stalo, a c) datu, času a důvodu zpracování osobních údajů obsažených v evidenci přestupků a údaje o osobě, která osobní údaje zpracovala. § 16j (1) Rejstřík trestů vydá opis z evidence přestupků na základě žádosti a) správnímu orgánu oprávněnému projednat přestupek pro účely jeho projednání, b) orgánu činnému v trestním řízení, c) národnímu členovi Eurojustu pro účely plnění úkolů v Eurojustu, d) soudu pro účely soudního řízení, e) státnímu zastupitelství pro účely jiného než trestního řízení, f) Ministerstvu spravedlnosti 1. pro účely řízení o stížnosti pro porušení zákona a o žádosti o milost, 2. pro provádění jiných úkonů trestního řízení, pokud je k nim příslušné podle zákona upravujícího mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, 3. jedná-li ve věcech týkajících se činnosti Rejstříku trestů před soudem nebo zastupuje-li Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích Protokolů, týkajících se činnosti Rejstříku trestů, g) Kanceláři prezidenta republiky pro účely 1. řízení o žádosti o milost, 2. jmenování nebo podání návrhu na jmenování do funkce prezidentem republiky. (2) Žádost o opis z evidence přestupků se podává prostřednictvím elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní Rejstřík trestů způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Opisy z evidence přestupků a žádosti o ně se předávají v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem nebo označené uznávanou elektronickou značkou, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Není-li tento způsob předávání možný, předávají se opisy z evidence přestupků a žádosti o ně jiným způsobem umožňujícím ověřit jejich pravost. Opis z evidence přestupků vydá Rejstřík trestů bez zbytečného odkladu. (4) V opise z evidence přestupků se uvádějí údaje o všech pravomocných rozhodnutích o přestupku podle § 16i odst. 2, jimiž byla vyslovena vina osoby, které se opis týká. Je-li obsahem evidence přestupků rozhodnutí mající odkladný účinek ve vztahu k rozhodnutí o přestupku, údaje o tomto rozhodnutí o přestupku se po dobu trvání odkladného účinku v opise z evidence přestupků neuvádějí. (5) Na omezení práva na informace o zpracování osobních údajů fyzické osoby podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů se § 15a odst. 1 až 4 užije obdobně. (6) Na žádost Policie České republiky nebo Ministerstva vnitra vydá Rejstřík trestů za účelem poskytnutí evidenční ochrany informace o vydání opisu z evidence přestupků, včetně informace, na čí žádost se tak stalo. Informace podle věty první a žádosti o jejich vydání se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Opis z evidence přestupků je veřejnou listinou. § 16k (1) Údaje obsažené v evidenci přestupků se vyřazují z evidence po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, kterým se pro tyto účely rozumějí i rozhodnutí o přestupku v přezkumném řízení a rozhodnutí soudu o žalobě ve správním soudnictví. Údaje o pravomocném rozhodnutí o přestupku se z evidence přestupků vyřadí též, je-li toto rozhodnutí zrušeno rozhodnutím správního orgánu nebo soudu. (2) Údaje vyřazené podle odstavce 1 a údaje o zrušených pravomocných rozhodnutích o přestupku se ukládají v úschovně dokumentace. Údaje podle věty první se poskytnou na písemnou žádost osobě, které se týkají, soudu a Ministerstvu spravedlnosti pro účely rozhodování o nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Jinému orgánu se tyto údaje poskytnou, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. (3) V úschovně dokumentace se provede záznam o datu a času poskytnutí údajů uvedených v odstavci 2 a dále se uvede, na čí žádost se tak stalo. V úschovně dokumentace se dále provede záznam o datu, času a důvodu zpracování osobních údajů obsažených v úschovně dokumentace a údaje o osobě, která osobní údaje zpracovala. (4) Údaje uložené v úschovně dokumentace podle odstavce 2 se uchovávají 10 let od jejich uložení. Údaje uložené v úschovně dokumentace podle odstavce 3 se uchovávají po dobu stanovenou ve větě první prodlouženou o rok.“. Dosavadní část třetí se označuje jako část čtvrtá. 42. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní: „§ 17a Ministerstvo spravedlnosti vydá vyhlášku k provedení § 16 a § 16j odst. 2.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. IV Příloha zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb. a zákona č. 103/2015 Sb., se mění takto: 1. V položce 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 2. V položce 2 oddílu „osvobození“ bodě 2 se slova „písmene d)“ nahrazují slovy „písmene c)“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o hornické činnosti Čl. V V § 44 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 376/2007 Sb. a zákona č. 184/2011 Sb., se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Přestupky podle odstavce 1 písmene c) až f) se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“. Čl. VI Přechodné ustanovení Do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů se zapisují pravomocná rozhodnutí o přestupcích uvedených v zákoně č. 61/1988 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud ke spáchání přestupku došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o obecní policii Čl. VII Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 4b odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „přestupku“ vkládají slova „nebo jednání, které má znaky přestupku22)“. Poznámka pod čarou č. 22 zní: „22) § 10 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 4b odst. 1 písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 7 zní: „g) podle zákona o zbraních7), nebo 7) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 4b odst. 1 závěrečné části ustanovení se za slovo „přestupek“ vkládají slova „nebo které má znaky přestupku“. 4. V § 4b odstavec 2 zní: „(2) Podmínka opakovaného uznání vinným z přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku podle odstavce 1, je splněna, jestliže rozhodnutí o odpovědnosti za některý z přestupků uvedených v odstavci 1 nebo za jednání, které má znaky takového přestupku, nabude právní moci před uplynutím 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci jiné rozhodnutí o odpovědnosti za některý z těchto přestupků spáchaný týmž pachatelem nebo za jednání, které má znaky některého z těchto přestupků, spáchané týmž pachatelem.“. 5. V § 4b se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Obec je oprávněna vyžádat si k ověření pravdivosti tohoto čestného prohlášení opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“. 6. V § 4b se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „nebo jednání, které má znaky přestupku“. 7. V § 11a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) Rejstříku trestů, a to z evidence přestupků.“. 8. V § 11a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání.“. 9. V § 11a odst. 3 se věta poslední zrušuje. 10. V § 11a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o České národní bance Čl. VIII Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 92/2011 Sb., zákona č. 136/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 227/2013 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 44b odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). 2. V § 44b se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí: „g) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.“. 3. V § 44b se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f), g) a h), která znějí: „f) rodné číslo, bylo-li přiděleno, g) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.“. 4. V § 44b odst. 7 větě první se za slova „výpis z evidence Rejstříku trestů“ vkládají slova „a opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů“. 5. V § 44b odst. 7 větě druhé se za slova „opisu z evidence Rejstříku trestů“ vkládají slova „a opisu z evidence přestupků“ a za slova „opis z evidence Rejstříku trestů“ se vkládají slova „a opis z evidence přestupků“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o výkonu vazby Čl. IX V § 23b zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Rozhodnutí o jednání, které má znaky přestupku zapisovaného do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů, se zapíše po nabytí právní moci do této evidence. Na postup při zápisu do evidence přestupků a postup při uplatňování námitek proti jejímu obsahu se použijí obdobně ustanovení zákona o přestupcích.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o zpravodajských službách Čl. X V § 11 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 170/2013 Sb. a zákona č. 186/2013 Sb., odstavec 3 zní: „(3) Rejstřík trestů vydá zpravodajské službě na její žádost opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů a informace o vydání výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků, včetně informace, na čí žádost se tak stalo. Žádost o vydání opisu nebo výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků, žádost o informace a opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v listinné podobě nebo v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup; jiné informace, než je opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků, předá Rejstřík trestů v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody Čl. XI V § 55 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Rozhodnutí o jednání, které má znaky přestupku zapisovaného do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů, se zapíše po nabytí právní moci do této evidence. Na postup při zápisu do evidence přestupků a postup při uplatňování námitek proti jejímu obsahu se použijí obdobně ustanovení zákona o přestupcích.“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o vojácích z povolání Čl. XII Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 122/2012 Sb. a zákona č. 332/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 51 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Projednává-li orgán s kázeňskou pravomocí jako kázeňský přestupek jednání vojáka označené ve zvláštním právním předpise jako přestupek zapisovaný do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů (dále jen „evidence přestupků“), opatří si po zahájení řízení opis z evidence přestupků týkající se obviněného vojáka.“. 2. Za § 51 se vkládá nový § 51a, který včetně nadpisu zní: „§ 51a Zápis do evidence přestupků Příslušný služební orgán zapisuje do evidence přestupků rozhodnutí o jednání vojáka označeném ve zvláštním právním předpise za přestupek, jedná-li se o přestupek zapisovaný do evidence přestupků. Na postup při zápisu pravomocného rozhodnutí o jednání vojáka označeného za přestupek ve zvláštním právním předpise do evidence přestupků a postup při uplatňování námitek před služebním orgánem, který zápis do evidence přestupků provedl, se použijí obdobně ustanovení zákona o přestupcích. Orgán s kázeňskou pravomocí, který vydal rozhodnutí o jednání vojáka označeném za přestupek ve zvláštním právním předpise, o této skutečnosti informuje do pěti dnů od nabytí právní moci rozhodnutí příslušný služební orgán, který rozhodnutí zapisuje do evidence přestupků. Věta první se nepoužije na rozhodnutí týkající se příslušníka Vojenského zpravodajství.“. 3. V § 152a odst. 1 se za slovo „části“ vkládají slova „nebo v řízení podle § 51 odst. 2“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o pobytu cizinců Čl. XIII Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 101/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 170a odst. 5 se slova „je oprávněn si vyžádat“ nahrazují slovy „si vyžádá“. 2. V § 170a odst. 6 úvodní části ustanovení se za slova „z přestupku“ vkládají slova „nebo jednání, které má znaky přestupku51)“. Poznámka pod čarou č. 51 zní: „51) § 10 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 170a odstavec 7 zní: „(7) Spolehlivost se prokazuje opisem z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů; ministerstvo si vyžádá opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů za účelem posouzení spolehlivosti fyzické osoby.“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o Probační a mediační službě Čl. XIV V § 5 odst. 3 větě druhé zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění zákona č. 357/2011 Sb., se za slova „si opis z evidence Rejstříku trestů“ vkládají slova „a opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů“ a slova „a opis z evidence Rejstříku trestů“ se nahrazují slovy „a z evidence přestupků a opis z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o myslivosti Čl. XV Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 357/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 14 odst. 1 písm. i) se slova „zvláštního právního předpisu,18)“ nahrazují slovy „tohoto zákona nebo zákona o přestupcích,“. 2. V § 63 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Přestupky podle odstavce 1 písm. b) spočívající v nesplnění nebo porušení povinností uvedených v § 14 odst. 1 písm. a) až d) a podle odstavce 2 se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. (6) Přestupek, který se podle odstavce 5 nebo podle zákona o přestupcích zapisuje do evidence přestupků a který byl projednán mysliveckou stráží podle § 14 odst. 1 písm. i) v blokovém řízení, zapíše do evidence přestupků orgán státní správy myslivosti, který mysliveckou stráž ustanovil; myslivecká stráž sdělí orgánu státní správy myslivosti údaje pro provedení zápisu do pěti dnů ode dne uložení pokuty v blokovém řízení.“. Čl. XVI Přechodné ustanovení Do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů se zapisují pravomocná rozhodnutí o přestupcích uvedených v zákoně č. 449/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud ke spáchání přestupku došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o zbraních Čl. XVII Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb. a zákona č. 281/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 9 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Policie je oprávněna vyžádat si za účelem posouzení podmínek pro udělení výjimky opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“. 2. V § 17 odst. 3 se za slova „evidence Rejstříku trestů“ vkládají slova „a doklad obdobný opisu z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů“, slova „takový doklad“ se nahrazují slovy „takové doklady“ a slovo „jej“ se nahrazuje slovem „je“. 3. V § 23 odst. 1 písm. c) úvodní části ustanovení se za slovo „přestupku“ vkládají slova „nebo jednání, které má znaky přestupku25)“. Poznámka pod čarou č. 25 zní: „25) § 10 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 23 odst. 2 se za slovo „přestupku“ vkládají slova „nebo jednání, které má znaky přestupku,“. 5. V § 23 odstavec 3 zní: „(3) Příslušný útvar policie je oprávněn vyžádat si za účelem posouzení spolehlivosti fyzické osoby podle odstavce 1 písm. c) opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“. 6. V § 24 odst. 2 se za slova „evidence Rejstříku trestů“ vkládají slova „a doklad obdobný opisu z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů“, slova „takový doklad“ se nahrazují slovy „takové doklady“ a slovo „jej“ se nahrazuje slovem „je“. 7. V § 33 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Příslušný útvar policie je oprávněn vyžádat si za účelem posouzení spolehlivosti fyzické osoby nebo jejího odpovědného zástupce, nebo odpovědného zástupce nebo člena statutárního orgánu právnické osoby podle odstavce 2 písm. c) opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“. 8. V § 77a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Přestupky podle tohoto zákona se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“. Čl. XVIII Přechodná ustanovení 1. Do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů se zapisují pravomocná rozhodnutí o přestupcích uvedených v zákoně č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud ke spáchání přestupku došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Za účelem posouzení spolehlivosti fyzické osoby podle § 23 odst. 1 písm. c) zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je příslušný útvar policie oprávněn požádat obecní úřad nebo orgán státní báňské správy o údaje o přestupcích spáchaných posuzovanou osobou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Čl. XIX Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 16 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) vyžádat opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 2. V § 51 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, a to i v případě opakovaného jednání majícího znaky přestupku“. 3. V § 186 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Služební funkcionář příslušný k projednání jednání příslušníka, které má znaky přestupku zapisovaného do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů, si po zahájení řízení o tomto jednání opatří opis z evidence přestupků týkající se obviněného příslušníka.“. Dosavadní odstavce 2 až 10 se označují jako odstavce 3 až 11. 4. Za § 189 se vkládá nový § 189a, který včetně nadpisu zní: „§ 189a Zápis do evidence přestupků Služební funkcionář, který vydal rozhodnutí o jednání, které má znaky přestupku zapisovaného do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů, je po nabytí právní moci zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. Na postup při zápisu pravomocného rozhodnutí o jednání, které má znaky přestupku, do evidence přestupků a postup při uplatňování námitek před služebním funkcionářem, který zápis do evidence přestupků provedl, se použijí obdobně ustanovení zákona o přestupcích.“. 5. V § 209 se slova „§ 186 odst. 9“ nahrazují slovy „§ 186 odst. 10“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o rybářství Čl. XX V § 30 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění zákona č. 104/2011 Sb. a zákona č. 237/2012 Sb., se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Přestupky podle odstavců 1 až 5 se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. (9) Přestupek, který se podle odstavce 8 zapisuje do evidence přestupků a který byl projednán rybářskou stráží podle § 16 písm. e) v blokovém řízení, do evidence přestupků zapíše rybářský orgán, který rybářskou stráž ustanovil; rybářská stráž sdělí rybářskému orgánu údaje pro provedení zápisu do pěti dnů ode dne uložení pokuty v blokovém řízení.“. Čl. XXI Přechodné ustanovení Do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů se zapisují pravomocná rozhodnutí o přestupcích uvedených v zákoně č. 99/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud ke spáchání přestupku došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti Čl. XXII Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 119/2007 Sb., zákona č. 177/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 138 odst. 1 písmeno f) zní: „f) vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů11) a z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů; žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků a opis z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,“. 2. V § 140 odst. 4 písmeno g) zní: „g) vyžadovat opis a výpis z evidence Rejstříku trestů11) a opis z evidence přestupků; žádost o vydání opisu nebo výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků a opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v listinné podobě, popřípadě elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,“. 3. V § 141 odst. 4 písmeno f) zní: „f) vyžadovat opis a výpis z evidence Rejstříku trestů11) a opis z evidence přestupků; žádost o vydání opisu nebo výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků a opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v listinné podobě, popřípadě elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. XXIII V § 90 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) vyžadovat opisy z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů pro účely řízení o stanovení výše nemocenského podle § 31 a o regresní náhradě podle § 126.“. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence Čl. XXIV V § 32 zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Rozhodnutí o jednání, které má znaky přestupku zapisovaného do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů, se zapíše po nabytí právní moci do této evidence. Na postup při zápisu do evidence přestupků a postup při uplatňování námitek proti jejímu obsahu se použijí obdobně ustanovení zákona o přestupcích.“. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o Vojenské policii Čl. XXV V § 12 odst. 1 zákona č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), se za slova „agendového informačního systému evidence obyvatel5),“ vkládají slova „z evidencí vedených Rejstříkem trestů,“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ ÚČINNOST Čl. XXVI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtrnáctého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 3 až 8, 11 až 16, 17, 18, 23 až 25 a 29, čl. III bodů 1, 4 až 32, 34 až 40, čl. IV a čl. XII bodu 3, která nabývají účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 203/2015 Sb.	Zákon č. 203/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 17. 8. 2015, datum účinnosti 1. 10. 2015, částka 83/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2015 203 ZÁKON ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. I Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb., se mění takto: 1. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který zní: „§ 6a (1) K plnění úkolů v oblasti zaměstnanosti ministerstvo může zřídit státní příspěvkovou organizaci. Ministerstvo vydá zřizovací listinu této státní příspěvkové organizace. Státní příspěvková organizace vzniká dnem stanoveným ve zřizovací listině. Zřizovací listina musí dále obsahovat tyto údaje: a) název, sídlo a identifikační číslo osoby státní příspěvkové organizace, b) vymezení účelu, pro který se státní příspěvková organizace zřizuje, c) předmět hlavní činnosti, popřípadě jiné činnosti, d) označení statutárního orgánu a vymezení základní organizační struktury státní příspěvkové organizace, e) vymezení majetku České republiky, který ministerstvo svěřuje státní příspěvkové organizaci při jejím zřízení. (2) Statutární orgán státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1 jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí. (3) Ministerstvo může rozhodnout o rozdělení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1, o jejím sloučení nebo splynutí s jinou státní příspěvkovou organizací zřízenou podle odstavce 1 nebo o jiných změnách takové státní příspěvkové organizace. Současně vydá zřizovací listinu nově vznikající státní příspěvkové organizace nebo dodatek zřizovací listiny. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím rozdělení nebo splynutí, popřípadě dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím sloučení, je-li právním nástupcem jiná státní příspěvková organizace. (4) Ministerstvo může rozhodnout o zrušení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1. Současně rozhodne o způsobu vypořádání práv a povinností vykonávaných státní příspěvkovou organizací, včetně příslušnosti hospodařit s majetkem České republiky, a zruší zřizovací listinu. Nerozhodne-li, přechází dnem zániku zrušované státní příspěvkové organizace příslušnost k hospodaření s majetkem České republiky včetně práv, s nímž tato organizace dosud hospodařila, na ministerstvo. Současně přecházejí na Českou republiku závazky, jakož i práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, jejichž nositelem byla tato organizace, a ministerstvo se stává příslušné k plnění těchto závazků, jakož i k výkonu práv a povinností z těchto pracovněprávních vztahů. (5) Zřízení, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení státní příspěvkové organizace, o nichž bylo rozhodnuto podle odstavců 1 až 3, oznamuje ministerstvo v Ústředním věstníku České republiky do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. Oznámení obsahuje označení zřizovatele státní příspěvkové organizace, její název, sídlo, identifikační číslo a den, měsíc a rok vzniku, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zániku.“. 2. V § 37a odst. 6 písm. a) se číslo „12“ nahrazuje číslem „4“. 3. V § 39 odst. 2 písm. d) se slova „vykonává některou z činností“ nahrazují slovy „je v právním vztahu vzniklém k výkonu některé z činností“. 4. V § 39 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) který je ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, v postavení některé z osob uvedených v § 25 odst. 1 písm. c) až f) a s); k výši příjmu nebo odměny se přitom nepřihlíží, to neplatí pro člena bytového družstva, který vykonává práci nebo činnost pro bytové družstvo mimo pracovněprávní vztah nebo je pověřen obchodním vedením bytového družstva.“. 5. V § 41 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno g), které včetně poznámek pod čarou č. 96 a 97 zní: „g) trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény96) osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu97), pokud si tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu97). 96) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 97) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 42 odst. 2 se za slova „povinen doložit“ vkládají slova „krajské pobočce Úřadu práce“ a na konci odstavce se doplňují věty „Při podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti je uchazeč o zaměstnání povinen krajské pobočce Úřadu práce písemně oznámit, zda je v právním vztahu vzniklém k výkonu některé z činností podle § 25 odst. 3 nebo zda je v postavení některé z osob uvedených v § 25 odst. 1 písm. c) až f) a s), aniž by se přihlíželo k výši příjmu nebo odměny, to neplatí pro člena bytového družstva, který vykonává práci nebo činnost pro bytové družstvo mimo pracovněprávní vztah nebo je pověřen obchodním vedením bytového družstva. Dojde-li ke vzniku právního vztahu nebo postavení podle věty druhé v průběhu poskytování podpory v nezaměstnanosti, je uchazeč o zaměstnání povinen tyto skutečnosti krajské pobočce Úřadu práce písemně oznámit nejpozději v den jejich vzniku.“. 7. V § 44 odst. 3 se slova „, na jehož základě vykonává některou“ nahrazují slovy „vzniklého k výkonu některé“ a za slova „§ 25 odst. 3“ se vkládají slova „, po dobu, po níž je v postavení některé z osob uvedených v § 25 odst. 1 písm. c) až f) a s), aniž by se přihlíželo k výši příjmu nebo odměny, to neplatí pro člena bytového družstva, který vykonává práci nebo činnost pro bytové družstvo mimo pracovněprávní vztah nebo je pověřen obchodním vedením bytového družstva“. 8. V § 46 písm. b) se slova „uchazeč o zaměstnání vykonává některou“ nahrazují slovy „u uchazeče o zaměstnání trvá právní vztah vzniklý k výkonu některé“. 9. V § 46 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) po níž je uchazeč o zaměstnání v postavení některé z osob uvedených v § 25 odst. 1 písm. c) až f) a s), aniž by se přihlíželo k výši příjmu nebo odměny, to neplatí pro člena bytového družstva, který vykonává práci nebo činnost pro bytové družstvo mimo pracovněprávní vztah nebo je pověřen obchodním vedením bytového družstva, a z tohoto důvodu mu nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 10. V § 75 odst. 9 písm. j) se slova „příspěvku a“ nahrazují slovem „příspěvku,“. 11. V § 75 odst. 9 se na konci písmene k) čárka nahrazuje slovem „a“. 12. V § 76 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 13. V § 78 odst. 2 písm. b) se slova „podle § 327 zákoníku práce“ nahrazují slovy „podle občanského zákoníku“. 14. V § 78 odst. 3 větě první se slova „Po uplynutí 12 kalendářních měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa může zaměstnavatel v žádosti o příspěvek za následující kalendářní čtvrtletí“ nahrazují slovy „Zaměstnavatel může v žádosti o příspěvek“ a za slova „osobou se zdravotním postižením“ se vkládají slova „podle § 67 odst. 2 písm. a) nebo b)“. 15. V § 78 odst. 8 písm. e) se slova „nebo v případě nesplnění podmínky uplynutí 12 měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa“ zrušují. 16. V § 89 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 17. V § 104 odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) příspěvek v době částečné nezaměstnanosti,“. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h). 18. § 115 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 98 a 99 zní: „§ 115 Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti (1) Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli, který není uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce, na základě dohody uzavřené s ním po předchozím souhlasu vlády, pokud na straně zaměstnavatele nastane překážka v práci z důvodu uvedeného v § 209 odst. 1 zákoníku práce nebo z důvodu přerušení práce způsobené živelní událostí podle § 207 písm. b) zákoníku práce spočívající v přírodní pohromě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie98) a zaměstnavatel a) nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 % stanovené týdenní pracovní doby99), b) již zaměstnanci poskytuje pro některou z uvedených překážek v práci náhradu mzdy za podmínek a ve výši podle § 207 písm. b) nebo § 209 odst. 2 zákoníku práce a od uzavření dohody o poskytnutí příspěvku s Úřadem práce bude poskytovat zaměstnanci tuto náhradu mzdy ve výši nejméně 70 % průměrného výdělku, c) se v dohodě o poskytnutí příspěvku zaváže, že v době sjednané pro poskytování příspěvku se zaměstnancem, na kterého bude příspěvek poskytován, nerozváže pracovní poměr z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce. (2) K žádosti o příspěvek je vedle dokladů uvedených v § 118 odst. 2 nutné přiložit a) dohodu s odborovou organizací o výši poskytované náhrady mzdy podle § 209 odst. 2 zákoníku práce, v případě překážky v práci podle § 209 odst. 1 zákoníku práce; nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem, b) podrobný popis důvodů, na základě kterých zaměstnavatel žádá o příspěvek a opatření, která již zaměstnavatel k řešení situace zavedl, zejména opatření v oblasti pracovní doby, využití konta pracovní doby nebo čerpání dovolené, c) seznam provozoven zaměstnavatele, jichž se žádost týká, včetně počtu dotčených zaměstnanců, d) popis výhledu překonání částečné nezaměstnanosti nebo živelní události. (3) Výše příspěvku činí 20 % průměrného výdělku zaměstnance, nejvýše však 0,125násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku. Příspěvek může být poskytován pouze v době trvání překážky v práci z důvodu částečné nezaměstnanosti nebo živelní události, a to nejdéle po dobu 6 měsíců s možností jednoho opakování o stejnou dobu; vláda může v odůvodněných případech nařízením stanovit delší dobu poskytování příspěvku. (4) Začátek a konec období, ve kterém lze o příspěvek požádat, důvody, pro které může být příspěvek poskytnut, některé další podmínky vyplývající z věcných důvodů zavedení tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které umožní identifikovat příčinnou souvislost mezi situací zaměstnavatele a důvody aktivizace tohoto nástroje, způsob realizace tohoto nástroje, včetně jejího časového harmonogramu a vzor žádosti o příspěvek stanoví vláda nařízením. 98) Čl. 50 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. 99) § 79 zákoníku práce.“. 19. V § 118 odst. 5 a § 119 odst. 2 písm. h) se slova „§ 112 až 114, 116“ nahrazují slovy „§ 112 až 116“. 20. V § 118 odst. 5 se za slova „podle § 5 písm. e) bodu 3“ doplňují slova „nebo porušení dohody o poskytnutí příspěvku podle § 115“. 21. V § 119 odst. 2 se za písmeno h) vkládají nová písmena i) a j), která znějí: „i) závazek zaměstnavatele, že v době sjednané pro poskytování příspěvku podle § 115 nerozváže se zaměstnancem, na kterého bude příspěvek poskytován, pracovní poměr z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce, j) u příspěvku podle § 115 seznam zaměstnanců, na které bude příspěvek poskytován,“. Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno k). 22. V § 140 odst. 4 písm. f) se za slova „odstavce 1 písm. c) a e)“ vkládají slova „, nejméně však ve výši“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení o podpoře v nezaměstnanosti zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Dosavadní státní příspěvková organizace Fond dalšího vzdělávání, zřízená Ministerstvem práce a sociálních věcí, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stává státní příspěvkovou organizací podle § 6a zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Poskytování příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa podle § 76 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Poskytování příspěvku podle § 78 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a jeho zvýšení podle § 78 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, za poslední kalendářní čtvrtletí předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Správní řízení o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě podle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pravomocně neskončené přede dnem účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. III Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 101/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 44a odst. 3 se věta třetí nahrazuje větami „Jde-li o žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty, použije se § 47 odst. 2 obdobně na oprávnění k výkonu zaměstnání na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká karta vydána. Jde-li o žádost o vydání zaměstnanecké karty podle § 42g odst. 6, použije se § 47 odst. 2 obdobně na oprávnění k výkonu zaměstnání na pracovní pozici, kterou již cizinec vykonává a na kterou žádá o vydání zaměstnanecké karty. Věta třetí a čtvrtá neplatí, jde-li o pracovní pozici, na kterou je podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno povolení k zaměstnání. Pokud ministerstvo žádost zamítne z důvodu, že Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizince nelze vzhledem k situaci na trhu práce povolit, zaniká oprávnění k výkonu zaměstnání ode dne následujícího po dni oznámení tohoto rozhodnutí; odkladný účinek odvolání proti tomuto rozhodnutí se na oprávnění k výkonu zaměstnání nevztahuje. O oznámení rozhodnutí podle předchozí věty ministerstvo bez zbytečného odkladu informuje Úřad práce České republiky - krajskou pobočku nebo pobočku pro hlavní město Prahu.“. 2. V § 44a odst. 12 se věta druhá zrušuje. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 16 a čl. III, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 202/2015 Sb.	Zákon č. 202/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 17. 8. 2015, datum účinnosti 17. 8. 2015, částka 83/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o regulaci reklamy * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pohřebnictví * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 17. 8. 2015 202 ZÁKON ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o regulaci reklamy Čl. I Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 132/2003 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 384/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 25/2006 Sb., zákona č. 109/2007 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Pokud zpracovatel zpracuje reklamu pro sebe, je pro účely tohoto zákona zároveň v postavení zadavatele.“. 2. V poznámce pod čarou č. 1 se věta „Čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich nabízení k prodeji a reklamy, ve znění směrnice Komise 2001/101/ES ze dne 26. listopadu 2001, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich nabízení k prodeji a reklamy a směrnice Komise 2002/67/ES z 18. července 2002 o označování potravin obsahujících chinin a potravin obsahujících kofein (Text s významem pro EHP).“ nahrazuje větou „Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1169/2011/EU ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Text s významem pro EHP).“. 3. V § 1 se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Anonymním oznámením se pro účely tohoto zákona rozumí sdělení či jiná prezentace šířené komunikačními médii, neobsahuje-li údaj o osobě, která šíření sdělení či jiné prezentace objednala. (9) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na anonymní oznámení týkající se voleb šířená v době od vyhlášení voleb do ukončení hlasování.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 10. 4. V § 2 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena b) až f). 5. V § 2 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; za takovou reklamu se nepovažuje umístění produktu v audiovizuálním díle nebo jiném zvukově obrazovém záznamu, splňuje-li podmínky stanovené jiným právním předpisem3a),3b)“. 6. V § 2 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e). 7. V § 2 odst. 1 písm. c) se za slova „nevyžádané reklamy“ vkládají slova „v listinné podobě“, slova „pokud vede k výdajům adresáta nebo“ a slova „na šíření reklamy elektronickými prostředky a jeho omezení se vztahuje zvláštní právní předpis,5a)“ se včetně poznámky pod čarou č. 5a zrušují. 8. V § 2 odst. 1 písm. d) se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“. 9. V § 2 odst. 1 písmeno e) zní: „e) šíření anonymního oznámení týkajícího se voleb v době od vyhlášení voleb do ukončení hlasování.“. 10. V § 2 odst. 1 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 38 zní: „f) reklama na loterie a jiné podobné hry, které nebyly povoleny nebo oznámeny podle zvláštního právního předpisu38). 38) Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 2 odst. 2 se slova „zvláštním právním předpisem7)“ nahrazují slovy „občanským zákoníkem“. Poznámky pod čarou č. 6 a 7 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 12. V § 2 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6. 13. V § 2 odst. 5 se slova „písm. f)“ nahrazují slovy „písm. d)“. 14. V § 2 se odstavec 6 zrušuje. 15. V § 2a se slova „zvláštním právním předpisem7)“ nahrazují slovy „občanským zákoníkem“. 16. V § 2c se písmena b) a c) zrušují. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena b) a c). 17. V § 5d odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 22, 39 a 40 zní: (2) Reklama na potraviny22) musí splňovat požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie o poskytování informací o potravinách spotřebitelům39) a přímo použitelnými předpisy Evropské unie, které stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů40). 22) Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. 39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1169/2011/EU. 40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 1151/2012. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 110/2008. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)1308/2013.“. 18. § 6a včetně nadpisu zní: „§ 6a Činnosti v pohřebnictví Reklama na provozování pohřební služby, na provozování krematoria nebo na provádění balzamace a konzervace nesmí být šířena a) v areálu zdravotnického zařízení a zařízení sociálních služeb, b) adresnou formou, zejména prostřednictvím dopisů, letáků nebo elektronickou poštou, nebo c) v souvislosti s informováním o smrti.“. 19. V § 6b odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „a za šíření reklamy na loterie a jiné podobné hry, které nebyly povoleny nebo oznámeny podle zvláštního právního předpisu38)“. 20. V § 7 se za písmeno f) vkládají nová písmena g) a h), která znějí: „g) Státní zemědělská a potravinářská inspekce pro výživové nebo zdravotní tvrzení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o výživových a zdravotních tvrzeních21a), pro zavádějící informaci užitou v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o poskytování informací o potravinách spotřebitelům39) a pro údaje použité v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie, které stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů40) v reklamě na potraviny, včetně sponzorování, s výjimkou působnosti podle písmena a), h) celní úřady pro reklamu na loterie a jiné podobné hry, které nebyly povoleny nebo oznámeny podle zvláštního právního předpisu38), a sponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti podle písmena a),“. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno i). 21. V § 7a odstavec 2 zní: „(2) Zadavatel reklamy je povinen na výzvu orgánů dozoru pro účely správního řízení podle tohoto zákona poskytnout ve lhůtě stanovené orgánem dozoru údaje o šiřiteli a o zpracovateli jím zadané reklamy a další materiály a informace vztahující se k této reklamě; tyto údaje a materiály je zadavatel povinen uchovávat po dobu 5 let ode dne, kdy byla reklama naposledy šířena. V případě, že bylo zahájeno správní řízení33) podle tohoto zákona před uplynutím této lhůty, je zadavatel povinen uchovávat údaje a materiály týkající se reklamy, která je předmětem správního řízení, až do pravomocného rozhodnutí ve věci.“. 22. V § 7a odst. 3 se slova „bez zbytečného odkladu“ nahrazují slovy „ve lhůtě stanovené orgánem dozoru, nejméně však do 5 pracovních dnů,“. 23. V § 7a odst. 4 se slova „bez zbytečného odkladu“ nahrazují slovy „ve lhůtě stanovené orgánem dozoru, nejméně však do 5 pracovních dnů,“ a za slova „údaje o osobě“ se vkládají slova „zadavatele a zpracovatele reklamy a údaje o osobě“. 24. § 7d se včetně nadpisu zrušuje. 25. V § 8 odst. 1 písmeno b) zní: „b) šíří reklamu nebo anonymní oznámení týkající se voleb, které jsou podle § 2 odst. 1 písm. a), b), d) nebo e) zakázány,“. 26. V § 8 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až o) se označují jako písmena c) až n). 27. V § 8 odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až n) se označují jako písmena e) až m). 28. V § 8 odst. 1 písm. g) se slova „odst. 2 nebo 3“ zrušují. 29. V § 8 odst. 1 písmeno h) zní: „h) v rozporu s § 2 odst. 1 písm. c) šíří nevyžádanou reklamu v listinné podobě,“. 30. V § 8 odst. 1 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmena j) až m) se označují jako písmena i) až l). 31. V § 8 odst. 1 písm. k) se slovo „nebo“ zrušuje a za písmeno k) se vkládá nové písmeno l), které zní: „l) šíří reklamu na loterie a jiné podobné hry nepovolené nebo neoznámené podle zvláštního právního předpisu38), nebo“. Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno m). 32. V § 8 odst. 1 písmeno m) zní: „m) v rozporu s § 7a odst. 4 nesdělí na výzvu orgánu dozoru a ve lhůtě jím stanovené údaje o osobě, která u něj šíření reklamy objednala.“. 33. V § 8 odst. 2 písm. a) se slova „nebo b)“ nahrazují slovy „nebo f)“. 34. V § 8 odst. 2 písm. b) se za slova „§ 5b odst. 2 nebo 8,“ vkládají slova „§ 5c odst. 1 nebo 2,“, slova „5g odst. 1“ se nahrazují slovy „5g“ a slova „nebo § 6a odst. 1“ se zrušují. 35. V § 8 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo nesplní povinnost podle § 7a odst. 2“. 36. V § 8 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Fyzická osoba se jako zpracovatel dopustí přestupku tím, že a) zpracuje reklamu, která je zakázána podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo f) nebo § 3 odst. 1, b) v rozporu s § 2 odst. 1 písm. b) zpracuje reklamu, která je nekalou obchodní praktikou, c) poruší podmínky stanovené pro srovnávací reklamu podle § 2 odst. 2 nebo § 2a, d) poruší podmínky stanovené pro obsah reklamy podle § 2 odst. 3 nebo 4, § 2c, § 3 odst. 6, § 4, § 5 odst. 3, 4 nebo 5, § 5a odst. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8, § 5b odst. 2 nebo 8, § 5c odst. 1 nebo 2, § 5d, § 5e odst. 1, § 5f, 5g, 5h nebo 5i, e) neuvede v reklamě na tabákový výrobek varování podle § 3 odst. 5, nebo f) v rozporu s § 7a odst. 3 nesdělí na výzvu orgánu dozoru a ve lhůtě jím stanovené údaje o zadavateli reklamy a šiřiteli reklamy.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 37. V § 8 odstavec 5 zní: „(5) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. j) nebo podle odstavce 4, b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo m), odstavce 2 písm. d) nebo podle odstavce 3 písm. f), c) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e), f), g), h), i), k) nebo l), odstavce 2 písm. a), b) nebo c) nebo podle odstavce 3 písm. a), b), c), d) nebo e).“. 38. V § 8 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze v blokovém řízení uložit pokutu do 5 000 Kč.“. 39. V § 8a odst. 1 písmeno b) zní: „b) šíří reklamu nebo anonymní oznámení týkající se voleb, které jsou podle § 2 odst. 1 písm. a), d) nebo e) zakázány,“. 40. V § 8a odst. 1 se písmena c) až e) zrušují. Dosavadní písmena f) až s) se označují jako písmena c) až p). 41. V § 8a odst. 1 písmeno c) zní: „c) v rozporu s § 2 odst. 1 písm. c) šíří nevyžádanou reklamu v listinné podobě,“. 42. V § 8a odst. 1 se písmeno j) zrušuje. Dosavadní písmena k) až p) se označují jako písmena j) až o). 43. V § 8a odst. 1 se písmeno k) zrušuje. Dosavadní písmena l) až o) se označují jako písmena k) až n). 44. V § 8a odst. 1 písm. m) se slovo „nebo“ zrušuje. 45. V § 8a odst. 1 písmeno n) zní: „n) v rozporu s § 2 odst. 1 písm. b) šíří reklamu, která je nekalou obchodní praktikou,“. 46. V § 8a odst. 1 se doplňují písmena o) a p), která znějí: „o) šíří reklamu na loterie a jiné podobné hry nepovolené nebo neoznámené podle zvláštního právního předpisu38), nebo p) v rozporu s § 7a odst. 4 na výzvu orgánu dozoru a ve lhůtě jím stanovené nesdělí údaje o osobě, která u něj šíření reklamy objednala.“. 47. V § 8a odstavec 2 zní: „(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zadavatel dopustí správního deliktu tím, že a) zadá reklamu, která je zakázána podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo § 3 odst. 1, b) v rozporu s § 2 odst. 1 písm. b) zadá reklamu, která je nekalou obchodní praktikou, c) poruší podmínky stanovené pro srovnávací reklamu podle § 2 odst. 2 nebo § 2a, d) poruší podmínky stanovené pro obsah reklamy podle § 2 odst. 3 nebo 4, § 2c, § 3 odst. 6, § 4, § 5 odst. 3, 4 nebo 5, § 5a odst. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8, § 5b odst. 2 nebo 8, § 5c odst. 1 nebo 2, § 5d odst. 3 nebo 4, § 5e odst. 1, § 5f, 5h nebo 5i, e) neuvede v reklamě na tabákový výrobek varování podle § 3 odst. 5, f) v rozporu s § 7a odst. 1 neuchová ukázku (kopii) každé reklamy nebo bezplatně nezapůjčí kopii reklamy orgánům dozoru na dobu nezbytně nutnou, g) nesplní povinnost podle § 7a odst. 2, h) zadá reklamu na přípravky na ochranu rostlin v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh27a), i) zadá reklamu na potraviny, ve které jsou uvedena výživová nebo zdravotní tvrzení v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím údaje týkající se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví21a), j) zadá reklamu na potraviny, která nesplňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím poskytování informací o potravinách spotřebitelům39) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, který stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení nebo tradičních výrazů40), nebo k) zadá reklamu na loterie a jiné podobné hry nepovolené nebo neoznámené podle zvláštního právního předpisu38).“. 48. V § 8a odstavec 3 zní: „(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zpracovatel dopustí správního deliktu tím, že a) zpracuje reklamu, která je zakázána podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo § 3 odst. 1, b) v rozporu s § 2 odst. 1 písm. b) zpracuje reklamu, která je nekalou obchodní praktikou, c) poruší podmínky stanovené pro srovnávací reklamu podle § 2 odst. 2 nebo § 2a, d) poruší podmínky stanovené pro obsah reklamy podle § 2 odst. 3 nebo 4, § 2c, § 3 odst. 6, § 4, § 5 odst. 3, 4 nebo 5, § 5a odst. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8, § 5b odst. 2 nebo 8, § 5c odst. 1 nebo 2, § 5d odst. 3 nebo 4, § 5e odst. 1, § 5f, 5h nebo 5i, e) neuvede v reklamě na tabákový výrobek varování podle § 3 odst. 5, f) v rozporu s § 7a odst. 3 nesdělí na výzvu orgánu dozoru a ve lhůtě jím stanovené údaje o zadavateli reklamy nebo o šiřiteli reklamy, g) zpracuje reklamu na přípravky na ochranu rostlin v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh27a), h) zpracuje reklamu na potraviny, ve které jsou uvedena výživová nebo zdravotní tvrzení v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím údaje týkající se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví21a), i) zpracuje reklamu na potraviny, která nesplňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím poskytování informací o potravinách spotřebitelům39) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, který stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení nebo tradičních výrazů40), nebo j) zpracuje reklamu na loterie a jiné podobné hry nepovolené nebo neoznámené podle zvláštního právního předpisu38).“. 49. V § 8a odst. 5 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo p)“. 50. V § 8a odst. 5 písmeno b) zní: „b) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), d), e), f), g), h), i), j), k), l) nebo m),“. 51. V § 8a odst. 5 písm. c) se slova „d) nebo s)“ nahrazují slovy „n) nebo o)“. 52. V § 8a odst. 6 písm. a) se slova „písm. a)“ nahrazují slovy „písm. f) nebo g)“. 53. V § 8a odst. 6 písm. b) se slova „b), e), f), g) nebo h),“ nahrazují slovy „a), c), d), e), h), i) nebo j),“. 54. V § 8a odst. 6 písm. c) se slova „c) nebo d)“ nahrazují slovy „b) nebo k)“. 55. V § 8a odst. 7 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. f),“. Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c). 56. V § 8a odst. 7 písm. b) se slova „a), b), e), f) nebo g)“ nahrazují slovy „a), c), d), e), g), h) nebo i)“. 57. V § 8a odst. 7 písm. c) se slova „c) nebo d)“ nahrazují slovy „b) nebo j)“. 58. V § 8b odst. 6 se slova „odst. 1 písm. a) až f)“ nahrazují slovy „písm. a) až h)“ a slova „odst. 1 písm. g)“ se nahrazují slovy „písm. i)“. 59. V § 8c odstavec 1 zní: „(1) Proti rozhodnutí orgánů dozoru uvedených v § 7 písm. b), c), d), e), f), g), h) a i) vydaných podle § 7c, 8 a 8a lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí odvolání36).“. 60. V § 8c odst. 2 se slova „odst. 1“ a slova „7d,“ zrušují. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o přestupku nebo jiném správním deliktu spočívajícím v porušení povinnosti podle § 5d zákona č. 40/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neukončená dokončí orgán dozoru příslušný podle zákona č. 40/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pohřebnictví Čl. III Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 479/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 122/2004 Sb., zákona č. 67/2006 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 26 odst. 1 se na konci písmene h) doplňuje slovo „nebo“. 2. V § 26 odst. 1 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno i). 3. V § 26 odst. 2 se slova „, i) a j)“ nahrazují slovy „a i)“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 201/2015 Sb.	Zákon č. 201/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 17. 8. 2015, datum účinnosti 17. 8. 2015, částka 82/2015 * Čl. I - Zákon č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mě * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 17. 8. 2015 201 ZÁKON ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. Název zákona zní: „Zákon o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna a o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři“. 2. Nadpis části první zní: „VYHLEDÁVÁNÍ, PRŮZKUM A TĚŽBA NEROSTNÝCH ZDROJŮ Z MOŘSKÉHO DNA A BEZPEČNOST ČINNOSTÍ V ODVĚTVÍ ROPY A ZEMNÍHO PLYNU V MOŘI“. 3. V § 1 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 11 zní: „(3) Tento zákon dále zapracovává příslušný předpis Evropské unie11) a upravuje povinnosti podnikajících fyzických osob s místem podnikání na území České republiky a právnických osob se sídlem na území České republiky, pokud jde o bezpečnost činností v odvětví ropy a zemního plynu v pobřežním moři, ve výlučné ekonomické zóně nebo v kontinentálním šelfu v pravomoci států3) a výkon státní správy s tím související. 11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES.“. 4. V § 2 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až j), která znějí: „f) závažnou havárií 1. nehoda zahrnující výbuch, požár, ztrátu kontroly nad vrtem nebo únik ropy, zemního plynu nebo nebezpečné látky, při níž došlo nebo velmi pravděpodobně mohlo dojít ke ztrátám na životech nebo těžkému zranění osob, 2. nehoda, která má za následek závažné poškození zařízení nebo propojené infrastruktury, při níž došlo nebo velmi pravděpodobně mohlo dojít k usmrcení nebo těžkému zranění osob, 3. jakákoli jiná nehoda, která má za následek usmrcení nebo těžké zranění pěti nebo více osob nacházejících se na zařízení na moři, kde se nachází zdroj nebezpečí, nebo zapojených do činnosti v odvětví ropy nebo zemního plynu v moři v souvislosti se zařízením nebo propojenou infrastrukturou, nebo 4. jakákoli závažná ekologická nehoda vyplývající z nehod uvedených v bodech 1 až 3, pokud k ní došlo v souvislosti se zařízením nebo související propojenou infrastrukturou používanou k činnostem v odvětví ropy nebo zemního plynu v pobřežním moři, výlučné ekonomické zóně nebo kontinentálním šelfu (dále jen „moře“) nebo v souvislosti s těmito činnostmi, g) činnostmi v odvětví ropy nebo zemního plynu v moři všechny činnosti spojené se zařízením nebo propojenou infrastrukturou, včetně návrhu, plánování, výstavby, provozu a odstavení zařízení nebo propojené infrastruktury, a týkající se průzkumu a těžby ropy nebo zemního plynu, s výjimkou přepravy ropy nebo zemního plynu z jednoho pobřeží na druhé, h) zařízením stacionární, pevně ukotvené nebo mobilní zařízení nebo soubor zařízení, která jsou vzájemně trvale propojena mosty nebo jinými konstrukcemi, jež jsou používány k činnostem v odvětví ropy nebo zemního plynu v moři nebo v souvislosti s těmito činnostmi; mobilní vrtné jednotky na moři jsou považovány za zařízení pouze v případě, že jsou v pobřežních vodách ukotveny za účelem vrtání vrtu, těžby nebo jiných činností souvisejících s ropou nebo zemním plynem v moři, i) propojenou infrastrukturou 1. vrty a související stavby, doplňkové jednotky a zařízení spojené se zařízením, 2. příslušenství nebo díla na hlavní konstrukci zařízení nebo k ní upevněná, nebo 3. připojené potrubní příslušenství nebo díla, umístěné v bezpečnostní zóně, j) bezpečnostní zónou oblast ve vzdálenosti do 500 metrů od jakékoli části zařízení.“. 5. V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Pro účely určení, zda je nehoda závažnou havárií podle odstavce 1 písm. f), se zařízení, které je běžně bez obsluhy, považuje za obsluhované zařízení.“. 6. V § 4 písmeno b) zní: „b) plná svéprávnost,“. 7. Poznámky pod čarou č. 1 a 2 znějí: „1) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 4 vyhlášky č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách.“. 8. V § 6 odst. 2 se slova „§ 7 odst. 1 až 3“ nahrazují slovy „§ 7 odst. 1 a 2“. 9. V § 7 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5. 10. V § 7 odst. 4 se slova „§ 7 odst. 1 až 3“ nahrazují slovy „odstavcích 1 a 2“. 11. Poznámky pod čarou č. 6 a 7 znějí: „6) Položka č. 15 písm. b) přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. 7) Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.“. 12. V § 8 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „ohlášení“ vkládají slova „kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu“. 13. V § 8 odst. 2 písm. a) a v § 10 odst. 1 písm. a) se slova „jméno, příjmení, bydliště,“ zrušují. 14. V § 8 odst. 2 písm. a) a v § 10 odst. 1 písm. a) se slova „a rodné číslo nebo identifikační číslo“ zrušují. 15. V § 8 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až l) se označují jako písmena b) až k). 16. V § 8 odst. 2 písm. b) a d) a v § 10 odst. 1 písm. c) se slova „rodné číslo nebo“ zrušují. 17. V § 8 odst. 2 písm. b) a v § 10 odst. 1 písm. c) se slova „statutárním orgánem“ nahrazují slovy „členy statutárního orgánu“. 18. V § 8 odst. 2 písm. g) se slova „písmene g)“ nahrazují slovy „písmene f)“. 19. V § 10 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „souhlas“ vkládají slova „kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu“. 20. V § 10 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až k) se označují jako písmena b) až j). 21. V § 10 odst. 1 písm. f) se slova „písmene f)“ nahrazují slovy „písmene e)“. 22. V § 10 odst. 2 písm. c), d) a g) a v § 10 odst. 5 se slova „písm. h)“ nahrazují slovy „písm. g)“. 23. V § 10 odst. 5 se slova „b), e), f), h) a k)“ nahrazují slovy „d), e), g) a j)“. 24. V části první se za hlavu III vkládá nová hlava IV, která včetně nadpisu zní: „HLAVA IV POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB § 14a Povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob při výkonu činností v moři v působnosti státu mimo Evropskou unii (1) Právnická osoba se sídlem na území České republiky a podnikající fyzická osoba s místem podnikání na území České republiky, které vykonávají činnosti v odvětví ropy nebo zemního plynu v moři v působnosti státu mimo Evropskou unii, poskytnou na žádost ministerstvu bez zbytečného odkladu zprávu o okolnostech závažné havárie, která se jich týká. (2) Povinnost stanovená v odstavci 1 platí pro osobu ovládanou právnickou osobou se sídlem na území České republiky obdobně.“. Dosavadní hlavy IV a V se označují jako hlavy V a VI. 25. V § 15 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a 18a“. 26. V § 15 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňují písmena h) a i), která znějí: „h) žádá o zprávu o okolnostech závažné havárie podle § 14a, i) předává zprávu o okolnostech závažné havárie Evropské komisi.“. 27. V § 16 odst. 1 se slovo „oprávněných“ nahrazuje slovem „kontrolovaných“. 28. V § 16 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 29. V § 16 odst. 2 se slova „zvláštním právním předpisem.10)“ nahrazují slovy „zákonem o kontrole.“. Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje. 30. V § 17 odst. 1 písm. a) se slova „písm. f)“ nahrazují slovy „písm. e)“. 31. § 18 včetně nadpisu zní: „§ 18 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) provádí vyhledávání bez osvědčení nebo odpovědného zástupce podle § 7, b) provádí činnost v Oblasti bez smlouvy s Úřadem podle § 9 odst. 1, c) jako oprávněná osoba v rozporu s § 22 odst. 1 nemá v pracovněprávním vztahu osobu, která je držitelem osvědčení podle tohoto zákona, nebo d) jako člen mezinárodního sdružení provádějícího vyhledávání nebo činnost v Oblasti ve stanovené lhůtě nepřizpůsobí své právní poměry tomuto zákonu. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 100 000 000 Kč.“. 32. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně nadpisu zní: „§ 18a Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) provádí vyhledávání bez osvědčení nebo odpovědného zástupce podle § 7, b) provádí činnost v Oblasti bez smlouvy s Úřadem podle § 9 odst. 1, c) jako oprávněná osoba v rozporu s § 22 odst. 1 nemá v pracovněprávním vztahu osobu, která je držitelem osvědčení podle tohoto zákona, d) neposkytne na žádost ministerstva zprávu o okolnostech závažné havárie podle § 14a, nebo e) jako člen mezinárodního sdružení provádějícího vyhledávání nebo činnost v Oblasti ve stanovené lhůtě nepřizpůsobí své právní poměry tomuto zákonu. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo e) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) se uloží pokuta do 100 000 000 Kč.“. 33. § 19 zní: „§ 19 (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuty uložené podle tohoto zákona vybírá ministerstvo a vymáhá příslušný celní úřad.“. 34. Nadpis hlavy VI zní: „SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ“. 35. § 21 zní: „§ 21 Ministerstvo může vyhláškou stanovit rozsah a obsahové náležitosti zprávy o okolnostech závažné havárie podle § 14a, jestliže Evropská komise stanoví jednotné formuláře hlášení zpráv o okolnostech závažných havárií.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 200/2015 Sb.	Zákon č. 200/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 17. 8. 2015, datum účinnosti 1. 9. 2015, částka 82/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 2. 2016 200 ZÁKON ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. I Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb. a zákona č. 1/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 písm. a) se slovo „úmrtí“ nahrazuje slovem „smrti“. 2. V § 8 odst. 4 se věta pátá nahrazuje větami „Pokud pojištěnec nepředloží příslušné zdravotní pojišťovně doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, je povinen doplatit zpětně pojistné tak, jako by k odhlášení nedošlo; penále se v takovém případě nevymáhá. Jestliže pojištěnec předloží doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině, který nekryje celou dobu, kdy nebyl povinen platit pojistné v České republice podle věty první, je povinen doplatit zpětně pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém zdravotní pojištění v cizině netrvalo po celý takový kalendářní měsíc; penále se v takovém případě nevymáhá. Další prohlášení podle věty první lze zdravotní pojišťovně podat nejdříve po uplynutí 2 celých kalendářních měsíců následujících po dni opětovného přihlášení.“. 3. V § 8 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Penále se nevymáhá při dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině, před kterým neučinil písemné prohlášení podle odstavce 4, neplatil pojistné a po celou dobu pobytu v cizině nečerpal hrazené služby. V takovém případě je pojištěnec povinen předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, které kryje celou dobu dlouhodobého pobytu v cizině. Doba dlouhodobého pobytu v cizině se v takovém případě začíná počítat ode dne uvedeného jako počátek pojištění v dokladu o uzavření zdravotního pojištění v cizině.“. 4. V § 10 odst. 5 se slova „nezletilé nebo osoby bez způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „s omezenou svéprávností“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, opatrovník nebo poručník“. 5. V § 10 odst. 6 se za slova „zákonný zástupce“ vkládají slova „, opatrovník nebo poručník“ a za slova „v den jeho narození“ se vkládají slova „; není-li matka dítěte zdravotně pojištěna podle tohoto zákona, oznámí zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník dítěte jeho narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěn otec dítěte v den jeho narození“. 6. V § 10 odst. 7 se slovo „Úmrtí“ nahrazuje slovem „Smrt“. 7. V § 11 odst. 1 písmeno a) zní: „a) na výběr zdravotní pojišťovny, nestanoví-li tento zákon jinak,“. 8. V § 11 odst. 1 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 19a zní: „f) na poskytnutí zdravotní péče hrazené v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem související s onemocněními s velmi nízkým výskytem v populaci ve smyslu přímo použitelného právního předpisu Evropské unie19a) (dále jen „vzácná onemocnění“), včetně léčivých přípravků pro vzácná onemocnění, hrazených podle tohoto zákona. 19a) Článek 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 141/2000 ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění.“. 9. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který zní: „§ 11a (1) Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí. Přihlášku opatřenou podpisem je pojištěnec, jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně v průběhu kalendářního pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně zdravotní pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny. Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny lze podat pouze jednu v kalendářním roce; k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, a to ani tehdy, jsou-li podány ve stanovené lhůtě. (2) Pojištěnec je oprávněn změnit zdravotní pojišťovnu i ve lhůtě kratší, než je uvedena v odstavci 1, pokud a) zdravotní pojišťovna, u které je pojištěn, vstoupila do likvidace, b) byla nad zdravotní pojišťovnou, u které je pojištěn, zavedena nucená správa, nebo c) došlo ke sloučení zdravotních pojišťoven, které se týká i zdravotní pojišťovny, u které je pojištěn, a to vždy k prvnímu dni 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k události vyjmenované v písmenech a) až c). (3) Změnu zdravotní pojišťovny provádí za osoby s omezenou svéprávností jejich zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník. (4) Při narození dítěte se právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije. Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Není-li matka narozeného dítěte zdravotně pojištěna podle tohoto zákona, stává se dnem narození dítě pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je zdravotně pojištěn otec dítěte v den jeho narození. (5) Změnu zdravotní pojišťovny dítěte může jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník provést až po přidělení rodného čísla dítěti, a to ke dni stanovenému v odstavci 1 nebo 2.“. 10. V § 12 písm. j) bodě 3 se slovo „zahraničí“ nahrazuje slovy „cizině podle § 8 odst. 4“. 11. V § 15 odstavec 3 zní: „(3) Ze zdravotního pojištění se zdravotní služby poskytnuté na základě doporučení registrujícího poskytovatele v oboru gynekologie a porodnictví v souvislosti s umělým oplodněním, jde-li o formu mimotělního oplodnění (in vitro fertilizace), hradí a) ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů ve věku od 18 let do dne dosažení třicátého devátého roku věku, b) ostatním ženám ve věku od 22 let do dne dosažení třicátého devátého roku věku, nejvíce třikrát za život, nebo bylo-li v prvních dvou případech přeneseno do pohlavních orgánů ženy nejvýše 1 lidské embryo vzniklé oplodněním vajíčka spermií mimo tělo ženy, čtyřikrát za život.“. 12. V § 17 odst. 1 se za větu první vkládají věty „Smlouvy podle věty první včetně jejich změn a dodatků, které se týkají způsobu úhrady, výše úhrady a regulačních omezení úhrady, vždy obsahují určení období, pro které se způsob úhrady, výše úhrady a regulační omezení úhrady sjednané v takové smlouvě použijí. Dojde-li mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou k dohodě o způsobu a výši úhrady hrazených služeb a regulačních omezení až v průběhu kalendářního roku, na který mají být dohodnuty, mohou se poskytovatel a zdravotní pojišťovna dohodnout, že se tato dohoda vztahuje na stanovení způsobu a výše úhrady hrazených služeb a regulačních omezení pro celý tento kalendářní rok či jeho část.“. 13. V § 17 odst. 1 se za větu čtvrtou vkládá věta „Součástí smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb podle věty první, včetně jejích změn a dodatků, které se týkají rozsahu hrazených služeb, na něž je smlouva uzavřena, je vždy výčet zdravotních výkonů ze seznamu zdravotních výkonů vydaného vyhláškou podle odstavce 4, které tato smlouva zahrnuje.“. 14. V § 17 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Dohodovací řízení může vyvolat kterákoliv z jeho stran nebo Ministerstvo zdravotnictví.“. 15. V § 17 odstavec 4 zní: „(4) Poskytovatelé a další subjekty poskytující hrazené služby při vykazování zdravotních výkonů používají seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a s pravidly pro jejich vykazování a zdravotní pojišťovna tento způsob vykazování akceptuje, nedohodnou-li si se zdravotní pojišťovnou jiný způsob vykazování. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a s pravidly pro jejich vykazování.“. 16. V § 17 odst. 5 se věta pátá nahrazuje větou „Nedojde-li v dohodovacím řízení k dohodě do 30. 6. příslušného kalendářního roku nebo shledá-li Ministerstvo zdravotnictví, že tato dohoda není v souladu s právními předpisy nebo veřejným zájmem, stanoví hodnotu bodu, výši úhrad hrazených služeb, výši záloh na úhradu hrazených služeb a regulační omezení na následující kalendářní rok Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou v termínu do 31. října kalendářního roku.“. 17. V § 17 odstavec 8 včetně poznámek pod čarou č. 60 a 61 zní: „(8) Došlo-li k převodu všech majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb z poskytovatele, který požádal o odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách60), na jinou osobu, které bylo v návaznosti na to uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb, nebo poskytuje-li jiná osoba zdravotní služby na základě osvědčení o splnění podmínek pro pokračování v poskytování zdravotních služeb po zemřelém poskytovateli podle zákona o zdravotních službách61) nebo následně jí uděleného oprávnění k poskytování zdravotních služeb, uzavře zdravotní pojišťovna s touto osobou na její žádost smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb ve stejném rozsahu jako s původním poskytovatelem, a to do 180 dnů ode dne doručení žádosti zdravotní pojišťovně; smlouvu není zdravotní pojišťovna povinna uzavřít v případě, že původnímu poskytovateli smlouvu vypověděla. Žádost může osoba uvedená ve větě první podat nejpozději do 30 dnů ode dne udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jde-li o osobu, na niž byla převedena majetková práva vztahující se k poskytování zdravotních služeb, nebo do 30 dnů ode dne udělení osvědčení o splnění podmínek pro pokračování v poskytování zdravotních služeb, jde-li o osobu, která pokračuje v poskytování zdravotních služeb po zemřelém poskytovateli. Do doby uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb má osoba uvedená ve větě první právo na úhradu poskytnutých hrazených služeb v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb uzavřené mezi původním poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou, nejdéle však po dobu 210 dnů ode dne převodu majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb nebo ode dne, od kterého pokračuje v poskytování zdravotních služeb na základě oprávnění zemřelého poskytovatele. 60) § 23 odst. 3 zákona o zdravotních službách. 61) § 27 zákona o zdravotních službách.“. 18. V § 17 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Zdravotní pojišťovna zveřejní smlouvu podle odstavce 1 a odstavce 7 písm. d) způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 60 dnů ode dne uzavření takové smlouvy. Stejným způsobem a ve stejné lhůtě zveřejní zdravotní pojišťovna každý dodatek nebo změnu smlouvy podle odstavce 1 a odstavce 7 písm. d), z nichž vyplývá výše úhrady zdravotní pojišťovny poskytovateli za poskytnuté hrazené služby nebo rozsah poskytovaných hrazených služeb (dále jen „dodatek“). Smlouva podle odstavce 1 a odstavce 7 písm. d) nebo dodatek nabývají účinnosti dnem zveřejnění podle věty první. Pokud se zdravotní pojišťovna a poskytovatel dohodnou na jiném způsobu nebo výši úhrady, než je pro daný kalendářní rok stanoveno vyhláškou podle odstavce 5, zveřejní tuto skutečnost při zveřejnění smlouvy podle věty první. Zdravotní pojišťovna nezveřejní informace a údaje, které jsou předmětem ochrany podle jiných právních předpisů. Zdravotní pojišťovna dále nezveřejní smlouvu, informace a údaje, které se týkají poskytovatele, který je zároveň zpravodajskou službou.“. 19. Za § 17a se vkládá nový § 17b, který zní: „§ 17b (1) Zařazení, změnu či vyřazení zdravotního výkonu ze seznamu zdravotních výkonů navrhují Ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovna nebo příslušná odborná společnost sdružená v České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, profesní organizace nebo odborná společnost, která sdružuje fyzické osoby s odbornou nebo specializovanou způsobilostí vykonávající zdravotnické povolání (dále jen „příslušná odborná společnost“). (2) Součástí návrhu podle odstavce 1 musí být návrh registračního listu, který obsahuje alespoň název zdravotního výkonu, zdůvodnění návrhu, popis zdravotního výkonu a jeho provedení, pravidla pro jeho vykazování a podklady pro výpočet jeho bodové hodnoty. Při návrhu na zařazení nového zdravotního výkonu je součástí registračního listu rovněž posouzení účinnosti zdravotního výkonu a porovnání s prokázaným léčebným přínosem existujících postupů ve stejné nebo podobné indikaci, je-li takové porovnání možné. Vzor návrhu registračního listu, pokyny pro jeho vyplnění a kalkulační vzorec pro výpočet bodové hodnoty zdravotního výkonu zveřejní Ministerstvo zdravotnictví na svých internetových stránkách. Na svých internetových stránkách dále Ministerstvo zdravotnictví zveřejní vlastní i podané návrhy, a to nejméně po dobu 30 dnů. (3) Pro hodnocení návrhu z odborného hlediska zřizuje ministr zdravotnictví jako svůj poradní orgán pracovní skupinu k seznamu zdravotních výkonů. Pracovní skupina k seznamu zdravotních výkonů vydává k jednotlivým návrhům stanoviska. (4) Členy pracovní skupiny k seznamu zdravotních výkonů jsou 1 zástupce Všeobecné zdravotní pojišťovny, 1 zástupce Svazu zdravotních pojišťoven, 1 zástupce České lékařské komory, 1 zástupce České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, 1 zástupce České farmaceutické společnosti Jana Evangelisty Purkyně, 1 zástupce Sdružení ambulantních specialistů ČR, 1 zástupce Sdružení praktických lékařů, 1 zástupce Asociace nemocnic ČR, 1 zástupce České asociace sester a 3 zástupci Ministerstva zdravotnictví. K jednání pracovní skupiny zdravotních výkonů je vždy přizván také zástupce příslušné odborné společnosti, která návrh podala. Činnost pracovní skupiny k seznamu zdravotních výkonů se řídí jednacím řádem, který uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. (5) Ministerstvo zdravotnictví průběžně provádí revize zdravotních výkonů obsažených v seznamu zdravotních výkonů, aby zdravotní výkony odpovídaly vývoji v poskytování zdravotních služeb a vývoji nákladovosti. Shledá-li Ministerstvo zdravotnictví postupem podle věty první, že zdravotní výkon neodpovídá vývoji v poskytování zdravotních služeb a vývoji nákladovosti, postupuje podle odstavců 1 a 2. (6) Registrační listy zdravotních výkonů uvedených v seznamu zdravotních výkonů a data všech provedených revizí jednotlivých zdravotních výkonů podle odstavce 5 zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví na svých internetových stránkách.“. 20. V § 30 odst. 2 písm. b) se na konci textu bodu 4 doplňují slova „; hrazenou službou dále je u pojištěnců nad 65 let věku očkování proti pneumokokovým infekcím dle schváleného očkovacího schématu“. 21. V § 30 odst. 2 písm. b) bodě 6 se slova „třemi dávkami očkovací látky“ zrušují. 22. V § 36 odst. 2 se slova „zdravotnickou dopravní“ nahrazují slovem „hrazenou“. 23. V § 39 se za slovo „pitvě“ vkládají slova „k nejbližšímu smluvnímu poskytovateli, který je schopen určený druh pitvy podle Listu o prohlídce zemřelého provést,“ a slova „k úmrtí“ se nahrazují slovy „ke smrti“. 24. V § 39l odst. 1 se slova „3 roky“ nahrazují slovy „5 let“. 25. V § 39q odst. 2 písm. a) se slova „písm. b) nebo c)“ nahrazují slovy „písm. a) až c)“. 26. V § 40 odst. 8 se slova „nezletilého pojištěnce nebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „osoby s omezenou svéprávností“ a za slova „zákonnému zástupci“ se vkládají slova „, opatrovníkovi nebo poručníkovi“. 27. § 41 zní: „§ 41 (1) Zdravotní pojišťovna využívá pro účely řízení podle § 53 ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Zdravotní pojišťovna využívá pro účely řízení podle § 53 z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení, b) datum narození, c) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, d) rodné číslo a jeho změny, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství, f) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, g) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně uvedení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, je-li opatrovníkem právnická osoba, název a adresa sídla, i) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nebo opatrovník nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla, j) rodinný stav a datum jeho změny, k) rodné číslo manžela; je-li manželem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození, l) rodné číslo dítěte, m) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, n) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, o) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného. (3) Zdravotní pojišťovna využívá pro účely řízení podle § 53 z informačního systému cizinců údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení, b) datum narození, c) místo a stát narození, d) rodné číslo a jeho změny, e) státní občanství, popřípadě státní příslušnost, f) druh a adresa místa pobytu, g) číslo a platnost oprávnění k pobytu, h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, i) omezení svéprávnosti, j) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, k) rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození, l) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození, m) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo opatrovníka a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nebo opatrovník nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, n) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, o) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil, p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného, q) jméno, popřípadě jména, a příjmení 1. zletilého nezaopatřeného dítěte cizince, 2. nezletilého cizince, který byl cizinci, nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem, nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec, 3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem, kteří jsou cizinci, 4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie, 5. rodiče nezletilého cizince a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kteří nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození. (4) Zdravotní pojišťovna využívá pro účely řízení podle § 53 z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech uvedených v odstavci 2 nebo 3, údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, b) rodné číslo a jeho změny, c) datum narození, d) místo a okres narození, u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát narození. (5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“. 28. Za § 41 se vkládá nový § 41a, který včetně nadpisu zní: „§ 41a Klasifikace akutní lůžkové péče a referenční síť poskytovatelů (1) Pro účely racionalizace fungování systému veřejného zdravotního pojištění v oblasti akutní lůžkové péče Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (dále jen „Ústav zdravotnických informací“) vytváří a každoročně aktualizuje seznam skupin hospitalizací v akutní lůžkové péči vztažených k diagnóze (dále jen „skupiny“), jejich relativní nákladovost, pravidla zařazování hospitalizací do skupin a metodiky související s vykazováním poskytnutých hrazených služeb v akutní lůžkové péči. Aktuální údaje a metodiky podle věty první předává Ústav zdravotnických informací Ministerstvu zdravotnictví vždy do 90 dnů před skončením kalendářního roku. Pravidla pro zařazování hospitalizací do skupin vede Ústav zdravotnických informací v počítačovém programu, který Ministerstvu zdravotnictví poskytuje zároveň s údaji podle věty druhé. (2) Ministerstvo zdravotnictví údaje a metodiky podle odstavce 1 věty druhé zveřejňuje na svých webových stránkách a na žádost bezplatně poskytuje zejména pro účely vykazování hrazených služeb akutní lůžkové péče zdravotním pojišťovnám, poskytovatelům a dalším subjektům počítačový program uvedený v odstavci 1 větě třetí. (3) Pro účely předání informací do Národního registru hrazených služeb podle zákona o zdravotních službách zdravotní pojišťovna informace o poskytovatelem vykázaných hrazených službách akutní lůžkové péče zpracuje v počítačovém programu podle odstavce 1 věty třetí. (4) K zajištění rozvoje systému zařazování hospitalizací v akutní lůžkové péči do skupin může Ústav zdravotnických informací uzavřít smlouvu s poskytovatelem o předávání informací o nákladovosti hospitalizací. Ministerstvo zdravotnictví zveřejní seznam poskytovatelů, s nimiž byla smlouva podle věty první uzavřena, ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.“. 29. V § 43 odst. 2 větě poslední se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slova „zákonný zástupce“ se vkládají slova „, opatrovník nebo poručník“. 30. § 45a zní: „§ 45a (1) Zdravotní pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že a) nezveřejní smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb podle § 17 odst. 9 nebo její dodatek anebo změnu, b) nevede seznam smluvních poskytovatelů podle § 40 odst. 10 písm. a) nebo takový seznam nezveřejní, c) nevede přehled zdravotnických pracovníků poskytujících hrazené služby u jednotlivých poskytovatelů podle § 40 odst. 10 písm. b), d) nezajistí svým pojištěncům poskytování hrazených služeb včetně jejich místní a časové dostupnosti podle § 46 odst. 1, nebo e) v rozporu s § 52 odst. 2 uzavře smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb s uchazečem bez doporučení uzavření takové smlouvy ve výběrovém řízení. (2) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo c), b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e), c) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo d). (3) Zdravotní pojišťovna za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (4) Při určení výměry pokuty zdravotní pojišťovně se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (5) Odpovědnost zdravotní pojišťovny za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (6) Správní delikty podle odstavce 1 projednává Ministerstvo zdravotnictví. (7) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. (8) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“. 31. V § 46 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) při uzavírání smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb podle § 17 odst. 8.“. 32. V § 46 odst. 4 se slova „nebo uchazeč“ nahrazují slovy „, uchazeč nebo obec“. 33. V § 47 odst. 2 písm. a) se za slova „služeb a“ vkládají slova „konkrétně vymezené“. 34. V § 48 odst. 1 písmeno b) zní: „b) zástupce příslušné komory zřízené zákonem o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře nebo zástupce profesní organizace v případě, kdy není žádná komora příslušná,“. 35. V § 48 odst. 1 písmeno d) zní: „d) odborník pro zdravotní služby, které mají být uchazečem poskytovány; působí-li v oblasti těchto zdravotních služeb odborná společnost, je členem výběrové komise zástupce této odborné společnosti.“. 36. V § 49 odst. 2 větě čtvrté se za slovo „O“ vkládají slova „jednání komise,“ a na konci odstavce se doplňují věty „Předseda komise předá zápis vyhlašovateli neprodleně po skončení jednání komise. Tím činnost komise končí.“. 37. V § 49 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 38. V § 51 odst. 1 se za slovo „zejména“ vkládají slova „k síti zdravotní pojišťovny v daném oboru a území,“. 39. V § 52 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Nebylo-li uzavření smlouvy s uchazečem ve výběrovém řízení doporučeno, může tento uchazeč podat návrh na vyhlášení nového výběrového řízení ve stejném oboru a území znovu až po uplynutí 3 měsíců ode dne zveřejnění výsledku takového výběrového řízení. (4) Bylo-li uzavření smlouvy s uchazečem ve výběrovém řízení doporučeno, může tento uchazeč znovu podat návrh na vyhlášení výběrového řízení nebo podat přihlášku do již vyhlášeného výběrového řízení pro daný obor, území a zdravotní pojišťovnu, pro kterou bylo uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb doporučeno, až po uplynutí 3 měsíců ode dne zveřejnění výsledku takového výběrového řízení.“. 40. V § 53 odst. 1 větě třetí se slova „a pravděpodobné výše pojistného“ zrušují a ve větě poslední se za slovo „výměru“ vkládají slova „ve věcech dlužného pojistného“. 41. V § 55 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Zdravotní pojišťovna může upustit od vymáhání části nebo celé výše náhrady nákladů podle odstavce 1, a) je-li vymáhání této náhrady nákladů spojeno se zvláštními nebo nepoměrnými obtížemi, nebo b) je-li pravděpodobné, že náklady vymáhání převýší jeho výtěžek. Na upuštění od vymáhání části nebo celé výše náhrady nákladů podle odstavce 1 není právní nárok. (7) Při stanovení výše náhrady nákladů, od jejíhož vymáhání zdravotní pojišťovna podle odstavce 6 upustí, přihlédne zdravotní pojišťovna zejména k tomu, jak ke škodě došlo, a k osobním a majetkovým poměrům osoby, která škodu způsobila. (8) Pro účely uplatnění nároku na náhradu nákladů podle odstavce 1 nejsou zaměstnanci zdravotní pojišťovny povinni zachovávat mlčenlivost stanovenou zvláštním zákonem, a to o skutečnostech rozhodných pro uplatnění nároku a vůči osobám, vůči nimž nebo jejichž prostřednictvím nárok uplatňuje.“. 42. příloze č. 1 se za bod 41 vkládá nový bod 42, který zní: „42.\| 403\| Protonová radioterapie\| Z\| Výkon bude hrazen jen, pokud byl proveden na základě indikace poskytovatele, který má statut centra vysoce specializované zdravotní péče v oboru onkologie udělený podle zákona o zdravotních službách.“. ---\|---\|---\|---\|--- Dosavadní body 42 až 57 se označují jako body 43 až 58. 43. V příloze č. 1 se bod 72 zrušuje. 44. V příloze č. 3 oddílu C se v položce 68 slova „a po schválení revizním lékařem“ zrušují. 45. V příloze č. 3 oddílu C se v položce 91 částka „5 800 Kč“ nahrazuje částkou „11 600 Kč“. 46. V příloze č. 3 oddílu C se v položkách 103 a 104 za slovo „vadě“ vkládá slovo „nad“. 47. V příloze č. 3 oddílu C se v položce 149 za slovo „ORP“ vkládá slovo „, ORT“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Smlouvy podle § 17 odst. 1 a § 17 odst. 7 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně jejich změn a dodatků, z nichž vyplývá výše úhrady zdravotní pojišťovny poskytovateli zdravotních služeb za poskytnuté zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo rozsah těchto služeb, které jsou účinné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, zveřejní zdravotní pojišťovny nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Smlouvy podle § 17 odst. 1 a § 17 odst. 7 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně jejich změn a dodatků, z nichž vyplývá výše úhrady zdravotní pojišťovny poskytovateli zdravotních služeb za poskytnuté zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo rozsah těchto služeb, které byly uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a mají nabýt účinnosti po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, zveřejní zdravotní pojišťovny nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; tyto smlouvy nabývají účinnosti dnem v nich stanoveným. 3. Zdravotní pojišťovny jsou povinny zveřejnit též smlouvy podle § 17 odst. 1 a § 17 odst. 7 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně jejich změn a dodatků, z nichž vyplývá výše úhrady zdravotní pojišťovny poskytovateli zdravotních služeb za poskytnuté zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo rozsah těchto služeb, které byly uzavřeny v roce 2014 a 2015 a pozbyly účinnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky předá Ministerstvu zdravotnictví poprvé aktuální údaje a metodiky podle § 41a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění tohoto zákona, v kalendářním roce následujícím po roce, v němž tento zákon nabyl účinnosti. 5. Do doby, než Ministerstvo zdravotnictví poprvé obdrží aktuální údaje a metodiky podle § 41a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění tohoto zákona, zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví seznam skupin hospitalizací v akutní lůžkové péči vztažených k diagnóze, jejich relativní nákladovost, pravidla zařazování hospitalizací do těchto skupin a metodiky pro vykazování poskytnutých hrazených služeb v akutní lůžkové péči, které má k dispozici, na svých webových stránkách. 6. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny postupují podle § 41a odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění tohoto zákona, ode dne zřízení Národního registru hrazených služeb. 7. Smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb, včetně jejich změn a dodatků, které se týkají rozsahu hrazených služeb, uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se nejpozději do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvedou do souladu s § 17 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky Čl. III Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb. a zákona č. 256/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 3 se za slovo „Pojišťovna“ vkládají slova „nesmí provádět nábor pojištěnců prostřednictvím třetí osoby a“, slova „, a to ani je-li tento nábor prováděn prostřednictvím třetích osob,“ se zrušují a za slovo „Pojišťovně“ se vkládají slova „nebo svým pojištěncům anebo třetím osobám v souvislosti s náborem pojištěnců“. 2. V § 7 odst. 2 se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 3. V § 7 odst. 5 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 4. V § 7 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Pokutu uloženou podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu je Pojišťovna povinna hradit z prostředků provozního fondu.“. 5. V § 7a odst. 2 se slova „právní úkon“ nahrazují slovy „právní jednání“. 6. § 11 včetně poznámky pod čarou č. 11 zní: „§ 11 (1) Pojišťovna je povinna bezplatně předat Ministerstvu zdravotnictví na základě jeho žádosti informace z informačního systému podle § 24, které si Ministerstvo zdravotnictví vyžádá jako nezbytné k výkonu své působnosti při a) tvorbě úhradových mechanismů systému veřejného zdravotního pojištění, b) sledování místní a časové dostupnosti zdravotních služeb, c) udržování a rozvoji systému přerozdělování pojistného, nebo d) sledování ekonomické efektivity zdravotních služeb. (2) Pojišťovna je povinna bezplatně předat Ministerstvu financí na základě jeho žádosti informace podle odstavce 1 písm. c) a d), které si Ministerstvo financí vyžádá jako nezbytné k výkonu své působnosti. (3) Pojišťovna je povinna bezplatně předat Českému statistickému úřadu na základě jeho žádosti informace z informačního systému podle § 24, které si Český statistický úřad vyžádá jako nezbytné k výkonu své působnosti11), zejména pro sestavování Zdravotnického účtu České republiky. (4) Předáváním informací podle odstavců 1 až 3 nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů upravujících ochranu osobních údajů. 11) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 15 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „jmenován občan České republiky, který“ nahrazují slovy „jmenována osoba, která“. 8. V § 15 odst. 2 písm. a) se slova „způsobilý k právním úkonům“ nahrazují slovem „svéprávná“. 9. V § 15 odst. 2 se slovo „bezúhonný“ nahrazuje slovem „bezúhonná“. 10. V § 15 odstavec 4 zní: „(4) Ředitelem Pojišťovny nesmí být osoba, která a) je vedoucím zaměstnancem nebo členem orgánu jiné zdravotní pojišťovny, b) je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, nebo výrobcem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, c) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, která je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, nebo výrobcem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, d) je poskytovatelem, s nímž Pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a poskytování hrazených služeb je převažující činností této osoby, e) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby poskytující zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách, s níž Pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a poskytování hrazených služeb je převažující činností této osoby, f) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, která je dodavatelem zboží nebo služeb Pojišťovně, nebo g) jako podnikající fyzická osoba dodává zboží nebo služby Pojišťovně.“. 11. V § 15 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Neexistenci překážek podle odstavce 4 osvědčuje osoba čestným prohlášením. V čestném prohlášení je osoba povinna uvést pravdivé údaje, opatřit jej vlastnoručním podpisem nebo jejím uznávaným elektronickým podpisem a doručit Pojišťovně nejpozději v den předcházející dni začátku výkonu funkce ředitele Pojišťovny, jinak osobě funkce ředitele Pojišťovny zaniká.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8. 12. V § 15 odst. 6 se slova „z důvodu střetu zájmů“ zrušují. 13. V § 15 odst. 7 písm. c) se za slovo „funkce“ vkládají slova „nebo dnem učinění oznámení podle odstavce 6, že přestal splňovat podmínky pro výkon funkce ředitele Pojišťovny,“. 14. V § 15 odst. 7 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o spáchání přestupku podle § 23a odst. 1 písm. a) nebo b),“. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g). 15. V § 15 odst. 7 písm. e) se slova „, kterým byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo omezen ve způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „o omezení svéprávnosti“. 16. V § 15 odst. 7 písmeno g) zní: „g) smrtí, prohlášením za mrtvého nebo dnem prohlášení za nezvěstného.“. 17. V 18 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Volený člen orgánu Pojišťovny je povinen bez zbytečného odkladu oznámit Pojišťovně, že u něj nastala některá ze skutečností uvedených v odstavci 1, která brání výkonu funkce člena orgánu Pojišťovny. Jde-li o člena orgánu, který byl jmenován, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit Pojišťovně a tomu, kdo navrhl vládě jeho jmenování.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8. 18. V § 18 odstavec 6 zní: „(6) Výkon funkce člena orgánu Pojišťovny končí a) uplynutím funkčního období, b) odvoláním, c) dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se funkce nebo dnem učinění oznámení podle odstavce 5 Pojišťovně, d) dnem nabytí právní moci rozsudku o omezení svéprávnosti, e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čin uvedený v § 15 odst. 3, f) smrtí, prohlášením za mrtvého nebo dnem prohlášení za nezvěstného, nebo g) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o spáchání přestupku podle § 23a odst. 1 písm. a) nebo c).“. 19. V § 18 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Neexistenci překážek podle odstavců 1 a 3 osvědčuje osoba čestným prohlášením. V čestném prohlášení je osoba povinna uvést pravdivé údaje, opatřit jej vlastnoručním podpisem nebo jejím uznávaným elektronickým podpisem a doručit Pojišťovně nejpozději v den předcházející dni začátku výkonu funkce, jinak osobě funkce člena orgánu Pojišťovny zaniká.“. 20. V § 20 odst. 1 písm. g) se částka „5 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „2 000 000 Kč“. 21. V § 20 odst. 1 písm. h) se částka „5 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „2 000 000 Kč“. 22. V § 20 odst. 1 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které včetně poznámky pod čarou č. 12 zní: „i) zahájení zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek na služby podle zákona o veřejných zakázkách12), 12) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní písmena i) až k) se označují jako písmena j) až l). 23. V § 20 odst. 5 se slova „i) a j)“ nahrazují slovy „j) a k)“. 24. Za část čtvrtou se vkládá nová část pátá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST PÁTÁ SPRÁVNÍ DELIKTY § 23a Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) uvede v čestném prohlášení nepravdivé údaje v rozporu s 1. § 15 odst. 5, nebo 2. § 18 odst. 9, b) jako ředitel Pojišťovny v rozporu s § 15 odst. 6 neoznámí Správní radě, že u něj nastala některá ze skutečností, která brání výkonu funkce ředitele Pojišťovny, nebo c) jako volený nebo jmenovaný člen orgánu Pojišťovny v rozporu s § 18 odst. 5 neoznámí Pojišťovně nebo tomu, kdo vládě navrhl jeho jmenování, že u něj nastala některá ze skutečností, která brání výkonu funkce člena orgánu Pojišťovny. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 nebo podle odstavce 1 písm. c), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo podle odstavce 1 písm. b). § 23b Správní delikty právnických osob (1) Pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že a) provádí nábor pojištěnců v rozporu s § 2 odst. 3, b) nepředloží Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku, návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok nebo zprávu auditora podle § 6 odst. 3, c) v rozporu s § 7 odst. 6 zřídí nebo provozuje poskytovatele, nebo podniká s prostředky plynoucími z veřejného zdravotního pojištění, d) nepodá Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí zprávu o svém hospodaření podle § 8 odst. 1, nebo e) neposkytne Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí nebo Českému statistickému úřadu na jejich žádost informace z informačního systému Pojišťovny podle § 11. (2) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d), b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo c), c) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e), d) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a). § 23c Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Pojišťovna za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty Pojišťovně se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost Pojišťovny za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Ministerstvo zdravotnictví. (5) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. (6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“. Dosavadní části pátá a šestá se označují jako části šestá a sedmá. 25. V § 24a odst. 3 se slova „ve vztahu k soudům a orgánům činným v trestním řízení“ zrušují. 26. § 24b se zrušuje. Čl. IV Přechodné ustanovení Neprokáží-li osoby, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávají funkci ředitele nebo člena orgánu Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, že splňují požadavky stanovené pro její výkon zákonem č. 551/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, výkon jejich funkce končí uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách Čl. V Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 351/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb. a zákona č. 256/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 4 se za slova „Zaměstnanecká pojišťovna“ vkládají slova „nesmí provádět nábor pojištěnců prostřednictvím třetí osoby a“, slova „, a to ani je-li tento nábor prováděn prostřednictvím třetích osob,“ se zrušují a za slova „zaměstnanecké pojišťovně“ se vkládají slova „nebo svým pojištěncům anebo třetím osobám v souvislosti s náborem pojištěnců“. 2. V § 6 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Sloučení zaměstnaneckých pojišťoven schvaluje vláda na základě vyjádření Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí.“. 3. V § 6 odst. 3 se věta třetí zrušuje. 4. V § 6 odst. 4 se věta poslední nahrazuje větou „Poskytnutá návratná finanční výpomoc se použije k úhradě závazků zrušované zaměstnanecké pojišťovny vůči poskytovatelům, pojištěncům, nebo státu.“. 5. V § 6 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Zaměstnanecké pojišťovny mohou požádat o sloučení jen v případě, pokud jedna z pojišťoven, dlouhodobě minimálně 6 měsíců neplní své závazky vůči pojištěncům a poskytovatelům, zejména v rozsahu uvedené ve schváleném Zdravotně pojistném plánu na daný rok. O neplnění závazků vůči pojištěncům a poskytovatelům rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8. 6. V § 7 odst. 3 se slova „právní úkon“ nahrazují slovy „právní jednání“. 7. V § 9a odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „jmenován občan České republiky, který“ nahrazují slovy „jmenována osoba, která“. 8. V § 9a odst. 3 písm. a) se slova „způsobilý k právním úkonům“ nahrazují slovem „svéprávná“. 9. V § 9a odst. 3 písm. b) se slovo „bezúhonný“ nahrazuje slovem „bezúhonná“. 10. V § 9a odstavec 5 zní: „(5) Ředitelem zaměstnanecké pojišťovny nesmí být osoba, která a) je vedoucím zaměstnancem nebo členem orgánu jiné zdravotní pojišťovny, b) je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, nebo výrobcem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, c) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, která je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, nebo výrobcem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, d) je poskytovatelem, s nímž zaměstnanecká pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a poskytování hrazených služeb je převažující činností této osoby, e) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby poskytující zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách, s níž zaměstnanecká pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a poskytování hrazených služeb je převažující činností této osoby, f) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, která je dodavatelem zboží nebo služeb zaměstnanecké pojišťovně, nebo g) jako podnikající fyzická osoba dodává zboží nebo služby zaměstnanecké pojišťovně.“. 11. V § 9a se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Neexistenci překážek podle odstavců 5 a 6 osvědčuje osoba čestným prohlášením. V čestném prohlášení je osoba povinna uvést pravdivé údaje, opatřit jej vlastnoručním podpisem nebo jejím uznávaným elektronickým podpisem a doručit zaměstnanecké pojišťovně nejpozději v den předcházející dni začátku výkonu funkce ředitele zaměstnanecké pojišťovny, jinak osobě funkce ředitele zaměstnanecké pojišťovny zaniká.“. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 8 až 10. 12. V § 9a odst. 8 písm. c) se za slovo „funkce“ vkládají slova „nebo dnem učinění oznámení podle odstavce 10, že přestal splňovat podmínky pro výkon funkce ředitele zaměstnanecké pojišťovny,“. 13. V § 9a odst. 8 písm. d) se slova „, kterým byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo omezen ve způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „o omezení svéprávnosti“. 14. V § 9a odst. 8 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o spáchání přestupku podle § 22d odst. 1 písm. a) nebo b),“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g). 15. V § 9a odst. 8 písmeno g) zní: „g) smrtí, prohlášením za mrtvého nebo dnem prohlášení za nezvěstného.“. 16. V § 9a odst. 10 se slova „z důvodu střetu zájmů“ zrušují. 17. V § 10 odst. 2 písm. d) se částka „1 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „2 000 000 Kč“. 18. V § 10 odst. 2 písm. e) se částka „1 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „2 000 000 Kč“. 19. V § 10 odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 24 zní: „f) zahájení zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek na služby podle zákona o veřejných zakázkách24), 24) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena g) až j). 20. V § 10 odst. 4 se slova „f) až h)“ nahrazují slovy „g) až i)“. 21. V § 10 odst. 4 větě druhé se slovo „i)“ nahrazuje slovem „h)“. 22. V § 10 odst. 4 se za větu druhou vkládá věta „K přijetí rozhodnutí Správní rady podle odstavce 2 písm. i) je třeba souhlasu dvoutřetinové většiny všech členů Správní rady zaměstnanecké pojišťovny.“. 23. V § 10 odstavec 11 zní: „(11) Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny nesmí být osoba, která a) je vedoucím zaměstnancem nebo členem orgánu jiné zdravotní pojišťovny; členství v orgánu jiné zdravotní pojišťovny není překážkou, je-li člen jmenován vládou, b) je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, nebo výrobcem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, c) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, která je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, nebo výrobcem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, d) je poskytovatelem, s nímž zaměstnanecká pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a poskytování hrazených služeb je převažující činností této osoby, e) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby poskytující zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách, s níž zaměstnanecká pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a poskytování hrazených služeb je převažující činností této osoby, f) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, která je dodavatelem zboží nebo služeb zaměstnanecké pojišťovně, nebo g) jako podnikající fyzická osoba dodává zboží nebo služby zaměstnanecké pojišťovně.“. 24. V § 10 se za odstavec 11 vkládá nový odstavec 12, který zní: „(12) Neexistenci překážek podle odstavců 7 a 11 osvědčuje osoba čestným prohlášením. V čestném prohlášení je osoba povinna uvést pravdivé údaje, opatřit jej vlastnoručním podpisem nebo jejím uznávaným elektronickým podpisem a doručit zaměstnanecké pojišťovně nejpozději v den předcházející dni začátku výkonu funkce, jinak osobě funkce člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny zaniká.“. Dosavadní odstavce 12 a 13 se označují jako odstavce 13 a 14. 25. V § 10 odst. 13 se slova „bezúhonný občan České republiky s trvalým pobytem na jejím území, který dosáhl“ nahrazují slovy „bezúhonná osoba, která dosáhla“ a věta druhá se zrušuje. 26. V § 10 se za odstavec 13 vkládá nový odstavec 14, který zní: „(14) Volený člen orgánu zaměstnanecké pojišťovny je povinen bez zbytečného odkladu oznámit zaměstnanecké pojišťovně, že u něj nastala některá ze skutečností uvedených v odstavci 11, která brání výkonu funkce člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny. Jde-li o člena orgánu, který byl jmenován, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit zaměstnanecké pojišťovně a tomu, kdo navrhl vládě jeho jmenování.“. Dosavadní odstavec 14 se označuje jako odstavec 15. 27. V § 10 odstavec 15 zní: „(15) Výkon funkce člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny končí a) uplynutím funkčního období, b) odvoláním, c) dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se funkce nebo dnem učinění oznámení podle odstavce 14 zaměstnanecké pojišťovně, d) dnem, kdy se stal člen, který je do orgánu volen zaměstnavateli a pojištěnci zaměstnanecké pojišťovny, pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny, e) dnem nabytí právní moci rozsudku o omezení svéprávnosti, f) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čin uvedený v § 9a odst. 4, g) smrtí, prohlášením za mrtvého nebo dnem prohlášení za nezvěstného, nebo h) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o spáchání přestupku podle § 22d odst. 1 písm. a) nebo c).“. 28. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně poznámky pod čarou č. 25 zní: „§ 14a (1) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna bezplatně předat Ministerstvu zdravotnictví na základě jeho žádosti informace z informačního systému podle § 21, které si Ministerstvo zdravotnictví vyžádá jako nezbytné k výkonu své působnosti při a) tvorbě úhradových mechanismů systému veřejného zdravotního pojištění, b) sledování místní a časové dostupnosti zdravotních služeb, c) udržování a rozvoji systému přerozdělování pojistného, nebo d) sledování ekonomické efektivity zdravotních služeb. (2) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna bezplatně předat Ministerstvu financí na základě jeho žádosti informace podle odstavce 1 písm. c) a d), které si Ministerstvo financí vyžádá jako nezbytné k výkonu své působnosti. (3) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna bezplatně předat Českému statistickému úřadu na základě jeho žádosti informace z informačního systému podle § 21, které si Český statistický úřad vyžádá jako nezbytné k výkonu své působnosti25), zejména pro sestavování Zdravotnického účtu České republiky. (4) Předáváním informací podle odstavců 1 až 3 nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů upravujících ochranu osobních údajů. 25) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.“. 29. V § 16 odst. 4 se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 30. V § 16 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Pokutu uloženou podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu je zaměstnanecká pojišťovna povinna hradit z prostředků provozního fondu.“. 31. V § 19 odst. 2 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 32. V § 22 odst. 2 se slova „ve vztahu k soudům a orgánům činným v trestním řízení“ zrušují. 33. V § 22a se doplňují odstavce 6 až 9, které znějí: „(6) Fond se zrušuje bez likvidace k 31. prosinci 2015. (7) Finanční prostředky Fondu představující zejména příspěvky jednotlivých zdravotních pojišťoven a jejich výnosy Fond rozdělí na jednotlivé částky tak, že každé zdravotní pojišťovně, která do Fondu přispívala, nebo právnímu nástupci takové zdravotní pojišťovny přiřadí částku, jejíž výše se stanoví jako součin celkové výše finančních prostředků Fondu a koeficientu stanoveného jako podíl souhrnné výše všech ročních příspěvků zdravotní pojišťovny do Fondu a souhrnné výše všech ročních příspěvků všech zdravotních pojišťoven do Fondu. Fond převede jednotlivé částky stanovené postupem podle věty první na účty zdravotních pojišťoven nebo jejich právních nástupců nejpozději ke dni předcházejícímu dni zrušení Fondu. (8) Nejpozději ke dni předcházejícímu dni zrušení Fondu sestaví Fond účetní závěrku a všechny účetní záznamy a ostatní dokumentaci předá Ministerstvu zdravotnictví. (9) Ministerstvo zdravotnictví podá návrh na výmaz Fondu z obchodního rejstříku do 15 dnů ode dne jeho zrušení. Funkční období správní rady Fondu končí dnem zrušení Fondu.“. 34. Část pátá se včetně nadpisu zrušuje. 35. Za část pátou se vkládá nová část šestá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST ŠESTÁ SPRÁVNÍ DELIKTY § 22d Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) uvede v čestném prohlášení nepravdivé údaje v rozporu s 1. § 9a odst. 7, nebo 2. § 10 odst. 12, b) jako ředitel zaměstnanecké pojišťovny v rozporu s § 9a odst. 10 neoznámí Správní radě, že u něj nastala některá ze skutečností, která brání výkonu funkce ředitele zaměstnanecké pojišťovny, nebo c) jako volený nebo jmenovaný člen orgánu zaměstnanecké pojišťovny v rozporu s § 10 odst. 14 neoznámí zaměstnanecké pojišťovně nebo tomu, kdo vládě navrhl jeho jmenování, že u něj nastala některá ze skutečností, která brání výkonu funkce člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 nebo podle odstavce 1 písm. c), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo podle odstavce 1 písm. b). § 22e Správní delikty právnických osob (1) Zaměstnanecká pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že a) provádí nábor pojištěnců v rozporu s § 5 odst. 4, b) nepodá Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí zprávu o svém hospodaření podle § 7 odst. 1, c) neposkytne Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí nebo Českému statistickému úřadu na jejich žádost informace z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny podle § 14a, d) nepředloží Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku, návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok nebo zprávu auditora podle § 15 odst. 2, nebo e) v rozporu s § 19 odst. 3 zřídí nebo provozuje poskytovatele nebo podniká s prostředky plynoucími z veřejného zdravotního pojištění. (2) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) nebo e), c) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), d) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a). § 22f Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Zaměstnanecká pojišťovna za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty zaměstnanecké pojišťovně se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost zaměstnanecké pojišťovny za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Ministerstvo zdravotnictví. (5) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. (6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“. Dosavadní část šestá se označuje jako část sedmá. 36. § 23a se zrušuje. Čl. VI Přechodné ustanovení Neprokáží-li osoby, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávají funkci ředitele nebo člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny, že splňují požadavky stanovené pro její výkon zákonem č. 280/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, výkon jejich funkce končí uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Čl. VII V § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 267/2014 Sb., se za slova „ze závislé činnosti,“ vkládají slova „s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům55).“. Poznámka pod čarou č. 55 zní: „55) Zákon č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 12 a 19, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016 a ustanovení čl. V bodu 34, které nabývá účinnosti dnem 1. února 2016. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Nález Ústavního soudu č. 199/2015 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 199/2015 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 30. června 2015 sp. zn. Pl. ÚS 21/14 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, nebo jeho jednotlivých ustanovení Vyhlášeno 14. 8. 2015, částka 81/2015 * Odůvodnění * I. - Předmět řízení * II. - Argumentace navrhovatele * III. - Vyjádření účastníků řízení a vedlejšího účastníka řízení * IV. - Replika navrhovatele * V. - Upuštění od ústního jednání * VI. - Formální předpoklady projednání návrhu a ústavnost procedury přijetí napadeného zákona * VII. - Posouzení ústavnosti jednotlivých napadených ustanovení zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě * VIII. - Závěr 199 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 21/14 dne 30. června 2015 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Vladimíra Kůrky, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové (soudkyně zpravodajky), Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu prezidenta republiky na zrušení zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, nebo jeho jednotlivých ustanovení, a to § 1 odst. 2, § 5 odst. 2, § 11 odst. 3, § 14 odst. 2, § 15 odst. 3, § 16, § 17 odst. 3 věty čtvrté, § 21 odst. 3, § 22, § 31 odst. 2, § 78 písm. c), § 85 odst. 5, § 104 odst. 3, § 145 odst. 3, § 165, 172, 173, 178, § 184 odst. 2 a § 189, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejšího účastníka řízení takto: I. Ustanovení § 17 odst. 3 věty čtvrté zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. II. Ve zbývající části se návrh zamítá. Odůvodnění I. Předmět řízení 1. Dne 7. listopadu 2014 obdržel Ústavní soudÚstavní soud návrh prezidenta republiky na zrušení zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, eventuálně na zrušení § 1 odst. 2, § 5 odst. 2, § 11 odst. 3, § 14 odst. 2, § 15 odst. 3, § 16, § 17 odst. 3 věty čtvrté, § 21 odst. 3, § 22, § 31 odst. 2, § 78 písm. c), § 85 odst. 5, § 104 odst. 3, § 145 odst. 3, § 165, 172, 173, 178, § 184 odst. 2 a § 189 uvedeného zákona. II. Argumentace navrhovatele II./a Argumentace týkající se procesu přijímání napadeného zákona 2. Návrh na zrušení zákona o státní službě jako celku zdůvodňuje navrhovatel protiústavností procedury, jíž byl napadený zákon přijat. Jak navrhovatel rekapituluje, původně byl skupinou poslanců předložen dne 27. prosince 2013 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), (tisk 71/0). Tento návrh zákona byl poté nahrazen ve formě tzv. komplexního pozměňovacího návrhu zcela novým návrhem zákona o státní službě, projednaným Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky poprvé dne 16. července 2014 v rámci druhého čtení, a poté, co byl dne 27. srpna 2014 ze třetího čtení vrácen do druhého čtení, byl dne 10. září 2014 Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení schválen. Senátem Parlamentu České republiky byl návrh zákona schválen dne 1. října 2014. Došlo tak k tomu, že původní novela tehdy platného služebního zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, byla v průběhu dalšího legislativního procesu v Poslanecké sněmovně nahrazena návrhem zákona o státní službě, který zároveň stávající služební zákon zrušil. 3. Popsaným postupem byly podle názoru navrhovatele porušeny základní principy legislativní činnosti stanovené jak Ústavou České republiky (dále jen „Ústava“) - čl. 41 odst. 2, tak zákonem č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, (dále též „jednací řád Poslanecké sněmovny“), konkrétně ustanovením § 63 odst. 1 bodu 5 písm. a). Záměnou práva poslanců předkládat návrh zákona s právem poslanců předkládat pozměňovací návrh byla vyřazena vláda z ústavního práva předložit k návrhu zákona o státní službě stanovisko, bylo vyřazeno projednání tohoto návrhu zákona v Poslanecké sněmovně v prvém čtení a tzv. komplexní pozměňovací návrh postrádá důvodovou zprávu. Účelem pozměňovacího návrhu není podle navrhovatele původní návrh zásadně měnit ani zásadně rozšiřovat, jak se to stalo v projednávaném případě. Obdobnými případy se Ústavní soudÚstavní soud opakovaně zabýval, a proto navrhovatel pouze odkazuje na nálezy Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 56/05 ze dne 27. 3. 2008 (N 60/48 SbNU 873; 257/2008 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 53/10 ze dne 19. 4. 2011 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.). 4. Navrhovatel dále uvádí, že není podstatné, že jednací řád Poslanecké sněmovny pojem „komplexní pozměňovací návrh“ nezná, ani to, že z původního návrhu novely služebního zákona byla do zákona o státní službě převzata zhruba jen polovina novelizačních bodů. Za podstatné navrhovatel naopak považuje, že tzv. komplexní pozměňovací návrh svým předmětem a účelem vůbec neměnil původní návrh, ale zcela jej nahradil novým návrhem zákona. Navrhovatel napadá tento postup i při vědomí, že procedurální aspekty je třeba posoudit i ve vazbě na principy materiálního právního státu; k tomu pak upozorňuje na další části tohoto návrhu i na to, že zákon bude v plném rozsahu aplikován v podstatě až od 1. července 2015. II./b Argumentace týkající se tvrzené protiústavnosti jednotlivých ustanovení zákona 5. V další části návrhu navrhovatel zpochybňuje ústavnost níže specifikovaných ustanovení napadeného zákona. Úprava pracovněprávního vztahu tzv. ostatních zaměstnanců ve správních úřadech 6. První skupina námitek se týká § 1 odst. 2, § 11 odst. 3, § 14 odst. 2, § 15 odst. 3, § 16, § 78 písm. c), § 85 odst. 5, § 172, 173, 178, § 184 odst. 2, § 189 zákona o státní službě. Podle navrhovatele je běžnou a zřejmě i z ústavního hlediska přijatelnou legislativní technikou, pokud zákon, který upravuje služební poměry státních zaměstnanců ve služebních úřadech, odkazuje na instituty v jiných zákonech, v tomto případě především na instituty v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, aby se vyhnul opisování těchto institutů ve vztahu ke státním zaměstnancům v zákoně o státní službě; je tomu tak např. v § 98 až 100, 102 až 104, § 109 odst. 3, § 112 až 114, § 117 odst. 3, § 118 až 124, 131. Jinou věcí však je, pokud zákon o státní službě upravuje věci zaměstnanců, na něž se jinak vztahuje zákoník práce; jde o § 1 odst. 2, § 11 odst. 3, § 14 odst. 2, § 15 odst. 3, § 16, § 78 písm. c), § 85 odst. 5, § 172, 173, 178, § 184 odst. 2, § 189. V tomto druhém případě jde podle navrhovatele o nepřímou novelu zákoníku práce [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 2/97 ze dne 2. 7. 1997 (N 91/8 SbNU 325; 186/1997 Sb.)], která neodpovídá základním principům právního státu, k nimž patří nejen zásady předvídatelnosti a srozumitelnosti zákona, ale i jeho vnitřní bezrozpornosti (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06), a z tohoto hlediska je podle názoru navrhovatele nepřípustná. 7. Výše uvedená tvrzení navrhovatel doplňuje následujícími argumenty. Podle § 4 zákoníku práce se pracovněprávní vztahy řídí zákoníkem práce, a nelze-li tento zákon použít, řídí se občanským zákoníkem, nikoliv tedy i zákonem o státní službě. Podle § 1 odst. 2 zákona o státní službě tento zákon dále upravuje organizační věci zaměstnanců, kteří pracují v základním pracovněprávním vztahu, avšak z řady výše uvedených napadených ustanovení, snad až na ustanovení týkající se systemizace, vyplývá, že jde o celkové řízení pracovněprávních vztahů. Podle § 2 odst. 1 písm. c) zákona o státní službě se tento zákon nevztahuje na náměstka člena vlády, v rozporu s tím však je ustanovení § 173, které postavení náměstka člena vlády upravuje. Jeho postavení upravuje tak, že jej staví mimo organizační uspořádání správního úřadu, neboli nepřiznává mu žádné rozhodovací kompetence, což, nehledě k výše uvedenému, vede navrhovatele k závěru, že toto ustanovení do zákona o státní službě nepatří. Náměstek člena vlády má být v pracovním poměru, jeho druh práce tedy má být podle zákoníku práce sjednán v pracovní smlouvě, zde však je jeho pracovní náplň definována přímo v § 173 odst. 1 zákona o státní službě, a to navíc shodně s úkolem vymezeným v § 9 odst. 8 zákona o státní službě pro náměstka pro řízení sekce; rovněž tato skutečnost dle navrhovatele vede v zájmu bezrozpornosti zákona k návrhu na zrušení § 173 citovaného zákona. 8. Ústavní výhrady vůči dalším jednotlivým napadeným ustanovením zákona o státní službě formuluje navrhovatel následovně: Úprava oborů státní služby nařízením vlády 9. Podle § 5 odst. 2 zákona o státní službě vláda stanoví nařízením obory služby. Uvedené ustanovení je podle názoru navrhovatele v rozporu s čl. 78 Ústavy, podle něhož k provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Ustanovení nestanoví meze, v nichž se má nařízení vlády pohybovat, a nelze je zřejmě dovodit ani výkladem zákona. Zákon nevymezuje pojem „obor služby“, jak přitom vyplývá např. z § 24 nebo 30, jde o pojem z hlediska zákona zásadní. Z ústavního hlediska jde o narušení dělby moci mezi mocí zákonodárnou a výkonnou a o narušení principu předvídatelnosti práva a právní jistoty. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na řadu nálezů Ústavního souduÚstavního soudu, např. na nálezy sp. zn. Pl. ÚS 3/95 ze dne 11. 10. 1995 (N 59/4 SbNU 91; 265/1995 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 17/95 ze dne 25. 10. 1995 (N 67/4 SbNU 157; 271/1995 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 35/95 ze dne 10. 7. 1996 (N 64/5 SbNU 487; 206/1996 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ze dne 14. 2. 2001 (N 30/21 SbNU 261; 96/2001 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 40/02 ze dne 11. 6. 2003 (N 88/30 SbNU 327; 199/2003 Sb.). Poukazuje i na § 5 zrušeného služebního zákona, v němž podle názoru předkladatele meze stanoveny byly, neboť obory služby spojoval s činnostmi vyplývajícími ze zvláštních zákonů. Úprava překážek ve službě nařízením vlády 10. Ustanovení § 104 odst. 2 zákona o státní službě stanoví, ve kterých případech náleží při překážkách ve službě státnímu zaměstnanci plat. Ustanovení § 104 odst. 3 citovaného zákona stanoví, že vláda může nařízením stanovit další překážky ve službě (tj. nad rámec zákona), za které přísluší státnímu zaměstnanci plat. Uvedené ustanovení odstavce 3 je ve zřejmém rozporu s čl. 78 Ústavy. Stanovení platové třídy služebním orgánem pro činnost neuvedenou v katalogu správních činností 11. Ustanovení § 145 odst. 3 zákona o státní službě stanoví, že pro nové služební místo státního zaměstnance, na kterém mají být vykonávány činnosti neuvedené v katalogu správních činností, tj. v nařízení vlády podle odstavce 2, platovou třídu stanoví služební orgán se souhlasem Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí. Uvedené ustanovení je v rozporu se základními principy právního státu, zakládá právní nejistotu a vytváří, mimo normativní úpravu obsaženou v nařízení vlády, prostor pro libovůli při rozhodování. Formulace požadavku na dodržování demokratických zásad ústavního pořádku pro přijetí do služebního poměru 12. Ustanovení § 22 zákona o státní službě stanoví, že do služebního poměru lze přijmout pouze osobu, u které lze předpokládat, že bude ve službě dodržovat demokratické zásady ústavního pořádku České republiky a řádně vykonávat službu. Uvedené ustanovení tím, že je založeno na subjektivní, neprůkazné a ničím neomezené domněnce, je v rozporu se základními principy právního státu. V této souvislosti odkazuje na § 30 odst. 1 větu druhou služebního zákona, která však byla do zákona o státní službě nevhodně přeformulována, ale původně zněla takto: „Do služby nelze jmenovat fyzickou osobu podle věty první, u které nelze prokazatelně předpokládat, že bude ve službě dodržovat demokratické zásady ústavního pořádku České republiky a řádně vykonávat službu.“ Schvalování systemizace některých služebních úřadů 13. Ustanovení § 17 odst. 3 zákona o státní službě ve větách první a druhé stanoví, že návrh systemizace předkládá vládě ministr vnitra a systemizaci na následující kalendářní rok schvaluje vláda. Ve větě čtvrté pak stanoví, že jde-li o systemizaci Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů, Českého statistického úřadu nebo Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, nemůže vláda bez souhlasu toho, kdo je v jejich čele, snížit počet služebních míst podle odstavce 1 písm. a) a b), tedy počet služebních míst státních zaměstnanců a počet služebních míst představených, a objem prostředků na platy státních zaměstnanců oproti systemizaci pro předchozí kalendářní rok. 14. V § 17 odst. 3 větě čtvrté zákona o státní službě je obsažen z celkového počtu třinácti tzv. dalších ústředních orgánů státní správy, vymezených v § 2 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, výčet sedmi ústředních orgánů státní správy, které předmětné ustanovení klade na roveň vládě, ne-li nad vládu, a to přesto, že podle čl. 67 odst. 1 Ústavy je vrcholným orgánem moci výkonné vláda, a nikoliv jiný orgán, jak by to jinak z § 17 odst. 3 věty čtvrté zákona o státní službě mohlo plynout. Stanovení dalších případů, ve kterých lze přijmout osobu do služebního poměru na dobu určitou 15. V § 21 odst. 1 a 2 zákona o státní službě jsou řešeny případy, kdy státní zaměstnanec vykonává svoji funkci na dobu neurčitou a na dobu určitou. Odstavec 3 stanoví, že další případy, ve kterých lze s ohledem na zvláštní povahu služby přijmout osobu do služebního poměru na dobu určitou, stanoví vláda nařízením. Pojem „zvláštní povaha služby“ je neurčitý, ustanovení odstavce 3 je rovněž v rozporu s čl. 78 Ústavy. II./c Další výhrady k napadenému zákonu 16. V poslední části návrhu navrhovatel uvádí příkladmý výčet nedostatků zákona o státní službě, které sice nejsou podle jeho názoru „s největší pravděpodobností samy o sobě ústavně přezkoumatelné“, ale předkládají se k případnému posouzení dalších důsledků postupu schvalování zákona namítaného výše (část II./a). Jedná se o následující argumenty: • Podle § 31 odst. 2 zákona o státní službě nenastoupí-li státní zaměstnanec do služby v den, který je uveden v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, aniž mu v tom zabránila závažná překážka, nebo neuvědomí-li služební orgán o vzniku této překážky do 7 dnů, služební orgán rozhodnutí o přijetí do služebního poměru zruší. Toto ustanovení je vnitřně rozporné, resp. nesrozumitelné a v mezních případech i zneužitelné. Je otázkou, zda ústavně konformním výkladem lze překonat, že místo slova „nebo“ mělo být v ustanovení použito slovo „a“. • Podle § 165 vydání rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení, s výjimkou kárné odpovědnosti nebo skončení služebního poměru. Uvedené ustanovení slovním obratem „může být“ bez konkretizace podmínek vytváří prostor pro právní nejistotu, neboť umožňuje v předem neurčených případech vyloučit správním řádem stanovený postup zejména při zjišťování podkladů pro rozhodnutí a jejich hodnocení. • Podle § 2 odst. 1 písm. a) a b) se zákon o státní službě nevztahuje, kromě jiného, na zaměstnance, který vykonává další činnosti pro člena vlády, a na zaměstnance, který vykonává činnosti pro vedoucího Úřadu vlády České republiky (dále jen „Úřad vlády“). Aniž jsou tyto činnosti, resp. jejich organizační začlenění, blíže vymezeny, může při doslovném výkladu nastat stav, že zákon se na určitém ministerstvu nebo na Úřadu vlády nebude vztahovat na nikoho; ustanovení tedy bude vyžadovat restriktivní výklad, provázený ovšem subjektivními, a nikoliv objektivními kritérii. • Podle § 5 odst. 1 písm. g) služba zahrnuje správu kapitoly státního rozpočtu vůči organizačním složkám státu a právnickým osobám, s výjimkou služebního úřadu, ve kterém je služba vykonávána, aniž je přihlíženo k tomu, že správa kapitoly jako celku je zpravidla soustředěna v jednom útvaru služebního úřadu; podle § 5 odst. 1 písm. p) služba zahrnuje i zadávání veřejných zakázek, aniž je přihlíženo k tomu, že podle § 2 odst. 1 písm. j) se zákon nevztahuje, kromě jiného, i na pomocné a servisní práce, což jsou zřejmě i činnosti bezprostředně související se správou majetku, resp. s hospodařením s majetkem, kde zadávání veřejných zakázek je zcela běžné, nehledě k tomu, že „zadávání veřejných zakázek“ je proces vyúsťující ve smyslu příslušného zákona v „zadání veřejných zakázek“, s čímž § 5 odst. 1 písm. p) nepočítá. • V § 10 odst. 1 písm. b) chybí vyjádření, kdo člena vlády pověřuje. • Z § 13 odst. 2 vyplývá, a projevuje se to v dalších ustanoveních zákona o státní službě, že Ministerstvo vnitra, náměstek pro státní službu a personální ředitel sekce pro státní službu jsou samostatnými orgány nadanými samostatnou působností, ve skutečnosti jsou orgány Ministerstva vnitra, a mohou tak jednat pouze jménem tohoto ministerstva, a nikoliv jménem svým. • Ustanovení § 19 odst. 3 stanoví, že v určitých případech může služební orgán do doby schválení organizační struktury služebního úřadu nebo její změny prozatímně postupovat tak, jako by navržená organizační struktura nebo její změna byla schválena, přičemž nebude-li navržená organizační struktura nebo její změna schválena, změny prozatímně provedené se od počátku ruší a služební vztahy se navracejí v předešlý stav. Pokud se organizační struktura nebo její změny, s nimiž je prozatímně spojena fikce schválení, mají v případě jejich následného neschválení od počátku zrušit, vytváří se tím právní nejistota týkající se např. i úkonů do té doby provedených, včetně vynaložení veřejných prostředkůveřejných prostředků s tím spojených. • V § 30 odst. 2 není ve výčtu náležitostí rozhodnutí pamatováno na služební místo představeného, vykonat úspěšně úřednickou zkoušku není nepochybně právní povinnost, jak by to jinak mohlo z § 35 odst. 1 nebo z § 191 odst. 3 vyplynout. • V § 37 odst. 1 není pamatováno na případy, kdy určitý obor služby nebude patřit do působnosti žádného ústředního správního úřadu. • V § 83 odst. 1 větě druhé se předpokládá, že vláda může v rámci systemizace stanovit služební místa zaměstnanců, na kterých se rozhoduje při výkonu práv a povinností zprostředkovatele při realizaci dotační politiky. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, který upravuje poskytování dotací, však v souvislosti s nimi soukromoprávní institut zprostředkování nezná. • Podle § 117 odst. 1 zákona o státní službě může služební orgán se státním zaměstnancem uzavřít dohodu o výkonu služby z jiného místa, ve které se sjednají podmínky výkonu služby. S ohledem na koncepci zákona nebude mít předmětná dohoda soukromoprávní, ale veřejnoprávní charakter a z tohoto hlediska v zákoně chybí úprava náležitostí takové dohody, resp. smlouvy. • V § 185 odst. 2 písm. c) se slova „a stanoví mu plat podle části deváté“ neváží na předchozí text a do uvedeného ustanovení nepatří. III. Vyjádření účastníků řízení a vedlejšího účastníka řízení 17. Ústavní soudÚstavní soud si dle § 69 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 18/2000 Sb., vyžádal vyjádření účastníků řízení Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky. 18. Ústavní soudÚstavní soud zaslal návrh prezidenta republiky též vládě [§ 69 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“)] a veřejnému ochránci práv (§ 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). 19. Veřejný ochránce práv přípisem ze dne 21. listopadu 2014 informoval Ústavní soudÚstavní soud o tom, že nevyužije práva vstoupit do řízení jako vedlejší účastník. 20. Vláda usnesením ze dne 8. prosince 2014 č. 1043 doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 11. prosince 2014 přistoupila do řízení jako vedlejší účastník. V témže usnesení vláda ukládá ministru pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu informovat Ústavní soudÚstavní soud o tomto rozhodnutí vlády a vypracovat ve spolupráci s ministrem vnitra a zaslat Ústavnímu souduÚstavnímu soudu vyjádření vlády k projednávanému návrhu prezidenta republiky. Dále vláda zmíněným usnesením pověřila ministra vnitra zastupováním vlády v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem. III./a Vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 21. Ve vyjádření Poslanecké sněmovny podepsaném předsedou Janem Hamáčkem, které bylo Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručeno dne 10. prosince 2014, je rekapitulován průběh legislativního procesu tak, že návrh skupiny poslanců byl předložen Poslanecké sněmovně dne 23. prosince 2013 a rozeslán poslancům jako sněmovní tisk 71. Stanovisko vlády bylo rozdáno poslancům dne 9. ledna 2014 jako tisk 71/1. Vláda v něm vyjádřila nesouhlas s návrhem zákona s poukazem na legislativní nedostatky a kolizi s ústavním pořádkem České republiky. 22. Prvé čtení návrhu zákona bylo uskutečněno dne 22. ledna 2014, kdy Poslanecká sněmovna přijala usnesení, kterým přikázala návrh k projednání ústavně právnímu výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a prodloužila lhůtu k projednání návrhu ve výborech na 90 dnů. Oba výbory návrh zákona projednaly a dne 27. června 2014 ústavně právní výbor přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila ve znění komplexního pozměňovacího návrhu. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj usnesení nepřijal. 23. Ve druhém čtení dne 16. července 2014 prošel návrh zákona obecnou i podrobnou rozpravou. Návrh na zamítnutí návrhu zákona podán nebyl. V podrobné rozpravě se svými pozměňovacími návrhy vystoupilo 18 poslanců. Všechny pozměňovací návrhy byly podány ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu obsaženému v usnesení ústavně právního výboru. Ve třetím čtení konaném ve dnech 30. července a 1. a 27. srpna 2014 se Poslanecká sněmovna na závěr usnesla na opakování druhého čtení tohoto návrhu zákona. 24. Návrh zákona znovu projednaly oba výbory, tj. ústavně právní výbor a výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 12. schůzi konané dne 27. srpna 2014 přijal komplexní pozměňovací návrh a doporučil Poslanecké sněmovně přijetí návrhu zákona ve znění tohoto komplexního pozměňovacího návrhu. Ústavně právní výbor na své 16. schůzi konané dne 27. srpna 2014 zrušil své usnesení ze dne 27. června 2014 a konstatoval, že projednal komplexní pozměňovací návrh předložený poslancem Janem Chvojkou, bere jej na vědomí a doporučuje Poslanecké sněmovně, aby jej vzala za základ projednávání. 25. Opakované druhé čtení návrhu zákona se konalo dne 2. září 2014, kdy návrh zákona prošel obecnou i podrobnou rozpravou. V podrobné rozpravě nebyl podán návrh na zamítnutí návrhu zákona a pozměňovací návrhy přednesli poslanec Jan Chvojka - komplexní pozměňovací návrh - a dalších 14 poslanců, kteří své pozměňovací návrhy předkládali ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu poslance Jana Chvojky. 26. Třetí čtení návrhu zákona proběhlo dne 10. září 2014, kdy byl návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů schválen počtem 127 poslanců ze 172 přítomných, přičemž 12 poslanců hlasovalo proti. 27. Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu dne 12. září 2014, který jej projednal a schválil na své 25. schůzi konané dne 1. října 2014. Prezident republiky návrh zákona nepodepsal, vrátil jej Poslanecké sněmovně, která o něm znovu jednala dne 24. října 2014 a setrvala na svém návrhu. Z přítomných 166 poslanců hlasovalo pro návrh 123 poslanců a proti 12. Následně byl návrh zákona doručen k podpisu předsedovi vlády, a to dne 30. října 2014. Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 234/2014 Sb. 28. Závěrem Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření konstatuje, že návrh zákona byl přijat ústavně předepsaným postupem, že s ním ústavně předepsaným postupem vyslovily souhlas obě komory Parlamentu, byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášen. Je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil otázku ústavnosti zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení a rozhodl o návrhu na zrušení. 29. Podepsaný předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček dále uvádí, že ačkoli podle odůvodnění nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/07 ze dne 31. 1. 2008 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.) nejsou předsedové komor Parlamentu oprávněni samostatně tvořit vůli komory, pročež ve vyjádření účastníka řízení jsou oprávněni jménem komory Ústavnímu soudu sdělit jen faktické a nesporné okolnosti projednávání návrhu zákona, považuje za potřebné vyjádřit se výslovně k části návrhu, v němž prezident republiky uvádí námitky k proceduře přijetí předmětného zákona. Toto vyjádření nebylo projednáno a schváleno celou Poslaneckou sněmovnou, a nelze je proto považovat za vyjádření jejího názoru. Předseda Poslanecké sněmovny upozornil, že otázkou tzv. komplexních pozměňovacích návrhů se Ústavní soudÚstavní soud ve svých nálezech již opakovaně zabýval, přičemž dospěl k závěru, že se jedná o jeden z institutů parlamentní praxe, který se pohybuje v mezích ústavního pořádku. Ústavní soudÚstavní soud v této souvislosti neshledal porušení zákonodárného procesu, porušení příslušných ustanovení Ústavy ani zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, porušení práv vlády nebo poslanců apod. Ústavní soudÚstavní soud nezpochybnil tuto proceduru dosud ani v případě, že vzešla jako iniciativa určitého výboru Poslanecké sněmovny nebo poslanců. Komplexní pozměňovací návrh je podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu stále jen pozměňovacím návrhem ve smyslu § 63 odst. 1 bodu 5 písm. a) zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. V posuzovaném případě komplexní pozměňovací návrh svým předmětem, obsahem a základním účelem nevybočil z hranic vytyčených původním poslaneckým návrhem zákona. Došlo sice ke změně formy z novely na návrh úplného znění zákona, tematicky se však úplné znění zákona nezměnilo, předmět a obsah komplexního pozměňovacího návrhu se vztahoval k předmětu a obsahu původního návrhu, účel komplexního pozměňovacího návrhu měl úzký vztah k účelu původního návrhu a ani nedošlo k připojení jiných návrhů zákonů, které by nesouvisely s předmětnou úpravou. Z těchto důvodů lze jednoznačně odmítnout i názor naznačený v návrhu prezidenta republiky, že by se mohlo jednat v daném případě o tzv. přílepek. Rovněž lze odmítnout námitku prezidenta republiky, že vláda nemohla dostatečně uplatnit svá práva, neboť v daném případě bylo zcela evidentní, že komplexní pozměňovací návrh byl iniciován právě vládou. Současně měla vláda dostatečný časový prostor vyjádřit se k návrhu v průběhu jeho projednávání v Poslanecké sněmovně. Z hlediska přehlednosti právní úpravy a právní jistoty adresátů lze hodnotit přijetí úplného znění zákona o státní službě jako vhodnější postup než postup prostřednictvím rozsáhlé novely čítající mnoho desítek až stovek novelizačních bodů. Přijímané právní předpisy musejí být přehledné, srozumitelné a předvídatelné, tudíž přijetí nového zákona je pro adresáty výrazně přehlednější a srozumitelnější než velmi rozsáhlá novelizace dosavadního zákona po jednotlivých novelizačních bodech. Na základě výše uvedeného vyjadřuje předseda Poslanecké sněmovny přesvědčení, že v průběhu projednávání a schvalování předmětného zákona postupovala Poslanecká sněmovna v souladu s Ústavou, zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a dosavadní judikaturou Ústavního souduÚstavního soudu. III./b Vyjádření Senátu Parlamentu České republiky 30. Ve vyjádření Senátu podepsaném předsedou Milanem Štěchem, které bylo Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručeno dne 28. listopadu 2014, je úvodem zmíněno, že prezident republiky podal návrh Ústavnímu souduÚstavnímu soudu poté, co po schválení návrhu zákona v souladu s čl. 50 odst. 1 Ústavy dne 8. října 2014 vrátil zákon Poslanecké sněmovně, přičemž prezident republiky svůj přístup k této zákonné úpravě uvedl již ve svém vystoupení v Poslanecké sněmovně dne 2. září 2014, ve kterém se vyslovil jednoznačně proti institutu tzv. politických náměstků. Poslanecká sněmovna na své 19. schůzi dne 24. října 2014 na zákonu setrvala a zákon o státní službě byl dne 6. listopadu 2014 vyhlášen v částce 99 Sbírky zákonů pod číslem 234/2014 Sb. 31. K procesu projednávání návrhu zákona o státní službě v podmínkách Senátu se ve vyjádření uvádí, že uvedený návrh zákona byl po jeho schválení v Poslanecké sněmovně doručen Senátu dne 12. září 2014 a v Senátu byl v jeho 9. funkčním období projednáván jako senátní tisk 336. Návrh zákona byl přikázán k projednání ve třech výborech, a to ve výboru ústavně-právním, který byl výborem garančním, a dále ve výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a ve výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Ústavně-právní výbor návrh zákona projednal na své 37. schůzi konané dne 24. září 2014 a ve svém usnesení č. 180 doporučil Senátu projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal návrh zákona na své 30. schůzi konané dne 30. září 2014 a ve svém usnesení č. 114 doporučil Senátu projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku projednal návrh zákona na své 24. schůzi konané dne 30. září 2014 a přijal usnesení, jehož obsahem bylo, aby se tento výbor - s ohledem na jeho působnost - návrhem zákona nezabýval. Senát projednal návrh zákona o státní službě na své 25. schůzi dne 1. října 2014. Po vystoupení zpravodajů výborů byl předložen návrh, aby se Senát návrhem zákona nezabýval, s poukazem na to, za jakých okolností byl návrh zákona projednán a schválen v Poslanecké sněmovně. Tento návrh (o němž bylo hlasováno po přestávce na poradu klubu ČSSD) nebyl přijat, když z přítomných 71 senátorek a senátorů při kvoru 36 pro návrh hlasovalo 28 a proti bylo 32 senátorek a senátorů. Následně proběhla obecná rozprava, přičemž ze strany některých senátorů byly k návrhu zákona uvedeny tyto výhrady: - bylo poukázáno na stanovisko Rekonstrukce státu zaslané senátorům, jehož obsahem bylo hodnocení toho, jak se návrh zákona schválený Poslaneckou sněmovnou vypořádal s požadavky prosazovanými Rekonstrukcí státu; v tomto smyslu byl návrh zákona hodnocen jako „nedostatečný z hlediska vytvoření podmínek pro stabilní a profesionální fungování české státní správy“; - v některých vystoupeních bylo poukázáno na údajnou politizaci v souvislosti s tím, že z návrhu zákona byla vypuštěna úprava týkající se institutu Generálního ředitelství a do návrhu zákona byl zapracován institut tzv. politických náměstků; - v některých vystoupeních byly uvedeny věcné výhrady ke konkrétním ustanovením návrhu zákona a bylo avizováno předložení pozměňovacích návrhů, pokud se návrh zákona dostane do podrobné rozpravy; - k výhradám týkajícím se nestandardního legislativního procesu bylo uvedeno, že šlo skutečně o nestandardní proces, na druhou stranu však bylo poukázáno na to, za jakých okolností byl daný legislativní proces „spuštěn“; - k diskutované záležitosti týkající se tzv. politických náměstků bylo poukázáno na to, že tento institut je v řadě západních zemí zcela běžný a jeho funkce vychází právě z ústavního systému. 32. Po skončení obecné rozpravy, v níž byl podán také návrh na zamítnutí návrhu zákona, bylo v souladu se zákonem č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, nejprve hlasováno o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, jak ve svém usnesení doporučily dva výbory, a tento návrh byl schválen; v hlasování s pořadovým číslem 6 ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 pro tento návrh hlasovalo 47 a proti bylo 15 senátorek a senátorů. 33. Předseda Senátu shrnul, že při projednávání návrhu zákona v Senátu k němu sice byly vysloveny výhrady, v žádném z vystoupení však nebyla příslušná úprava hodnocena v tom smyslu, jako je tomu v návrhu prezidenta republiky, tedy že je v rozporu s ústavními principy, ať již z hlediska samotného legislativního procesu, v němž byl přijat zákon o státní službě, nebo některých jeho ustanovení vyjmenovaných v podaném návrhu. Při projednávání zmíněného návrhu zákona bylo známo, že tzv. komplexní pozměňovací návrh byl připravován v působnosti vlády (při Úřadu vlády, poté na Ministerstvu vnitra) a byl také za účasti předsedy vlády a dalších členů vlády projednán se zástupci odborů a zaměstnavatelů, jak vyplývá ze záznamu zasedání 110. plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody České republiky. V Senátu celkově i při vědomí určitých nedostatků návrhu zákona převážil přístup založený na potřebě jeho včasného přijetí s tím, že některé z kritizovaných úprav bude možné v dalším období změnit. III./c Vyjádření vlády České republiky 34. Dne 9. ledna 2015 obdržel Ústavní soudÚstavní soud vyjádření vlády zaslané pověřeným ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem. 35. Vláda úvodem uvádí, že svou účast v předmětném řízení považuje za nutnou nejenom z důvodu potřeby vyvrácení tvrzení obsažených v návrhu prezidenta republiky, jež považuje za nedůvodná, ale chápe ji též jako příležitost k veřejné obhajobě potřebnosti prezidentem republiky napadeného zákona, jakož i racionality a ústavní konformity procesu jeho přijímání. Vláda připomíná, že prezidentem republiky napadený zákon představuje naplnění 23 let trvajícího legitimního očekávání občanů České republiky na přijetí a aplikaci v čl. 79 odst. 2 Ústavy předvídaného zákona, který upravuje právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech, přičemž služební zákon č. 218/2002 Sb. nelze podle názoru vlády považovat za naplnění uvedeného legitimního očekávání, neboť před jeho úplným zrušením byla jeho účinnost, původně plánovaná od 1. ledna 2004, celkem pětkrát odložena, naposledy zákonem č. 445/2011 Sb. na 1. leden 2015. Nyní napadený zákon je dle vlády zároveň splněním závazku vlády vůči občanům České republiky na přijetí funkčního a kvalitního zákona o státní službě, splněním závazku České republiky vyplývajícího z dokumentu Dohoda o partnerství pro programové období 2014-2020, resp. splnění ex ante kondicionality pro čerpání evropských fondů, které jsou pro Českou republiku rezervovány pro léta 2014 až 2020, výsledkem intenzivní součinnosti odborné veřejnosti, vlády a Parlamentu v průběhu legislativního procesu, výsledkem demokratického diskursu vedeného napříč politickým spektrem, a to diskursu, v němž všichni zúčastnění dostali příležitost se s projednávanou materií podrobně seznámit a informovaně se k ní vyjádřit, a zároveň též i splnění podmínky prezidenta republiky pro jmenování vlády (s odkazem na projev prezidenta republiky ze dne 10. ledna 2014). 1. K námitce neústavnosti procedury přijímání zákona 36. Vláda se nejprve vyjádřila k tvrzené protiústavnosti legislativního procesu. Uvedla, že právní argumentace navrhovatele je založena především na obecném zpochybnění ústavní konformity procedury přijímání zákona na půdě Poslanecké sněmovny ve smyslu tvrzeného nenaplnění ústavních pravidel parlamentního práva, resp. nesplnění požadavků ústavně souladné legislativní procedury. Konkrétní námitky navrhovatele pak směřují proti: 1. vyřazení vlády z ústavního práva předložit k návrhu zákona o státní službě stanovisko, 2. absenci důvodové zprávy k návrhu zákona a zejména pak 3. proti samotnému rozsahu komplexního pozměňovacího návrhu předloženého ústavně právním výborem Poslanecké sněmovny k návrhu poslanců Romana Sklenáka, Jeronýma Tejce a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), [sněmovní tisk 71/8 (dále též jen „první komplexní pozměňovací návrh“)]. 37. Vláda úvodem přibližuje svůj vztah k textu komplexního pozměňovacího návrhu (prvního i druhého), neboť právě tyto návrhy se staly základem prezidentem republiky napadeného zákona. Formálně-právní aspekty použití institutu komplexního pozměňovacího návrhu se pak zároveň staly i předmětem návrhu na přezkum ústavnosti procesu přijetí zákona Ústavním soudemÚstavním soudem. 38. Role vlády coby iniciátora předložení, resp. legislativně-technického zpracovatele textu prvního komplexního pozměňovacího návrhu je obecně známou skutečností. I přesto, že jde podle vlády o evidentní notorietu, nutí formulace obsažené v odůvodnění návrhu prezidenta republiky vládu k tomu, aby stručně popsala svou roli v legislativním procesu, jehož výsledkem je prezidentem republiky napadený zákon. 39. Vláda připomíná své programové prohlášení ze dne 14. února 2014, v němž se mj. zavázala k přijetí funkčního a kvalitního zákona o státní službě s tím, že tento zákon musí zajistit plné odpolitizování státní správy, jasně definovat kritéria pro přijímání a odměňování úředníků, vytyčit podmínky kariérního postupu a zajistit vysokou úroveň vzdělanosti úředníků. 40. Usnesením ze dne 8. ledna 2014 č. 39 vláda Jiřího Rusnoka vyjádřila svůj nesouhlas s obsahem návrhu poslanců Romana Sklenáka, Jeronýma Tejce a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), (sněmovní tisk 71). Důvodem byla především kolize řady ustanovení předmětného návrhu s ústavním pořádkem i platným právem. 41. Svým usnesením ze dne 3. února 2014 č. 85 vyslovila vláda Bohuslava Sobotky svůj souhlas se zpětvzetím řady návrhů zákonů, jež předložila Poslanecké sněmovně vláda Jiřího Rusnoka. Mezi těmito návrhy byl též vládní návrh změny služebního zákona a doprovodného zákona ke služebnímu zákonu (sněmovní tisk 96) a s ním související vládní návrh zákona o změně zákonů souvisejících se zákonem o státní službě (sněmovní tisk 97). Vláda zpětvzetí uvedených návrhů zákonů odůvodnila nutností „podrobit koncepci státní služby další odborné i politické diskuzi, jejíž závěry budou z důvodu racionalizace procesu projednávání této úpravy promítnuty do souběžně projednávaného poslaneckého návrhu novely zákona o státní službě“. 42. V návaznosti na usnesení vlády č. 85/2014 projednala vláda dne 5. března 2014 materiál „Informace pro vládu České republiky o postupu v agendě státní služby“ (č. j. 195/14). Tento materiál obsahoval popis prací na přípravě komplexního pozměňovacího návrhu (tj. informaci o zřízení a jednání pracovní skupiny pro zákon o státní službě Rady hospodářské a sociální dohody složené z legislativců Úřadu vlády, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva vnitra a Ministerstva financí a zástupců odborů a zaměstnavatelů a dále informaci o jednání politicko-expertní skupiny k návrhu paragrafového znění komplexního pozměňovacího návrhu novely služebního zákona složené ze zástupců koaličních stran, legislativců, odborníků na oblast státní služby a nestátních neziskových organizací). 43. Součástí předmětného materiálu byl i dokument „Věcný přehled komplexního pozměňovacího návrhu ke sněmovnímu tisku č. 71“, který byl zároveň předložen poslancům, odborníkům, ale i široké veřejnosti k diskusi (materiál byl též zveřejněn na internetových stránkách Poslanecké sněmovny). Tento dokument obsahoval konkretizaci náležitostí, které jsou nutné pro zajištění efektivní, profesionální, veřejný zájem hájící a apolitické státní služby, avšak sněmovní tisk 71/0 je buď neobsahoval, nebo je bylo nutno nově definovat. V případě možnosti volby různých řešení pak materiál navrhoval variantní řešení určená k odborné a politické diskusi. 44. Dne 5. května 2014 vláda projednala materiál „Časový harmonogram implementace novely služebního zákona“ (č. j. 430/14) a svým usnesením č. 325 uložila členům vlády, vedoucím ústředních správních úřadů a vedoucím ostatních správních úřadů spolupracovat v rámci své působnosti na plnění časového harmonogramu implementace a poskytnout vedoucímu Úřadu vlády a ministru pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu součinnost při jeho realizaci. 45. Dne 28. května 2014 vláda svým usnesením č. 406 schválila mandát pro ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu pro jednání s Evropskou komisí ve věci služebního zákona. 46. Vláda zároveň v průběhu roku 2014 přijala řadu dalších usnesení týkajících se implementace služebního zákona (např. usnesení vlády ze dne 5. března 2014 č. 147 o přesunu problematiky personálních a vzdělávacích činností ve státní správě z Ministerstva vnitra na Úřad vlády; usnesení vlády ze dne 9. dubna 2014 č. 242 k Dohodě o partnerství pro programové období let 2014 až 2020; usnesení vlády ze dne 27. srpna 2014 č. 694 k agendě státní služby). 47. Vláda má za to, že již samotný výše uvedený výčet jejích oficiálních dokumentů (a jejich obsah) je dostatečným podkladem pro faktické vyvrácení jakékoliv pochybnosti o porušení dělby moci spočívající ve „vyřazení vlády z ústavního práva předložit k návrhu zákona o státní službě stanovisko“. Je totiž evidentní, že vláda nebyla nikterak fakticky zkrácena na svém ústavně zaručeném právu vyjádřit se k návrhům zákonů, neboť se sama aktivně podílela na formulování jeho obsahu i jeho legislativně-technickém zpracování (včetně jeho projednání se sociálními partnery a odbornou veřejností). Komplexní pozměňovací návrh tak byl předkládán s jejím vědomím a veřejně deklarovanou podporou - k porušení dělby moci ani „práva na dobré zákonodárství“ (jak jej definoval Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06) tak dle názoru vlády v daném případě nedošlo. 48. Výše uvedené, tedy aktivní účast vlády na přípravě a formulování textu zákona, pak platí nejenom pro první komplexní pozměňovací návrh (sněmovní tisk 71/8), ale též pro tzv. druhý komplexní pozměňovací návrh (sněmovní tisky 71/10 a 71/11), který byl sice předložen výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj, resp. poslancem Janem Chvojkou, jakožto výsledek politických jednání stran vládní koalice a opozice, avšak též s vědomím a veřejně deklarovanou podporou vlády, a zároveň i pro návrh poslanců Romana Sklenáka, Jaroslava Faltýnka a Jiřího Junka na vydání zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě (sněmovní tisk 242). 49. Pokud prezident republiky dále namítá, že „tzv. komplexní pozměňovací návrh postrádá důvodovou zprávu“, považuje vláda tuto námitku za irelevantní jak z faktického, tak i ústavněprávního hlediska. První komplexní pozměňovací návrh totiž doprovázen důvodovou zprávou byl. Ta byla vypracována expertním týmem zřízeným vládou (viz výše) a fyzicky poskytnuta k dispozici nejenom poslancům, ale byla zpřístupněna i široké veřejnosti (na www.statnisluzba.cz). S ohledem na to, že uvedené webové stránky již tyto dokumenty neobsahují, vláda v příloze ke svému vyjádření pro Ústavní soudÚstavní soud přikládá stejnopis uvedeného dokumentu ze dne 29. května 2014, jehož součástí je i odůvodnění jednotlivých navržených ustanovení. 50. S ohledem na výše uvedené konstatování faktu existence důvodové zprávy pak vláda toliko připomíná, že Ústavní soudÚstavní soud se otázkou následků chybějícího odůvodnění komplexního pozměňovacího návrhu v minulosti opakovaně zabýval, přičemž dospěl k názoru, že absence odůvodnění návrhu sama o sobě nevede k neústavnosti takto projednávaného a schváleného zákona [viz např. nález sp. zn. Pl. ÚS 39/08 ze dne 6. 10. 2010 (N 207/59 SbNU 3; 294/2010 Sb.), bod 39]. 51. Otázkou ústavnosti použití komplexního pozměňovacího návrhu, jehož podstatou je nahrazení celého textu předloženého návrhu zákona kompletním textem novým, resp. obecnou otázkou ústavně konformní interpretace pramenů práva upravujících legislativní proces, se Ústavní soudÚstavní soud v minulosti opakovaně podrobně zabýval [nálezy sp. zn. Pl. ÚS 21/01 ze dne 12. 2. 2002 (N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 5/02 ze dne 2. 10. 2002 (N 117/28 SbNU 25; 476/2002 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 12/02 ze dne 19. 2. 2003 (N 20/29 SbNU 167; 83/2003 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 23/04 ze dne 14. 7. 2005 (N 137/38 SbNU 9; 331/2005 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 56/05, sp. zn. Pl. ÚS 77/06, sp. zn. Pl. ÚS 24/07, sp. zn. Pl. ÚS 39/08, sp. zn. Pl. ÚS 42/08 ze dne 21. 4. 2009 (N 90/53 SbNU 159; 163/2009 Sb.) ve znění opravného usnesení sp. zn. Pl. ÚS 42/08 ze dne 27. 5. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 17/09 ze dne 1. 12. 2009 (N 250/55 SbNU 415; 9/2010 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 53/10, sp. zn. Pl. ÚS 55/10 ze dne 1. 3. 2011 (N 27/60 SbNU 279; 80/2011 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 10/13 ze dne 29. 5. 2013 (N 96/69 SbNU 465; 177/2013 Sb.)]. 52. Vláda připomíná, že závěry Ústavního souduÚstavního soudu k otázce ústavní konformity využití institutu komplexního pozměňovacího návrhu jsou shrnuty v bodech 39 a 40 odůvodnění nálezu sp. zn. Pl. ÚS 39/08 (stanovisko vlády následně oba body cituje). 53. Ve světle shora popsané role vlády v legislativním procesu a závěrů vyplývajících z výše uvedené relevantní judikatury Ústavního souduÚstavního soudu považuje vláda derogační návrh prezidenta republiky za nedůvodný, resp. považuje odůvodnění této části návrhu za projev přepjatého teoretického formalismu, jehož akceptace Ústavním soudemÚstavním soudem by právě v daném případě znamenala faktický zásah do autonomie zákonodárce, a tím i porušení dělby moci mezi mocí zákonodárnou a soudní. Lze si totiž jen těžko představit obhajitelnost derogace zákona odůvodněné toliko na základě teze, že provedení komplexní modifikace právní úpravy formou novelizačních bodů je ústavně konformní, avšak provedení po obsahové stránce totožné modifikace formou nového textu (namísto formy novelizačních bodů a při zachování materiálně stejného normativního obsahu) již nikoliv. 54. I přes výše uvedené považuje vláda za vhodné, aby seznámila Ústavní soudÚstavní soud s důvody, které ji a zákonodárce vedly k racionální shodě na použití institutu komplexního pozměňovacího návrhu, resp. typu komplexního pozměňovacího návrhu, jehož podstatou je nahrazení celého textu předloženého návrhu zákona kompletním textem novým. 55. Vláda nijak neskrývá, že se v počáteční fázi legislativního procesu odpovědně zabývala i (v kontextu obsahu návrhu prezidenta republiky kruciální) otázkou, zda předložit (ve smyslu čl. 41 odst. 2 Ústavy) návrh zákona obsahově totožný s textem prvního komplexního pozměňovacího návrhu (čímž by byly zcela eliminovány veškeré teoretické pochybnosti o ústavní konformitě formální stránky legislativní procedury), nebo zda využít institutu komplexního pozměňovacího návrhu, jehož prostřednictvím by byl modifikován text původního návrhu zákona - tedy návrhu poslanců Romana Sklenáka, Jeronýma Tejce a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon). 56. Klíčovou roli při volbě mezi oběma výše uvedenými variantami sehrálo, vedle výše uvedených závěrů vyplývajících z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu, zejména zohlednění faktické situace shrnuté v úvodní části vyjádření vlády, resp. její časové dimenze. Tedy 1. ústavně založené legitimní očekávání přijetí funkčního a kvalitního zákona o státní službě, 2. závazek vlády toto očekávání naplnit tak, aby takovýto zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2015, 3. otázka legisvakance zákona, 4. otázka vytvoření předpokladů pro uskutečnění potřebných přípravných kroků k aplikaci zákona v praxi ještě před jeho plánovanou účinností, 5. otázka vypracování a vydání potřebných prováděcích právních předpisů a služebních předpisů a v neposlední řadě 6. otázka ex ante kondicionality pro čerpání evropských fondů, které jsou pro Českou republiku rezervovány pro léta 2014 až 2020. 57. Vláda je proto přesvědčena, že zvolený postup (upřednostnění poslanecké zákonodárné iniciativy před zákonodárnou iniciativou vlády) byl racionální, legitimní, ústavně konformní a nijak nenarušil rovnováhu mocí. 58. K otázce ústavní konformity typu komplexního pozměňovacího návrhu, jehož podstatou je nahrazení celého textu předloženého návrhu zákona kompletním textem novým, vláda uvádí, že při přípravě textů obou pozměňovacích návrhů věnovala maximální pozornost tomu, aby byly splněny všechny kautely ústavně konformního legislativního procesu, a to nejenom po stránce formální, ale zejména materiální. Vláda proto zejména pečlivě dbala na to, aby 1. se komplexní pozměňovací návrh vztahoval k předmětu návrhu poslanců Romana Sklenáka, Jeronýma Tejce a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon); 2. fundamentální účel komplexního pozměňovacího návrhu měl úzký vztah k fundamentálnímu účelu projednávaného zákona, resp. aby byl shodný (úprava nejproblematičtějších bodů zákona č. 218/2002 Sb. tak, aby byl vytvořen funkční a moderní model státní služby a jeho uvedení do praxe, po více než 12 letech od přijetí původního zákona, bylo realizovatelné); 3. komplexní pozměňovací návrh obsahově vycházel jak z původního poslaneckého návrhu, tak zčásti i z původního vládního návrhu obsaženého ve sněmovním tisku 97 (tzv. novela předložená Rusnokovou vládou), který sice současná vláda vzala zpět, nicméně tak učinila proto, aby nebyly současně projednávány dva sněmovní tisky s týmž cílem, což by legislativní proces značně znepřehlednilo; 4. komplexní pozměňovací návrh reagoval na výtky, jež k původnímu poslaneckému návrhu uplatnila ve svém stanovisku vláda (aby nebylo možno ani teoreticky uvažovat o obcházení vlády, resp. o porušení principu dělby moci); tyto výtky se týkaly mj. toho, že původní návrh nereaguje na podstatné změny, k nimž od r. 2002 v právním řádu došlo, a že neobsahuje tzv. změnový zákon (tj. že nemění jiné související zákony, ač by to objektivně bylo potřebné); 5. zvolený postup (komplexní pozměňovací návrh) nezkracoval poslance na jejich právu podrobně se s obsahem návrhu seznámit, podrobit jej parlamentnímu diskursu a případně k němu podat vlastní pozměňovací návrhy. K otázce dodržení v zákoně o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vymezeného časového a procedurálního rámce projednání obou komplexních pozměňovacích návrhů (v němž se promítá ochrana ústavních garancí reálného fungování parlamentarismu) vláda toliko konstatuje, že všechny lhůty i procedurální postupy byly dodrženy, a pro detailnější informace odkazuje na vyjádření předsedy Poslanecké sněmovny. 59. Vláda v souvislosti s výše uvedeným nezastírá, že jejím původním záměrem bylo připravit „standardní“ komplexní pozměňovací návrh (tedy návrh, který by formou novelizačních bodů měnil, vypouštěl či rozšiřoval návrh původní). Až v průběhu legislativně-technických prací na přípravě takovéhoto návrhu se však ukázalo, že takto „standardně“ formulovaný komplexní pozměňovací návrh by byl pro konečné adresáty normy značně nepřehledný a fakticky by svým rozsahem nakonec tak jako tak představoval úplně nové znění návrhu zákona, jen s tím rozdílem, že by bylo rozděleno do několika stovek novelizačních bodů. 60. S ohledem na výše uvedené, jakož i na skutečnost, že nepřehlednost návrhu by měla zcela jistě za následek omezení reálné možnosti zákonodárců takový návrh kvalifikovaně projednat (což by bylo v rozporu se samotným principem parlamentní demokracie), rozhodla se vláda, po konzultacích s parlamentními stranami, že první komplexní pozměňovací návrh nebude zpracován (a předložen) ve formě novelizačních bodů, ale ve formě komplexního textu, tedy de facto „úplného znění“, neboť rozsah změn byl značný (byť často šlo jen o potřebná formální zpřesnění) a promítnutí všech těchto změn do „bodové novely“ by nejenom vedlo k menší srozumitelnosti textu, ale též i ke zvýšení rizika vzniku formálních vad v průběhu legislativního procesu. 61. Vláda má za to, že v průběhu parlamentní procedury se prokázalo, že šlo o postup prospěšný, a jak již bylo uvedeno výše, i ústavně aprobovatelný, neboť si lze jen těžko představit obhajitelnost derogace zákona odůvodněnou toliko na základě teze, že provedení komplexní modifikace právní úpravy formou novelizačních bodů je ústavně konformní, avšak provedení po obsahové stránce totožné modifikace formou nového textu (namísto formy novelizačních bodů) již nikoliv. 62. S ohledem na výše uvedené má vláda za to, že návrh prezidenta republiky na zrušení zákona jako celku, tak jak je formulovaný v první variantě petitu, by měl být zamítnut jako nedůvodný. 63. V případě, že by se Ústavní soudÚstavní soud s argumentací vlády neztotožnil a přistoupil k derogaci zákona, pak vláda veřejně deklaruje svoji připravenost opětovně předložit do legislativního procesu totožnou právní úpravu a zároveň připomíná závěr vyplývající z nálezu sp. zn. Pl. ÚS 56/05 (viz výše): „Ústavní soud posoudí i další okolnosti projednávané věci, pokud by formální zrušení právní úpravy znamenalo nebezpečí opětovného přijetí totožné úpravy pouze s tím rozdílem, že budou dodrženy všechny aspekty zákonodárného procesu. V takovém případě formální a procedurální aspekty přezkumu ustupují z hlediska principu proporcionality požadavkům materiálního právního státu, právní jistoty a efektivní ochrany ústavnosti.“ 64. Vláda se též stručně vyjadřuje k tezi uvedené v návrhu prezidenta republiky, že „zákon bude v plném rozsahu aplikován v podstatě až od 1. července 2015“. Vláda upozorňuje na skutečnost, že zákon nabyl v převážné části účinnosti dnem 1. ledna 2015, přičemž některá jeho ustanovení měla stanovenou dřívější účinnost, a to dnem vyhlášení zákona, neboť ještě před úplnou účinností zákona bylo třeba provést některé zásadní kroky k jeho následné bezproblémové aplikaci (zrušení Generálního ředitelství státní služby při Úřadu vlády, existujícího formálně již od roku 2002; zřízení služebního místa náměstka ministra vnitra pro státní službu a organizačního útvaru s názvem sekce státní služby v Ministerstvu vnitra jako náhrad za zrušené instituty generálního ředitele státní služby a Generálního ředitelství státní služby; „překlopení“ dosavadních vedoucích správních úřadů v pracovním poměru do pozic vedoucích služebních úřadů ve služebním poměru; zřízení služebních míst státních tajemníků v ministerstvech a v Úřadu vlády). 2. K námitkám týkajícím se jednotlivých ustanovení zákona K tvrzené protiústavnosti dílčí úpravy pracovněprávního vztahu tzv. ostatních zaměstnanců ve správních úřadech 65. K námitce, že napadená ustanovení § 1 odst. 2, § 11 odst. 3, § 14 odst. 2, § 15 odst. 3, § 16, § 78 písm. c), § 85 odst. 5, § 172, 173, 178, § 184 odst. 2, § 189 zákona o státní službě jsou protiústavní nepřímou novelou zákoníku práce, vláda uvádí, že prezident republiky zaměňuje nepřímou novelizaci zákoníku práce, ke které nedošlo, se vztahem speciality příslušných ustanovení zákona o státní službě týkajících se zaměstnanců v pracovním poměru vůči subsidiárnímu zákoníku práce, která byla ve vztahu k „ostatním“ zaměstnancům ve správních úřadech zvolena. Jedná se o metodu lex specialis derogat legi generali, která je zcela obvyklá a přípustná [srov. např. zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o úřednících územních samosprávných celků“), nebo zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, které také obsahují speciální ustanovení k zákoníku práce a které dosud nikdo za nepřímé novely zákoníku práce neoznačoval]. Speciální ustanovení se obecně uplatňují v případech, kdy existuje obecný právní předpis, který však nemůže být natolik komplexní, aby danou oblast reguloval beze zbytku. Zákoník práce se tak při regulaci právních poměrů těchto zaměstnanců v pracovním poměru obecně aplikuje, pokud zákon o státní službě nestanoví jinak. 66. Vláda též nemůže souhlasit s tvrzením prezidenta republiky, že pracovněprávní vztahy může regulovat toliko zákoník práce se subsidiaritou občanského zákoníku. Při akceptaci této teze by byly protiústavní všechny pracovněprávní předpisy upravující právní poměry některých skupin zaměstnanců, jako například zákon o úřednících územních samosprávných celků, zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů - ve vztahu k asistentům soudců, justičním čekatelům a dalším soudním pracovníkům, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů - ve vztahu ke státním zástupcům i dalším pracovníkům ve státních zastupitelstvích, zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, (zákon o Probační a mediační službě), ve znění pozdějších předpisů, apod. Vláda dále poznamenává, že právní předpis může obsahovat jak normy práva veřejného, tak i práva soukromého [typickým příkladem je Listina základních práv a svobod (dále též jen „Listina“)]. K tvrzené protiústavnosti úpravy oborů státní služby 67. Prezident republiky namítá protiústavnost § 5 odst. 2 zákona o státní službě pro nedostatečnost úpravy oborů státní služby a potenciální „doplňovací“ charakter nařízení vlády o oborech státní služby namísto ústavně konformního „prováděcího“ charakteru. 68. V prvé řadě je nutno konstatovat, že tvrzená protiústavnost by se týkala nikoliv zákona o státní službě, nýbrž nařízení vlády vydaného na základě zmocnění v tomto zákoně obsaženého. Porušením Ústavy by bylo vydání nařízení vlády, které by „doplňovalo“ zákon. 69. Dále vláda považuje za potřebné poukázat na skutečnost, že navrhovatel nedoceňuje význam § 1 odst. 1 písm. a) citovaného zákona vymezujícího osobní působnost zákona na státní zaměstnance vykonávající ve správních úřadech státní správu, a to ve spojení s § 5 odst. 1 citovaného zákona obsahujícím výčet činností, jež jsou službou, který tuto osobní působnost doplňuje. Jsou to právě tato dvě ustanovení, která vytvářejí zákonný rámec oborů státní služby (státní správa vykonávaná správními úřady ve smyslu zákona o státní službě je vymezena zvláštními zákony stanovícími působnost těchto správních úřadů a státní správa vykonávaná státními zaměstnanci ve smyslu zákona o státní službě je pak její podmnožinou, neboť na výkonu státní správy se vedle nich podílejí např. i osoby ve služebním poměru podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, nebo vojáci ve služebním poměru podle zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů), který má být dále proveden nařízením vlády. Zákon tedy vymezil zákonný rámec oborů státní služby, jejich podrobnou specifikaci pak z důvodu pružnější reakce na možné změny působnosti služebních úřadů ponechal na prováděcím právním předpisu. Nařízení vlády o oborech služby ale může být vydáno jen v mezích seznamu činností obsaženého v § 5 odst. 1 citovaného zákona a samozřejmě také v mezích zákonů upravujících působnost správních úřadů v oblasti státní správy (např. v případě přípravy a provádění správních úkonů jde o desítky zákonů z různých oborů státní správy od životního prostředí přes dopravu až k sociálnímu zabezpečení), protože působnost správních úřadů může být podle čl. 79 odst. 1 Ústavy stanovena jen zákonem a jen v těchto zákonných mezích může být dané nařízení vlády také vydáno. Nelze proto souhlasit s námitkou, že meze pro vydání nařízení vlády nelze výkladem dovodit; systematickým výkladem je nepochybně dovodit lze, zatímco pouhým izolovaným gramatickým výkladem samotného § 5 odst. 2 citovaného zákona samozřejmě nikoliv. 70. Ustanovení § 5 původního služebního zákona, kterým argumentuje prezident republiky, je pouze explicitní deklarací (nikoliv pravidlem) toho, co je v původním služebním zákonu definováno s využitím téže legislativní konstrukce, jakou pro vymezení oborů státní služby užil zákon o státní službě. K tvrzené protiústavnosti stanovení dalších překážek ve službě nařízením vlády 71. K napadenému § 104 odst. 2 zákona o státní službě vláda uvádí, že okruh překážek ve službě se v napadeném ustanovení stanoví odkazem na příslušná ustanovení zákoníku práce a nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Vzhledem ke skutečnosti, že práva a povinnosti státních zaměstnanců a zaměstnanců v pracovním poměru jsou odlišné, a mohou tak nastat i odlišné překážky ve službě, zmocňuje se vláda k rozšíření okruhu překážek ve službě nad rámec úpravy zákoníku práce a jeho prováděcích předpisů. Jedná se tedy v zásadě o obdobnou úpravu, jaká je v § 199 odst. 2 zákoníku práce, podle které vláda stanoví nařízením okruh jiných důležitých osobních překážek v práci, než jsou uvedeny v § 191 zákoníku práce, za které zaměstnavatel poskytne pracovní volno, náhradu mzdy nebo platu. 72. Podle čl. 78 Ústavy je vláda oprávněna vydávat nařízení k provedení zákona a v jeho mezích. Podle judikatury Ústavního souduÚstavního soudu se vláda musí držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně, anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona (nálezy sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a sp. zn. Pl. ÚS 45/2000). Vzhledem ke skutečnosti, že zákon o státní službě v § 104 odst. 3 zmocňuje vládu vydat nařízení a v něm stanovit další překážky ve službě, za něž přísluší státnímu zaměstnanci plat, pohybuje se nařízení v mezích zákona, a vláda tak jeho rozpor s Ústavou neshledává, a to i s ohledem na obdobnou úpravu v zákoníku práce, která z tohoto hlediska napadena nebyla, a to ani ze strany prezidenta republiky. K tvrzené protiústavnosti stanovení platové třídy služebním orgánem pro činnost neuvedenou v katalogu správních činností 73. Napadené ustanovení § 145 odst. 3 zákona o státní službě dle vlády vychází v podstatě doslovně z úpravy obsažené v § 136 odst. 3 služebního zákona č. 218/2002 Sb., jenž byl nahrazen zákonem o státní službě, tzn. z donedávna platné součásti právního řádu České republiky. Účelem ustanovení je překlenout období, kdy služební úřad musí bezprostředně začít nově vykonávat činnost, která však není uvedena v katalogu správních činností (vydávaném nařízením vlády), do doby, než bude provedena příslušná novela nařízení vlády, která danou činnost do katalogu správních činností doplní. Státnímu zaměstnanci, který bude tuto novou činnost vykonávat, tak za ni musí náležet plat, přičemž stanovení platové třídy by mělo odpovídat zásadě, že zaměstnanec má právo na spravedlivou odměnu za práci (čl. 28 Listiny základních práv a svobod), tj. že za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u stejného zaměstnavatele stejný plat. Ani v ostatních aspektech nemůže stanovení platové třídy podléhat libovůli příslušných správních orgánů. Je nutno mít na paměti, že určení platové třídy je výkonem působnosti v oblasti veřejné správy realizované ve formě správního aktu, což znamená aplikaci ustanovení zákona o státní službě o řízení ve věcech služby na základě § 159 odst. 1 písm. d) tohoto zákona se subsidiárním použitím zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Právní řád tak vytváří dostatečné „mantinely“, které navrhovatelem namítanou nejistotu a libovůli vylučují. Uvedené ustanovení je tedy podle názoru vlády plně v souladu s ústavním pořádkem. K tvrzené protiústavnosti stanovení požadavku na dodržování demokratických zásad ústavního pořádku České republiky pro přijetí do služebního poměru 74. K napadenému ustanovení § 22 zákona o státní službě stanovujícímu požadavek na dodržování demokratických zásad ústavního pořádku České republiky pro přijetí do služebního poměru vláda uvádí, že v souladu s § 159 odst. 1 písm. a) zákona o státní službě se o přijetí do služebního poměru vede řízení ve věcech služby, tj. postupuje se podle správního řádu (§ 160 zákona o státní službě). V průběhu řízení tak musí být dodržovány základní zásady činnosti správních orgánů a další pravidla řízení ve věcech služby, rozhodnutí musí být odůvodněno a je soudně přezkoumatelné na základě čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, což platí i pro výše uvedený předpoklad přijetí do služebního poměru. Nejedná se tak o subjektivní či neprůkazné hodnocení, jak namítá prezident republiky. 75. Namítané ustanovení je dle vlády naopak reflexí nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 9/01 ze dne 5. 12. 2001 (N 192/24 SbNU 419; 35/2002 Sb.), který v rámci posuzování ústavnosti zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů, konstatoval, že zákonodárce by měl upravit předpoklady přístupu k veřejným funkcím v celém rozsahu a zakotvit v normě s takto obecnou působností osobní předpoklady přímo ve vztahu k demokratické společnosti. Ústavní soudÚstavní soud v citovaném nálezu též poukázal na relevantní judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (rozsudek ve věci Vogt proti Německu ze dne 26. 9. 1995 č. 17851/91 a rozsudek ve věci Pellegrin proti Francii ze dne 8. 12. 1999 č. 28541/95). Ve stanovisku vláda následně rekapituluje úvahy Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního souduÚstavního soudu týkající se nezbytnosti loajality státních zaměstnanců, resp. zaměstnanců veřejné služby vůči státu a ústavním principům. K tvrzené protiústavnosti odlišné procedury schvalování systemizace některých služebních úřadů 76. Napadané ustanovení § 17 odst. 3 zákona o státní službě je výjimkou pro tzv. regulátory, vyplývající ze specifického postavení těchto úřadů (z požadavku na nezávislost těchto úřadů zakotveného v předpisech Evropské unie). Ustanovení představuje záruku pro jejich nezávislé a nestranné rozhodování založenou na tom, že vláda nemůže bez souhlasu toho, kdo stojí v čele příslušného úřadu (tedy toho, kdo garantuje nezávislé postavení úřadu), omezit personální substrát úřadu a finanční prostředky na platy, a tím fakticky regulovat (omezovat) činnost úřadu. Pokud by tato výjimka nebyla v zákonu o státní službě uvedena, bylo by stanovení systemizace zcela mimo reálnou rozhodovací pravomoc toho, kdo stojí v čele úřadu, přestože za řádný výkon jeho působnosti nese plnou odpovědnost. Úprava postavení tzv. regulátorů stran systemizace v zákonu o státní službě je rovněž v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie (např. v rozsudku ze dne 9. března 2010 ve věci C-518/07 Soudní dvůr Evropské unie konstatoval, že orgány dozoru při plnění svých úkolů musí mít zajištěn prostor a podmínky jednat objektivně a nestranně a za tímto účelem musí být chráněny před jakýmkoli vnějším vlivem, včetně přímého či nepřímého vlivu státu, a nikoli pouze před vlivem organizací, na které dohlíží). K tvrzené protiústavnosti stanovení dalších případů, ve kterých lze s ohledem na zvláštní povahu služby přijmout osobu do služebního poměru na dobu určitou 77. V napadeném ustanovení § 21 odst. 3 zákona o státní službě je pojem „zvláštní povaha služby“ bezesporu neurčitým právním pojmem. Zákonodárce nicméně jeho bližší vymezení neponechal na uvážení jednotlivých služebních úřadů, jak je u neurčitých právních pojmů obvyklé, ale s ohledem na právní jistotu svěřil jeho vymezení prováděcímu právnímu předpisu. Záměrně zde vytvořil prostor pro to, aby vláda sama zhodnotila, ve kterých dalších případech, vyjma případů uvedených v § 21 odst. 2 citovaného zákona (podle tohoto ustanovení se do služebního poměru na dobu určitou přijme osoba, která dosud úspěšně nevykonala úřednickou zkoušku, a dále v případě, jde-li o nahrazení dočasně nepřítomného zaměstnance), je možné přijmout osobu do služebního poměru na dobu určitou, aby bylo možné pružněji reagovat na případný vývoj tohoto pojmu. 78. Vláda může vydávat nařízení z vlastního podnětu i bez zákonného zmocnění, neboť je k tomu zmocněna čl. 78 Ústavy. Může jej ovšem vydávat jen k provedení zákona a v jeho mezích. Použitím neurčitého právního pojmu ve zmocňovacím ustanovení zákona však nemůže podle názoru vlády dojít k tomu, že nařízení vlády bude vydáno praeter legem. 79. S ohledem na všechny výše uvedené argumenty vláda závěrem svého vyjádření navrhuje, aby Ústavní soudÚstavní soud návrh prezidenta republiky na zrušení zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, nebo jeho jednotlivých ustanovení zamítl. IV. Replika navrhovatele 80. Vyjádření účastníků řízení i vedlejšího účastníka řízení byla zaslána navrhovateli na vědomí a k případné replice. Navrhovatel svého práva repliky využil, přičemž podrobně se vyjádřil zejména ke stanovisku vlády. IV./a Replika k vyjádření komor Parlamentu 81. K vyjádření Poslanecké sněmovny, resp. jejího předsedy navrhovatel odkazuje na své níže uvedené stanovisko k vyjádření vlády, které je ve srovnání s vyjádřením Poslanecké sněmovny rozsáhlejší. Pro úplnost dodává, že v návrhu předloženém Ústavnímu souduÚstavnímu soudu se ani nenaznačuje, že by se v daném případě jednalo o „přílepek“, jak by to jinak mohlo z vyjádření předsedy Poslanecké sněmovny vyplynout. 82. Obdobně jako ve vztahu k vyjádření Poslanecké sněmovny se i ve vztahu k vyjádření Senátu odkazuje na níže uvedené stanovisko k vyjádření vlády, pokud jde o to, kdy je tzv. komplexní pozměňovací návrh ústavně akceptovatelný, a kdy již nikoli, a o míru součinnosti moci výkonné s poslanci při dopracování návrhu zákona. Zároveň se upozorňuje na zmínku, obsaženou ve vyjádření předsedy Senátu, že k výhradám v obecné rozpravě patřilo, byť to konečné schválení zákona v Senátu neovlivnilo, že zákon byl skutečně přijat v nestandardním legislativním procesu. IV./b Replika k vyjádření vlády 83. K vyjádření vlády navrhovatel uvádí, že stanovisko vlády zaslané Ústavnímu souduÚstavnímu soudu vláda neprojednala a neschválila. Z materiálního hlediska tak vzniká pochybnost, zda jde skutečně o stanovisko vlády, anebo o vyjádření osobního stanoviska ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, zaujaté případně ve spolupráci s ministrem vnitra. Navrhovatel však dodává, že tuto věc neuplatňuje jako procesní námitku, neboť vychází z toho, že podstatnější je, zda a nakolik jsou relevantní argumenty uvedené ve vyjádření, avšak upozorňuje na ni, neboť zapadá do celkového kontextu procesních pochybení. 84. K tvrzené účasti vlády na přípravě komplexního pozměňovacího návrhu navrhovatel uvádí, že by bylo zvláštní, pokud by se moc výkonná vůbec nezajímala o poslanecký návrh zákona, který se jí bezprostředně týká, a pokud by své odborníky nevyužila k tomu, aby poslancům s legislativním zpracováním návrhu pomohli. Úředníci ani členové vlády nepředstavují vládu, jak ji vymezuje a způsob jejího jednání stanoví Ústava. Z toho hlediska argumentace uvedená ve vyjádření vlády, vydávaná za názory a aktivity vlády, je zavádějící. K proceduře přijetí napadeného zákona 85. Navrhovatel ve své replice trvá na tom, že procedura, v rámci které byl napadený zákon přijat, je v rozporu se základními principy legislativního procesu zakotveného Ústavou. V daném případě došlo k situaci, kdy byl stávající zákon nahrazen koncepčně zcela novou zákonnou úpravou s tím, že tato nová úprava byla předložena formou tzv. komplexního pozměňovacího návrhu až v rámci druhého čtení návrhu zákona. Nebyl tak dodržen standardní legislativní postup, kdy návrh zákona tak zásadního charakteru, jakým je zákon o státní službě, tzn. základní kodex služby státních zaměstnanců, je předkládán jako vládní návrh zákona, a je tedy opatřen důvodovou zprávou, prochází připomínkovým řízením, je projednán vládou a jejími legislativními orgány, to vše před tím, než k projednání návrhu zákona přistoupí Parlament. Napadený zákon byl však projednán na základě poslaneckého návrhu zákona, ke kterému navíc vláda původně zaujala negativní stanovisko, ve kterém mimo jiné upozornila na kolizi předlohy s ústavním pořádkem České republiky. Teprve v rámci opakovaného druhého čtení návrhu zákona byl předložen komplexní pozměňovací návrh, v jehož znění byl napadený zákon následně schválen. Vzhledem k těmto skutečnostem je tak navrhovatel přesvědčen, že v daném případě byla porušena řádná zákonodárná procedura zaručená Ústavou a příslušnými navazujícími právními předpisy, což mimo jiné vedlo rovněž k nedostatkům zákona, na které navrhovatel poukazuje ve svém návrhu. Jejich výskyt lze přičítat právě například absenci provedení připomínkového řízení. 86. Navrhovatel nesouhlasí se stanoviskem vlády, dle kterého vláda k návrhu zákona o státní službě předložila své stanovisko a podílela se na vytváření tohoto návrhu. Skutečností je, že vláda, která na základě čl. 76 odst. 1 Ústavy rozhoduje ve sboru, se ve smyslu čl. 44 odst. 1 Ústavy k prvnímu ani k druhému, finálnímu, komplexnímu pozměňovacímu návrhu nevyjádřila. Pokud vláda ve svém vyjádření odkazuje na řadu materiálů, které projednávala, pak, odhlédne-li se od těch, které se budoucí právní úpravy týkají jen nepřímo, přichází v úvahu zřejmě jen materiál projednaný na schůzi vlády dne 5. března 2014, který měl informativní povahu, obsahoval věcný přehled komplexního pozměňovacího návrhu ke sněmovnímu tisku 71 a týkal se ovšem prvního komplexního pozměňovacího návrhu, který ještě počítal s Generálním ředitelstvím státní služby, dále materiál, který vláda projednala na své schůzi dne 5. května 2014 a který obsahoval časový harmonogram implementace novely služebního zákona, v němž se počítalo s existencí pracovní skupiny pro zákon o státní službě Rady hospodářské a sociální dohody a s politicko-expertní skupinou složenou ze zástupců koaličních stran, legislativců a odborníků na oblast státní služby, nebo materiál, který vláda projednala na své schůzi dne 27. srpna 2014, který obsahoval mandát pro ministra vnitra a ministryni pro místní rozvoj pro jednání s Evropsku komisí ve věci služebního zákona a informaci o agendě státní služby, která se týkala postupů souvisejících s implementací budoucího zákona. Podíl úředníků vybraných resortů na dopracovávání poslaneckého návrhu zákona nelze nepochybně směšovat s ústavním právem vlády vyjádřit se k návrhu zákona, jehož předkladatelem není vláda; úředníci nejsou vláda. 87. Uvedené materiály, na které vláda ve svém vyjádření odkazuje, tak zcela zřejmě nelze chápat ve smyslu vyjádření vlády dle čl. 44 odst. 1 Ústavy. Tento institut (tzn. vyjádření ve smyslu čl. 44 odst. 1 Ústavy) má však v rámci legislativního procesu zásadní význam, neboť je jedním z předpokladů řádného posouzení a projednání návrhu zákona Parlamentem. Právu vlády vyjádřit se k návrhu zákona totiž odpovídá rovněž právo dalších účastníků zákonodárného procesu znát názor vlády na projednávaný návrh zákona. Spolu s důvodovou zprávou tak vyjádření vlády ve smyslu čl. 44 odst. 1 Ústavy přispívá k řádnému projednání návrhu zákona, při němž dochází ke konfrontaci různých názorových hledisek a kdy poslanci a senátoři na základě takové konfrontace hlasují s vědomím názorových hledisek všech stran. To směřuje k zachování otevřenosti, veřejnosti a kontroly zákonodárného procesu, které jsou nezbytnou součástí demokratických zásad, na nichž je postaven demokratický právní stát. V daném případě však vyjádření vlády stejně jako příslušná důvodová zpráva absentují. 88. Pokud jde o tvrzení vlády týkající se absence důvodové zprávy, jsou dle názoru navrhovatele zavádějící. Vládou zmiňovaná důvodová zpráva nebyla k prvnímu komplexnímu pozměňovacímu návrhu zřejmě předložena poslancům v podobě sněmovního tisku, byla umístěna na internetové stránce, kde se již nenachází, a k druhému komplexnímu pozměňovacímu návrhu nebyla předložena vůbec. Je nepochybné, že absence důvodové zprávy ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu sama o sobě ještě nevede k neústavnosti zákona, tuto otázku je však nutné posuzovat v širších souvislostech, jak již navrhovatel uvedl výše. 89. Navrhovatel dále v replice konstatuje, že naprostá většina nálezů Ústavního souduÚstavního soudu, na které odkazuje vláda, se předmětného problému netýká a zbývající část nálezů Ústavního souduÚstavního soudu v žádném případě nepopírá závěry z nálezů Ústavního souduÚstavního soudu, na něž se v návrhu prezidenta republiky odkazuje a v nichž je zřetelně a zcela jednoznačně vymezen rozdíl mezi uplatněním zákonodárné iniciativy v podobě předložení návrhu zákona a pozměňovacím návrhem. Na základě těchto navrhovatelem označených nálezů lze dospět k závěru, že druhý komplexní pozměňovací návrh přesáhnul původní návrh, když upravil zcela novou koncepci zákona o státní službě, a překročil tak extenzivně svým obsahem i rozsahem původně projednávaný návrh zákona. Předmětný komplexní pozměňovací návrh tak nenaplnil charakteristický znak pozměňovacího návrhu, neboť ve vztahu k původnímu návrhu zákona nevykazoval znak akcesority, ale od tohoto návrhu naopak významně odbočil, respektive jej v plném rozsahu nahradil. Závěr vlády, že v daném případě došlo k naplnění tzv. pravidla úzkého vztahu, je proto nutné s ohledem na výše uvedené odmítnout a naopak konstatovat, že předmětný komplexní pozměňovací návrh představuje novou zákonodárnou iniciativu. Schválením návrhu zákona ve znění druhého komplexního pozměňovacího návrhu tak byl obejit institut zákonodárné iniciativy a porušena dělba moci jako jeden z principů demokratického právního státu. K úvaze, že při vypracování komplexního pozměňovacího návrhu formou novelizačních bodů k původnímu návrhu novely zákona č. 218/2002 Sb., kdy by se takto dosáhlo znění zákona č. 218/2002 Sb., které by bylo shodné s textem zákona o státní službě, a bylo by tak dosaženo ústavní konformity, navrhovatel pro úplnost konstatuje, že tato úvaha je ve zřejmém rozporu s § 63 odst. 1 bodem 5 písm. a) zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který připouští měnit v rámci původního návrhu jen některé jeho části. 90. K vyjádření vlády, že pokud Ústavní soudÚstavní soud zákon o státní službě zruší, vláda předloží totožnou právní úpravu, navrhovatel nezaujímá stanovisko a názor na toto vyjádření ponechává plně na Ústavním souduÚstavním soudu. 91. Důvodová zpráva, stanovisko vlády k návrhu zákona i prvé čtení jsou samy o sobě jen dílčí jevové stránky legislativního procesu. Celý legislativní proces je spjat s pravidly, která jsou sice formální, nikoli však samoúčelná; jejich účelem je působit k vytváření kvalitního právního řádu demokratického právního státu. Existuje reálné riziko, že pokud se připustí, aby oficiální projednávání zcela nového návrhu komplexního zákona mohlo začít až na úrovni druhého čtení, jak tomu bylo v tomto případě, může to mít negativní a dopředu neodhadnutelné důsledky pro celý právní řád. 92. Zmínku navrhovatele o plné aplikovatelnosti zákona od 1. července 2015 pak v replice navrhovatel rozvádí tak, že vycházel ze závěrů Ústavního souduÚstavního soudu, že ne vždy je nutno zrušit zákon, jinak přijatý za nedodržení všech procesních postupů, pokud by to mělo narušit oprávněnou důvěru občanů v právo. Takový stav by mohl nastat, pokud desítky tisíc zaměstnanců začnou po 1. červenci 2015 podávat žádosti o přijetí do služebního poměru a v návaznosti na to mají být do konce roku 2015 do služebního poměru přijati. K dílčí úpravě pracovněprávního vztahu tzv. ostatních zaměstnanců ve správních úřadech 93. Navrhovatel opakuje výhradu vůči vztahu zákona o státní službě a zákoníku práce s tím, že zákon o státní službě zakládá obousměrný vztah k zákoníku práce, a to způsobem, který zaměstnance v pracovním poměru staví do postavení, které není s právním řádem řádně provázáno, a zakládá tak nepřehlednost právní úpravy. Ve správních, resp. služebních úřadech budou vedle státních zaměstnanců zaměstnáni i zaměstnanci, na které se meritorně vztahuje zákoník práce. Zákon o státní službě však s nimi rovněž počítá, avšak bez provázanosti na zákoník práce. 94. Navrhovatel zmiňuje několik příkladů neprovázanosti obou předpisů. Ve vztahu k § 178 zákona o státní službě, podle kterého může služební orgán za určitých okolností obsadit služební místo osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, namítá navrhovatel založení nerovnosti mezi státními zaměstnanci a zaměstnanci. Jednak v tom smyslu, že k výkonu téže práce museli státní zaměstnanci, na rozdíl od zaměstnanců, splnit určité předpoklady, a na druhé straně i v tom smyslu, že s výjimkou platu se zaměstnanci ocitnou v nerovném právním postavení se státními zaměstnanci vykonávajícími tutéž práci ve služebním poměru. 95. Zákony, na které je ve stanovisku vlády poukazováno, všechny výslovně anebo mlčky předpokládají subsidiární použití zákoníku práce, aniž jej přímou novelou mění. Jde o zákony, které kromě jiného upravují podmínky a způsob výkonu určitých specializovaných činností s tím, že v ostatním se na ně vztahuje zákoník práce, a v tomto smyslu je lze přirovnat k té části zákona o státní službě, která se týká státních zaměstnanců. Žádný ze zákonů, na které vláda odkazuje, však neřeší pracovněprávní vztahy dalších zaměstnanců, jak to jinak činí zákon o státní službě, přestože nepochybně tito další zaměstnanci, kromě těch, již vykonávají zákonem upravenou specializovanou činnost, jsou jak u územních samosprávných celků, tak u školských právnických osob, soudů, státního zastupitelství i u Probační a mediační služby; z tohoto hlediska se argumentace vlády míjí s argumentací navrhovatele. 96. Pokud jde o nesouhlas vlády s tvrzením navrhovatele, že pracovněprávní vztahy může regulovat toliko zákoník práce se subsidiaritou občanského zákoníku, pak navrhovatel znovu poukazuje na § 4 zákoníku práce, jehož ustanovení zní: „Pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.“ K tomu navrhovatel dodává, že účelem zákonů, na které vláda ve stanovisku odkazuje, je upravit ve veřejném zájmu předpoklady pro výkon určitých činností, příp. funkcí a způsob výkonu těchto činností a funkcí, přičemž pracovněprávní úprava obsažená v zákoníku práce na tyto zákony, s odchylkami, které jsou v nich v souladu s jejich účelem uvedeny, plynule navazuje. Pro vztah právní úpravy týkající se zaměstnanců v zákoně o státní službě a zákoníku práce to však podle názoru navrhovatele neplatí. Ke zmocnění pro nařízení vlády stanovící obory služby 97. Navrhovatel k argumentu vlády, že namítaná protiústavnost by se mohla týkat až nařízení vlády, nikoliv samotného zákona, uvádí, že není racionální čekat, až nařízení vlády bude Ústavním soudemÚstavním soudem zrušeno pro neústavnost a zároveň bude zrušeno zmocnění k jeho vydání. 98. Argumentace vlády, že zákonný rámec pro vydání nařízení vlády podle § 5 odst. 2 zákona o státní službě lze dovodit z § 1 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 5 odst. 1 citovaného zákona, se jeví jako účelová. Institut oboru služby má být zásadním pro vymezení státních zaměstnanců ve smyslu zákona o státní službě a pro jejich odlišení od ostatních zaměstnanců ve správních úřadech, přesto však zákon tento pojem, a to alespoň prostřednictvím jeho základních charakteristik, které by měl vykazovat, nevymezuje. Tyto základní pojmové znaky ve smyslu výše uvedeném, které by představovaly zákonné meze pro nařízení vlády vydané dle § 5 odst. 2 citovaného zákona, a tedy základ pro systematické uspořádání výkonu státní správy, který je mnohovrstevný, složený ze značného počtu různých druhů činností, rozhodně nelze spatřovat v ustanovení § 5 odst. 1 tohoto zákona. Navrhovatel má proto za to, že zakotvením ustanovení § 5 odst. 2 zákona o státní službě došlo k delegaci úpravy problematiky, jež má být upravena zákonem, na moc výkonnou, čímž zákonodárce rezignoval na svoji zákonodárnou povinnost, a narušil tak princip dělby moci. V důsledku tohoto postupu rovněž vzniká mimo jiné riziko subjektivního přístupu, který může být vystaven nejrůznějším vlivům. Ke zmocnění vlády stanovit okruh překážek ve službě 99. Argumentace vlády odkazem na obdobnou úpravu obsaženou v § 199 odst. 2 zákoníku práce je podle názoru navrhovatele zavádějící. Zmocnění pro vládu stanovit okruh překážek, uvedené v § 199 odst. 2 zákoníku práce, navazuje alespoň na § 199 odst. 1, zatímco zmocnění v § 104 odst. 3 zákona o státní službě nenavazuje na nic a žádné zákonné meze neobsahuje. Tím není řečeno, že § 199 odst. 2 zákoníku práce je ústavně zcela konformní. Kritérium smyslu a účelu zákona se v daném případě jeví jako nevyužitelné. Ke stanovení platové třídy služebním orgánem pro činnost neuvedenou v katalogu správních činností 100. Podle navrhovatele již z vyjádření vlády vyplývá, že bude-li třeba obsadit služební místo nekryté v příslušném nařízení vlády katalogem správních činností, bude nutno nařízení vlády změnit. Nabízí se tedy řešení urychlit v takových případech legislativní proces, než tuto věc po přechodnou dobu řešit mimo nařízení vlády postupem, který je v rozporu se základními principy právního státu. Samotné použití procesních pravidel v těch situacích, o kterých vláda hovoří, právní nejistotu při postupu mimo nařízení vlády neodstraní; procesní pravidla nemohou nahradit chybějící hmotněprávní úpravu. K požadavku na dodržování demokratických zásad ústavního pořádku České republiky pro přijetí do služebního poměru 101. Navrhovatel uvádí, že nejde o záležitost loajality státních úředníků, jak by mohlo vyplynout z vyjádření vlády, ale o zcela nevhodné přeformulování § 30 odst. 1 věty poslední původního služebního zákona („Do služby nelze jmenovat ... osobu ..., u které nelze prokazatelně předpokládat, že bude dodržovat demokratické zásady ...“). Ustanovení § 22 zákona o státní službě zní: „Do služebního poměru lze přijmout pouze osobu, u které lze předpokládat, že bude ve službě dodržovat demokratické zásady ...“. 102. Původní služební zákon vyžadoval „průkazný předpoklad“, že osoba nebude ve službě dodržovat demokratické zásady ústavního pořádku a řádně vykonávat službu. Tím, že § 22 zákona o státní službě onu „průkaznost“ vypustil a navíc negativní znění věty změnil náhradou slova „nelze“ slovem „lze“ na její pozitivní znění, obsah celého ustanovení značně zrelativizoval. Dle stávajícího znění citovaného ustanovení je splnění základního předpokladu pro přijetí do služebního poměru ponecháno de facto na uvážení příslušné odpovědné osoby, respektive orgánu, přičemž zákon žádným způsobem nevymezuje zásady či meze, kterými by se tato úvaha měla řídit. Procesní pravidla, na která vláda ve svém vyjádření odkazuje, nelze chápat jako materiální vymezení rámce, ve kterém je možné se při posuzování splnění uvedeného předpokladu pohybovat, a tento materiální rámec jimi nelze nahrazovat. Splnění předmětného předpokladu je ponecháno na subjektivní a ničím neomezené domněnce, což je dle navrhovatele v rozporu se základními principy právního státu, zejména s principem právní jistoty a předvídatelnosti správních rozhodnutí, neboť jak již navrhovatel rovněž uvedl, vytváří prostor pro libovůli při rozhodování, v rámci které může docházet k porušování ústavně zaručených práv občanů České republiky, zejména práva na rovné zacházení či ústavně zakotveného zákazu diskriminace, neboť se dané ustanovení může stát nástrojem pro manipulaci výsledků výběrového řízení na obsazení volného služebního místa. Ke schvalování systemizace některých služebních úřadů 103. Navrhovatel uvádí, že vyjádření vlády, v němž je obhajována právní úprava, na základě níž bude mít sedm z celkového počtu třinácti tzv. dalších ústředních orgánů státní správy vůči vládě fakticky právo veta, pokud jde o systemizaci a objem prostředků na platy, vyvolává pochybnosti v řadě směrů. Vláda zařazuje mezi regulátory i Český statistický úřad, nebo tzv. regulátory zaměňuje s orgány dozoru, což vyvolává dojem, že jen těchto sedm orgánů musí mít zajištěn prostor a podmínky jednat objektivně a nestranně, a přehlíží, že v konečném důsledku systemizace a objem prostředků na platy v jednotlivých kapitolách není věcí vlády, ale Poslanecké sněmovny, která schvaluje státní rozpočet v detailní struktuře, a že jde o orgány podřízené vládě a vláda je za ně odpovědna. Podle navrhovatele postrádá logiku a zní zvláštně představa vlády, že by prostřednictvím rozpočtu vláda mohla ohrožovat jejich činnost. 104. Není známo, že by některý z těchto orgánů byl ve své činnosti, která se musí řídit zákony, ohrožován. Pokud by někdy v budoucnu tomu mělo být jinak, věc lze řešit jinými právními nástroji, než se snaží řešit § 17 odst. 3 věta čtvrtá zákona o státní službě. Ke stanovení dalších případů, ve kterých lze přijmout osobu do služebního poměru na dobu určitou 105. Navrhovatel v replice uvádí, že jeho tvrzení v návrhu, že pojem „zvláštní povaha služby“ je neurčitý, bylo do návrhu zapracováno pro případ, že by účastník namítal, že meze pro nařízení vlády jsou dány právě tímto pojmem. Jinak ovšem ustanovení § 21 zákona o státní službě je dle navrhovatele celé v rozporu s čl. 78 Ústavy ve své podstatě. V. Upuštění od ústního jednání 106. Ústavní soudÚstavní soud neočekával od ústního jednání další objasnění věci, pročež od něj upustil dle ustanovení § 44 věty první zákona o Ústavním soudu. VI. Formální předpoklady projednání návrhu a ústavnost procedury přijetí napadeného zákona 107. Návrh byl podán oprávněným orgánem [§ 64 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu] a splňuje všechny formální náležitosti. 108. Úvodem Ústavní soudÚstavní soud považuje za nutné vypořádat se s pochybnostmi navrhovatele obsaženými v replice, zda stanovisko vlády je skutečně stanoviskem vlády, či pouze „osobním stanoviskem ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, zaujaté případně ve spolupráci s ministrem vnitra“. Vláda na své schůzi konané dne 8. prosince 2014 projednala materiál nazvaný „Vyjádření vlády České republiky k návrhu prezidenta republiky na zrušení zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, nebo jeho jednotlivých ustanovení, vedenému pod spisovou značkou Pl. ÚS 21/14“ a přijala k němu usnesení zaslané Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, kterým mj. schvaluje vstup vlády do zmíněného řízení, ukládá ministru pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu vypracovat ve spolupráci s ministrem vnitra stanovisko vlády k návrhu prezidenta republiky a zaslat toto vyjádření Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Ústavní soudÚstavní soud v tomto ohledu respektuje autonomii vlády i způsob, jakým své stanovisko ve vztahu ke konkrétnímu řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem zpracuje. Na rozdíl od situace zmíněné v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/07, na který upozorňuje ve svém vyjádření předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, podle jehož závěru předseda komory Parlamentu nemůže bez dalšího tvořit vůli příslušné komory pro účely vyjádření směřovaného k Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, zde bylo oprávnění konkrétního ministra zpracovat vyjádření vlády založeno jednorázovým pověřením ze strany vlády, tedy usnesením vlády ve vztahu ke konkrétnímu probíhajícímu řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem. Pokud si vláda při pověření konkrétního ministra zpracováním vládního stanoviska nevyhradila právo závěrečného schválení uvedeného stanoviska, šlo o její autonomní politické rozhodnutí, které Ústavní soud respektuje. 109. Ústavní soudÚstavní soud v řízení o přezkumu právních předpisů vždy zkoumá ve smyslu § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., zda napadený předpis byl přijat v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. V první části petitu navrhovatel navrhuje zrušení napadeného zákona jako celku právě z důvodu tvrzeného protiústavního způsobu přijetí tohoto zákona. VI./a Průběh legislativního procesu 110. Ústavní soudÚstavní soud na základě veřejně přístupných tisků Poslanecké sněmovny a Senátu, jakož i stenozáznamů z jejich jednání (vše dostupné na www.psp.cz, www.senat.cz) zjistil následující skutečnosti: 111. Dne 23. prosince 2013 byl Poslanecké sněmovně předložen návrh poslanců Romana Sklenáka, Jeronýma Tejce a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), obsahující 104 novelizačních bodů. Návrh byl rozeslán poslancům jako sněmovní tisk 71. Vláda ve svém stanovisku vyjádřila s návrhem zákona nesouhlas (tisk 71/1). Předseda Poslanecké sněmovny určil zpravodajem návrhu poslance Jana Chvojku. 112. Poslanecká sněmovna 22. ledna 2014 na své 5. schůzi přikázala v prvém čtení návrh zákona k projednání ústavně právnímu výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a prodloužila lhůtu k projednání návrhu ve výborech o 30 dnů (tj. na 90 dnů). 113. Ústavně právní výbor k návrhu zákona přijal dne 27. června 2014 usnesení č. 52, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila ve znění komplexního pozměňovacího návrhu ústavně právního výboru (tisk 71/8). Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své schůzi dne 27. června 2014 usnesení nepřijal. 114. Druhé čtení proběhlo 16. července 2014 na 12. schůzi Poslanecké sněmovny. V podrobné rozpravě se svými pozměňovacími návrhy vystoupilo 18 poslanců, přičemž pozměňovací návrhy byly podány ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu ústavně právního výboru (všechny pozměňovací návrhy jsou obsaženy v tisku 71/9). Na závěr třetího čtení dne 27. srpna 2014 se Poslanecká sněmovna usnesla na opakování druhého čtení (hlasování č. 107, usnesení č. 393). 115. Návrh zákona znovu projednal ústavně právní výbor a 27. srpna 2014 přijal usnesení (tisk 71/11), v němž mj.: „I. ruší usnesení č. 52 ze dne 27. června 2014 k tisku 71; II. konstatuje, že komplexní pozměňovací návrh k tisku 71 byl doručen na začátku jednání ústavně právního výboru dne 27. srpna 2014 poslancem JUDr. Janem Chvojkou, III. projednal komplexní pozměňovací návrh poslance JUDr. Jana Chvojky a bere jej na vědomí, IV. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby vzala komplexní pozměňovací návrh poslance JUDr. Jana Chvojky za základ projednávání“. 116. Návrh zákona znovu projednal taktéž výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který 27. srpna 2014 přijal svůj komplexní pozměňovací návrh a doporučil Poslanecké sněmovně přijetí návrhu zákona ve znění tohoto komplexního pozměňovacího návrhu (tisk 71/10). 117. Opakované druhé čtení návrhu zákona se konalo dne 2. září 2014, zákon prošel obecnou i podrobnou rozpravou. V podrobné rozpravě nebyl podán návrh na zamítnutí návrhu zákona. Pozměňovací návrhy předneslo 15 poslanců. Poslanec Jan Chvojka přednesl komplexní pozměňovací návrh, dalších 14 poslanců své pozměňovací návrhy předkládalo ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu poslance Jana Chvojky (všechny pozměňovací návrhy jsou obsahem tisku 71/12, komplexní pozměňovací návrh poslance Jana Chvojky je uveden pod písmenem B1). 118. Třetí čtení návrhu zákona proběhlo dne 10. září 2014 na 14. schůzi Poslanecké sněmovny. Ze stenozáznamu ze 14. schůze vyplývá, že komplexní pozměňovací návrh poslance Jana Chvojky (tisk 71/12, písmeno B1), doporučený usnesením ústavně právního výboru (tisk 71/11), byl Poslaneckou sněmovnou schválen (hlasování č. 6, přítomno 171, pro 127, proti 11). Všechny další schválené pozměňovací návrhy se vztahovaly ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu poslance Jana Chvojky. O komplexním pozměňovacím návrhu výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj nebylo hlasováno, neboť byl dle slov zpravodaje návrhu zákona Jana Chvojky obsahově totožný s jeho komplexním pozměňovacím návrhem, který byl odsouhlasen jako základ pro další pozměňovací návrhy (stenografický zápis ze 14. schůze Poslanecké sněmovny, 10. září 2014). 119. V hlasování č. 53 (usnesení č. 395) byl návrh zákona schválen ve znění přijatých pozměňovacích návrhů (přítomno 172, pro 127, proti 12). 120. Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu dne 12. září 2014. Senát jej na své 25. schůzi konané dne 1. října 2014 projednal a schválil. Prezident republiky přijatý zákon vrátil Poslanecké sněmovně, která dne 24. října 2014 na něm setrvala (přítomných 166, pro 123, proti 12). Schválený zákon byl doručen k podpisu předsedovi vlády 30. října 2014. Zákon byl vyhlášen 6. listopadu 2014 ve Sbírce zákonů (v částce 99) pod č. 234/2014 Sb. 121. Zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2015, s výjimkou ustanovení § 13, 184, 185, 186, 187, 202 a 206, která nabyla účinnosti dnem vyhlášení zákona, tj. 6. listopadu 2014. VI./b Posouzení ústavní konformity legislativního procesu 122. Ústavní soudÚstavní soud se k otázce ústavní souladnosti legislativního procesu již mnohokráte vyjádřil. Již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 5/02 Ústavní soudÚstavní soud zdůraznil obecný požadavek „stálosti, přesvědčivosti a nezbytnosti právních aktů, na nichž právní stát, a souvztažně také život občanů v něm, spočívá; takovýchto aktů, a také dosažení potřebné autority zákonodárných sborů nelze však dosíci jinak než respektem k pravidlům (zásadám legislativní činnosti), které si ostatně Poslanecká sněmovna jako významný nositel zákonodárné moci pro tuto svou činnost zákonem sama stanovila“ (část V). 123. Především je třeba vycházet z toho, že Ústavní soudÚstavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti, a nikoliv běžné zákonnosti (čl. 83 Ústavy). V případě dozoru nad dodržováním pravidel legislativního procesu je přitom třeba mít na zřeteli, že ústavní pořádek upravuje pouze některá legislativní pravidla a jejich podstatná část je ponechána úpravě obsažené v obou jednacích řádech komor Parlamentu. Důvodem pro zrušení zákona proto nemůže být prosté nerespektování některého ustanovení jednacího řádu jedné z komor, nýbrž teprve porušení ústavní normy. 124. K tomu je třeba doplnit, že při hodnocení ústavní konformity legislativního procesu Ústavní soudÚstavní soud vychází z toho, že jeho pravidla nejsou samoúčelná, nýbrž jsou nastavena poměrně podrobně a jednoznačně právě proto, aby nedocházelo k jejich zneužívání a k potlačování práv jednotlivých aktérů. Derogační zásah Ústavního souduÚstavního soudu by proto mohl přicházet do úvahy v zásadě ve dvou případech: při porušení některé normy zakotvené přímo v Ústavě (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 5/02), anebo pokud by v důsledku porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny či Senátu došlo k porušení některého ústavního práva, principu či hodnoty. Těmito hodnotami jsou zejména právní jistota a předvídatelnost práva plynoucí z charakteristiky České republiky jako právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy), volná soutěž politických stran (čl. 5 Ústavy) a ochrana menšin (čl. 6 Ústavy), za kterou je nutno v uvedeném kontextu považovat zejména parlamentní opozici (v případě zneužití stavu legislativní nouze srov. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 55/10 či sp. zn. Pl. ÚS 53/10). 125. Ústavní vady legislativního procesu, které navrhovatel výslovně formuluje, lze shrnout následovně: 1. vyřazení vlády z ústavního práva předložit k návrhu zákona o státní službě stanovisko a vyřazení projednání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně v prvém čtení, 2. absence důvodové zprávy ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, 3. komplexní pozměňovací návrh svým předmětem a účelem vůbec neměnil původní návrh, ale zcela jej nahradil novým návrhem zákona. 126. Všechny výše uvedené výhrady úzce souvisí s problematikou ústavních limitů pozměňovacích návrhů. Bez dalšího totiž platí, že u každého pozměňovacího návrhu chybí vyjádření vlády ve smyslu čl. 44 odst. 1 Ústavy, neboť vláda se dle Ústavy vyjadřuje k návrhům zákonů, nikoli k pozměňovacím návrhům. Stejně tak u žádného pozměňovacího návrhu (ať podávaného ve výboru nebo v podrobné rozpravě ve druhém čtení) nedochází z povahy věci k jeho projednání na plénu v prvním čtení. Odůvodnění pozměňovacího návrhu taktéž nebylo, až do novelizace jednacího řádu Poslanecké sněmovny provedené zákonem č. 265/2014 Sb. s účinností od 1. března 2015, zákonným požadavkem. 127. Jinak řečeno, všechny uvedené výhrady mají ústavní relevanci právě až ve spojitosti s posouzením toho, do jaké míry byly zachovány ústavní požadavky formulované Ústavním soudemÚstavním soudem (srov. níže) na pozměňovací návrhy. Nevhodnost legislativního postupu spočívajícího v obcházení prvého čtení, ve znemožnění vyjádření vlády či v absenci zdůvodnění pozměňovacího návrhu byla Ústavním soudemÚstavním soudem formulována na pozadí nežádoucí praxe tzv. „přílepků“, kdy se ve druhém čtení k návrhu zákona přidá ve formě pozměňovacího návrhu materie věcně nesouvisející se samotným návrhem zákona. 128. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (viz výše) se Ústavní soud problematikou pozměňovacích návrhů obsáhle zabýval. Podle Ústavního souduÚstavního soudu „požadavek předvídatelnosti zákona jako součást principu právního státu přestává být naplňován v okamžiku, kdy novelizace zákona je součástí jiného zákona ve formálním smyslu, jehož obsah s novelizovaným zákonem nijak nesouvisí. Orientace adresáta právní normy v právním řádu se bez použití přístrojů informačních technologií stává zcela nemožnou“ (bod 39). „Právo podávat k návrhům zákonů během parlamentní rozpravy pozměňovací návrhy se odvozuje z práva zákonodárné iniciativy, nicméně není s ním totožné, neboť je přirozeně omezeno sférou vyhrazenou právě realizaci práva zákonodárné iniciativy. Již z potřeby odlišení zákonodárné iniciativy a pozměňovacího návrhu, a to kvůli dodržení zvýšených ústavních nároků na prvně jmenovanou, lze dovodit, že pozměňovací návrh by měl skutečně toliko pozměňovat předkládanou právní úpravu, tedy neměl by ji ani zásadně měnit, ani zásadně rozšiřovat, a tím méně by se měl pohybovat mimo předmět zákonodárné iniciativy, resp. návrhu zákona“ (bod 49). „Vybočení z omezeného prostoru vyhrazeného pozměňovacím návrhům může nabýt povahy překročení intenzity daného návrhu anebo povahy extenzivního překročení předmětu vymezeného návrhem zákona. První případ bývá U. S. doktrínou označován jako tzv. legislativní jezdci (,legislative riders‘), jejichž používání je v USA často a vzrušeně diskutováno, nicméně je považováno sice za nežádoucí, avšak ústavně konformní ...“ (bod 50). „Od tohoto prvního případu je však nutné odlišit druhý případ nazývaný ,wild riders‘ (tzv. divocí jezdci). V tomto případě jde o překračování kritérií testu uplatňovaného na základě tzv. germaneness rule, tj. pravidla úzkého vztahu. Jinými slovy, jde o testování otázky, zda v konkrétním případě jde o řádný pozměňovací návrh anebo o návrh, pro který se v českém prostředí vžilo označení tzv. ,přílepek‘. V tomto případě se technikou pozměňovacího návrhu k návrhu zákona připojí úprava zcela jiného zákona, s legislativní předlohou nesouvisejícího“ (bod 51). 129. Ústavní soudÚstavní soud tak ve shora citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 uzavřel, že „ústavně konformní výklad ustanovení, jež upravují právo podávat pozměňovací návrhy k projednávanému návrhu zákona, vyžaduje, aby pozměňovací návrh skutečně toliko pozměňoval předkládanou právní úpravu, tzn. v souladu s požadavky tzv. pravidla úzkého vztahu, podle kterého se pozměňovací návrh musí týkat téhož předmětu návrhu, který je v legislativním procesu právě projednáván, by daný pozměňovací návrh neměl vybočit z omezeného prostoru vyhrazeného pozměňovacím návrhům v podobě extenzivního překročení předmětu projednávaného návrhu zákona“ (bod 73). 130. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/12 ze dne 9. 1. 2013 (N 6/68 SbNU 103; 39/2013 Sb.) pak Ústavní soud opět potvrdil, že při rozlišení přípustného pozměňovacího návrhu a nepřípustného „přílepku“ je klíčovým kritériem, „zda existuje úzký vztah mezi obsahem a účelem původního návrhu zákona a obsahem a účelem posuzovaného pozměňovacího návrhu“ (bod 57). 131. Navrhovatel však upozorňuje ještě na další aspekt problematiky, když uvádí, že „komplexní pozměňovací návrh svým předmětem a účelem vůbec neměnil původní návrh, ale zcela jej nahradil novým návrhem zákona“. Navrhovatel tak zpochybňuje, že ačkoli jde o návrh pozměňovací, neprovádí „pozměnění“ návrhu, ale fakticky nahrazuje jeden návrh (novelu původního služebního zákona) návrhem zcela novým (novým zákonem o státní službě). To poté navrhovatel zdůrazňuje i v replice k vyjádření vlády s tím, že jde fakticky o novou zákonodárnou iniciativu. 132. Praxe spočívající v tom, že pozměňovací návrh formálně nepozměňuje návrh zákona (formou novelizačních bodů), ale jeho obsahem je tzv. komplexní pozměňovací návrh (tedy podoba úplného znění nového zákona), již předmětem posouzení Ústavního souduÚstavního soudu v minulosti byla, byť zatím nikdy nešlo o nahrazení novely již platného zákona zákonem zcela novým. U komplexních pozměňovacích návrhů se pak lze setkat s těmi deficity legislativního procesu, na které navrhovatel upozorňuje a které byly též Ústavním soudemÚstavním soudem kriticky reflektovány v předchozí judikatuře, tj. zejména s absencí důvodové zprávy ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu či absencí vyjádření vlády k tomuto komplexnímu pozměňovacímu návrhu. 133. V posuzované věci je tak nutno odlišit dva aspekty problému. Jedním je forma komplexního pozměňovacího návrhu, druhým je jeho obsah spočívající v předložení zcela nového zákona. 134. Pokud jde o samotnou formu komplexního pozměňovacího návrhu, Ústavní soudÚstavní soud byl již vícekrát v minulosti konfrontován s návrhem na zrušení zákona přijatého na základě komplexního pozměňovacího návrhu, přičemž sama existence komplexního pozměňovacího návrhu nebyla nikdy derogačním důvodem [srov. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 56/05, sp. zn. Pl. ÚS 24/07, sp. zn. Pl. ÚS 42/08, sp. zn. Pl. ÚS 33/09 ze dne 29. 9. 2010 (N 205/58 SbNU 827; 332/2010 Sb.) či sp. zn. Pl. ÚS 39/08]. Navzdory výše zmíněným deficitům, které z formy komplexního pozměňovacího návrhu nevyhnutelně plynou, nepovažoval Ústavní soudÚstavní soud za nezbytné zákony takto přijaté rušit. 135. Svůj přístup ke komplexním pozměňovacím návrhům pak Ústavní souduÚstavní soudu shrnul v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 39/08 tak, že „tzv. komplexní pozměňovací návrhy jsou již delší dobu součástí reglementového práva v České republice. Na jejich základě jsou schvalovány i zákony ústavní. Ústavní soudÚstavní soud přitom dosud neměl důvod zpochybnit tuto proceduru ani v případě, že vzešla jako iniciativa určitého výboru Poslanecké sněmovny při projednávání vládních návrhů zákonů (obvyklý případ), ani v případě, že by tato iniciativa vzešla ve skutečnosti od vlády, která tím usilovala eliminovat nepříznivé dopady poslaneckých návrhů .... Jednací řád Poslanecké sněmovny pojem komplexního pozměňovacího návrhu nezná. Jedná se o jeden z institutů parlamentní praxe, který se však pohybuje v mezích ústavního pořádku, kdy se návrh zákona projednává na základě zákonodárné iniciativy oprávněného navrhovatele podle čl. 41 odst. 2 Ústavy ..., avšak podkladem pro jednání je právě komplexní pozměňovací návrh ... To však neznamená, že subjekt s právem zákonodárné iniciativy přestává být ,pánem návrhu‘, neboť se jedná stále o jeho zákonodárnou iniciativu. Proto pouze on s tímto návrhem (byť v podobě komplexního pozměňovacího návrhu) disponuje a může jej vzít zpět bez dalšího do ukončení rozpravy ve druhém čtení, ve kterém se na podkladě komplexního pozměňovacího návrhu o jeho zákonodárné iniciativě jedná (§ 64 ve spojení s § 86 odst. 6 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny), se souhlasem Poslanecké sněmovny ještě i ve třetím čtení“ (bod 40). Ústavní soud v citovaném nálezu též připomněl, že na základě komplexního pozměňovacího návrhu byly schváleny dvě klíčové součásti ústavního pořádku, a to Listina základních práv a svobod i Ústava (bod 41). 136. Ústavní soudÚstavní soud nepovažoval za rozporné s ústavními zásadami legislativního procesu, ani pokud byl komplexním pozměňovacím návrhem vnesen do zákona nový institut či úprava, kterou navržená předloha neobsahovala. Podstatná byla věcná souvislost daná shodným předmětem úpravy. Např. v již výše citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 39/08 posuzoval Ústavní soudÚstavní soud komplexní pozměňovací návrh týkající se novely zákona o soudech a soudcích (č. 314/2008 Sb.), přičemž komplexní pozměňovací návrh ústavně právního výboru (tisk 425/1, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 5. volební období) obsahoval též témata, která v návrhu zákona (tisk 425, 5. volební období) obsažena nebyla (jmenování a odvolávání soudních funkcionářů či zavedení jejich funkčních období). Věcná souvislost daná shodným předmětem úpravy (regulace činnosti soudů a soudců) však byla zachována. Stejně tak Ústavní soud neshledal v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 25/07 ze dne 13. 3. 2008 (N 56/48 SbNU 791; 160/2008 Sb.) vady v legislativním procesu ve vztahu k napadenému zákonu č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, ačkoli tento zákon byl přijat na základě komplexního pozměňovacího návrhu, který dle samotného vyjádření Poslanecké sněmovny (bod 16 nálezu) „přinesl zásadní koncepční změny“ oproti předloženému návrhu. 137. V nyní posuzovaném případě není sporné, že z věcného pohledu se jak původní návrh zákona [návrh zákona poslanců Romana Sklenáka, Jeronýma Tejce a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), tisk 71], tak komplexní pozměňovací návrh [návrh poslance Jana Chvojky (tisk 71/10, resp. 71/12)] týkají v obecné rovině totožné materie, tedy úpravy právních poměrů zaměstnanců státu ve smyslu čl. 79 odst. 2 Ústavy, je zde však přítomen nový, Ústavním soudemÚstavním soudem dosud neřešený aspekt komplexních pozměňovacích návrhů, a to nahrazení novely zákona zákonem zcela novým. 138. V této souvislosti pak Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že posouzení souvislosti komplexního pozměňovacího návrhu s pozměňovanou předlohou nelze vztahovat pouze k posouzení shody předmětu právní regulace, ale též k účelu, který komplexní pozměňovací návrh sleduje, tj. k tomu, zda jeho účelem je stále pozměnění předlohy, nebo její nahrazení. Jinak řečeno, je podstatné, zda pozměňovací návrh stále formálně pozměňuje předlohu, nebo již ji nahrazuje novým návrhem zákona, který však nebyl obsahem zákonodárné iniciativy. 139. V této souvislosti Ústavní soudÚstavní soud opět zdůrazňuje již výše uvedený závěr, že „z potřeby odlišení zákonodárné iniciativy a pozměňovacího návrhu, a to kvůli dodržení zvýšených ústavních nároků na prvně jmenovanou, lze dovodit, že pozměňovací návrh by měl skutečně toliko pozměňovat předkládanou právní úpravu, tedy neměl by ji ani zásadně měnit, ani zásadně rozšiřovat, a tím méně by se měl pohybovat mimo předmět zákonodárné iniciativy, resp. návrhu zákona“ (nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06, bod 49). Pozměňovací návrh má být podle Ústavního souduÚstavního soudu „svou povahou návrhem akcesorickým k návrhu, který byl podán v podobě zákonodárné iniciativy podle čl. 41 Ústavy. Proto § 63 odst. 1 bod 5 písm. a) jednacího řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ... požaduje, aby se jím vypouštěly, rozšiřovaly nebo měnily některé části ,původního návrhu‘“ (nález sp. zn. Pl. ÚS 56/05, bod 41). 140. Požadavek akcesorického vztahu pozměňovacího návrhu k návrhu zákona, tedy požadavek na pouhé pozměnění předlohy formou pozměňovacího návrhu, však není v nyní posuzovaném případě naplněn, neboť pozměňovací návrh předlohu (mající podobu novelizačních bodů ve vztahu k původnímu služebnímu zákonu) nedoplňuje o nové novelizační body, resp. podobu novelizačních bodů nemění, ale formu novelizace nahrazuje formou nového zákona. 141. Z výše uvedeného pohledu je tak nutno přisvědčit navrhovateli, že komplexní pozměňovací návrh, ze kterého vzešel nyní napadený zákon, neodpovídá požadavkům § 63 odst. 1 bodu 5 písm. a) jednacího řádu Poslanecké sněmovny ani nesplňuje požadavek akcesority ve vztahu k návrhu zákona tak, jak je Ústavním soudemÚstavním soudem vyžadován. Samotná forma komplexního pozměňovacího návrhu je sice Ústavním soudemÚstavním soudem tolerována, není však přípustné formou komplexního pozměňovacího návrhu předložit ve druhém čtení návrh nového zákona, který z povahy věci nemůže pozměňovat či doplňovat původní předlohu. 142. Z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu však vyplývá, že i při shledání formální vady v legislativním procesu nepřistupuje bez dalšího „automaticky“ k derogaci právního předpisu, který z takto vadného legislativního procesu vzešel: „V nálezu č. 37/2007 Sb. Ústavní soudÚstavní soud ... upozornil, že případné posuzování obdobných porušení zásad legislativního procesu v minulosti spojí s testem proporcionality ve vazbě na principy ochrany oprávněné důvěry občanů v právo, právní jistoty a nabytých práv, případně ve vazbě na další ústavním pořádkem chráněné principy, základní práva, svobody a veřejné statky. Ústavní soudÚstavní soud proto musel posoudit i další okolnosti případu, aby nebyla jeho role omezena pouze na přezkum stovek procedurálních pochybení obou sněmoven a jejich řídících orgánů, aniž to mělo jakýkoli dopad na posouzení materiální ústavnosti právního řádu. Pokud by Ústavní soudÚstavní soud začal takto odůvodněným návrhům na zrušení zákona vyhovovat pouze z uvedených procedurálních důvodů na pomezí ústavního pořádku a reglementového práva, vytvořil by se stav značné právní nejistoty zejména tam, kde by jinak napadenému zákonu nebylo z hlediska obsahového možno nic vytknout. Proto bylo nutno posoudit i okolnosti, které by měly Ústavní soudÚstavní soud vést k tomu, aby se neomezil pouze na přezkum dodržení úzkého vztahu původního návrhu a pozměňovacího návrhu“ (nález sp. zn. Pl. ÚS 56/05, bod 44). V citovaném nálezu tak Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že navzdory nedodržení požadavků na legislativní proces nepřistoupí k derogaci napadeného zákona. „V takovém případě by formální zrušení právní úpravy ... znamenalo nebezpečí, kdy totožná úprava bude přijata znovu, pouze s tím rozdílem, že budou dodrženy všechny požadavky zákonodárného procesu. Ústavní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci formální a procedurální aspekty přezkumu ustupují z hlediska principu proporcionality požadavkům principů materiálního právního státu, právní jistoty a efektivní ochrany ústavnosti“ (bod 45). Uvedeného nálezu se ostatně dovolává ve svém vyjádření též vláda, která zde „veřejně deklaruje svoji připravenost opětovně předložit do legislativního procesu totožnou právní úpravu“. 143. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10 (viz výše) Ústavní soudÚstavní soud dále rozlišil „mezi tím, zda s ohledem na předmětnou vadu legislativního procesu vůbec byly splněny podmínky pro přijetí určitého zákona (např. z důvodu absence souhlasu jedné z komor) nebo zda se jedná o vadu, v jejímž důsledku byla zasažena ústavním pořádkem garantovaná práva jednotlivých účastníků zákonodárného procesu, jejichž využití je plně v jejich dispozici“. Ústavní soudÚstavní soud připomněl, že není jeho úlohou „zkoumat, zda by projednání návrhu zákona ústavně konformní procedurou vedlo k jinému výsledku (obsahu zákona), než tomu bylo na základě vadné procedury. Jeho úkolem je chránit ústavní principy, které se k předepsané proceduře vztahují.“ Zároveň je však povinen „brát zřetel i k dalším souvislostem, především vzít v úvahu možné dopady na soukromé osoby z hlediska respektu k principu právní jistoty a dobré víry v platnost práva“ (body 103-105). 144. Ústavní soudÚstavní soud tak musel posoudit, zda je možné dát z hlediska principu proporcionality přednost před derogací předpisu „požadavkům principů materiálního právního státu, právní jistoty a efektivní ochrany ústavnosti“, resp. též posoudit „možné dopady na soukromé osoby z hlediska respektu k principu právní jistoty a dobré víry v platnost práva“. 145. Stejně tak při tomto vyvážení musel Ústavní soudÚstavní soud zohlednit základní ústavní účely, pro které ve své judikatuře formuloval požadavky na kvalitu legislativního procesu, a posoudit míru jejich dotčení. Požadavky na kvalitu legislativního procesu nejsou samoúčelné. Navzdory tomu, že Ústava ani jiná část ústavního pořádku většinu aspektů legislativního procesu výslovně neřeší, tj. nezakotvuje požadavky na kvalitu či obsah pozměňovacích návrhů, dovodil Ústavní soudÚstavní soud ústavní relevanci těchto požadavků ochranou důležitých ústavních hodnot, resp. ústavních účelů, skrze které je potom možno postup porušující podústavní právo (jednací řád Poslanecké sněmovny) považovat též za postup protiústavní. Těmito hodnotami jsou typicky právní jistota a předvídatelnost práva jako komponenty právního státu či volná soutěž politických stran a ochrana menšin, zejména práva parlamentní opozice (srov. bod 124). 146. Je tak rozdíl v situaci, kdy vada zákonodárného procesu bude spočívat např. v absenci souhlasu jedné z komor, a půjde tak o zjevný rozpor s formálním požadavkem Ústavy, popř. jiného ústavního zákona na straně jedné, a situaci, kdy bude protiústavnost porušení podústavního práva (jednacího řádu Poslanecké sněmovny) dovozována pomocí obecných ústavních principů, kdy je poté možno zvažovat způsob či míru dotčení toho ústavního účelu (principu), pro jehož ochranu Ústavní soudÚstavní soud formuluje požadavky na kvalitu legislativního procesu, tedy např. též na podobu či kvalitu pozměňovacích návrhů. 147. Důležité je tedy též posoudit, do jaké míry byly napadeným postupem dotčeny principy právní jistoty a předvídatelnosti práva (jako komponenty právního státu), které jsou důležitými ústavními účely, pro jejichž ochranu dochází ke konstitucionalizaci některých zákonných požadavků kladených na legislativní proces. Stejně tak je důležité posoudit, zda došlo k tvrzenému namítanému porušení práv vlády, popř. jiných subjektů zákonodárného procesu. 148. Pokud jde o práva jednotlivých subjektů zákonodárného procesu, je nepochybné, že navrhovatelé novely služebního zákona č. 218/2002 Sb. poslanci Roman Sklenák, Jeroným Tejc a další zůstávali „pány návrhu“ a mohli kdykoli do ukončení druhého čtení vzít návrh zpět, a to dokonce dvakrát, s ohledem na skutečnost, že druhé čtení bylo opakováno a komplexní pozměňovací návrh předložen (po politických diskusích a v určité modifikované podobě) opakovaně. Jak Ústavní soudÚstavní soud shora uvedl, neměl dosud důvod zpochybnit praxi komplexních pozměňovacích návrhů ani v případě, že „by tato iniciativa vzešla ve skutečnosti od vlády, která tím usilovala eliminovat nepříznivé dopady poslaneckých návrhů“, což je i nyní posuzovaný případ podtržen tím, že vláda se k návrhu zákona skupiny poslanců vyjádřila negativně (usnesení vlády ze dne 8. ledna 2014, sněmovní tisk 71/1). 149. Faktická role vlády v legislativním procesu ústícím do přijetí napadeného zákona úzce souvisí též s tvrzenou vadou legislativního procesu týkající se vyřazení vlády z práva předložit své stanovisko k návrhu zákona (fakticky ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který se stal základem napadeného zákona). Ze shora rekapitulovaného vyjádření vlády je zřejmé, že se vláda nejen necítí dotčena neumožněním výkonu její ústavní kompetence vyjádřit se ke každému návrhu zákona ve smyslu čl. 44 odst. 1 Ústavy, naopak se sama k původu komplexního pozměňovacího návrhu hlásí. 150. Vládou zmíněný materiál nazvaný „Věcný přehled komplexního pozměňovacího návrhu ke sněmovnímu tisku č. 71“, který byl předložen k odborné diskusi ještě před zpracováním samotného textu komplexního pozměňovacího návrhu a byl dostupný na internetových stránkách Poslanecké sněmovny1), si jako účel předsevzal konkretizovat témata „k implementaci do tzv. Tejcovy novely služebního zákona (sněmovní tisk č. 71), která jsou nutná pro efektivní, profesionální, veřejný zájem hájící a apolitickou státní službu. Věcné zadání je rozděleno do jednotlivých oblastí a primárně se věnuje náležitostem, které tzv. Tejcova novela buď neobsahuje, anebo je nutné je nově definovat. Zadání se tedy nedotýká všech aspektů služebního zákona, ale především změnových. Tento dokument stvrzuje výchozí politickou dohodu koaličních stran, která bude legislativně-technicky dopracována skupinou legislativců při Úřadu vlády. V případě různých možných řešení obsahuje dokument varianty k odborné diskusi. Věcný přehled umožňuje aktivní zapojení všech poslanců a poslankyň do odborné debaty o podobě komplexního pozměňovacího návrhu k novele služebního zákona a uplatnění jejich zásadních připomínek dříve, než příslušné výbory Poslanecké sněmovny začnou projednávat návrh jeho paragrafového znění. Dále bude při Úřadu vlády ustavena politicko-odborná skupina ze zástupců politických stran a zástupců Úřadu vlády (UV), Ministerstva financí (MF) a Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), která dopracuje návrh v oblasti odměňování a vzdělávání. Tzv. koaliční novela bude veřejně diskutována se správními úřady, opozicí, zástupci odborů a neziskovými organizacemi.“ 151. Z vyjádření vlády zaslaného Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, jakož i z výše uvedeného „Věcného přehledu komplexního pozměňovacího návrhu ke sněmovnímu tisku č. 71“ je patrné, že připravovaný komplexní pozměňovací návrh byl vládní iniciativou na základě dohody koaličních stran. 152. Ústavní soudÚstavní soud v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 77/06 a sp. zn. Pl. ÚS 39/08 souhlasně zmínil názor právní vědy, že „vláda by měla u tzv. komplexních pozměňovacích návrhů trvat na svém právu vyjádřit se k návrhu zákona podle čl. 44 Ústavy, protože ve skutečnosti jde o zastřenou novou zákonodárnou iniciativu“ (Kysela, J. Tvorba práva v ČR: truchlohra se šťastným koncem? Právní zpravodaj, 2006, č. 7). S vědomím tohoto přístupu Ústavního souduÚstavního soudu tak nic nebránilo vládě se vůči obsahu či formě komplexního pozměňovacího návrhu ohradit či trvat na svém vyjádření dle čl. 44 Ústavy, platilo-li by tvrzení navrhovatele, že vláda byla na svém právu zkrácena. Každý člen vlády má právo se účastnit jednání Poslanecké sněmovny s právem přednostního slova (čl. 38 odst. 1 Ústavy). Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 39/08 navíc při posuzování možného zkrácení práva vlády se k návrhu zákona vyjádřit nepovažoval za rozhodnou formální neexistenci vyjádření vlády ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, nýbrž faktickou roli vlády v legislativním procesu, resp. ve vztahu k danému komplexnímu pozměňovacímu návrhu, přičemž bral v potaz např. též souhlasné vyjádření člena vlády při parlamentní rozpravě. 153. Ze stenozáznamů z 12. a 14. schůze Poslanecké sněmovny (7. volební období) při projednávání tisku 71 však nic podobného neplyne a faktický postup vlády (resp. jejích členů) při projednávání tisku 71 o ničem podobném nesvědčí. Vláda se naopak k původu a obsahu komplexního pozměňovacího návrhu ve vyjádření zaslaném Ústavnímu souduÚstavnímu soudu hlásí. Jakkoli formálně vyjádření vlády ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu chybí, fakticky nebyla práva vlády nijak dotčena, neboť vláda byla sama iniciátorem komplexního pozměňovacího návrhu a měla možnost kdykoli během legislativního procesu, platila-li by teze navrhovatele o zkrácení ústavních kompetencí vlády, na tuto skutečnost upozornit či se přímo domáhat svého práva se vyjádřit. 154. Lze tedy uzavřít, že má-li být jedním z účelů derogačního zásahu Ústavního souduÚstavního soudu ochrana práva vlády vyjádřit se k návrhu zákona, pak tento účel v nyní posuzovaném případě absentuje. 155. Pokud jde o případné dotčení práv jiných subjektů zákonodárného procesu, zdůraznil Ústavní soudÚstavní soud ve shora zmíněných nálezech sp. zn. Pl. ÚS 55/10 a sp. zn. Pl. ÚS 53/10, že členové Parlamentu musejí mít skutečnou možnost seznámit se s obsahem předloženého návrhu a zaujmout k němu stanovisko v rámci jeho projednávání v příslušné komoře Parlamentu nebo v jejích orgánech, k čemuž musí mít dostatečný čas. Účelem je umožnění konfrontace důvodů pro přijetí či nepřijetí příslušného návrhu zákona, kdy zástupci občanů musí veřejně zdůvodňovat a obhajovat své návrhy a veřejnost má možnost kontrolovat jejich činnost. Tato možnost konfrontace postojů na parlamentní půdě je též zárukou svobodné soutěže politických sil (čl. 5 Ústavy). 156. V nyní posuzovaném případě však k dotčení práv parlamentní menšiny nedošlo, resp. to není ani výslovně namítáno. Jak bylo shora uvedeno, již věcný záměr komplexního pozměňovacího návrhu byl předložen nejen parlamentní, nýbrž i širší veřejné diskusi (srov. např. vyjádření Rekonstrukce státu k Věcnému přehledu komplexního pozměňovacího návrhu ke sněmovnímu tisku č. 71 ze dne 25. 2. 2014, dostupné na http://rekonstrukcestatu.cz/cs/archiv-novinek/8076-vyjadreni-k-vecnemu-prehledu-komplexniho-pozmenovaciho-navrhu-ke-snemovnimu-tisku-c.-71). První verze komplexního pozměňovacího návrhu (tisk 71/8) obsahovala též odůvodnění. Navíc pokud jde o relevanci odůvodnění pozměňovacího návrhu, sám navrhovatel v replice uvádí, že „je nepochybné, že absence důvodové zprávy ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu sama o sobě ještě nevede k neústavnosti zákona“. 157. Pro úplnost je nutno dodat, že z údajů dostupných na internetových stránkách Poslanecké sněmovny (http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&t=71), jakož i z vyjádření Poslanecké sněmovny jako účastníka řízení vyplývá, že všechny zákonné lhůty při projednávání tisku 71 byly dodrženy. 158. Lze uzavřít, že taktéž ústavní účel spočívající v ochraně jiných subjektů zákonodárného procesu nebyl v posuzovaném případě dotčen. Naopak z přístupu vlády, která byla faktickým iniciátorem a tvůrcem komplexního pozměňovacího návrhu, lze vysledovat spíše snahu o transparentní a otevřený přístup. 159. Jak bylo shora naznačeno, důležitým ústavním účelem, který Ústavní soudÚstavní soud sleduje při kontrole ústavní souladnosti legislativního procesu, je též přehlednost a předvídatelnost zákonů, resp. právního řádu jako celku (nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06, bod 39), např. v souvislosti s tzv. „utajenými zákony“ (týž nález, bod 54), kdy pozměňovacím návrhem přidaná materie do zákona regulujícího věcně odlišnou oblast není tematicky zachycena v názvu zákona, a stává se tak v právním řádu skrytou. Tento ústavní účel, na základě kterého formuloval Ústavní soudÚstavní soud požadavky na kvalitu pozměňovacích návrhů, však v posuzovaném případě opět absentuje, neboť výsledkem nyní posuzovaného legislativního procesu je schválení zcela nového zákona o státní službě, který tak nemůže být považován za nepředvídatelnou či skrytou část právního řádu, která by adresáty práva při práci s právním řádem jakkoli mátla. 160. Hodnota právní jistoty je při výše naznačeném vážení nezbytnosti derogace zákona na straně jedné a nepřistoupení k derogaci na straně druhé přítomna na obou stranách. Na straně jedné je dotčena v případě, kdy je zákon přijat způsobem odporujícím pravidlům jednacího řádu Poslanecké sněmovny, na straně druhé však může být dotčena právě též derogací takto přijatého zákona. Při zvažování intenzity zásahu do hodnoty právní jistoty, ať již samotným legislativním postupem, či naopak možnou derogací napadeného zákona, musel vzít Ústavní soudÚstavní soud do úvahy zcela specifickou situaci související s právním zakotvením státní služby v České republice. Zákon č. 218/2002 Sb., který měl být návrhem zákona poslanců Sklenáka, Tejce a dalších rozsáhle novelizován, měl nabýt po několika odkladech účinnosti až 1. ledna 2015 (až na drobné výjimky), tedy ve shodný okamžik (opět na drobné výjimky) jako nyní napadený zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě. Nahlíženo tedy optikou ústavního účelu právní jistoty (předvídatelnosti a přehlednosti právního řádu), je nutno konstatovat, že tento účel není nijak zásadně dotčen v situaci, kdy „na vstupu“ zákonodárného procesu existuje novela zákona, která má rozsáhle měnit dvanáct let platný, již třicetkrát novelizovaný, ale stále (až na drobné výjimky) neúčinný zákon upravující postavení státních zaměstnanců, a „na výstupu“ tohoto procesu existuje nikoli rozsáhlá novela původního zákona, ale nový zákon, který však upravuje z hlediska předmětu úpravy totéž. Okamžik účinnosti zákonné úpravy státní služby dané původním zákonem z roku 2002 (ve znění řady jeho novel včetně chystané rozsáhlé novely poslanců Sklenáka, Tejce a dalších) na straně jedné a zcela nové úpravy obsažené v napadeném zákoně o státní službě na straně druhé by byl přitom shodný. Z hlediska adresátů práva nejde tudíž o situaci, která by narušila princip právní jistoty tak zásadně jako případná derogace takto přijatého předpisu. 161. Naopak derogace napadeného zákona by do principu právní jistoty a důvěry v právo zasáhla velmi významně, neboť všichni zaměstnanci státní správy, kteří přecházejí do režimu státní služby, by se poté, co se po dvaceti dvou letech od účinnosti Ústavy podařilo důsledně naplnit její čl. 79 odst. 2 a uvést v život systém státní služby, opět po několika měsících účinnosti zákona ocitli ve stavu právní nejistoty ohledně fungování celé státní správy, resp. jejího personálního základu. 162. Uvedenému důsledku by nezabránilo ani případné odložení vykonatelnosti derogačního nálezu, neboť nelze, právě z pohledu ochrany právní jistoty, připustit, aby činnost státní správy a fungování nové státní služby bylo vystaveno trvalé nejistotě ohledně toho, zda se ve vymezeném časovém období (daném odkladem vykonatelnosti nálezu) podaří prosadit a schválit stejnou či obdobnou verzi zákona o státní službě. V případě opaku by se vykonatelností derogačního nálezu ocitl personální základ státní správy České republiky ve stavu právního vakua. Je třeba opět připomenout, že důvodem derogace by přitom nebyla ochrana subjektů zákonodárného procesu, které by se cítily dotčeny postupem porušujícím pravidla zákonodárného procesu, ale ochrana objektivních hodnot plynoucích z principu právního státu, jejichž porušení vadný legislativní proces představuje. Důsledky derogace by však byly, právě z hlediska principů právního státu, nepoměrně závažnější. 163. Je tak nutno vidět rozdíl v derogaci právního předpisu, který v době vykonatelnosti derogačního nálezu ještě nebyl účinný, či nebyl ještě aplikován, a předpisu, na jehož základě probíhá zcela zásadní reforma personálního základu státní správy v České republice. Na tento aspekt ostatně Ústavní soudÚstavní soud upozornil již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 56/05, kde ve vztahu k prvnímu z nálezů, který se otázkou limitů pozměňovacích návrhů zabýval na pozadí „přílepku“ vloženého do zákona o bankách, uvedl: „Nelze pominout i skutečnost, že v případě nálezu č. 37/2007 Sb. se jednalo o dosud nerealizovaný zákon. V iniciačním případě čl. II a čl. III zákona č. 443/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 319/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, totiž zákon ještě aplikován nebyl. Kromě toho by byla jeho aplikace v podstatě jednorázovou záležitostí.“ (bod 45). 164. Z hlediska jistoty právního zakotvení státní služby nelze přehlédnout ani výhrady, které vůči neexistenci státní služby v České republice dlouhodobě zaznívaly též ze strany Evropské unie, jakož ani skutečnost, že čerpání významných finančních prostředků Českou republikou z fondů Evropské unie bylo podmíněno právě zakotvením státní služby. Zde je nutno též zmínit, že existence státní služby jakožto podmínka vstupu do Evropské unie byla před vstupem České republiky do Evropské unie splněna právě přijetím služebního zákona č. 218/2002 Sb., který však nikdy nenabyl (až na drobné výjimky) účinnosti, neboť jeho účinnost byla následných dvanáct let odkládána, naposledy k datu 1. ledna 2015. I s ohledem na závazky České republiky vůči Evropské unii nelze považovat případný derogační zásah vůči napadenému zákonu za přiměřenou reakci ve vztahu k pochybení, které vadu zákonodárného procesu vyvolalo. 165. Ústavní soudÚstavní soud tak uzavírá, že z hlediska způsobu přijímání napadeného zákona došlo k porušení § 63 odst. 1 bodu 5 písm. a) jednacího řádu Poslanecké sněmovny, tedy z hlediska dosavadní judikatury Ústavního souduÚstavního soudu k pochybení, které je též v rozporu s Ústavou. Ústavní soudÚstavní soud nemůže aprobovat postup, v jehož rámci je novela zákona (zde novela služebního zákona č. 218/2002 Sb.) nahrazena při projednávání v Poslanecké sněmovně formou komplexního pozměňovacího návrhu zcela novým zákonem (zde napadený zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě). Není pak naplněn požadavek akcesority pozměňovacího návrhu, který vyžaduje, aby pozměňovací návrh toliko pozměňoval či doplňoval původní předlohu, nikoli ji zcela nahrazoval novým zákonem, byť by se věcně jednalo o stejný předmět právní regulace. 166. Zároveň však Ústavní soudÚstavní soud musel zvážit, zda by případná derogace napadeného zákona nebyla v rozporu s hodnotami materiálního právního státu, právní jistoty a efektivní ochrany ústavnosti (čl. 1 odst. 1, čl. 83 Ústavy), přičemž došel k závěru, že ochrana uvedených hodnot v nyní posuzovaném případě převáží nad zájmem na derogaci napadeného zákona, jak je vyloženo výše v bodech 142-164. 167. Politické důvody, které vládu vedly k uvedenému postupu a které vláda rozvádí ve svém vyjádření rekapitulovaném výše, nepřísluší Ústavnímu souduÚstavnímu soudu hodnotit. 168. Ústavní soudÚstavní soud proto návrh na zrušení zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, neshledal důvodným. VII. Posouzení ústavnosti jednotlivých napadených ustanovení zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě VII./a Obecná východiska při přezkumu souladu ustanovení zákona s ústavním pořádkem 169. Ústavní soudÚstavní soud dlouhodobě v případě řízení o kontrole právních předpisů zdůrazňuje zásadu přednosti ústavně konformního výkladu zákona nebo jeho jednotlivého ustanovení před jeho derogací, s tím, že je povinností všech orgánů veřejné moci interpretovat a aplikovat právo se zřetelem na požadavek ochrany základních práv a svobod (čl. 1 odst. 1 a čl. 4 Ústavy). 170. Jak zdůraznil Ústavní soudÚstavní soud např. v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 44/03 ze dne 5. 4. 2005 (N 73/37 SbNU 33; 249/2005 Sb.), v demokratickém právním státě, který je chápán především jako materiální právní stát, nelze připustit užití platného zákonného ustanovení způsobem odporujícím některé z fundamentálních ústavních zásad. Povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé, konkrétní a výslovné pokyny v zákonném textu, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem, i tam, kde jde o interpretaci abstraktních norem, ústavních zásad, ustanovení Listiny základních práv a svobod a závazků plynoucích z mezinárodních smluv. Z mnoha myslitelných výkladů zákona je tedy třeba v každém případě použít pouze takový výklad, který respektuje ústavní principy (je-li takový výklad možný), a ke zrušení ustanovení zákona pro neústavnost přistoupit teprve tehdy, nelze-li dotčené ustanovení použít, aniž by byla ústavnost porušena (princip minimalizace zásahu do pravomoci jiných orgánů veřejné moci). 171. K tvrzené neurčitosti řady napadených ustanovení, resp. vnitřní rozpornosti některých částí napadeného zákona Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že „neurčitost některého ustanovení právního předpisu nutno považovat za rozpornou s požadavkem právní jistoty, a tudíž i právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy), toliko tehdy, jestliže intenzita této neurčitosti vylučuje možnost stanovení jeho normativního obsahu pomocí obvyklých interpretačních postupů“ [např. nález sp. zn. Pl. ÚS 10/06 ze dne 13. 3. 2007 (N 47/44 SbNU 603; 163/2007 Sb.) či nález sp. zn. Pl. ÚS 44/03 (viz výše)]. 172. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 56/05 pak Ústavní soudÚstavní soud zdůraznil, že „nejasnosti v zákonné úpravě musí odstraňovat judikatura obecných soudů a odstranění případných nejednotností v rozhodování obecných soudů je v kompetenci Nejvyššího soudu. Ústavní soud již vícekrát konstatoval, že do této oblasti může vstoupit jen v případě, kdy se současně jedná o porušení ústavního pořádku a nepřesnost, neurčitost a nepředvídatelnost právní úpravy extrémně narušuje základní požadavky na zákon v podmínkách právního státu.“ 173. Ústavní rozměr je typicky dán tehdy, jestliže má nepředvídatelnost právní úpravy dopad do sféry ústavně zaručených práv. Např. ve vyhovujícím nálezu sp. zn. Pl. ÚS 2/97 ze dne 2. 7. 1997 (N 91/8 SbNU 325; 186/1997 Sb.), na který navrhovatel též odkazuje, šlo o zrušení zákonné úpravy zasahující do osobní svobody garantované v čl. 8 Listiny. VII./b Posouzení ústavnosti § 1 odst. 2, § 11 odst. 3, § 14 odst. 2, § 15 odst. 3, § 16, § 78 písm. c), § 85 odst. 5, § 172, 173, 178, § 184 odst. 2, § 189 - tvrzené porušení principu předvídatelnosti, srozumitelnosti a bezrozpornosti právního řádu a nepřímá novelizace zákoníku práce 174. Text napadených ustanovení je následující (marginální rubriky, označení paragrafů, popř. návětí, které nejsou návrhem napadeny, jsou v některých částech pro přehlednost ponechány a uvedeny v závorce): „[§ 1] (2) Tento zákon dále upravuje organizační věci týkající se zaměstnanců ve správních úřadech, kteří pracují v základním pracovněprávním vztahu. ... [Služební předpis] [§ 11] (3) Služební předpis je pro státního zaměstnance závazný; služební předpis je závazný i pro zaměstnance v pracovním poměru vykonávajícího činnosti podle § 5 a pro osobu ve služebním poměru podle jiného zákona zařazenou k výkonu služby ve služebním úřadu. Služební úřad je povinen zajistit, aby tyto osoby byly se služebními předpisy řádně seznámeny a měly k nim zajištěn přístup. ... [§ 14] [Vedoucí služebního úřadu] (2) Vedoucí služebního úřadu dále plní úkoly související s pracovněprávními vztahy zaměstnanců ve správním úřadu. ... [§ 15] [Státní tajemník] (3) Státní tajemník dále plní úkoly související s pracovněprávními vztahy zaměstnanců ve správním úřadu. ... § 16 Zvláštní ustanovení o plnění některých úkolů služebního úřadu Nadřízený služební úřad plní v organizačních věcech služby, služebních vztahů státních zaměstnanců a pracovněprávních vztahů zaměstnanců ve správním úřadu úkoly za služební úřad, v němž službu vykonává nebo v pracovním poměru pracuje celkem méně než 25 osob, a za obvodní báňský úřad, okresní správu sociálního zabezpečení, oblastní inspektorát práce, Odvolací finanční ředitelství nebo finanční úřad. ... [§ 78] [Představený je dále povinen] c) plnit vůči podřízeným zaměstnancům povinnosti vedoucího zaměstnance podle zákoníku práce, ... [§ 85] (5) Odstavce 1 až 4 platí obdobně i pro zaměstnance v pracovním poměru vykonávajícího činnosti podle § 5 a pro osobu ve služebním poměru podle jiného zákona zařazenou k výkonu služby ve služebním úřadu. ... § 172 Systemizace pracovních míst Pro stanovení systemizace pracovních míst zaměstnanců ve správním úřadu platí § 17 a 18 obdobně s tím, že počet míst náměstků člena vlády a zaměstnanců, kteří vykonávají práci pro člena vlády, včetně zaměstnanců zařazených v kabinetu člena vlády, nebo zaměstnanců, kteří vykonávají práci pro vedoucího Úřadu vlády, a jejich platový tarif určuje a objem prostředků na jejich platy navrhuje příslušný člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády. Kabinetem člena vlády se rozumí útvar v ministerstvu nebo v Úřadu vlády, v jehož působnosti je formulování politik výlučně pro člena vlády. ... § 173 Náměstek člena vlády (1) Náměstek člena vlády je zástupcem člena vlády, s výjimkou věcí, které vyhrazuje členovi vlády zákon. Zejména je oprávněn účastnit se místo člena vlády jednání schůze vlády a zastupovat jej na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny včetně vyšetřovací komise, není-li výslovně požadována osobní účast člena vlády, nebo na schůzi výboru nebo komise Senátu. (2) Pracovní místo náměstka člena vlády není v organizačním uspořádání správního úřadu stupněm řízení; člen vlády může mít nejvýše 2 takové náměstky. (3) Náměstek člena vlády je v pracovním poměru ke státu a jmenuje a odvolává jej příslušný člen vlády; náměstek člena vlády, který není pověřen řízením ministerstva, je zařazen v Úřadu vlády. ... § 178 (1) Služební orgán může obsadit služební místo osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, jestliže a) státní zaměstnanec nevykonává službu z důvodu dočasné neschopnosti k výkonu služby po dobu delší než 1 kalendářní měsíc, b) státní zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo mimořádnou službu, c) státní zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou, d) státní zaměstnanec byl zproštěn služby na základě usnesení o zahájení trestního stíhání pro trestný čintrestný čin nebo z důvodu vazby, e) státnímu zaměstnanci byl přerušen výkon služby za účelem dalšího vzdělání nebo odborné stáže, f) státní zaměstnanec byl přeložen, nebo g) státní zaměstnanec byl zařazen mimo výkon služby. (2) Se zaměstnancem uvedeným v odstavci 1 se sjednají požadované činnosti jako druh práce v pracovní smlouvě a přísluší mu plat podle části deváté. (3) Zaměstnanci uvedenému v odstavci 1 se na jeho žádost umožní vykonat úřednickou zkoušku. ... [§ 184] [Systemizace a systemizace pracovních míst] (2) Systemizace podle odstavce 1 se zaměřují zejména na vymezení služebních míst státních zaměstnanců a pracovních míst zaměstnanců. ... § 189 Náměstek člena vlády Dosavadní vedoucí zaměstnanec, který ke dni 1. července 2015 pracuje jako náměstek člena vlády, nejde-li o náměstka podle § 188 odst. 3 písm. a), se považuje za náměstka člena vlády podle § 173 odst. 2.“ 175. Ústavní výhrada navrhovatele vůči všem shora rekapitulovaným ustanovením spočívá v tvrzení, že zákon o státní službě v označených částech „neodpovídá základním principům právního státu, k nimž patří nejen zásady předvídatelnosti a srozumitelnosti zákona, ale i jeho vnitřní bezrozpornosti“ s odkazem na shora rekapitulovaný nález ve věci legislativních „přílepků“ sp. zn. Pl. ÚS 77/06. Navrhovatel považuje napadená ustanovení za nepřímou novelizaci zákoníku práce. 176. Ústavní soudÚstavní soud při posouzení shora rekapitulovaných napadených ustanovení zákona o státní službě nedochází k závěru, že jde o právní úpravu, která by se příčila požadavkům materiálního právního státu, jejíž normativní obsah by nebylo možno stanovit obvyklými interpretačními metodami, ať již v rámci napadeného zákona, tak v rámci právního řádu jako celku. 177. Navrhovatel odkazuje na § 4 zákoníku práce, podle něhož se „pracovněprávní vztahy ... řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů“, z čehož dovozuje nemožnost dalšího speciálního předpisu týkajícího se jakékoli regulace pracovněprávních vztahů. 178. Ústavní základ této argumentace však není zcela zjevný. V případě tvrzené kolize mezi dvěma různými právními předpisy (zákon o státní službě a zákoník práce) je nutno při interpretaci napadených ustanovení zvážit vztah speciality a obecnosti konkrétních ustanovení zmiňovaných předpisů (interpretační metoda „lex specialis derogat legi generali“). Nelze tvrdit, že možnost intepretace příslušných ustanovení zákona o státní službě spočívající v jejich speciální povaze ve vztahu k obecnému a subsidiárně použitému zákoníku práce je ústavně vyloučena. 179. Ostatně § 1 vymezující působnost zákona o státní službě uvádí, že se zákon vztahuje mj. „na právní poměry státních zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu“ [odst. 1 písm. a)], stejně jako to, že upravuje „organizační věci týkající se zaměstnanců ve správních úřadech, kteří pracují v základním pracovněprávním vztahu“ (napadený odstavec 2). Z argumentace navrhovatele není zřejmé, proč by měl být výklad spočívající ve speciálním postavení zákona o státní službě (resp. jeho jednotlivých ustanovení) ve vztahu k zákoníku práce jako ústavně nekonformní zcela vyloučen. Případná politická vhodnost či koncepčnost uvedeného řešení je jinou otázkou a její hodnocení Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nepřísluší. 180. Tento způsob výkladu vztahu zákoníku práce a speciálních předpisů upravujících právní poměry některých skupin zaměstnanců je navíc v právní praxi běžný (např. zákon o úřednících územních samosprávných celků či zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů), a nelze jej tak považovat za nepředvídatelný, resp. stojící zcela mimo rámec možných výkladů vztahu zákona o státní službě a zákoníku práce, a tedy dovozovat, že není možno napadená ustanovení ústavně konformně vyložit a je nutno přistoupit k jejich derogaci. 181. Totéž platí o speciálně formulované výhradě vůči § 173 (upravujícímu postavení náměstka člena vlády), který dle navrhovatele „do zákona o státní službě nepatří“, přičemž spíše než o zpochybnění ústavní konformity daného ustanovení jde o polemiku s vhodností zvoleného řešení či s vhodností zařazení daného institutu do zákona. Ústavní soudÚstavní soud přitom nepřehlédl, že zákon o státní službě na straně jedné [§ 2 odst. 1 písm. c)] stanoví, že se tento zákon nevztahuje na náměstka člena vlády, a v rozporu s tímto vymezením ratione personae v § 173 postavení náměstka člena vlády upravuje. Tento přístup svědčí o nezvládnuté legislativní technice, která vede k rozporu v zákoně a také k překrývání kompetencí s náměstkem pro řízení sekce. Požadavek na bezrozpornost zákona by však mohl dosáhnout ústavního rozměru v případě, kdy nelze ani za pomoci běžně užívaných výkladových postupů rekonstruovat záměr zákonodárcův. Není pochyb o tom, že záměrem zákonodárce bylo upravit v tomto zákoně postavení náměstka člena vlády a tento záměr byl - byť technicky nevhodně - do zákona zapracován (k vnitřnímu souladu zákona by postačovalo v § 2 uvést, že náměstek člena vlády nevykonává svou funkci ve služebním poměru či nějak obdobně). Není věcí Ústavního souduÚstavního soudu posuzovat věcnou vhodnost existence náměstků členů vlády v tomto či obdobném postavení; Ústava se totiž o funkci náměstka člena vlády zmiňuje jen v souvislosti se zastupováním člena vlády ve schůzi výboru, komise nebo vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny (čl. 38 odst. 2). Nalezený rozpor tak nemá ústavní rozměr. 182. V replice navrhovatele jsou rozvedeny příklady neprovázanosti obou předpisů (zákoníku práce a zákona o státní službě), přičemž ve vztahu k napadenému § 178 zaznívá nový ústavní argument v návrhu původně neuvedený, spočívající v tom, že tímto ustanovením je založeno nerovné postavení mezi „státními zaměstnanci“ (tj. osobami ve služebním poměru) a „zaměstnanci“ (tj. osobami v pracovněprávním vztahu). Nerovnost spočívá dle navrhovatele v tom, že služební orgán může za určitých okolností obsadit služební místo osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, přičemž osoby ve služebním poměru musely, na rozdíl od zaměstnanců v pracovněprávním vztahu, splnit určité předpoklady. 183. S ohledem na to, že rozlišení mezi osobami v režimu státní služby a osobami v pracovněprávním vztahu není založeno na žádném ze zakázaných důvodů rozlišování (srov. čl. 3 odst. 1 Listiny), lze námitku nerovnosti chápat pouze ve smyslu porušení zákazu libovůle ze strany zákonodárce při rozlišování subjektů a práv ve smyslu ochrany rovnosti dle čl. 1 Listiny [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 36/01 ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.)]. Rovnost ve smyslu čl. 1 Listiny může být porušena pouze v případě, kdy jde o nerovnost extrémní, případně tu, které schází jakýkoliv účel a smysl, a jedná se tak o libovůli [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 47/04 ze dne 8. 3. 2005 (N 47/36 SbNU 495; 181/2005 Sb.) či nález sp. zn. I. ÚS 173/13 ze dne 20. 8. 2014 ve znění opravného usnesení sp. zn. I. ÚS 173/13 ze dne 10. 9. 2014]. Ústavní soudÚstavní soud pak posuzuje existenci rozumných (racionálních) důvodů pro uvedené odlišné zacházení [srov. usnesení sp. zn. I. ÚS 3271/13 ze dne 6. 2. 2014 či usnesení sp. zn. I. ÚS 4664/12 ze dne 3. 4. 2014, dostupná na http://nalus.usoud.cz]. 184. V posuzovaném případě dochází k situaci, kdy se s odlišnými osobami (osoby ve služebním poměru a osoby v pracovněprávním vztahu) zachází shodně, tj. zákon umožňuje, aby dočasně osoba v pracovněprávním poměru obsadila služební místo z důvodů v zákoně vymezených. Jakkoli i shodné zacházení s odlišnými subjekty může být nerovným zacházením, v nyní posuzované situaci Ústavní soudÚstavní soud neshledává, že by dočasné obsazení služebního místa osobou v pracovněprávním (nikoli služebním) poměru bylo projevem libovůle zákonodárcovy bez racionálně akceptovatelného zdůvodnění, resp. bez účelu či smyslu. Důvody uvedeného postupu jsou ostatně zákonodárcem vymezeny taxativně v napadeném § 173 odst. 1 a spočívají v dočasné nemožnosti osoby ve služebním poměru (státního zaměstnance) službu vykonávat. Jde o důvody zcela racionální (dočasná neschopnost k výkonu služby, vojenské cvičení, mateřská či rodičovská dovolená apod.), přičemž účel dané úpravy je taktéž zjevný, a to dočasně vyřešit nepřítomnost zaměstnance ve služebním poměru. S tím souvisí též skutečnost, že uvedené „provizorium“ je ze zákona možné jen uzavřením smlouvy na dobu určitou. Ústavní soudÚstavní soud uzavírá, že zvolené řešení nelze považovat za libovůli zákonodárcovu zakládající ústavně neakceptovatelnou nerovnost. VII./c Posouzení ústavnosti § 5 odst. 2 - tvrzené porušení čl. 78 Ústavy 185. Znění napadeného ustanovení: „[§ 5] [Služba a obory služby] (2) Vláda stanoví nařízením obory služby.“ 186. Základním východiskem pro posouzení ústavnosti výše uvedeného ustanovení zákona o státní službě je čl. 78 Ústavy, který stanoví: „K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády.“ 187. Vláda je tak oprávněna vydávat nařízení vlády bez zmocnění v zákoně, a to na rozdíl od ministerstev, jiných správních úřadů a orgánů územní samosprávy, které mohou ve smyslu čl. 79 odst. 3 Ústavy vydávat podzákonné předpisy na základě a v mezích zákona, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. 188. S ohledem na skutečnost, že vláda má ústavní oprávnění (generální zmocnění) provést nařízením vlády jakýkoli zákon, resp. jakékoli jeho ustanovení, je otázka dodržení ústavních podmínek vyjádřených slovy „k provedení zákona“ a „v jeho mezích“ v prvé řadě otázkou posouzení konkrétního nařízení vlády, nikoli zákonného zmocnění, neboť to vláda ke své normotvorné činnosti nepotřebuje. Obecně tedy platí, že derogace jakéhokoli zákonného zmocnění k vydání nařízení vlády nijak nemění pravomoc vlády nařízení vydat, neboť to je založeno samotnou Ústavou v čl. 78. 189. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 (viz výše) Ústavní soud při přezkumu nařízení vlády (nikoli zákonného zmocnění) uvedl: „[Ú]stavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: - nařízení musí být vydáno oprávněným subjektem, - nařízení nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), - musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru nařízení).“ 190. V nyní posuzovaném případě je zjevné, že zákonem je zmocněn oprávněný orgán (vláda), a zřejmá je i vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard, neboť navzdory generálnímu zmocnění v Ústavě zákonodárce vládu výslovně zmocňuje k úpravě otázek v zákoně podrobně neupravených. 191. Při posuzování ústavnosti samotného zákonného zmocnění tak bude podstatné posoudit, zda z dikce zákonného zmocnění není zjevné, že zákonodárce zmocňuje vládu k normotvorbě, která jí ústavně nepřísluší. 192. Typicky půjde o situaci, kdy by byla vláda zmocněna upravit otázky ústavně vyhrazené zákonodárci, např. ukládání primárních povinností (čl. 4 odst. 1 Listiny) či stanovování mezí základních práv a svobod (čl. 4 odst. 2 Listiny). Řadu výhrad zákona obsahuje též Ústava (např. čl. 20, čl. 22 odst. 1, čl. 24, čl. 27 odst. 3, čl. 79 odst. 1 a 2 a další). Ústavní soudÚstavní soud tak v minulosti zrušil zákonné zmocnění, které zmocňovalo vládu k regulaci oblastí vyhrazených zákonu dle čl. 31 Listiny základních práv a svobod [sp. zn. Pl. ÚS 35/95 ze dne 10. 7. 1996 (N 64/5 SbNU 487; 206/1996 Sb.)] či zákonné zmocnění, které v rozporu s čl. 39 Listiny delegovalo vymezení skutkové podstaty trestného činutrestného činu na nařízení vlády [nález sp. zn. Pl. ÚS 13/12 ze dne 23. 7. 2013 (N 126/70 SbNU 147; 259/2013 Sb.)]. V obou nálezech Ústavní soudÚstavní soud zdůraznil, že nelze připustit, aby se sféra ochrany základních práv a svobod dostala pod pravomoc moci výkonné, která k tomu není oprávněná. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 13/12 Ústavní soud s odkazem na nález Ústavního souduÚstavního soudu Československé republiky č. j. úst. 120/22-2/10 ze dne 7. listopadu 1922 (Úřední list republiky Československé 1922: 284, 5605-5608) připomněl, že již v počátcích budování demokratické republiky v tuzemsku bylo konstatováno, že zákonodárný akt obsahující vpravdě delegaci zákonodárné moci na vládu by měnil ústavní listinu tím, že by k ní připojil dosud neobsaženou výhradu, že moc zákonodárnou vykonává Národní shromáždění jen potud, pokud ji nedelegovalo na vládu. 193. Dále půjde o situaci, kdy je ze samotného znění zákonného zmocnění zjevné, že zákonodárce ukládá vládě nařízením upravit otázky stojící mimo předmět prováděného zákona (tedy mimo meze dané obsahem a účelem prováděného zákona). Limity podzákonné normotvorby vlády vyžadované čl. 78 Ústavy by pak nebylo možno dovodit ani ze samotného zmocňovacího ustanovení, ani z prováděného zákona jako celku. Jak připomněl Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 17/95 ze dne 25. 10. 1995 (N 67/4 SbNU 157; 271/1995 Sb.), vláda „nepotřebuje výslovnou delegaci v příslušném zákoně, nařízení však nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem. Jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona.“ 194. Poslední problematickou situací pak může být zmocnění k vydání nařízení vlády v oblastech, kde došlo ve smyslu čl. 10a Ústavy k přenesení pravomocí na nadnárodní organizaci nebo instituci, tj. kde vnitrostátní orgán svou kompetenci vykonávat nemůže v rozsahu, ve kterém k přenosu pravomocí podle čl. 10a Ústavy došlo [k tomu srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 50/04 ze dne 8. 3. 2006 (N 50/40 SbNU 443; 154/2006 Sb.), který se však touto otázkou zabýval v souvislosti s posouzením ústavnosti nařízení vlády, nikoli zákonného zmocnění]. 195. Pokud však zákonné zmocnění některý z výše uvedených deficitů nemá, bude nutno posuzovat z hlediska naplnění podmínek čl. 78 Ústavy až konkrétní nařízení vlády, u kterého lze na základě jeho obsahu a formulace dovodit, zda se pohybuje v mezích zákona, nebo zda tyto meze překračuje. 196. Navrhovatel napadá § 5 odst. 2 zákona o státní službě s tím, že „ustanovení nestanoví meze, v nichž se má nařízení vlády pohybovat, a nelze je zřejmě dovodit ani výkladem zákona“. Jak již bylo shora uvedeno, meze pro nařízení vlády nemusí vyplývat z konkrétního zákonného zmocňovacího ustanovení (zde napadený § 5 odst. 2), které ostatně vláda ke své normotvorbě díky generálnímu ústavnímu zmocnění ani nepotřebuje, nýbrž mohou být dovozeny „ze smyslu a účelu zákona“. 197. V § 5 odst. 1 písm. a) až t) stanoví zákon o státní službě výčet činností, které vymezuje jako „službu“ [legislativní zkratka pro státní službu zavedená v § 1 odst. 1 písm. b) zákona o státní službě]. V § 1 a 2 je pak vymezen předmět úpravy a rozsah působnosti zákona o státní službě. Nenastává zde tak situace, kdy zmocnění ukládá vládě upravovat otázky vyhrazené zákonu nebo upravovat otázky nacházející se zjevně mimo předmět zákonné úpravy a kdy by již z pouhé zákonné dikce bylo zřejmé, že se vláda při vydání nařízení nemůže pohybovat „v mezích zákona“, jak jí ukládá Ústava. 198. Z obsahu a účelu zákona, zejména pak z jeho § 5 odst. 1 vymezujícího činnosti spadající pod státní službu, lze dovodit meze, ve kterých se vláda při své nařizovací činnosti bude pohybovat. Obory služby tedy nejsou tematickou oblastí, která by se ocitala mimo obsah a účel zákona o státní službě, stejně tak nejde o otázky, u kterých by bylo možno z ústavního pořádku dovodit výhradu zákona. Posouzení toho, zda se konkrétní nařízení vlády pohybuje v mezích zákona, je pak již věcí přezkumu onoho nařízení vlády. VII./d Posouzení ústavnosti § 21 odst. 3, § 104 odst. 3 - tvrzené porušení čl. 78 Ústavy 199. Napadená ustanovení § 21 odst. 3 a § 104 odst. 3 zákona o státní službě posuzuje Ústavní soudÚstavní soud společně s ohledem na tvrzený shodný důvod protiústavnosti napadaných ustanovení. 200. Znění napadených ustanovení: „[§ 21] (3) Další případy, ve kterých lze s ohledem na zvláštní povahu služby přijmout osobu do služebního poměru na dobu určitou, stanoví vláda nařízením. ... [SLUŽEBNÍ VOLNO] [Překážky ve službě na straně státního zaměstnance a služební volno] [§ 104] (3) Vláda může nařízením stanovit další překážky ve službě, za které přísluší státnímu zaměstnanci plat.“ 201. V § 21 odst. 2 zákon o státní službě stanoví, že „[d]o služebního poměru na dobu určitou se vždy přijme osoba, která dosud úspěšně nevykonala úřednickou zkoušku. Na dobu určitou lze přijmout osobu rovněž v případech tehdy, je-li třeba nahradit dočasně nepřítomného zaměstnance.“ Napadené ustanovení § 21 odst. 3 citovaného zákona potom umožňuje, aby vláda nařízením stanovila další případy, kdy je možno přijmout určitou osobu do služebního poměru na dobu určitou, a to „s ohledem na zvláštní povahu služby“. Podle navrhovatele je pojem „zvláštní povaha služby“ neurčitý, a tudíž v rozporu s čl. 78 Ústavy. 202. Obdobně § 104 odst. 2 zákona o státní službě stanoví, ve kterých případech náleží při překážkách ve službě státnímu zaměstnanci plat. Napadené ustanovení § 104 odst. 3 citovaného zákona pak opět stanoví, že vláda může nařízením stanovit další překážky ve službě, za které přísluší státnímu zaměstnanci plat. Rozpor s čl. 78 Ústavy zde navrhovatel spatřuje ve skutečnosti, že jde o stanovení podmínek „nad rámec zákona“. 203. Úvodem Ústavní soudÚstavní soud odkazuje na všechna shora uvedená východiska, pokud jde o posuzování souladu zákonného zmocnění k vydání nařízení vlády s ústavním pořádkem. Opět platí, že Ústavní soudÚstavní soud nyní neposuzuje ústavnost konkrétního nařízení vlády, ale pouze ústavnost zákonného zmocnění. 204. Vůle zákonodárce upravit některé otázky nařízením vlády nad zákonný standard je z dikcí obou napadených ustanovení zjevná, ať již jde o stanovení možností přijetí do služebního poměru na dobu určitou či vymezení překážek ve službě, za které přísluší zaměstnanci plat. 205. Ani jedno z napadených ustanovení neupravuje otázky, u kterých platí výhrada zákona, tj. které jsou ústavně zapovězeny k úpravě ve formě podzákonné normotvorby. 206. Stejně tak napadená ustanovení nezmocňují vládu k úpravě oblastí, která se nachází mimo předmět úpravy zákona, tedy k úpravě takových otázek, u kterých by se nařízení vlády muselo nutně pohybovat mimo meze zákona. 207. Pokud jde o napadenou neurčitost pojmu „zvláštní povaha služby“, opět platí, že meze pro vydání nařízení vlády nemusí být stanoveny explicitně v zákonném zmocňovacím ustanovení, které vláda ke své normotvorbě ani nepotřebuje, postačí jejich dovození ze smyslu a účelu zákona. Pokud však již jsou meze ve zmocňovacím ustanovení stanoveny neurčitým právním pojmem „zvláštní povaha služby“, je nutno dodat, že uvedené neurčité právní pojmy jsou běžnou součástí právního řádu a předmětem standardního výkladu právních předpisů. Zákonem vymezený neurčitý právní pojem pak orgány státní správy interpretují, popř. je přímo v podzákonných předpisech upřesňují, jsou-li nadány normotvornou pravomocí. Jak uvádí teorie správního práva, „rozmanitost a proměnnost vztahů, nutnost vzít v úvahu všechny možné podmínky aplikace s ohledem na měnící se okolnosti s sebou přinášejí poměrně široké využití tzv. neurčitých právních pojmů ... Neurčité právní pojmy zahrnují jevy nebo skutečnosti, které nelze úspěšně zcela přesně právně definovat. Jejich obsah a rozsah se může měnit, bývá podmíněn úrovní poznání v technických vědách i časem a místem aplikace normy. Zákonodárce vytváří prostor správě, aby zhodnotila, zda konkrétní případ patří do rozsahu neurčitého pojmu. Vyžaduje především její odbornost. Někde jí napomáhá, snaží se uvést co nejvíce charakteristických znaků věcí nebo jevů, které má neurčitý pojem zahrnovat, někdy též ukládá, aby byl pojem zpřesněn samotnou správou v prováděcích předpisech“ (Hendrych D. a kol. Správní právo. Obecná část. 8. vydání. C. H. Beck, 2012, s. 80-81). 208. Opět by pak bylo věcí až posuzování konkrétního nařízení vlády, pokud by nařízení z takto (byť neurčitým právním pojmem) stanovených mezí vybočilo a ocitlo se v rozporu s čl. 78 Ústavy. Samo o sobě však použití neurčitého právního pojmu pro stanovení mezí normotvorby vlády protiústavnost nezakládá. 209. Jak připomenul Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 13/12, pokud ústavodárce svěřil určitou kompetenci výhradně zákonu, „vyloučil tím v jiných případech možnou a žádoucí sekundární úpravu věcí nepředvídatelných v momentu přijetí zákona, podléhající častým změnám, podrobnostem zejména technicistního charakteru, kdy zákonný základ může obsahovat jen to nejpodstatnější“. Právě důvody spočívající ve „zvláštní povaze služby“ mohou být (slovy citovaného nálezu sp. zn. Pl. ÚS 13/12) „nepředvídatelné v momentu přijetí zákona“ či „podléhající častým změnám“, a tudíž způsobilé k bližšímu upřesnění podzákonným právním předpisem. 210. U obou napadených ustanovení dochází k tomu, že některé případy, které má jinak dle zákonného zmocnění vymezovat nařízení vlády, upravuje zákon sám (případy přijetí do služebního poměru na dobu určitou v § 21 zákona o státní službě či překážky ve výkonu služby v § 104. Z uvedeného navrhovatel dovozuje (výslovně ve vztahu k § 104 odst. 3), že jde o úpravu „nad rámec zákona“. 211. Z obou ustanovení je však zřejmá vůle zákonodárce některé otázky upravit přímo v zákoně a některé ponechat k provedení formou nařízení vlády. Nejde-li obecně o otázky, u kterých platí výhrada zákona, tak jak byla vymezena výše, nelze tento postup považovat za protiústavní. Výhradu zákona tedy nelze dovodit pouze ze skutečnosti, že některé otázky, které má upravit vláda nařízením, specifikuje již přímo sám zákonodárce (např. některé překážky ve službě), pokud jiné otázky (další překážky ve službě) výslovně exekutivě přenechává. Tímto postupem sice zákonodárce brání vládě, aby upravila odlišně ty překážky ve službě, které se rozhodl specifikovat přímo zákonodárce sám, naopak však vládě umožňuje výslovným zmocněním, aby specifikovala překážky další. Nejde tak o úpravu „nad rámec zákona“, neboť zákon s touto úpravou počítá a výslovně vládě tuto kompetenci svěřuje. Je věcí zákonodárce, které oblasti upraví sám a ke kterým zmocní exekutivu, resp. ponechá vládě prostor k její normotvorbě (např. z důvodu potřeby pružnější reakce na novou situaci), nebude-li obsahem zmocnění některý z výše vymezených případů (výše sub VII./c), v nichž zmocnění možné není (typicky oblasti regulace s výhradou zákona, zejm. stanovení povinností či mezí základních práv). V obou posuzovaných případech však o narušení výhrady zákona nejde, zejména pak nejde o ukládání povinností ani o zásah do základních práv. 212. Meze podzákonné právní úpravy překážek ve službě lze dovodit jednak z účelu a smyslu institutu překážek ve službě (resp. překážek v práci), jakož i analogicky druhovou či typovou povahou těch překážek, které zákonodárce upravil sám výslovně. Nelze sice vyloučit exces výkonné moci při sekundární normotvorbě, což je však opět již otázkou ústavnosti konkrétního prováděcího právního předpisu. VII./e Posouzení ústavnosti § 145 odst. 3 - tvrzený rozpor se základními principy právního státu zakládající právní nejistotu a možnost libovůle 213. Znění napadeného ustanovení: „[§ 145] [Zvláštní ustanovení o platovém tarifu a platových třídách] (3) Pro nové služební místo státního zaměstnance, na kterém se mají vykonávat činnosti neuvedené v katalogu správních činností, platovou třídu stanoví služební orgán se souhlasem Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí.“ 214. Navrhovatel považuje napadené ustanovení za rozporné se základními principy právního státu, zakládající právní nejistotu a vytvářející, mimo normativní úpravu obsaženou v nařízení vlády (katalog správních činností), prostor pro libovůli při rozhodování. 215. Jak již Ústavní soudÚstavní soud shora zmínil, v případě řízení o kontrole právních předpisů je vždy nutno zvažovat, zda existuje ústavně konformní možnost interpretace napadeného zákonného ustanovení, přičemž teprve v případě, že ústavně konformní výklad není možný, lze přistoupit k derogaci napadeného ustanovení. 216. Podle vyjádření vlády je účelem napadeného ustanovení překlenout období, kdy služební úřad musí bezprostředně začít nově vykonávat činnost, která však není uvedena v katalogu správních činností (vydávaném nařízením vlády), do doby, než bude provedena příslušná novela nařízení vlády, která danou činnost do katalogu správních činností doplní. 217. Zákonné ustanovení má tedy zjevně za cíl zajistit možnost stanovení platového ohodnocení státního zaměstnance do doby, než bude do nařízení vlády vymezujícího katalog správních činností příslušná činnost novelizací doplněna. Z hlediska cíle právní úpravy tak jde o naplnění požadavku čl. 28 Listiny základních práv a svobod (právo zaměstnanců na spravedlivou odměnu za práci). 218. Tvrzenému riziku právní nejistoty a libovůle plynoucí z uvedeného ustanovení však dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu dostatečně brání ústavní principy, jejichž optikou je nutno uvedené ustanovení aplikovat a interpretovat. Při stanovení platové třídy musí služební orgán dbát principu rovného zacházení při odměňování (za obdobnou práci obdobná odměna), jednak postupuje v procesním rámci předvídaném zákonem o státní službě [řízení ve věcech služby dle § 159-169 zákona o státní službě, mj. též ve věcech rozhodování o odměňování dle § 159 odst. 1 písm. d)], resp. předvídaném v rámci subsidiárně aplikovatelného správního řádu (§ 160 zákona o státní službě). 219. Ústavní soudÚstavní soud má za to, že samotná dikce napadeného ustanovení tak není v rozporu s principy právního státu, naopak jeho ústavně konformní intepretace a zejména aplikace je možná, tudíž k derogačnímu zásahu ze strany Ústavního souduÚstavního soudu není dán prostor. VII./f Posouzení ústavnosti § 22 - tvrzený rozpor se základními principy právního státu 220. Znění napadeného ustanovení: „§ 22 Základní předpoklad pro přijetí do služebního poměru Do služebního poměru lze přijmout pouze osobu, u které lze předpokládat, že bude ve službě dodržovat demokratické zásady ústavního pořádku České republiky a řádně vykonávat službu.“ 221. Podle navrhovatele napadené ustanovení porušuje principy právního státu, neboť je „založeno na subjektivní, neprůkazné a ničím neomezené domněnce“. 222. Ani u nyní posuzovaného ustanovení neshledává Ústavní soudÚstavní soud protiústavní vadu, resp. nedochází k závěru, že by nebylo možno dané ustanovení vyložit ústavně konformně. Účel napadeného ustanovení je zjevný, a to zajistit loajalitu zaměstnanců veřejné služby vůči státu, resp. vůči ústavnímu systému a ústavním principům. Účel ustanovení, který vláda ve svém vyjádření taktéž s odkazem na příslušnou judikaturu zdůrazňuje, však není předmětem sporu, předmětem sporu je pouze formulace ustanovení. 223. Formulaci „lze předpokládat“ ovšem opět nelze vykládat izolovaně, nýbrž v kontextu požadavků dokazování pro zjištění stavu věci ve správním řízení ve smyslu § 50 a násl. správního řádu, resp. obecně požadavků na správní rozhodnutí. Jak již bylo zmíněno shora v souvislosti s posuzováním ústavnosti § 145 odst. 3, zákon o státní službě upravuje řízení ve věcech služby se subsidiárním použitím správního řádu, přičemž toto řízení se dle § 159 odst. 1 písm. a) zákona o státní službě vede i ve věcech přijetí do služebního poměru. 224. Základem pro přijetí do služebního poměru tedy nemůže být v podmínkách materiálního právního státu subjektivní neprůkazná či ničím neomezená domněnka orgánu veřejné moci, jak uvádí navrhovatel. Naopak rozhodnutí o přijetí do služebního poměru musí vycházet se skutkového stavu zjištěného zákonnými důkazními prostředky, musí být řádně odůvodněné a navíc podléhá soudnímu přezkumu. 225. Navrhovatel v této souvislosti upozorňuje na dikci § 30 zákona č. 218/2002 Sb., podle něhož „do služby nelze jmenovat fyzickou osobu ..., u které nelze prokazatelně předpokládat, že bude ve službě dodržovat demokratické zásady ústavního pořádku České republiky a řádně vykonávat službu“. Faktický rozdíl mezi současně napadenou a navrhovatelem zmíněnou úpravou je v absenci slova „prokazatelně“ v napadené úpravě. To však nic nemění na skutečnosti, že pokud správní orgán dojde k závěru, že u konkrétního žadatele o přijetí do služebního poměru nelze předpokládat, že „bude ve službě dodržovat demokratické zásady ústavního pořádku České republiky a řádně vykonávat službu“, musí tuto skutečnost prokázat a své závěry řádně odůvodnit. 226. Intepretace daného ustanovení vedoucí k závěru, že jeho obsahem má být norma stanovící, že do služebního poměru lze přijmout pouze osobu, u které lze „neprokazatelně“ předpokládat dodržování určitých zásad, je v materiálním právním státě nemožná. 227. Opět je nutno uzavřít, že napadené ustanovení lze vyložit ústavně konformně a prostor pro derogační zásah Ústavního souduÚstavního soudu zde není. VII./g Posouzení ústavnosti § 17 odst. 3 věty čtvrté - tvrzené porušení čl. 67 odst. 1 Ústavy 228. Znění napadeného ustanovení: „[§ 17] [Systemizace] [(3) Systemizaci schvaluje vláda na následující kalendářní rok. Návrh systemizace předkládá vládě ministr vnitra. Vláda je oprávněna upravit v souvislosti se schvalováním systemizace organizační strukturu služebního úřadu.] Jde-li o systemizaci Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů, Českého statistického úřadu nebo Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, nemůže vláda bez souhlasu toho, kdo je v jejich čele, snížit počet služebních míst podle odstavce 1 písm. a) a b) a objem prostředků na platy podle odstavce 1 písm. c) oproti systemizaci pro předchozí kalendářní rok.“ 229. Tvrzená protiústavnost napadeného ustanovení spočívá dle navrhovatele (viz bod 14) v tom, že sedm ústředních orgánů státní správy v něm uvedených „klade na roveň vládě, ne-li nad vládu“, čímž porušuje čl. 67 odst. 1 Ústavy, podle něhož „vláda je vrcholným orgánem výkonné moci“. Ve vyjádření vlády je tomuto tvrzení oponováno s odkazem na povahu těchto správních úřadů jako tzv. regulátorů a požadavek jejich nezávislosti v předpisech Evropské unie (viz bod 76). 230. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že si je vědom složitosti této problematiky z hlediska historie vzniku tohoto typu orgánů v 19. století či ještě dříve, vývoje jejich legislativního a judikatorního řešení a současného stavu z hlediska potřeb moderního státu a jeho mezinárodního začlenění. Stejně tak bere na zřetel vývoj odborné diskuse na téma situování takových orgánů v systému výkonné moci založeném na hierarchickém uspořádání a současně na parlamentní odpovědnosti vlády jako vrcholného orgánu výkonné moci vůči Poslanecké sněmovně (čl. 67 odst. 1 a čl. 68 odst. 1 Ústavy). Této věci neprospěla ani změna koncepce zákona na úseku úpravy systemizace (srov. § 14 a 15 služebního zákona č. 218/2002 Sb.), která ústavním východiskům organizace veřejné správy a státní služby v jejím rámci hověla daleko více s ohledem na zabudování parlamentního prvku v řešení této sporné otázky a reflektováním diskuse o těchto tzv. nezávislých správních úřadech, která tehdy probíhala zejména v obou komorách Parlamentu a ve vládě (srov. tisk 1134, Poslanecká sněmovna, III. volební období, 2001, viz též bod 236). 231. Nicméně s ohledem na vázanost petitem návrhu je třeba zdůraznit, že návrh prezidenta republiky v této části nesměřuje k napadení či zpochybnění samotné existence tzv. nezávislých správních úřadů. Jeho návrh lze stručně charakterizovat tak, že pouze zpochybňuje ustanovení § 17 odst. 3 věty čtvrté zákona o státní službě, které má v rozporu s ústavním postavením vlády omezovat její možnost upravovat otázky systemizace jako nástroje pro organizaci služebních úřadů z hlediska počtu služebních míst, státních zaměstnanců, míst představených a objemu prostředků na platy (srov. § 17 odst. 1 zákona o státní službě). 232. Z ustanovení § 17 odst. 1 zákona o státní službě podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu vyplývá, že v případě jednotlivých složek systemizace služebních úřadů se jedná o klíčový prostředek, kterým vláda může dostát své odpovědnosti ústavně zakotveného vrcholného orgánu výkonné moci za řádné fungování státní správy, jejímž personálním základem budou zaměstnanci na služebních místech klasifikovaných platovými třídami. K tomu, aby došlo k vyřazení tohoto prostředku či k oslabení možností (a současně ústavní odpovědnosti a kompetencí) vlády na tomto klíčovém úseku, proto musejí být nalezeny odpovídající ústavní kautely; nelze se spokojit s případnou argumentací v rovině podústavního práva (§ 21 a § 28 odst. 1 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů) vedenou s odkazem na to, že úprava tzv. nezávislých správních úřadů je založena jednak v zákonech speciálních, jednak pozdějších. V případě přednostního použití pravidla lex superior může řešení kolize v rovině podústavního práva za pomocí pravidel lex specialis a lex posterior nastoupit až ve druhé řadě. 233. Ústavní soudÚstavní soud přitom nikterak nezpochybňuje skutečnost, že regulace či správa určitých specifických oblastí veřejné moci vyžaduje nezávislé postavení regulačních orgánů (regulace médií, telekomunikací, ochrana osobních údajůosobních údajů, regulace trhu s energiemi, statistika, jaderná bezpečnost, ochrana hospodářské soutěže). Uplatnění prvků nezávislosti, které se mohou případ od případu lišit, však zde musí být omezené a musí respektovat ústavní pořádek. V tomto směru je možno odkázat na potřebu zvláštních záruk některých ústavních práv (čl. 1 odst. 1 Ústavy), potřebu zajištění řádného chodu státu, stejně jako na potřebu plnění mezinárodních závazků státu (čl. 1 odst. 2, čl. 10a Ústavy). 234. Ústavní soudÚstavní soud však dospěl k závěru, že v této konkrétní věci zásah do ústavně zakotveného mechanismu vztahů orgánů moci zákonodárné a výkonné nebyl na místě z důvodů, které budou uvedeny dále. Takový průnik do oblasti odpovědnosti a působnosti (což je v demokratickém právním státě totéž) parlamentně odpovědné vlády není nutný ani v případě požadavků plynoucích z předpisů práva Evropské unie, ze kterých lze jinak dovodit požadavek na nezávislost regulačních či jiných orgánů, tzn. především efektivní strukturální oddělení rozhodovací činnosti správních orgánů od zájmů subjektů podřízených takové regulaci a dozoru v některých specifických oblastech veřejné správy. 235. Specifika postavení uvedených správních orgánů (tzv. nezávislých správních úřadů) je třeba hodnotit systémově v kontextu celkového ústavního uspořádání České republiky jako parlamentní demokracie, v níž se otázky pravomocí a kompetencí v rámci veřejné moci nutně váží na parlamentní odpovědnost vlády za výkon státní správy. K tomu, aby byl některý z orgánů vyňat z tohoto systému a legitimačního řetězce (který musí zpětně vést od konkrétního aktu veřejné moci až k čl. 2 odst. 1 Ústavy), není podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu vždy nezbytně nutné výslovné ústavní zakotvení vztahu nezávislosti, i když tak Ústava v řadě případů činí. Lze poukázat např. na zakotvení nezávislosti či neodpovědnosti v případě členů komor Parlamentu České republiky (čl. 26), zejména pak na úpravu vztahů státní moci a územní samosprávy (čl. 101 odst. 4, čl. 105), na zakotvení postavení soudní moci (čl. 81 a 82), Nejvyššího kontrolního úřadu (čl. 97) či České národní bankybanky (čl. 98), ale např. i na vymezení odpovědnostních vazeb ve vztahu Parlamentu, prezidenta republiky a vlády (čl. 63 odst. 4, čl. 65 a čl. 68 odst. 1 Ústavy). 236. S takovým vymezením se však nesetkáváme u soustavy správních úřadů a jim příbuzných institucí veřejné správy, za kterou nese vláda odpovědnost, neboť by to bylo v rozporu se samotnou povahou výkonu státní správy. Zde je třeba zdůraznit, že hovoří-li Ústava o odpovědnosti ve státním organizačním právu, tak je to neoddělitelně spjato s otázkou konstrukce pravomocí orgánů veřejné moci jako odpovědnosti jak v pozitivním, tak negativním smyslu (viz k tomu Klement, J. H. Verantwortung. Tübingen: Mohr Siebeck, 2006, s. 265 n., s. 338 n.). Z ústavně zakotveného principu demokratického právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy) plyne odpovědnost za určitý úsek řízení (zde včetně výlučného oprávnění předložit návrh zákona o státním rozpočtu podle čl. 42 odst. 1 Ústavy), která současně vyjadřuje kompetenci vlády v této oblasti rozhodovat, řídit, kontrolovat či usměrňovat a slaďovat činnost dalších prvků systému moci výkonné, resp. státní správy. Výjimkou zde může být v případě střetu dvou veřejných zájmů jen ochrana základních práv a svobod, zajištění základních funkcí chodu státu nebo plnění mezinárodních závazků, přičemž se zpravidla tyto oblasti překrývají. Na okraj je v této souvislosti možno připomenout pokus řešit tuto problematiku výslovnou úpravou v samostatném čl. 80a Ústavy v rámci senátního návrhu novely Ústavy (tisk 1134, Poslanecká sněmovna, III. volební období, 2001), který měl stanovit, že „[o]rgány moci výkonné nezávislé na vládě lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem“. Konečně je třeba nad rámec řešené otázky dodat, že přerušení onoho legitimačního řetězce v bodu „vláda“ musí být vykompenzováno jinými legitimačními důvody takové výjimky (požadavky na obsazení funkce, odbornost, praxe, jiné vlastnosti, omezení uvážení, vázanost na zákon, funkční období atd.). 237. Nepřijetí zmíněného návrhu na novelizaci Ústavy proto nelze vykládat jako důkaz neústavnosti samotné nezávislosti, nýbrž jen jejích určitých prvků v jinak hierarchicky uspořádaném systému správních úřadů a jejich vykonavatelů či nositelů, a to přitom prvků nezávislosti, jejichž úprava je vyhrazena zákonu, který musí respektovat dělbu moci a mocí a klíčové funkce vlády v ní. Je proto zásadní rozdíl v situaci, kdy vláda takový systém ovládá a uspořádává za pomoci jednotlivých složek systemizace státní služby, a v situaci, kdy se dostane např. do střetu s Českým statistickým úřadem při pořádání sčítání lidu nebo s Úřadem pro ochranu osobních údajůosobních údajů, Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže atd. při plnění jejich kompetencí. V určitých otázkách rozhodování - jako to např. výslovně stanoví § 28 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů - jsou nositelé těchto úřadů vyvázáni z povinnosti řídit se ve své specifické regulační působnosti pokyny, usneseními, směrnicemi atd., neboť je to v dané oblasti vyváženo jiným veřejným zájmem (ochrana soukromí, hospodářské soutěže, přístup k informacím atd.). 238. Z tohoto pohledu ustanovení věty čtvrté § 17 odst. 3 zákona o státní službě z hlediska testu ústavnosti neobstálo. Ústavními východisky jsou zde dělba moci, parlamentní demokracie, odpovědnost vlády za řízení státu cestou státní správy a role vlády při přípravě státního rozpočtu. V neposlední řadě pak také ustanovení čl. 79 odst. 2 Ústavy, které výslovně hovoří (na rozdíl např. od čl. 80 odst. 2, čl. 91 odst. 2, čl. 97 odst. 3) jen o úpravě právních poměrů státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech. Tím tato ústavní norma evidentně směřuje k zvláštním zárukám jejich postavení odpovídajícím jejich úkolům při výkonu státní správy jako celku, přičemž z ústavní úpravy - na rozdíl od uvedených výjimek z hierarchické soustavy - nikterak nevyplývá, že by měly být význam a záruky řádného výkonu státní služby z tohoto hlediska jiné než např. v takových klíčových správních úřadech, jaké působí v oblastech vnitra, obrany, zahraničí, spravedlnosti či financí. V tomto směru je rovněž třeba poukázat na systémovou úpravu této otázky v § 15 původního služebního zákona č. 218/2002 Sb. spojenou s výhradou zákona a veřejného zájmu. Současně platí, že Parlament se nemůže vzdát výkonu své kontrolní působnosti vůči vládě tím, že z oblasti její odpovědnosti vyjme rozhodování o klíčových otázkách fungování státní služby tím, že její rozhodnutí učiní závislým na souhlasu vedoucího správního úřadu. Dané ustanovení neobstojí ani z hlediska jakkoli konstruovaného testu racionality. To proto, že zásah do ústavně zakotvené pozice vlády není založen na ochraně uvedených správních úřadů a institucí před možností narušit nezávislost jejich rozhodování o zákonem vymezených specifických otázkách jejich kompetence. Je-li to v těchto oblastech (viz bod 233) akceptovatelné či dokonce žádoucí, v oblasti systemizace to značí pokus o vyprazdňování ústavní kompetence a současně parlamentní odpovědnosti vlády. 239. To vše shrnuto činí napadené ustanovení § 17 odst. 3 věty čtvrté zákona o státní službě pokusem vstupujícím do evidentního střetu s takovými pravidly fungování mechanismu státní moci v České republice, jako jsou čl. 2 odst. 1, čl. 42 odst. 1, čl. 67 odst. 1, čl. 68 odst. 1 a čl. 79 odst. 2 Ústavy. Za řádný chod státní správy a nyní i státní služby nese odpovědnost vláda vůči Poslanecké sněmovně, nikoli vůči předsedům několika ústředních správních úřadů různého typu. Této odpovědnosti ji nemůže zbavit ani zákon Parlamentu, byť by s ním vláda souhlasila. Ústavní soudÚstavní soud proto přistoupil ke zrušení napadeného ustanovení. VII./h Posouzení ústavnosti § 31 odst. 2 a § 165 240. Ustanovení § 31 odst. 2 a § 165 zákona o státní službě jsou napadána s tím, že „nejsou s největší pravděpodobností sama o sobě ústavně přezkoumatelná, ale předkládají se ... k případnému posouzení dalších důsledků postupu namítaného výše“ (sub II/a), tedy důsledků tvrzeného vadného legislativního procesu. 241. Vůči napadeným ustanovením navrhovatel vznáší výhrady týkající se legislativně-technických nepřesností či formulačních nedostatků („příkladmý výčet nedostatků zákona o státní službě“). U žádného z napadených ustanovení však není vznesena konkrétní námitka protiústavnosti obsahu napadeného ustanovení, což navrhovatel více méně připouští, neboť účelem předestření tvrzených vad zákona má být spíše ilustrace nevhodnosti procesu vedoucího k přijetí tohoto zákona. 242. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu však nepřísluší spekulovat, zda by jinak předložený či jiným způsobem projednaný návrh zákona vedl k vyšší preciznosti legislativně-technického zpracování či nižší míře legislativně-technických nedostatků. 243. Pokud jde o samotný obsah napadených ustanovení, Ústavní soudÚstavní soud zde odkazuje na východiska přezkumu výše zmíněná (sub VII/a), zejména pak opakuje, že „nejasnosti v zákonné úpravě musí odstraňovat judikatura obecných soudů ... Ústavní soudÚstavní soud již vícekrát konstatoval, že do této oblasti může vstoupit jen v případě, kdy se současně jedná o porušení ústavního pořádku a nepřesnost, neurčitost a nepředvídatelnost právní úpravy extrémně narušuje základní požadavky na zákon v podmínkách právního státu“ (sp. zn. Pl. ÚS 56/05), jakož i to, že „neurčitost některého ustanovení právního předpisu nutno považovat za rozpornou s požadavkem právní jistoty, a tudíž i právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy), toliko tehdy, jestliže intenzita této neurčitosti vylučuje možnost stanovení jeho normativního obsahu pomocí obvyklých interpretačních postupů“ (sp. zn. Pl. ÚS 10/06). 244. Jak připomenul Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 33/97 ze dne 17. 12. 1997 (N 163/9 SbNU 399; 30/1998 Sb.): „Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě. Je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd.).“ 245. Podle Ústavního souduÚstavního soudu napadená ustanovení nevykazují takové vady, že by jejich normativní obsah byl zcela nepoznatelný, a byl by tak dán přímo důvod k jejich derogaci pro rozpor s čl. 1 odst. 1 Ústavy vymezujícím Českou republiku jako právní stát. 246. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s obsahem napadených ustanovení není vznášena jakákoli ústavní otázka, nezabýval se Ústavní soudÚstavní soud shora zmíněnými ustanoveními podrobněji. Jak ostatně připomněl Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 7/03 ze dne 18. 8. 2004 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.) či v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/07 ze dne 31. 1. 2008 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.), pokud navrhovatel neuvede žádné důvody namítané protiústavnosti napadaného zákona, neunese břemeno tvrzení a takový návrh není způsobilý meritorního projednání. 247. Stanovení konkrétního normativního obsahu předpisů podústavního práva jejich interpretací je v prvé řadě věcí orgánů aplikujících právo, zde zejména správních úřadů, resp. soudů v případě soudního přezkumu. S ohledem na pozici Ústavního souduÚstavního soudu jako soudního orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy) tak není jeho ústavní rolí podústavní právo vykládat a jeho normativní obsah upřesňovat dříve, než k tomu přistoupí orgány veřejné moci povolané k aplikaci a interpretaci podústavního práva. Teprve poté a navíc za situace, že by v konkrétním případě došlo k interpretaci či aplikaci napadených ustanovení způsobem protiústavním, otevírá se prostor pro případný zásah ze strany Ústavního souduÚstavního soudu. Nyní v rámci abstraktní kontroly napadených ustanovení však jakákoli otázka ústavnosti jejich obsahu (vyjma tvrzené nejasnosti či nepřesnosti) nebyla vznesena. VII./ch Posouzení námitek vůči § 2 odst. 1 písm. a) a b), § 5 odst. 1 písm. g), § 10 odst. 1 písm. b), § 13 odst. 2, § 19 odst. 3, § 30 odst. 2, § 37 odst. 1, § 83 odst. 1, § 117 odst. 1, § 185 odst. 2 písm. c) ve slovech „a stanoví mu plat podle části deváté“. 248. Navrhovatel v odůvodnění návrhu (srov. bod 16) formuluje výhrady k řadě dalších výše uvedených ustanovení zákona o státní službě opět s tím, že „nejsou s největší pravděpodobností sama o sobě ústavně přezkoumatelná“ a představují příkladmý výčet nedostatků zákona o státní službě. S ohledem na to, že předmět řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem je vymezen návrhem, nemohl se Ústavní soudÚstavní soud ústavností výše rekapitulovaných ustanovení zabývat, neboť z návrhu na zahájení řízení je zjevné, že navrhovatel zrušení těchto ustanovení nepožaduje. VIII. Závěr 249. Ze shora uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud vyhověl návrhu na zrušení § 17 odst. 3 věty čtvrté zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, neboť dospěl k závěru o rozporu tohoto ustanovení s Ústavou (bod 239). 250. Ve zbývající části návrh zamítl, neboť shledal, že i přes výše rekapitulované vady legislativního procesu by zrušení zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, jako celku zasáhlo ústavně chráněné hodnoty předvídatelnosti práva a právní jistoty více než samotné vady v legislativním procesu, resp. než existence zákona v takovém procesu přijatého. Zároveň dospěl k závěru, že ustanovení § 1 odst. 2, § 5 odst. 2, § 11 odst. 3, § 14 odst. 2, § 15 odst. 3, § 16, § 21 odst. 3, § 22, § 31 odst. 2, § 78 písm. c), § 85 odst. 5, § 104 odst. 3, § 145 odst. 3, § 165, 172, 173, 178, § 184 odst. 2 a § 189 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, nejsou z hlediska svého obsahu s ústavním pořádkem České republiky v rozporu. 251. Jakkoliv Ústavní soudÚstavní soud podanému návrhu s výjimkou návrhu na zrušení § 17 odst. 3 věty čtvrté nevyhověl, je z obsahu odůvodnění tohoto nálezu zřejmé, že nezakládá překážku rei iudicatae ve vztahu k případnému budoucímu přezkumu jednotlivých ustanovení zákona o státní službě, samozřejmě s výjimkou ústavnosti legislativního procesu, k němuž se již Ústavní soudÚstavní soud vracet nehodlá. Je totiž třeba vidět, že nyní provedený přezkum zákona o státní službě byl učiněn v situaci, kdy se teprve stal součástí platného práva, a na základě návrhu zaměřeného na určité aspekty právní úpravy, a je proto obtížné a přesahující možnosti Ústavního souduÚstavního soudu zcela domýšlet, jakým způsobem bude v budoucnu aplikován, resp. jaké praktické nedostatky se teprve mohou vyjevit a které nebude možné překlenout ústavně konformním výkladem. Tento nález proto nemá ambici zcela uzavřít případný budoucí diskurs nad ústavností některého konkrétního ustanovení zákona o státní službě. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Jaroslav Fenyk, Pavel Rychetský, Vladimír Sládeček, Radovan Suchánek, Kateřina Šimáčková, Vojtěch Šimíček a David Uhlíř a k jeho odůvodnění soudci Jan Filip a Jiří Zemánek. 1) Historie internetových stránek www.psp.cz s uvedeným dokumentem byla dostupná zde: http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:uWdM1MJcfwUJ:www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw%3Fidd%3D98892+&cd=2&hl=cs&ct=clnk&gl=cz
Vyhláška č. 198/2015 Sb.	Vyhláška č. 198/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 8. 2015, datum účinnosti 1. 9. 2015, částka 81/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 244/2011 Sb. a vyhlášky č. 124/2014 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2015 198 VYHLÁŠKA ze dne 30. července 2015, kterou se mění vyhláška č. 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 41 odst. 1 písm. a) zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb. a zákona č. 333/2012 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 244/2011 Sb. a vyhlášky č. 124/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 14 odst. 10 se za slovo „Pardubice,“ vkládají slova „Vysoké Mýto,“ a v poslední větě se slova „pro mládež“ zrušují. 2. V § 14 odst. 12 se slova „Vysoké Mýto,“ zrušují. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2015. Ministryně: Mgr. Valachová, Ph.D., v. r.
Nařízení vlády č. 197/2015 Sb.	Nařízení vlády č. 197/2015 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 8. 2015, datum účinnosti 31. 8. 2015, částka 81/2015 * Čl. I - Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění nařízení vlády č. 367/2012 Sb. a nařízení vlády č. 167/2014 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 31. 8. 2015 197 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 1. července 2015, kterým se mění nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 3 odst. 5 a § 58 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 472/2011 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění nařízení vlády č. 367/2012 Sb. a nařízení vlády č. 167/2014 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 1 v oddíle D části D2 se na konci bodu 79 doplňuje řádek, který zní: „ \| 79-43-K/61\| Dvojjazyčné gymnázium\| 79-41-K/610\| Gymnázium - vybrané předměty v cizím jazyce\| 28\| 12) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- “. 2. V příloze č. 1 oddíle D části D2 se na konci poznámek k tabulce D2 doplňuje poznámka č. 12, která zní: „12) Obor vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2016/2017 počínaje 1. ročníkem. První číslice za lomítkem v kódu oboru vzdělání udává informaci o délce vzdělávání v oboru vzdělání.“. 3. V příloze č. 1 oddíle D části D2 poznámkách k tabulce D2 se věta poslední zrušuje. Čl. II Přechodné ustanovení Žáci dvojjazyčných gymnázií přijatí ke vzdělávání do oboru vzdělání Gymnázium - vybrané předměty v cizím jazyce s kódovým označením 79-41-K/610 v režimu pokusného ověřování podle § 171 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), se budou po vydání rámcového vzdělávacího programu pro dvojjazyčná gymnázia nadále vzdělávat v oboru vzdělání 79-41-K/610. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 31. srpna 2015. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy: Mgr. Valachová, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věci č. 44/2015 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věci č. 44/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změny Dohody o Mezinárodní finanční korporaci vyplývající z usnesení Správní rady Mezinárodní finanční korporace č. 256 Vyhlášeno 10. 8. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 27. 6. 2012, částka 27/2015 * A) Navýšení základních hlasů a změna Dohody o korporaci - Správní rada rozhodla, že: * B) Navýšení jmenovitého akciového kapitálu Korporace - Správní rada tímto rozhodla, že: * C) Přidělení akcií členům - Správní rada se tímto usnesla, že Korporace je tímto oprávněna přijmout dodatečná upsání akcií svého vlastního kapitálu za následujících podmínek: * D) Pravidelný přezkum kapitálových podílů - Správní rada se tímto usnesla, že kapitálové podíly budou přezkoumány každých pět let počínaje rokem 2015. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 27. 6. 2012 44 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věci Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. března 2012 byla přijata změna Dohody o Mezinárodní finanční korporaci vyplývající z usnesení Správní rady Mezinárodní finanční korporace č. 2561). Se změnou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal listinu o přijetí změny a listina byla uložena u Mezinárodní bankybanky pro obnovu a rozvoj, depozitáře Dohody. Změna vstoupila v platnost na základě článku VII Dohody dne 27. června 2012 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění změny Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD MEZINÁRODNÍ FINANČNÍ KORPORACE Správní rada Usnesení č. 256 Změna Dohody a selektivní navýšení kapitálu z roku 2010 VZHLEDEM K TOMU, že na své schůzi konané v dubnu 2010 smíšený ministerský výbor správní rady Banky a Fondu ohledně převodu reálných zdrojů do rozvojových zemí podpořily návrhy na zahájení druhé fáze reforem, jejichž cílem je posílit účast rozvojových zemí a zemí v procesu transformace ve Skupině Světové banky. VZHLEDEM K TOMU, že ve své zprávě schválené dne 20. července 2010 rada ředitelů doporučila, aby správní rada schválila: a) navýšení základních hlasů, což vyžaduje změnu Dohody o Mezinárodní finanční korporaci, jak stanoví dále část A tohoto usnesení; b) navýšení jmenovitého akciového kapitálu Korporace, jak stanoví část B tohoto usnesení; c) přidělení akcií členům, jak stanoví část C tohoto usnesení; d) pravidelný přezkum kapitálových podílů Korporace, jak stanoví část D tohoto usnesení. Z TOHOTO DŮVODU NYNÍ správní rada bere na vědomí doporučení a zmíněnou zprávu rady ředitelů a rozhodla tímto následovně: A) Navýšení základních hlasů a změna Dohody o korporaci Správní rada rozhodla, že: 1. Čl. IV část 3 písm. a) Dohody o Mezinárodní finanční korporaci se mění takto: ČÁST 3: Hlasování „a) Hlasovací síla každého člena bude rovna součtu jeho základních hlasů a akciových hlasů. i) Základními hlasy každého člena bude počet hlasů vycházející z rovnoměrného rozdělení 5,55 % celkového počtu hlasů všech členů mezi všechny členy tak, aby počet základních hlasů byl vždy celé číslo. ii) Akciovými hlasy pro každého člena bude počet hlasů vycházející z alokace jednoho hlasu za každou akciiakcii základního kapitálu, kterou drží.“ 2. Výše uvedená změna vstoupí v účinnost pro všechny členy tři měsíce od data, kdy Korporace formálním sdělením určeným všem svým členům potvrdí, že tuto změnu schválily tři pětiny členů správní rady, kteří mají dohromady 85 % celkových hlasovacích práv. B) Navýšení jmenovitého akciového kapitálu Korporace Správní rada tímto rozhodla, že: 1. Jmenovitý akciový kapitál Korporace se tímto navyšuje o 130 milionů USD vytvořením 130 000 dodatečných akciíakcií, každé v hodnotě tisíc amerických dolarů (1 000 USD). 2. Pokud Korporace neobdrží do 21 dní od data předání tohoto usnesení členům správní rady k hlasování od člena oznámení, že hodlá uplatnit své právo podle čl. II části 2 písm. d) Dohody upsat svůj poměrný podíl zvýšení jmenovitého akciového kapitálu, jak stanoví odstavec 1 výše, bude se předpokládat, že se dotyčný člen tohoto práva vzdal. 3. Navýšení jmenovitého akciového kapitálu Korporace nabyde účinnosti, až i) vstoupí v účinnost změna uvedená v části A) tohoto usnesení; ii) členové správní rady představující alespoň čtyř pětinovou většinu celkových hlasovacích práv odhlasují přijetí části B) tohoto usnesení; a iii) pokud se všichni členové vzdají práva připsat svůj poměrný podíl navýšení jmenovitého akciového kapitálu Korporace podle čl. 2 výše. C) Přidělení akciíakcií členům Správní rada se tímto usnesla, že Korporace je tímto oprávněna přijmout dodatečná upsání akciíakcií svého vlastního kapitálu za následujících podmínek: 1. Každý člen Korporace uvedený v následující tabulce se smí upsat k nejvýše takovému počtu akciíakcií kapitálu Korporace, který je uveden vedle jeho jména. ČLEN\| POČET PŘIDĚLENÝCH AKCIÍ ---\|--- ALŽÍRSKO\| 163 ARGENTINA\| 4,276 BANGLADÉŠ\| 595 BĚLORUSKO\| 105 BOLÍVAROVSKÁ REPUBLIKA\| 2,942 VENEZUELA\| BRAZÍLIE\| 21,394 BULHARSKO\| 67 BÝVALÁ JUGOSLÁVSKÁ REPUBLIKA\| 108 MAKEDONIE\| ČESKÁ REPUBLIKA\| 579 ČÍNA\| 37,093 EGYPTSKÁ ARABSKÁ REPUBLIKA\| 1,016 FILIPÍNY\| 1,047 GHANA\| 475 CHILE\| 933 INDIE\| 21,511 INDONÉSIE\| 3,063 JAPONSKO\| 21,360 JIŽNÍ AFRIKA\| 1,470 KAZACHSTÁN\| 38 KOLUMBIE\| 1,047 KOREJSKÁ REPUBLIKA\| 12,149 KUVAJT\| 4,704 MAĎARSKO\| 835 MALAJSIE\| 1,378 MAROKO\| 595 MEXIKO\| 2,943 NIGÉRIE\| 6,004 PÁKISTÁN\| 1,904 PERU\| 1,469 POLSKO\| 367 RUMUNSKO\| 1.617 RUSKÁ FEDERACE\| 21,511 SAÚDSKÁ ARÁBIE\| 18,512 SLOVENSKÁ REPUBLIKA\| 16 ŠRÍ LANKA\| 354 ŠVÝCARSKO\| 2,483 THAJSKO\| 836 TURECKO\| 1,292 UKRAJINA\| 654 ZIMBABWE\| 1,095 CELKEM:\| 200,000 2. Při každém upsání podle odstavce 1 výše musí být splněny následující podmínky: a) Žádný člen se nesmí k akciímakciím upsat, dokud nenabyde účinnosti navýšení jmenovitého akciového kapitálu v souladu s částí B) tohoto nařízení. b) Každé upsání musí upisující člen provést tím, že u Korporace nejpozději do dvou let od data účinnosti navýšení jmenovitého kapitálu Korporace (nebo pozdějšího data stanoveného radou ředitelů) uloží v pro ni přijatelné formě upisovací listinu, kde se člen: i) upisuje k celkovému počtu akciíakcií uvedenému v upisovací listině; ii) zavazuje zaplatit za tento celkový počet akciíakcií v souladu s podmínkami tohoto usnesení; iii) zavazuje uvědomit Korporaci, že přijal veškerá opatření nutná k povolení tohoto upsání; a iv) zavazuje poskytnout Korporaci informace týkající se dalších nastalých záležitostí, pokud o ně Korporace požádá. c) Člen, který nemá zájem uplatnit své právo na upsání všech nebo části akciíakcií uvedených v odstavci 1 výše, by o tom měl uvědomit Korporaci co nejdříve, nejlépe do šesti měsíců od data účinnosti navýšení jmenovitého kapitálu Korporace tím, že u Korporace uloží v pro ni přijatelné formě listinu o vzdání se práva, v níž se neodvolatelně a bezpodmínečně vzdá upsání v ní uvedených akciíakcií. d) Cena za úpis jedné akcieakcie činí 1 000 USD nebo ekvivalent v jiné volně směnitelné měně nebo měnách s tím, že je-li platba provedena v měně nebo měnách jiných než USD, vyvine Korporace veškeré úsilí, aby zajistila, že tato měna nebo měny bude/budou řádně převedena/y na americké dolary, přičemž k platbě ceny za úpis dojde pouze, pokud Korporace skutečně obdrží platbu v amerických dolarech. e) Platba ceny za úpis upsaných akciíakcií musí být provedena, za veškeré akcieakcie najednou nebo za jednotlivé akcieakcie po částech, nejpozději do tří let od data účinnosti navýšení jmenovitého akciového kapitálu Korporace za předpokladu, že pokud o to kterýkoli člen požádá, může rada ředitelů stanovit prodloužení této lhůty o dodatečnou lhůtu, která nesmí být v žádném případě delší než do 31. prosince 2014, přičemž rada ředitelů může o požadavku člena rozhodnout. f) Platba ceny za úpis musí být provedena hotově nebo v bezúročných směnkách splatných na vyžádání v amerických dolarech nebo v jiné pro Korporaci přijatelné formě. Tyto směnky musí být řádně předány za účelem jejich vyinkasování. g) AkcieAkcie vlastního kapitálu jsou upisujícímu členu, jenž uložil upisovací listinu v souladu s odst. 2 písm. b) výše, vydány, až když dojde k provedení úplné platby v hotovosti nebo případně když jsou předány směnky za všechny akcieakcie najednou nebo jednotlivě za jejich část, a tento člen se po jejich vydání stane jejich držitelem, avšak za podmínky, že veškerá práva, včetně hlasovacího práva, získaná v souvislosti s akciemiakciemi vydanými proti směnce, která není splacena do dvou měsíců od jejího přeložení k vyinkasování, jsou pozastavena do doby, než je platba provedena, a tyto vydané akcieakcie a související směnky se zruší, pokud s nimi související platba není provedena ani do data, kdy se nezaplacené úpisy stanou neplatnými v souladu s odstavcem j) níže. h) AkcieAkcie vlastního kapitálu, které jsou uvedené v listině o vzdání se práv nebo zůstávají neupsané i po datu stanoveném v odst. 2 písm. b) výše, budou po částech podle jejich dostupnosti upsány Saúdské Arábii a Kuvajtu v následujícím poměru: Saúdská Arábie 85,57 % a Kuvajt 14,43 %; přičemž maximální počet těchto akciíakcií nesmí překročit 2, 372 pro Saúdskou Arábii a 400 pro Kuvajt. Veškeré zbývající akcieakcie budou přiděleny ostatním členům uvedeným v odstavci 1 výše (včetně Saúdské Arábie a Kuvajtu) s výjimkou těch, kteří nepředali upisovací listinu v souladu s odst. 2 písm. b) výše, za účelem upsání akciíakcií v poměru odpovídajícím počtu akciíakcií původně nabídnutých k upsání na základě odstavce 1 výše (kdy počet akciíakcií a pro Saúdskou Arábii a Kuvajt je výhradně za účelem výpočtu upraven na 20, 884 pro Saúdskou Arábii a na 5, 104 pro Kuvajt). i) Upsání akciíakcií uvedených v písm. h) výše musí být provedeno ihned po přidělení těchto akciíakcií a nejpozději do šesti měsíců od data stanoveného v odst. 2 b) výše uložením upisovací listiny u Korporace ve formě pro ni přijatelné, přičemž tato listina je věcně shodná s upisovací listinou uvedenou v odst. 2 písm. b) výše. Platby za tyto akcieakcie musí být provedeny v souladu s podmínkami stanovenými v písm. d), e), f) a g) výše. j) V tom rozsahu, v jakém akcieakcie vlastního kapitálu, které byly upsány v souladu s tímto nařízením, nebyly skutečně plně zaplaceny v amerických dolarech nejpozději k poslednímu datu předepsanému pro platbu za tyto akcieakcie v souladu s tímto usnesením, se upsání těchto akciíakcií stává neplatným. k) V souladu s ustanoveními odst. 2 písm. h) výše zůstávají veškeré akcieakcie vlastního kapitálu, které nebyly upsány nebo zaplaceny do dat stanovených tímto usnesením, povolené a nevydané a Korporace je může vydat v souladu s touto Dohodou. D) Pravidelný přezkum kapitálových podílů Správní rada se tímto usnesla, že kapitálové podíly budou přezkoumány každých pět let počínaje rokem 2015. (Přijato dne 9. března 2012) 1) Dohoda o mezinárodní finanční korporaci, přijatá ve Washingtonu dne 25. května 1955 byla vyhlášena pod č. 500/1992 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 43/2015 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 43/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Českou republikou změny článku 1 Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj, vyplývající z Rezoluce Rady guvernérů Evropské banky pro obnovu a rozvoj č. 137 Vyhlášeno 10. 8. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 9. 2013, částka 27/2015 * 1\\. Upravit čl. 1 Dohody následovně: * 2\\. Členské státy Banky jsou požádány o vyjádření, zda přijímají řečený dodatek, a to tím způsobem, že (a) podepíší a uloží v Bance dokument, v němž prohlásí, že tento členský stát přijal řečený dodatek v souladu se zákonem; a (b) předloží důkaz, ve formě a * 3\\. Řečený dodatek vstupuje v platnost sedmého dne poté, kdy Banka oficiálně potvrdí členským státům, že byly splněny podmínky přijetí řečeného dodatku v souladu s článkem 56 Dohody. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 9. 2013 43 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 30. listopadu 2011 byla přijata změna článku 1 Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj, vyplývající z Rezoluce Rady guvernérů Evropské banky pro obnovu a rozvoj č. 1371). Se změnou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal listinu o přijetí této změny. Listina byla uložena u Evropské bankybanky pro obnovu a rozvoj, depozitáře Dohody, dne 5. února 2013. Změna vstoupila v platnost na základě článku 56 odst. 3 dne 12. září 2013 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění změny a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD REZOLUCE Č. 137 DODATEK K DOHODĚ O ZALOŽENÍ EVROPSKÉ BANKY PRO OBNOVU A ROZVOJ UMOŽŇUJÍCÍ PŮSOBENÍ BANKY V ZEMÍCH JIŽNÍHO A VÝCHODNÍHO STŘEDOZEMÍ RADA GUVERNÉRŮ vzhledem k historickým změnám, ke kterým došlo v Severní Africe a na Blízkém východě; připomínajíc si rezoluci č. 134, Možně geografické rozšíření zemí operací EBRD, které bylo přijato 21. května 2011 a kterým Rada guvernérů požádala správní radu, aby poskytla Radě guvernérů, mimo jiné, doporučení ohledně dodatku k článku 1 Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (dále jen “Dohoda”), kterým by bylo zajištěno odpovídající regionální zeměpisné rozšíření mandátu EBRD a odpovídající mechanismy, ohledně poskytnutí statutu země operací členským státům v takto rozšířeném regionu, a aby bylo současně zajištěno, aby toto rozšíření nevyžadovalo další kapitálové vklady ani nesnižovalo dohodnutý rozsah a vliv působení Banky ve stávajících zemích operací; připomínajíc si též potvrzení, které je obsaženo ve Zprávě správní rady o čtvrté kontrole kapitálových zdrojů (CRR4) za období 2011-2015, kterou Rada guvernérů schválila usnesením č. 128, že graduace je i nadále základní zásadou činnosti Banky; s ohledem a v souladu se zprávou správní rady určenou pro radu guvernérů o Geografickém rozšíření regionu zemí operací Banky na jižní a východní Středozemí a jejími doporučeními, mimo jiné, aby Rada guvernérů schválila dodatek k článku 1 Dohody, aby mohla Banka působit v zemích jižního a východního Středozemí; BYLO ROZHODNUTO TOTO: 1. Upravit čl. 1 Dohody následovně: ČLÁNEK 1: CÍL V rámci podpory hospodářského pokroku a rekonstrukce je cílem BankyBanky podpora přechodu k otevřeným tržně orientovaným ekonomikám a podpora soukromé a podnikatelské iniciativy v zemích střední a východní Evropy, které se přihlásily k principům parlamentní demokracie, pluralismu a tržní ekonomiky a které tyto principy používají v praxi. Za stejných podmínek může být cíl BankyBanky naplňován i v Mongolsku a v členských zemích jižního a východního středomoří a to na základě rozhodnutí BankyBanky, které schválí minimálně dvě třetiny guvernérů zastupujících alespoň tři čtvrtiny celkového počtu hlasů členů. Proto se jakýkoli odkaz na „země střední a východní Evropy“, „země ze střední a východní Evropy“, „přijímající zemi (či země)“ nebo „přijímající členskou zemi (či země)“ v této dohodě a jejích přílohách vztahuje i na Mongolsko a každou takovou zemi jižního a východního středomoří.“ 2. Členské státy BankyBanky jsou požádány o vyjádření, zda přijímají řečený dodatek, a to tím způsobem, že (a) podepíší a uloží v BanceBance dokument, v němž prohlásí, že tento členský stát přijal řečený dodatek v souladu se zákonem; a (b) předloží důkaz, ve formě a s obsahem přijatelným pro bankubanku, že tento dodatek byl přijat a dokument o přijetí podepsán a uložen v souladu s právem řečeného členského státu. 3. Řečený dodatek vstupuje v platnost sedmého dne poté, kdy BankaBanka oficiálně potvrdí členským státům, že byly splněny podmínky přijetí řečeného dodatku v souladu s článkem 56 Dohody. (Přijato 30. září 2011) 1) Dohoda o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj podepsaná v Paříži dne 29. května 1990 byla vyhlášena pod č. 309/1997 Sb. Dodatek k Dohodě o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj za účelem zařazení Mongolska mezi země, ve kterých banka působí přijatý dne 30. ledna 2004 byl vyhlášený pod č. 62/2012 Sb. m. s. Změna čl. 18 Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj, vyplývající z Rezoluce Rady guvernérů Evropské banky pro obnovu a rozvoj č. 138 byla vyhlášena pod č. 29/2013 Sb. m. s.
Vyhláška č. 196/2015 Sb.	Vyhláška č. 196/2015 Sb. Vyhláška o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen za činnosti operátora trhu v elektroenergetice a plynárenství Vyhlášeno 10. 8. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 80/2015 * § 1 - Způsob regulace * § 2 - Postup tvorby cen * § 3 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 196 VYHLÁŠKA ze dne 3. srpna 2015 o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen za činnosti operátora trhu v elektroenergetice a plynárenství Energetický regulační úřad (dále jen „Úřad“) stanoví podle § 98a odst. 2 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 131/2015 Sb.: § 1 Způsob regulace Úřad reguluje ceny za činnosti operátora trhu v elektroenergetice a plynárenství způsobem úředně stanovených cen. § 2 Postup tvorby cen Při regulaci cen za činnosti operátora trhu postupuje Úřad tak, aby stanovené ceny byly alespoň nákladové. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Předsedkyně: Ing. Vitásková v. r.
Vyhláška č. 195/2015 Sb.	Vyhláška č. 195/2015 Sb. Vyhláška o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v plynárenství Vyhlášeno 10. 8. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 80/2015 * § 1 - Způsob regulace * § 2 - Postup tvorby cen * § 3 - Zrušovací ustanovení * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 195 VYHLÁŠKA ze dne 3. srpna 2015 o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v plynárenství Energetický regulační úřad (dále jen „Úřad“) stanoví podle § 98a odst. 2 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 131/2015 Sb.: § 1 Způsob regulace (1) Úřad reguluje ceny v plynárenství způsobem úředně stanovených cen. (2) Úřad reguluje ceny plynuplynu dodavatele poslední instance způsobem věcného usměrňování cen. § 2 Postup tvorby cen Při regulaci ceny související služby v plynárenstvíceny související služby v plynárenství postupuje Úřad tak, aby regulované ceny pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic do zařízení sloužících k výkonu licencované činnosti a oprávněné náklady na zvyšování energetické účinnosti při výstavbě a provozu přepravní soustavypřepravní soustavy a distribučních soustavdistribučních soustav. § 3 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 195/2014 Sb., o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v plynárenství, se zrušuje. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Předsedkyně: Ing. Vitásková v. r.
Vyhláška č. 194/2015 Sb.	Vyhláška č. 194/2015 Sb. Vyhláška o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v elektroenergetice a teplárenství Vyhlášeno 10. 8. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 80/2015 * § 1 - Způsob regulace * § 2 - Postup tvorby cen * § 3 - Zrušovací ustanovení * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 194 VYHLÁŠKA ze dne 3. srpna 2015 o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v elektroenergetice a teplárenství Energetický regulační úřad (dále jen „Úřad“) stanoví podle § 98a odst. 2 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 131/2015 Sb., a podle § 53 odst. 2 písm. h) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 131/2015 Sb.: § 1 Způsob regulace (1) Úřad reguluje ceny v elektroenergetice způsobem úředně stanovených cen. (2) Úřad reguluje ceny elektřiny dodavatele poslední instance způsobem věcného usměrňování cen. (3) Úřad reguluje cenu tepelné energie způsobem věcného usměrňování cen, to neplatí v případě ceny tepelné energie nižší, než je limitní cena, kterou Úřad stanoví v cenovém rozhodnutí. (4) Úřad reguluje cenu za činnost povinně vykupujícího způsobem úředně stanovených cen. § 2 Postup tvorby cen (1) Při regulaci ceny související služby v elektroenergeticeceny související služby v elektroenergetice postupuje Úřad tak, aby regulované ceny pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic do zařízení sloužících k výkonu licencované činnosti a oprávněné náklady na zvyšování energetické účinnosti při výstavbě a provozu přenosové soustavypřenosové soustavy a distribučních soustavdistribučních soustav. (2) Úřad postupuje obdobně podle odstavce 1 při věcném usměrňování ceny tepelné energie. (3) Při regulaci ceny za činnost povinně vykupujícího postupuje Úřad tak, aby stanovené ceny byly alespoň nákladové. § 3 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 436/2013 Sb., o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v elektroenergetice a teplárenství a o změně vyhlášky č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, ve znění vyhlášky č. 195/2014 Sb., se zrušuje. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Předsedkyně: Ing. Vitásková v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 193/2015 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 193/2015 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 5. 8. 2015, částka 79/2015 193 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 28. července 2015 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 16. ledna 2016 nové volby do zastupitelstva obce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Chlustina\| Beroun\| Středočeský Ministr: Chovanec v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 190/2015 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 190/2015 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Vyhlášeno 4. 8. 2015, částka 78/2015 190 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 13. července 2015 o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byly u něj uloženy v období květen - červen 2015 tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně: 1. Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně, uzavřený dne 7. 5. 2015 mezi smluvními stranami Českou asociací zaměstnavatelů v lesním hospodářství a Odborovým svazem dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice. 2. Dodatek č. 2 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně, na roky 2013 - 2016, uzavřený dne 12. 2. 2015 mezi smluvními stranami Odborovým svazem Stavba ČR, Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy a Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR. 3. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2015, uzavřená dne 30. 1. 2015 mezi smluvními stranami Asociací leteckých výrobců a Odborovým svazem KOVO. Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Vyhláška č. 189/2015 Sb.	Vyhláška č. 189/2015 Sb. Vyhláška o postupu při služebním hodnocení vojáků a jeho hlediscích Vyhlášeno 4. 8. 2015, datum účinnosti 4. 8. 2015, částka 78/2015 * § 1 - Hodnotitel * § 2 - Zpracování služebního hodnocení * § 3 - Podklady pro služební hodnocení * § 4 - Způsob hodnocení vojáka * § 5 - Postup v případě rozdílu ve služebním hodnocení * § 6 - Hodnotící pohovor * § 7 - Námitky proti služebnímu hodnocení * § 8 - Nové služební hodnocení * § 9 - Ukončení hodnotícího procesu * § 10 - Zrušovací ustanovení * § 11 - ÚčinnostAktuální znění od 1. 7. 2024 (150/2024 Sb.) 189 VYHLÁŠKA ze dne 28. července 2015 o postupu při služebním hodnocení vojáků a jeho hlediscích Ministerstvo obrany stanoví podle § 17 odst. 5 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 332/2014 Sb.: § 1 Hodnotitel (1) Služební hodnocení zpracuje hodnotitel, kterým je přímý nadřízený vojáka, v jehož podřízenosti je hodnocený voják nepřetržitě nejméně 3 měsíce. (2) Není-li hodnotitele podle odstavce 1, je hodnotitelem nejbližší další nadřízený hodnoceného vojáka. (3) U hodnotitele přímo podřízeného ministrovi obrany se doba nejméně 3 měsíců jeho nadřízenosti hodnocenému vojákovi nevyžaduje. § 2 Zpracování služebního hodnocení (1) Hodnotitel zpracuje služební hodnocení vojáka písemně na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze k této vyhlášce, formou bodového hodnocení kritérií stanovených v jeho jednotlivých částech, a slovního hodnocení dalších skutečností o vojákovi a o jeho výkonu službyvýkonu služby uvedených ve formuláři, a to za kalendářní rok (dále jen „hodnocené období“) v termínu od 1. prosince do 28. února následujícího kalendářního roku (dále jen „hodnotící období“). (2) Hodnotitel zpracuje služební hodnocení mimo hodnotící období vždy a) do 3 měsíců od ukončení hodnotícího procesu, v němž byl voják hodnocen jako nevyhovující, b) před přeložením vojáka, pokud v novém služebním zařazení bude v kalendářním roce vykonávat službu před hodnotícím obdobím po dobu kratší než 3 měsíce, c) před odvelením vojákaodvelením vojáka, pokud bude doba odvelení zasahovat do hodnotícího období, nebo d) po skončení dočasné neschopnosti vojáka ke službě pro nemoc nebo úraz, pokud z tohoto důvodu voják v hodnotícím období nekonal službu. (3) Hodnotitel nezpracuje služební hodnocení vojáka, který a) v hodnoceném období konal službu po dobu kratší než 6 měsíců, b) vykonával službu ve svém služebním zařazení po dobu kratší než 3 měsíce, nebo c) byl naposledy služebně hodnocen v posledních 3 měsících před začátkem hodnotícího období, s výjimkou hodnocení podle odstavce 2 písm. a). § 3 Podklady pro služební hodnocení (1) Podklady pro služební hodnocení jsou a) hodnocení výsledků výcvikuvýcviku a splnění jiných úkolů jednotky, v níž je voják služebně zařazen, pokud se jich voják účastnil nebo se na nich osobně podílel, b) hodnocení výsledků vojáka v rámci jeho přípravy nebo při plnění zvláštních úkolů za hodnocené období, zejména hodnocení na závěr základní přípravy, hodnocení plnění služebních úkolů v zahraniční operacizahraniční operaci nebo hodnocení na závěr kariérových anebo odborných kurzů a c) písemné ověření znalostí právních a vnitřních předpisů a znalostí vojensko-odborných témat, které souvisejí s výkonem službyvýkonem služby hodnoceného vojáka. (2) Hodnotitel je oprávněn si pro účely služebního hodnocení u hodnoceného vojáka písemně ověřit znalosti právních a vnitřních předpisů a znalosti vojensko-odborných témat, které souvisejí s výkonem jeho služby. Okruhy a odborná témata, jejichž znalost bude hodnotitel ověřovat, je povinen zveřejnit písemně nejméně 10 dnů před provedením ověření, a to způsobem obvyklým pro zveřejňování informací u jednotky, ve které je hodnocený voják zařazen. (3) S podklady pro služební hodnocení hodnotitel seznámí vojáka ústně při vyhodnocení jednotlivých úkolů. V případech, kdy se jedná o negativní hodnocení plnění úkolů, seznámí hodnotitel vojáka s vyhodnocením jednotlivých úkolů písemně. § 4 Způsob hodnocení vojáka (1) Při hodnocení hodnotitel sečte vojákem získané body v jednotlivých oblastech a následně vypočte jejich procentuální podíl z celkového možného počtu bodů. Výsledek zaokrouhlí na celá procenta nahoru. (2) Voják je podle procentuálního podílu hodnocen a) jako výtečný, pokud se procentuální podíl podle odstavce 1 pohybuje v rozpětí 86 až 100 procent, b) jako velmi dobrý, pokud se procentuální podíl podle odstavce 1 pohybuje v rozpětí 64 až 85 procent nebo vyšším, ale v některé hodnocené oblasti získal méně než 3 body, c) jako dobrý, pokud se procentuální podíl podle odstavce 1 pohybuje v rozpětí 46 až 63 procent nebo vyšším, ale v některé hodnocené oblasti získal méně než 1 bod, d) jako vyhovující, pokud se procentuální podíl podle odstavce 1 pohybuje v rozpětí 30 až 45 procent, nebo e) jako nevyhovující, pokud se procentuální podíl podle odstavce 1 pohybuje v rozpětí 0 až 29 procent; takový voják je nezpůsobilý pro další výkon službyvýkon služby. § 5 Postup v případě rozdílu ve služebním hodnocení (1) V případě, že rozdíl výše celkového bodového ohodnocení je oproti předchozímu služebnímu hodnocení více než 30 bodů, předloží hodnotitel služební hodnocení před tím, než s ním hodnoceného vojáka seznámí, k posouzení svému přímému nadřízenému. (2) Pokud přímý nadřízený hodnotitele s výší celkového bodového ohodnocení podle odstavce 1 nesouhlasí a s hodnotitelem nedojde ke shodě na jeho úpravě, zpracuje nové služební hodnocení sám způsobem stanoveným touto vyhláškou. § 6 Hodnotící pohovor Se služebním hodnocením hodnotitel seznámí hodnoceného vojáka bez zbytečného odkladu po jeho vypracování při hodnotícím pohovoru. Pokud ze závěrů pohovoru vyplyne potřeba úpravy služebního hodnocení, hodnotitel ji na místě provede. § 7 Námitky proti služebnímu hodnocení (1) Námitky proti služebnímu hodnocení podává hodnocený voják přímému nadřízenému hodnotitele prostřednictvím hodnotitele. (2) Hodnotitel k námitkám přiloží své vyjádření a písemné podklady podle § 3 odst. 1 a předá je do 3 pracovních dnů od jejich obdržení k posouzení svému přímému nadřízenému. (3) Pokud přímý nadřízený hodnotitele shledá námitky důvodnými, služební hodnocení na jejich základě upraví. S upraveným služebním hodnocením hodnotitel hodnoceného vojáka seznámí způsobem podle § 6 obdobně. (4) Námitky vojáka lze zamítnout pouze písemně s odůvodněním vycházejícím z podkladů pro služební hodnocení o plnění jeho služebních úkolů v hodnoceném období. § 8 Nové služební hodnocení (1) Pokud služební orgán příslušný ke stanovení služebního platu vojáka nařídí nové služební hodnocení, přímý nadřízený hodnotitele jej zpracuje do 10 dnů ode dne, kdy bylo zpracování nového služebního hodnocení nařízeno. (2) V případě podání námitek proti novému služebnímu hodnocení se při jejich řešení postupuje podle § 7 obdobně. § 9 Ukončení hodnotícího procesu (1) Hodnotící proces končí marným uplynutím lhůty pro podání námitek. (2) V případě podání námitek proti služebnímu hodnocení končí hodnotící proces seznámením vojáka s výsledkem posouzení námitek. (3) Po ukončení hodnotícího procesu se služební hodnocení zakládá do osobního spisu vojáka. § 10 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 414/2009 Sb., o postupu při služebním hodnocení vojáků, se zrušuje. § 11 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: MgA. Stropnický v. r. Příloha 2.5MB
Vyhláška č. 188/2015 Sb.	Vyhláška č. 188/2015 Sb. Vyhláška o pamětním odznaku účastníka Květnového povstání českého lidu Vyhlášeno 4. 8. 2015, datum účinnosti 19. 8. 2015, částka 78/2015 * § 1 - Vzor pamětního odznaku * § 2 - Pravidla nošení pamětního odznaku * § 3 - Účinnost k vyhlášce č. 188/2015 Sb. Aktuální znění od 19. 8. 2015 188 VYHLÁŠKA ze dne 28. července 2015 o pamětním odznaku účastníka Květnového povstání českého lidu Ministerstvo obrany stanoví podle § 3 odst. 2 zákona č. 158/2013 Sb., o Květnovém povstání českého lidu: § 1 Vzor pamětního odznaku (1) Vzor pamětního odznaku účastníka Květnového povstání českého liduKvětnového povstání českého lidu (dále jen „pamětní odznak“) je uveden v příloze k této vyhlášce. (2) Pamětní odznak je připínací odznak tvaru nepravidelného čtyřúhelníku s profilem raženým z tombakového plechu Ms 63, jehož povrchová úprava je provedena stíraným oxidem mosazi s vybarvenou státní vlajkou. (3) Šířka pamětního odznaku je 26 mm u jeho základny a 38 mm v nejširším bodě směrem od základny pamětního odznaku se rozevírajících bočních hran, výška je 30 mm v nejvyšším bodě jeho horní hrany a tloušťka je 2,5 mm s přípustnou odchylkou pro zpracování tombakového plechu vylisováním 0,5 mm. (4) Dominantním prvkem lícní strany pamětního odznaku je plně barevná státní vlajka České republiky, tvořící drapérii, která je položena přes snítku s rozvíjejícím se květenstvím a dvěma listy šeříku obecného (dále jen „šeřík“). Květenství šeříku je orientováno souběžně s pravou hranou pamětního odznaku směrem vzhůru, oba listy pak směřují k dolní hraně pamětního odznaku. Přes pravý okraj vlajky a květenství šeříku je položen středoevropský gotický meč, jehož hrot vystupuje 4,5 mm nad horní, zaoblenou hranu pamětního odznaku. Záštita meče překrývá dolní část květenství šeříku a částečně vstupuje přes modré a červené pole státní vlajky. (5) Středoevropský meč má celkovou délku 30 mm. Meč je tvořen čepelí o délce 21,5 mm a jílcem o délce 8,5 mm. Jílec je tvořen rukojetí o délce 5 mm, na niž navazuje záštita o výšce 1 mm, a hlavicí o průměru 2,5 mm. (6) Z pravého dolního rohu pamětního odznaku do jeho plochy je naznačena symbolická vozovka z lomového kamene, která přechází do narušené, vytrhané plochy vytvářející barikádu. Nad státní vlajkou je umístěn v oblouku horní hrany pamětního odznaku leštěný pozitivně vystouplý nápis „KVĚTNOVÉ POVSTÁNÍ ČESKÉHO LIDUKVĚTNOVÉ POVSTÁNÍ ČESKÉHO LIDU“. Písmo nápisu vychází z fontu „Trajan Bold“, má výšku 4 mm a je změněno na křivkový objekt o výšce 1,5 mm. (7) Jednotlivé prvky pamětního odznaku jsou samostatnými symboly bez vzájemného vztahu ke své skutečné velikosti. (8) Rubová strana pamětního odznaku je plochá, bez ražby, a jsou na ní umístěny dva připínací jehlové uzávěry k uchycení pamětního odznaku na oděv. Mezi těmito uzávěry je umístěn rámeček pro rytí nebo ražbu čísla, pod kterým bude účastníku Květnového povstání českého liduKvětnového povstání českého lidu vydán. § 2 Pravidla nošení pamětního odznaku (1) Pamětní odznak je oprávněn nosit výlučně účastník Květnového povstání českého liduKvětnového povstání českého lidu, jemuž byl vydán. (2) Pamětní odznak nosí účastník Květnového povstání českého liduKvětnového povstání českého lidu na klopě levé horní kapsy saka, bundy, blůzy nebo pláště vojenského nebo služebního stejnokroje, pokud je oprávněn vojenský nebo služební stejnokroj nosit. V ostatních případech nosí účastník Květnového povstání českého liduKvětnového povstání českého lidu pamětní odznak na levé klopě civilního saka, bundy nebo pláště anebo na levé straně límce civilního oděvu, popřípadě na levé hrudní části jiného civilního oděvu. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: MgA. Stropnický v. r. Příloha k vyhlášce č. 188/2015 Sb. Vzor pamětního odznaku 6.5MB
Nález Ústavního soudu č. 187/2015 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 187/2015 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 30. června 2015 sp. zn. Pl. ÚS 24/14 ve věci návrhu na zrušení § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 8. 2015, částka 77/2015 * Odůvodnění * I. - Vymezení věci a rekapitulace návrhu * II. - Průběh řízení před Ústavním soudem * III. - Podmínky aktivní legitimace navrhovatele * IV. - Ústavní konformita legislativního procesu přijetí napadeného ustanovení * V. - Znění napadeného ustanovení * VI. - Upuštění od ústního jednání * VII. - Východiska přezkumu napadeného ustanovení * VIII. - Vlastní přezkum napadeného ustanovení 187 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 24/14 dne 30. června 2015 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Vladimíra Kůrky, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Městského soudu v Praze na zrušení § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Návrh na zrušení ustanovení § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, se zamítá. Odůvodnění I. Vymezení věci a rekapitulace návrhu 1. Dne 24. listopadu 2014 byl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a ustanovení § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o Ústavním soudu“) doručen návrh Městského soudu v Praze (dále jen „navrhovatel“) na zrušení ustanovení § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „daňový řád“). 2. U navrhovatele jsou vedeny pod sp. zn. 11Af 76/2011, 11Af 77/2011 a 11Af 78/2011 tři žaloby žalobce - společnosti Internet Mall, a. s., (dále jen „žalobce“) proti žalovanému Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu, jimiž se domáhá zrušení rozhodnutí bývalého Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 21. října 2011 č. j. 12887/11-1500-106054, č. j. 12888/11-1500-106054 a č. j. 12889/11-1500-106054, kterými byla zamítnuta odvolání žalobce proti platebním výměrům vydaným Finančním úřadem pro Prahu 7. Uvedenými platebními výměry byla žalobci podle ustanovení § 250 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, uložena pokuta za opožděné podání daňového přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období únor 2011 ve výši 51 092 Kč, za zdaňovací období březen 2011 ve výši 217 812 Kč a za zdaňovací období duben 2011 ve výši 16 998 Kč. 3. Usnesením ze dne 24. července 2014 č. j. 11Af 76/2011-38 navrhovatel spojil všechny tři žaloby žalobce ke společnému projednání a rozhodnutí pod spisovou značkou 11Af 76/2011. Žalobce namítal, že v daném případě nebyly řádně posouzeny okolnosti naplnění zákonných předpokladů pro uložení pokuty, a dále namítal nepřiměřenou tvrdost při ukládání výše pokuty. Přestože daňový řád v ustanovení § 250 výslovně předpokládá sankci ex lege automaticky, nelze podle názoru žalobce pominout ústavní požadavek přiměřenosti ukládané sankce, proto by měly být použity spíše principy správního práva a přiměřeného správního trestání. V této souvislosti žalobce poukázal na stávající judikaturu Nejvyššího správního soudu a Ústavního souduÚstavního soudu ohledně proporcionality při ukládání sankcí v rámci základních zásad správy daní a žalobce z uvedeného odvozuje, že uložení sankcí je nesprávné, neboť je v rozporu s čl. 11 odst. 1 a 5 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). 4. Navrhovatel žalobcem namítaný rozpor žalobou napadených rozhodnutí se zásadou proporcionality při ukládání sankcí shledal důvodným s ohledem na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 10. března 2004 sp. zn. Pl. ÚS 12/03 (N 37/32 SbNU 367; 300/2004 Sb.), v němž se Ústavní soudÚstavní soud zabýval otázkou zásady proporcionality při ukládání pokut podle ustanovení § 106 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. Ústavní soudÚstavní soud v citovaném nálezu dospěl k závěru, že zakotvení minimální výše pokuty do zákona v zásadě sleduje legitimní cíl, neboť daleko zřetelnějším způsobem, než by tomu bylo pouze při stanovení horní sazby, umožňuje odlišit závažnost či nebezpečnost těch kterých typů protiprávního jednání. Vedlejším dopadem tohoto kroku je, že se omezuje prostor pro správní uvážení příslušných státních orgánů, což má své pozitivní důsledky např. v tom, že do určité míry sjednocuje výši ukládání trestů, případně omezuje prostor pro svévolné či korupcí ovlivněné jednání správních orgánů. Může se tak jevit jako určitý prostředek ochrany před eventuální diskriminací, na druhé straně však větší či menší měrou paušalizuje závažnost protiprávního jednání, což vede k omezení možnosti správního orgánu přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, osobě delikventa a k jeho poměrům. 5. Navrhovatel má za to, že závěry Ústavního souduÚstavního soudu ohledně aplikace zásady proporcionality při ukládání sankcí uvedené v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 12/03 lze vztáhnout i na ustanovení § 250 daňového řádu, neboť toto ustanovení zcela vylučuje úvahu správního úřadu o závažnosti a o důsledcích protiprávního jednání, které spočívá v tom, že daňový subjekt podal opožděné daňové přiznání. Striktně stanovená sazba staví podle názoru navrhovatele správní úřad do role, kdy pouze vypočítá výši sankce, aniž by mohl uvážit okolnosti konkrétního případu. 6. Navrhovatel rovněž zdůraznil, že podle jeho názoru v napadeném ustanovení jde o sankci z prodlení úkonu daňového subjektu a není žádný důvod pro to, aby se výše sankce odvíjela od výše stanovené daně. Zatímco v případech samotné pozdní platby lze akceptovat, že výše penále či úroku se od výše pozdně uhrazené platby odvíjí (byť nejde o sankci), v případě, kdy daňový subjekt je sankcionován za pozdní podání daňového přiznání, stanovení výše sankce podle výše daně k daňovému přiznání se vztahující postrádá racionální důvody. To platí zejména za situace, kdy je správnímu úřadu znemožněno reflektovat konkrétní okolnosti konkrétního případu. 7. Nynější úprava podle tvrzení navrhovatele jednak znamená zásah do základního práva podle čl. 11 Listiny, přičemž způsob výpočtu umožňuje zásah do majetkových poměrů jedince se značnou intenzitou v případech, kdy jde o daňový subjekt, který v důsledku své ekonomické aktivity má vysokou daňovou povinnost, od níž se zcela mechanicky vypočítává sankce za pozdní podání daňového přiznání. Jednak je stávající úpravou narušeno i ústavní právo rovnosti subjektů v jejich právech podle čl. 1 Listiny. Shodné porušení zákonem stanovené povinnosti - tj. pozdní podání daňového přiznání - bude mít totiž za následek různý postih, kdy daňový subjekt, který má nižší daňovou povinnost, bude sankcionován nižší pokutou než subjekt s vyšší daňovou povinností, aniž by pro to byl jakýkoliv racionální důvod, který by rozdílnost postihu shodného porušení zákona ospravedlňoval. Skutečnost, že je stanovena nejnižší a nejvyšší sankce, podle názoru navrhovatele uvedený zásah do rovnosti práv neodstraňuje. 8. Navrhovatel je toho názoru, že na základě shora citovaného nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 12/03 se ocitl v procesní situaci, v níž nemá najisto postaveno, nakolik je důvodná žalobní námitka žalobce ohledně porušení zásady proporcionality, podle níž by správce daně měl zohledňovat při uplatňování svých pravomocí mimořádnou situaci určitého daňového subjektu a jeho oprávněné zájmy tak, aby jeho postup nebyl vůči němu nepřiměřeně tvrdý. Sporné ustanovení § 250 daňového řádu vede k omezení možnosti správního úřadu přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, osobě delikventa a jeho poměrům. Proto navrhovatel postupoval podle ustanovení § 48 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního, řízení usnesením ze dne 7. října 2014 č. j. 11Af 76/2011-54 přerušil, a to za účelem předložení návrhu Ústavnímu souduÚstavnímu soudu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy. II. Průběh řízení před Ústavním soudem 9. Ústavní soudÚstavní soud podle ustanovení § 42 odst. 4 a § 69 zákona o Ústavním soudu zaslal předmětný návrh na zrušení napadeného ustanovení Poslanecké sněmovně, Senátu, vládě a veřejnému ochránci práv. 10. Poslanecká sněmovna prostřednictvím svého předsedy Jana Hamáčka v souladu se zavedenou praxí se ve svém vyjádření ze dne 30. prosince 2014 omezila na popis průběhu legislativního procesu, který vedl k přijetí zákona, jehož ustanovení je navrhováno ke zrušení. Poslanecká sněmovna konstatovala, že s návrhem zákona a jeho pozdějšími změnami vyslovily ústavně předepsaným postupem souhlas obě komory Parlamentu, zákon byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášen. Je věcí Ústavního souduÚstavního soudu, aby posoudil otázku namítané protiústavnosti napadeného ustanovení a aby rozhodl o návrhu na jeho zrušení. 11. Senát ve svém vyjádření ze dne 18. prosince 2014 prostřednictvím svého předsedy Milana Štěcha uvedl, že ustanovení § 250 daňového řádu bylo schváleno dne 22. července 2009 jako součást zákona č. 280/2009 Sb. Napadené ustanovení § 250 tohoto zákona, ostatně tak jako celý zákon, nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2011. Plénum Senátu projednalo návrh zákona obsažený v senátním tisku č. 132 na své 9. schůzi dne 22. července 2009. Samostatně k ustanovení § 250 žádný ze senátorů nevystoupil. Dva senátoři navrhli v rámci obecné rozpravy návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a Senát po skončení rozpravy tento návrh přijal, když v hlasování č. 22 za přítomnosti 71 senátorů pro návrh hlasovalo 62, proti 4 (usnesení č. 240). 12. Ustanovení § 250 daňového řádu bylo novelizováno v části druhé v čl. III v bodech 54 a 55 zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Tento zákon byl Senátu postoupen dne 22. listopadu 2011. Plénum Senátu projednalo návrh zákona obsažený v senátním tisku č. 240 na své 14. schůzi dne 8. prosince 2011. K uvedenému tisku vystoupilo 13 senátorů, někteří opakovaně. Po podrobné rozpravě plénum Senátu přijalo pouze pozměňovací návrhy garančního výboru a poté v hlasování č. 36 za přítomnosti 66 senátorů, 64 hlasy pro, 1 hlasem proti, přijalo usnesení č. 435, na základě kterého byl návrh zákona vrácen se schválenými pozměňovacími návrhy Poslanecké sněmovně. 13. Dále bylo ustanovení § 250 daňového řádu novelizováno v části dvanácté v čl. XXI v bodu 116 zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. Návrh tohoto zákonného opatření obdržel Senát v 9. funkčním období od vlády dne 25. září 2013. Plénum Senátu projednalo návrh zákonného opatření obsažený v senátním tisku č. 184 na své 14. schůzi dne 10. října 2013. K uvedenému tisku vystoupilo 14 senátorů, někteří opakovaně. Diskuse se v obecné rozpravě vedla zejména o nezbytnosti přijetí změn v právním řádu, které souvisejí s rekodifikací občanského zákoníku. Po skončení podrobné rozpravy Senát přijal pozměňovací návrhy a ztotožnil se s vládou uvedenými důvody ohledně nezbytnosti zákonného opatření. V hlasování č. 22 za přítomnosti 62 senátorů, 55 hlasy pro, nikdo proti, Senát schválil vládní návrh zákonného opatření ve znění přijatých pozměňovacích návrhů (usnesení č. 352). Závěrem svého vyjádření Senát uvedl, že je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby věc posoudil a rozhodl, zda napadené ustanovení obstojí v kontextu ústavního pořádku České republiky. 14. Vláda sdělila Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 29. prosince 2014, že na svém jednání dne 22. prosince 2014 projednala materiál „návrh na vstup vlády České republiky do řízení vedeného před Ústavním soudemÚstavním soudem pod spisovou značkou Pl. ÚS 24/14“ a přijala k němu usnesení č. 1089, kterým schválila vstup do uvedeného řízení a uložila ministru pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Mgr. Jiřímu Dienstbierovi ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády a ministrem financí vypracovat vyjádření vlády k návrhu. 15. Dne 15. ledna 2015 vláda předložila Ústavnímu souduÚstavnímu soudu obsáhlé vyjádření, ve kterém uvedla, že názor navrhovatele nesdílí. Ústavní soudÚstavní soud považuje za účelné z vyjádření předloženého vládou uvést následující: 16. Institut pokuty za opožděné tvrzení daně [1] Pokuta za opožděné tvrzení daně je sankcí za podání daňového přiznání, hlášení nebo vyúčtování po stanovené lhůtě nebo za jejich nepodání vůbec. Pokuta vzniká přímo ze zákona (ex lege) ve stanovené výši odvozené od daně, daňového odpočtu nebo daňové ztráty, která je předmětem opožděného či nepodaného daňového tvrzení. Konkrétně pokuta vzniká ve výši 0,05 % stanovené daně nebo daňového odpočtu, resp. 0,01 % stanovené daňové ztráty. Pokuta má zčásti charakter časové sankce, tj. výše pokuty narůstá v čase v závislosti na délce prodlení s učiněním daňového tvrzení, v určitých případech má však pokuta stanovenu minimální a maximální hranici. Maximální hranice se použije též v případě, že daňové tvrzení není podáno vůbec, a to ani po stanovené lhůtě. Správce daně pokutu daňovému subjektu sdělí platebním výměrem (deklaratorním rozhodnutím) a současně ji předepíše do evidence daní. Pokuta je splatná do třiceti dnů ode dne oznámení tohoto platebního výměru, proti kterému je možné podat odvolání, jehož podání ale nemá odkladný účinek. [2] Svou povahou pokuta nahradila institut zvýšení daně, který byl upraven v ustanovení § 68 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, podle něhož správce daně mohl (ale nemusel), nebylo-li daňové přiznání nebo hlášení podáno včas, zvýšit vyměřenou daň až o 10 %. Jiným způsobem (např. stanovením minimální či maximální výše) nebyla tato sankce limitována. Zda zvýšení daně správce daně uložil, záviselo na jeho správním uvážení, tj. tato sankce nebyla ukládána automaticky. [3] Zákonodárce v nové právní úpravě daňového řádu účinné od roku 2011 naproti tomu zvolil cestu sankce ukládané ex lege, tj. řešení v podobě sankcionování porušení povinnosti předvídatelným a dopředu určitelným způsobem, který vylučuje libovůli ze strany rozhodujícího orgánu a snižuje korupční potenciál. 17. Protiprávnost a škodlivost porušení povinnosti tvrzení daně [4] Základními charakteristikami jednání, které je sankcionováno cestou správního trestání, je jak jeho protiprávnost, tak jeho škodlivost. Podle § 1 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, je daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování podané daňovým subjektem „základem pro správné zjištění a stanovení daně“. Správné zjištění a stanovení daní je spolu se zabezpečením jejich úhrady cílem správy daní (viz § 1 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád). Důvodová zpráva k daňovému řádu k tomu uvádí, že „v tomto ohledu cíl správy daní navazuje na smysl samotné existence daní, kterým je zajištění financování veřejných potřeb společnosti, třebaže toto není explicitně stanoveno v zákoně. Jde tedy o zajištění účasti jednotlivce (daňového subjektu) na nákladech nutných k účinnému fungování státního aparátu a zajištění veřejných služeb. Jde tedy o to realizovat zákonem nebo na základě zákona stanovený příjem veřejného rozpočtu“. [5] Úprava institutu pokuty za opožděné tvrzení daně je mimo jiné důsledkem skutečnosti, že správa daní je obecně postavena na principu, podle něhož má daňový subjekt povinnost a břemeno tvrzení ohledně svých daňových povinností. Povinnost tvrzení spočívá v povinnosti podat daňové tvrzení a tvrdit v něm skutečnosti důležité pro správu daní. Břemeno tvrzení daňový subjekt unese, pokud se správce daně tvrzené skutečnosti dozví, tj. daňový subjekt nejenže v daňovém tvrzení uvede potřebné údaje, ale daňové tvrzení též podá správci daně. Základním předpokladem unesení břemene tvrzení je tak splnění povinnosti tvrzení. Důvodová zpráva k § 1 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, k tomu uvádí: „Daňový subjekt tak spolupracuje při stanovení daňové povinnosti se správcem daně zejména tím, že správně tvrdí výši daně, kterou je zároveň povinen uhradit. Správce daně pak podrobí toto tvrzení revizi, jejímž výsledkem je akceptace tvrzené částky a deklaratorní stanovení daně nebo změna spočívající ve změně tvrzené částky tak, aby výsledná daň odpovídala daňové povinnosti dané zákonem.“ Podání příslušného daňového tvrzení řádně a včas je proto klíčovou podmínkou pro to, aby správa daní mohla být vůbec vykonávána, resp. aby mohlo být dosaženo jejího cíle. Ačkoliv procesní úprava správy daní obsahuje postupy, které umožňují správné zjištění a stanovení daně i bez součinnosti s daňovým subjektem (typicky není-li možné stanovit daň na základě dokazování, stanoví ji správce daně na základě pomůcek podle § 98 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád), platí, že se jedná o postupy subsidiární, které z principu nastupují až tehdy, pokud daňový subjekt nedostojí své povinnosti tvrzení daně. [6] Pokuta za opožděné tvrzení daně stíhá nesplnění samotné povinnosti tvrzení daně, které ukládá daňový řád, popřípadě jiné daňové zákony. Tím je naplněn prvek protiprávnosti v sankcionovaném jednání daňového subjektu. Naopak v případě, že daňový subjekt povinnost tvrzení daně splní, není rozhodné, zda byla daň tvrzena správně či zda byla následně tvrzená daň uhrazena (v těchto případech mohou při naplnění dalších zákonných podmínek nastoupit sankce v podobě penále, resp. úroku z prodlení). Porušení povinnosti tvrzení daně nutně musí být zákonem sankcionováno, jelikož jinak by zákonem stanovená povinnost daňového subjektu tvrdit daň byla imperfektní normou. Ostatně samotnou existenci sankce za porušení povinnosti řádně tvrdit daň nerozporuje ani navrhovatel. [7] Pokud jde o škodlivost sankcionovaného jednání, ta nastane v případě, kdy porušení zákonné povinnosti vede k ohrožení určitého veřejného zájmu. V daném případě lze s ohledem na výše uvedenou skutečnost, že daňové tvrzení je základem pro správné zjištění a stanovení daně, říci, že nesplnění povinnosti tvrzení daně je třeba obecně považovat za ohrožení samotného zjištění a stanovení daně a následně i její úhrady, tj. dochází zde k ohrožení cíle správy daní jako takové. Nesplnění povinnosti tvrzení daně je ostatně obvyklým formálním projevem jednání, které má materiálně charakter zatajení skutečností rozhodných pro správu daní, ať již úmyslně, nebo z nedbalosti. Již samotný stav, kdy správce daně je nucen zjistit a stanovit daň bez součinnosti s daňovým subjektem, je obecně nežádoucí, nehledě na případy, kdy se např. jedná o důsledek úmyslné snahy o daňový únik. [8] S ohledem na uvedené tak lze dovodit příčinnou souvislost mezi nesplněním povinnosti tvrzení daně a následkem v podobě toho, že daň není zjištěna, stanovena a uhrazena, popřípadě jsou tyto kroky významně ztíženy. Podle důvodové zprávy k daňovému řádu je správa daní „výsledkem spolupůsobení i dalších osob, zejména daňových subjektů, které plněním svých povinností zásadním způsobem ovlivňují úspěšnost výkonu berního práva (povinnost tvrzení daně, důkazní břemeno)“. [9] Sekundárním škodlivým následkem, který nesplnění povinnosti podat daňové tvrzení vyvolává, je potenciální vznik administrativních nákladů s tím spojených. Správce daně musí jednak toto pochybení odhalit (což nemusí být ve všech případech jednoduchá záležitost), následně musí zahájit proceduru k odstranění nežádoucího stavu (vydání výzvy podle § 145 daňového řádu). [10] Navrhovatel v dané souvislosti vychází z předpokladu, že porušení povinnosti tvrzení daně je formálně vždy stejným deliktem bez ohledu na to, jakého předmětu tvrzení se týká (pozdní podání daňového přiznání je označeno za „shodné porušení zákonem stanovené povinnosti“ bez ohledu na to, jak vysoká je daňová povinnost, která je předmětem tvrzení). Tak tomu ovšem ve skutečnosti není. Povinnost tvrzení daně není „pouhou“ formální oznamovací povinností či méně významným administrativním požadavkem, ale jedná se - jak bylo uvedeno výše - o esenciální prvek správy daní, na kterém je zjištění, stanovení i uhrazení daně, a tedy dosažení cíle správy daní, do značné míry závislé. Řádná spolupráce daňových subjektů při tvrzení jejich daňové povinnosti je základním prvkem nezbytným pro fungování daňového systému. Je proto logické, že důsledek nesplnění povinnosti tvrzení daně v podobě ztížení či znemožnění zjištění, stanovení a uhrazení daně je svojí závažností a rozsahem svého dopadu na zákonnost, řádný výkon veřejné moci i na veřejné rozpočty do značné míry odvislý od předmětu tvrzení samého, tj. především od výše tvrzené daně. Je evidentní, že nepodání daňového přiznání k vyšší daňové povinnosti má v jinak obdobných případech závažnější důsledky než nepodání přiznání k daňové povinnosti nižší. Navázání pokuty za opožděné tvrzení daně na výši daně, která je předmětem opožděného či vůbec nepodaného daňového tvrzení, proto bylo ze strany zákonodárce racionálním opatřením, které mimo jiné reflektuje škodlivost (nebezpečnost) daného deliktního jednání. [11] Obdobný závěr platí i v případě daňových odpočtů, neboť cílem správy daní je správné zjištění a stanovení daně, a to bez ohledu na to, zda jde z pohledu státu o daňovou povinnost pozitivní nebo negativní. V obou případech je veřejným zájmem, aby práva a povinnosti při správě daní byly postaveny najisto v zákonem předpokládaném okamžiku, a to tím více, čím více se jedná o vyšší peněžité plnění. [12] Navrhovatel rovněž odhlíží od výše uvedené skutečnosti, že výše pokuty za opožděné tvrzení daně je odvozena nejen od výše daně, daňového odpočtu nebo daňové ztráty, které jsou předmětem tvrzení, ale současně obsahuje i časový prvek, kdy celková výše pokuty narůstá s délkou doby, po niž není povinnost tvrzení daně splněna. Odvození výše pokuty jak od výše daně, která je předmětem tvrzení, tak od doby neplnění povinnosti tvrzení daně je logickým důsledkem provázanosti obou prvků, jejichž škodlivost se v čase i v rozsahu umocňuje. [13] Názor navrhovatele, podle něhož by za formálně shodné jednání (nesplnění povinnosti tvrzení) měla následovat shodná sankce bez ohledu na výši daně, daňového odpočtu nebo daňové ztráty, které jsou předmětem tvrzení, je tak třeba odmítnout i s poukazem na obecný princip správního i trestního práva, podle něhož se závažnost spáchaného deliktu odvozuje mimo jiné od závažnosti (skutečně či potenciálně) způsobeného následku. Tento následek je pak často přímo či nepřímo kvantifikován v dotčených majetkových či jiných hodnotách, a presumuje tak do značné míry rozhodnutí orgánu veřejné moci v konkrétní věci. Na rozdíl od řady souvisejících okolností, které mohou ovlivňovat výsledek posouzení konkrétního případu (mezi které patří i navrhovatelem zdůrazňované přihlédnutí k osobě pachatele deliktu), je závažnost následku v řadě případů zakomponována přímo do samotné skutkové podstaty správního deliktu či trestného činutrestného činu (typicky v případě kvalifikovaných skutkových podstat), popř. je od ní odvozena dělicí hranice mezi jednotlivými druhy deliktního jednání. V praxi tak dochází k tomu, že ačkoliv jde v jednotlivých případech o formálně shodná jednání (např. o trestný čintrestný čin krádeže provedený za jinak obdobných okolností), je pro posouzení závažnosti daného jednání (a i pro následné stanovení výše sankce) klíčová právě majetková hodnota, která byla sankcionovaným jednáním dotčena. To platí i pro nesplnění povinnosti tvrzení daně, jehož závažnost odpovídá zejména výši daně, jejíž zjištění, stanovení a úhrada byly nesplněním povinnosti ztíženy či znemožněny. Pokud navrhovatel tvrdí opak, lze to s využitím výše uvedeného příkladu trestného činutrestného činu krádeže připodobnit k tomu, kdyby tvrdil, že „nezáleží na tom, zda pachatel ukradl 1 korunu nebo 1 milión korun, stejně jde stále o krádež“. 18. K okolnostem konkrétního případu [14] K okolnostem konkrétního případu, v návaznosti na nějž byl návrh Ústavnímu souduÚstavnímu soudu podán, je třeba uvést, že se ve stručnosti jednalo o situaci, kdy daňový subjekt podal daňová přiznání u správce daně elektronicky, avšak nikoliv některým ze způsobů, které daňový řád předpokládá jako přípustné formy podání v ustanovení § 71 odst. 1. Pro takové případy zná zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, podle ustanovení § 71 odst. 3 možnost dodatečného potvrzení či zopakování podání některým ze zákonných způsobů ve lhůtě 5 dnů s tím, že v takovém případě jsou účinky původního podání zachovány. Pokud není podání tímto způsobem zopakováno nebo potvrzeno, hledí se na něj, jako kdyby nebylo vůbec podáno. Možnost dodatečného potvrzení či zopakování podání nicméně daňový subjekt nevyužil a daňová přiznání poté podal opožděně až na výzvu správce daně. [15] Uvedenou situaci nelze považovat za důvod zakládající případnou menší závažnost porušení povinnosti tvrzení daně. Požadavek na dodržení zákonného způsobu činění podání je základem pro jakýkoliv efektivní výkon veřejné moci a pro zajištění toho, aby veškerá podání vůči orgánům veřejné moci byla skutečně autentickým projevem vůle subjektů, které je činí. Tento princip platí pro všechny procesní řády v rámci právního řádu (správní řád, občanský soudní řád atd.). Možnost zachování účinků podání v případě jeho potvrzení či zopakování podle § 71 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, je rovněž obecným pravidlem známým jak z procesní úpravy používané správními orgány obecně, tak soudy (viz § 37 odst. 4 správního řádu nebo § 42 odst. 2 občanského soudního řádu). Současně se jedná o jistou formu benevolence vůči podatelům, kteří mají možnost nedostatečnost původního podání dodatečně napravit. Rozhodně však nelze to, že daňový subjekt učinil podání způsobem, který zákon nezná, a současně ani nevyužil možnost nápravy podle § 71 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, považovat za „polehčující okolnost“ v daném případě. Takový postup by vedl k relativizaci právní úpravy podání nejen v daňové oblasti a k oslabení respektu k potřebě plnit elementární zákonné povinnosti. Současně by byla oslabena platnost principu „právo patří bdělým“. 19. K údajnému porušení práva vlastnit majetek a principu proporcionality sankce [16] Lze souhlasit s tím, že sankce za správní delikt, a tedy i za platební delikt, by neměla mít likvidační charakter, tj. neměla by představovat neúměrně intenzivní zásah do majetkových poměrů jedince, a tedy i porušení práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny. Zákon by tedy při nastavení parametrické výše sankce měl zohlednit kritérium přiměřenosti (proporcionality). [17] Jedním z legislativních způsobů, jak likvidační charakter sankce potlačit, je využití institutu moderace výše sankce na základě zohlednění konkrétních poměrů sankcionovaného subjektu, tedy za využití diskrece při rozhodování správního orgánu, který sankci ukládá. Tento způsob je typický pro správní delikty v užším slova smyslu. Naopak pro tzv. platební delikty je typická absence diskrece při jejich ukládání. Tyto delikty vznikají ex lege a jejich výše je určena zpravidla procentem (např. úrok z prodlení, penále). [18] Nelze přisvědčit tomu, že absence diskrece při určování výše sankce by automaticky znamenala likvidační charakter dané sankce, resp. zásah do majetkových poměrů jedince s nepřípustnou intenzitou. V takovém případě by ad absurdum byly likvidační prakticky všechny sankce za platební delikty. [19] Důvody, proč je ze strany zákonodárce volena varianta sankce vznikající ex lege v předem dané výši odvozené procentem z určitého základu, případně ohraničené minimální či maximální pevnou hranicí, jsou tyto: (i) předvídatelnost a s tím související právní jistota, (ii) zamezení libovůle ze strany orgánu veřejné moci, (iii) snížení rizika korupce, (iv) administrativní zvladatelnost, (v) rychlost řízení. Sankce ukládané při správě daní se od jiných správních deliktů odlišují mimo jiné tím, že jsou z povahy věci ukládány v mnohonásobně vyšších počtech případů, které se v čase více měně opakují. Prvek administrativní zvladatelnosti, který je úzce spojen s nutností zajistit přiměřenou rychlost řízení, má proto v případě platebních deliktů podstatně větší význam než v případě správních deliktů obecně. Vznik sankce ex lege v těchto případech mimo jiné umožňuje zapojit vyšší míru automatizace jejich ukládání u správce daně, bez níž je správa těchto sankcí jen obtížně uskutečnitelná. [20] To, zda bude v případě konkrétní sankce zvolena varianta jejího ukládání ze zákona, anebo naopak bude využita diskrece, je do značné míry otázkou legislativně-politickou. „Žádné obecné pravidlo pro zákonodárce tu sice neexistuje, nicméně vždy by se mělo při rozhodování, je-li diskrece možná či dokonce nutná, brát v úvahu to, zda riziko spojené s nezbytnou mírou právní nejistoty, která z umožnění diskrece plyne, je dostatečně vyvážené potřebami správní racionality a akceschopnosti fungování veřejné správy. Řešení by přitom mělo být učiněno na základě věcných, racionálních úvah, přinejmenším pak s přihlédnutím k tomu, jak se osvědčila dosavadní praxe.“ (Mates, P. Místo diskrece ve správním trestání. Právní rozhledy č. 22/2014, Praha, Nakladatelství C. H. Beck, s. r. o., s. 772). [21] V případě sankcí (platebních deliktů), které běžně daňové předpisy stanoví, se nejedná o pevné sankce v pravém slova smyslu, nýbrž jde o sankce stanovené určitým procentem z výše peněžitého plnění, kterého se porušení daňové povinnosti v konkrétním případě týká. Tedy v jednotlivých případech bude výše pokuty rozdílná, a to do značné míry v závislosti na intenzitě porušení daňové povinnosti, pro které je rozsah peněžitého plnění, jehož se porušení týká, klíčový. Tento rozsah též do značné míry reflektuje individuální ekonomické poměry sankcionovaného subjektu, které jsou pro rozsah peněžitého plnění určující, neboť výše daňové povinnosti (tedy i daně, která má být tvrzena) je zpravidla přímo úměrná ekonomickým aktivitám daňového subjektu, popřípadě jeho majetku. [22] Ačkoliv tedy sankce za správní delikty při správě daní nejsou zpravidla nastaveny tak, aby docházelo k individuálnímu přezkumu poměrů sankcionovaného subjektu v každém jednotlivém případě, obsahuje již samo celkové systémové nastavení jejich konstrukce zabudovaný „automoderační“ mechanismus, kdy je výše sankce (tedy v tomto případě procentuální hodnota) určena zákonodárcem přímo v zákoně a sama zohledňuje závažnost porušení daňové povinnosti a do značné míry i individuální ekonomické poměry sankcionovaného subjektu. [23] Z výše uvedeného jasně plyne, že se nelze ztotožnit s tvrzením uvedeným v návrhu, že může v krajních případech dojít až k nepřiměřenému zásahu do majetkových poměrů jedince při ukládání pokuty podle § 250 daňového řádu. Právě naopak to, že je „všem měřeno stejným metrem“, přispívá ke spravedlivému nastavení systému sankcí při správě daní. 20. K judikatuře zabývající se principem proporcionality sankcí [24] Pokud jde o v návrhu citovanou judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu, jsou její závěry na daný případ aplikovatelné pouze částečně. Nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 12/03 nelze na tento případ aplikovat bez dalšího, a to z následujícího důvodu. V případě, kterým se tento nález zabývá, se jednalo o pevně stanovenou spodní hranici pokuty, kterou mohl (resp. musel) příslušný správní orgán v případě porušení stanovených povinností uložit, přičemž možnost moderace byla dána pouze v podobě zvýšení uložené pokuty. Z povahy věci se tak jednalo o typově rozdílnou sankci, než která je napadána v návrhu. Totéž platí např. i pro dřívější obdobný nález Ústavního soudu ze dne 13. srpna 2002 sp. zn. Pl. ÚS 3/02 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.). [25] Zmínit lze i nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 25. října 2011 sp. zn. Pl. ÚS 14/09 (N 183/63 SbNU 117; 22/2012 Sb.), který se rovněž zabýval otázkou stanovení určité pevně dané výše pokuty (zde jako minimální výše pokuty). Argumentace Ústavního soudu uvedená v tomto nálezu svědčí spíše skutečnosti, že ve specifických případech nelze přísný postih cestou správního trestání bez možnosti moderace považovat za projev nepřiměřené tvrdosti. V uvedeném nálezu je doslova uvedeno: „Ústavní předpisy nevyžadují, aby zákonodárce při zákonném stanovení sankční sazby vždy upustil od spodního ohraničení výměry sankce. Typová závažnost (škodlivost) deliktního jednání daného druhu může být obecně tak vysoká, že nepřipouští ani v individuálním případě stanovit ,nulovou‘ hodnotu výměry sankce. Posouzení spodní hranice sankční sazby je zásadně věcí zákonodárce. Ústavní předpisy neobsahují ohledně otázky dolní hranice sankční sazby žádnou direktivu - musí být ovšem dodržen příkaz proporcionality mezi typovou závažností deliktního jednání a výší sankční sazby.“ Ústavní soudÚstavní soud rovněž konstatoval, že vyloučením diskrece při rozhodování správního orgánu „lze dosáhnout i sekundárních pozitivních výsledků - totiž omezení interpretační libovůle policejních a správních orgánů při praktické aplikaci předpisů a omezení korupčního jednání při vyměřování sankcí“. [26] Konečně je třeba odkázat i na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 15. října 2013 sp. zn. Pl. ÚS 3/13 (N 176/71 SbNU 81; 375/2013 Sb.), který se zabýval návrhem na zrušení institutu pokuty v případě použití zajištění daně na úhradu daně podle § 43 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a to rovněž z důvodu údajného porušení principu proporcionality sankce v důsledku jejího vzniku ex lege procentní sazbou z daňového nedoplatku. Ústavní soudÚstavní soud návrh na zrušení předmětné sankce zamítl, což mimo jiné zdůvodnil tím, že „nemůže odhlédnout od skutečnosti, že napadená právní norma požadavek diferenciace sankcí respektuje již tím, že uložená pokuta je závislá na výši nedoplatku ke spotřební dani. Z tohoto pohledu lze ohledně výše předmětné sankce konstatovat, že ve svém důsledku odráží objem finančních prostředků pohybujících se v obchodu s minerálními oleji, lihem, pivem, vínem a meziprodukty a tabákovými výrobky, kterému odpovídá výše daně, kterou je daňový subjekt povinen přiznat a zaplatit...“. Z uvedeného vyplývá, že sankce odvozená od výše daňové povinnosti, jíž se sankcionované pochybení týká, v sobě obecně obsahuje jistý prvek diferenciace, který je schopen do jisté míry nahradit absenci diskrece v případě vzniku sankce ex lege. [27] S uvedenými nálezy Ústavního souduÚstavního soudu je třeba v obecné rovině souhlasit. Vzhledem k výše uvedenému je současně nutno konstatovat, že materiální podoba pokuty podle § 250 daňového řádu vychází z obecně stanovených právních principů a požadavků společnosti, a není tak s nimi v rozporu. Srovnávání této pokuty s některými pokutami, které neobstály v testu ústavnosti provedeném v uvedených nálezech Ústavního souduÚstavního soudu, není do značné míry relevantní, resp. citované nálezy Ústavního souduÚstavního soudu ve skutečnosti svědčí ústavní konformitě sankce podle § 250 daňového řádu. [28] Požadavek diferenciace sankcí na bázi diskrece při rozhodování o jejich udělení ostatně není a nemůže být absolutní a ani Ústavní soudÚstavní soud takový požadavek neformuloval. V případě některých „tradičních“ sankcí není diferenciace ostatně ani technicky možná (např. u některých sankcí podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů - „propadnutí majetku“ a „propadnutí náhradní hodnoty“, popř. „ztráta čestných titulů“, „ztráta vojenské hodnosti“ či „vyhoštění“). 21. Prvky moderace a proporcionality v platné úpravě pokuty [29] Jakkoliv z výše uvedených skutečností vyplývá, že existence pokuty vznikající ex lege není a priori rozporná s principem proporcionality, což platí i pro pokutu za opožděné tvrzení daně, je třeba zdůraznit, že princip proporcionality hraje v úpravě této pokuty významnou roli. Zákonodárce tak postupně do úpravy této pokuty zakomponoval poměrně velké množství moderačních prvků, které mají zajistit přiměřenost sankce při současném zachování výše popsaných pozitiv jejího vzniku přímo ze zákona. Některé z těchto prvků lze ve srovnání s jinými sankcemi za platební delikty nalézt unikátně pouze u pokuty za opožděné tvrzení daně. V konkrétní rovině se jedná o tyto moderační prvky, které obecně sledují cíl zmírnění sankce v případech, kdy konkrétní pochybení vykazuje menší míru škodlivosti: • „automoderační“ mechanismus v procentuálním nastavení výše pokuty úměrně výši daně, která měla být předmětem tvrzení, tj. mechanismus do určité míry zohledňující i ekonomické poměry daňového subjektu (viz výše), • skutečnost, že pokuta nevzniká, pokud zpoždění s podáním daňového tvrzení nebylo delší než 5 pracovních dnů - tímto způsobem dochází k toleranci bagatelních překročení lhůty pro stanovení daně, jejichž škodlivost je relativně nízká, • úprava „zastropování“ výše pokuty, tj. stanovení maximální výše, jakou může pokuta v konkrétním případě dosáhnout (nejvýše 5 % stanovené daně, daňového odpočtu nebo daňové ztráty, resp. nejvýše 0,5 % celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést plátce daně; současně nesmí být pokuta vyšší než 300 000 Kč) - tímto je zajištěno, aby výsledná výše pokuty nemohla ve srovnání s výší stanovené daně dosáhnout příliš vysoké (neproporcionální) hodnoty, a to jak z pohledu relativního (procentuální strop), tak z pohledu absolutního (maximální částka), • přísnější režim pro daňové tvrzení, které nebylo vůbec podáno, oproti tvrzení, které bylo pouze podáno opožděně (§ 250 odst. 4 daňového řádu), • skutečnost, že pokuta vzniklá v důsledku opožděného podání daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše částku menší než 200 Kč (§ 250 odst. 3 daňového řádu) - tímto způsobem opět dochází k toleranci bagatelních pochybení a současně reflektování zásady hospodárnosti a procesní ekonomie, • snížení výše pokuty na polovinu za splnění zákonných podmínek (§ 250 odst. 7 daňového řádu) - tato forma moderace byla zavedena od roku 2014, přičemž nastupuje v případě, že daňový subjekt splní svoji povinnost podat daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání tvrzení, • zvláštní pravidlo pro pokutu za opožděné tvrzení daně u daně z příjmů ze závislé činnosti (§ 38o zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů) - tato forma moderace byla zavedena od roku 2015; spočívá v tom, že je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně, snižuje se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob na desetinu; tímto způsobem byla odstraněna objektivně existující tvrdost právní úpravy, kdy pokuta za porušení povinnosti tvrzení daně ze strany daňového subjektu byla odvozována z celkové výše daně z příjmů fyzických osob, ačkoliv větší část této daně již byla odvedena plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti, a daňový subjekt tak materiálně vzato porušil povinnost tvrzení pouze ohledně daně z jiných svých příjmů než ze závislé činnosti (odstranění této tvrdosti bylo v minulosti požadováno mj. veřejným ochráncem práv). [30] Společným znakem výše zmíněných moderačních prvků je, že jsou nárokové. Dojde-li ke splnění podmínek předvídaných v zákoně, správce daně k moderaci přistoupí automaticky bez toho, aby o jejich zohlednění bylo nutné žádat. Díky tomu jsou předvídatelné a současně vytváří motivační prvek ke zjednání nápravy pro ty daňové subjekty, které povinnost podat daňové tvrzení poruší. [31] Dalším způsobem, jak lze s ohledem na individuální situaci ovlivnit dopady sankce na daňový subjekt, je využití možnosti institutu posečkání nebo rozložení úhrady na splátky (srov. § 156 a násl. daňového řádu). Při splnění zákonem předpokládaných podmínek může správce daně na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední povolit posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky. 22. K údajnému porušení principu rovnosti [32] Ze skutečnosti, že pokuta za opožděné tvrzení daně je navázána na výši daně, která je předmětem tvrzení, navrhovatel rovněž dovozuje, že se jedná o porušení rovnosti daňových subjektů ve vazbě na to, jak vysoká je jejich daňová povinnost. K otázce chápání rovnosti lze odkázat např. na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 9. března 2004 sp. zn. Pl. ÚS 38/02 (N 36/32 SbNU 345; 299/2004 Sb.), podle něhož: „Ústavní soudÚstavní soud nechápe rovnost jako absolutní, nýbrž jako relativní (a nadto akcesorickou ve vztahu k jiným základním právům a svobodám).“ Jak již bylo uvedeno výše, liší se jednotlivé případy porušení povinnosti tvrzení daně svojí závažností, resp. svými důsledky pro dosažení cíle správy daní, zejména podle toho, jaká daňová povinnost je předmětem tvrzení. Není pravda, že pokuta odvozená od výše tvrzené daně diskriminuje část subjektů, neboť především právě výše tvrzené daně zakládá závažnost konkrétního pochybení. Nejedná se o případy vykazující natolik obdobné charakteristiky, aby v jejich případě měla být aplikována stejná výše sankce. Nález Ústavního soudu ze dne 15. října 2013 sp. zn. Pl. ÚS 3/13 (N 176/71 SbNU 81; 375/2013 Sb.) uvádí, že „z postulátu rovnosti sice nevyplývá požadavek obecné rovnosti každého s každým, plyne z něj však požadavek, aby právo bezdůvodně nezvýhodňovalo ani neznevýhodňovalo jedny před druhými. Ústavní pořádek tedy připouští i zákonem založenou nerovnost, pokud jsou pro to ústavně akceptovatelné důvody“. [33] Z pohledu zajištění rovného a nediskriminačního přístupu k daňovým subjektům má pak zásadní význam právě konstrukce pokuty za opožděné tvrzení daně jako pokuty vznikající ex lege. Toto řešení prostřednictvím vyloučení diskrece umožňuje eliminaci libovůle při rozhodovací činnosti správce daně, předchází možnému korupčnímu jednání a činí pokutu předvídatelnou a dopředu určitelnou (tj. pokuta naplňuje princip legitimního očekávání ze strany daňových subjektů). Úprava pokuty tak v řadě aspektů prvek relativní rovnosti daňových subjektů posiluje, k čemuž přispívá i množství zákonem garantovaných moderačních prvků, umožňujících zohlednit vybrané specifické okolnosti jednotlivých případů porušení povinnosti tvrzení daně. 23. Dopady derogace [34] Pokud jde o kvantitu případů, které by případnou derogací sporného ustanovení byly dotčeny, podle ustanovení § 71 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, obecně platí, že práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením právního předpisu Ústavním soudemÚstavním soudem zůstávají nedotčeny. Podle odstavce 2 téhož paragrafu pak obecně platí, že pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen, zůstávají nedotčena; práva a povinnosti podle takových rozhodnutí však nelze vykonávat. Derogace zákonného ustanovení by při respektování těchto pravidel neměla být provedena s účinky ex tunc, neboť by se pak jednalo o projev nepřípustné pravé retroaktivity. [35] Dopad na konkrétní daňové kauzy by s ohledem na výše uvedené zahrnoval (i) případy, v nichž dosud nedošlo k pravomocnému rozhodnutí o povinnosti platit pokutu za opožděné tvrzení daně nebo toto rozhodnutí je předmětem mimořádných opravných a dozorčích prostředků, popřípadě soudního přezkumu, a (ii) případy, v nichž již bylo o povinnosti platit pokutu pravomocně rozhodnuto, avšak dosud nedošlo k její úhradě. [36] U první skupiny by se derogace projevila v nemožnosti o povinnosti platit pokutu rozhodnout, popřípadě v nezákonnosti dosud nepravomocného rozhodnutí o povinnosti platit pokutu. V případě druhé skupiny by derogace znamenala nevykonatelnost rozhodnutí o povinnosti platit pokutu, která dosud nebyla zaplacena (zcela nebo zčásti). Nejednalo by se pouze o případy, kdy prodlení s realizací platby pokuty je dáno neaktivitou správce daně. Dopady by se totiž projevily i v případech, kdy probíhá exekuční řízení (typicky srážkami ze mzdy), nebo v případech posečkání s úhradou pokuty. Efekt derogace by tak paradoxně pozitivně pocítili ti, kteří nesplnili povinnost uhradit pokutu řádně a včas. [37] Bezprostřední finanční dopady zrušení institutu pokuty za opožděné tvrzení daně nelze ani pro jednu z uvedených skupin případů přesně kvantifikovat, nicméně lze odhadnout, že tento dopad nebude možné označit za zásadní. [38] Jako mnohem závažnější lze označit důsledky zrušení pokuty za opožděné tvrzení daně pro futuro. Především by toto zrušení vedlo dlouhodobě ke zhoršení disciplíny při plnění povinnosti tvrzení daně ze strany daňových subjektů a k nárůstu případů, kdy tato povinnost není plněna. To by se projevilo v nežádoucím nárůstu administrativy spojené s odhalováním případů, kdy daň nebyla tvrzena, a s následným zjednáváním nápravy. V důsledku toho by pak dlouhodobě došlo k oslabení naplňování cíle správy daní v podobě správného zjištění a stanovení daně a zajištění její úhrady. Zrušení předmětné pokuty by znamenalo i negativní signál ve vztahu k obecnému požadavku na to, aby každý plnil své zákonné povinnosti řádně a včas, jakož i oslabení principu „právo patří bdělým“. V neposlední řadě by zrušení institutu pokuty za opožděné tvrzení daně mělo negativní precedenční účinek ve vztahu k jiným sankcím v rámci celého právního řádu, které jsou ukládány přímo ze zákona, a tedy i narušení právní jistoty ohledně stávající konstrukce většiny platebních deliktů. [39] Derogaci právního předpisu či jeho ustanovení Ústavním soudemÚstavním soudem lze materiálně považovat za legislativní krok svého druhu. Každá změna či zrušení právního předpisu je z povahy věci jistým zásahem do právní jistoty adresátů právní normy a do stability právního řádu, což platí i pro derogaci provedenou Ústavním soudemÚstavním soudem. I v tomto případě je tedy kromě jiného nutné provést jistou formu posouzení legitimity a intenzity zájmu na změně právního předpisu cestou derogace jeho ustanovení. Přitom platí, že derogace by měla být svého druhu poslední možností nápravy případných nedostatků právní úpravy, ke které by mělo být přistoupeno až tehdy, nelze-li nápravy dosáhnout jinak, zejména ústavně konformním výkladem daného ustanovení. 24. Shrnutí a závěr [40] Ustanovení § 250 daňového řádu upravuje pokutu za opožděné tvrzení daně, která zejména představuje motivaci k včasnému podávání daňových tvrzení, bez nichž není efektivní správa daní možná. Navrhovatel má za to, že ustanovení § 250 daňového řádu je v rozporu se zásadou proporcionality při ukládání sankcí, neboť ukládání pokuty ze zákona vede k omezení možnosti správce daně přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, osobě delikventa a jeho poměrům. [41] Uvedený názor navrhovatele je třeba odmítnout. Ukládání sankcí přímo ze zákona nelze obecně označit za protiústavní, a to zvláště tam, kde je výše sankce stanovena procentuálně z určitého základu, jako je tomu právě v případě předmětné pokuty. Navrhovatel se mylně domnívá, že opožděné tvrzení daně vykazuje vždy stejnou závažnost, bez ohledu na to, o jak vysokou daň se v daném tvrzení jedná. Sankce vznikající přímo ze zákona v předem dané výši vykazuje předvídatelnost a s tím související právní jistotu, zamezení libovůle ze strany orgánu veřejné moci, snížení rizika korupce a zajištění administrativní zvladatelnosti a rychlosti řízení. Relevantnost těchto důvodů, a tedy i obecnou přípustnost pokut stanovených ze zákona, již Ústavní soudÚstavní soud v minulosti připustil. V případě pokuty za opožděné tvrzení daně navíc zákon počítá s řadou zmírňujících prvků, které i při stanovení pokuty zákonem ji diferencují podle závažnosti případu (pokuta nevzniká v bagatelních případech, za určitých podmínek se snižuje na polovinu atd.) [42] Řešení, které zákonodárce v případě předmětné pokuty zvolil, není v rozporu se zákazem libovůle ani s principem rovnosti a je v souladu se základními principy daňového práva vyjádřenými i v judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu, podle které „z ústavního principu dělby moci (čl. 2 odst. 1 Ústavy), jakož i z ústavního vymezení zákonodárné moci (čl. 15 odst. 1 Ústavy) pro zákonodárce plyne široký prostor pro rozhodování o předmětu, míře a rozsahu daní, poplatků a peněžitých sankcí“ [viz nález ze dne 18. srpna 2004 sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.)]. [43] Z výše uvedených důvodů má vláda za to, že nelze souhlasit s požadavkem na zrušení § 250 daňového řádu. 25. Veřejná ochránkyně práv podáním ze dne 10. prosince 2014 sdělila Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, že svého práva na vstup do řízení nevyužije. 26. Ústavní soudÚstavní soud doručená vyjádření k návrhu zaslal navrhovateli, který k nim repliku nepodal. III. Podmínky aktivní legitimace navrhovatele 27. Ústavní soudÚstavní soud se nejprve zabýval aktivní legitimací navrhovatele k podání návrhu na zrušení napadeného ustanovení. Podmínkou meritorního projednání takového návrhu je naplnění dikce čl. 95 odst. 2 Ústavy v tom smyslu, že se musí jednat o zákon, jehož má být při řešení věci použito, tzn. zákon nebo jeho ustanovení, jež je navrhováno ke zrušení, mají být navrhovatelem přímo aplikovány při řešení konkrétního sporu. Ústavní soudÚstavní soud shledal tuto podmínku naplněnou, neboť navrhovatel rozhoduje o žalobě proti rozhodnutím Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 21. října 2011 č. j. 12887/11-1500-106054, č. j. 12888/11-1500-106054 a č. j. 12889/11-1500-106054, kterými bylo aplikováno napadené ustanovení daňového řádu. IV. Ústavní konformita legislativního procesu přijetí napadeného ustanovení 28. Ústavní soudÚstavní soud je v souladu s ustanovením § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., v řízení o kontrole norem povinen posoudit, zda napadený zákon (jeho jednotlivé ustanovení) byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 29. Z vyjádření k ústavní stížnosti doručeného Ústavnímu souduÚstavnímu soudu Poslaneckou sněmovnou vyplývá, že zákon č. 280/2009 Sb. byl v Poslanecké sněmovně projednán jako tisk č. 685 (vládní návrh) v prvním čtení dne 29. dubna 2009 a byl přikázán rozpočtovému a kontrolnímu výboru. Rozpočtový výbor návrh zákona projednal dne 3. června 2009 (usnesení je obsaženo v tisku č. 685/1). Kontrolní výbor projednal návrh zákona dne 27. května 2009 (usnesení je obsaženo v tisku č. 685/2). Druhé čtení k návrhu zákona proběhlo dne 12. června 2009 a pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk č. 685/3. Třetí čtení návrhu zákona proběhlo dne 17. června 2009, návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen ve znění pozměňovacích návrhů. 30. Zákon č. 280/2009 Sb. byl Senátu jako návrh zákona Poslaneckou sněmovnou postoupen dne 7. července 2009 a ustanovení § 250 bylo schváleno dne 22. července 2009. Prezident republiky zákon podepsal dne 11. srpna 2009 a zákon byl vyhlášen dne 3. září 2009 ve Sbírce zákonů v částce 87 pod číslem 280/2009 Sb. 31. Ustanovení § 250 daňového řádu bylo novelizováno v části druhé v čl. III v bodech 54 a 55 zákona č. 458/2011 Sb. Návrh zákona byl schválen Poslaneckou sněmovnou dne 9. listopadu 2011, Senát návrh projednal na 14. schůzi Senátu dne 8. prosince 2011 a vrátil jej Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Poslanecká sněmovna zákon přijala na 32. schůzi dne 20. prosince 2011. Prezident republiky zákon podepsal dne 27. prosince 2011 a zákon byl vyhlášen dne 30. prosince 2011 ve Sbírce zákonů v částce 158 pod číslem 458/2011 Sb. 32. Dále bylo ustanovení § 250 daňového řádu novelizováno v části dvanácté v čl. XXI v bodu 116 zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. Vláda návrh tohoto zákonného opatření postoupila Senátu dne 25. září 2009. Senát schválil zákonné opatření dne 10. října 2013 a dne 16. října 2013 vrátil tisk Poslanecké sněmovně k dokončení legislativního procesu. Prezident republiky zákonné opatření podepsal 17. října 2013 a vyhlášeno bylo dne 5. listopadu 2013 ve Sbírce zákonů v částce 134 pod číslem 344/2013 Sb. Poslanecká sněmovna zákonné opatření schválila na své schůzi dne 27. listopadu 2013. Usnesení Poslanecké sněmovny bylo vyhlášeno dne 29. listopadu 2013 ve Sbírce zákonů v částce 150 pod číslem 382/2013 Sb. 33. Ústavní soudÚstavní soud ověřil, že zákon a jeho pozdější změny byly přijaty ústavně předepsaným postupem, byly podepsány příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášeny. V. Znění napadeného ustanovení 34. Napadené ustanovení § 250 daňového řádu původně ve znění do 31. prosince 2012 bylo následující: „Pokuta za opožděné tvrzení daně (1) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši a) 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně, b) 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo c) 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty. (2) Plátci daně vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést. (3) Pokud by částka vypočtená podle odstavce 1 nebo 2 byla nižší než 500 Kč, činí výše pokuty za opožděné tvrzení daně 500 Kč. (4) Maximální výše částky vypočtené podle odstavce 1 nebo 2 nesmí být vyšší než 300 000 Kč. (5) O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru.“ 35. Zákonem č. 458/2011 Sb. bylo s účinností od 1. ledna 2013 změněno ustanovení § 250 odst. 3 tak, že zní: „(3) Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše vypočtená podle odstavce 1 nebo 2 částku menší než 200 Kč.“ Za odstavec 3 byl vložen nový odstavec 4, který zní: „(4) V případě, kdy daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky podle odstavce 1 nebo 2 stanovená horní hranice; výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.“ Dosavadní odstavce 4 a 5 byly označeny jako odstavce 5 a 6. 36. Zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb. bylo ustanovení § 250 v části dvanácté v čl. XXI v bodu 116 s účinností od 1. ledna 2014 doplněno o odstavec 7, který zní: „(7) Výše pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční, pokud a) daňový subjekt podá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a b) v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení.“ 37. Napadené ustanovení § 250 daňového řádu, platné ke dni přijetí tohoto nálezu, které navrhuje navrhovatel zrušit, zní: „(1) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši a) 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně, b) 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo c) 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty. (2) Plátci daně vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést. (3) Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše vypočtená podle odstavce 1 nebo 2 částku menší než 200 Kč. (4) V případě, kdy daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky podle odstavce 1 nebo 2 stanovená horní hranice; výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč. (5) Maximální výše částky vypočtené podle odstavce 1 nebo 2 nesmí být vyšší než 300 000 Kč. (6) O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru. (7) Výše pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční, pokud a) daňový subjekt podá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a b) v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení.“ VI. Upuštění od ústního jednání 38. Ústavní soudÚstavní soud seznal, že ústní jednání by nemohlo přinést významný posun v objasnění věci, než jaké plyne z písemných úkonů účastníků řízení. S ohledem na ustanovení § 44 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů včetně zákona č. 404/2012 Sb., není třeba se dotazovat účastníků řízení na jejich postoj k této otázce, proto bylo možno ve věci rozhodnout bez konání ústního jednání. VII. Východiska přezkumu napadeného ustanovení 39. Navrhovatel se podaným návrhem domáhá zrušení ustanovení § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, neboť má za to, že napadeným ustanovením je omezen prostor pro správní uvážení příslušného orgánu při ukládání pokuty, paušalizuje se závažnost protiprávnosti jednání a neumožňuje se přihlédnout k okolnostem každého případu v souladu se zásadou proporcionality při ukládání sankcí. Proto lze podle názoru navrhovatele na toto ustanovení vztáhnout závěry Ústavního souduÚstavního soudu vyjádřené v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 12/03. Napadeným ustanovením podle tvrzení navrhovatele je rovněž porušeno ústavní právo rovnosti subjektů vyjádřené v čl. 1 Listiny a toto ustanovení zasahuje do majetkových poměrů jedince se značnou intenzitou tak, že porušuje základní právo na ochranu vlastnictví zakotvené v čl. 11 Listiny. 40. Napadeným ustanovením vzniká daňové osobě povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, pokud takovou povinnost měla a nesplnila ji ve stanovené lhůtě a toto zpoždění je delší než pět dní. 41. Podle čl. 1 odst. 1 Ústavy je Česká republika demokratickým právním státem založeným na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Z principu právního státu lze dovodit základní pravidla fungování státní moci, mezi něž patří též zásada proporcionality (přiměřenosti). Tato zásada vychází z premisy, že k zásahu do základních práv či svobod, i když to jejich ústavní úprava nepředpokládá, může dojít v případě jejich vzájemné kolize nebo v případě kolize s jinou ústavně chráněnou hodnotou, jež nemá povahu základního práva a svobody (veřejný statek) [srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 9. října 1996 sp. zn. Pl. ÚS 15/96 (N 99/6 SbNU 213; 280/1996 Sb.)]. V případě daní tudíž jde o posouzení omezení základního práva na vlastnictví garantovaného čl. 11 odst. 1 Listiny z důvodu veřejného zájmu na naplnění státního rozpočtu aprobovaného čl. 11 odst. 5 Listiny, a to za účely spojenými s naplňováním funkcí státu. 42. K otázkám ústavnosti právní úpravy daní, poplatků, příp. jiných obdobných zákonem stanovených dávek se vyjádřil Ústavní soudÚstavní soud ČSFR v nálezu ze dne 8. října 1992 sp. zn. Pl. ÚS 22/92 (nález č. 11 Sbírky usnesení a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu ČSFR. Praha: Linde Praha, a. s., 2011, str. 49), jenž stanovil hlediska přezkumu daňové rovnosti, resp. daňové proporcionality. Přezkumem ústavnosti zákonné úpravy daně, poplatku, příp. jiné obdobné zákonem stanovené povinné dávky, jakož i peněžních sankcí se Ústavní soudÚstavní soud zabýval v nálezech ze dne 13. srpna 2002 sp. zn. Pl. ÚS 3/02 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.), ze dne 9. března 2004 sp. zn. Pl. ÚS 38/02 (N 36/32 SbNU 345; 299/2004 Sb.), ze dne 10. března 2004 sp. zn. Pl. ÚS 12/03 (N 37/32 SbNU 367; 300/2004 Sb.), ze dne 18. srpna 2004 sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.), ze dne 21. dubna 2009 sp. zn. Pl. ÚS 29/08 (N 89/53 SbNU 125; 181/2009 Sb.), ze dne 25. října 2011 sp. zn. Pl. ÚS 14/09 (N 183/63 SbNU 117; 22/2012 Sb.), ze dne 15. října 2013 sp. zn. Pl. ÚS 3/13 (N 176/71 SbNU 81; 375/2013 Sb.), ze dne 10. července 2014 sp. zn. Pl. ÚS 31/13 (162/2014 Sb.) a ze dne 9. září 2014 sp. zn. Pl. ÚS 52/13 (219/2014 Sb.). 43. K aplikaci vhodné metodologie pro přezkum ústavnosti zákonné úpravy daně, poplatku, příp. jiné obdobné zákonem stanovené povinné dávky, jakož i peněžitých sankcí se Ústavní soudÚstavní soud vyjádřil v nálezu ze dne 18. srpna 2004 sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.) ve věci posouzení podmínek a sazeb zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu anebo nemoci z povolání, kde aplikoval strukturu zásady proporcionality v užším smyslu, a to zásadu proporcionality ve smyslu vyloučení toliko extrémní disproporcionality. V tomto rozhodnutí Ústavní soudÚstavní soud především konstatoval, že „ústavní přezkum daně, poplatku a peněžité sankce zahrnuje kromě maximy vyloučení extrémní disproporcionality též posouzení z pohledu dodržení kautel plynoucích z ústavního principu rovnosti, a to jak neakcesorické (čl. 1 Listiny), tj. plynoucí z požadavku vyloučení svévole při odlišování subjektů a práv, tak i akcesorické v rozsahu vymezeném v čl. 3 odst. 1 Listiny“. 44. Nelze opominout smysl a účel předmětné pokuty. Ústavní soudÚstavní soud již dříve uvedl, že nemůže svým úsudkem o vhodnosti veřejných politik nahrazovat úsudek demokraticky zvoleného zákonodárce, který má ve sféře veřejných politik široké možnosti uvážení a také za případný neúspěch zvoleného řešení nese politickou odpovědnost. Jinými slovy, zákonodárce může v daňové oblasti činit i neracionální kroky, což ovšem ještě není důvod k zásahu Ústavního souduÚstavního soudu. Ten zasáhne až tehdy, dojde-li k omezení vlastnického práva v intenzitě tzv. rdousícího efektu anebo dojde-li k porušení principu rovnosti v jeho akcesorické (zde v návaznosti na další základní práva) nebo neakcesorické podobě. 45. Ústavní soudÚstavní soud dále ověřil, jak je otázka pokut za opožděné tvrzení daně řešena v zahraniční právní úpravě. Ve většině členských zemí Evropské unie je v obdobných případech počítáno se sankcí fixně nebo procentuálně stanovenou. VIII. Vlastní přezkum napadeného ustanovení 46. Ve vztahu k zákonům upravujícím hospodářské otázky (daně, veřejné podpory, regulace hospodářské činnosti) se Ústavní soudÚstavní soud již v minulosti vyslovil pro zachování maximální míry zdrženlivosti. Ústavní soudÚstavní soud při zkoumání ústavnosti napadeného ustanovení vycházel ze své judikatury (výše bod 42), od které se neodchýlil. Návrh není, pokud jde o tvrzenou protiústavnost napadeného ustanovení, důvodný. 47. Ustanovení čl. 11 Listiny upravuje právo vlastnit majetek, přičemž podle odstavce 5 tohoto článku lze daně a poplatky ukládat jen na základě zákona. Lze přisvědčit navrhovateli v tom, že daně a poplatky mají dopad do vlastnické sféry osoby z důvodu odčerpávání části peněžních prostředků, které by jinak zůstaly ve vlastnictví této osoby. V nálezu ze dne 21. dubna 2009 sp. zn. Pl. ÚS 29/08 (N 89/53 SbNU 125; 181/2009 Sb.) Ústavní soud uvedl, že z ústavního principu dělby moci (čl. 2 odst. 1 Ústavy), jakož i z ústavního vymezení zákonodárné moci (čl. 15 odst. 1 Ústavy) plyne pro zákonodárce relativně široký prostor pro rozhodování o předmětu, míře a rozsahu daní tak, aby byl zajištěn účel daně nebo poplatku, kterým je v první řadě zabezpečení příjmů státního rozpočtu. Přestože je míra dovoleného rozhodování státu o předmětu, míře a rozsahu zdanění v zásadě velmi široká, není nicméně neomezená, neboť při ukládání daní a poplatků je třeba přihlížet k ochraně vlastnického práva garantovaného čl. 11 odst. 1 Listiny. Tato úvaha se samozřejmě vztahuje i na nyní prováděný přezkum otázky ústavnosti právní úpravy pokuty za pozdní podání daňového přiznání nebo nepodání daňového přiznání. 48. Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že právo na vlastnictví je též chráněno čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), podle něhož má každá fyzická nebo právnická osoba právo pokojně užívat svůj majetek. Nicméně ani podle Úmluvy není vlastnické právo absolutním právem, neboť čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě umožňuje za určitých podmínek zbavení majetku (odstavec 1) a ve svém odstavci druhém přiznává smluvním státům právo přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní. Aby byla povinnost platit daň v souladu s Úmluvou, musí sledovat obecný zájem; státy mají nicméně volnost v tom, aby definovaly, co považují za nezbytné. Podle Evropského soudu pro lidská práva může vybírání daně, kromě případu diskriminačního daňového režimu, porušovat čl. 1 Dodatkového protokolu jen tehdy, když na dotyčného nakládá nesnesitelné břemeno nebo rozvrací jeho finanční situaci. Vzhledem ke znění Úmluvy Evropský soud pro lidská práva posuzuje daně jen z hlediska kautel plynoucích z akcesorické rovnosti (čl. 14 Úmluvy), nikoliv z hlediska rovnosti před zákonem. 49. Ústavní soudÚstavní soud při posuzování otázky, zda k zásahu do základního práva vlastnit majetek došlo v souladu s čl. 11 odst. 1 Listiny, standardně posuzuje v první řadě to, zda se tak stalo na základě zákona a v jeho mezích. Pakliže jsou tyto podmínky splněny, zkoumá, zda předmětné opatření sleduje legitimní (ústavně aprobovaný) cíl jeho omezení, a pokud ano, zda je toto opatření k dosažení tohoto cíle vhodné (požadavek vhodnosti), dále, zda tohoto cíle nelze dosáhnout jiným způsobem, jenž by byl k dotčenému základnímu právu šetrnější (požadavek potřebnosti), a nakonec, zda zájem na dosažení tohoto cíle v rámci určitého právního vztahu převáží nad dotčeným základním právem (proporcionalita v užším smyslu). 50. Úcta k právům a svobodám jedince je nepochybně jedním z oněch principů právního státu, jak má na mysli preambule Ústavy, z něhož lze dovodit jedno ze základních pravidel fungování státní moci, kterým je zásada proporcionality (přiměřenosti) a zákaz zneužití práva, jak ostatně v řadě nálezů dovodil Ústavní soudÚstavní soud [srov. nález ze dne 13. srpna 2002 sp. zn. Pl. ÚS 3/02 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.)]. Tato zásada vychází z premisy, že k zásahu do základních práv či svobod, i když to jejich ústavní úprava nepředpokládá, může dojít v případě jejich vzájemné kolize nebo v případě kolize s jinou ústavně chráněnou hodnotou, jež nemá povahu základního práva a svobody (veřejný statek). Vždy však je v těchto případech třeba posuzovat účel (cíl) takového zásahu ve vztahu k použitým prostředkům, přičemž měřítkem pro toto posouzení je již zmíněná zásada proporcionality (přiměřenosti v širším smyslu), jež může být také nazývána zákazem nadměrnosti zásahů do práv a svobod. Tato obecná zásada zahrnuje tři principy, respektive kritéria posuzování přípustnosti zásahu. První z nich je princip způsobilosti naplnění účelu (nebo také vhodnosti), dle něhož musí být příslušné opatření vůbec schopno dosáhnout zamýšleného cíle, jímž je ochrana jiného základního práva nebo veřejného statku. Dále se pak jedná princip potřebnosti, dle něhož je povoleno použití pouze nejšetrnějšího - ve vztahu k dotčeným základním právům a svobodám - z více možných prostředků. Třetím principem je princip přiměřenosti (v užším smyslu), podle kterého újma na základním právu nesmí být nepřiměřená ve vztahu k zamýšlenému cíli, tj. opatření omezující základní lidská práva a svobody nesmějí, jde-li o kolizi základního práva či svobody s veřejným zájmem, svými negativními důsledky přesahovat pozitiva, která představuje veřejný zájem na těchto opatřeních. V tomto bodě se vychází ze zvážení empirických, systémových, kontextových i hodnotových argumentů. Empirickým argumentem lze chápat faktickou závažnost jevu, jenž je spojen s ochranou určitého základního práva; systémový argument znamená zvažování smyslu a zařazení dotčeného základního práva či svobody v systému základních práv a svobod. Kontextovým argumentem lze rozumět další negativní dopady omezení jednoho základního práva v důsledku upřednostnění jiného; hodnotový argument představuje zvažování pozitiv v kolizi stojících základních práv vzhledem k akceptované hierarchii hodnot. 51. V souladu s výše uvedenými závěry Ústavní soudÚstavní soud především zkoumal, zda uvedený zásah do právní sféry jedince lze současně považovat za zásah do ústavně zaručených práv a svobod. Pokuty jakožto ústavně přípustná odnětí majetku - na rozdíl od daní a poplatků - výslovně v čl. 11 Listiny uvedeny nejsou. Poněkud jiná je ovšem situace v případě úpravy ochrany vlastnického práva podle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, podle něhož státy mohou přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní a jiných poplatků nebo pokut. Z výše uvedeného lze dovozovat, že pokuty, stejně jako daně a poplatky, spadají do sféry právní regulace čl. 11 Listiny, resp. čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě a představují v zásadě přípustný zásah do vlastnického práva jedince, což ovšem platí za předpokladu, jsou-li respektovány principy právního státu (srov. čl. 4 odst. 4 Listiny). K tomu je třeba poznamenat, že pokutu lze považovat za zásah s ústavněprávní dimenzí, pokud zasahuje do majetkových poměrů jedince se značnou intenzitou. Tímto faktorem se Ústavní soud bude zabývat v souvislosti s aplikací principu přiměřenosti. 52. Jak již bylo výše uvedeno, účelem předmětné právní úpravy bylo uložení sankce za podání daňového přiznání, hlášení nebo vyúčtování po stanovené lhůtě nebo za jejich nepodání vůbec, přičemž smyslem existence daní je zajištění financování veřejných potřeb společnosti. Správné zjištění a stanovení daní je pak spolu se zabezpečením jejich úhrady cílem správy daní. Protiprávní a ve své podstatě škodlivé jednání v posuzované věci je ze zákona sankcionováno tak, že se „nevyplácí“. Uvedený zásah je tak způsobilý naplnit princip (kritérium) způsobilosti, neboť vede k zamýšlenému cíli. 53. Pokud jde o další kritérium, jímž je princip potřebnosti, může Ústavní soudÚstavní soud konstatovat, že daný zásah tomuto principu zcela odpovídá, neboť jde o realizaci na základě zákona stanoveného příjmu veřejného rozpočtu. Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu je takovéto opatření nezbytné s ohledem na zajištění účinného fungování státního aparátu a veřejných služeb. Předmětná pokuta tak sice představuje zásah do ústavně zaručených práv a svobod, konkrétně do vlastnického práva, avšak nedosahující ústavněprávní roviny. 54. Zbývá posouzení otázky, zda se jedná o takový zásah, který zasahuje do majetkových vztahů se značnou intenzitou, přičemž stupeň újmy tímto zásahem vzniklý je právě jedním z hledisek uvedeného principu přiměřenosti. Základním kritériem, ze kterého je třeba podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu vycházet, je tzv. kritérium podstaty, podle kterého platí, že ne každé odnětí majetku na základě pokut, příp. poplatků a daní, zakládá zásah do vlastnických práv, nýbrž jen takové, jež majetkové vztahy dotčeného subjektu zásadně mění, tj. tak, že mění jeho celkovou majetkovou pozici „zmařením“ samé podstaty majetku. V konkrétním případě je třeba vycházet z toho, že podle ustanovení § 1 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, je daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování podané daňovým subjektem „základem pro správné zjištění a stanovení daně“, je tedy nezbytným prvkem pro fungování daňového systému. K tomu je třeba připomenout, že správa daní je obecně postavena na principu, podle něhož má daňový subjekt povinnost a břemeno tvrzení ohledně svých daňových povinností. Nepřípustný je přitom takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost, jinými slovy řečeno, nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Jestliže je výše pokuty za opožděné tvrzení daně vázána na subjekt plátce daně a je odvozena od výše daně (na základě ekonomické aktivity), která je předmětem tvrzení, a dále od doby neplnění povinnosti tvrzení daně, tedy od intenzity porušení daňové povinnosti, a je navíc omezena stanovenou maximální hranicí, nelze než uzavřít, že nepředstavuje natolik intenzívní zásah do majetkových poměrů, který by na dotyčný subjekt nakládal nesnesitelné břemeno. Nazíráno z pohledu ústavně zaručených práv a svobod tvrzený zásah odpovídá principu (kritériu) přiměřenosti. 55. Je nezpochybnitelné, že vybírání daní má být předvídatelné a sankce za správní delikt, tedy i platební delikt, by neměla mít likvidační charakter. V posuzovaném případě sankce vznikají ex lege v předem dané výši odvozené z určitého základu, a to z důvodu předvídatelnosti a s tím související právní jistoty, zamezení libovůle ze strany orgánu veřejné moci, snížení rizika korupce, administrativní zvladatelnosti (automatizace jejich ukládání u správce daně) a rychlosti řízení. To, zda bude v případě konkrétní sankce zvolena varianta jejího ukládání ze zákona, anebo naopak bude využito diskerece, je do značné míry otázkou legislativně-politickou. Výše sankce za delikt, v konkrétním případě za podání daňového přiznání u správce daně elektronicky, avšak nikoliv některým ze způsobů, které daňový řád předpokládá jako přípustné formy podání v ustanovení § 71 odst. 1, kdy daňový subjekt nevyužil možnost dodatečného potvrzení či zopakování podání a daňová přiznání podal opožděně až na výzvu správce daně, je přímo úměrná ekonomickým aktivitám daňového subjektu, popřípadě jeho majetku a obsahuje v sobě jistý prvek diferenciace, který je schopen do jisté míry nahradit absenci diskrece v případě vzniku sankce ex lege [srov. nález ze dne 15. října 2013 sp. zn. Pl. ÚS 3/13 (N 176/71 SbNU 81; 375/2013 Sb.)]. 56. Ústavní soudÚstavní soud stojí na stanovisku, že výše sankce (procentuální hodnota určená zákonodárcem přímo v zákoně) sama zohledňuje závažnost porušení daňové povinnosti a do značné míry i individuální ekonomické poměry sankcionovaného subjektu. Je zcela nepochybné, že dané opatření je přiměřené zamýšlenému cíli. Sankcionování porušení povinnosti je učiněno předvídatelným a dopředu určitelným způsobem, který vylučuje libovůli ze strany rozhodujícího orgánu, a je zcela na konkrétním daňovém subjektu, kdy splní povinnost a břemeno tvrzení ohledně svých daňových povinností, do jaké míry bude zasaženo do jeho majetkové sféry a v jaké výši bude realizovat na základě zákona stanovený příjem veřejného rozpočtu. Nelze se proto ztotožnit s tvrzením uvedeným v návrhu, že v posuzovaném případě může v krajních případech dojít až k nepřiměřenému zásahu do majetkových poměrů jedince. 57. Na tomto místě se přísluší připomenout, že zákonodárce do úpravy předmětné pokuty zakomponoval poměrně velké množství moderačních prvků, které mají zajistit přiměřenost sankce a sledují cíl zmírnění sankce v případech, kdy konkrétní pochybení vykazuje menší míru škodlivosti, jak na ně poukázala vláda ve svém vyjádření. Jedná se zejména o „automoderační“ mechanismus v procentuálním nastavení výše pokuty; skutečnost, že pokuta nevzniká, pokud zpoždění s podáním daňového tvrzení nebylo delší než 5 pracovních dnů; úprava „zastropování“ výše pokuty; přísnější režim pro daňové tvrzení, které nebylo vůbec podáno; dolní hranice pokuty od 200 Kč; snížení výše pokuty na polovinu za splnění zákonných podmínek a zvláštní pravidlo pro pokutu za opožděné tvrzení u daně z příjmů ze závislé činnosti. 58. Pro doplnění lze uvést, že o principy uplatněné v plenárním nálezu sp. zn. Pl. ÚS 12/03 se opírá i nález ze dne 9. září 2014 sp. zn. Pl. ÚS 52/13 (219/2014 Sb.) ve věci zjevně nepřiměřené výše spodní hranice pokuty za správní delikt podle § 140 odst. 1 písm. c) a e) zákona o zaměstnanosti, jímž Ústavní soudÚstavní soud zrušil § 140 odst. 4 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech „nejméně však ve výši 250 000 Kč“. 59. Naopak za likvidační nepovažoval Ústavní soudÚstavní soud minimální pokutu ve výši 25 000 Kč podle zákona o přestupcích a návrh na její zrušení zamítl v nálezu ze dne 25. října 2011 sp. zn. Pl. ÚS 14/09 (N 183/63 SbNU 117; 22/2012 Sb.) ve věci pokuty a další sankce za porušení pravidel silničního provozu (trestněprávní a správní trestání). Ústavní soudÚstavní soud dovodil, že napadená právní norma požadavek diferenciace sankcí respektuje a že posouzení spodní hranice sankční sazby je zásadně věcí zákonodárce. Konstatoval, že ústavní předpisy neobsahují ohledně otázky dolní hranice sankční sazby žádnou direktivu, musí být ovšem dodržen příkaz proporcionality mezi typovou závažností deliktního jednání a výší sankční sazby. 60. Otázkou pokut a daňových povinností se Ústavní soudÚstavní soud zabýval i v již citovaném zamítavém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/13 (k pokutě ve výši 10 % ze zajištění daně při nedoplatku spotřební daně). V něm zamítl návrh krajského soudu na zrušení § 43 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že zákonem stanovená možnost uhrazení daně celním úřadem ze zajištění daně jako náhradní způsob plnění pro případ, že daňový subjekt řádně a včas neuhradil spotřební daň, nevede k rozporu s čl. 1 a 11 Listiny. Ústavní soudÚstavní soud přihlédl k tomu, že norma požadavek diferenciace sankcí respektuje již tím, že uložená pokuta je závislá na výši nedoplatku ke spotřební dani. Odráží tak objem finančních prostředků pohybujících se v obchodu s minerálními oleji, lihem, pivem, vínem a meziprodukty a tabákovými výrobky, kterému odpovídá výše daně, již je daňový subjekt povinen přiznat a zaplatit, a následně pak i částka zajištění daně, z níž je odvozována pokuta. Ústavní soud uzavřel, že taková pokuta nemůže být pro daňové subjekty pohybující se v oblasti podnikání s přísně regulovanými komoditami likvidační. 61. Ústavní soudÚstavní soud provedl srovnání s nálezem ze dne 10. března 2004 sp. zn. Pl. ÚS 12/03, na který navrhovatel poukázal. V tomto nálezu Ústavní soudÚstavní soud uvedl, že pokuta uložená ve stavebním řízení může za určitých okolností představovat zásah do základního práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny, a to v případě, pokud zasahuje do majetkových poměrů jedince se značnou intenzitou. Zakotvení minimální výše pokuty do stavebního zákona vede k omezení možnosti správního orgánu přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, osobě delikventa a k jeho poměrům, a neumožňuje tak vždy uplatnit zásah přiměřený a může mít ve vztahu k subjektům, jimž je sankce v podobě pokuty ukládána, někdy i charakter likvidační. 62. Východiskem byly pro něj závěry uvedené v nálezu ze dne 13. srpna 2002 sp. zn. Pl. ÚS 3/02 ve věci stanovení minimální výše pokuty osobě, která užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí nebo v rozporu s ním, s ohledem na majetkové a osobní poměry delikventa. Ústavní soudÚstavní soud v nálezu ze dne 13. srpna 2002 sp. zn. Pl. ÚS 3/02 uznal, že zakotvení minimální výše pokuty do zákona v zásadě sleduje legitimní cíl, neboť daleko zřetelnějším způsobem, než by tomu bylo pouze při stanovení horní sazby, umožňuje odlišit závažnost či nebezpečnost těch kterých typů protiprávních jednání. Vedlejším dopadem tohoto kroku také je, že se omezuje prostor pro správní uvážení, což má své pozitivní důsledky např. v tom, že do určité míry sjednocuje výši ukládaných trestů, případně omezuje prostor pro svévolné či korupcí ovlivněné jednání správních orgánů. Může se tak jevit jako určitý prostředek ochrany před eventuální diskriminací, na druhé straně však větší či menší měrou paušalizuje závažnost protiprávního jednání, což vede k omezení možnosti správního orgánu přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, osobě delikventa a k jeho poměrům. Přesto takováto pokuta může za určitých okolností představovat zásah zejména do základního práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny, a to pokud zasahuje do majetkových poměrů jedince se značnou intenzitou. Ústavní soudÚstavní soud proto posuzoval účel zásahu ve vztahu k použitým prostředkům, přičemž měřítkem pro toto posouzení byla zásada proporcionality. Stupňování represe představované zvýšením horní hranice sankce může naplnit podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu zamýšlený cíl a vzhledem k dostatečnému prostoru pro zohlednění okolností konkrétního případu umožňuje dostát i podmínce přiměřenosti zásahu. Stanovování a zvyšování dolní hranice sankce minimalizující tento prostor pak neumožňuje přirozeně vždy uplatnit zásah přiměřený, poněvadž může mít ve vztahu k subjektům, jimž je sankce v podobě pokuty ukládána, někdy i charakter likvidační. 63. O stejné úvahy se opřel Ústavní soudÚstavní soud i v nálezu ze dne 10. března 2004 sp. zn. Pl. ÚS 12/03, ve kterém uvedl, že pokuta za nedokončení neodkladných zabezpečovacích prací minimálně 200 000 Kč může být v mnoha individuálních případech stejně likvidační jako pokuta 500 000 Kč za delikty zákonodárcem hodnocené jako „závažnější“, vymezené v § 106 odst. 3 stavebního zákona. 64. Na úrovni skutkové rozdíl současného návrhu od návrhu, na nějž reagoval nález sp. zn. Pl. ÚS 12/03, spočívá v tom, že ve starším nálezu situace vyvěrala z neschopnosti Fondu dětí a mládeže, který byl v likvidaci, dostát investiční akci, již vyvolalo mimořádně nepříznivé počasí. V současném případě se jedná o akciovou společnostakciovou společnost, která podle Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ve lhůtě určené zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a podle daňového řádu nepodala daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za únor, březen a duben 2011, a to ani prostřednictvím daňového portálu bez následného potvrzení (navrhovatel uvádí, že žalobce pouze opomenul potvrdit včas podané daňové přiznání písemnou formou prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.) 65. V právní rovině lze spatřovat jistý rozdíl v tom, že stavební zákon stanovoval jednorázovou pokutu za provádění nebo absenci nějakého úkonu, který není nutně vázaný v čase (neudržování stavby, užívání stavby bez ohlášení apod.). Smyslem a účelem předmětné pokuty podle daňového řádu je sankce za nedodržení lhůty, která narůstá s časovým odstupem od zákonem předpokládané lhůty, a odráží tedy do jisté míry intenzitu porušení povinnosti. Ústavní soudÚstavní soud má za to, že systém sankcí uložených přímo ze zákona v posuzovaném případě naopak přispívá ke spravedlivému nastavení tohoto systému. 66. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že poukaz navrhovatele na nález sp. zn. Pl. ÚS 12/03 není zcela přiléhavý a závěry vyvozené v tomto nálezu nelze bez dalšího aplikovat na posuzovaný případ. Za srovnatelný nelze považovat zejména základ situace, kdy stavební úřad uložil pokutu ve stavebním řízení za nedokončení neodkladných zabezpečovacích prací a dolní hranici pokuty nemohl správní orgán určit podle konkrétních podmínek a majetkových poměrů osoby. V posuzovaném případě je pokuta za opožděné tvrzení daně ukládána v souvislosti s nesplněním řádného podání daňového přiznání, přičemž její výše je odvozena od výše placené daně, narůstá v čase v závislosti na délce prodlení s učiněním daňového tvrzení a má stanovenu minimální a maximální hranici pro případ, že daňové tvrzení není podáno vůbec, a to ani po stanovené lhůtě. Pokuta tedy vzniká přímo ze zákona (ex lege) ve stanovené výši odvozené od daně, daňového odpočtu nebo daňové ztráty, která je předmětem opožděného či nepodaného daňového tvrzení. 67. Ústavní soudÚstavní soud se nemohl ztotožnit ani s tvrzením navrhovatele, že byl porušen princip rovnosti daňových subjektů, a to z důvodu, že pokuta za opožděné tvrzení daně je navázána na výši daně, která je předmětem tvrzení. Je namístě zdůraznit, že „ne každé nerovné zacházení s různými subjekty lze kvalifikovat jako porušení principu rovnosti, tedy jako protiprávní diskriminaci jedněch subjektů ve srovnání se subjekty jinými. Aby k porušení došlo, musí být splněno několik podmínek: s různými subjekty, které se nacházejí ve stejné nebo srovnatelné situaci, se zachází rozdílným způsobem, aniž by existovaly objektivní a rozumné důvody pro uplatněný rozdílný přístup“ [nález ze dne 10. července 2014 sp. zn. Pl. ÚS 31/13 (162/2014 Sb.), bod 44]. Proto na tomto místě Ústavní soudÚstavní soud odkazuje na obsah vyjádření vlády, podle něhož rovný a nediskriminační přístup k daňovým subjektům u pokuty vznikající ex lege právě umožňuje eliminaci libovůle při rozhodovací činnosti správce daně, činí pokutu předvídatelnou a dopředu určitelnou a předchází možnému korupčnímu jednání, čímž prvek relativní rovnosti daňových subjektů posiluje. 68. Vycházeje z těchto zjištění, má Ústavní soudÚstavní soud v posuzované věci za to, že napadené ustanovení je slučitelné s principy právního státu ve smyslu čl. 1 Ústavy a nepředstavuje rozpor s čl. 1 a čl. 11 odst. 1 a 5 Listiny a s čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. 69. Ústavní soudÚstavní soud proto uzavírá, že nebyly shledány důvody k vyhovění návrhu na zrušení ustanovení § 250 daňového řádu, a proto návrh jako nedůvodný podle ustanovení § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 186/2015 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 186/2015 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 29. 7. 2015, částka 76/2015 186 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 3. července 2015 o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb. a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2015, uzavřená dne 15. 1. 2015 mezi vyšším odborovým orgánem - Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR, Česko-moravským odborovým sdružením a organizací zaměstnavatelů - Asociací Českého papírenského průmyslu, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE s číselným označením 17.11 a 17.12. S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce ČR a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Nařízení vlády č. 185/2015 Sb.	Nařízení vlády č. 185/2015 Sb. Nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy a o změně některých souvisejících nařízení vlády Vyhlášeno 29. 7. 2015, datum účinnosti 1. 8. 2015, částka 76/2015 * ČÁST PRVNÍ - PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ V RÁMCI OPATŘENÍ ZALESŇOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY (§ 1 — § 14) * ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám (§ 15 — § 16) * ČÁST TŘETÍ - Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády (§ 17 — § 17) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 18 — § 18) č. 1 k nařízení vlády č. 185/2015 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 185/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 4. 2023 (84/2023 Sb.) 185 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. července 2015 o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy a o změně některých souvisejících nařízení vlády Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: ČÁST PRVNÍ PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ V RÁMCI OPATŘENÍ ZALESŇOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY § 1 Předmět úpravy Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) podmínky poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy. § 2 Dotace poskytované v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy (1) V rámci opatření zalesňování zemědělské půdy se poskytují dotace a) na založení lesního porostuporostu, b) na péči o lesní porostporost po dobu 5 kalendářních let, počínaje rokem následujícím po roce, v němž byl lesní porostporost založen (dále jen „dotace na péči o lesní porostporost“), nebo c) za ukončení zemědělské výroby na zalesněném pozemku po dobu 10 kalendářních let, počínaje rokem následujícím po roce, v němž byl lesní porostporost založen (dále jen „dotace za ukončení zemědělské výroby“). (2) Dotace na založení lesního porostuporostu se poskytne na výsadbu jednotlivých druhů lesních dřevin, v příslušném cílovém hospodářském souboru a alespoň v minimálním počtu uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení na vymezeném dílu půdního bloku vhodném k zalesnění vedeném v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů2) podle zákona o zemědělství (dále jen „evidence využití půdy“). (3) Dotace na péči o lesní porostporost a dotace za ukončení zemědělské výroby se poskytne nejvýše na výměru zalesněného pozemku, na kterou byla poskytnuta dotace na založení lesního porostuporostu, nestanoví-li toto nařízení jinak. (4) Dotace za ukončení zemědělské výroby se poskytne, pokud nejméně 50 % plochy dílu půdního bloku, na kterém se nachází zalesněný pozemek, bylo nepřetržitě alespoň od 15. května do 31. října kalendářního roku bezprostředně předcházejícího roku doručení žádosti o poskytnutí dotace na založení lesního porostuporostu vedeno v evidenci využití půdy. (5) Dotaci v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy lze poskytnout na vymezený díl půdního bloku vhodný k zalesnění, na kterém jsou v evidenci využití půdy vedeny druhy zemědělské kultury podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů a) standardní orná půdastandardní orná půda, b) travní porosttravní porost, c) úhorúhor, d) trvalý travní porosttrvalý travní porost, e) vinicevinice, f) chmelnicechmelnice, g) ovocný sadovocný sad, h) školkaškolka, i) jiná trvalá kulturajiná trvalá kultura, nebo j) jiná kulturajiná kultura. § 3 Žadatel o poskytnutí dotace (1) Žadatelem o poskytnutí dotace v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy (dále jen „žadatel“) může být a) vlastník pozemku určeného k založení lesního porostuporostu, b) spolek vlastníků pozemků určených k založení lesního porostuporostu, c) spoluvlastník pozemku určeného k založení lesního porostuporostu, a to za podmínky písemného souhlasu spoluvlastníků nakládajících většinou hlasů, d) nájemce, vypůjčitel nebo pachtýř pozemku určeného k založení lesního porostuporostu, a to za podmínky písemného souhlasu vlastníka, popřípadě spoluvlastníků nakládajících většinou hlasů, k využití pozemku pro založení lesního porostuporostu, a za podmínky, že nájemní smlouva, smlouva o výpůjčce nebo pachtovní smlouva umožňuje dodržení podmínky pro poskytnutí dotace podle § 8 odst. 2 písm. a), nebo e) spolek nájemců, vypůjčitelů nebo pachtýřů pozemků určených k založení lesního porostuporostu, a to za podmínky písemného souhlasu vlastníka nebo vlastníků, popřípadě spoluvlastníků nakládajících většinou hlasů, k využití pozemků pro založení lesního porostuporostu, a za podmínky, že nájemní smlouva, smlouva o výpůjčce nebo pachtovní smlouva umožňuje dodržení podmínky pro poskytnutí dotace podle § 8 odst. 2 písm. a). (2) Na pozemek ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví České republiky nebo územního samosprávného celku lze poskytnout pouze dotaci na založení lesního porostuporostu. (3) Dotace v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy se neposkytne žadateli, který je příspěvkovou organizací nebo organizační složkou státu. (4) Dotace v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy se neposkytne na pozemek, který se nachází na území hlavního města Prahy. § 4 Ohlášení vstupu do opatření zalesňování zemědělské půdy (1) Ohlášení vstupu do opatření zalesňování zemědělské půdy (dále jen „ohlášení“) doručí žadatel před založením lesního porostuporostu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (dále jen „Fond“) na Fondem vydaném formuláři, a to nejpozději do 15. května kalendářního roku, ve kterém hodlá podat žádost o poskytnutí dotace na založení lesního porostuporostu. (2) V ohlášení žadatel uvede nejvyšší předpokládanou výměru zemědělské půdy, na kterou hodlá podat žádost o poskytnutí dotace na založení lesního porostuporostu v příslušném kalendářním roce. (3) V případě, že žadatel nepodá ohlášení podle odstavce 1, Fond žádost o poskytnutí dotace na založení lesního porostuporostu zamítne. (4) Ohlášení podle odstavce 1 nelze Fondu podat pro období počínající rokem 2023 a pro období následující. § 5 Žádost o poskytnutí dotace na založení lesního porostu (1) Žádost o poskytnutí dotace na založení lesního porostuporostu pro příslušný kalendářní rok doručí žadatel Fondu na Fondem vydaném formuláři po založení lesního porostuporostu, a to nejpozději do 30. listopadu příslušného kalendářního roku, ve kterém byl lesní porostporost založen; k žádosti doručené po tomto datu Fond nepřihlíží. (2) Žádost o poskytnutí dotace na založení lesního porostuporostu obsahuje a) seznam pozemků, na kterých byl založen lesní porostporost, jejich označení v katastrukatastru nemovitostí a příslušnost k dílu půdního bloku vedeného v evidenci využití půdy (dále jen „zalesněný pozemek“), včetně druhu zemědělské kultury podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů před založením lesního porostuporostu a jeho výměry, zkratku druhu lesní dřeviny, cílový hospodářský soubor a alespoň minimální počet jedinců jednotlivých druhů lesních dřevin na 1 ha uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, b) písemný souhlas vlastníka pozemku, popřípadě spoluvlastníků nakládajících většinou hlasů, s jeho zalesňováním, jde-li o žadatele podle § 3 odst. 1 písm. c), d) nebo e), c) nájemní smlouvu, smlouvu o výpůjčce nebo pachtovní smlouvu nebo jejich kopie umožňující dodržení podmínky uvedené v § 8 odst. 2 písm. a), jde-li o žadatele podle § 3 odst. 1 písm. d) nebo e), d) rozhodnutí orgánu státní správy lesů o prohlášení zalesněného pozemku za pozemek určený k plnění funkcí lesa podle lesního zákona; doba, která uplyne ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ke dni doručení žádosti o poskytnutí dotace na založení lesního porostuporostu, nesmí být delší než lhůta stanovená pro založení lesního porostuporostu podle lesního zákona3), e) vyjádření Státního pozemkového úřadu v těch případech, kdy zalesněný pozemek je na základě rozhodnutí v řízení o pozemkových úpravách evidován v katastrukatastru nemovitostí již jako lesní pozemek; doklad podle tohoto písmene nahrazuje doklad podle písmen d), k) a l); doba, která uplyne ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ke dni doručení žádosti o poskytnutí dotace na založení lesního porostuporostu, nesmí být delší než lhůta pro zalesnění podle lesního zákona3), f) projekt založení lesního porostuporostu, jehož náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení, g) odborné stanovisko Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů o typologickém zařazení zalesňovaných pozemků, h) potvrzení odborného lesního hospodáře, že projekt založení lesního porostuporostu podle písmene f) byl zpracován v souladu s vyjádřením podle písmene g) a založení lesního porostuporostu bylo provedeno v souladu s tímto projektem, i) doklad o původu reprodukčního materiálu lesních dřevinreprodukčního materiálu lesních dřevin použitého při založení lesního porostuporostu, j) zákres příslušných dílů půdních bloků v mapě dílů půdních bloků z evidence využití půdy v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším s vyznačením rozmístění jednotlivých druhů lesních dřevin a umístění oplocení, pokud je navrhováno, včetně zakreslení nezalesněných ploch uvedených v § 7 odst. 3, k) kopii ohlášení změny druhu pozemku na lesní pozemek potvrzenou příslušným katastrálním úřadem a l) rozhodnutí o změně využití území4); v případě, že žadatel hodlá zalesnit pozemek menší než 300 m2, doloží namísto rozhodnutí o změně využití území souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. (3) Dokladem o původu podle odstavce 2 písm. i) se rozumí průvodní list5), který nesmí být ke dni doručení žádosti o poskytnutí dotace na založení lesního porostuporostu starší 12 měsíců. Použije-li vlastník lesa k zalesňování reprodukční materiál původem z lesních porostůporostů nacházejících se na území České republiky, které jsou v jeho vlastnictví, a pokud v těchto lesních porostechporostech nejsou uznané zdroje reprodukčního materiáluzdroje reprodukčního materiálu, lze u všech druhů lesních dřevin, s výjimkou smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého, nahradit průvodní list potvrzením odborného lesního hospodáře o původu takového reprodukčního materiálu obsahujícím zejména a) identifikaci místa, odkud reprodukční materiál pochází, uvedením jednotek prostorového rozdělení lesa6), b) přírodní lesní oblast, odkud reprodukční materiál pochází, c) nadmořskou výšku nebo výškové pásmo místa, odkud reprodukční materiál pochází, d) druh lesní dřeviny, věk a způsob pěstování sadebního materiálu a jeho množství. (4) Žádost podle odstavce 1 nelze Fondu podat pro období počínající rokem 2023 a pro období následující. § 6 Žádost o poskytnutí dotace na péči o lesní porost a žádost o poskytnutí dotace za ukončení zemědělské výroby (1) Žádost o poskytnutí dotace na péči o lesní porostporost doručí žadatel Fondu na Fondem vydaném formuláři pro příslušný kalendářní rok do 15. května příslušného kalendářního roku7); žádost se podává každoročně po dobu 5 kalendářních let počínaje rokem následujícím po roce založení lesního porostuporostu. (2) Žádost o poskytnutí dotace za ukončení zemědělské výroby doručí žadatel Fondu na Fondem vydaném formuláři pro příslušný kalendářní rok do 15. května příslušného kalendářního roku7); žádost se podává každoročně po dobu 10 kalendářních let počínaje rokem následujícím po roce založení lesního porostuporostu. (3) Je-li žádost o poskytnutí dotace doručena po lhůtě uvedené v odstavci 1 nebo 2, Fond dotaci za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie8) sníží nebo žádost o poskytnutí dotace zamítne. (4) Současně s doručením žádosti uvedené v odstavci 1 nebo 2 žadatel doručí Fondu formulář jednotné žádosti, ve kterém uvede veškerou jím obhospodařovanou plochu v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky9). (5) Případnou změnu žádosti o poskytnutí dotace na péči o lesní porostporost nebo žádosti o poskytnutí dotace za ukončení zemědělské výroby podle podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie16) doručí žadatel Fondu do 31. května příslušného kalendářního roku na formuláři vydaném Fondem. § 7 Sazba dotace (1) Sazba dotace a) na založení lesního porostuporostu 1. dřevinami jedle, borovice, buk, dub, lípa, douglaska a jasan činí 3 035 EUR/1 ha, nebo 2. ostatními dřevinami neuvedenými v bodě 1 činí 2 100 EUR/1 ha, b) na péči o lesní porostporost pro dřeviny podle 1. písmene a) bodu 1 činí 669 EUR/1 ha, nebo 2. písmene a) bodu 2 činí 298 EUR/1 ha, c) za ukončení zemědělské výroby na pozemku, který byl v evidenci využití půdy před jeho zalesněním veden s druhem zemědělské kultury standardní orná půdastandardní orná půda, vinicevinice, chmelnicechmelnice, ovocný sadovocný sad, školkaškolka nebo jiná trvalá kulturajiná trvalá kultura podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, činí 488 EUR/1 ha, nebo d) za ukončení zemědělské výroby na pozemku, který byl v evidenci využití půdy před jeho zalesněním veden s druhem zemědělské kultury travní porosttravní porost, úhorúhor, trvalý travní porosttrvalý travní porost nebo jiná kulturajiná kultura podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, činí 161 EUR/1 ha. (2) Výši dotace na založení lesního porostuporostu, dotace na péči o lesní porostporost a dotace za ukončení zemědělské výroby Fond vypočte jako součin výměry zalesněného pozemku, na kterou je poskytována dotace, a sazby uvedené v odstavci 1. (3) Neosázené plochy nepřesahující šířku 4 metrů, které slouží zejména jako rozčleňovací průseky nebo nezpevněné lesní cesty podle lesního zákona, se z výměry zalesněného pozemku, na kterou se poskytuje dotace na založení lesního porostuporostu, neodečítají. (4) Je-li v příslušném kalendářním roce zalesněný pozemek deklarován žadatelem v jednotné žádosti jako plocha využívaná v ekologickém zájmu podle § 16 odst. 2 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, dotace za ukončení zemědělské výroby podle odstavce 1 písm. c) a d) se neposkytne na výměru zalesněného pozemku vyhrazenou jako plocha využívaná v ekologickém zájmu. (5) Fond poskytne platbu v měně České republiky; sazba dotace podle odstavce 1 se přepočte podle směnného kurzu, který je uveřejněn v posledním Úředním věstníku Evropské unie ke dni 31. prosince kalendářního roku předcházejícímu roku, za který se dotace poskytuje. Není-li k tomuto datu směnný kurz stanoven, použije se nejbližší předcházející směnný kurz. § 8 Podmínky poskytnutí dotace (1) Dotace v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy se poskytne, jestliže a) zalesněný pozemek žadatele byl před zalesněním veden v evidenci využití půdy a je součástí dílu půdního bloku, který je v této evidenci vymezen jako vhodný k zalesnění, a b) zalesněna je souvislá plocha o výměře nejméně 0,5 ha, nejde-li o plochu navazující na stávající pozemek určený podle lesního zákona k plnění funkcí lesa; tato podmínka se považuje za splněnou i v případě, že překážka návaznosti na stávající pozemek určený k plnění funkcí lesa nebo souvislosti zalesněné plochy není širší než 4 metry. (2) Dotace v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy se poskytne pod podmínkou, že žadatel a) dodrží výměru zalesněného pozemku, na kterou Fond poskytne dotaci na založení lesního porostuporostu, po dobu 10 kalendářních let počínaje rokem následujícím po roce založení lesního porostuporostu, b) zajistí, aby v období od 15. května kalendářního roku následujícího po roce založení lesního porostuporostu do konce pátého roku po roce založení lesního porostuporostu vykazoval porostporost znaky péče a ochrany směřující k jeho zajištění podle lesního zákona; jde o stav, kdy stromky nejsou výrazně poškozeny, jsou jednotlivě nebo skupinovitě rovnoměrně rozmístěny po zalesněné ploše a počet životaschopných jedinců jednotlivých druhů lesních dřevin na 1 ha zalesněného pozemku neklesne v tomto období pod 80 % minimálního počtu stanoveného podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, a c) bude dodržovat pravidla podmíněnosti uvedená v nařízení vlády upravujícím pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům po celý kalendářní rok na veškeré jím obhospodařované zemědělské půdě. (3) Dotace na založení lesního porostuporostu se poskytne, jestliže a) plochy lesních dřevin uvedené v žádosti o poskytnutí dotace na založení lesního porostuporostu jsou na pozemku osázeny v souladu s předloženým projektem založení lesního porostuporostu podle § 5 odst. 2 písm. f); do plochy pozemku, na níž musí být dodrženy minimální počty jedinců jednotlivých druhů lesních dřevin uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, se započte i neosázená plocha podle § 7 odst. 3, b) žadatel po založení lesního porostuporostu ohlásil změnu druhu zemědělské kultury v evidenci využití půdy a c) počet životaschopných jedinců jednotlivých druhů lesních dřevin rovnoměrně rozmístěných na zalesněném pozemku neklesne v období ode dne doručení žádosti o poskytnutí dotace na založení lesního porostuporostu do 14. května následujícího kalendářního roku po roce založení lesního porostuporostu pod 90 % minimálního počtu těchto jedinců na 1 ha pozemku stanoveného podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení. (4) Fond poskytne dotaci na založení lesního porostuporostu v příslušném kalendářním roce nejvýše na výměru zemědělské půdy, kterou žadatel uvedl do ohlášení podle § 4. (5) Dřeviny, které nejsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení, a nedeklarované dřeviny jsou součástí plochy způsobilé pro dotaci k založení lesního porostuporostu a dotaci na péči o lesní porostporost, pokud je jejich souvisle osázená výměra nižší nebo rovna 50 m2. (6) Skladba dřevin se u dotace za ukončení zemědělské výroby nezohledňuje. § 9 Snížení nebo neposkytnutí dotace (1) Zjistí-li Fond, že žadatel nesplnil podmínku uvedenou v § 8 odst. 3 písm. c), a to tak, že počet životaschopných jedinců jednotlivých druhů lesních dřevin uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení rovnoměrně rozmístěných na zalesněném pozemku klesl na hodnotu a) nižší než 90 % a zároveň vyšší nebo rovnou 80 %, dotaci na založení lesního porostuporostu na daném dílu půdního bloku sníží o 5 %, b) nižší než 80 % a zároveň vyšší nebo rovnou 70 %, dotaci na založení lesního porostuporostu na daném dílu půdního bloku sníží o 10 %, c) nižší než 70 %, dotaci na založení lesního porostuporostu na daném dílu půdního bloku neposkytne. (2) Bylo-li příčinou nesplnění podmínky uvedené v § 8 odst. 3 písm. c) působení biotických nebo abiotických činitelů bez zavinění žadatele a žadatel bez zbytečného odkladu provede dosadbu v souladu s projektem založení lesního porostuporostu zajišťující splnění stanovených podmínek a provedení dosadby oznámí Fondu na Fondem vydaném formuláři, postup podle odstavce 1 se neuplatní. (3) Zjistí-li Fond, že žadatel nesplnil podmínku uvedenou v § 8 odst. 2 písm. b), a to tak, že počet životaschopných jedinců jednotlivých druhů lesních dřevin uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení rovnoměrně rozmístěných na zalesněném pozemku klesl na hodnotu a) nižší než 80 % a zároveň vyšší nebo rovnou 70 %, dotaci na péči o lesní porostporost nebo dotaci za ukončení zemědělské výroby na daném dílu půdního bloku sníží o 10 %, b) nižší než 70 % a zároveň vyšší nebo rovnou 60 %, dotaci na péči o lesní porostporost nebo dotaci za ukončení zemědělské výroby na daném dílu půdního bloku sníží o 20 %, c) nižší než 60 %, dotaci na péči o lesní porostporost nebo dotaci za ukončení zemědělské výroby na daném dílu půdního bloku neposkytne. (4) Bylo-li příčinou nesplnění podmínky uvedené v § 8 odst. 2 písm. b) působení biotických nebo abiotických činitelů bez zavinění žadatele a žadatel bez zbytečného odkladu provede dosadbu v souladu s projektem založení lesního porostuporostu zajišťující splnění stanovených podmínek a provedení dosadby oznámí Fondu na Fondem vydaném formuláři, postup podle odstavce 3 se neuplatní. (5) Zjistí-li Fond, že žadatel nesplnil podmínku uvedenou v § 6 odst. 4 a rozdíl mezi celkovou plochou uvedenou v jednotné žádosti9) a souhrnem celkové plochy uvedené v jednotné žádosti a v jednotné žádosti nevykázané je a) vyšší než 3 %, avšak nižší nebo roven 4 % plochy uvedené v jednotné žádosti, sníží dotaci na péči o lesní porostporost nebo dotaci za ukončení zemědělské výroby o 1 %10), b) vyšší než 4 %, avšak nižší nebo roven 5 % plochy uvedené v jednotné žádosti, sníží dotaci na péči o lesní porostporost nebo dotaci za ukončení zemědělské výroby o 2 %10), nebo c) vyšší než 5 % plochy uvedené v jednotné žádosti, sníží dotaci na péči o lesní porostporost nebo dotaci za ukončení zemědělské výroby o 3 %10). (6) Nedoručí-li žadatel formulář jednotné žádosti podle § 6 odst. 4, sníží Fond dotaci na péči o lesní porostporost nebo dotaci za ukončení zemědělské výroby o 3 %. (7) Zjistí-li Fond, že žadatel nesplnil podmínku uvedenou v § 8 odst. 3 písm. b), sníží dotaci na založení lesního porostuporostu na daném dílu půdního bloku o 3 %. (8) Zjistí-li Fond, že žadatel porušil podmínku uvedenou v § 8 odst. 2 písm. c), dotaci v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy sníží nebo neposkytne podle přímo použitelného předpisu Evropské unie11). (9) V případě opakovaného nesplnění některé z podmínek odůvodňujícího snížení dotace podle odstavce 3, 6 nebo 7 se dotace sníží o dvojnásobek snížení stanoveného dotčeným ustanovením. (10) Za opakované nesplnění se pro účely tohoto nařízení považuje nesplnění stejné podmínky více než jednou v průběhu závazku. Opakované nesplnění nemůže nastat v průběhu jednoho kalendářního roku. (11) Fond dotaci v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy neposkytne na část dílu půdního bloku evidovanou v evidenci využití půdy, zjistí-li, že na ní byl uplatněn postup podle § 3g odst. 4 zákona o zemědělství. § 10 Vrácení dotace (1) Zjistí-li Fond, že žadatel nesplnil podmínku uvedenou v § 8 odst. 2 písm. a), rozhodne o vrácení dotace poskytnuté v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy nebo její části odpovídající výměře zalesněné zemědělské půdy, na které žadatel podmínku nesplnil. (2) Odstavec 1 se nepoužije, dojde-li k nesplnění podmínky uvedené v § 8 odst. 2 písm. a) v důsledku a) restituce nebo majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi12), b) provedení pozemkové úpravy13), nebo c) zřízení stavby ve veřejném zájmu14). (3) Zjistí-li Fond, že žadatel nesplnil podmínku uvedenou v § 8 odst. 2 písm. b), a to tak, že počet životaschopných jedinců jednotlivých druhů lesních dřevin uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení rovnoměrně rozmístěných na zalesněném pozemku klesl na hodnotu a) nižší než 80 % a zároveň vyšší nebo rovnou 70 %, rozhodne Fond o vrácení části poskytnuté dotace na založení lesního porostuporostu na daném dílu půdního bloku ve výši 5 %, b) nižší než 70 % a zároveň vyšší nebo rovnou 60 %, rozhodne Fond o vrácení části poskytnuté dotace na založení lesního porostuporostu na daném dílu půdního bloku ve výši 10 %, c) nižší než 60 %, rozhodne Fond o vrácení části poskytnuté dotace na založení lesního porostuporostu na daném dílu půdního bloku ve výši 30 %. (4) Vyjde-li dodatečně najevo, že žadatel, jemuž byla dotace v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy již poskytnuta, nesplňoval podmínky pro její poskytnutí, vrátí na základě rozhodnutí Fondu poskytnutou dotaci za příslušný kalendářní rok na bankovní účet Fondu, ze kterého mu byla dotace poskytnuta; obdobně se postupuje v případě dodatečného zjištění skutečností, které byly důvodem pro snížení dotace. § 11 Převod závazku (1) Pokud fyzická osobaosoba, která je žadatelem, ukončí zemědělskou činnost, nebo právnická osoba, která je žadatelem, zanikne bez likvidace, a nový uživatel zalesněného pozemku nebo právní nástupce zaniklé právnické osobyosoby (dále jen „nabyvatel“) tuto skutečnost oznámí Fondu na Fondem vydaném formuláři nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne převedení dílů půdních bloků dříve obhospodařovaných žadatelem na nabyvatele v evidenci využití půdy a písemně se zaváže v plném rozsahu pokračovat v plnění podmínek stanovených tímto nařízením, nepovažuje se to za nesplnění podmínek stanovených tímto nařízením a Fond o snížení, neposkytnutí nebo vrácení dotace nerozhodne. (2) Pokud v důsledku převodu nebo pachtu části nebo celého obchodního závoduobchodního závodu dojde u žadatele ke snížení výměry zalesněného pozemku, na kterou je poskytována dotace v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy, a nabyvatel části nebo celého obchodního závoduobchodního závodu tuto skutečnost oznámí Fondu na Fondem vydaném formuláři nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne převedení dílů půdních bloků dříve obhospodařovaných žadatelem na nabyvatele v evidenci využití půdy a písemně se zaváže pokračovat v plnění podmínek tohoto nařízení na nabyté části tohoto obchodního závoduobchodního závodu ve stejném rozsahu, a zaváže-li se písemně žadatel, že jako převodce v případě převodu části tohoto obchodního závoduobchodního závodu bude pokračovat v plnění podmínek tohoto nařízení na nepřeváděné části obchodního závoduobchodního závodu, Fond o snížení, neposkytnutí nebo vrácení dotace nerozhodne. (3) Jestliže se nabyvatel písemně zavázal v plném rozsahu pokračovat v plnění podmínek tohoto nařízení na nabyté výměře zalesněného pozemku podle odstavce 1 nebo 2 a došlo-li v průběhu období, ve kterém původní žadatel nebo nabyvatel žádal o dotace podle tohoto nařízení, ke snížení výměry zalesněného pozemku nebo k nesplnění jiných podmínek tohoto nařízení, rozhodne Fond o vrácení dotace nabyvatelem podle zjištěného porušení. § 12 Společná ustanovení (1) Jestliže nebyly dodrženy podmínky stanovené tímto nařízením v důsledku zásahu vyšší moci15), ustanovení § 9 a 10 se nepoužijí. (2) Způsobilost půdy podle § 3 odst. 2 pro poskytnutí dotace na péči o lesní porostporost nebo dotace za ukončení zemědělské výroby se posuzuje ke dni doručení žádosti o dotaci na založení lesního porostuporostu. § 12a Lhůty pro podání žádosti o poskytnutí dotace na založení lesního porostu nebo žádosti o poskytnutí dotace na péči o lesní porost v roce 2020 (1) Žadatel, který v roce 2020 hodlá podat žádost o poskytnutí dotace na založení lesního porostuporostu podle § 5, doručí Fondu ohlášení podle § 4 do 15. června 2020. (2) Pro rok 2020 lze žádost o poskytnutí dotace na péči o lesní porostporost podle § 6 odst. 1 nebo žádost o poskytnutí dotace za ukončení zemědělské výroby podle § 6 odst. 2 doručit Fondu do 15. června 2020. (3) Je-li pro rok 2020 žádost o poskytnutí dotace na péči o lesní porostporost nebo žádost o poskytnutí dotace za ukončení zemědělské výroby doručena po lhůtě uvedené v odstavci 2, použije se § 6 odst. 3 obdobně. § 13 Zaokrouhlování Fond při výpočtu číselných údajů podle tohoto nařízení použije matematické zaokrouhlování na 2 desetinná místa. § 14 Přechodné ustanovení Žadatel, který hodlá podat žádost o poskytnutí dotace na založení lesního porostuporostu podle § 5 v roce 2015, doručí Fondu ohlášení podle § 4 do 31. října 2015. ČÁST DRUHÁ Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám § 15 Nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 86/2010 Sb., nařízení vlády č. 107/2012 Sb., nařízení vlády č. 332/2012 Sb., nařízení vlády č. 298/2013 Sb., nařízení vlády č. 29/2014 Sb. a nařízení vlády č. 50/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Žadatel o poskytnutí platby podle odstavce 1 doručí Fondu žádost o její poskytnutí do 15. května příslušného kalendářního roku, a to na formuláři vydaném Fondem pro příslušný kalendářní rok v rámci jednotné žádosti21).“. Poznámka pod čarou č. 21 zní: „21) Čl. 72 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008.“. 2. V § 12 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Při posuzování žádosti o platbu na rok 2015 Fond neuplatní snížení plateb nebo zamítnutí žádosti podle odstavce 1, pokud byla žádost doručena do 29. května 2015.“. § 16 Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2015 zahájená podle nařízení vlády č. 112/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 112/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST TŘETÍ Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády § 17 V § 10 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 25 zní: „(4) Jsou-li plochy podle odstavce 1 přeměněné podle nařízení vlády č. 185/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy a o změně některých souvisejících nařízení vlády, nejde o porušení ochrany trvalých travních porostů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie25). 25) Čl. 45 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 18 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2015. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 185/2015 Sb. Jednotlivé druhy lesních dřevin, příslušné cílové hospodářské soubory a minimální počet jejich jedinců na 1 ha při zalesňování Část A. Druh lesní dřeviny/zkratka druhu lesní dřeviny\| Cílové hospodářské soubory - vhodná stanoviště\| Sadební materiál lesních dřevin podle části B. v tis. ks na 1 ha*) ---\|---\|--- Borovice lesní/BO\| 13, 21, 23\| 9 01), 27, 39, 41, 43, 47, 51, 53, 57\| 8 Bříza bělokorá/BR\| 01), 13, 21, 23, 25, 27, 29, 39, 41, 43, 45, 47, 51, 53, 55, 57, 59, 71, 73, 75, 77, 79\| 6 Bříza pýřitá/BRP\| 01), 39, 77, 79\| 6 Bříza karpatská/BRC\| 01), 71, 73, 75\| 6 Buk lesní/BK\| 25, 27, 45, 55,\| 9 01), 13, 21, 23, 41, 43, 47, 51, 53, 57, 71, 73, 75, 77\| 8 Douglaska tisolistá/DG\| 13, 21, 23, 25, 41, 43, 45, 51, 53, 55\| 3 Dub letní/DB\| 19, 25, 45\| 10 01), 27, 29, 39, 41, 43, 47, 51), 53), 55), 57), 59)\| 9 Dub zimní/DBZ\| 25, 45\| 10 01), 13, 21, 23, 27, 41, 43, 47, 51), 53), 55)\| 9 Dub cer/CER\| 23), 25)\| 6 Habr obecný/HB\| 01), 19, 21, 23, 25, 41, 45\| 6 Jasan ztepilý/JS\| 01), 19, 21, 25, 29, 45, 47, 55, 57\| 6 Jasan úzkolistý/JSU\| 19\| 6 Javor mléč/JV\| 01), 19, 21, 25, 41, 45, 47, 51, 55, 57\| 6 Javor klen/KL\| 01), 19, 21, 25, 41, 43, 45, 47, 51, 53, 55, 57, 71, 73, 75, 77, 79\| 6 Javor babyka/BB\| 01), 19, 21, 25, 45\| 6 Jedle bělokorá/JD\| 01), 21, 23, 25, 27, 39, 41, 43, 45, 47, 51, 53, 55, 57, 59, 71, 73, 75, 77, 79\| 5 Jeřáb ptačí/JR\| 01), 13, 41, 43, 45, 47, 51, 53, 55, 57, 71, 73, 75, 77, 79\| 6 Jeřáb břek, břek/BRK\| 01), 25\| 6 Jeřáb muk, muk/MK\| 01), 25\| 6 Jilm habrolistý/JL\| 01), 19, 25, 41, 45, 47\| 6 Jilm horský/JLH\| 25, 41, 45, 51, 55\| 6 Jilm vaz/JLV\| 19, 25, 41, 45\| 6 Lípa malolistá/LP\| 01), 19, 21, 23, 25, 27, 41, 43, 45, 47, 51, 53, 55, 57\| 6 Lípa velkolistá/LPV\| 01), 25, 41, 45, 51, 55, 57\| 6 Modřín opadavý/MD\| 13, 21, 23, 25, 41, 43, 45, 47, 51, 53, 55, 57, 71, 73, 75\| 3 Olše lepkavá/OL\| 01), 19, 25, 27, 29, 39, 47, 57, 59\| 4 Olše šedá/OLS\| 01), 29, 39, 47, 57, 59, 77, 79\| 4 Smrk ztepilý/SM\| 51, 53, 55\| 4 39, 57, 59\| 3,5 01), 71, 73, 75, 77, 79\| 3 Topol osika/OS\| 01, 13, 21, 23, 25, 27, 29, 39, 41, 43, 45, 47, 51, 53, 55, 57, 59, 71, 73, 75, 77, 79\| 4 Třešeň ptačí/TR\| 25, 45, 55\| 6 Vrba jíva/JIV\| 01)\| 4 Vrba bílá/VR\| 19, 29\| 4 ) Platí pouze pro některé soubory lesních typů zařazené do cílových hospodářských souborů podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 298/2018 Sb. *) Počet kusů sadebního materiálu na 1 ha se odvodí vynásobením minimálních hektarových počtů procentem projektovaného zastoupení dřeviny. Část B. Sadebním materiálem lesních dřevin jsou rostliny získané ze semenného materiálu, z částí rostlin nebo z přirozeného zmlazení, které se podle způsobu pěstování člení na semenáčky, sazenice, poloodrostky a odrostky. 1. Semenáček - rostlina vyrostlá ze semene, u níž v průběhu pěstování nebyl upravován kořenový systém (přepichováním, školkováním, podřezáváním kořenů, přesazením do obalů, zakořeňováním). 2. Sazenice - rostlina vypěstovaná ze semenáčku nebo vegetativním množením, u níž byl kořenový systém upravován (přepichováním, školkováním, podřezáváním kořenů, přesazením do obalů nebo zakořeňováním náletových semenáčků) s nadzemní částí o výšce do 70 cm. 3. Poloodrostek - rostlina vypěstovaná dvojnásobným školkováním, podřezáváním kořenů nebo přesazením do obalu, popřípadě kombinací těchto operací, s nadzemní částí o výšce u jehličnatých dřevin od 51 cm do 120 cm a u listnatých dřevin o výšce od 81 cm do 120 cm, popřípadě s tvarovanou korunou. 4. Odrostek - rostlina vypěstovaná minimálně dvojnásobným školkováním, podřezáváním kořenů nebo přesazením do obalu, popřípadě kombinací těchto operací, s nadzemní částí o výšce od 121 cm do 250 cm a s tvarovanou korunou. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 185/2015 Sb. Náležitosti projektu založení lesního porostu A. Povinné údaje uváděné v projektu založení lesního porostuporostu I. Identifikace žadatele: a) je-li fyzickou osobou 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, titul, popřípadě obchodní firma, 2. datum narození, 3. identifikační číslo osobyosoby, bylo-li přiděleno, 4. adresa místa trvalého pobytu - ulice, číslo popisné, číslo orientační, PSČ, obecobec (městská část, část obceobce) a 5. telefon, e-mail, popřípadě datová schránka, b) je-li právnickou osobouosobou 1. obchodní firma nebo název právnické osobyosoby, 2. identifikační číslo osobyosoby, 3. sídlo právnické osobyosoby \\- ulice, číslo popisné, číslo orientační, PSČ, obecobec (městská část, část obceobce), 4. telefon, e-mail, popřípadě datová schránka, a 5. statutární orgán právnické osobyosoby, jméno, popřípadě jména, příjmení, titul. II. Identifikace zpracovatele projektu založení lesního porostuporostu: a) je-li fyzickou osobou 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, titul, popřípadě obchodní firma, 2. adresa místa trvalého pobytu - ulice, číslo popisné, číslo orientační, PSČ, obecobec (městská část, část obceobce), 3. telefon, e-mail, popřípadě datová schránka, a 4. číslo licence odborného lesního hospodáře podle § 5 odst. 2 písm. h), b) je-li právnickou osobouosobou 1. obchodní firma nebo název právnické osobyosoby, 2. identifikační číslo osobyosoby, 3. sídlo právnické osobyosoby \\- ulice, číslo popisné, číslo orientační, PSČ, obecobec (městská část, část obceobce), 4. telefon, e-mail, popřípadě datová schránka, 5. statutární orgán právnické osobyosoby, jméno, popřípadě jména, příjmení, titul a 6. číslo licence odborného lesního hospodáře podle § 5 odst. 2 písm. h). III. Identifikace zalesňovaných pozemků: a) soupis parcel podle evidence katastrukatastru nemovitostí 1. kód a název katastrálního územíkatastrálního území, 2. parcelní číslo, 3. kód druhu pozemku, 4. výměra v hektarech na čtyři desetinná místa a 5. součet výměr k založení lesního porostuporostu v hektarech na čtyři desetinná místa, b) identifikace dílů půdních bloků, c) zařazení pozemků do souborů lesních typů a cílových hospodářských souborů podle odborného stanoviska Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů a typologického zařazení zalesňovaných pozemků podle § 5 odst. 2 písm. g), d) kopie katastrální mapykatastrální mapy včetně částí okolních parcel, v níž nesmí být žadatelem provedeny úpravy; v případě založení lesního porostuporostu na zemědělských pozemcích menších než 0,5 ha musí být součástí mapového podkladu i části parcely přiléhajícího pozemku určeného k plnění funkcí lesa a e) kopie katastrální mapykatastrální mapy včetně částí okolních parcel s vyznačením rozmístění jednotlivých dřevin a umístění oplocení, pokud je navrhováno. IV. Identifikace sadebního materiálu lesních dřevin použitého k založení lesního porostuporostu: a) cílový hospodářský soubor zalesňovaného pozemku a počty a plochy jednotlivých druhů lesních dřevin uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení na jednotlivých parcelách v kusech a v hektarech a plochy jednotlivých druhů dřevin celkem, při dodržení minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin, s určením základních dřevin a jejich podílu podle vyhlášky č. 298/2018 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů, včetně zakreslení nezalesněných ploch uvedených v § 7 odst. 3 tohoto nařízení, b) druh, věk, způsob pěstování a kvalita sadebního materiálu podle § 1 odst. 6 až 11 vyhlášky č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění pozdějších předpisů, c) doklad o původu reprodukčního materiálu podle § 5 odst. 2 písm. i) odpovídající zásadám přenosu reprodukčního materiálu podle vyhlášky č. 456/2021 Sb., o podrobnostech přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnostech o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa. B. Nepovinné údaje uváděné v projektu založení lesního porostuporostu I. Způsob přípravy půdy před založením lesního porostuporostu. II. Technologie výsadby jednotlivých druhů dřevin. III. Způsoby a četnost ochrany do doby zajištění porostuporostu proti buřeni, proti zvěři, klikorohu, popřípadě dalším škůdcům. IV. U oplocení minimální technické parametry, u individuálních způsobů ochrany druh a počet kusů, popřípadě další činnosti nutné k zdárnému vývoji založeného porostuporostu (například přihnojení, výsek nežádoucích náletových dřevin). 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém a o podmínky pro zamítnutí nebo odnětí plateb a správní sankce uplatňované na přímé platby, podporu na rozvoj venkova a podmíněnost. Nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňují některá ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a kterým se zavádějí přechodná ustanovení. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 808/2014 ze dne 17. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 809/2014 ze dne 17. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém, opatření pro rozvoj venkova a podmíněnost. 2) Nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů. 3) § 31 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). 4) § 77 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012 Sb. 5) § 8 zákona č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 6 odst. 3 vyhlášky č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování. 7) Čl. 13 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014. 8) Čl. 13 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014. 9) Čl. 72 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013. Čl. 11 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014. 10) Čl. 16 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014. 11) Čl. 39 a 40 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014. 12) Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2013 Sb. 13) Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 15) Čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013. 16) Čl. 15 odst. 1 a 2 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014, v platném znění.

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.