law_id stringlengths 11 2.15k | law_text stringlengths 14 1.92M |
|---|---|
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 235/2014 Sb. | Usnesení Poslanecké sněmovny č. 235/2014 Sb.
Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu o státní službě přijatému Parlamentem dne 1. října 2014 a vrácenému prezidentem republiky dne 8. října 2014
Vyhlášeno 6. 11. 2014, částka 99/2014
235
USNESENÍ
Poslanecké sněmovny
ze dne 24. října 2014
Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu o státní službě přijatém Parlamentem dne 1. října 2014 a vráceném prezidentem republiky dne 8. října 2014.
Hamáček v. r. |
Zákon č. 234/2014 Sb. | Zákon č. 234/2014 Sb.
Zákon o státní službě
Vyhlášeno 6. 11. 2014, datum účinnosti 1. 1. 2015, částka 99/2014
* ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 19)
* ČÁST DRUHÁ - SLUŽEBNÍ POMĚR (§ 20 — § 76)
* ČÁST TŘETÍ - POVINNOSTI A PRÁVA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ, PŘÍKAZY K VÝKONU SLUŽBY A OCENĚNÍ ZA PŘÍKLADNÝ VÝKON SLUŽBY (§ 77 — § 86)
* ČÁST ČTVRTÁ - PORUŠENÍ POVINNOSTI STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE A DROBNÉ NEDOSTATKY VE SLUŽBĚ (§ 88 — § 90)
* ČÁST PÁTÁ - PODMÍNKY VÝKONU SLUŽBY (§ 98 — § 121)
* ČÁST ŠESTÁ - NÁHRADA MAJETKOVÉ A NEMAJETKOVÉ ÚJMY (§ 122 — § 123)
* ČÁST SEDMÁ - SOCIÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ (§ 126 — § 128)
* ČÁST OSMÁ - INFORMOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A PROJEDNÁNÍ VĚCÍ SLUŽBY, ODBOROVÉ ORGANIZACE, RADA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A ZÁSTUPCE STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ PRO BEZPEČNOST A OCHRANU ZDRAVÍ (§ 129 — § 143)
* ČÁST DEVÁTÁ - ODMĚŇOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ (§ 144 — § 152)
* ČÁST DESÁTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 153 — § 183c)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 184 — § 205)
* ČÁST DVANÁCTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 206 — § 206)
* ČÁST TŘINÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 207 — § 207) č. 1 k zákonu č. 234/2014 Sb. č. 2 k zákonu č. 234/2014 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (427/2023 Sb., 196/2024 Sb., 448/2024 Sb.)
234
ZÁKON
ze dne 1. října 2014
o státní službě
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
PŘEDMĚT ÚPRAVY A ROZSAH PŮSOBNOSTI
§ 1
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie2) a upravuje
a)
právní poměry státních zaměstnancůstátních zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadechsprávních úřadech státní správu,
b)
organizační věci státní služby (dále jen „služba“),
c)
služební vztahy státních zaměstnancůstátních zaměstnanců,
d)
odměňování státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a
e)
řízení ve věcech služebního poměru.
(2)
Tento zákon dále upravuje organizační věci týkající se zaměstnanců ve správních úřadechsprávních úřadech, kteří pracují v základním pracovněprávním vztahu.
§ 2
(1)
Tento zákon se nevztahuje na
a)
člena vlády, jeho poradce a na zaměstnance, který vykonává další činnosti pro člena vlády, včetně zaměstnance zařazeného v kabinetu člena vládykabinetu člena vlády,
b)
vedoucího Úřadu vlády České republiky (dále jen „Úřad vlády“) a zaměstnance, který vykonává činnosti pro vedoucího Úřadu vlády,
c)
náměstka člena vlády a zaměstnance, který vykonává činnosti pro náměstka člena vlády,
d)
člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
e)
předsedu a člena Rady Českého telekomunikačního úřadu,
f)
předsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,
g)
člena Rady Energetického regulačního úřadu,
h)
předsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů,
i)
předsedu a člena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,
j)
předsedu a místopředsedu Českého statistického úřadu,
k)
zaměstnance, který vykonává pouze pomocné, servisní nebo manuální práce ve správních úřadechsprávních úřadech, a na zaměstnance, který pouze řídí, organizuje a kontroluje výkon pomocných, servisních nebo manuálních prací,
l)
ředitele a inspektora Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod,
m)
předsedu, místopředsedy a další členy Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství a členy Přezkumné komise Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství,
n)
člena Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu,
o)
člena Etické komise Státního ústavu pro kontrolu léčiv,
p)
lékaře orgánu sociálního zabezpečení a odborného nelékařského zdravotnického pracovníka, který plní úkoly orgánu sociálního zabezpečení při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti,
r)
předsedu a místopředsedu Národní sportovní agentury a člena rady Národní sportovní agentury,
s)
ředitele Digitální a informační agentury.
(2)
Tento zákon se dále nevztahuje na zaměstnance zařazeného v bezpečnostním sboru, Generálním štábu Armády České republiky, Vojenské policii, Vojenském zpravodajství, krajských vojenských velitelstvích, Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a v Národním bezpečnostním úřadu.
HLAVA II
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 3
Správní úřad
Správním úřademSprávním úřadem pro účely tohoto zákona je ministerstvo a jiný správní úřadsprávní úřad, jestliže je zřízen zákonem a je zákonem výslovně označen jako správní úřadsprávní úřad nebo orgán státní správy.
§ 4
Služební úřad, služební působiště a nadřízený služební úřad
(1)
Správní úřadSprávní úřad je pro účely tohoto zákona služebním úřadem.
(2)
Služebním úřadem jsou dále státní orgán nebo právnická osoba, o kterých tak stanoví jiný zákon.
(3)
Služebním působištěm státního zaměstnancestátního zaměstnance je obecobec, ve které státní zaměstnanecstátní zaměstnanec pravidelně vykonává službu.
(4)
Nadřízeným služebním úřademNadřízeným služebním úřadem je služební úřad, který je podle jiného zákona nadřízeným správním úřademsprávním úřadem.
§ 5
Služba a obory služby
(1)
Služba zahrnuje
a)
přípravu návrhů právních předpisů a zajišťování právní činnosti,
b)
přípravu mezinárodních smluv a předpisů Evropské unie nebo jiné mezinárodní organizace,
c)
přípravu návrhů koncepcí, strategií a programů,
d)
řízení a usměrňování činnosti jiných správních úřadůsprávních úřadů, organizačních složek státu, které nejsou správními úřadysprávními úřady, nebo orgánů veřejné moci, které nejsou správními úřadysprávními úřady,
e)
vytváření a správu informačních systémů veřejné správy podle jiného zákona, s výjimkou provozních informačních systémů,
f)
státní statistickou službu,
g)
správu kapitoly státního rozpočtu vůči organizačním složkám státu a právnickým osobám, s výjimkou služebního úřadu, ve kterém je služba vykonávána,
h)
ochranu utajovaných informacíutajovaných informací,
i)
zabezpečování obrany státu,
j)
zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti,
k)
obhajobu zahraničních zájmů České republiky a zájmů České republiky vyplývajících z jejího členství v Evropské unii nebo v jiné mezinárodní organizaci,
l)
přípravu nebo realizaci dotační politiky,
m)
přípravu nebo realizaci politiky výzkumu a vývoje,
n)
přípravu a provádění správních úkonů včetně kontroly,
o)
ochranu obyvatelstva, krizové řízení a integrovaný záchranný systémintegrovaný záchranný systém,
p)
zadávání veřejných zakázek,
q)
audit,
r)
zajišťování organizačních věcí služby a správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnancůstátních zaměstnanců,
s)
řízení činností uvedených v písmenech a) až r),
t)
přípravu a vypracování odborných věcných podkladů k činnostem uvedeným v písmenech a) až d), g), k) až n) a p), s výjimkou podkladů spočívajících ve fyzikálních měřeních, chemických rozborech nebo porovnávání a určování technických parametrů,
u)
přípravu k výkonu zahraniční služby.
(2)
Vláda stanoví nařízením obory služby.
(3)
Pro služební místo mohou být služebním předpisem stanoveny nejvýše 3 obory služby, a jde-li o služební místo představeného, nejvýše 4 obory služby.
(4)
Pro služební místo mohou být stanoveny pouze obory služby, které odpovídají na tomto služebním místě převažujícím a obvykle vykonávaným činnostem podle odstavce 1; pro služební místo musí být vždy stanoven obor služby, v němž je vykonávána nejnáročnější činnost podle odstavce 1.
§ 6
Státní zaměstnanec
Státním zaměstnancemStátním zaměstnancem je fyzická osoba, která byla přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného k výkonu některé z činností uvedených v § 5.
§ 7
Služební označení státního zaměstnance
(1)
Státnímu zaměstnanci zařazenému do 6. až 9. platové třídy přísluší služební označení referent, pokud mu služební orgán nepřiznal služební označení podle odstavce 2. Státnímu zaměstnanci zařazenému do 10. až 16. platové třídy přísluší služební označení rada, pokud mu služební orgán nepřiznal služební označení podle odstavce 3.
(2)
Služební orgán může přiznat státnímu zaměstnanci zařazenému do 6. až 9. platové třídy služební označení vyšší referent, plní-li zpravidla složité, odpovědné a namáhavé služební úkoly, které vyžadují vyšší míru znalostí a dovedností.
(3)
Služební orgán může přiznat státnímu zaměstnanci zařazenému v 10. až 16. platové třídě služební označení
a)
vyšší rada, plní-li zpravidla složité, odpovědné a namáhavé služební úkoly, které vyžadují vyšší míru znalostí a dovedností,
b)
odborný rada, plní-li zpravidla nejsložitější, nejodpovědnější a nejnamáhavější služební úkoly, které vyžadují nejvyšší míru znalostí a dovedností,
c)
vrchní rada, koordinuje-li dlouhodobě nejnáročnější činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, nebo
d)
odborný garant, přísluší-li mu služební označení podle písmene b) nebo c) a podílí-li se na vzdělávání státních zaměstnanců podle tohoto zákona.
(4)
V ministerstvu se místo služebního označení rada použije služební označení ministerský rada, místo služebního označení vyšší rada se použije služební označení vyšší ministerský rada, místo služebního označení odborný rada se použije služební označení odborný ministerský rada, místo služebního označení vrchní rada se použije služební označení vrchní ministerský rada a místo služebního označení odborný garant se použije služební označení odborný ministerský garant. V Úřadu vlády se místo služebního označení rada použije služební označení vládní rada, místo služebního označení vyšší rada se použije služební označení vyšší vládní rada, místo služebního označení odborný rada se použije služební označení odborný vládní rada, místo služebního označení vrchní rada se použije služební označení vrchní vládní rada a místo služebního označení odborný garant se použije služební označení odborný vládní garant.
(5)
Služební označení podle odstavce 2 nebo 3 přiznává a odebírá služební orgán na návrh bezprostředně nadřízeného představeného; přitom vychází z výsledku služebního hodnocení státního zaměstnance.
(6)
Nejvyšší státní tajemník vydá služební předpis, kterým stanoví kariérní řád služby upravující podmínky pro přiznávání a odebírání služebního označení.
§ 9
Představený
(1)
Představeným je státní zaměstnanecstátní zaměstnanec, který je oprávněn vést podřízené státní zaměstnancestátní zaměstnance, ukládat jim služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat výkon jejich služby a dávat jim k tomu příkazy. Za představeného se považuje i fyzická osoba, která je oprávněna na základě zákona dávat státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby; představeným může být i příslušník bezpečnostního sboru nebo voják z povolání.
(2)
Služební místa představených v ministerstvu nebo v Úřadu vlády a jejich služební označení jsou
a)
vrchní ředitel sekce,
b)
ředitel odboru,
c)
vedoucí oddělení.
(3)
Služební místa představených v jiných správních úřadechsprávních úřadech a jejich služební označení jsou
a)
vedoucí služebního úřadu,
b)
ředitel sekce,
c)
ředitel odboru,
d)
vedoucí oddělení.
(4)
Představeným je též vedoucí zastupitelského úřadu.
(5)
Vedoucím služebního úřadu je ten, kdo podle jiného zákona stojí v čele tohoto správního úřadusprávního úřadu a tento úřad řídí, bez ohledu na to, zda je státním zaměstnancemstátním zaměstnancem.
(6)
Stanovené vzdělání představeného je odvozeno od nejnáročnější činnosti, jejíž výkon řídí nebo sám vykonává.
(7)
Příslušný člen vlády může stanovit, že vrchní ředitel sekce je oprávněn účastnit se místo člena vlády jednání schůze vlády a zastupovat jej na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny včetně vyšetřovací komise, není-li výslovně požadována osobní účast člena vlády, nebo na schůzi výboru nebo komise Senátu; přitom se považuje za náměstka člena vlády.
§ 9a
Zástupce představeného
(1)
Představený ze svých přímo podřízených představených může písemně určit jednoho, který je jeho zástupcem. Nemá-li představený přímo podřízené představené, nebo jde-li o vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce nebo o ředitele odboru v ministerstvu nebo v Úřadu vlády anebo ředitele sekce nebo ředitele odboru v jiném ústředním správním úřadu, může písemně určit zástupce ze svých přímo podřízených státních zaměstnanců. Určení zástupcem představeného nabývá právních účinků dnem doručení písemného oznámení o určení zástupcem představeného určenému zástupci, není-li v něm uveden den pozdější. Zástupce zastupuje představeného v plném rozsahu jeho řídicí činnosti, pokud představený rozsah zastupování neomezil.
(2)
Služební orgán stanoví služebním předpisem, kdy je pro určení zástupce představeného nutný předchozí souhlas služebního orgánu. Služební orgán dále služebním předpisem stanoví podmínky pro určení zástupce představeného.
(3)
V době nepřítomnosti představeného jej zástupce zastupuje v plném rozsahu jeho řídicí činnosti. Je-li doba zastupování podle věty první delší než 4 týdny bezprostředně po sobě jdoucí, přísluší zástupci představeného plat, který by mu příslušel, pokud by byl jmenován na služebním místě představeného, kterého zastupuje; tento plat přísluší zástupci představeného od prvého dne nepřítomnosti představeného.
(4)
Určení zástupcem představeného pozbývá právních účinků zrušením zastupování představeným nebo služebním orgánem, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení určení zástupcem zástupci, není-li v něm uveden den pozdější.
HLAVA III
ORGANIZAČNÍ VĚCI SLUŽBY A SPRÁVA SLUŽEBNÍCH VZTAHŮ
§ 10
Služební orgán
(1)
Služebním orgánem je
a)
vláda nebo ministr vnitra na základě pověření vlády vůči nejvyššímu státnímu tajemníkovi,
b)
vláda nebo pověřený člen vlády vůči vedoucímu služebního úřadu, který je ústředním správním úřademsprávním úřadem,
c)
nejvyšší státní tajemník vůči vedoucímu služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřadnadřízený služební úřad, státnímu tajemníkovi a personálnímu řediteli sekce pro státní službu,
d)
vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník vůči vedoucímu podřízeného služebního úřadu,
e)
personální ředitel sekce pro státní službu vůči státním zaměstnancůmstátním zaměstnancům zařazeným v sekci pro státní službu,
f)
vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník vůči ostatním státním zaměstnancůmstátním zaměstnancům.
(2)
Služební orgán jedná a rozhoduje ve věcech služebního poměru.
Služební předpis
§ 11
(1)
Služební předpis stanoví organizační věci služby.
(2)
Služební předpis se vydává písemně.
(3)
Služební předpis je pro státního zaměstnancestátního zaměstnance závazný; služební předpis je závazný i pro zaměstnance v pracovním poměru vykonávajícího činnosti podle § 5 a pro osobu ve služebním poměru podle jiného zákona zařazenou k výkonu služby ve služebním úřadu. Služební úřad je povinen zajistit, aby tyto osoby byly se služebními předpisy řádně seznámeny a měly k nim zajištěn přístup.
(4)
Služební předpisy vydává nejvyšší státní tajemník, vedoucí služebního úřadu, státní tajemník nebo personální ředitel sekce pro státní službu.
(5)
Nejvyšší státní tajemník může vydat služební předpis, který je závazný pro všechny státní zaměstnancestátní zaměstnance, zaměstnance v pracovním poměru vykonávající činnosti podle § 5 a osoby ve služebním poměru podle jiného zákona zařazené k výkonu služby ve služebním úřadu. Ustanovení věty první se nepoužije v případě státního zaměstnancestátního zaměstnance, který vykonává službu v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, Českém telekomunikačním úřadu, Energetickém regulačním úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Českém statistickém úřadu nebo Státním úřadu pro jadernou bezpečnost. Ustanovení věty první se dále nepoužije v případě zaměstnance v pracovním poměru vykonávajícího činnosti podle § 5 v úřadu uvedeném ve větě druhé a v případě osoby ve služebním poměru podle jiného zákona zařazené k výkonu služby v úřadu uvedeném ve větě druhé.
(6)
Vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník může vydat služební předpis, který je závazný i pro státního zaměstnancestátního zaměstnance, který vykonává službu v podřízeném služebním úřadu, zaměstnance v pracovním poměru vykonávajícího činnosti podle § 5 v podřízeném služebním úřadu a osobu ve služebním poměru podle jiného zákona zařazenou k výkonu služby v podřízeném služebním úřadu, je-li pro podřízené služební úřady nezbytná jednotná úprava organizačních věcí služby.
(7)
Služební orgán je povinen vést přehled platných služebních předpisů a aktualizovat jej.
§ 12
(1)
Služební předpis nesmí být v rozporu s právním předpisem nebo služebním předpisem vydaným služebním orgánem v nadřízeném služebním úřadunadřízeném služebním úřadu nebo nejvyšším státním tajemníkem.
(2)
Je-li služební předpis v rozporu s právním předpisem a má-li příslušný služební úřad nadřízený služební úřadnadřízený služební úřad, vyzve služební orgán v nadřízeném služebním úřadunadřízeném služebním úřadu příslušný služební orgán ke zjednání nápravy a současně pozastaví účinnost takového služebního předpisu. Účinnost služebního předpisu je pozastavena dnem doručení rozhodnutí služebního orgánu v nadřízeném služebním úřadunadřízeném služebním úřadu o pozastavení účinnosti služebního předpisu příslušnému služebnímu orgánu. Služební orgán v nadřízeném služebním úřadunadřízeném služebním úřadu v rozhodnutí současně stanoví přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.
(3)
Zjedná-li příslušný služební orgán nápravu ve stanovené lhůtě, služební orgán v nadřízeném služebním úřadunadřízeném služebním úřadu své rozhodnutí o pozastavení účinnosti služebního předpisu zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení příslušného služebního orgánu o zjednání nápravy, jehož přílohou je i opatření příslušného služebního orgánu, kterým byla zjednána náprava.
(4)
Nezjedná-li příslušný služební orgán nápravu do 30 dnů od doručení výzvy, služební orgán v nadřízeném služebním úřadunadřízeném služebním úřadu takový služební předpis zruší a o rozhodnutí o zrušení služebního předpisu informuje příslušný služební orgán.
(5)
Je-li služební předpis v rozporu s právním předpisem a služební orgán v nadřízeném služebním úřadunadřízeném služebním úřadu nepostupuje podle odstavců 2 až 4 nebo příslušný služební úřad nemá nadřízený služební úřadnadřízený služební úřad, vyzve nejvyšší státní tajemník příslušný služební orgán ke zjednání nápravy a současně pozastaví účinnost takového služebního předpisu. Účinnost služebního předpisu je pozastavena dnem doručení rozhodnutí nejvyššího státního tajemníka o pozastavení účinnosti služebního předpisu příslušnému služebnímu orgánu. Nejvyšší státní tajemník v rozhodnutí současně stanoví přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.
(6)
Zjedná-li příslušný služební orgán nápravu ve stanovené lhůtě, nejvyšší státní tajemník své rozhodnutí o pozastavení účinnosti služebního předpisu zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení příslušného služebního orgánu o zjednání nápravy, jehož přílohou je i opatření příslušného služebního orgánu, kterým byla zjednána náprava.
(7)
Nezjedná-li příslušný služební orgán nápravu ve stanovené lhůtě, podá nejvyšší státní tajemník do 30 dnů od jejího uplynutí návrh na zrušení služebního předpisu soudu. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, pozbývá rozhodnutí nejvyššího státního tajemníka o pozastavení účinnosti služebního předpisu platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
§ 13
Ministerstvo vnitra
(1)
Ministerstvo vnitra
a)
připravuje návrh systemizace služebních míst (dále jen „systemizace“) na základě návrhů služebních orgánů a vyhodnocuje její dodržování,
b)
koordinuje zpracování návrhů organizačních struktur služebních úřadů, není-li stanoveno jinak,
c)
koordinuje systém hodnocení státních zaměstnanců a o hodnocení státních zaměstnanců zpracuje jednou ročně zprávu,
d)
koordinuje vzdělávání státních zaměstnanců a adaptační proces, zpracuje o vzdělávání státních zaměstnanců jednou ročně zprávu a stanoví rámcová pravidla pro vzdělávání státních zaměstnanců,
e)
koordinuje systém vytváření podmínek pro sladění rodinného a osobního života s výkonem služby služebními úřady a zpracuje o podmínkách pro sladění rodinného a osobního života s výkonem služby jednou ročně zprávu,
f)
plní další úkoly stanovené zákonem.
(2)
Působnost Ministerstva vnitra stanovenou tímto zákonem, s výjimkou působnosti svěřené přímo ministrovi vnitra, nejvyššímu státnímu tajemníkovi, státnímu tajemníkovi nebo personálnímu řediteli sekce pro státní službu a vydávání vyhlášek, vykonává sekce pro státní službu.
(3)
Sekce pro státní službu je organizační jednotkou Ministerstva vnitra.
(4)
V čele sekce pro státní službu je nejvyšší státní tajemník.
(5)
V sekci pro státní službu se zřizuje služební místo personálního ředitele sekce pro státní službu. Personální ředitel sekce pro státní službu má postavení ředitele odboru. Nejvyšší státní tajemník může pověřit personálního ředitele sekce pro státní službu výkonem svých pravomocí, s výjimkou rozhodování ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru.
(6)
Není-li služební místo nejvyššího státního tajemníka obsazeno, vykonává jeho pravomoci personální ředitel sekce pro státní službu. Není-li služební místo nejvyššího státního tajemníka ani služební místo personálního ředitele sekce pro státní službu obsazeno, pověří vláda některého ze státních tajemníků výkonem pravomocí nejvyššího státního tajemníka do doby jmenování nového nejvyššího státního tajemníka.
(7)
Nejvyšší státní tajemník a státní zaměstnanecstátní zaměstnanec jím písemně pověřený jsou oprávněni vykonávat ve služebních úřadech kontrolu ve služebních vztazích státních zaměstnancůstátních zaměstnanců. Pověření ke kontrole může mít i formu průkazu, jehož vzor stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou. Při výkonu kontroly se postupuje podle kontrolního řádu.
(8)
Stanoví-li tento zákon úkoly služebnímu orgánu, plní je v Ministerstvu vnitra státní tajemník.
§ 14
Vedoucí služebního úřadu
(1)
Vedoucí služebního úřadu řídí činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a vedoucího podřízeného služebního úřadu.
(2)
Vedoucí služebního úřadu zpracuje a naplňuje strategii trvalého rozvoje služebního úřadu.
(3)
Vedoucí služebního úřadu dále plní úkoly související s pracovněprávními vztahy zaměstnanců ve správním úřadu.
(4)
Vedoucí služebního úřadu může pověřit výkonem svých pravomocí svého zástupce.
(5)
V době nepřítomnosti vedoucího služebního úřadu vykonává jeho zástupce všechny pravomoci vedoucího služebního úřadu.
(6)
Rozhodování o věcech, o nichž se podle tohoto zákona nevede řízení ve věcech služby, může vedoucí služebního úřadu přenést služebním předpisem na představené.
§ 15
Státní tajemník
(1)
Služební místo státního tajemníka se zřizuje v ministerstvu a v Úřadu vlády. Státní tajemník má postavení vrchního ředitele sekce.
(2)
Státní tajemník řídí činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a vedoucího služebního úřadu podřízeného ministerstvu.
(3)
Státní tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády nebo vedoucím Úřadu vlády zpracuje a naplňuje strategii trvalého rozvoje ministerstva nebo Úřadu vlády. Pro tyto účely ve spolupráci s představenými zajišťuje vytvoření organizačních, personálních, ekonomických a materiálně technických předpokladů.
(4)
Státní tajemník dále plní úkoly související s pracovněprávními vztahy zaměstnanců ve správním úřadu.
(5)
Ve věci týkající se jmenování na služební místo představeného, s výjimkou jmenování na služební místo vedoucího oddělení, postupuje státní tajemník po projednání s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády.
(6)
Státní tajemník může pověřit výkonem svých pravomocí svého zástupce.
(7)
V době nepřítomnosti státního tajemníka vykonává jeho zástupce všechny pravomoci státního tajemníka.
(8)
Rozhodování o věcech, o nichž se podle tohoto zákona nevede řízení ve věcech služby, může státní tajemník přenést služebním předpisem na představené.
§ 16
Zvláštní ustanovení o plnění některých úkolů služebního úřadu
Nadřízený služební úřad plní úkoly při zajišťování organizačních věcí služby a správě služebních vztahů státních zaměstnanců a pracovněprávních vztahů zaměstnanců ve správním úřadu za
a)
obvodní báňský úřad,
b)
územní správu sociálního zabezpečení,
c)
Institut posuzování zdravotního stavu,
d)
oblastní inspektorát práce,
e)
Odvolací finanční ředitelství,
f)
finanční úřad, nebo
g)
služební úřad neuvedený v písmenech a) až f), v němž je zařazeno méně než 25 služebních míst státních zaměstnanců, příslušníků bezpečnostních sborů nebo vojáků z povolání anebo pracovních míst zaměstnanců v pracovním poměru.
HLAVA IV
SYSTEMIZACE A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA SLUŽEBNÍHO ÚŘADU
§ 17
Systemizace
(1)
Systemizace je souborem údajů o počtu služebních míst klasifikovaných platovými třídami a objemu prostředků na platy státních zaměstnanců a zaměstnanců na služebních místech. Systemizace vychází ze závazných pravidel pro organizaci služebních úřadů tak, aby byl zajištěn řádný výkon působnosti služebního úřadu, a stanoví pro každý služební úřad
a)
počet služebních míst státních zaměstnancůstátních zaměstnanců, kteří nejsou představenými, klasifikovaných platovými třídami,
b)
počet služebních míst představených klasifikovaných platovými třídami,
c)
objem prostředků na platy státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a zaměstnanců na služebních místech,
d)
počet služebních míst, u kterých se stanoví zákaz se po skončení služebního poměru přímo nebo nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem v oboru, který je shodný s příslušným oborem služby, nebo být v pracovním nebo obdobném poměru k podnikateli v takovém oboru (dále jen „zákaz konkurence“).
(2)
Návrh systemizace vypracuje Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem financí na základě návrhů služebních orgánů, které mu je v termínu stanoveném Ministerstvem vnitra předkládají prostřednictvím příslušných ústředních správních úřadůsprávních úřadů. Při vypracování návrhu systemizace ministerstva nebo jemu podřízeného služebního úřadu se postupuje v součinnosti s příslušným členem vlády, v případě systemizace Úřadu vlády v součinnosti s vedoucím Úřadu vlády, a pokud jde o část systemizace týkající se státních zaměstnancůstátních zaměstnanců zařazených v útvaru podřízeném členovi vlády, s tímto členem vlády. V případě Ministerstva vnitra návrh systemizace vypracovává státní tajemník v součinnosti s ministrem vnitra, a pokud jde o část systemizace týkající se sekce pro státní službu, též v součinnosti s nejvyšším státním tajemníkem; návrh systemizace předkládá státní tajemník.
(3)
Systemizaci schvaluje vláda na následující kalendářní rok. Návrh systemizace předkládá vládě ministr vnitra. Vláda je oprávněna upravit v souvislosti se schvalováním systemizace organizační strukturu služebního úřadu.
(4)
Není-li systemizace schválena do 31. prosince, použije se pro následující kalendářní rok dosavadní systemizace.
(5)
Služební místa a finanční prostředky na platy státních zaměstnancůstátních zaměstnanců podle schválené systemizace nelze použít pro jiný účel.
§ 18
Změna systemizace
(1)
Změnou systemizace se rozumí změna údajů podle § 17 odst. 1 provedená poté, co systemizace nabyla účinnosti.
(2)
Změna systemizace, která spočívá ve změně počtu služebních míst, objemu prostředků na platy státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a zaměstnanců na služebních místech nebo změně platové třídy, v níž je zařazeno služební místo, o více než jednu třídu dolů nebo o dvě třídy nahoru, je přípustná, jen dojde-li ke změně působnosti služebního úřadu nebo k podstatné změně podmínek, za kterých byla systemizace schválena.
(3)
Změnu systemizace schvaluje Ministerstvo vnitra na základě návrhů služebních orgánů, které mu je v termínu stanoveném Ministerstvem vnitra předkládají prostřednictvím příslušných ústředních správních úřadů. Ustanovení § 17 odst. 2 o vypracování návrhu systemizace ministerstva nebo jemu podřízeného služebního úřadu se použijí obdobně.
(4)
Souvisí-li s navrhovanou změnou systemizace povinnost předložit Ministerstvu financí žádost o provedení rozpočtového opatření nebo žádost o změnu limitů v oblasti regulace zaměstnanosti, služební orgán předloží návrh na změnu systemizace až po schválení takové žádosti Ministerstvem financí. Neschválí-li Ministerstvo financí žádost a příslušný ústřední správní úřad na návrhu změny systemizace trvá, předloží návrh změny systemizace Ministerstvu vnitra; ministr vnitra předloží návrh změny systemizace k rozhodnutí vládě do 15 dnů od obdržení návrhu změny systemizace příslušným ústředním správním úřadem.
(5)
Neschválí-li Ministerstvo vnitra změnu systemizace a příslušný ústřední správní úřad na návrhu změny systemizace trvá, ministr vnitra předloží návrh změny systemizace k rozhodnutí vládě do 15 dnů od obdržení stanoviska příslušného ústředního správního úřadu.
§ 19
Organizační struktura služebního úřadu
(1)
Služební orgán zpracuje podle systemizace návrh organizační struktury služebního úřadu nebo její změny a prostřednictvím příslušného ústředního správního úřadusprávního úřadu jej předloží Ministerstvu vnitra k vyjádření. Nevyjádří-li se Ministerstvo vnitra k návrhu do 30 dnů od jeho předložení, považuje se návrh za schválený. Pokud služební orgán nezohlední vyjádření Ministerstva vnitra, může Ministerstvo vnitra návrh předložit k rozhodnutí vládě, jinak se po uplynutí 15 dnů od vyjádření považuje návrh za schválený.
(2)
Nedojde-li v důsledku schválení organizační struktury nebo její změny ke skončení služebního poměru nebo odvolání ze služebního místa představeného, schvaluje organizační strukturu nebo její změnu státní tajemník nebo služební orgán v nadřízeném služebním úřadunadřízeném služebním úřadu, a není-li nadřízený služební úřadnadřízený služební úřad, vedoucí služebního úřadu.
(3)
Nesnese-li věc odkladu a je-li to potřebné k plnění rozhodnutí soudu anebo rozhodnutí orgánu mezinárodní organizace, může služební orgán do doby schválení organizační struktury služebního úřadu nebo její změny prozatímně postupovat tak, jako by navržená organizační struktura nebo její změna byla schválena; to neplatí, pokud by tím došlo ke skončení služebního poměru. Nebude-li navržená organizační struktura nebo její změna schválena, změny prozatímně provedené v jejím důsledku se od počátku ruší a služební vztahy se navracejí v předešlý stav.
(4)
Jde-li o organizační strukturu Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Českého statistického úřadu nebo Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, schvaluje ji ten, kdo je v jejich čele. Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí.
(5)
Služební orgán v souladu se schválenou organizační strukturou stanoví služebním předpisem organizační řád služebního úřadu; organizační řád ministerstva nebo Úřadu vlády stanoví státní tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády nebo vedoucím Úřadu vlády. Organizační řád služebního úřadu stanoví zejména působnost organizačních útvarů služebního úřadu a jejich vzájemné vztahy.
(6)
Služební orgán v součinnosti s představeným, který stojí v čele organizačního útvaru, v němž je služební místo zařazeno, písemně zpracuje charakteristiku služebního místa, jež zahrnuje popis služebního místa a popis činností, jejichž výkon se na něm požaduje; charakteristika služebního místa může dále zahrnovat popis povinností spojených s výkonem činností, které se na služebním místě požadují.
ČÁST DRUHÁ
SLUŽEBNÍ POMĚR
HLAVA I
SLUŽEBNÍ POMĚR NA DOBU NEURČITOU A NA DOBU URČITOU
§ 20
Služba se vykonává ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou.
§ 21
(1)
Státní zaměstnanciStátní zaměstnanci vykonávají službu zpravidla ve služebním poměru na dobu neurčitou.
(2)
Do služebního poměru na dobu určitou lze přijmout osobu, je-li třeba nahradit dočasně nepřítomného zaměstnance.
(3)
Další případy, ve kterých lze s ohledem na zvláštní povahu služby přijmout osobu do služebního poměru na dobu určitou, stanoví vláda nařízením.
HLAVA II
Vznik a trvání služebního poměru
§ 22
Základní předpoklad pro přijetí do služebního poměru
Do služebního poměru lze přijmout pouze osobu, u které lze předpokládat, že bude ve službě dodržovat demokratické zásady ústavního pořádku České republiky a řádně vykonávat službu.
§ 23
Přijetí do služebního poměru, zařazení na služební místo a jmenování na služební místo představeného
(1)
Do služebního poměru se osoba přijímá rozhodnutím služebního orgánu. Spolu s rozhodnutím o přijetí do služebního poměru rozhodne služební orgán o zařazení státního zaměstnancestátního zaměstnance na služební místo nebo o jmenování státního zaměstnancestátního zaměstnance na služební místo představeného.
(2)
Na přijetí do služebního poměru, zařazení na služební místo a na jmenování na služební místo představeného není nárok.
Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa
§ 24
(1)
Na obsazení volného služebního místa se koná výběrové řízení.
(2)
Výběrového řízení se může zúčastnit státní zaměstnanecstátní zaměstnanec nebo jiná osoba za podmínek stanovených tímto zákonem.
(3)
Státní zaměstnanecStátní zaměstnanec podá služebnímu orgánu žádost o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného, které má být na základě výběrového řízení obsazeno.
(4)
Jiná osoba podá služebnímu orgánu žádost o přijetí do služebního poměru, jejíž součástí je též žádost o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného, které má být na základě výběrového řízení obsazeno.
(5)
Výběrové řízení podle odstavce 1 se nekoná, postupuje-li se podle § 47, § 49 odst. 2 až 4, § 61, 67, 70 nebo § 75 odst. 2. Výběrové řízení se dále nekoná, jedná-li se o zařazení státního zaměstnance na služební místo uvolněné v souvislosti s vysláním k výkonu služby v zahraničí; to neplatí, jde-li o služební místo představeného. Výběrové řízení se též nekoná, obsazuje-li se volné služební místo postupem podle jiného zákona.
(6)
Výběrové řízení vyhlašuje služební orgán na úřední desce, dále se zveřejní v informačním systému o státní službě. Právní účinky má zveřejnění na úřední desce. Výběrové řízení se zpravidla dokončí do 60 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí.
(7)
Oznámení o vyhlášení výběrového řízení musí obsahovat údaje o
a)
předpokladech a požadavcích podle § 25,
b)
služebním místě, které má být na základě výběrového řízení obsazeno,
c)
oboru služby, jehož se výběrové řízení týká,
d)
tom, zda se jedná o obsazení služebního místa, na němž je služba vykonávána ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, v případě služebního poměru na dobu určitou též dobu jeho trvání,
e)
zákazu konkurence, je-li pro služební místo stanoven,
f)
zařazení do platové třídy,
g)
datu, do kterého musí být podána služebnímu orgánu žádost o přijetí do služebního poměru nebo v případě státního zaměstnancestátního zaměstnance žádost o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného.
(8)
Nejvyšší státní tajemník stanoví služebním předpisem rozsah údajů o služebním místě, které má být na základě výběrového řízení obsazeno, podle odstavce 7 písm. b) a další údaje, které musí obsahovat oznámení o vyhlášení výběrového řízení nebo které musí služební orgán zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména
a)
popis činností, jejichž výkon se na služebním místě požaduje,
b)
obvyklou výši jednotlivých složek platu státních zaměstnancůstátních zaměstnanců vykonávajících stejnou službu nebo službu stejné hodnoty a
c)
podmínky výkonu služby.
(9)
Žádosti podle odstavců 3 a 4 se podávají písemně v českém jazyce. Žádosti lze podat také prostřednictvím elektronického nástroje pro komunikaci ve věcech služby (dále jen „elektronický nástroj“), uvede-li to služební orgán v oznámení o vyhlášení výběrového řízení. Nemá-li žadatel datovou schránku, uvede v žádosti adresu elektronické pošty, na kterou mu mají být písemnosti ve výběrovém řízení doručovány. Žádosti a další úkony ve výběrovém řízení učiněné žadatelem elektronickou poštou nemusí obsahovat podpis. Vzory žádostí zveřejní Ministerstvo vnitra na svých internetových stránkách.
(10)
Lhůta pro podávání žádostí podle odstavců 3 a 4 nesmí být kratší než 7 dnů, zmeškání lhůty pro podávání žádostí nelze prominout a po uplynutí lhůty pro podávání žádostí se nepřipouští změna žádosti. Lhůta pro podávání žádostí podle odstavců 3 a 4 je zachována, je-li žádost nejpozději posledního dne lhůty doručena služebnímu orgánu.
(11)
Nedoručuje-li se písemnost ve výběrovém řízení žadateli, který není státním zaměstnancem nebo zaměstnancem v pracovním poměru vykonávajícím činnosti podle § 5, na místě, doručuje se prostřednictvím datové schránky. Nemá-li žadatel, který není státním zaměstnancem nebo zaměstnancem v pracovním poměru vykonávajícím činnosti podle § 5, datovou schránku, písemnost ve výběrovém řízení se doručuje na adresu elektronické pošty, kterou žadatel uvedl v žádosti.
(12)
Je-li písemnost ve výběrovém řízení doručována prostřednictvím datové schránky a nepřihlásí-li se do datové schránky osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodané písemnosti, ve lhůtě 5 dnů ode dne, kdy byla písemnost dodána do datové schránky, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty. Písemnost ve výběrovém řízení doručovaná na adresu elektronické pošty se považuje za doručenou okamžikem, kdy osoba její převzetí potvrdí. Jestliže její převzetí nepotvrdí ve lhůtě 5 dnů ode dne jejího odeslání na adresu elektronické pošty, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty. Věty druhá a třetí se nepoužijí, pokud se písemnost vrátila jako nedoručitelná; v takovém případě se učiní další pokus o doručení písemnosti stejným způsobem. Bude-li další pokus o doručení neúspěšný, písemnost se doručí jiným vhodným způsobem; v takovém případě se považuje za doručenou pátým dnem ode dne, kdy byla odeslána. Žádost o určení neplatnosti doručení písemností nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena, není přípustná. Poučení o způsobech a účincích doručování ve výběrovém řízení se uvede v oznámení o vyhlášení výběrového řízení.
(13)
Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny žádosti ostatních žadatelů.
§ 25
(1)
Žadatel o přijetí do služebního poměru musí
a)
být státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
b)
dosáhnout věku 18 let,
c)
být plně svéprávný,
d)
být bezúhonný,
e)
dosáhnout vzdělání stanoveného tímto zákonem,
f)
mít potřebnou zdravotní způsobilost a
g)
mít potřebnou znalost českého jazyka, není-li státním občanem České republiky.
(2)
Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti, pokud odsouzení nebylo zahlazeno nebo pokud se na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(3)
Služební orgán může služebním předpisem stanovit pro služební místo požadavek potřebný pro výkon služby, zejména požadavek
a)
státního občanství České republiky, pokud je pro ochranu oprávněného zájmu České republiky nezbytné, aby činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, vykonával státní občan České republiky,
b)
oboru nebo odborného zaměření vzdělání,
c)
úrovně znalosti cizího jazyka,
d)
způsobilosti mít přístup k utajovaným informacím podle právního předpisu upravujícího ochranu utajovaných informací, nebo
e)
délky předchozího výkonu činností podle § 5 nebo činností obdobných.
§ 25a
Předpoklad vzdělání
(1)
Služební orgán může služebním předpisem stanovit služební místo, s výjimkou služebního místa představeného, které lze výjimečně obsadit státním zaměstnancem nebo osobou, která dosáhla nižšího vzdělání, než je pro uvedené služební místo stanoveno tímto zákonem jako předpoklad vzdělání. Nejnižším vzděláním, které musí státní zaměstnanec nebo osoba pro postup podle věty první splňovat, je střední vzdělání s maturitní zkouškou.
(2)
Za vysokoškolské vzdělání, vyšší odborné vzdělání a střední vzdělání s maturitní zkouškou se pro účely tohoto zákona považuje také vysokoškolské vzdělání, vyšší odborné vzdělání a střední vzdělání s maturitní zkouškou získané studiem na vysokých školách, vyšších odborných školách a středních školách v členských státech Evropské unie, smluvních státech Dohody o Evropském hospodářském prostoru, Švýcarské konfederaci nebo Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Vláda může nařízením stanovit další vysoké školy, v nichž se studiem získaný stupeň vzdělání považuje za stupeň vzdělání stanovený tímto zákonem.
(3)
Za vysokoškolské vzdělání se pro účely tohoto zákona nepovažuje vzdělání získané studiem na Vysoké škole politické Ústředního výboru Komunistické strany Československa, Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda, vysokých politických a bezpečnostních školách a učilištích v bývalém Svazu sovětských socialistických republik a na fakultách všech těchto vysokých škol, nejde-li o vzdělání získané studiem na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO).
§ 26
(1)
Splnění předpokladů podle § 25 odst. 1 písm. a), b) a e) a splnění požadavků podle § 25 odst. 3 je žadatel povinen doložit příslušnými listinami. Splnění předpokladů a splnění požadavků uvedených ve větě první nebo jiného požadavku potřebného pro výkon služby lze při podání žádosti místo předložení originálu listiny doložit také předložením její kopie nebo čestným prohlášením; originál listiny žadatel předloží následně, nejpozději před konáním pohovoru podle § 27 odst. 3.
(2)
Splnění předpokladu podle § 25 odst. 1 písm. c) je žadatel povinen doložit čestným prohlášením.
(3)
Splnění předpokladu podle § 25 odst. 1 písm. d) se dokládá výpisem z rejstříku trestů; výpis z rejstříku trestů si služební orgán vyžádá od Ministerstva spravedlnosti. Pobýval-li žadatel v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců v jiném státu, je povinen doložit splnění předpokladu dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným tímto státem. Není-li žadatel státním občanem České republiky, je povinen doložit splnění předpokladu dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem, jehož je státním občanem. Místo dokladu obdobného výpisu z rejstříku trestů může žadatel předložit výpis z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů příslušných států. Pokud doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů jiný stát nevydává, žadatel doloží splnění předpokladu písemným čestným prohlášením. Doklad podle tohoto odstavce nesmí být starší než 3 měsíce.
(4)
Splnění předpokladu podle § 25 odst. 1 písm. f) se dokládá písemným čestným prohlášením. Služební orgán ověří u žadatele vybraného podle § 28 odst. 2 nebo 3 splnění tohoto předpokladu postupem podle § 28 odst. 5.
(5)
Splnění předpokladu podle § 25 odst. 1 písm. g) se dokládá písemným čestným prohlášením. Výběrová komise podle § 27 odst. 3 nebo bezprostředně nadřízený představený podle § 28a ověří splnění tohoto předpokladu při pohovoru.
(6)
Splnění požadavku podle § 25 odst. 3 písm. c) může být ověřeno při pohovoru postupem podle § 27 odst. 3 věty třetí, pokud služební orgán nestanovil povinnost doložit splnění tohoto požadavku pouze příslušnou listinou.
(7)
Žadatel dále k žádosti přiloží životopis, ve kterém uvede údaje o dosavadní praxi a o odborných znalostech a dovednostech týkajících se služebního místa, jehož se výběrové řízení týká.
§ 27
(1)
Výběrového řízení se může zúčastnit jen osoba, která splňuje předpoklady stanovené zákonem a požadavky podle § 25 odst. 3 písm. a) až c) a e).
(2)
Služební orgán vyřadí žádost podle § 24 odst. 3 a 4, pokud
a)
nemá náležitosti stanovené zákonem nebo je podána opožděně,
b)
žádost je nesrozumitelná nebo ze žádosti není patrné, kdo jí podal nebo čeho se domáhá, nebo
c)
žadatel nesplňuje předpoklady stanovené zákonem a požadavky podle § 25 odst. 3 písm. a) až c) a e) nebo v kalendářním roce, v němž má být přijat do služebního poměru, dosáhne věku 71 let nebo více; žadatel se o této skutečnosti vyrozumí.
(3)
S žadatelem, jehož žádost nebyla vyřazena podle odstavce 2, provede výběrová komise pohovor. Pohovor je zaměřen na obor služby, jehož se výběrové řízení týká, a na plnění jiného odborného požadavku. Součástí pohovoru s žadatelem, který není státním občanem České republiky, je ověření znalosti českého jazyka. Součástí pohovoru může být i ověření znalosti cizího jazyka, je-li požadována. Součástí pohovoru dále může být i ověření schopností a osobnostních předpokladů žadatele pro výkon služby na služebním místě, a to i prostřednictvím třetích osob; služební orgán tuto skutečnost uvede v oznámení o vyhlášení výběrového řízení.
(4)
Pohovor lze doplnit písemnou zkouškou. Je-li žadatelů, jejichž žádost nebyla vyřazena podle odstavce 2, nejméně 5 a pohovor je doplněn písemnou zkouškou konanou před provedením pohovoru, výběrová komise provede pohovor nejméně s 3 žadateli, kteří vykonali písemnou zkoušku nejlépe.
(5)
Pokud se žadatel z účasti na pohovoru náležitě omluví, může výběrová komise s žadatelem na jeho požádání pohovor provést v náhradním termínu pouze se souhlasem služebního orgánu, který souhlas udělí, pokud provedení pohovoru v náhradním termínu nebrání řádnému plnění úkolů služebního úřadu. Služební orgán může stanovit, a tuto skutečnost uvede v oznámení o vyhlášení výběrového řízení, že se pro výběrové řízení udělení souhlasu podle věty první vylučuje nebo že se jeho udělení nevyžaduje, popřípadě může stanovit, že se udělení souhlasu vyžaduje pouze, jde-li o žadatele, který se nemůže dostavit k pohovoru pro překážku na jeho vůli nezávislou, pro kterou není možné provést pohovor v takovém náhradním termínu, aby bylo možné výběrové řízení dokončit ve lhůtě uvedené v § 24 odst. 6; v takovém případě může výběrová komise se souhlasem služebního orgánu stanovit náhradní termín pohovoru po odpadnutí této překážky.
(6)
Žadatel může z výběrového řízení kdykoli v jeho průběhu odstoupit. Nevyrozumí-li žadatel služební orgán nebo výběrovou komisi o odstoupení z výběrového řízení písemně, o odstoupení žadatele z výběrového řízení se učiní záznam do spisu. Platí, že žadatel z výběrového řízení odstoupil i tehdy, pokud
a)
se nedostaví k pohovoru bez náležité omluvy,
b)
se nedostaví k pohovoru, aniž by požádal o jeho provedení v náhradním termínu,
c)
se nedostaví k pohovoru a služební orgán neudělil souhlas s jeho provedením v náhradním termínu nebo bylo udělení tohoto souhlasu vyloučeno,
d)
se nedostaví k pohovoru v náhradním termínu,
e)
v průběhu výběrového řízení ani na výzvu neposkytuje součinnost potřebnou k zajištění jeho účasti ve výběrovém řízení, nebo
f)
je z jeho jednání jinak zřejmé, že již nemá zájem o účast ve výběrovém řízení.
§ 28
(1)
Výběrová komise má 3 členy. V ministerstvu nebo v Úřadu vlády její členy jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného ředitele odboru. V jiném služebním úřadu jmenuje a odvolává členy výběrové komise vedoucí služebního úřadu. Služební orgán může služebním předpisem stanovit jednací řád výběrových komisí jmenovaných ve služebním úřadu.
(2)
Výběrová komise vybere z žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli, 3 nejvhodnější žadatele a sestaví pořadí dalších žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli, a seznam žadatelů, kteří ve výběrovém řízení neuspěli. V případě postupu podle § 27 odst. 4 věty druhé se žadatelé, se kterými nebyl proveden pohovor, považují za žadatele, kteří ve výběrovém řízení neuspěli. Služební orgán vybere v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným jednoho žadatele z 3 nejvhodnějších žadatelů; dohoda je písemná.
(3)
Pokud ve výběrovém řízení neuspěli alespoň 3 žadatelé, služební orgán vybere v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným z těch, kteří uspěli. Pokud všichni 3 nejvhodnější žadatelé z výběrového řízení odstoupili, služební orgán vybere v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným dalšího v pořadí z těch žadatelů, kteří uspěli. Dohoda mezi služebním orgánem a bezprostředně nadřízeným představeným podle tohoto odstavce je písemná.
(4)
O průběhu a výsledku výběrového řízení se sepisuje protokol, do kterého se žadateli na jeho požádání umožní nahlédnout. Protokol obsahuje označení služebního orgánu, oboru služby a služebního místa, kterého se výběrové řízení týkalo, jména a příjmení členů výběrové komise, výsledek provedeného výběrového řízení v podobě abecedního seznamu žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli a byli vybráni jako nejvhodnější, pořadí dalších žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli, a seznamu žadatelů, kteří ve výběrovém řízení neuspěli. Protokol musí dále obsahovat datum jeho vyhotovení a podpis všech členů výběrové komise.
(5)
Služební orgán zajistí po uzavření dohody podle odstavce 2 nebo 3 vstupní lékařskou prohlídku vybraného žadatele podle zákona o specifických zdravotních službách. Pokud vybraný žadatel nemá potřebnou zdravotní způsobilost, považuje se dohoda podle odstavce 2 nebo 3 od počátku za neplatnou.
(6)
Služební orgán může dalšího nejvhodnějšího žadatele vybraného podle odstavce 2 nebo 3, o němž nebyla uzavřena dohoda, přijmout s jeho souhlasem do služebního poměru a zařadit na jiné vhodné služební místo, dohodne-li se na zařazení písemně služební orgán s bezprostředně nadřízeným představeným. Žadatele lze zařadit na jiné vhodné služební místo ve stejné nebo nižší platové třídě, ve stejném oboru služby a se stejnými nebo odlišnými požadavky podle § 25 odst. 3, splňuje-li předpoklady a požadavky stanovené pro toto služební místo, s výjimkou požadavku podle § 25 odst. 3 písm. d), a v kalendářním roce, v němž má být přijat do služebního poměru, nedosáhne věku 71 let nebo více. Žadatele lze na jiné vhodné služební místo zařadit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy byl ve výběrovém řízení vyrozuměn o tom, že na služební místo byl vybrán jiný žadatel.
§ 28a
(1)
Jde-li o služební místo zařazené v 6. až 12. platové třídě s výjimkou služebního místa představeného, může služební orgán před vyhlášením výběrového řízení stanovit, že pohovor před výběrovou komisí se neprovádí; služební orgán tuto skutečnost uvede v oznámení o vyhlášení výběrového řízení. Za účelem posouzení vhodnosti žadatelů lze provést pohovor nebo písemnou zkoušku před bezprostředně nadřízeným představeným. U žadatele, který není státním občanem České republiky, ověří bezprostředně nadřízený představený znalost českého jazyka. Ve výběrovém řízení provedeném podle vět první až třetí vybere nejvhodnějšího žadatele služební orgán v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným z těch žadatelů, jejichž žádosti nebyly vyřazeny. Dohoda mezi služebním orgánem a bezprostředně nadřízeným představeným je písemná. Vybraný žadatel, který ve výběrovém řízení doložil splnění předpokladů a požadavků podle § 25 odst. 1 písm. a), b) a e) a § 25 odst. 3 pouze čestnými prohlášeními a kopiemi listin, předloží listiny bezodkladně po výzvě služebního orgánu; pokud vybraný žadatel listiny nepředloží, považuje se dohoda podle věty páté od počátku za neplatnou.
(2)
Po posouzení vhodnosti žadatelů podle odstavce 1 lze přijmout do služebního poměru a zařadit na jiné vhodné služební místo také dalšího vhodného žadatele, a to s jeho souhlasem, dohodne-li se na zařazení písemně služební orgán s bezprostředně nadřízeným představeným. Žadatele lze zařadit na jiné vhodné služební místo ve stejné nebo nižší platové třídě, ve stejném oboru služby a se stejnými nebo odlišnými požadavky podle § 25 odst. 3, splňuje-li předpoklady a požadavky stanovené pro toto služební místo, s výjimkou požadavku podle § 25 odst. 3 písm. d), a v kalendářním roce, v němž má být přijat do služebního poměru, nedosáhne věku 71 let nebo více. Při dokládání splnění předpokladů a požadavků se postupuje podle odstavce 1 věty poslední. Žadatele lze na jiné vhodné služební místo zařadit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy byl ve výběrovém řízení vyrozuměn o tom, že na služební místo byl vybrán jiný žadatel.
§ 28b
(1)
Výběrové řízení se zruší, pokud
a)
nikdo nepodá žádost,
b)
žádosti všech žadatelů byly vyřazeny,
c)
všichni žadatelé z výběrového řízení odstoupili,
d)
žádný žadatel ve výběrovém řízení neuspěl, nebo
e)
služební orgán žádného žadatele postupem podle § 28 odst. 2 nebo 3 anebo podle § 28a odst. 1 nevybral.
(2)
O zrušení výběrového řízení se učiní záznam do spisu.
§ 28c
Služební orgán bez zbytečného odkladu vyrozumí neúspěšné žadatele a úspěšné žadatele, o jejichž přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představenéhopředstaveného anebo o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představenéhopředstaveného služební orgán nerozhodl, o tom, že rozhodl o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představenéhopředstaveného anebo o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného jiného žadatele, anebo o tom, že výběrové řízení bylo zrušeno z důvodu uvedeného v § 28b odst. 1 písm. d) nebo e).
§ 29
Zkušební doba
(1)
Státnímu zaměstnanci se při přijetí do služebního poměru stanoví zkušební doba v délce 6 měsíců. O dobu celodenních překážek ve službě, pro které státní zaměstnanec nekoná službu v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se zkušební doba prodlužuje.
(2)
Státnímu zaměstnanci se při přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo, na kterém ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního poměru konal práci v pracovním poměru podle § 178, a jehož zkušební doba stanovená podle § 178 odst. 3 již uplynula, zkušební doba podle odstavce 1 nestanoví. Pokud tomuto státnímu zaměstnanci zkušební doba dosud neuplynula, stanoví se mu zkušební doba podle odstavce 1 ve zkrácené délce odpovídající délce dosud neuplynulé zkušební doby v pracovním poměru.
(3)
Služební orgán může podle odstavce 2 postupovat obdobně i u státního zaměstnance, který ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního poměru konal práci v pracovním poměru podle § 178 v témže služebním úřadu na jiném služebním místě.
§ 30
Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, rozhodnutí o zařazení na služební místo a rozhodnutí o jmenování na služební místo představeného
(1)
Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,
b)
datum a místo narození,
c)
obor služby,
d)
služební místo,
e)
den vzniku služebního poměru a den nástupu do služby,
f)
údaj o tom, zda služba bude vykonávána ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, v případě služebního poměru na dobu určitou též dobu jeho trvání,
g)
služební úřad, v němž státní zaměstnanecstátní zaměstnanec bude vykonávat službu, a služební působiště,
h)
služební označení,
i)
zkušební dobu, byla-li stanovena,
j)
platové zařazení a výši jednotlivých složek platu,
k)
délku kratší služební doby, byla-li povolena.
(2)
Rozhodnutí o zařazení na služební místo a rozhodnutí o jmenování na služební místo představeného kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,
b)
datum a místo narození,
c)
obor služby,
d)
služební místo,
e)
den nástupu do služby na služebním místě,
f)
údaj o tom, zda služba bude na služebním místě vykonávána na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, v případě doby určité též její trvání,
g)
údaj o tom, zda a jak se mění doba trvání služebního poměru, jde-li o jmenování státního zaměstnancestátního zaměstnance vykonávajícího dosud službu ve služebním poměru na dobu určitou,
h)
služební úřad, v němž státní zaměstnanecstátní zaměstnanec bude vykonávat službu, a služební působiště,
i)
služební označení,
j)
platové zařazení a výši jednotlivých složek platu,
k)
délku kratší služební doby, byla-li povolena.
§ 30a
Informování o služebním poměru
(1)
Služební orgán je povinen nejpozději s vydáním rozhodnutí o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného písemně informovat osobu, která má být přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného, o
a)
služebním místě a činnostech, jejichž výkon se na služebním místě požaduje,
b)
místu pravidelného výkonu služby ve služebním úřadu (dále jen „pracovištěpracoviště“),
c)
době trvání a podmínkách zkušební doby,
d)
způsobu odměňování, splatnosti platu, termínu výplaty platu a způsobu vyplácení platu,
e)
stanovené týdenní služební době, způsobu rozvržení služební doby včetně délky vyrovnávacího období, a o rozsahu služby přesčas,
f)
rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a o poskytování přestávky ve službě na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo,
g)
výměře dovolené a způsobu nařizování dovolené,
h)
podmínkách skončení služebního poměru a o postupu, který je služební orgán a státní zaměstnanecstátní zaměstnanec povinen dodržet při skončení služebního poměru,
i)
povinnosti úspěšně vykonat úřednickou zkoušku,
j)
odborném rozvoji státního zaměstnancestátního zaměstnance, který služební úřad zabezpečuje,
k)
kolektivních dohodách, které upravují podmínky výkonu služby, a označení stran těchto kolektivních dohod,
l)
orgánu sociálního zabezpečení, kterému služební úřad odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti se služebním poměrem státního zaměstnancestátního zaměstnance.
(2)
Informace podle odstavce 1 písm. a) služební orgán poskytne ve formě charakteristiky služebního místa. Informace o skutečnostech uvedených v odstavci 1 písm. c) až j) a l) mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní nebo služební předpis nebo na kolektivní dohodu, v nichž jsou obsaženy.
(3)
O změnách skutečností uvedených v odstavci 1 je služební orgán povinen státního zaměstnancestátního zaměstnance písemně informovat bez zbytečného odkladu, nejpozději však v den, od kterého se změna uplatňuje. Tato povinnost se nevztahuje na změny skutečností uvedených v právních a služebních předpisech a kolektivních dohodách.
(4)
Služební orgán je povinen poskytnutí informace doložit. V případě poskytnutí informace v elektronické podobě musí být informace přístupná takovým způsobem, aby si ji osoba uvedená v odstavci 1 nebo státní zaměstnanecstátní zaměstnanec mohli uložit nebo vytisknout.
§ 31
Vznik služebního poměru
(1)
Služební poměr vzniká dnem, který je uveden v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru.
(2)
Nenastoupí-li státní zaměstnanecstátní zaměstnanec do služby v den, který je uveden v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, aniž by mu v tom bránila závažná překážka, nebo neuvědomí-li služební orgán o vzniku této překážky do 7 dnů, služební orgán rozhodnutí o přijetí do služebního poměru zruší s účinky ode dne vzniku služebního poměru.
§ 32
Služební slib
(1)
Státní zaměstnanecStátní zaměstnanec skládá služební slib v den nástupu do služby.
(2)
Služební slib zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu státní služby se budu řídit právními a služebními předpisy a v souladu s nimi příkazy představených. Své povinnosti budu vykonávat řádně, nestranně, svědomitě, odborně a v zájmu České republiky, nebudu zneužívat postavení státního zaměstnancestátního zaměstnance a budu se chovat a jednat tak, aby nebyla ohrožena důvěra ve státní službu.“
(3)
Služební slib se skládá před služebním orgánem.
(4)
Služební slib je složen, jestliže po přečtení slibu prohlásí státní zaměstnanecstátní zaměstnanec „Tak slibuji!“ a podepíše se na úředním záznamu o složení služebního slibu. V úředním záznamu o složení služebního slibu musí být uvedeno datum a místo složení služebního slibu. Úřední záznam o složení služebního slibu se založí do osobního spisu státního zaměstnancestátního zaměstnance.
(5)
Bylo-li složení služebního slibu odmítnuto nebo byl-li složen služební slib s výhradou, služební poměr se považuje od počátku za neexistující.
§ 33
Překážky přijetí do služebního poměru nebo výkonu služby
(1)
Do služebního poměru nelze přijmout
a)
justičního čekatele, justičního kandidáta nebo právního čekatele,
b)
poslance nebo senátora,
c)
poslance Evropského parlamentu,
d)
prezidenta republiky,
e)
soudce Ústavního soudu,
f)
asistenta soudce Ústavního soudu,
g)
asistenta soudce nebo státního zástupce,
h)
prezidenta nebo viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
i)
předsedu a člena Národní rozpočtové rady,
j)
guvernéra, viceguvernéra nebo člena bankovní rady České národní banky,
k)
Veřejného ochránce práv nebo zástupce Veřejného ochránce práv,
l)
asistenta Veřejného ochránce práv,
m)
člena zastupitelstva územního samosprávného celku, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn (dále jen „uvolněný člen zastupitelstva“),
n)
osobu vykonávající vojenské cvičení, službu v operačním nasazení nebo mimořádnou službu,
o)
jinou osobu vykonávající činnost podle § 2 odst. 1 písm. a) až j), l), r) nebo s).
(2)
Do služebního poměru nelze dále přijmout
a)
soudce,
b)
státního zástupce,
c)
člena nebo kontrolora Nejvyššího kontrolního úřadu,
d)
vyššího soudního úředníka nebo vyššího úředníka státního zastupitelství,
e)
vojáka z povolání,
f)
příslušníka bezpečnostního sboru.
(3)
Je-li na základě výsledku výběrového řízení vybrána k přijetí do služebního poměru osoba podle odstavce 1 nebo 2, učiní neprodleně právní jednání směřující k odstranění překážky podle odstavce 1 nebo 2.
(4)
Ten, u koho nastala překážka podle odstavce 1 nebo 2, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně oznámit služebnímu orgánu; jde-li o státního zaměstnance, založí se oznámení do jeho osobního spisu.
§ 34
Pozbytí předpokladů pro trvání služebního poměru
Předpoklady uvedené v § 25 odst. 1 musí státní zaměstnanec splňovat po celou dobu výkonu služby; služebnímu úřadu je povinen bez zbytečného odkladu oznámit, že tyto předpoklady přestal splňovat.
§ 34a
Součinnost soudu a státního zástupce
Soud, který v prvním stupni rozhodl o omezení svéprávnosti státního zaměstnance nebo o jeho odsouzení pro úmyslný trestný čin, pro trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti nebo pro trestný čin, za jehož spáchání byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody nebo trest zákazu činnosti vykonávat službu, nebo soud nebo státní zástupce, který trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti podmíněně zastavil nebo rozhodl o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, o tom po právní moci rozhodnutí bez zbytečného odkladu vyrozumí služební úřad, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu.
HLAVA III
Úřednická zkouška
§ 35
Povinnost vykonat úřednickou zkoušku
(1)
Státní zaměstnanec je povinen úspěšně vykonat úřednickou zkoušku, která je tvořena částí obecnou a částí zvláštní.
(2)
Obecnou část úřednické zkoušky je státní zaměstnanec povinen úspěšně vykonat nejpozději do 9 měsíců ode dne vzniku služebního poměru.
(3)
Zvláštní část úřednické zkoušky v oboru služby, v němž vykonává službu, je státní zaměstnanec povinen úspěšně vykonat nejpozději do
a)
18 měsíců ode dne vzniku služebního poměru, nebo
b)
18 měsíců ode dne, kdy státní zaměstnanec začal vykonávat službu v jiném nebo dalším oboru služby, přičemž tato lhůta se státnímu zaměstnanci, který již dříve vykonal úspěšně zvláštní část úřednické zkoušky podle písmene a), prodlužuje o dobu celodenních překážek ve službě, pro které státní zaměstnanec nekoná službu.
§ 36
Účel, forma a zabezpečení úřednické zkoušky
(1)
V obecné části úřednické zkoušky se ověřuje, zda státní zaměstnanec má potřebné znalosti organizace a činnosti veřejné správy, práv, povinností a etických pravidel státních zaměstnanců, právních předpisů obecně dopadajících na činnost státní správy a práva Evropské unie.
(2)
Obecná část úřednické zkoušky se koná formou písemného testu a její provedení zabezpečuje služební úřad, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu.
(3)
Ve zvláštní části úřednické zkoušky se ověřuje, zda státní zaměstnanec má potřebné znalosti a je dostatečně odborně připraven pro výkon služby v oboru služby, v němž vykonává službu. Zvláštní část úřednické zkoušky se koná po úspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky.
(4)
Zvláštní část úřednické zkoušky se koná ústně před zkušební komisí a její provedení zabezpečuje pro každý obor služby služební úřad, který je ústředním správním úřadem (dále jen „garant oboru služby“). Garant oboru služby zabezpečuje provedení zvláštní části úřednické zkoušky ve spolupráci se služebním úřadem, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu.
(5)
Přihlášení na úřednickou zkoušku a další organizační věci spojené s úřednickou zkouškou se uskutečňují prostřednictvím portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku.
§ 37
Obecná část úřednické zkoušky
Obsah a rozsah obecné části úřednické zkoušky je vymezen zkušebními otázkami, které Ministerstvo vnitra zveřejní v portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku. Ministerstvo vnitra v portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku dále zveřejní
a)
seznam odborné literatury a seznam mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební otázky, a
b)
učební text poskytující systematické a strukturované informace potřebné pro vykonání obecné části úřednické zkoušky.
§ 38
Zvláštní část úřednické zkoušky
(1)
Obsah a rozsah zvláštní části úřednické zkoušky je vymezen zkušebními okruhy, které garant oboru služby prostřednictvím Ministerstva vnitra zveřejní v portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku. Garant oboru služby v portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku prostřednictvím Ministerstva vnitra dále zveřejní
a)
seznam odborné literatury a seznam mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební okruhy, a
b)
učební text poskytující systematické a strukturované informace ke každému zkušebnímu okruhu potřebné pro vykonání zvláštní části úřednické zkoušky.
(2)
Patří-li obor služby do působnosti dalšího ústředního správního úřadu, garant oboru služby připraví seznam podle odstavce 1 písm. a) a učební text podle odstavce 1 písm. b) ve spolupráci s tímto ústředním správním úřadem.
§ 39
Zkušební komise
(1)
Zkušební komise se zřizuje u garanta oboru služby. Patří-li obor služby do působnosti dalšího ústředního správního úřadu, garant oboru služby a tento ústřední správní úřad si dohodnou organizační podmínky zabezpečení zvláštní části úřednické zkoušky a způsob jmenování členů zkušební komise.
(2)
Členy zkušební komise jmenuje ze státních zaměstnanců a dalších odborníků služební orgán garanta oboru služby. Zkušební komise má 3 členy, z nichž nejméně 2 jsou státními zaměstnanci.
(3)
Zkušební komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a usnesení přijímá většinou hlasů. Členové zkušební komise se při své činnosti ve zkušební komisi neřídí příkazy představených ani jiných osob. Ve věci hodnocení výsledku zvláštní části úřednické zkoušky se člen zkušební komise nesmí zdržet hlasování. Usnesení zkušební komise v této věci zní: „uspěl“ nebo „neuspěl“.
(4)
Služební orgán garanta oboru služby vydá služebním předpisem jednací řád zkušebních komisí jmenovaných ve služebním úřadu.
§ 40
Konání úřednické zkoušky
(1)
Služební úřad umožní státnímu zaměstnanci na jeho žádost vykonat obecnou a zvláštní část úřednické zkoušky.
(2)
Služební orgán, pokud jde o obecnou část úřednické zkoušky, nebo služební orgán ve spolupráci s garantem oboru služby, pokud jde o zvláštní část úřednické zkoušky, nejméně 15 dnů přede dnem konání úřednické zkoušky písemně vyrozumí státního zaměstnance o termínu a místě konání úřednické zkoušky; při stanovení termínu se přihlíží k žádosti státního zaměstnance.
(3)
Brání-li státnímu zaměstnanci ve vykonání úřednické zkoušky v určeném termínu překážka ve službě, stanoví se mu náhradní termín konání úřednické zkoušky.
(4)
Úřednická zkouška probíhá podle zkušebních otázek, zkušebních okruhů, seznamu odborné literatury a seznamu mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební otázky a zkušební okruhy, a učebních textů podle § 37 a 38, které byly zveřejněny nejméně 15 dní přede dnem konání úřednické zkoušky.
§ 41
Opakování úřednické zkoušky
(1)
Jestliže státní zaměstnanec některou část úřednické zkoušky vykonal neúspěšně, umožní mu služební orgán její opakování na základě jeho písemné žádosti. Každou část úřednické zkoušky lze na náklady služebního úřadu opakovat jen jednou.
(2)
Opakovaná část úřednické zkoušky může být konána nejdříve po uplynutí 21 dnů po předchozím neúspěšném vykonání; ustanovení § 40 odst. 2 se použije obdobně.
(3)
Členem zkušební komise při opakování zvláštní části úřednické zkoušky nesmí být ten, kdo byl jejím členem při zvláštní části úřednické zkoušky, kterou státní zaměstnanec vykonal neúspěšně.
§ 42
Úřednická zkouška ve zvláštních případech
(1)
Služební úřad umožní státnímu zaměstnanci na jeho žádost vykonat na náklady služebního úřadu zvláštní část úřednické zkoušky v jiném oboru služby, než ve kterém vykonává službu, a to včetně jednoho jejího opakování, nejvýše však ve 2 oborech služby v kalendářním roce. Účast na úřednické zkoušce se považuje za výkon služby.
(2)
Ministerstvo vnitra, pokud jde o obecnou část úřednické zkoušky, a garant oboru služby, pokud jde o zvláštní část úřednické zkoušky, umožní osobě, která splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru podle § 25 odst. 1 písm. a) a b), vykonat úřednickou zkoušku; tato osoba si hradí náklady na vykonání úřednické zkoušky sama. To platí obdobně pro
a)
státního zaměstnance, který koná zvláštní část úřednické zkoušky v jiném oboru služby, než ve kterém vykonává službu, jestliže zkoušku podle odstavce 1 opakovaně vykonal neúspěšně,
b)
zaměstnance uvedeného v § 178 odst. 5, jestliže koná zvláštní část úřednické zkoušky v jiném oboru služby, než je obor služby stanovený pro jím obsazené služební místo, a
c)
zaměstnance uvedeného v § 178 odst. 5, jestliže obecnou nebo zvláštní část úřednické zkoušky v oboru služby stanoveném pro jím obsazené služební místo opakovaně vykonal neúspěšně.
(3)
Státní zaměstnanec, který úspěšně vykonal úřednickou zkoušku před vznikem služebního poměru jako osoba podle odstavce 2, má nárok na úhradu nákladů na vykonání úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen nebo jmenován. Úhradu nákladů poskytuje služební úřad, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu, po uplynutí zkušební doby v nejbližším výplatním termínu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu.
(4)
Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou výši paušální částky nákladů na vykonání úřednické zkoušky.
§ 42a
Rovnocennost úřednické zkoušce
(1)
Za rovnocennou obecné části úřednické zkoušky se považuje zkouška vstupního vzdělávání úředníka územního samosprávného celku.
(2)
Vláda stanoví nařízením, že za rovnocennou zvláštní části úřednické zkoušky pro příslušný obor služby se považuje
a)
zkouška zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku k výkonu konkrétní správní činnosti, nebo
b)
zkouška podle jiného zákona,
je-li její obsah a rozsah se zvláštní částí úřednické zkoušky srovnatelný.
(3)
Vláda může při změně oborů služby nařízením stanovit, že úspěšně vykonaná zvláštní část úřednické zkoušky pro dosavadní obor služby se považuje za úspěšně vykonanou zvláštní část úřednické zkoušky pro nový obor služby.
§ 42b
Písemnosti související s úřednickou zkouškou
(1)
O úspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky nebo o uznání rovnocennosti obecné nebo zvláštní části úřednické zkoušky vystaví státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu služební orgán osvědčení, a to ve 2 stejnopisech. Jeden stejnopis osvědčení se předá státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu do vlastních rukou, druhý se založí do jeho osobního spisu. Osobě, které bylo umožněno vykonat úřednickou zkoušku podle § 42 odst. 2, vystaví osvědčení o úspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky nebo osvědčení o uznání rovnocennosti obecné části úřednické zkoušky pro účely konání zvláštní části úřednické zkoušky Ministerstvo vnitra.
(2)
O neúspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky vystaví státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu služební orgán písemnou zprávu, a to ve 2 stejnopisech. Jeden stejnopis zprávy se předá státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu do vlastních rukou, druhý se založí do jeho osobního spisu. Osobě, které bylo umožněno vykonat úřednickou zkoušku podle § 42 odst. 2, vystaví písemnou zprávu o neúspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky Ministerstvo vnitra.
(3)
O úspěšném vykonání zvláštní části úřednické zkoušky vystaví zkušební komise osvědčení. Jde-li o státního zaměstnance nebo zaměstnance ve služebním úřadu, vystaví zkušební komise osvědčení ve 2 stejnopisech, z nichž 1 stejnopis předá státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu do vlastních rukou, druhý se založí do jeho osobního spisu.
(4)
O neúspěšném vykonání zvláštní části úřednické zkoušky vystaví zkušební komise písemnou zprávu. Jde-li o státního zaměstnance nebo zaměstnance ve služebním úřadu, vystaví zkušební komise písemnou zprávu ve 2 stejnopisech, z nichž 1 stejnopis předá státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu do vlastních rukou, druhý se založí do jeho osobního spisu.
(5)
Garant oboru služby vede evidenci osvědčení vystavených u něj jmenovanými zkušebními komisemi.
§ 42c
Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou způsob provedení, hodnocení a evidence obecné a zvláštní části úřednické zkoušky a vzory písemností souvisejících s úřednickou zkouškou.
HLAVA IV
ZAŘAZENÍ STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE VE SLUŽBĚ S OHLEDEM NA JEHO PŘÍBUZENSKÉ A OBDOBNÉ VZTAHY
§ 43
(1)
Státní zaměstnanciStátní zaměstnanci, kteří jsou sobě navzájem osobami blízkými, nesmějí být zařazeni ve službě tak, aby jeden byl přímo podřízen druhému nebo podléhal jeho finanční nebo účetní kontrole.
(2)
Žadatel o přijetí do služebního poměru je povinen oznámit služebnímu orgánu skutečnost podle odstavce 1. Státní zaměstnanecStátní zaměstnanec je povinen oznámit služebnímu orgánu bez zbytečného průtahu skutečnost podle odstavce 1, k níž došlo po vzniku služebního poměru.
(3)
Nastane-li skutečnost podle odstavce 1 po vzniku služebního poměru, služební orgán změní podřízenost státního zaměstnancestátního zaměstnance oproti té, která vyplývá z organizačního uspořádání správního úřadusprávního úřadu v činnostech vykonávaných ve službě.
HLAVA V
ZMĚNY SLUŽEBNÍHO POMĚRU
§ 44
Druhy změn služebního poměru
Změnou služebního poměru je
a)
vyslání na služební cestu,
b)
přeložení,
c)
zproštění výkonu služby,
d)
zařazení na služební místo,
e)
změna doby trvání služebního poměru,
f)
jmenování na služební místo představeného,
g)
odvolání ze služebního místa představeného a skončení výkonu služby na služebním místě představeného na základě žádosti,
h)
převedení na jiné služební místo,
i)
zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,
j)
zastupování,
k)
vyslání k výkonu služby v zahraničí a zařazení po jeho ukončení,
l)
vyslání do orgánu nebo instituce Evropské unie, mezinárodní organizace, mírové nebo záchranné operace anebo za účelem humanitární pomoci v zahraničí (dále jen „mezinárodní organizace“),
m)
povolení kratší služební doby,
n)
přerušení výkonu služby.
Služební cesta
§ 45
(1)
Státní zaměstnanecStátní zaměstnanec může být na dobu nezbytně nutnou vyslán na služební cestu, a to i bez svého souhlasu. Při vyslání na služební cestu se určí místo nástupu, místo cíle a místo ukončení služební cesty, doba trvání a způsob dopravy a ubytování; mohou se též určit další podmínky služební cesty.
(2)
Při vyslání na služební cestu na území jiného státu přesahující dobu 4 po sobě jdoucích týdnů je služební orgán povinen předem písemně informovat státního zaměstnancestátního zaměstnance o měně, ve které mu bude vyplácen plat, o peněžitém nebo věcném plnění poskytovaném služebním úřadem v souvislosti s výkonem služby a o tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn návrat státního zaměstnancestátního zaměstnance. Ustanovení § 30a odst. 3 a 4 se použijí obdobně.
(3)
Při vyslání na služební cestu musí být přihlédnuto ke zdravotnímu a osobnímu stavu státního zaměstnancestátního zaměstnance a k jeho rodinným poměrům.
(4)
Těhotná státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec se zdravotním postižením nebo se závažným zdravotním důvodem a státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec pečující o dítě, které dosud nedokončilo první stupeň základní školy, smějí být vysláni na služební cestu jen se svým souhlasem; to platí obdobně i pro osamělou státní zaměstnankyni a osamělého státního zaměstnance, kteří pečují o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro státního zaměstnance, který pečuje o osobu blízkou, která potřebuje značnou péči nebo pomoc ze závažného zdravotního důvodu. Státní zaměstnanec na výzvu služebního orgánu předloží potvrzení od ošetřujícího lékaře osoby blízké, že osoba blízká, o niž státní zaměstnanec pečuje, takovou péči nebo pomoc potřebuje.
§ 46
(1)
Státní zaměstnanecStátní zaměstnanec je povinen nastoupit služební cestu i ve dnech pracovního klidu, jestliže to je k plnění úkolů služby nezbytné.
(2)
Státní zaměstnanecStátní zaměstnanec na služební cestě koná službu podle příkazů představeného, který ho na tuto cestu vyslal.
(3)
Za člena rodiny státního zaměstnancestátního zaměstnance se pro účely náhrady výdajů v souvislosti se služební cestou považuje jeho manžel, partner podle zákona o registrovaném partnerství (dále jen „partner“), vlastní dítě, osvojenec, dítě svěřené státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci do pěstounské péče nebo do výchovy, vlastní rodiče, osvojitel, opatrovník a pěstoun. Jiná osoba je postavena na roveň člena rodiny pouze za předpokladu, že žije se státním zaměstnancemstátním zaměstnancem v domácnostidomácnosti.
(4)
Pro účely tohoto zákona se domácnostídomácností rozumí společenství osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
§ 47
Přeložení
(1)
Státní zaměstnanec může být na dobu nezbytně nutnou, která musí být předem určena, nejdéle však na dobu 60 dnů v kalendářním roce, přeložen k výkonu služby do jiného služebního úřadu nebo do jiného organizačního útvaru služebního úřadu, pokud je s ohledem na svou kvalifikaci, znalosti, dovednosti a zkušenosti schopen požadované činnosti vykonávat, a to i bez svého souhlasu. Státního zaměstnance lze podle věty první přeložit k výkonu služby i ve vyšší platové třídě, pro kterou nesplňuje stanovené vzdělání. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu jeho přeložení prodloužit, nejdéle však na dobu 1 roku; takto lze státního zaměstnance znovu přeložit nejdříve po uplynutí 1 měsíce od skončení předchozího přeložení. Souhlas s přeložením podle věty třetí může vzít státní zaměstnanec zpět; přeložení skončí uplynutím 15 dnů následujících po dni doručení zpětvzetí souhlasu, není-li dohodou mezi státním zaměstnancem a služebním orgánem sjednána doba kratší.
(2)
Pro přeložení musí trvat potřeba zajištění výkonu služby v jiném služebním úřadu nebo v jiném organizačním útvaru služebního úřadu, a to po celou dobu přeložení. Přeložení nelze použít k jinému účelu než k zajištění výkonu služby. Při přeložení státního zaměstnancestátního zaměstnance musí být přihlédnuto k jeho osobním, zdravotním a rodinným poměrům.
(3)
Těhotná státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec se zdravotním postižením nebo se závažným zdravotním důvodem a státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec pečující o dítě, které dosud nedokončilo první stupeň základní školy, smějí být přeloženi jen se svým souhlasem; to platí obdobně i pro osamělou státní zaměstnankyni a osamělého státního zaměstnance, kteří pečují o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro státního zaměstnance, který pečuje o osobu blízkou, která potřebuje značnou péči nebo pomoc ze závažného zdravotního důvodu. Státní zaměstnanec na výzvu služebního orgánu předloží potvrzení od ošetřujícího lékaře osoby blízké, že osoba blízká, o niž státní zaměstnanec pečuje, takovou péči nebo pomoc potřebuje.
(4)
Při přeložení státního zaměstnancestátního zaměstnance do jiné obceobce, než ve které je jeho služební působiště nebo bydliště, zajistí státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci služební úřad, do kterého byl přeložen, ubytování na své náklady a poskytuje mu náhrady výdajů jako při služební cestě.
(5)
Dojde-li v důsledku přeložení ke snížení platu státního zaměstnancestátního zaměstnance, přísluší mu doplatek do výše platu před přeložením.
§ 48
Zproštění výkonu služby
(1)
Státní zaměstnanec se zprostí výkonu služby, bylo-li zahájeno jeho trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti a jeho ponechání ve výkonu služby by ohrožovalo řádný výkon služby.
(2)
Státní zaměstnanec se zprostí výkonu služby, byl-li vzat do vazby, a to po dobu jejího trvání.
(3)
Ode dne zproštění výkonu služby přísluší státnímu zaměstnanci plat ve výši 50 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného právního předpisu; tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu. Vyživovanou osobou se rozumí osoba, které státní zaměstnanec výživu poskytuje nebo je povinen poskytovat. Plat podle věty první státnímu zaměstnanci nepřísluší po dobu čerpání dovolené a dodatkové dovolené a po dobu dočasné neschopnosti k výkonu služby.
(4)
Pokud státní zaměstnanec nebyl pro trestný čin uvedený v odstavci 1 nebo v trestním řízení, v němž byl vzat do vazby, pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání nebylo podmíněně zastaveno ani nebylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, zkrácení jeho platu se mu po skončení trestního stíhání doplatí.
§ 49
Zařazení na služební místo
(1)
Státní zaměstnanec se zařadí na jiné služební místo na základě výsledku výběrového řízení na obsazení volného služebního místa. Den nástupu státního zaměstnance do služby na jiném služebním místě stanoví nový služební orgán se souhlasem původního služebního orgánu. Neudělí-li původní služební orgán souhlas ve lhůtě 60 dnů ode dne jeho vyžádání, stanoví se den nástupu státního zaměstnance do služby na jiném služebním místě jako první pracovní den po uplynutí této lhůty.
(2)
Státní zaměstnanec se zařadí se svým souhlasem na jiné služební místo v témže služebním úřadě zařazené ve stejné nebo nižší platové třídě, jako je dosavadní služební místo, splňuje-li předpoklady a požadavky stanovené pro jiné služební místo a dohodne-li se na zařazení písemně služební orgán s novým bezprostředně nadřízeným představeným, nebo se stávajícím bezprostředně nadřízeným představeným, jde-li o služební místo, které je v podřízenosti stejného bezprostředně nadřízeného představeného; pokud podle 2 po sobě jdoucích služebních hodnocení dosahoval ve službě vynikajících výsledků, lze státního zaměstnance zařadit i na služební místo zařazené v platové třídě o 1 platovou třídu vyšší, než je dosavadní služební místo.
(3)
Státní zaměstnanec se za podmínek podle odstavce 2 zařadí též na jiné služební místo v jiném služebním úřadě, dohodnou-li se na zařazení písemně nový služební orgán s novým bezprostředně nadřízeným představeným. O zařazení státního zaměstnance na jiné služební místo rozhodne nový služební orgán. Ustanovení odstavce 1 vět druhé a třetí se použijí obdobně.
(4)
Zaniká-li potřeba nahradit dočasně nepřítomného státního zaměstnance z důvodu skončení jeho služebního poměru nebo jeho přechodu na jiné služební místo, lze státního zaměstnance, jenž dočasně nepřítomného státního zaměstnance dosud nahrazoval, zařadit s jeho souhlasem na téže služební místo, dohodne-li se na zařazení písemně služební orgán s bezprostředně nadřízeným představeným.
(5)
Doba trvání služebního poměru na dobu neurčitou není zařazením na jiné služební místo dotčena.
(6)
Doba trvání služebního poměru na dobu určitou se zařazením na jiné služební místo nezkracuje.
(7)
Při zařazení na jiné služební místo v jiném služebním úřadě lze státnímu zaměstnanci stanovit osvědčovací dobu v délce až 3 měsíců. O dobu celodenních překážek ve službě, pro které státní zaměstnanec nekoná službu v průběhu osvědčovací doby, a o dobu celodenní dovolené se osvědčovací doba prodlužuje. Zařazení na jiné služební místo v jiném služebním úřadě, pro které byla stanovena osvědčovací doba, zaniká zrušením v osvědčovací době služebním orgánem z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení zařazení, není-li v oznámení uveden den pozdější.
§ 50
Změna doby trvání služebního poměru
Státnímu zaměstnanci se doba trvání služebního poměru na dobu určitou změní jeho zařazením na služební místo nebo jmenováním na služební místo představeného, na kterém má být služba vykonávána na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, která uplyne později než jeho dosavadní služební poměr na dobu určitou.
§ 51
Základní ustanovení o výběrovém řízení na obsazení volného služebního místa představeného
(1)
Na obsazení volného služebního místa představeného se koná výběrové řízení, není-li stanoveno jinak. Na obsazení volného služebního místa nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce, ředitele sekce, personálního ředitele sekce pro státní službu a ředitele odboru se koná výběrové řízení vždy. Ustanovení § 49 odst. 1 vět druhé a třetí se použijí obdobně.
(2)
Výběrové řízení na služební místo představeného vyhlašuje ten, kdo jej na dané služební místo jmenuje. Na výběrové řízení se přiměřeně použije § 24 až 28.
(3)
Předpoklad praxe se dokládá příslušnými listinami. Příslušné listiny žadatel předloží nejpozději před konáním pohovoru podle § 27 odst. 3; při podání žádosti může doložit splnění předpokladu předložením jejich kopií.
(4)
Při jmenování na služební místo představeného v jiném služebním úřadě na základě výsledku výběrového řízení na obsazení volného služebního místa představeného lze státnímu zaměstnanci stanovit osvědčovací dobu v délce až 3 měsíců. O dobu celodenních překážek ve službě, pro které představený nekoná službu v průběhu osvědčovací doby, a o dobu celodenní dovolené se osvědčovací doba prodlužuje. Jmenování na služební místo představeného v jiném služebním úřadě, pro které byla stanovena osvědčovací doba, zaniká zrušením v osvědčovací době služebním orgánem z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení jmenování, není-li v oznámení uveden den pozdější.
§ 52
Jmenování na služební místo nejvyššího státního tajemníka
(1)
Nejvyššího státního tajemníka jmenuje vláda na návrh předsedy vlády na dobu 6 let na základě výsledku výběrového řízení.
(2)
Výběrová komise má 5 členů, které jmenuje a odvolává vláda. Výběrové řízení organizuje Úřad vlády.
(3)
Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která je státním občanem České republiky, dosáhla věku 40 let a v uplynulých 15 letech vykonávala nejméně po dobu 5 let činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné, z toho nejméně po dobu 4 let ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.
§ 53
Jmenování na služební místo státního tajemníka
(1)
Státního tajemníka jmenuje nejvyšší státní tajemník na dobu 5 let na základě výsledku výběrového řízení.
(2)
Výběrové řízení organizuje sekce pro státní službu. Výběrová komise má 4 členy, které jmenuje a odvolává nejvyšší státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výběrové komise, kterým je člen jmenovaný nejvyšším státním tajemníkem bez návrhu příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády.
(3)
Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která v uplynulých 15 letech vykonávala nejméně po dobu 4 let činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné, z toho nejméně po dobu 3 let ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.
§ 54
Jmenování na služební místo vedoucího služebního úřadu
(1)
Vedoucího služebního úřadu jmenuje ten, o kom to stanoví zákon, na dobu v něm stanovenou, jinak na dobu 5 let, a to na základě výsledku výběrového řízení. Nestanoví-li zákon jinak, vedoucího služebního úřadu na služební místo jmenuje služební orgán ve služebním úřadu, který je bezprostředně nadřízen služebnímu úřadu, v němž má být služební místo obsazeno; není-li takový nadřízený služební úřadnadřízený služební úřad, jmenuje vedoucího služebního úřadu nejvyšší státní tajemník.
(2)
Výběrová komise na jmenování vedoucího služebního úřadu v ústředním správním úřadu má 4 členy, které jmenuje a odvolává vláda, z toho 1 člena na návrh nejvyššího státního tajemníka; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výběrové komise, kterým je člen výběrové komise navržený nejvyšším státním tajemníkem. Výběrová komise na jmenování vedoucího služebního úřadu v jiném správním úřadu s celostátní působností má 4 členy, které jmenuje a odvolává ten, kdo vedoucího služebního úřadu jmenuje, z toho 2 členy na návrh příslušného ministra nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu a 1 člena na návrh nejvyššího státního tajemníka; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výběrové komise, kterým je člen výběrové komise navržený nejvyšším státním tajemníkem. V jiném správním úřadu má výběrová komise 3 členy, které jmenuje a odvolává ten, kdo vedoucího služebního úřadu jmenuje, z toho 1 člena na návrh nejvyššího státního tajemníka.
(3)
Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která v uplynulých 15 letech vykonávala nejméně po dobu 4 let činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné, z toho nejméně po dobu 3 let ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.
§ 55
Jmenování na služební místo vrchního ředitele sekce nebo ředitele sekce
(1)
Vrchního ředitele sekce jmenuje státní tajemník na dobu 5 let na základě výsledku výběrového řízení. Ředitele sekce jmenuje vedoucí služebního úřadu na dobu 5 let na základě výsledku výběrového řízení.
(2)
Výběrová komise v ministerstvu nebo v Úřadu vlády má 4 členy, které jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výběrové komise, kterého jmenuje státní tajemník z těch členů výběrové komise, které jmenoval na návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády. V jiném správním úřadusprávním úřadu má výběrová komise 3 členy, které jmenuje a odvolává vedoucí služebního úřadu.
(3)
Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která v uplynulých 15 letech vykonávala nejméně po dobu 3 let činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné, z toho nejméně po dobu 2 let ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.
§ 56
Jmenování na služební místo personálního ředitele sekce pro státní službu
Personálního ředitele sekce pro státní službu jmenuje vláda na návrh předsedy vlády na dobu 5 let na základě výsledku výběrového řízení. Na výběr personálního ředitele sekce pro státní službu se použijí ustanovení o výběru nejvyššího státního tajemníka obdobně.
§ 57
Jmenování na služební místo ředitele odboru
(1)
Ředitele odboru v ministerstvu nebo v Úřadu vlády jmenuje státní tajemník na dobu 5 let na základě výsledku výběrového řízení. V jiném správním úřadusprávním úřadu jmenuje ředitele odboru na základě výsledku výběrového řízení na dobu 5 let vedoucí služebního úřadu.
(2)
Výběrová komise má 3 členy. V ministerstvu nebo v Úřadu vlády její členy jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného vrchního ředitele sekce. V jiném správním úřadusprávním úřadu jmenuje a odvolává členy výběrové komise vedoucí služebního úřadu.
(3)
Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která v uplynulých 15 letech vykonávala nejméně po dobu 2 let činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné, z toho nejméně po dobu 1 roku ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.
§ 58
Jmenování na služební místo vedoucího oddělení
(1)
Vedoucího oddělení v ministerstvu nebo v Úřadu vlády jmenuje státní tajemník na základě výsledku výběrového řízení. V jiném správním úřadusprávním úřadu jmenuje vedoucího oddělení na základě výsledku výběrového řízení vedoucí služebního úřadu.
(2)
Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která v uplynulých 15 letech vykonávala nejméně po dobu 1 roku činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.
§ 60
Odvolání ze služebního místa představeného
(1)
Ten, kdo představeného na dané služební místo jmenoval, jej z tohoto služebního místa odvolá, jen pokud
a)
je dán důvod pro převedení na jiné služební místo podle § 61 odst. 1 písm. a), c), e) až i) nebo k),
b)
služební hodnocení obsahuje závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovujících nebo dostačujících výsledků, nebo pokud je hodnoticí kritérium organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu služby podřízených státních zaměstnanců a výkonu práce podřízených zaměstnanců klasifikováno jako plněné v rámci nároků na ně kladených s občasnými výhradami nebo plněné nedostatečně, nebo
c)
mu bylo v období 12 měsíců před zahájením řízení o odvolání ze služebního místa představeného uloženo druhé písemné napomenutí za zaviněné porušení povinnosti vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby.
(2)
Nejvyšší státní tajemník, státní tajemník a personální ředitel sekce pro státní službu, pokud vykonává pravomoci nejvyššího státního tajemníka z důvodu, že služební místo nejvyššího státního tajemníka není obsazeno, se ze služebního místa odvolá i v případě, pokud se dopustil zaviněného jednání, jímž narušil důstojnost své funkce nebo ohrozil důvěru v jeho nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování.
(3)
Nejvyšší státní tajemník a personální ředitel sekce pro státní službu, pokud vykonává pravomoci nejvyššího státního tajemníka z důvodu, že služební místo nejvyššího státního tajemníka není obsazeno, se ze služebního místa může odvolat také v případě, že nevykonává službu po dobu delší než 6 měsíců.
§ 60a
Skončení výkonu služby na služebním místě představeného na základě žádosti
(1)
Výkon služby na služebním místě představeného skončí na základě písemné žádosti představeného, a to uplynutím doby 2 kalendářních měsíců, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení žádosti, není-li dohodou mezi představeným a služebním orgánem sjednána doba kratší. Žádost o skončení výkonu služby na služebním místě představeného může představený vzít zpět bez souhlasu služebního orgánu jen tehdy, nedojde-li k uzavření dohody o sjednání doby kratší.
(2)
Má-li podle písemné žádosti představeného výkon služby na služebním místě představeného skončit v době delší než 2 kalendářní měsíce následující po dni doručení žádosti, může v této době výkon služby na služebním místě představeného skončit na základě písemné dohody představeného a služebního orgánu. Výkon služby na služebním místě představeného skončí dnem sjednaným v dohodě.
§ 61
Převedení na jiné služební místo
(1)
Státní zaměstnanec se převede na jiné služební místo v témže služebním úřadě, na kterém je služba pro něj vhodná, nemůže-li vykonávat službu na dosavadním služebním místě
a)
ze zdravotních důvodů,
b)
v důsledku odvolání ze služebního místa představeného nebo v důsledku skončení výkonu služby na služebním místě představeného na základě žádosti,
c)
v důsledku zrušení jeho služebního místa,
d)
v důsledku uplynutí doby, na kterou byl státní zaměstnanecstátní zaměstnanec zařazen na služební místo nebo jmenován na služební místo představeného na dobu určitou, aniž by současně skončil jeho služební poměr,
e)
z důvodu, že přestal splňovat požadavek způsobilosti mít přístup k utajovaným informacím podle právního předpisu upravujícího ochranu utajovaných informací podle § 25 odst. 3 písm. d),
f)
z důvodu, že přestal splňovat požadavek státního občanství České republiky podle § 25 odst. 3 písm. a),
g)
z důvodu, že odmítl uzavřít dohodu o zákazu konkurence nebo dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci k vyúčtování,
h)
z důvodu, že nevykonal úspěšně zvláštní část úřednické zkoušky nejpozději do 18 měsíců ode dne, kdy začal vykonávat službu v jiném nebo dalším oboru služby za předpokladu, že již dříve vykonal úspěšně zvláštní část úřednické zkoušky podle § 35 odst. 3 písm. a)
i)
z důvodu, že přestal splňovat předpoklad stanovený pro služební místo jiným právním předpisem,
j)
z důvodu zrušení zařazení na jiné služební místo v jiném služebním úřadě nebo zrušení jmenování na služební místo představeného v jiném služebním úřadě v osvědčovací době, nebo
k)
z důvodu, že přestal splňovat předpoklad vzdělání podle § 25 odst. 1 písm. e) nebo § 25a s výjimkou postupu podle § 74 odst. 1 písm. i).
(2)
Podle odstavce 1 písm. a) se převede státní zaměstnanecstátní zaměstnanec na služební místo, na kterém je služba pro něj vhodná,
a)
jestliže ze závěru lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb vyplývá, že pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní službu,
b)
koná-li těhotná státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně, která kojí, nebo státní zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu službu, kterou nesmějí být tyto státní zaměstnankyně zaměstnány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřské poslání,
c)
jestliže to je nutné podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčními nemocemi,
d)
jestliže byl státní zaměstnanecstátní zaměstnanec vykonávající službu v noci na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb uznán nezpůsobilým ke službě v noci, nebo
e)
požádá-li o to těhotná státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně, která kojí, nebo státní zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu, která vykonává službu v noci.
(3)
Převedení státního zaměstnance na jiné služební místo v jiném služebním úřadě, na kterém je služba pro něj vhodná, není postupem podle odstavců 1 a 2 dotčeno.
(4)
Dojde-li v důsledku převedení podle odstavce 2 písm. a) ke snížení platu státního zaměstnance, přísluší mu po dobu převedení k platu doplatek do výše platu před převedením. Doplatek přísluší nejdéle po dobu 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.
§ 62
Zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů
(1)
Nemůže-li být státní zaměstnanec v případech uvedených v § 61 odst. 1 písm. b) až k) nebo § 61 odst. 2 písm. a) převeden na jiné služební místo nebo nemůže-li být v případech uvedených v § 70 odst. 3, § 75 odst. 2 nebo § 104a zařazen na volné služební místo, zařadí se mimo výkon služby, nejdéle však na 3 měsíce. Po dobu překážek ve službě na straně státního zaměstnance podle § 104 odst. 1, jde-li o § 195 až 198 zákoníku práce, se doba zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů podle věty první staví.
(2)
Ode dne zařazení mimo výkon služby podle odstavce 1 činí plat státního zaměstnance 80 % měsíčního platu; tento plat státnímu zaměstnanci nepřísluší po dobu čerpání dovolené a dodatkové dovolené a po dobu dočasné neschopnosti k výkonu služby.
(3)
Po dobu zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby z organizačních důvodů služební orgán, který státního zaměstnance mimo výkon služby z organizačních důvodů zařadil, činí úkony ve snaze státního zaměstnance převést podle § 61 odst. 1 písm. b) až k) nebo § 61 odst. 2 písm. a) nebo zařadit podle § 70 odst. 3, § 75 odst. 2 nebo § 104a na vhodné volné služební místo v témže služebním úřadě. Tím není dotčeno převedení nebo zařazení státního zaměstnance jiným služebním orgánem v jiném služebním úřadě na vhodné volné služební místo v jiném služebním úřadě.
(4)
Bude-li státní zaměstnanec zařazený mimo výkon služby z organizačních důvodů převeden podle § 61 odst. 1 písm. b) až k) nebo § 61 odst. 2 písm. a) nebo zařazen podle § 70 odst. 3, § 75 odst. 2 nebo § 104a na vhodné volné služební místo v jiném služebním úřadě, lze mu stanovit osvědčovací dobu v délce až 3 měsíců. O dobu celodenních překážek ve službě, pro které státní zaměstnanec nekoná službu v průběhu osvědčovací doby, a o dobu celodenní dovolené se osvědčovací doba prodlužuje. Po dobu osvědčovací doby se doba zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů staví.
(5)
Převedení podle § 61 odst. 1 písm. b) až k) nebo § 61 odst. 2 písm. a) nebo zařazení podle § 70 odst. 3, § 75 odst. 2 nebo § 104a na jiné služební místo v jiném služebním úřadě, pro které byla stanovena osvědčovací doba, zaniká zrušením v osvědčovací době služebním orgánem z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení převedení nebo zařazení, není-li v oznámení uveden den pozdější. Zánikem převedení nebo zařazení podle věty první pokračuje běh doby zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů. Služební orgán informuje o této skutečnosti bezodkladně služební orgán ve služebním úřadě, který státního zaměstnance poprvé zařadil mimo výkon služby z organizačních důvodů; tento služební orgán postupuje podle odstavce 3 a vyplácí státnímu zaměstnanci plat.
(6)
Ode dne zařazení mimo výkon služby podle odstavce 5 činí plat státního zaměstnance 80 % měsíčního platu, na který mu naposledy vznikl nárok nebo který mu byl naposledy určen před zařazením mimo výkon služby podle odstavce 1; tento plat státnímu zaměstnanci nepřísluší po dobu čerpání dovolené a dodatkové dovolené a po dobu dočasné neschopnosti k výkonu služby.
§ 66
Zastupování
(1)
Státní zaměstnanec je povinen na základě příkazu zastupovat představeného nebo státního zaměstnance na služebním místě zařazeném ve vyšší platové třídě, než je zařazeno služební místo, na které byl zařazen nebo jmenován. Příkaz k zastupování představeného nelze vydat, je-li představený zastupován zástupcem podle § 9a; to neplatí, není-li ve službě přítomen ani představený, ani jeho zástupce podle § 9a. Je-li doba zastupování delší než 4 týdny bezprostředně po sobě jdoucí, přísluší státnímu zaměstnanci plat, který by mu příslušel, pokud by byl zařazen nebo jmenován na služebním místě státního zaměstnance nebo představeného, kterého zastupuje; tento plat přísluší od prvého dne zastupování.
(2)
V době zastupování státní zaměstnanecstátní zaměstnanec nevykonává v plném rozsahu dosavadní služební úkoly.
(3)
Doba zastupování nesmí překročit 180 dnů v kalendářním roce; to neplatí v případě, že státní zaměstnanecstátní zaměstnanec s delší dobou zastupování souhlasí.
§ 67
Vyslání k výkonu služby v zahraničí a zařazení po jeho ukončení
(1)
Státní zaměstnanecStátní zaměstnanec může být s jeho písemným souhlasem vyslán na území jiného státu na předem určenou dobu k výkonu služby v zahraničí. Státní zaměstnanecStátní zaměstnanec vykonávající službu v Ministerstvu zahraničních věcí nebo Ministerstvu obrany, s výjimkou státního zaměstnancestátního zaměstnance podle § 45 odst. 4, může být vyslán k výkonu služby v zahraničí i bez svého souhlasu, nepřevyšuje-li doba jeho vyslání 6 měsíců a je-li to nezbytné k výkonu služby v zahraničí, a to nejvýše jednou za období 5 let počínající prvním dnem doby vyslání k výkonu služby v zahraničí bez souhlasu státního zaměstnancestátního zaměstnance. Ustanovení § 45 odst. 2 se použije obdobně.
(2)
Služební orgán může se státním zaměstnancemstátním zaměstnancem v souvislosti s vysláním k výkonu služby v zahraničí uzavřít dohodu o výkonu služby v zahraničí, která obsahuje
a)
závazek státního zaměstnancestátního zaměstnance
1.
vykonávat službu v zahraničí na služebním působišti po dobu podle odstavce 1,
2.
uhradit náklady spojené s vysláním k výkonu služby v zahraničí, nevykoná-li službu v zahraničí na služebním působišti po dobu podle odstavce 1,
b)
druhy nákladů, které bude státní zaměstnanecstátní zaměstnanec povinen služebnímu úřadu uhradit, a jejich nejvyšší částku,
c)
důvody, pro které lze státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci povinnost k úhradě nákladů prominout.
(3)
Služební orgán může výkon služby v zahraničí ukončit i před uplynutím určené doby. Se souhlasem státního zaměstnancestátního zaměstnance lze dobu výkonu služby v zahraničí prodloužit.
(4)
Státního zaměstnanceStátního zaměstnance lze po ukončení výkonu služby v zahraničí zařadit po dobu nejvýše 2 let k výkonu služby v zahraničí na volné služební místo, s výjimkou služebního místa představeného, bez ohledu na obor služby v zahraničí stanovený pro volné služební místo; po tuto dobu není povinen vykonat zvláštní část úřednické zkoušky pro tento obor služby v zahraničí.
§ 67a
Vyslání do mezinárodní organizace
(1)
Státní zaměstnanecStátní zaměstnanec může být s jeho písemným souhlasem vyslán na území jiného státu na předem určenou dobu do mezinárodní organizace; doba vyslání se považuje za výkon služby. Ustanovení § 45 odst. 2 se použije obdobně.
(2)
Služební orgán může se státním zaměstnancemstátním zaměstnancem v souvislosti s jeho vysláním do mezinárodní organizace uzavřít dohodu o výkonu služby; pro obsah této dohody se použije § 67 odst. 2 obdobně.
(3)
Služební orgán může vyslání do mezinárodní organizace ukončit i před uplynutím určené doby. Se souhlasem státního zaměstnancestátního zaměstnance lze dobu vyslání do mezinárodní organizace prodloužit.
(4)
Po dobu vyslání státního zaměstnancestátního zaměstnance do mezinárodní organizace přísluší státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci plat a náhrady výdajů tehdy, nejsou-li hrazeny mezinárodní organizací.
§ 68
Povolení kratší služební doby
Státnímu zaměstnanci lze na jeho žádost povolit kratší služební dobu.
§ 69
Přerušení výkonu služby
(1)
Státnímu zaměstnanci lze na jeho žádost přerušit výkon služby na dobu delší než 12 měsíců.
(2)
Po dobu přerušení výkonu služby podle odstavce 1 nepřísluší státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci plat.
Společná ustanovení o změnách služebního poměru
§ 70
(1)
Státní zaměstnanec se po odpadnutí důvodu změny služebního poměru podle § 47, 48 nebo § 67a zařadí k výkonu služby na jeho původní služební místo.
(2)
Na služební místo státního zaměstnancestátního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 lze zařadit nebo jmenovat jiného státního zaměstnancestátního zaměstnance jen na dobu určitou, která nesmí být delší než doba, po kterou trvá změna služebního poměru podle odstavce 1.
(3)
Nelze-li postupovat podle odstavce 1 v důsledku zrušení služebního místa nebo proto, že uplynula doba určitá, na kterou byl státní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 zařazen nebo jmenován na služební místo, anebo odpadne-li jiný důvod změny služebního poměru, pro který státní zaměstnanec nemohl vykonávat službu, nebo skončí-li přeložení státního zaměstnance do Ministerstva zahraničních věcí nebo vyslání státního zaměstnance přeloženého do Ministerstva zahraničních věcí podle § 38 zákona o zahraniční službě k výkonu služby v zahraničí anebo vyslání státního zaměstnance vykonávajícího službu v Ministerstvu obrany k výkonu služby v zahraničí, zařadí se státní zaměstnanec k výkonu služby na vhodné volné služební místo ve služebním úřadu, v němž vykonával službu před změnou služebního poměru. K výkonu služby na služební místo zařazené v nižší platové třídě však lze státního zaměstnance zařadit jen s jeho souhlasem.
HLAVA VI
SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU
§ 71
Základní ustanovení
Služební poměr skončí v případech stanovených tímto zákonem, neskončil-li smrtí státního zaměstnancestátního zaměstnance nebo jeho prohlášením za mrtvého, popřípadě uplynutím doby, jde-li o služební poměr na dobu určitou.
§ 72
Skončení služebního poměru rozhodnutím služebního orgánu
(1)
Služební orgán rozhodne o skončení služebního poměru, jestliže
a)
2 po sobě jdoucí služební hodnocení státního zaměstnance obsahují závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovujících výsledků,
b)
státní zaměstnanec v době nejdéle 1 roku před zahájením řízení o skončení služebního poměru zaviněně zvlášť závažně porušil povinnost vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby,
c)
státní zaměstnanec v době nejdéle 1 roku před zahájením řízení o skončení služebního poměru zaviněně závažně porušil povinnost vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby,
d)
státnímu zaměstnanci bylo v období 18 měsíců před zahájením řízení o skončení služebního poměru uloženo třetí písemné napomenutí za zaviněné porušení povinnosti vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby, nebo
e)
se na státního zaměstnance podle § 43 odst. 8 zákona o specifických zdravotních službách hledí jako na osobu zdravotně nezpůsobilou, nebo jako na osobu, která pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní službu, anebo jako na osobu, jejíž zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byl posuzován.
(2)
Služební poměr skončí dnem doručení rozhodnutí o skončení služebního poměru, jde-li o případ podle odstavce 1 písm. b) a e), nebo uplynutím doby 2 kalendářních měsíců, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení rozhodnutí o skončení služebního poměru v ostatních případech.
§ 73
Skončení služebního poměru na základě žádosti státního zaměstnance
(1)
Služební poměr skončí na základě písemné žádosti státního zaměstnance, a to uplynutím doby 2 kalendářních měsíců, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení žádosti, není-li dohodou mezi státním zaměstnancem a služebním orgánem sjednána doba kratší. Žádost o skončení služebního poměru může státní zaměstnanec vzít zpět bez souhlasu služebního orgánu jen tehdy, nedojde-li k uzavření dohody o sjednání doby kratší.
(2)
Má-li podle písemné žádosti státního zaměstnance služební poměr skončit v době delší než 2 kalendářní měsíce následující po dni doručení žádosti, může v této době služební poměr skončit na základě písemné dohody státního zaměstnance a služebního orgánu. Služební poměr skončí dnem sjednaným v dohodě.
§ 73a
Skončení služebního poměru na základě dohody mezi představeným a služebním orgánem
(1)
Služební poměr nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce, ředitele sekce, personálního ředitele sekce pro státní službu a ředitele odboru může skončit na základě písemné dohody mezi tímto představeným a služebním orgánem. Uzavřít tuto dohodu s představeným, který je jmenován na služebním místě v ministerstvu nebo v Úřadu vlády, lze pouze se souhlasem člena vlády nebo vedoucího Úřadu vlády. Služební poměr skončí dnem sjednaným v dohodě, nejdříve však okamžikem uzavření dohody.
(2)
Skončí-li služební poměr podle odstavce 1, přísluší představenému, jenž vykonával službu na témže služebním místě představeného po nepřetržitou dobu alespoň 18 měsíců, částka ve výši šestinásobku měsíčního platu.
(3)
Peněžité plnění podle odstavce 2 se vyplatí jednorázově v nejbližším výplatním termínu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu následujícím po skončení služebního poměru podle odstavce 1.
§ 74
Skončení služebního poměru ze zákona
(1)
Služební poměr skončí
a)
v případě, kdy byl státní zaměstnanecstátní zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti anebo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, dnem nabytí právní moci rozsudku,
b)
v případě, že byl státnímu zaměstnanci pravomocně uložen trest zákazu činnosti vykonávat službu, dnem nabytí právní moci rozhodnutí,
c)
v případě, kdy byl státní zaměstnanec na základě pravomocného soudního rozhodnutí omezen na svéprávnosti, dnem nabytí právní moci rozsudku,
d)
zrušením služebního poměru služebním orgánem nebo státním zaměstnancem ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení služebního poměru, není-li v něm uveden den pozdější; služební orgán nesmí ve zkušební době zrušit služební poměr v době prvních 14 dnů trvání dočasné neschopnosti k výkonu služby,
e)
dnem, kdy marně uplynula lhůta pro vykonání obecné části úřednické zkoušky podle § 35 odst. 2 nebo zvláštní části úřednické zkoušky podle § 35 odst. 3 písm. a), anebo dnem, kdy marně uplynula lhůta pro vykonání zvláštní části úřednické zkoušky podle § 35 odst. 3 písm. b) v případě, že přede dnem, kdy státní zaměstnanec začal vykonávat službu v jiném nebo dalším oboru služby, nevykonal úspěšně zvláštní část úřednické zkoušky podle § 35 odst. 3 písm. a),
f)
dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž státní zaměstnanec dovršil věk 70 let,
g)
marným uplynutím doby, po kterou byl státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů,
h)
v případě, že státní zaměstnanec přestal splňovat předpoklad občanství členského státu Evropské unie nebo občanství státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, dnem pozbytí tohoto předpokladu, nebo
i)
v případě, že státní zaměstnanec přestal splňovat předpoklad středního vzdělání s maturitní zkouškou, dnem pozbytí tohoto předpokladu.
(2)
Služební poměr skončí rovněž dnem vzniku překážky výkonu služby podle § 33 odst. 2.
§ 74a
Odbytné
(1)
Státní zaměstnanec má při skončení služebního poměru na dobu neurčitou z důvodu podle § 74 odst. 1 písm. g) nárok na výplatu odbytného. Při nepřetržité době trvání služebního poměru
a)
nepřesahující 1 rok přísluší odbytné ve výši jednonásobku měsíčního platu,
b)
nepřesahující 2 roky, ale přesahující 1 rok, přísluší odbytné ve výši dvojnásobku měsíčního platu,
c)
nepřesahující 10 let, ale přesahující 2 roky, přísluší odbytné ve výši trojnásobku měsíčního platu,
d)
nepřesahující 15 let, ale přesahující 10 let, přísluší odbytné ve výši pětinásobku měsíčního platu,
e)
nepřesahující 20 let, ale přesahující 15 let, přísluší odbytné ve výši šestinásobku měsíčního platu,
f)
přesahující 20 let přísluší odbytné ve výši sedminásobku měsíčního platu státního zaměstnance.
(2)
Odbytné se vyplatí jednorázově v nejbližším výplatním termínu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu následujícím po skončení služebního poměru podle § 74 odst. 1 písm. g).
(3)
Je-li bývalý státní zaměstnanec, jemuž bylo vyplaceno odbytné podle odstavce 1, znovu přijat do služebního poměru podle tohoto zákona nebo přijat do pracovního poměru na služební místo ve služebním úřadu před uplynutím doby určené podle počtu násobků měsíčního platu, z nichž byla odvozena výše odbytného, je povinen služebnímu úřadu, v němž vykonává službu nebo práci, vrátit odbytné nebo jeho poměrnou část. Poměrná část odbytného se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového vzniku služebního poměru podle tohoto zákona nebo vzniku pracovního poměru ve služebním úřadu do uplynutí doby podle odstavce 1.
(4)
Pokud státní zaměstnanec nebo zaměstnanec podle odstavce 3 odbytné nebo jeho poměrnou část nevrátí nejpozději ke dni nástupu do služby nebo nástupu do práce, služební nebo pracovní poměr se považuje od počátku za neexistující.
§ 75
Nezákonné skončení služebního poměru
(1)
Je-li podle pravomocného rozhodnutí skončení služebního poměru nezákonné, služební poměr trvá a státní zaměstnanecstátní zaměstnanec se zařadí zpět na jeho původní služební místo. Státní zaměstnanecStátní zaměstnanec má nárok na plat za dobu od neplatného skončení služebního poměru do doby zařazení k výkonu služby.
(2)
Nelze-li státního zaměstnancestátního zaměstnance zařadit zpět na jeho původní služební místo v důsledku zrušení služebního místa nebo proto, že uplynula doba určitá, na kterou byl státní zaměstnanecstátní zaměstnanec na služební místo zařazen nebo jmenován, anebo jeho původní služební místo není volné, zařadí se k výkonu služby na vhodné volné služební místo ve služebním úřadu, v němž vykonával službu. K výkonu služby na služební místo zařazené v nižší platové třídě lze státního zaměstnancestátního zaměstnance zařadit jen s jeho souhlasem.
(3)
Oznámí-li státní zaměstnanecstátní zaměstnanec písemně služebnímu úřadu, že nehodlá ve službě pokračovat, postupuje se při skončení služebního poměru podle § 73. V takovém případě má zaměstnanec nárok na plat do dne nabytí právní moci rozhodnutí podle § 73.
HLAVA VII
Služební posudek a potvrzení o službě
§ 76
(1)
Služební orgán vydá státnímu zaměstnanci potvrzení o službě a na požádání také služební posudek; jinému je nelze vydat.
(2)
Služební posudek vychází ze služebního hodnocení státního zaměstnancestátního zaměstnance a smí obsahovat jen skutečnosti týkající se výkonu služby.
(3)
Potvrzení o službě obsahuje
a)
obor služby, který státní zaměstnanecstátní zaměstnanec vykonával,
b)
dobu trvání služebního poměru,
c)
závazky státního zaměstnancestátního zaměstnance vůči služebnímu úřadu,
d)
v jakém pořadí a v čí prospěch jsou z platu státního zaměstnancestátního zaměstnance prováděny srážky,
e)
údaj o důvodu skončení služebního poměru,
f)
údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci.
(4)
Jiné informace o státním zaměstnancistátním zaměstnanci, než uvedené v odstavci 3, mohou být podávány pouze s jeho souhlasem, nestanoví-li zákon jinak.
ČÁST TŘETÍ
POVINNOSTI A PRÁVA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ, PŘÍKAZY K VÝKONU SLUŽBY A OCENĚNÍ ZA PŘÍKLADNÝ VÝKON SLUŽBY
Povinnosti státních zaměstnanců
§ 77
(1)
Státní zaměstnanecStátní zaměstnanec je povinen
a)
zachovávat při výkonu služby věrnost České republice,
b)
vykonávat službu nestranně, v mezích svého oprávnění a zdržet se při výkonu služby všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v jeho nestrannost,
c)
při výkonu služby dodržovat právní předpisy vztahující se k jejímu výkonu, služební předpisy a příkazy k výkonu služby,
d)
plnit služební úkoly osobně, řádně a včas,
e)
absolvovat adaptační proces a prohlubovat si vzdělání podle pokynů služebního orgánu,
f)
poskytovat informace o činnosti služebního úřadu podle zákona o svobodném přístupu k informacím, jestliže to patří k jeho služebním úkolům,
g)
zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděl při výkonu služby, a které v zájmu služebního úřadu nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byl této povinnosti zproštěn; povinnost zachovávat mlčenlivost, která státnímu zaměstnanci vyplývá z jiného zákona, není dotčena,
h)
zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem služby ve prospěch vlastní nebo jiného, jakož i nezneužívat postavení státního zaměstnance,
i)
v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných služebním úřadem,
j)
oznámit služebnímu orgánu, že je proti němu zahájeno trestní stíhání a v jaké věci,
k)
zastupovat představeného nebo státního zaměstnance na služebním místě zařazeném ve vyšší platové třídě,
l)
vykonávat službu ve výběrové komisi, zkušební komisi, jako mentor a v dalších orgánech zřizovaných služebním orgánem podle služebního předpisu,
m)
zachovávat pravidla slušnosti vůči představeným, ostatním státním zaměstnancům a zaměstnancům ve správním úřadu a při úředním jednání,
n)
plně využívat služební dobu k výkonu služby,
o)
řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu služebním úřadem a střežit a ochraňovat majetek, který mu byl svěřen, před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím,
p)
při výkonu služby z jiného místa vykonávat službu pouze na místě sjednaném v dohodě o výkonu služby z jiného místa a dodržovat podmínky sjednané v této dohodě,
q)
při úředním ústním nebo písemném jednání s fyzickými osobami nebo právnickými osobami sdělit své jméno, popřípadě jména, a příjmení, služební označení a název organizačního útvaru služebního úřadu, v němž je zařazen,
r)
vykonávat službu při odvracení živelní pohromy nebo jiného hrozícího nebezpečí anebo se podílet na zmírnění jejich bezprostředních následků,
s)
dodržovat pravidla etiky státního zaměstnance vydaná služebním předpisem.
(2)
Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a g) až j) je povinen státní zaměstnanec dodržovat, i když nevykonává službu.
(3)
Víra, náboženství ani politické nebo jiné smýšlení státního zaměstnancestátního zaměstnance nesmějí být na újmu řádného a nestranného výkonu jeho služby.
(4)
Povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech může státního zaměstnancestátního zaměstnance zprostit služební orgán; vedoucího služebního úřadu může této povinnosti zprostit vedoucí nadřízeného služebního úřadunadřízeného služebního úřadu. Nemá-li služební úřad nadřízený služební úřadnadřízený služební úřad, může vedoucího služebního úřadu zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost nejvyšší státní tajemník.
(5)
Povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech může nejvyššího státního tajemníka zprostit vláda nebo ministr vnitra na základě pověření vlády.
(6)
Jiné zákony, které stanoví povinnost zachovávat mlčenlivost, nejsou odstavci 4 a 5 dotčeny.
§ 78
Představený je dále povinen
a)
řídit a kontrolovat výkon služby podřízenými státními zaměstnancistátními zaměstnanci, průběžně hodnotit výkon služby státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a podílet se na jejich služebním hodnocení,
b)
zachovávat pravidla slušnosti vůči podřízeným státním zaměstnancůmstátním zaměstnancům a zaměstnancům,
c)
plnit vůči podřízeným zaměstnancům povinnosti vedoucího zaměstnance podle zákoníku práce,
d)
poskytovat podřízeným státním zaměstnancůmstátním zaměstnancům informace potřebné pro řádný výkon jejich služby.
§ 79
Práva státních zaměstnanců
(1)
Státní zaměstnanci, kteří vykonávají službu v mezích oprávnění stanovených jinými právními předpisy, tímto zákonem a služebními předpisy, mají právo, aby jim služební úřad, v němž vykonávají službu, poskytoval podporu při výkonu služby.
(2)
Státní zaměstnanecStátní zaměstnanec má zejména právo
a)
na vytvoření podmínek pro řádný výkon služby,
b)
na to, aby mu byla ve služebním úřadu k dispozici odborná literatura vztahující se k jím vykonávanému oboru služby a k činnostem, které státní zaměstnanec vykonává,
c)
na veřejné užívání služebního označení státního zaměstnancestátního zaměstnance včetně služebního označení představenéhopředstaveného nebo služebního orgánu,
d)
na absolvování přípravy k vykonání obecné a zvláštní části úřednické zkoušky a prohlubování vzdělání,
e)
na plat a platový postup; platová třída státního zaměstnance odpovídá služebnímu místu v oboru služby, na které je státní zaměstnanec zařazen nebo jmenován,
f)
odmítnout vyřizovat služební úkoly, které nepatří do oboru služby, v němž vykonává službu; to neplatí, spadá-li služební úkol do působnosti organizačního útvaru, v němž je zařazeno jeho služební místo, a při přeložení,
g)
odmítnout splnit služební úkol, který má podle jiného právního předpisu, služebního předpisu nebo příkazu splnit osobně představenýpředstavený; to neplatí v případě zastupování,
h)
podat ve věcech výkonu služby a služebních vztahů stížnost,
i)
domáhat se zákonným způsobem svých práv vyplývajících ze služebního poměru.
Omezení některých práv státních zaměstnanců
§ 80
Představený nesmí po dobu trvání služebního poměru vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.
§ 81
(1)
Státní zaměstnanec nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, s výjimkou případů, kdy byl do těchto orgánů vyslán služebním orgánem; vyslaný státní zaměstnanec jedná v těchto orgánech jako zástupce státu a je povinen prosazovat jeho zájmy. Celkový úhrn odměn vyplacených státnímu zaměstnanci za všechna členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost za kalendářní rok včetně podílu na zisku či jiného plnění (dále jen „plnění“) činí nejvýše 25 % z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu a nejvýše přípustného osobního příplatku v příslušné platové třídě a v případě představeného též příplatku za vedení, který mu lze jako nejvýše přípustný přiznat podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, a to podle služebního místa, na kterém státní zaměstnanec v příslušném kalendářním roce naposledy vykonával službu. Státní zaměstnanec je povinen služební orgán informovat o celkovém úhrnu plnění, které mu bylo vyplaceno v příslušném kalendářním roce, a to nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku.
(2)
Státní zaměstnanec může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona pouze s předchozím písemným povolením služebního orgánu. Státní zaměstnanec je povinen ukončit jinou výdělečnou činnost než službu nebo požádat služební orgán o povolení výkonu jiné výdělečné činnosti než služby nejpozději do 3 měsíců po vzniku služebního poměru. Omezení výkonu jiné výdělečné činnosti než služby neplatí v případech podle § 104 odst. 3 a 4 a při výkonu vazby. Toto omezení se rovněž nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, na činnost znalce nebo tlumočníka vykonávanou podle jiného zákona pro soud nebo jiný správní úřad než ten, ve kterém vykonává službu, na činnost v poradních orgánech vlády a jejich orgánech, činnost v poradních nebo jiných orgánech ústředního správního úřadu nebo ve zvláštních orgánech, které podle jiného zákona vykonávají státní správu, a na správu vlastního majetku.
§ 83
Zákaz konkurence
(1)
Služební orgán může stanovit podle systemizace služebním předpisem služební místa představených, pro která lze stanovit nebo sjednat zákaz konkurence. Služební orgán může stanovit podle systemizace služebním předpisem služební místa státních zaměstnancůstátních zaměstnanců, na kterých se rozhoduje o zadávání veřejných zakázek nebo při výkonu práv a povinností zprostředkovatele při realizaci dotační politiky, pro která lze stanovit nebo sjednat zákaz konkurence.
(2)
Zákaz konkurence lze státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci stanovit při jmenování na služební místo představenéhopředstaveného podle odstavce 1. Zákaz konkurence lze stanovit jen na určitou dobu počínající dnem skončení služebního poměru, nejdéle však na dobu 1 roku ode dne odvolání ze služebního místa představeného nebo ode dne uplynutí doby jmenování na služební místo představeného na dobu určitou.
(3)
Zákaz konkurence lze státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci stanovit při zařazení na služební místo podle odstavce 1. V tomto případě lze zákaz konkurence stanovit jen na určitou dobu počínající dnem skončení služebního poměru, nejdéle však na dobu 6 měsíců ode dne skončení zařazení na takové služební místo.
(4)
Zákaz konkurence po jmenování nebo zařazení na služební místo podle odstavce 1 lze sjednat dohodou.
(5)
Po dobu trvání zákazu konkurence přísluší bývalému státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci peněžité vyrovnání ve výši průměrného výdělku, kterého dosahoval na služebním místě podle odstavce 1. Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období.
(6)
Osoba, která zákaz konkurence poruší, je povinna vrátit služebnímu úřadu dvojnásobek poměrné části peněžitého vyrovnání, která se určí počtem dnů od počátku porušení zákazu konkurence do konce jeho trvání.
(7)
Zákaz konkurence se nevztahuje na podnikatelskou činnost vykonávanou jako svobodné povolání podle jiného zákona.
Příkaz k výkonu služby
§ 84
(1)
Služební úkoly ukládá a jejich plnění řídí a kontroluje příslušný člen vlády, náměstek člena vlády, vedoucí Úřadu vlády a představený.
(2)
Člen vlády a náměstek člena vlády může státním zaměstnancůmstátním zaměstnancům zařazeným v příslušném útvaru Úřadu vlády ukládat služební úkoly a jejich plnění řídit a kontrolovat, pokud jej vláda pověřila zabezpečováním úkolů, které jinak spadají do působnosti Úřadu vlády.
(3)
Příkazy k výkonu služby je oprávněn dávat státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci ten, kdo je uveden v odstavci 1 anebo 2, nebo ten, o němž tak stanoví jiný zákon; představený je oprávněn státním zaměstnancůmstátním zaměstnancům dávat tyto příkazy v rozsahu stanoveném služebním předpisem a náměstek člena vlády v rozsahu stanoveném příslušným členem vlády.
(4)
Ten, kdo je uveden v odstavci 3, není oprávněn přikázat podřízenému státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci, aby plnil služební úkol, který má podle jiného právního předpisu, služebního předpisu nebo příkazu splnit osobně sám; to neplatí v případě zastupování.
§ 85
(1)
Má-li státní zaměstnanecstátní zaměstnanec za to, že příkaz je v rozporu s právním předpisem nebo služebním předpisem, je povinen na to upozornit bezprostředně nadřízeného představeného, vyššího představeného, vedoucího služebního úřadu, příslušného člena vlády nebo vedoucího Úřadu vlády dříve, než tento příkaz začne plnit. Nedojde-li k nápravě, je státní zaměstnanecstátní zaměstnanec povinen na tento rozpor písemně upozornit.
(2)
Trvá-li bezprostředně nadřízený představený, vyšší představený, vedoucí služebního úřadu, příslušný člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády přes písemné upozornění na splnění příkazu, je povinen vydat příkaz státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci písemně. Písemné upozornění a písemný příkaz se založí do osobního spisu státního zaměstnancestátního zaměstnance; o tomto postupu se neprodleně písemně vyrozumí nejvyšší státní tajemník.
(3)
Státní zaměstnanecStátní zaměstnanec nesmí splnit příkaz, spáchal-li by jeho splněním trestný čintrestný čin nebo správní delikt.
(4)
Odstavce 1 až 3 se použijí přiměřeně i v případě, má-li státní zaměstnanecstátní zaměstnanec za to, že služební předpis je v rozporu s právním předpisem.
(5)
Odstavce 1 až 4 platí obdobně i pro zaměstnance v pracovním poměru vykonávajícího činnosti podle § 5 a pro osobu ve služebním poměru podle jiného zákona zařazenou k výkonu služby ve služebním úřadu.
§ 86
Ocenění za příkladný výkon služby
(1)
Služební orgán může státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci přiznat ocenění za příkladný výkon služby.
(2)
Oceněním za příkladnou službu je písemná pochvala nebo věcný dar.
(3)
Záznam o přiznání ocenění za příkladnou službu se založí do osobního spisu státního zaměstnancestátního zaměstnance. Hodnota věcného daru nesmí překročit v kalendářním roce částku 5 000 Kč.
(4)
Služební orgán může státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci poskytnout peněžitou odměnu, kterou ocení významný skutek s projevem osobní odvahy a statečnosti nebo poskytnutí pomoci při předcházení, likvidaci nebo odstraňování událostí, při nichž může být ohrožen majetek, zdraví nebo život. Odměnu lze dále poskytnout i při životním nebo pracovním jubileu a při prvním skončení služebního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod.
ČÁST ČTVRTÁ
PORUŠENÍ POVINNOSTI STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE A DROBNÉ NEDOSTATKY VE SLUŽBĚ
§ 88
Výtka
Drobné nedostatky ve službě může představený vyřídit tak, že je státnímu zaměstnanci ústně nebo písemně vytkne. Písemná výtka se založí do osobního spisu státního zaměstnance na dobu 1 roku; po uplynutí této doby se z osobního spisu státního zaměstnance vyřadí.
§ 89
Písemné napomenutí za porušení povinnosti státního zaměstnance
(1)
Služební orgán může uložit státnímu zaměstnanci písemné napomenutí za zaviněné porušení povinnosti vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby. Písemné napomenutí lze uložit nejpozději do 12 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Písemné napomenutí se založí do osobního spisu státního zaměstnance na dobu 18 měsíců, po uplynutí této doby se z osobního spisu státního zaměstnance vyřadí.
(2)
Písemné napomenutí nelze uložit nejvyššímu státnímu tajemníkovi, státnímu tajemníkovi a personálnímu řediteli sekce pro státní službu, pokud vykonává pravomoci nejvyššího státního tajemníka z důvodu, že služební místo nejvyššího státního tajemníka není obsazeno.
§ 90
Při postupu podle § 60 odst. 1 písm. c), § 72 odst. 1 písm. b) až d) a § 89 odst. 1 mohou být jednotlivými úkony, s výjimkou vydání rozhodnutí, pověřeni státní zaměstnanci.
ČÁST PÁTÁ
PODMÍNKY VÝKONU SLUŽBY
HLAVA I
ROVNÉ ZACHÁZENÍ A ZÁKAZ DISKRIMINACE
§ 98
Na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve služebním poměru se § 16 a 17 zákoníku práce použijí obdobně.
HLAVA II
SLUŽEBNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU
§ 99
Služební doba
(1)
Služební doba státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a přestávka ve službě se řídí § 78, § 79 odst. 1 a 2, § 80 až 84, 88 a 89 zákoníku práce. Pracovní doba podle zákoníku práce se pro účely tohoto zákona považuje za služební dobu.
(2)
Stanovená týdenní pracovní doba podle § 79 odst. 1 zákoníku práce se pro účely tohoto zákona považuje za stanovenou služební dobu.
(3)
Služební dobu rozvrhuje, kratší služební dobu povoluje a začátek a konec služební doby určuje služební orgán; řídí se § 90 odst. 1, § 90 odst. 2 písm. a) a e), § 91 odst. 1 a 2, § 91 odst. 3 písm. c) až f), § 91 odst. 4, § 92 odst. 1, 3 a 4 a § 96 zákoníku práce.
(4)
Služební orgán stanoví služebním předpisem podrobnější pravidla pro rozvržení služební doby včetně začátku a konce služební doby a pružného rozvržení služební doby, a to i s ohledem na vytvoření předpokladů sladění rodinného a osobního života s výkonem služby.
§ 100
Pružné rozvržení služební doby
(1)
Pružné rozvržení služební doby může povolit služební orgán.
(2)
Bylo-li pružné rozvržení služební doby povoleno, řídí se § 85, 97 a 98 zákoníku práce.
§ 101
Služební pohotovost
(1)
Služební pohotovost nařizuje státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci písemně služební orgán.
(2)
Služba konaná v době služební pohotovosti nad stanovenou služební dobu je službou přesčas.
§ 102
Služba přesčas a služba v noční době
(1)
Služba přesčas a služba v noční době státních zaměstnancůstátních zaměstnanců se řídí § 93 a 94 zákoníku práce.
(2)
Službu přesčas státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci nařizuje písemně služební orgán.
§ 103
Dovolená a dodatková dovolená
(1)
Dovolená státních zaměstnanců činí 5 týdnů v kalendářním roce; jinak se řídí § 211 až 223 a 348 zákoníku práce.
(2)
Čerpání dovolené a dodatkové dovolené nařizuje písemně služební orgán.
(3)
Za dobu čerpání dovolené a dodatkové dovolené přísluší státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci náhrada platu ve výši průměrného výdělku.
(4)
Doba, po kterou státní zaměstnanec nevykonává službu z důvodu zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů, se pro účely dovolené považuje za výkon služby.
(5)
Doba, po kterou státní zaměstnanec nevykonává službu z důvodu zproštění výkonu služby, se pro účely dovolené považuje za výkon služby pouze tehdy, pokud státní zaměstnanec nebyl pro trestný čin uvedený v § 48 odst. 1 nebo v trestním řízení, v němž byl vzat do vazby, pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání nebylo podmíněně zastaveno ani nebylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání.
(6)
Služební orgán může státnímu zaměstnanci nařídit čerpání dovolené také na dobu, po kterou je státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů nebo po kterou nevykonává službu z důvodu zproštění výkonu služby podle § 48 odst. 1.
HLAVA III
PŘEKÁŽKY VE SLUŽBĚ A SLUŽEBNÍ VOLNO
Překážky ve službě na straně státního zaměstnance
§ 104
(1)
Překážky ve službě na straně státního zaměstnance pro důležité osobní překážky, překážky ve službě na straně státního zaměstnance z důvodu obecného zájmu a společná ustanovení o překážkách ve službě na straně státního zaměstnance se řídí § 191, 191a, § 195 až 198, § 199 odst. 1 a 2, § 200 až 204 a 206 zákoníku práce a nařízením vlády, kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.
(2)
Státnímu zaměstnanciStátnímu zaměstnanci přísluší za dobu překážky ve službě plat, pokud jde o překážku, která se řídí
a)
§ 199 odst. 2 zákoníku práce a nařízením vlády, kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, a je podle těchto pracovněprávních předpisů placená,
b)
§ 203 odst. 2 a § 203a zákoníku práce a je podle tohoto pracovněprávního předpisu placená, nebo
c)
§ 204 zákoníku práce a je podle tohoto pracovněprávního předpisu placená.
(3)
Výkon funkce v orgánu odborové organizace, jež vyžaduje uvolnění státního zaměstnance v rozsahu stanovené služební doby, je překážkou ve službě na straně státního zaměstnance. Za dobu překážky ve službě podle věty první státnímu zaměstnanci plat nepřísluší.
(4)
Překážka uvedená v § 33 odst. 1, jež nastala po přijetí do služebního poměru, je překážkou ve službě na straně státního zaměstnance. Za dobu překážky ve službě podle věty první státnímu zaměstnanci plat nepřísluší.
(5)
Vláda může nařízením stanovit další překážky ve službě, za které přísluší státnímu zaměstnanci plat.
§ 104a
Společné ustanovení o překážkách ve službě na straně státního zaměstnance
(1)
Po odpadnutí překážky ve službě na straně státního zaměstnance pokračuje státní zaměstnanec ve službě na svém původním služebním místě. Státní zaměstnanec uvedený v § 33 odst. 1 písm. a), d) až l) a o), pokud nejde o člena vlády, náměstka člena vlády nebo osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. d) až j), l), r) a s), se po odpadnutí překážky zařadí k výkonu služby na volné služební místo, na kterém je služba pro něj vhodná. K výkonu služby na služební místo zařazené v nižší platové třídě lze státního zaměstnance zařadit jen s jeho souhlasem.
(2)
Dojde-li po dobu trvání překážky ve službě na straně státního zaměstnance podle § 104 odst. 1, jde-li o § 195 až 198 zákoníku práce, podle § 104 odst. 3 nebo podle § 104 odst. 4, jde-li o § 33 odst. 1 písm. b), c), m), n) a o), pokud jde o člena vlády, náměstka člena vlády nebo osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. d) až j), l), r) a s), ke zrušení služebního místa nebo uplynutí doby určité, na kterou byl státní zaměstnanec zařazen nebo jmenován na služební místo, zařadí se po odpadnutí překážky ve službě k výkonu služby na volné služební místo, na kterém je služba pro něj vhodná. K výkonu služby na služební místo zařazené v nižší platové třídě lze státního zaměstnance zařadit jen s jeho souhlasem.
§ 105
Neplacené služební volno
(1)
Státnímu zaměstnanci lze na jeho žádost povolit čerpání neplaceného služebního volna až na dobu 12 měsíců. Služební volno povoluje služební orgán.
(2)
Povolení podle odstavce 1 má písemnou formu a musí v něm být uvedena doba, na kterou bylo čerpání služebního volna povoleno.
§ 106
Překážky ve službě na straně služebního úřadu
(1)
Za dobu, po kterou nemohl státní zaměstnanec konat službu pro překážky na straně služebního úřadu, mu přísluší plat.
(2)
Po odpadnutí překážky ve službě na straně služebního úřadu pokračuje státní zaměstnanec ve službě na svém původním služebním místě.
HLAVA IV
ADAPTAČNÍ PROCES A VZDĚLÁVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ
§ 107
Adaptační proces
(1)
Adaptační proces je soubor opatření usnadňujících nástup státního zaměstnance do služby s cílem zkrátit období potřebné pro dosažení výkonu služby v rámci nároků na něj kladených.
(2)
Adaptační proces se zahajuje dnem nástupu do služby na služebním místě a probíhá zpravidla po dobu 6 měsíců, nejméně však po dobu 60 dnů podle § 155 odst. 12. Výjimku z absolvování adaptačního procesu povoluje služební orgán.
(3)
Adaptační proces se uskutečňuje pod vedením mentora, který státnímu zaměstnanci poskytuje pomoc a podporu při plnění služebních úkolů a předává mu znalosti a zkušenosti. Mentora určuje služební orgán; přitom vychází z návrhu bezprostředně nadřízeného představeného.
(4)
Služební orgán stanoví služebním předpisem rozsah, obsah, formu a průběh adaptačního procesu.
§ 107a
Prohlubování vzdělání
(1)
Služební úřad vytváří podmínky pro prohlubování vzdělání státních zaměstnanců a služební orgán prohlubování vzdělání státním zaměstnancům průběžně umožňuje; přitom se řídí zásadami systémovosti, účelnosti a hospodárnosti.
(2)
Náklady vynaložené na prohlubování vzdělání nese služební úřad.
(3)
Rozsah, obsah, formu a průběh prohlubování vzdělání určuje služební orgán.
(4)
Prohlubování vzdělání se považuje za výkon služby, za který přísluší státnímu zaměstnanci plat.
(5)
Služební orgán stanoví služebním předpisem postup při identifikaci vzdělávacích potřeb, plánování vzdělávání, uskutečňování vzdělávání a vyhodnocování vzdělávání.
§ 107b
Systém prohlubování vzdělání
Prohlubování vzdělání státního zaměstnance zahrnuje
a)
vstupní vzdělávání,
b)
průběžné vzdělávání,
c)
vzdělávání představených a
d)
jazykové vzdělávání.
§ 107c
Vstupní vzdělávání
Vstupní vzdělávání zahrnuje
a)
vstupní vzdělávání úvodní a
b)
vstupní vzdělávání následné.
§ 107d
Vstupní vzdělávání úvodní
(1)
Vstupní vzdělávání úvodní se zaměřuje na získání znalostí a dovedností potřebných pro výkon služby na služebním místě a ve služebním úřadu a na získání dalších informací týkajících se působnosti, úkolů a chodu služebního úřadu nad rámec adaptačního procesu.
(2)
Státní zaměstnanec je povinen absolvovat vstupní vzdělávání úvodní nejpozději do 3 měsíců od nástupu do služby na služebním místě. Výjimku z absolvování vstupního vzdělávání úvodního povoluje služební orgán.
(3)
Vstupní vzdělávání úvodní zajišťuje služební úřad.
§ 107e
Vstupní vzdělávání následné
(1)
Vstupní vzdělávání následné se zaměřuje na přípravu na vykonání obecné části úřednické zkoušky a na přípravu na vykonání zvláštní části úřednické zkoušky.
(2)
Vstupní vzdělávání následné zajišťuje služební úřad.
(3)
Služební orgán je povinen bez zbytečného odkladu státnímu zaměstnanci umožnit absolvování přípravy na vykonání obecné části úřednické zkoušky, a to nejméně v rozsahu 2 dnů výkonu služby. Čerpání služebního volna k individuálním studijním účelům podle § 108 odst. 3 tím není dotčeno.
(4)
Služební orgán je povinen bez zbytečného odkladu státnímu zaměstnanci umožnit absolvování přípravy na vykonání zvláštní části úřednické zkoušky v oboru služby, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu, a to nejméně v rozsahu 2 dnů výkonu služby a nejdříve po úspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky. Čerpání služebního volna k individuálním studijním účelům podle § 108 odst. 3 tím není dotčeno.
§ 107f
Průběžné vzdělávání
Průběžné vzdělávání zahrnuje
a)
průběžné vzdělávání odborné a
b)
průběžné vzdělávání ostatní.
§ 107g
Průběžné vzdělávání odborné
(1)
Průběžné vzdělávání odborné se zaměřuje na odborný rozvoj státního zaměstnance v jím vykonávaném oboru služby včetně získávání nebo zdokonalování znalostí a dovedností v činnostech, jejichž výkon se na služebním místě státního zaměstnance požaduje.
(2)
Průběžné vzdělávání odborné zajišťuje služební úřad, garant oboru služby a ústřední správní úřad, do jehož působnosti patří právní předpis upravující činnosti, jejichž výkon se na služebním místě státního zaměstnance požaduje.
§ 107h
Průběžné vzdělávání ostatní
(1)
Průběžné vzdělávání ostatní se zaměřuje na odborný rozvoj státního zaměstnance v jiných oblastech než uvedených v § 107g odst. 1 a na jeho osobní rozvoj.
(2)
Průběžné vzdělávání ostatní zajišťuje služební úřad.
§ 107i
Vzdělávání představených
(1)
Vzdělávání představených se zaměřuje na získávání nebo zdokonalování znalostí a dovedností potřebných pro výkon služby na služebním místě představeného.
(2)
Vzdělávání představených zajišťuje služební úřad.
§ 107j
Jazykové vzdělávání
(1)
Jazykové vzdělávání se zaměřuje na získávání nebo zdokonalování znalostí cizího jazyka potřebných pro výkon služby na služebním místě se stanoveným požadavkem úrovně znalosti cizího jazyka.
(2)
Jazykové vzdělávání se dále zaměřuje na získávání nebo zdokonalování znalostí cizího jazyka potřebných pro výkon činností, které vyplývají z plnění mezinárodních závazků a které se na služebním místě státního zaměstnance požadují.
(3)
Jazykové vzdělávání lze umožnit i ostatním státním zaměstnancům v souvislosti s jejich odborným a osobním rozvojem.
(4)
Jazykové vzdělávání zajišťuje služební úřad.
§ 108
Služební volno k individuálním studijním účelům
(1)
Státnímu zaměstnanciStátnímu zaměstnanci přísluší v kalendářním roce služební volno k individuálním studijním účelům v rozsahu 5 dnů výkonu služby.
(2)
Služební volno k individuálním studijním účelům lze čerpat za účelem získávání nebo zdokonalování odborných znalostí a dovedností týkajících se služebního místa státního zaměstnance, oboru služby, v němž státní zaměstnanec vykonává službu, a působnosti organizačního útvaru, v němž je jeho služební místo zařazeno. Služební volno k individuálním studijním účelům lze dále čerpat za účelem přípravy na vykonání úřednické zkoušky pro obor služby, který je stanoven pro služební místo zařazené v témže organizačním útvaru, v němž je zařazeno i služební místo státního zaměstnance.
(3)
Služební volno k individuálním studijním účelům lze také čerpat za účelem získávání nebo zdokonalování odborných znalostí a dovedností v zájmu služebního úřadu a v zájmu státu anebo za účelem přípravy na vykonání úřednické zkoušky pro jiný obor služby než uvedený v odstavci 2.
(4)
Čerpání služebního volna k individuálním studijním účelům podle odstavce 2 povolí služební orgán na žádost státního zaměstnancestátního zaměstnance, nebrání-li tomu řádné plnění úkolů služebního úřadu.
(5)
Čerpání služebního volna k individuálním studijním účelům podle odstavce 3 služební orgán na žádost státního zaměstnancestátního zaměstnance může povolit.
(6)
Za dobu čerpání služebního volna k individuálním studijním účelům se státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci plat nekrátí; náklady vynaložené na dosažení individuálního studijního účelu nese státní zaměstnanecstátní zaměstnanec.
Zvýšení vzdělání
§ 109
(1)
Ke zvýšení vzdělání státního zaměstnancestátního zaměstnance na náklady služebního úřadu včetně služebního volna k tomuto vzdělání je třeba povolení služebního orgánu. Zvýšením vzdělání se rozumí též jeho rozšíření.
(2)
Při zvyšování vzdělání státního zaměstnance studiem na střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole, včetně programu celoživotního vzdělávání, anebo vysláním na studijní pobyt přísluší státnímu zaměstnanci služební volno s náhradou platu ve výši průměrného výdělku.
(3)
Rozsah úlev ve službě při zvýšení vzdělání státního zaměstnancestátního zaměstnance se řídí § 232 odst. 1 zákoníku práce; větší rozsah úlev nelze povolit.
(4)
Náhrada platu nepřísluší za služební volno k účasti na opravné zkoušce.
§ 110
(1)
Státní zaměstnanec, kterému bylo povoleno zvýšení vzdělání na náklady služebního úřadu studiem na střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole, je povinen setrvat po ukončení studia ve služebním poměru po dobu odpovídající době trvání studia.
(2)
Státní zaměstnanecStátní zaměstnanec, kterému bylo povoleno zvýšení vzdělání na náklady služebního úřadu vysláním na studijní pobyt, je povinen po skončení studijního pobytu setrvat ve služebním poměru po dobu
a)
1 roku, jestliže náklady na studijní pobyt přesáhnou částku 20 000 Kč,
b)
2 let, jestliže náklady na studijní pobyt přesáhnou částku 30 000 Kč,
c)
4 let, jestliže náklady na studijní pobyt přesáhnou částku 50 000 Kč,
d)
5 let, jestliže náklady na studijní pobyt přesáhnou částku 100 000 Kč.
(3)
Nesplní-li státní zaměstnanecstátní zaměstnanec povinnost setrvat ve služebním poměru po dobu uvedenou v odstavcích 1 a 2, je povinen uhradit služebnímu úřadu náklady spojené se studiem nebo vysláním na studijní pobyt. Povinnost uhradit náklady mu vznikne i tehdy, jestliže jeho služební poměr skončí v průběhu studia nebo vyslání na studijní pobyt.
(4)
Náklady spojené se studiem nebo vysláním na studijní pobyt zahrnují náhradu platu poskytnutou státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci za dobu služebního volna při studiu nebo vyslání na studijní pobyt, jakož i další náklady uhrazené služebním úřadem v souvislosti se studiem nebo vysláním na studijní pobyt. Celková výše nákladů, které je povinen státní zaměstnanecstátní zaměstnanec uhradit, nesmí překročit částku
a)
100 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na střední škole,
b)
150 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na vyšší odborné škole, vysoké škole v bakalářském studijním programu nebo navazujícím magisterském studijním programu nebo v programu celoživotního vzdělávání,
c)
200 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na vysoké škole v magisterském nebo doktorském studijním programu,
d)
500 000 Kč, jde-li o studijní pobyt.
(5)
Splní-li státní zaměstnanecstátní zaměstnanec povinnost setrvat ve služebním poměru jenom zčásti, úhrada nákladů spojených se studiem nebo vysláním na studijní pobyt se poměrně sníží.
(6)
Do doby setrvání státního zaměstnancestátního zaměstnance ve služebním poměru se nezapočítává
a)
zproštění výkonu služby, pokud byl státní zaměstnanec pro trestný čin uvedený v § 48 odst. 1 nebo v trestním řízení, v němž byl vzat do vazby, pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, a
b)
doba překážek ve službě na straně státního zaměstnance podle § 104 odst. 1, jde-li o § 195 až 198 zákoníku práce.
§ 111
(1)
Služební úřad kontroluje průběh a výsledky zvyšování vzdělání státního zaměstnancestátního zaměstnance; může zastavit poskytování úlev ve službě, jestliže státní zaměstnanecstátní zaměstnanec
a)
se stal dlouhodobě nezpůsobilým k výkonu služby, pro kterou si zvyšuje vzdělání; služební orgán mu však může poskytnout neplacené služební volno, nebo
b)
bez zavinění služebního úřadu neplní bez vážného důvodu povinnosti, které má při zvyšování vzdělání.
(2)
Povinnost státního zaměstnancestátního zaměstnance k úhradě nákladů vynaložených služebním úřadem na zvýšení vzdělání nevzniká, jestliže
a)
služební orgán v průběhu zvyšování vzdělání zastavil poskytování volna ke zvýšení vzdělání, protože státní zaměstnanecstátní zaměstnanec se bez svého zavinění stal dlouhodobě nezpůsobilým k výkonu služby, pro kterou si zvyšoval vzdělání,
b)
služební poměr skončil podle § 74 odst. 1 písm. g) nebo na žádost státního zaměstnance zařazeného mimo výkon služby podle § 62, nebo
c)
služební úřad nevyužíval v posledních 12 měsících po dobu nejméně 6 měsíců kvalifikaci státního zaměstnancestátního zaměstnance, které na základě zvýšení vzdělání dosáhl.
HLAVA V
NÁHRADY VÝDAJŮ V SOUVISLOSTI S VÝKONEM SLUŽBY
§ 112
Náhrada výdajů, které státním zaměstnancůmstátním zaměstnancům vzniknou v souvislosti s výkonem služby, se řídí § 151 až 154, § 173 až 176 a § 178 až 190 zákoníku práce; nelze však použít možnost ujednání v kolektivní dohodě ani v jiné smlouvě. Náhrada nákladů, které vzniknou při výkonu služby z jiného místa, státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci nepřísluší; to neplatí, pokud kolektivní dohoda uzavřená mezi vládou a odborovou organizací nebo odborovými organizacemi stanoví, že jim tato náhrada přísluší paušální částkou ve výši stanovené podle § 190a zákoníku práce pro zaměstnance odměňované platem. Pravidelným pracovištěmpracovištěm pro účely cestovních náhrad je pracovištěpracoviště nebo jiné místo, ze kterého státní zaměstnanecstátní zaměstnanec nejčastěji začíná cesty za účelem výkonu služby, a byl-li sjednán výkon služby z jiného místa, také sjednané místo jejího výkonu. Kde je v části sedmé zákoníku práce svěřena pravomoc zaměstnavateli, vykonává tuto pravomoc služební orgán prostřednictvím služebního předpisu.
HLAVA VI
BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI VÝKONU SLUŽBY
§ 113
Bezpečnost a ochrana zdraví při výkonu službyochrana zdraví při výkonu služby státních zaměstnancůstátních zaměstnanců se řídí
a)
§ 101 až 108, 323 a 349 zákoníku práce,
b)
§ 2 až 11 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
c)
zákonem o ochraně veřejného zdraví,
d)
zákonem o specifických zdravotních službách.
HLAVA VII
PODMÍNKY PRO VÝKON SLUŽBY A ZABEZPEČENÍ STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE
§ 114
Podmínky pro výkon služby
(1)
Služební úřad, v němž státní zaměstnanecstátní zaměstnanec vykonává službu, vytváří podmínky pro řádný a bezpečný výkon služby; za tím účelem zajišťuje informace potřebné k řádnému výkonu služby a pracovnělékařské služby.
(2)
Ustanovení § 225 zákoníku práce se použije obdobně.
(3)
Služební úřad vytváří podmínky pro stravování státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a bývalých státních zaměstnancůstátních zaměstnanců-důchodců, které se řídí § 69 rozpočtových pravidel.
(4)
Ve služebním úřadu konají na vhodných služebních místech službu státní zaměstnancistátní zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením; zákon o zaměstnanosti se použije obdobně.
(5)
Služební úřad zajistí bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které státní zaměstnanecstátní zaměstnanec obvykle do služby nosí.
§ 114a
Zvláštní ustanovení o funkčních požitcích některých představených
Nejvyšší státní tajemník, státní tajemník, vrchní ředitel sekce, vedoucí služebního úřadu, který je ústředním správním úřadem, zástupce vedoucího služebního úřadu, který je ústředním správním úřadem, podle § 9a, podle zákoníku práce nebo podle jiného zákona má právo na
a)
bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou a
b)
bezplatné používání jednoho mobilního telefonu.
§ 115
Zabezpečení státního zaměstnance
(1)
Při skončení služebního poměru v důsledku služebního úrazu, onemocnění nemocí z povolání nebo ohrožení touto nemocí přísluší státnímu zaměstnanci odbytné ve výši dvanáctinásobku měsíčního platu.
(2)
Při souběhu nároku na odbytné podle § 74a s nárokem na odbytné podle odstavce 1 se vyplatí pouze odbytné podle odstavce 1.
(3)
Odbytné podle odstavce 1 se vyplatí jednorázově v nejbližším výplatním termínu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu následujícím po skončení služebního poměru podle odstavce 1.
HLAVA VIII
PODMÍNKY PRO SLADĚNÍ RODINNÉHO A OSOBNÍHO ŽIVOTA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ S VÝKONEM SLUŽBY A VÝKON SLUŽBY Z JINÉHO MÍSTA
§ 116
Podmínky pro sladění rodinného a osobního života státních zaměstnanců s výkonem služby
(1)
Služební úřad vytváří podmínky pro sladění rodinného a osobního života státních zaměstnancůstátních zaměstnanců s výkonem služby, zejména rozvržením služební doby včetně stanovení začátku a konce služební doby a pružného rozvržení služební doby, povolováním kratší služební doby, sjednáváním možnosti vykonávat službu z jiného místa a zřizováním školských zařízení za účelem předškolního vzdělávání nebo poskytováním péče o dítě v dětské skupině podle jiného zákona.
(2)
Nebrání-li tomu řádné plnění úkolů služebního úřadu, služební orgán povolí těhotné státní zaměstnankyni, státnímu zaměstnanci se zdravotním postižením nebo se závažným zdravotním důvodem, státnímu zaměstnanci pečujícímu o dítě, které dosud nedokončilo první stupeň základní školy, nebo osamělému státnímu zaměstnanci pečujícímu o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let, změnu rozvržení služební doby, pružné rozvržení služební doby nebo kratší služební dobu; to platí obdobně i pro státního zaměstnance, který pečuje o osobu blízkou, která potřebuje značnou péči nebo pomoc ze závažného zdravotního důvodu. Státní zaměstnanec na výzvu služebního orgánu předloží potvrzení od ošetřujícího lékaře osoby blízké, že osoba blízká, o niž státní zaměstnanec pečuje, takovou péči nebo pomoc potřebuje.
(3)
Pokud služební orgán změnu rozvržení služební doby nebo pružné rozvržení služební doby nepovolí, je povinen o tom písemně uvědomit dotčeného státního zaměstnancestátního zaměstnance včetně důvodů, které k tomuto závěru vedly.
§ 117
Výkon služby z jiného místa
(1)
Služební orgán může se státním zaměstnancemstátním zaměstnancem uzavřít dohodu o výkonu služby z jiného místa, než je pracovištěpracoviště státního zaměstnancestátního zaměstnance. V dohodě o výkonu služby z jiného místa se sjednají podmínky výkonu služby.
(2)
Pokud služební orgán dohodu o výkonu služby z jiného místa neuzavře, je povinen o tom písemně uvědomit státního zaměstnancestátního zaměstnance včetně důvodů, které k tomuto závěru vedly.
(3)
Uzavírání dohod o výkonu služby z jiného místa může služební orgán přenést služebním předpisem na představené.
§ 117a
Služební orgán písemně nařídí státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci výkon služby z jiného místa v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona1), a to na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané služby umožňuje a za podmínky, že jiné místo bude pro výkon služby způsobilé. Státní zaměstnanecStátní zaměstnanec je povinen na výzvu služebního orgánu bez zbytečného odkladu písemně určit místo, ze kterého mu služební orgán může výkon služby nařídit, nebo sdělit, že nemá k dispozici žádné jiné místo způsobilé k výkonu služby.
§ 118
Podmínky výkonu služby státních zaměstnankyň
Podmínky výkonu služby státní zaměstnankyně se řídí § 238 odst. 2 zákoníku práce.
Podmínky výkonu služby těhotných státních zaměstnankyň a státních zaměstnankyň-matek
§ 119
Převedení těhotné státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně, která kojí, nebo státní zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu, která vykonává službu, kterou nesmějí tyto zaměstnankyně vykonávat, na jiné služební místo a zařazení této zaměstnankyně z noční služby na denní službu se řídí § 239 zákoníku práce.
§ 120
Zařazení státní zaměstnankyně pečující o dítě k výkonu služby ve směnách a omezení výkonu služby přesčas státní zaměstnankyně se řídí § 240 odst. 3 a § 241 odst. 1 zákoníku práce; to platí též pro státního zaměstnancestátního zaměstnance pečujícího o dítě.
§ 121
Mateřská, otcovská a rodičovská dovolená a přestávky ke kojení
(1)
Mateřská dovolená státní zaměstnankyně, otcovská dovolená státního zaměstnancestátního zaměstnance a rodičovská dovolená státní zaměstnankyně nebo státního zaměstnancestátního zaměstnance se řídí § 195 až 198 zákoníku práce.
(2)
Přestávky ke kojení se řídí § 242 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
(3)
Přestávky ke kojení se započítávají do doby výkonu služby. Po dobu přestávek ke kojení se plat nekrátí.
ČÁST ŠESTÁ
NÁHRADA MAJETKOVÉ A NEMAJETKOVÉ ÚJMY
§ 122
Předcházení vzniku majetkové a nemajetkové újmy se řídí zákoníkem práce.
§ 123
(1)
Náhrada majetkové a nemajetkové újmy vzniklé služebnímu úřadu nebo státnímu zaměstnanci se řídí částí jedenáctou zákoníku práce. Plnění pracovních úkolů podle zákoníku práce se pro účely tohoto zákona považuje za plnění služebních úkolů. Pracovní úraz podle zákoníku práce se pro účely tohoto zákona považuje za služební úraz.
(2)
Služební úřad nahradí majetkovou újmu způsobenou státnímu zaměstnanci, pokud mu tato újma byla způsobena pro výkon služby. Náhrada této újmy se řídí občanským zákoníkem.
(3)
Služební úřad nahradí majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou osobě, která poskytla státnímu zaměstnanci na jeho žádost nebo s jeho vědomím pomoc při plnění jeho služebních úkolů; této odpovědnosti se zprostí jen tehdy, způsobí-li si poškozený tuto újmu úmyslně. Náhrada této újmy se řídí občanským zákoníkem.
(4)
Právní věci podle odstavců 1 až 3 projednává a rozhoduje soud v občanském soudním řízení.
ČÁST SEDMÁ
SOCIÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ
Základní ustanovení
§ 126
Zdravotní pojištění, nemocenské pojištění a důchodové pojištění státních zaměstnancůstátních zaměstnanců upravují jiné zákony.
§ 127
Sociální zajištění státního zaměstnancestátního zaměstnance zahrnuje plat při dočasné neschopnosti k výkonu službydočasné neschopnosti k výkonu služby.
§ 128
Plat při dočasné neschopnosti k výkonu služby
(1)
Státnímu zaměstnanci, který byl uznán dočasně neschopným k výkonu služby, přísluší v době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby za dny, které jsou dny výkonu služby, plat ve snížené výši, a to ve výši 60 %. Vznikne-li státnímu zaměstnanci v době dočasné neschopnosti k výkonu služby právo na plat podle věty první, nepřísluší mu současně plat z důvodu jiné překážky ve službě.
(2)
Plat stanovený podle odstavce 1 se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy nemocenské podle právních předpisů o nemocenském pojištění náleží ve výši 50 %; plat stanovený podle odstavce 1 nepřísluší státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci, který si úmyslně přivodil dočasnou neschopnost k výkonu službydočasnou neschopnost k výkonu služby.
(3)
Dočasnou neschopností k výkonu službyDočasnou neschopností k výkonu služby se pro účely tohoto zákona rozumí uznaná dočasná pracovní neschopnostdočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa.
ČÁST OSMÁ
INFORMOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A PROJEDNÁNÍ VĚCÍ SLUŽBY, ODBOROVÉ ORGANIZACE, RADA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A ZÁSTUPCE STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ PRO BEZPEČNOST A OCHRANU ZDRAVÍ
HLAVA I
INFORMOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A PROJEDNÁNÍ VĚCÍ SLUŽBY
§ 129
Základní ustanovení
(1)
Státní zaměstnanciStátní zaměstnanci mají právo na informace a projednáníprojednání v záležitostech výkonu služby a podmínek jejího výkonu.
(2)
ProjednánímProjednáním se rozumí jednání mezi služebním úřadem a státními zaměstnancistátními zaměstnanci, v němž mají možnost zaujmout své stanovisko k projednávané věci za účelem dosažení shody.
(3)
Služební úřad je povinen informovat státní zaměstnancestátní zaměstnance a jednat s nimi přímo, nepůsobí-li u něj odborová organizace, rada státních zaměstnancůstátních zaměstnanců nebo zástupce státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jestliže u služebního úřadu působí více odborových organizací, rad státních zaměstnancůstátních zaměstnanců nebo zástupců státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je služební úřad povinen plnit povinnosti podle tohoto zákona vůči všem, nedohodnou-li se mezi sebou a služebním úřadem o jiném způsobu součinnosti.
§ 130
Informování státních zaměstnanců
(1)
Služební úřad je povinen informovat státní zaměstnancestátní zaměstnance o
a)
pravděpodobném vývoji zaměstnanosti ve služebním úřadu,
b)
početním stavu a struktuře státních zaměstnancůstátních zaměstnanců ve služebním úřadu,
c)
základních podmínkách výkonu služby a jejich změně.
(2)
Informování státních zaměstnancůstátních zaměstnanců za služební úřad zajišťuje služební orgán a představení.
§ 131
Projednání se státními zaměstnanci
(1)
Služební úřad je povinen se státními zaměstnancistátními zaměstnanci projednat otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu službyochrany zdraví při výkonu služby v rozsahu stanoveném § 101 až 108 zákoníku práce a § 2 až 11 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(2)
Účast státních zaměstnancůstátních zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu službyochrany zdraví při výkonu služby, jde-li o činnost zástupců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby nebo o přímé jednání nebo poskytování informací státním zaměstnancůmstátním zaměstnancům, se řídí § 108 zákoníku práce.
(3)
ProjednáníProjednání se státními zaměstnancistátními zaměstnanci za služební úřad zajišťuje služební orgán a představení.
HLAVA II
ODBOROVÉ ORGANIZACE
§ 132
(1)
Služební úřad je povinen informovat příslušnou odborovou organizaci o záležitostech uvedených v § 130 a projednat s ní záležitosti uvedené v § 131.
(2)
Odborová organizace je dále oprávněna zejména
a)
projednat a zaujmout stanovisko k podkladům potřebným k sestavení organizační struktury služebního úřadu,
b)
dostat zprávu o osobách nově přijatých do služebního poměru,
c)
projednat a zaujmout stanovisko k návrhům rozhodnutí týkajících se změn a skončení služebního poměru,
d)
projednat a zaujmout stanovisko k návrhům služebních předpisů, které mají být vydány služebním orgánem a týkající se služebního úřadu, v němž odborová organizace působí,
e)
projednat a zaujmout stanovisko k návrhům na zlepšení podmínek výkonu služby a tyto návrhy předkládat,
f)
být přítomna při konání úřednické zkoušky,
g)
být zúčastněna v poradních orgánech služebního orgánu,
h)
vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu službyochrany zdraví při výkonu služby v rozsahu a za podmínek vyplývajících z § 322 zákoníku práce.
(3)
Služební orgán je povinen s odborovou organizací projednat návrhy
a)
ve věcech systemizace služebních úřadů,
b)
na zlepšení podmínek výkonu služby,
c)
služebních předpisů, které se týkají více služebních úřadů.
(4)
Odborová organizace má právo vyjadřovat se ke všem návrhům právních předpisů týkajících se státních zaměstnancůstátních zaměstnanců.
(5)
Služební orgány jsou povinny zajistit, aby odborové organizace mohly vykonávat oprávnění podle tohoto zákona.
(6)
Za odborovou organizaci jedná orgán určený jejími stanovami.
§ 133
(1)
Odborová organizace působí ve služebním úřadu a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové vykonávají v tomto služebním úřadu službu ve služebním poměru.
(2)
Oprávnění odborové organizace ve služebním úřadu vznikají dnem následujícím po dni, kdy služebnímu orgánu oznámila, že splňuje podmínky podle odstavce 1; přestane-li odborová organizace tyto podmínky splňovat, je povinna to služebnímu orgánu bez zbytečného odkladu oznámit.
(3)
Působí-li ve služebním úřadu více odborových organizací, je služební úřad povinen v případech týkajících se všech nebo většího počtu státních zaměstnancůstátních zaměstnanců, kdy tento zákon vyžaduje informování nebo projednáníprojednání s odborovou organizací, plnit tyto povinnosti vůči všem odborovým organizacím, nedohodne-li se s nimi na jiném způsobu informování nebo projednáníprojednání.
(4)
Působí-li ve služebním úřadu více odborových organizací, jedná za státní zaměstnancestátní zaměstnance ve vztahu k jednotlivým státním zaměstnancůmstátním zaměstnancům odborová organizace, jejímž je státní zaměstnanecstátní zaměstnanec členem. Za státního zaměstnancestátního zaměstnance, který není odborově organizován, jedná ve služebních vztazích odborová organizace s největším počtem členů, kteří vykonávají ve služebním úřadu, v němž odborová organizace působí, službu, neurčí-li tento státní zaměstnanecstátní zaměstnanec jinak.
HLAVA III
RADA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A ZÁSTUPCE STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ PRO BEZPEČNOST A OCHRANU ZDRAVÍ
§ 134
(1)
Státní zaměstnanciStátní zaměstnanci ve služebním úřadu si mohou zvolit radu státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a zástupce státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby.
(2)
Služební úřad informuje radu státních zaměstnancůstátních zaměstnanců o záležitostech podle § 130.
(3)
Rada státních zaměstnancůstátních zaměstnanců má právo na informace podle § 130 a dále je oprávněna se služebním úřadem projednat opatření v souvislosti s organizačními změnami.
(4)
Služební úřad projedná se zástupci státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby záležitosti v rozsahu stanoveném v § 131.
(5)
Služební orgán je povinen zajistit, aby rada státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a zástupci státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby mohli vykonávat oprávnění, která jim jsou tímto zákonem stanovena.
(6)
Oprávnění podle § 130 a 131 a podle odstavce 3 nelze dále rozšiřovat.
§ 135
(1)
Radu státních zaměstnancůstátních zaměstnanců lze zvolit ze státních zaměstnancůstátních zaměstnanců ve služebním úřadu, v němž vykonává službu více než 25 státních zaměstnancůstátních zaměstnanců. Rada státních zaměstnancůstátních zaměstnanců má nejméně 3, nejvýše však 15 členů; počet jejích členů musí být lichý.
(2)
Zástupce státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby lze zvolit ze státních zaměstnancůstátních zaměstnanců ve služebním úřadu, v němž vykonává službu více než 10 státních zaměstnancůstátních zaměstnanců; jejich celkový počet závisí na celkovém počtu státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a na riziku vykonávané služby. Jednoho zástupce státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby lze však ustavit nejvýše pro 10 státních zaměstnancůstátních zaměstnanců.
(3)
Počet členů rady státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a počet zástupců státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby určí služební orgán po projednáníprojednání s volební komisí.
§ 136
(1)
Pro volby rady státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a zástupce státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby je rozhodný počet státních zaměstnancůstátních zaměstnanců vykonávajících službu ve služebním úřadu v den podání písemného návrhu na vyhlášení voleb.
(2)
Funkční období rady státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a zástupce státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby trvá 3 roky.
(3)
Rada státních zaměstnancůstátních zaměstnanců zvolí ze svých členů na svém prvním zasedání předsedu a informuje o tom služební orgán a státní zaměstnancestátní zaměstnance.
§ 137
(1)
Působí-li při přechodu výkonu práv a povinností ze služebního poměru mezi služebními úřady i u přejímajícího služebního úřadu rada státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a zástupci státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby, přejímající služební úřad plní tímto zákonem stanovené povinnosti vůči oběma radám státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a zástupcům státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby, nedohodnou-li se mezi sebou a služebním orgánem jinak.
(2)
Rady státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a zástupci státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby plní povinnosti podle § 134 až do dne, kdy jim skončí funkční období. Jestliže před skončením funkčního období počet členů jedné z rad státních zaměstnancůstátních zaměstnanců klesl na méně než 3, přebírá její funkci zbývající rada státních zaměstnancůstátních zaměstnanců.
§ 138
(1)
Rada státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a funkce zástupce státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby zaniká dnem
a)
skončení funkčního období, nebo
b)
zrušení služebního úřadu.
(2)
Rada státních zaměstnancůstátních zaměstnanců dále zaniká dnem, kdy počet členů rady zaměstnanců klesne na méně než 3.
(3)
V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 předá rada státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a zástupce státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby veškeré podklady související s výkonem funkce služebnímu orgánu, který je uschová po dobu 5 let ode dne zániku funkce rady státních zaměstnancůstátních zaměstnanců nebo funkce zástupce státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby.
(4)
Členství v radě státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a funkce zástupce státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby končí rovněž dnem
a)
vzdání se funkce, nebo
b)
skončení služebního poměru.
§ 139
(1)
Volby rady státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby se řídí § 283 až 285 zákoníku práce s tím, že radou zaměstnanců se rozumí rada státních zaměstnancůstátních zaměstnanců, zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochranu zdraví při práci se rozumí zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby, zaměstnavatelem se rozumí služební úřad, v němž vykonává státní zaměstnanecstátní zaměstnanec službu, zaměstnanci se rozumí státní zaměstnancistátní zaměstnanci, kteří vykonávají ve služebním úřadu službu, pracovním poměrem se rozumí služební poměr a pracovní cestou se rozumí služební cesta.
(2)
Volby rady státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby vyhlašuje služební orgán.
HLAVA IV
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 140
(1)
Členové odborových orgánů, členové rady státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a zástupci státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby nesmějí být pro výkon své činnosti diskriminováni nebo znevýhodněni ani zvýhodněni.
(2)
Služební poměr nesmí být skončen z důvodu výkonu funkce v odborové organizaci, radě státních zaměstnancůstátních zaměstnanců nebo zástupce státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby.
§ 141
(1)
Služební úřad je povinen poskytnout k výkonu činnosti podle § 131, § 132 odst. 1 a 2 a § 134 odst. 4 odborové organizaci nebo radě státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a zástupcům státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby pravdivé a úplné informace a podklady včas a přihlížet k jejich stanoviskům. Na požádání je povinen poskytnout informace písemně. Odborová organizace nebo rada státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a zástupci státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby a v případě uvedeném v § 129 odst. 3 větě první státní zaměstnancistátní zaměstnanci mají právo požadovat na služebním úřadu doplnění informací a odpovědi na položené otázky.
(2)
Služební úřad je povinen umožnit státním zaměstnancůmstátním zaměstnancům konání voleb do orgánů odborové organizace, voleb členů rad státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a zástupců státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby, a vytvořit podmínky pro řádný výkon jejich činnosti, zejména jim poskytovat podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnosti s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady.
(3)
Služební úřad je povinen poskytnout členům volební komise, členům odborové organizace, členům rad státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a zástupcům státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby k výkonu jejich činnosti podle tohoto zákona služební volno v nezbytně nutném rozsahu; za dobu uvolnění jim přísluší plat.
§ 142
(1)
Odborová organizace působící ve služebním úřadu, rada státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a zástupci státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby jsou povinni vhodným způsobem informovat státní zaměstnancestátní zaměstnance o své činnosti a o obsahu a závěrech informací a projednáníprojednání se služebním úřadem.
(2)
Členové odborové organizace, členové rad státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a zástupci státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dovědí při výkonu své funkce, pokud by porušením mlčenlivosti mohlo dojít k vyzrazení utajovaných informacíutajovaných informací nebo porušení oprávněných zájmů služebního úřadu nebo státních zaměstnancůstátních zaměstnanců. Povinnost podle věty první trvá po dobu 1 roku po skončení výkonu jejich funkce, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.
§ 143
Kolektivní dohoda
(1)
Ke zlepšení podmínek výkonu služby, zejména zdravotních, sociálních nebo kulturních, je možné v kolektivní dohodě upravit práva státních zaměstnancůstátních zaměstnanců, jakož i práva a povinnosti stran této dohody.
(2)
Ustanovení § 8 a § 10 až 26 zákona o kolektivním vyjednávání a ustanovení § 22, 24, § 25 odst. 3 a 4, § 26, § 27 odst. 3, § 28 a 29 zákoníku práce se na kolektivní dohodu použije obdobně s tím, že
a)
podnikovou kolektivní smlouvou se rozumí kolektivní dohoda uzavřená mezi služebním orgánem nebo více služebními orgány a odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi působícími u služebního úřadu,
b)
kolektivní smlouvou vyššího stupně se rozumí kolektivní dohoda uzavřená mezi vládou a odborovou organizací nebo odborovými organizacemi,
c)
stávkou ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy se rozumí stávka za uzavření kolektivní dohody,
d)
pracovněprávními nároky se rozumí nároky ze služebního poměru,
e)
zaměstnavatelemzaměstnavatelem se rozumí služební úřad, v němž vykonává státní zaměstnanecstátní zaměstnanec službu,
f)
zaměstnancemzaměstnancem se rozumí státní zaměstnanecstátní zaměstnanec, který vykonává ve služebním úřadu službu,
g)
pracovním poměrem se rozumí služební poměr,
h)
mzdoumzdou se rozumí plat.
(3)
Kolektivní dohoda je závazná pro její strany. Kolektivní dohoda podle odstavce 2 písm. a) je závazná také pro všechny státní zaměstnancestátní zaměstnance, kteří vykonávají službu ve služebním úřadu, v němž odborová organizace působí. Kolektivní dohoda podle odstavce 2 písm. b) je závazná také pro všechny služební úřady, pro všechny státní zaměstnancestátní zaměstnance a pro všechny odborové organizace, za které tuto dohodu uzavřela odborová organizace.
(4)
K ujednání kolektivní dohody podle odstavce 2 písm. a), které upravuje práva státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a práva a povinnosti stran této dohody v jiném rozsahu než kolektivní dohoda podle odstavce 2 písm. b), se nepřihlíží.
ČÁST DEVÁTÁ
ODMĚŇOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ
§ 144
Obecná ustanovení o platu a odměně za služební pohotovost
(1)
Odměňování státních zaměstnancůstátních zaměstnanců se řídí zákoníkem práce, není-li stanoveno jinak.
(2)
Kde se v zákoníku práce používá pojem
a)
zaměstnanec, rozumí se tím pro účely tohoto zákona státní zaměstnanecstátní zaměstnanec,
b)
vedoucí zaměstnanec, rozumí se tím pro účely tohoto zákona představený,
c)
zaměstnavatel, rozumí se tím pro účely tohoto zákona služební orgán,
d)
pracovní poměr, rozumí se tím pro účely tohoto zákona služební poměr,
e)
výkon práce, rozumí se tím pro účely tohoto zákona výkon služby,
f)
plat za práci přesčas, rozumí se tím pro účely tohoto zákona plat za službu přesčas,
g)
příplatek za práci v sobotu a v neděli, rozumí se tím pro účely tohoto zákona příplatek za službu v sobotu a v neděli,
h)
příplatek za noční práci, rozumí se tím pro účely tohoto zákona příplatek za službu v noční době,
i)
příplatek za práci ve svátek, rozumí se tím pro účely tohoto zákona příplatek za službu ve svátek,
j)
příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, rozumí se tím pro účely tohoto zákona příplatek za službu ve ztíženém pracovním prostředí,
k)
pracovní pohotovost, rozumí se tím pro účely tohoto zákona služební pohotovost.
§ 145
Zvláštní ustanovení o platovém tarifu a platových třídách
(1)
První až pátá platová třída stanovená zákoníkem práce se v případě státních zaměstnanců nepoužijí. Výši platových tarifů s přihlédnutím k povinnostem a omezením při výkonu služby a k jeho významu, způsob jejich určení pro státní zaměstnance, včetně způsobu klasifikace služebních míst platovými třídami, a podmínky pro určení započitatelné praxe stanoví vláda nařízením.
(2)
Charakteristika platových tříd je uvedena v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Vláda na jejím základě stanoví nařízením katalog správních činností a jejich zařazení podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do jednotlivých platových tříd.
(3)
Pro nové služební místo státního zaměstnancestátního zaměstnance, na kterém se mají vykonávat činnosti neuvedené v katalogu správních činností, platovou třídu navrhne služební orgán v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem financí při vypracování návrhu systemizace nebo její změny.
§ 146
Zvláštní ustanovení o příplatku za vedení
(1)
Rozpětí příplatků za vedení stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu.
(2)
Vláda může nařízením stanovit závazná pravidla pro určení konkrétní výše příplatků za vedení v rámci stanoveného rozpětí.
§ 147
Zvláštní ustanovení o příplatku za službu přesčas
K veškeré službě přesčas je přihlédnuto v platu představeného, který je služebním orgánem nebo vedoucím zastupitelského úřadu.
§ 148
Zvláštní ustanovení o zvláštním příplatku
(1)
Vláda nařízením stanoví pravidla pro určení konkrétní výše zvláštního příplatku.
(2)
Služební orgán služebním předpisem stanoví výši zvláštního příplatku pro služební místa ve služebním úřadu.
§ 149
Zvláštní ustanovení o osobním příplatku
(1)
Státnímu zaměstnanciStátnímu zaměstnanci lze osobní příplatek přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout v závislosti na výsledku jeho služebního hodnocení.
(2)
Státnímu zaměstnanciStátnímu zaměstnanci lze do jeho prvního služebního hodnocení přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout osobní příplatek, a to na návrh představeného.
(3)
Státnímu zaměstnanciStátnímu zaměstnanci lze osobní příplatek přiznat, zvýšit nebo snížit též v souvislosti s jeho zařazením, převedením nebo jmenováním na jiné služební místo.
(4)
Státnímu zaměstnanciStátnímu zaměstnanci lze osobní příplatek přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout též v souvislosti s jeho vysláním k výkonu služby v zahraničí nebo s ukončením tohoto vyslání, a to na návrh představeného.
§ 150
Zvláštní ustanovení o odměně
(1)
Odměnou lze ocenit též úspěšné splnění naléhavých služebních úkolů za nepřítomného státního zaměstnancestátního zaměstnance, pokud mu nevznikl nárok na příplatek za vedení nebo plat při zastupování podle § 66.
(2)
Celkový úhrn odměn vyplacených státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci za kalendářní rok činí nejvýše 25 % z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu a nejvýše přípustného osobního příplatku v příslušné platové třídě a v případě představeného též příplatku za vedení, který mu lze jako nejvýše přípustný přiznat podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, a to podle služebního místa, na kterém státní zaměstnanecstátní zaměstnanec v příslušném kalendářním roce naposledy vykonával službu.
§ 151
Zvláštní ustanovení o odměně za služební pohotovost
Výše odměny za služební pohotovost činí 10 % průměrného výdělku.
§ 152
Zvláštní ustanovení o platu některých služebních orgánů
(1)
Výši platového tarifu, výši příplatku za vedení, poskytnutí odměny a její výši a přiznání a výši osobního příplatku, jeho zvýšení, snížení nebo odejmutí představenému na služebním místě nejvyššího státního tajemníka, vedoucího služebního úřadu v ústředních správních úřadechsprávních úřadech a vedoucího služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřadnadřízený služební úřad, určí ten, kdo jej na dané služební místo jmenoval, podle této části a příloh č. 1 a 2 k tomuto zákonu. Pokud služební orgán jmenovala na dané služební místo vláda, může vláda pověřit jednáním podle věty první příslušného člena vlády.
(2)
U ostatních vedoucích služebních úřadů rozhodne o platových náležitostech uvedených v odstavci 1 nadřízený služební orgán.
ČÁST DESÁTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
OSOBNÍ SPIS, SLUŽEBNÍ PRŮKAZ, SLUŽEBNÍ HODNOCENÍ A STÍŽNOST STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE
§ 153
Osobní spis
(1)
O služebním poměru státního zaměstnancestátního zaměstnance se vede osobní spis, který smí obsahovat jen písemnosti nezbytné pro služební poměr a hodnocení státního zaměstnancestátního zaměstnance.
(2)
Obsahem osobního spisu jsou i osobní údaje státního zaměstnance, které ho identifikují, a údaje o jeho osobním stavu, způsobilosti k výkonu služby, bezúhonnosti a dosaženém vzdělání, jež jsou potřebné pro služební poměr, zabezpečení řádného výkonu služby a uplatnění práv a povinností státního zaměstnance ve služebním poměru.
(3)
Státní zaměstnanec je povinen oznámit služebnímu orgánu změnu v osobních údajích obsažených v osobním spisu do 8 dnů ode dne, kdy k ní došlo nebo kdy se o ní dozvěděl.
(4)
Do osobního spisu mají právo nahlížet služební orgán, jakož i představení, kteří jsou státnímu zaměstnanci nadřízeni. Právo nahlížet do osobního spisu, jakož i právo na pořízení opisu osobního spisu má Ministerstvo vnitra, orgán inspekce práce, Úřad pro ochranu osobních údajů, soud, státní zástupce, policejní orgán, Národní bezpečnostní úřad a zpravodajská služba.
(5)
Státní zaměstnanec a bývalý státní zaměstnanec mají právo nahlížet do svého osobního spisu, činit si z něj výpisy a na náklady služebního úřadu z něho požadovat opisy listin.
(6)
Služební úřad uchovává osobní spis po dobu 50 let následujících po roce, kdy byl spis uzavřen.
§ 154
Služební průkaz
(1)
Služební úřad, v němž státní zaměstnanecstátní zaměstnanec vykonává službu, vystaví státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci služební průkaz. Služební průkaz osvědčuje, že jeho držitel je státním zaměstnancemstátním zaměstnancem. Služební průkaz obsahuje
a)
fotografii státního zaměstnancestátního zaměstnance,
b)
jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul státního zaměstnancestátního zaměstnance,
c)
evidenční číslo státního zaměstnancestátního zaměstnance,
d)
označení služebního úřadu, v němž státní zaměstnanecstátní zaměstnanec vykonává službu,
e)
číslo služebního průkazu,
f)
datum vystavení, popřípadě i datum platnosti služebního průkazu,
g)
jiné údaje, stanoví-li tak jiný právní předpis.
(2)
Služební průkaz může dále obsahovat kontaktní elektronický čip nebo jiný nosič informací. Do kontaktního elektronického čipu nebo jiného nosiče informací lze nahrát pouze elektronické prostředky využívané při výkonu služby nebo v souvislosti s ním.
Služební hodnocení
§ 155
(1)
Státní zaměstnanecStátní zaměstnanec podléhá služebnímu hodnocení.
(2)
Služební hodnocení státního zaměstnance zahrnuje hodnocení výkonu služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli. Služební hodnocení představeného zahrnuje také hodnocení výkonu služby z hlediska organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu služby podřízených státních zaměstnanců a výkonu práce podřízených zaměstnanců.
(3)
Hodnoticí kritérium je klasifikováno jako
a)
plněné vysoko nad rámec nároků na ně kladených,
b)
plněné nad rámec nároků na ně kladených,
c)
plněné v rámci nároků na ně kladených,
d)
plněné v rámci nároků na ně kladených s občasnými výhradami, nebo
e)
plněné nedostatečně.
(4)
Služební hodnocení musí obsahovat závěr o tom, zda státní zaměstnanec dosahoval ve službě
a)
vynikající výsledky,
b)
velmi dobré výsledky,
c)
dobré výsledky,
d)
dostačující výsledky, nebo
e)
nevyhovující výsledky.
(5)
Služební hodnocení dále obsahuje stanovení individuálních cílů pro další osobní rozvoj státního zaměstnance.
(6)
První služební hodnocení se provede nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku služebního poměru, ne však dříve než po 60 odsloužených dnech.
(7)
Služební hodnocení se dále provede podle potřeby za uplynulé, dosud nehodnocené období, které zahrnuje alespoň 60 odsloužených dnů ode dne seznámení státního zaměstnance s předchozím služebním hodnocením.
(8)
Služební hodnocení se dále provede na požádání státního zaměstnance za uplynulé, dosud nehodnocené období, které zahrnuje alespoň 60 odsloužených dnů ode dne seznámení státního zaměstnance s předchozím služebním hodnocením. Na požádání státního zaměstnance lze služební hodnocení provést pouze jednou ročně.
(9)
Obsahuje-li služební hodnocení státního zaměstnance závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovujících výsledků, další služební hodnocení se provede vždy po uplynutí 60 odsloužených dnů ode dne seznámení státního zaměstnance s předchozím služebním hodnocením.
(10)
Služební hodnocení se dále provede, přechází-li státní zaměstnanec na jiný služební úřad; toto služební hodnocení neobsahuje závěr o tom, jaké státní zaměstnanec dosahoval ve službě výsledky, ani stanovení individuálních cílů pro další osobní rozvoj státního zaměstnance a zašle se novému služebnímu orgánu státního zaměstnance.
(11)
Služební orgán může služebním předpisem stanovit podrobnosti provádění služebního hodnocení státních zaměstnanců. Služební orgán může služebním předpisem stanovit, že se ve služebním úřadu provádí pravidelné služební hodnocení všech státních zaměstnanců.
(12)
Za odsloužený se považuje den, v němž státní zaměstnanec skutečně vykonával službu převážnou část své směny. Části směn odsloužené v různých dnech se nesčítají.
(13)
Státní zaměstnanec musí být se služebním hodnocením seznámen.
(14)
Vláda stanoví nařízením hodnoticí kritéria, na základě kterých je státní zaměstnanec v rámci služebního hodnocení posuzován, způsob určení závěru služebního hodnocení a vazbu výše osobního příplatku na výsledek služebního hodnocení.
§ 156
(1)
Služební hodnocení státního zaměstnancestátního zaměstnance provede bezprostředně nadřízený představený v součinnosti se služebním orgánem, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Služební hodnocení vedoucího služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřadnadřízený služební úřad, provede pověřený člen vlády v součinnosti s nejvyšším státním tajemníkem. Služební hodnocení vedoucího služebního úřadu, který je bezprostředně podřízen ministerstvu, provede příslušný člen vlády v součinnosti se státním tajemníkem. V ostatních případech provede služební hodnocení vedoucího služebního úřadu nadřízený služební orgán.
(3)
Služební hodnocení státního tajemníka provede nejvyšší státní tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády.
(4)
Služební hodnocení vrchního ředitele sekce provede státní tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády.
(5)
Služební hodnocení personálního ředitele sekce pro státní službu provede nejvyšší státní tajemník.
(6)
Služební hodnocení nejvyššího státního tajemníka provede vláda nebo ministr vnitra na základě pověření vlády.
§ 156a
Námitky proti služebnímu hodnocení
(1)
Státní zaměstnanecStátní zaměstnanec může podat proti služebnímu hodnocení námitky do 15 dnů ode dne seznámení se služebním hodnocením. Námitky se podávají písemně služebnímu orgánu, musí z nich být zřejmé, proti jaké části služebního hodnocení směřují, a musí obsahovat odůvodnění nesouhlasu se služebním hodnocením a návrh způsobu úpravy služebního hodnocení.
(2)
Služební orgán vyřídí podané námitky ve lhůtě 30 dnů ode dne jejich doručení tak, že jim zcela nebo zčásti vyhoví a služební hodnocení upraví, nebo je zamítne. Námitky, z nichž není zřejmé, proti jaké části služebního hodnocení směřují, nebo námitky, u nichž chybí odůvodnění nesouhlasu se služebním hodnocením nebo návrh způsobu úpravy služebního hodnocení, služební orgán zamítne jako nedůvodné. Proti upravenému služebnímu hodnocení nelze podat další námitky.
(3)
Námitky proti služebnímu hodnocení vedoucího služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřad, vedoucího služebního úřadu, který je bezprostředně podřízen ministerstvu, nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, vrchního ředitele sekce a personálního ředitele sekce pro státní službu vyřizuje služební komise postupem podle odstavce 2.
Stížnost
§ 157
(1)
Státní zaměstnanec může podat ve věcech výkonu služby a ve věcech služebního poměru, s výjimkou věcí podle § 159 odst. 2 písm. j), písemnou stížnost služebnímu orgánu. Stížnost ve věci služebního posudku a potvrzení o službě může podat také bývalý státní zaměstnanec; při jejím vyřízení se postupuje podle odstavců 2 až 8 obdobně.
(2)
Stížnost státního zaměstnance musí být podána nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy se státní zaměstnanec dozvěděl, že došlo ke skutečnosti, která je předmětem stížnosti, nejpozději však do 12 měsíců ode dne, kdy k této skutečnosti došlo.
(3)
Stížnost státního zaměstnance vyřizuje podle jejího obsahu představený, který je státnímu zaměstnanci bezprostředně nadřízen, nebo služební orgán, není-li dále stanoveno jinak. Stížnost bývalého státního zaměstnance vyřizuje služební orgán nadřízený služebnímu orgánu, který bývalému státnímu zaměstnanci vydal služební posudek nebo potvrzení o službě.
(4)
Stížnost státního zaměstnance nesmí vyřizovat představený nebo služební orgán, vůči kterému stížnost směřuje; vyřizuje ji nadřízený představený nebo nadřízený služební orgán představeného nebo služebního orgánu, vůči kterému směřuje.
(5)
Stížnost státního zaměstnance, který je služebním orgánem, vyřizuje nadřízený služební orgán.
(6)
Ten, kdo vyřizuje stížnost vůči státnímu zaměstnanci, musí o jejím podání a o výsledku jejího vyřízení vyrozumět státního zaměstnance a jeho služební orgán.
(7)
Stížnost státního zaměstnance musí být vyřízena písemně nejpozději do 60 dnů od jejího doručení. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.
(8)
Má-li státní zaměstnanec za to, že stížnost nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízeného představeného, služební orgán nebo nadřízený služební orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. O přešetření způsobu vyřízení stížnosti lze požádat pouze jednou, a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení písemného vyřízení stížnosti.
(9)
Opožděně podanou stížností nebo opožděně podanou nebo opakovanou žádostí o přešetření způsobu vyřízení stížnosti se představený nebo služební orgán nezabývá a státního zaměstnance o tom písemně vyrozumí.
§ 158
Státní zaměstnanecStátní zaměstnanec je oprávněn požádat o pomoc s řešením své stížnosti odborovou organizaci, radu státních zaměstnancůstátních zaměstnanců a ve věcech týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu službyochrany zdraví při výkonu služby zástupce státních zaměstnancůstátních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu službyochranu zdraví při výkonu služby.
HLAVA II
ŘÍZENÍ VE VĚCECH SLUŽBY
§ 159
Základní ustanovení
(1)
Ustanovení o řízení ve věcech služby se vztahují na rozhodování o
a)
přijetí do služebního poměru,
b)
zařazení na služební místo,
c)
jmenování na služební místo představeného,
d)
odměňování,
e)
změně služebního poměru,
f)
skončení služebního poměru,
g)
povolení
1.
kratší služební doby,
2.
zvýšení vzdělání státního zaměstnancestátního zaměstnance na náklady služebního úřadu včetně volna k němu a zastavení poskytování tohoto volna,
3.
výkonu jiné výdělečné činnosti než služby,
h)
náhradě nákladů podle § 110,
i)
zastavení poskytování úlev ve službě podle § 111.
(2)
Ustanovení o řízení ve věcech služby ani ustanovení správního řádu o správním řízení se nevztahují na
a)
jmenování na služební místo představeného a odvolání z tohoto služebního místa, pokud spadá do působnosti vlády,
b)
vyslání na služební cestu,
c)
zastupování státního zaměstnancestátního zaměstnance nebo představeného,
d)
zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost,
e)
povolení změny rozvržení služební doby a pružného rozvržení služební doby,
f)
nařízení služební pohotovosti, služby přesčas nebo ve dnech pracovního klidu,
g)
povolení služebního volna,
h)
čerpání dovolené a dodatkové dovolené,
i)
prohlubování vzdělání,
j)
provádění služebního hodnocení státního zaměstnance a vyřizování námitek proti služebnímu hodnocení,
k)
stanovení platu, je-li předmětem
1.
změna výše platového tarifu v důsledku změny výše platových tarifů stanovených nařízením vlády, nebo
2.
zařazení státního zaměstnancestátního zaměstnance do vyššího platového stupně v důsledku dosažení délky započitatelné praxe stanovené pro vyšší platový stupeň,
l)
poskytnutí odměny,
m)
výběrové řízení a jmenování a odvolání člena výběrové komise,
n)
nařízení výkonu služby z jiného místa,
o)
jmenování a odvolání člena zkušební komise,
p)
poskytnutí odbytného,
q)
přeložení a změna platu v důsledku přeložení,
r)
uložení písemného napomenutí a písemné výtky,
s)
zrušení služebního poměru služebním orgánem ve zkušební době,
t)
zrušení zařazení, převedení nebo jmenování služebním orgánem v osvědčovací době,
u)
přiznávání a odebírání služebního označení.
§ 160
Použití správního řádu
Nestanoví-li zákon jinak, v řízení ve věcech služby se postupuje podle správního řádu.
Účastníci řízení a rozhodující orgány
§ 161
Účastníkem řízení je
a)
žadatel o přijetí do služebního poměru,
b)
státní zaměstnanec, nebo
c)
bývalý státní zaměstnanec.
§ 162
(1)
Ve věcech služby rozhoduje v prvním stupni příslušný služební orgán.
(2)
O nároku státního zaměstnance vůči služebnímu úřadu a o nároku služebního úřadu vůči státnímu zaměstnanci rozhoduje služební orgán služebního úřadu, ve kterém byl v době vzniku nároku státní zaměstnanec zařazen. Pro rozhodování o nároku bývalého státního zaměstnance vůči služebnímu úřadu, ve kterém byl zařazen, nebo o nároku služebního úřadu vůči bývalému státnímu zaměstnanci se použije věta první obdobně.
(3)
Pokud se rozhodnutí služebního orgánu má týkat působnosti jiného služebního orgánu, lze ho vydat jen s jeho souhlasem.
(4)
Nadřízeným služebním orgánem je
a)
nejvyšší státní tajemník vůči vedoucímu služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřadnadřízený služební úřad, státnímu tajemníkovi, personálnímu řediteli sekce pro státní službu a ve věcech, v nichž rozhodl nejvyšší státní tajemník,
b)
vedoucí služebního úřadu vůči vedoucímu podřízeného služebního úřadu,
c)
státní tajemník vůči vedoucímu služebního úřadu podřízeného ministerstvu.
§ 162a
Služební komise
(1)
Zřizuje se služební komise. Služební komise rozhoduje o odvolání ze služebního místa představeného podle § 60 odst. 1 písm. c) a § 60 odst. 2 nebo o skončení služebního poměru podle § 72 odst. 1 písm. b) nebo c), jde-li o vedoucího služebního úřadu, nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, vrchního ředitele sekce nebo personálního ředitele sekce pro státní službu. Proti rozhodnutí služební komise není odvolání přípustné. Nadřízeným služebním orgánem služební komise ve věcech, v nichž rozhodla služební komise, je služební komise.
(2)
Služební komise má 5 členů, které jmenuje a odvolává vláda, z toho 2 členy na návrh prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a 1 člena na návrh veřejného ochránce práv. Předsedu služební komise jmenuje vláda z těch členů, které jmenovala bez návrhu.
(3)
Členem služební komise může být jmenována fyzická osoba, která
a)
splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru podle § 25 odst. 1 písm. a), c) a d),
b)
má vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a
c)
nevykonává žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.
(4)
Alespoň 1 člen služební komise, který je jmenován vládou bez návrhu, musí mít vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva.
(5)
Členové služební komise jsou jmenováni na funkční období 7 let. Nikdo nemůže být členem služební komise jmenován více než dvakrát za sebou.
(6)
Členství ve služební komisi je veřejnou funkcí. Vláda člena služební komise odvolá, pokud člen služební komise přestane splňovat podmínky podle odstavce 3 nebo pokud o odvolání požádá.
(7)
Služební komise přijímá usnesení většinou hlasů přítomných členů; při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy nebo předsedajícího. Člen služební komise se nesmí zdržet hlasování. Jednotlivými úkony v řízení, s výjimkou vydání rozhodnutí, mohou být pověřeni státní zaměstnanci vykonávající službu v Ministerstvu vnitra, kteří nejsou členy služební komise; přitom jsou podřízeni pouze služební komisi.
(8)
Výkon působnosti služební komise odborně, organizačně, finančně a materiálně zabezpečuje Ministerstvo vnitra. Služební komise se pro tyto účely považuje za organizační jednotku Ministerstva vnitra. Za výkon funkce člena služební komise náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda usnesením, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce, přičemž za pravidelné pracoviště člena služební komise se považuje jeho bydliště.
§ 163
Zvláštní ustanovení o vyloučení z projednávání a rozhodování věci
Ustanovení správního řádu o vyloučení z projednávání a rozhodování věci podle tohoto zákona se nepoužijí pro člena služební komise nejvyššího státního tajemníka a státního tajemníka.
§ 165
Zvláštní ustanovení o vydání rozhodnutí
(1)
Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení.
(2)
Služební orgán může na žádost státního zaměstnancestátního zaměstnance nebo z moci úřední vydat nové rozhodnutí, kterým zruší rozhodnutí o povolení výkonu jiné výdělečné činnosti než služby nebo rozhodnutí o povolení kratší služební doby, zkrátí dobu, na kterou je státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci povolen výkon jiné výdělečné činnosti než služby nebo povolena kratší služební doba, anebo změní rozsah povolení výkonu jiné výdělečné činnosti než služby nebo povolení kratší služební doby, jestliže
a)
pominuly důvody vydání rozhodnutí,
b)
se podstatně změnily okolnosti, za nichž bylo rozhodnutí vydáno, zejména pokud výkon jiné výdělečné činnosti než služby nebo kratší služební doba brání řádnému plnění úkolů služebního úřadu.
§ 166
Zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení
Jestliže je účastník v řízení o odvolání, rozkladu, v obnoveném nebo přezkumném řízení úspěšný, má nárok na náhradu nákladů od služebního úřadu. Jestliže má účastník v řízení úspěch jen částečný, má nárok na poměrnou náhradu nákladů. Nárok musí účastník uplatnit před ukončením řízení, a jestliže to není možné, do 3 dnů ode dne doručení rozhodnutí, jinak zaniká.
§ 167
Zvláštní ustanovení o výkonu rozhodnutí
Nesplní-li účastník ve stanovené lhůtě povinnost k peněžitému plnění, která je mu uložena vykonatelným rozhodnutím vydaným podle § 159 odst. 1 písm. h), rozhodne služební orgán o srážkách z jeho platu.
§ 168
Odvolací řízení
(1)
Odvolacím orgánem je nadřízený služební orgán.
(2)
Odvolání nemá odkladný účinek. To neplatí při odvolání proti rozhodnutí o náhradě nákladů podle § 110.
(3)
Na návrh odvolatele, který podal oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, může odvolací orgán přiznat odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí, které by mohlo mít znaky odvetného opatření, nebo pozastavit jeho vykonatelnost. Návrh na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení vykonatelnosti lze podat pouze ve lhůtě pro podání odvolání. O návrhu na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení vykonatelnosti rozhodne odvolací orgán bez zbytečného odkladu poté, kdy mu byl předán spis; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.
(4)
Odvolá-li se státní zaměstnanecstátní zaměstnanec proti rozhodnutí o odvolání ze služebního místa představeného, o skončení služebního poměru nebo o přiznání, zvýšení, snížení nebo odejmutí osobního příplatku, lze přezkoumat i služební hodnocení, které bylo podkladem pro vydání rozhodnutí. Pokud odvolací orgán shledá, že služební hodnocení je v rozporu s právními předpisy, po nabytí právní moci rozhodnutí o odvolání se provede nové služební hodnocení; původní služební hodnocení, ke kterému se nepřihlíží, se vyřadí z osobního spisu státního zaměstnancestátního zaměstnance.
(5)
Odvolá-li se státní zaměstnanec proti rozhodnutí o odvolání ze služebního místa představeného nebo o skončení služebního poměru, lze přezkoumat i písemné napomenutí, které bylo podkladem pro vydání rozhodnutí. Pokud odvolací orgán shledá, že je písemné napomenutí v rozporu s právními předpisy, vyřadí se po nabytí právní moci rozhodnutí o odvolání z osobního spisu státního zaměstnance a nepřihlíží se k němu.
HLAVA III
PŘECHOD VÝKONU PRÁV A POVINNOSTÍ ZE SLUŽEBNÍHO POMĚRU
§ 170
(1)
Stanoví-li jiný zákon, že služební úřad zaniká sloučením nebo splynutím s jiným služebním úřadem, přechází výkon práv a povinností ze služebního poměru v plném rozsahu na přejímající služební úřad.
(2)
Stanoví-li jiný zákon, že služební úřad zaniká rozdělením, přechází výkon práv a povinností ze služebního poměru na služební úřady nově vzniklé.
§ 171
Stanoví-li jiný zákon, že část služebního úřadu se převádí do jiného služebního úřadu, přechází výkon práv a povinností ze služebního poměru týkajících se této části služebního úřadu na přejímající služební úřad s výjimkou práv a povinností z kolektivního vyjednávání.
HLAVA IV
SYSTEMIZACE PRACOVNÍCH MÍST A POSTAVENÍ NÁMĚSTKA ČLENA VLÁDY
§ 172
Systemizace pracovních míst
Pro stanovení systemizace pracovních míst zaměstnanců ve správním úřadusprávním úřadu platí § 17 a 18 obdobně s tím, že počet míst náměstků člena vlády a zaměstnanců, kteří vykonávají práci pro člena vlády, včetně zaměstnanců zařazených v kabinetu člena vládykabinetu člena vlády, nebo zaměstnanců, kteří vykonávají práci pro vedoucího Úřadu vlády, a jejich platový tarif určuje a objem prostředků na jejich platy navrhuje příslušný člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády. Kabinetem člena vládyKabinetem člena vlády se rozumí útvar v ministerstvu nebo v Úřadu vlády, v jehož působnosti je formulování politik výlučně pro člena vlády.
§ 173
Náměstek člena vlády
(1)
Náměstek člena vlády je zástupcem člena vlády. Náměstek člena vlády zastupuje člena vlády v rozsahu stanoveném členem vlády ve vztahu k působnosti služebního úřadu nebo úkolům svěřeným členovi vlády, s výjimkou věcí, které vyhrazuje členovi vlády zákon. Zejména je oprávněn účastnit se místo člena vlády jednání schůze vlády a zastupovat jej na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny včetně vyšetřovací komise, není-li výslovně požadována osobní účast člena vlády, nebo na schůzi výboru nebo komise Senátu.
(2)
Pracovní místo náměstka člena vlády není v organizačním uspořádání správního úřadusprávního úřadu stupněm řízení.
(3)
Náměstek člena vlády je v pracovním poměru ke státu a jmenuje a odvolává jej příslušný člen vlády; náměstek člena vlády, který není pověřen řízením ministerstva, je zařazen v Úřadu vlády.
HLAVA V
PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK
§ 174
Zjišťování a používání průměrného výdělku se řídí § 352, 353, § 354 odst. 1 až 3 a § 355 až 357 zákoníku práce.
§ 175
Plat při
a)
zproštění výkonu služby,
b)
zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,
c)
dočasné neschopnosti k výkonu služby
se pro účely zjišťování průměrného výdělku nezahrnuje do hrubého platu zúčtovaného státnímu zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a doba, po kterou je tento plat poskytován, se nepovažuje za odpracovanou v rozhodném období.
HLAVA VI
VÝKLAD NĚKTERÝCH POJMŮ
§ 176
(1)
Platem státního zaměstnance se pro účely
a)
doplatku k platu v souvislosti s přeložením státního zaměstnancestátního zaměstnance,
b)
zproštění výkonu služby,
c)
snížení platu při převedení státního zaměstnancestátního zaměstnance na jiné služební místo,
d)
zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,
e)
peněžitého plnění podle § 73a odst. 2,
f)
odbytného,
g)
poskytování platu ve snížené výši po dobu dočasné pracovní neschopnosti
rozumí součet měsíčních částek platového tarifu, příplatku za vedení, příplatku za službu ve ztíženém pracovním prostředí, osobního příplatku a zvláštního příplatku, na které státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci naposledy vznikl nárok nebo které mu byly naposled určeny.
(2)
Platem státního zaměstnance se pro účely odbytného, na které státnímu zaměstnanci vznikl nárok v souvislosti se skončením služebního poměru marným uplynutím doby zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů, jejíž běh pokračoval zánikem převedení nebo zařazení státního zaměstnance na vhodné volné služební místo v jiném služebním úřadě v osvědčovací době podle § 62 odst. 4, rozumí součet měsíčních částek platového tarifu, příplatku za vedení, příplatku za službu ve ztíženém pracovním prostředí, osobního příplatku a zvláštního příplatku, na které státnímu zaměstnanci naposledy vznikl nárok nebo které mu byly naposled určeny před zařazením mimo výkon služby z organizačních důvodů podle § 62 odst. 1.
§ 177
(1)
Pro ohrožení nemocí z povolání se použije § 347 odst. 1 zákoníku práce.
(2)
Právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu službyochrany zdraví při výkonu služby a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu službyochrany zdraví při výkonu služby se rozumějí předpisy a pokyny uvedené v § 349 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
(3)
Karanténou se rozumějí též izolace, karanténní opatření formou zvýšeného zdravotnického dozoru, byl-li uložen zákaz činnosti, který brání státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci ve výkonu služby, a mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jde-li o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami a o zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku, brání-li tyto zákazy, omezení nebo nařízení zaměstnanci ve výkonu práce.
(4)
Osamělými se rozumějí neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené ženy, svobodní, ovdovělí nebo rozvedení muži a ženy i muži osamělí z jiných vážných důvodů, nežijí-li s druhem, popřípadě s družkou nebo s partnerem.
(5)
Pro doby, které se považují za výkon služby, se použije tento zákon a § 348 odst. 1 zákoníku práce.
(6)
Pro přechod a zánik peněžitých práv po smrti státního zaměstnance se použije § 328 zákoníku práce.
HLAVA VII
POUŽITÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
§ 178
(1)
Služební orgán může obsadit služební místo osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, jestliže státní zaměstnanecstátní zaměstnanec dočasně nevykonává službu na služebním místě po dobu delší než 1 kalendářní měsíc.
(2)
Je-li vážně ohrožen řádný výkon působnosti služebního úřadu, může služební orgán obsadit služební místo, s výjimkou služebního místa představeného, osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, a to s trváním do doby, než bude toto místo obsazeno státním zaměstnancem postupem podle § 24 odst. 1 nebo 5, nejdéle však na 6 měsíců.
(3)
Se zaměstnancem uvedeným v odstavcích 1 a 2 se sjedná zkušební doba v délce 6 měsíců. O dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se zkušební doba prodlužuje.
(4)
Se zaměstnancem uvedeným v odstavcích 1 a 2 se sjednají požadované činnosti jako druh práce v pracovní smlouvě a přísluší mu plat podle části deváté.
(5)
Zaměstnanci uvedenému v odstavcích 1 a 2 se na jeho žádost umožní vykonat na náklady služebního úřadu obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby stanovený pro jím obsazené služební místo, a to včetně jednoho jejich opakování. Vykonání úřednické zkoušky se považuje za výkon práce.
(6)
Ustanovení o adaptačním procesu a o vzdělávání státních zaměstnanců se pro zaměstnance uvedeného v odstavcích 1 a 2 použijí obdobně.
(7)
Ke zvýšení kvalifikace zaměstnance uvedeného v odstavcích 1 a 2 na náklady služebního úřadu včetně pracovního volna k tomuto zvýšení je třeba uzavření kvalifikační dohody.
HLAVA VIII
INFORMAČNÍ SYSTÉMY
§ 179
Informační systém o platech státních zaměstnanců
Informační systém o platech státních zaměstnancůstátních zaměstnanců je součástí informačního systému o platech podle § 137 zákoníku práce.
Informační systém o státní službě
§ 180
(1)
Zřizuje se informační systém o státní službě jako informační systém veřejné správy, jehož účelem je vedení údajů nezbytných pro správu organizačních věcí služby a služebních vztahů v rámci služebních úřadů i mezi nimi a činění některých úkonů podle tohoto zákona.
(2)
Správcem informačního systému o státní službě je Ministerstvo vnitra.
(3)
Součástí informačního systému o státní službě je rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech, evidence obsazovaných služebních míst, portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku, evidence uskutečněných úřednických zkoušek a evidence systemizace a organizační struktury.
§ 181
(1)
Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech obsahuje údaje o státním zaměstnanci, kterými jsou
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,
b)
datum narození,
c)
pohlaví,
d)
státní občanství,
e)
dosažené vzdělání, včetně oboru nebo odborného zaměření vzdělání,
f)
číslo služebního průkazu,
g)
evidenční číslo státního zaměstnance,
h)
adresa elektronické pošty zřízená státnímu zaměstnanci služebním úřadem a adresa elektronické pošty zřízená státním zaměstnancem, pokud ji sdělil jako adresu elektronické pošty, na kterou mu mohou být doručovány písemnosti,
i)
služební označení,
j)
den vzniku služebního poměru,
k)
údaj o tom, zda se jedná o služební poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou; v případě služebního poměru na dobu určitou též doba jeho trvání,
l)
služební úřad, v němž státní zaměstnanec vykonává nebo vykonával službu, služební místo a činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje,
m)
obor služby,
n)
služební působiště,
o)
údaj o výsledku úřednické zkoušky,
p)
údaje o změnách služebního poměru v členění na údaj o
1.
jmenování na služební místo představeného a o odvolání z něj nebo o skončení výkonu služby na služebním místě představeného na základě žádosti,
2.
přeložení,
3.
převedení na jiné služební místo,
4.
zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby a jeho důvod,
5.
vyslání k výkonu služby v zahraničí a zařazení po jeho ukončení,
6.
vyslání k výkonu služby do mezinárodní organizace a zařazení po jeho ukončení,
7.
povolení kratší služební doby,
8.
přerušení výkonu služby,
q)
údaj o překážce ve službě na straně státního zaměstnance podle
1.
§ 104 odst. 1, jde-li o § 195 až 198 zákoníku práce,
2.
§ 104 odst. 3,
3.
§ 104 odst. 4,
r)
platové zařazení,
s)
údaj o zastupování,
t)
údaj o povolení zvýšení vzdělání na náklady služebního úřadu,
u)
den skončení služebního poměru a jeho důvod,
v)
údaj o vyplaceném odbytném podle § 74a.
(2)
Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech dále obsahuje údaje o zaměstnanci v pracovním poměru, jímž je obsazeno služební místo, kterými jsou
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,
b)
datum narození,
c)
pohlaví,
d)
státní občanství,
e)
dosažené vzdělání, včetně oboru nebo odborného zaměření vzdělání,
f)
evidenční číslo zaměstnance,
g)
adresa elektronické pošty zřízená zaměstnanci služebním úřadem a adresa elektronické pošty zřízená zaměstnancem, pokud ji sdělil jako adresu elektronické pošty, na kterou mu mohou být doručovány písemnosti,
h)
den vzniku pracovního poměru,
i)
den obsazení služebního místa v pracovním poměru na dobu určitou a doba jeho trvání,
j)
služební úřad, v němž zaměstnanec vykonává nebo vykonával práci, služební místo a činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje,
k)
obor služby,
l)
služební působiště,
m)
údaj o výsledku úřednické zkoušky, byla-li vykonána,
n)
údaj o tom, zda se jedná o vedoucího zaměstnance,
o)
platové zařazení,
p)
údaj o uzavření kvalifikační dohody,
q)
den skončení pracovního poměru na služebním místě.
(3)
Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech dále obsahuje údaje o zaměstnanci v pracovním poměru, kterými jsou
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,
b)
datum narození,
c)
pohlaví,
d)
státní občanství,
e)
dosažené vzdělání, včetně oboru nebo odborného zaměření vzdělání,
f)
evidenční číslo zaměstnance,
g)
adresa elektronické pošty zřízená zaměstnanci služebním úřadem a adresa elektronické pošty zřízená zaměstnancem, pokud ji sdělil jako adresu elektronické pošty, na kterou mu mohou být doručovány písemnosti,
h)
den vzniku pracovního poměru,
i)
údaj o tom, zda se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou; v případě pracovního poměru na dobu určitou rovněž doba jeho trvání,
j)
služební úřad, v němž zaměstnanec vykonává nebo vykonával práci, pracovní místo a činnosti, jejichž výkon se na pracovním místě požaduje,
k)
údaj o výsledku úřednické zkoušky, byla-li vykonána,
l)
údaj o tom, zda se jedná o vedoucího zaměstnance,
m)
zařazení podle katalogu prací ve veřejných službách a správě,
n)
údaj o uzavření kvalifikační dohody,
o)
den skončení pracovního poměru.
(4)
Evidence obsazovaných služebních míst obsahuje údaje o volném služebním místě, kterými jsou
a)
název služebního úřadu, ve kterém je volné služební místo systemizováno,
b)
obor služby, jehož se obsazované služební místo týká,
c)
místě výkonu služby na obsazovaném služebním místě,
d)
požadavky související s obsazovaným služebním místem,
e)
platová třída obsazovaného služebního místa,
f)
den nástupu do služby na obsazovaném služebním místě,
g)
informace o tom, zda se jedná o obsazení služebního místa, na němž je služba vykonávána ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, v případě služebního poměru na dobu určitou též doba jeho trvání,
h)
datum, do kterého musí být podána služebnímu orgánu žádost o přijetí do služebního poměru nebo v případě státního zaměstnance žádost o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného, místo a způsob podání žádosti, adresa, na kterou se žádost odesílá, a výčet příloh týkajících se skutečností souvisejících s výkonem služby na obsazovaném služebním místě, které žadatel přiloží k žádosti.
(5)
Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku slouží k přihlašování na úřednickou zkoušku. Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku obsahuje termín, místo a čas konání úřednické zkoušky, seznam zkušebních otázek pro obecnou část úřednické zkoušky, seznam odborné literatury a seznam mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební otázky pro obecnou část úřednické zkoušky, seznam zkušebních okruhů pro zvláštní část úřednické zkoušky, seznam odborné literatury a seznam mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební okruhy pro zvláštní část úřednické zkoušky, učební text pro obecnou část úřednické zkoušky, učební texty pro zvláštní část úřednické zkoušky a může obsahovat další údaje.
(6)
Evidence uskutečněných úřednických zkoušek obsahuje údaje o provedené úřednické zkoušce, kterými jsou
a)
datum konání obecné části úřednické zkoušky, zvláštní části úřednické zkoušky nebo datum vystavení osvědčení o jejich rovnocennosti,
b)
jméno, popřípadě jména, a příjmení členů zkušební komise,
c)
jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo státního zaměstnance nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo zaměstnance uvedeného v § 178 odst. 5, který vykonal úspěšně úřednickou zkoušku,
d)
jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo státního zaměstnance nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo zaměstnance uvedeného v § 178 odst. 5, který nevykonal úspěšně úřednickou zkoušku,
e)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, státní občanství a evidenční číslo osoby podle § 42, která vykonala úspěšně úřednickou zkoušku,
f)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, státní občanství a evidenční číslo osoby podle § 42, která nevykonala úspěšně úřednickou zkoušku.
§ 182
(1)
Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech je přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup služebnímu orgánu, popřípadě tomu, koho zmocnil; údaj podle § 181 odst. 2 a 3 je dále přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup příslušnému členu vlády, vedoucímu Úřadu vlády nebo vedoucímu služebního úřadu, popřípadě tomu, koho zmocnil. Údaj uvedený v § 181 odst. 1 písm. a), e), g) až i), l) a v) a v § 181 odst. 2 písm. a), e) až g) a j) je dále přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup služebnímu orgánu v každém služebním úřadu, popřípadě tomu, koho k tomu zmocnil.
(2)
Evidence obsazovaných služebních míst je přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup v rozsahu služebních míst, která nebylo možno obsadit státním zaměstnancem zařazeným mimo výkon služby; v ostatním je přístupná pouze služebnímu orgánu a státnímu zaměstnanci zařazenému mimo výkon služby.
(3)
Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku je přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Evidence uskutečněných úřednických zkoušek je přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup služebnímu orgánu, popřípadě tomu, koho zmocnil.
(5)
Evidence systemizace a organizační struktury je přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6)
Údaje do rejstříku státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech, evidence obsazovaných služebních míst a evidence systemizace a organizační struktury zapisuje příslušný služební orgán, popřípadě ten, koho zmocnil. Údaje do portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku a evidence uskutečněných úřednických zkoušek zapisuje ten, kdo zabezpečuje provedení úřednické zkoušky.
(7)
Údaje uvedené v § 181 odst. 1 až 3 jsou vedeny v rejstříku státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech po dobu trvání služebního poměru státního zaměstnance, pracovního poměru zaměstnance, jímž je obsazeno služební místo, nebo pracovního poměru zaměstnance, jehož se týká, a po dobu 10 let ode dne jeho skončení. Údaje uvedené v § 181 odst. 6 jsou v evidenci uskutečněných úřednických zkoušek vedeny po dobu 50 let ode dne jejich zápisu do evidence uskutečněných úřednických zkoušek.
HLAVA IX
Úkony státních zaměstnanců, doručování státním zaměstnancům a uzavírání dohod
§ 183
Zvláštní ustanovení o úkonech státních zaměstnanců
(1)
Státní zaměstnanec může činit úkon vůči služebnímu orgánu nebo jinému příslušnému orgánu podle tohoto zákona také prostřednictvím elektronického nástroje, umožňuje-li to služební orgán nebo jiný příslušný orgán.
(2)
Úkon učiněný státním zaměstnancem vůči služebnímu orgánu nebo jinému příslušnému orgánu elektronickou poštou nemusí obsahovat podpis.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně i pro právní jednání učiněné zaměstnancem v pracovním poměru vykonávajícím činnosti podle § 5.
§ 183a
Zvláštní ustanovení o doručování státním zaměstnancům
(1)
Nedoručuje-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán státnímu zaměstnanci písemnost na místě, doručuje ji prostřednictvím elektronického nástroje, a není-li to možné, prostřednictvím datové schránky.
(2)
Nemůže-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán doručit státnímu zaměstnanci písemnost postupem podle odstavce 1, doručuje písemnost na adresu elektronické pošty, kterou si státní zaměstnanec zřídil a kterou sdělil služebnímu orgánu nebo jinému příslušnému orgánu jako adresu elektronické pošty, na kterou mu může služební orgán nebo jiný příslušný orgán doručovat písemnosti.
(3)
Nemůže-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán doručit státnímu zaměstnanci písemnost postupem podle odstavce 2, doručuje písemnost na adresu elektronické pošty, která byla státnímu zaměstnanci zřízena služebním úřadem.
(4)
Nemůže-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán doručit státnímu zaměstnanci písemnost postupem podle odstavců 1 až 3, doručuje písemnost způsobem stanoveným správním řádem.
(5)
Doručení podle odstavců 1 až 3 má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou.
(6)
Využití elektronického nástroje a adresy elektronické pošty podle odstavce 3 k doručování písemnosti státnímu zaměstnanci je možné tehdy, je-li do nich státnímu zaměstnanci umožněn dálkový přístup.
(7)
Písemnost doručovaná prostřednictvím elektronického nástroje se považuje za doručenou okamžikem, kdy státní zaměstnanec její převzetí potvrdí. Jestliže státní zaměstnanec její převzetí nepotvrdí ve lhůtě 10 dnů ode dne jejího dodání do elektronického nástroje, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.
(8)
Písemnost doručovaná na adresu elektronické pošty se považuje za doručenou okamžikem, kdy státní zaměstnanec její převzetí potvrdí. Jestliže státní zaměstnanec její převzetí nepotvrdí ve lhůtě 10 dnů ode dne jejího odeslání na adresu elektronické pošty, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty; to neplatí pro doručování písemnosti ve výběrovém řízení podle § 24 odst. 12. Věta první a část věty druhé před středníkem se nepoužijí, pokud se písemnost vrátila jako nedoručitelná; v takovém případě se učiní další pokus o doručení písemnosti stejným způsobem.
(9)
Státní zaměstnanec může za podmínek stanovených správním řádem žádat o určení neplatnosti doručení písemností nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena. Věta první se nepoužije v případě písemnosti ve výběrovém řízení.
(10)
Ustanovení odstavců 1 až 9 se použijí obdobně i pro doručování zaměstnanci v pracovním poměru vykonávajícímu činnosti podle § 5.
§ 183b
Zvláštní ustanovení o uzavírání dohod
Dohoda podle tohoto zákona, včetně dohody o změně jejího obsahu, může být uzavřena také prostřednictvím datové schránky, elektronické pošty nebo prostřednictvím elektronického nástroje. V tomto případě je dohoda uzavřena okamžikem, kdy ten, komu je návrh dohody určen, potvrdí navrhovateli, že s jeho návrhem dohody souhlasí.
§ 183c
Elektronický nástroj
Elektronický nástroj musí umožňovat alespoň
a)
vedení záznamu o úkonu nebo právním jednání učiněném jeho prostřednictvím nebo o písemnosti doručované jeho prostřednictvím, který obsahuje
1.
identifikaci úkonu, právního jednání nebo písemnosti,
2.
identifikaci toho, kdo učinil úkon, právní jednání nebo odeslal písemnost,
3.
identifikaci adresáta úkonu, právního jednání nebo písemnosti a
4.
datum a čas učinění úkonu, právního jednání nebo odeslání písemnosti, vzniku možnosti adresáta úkonu, právního jednání nebo písemnosti se seznámit s jejich obsahem a potvrzení převzetí písemnosti adresátem, a
b)
uložení obsahu úkonu, právního jednání nebo písemnosti na nosič dat, který je v dispozici jejich adresáta.
ČÁST JEDENÁCTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 184
Systemizace a systemizace pracovních míst
(1)
První systemizace a první systemizace pracovních míst podle tohoto zákona se ve všech správních úřadech stanoví s účinností od 1. července 2015. Namísto služebního orgánu předloží návrh těchto systemizací Ministerstvu vnitra, po projednání s Ministerstvem financí, ten, kdo je v čele správního úřadu, jehož se tento návrh týká.
(2)
Systemizace podle odstavce 1 se zaměřují zejména na vymezení služebních míst státních zaměstnanců a pracovních míst zaměstnanců.
(3)
Ke dni 1. ledna 2016 lze provést změnu systemizací podle odstavce 1, jejímž cílem je zpřesnění vymezení služebních míst státních zaměstnanců a pracovních míst zaměstnanců; ustanovení § 18 se nepoužije.
(4)
Na systemizace podle odstavce 1 a jejich změnu se jinak použijí § 17, 18 a 172 obdobně.
§ 185
Náměstek pro státní službu
(1)
Výběrové řízení organizuje Ministerstvo vnitra.
(2)
Výběrového řízení se může zúčastnit
a)
zaměstnanec v pracovním poměru ve správním úřadu (dále jen „dosavadní zaměstnanec“),
b)
vedoucí úředník územního samosprávného celku, který řídí jiné vedoucí úředníky,
c)
vedoucí zaměstnanec, který řídí jiné vedoucí zaměstnance,
pokud je státním občanem České republiky, ke dni jmenování dosáhne věku 40 let a v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let ve vedoucí funkci ve správním úřadu, územním samosprávném celku, instituci Evropské unie, mezinárodní organizaci nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje anebo obceobce s rozšířenou působností činnosti obdobné činnostem podle § 5, a stanoví mu plat podle části deváté.
(3)
Na výběrové řízení se obdobně použije § 52. Náměstek pro státní službu složí služební slib před předsedou vlády; jinak platí § 31 a 32.
(4)
Na výběrové řízení na služební místo personálního ředitele sekce pro státní službu se odstavce 1 až 3 použijí obdobně.
§ 186
Vedoucí služebního úřadu
(1)
Vedoucí správního úřadu se považuje za vedoucího služebního úřadu ve služebním poměru na dobu neurčitou; může vykonávat službu na služebním místě vedoucího služebního úřadu, nejdéle však do doby, než bude toto služební místo obsazeno postupem podle tohoto zákona.
(2)
Vedoucí služebního úřadu, který je v čele ústředního správního úřadu, složí do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona služební slib před náměstkem pro státní službu, vedoucí jiného služebního úřadu složí služební slib před nadřízeným služebním orgánem, popřípadě před náměstkem pro státní službu; nesloží-li služební slib ve lhůtě, odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr mu zanikne.
(3)
Je-li vedoucí služebního úřadu osobou podle § 33 odst. 1 nebo 2, učiní neprodleně právní jednání směřující k odstranění překážky podle § 33 odst. 1 nebo 2.
(4)
Náměstek pro státní službu vyhlásí do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona výběrové řízení na služební místo vedoucího služebního úřadu; toto výběrové řízení se zpravidla dokončí do 30. června 2016. Výběrového řízení se může zúčastnit státní zaměstnanec, který v uplynulých 5 letech vykonával nejméně po dobu 3 let ve správním úřadu, územním samosprávném celku, instituci Evropské unie nebo mezinárodní organizaci činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné; ustanovení § 51 odst. 4 se použije obdobně.
§ 187
Státní tajemník
(1)
Náměstek pro státní službu na základě výběrového řízení jmenuje v ministerstvu a v Úřadu vlády státního tajemníka z dosavadních
a)
vedoucích zaměstnanců alespoň 2. stupně řízení nebo představených s výjimkou vedoucích oddělení v těchto správních úřadech, kteří vykonávají činnosti obdobné činnostem podle § 5,
b)
úředníků územních samosprávných celků zařazených na pracovních místech ředitelů krajských úřadů a
c)
úředníků územních samosprávných celků zařazených na pracovních místech tajemníků obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností,
pokud splňují předpoklady podle § 25 odst. 1 a v uplynulých 8 letech vykonávali nejméně po dobu 4 let ve správních úřadech, v obecním úřadu obceobce s rozšířenou působností, krajském úřadu, institucích Evropské unie nebo mezinárodních organizacích činnosti obdobné činnostem podle § 5, a stanoví mu plat podle části deváté.
(2)
Na výběrové řízení se obdobně použije § 53. Státní tajemník složí služební slib před náměstkem pro státní službu, jinak platí § 31 a 32.
§ 188
Představený
(1)
Dosavadní vedoucí zaměstnanec ve správním úřadusprávním úřadu vykonávající činnosti obdobné činnostem podle § 5 se dnem 1. července 2015 považuje za státního zaměstnancestátního zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou a představeného; může vykonávat službu na služebním místě představeného, nejdéle však do doby, než bude toto služební místo obsazeno postupem podle tohoto zákona.
(2)
Zaměstnanec uvedený v odstavci 1, který ke dni 1. července 2015 pracuje jako vedoucí zaměstnanec 1. stupně řízení se považuje za představeného na služebním místě vedoucího oddělení, zaměstnanec uvedený v odstavci 1, který ke dni 1. července 2015 pracuje jako vedoucí zaměstnanec 2. stupně řízení, se považuje za představeného na služebním místě ředitele odboru.
(3)
Zaměstnanec uvedený v odstavci 1, který ke dni 1. července 2015 pracuje jako
a)
náměstek vedoucího ústředního správního úřadusprávního úřadu, který současně řídí sekci, nebo
b)
vedoucí zaměstnanec 3. stupně řízení,
se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje v ministerstvu nebo v Úřadu vlády za náměstka pro řízení sekce, v jiném správním úřadusprávním úřadu za ředitele sekce.
(4)
Představený uvedený v odstavci 2 nebo 3 složí do 31. srpna 2015 služební slib před služebním orgánem; nesloží-li služební slib ve lhůtě, odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr mu zanikne.
(5)
Je-li představený osobou podle § 33 odst. 1 nebo 2, učiní neprodleně právní jednání směřující k odstranění překážky podle § 33 odst. 1 nebo 2; neučiní-li tak, postupuje se podle § 33 odst. 4.
(6)
Služební orgán vyhlásí do 31. prosince 2015 výběrové řízení na služební místo náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce; toto výběrové řízení se zpravidla dokončí do 30. června 2016. Na služební místo ředitele odboru a vedoucího oddělení vyhlásí služební orgán výběrové řízení nejpozději do 30. června 2016; toto výběrové řízení se zpravidla dokončí do 30. června 2017. K výběrovému řízení se mohou přihlásit státní zaměstnancistátní zaměstnanci ve služebním poměru na dobu neurčitou, kteří vykonávají službu na služebním místě ve stejném oboru služby, v jakém je služební místo představeného, které má být obsazeno; ustanovení § 51 odst. 4 se použije obdobně.
§ 189
Náměstek člena vlády
Dosavadní vedoucí zaměstnanec, který ke dni 1. července 2015 pracuje jako náměstek člena vlády, nejde-li o náměstka podle § 188 odst. 3 písm. a), se považuje za náměstka člena vlády podle § 173 odst. 2.
Služební poměr ostatních dosavadních zaměstnanců
§ 190
(1)
Dosavadní zaměstnanec vykonávající činnosti podle § 5, který je ke dni 1. července 2015 v pracovním poměru na dobu neurčitou, má nárok být na základě systemizace podle § 184 odst. 1 přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, jestliže
a)
splňuje předpoklady uvedené v § 25 odst. 1,
b)
má podle systemizace vykonávat činnosti podle § 5,
c)
požádá o přijetí do služebního poměru správní úřadsprávní úřad písemně do 31. srpna 2015 a
d)
vykonával v den podání žádosti v uplynulých 10 letech ve správním úřadusprávním úřadu, v obecním úřadu obceobce s rozšířenou působností, krajském úřadu, instituci Evropské unie nebo mezinárodní organizaci činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 4 let.
(2)
Pracovní poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 trvá ode dne 1. července 2015 až do dne vzniku služebního poměru na dobu neurčitou; to nevylučuje skončení pracovního poměru podle pracovněprávních předpisů i před vznikem služebního poměru.
(3)
Vznik služebního poměru se řídí § 23 a § 30 až 32. Služební orgán vydá rozhodnutí o přijetí do služebního poměru do 31. prosince 2015.
(4)
Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 o přijetí do služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu neurčitou uplynutím 30. června 2017 a v případě zaměstnance, který vykonává činnosti jako lékař orgánu sociálního zabezpečení, uplynutím 31. prosince 2018; to nevylučuje skončení pracovního poměru před tímto dnem podle pracovněprávních předpisů. Do doby zániku nebo skončení pracovního poměru smí na služebním místě vykonávat činnosti podle § 5.
(5)
Odstavec 4 se použije obdobně i v případě, že dosavadní zaměstnanec požádal o přijetí do služebního poměru, ale nebyl do něj přijat proto, že nesplňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru podle § 25 odst. 1; v tomto případě mu přísluší odstupné podle pracovněprávních předpisů.
§ 190a
(1)
Pracovní poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v § 190 odst. 1, který nebyl přijat do služebního poměru proto, že nesplňoval předpoklad podle § 25 odst. 1 písm. e), nebo nepožádal o přijetí do služebního poměru a nesplňoval předpoklad podle § 25 odst. 1 písm. e), zaniká uplynutím 31. prosince 2021.
(2)
Dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 má nárok být přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, požádá-li o přijetí do služebního poměru správní úřadsprávní úřad písemně do 31. srpna 2017, v den podání žádosti o přijetí do služebního poměru splňuje předpoklady podle § 25 odst. 1 písm. a), c), d) a f) a podmínku uvedenou v § 190 odst. 1 písm. b), dosáhl věku 50 let a vykonával ve správním úřadusprávním úřadu, v obecním úřadu obceobce s rozšířenou působností, krajském úřadu, instituci Evropské unie nebo mezinárodní organizaci činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 20 let.
(3)
Dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 má nárok být přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, požádá-li o přijetí do služebního poměru správní úřadsprávní úřad písemně do 31. srpna 2021 a v den podání žádosti o přijetí do služebního poměru splňuje podmínky uvedené v § 190 odst. 1 písm. a), b) a d).
(4)
Vznik služebního poměru se řídí § 23 a § 30 až 32. Služební orgán vydá rozhodnutí o přijetí do služebního poměru do čtyř měsíců od doručení žádosti o přijetí do služebního poměru podle odstavce 2 nebo 3.
(5)
Nárok na odstupné podle § 190 odst. 5 zaniká přijetím dosavadního zaměstnance do služebního poměru.
(6)
Vznikem služebního poměru státního zaměstnancestátního zaměstnance podle odstavce 4 platí, že úspěšně vykonal úřednickou zkoušku; služební orgán mu o tom vystaví osvědčení.
§ 191
(1)
Dosavadní zaměstnanec, který splňuje předpoklady uvedené v § 190 odst. 1, s výjimkou předpokladu uvedeného v § 190 odst. 1 písm. d), má nárok být na základě systemizace podle § 184 odst. 1 přijat do služebního poměru na dobu určitou, a to s trváním do 30. června 2017.
(2)
Pracovní poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 trvá ode dne 1. července 2015 až do dne vzniku služebního poměru na dobu určitou; to nevylučuje skončení pracovního poměru podle pracovněprávních předpisů i před vznikem služebního poměru.
(3)
Dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 je povinen do 30. června 2017 úspěšně vykonat obecnou část úřednické zkoušky.
(4)
Služební poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 zanikne posledním dnem kalendářního měsíce, v němž nevykonal úspěšně ani opakovanou úřednickou zkoušku, nejpozději však marným uplynutím lhůty stanovené v odstavci 3 pro úspěšné vykonání této zkoušky; v tomto případě mu přísluší odstupné podle pracovněprávních předpisů. Jinak se použije § 190 odst. 3 až 5 obdobně.
(5)
Dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 má po úspěšném vykonání úřednické zkoušky nárok na přijetí do služebního poměru na dobu neurčitou.
§ 192
(1)
Dosavadní zaměstnanec vykonávající činnosti podle § 5, který je ke dni 1. července 2015 v pracovním poměru na dobu určitou, má nárok být na základě systemizace podle § 184 odst. 1 přijat do služebního poměru na dobu určitou, která nesmí překročit dobu, na kterou byl sjednán pracovní poměr, jestliže
a)
splňuje předpoklady uvedené v § 25 odst. 1,
b)
má podle systemizace vykonávat činnosti podle § 5 a
c)
požádá o přijetí do služebního poměru správní úřadsprávní úřad písemně do 31. srpna 2015.
(2)
Pracovní poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 trvá ode dne 1. července 2015 až do dne vzniku služebního poměru na dobu určitou; to nevylučuje skončení pracovního poměru podle pracovněprávních předpisů i před vznikem služebního poměru. Do doby zániku nebo skončení pracovního poměru smí na služebním místě vykonávat činnosti podle § 5.
(3)
Vznik služebního poměru se řídí § 23 a § 30 až 32. Služební orgán vydá rozhodnutí o přijetí do služebního poměru do 31. prosince 2015.
(4)
Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 o přijetí do služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu určitou uplynutím této doby, nejpozději však uplynutím 30. června 2017. Nepožádá-li o přijetí do služebního poměru dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1, který vykonává činnosti jako lékař orgánu sociálního zabezpečení, zaniká jeho pracovní poměr nejpozději uplynutím 31. prosince 2018.
§ 193
(1)
Dosavadní zaměstnanec žádost o přijetí do služebního poměru podává písemně v českém jazyce.
(2)
Předpoklad bezúhonnosti dosavadní zaměstnanec osvědčuje písemným čestným prohlášením. Za účelem ověření plnění předpokladu bezúhonnosti si příslušný služební orgán do 30. června 2016 vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vyjde-li na základě výpisu z Rejstříku trestů najevo, že dosavadní zaměstnanec předpoklad bezúhonnosti nesplňoval, služební poměr skončí dnem následujícím po dni, kdy byl výpis z Rejstříku trestů služebnímu orgánu doručen.
(3)
Dosavadní zaměstnanec uvedený v § 190 až 192, který nepožádal o přijetí do služebního poměru, vykonává na služebním místě druh práce podle pracovní smlouvy, přitom smí vykonávat činnosti podle § 5; při odměňování tohoto zaměstnance se postupuje podle § 178 odst. 5.
§ 194
(1)
Na dosavadního zaměstnance vykonávajícího činnosti podle § 5, jehož pracovní místo bylo systemizací podle § 17 nebo její změnou podle § 18 nebo § 184 odst. 3 vymezeno jako služební místo státního zaměstnance, se použijí § 190 až 193 obdobně s tím, že lhůty tam stanovené se namísto ode dne 1. července 2015 počítají ode dne nabytí účinnosti systemizace nebo její změny.
(2)
Na dosavadního zaměstnance vykonávajícího činnosti podle § 5, který nekoná práci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance podle § 191 až 205 zákoníku práce, se použijí § 190 až 193 obdobně s tím, že lhůty tam stanovené se namísto ode dne 1. července 2015 počítají ode dne odpadnutí překážky v práci na straně zaměstnance.
§ 195
Vznikl-li podle § 185 až 188, § 190 až 192 nebo § 194 služební poměr osobě, která přede dnem jeho vzniku dovršila věk 70 let, skončí uplynutím kalendářního roku, v němž vznikl.
§ 195a
Na státního zaměstnancestátního zaměstnance, který je zařazen nebo jmenován na služební místo lékaře orgánu sociálního zabezpečení, se v období do 31. prosince 2017 ustanovení § 74 odst. 1 písm. h) nepoužije. Státnímu zaměstnanciStátnímu zaměstnanci, který je zařazen nebo jmenován na služební místo lékaře orgánu sociálního zabezpečení a který dosáhl věku 70 let přede dnem 1. ledna 2018, skončí služební poměr dnem 31. prosince 2018.
§ 196
Úřednická zkouška
(1)
Vznikem služebního poměru státních zaměstnancůstátních zaměstnanců podle § 185 až 188 a 190 platí, že úspěšně vykonali úřednickou zkoušku; služební orgán jim o tom vystaví osvědčení.
(2)
Vznikem služebního poměru státních zaměstnancůstátních zaměstnanců podle § 191 a 192 platí, že úspěšně vykonali zvláštní část úřednické zkoušky pro příslušný obor služby; služební orgán jim o tom vystaví osvědčení.
§ 197
Omezení některých práv státních zaměstnanců
Do doby 3 měsíců po vzniku služebního poměru jsou státní zaměstnanci povinni ukončit jinou výdělečnou činnost nebo požádat služební orgán o udělení souhlasu podle § 81 odst. 2.
Odměňování
§ 198
(1)
Dosavadnímu zaměstnanci se ke dni vzniku jeho služebního poměru stanoví osobní příplatek a příplatek za vedení ve výši, která odpovídá výši jeho osobního příplatku a příplatku za vedení podle platového výměru platného ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního poměru; zařazení do platové třídy a platového stupně se nemění, nejde-li o případy, kdy ke dni vzniku služebního poměru dosavadní zaměstnanec splnil podmínky pro postup do vyššího platového stupně.
(2)
Dosavadnímu zaměstnanci, kterému byl určen platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy a jeho platový tarif podle platného platového výměru ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního poměru je v důsledku toho nižší, než by odpovídalo jeho započitatelné praxi, se ke dni vzniku služebního poměru platový tarif stanoví tak, aby odpovídal platovému stupni podle započitatelné praxe.
(3)
Dosavadní zaměstnanec, kterému byl určen platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy, a jeho platový tarif podle platového výměru platného ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního poměru je v důsledku tohoto postupu vyšší, než by odpovídalo jeho započitatelné praxi, se ke dni vzniku služebního poměru zařadí do platového stupně, pro který je stanoven platový tarif hodnotově nejbližší platovému tarifu určenému zaměstnanci v rámci rozpětí platových tarifů. V tomto platovém stupni bude státní zaměstnanecstátní zaměstnanec zařazen do doby, než dosáhne délky započitatelné praxe stanovené pro vyšší platový stupeň. Obdobně se postupuje u dosavadního zaměstnance, který byl zařazen do vyššího platového stupně, než odpovídá délce jeho započitatelné praxe.
(4)
Dosavadnímu zaměstnanci, který je odměňován smluvním platem, se ke dni vzniku služebního poměru stanoví platový tarif, osobní příplatek a příplatek za vedení, popřípadě zvláštní příplatek a příplatek za službu ve ztíženém pracovním prostředí, tak, aby jejich úhrn odpovídal dosavadní výši sjednaného smluvního platu; pokud by však takto stanovená výše osobního příplatku, příplatku za vedení, popřípadě zvláštního příplatku a příplatku za službu ve ztíženém pracovním prostředí, přesahovala jejich nejvyšší přípustnou výši podle tohoto zákona, tyto složky platu se sníží na jejich nejvýše přípustnou výši. Platový tarif musí odpovídat zařazení do platové třídy stanovené pro příslušné služební místo a délce započitatelné praxe.
(5)
V případě státních zaměstnancůstátních zaměstnanců uvedených v odstavci 1 se § 149 odst. 2 nepoužije.
§ 199
Služební úřady poskytnou Ministerstvu práce a sociálních věcí součinnost a podklady pro přípravu nového systému odměňování státních zaměstnancůstátních zaměstnanců tak, aby tento nový systém odměňování mohl nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2017.
§ 200
Započtení doby pracovního poměru dosavadních zaměstnanců a jejich nároky
(1)
Do doby trvání služebního poměru státních zaměstnancůstátních zaměstnanců podle § 185 až 188 a § 190 až 192 se započítává doba trvání pracovních poměrů ve správních úřadechsprávních úřadech, které vzniku služebního poměru bezprostředně předcházely.
(2)
Nároky dosavadních zaměstnanců z pracovního poměru, které vznikly přede dnem vzniku služebního poměru a do tohoto dne nezanikly, se od dne vzniku služebního poměru považují za nároky vyplývající jim ze služebního poměru.
§ 201
Výjimka z předpokladu vzdělání
(1)
Dosavadního zaměstnance, který se při výkonu práce v pracovním poměru dlouhodobě osvědčil, přestože nesplňoval pro požadované činnosti předpoklad vzdělání podle právního předpisu o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, lze přijmout do služebního poměru a zařadit nebo jmenovat na služební místo, na kterém bude vykonávat službu obdobného obsahu, jaký měl jeho druh práce v pracovním poměru, i v případě, že dosahuje nižšího vzdělání, než je pro toto služební místo stanoveno tímto zákonem jako předpoklad vzdělání.
(2)
Po dobu výkonu služby na služebním místě uvedeném v odstavci 1 se státní zaměstnanecstátní zaměstnanec považuje za státního zaměstnancestátního zaměstnance, který stanovené vzdělání splňuje.
(3)
Státní zaměstnanecStátní zaměstnanec přijatý do služebního poměru a zařazený nebo jmenovaný na služební místo podle odstavce 1 může být převeden nebo zařazen na jiné služební místo podle § 49 odst. 2 části věty před středníkem nebo § 49 odst. 3. Ustanovení odstavce 2 se použije obdobně.
(4)
Představený podle odstavce 1 nebo 3 může být jmenován na služební místo vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce, ředitele sekce nebo ředitele odboru, pokud na tomto služebním místě vykonával službu ke dni vyhlášení výběrového řízení nebo ke dni bezprostředně předcházejícímu změně služebního poměru uvedené v § 70 odst. 1. Ustanovení odstavce 2 se použije obdobně.
§ 202
Generální ředitelství státní služby se zrušuje.
§ 203
Zvláštní postup do doby zprovoznění informačního systému o státní službě
(1)
Ministerstvo vnitra zprovozní informační systém o státní službě nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Do doby zprovoznění rejstříku státních zaměstnancůstátních zaměstnanců vede Ministerstvo vnitra přehled státních zaměstnancůstátních zaměstnanců zařazených mimo výkon služby včetně důvodu zařazení mimo výkon služby. Služební orgán je povinen Ministerstvu vnitra do 7 dnů sdělit údaje o evidenčních číslech, služebním označení, oborech služby a platovém zařazení státních zaměstnancůstátních zaměstnanců zařazených mimo výkon služby včetně důvodu zařazení mimo výkon služby, jakož i změnu těchto údajů.
(3)
Do doby zprovoznění ostatních součástí informačního systému o státní službě se jeho funkcionality zabezpečují způsobem stanoveným Ministerstvem vnitra; Ministerstvo vnitra zveřejní tento způsob na svých internetových stránkách.
§ 204
Služební průkaz
Služební úřad vystaví státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci služební průkaz nejpozději do 31. prosince 2019.
§ 205
Zmocňovací ustanovení
Vláda stanoví nařízením
a)
pravidla pro organizaci služebního úřadu a obsah jednotlivých částí charakteristiky služebního místa, postup při jejím zpracování a její změně,
b)
pravidla pro vytvoření předpokladů sladění rodinného a osobního života s výkonem služby,
c)
podmínky výkonu služby z jiného místa a charakteristiku činností vykonávaných v jednotlivých oborech služby, u kterých výkon služby z jiného místa nelze sjednat.
ČÁST DVANÁCTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 206
Zrušuje se:
1.
Zákon č. 213/1948 Sb., o úpravě některých poměrů na ochranu veřejných zájmů.
2.
Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
3.
Zákon č. 281/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., a zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 123/2003 Sb.
4.
Část první zákona č. 426/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
5.
Část jedenáctá zákona č. 359/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v souvislosti se stanovením platu a dalších náležitostí poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky.
6.
Část čtyřicátá sedmá zákona č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti.
7.
Část čtvrtá zákona č. 586/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon).
8.
Část devátá zákona č. 626/2004 Sb., o změně některých zákonů v návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování.
9.
Část dvacátá zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
10.
Část padesátá čtvrtá zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
11.
Část devatenáctá zákona č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem.
12.
Část čtyřicátá čtvrtá zákona č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění.
13.
Část padesátá první zákona č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce.
14.
Část první zákona č. 531/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
15.
Část třicátá pátá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů.
16.
Část pátá zákona č. 362/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
17.
Část dvanáctá zákona č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
18.
Část dvacátá zákona č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
19.
Zákon č. 381/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
20.
Část třicátá první zákona č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku.
21.
Část desátá zákona č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability.
22.
Část devátá zákona č. 30/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, a další související zákony.
23.
Část dvacátá druhá zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů.
24.
Část čtrnáctá zákona č. 364/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí.
25.
Část šedesátá sedmá zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě.
26.
Zákon č. 445/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
27.
Část dvacátá zákona č. 457/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky.
28.
Část padesátá čtvrtá zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů.
ČÁST TŘINÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 207
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015, s výjimkou ustanovení § 13, 184, 185, 186, 187, 202 a 206, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Sobotka v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 234/2014 Sb.
Charakteristika platových tříd státních zaměstnanců
6\\. platová třída
Stanovené vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou
Činnosti vykonávané podle obvyklých postupů se stanovenými výstupy, postupy a značnými vazbami na další procesy (dále jen „odborná činnost“), jejichž předmětem jsou ucelené samostatné systémy s případným členěním na dílčí subsystémy a s vazbami na další systémy, například vyřizování věcí ve správním řízení s jednoznačným postupem a s malým počtem účastníků nebo samostatné vyřizování dílčích částí správního řízení podle běžných postupů.
7\\. platová třída
Stanovené vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou
Odborné činnosti, kde jsou předmětem komplexní systémy s vnitřním členěním na ucelené subsystémy s úzkými vazbami na další systémy a s dalším vnitřním členěním, například vyřizování správních případů (správního řízení) s více účastníky, s rozsáhlou podkladovou dokumentací, zasahujících do více právních a věcných oblastí, náročné na dobu řízení (lhůty) a předpokládající složitou podkladovou dokumentaci, vedení jednoduchých agend s jednotlivými prvky systému, malým rozsahem působnosti a omezenými vazbami na další agendy, vedení soustavy podkladové dokumentace spojené s vyhledáváním (bez analýzy), dokumentováním, složitými výpočty (mnoho parametrů), šetřením, prošetřováním.
8\\. platová třída
Stanovené vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou
Zajišťování širokého souboru činností s rámcově stanovenými vstupy a způsobem vykonávání a vymezenými výstupy, které jsou organickou součástí širších procesů, kde jsou předmětem činnosti zvlášť složité správní případy s mnoha účastníky zasahující do mnoha různorodých právních a věcných oblastí a vyžadující rozsáhlou podkladovou dokumentaci, dožádání, znalecké posudky a složitý výkon rozhodnutí. Zajišťování uceleného souhrnu prací v oboru služby (dále jen „služební agenda“) územních správních úřadůsprávních úřadů.
9\\. platová třída
Stanovené vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání
Zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově stanovenými výstupy, značnou variantností způsobu řešení a postupů a specifickými vazbami na široký okruh procesů (dále jen „systémová činnost“), kde jsou předmětem činnosti komplexní systémy složené ze samostatných různorodých systémů se zásadními určujícími vnitřními a vnějšími vazbami, například složité služební agendy územních správních úřadůsprávních úřadů s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na další obory služby nebo služební agendy správních úřadůsprávních úřadů s celostátní působností.
10\\. platová třída
Stanovené vzdělání: vyšší odborné vzdělání nebo bakalářský studijní program
Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda ústředních správních úřadůsprávních úřadů s danými jednoznačnými vztahy k ostatním agendám, průběhem a způsobem provádění nebo služební agenda správních úřadůsprávních úřadů s celostátní působností s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na další agendy a s dopady na široké skupiny obyvatelstva. Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy (dále jen „systémová specializovaná činnost“) v oborech služby územních správních úřadůsprávních úřadů.
11\\. platová třída
Stanovené vzdělání: bakalářský nebo magisterský studijní program
Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda ústředních správních úřadůsprávních úřadů nebo obor služby správních úřadůsprávních úřadů s celostátní působností. Systémové specializované činnosti v oborech služby územních správních úřadůsprávních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním a s četnými vazbami na další služební obory a zasahujících do mnoha věcných a právních oblastí.
12\\. platová třída
Stanovené vzdělání: bakalářský nebo magisterský studijní program
Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy (dále jen „koncepční činnost“) v oborech služby správních úřadůsprávních úřadů s celostátní působností nebo v oborech služby územních správních úřadůsprávních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory služby a s četnými vazbami na další obory služby a zasahující do mnoha věcných a právních oblastí nebo se zvlášť obtížnými podmínkami pro plnění úkolů celospolečenského významu včetně koordinace a sjednocování postupu územních správních úřadůsprávních úřadů při výkonu daného oboru služby. Systémové činnosti v oborech služby ústředních správních úřadůsprávních úřadů nebo ve služebních agendách těchto úřadů zasahujících do různých věcných a právních oblastí nebo jinak věcně a organizačně složitých služebních agendách se zásadními vazbami na další obory služby.
13\\. platová třída
Stanovené vzdělání: magisterský studijní program
Systémové specializované činnosti v oborech služby dalších ústředních správních úřadůsprávních úřadů nebo systémové činnosti v oborech služby ministerstev a dalších ústředních správních úřadůsprávních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním a s širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní působností. Koncepční činnosti správních úřadůsprávních úřadů s celostátní působností s rozsáhlým vnitřním členěním na obory služby a s četnými vazbami na další obory služby a zasahující do mnoha věcných a právních oblastí nebo se zvlášť obtížnými podmínkami pro plnění úkolů celospolečenského významu včetně koordinace a sjednocování postupu dalších územních správních úřadůsprávních úřadů při výkonu daného oboru služby.
14\\. platová třída
Stanovené vzdělání: magisterský studijní program
Koncepční činnost v oborech služby dalších ústředních správních úřadůsprávních úřadů včetně systémové koordinace více oborů služby a systémů celospolečenského významu. Systémové specializované činnosti v oborech služby ministerstev a dalších ústředních správních úřadůsprávních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním s širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní působností.
15\\. platová třída
Stanovené vzdělání: magisterský studijní program
Stanovování koncepce dlouhodobého vývoje oborů služby ministerstev a dalších ústředních správních úřadůsprávních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním na obory služby a s širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní působností a jiné celospolečenské systémy předurčující konání nejširších skupin dalších osob v zásadních oblastech včetně systémové koordinace s mezinárodními a nadnárodními systémy.
16\\. platová třída
Stanovené vzdělání: magisterský studijní program
Komplexní koordinace stanovování koncepcí dlouhodobého vývoje oborů hlavní činnosti v zákonem vymezené působnosti ministerstev nebo dalších ústředních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory služby s vazbami na jiné obory správy s celostátní působností a jiné celospolečenské systémy předurčující chování nejširších skupin osob v zásadních oblastech.
Příloha č. 2
k zákonu č. 234/2014 Sb.
ROZPĚTÍ PŘÍPLATKŮ ZA VEDENÍ
(v % z platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je místo představeného zařazeno)
Představený| Ústřední správní úřady| Správní úřady s celostátní působností| Správní úřady s územní působností| Ostatní správní úřady
---|---|---|---|---
zástupce vedoucího oddělení, určený podle § 9a| 10 až 20| 5 až 15
vedoucí oddělení, zástupce ředitele odboru, určený podle § 9a, zástupce vedoucího zastupitelského úřadu, určený podle § 9a| 20 až 30| 10 až 20
ředitel odboru, zástupce vrchního ředitele sekce nebo zástupce ředitele sekce, určení podle § 9a, vedoucí zastupitelského úřadu, zástupce státního tajemníka, určený podle § 9a| 30 až 40| 25 až 35| 20 až 30| 15 až 25
vrchní ředitel sekce nebo ředitel sekce, státní tajemník, zástupce vedoucího služebního úřadu, určený podle § 9a| 40 až 50| 35 až 45| 30 až 40| 25 až 35
vedoucí služebního úřadu, nejvyšší státní tajemník| 50 až 60| 45 až 55| 35 až 45| 30 až 40
1)
Například zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Směrnice Rady ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (89/391/EHS).
Směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS.
Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS.
Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ.
Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 232/2014 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 232/2014 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 31. 10. 2014, částka 97/2014
232
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 24. října 2014
o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra podle § 54 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 31. ledna 2015 dodatečné volby do zastupitelstev obcí:
obec| okres| kraj
---|---|---
Bukovany| Příbram| Středočeský
Petkovy| Mladá Boleslav| Středočeský
Prodašice| Mladá Boleslav| Středočeský
Vlkov| České Budějovice| Jihočeský
Zadní Střítež| Tábor| Jihočeský
Srní| Klatovy| Plzeňský
Újezd u Svatého Kříže| Rokycany| Plzeňský
Úherce| Louny| Ústecký
Osice| Hradec Králové| Královéhradecký
Lány u Dašic| Pardubice| Pardubický
Víska u Jevíčka| Svitavy| Pardubický
Růžená| Jihlava| Vysočina
Slavníč| Havlíčkův Brod| Vysočina
Ministr:
Chovanec v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 63/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 63/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Rozhodnutí správní rady CA/D 17/13 ze dne 16. října 2013, pozměňující pravidla 135 a 164 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů
Vyhlášeno 27. 10. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 11. 2014, částka 30/2014
* ČLÁNEK 1 - Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto:
* ČLÁNEK 2 - Pravidla 164 a 135 Úmluvy o udělování evropských patentů, pozměněná článkem 1 tohoto rozhodnutí, vstoupí v platnost dne 1. listopadu 2014.
* ČLÁNEK 3 - (1) Pravidlo 164 odst. 1 Úmluvy o udělování evropských patentů, pozměněné článkem 1 tohoto rozhodnutí, se použije na každou přihlášku, pro kterou nebyla vyhotovena zpráva o dodatečné evropské rešerši podle článku 153 odst. 7 Úmluvy o udělování evropských p
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 11. 2014
63
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2007 Sb. m. s
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 16. října 2013 bylo v Mnichově přijato Rozhodnutí správní rady pozměňující pravidla 135 a 164 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 17/13)1).
Rozhodnutí vstupuje v platnost na základě svého článku 2 dne 1. listopadu 2014 a tímto dnem vstupuje v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění Rozhodnutí a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍ RADY
ZE DNE 16. ŘÍJNA 2013
POZMĚŇUJÍCÍ PRAVIDLA 135 A 164 PROVÁDĚCÍHO PŘEDPISU
K ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ
(CA/D 17/13)
SPRÁVNÍ RADA EVROPSKÉ PATENTOVÉ ORGANIZACE,
s ohledem na Úmluvu o udělování evropských patentů (EPC), a zejména článek 33 odst. 1 (c),
na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu,
s ohledem na stanovisko Výboru pro patentové právo,
ROZHODLA NÁSLEDOVNĚ:
ČLÁNEK 1
Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto:
1.
Pravidlo 164 je v tomto znění:
„Pravidlo 164
Jednotnost vynálezu a další rešerše
(1)
Dojde-li Evropský patentový úřad k závěru, že podlohy přihlášky, které mají sloužit jako podklad pro dodatečnou evropskou rešerši, nevyhovují požadavku jednotnosti vynálezu:
(a)
vyhotoví částečnou zprávu o dodatečné rešerši pouze pro ty části přihlášky, které se týkají vynálezu, nebo skupiny vynálezů ve smyslu článku 82, který je v patentových nárocích uveden jako první;
(b)
sdělí přihlašovateli, že má-li zpráva o dodatečné evropské rešerši zahrnovat i další vynálezy, musí být ve lhůtě dvou měsíců za každý vynález zaplacen nový poplatek za rešerši;
(c)
vyhotoví zprávu o dodatečné evropské rešerši pro ty části přihlášky týkající se vynálezů, za které byly zaplaceny poplatky za rešerši.
(2)
Je-li upuštěno od zprávy o dodatečné evropské rešerši a zjistí-li průzkumové oddělení, že v podlohách přihlášky, které mají sloužit jako podklad pro průzkum, je nárokován vynález nebo skupina vynálezů ve smyslu článku 82, které nebyly podrobeny rešerši Evropského patentového úřadu v postavení orgánu pro mezinárodní rešerši nebo orgánu stanoveném pro doplňkovou mezinárodní rešerši, průzkumové oddělení:
(a)
sdělí přihlašovateli, že rešerše bude provedena u takového vynálezu, za který byl zaplacen poplatek za rešerši ve lhůtě dvou měsíců;
(b)
vydá výsledky rešerše provedené podle písmene (a) zároveň:
-
se sdělením podle článku 94 odst. 3 a pravidla 71 odst. 1 a 2, ve kterém umožní přihlašovateli se k těmto výsledkům vyjádřit a upravit popis, patentové nároky a výkresy, nebo
-
se sdělením podle pravidla 71 odst. 3
a
(c)
případně přihlašovatele ve sdělení vydaném podle písmene (b) vyzve, aby omezil přihlášku na jeden vynález nebo skupinu vynálezů ve smyslu článku 82, pro které Evropský patentový úřad vyhotovil rešeršní zprávu buď v postavení orgánu pro mezinárodní rešerši nebo orgánu stanoveném pro doplňkovou mezinárodní rešerši, nebo pro které byla rešerše provedena v souladu s postupem podle písmene (a).
(3)
Při postupu podle odstavce 2(a) se použijí přiměřeně pravidla 62a a 63.
(4)
Pravidlo 62 a pravidlo 70 odst. 2 se nepoužijí na výsledky rešerše provedené v souladu s odstavcem 2.
(5)
Každý poplatek, který byl zaplacen podle odstavce 1 nebo 2, je vrácen, pokud o vrácení přihlašovatel požádá a průzkumové oddělení zjistí, že sdělení podle odstavců 1(b) nebo 2(a) bylo neoprávněné.“
2.
Pravidlo 135 odst. 2 je v tomto znění:
„(2)
Pokračování v řízení se vylučuje u lhůt uvedených v článku 121 odst. 4 a lhůt podle pravidla 6 odst. 1, pravidla 16 odst. 1(a), pravidla 31 odst. 2, pravidla 36 odst. 2, pravidla 40 odst. 3, pravidla 51 odst. 2 až 5, pravidla 52 odst. 2 a 3, pravidla 55, 56, 58, 59, 62a, 63, 64, pravidla 112 odst. 2 a pravidla 164 odst. 1 a 2.“
ČLÁNEK 2
Pravidla 164 a 135 Úmluvy o udělování evropských patentů, pozměněná článkem 1 tohoto rozhodnutí, vstoupí v platnost dne 1. listopadu 2014.
ČLÁNEK 3
(1)
Pravidlo 164 odst. 1 Úmluvy o udělování evropských patentů, pozměněné článkem 1 tohoto rozhodnutí, se použije na každou přihlášku, pro kterou nebyla vyhotovena zpráva o dodatečné evropské rešerši podle článku 153 odst. 7 Úmluvy o udělování evropských patentů ke dni vstupu v platnost uvedeného pravidla.
(2)
Pravidlo 164 odst. 2 Úmluvy o udělování evropských patentů, pozměněné článkem 1 tohoto rozhodnutí, se použije na každou přihlášku, pro kterou ke dni vstupu v platnost uvedeného pravidla nebylo vydáno první sdělení podle článku 94 odst. 3 Úmluvy o udělování evropských patentů a pravidla 71 odst. 1 a 2 Úmluvy o udělování evropských patentů, nebo případně podle pravidla 71 odst. 3 Úmluvy o udělování evropských patentů.
V Mnichově, dne 16. října 2013
Za správní radu
Předseda
Jesper KONGSTAD
1)
Úmluva o udělování evropských patentů byla přijata v Mnichově dne 5. října 1973 a ve znění platném k 13. prosinci 2007 byla vyhlášena pod č. 86/2007 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady měnící Prováděcí předpis k Úmluvě ze dne 6. března 2008 a 21. října 2008 byla vyhlášena pod č. 10/2009 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 25. března 2009 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 2/09 a CA/D 3/09) a Rozhodnutí správní rady pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě ze dne 27. října 2009 (CA/D 20/09) byla vyhlášena pod č. 39/2010 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 28. října 2009 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 18/09) a Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 16/10) byla vyhlášena pod č. 102/2010 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 12/10) bylo vyhlášeno pod č. 40/2011 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě a Poplatkový řád (CA/D 2/10) bylo vyhlášeno pod č. 39/2012 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 27. června 2012 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 7/12) bylo vyhlášeno pod č. 30/2013 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 16. října 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 15/13) bylo vyhlášeno pod č. 24/2014 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 13. prosince 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 16/13) bylo vyhlášeno pod č. 25/2014 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 13. prosince 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě a Poplatkový řád (CA/D 19/13) bylo vyhlášeno pod č. 26/2014 Sb. m. s. |
Zákon č. 230/2014 Sb. | Zákon č. 230/2014 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 23. 10. 2014, datum účinnosti 7. 11. 2014, částka 96/2014
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o silničním provozu
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 7. 11. 2014
230
ZÁKON
ze dne 23. září 2014,
kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o silničním provozu
Čl. I
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 197/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 101/2013 Sb., zákona č. 233/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 300/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se slova „Evropské unie43)“ nahrazují slovy „Evropské unie47)“.
Poznámka pod čarou č. 47 zní:
„47)
Směrnice Rady 91/671/EHS ze dne 16. prosince 1991 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se povinného používání bezpečnostních pásů ve vozidlech s hmotností do 3,5 tuny.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/20/ES ze dne 8. dubna 2003, kterou se mění směrnice Rady 91/671/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se povinného používání bezpečnostních pásů ve vozidlech s hmotností do 3,5 tuny.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU ze dne 25. října 2011 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu.“.
Poznámka pod čarou č. 43 se zrušuje.
2.
V § 80a odst. 1 písmeno f) zní:
„f)
B jsou zařazena motorová vozidla s výjimkou vozidel uvedených v písmenech a) až e), jejichž největší povolená hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti
1.
nepřevyšující 750 kg,
2.
převyšující 750 kg, pokud největší povolená hmotnost této jízdní soupravy nepřevyšuje 3 500 kg, nebo
3.
převyšující 750 kg, pokud největší povolená hmotnost této jízdní soupravy převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, jedná-li se o řidičské oprávnění v rozšířeném rozsahu,“.
3.
V § 80a odst. 1 písm. g) se slova „s nejvýše 8 místy k sezení kromě místa řidiče“ nahrazují slovy „určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidiče“.
4.
V § 80a odst. 1 písm. h) se slova „s nejvýše 8 místy k sezení kromě místa řidiče“ nahrazují slovy „, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidiče“.
5.
V § 80a odst. 1 písm. i) se slova „s více než 8, ale nejvíce 16 místy k sezení kromě místa řidiče“ nahrazují slovy „určená pro přepravu více než 8, ale nejvýše 16 osob kromě řidiče“.
6.
V § 80a odst. 1 písm. j) se slova „s více než 8 místy k sezení kromě místa řidiče“ nahrazují slovy „, určená pro přepravu více než 8 osob kromě řidiče“.
7.
V § 83 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „písm. e) a g)“ nahrazují slovy „písm. e) a f)“.
8.
V § 90 odstavec 2 zní:
„(2)
Absolvoval-li žadatel o řidičské oprávnění výcvik a zkoušku z praktické jízdy4) s motorovým vozidlem vybaveným automatickou převodovkou, obecní úřad obce s rozšířenou působností omezí řidičské oprávnění pro příslušnou skupinu pouze na vozidla s tímto druhem převodovky. Vozidlem vybaveným automatickou převodovkou se rozumí vozidlo, ve kterém není pedál spojky, popřípadě u vozidel, k jejichž řízení opravňuje řidičské oprávnění pro skupinu A1, A2 nebo A, ruční páka spojky. Omezení řidičského oprávnění se neprovede, jde-li o řidičské oprávnění
a)
pro skupinu AM, nebo
b)
pro skupinu C, C+E, D nebo D+E, je-li žadatel již držitelem řidičského oprávnění uděleného pro řízení vozidel zařazených alespoň do jedné ze skupin B, B+E, C, C+E, C1, C1+E, D, D1 nebo D1+E, které není omezeno pouze na řízení vozidel vybavených automatickou převodovkou.“.
9.
Za § 122c se vkládá nový § 122d, který zní:
㤠122d
(1)
Ministerstvo zabezpečuje automatizovanou výměnu údajů o řidičích, řidičských oprávněních a řidičských průkazech způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Za tímto účelem ministerstvo zajistí
a)
výdej údajů podle § 119 odst. 2 písm. a), b), c), e), f), i), j), k), m), n), o) nebo s) z centrálního registru příslušnému orgánu jiného členského státu na základě jeho požadavku a
b)
předání požadavku obecního úřadu obce s rozšířenou působností na poskytnutí údajů podle písmene a) z příslušného registru jiného členského státu příslušnému orgánu tohoto členského státu a předání poskytnutých údajů příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
(2)
Údaje o řidičích, řidičských oprávněních a řidičských průkazech lze požadovat a vydat pouze pro účely výkonu kontroly a vedení správních řízení týkajících se řidičského oprávnění a řidičského průkazu.“.
10.
V § 125c odst. 1 písm. d) se slova „přes výzvu podle“ nahrazují slovy „v rozporu s“.
11.
V § 125c odst. 1 písm. e) bodě 1 se slova „podle § 81“ zrušují.
12.
V § 125e odst. 5 se slova „§ 125d“ nahrazují slovy „§ 125f“.
13.
Za § 125i se vkládá nový § 125j, který zní:
㤠125j
(1)
Pokud je podezřelým z přestupku osoba s bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie, zašle obecní úřad obce s rozšířenou působností této osobě spolu s oznámením o zahájení řízení informační formulář v úředním jazyce členského státu Evropské unie, ve kterém má podezřelý bydliště. Tento postup se použije v případě, že se jedná o přestupek
a)
podle § 125c odst. 1 písm. b), c), d) nebo písm. f) bodů 1 až 5, nebo
b)
podle § 125c odst. 1 písm. k) v případě, že byla porušena povinnost stanovená v § 6 odst. 1, byl užit vyhrazený jízdní pruh v rozporu s § 14 nebo § 27 odst. 1 písm. i) nebo byl porušen zákaz užít jízdní pruh stanovený v § 71 odst. 2.
(2)
Informační formulář musí obsahovat popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, označení přestupku, jehož znaky skutek vykazuje, vymezení sankcí, které lze za přestupek uložit, a odkaz na tento zákon. V případě, že jde o skutek zjištěný prostřednictvím automatizovaného technického prostředku, musí informační formulář obsahovat identifikační údaje o tomto prostředku.
(3)
Vzor informačního formuláře stanoví prováděcí právní předpis.“.
14.
V § 137 odst. 2 se slova „a § 125b odst. 3“ nahrazují slovy „, § 125b odst. 3 a § 125j odst. 3“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Řidičská oprávnění pro skupinu B udělená v době od 19. ledna 2013 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za řidičská oprávnění pro skupinu B udělená podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Řidičská oprávnění pro skupinu D1 udělená
a)
před 19. lednem 2013 zůstávají zachována v dosavadním rozsahu,
b)
od 19. ledna 2013 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají na území České republiky zachována v rozsahu, jaký měla podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to na dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel
Čl. III
Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července 2003 o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a směrnice Rady 91/439/EHS a zrušení směrnice Rady 76/914/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/66/ES ze dne 26. dubna 2004, kterou se z důvodu přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska upravují směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES, 2002/83/ES, 2003/37/ES a 2003/59/ES a směrnice Rady 77/388/EHS, 91/414/EHS, 96/26/ES, 2003/48/ES a 2003/49/ES v oblastech volného pohybu zboží, volného pohybu služeb, zemědělství, dopravní politiky a daní.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech.
Směrnice Komise 2012/36/EU ze dne 19. listopadu 2012, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.
Směrnice Komise 2013/47/EU ze dne 2. října 2013, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.“.
2.
V § 19 písm. b) a v § 45b odst. 3 se slovo „nepřevyšující“ nahrazuje slovem „převyšující“ a za slova „převyšuje 3 500 kg“ se vkládají slova „, ale nepřevyšuje 4 250 kg“.
3.
V § 42 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „O průběhu zkoušky z praktické jízdy zkušební komisař pořídí písemný záznam.“.
4.
V § 42 odst. 5 se za slova „na zkoušku“ vkládají slova „včetně náležitostí záznamu o zkoušce“.
5.
V § 62 se slova „§ 42 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 42 odst. 5“.
6.
V příloze č. 2 úvodní části ustanovení se slova „splňujícím dále“ nahrazují slovem „to“.
7.
V příloze č. 2 písmena b) až d) znějí:
„b)
pro skupinu A1 na motocyklu bez postranního vozíku o výkonu nejvýše 11 kW, jehož konstrukční rychlost je nejméně 90 km.h-1, s poměrem výkonu a hmotnosti nejvýše 0,1 kW/kg a jedná-li se o motocykl se spalovacím motorem, s objemem válců nejméně 115 cm3; u elektrického motoru dále s poměrem výkonu a hmotnosti nejméně 0,08 kW/kg,
c)
pro skupinu A2 na motocyklu bez postranního vozíku o výkonu nejméně 20 kW, ale nejvýše 35 kW, s poměrem výkonu a hmotnosti nejvýše 0,2 kW/kg a jedná-li se o motocykl se spalovacím motorem, s objemem válců nejméně 395 cm3; u elektrického motoru dále s poměrem výkonu a hmotnosti nejméně 0,15 kW/kg,
d)
pro skupinu A na motocyklu bez postranního vozíku o výkonu nejméně 50 kW a o hmotnosti v nenaloženém stavu nejméně 175 kg, s objemem válců nejméně 595 cm3 u spalovacího motoru a s poměrem výkonu a hmotnosti nejméně 0,25 kW/kg u elektrického motoru,“.
8.
V příloze č. 2 písm. f) se za slova „převyšuje 3 500 kg“ vkládají slova „, ale nepřevyšuje 4 250 kg“ a slovo „nepřevyšující“ se nahrazuje slovem „převyšující“.
9.
V příloze č. 2 písm. g) se za slova „jízdní soupravou“ vkládají slova „, jejíž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg,“.
10.
V příloze č. 2 písm. j) a k) se slova „s nejméně 8 převodovými stupni pro jízdu vpřed“ nahrazují slovy „umožňující ruční řazení převodových stupňů“.
11.
V příloze č. 2 písm. k) se za slova „odpovídající alespoň šířce a výšce“ vkládá slovo „kabiny“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Do 31. prosince 2018 lze při výuce a výcviku k získání řidičského oprávnění a při zkoušce z odborné způsobilosti k řízení vozidel skupiny A použít výcvikové vozidlo o výkonu nejméně 40 kW. Do 31. prosince 2018 lze při výuce a výcviku k získání řidičského oprávnění a při zkoušce z odborné způsobilosti k řízení vozidel skupiny A použít rovněž výcvikové vozidlo, které nesplňuje požadavek na minimální hmotnost v nenaloženém stavu podle přílohy č. 2 k zákonu č. 247/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 228/2014 Sb. | Zákon č. 228/2014 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 23. 10. 2014, datum účinnosti 7. 11. 2014, částka 96/2014
* ČÁST PRVNÍ - Změna autorského zákona
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o oceňování majetku
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 7. 11. 2014
228
ZÁKON
ze dne 23. září 2014,
kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna autorského zákona
Čl. I
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 168/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 156/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 úvodní části ustanovení se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES ze dne 27. září 2001 o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem (kodifikované znění).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/116/ES ze dne 12. prosince 2006 o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících (kodifikované znění).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů (kodifikované znění).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/77/EU ze dne 27. září 2011, kterou se mění směrnice 2006/116/ES o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU ze dne 25. října 2012 o některých povolených způsobech užití osiřelých děl.“.
2.
V § 14 odst. 2 se slova „členského státu Evropských společenství nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru“ nahrazují slovy „některého z členských států Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor“ a slova „Evropských společenství a ostatních smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru“ se nahrazují slovy „členských států Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor“.
3.
V § 21 odst. 5 a 6 se slova „členského státu Evropských společenství nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru“ nahrazují slovy „z členských států Evropské unie nebo toho ze států tvořících Evropský hospodářský prostor“.
4.
V § 21 odst. 7 se slova „jiného členského státu Evropských společenství“ nahrazují slovy „některého z členských států Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor“ a slova „takového členského státu Evropských společenství“ se nahrazují slovy „toho z členských států Evropské unie nebo toho ze států tvořících Evropský hospodářský prostor“.
5.
V § 24 odst. 1, § 25 odst. 7 a v § 37 odst. 2 větě první se slova „v příloze“ nahrazují slovy „v příloze č. 1“.
6.
V § 25 odst. 2 písm. a) se slova „členských států Evropských společenství“ nahrazují slovy „některého z členských států Evropské unie nebo z některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor“.
7.
V § 25 odst. 5 se slovo „přílohy“ nahrazuje slovy „přílohy č. 1“.
8.
V § 27 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Doba trvání majetkových práv k hudebnímu dílu s textem, byla-li obě díla vytvořena pro účely užití ve spojení, končí, i když nejde o dílo spoluautorů (§ 8), 70 let od smrti poslední přeživší z následujících osob: autor textu a autor hudebního díla. Pro dílo hudebně dramatické se použije věta první obdobně.“.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.
9.
V § 27 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Pro určení doby trvání majetkových práv k osiřelému dílu se použijí ustanovení odstavců 1 až 8 obdobně; pro dílo, jehož autor není určen, se použije odstavec 3 obdobně.“.
10.
V části první hlavě I dílu 3 se za oddíl 6 vkládá nový oddíl 7, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl 7
Osiřelé dílo
§ 27a
(1)
Za osiřelé se považuje dílo podle § 2, není-li určen jeho autor, nebo i když je určen, není nalezen ani po provedení důsledného vyhledávání podle § 27b zaznamenaného způsobem stanoveným tímto zákonem.
(2)
Přísluší-li právo autorské k dílu více než jednomu autorovi a nejsou-li určeni všichni autoři, nebo i když jsou určeni, nejsou nalezeni ani po provedení důsledného vyhledávání podle § 27b zaznamenaného způsobem stanoveným tímto zákonem, dílo se považuje za osiřelé, pokud jde o práva autorů, kteří nejsou určeni nebo nalezeni. Pokud jde o autory, kteří jsou určeni a nalezeni, použije se ve vztahu k jejich právům § 12.
(3)
Za osiřelá se za splnění podmínek podle odstavce 1 považují všechna díla autora, není-li prokázán opak.
(4)
Dílo se nepovažuje za osiřelé, odpadnou-li podmínky uvedené v odstavci 1. Autor je oprávněn kdykoli ukončit status osiřelého díla tím, že písemně oznámí své autorství k dílu kolektivnímu správci vedoucímu příslušný rejstřík osiřelých děl podle tohoto zákona. Dojde-li k užití osiřelého díla podle § 37a, ukončí autor status osiřelého díla písemným oznámením osobě, která dílo užila v souladu s § 37a odst. 1. Pokud jde o dílo uvedené v odstavci 2 větě první, použijí se pro jeho autory, kteří nejsou určeni nebo nalezeni, věty první až třetí obdobně.
(5)
Díla uvedená v § 37a odst. 1 až 4, která se považují za osiřelá podle odstavců 1 až 4 v některém z členských států Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, se považují za osiřelá a mohou být užita podle § 37a ve všech členských státech Evropské unie a ve všech státech tvořících Evropský hospodářský prostor.
§ 27b
(1)
Důsledné vyhledávání za účelem zjištění, zda je dílo osiřelým, se provede před užitím díla nahlédnutím do vhodných informačních zdrojů příslušných pro jednotlivé druhy děl s cílem určit nebo nalézt autora, a to v tom z členských států Evropské unie nebo v tom ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde bylo dílo poprvé vydáno nebo poprvé odvysíláno. V případě díla kinematografického nebo audiovizuálního, jehož výrobce má sídlo nebo obvyklé bydliště v některém z členských států Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, se důsledné vyhledávání provede v tom z členských států Evropské unie nebo v tom ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde má výrobce sídlo nebo obvyklé bydliště. V případech podle § 37a odst. 3 se důsledné vyhledávání provede v tom z členských států Evropské unie nebo v tom ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde je usazena osoba, která dílo zveřejnila.
(2)
V případě, že existují důkazy naznačující, že významné informace o autorovi by mohly být nalezeny v jiných než v odstavci 1 uvedených státech, využijí se rovněž zdroje informací dostupné v těchto jiných státech.
(3)
Seznam informačních zdrojů pro důsledné vyhledávání, do nichž musí být nahlédnuto, je stanoven v příloze č. 2 k tomuto zákonu.“.
Dosavadní oddíl 7 se označuje jako oddíl 8.
11.
V § 28 odst. 3 se slova „§ 27 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 27 odst. 8“.
12.
Za § 37 se vkládá nový § 37a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 14 zní:
㤠37a
Licence pro určitá užití osiřelého díla
(1)
Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v § 37 odst. 1, která výhradně k dosažení cílů souvisejících s jejím posláním ve veřejném zájmu
a)
rozmnožuje pro účely digitalizace, zpřístupnění způsobem uvedeným v § 18 odst. 2, indexace, katalogizace, uchovávání nebo obnovy osiřelé dílo v podobě knihy, časopisu, novin nebo jiné písemnosti nebo osiřelé dílo kinematografické nebo audiovizuální a jde o dílo, které je součástí jejích sbírek nebo archivu, nebo
b)
zpřístupňuje dílo podle písmene a) způsobem uvedeným v § 18 odst. 2.
(2)
Do práva autorského nezasahuje provozovatel vysílání ze zákona, který výhradně k dosažení cílů souvisejících s jeho posláním ve veřejném zájmu
a)
rozmnožuje pro účely digitalizace, zpřístupnění způsobem uvedeným v § 18 odst. 2, indexace, katalogizace, uchovávání nebo obnovy osiřelé dílo kinematografické nebo audiovizuální a jde o dílo, které je obsaženo v jeho archivu a bylo jím nebo z jeho podnětu vyrobeno před 31. prosincem 2002, nebo
b)
zpřístupňuje dílo podle písmene a) způsobem uvedeným v § 18 odst. 2.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují na dílo, které bylo poprvé vydáno, nebo, nebylo-li vydáno, poprvé odvysíláno v některém z členských států Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor. Nedošlo-li k takovému vydání nebo odvysílání a dílo bylo zveřejněno osobou uvedenou v odstavci 1 nebo 2 se souhlasem autora, vztahují se na ně tato ustanovení, lze-li rozumně předpokládat, že by autor proti jeho užití podle odstavců 1 a 2 neměl námitek.
(4)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují rovněž na díla vložená nebo začleněná do osiřelého díla nebo tvořící jeho nedílnou součást.
(5)
Při užití osiřelého díla způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 lze vytvářet příjmy výlučně za účelem pokrytí nákladů, které vzniknou v souvislosti s digitalizací osiřelých děl a jejich zpřístupněním veřejnosti.
(6)
Za účelem zjištění, zda je dílo osiřelým, zajistí osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 důsledné vyhledávání podle § 27b a bude uchovávat záznamy o jeho provedení.
(7)
Při každém užití osiřelého díla je osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 povinna uvádět jméno jeho autora, byl-li určen.
(8)
Osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou povinny bez zbytečného odkladu poskytnout ministerstvu v písemné formě
a)
výsledky každého svého důsledného vyhledávání, na jehož základě dospěly k závěru, že určité dílo se považuje za osiřelé,
b)
informace o užití podle odstavce 1 nebo 2,
c)
informace o jakékoli změně statusu osiřelého díla, které tyto osoby užily nebo užívají podle odstavce 1 nebo 2,
d)
své kontaktní údaje.
(9)
Ministerstvo výsledky a informace, které obdrží podle odstavce 8, předá bez zbytečného odkladu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu14).
(10)
Autor, který ukončil status osiřelého díla podle § 27a odst. 4, má právo na odměnu vůči osobě, která dotčené dílo užila podle odstavce 1 nebo 2. Při určení výše odměny se přihlédne k účelu a okolnostem užití díla, jakož i k rozsahu újmy způsobené autorovi tímto užitím.
(11)
Právo na odměnu podle odstavce 10 se řídí právním řádem státu, ve kterém je usazena osoba povinná k placení této odměny.
14)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012 ze dne 19. dubna 2012, kterým se Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a průmyslové vzory) svěřují úkoly související s prosazováním práv duševního vlastnictví, včetně sdružování zástupců veřejného a soukromého sektoru v podobě Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví.“.
13.
V § 71 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Výkonný umělec, jenž poskytl výrobci zvukového záznamu smlouvou výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného výkonu za jednorázovou odměnu, má právo na roční doplňkovou odměnu. Tato odměna mu přísluší za každý celý rok počínaje kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, ve kterém uplynulo 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti. Práva na roční doplňkovou odměnu se výkonný umělec nemůže vzdát.“.
14.
Za § 72 se vkládají nové § 72a a 72b, které včetně nadpisů znějí:
㤠72a
Odstoupení od smlouvy pro nečinnost výrobce
(1)
Pokud po uplynutí 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam výkonu oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti, výrobce zvukového záznamu nenabízí rozmnoženiny tohoto záznamu v hmotné podobě k prodeji v dostatečném množství nebo tento záznam nezpřístupňuje veřejnosti způsobem uvedeným v § 18 odst. 2, může výkonný umělec písemně oznámit výrobci zvukového záznamu úmysl odstoupit od smlouvy, kterou mu poskytl výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného uměleckého výkonu. Toto oznámení lze učinit nejdříve prvního dne kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce, v němž uplynula doba podle věty první. Právo odstoupit od smlouvy může výkonný umělec uplatnit teprve tehdy, jestliže výrobce zvukového záznamu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy mu výkonný umělec svůj úmysl odstoupit od smlouvy oznámil, nevyužil dotčený záznam oběma způsoby uvedenými ve větě první; odstoupení od smlouvy vyžaduje písemnou formu. Tohoto práva se výkonný umělec nemůže vzdát.
(2)
Pokud zvukový záznam obsahuje záznam výkonů více výkonných umělců, mohou tito výkonní umělci odstoupit od smlouvy podle odstavce 1. Pro odstoupení více výkonných umělců od smlouvy podle odstavce 1 se použije přiměřeně § 68.
§ 72b
Opatření k vyvážení smluvních vztahů
Pokud výkonný umělec poskytl výrobci zvukového záznamu smlouvou výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného výkonu a má podle této smlouvy nárok na periodické platby odměn, počínaje prvním dnem kalendářního roku bezprostředně následujícím po roce, ve kterém uplynulo 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti, nebude výrobce zvukového záznamu z těchto plateb výkonnému umělci srážet žádné dříve vyplacené zálohy ani smluvně dohodnuté srážky.“.
15.
§ 73 včetně nadpisu zní:
㤠73
Trvání majetkových práv výkonného umělce
Majetková práva výkonného umělce trvají 50 let od vytvoření výkonu. Byl-li však v průběhu této doby oprávněně vydán nebo oprávněně sdělen veřejnosti
a)
jiný než zvukový záznam výkonu, zanikají práva výkonného umělce za 50 let ode dne, kdy došlo k prvnímu oprávněnému vydání nebo sdělení veřejnosti takového záznamu, a to podle toho, která z uvedených událostí nastane dříve, nebo
b)
zvukový záznam výkonu, zanikají práva výkonného umělce za 70 let ode dne, kdy došlo k prvnímu oprávněnému vydání nebo sdělení veřejnosti takového záznamu, a to podle toho, která z uvedených událostí nastane dříve.“.
16.
V § 74 se slova „§ 27 odst. 7,“ nahrazují slovy „§ 27 odst. 8, § 27a, § 27b,“.
17.
Za § 76 se vkládá nový § 76a, který včetně nadpisu zní:
㤠76a
Povinnosti výrobce zvukového záznamu v souvislosti s roční doplňkovou odměnou
(1)
Na platby roční doplňkové odměny podle § 71 odst. 4 je výrobce zvukového záznamu povinen vyčlenit částku ve výši 20 % z příjmů získaných v průběhu kalendářního roku, jenž předchází roku, za který tato odměna přísluší, z rozmnožování, rozšiřování a zpřístupňování veřejnosti způsobem uvedeným v § 18 odst. 2 zvukového záznamu po uplynutí 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti. Příjmy podle věty první se rozumí příjmy výrobce zvukových záznamů před odečtením nákladů.
(2)
Výrobce je povinen na požádání poskytnout výkonnému umělci, který má nárok na roční doplňkovou odměnu, a příslušnému kolektivnímu správci veškeré informace nezbytné k zajištění plateb této odměny.
(3)
Výrobce je povinen částku vyčleněnou podle odstavce 1 odvést příslušnému kolektivnímu správci, který roční doplňkovou odměnu vyplácí jednotlivým oprávněným výkonným umělcům, nejpozději do 31. března kalendářního roku následujícího po roce, za který tato odměna přísluší.
(4)
Příjmy z plateb odvedených kolektivnímu správci podle odstavce 3, které se nepodaří při vynaložení přiměřeného úsilí do 3 let od jejich obdržení vyplatit, se uplynutím této doby stávají příjmem Státního fondu kultury České republiky.“.
18.
V § 77 větách druhé a poslední se číslo „50“ nahrazuje číslem „70“.
19.
Za § 77 se vkládá nový § 77a, který zní:
㤠77a
Došlo-li k odstoupení od smlouvy podle § 72a, právo výrobce zvukového záznamu ke zvukovému záznamu zaniká.“.
20.
V § 78, 82, 86 a v § 94 odst. 1 se slova „§ 27 odst. 7,“ nahrazují slovy „§ 27 odst. 8, § 27a, § 27b,“.
21.
V § 87 větě poslední se slova „§ 27 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 27 odst. 8“.
22.
V § 96 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
právo na roční doplňkovou odměnu podle § 71 odst. 4.“.
23.
V § 100 odst. 1 písm. f) se slova „, k nimž kolektivně spravují“ nahrazují slovy „a rejstřík osiřelých předmětů ochrany, k nimž kolektivně spravuje“ a slovo „rejstřík“ se nahrazuje slovem „rejstříky“.
24.
V § 100 odst. 6 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, a to včetně četnosti využití ubytovacích prostor za účelem získání takového prospěchu, v nichž dochází k užití předmětu ochrany“.
25.
Dosavadní příloha se označuje jako „příloha č. 1“ a doplňuje se příloha č. 2, která včetně nadpisu zní:
„Příloha č. 2
Seznam informačních zdrojů pro důsledné vyhledávání, které musí být prověřeny s cílem zjistit totožnost autora nebo jiného nositele práv k osiřelému dílu nebo nositele práv k jinému osiřelému předmětu ochrany nebo jejich bydliště či pobyt
Informačními zdroji podle § 27b odst. 3 se rozumějí
1.
v případě vydaných neperiodických publikací
a)
katalogy Národní knihovny České republiky, Národního archivu a zahraničních knihoven nebo institucí obdobného významu,
b)
zdroje sdružení vydavatelů a autorů v příslušném státě,
c)
stávající databáze a rejstříky WATCH (Writers, Artists and Their Copyright Holders – spisovatelé, výtvarní umělci a nositelé jejich autorských práv) a ISBN (International Standard Book Number – mezinárodní standardní číslo knihy) a databáze vydaných knih,
d)
rejstříky příslušných kolektivních správců, zejména kolektivních správců spravujících právo na rozmnožování,
e)
zdroje propojující databáze a rejstříky, včetně VIAF (Virtual International Authority Files – Virtuální mezinárodní seznamy autorit) a ARROW (Accessible Registries of Rights Information and Orphan Works – Přístupné rejstříky informací o právech a osiřelých dílech),
f)
seznam autorů, jejichž majetková práva zdědil stát nebo jejichž majetková práva státu připadla, vedený Státním fondem kultury České republiky,
g)
titulky a další informace uvedené na vydaných neperiodických publikacích,
h)
povinné výtisky;
2.
v případě periodického tisku
a)
katalogy Národní knihovny České republiky, Národního archivu a zahraničních knihoven nebo institucí obdobného významu,
b)
rejstřík ISSN (International Standard Serial Number – mezinárodní standardní číslo seriálové publikace),
c)
zdroje sdružení vydavatelů, autorů a novinářů v příslušném státě,
d)
rejstříky příslušných kolektivních správců, včetně kolektivních správců spravujících právo na rozmnožování,
e)
seznam autorů, jejichž majetková práva zdědil stát nebo jejichž majetková práva státu připadla, vedený Státním fondem kultury České republiky,
f)
titulky a další informace v periodickém tisku,
g)
povinné výtisky;
3.
v případě děl výtvarných, včetně děl fotografických, děl užitého umění, děl architektonických a dalších takových děl, která jsou obsažena v knihách, odborných časopisech, novinách a jiném periodickém tisku nebo v jiných dílech
a)
zdroje uvedené v bodech 1 a 2,
b)
rejstříky příslušných kolektivních správců, zejména kolektivních správců spravujících práva autorů děl výtvarných, včetně kolektivních správců spravujících právo na rozmnožování,
c)
databáze fotobank,
d)
seznam autorů, jejichž majetková práva zdědil stát nebo jejichž majetková práva státu připadla, vedený Státním fondem kultury České republiky,
e)
titulky a další informace uvedené na díle nebo na přebalu díla;
4.
v případě audiovizuálních děl, děl audiovizuálně užitých a zvukových záznamů
a)
katalogy a povinné archivační rozmnoženiny Národního filmového archivu, Národního archivu a zahraničních institucí obdobného významu,
b)
zdroje sdružení výrobců audiovizuálních děl a zvukových záznamů usazených v příslušném státě,
c)
databáze institucí pečujících o filmové nebo zvukové dědictví a národních knihoven,
d)
databáze s příslušnými normami a identifikátory jako je ISAN (International Standard Audiovisual Number – mezinárodní standardní číslo audiovizuálního záznamu) pro audiovizuální materiály, ISWC (International Standard Music Work Code – mezinárodní standardní kód hudebního díla) pro hudební díla a ISRC (International Standard Recording Code – mezinárodní standardní kód zvukového záznamu) pro zvukové záznamy,
e)
rejstříky příslušných kolektivních správců, zejména kolektivních správců zastupujících autory, výkonné umělce, výrobce zvukových záznamů a výrobce zvukově obrazových záznamů,
f)
databáze ostatních významných sdružení zastupujících určité kategorie nositelů práv,
g)
seznamy nositelů práv, jejichž majetková práva zdědil stát nebo jejichž majetková práva státu připadla, vedené Státním fondem kultury České republiky nebo Státním fondem kinematografie,
h)
titulky a další informace uvedené na přebalu díla.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Ustanovení § 27 odst. 6 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na hudební díla s textem a díla hudebně dramatická, u nichž je v některém z členských států Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor dne 1. listopadu 2013 chráněno alespoň hudební dílo nebo text, popřípadě libreto, a na hudební díla s textem vzniklá ode dne 1. listopadu 2013. Větou první nejsou dotčena užití hudebních děl s textem a děl hudebně dramatických, k nimž došlo do dne 1. listopadu 2013, ani práva nabytá k těmto dílům třetími osobami.
2.
Není-li ve smlouvě, kterou výkonný umělec poskytl výrobci zvukového záznamu výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného uměleckého výkonu a která byla uzavřena do dne 1. listopadu 2013, výslovně dohodnuto jinak, má se za to, že tato smlouva zůstává v platnosti i po okamžiku, kdy by podle § 73 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, majetková práva výkonného umělce zanikla.
3.
Ustanovení § 71 odst. 4, § 72a až 73, § 76a až 77a a § 96 odst. 1 písm. d) zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahují na umělecké výkony zaznamenané na zvukový záznam a na zvukové záznamy, byly-li do dne 1. listopadu 2013 chráněny podle zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo byly-li pořízeny po tomto datu.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o oceňování majetku
Čl. III
V § 17 odst. 3 písm. c) zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb., se slova „padesátileté doby trvání těchto práv“ nahrazují slovy „doby trvání těchto práv podle autorského zákona“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Sdělení Státní volební komise č. 223/2014 Sb. | Sdělení Státní volební komise č. 223/2014 Sb.
Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 10. a 11. října 2014 (I. kolo) a ve dnech 17. a 18. října 2014 (II. kolo)
Vyhlášeno 21. 10. 2014, částka 94/2014
223
SDĚLENÍ
Státní volební komise
ze dne 20. října 2014
o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 10. a 11. října 2014 (I. kolo) a ve dnech 17. a 18. října 2014 (II. kolo)
Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 8 odst. 2 písm. e), § 73 odst. 6 a § 77 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 10. a 11. října 2014 (I. kolo) a ve dnech 17. a 18. října 2014 (II. kolo).
I.
Souhrnné výsledky I. kola voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 10. a 11. října 2014.
V I. kole voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 10. a 11. října 2014 nebyl ve smyslu ustanovení § 76 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zvolen žádný kandidát.
Celkové údaje za volební obvody v ČR celkem
---
Počet zvolených senátorů| 0
Počet volebních okrsků| 5 144
Počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování| 5 144
Počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů| 2 853 106
Počet voličůvoličů, kterým byly vydány úřední obálky| 1 101 753
Procento účasti na volbách| 38,62
Počet odevzdaných úředních obálek| 1 080 548
Počet platných hlasů celkem| 1 026 615
II.
Souhrnné výsledky II. kola voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 17. a 18. října 2014.
Celkové údaje za volební obvody v ČR celkem
---
Počet zvolených senátorů| 27
Počet volebních okrsků| 5 144
Počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování| 5 144
Počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů| 2 853 618
Počet voličůvoličů, kterým byly vydány úřední obálky| 476 334
Procento účasti na volbách| 16,69
Počet odevzdaných úředních obálek| 476 102
Počet platných hlasů celkem| 473 926
Ve II. kole voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 17. a 18. října 2014 byl ve smyslu ustanovení § 76 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zvolen senátor:
JMENNÝ SEZNAM SENÁTORŮ ZVOLENÝCH VE II. KOLE
Volební obvod| Senátor| Věk| Politická příslušnost| Přihlášen politic. stranou, politic. hnutím nebo koalicí
---|---|---|---|---
číslo| sídlo
3| Cheb| Mgr. Miroslav Nenutil| 56| Česká strana sociálně demokratická| Česká strana sociálně demokratická
6| Louny| Mgr. Zdeňka Hamousová| 53| Bez politické příslušnosti| ANO 2011
9| Plzeň-město| Ing. Lumír Aschenbrenner| 54| Občanská demokratická strana| Koalice ODS a KČ
12| Strakonice| Ing. Karel Kratochvíle| 56| Česká strana sociálně demokratická| Česká strana sociálně demokratická
15| Pelhřimov| Milan Štěch| 60| Česká strana sociálně demokratická| Česká strana sociálně demokratická
18| Příbram| Ing. Jiří Burian| 65| Občanská demokratická strana| Občanská demokratická strana
21| Praha 5| Mgr. Václav Láska| 40| Bez politické příslušnosti| Koalice KDU-ČSL, SZ
24| Praha 9| Ing. Zuzana Baudyšová| 66| Bez politické příslušnosti| ANO 2011
27| Praha 1| prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc.| 52| Bez politické příslušnosti| Koalice KDU-ČSL, SZ
30| Kladno| Mgr. Jiří DIENSTBIER| 45| Česká strana sociálně demokratická| Česká strana sociálně demokratická
33| Děčín| Ing. Zbyněk Linhart| 45| Bez politické příslušnosti| STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ
36| Česká Lípa| Jiří Vosecký| 63| Starostové pro Liberecký kraj| Starostové pro Liberecký kraj
39| Trutnov| Ing. Jiří Hlavatý| 66| Bez politické příslušnosti| ANO 2011
42| Kolín| Emilie Třísková| 52| Česká strana sociálně demokratická| Česká strana sociálně demokratická
45| Hradec Králové| prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.| 67| Bez politické příslušnosti| Česká strana sociálně demokratická
48| Rychnov nad Kněžnou| JUDr. Miroslav Antl| 59| Bez politické příslušnosti| Česká strana sociálně demokratická
51| Žďár nad Sázavou| Ing. František Bradáč| 58| Křesťan.a demokrat.unie - Českosl. strana lidová| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová
54| Znojmo| Ing. Pavel Štohl| 54| Bez politické příslušnosti| Česká strana sociálně demokratická
57| Vyškov| Ing. Ivo Bárek| 52| Česká strana sociálně demokratická| Česká strana sociálně demokratická
60| Brno-město| PhDr. Zdeněk Papoušek| 57| Bez politické příslušnosti| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová
63| Přerov| RNDr. Jitka Seitlová| 60| Bez politické příslušnosti| Koalice KDU - ČSL, SZ
66| Olomouc| MUDr. Alena Šromová| 55| Křesťan.a demokrat.unie - Českosl. strana lidová| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová
69| Frýdek-Místek| Ing. Jiří Carbol| 55| Křesťan.a demokrat.unie - Českosl. strana lidová| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová
72| Ostrava-město| doc. MUDr. Peter Koliba, CSc.| 61| Bez politické příslušnosti| ANO 2011
75| Karviná| MUDr. Radek Sušil| 47| Česká strana sociálně demokratická| Česká strana sociálně demokratická
78| Zlín| doc. Ing. František Čuba, CSc.| 78| Strana Práv Občanů| Strana Práv Občanů
81| Uherské Hradiště| Ivo Valenta| 58| Bez politické příslušnosti| Strana soukromníků České republiky
Předseda Státní volební komise:
Chovanec v. r. |
Vyhláška č. 222/2014 Sb. | Vyhláška č. 222/2014 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení
Vyhlášeno 21. 10. 2014, datum účinnosti 1. 11. 2014, částka 94/2014
* Čl. I - Vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 11. 2014
222
VYHLÁŠKA
ze dne 14. října 2014,
kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. d) a k provedení § 8 odst. 3 a 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 349/2009 Sb., (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, se mění takto:
1.
V § 1 se písmeno c) včetně poznámek pod čarou č. 1 a 2 zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
2.
V § 1 písm. c) se za slovo „sadech“ vkládá slovo „, školkách“.
3.
V § 3 písmeno d) zní:
„d)
pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň.“.
4.
V § 4 odst. 1 písm. c) a v § 4 odst. 2 písm. c) se za slova „zejména druhy“ vkládají slova „, popřípadě rody“ a za slova „s uvedením druhového“ se vkládají slova „, popřípadě rodového“.
5.
V § 4 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Oznámení o kácení dřevin (§ 8 odst. 4 zákona), které bylo provedeno složkami integrovaného záchranného systému z rozhodnutí velitele zásahu při záchranných nebo likvidačních pracích anebo při ochraně obyvatelstva, obsahuje označení místa, kde se dřeviny nacházely (katastrální území a číslo parcely nebo adresu) a jejich množství a druh, popřípadě rod.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2014.
Ministr:
Mgr. Brabec v. r. |
Vyhláška č. 221/2014 Sb. | Vyhláška č. 221/2014 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
Vyhlášeno 21. 10. 2014, datum účinnosti 1. 11. 2014, částka 94/2014
* Čl. I - Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 11. 2014
221
VYHLÁŠKA
ze dne 15. října 2014,
kterou se mění vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 101 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 6b zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), se mění takto:
1.
V § 2 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
zařízení zamezující iniciaci požáru nebo výbuchu.“.
2.
V § 4 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
požární a evakuační výtahy.“.
3.
V § 5 odstavec 6 zní:
„(6)
Je-li podmínkami územního rozhodnutí stanoveno předložení dokumentace pro provádění stavby podle zvláštního právního předpisu12) (dále jen „prováděcí dokumentace“), musí být splněny požadavky uvedené v § 10 odst. 2.“.
4.
V § 5 odst. 7, § 6 odst. 1, § 7 odst. 2 a 4, § 8 odst. 1 závěrečné části ustanovení, § 10 odst. 1 a v § 41 odst. 2 písm. n) bodě 6 se slovo „podrobnější“ nahrazuje slovem „prováděcí“.
5.
V § 7 odstavec 1 zní:
„(1)
Před uvedením požárně bezpečnostního zařízení do provozu, kromě ručně ovládaných požárních dveří a požárních uzávěrů otvorů, systémů a prvků zajišťujících zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, požárních přepážek a ucpávek, zabezpečuje osoba uvedená v § 6 odst. 2 provedení funkčních zkoušek, a v případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení také koordinačních funkčních zkoušek. Při funkčních zkouškách se ověřuje, zda provedení požárně bezpečnostního zařízení odpovídá projekčním a technickým požadavkům na jeho požárně bezpečnostní funkci. Při koordinačních funkčních zkouškách se ověřuje, zda požárně bezpečnostní funkce systému jako celku odpovídá projekčním a technickým požadavkům.“.
6.
V § 7 odst. 3 větě první se za slova „funkční zkoušce,“ vkládají slova „nebo koordinační funkční zkoušce,“.
7.
V § 7 odst. 4 se slova „a způsobem stanoveným“ nahrazují slovem „stanoveném“.
8.
V § 7 odst. 8 se na začátek písmene f) vkládá slovo „písemné“ a slova „podle § 10 odst. 2“ se nahrazují slovy „o provedení kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení“.
9.
V § 9 odst. 2 větě první se slova „a způsobem stanoveným“ nahrazují slovem „stanoveném“.
10.
V § 9 odst. 8 se na začátek písmene e) vkládá slovo „písemné“ a slova „podle § 10 odst. 2“ se nahrazují slovy „o provedení kontroly provozuschopnosti“.
11.
Nadpis § 10 zní:
„Společné požadavky na projektování a montáž požárně bezpečnostních zařízení a hasicích přístrojů“.
12.
V § 10 odst. 1 se čárka za slovem „dokumentace“ nahrazuje slovem „a“, slova „a kontrole provozuschopnosti“ a slova „provádění kontrol,“ se zrušují.
13.
V § 10 odst. 2 se slova „a písemně potvrzuje, že při tom splnila podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení nebo hasicího přístroje“ nahrazují slovy „a splnění podmínek stanovených v odstavci 1 písemně potvrdí“.
14.
V § 10 odst. 4 se čárka za slovem „projektování“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a kontroly provozuschopnosti“ se zrušují.
15.
V § 17 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí
a)
stavbou pro shromažďování většího počtu osob - stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2,
b)
stavbou pro obchod - stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2,
c)
stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace - stavba nebo její část určená k užívání
1.
osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací,
2.
těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo
3.
osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče,
d)
stavbou ubytovacího zařízení - stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek.“.
16.
V § 18 písm. a) se slova „podzemní hromadné“ nahrazují slovy „např. podzemní hromadné“.
17.
V § 18 písm. b) se slovo „výroba“ nahrazuje slovy „např. výroba“.
18.
V § 18 písm. f) se slova „, které jsou určeny pro ubytování osob s omezenou schopností“ nahrazují slovy „pro osoby se sníženou schopností“.
19.
Poznámky pod čarou č. 25, 26, 27 a 28 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
20.
V § 41 se v návětí odstavce 2 slova „Požárně bezpečnostní řešení, které je nedílnou součástí dokumentace pro vydání stavebního povolení, obsahuje“ nahrazují slovy „Požárně bezpečnostní řešení nebo obdobný dokument, který je nedílnou součástí dokumentace nebo projektové dokumentace podle zvláštního předpisu, obsahuje“.
21.
V § 45 odst. 2 písm. d) se za slova „požární bezpečnosti“ vkládají slova „a opatření“.
22.
V § 45 se odstavce 3 a 4 zrušují.
23.
V § 51 písmeno b) zní:
„b)
dokumentace zpracovaná v souvislosti s kontrolou,“.
24.
V příloze č. 3 bodě 13 se slova „Státní kontrola“ nahrazují slovy „Kontrola podle zákona o požární ochraně a kontrolního řádu“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2014.
Ministr:
Chovanec v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 62/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 62/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí a nóta Velvyslanectví České republiky v Berlíně, kterou česká strana sdělila německé straně změny v označení a působnosti orgánů příslušných k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci policejních orgánů a orgánů působících při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech, podepsané dne 19. září 2000 v Berlíně
Vyhlášeno 20. 10. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 10. 2014, částka 29/2014
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 10. 2014
62
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že v souladu s článkem 17 odst. 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci policejních orgánů a orgánů působících při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech1) sdělila česká strana nótou ze dne 31. července 2014 německé straně změny v označení a působnosti orgánů, které jsou v České republice příslušné podle článku 2 odst. 1 a 4 Smlouvy.
Tato nóta nahrazuje v plném rozsahu nótu Ministerstva zahraničních věcí České republiky ze dne 9. září 2002, vyhlášenou pod č. 131/2002 Sb. m. s., a nótu Velvyslanectví České republiky v Berlíně ze dne 9. dubna 2010, vyhlášenou pod č. 88/2010 Sb. m. s.
Německé znění české nóty a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
č. j. 11424/2014-BerlinKO
Velvyslanectví České republiky ve Spolkové republice Německo projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí a má čest sdělit následující:
S ohledem na změny v organizační struktuře Policie České republiky a Celní správy České republiky se mění v souladu s článkem 17 odst. 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci policejních orgánů a orgánů působících při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech, podepsané 19. září 2000, (dále jen „Smlouva“) označení a působnost orgánů, které jsou v České republice příslušné podle článku 2 odst. 1 a 4 Smlouvy, takto:
Orgány podle článku 2 odst. 1 Smlouvy jsou:
Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje,
Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje,
Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje,
Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje,
Krajské ředitelství policie Libereckého kraje.
Orgány podle článku 2 odst. 4 Smlouvy jsou:
Celní úřad pro Jihočeský kraj,
Celní úřad pro Plzeňský kraj,
Celní úřad pro Karlovarský kraj,
Celní úřad pro Ústecký kraj,
Celní úřad pro Liberecký kraj.
Tyto změny jsou zohledněny v připravované Smlouvě mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o policejní spolupráci a o změně Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání ze dne 2. února 2000.
Velvyslanectví České republiky ve Spolkové republice Německo si dovoluje požádat o potvrzení přijetí této nóty.
Velvyslanectví České republiky ve Spolkové republice Německo využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí svou hlubokou úctou.
Berlín 31. července 2014
Ministerstvo zahraničních věcí
Berlín
1)
Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci policejních orgánů a orgánů působících při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech, podepsaná dne 19. září 2000 v Berlíně, byla vyhlášena pod č. 91/2002 Sb. m. s. a změněna pod č. 9/2013 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 61/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 61/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí a nóta Velvyslanectví České republiky ve Varšavě, kterou česká strana sdělila polské straně změny v označení a působnosti orgánů příslušných k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, při ochraně veřejného pořádku a o spolupráci v příhraničních oblastech, podepsané dne 21. června 2006 ve Varšavě
Vyhlášeno 20. 10. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 10. 2014, částka 29/2014
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 10. 2014
61
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že česká strana informovala nótou ze dne 17. července 2014 polskou stranu o změnách v označení a působnosti orgánů, které jsou v České republice příslušné podle článku 3 odst. 1 písm. c) Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, při ochraně veřejného pořádku a o spolupráci v příhraničních oblastech1) a článku 7 odst. 1 písm. a) a b) Smlouvy.
Tato nóta nahrazuje v plném rozsahu nótu Velvyslanectví České republiky ve Varšavě ze dne 18. května 2010, vyhlášenou pod č. 87/2010 Sb. m. s.
České znění nóty se vyhlašuje současně.
Č.j. 1578/2014
Velvyslanectví České republiky ve Varšavě projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí Polské republiky a s ohledem na změny v organizační struktuře Policie České republiky a Celní správy České republiky má čest zaslat polské straně změny v označení a působnosti orgánů, které jsou v České republice příslušné podle článku 3 odst. 1 písm. c) Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, při ochraně veřejného pořádku a o spolupráci v příhraničních oblastech, podepsané 21. června 2006 (dále jen „Smlouva“), a článku 7 odst. 1 písm. a) a b) Smlouvy.
Orgánem podle článku 3 odst. 1 písm. c) Smlouvy je Generální ředitelství cel.
Orgány podle článku 7 odst. 1 písm. a) Smlouvy jsou:
Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje,
Krajské ředitelství policie Libereckého kraje,
Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje,
Krajské ředitelství policie Pardubického kraje,
Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje,
Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje.
Orgány podle článku 7 odst. 1 písm. b) jsou:
Celní úřad pro Ústecký kraj,
Celní úřad pro Liberecký kraj,
Celní úřad pro Královéhradecký kraj,
Celní úřad pro Pardubický kraj,
Celní úřad pro Olomoucký kraj,
Celní úřad pro Moravskoslezský kraj.
Tyto změny budou zohledněny v připravované novele Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, při ochraně veřejného pořádku a o spolupráci v příhraničních oblastech.
Velvyslanectví České republiky ve Varšavě si dovoluje požádat o laskavé potvrzení přijetí této nóty.
Velvyslanectví České republiky ve Varšavě využívá této příležitosti, aby znovu Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky svou hlubokou úctou.
Ve Varšavě dne 17. července 2014
Ministerstvo zahraničních věcí
Polské republiky
Diplomatický protokol
Varšava
1)
Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, při ochraně veřejného pořádku a o spolupráci v příhraničních oblastech, podepsaná dne 21. června 2006 ve Varšavě, byla vyhlášena pod č. 62/2007 Sb. m. s. a změněna pod č. 87/2010 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 60/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 60/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí a nóta Velvyslanectví České republiky ve Vídni, kterou česká strana sdělila rakouské straně změny v kompetenci a označení orgánů příslušných k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o policejní spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních, podepsané dne 20. dubna 1959
Vyhlášeno 20. 10. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 8. 2014, částka 29/2014
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 8. 2014
60
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že v souladu s článkem 35 odst. 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o policejní spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 19591) sdělila česká strana nótou ze dne 8. srpna 2014 rakouské straně změny v kompetenci a označení orgánů, které jsou v České republice příslušné podle článku 2 odst. 5 písm. c) Smlouvy, článku 6 odst. 3 Smlouvy a podle článku 27 odst. 2 a 4 Smlouvy.
Tato nóta nahrazuje v plném rozsahu nótu Velvyslanectví České republiky ve Vídni ze dne 7. dubna 2010, vyhlášenou pod č. 86/2010 Sb. m. s.
České znění nóty se vyhlašuje současně.
Č.j.: 3957/2014 - Sla
Velvyslanectví České republiky ve Vídni projevuje úctu Spolkovému ministerstvu pro Evropu, integraci a zahraniční věci Rakouské republiky a s ohledem na změny v organizační struktuře Policie České republiky a Celní správy České republiky má čest v souladu s článkem 35 odst. 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o policejní spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959, podepsané 14. července 2005, (dále jen „Smlouva“) oznámit rakouské straně změny v kompetenci a označení orgánů, které jsou v České republice příslušné podle článku 2 odst. 5 písm. c) Smlouvy, článku 6 odst. 3 Smlouvy a podle článku 27 odst. 2 a 4 Smlouvy.
Orgány podle článku 2 odst. 5 písm. c) Smlouvy jsou:
Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje,
Krajské ředitelství policie Kraje Vysočina,
Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje,
Krajské ředitelství policie Zlínského kraje.
Spolkové ministerstvo pro Evropu, integraci
a zahraniční věci Rakouské republiky
Vídeň
Orgány podle 6 odst. 3 Smlouvy jsou:
Ředitelství služby cizinecké policie v Praze,
Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje,
Krajské ředitelství policie Kraje Vysočina,
Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje,
Krajské ředitelství policie Zlínského kraje.
Orgánem podle článku 27 odst. 2 Smlouvy je Generální ředitelství cel.
Orgány podle článku 27 odst. 4 Smlouvy jsou:
Celní úřad pro Jihočeský kraj,
Celní úřad pro Kraj Vysočina,
Celní úřad pro Jihomoravský kraj,
Celní úřad pro Zlínský kraj.
Tyto změny již jsou zohledněny v připraveném textu Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o policejní spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959.
Velvyslanectví České republiky ve Vídni si dovoluje požádat o laskavé potvrzení přijetí této nóty.
Velvyslanectví České republiky ve Vídni využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Spolkové ministerstvo pro Evropu, integraci a zahraniční věci Rakouské republiky svou hlubokou úctou.
Vídeň, dne 8. srpna 2014
1)
Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o policejní spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959, podepsaná dne 14. července 2005 ve Vídni, byla vyhlášena pod č. 65/2006 Sb. m. s. a změněna pod č. 57/2008 Sb. m. s.
Evropská úmluva o vzájemné pomoci ve věcech trestních, přijatá ve Štrasburku dne 20. dubna 1959, byla vyhlášena pod č. 550/1992 Sb. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 59/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 59/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí a nóta Velvyslanectví České republiky v Bratislavě, kterou česká strana sdělila slovenské straně změny v názvech a působnosti orgánů příslušných k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, při ochraně veřejného pořádku a při ochraně státních hranic, podepsané dne 27. ledna 2004 v Bratislavě
Vyhlášeno 20. 10. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 10. 2014, částka 29/2014
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 10. 2014
59
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že v souladu s článkem 26 odst. 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, při ochraně veřejného pořádku a při ochraně státních hranic1) sdělila česká strana nótou ze dne 17. července 2014 slovenské straně změny v názvech a působnosti orgánů, které jsou v České republice příslušné podle článku 5 odst. 1 Smlouvy a článku 10 odst. 1 písm. a) a b) Smlouvy.
Tato nóta nahrazuje v plném rozsahu nótu Velvyslanectví České republiky v Bratislavě ze dne 8. dubna 2010, vyhlášenou pod č. 85/2010 Sb. m. s.
České znění nóty se vyhlašuje současně.
Č.j.: 379/2014
Velvyslanectví České republiky v Bratislavě projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí a evropských záležitostí Slovenské republiky a s ohledem na změny v organizační struktuře Policie České republiky a Celní správy České republiky má čest v souladu s článkem 26 odst. 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, při ochraně veřejného pořádku a při ochraně státních hranic, podepsané 27. ledna 2004 (dále jen „Smlouva“), oznámit slovenské straně změny v názvech a působnosti orgánů, které jsou v České republice příslušné podle článku 5 odst. 1 Smlouvy a článku 10 odst. 1 písm. a) a b) Smlouvy.
Orgány podle článku 5 odst. 1 jsou:
Ministerstvo vnitra,
Policejní prezidium České republiky,
Generální ředitelství cel.
Orgány podle článku 10 odst. 1 písm. a) Smlouvy jsou:
Krajské ředitelství policie Kraje Vysočina,
Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje,
Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje,
Krajské ředitelství policie Zlínského kraje,
Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje.
Ministerstvo zahraničních věcí a evropských záležitostí
Slovenské republiky
Diplomatický protokol
Bratislava
Orgány podle článku 10 odst. 1 písm. a) Smlouvy jsou:
Celní úřad pro Kraj Vysočina,
Celní úřad pro Jihomoravský kraj,
Celní úřad pro Olomoucký kraj,
Celní úřad pro Zlínský kraj,
Celní úřad pro Moravskoslezský kraj.
Tyto změny budou zohledněny v připravované novele Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, při ochraně veřejného pořádku a při ochraně státních hranic.
Velvyslanectví České republiky v Bratislavě si dovoluje požádat o laskavé potvrzení přijetí této nóty.
Velvyslanectví České republiky v Bratislavě využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí a evropských záležitostí Slovenské republiky svou hlubokou úctou.
V Bratislavě dne 17. července 2014
1)
Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, při ochraně veřejného pořádku a při ochraně státních hranic, podepsaná dne 27. ledna 2004 v Bratislavě, byla vyhlášena pod č. 26/2005 Sb. m. s., opravena pod č. 8/2006 Sb. m. s. a změněna pod č. 76/2005 Sb. m. s. a č. 73/2008 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Ministerstvem práce a sociální ochrany Ruské federace k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení ze dne 8. prosince 2011 (Moskva, 8. srpna 2014)
Vyhlášeno 20. 10. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 11. 2014, částka 28/2014
* ČÁST I - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST II - POUŽÍVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
* ČÁST III - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
* ČÁST IV - RŮZNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST V - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 11. 2014
58
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. srpna 2014 bylo v Moskvě podepsáno Ujednání mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Ministerstvem práce a sociální ochrany Ruské federace k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení ze dne 8. prosince 20111).
Ujednání vstupuje v platnost na základě svého článku 19 dne 1. listopadu 2014.
České znění Ujednání se vyhlašuje současně.
Ujednání mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky
a Ministerstvem práce a sociální ochrany Ruské federace k provádění
Smlouvy mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení
ze dne 8. prosince 2011
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky a Ministerstvo práce a sociální ochrany Ruské federace, v souladu s článkem 23 Smlouvy mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení, podepsané smluvními stranami dne 8. prosince 2011 v Praze (dále jen „Smlouva“), se dohodly na níže uvedeném:
ČÁST I
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Používání pojmů
Pojmy používané v tomto Ujednání mají stejný význam jako ve Smlouvě.
Článek 2
Styčná místa
1.
Styčnými místy uvedenými v článku 23 Smlouvy (dále jen „styčná místa“) jsou:
v České republice:
Česká správa sociálního zabezpečení - pro dávky v nemoci a mateřství, důchody invalidní, starobní, pozůstalých, a pro dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání;
Generální ředitelství Úřadu práce - pro pohřebné a přídavky na děti;
v Ruské federaci:
Penzijní fond Ruské federace a jeho územní orgány - pro povinné důchodové pojištění, přiznání, výplatu důchodů, výplatu sociálních dávek na pohřeb zesnulých důchodců, kteří nepodléhali povinnému sociálnímu pojištění pro případ dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti a v souvislosti s mateřstvím ke dni úmrtí, a jejich finanční zabezpečení;
Fond sociálního pojištění Ruské federace - pro zabezpečení dávkami:
v nemoci a mateřství, ke kterým patří dávky při dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, jednorázové dávky pro ženy, které jsou evidovány ve zdravotnických zařízeních v raných obdobích těhotenství, dávky v těhotenství a při porodech, jednorázové dávky při narození dítěte, měsíční dávky při péči o dítě osobám, které podléhají povinnému sociálnímu pojištění;
sociálními dávkami na pohřeb zesnulých občanů, kteří podléhali povinnému sociálnímu pojištění pro případ dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti a v souvislosti s mateřstvím ke dni úmrtí, a zesnulých nezletilých rodinných příslušníků občanů, kteří podléhali povinnému sociálnímu pojištění pro případ dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti a v souvislosti s mateřstvím ke dni úmrtí uvedených rodinných příslušníků;
z povinného sociálního pojištění při pracovních úrazech a nemocech z povolání.
2.
Styčná místa vzájemně spolupracují ve všech otázkách týkajících se provádění Smlouvy a tohoto Ujednání, vzájemně si poskytují potřebnou součinnost, spolupracují s osobami, na které se vztahuje Smlouva, nebo s jejich zástupci.
Článek 3
Používání formulářů
1.
Formuláře, potřebné pro provádění Smlouvy, jejichž používání předpokládá toto Ujednání, vyhotovené v českém i ruském jazyce, schvalují protokolem styčná místa podle jejich příslušnosti k otázkám uvedeným v článku 2 tohoto Ujednání, a instituce uvedená v článku 12 odst. 2 tohoto Ujednání.
2.
Informace uvedené ve formulářích vyplněných a ověřených institucemi smluvních stran není třeba potvrzovat dodatečnými dokumenty.
ČÁST II
POUŽÍVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
Článek 4
Potvrzení o používání právních předpisů a výjimky
1.
Pro účely provádění článků 6 a 7 Smlouvy formulář uvádějící, že na pracovníka se v rámci uvedené činnosti vztahují právní předpisy smluvní strany, vydávají na žádost pracovníka a jeho zaměstnavatele nebo na žádost osoby samostatně výdělečně činné:
v České republice:
Česká správa sociálního zabezpečení;
v Ruské federaci:
územní orgány Penzijního fondu Ruské federace.
Formulář se vydává pracovníkovi, jehož se týká, a jeho kopie se zašle výše uvedené instituci druhé smluvní strany.
2.
O výjimkách z článku 6 Smlouvy podle článku 7 Smlouvy rozhodují instituce uvedené v odstavci 1 tohoto článku.
3.
Žádost o výjimku uvedenou v článku 7 Smlouvy předkládá pracovník a jeho zaměstnavatel, nebo osoba samostatně výdělečně činná, instituci smluvní strany uvedené v odstavci 1 tohoto článku, jejíž právní předpisy by měly být podle žádosti použity.
Žádost o výjimku z pravidla stanoveného v článku 6 odstavci 2 bodu 1 Smlouvy se podává před ukončením doby trvání dočasné pracovní činnosti.
4.
Jako potvrzení o přijatém rozhodnutí o výjimce se vydává formulář a jeho kopie se odesílá v souladu s postupem stanoveným v odstavci 1 tohoto článku.
ČÁST III
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
Článek 5
Formulář o době pojištění (zaměstnání)
Formulář o době pojištění (zaměstnání), která se započítává podle právních předpisů smluvní strany pro účely provádění článků 8, 12, 17 a 19 Smlouvy, vydávají:
v České republice:
Česká správa sociálního zabezpečení a její pobočky;
v Ruské federaci:
územní orgány Penzijního fondu Ruské federace,
Fond sociálního pojištění Ruské federace.
Kapitola prvá
Dávky v nemoci a mateřství
Článek 6
Přiznání dávek při vzniku dočasné pracovní neschopnosti na území druhé smluvní strany
1.
Za účelem uplatnění nároku na dávky při dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, těhotenství nebo porodu uvedené v článku 2 Smlouvy předkládají pracovníci instituci smluvní strany v místě jejich pojištění dokumenty potvrzující jejich dočasnou pracovní neschopnost, těhotenství nebo porod vystavené v souladu s právními předpisy druhé smluvní strany.
2.
Styčné místo jedné smluvní strany může požádat styčné místo druhé smluvní strany, aby potvrdilo vystavení dokladu o dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, těhotenství nebo porodu v souladu s právními předpisy druhé smluvní strany. Pro tyto účely se používá formulář v dohodnuté formě.
Kapitola druhá
Důchody při invaliditě, ve stáří, pozůstalých
Článek 7
Zvláštnosti při hodnocení doby pojištění (zaměstnání)
Ustanovení článku 30 odstavce 4 Smlouvy nevylučuje možnost přihlédnout při výpočtu výše důchodu k dobám pojištění (zaměstnání), které nebyly hodnoceny při výpočtu výše důchodu ani jednou ze smluvních stran před vstupem této Smlouvy v platnost.
Článek 8
Sčítání dob pojištění (zaměstnání)
Pro účely provádění článku 12 Smlouvy se pro stanovení nároku na důchod podle právních předpisů jedné smluvní strany přihlíží k dobám pojištění (zaměstnání) hodnoceným podle právních předpisů druhé smluvní strany na základě formuláře o době pojištění (zaměstnání).
Článek 9
Podávání žádostí
1.
Žádost o přiznání nároku na důchod podle článku 2 Smlouvy pracovníci a jejich rodinní příslušníci podávají u instituce v místě legálního trvalého nebo přechodného pobytu na území jedné ze smluvních stran.
2.
Žádost o důchod podaná u instituce jedné smluvní strany se považuje za současně podanou u instituce druhé smluvní strany za předpokladu, že se tak pracovník (jeho rodinný příslušník) vyjádří, podá žádost o důchod a předloží doklady o dobách pojištění (zaměstnání) získaných podle právních předpisů druhé smluvní strany.
Článek 10
Projednání žádostí
1.
Instituce jedné smluvní strany, která obdržela žádost o přiznání důchodu, jakož i všechny k tomu potřebné doklady v souladu s právními předpisy druhé smluvní strany, zašle nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy je tato instituce obdržela, styčnému místu druhé smluvní strany příslušné formuláře, včetně, bude-li to nutné, formulářů o době pojištění (zaměstnání) a lékařském vyšetření, s cílem jejich projednání a přijetí rozhodnutí.
Tyto formuláře zasílají:
Česká správa sociálního zabezpečení - Penzijnímu fondu Ruské federace, který je přeposílá svému územnímu orgánu podle posledního místa pobytu (zaměstnání) pracovníka (jeho rodinného příslušníka) na území Ruské federace;
územní orgány Penzijního fondu Ruské federace - České správě sociálního zabezpečení.
K formulářům se připojují dostupné doklady (informace), které mohou být potřebné pro druhou smluvní stranu k rozhodnutí o přiznání (zamítnutí) a výplatě důchodu.
V případě, kdy smluvní stranou posílající formulář byl pracovníkovi (jeho rodinnému příslušníkovi) přiznán (zamítnut) nárok na důchod, posílá se současně formulář-oznámení o přiznání (zamítnutí) nároku na důchod a jeho výplatu.
2.
Česká správa sociálního zabezpečení a územní orgány Penzijního fondu Ruské federace spolu bezprostředně spolupracují za účelem vyžádání formulářů a dokumentů chybějících pro přijetí rozhodnutí.
3.
Instituce smluvní strany, která obdrží formuláře a doklady uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, zašle do 10 pracovních dnů od přijetí rozhodnutí učiněného na jejich podkladě instituci druhé smluvní strany formulář-oznámení o přiznání (zamítnutí) nároku na důchod a také, je-li to nezbytné, formulář o dobách pojištění (zaměstnání) a dostupné doklady (informace), které může druhá smluvní strana potřebovat k rozhodnutí o přiznání a výplatě důchodu.
4.
Za účelem provádění článku 30 odstavce 3 Smlouvy si instituce navzájem poskytnou informace:
o tom, na území které ze smluvních stran měl pracovník trvalé bydliště ke dni 31. prosince 2008,
o době pojištění (zaměstnání), k níž bylo přihlédnuto při přiznání důchodu v případě, že pracovníkovi (jeho rodinnému příslušníkovi) již byl důchod přiznán.
5.
Doba doručování formulářů a dokladů mezi institucemi smluvních stran se nezapočítává do doby stanovené pro posouzení a rozhodnutí o přiznání (zamítnutí) nároku na důchod.
Kapitola třetí
Dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Článek 11
Výměna informací
1.
Instituce obou smluvních stran si navzájem poskytují dostupné informace, které mohou být potřebné k určení nároku na dávky poskytované v souvislosti s nemocí z povolání a (nebo) pracovním úrazem.
2.
Pokud instituce jedné smluvní strany zjistí, že osoba trpící nemocí z povolání vykonávala činnost způsobující nemoc z povolání na území druhé smluvní strany, odešle o tom oznámení a všechny dostupné informace instituci druhé smluvní strany.
3.
Pokud instituce smluvní strany poskytne dávku v souladu s článkem 20 Smlouvy ve výši odpovídající snížení pracovní schopnosti, je povinna o tom uvědomit instituci druhé smluvní strany.
4.
Pro účely provádění odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku se používají formuláře v dohodnuté formě.
ČÁST IV
RŮZNÁ USTANOVENÍ
Článek 12
Výměna zdravotnické dokumentace
1.
Výměna zdravotnické dokumentace týkající se invalidity, stupně ztráty pracovní schopnosti pracovníka nebo příjemce důchodu (dávky) se mezi institucemi smluvních stran provádí prostřednictvím dohodnutého formuláře.
2.
V Ruské federaci je institucí, která provádí vyšetření občanů pro účely stanovení skupiny, příčiny invalidity, stupně ztráty pracovní schopnosti, potřeby lékařské, sociální a profesní rehabilitace, schválení a potvrzení formuláře, jehož použití je stanoveno v odstavci 1 tohoto článku, federální státní zařízení pro lékařsko-sociální expertizu „Federální kancelář pro lékařsko-sociální expertizu“.
Článek 13
Určení místa bydliště
1.
Pro účely provádění Smlouvy se má za to, že pracovníci a jejich rodinní příslušníci legálně trvale bydlí nebo přechodně pobývají na území smluvních stran své státní příslušnosti, nepředloží-li doklady potvrzující trvalé bydliště nebo přechodný pobyt na území druhé smluvní strany a odhlášení z evidence na území smluvní strany své státní příslušnosti.
Při tom legální trvalé bydliště nebo přechodný pobyt a odhlášení z evidence na území smluvních stran se posuzuje na základě dokladů a v souladu s postupem stanoveným právními předpisy příslušné smluvní strany.
2.
Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se použijí také pro účely určení místa trvalého bydliště ke dni 31. prosince 2008 pro účely provádění článku 30 odstavce 3 Smlouvy.
Článek 14
Výplata důchodů a dávek
1.
Důchody a dávky se vyplácejí v souladu s postupem stanoveným právními předpisy smluvní strany, jež je přiznala, není-li stanoveno jinak Smlouvou nebo tímto Ujednáním.
Převod důchodů a dávek styčným místem (institucí) jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany se provádí na osobní účty pracovníků (jejich rodinných příslušníků) založené v bankáchbankách na území smluvní strany pobytu, a to v eurech nebo amerických dolarech, podle devizových kurzů oficiálně zveřejněných Českou národní bankoubankou, respektive Centrální bankoubankou Ruské federace, a platných ke dni uskutečnění převodu. Za den uskutečnění převodu je přitom považován den vystavení platebních dokladů.
Styčná místa (instituce) smluvních stran nesou náklady spojené s převodem částek důchodů na území druhé smluvní strany v rámci právních předpisů smluvní strany vyplácející důchod (dávku).
2.
Výplata (převod) důchodů a dávek pracovníkům (jejich rodinným příslušníkům) bydlícím na území druhé smluvní strany se provádí po předložení potvrzení o jeho (jejich) žití, za měsíc, ve kterém byl uvedený dokument vydán, včetně doplatku za uplynulé období v souladu s právními předpisy smluvní strany vyplácející důchod (dávku).
Formu a vydávání potvrzení o žití stanoví právní předpisy smluvní strany vyplácející důchod (dávku).
Potvrzení o žití může být provedeno formou výměny dohodnutých formulářů mezi styčnými místy smluvních stran, obsahujících informace o pracovnících a jejich rodinných příslušnících, kteří osobně navštívili instituce smluvních stran v místě svého legálního trvalého bydliště nebo přechodného pobytu na území jedné ze smluvních stran za účelem potvrzení této skutečnosti.
Výměnu dohodnutých formulářů, které jsou vystavovány ohledně pracovníků (jejich rodinných příslušníků), kteří se dostavili do institucí smluvních stran před 1. dnem druhého měsíce čtvrtletí, provádějí styčná místa smluvních stran čtvrtletně, do 1. dne třetího měsíce každého čtvrtletí.
3.
Při výplatě důchodů a dávek se ve vztahu k Ruské federaci ustanovení článku 5 Smlouvy nevztahují na výplatu důchodů a dávek a doplatků k nim, na něž nárok a jejichž výše jsou podle právních předpisů Ruské federace podmíněny pobytem pracovníků a jejich rodinných příslušníků v určitých regionech a lokalitách na jejím území.
Při určování výše sociálních doplatků k důchodu podle právních předpisů Ruské federace se přihlíží k celkové částce dávky vyplácené podle právních předpisů České republiky.
4.
Při přestěhování pracovníka (jeho rodinného příslušníka) na území třetího státu nebo pozbytí státního občanství České republiky a Ruské federace se výplata důchodu (dávky) v souladu s ustanoveními Smlouvy a tohoto Ujednání ukončuje od 1. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém instituce vyplácející dávky obdržela příslušnou informaci.
V tomto případě je pracovníkovi (jeho rodinnému příslušníkovi) institucí vysvětlen postup pro něj (ně) nezbytný k vyřešení jeho (jejich) dalšího důchodového zabezpečení.
Článek 15
Výměna informací
Instituce smluvních stran si na žádost vyměňují informace o počtech příjemců důchodů a dávek přiznaných na základě Smlouvy a rovněž o částce vyplacených důchodů a dávek podle jejich druhů.
Článek 16
Vrácení přeplatku
1.
Rozhodování o vrácení navíc vyplacených částek důchodů (dávek) pracovníkovi (jeho rodinnému příslušníkovi) a jejich zpětné vyrovnání se provádí v souladu s právními předpisy té smluvní strany, jejíž instituce je vyplatila.
2.
Na základě žádosti a informací instituce uvedené v odstavci 1 tohoto článku je instituce smluvní strany místa bydliště pracovníka (jeho rodinného příslušníka) oprávněna v souladu s právními předpisy odečíst částky důchodů (dávek) navíc vyplacených institucí druhé smluvní strany z obdobných částek důchodů (dávek) vyplácených institucí smluvní strany místa bydliště pracovníka (jeho rodinného příslušníka).
Takto odečtené částky se převádějí ve prospěch instituce, která je vyplatila pracovníkovi (jeho rodinnému příslušníkovi).
3.
Pro účely provádění odstavců 1 a 2 tohoto článku se používá formulář v dohodnuté formě.
Článek 17
Výplata nepřevzatých důchodů (dávek) dědicům
1.
Osoby, které mají nárok na výplatu důchodů (dávek), jež si nepřevzal pracovník (jeho rodinný příslušník) v důsledku úmrtí od instituce smluvní strany, na jejímž území ke dni úmrtí zesnulý neměl bydliště, se obrátí písemnou neformální žádostí o jejich výplatu spolu s potřebnými doklady na instituci smluvní strany, na jejímž území měl zesnulý bydliště ke dni úmrtí.
Tato instituce zašle formulář o výplatě částky nepřevzatých důchodů (dávek) v důsledku úmrtí osoby spolu s doklady za účelem rozhodnutí a provedení výplaty nepřevzatých Částek instituci druhé smluvní strany.
2.
Na základě obdrženého formuláře a dokladů instituce smluvní strany vyplácející důchod (dávku) rozhodne o výplatě (nebo zamítnutí výplaty) uvedených částek v souladu s právními předpisy této smluvní strany.
Informace o rozhodnutí se zašle pomocí informačního formuláře instituci smluvní strany, která zaslala formulář o výplatě nevybraných částek důchodu (dávky) v souvislosti s úmrtím osoby.
Výplata (převod) pracovníkem (jeho rodinným příslušníkem) nepřevzatých částek důchodu (dávek) v důsledku úmrtí osobám, které mají nárok na jejich obdržení, se provádí v souladu s postupem stanoveným článkem 14 tohoto Ujednání.
Článek 18
Spolupráce styčných míst a institucí
1.
Styčná místa smluvních stran se mohou dohodnout mezi sebou o postupu při výměně informací nezbytných pro provádění Smlouvy a tohoto Ujednání, a to včetně informací v elektronické podobě, a včetně vydávání společných dokumentů organizačního charakteru.
Styčná místa smluvních stran se mohou dohodnout mezi sebou o jiném postupu při výplatě důchodů a dávek, než je ten, který je stanoven v článcích 14 a 17 tohoto Ujednání, a to podle příslušnosti k otázkám, uvedeným v článku 2 tohoto Ujednání.
2.
Doklady vyžadované k provádění Smlouvy a tohoto Ujednání, které si vyměňují instituce smluvních stran (korespondence), mohou být vyhotoveny v úředních jazycích smluvních stran a budou akceptovány bez překladu (včetně pečetí a razítek).
V případě nejasnosti textu zajistí jejich překlad instituce smluvní strany, která dokumenty obdržela. Výše uvedené se nevztahuje na dokumenty, které předkládají pracovníci (jejich rodinní příslušníci) za účelem přiznání důchodu (dávek).
3.
Instituce smluvních stran si bezplatně poskytují vzájemnou součinnost při předkládání potřebných dokumentů a informací, potvrzování skutečností a úkonů, které mají vliv na přiznání, změnu, pozastavení nebo ukončení nároku na důchod (dávku).
4.
Instituce smluvních stran se vzájemně informují o všech jim známých skutečnostech, které jsou důležité pro přiznání nebo ukončení výplaty důchodů (dávek). Těmito skutečnostmi jsou zejména:
-
úmrtí osoby,
-
uzavření nového sňatku vdovou (vdovcem),
-
přesídlení do třetího státu,
-
pozbytí státního občanství jedné smluvní strany a nabytí státního občanství třetího státu,
-
změna adresy,
-
ztráta nároku na pobírání důchodu (dávky),
-
změna počtu nezaopatřených osob,
jakož i jakékoli další informace nezbytné pro provádění této Smlouvy.
Zasílání informací se provádí během 20 pracovních dnů ode dne, kdy instituce smluvní strany zjistila relevantní skutečnosti.
Další potřebné doplňkové informace se sdělují na vyžádání instituce ve lhůtě tří měsíců ode dne obdržení žádosti.
ČÁST V
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 19
Vstup v platnost
Toto Ujednání vstupuje v platnost současně se Smlouvou a bude platit po celou dobu platnosti Smlouvy.
Dáno v Moskvě dne 8. srpna 2014 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a ruském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Ministerstvo práce
a sociálních věcí
České republiky
Vladimír Remek v. r.
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
České republiky v Ruské federaci
Za Ministerstvo práce
a sociální ochrany
Ruské federace
Sergej Fedorovič Velmjajkin v. r.
první náměstek ministra práce a sociální
ochrany Ruské federace
1)
Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení podepsaná v Praze dne 8. prosince 2011 byla vyhlášena pod č. 57/2014 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 57/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 57/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení (Praha, 8. prosince 2011)
Vyhlášeno 20. 10. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 11. 2014, částka 28/2014
* ČÁST I - Všeobecná ustanovení
* ČÁST II - Používání právních předpisů
* ČÁST III - Zvláštní ustanovení pro jednotlivé druhy dávek a důchodů
* ČÁST IV - Různá ustanovení
* ČÁST V - Ustanovení přechodná a závěrečná
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 11. 2014
57
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. prosince 2011 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Moskvě dne 8. srpna 2014.
Smlouva vstupuje v platnost na základě svého článku 31 odst. 2 dne 1. listopadu 2014.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
Smlouva
mezi
Českou republikou a Ruskou federací
o sociálním zabezpečení
Česká republika a Ruská federace (dále jen „smluvní strany“), vedeny přáním rozvíjet spolupráci mezi oběma státy v oblasti sociálního zabezpečení, se dohodly takto:
ČÁST I
Všeobecná ustanovení
Článek 1
1.
Pro účely této smlouvy výrazy uvedené níže znamenají:
1)
„právní předpisy“ - zákony a jiné obecně závazné právní předpisy smluvních stran o důchodech a dávkách sociálního zabezpečení uvedených v článku 2 této smlouvy;
2)
„příslušný úřad“:
v České republice - Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky;
v Ruské federaci - Ministerstvo zdravotnictví a sociálního rozvoje Ruské federace;
3)
„instituce“ - kompetentní orgán nebo instituci, kterým přísluší provádění právních předpisů o sociálním zabezpečení uvedených v článku 2 této smlouvy;
4)
„pracovník“ - osobu, která vykonávala nebo vykonává činnost, na jejímž základě podléhala nebo podléhá právním předpisům každé ze smluvních stran;
5)
„doba pojištění (zaměstnání)“ - dobu započítávanou podle právních předpisů každé ze smluvních stran pro přiznání nároku na důchody a dávky sociálního zabezpečení;
6)
„důchody a dávky“ - peněžité platby předvídané v článku 2 této smlouvy (s výjimkou akumulované části pracovního starobního důchodu podle právních předpisů Ruské federace), včetně všech jejich součástí, poskytovaných na základě právních předpisů každé ze smluvních stran.
2.
Ostatní výrazy použité v této smlouvě mají význam, který jim náleží podle právních předpisů příslušné smluvní strany.
Článek 2
1.
Tato smlouva se použije na vztahy upravené právními předpisy každé ze smluvních stran o sociálním zabezpečení týkající se:
a)
V Ruské federaci:
dávek v nemoci a mateřství, ke kterým patří:
dávky při dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, jednorázové dávky pro ženy, které jsou evidovány ve zdravotnických zařízeních v ranných obdobích těhotenství, dávky v těhotenství a při porodech, jednorázové dávky při narození dítěte, měsíční dávky při péči o dítě osobám, které podléhají povinnému sociálnímu pojištění;
pracovních invalidních důchodů;
pracovních starobních důchodů;
pracovních důchodů v případě ztráty živitele;
zabezpečení při pracovních úrazech a nemocech z povolání z povinného sociálního pojištění;
pohřebného;
dávek pro děti, ke kterým patří jednorázové dávky při narození dítěte; měsíční dávky při péči o dítě osobám, které nepodléhají povinnému sociálnímu pojištění;
b)
V České republice:
dávek v nemoci a mateřství;
invalidních důchodů;
starobních důchodů;
důchodů pozůstalých;
dávek při pracovních úrazech a nemocech z povolání;
pohřebného;
přídavků na děti.
2.
Tato smlouva se použije také na vztahy upravené právními předpisy o sociálním zabezpečení, které mění nebo doplňují ty uvedené v odstavci 1 tohoto článku, s výjimkou právních předpisů zavádějících nové odvětví sociálního zabezpečení.
Článek 3
Tato smlouva se vztahuje na pracovníky a jejich rodinné příslušníky, kteří jsou občany jedné ze smluvních stran a kteří podléhají nebo podléhali právním předpisům některé ze smluvních stran.
Článek 4
Občané jedné smluvní strany budou v otázkách uvedených v článku 2 této smlouvy, pokud jde o práva a povinnosti, postaveni na roveň občanům druhé smluvní strany.
Článek 5
Nestanoví-li tato smlouva jinak, nesmí být nárok na důchod a dávku zamítnut a jejich výše měněna nebo jejich výplata zastavena z důvodu, že pracovník bydlí na území druhé smluvní strany.
ČÁST II
Používání právních předpisů
Článek 6
1.
Nestanoví-li tato smlouva jinak, vztahují se na pracovníky podléhající této smlouvě právní předpisy té smluvní strany, na jejímž území vykonávají pracovní činnost.
2.
Z ustanovení odst. 1 tohoto článku se stanoví následující výjimky:
1)
Na pracovníky podléhající právním předpisům jedné smluvní strany, kteří byli vysláni zaměstnavatelem této smluvní strany vykonávat v jeho zájmu dočasně pracovní činnost na území druhé smluvní strany, se vztahují právní předpisy prvé smluvní strany do konce 24. kalendářního měsíce ode dne jejich vyslání.
2)
Na pracovníky, kteří jsou členy personálu dopravních podniků vykonávající pracovní činnost na území obou smluvních stran, se vztahují právní předpisy té smluvní strany, na jejímž území je zaregistrován příslušný podnik.
3)
Za pracovníka vyslaného na území druhé smluvní strany ve smyslu bodu 1) a 2) odst. 2 se nepovažuje pracovník, který má na území druhé smluvní strany povolení k trvalému pobytu. Tato úprava neplatí, má-li pracovník uvedeno v pracovní smlouvě místo výkonu práce na území prvé smluvní strany.
4)
Na pracovníky, kteří jsou členy posádky námořní lodi, se vztahují právní předpisy té smluvní strany, pod jejíž vlajkou loď pluje.
5)
Na zaměstnance (pracovníky) diplomatických zastoupení a konzulárních úřadů smluvních stran, a také na soukromé domácí pracovníky, se vztahují příslušná ustanovení Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z 18. dubna 1961 a Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích z 24. dubna 1963.
Článek 7
Na společnou žádost pracovníka a jeho zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné mohou příslušné úřady nebo jiné orgány smluvních stran, na které je přeneseno příslušné zmocnění, po dohodě stanovit výjimky z článku 6 této smlouvy.
ČÁST III
Zvláštní ustanovení pro jednotlivé druhy dávek a důchodů
Kapitola prvá
Dávky v nemoci a mateřství
Článek 8
Pro stanovení nároku na dávky se započítávají doby pojištění (zaměstnání) získané podle právních předpisů obou smluvních stran s výjimkou případů, kdy se uvedené doby časově překrývají.
Článek 9
Dávky v nemoci a mateřství, pro získání nároku na něž se vyžaduje placení pojistného, se přiznávají a vyplácejí podle právních předpisů a k tíži té smluvní strany, na jejímž území je pracovník pojištěn.
Článek 10
Dávky v nemoci a mateřství, pro získání nároku na něž se nevyžaduje placení pojistného, se přiznávají a vyplácejí podle právních předpisů té smluvní strany, na jejímž území má pracovník trvalý pobyt.
Článek 11
Vznikne-li nárok na stejné dávky v mateřství podle právních předpisů obou smluvních stran, poskytne se dávka v mateřství podle právních předpisů té smluvní strany, na jejímž území má pracovník trvalý pobyt.
Kapitola druhá
Důchody při invaliditě, ve stáří a pozůstalých
Oddíl 1
Společná ustanovení
Článek 12
Závisí-li podle právních předpisů jedné smluvní strany vznik, zachování nebo obnovení nároku na důchod, a také konverze důchodových nároků podle právních předpisů Ruské federace, na získání určitých dob pojištění (zaměstnání) nebo na jejich délce, pak se přihlédne k dobám pojištění (zaměstnání) získaným podle právních předpisů druhé smluvní strany stejně, jako by byly získány na území této smluvní strany, s výjimkou případů, kdy se uvedené doby časově překrývají.
Článek 13
Jsou-li podle právních předpisů jedné smluvní strany splněny podmínky nároku na důchod i bez přihlédnutí k dobám pojištění (zaměstnání) získaným podle právních předpisů druhé smluvní strany, stanoví instituce prvé smluvní strany důchod na základě dob pojištění (zaměstnání) získaných podle jejích právních předpisů.
Článek 14
1.
Instituce každé smluvní strany vypočítá výši důchodu odpovídající době pojištění (zaměstnání) získané podle jejích právních předpisů.
Při tom se zápočet dob pojištění (zaměstnání) provádí podle právních předpisů té smluvní strany, jejíž instituce přiznává důchod.
2.
Jestliže doba pojištění (zaměstnání) získaná podle právních předpisů jedné smluvní strany činí méně než dvanáct měsíců a nevznikne-li na jejím základě nárok, důchod této smluvní strany se nevyměřuje.
Článek 15
1.
Pokud nárok na důchod nebo na jeho výplatu závisí na pobírání příjmů, vykonávání výdělečné činnosti nebo na jiných okolnostech, přihlíží se k těmto okolnostem, pokud se uskutečňují na území kterékoli ze smluvních stran.
2.
Souběžná výplata důchodů nebo dávek (zabezpečení) stejného druhu při invaliditě, ve stáří, pozůstalých a při pracovních úrazech a nemocech z povolání od obou smluvních stran se připouští.
Oddíl 2
Zvláštní ustanovení
Používání právních předpisů České republiky
Článek 16
1.
Pokud nárok na důchod podle právních předpisů České republiky může vzniknout pouze s přihlédnutím k dobám pojištění (zaměstnání) získaným podle právních předpisů Ruské federace, pak příslušná instituce České republiky:
1)
stanoví teoretickou výši důchodu, který by náležel v případě, že by všechny doby pojištění (zaměstnání) byly získány podle právních předpisů České republiky;
2)
na základě teoretické výše důchodu určené podle bodu 1 tohoto odstavce, stanoví skutečnou výši důchodu podle poměru délky dob pojištění (zaměstnání) získaných podle právních předpisů České republiky k celkové době pojištění (zaměstnání).
Pro stanovení výpočtového základu pro výpočet důchodu se vychází z příjmů dosažených v dobách pojištění (zaměstnání) na území České republiky. Indexace a stanovení průměrného výdělku se provádí podle právních předpisů České republiky a takto stanovený výdělek se považuje za dosažený v dobách pojištění (zaměstnání), k nimž se přihlíží při stanovení teoretické výše důchodu.
Výpočet důchodu podle tohoto odstavce se provádí i v případě, kdy se důchod stanoví podle článku 13 této smlouvy; osobě bude přiznán vyšší z důchodů.
2.
Při provádění odstavce 1 tohoto článku vezme příslušná instituce České republiky v úvahu též závazky vyplývající ze smluv o sociálním zabezpečení s třetími státy v míře, ve které tyto smlouvy upravují sčítání dob pojištění (zaměstnání).
3.
Podmínkou vzniku nároku na invalidní důchod osob, u nichž invalidita vznikla před dosažením osmnácti let věku, a které nebyly pojištěny po potřebnou dobu, je trvalý pobyt na území České republiky.
Používání právních předpisů Ruské federace
Článek 17
1.
V případě, kdy při přiznání důchodu v Ruské federaci podle této Smlouvy doby pojištění (zaměstnání) získané podle právních předpisů Ruské federace a započítávané při konverzi nároku na důchod jsou kratší než 25 let u mužů a 20 let u žen, výše důchodu odpovídající dobám pojištění (zaměstnání) získaným podle právních předpisů Ruské federace se vypočítává následujícím způsobem: Výše důchodu stanovená v souladu s právními předpisy Ruské federace odpovídající době pojištění (zaměstnání) u mužů 25 let a u žen 20 let se dělí 300 měsíci u mužů a 240 měsíci u žen a poté se násobí počtem měsíců skutečně existující doby pojištění (zaměstnání) získané podle právních předpisů Ruské federace (doba převyšující 15 dní se zaokrouhluje na celý měsíc a doba kratší něž 15 dní včetně se nezapočítává).
Ustanovení článku 14 této smlouvy a tohoto odstavce se nepoužívají ke stanovení pojistné a akumulované části pracovního důchodu podle právních předpisů Ruské federace tvořenému částkou pojistných příspěvků na povinné (státní) důchodové pojištění platné od 1. ledna 2002. V tomto případě výše pojistné a akumulované části pracovního důchodu se vypočítává podle právních předpisů Ruské federace.
2.
Pokud při přiznání důchodu v Ruské federaci podle této smlouvy doby pojištění (zaměstnání) získané podle právních předpisů Ruské federace a započítávané při konverzi nároků na důchod nejsou kratší než 25 let u mužů a 20 let u žen, výše důchodu se vypočítává bez přihlédnutí k dobám pojištění (zaměstnání) získaným podle právních předpisů České republiky.
3.
Při používání článku 14 této smlouvy a odst. 1 tohoto článku se zápočet dob pojištění (zaměstnání) provádí podle právních předpisů Ruské federace.
4.
Sociální důchod se přiznává a vyplácí v souladu s právními předpisy Ruské federace.
Kapitola třetí
Dávky (zabezpečení) při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Článek 18
Dávky (zabezpečení) při pracovních úrazech a nemocech z povolání přiznává a vyplácí instituce té smluvní strany, jejímž právním předpisům podléhal pracovník v době pracovního úrazu nebo v době, kdy naposledy vykonával činnost mající za následek vznik nemoci z povolání.
Článek 19
Stanoví-li právní předpisy jedné smluvní strany, že se dávky (zabezpečení) pro nemoc z povolání poskytují, pokud činnost, která nemoc může způsobit, byla vykonávána po určitou dobu, pak příslušná instituce smluvní strany přihlíží - pokud je to nezbytné - k dobám vykonávání takové činnosti na území druhé smluvní strany.
Článek 20
Pracovník, který pobíral nebo pobírá dávky (zabezpečení) pro nemoc z povolání k tíži jedné smluvní strany a poté vykonával výdělečnou činnost, která také podle právních předpisů druhé smluvní strany způsobila nemoc z povolání vedoucí ke snížení pracovní schopnosti, má nárok na zvýšení dávky (zabezpečení).
V takovém případě instituce první smluvní strany poskytuje dávky (zabezpečení) podle jejích právních předpisů bez přihlédnutí ke snížení pracovní schopnosti a instituce druhé smluvní strany ve výši odpovídající snížení pracovní schopnosti.
Kapitola čtvrtá
Pohřebné
Článek 21
Pohřebné se poskytuje podle právních předpisů té smluvní strany, na jejímž území byl vypraven pohřeb.
K podmínce splnění délky pobytu na území této smluvní strany se při tom nepřihlíží.
Kapitola pátá
Přídavky na děti
Článek 22
Přídavky na děti se přiznávají podle právních předpisů té smluvní strany, na jejímž území mají děti trvalý pobyt.
ČÁST IV
Různá ustanovení
Článek 23
Příslušné úřady smluvních stran:
sjednají pro používání této smlouvy ujednání;
informují se vzájemně o změnách svých právních předpisů;
určí instituce pro vzájemný styk za účelem provádění této smlouvy.
Článek 24
1.
Příslušné úřady a instituce smluvních stran si bezplatně poskytují vzájemnou pomoc při provádění této smlouvy tak, jako by se jednalo o použití jejich vlastních právních předpisů.
2.
Dokumenty vydávané při provádění této smlouvy jednou smluvní stranou podle jejích právních předpisů nebo ověřené jejím příslušným orgánem se ve druhé smluvní straně uznávají bez potřeby legalizace.
3.
O posouzení zdravotního stavu nebo stanovení invalidity rozhoduje instituce té smluvní strany, podle jejíchž právních předpisů se poskytuje příslušný důchod nebo dávka. Přitom může přihlédnout ke zprávám a lékařským posudkům druhé smluvní strany.
4.
Lékařská vyšetření, jejichž provedení je požadováno právními předpisy jedné smluvní strany a týkají se občanů nacházejících se na území druhé smluvní strany, budou provedena na žádost instituce prvé smluvní strany lékařem nebo zdravotnickým zařízením druhé smluvní strany, bez vzájemné úhrady nákladů.
Článek 25
Při provádění této smlouvy instituce smluvních stran vzájemně komunikují v českém i ruském jazyce.
Článek 26
Jakékoli žádosti nebo opravné prostředky podávané při používání této smlouvy, které mají být podány podle právních předpisů jedné smluvní strany v určité lhůtě příslušnému úřadu nebo instituci této smluvní strany, se považují za podané včas, pokud byly během stejné lhůty podány u příslušného úřadu nebo instituce druhé smluvní strany.
Článek 27
Výplata důchodů a dávek podle této smlouvy z území jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany se uskutečňuje ve volně směnitelné měně.
Článek 28
Všechny informace dotýkající se osoby a předávané mezi orgány a institucemi smluvních stran budou považovány za důvěrné a budou moci být využívány jen pro účely provádění této smlouvy.
Článek 29
1.
Rozdílnosti vznikající mezi smluvními stranami při výkladu a provádění této smlouvy budou řešeny jednáním a konzultacemi příslušných úřadů smluvních stran.
2.
Rozdílnosti, které nebudou moci být vyřešeny podle odstavce 1 tohoto článku, budou řešeny diplomatickou cestou.
ČÁST V
Ustanovení přechodná a závěrečná
Článek 30
1.
Důchody a dávky podle této smlouvy se přiznávají nejdříve od doby vstupu v platnost této smlouvy.
2.
Tato smlouva se vztahuje také na pojistné případy, které nastaly před jejím vstupem v platnost.
3.
Pro stanovení nároků na důchody a dávky podle této smlouvy se přihlédne také k dobám pojištění (zaměstnání), které byly získány před vstupem této smlouvy v platnost.
Přitom doby pojištění (zaměstnání) získané do 31. prosince 2008 na území jedné ze smluvních stran vezme v úvahu ta smluvní strana, na jejímž území měla osoba k tomuto dni trvalé bydliště, avšak pouze v rozsahu, ve kterém nejsou tyto doby již zhodnoceny pro stanovení výše důchodu nebo dávky přiznané druhou smluvní stranou a za předpokladu, že daná osoba získala k uvedenému datu alespoň 1 rok pojištění podle právních předpisů smluvní strany, která má podle tohoto odstavce doby pojištění (zaměstnání) vzít v úvahu. Pokud nebude tato podmínka splněna, doby pojištění (zaměstnání) vezme v úvahu ta smluvní strana, podle jejíchž právních předpisů byly skutečně získány.
4.
Důchody a dávky přiznané před vstupem této smlouvy v platnost nebudou přepočítávány.
Článek 31
1.
Tato smlouva podléhá ratifikaci.
2.
Tato smlouva vstoupí v platnost prvního dne třetího měsíce následujícího po dni výměny ratifikačních listin.
3.
Tuto smlouvu lze měnit a doplňovat prostřednictvím příslušných protokolů podepsaných smluvními stranami, pro jejichž vstup v platnost platí podmínky stanovené v tomto článku.
Článek 32
1.
Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran může ukončit platnost této smlouvy písemným oznámením výpovědi druhé smluvní straně diplomatickou cestou. Platnost této smlouvy skončí po uplynutí 6 měsíců ode dne obdržení takového oznámení druhou smluvní stranou.
2.
Nároky získané podle této smlouvy nebudou v případě ukončení její platnosti dotčeny.
Dáno v Praze dne 8. prosince 2011 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a ruském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Českou republiku
Dr. Ing. Jaromír Drábek v. r.
ministr práce a sociálních věcí
Za Ruskou federaci
Taťjana Aleksejevna Golikova v. r.
ministryně zdravotnictví
a sociálního rozvoje |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 56/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 56/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o darování vojenského materiálu
Vyhlášeno 20. 10. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 9. 2014, částka 28/2014
* ČLÁNEK 1 - Předmět a účel Dohody
* ČLÁNEK 2 - Prováděcí orgány
* ČLÁNEK 3 - Práva a závazky smluvních stran
* ČLÁNEK 4 - Všeobecná ustanovení
* ČLÁNEK 5 - Řešení sporů
* ČLÁNEK 6 - Závěrečná ustanovení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 9. 2014
56
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. září 2014 byla v Ostravě podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o darování vojenského materiálu.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 6 odst. 1 dnem podpisu.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
DOHODA
MEZI
VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY
A
VLÁDOU SLOVENSKÉ REPUBLIKY
O
DAROVÁNÍ
VOJENSKÉHO MATERIÁLU
Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky (dále jen „smluvní strany“),
s cílem prohloubit vzájemné přátelské vztahy a rozvíjet spolupráci v oblasti obrany,
řídíce se Ujednáním mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o vzájemné spolupráci, podepsaným dne 2. května 1994 v Bratislavě,
řídíce se Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o rozvoji spolupráce v oblasti obrany, podepsanou dne 20. září 2013 v Ostravě,
se dohodly takto:
ČLÁNEK 1
Předmět a účel Dohody
1.
Předmětem Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o darování vojenského materiálu (dále jen „Dohoda“) je bezúplatný převod vojenského materiálu ve vlastnictví Slovenské republiky vymezeného v odstavci 2 tohoto článku do vlastnictví České republiky formou poskytnutí jednorázového daru vládě České republiky (dále jen „darování“).
2.
Pro účely této Dohody se za dar považuje tento vojenský materiál ve vlastnictví Slovenské republiky ve správě Ministerstva obrany Slovenské republiky:
tanková munice 125-ECv-TK
VČM 0208000147638
série: 001/02/10
množství: 112 ks.
ČLÁNEK 2
Prováděcí orgány
Za provádění této Dohody jsou odpovědné:
-
za českou smluvní stranu: Ministerstvo obrany České republiky (dále jen „obdarovaný“),
-
za slovenskou smluvní stranu: Ministerstvo obrany Slovenské republiky (dále jen „dárce“).
ČLÁNEK 3
Práva a závazky smluvních stran
1.
Dárce se zavazuje:
a)
předat vojenský materiál, který tvoří předmět daru, podle podmínek stanovených touto Dohodou a v termínu dohodnutém prováděcími orgány smluvních stran,
b)
bezodkladně informovat obdarovaného o jakýchkoli okolnostech, které mají nebo by mohly mít vliv na plnění této Dohody.
2.
Obdarovaný se zavazuje:
a)
používat vojenský materiál, který tvoří předmět daru, výhradně ArmádouArmádou České republiky při plnění jejích úkolů,
b)
neposkytnout vojenský materiál, který tvoří předmět daru, do vlastnictví, správy nebo užívání jinými subjekty, než je ArmádaArmáda České republiky,
c)
převzít vojenský materiál, který tvoří předmět daru, podle podmínek stanovených touto Dohodou a v termínu dohodnutém prováděcími orgány smluvních stran,
d)
bezodkladně po převzetí vojenského materiálu, který tvoří předmět daru, zabezpečit na své náklady jeho přepravu z místa darování určeného v článku 4 odstavci 2 této Dohody, a to za podmínek, které se vztahují na přepravu tohoto materiálu podle právního řádu České republiky a Slovenské republiky,
e)
bezodkladně informovat dárce o jakýchkoli okolnostech, které mají nebo by mohly mít vliv na plnění této Dohody.
ČLÁNEK 4
Všeobecná ustanovení
1.
Předám a převzetí vojenského materiálu, který tvoří předmět daru, se provede na základě protokolu o jeho předání a převzetí, který podepíší zástupci prováděcích orgánů smluvních stran oprávnění k tomuto úkonu.
2.
Místem darování vojenského materiálu, který tvoří předmět daru, je vojenský útvar 5728 Poprad, Slovenská republika.
3.
Vlastnictví k vojenskému materiálu, který tvoří předmět daru, Česká republika získá jeho převzetím v místě darování.
ČLÁNEK 5
Řešení sporů
Spory, které vzniknou při výkladu nebo provádění této Dohody, budou smluvní strany řešit vzájemným jednáním a v souladu se zásadami mezinárodního práva.
ČLÁNEK 6
Závěrečná ustanovení
1.
Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem podpisu. Platnost této Dohody skončí jejím splněním podle podmínek v ní uvedených. Pokud však nedojde z jakýchkoli příčin k převzetí vojenského materiálu, který tvoří předmět daru, v termínu do 31. prosince 2014, tato Dohoda tímto dnem zaniká.
2.
Tato Dohoda může být měněna a doplňována jen se souhlasem smluvních stran formou písemného dodatku.
Dáno v Ostravě dne 19. září 2014 ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém a slovenském jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za vládu
České republiky
Mgr. Daniel Koštoval v. r.
státní tajemník
Ministerstva obrany
Za vládu
Slovenské republiky
Ing. Miloš Koterec v. r.
státní tajemník
Ministerstva obrany |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 55/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 55/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Republikou Kazachstán o vzájemné právní pomoci v trestních věcech
Vyhlášeno 20. 10. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 22. 8. 2014, částka 28/2014
* Část I - Obecná ustanovení
* Část II - Druhy pomoci
* Část III - Závěrečná ustanovení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 22. 8. 2014
55
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 6. června 2013 byla v Astaně podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Kazachstán o vzájemné právní pomoci v trestních věcech.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 34 odst. 1 dne 22. srpna 2014.
České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
SMLOUVA
MEZI
ČESKOU REPUBLIKOU
A
REPUBLIKOU KAZACHSTÁN
O
VZÁJEMNÉ PRÁVNÍ POMOCI
V TRESTNÍCH VĚCECH
ČESKÁ REPUBLIKA A REPUBLIKA KAZACHSTÁN,
ŘÍDÍCE SE obecně uznávanými normami mezinárodního práva,
ZNOVU POTVRZUJÍCE svůj závazek respektovat spravedlnost, lidská práva, zásady právního státu a demokracie a soudní nezávislost,
PŘEJÍCE SI prostřednictvím vzájemné právní pomoci v trestních věcech podporovat efektivnější spolupráci mezi sebou při potírání trestné činnosti a
MAJÍCE NA ZŘETELI, že tohoto účelu může být dosaženo uzavřením dvoustranné smlouvy stanovící nezbytné postupy,
SE DOHODLY TAKTO:
Část I
Obecná ustanovení
Čl. 1
Předmět a účel smlouvy
1.
Strany si v souladu s ustanoveními této smlouvy poskytují vzájemnou právní pomoc (dále jen „pomoc“) pro trestní řízenítrestní řízení, včetně vyšetřování za účelem ověření, zda byl spáchán trestný čintrestný čin, shromažďování důkazů o trestných činechtrestných činech, trestního stíhání a soudního řízení pro trestné činytrestné činy, jejichž trestání v době žádosti o pomoc by mohlo náležet do pravomoci dožadující strany.
2.
Tato smlouva se nevztahuje na vydávání, předávání trestního řízenítrestního řízení a předávání odsouzených osob za účelem výkonu jejich trestů odnětí svobody.
Čl. 2
Definice
Pro účely této smlouvy
a)
pojem „strany“ znamená Českou republiku a Republiku Kazachstán;
b)
pojem „ústřední orgán“ znamená
i.
pro Českou republiku Nejvyšší státní zastupitelství České republiky pro žádosti o pomoc vzešlé z přípravného řízení a Ministerstvo spravedlnosti České republiky pro ostatní žádosti o pomoc a
ii.
pro Republiku Kazachstán Generální prokuraturu Republiky Kazachstán pro žádosti o pomoc vzešlé z přípravného řízení a Nejvyšší soud Republiky Kazachstán pro žádosti vzešlé z řízení před soudem;
c)
pojem „justiční orgán“ znamená státní zástupce a soudy obou stran;
d)
pojem “důkazní materiál“ znamená dokumenty, záznamy a jiné důkazní prostředky;
e)
pojem „majetek“ znamená veškerá aktiva hmotné nebo nehmotné povahy, movitá nebo nemovitá, materiální nebo nemateriální, jakož i cenné papírycenné papíry a další právní dokumenty nebo nástroje zakládající vlastnictví;
f)
pojem „nástroje“ znamená jakýkoli majetek zcela nebo částečně použitý nebo určený k použití libovolným způsobem pro spáchání trestného činutrestného činu;
g)
pojem „výnosy“ znamená jakýkoli majetek přímo či nepřímo odvozený nebo získaný ze spáchání trestného činutrestného činu;
h)
pojem „zajištění“ znamená dočasný zákaz převodu či přeměny majetku, nakládáni s ním či jeho přemístění, nebo jeho dočasné převzetí do úschovy či převzetí kontroly nad důkazním materiálem, majetkem, nástroji nebo výnosy;
i)
pojem „konfiskace“, zahrnujíc v to i propadnutí, znamená sankci nebo opatření nařízené soudem, jež vede k trvalému odnětí majetkových práv k důkaznímu materiálu, majetku, nástrojům nebo výnosům; a
j)
pojem „osobní údajeosobní údaje“ znamená jakékoli určité údaje týkající se konkrétní osoby předané podle této smlouvy.
Čl. 3
Rozsah pomoci
Pomoc zahrnuje druhy pomoci popsané v části II této smlouvy a jakoukoli jinou pomoc umožněnou v rámci právních předpisů obou stran, která není v rozporu s touto smlouvou.
Čl. 4
Oboustranná trestnost
1.
Není-li v této smlouvě nebo v právních předpisech dožádané strany stanoveno jinak, pomoc bude poskytnuta i v případě, že jednání, které je trestným činemtrestným činem podle právních předpisů dožadující strany, jenž je předmětem trestního řízenítrestního řízení, pro které je o pomoc žádáno, by nebylo trestným činemtrestným činem podle právních předpisů dožádané strany.
2.
Pokud by vyřízení žádosti o pomoc vyžadovalo donucovací opatření podle právních předpisů dožádané strany, včetně prohlídek, zajištění nebo konfiskací, pomoc bude poskytnuta pouze, pokud jednání, pro které je o pomoc žádáno, je trestným činemtrestným činem podle vnitrostátních právních předpisů obou stran.
3.
Je-li trestný čintrestný čin podle právních předpisů dožadující strany, jenž je předmětem trestního řízenítrestního řízení, pro které je o pomoc žádáno, trestným činemtrestným činem fiskálním nebo daňovým, pomoc nebude odmítnuta pouze z toho důvodu, že právní předpisy dožádané strany neukládají stejný druh daní nebo poplatků nebo neobsahuji daně, poplatky, cla nebo devizové předpisy stejného druhu jako právní předpisy dožadující strany.
4.
Pomoc nebude odmítnuta pouze z toho důvodu, že se týká jednání, za které může být v dožadující straně činěna odpovědnou právnická osoba.
Čl. 5
Úloha ústředních orgánů
1.
Žádosti o pomoc a odpovědi na ně budou zasílány prostřednictvím ústředních orgánů.
2.
Ústřední orgány komunikují mezi sebou pro účely této smlouvy přímo. Komunikace ústředních orgánů diplomatickou cestou se nevylučuje.
3.
Každá strana může změnit svůj ústřední orgán. V takovém případě oznámí druhé straně tuto změnu i kontaktní údaje nového ústředního orgánu.
Čl. 6
Orgány, které mohou žádat o pomoc
Žádosti o pomoc podávají justiční orgány dožadující strany.
Čl. 7
Žádosti o pomoc
1.
Žádost o pomoc bude podána písemně a musí být opatřena podpisem představitele justičního orgánu, který ji podává, a ověřena jeho úředním razítkem.
2.
Žádost o pomoc bude obsahovat následující:
a)
název příslušného orgánu, který vede trestní řízenítrestní řízení, pro které je o pomoc žádáno, a justičního orgánu, který o pomoc žádá;
b)
popis okolností každého trestného činutrestného činu, kterého se žádost o pomoc týká, včetně osob, proti kterým je vedeno trestní řízenítrestní řízení, pro které je o pomoc žádáno, a doby a místa jeho spáchání a škody, která byla nebo měla být způsobena, pokud to přichází v úvahu, a znění použitelných ustanovení příslušných trestních zákonů dožadující strany, včetně trestů a ustanovení o promlčení;
c)
stádium trestního řízenítrestního řízení, pro které je o pomoc žádáno;
d)
popis požadované pomoci a důkazních prostředků a jejich účel;
e)
totožnost a místo pobytu jakékoli osoby, od níž mají být získány důkazy nebo které má být doručeno, nebo jakéhokoli důkazního materiálu, který je požadován, nebo popis místa, které má být prohledáno, a jejich vztah k trestnímu řízenítrestnímu řízení, pro které je o pomoc žádáno;
f)
popis jakéhokoli konkrétního postupu, který má být dodržen při vyřízení žádosti o pomoc;
g)
jakákoli žádost o zachování důvěrnosti;
h)
v naléhavých případech uvedení lhůty, v níž by žádost o pomoc měla být vyřízena, a odůvodnění naléhavosti;
i)
v případech doručení písemností způsob, kterým má být provedeno;
j)
seznam otázek, které mají být položeny, je-li požadováno svědectví či výpověď osoby;
k)
uvedení osob, jejichž přítomnost při vyřizování žádosti o pomoc je dožádaná strana žádána připustit, a jejich úloha v trestním řízenítrestním řízení, pro které je o pomoc žádáno;
l)
informace, které se týkají cestovních a jiných náhrad výdajů, na něž má nárok osoba, která byla předvolána do dožadující strany;
m)
informace o právu osoby, jejíž svědectví či výpověď je dožádaná strana žádána získat, odepřít výpověď podle vnitrostátních právních předpisů dožadující strany a o právu na imunitu, exempci, výsadu nebo nezpůsobilost podle právních předpisů dožadující strany, které by mohlo být relevantní pro vyřízení žádosti o pomoc;
n)
přesný popis důkazního materiálu, majetku, nástrojů nebo výnosů, které mají být zajištěny nebo konfiskovány, včetně jejich vztahu k trestnému činutrestnému činu nebo trestnímu řízenítrestnímu řízení, pro jehož účely je o pomoc žádáno, a důvodů domnívat se, že se takový důkazní materiál, majetek, nástroje nebo výnosy nacházejí na území dožádané strany; a
o)
jakékoli jiné informace, které mohou usnadnit vyřízení žádosti o pomoc.
3.
Pokud má dožádaná strana za to, že obsah žádosti o pomoc není dostatečný pro její vyřízení, může požadovat dodatkové informace a může též dožadující straně stanovit lhůtu pro jejich dodání.
4.
Žádost o pomoc a jakékoli podpůrné písemnosti k ní, včetně všech písemností, které mají být doručeny, budou v jazyce dožadující strany s překladem do angličtiny. Pokud osoba, které má být doručeno, nerozumí jazyku dožadující strany ani angličtině, dožadující strana zašle překlad písemnosti, která má být doručena, do jazyka, kterému tato osoba rozumí.
5.
V naléhavých případech mohou být žádosti o pomoc zasílány mezi ústředními orgány faxem nebo elektronickou poštou. Pokud listinný originál žádosti o pomoc není doručen ústřednímu orgánu dožádané strany do třiceti dnů, dožádaná strana může odmítnout pomoc.
Čl. 8
Ověření a osvědčení
1.
Žádosti o pomoc a důkazní materiál, který je výsledkem jejich vyřízení, předávané podle této smlouvy nevyžadují žádnou legalizaci, ověření ani osvědčení a budou plně přípustné jako důkazy v dožadující straně.
2.
Kopie důkazního materiálu, které jsou výsledkem vyřízení žádostí o pomoc, předávané podle této smlouvy se ověřují nebo osvědčují příslušným orgánem dožádané strany pouze v případě, že o to dožadující strana požádá.
3.
Žádná ze stran nebude vyžadovat, aby bylo cokoliv legalizováno, ověřeno či osvědčeno konzulárním nebo diplomatickým úředníkem.
Čl. 9
Odmítnutí nebo odložení pomoci
1.
Dožádaná strana může zcela nebo zčásti odmítnout pomoc, pokud má za to, že:
a)
žádost o pomoc je v rozporu s jejím vnitrostátními právními předpisy nebo není v souladu s ustanoveními této smlouvy;
b)
žádost o pomoc se týká politického trestného činutrestného činu, trestného činutrestného činu politické povahy, nebo trestného činutrestného činu spojeného s politickým trestným činemtrestným činem nebo trestným činemtrestným činem politické povahy;
c)
žádost o pomoc se týká vojenského trestného činutrestného činu, který by nebyl trestným činemtrestným činem podle obecných norem trestního práva;
d)
žádost o pomoc se týká trestného činutrestného činu, za který lze v dožadující straně uložit trest smrti, ledaže dožadující strana poskytne takové záruky, které dožádaná strana považuje za dostatečné, že tento trest nebude uložen nebo nebude vykonán, bude-li uložen;
e)
existují závažné důvody pro přesvědčení, že o pomoc bylo požádáno za účelem trestního stíhání, potrestání nebo diskriminace určité osoby z důvodu její rasy, náboženství, pohlaví, národnosti, etnického původu, politických názorů nebo jakéhokoli podobného důvodu, nebo že postavení této osoby může být z některého z uvedených důvodů ohroženo;
f)
existují závažné důvody pro přesvědčení, že žádost o pomoc povede k tomu, že některá osoba bude vystavena mučení nebo jinému krutému či nelidskému zacházení nebo trestu;
g)
žádost o pomoc se týká stíhání osoby pro trestný čintrestný čin, ve vztahu k němuž byla tato osoba v dožádané straně odsouzena, zproštěna viny nebo omilostněna, anebo pro který by již taková osoba nemohla být dále stíhána z důvodu promlčení, pokud by tento trestný čintrestný čin byl spáchán v rámci pravomoci dožádané strany;
h)
osobní údajeosobní údaje, které by bylo nutno předat dožadující straně, by nebyly odpovídajícím způsobem chráněny;
i)
dožadující strana není schopna splnit podmínky vyžadované dožádanou stranou, pokud jde o důvěrnost nebo omezení použití poskytnutých informací nebo důkazů;
j)
trestný čintrestný čin, v souvislosti s nímž je o pomoc žádáno, by nebyl trestným činemtrestným činem rovněž podle právních předpisů dožádané strany, je-li pro vyřízení žádosti o pomoc vyžadována oboustranná trestnost;
k)
dožadující strana nedodala dodatkové informace ve lhůtě stanovené dožádanou stranou; nebo
l)
vyřízení žádosti by bylo zřejmě na újmu svrchovanosti, bezpečnosti, veřejnému pořádku nebo podobným důležitým zájmům dožádané strany.
2.
Pomoc nebude odmítnuta z důvodu bankovního tajemství.
3.
Dožádaná strana může odložit vyřízení žádosti o pomoc, pokud by její vyřízení bylo na překážku probíhajícímu trestnímu řízenítrestnímu řízení v dožádané straně.
4.
Před odmítnutím pomoci nebo odložením vyřízení žádosti o pomoc může dožádaná strana konzultovat s dožadující stranou za účelem zvážení, zda pomoc může být poskytnuta za takových podmínek, které považuje za potřebné. Pokud dožadující strana přijme pomoc za těchto podmínek, pak tyto podmínky dodrží.
5.
Pokud dožádaná strana odmítne pomoc nebo odloží vyřízení žádosti o pomoc, sdělí důvody tohoto odmítnutí nebo odložení dožadující straně písemně.
Čl. 10
Vyřízení žádosti o pomoc
1.
Dožádaná strana vyřídí žádost o pomoc v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a v rozsahu, který není právem dožádané strany zakázán, v souladu s pokyny uvedenými v žádosti o pomoc, pokud je to proveditelné. Za tím účelem příslušný orgán dožádané strany vydá předvolání, příkazy k prohlídce, příkazy k zajištění a jakékoli jiné podobné příkazy, předvolání či rozhodnutí nezbytné k vyřízení žádosti o pomoc.
2.
Dožádaná strana může připustit přítomnost osob uvedených v žádosti o pomoc při vyřízení žádosti o pomoc, pokud to není v rozporu s právními předpisy dožádané strany; dožádaná strana připustí přítomnost obhájce osoby nebo osob, proti kterým je vedeno trestní řízenítrestní řízení, pro které je o pomoc žádáno. Za tím účelem dožádaná strana předem informuje dožadující stranu o datu, čase a místu vyřízení žádosti o pomoc; pokud je to nezbytné, ústřední orgány budou vzájemně konzultovat za účelem stanovení data, které vyhovuje oběma stranám. Osobám, jejichž přítomnost při vyřízení žádosti o pomoc byla podle tohoto odstavce připuštěna, může být umožněno, aby příslušnému orgánu dožádané strany, který žádost o pomoc vyřizuje, navrhovaly dodatečné otázky, které by mohly usnadnit vyřízení nebo naplnění účelu žádosti o pomoc a činit další návrhy v tomto směru; bude na úvaze příslušného orgánu dožádané strany, který žádost o pomoc vyřizuje, zda takové dodatečné otázky položí nebo takovým návrhům vyhoví.
3.
Dožádaná strana urychleně informuje dožadující stranu o výsledku vyřízení žádosti nebo o jakýchkoli okolnostech, jež by pravděpodobně způsobily podstatné průtahy v odpovědi na žádost.
4.
Pokud osoba, které se vyřízení žádosti o pomoc dotýká, uplatňuje právo na imunitu, exempci, výsadu nebo nezpůsobilost podle právních předpisů dožadující strany, lze přesto žádost vyřídit, ledaže by žádost uváděla, že při uplatnění práva na takovou imunitu, exempci, výsadu nebo nezpůsobilost nelze žádost vyřídit.
5.
Dožádaná strana není povinna překládat žádné písemnosti předávané dožadující straně jako výsledek vyřízení žádosti o pomoc.
Čl. 11
Důvěrnost
Dožádaná strana učiní vše pro to, aby zachovala důvěrnost ohledně skutečnosti, že bylo požádáno o pomoc, ohledně obsahu žádosti, výsledku vyřízení žádosti a jiných příslušných informací týkajících se vyřízení žádosti, je-li tato důvěrnost dožadující stranou požadována. Nemůže-li být žádost vyřízena bez zveřejnění uvedených informací, dožádaná strana o tom uvědomí dožadující stranu, která potom rozhodne, zda má být žádost přesto vyřízena.
Čl. 12
Omezení použití
1.
Pokud jsou informace nebo důkazy předány dožádanou stranou, dožadující strana je nepoužije k jiným účelům než těm, které byly uvedeny v žádosti o pomoc, s výjimkou:
a)
použití v jiných řízeních vztahujících se ke stejné trestní věci, v nichž nelze uložit přísnější trest než v trestním řízenítrestním řízení, pro které byla pomoc poskytnuta;
b)
k zabránění závažnému trestnému činutrestnému činu nebo závažnému ohrožení veřejného pořádku; nebo
c)
s předchozím souhlasem dožádané strany.
2.
Žádné informace nebo důkazní prostředky předané dožádanou stranou dožadující straně podle této smlouvy nebudou předány dožadující stranou třetímu státu bez předchozího písemného souhlasu dožádané strany.
Čl. 13
Ochrana osobních údajů
Pro účely ochrany osobních údajůosobních údajů v souladu s vnitrostátními právními předpisy stran budou dodržována následující pravidla:
a)
Přijímající strana může osobní údajeosobní údaje použít pouze pro ty účely, pro které byly předány předávající stranou. Přijímající strana může osobní údajeosobní údaje použít pro jiné účely pouze s předchozím písemným souhlasem předávající strany a v souladu s vnitrostátními právními předpisy obou stran a mezinárodních smluv, kterými jsou obě strany vázány.
b)
Citlivé osobní údajeosobní údaje, tj. údaje vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, náboženství, filosofickém přesvědčení, předchozích odsouzeních za trestné činytrestné činy, zdravotním stavu nebo sexuálním životě subjektu osobních údajůosobních údajů, mohou být předávány pouze v nezbytně nutných případech. Pokud to bude nezbytné, strany budou konzultovat ohledně nezbytnosti předání citlivých osobních údajůosobních údajů.
c)
Přijímající strana na žádost předávající strany podá předávající straně informace o použití osobních údajůosobních údajů podle čl. 12 odst. 1 písm. a) a b) a o výsledcích dosažených jejich pomocí.
d)
Předávající strana je povinna zajistit správnost osobních údajůosobních údajů, jakož i dbát na to, zda je jejich předání nezbytné a přiměřené zamýšlenému účelu. Přitom je nezbytné respektovat vnitrostátní právní předpisy obou stran, které mohou předávání osobních údajůosobních údajů omezovat. Bude-li dodatečně zjištěno, že byly předány nesprávné osobní údajeosobní údaje nebo osobní údajeosobní údaje, které neměly být předány, je nutno o tom okamžitě uvědomit přijímající stranu; přijímající strana musí nesprávné osobní údajeosobní údaje opravit a osobní údajeosobní údaje, které neměly být předány, zlikvidovat
e)
Předávající strana sdělí při předávání osobních údajůosobních údajů přijímající straně lhůtu pro jejich likvidaci v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy. Bez ohledu na tuto lhůtu musí být osobní údajeosobní údaje zlikvidovány, jakmile přestanou být potřebné. V případě ukončení platnosti této smlouvy, nebude-li nahrazena novou mezinárodní smlouvou či jinou úpravou závaznou pro obě strany, musí být veškeré osobní údajeosobní údaje přijaté na jejím základě zlikvidovány.
f)
Strany jsou povinny účinně chránit osobní údajeosobní údaje proti náhodnému nebo neoprávněnému přístupu, náhodné ztrátě, proti náhodné nebo neoprávněné změně, proti náhodnému nebo neoprávněnému předávání a proti náhodnému nebo neoprávněnému zveřejňování.
Čl. 14
Náklady
1.
Dožádaná strana nese veškeré náklady spojené s vyřízením žádosti o pomoc v souladu se svými vnitrostátními předpisy, pokud se ústřední orgány nedohodly jinak.
2.
Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 tohoto článku nese dožadující strana, pokud se ústřední orgány nedohodly jinak, náklady na:
a)
odměny za svědectví znalců;
b)
překlad, tlumočení a přepis;
c)
příspěvky a výdaje spojené s cestováním a pobytem osob;
d)
zřízení a obsluhu videokonference;
e)
skladování a převoz důkazního materiálu, majetku, nástrojů nebo výnosů;
f)
odměny osob pověřených správou zajištěného důkazního materiálu, majetku, nástrojů nebo výnosů; a
g)
ochranu svědků, obětíobětí a jiných osob.
3.
Pokud dožádaná strana v průběhu vyřizování žádosti o pomoc zjistí, že její vyřízení by si vyžádalo mimořádně vysoké náklady, bude okamžitě konzultovat s dožadující stranou.
Část II
Druhy pomoci
Čl. 15
Pátrání po osobách, důkazním materiálu, majetku, nástrojích a výnosech
Dožádaná strana na žádost učiní vše, co je podle jejích vnitrostátních předpisů možné, aby na svém území nalezla osoby, důkazní materiál, majetek, nástroje nebo výnosy uvedené v žádosti o pomoc, o nichž se předpokládá, že by mohly být na jejím území, a o výsledku informuje dožadující stranu.
Čl. 16
Doručování písemností
1.
Dožádaná strana doručí osobám v dožádané straně písemnosti, včetně předvolání nebo jiných písemností, v nichž se požaduje, aby se osoba dostavila k příslušnému orgánu v dožadující straně.
2.
Pokud se žádost o pomoc týká doručení písemnosti požadující, aby se osoba dostavila k příslušnému orgánu v dožadující straně, musí ústřední orgán dožádané strany tuto žádost obdržet nejpozději šedesát dní před stanoveným dnem, kdy se má daná osoba dostavit. V naléhavých případech může dožádaná strana od tohoto požadavku upustit.
3.
Dožádaná strana poskytne dožadující straně potvrzení o doručení potvrzenkou, na které se uvede datum a podpis osoby, jíž byla písemnost doručena, nebo prostřednictvím prohlášení dožádané strany, že doručení nemohlo být provedeno, v nichž se uvedou rovněž datum, místo a způsob doručení nebo pokusu o doručení a ve druhém uvedeném případě důvody, pro které nemohlo být doručení provedeno. Dožádaná strana na požádání dožadující strany pokud možno neprodleně informuje dožadující stranu o odpovědi osoby, která byla předvolána, aby se dostavila k příslušnému orgánu v dožadující straně v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.
4.
Osoba, která byla předvolána, aby se dostavila k příslušnému orgánu v dožadující straně v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, avšak která se k tomuto orgánu nedostavila, nepodléhá z tohoto důvodu v dožadující straně žádné sankci ani není vystavena žádnému donucovacímu opatření, a to ani v případě, že žádost o pomoc či doručené nebo zaslané písemnosti stanoví jinak.
Čl. 17
Bezpečné zacházení
1.
Osoba, která se dostavila k příslušnému orgánu dožadující strany na základě předvolání doručeného podle této smlouvy:
a)
nemůže být zadržena ani se na ni nemůže v dožadující straně vztahovat jakékoli omezení osobní svobody z důvodu řízení nebo odsouzení, které předchází odchodu této osoby z dožádané strany; nebo
b)
není povinna předkládat důkazy nebo pomáhat při vyšetřování, stíhání nebo jiném řízení, včetně soudního řízení, než je řízení uvedené v žádosti.
2.
Ochrana poskytnutá podle odstavce 1 tohoto článku se nepoužije na osoby předvolané jako obviněné, obžalované nebo odsouzené osoby ve vztahu k trestnému činutrestnému činu, pro který bylo o pomoc požádáno.
3.
Ochrana poskytnutá podle odstavce 1 tohoto článku zanikne, pokud
a)
se osoba zdržuje na území dožadující strany po uplynutí patnácti dní ode dne, kdy její přítomnost již nebyla příslušným orgánem dožadující strany vyžadována, nebo ode dne, kdy se k danému orgánu nedostavila ve stanovený den, kdy se měla dostavit, ledaže toto nedostavení se bylo způsobeno důvody mimo její kontrolu; nebo
b)
osoba, která dožadující stranu opustila, se do ní dobrovolně vrátila.
4.
Lhůta patnácti dnů stanovená v odstavci 3 písm. a) tohoto článku nezahrnuje dobu, po kterou osoba nemohla opustit území dožadující strany z důvodů mimo její kontrolu.
5.
Pokud je dožadující straně známo, že ochrana uvedená v odstavci 1 tohoto článku zanikla v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, dožadující strana o tom neprodleně informuje dožádanou stranu, pokud dožádaná strana takovou informaci požaduje.
Čl. 18
Přijímání svědectví nebo výpovědí v dožádané straně
1.
Dožádaná strana na žádost přijme svědectví či výpovědi osob v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy. V případě potřeby použije dožádaná strana za tímto účelem donucovací opatření. Pokud informace obsažené v žádosti nejsou dostatečné k odůvodnění takových opatření podle právních předpisů dožádané strany, dožádaná strana informuje dožadující stranu o požadavcích podle svých právních předpisů na použití donucovacích opatření a vyzve dožadující stranu k zaslání dodatkových informací v souladu s čl. 7 odst. 3.
2.
Vyslýchaná osoba může uplatnit právo odepřít výpověď podle vnitrostátních právních předpisů kterékoliv ze stran.
3.
Dožádaná strana na žádost získá v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy důkazní materiál označený osobou podávající svědectví nebo činící výpověď a předá jej dožadující straně.
Čl. 19
Výslech za použití videokonference
1.
Pokud se osoba nachází v dožádané straně a má být vyslechnuta příslušným orgánem dožadující strany, může dožádaná strana umožnit, aby tyto příslušné orgány provedly výslech nebo výpověď této osoby za použití videokonference, pokud je takový výslech nezbytný pro trestní řízenítrestní řízení v dožadující straně. Výslech podezřelého, obviněného nebo obžalovaného bude umožněn pouze, pokud s použitím videokonference souhlasí. Ústřední orgány provedou konzultaci s cílem usnadnit řešení právních, technických a logistických otázek, jež při vyřízení žádosti o pomoc mohou vyvstat.
2.
Pokud se strany nedohodly jinak, platí pro výslech za použití videokonference tato pravidla:
a)
orgán dožádané strany provede zjištění totožnosti osoby uvedené v žádosti, jež má být vyslechnuta, a předvolá ji k výslechu;
b)
výslech povede přímo příslušný orgán dožadující strany nebo proběhne pod jeho vedením v souladu s jejími vnitrostátními právními předpisy a se základními zásadami právního řádu dožádané strany;
c)
orgán dožádané strany, kterému je v případě potřeby k dispozici tlumočník, je při výslechu přítomen a sleduje jej. Pokud se orgán dožádané strany domnívá, že během výslechu byly porušeny základní právní zásady dožádané strany, přijme neprodleně nezbytná opatření, aby bylo zajištěno, že výslech bude pokračovat v souladu s uvedenými zásadami;
d)
na žádost dožadující strany nebo vyslýchané osoby zajistí dožádaná strana, aby měla osoba v případě potřeby k dispozici tlumočníka;
e)
vyslýchaná osoba může uplatnit právo odepřít výpověď podle vnitrostátních právních předpisů kterékoliv ze stran. Přijmou se rovněž další opatření nezbytná k ochraně osoby, na kterých se dohodnou orgány stran; a
f)
příslušný orgán dožádané strany vypracuje písemný záznam výslechu s uvedením dne, času a místa, totožnosti osoby, která se dostavila, totožnosti dalších osob účastnících se výslechu a technických podmínek, za kterých se výslech uskutečnil. Dožádaná strana neprodleně zašle dožadující straně originál písemného záznamu.
3.
Dožádaná strana může umožnit použití videokonference i pro jiné účely, včetně k provedení rekognice osob a důkazního materiálu a ke konfrontacím.
4.
V případě, že je svědek nebo znalec vyslýchán za použití videokonference v souladu s tímto článkem a tito odmítají vypovídat, a přitom mají povinnost vypovídat, nebo nevypovídají podle pravdy, dožádaná strana použije svých vnitrostátních právních předpisů stejným způsobem, jako kdyby se výslech konal v rámci vnitrostátního řízení.
Čl. 20
Veřejně dostupné a úřední písemnosti
1.
Dožádaná strana na žádost a v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy poskytne kopie veřejně dostupných písemností.
2.
Dožádaná strana může poskytnout kopie všech písemností, záznamů nebo informací, které jsou v držení státního orgánu nebo orgánu veřejné správy, ale nejsou veřejně dostupné, a to ve stejném rozsahu a za stejných podmínek, za kterých by takové písemnosti, záznamy nebo informace byly k dispozici jeho vlastním orgánům právního donucení a justičním orgánům.
Čl. 21
Identifikace bankovních a finančních informací
1.
Dožádaná strana na žádost urychleně sdělí dožadující straně, zda fyzická nebo právnická osoba je vlastníkem bankovního účtu nebo účtů ve kterékoli bancebance nebo pobočce bankybanky na území dožádané strany, a poskytne dožadující straně příslušné informace, včetně informací o totožnosti osob oprávněných tyto účty užívat a o všech transakcích týkajících se těchto účtů.
2.
Dožádaná strana bude na žádost během určeného období sledovat bankovní operace prováděné v souvislosti s jedním nebo více bankovními účty uvedenými v žádosti a sdělí výsledky dožadující straně.
3.
Žádost o pomoc podle odstavců 1 a 2 tohoto článku bude obsahovat podrobné vysvětlení vztahu předpokládaného bankovního účtu nebo účtů k trestnému činutrestnému činu, ohledně kterého je o pomoc žádáno.
4.
Pomoc podle odstavců 1 a 2 tohoto článku se může týkat rovněž finančních institucí, které nejsou bankamibankami.
Čl. 22
Prohlídka a výslech osob, posouzení důkazního materiálu či ohledání míst
Dožádaná strana na žádost provádí prohlídku a výslech osob, posouzení důkazního materiálu či ohledání míst. V případě potřeby použije dožádaná strana za tímto účelem donucovací opatření. Pokud informace obsažené v žádosti nejsou dostatečné k odůvodnění takových opatření podle právních předpisů dožádané strany, dožádaná strana informuje dožadující stranu o požadavcích podle svých právních předpisů na použití donucovacích opatření a vyzve dožadující stranu k zaslání dodatkových informací v souladu s čl. 7 odst. 3.
Čl. 23
Zajištění
1.
Dožádaná strana na žádost zajistí všechen důkazní materiál, majetek, nástroje nebo výnosy, ohledně nichž je o pomoc žádáno.
2.
Dožádaná strana na žádost předá všechen zajištěný důkazní materiál, který může sloužit jako důkaz v trestním řízenítrestním řízení v dožadující straně, pro které je o pomoc žádáno, dožadující straně. Dožadující strana dodrží všechny podmínky stanovené dožádanou stranou, pokud jde o důkazní materiál předaný dožadující straně.
Čl. 24
Vrácení důkazního materiálu
Důkazní materiál poskytnutý dožádanou stranou dožadující straně v rámci vyřízení žádosti o pomoc, včetně originálů písemností, budou vráceny dožádané straně, jakmile to bude možné, pokud se dožádaná strana vrácení nevzdá.
Čl. 25
Konfiskace
1.
Dožádaná strana na žádost může v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy uznat a vykonat rozhodnutí soudu dožadující strany nařizující konfiskaci důkazního materiálu, majetku, nástrojů nebo výnosů. Dožadující strana k žádosti o pomoc přiloží originál nebo ověřenou kopii soudního rozhodnutí, které má být uznáno a vykonáno v dožádané straně.
2.
Dožádaná strana může v souladu s podmínkami dohodnutými mezi stranami důkazní materiál, majetek, nástroje nebo výnosy konfiskované podle odstavce 1 tohoto článku zcela nebo zčásti předat dožadující straně.
3.
Použitím tohoto článku nejsou dotčena práva třetích osob jednajících v dobré víře.
Čl. 26
Odškodnění
Strany si budou pomáhat v rozsahu, který umožňují jejich vnitrostátní právní předpisy, za účelem usnadnění náhrady škody. Pomoc bude zahrnovat předání výnosů jejich oprávněným vlastníkům. Práva třetích osob jednajících v dobré víře tím nejsou dotčena.
Čl. 27
Výměna informací bez žádosti
1.
Aniž by byla dotčena jejich vlastní vyšetřování nebo řízení, příslušné orgány jedné strany mohou bez předchozí žádosti zaslat příslušným orgánům druhé strany informace získané v rámci svého vlastního vyšetřování, jestliže mají za to, že sdělení těchto informací může napomoci přijímající straně v zahájení nebo provádění vyšetřování nebo řízení nebo že by mohlo vést k žádosti této strany podle této smlouvy.
2.
Poskytující strana může v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy stanovit, za jakých podmínek může přijímající strana tyto informace použít. Poskytující strana v takovém případě předem informuje přijímající stranu o povaze informací, o jejichž poskytnutí jde, a o podmínkách, které budou stanoveny.
3.
Přijímající strana bude takovými podmínkami vázána, pokud vysloví souhlas se zasláním těchto informací za takových podmínek.
4.
Tento článek se použije rovněž na předávání informací poskytnutých nebo podaných soukromými osobami příslušným orgánům jedné ze stran, které se týkají trestných činůtrestných činů spadajících do jurisdikce druhé strany.
Čl. 28
Výměna informací o trestních řízeních, odsouzeních a trestech
Dožádaná strana na žádost poskytne dožadující straně informace o probíhajících či ukončených trestních řízeníchtrestních řízeních a zprošťujících rozsudcích, odsouzeních a trestech uložených v dožádané straně, které jsou zapotřebí v trestním řízenítrestním řízení v dožadující straně, ve stejném rozsahu, v jakém mohou být dostupné jejím vlastním justičním orgánům v obdobných případech.
Čl. 29
Pravidelná výměna informací o odsouzeních státních občanů
1.
Každá strana bude informovat druhou stranu o všech odsouzeních a následných opatřeních týkajících se státních občanů druhé strany, která jsou uvedena v rejstříku trestů první strany. Ústřední orgány si budou navzájem zasílat tyto informace, pokud nějaké budou, nejméně jednou ročně. Informace bude poskytnuta, i když příslušná osoba je považována za státního občana obou stran.
2.
Dále strana, která předala výše uvedené informace, na žádost v jednotlivých případech zašle druhé straně kopie dotčených rozsudků a opatření, jakož i všechny další potřebné informace, které jí umožní posoudit, zda je nezbytné provést jakékoliv opatření na vnitrostátní úrovni.
Čl. 30
Výměna informací o právních předpisech a jejich aplikaci v praxi
Strany si na žádost budou vyměňovat informace o svých právních předpisech a úpravách platných v době žádosti o pomoc nebo v době spáchání trestného činutrestného činu, ohledně nějž je o pomoc žádáno, a o jejich aplikaci v praxi.
Část III
Závěrečná ustanovení
Čl. 31
Konzultace
Ústřední orgány uskuteční v případě potřeby konzultace za účelem vyřešení obtíží souvisejících s vyřizováním žádostí o pomoc a v zájmu usnadnění rychlé a účinné pomoci podle této smlouvy a mohou se dohodnout na takových praktických opatřeních, která mohou být za tímto účelem nezbytná.
Čl. 32
Řešení sporů
Jakékoli spory vzniklé v souvislosti s výkladem, používáním nebo prováděním této smlouvy budou řešeny diplomatickou cestou, pokud ústřední orgány nebudou samy schopny dosáhnout shody.
Čl. 33
Slučitelnost s ostatními instrumenty týkajícími se mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech
1.
Ustanovení této smlouvy se nedotýkají práv a povinností žádné ze stran podle jiných mezinárodních smluv.
2.
Tato smlouva nebrání stranám vyžadovat a poskytovat si vzájemně pomoc na základě ustanovení jiných použitelných mezinárodních úmluv, smluv, dohod, ujednání nebo vnitrostátních právních předpisů.
Čl. 34
Vstup v platnost a ukončení platnosti
1.
Strany se budou vzájemně informovat diplomatickými nótami o splnění svých vnitrostátních požadavků pro vstup této smlouvy v platnost. Tato smlouva vstoupí v platnost třicátý den po obdržení pozdější diplomatické nóty.
2.
Tato smlouva se použije na všechny žádosti o pomoc podané v den vstupu této smlouvy v platnost nebo po tomto dni, a to i když trestný čintrestný čin, v souvislosti s nímž je o pomoc žádáno, byl spáchán před tímto dnem.
3.
Tato smlouva může být měněna vzájemně dohodnutými protokoly, které vstoupí v platnost postupem uvedeným v odstavci 1 tohoto článku a které budou nedílnými součástmi této smlouvy.
4.
Tato smlouva zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena některou ze stran písemným oznámením druhé straně diplomatickou cestou. Výpověď nabyde účinnost šest měsíců ode dne uvedeného oznámení. Žádosti o pomoc podané před uvedeným oznámením, které budou v době ukončení platnosti této smlouvy ještě vyřizovány, budou vyřízeny podle této smlouvy.
NA DŮKAZ UVEDENÉHO níže podepsaní, k tomu náležitě zmocněni, podepsali tuto smlouvu.
DÁNO v Astaně dne 6. června 2013 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, kazašském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílného výkladu je rozhodné anglické znění.
Za Českou republiku
JUDr. Pavel Blažek, Ph.D., v.r.
ministr spravedlnosti
Za Republiku Kazachstán
Askhat K. Daulbayev v. r.
generální prokurátor |
Nález Ústavního soudu č. 220/2014 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 220/2014 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 5. srpna 2014 sp. zn. Pl. ÚS 35/13 ve věci návrhu na zrušení čl. III odst. 2 poslední věty obecně závazné vyhlášky města Cheb č. 6/2012 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích
Vyhlášeno 20. 10. 2014, částka 93/2014
220
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 35/13 dne 5. srpna 2014 v plénu složeném z místopředsedkyně soudu Milady Tomkové a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Vladimíra Kůrky, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaje), Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové a Jiřího Zemánka o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení čl. III odst. 2 poslední věty obecně závazné vyhlášky města Cheb č. 6/2012 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích ze dne 26. dubna 2012, za účasti města Cheb jako účastníka řízení,
takto:
Ustanovení poslední věty čl. III odst. 2 obecně závazné vyhlášky města Cheb č. 6/2012 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích ze dne 26. dubna 2012 se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Předseda Ústavního soudu:
v z. JUDr. Tomková v. r.
místopředsedkyně |
Nález Ústavního soudu č. 219/2014 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 219/2014 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 9. září 2014 sp. zn. Pl. ÚS 52/13 ve věci návrhu na vyslovení protiústavnosti části ustanovení § 140 odst. 4 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb. a zákona č. 1/2012 Sb.
Vyhlášeno 20. 10. 2014, částka 93/2014
* Odůvodnění
* I. - 1. Městský soud v Praze se návrhem ze dne 4. 11. 2013, který Ústavní soud obdržel dne 7. 11. 2013, podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavní
* II. - 14. Ve vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je po rekapitulaci předmětného návrhu na zrušení části zákonného ustanovení uvedeno, že vládní návrh zákona, který byl po uskutečněném zákonodárném procesu vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 367
* III. - 20. Dalším návrhem, tentokrát ze dne 27. 11. 2013, doručeným Ústavnímu soudu dne 12. 12. 2013 se Krajský soud v Hradci Králové domáhal zrušení identického ustanovení. Podle zákona o Ústavním soudu je návrh na zahájení řízení nepřípustný, jestliže Ústavní s
* IV. - 26. Ústavní soud se v souladu s ustanovením § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., nejdříve zabýval otázkou, zda zákon, u kterého je namítána protiústavnost jeho ustanovení, byl přijat a vydán v mezích Ústavo
* V. - 30. Ústavní soud po přezkoumání podstaty věci zjistil, že návrh je důvodný.
219
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 52/13 dne 9. září 2014 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Ivany Janů (soudce zpravodaj), Vladimíra Kůrky, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové a Vojtěcha Šimíčka o návrhu Městského soudu v Praze na vyslovení protiústavnosti ustanovení § 140 odst. 4 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném od 1. 1. 2012, ve slovech „nejméně však ve výši 250 000 Kč“, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a Krajského soudu v Hradci Králové jako vedlejšího účastníka řízení,
takto:
I.
Ustanovení § 140 odst. 4 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb. a zákona č. 1/2012 Sb., ve slovech „nejméně však ve výši 250 000 Kč“, tedy ve znění před jeho novelizací provedenou zákonem č. 136/2014 Sb., je v rozporu s čl. 1, čl. 4 odst. 4, čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.
II.
Ustanovení § 140 odst. 4 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb. a zákona č. 1/2012 Sb., ve slovech „, nejméně však ve výši 250 000 Kč“ se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodnění
I.
1.
Městský soud v Praze se návrhem ze dne 4. 11. 2013, který Ústavní soudÚstavní soud obdržel dne 7. 11. 2013, podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) domáhal zrušení části ustanovení § 140 odst. 4 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb. a zákona č. 1/2012 Sb., a to ve slovech „nejméně však ve výši 250 000 Kč“.
2.
Ke skutkovým okolnostem věci navrhovatel uvedl, že rozhodnutím Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj ze dne 27. 2. 2013 č. j. 324/9.30/13/14.3-RZ byla podle napadeného ustanovení uložena pokuta ve výši 300 000 Kč společnosti KUBE-PLUS, v. o. s., za správní delikt podle § 10 (pozn. red.: správně § 140) odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti, kterého se společnost měla dopustit tím, že připustila výkon nelegální práce, neboť dne 19. 9. 2012 umožnila na specifikované stavbě vykonávat pomocné stavební práce dvěma cizincům ukrajinské státní příslušnosti na základě písemné pracovní smlouvy, avšak v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání, konkrétně s místem výkonu práce uvedeným v tomto povolení.
3.
Společnost KUBE-PLUS, v. o. s., podala proti tomuto rozhodnutí odvolání, o němž bylo rozhodnuto rozhodnutím Státního úřadu inspekce práce ze dne 1. 7. 2013 č. j. 1728/1.30/13/14.3 tak, že odvolání bylo zamítnuto a prvoinstanční rozhodnutí potvrzeno. Proti tomuto rozhodnutí podala společnost KUBE-PLUS, v. o. s., dne 5. 9. 2013 žalobu k Městskému soudu v Praze. Řízení o této žalobě probíhá u tohoto soudu pod sp. zn. 10 Ad 20/2013, soud však dospěl k závěru, že předmětné zákonné ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, proto řízení přerušil a podal Ústavnímu souduÚstavnímu soudu tento návrh na zrušení právního předpisu.
4.
Ustanovení § 140 odst. 4 písm. f) zákona o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb. a zákona č. 1/2012 Sb., podle něhož byla v daném případě pokuta uložena, zní takto:
„Za správní delikt se uloží pokuta do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) a e), nejméně však ve výši 250 000 Kč.“
5.
V odůvodnění navrhovatel zejména uvedl, že uvedený text se stal součástí zákona na základě novelizace zákona o zaměstnanosti provedené zákonem č. 367/2011 Sb., přičemž sporný text zákona vstoupil do legislativního procesu na základě pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně. V důsledku toho důvodová zpráva k zákonu č. 367/2011 Sb. o důvodech zavedení spodní hranice pokuty nehovoří. Vzhledem k tomu, že zavedení spodní hranice bylo ale spojeno i se zvýšením horní hranice pro uložení pokuty, lze podle navrhovatele soudit, že důvodem zavedení spodní hranice pokuty bylo přesvědčení zákonodárce o nedostatečnosti doposud ukládaných sankcí.
6.
Městský soud v Praze při předběžném posouzení věci vycházel ze závěrů vyjádřených v nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 13. 8. 2002 ve věci sp. zn. Pl. ÚS 3/02 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.) o návrhu Krajského soudu v Hradci Králové na zrušení slov „od 500 000 Kč“ v § 106 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7.
V citovaném nálezu Ústavní soud konstatoval, že zakotvení minimální výše pokuty do zákona v zásadě sleduje legitimní cíl, neboť daleko zřetelnějším způsobem, než by tomu bylo pouze při stanovení horní hranice sazby, umožňuje odlišit závažnost či nebezpečnost těch kterých typů protiprávních jednání. Vedlejším dopadem tohoto kroku ale je, že se omezuje prostor pro správní uvážení příslušných státních orgánů, což má své pozitivní důsledky např. v tom, že do určité míry sjednocuje výši ukládaných trestů, případně omezuje prostor pro svévolné či korupcí ovlivněné jednání správních orgánů. Může se tak jevit jako určitý prostředek ochrany před eventuální diskriminací, na druhé straně však větší či menší měrou paušalizuje závažnost protiprávního jednání, což vede k omezení možnosti správního orgánu přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, osobě delikventa a k jeho poměrům.
8.
Ústavní soudÚstavní soud proto dospěl k závěru, že pokuta může za určitých okolností představovat zásah zejména do základního práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pokutu lze považovat za zásah s ústavněprávní dimenzí, a to v případě, pokud zasahuje do majetkových poměrů jedince se značnou intenzitou. Ústavní soudÚstavní soud proto posuzoval účel zásahu ve vztahu k použitým prostředkům, přičemž měřítkem pro toto posouzení byla zásada proporcionality. Stupňování represe představované zvýšením horní hranice sankce může naplnit zamýšlený cíl a vzhledem k dostatečnému prostoru pro zohlednění okolností konkrétního případu umožňuje dostát i podmínce přiměřenosti zásahu. Stanovování a zvyšování dolní hranice sankce minimalizující tento prostor neumožňuje přirozeně vždy uplatnit zásah přiměřený, poněvadž může mít ve vztahu k subjektům, jimž je sankce v podobě pokuty ukládána, někdy i charakter likvidační [viz také nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 12/03 ze dne 10. 3. 2004 (N 37/32 SbNU 367; 300/2004 Sb.)].
9.
Rovněž v daném případě je stanovena dolní hranice pokuty za jiný správní delikt, a to na částku 250 000 Kč. V případě, který je předmětem posuzování v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 Ad 20/2013, nebyla pokuta uložena přímo na samé spodní hranici zákonného rozpětí, ale ve výši 300 000 Kč, přičemž zákon umožňuje uložení pokuty až do výše 10 mil. Kč, a jde tedy stále o pokutu prakticky těsně nad minimální hranicí rozpětí zákonné sazby. Z odůvodnění rozhodnutí správních orgánů obou stupňů vyplývá, že konkrétní výši pokuty stanovovaly právě s ohledem na šíři zákonem daného rozpětí a kupř. Státní úřad inspekce práce výslovně poukázal na to, že „míru typové závažnosti daného protiprávního jednání vyjadřuje zákonodárce pomocí rozmezí výše pokuty, v jejímž rámci lze daný správní delikt sankcionovat“.
10.
Z popisu skutku, v němž správní orgány spatřují správní delikt, přitom podle navrhovatele vyplývá, že v žádném případě nejde o jednání vykazující v rámci tohoto typu správních deliktů vysoký stupeň společenské nebezpečnosti, ba spíše naopak. Ke správnímu deliktu mělo dojít tak, že dva zaměstnanci v průběhu jednoho kalendářního dne pracovali mimo místo, které bylo uvedeno v jejich povolení k zaměstnání. Navrhovatel uvedl, že nechce nyní předjímat, zda posouzení tohoto jednání jako správního deliktu bylo skutečně správné, je však zřejmé, že i kdyby tomu tak bylo, šlo by o jednání poměrně malého stupně společenské nebezpečnosti: jednalo se pouze o dva zaměstnance, pouze o jediný den a šlo o cizince, kteří měli platné povolení k zaměstnání, „pouze“ s jiným místem výkonu práce; přitom šlo o výkon práce na základě řádně uzavřené pracovní smlouvy.
11.
Pro porovnání navrhovatel poukázal na dva jiné případy správního deliktu spočívajícího v umožnění výkonu nelegální práce, s nimiž se setkal ve své rozhodovací praxi: případ, kde byla nelegální práce umožněna celkem 197 cizincům, kteří pracovali zcela bez povolení, nadto dílem bez pracovní smlouvy, ke správnímu deliktu docházelo po dobu jedenácti měsíců a jednalo se o zcela úmyslné, plánovité a systematické porušování právních předpisů, za něž byla ve výsledku uložena pokuta ve výši 1,5 mil. Kč. Dle navrhovatele si lze představit, že právě takové případy mohly zákonodárce motivovat ke zpřísnění postihu za umožnění výkonu nelegální práce. Pod stejné zákonné ustanovení ovšem spadají i případy podstatně méně závažné a nemusí jít jen o nelegální zaměstnávání cizinců významně narušující trh práce, ale o případy mající spíše charakter administrativních nedbalostních pochybení na straně zaměstnavatele. Takový je i druhý příklad z rozhodovací praxe: případ družstva, které se dopustilo správního deliktu závažností srovnatelného s nyní projednávaným případem - šlo také o výkon práce v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání, přičemž rozpor spočíval v odlišném místu výkonu práce, a k nelegální práci došlo u jednoho cizince ve dvou kalendářních dnech. Při neexistenci spodní hranice pokuty v tehdy účinném znění zákona o zaměstnanosti byla za tento správní delikt uložena pokuta ve výši 50 000 Kč.
12.
Navrhovatel tedy dospěl k závěru, že výše sankce v projednávaném případě neodráží skutečnou výši stupně společenské nebezpečnosti projednávaného správního deliktu. Pro společnost s pouhými dvanácti zaměstnanci skutečně může zaplacení několikasettisícové sankce představovat významné existenční problémy, pokud nebude taková pokuta přímo likvidační, což ostatně ilustruje i skutečnost, že vlastní kapitál postiženého činí v daném případě jen 70 000 Kč. Správní soud je sice oprávněn výši uložené pokuty za správní delikt snížit (pokud by to žalobce v průběhu řízení navrhl), avšak i v takovém případě je vázán spodní hranicí stanovenou zákonodárcem. Z hlediska dopadů na žalobce je přitom zdejší soud přesvědčen, že i snížení uložené pokuty na částku 250 000 Kč, tedy na zákonem stanovené minimum, bude pro žalobce stále představovat sankci velmi citelnou, blížící se či dosahující likvidační výše a vzhledem ke společenské nebezpečnosti jeho jednání i sankci nepřiměřenou.
13.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti je navrhovatel - Městský soud v Praze přesvědčen, že § 140 odst. 4 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb. a zákona č. 1/2012 Sb., je ve své napadené části v rozporu s čl. 11 odst. 1 a čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Proto navrhl, aby Ústavní soud toto ustanovení zrušil.
II.
14.
Ve vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je po rekapitulaci předmětného návrhu na zrušení části zákonného ustanovení uvedeno, že vládní návrh zákona, který byl po uskutečněném zákonodárném procesu vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 367/2011 Sb., byl rozeslán poslancům jako tisk 373 dne 27. května 2011. Pokud jde o ustanovení o výši sankce za správní delikt uvedený v § 140 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti, ponechával jej v dosavadním znění, tj. bez stanovení dolní hranice sankce a v jiné výši, než která byla později Poslaneckou sněmovnou schválena.
15.
První čtení tisku 373 proběhlo dne 8. června 2011, tisk byl přikázán výboru pro sociální politiku, který po přerušeném projednávání přijal dne 30. srpna 2011 usnesení, ve kterém doporučil Poslanecké sněmovně schválit návrh zákona ve znění jím přijatých pozměňovacích návrhů. Mezi těmito pozměňovacími návrhy byl rovněž návrh na nové znění ustanovení § 140 odst. 4 písm. f).
16.
Tisk 373 prošel obecnou i podrobnou rozpravou ve druhém čtení dne 1. září 2011. V podrobné rozpravě bylo předneseno několik pozměňovacích návrhů, žádný se však napadeného ustanovení nedotýkal. Návrh na zamítnutí návrhu zákona podaly poslankyně Dana Váhalová a Marta Semelová. Ve třetím čtení konaném dne 9. září 2011 nebyl návrh na zamítnutí návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou přijat. Pro pozměňovací návrhy výboru pro sociální politiku, mezi kterými byl návrh na nové znění ustanovení § 140 odst. 4 písm. f), hlasovalo z přihlášených 143 poslanců 85 pro, 30 proti, a návrhy byly přijaty. V konečném hlasování o návrhu zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů hlasovalo z přihlášených 143 poslanců 84 pro, 58 proti.
17.
Poslanecká sněmovna postoupila dne 19. září 2011 návrh zákona Senátu, který jej dne 13. října 2011 projednal a zamítl. Poslanecká sněmovna o návrhu zamítnutém Senátem znovu jednala ve dnech 3. a 6. listopadu 2011, kdy setrvala na svém původním návrhu zákona, když z přihlášených 179 poslanců hlasovalo 108 pro a 69 proti. Prezident republiky zákon podepsal dne 22. listopadu 2011 a schválený zákon byl ve Sbírce zákonů vyhlášen dne 6. prosince 2011.
18.
Vyjádření Poslanecké sněmovny je uzavřeno konstatováním, že návrh zákona byl přijat po řádně provedeném zákonodárném procesu a je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby v souvislosti s podaným návrhem Městského soudu v Praze posoudil jeho ústavnost a vydal příslušné rozhodnutí.
19.
Senát Parlamentu České republiky se k zaslanému návrhu nijak nevyjádřil.
III.
20.
Dalším návrhem, tentokrát ze dne 27. 11. 2013, doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 12. 12. 2013 se Krajský soud v Hradci Králové domáhal zrušení identického ustanovení. Podle zákona o Ústavním soudu je návrh na zahájení řízení nepřípustný, jestliže Ústavní soudÚstavní soud již v téže věci jedná; podal-li jej oprávněný navrhovatel, má právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastník. Ústavní soud proto tento návrh usnesením sp. zn. Pl. ÚS 58/13 ze dne 15. 4. 2014 (dostupným na http://nalus.usoud.cz) odmítl.
21.
Jelikož navrhovatel Krajský soud v Hradci Králové má v souladu s ustanovením § 35 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, právo účastnit se řízení o návrhu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 52/13 jako vedlejší účastník, vzal Ústavní soudÚstavní soud v úvahu relevantní část jeho ústavněprávní argumentace: předmětem řízení vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 30 Ad 15/2012 byla žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Žalobce podnikající jako fyzická osoba se domáhal soudního přezkumu rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce, se sídlem v Opavě, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí vydané Oblastním inspektorátem práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj, se sídlem v Hradci Králové. Tímto rozhodnutím správní orgán prvního stupně uznal žalobce vinným ze spáchání správního deliktu na úseku zaměstnanosti podle ustanovení § 140 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti a uložil mu dle ustanovení § 140 odst. 4 písm. f) téhož zákona pokutu ve výši 250 000 Kč. Žalobce brojil mimo jiné i proti výši pokuty a uvedl, že není v jeho možnostech uloženou pokutu zaplatit a že by to znamenalo okamžité ukončení veškeré jeho podnikatelské činnosti. Na podporu svého tvrzení přiložil mimo jiné fotokopie daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob za roky 2010 a 2011.
22.
Ze shora uvedených rozhodnutí vyplývá, že ve správním řízení, v němž byla rozhodnutí vydána, postupovaly oba správní orgány podle zákona o zaměstnanosti ve znění jeho novelizace provedené zákonem č. 367/2011 Sb., kterým byla s účinností od 1. 1. 2012 změněna dosavadní výše pokut v oblasti postihu nelegální práce, přičemž při postihu výkonu nelegální práce dle ustanovení § 140 odst. 1 písm. c) a e) zákona o zaměstnanosti byla jako nejnižší možná sankce stanovena pokuta ve výši 250 000 Kč.
23.
Krajský soud v Hradci Králové je toho názoru, že část ustanovení § 140 odst. 4 písm. f) zákona o zaměstnanosti (konkrétně část na konci tohoto ustanovení znějící: „nejméně však ve výši 250 000 Kč“) je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, a to zejména s čl. 11 Listiny základních práv a svobod, neboť nerespektuje zásadu, aby uložení pokuty, byť i v minimální výši, nebylo pro delikventa likvidační. Jedná se o takový zásah do majetkových práv jednotlivce, který vzhledem ke své intenzitě představuje porušení zmíněného článku a současně zakládá porušení čl. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť způsobuje zásadní nerovnost subjektů v oblasti sociální. Správní orgán totiž nemůže dle shora uvedené právní úpravy uložit za spáchání správního deliktu na úseku zaměstnanosti podle ustanovení § 140 odst. 1 písm. c) nebo e) zákona o zaměstnanosti pokutu nižší než 250 000 Kč a jakkoli zohlednit alespoň do určité míry majetkové a osobní poměry delikventa.
24.
Krajský soud v této souvislosti rovněž poukázal na dosavadní ustálenou judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu týkající se zákazu likvidačních pokut, tedy na nález ze dne 13. 8. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 3/02 a nález ze dne 9. 3. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 38/02, a upozornil, že na citované plenární nálezy navazuje i senátní judikatura Ústavního souduÚstavního soudu [např. nález ze dne 13. 12. 2004 sp. zn. I. ÚS 416/04 (N 190/35 SbNU 485)], která potvrzuje názor, že z ústavního hlediska je nutno zamezit nepřiměřeným pokutám.
25.
Krajský soud proto shrnul, že sankce musí být přiměřená nejen ve vztahu k objektivní a subjektivní stránce jiného správního deliktu (k závažnosti správního deliktu, způsobu jeho spáchání, jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán), ale též ve vztahu k osobě delikventa a jeho poměrům. Stanovení dolní sazby pokuty zákonodárcem přitom správní uvážení příslušného orgánu omezuje, což může ve svém důsledku znamenat překážku pro zohlednění nejen faktické závažnosti konkrétního protiprávního jednání, ale i ekonomické situace delikventa. Ve světle citované judikatury Ústavního souduÚstavního soudu je přitom nutno dospět k závěru, že se správní orgán dopustí neústavního zásahu do vlastnického práva delikventa tehdy, pokud mu uloží likvidační pokutu, protože tím zmaří samotnou podstatu jeho majetku. Správní orgány tedy musí při určení výše pokuty vždy přihlédnout k osobním a majetkovým poměrům delikventa, aby se vyhnuly uložení likvidační pokuty, tj. pokuty, která by byla způsobilá mu sama o sobě přivodit platební neschopnost či ho donutit ukončit podnikatelskou činnost, příp. přivodit situaci, že by se v důsledku takové pokuty stalo v podstatě jediným smyslem jeho podnikatelské činnosti na dlouhou dobu splácení této pokuty s reálným rizikem, že se sám nebo i jeho rodina (jde-li o podnikající fyzickou osobu) na základě této pokuty dostanou do existenčních potíží. Aby však mohl správní orgán dostát své povinnosti a neuložit takovou likvidační pokutu, musí mít možnost majetkové poměry delikventa zhodnotit. S ohledem na shora uvedené krajský soud navrhl předmětnou pasáž zákona o zaměstnanosti zrušit.
IV.
26.
Ústavní soudÚstavní soud se v souladu s ustanovením § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., nejdříve zabýval otázkou, zda zákon, u kterého je namítána protiústavnost jeho ustanovení, byl přijat a vydán v mezích Ústavou České republiky stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Jak Ústavní soud ověřil z příslušných sněmovních tisků, z údajů o průběhu hlasování a z vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, stalo se tak předpokládaným, ústavně souladným způsobem.
27.
V průběhu řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem byl dne 22. 7. 2014 ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 136/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Bodem 50 čl. I části první tohoto zákona došlo s účinností od 1. 1. 2015 k novelizaci napadeného ustanovení, a to tak, že částka 250 000 Kč se nahrazuje částkou 50 000 Kč (k tomu blíže sub 36).
28.
Důvodová zpráva k tomuto bodu zní: „Na základě provedených kontrol a následně vedených správních řízení je možno učinit závěr, že současná minimální výše pokuty (250 000 Kč) překračuje v řadě případů preventivní funkci včetně aspektu zaměřeného na odrazování od nelegálního zaměstnávání. Minimální výše pokuty se tak v těchto případech stává fakticky likvidační a přesahuje tak záměr zákonodárce. Pro zachování cíle sledujícího preventivní, ale i odstrašující účinek se jeví jako užitečné změnit stanovenou minimální výši sankce. Stanovení nové hranice minimální sankce má kromě výše uvedených cílů naplňovat i skutečnost, že nelegální zaměstnávání se nesmí zaměstnavatelům vyplácet. Tyto aspekty splňuje minimální hranice ve výši cca 50 000 Kč. Takto stanovená sankce ponechává dostatečný prostor v rámci správní úvahy vedené v daném správním řízení stanovit výši sankce s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem, především počtu nelegálně zaměstnávaných, až do hranice maximálního rozpětí, tj. 10 mil. Kč.“
29.
Dne 22. srpna 2014 reagoval na vzniklou situaci i navrhovatel a pozměnil petit svého původního návrhu. Uvedl přitom, že jelikož musí při přezkumu rozhodnutí správního orgánu vycházet ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 soudního řádu správního), není změna zákonné úpravy pro řízení před ním vedené rozhodná. Navrhl proto, pro případ, že Ústavní soudÚstavní soud dospěje k závěru, že původnímu návrhu není možno vyhovět, aby připustil změnu návrhu a aby v řízení bylo pokračováno jako o návrhu na vydání nálezu, ve kterém bude konstatováno, že napadené ustanovení bylo ve znění před svojí novelizací v rozporu s čl. 11 odst. 1 a čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
V.
30.
Ústavní soudÚstavní soud po přezkoumání podstaty věci zjistil, že návrh je důvodný.
31.
Nálezem ze dne 9. 3. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 38/02 (N 36/32 SbNU 345; 299/2004 Sb.) Ústavní soudÚstavní soud zamítl návrh skupiny poslanců na zrušení části § 11 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, který stanovil kritéria pro výši pokuty za správní delikt. Zmíněný nález k námitce diskriminace na základě majetku zdůraznil, že nechápe rovnost jako absolutní, nýbrž jako relativní (a nadto akcesorickou ve vztahu k jiným základním právům a svobodám). S pojmem relativní rovnosti úzce souvisí pojem přiměřenosti zásahu do základních práv. Z charakteru pokuty jako majetkové sankce nutně vyplývá, že má-li být individualizovaná a přiměřená, musí reflektovat i majetkové poměry potrestaného. Stejná výše pokuty uložená majetnému se bude jevit jako směšná a neúčinná, zatímco v případě postihu nemajetného může působit drakonicky a likvidačně. Není tedy porušením principu relativní rovnosti, jestliže dvěma osobám v různých situacích bude uložena pokuta v různé výši, byť by jediným rozdílem jejich situace měly být právě rozdílné majetkové poměry. Kritérium zkoumání majetkových poměrů delikventa při úvaze o výši ukládané pokuty je nezbytné a komplementární - nikoli ovšem proto, že vysoké pokuty by byly nevymahatelné, ale vzhledem k riziku likvidačního účinku nepřiměřeně vysoké pokuty. Pokuta jakožto trest musí být diferencovaná, aby efektivně působila jako trest i jako odstrašení (individuální a generální prevence).
32.
Ústavní soudÚstavní soud tedy v citovaném nálezu nejenže odmítl názor, že by zohlednění majetkových poměrů a jejich promítnutí do celkové výše pokuty bylo diskriminační (naopak je shledal v souladu s principem relativní rovnosti), ale dokonce pokládá zohledňování těchto poměrů za nutné a nezbytné, aby byl dosažen účel trestu.
33.
Ještě bližším případem dopadajícím na nyní zkoumanou věc je nález ze dne 13. 8. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 3/02 (na který navrhovatel také správně upozornil), jímž Ústavní soudÚstavní soud zrušil část ustanovení § 106 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb., které stanovovalo dolní hranici pokuty za jiný správní delikt dle stavebního zákona ve výši 500 000 Kč. V uvedeném případě bylo posuzováno, zda toto zákonodárcem přijaté řešení bylo legitimním zásahem do základních práv, konkrétně do práva vlastnit majetek. Bylo konstatováno, že ne každé odnětí majetku na základě pokuty, případně poplatků a daní, zakládá zásah do vlastnických práv, ale jen takové, jež majetkové vztahy dotčeného subjektu zásadně mění, a to tak, že mění jeho celkovou majetkovou pozici „zmařením samé podstaty majetku“. U podnikajících osob Ústavní soudÚstavní soud vyloučil zásah, v jehož důsledku by byla „zničena majetková základna pro další podnikatelskou činnost“.
34.
Nepřípustné jsou tedy podle zmíněného nálezu takové pokuty, jež mají likvidační charakter, čímž se rozumí i takové případy, v nichž pokuta natolik přesáhne možné výnosy z podnikání, že se podnikatelská činnost v podstatě stává bezúčelnou (tj. směřující pouze k úhradě uložené pokuty po značné časové období). Bylo zdůrazněno i nebezpečí likvidační pokuty spočívající v dopadech na pachatelovo okolí, a to zejména u podnikajících fyzických osob, vzhledem k tomu, že není oddělen jejich soukromý majetek a majetek určený k podnikání. V daném případě dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že posuzovaná dolní hranice pokuty je v rozporu s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, neboť „paušalizuje závažnost protiprávního jednání, což vede k omezení možnosti správního orgánu přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, osobě delikventa a k jeho poměrům“. V citovaném nálezu byla posuzovaná úprava shledána také v rozporu s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a s ústavní zásadou rovnosti podle čl. 1 Listiny základních práv a svobod, spočívajícím ve fakticky nerovném dopadu zcela shodných pokut na rozdílné delikventy: „V tomto případě sice napadené ustanovení z formálního hlediska zachází se všemi subjekty stejně, avšak zásadním způsobem brání rozlišovat jejich majetkovou situaci.“ Bylo proto konstatováno, že vzniklá faktická sociální nerovnost je takové intenzity, že zakládá zásah do základních práv a svobod, a je tedy nerovností v ústavněprávním smyslu.
35.
Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu je tedy zřejmé, že uvedené závěry, plynoucí z jeho předchozích nálezů, se obdobně vztahují i na nyní zkoumaný případ. Protože je nadbytečné opakovat totéž jen poněkud jinými slovy, odkazuje Ústavní soudÚstavní soud na svoje již vyslovené závěry a shrnuje, že přijatá právní úprava, která, jak bylo shora vyloženo, sice již byla změněna, ale je stále ještě platná, brání řádné individualizaci konkrétního případu, neboť spodní hranice pokuty je stanovena v takové výši, že omezuje rozhodující správní orgány přihlédnout ke specifickým okolnostem různých případů, jakož i k osobám delikventů a jejich majetkovým poměrům. Do těchto majetkových poměrů může v některých případech zasáhnout se značnou intenzitou, a jde proto o zjevně nepřiměřenou výši spodní hranice pokuty, která dosahuje ústavní dimenze. Uvedené ilustrují i shora popsané konkrétní případy (navrhovatelem a vedlejším účastníkem řízení), i když Ústavní soudÚstavní soud předmětnou problematiku v řízení o návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivého ustanovení posuzuje abstraktně, a nikoliv konkrétně; to bude následně úkolem obecných soudů. Z uvedeného je zřejmé, že rozhodnutí správních orgánů by nemohla být v důsledku posuzované právní úpravy v nezanedbatelném množství případů spravedlivá, a tedy ani ústavně konformní.
36.
Tyto důvody ostatně v zásadě akceptoval i zákonodárce, když napadené zákonné ustanovení novelizoval (viz výše citovanou zpravodajskou zprávu). Ústavní soudÚstavní soud v této souvislosti považuje za potřebné s ohledem na princip minimalizace zásahu do rozhodování zákonodárce zdůraznit, že předmětem nynějšího řízení byla právě ústavnost dolní hranice minimální výše pokuty rozhodná pro rozhodování navrhovatele a vedlejšího účastníka nynějšího řízení v řízeních (viz blíže body 1 až 3 a 21 až 23), ze kterých vzešel jejich návrh ve smyslu čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky. Nebyla proto prováděna abstraktní kontrola ústavnosti ustanovení § 140 odst. 4 písm. f) zákona o zaměstnanosti, ve znění účinném od 1. 1. 2015, tedy obecná ústavní přípustnost jinak vymezené dolní hranice předmětné pokuty, nýbrž toliko ústavnost dolní hranice pokuty ve výši 250 000 Kč. Ústavní soudÚstavní soud proto v tomto řízení není oprávněn jakkoliv se vyslovovat k otázce, zda vůbec, a pokud ano, v jaké výši by v případě tohoto správního deliktu měla být dolní hranice pokuty zákonem stanovena. Od vykonatelnosti nálezu do nabytí účinnosti uvedené novely zákona o zaměstnanosti, popř. jiné úpravy textu § 140 odst. 4 písm. f) zákona o zaměstnanosti, tak nebude dolní hranice pokuty stanovena vůbec. Bude pak věcí zákonodárce, aby po zrušení slov „nejméně však ve výši“ v předmětném ustanovení jeho text stylisticky upravil. S ohledem na rámec tzv. konkrétní kontroly ústavnosti, která je vázána na „souvislost“ s rozhodovací činností navrhovatele a vedlejšího účastníka řízení, nebylo v tomto řízení možné předjímat, k jakému závěru ohledně stanovení konkrétní výše pokuty tyto soudy (s ohledem na své moderační právo) případně dospějí, ať již podle právního stavu do konce roku 2014 či od 1. 1. 2015, neboť posuzování konkrétních okolností případu uložení pokuty Ústavnímu souduÚstavnímu soudu v řízení podle § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu nepřísluší.
37.
Ústavní soudÚstavní soud proto navrhovateli vyhověl a vyslovil, že (mezitím novelizované) ustanovení § 140 odst. 4 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb. a zákona č. 1/2012 Sb., ve slovech „nejméně však ve výši 250 000 Kč“, je v rozporu s čl. 1, čl. 4 odst. 4, čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r. |
Sdělení Státní volební komise č. 217/2014 Sb. | Sdělení Státní volební komise č. 217/2014 Sb.
Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcí konaných ve dnech 10. a 11. října 2014
Vyhlášeno 14. 10. 2014, částka 92/2014
(22/2015 Sb.), po opravě
217
SDĚLENÍ
Státní volební komise
ze dne 13. října 2014
o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcí konaných ve dnech 10. a 11. října 2014
Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 7 odst. 2 písm. c) a § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky voleb do zastupitelstev obcí, konaných ve dnech 10. a 11. října 2014.
Na základě rozhodnutí prezidenta republiky, uveřejněného pod č. 112/2014 Sb., se ve dnech 10. a 11. října 2014 konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, řádné volby do zastupitelstev obcíobcí, městysů, měst, statutárních měst, zastupitelstva hl. m. Prahy a do zastupitelstev městských částí a městských obvodů územně členěných statutárních měst a městských částí hl. m. Prahy (dále jen „obecobec“).
Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky těchto voleb:
a)| celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo:| 6 375
---|---|---
b)| celkový počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů:| 8 406 047
c)| celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:| 3 737 564
d)| celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí:| 62 121
| v tom podle volebních stran:|
| 1| | Křesťan.a demokrat.unie-Českosl.strana lidová| 3 792
| 2| | Česká strana národně sociální| 9
| 5| | Strana zelených| 114
| 7| | Česká strana sociálně demokratická| 3 773
| 24| | Konzervativní strana| 3
| 40| | Klub angažovaných nestraníků| 0
| 47| | Komunistická strana Čech a Moravy| 2 510
| 53| | Občanská demokratická strana| 2 214
| 55| | Koruna Česká (monarch.str.Čech, Moravy a Slezska)| 1
| 72| | COEXISTENTIA| 30
| 77| | Česká pravice| 15
| 79| | NE Bruselu - Národní demokracie| 1
| 80| | Nezávislí kandidáti| 6 333
| 83| | Moravané| 60
| 86| | Iniciativa občanů| 2
| 88| | NEZÁVISLÍ| 229
| 90| | Sdruž.nezávislých kandidátů - místní sdružení celkem| 32 778
| 93| | Komunistická strana Československa| 0
| 98| | Volte Pravý Blok www.cibulka.net*)| 1
| 103| | Strana pro otevřenou společnost| 17
| 111| | Pravá volba pro Plzeň| 0
| 112| | HNUTÍ NEZÁVISLÝCH ZA HARMONICKÝ ROZVOJ OBCÍOBCÍ A MĚST| 135
| 113| | Volba pro město| 132
| 114| | Hnutí pro Havířov| 3
| 119| | Unie pro sport a zdraví| 29
| 123| | České hnutí za národní jednotu| 1
| 129| | SNK Evropští demokraté| 355
| 132| | Aktiv nezávislých občanů| 0
| 136| | Tábor 2020| 8
| 137| | Strana zdravého rozumu| 4
| 142| | Strana Zdraví Sportu Prosperity| 5
| 143| | Spojení demokraté - Sdružení nezávislých| 16
| 144| | Věci veřejné| 3
| 145| | „Jirkov 21.století“| 1
| 147| | MĚSTO LIDEM| 12
| 154| | Všeobecobecná občanská strana| 0
| 155| | DOMOV| 13
| 156| | Dělnická strana sociální spravedlnosti| 2
| 158| | „Sdružení nestraníků“| 333
| 161| | Svobodná občanská samospráva| 6
| 166| | STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ| 1 324
| 167| | Fair play - HNPD| 30
| 172| | NEZÁVISLÍ DEMOKRATÉ| 1
| 175| | Česká strana národně socialistická| 6
| 176| | Strana občanské sebeobrany| 0
| 179| | Sedma - strana pro obec Slatiňany a její osady| 6
| 181| | Nestraníci| 191
| 182| | Karlovarská občanská alternativa| 9
| 183| | Alternativa pro občany| 3
| 190| | Mimoňská obroda| 7
| 195| | Hnutí pro Prahu 11| 18
| 197| | NESPOKOJENÍ OBČANÉ!| 1
| 200| | Demokracie| 4
| 210| | Koalice KDU-ČSL, ODS| 21
| 215| | Koalice KDU-ČSL, NEZ| 4
| 231| | Koalice ČSSD, KSČM| 2
| 303| | Koalice KDU-ČSL, SZ| 9
| 309| | Koalice KDU-ČSL, Moravané| 4
| 339| | Koalice KDU-ČSL, Nestraníci| 34
| 340| | Koalice KDU-ČSL, STAN| 8
| 353| | Sdružení KDU-ČSL, ODS, NK| 1
| 355| | Sdružení KDU-ČSL, NK| 324
| 364| | Sdružení SZ, NK| 166
| 371| | Sdružení ČSSD, NK| 58
| 387| | Sdružení KSČM, NK| 108
| 389| | Sdružení ODS, NK| 346
| 392| | Sdružení COEX, NK| 11
| 393| | Sdružení SDS, NK| 0
| 401| | Sdružení NEZ, NK| 11
| 407| | Sdružení SOS, NK| 10
| 411| | Sdružení VPM, NK| 49
| 415| | Sdružení KONS, NK| 2
| 427| | Sdružení SD-SN, NK| 44
| 449| | Sdružení SNK ED, NK| 103
| 451| | Sdružení SvOS, NK| 2
| 453| | Sdružení ČSNS2005, NK| 1
| 456| | Sdružení HNHRM, NK| 10
| 457| | Sdružení Nestraníci, NK| 35
| 461| | Sdružení NV, NK| 46
| 463| | Sdružení SN, NK| 16
| 464| | Sdružení Moravané, NK| 9
| 470| | Sdružení STAN, NK| 1 749
| 475| | Sdružení SLK, NK| 107
| 476| | Sdružení ALTERNATIVA, NK| 27
| 477| | Sdružení Svobodní, NK| 2
| 478| | Sdružení Nový Impuls, NK| 5
| 479| | Sdružení KDU-ČSL, SZ, NK| 24
| 480| | Sdružení TOP 09, NK| 316
| 481| | Sdružení Klíčové hnutí, NK| 4
| 482| | Sdružení DSZ, NK| 10
| 483| | Sdružení SPO, NK| 26
| 486| | Sdružení KDU-ČSL, SNK ED, NK| 2
| 488| | Sdružení Věci veřejné, NK| 11
| 493| | Sdružení Rozumní, NK| 2
| 495| | Sdružení TOP 09, STAN, NK| 16
| 496| | Sdružení „HOPB“, STAN, NK| 8
| 497| | Sdružení SsČR, NK| 0
| 501| | Sdružení TOP 09, SZ, NK| 3
| 508| | Sdružení Republika, NK| 7
| 509| | Sdružení DOMOV, NK| 19
| 510| | Sdružení Změna, NK| 39
| 511| | Sdružení ZVUK 12, NK| 5
| 512| | Sdružení O.K. strana, NK| 1
| 513| | Sdružení TOP 09, SLK, NK| 2
| 514| | Sdružení ČS, NK| 1
| 515| | Sdružení VČ, NK| 17
| 516| | Sdružení HNPD, NK| 1
| 517| | Sdružení SNOP13,NK| 8
| 518| | Sdružení B10.cz, NK| 39
| 519| | Sdružení OPAT, NK| 2
| 520| | Sdružení Ú, NK| 4
| 521| | Sdružení SZ, Změna, NK| 14
| 522| | Sdružení PATRIOTI, NK| 35
| 523| | Sdružení ODS, TOP 09, NK| 11
| 524| | Sdružení VPP, NK| 1
| 525| | Sdružení Hora 2014, NK| 14
| 526| | Sdružení Občané, Piráti, NK| 2
| 527| | Sdružení STO, NK| 20
| 528| | Sdružení SZ, Moravané, NK| 2
| 529| | Sdružení SZ, Piráti, NK| 15
| 530| | Sdružení NOS, NK| 0
| 531| | Sdružení AO, NK| 0
| 532| | Sdružení ANO 2011, NK| 27
| 533| | Sdružení KSČM, SPO, NK| 3
| 534| | Sdružení SZ, VPM, STAN, NK| 10
| 535| | Sdružení KDU-ČSL, Piráti, LES, NK| 8
| 536| | Sdružení NS, NK| 18
| 537| | Sdružení FairPlay, NK| 1
| 538| | Sdružení ČSR, NK| 9
| 539| | Sdružení SZ, Moravané, Změna, NK| 4
| 540| | Sdružení KDU-ČSL, TOP 09, NK| 3
| 541| | Sdružení Piráti, NK| 7
| 542| | Sdružení Svobodní, PATRIOTI, NK| 3
| 543| | Sdružení LES, NK| 9
| 544| | Sdružení HDK, NK| 3
| 545| | Sdružení KPP, NK| 1
| 546| | Sdružení LEV 21, NK| 1
| 547| | Sdružení VZPk, NK| 1
| 548| | Sdružení VIZE, NK| 9
| 549| | Sdružení Občané, NK| 2
| 550| | Sdružení NBPLK, NK| 3
| 551| | Sdružení HPP, NK| 8
| 552| | Sdružení Piráti, LES, NK| 4
| 553| | Sdružení KDU-ČSL, KONS, Rozumní, NK| 7
| 554| | Sdružení Úsvit, NK| 0
| 555| | Sdružení DOMA, NK| 0
| 556| | Sdružení PRO, NK| 5
| 557| | Sdružení „Z“, NK| 0
| 558| | Sdružení ŽTB, NK| 7
| 559| | Sdružení KDU-ČSL, NEZ, NK| 3
| 560| | Sdružení SD-SN, VPP, NK| 3
| 561| | Sdružení SNK ED, SD-SN, NK| 0
| 562| | Sdružení SZ, STAN, Piráti, NK| 22
| 563| | Sdružení ODS, Úsvit, NK| 2
| 565| | Sdružení Úsvit, VZ, NK| 2
| 567| | Sdružení SZ, STAN, NK| 2
| 568| | Sdružení KDU-ČSL, LES, NK| 0
| 569| | Sdružení KDU-ČSL, SZ, STAN, NK| 11
| 570| | Sdružení SZ, LES, NK| 3
| 571| | Sdružení KDU-ČSL, Piráti, NK| 1
| 572| | Sdružení KDU-ČSL, ZVUK 12, NK| 4
| 573| | Sdružení ČSSD, SPO, NK| 2
| 574| | Sdružení SZ, SNK ED, Piráti, NK| 4
| 595| | Koalice KDU-ČSL, SZ, Piráti| 1
| 600| | Koalice DSSS a SPE| 3
| 659| | Koalice STAN a TOP 09| 17
| 672| | Koalice VPM a STAN| 10
| 687| | Koalice TOP 09 a ODS| 7
| 702| | ALTERNATIVA| 2
| 703| | Starostové pro Liberecký kraj| 109
| 704| | Severočeši.cz| 2
| 714| | Strana svobodných občanů| 68
| 716| | Strana soukromníků České republiky| 14
| 718| | OBČANÉ.CZ| 6
| 720| | Česká pirátská strana| 21
| 721| | TOP 09| 726
| 724| | Strana Práv Občanů| 31
| 727| | VOLBA PRO KLADNO| 10
| 728| | Pro Třebíč| 3
| 731| | Ženy za Brod| 1
| 732| | NÁŠ HLUČÍN| 2
| 733| | „Volím Orlovou“| 3
| 734| | „Občané městu, město občanům“| 6
| 735| | Nezávislí pro Bílinu| 2
| 736| | REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA| 0
| 737| | ČESKÁ NEZÁVISLÁ| 11
| 739| | Královopolští patrioti| 2
| 741| | Hnutí nezávislých za všestranný rozvoj Slatiny| 2
| 742| | Strakonická Veřejnost| 7
| 745| | Bílinští sociální demokraté| 5
| 749| | Konzervativní aliance 2014| 2
| 752| | Zdravé Hradiště| 2
| 755| | Ostravák| 55
| 757| | Sdružení nezávislých Holešovska| 3
| 759| | Česká Suverenita| 2
| 764| | LEV 21 - Národní socialisté| 14
| 766| | „JIHOČEŠI 2012“| 46
| 767| | Strana rovných příležitostí| 0
| 768| | ANO 2011| 1 600
| 769| | VIZE 2014| 7
| 770| | VÝCHODOČEŠI| 26
| 771| | politické hnutí Změna| 1
| 773| | Středočeši2012.cz| 7
| 774| | PRO| 2
| 775| | ZVUK 12| 10
| 776| | PATRIOTI| 3
| 779| | Starostové pro občany| 26
| 785| | PRO Sport a Zdraví| 37
| 788| | Občané České republiky| 5
| 789| | Strana důchodců Františka Burdy| 0
| 791| | Pro Prahu| 55
| 792| | Úsvit přímé demokracie| 54
| 793| | Nový směr| 15
| 794| | Romská demokratická strana| 0
| 795| | Liberálně ekologická strana| 0
| 796| | Ústečané| 2
| 799| | Naše Město F-M| 6
| 1001| | ANTIBURSÍK - STOP EKOTERORU!| 0
| 1002| | Republika| 1
| 1005| | evropani.cz| 3
| 1006| | Občanská konzervativní strana| 1
| 1009| | Jižní Město - náš domov| 3
| 1010| | HNUTÍ SOCIÁLNĚ SLABÝCH| 1
| 1011| | Toryové| 2
| 1012| | ÚSTECKÉ FÓRUM OBČANŮ| 6
| 1013| | Politické hnutí OBRODA| 4
| 1014| | Občané pro Lochotín| 2
| 1015| | Občanské hnutí Můj domov| 0
| 1016| | HRADEČTÍ PATRIOTI strana pro sport,zdraví,kulturu| 0
| 1017| | NOVÝ SEVER| 8
| 1018| | Politické Hnutí Vítkovice| 1
| 1020| | Pévéčko| 4
| 1021| | Čisté Ústí| 0
| 1022| | Občané patrioti| 17
| 1023| | PATRIOT 2014| 0
| 1024| | Otevřená radnice| 33
| 1025| | Ta naše Třebíč| 1
| 1026| | „Žít Brno“| 9
| 1027| | Ostravské fórum| 2
| 1028| | Karlovaráci| 5
| 1029| | Frýdečané a Místečané| 0
| 1030| | Podpora občanů| 5
| 1031| | Sdružení občanů Lesné| 9
| 1032| | Mladoboleslavské hnutí nezávislých| 0
| 1033| | Plzeň pro sport| 0
| 1034| | Spravedlivá občanská společnost| 1
| 1035| | SMĚR - česká cesta| 0
| 1036| | Město pro vás| 4
| 1037| | Karviňáci s Adámkem| 0
| 1039| | ProOlomouc| 2
| 1040| | JIŘÍ STROBACH - náš starosta| 6
| 1041| | Společ. proti develop. výstavbě v Prokop údolí| 0
| 1042| | „Hnutí Praha-Kunratice“| 6
| 1043| | NEZÁVISLÍ PRO PRAHU 10 - HNUTÍ PRO LEPŠÍ DESÍTKU| 2
| 1046| | OBČANÉ SPOLU - NEZÁVISLÍ| 0
| 1047| | SPOLEHNUTÍ - SPOLEČNÉ HNUTÍ ČESKOLIPANŮ| 1
| 1048| | TŘINÁCTKA| 0
| 1049| | Hradecký demokratický klub| 12
| 1050| | Koalice KDU-ČSL a Z21| 6
| 1051| | RESTART| 0
| 1052| | RESTART 2014| 1
| 1053| | Volyně v dolyně| 4
| 1054| | Koalice Rozumní a SSD| 0
| 1055| | Šance pro Duchcov| 5
| 1056| | Hnutí občanů Prahy| 1
| 1057| | Koalice SZ a OMMO| 3
| 1058| | Koalice KDU-ČSL a TOP09| 3
| 1059| | Koalice ČS a PRO| 0
| 1060| | Koalice Piráti a Změna| 1
| 1062| | Pro regiony občanům| 0
| 1063| | Moderní společnost| 0
| 1065| | PROZMĚNU| 3
| 1066| | Koalice Piráti a SZ| 11
| 1067| | Koalice SZ a Moravané| 2
| 1068| | Koalice SZ, NV, Piráti, Změna| 8
| 1069| | Koalice KDU-ČSL, SZ, STAN| 19
| 1070| | Koalice Svobodní a PRO| 0
| 1071| | Koalice VpMB a ANO 2011| 8
| 1072| | Koalice ND, DSSS, SPE| 0
| 1073| | Koalice SsČR a PPL| 21
| 1074| | Koalice KDU-ČSL, SZ, TOP 09| 6
| 1075| | Koalice KDU-ČSL a HPP| 1
| 1076| | Koalice DPD a HPP| 0
| 1078| | Koalice ČSNS a ČSNS2005| 0
| 1079| | Koalice SZ, KH, Piráti a Změna| 0
| 1080| | Koalice SZ, Piráti a Změna| 0
| 1081| | Koalice SNK ED a Změna| 0
| 1082| | Koalice KDU-ČSL a KONS| 6
| 1083| | Koalice SZSP a PSZ| 3
| 1084| | Sdružení SZ, STAN, Piráti, Změna, NK| 3
| 1085| | Koalice Svobodní a TOP 09| 1
| 1087| | Koalice ND a DSSS| 0
| 1088| | Koalice „JIH 12“ a PSZ| 0
| 1089| | Koalice ND a ČHNJ| 0
| 1090| | Koalice Úsvit a Hora 2014| 9
| 1091| | Koalice KDU-ČSL, SZ, Piráti a OCJJ| 3
| 1093| | Koalice SZ a TOP 09| 1
| 1095| | Koalice KDU-ČSL a PSS| 2
| 1096| | Koalice KONS, VV a Republika| 0
| 1097| | Koalice SZ, KONS, SNK ED| 5
| 1099| | Koalice VV, Úsvit a Hora 2014| 2
| 1100| | Koalice SZ, Piráti a B10.cz| 0
| 1101| | Koalice ODS a Svobodní| 2
| 1102| | Koalice DOMOV a Úsvit| 0
| 1103| | Koalice KDU-ČSL, SZ, SNK ED| 7
| 1104| | Koalice KDU-ČSL, IO a STAN| 4
| 1105| | Koalice ODS a PSZ| 4
| 1106| | Koalice VV a Hora 2014| 1
| 1107| | Koalice ČS a Úsvit| 0
| 1108| | Sdružení SVAZ, NK| 0
| 1109| | Sdružení Piráti, Změna, NK| 3
| 1110| | Sdružení Jundrováci, NK| 3
e)
seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2):
Seznam obcíobcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8):
Středočeský kraj
Bukovany, okres Příbram
Petkovy, okres Mladá Boleslav
Prodašice, okres Mladá Boleslav
Jihočeský kraj
Vlkov, okres České Budějovice
Zadní Střítež, okres Tábor
Plzeňský kraj
Srní, okres Klatovy
Újezd u Svatého Kříže, okres Rokycany
Ústecký kraj
Úherce, okres Louny
Královéhradecký kraj
Osice, okres Hradec Králové
Pardubický kraj
Lány u Dašic, okres Pardubice
Víska u Jevíčka, okres Svitavy
Kraj Vysočina
Růžená, okres Jihlava
Slavníč, okres Havlíčkův Brod
Seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2):
nevyskytla se
Předseda Státní volební komise:
v z. JUDr. Henych v. r.
*)
Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 229, 11121 Praha |
Vyhláška č. 216/2014 Sb. | Vyhláška č. 216/2014 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 346/2013 Sb., o předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance
Vyhlášeno 14. 10. 2014, datum účinnosti 1. 1. 2015, částka 91/2014
* Čl. I - Vyhláška č. 346/2013 Sb., o předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2015
216
VYHLÁŠKA
ze dne 3. října 2014,
kterou se mění vyhláška č. 346/2013 Sb., o předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance
Česká národní banka stanoví podle § 41 odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 227/2013 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 346/2013 Sb., o předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance, se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Čl. 5 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.
Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii.
Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (přepracované znění) (ECB/2013/33).
Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1072/2013 ze dne 24. září 2013 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (přepracované znění) (ECB/2013/34), v platném znění.
Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1409/2013 ze dne 28. listopadu 2013 o statistice platebního styku (ECB/2013/43).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 ze dne 12. ledna 2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.“.
2.
V § 3 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
do 17 dnů po skončení kalendářního měsíce, k němuž se vztahují, tyto výkazy:
1.
VT (ČNB) 1-12 „Měsíční výkaz banky/pobočky zahraniční banky o odpisech úvěrů a jiných pohledávek“,
2.
VUS (ČNB) 1-12 „Měsíční výkaz banky/pobočky zahraniční banky o úrokových sazbách přijatých vkladů a úvěrů“,
3.
VUS (ČNB) 2-12 „Měsíční výkaz banky/pobočky zahraniční banky o úrokových sazbách poskytnutých úvěrů“ a
4.
VUS (ČNB) 3-12 „Měsíční výkaz banky/pobočky zahraniční banky o úrokových sazbách neobchodovatelných dluhových cenných papírů“,“.
3.
V § 3 odst. 1 písm. c) body 1 až 3 znějí:
„1.
VUS (ČNB) 11-12 „Měsíční výkaz banky/pobočky zahraniční banky o úrokových sazbách nově přijatých vkladů a úvěrů“,
2.
VUS (ČNB) 12-12 „Měsíční výkaz banky/pobočky zahraniční banky o úrokových sazbách nově poskytnutých úvěrů“ a
3.
VUS (ČNB) 13-12 „Měsíční výkaz banky/pobočky zahraniční banky o úrokových sazbách neobchodovatelných dluhových cenných papírů v nových obchodech“,“.
4.
V § 3 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g).
5.
V § 3 odst. 1 písm. e) se body 1 až 3 zrušují.
Dosavadní body 4 až 7 se označují jako body 1 až 4.
6.
V § 3 odst. 2 se slova „f) až h)“ nahrazují slovy „e) až g)“.
7.
V § 4 odst. 1 písm. d) se na konci bodu 2 čárka nahrazuje slovem „a“, na konci bodu 3 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a bod 4 se zrušuje.
8.
V § 5 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
do 20. února podle stavu k 31. prosinci předcházejícího roku výkaz PLS (ČNB) 10-01 „Roční výkaz o platebním styku banky/pobočky zahraniční banky“,“.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e).
9.
V § 7 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
10.
V § 7 odstavec 4 zní:
„(4)
Výkaz podle odstavce 3 za 4. čtvrtletí se předkládá do 25. března následujícího roku.“.
11.
V § 8 odst. 1 se slova „f) až h)“ nahrazují slovy „e) až g)“.
12.
V § 9 odst. 1 se za slovy „výkaz Bil (ČNB) 1-12“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovy „výkaz E (ČNB) 9-01“ se vkládají slova „a výkaz E (ČNB) 10-01“.
13.
V § 11 odst. 1 se slova „§ 7 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 7 odst. 3“.
14.
V § 12 odst. 2 se slova „Bil (ČNB) 9-12,“ a slova „E (ČNB) 7-04,“ zrušují.
15.
§ 15 včetně nadpisu zní:
㤠15
Zvláštní ustanovení
Výkaz podle § 3 odst. 1 písm. g) sestaví banka a pobočka zahraniční banky naposledy k 31. březnu 2015.“.
16.
V příloze č. 1 se body 2, 4 až 8 a 40 zrušují.
Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 2, dosavadní body 9 až 39 se označují jako body 3 až 33 a dosavadní body 41 až 43 se označují jako body 34 až 36.
17.
V příloze č. 1 bodu 14 větě poslední se slova „vztahy vůči clearingovým protistranám a vůči specializovaným institucím pro sekuritizaci aktiv“ nahrazují slovy „závazky vůči clearingovým protistranám, specializovaným institucím pro sekuritizaci aktiv a svěřenským fondům“.
18.
V příloze č. 1 bodu 15 větě první se za slova „o stavu“ vkládá slovo „jednotlivých“.
19.
Na konci přílohy č. 1 se doplňuje bod 37, který zní:
„37.
PLS (ČNB) 10-01 „Roční výkaz o platebním styku banky/pobočky zahraniční banky“
Výkaz obsahuje údaje o počtu a druhu účtů vedených klientům, o počtu provozovaných zařízení akceptujících platební karty (dále jen „akceptační zařízení“) v členění podle jejich druhu a země umístění, o počtu a druhu vydaných platebních karet a o počtu a objemu platebních transakcí na nich uskutečněných, o počtu a objemu klientských transakcí podle druhu platební služby v geografickém členění, o počtu a objemu platebních transakcí provedených na akceptačních zařízeních v členění podle vydavatele karty, podle druhu platební transakce provedené kartou v dalším geografickém členění podle země umístění a provozovatele akceptačního zařízení a údaje o počtu a objemu hotovostních klientských transakcí prováděných na přepážce vykazující banky/pobočky zahraniční banky nebo u obchodníka.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.
Guvernér:
v z. Ing. Hampl, MSc., Ph.D., v. r.
viceguvernér |
Vyhláška č. 215/2014 Sb. | Vyhláška č. 215/2014 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 314/2013 Sb., o předkládání výkazů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí
Vyhlášeno 14. 10. 2014, datum účinnosti 1. 1. 2015, částka 91/2014
* Čl. I - Vyhláška č. 314/2013 Sb., o předkládání výkazů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2015
215
VYHLÁŠKA
ze dne 3. října 2014,
kterou se mění vyhláška č. 314/2013 Sb., o předkládání výkazů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí
Česká národní banka stanoví podle § 41 odst. 3 a § 43 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 227/2013 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 314/2013 Sb., o předkládání výkazů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí, se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Čl. 5 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.
Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou, v platném znění.
Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (přepracované znění) (ECB/2013/33).
Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1073/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (přepracované znění) (ECB/2013/38).
Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí (přepracované znění) (ECB/2013/40).
Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1409/2013 ze dne 28. listopadu 2013 o statistice platebního styku (ECB/2013/43).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 ze dne 12. ledna 2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic, v platném znění.“.
2.
Poznámka pod čarou č. 3 zní:
„3)
Čl. 2 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013.“.
3.
V § 3 písmeno f) včetně poznámek pod čarou č. 4 a 5 zní:
„f)
účelová finanční společnost pro sekuritizaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího statistiku aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí4) nebo osoba, která podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie za předkládání výkazů účelové finanční společnosti zapojené do sekuritizačních transakcí odpovídá5) (dále jen „účelová finanční společnost pro sekuritizaci“),
4)
Čl. 1 odst. 1 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013.
5)
Čl. 2 odst. 3 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013.“.
4.
V § 3 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až j), která znějí:
„h)
spořitelní a úvěrní družstvo (dále jen „družstevní záložna“),
i)
platební instituce a pobočka zahraniční platební instituce, která provozuje činnost na území České republiky (dále jen „platební instituce“),
j)
instituce elektronických peněz a pobočka zahraniční instituce elektronických peněz, která provozuje činnost na území České republiky (dále jen „instituce elektronických peněz“).“.
5.
Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní:
㤠9a
Výkaz družstevní záložny, platební instituce a instituce elektronických peněz
(1)
Družstevní záložna ke konci každého kalendářního roku sestavuje výkaz DZ (ČNB) 11-01 „Roční výkaz o platebním styku družstevní záložny“.
(2)
Platební instituce a instituce elektronických peněz ke konci každého kalendářního roku sestavují výkaz PLT (ČNB) 12-01 „Roční výkaz o platebním styku platební instituce a instituce elektronických peněz“.
(3)
Družstevní záložna, platební instituce a instituce elektronických peněz předkládají České národní bance výkazy podle odstavců 1 a 2 vždy do 20. února následujícího kalendářního roku.
(4)
Obsah výkazů podle odstavců 1 a 2 je stanoven v příloze č. 7 k této vyhlášce.“.
6.
V poznámce pod čarou č. 8 se věta poslední na samostatném řádku nahrazuje větou „Čl. 1 písm. a) nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013.“.
7.
Za přílohu č. 6 se doplňuje příloha č. 7, která zní:
„Příloha č. 7 k vyhlášce č. 314/2013 Sb.
Obsah výkazu družstevní záložny, platební instituce a instituce elektronických peněz
DZ (ČNB) 11-01 „Roční výkaz o platebním styku družstevní záložny“
PLT (ČNB) 12-01 „Roční výkaz o platebním styku platební instituce a instituce elektronických peněz“
Výkaz obsahuje údaje o počtu a druhu účtů vedených klientům, o počtu provozovaných zařízení akceptujících platební karty (dále jen „akceptační zařízení“) v členění podle jejich druhu a země umístění, o počtu a druhu vydaných platebních karet a o počtu a objemu platebních transakcí na nich uskutečněných, o počtu a objemu klientských transakcí podle druhu platební služby v geografickém členění, o počtu a objemu platebních transakcí provedených na akceptačních zařízeních v členění podle vydavatele karty, podle druhu platební transakce provedené kartou v dalším geografickém členění podle země umístění a provozovatele akceptačního zařízení a údaje o počtu a objemu hotovostních klientských transakcí prováděných na přepážce vykazující osoby nebo u obchodníka.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.
Guvernér:
v z. Ing. Hampl, MSc., Ph.D., v. r.
viceguvernér |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 214/2014 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 214/2014 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2015
Vyhlášeno 10. 10. 2014, částka 90/2014
214
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 3. října 2014,
kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2015
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 22 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, vyhlašuje, že v roce 2015 výše
a)
první redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 888 Kč,
b)
druhé redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 1 331 Kč,
c)
třetí redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 2 662 Kč.
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r. |
Vyhláška č. 213/2014 Sb. | Vyhláška č. 213/2014 Sb.
Vyhláška o vydání zlaté mince „Železobetonový most v Karviné-Darkově“ po 5 000 Kč
Vyhlášeno 10. 10. 2014, datum účinnosti 14. 10. 2014, částka 90/2014
* § 1 - (1) Dnem 14. října 2014 se v rámci cyklu „Mosty“ vydává zlatá mince „Železobetonový most v Karviné-Darkově“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“).
* § 2 - (1) Na lícní straně mince je průhled železobetonovým mostem v Karviné-Darkově. Nad ním je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, vlevo od něj je moravská orlice a vpravo od něj je slezská orlice. Na mostovce je ozna
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 14. října 2014. k vyhlášce č. 213/2014 Sb.
Aktuální znění od 14. 10. 2014
213
VYHLÁŠKA
ze dne 18. září 2014
o vydání zlaté mince „Železobetonový most v Karviné-Darkově“ po 5 000 Kč
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 14. října 2014 se v rámci cyklu „Mosty“ vydává zlatá mince „Železobetonový most v Karviné-Darkově“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“).
(2)
Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Mince v běžném i ve zvláštním provedení se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 15,55 g, její průměr 28 mm a síla 1,9 mm. Při ražbě mince v běžném provedení i ve zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká.
§ 2
(1)
Na lícní straně mince je průhled železobetonovým mostem v Karviné-Darkově. Nad ním je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, vlevo od něj je moravská orlice a vpravo od něj je slezská orlice. Na mostovce je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“. Po obvodu mince je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a název cyklu „MOSTY“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je vpravo od slezské orlice.
(2)
Na rubové straně mince je boční pohled na železobetonový most v Karviné-Darkově. Při horním okraji mince je text „ŽELEZOBETONOVÝ MOST“ a při spodním okraji je stylizované zobrazení travního porostu, text „V KARVINÉ-DARKOVĚ“ a ročník ražby „2014“. Před slovem „ŽELEZOBETONOVÝ“ je umístěna značka autoraautora mince Asamata Baltaeva.
(3)
Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 14. října 2014.
Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 213/2014 Sb.
Vyobrazení zlaté mince „Železobetonový most v Karviné-Darkově“ po 5 000 Kč
(lícní a rubová strana)
76kB
72kB |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 54/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 54/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví Arménské republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy
Vyhlášeno 7. 10. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 27. 5. 2014, částka 27/2014
* Článek 1 - Smluvní strany budou v rozsahu jim svěřené působnosti vymezené platnými právními předpisy obou smluvních stran podporovat vzájemnou spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy na základě reciprocity a vzájemné výhodnosti s cílem posilovat zdravotnic
* Článek 2 - Smluvní strany budou podporovat vzájemnou spolupráci v těchto oblastech:
* Článek 3 - Vzájemná spolupráce smluvních stran v oblastech uvedených v článku 2 bude uskutečňována především formou:
* Článek 4 - Smluvní strany budou podle svých možností podporovat spolupráci a přímé kontakty mezi zdravotnickými institucemi a organizacemi ve svých státech.
* Článek 5 - Toto Ujednání bude prováděno v souladu s právními předpisy platnými na území obou smluvních stran.
* Článek 6 - 1. Obě strany si vzájemně oznámí diplomatickou cestou, že jejich vnitrostátní právní požadavky nutné pro vstup v platnost tohoto Ujednání, byly splněny. Ujednání vstoupí v platnost dnem doručení pozdějšího z těchto oznámení.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 27. 5. 2014
54
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 30. ledna 2014 bylo v Praze podepsáno Ujednání mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví Arménské republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy.
Ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 6 odst. 1 dne 27. května 2014.
České znění Ujednání a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
Ujednání
mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky
a Ministerstvem zdravotnictví Arménské republiky
o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy
Ministerstvo zdravotnictví České republiky a Ministerstvo zdravotnictví Arménské republiky, dále jen „smluvní strany“,
vědomy si užitečnosti mezinárodní spolupráce v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy a potřeby upevnění vzájemných vztahů,
přejíce si vytvořit vhodné podmínky pro rozvoj spolupráce na základě rovnosti
a vědomy si potřeby odpovídajícího právního základu vzájemných vztahů,
se dohodly takto:
Článek 1
Smluvní strany budou v rozsahu jim svěřené působnosti vymezené platnými právními předpisy obou smluvních stran podporovat vzájemnou spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy na základě reciprocity a vzájemné výhodnosti s cílem posilovat zdravotnické systémy a přispívat ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel států obou smluvních stran.
Článek 2
Smluvní strany budou podporovat vzájemnou spolupráci v těchto oblastech:
-
fungování zdravotnických systémů,
-
zdravotní péče,
-
ochrana a podpora veřejného zdraví,
-
zdravotnická vědecko-výzkumná činnost,
-
léková politika,
-
další oblasti spolupráce vzájemně dohodnuté smluvními stranami.
Článek 3
Vzájemná spolupráce smluvních stran v oblastech uvedených v článku 2 bude uskutečňována především formou:
-
běžného pracovního styku,
-
vzájemných návštěv vyšších úředních zástupců,
-
zasílání odborných materiálů a dokumentů (publikací a studií),
-
výměny zkušeností, informací, statistik, zdravotní legislativy a příkladů dobré praxe,
-
další formou spolupráce vzájemně dohodnutou smluvními stranami.
Článek 4
Smluvní strany budou podle svých možností podporovat spolupráci a přímé kontakty mezi zdravotnickými institucemi a organizacemi ve svých státech.
Článek 5
Toto Ujednání bude prováděno v souladu s právními předpisy platnými na území obou smluvních stran.
Článek 6
1.
Obě strany si vzájemně oznámí diplomatickou cestou, že jejich vnitrostátní právní požadavky nutné pro vstup v platnost tohoto Ujednání, byly splněny. Ujednání vstoupí v platnost dnem doručení pozdějšího z těchto oznámení.
2.
Toto Ujednání se sjednává na dobu neurčitou a může být měněno a doplňováno vzájemnou písemnou dohodou smluvních stran. Tyto změny a doplňky musí být provedeny v souladu s ustanovením odstavce 1 tohoto článku.
3.
Každá ze smluvních stran však může Ujednání kdykoliv písemně vypovědět diplomatickou cestou. Platnost Ujednání skončí 6 (šest) měsíců ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně.
Dáno v Praze dne 30. ledna 2014, ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, arménském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém.
Za Ministerstvo zdravotnictví
České republiky
Svatopluk Němeček
ministr zdravotnictví
Za Ministerstvo zdravotnictví
Arménské republiky
Derenik Dumanyan
ministr zdravotnictví |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 53/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 53/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Rámcové smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby
Vyhlášeno 2. 10. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 18. 7. 2014, částka 26/2014
* Článek 1 - Vymezení pojmů
* Článek 2 - Účel
* Článek 3 - Oblast působnosti
* Článek 4 - Ujednání o přeshraniční spolupráci
* Článek 5 - Členové výjezdové skupiny
* Článek 6 - Překračování státních hranic
* Článek 7 - Zvláštní postavení dopravních prostředků zdravotnické záchranné služby
* Článek 8 - Vybavení výjezdové skupiny
* Článek 9 - Používání letadel pro zdravotnickou záchrannou službu
* Článek 10 - Ochrana osobních údajů
* Článek 11 - Úhrada nákladů
* Článek 12 - Odpovědnost a náhrada škody
* Článek 13 - Společná komise
* Článek 14 - Vztah k jiným mezinárodním smlouvám
* Článek 15 - Závěrečná ustanovení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 18. 7. 2014
53
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. dubna 2013 byla v Plzni podepsána Rámcová smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 15 odst. 2 dne 18. července 2014.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
Rámcová smlouva
mezi
Českou republikou
a
Spolkovou republikou Německo
o
přeshraniční spolupráci
v oblasti zdravotnické záchranné služby
Česká republika
a
Spolková republika Německo,
dále jen „smluvní strany“
uvědomujíce si stoupající pohyb osob mezi oběma státy a s vědomím požadavku trvalého zlepšování kvality, bezpečí a dostupnosti zdravotní péče,
vedeny přáním vytvořit základy pro hlubší přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby a usnadnit přístup k této zdravotní službě v příhraničním území,
jsouce rozhodnuty usnadňovat a podporovat přeshraniční spolupráci zejména uzavřením ujednání o přeshraniční spolupráci na regionální úrovni,
ve snaze zjednodušit administrativní postupy při respektování vnitrostátních právních předpisů, mezinárodněprávních závazků obou smluvních stran a práva Evropské unie,
se dohodly na následujícím:
Článek 1
Vymezení pojmů
Pro účely výkladu této Rámcové smlouvy a ujednání o přeshraniční spolupráci uzavřených na základě této Rámcové smlouvy se rozumí:
1.
„zdravotnickou záchrannou službou“ – zdravotní služba, v jejímž rámci je na základě vyhodnoceného tísňového volání poskytována přednemocniční neodkladná péče a přeprava nemocných;
2.
„přednemocniční neodkladnou péčí“ – neodkladná zdravotní péče o pacienta, který se nachází ve zdravotním stavu, který vede nebo může vést k závažným nebo trvalým postižením zdraví nebo k úmrtí, a která je poskytována výjezdovou skupinou na místě zásahu, jakož i během převozu pacienta do nejrychleji dosažitelného a s ohledem na zdravotní stav pacienta vhodného zdravotnického zařízení určeného příslušným zdravotnickým operačním střediskem;
3.
„přepravou nemocných“ – převoz pacienta, jehož zdravotní stav vyžaduje soustavné poskytování odpovídající zdravotní péče během převozu dopravním prostředkem zdravotnické záchranné služby;
4.
„dopravním prostředkem zdravotnické záchranné služby“ – vozidlo, plavidlo nebo letadlo určené v souladu s právními předpisy smluvních stran pro zajišťování zdravotnické záchranné služby;
5.
„výjezdovou skupinou“ – zdravotničtí pracovníci, splňující kvalifikaci pro poskytování zdravotnické záchranné služby podle právních předpisů smluvních stran, a další osoby podílející se podle těchto právních předpisů na zajišťování zdravotnické záchranné služby;
6.
„zásahem výjezdové skupiny“ – činnost členů výjezdové skupiny od okamžiku přijetí pokynu k výjezdu, uděleného na základě vyhodnoceného tísňového volání zdravotnickým operačním střediskem, až do okamžiku návratu na základnu výjezdové skupiny nebo na místo určené příslušným zdravotnickým operačním střediskem;
7.
„zdravotnickým operačním střediskem“ – centrální pracoviště operačního řízení zásahu, které v nepřetržitém provozu přijímá a vyhodnocuje tísňová volání, vysílá výjezdové skupiny a koordinuje zajišťování zdravotnické záchranné služby;
8.
„místem zásahu“ – místo, kde se pacient nachází v okamžiku, kdy se k němu dostanou členové výjezdové skupiny.
Článek 2
Účel
Tato Rámcová smlouva stanoví právní rámec pro přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby s cílem zajistit v příhraničním území co nejlepší dostupnost této zdravotní služby.
Článek 3
Oblast působnosti
(1)
Tato Rámcová smlouva platí pro následující příhraniční území:
-
v České republice pro Liberecký kraj, Ústecký kraj, Karlovarský kraj, Plzeňský kraj a Jihočeský kraj,
-
ve Spolkové republice Německo pro Svobodný stát Sasko a Svobodný stát Bavorsko.
(2)
Tato Rámcová smlouva se vztahuje na všechny osoby, které se nacházejí v příhraničním území uvedeném v odstavci 1 a které potřebují poskytnutí zdravotnické záchranné služby.
Článek 4
Ujednání o přeshraniční spolupráci
(1)
Ke konkretizaci přeshraniční spolupráce podle této Rámcové smlouvy se uzavírají ujednání o přeshraniční spolupráci.
(2)
V souladu s vnitrostátním rozdělením kompetencí a platnými vnitrostátními právními předpisy příslušné smluvní strany jsou k uzavírání ujednání o přeshraniční spolupráci oprávněny:
-
v České republice Liberecký kraj, Ústecký kraj, Karlovarský kraj, Plzeňský kraj a Jihočeský kraj,
-
ve Spolkové republice Německo ministerstva spolkových zemí Svobodného státu Bavorska a Svobodného státu Saska příslušná pro zdravotnickou záchrannou službu po dohodě s komunálními zřizovateli a plátci těchto služeb a pro Svobodný stát Bavorsko i se Sdružením smluvních lékařů Bavorska.
(3)
Přeshraniční spolupráce podle této Rámcové smlouvy probíhá na základě žádosti příslušného zdravotnického operačního střediska jedné smluvní strany o spolupráci, akceptace této žádosti příslušným zdravotnickým operačním střediskem druhé smluvní strany a vysláním výjezdové skupiny na místo zásahu.
(4)
Ujednání o přeshraniční spolupráci stanoví podmínky a postupy přeshraniční spolupráce zdravotnické záchranné služby zejména v těchto oblastech:
1.
organizace zdravotnické záchranné služby v rámci přeshraniční spolupráce;
2.
provádění zásahu výjezdové skupiny jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany;
3.
nasazení dopravních prostředků zdravotnické záchranné služby jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany;
4.
určení vhodného zdravotnického zařízení podle článku 1 bodu 2.; pokud to zdravotní stav pacienta dovolí, bude pacient, který má v době zásahu výjezdové skupiny své bydliště na území jedné smluvní strany, zpravidla přepraven na území této smluvní strany;
5.
postupy během převozu pacienta do zdravotnického zařízení a při jeho příjmu do zdravotnického zařízení tak, aby pacientovi byla poskytována nepřetržitá zdravotní péče bez zbytečných časových prodlení;
6.
kritéria pro hodnocení a kontrolu kvality a bezpečí zdravotnické záchranné služby, jakož i postupy pro vedení dokumentace, statistické evidence a vyhodnocování přeshraniční spolupráce ve smyslu této Rámcové smlouvy;
7.
vyúčtování a úhrady nákladů přeshraniční spolupráce podle článku 11 této Rámcové smlouvy;
8.
rozsah pojištění odpovědnosti za škodu podle článku 12 této Rámcové smlouvy;
9.
postupy pro komunikaci mezi příslušnými zdravotnickými operačními středisky smluvních stran, zdravotnickými operačními středisky a výjezdovými skupinami a mezi výjezdovými skupinami navzájem;
10.
pravidla a postupy pro případ, že během zásahu výjezdové skupiny dojde k úmrtí pacienta.
Článek 5
Členové výjezdové skupiny
(1)
Členové výjezdové skupiny, oprávnění vykonávat činnosti zdravotnické záchranné služby podle vnitrostátních právních předpisů jedné smluvní strany, jsou pro účely této Rámcové smlouvy považováni za oprávněné k přechodnému vykonávání těchto činností na území druhé smluvní strany a jsou osvobozeni od povinného členství v profesních komorách této druhé smluvní strany.
(2)
Členové výjezdové skupiny jedné smluvní strany, vykonávající činnosti v souladu s touto Rámcovou smlouvou, mají při přeshraničním zásahu výjezdové skupiny na území druhé smluvní strany stejné profesně-právní postavení jako členové výjezdové skupiny této druhé smluvní strany a jednají v souladu s právními předpisy smluvní strany, na jejímž území výjezdová skupina zásah provádí.
(3)
Při přeshraničním zásahu výjezdové skupiny se zdravotničtí pracovníci řídí vlastními doporučenými postupy pro poskytování zdravotní péče.
Článek 6
Překračování státních hranic
(1)
Osoby, které při provádění této Rámcové smlouvy vstupují z území jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany, jsou osvobozeny od povinnosti mít u sebe platný cestovní doklad, jakož i vízum nebo jiný dokument, který opravňuje ke vstupu a k pobytu na území druhé smluvní strany, pokud jsou tyto doklady požadovány. Toto osvobození končí, jakmile je možné uvedené doklady obdržet nebo získat náhradní doklady, přičemž se musí přihlédnout ke zvláštním okolnostem daného případu.
(2)
Pokud neexistuje možnost obdržet doklady uvedené v odstavci 1, přijme smluvní strana, z jejíhož území došlo k překročení státních hranic, bez dodatečných formalit a bez zbytečných průtahů osoby, kterým byla na území druhé smluvní strany poskytnuta zdravotní péče.
(3)
V případě dočasného znovuzavedení ochrany hranic na společných státních hranicích v souladu s právem Evropské unie, a pokud byla stanovena určitá místa pro překračování státních hranic, mohou dopravní prostředky zdravotnické záchranné služby a všechny osoby podle odstavce 1 překračovat státní hranice pouze na těchto místech. K překročení státních hranic mohou být použita i jiná než stanovená místa, pokud o tom budou předem informovány příslušné orgány odpovědné za ochranu státních hranic.
Článek 7
Zvláštní postavení dopravních prostředků zdravotnické záchranné služby
(1)
Vozidla zdravotnické záchranné služby jedné smluvní strany mají při zásahu výjezdové skupiny podle této Rámcové smlouvy na území druhé smluvní strany stejná zvláštní práva a právo přednosti jízdy jako vozidla zdravotnické záchranné služby této druhé smluvní strany v souladu s pravidly silničního provozu.
(2)
Dopravní prostředky zdravotnické záchranné služby jsou při zásahu výjezdové skupiny podle této Rámcové smlouvy oprávněny používat na území druhé smluvní strany vlastní zvláštní výstražná světla a zvláštní výstražná zvuková znamení.
(3)
Vozidla zdravotnické záchranné služby jsou při zásahu výjezdové skupiny podle této Rámcové smlouvy na území druhé smluvní strany osvobozena od poplatků za užití zpoplatněné pozemní komunikace.
(4)
Každá smluvní strana uznává technické průkazy, řidičské průkazy, řidičská oprávnění, průkazy způsobilosti pilotů vrtulníků a vůdců plavidel, lodní osvědčení, technická vybavení, povolení a jiné požadavky nezbytné k provádění zásahů výjezdové skupiny, které splňují vnitrostátní právní předpisy druhé smluvní strany, jako odpovídající svým vlastním právním předpisům.
Článek 8
Vybavení výjezdové skupiny
(1)
Vybavení výjezdové skupiny, potřebné k provádění zásahů výjezdové skupiny podle této Rámcové smlouvy, musí splňovat požadavky stanovené právními předpisy platnými v místě, kde je základna této výjezdové skupiny umístěna.
(2)
Přeshraniční převoz vybavení výjezdové skupiny nepodléhá žádným zákazům nebo omezením dovozu nebo vývozu ani povolení příslušných národních orgánů.
Článek 9
Používání letadel pro zdravotnickou záchrannou službu
(1)
Letadla určená pro zajištění zdravotnické záchranné služby se k zásahu výjezdové skupiny podle této Rámcové smlouvy použijí pouze pro poskytnutí Vrtulníkové letecké zdravotnické záchranné služby (Helicopter Emergency Medical Service - HEMS) podle práva Evropské unie.
(2)
Letadla používaná pro zajištění zdravotnické záchranné služby, která jsou umístěna na území jedné smluvní strany, mohou při provádění zásahu výjezdové skupiny podle této Rámcové smlouvy přelétat území druhé smluvní strany a přistávat a vzlétat i z jiných míst než z povolených letišť a ploch určených k přistávání a vzletům.
Článek 10
Ochrana osobních údajů
Přeshraniční spolupráce podle této Rámcové smlouvy je prováděna tak, aby byla zajištěna ochrana osobních údajůosobních údajů dotčených osob v souladu s právem Evropské unie a s vnitrostátními právními předpisy.
Článek 11
Úhrada nákladů
(1)
Pravidla úhrady nákladů vzniklých při provádění této Rámcové smlouvy budou stanovena v ujednáních o přeshraniční spolupráci v souladu s článkem 4 této Rámcové smlouvy.
(2)
Při úhradě nákladů spojených s prováděním této Rámcové smlouvy se přednostně postupuje podle pravidel daných právem Evropské unie.
Článek 12
Odpovědnost a náhrada škody
(1)
Úprava odpovědnosti a náhrady škod, které vzniknou při provádění této Rámcové smlouvy, se řídí příslušnými vnitrostátními právními předpisy, právem Evropské unie a použitelnými mezinárodními smlouvami.
(2)
Rozsah pojištění odpovědnosti za škody způsobené nebo vzniklé při provádění této Rámcové smlouvy členy výjezdových skupin a dopravními prostředky zdravotnické záchranné služby na území druhé smluvní strany bude stanoven v souladu s vnitrostátním rozdělením kompetencí a platnými vnitrostátními právními předpisy příslušné smluvní strany v ujednáních o přeshraniční spolupráci podle článku 4 této Rámcové smlouvy.
Článek 13
Společná komise
(1)
Zřizuje se Společná komise složená ze zástupců obou smluvních stran, která bude sledovat provádění této Rámcové smlouvy a řešit případné sporné otázky, které vzniknou v souvislosti s jejím výkladem a prováděním. V případě nemožnosti nalezení shody budou sporné otázky řešeny diplomatickou cestou.
(2)
Složení a způsob fungování Společné komise bude dohodnuto ve statutu této Společné komise. Po vstupu této Rámcové smlouvy v platnost zmocní obě smluvní strany bez zbytečného odkladu zástupce k jednáním o statutu Společné komise.
Článek 14
Vztah k jiným mezinárodním smlouvám
Touto Rámcovou smlouvou nejsou dotčena práva a povinnosti smluvních stran vyplývající z jiných mezinárodních smluv, zejména ze Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o vzájemné pomoci při katastrofách a velkých haváriích, podepsané dne 19. září 2000 v Berlíně.
Článek 15
Závěrečná ustanovení
(1)
Tato Rámcová smlouva se sjednává na dobu neurčitou.
(2)
Smluvní strany si navzájem sdělí diplomatickou cestou, že jsou splněny vnitrostátní podmínky pro nabytí platnosti této Rámcové smlouvy. Rámcová smlouva vstupuje v platnost 30 dní po doručení poslední notifikace.
(3)
Změny této Rámcové smlouvy vyžadují ke své účinnosti písemnou formu. Změny této Rámcové smlouvy vstoupí v platnost podle postupu uvedeného v odstavci 2.
(4)
Každá smluvní strana může tuto Rámcovou smlouvu kdykoliv písemně vypovědět diplomatickou cestou. Platnost Rámcové smlouvy skončí dvanáct měsíců ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně.
(5)
Platnost ujednání o přeshraniční spolupráci podle článku 4 této Rámcové smlouvy skončí současně s ukončením platnosti této Rámcové smlouvy podle odstavce 4.
Dáno v Plzni dne 4. 4. 2013 ve dvou originálních vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Českou republiku
doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., v. r.
ministr zdravotnictví
Za Spolkovou republiku Německo
Daniel Bahr v. r.
spolkový ministr zdravotnictví
Detlef Lingemann v. r.
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
Spolkové republiky Německo
v České republice |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 52/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 52/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Gruzie o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a tělovýchovy
Vyhlášeno 2. 10. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2014, částka 25/2014
* Článek 1 - Smluvní strany budou podle zásad rovnosti, vzájemnosti a vzájemné prospěšnosti rozvíjet spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a tělovýchovy a podporovat přímé kontakty mezi kulturními, školskými, vědeckými, mládežnickými a tělovýchovnými or
* Článek 2 - Spolupráce podle této Dohody bude uskutečňována v souladu s právními předpisy platnými ve státech smluvních stran.
* Článek 3 - V oblasti kulturní spolupráce budou smluvní strany podle svých možností a v souladu se zásadami vzájemnosti podporovat:
* Článek 4 - V oblasti výchovy a vzdělávání budou smluvní strany podporovat zejména:
* Článek 5 - Příslušné orgány smluvních stran prozkoumají možnost úplného či částečného vzájemného uznávání vysokoškolských diplomů, akademických titulů a vědeckých hodností na území států smluvních stran.
* Článek 6 - Příslušné orgány smluvních stran budou podporovat spolupráci v oblasti vědy, výzkumu a vývoje, zejména:
* Článek 7 - V oblasti mládeže a tělovýchovy budou příslušné orgány smluvních stran podporovat zejména:
* Článek 8 - Za účelem provádění této Dohody mohou příslušné orgány států smluvních stran sjednávat programy spolupráce či protokoly k provádění jednotlivých akcí a upravovat v nich formy a podmínky takové spolupráce. Příslušné orgány států smluvních stran se mohou doh
* Článek 9 - Ustanovení této Dohody mohou být měněna a doplňována po vzájemné dohodě smluvních stran formou samostatného dokumentu, který vstoupí v platnost podle článku 10 této Dohody. Takto vytvořené dokumenty budou nedílnou součástí této Dohody.
* Článek 10 - Tato Dohoda vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po doručení diplomatickou cestou pozdějšího z písemných oznámení, jimiž se smluvní strany vzájemně informují o splnění vnitrostátních předpisů nutných pro vstup této Dohody v platnost.
* Článek 11 - Tato Dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran ji může písemně vypovědět diplomatickou cestou. Platnost Dohody skončí šest měsíců po dni doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně. Ukončení platnosti této Dohody neovlivní závazk
* Článek 12 - Jakýkoliv spor plynoucí z provádění či výkladu této Dohody bude řešen konzultacemi a/nebo jednáním smluvních stran.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2014
52
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. června 2014 byla v Tbilisi podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Gruzie o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a tělovýchovy.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 10 dne 1. srpna 2014.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
DOHODA
MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY
A VLÁDOU GRUZIE
O SPOLUPRÁCI V OBLASTI KULTURY, ŠKOLSTVÍ, VĚDY, MLÁDEŽE
A TĚLOVÝCHOVY
Vláda České republiky a vláda Gruzie (dále jen „smluvní strany“),
přejíce si rozvíjet vzájemně prospěšnou spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a tělovýchovy,
přesvědčeny, že tato spolupráce přispěje k většímu vzájemnému poznávání, lepšímu vzájemnému porozumění a posílení všestranných vztahů mezi oběma státy,
se dohodly takto:
Článek 1
Smluvní strany budou podle zásad rovnosti, vzájemnosti a vzájemné prospěšnosti rozvíjet spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a tělovýchovy a podporovat přímé kontakty mezi kulturními, školskými, vědeckými, mládežnickými a tělovýchovnými organizacemi a institucemi působícími ve státech obou smluvních stran.
Článek 2
Spolupráce podle této Dohody bude uskutečňována v souladu s právními předpisy platnými ve státech smluvních stran.
Článek 3
V oblasti kulturní spolupráce budou smluvní strany podle svých možností a v souladu se zásadami vzájemnosti podporovat:
a)
výměnu publikací v originále či v překladu mezi zainteresovanými partnery v oblasti kultury a umění;
b)
spolupráci mezi kulturními institucemi, jako jsou muzea, galerie, divadla a knihovny;
c)
spolupráci mezi hudebními soubory, nevládními organizacemi a institucemi působícími v oblasti umění;
d)
organizování přednášek, výstav a jiných uměleckých akcí pořádaných institucemi jako jsou muzea, galerie, divadla, knihovny, nevládní organizace působící v oblasti umění atd.;
e)
organizování vzájemného hostování profesionálních a neprofesionálních uměleckých souborů, skupin a jednotlivců na území států smluvních stran;
f)
výměnu informací a zkušeností v oblasti divadla, literatury, filmu, muzejnictví, výtvarného umění, tradiční lidové kultury a přímé kontakty mezi umělci a odborníky působícími v příslušných oblastech;
g)
spolupráci v oblasti ochrany a uchovávání kulturního dědictví;
h)
spolupráci při předcházení nezákonnému dovozu, vývozu a převodu kulturních statků v souladu s mezinárodními smlouvami;
i)
spolupráci dětských a mládežnických uměleckých souborů.
Článek 4
V oblasti výchovy a vzdělávání budou smluvní strany podporovat zejména:
a)
přímou spolupráci vzdělávacích institucí,
b)
výměnu informací, pedagogických a metodologických publikací a jiných učebních materiálů,
c)
výuku českého a gruzínského jazyka, především prostřednictvím výměny učebních materiálů,
d)
vysílání lektorů a pořádání kursů věnovaných jazyku a kultuře států obou smluvních stran,
e)
výměnu vysokoškolských studentů a pedagogů a výzkumných a vývojových pracovníků.
Článek 5
Příslušné orgány smluvních stran prozkoumají možnost úplného či částečného vzájemného uznávání vysokoškolských diplomů, akademických titulů a vědeckých hodností na území států smluvních stran.
Článek 6
Příslušné orgány smluvních stran budou podporovat spolupráci v oblasti vědy, výzkumu a vývoje, zejména:
a)
přímou spolupráci vysokých škol a výzkumných institucí,
b)
výměnu vědeckých a technických informací,
c)
pořádání seminářů a jiných akcí usnadňujících výměnu vědeckých poznatků a informací.
Článek 7
V oblasti mládeže a tělovýchovy budou příslušné orgány smluvních stran podporovat zejména:
a)
spolupráci mládeže a mládežnických organizací,
b)
na vládní a nevládní úrovni výměnu informací a dokumentů týkajících se mládeže,
c)
navazování a rozvoj přímých kontaktů mezi mládežnickými organizacemi za účelem výměny zkušeností a výměn mládeže,
d)
navazování kontaktů mezi institucemi odpovědnými za oblast mládeže a působícími ve státech smluvních stran,
e)
spolupráci sportovních organizací působících na území států smluvních stran,
f)
partnerství sportovních organizací a jejich účast na sportovních akcích pořádaných na území států smluvních stran,
g)
pořádání společných soustředění a v případě potřeby výměny sportovců a trenérů,
h)
výměnu zkušeností mezi sportovci, trenéry a dalšími odborníky v této oblasti.
Článek 8
Za účelem provádění této Dohody mohou příslušné orgány států smluvních stran sjednávat programy spolupráce či protokoly k provádění jednotlivých akcí a upravovat v nich formy a podmínky takové spolupráce. Příslušné orgány států smluvních stran se mohou dohodnout na jednotlivých společných akcích a formách jejich organizace také diplomatickou cestou.
Článek 9
Ustanovení této Dohody mohou být měněna a doplňována po vzájemné dohodě smluvních stran formou samostatného dokumentu, který vstoupí v platnost podle článku 10 této Dohody. Takto vytvořené dokumenty budou nedílnou součástí této Dohody.
Článek 10
Tato Dohoda vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po doručení diplomatickou cestou pozdějšího z písemných oznámení, jimiž se smluvní strany vzájemně informují o splnění vnitrostátních předpisů nutných pro vstup této Dohody v platnost.
Článek 11
Tato Dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran ji může písemně vypovědět diplomatickou cestou. Platnost Dohody skončí šest měsíců po dni doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně. Ukončení platnosti této Dohody neovlivní závazky vzniklé na jejím základě.
Článek 12
Jakýkoliv spor plynoucí z provádění či výkladu této Dohody bude řešen konzultacemi a/nebo jednáním smluvních stran.
Dáno v Tbilisi dne 4. 6. 2014 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém, gruzínském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém.
Za vládu
České republiky
PhDr. Lubomír Zaorálek v. r.
ministr zahraničních věcí
Za vládu
Gruzie
Maja Pandžikidze v. r.
ministryně zahraničních věcí |
Sdělení Státní volební komise č. 210/2014 Sb. | Sdělení Státní volební komise č. 210/2014 Sb.
Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 22 se sídlem v Praze 10 konaných ve dnech 19. a 20. září 2014 (I. kolo) a ve dnech 26. a 27. září 2014 (II. kolo)
Vyhlášeno 30. 9. 2014, částka 88/2014
210
SDĚLENÍ
Státní volební komise
ze dne 29. září 2014
o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 22 se sídlem v Praze 10 konaných ve dnech 19. a 20. září 2014 (I. kolo) a ve dnech 26. a 27. září 2014 (II. kolo)
Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 8 odst. 2 písm. e), § 73 odst. 6 a § 77 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 22 se sídlem v Praze 10 konaných ve dnech 19. a 20. září 2014 (I. kolo) a ve dnech 26. a 27. září 2014 (II. kolo).
I.
Souhrnné výsledky I. kola doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 22 se sídlem v Praze 10 konaných ve dnech 19. a 20. září 2014.
V I. kole doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 22 se sídlem v Praze 10 konaných ve dnech 19. a 20. září 2014 nebyl ve smyslu ustanovení § 75 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zvolen žádný kandidát.
Celkové údaje za volební obvody v ČR celkem
---
Počet zvolených senátorů| 0
Počet volebních okrsků| 107
Počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování| 107
Počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů| 84 211
Počet voličůvoličů, kterým byly vydány úřední obálky| 13 305
Procento účasti na volbách| 15,80
Počet odevzdaných úředních obálek| 13 296
Počet platných hlasů celkem| 13 213
II.
Souhrnné výsledky II. kola doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 22 se sídlem v Praze 10 konaných ve dnech 26. a 27. září 2014.
Celkové údaje za volební obvody v ČR celkem
---
Počet zvolených senátorů| 1
Počet volebních okrsků| 107
Počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování| 107
Počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů| 83 763
Počet voličůvoličů, kterým byly vydány úřední obálky| 7 332
Procento účasti na volbách| 8,75
Počet odevzdaných úředních obálek| 7 324
Počet platných hlasů celkem| 7 196
JMENNÝ SEZNAM SENÁTORŮ ZVOLENÝCH VE II. KOLE
Volební obvod| Senátor| Věk| Politická příslušnost| Přihlášen politic. stranou, politic. hnutím nebo koalicí
---|---|---|---|---
číslo| sídlo
22| Praha 10| Ivana Cabrnochová| 40| Strana zelených| Koalice SZ, ČSSD
Předseda Státní volební komise:
Chovanec v. r. |
Vyhláška č. 209/2014 Sb. | Vyhláška č. 209/2014 Sb.
Vyhláška o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2015
Vyhlášeno 30. 9. 2014, datum účinnosti 1. 1. 2015, částka 88/2014
* § 1 - (1) Příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění nařízení vlády č. 405/2005 Sb. a nařízení vlády č. 369/2007 Sb., a po
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.
Aktuální znění od 1. 1. 2015
209
VYHLÁŠKA
ze dne 25. září 2014
o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2015
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 8 odst. 2 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, ve znění zákona č. 220/2011 Sb., a podle § 2 odst. 8 zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 108/2009 Sb. a zákona č. 220/2011 Sb.:
§ 1
(1)
Příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění nařízení vlády č. 405/2005 Sb. a nařízení vlády č. 369/2007 Sb., a podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., (dále jen „příplatek“), přiznané před 1. lednem 2015 se zvyšují o 1,6 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje. Příplatky se zvyšují od splátky důchodu, s nímž se vyplácejí, splatné po 31. prosinci 2014.
(2)
Částka příplatku se po zvýšení podle odstavce 1 zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r. |
Vyhláška č. 208/2014 Sb. | Vyhláška č. 208/2014 Sb.
Vyhláška o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2015 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2015 a o zvýšení důchodů v roce 2015
Vyhlášeno 30. 9. 2014, datum účinnosti 1. 1. 2015, částka 88/2014
* § 1 - Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu
* § 2 - Výše redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu
* § 3 - Výše základní výměry důchodu
* § 4 - Zvýšení důchodů v roce 2015
* § 5 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2015
208
VYHLÁŠKA
ze dne 25. září 2014
o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2015 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2015 a o zvýšení důchodů v roce 2015
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 108 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 220/2011 Sb.:
§ 1
Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu
(1)
Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013 činí 25 903 Kč.
(2)
Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013 činí 1,0273.
§ 2
Výše redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu
Pro rok 2015 výše
a)
první redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 11 709 Kč,
b)
druhé redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 106 444 Kč.
§ 3
Výše základní výměry důchodu
Výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu pro rok 2015 činí 2 400 Kč.
§ 4
Zvýšení důchodů v roce 2015
(1)
Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2015 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2014 tak, že
a)
základní výměra důchodu se zvyšuje o 60 Kč měsíčně,
b)
procentní výměra důchodu se zvyšuje o 1,6 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.
(2)
Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se vyplácí ve výši poloviny anebo se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činnostívýdělečnou činností, upraví se při změně výše vypláceného důchoduvypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, nebo při obnovení výplaty důchodu zvýšení procentní výměry důchodu podle odstavce 1 písm. b), a to podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny nebo obnovení výplaty důchodu. Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle odstavce 1.
§ 5
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r. |
Vyhláška č. 206/2014 Sb. | Vyhláška č. 206/2014 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 415/2006 Sb., kterou se stanoví technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů obsažených v nosiči dat cestovního dokladu, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 26. 9. 2014, datum účinnosti 1. 1. 2015, částka 86/2014
* Čl. I - Vyhláška č. 415/2006 Sb., kterou se stanoví technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů obsažených v nosiči dat cestovního dokladu, ve znění vyhlášky č. 75/2009 Sb. a vyhlášky č. 83/2011 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2015
206
VYHLÁŠKA
ze dne 17. září 2014,
kterou se mění vyhláška č. 415/2006 Sb., kterou se stanoví technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů obsažených v nosiči dat cestovního dokladu, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 61a odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 136/2006 Sb., a po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí podle § 182 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 136/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb., a podle § 20 odst. 9 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění zákona č. 136/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 415/2006 Sb., kterou se stanoví technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů obsažených v nosiči dat cestovního dokladu, ve znění vyhlášky č. 75/2009 Sb. a vyhlášky č. 83/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 3a odst. 1 se za větu třetí vkládá věta „V případě, že žádný z otisků prstů pravé ruky nedosáhne požadované kvality, je vybrán otisk prstu, který má nejlepší bodové ohodnocení stanovené pro otisk prstu s nižší kvalitou.“.
2.
Poznámka pod čarou č. 8 zní:
„8)
Čl. 2 písm. c) a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2252/2004, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 444/2009.“.
3.
V § 3a odst. 1 se slovo „čtvrté“ nahrazuje slovem „páté“.
4.
V § 3a odst. 2 a 3 se slova „v požadované kvalitě“ zrušují.
5.
V § 3a se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, včetně údaje o kvalitě otisku prstu“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.
Ministr:
Chovanec v. r. |
Nařízení vlády č. 205/2014 Sb. | Nařízení vlády č. 205/2014 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 135/2009 Sb., o poskytnutí jednorázového příspěvku ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem, ve znění nařízení vlády č. 51/2013 Sb.
Vyhlášeno 26. 9. 2014, datum účinnosti 26. 9. 2014, částka 86/2014
* Čl. I - Nařízení vlády č. 135/2009 Sb., o poskytnutí jednorázového příspěvku ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem, ve znění nařízení vlády č. 51/2013 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 26. 9. 2014
205
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 10. září 2014,
kterým se mění nařízení vlády č. 135/2009 Sb., o poskytnutí jednorázového příspěvku ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem, ve znění nařízení vlády č. 51/2013 Sb.
Vláda nařizuje podle § 8 odst. 1 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, ve znění zákona č. 220/2011 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 135/2009 Sb., o poskytnutí jednorázového příspěvku ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem, ve znění nařízení vlády č. 51/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Osoba uvedená v odstavci 2, které byl přiznán příspěvek podle odstavce 1 nebo 2, má nárok na poskytnutí příspěvku i za dobu zařazení v technickém praporu, pokud zařazení v technickém praporu bezprostředně navazovalo na zařazení ve vojenském táboře nucených prací; příspěvek za dobu zařazení v technickém praporu nenáleží za měsíc, za který již byl přiznán příspěvek za dobu zařazení ve vojenském táboře nucených prací.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
2.
V § 1 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo v technickém praporu“.
3.
V § 2 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
O nároku na výplatu příspěvku podle § 1 odst. 3 rozhoduje Ministerstvo vnitra na základě písemné žádosti osoby uvedené v § 1 odst. 3, která k žádosti připojí doklady osvědčující její nárok. Žádost lze podat nejpozději do 31. března 2015, jinak nárok na výplatu příspěvku zaniká.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
4.
V § 3 se slova „v § 1 odst. 1 nebo 2“ nahrazují slovy „v § 1 odst. 1, 2 nebo 3“.
5.
Na konci textu § 3 se doplňují slova „, a v případě žádosti o vyplacení příspěvku podle § 1 odst. 3 o vdovu po občanu České republiky splňujícím podmínky podle § 1 odst. 3, byl-li tomuto občanu České republiky nebo vdově po něm přiznán příspěvek podle § 1 odst. 1 nebo 2“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Pokud byl osobě přiznán nárok na výplatu příspěvku podle nařízení vlády č. 135/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, nelze jí nárok na výplatu příspěvku přiznat na základě týchž skutečností znovu.
Čl. III
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr vnitra:
Chovanec v. r. |
Sdělení Ministerstva financí č. 203/2014 Sb. | Sdělení Ministerstva financí č. 203/2014 Sb.
Sdělení Ministerstva financí o dni, kdy nabývá účinnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/91/EU ze dne 23. července 2014
Vyhlášeno 26. 9. 2014, částka 85/2014
203
SDĚLENÍ
Ministerstva financí
ze dne 10. září 2014
o dni, kdy nabývá účinnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/91/EU ze dne 23. července 2014
Ministerstvo financí na základě § 665 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, sděluje, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/91/EU ze dne 23. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o činnost depozitářů, zásady odměňování a sankce (tzv. UCITS V), nabývá účinnosti dnem 18. března 2016.
Ministr:
Ing. Babiš v. r. |
Zákon č. 201/2014 Sb. | Zákon č. 201/2014 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 26. 9. 2014, datum účinnosti 1. 12. 2014, částka 85/2014
* Čl. I - Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č.
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 12. 2014
201
ZÁKON
ze dne 10. září 2014,
kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 písm. c), § 14 odst. 9, § 15 odst. 15 a v § 15a odst. 10 se slova „a 56a“ nahrazují slovy „až 57“.
2.
Za § 56a se vkládá nový § 57, který včetně nadpisu zní:
㤠57
Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu
(1)
Nárok na vrácení daně vzniká osobě podnikající podle zákona upravujícího zemědělství, která provozuje zemědělskou prvovýrobu. Podmínkou nároku na vrácení daně je, že tato osoba nakoupila minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) a § 45 odst. 2 písm. c) a j) za cenu obsahující daň nebo tyto oleje vyrobila a tyto nakoupené nebo vyrobené minerální oleje prokazatelně použila pro zemědělskou prvovýrobu. Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby těchto minerálních olejů pro stanovený účel.
(2)
Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 se nevztahuje na toho, komu byla vrácena daň z uvedených minerálních olejů podle § 15 nebo 15a. Nárok na vrácení daně rovněž nevzniká osobě, která je ke dni podání daňového přiznání v likvidaci nebo úpadku.
(3)
Zemědělskou prvovýrobou se pro účely spotřebních daní rozumí rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých a aromatických rostlin na pozemcích vlastních nebo propachtovaných, případně na pozemcích obhospodařovaných z jiného právního důvodu.
(4)
Osoba, které vznikl nárok na vrácení daně podle odstavce 1, má pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.
(5)
Daň se vrací ve výši 40 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) nebo v § 45 odst. 2 písm. j), a ve výši 57 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. c), platné v den jejich uvedení do volného daňového oběhu.
(6)
Nárok na vrácení daně se prokazuje
a)
dokladem o prodeji minerálních olejů uvedených v odstavci 1 a
b)
evidencí o skutečné spotřebě minerálních olejů uvedených v odstavci 1.
(7)
Nárok na vrácení daně se v případě, kdy osoba uvedená v odstavci 1 spotřebované minerální oleje uvedené v odstavci 1 sama vyrobila, prokazuje interním dokladem namísto dokladu o prodeji minerálních olejů uvedených v odstavci 1.
(8)
Na dokladu o prodeji minerálních olejů uvedených v odstavci 1, který je prodávající povinen při prodeji bezodkladně vydat, musí být uvedeny tyto náležitosti:
a)
obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,
b)
obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození kupujícího,
c)
množství minerálních olejů uvedených v odstavci 1 v jednotkách podle § 47 odst. 1, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,
d)
sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů uvedených v odstavci 1 do volného daňového oběhu,
e)
výše spotřební daně celkem,
f)
datum vystavení dokladu o prodeji,
g)
číslo dokladu o prodeji.
(9)
Na interním dokladu podle odstavce 7 musí být uvedeny tyto náležitosti:
a)
obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo nebo datum narození výrobce,
b)
množství minerálních olejů uvedených v odstavci 1 v jednotkách podle § 47 odst. 1, obchodní označení a kód nomenklatury,
c)
sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů uvedených v odstavci 1 do volného daňového oběhu,
d)
výše spotřební daně celkem,
e)
datum vystavení interního dokladu,
f)
číslo interního dokladu.
(10)
Obchodní označení podle odstavce 8 písm. c) nebo podle odstavce 9 písm. b) musí být uvedeno dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti minerálního oleje uvedeného v odstavci 1 tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.
(11)
Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 2 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.
(12)
Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
(13)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu nároku na vrácení daně z minerálních olejů uvedených v odstavci 1, spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, způsob a podmínky vedení dokladů a evidence podle odstavců 6 až 9.“.
3.
V § 104 odstavec 1 zní:
„(1)
Sazby daně jsou stanoveny takto:
Text| Sazba daně
---|---
Procentní část| Pevná část| Minimální
cigarety| 27%| 1,29 Kč/kus| celkem nejméně však 2,37 Kč/kus
doutníky, cigarillos| | 1,42 Kč/kus|
tabák ke kouření| | 1 896,00 Kč/kg|
“.
4.
V § 118 odst. 11 se na konci textu písmene a) doplňuje slovo „nebo“.
5.
V § 118 odst. 11 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
6.
V § 118 se odstavce 12 až 14 zrušují.
Dosavadní odstavec 15 se označuje jako odstavec 12.
7.
Za § 118 se vkládají nové § 118a až 118c, které včetně nadpisů znějí:
㤠118a
Objednávání a odběr tabákových nálepek odpovídajících staré sazbě daně
(1)
V případě změny sazby daně lze tabákovou nálepku odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně objednat s uvedením termínů odběru nejpozději 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti nové sazby daně.
(2)
Tabákovou nálepku podle odstavce 1 lze odebrat nejdříve 2 týdny po doručení objednávky pověřenému správci daně.
(3)
Tabákový výrobek s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně lze uvést do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky nejpozději přede dnem nabytí účinnosti nové sazby daně.
§ 118b
Objednávání a odběr tabákových nálepek odpovídajících nové sazbě daně
(1)
V případě změny sazby daně musí být tabáková nálepka odpovídající nové sazbě daně objednána nejméně 6 týdnů před jejím prvním odběrem.
(2)
Tabákovou nálepku podle odstavce 1 lze odebrat nejdříve 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti nové sazby daně.
(3)
Tabákový výrobek s tabákovou nálepkou odpovídající nové sazbě daně lze uvést do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky ode dne nabytí účinnosti nové sazby daně.
§ 118c
Prodej jednotkových balení cigaret s tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně
(1)
Jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající jiné než nové sazbě daně nakoupené za účelem dalšího prodeje nelze ode dne nabytí účinnosti nové sazby daně prodávat.
(2)
Jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně nakoupené za účelem dalšího prodeje nelze prodávat po uplynutí posledního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně.
(3)
Jednotkové balení cigaret, které nelze podle odstavce 1 nebo 2 prodávat, se považuje za neznačený tabákový výrobek.“.
8.
V § 122 se odstavec 9 zrušuje.
9.
Za § 122 se vkládá nový § 122a, který včetně nadpisu zní:
㤠122a
Nárok na vrácení hodnoty tabákových nálepek v případě změny sazby daně u cigaret
(1)
Nárok na vrácení hodnoty tabákové nálepky v případě tabákové nálepky odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně nalepené na jednotkovém balení cigaret určeném k přímé spotřebě, které odběratel vyrobil, dovezl nebo dopravil z jiného členského státu, vzniká dnem jejího zničení pod úředním dozorem na daňovém území České republiky, pokud
a)
hodnota tabákové nálepky byla již uhrazena,
b)
do posledního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně, odběratel
1.
provede soupis těchto tabákových nálepek,
2.
podá žádost o úřední dozor nad zničením těchto tabákových nálepek elektronicky, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup, a
3.
umístí jednotková balení cigaret určená k přímé spotřebě s těmito tabákovými nálepkami na místo, které je zabezpečeno proti zneužití a kde jsou tato jednotková balení skladována odděleně od jiných tabákových výrobků a viditelně označena,
c)
je jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s touto tabákovou nálepkou do dne zničení skladováno podle písmene b) bodu 3 a
d)
ke zničení došlo do posledního dne čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně.
(2)
Jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně, u něhož jsou splněny podmínky podle odstavce 1, se do posledního dne čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně, nepovažuje za neznačený tabákový výrobek.“.
10.
V § 139 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Ministerstvo zemědělství vydá vyhlášku k provedení § 57.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Nárok na vrácení daně podle § 57 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká ze spotřeby minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b), § 45 odst. 2 písm. c) a j) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, spotřebovaných od 1. července 2014.
2.
Pro jednotková balení cigaret určená k přímé spotřebě s tabákovými nálepkami odpovídajícími sazbám daně předcházejícím sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ustanovení § 118c zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 1, 2 a 10 a čl. II bodu 1, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Vyhláška č. 199/2014 Sb. | Vyhláška č. 199/2014 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška)
Vyhlášeno 25. 9. 2014, datum účinnosti 1. 10. 2014, částka 83/2014
* Čl. I - Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 10. 2014
99
VYHLÁŠKA
ze dne 19. září 2014,
kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška)
Ministerstvo financí stanoví podle § 33 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 303/2013 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), se mění takto:
1.
V § 2 odstavec 3 zní:
„(3)
Pozemky, které nesplňují podmínky uvedené v § 9 odst. 2 zákona, nelze ocenit podle cenové mapy stavebních pozemků.“.
2.
V § 3 úvodní části ustanovení se slova „evidovaného v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří nebo pozemku k tomuto účelu již užívaného“ nahrazují slovy „na území obce“.
3.
§ 4 zní:
㤠4
(1)
Základní cena upravená stavebního pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří, kromě pozemku uvedeného v odstavci 5, nebo pozemku k tomuto účelu již užívaného a pozemky v jednotném funkčním celku s ním se určí, není-li dále stanoveno jinak, podle vzorce
ZCU=ZC×I,
kde
ZCU ... základní cena upravená stavebního pozemku v Kč za m2,
ZC ...... základní cena stavebního pozemku obce v Kč za m2 určená podle § 3,
I ........... index cenového porovnání zjištěný podle vzorce
I=IT×IO×IP,
kde
IT ......... index trhu, který se určí podle vzorce
IT=P6×1+∑i=15Pi,
kde
1 .... konstanta,
Pi ... hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu trhu uvedeného v tabulce č. 1 v příloze č. 3 k této vyhlášce,
i ..... pořadové číslo znaku indexu trhu,
IO ... index omezujících vlivů pozemku, který se určí podle vzorce
IO=1+∑i=16Pi,
kde
1 .... konstanta,
Pi ... hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu omezujících vlivů uvedeného v tabulce č. 2 v příloze č. 3 k této vyhlášce,
i ..... pořadové číslo znaku indexu omezujících vlivů,
Ip ... index polohy, který se určí podle vzorce
IP=P1×1+∑i=2nPi,
kde
Pi .... hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu polohy uvedeného v tabulce č. 3 nebo 4 v příloze č. 3 k této vyhlášce podle druhu hlavní stavby,
i ...... pořadové číslo znaku indexu polohy,
n ..... počet znaků indexu polohy.
(2)
Základní cena upravená nezastavěného pozemku, nebo jeho části, určeného k zastavění regulačním plánem, rozhodnutím o umístění stavby, územním souhlasem, ohlášením stavebnímu úřadu, stavebním povolením, nebo veřejnoprávní smlouvou, kromě pozemků uvedených v odstavcích 3 až 6, je cena určená podle odstavce 1, vynásobená koeficientem 0,80.
(3)
Základní cena upravená stavebního pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v druhu pozemku ostatní plocha se způsobem využití pozemku dráha, dálnice, silnice a ostatní komunikace včetně jejich součástí, a veřejné prostranství, které není součástí pozemní komunikace, jakož i pozemku k uvedeným účelům již užívaného nebo teprve určeného rozhodnutím o umístění stavby nebo regulačním plánem, je cena určená podle vzorce
ZCU=ZC×I,
kde
ZCU ... základní cena upravená stavebního pozemku v Kč za m2,
ZC ...... základní cena stavebního pozemku v Kč za m2, určená podle § 3,
I ......... index cenového porovnání zjištěný podle vzorce
I=P5×1+∑i=14Pi,
kde
Pi .... hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku pro úpravu základních cen pozemků komunikací uvedeného v tabulce č. 5 v příloze č. 3 k této vyhlášce.
Pro veřejné pozemní komunikace se zpevněným povrchem a dráhy platí, že
ZC×0,15<ZCU<ZC×0,75.
(4)
Omezení podle odstavce 3 neplatí pro pozemní komunikaci, která je veřejnosti nepřístupná nebo přístupná omezeně, nebo je-li společně užívaná s nemovitou věcí využívanou k podnikání, včetně parkovacích a obslužných ploch.
(5)
Základní cena upravená nezastavěného pozemku, určeného k zastavění skládkou regulačním plánem, rozhodnutím o umístění stavby, územním souhlasem, ohlášením stavebnímu úřadu, stavebním povolením, nebo veřejnoprávní smlouvou nebo zastavěného pozemku již takto užívaného, je cena určená podle vzorce
ZCU=ZC×IP×0,8,
kde
ZCU .... základní cena upravená pozemku v Kč za m2,
ZC ...... základní cena pozemku v Kč za m2, určená podle § 3,
IP..........index polohy, který se určí podle vzorce
IP=P1×1+∑i=2nPi,
kde
Pi ... hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu polohy uvedeného v tabulce č. 4 v příloze č. 3 k této vyhlášce podle sloupce h,
i .... pořadové číslo znaku indexu polohy,
n ... počet znaků indexu polohy,
0,8......... koeficient.
(6)
Základní cena upravená nezastavěného pozemku, určeného k zastavění regulačním plánem, rozhodnutím o umístění stavby, územním souhlasem, ohlášením stavebnímu úřadu a veřejnoprávní smlouvou pozemku hrází, jezem a dalšími stavebními součástmi vodních děl oceňovaných podle § 17 nebo zastavěného pozemku již takto užívaného, kromě rybníků a malých vodních nádrží, popřípadě části pozemků, je cena určená podle vzorce
ZCU=ZC×IP×k,
kde
ZCU .... základní cena upravená pozemku v Kč za m2,
ZC ...... základní cena pozemku obce v Kč za m2, určená podle § 3,
IP ........ index polohy, který se určí podle vzorce
IP=P1×1+∑i=2nPi,
kde
Pi ... hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu polohy uvedeného v tabulce č. 4 v příloze č. 3 k této vyhlášce podle sloupce h,
i .... pořadové číslo znaku indexu polohy,
n ... počet znaků indexu polohy,
k ... koeficient pro úpravu základní ceny pozemku činí
0,85.. pro pozemek již zastavěný vodním dílem,
0,60.. pro pozemek nezastavěný, ale určený k zastavění stavbou vodního díla podle regulačního plánu, rozhodnutí o umístění stavby nebo územním souhlasem, kromě rybníků a malé vodní nádrže, popřípadě jeho část, který bude skutečně zastavěný stavbou vodního díla; pozemek, popřípadě jeho část, který vodním dílem skutečně zastavěn nebude, se ocení podle § 8 jako vodní plocha.
(7)
Cena zjištěná podle odstavců 1 až 5 činí nejméně 30 Kč za m2, podle odstavce 6 činí nejméně pro zastavěné pozemky 20 Kč za m2, pro nezastavěné pozemky 10 Kč za m2.“.
4.
V § 5 odstavec 1 zní:
„(1)
Pozemky oceňované podle § 4 odst. 3 a 5, § 8 a § 9 odst. 5 a 6 se oceňují tak, jakoby jednotný funkční celek netvořily.“.
5.
V § 5 odst. 3 se slova „v pořadí odstavec 1, 2, 3, 5, 6 a 4“ nahrazují slovy „podle jejich pořadí“.
6.
V § 5 odstavec 6 zní:
„(6)
Oceňují-li se pozemky podle § 3 v jednotném funkčním celku spolu s pozemkem, jehož součástí je stavba oceňovaná podle § 13, 14, 35 a 36, popřípadě s jejich příslušenstvím, a součet jejich výměr je větší než 1 000 m2, vynásobí se základní cena upravená pozemku redukčním koeficientem vypočteným podle vzorce
R=200+0,8×∑i=1nvpi∑i=1nvpi,
kde
R ..... redukční koeficient,
vpi ... výměra i-tého pozemku v jednotném funkčním celku se stavbou v m2,
n ..... celkový počet pozemků v jednotném funkčním celku,
200 a 0,8... konstanty.“.
7.
V § 9 odstavec 2 zní:
„(2)
Základní cena upravená nezastavěného pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o změně využití území pro skládky, skladové, odstavné a manipulační plochy, přírodní sportoviště, rekreační plochy, nebo pozemku takto již užívaného, se určí podle vzorce
ZCU=ZC×IP×0,70,
kde
ZCU .... základní cena upravená pozemku v Kč za m2,
ZC ...... základní cena pozemku v Kč za m2, určená podle § 3,
IP ........ index polohy, který se určí podle vzorce
IP=P1×1+∑i=2nPi,
kde
Pi ..... hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu polohy uvedeného v tabulce č. 4 v příloze č. 3 k této vyhlášce podle sloupce h,
i ....... pořadové číslo znaku indexu polohy,
n ...... počet znaků indexu polohy,
0,70 ... konstanta.“.
8.
V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Základní cena upravená nezastavěného pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o změně využití území pro terénní úpravy pro těžební a jim obdobné činnosti nebo s nimi souvisejícími pracemi na zemském povrchu, se určí podle vzorce
ZCU=ZC×IP×k,
kde
ZCU .... základní cena upravená pozemku ve vymezeném prostoru v Kč za m2,
ZC ....... základní cena pozemku v Kč za m2, určená podle § 3.
V případě, že vymezený prostor pro povrchovou těžbu zasahuje na území více obcí, použije se pro výpočet nejnižší ze základních cen obcí ve vymezeném prostoru; pokud je takto určená základní cena nižší než polovina nejvyšší základní ceny obce ve vymezeném prostoru, použije se pro výpočet polovina nejvyšší základní ceny obce ve vymezeném prostoru.
IP ....... index polohy obce, který se určí podle vzorce
IP=P1×1+∑i=2nPi,
kde
Pi .... hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu polohy uvedeného v tabulce č. 4 v příloze č. 3 k této vyhlášce podle sloupce f,
i ...... pořadové číslo znaku indexu polohy,
n .... počet znaků indexu polohy.
V případě, že vymezený prostor pro povrchovou těžbu zasahuje na území více obcí, index polohy se určí ve vztahu k obci, na jejímž katastrálním území se pozemek nachází.
k ..... koeficient pro úpravu základní ceny pozemku určeného rozhodnutím o změně využití území pro terénní úpravy v souvislosti s těžební a jí obdobnou činností nebo s ní souvisejícími pracemi na zemském povrchu, zejména pro zřizování lomů, pískoven, odvalů a výsypek, činí
v obcích s počtem nad 250 000 obyvatel 0,40,
v obcích s počtem od 5 000 do 250 000 obyvatel 0,50,
v ostatních obcích 0,60.
Takto upravená základní cena činí nejméně 30 Kč za m2.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
9.
V § 9 odst. 4 se za slova „určená podle § 4“ vkládají slova „odst. 1,“.
10.
V § 9 odst. 6 se slova „a 4“ nahrazují slovy „, 4 a 5“.
11.
V § 9 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
12.
V § 18 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, určených podle § 10“.
13.
V § 21 odst. 1 se slovo „zjistí“ nahrazuje slovem „určí“ a číslo „6“ se nahrazuje číslem „4“.
14.
V § 21 odst. 3 se za slova „CB........cena bytu nebo nebytového prostoru“ vkládají slova „v Kč“.
15.
V § 21 odst. 3 se za slova „PP.........podlahová plocha bytu nebo nebytového prostoru“ vkládají slova „v m2, určená podle přílohy č. 1 k této vyhlášce“.
16.
V § 21 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „v Kč za m2“.
17.
V § 24 se slovo „stanovením“ nahrazuje slovem „určením“ a slovo „objemového“ se nahrazuje slovem „cenového“.
18.
V § 24 se slova „památkou UNESCO“ nahrazují slovy „památkou zapsanou na Seznamu světového dědictví“ a v § 31 odst. 6 se slova „památek UNESCO“ nahrazují slovy „památek zapsaných na Seznamu světového dědictví“.
19.
V § 25 odst. 1 se v poslední větě za slova „se výše“ vkládá slovo „cenových“.
20.
V § 25 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Jednotka, popřípadě její část, která vznikne nebo se mění její velikost na úkor společných částí domu na základě smlouvy o výstavbě, se z hlediska oceňování posuzuje jako rozestavěná.“.
21.
V § 33 se na konci textu doplňují slova „, pokud lze z pachtovného, uvedeného ve smlouvě, určit samostatně peněžitou hodnotu plnění za nájemné“.
22.
V § 35 odst. 1 se slova „3, 6 a 7“ nahrazují slovy „2 a 5“.
23.
V § 36 odst. 1 se slova „3 a 4“ nahrazují slovy „2 a 3“.
24.
V § 38 odst. 1 se za slova „PP.......podlahová plocha v m2,“ vkládají slova „určená podle přílohy č. 1 k této vyhlášce,“.
25.
V části sedmé se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu zní:
㤠48a
Zatřídění pro určení indexu polohy
(1)
Pro výpočet indexu polohy se použijí hodnoty kvalitativních pásem jednotlivých znaků ze sloupce e až i z tabulky č. 3, nebo č. 4 přílohy č. 3, určené pro pozemek
a)
podle druhu a účelu užití hlavní stavby, která se na něm nachází nebo se kterou je v jednotném funkčním celku, bez ohledu zda je stavba součástí pozemku, nebo samostatnou věcí, nebo součástí práva stavby,
b)
příslušející k jednotce podle druhu a účelu užití stavby, ve které se jednotka nachází,
c)
s více hlavními stavbami, které nejsou společně užívané, podle účelu jejich užití v pořadí sloupců e, nebo f, g, i, h tabulky č. 3; je-li jejich účel užití uvedený pouze v tabulce č. 4, pak v pořadí sloupců e, g, f, h, i; jsou-li některé hlavní stavby součástí pozemku a současně některé samostatnou věcí, nebo součástí práva stavby, zatřídění se provede pouze podle účelu užití hlavních staveb, které jsou jeho součástí,
d)
nebo pozemky v jednotném funkčním celku s více stavbami, které jsou společně užívané, podle účelu užití hlavní stavby, pokud jej lze určit; nelze-li určit jeden účel užití, pak pro všechny pozemky v jednotném funkčním celku se účel užití určí obdobně jako v písmenu c).
(2)
Hlavní stavbou se pro účely oceňování rozumí stavba, která není určena k tomu, aby se jí trvale užívalo s jinou stavbou v rámci jejího hospodářského účelu, a určuje účel využití pozemku.
(3)
U nezastavěného pozemku, který je určen k zastavění územním rozhodnutím, regulačním plánem nahrazujícím územní rozhodnutí, veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí, nebo územním souhlasem, se postupuje podle odstavce 1 podle určeného účelu užití stavby.
(4)
U nezastavěného pozemku nebo pozemku pouze se stavbami, které nemají charakter hlavní stavby, a nelze ho ocenit podle odstavce 3, se pro určení indexu vychází z předpokládaného účelu užití, pro který je pozemek určen v územním plánu, nebo regulačním plánu, bez ohledu na to, zda je stavba součástí pozemku, nebo samostatnou věcí, nebo součástí práva stavby. Nelze-li účel užití jednoznačně určit, použijí se hodnoty kvalitativních pásem jednotlivých znaků ze sloupce e, nebo f v tabulce č. 3 přílohy č. 3.
(5)
Pro stavbu, která je
a)
součástí pozemku, se vždy použije hodnota indexu polohy určená pro pozemek, jehož je součástí,
b)
samostatnou věcí, nebo je součástí práva stavby, a je stavbou hlavní, se použijí hodnoty kvalitativních pásem jednotlivých znaků ze sloupce e až i z tabulek č. 3, nebo 4 přílohy č. 3 podle jejího druhu a účelu užití,
c)
samostatnou věcí, nebo je součástí práva stavby, a je užívána společně se stavbou hlavní, se použije hodnota indexu polohy určená pro hlavní stavbu; je-li společně užívaná s více hlavními stavbami, použije se zatřídění podle stavby, ke které její užívání převažuje.
(6)
Pro stavbu, u které nelze jednoznačně určit účel užití, se použijí hodnoty kvalitativních pásem jednotlivých znaků ze sloupce e až i z tabulky č. 3, nebo č. 4, přílohy č. 3 podle převažujícího účelu užití v pořadí sloupců e, nebo f, g, i, h tabulky č. 3; pokud jsou části stavby užívané pouze k účelům uvedeným v tabulce č. 4, zatřídí se v pořadí sloupců e, g, f, h, i.“.
26.
V příloze č. 1 bodě 4 odst. 2 písm. a) se za slovo „a“ vkládá slovo „zasklených“.
27.
V příloze č. 1 bodě 4 odst. 3 písm. b) se za slovo „lodžií“ vkládá slovo „vynásobená“.
28.
Příloha č. 2 zní:
„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.
Základní ceny stavebního pozemku vyjmenovaných obcí, okresů, nebo oblastí v Kč za m2
Tabulka č. 1
Kraj v členění na vyjmenované obce, okresy, nebo oblasti některých měst*| Základní cena vyj. obce
(Kč/m2)| Kraj v členění na vyjmenované obce, okresy, nebo oblasti některých měst*| Základní cena vyj. obce
(Kč/m2)| Kraj v členění na vyjmenované obce, okresy, nebo oblasti některých měst*| Základní cena vyj. obce
(Kč/m2)| Kraj v členění na vyjmenované obce, okresy, nebo oblasti některých měst*| Základní cena vyj. obce
(Kč/m2)
---|---|---|---|---|---|---|---
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA| PLZEŇSKÝ KRAJ| LIBERECKÝ KRAJ| JIHOMORAVSKÝ KRAJ
Praha - oblast 1| 50 310| Plzeň - oblast 1| 5 550| Česká Lípa| 810| Blansko| 1 610
Praha - oblast 2, 3, 6,| 16 800| Plzeň - oblast 2| 2 050| Jablonec nad Nisou| 1 190| Břeclav| 1 390
Praha - oblast 4, 5, 9, 10, 21| 6 950| Plzeň - oblast 3| 2 110| Liberec 1| 3 200| Hodonín| 1 350
Praha - oblast 12, 11, 20, 7, 18,| 4 780| Plzeň - jih| 1 025| Liberec 2, 3, 4, 5| 2 340| Vyškov| 1 300
Praha oblast - 8, 13, 14, 15, 16, 17, 19| 4 580| Plzeň - sever| 1 000| Semily| 750| Znojmo| 1 625
STŘEDOČESKÝ KRAJ| Domažlice| 1165| KRÁL. HRADECKÝ KRAJ| OLOMOUCKÝ KRAJ
Benešov| 1 950| Klatovy| 1 180| Hradec Králové 1, 3| 1 920| Jeseník| 900
Beroun| 2 450| Rokycany| 1 050| Hradec Králové 2, 4, 5| 1 520| Olomouc 1| 4 100
Kladno 1| 2 160| Tachov| 910| Jičín| 950| Olomouc 2, 3, 4| 2 480
Kladno 2, 3| 1 500| KARLOVARSKÝ KRAJ| Náchod| 620| Prostějov| 1 300
Kolín| 1 890| Karlovy Vary - oblast 1| 6 720| Rychnov nad Kněžnou| 615| Přerov 1, 2| 1 970
Kutná Hora| 1 205| Karlovy Vary - oblast 2, 3, 4| 2 450| Trutnov| 740| Přerov 3, 4, 5| 720
Mělník| 1 590| Cheb| 1 060| PARDUBICKÝ KRAJ| Šumperk| 1 450
Mladá Boleslav| 2 015| Františkovy Lázně 1| 1 865| Chrudim| 870| ZLÍNSKÝ KRAJ
Nymburk| 1 470| Františkovy Lázně 2| 1 400| Pardubice 1| 2 335| Kroměříž| 1 560
Poděbrady 1| 2 400| Mariánské Lázně 1| 5 500| Pardubice 2, 3, 4, 5, 6| 1 400| Luhačovice| 1 585
Poděbrady 2| 1 850| Mariánské Lázně 2, 3| 2 200| Svitavy| 750| Uherské Hradiště| 1 300
Praha-východ| 2 120| Sokolov| 750| Ústí nad Orlicí| 740| Vsetín| 854
Praha - západ| 2 710| ÚSTECKÝ KRAJ| KRAJ VYSOČINA| Zlín 1| 1 500
Příbram| 1 380| Děčín| 960| Havlíčkův Brod| 780| Zlín 2, 3| 2 083
Rakovník| 1 680| Chomutov| 1 020| Jihlava 1| 2 200| MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
JIHOČESKÝ KRAJ| Litoměřice| 1 350| Jihlava 2, 3| 1 160| Ostrava- oblast 2, 5, 6, 9| 1 510
České Budějovice 1| 6 120| Louny| 910| Pelhřimov| 670| Ostrava- oblast 1, 3, 10| 1 480
České Budějovice 2, 3, 4| 2 290| Most| 1 040| Třebíč| 1 270| Ostrava- oblast 4, 7, 8, 11, 12| 1 180
Český Krumlov| 1 330| Teplice| 1 190| Žďár nad Sázavou| 680| Bruntál| 665
Jindřichův Hradec| 1 150| Ústí nad Labem 1, 2| 1 650| JIHOMORAVSKÝ KRAJ| Frýdek-Místek| 1 040
Písek| 1 125| Ústí nad Labem 3, 4, 5, 6| 1 320| Brno - oblast 1, 2| 9 460| Karviná| 540
Prachatice| 820| | Brno - oblast, 3, 4, 5| 4 200| Nový Jičín| 580
Strakonice| 1 000| Brno - oblast 6, 7, 8, 9| 3 150| Opava 1| 2 100
Tábor| 1 050| Brno - venkov| 1 840| Opava 2, 3, 4| 1 380
Rozdělení obcí na oblasti je uvedeno v tabulce č. 3 této přílohy.
Úprava základních cen stavebních pozemků obcí nevyjmenovaných v tabulce č. 1
Tabulka č. 2
Označení znaku| Název znaku| Hodnota koeficientu
---|---|---
O1| Velikost obce
\\- Velikost obce podle počtu obyvatel:
I.| Nad 5000 obyvatel| 0,95
II.| 2001 - 5000| 0,85
III.| 1001 - 2000| 0,75
IV.| 501 - 1000| 0,65
V.| Do 500 obyvatel| 0,50
O2| Hospodářsko-správní význam obce
I.| Havířov a katastrální území lázeňských míst typu Aa)| 0,95
II.| Obce, které byly k 31. 12. 2002 sídly okresních úřadů a katastrální území lázeňských míst typu Ba)| 0,90
III.| Obce s počtem obyvatel nad 5 tisíc a všechny obce v okr. Praha-východ, Praha-západ| 0,85
IV.| Ostatní obce| 0,60
O3| Poloha obce
I.| Obec, jejíž některé katastrální území sousedí s Prahou nebo Brnem| 1,05
II.| Obec, jejíž některé katastrální území sousedí s obcí (oblastí) vyjmenovanou v tabulce č. 1 (kromě Prahy a Brna)| 1,03
III.| Obec vzdálená od hranice obce Prahy nebo Brna v nejkratším vymezeném úseku silnice do 20 km včetně| 1,02
IV.| Obec vzdálená od hranice vyjmenované obce nebo oblasti v tab. č. 1 (kromě Prahy a Brna) v nejkratším vymezeném úseku silnice do 10 km včetně| 1,01
V.| V ostatních případech| 0,80
O4| Technická infrastruktura v obci (vodovod, elektřina, plyn, kanalizace)
\\- V obci je:
I.| Elektřina, vodovod, kanalizace a plyn| 1,00
II.| Elektřina, vodovod a kanalizace, nebo kanalizace a plyn, nebo vodovod a plyn| 0,85
III.| Elektřina, vodovod, nebo kanalizace, nebo plyn| 0,70
IV.| Elektřina| 0,55
O5| Dopravní obslužnost obce (městská, autobusová a železniční doprava)
\\- V obci je:
I.| Městská hromadná doprava popřípadě příměstská doprava| 1,00
II.| Železniční zastávka a autobusová zastávka| 0,95
III.| Železniční, nebo autobusová zastávka| 0,90
IV.| Bez dopravní obslužnosti (zastávka mimo zastavěné území obce)| 0,70
O6| Občanská vybavenost v obci
\\- Občanská vybavenost obce:
I.| Komplexní vybavenost (obchod, služby, zdravotnická zařízení, škola, pošta, bankovní (peněžní) služby, sportovní a kulturní zařízení aj.)| 1,00
II.| Rozšířenou vybavenost (obchod, služby, zdravotní středisko, škola a pošta, nebo bankovní (peněžní) služby, nebo sportovní nebo kulturní zařízení)| 0,98
III.| Základní vybavenost (obchod a zdravotní středisko a škola)| 0,95
IV.| Omezenou vybavenost (obchod a zdravotní středisko, nebo škola)| 0,90
V.| Minimální vybavenost (obchod nebo služby - základní sortiment)| 0,85
VI.| Žádná vybavenost| 0,80
V případě, že obec lze začlenit do více kvalitativních pásem jednotlivých znaků, pro výpočet se použije nejvyšší hodnota z těchto kvalitativních pásem.
a)
Seznam lázeňských míst a jejich katastrálních území s uvedením jejich typu podle přílohy č. 20.
Zařazení katastrálních území obcí do oblastí
a)
abecední uspořádání katastrálních území obcí do oblastí
Tabulky č. 3
Praha
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Benice| 602582| 12| 57| Lysolaje| 729931| 8
2| Běchovice| 601527| 14| 58| Malá Chuchle| 729183| 18
3| Bohnice| 730556| 8| 59| Malá Strana| 727091| 1
4| Braník| 727873| 4| 60| Malešice| 732451| 10
5| Břevnov| 729582| 6| 61| Michle| 727750| 4
6| Březiněves| 614131| 15| 62| Miškovice| 731552| 15
7| Bubeneč| 730106| 6| 63| Modřany| 728616| 12
8| Čakovice| 731561| 15| 64| Motol| 728951| 5
9| Černý Most| 731676| 19| 65| Nebušice| 729876| 20
10| Čimice| 730394| 8| 66| Nedvězí| 702323| 13
11| Ďáblice| 730629| 7| 67| Nové Město| 727181| 1
12| Dejvice| 729272| 6| 68| Nusle| 728161| 21
13| Dolní Chabry| 730599| 8| 69| Petrovice| 732613| 11
14| Dolní Měcholupy| 732541| 11| 70| Písnice| 720984| 13
15| Dolní Počernice| 629952| 14| 71| Pitkovice| 773417| 12
16| Dubeč| 633330| 14| 72| Podolí| 728152| 21
17| Háje| 728233| 11| 73| Prosek| 731382| 9
18| Hájek u Uhříněvsi| 773395| 14| 74| Přední Kopanina| 734373| 17
19| Hloubětín| 731234| 9| 75| Radlice| 728641| 5
20| Hlubočepy| 728837| 5| 76| Radotín| 738620| 16
21| Hodkovičky| 727857| 4| 77| Ruzyně| 729710| 20
22| Holešovice| 730122| 3| 78| Řeporyje| 745251| 16
23| Holyně| 750573| 18| 79| Řepy| 729701| 18
24| Horní Měcholupy| 732583| 11| 80| Satalice| 746134| 15
25| Horní Počernice| 643777| 19| 81| Sedlec| 730041| 8
26| Hostavice| 731722| 19| 82| Slivenec| 750590| 18
27| Hostivař| 732052| 11| 83| Smíchov| 729051| 21
28| Hradčany| 727121| 1| 84| Sobín| 793256| 17
29| Hrdlořezy| 731765| 10| 85| Staré Město| 727024| 1
30| Chodov| 728225| 11| 86| Stodůlky| 755541| 18
31| Cholupice| 652393| 13| 87| Strašnice| 731943| 10
32| Jinonice| 728730| 5| 88| Střešovice| 729302| 6
33| Josefov| 727008| 1| 89| Střížkov| 730866| 9
34| Kamýk| 728438| 12| 90| Suchdol| 729981| 8
35| Karlín| 730955| 3| 91| Šeberov| 762130| 12
36| Kbely| 731641| 7| 92| Štěrboholy| 732516| 11
37| Klánovice| 665444| 19| 93| Točná| 652407| 13
38| Kobylisy| 730475| 9| 94| Troja| 730190| 6
39| Koloděje| 668508| 14| 95| Třebonice| 770353| 18
40| Kolovraty| 668591| 14| 96| Třeboradice| 731528| 15
41| Komořany| 728519| 12| 97| Uhříněves| 773425| 14
42| Košíře| 728764| 5| 98| Újezd nad Lesy| 773778| 19
43| Královice| 672629| 13| 99| Újezd u Průhonic| 773999| 12
44| Krč| 727598| 4| 100| Veleslavín| 729353| 6
45| Křeslice| 676071| 12| 101| Velká Chuchle| 729213| 18
46| Kunratice| 728314| 12| 102| Vinohrady| 727164| 2
47| Kyje| 731226| 19| 103| Vinoř| 782378| 15
48| Lahovice| 729248| 17| 104| Vokovice| 729418| 20
49| Letňany| 731439| 7| 105| Vršovice| 732257| 21
50| Lhotka| 728071| 4| 106| Vyšehrad| 727300| 2\\
51| Libeň| 730891| 9| | 107| Vysočany| 731285| 9
52| Liboc| 729795| 20| 108| Záběhlice| 732117| 10
53| Libuš| 728390| 12| 109| Zadní Kopanina| 745278| 17
54| Lipany| 668605| 13| 110| Zbraslav| 791733| 16
55| Lipence| 683973| 17| 111| Zličín| 793264| 18
56| Lochkov| 686425| 17| 112| Žižkov| 727415| 3
Brno
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Bohunice| 612006| 7| 25| Město Brno| 610003| 1
2| Bosonohy| 608505| 7| 26| Mokrá Hora| 611701| 8
3| Brněnské Ivanovice| 612227| 9| 27| Nový Lískovec| 610283| 7
4| Bystrc| 611778| 4| 28| Obřany| 612553| 6
5| Černá Pole| 610771| 3| 29| Ořešín| 712680| 8
6| Černovice| 611263| 6| 30| Pisárky| 610208| 3
7| Dolní Heršpice| 612111| 9| 31| Ponava| 611379| 5
8| Dvorska| 633895| 9| 32| Přízřenice| 612146| 9
9| Holásky| 612243| 9| 33| Řečkovice| 611646| 4
10| Horní Heršpice| 612065| 9| 34| Sadová| 611565| 4
11| Husovice| 610844| 6| 35| Slatina| 612286| 7
12| Chrlice| 654132| 9| 36| Soběšice| 751910| 4
13| Ivanovice| 655856| 4| 37| Staré Brno| 610089| 2
14| Jehnice| 658201| 8| 38| Starý Lískovec| 612014| 7
15| Jundrov| 610542| 4| 39| Stránice| 610330| 2
16| Kníničky| 611905| 4| 40| Štýřice| 610186| 5
17| Kohoutovice| 610313| 4| 41| Trnitá| 610950| 5
18| Komárov| 611026| 6| 42| Tuřany| 612171| 9
19| Komín| 610585| 4| 43| Útěchov u Brna| 775550| 8
20| Královo Pole| 611484| 3| 44| Veveří| 610372| 2
21| Lesná| 610887| 4| 45| Zábrdovice| 610704| 5
22| Líšeň| 612405| 7| 46| Žabovřesky| 610470| 3
23| Maloměřice| 612499| 6| 47| Žebětín| 795674| 7
24| Medlánky| 611743| 4| 48| Židenice| 611115| 6
České Budějovice
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| České Budějovice 1| 621919| 1| 7| České Budějovice 7| 622486| 3
2| České Budějovice 2| 621943| 2| 8| České Vrbné| 622729| 3
3| České Budějovice 3| 622052| 2| 9| Haklovy Dvory| 636797| 4
4| České Budějovice 4| 622222| 3| 10| Kaliště u Českých Budějovic| 662208| 3
5| České Budějovice 5| 622281| 3| 11| Třebotovice| 662216| 4
6| České Budějovice 6| 622346| 3| | | |
Františkovy Lázně
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Dlouhé Mosty| 768880| 2| 5| Krapice| 634662| 2
2| Františkovy Lázně| 634646| 1| 6| Slatina u Františkových Lázní| 634689| 2
3| Horní Lomany| 634654| 2| 7| Žírovice| 634697| 2
4| Jedličná| 634638| 2| | | |
Havířov
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Bludovice| 637696| 2| 4| Havířov-Město| 637556| 1
2| Dolní Datyně| 628905| 3| 5| Prostřední Suchá| 637742| 2
3| Dolní Suchá| 637777| 3| 6| Šumbark| 637734| 2
Hradec Králové
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Březhrad| 613878| 4| 12| Pouchov| 726559| 3
2| Hradec Králové| 646873| 1| 13| Pražské Předměstí| 647101| 2
3| Kluky| 647225| 3| 14| Roudnická| 741825| 3
4| Kukleny| 647209| 3| 15| Rusek| 743674| 5
5| Malšova Lhota| 691305| 4| 16| Slezské Předměstí| 646971| 2
6| Malšovice u Hradce Králové| 646997| 2| 17| Slatina u Hradce Králové| 749656| 4
7| Nový Hradec Králové| 647187| 2| 18| Svinary| 760765| 5
8| Piletice| 726541| 5| 19| Svobodné Dvory| 761125| 3
9| Plácky| 721204| 4| 20| Třebeš| 647047| 2
10| Plačice| 721212| 4| 21| Věkoše| 726583| 3
11| Plotiště nad Labem| 721930| 5| | | |
Jihlava
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Antonínův Důl| 757900| 2| 10| Kosov u Jihlavy| 691372| 2
2| Bedřichov u Jihlavy| 659878| 3| 11| Pančava| 659835| 2
3| Helenín| 659827| 2| 12| Pávov| 659916| 2
4| Henčov| 648680| 2| 13| Pístov u Jihlavy| 721000| 2
5| Heroltice u Jihlavy| 638421| 2| 14| Popice u Jihlavy| 725765| 2
6| Horní Kosov| 643084| 3| 15| Sasov| 659843| 2
7| Hosov| 643092| 3| 16| Staré Hory| 659860| 3
8| Hruškové Dvory| 648698| 3| 17| Vysoká u Jihlavy| 721018| 3
9| Jihlava| 659673| 1| 18| Zborná| 791610| 2
Karlovy Vary
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Bohatice| 663581| 3| 9| Počerny| 753831| 4
2| Cihelny| 631043| 4| 10| Rosnice u Staré Role| 753840| 4
3| Čankov| 746746| 4| 11| Rybáře| 663557| 2
4| Doubí u Karlových Var| 631051| 4| 12| Sedlec u Karlových Var| 746754| 4
5| Drahovice| 663701| 2| 13| Stará Role| 753858| 3
6| Dvory| 663549| 3| 14| Tašovice| 631060| 4
7| Karlovy Vary| 663433| 1| 15| Tuhnice| 663492| 2
8| Olšová Vrata| 663654| 4| | | |
Kladno
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Dubí u Kladna| 665169| 3| 5| Motyčín| 764540| 3
2| Hnidousy| 764558| 3| 6| Rozdělov| 664961| 2
3| Kladno| 665061| 1| 7| Vrapice| 665177| 3
4| Kročehlavy| 665126| 2| | | |
Liberec
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Dolní Hanychov| 682268| 2| 14| Machnín| 689823| 5
2| Doubí u Liberce| 631086| 4| 15| Nové Pavlovice| 682161| 2
3| Františkov u Liberce| 682233| 2| 16| Ostašov u Liberce| 682471| 5
4| Hluboká u Liberce| 631094| 5| 17| Pilínkov| 631108| 5
5| Horní Hanychov| 682462| 4| 18| Radčice u Krásné Studánky| 673650| 5
6| Horní Růžodol| 682250| 2| 19| Rochlice u Liberce| 682314| 2
7| Horní Suchá u Liberce| 682489| 5| 20| Rudolfov| 682446| 5
8| Janův Důl u Liberce| 682241| 2| 21| Ruprechtice| 682144| 2
9| Karlinky| 682497| 5| 22| Růžodol I| 682209| 2
10| Kateřinky u Liberce| 682438| 5| 23| Staré Pavlovice| 682179| 2
11| Krásná Studánka| 673641| 5| 24| Starý Harcov| 682390| 2
12| Kunratice u Liberce| 785628| 5| 25| Vesec u Liberce| 780472| 4
13| Liberec| 682039| 1| 26| Vratislavice nad Nisou| 785644| 3
Luhačovice
---
Poř. číslo| katastrální území| číslo oblasti| | poř. číslo| katastrální území| číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Kladná-Žilín| 664944| 2| 3| Polichno| 725463| 2
2| Luhačovice| 688576| 1| 4| Řetechov| 745341| 2
Mariánské Lázně
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Chotěnov u Marián. Lázní| 901903| 3| 3| Stanoviště u Marián. Lázní| 691674| 3
2| Mariánské Lázně| 691585| 1| 4| Úšovice| 691607| 2
Most
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Čepirohy| 619591| 3| 10| Pařidla| 669342| 3
2| Dřínov u Komořan| 633097| 3| 11| Rudoltice nad Bílinou| 699691| 3
3| Ervěnice| 668885| 3| 12| Skyřice| 749206| 3
4| Hořany| 645010| 3| 13| Slatinice u Mostu| 616559| 3
5| Komořany u Mostu| 668893| 3| 14| Souš| 903337| 3
6| Konobrže| 669326| 3| 15| Střimice| 699748| 3
7| Kopisty| 669334| 3| 16| Třebušice| 770540| 3
8| Most I| 699357| 1| 17| Velebudice| 749214| 3
9| Most II| 699594| 2| 18| Vtelno| 787507| 3
Olomouc
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Bělidla| 710881| 3| 14| Neředín| 710687| 3
2| Černovír| 710571| 4| 15| Nová Ulice| 710717| 3
3| Droždín| 632635| 2| 16| Nové Sady u Olomouce| 710814| 3
4| Hejčín| 710644| 3| 17| Nový Svět u Olomouce| 710920| 4
5| Hodolany| 710873| 3| 18| Olomouc-město| 710504| 1
6| Holice u Olomouce| 641227| 3| 19| Pavlovičky| 710938| 3
7| Chomoutov| 652415| 4| 20| Povel| 710784| 3
8| Chválkovice| 710911| 3| 21| Radíkov u Olomouce| 737747| 2
9| Klášterní Hradisko| 710555| 3| 22| Řepčín| 710946| 3
10| Lazce| 710598| 3| 23| Slavonín| 750387| 4
11| Lošov| 686875| 2| 24| Svatý Kopeček| 669288| 2
12| Nedvězí u Olomouce| 702358| 4| 25| Topolany u Olomouce| 767760| 4
13| Nemilany| 703109| 4| 26| Týneček| 772411| 2
Opava
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Držkovice| 777170| 4| 9| Opava-Město| 711560| 1
2| Jaktař| 711730| 3| 10| Opava-Předměstí| 711578| 2
3| Jarkovice| 783595| 4| 11| Palhanec| 777188| 5
4| Kateřinky u Opavy| 711756| 2| 12| Podvihov| 724637| 4
5| Komárov u Opavy| 711845| 4| 13| Suché Lazce| 759180| 4
6| Kylešovice| 711811| 3| 14| Vávrovice| 777196| 4
7| Malé Hoštice| 711870| 4| 15| Vlaštovičky| 783609| 4
8| Milostovice| 695149| 4| 16| Zlatníky u Opavy| 793230| 4
Ostrava
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Antošovice| 600393| 2| 21| Nová Ves u Ostravy| 713937| 4
2| Bartovice| 715085| 3| 22| Petřkovice u Ostravy| 720470| 2
3| Dubina u Ostravy| 798894| 6| 23| Polanka nad Odrou| 725081| 7
4| Heřmanice| 714691| 3| | 24| Poruba| 715174| 9
5| Hošťálkovice| 646075| 2| 25| Poruba-sever| 715221| 9
6| Hrabová| 714534| 10| 26| Proskovice| 733474| 7
7| Hrabůvka| 714585| 6| 27| Přívoz| 713767| 5
8| Hrušov| 714917| 4| 28| Pustkovec| 715301| 9
9| Koblov| 667366| 2| 29| Radvanice| 715018| 3
10| Krásné Pole| 673722| 7| 30| Slezská Ostrava| 714828| 5
11| Kunčice nad Ostravicí| 714224| 4| 31| Stará Bělá| 753661| 7
12| Kunčičky| 714241| 4| 32| Stará Plesná| 721689| 12
13| Lhotka u Ostravy| 681458| 2| 33| Svinov| 715506| 8
14| Mariánské Hory| 713830| 5| 34| Třebovice ve Slezsku| 715433| 8
15| Martinov ve Slezsku| 715379| 8| 35| Vítkovice| 714071| 11
16| Michálkovice| 714747| 3| 36| Výškovice u Ostravy| 715620| 6
17| Moravská Ostrava| 713520| 1| 37| Zábřeh-Hulváky| 713970| 11
18| Muglinov| 714941| 3| 38| Zábřeh nad Odrou| 714305| 6
19| Nová Bělá| 704946| 7| 39| Zábřeh-VŽ| 714089| 11
20| Nová Plesná| 721671| 12| | | |
Pardubice
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Černá za Bory| 619965| 5| 11| Pardubice| 717657| 1
2| Dražkovice| 632252| 4| 12| Pardubičky| 717835| 2
3| Drozdice| 619973| 6| 13| Popkovice| 718068| 4
4| Hostovice| 645991| 6| 14| Rosice nad Labem| 741205| 3
5| Lány na Důlku| 679071| 6| 15| Semtín| 747386| 5
6| Mnětice| 619981| 5| 16| Staré Čívice| 754170| 5
7| Nemošice| 703249| 3| 17| Staročernsko| 619990| 6
8| Nové Jesenčany| 718084| 2| 18| Studánka| 717843| 2
9| Ohrazenice| 709328| 3| 19| Svítkov| 718033| 4
10| Opočínek| 679089| 6| 20| Trnová| 717959| 2
Plzeň
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Bolevec| 722120| 2| 13| Lhota u Dobřan| 680940| 3
2| Božkov| 722294| 2| 14| Litice u Plzně| 722740| 3
3| Bručná| 722367| 2| 15| Lobzy| 722618| 2
4| Bukovec| 722707| 3| 16| Malesice| 690821| 3
5| Černice| 620106| 3| 17| Plzeň| 721981| 1
6| Červený Hrádek u Plzně| 621081| 2| 18| Plzeň 4| 722731| 2
7| Dolní Vlkýš| 690813| 3| 19| Radčice u Plzně| 737411| 3
8| Doubravka| 722677| 2| 20| Radobyčice| 620122| 3
9| Doudlevce| 722464| 2| 21| Skvrňany| 722596| 2
10| Hradiště u Plzně| 722341| 2| 22| Újezd| 722685| 3
11| Koterov| 671053| 2| 23| Valcha| 722472| 2
12| Křimice| 676195| 3| | | |
Poděbrady
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Kluk| 666670| 2| 4| Přední Lhota u Poděbrad| 734381| 2
2| Poděbrady| 723495| 1| 5| Velké Zboží| 723550| 2
3| Polabec| 723541| 2| | | |
Přerov
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Čekyně| 619108| 3| 8| Penčičky| 719064| 4
2| Dluhonice| 626708| 5| 9| Popovice u Přerova| 782343| 3
3| Henčlov| 638277| 4| 10| Předmostí| 734977| 2
4| Kozlovice u Přerova| 734985| 3| 11| Přerov| 734713| 1
5| Lověšice u Přerova| 735001| 4| 12| Újezdec u Přerova| 774073| 3
6| Lýsky| 782335| 4| 13| Vinary u Přerova| 782351| 3
7| Penčice| 719056| 4| 14| Žeravice| 796441| 3
Ústí nad Labem
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Božtěšice| 608955| 4| 14| Neštěmice| 703869| 3
2| Brná nad Labem| 609901| 4| 15| Nová Ves| 705616| 5
3| Budov u Svádova| 759805| 5| 16| Olešnice u Svádova| 759813| 5
4| Bukov| 775096| 2| 17| Předlice| 775002| 3
5| Církvice| 746410| 5| 18| Sebuzín| 746428| 5
6| Dělouš| 775894| 6| 19| Skorotice u Ústí nad Labem| 748480| 4
7| Dobětice| 757772| 2| 20| Strážky u Habrovic| 636444| 4
8| Habrovice| 636436| 4| 21| Střekov| 775258| 2
9| Hostovice u Ústí nad Labem| 645982| 5| 22| Svádov| 759830| 5
10| Klíše| 775053| 2| 23| Tuchomyšl| 771368| 6
11| Kojetice u Malečova| 690686| 5| 24| Ústí nad Labem| 774871| 1
12| Krásné Březno| 775266| 3| 25| Vaňov| 776807| 4
13| Mojžíř| 698164| 3| 26| Všebořice| 775118| 2
Zlín
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Jaroslavice u Zlína| 635863| 3| 9| Mladcová| 636177| 3
2| Klečůvka| 666041| 3| 10| Prštné| 636142| 2
3| Kostelec u Zlína| 670138| 3| 11| Příluky u Zlína| 635812| 3
4| Kudlov| 635898| 3| 12| Salaš u Zlína| 745952| 3
5| Lhotka u Zlína| 636053| 3| 13| Štípa| 670146| 3
6| Louky nad Dřevnicí| 636118| 2| 14| Velíková| 778028| 3
7| Lužkovice| 795887| 3| 15| Zlín| 635561| 1
8| Malenovice u Zlína| 635987| 2| | | |
b)
začlenění katastrálních území obcí do oblastí
Hlavní město Praha
---
Oblast| Katastrální území
1| Hradčany, Josefov, Malá Strana, Nové Město, Staré Město
2| Vinohrady, Vyšehrad
3| Holešovice, Karlín, Žižkov
4| Braník, Hodkovičky, Krč, Lhotka, Michle
5| Hlubočepy, Jinonice, Košíře, Motol, Radlice
6| Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Troja, Střešovice, Veleslavín
7| Ďáblice, Kbely, Letňany
8| Bohnice, Čimice, Dolní Chabry, Lysolaje, Sedlec, Suchdol
9| Libeň, Hloubětín, Kobylisy, Prosek, Střížkov, Vysočany
10| Hrdlořezy, Malešice, Strašnice, Záběhlice
11| Dolní Měcholupy, Háje, Horní Měcholupy, Hostivař, Chodov, Petrovice, Štěrboholy,
12| Benice, Kamýk, Komořany, Kunratice, Křeslice, Libuš, Modřany, Pitkovice, Šeberov, Újezd u Průhonic
13| Cholupice, Královice, Lipany, Nedvězí, Písnice, Točná
14| Běchovice, Dolní Počernice, Dubeč, Hájek u Uhříněvsi, Koloděje, Kolovraty, Uhříněves
15| Březiněves, Čakovice, Miškovice, Satalice, Třeboradice, Vinoř,
16| Radotín, Řeporyje, Zbraslav,
17| Lahovice, Lipence, Lochkov, Přední Kopanina, Sobín, Zadní Kopanina,
18| Holyně, Malá Chuchle, Řepy, Slivenec, Stodůlky, Třebonice, Velká Chuchle, Zličín,
19| Černý Most, Horní Počernice, Hostavice, Klánovice, Kyje, Újezd n. Lesy
20| Liboc, Nebušice, Ruzyně, Vokovice,
21| Nusle, Podolí, Smíchov, Vršovice
Brno
---
Oblast| Katastrální území
1| Město Brno
2| Staré Brno, Stránice, Veveří
3| Černá pole, Královo Pole, Pisárky, Žabovřesky
4| Bystrc, Ivanovice, Jundrov, Kníničky, Kohoutovice, Komín, Lesná, Medlánky, Řečkovice, Sadová, Soběšice
5| Ponava, Štýřice, Trnitá, Zábrdovice
6| Černovice, Husovice, Komárov, Maloměřice, Obřany, Židenice
7| Bohunice, Bosonohy, Líšeň, Nový Lískovec, Slatina, Starý Lískovec, Žebětín
8| Jehnice, Mokrá Hora, Ořešín, Útěchov u Brna
9| Brněnské Ivanovice, Dolní Heršpice, Dvorska, Holásky, Horní Heršpice, Chrlice, Přízřenice, Tuřany
České Budějovice
---
Oblast| Katastrální území
1| České Budějovice 1
2| České Budějovice 2, České Budějovice 3
3| České Vrbné, České Budějovice 4, České Budějovice 5, České Budějovice 6, České Budějovice 7, Kaliště u Českých Budějovic
4| Haklovy Dvory, Třebotovice
Františkovy Lázně
---
Oblast| Katastrální území
1| Františkovy Lázně
2| Dlouhé Mosty, Horní Lomany, Jedličná, Krapice, Slatina u Františkových Lázní, Žírovice
Havířov
---
Oblast| Katastrální území
1| Havířov - město
2| Bludovice, Prostřední Suchá, Šumbark
3| Dolní Datyně, Dolní Suchá
Hradec Králové
---
Oblast| Katastrální území
1| Hradec Králové
2| Malšovice u Hradce Králové, Nový Hradec Králové, Pražské Předměstí, Slezské Předměstí, Třebeš
3| Kluky, Kukleny, Pouchov, Roudnička, Svobodné Dvory, Věkoše
4| Březhrad, Malšova Lhota, Plácky, Plačice, Slatina u Hradce Králové
5| Piletice, Plotiště nad Labem, Rusek, Svinary
Jihlava
---
Oblast| Katastrální území
1| Jihlava
2| Antonínův Důl, Helenín, Henčov, Heroltice u Jihlavy, Kosov u Jihlavy, Penčava, Pávov, Pístov u Jihlavy, Sasov, Vysoká u Jihlavy, Zborná
3| Bedřichov u Jihlavy, Horní Kosov, Hosov, Hruškové Dvory, Staré Hory
Karlovy Vary
---
Oblast| Katastrální území
1| Karlovy Vary
2| Drahovice, Rybáře, Tuhnice
3| Bohatice, Dvory, Stará Role
4| Cihelny, Čankov, Doubí u Karlových Var, Olšová Vrata, Počerny, Rosnice u Staré Role, Sedlec u Karlových Var, Tašovice
Kladno
---
Oblast| Katastrální území
1| Kladno
2| Kročehlavy, Rozdělov
3| Dubí u Kladna, Hnidousy, Motyčín, Vrapice
Liberec
---
Oblast| Katastrální území
1| Liberec
2| Dolní Hanychov, Františkov u Liberce, Horní Růžodol, Janův Důl u Liberce, Nové Pavlovice, Rochlice u Liberce, Ruprechtice, Staré Pavlovice, Starý Harcov
3| Rochlice u Liberce, Vratislavice nad Nisou
4| Doubí u Liberce, Horní Hanychov, Vesec u Liberce
5| Hluboká u Liberce, Horní Suchá u Lib, Kateřinky u Liberce, Karlinky, Kunratice u Liberce, Krásná Studánka, Machnín, Ostašov u Liberce, Pilínkov, Radčice u Krásné Studánky, Rudolfov
Luhačovice
---
Oblast| Katastrální území
1| Luhačovice
2| Kladná Žilín, Polichno, Řetechov
Mariánské Lázně
---
Oblast| Katastrální území
1| Mariánské Lázně
2| Úšovice
3| Chotěnov u Mariánských. Lázní, Stanoviště u Mariánských Lázní
Most
---
Oblast| Katastrální území
1| Most I
2| Most II
3| Čepirohy, Dřínov u Komořan, Ervěnice, Hořany, Komořany u Mostu, Konobrže, Kopisty, Pařidla, Rudoltice nad Bílinou, Skyřice, Slatinice u Mostu, Souš, Střimice, Třebušice, Velebudice, Vtelno
Olomouc
---
Oblast| Katastrální území
1| Olomouc - město
2| Droždín, Lošov, Radíkov u Olomouce, Svatý Kopeček, Týneček
3| Bělidla, Hejčín, Hodolany, Holice u Olomouce, Chválkovice, Klášterní Hradisko, Lazce, Nové Sady u Olomouce, Pavlovičky, Povel, Řepčín, Neředín, Nová Ulice
4| Chomoutov, Nedvězí u Olomouce, Nemilany, Nový Svět u Olomouce, Slavonín, Topolany, Černovír
Opava
---
Oblast| Katastrální území
1| Opava - město
2| Kateřinky u Opavy, Opava - předměstí
3| Jaktař, Kylešovice
4| Držkovice, Jarkovice, Komárov u Opavy, Malé Hoštice, Milotovice, Palhanec, Podvihov, Suché Lazce, Vávrovice,Vlaštovičky, Zlatníky u Opavy
Ostrava
---
Oblast| Katastrální území
1| Moravská Ostrava
2| Antošovice, Hošťálkovice, Koblov, Lhotka u Ostravy, Petřkovice u Ostravy
3| Bartovice, Heřmanice, Michálkovice, Muglinov, Radvanice
4| Hrušov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Nová Ves u Ostravy
5| Mariánské Hory, Přívoz, Slezská Ostrava
6| Dubina u Ostravy, Hrabůvka, Výškovice u Ostravy, Zábřeh nad Odrou
7| Krásné Pole, Nová Bělá, Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará Bělá
8| Martinov ve Slezsku, Svinov, Třebovice ve Slezsku
9| Poruba, Poruba - sever, Pustkovec
10| Hrabová
11| Vítkovice, Zábřeh - Hulváky, Zábřeh - VŽ
12| Nová Plesná, Stará Plesná
Pardubice
---
Oblast| Katastrální území
1| Pardubice
2| Nové Jesenčany, Pardubičky, Studánka, Trnová
3| Nemošice, Ohrazenice, Rosice
4| Dražkovice, Popkovice, Svítkov
5| Černá za Bory, Mnětice, Semtín, Staré Čivice
6| Drozdice, Hostovice, Lány na Důlku, Opočínek, Staročernsko
Plzeň
---
Oblast| Katastrální území
1| Plzeň
2| Bolevec, Božkov, Bručná, Červený Hrádek u Plzně, Doubravka, Doudlevce, Hradiště u Plzně, Koterov, Lobzy, Plzeň 4, Skvrňany, Valcha
3| Bukovec, Černice, Dolní Vlkýš, Křimice, Lhota u Dobřan, Litice u Plzně, Malešice, Radčice u Plzně, Radobyčice, Újezd
Poděbrady
---
Oblast| Katastrální území
1| Poděbrady
2| Kluk, Polabec, Přední Lhota u Poděbrad, Velké Zboží
Přerov
---
Oblast| Katastrální území
1| Přerov
2| Předmostí
3| Čekyně, Kozlovice u Přerova, Popovice u Přerova Újezdec u Přerova, Vinary u Přerova, Žeravice
4| Henčlov, Lověšice u Přerova, Lýsky, Penčice, Penčičky
5| Dluhonice
Ústí nad Labem
---
Oblast| Katastrální území
1| Ústí nad Labem
2| Bukov, Dobětice, Klíše, Střekov, Všebořice
3| Krásné Březno, Mojžíř, Neštěmice, Předlice
4| Božtěšice, Brná nad Labem, Habrovice, Skorotice u Ú. n. L., Srážky z Habrovic, Vaňov
5| Bukov u Svádova, Církvice, Hostovice u Ú.n.L., Kojetice u Malečova, Nová Ves, Olešnice u Svádova, Sebuzín, Svádov
6| Dělouš, Tuchomyšl
Zlín
---
Oblast| Katastrální území
1| Zlín
2| Louky nad Dřevnicí, Malenovice u Zlína, Prštné
3| Jaroslavice u Zlína, Klečůvka, Kostelec u Zlína, Kudlov, Lhotka u Zlína, Lužkovice, Mladcová, Příluky u Zlína, Salaš u Zlína, Štípa, Velíková
Jednotlivé oblasti jsou seskupením katastrálních území bez ohledu na správní členění obce.
V případě odchylného uvedení názvu katastrálního území je rozhodující kód katastrálního území.“.
29.
Příloha č. 3 zní:
„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.
Index trhu s nemovitými věcmi
Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty
Tabulka č. 1
Znak| Kvalitativní pásma
---|---
Pi| Název znaku| Číslo| Popis pásma| Hodnota
1| Situace na dílčím (segmentu) trhu s nemovitými věcmi| I.| Poptávka nižší než nabídka| -0,01 až -0,06
II.| Nabídka odpovídá poptávce| 0,00
III.| Poptávka je vyšší než nabídka| 0,01 až 0,06
2| Vlastnické vztahy| I.| Pozemek s nemovitou stavbou (rozdílní vlastníci)| -0,03
II.| Pozemek s právem stavby| -0,02
III.| Pozemek ve spoluvlastnictví (mimo spoluvl. podílu pozemku k jednotce),| -0,01
IV| Jednotka ve spoluvlastnictví nebo jednotka bez pozemku| -0,02
V.| Nezastavěný pozemek, nebo pozemek, jehož součástí je stavba (stejný vlastník), nebo jednotka, nebo jednotka se spoluvlastnickým podílem na pozemku| 0,00
3| Změny v okolí| I.*| Negativní| -0,01 až -0,08
II.| Bez vlivu nebo stabilizovaná území| 0,00
III.*| Pozitivní nebo stabilizovaná území v historických jádrech obcí| 0,01 až 0,08
4| Vliv právních vztahů na prodejnost (např. prodej podílu, pronájem, právo stavby)| I.*| Negativní| -0,01 až -0,04
II.| Bez vlivu| 0,00
III.*| Pozitivní| 0,01 až 0,04
5| Ostatní neuvedené (např. nový investiční záměr, energetická úspornost, vysoká ekonomická návratnost)| I.*| Vlivy snižující cenu| -0,10 až -0,30
II.| Bez dalších vlivů| 0
III.*| Vlivy zvyšující cenu| 0,01 až 0,30
6| Povodňové riziko| I.| Zóna s vysokým rizikem povodně (území tzv. 5-leté vody)| 0,70
II.| Zóna se středním rizikem povodně (území tzv. 20-leté vody)| 0,80
III.| Zóna s nízkým rizikem povodně (území tzv. 100-leté vody)| 0,95
IV.| Zóna se zanedbatelným nebezpečím výskytu záplav| 1,00
Index trhu:IT=P6×1+∑i=15Pi
*
Zařazení do kvalitativního pásma znaku musí hodnotitel v posudku odůvodnit včetně použité výše jeho hodnoty.
Index omezujících vlivů pozemku
Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty
Tabulka č. 2
Znak| Kvalitativní pásma
---|---
Pi| Název znaku| Číslo| Popis pásma| Hodnota
1| Geometrický tvar pozemku a velikost pozemku| I.| Nevhodný tvar, nebo velikost - omezující jeho využití| -0,01 až -0,03
II.| Tvar bez vlivu na využití| 0,00
2| Svažitost pozemku a expozice| I.| Svažitost terénu pozemku nad 15 %; orientace SV, S a SZ| -0,02 až -0,04
II.| Svažitost terénu pozemku nad 15 %; ostatní orientace| -0,01 až -0,02
III.| Svažitost terénu pozemku do 15 % včetně; orientace SV, S a SZ| 0,00 až -0,01
IV.| Svažitost terénu pozemku do 15% včetně; ostatní orientace| 0,00
3| Ztížené základové podmínky| I.| Hladina spodní vody méně než 1 m pod úrovní výchozího terénu| -0,01 až -0,05
II.| Snížená únosnost základové půdy (složitější způsob zakládání stavby, např. základová deska, piloty apod.)| -0,01 až -0,05
III.| Neztížené základové podmínky| 0,00
4| Chráněná území a ochranná pásma| I.| Mimo chráněné území a ochranné pásmo| 0,00
II.| Ochranné pásmo1)| -0,01 až -0,05
III.| Chráněná krajinná oblast2) v 1. a 2. zóně, nebo národní park3),| -0,01 až -0,05
IV.| Národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka4)| -0,03 až -0,10
5| Omezení užívání pozemku| I.| Bez omezení užívání| 0,00
II.| Stavební uzávěra| -0,01 až -0,05
III.| Stavba pod povrchem pozemku| -0,01 až -0,05
6| Ostatní neuvedené| I.*| Vlivy snižující cenu| -0,01 až -0,30
II.| Bez dalších vlivů| 0
Index omezujících vlivů na pozemek:IO=1+∑i=16Pi
*
Zařazení do kvalitativního pásma znaku musí hodnotitel v posudku odůvodnit včetně použité výše jeho hodnoty.
1.
Ochrannými pásmy, stanovenými právními předpisy nebo správními rozhodnutími, se rozumí například:
a)
ochranná pásma zvláště chráněných území,
b)
ochranná pásma vodních zdrojů nebo přírodních léčivých zdrojů,
c)
ochranná pásma elektrických nadzemních i podzemních vedení,
d)
ochranná pásma nadzemních i podzemních produktovodů,
e)
ochranná pásma drážní a silniční,
f)
ochranná pásma vojenských újezdů, rybářských ploch, telekomunikací, ploch letišť a chráněná ložisková území.
2.
Vyhlášené chráněné krajinné oblasti podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
3.
Vyhlášené národní parky podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
4.
Vyhlášené národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Index polohy pro pozemky zastavěné nebo určené pro stavby rezidenční, pro rodinnou rekreaci, pro stavby pro obchod a administrativu
Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty
Tabulka č. 3
Znak| Kvalitativní pásma
---|---
Pi| Název znaku| Číslo| Popis pásma| Druh a účel stavby na pozemku
Rezidenční stavby v obcích do 2000 ob. včetně| Rezidenční stavby v ostatních obcích nad 2000| Stavby pro rodinnou rekreaci| Budovy pro školství a zdravotnictví| Budovy pro obchod a administrativu
a| b| c| d| e| f| g| h| i
1| Druh a účel užití stavby| I.| Druh hlavní stavby v jednotném funkčním celku| 1,01| 1,00| 0,85| 0,55| 0,65
2| Převažující zástavba v okolí pozemku a životní prostředí| I.| Rezidenční zástavba| 0,03| 0,04| 0,01| 0,10| 0,08
II.| Obchodní centra| 0,01| 0,02| -0,01| 0,00| 0,10
III.| Rekreační oblasti| -0,02| -0,01| 0,05| -0,15| -0,05
IV.| Bez zástavby| -0,03| -0,03| 0,02| 0,00| -0,01
V.| Výrobní objekty - (řemesla, sklady) nerušící okolí| -0,10| -0,10| -0,05| -0,05| 0,00
VI.| Výrobní objekty - (průmysl - výrobní haly) zatěžující okolí| 0 až -0,15| 0 až -0,15| 0 až -0,20| -0,10| -0,02
VII| Stavby pro zemědělství| 0 až -0,10| 0 až -0,10| 0 až -0,05| -0,10| -0,05
3| Poloha pozemku v obci| I.| Střed obce - centrum obce| 0,01| 0,03| -0,01| 0,10| 0,10
II.| Navazující na střed (centrum) obce| 0,00| 0,02| 0,00| 0,08| 0,05
III.| Okrajové části obce| -0,01| -0,05| 0,05| 0,02| 0,00
IV.| Části obce nesrostlé s obcí (mimo samot)| -0,02| -0,08| 0,07| 0,00| -0,03
V.| Samoty| -0,08| -0,10| 0,08| -0,05| -0,10
VI.| Ostatní neuvedené| -0,03| -0,03| 0,03| 0,05| 0,02
4| Možnost napojení pozemku na inženýrské sítě, které jsou v obci| I.| Pozemek lze napojit na všechny sítě v obci nebo obec bez sítí| 0,00| 0,00| 0,00| 0,00| 0,00
II.| Pozemek lze napojit pouze na některé sítě v obci| -0,10| -0,10| -0,05| -0,07| -0,08
III.| Pozemek nelze napojit na žádné sítě v obci| -| -| -0,15| -| -
5| Občanská vybavenost
v okolí pozemku| I.| V okolí nemovité věci je dostupná občanská vybavenost obce| 0,00| 0,00| 0,00| 0,00| 0,00
II.| V okolí nemovité věci je částečně dostupná občanská vybavenost obce| -0,02| -0,01| 0,00| 0,00| -0,01
III.| V okolí nemovité věci není dostupná žádná občanská vybavenost v obci| -0,05| -0,02| 0,00| -0,01| -0,02
6| Dopravní dostupnost k pozemku| I.| Bez možnosti příjezdu motorovým vozidlem| -0,08| -0,08| -0,05| -| -0,10
II.| Příjezd pouze jednostopým vozidlem| -0,07| -0,07| -0,04| -| -0,07
III.| Příjezd po nezpevněné komunikaci, špatné parkovací možnosti| -0,05| -0,05| -0,03| -0,07| -0,05
IV.| Příjezd po nezpevněné komunikaci, dobré parkovací možnosti| -0,03| -0,02| -0,02| -0,03| -0,03
V.| Příjezd po zpevněné komunikaci, špatné parkovací možnosti; nebo příjezd po nezpevněné komunikaci s možností parkování na pozemku| -0,02| 0,00| -0,01| -0,02| -0,02
VI| Příjezd po zpevněné komunikaci, dobré parkovací možnosti| 0,00| 0,00| 0,00| 0,00| 0,00
VII.| Příjezd po zpevněné komunikaci, s možností parkování na pozemku| 0,01| 0,01| 0,00| 0,05| 0,10
7| Osobní hromadná doprava,*| I.| Zastávka ve vzdálenosti od 1001 m| -0,07| -0,07| -0,01| -0,05| -0,1 0
II.| Zastávka od 201 do 1000
MHD - špatná dostupnost centra obce| -0,01 až -0,06| -0,01 až -0,06| 0| -0,01 až -0,03| -0,01 až -0,06
III.| Zastávka do 200 m včetně
MHD - dobrá dostupnost centra obce,| 0 až 0,02| 0 až 0,02| 0,00| 0 až 0,01| 0 až 0,02
IV.| MHD - centrum obce| 0,03| 0,03| 0,00| 0,02| 0,03
8| Poloha pozemku nebo stavby z hlediska komerční využitelnosti| I.| Nevýhodná pro účel užití realizované stavby| -0,01| -0,01| 0,00| 0,00| -0,03
II.| Bez možnosti komerčního využití stavby na pozemku| 0,00| 0,00| 0,00| 0,00| 0,00
III.| Výhodná - možnost komerčního využití pozemku nebo stavby| 0,01| 0,04| 0,01| 0,05| 0,05
IV.| Výhodná - pro pozemek se stavbou s komerční využitelností| 0,02| 0,08| 0,02| 0,10| 0,10
9| Obyvatelstvo| I.| Konfliktní skupiny v okolí
v okolních bytech nebo v okolí| 0 až -0,30| 0 až -0,30| 0 až -0,30| 0 až -0,30| 0 až -0,30
II.| Bezproblémové okolí| 0,00| 0,00| 0,00| 0,00| 0,00
10| Nezaměstnanost| I.| Vyšší než je průměr v kraji| -0,02| -0,01| 0,00| 0,00| 0,00
II.| Průměrná nezaměstnanost| 0,00| 0,00| 0,00| 0,00| 0,00
III.| Nižší než je průměr v kraji| 0,02| 0,01| 0,00| 0,00| 0,00
11| Vlivy ostatní neuvedené**| I.| Vlivy snižující cenu| 0 až -0,30| 0 až -0,30| 0 až -0,30| 0 až -0,30| 0 až -0,30
II.| Bez dalších vlivů| 0,00| 0,00| 0,00| 0,00| 0,00
III.| Vlivy zvyšující cenu| 0 až 0,30| 0 až 0,30| 0 až 0,30| 0 až 0,30| 0 až 0,30
Index polohy:IP=P1×1+∑i=211Pi
Začlenění do kvalitativního pásma se posuzuje pro všechny pozemky v jednotném funkčním celku.
*
V obcích s MHD se hodnotí dopravní spojení do centra obce, u ostatních obcí se výše hodnoty kvalitativního pásma určuje v návaznosti na počet denních spojů a vzdálenosti zastávky od oceňovaného pozemku.
Součet všech přirážek a srážek ve znacích 2 až 11 lze uplatnit maximálně v hodnotě - 0,80.
**
Zařazení do kvalitativního pásma znaku musí hodnotitel v posudku odůvodnit včetně použité výše jeho hodnoty.
1.
Hodnoty kvalitativních pásem jednotlivých znaků přísluší ze sloupce:
e, f - budovám typu J, K z přílohy č. 8 a rodinným domům,
g - stavbám pro rodinnou rekreaci pro zahrádkářská chata, rekreační chata, rekreační domek nebo rekreační chalupa oceňovaným podle §§ 13, 14, 35 a 36,
h - budovám typu A, C, D, E, I z přílohy č. 8 nebo halám typu A, B z přílohy č. 9,
i - budovám typu B, F, G, H z přílohy č. 8 a halám typu C, D z přílohy č. 9.
2.
Změní-li se počet obyvatel v obci (např. rozdělením, oddělením nebo sloučením s jinou obcí) postupuje se podle ustanovení § 53 této vyhlášky.
Index polohy pro pozemky zastavěné nebo určené pro stavby garáží, pro výrobu, pro sklady, dopravu a spoje a pro zemědělství
Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty
Tabulka č. 4
Znak| Kvalitativní pásma
---|---
Pi| Název znaku| Číslo| Popis pásma| Druh a účel stavby na pozemku
Garáže| Výroba| Sklady, doprava a spoje| Inženýrské stavby| Zemědělství
a| b| c| d| e| f| 8| h| i
1| Druh a účel užití stavby| I.| Druh hlavní stavby v jednotném funkčním celku| 0,80| 0,40| 0,45| 0,60| 0,30
2| Převažující zástavba v okolí pozemku| I.| Rezidenční zástavba, rekreační stavby| 0,04| -0,03| 0,00| 0,00| -0,01
II.| Obchodní centra| 0,04| -0,02| 0 až 0,08| 0,00| -0,01
III.| Výrobní objekty| 0,02| 0,00| 0 až 0,10| 0,00| 0,00
VI.| Stavby pro zemědělství nebo bez okolní zástavby| 0,00| 0,00| 0 až 0,10| 0,00| 0,01
3| Možnost napojení pozemku na inženýrské sítě obce*,**| I.| Pozemek lze napojit na všechny sítě v obci nebo obec bez sítí| 0,00| 0,00| 0,00| 0 až 0,05| 0,00
II.| Pozemek lze napojit pouze na některé sítě v obci| -0,01| -0,05| 0,00| 0,00| 0,00
III.| Pozemek nelze napojit na žádné sítě v obci| -0,02| -0,20| 0 až -0,10| 0 až -0,10| 0 až -0,10
4| Dopravní dostupnost k hranici pozemku (areálu, pozemku s povrchovou těžbou)*| I.| Bez možnosti příjezdu nebo příjezd po nezpevněné komunikaci| 0 až -0,10| 0 až -0,10| 0 až -0,12| 0 až -0,02| -0,01
II.| Příjezd po zpevněné komunikaci| 0,00| 0,00| 0,00| 0,00| 0,00
III| Příjezd po zpevněné komunikaci pro nákladní dopravu| 0 až 0,03| 0 až 0,10| 0 až 0,08| 0 až 0,05| 0,01
IV.| Příjezd po zpevněné komunikaci pro nákladní dopravu vlečka nebo železnice| 0,01| 0,12| 0,10| 0,01| 0,02
5| Parkovací možnosti*| I.| Omezené parkovací možnosti| -0,01| -0,05| -0,03| 0 až -0,02| -0,02
II.| Dobré parkovací možnosti na veřejné komunikace| 0,00| 0,00| 0,00| 0,00| 0,00
III.| Výborné parkovací možnosti (na pozemcích společně využívaných)| 0,02| 0,02| 0,05| 0 až 0,02| 0 až 0,02
6| Výhodnost pozemku z hlediska komerční využitelnosti| I.| Nevýhodná poloha| 0 až -0,10| 0 až -0,10| 0 až -0,10| 0 až -0,10| 0 až -0,10
II.| Poloha bez vlivu na komerční využití| 0,00| 0,00| 0,00| 0,00| 0,00
III.| Výhodná poloha| 0 až 0,10| 0 až 0,10| 0 až 0,10| 0 až 0,10| 0 až 0,10
IV.| Pozemky komerčně využívané - (např. pozemek s povrchovou těžbou, golfová hřiště, pozemky pod stavbami obnovitelných zdrojů apod.)| -| 0,11 až 0,30| -| 0,11 až 0,30| -
7| Vlivy ostatní neuvedené***| I.| Vlivy snižující cenu| 0 až -0,30| 0 až -0,30| 0 až -0,30| 0 až -0,30| 0 až -0,30
II.| Bez dalších vlivů| 0,00| 0,00| 0,00| 0,00| 0,00
III.| Vlivy zvyšující cenu| 0 až 0,30| 0 až 0,30| 0 až 0,30| 0 až 0,30| 0 až 0,30
Index polohy:IP=P1×1+∑i=27Pi
Začlenění do kvalitativního pásma se posuzuje pro všechny pozemky v jednotném funkčním celku.
*
U liniových staveb se tento znak neposuzuje (jeho hodnota je nulová).
**
U pozemků s povrchovou těžbou se posuzuje vybavenost obce, jejíž základní cena byla pro ocenění použita.
***
Zařazení do kvalitativního pásma znaku musí hodnotitel v posudku odůvodnit včetně použité výše jeho hodnoty.
Hodnoty kvalitativních pásem jednotlivých znaků přísluší ze sloupce:
e - stavbám garáží oceňované podle §§ 15 a 37,
f - budovám typu L,M,R z přílohy č. 8 a halám typu E, F, G, I z přílohy č. 9,
g - budovám typu P, S z přílohy č. 8 a halám typu H a J z přílohy č. 9,
h - inženýrským stavbám oceňovaným podle § 17,
i - budovám typu N, O, Z z přílohy č. 8 nebo halám typu K, L, M z přílohy č. 9.
Úpravy základních cen pro pozemky komunikací
Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty
Tabulka č. 5
Znak| Kvalitativní pásma
---|---
Pi| Název znaku| Číslo| Popis pásma| Hodnota
1| Kategorie a charakter pozemních komunikací, veřejného prostranství a drah| I.| Dálnice, silnice, dráhy celostátní, vzletové a přistávací dráhy letišť v délce 2 101 m a více| -0,30
II.| Místní komunikace, dráhy regionální, dráhy speciální, vzletové a přistávací dráhy letišť v délce od 1 201 m do 2 100 m| -0,40
III.| Účelové komunikace, vlečky, vzletové a přistávací dráhy letišť v délce do 1 200 m, veřejné prostranství, které není součástí komunikace| -0,50
IV.| Ostatní (např., pěší zóny, cyklostezky, veřejná zeleň, veřejné parky)| -0,55
2| Charakter a zastavěnost území| I.| V kat. úz. sídelní části obce* v zastavěném území| 0,00
II.| V kat. úz. mimo sídelní části obce* v zastavěném území obce| -0,10
III.| V kat. úz. sídelní části obce* v nezastavěném území| -0,15
IV.| V kat. úz. mimo sídelní část obce* v nezastavěném území| -0,20
3| Povrchy| I.| Komunikace se zpevněným povrchem| 0,00
II.| Komunikace s nezpevněným povrchem| -0,05
III.| Veřejné parky nebo veřejná zeleň| -0,06 až -0,10
4| Vlivy ostatní neuvedené**| I.| Bez dalších vlivů| 0,00
II.| Vlivy snižující cenu| -0,01 až -0,30
5| Komerční využití| I.| Bez možnosti komerčního využití| 0,60
II.| Možnost komerčního využití| 1 až 1,15
III.| Stavba pro komerční využití (např. čerpací stanice pohonných hmot, občerstvení, placené parkoviště...)| 1,16 až 1,40
Index:I=P5×1+∑i=14Pi
*
Sídelní částí obce se rozumí katastrální území, v němž je obecní úřad (u obcí vyjmenovaných v příloze č. 2 oblast č. 1, u obce Most oblast č. 2), s výjimkou obce Frýdek-Místek, v němž jsou jeho sídelní částí k.ú. Frýdek a k.ú. Místek.
**
Zařazení do kvalitativního pásma znaku musí hodnotitel v posudku odůvodnit včetně použité výše jeho hodnoty.
Maximální hodnota součtu všech srážek u znaků 1 až 4 činí nejvýše -0,9 (90%).“.
30.
V příloze č. 24 tabulka č. 1 včetně nadpisu zní:
„Základní ceny za m3 obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup, rekreačních domků
Tabulka č. 1
Kraj v členění na vyjmenované obce a velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel a oblastí| Základní cena
(Kč/m3)| Kraj v členění na vyjmenované obce a velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel a oblastí| Základní cena
(Kč/m3)| Kraj v členění na vyjmenované obce a velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel a oblastí| Základní cena
(Kč/m3)| Kraj v členění na vyjmenované obce a velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel a oblastí| Základní cena
(Kč/m3)
---|---|---|---|---|---|---|---
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA| Tábor| 2 141| KRÁL. HRADECKÝ KRAJ| OLOMOUCKÝ KRAJ
Praha 1*| 19 129| 2 001-10 000| 2 194| Hradec Králové| 3 206| Jeseník| 1 391
Praha 2*| 5 796| do 2 000 obyvatel| 1 994| Jičín| 2 648| Olomouc| 2 832
Praha 3*| 6 203| PLZEŇSKÝ KRAJ| Náchod| 1 616| Prostějov| 2 169
Praha 4*| 7 017| Plzeň 1*| 2 844| Rychnov nad Kn.| 2 181| Přerov| 1 653
Praha 5*| 5 545| Plzeň 2*| 3 378| Trutnov| 2 402| Šumperk| 2 471
Praha 6*| 9 046| Plzeň 3*| 3 882| 10 001 - 50 000| 2 371| 10 001 - 50 000| 2 098
Praha 7*| 3 409| Domažlice| 1 639| 2 001 - 10 000| 1 813| 2 001 - 10 000| 1 772
Praha 8*| 5 468| Klatovy| 2 116| do 2000 obyvatel| 1 919| do 2 000 obyvatel| 1 516
Praha 9*| 5 602| Rokycany| 2 329| PARDUBICKÝ KRAJ| ZLÍNSKÝ KRAJ
Praha 10*| 6 250| Tachov| 1 928| Chrudim| 1 829| Kroměříž| 2 191
Praha 11*| 5 709| 10 001 - 50 000| 2 037| Pardubice| 2 669| Luhačovice| 2 632
Praha 12*| 5 227| 2 001 - 10 000| 2 279| Svitavy| 1 940| Uherské Hradiště| 2 001
Praha 13*| 6 767| do 2 000 obyvatel| 1 740| Ústí nad Orlicí| 1 812| Vsetín| 1 606
Praha 14*| 3 654| KARLOVARSKÝ KRAJ| 10 001 - 50 000| 1 743| Zlín| 3 305
Praha 15*| 7 557| Karlovy Vary 1 *| 7 390| 2 001 - 10 000| 1 856| 10 001 - 50 000| 2 347
Praha 16*| 4 306| Karlovy Vary 2*| 3 179| do 2 000 obyvatel| 1 650| 2 001 - 10 000| 1 649
Praha 17*| 3 391| Karlovy Vary 3*| 2 440| KRAJ VYSOČINA| do 2 000 obyvatel| 1 490
Praha 18*| 4 595| Karlovy Vary 4*| 3 755| Havlíčkův Brod| 2 093| MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
Praha 19*| 5 457| Cheb| 2 449| Jihlava| 2 563| Ostrava 1*| 2 367
Praha 20*| 6 226| Františkovy Lázně| 2 371| Pelhřimov| 1 986| Ostrava 2*| 2 031
Praha 21*| 7 469| Mariánské Lázně| 2 227| Třebíč| 2 131| Ostrava 3*| 2 066
STŘEDOČESKÝ KRAJ| Sokolov| 2 757| Žďár nad Sázavou| 2 616| Ostrava 4*| 1 606
Benešov| 2 203| 10 001 - 50 000| 1 831| 10 001 - 50 000| 2 024| Ostrava 5*| 1 973
Beroun| 4 193| 2 001 - 10 000| 1 770| 2 001 - 10 000| 1 515| Ostrava 6*| 2 233
Kladno| 2 645| do 2 000 obyvatel| 2 036| do 2 000 obyvatel| 1 289| Ostrava 7*| 2 693
Kolín| 2 418| ÚSTECKÝ KRAJ| JIHOMORAVSKÝ KRAJ| Ostrava 8*| 3 135
Kutná Hora| 2 701| Děčín| 1 801| Brno 1*| 6 084| Ostrava 9*| 3 440
Mělník| 2 878| Chomutov| 2 232| Brno 2*| 4 693| Ostrava 10*| 2 066
Mladá Boleslav| 2 213| Litoměřice| 2 467| Brno 3*| 4 645| Ostrava 11*| 1 955
Nymburk| 2 811| Louny| 2 007| Brno 4*| 4 404| Ostrava 12*| 1 824
Poděbrady| 2 540| Most| 3 403| Brno 5*| 5 079| Bruntál| 1 610
Praha-východ**| 5 563| Teplice| 2 536| Brno 6*| 4 078| Frýdek-Místek| 2 228
Praha-západ**| 5 823| Ústí nad Labem| 2 296| Brno 7*| 3 986| Havířov| 2 159
Příbram| 2 365| 10 001 - 50 000| 2 043| Brno 8*| 4 654| Karviná| 2 231
Rakovník| 2 111| 2 001 - 10 000| 1 734| Brno 9*| 3 720| Nový Jičín| 2 002
10 001-50 000| 2 922| do 2 000 obyvatel| 1 654| Blansko| 3 439| Opava| 2 204
2 001-10 000| 2 926| LIBERECKÝ KRAJ| Břeclav| 1 935| 10 001 - 50 000| 1 853
do 2 000 obyvatel| 2 453| Česká Lípa| 1 975| Hodonín| 2 042| 2 001 - 10 000| 2 088
JIHOČESKÝ KRAJ| Jablonec nad Nisou| 2 185| Vyškov| 2 274| do 2 000 obyvatel| 1 812
České Budějovice| 3 071| Liberec| 3 030| Znojmo| 2 036|
Český Krumlov| 2 799| Semily| 1 624| 10 001 - 50 000| 2 948
Jindřichův Hradec| 2 143| 10 001 - 50 000| 2 224| 2 001 - 10 000| 2 160
Písek| 2 202| 2 001 - 10 000| 1 997| do 2 000 obyvatel| 1 901
Prachatice| 2 256| do 2 000 obyvatel| 2 194|
Strakonice| 2 116|
*
Rozdělení obcí Prahy, Brna, Plzně, Ostravy a Karlových Varů na oblasti je uvedeno v příloze č. 2.
**
Základní ceny platí pro všechny obce v okrese bez ohledu na počet obyvatel.“.
31.
V příloze č. 25 tabulka č. 1 včetně nadpisu zní:
„Základní ceny za m3 obestavěného prostoru rekreační chaty nebo zahrádkářské chaty
Tabulka č. 1
Kraj/(obec) (oblast katastrálních území) počet obyvatel| Základní cena
(Kč/m3)| | Kraj/(obec) (oblast katastrálních území) počet obyvatel| Základní cena
(Kč/m3)
---|---|---|---|---
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA| LIBERECKÝ KRAJ
PRAHA 1*| -| nad 50 000 obyvatel| 2027
PRAHA 2*| -| | 10 001 - 50 000| 2536
PRAHA 3*| -| | 2 001 - 10 000| 1678
PRAHA 4*| 3598| do 2 000 obyvatel| 3211
PRAHA 5*| 2260| | KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ
PRAHA 6*| 3279| | nad 50 000 obyvatel| 2076
PRAHA 7*| 2702| 10 001 - 50 000| 1878
PRAHA 8*| 2005| 2 001 - 10 000| 2102
PRAHA 9*| 2398| | do 2 000 obyvatel| 2750
PRAHA 10*| 2349| | PARDUBICKÝ KRAJ
PRAHA 11*| 2758| | nad 50 000 obyvatel| 1516
PRAHA 12*| 6201| | 10 001 - 50 000| 1416
PRAHA 13*| 5489| | 2 001 - 10 000| 1684
PRAHA 14*| 1816| | do 2 000 obyvatel| 2190
PRAHA 15*| 5294| | KRAJ VYSOČINA
PRAHA 16*| 2328| | nad 50 000 obyvatel| 992
PRAHA 17*| 3567| 10 001 - 50 000| 1426
PRAHA 18*| 2958| 2 001 - 10 000| 1483
PRAHA 19*| 2601| | do 2 000 obyvatel| 2287
PRAHA 20*| 2334| | BRNO
PRAHA 21*| 3781| | BRNO 1*| -
STŘEDOČESKÝ KRAJ | BRNO 2*| 1865
nad 50 000 obyvatel| 1552| BRNO 3*| 1853
10 001 - 50 000| 2108| BRNO 4*| 2374
2 001 - 10 000| 3475| BRNO 5*| 1385
do 2 000 obyvatel| 3580| | BRNO 6*| 2199
JIHOČESKÝ KRAJ| | BRNO 7*| 1920
nad 50 000 obyvatel| 2495| | BRNO 8*| 4619
10 001 - 50 000| 1717| | BRNO 9*| 2127
2 001 - 10 000| 2799| | JIHOMORAVSKÝ KRAJ - (KROMĚ BRNA)
do 2 000 obyvatel| 2915| | nad 10 000 obyvatel| 1383
PLZEŇSKÝ KRAJ| 2 001 - 10 000| 2006
nad 50 000 obyvatel| 1945| | do 2 000 obyvatel| 2587
10 001 - 50 000| 1451| | OLOMOUCKÝ KRAJ
2 001 - 10 000| 2232| | nad 50 000 obyvatel| 2075
do 2 000 obyvatel| 2474| | 10 001 - 50 000| 1658
KARLOVARSKÝ KRAJ| | 2 001 - 10 000| 2008
nad 50 000 obyvatel| 1388| | do 2 000 obyvatel| 2315
10 001 - 50 000| 1695| | ZLÍNSKÝ KRAJ
2 001 - 10 000| 1670| | nad 50 000 obyvatel| 1780
do 2 000 obyvatel| 2351| | 10 001 - 50 000| 1319
ÚSTECKÝ KRAJ| | 2 001 - 10 000| 1899
nad 50 000 obyvatel| 1210| | do 2 000 obyvatel| 2287
10 001 - 50 000| 1530| | MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
2 001 - 10 000| 1808| | nad 50 000 obyvatel| 1655
do 2 000 obyvatel| 2370| 10 001 - 50 000| 2025
| | 2 001 - 10 000| 2548
do 2 000 obyvatel| 2710
*
Rozdělení obcí Prahy a Brna na oblasti je uvedeno v příloze č. 2.“.
32.
V příloze č. 26 tabulka č. 1 včetně nadpisu zní:
„Základní ceny za m3 obestavěného prostoru garáže
Tabulka č. 1
Kraj/(obec)
(oblast katastrálních území) počet obyvatel| Základní cena
(Kč/m3)| | Kraj/(obec)
(oblast katastrálních území) počet obyvatel| Základní cena
(Kč/m3)
---|---|---|---|---
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA| LIBERECKÝ KRAJ
PRAHA 1*| 7062| nad 50 000 obyvatel| 1718
PRAHA 2*| 3290| 10 001 - 50 000| 1682
PRAHA 3*| 2814| | 2 001 - 10 000| 1193
PRAHA 4*| 3411| do 2 000 obyvatel| 1273
PRAHA 5*| 3415| | KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
PRAHA 6*| 4591| | nad 50 000 obyvatel| 1862
PRAHA 7*| 2506| | 10 001 - 50 000| 1572
PRAHA 8*| 3003| 2 001 - 10 000| 1390
PRAHA 9*| 2680| do 2 000 obyvatel| 1377
PRAHA 10*| 3420| | PARDUBICKÝ KRAJ
PRAHA 11*| 3473| | nad 50 000 obyvatel| 1408
PRAHA 12*| 3098| | 10 001 - 50 000| 1572
PRAHA 13*| 2808| | 2 001 - 10 000| 1530
PRAHA 14*| 2644| | do 2 000 obyvatel| 1169
PRAHA 15*| 1553| | KRAJ VYSOČINA
PRAHA 16*| 1978| | nad 50 000 obyvatel| 1578
PRAHA 17*| 1449| | 10 001 - 50 000| 1914
PRAHA 18*| 2637| 2 001 - 10 000| 1487
PRAHA 19*| 1513| do 2 000 obyvatel| 1130
PRAHA 20*| 3630| | BRNO
PRAHA 21*| 4731| | BRNO 1*| 3050
STŘEDOČESKÝ KRAJ| | BRNO 2*| 3707
nad 50 000 obyvatel| 1432| BRNO 3*| 3167
10 001 - 50 000| 1682| BRNO 4*| 3373
2 001 - 10 000| 1820| | BRNO 5*| 2642
do 2 000 obyvatel| 1853| | BRNO 6*| 2503
JIHOČESKÝ KRAJ | | BRNO 7*| 3340
nad 50 000 obyvatel| 1948| BRNO 8*| 3249
10 001 - 50 000| 1824| BRNO 9*| 2213
2 001 - 10 000| 1598| | JIHOMORAVSKÝ KRAJ-(KROMĚ BRNA)
do 2 000 obyvatel| 1235| | nad 10 000 obyvatel| 18321
PLZEŇSKÝ KRAJ| | 2 001 - 10 000| 1672
nad 50 000 obyvatel| 1524| | do 2 000 obyvatel| 1738
10 001 - 50 000| 1781| | OLOMOUCKÝ KRAJ
2 001 - 10 000| 1509| | nad 50 000 obyvatel| 2286
do 2 000 obyvatel| 1265| | 10 001 - 50 000| 1811
KARLOVARSKÝ KRAJ| | 2 001 - 10 000| 1483
nad 50 000 obyvatel| 1573| | do 2 000 obyvatel| 1166
10 001 - 50 000| 998| | ZLÍNSKÝ KRAJ
2 001 - 10 000| 958| | nad 50 000 obyvatel| 2303
do 2 000 obyvatel| 1090| | 10 001 - 50 000| 2120
ÚSTECKÝ KRAJ| | 2 001 - 10 000| 1638
nad 50 000 obyvatel| 1217| | do 2 000 obyvatel| 1343
10 001 - 50 000| 1276| | MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
2 001 - 10 000| 1120| | nad 50 000 obyvatel| 1432
do 2 000 obyvatel| 972| | 10 001 - 50 000| 1373
| | 2 001 - 10 000| 1230
do 2 000 obyvatel| 1220
*
Rozdělení obcí Prahy a Brna na oblasti je uvedeno v příloze č. 2.“.
33.
V příloze č. 27 tabulka č. 1 včetně nadpisu zní:
„Základní ceny za m2 podlahové plochy jednotky bytu
Tabulka č. 1
Kraj v členění na vyjmenované obce a velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel a oblastí| Základní cena
(Kč/m2)| Kraj v členění na vyjmenované obce a velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel a oblastí| Základní cena
(Kč/m2)| Kraj v členění na vyjmenované obce a velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel a oblastí| Základní cena
(Kč/m2)| Kraj v členění na vyjmenované obce a velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel a oblastí| Základní cena
(Kč/m2)
---|---|---|---|---|---|---|---
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA| Tábor| 16187| KRÁL. HRADECKÝ KRAJ| OLOMOUCKÝ KRAJ
Praha 1*| 67484| 2 001 - 10 000| 14812| Hradec Králové| 24223| Jeseník| 10746
Praha 2*| 56068| do 2 000 obyvatel| 11059| Jičín| 17378| Olomouc| 19700
Praha 3*| 42788| PLZEŇSKÝ KRAJ| Náchod| 14083| Prostějov| 13851
Praha 4*| 37426| Plzeň 1*| 21376| Rychnov nad Kn| 18464| Přerov| 13616
Praha 5*| 38507| Plzeň 2*| 22303| Trutnov| 13680| Šumperk| 13749
Praha 6*| 45433| Plzeň 3*| 27878| 10 001 - 50 000| 14543| 10 001 - 50 000| 13140
Praha 7*| 41755| Domažlice| 12916| 2 001 - 10 000| 13201| 2 001 - 10 000| 11925
Praha 8*| 38783| Klatovy| 15613| do 2 000 obyvatel| 17501| do 2 000 obyvatel| 11548
Praha 9*| 40054| Rokycany| 16308| PARDUBICKÝ KRAJ| ZLÍNSKÝ KRAJ
Praha 10*| 35452| Tachov| 12604| Chrudim| 18023| Kroměříž| 16322
Praha 11*| 33356| 10 001 - 50 000| 15091| Pardubice| 22278| Luhačovice| 20907
Praha 12*| 36062| 2 001 - 10 000| 13899| Svitavy| 13190| Uherské Hradiště| 19372
Praha 13*| 32915| do 2 000 obyvatel| 11166| Ústí nad Orlicí| 13173| Vsetín| 14359
Praha 14*| 33041| KARLOVARSKÝ KRAJ| 10 001 - 50 000| 15138| Zlín| 20081
Praha 15*| 34597| Karlovy Vary 1*| 31351| 2 001 - 10 000| 14408| 10 001 - 50 000| 16721
Praha 16*| 43971| Karlovy Vary 2*| 17529| do 2 000 obyvatel| 10651| 2 001 - 10 000| 14938
Praha 17*| 31971| Karlovy Vary 3*| 14753| VYSOČINA KRAJ| do 2 000 obyvatel| 12887
Praha 18*| 34902| Karlovy Vary 4*| 17002| Havlíčkův Brod| 16270| MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
Praha 19*| 30225| Cheb| 10366| Jihlava| 16761| Ostrava 1*| 14689
Praha 20*| 40709| Františkovy lázně| 11641| Pelhřimov| 16578| Ostrava 2*| 15341
Praha 21*| 43362| Mariánské lázně| 19869| Třebíč| 15128| Ostrava 3*| 15299
STŘEDOČESKÝ KRAJ| Sokolov| 9772| Žďár nad Sázavou| 17357| Ostrava 4*| 8616
Benešov| 24693| 10 001 - 50 000| 9581| 10 001 - 50 000| 16561| Ostrava 5*| 14370
Beroun| 25757| 2 001 - 10 000| 7692| 2 001 - 10 000| 12777| Ostrava 6*| 13068
Kladno| 20843| do 2 000 obyvatel| 8129| do 2 000 obyvatel| 10302| Ostrava 7*| 26424
Kolín| 18623| ÚSTECKÝ KRAJ| JIHOMORAVSKÝ KRAJ| Ostrava 8*| 14435
Kutná Hora| 17272| Děčín| 10248| Brno 1*| 33859| Ostrava 9*| 15661
Mělník| 20954| Chomutov| 5510| Brno 2*| 31713| Ostrava 10*| 15830
Mladá Boleslav| 21063| Litoměřice| 13617| Brno 3*| 32773| Ostrava 11*| 8475
Nymburk| 18712| Louny| 11523| Brno 4*| 32128| Ostrava 12*| 10257
Poděbrady| 24505| Most| 5105| Brno 5*| 30100| Bruntál| 10851
Praha - východ**| 28931| Teplice| 13062| Brno 6*| 28499| Frýdek-Místek| 14273
Praha-západ**| 34863| Ústí nad Labem| 10860| Brno 7*| 29288| Havířov| 14795
Příbram| 15406| 10 001 - 50 000| 6753| Brno 8*| 23200| Karviná| 10295
Rakovník| 17921| 2 001 - 10 000| 7905| Brno 9*| 30134| Nový Jičín| 13174
10 001 - 50 000| 18670| do 2000 obyvatel| 6419| Blansko| 20823| Opava| 16752
2 001 - 10 000| 19399| LIBERECKÝ KRAJ| Břeclav| 14495| 10 001 - 50 000| 12423
do 2 000 obyvatel| 13775| Česká Lípa| 10881| Hodonín| 13459| 2 001 - 10 000| 11171
JIHOČESKÝ KRAJ| Jablonec nad Nisou| 13048| Vyškov| 17500| do 2 000 obyvatel| 8139
České Budějovice| 21542| Liberec| 18882| Znojmo| 16530|
Český Krumlov| 16345| Semily| 10649| 10 001 - 50 000| 20032
Jindřichův Hradec| 13763| 10 001 - 50 000| 14384| 2 001 - 10 000| 19328
Písek| 16049| 2 001 - 10 000| 11098| do 2 000 obyvatel| 15033
Prachatice| 12021| do 2 000 obyvatel| 18315|
Strakonice| 13951|
*
Rozdělení obcí Prahy, Brna, Plzně, Ostravy a Karlových Varů na oblasti je uvedeno v příloze č. 2.
**
Základní ceny platí pro všechny obce v okrese bez ohledu na počet obyvatel.“.
34.
Příloha č. 30 zní:
„Příloha č. 30 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.
Ceny (Kč/m2) mýtní výtěže Au v obmýtí u při zakmenění 1,0 podle skupin lesních dřevin
1.
skupina dřevin: SMRK
Obmýtí
u| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
80| 76,13| 67,74| 60,42| 52,52| 44,80| 39,99| 33,95| 29,45| 25,44
100| 92,62| 82,46| 73,18| 63,05| 53,25| 46,91| 39,38| 33,52| 28,18
120| 105,06| 94,35| 83,92| 72,03| 60,78| 52,11| 43,44| 36,79| 30,33
2.
skupina dřevin: JEDLE
Obmýtí
u| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
80| 90,05| 79,98| 70,20| 62,10| 54,17| 47,36| 39,82| 33,02| 25,73
100| 108,86| 95,66| 82,94| 72,40| 62,33| 53,85| 44,57| 35,77| 27,65
120| 126,30| 110,46| 95,31| 82,04| 69,15| 58,88| 47,82| 37,51| 30,43
3.
skupina dřevin: BOROVICE
Obmýtí
u| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
80| 44,90| 41,28| 36,91| 34,17| 29,18| 22,63| 21,03| 19,43| 19,43
100| 45,71| 41,92| 37,59| 34,40| 29,85| 22,82| 21,58| 19,43| 19,43
120| 47,08| 43,02| 38,88| 34,97| 30,49| 23,56| 22,47| 19,43| 19,43
4.
skupina dřevin: MODŘÍN
Obmýtí
u| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
80| 58,48| 53,13| 47,40| 42,30| 34,81| 30,32| 26,32| 22,15| 17,76
100| 64,89| 58,41| 51,65| 45,78| 38,60| 33,00| 28,05| 22,74| 17,76
120| 71,41| 63,95| 56,40| 49,43| 42,16| 35,39| 29,43| 22,96| 17,76
5.
skupina dřevin: DOUGLASKA
Obmýtí
u| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5
80| 98,20| 89,00| 79,90| 72,17| 65,22
100| 108,24| 97,18| 86,03| 76,38| 67,52
120| 117,36| 105,75| 93,44| 82,26| 71,43
6.
skupina dřevin: BUK
Obmýtí
u| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
100| 95,84| 87,76| 80,25| 72,94| 63,97| 56,82| 50,73| 44,77| 38,36
120| 109,78| 99,57| 89,69| 80,39| 71,67| 63,21| 55,87| 48,50| 40,62
140| 121,20| 109,37| 98,51| 86,52| 77,32| 68,32| 60,08| 51,84| 42,85
7.
skupina dřevin: DUB
Obmýtí
u| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
120| 103,49| 92,42| 81,81| 73,02| 65,41| 59,12| 52,39| 32,25| 30,70
140| 114,58| 103,82| 92,82| 82,72| 73,76| 65,70| 57,26| 32,51| 30,70
160| 121,80| 113,63| 104,17| 93,43| 82,73| 72,51| 62,11| 32,86| 30,70
8.
skupina dřevin: JASAN
Obmýtí
u| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3
80| 50,50| 43,03| 34,18
100| 55,68| 47,12| 36,71
120| 61,29| 51,33| 38,99
9.
skupina dřevin: OLŠE
Obmýtí
u| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5
60| 16,76| 15,09| 12,43| 10,13| 7,34
80| 21,25| 18,06| 14,61| 11,59| 8,42
10.
skupina dřevin: OSIKA
Obmýtí
u| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3
60| 8,25| 6,60| 4,84
80| 9,54| 7,34| 5,05
11.
skupina dřevin: AKÁT
Obmýtí
u| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
60| 24,79| 21,58| 18,33| 15,45| 12,04| 8,35| 5,73| 3,51| 3,51
80| 29,10| 25,48| 21,59| 18,12| 14,60| 9,57| 5,88| 3,51| 3,51
12.
skupina dřevin: TOPOL
Obmýtí
u| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
40| 34,54| 30,54| 26,12| 22,63| 18,94| 15,76| 12,69| 9,63| 6,42
50| 37,80| 34,15| 29,17| 25,26| 21,23| 17,75| 14,78| 11,36| 7,42
13.
skupina dřevin: BŘÍZA
Obmýtí
u| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3
60| 9,98| 7,94| 5,62
80| 11,21| 8,59| 5,71
Zakmenění = poměr kruhových ploch nebo hektarových zásob skutečných a uvedených v růstových tabulkách, vyjádřený v desetinách.
Mýtní výtěž = smýcená porostní zásoba.
Obmýtí = doba obmýtní = období od založení do smýcení porostu ve věku jeho mýtní zralosti.“.
35.
Příloha č. 32 zní:
„Příloha č. 32 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.
Věkové hodnotové faktory fa pro skupiny lesních dřevin při různém obmýtí
1.
skupina dřevin: SMRK Obmýtí: 80
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000
6 - 10| 0,088| 0,086| 0,085| 0,072| 0,064| 0,060| 0,053| 0,073| 0,082
11 - 20| 0,148| 0,148| 0,151| 0,144| 0,142| 0,124| 0,114| 0,142| 0,160
21 - 30| 0,244| 0,245| 0,252| 0,249| 0,252| 0,226| 0,214| 0,246| 0,270
31 - 40| 0,360| 0,362| 0,369| 0,369| 0,374| 0,347| 0,335| 0,365| 0,393
41 - 50| 0,492| 0,492| 0,498| 0,500| 0,505| 0,482| 0,471| 0,498| 0,523
51 - 60| 0,633| 0,633| 0,637| 0,639| 0,643| 0,627| 0,618| 0,638| 0,659
61 - 70| 0,780| 0,779| 0,781| 0,783| 0,785| 0,777| 0,771| 0,783| 0,797
71 - 79| 0,928| 0,927| 0,927| 0,928| 0,928| 0,927| 0,925| 0,928| 0,933
80 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000
1.
skupina dřevin: SMRK Obmýtí: 100
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000
6 - 10| 0,069| 0,067| 0,066| 0,057| 0,050| 0,047| 0,042| 0,057| 0,066
11 - 20| 0,116| 0,116| 0,118| 0,113| 0,111| 0,098| 0,090| 0,112| 0,128
21 - 30| 0,193| 0,192| 0,197| 0,195| 0,197| 0,178| 0,168| 0,194| 0,217
31 - 40| 0,285| 0,283| 0,289| 0,289| 0,293| 0,273| 0,262| 0,288| 0,315
41 - 50| 0,388| 0,386| 0,390| 0,392| 0,395| 0,380| 0,369| 0,392| 0,420
51 - 60| 0,500| 0,496| 0,499| 0,501| 0,503| 0,494| 0,484| 0,503| 0,529
61 - 70| 0,616| 0,611| 0,612| 0,614| 0,615| 0,612| 0,604| 0,617| 0,640
71 - 80| 0,732| 0,727| 0,727| 0,727| 0,727| 0,730| 0,724| 0,732| 0,749
81 - 90| 0,845| 0,840| 0,839| 0,840| 0,839| 0,844| 0,841| 0,844| 0,855
91 - 99| 0,951| 0,949| 0,948| 0,948| 0,947| 0,951| 0,950| 0,950| 0,954
100 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000
1.
skupina dřevin: SMRK Obmýtí: 120
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000
6 - 10| 0,060| 0,057| 0,056| 0,048| 0,042| 0,041| 0,036| 0,049| 0,057
11 - 20| 0,101| 0,099| 0,100| 0,095| 0,093| 0,084| 0,077| 0,095| 0,111
21 - 30| 0,166| 0,164| 0,167| 0,165| 0,165| 0,154| 0,144| 0,165| 0,188
31 - 40| 0,246| 0,241| 0,244| 0,244| 0,245| 0,236| 0,226| 0,246| 0,273
41 - 50| 0,335| 0,328| 0,330| 0,331| 0,331| 0,328| 0,318| 0,335| 0,364
51 - 60| 0,431| 0,422| 0,422| 0,423| 0,422| 0,426| 0,417| 0,430| 0,458
61 - 70| 0,531| 0,520| 0,518| 0,518| 0,515| 0,528| 0,520| 0,528| 0,554
71 - 80| 0,632| 0,619| 0,614| 0,614| 0,609| 0,630| 0,624| 0,626| 0,649
81 - 90| 0,729| 0,716| 0,710| 0,709| 0,703| 0,728| 0,724| 0,721| 0,740
91 - 100| 0,821| 0,808| 0,802| 0,801| 0,794| 0,820| 0,818| 0,812| 0,826
101 - 110| 0,902| 0,893| 0,888| 0,887| 0,881| 0,902| 0,901| 0,895| 0,904
111 - 119| 0,971| 0,967| 0,965| 0,965| 0,962| 0,971| 0,971| 0,968| 0,971
120 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000
2.
skupina dřevin: JEDLE Obmýtí: 80
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000
6 - 10| 0,072| 0,071| 0,057| 0,053| 0,050| 0,051| 0,053| 0,034| 0,001
11 - 20| 0,148| 0,152| 0,147| 0,141| 0,126| 0,113| 0,086| 0,056| 0,001
21 - 30| 0,255| 0,263| 0,266| 0,260| 0,236| 0,213| 0,165| 0,129| 0,001
31 - 40| 0,375| 0,384| 0,391| 0,386| 0,360| 0,334| 0,278| 0,242| 0,001
41 - 50| 0,504| 0,513| 0,521| 0,517| 0,494| 0,470| 0,417| 0,386| 0,001
51 - 60| 0,641| 0,648| 0,655| 0,653| 0,636| 0,617| 0,575| 0,551| 0,034
61 - 70| 0,783| 0,787| 0,792| 0,791| 0,782| 0,770| 0,744| 0,730| 0,326
71 - 79| 0,927| 0,929| 0,930| 0,930| 0,928| 0,924| 0,915| 0,911| 0,742
80 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000
2.
skupina dřevin: JEDLE Obmýtí: 100
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000
6 - 10| 0,056| 0,056| 0,045| 0,042| 0,039| 0,040| 0,041| 0,026| 0,001
11 - 20| 0,115| 0,119| 0,115| 0,111| 0,099| 0,088| 0,066| 0,043| 0,001
21 - 30| 0,198| 0,205| 0,208| 0,204| 0,185| 0,167| 0,126| 0,098| 0,001
31 - 40| 0,291| 0,300| 0,306| 0,303| 0,283| 0,261| 0,213| 0,183| 0,001
41 - 50| 0,392| 0,400| 0,408| 0,406| 0,388| 0,367| 0,319| 0,293| 0,001
51 - 60| 0,498| 0,506| 0,512| 0,513| 0,499| 0,481| 0,440| 0,418| 0,014
61 - 70| 0,608| 0,614| 0,620| 0,622| 0,614| 0,601| 0,569| 0,554| 0,137
71 - 80| 0,721| 0,725| 0,728| 0,731| 0,729| 0,721| 0,700| 0,691| 0,311
81 - 90| 0,834| 0,836| 0,837| 0,840| 0,841| 0,838| 0,828| 0,824| 0,542
91 - 99| 0,945| 0,946| 0,946| 0,947| 0,949| 0,948| 0,946| 0,946| 0,832
100 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000
2.
skupina dřevin: JEDLE Obmýtí: 120
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000
6 - 10| 0,046| 0,046| 0,037| 0,035| 0,033| 0,034| 0,035| 0,022| 0,001
11 - 20| 0,095| 0,098| 0,095| 0,093| 0,084| 0,076| 0,057| 0,037| 0,001
21 - 30| 0,164| 0,170| 0,172| 0,170| 0,157| 0,142| 0,109| 0,085| 0,001
31 - 40| 0,241| 0,248| 0,253| 0,252| 0,240| 0,223| 0,183| 0,159| 0,001
41 - 50| 0,325| 0,331| 0,337| 0,338| 0,329| 0,313| 0,275| 0,254| 0,001
51 - 60| 0,413| 0,419| 0,423| 0,427| 0,423| 0,411| 0,379| 0,363| 0,008
61 - 70| 0,504| 0,509| 0,512| 0,518| 0,520| 0,513| 0,490| 0,480| 0,074
71 - 80| 0,598| 0,600| 0,601| 0,609| 0,618| 0,616| 0,603| 0,600| 0,169
81 - 90| 0,691| 0,692| 0,691| 0,700| 0,713| 0,716| 0,713| 0,716| 0,294
91 - 100| 0,784| 0,783| 0,781| 0,789| 0,804| 0,810| 0,815| 0,821| 0,452
101 - 110| 0,873| 0,872| 0,870| 0,876| 0,889| 0,896| 0,904| 0,910| 0,643
111 - 119| 0,959| 0,958| 0,957| 0,960| 0,966| 0,969| 0,974| 0,977| 0,872
120 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000
3.
skupina dřevin: BOROVICE Obmýtí: 80
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| -| -
6 - 10| 0,190| 0,194| 0,218| 0,210| 0,186| 0,231| 0,412| -| -
11 - 20| 0,383| 0,387| 0,407| 0,407| 0,348| 0,451| 0,492| -| -
21 - 30| 0,576| 0,580| 0,595| 0,602| 0,519| 0,659| 0,572| -| -
31 - 40| 0,724| 0,727| 0,737| 0,749| 0,658| 0,805| 0,638| -| -
41 - 50| 0,832| 0,835| 0,840| 0,854| 0,769| 0,900| 0,699| -| -
51 - 60| 0,907| 0,910| 0,912| 0,925| 0,857| 0,956| 0,763| -| -
61 - 70| 0,957| 0,959| 0,959| 0,969| 0,925| 0,984| 0,840| -| -
71 - 79| 0,989| 0,990| 0,989| 0,993| 0,978| 0,996| 0,939| -| -
80 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| -| -
3.
skupina dřevin: BOROVICE Obmýtí: 100
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| -| -
6 - 10| 0,184| 0,189| 0,210| 0,207| 0,174| 0,224| 0,307| -| -
11 - 20| 0,371| 0,376| 0,392| 0,401| 0,326| 0,437| 0,367| -| -
21 - 30| 0,559| 0,564| 0,573| 0,593| 0,485| 0,639| 0,426| -| -
31 - 40| 0,701| 0,707| 0,710| 0,738| 0,615| 0,780| 0,476| -| -
41 - 50| 0,806| 0,811| 0,809| 0,841| 0,719| 0,872| 0,521| -| -
51 - 60| 0,879| 0,884| 0,878| 0,911| 0,801| 0,926| 0,569| -| -
61 - 70| 0,928| 0,932| 0,923| 0,954| 0,865| 0,954| 0,626| -| -
71 - 80| 0,959| 0,962| 0,952| 0,978| 0,914| 0,965| 0,700| -| -
81 - 90| 0,978| 0,980| 0,972| 0,990| 0,953| 0,973| 0,797| -| -
91 - 99| 0,992| 0,993| 0,990| 0,996| 0,985| 0,987| 0,923| -| -
100 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| -| -
3.
skupina dřevin: BOROVICE Obmýtí: 120
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| -| -
6 - 10| 0,175| 0,180| 0,196| 0,200| 0,164| 0,199| 0,217| -| -
11 - 20| 0,353| 0,358| 0,366| 0,386| 0,307| 0,388| 0,259| -| -
21 - 30| 0,531| 0,537| 0,535| 0,571| 0,457| 0,567| 0,302| -| -
31 - 40| 0,667| 0,674| 0,663| 0,711| 0,580| 0,693| 0,336| -| -
41 - 50| 0,766| 0,773| 0,756| 0,810| 0,678| 0,774| 0,368| -| -
51 - 60| 0,836| 0,843| 0,820| 0,878| 0,755| 0,822| 0,402| -| -
61 - 70| 0,882| 0,888| 0,862| 0,919| 0,815| 0,847| 0,443| -| -
71 - 80| 0,911| 0,917| 0,889| 0,942| 0,862| 0,857| 0,495| -| -
81 - 90| 0,929| 0,934| 0,908| 0,954| 0,898| 0,864| 0,564| -| -
91 - 100| 0,943| 0,947| 0,924| 0,960| 0,929| 0,876| 0,653| -| -
101 - 110| 0,959| 0,961| 0,945| 0,968| 0,956| 0,905| 0,768| -| -
111 - 119| 0,983| 0,984| 0,978| 0,986| 0,984| 0,960| 0,914| -| -
120 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| -| -
4.
skupina dřevin: MODŘÍN Obmýtí: 80
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| -
6 - 10| 0,131| 0,120| 0,119| 0,110| 0,100| 0,094| 0,094| 0,146| -
11 - 20| 0,267| 0,266| 0,272| 0,261| 0,204| 0,199| 0,196| 0,247| -
21 - 30| 0,419| 0,425| 0,436| 0,425| 0,332| 0,329| 0,325| 0,375| -
31 - 40| 0,553| 0,563| 0,576| 0,566| 0,459| 0,458| 0,454| 0,502| -
41 - 50| 0,671| 0,682| 0,695| 0,687| 0,583| 0,584| 0,582| 0,627| -
51 - 60| 0,777| 0,786| 0,796| 0,791| 0,706| 0,707| 0,707| 0,746| -
61 - 70| 0,872| 0,878| 0,884| 0,882| 0,825| 0,827| 0,829| 0,857| -
71 - 79| 0,959| 0,961| 0,963| 0,962| 0,942| 0,944| 0,944| 0,956| -
80 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| -
4.
skupina dřevin: MODŘÍN Obmýtí: 100
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| -
6 - 10| 0,113| 0,105| 0,104| 0,096| 0,082| 0,077| 0,079| 0,129| -
11 - 20| 0,231| 0,231| 0,237| 0,229| 0,167| 0,164| 0,163| 0,217| -
21 - 30| 0,362| 0,370| 0,382| 0,373| 0,272| 0,271| 0,271| 0,330| -
31 - 40| 0,478| 0,490| 0,504| 0,496| 0,375| 0,377| 0,378| 0,443| -
41 - 50| 0,580| 0,594| 0,608| 0,602| 0,477| 0,481| 0,484| 0,553| -
51 - 60| 0,671| 0,684| 0,696| 0,693| 0,577| 0,583| 0,588| 0,658| -
61 - 70| 0,753| 0,764| 0,773| 0,772| 0,675| 0,682| 0,689| 0,755| -
71 - 80| 0,828| 0,836| 0,842| 0,843| 0,771| 0,778| 0,786| 0,842| -
81 - 90| 0,899| 0,903| 0,906| 0,908| 0,864| 0,870| 0,877| 0,917| -
91 - 99| 0,966| 0,968| 0,968| 0,969| 0,955| 0,958| 0,961| 0,977| -
100 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| -
4.
skupina dřevin: MODŘÍN Obmýtí: 120
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| -
6 - 10| 0,099| 0,092| 0,091| 0,085| 0,070| 0,067| 0,069| 0,123| -
11 - 20| 0,203| 0,203| 0,208| 0,202| 0,143| 0,142| 0,144| 0,208| -
21 - 30| 0,318| 0,325| 0,335| 0,330| 0,232| 0,235| 0,239| 0,316| -
31 - 40| 0,420| 0,431| 0,442| 0,439| 0,321| 0,326| 0,333| 0,424| -
41 - 50| 0,510| 0,522| 0,533| 0,533| 0,408| 0,416| 0,427| 0,530| -
51 - 60| 0,590| 0,602| 0,611| 0,613| 0,493| 0,504| 0,519| 0,630| -
61 - 70| 0,662| 0,672| 0,678| 0,683| 0,577| 0,590| 0,608| 0,723| -
71 - 80| 0,728| 0,736| 0,739| 0,746| 0,658| 0,672| 0,693| 0,807| -
81 - 90| 0,790| 0,795| 0,795| 0,803| 0,738| 0,752| 0,773| 0,879| -
91 - 100| 0,849| 0,852| 0,849| 0,858| 0,816| 0,828| 0,847| 0,936| -
101 - 110| 0,908| 0,909| 0,906| 0,912| 0,891| 0,900| 0,914| 0,976| -
111 - 119| 0,969| 0,968| 0,967| 0,970| 0,964| 0,968| 0,974| 0,997| -
120 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| -
5.
skupina dřevin: DOUGLASKA Obmýtí: 80
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000
6 - 10| 0,142| 0,144| 0,143| 0,136| 0,136
11 - 20| 0,269| 0,285| 0,302| 0,315| 0,336
21 - 30| 0,414| 0,439| 0,470| 0,498| 0,536
31 - 40| 0,545| 0,573| 0,608| 0,644| 0,689
41 - 50| 0,664| 0,690| 0,722| 0,758| 0,802
51 - 60| 0,771| 0,791| 0,817| 0,846| 0,883
61 - 70| 0,869| 0,881| 0,897| 0,916| 0,941
71 - 79| 0,958| 0,962| 0,967| 0,974| 0,982
80 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000
5.
skupina dřevin: DOUGLASKA Obmýtí: 100
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000
6 - 10| 0,123| 0,126| 0,127| 0,123| 0,127
11 - 20| 0,233| 0,249| 0,267| 0,284| 0,313
21 - 30| 0,359| 0,384| 0,415| 0,450| 0,501
31 - 40| 0,472| 0,500| 0,538| 0,581| 0,643
41 - 50| 0,575| 0,602| 0,639| 0,684| 0,749
51 - 60| 0,668| 0,690| 0,723| 0,764| 0,825
61 - 70| 0,753| 0,769| 0,794| 0,827| 0,878
71 - 80| 0,830| 0,839| 0,856| 0,879| 0,917
81 - 90| 0,902| 0,905| 0,913| 0,926| 0,949
91 - 99| 0,968| 0,968| 0,970| 0,974| 0,981
100 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000
5.
skupina dřevin: DOUGLASKA Obmýtí: 120
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000
6 - 10| 0,110| 0,111| 0,111| 0,108| 0,114
11 - 20| 0,208| 0,219| 0,234| 0,250| 0,282
21 - 30| 0,320| 0,338| 0,365| 0,397| 0,450
31 - 40| 0,421| 0,442| 0,472| 0,512| 0,578
41 - 50| 0,513| 0,531| 0,561| 0,603| 0,673
51 - 60| 0,596| 0,609| 0,635| 0,673| 0,741
61 - 70| 0,672| 0,678| 0,697| 0,729| 0,789
71 - 80| 0,741| 0,741| 0,751| 0,775| 0,824
81 - 90| 0,804| 0,799| 0,801| 0,816| 0,853
91 - 100| 0,864| 0,855| 0,851| 0,858| 0,882
101 - 110| 0,920| 0,911| 0,905| 0,906| 0,918
111 - 119| 0,974| 0,969| 0,966| 0,965| 0,968
120 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000
6.
skupina dřevin: BUK Obmýtí: 100
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000
6 - 10| 0,085| 0,092| 0,094| 0,097| 0,078| 0,078| 0,079| 0,080| 0,089
11 - 20| 0,137| 0,149| 0,174| 0,173| 0,116| 0,121| 0,123| 0,139| 0,166
21 - 30| 0,213| 0,229| 0,274| 0,271| 0,181| 0,190| 0,192| 0,221| 0,263
31 - 40| 0,301| 0,319| 0,374| 0,370| 0,264| 0,274| 0,276| 0,312| 0,360
41 - 50| 0,398| 0,416| 0,473| 0,471| 0,361| 0,370| 0,373| 0,409| 0,458
51 - 60| 0,502| 0,519| 0,572| 0,572| 0,468| 0,476| 0,478| 0,512| 0,557
61 - 70| 0,611| 0,625| 0,670| 0,672| 0,584| 0,589| 0,590| 0,618| 0,655
71 - 80| 0,723| 0,734| 0,766| 0,770| 0,704| 0,706| 0,707| 0,727| 0,754
81 - 90| 0,835| 0,842| 0,861| 0,865| 0,824| 0,825| 0,825| 0,837| 0,852
91 - 99| 0,946| 0,948| 0,954| 0,956| 0,943| 0,943| 0,942| 0,946| 0,951
100 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000
6.
skupina dřevin: BUK Obmýtí: 120
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000
6 - 10| 0,071| 0,077| 0,080| 0,083| 0,065| 0,064| 0,065| 0,066| 0,074
11 - 20| 0,114| 0,125| 0,148| 0,149| 0,096| 0,099| 0,101| 0,115| 0,139
21 - 30| 0,177| 0,192| 0,233| 0,233| 0,150| 0,156| 0,158| 0,183| 0,220
31 - 40| 0,250| 0,267| 0,318| 0,319| 0,219| 0,226| 0,228| 0,258| 0,301
41 - 50| 0,331| 0,349| 0,402| 0,406| 0,299| 0,305| 0,307| 0,339| 0,383
51 - 60| 0,417| 0,435| 0,486| 0,492| 0,388| 0,393| 0,393| 0,424| 0,466
61 - 70| 0,508| 0,524| 0,569| 0,578| 0,484| 0,486| 0,486| 0,512| 0,548
71 - 80| 0,601| 0,614| 0,651| 0,663| 0,583| 0,582| 0,582| 0,602| 0,631
81 - 90| 0,695| 0,705| 0,732| 0,744| 0,683| 0,680| 0,679| 0,693| 0,713
91 - 100| 0,787| 0,794| 0,811| 0,823| 0,781| 0,777| 0,776| 0,783| 0,795
101 - 110| 0,876| 0,880| 0,888| 0,898| 0,874| 0,871| 0,869| 0,872| 0,877
111 - 119| 0,960| 0,962| 0,963| 0,967| 0,960| 0,959| 0,958| 0,958| 0,959
120 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000
6.
skupina dřevin: BUK Obmýtí: 140
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000
6 - 10| 0,062| 0,068| 0,070| 0,075| 0,058| 0,056| 0,057| 0,057| 0,064
11 - 20| 0,100| 0,110| 0,130| 0,133| 0,085| 0,087| 0,088| 0,100| 0,119
21 - 30| 0,156| 0,169| 0,204| 0,209| 0,133| 0,137| 0,138| 0,159| 0,189
31 - 40| 0,220| 0,236| 0,279| 0,286| 0,194| 0,198| 0,199| 0,224| 0,260
41 - 50| 0,291| 0,307| 0,353| 0,364| 0,265| 0,268| 0,268| 0,294| 0,330
51 - 60| 0,367| 0,383| 0,426| 0,442| 0,345| 0,344| 0,344| 0,367| 0,401
61 - 70| 0,447| 0,462| 0,499| 0,519| 0,429| 0,426| 0,424| 0,443| 0,472
71 - 80| 0,528| 0,541| 0,571| 0,595| 0,517| 0,510| 0,508| 0,521| 0,543
81 - 90| 0,611| 0,621| 0,642| 0,668| 0,606| 0,596| 0,593| 0,600| 0,614
91 - 100| 0,692| 0,700| 0,711| 0,739| 0,693| 0,681| 0,677| 0,678| 0,685
101 - 110| 0,770| 0,776| 0,779| 0,805| 0,776| 0,763| 0,759| 0,755| 0,755
111 - 120| 0,844| 0,847| 0,845| 0,868| 0,853| 0,841| 0,837| 0,830| 0,826
121 - 130| 0,912| 0,914| 0,909| 0,925| 0,920| 0,911| 0,908| 0,902| 0,896
131 - 139| 0,973| 0,973| 0,970| 0,977| 0,977| 0,973| 0,972| 0,968| 0,965
140 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000
7.
skupina dřevin: DUB Obmýtí: 120
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| -
6 - 10| 0,078| 0,075| 0,065| 0,051| 0,028| 0,025| 0,023| 0,245| -
11 - 20| 0,104| 0,106| 0,108| 0,104| 0,073| 0,067| 0,062| 0,335| -
21 - 30| 0,152| 0,157| 0,168| 0,172| 0,134| 0,126| 0,119| 0,433| -
31 - 40| 0,214| 0,220| 0,235| 0,243| 0,201| 0,193| 0,185| 0,515| -
41 - 50| 0,289| 0,292| 0,307| 0,317| 0,274| 0,268| 0,259| 0,586| -
51 - 60| 0,374| 0,373| 0,385| 0,395| 0,353| 0,348| 0,341| 0,647| -
61 - 70| 0,467| 0,461| 0,468| 0,476| 0,438| 0,435| 0,430| 0,701| -
71 - 80| 0,564| 0,555| 0,556| 0,561| 0,529| 0,528| 0,524| 0,752| -
81 - 90| 0,664| 0,652| 0,649| 0,650| 0,624| 0,625| 0,624| 0,801| -
91 - 100| 0,765| 0,752| 0,745| 0,744| 0,726| 0,727| 0,728| 0,851| -
101 - 110| 0,863| 0,852| 0,845| 0,843| 0,832| 0,834| 0,835| 0,905| -
111 - 119| 0,956| 0,951| 0,948| 0,946| 0,943| 0,944| 0,944| 0,966| -
120 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| -
7.
skupina dřevin: DUB Obmýtí: 140
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| -
6 - 10| 0,068| 0,064| 0,054| 0,042| 0,023| 0,020| 0,019| 0,211| -
11 - 20| 0,090| 0,090| 0,089| 0,085| 0,058| 0,054| 0,050| 0,288| -
21 - 30| 0,132| 0,133| 0,138| 0,140| 0,108| 0,103| 0,097| 0,371| -
31 - 40| 0,186| 0,185| 0,193| 0,198| 0,162| 0,157| 0,151| 0,442| -
41 - 50| 0,251| 0,247| 0,253| 0,258| 0,221| 0,217| 0,212| 0,503| -
51 - 60| 0,325| 0,315| 0,317| 0,321| 0,285| 0,283| 0,279| 0,555| -
61 - 70| 0,405| 0,390| 0,385| 0,387| 0,353| 0,353| 0,351| 0,602| -
71 - 80| 0,490| 0,468| 0,458| 0,456| 0,426| 0,428| 0,428| 0,646| -
81 - 90| 0,576| 0,551| 0,534| 0,529| 0,503| 0,508| 0,509| 0,688| -
91 - 100| 0,663| 0,635| 0,613| 0,605| 0,585| 0,591| 0,594| 0,731| -
101 - 110| 0,749| 0,719| 0,695| 0,686| 0,670| 0,677| 0,682| 0,778| -
111 - 120| 0,829| 0,803| 0,780| 0,770| 0,760| 0,766| 0,771| 0,830| -
121 - 130| 0,904| 0,884| 0,866| 0,858| 0,853| 0,858| 0,862| 0,890| -
131 - 139| 0,971| 0,963| 0,955| 0,952| 0,950| 0,952| 0,954| 0,960| -
140 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| -
7.
skupina dřevin: DUB Obmýtí: 160
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| -
6 - 10| 0,062| 0,056| 0,045| 0,035| 0,019| 0,017| 0,016| 0,176| -
11 - 20| 0,083| 0,079| 0,075| 0,070| 0,048| 0,045| 0,043| 0,241| -
21 - 30| 0,121| 0,117| 0,117| 0,116| 0,089| 0,086| 0,082| 0,311| -
31 - 40| 0,171| 0,163| 0,163| 0,164| 0,134| 0,131| 0,128| 0,370| -
41 - 50| 0,231| 0,217| 0,214| 0,214| 0,183| 0,182| 0,179| 0,421| -
51 - 60| 0,299| 0,278| 0,268| 0,266| 0,236| 0,237| 0,236| 0,465| -
61 - 70| 0,373| 0,343| 0,326| 0,321| 0,292| 0,296| 0,297| 0,504| -
71 - 80| 0,451| 0,413| 0,387| 0,379| 0,353| 0,359| 0,362| 0,540| -
81 - 90| 0,531| 0,485| 0,451| 0,439| 0,417| 0,425| 0,431| 0,575| -
91 - 100| 0,611| 0,560| 0,518| 0,502| 0,484| 0,494| 0,502| 0,611| -
101 - 110| 0,689| 0,634| 0,588| 0,569| 0,555| 0,567| 0,576| 0,650| -
111 - 120| 0,764| 0,708| 0,659| 0,638| 0,629| 0,641| 0,652| 0,694| -
121 - 130| 0,833| 0,780| 0,733| 0,712| 0,706| 0,718| 0,729| 0,744| -
131 - 140| 0,894| 0,849| 0,808| 0,789| 0,786| 0,797| 0,807| 0,803| -
141 - 149| 0,945| 0,914| 0,884| 0,870| 0,870| 0,877| 0,885| 0,872| -
151 - 159| 0,985| 0,973| 0,961| 0,956| 0,956| 0,959| 0,962| 0,954| -
160 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| -
8.
skupina dřevin: JASAN Obmýtí: 80
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000
6 - 10| 0,097| 0,094| 0,069
11 - 20| 0,240| 0,228| 0,195
21 - 30| 0,397| 0,380| 0,344
31 - 40| 0,536| 0,517| 0,482
41 - 50| 0,658| 0,640| 0,611
51 - 60| 0,766| 0,752| 0,732
61 - 70| 0,865| 0,856| 0,844
71 - 79| 0,956| 0,953| 0,950
80 a více| 1,000| 1,000| 1,000
8.
skupina dřevin: JASAN Obmýtí: 100
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000
6 - 10| 0,083| 0,079| 0,058
11 - 20| 0,204| 0,193| 0,165
21 - 30| 0,339| 0,321| 0,290
31 - 40| 0,457| 0,437| 0,406
41 - 50| 0,560| 0,541| 0,515
51 - 60| 0,653| 0,636| 0,617
61 - 70| 0,737| 0,724| 0,712
71 - 80| 0,815| 0,806| 0,800
81 - 90| 0,889| 0,885| 0,884
91 - 99| 0,963| 0,962| 0,962
100 a více| 1,000| 1,000| 1,000
8.
skupina dřevin: JASAN Obmýtí: 120
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000
6 - 10| 0,072| 0,068| 0,051 1
11 - 20| 0,176| 0,166| 0,144
21 - 30| 0,292| 0,277| 0,254
31 - 40| 0,394| 0,377| 0,356
41 - 50| 0,483| 0,467| 0,451
51 - 60| 0,563| 0,549| 0,540
61 - 70| 0,636| 0,625| 0,623
71 - 80| 0,703| 0,696| 0,701
81 - 90| 0,767| 0,764| 0,774
91 - 100| 0,830| 0,830| 0,843
101 - 110| 0,895| 0,896| 0,908
111 - 119| 0,964| 0,965| 0,970
120 a více| 1,000| 1,000| 1,000
9.
skupina dřevin: OLŠE Obmýtí: 60
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000
6 - 10| 0,076| 0,076| 0,072| 0,065| 0,037
11 - 20| 0,139| 0,161| 0,161| 0,156| 0,141
21 - 30| 0,276| 0,314| 0,317| 0,316| 0,305
31 - 40| 0,460| 0,502| 0,506| 0,508| 0,495
41 - 50| 0,672| 0,706| 0,710| 0,712| 0,698
51 - 59| 0,892| 0,907| 0,908| 0,910| 0,902
60 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000
9.
skupina dřevin: OLŠE Obmýtí: 80
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000
6 - 10| 0,056| 0,060| 0,057| 0,052| 0,028
11 - 20| 0,103| 0,127| 0,128| 0,125| 0,106
21 - 30| 0,203| 0,247| 0,251| 0,254| 0,229
31 - 40| 0,339| 0,395| 0,401| 0,408| 0,371
41 - 50| 0,496| 0,556| 0,563| 0,573| 0,523
51 - 60| 0,658| 0,714| 0,720| 0,732| 0,676
61 - 70| 0,813| 0,854| 0,859| 0,869| 0,820
71 - 79| 0,946| 0,963| 0,965| 0,969| 0,946
80 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000
10.
skupina dřevin: OSIKA Obmýtí: 60
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000
6 - 10| 0,052| 0,086| 0,190
11 - 20| 0,111| 0,163| 0,325
21 - 30| 0,254| 0,312| 0,493
31 - 40| 0,451| 0,500| 0,655
41 - 50| 0,674| 0,706| 0,805
51 - 59| 0,897| 0,907| 0,940
60 a více| 1,000| 1,000| 1,000
10.
skupina dřevin: OSIKA Obmýtí: 80
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000
6 - 10| 0,041| 0,069| 0,161
11 - 20| 0,086| 0,130| 0,276
21 - 30| 0,198| 0,249| 0,419
31 - 40| 0,352| 0,399| 0,556
41 - 50| 0,526| 0,563| 0,684
51 - 60| 0,700| 0,724| 0,798
61 - 70| 0,853| 0,864| 0,896
71 - 79| 0,966| 0,968| 0,971
80 a více| 1,000| 1,000| 1,000
11.
skupina dřevin: AKÁT Obmýtí: 60
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| -| -
6 - 10| 0,042| 0,048| 0,054| 0,056| 0,043| 0,045| 0,054| -| -
11 - 20| 0,174| 0,182| 0,201| 0,222| 0,180| 0,243| 0,400| -| -
21 - 30| 0,359| 0,366| 0,391| 0,420| 0,360| 0,456| 0,696| -| -
31 - 40| 0,555| 0,559| 0,580| 0,606| 0,545| 0,638| 0,871| -| -
41 - 50| 0,747| 0,748| 0,761| 0,777| 0,730| 0,795| 0,958| -| -
51 - 59| 0,922| 0,922| 0,926| 0,930| 0,912| 0,935| 0,992| -| -
60 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| -| -
11.
skupina dřevin: AKÁT Obmýtí: 80
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| -| -
6 - 10| 0,035| 0,039| 0,044| 0,046| 0,032| 0,036| 0,050| -| -
11 - 20| 0,145| 0,149| 0,165| 0,181| 0,136| 0,194| 0,375| -| -
21 - 30| 0,299| 0,301| 0,320| 0,343| 0,272| 0,364| 0,653| -| -
31 - 40| 0,461| 0,459| 0,475| 0,495| 0,412| 0,509| 0,817| -| -
41 - 50| 0,621| 0,615| 0,624| 0,635| 0,552| 0,635| 0,899| -| -
51 - 60| 0,767| 0,758| 0,759| 0,760| 0,690| 0,747| 0,931| -| -
61 - 70| 0,888| 0,880| 0,875| 0,870| 0,821| 0,850| 0,945| -| -
71 - 79| 0,974| 0,970| 0,966| 0,962| 0,943| 0,950| 0,972| -| -
80 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| -| -
12.
skupina dřevin: TOPOL Obmýtí: 40
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000
6 - 10| 0,118| 0,125| 0,132| 0,130| 0,126| 0,120| 0,106| 0,101| 0,126
11 - 20| 0,354| 0,355| 0,360| 0,348| 0,337| 0,322| 0,284| 0,254| 0,277
21 - 30| 0,650| 0,644| 0,647| 0,636| 0,625| 0,610| 0,568| 0,534| 0,546
31 - 39| 0,904| 0,898| 0,899| 0,895| 0,891| 0,885| 0,865| 0,850| 0,851
40 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000
12.
skupina dřevin: TOPOL Obmýtí: 50
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000| 0,000
6 - 10| 0,108| 0,111| 0,117| 0,115| 0,110| 0,105| 0,088| 0,081| 0,100
11 - 20| 0,321| 0,314| 0,319| 0,308| 0,296| 0,280| 0,236| 0,204| 0,220
21 - 30| 0,590| 0,570| 0,573| 0,562| 0,548| 0,531| 0,471| 0,429| 0,435
31 - 40| 0,820| 0,796| 0,796| 0,792| 0,782| 0,770| 0,718| 0,684| 0,679
41 - 49| 0,969| 0,956| 0,955| 0,956| 0,952| 0,948| 0,926| 0,912| 0,906
50 a více| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000| 1,000
13.
skupina dřevin: BŘÍZA Obmýtí: 60
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000
6 - 10| 0,133| 0,187| 0,514
11 - 20| 0,198| 0,249| 0,635
21 - 30| 0,337| 0,382| 0,757
31 - 40| 0,518| 0,554| 0,852
41 - 50| 0,718| 0,741| 0,924
51 - 59| 0,912| 0,921| 0,978
60 a více| 1,000| 1,000| 1,000
13.
skupina dřevin: BŘÍZA Obmýtí: 80
Věk
(roky)| Bonitní stupeň (RVB)
---|---
1| 2| 3
1 - 5| 0,000| 0,000| 0,000
6 - 10| 0,110| 0,159| 0,482
11 - 20| 0,162| 0,211| 0,595
21 - 30| 0,276| 0,324| 0,709
31 - 40| 0,425| 0,470| 0,798
41 - 50| 0,590| 0,628| 0,866
51 - 60| 0,749| 0,781| 0,917
61 - 70| 0,885| 0,906| 0,955
71 - 79| 0,977| 0,985| 0,986
80 a více| 1,000| 1,000| 1,000
Věkový hodnotový faktor pro jednotlivé skupiny dřevin daného věku a bonitního stupně je podíl ceny lesního porostu a ceny mýtní výtěže lesního porostu v době obmýtní, stanovených podle příslušných hodnot věkových křivek.
Růstové tabulky jsou číselné nebo grafické přehledy, které udávají nejdůležitější klasifikační (taxační) a růstové veličiny stejnověkých nesmíšených porostů na 1 ha plochy při jejich plném zakmenění. Jsou sestaveny podle dřevin, bonitních stupňů, věků, popřípadě dalších veličin. Podle růstových tabulek se stanovuje objem produkce jednotlivých dřevin.
V případě, kdy je cena mýtní výtěže Au nižší než náklady na zajištěnou kulturu c a nelze použít věkové hodnotové faktory, je věkový hodnotový faktor fa nahrazen znakem „-“.“.
36.
Příloha č. 41 zní:
„Příloha č. 41 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.
Koeficienty změn cen staveb - Ki
v členění podle kódů klasifikací CZ-CC
Kód
CZ-CC| Kód SKP| Název položky| Hodnota Ki
---|---|---|---
1| 2| 3| 4
SEKCE 1 - BUDOVY
11| BUDOVY BYTOVÉ
111| Budovy jednobytové
46.21.11.1| Budovy jednobytové| 2,115
46.21.11.3-4| Budovy pro rodinnou rekreaci
112| Budovy dvou a vícebytové
1121| 46.21.11.2| Budovy dvoubytové| 2,119
1122| 46.21.11.2 46.21.12..| Budovy tří a vícebytové| 2,100
113| Budovy bytové ostatní
46.21.18.2| Budovy se službami sociální péče| 2,032
46.21.19.1| Budovy pro ubytování studentů, zaměstnanců apod.
12| BUDOVY NEBYTOVÉ - BUDOVY A HALY
---|---
121| Hotely a obdobné budovy
46.21.19.1| Budovy hotelů| 2,037
46.21.19.2| Budovy restauračních zařízení
122| Budovy administrativní
46.21.14.3..| Budovy pro administrativu (peněžní ústavy, veřejná správa, pošta...)| 2,097
123| Budovy pro obchod
46.21.14.2..| Budovy pro obchod, prodejny| 2,110
46.21.14.3..| Budovy pro služby
124| Budovy pro dopravu a telekomunikace
1241| 46.21.14.4..
46.21.64.3| Budovy pro telekomunikace, nádraží, terminály a budovy k nim příslušející| 2,086
1242| 46.21.14.5..| Garáže| 2,098
125| Budovy pro průmysl a skladování
1251| 46.21.13.1..
46.21.51.2..| Budovy pro průmysl| 2,086
46.21.13.3..| Budovy pro vodní hospodářství
1252| 46.21.13.2..
46.21.64.1 a 2| Budovy skladů, nádrže a sila| 2,050
Kód
CZ-CC| KódSKP| Název položky| Hodnota Ki
---|---|---|---
1| 2| 3| 4
126| Budovy pro společenské a kulturní účely, výzkum, vzdělávání a zdravotnictví
1261| 46.21.16| Budovy pro společenské a kulturní účely| 2,078
1262| 46.21.17.2| Budovy muzeí a knihoven| 2,051
1263| 46.21.17..1 a 3| Budovy škol, univerzit a budovy pro výzkum| 2,053
1264| 46.21.18.1| Budovy pro zdravotnictví| 2,058
1265| 46.21.61..
46.21.63..| Budovy pro sport
tj. budovy tělocvičen, stavby stadionů| 2,068
127| Budovy nebytové ostatní
1271 | 46.21.15.2..
46.21.15.3..| Budovy pro zemědělství
tj. budovy pro živočišnou produkci, budovy pro skladování a úpravu zemědělských produktů| 2,120
1272| 46.21.14.6..1| Budovy pro bohoslužby a náboženské aktivity| 2,037
1273| 46.21.19.9..| Historické nebo kulturní památky
1274| 46.21.19.9..| Budovy nebytové ostatní, jinde neuvedené| 2,067
SEKCE 2 - INŽENÝRSKÁ DÍLA
---
21| DOPRAVNÍ DÍLA
211| Dálnice, silnice, místní a účelové komunikace
46.23.11..| Dálnice, silnice, místní a účelové komunikace včetně ploch obdobného charakteru| 2,221
212| Dráhy kolejové
46.23.13..| Dráhy železniční a visuté| 2,123
213| Plochy letišť
46.23.14| Dráhy letištní a ostatní plochy| 2,239
214| Mosty, visuté dálnice, tunely, podjezdy a podchody
2141| 46.21.21..| Mosty a visuté dálnice| 1,979
2142| 46.21.22..| Tunely, podjezdy a podchody, podzemní objekty (kromě důlních)| 2,030
215| Přístavy, vodní cesty, vodní stupně a ostatní vodní díla
2151| 46.24.12.1
46.24.11| Přístavy a plavební kanály| 2,031
2152| 46.24.12.3| Hráze, jezy a stupně na tocích| 2,066
46.24.12.4| Objekty budované v souvislosti s hrázemi
46.24.12.8| Přehrady a nádrže na tocích
46.24.12.9| Úpravy vodních toků (regulace)
2153| 46.24.12.6-7| Akvadukty, vodní díla pro zavlažování a odvodnění
Kód
CZ-CC| Kód SKP| Název položky| Hodnota Ki
---|---|---|---
1| 2| 3| 4
22| VEDENÍ TRUBNÍ, TELEKOMUNIKAČNÍ A ELEKTRICKÁ
221| Vedení dálková trubní, telekomunikační a elektrická
2211| 46.21.31..
46.21.32.7| Vedení plynu, ropy a ostatních chemických produktů dálková trubní| 2,293
2212| 46.21.32..| Vedení vody, páro vodní, vzduchovodní, teplovodní, horkovodní a kanalizační dálková trubní včetně souvisejících objektů| 2,305
46.21.64.1| Nádrže, jímky, objekty čistíren odpadních vod
2213| 46.21.36-37..| Vedení dálkové telekomunikační| 2,253
46.21.52.5| Stavby telekomunikační, např. věže, stožáry
2214 | 46.21.33..| Vedení elektrická trakční| 2,218
46.21.34..
46.21.35..| Vedení dálková elektrická včetně pomocných zařízení
222| Vedení místní trubní, elektrická a telekomunikační
2221| 46.21.42.3| Vedení plynu místní trubní| 2,269 1
2222| 46.21.41.1,2,9
46.21.42.1,2
46.21.64.1| Vedení vody, teplovodní, páro vodní a horkovodní místní trubní včetně souvisejících objektů| 2,293
46.25.22.1| Vrty čerpací (studny vrtané)
46.25.22.2| Studny jinde neuvedené a jímání vody
2223| 46.21.41.4,9 | Vedení kanalizace místní trubní| 2,284
46.21.64.1| Nádrže, jímky, objekty čistíren odpadních vod
2224| 46.21.43..| Vedení místní elektrické a telekomunikační včetně pomocných zařízení| 2,199
46.21.43.9| Vedení a rozvodny místní nadzemní jinde neuvedené
23| SOUBORY STAVEB PRO PRŮMYSLOVÉ ÚČELY (KROMĚ BUDOV)
---|---
2301| 46.21.52..| Stavby důlní a pro těžbu| 2,250
2302| 46.21.51..
46.25.61| Stavby elektráren
2303| 46.25.61| Stavby pro chemický průmysl
2304| | Stavby průmyslové jinde neuvedené
24| OSTATNÍ INŽENÝRSKÁ DÍLA
---|---
241| Stavby pro sport a rekreaci
2411| 46.23.22.9| Sportovní hřiště| 2,234
2412| 46.23.21..| Ostatní stavby pro sport a rekreaci
tj. plochy stadionů a hřišť, parky| 2,366
242| Ostatní inženýrská díla jinde neuvedená
46.21.64..
46.39.99| Ostatní inženýrská díla jinde neuvedená| 2,269
Koeficient změny cen staveb pro oplocení se uvažuje podle té stavby, podle které byl u pozemků určen polohový koeficient.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2014.
Ministr:
Ing. Babiš v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 51/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 51/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokolu k ní
Vyhlášeno 15. 9. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 31. 7. 2014, částka 24/2014
* Článek 1 - OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE
* Článek 2 - DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE
* Článek 3 - VŠEOBECNÉ DEFINICE
* Článek 4 - REZIDENT
* Článek 5 - STÁLÁ PROVOZOVNA
* Článek 6 - PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU
* Článek 7 - ZISKY PODNIKŮ
* Článek 8 - MEZINÁRODNÍ DOPRAVA
* Článek 9 - SDRUŽENÉ PODNIKY
* Článek 10 - DIVIDENDY
* Článek 11 - ÚROKY
* Článek 12 - LICENČNÍ POPLATKY
* Článek 13 - ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU
* Článek 14 - PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ
* Článek 15 - TANTIÉMY
* Článek 16 - UMĚLCI A SPORTOVCI
* Článek 17 - PENZE
* Článek 18 - VEŘEJNÉ FUNKCE
* Článek 19 - STUDENTI
* Článek 20 - OSTATNÍ PŘÍJMY
* Článek 21 - MAJETEK
* Článek 22 - VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ
* Článek 23 - ZÁKAZ DISKRIMINACE
* Článek 24 - ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU
* Článek 25 - VÝMĚNA INFORMACÍ
* Článek 26 - ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ
* Článek 27 - SMÍŠENÁ USTANOVENÍ
* Článek 28 - VSTUP V PLATNOST
* Článek 29 - UKONČENÍ PLATNOSTI
* I. Pokud jde o článek 4: - Pro účely první věty odstavce 1 článku 4 se rozumí, že výraz „rezident smluvního státu“ rovněž zahrnuje daňově netransparentní osobu (včetně subjektu kolektivního investování), která je založena v tomto státě v souladu s jeho právními předpisy, a to i v to
* II. Pokud jde o článek 12 odstavec 2: - V případě, že po podpisu této smlouvy podepíše Česká republika s jakýmkoli jiným členským státem EU smlouvu, která omezí zdaňování licenčních poplatků majících zdroj v České republice na nižší sazbu, včetně osvobození, než je sazba stanovená v tomto článku
* III. Pokud jde o článek 25: - Příslušný úřad žádajícího státu poskytne při požádání o informaci podle Smlouvy příslušnému úřadu dožádaného státu následující informace, aby prokázal předpokládanou relevanci požadované informace:
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 31. 7. 2014
51
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. března 2013 byly v Bruselu podepsány Smlouva mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní.
Se Smlouvou a Protokolem k ní vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky je ratifikoval.
Smlouva a Protokol vstoupily v platnost na základě článku 28 odst. 1 Smlouvy dne 31. července 2014 a jejich ustanovení se budou provádět v souladu se zněním článku 28 odst. 1 písm. a) a b) Smlouvy.
Dnem, kterým se začne provádět tato smlouva a Protokol k ní, přestane být platná a přestane se provádět ve vztazích mezi Českou republikou a Lucemburskem Smlouva mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Lucemburku dne 18. března 1991, vyhlášená pod č. 79/1993 Sb.
Anglické znění Smlouvy a Protokolu k ní a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
SMLOUVA
MEZI
ČESKOU REPUBLIKOU
A
LUCEMBURSKÝM VELKOVÉVODSTVÍM
O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ
A ZABRÁNĚNÍ DAŇOVÉMU ÚNIKU
V OBORU DANÍ Z PŘÍJMU A Z MAJETKU
ČESKÁ REPUBLIKA A LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,
přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku,
se dohodly takto:
Článek 1
OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE
Tato smlouva se vztahuje na osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států.
Článek 2
DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE
1.
Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu a z majetku ukládané jménem každého ze smluvních států nebo jeho nižších správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoli.
2.
Za daně z příjmu a z majetku se považují všechny daně vybírané z celkového příjmu, z celkového majetku nebo z částí příjmu nebo majetku, včetně daní ze zisků ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daní z celkového objemu mezd či platů vyplácených podniky a rovněž daní z přírůstku majetku.
3.
Současné daně, na které se Smlouva vztahuje, jsou zejména:
a)
v České republice:
(i)
daň z příjmů fyzických osob;
(ii)
daň z příjmů právnických osob; a
(iii)
daň z nemovitostí;
(dále nazývané „česká daň“);
b)
v Lucemburském velkovévodství:
(i)
daň z příjmů fyzických osob;
(ii)
daň společnosti;
(iii)
majetková daň; a
(iv)
komunální obchodní daň;
(dále nazývané „lucemburská daň“).
4.
Smlouva se bude rovněž vztahovat na jakékoliv daně stejného nebo v zásadě podobného druhu, které budou ukládány po datu podpisu Smlouvy vedle nebo místo současných daní. Příslušné úřady smluvních států si vzájemně sdělí veškeré podstatné změny, které budou provedeny v jejich daňových zákonech.
Článek 3
VŠEOBECNÉ DEFINICE
1.
Pro účely této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad:
a)
výraz „Česká republika“ označuje území České republiky, na kterém jsou, podle českých právních předpisů a v souladu s mezinárodním právem, vykonávána svrchovaná práva České republiky;
b)
výraz „Lucembursko“ označuje Lucemburské velkovévodství a, pokud je použit v zeměpisném významu, označuje území Lucemburského velkovévodství;
c)
výrazy „jeden smluvní stát“ a „druhý smluvní stát“ označují, podle souvislosti, Českou republiku nebo Lucembursko;
d)
výraz „osoba“ zahrnuje fyzickou osobu, společnost a všechna jiná sdružení osob;
e)
výraz „společnost“ označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu;
f)
výraz „podnik“ se vztahuje k vykonávání jakékoliv činnosti;
g)
výrazy „podnik jednoho smluvního státu“ a „podnik druhého smluvního státu“ označují, podle souvislosti, podnik provozovaný rezidentem jednoho smluvního státu a podnik provozovaný rezidentem druhého smluvního státu;
h)
výraz „státní příslušník“ označuje:
(i)
každou fyzickou osobu, která je státním občanem některého smluvního státu;
(ii)
každou právnickou osobu, osobní společnost nebo sdružení zřízenou nebo zřízené podle právních předpisů platných v některém smluvním státě;
i)
výraz „činnost“ zahrnuje rovněž vykonávání svobodného povolání a jiných činností nezávislého charakteru;
j)
výraz „mezinárodní doprava“ označuje jakoukoli dopravu lodí, člunem, letadlem, silničním nebo železničním vozidlem provozovanou podnikem, který má místo svého hlavního vedení v jednom smluvním státě, vyjma případů, kdy je loď provozována, člun provozován nebo letadlo, silniční nebo železniční vozidlo provozováno pouze mezi místy ve druhém smluvním státě;
k)
výraz „příslušný úřad“ označuje:
(i)
v případě České republiky, ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce;
(ii)
v případě Lucemburska, ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce.
2.
Pokud jde o provádění Smlouvy v jakémkoliv čase některým ze smluvních států, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisů tohoto státu pro účely daní, na které se Smlouva vztahuje, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů tohoto státu bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisů tohoto státu.
Článek 4
REZIDENT
1.
Výraz „rezident smluvního státu“ označuje pro účely této smlouvy každou osobu, která je podle právních předpisů tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa hlavního vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria, a rovněž zahrnuje tento stát a jakýkoliv nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto státu. Tento výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z důvodu příjmu ze zdrojů v tomto státě nebo majetku tam umístěného.
2.
Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, bude její postavení určeno následovně:
a)
předpokládá se, že tato osoba je rezidentem pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt; jestliže má k dispozici stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů);
b)
jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má tato osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá k dispozici stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ve kterém se obvykle zdržuje;
c)
jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, jehož je státním příslušníkem;
d)
jestliže je tato osoba státním příslušníkem obou států nebo žádného z nich, upraví příslušné úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou dohodou.
3.
Jestliže osoba, jiná než osoba fyzická, je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, v němž se nachází místo jejího hlavního vedení.
Článek 5
STÁLÁ PROVOZOVNA
1.
Výraz „stálá provozovna“ označuje pro účely této smlouvy trvalé místo k výkonu činnosti, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku.
2.
Výraz „stálá provozovna“ zahrnuje obzvláště:
a)
místo vedení;
b)
závod;
c)
kancelář;
d)
továrnu;
e)
dílnu, a
f)
důl, naleziště ropy nebo plynu, lom nebo jakékoli jiné místo těžby přírodních zdrojů.
3.
Výraz „stálá provozovna“ rovněž zahrnuje:
a)
staveniště nebo stavební, montážní nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený, avšak pouze pokud takové staveniště, projekt nebo dozor trvá déle než dvanáct měsíců;
b)
poskytování služeb, včetně poradenských nebo manažerských služeb, podnikem jednoho smluvního státu nebo prostřednictvím zaměstnanců nebo jiných pracovníků najatých podnikem pro tento účel, avšak pouze pokud činnosti takového charakteru trvají na území druhého smluvního státu po jedno nebo více období přesahující v úhrnu šest měsíců v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období.
4.
Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku se předpokládá, že výraz „stálá provozovna“ nezahrnuje:
a)
zařízení, které se využívá pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání zboží patřícího podniku;
b)
zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání;
c)
zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem;
d)
trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik;
e)
trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem vykonávání jakékoliv jiné činnosti, která má pro podnik přípravný nebo pomocný charakter;
f)
trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze k vykonávání jakéhokoliv spojení činností uvedených v písmenech a) až e), pokud celková činnost trvalého místa k výkonu činnosti vyplývající z tohoto spojení je přípravného nebo pomocného charakteru.
5.
Jestliže, bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2, osoba - jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 6 - jedná ve smluvním státě na účet podniku a má a obvykle vykonává oprávnění uzavírat smlouvy jménem podniku, má se za to, že tento podnik má stálou provozovnu v tomto státě ve vztahu ke všem činnostem, které tato osoba provádí pro podnik, pokud činnosti této osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které, pokud by byly vykonávány prostřednictvím trvalého místa k výkonu činnosti, by nezakládaly z tohoto trvalého místa k výkonu činnosti stálou provozovnu podle ustanovení tohoto odstavce.
6.
Nemá se za to, že podnik má stálou provozovnu ve smluvním státě jenom proto, že v tomto státě vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jakéhokoliv jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti.
7.
Skutečnost, že společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, ovládá nebo je ovládána společností, která je rezidentem druhého smluvního státu nebo která v tomto druhém státě vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.
Článek 6
PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU
1.
Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z nemovitého majetku (včetně příjmů ze zemědělství nebo lesnictví) umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2.
Výraz „nemovitý majetek“ má takový význam, jenž mu náleží podle právních předpisů smluvního státu, v němž je daný majetek umístěn. Výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení občanského práva vztahující se na pozemky, užívací právo k nemovitému majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platby za těžení nebo za přivolení k těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů; lodě, čluny a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.
3.
Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy pobírané z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku.
4.
Ustanovení odstavců 1 a 3 platí rovněž pro příjmy z nemovitého majetku podniku.
Článek 7
ZISKY PODNIKŮ
1.
Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny ve druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně.
2.
Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se, s výhradou ustanovení odstavce 3, v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou.
3.
Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady vynaložené pro účely stálé provozovny, včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených, ať vznikly ve státě, v němž je stálá provozovna umístěna, či jinde.
4.
Jestliže je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nic v odstavci 2 nevylučuje, aby tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením; použitý způsob rozdělení musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku.
5.
Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.
6.
Zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavců stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup.
7.
Jestliže zisky zahrnují části příjmů, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku.
Článek 8
MEZINÁRODNÍ DOPRAVA
1.
Zisky z provozování lodí, člunů, letadel, silničních nebo železničních vozidel v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku.
2.
Jestliže místo hlavního vedení podniku vodní dopravy je na palubě lodi nebo člunu, považuje se za umístěné ve smluvním státě, v němž se nachází domovský přístav lodi nebo člunu, nebo, není-li takový domovský přístav, ve smluvním státě, jehož je provozovatel lodi nebo člunu rezidentem.
3.
Ustanovení odstavce 1 platí rovněž pro zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo mezinárodní provozní organizaci.
Článek 9
SDRUŽENÉ PODNIKY
1.
Jestliže
a)
se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku druhého smluvního státu, nebo
b)
tytéž osoby se podílejí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu
a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány podmínkami, které sjednaly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto podmínek, byly docíleny jedním z podniků, ale vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do zisků tohoto podniku a následně zdaněny.
2.
Jestliže jeden smluvní stát zahrne do zisků podniku tohoto státu - a následně zdaní - zisky, které podniku druhého smluvního státu byly zdaněny v tomto druhém státě, a druhý smluvní stát souhlasí, že zisky takto zahrnuté jsou zisky, které by byly docíleny podnikem prvně zmíněného státu, kdyby podmínky sjednané mezi oběma podniky byly takové, jaké by byly sjednány mezi nezávislými podniky, upraví tento druhý stát přiměřeně částku daně tam uložené z těchto zisků. Při stanovení této úpravy se přihlédne k ostatním ustanovením této smlouvy a, bude-li to nutné, příslušné úřady smluvních států se za tím účelem vzájemně poradí.
Článek 10
DIVIDENDY
1.
Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu, rezidentu druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2.
Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, jehož je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník dividend je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne:
a)
0 procent hrubé částky dividend, jestliže skutečným vlastníkem je společnost (jiná než osobní společnost), která nepřetržitě přímo drží po období alespoň jednoho roku alespoň 10 procent kapitálu společnosti, která vyplácí dividendy;
b)
10 procent hrubé částky dividend ve všech ostatních případech.
Tento odstavec se nedotýká zdanění zisků společnosti, z nichž jsou dividendy vypláceny.
3.
Výraz „dividendy“ použitý v tomto článku označuje příjmy z akcií, požitkových akcií nebo požitkových práv, kuksů, zakladatelských podílů nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akcií podle právních předpisů státu, jehož je společnost, která rozdílí zisk nebo provádí platbu, rezidentem.
4.
Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, jehož je rezidentem společnost vyplácející dividendy, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7.
5.
Jestliže společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže jsou tyto dividendy vypláceny rezidentu tohoto druhého státu nebo že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže ke stálé provozovně, která je umístěna v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků společnosti, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů majících zdroj v tomto druhém státě.
Článek 11
ÚROKY
1.
Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a skutečně vlastněné rezidentem druhého smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto druhém státě.
2.
Výraz „úroky“ použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoliv druhu, ať zajištěných či nezajištěných zástavním právem na nemovitosti a majících či nemajících právo účasti na zisku dlužníka, a zvláště, příjmy z vládních cenných papírůcenných papírů a příjmy z obligací nebo dluhopisů, včetně prémií a výher, které se vážou k těmto cenným papírůmcenným papírům, obligacím nebo dluhopisům. Penále ukládané za pozdní platbu se nepovažuje za úroky pro účely tohoto článku. Výraz „úroky“ nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle ustanovení článku 10 odstavce 3.
3.
Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník úroků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7.
4.
Předpokládá se, že úroky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce úroků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž došlo k zadlužení, z něhož jsou úroky placeny, a tyto úroky jdou k tíži takové stálé provozovny, předpokládá se, že tyto úroky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna.
5.
Jestliže částka úroků, které se vztahují k pohledávce, z níž jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
Článek 12
LICENČNÍ POPLATKY
1.
Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2.
Tyto licenční poplatky však mohou být, vyjma případu druhu plateb, který je uveden v odstavci 3 písmenu a), rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky licenčních poplatků.
3.
Výraz „licenční poplatky“ použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za užití nebo za právo na užití:
a)
jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému (s výjimkou počítačového programu), včetně kinematografických filmů a filmů nebo pásek pro televizní nebo rozhlasové vysílání;
b)
jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo postupu, počítačového programu nebo průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké.
4.
Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7.
5.
Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce licenčních poplatků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž vznikla povinnost platit licenční poplatky, a tyto licenční poplatky jdou k tíži takové stálé provozovny, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna.
6.
Jestliže částka licenčních poplatků, které se vztahují k užití, právu nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
Článek 13
ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU
1.
Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6 a umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2.
Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, včetně zisků ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem), mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
3.
Zisky ze zcizení majetku, který je částí provozního majetku podniku a pozůstávajícího z lodí, člunů, letadel, silničních nebo železničních vozidel provozovaných tímto podnikem v mezinárodní dopravě nebo z movitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí, člunů, letadel, silničních nebo železničních vozidel, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku.
4.
Zisky ze zcizení jakéhokoliv jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1, 2 a 3, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, jehož je zcizitel rezidentem.
Článek 14
PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ
1.
Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 15, 17 a 18 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny v tomto druhém státě.
2.
Odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněném státě, jestliže všechny následující podmínky jsou splněny:
a)
příjemce vykonává zaměstnání ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce, a
b)
odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu, a
c)
odměny nejdou k tíži stálé provozovny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě.
3.
Do počítání období zmíněných v odstavci 2 písmenu a) se zahrnují následující dny:
a)
všechny dny fyzické přítomnosti, včetně dní příjezdů a odjezdů, a
b)
dny strávené mimo stát činnosti, jako jsou soboty a neděle, státní svátky, dovolené, a služební cesty přímo spojené se zaměstnáním příjemce v tomto státě, po kterých bylo v činnosti na území tohoto státu pokračováno.
4.
Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku mohou být odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi, člunu, letadla nebo v silničním nebo železničním vozidle provozované, provozovaného nebo provozovaném v mezinárodní dopravě zdaněny ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku.
Článek 15
TANTIÉMY
Tantiémy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako člen správní rady nebo jakéhokoliv jiného obdobného orgánu společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
Článek 16
UMĚLCI A SPORTOVCI
1.
Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako na veřejnosti vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník nebo jako sportovec z takovýchto osobně vykonávaných činností ve druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článků 7 a 14 zdaněny v tomto druhém státě.
2.
Jestliže příjmy z činností osobně vykonávaných umělcem nebo sportovcem neplynou umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článků 7 a 14 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce vykonávány.
Článek 17
PENZE
1.
Penze a jiné podobné platy (včetně penzí souvisejících s výkonem veřejných funkcí a plateb prováděných na základě legislativy o sociálním zabezpečení) mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu podléhají zdanění jen v prvně zmíněném státě.
2.
Ustanovení odstavce 1 se použije na penze a jiné podobné platy bez ohledu na skutečnost, zda jsou tyto platby vypláceny z důvodu dřívějšího zaměstnání.
Článek 18
VEŘEJNÉ FUNKCE
1.
a) Platy, mzdy a jiné podobné odměny, jiné než penze, vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě za služby prokazované tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu podléhají zdanění jen v tomto státě.
b)
Takové platy, mzdy a jiné podobné odměny však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže služby jsou prokazovány v tomto státě a fyzická osoba, která je rezidentem tohoto státu:
(i)
je státním příslušníkem tohoto státu; nebo
(ii)
se nestala rezidentem tohoto státu jen z důvodu prokazování těchto služeb.
2.
Ustanovení článků 14, 15 a 16 se použijí na platy, mzdy a jiné podobné odměny za služby prokazované v souvislosti s průmyslovou nebo obchodní činností vykonávanou některým smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu.
Článek 19
STUDENTI
Platby, které dostává za účelem úhrady nákladů své výživy, vzdělávání nebo studia student nebo žák, který je nebo bezprostředně před svým příjezdem do jednoho smluvního státu byl rezidentem druhého smluvního státu a který se zdržuje v prvně zmíněném státě pouze za účelem svého vzdělávání nebo studia, nepodléhají zdanění v tomto státě za předpokladu, že takovéto platby plynou ze zdrojů mimo tento stát.
Článek 20
OSTATNÍ PŘÍJMY
1.
Části příjmů rezidenta smluvního státu, ať mají zdroj kdekoliv, o kterých se nepojednává v předchozích článcích této smlouvy, podléhají zdanění jen v tomto státě.
2.
Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí na příjmy jiné než příjmy z nemovitého majetku, který je definován v článku 6 odstavci 2, jestliže příjemce takových příjmů, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo nebo majetek, pro které se příjmy platí, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7.
Článek 21
MAJETEK
1.
Majetek představovaný nemovitým majetkem uvedeným v článku 6, který je vlastněn rezidentem jednoho smluvního státu a umístěn ve druhém smluvním státě, může být zdaněn v tomto druhém státě.
2.
Majetek představovaný movitým majetkem, který je částí provozního majetku stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, může být zdaněn v tomto druhém státě.
3.
Majetek představovaný majetkem, který je částí provozního majetku podniku a pozůstávající z lodí, člunů, letadel, silničních nebo železničních vozidel provozovaných tímto podnikem v mezinárodní dopravě nebo z movitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí, člunů, letadel, silničních nebo železničních vozidel, podléhá zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku.
4.
Všechny ostatní části majetku rezidenta smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě.
Článek 22
VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ
1.
V Lucembursku bude, s výhradou ustanovení lucemburského práva, která se týkají vyloučení dvojího zdanění a která se nedotýkají jeho obecné zásady, dvojí zdanění vyloučeno následovně:
a)
Jestliže rezident Lucemburska pobírá příjem nebo vlastní majetek, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn v České republice, Lucembursko osvobodí, s výhradou ustanovení písmen b) a c), takový příjem nebo majetek od zdanění, avšak může, za účelem výpočtu částky daně ze zbývajících příjmů nebo zbývajícího majetku rezidenta, uplatnit tytéž sazby daně jako kdyby příjem nebo majetek osvobozen nebyl.
b)
Jestliže rezident Lucemburska pobírá příjem, který může být v souladu s ustanoveními článků 10, 12 a 16 zdaněn v České republice, Lucembursko povolí snížit daň z příjmů fyzických osob nebo daň společnosti tohoto rezidenta o částku rovnající se dani zaplacené v České republice. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne tu část daně vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na takové části příjmů pobírané z České republiky.
c)
Ustanovení písmene a) se nepoužijí na příjem pobíraný nebo majetek vlastněný rezidentem Lucemburska, jestliže Česká republika uplatňuje ustanovení této smlouvy tak, že osvobozuje takový příjem nebo majetek od zdanění nebo uplatňuje na takový příjem ustanovení odstavce 2 článku 10 nebo 12.
2.
S výhradou ustanovení právních předpisů České republiky týkajících se vyloučení dvojího zdanění, bude v případě rezidenta České republiky dvojí zdanění vyloučeno následovně:
a)
Česká republika může při ukládání daní svým rezidentům zahrnout do daňového základu, ze kterého se takové daně ukládají, části příjmu nebo majetku, které mohou být v souladu s ustanoveními této smlouvy rovněž zdaněny v Lucembursku, avšak povolí snížit částku daně vypočtenou z takového základu o částku rovnající se dani zaplacené v Lucembursku. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne tu část české daně vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjem nebo majetek, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn v Lucembursku.
b)
Jestliže je v souladu s jakýmkoliv ustanovením Smlouvy příjem pobíraný nebo majetek vlastněný rezidentem České republiky osvobozen od zdanění v České republice, Česká republika může přesto, při výpočtu částky daně ze zbývajících příjmů nebo zbývajícího majetku tohoto rezidenta, vzít v úvahu osvobozený příjem nebo majetek.
Článek 23
ZÁKAZ DISKRIMINACE
1.
Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni ve druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého státu, kteří jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. Toto ustanovení se bez ohledu na ustanovení článku 1 vztahuje rovněž na osoby, které nejsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států.
2.
Osoby bez státní příslušnosti, které jsou rezidenty smluvního státu nebudou podrobeny v žádném smluvním státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci příslušného státu, kteří jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci.
3.
Zdanění stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají tytéž činnosti. Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal rezidentům druhého smluvního státu jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které přiznává svým vlastním rezidentům.
4.
Pokud se nebudou aplikovat ustanovení článku 9 odstavce 1, článku 11 odstavce 5 nebo článku 12 odstavce 6, budou úroky, licenční poplatky a jiné výlohy placené podnikem jednoho smluvního státu rezidentu druhého smluvního státu odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných zisků takového podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny rezidentu prvně zmíněného státu. Podobně jakékoliv dluhy podniku jednoho smluvního státu vůči rezidentu druhého smluvního státu budou pro účely stanovení zdanitelného majetku takového podniku odčitatelné za stejných podmínek, jako kdyby byly smluveny vůči rezidentu prvně zmíněného státu.
5.
Podniky jednoho smluvního státu, jejichž kapitál je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněn nebo kontrolován jedním nebo více rezidenty druhého smluvního státu, nebudou podrobeny v prvně zmíněném státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněného státu.
6.
Ustanovení tohoto článku se bez ohledu na ustanovení článku 2 vztahují na daně všeho druhu a pojmenování.
Článek 24
ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU
1.
Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují vnitrostátní právní předpisy těchto států, předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem nebo, pokud její případ spadá pod článek 23 odstavec 1, úřadu smluvního státu, jehož je státním příslušníkem. Případ musí být předložen do tří let od prvního oznámení opatření vedoucího ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy.
2.
Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit případ vyřešit vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se zamezilo zdanění, které není v souladu se Smlouvou. Jakákoliv dosažená dohoda bude uskutečněna bez ohledu na jakékoliv časové lhůty ve vnitrostátních právních předpisech smluvních států.
3.
Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit vzájemnou dohodou jakékoliv obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo provádění Smlouvy. Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech neupravených ve Smlouvě.
4.
Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců.
Článek 25
VÝMĚNA INFORMACÍ
1.
Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat takové informace, u nichž lze předpokládat, že jsou relevantní ve vztahu k provádění ustanovení této smlouvy nebo ve vztahu k provádění nebo vymáhání vnitrostátních právních předpisů, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování ukládané jménem smluvních států nebo jejich nižších správních útvarů nebo místních úřadů, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna informací není omezena články 1 a 2.
2.
Veškeré informace obdržené smluvním státem podle odstavce 1 budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, které jsou uvedeny v odstavci 1, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní, rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním nebo dozorem výše uvedeného. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích.
3.
Ustanovení odstavců 1 a 2 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost:
a)
provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu;
b)
poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisů nebo v běžném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního státu;
c)
poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem.
4.
Jestliže jsou v souladu s tímto článkem jedním smluvním státem požadovány informace, druhý smluvní stát použije svých opatření zaměřených na získávání informací, aby získal požadované informace, i když tento druhý stát takové informace nepotřebuje pro své vlastní daňové účely. Povinnost obsažená v předchozí větě podléhá omezením odstavce 3, ale v žádném případě nebudou tato omezení vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že nemá domácí zájem na takových informacích.
5.
Ustanovení odstavce 3 nebudou v žádném případě vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že informacemi disponuje bankabanka, jiná finanční instituce, pověřenec nebo osoba, která jedná v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se informace vztahují k vlastnickým podílům na osobě.
Článek 26
ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ
Nic v této smlouvě se nedotýká daňových výsad členů diplomatických misí nebo konzulárních úřadů, které jim přísluší na základě obecných pravidel mezinárodního práva nebo na základě ustanovení zvláštních dohod.
Článek 27
SMÍŠENÁ USTANOVENÍ
Pro účely Smlouvy se rozumí, že příslušný úřad jednoho smluvního státu může po konzultaci s příslušným úřadem druhého smluvního státu odepřít jakékoli osobě, nebo pokud jde o jakoukoli transakci, výhody plynoucí ze Smlouvy, jestliže by poskytnutí těchto výhod znamenalo zneužití této smlouvy.
Článek 28
VSTUP V PLATNOST
1.
Smluvní státy si vzájemně diplomatickou cestou oznámí splnění postupů požadovaných jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této smlouvy v platnost. Tato smlouva vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a její ustanovení se budou provádět:
a)
pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později;
b)
pokud jde o ostatní daně z příjmů a daně z majetku, na příjmy nebo majetek za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později.
2.
Smlouva mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla podepsána v Lucemburku dne 18. března 1991, přestane být v platnosti a přestane se provádět ve vztahu mezi Českou republikou a Lucemburskem dnem, kterým se začne provádět tato smlouva.
Článek 29
UKONČENÍ PLATNOSTI
Tato smlouva zůstane v platnosti dokud nebude vypovězena některým smluvním státem. Každý smluvní stát může diplomatickou cestou podáním výpovědi ukončit platnost Smlouvy, a to nejméně šest měsíců před koncem každého kalendářního roku následujícího po období pěti let ode dne vstupu Smlouvy v platnost. V takovém případě se Smlouva přestane provádět:
a)
pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později;
b)
pokud jde o ostatní daně z příjmů a daně z majetku, na příjmy nebo majetek za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později.
Na důkaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocněni, podepsali tuto smlouvu.
Dáno v Bruselu dne 5. března 2013 ve dvou původních vyhotoveních v anglickém jazyce.
Za Českou republiku
Ing. Miroslav Kalousek v. r.
ministr financí
Za Lucemburské velkovévodství
Luc Frieden v. r.
ministr financí
PROTOKOL
Při podpisu Smlouvy mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku se obě strany dohodly na následujících ustanoveních, která tvoří nedílnou součást Smlouvy:
I.
Pokud jde o článek 4:
Pro účely první věty odstavce 1 článku 4 se rozumí, že výraz „rezident smluvního státu“ rovněž zahrnuje daňově netransparentní osobu (včetně subjektu kolektivního investování), která je založena v tomto státě v souladu s jeho právními předpisy, a to i v tom případě, kdy jsou příjmy této osoby v tomto státě zdaňovány nulovou sazbou nebo tam jsou od zdanění osvobozeny.
II.
Pokud jde o článek 12 odstavec 2:
V případě, že po podpisu této smlouvy podepíše Česká republika s jakýmkoli jiným členským státem EU smlouvu, která omezí zdaňování licenčních poplatků majících zdroj v České republice na nižší sazbu, včetně osvobození, než je sazba stanovená v tomto článku, použije se automaticky tato nižší sazba nebo osvobození pro účely tohoto článku, a to ode dne, kterým se začne provádět smlouva mezi Českou republikou a příslušným členským státem EU.
III.
Pokud jde o článek 25:
Příslušný úřad žádajícího státu poskytne při požádání o informaci podle Smlouvy příslušnému úřadu dožádaného státu následující informace, aby prokázal předpokládanou relevanci požadované informace:
a)
totožnost osoby, u které je prováděna kontrola nebo šetření;
b)
specifikaci požadované informace, včetně jejího charakteru a formy, ve které si žádající stát přeje informaci obdržet od dožádaného státu;
c)
daňový účel, pro který je informace požadována;
d)
důvody, na základě kterých se domnívá, že požadovaná informace je k dispozici v dožádaném státě nebo že s ní disponuje osoba nebo že ji má pod kontrolou osoba v rámci jurisdikce dožádaného státu;
e)
pokud je zná, jméno a adresu jakékoliv osoby, o které se domnívá, že disponuje požadovanou informací;
f)
prohlášení, že žádající stát využil všech dostupných prostředků na svém vlastním území, aby získal informaci, s výjimkou těch, které by vedly ke vzniku nepřiměřených obtíží.
Na důkaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocněni, podepsali tento protokol.
Dáno v Bruselu dne 5. března 2013 ve dvou původních vyhotoveních v anglickém jazyce.
Za Českou republiku
Ing. Miroslav Kalousek v. r.
ministr financí
Za Lucemburské velkovévodství
Luc Frieden v. r.
ministr financí |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 50/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 50/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Rwandské republiky o obranné spolupráci
Vyhlášeno 15. 9. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 4. 8. 2014, částka 24/2014
* Článek 1 - Cíle Dohody
* Článek 2 - Oblasti a rozsah spolupráce
* Článek 3 - Institucionální rámec a provádění
* Článek 4 - Pořizování obranných systémů, zboží a služeb
* Článek 5 - Podmínky pobytu vojenského personálu
* Článek 6 - Odvolání vojenského personálu
* Článek 7 - Náhrada škody
* Článek 8 - Ochrana informací
* Článek 9 - Řešení sporů
* Článek 10 - Doplnění, revize a změny
* Článek 11 - Ukončení platnosti
* Článek 12 - Vstup v platnost a trvání
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 4. 8. 2014
50
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. dubna 2014 v Kigali a dne 4. srpna 2014 v Praze byla podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Rwandské republiky o obranné spolupráci.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 12 odst. 1 dne 4. srpna 2014.
České znění se vyhlašuje současně.
DOHODA
MEZI
VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY
A
VLÁDOU RWANDSKÉ REPUBLIKY
O
OBRANNÉ SPOLUPRÁCI
DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU RWANDSKÉ
REPUBLIKY O OBRANNÉ SPOLUPRÁCI
Preambule
JEŽTO SI vláda České republiky a vláda Rwandské republiky (dále označovány společně jen jako „smluvní strany“ nebo jednotlivě jako „smluvní strana“) přejí ustavit rámec pro spolupráci ve věcech obrany;
BEROUCE V ÚVAHU existující přátelské vztahy a solidaritu mezi svými zeměmi;
PŘEJÍCE SI nahradit existující Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Rwandské republiky o vzájemné spolupráci, podepsané dne 25. září 2009 v Praze, za účelem prohloubení spolupráce mezi oběma smluvními stranami, usilujíce o podporu míru a stability ve svých vlastních zemích;
UZNÁVAJÍCE a ZNOVU POTVRZUJÍCE zásady suverenity, rovnosti, územní celistvosti, politické nezávislosti, nepoužití síly a nevměšování se do svých vnitřních vztahů;
PŘEJÍCE SI podpořit a posílit bližší bilaterální vztahy a dále posílit přátelské vazby mezi svými ozbrojenými silami;
PŘESVĚDČENY, že bližší spolupráce, vzájemné porozumění, podpora a součinnost v záležitostech obrany bude ku vzájemnému prospěchu obou smluvních stran;
POTVRZUJÍCE své závazky ke sdílení a výměně odborných znalostí a dovedností v obranných záležitostech;
se smluvní strany dohodly na následujícím:
Článek 1
Cíle Dohody
Smluvní strany budou spolupracovat k dosažení těchto cílů:
1.
vytvořit právní rámec pro vztah mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Rwandské republiky ve všech záležitostech vztahujících se k obraně;
2.
zvýšení profesionality svých ozbrojených sil prováděním společného výcviku a dalších aktivit;
3.
podpoření vývoje obranných schopností smluvních stran.
Článek 2
Oblasti a rozsah spolupráce
1.
Smluvní strany v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a svými mezinárodněprávními závazky týkajícími se ochrany utajovaných informacíutajovaných informací vytvoří mechanismy pro výměnu informací v oblasti obrany.
2.
Smluvní strany budou spolupracovat při vojenském výcviku a vzdělávání, výměně vojenských instruktorů, příslušníků ozbrojených sil a studentů vojenských škol.
3.
Smluvní strany budou organizovat společná vojenská cvičení pro mezinárodní mise na podporu a udržování míru.
4.
Smluvní strany si budou vyměňovat zkušenosti z operací a budou spolupracovat při posilování a budovaní kapacit boje proti terorismu ve svých vlastních zemích.
5.
Smluvní strany budou spolupracovat v oblastech výzkumu a vývoje na poli obrany.
6.
Smluvní strany budou spolupracovat v oblasti pořizování obranných systémů, zboží a služeb od jejich obranného průmyslu, jak je stanoveno v článku 4 této Dohody.
7.
Budou-li smluvní strany vzájemně souhlasit, mohou spolupracovat v jakýchkoli dalších vojenských oblastech, které by mohly být společným zájmem obou smluvních stran.
Článek 3
Institucionální rámec a provádění
1.
Odpovědnými orgány smluvních stran za provádění této Dohody budou:
-
za českou smluvní stranu: Ministerstvo obrany České republiky;
-
za rwandskou smluvní stranu: Ministerstvo obrany Rwandské republiky.
2.
Kterákoli smluvní strana může navrhnout vyslání svého přidělence obrany do státu druhé smluvní strany. Druhá smluvní strana takový návrh vstřícně posoudí.
3.
Smluvní strany budou udržovat kontakty a vztahy mezi svými ozbrojenými silami a obrannými zařízeními prostřednictvím výměny oficiálních vojenských delegací.
4.
Smluvní strany se budou na různých úrovních pravidelně scházet, aby, mimo jiných věcí, přezkoumaly provádění této Dohody. Tato jednání se budou konat střídavě v obou zemích smluvních stran.
5.
Jednání mohou být svolána kdykoli, pokud to smluvní strany budou považovat za nezbytné.
6.
Rozhodnutí na jednáních podle této Dohody budou přijímána na základě vzájemného konsensu smluvních stran.
7.
Zápisy z jednání mohou obsahovat doporučení, včetně termínů pro jejich realizaci.
8.
Smluvní strany si mohou sjednat pro usnadnění provádění této Dohody zvláštní prováděcí ujednání.
Článek 4
Pořizování obranných systémů, zboží a služeb
1.
Smluvní strany budou navzájem podporovat své aktivity v oblasti pořizování obranných systémů, zboží a služeb (dále jen „vojenské vybavení“), zejména prostřednictvím výměny kontaktů na obranný průmysl působící v jejich zemi. V případě zájmu druhé smluvní strany budou usnadňovat jednání mezi touto smluvní stranou a obranným průmyslem působícím v jejich zemi.
2.
Smluvní strany si vymění své zkušenosti s vojenským vybavením vyráběným obranným průmyslem působícím v jejich zemích, a to až do té míry, do jaké jim to dovolují smlouvy uzavřené s jejich dodavateli.
3.
Smluvní strany souhlasí, že pro jakékoli pořízení vojenského vybavení od konkrétního subjektu obranného průmyslu je nutný kontrakt uzavřený mezi smluvní stranou a tímto subjektem.
4.
V případě zájmu jedné smluvní strany o uzavření kontraktu se subjektem obranného průmyslu působícího v zemi druhé smluvní strany bude druhá smluvní strana napomáhat uzavření takového kontraktu.
5.
Vývoz a dovoz jakéhokoli pořizovaného vojenského materiálu proběhne vždy v souladu s podmínkami stanovenými vnitrostátními právními předpisy smluvních stran.
Článek 5
Podmínky pobytu vojenského personálu
1.
Pro účely této Dohody se pod pojmem „vojenský personál“ rozumí osoby příslušející k ozbrojeným silám jedné smluvní strany a civilní osoby doprovázející ozbrojené síly jedné smluvní strany, které jsou zaměstnanci ozbrojených sil této smluvní strany.
2.
Obě smluvní strany v souladu s právními předpisy svého státu usnadní vojenskému personálu druhé smluvní strany vstup na a opuštění území svého státu.
3.
Každá smluvní strana poskytne vojenskému personálu druhé smluvní strany svou plnou podporu a ochranu v souladu s právními předpisy svého státu.
4.
Smluvní strany zajistí, že se jejich vojenský personál během svého pobytu na území státu druhé smluvní strany v souvislosti s povinnostmi vyplývajícími z provádění této Dohody zdrží jakékoli politické aktivity nekonsistentní s duchem této Dohody a bude dodržovat právní předpisy a zvyklosti státu této smluvní strany.
Článek 6
Odvolání vojenského personálu
1.
Za situace nepřátelství, bez ohledu na to, zda byla vyhlášena válka či nikoli, vyhrazují si obě smluvní strany právo odvolat svůj vojenský personál z území státu druhé smluvní strany. Takovéto odvolání nebude porušením závazků smluvních stran vyplývajících z této Dohody.
2.
Každá smluvní strana má právo požádat o odvolání vojenského personálu druhé smluvní strany, který se v souvislosti s prováděním této Dohody nachází na území jejího státu. Druhá smluvní strana takové žádosti bezodkladně vyhoví.
Článek 7
Náhrada škody
1.
Každá smluvní strana uhradí škodu způsobenou v souvislosti s činnostmi spojenými s prováděním této Dohody druhé smluvní straně nebo třetím stranám.
2.
Každá smluvní strana se může vzdát nároku na náhradu škody vůči druhé smluvní straně, jakož i vůči jejímu vojenskému personálu, která jí byla způsobena v souvislosti s činnostmi spojenými s prováděním této Dohody.
3.
Úhrada odškodného za škodu, definovanou v odst. 1 tohoto článku, způsobenou třetím osobám bude rozdělena mezi smluvní strany následujícím způsobem:
-
pokud za škodu odpovídá pouze jedna ze smluvních stran, uhradí tato smluvní strana odškodnění v celé výši,
-
pokud za škodu odpovídají obě smluvní strany nebo není možné přičíst odpovědnost jedné či druhé smluvní straně, bude výše odškodnění rozdělena mezi smluvní strany rovným dílem.
4.
V případě, že o výši odškodného třetí osoby bylo rozhodnuto v rámci soudního řízení, uhradí jej smluvní strana určená soudním rozhodnutím.
5.
Smluvní strany si vzájemně pomohou s veškerými úkony, které se dotýkají třetích stran.
Článek 8
Ochrana informací
1.
Smluvní strany se tímto zavazují nezveřejnit třetí straně žádnou informaci obdrženou na základě této Dohody bez souhlasu smluvní strany, která tuto informaci poskytla.
2.
Závazky podle tohoto článku zůstávají v platnosti i po ukončení platnosti této Dohody po dobu pěti let.
3.
Každá smluvní strana v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy zajistí ochranu informací obdržených od druhé smluvní strany.
Článek 9
Řešení sporů
Jakékoli spory vzniklé mezi smluvními strany ohledně výkladu nebo provádění této Dohody budou řešeny konzultacemi, jednáním nebo jinými přátelskými prostředky dohodnutými mezi smluvními stranami.
Článek 10
Doplnění, revize a změny
Tato Dohoda může být doplněna, revidována nebo změněna po vzájemném písemném souhlasu smluvních stran.
Článek 11
Ukončení platnosti
1.
Tato Dohoda může být ukončena kteroukoli smluvní stranou písemným oznámením předaným druhé smluvní straně. Platnost Dohody skončí 6 měsíců ode dne doručení takového oznámení.
2.
Pokud se smluvní strany nedohodnou jinak, nebude mít ukončení této Dohody vliv na provádění probíhajících aktivit vzájemné spolupráce, které budou dokončeny za podmínek platných v době jejich zahájení.
Článek 12
Vstup v platnost a trvání
1.
Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem podpisu smluvních stran.
2.
Tato Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.
DÁNO ve dvou původních vyhotoveních v českém a anglickém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za vládu
České republiky
MgA. Martin Stropnický v. r.
ministr obrany
Datum: 4. srpna 2014
Místo: Praha
Za vládu
Rwandské republiky
James Kabarebe v. r.
ministr obrany
Datum: 8. dubna 2014
Místo: Kigali |
Vyhláška č. 198/2014 Sb. | Vyhláška č. 198/2014 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 428/2010 Sb., stanovící okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 12. 9. 2014, datum účinnosti 1. 10. 2014, částka 82/2014
* Čl. I - V příloze k vyhlášce č. 428/2010 Sb., stanovící okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza, ve znění vyhlášky č. 270/2011 Sb., vyhlášky č. 4
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 10. 2014
198
VYHLÁŠKA
ze dne 3. září 2014,
kterou se mění vyhláška č. 428/2010 Sb., stanovící okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo vnitra po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí stanoví podle § 182 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 379/2007 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb.:
Čl. I
V příloze k vyhlášce č. 428/2010 Sb., stanovící okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza, ve znění vyhlášky č. 270/2011 Sb., vyhlášky č. 46/2013 Sb. a vyhlášky č. 20/2014 Sb., se bod 12 zrušuje.
Dosavadní body 13 až 29 se označují jako body 12 až 28.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2014.
Ministr:
Chovanec v. r. |
Zákon č. 197/2014 Sb. | Zákon č. 197/2014 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 12. 9. 2014, datum účinnosti 1. 1. 2015, částka 82/2014
* Čl. I - Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb.,
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2015
197
ZÁKON
ze dne 27. srpna 2014,
kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 422/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 198/2012 Sb. a zákona č. 333/2012 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy nebo vychovatelství nebo pedagogiku volného času nebo studijního oboru pedagogika“ nahrazují slovy „studijního oboru pedagogika, případně v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, vychovatelství nebo pedagogiku volného času,“.
2.
V § 7 odst. 1 písm. b) se slova „v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů mateřské školy nebo studijního oboru pedagogika“ nahrazují slovy „studijního oboru pedagogika, případně v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů mateřské školy, vychovatelství nebo pedagogiku volného času,“.
3.
V § 8 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Zaměstnanci, který je výkonným umělcem7), výtvarným umělcem nebo který má odbornou kvalifikaci podle § 10 odst. 1 nebo § 21, může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele předmětu druhého stupně základní školy odpovídajícího uměleckému zaměření nebo odborné kvalifikaci zaměstnance za splněný, pokud týdenní pracovní doba tohoto zaměstnance u právnické osoby vykonávající činnost školy nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby a pokud tento zaměstnanec mimo pracovněprávní vztah k právnické osobě vykonávající činnost školy provádí umělecké výkony, vytváří umělecká díla nebo vykonává činnost, pro niž splňuje odbornou kvalifikaci podle § 10 odst. 1 nebo § 21. Uznání splnění předpokladu odborné kvalifikace platí pro účely tohoto zákona po dobu, po kterou zaměstnanec splňuje podmínky podle věty první.“.
4.
V § 9 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Zaměstnanci, který je výkonným umělcem7), výtvarným umělcem, uznávaným odborníkem v oboru nebo který má odbornou kvalifikaci podle § 21, může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele předmětu střední školy odpovídajícího uměleckému nebo odbornému zaměření nebo odborné kvalifikaci zaměstnance za splněný, pokud týdenní pracovní doba tohoto zaměstnance u právnické osoby vykonávající činnost školy nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby a pokud tento zaměstnanec mimo pracovněprávní vztah k právnické osobě vykonávající činnost školy provádí umělecké výkony, vytváří umělecká díla, vykonává činnost v oboru, v němž je uznávaným odborníkem, nebo činnost, pro niž splňuje odbornou kvalifikaci podle § 21. Uznání splnění předpokladu odborné kvalifikace platí pro účely tohoto zákona po dobu, po kterou zaměstnanec splňuje podmínky podle věty první.“.
5.
V § 10 odstavec 2 zní:
„(2)
U toho, kdo je nebo byl výkonným umělcem7) nebo výtvarným umělcem, může ředitel základní umělecké školy, střední školy nebo konzervatoře v odůvodněných případech písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele předmětu odpovídajícího uměleckému zaměření zaměstnance pro účely tohoto zákona na dané škole za splněný.“.
6.
V § 11 odstavec 4 zní:
„(4)
U toho, kdo je nebo byl výkonným umělcem7) nebo výtvarným umělcem, může ředitel vyšší odborné školy v odůvodněných případech písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele předmětu odpovídajícího uměleckému zaměření zaměstnance pro účely tohoto zákona na dané škole za splněný.“.
7.
V § 11 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Zaměstnanci, který je uznávaným odborníkem v oboru nebo který má odbornou kvalifikaci podle § 21, může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele předmětu vyšší odborné školy odpovídajícího odbornému zaměření nebo odborné kvalifikaci zaměstnance za splněný, pokud týdenní pracovní doba tohoto zaměstnance u právnické osoby vykonávající činnost školy nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby a pokud tento zaměstnanec mimo pracovněprávní vztah k právnické osobě vykonávající činnost školy vykonává činnost v oboru, v němž je uznávaným odborníkem, nebo činnost, pro niž splňuje odbornou kvalifikaci podle § 21. Uznání splnění předpokladu odborné kvalifikace platí pro účely tohoto zákona po dobu, po kterou zaměstnanec splňuje podmínky podle věty první.“.
8.
V § 17 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Zaměstnanci, který je výkonným umělcem7), výtvarným umělcem nebo který má odbornou kvalifikaci podle § 10 odst. 1 nebo § 21, může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace pedagoga volného času pro aktivity zájmového vzdělávání odpovídající uměleckému zaměření nebo odborné kvalifikaci zaměstnance za splněný, pokud týdenní pracovní doba tohoto zaměstnance u právnické osoby vykonávající činnost školy nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby a pokud tento zaměstnanec mimo pracovněprávní vztah k právnické osobě vykonávající činnost školy provádí umělecké výkony, vytváří umělecká díla nebo vykonává činnost, pro niž splňuje odbornou kvalifikaci podle § 10 odst. 1 nebo § 21. Uznání splnění předpokladu odborné kvalifikace platí pro účely tohoto zákona po dobu, po kterou zaměstnanec splňuje podmínky podle věty první.“.
9.
V § 22 v nadpisu paragrafu se slova „získávání odborné kvalifikace“ nahrazují slovy „odborné kvalifikaci“.
10.
V § 22 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Pedagogický pracovník, pro kterého je příslušný cizí jazyk rodným jazykem nebo který jej ovládá na úrovni rodného jazyka, splňuje pro účely tohoto zákona předpoklad odborné kvalifikace pro výuku konverzace v tomto cizím jazyce, získal-li alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, nebo pro výuku tohoto cizího jazyka, získal-li vysokoškolské vzdělání.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
11.
V § 22 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Větu první nelze uplatnit u pedagogického pracovníka, který má odbornou kvalifikaci pouze pro příslušný předmět nebo příslušnou aktivitu podle odstavce 5 nebo § 8 odst. 3, § 9 odst. 8, § 10 odst. 2, § 11 odst. 4 a 5 a § 17 odst. 3.“.
12.
V § 22 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 21 zní:
„(7)
Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení může zajišťovat výchovu a vzdělávání po nezbytnou dobu a v nezbytném rozsahu pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace, pokud prokazatelně nemůže tyto činnosti zajistit pedagogickým pracovníkem s odbornou kvalifikací. Tím není dotčena odpovědnost ředitele školy nebo školského zařízení za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb podle zvláštního právního předpisu21).
21)
§ 164 odst. 1 písm. c) školského zákona.“.
13.
V § 32 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
pokud ke dni 1. ledna 2015 dosáhla alespoň 55 let věku a pokud vykonávala přímou pedagogickou činnost na příslušném druhu školy nejméně po dobu 20 let.“.
14.
§ 32a se zrušuje.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Na ředitele školy nebo školského zařízení, který byl jmenován na vedoucí pracovní místo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje § 32a zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.
v z. Jermanová v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 196/2014 Sb. | Zákon č. 196/2014 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 12. 9. 2014, datum účinnosti 1. 1. 2015, částka 82/2014
* Čl. I - Změna zákona o dani z přidané hodnoty
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2015
196
ZÁKON
ze dne 27. srpna 2014,
kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna zákona o dani z přidané hodnoty
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Rady 2013/61/EU ze dne 17. prosince 2013, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a 2008/118/ES, pokud jde o francouzské nejvzdálenější regiony, a zejména Mayotte.“.
2.
V § 3 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „daně z přidané hodnoty“.
3.
V § 3 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
členským státem území členského státu Evropské unie s výjimkou jeho území, na které se nevztahuje Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie,“.
4.
V § 3 odst. 1 písm. c) se slova „České republiky“ nahrazují slovem „tuzemska“.
5.
V § 3 odst. 1 písm. e) se slova „území stanovené příslušným právním předpisem Evropské unie.1)“ nahrazují slovy „souhrn území členských států.“.
6.
V § 3 odstavec 2 zní:
„(2)
Pro účely daně z přidané hodnoty se za území členského státu Evropské unie nepovažuje
a)
hora Athos,
b)
Kanárské ostrovy,
c)
francouzská území uvedená v čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské unie,
d)
Ålandy,
e)
Normanské ostrovy,
f)
ostrov Helgoland,
g)
území Büsingen,
h)
Ceuta,
i)
Melilla,
j)
Livigno,
k)
Campione d' Italia,
l)
italské vody jezera Lugano.“.
7.
V § 3 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
8.
V § 3 odst. 3 se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „daně z přidané hodnoty“.
9.
V § 4 odst. 1 písmeno i) zní:
„i)
u fyzické osoby
1.
bydlištěm adresa vedená v základním registru obyvatel nebo v jiné obdobné evidenci, anebo adresa, kterou fyzická osoba uvedla správci daně, pokud neexistuje důkaz, že tato adresa neodpovídá skutečnosti,
2.
místem, kde se obvykle zdržuje, místo, kde fyzická osoba obvykle žije z důvodu osobních nebo profesních vazeb; má-li tato osoba profesní vazby v jiné zemi, než ve které má své osobní vazby, je místo, kde se fyzická osoba obvykle zdržuje, určeno osobními vazbami,
3.
místem pobytu bydliště, nebo místo, kde se obvykle zdržuje,“.
10.
V § 6c odst. 2 se za slovo „poskytována“ vkládají slova „, nebo plnění, na která se použije zvláštní režim jednoho správního místa“.
11.
Za § 6i se vkládá nový § 6j, který zní:
㤠6j
Osoba povinná k dani, která není plátcem, se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která bude poskytovat vybrané služby v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa, je identifikovanou osobou ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována.“.
12.
V části první hlavě II se za nadpis dílu 2 vkládá označení nového oddílu 1, které včetně nadpisu zní:
„Oddíl 1
Stanovení místa plnění při dodání zboží“.
13.
V části první hlavě II se za § 8 vkládá označení nového oddílu 2, které včetně nadpisu zní:
„Oddíl 2
Stanovení místa plnění při poskytnutí služby“.
14.
Za § 9 se vkládá nový§ 9a, který včetně nadpisu zní:
㤠9a
Místo plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani, která má sídlo nebo provozovnu ve třetí zemi
Za místo plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani, která má sídlo nebo provozovnu ve třetí zemi a která je plátcem, s výjimkou poskytnutí služby osvobozeného od daně, se považuje tuzemsko, pokud
a)
je místo plnění stanoveno podle § 9 odst. 1 ve třetí zemi a
b)
ke skutečnému užití nebo spotřebě dochází v tuzemsku.“.
15.
V § 10d odst. 2 se slova „, kde má tato osoba sídlo nebo místo pobytu“ nahrazují slovy „příjemce služby určené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e)“.
16.
Na konci poznámky pod čarou č. 7e se doplňují slova „, v platném znění“.
17.
V § 10e se za slovo „služby“ vkládají slova „osobě nepovinné k dani“ a slova „osoby nepovinné k dani“ se nahrazují slovem „osoby“.
18.
V nadpisu § 10h se slova „zahraniční osobě nepovinné k dani“ nahrazují slovy „osobě nepovinné k dani do třetí země“.
19.
V § 10h odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Místem plnění při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani je místo příjemce služby určené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e), pokud je toto místo ve třetí zemi a jde o“.
20.
V § 10h odst. 1 se písmena h) až j) zrušují.
Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno h).
21.
V § 10h odst. 1 písm. h) se slovo „j)“ nahrazuje slovem „g)“.
22.
V § 10h se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
23.
§ 10i včetně nadpisu zní:
㤠10i
Místo plnění při poskytnutí telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby osobě nepovinné k dani
(1)
Místem plnění při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani je místo příjemce služby určené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e), pokud jde o
a)
telekomunikační službu,
b)
službu rozhlasového a televizního vysílání, nebo
c)
elektronicky poskytovanou službu.
(2)
Pro účely daně z přidané hodnoty se rozumí
a)
telekomunikační službou služba spojená s přenosem, vysíláním nebo příjmem signálů, textových dokumentů, obrázků, zvuků nebo jakékoliv informace prostřednictvím kabelu, rádia, optických nebo elektromagnetických systémů, včetně příslušného přenosu nebo stanovení práva využívat kapacitu pro tento přenos, vysílání nebo příjem nebo přístup k informačním sítím,
b)
službou rozhlasového a televizního vysílání služba sestávající ze zvukového nebo audiovizuálního obsahu, jako jsou rozhlasové nebo televizní pořady pro simultánní poslech nebo sledování na základě programové skladby poskytované veřejnosti prostřednictvím komunikačních sítí poskytovatelem mediálních služeb pod jeho redakční odpovědností,
c)
elektronicky poskytovanou službou služba poskytovaná prostřednictvím veřejné datové sítě nebo elektronické sítě, s výjimkou pouze samotné komunikace prostřednictvím elektronické adresy, a to zejména
1.
hostitelství internetových stránek,
2.
poskytnutí programového vybavení a jeho aktualizace,
3.
poskytnutí obrázků, textů nebo informací anebo zpřístupňování databází,
4.
poskytnutí hudby, filmů nebo her, poskytnutí politických, kulturních, uměleckých, sportovních, vědeckých nebo zábavních pořadů nebo událostí, s výjimkou programů, které jsou službou rozhlasového a televizního vysílání, nebo
5.
poskytnutí služby výuky na dálku.
24.
§ 10k se včetně nadpisu zrušuje.
25.
V části první hlavě II se za § 10i vkládá označení nového oddílu 3, které včetně nadpisu zní:
„Oddíl 3
Stanovení místa plnění při pořízení zboží z jiného členského státu“.
26.
V části první hlavě II se za § 11 vkládá označení nového oddílu 4, které včetně nadpisu zní:
„Oddíl 4
Stanovení místa plnění při dovozu zboží“.
27.
V § 42 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Při poskytnutí vybrané služby s místem plnění v tuzemsku, na které se použije zvláštní režim jednoho správního místa, se postupuje obdobně podle odstavců 1, 2, 4 a 5. Oprava základu daně a výše daně se provede v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního zdanitelného plnění.“.
28.
V § 43 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Osoba povinná k dani, která při poskytnutí vybrané služby s místem plnění v tuzemsku použije zvláštní režim jednoho správního místa, je oprávněna při opravě daně postupovat obdobně podle odstavců 1 až 4.“.
29.
V § 82a odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
neuskutečnila dodání zboží ani poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou
1.
plnění osvobozeného od daně podle § 51, 66, 68 nebo 69,
2.
dodání zboží nebo poskytnutí služby, u kterých byla povinna přiznat daň osoba, které byla tato plnění poskytnuta,
3.
plnění podle § 17, které uskutečnila jako prostřední osoba, nebo
4.
poskytnutí služby, na které použila zvláštní režim jednoho správního místa.“.
30.
V § 82a se doplňuje odstavec 13, který zní:
„(13)
Osoba povinná k dani, která nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, je plátcem a současně používá v jiném členském státě zvláštní režim jednoho správního místa, nemůže uplatnit nárok na vrácení daně na vstupu z plnění s místem plnění v tuzemsku vztahujících se k poskytování vybraných služeb, na které použije zvláštní režim jednoho správního místa; tato osoba může uplatnit u těchto plnění nárok na odpočet daně podle tohoto zákona.“.
31.
V § 83 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Nárok na vrácení daně za zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku přijaté zahraniční osobou povinnou k dani, která nemá provozovnu na území Evropské unie, může uplatnit tato osoba, pokud v období, za které žádá o vrácení daně, v tuzemsku neuskutečňuje jiná než tato plnění:
a)
dovoz zboží,
b)
plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně,
c)
plnění podle § 69,
d)
plnění, u něhož jsou povinni přiznat daň plátce nebo identifikovaná osoba, pro které je plnění poskytnuto, nebo
e)
poskytnutí služby, na kterou se použije zvláštní režim jednoho správního místa.
(2)
Na vrácení daně vztahující se k poskytnutí vybrané služby, na kterou byl použit zvláštní režim jednoho správního místa, se nepoužijí odstavce 3, 10 a 11.“.
32.
V § 88 se doplňuje odstavec 15, který zní:
„(15)
Ustanovení tohoto zákona upravující od 1. ledna 2015 registraci k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa a ustanovení, která s nimi souvisejí, se použijí od 1. října 2014.“.
33.
§ 88 se včetně nadpisu zrušuje.
34.
V části první se za nadpis hlavy IV vkládá označení nového dílu 1, který včetně nadpisu zní:
„Díl 1
Obecná ustanovení o správě daně“.
35.
V§ 93a odst. 2 se slova „s výjimkou osoby evidované podle § 88,“ zrušují.
36.
Za § 97 se vkládá nový § 97a, který včetně nadpisu zní:
㤠97a
Dobrovolná registrace identifikované osoby
Osoba povinná k dani může podat přihlášku k registraci, pokud
a)
má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku,
b)
není plátcem a
c)
bude poskytovat vybrané služby v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa.“.
37.
V § 104 odstavec 3 zní:
„(3)
Správce daně podle odstavce 1 nebo 2 nepostupuje, pokud
a)
plátce, který měl nárok na odpočet daně v částečné výši podle § 72 odst. 6 ve zdaňovacím období, do kterého skutečnosti rozhodné pro stanovení daně příslušely, uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za nesprávné zdaňovací období a zdaňovací období, do kterého příslušely, bylo v jiném kalendářním roce, nebo
b)
se jedná o poskytnutí vybrané služby v rámci použití zvláštního režimu jednoho správního místa s místem plnění v tuzemsku.“.
38.
V § 107a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „pokud“ vkládají slova „není v tuzemsku registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa a“.
39.
V § 108 odst. 1 písm. c) bodě 1 se slova „a § 10k“ zrušují.
40.
V § 108 odst. 1 písmeno f) zní:
„f)
uživatel, který poskytuje vybrané služby v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa,“.
41.
V části první hlavě IV se za díl 1 vkládá nový díl 2, který včetně nadpisů zní:
„Díl 2
Zvláštní režim jednoho správního místa
Oddíl 1
Základní ustanovení
§ 110a
Úvodní ustanovení
(1)
Zvláštním režimem jednoho správního místa je
a)
režim mimo Evropskou unii a
b)
režim Evropské unie.
(2)
Zvláštní režim jednoho správního místa může v tuzemsku použít osoba povinná k dani, která poskytuje vybranou službu a splňuje v tuzemsku podmínky pro použití zvláštního režimu jednoho správního místa.
(3)
V případě zvláštního režimu jednoho správního místa je místně příslušným Finanční úřad pro Jihomoravský kraj.
(4)
Ustanovení o příslušnosti Specializovaného finančního úřadu se v případě zvláštního režimu jednoho správního místa nepoužijí.
§ 110b
Vymezení základních pojmů
(1)
Pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa se rozumí
a)
daní peněžité plnění spravované v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa; rozpočet, jehož je daň příjmem, se považuje za veřejný rozpočet,
b)
vybranou službou služba poskytovaná osobě nepovinné k dani s místem plnění na území Evropské unie, a to
1.
telekomunikační služba,
2.
služba rozhlasového a televizního vysílání,
3.
elektronicky poskytovaná služba,
c)
státem spotřeby členský stát, ve kterém je místo plnění poskytované vybrané služby,
d)
státem identifikace členský stát, ve kterém se osoba povinná k dani registruje k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa,
e)
uživatelem osoba povinná k dani, která je v tuzemsku registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa; uživatel je daňovým subjektem.
(2)
Pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa se za provozovnu považuje i ta organizační složka osoby povinné k dani, která může přijímat a využívat služby, které jsou poskytovány pro potřebu této provozovny, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje.
Oddíl 2
Společná ustanovení o správě daně ve zvláštním režimu v tuzemsku
§ 110c
Zastupování
Plnou moc lze udělit pouze v rozsahu opravňujícím k zastupování ve všech úkonech, řízeních nebo jiných postupech v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa.
§ 110d
Evidence pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa
(1)
Osoba, která používá zvláštní režim jednoho správního místa, je povinna vést evidenci obsahující podrobné údaje vztahující se k poskytnutým vybraným službám podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e).
(2)
Údaje podle odstavce 1 se uchovávají po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém bylo plnění poskytnuto.
(3)
Údaje podle odstavce 1 musí být na žádost správce daně nebo správce daně příslušného státu spotřeby poskytnuty elektronicky.
§ 110e
Způsob placení daně
(1)
Daň se platí správci daně v eurech.
(2)
Daň se platí na příslušný účet správce daně vedený v eurech, a to bezhotovostním převodem.
(3)
Osoba povinná k dani, která používá v tuzemsku zvláštní režim jednoho správního místa, je povinna uvést, na kterou daň je platba určena, a označit platbu referenčním číslem příslušného daňového přiznání.
§ 110f
Přeplatek
(1)
Správce daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa vrátí vratitelný přeplatek bez žádosti do 30 kalendářních dnů od vzniku vratitelného přeplatku.
(2)
Vratitelný přeplatek nižší než 4 EUR se nevrací.
Oddíl 3
Správa daně ve zvláštním režimu v tuzemsku jako státě identifikace
Pododdíl 1
Použití zvláštního režimu jednoho správního místa v tuzemsku
§ 110g
Podmínky použití režimu mimo Evropskou unii v tuzemsku
(1)
Režim mimo Evropskou unii může v tuzemsku použít osoba povinná k dani, která
a)
nemá na území Evropské unie sídlo ani provozovnu,
b)
není ani nemá povinnost být registrována k dani z přidané hodnoty v žádném členském státě a
c)
nepoužívá v jiném členském státě zvláštní režim jednoho správního místa.
(2)
Režim mimo Evropskou unii se v tuzemsku použije na všechny vybrané služby poskytnuté osobou, která používá tento režim.
§ 110h
Podmínky použití režimu Evropské unie v tuzemsku
(1)
Režim Evropské unie může v tuzemsku použít osoba povinná k dani, která
a)
má v tuzemsku
1.
sídlo, nebo
2.
provozovnu, nemá-li na území Evropské unie sídlo,
b)
je plátcem nebo identifikovanou osobou a
c)
nepoužívá v jiném členském státě zvláštní režim jednoho správního místa.
(2)
Režim Evropské unie se v tuzemsku použije na všechny vybrané služby poskytnuté osobou, která používá tento režim, s výjimkou vybraných služeb poskytnutých s místem plnění v členském státě, ve kterém má sídlo nebo provozovnu.
§ 110i
Omezení použití zvláštního režimu jednoho správního místa v tuzemsku
(1)
Osoba povinná k dani nemůže v tuzemsku použít příslušný režim zvláštního režimu jednoho správního místa, ve kterém byla registrována, a to po dobu 2 kalendářních čtvrtletí ode dne, kdy jí byla zrušena registrace
a)
na žádost, nebo
b)
z moci úřední na základě oznámení, že přestala poskytovat vybrané služby.
(2)
Osoba povinná k dani nemůže v tuzemsku použít zvláštní režim jednoho správního místa po dobu 8 kalendářních čtvrtletí bezprostředně následujících po kalendářním čtvrtletí, v němž došlo ke zrušení registrace z důvodu závažného porušení povinnosti vztahující se ke správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa.
(3)
Osoba povinná k dani, která má v tuzemsku provozovnu, nemůže v tuzemsku použít režim Evropské unie, a to po dobu 2 let od konce kalendářního roku, ve kterém začala používat tento režim v jiném členském státě; to neplatí v případě, že dojde k přemístění sídla do tuzemska nebo ke zrušení registrace z důvodu zrušení provozovny v jiném členském státě.
Pododdíl 2
Podání a doručování ve zvláštním režimu jednoho správního místa v tuzemsku
§ 110j
Podání
(1)
Osoba povinná k dani je povinna činit podání v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa, která určí správce daně, prostřednictvím elektronického portálu. Jiná podání v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa lze činit prostřednictvím elektronického portálu, pokud tak určí správce daně.
(2)
Přístup k elektronickému portálu je možný prostřednictvím
a)
datové zprávy podepsané uznávaným elektronickým podpisem,
b)
datové zprávy s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo
c)
přístupových údajů.
(3)
Přihlášku k registraci lze podat datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně
a)
podepsanou uznávaným elektronickým podpisem,
b)
s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo
c)
potvrzenou prostřednictvím registračních údajů.
(4)
Správce daně přidělí přístupové údaje na základě přihlášky k registraci podané podle odstavce 3 písm. c).
(5)
Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a)
podmínky a postup pro přihlášení se na elektronický portál,
b)
podání, která je osoba povinná k dani povinna činit prostřednictvím elektronického portálu, a podání, která lze činit prostřednictvím elektronického portálu,
c)
formát a strukturu, kterou musí mít datová zpráva podávaná prostřednictvím elektronického portálu,
d)
skutečnost, že je technicky vybaven k přijetí datové zprávy s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.
(6)
Osoba oprávněná k přístupu na elektronický portál je povinna zacházet s přístupovými údaji tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití.
(7)
Podání vyhotovené v anglickém jazyce nemusí být předložené současně v překladu do jazyka českého.
§ 110k
Doručování
(1)
Správce daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa doručuje písemnost elektronicky, a to prostřednictvím
a)
datové schránky, nebo
b)
veřejné datové sítě na elektronickou adresu uvedenou v přihlášce k registraci, nemá-li adresát zpřístupněnu datovou schránku.
(2)
Upomínky upozorňující na nesplnění povinností při správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa se doručují vždy prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu uvedenou v přihlášce k registraci.
(3)
Písemnost, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně prostřednictvím elektronického portálu.
Pododdíl 3
Registrace k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa v tuzemsku
§ 110l
Přihláška k registraci
(1)
Hodlá-li osoba povinná k dani v tuzemsku používat zvláštní režim jednoho správního místa a splňuje-li v tuzemsku podmínky jeho použití, je povinna podat přihlášku k registraci k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa v kalendářním čtvrtletí bezprostředně předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, od něhož hodlá zvláštní režim jednoho správního místa používat.
(2)
Pokud osoba povinná k dani, která v tuzemsku splňuje podmínky použití příslušného režimu zvláštního režimu jednoho správního místa, poprvé poskytla vybranou službu, na kterou hodlá v tuzemsku použít tento režim, je povinna podat přihlášku k registraci do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém tuto službu poskytla. V přihlášce k registraci tato osoba uvede den, kdy tuto službu poskytla.
(3)
Přihláška k registraci se podává do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém došlo ke splnění podmínek pro používání režimu Evropské unie v tuzemsku, pokud osoba hodlá používat režim Evropské unie v tuzemsku a přestane používat režim Evropské unie v jiném členském státě, protože přemístí sídlo nebo přestane mít v jiném členském státě provozovnu.
§ 110m
Oznamovací povinnost osoby používající zvláštní režim jednoho správního místa
(1)
Dojde-li ke změně údajů, které je osoba povinná k dani povinna uvádět při registraci k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa, je povinna tuto změnu oznámit správci daně do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém nastala.
(2)
Neoznamuje se první poskytnutí vybrané služby, ke kterému dojde v kalendářním čtvrtletí následujícím po podání přihlášky k registraci.
(3)
Přestane-li osoba povinná k dani poskytovat vybrané služby ve zvláštním režimu jednoho správního místa, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém přestala tyto služby poskytovat.
§ 110n
Rozhodnutí o registraci
(1)
Splní-li osoba povinná k dani, která podala přihlášku k registraci k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa, podmínky použití zvláštního režimu jednoho správního místa, správce daně ji zaregistruje.
(2)
Osoba povinná k dani je v tuzemsku registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa
a)
od prvního dne kalendářního čtvrtletí následujícího po podání přihlášky k registraci,
b)
ode dne poskytnutí vybrané služby, který uvedla v přihlášce k registraci nebo v oznámení o změně registračních údajů, nebo
c)
ode dne, ve kterém došlo ke splnění podmínek pro použití režimu Evropské unie v tuzemsku tím, že přemístila sídlo nebo přestala mít v jiném členském státě provozovnu, a tím přestala splňovat podmínky, na základě kterých používala režim Evropské unie v jiném členském státě.
(3)
V rozhodnutí o registraci v případě režimu mimo Evropskou unii v tuzemsku správce daně přidělí namísto daňového identifikačního čísla daňové evidenční číslo.
(4)
Na daňové evidenční číslo se přiměřeně použijí ustanovení o daňovém identifikačním čísle.
§ 110o
Zrušení registrace uživatele na žádost
Správce daně zruší registraci uživatele na základě oznámení o změně registračních údajů, ve kterém žádá o zrušení registrace, k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí, pokud uživatel podal toto oznámení do 15 dnů před koncem tohoto kalendářního čtvrtletí.
§ 110p
Zrušení registrace uživatele z moci úřední
(1)
Správce daně zruší registraci z moci úřední, pokud uživatel
a)
oznámí, že přestal poskytovat vybrané služby, nebo je neposkytne po dobu 8 po sobě následujících kalendářních čtvrtletí,
b)
nesplňuje podmínky použití zvláštního režimu jednoho správního místa v tuzemsku, na jejichž základě byl registrován, nebo
c)
závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa v tuzemsku.
(2)
Uživateli je registrace zrušena
a)
k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, v němž bylo rozhodnutí o zrušení registrace vydáno,
b)
ke dni, ve kterém přestal splňovat podmínky pro použití režimu Evropské unie v tuzemsku tím, že přemístil sídlo z tuzemska nebo přestal mít v tuzemsku provozovnu, nebo
c)
ke dni, ve kterém přestal splňovat podmínky pro použití režimu mimo Evropskou unii v tuzemsku tím, že začal mít na území Evropské unie sídlo nebo provozovnu.
Pododdíl 4
Daňové přiznání a placení daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa
§ 110q
Zdaňovací období
Pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí.
§ 110r
Daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání
(1)
Uživatel je povinen podat daňové přiznání do 20 dnů po skončení zdaňovacího období, a to i v případě, že za příslušné zdaňovací období neposkytl vybrané služby.
(2)
Uživatel podává dodatečné daňové přiznání správci daně v tuzemsku do uplynutí lhůty pro jeho podání, která činí 3 roky. Tato lhůta počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání daňového přiznání.
(3)
Připadne-li poslední den lhůty podle odstavce 1 nebo 2 na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty tento den.
(4)
Daň se vyčíslí v eurech s přesností na dvě desetinná místa bez zaokrouhlování.
(5)
Je-li tiskopisem daňového přiznání požadováno uvedení údajů v eurech, použije se pro přepočet směnný kurz Evropské centrální banky zveřejněný pro
a)
poslední den zdaňovacího období, nebo
b)
nejbližší následující den, pokud pro poslední den zdaňovacího období není kurz zveřejněn.
(6)
Je-li tiskopisem dodatečného daňového přiznání požadováno uvedení údajů v eurech, použije se pro přepočet směnný kurz použitý u původního plnění.
§ 110s
Předepsání a stanovení daně
Správce daně na základě podaného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání předepíše do evidence daní výši tvrzené daně nebo rozdílu a daň se nestanoví.
§ 110t
Oprava základu daně a výše daně
Uživatel provede opravu základu daně a výše daně v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění.
§ 110u
Postoupení daňového přiznání a platby
Správce daně postoupí správci daně státu spotřeby v odpovídajícím rozsahu
a)
údaje z podaného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání a
b)
poukázanou platbu maximálně do výše tvrzené daně.
§ 110v
Platba bez dostatečného označení
Pokud osoba povinná k dani neuvede, na kterou daň je platba určena, nebo neoznačí platbu referenčním číslem příslušného daňového přiznání, použijí se obdobně ustanovení daňového řádu o platbách vykonaných bez dostatečného označení daně. Neodpoví-li tato osoba ve lhůtě stanovené správcem daně, vrátí mu správce daně tuto platbu.
Oddíl 4
Správa daně ve zvláštním režimu v tuzemsku jako státě spotřeby
§ 110w
Základní ustanovení
(1)
Osoba povinná k dani, která je registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa v jiném členském státě a poskytuje vybrané služby s místem plnění v tuzemsku, plní povinnosti za dané zdaňovací období vztahující se ke správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa prostřednictvím správce daně státu identifikace.
(2)
Osoba povinná k dani je povinna plnit povinnosti uvedené v odstavci 1, s výjimkou podání činěných prostřednictvím elektronického portálu, vůči správci daně v tuzemsku v roli státu spotřeby od okamžiku, kdy vůči ní tento správce daně učiní úkon za účelem stanovení, vybírání, zajištění nebo vymáhání daně, při němž této osobě oznámí vznik této povinnosti.
(3)
Osoba uvedená v odstavci 1 je daňovým subjektem.
§ 110x
Doručování
(1)
Správce daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa doručuje písemnost elektronicky, a to prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu uvedenou v přihlášce k registraci.
(2)
Písemnost, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně prostřednictvím elektronického portálu.
§ 110y
Poslední známá daň
(1)
Poslední známou daní se pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa rozumí daň ve výši, ve které byla naposledy za příslušné zdaňovací období
a)
tvrzena osobou povinnou k dani, která je registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa v jiném členském státě, v daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání, nebo
b)
správcem daně pravomocně doměřena z moci úřední.
(2)
Poslední známou daň správce daně předepíše do evidence daní.
§ 110z
Samovyměření a samodoměření daně
(1)
Daň tvrzená osobou povinnou k dani, která je registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa v jiném členském státě, v daňovém přiznání se považuje za vyměřenou dnem uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, a to ve výši v něm tvrzené.
(2)
V případě, že osoba povinná k dani, která je registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa v jiném členském státě, nepodá daňové přiznání v zákonem stanovené lhůtě, považuje se daň za tvrzenou ve výši 0 EUR.
(3)
Daň tvrzená osobou povinnou k dani, která je registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa v jiném členském státě, v dodatečném daňovém přiznání se považuje za doměřenou dnem podání dodatečného daňového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslední známé dani; to neplatí, je-li dodatečné daňové přiznání podáno v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední.
(4)
V dodatečném daňovém přiznání se neuvádí důvody pro jeho podání a den zjištění rozdílu oproti poslední známé dani.
§ 110za
Doměření daně z moci úřední
(1)
Zjistí-li správce daně na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že poslední známá daň není ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu poslední známé daně a částky nově zjištěné.
(2)
K doměření podle odstavce 1 správce daně přistoupí rovněž v případě, kdy osoba povinná k dani, která je registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa v jiném členském státě, nevyhoví výzvě k podání dodatečného daňového přiznání.
(3)
Výzva k podání dodatečného daňového přiznání nezahajuje doměřovací řízení z moci úřední; doměřovací řízení z moci úřední je zahájeno marným uplynutím lhůty stanovené v této výzvě.
(4)
Podání dodatečného daňového přiznání v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední nezahajuje doměřovací řízení. Údaje uvedené v takto podaném přiznání se využijí při doměření daně z moci úřední.
§ 110zb
Vztah k prekluzivním lhůtám
(1)
Dodatečné daňové přiznání není přípustné podat po uplynutí 9 let od počátku běhu lhůty pro stanovení daně.
(2)
Lhůta pro placení daně se přerušuje doměřením daně na základě dodatečného daňového přiznání.
§ 110zc
Pořadí úhrady daně
Platba se použije přednostně na úhradu daně za zdaňovací období, na které je určena.
§ 110zd
Placení daně státu spotřeby
Daň lze uhradit i přeplatkem na jiné dani.
§ 110ze
Příslušenství daně
(1)
Úroky a penále se stanovují v eurech s přesností na 2 desetinná místa bez zaokrouhlování.
(2)
Za nepodání daňového přiznání nevzniká daňovému subjektu povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně.
(3)
Úrok z prodlení se nepředepíše, nepřesáhne-li částku 8 EUR.
(4)
Úrok z posečkané částky se nepředepíše, nepřesahuje-li 4 EUR.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Zahraniční osoba povinná k dani evidovaná ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 88 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uživatelem podle § 110b odst. 1 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015, s výjimkou čl. I bodů 1 až 8 a bodu 32, které nabývají účinnosti dnem 1. října 2014.
v z. Jermanová v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Vyhláška č. 194/2014 Sb. | Vyhláška č. 194/2014 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 88/2011 Sb., o technických podmínkách a postupu při pořizování biometrických údajů a podpisu cizince pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu
Vyhlášeno 12. 9. 2014, datum účinnosti 1. 1. 2015, částka 81/2014
* Čl. I - Vyhláška č. 88/2011 Sb., o technických podmínkách a postupu při pořizování biometrických údajů a podpisu cizince pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2015
194
VYHLÁŠKA
ze dne 28. srpna 2014,
kterou se mění vyhláška č. 88/2011 Sb., o technických podmínkách a postupu při pořizování biometrických údajů a podpisu cizince pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 59 odst. 9 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 427/2010 Sb., a podle § 182 odst. 1 písm. f) a g) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 101/2014 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 88/2011 Sb., o technických podmínkách a postupu při pořizování biometrických údajů a podpisu cizince pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu, se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 3 zní:
„3)
Rozhodnutí Komise 2009/3770/ES, kterým se upravují technické specifikace pro jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, ve znění rozhodnutí Komise 2011/5478/EU a rozhodnutí Komise 2013/6178/EU.“.
2.
V § 4 odst. 1 se za větu třetí vkládá věta „V případě, že žádný z otisků prstů pravé ruky nedosáhne požadované kvality, je vybrán otisk prstu, který má nejlepší bodové ohodnocení stanovené pro otisk prstu s nižší kvalitou.“.
3.
V § 4 odst. 3 a 4 se slova „v požadované kvalitě“ zrušují.
4.
V § 4 odst. 6 se na konci textu věty první doplňují slova „, včetně údaje o kvalitě otisku prstu“.
5.
V příloze k vyhlášce se ve vzoru protokolu slova „Zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „Omezení svéprávnosti“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.
Ministr:
Chovanec v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 49/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 49/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o výsadách a imunitách Evropské organizace pro jaderný výzkum
Vyhlášeno 8. 9. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 22. 2. 2007, částka 23/2014
* Článek 1 - Definice
* Článek 2 - Mezinárodně právní subjektivita
* Článek 3 - Nedotknutelnost pozemků, budov a prostor
* Článek 4 - Nedotknutelnost archivů a dokumentů
* Článek 5 - Imunita proti soudnímu stihání a proti exekuci
* Článek 6 - Daňová a celní ujednání
* Článek 7 - Volné nakládání s finančními prostředky
* Článek 8 - Oficiální sdělení
* Článek 9 - Výsady a imunity zástupců států
* Článek 10 - Výsady a imunity úředníků Organizace
* Článek 11 - Sociální zabezpečení
* Článek 12 - Výsady a imunity generálního ředitele
* Článek 13 - Účel a omezení imunit
* Článek 14 - Spolupráce se státy, které jsou stranami tohoto protokolu
* Článek 15 - Bezpečnost a veřejný pořádek
* Článek 16 - Spory soukromé povahy
* Článek 17 - Spory mezi státy, které jsou stranami tohoto protokolu
* Článek 18 - Spory mezi státy, které jsou stranami tohoto protokolu a Organizací
* Článek 19 - Mezinárodní rozhodčí soud
* Článek 20 - Provádění protokolu
* Článek 21 - Postup provádění změn
* Článek 22 - Individuální dohody
* Článek 23 - Podpis, ratifikace a přistoupení
* Článek 24 - Vstup v platnost
* Článek 25 - Oznámení
* Článek 26 - Registrace
* Článek 27 - Vypovězení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 22. 2. 2007
49
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 18. března 2004 byl v Ženevě přijat Protokol o výsadách a imunitách Evropské organizace pro jaderný výzkum.
Jménem České republiky byl Protokol podepsán v Ženevě dne 17. prosince 2004.
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního ředitele Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu, depozitáře Protokolu, dne 16. srpna 2006.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 24 odst. 1 dne 22. února 2007 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Protokol o výsadách a imunitách Evropské organizace pro jaderný výzkum
Preambule
Státy, které jsou stranami tohoto protokolu,
se zřetelem na Úmluvu o zřízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) a k finančnímu protokolu k ní připojenému, jež byly podepsány dne 1. července 1953, vstoupily v platnost dne 29. září 1954 a byly novelizovány dne 17. ledna 1971;
se zřetelem na to, že Organizace má sídlo v Ženevě ve Švýcarsku a že její statut ve Švýcarsku je definován Dohodou mezi švýcarskou Federální radou a Organizací ze dne 11. června 1955;
se zřetelem na to, že Organizace je zřízena též ve Francii, kde je její statut definován Dohodou mezi vládou Francouzské republiky a Organizací ze dne 13. září 1965, jak byla revidována dne 16. června 1972;
též se zřetelem na Úmluvu mezi Federální radou Švýcarské konfederace a vládou Francouzské republiky ze dne 13. září 1965, jež se týká rozšíření prostor Organizace tak, aby zahrnovaly francouzské území;
se zřetelem na to, že činnosti Organizace se stále více rozšiřují na území všech států, které uzavřely Úmluvu, z čehož plyne významný nárůst mobility osob a zboží určených a využívaných pro její výzkumné programy;
s přáním zajistit účinné provádění funkcí Organizace, které jí byly přiděleny Úmluvou, zejména článkem II, který definuje účely Organizace, a aby Organizaci bylo zajištěno rovné zacházení na území všech států, které uzavřely Úmluvu;
poté, co se za uvedeným účelem v souladu s čl. IX Úmluvy rozhodly poskytnout Organizaci výsady a imunity nezbytné pro provádění jejích oficiálních činností:
se dohodly takto:
Článek 1
Definice
Pro účel tohoto protokolu:
a)
termín „Úmluva“ odkazuje na Úmluvu o zřízení Evropské organizace pro jaderný výzkum a na finanční protokol, který je k ní připojen, jež byly podepsány dne 1. července 1953, vstoupily v platnost dne 29. září 1954 a byly novelizovány dne 17. ledna 1971;
b)
termín „Organizace“ odkazuje na Evropskou organizaci pro jaderný výzkum;
c)
termín „oficiální činnosti“ odkazuje na činnosti Organizace stanovené v Úmluvě, zejména v jejím článku II, včetně jejích činností administrativní povahy;
d)
termín „úředníci“ odkazuje na „pracovníky“, jak jsou definováni v Pracovních řádech a nařízeních (Staff Rules and Regulations) Organizace;
e)
termín „Dohoda o spolupráci“ odkazuje na bilaterální dohodu uzavřenou mezi Organizací a nečlenským státem nebo vědeckým ústavem zřízeným v takovém státě, která definuje podmínky, jimiž se řídí jejich účast na činnostech Organizace;
f)
termín „Dohoda o přidružení“ odkazuje na bilaterální dohodu uzavřenou mezi Organizací a státem, který není způsobilý stát se členským státem, jíž se zřizuje úzké institucionální partnerství mezi dotyčným státem a Organizací, aby se dotyčný stát mohl hlouběji účastnit činností Organizace.
Článek 2
Mezinárodně právní subjektivita
1.
Organizace má mezinárodně právní subjektivitu a právní způsobilost na dotyčných územích států, které jsou stranami tohoto protokolu.
2.
Organizace je zejména způsobilá uzavírat smlouvy, nabývat movitý a nemovitý majetek a nakládat s ním a účastnit se soudních jednání.
Článek 3
Nedotknutelnost pozemků, budov a prostor
1.
Pozemky, budovy a prostory Organizace jsou nedotknutelné.
2.
Bez výslovného souhlasu generálního ředitele nebo jeho řádně pověřeného zástupce na ně nesmí vstoupit žádný pracovník veřejné správy.
3.
V případě požáru nebo jiné pohromy, která vyžaduje okamžitou záchrannou akci, kde by žádost o takový výslovný souhlas nebyla proveditelná, lze povolení generálního ředitele považovat za poskytnuté.
4.
Organizace nedovolí, aby jeho budovy nebo prostory sloužily jako útočiště pro osobu, která je hledaná pro spáchání trestného činutrestného činu nebo přestupkupřestupku či pro pokus o ně, nebo která je právě spáchala, nebo na kterou byl vydán zatykač či příkaz k vyhoštění, nebo která byla odsouzena za trestný čintrestný čin či přestupekpřestupek příslušnými orgány.
Článek 4
Nedotknutelnost archivů a dokumentů
Archivy Organizace a veškeré dokumenty v jakékoli formě, které má Organizace v držení nebo mu patří, ať jsou umístěny kdekoli a má je v držení kdokoli, jsou nedotknutelné.
Článek 5
Imunita proti soudnímu stihání a proti exekuci
1.
Při provádění svých oficiálních činností požívá Organizace imunity proti soudnímu stíhání kromě:
a)
a do té míry, jak se takové imunity v konkrétním případě vzdá Rada Organizace;
b)
nároku třetí strany na náhradu škody, která vznikla nehodou způsobenou motorovým vozidlem, jež patří Organizaci nebo bylo provozováno v jeho prospěch, nebo ohledně dopravního přestupkupřestupku, na kterém se takové vozidlo podílí;
c)
vynucování rozhodčího nálezu vydaného dle článku 16 nebo 18 tohoto protokolu;
d)
protinároku, který se přímo týká nároku vzneseného Organizací a byl předložen v procesním rámci takového nároku CERN.
2.
Majetek a aktiva Organizace, ať se nalézají kdekoli, požívají imunity proti každé formě zabavení, konfiskace, vyvlastnění, obstavení a jakékoli jiné formě zabrání nebo vměšování, ať už exekutivní, administrativní, soudní nebo legislativní akcí kromě:
a)
a do té míry, do které se takové imunity v konkrétním případě vzdá Rada Organizace;
b)
a do té míry, do které to může být dočasně nutné ve spojitosti s předcházením nehodám nebo s vyšetřováním nehod, na kterých se podílí motorová vozidla, jenž patří Organizaci nebo byla provozována v jeho prospěch;
c)
v případě obstavení platu, které bylo uplatněno z důvodu dluhu úředníka Organizace s podmínkou, že takové obstavení plyne z konečného a vykonatelného rozhodnutí v souladu s předpisy a nařízeními platnými na území vykonání.
Článek 6
Daňová a celní ujednání
1.
V rámci svých oficiálních činností je Organizace, její majetek a příjmy osvobozena od přímých daní.
2.
Když Organizace při vykonávání svých oficiálních činností nakupuje nebo využívá zboží nebo služby značné hodnoty, v jejichž ceně jsou zahrnuty daně, cla nebo jiné poplatky, provede stát, který je stranou tohoto protokolu a který uvalil uvedené daně, cla nebo jiné poplatky, vhodná opatření, aby vrátil nebo refundoval částku takových daní, cel nebo jiných poplatků, pokud je identifikovatelná.
3.
Dovoz a vývoz zboží a materiálů Organizace nebo ve prospěch Organizace při výkonu jejích oficiálních činností je osvobozena ode všech dovozních a vývozních daní, cel a jiných poplatků.
4.
Nebude poskytováno žádné osvobození nebo refundace pro cla, daně nebo jiné poplatky jakéhokoli druhu, které představují pouze platbu za poskytnuté služby.
5.
Ustanovení odst. 2 a 3 tohoto článku se neuplatní na nákup nebo užívání zboží či služeb nebo na dovoz zboží, které je určeno pro osobní potřebu úředníků a generálního ředitele Organizace.
6.
Zboží a materiály, které patří Organizaci a které byly získány nebo dovezeny v souladu s ustanoveními odst. 2 nebo 3 tohoto článku, nebudou na území státu, který poskytl osvobození, prodány ani darovány, kromě za podmínek stanovených dotyčným státem.
Článek 7
Volné nakládání s finančními prostředky
Organizace může svobodně obdržet, držet a převádět jakýkoli druh finančních prostředků, měny a hotovosti, může s nimi volně nakládat pro své oficiální činnosti a mít účty v libovolné měně v míře potřebné pro plnění svých povinností.
Článek 8
Oficiální sdělení
Oběh publikací a jiných informačních materiálů přijatých nebo odeslaných Organizaci v libovolné formě při výkonu jejích oficiálních činností nebude žádným způsobem omezen.
Článek 9
Výsady a imunity zástupců států
1.
Zástupci států, které jsou stranami tohoto protokolu, budou při výkonu svých funkcí a v průběhu cest na místa zasedání Organizace a zpět požívat tyto výsady a imunity:
a)
imunita proti uvěznění, vazbě a zabavení svého osobního vlastnictví;
b)
imunita proti soudnímu stíhání, a to i po ukončení jejich mise, ohledně činů, včetně napsaných nebo vyslovených slov, které vykonali při provádění svých funkcí; tato imunita se však neuplatní v případě dopravního přestupkupřestupku spáchaného zástupcem státu, který je stranou protokolu, ani v případě škody způsobené motorovým vozidlem, které mu/jí patří nebo které řídil/řídila;
c)
nedotknutelnost veškerých úředních dokumentů držených v libovolné formě;
d)
právo používat kódy a přijímat dokumenty a korespondenci kurýrem nebo zapečetěná zavazadla;
e)
osvobození ode všech opatření omezujících vstup a od formalit registrace cizinců pro ně a jejich manžele/manželky;
f)
stejné výsady ohledně měny a devizových předpisů, jako jsou poskytovány zástupcům cizích vlád na krátkodobé oficiální mise;
g)
stejné celní výsady ohledně jejich osobních zavazadel, jako se poskytují diplomatickým zástupcům.
2.
Žádný stát, který je stranou tohoto protokolu, nebude povinen udělit výsady a imunity stanovené v tomto článku svým vlastním občanům nebo osobám, které jsou v okamžiku ujmutí se svých povinností v dotyčném státě trvale usídleni v daném státě.
Článek 10
Výsady a imunity úředníků Organizace
1.
Úředníci Organizace požívají imunity i po ukončení svých funkcí, a to proti soudnímu stíhání ohledně činů, včetně napsaných nebo vyslovených slov, které vykonali při provádění svých funkcí a v rámci svých povinností. Tato imunita se však neuplatní v případě dopravního přestupkupřestupku spáchaného úředníkem Organizace, ani v případě škody způsobené motorovým vozidlem, které mu/jí patří nebo které řídil/řídila.
2.
Úředníci Organizace budou požívat tyto výsady:
a)
právo dovézt bezcelně svůj nábytek a osobní vlastnictví v době ujmutí se své funkce u Organizace v dotyčném státě a právo bezcelně vyvézt svůj nábytek a osobní vlastnictví při ukončení své funkce v dotyčném státu, v obou případech s výhradou podmínek uložených právními a správními předpisy státu, kde je toto právo vykonáváno;
b)
i)
s výhradou podmínek a podle postupů stanovených Radou Organizace, podléhají úředníci a generální ředitel Organizace zdanění platů a požitků zaplacených Organizaci ve prospěch Organizace. Takové platy a požitky jsou osvobozeny od státních daní z příjmu,
ii)
státy, které jsou stranami tohoto protokolu, nebudou povinny osvobodit od daní ze zisku důchody nebo anuity placené Organizací jeho bývalým úředníkům a generálním ředitelům za jejich služby Organizaci;
c)
stejná osvobození ode všech omezení imigrace a od formalit registrace cizinců pro ně a členy jejich rodiny, kteří jsou součástí jejich domácnosti, jaká se obvykle poskytují úředníkům mezinárodních organizací;
d)
nedotknutelnost veškerých úředních dokumentů držených v libovolné formě;
e)
stejné výsady repatriace v době mezinárodní krize pro ně a členy jejich rodiny, kteří jsou součástí jejich domácnosti, jaké se poskytují členům diplomatických misí;
f)
ohledně převodů finančních prostředků, výměny měny a celních výsad výsady všeobecně poskytované úředníkům mezinárodních organizací.
3.
Žádný stát, který je stranou tohoto protokolu, není povinen udělit výsady a imunity uvedené v odst. 2 písm. a), c), e) a f) tohoto článku svým vlastním občanům nebo osobám, které jsou v okamžiku ujmutí se svých povinností v dotyčném státě trvale usídleni v daném státě.
Článek 11
Sociální zabezpečení
Organizace a úředníci zaměstnaní Organizací jsou osvobozeni ode všech povinných příspěvků na státní sociální zabezpečení pod podmínkou, že Organizace poskytuje takovým osobám rovnocenný rozsah sociální ochrany.
Článek 12
Výsady a imunity generálního ředitele
1.
Navíc k výsadám a imunitám stanoveným v čl. 10 a 11 tohoto protokolu požívá generální ředitel po celou dobu trvání své funkce výsady a imunity schválené Vídeňskou úmluvou o diplomatických vztazích ze dne 18. dubna 1961 pro diplomatické zástupce srovnatelné kategorie.
2.
Žádný stát, který je stranou tohoto protokolu, nebude povinen udělit výsady a imunity stanovené v tomto článku svým vlastním občanům nebo osobám, které jsou v okamžiku ujmutí se svých povinností v dotyčném státě trvale usídlení v daném státě.
Článek 13
Účel a omezení imunit
1.
Výsady a imunity stanovené v čl. 9, 10 a 12 tohoto protokolu se poskytují výhradně za účelem zajištění nerušeného fungování Organizace a úplné nezávislosti osob, kterým jsou udělovány. Neposkytují se k osobnímu prospěchu dotyčných jednotlivců.
2.
Takových imunit se může zříci:
a)
v případě generálního ředitele Rada Organizace;
b)
v případě úředníků generální ředitel nebo osoba jednající namísto něj, jak je stanoveno v čl. VI, odst. 1 písm. b) Úmluvy;
c)
v případě zástupců státu dotyčný stát, který je stranou protokolu;
a existuje povinnost tak učinit v jakémkoli konkrétním případě, kdy by tyto imunity bránily v průchodu práva a lze se jich vzdát, aniž je dotčen účel, pro který byly uděleny.
Článek 14
Spolupráce se státy, které jsou stranami tohoto protokolu
Organizace spolupracuje s příslušnými orgány států, které jsou stranami tohoto protokolu, aby usnadnila správný výkon spravedlnosti, dodržování právních a správních předpisů o policiipolicii, veřejném zdraví, ochraně zdraví a bezpečnosti při práci a o životním prostředí a aby zabránila jakémukoli zneužívání imunit a výsad stanovených v tomto protokolu.
Článek 15
Bezpečnost a veřejný pořádek
1.
Žádným ustanovením tohoto protokolu není dotčeno právo státu, který je stranou tohoto protokolu, přijmout preventivní opatření v zájmu své bezpečnosti.
2.
Pokud stát, který je stranou tohoto protokolu, považuje za nutné přijmout opatření pro svou bezpečnost nebo pro udržení veřejného pořádku, kontaktuje Organizaci - kromě případů, kdy je to neproveditelné - tak brzy, jak okolnosti dovolí, aby ve vzájemné dohodě určily opatření nezbytná na ochranu zájmů Organizace.
3.
Organizace spolupracuje s vládou takového státu, který je stranou tohoto protokolu, aby se zabránilo jakékoli újmě na bezpečnosti nebo veřejném pořádku takového státu, která by plynula z činnosti Organizace.
Článek 16
Spory soukromé povahy
1.
Organizace stanoví vhodné způsoby řešení:
a)
sporů vzniklých ze smluv, jejichž stranou Organizace je;
Organizace zahrne do všech písemných smluv, které uzavře, kromě smluv uvedených v odst. 1 písm. d) tohoto článku, doložku o rozhodčím řízení, podle které jakékoli spory, které vzniknou výkladem nebo vykonáváním dotyčné smlouvy, budou na žádost kterékoli ze stran předloženy k rozhodčímu řízení nebo - pokud se na tom strany dohodnou - k jinému vhodnému způsobu řešení.
b)
sporů vzniklých z důvodu Škod způsobených Organizací nebo týkajících se jakéhokoli jiného nesmluvního závazku Organizace;
c)
sporů týkajících se úředníka Organizace, který požívá imunitu proti soudnímu stíhání, pokud nedošlo k vzdání se takové imunity v souladu s ustanoveními článku 5 tohoto protokolu;
d)
sporů vzniklých mezi Organizací a jeho úředníky;
Organizace předloží veškeré spory, které vzniknou uplatňováním a výkladem smluv uzavřených s úředníky Organizace na základě Pracovních řádů a nařízení (Staff Rules and Regulations) Organizace, pravomoci Správního soudu mezinárodní organizace práce (ILOAT - International Labour Organisation Administrative Tribunal) nebo jakémukoli jinému vhodnému mezinárodnímu správnímu soudu, jehož pravomoci je Organizace podřízena, po rozhodnutí Rady.
2.
U sporů, pro které není v odst. 1 tohoto článku určen žádný konkrétní způsob řešení, se Organizace může uchýlit k jakémukoli způsobu řešení, který považuje za vhodný, zejména k rozhodčímu řízení nebo k předání vnitrostátnímu soudu.
3.
Jakýkoli způsob řešení sporů zvolený podle tohoto článku bude založen na zásadách řádného zákonného postupu, s cílem včasného, spravedlivého, nestranného a závazného řešení sporu.
Článek 17
Spory mezi státy, které jsou stranami tohoto protokolu
1.
Jakákoli různost názorů ohledně provádění nebo výkladu tohoto protokolu, která se nevyřeší smírně mezi stranami, může být v souladu s čl. 19 tohoto protokolu předložena kteroukoli ze stran mezinárodnímu rozhodčímu soudu.
2.
Pokud má stát, který je stranou tohoto protokolu, v úmyslu předložit spor k rozhodčímu řízení, oznámí to generálnímu řediteli, který okamžitě informuje o takovém oznámení všechny státy, které jsou stranami tohoto protokolu.
Článek 18
Spory mezi státy, které jsou stranami tohoto protokolu a Organizací
1.
Jakákoli různost názorů mezi jedním nebo několika státy, které jsou stranami tohoto protokolu, a Organizací ohledně provádění nebo výkladu tohoto protokolu, která se nevyřeší smírně mezi stranami (přičemž jeden nebo několik států, které jsou stranami tohoto protokolu, představuje jednu stranu sporu a Organizace představuje druhou strana), může být v souladu s čl. 19 tohoto protokolu předložena kteroukoli ze stran mezinárodnímu rozhodčímu soudu.
2.
Generální ředitel okamžitě informuje ostatní státy, které jsou stranami tohoto protokolu, o oznámení, které dostal od strany žádající o rozhodčí řízení.
Článek 19
Mezinárodní rozhodčí soud
1.
Mezinárodní rozhodčí soud, na který se odkazuje v čl. 17 a 18 tohoto protokolu (dále jen „Soud“), se řídí ustanoveními tohoto článku.
2.
Každá ze stran sporu jmenuje jednoho člena Soudu. Takto jmenovaní členové společně vyberou třetího člena, který bude předsedou Soudu. V případě neshody mezi členy Soudu ohledně výběru předsedy jmenuje předsedu na žádost členů Soudu president Mezinárodního soudního dvora.
3.
Pokud jedna ze stran sporu nejmenuje člena Soudu a neučiní kroky k tomu, aby jej jmenovala, do dvou měsíců po žádosti druhé strany, může druhá strana požádat presidenta Mezinárodního soudního dvora, aby člena jmenoval.
4.
Soud si určí své vlastní postupy.
5.
Proti nálezu Soudu, který bude konečný a pro strany závazný, nebude existovat právo na odvolání. V případě sporu ohledně smyslu nebo rozsahu nálezu bude povinností Soudu, aby na žádost kterékoli ze stran poskytl výklad nálezu.
Článek 20
Provádění protokolu
Organizace může, pokud tak rozhodne Rada Organizace, za účelem provádění ustanovení tohoto protokolu uzavřít dodatečné dohody s jedním nebo několika státy, které jsou stranami tohoto protokolu.
Článek 21
Postup provádění změn
1.
Změny tohoto protokolu může navrhnout kterýkoli stát, který je stranou této Úmluvy, a generální ředitel Organizace je sdělí ostatním státům, které jsou stranami tohoto protokolu.
2.
Generální ředitel svolá zasedání států, které jsou stranami tohoto protokolu. Pokud zasedání přijme navrhovaný text změny dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících států, které jsou stranami tohoto protokolu, zašle generální ředitel tento text státům, které jsou stranami tohoto protokolu, k přijetí v souladu s jejich příslušnými ústavními požadavky.
3.
Jakákoli taková změna vstoupí v platnost třicátý den poté, co všechny státy, které jsou stranami tohoto protokolu, oznámily generálnímu řediteli svojí ratifikaci, přijetí nebo schválení dotyčné změny.
Článek 22
Individuální dohody
1.
Ustanovení tohoto protokolu neomezují ani jimi nejsou dotčena ustanovení jiných mezinárodních dohod uzavřených mezi Organizací a státy, které jsou stranami tohoto protokolu, z důvodu umístění správního ústředí, místních kanceláří, laboratoří nebo jiných zařízení na území dotyčných států. V případě rozporu mezi ustanoveními tohoto protokolu a ustanoveními takové mezinárodní dohody jsou určující ustanovení dotyčné mezinárodní dohody.
2.
Nic v tomto protokolu nezabraňuje státům, které jsou stranami tohoto protokolu, aby uzavíraly jiné mezinárodní dohody s Organizací, které potvrzují, doplňují, rozšiřují nebo zesilují ustanovení tohoto protokolu.
Článek 23
Podpis, ratifikace a přistoupení
1.
Tento protokol mohou podepsat od 19. prosince 2003 do 19. prosince 2004 státy, které uzavřely Úmluvu, a státy, které uzavřely s Organizací Dohodu o spolupráci nebo Dohodu o přidružení.
2.
Tento protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatářských států. Dokumenty o ratifikaci, přijetí nebo schválení budou uloženy u generálního ředitele Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO - United Nations Educational Scientific and Cultural Organisation; dále jen „UNESCO“).
3.
Tento protokol zůstane otevřen pro přistoupení států, které uzavřely Úmluvu, a států, které uzavřely s Organizací Dohodu o spolupráci nebo Dohodu o přidružení. Dokumenty o přistoupení budou uloženy u generálního ředitele UNESCO.
Článek 24
Vstup v platnost
1.
Tento protokol vstupuje v platnost třicet dní po datu, ke kterému je státem, který je stranou této Úmluvy, uložen dvanáctý dokument o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.
2.
Pro každý stát, který ratifikuje, přijímá, či schvaluje tento protokol nebo k němu přistupuje po jeho vstupu v platnost, vstupuje tento protokol v platnost třicátým dnem po uložení jeho dokumentu o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení u generálního ředitele UNESCO.
Článek 25
Oznámení
Generální ředitel UNESCO oznámí všem signatářským a přistupujícím státům tohoto protokolu a generálnímu řediteli Organizace uložení každého dokumentu o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, vstup tohoto protokolu v platnost, a také jakékoli oznámení o jeho vypovězení.
Článek 26
Registrace
Generální ředitel UNESCO zaregistruje tento protokol při jeho vstupu v platnost u Sekretariátu Organizace spojených národů v souladu s čl. 102 Charty OSN.
Článek 27
Vypovězení
Kterýkoli stát, který je stranou tohoto protokolu, může kdykoli tento protokol vypovědět písemným oznámením zaslaným generálnímu řediteli UNESCO. Vypovězení nabude účinnosti k datu jeden rok po datu přijetí takového oznámení, pokud není v oznámení určeno pozdější datum.
NADŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní zástupci, kteří k tomu byli řádně zmocněni svými příslušnými vládami, podepsali tento Protokol.
Dáno v Ženevě dne 18. března 2004, v anglickém a francouzském jazyce, přičemž obě znění jsou stejně platná a uložena v archívech UNESCO, jejíž generální ředitel zašle ověřenou kopii všem signatářským a přistupujícím státům. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 48/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 48/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o zjednodušených pravidlech vstupu, pobytu a výstupu na území svých států členů posádek letadel leteckých podniků České republiky a Ruské federace
Vyhlášeno 5. 9. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 7. 2014, částka 22/2014
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 7. 2014
48
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 11. prosince 2013 a 29. dubna 2014 byla sjednána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o zjednodušených pravidlech vstupu, pobytu a výstupu na území svých států členů posádek letadel leteckých podniků České republiky a Ruské federace.
Dohoda vstoupila v platnost dne 21. července 2014.
Ruské znění ruské nóty a její překlad do českého jazyka a ruské znění české nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří Dohodu, se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
č. 12928/n/3 ed
Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace projevuje úctu velvyslanectví České republiky a jménem vlády Ruské federace má čest sdělit následující:
Vláda Ruské federace tímto navrhuje vládě České republiky (dále „strany”) ustavit na základě reciprocity zjednodušená pravidla vstupu (pobytu, výstupu) na územích svých států pro členy posádek letadel určených leteckých podniků, kteří využívají dohodnuté linky na trasách stanovených v platné dohodě o letecké dopravě mezi stranami, a také pro členy posádek letadel jiných leteckých podniků, provádějících na smluvních linkách charterové a zvláštní lety.
Tato zjednodušená pravidla předpokládají následující:
Členům posádek (letová posádka, palubní průvodčí a technická posádka) letadel leteckých podniků smluvních stran, podílejících se na povolené letecké přepravě na stanovených trasách mezi letišti Ruské federace a České republiky (v souladu s uvedenou dohodou nebo při provádění charterových nebo zvláštních letů z letišť (nebo na letiště) otevřených pro mezinárodní dopravu, ležících na území Ruské federace nebo na území České republiky), kteří mají pasy, průkazy členů posádky a v případě nutnosti i pracovní povolení, je dovoleno za podmínky, že budou zapsáni ve všeobecné deklaraci letu, bez vystavení víz vstupovat na území Ruské federace nebo na území České republiky, pobývat na letišti, kde letadlo přistálo, nebo v hranicích měst sousedících s tímto letištěm, a opustit uvedená území stejným nebo jiným letem.
V případě přistání letadla na náhradním letišti řeší způsob uplatnění výše uvedeného práva vstupu členů posádky letadla za hranice tohoto letiště kompetentní služby.
Průkazy členů posádky musí obsahovat informace dle Přílohy 9 k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví z roku 1944.
V případě, že vláda České republiky bude souhlasit s výše uvedeným, má Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace čest jménem vlády Ruské federace navrhnout, aby tato nóta a odpovědní nóta velvyslanectví České republiky tvořily Dohodu mezi vládou Ruské federace a vládou České republiky o zjednodušených pravidlech vstupu, pobytu a výstupu na území svých států členů posádek letadel leteckých podniků Ruské federace a České republiky, která vstoupí v platnost dnem, kdy bude diplomatickými kanály doručeno poslední ze dvou písemných vyrozumění o splnění příslušných vnitrostátních procesů oběma stranami, které jsou nezbytné pro vstup dohody v platnost.
Každá strana může kdykoli vyrozumět druhou stranu o svém záměru ukončit platnost této dohody. V takovém případě platnost uvedené dohody končí 3 měsíce ode dne, kdy druhá strana obdrží toto vyrozumění, pokud nebude se vzájemným souhlasem stran toto vyrozumění do vypršení uvedené lhůty odvoláno.
Ministerstvo využívá této příležitosti, aby ujistilo velvyslanectví svou hlubokou úctou.
Moskva, 11. prosince 2013
VELVYSLANECTVÍ
ČESKÉ REPUBLIKY
Moskva
PŘEKLAD
VELVYSLANECTVÍ
ČESKÉ REPUBLIKY
č. 2563/2014
Velvyslanectví České republiky v Moskvě projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí Ruské federace a má čest potvrdit přijetí jeho nóty č. 12928/n/3 ed ze dne 11. prosince 2013 následujícího znění:
„Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace projevuje úctu velvyslanectví České republiky a jménem vlády Ruské federace má čest sdělit následující:
Vláda Ruské federace tímto navrhuje vládě České republiky (dále „strany”) ustavit na základě reciprocity zjednodušená pravidla vstupu (pobytu, výstupu) na územích svých států pro členy posádek letadel určených leteckých podniků, kteří využívají dohodnuté linky na trasách stanovených v platné dohodě o letecké dopravě mezi stranami, a také pro členy posádek letadel jiných leteckých podniků, provádějících na smluvních linkách charterové a zvláštní lety.
Tato zjednodušená pravidla předpokládají následující:
Členům posádek (letová posádka, palubní průvodčí a technická posádka) letadel leteckých podniků smluvních stran, podílejících se na povolené letecké přepravě na stanovených trasách mezi letišti Ruské federace a České republiky (v souladu s uvedenou dohodou nebo při provádění charterových nebo zvláštních letů z letišť (nebo na letiště) otevřených pro mezinárodní dopravu, ležících na území Ruské federace nebo na území České republiky), kteří mají pasy, průkazy členů posádky a v případě nutnosti i pracovní povolení, je dovoleno za podmínky, že budou zapsáni ve všeobecné deklaraci letu, bez vystavení víz vstupovat na území Ruské federace nebo na území České republiky, pobývat na letišti, kde letadlo přistálo, nebo v hranicích měst sousedících s tímto letištěm, a opustit uvedená území stejným nebo jiným letem.
V případě přistání letadla na náhradním letišti řeší způsob uplatnění výše uvedeného práva vstupu členů posádky letadla za hranice tohoto letiště kompetentní služby.
Průkazy členů posádky musí obsahovat informace dle Přílohy 9 k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví z roku 1944.
V případě, že vláda České republiky bude souhlasit s výše uvedeným, má Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace čest jménem vlády Ruské federace navrhnout, aby tato nóta a odpovědní nóta velvyslanectví České republiky tvořily Dohodu mezi vládou Ruské federace a vládou České republiky o zjednodušených pravidlech vstupu, pobytu a výstupu na území svých států členů posádek letadel leteckých podniků Ruské federace a České republiky, která vstoupí v platnost dnem, kdy bude diplomatickými kanály doručeno poslední ze dvou písemných vyrozumění o splnění příslušných vnitrostátních procesů oběma stranami, které jsou nezbytné pro vstup dohody v platnost.
Každá strana může kdykoli vyrozumět druhou stranu o svém záměru ukončit platnost této dohody. V takovém případě platnost uvedené dohody končí 3 měsíce ode dne, kdy druhá strana obdrží toto vyrozumění, pokud nebude se vzájemným souhlasem stran toto vyrozumění do vypršení uvedené lhůty odvoláno.
Ministerstvo využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví svou hlubokou úctou.“
Velvyslanectví České republiky má dále čest informovat, že vláda České republiky tyto návrhy přijímá. Nóta Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace č. 12928/n/3 ed ze dne 11. prosince 2013 a tato nóta tak tvoří Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o zjednodušených pravidlech vstupu, pobytu a výstupu na území svých států členů posádek letadel leteckých podniků České republiky a Ruské federace.
Velvyslanectví České republiky má dále čest sdělit, že na české straně již byly splněny příslušné vnitrostátní podmínky pro vstup této Dohody v platnost a očekává obdobné sdělení ruské strany.
Velvyslanectví České republiky v Moskvě využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace svojí hlubokou úctou.
Moskva, 29. dubna 2014
Ministerstvo zahraničních věcí
Ruské federace
3 ED
Moskva |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 47/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 47/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí nového znění Přílohy I (Seznam zakázaných látek a metod – Mezinárodní standard) Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu
Vyhlášeno 5. 9. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2014, částka 22/2014
* 1\\. ANDROGENNÍ ANABOLICKÉ STEROIDY (AAS): - (a) Exogenní* AAS, zahrnující:
* 2\\. Ostatní anabolické látky, zahrnující: - Klenbuterol, selektivní modulátory androgenových receptorů (SARM), tibolon, zeranol, zilpaterol, ale ne s omezením pouze na ně.
* 1\\. Látky stimulující erytropoesu (např. erytropoetin (EPO), darbepoetin (dEPO), stabilizátory hypoxii vyvolávajícího faktoru (HIF), methoxypolyethylenglykol-epoetin beta (CERA), peginesatid /Hematide/);
* 2\\. Choriogonadotropin (CG) a luteinizační hormon (LH) a jejich uvolňující faktory u mužů;
* 3\\. Kortikotropiny a jejich uvolňující faktory;
* 4\\. Růstový hormon (GH) a jeho uvolňující faktory a insulinu podobný růstový faktor-1 (IGF-1).
* 1\\. Inhibitory aromatáz, zahrnující: - Aminoglutethimid, anastrozol, androsta-1,4,6-trien-3-17-dion (androstatriendion), 4-androsten-3,6,17-trion (6-oxo),exemestan, formestan, letrozol, testolacton, ale ne s omezením pouze na ně.
* 2\\. Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM), zahrnující: - Raloxifen, tamoxifen, toremifen, ale ne s omezením pouze na ně.
* 3\\. Ostatní antiestrogenní látky zahrnující: - Cyklofenil, fulvestrant, klomifen, ale ne s omezením pouze na ně.
* 4\\. Látky modifikující funkce myostatinu včetně inhibitorů myostatinu, ale ne s omezením pouze na ně.
* 5\\. Metabolické modulátory: - a) Insuliny;
* 1\\. Podání nebo znovuzavedení jakéhokoliv množství autologní, alogenní (homologní) nebo heterologní krve nebo červených krvinek a jim podobných produktů jakéhokoliv původu do oběhového systému.
* 2\\. Umělé zvyšování spotřeby, přenosu nebo dodávky kyslíku, zahrnující modifikované hemoglobinové produkty (např. krevní náhražky založené na hemoglobinu, mikroenkapsulované hemoglobiny), perfluorochemikálie a efaproxiral (RSR13), ale ne s omezením pouze na
* 3\\. Jakákoliv forma intravaskulární manipulace s krví nebo s krevními komponentami fyzikálními nebo chemickými způsoby.
* 1\\. Podvádění, nebo pokus o podvod, za účelem porušit integritu a platnost Vzorků odebraných při Dopingové kontrole. To zahrnuje záměnu a/nebo úpravu (např. proteázami) moči, ale ne s omezením pouze na ně.
* 2\\. Nitrožilní infuze a/nebo injekce více než 50 ml za 6 hodin kromě infuzí legitimně přijatých v průběhu nemocničních zákroků nebo klinických vyšetřovacích metod.
* 1\\. Transfer polymerů nukleových kyselin nebo jejich analogů;
* 2\\. Použití normálních nebo geneticky modifikovaných buněk;
* (a) Nespecifická stimulancia: - Adrafinil, amfepramon, amfetamin, amfetaminil, amifenazol, benfluorex, benzylpiperazin, bromantan, fendimetrazin, fenetylin, fenfluramin, fenkamin, fenmetrazin, fenproporex, fentermin, fonturacetam /4-fenylpiracetam (karfedon)/, furfenorex, klobenzorex, ko
* (b) Specifická stimulancia (příklady): - Adrenalin (epinefrin)****, benzfetamin, dimethylamfetamin, efedrin***, etamivan, etylamfetamin, etylefrin, famprofazon, fenbutrazát, fenkamfamin, fenprometamin, heptaminol, hydroxyamfetamin (parahydroamfetamin), isomethepten, katin**, katinon a jeho analog
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2014
47
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2007 Sb. m. s. a č. 46/2008 Sb. m. s. a nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 98/2013 Sb. m. s. o Mezinárodní úmluvě proti dopingu ve sportu
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 11. listopadu 2013 bylo generální ředitelkou UNESCO oznámeno schválení nového znění Přílohy I- Seznamu zakázaných látek a metod - Mezinárodní standard Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu1).
S novým zněním Přílohy I vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal listinu o přijetí změny Přílohy I Českou republikou.
Nové znění Přílohy I vstoupilo v platnost v souladu s článkem 34 odst. 3 Úmluvy dne 1. ledna 2014 a tímto dnem vstoupilo v platnost i pro Českou republiku. Dnem vstupu nového znění Přílohy I v platnost přestalo platit znění Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu platné od 1. ledna 2013 a vyhlášené pod č. 98/2013 Sb. m. s.
Anglické znění Přílohy I a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
5kB
MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA PROTI DOPINGU VE SPORTU
Příloha I - Seznam zakázaných látek a metod - Mezinárodní standard
Paříž, 1. ledna 2014
SEZNAM ZAKÁZANÝCH LÁTEK A METOD DOPINGU PRO ROK 2014
SVĚTOVÝ ANTIDOPINGOVÝ KODEX
Platný od 1. ledna 2014
Podle článku 4.2.2 Světového antidopingového kodexu všechny Zakázané látky budou považovány za „Specifické látky“ kromě látek ze skupin S1, S2, S4.4, S4.5 a S6(a) a Zakázaných metod M1, M2 a M3.
LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ STÁLE (PŘI SOUTĚŽI I MIMO SOUTĚŽ)
ZAKÁZANÉ LÁTKY
S0. NESCHVÁLENÉ LÁTKY
Jakákoliv farmaceutická látka, která není zahrnuta v následujících sekcích Seznamu a není aktuálně schválena pro humánní terapeutické použití jakýmkoliv vládním zdravotnickým regulačním úřadem (např. léčiva v preklinickém nebo klinickém stadiu výzkumu nebo po ukončené registraci, syntetické drogy, látky schválené pouze pro veterinární použití), je zakázána stále.
S1. ANABOLICKÉ LÁTKY
Anabolické látky jsou zakázány.
1.
ANDROGENNÍ ANABOLICKÉ STEROIDY (AAS):
(a)
Exogenní* AAS, zahrnující:
1-androstendiol (5α-androst-1-en-3β,17β-diol ); 1-androstendion (5α-androst-1-en-3,17-dion); bolandiol (estr-4-en-3β,17β-diol); bolasteron; boldenon; boldion (androsta-1,4-dien-3,17-dion); danazol ([1,2]oxazolo[4',5':2,3]pregna-4-en-20-yn-17α-ol);dehydrochlormethyltestosteron (4-chloro-17β-hydroxy-17α-methylandrosta-1,4-dien-3-on); desoxymethyltestosteron (17α-methyl-5α-androst-2-en-17β-ol); drostanolon; ethylestrenol (19-norpregna-4-en-17α-ol); fluoxymesteron; formebolon; furazabol (17α-methyl[1,2,5]oxadiazolo[3',4':2,3]-5α-androstan-17β-ol); gestrinon; 4-hydroxytestosteron (4,17β-dihydroxyandrost-4-en-3-on); kalusteron; klostebol; mestanolon; mesterolon; metandienon (17β-hydroxy-17α-methylandrosta-1,4-dien-3-on); metenolon; methandriol; metasteron (17β-hydroxy-2a,17α-dimethyl-5α-androstan-3-on); methyldienolon (17β-hydroxy-17α-methylestra-4,9-dien-3-on); methyl-1-testosteron (17β-hydroxy-17α-methyl-5α-androst-1-en-3-on); methylnortestosteron (17β-hydroxy-17α-methylestr-4-en-3-on); methyltestosteron; metribolon (methyltrienolon (17β-hydroxy-17α-methylestra-4,9,11-trien-3-on); miboleron; nandrolon; 19-norandrostendion (estr-4-en-3,17-dion); norboleton; norethandrolon; norklostebol; oxabolon; oxandrolon; oxymesteron; oxymetolon; prostanozol (17β-[(tetrahydropyran-2-yl)oxy]-1'H-pyrazolo[3,4:2,3]-5α-androstane); quinbolon; stanozolol; stenbolon; 1-testosteron (17β-hydroxy-5α-androst-1-en-3-on); tetrahydrogestrinon (17-hydroxy-18a-homo-19-nor-17α-pregna-4,9,11-trien-3-on); trenbolon (17β-hydroxyestr-4,9,11-trien-3-on) a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky.
b.
Endogenní** AAS, pokud jsou podány exogenně:
Androstendiol (androst-5-en-3β,17β-diol), androstendion (androst-4-en-3,17-dion), dihydrotestosteron, prasteron (dehydroepiandrosteron, DHEA, 3β-hydroxyandrost-5-en-17-on), testosteron a jejich metabolity a isomery, ale ne s omezením pouze na ně:
5α-androstan-3α,17α-diol
5α-androstan-3α,17β-diol
5α-androstan-3β,17α-diol
5α-androstan-3β,17β-diol
androst-4-en-3α,17α-diol
androst-4-en-3α,17β-diol
androst-5-en-3β,17α-diol
androst-5-en-3α,17α-diol
androst-5-en-3α,17β-diol
androst-5-en-3β,17α-diol
4-androstendioi (androst-4-en-3β,17β-diοΙ)
5-androstendion (androst-5-en-3,17-dion)
epi-dihydrotestosteron
epitestosteron
etiocholanolon
3α-hydroxy-5αandrostan-17-on
3β-hydroxy-5αandrostan-17-on
7α-hydroxy-DHEA
7β-hydroxy-DHEA
7-keto-DHEA
19-norandrosteron
19-noretiocholanolon
Pro účely skupiny této sekce:
*
„exogenní” se vztahuje k látce, kterou tělo normálně přirozeně neprodukuje.
**
„endogenní” se vztahuje k látce, kterou tělo normálně přirozeně produkuje.
2.
Ostatní anabolické látky, zahrnující:
Klenbuterol, selektivní modulátory androgenových receptorů (SARM), tibolon, zeranol, zilpaterol, ale ne s omezením pouze na ně.
S2. PEPTIDOVÉ HORMONY, RŮSTOVÉ FAKTORY A PŘÍBUZNÉ LÁTKY
Následující látky a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky jsou zakázány:
1.
Látky stimulující erytropoesu (např. erytropoetin (EPO), darbepoetin (dEPO), stabilizátory hypoxii vyvolávajícího faktoru (HIF), methoxypolyethylenglykol-epoetin beta (CERA), peginesatid /Hematide/);
2.
Choriogonadotropin (CG) a luteinizační hormon (LH) a jejich uvolňující faktory u mužů;
3.
Kortikotropiny a jejich uvolňující faktory;
4.
Růstový hormon (GH) a jeho uvolňující faktory a insulinu podobný růstový faktor-1 (IGF-1).
Kromě toho jsou zakázány následující růstové faktory:
Fibroblastové růstové faktory (FGFs), hepatocytový růstový faktor (HGF), mechanické růstové faktory (MGF), růstový faktor odvozený z krevních destiček (PDGF) a vaskulárně-endoteliární růstový faktor (VEGF), stejně jako jakékoliv jiné růstové faktory ovlivňující syntézu nebo degradaci bílkovin svalů, šlach a vaziva, krevní zásobení, využití energie, regenerativní kapacitu nebo ovlivňující typy svalových vláken;
a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky.
S3. BETA2- AGONISTÉ
Všichni beta-2 agonisté, včetně všech případných optických isomerů (např. d- a l-), jsou zakázáni kromě inhalačního salbutamolu (maximálně 1600 mikrogramů za 24 hodin), inhalačního formoterolu (maximální podaná dávka 54 mikrogramů za 24 hodin) a salmeterolu, pokud jsou podány v inhalaci v souladu s doporučeným léčebným režimem výrobce.
Přítomnost salbutamolu v moči v koncentraci vyšší než 1000 ng/ml a přítomnost formoterolu v moči v koncentraci vyšší než 40 ng/ml nebude považována za zamýšlené terapeutické použití, ale bude považována za pozitivní laboratorní nález, pokud sportovec neprokáže kontrolovanou farmakokinetickou studií, že abnormální výsledek byl způsoben užíváním terapeutické inhalační dávky nižší než výše uvedené maximum.
S4. HORMONOVÉ A METABOLICKÉ MODULÁTORY
Zakázané je následující:
1.
Inhibitory aromatáz, zahrnující:
Aminoglutethimid, anastrozol, androsta-1,4,6-trien-3-17-dion (androstatriendion), 4-androsten-3,6,17-trion (6-oxo),exemestan, formestan, letrozol, testolacton, ale ne s omezením pouze na ně.
2.
Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM), zahrnující:
Raloxifen, tamoxifen, toremifen, ale ne s omezením pouze na ně.
3.
Ostatní antiestrogenní látky zahrnující:
Cyklofenil, fulvestrant, klomifen, ale ne s omezením pouze na ně.
4.
Látky modifikující funkce myostatinu včetně inhibitorů myostatinu, ale ne s omezením pouze na ně.
5.
Metabolické modulátory:
a)
Insuliny;
b)
Receptor delta aktivovaný peroxizomovými proliferátory /Peroxisome Proliferator Activated Receptor δ (PPARδ) agonists/ (např. GW 1516) a Agonisté proteinkinasové osy aktivované AMP v součinnosti s PPAR delta /PPARδ-AMP-activated protein kinase (AMPK) axis agonists/ (např. AICAR)
S5. DIURETIKA A OSTATNÍ MASKOVACÍ LÁTKY
Maskovací látky jsou zakázané. Zahrnují:
Diuretika, desmopressin, plasmaexpandery (např. glycerol, nitrožilní podání albuminu, dextranu, hydroxyethylškrobu a mannitolu), probenecid a další látky s podobnými biologickými účinky. Lokální podání felypressinu pro zubní anestézii není zakázáno.
Diuretika zahrnují:
Acetazolamid, amilorid, bumetanid, furosemid, chlortalidon, indapamid, kanrenon, kyselina etakrynová, metolazon, spironolakton, thiazidy (např. bendroflumethiazid, hydrochlorothiazid, chlorothiazid), triamteren, vaptany (např. tolvaptan) a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky (kromě drospirenonu, pamabromu a lokálního podání dorzolamidu a brinzolamidu, které nejsou zakázané).
Pro použití (Při Soutěži, případně Mimo Soutěž) jakéhokoliv množství látky se stanoveným prahovým limitem (tj. formoterol, salbutamol, katin, efedrin, metylefedrin a pseudoefedrin) ve spojení s diuretikem nebo jinou maskovací látkou je vyžadováno udělení specifické Terapeutické výjimky na tuto látku navíc k té, která již byla udělena na diuretikum nebo jinou maskovací látku.
ZAKÁZANÉ METODY
M1. MANIPULACE S KRVÍ A KREVNÍMI KOMPONENTAMI
Zakázané je následující:
1.
Podání nebo znovuzavedení jakéhokoliv množství autologní, alogenní (homologní) nebo heterologní krve nebo červených krvinek a jim podobných produktů jakéhokoliv původu do oběhového systému.
2.
Umělé zvyšování spotřeby, přenosu nebo dodávky kyslíku, zahrnující modifikované hemoglobinové produkty (např. krevní náhražky založené na hemoglobinu, mikroenkapsulované hemoglobiny), perfluorochemikálie a efaproxiral (RSR13), ale ne s omezením pouze na ně. Suplementace kyslíkem zakázána není.
3.
Jakákoliv forma intravaskulární manipulace s krví nebo s krevními komponentami fyzikálními nebo chemickými způsoby.
M2. CHEMICKÁ A FYZIKÁLNÍ MANIPULACE
Zakázané je následující:
1.
Podvádění, nebo pokus o podvod, za účelem porušit integritu a platnost Vzorků odebraných při Dopingové kontrole. To zahrnuje záměnu a/nebo úpravu (např. proteázami) moči, ale ne s omezením pouze na ně.
2.
Nitrožilní infuze a/nebo injekce více než 50 ml za 6 hodin kromě infuzí legitimně přijatých v průběhu nemocničních zákroků nebo klinických vyšetřovacích metod.
M3. GENOVÝ DOPING
Z důvodu potenciálu ke zvýšení sportovního výkonu je zakázáno následující:
1.
Transfer polymerů nukleových kyselin nebo jejich analogů;
2.
Použití normálních nebo geneticky modifikovaných buněk;
LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ PŘI SOUTĚŽI
Kromě kategorií S0 až S5 a M1 až M3 uvedených výše jsou Při Soutěži zakázané i následující skupiny:
ZAKÁZANÉ LÁTKY
S6. STIMULANCIA
Všechna stimulancia včetně všech jejich případných optických isomerů (např. d- a l-) jsou zakázaná, s výjimkou derivátů imidazolu v případě jejich místního použití a stimulancií zahrnutých do Monitorovacího programu pro rok 2014*.
Stimulancia zahrnují:
(a)
Nespecifická stimulancia:
Adrafinil, amfepramon, amfetamin, amfetaminil, amifenazol, benfluorex, benzylpiperazin, bromantan, fendimetrazin, fenetylin, fenfluramin, fenkamin, fenmetrazin, fenproporex, fentermin, fonturacetam /4-fenylpiracetam (karfedon)/, furfenorex, klobenzorex, kokain, kropropamid, krotetamid, mefenorex, mefentermin, metamfetamin (d-), mezokarb, modafinil, norfenfluramin, p-metylamfetamin, prenylamin, prolintan.
Stimulancium, které není výslovně uvedeno v tomto odstavci, je Specifickou látkou.
(b)
Specifická stimulancia (příklady):
Adrenalin (epinefrin)****, benzfetamin, dimethylamfetamin, efedrin***, etamivan, etylamfetamin, etylefrin, famprofazon, fenbutrazát, fenkamfamin, fenprometamin, heptaminol, hydroxyamfetamin (parahydroamfetamin), isomethepten, katin**, katinon a jeho analoga (např. mefedron, methedron, alfa-pyrolidinovalerofenon), levmetamfetamin, meklofenoxát, metylefedrin***, metylendioxymetamfetamin, metylfenidát, metylhexanamin (dimetylpentylamin), niketamid, norfenefrin, oktopamin, oxilofrin (metylsynefrin), pemolin, pentetrazol, propylhexedrin, pseudoefedrin*****, selegilin, sibutramin, strychnin, tenamfetamin (metylendioxyamfetamin), trimetazidin, tuaminoheptan a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky.
*
Následující látky zahrnuté do Monitorovacího programu 2014 (bupropion, fenylefrin, fenylpropanolamin, kofein, nikotin, pipradrol, synefrin) nejsou považovány za Zakázané látky.
**
Katin je zakázaný pouze při koncentraci vyšší než 5 mikrogramů v 1 ml moči.
***
Efedrin a methylefedrin jsou zakázány při koncentraci vyšší než 10 mikrogramů v 1 ml moči.
****
Lokální podání adrenalinu (epinefrinu) (např. nosní, oční aplikace) nebo jeho podání společně s lokálními anestetiky není zakázáno.
*****
Pseudoefedrin je zakázán, pokud jeho koncentrace v moči je vyšší než 150 mikrogramů na mililitr.
S7. NARKOTIKA
Zakázané je následující:
Buprenorfin, dextromoramid, diamorfin(heroin), fentanyl a jeho deriváty, hydromorfon, metadon, morfin, oxykodon, oxymorfon, pentazocin, petidin.
S8. KANABINOIDY
Přírodní (např. hašiš, konopí a marihuana) nebo syntetický delta9-tetrahydrokanabinol (THC) a kanabimimetika (např. „Spice“, JWH018, JWH073 a HU-210) jsou zakázané.
S9. GLUKOKORTIKOSTEROIDY
Všechny glukokortikosteroidy podávané orálně, rektálně, nitrožilní nebo nitrosvalovou aplikací jsou zakázané.
LÁTKY ZAKÁZANÉ V URČITÝCH SPORTECH
P1. ALKOHOL
Alkohol (etanol) je zakázaný pouze Při Soutěži v následujících sportech. Detekce se bude provádět dechovou zkouškou a/nebo rozborem krve. Prahová hodnota pro porušení dopingového pravidla je ekvivalentní koncentraci alkoholu v krvi 0.10 g/l.
•
Automobilový sport (FIA)
•
Karate (WKF)
•
Letecké sporty a parašutismus (FAI)
•
Lukostřelba (WA)
•
Motocyklový sport (FIM)
•
Vodní motorismus (UIM)
P2. BETA-BLOKÁTORY
Pokud není jinak určeno, beta-blokátory jsou zakázány pouze Při Soutěži v následujících sportech.
•
Automobilový sport (FIA)
•
Billiard (všechny discipliny) (WCBS)
•
Golf (IGF)
•
Lukostřelba (WA) (zakázané také Mimo soutěž)
•
Lyžování (FIS) - skoky na lyžích a akrobatické lyžování-skoky a U-rampa,a snowboard U-rampa a „big air“
•
Střelba (ISSF, IPC) (zakázané také Mimo soutěž)
•
Šipky (WDF)
Beta-blokátory zahrnují následující látky:
Acebutolol, alprenolol, atenolol, betaxolol, bisoprolol, bunolol, celiprolol, esmolol, karteolol, karvedilol, labetalol, levobunolol, metipranolol, metoprolol, nadolol, oxprenolol, pindolol, propranolol, sotalol, timolol, ale ne s omezením pouze na ně.
1)
Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu přijatá dne 19. října 2005 v Paříži byla vyhlášena pod č. 58/2007 Sb. m. s. a č. 46/2008 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Správního ujednání k provádění Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Indickou republikou
Vyhlášeno 5. 9. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 9. 2014, částka 21/2014
* ČÁST I - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST II - USTANOVENÍ O POUŽÍVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
* ČÁST III - POSKYTOVÁNÍ DÁVEK
* ČÁST IV - RŮZNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 9. 2014
46
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. června 2010 bylo v Praze podepsáno Správní ujednání k provádění Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Indickou republikou1).
Správní ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 11 dne 1. září 2014.
České znění Správního ujednání a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ
K PROVÁDĚNÍ SMLOUVY
O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ
MEZI
ČESKOU REPUBLIKOU
A
INDICKOU REPUBLIKOU
Příslušné úřady,
podle článku 16 odst. 1 Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Indickou republikou, podepsané v Praze dne 8. 6. 2010 (dále jen „Smlouva“),
se dohodly takto:
ČÁST I
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Definice
Výrazy v tomto Správním ujednání (dále jen „Ujednání“) se používají ve stejném smyslu jako ve Smlouvě.
Článek 2
Styčná místa
1.
Styčnými místy podle článku 16 odst. 2 Smlouvy jsou určeny:
-
v České republice,
Česká správa sociálního zabezpečení;
-
v Indii,
Správa zaměstnaneckého spořícího fondu.
2.
Styčná místa usnadňují styk mezi institucemi smluvních států a plní povinnosti uvedené v tomto ujednání. Při provádění Smlouvy si vzájemně pomáhají.
Článek 3
Formuláře a podrobné postupy
1.
Na základě tohoto ujednání dohodnou společně styčná místa obou smluvních států formuláře a podrobné postupy potřebné pro provádění Smlouvy.
2.
Instituce nebo styčná místa obou smluvních států mohou odmítnout přijmout žádost o dávku nebo jakoukoli jinou žádost nebo potvrzení, nebudou-li předloženy v dohodnuté formě.
ČÁST II
USTANOVENÍ O POUŽÍVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
Článek 4
Potvrzení o používání právních předpisů a výjimky
1.
V případech uvedených v části II Smlouvy je časově omezené potvrzení uvádějící, že na osobu se v rámci dané pracovní činnosti vztahují právní předpisy smluvního státu, vydáno na žádost zaměstnance nebo zaměstnavatele v dohodnuté formě:
-
v České republice,
Českou správou sociálního zabezpečení;
-
v Indii,
Správou zaměstnaneckého spořícího fondu.
Vydané potvrzení je předáno osobě, které se žádost týká, a v případech uvedených v článcích 8 - 10 Smlouvy je stejnopis potvrzení zaslán výše uvedené instituci druhého smluvního státu.
2.
(a) K dohodnutí výjimek podle článku 10 z ustanovení článků 7 až 9 Smlouvy jsou pověřeny následující instituce:
-
v České republice,
Česká správa sociálního zabezpečení;
-
v Indii,
Správa zaměstnaneckého spořícího fondu.
(b)
Zaměstnanec a zaměstnavatel předkládají společnou žádost o výjimku v písemné formě pověřené instituci smluvního státu, jehož právní předpisy mají být podle žádosti používány.
Žádost o výjimku z používání právních předpisů smluvního státu zaměstnání u vyslaných pracovníků uvedených v článku 8 Smlouvy, kteří jsou již v tomto smluvním státě zaměstnáni a jejichž lhůta pro vyslání končí, bude předložena před koncem probíhající doby vyslání.
(c)
Dohoda pověřených institucí smluvních států o výjimce se dokládá potvrzením vystaveným a předaným podle odstavce 1 tohoto článku.
ČÁST III
POSKYTOVÁNÍ DÁVEK
Článek 5
Přepočet dob pojištění
V případě potřeby bude přepočet nezbytný pro účely sčítání ve smyslu článku 11 odst. 1 Smlouvy prováděn podle následujících pravidel:
(a)
365 (366) dní získaných podle českých právních předpisů bude odpovídat 12 měsícům podle indických právních předpisů a každý kalendářní měsíc, v němž byla získána doba pojištění alespoň 1 den, bude odpovídat jednomu měsíci. Celková doba pojištění získaná v jednom kalendářním roce nemůže přesáhnout 12 měsíců.
(b)
12 měsíců získaných podle indických právních předpisů bude odpovídat 365 (366) dnům podle českých právních předpisů a jeden měsíc bude odpovídat počtu dnů v příslušném kalendářním měsíci; nebude-li možné určit příslušný kalendářní měsíc, bude odpovídat 30 dnům. Celková doba pojištění získaná v jednom kalendářním roce nemůže přesáhnout 365 (366) dní.
Článek 6
Vyřizování žádostí
1.
Jestliže instituce jednoho smluvního státu obdrží žádost osoby, která získala doby pojištění podle právních předpisů druhého nebo obou smluvních států, zašle tato instituce žádost prostřednictvím styčných míst instituci druhého smluvního státu s uvedením data, kdy žádost obdržela.
Spolu s žádostí zašle též instituci druhého smluvního státu:
-
veškerou dostupnou dokumentaci, která může být pro instituci druhého smluvního státu potřebná pro stanovení nároku na dávku,
-
formulář, v němž uvede zejména doby pojištění získané podle právních předpisů prvního smluvního státu,
-
a případně kopii svého rozhodnutí o dávce, pokud bylo učiněno.
2.
Instituce druhého smluvního státu poté rozhodne o nároku žadatele a prostřednictvím styčných míst oznámí své rozhodnutí instituci prvního smluvního státu.
Spolu s rozhodnutím též zašle, v případě potřeby nebo na žádost, instituci prvního smluvního státu:
-
veškerou dostupnou dokumentaci, která může být pro instituci prvního smluvního státu potřebná pro stanovení nároku žadatele na dávku,
-
formulář, v němž uvede zejména doby pojištění získané podle právních předpisů, které provádí.
3.
Instituce smluvního státu, ve kterém byla podána žádost o dávku, ověří údaje týkající se žadatele a jeho rodinných příslušníků. Styčná místa smluvních států se dohodnou, které údaje mají být ověřovány.
Článek 7
Lékařské prohlídky
1.
Instituce smluvního státu poskytne na žádost instituce druhého smluvního státu dostupné lékařské informace a dokumentaci, jež se týkají zdravotního postižení žadatele nebo příjemce dávky. Žádost o informace a dokumentaci a jejich předání se uskuteční prostřednictvím styčných míst smluvních států.
2.
Jestliže instituce smluvního státu požaduje, aby se žadatel nebo příjemce dávky bydlící na území druhého smluvního státu podrobil lékařské prohlídce, instituce druhého smluvního státu zařídí na žádost styčného místa prvního smluvního státu provedení této prohlídky podle svých pravidel a na své vlastní náklady.
ČÁST IV
RŮZNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 8
Výplata dávek
1.
Peněžité dávky se vyplácí přímo oprávněným osobám.
2.
Instituce smluvních států neprovádí při výplatě dávek podle Smlouvy žádné srážky na své administrativní výdaje.
3.
Pokud instituce jednoho smluvního státu vyplácí dávky ve volně směnitelné měně podle článku 20 odst. 1 Smlouvy, pak se pro přepočet použije směnný kurz platný v den realizace platby.
Článek 9
Výměna statistických údajů
Styčná místa smluvních států si budou k 31. prosinci vyměňovat roční statistické údaje o počtu potvrzení vystavených na základě článku 4 tohoto ujednání a o platbách příjemcům vyplacených na základě Smlouvy. Tyto statistické údaje budou zahrnovat údaje o počtu příjemců a celkové částce dávek s rozdělením podle jednotlivých druhů dávek vyplacených na základě Smlouvy. Tyto statistické údaje budou vyhotoveny ve formě dohodnuté styčnými místy.
Článek 10
Spolupráce styčných míst
K projednání otázek souvisejících s prováděním Smlouvy se uskuteční setkání zástupců styčných míst střídavě v obou smluvních státech.
Článek 11
Vstup v platnost
Toto ujednání vstupuje v platnost ve stejný den jako Smlouva a bude se používat po stejnou dobu.
Dáno v Praze dne 8. června 2010 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, hindském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická.
V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém.
Za příslušný úřad
České republiky
JUDr. Petr Šimerka v. r.
ministr práce a sociálních věcí
Za příslušný úřad
Indické republiky
Sachin Pilot v. r.
státní ministr pro komunikace a informační
technologie
1)
Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Indickou republikou podepsaná v Praze dne 8. června 2010 byla vyhlášena pod č. 45/2014 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 45/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 45/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Indickou republikou
Vyhlášeno 5. 9. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 9. 2014, částka 21/2014
* ČÁST I - OBECNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST II - USTANOVENÍ O PŘÍSLUŠNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISECH
* ČÁST III - USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE DÁVEK
* ČÁST IV - RŮZNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST V - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 9. 2014
45
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. června 2010 byla v Praze podepsána Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Indickou republikou.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Novém Dillí dne 6. srpna 2014.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 24 odst. 2 dne 1. září 2014.
České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
SMLOUVA
O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ
MEZI
ČESKOU REPUBLIKOU
A
INDICKOU REPUBLIKOU
ČESKÁ REPUBLIKA
A
INDICKÁ REPUBLIKA
Česká republika a Indická republika (dále jen „smluvní státy“), přejíce si upravit vzájemné vztahy mezi oběma státy na poli sociálního zabezpečení, se dohodly na následujícím:
ČÁST I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Definice
1.
Pro účely této smlouvy:
a)
Výraz „Česká republika“ znamená Českou republiku,
výraz „Indie“ znamená Indickou republiku.
b)
Výraz „občan“ znamená,
pokud jde o Českou republiku, občana České republiky,
pokud jde o Indii, občana Indické republiky.
c)
Výraz „právní předpisy“ znamená
zákony a předpisy uvedené v článku 2.
d)
Výraz „příslušný úřad“ znamená,
pokud jde o Českou republiku, Ministerstvo práce a sociálních věcí,
pokud jde o Indii, Ministerstvo zámořských záležitostí Indie.
e)
Výraz „instituce“ znamená
orgán zodpovědný za provádění právních předpisů uvedených v článku 2.
f)
Výraz „doba pojištění“ znamená
jakoukoli dobu placení příspěvků podle právních předpisů smluvního státu, stejně jako jakoukoli dobu uznávanou podle těchto právních předpisů za rovnocennou době placení příspěvků.
g)
Výraz „dávka“ znamená
jakýkoli důchod nebo peněžitou dávku, příplatky k nim nebo jejich zvýšení, včetně těch provedených v důsledku valorizace nebo změny způsobu výpočtu podle právních předpisů uvedených v článku 2.
2.
Ostatní výrazy nedefinované v odst. 1 tohoto článku mají význam, který jim náleží podle používaných právních předpisů.
Článek 2
Věcný rozsah
1.
Tato smlouva se vztahuje na právní předpisy týkající se,
a)
ve vztahu k České republice:
(i)
důchodového pojištění
a, pouze pokud jde o Část II,
(ii)
povinnosti platit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti;
b)
ve vztahu k Indii:
(i)
starobních důchodů a důchodů pozůstalých zaměstnaných osob,
(ii)
důchodů zaměstnaných osob při plné trvalé invaliditě
a, pouze pokud jde o Část II,
(iii)
sociálního zabezpečení zaměstnaných osob.
2.
Tato smlouva se vztahuje také na všechny právní předpisy, které mění nebo doplňují právní předpisy uvedené v odstavci 1 tohoto článku.
Vztahuje se na jakýkoli právní předpis rozšiřující platný systém na nové kategorie poživatelů dávek, leda že by v tomto smyslu smluvní stát, který změnil právní předpis, do šesti měsíců od oficiálního uveřejnění uvedeného právního předpisu oznámil druhému smluvnímu státu své námitky proti zahrnutí těchto nových kategorií poživatelů dávek do působnosti této smlouvy.
Pokud se příslušné úřady nedohodnou jinak, nevztahuje se tato smlouva na právní předpisy zavádějící nové odvětví sociálního zabezpečení.
Článek 3
Osobní rozsah
Není-li stanoveno jinak, tato smlouva se vztahuje na všechny osoby, které podléhají nebo podléhaly právním předpisům některého ze smluvních států, a na další osoby, které odvozují svá práva od uvedených osob.
Článek 4
Rovnost nakládání
Není-li stanoveno jinak v této smlouvě, jsou osoby uvedené v článku 3 při používání právních předpisů smluvního státu postaveny na roveň občanům tohoto smluvního státu.
Článek 5
Export dávek
1.
Není-li v této smlouvě stanoveno jinak, smluvní stát nebude krátit nebo měnit dávky přiznané podle jeho právních předpisů pouze proto, že poživatel se zdržuje nebo bydlí na území druhého smluvního státu.
2.
Dávky podle právních předpisů smluvního státu a této smlouvy budou vypláceny poživatelům ve třetím státě za stejných podmínek, jak je stanoveno příslušnými národními právními předpisy pro platby poživatelům ve třetích státech.
Článek 6
Stejné posuzování skutečností
Ke skutečnostem majícím vliv na nárok, krácení, pozastavení či výši dávek, a které nastaly na území druhého smluvního státu, se bude přihlížet tak, jako by k nim došlo na území prvního smluvního státu.
ČÁST II
USTANOVENÍ O PŘÍSLUŠNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISECH
Článek 7
Obecné ustanovení
Nestanoví-li tato smlouva v článcích 8 až 10 jinak, osoba zaměstnaná na území smluvního státu podléhá, ve vztahu k tomuto zaměstnání, pouze právním předpisům tohoto smluvního státu.
Článek 8
Zvláštní ustanovení
1.
Osoba zaměstnaná u zaměstnavatele se sídlem na území jednoho smluvního státu, která je vyslána tímto zaměstnavatelem na území druhého smluvního státu, aby tam pro něho vykonávala práci, nadále podléhá, pokud jde o tuto práci, právním předpisům prvního smluvního státu o povinném pojištění tak, jako by byla stále zaměstnána na území prvního smluvního státu, za předpokladu, že očekávaná doba vyslání nepřesahuje 5 let. Pro účely provádění tohoto článku se zaměstnavatel a jeho dceřiná společnost nebo pobočka, tak jak jsou definovány v právních předpisech smluvního státu, odkud byla osoba vyslána, považují za jednoho a téhož zaměstnavatele.
2.
Odstavec 1 tohoto článku se použije i v případě, že osoba, která byla vyslána svým zaměstnavatelem z území jednoho smluvního státu na území třetího státu, je následně tímto zaměstnavatelem vyslána z území třetího státu na území druhého smluvního státu.
3.
Osoby, které jsou členy cestujícího nebo létajícího personálu podniku, který za mzdu nebo odměnu nebo na vlastní náklad zajišťuje mezinárodní přepravu osob nebo zboží a má sídlo registrované na území smluvního státu, podléhají právním předpisům tohoto smluvního státu.
4.
Osoba zaměstnaná na palubě lodi plující pod vlajkou jednoho smluvního státu podléhá právním předpisům toho smluvního státu.
Článek 9
Státní úředníci, členové diplomatických misí a konzulárních úřadů
1.
Státní úředníci nebo osoby podle právních předpisů smluvního státu za takové považované, na něž se nevztahuje odstavec 2 tohoto článku a kteří jsou vysláni pracovat na území druhého smluvního státu, podléhají právním předpisům pouze prvního smluvního státu.
2.
Tato smlouva nemá vliv na ustanovení Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z 18. dubna 1961 ani Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích z 24. dubna 1963.
Článek 10
Výjimky
Na společnou žádost zaměstnance a jeho zaměstnavatele mohou příslušné úřady nebo jimi pověřené instituce obou smluvních států po dohodě stanovit výjimky z ustanovení této části ve vztahu k jednotlivým osobám nebo kategoriím osob za předpokladu, že daná osoba bude podléhat právním předpisům jednoho smluvního státu.
ČÁST III
USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE DÁVEK
Článek 11
Sčítání dob pojištění
1.
Jestliže byly doby pojištění získány podle právních předpisů obou smluvních států, instituce každého smluvního státu přihlédne, v případě potřeby, při stanovení nároku na dávky podle právních předpisů, které provádí, k dobám pojištění získaným podle právních předpisů druhého smluvního státu za předpokladu, že se tyto doby pojištění nepřekrývají s dobami započitatelnými podle jeho právních předpisů.
2.
Ve vztahu mezi smluvními státy se přihlíží k závazkům vyplývajícím ze smluv o sociálním zabezpečení se třetími státy v míře, v jaké tyto smlouvy upravují sčítání dob pojištění pro nárok na důchod.
Článek 12
Výpočet dávek
1.
Jestliže osobě vznikne nárok na dávku podle právních předpisů jednoho smluvního státu bez přihlédnutí k dobám pojištění získaným podle právních předpisů druhého smluvního státu, instituce prvního smluvního státu stanoví dávku na základě dob pojištění získaných výhradně podle jeho právních předpisů.
2.
Jestliže podle právních předpisů jednoho smluvního státu nárok na dávku může vzniknout pouze s přihlédnutím k dobám pojištění získaným podle právních předpisů druhého smluvního státu nebo třetího státu ve smyslu článku 11, pak instituce prvního smluvního státu:
a)
vypočte teoretickou výši dávky, která by náležela v případě, že by všechny doby pojištění byly získány podle jeho právních předpisů; a
b)
poté - na základě teoretické výše dávky vypočtené podle písmene a) - stanoví výši dávky určené k výplatě podle poměru délky dob pojištění získaných podle jeho právních předpisů k celkové době pojištění.
Článek 13
Doby pojištění kratší než jeden rok
Nedosahuje-li doba pojištění získaná podle právních předpisů jednoho smluvního státu jeden rok a nevznikne-li na jejím základě nárok na dávku, instituce tohoto smluvního státu dávku nepřizná.
Článek 14
Zvláštní ustanovení týkající se České republiky
1.
Pro stanovení výpočtového základu pro výpočet dávky podle článku 12 této smlouvy vezme česká instituce v úvahu pouze příjmy dosažené v dobách pojištění získaných podle právních předpisů, které provádí. Instituce bude tento příjem - indexovaný a zprůměrovaný podle právních předpisů, které provádí - považovat za dosažený v dobách pojištění, k nimž přihlíží při stanovení teoretické výše dávky.
2.
Jsou-li podle českých právních předpisů splněny podmínky nároku na dávku bez přihlédnutí k dobám pojištění získaným podle právních předpisů Indie, použije česká instituce oba způsoby výpočtu popsané v článku 12 odstavcích 1 a 2 a dotyčná osoba bude mít nárok na vyšší z vypočtených částek.
3.
Podmínkou vzniku nároku na invalidní důchod osoby, jejíž invalidita vznikla před dosažením osmnácti let věku a která nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu, je trvalý pobyt na území České republiky.
4.
Příslušný český úřad může omezit použití ustanovení článku 6 ve prospěch určitých kategorií osob.
Článek 15
Zvláštní ustanovení týkající se Indie
1.
Pokud indické právní předpisy podmiňují poskytování určitých dávek ve stáří, pozůstalých nebo při invaliditě tím, že doby pojištění jsou získány v určitém povolání, sčítají se pro přiznání nároku na tyto dávky pouze doby pojištění získané nebo uznané za rovnocenné ve stejném povolání v České republice.
2.
Pokud indické právní předpisy podmiňují poskytování určitých dávek tím, že doby pojištění mají být získány v určitém povolání, a pokud tyto doby nárok na takové dávky nezaloží, budou uvedené doby vzaty v úvahu pro stanovení dávek poskytovaných podle všeobecného systému pro zaměstnané osoby.
ČÁST IV
RŮZNÁ USTANOVENÍ
Článek 16
Správní ujednání
1.
Příslušné úřady smluvních států sjednají správní ujednání obsahující nezbytná opatření pro provádění této smlouvy.
2.
Ve správním ujednání budou určena styčná místa každého smluvního státu.
Článek 17
Administrativní spolupráce
1.
Při provádění této smlouvy si příslušné úřady, stejně jako příslušné instituce obou smluvních států, vzájemně pomáhají při stanovení nároku na dávky nebo na jejich výplatu podle této smlouvy, jako by prováděly své vlastní právní předpisy. Pomoc uvedená v tomto článku je poskytována bez vzájemných úhrad nákladů.
2.
Pokud se v právních předpisech smluvního státu stanoví, že jakýkoli dokument, který se předkládá příslušnému úřadu nebo instituci uvedeného smluvního státu, je zcela nebo částečně osvobozen od poplatků nebo výloh, včetně konzulárních a správních poplatků, pak se toto osvobození vztahuje také na obdobné dokumenty, které se předkládají příslušnému úřadu nebo instituci druhého smluvního státu při provádění této smlouvy.
3.
Dokumenty a potvrzení, které musí být vystavovány při provádění této smlouvy, jsou osvobozeny od legalizace diplomatickými nebo konzulárními úřady. Kopie dokumentů ověřené institucí jednoho smluvního státu jako pravé a přesné kopie přijímají orgány druhého smluvního státu jako pravé a přesné kopie bez dalšího ověřování.
4.
Při provádění této smlouvy mohou příslušné úřady a instituce smluvních států vzájemně, stejně jako s kteroukoli osobou bez ohledu na to, kde má bydliště, komunikovat přímo. Tato komunikace může být vedena v jednom z jazyků používaných ve smluvních státech k úředním účelům.
Příslušný úřad nebo instituce smluvního státu nesmí odmítnout žádost nebo dokument pouze z důvodu, že je v úředním jazyce druhého smluvního státu.
Článek 18
Žádosti, oznámení a opravné prostředky
1.
Žádosti, oznámení nebo opravné prostředky, které podle právních předpisů jednoho ze smluvních států mají být podány v určité lhůtě úřadu nebo instituci tohoto smluvního státu, jsou považovány za předložené včas a k uvedenému datu, jestliže jsou předloženy v téže stanovené lhůtě úřadu nebo instituci druhého smluvního státu. V takovém případě tyto žádosti, oznámení nebo opravné prostředky musí být bez odkladu zaslány příslušnému úřadu nebo instituci prvního smluvního státu.
2.
Žádost o dávky podle právních předpisů jednoho smluvního státu je považována rovněž za žádost o dávku stejného druhu podle právních předpisů druhého smluvního státu za předpokladu, že si to žadatel přeje a poskytne informace svědčící o tom, že doby pojištění byly získány podle právních předpisů druhého smluvního státu.
Článek 19
Důvěrnost informací
Není-li ve vnitrostátních zákonech a předpisech smluvního státu stanoveno jinak, informace o osobách, které jsou v souladu s touto smlouvou předávány příslušnému úřadu nebo instituci tohoto smluvního státu příslušným úřadem nebo institucí druhého smluvního státu, používají se výhradně pro účely provádění této smlouvy a právních předpisů, na které se tato smlouva vztahuje. Takové informace přijaté příslušným úřadem nebo institucí smluvního státu se spravují podle vnitrostátních zákonů a předpisů tohoto smluvního státu o ochraně soukromí a důvěrnosti osobních údajůosobních údajů.
Článek 20
Výplata dávek
1.
Platby do druhého smluvního státu vyplývající z provádění této smlouvy se uskutečňují ve volně směnitelné měně.
2.
V případě, že smluvní stát zavede devizové kontroly nebo jiná opatření směřující k omezení plateb, úhrad nebo převodu kapitálu nebo finančních prostředků osobám nacházejícím se mimo tento smluvní stát, přijme tento neprodleně vhodná opatření k zajištění převodu částek, které mají být vyplaceny podle této smlouvy.
Článek 21
Řešení sporů
Spory, které vzniknou při výkladu nebo provádění této smlouvy, řeší, pokud možno, příslušné úřady.
ČÁST V
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 22
Přechodná ustanovení
1.
Tato smlouva nezakládá žádné nároky na dávky za dobu před jejím vstupem v platnost.
2.
Tato smlouva se vztahuje také na události, které nastaly před jejím vstupem v platnost.
3.
Všechny doby pojištění získané podle právních předpisů jednoho ze smluvních států před datem vstupu této smlouvy v platnost se berou v úvahu pro stanovení nároku na jakoukoli dávku podle ustanovení této smlouvy.
4.
Tato smlouva se nevztahuje na nároky, které byly vypořádány poskytnutím jednorázové platby nebo vrácením příspěvků.
5.
Při provádění článku 8 v případě osob, které byly vyslány do smluvního státu před datem vstupu této smlouvy v platnost, se má zato, že doby zaměstnání uvedené v tomto článku začaly tímto datem.
Článek 23
Přepočet dávek
Nárok oprávněné osoby, které byla před vstupem této smlouvy v platnost vyplácena dávka, bude na žádost této osoby přepočten podle ustanovení této smlouvy. Takový přepočet nesmí v žádném případě vést ke snížení předchozího nároku oprávněné osoby.
Článek 24
Ratifikace a vstup v platnost
1.
Tato smlouva podléhá ratifikaci.
2.
Tato smlouva vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k výměně ratifikačních listin.
Článek 25
Platnost smlouvy a její ukončení
1.
Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou.
2.
Tato smlouva může být vypovězena kterýmkoli ze smluvních států doručením písemného oznámení s dvanáctiměsíční výpovědní lhůtou druhému smluvnímu státu.
3.
Bude-li tato smlouva vypovězena, práva týkající se nároku na dávky nebo na jejich výplatu nabytá podle ní zůstanou zachována. Smluvní státy přijmou opatření k vypořádání nároků v průběhu jejich nabývání.
NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní, řádně k tomu zmocnění, podepsali tuto smlouvu.
Dáno v Praze dne 8. června 2010 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, hindském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém.
Za Českou republiku
JUDr. Petr Šimerka v. r.
ministr práce a sociálních věcí
Za Indickou republiku
Sachin Pilot v. r.
státní ministr pro komunikace a informační
technologie |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 44/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 44/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Moldavské republiky o hospodářské a průmyslové spolupráci
Vyhlášeno 5. 9. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2014, částka 20/2014
* Článek 1 - 1. Strany budou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky, včetně členství České republiky v Evropské unii, rozvíjet a posilovat vzájemně výhodnou ekonomickou, investiční a průmyslovou spolupráci ve všech oblastech společn
* Článek 2 - 1. Spolupráce uvedená v článku 1 této Dohody bude zahrnovat zejména následující oblasti činnosti:
* Článek 3 - 1. Za účelem rozvoje uvedené spolupráce Strany budou:
* Článek 4 - 1. Za účelem provádění ustanovení této Dohody Strany ustanoví Česko-moldavskou mezivládní komisi pro hospodářskou spolupráci (dále jen „Mezivládní komise“).
* Článek 5 - 1. Hlavní úkoly Mezivládní komise zahrnují zejména následující:
* Článek 6 - Touto Dohodou nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z dalších dvoustranných nebo mnohostranných smluv, jejímiž smluvními stranami jsou Česká republika nebo Moldavská Republika, jakož i ta vyplývající z členství České republiky v Evropské unii.
* Článek 7 - 1. Ustanovení této Dohody mohou být měněna na základě vzájemné dohody obou Stran v písemné formě.
* Článek 8 - 1. Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem doručení poslední písemné notifikace zaslané diplomatickou cestou, jíž se Strany navzájem informují, že byly splněny vnitrostátní právní požadavky nezbytné pro její vstup v platnost.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2014
44
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 22. května 2014 byla v Kišiněvě podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Moldavské republiky o hospodářské a průmyslové spolupráci.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 8 odst. 1 dne 1. srpna 2014.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
DOHODA
mezi vládou České republiky a vládou Moldavské republiky
o hospodářské a průmyslové spolupráci
Vláda České republiky a vláda Moldavské republiky (dále jen „Strany“),
potvrzujíce přátelské vztahy mezi oběma státy a důležitost pokračování a posílení stávajících ekonomických vztahů;
přejíce si další rozvoj spolupráce v ekonomické, průmyslové a vědecko-technické oblasti;
jsouce přesvědčeny, že tato Dohoda bude napomáhat k vytvoření vhodných podmínek pro různé formy spolupráce mezi oběma státy, především v hospodářské a průmyslové sféře;
se dohodly takto:
Článek 1
1.
Strany budou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky, včetně členství České republiky v Evropské unii, rozvíjet a posilovat vzájemně výhodnou ekonomickou, investiční a průmyslovou spolupráci ve všech oblastech společného zájmu.
2.
Tato spolupráce bude zaměřena zejména na podporu spolupráce mezi podniky zemí obou Stran, včetně malých a středních podniků, s cílem podpořit investice, společné podniky a jiné formy spolupráce.
Článek 2
1.
Spolupráce uvedená v článku 1 této Dohody bude zahrnovat zejména následující oblasti činnosti:
a)
podpora investic;
b)
strojírenství;
c)
energetika;
d)
cestovní ruch;
e)
zemědělství;
f)
věda, výzkum, technologie a inovace;
g)
informační technologie a spoje;
h)
doprava;
i)
vodní hospodářství;
j)
sklářský průmysl;
k)
stavebnictví;
l)
regionální rozvoj;
m)
komunální služby;
n)
ochrana životního prostředí;
o)
infrastruktura, včetně zásobování vodou, kanalizace a nakládání s odpady;
p)
ostatní oblasti společného zájmu, které mohou podpořit další rozvoj hospodářské spolupráce.
2.
Strany budou společně provádět konzultace s cílem určení prioritních odvětví své spolupráce a také o zahrnutí nových oblastí ekonomické, investiční a průmyslové spolupráce.
Článek 3
1.
Za účelem rozvoje uvedené spolupráce Strany budou:
-
vzájemně si vyměňovat informace o hospodářském vývoji, prognózách, strategiích v České republice a v Moldavské republice a o rozvoji vzájemné spolupráce v obchodně-ekonomické oblasti;
-
podporovat projekty společného zájmu a spolupráci ve třetích zemích;
-
vyměňovat si statistické údaje a analýzy vzájemné výměny zboží;
-
vzájemně se informovat o možnostech týkajících se veletrhů, výstav, obchodních misí a dalších propagačních činností.
Strany se mohou dohodnout na dalších formách spolupráce.
2.
Strany budou provádět činnosti uvedené v článku 3 zejména prostřednictvím běžného pracovního styku, výměnou příslušných materiálů a v rámci zasedání Mezivládní komise pro hospodářskou spolupráci, ustanovené v souladu s článkem 4 této Dohody, a dalšími vhodnými a dostupnými prostředky.
Článek 4
1.
Za účelem provádění ustanovení této Dohody Strany ustanoví Česko-moldavskou mezivládní komisi pro hospodářskou spolupráci (dále jen „Mezivládní komise“).
2.
Mezivládní komise se bude skládat z příslušných zástupců obou Stran, přičemž může, po vzájemné dohodě předsedů zahrnovat také zástupce příslušných organizací a dalších institucí.
3.
Zasedání Mezivládní komise se budou konat jednou ročně, střídavě v České republice a Moldavské republice. V případě potřeby mohou Strany svolat mimořádné zasedání, jehož datum a místo konání bude vzájemně odsouhlaseno zástupci obou Stran.
4.
Mezivládní komise bude společně vedena zástupci příslušných ministerstev obou stran odpovědných za hospodářskou a průmyslovou spolupráci na úrovni náměstka ministra nebo jím pro tento účel zmocněným zástupcem.
5.
Mezivládní komise může zřídit speciální pracovní skupiny. Mezivládní komise může přizvat zástupce podnikatelských kruhů nebo soukromého sektoru, aby se podíleli na její činnosti.
6.
Členové Mezivládní komise budou jmenováni v souladu s vnitrostátními postupy každé Strany.
Článek 5
1.
Hlavní úkoly Mezivládní komise zahrnují zejména následující:
a)
projednávat programy ekonomické, průmyslové a vědecko-technické spolupráce v oblastech společného zájmu a uskutečňovat výměnu informací o ekonomickém rozvoji a rozvojových programech v obou zemích;
b)
hledat a identifikovat nové příležitosti pro zintenzivnění oboustranné hospodářské a průmyslové spolupráce a předkládat návrhy na zlepšení podmínek pro vzájemnou spolupráci;
c)
zkoumat problémy, které by mohly bránit hospodářské spolupráci a obchodu mezi oběma zeměmi;
d)
posuzovat a doporučovat prioritní oblasti, v nichž by bylo možné realizovat konkrétní projekty hospodářské spolupráce a určovat předběžné podmínky pro jejich realizaci a rovněž i projekty a programy spolupráce zahrnující stanovení strategických cílů a forem aktivit;
e)
věnovat zvláštní pozornost rozvoji spolupráce mezi malými a středními podniky obou zemí;
f)
sledovat a posuzovat provádění této Dohody, jakož i všechny otázky, které mohou vzniknout při provádění této Dohody;
g)
sloužit jako konzultační orgán oběma Stranám v oblasti hospodářské a průmyslové spolupráce a podpory investic.
2.
Mezivládní komise může doporučit změny a doplnění této Dohody.
Článek 6
Touto Dohodou nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z dalších dvoustranných nebo mnohostranných smluv, jejímiž smluvními stranami jsou Česká republika nebo Moldavská Republika, jakož i ta vyplývající z členství České republiky v Evropské unii.
Článek 7
1.
Ustanovení této Dohody mohou být měněna na základě vzájemné dohody obou Stran v písemné formě.
2.
Takové změny budou v podobě dodatkových Protokolů, které budou tvořit nedílnou součást této Dohody a vstoupí v platnost v souladu s postupem stanoveným v článku 8 této Dohody.
3.
Jakýkoliv spor, který může vzniknout v souvislosti s výkladem a prováděním ustanovení této Dohody, bude řešen Stranami prostřednictvím konzultací a/nebo vyjednávání.
Článek 8
1.
Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem doručení poslední písemné notifikace zaslané diplomatickou cestou, jíž se Strany navzájem informují, že byly splněny vnitrostátní právní požadavky nezbytné pro její vstup v platnost.
2.
Tato Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.
3.
Platnost této Dohody může být kdykoliv ukončena kteroukoliv Stranou, a to písemným oznámením zaslaným diplomatickou cestou druhé Straně. Takové ukončení nabývá účinku prvním dnem šestého měsíce od data, kdy druhá strana obdržela toto oznámení.
Dáno v Kišiněvě dne 22. května 2014 ve dvou vyhotoveních, každé v českém, rumunském a anglickém jazyce, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílného výkladu je rozhodující anglické znění.
Za vládu České republiky
Ing. Karel Novotný, MBA, LL.M., v. r.
náměstek ministra průmyslu a obchodu
Za vládu Moldavské republiky
Octavian Calmac v. r.
náměstek ministra hospodářství |
Vyhláška č. 192/2014 Sb. | Vyhláška č. 192/2014 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 3. 9. 2014, datum účinnosti 1. 1. 2015, částka 79/2014
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 230/2001 Sb., vyhlášky č. 499/2001 Sb., vyhlášky č. 566/2002 Sb., vyhlášky č
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2015
192
VYHLÁŠKA
ze dne 22. srpna 2014,
kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 96 písm. f), i) a l) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 312/2013 Sb.:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 230/2001 Sb., vyhlášky č. 499/2001 Sb., vyhlášky č. 566/2002 Sb., vyhlášky č. 660/2004 Sb., vyhlášky č. 539/2005 Sb., vyhlášky č. 300/2006 Sb., vyhlášky č. 352/2006 Sb., vyhlášky č. 389/2007 Sb., vyhlášky č. 419/2008 Sb., vyhlášky č. 445/2008 Sb., vyhlášky č. 485/2009 Sb., vyhlášky č. 315/2010 Sb., vyhlášky č. 417/2011 Sb., vyhlášky č. 455/2012 Sb. a vyhlášky č. 424/2013 Sb., se mění takto:
1.
Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu zní:
㤠2a
Tiskopisy
(1)
Matriční tiskopisy uvedené v příloze č. 2 ve vzorech 9 až 14 a vzoru 20 jsou přísně zúčtovatelnými tiskopisy se zajišťovacími prvky proti jejich padělání a pozměnění. Každý tiskopis je opatřen písmenem nebo písmeny označujícími sérii a šestimístnou číslicí každé série od 000001 do 999999. Po vyčerpání čísel dané série následuje série označená dalším písmenem dle abecedního pořadí.
(2)
Matriční tiskopisy uvedené v odstavci 1 jsou tištěny na bezdřevém papíru formátu A4 ze 100% buničiny, 110 g/m2, bez optického zjasňovače s plnou chemickou ochranou.
(3)
Zajišťovacími prvky matričních tiskopisů uvedených v odstavci 1 jsou vedle plné chemické ochrany papíru vlastní jedinečný a nezaměnitelný průběžný vodoznak lva ve štítu a lipové listy.
(4)
Matriční úřad vede přehled o přijatých, vydaných, poškozených nebo znehodnocených tiskopisech uvedených v odstavci 1; poškozené a znehodnocené tiskopisy protokolárně zničí.“.
2.
V nadpisu § 10 se slovo „, příjmení“ zrušuje.
3.
V § 10 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
4.
V § 19 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
5.
V příloze č. 2 vzoru 7 se slovo „mrtvého“ nahrazuje slovem „zemřelého“.
6.
V příloze č. 2 vzory 9 až 14 znějí:
„VZOR 9
59kB
VZOR 10
601kB
VZOR 11
63kB
VZOR 12
62kB
VZOR 13
730kB
VZOR 14
855kB
“.
7.
V příloze č. 2, vzor 16 bod č. 6 zní:
„6.
Doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství, jde-li o cizince; vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, jde-li o občana České republiky při uzavření manželství na zastupitelském úřadu České republiky v cizině.
6.
Doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství, jde-li o cizinku; vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, jde-li o občanku České republiky při uzavření manželství na zastupitelském úřadu České republiky v cizině.“.
8.
V příloze č. 2 vzor 20 zní:
„VZOR 20
737kB
“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Matriční tiskopisy Listu matriční knihy úmrtí vydané podle dosavadních právních předpisů mohou být ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky používány nejdéle do 31. prosince 2025 za předpokladu, že v nich budou vyznačeny změny uvedené v čl. I bodu 5.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.
Ministr:
Chovanec v. r. |
Vyhláška č. 191/2014 Sb. | Vyhláška č. 191/2014 Sb.
Vyhláška o vzorech dokladů podle zákona o státním občanství České republiky
Vyhlášeno 3. 9. 2014, datum účinnosti 1. 1. 2015, částka 79/2014
* § 1 - Listina o nabytí státního občanství České republiky udělením
* § 2 - Listina o nabytí státního občanství České republiky prohlášením
* § 3 - Doklad o pozbytí státního občanství České republiky
* § 4 - Osvědčení
* § 5 - Tiskopisy
* § 6 - Zrušovací ustanovení
* § 7 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 191/2014 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 191/2014 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 191/2014 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 191/2014 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2015
191
VYHLÁŠKA
ze dne 22. srpna 2014
o vzorech dokladů podle zákona o státním občanství České republiky
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 79 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky), (dále jen „zákon“):
§ 1
Listina o nabytí státního občanství České republiky udělením
Vzory listiny o nabytí státního občanství České republiky udělením jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§ 2
Listina o nabytí státního občanství České republiky prohlášením
Vzory listiny o nabytí státního občanství České republiky prohlášením jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 3
Doklad o pozbytí státního občanství České republiky
Vzory dokladu o pozbytí státního občanství jsou stanoveny v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 4
Osvědčení
Vzory osvědčení podle § 43 zákona, osvědčení podle § 43 zákona, v němž se na žádost uvádějí údaje o tom, kdy, jakým způsobem a podle jakého právního předpisu fyzická osoba české či československé státní občanství nabyla nebo pozbyla, nebo také o tom, že k určitému datu nebo v určitém období byla českým státním občanem či československým státním občanem, případně o tom, že fyzická osoba je státním občanem České republiky od určitého data nepřetržitě do doby vydání osvědčení, a osvědčení podle § 48 zákona jsou stanoveny v příloze č. 4 k této vyhlášce.
§ 5
Tiskopisy
(1)
Tiskopisy dokladů, jejichž vzory jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 4 k této vyhlášce, jsou přísně zúčtovatelnými tiskopisy se zajišťovacími prvky proti jejich zneužití, padělání a pozměnění. Každý tiskopis je opatřen písmenem označujícím sérii a šestimístnou číslicí každé série od 000001 do 999999. Po vyčerpání čísel dané série následuje pro každý tiskopis série stanovená přidáním dalšího shodného písmene označujícího sérii a šestimístnou číslicí od 000001 do 999999.
(2)
Tiskopisy jsou tištěny na bezdřevém papíru formátu A4 ze 100% buničiny, 110 g/m2, barva PANTONE 365, bez optického zjasňovače s plnou chemickou ochranou.
(3)
Zajišťovacími prvky tiskopisů jsou vedle plné chemické ochrany papíru vlastní jedinečný a nezaměnitelný průběžný vodoznak lva ve štítu a lipové listy.
§ 6
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vyhláška č. 425/2013 Sb., o vzorech dokladů podle zákona o státním občanství České republiky.
§ 7
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.
Ministr:
Chovanec v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 191/2014 Sb.
134kB
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 191/2014 Sb.
187kB
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 191/2014 Sb.
122kB
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 191/2014 Sb.
96kB |
Vyhláška č. 190/2014 Sb. | Vyhláška č. 190/2014 Sb.
Vyhláška o vydání pamětní stříbrné pětisetkoruny ke 100. výročí narození Jiřího Koláře
Vyhlášeno 2. 9. 2014, datum účinnosti 24. 9. 2014, částka 78/2014
* § 1 - (1) Dnem 24. září 2014 se ke 100. výročí narození výtvarníka Jiřího Koláře vydává pamětní stříbrná mince po 500 Kč (dále jen „pětisetkoruna“).
* § 2 - (1) Na lícní straně pětisetkoruny je motiv jablka, které je polepeno texty ztvárněnými výtvarnou technikou chiasmáže. Po obvodu pětisetkoruny je v neuzavřeném opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednot
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 24. září 2014. k vyhlášce č. 190/2014 Sb.
Aktuální znění od 24. 9. 2014
190
VYHLÁŠKA
ze dne 21. srpna 2014
o vydání pamětní stříbrné pětisetkoruny ke 100. výročí narození Jiřího Koláře
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 24. září 2014 se ke 100. výročí narození výtvarníka Jiřího Koláře vydává pamětní stříbrná mince po 500 Kč (dále jen „pětisetkoruna“).
(2)
Pětisetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Pětisetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost pětisetkoruny je 25 g, její průměr 40 mm a síla 2,85 mm. Při ražbě pětisetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,50 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana pětisetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana pětisetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 25 g *“.
§ 2
(1)
Na lícní straně pětisetkoruny je motiv jablka, které je polepeno texty ztvárněnými výtvarnou technikou chiasmáže. Po obvodu pětisetkoruny je v neuzavřeném opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „500 Kč“. Název státu a označení nominální hodnoty mince jsou od sebe odděleny pomlčkou. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je nad písmenem „B“ ve slově „REPUBLIKA“. Nad písmenem „U“ ve slově „REPUBLIKA“ jsou iniciály autoraautora lícní strany pětisetkoruny akademického sochaře Jiřího Věnečka, které jsou tvořené písmeny „jv“.
(2)
Na rubové straně pětisetkoruny je portrét Jiřího Koláře ztvárněný technikou roláže. Nad portrétem je nápis „JIŘÍ KOLÁŘ“ a pod portrétem jsou letopočty „1914-2014“. Při spodním okraji pětisetkoruny jsou iniciály autoraautora rubové strany pětisetkoruny MgA. Martina Daška, které jsou tvořené písmeny „MD“.
(3)
Vyobrazení pětisetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 24. září 2014.
Guvernér:
v z. Ing. Hampl, MSc., Ph.D., v. r.
viceguvernér
Příloha k vyhlášce č. 190/2014 Sb.
Vyobrazení pamětní stříbrné pětisetkoruny ke 100. výročí narození Jiřího Koláře
(lícní a rubová strana)
85kB
70kB |
Vyhláška č. 189/2014 Sb. | Vyhláška č. 189/2014 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 2. 9. 2014, datum účinnosti 1. 9. 2016, částka 78/2014
* Čl. I - Příloha k vyhlášce č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění vyhlášky č. 322/2008 Sb., zní:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 2016
189
VYHLÁŠKA
ze dne 22. srpna 2014,
kterou se mění vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 24 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):
Čl. I
Příloha k vyhlášce č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění vyhlášky č. 322/2008 Sb., zní:
„Příloha k vyhlášce č. 16/2005 Sb.
Termíny jarních prázdnin od školního roku 2016/2017 do školního roku 2021/2022
I.
Školní rok 2016/2017
Termín jarních prázdnin| Okres nebo obvod hl. města Prahy
---|---
6\\. 2. – 12. 2. 2017| Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, Frýdek-Místek
13\\. 2. – 19. 2. 2017| Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín
20\\. 2. – 26. 2. 2017| Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál
27\\. 2. – 5. 3. 2017| Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník
6\\. 3. – 12. 3. 2017| Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město, Prostějov
13\\. 3. – 19. 3. 2017| Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Karviná
II.
Školní rok 2017/2018
Termín jarních prázdnin| Okres nebo obvod hl. města Prahy
---|---
5\\. 2. – 11. 2. 2018| Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Karviná
12\\. 2. – 18. 2. 2018| Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, Frýdek-Místek
19\\. 2. – 25. 2. 2018| Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín
26\\. 2. – 4. 3. 2018| Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál
5\\. 3. – 11. 3. 2018| Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník
12\\. 3. – 18. 3. 2018| Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město, Prostějov
III.
Školní rok 2018/2019
Termín jarních prázdnin| Okres nebo obvod hl. města Prahy
---|---
4\\. 2. – 10. 2. 2019| Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město, Prostějov
11\\. 2. – 17. 2. 2019| Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Karviná
18\\. 2. – 24. 2. 2019| Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, Frýdek-Místek
25\\. 2. – 3. 3. 2019| Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín
4\\. 3. –10. 3. 2019| Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál
11\\. 3. – 17. 3. 2019| Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník
IV.
Školní rok 2019/2020
Termín jarních prázdnin| Okres nebo obvod hl. města Prahy
---|---
3\\. 2. – 9. 2. 2020| Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník
10\\. 2. – 16. 2. 2020| Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město, Prostějov
17\\. 2. – 23. 2. 2020| Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Karviná
24\\. 2. – 1. 3. 2020| Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, Frýdek-Místek
2\\. 3. – 8. 3. 2020| Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín
9\\. 3. – 15. 3. 2020| Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál
V.
Školní rok 2020/2021
Termín jarních prázdnin| Okres nebo obvod hl. města Prahy
---|---
1\\. 2. – 7. 2. 2021| Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál
8\\. 2. – 14. 2. 2021| Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník
15\\. 2. – 21. 2. 2021| Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město, Prostějov
22\\. 2. – 28. 2. 2021| Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Karviná
1\\. 3. – 7. 3. 2021| Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, Frýdek-Místek
8\\. 3. – 14. 3. 2021| Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín
VI.
Školní rok 2021/2022
Termín jarních prázdnin| Okres nebo obvod hl. města Prahy
---|---
7\\. 2. – 13. 2. 2022| Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín
14\\. 2. – 20. 2. 2022| Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál
21\\. 2. – 27. 2. 2022| Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník
28\\. 2. – 6. 3. 2022| Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město, Prostějov
7\\. 3. – 13. 3. 2022| Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Karviná
14\\. 3. – 20.3. 2022| Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, Frýdek-Místek
“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2016.
Ministr:
PhDr. Chládek, MBA, v. r. |
Vyhláška č. 188/2014 Sb. | Vyhláška č. 188/2014 Sb.
Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí narození Tomáše Bati mladšího
Vyhlášeno 2. 9. 2014, datum účinnosti 3. 9. 2014, částka 77/2014
* § 1 - (1) Dnem 3. září 2014 se ke 100. výročí narození Tomáše Bati mladšího vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“).
* § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je dámská lodička, nad kterou je logo společnosti „Baťa“. Pod vyobrazením dámské lodičky je vyobrazení části zeměkoule. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je nad vyobrazením části zeměko
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 3. září 2014. k vyhlášce č. 188/2014 Sb.
Aktuální znění od 3. 9. 2014
188
VYHLÁŠKA
ze dne 21. srpna 2014
o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí narození Tomáše Bati mladšího
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 3. září 2014 se ke 100. výročí narození Tomáše Bati mladšího vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“).
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,3 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“.
§ 2
(1)
Na lícní straně dvousetkoruny je dámská lodička, nad kterou je logo společnosti „Baťa“. Pod vyobrazením dámské lodičky je vyobrazení části zeměkoule. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je nad vyobrazením části zeměkoule. Při levém a horním okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je nalevo od vyobrazení části zeměkoule.
(2)
Na rubové straně dvousetkoruny je portrét Tomáše Bati mladšího. Při levém okraji dvousetkoruny je text „TOMÁŠ BAŤA MLADŠÍ“. Vpravo od portrétu jsou letopočty „1914“ a „2014“. Vpravo od límečku na portrétu je iniciála autoraautora dvousetkoruny, Vojtěcha Dostála, DiS., která je tvořena obráceným písmenem „D“.
(3)
Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 3. září 2014.
Guvernér:
v z. Ing. Hampl, MSc., Ph.D., v. r.
viceguvernér
Příloha k vyhlášce č. 188/2014 Sb.
Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí narození Tomáše Bati mladšího
(lícní a rubová strana)
59kB
69kB |
Zákon č. 187/2014 Sb. | Zákon č. 187/2014 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 2. 9. 2014, datum účinnosti 1. 1. 2015, částka 77/2014
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o vnitrozemské plavbě
* ČÁST DRUHÁ - Změna vodního zákona
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2015
187
ZÁKON
ze dne 31. července 2014,
kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o vnitrozemské plavbě
Čl. I
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 327/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:
1.
§ 1 a 2 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 1 až 3 zní:
㤠1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje
a)
vymezení vodních cest a jejich správu,
b)
podmínky provozování plavidel na vnitrozemských vodních cestách,
c)
pravidla plavebního provozu,
d)
podmínky provozování vodní dopravy na vnitrozemských vodních cestách a
e)
působnost a pravomoc správních orgánů v oblasti plavby.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
vodní cestou vodní tok nebo jiný útvar povrchové vody3), na kterém lze provozovat plavidla, a součástmi vodní cesty vodní díla a ostatní stavby a zařízení, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
b)
plavbou pohyb nebo stání plavidla na vodní cestě,
c)
provozováním plavidla plavba a další činnosti s plavbou bezprostředně související, zejména nakládka a vykládka nákladu, nástup a výstup osob, zásobování provozními hmotami nebo údržba plavidla,
d)
plavidlem ovladatelné těleso určené k pohybu nebo stání na vodě, zejména za účelem přepravy osob a nákladu nebo nesení strojů a zařízení,
e)
sestavou plavidel spojení několika plavidel, z nichž alespoň jedno je s vlastním pohonem,
f)
plavebním značením signální znaky umístěné na hladině, březích a na stavbách na vodní cestě, světelné a zvukové signály vydávané k tomu určeným zařízením umístěným mimo plavidlo a kilometráž vodní cesty,
g)
přístavem soubor pozemků, staveb, zařízení včetně plovoucích zařízení, pozemních komunikací nebo jejich součástí a drah bezprostředně územně a funkčně souvisejících s přilehlou částí vodní cesty a navazujících na ni (dále jen „pozemní část přístavu“) a přístavního bazénu, vodní plochy potřebné pro stání plavidel, nábřežních zdí s vyvazovacím zařízením, případně šikmého břehu a vyvazovacích dalb, které umožňují stání plavidel, nakládku a vykládku věcí, nástup a výstup osob, opravy, údržbu a ochranu plavidel (dále jen „vodní část přístavu“),
h)
přístavištěm místo určené k stání a obsluze plavidel při nástupu a výstupu osob a vybavené pevným nebo plovoucím přistávacím zařízením,
i)
překladištěm místo určené k stání a obsluze plavidel při nakládce a vykládce nákladu a vybavené stabilním nebo mobilním překladním zařízením, případně zařízením na krátkodobé uskladnění nákladu,
j)
vývazištěm místo vybavené vyvazovacím zařízením určené pro stání plavidel pomocí úvazů,
k)
kotvištěm místo určené pro stání plavidel na kotvách.
1)
Směrnice Rady 91/672/ES ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách.
Směrnice Rady 96/50/ES ze dne 23. července 1996 o harmonizaci podmínek pro získání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.
Směrnice Rady 87/540/EHS Rady ze dne 9. listopadu 1987 o přístupu k povolání provozovatele nákladní dopravy po vnitrozemských vodních cestách ve vnitrostátní a mezinárodní dopravě a o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a ostatních dokladů formální způsobilosti pro toto povolání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí.
Směrnice Komise 2010/61/EU ze dne 2. září 2010, kterou se přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES o pozemní přepravě nebezpečných věcí poprvé přizpůsobují vědeckému a technickému pokroku.
2)
Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85 ze dne 17. října 1985, kterým se stanoví podmínky přístupu k režimu podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, vztahující se na plavidla plavby na Rýně.
Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91 ze dne 16. prosince 1991, kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského státu.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004.
3)
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 3 odst. 1 se slovo „ostatní“ nahrazuje slovem „nesledované“.
3.
V § 3 odstavec 4 zní:
„(4)
Vodní cesty dopravně významné jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.“.
4.
V § 3 se odstavec 5 zrušuje.
5.
V § 5 odst. 1 se slova „vlastník nebo“ zrušují.
6.
V § 5 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2)
Správcem vodní cesty je
a)
správce vodního toku nebo ten, kdo vykonává jeho správu podle vodního zákona, jedná-li se o vodní tok,
b)
vlastník pozemku, který tvoří dno jiného útvaru povrchových vod, jedná-li se o jiný útvar povrchových vod než vodní tok, nebo
c)
provozovatel štěrkoviště, na kterém probíhá těžba z vody, jedná-li se o takové štěrkoviště.
(3)
Správcem součásti vodní cesty je její vlastník.
(4)
Správce vodní cesty neodpovídá za škodu způsobenou
a)
zastavením nebo omezením plavebního provozu na vodní cestě v důsledku její modernizace nebo údržby, nebo
b)
stavem vodní cesty, prokáže-li, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby splnil povinnost podle tohoto zákona.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 5 až 7.
7.
V § 5 odst. 5 se slova „plavebními znaky“ nahrazují slovy „plavebním značením a toto plavební značení udržovat, nestanoví-li tento zákon jinak“.
8.
V § 5 odstavec 6 zní:
„(6)
Rozsah a obsah činností vykonávaných při správě sledované vodní cesty a způsob řádného značení sledované vodní cesty plavebním značením stanoví prováděcí právní předpis.“.
9.
V § 5 se odstavec 7 včetně poznámek pod čarou č. 2a a 2b zrušuje.
10.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 17 zní:
㤠5a
Stavby na sledované vodní cestě
Pro účely ohlášení stavby, vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu, stavebního povolení nebo kolaudačního souhlasu vydává plavební úřad závazné stanovisko k umísťování, provádění nebo užívání staveb, které přesahují do sledované vodní cesty, a staveb dopravní a technické infrastruktury17) ve vzdálenosti do 50 metrů od břehové čáry sledované vodní cesty určené nejvyšší hladinou vody před jejím vylitím do přilehlého území. Plavební úřad vydá souhlasné závazné stanovisko, neohrozí-li umístění, provedení nebo užívání stavby dodržování plavebně provozních podmínek pro provozování plavby, správu sledované vodní cesty nebo plnění povinností účastníků plavebního provozu na sledované vodní cestě.
17)
§ 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
11.
Část III včetně nadpisů zní:
„ČÁST III
PŘÍSTAVY, PŘÍSTAVIŠTĚ, PŘEKLADIŠTĚ, VÝVAZIŠTĚ A KOTVIŠTĚ
§ 6
Druhy přístavů, jejich užívání a povolení k provozování pozemní části přístavu
(1)
Přístavy se dělí na přístavy veřejné a neveřejné. Veřejný přístav je oprávněn užívat každý provozovatel plavidla, pokud
a)
je přístav svým stavebním provedením pro plavidlo určen,
b)
není překročena kapacita přístavu a
c)
nejde o plavidlo, které je zjevně technicky nezpůsobilé, nebo nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
(2)
Přístav plní ochrannou funkci, zajišťuje-li svým umístěním na vodní cestě nebo stavebními úpravami bezpečné stání plavidla a možnost bezpečného přístupu na plavidlo v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu.
(3)
Pozemní část přístavu lze provozovat jen na základě povolení plavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která hodlá pozemní část přístavu provozovat. Pozemní část přístavu může zahrnovat i pozemky, stavby a zařízení umožňující napojení vodní cesty na jiné druhy dopravní infrastruktury.
(4)
Žádost o vydání povolení k provozování pozemní části přístavu obsahuje kromě obecných náležitostí podání údaj o tom, zda bude žadatel provozovat přístav jako veřejný nebo neveřejný. K žádosti se přiloží
a)
dokumentace obsahující identifikaci pozemků, staveb, zařízení, pozemních komunikací nebo jejich součástí a drah, které tvoří pozemní část přístavu, včetně situačního náčrtu zhotoveného podle katastrální mapy s vyznačením jejich umístění, s výjimkou pohyblivých zařízení,
b)
situační náčrt s vyznačením hranic vodní části přístavu a souhlas správce vodní cesty s tímto vyznačením,
c)
písemný souhlas správce vodní cesty s provozováním pozemní části přístavu a
d)
doklad o vlastnickém nebo jiném právu užívání k pozemkům, stavbám nebo zařízením, které tvoří součást pozemní části přístavu.
(5)
Plavební úřad povolí provozování pozemní části přístavu, pokud její stavební uspořádání a zařízení, jimiž je vybavena, umožňují bezpečný provoz přístavu a neohrožují bezpečnost plavby.
(6)
Plavební úřad v povolení stanoví podmínky provozování pozemní části přístavu sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí. Plavební úřad v povolení dále uvede
a)
údaj o tom, zda přístav bude provozován jako veřejný nebo neveřejný, a
b)
údaj o tom, zda jde o přístav s ochrannou funkcí.
(7)
Požadavky na stavební uspořádání a zařízení pozemní části přístavu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 6a
Odnětí povolení k provozování pozemní části přístavu
(1)
Plavební úřad rozhodne o odnětí povolení k provozování pozemní části veřejného přístavu, pokud
a)
provozovatel pozemní části veřejného přístavu o zrušení povolení požádal,
b)
provozovatelé veřejné vodní dopravy přístav dlouhodobě nevyužívají a jeho využívání nelze ani v budoucnosti očekávat a
c)
nejde o přístav plnící ochrannou funkci; to neplatí, nedojde-li ukončením provozování jeho pozemní části k narušení kapacity přístavů potřebné k ochraně plavidel na daném úseku vodní cesty.
(2)
Plavební úřad na žádost provozovatele pozemní části veřejného přístavu rozhodne o odnětí povolení k jejímu provozování rovněž tehdy, může-li být povolení k provozování téže pozemní části veřejného přístavu vydáno jiné osobě, která o ně požádala. V takovém případě rozhoduje plavební úřad o odnětí stávajícího a vydání nového povolení ve společném řízení.
(3)
Plavební úřad rozhodne o odnětí povolení k provozování pozemní části neveřejného přístavu, pokud provozovatel pozemní části neveřejného přístavu
a)
závažně nebo opakovaně porušuje podmínky stanovené v povolení,
b)
závažně nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo
c)
o odnětí povolení požádal.
(4)
Žádost o odnětí povolení k provozování pozemní části přístavu musí být podána alespoň 6 měsíců před plánovaným dnem ukončení provozování pozemní části přístavu, jinak ji plavební úřad zamítne. To neplatí, prokáže-li žadatel, že lhůtu podle věty první nedodržel pro překážky, jež nastaly nezávisle na jeho vůli a které není s to vlastními silami překonat.
(5)
Plavební úřad zveřejní informaci o zahájení řízení o odnětí povolení k provozování pozemní části veřejného přístavu bezodkladně na své úřední desce. Osoby, které mají na provozování pozemní části veřejného přístavu zájem a které se písemně přihlásí plavebnímu úřadu ve lhůtě 14 dnů ode dne zveřejnění informace o zahájení řízení, jsou účastníky řízení.
§ 6b
Cena za užívání pozemní části veřejného přístavu
(1)
Za užívání pozemní části veřejného přístavu se sjednává cena podle cenových předpisů.
(2)
Provozovatel pozemní části veřejného přístavu nesmí při sjednávání ceny za její užívání jednotlivé uživatele diskriminovat.
(3)
Ceník, který obsahuje ceny za užívání pozemní části veřejného přístavu, je její provozovatel povinen zveřejnit prostřednictvím systému říčních informačních služeb.
(4)
Cena se nesjednává v případě využití pozemní části veřejného přístavu
a)
ke stání plavidla a bezpečnému přístupu na plavidlo za vysokého vodního stavu, zámrazy nebo při chodu ledu, jde-li o přístav s ochrannou funkcí, nebo
b)
správcem vodní cesty při výkonu činnosti přímo související se správou vodní cesty.
§ 6c
Seznam veřejných přístavů
(1)
Zřizuje se seznam veřejných přístavů, jehož účelem je zpřístupnění přehledu o všech veřejných přístavech veřejnosti. Správcem seznamu veřejných přístavů je plavební úřad. Plavební úřad zveřejní seznam veřejných přístavů prostřednictvím systému říčních informačních služeb.
(2)
Plavební úřad zapíše veřejný přístav do seznamu veřejných přístavů do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k provozování jeho pozemní části. Plavební úřad vymaže veřejný přístav ze seznamu veřejných přístavů do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k provozování jeho pozemní části, není-li veřejný přístav nadále provozován jiným provozovatelem.
(3)
Do seznamu veřejných přístavů se zapisují tyto údaje:
a)
údaje o veřejném přístavu, a to
1.
název veřejného přístavu,
2.
vymezení polohy veřejného přístavu,
3.
údaj o tom, zda veřejný přístav plní ochrannou funkci,
4.
datum zápisu,
5.
datum výmazu, a
b)
údaje o provozovateli pozemní části přístavu, a to
1.
obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresa místa podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, nebo
2.
obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu.
§ 7
Práva a povinnosti provozovatele pozemní části přístavu a správce vodní cesty k zabezpečení bezpečného provozu přístavu
(1)
Provozovatel pozemní části přístavu je povinen
a)
provozovat pozemní část přístavu po celou dobu platnosti povolení a udržovat ji ve stavu, který umožňuje bezpečný plavební provoz v přístavu,
b)
vhodným způsobem zveřejnit
1.
pravidla pro vyvazování plavidel na jednotlivých stanovištích,
2.
podmínky ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidel,
3.
podmínky odběru vody a elektrického proudu,
4.
informace o druhu a rozsahu poskytovaných služeb,
c)
vhodným způsobem označit
1.
místa pro manipulaci s hořlavými nebo nebezpečnými věcmi,
2.
místa pro ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidel,
3.
místa pro odběr vody a elektrického proudu,
d)
vést evidenci nakládaných a vykládaných plavidel včetně druhu a množství přeloženého nákladu a
e)
po projednání se správcem vodní cesty označit plavebním značením místa určená pro dlouhodobé stání plavidel, pro stání určitých plavidel, plavidel určitých provozovatelů nebo plavidel přepravujících určitý náklad.
(2)
Není-li provozovatel pozemní části přístavu oprávněn nakládat s nebezpečným odpadem podle zákona o odpadech, je povinen umožnit odebírat nebezpečný odpad z plavidel osobě, která je k nakládání s tímto odpadem oprávněna.
(3)
Provozovatel pozemní části přístavu a správce vodní cesty jsou povinni vzájemně spolupracovat při zajišťování bezpečného provozu přístavu.
(4)
Provozovatel pozemní části neveřejného přístavu
a)
zajišťuje v dohodě se správcem vodní cesty správu vodní části jím provozovaného přístavu v rozsahu povinností správce vodní cesty při správě sledovaných vodních cest, nebo
b)
hradí správci vodní cesty náklady, které v souvislosti se správou vodní části jím provozovaného přístavu skutečně vynaložil.
(5)
Provozovatel pozemní části přístavu je oprávněn vydávat provozovatelům a vůdcům plavidel, členům lodních posádek, cestujícím a ostatním osobám, které se nacházejí v přístavu, pokyny směřující k zajištění jeho bezpečného provozu. Tyto osoby jsou povinny se pokyny provozovatele pozemní části přístavu řídit, neohrozí-li splnění takového pokynu bezpečnost plavidla nebo osob na něm se nacházejících.
§ 8
Povinnosti uživatelů přístavu
(1)
Osoba, která vede a je způsobilá vést plavidlo nebo sestavu plavidel v provozu na vodní cestě (dále jen „vůdce plavidla“), je povinna zajistit, aby při provozování plavidla v přístavu nebyla ohrožena bezpečnost osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního provozu a aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidel nebo staveb na vodní cestě nebo k ohrožení nebo poškození životního prostředí, zejména při
a)
vplutí do přístavu a vyplutí z přístavu,
b)
stání a manévrování plavidla v přístavu a při manipulaci s ním,
c)
nástupu na plavidlo a výstupu z plavidla v přístavu,
d)
nakládce na plavidlo a vykládce z plavidla v přístavu, nebo
e)
zvláštních událostech, kterými jsou vysoký vodní stav, požár, zámraza, infekce nebo podezření z jejího výskytu, úraz nebo úmrtí.
(2)
Provozovatel plavidla je ve veřejném přístavu povinen využít k dlouhodobému stání plavidla pouze místa k tomu určená provozovatelem pozemní části přístavu.
(3)
Využívá-li vůdce plavidla přístav s ochrannou funkcí za vysokého vodního stavu, zámrazy, při chodu ledu nebo v případě omezení nebo zastavení plavby, je povinen zajistit plnění povinností podle odstavce 1 jen tehdy, nedojde-li tím k ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku.
(4)
Vůdce plavidla je povinen ohlásit vplutí plavidla do veřejného přístavu a vyplutí plavidla z veřejného přístavu provozovateli pozemní části přístavu. To neplatí pro
a)
vůdce plavidla plavebního úřadu, Policie České republiky, obecní policie a správce vodní cesty,
b)
vůdce plavidla složky integrovaného záchranného systému plujícího k místu provádění záchranných nebo likvidačních prací,
c)
vůdce plavidla, které přepravuje osoby podle veřejně vyhlášeného jízdního řádu, a
d)
vůdce malého plavidla, které využívá veřejný přístav k dlouhodobému stání.
(5)
Ve veřejném přístavu je zakázáno
a)
neodůvodněně užívat zvukovou a optickou signalizaci a nadměrně rušit klid,
b)
neoprávněně užívat přístavní zařízení,
c)
těžit písek, štěrk nebo zeminu z vodní cesty, pokud se nejedná o údržbu přístavu, a
d)
provádět opravy plavidel způsobem ztěžujícím plavební provoz v přístavu.
(6)
Způsob zajištění bezpečného provozování plavidla v přístavu a obsah a způsob ohlášení vplutí plavidla do veřejného přístavu a vyplutí plavidla z veřejného přístavu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 8a
Přístaviště, překladiště, vývaziště a kotviště
(1)
Přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště na sledované vodní cestě lze provozovat pouze na základě povolení plavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která hodlá přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště provozovat.
(2)
Přístaviště, překladiště nebo vývaziště plní funkci chráněného místa, zajišťuje-li svými stavebními úpravami bezpečné stání plavidla a možnost bezpečného přístupu na plavidlo v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu. Plavební úřad vede seznam chráněných míst, který zveřejňuje prostřednictvím systému říčních informačních služeb.
(3)
Plavební úřad povolí provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, pokud
a)
tím nebude ohrožena bezpečnost plavebního provozu a
b)
žadatel doloží souhlas správce vodní cesty s provozováním přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště.
(4)
Pro povolení provozování přístaviště, překladiště nebo vývaziště žadatel doloží, že má vlastnické nebo jiné právo užívání k pozemkům a stavbám, které jsou pro jejich provozování nezbytné.
(5)
Plavební úřad v povolení stanoví podmínky provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí a uvede, zda přístaviště, překladiště nebo vývaziště je chráněným místem.
(6)
Plavební úřad povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště odejme, přestanou-li být splňovány podmínky pro jeho vydání. Plavební úřad povolení rovněž odejme, pokud provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště
a)
závažně nebo opakovaně porušuje podmínky stanovené v povolení,
b)
závažně nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo
c)
o odnětí povolení požádal.
(7)
Provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště je povinen
a)
vyznačit plavebním značením přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště a
b)
poskytnout na vyžádání plavebnímu úřadu informace o způsobu a rozsahu využití přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště.
(8)
Provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště je oprávněn vydávat provozovatelům a vůdcům plavidel, členům lodních posádek plavidel, cestujícím a ostatním osobám nacházejícím se v prostoru přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště pokyny směřující k zajištění bezpečného provozu; tyto osoby jsou povinny se příkazy provozovatele přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště řídit.
(9)
Na provozování vývaziště pro malá plavidla nepodléhající evidenci podle tohoto zákona se odstavce 1 a 3 až 7 nepoužijí.“.
Poznámky pod čarou č. 5 a 6 se zrušují.
12.
§ 9 zní:
㤠9
(1)
Plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní cestě provozovat, byla-li schválena jeho technická způsobilost a je-li
a)
zapsáno
1.
v plavebním rejstříku České republiky (dále jen „plavební rejstřík“), rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, anebo
2.
v plavebním rejstříku nebo v obdobné evidenci jiného státu, než který je uveden v bodu 1, jde-li o zahraniční plavidlo, jehož provozovateli vydal plavební úřad povolení k provozu, a
b)
provozováno v plavební zóně vodní cesty, pro niž byla schválena jeho technická způsobilost.
(2)
Plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní cestě rovněž provozovat, byla-li schválena jeho technická způsobilost k námořní plavbě příslušným orgánem České republiky nebo příslušným orgánem jiného státu a je-li zapsáno
a)
v námořním rejstříku České republiky nebo v obdobné evidenci jiného členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo
b)
v námořním rejstříku nebo v obdobné evidenci jiného státu, než který je uveden v písmenu a), jde-li o zahraniční plavidlo, jehož provozovateli plavební úřad vydal povolení k provozu.
(3)
Plavidlo nepodléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní cestě provozovat, splňuje-li jeho konstrukce a technický stav podmínky bezpečného provozu a neohrožuje-li životní prostředí.
(4)
Plavidla se dělí na
a)
lodě,
b)
malá plavidla, jejichž délka trupu nepřesahuje 20 metrů; malým plavidlem není
1.
převozní loď,
2.
tlačný člun,
3.
plavidlo určené k přepravě více než 12 cestujících,
4.
plavidlo určené k vlečení nebo tlačení jiných než malých plavidel a
5.
plavidlo určené k vedení bočně svázané sestavy jiných než malých plavidel,
c)
plovoucí stroje, kterými jsou zařízení schopná plavby vybavená mechanickým zařízením a určená pro práce na vodní cestě nebo v přístavu; plovoucím strojem není zařízení určené k přepravě osob a nákladu,
d)
plovoucí zařízení, kterými jsou zařízení schopná plavby s výjimkou zařízení podle písmene c); plovoucí zařízení zpravidla není určeno k opakovanému přemísťování, a
e)
plovoucí tělesa, kterými jsou vory, konstrukce, předměty nebo pevná seskupení předmětů schopná plavby; plovoucím tělesem není těleso určené k přepravě cestujících a nákladu.
(5)
Sestavy plavidel se dělí na
a)
vlečnou sestavu, jíž je spojení jednoho nebo více plavidel vlečených jedním nebo několika plavidly s vlastním pohonem, která jsou součástí sestavy,
b)
tlačnou sestavu, v níž je pevně nebo kloubově spojeno více plavidel, přičemž alespoň jedno z nich je umístěno před plavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy, a
c)
bočně svázanou sestavu, v níž je více plavidel svázáno boky vedle sebe, přičemž se ani jedno nenachází před plavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy.
(6)
Plavební zóny, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidla, znaky jednotlivých druhů plavidel a podmínky bezpečného provozu plavidla nepodléhajícího evidenci podle tohoto zákona na vodní cestě stanoví prováděcí právní předpis.“.
13.
Nadpis nad § 10 se zrušuje.
14.
Pod označení § 10 se vkládá nadpis „Schvalování technické způsobilosti plavidla“.
15.
V § 10 odst. 1 se slova „, s výjimkou plavidel nepodléhajících evidenci podle § 14 odst. 5“ nahrazují slovy „podléhající evidenci podle tohoto zákona“.
16.
V § 10 odstavec 2 zní:
„(2)
Technickou způsobilost plavidla schvaluje plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla. Plavební úřad technickou způsobilost schválí, pokud
a)
plavidlo splňuje technické požadavky na bezpečnost provozu stanovené prováděcím právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu (dále jen „technické požadavky na bezpečnost“), s výjimkou plavidla uvedeného v písmeni b) nebo c),
b)
rekreační plavidlo, které podléhá posouzení shody podle zákona upravujícího požadavky na výrobky, je opatřeno označením CE, a zařízení plavidla a vybavení na plavidle splňuje požadavky na bezpečnost provozu stanovené prováděcím právním předpisem, nebo
c)
sériově vyrobené malé plavidlo, které nepodléhá posouzení shody podle zákona upravujícího požadavky na výrobky, se shoduje se schváleným typem plavidla a jeho vybavení splňuje požadavky na bezpečnost provozu stanovené prováděcím právním předpisem.“.
17.
V § 10 odst. 3 větě druhé se slovo „správy5)“ nahrazuje slovem „správy7)“.
18.
V § 10 odst. 3 větě třetí se slovo „tříčlennou“ zrušuje.
19.
V § 10 odst. 5 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, nebo technickou prohlídkou provedenou orgánem členského státu Evropské unie, který je příslušný vydávat osvědčení o technické způsobilosti plavidel nebo prodlužovat jeho platnost“.
20.
V § 10 odstavce 6 až 9 znějí:
„(6)
Schválí-li plavební úřad technickou způsobilost plavidla, vydá žadateli namísto písemného vyhotovení rozhodnutí lodní osvědčení nebo v případě plovoucího zařízení osvědčení plovoucího zařízení (dále jen „osvědčení plavidla“). Vzor osvědčení plavidla stanoví prováděcí právní předpis.
(7)
Plavidlo, jehož technická způsobilost byla schválena, podléhá pravidelným technickým prohlídkám, jimiž plavební úřad ověřuje, zda plavidlo i nadále splňuje podmínky pro schválení technické způsobilosti. Žádost o provedení pravidelné technické prohlídky podává plavebnímu úřadu držitel osvědčení plavidla ve lhůtě stanovené prováděcím právním předpisem. Nepožádá-li držitel osvědčení plavidla o provedení pravidelné technické prohlídky ve lhůtě podle věty druhé, pozbývá osvědčení plavidla platnosti dnem následujícím po dni, kdy marně uplynula tato lhůta. Výsledek pravidelné technické prohlídky vyznačí plavební úřad v osvědčení plavidla. Pro pravidelné technické prohlídky plavidel se odstavec 5 použije obdobně.
(8)
Jestliže byla na plavidle, jehož technická způsobilost byla schválena, provedena přestavba nebo oprava zasahující do konstrukce plavidla, pozbývá vydané osvědčení plavidla platnosti a plavební úřad před uvedením plavidla do provozu rozhodne o opětovném schválení jeho technické způsobilosti a vydá nové osvědčení plavidla. Žádost o schválení technické způsobilosti podává vlastník nebo provozovatel plavidla.
(9)
Postup při provádění pravidelné technické prohlídky a její rozsah stanoví prováděcí právní předpis.“.
21.
V § 10 se odstavec 10 zrušuje.
22.
V § 13 odst. 1 se slova „technické požadavky na bezpečnost uvedené v osvědčení“ nahrazují slovy „podmínky pro schválení technické způsobilosti“.
23.
V § 14 odstavec 2 zní:
„(2)
Plavební rejstřík je veřejný seznam, do něhož se zapisují tyto údaje o plavidle:
a)
vlastník,
b)
provozovatel,
c)
poznávací znaky,
d)
jméno lodě,
e)
druh plavidla, oblast jeho provozu na vodní cestě a účel, pro který je plavidlo určeno,
f)
nosnost, dovolený počet cestujících a ostatní základní technické údaje,
g)
zástavní právo k plavidlu,
h)
datum zápisu a výmazu z plavebního rejstříku.“.
24.
V § 14 odstavec 3 zní:
„(3)
Evidenci v plavebním rejstříku podléhá plavidlo
a)
o celkové hmotnosti přesahující 1 000 kg včetně povoleného zatížení,
b)
s vlastním strojním pohonem o výkonu větším než 4 kW, nebo
c)
s celkovou plochou plachet přesahující 12 m2.“.
25.
V § 14 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Evidenci v plavebním rejstříku nepodléhá malé plavidlo, plovoucí těleso a plavidlo uvedené v odstavci 3, jde-li o plovoucí zařízení o celkové hmotnosti nižší než 10 000 kg včetně povoleného zatížení nebo plovoucí zařízení, jehož délka ani šířka nepřesahuje 10 m a výška nepřesahuje 2 m.
(5)
Vlastník plavidla je povinen oznámit plavebnímu úřadu veškeré změny údajů zapisovaných v plavebním rejstříku do 10 dnů ode dne vzniku skutečnosti zakládající změnu zapisovaného údaje.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 6 a 7.
26.
V § 14 odstavec 7 zní:
„(7)
Způsob vedení evidence plavidel v plavebním rejstříku stanoví prováděcí právní předpis.“.
27.
Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní:
㤠14a
Žádost o zápis plavidla do plavebního rejstříku
(1)
Žádost o zápis plavidla do plavebního rejstříku kromě obecných náležitostí podání obsahuje
a)
jméno lodě,
b)
údaj o druhu plavidla,
c)
údaje o vlastníku plavidla, není-li současně žadatelem, kterými jsou
1.
jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa bydliště, datum narození, jedná-li se o fyzickou osobu,
2.
obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresa místa podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, nebo
3.
obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu, a
d)
údaje o provozovateli plavidla, není-li současně žadatelem, kterými jsou
1.
jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa bydliště, datum narození, jedná-li se o fyzickou osobu,
2.
obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresa místa podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, nebo
3.
obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu.
(2)
K žádosti o zápis plavidla do plavebního rejstříku se přiloží
a)
výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku, vedeného ve státě sídla nebo místa podnikání žadatele, pokud nemá sídlo nebo místo podnikání na území České republiky; tento výpis nesmí být starší 3 měsíců,
b)
ověřená kopie dokladu osvědčujícího právní vztah vlastníka nebo provozovatele k plavidlu a dokladu osvědčujícího souhlas vlastníka se zápisem plavidla do plavebního rejstříku, není-li vlastník současně provozovatelem plavidla,
c)
čestné prohlášení, že plavidlo není zapsáno v rejstříku jiného státu; to neplatí pro plavidla zapsaná v evropské databázi trupů plavidel, a
d)
doklad o schválení technické způsobilosti plavidla.“.
28.
Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu zní:
㤠15a
Rejstřík malých plavidel
(1)
Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele malého plavidla, jehož technická způsobilost byla schválena a jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání na území České republiky, právnická osoba nebo její organizační složka se sídlem na území České republiky nebo jiná osoba, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna dočasně poskytovat služby nebo vykonávat právo usazování na území České republiky5b), zapíše malé plavidlo do rejstříku malých plavidel a přidělí malému plavidlu poznávací znaky.
(2)
Rejstřík malých plavidel je evidence údajů o malých plavidlech, do níž se zapisují údaje podle § 14 odst. 2 písm. a), b), c), e), f) a h).
(3)
Evidenci v rejstříku malých plavidel podléhá malé plavidlo, splňuje-li podmínky pro evidenci v plavebním rejstříku podle § 14 odst. 3.
(4)
Vlastník malého plavidla je povinen oznámit plavebnímu úřadu veškeré změny údajů zapisovaných v rejstříku malých plavidel do 10 dnů ode dne vzniku skutečnosti zakládající změnu zapisovaného údaje.
(5)
Plavební úřad poskytne na žádost údaje z rejstříku malých plavidel
a)
fyzické nebo právnické osobě, která prokáže právní zájem na poskytnutí údajů; právní zájem neprokazuje vlastník nebo provozovatel malého plavidla, jedná-li se o údaje k tomuto plavidlu, a
b)
orgánu veřejné moci v rozsahu nezbytném k výkonu jeho působnosti.“.
(6)
Na žádost o zápis malého plavidla do rejstříku malých plavidel se použije § 14a odst. 1 písm. b) až d) a § 14a odst. 2 písm. a), b) a d) obdobně a na výmaz malého plavidla z rejstříku malých plavidel se použije § 15 obdobně.
(7)
Způsob vedení evidence malých plavidel v rejstříku malých plavidel stanoví prováděcí právní předpis.“.
29.
§ 16 včetně nadpisu zní:
㤠16
Povinnost nést státní vlajku České republiky
(1)
Plavidla zapsaná v plavebním rejstříku, mají-li posádku a nejde-li o plovoucí zařízení, nesou při plavbě na vodní cestě státní vlajku České republiky.
(2)
Plavidla nesou státní vlajku České republiky na zádi. Na místě určeném pro státní vlajku České republiky nesmí být vztyčena jiná vlajka nebo znak. Při použití jiných vlajek nesmí mít tyto vlajky větší rozměry než státní vlajka České republiky, která je s nimi současně vztyčena.“.
30.
V § 18 odstavec 1 zní:
„(1)
Provozovatel plavidla stanoveného prováděcím právním předpisem je povinen zajistit, aby plavidlo bylo opatřeno poznávacími znaky, nákladovými značkami a ponorovými stupnicemi. Provozovatel plavidla, které podléhá evidenci podle tohoto zákona, je povinen zajistit, že plavidlo bude při provozu vybaveno lodními listinami.“.
31.
V § 18 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
32.
V § 18 odst. 2 se slova „stanovené prováděcím právním předpisem“ nahrazují slovy „o plavidle a osobách přítomných na plavidle“ a slovo „vyzvání“ se nahrazuje slovem „výzvu“.
33.
V § 18 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Druhy plavidel, která musí být opatřena poznávacími znaky, nákladovými značkami a ponorovými stupnicemi, náležitosti poznávacích znaků, nákladových značek a ponorových stupnic pro jednotlivé druhy plavidel a způsob jejich umístění na plavidle a lodní listiny, kterými musí být plavidlo vybaveno, a údaje do nich zaznamenávané stanoví prováděcí právní předpis.“.
34.
V § 19 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo v rejstříku malých plavidel“.
35.
Nadpis části V zní: „PLAVEBNÍ PROVOZ“.
36.
§ 22 včetně nadpisu zní:
㤠22
Zákaz plavby
(1)
Plavba je zakázána
a)
při vodním stavu, za kterého je na příslušném úseku vodní cesty ohrožena bezpečnost plavby; zákaz plavby platí pro druhy plavidel nebo jejich sestav, jejichž bezpečnost tento vodní stav ohrožuje,
b)
při vyhlášení 2. a 3. stupně povodňové aktivity s výjimkou plavidel
1.
integrovaného záchranného systému použitých při záchranných nebo likvidačních pracích a
2.
plavidel správce vodní cesty při zajišťování ochrany před povodněmi a odstraňování jejich následků,
c)
na sledovaných vodních cestách přes jezy, jejich propustě a ve vyznačené uzavřené vodní ploše nad a pod jezem a
d)
na části štěrkoviště, kde probíhá těžba z vody, s výjimkou plavidel používaných při těžbě.
(2)
Zákaz plavby neplatí pro stání plavidla v přístavech s ochrannou funkcí a na chráněných místech.
(3)
Plutí samotíží je zakázáno. Plavidla plující po proudu tak, že příď směřuje proti proudu a jejich motory pracují kupředu, se nepovažují za plavidla plující samotíží. Zákaz plavby samotíží neplatí pro malá plavidla bez vlastního pohonu nepodléhající evidenci v rejstříku malých plavidel.
(4)
Vodní stav, při kterém je na příslušném úseku vodní cesty ohrožena bezpečnost plavby a druhy plavidel nebo jejich sestav, jejichž bezpečnost tento vodní stav ohrožuje, stanoví prováděcí právní předpis.“.
37.
Za § 22 se vkládají nové § 22a a 22b, které včetně nadpisů znějí:
㤠22a
Omezení, zastavení nebo jiná úprava plavebního provozu
(1)
Plavební úřad může v případě narušení provozuschopnosti vodní cesty nebo její části z důvodu výskytu živelní události, nehody, modernizace nebo údržby vodní cesty nebo za jiné mimořádné události v zájmu zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na vodní cestě opatřením obecné povahy na dobu nezbytně nutnou omezit, zastavit nebo jinak upravit v určitém úseku vodní cesty plavební provoz.
(2)
Plavební úřad zveřejní opatření obecné povahy po nabytí účinnosti prostřednictvím systému říčních informačních služeb a oznámí je správci vodní cesty.
(3)
Je-li vážně ohrožena bezpečnost plavebního provozu a pro nebezpečí z prodlení nelze postupovat jinak, návrh opatření obecné povahy se nezveřejňuje a připomínky nebo námitky se k němu nepodávají. V takovém případě nabývá opatření obecné povahy účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se oznamuje.
(4)
Plavební úřad může s ohledem na naplnění kapacity určitého úseku vodní cesty nebo s ohledem na intenzitu plavebního provozu v zastavěném území obce rozhodnout o omezení nebo jiné úpravě plavebního provozu v určitém úseku vodní cesty nebo na součásti vodní cesty a v rozhodnutí stanovit správci vodní cesty opatření k zajištění tohoto omezení nebo jiné úpravy plavebního provozu.
§ 22b
Pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu
(1)
Plavební úřad může prostřednictvím pověřeného zaměstnance v případě narušení provozuschopnosti vodní cesty nebo její části z důvodu výskytu živelní události, nehody, opravy nebo rekonstrukce vodní cesty nebo za jiné mimořádné situace vydávat účastníku plavebního provozu ústní nebo písemné pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, přičemž zvýšenou měrou šetří práv a oprávněných zájmů dotčených osob; to neplatí, lze-li téhož účelu dosáhnout uložením povinnosti v řízení na místě. Účastník plavebního provozu je povinen se pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu řídit. Pověřený zaměstnanec musí být viditelně označen jako zaměstnanec plavebního úřadu.
(2)
Vyžadují-li to okolnosti a není-li to na újmu práv a oprávněných zájmů dotčených osob, lze pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu vydávat rovněž prostřednictvím systému říčních informačních služeb.“.
38.
V § 23 odst. 2 se slova „v plavebním rejstříku“ nahrazují slovy „podle tohoto zákona“.
39.
Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně nadpisu zní:
㤠23a
Povinnosti provozovatele a vlastníka plavidla
(1)
Provozovatel plavidla je povinen
a)
vybavit plavidlo optickou a zvukovou signalizací, záchrannými prostředky a prostředky potřebnými k ukládání odpadu vznikajícího během provozu na plavidle,
b)
vybavit plavidlo určené prováděcím právním předpisem radiotelefonním zařízením, které v závislosti na druhu plavidla a druhu vodní cesty stanoví prováděcí právní předpis,
c)
vybavit plavidlo určené prováděcím právním předpisem jiným zařízením sloužícím pro zajištění bezpečnosti plavby, které v závislosti na druhu plavidla a druhu vodní cesty stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Provozovatel plavidla je povinen vybavit plavidlo tak, aby na něm v souladu s tímto zákonem mohla být vztyčena státní vlajka České republiky.
(3)
Je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti plavby, je provozovatel nebo vlastník plavidla povinen zajistit hlídku na stojícím plavidle nebo dohled nad stojícím plavidlem, které nemá vůdce plavidla.
(4)
Provozovatel nebo vlastník plavidla je povinen před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, umístit plavidlo do přístavu s ochrannou funkcí nebo chráněného místa, neučinil-li to již vůdce plavidla. Provozovatel nebo vlastník plavidla je povinen plavidlo umístěné na vodní nádrži před zimním obdobím vytáhnout na břeh nad kótu nejvyššího vzdutí nebo přemístit na jiné vhodné místo umožňující převazování plavidel v závislosti na změně výšky vodní hladiny.
(5)
Provozovatel plovoucího zařízení je povinen zajistit při jeho provozu přítomnost osoby zajišťující jeho provoz, stanovil-li plavební úřad tuto povinnost při vydání osvědčení plovoucího zařízení podle § 24 odst. 3.“.
40.
§ 24 zní:
㤠24
(1)
Plavidlo a sestava plavidel musí být při provozu na vodní cestě vedeny k tomu způsobilým vůdcem plavidla. To neplatí pro provoz plovoucího zařízení.
(2)
Plavidla musí mít posádku v takovém počtu a odborném složení, aby byla zajištěna bezpečnost provozu plavidla. To neplatí pro plavidla v tlačné sestavě s výjimkou tlačného remorkéru a plavidla bez vlastního pohonu v bočně svázané sestavě, pokud plavidlo zajišťující pohyb nebo bezpečné stání sestavy má způsobilou posádku v počtu a odborném složení podle věty první.
(3)
Plavební úřad při vydání osvědčení plavidla zapíše do osvědčení plavidla minimální počet členů posádky plavidla a její složení. Plavební úřad může při vydání osvědčení plovoucího zařízení s ohledem na jeho charakter, způsob provozu a charakter vodní cesty stanovit, že při provozu plovoucího zařízení musí být přítomna osoba zajišťující jeho provoz; tato osoba není vůdcem plavidla ani členem posádky plavidla.
(4)
Podmínky způsobilosti k vedení plavidla a sestavy plavidel pro jednotlivé druhy plavidel a jejich sestav a způsob určení vůdce sestavy plavidel stanoví prováděcí právní předpis. Počet a odborné složení členů posádky pro jednotlivé druhy plavidel stanoví prováděcí právní předpis.“.
41.
V § 25 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 5d znějí:
„(1)
Plavidlo určené prováděcím předpisem je oprávněn vést vůdce plavidla s platným průkazem způsobilosti podle tohoto zákona nebo s osvědčením vůdce plavidla či jiným obdobným dokladem vydaným podle
a)
práva Evropské unie5d),
b)
Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně,
c)
mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, nebo
d)
rozhodnutí mezinárodní organizace vydaného na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.
(2)
Průkaz způsobilosti vydává plavební úřad na žádost fyzické osobě, která
a)
dosáhla alespoň základního vzdělání a věku
1.
18 let, nebo
2.
16 let, jde-li o vydání průkazu způsobilosti k vedení malého plavidla,
b)
prokázala praxi při obsluze plavidla v rozsahu a délce, která je předpokladem k bezpečnému výkonu činností na plavidle a činí alespoň 3 měsíce; to neplatí pro osobu, která žádá o vydání průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla,
c)
prokázala svoji zdravotní způsobilost lékařským posudkem, který nesmí být starší než 3 měsíce, a
d)
úspěšně vykonala zkoušku odborné způsobilosti.
5d)
Směrnice Rady 91/672/ES.
Směrnice Rady 96/50/ES.“.
42.
V § 25 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3)
Věkovou hranici uvedenou v odstavci 2 písm. a) může plavební úřad snížit,
a)
má-li žadatel na plavidle vykonávat činnost, která nemůže ohrozit bezpečnost plavby, a
b)
jde-li o činnost vykonávanou pod dohledem vůdce plavidla nebo člena posádky.
(4)
Zkouška odborné způsobilosti je prováděna plavebním úřadem a provádí se podle jednotlivých druhů odborné způsobilosti formou ověření teoretických znalostí pro vedení plavidla, ověření praktických dovedností při vedení plavidla nebo oběma těmito formami.
(5)
Průkaz způsobilosti se vydává na dobu neurčitou.“.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 6 až 10.
43.
V § 25 odstavec 8 zní:
„(8)
Držitel průkazu způsobilosti vůdce plavidla a držitel průkazu způsobilosti člena posádky plavidla je povinen podrobit se pravidelné lékařské prohlídce ověřující, zda trvá jejich zdravotní způsobilost.“.
44.
V § 25 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
„(9)
Vůdce plavidla a člen posádky plavidla je povinen mít u sebe při plavbě na plavidle podle odstavce 1 platný průkaz způsobilosti. Vůdce plavidla a člen posádky plavidla, který se podrobil pravidelné lékařské prohlídce, je povinen mít u sebe při plavbě na tomto plavidle rovněž platný lékařský posudek potvrzující trvání jeho zdravotní způsobilosti.“.
Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 10 a 11.
45.
V § 25 odst. 10 se slova „, vzor průkazu způsobilosti vůdce plavidla, vzor průkazu způsobilosti člena posádky plavidla“ a slova „, s výjimkou spolehlivosti k vedení plavidla“ zrušují.
46.
V § 25 odst. 11 se slova „Požadované vzdělání, věk, délku praxe“ nahrazují slovy „Rozsah a délku praxe při obsluze plavidla“, za slova „způsob jejího získání“ se vkládají slova „, činnosti, které nemohou ohrozit bezpečnost plavby“ a za slova „podmínky zdravotní způsobilosti“ se vkládají slova „, formu zkoušky pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob provádění, hodnocení a podmínky pro opakování zkoušky odborné způsobilosti, rozsah a obsah ověřování praktických dovedností při vedení plavidla, vzor průkazu způsobilosti vůdce plavidla, vzor průkazu způsobilosti člena posádky plavidla, dobu platnosti a náležitosti lékařského posudku o zdravotní způsobilosti a intervaly pravidelných zdravotních prohlídek“.
47.
Za § 25 se vkládají nové § 25a a 25b, které znějí:
㤠25a
(1)
Plavební úřad může na žádost pověřit ověřováním praktických dovedností při vedení malého plavidla
a)
fyzickou osobu, která má trvalý nebo obdobný pobyt na území členského státu Evropské unie, dosáhla věku 21 let a je odborně způsobilá k ověřování praktických dovedností při vedení malého plavidla, nebo
b)
právnickou osobu, která má sídlo nebo organizační složku na území členského státu Evropské unie a která prokázala, že ověřování praktických dovedností při vedení malého plavidla zajistí prostřednictvím odborně způsobilých osob.
(2)
Za odborně způsobilého k ověřování praktických dovedností při vedení malého plavidla se považuje ten, kdo je po dobu alespoň 3 let držitelem průkazu způsobilosti k vedení malého plavidla a složil praktickou zkoušku z vedení malého plavidla před plavebním úřadem.
(3)
Plavební úřad pověření odejme, pokud jeho držitel
a)
přestal splňovat podmínky pro vydání pověření,
b)
opakovaně nebo závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo
c)
o odnětí pověření požádal.
(4)
Rozsah a obsah praktické zkoušky před plavebním úřadem, dokládající odbornou způsobilost, která je podmínkou pro pověření ověřováním praktických dovedností při vedení malého plavidla, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 25b
(1)
Osoba pověřená ověřováním praktických dovedností při vedení malého plavidla pořídí o průběhu ověření zápis a o výsledku ověření vydá osvědčení.
(2)
Plavební úřad na žádost osoby, která neúspěšně absolvovala ověření praktických dovedností při vedení malého plavidla osobou k tomu pověřenou, tyto dovednosti bez zbytečného odkladu sám ověří. Žádost podle věty první lze podat do 15 dnů ode dne doručení osvědčení o výsledku jejich ověření.
(3)
Vzor osvědčení o výsledku ověření praktických dovedností při vedení malého plavidla stanoví prováděcí právní předpis.“.
48.
V § 26 odst. 2 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
49.
Nadpis nad § 28 se zrušuje.
50.
§ 28 a 29 včetně nadpisů znějí:
㤠28
Účastník plavebního provozu
Účastníkem plavebního provozu na vodní cestě je
a)
vůdce plavidla,
b)
člen posádky plavidla a další osoby na plavidle nebo mimo plavidlo vykonávající činnosti spojené se zajištěním bezpečné plavby,
c)
cestující,
d)
osoba obsluhující plavební komoru či jiné plavební zařízení,
e)
osoba, která se na vodní cestě koupe nebo potápí, a
f)
osoba vykonávající na vodní cestě činnost, která může ovlivnit bezpečnost a plynulost plavebního provozu.
§ 29
Povinnosti účastníka plavebního provozu
(1)
Účastník plavebního provozu je povinen zachovávat přiměřenou opatrnost a chovat se tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, lidského života nebo zdraví, ke vzniku škody na majetku a aby nezpůsobil nehodu v plavebním provozu nebo překážku na vodní cestě, znečištění vodní cesty nebo jiné poškození životního prostředí.
(2)
Účastník plavebního provozu je dále povinen řídit se plavebním značením umístěným na hladině, březích a na stavbách na vodní cestě a světelnými a zvukovými signály.
(3)
Každý, kdo způsobil překážku plavebního provozu na vodní cestě, je povinen ji neprodleně odstranit. Nemůže-li překážku odstranit neprodleně, oznámí tuto skutečnost správci vodní cesty a plavebnímu úřadu a viditelně označí místo výskytu překážky. Obdrží-li správce vodní cesty oznámení o vzniku překážky, může ji odstranit na náklady toho, kdo ji způsobil.“.
51.
Za § 29 se vkládají nové § 29a až 29l, které včetně nadpisů znějí:
㤠29a
Ochrana plavebního značení
(1)
Nikdo nesmí poškozovat plavební značení a jiná plavební zařízení umístěná na vodní cestě, používat je k vyvazování plavidla nebo na vodní cestě nebo v její blízkosti umísťovat předměty, které jsou zaměnitelné s plavebním značením.
(2)
Umísťovat, odstraňovat nebo přemísťovat plavební značení lze jen se souhlasem plavebního úřadu. Souhlasu plavebního úřadu není třeba, nakládá-li s plavebním značením správce vodní cesty; správce vodní cesty je povinen neprodleně oznámit plavebnímu úřadu umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení, které provedl.
(3)
Plavební úřad vydá souhlas k umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení, pokud
a)
tím nebude ohrožena bezpečnost a plynulost plavebního provozu na vodní cestě a
b)
umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení neodporuje účelu oprávněného užívání daného úseku vodní cesty.
(4)
Vlastník, nájemce nebo pachtýř nemovitosti nebo její součásti nacházející se v blízkosti vodní cesty je povinen strpět umístění a údržbu plavebního značení správcem vodní cesty na tomto pozemku nebo stavbě.
§ 29b
Povinnosti vůdce plavidla a člena posádky plavidla
(1)
Vůdce plavidla je povinen,
a)
být přítomen na plavidle, jestliže plavidlo pluje; jde-li o plovoucí stroj, i po dobu jeho pracovní činnosti,
b)
zajistit, aby
1.
obsazení plavidla cestujícími nebo zatížení plavidla nákladem a jeho rozmístění na plavidle neohrožovalo bezpečnou plavbu a
2.
rozměry plavidla nebo sestavy plavidel a jejich ponor odpovídaly parametrům vodní cesty a staveb na ní,
c)
zajistit, aby přes obrys plavidla nevyčnívaly předměty, které by mohly být nebezpečím pro jiná plavidla nebo by mohly poškodit plavební zařízení a stavby na vodní cestě,
d)
zajistit splnění ohlašovací povinnosti před vplutím do plavební komory, úseku vodní cesty s řízeným plavebním provozem nebo do úseku vodní cesty, ve kterém je plavebním značením stanovena povinnost použít radiotelefonního spojení,
e)
zabránit pádu předmětů a úniku látek, které mohou ohrozit bezpečnost a plynulost plavby, ostatní účastníky plavebního provozu nebo uživatele vodní cesty, z plavidla,
f)
zajistit odstranění předmětu z plavební dráhy, pokud vypadl z plavidla a může vytvořit plavební překážku nebo ohrozit bezpečnost plavby,
g)
učinit neodkladná opatření k nápravě v případě úniku látek, které mohou ohrozit bezpečnost plavby, ostatní uživatele vodní cesty anebo znečistit vodní cestu, nebo hrozí-li nebezpečí úniku těchto látek,
h)
neodkladně uvědomit plavební úřad a správce vodní cesty
1.
o místě pádu předmětu či úniku látek, pokud není možné učinit opatření uvedená v písmenech e) až g), a je-li to možné, toto místo viditelně označit,
2.
o zjištění výskytu neznámé překážky plavebního provozu na vodní cestě včetně jejího umístění, a je-li to možné, toto místo viditelně označit, nebo
3.
o zjištěných změnách, přemístění nebo poškození plavebního značení nebo poškození stavby na vodní cestě,
i)
přizpůsobit vedení plavidla stavu a parametrům vodní cesty a staveb na ní,
j)
zajistit hlídku na plavidle nebo dohled nad plavidlem, je-li to nezbytné pro bezpečnost plavby, a vést o zajištění hlídky nebo dohledu záznam,
k)
zajistit řádné ukládání odpadů vznikajících na plavidle a jejich odstranění z plavidla,
l)
dodržovat povolené rychlosti plavby,
m)
před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, umístit plavidlo do přístavu s ochrannou funkcí nebo chráněného místa a
n)
vést plavidlo pouze v plavební zóně, pro niž byla schválena jeho technická způsobilost.
(2)
Vůdce plavidla je dále povinen
a)
užívat při plavbě na plavidle vhodným způsobem optickou a zvukovou signalizaci a další zařízení určené pro zajištění bezpečnosti plavby,
b)
zajistit, aby optická signalizace byla funkční a dostatečně viditelná a zabránit instalaci světel a předmětů v její bezprostřední blízkosti, které by ji mohly zakrýt, změnit její význam nebo být za ni zaměněny, a zajistit, aby nebyly užívány zvuky, které by mohly být zaměněny za zvukové signály, a
c)
zajistit, aby na plavidle nebyla užívána světla, která by mohla oslněním ovlivnit bezpečnost plavby nebo pozemního provozu na březích vodní cesty.
(3)
Vůdce plavidla je dále povinen zajistit, aby při plavbě nebyla ohrožena bezpečnost osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního provozu, aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidel, vodní cesty, staveb na ní se nacházejících, přístavních zařízení nebo životního prostředí, a aby plavba neohrožovala správu vodní cesty, a to zejména při
a)
potkávání, křížení směrů, kterými plavidla plují a předjíždění,
b)
proplouvání v úsecích s přikázaným směrem plavby,
c)
obracení, křížení vodní cesty a vplouvání do přístavních bazénů a přítoků a vyplouvání z nich,
d)
přibližování se k jinému plavidlu nebo k místu, kde by mohla být ohrožena bezpečnost jiných účastníků plavebního provozu,
e)
zabezpečení ochrany před nadměrným vlnobitím a sáním,
f)
použití plavidel v sestavě plavidel a vedení sestavy plavidel,
g)
proplouvání v blízkosti plovoucích strojů v chodu, nasedlých nebo potopených plavidel a plavidel se sníženou možností manévrování,
h)
proplouvání pod mosty a lávkami, přes jezy a plavebními komorami,
i)
plavbě za snížené viditelnosti a plavbě pomocí radiolokátoru,
j)
vedení převozní lodě,
k)
kormidlování,
l)
nehodě, nasednutí nebo potopení plavidla nebo jiném hrozícím nebezpečí,
m)
nehodě plavidla, které přepravuje nebezpečné věci,
n)
stání plavidla, nebo
o)
provádění dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace na plavidle.
(4)
Vůdce plavidla je povinen zajistit, aby na plavidle byla vztyčena státní vlajka České republiky způsobem podle § 16.
(5)
K zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu je vůdce plavidla oprávněn vydávat členům posádky plavidla a dalším osobám na plavidle příkazy; tyto osoby jsou povinny se vydanými příkazy řídit. Vůdce plavidla, které je součástí sestavy plavidel, je povinen řídit se příkazy vůdce sestavy plavidel.
§ 29c
Rybolovná zařízení
(1)
Na sledované vodní cestě je zakázáno
a)
vléci rybolovné zařízení pomocí několika plavidel plujících vedle sebe, nebo
b)
užívat rybolovné zařízení v přístavu, přístavišti nebo překladišti.
(2)
Zákaz podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na výzkumné nebo veterinární práce nebo práce související s chovem ryb, jejichž uskutečnění uživatel rybářského revíru oznámí alespoň 30 dnů předem plavebnímu úřadu. Oznámení obsahuje údaj o místě a době uskutečnění práce a o tom, bude-li k jejímu uskutečnění potřeba upravit plavební provoz.
§ 29d
Koupání a potápění
(1)
Je zakázáno se koupat a potápět v místech, kde tím může být ohrožena bezpečnost nebo plynulost plavby nebo jiní účastníci plavebního provozu, zejména
a)
na trase přívozu,
b)
na části vodní cesty vymezené podle § 30a odst. 1,
c)
do vzdálenosti 100 m od mostu na sledované vodní cestě,
d)
do vzdálenosti 100 m od přístaviště, překladiště, vjezdu do přístavu a ústí přítoku, který je sledovanou vodní cestou,
e)
v přístavu,
f)
v plavební komoře a ve vodní ploše nad a pod plavební komorou až k místu, kde končí zařízení k vyvazování plavidel pro čekání na proplavení, nebo
g)
v plavebních kanálech.
(2)
Zákaz potápění se nevztahuje na zabezpečovací práce, údržbu, stavební úpravy nebo změny staveb vodních děl prováděné správcem vodní cesty.
(3)
Plavební úřad může na žádost vydat povolení k potápění v místě, ve kterém je potápění zakázáno, nebude-li tím ohrožena bezpečnost a plynulost plavby, ani bezpečnost osoby, která se na takovém místě hodlá potápět. Plavební úřad v povolení stanoví dobu jeho platnosti.
(4)
Koupající se osoba je povinna chovat se tak, aby neohrožovala svoji bezpečnost a bezpečnost a plynulost plavby, zejména nesmí křížit dráhu přibližujícího se plavidla, a je povinna dodržovat bezpečné vzdálenosti od plavidel.
(5)
Na osobu koupající se s použitím nafukovacího lehátka nebo jiného plovoucího předmětu se odstavce 1 a 4 použijí obdobně.
(6)
Osoba, která se potápí mimo prostor vyhrazený k této činnosti plavebním značením, je povinna označit místo ponoru na hladině viditelným bezpečnostním označením.
§ 29e
Plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka
(1)
Vůdce plavidla při plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka je povinen zajistit bezpečnost osob, které se takového plutí účastní, a bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu.
(2)
Plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka v noci, za snížené viditelnosti a na úsecích dopravně významných vodních cest stanovených prováděcím právním předpisem je zakázáno.
(3)
Způsob zajištění bezpečnosti při plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka stanoví prováděcí právní předpis.
§ 29f
Vodní lyžování a obdobné činnosti provozované ve vleku za plavidlem
(1)
Vůdce plavidla vlekoucího vodního lyžaře nebo osobu provozující obdobnou činnost ve vleku za plavidlem je povinen zajistit bezpečnost osoby, která se takových činností účastní, a bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu.
(2)
Provozovat vodní lyžování a obdobné činnosti provozované ve vleku za plavidlem v noci nebo za snížené viditelnosti je zakázáno.
(3)
Způsob zajištění bezpečnosti při vodním lyžování nebo obdobné činnosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 29g
Zvláštní přeprava
(1)
Přemísťování plovoucího zařízení na vodní cestě, plavba plovoucího tělesa a plavba plavidla nebo sestavy plavidel, pokud délka, šířka, výška nebo ponor plavidla nebo sestavy plavidel neodpovídá parametrům vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících, nebo plavidlo nebo sestava plavidel neodpovídá požadavkům na technickou způsobilost podle tohoto zákona nebo nemá způsobilou posádku v počtu a odborném složení podle tohoto zákona (dále jen „zvláštní přeprava“) jsou dovoleny jen na základě povolení plavebního úřadu.
(2)
Plavební úřad vydá povolení na základě žádosti, nebude-li zvláštní přepravou ohrožena bezpečnost plavebního provozu a nevznikne-li v souvislosti s ní nebezpečí poškození vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících. Plavební úřad v povolení stanoví dobu, na kterou se vydává. Správce vodní cesty je účastníkem řízení, jde-li o plavbu plavidla nebo sestavy plavidel, jejichž délka, šířka, výška nebo ponor neodpovídá parametrům vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících.
(3)
Plavební úřad v povolení určí osobu zajišťující bezpečné přemístění plovoucího zařízení, osobu pověřenou vedením plovoucího tělesa nebo vůdce plavidla nebo sestavy plavidel a stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti plavebního provozu při zvláštní přepravě.
§ 29h
Akce na sledované vodní cestě
(1)
Akci na sledované vodní cestě, s výjimkou vojenského výcviku nebo výcviku složek integrovaného záchranného systému, která vyžaduje úpravu, omezení nebo přerušení plavebního provozu nebo jeho zvláštní řízení, lze pořádat jen na základě povolení plavebního úřadu. Plavební úřad pořádání akce povolí na žádost jejího pořadatele, nebude-li tím ohrožena bezpečnost plavby a nedojde-li k nepřiměřenému omezení ostatních účastníků plavebního provozu. V povolení pro pořádání akce plavební úřad stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti plavebního provozu.
(2)
Uskutečnění vojenského výcviku nebo výcviku složek integrovaného záchranného systému podléhá oznámení plavebnímu úřadu. Oznámení podle věty první musí být provedeno nejméně 1 měsíc předem. Oznámení obsahuje údaj o místě a době konání výcviku a tom, zda bude k provedení výcviku potřeba upravit plavební provoz.
§ 29i
Štěrkoviště
(1)
Provozovatel štěrkoviště je povinen
a)
zabezpečit část štěrkoviště, ve které je plavba zakázána, proti vstupu nepovolaných osob a
b)
vyznačit část štěrkoviště, ve které se provozuje plavba, plavebním značením a toto plavební značení udržovat.
(2)
Způsob značení plavebním značením na štěrkovišti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 29j
Povolení k užití zvláštní signalizace na plavidle
(1)
Zvláštní signalizaci na plavidle lze užít jen na základě povolení plavebního úřadu. Plavební úřad vydá povolení na dobu nezbytně nutnou na žádost provozovatele plavidla, které provádí sondážní, měřící nebo jinou pracovní činnost na vodní cestě, nebo které je třeba chránit před vlnobitím, je-li užití zvláštní signalizace nezbytné
a)
k zajištění bezpečnosti plavidla nebo osob na plavidle,
b)
k zabezpečení prováděných pracovních činností, nebo
c)
k zajištění bezpečnosti plavebního provozu.
(2)
Plavební úřad v povolení podle odstavce 1 uvede dobu jeho platnosti.
(3)
Druhy zvláštní signalizace na plavidle a způsob jejich užití stanoví prováděcí právní předpis.
§ 29k
Podrobnosti k zajištění bezpečného plavebního provozu
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
způsob bezpečného obsazení plavidla cestujícími, zatížení plavidla nákladem a jeho bezpečného rozmístění na plavidle,
b)
nejvyšší povolené hodnoty rozměrů plavidla a sestavy plavidel pro jednotlivé úseky vodní cesty a nejvyšší povolené hodnoty ponoru plavidla pro jednotlivé úseky vodní cesty,
c)
druhy plavidel, na která se vztahuje ohlašovací povinnost před jejich vplutím do plavební komory, úseku vodní cesty s řízeným plavebním provozem, kontrolního místa nebo do úseku vodní cesty, ve kterém je plavebním značením stanovena povinnost uvést do provozu rádiovou stanici, obsahové náležitosti ohlášení a způsob jeho provedení,
d)
druhy plavebního značení na vodní cestě a jeho význam,
e)
případy, ve kterých je pro bezpečnost plavby nezbytné zajistit hlídku na plavidle nebo dohled nad plavidlem, způsob jejich zajištění a způsob vedení záznamu o zajištění hlídky nebo dohledu,
f)
způsob ukládání odpadu vznikajícího na plavidle a způsob jeho správného odstranění z plavidla,
g)
nejvyšší povolené rychlosti plavby,
h)
druhy optické a zvukové signalizace, kterou musí být plavidlo vybaveno, a vhodný způsob jejího užívání,
i)
způsob a postupy zajištění bezpečnosti osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního provozu při plavbě, způsob předcházení ohrožení nebo poškození plavidel, vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících, přístavních zařízení a životního prostředí,
j)
způsob vybavení plavidla radiotelefonním zařízením a jiným zařízením sloužícím k zajištění bezpečné plavby a způsob jejich užívání,
k)
záchranné prostředky a prostředky pro řádné třídění odpadu vznikajícího na plavidle, kterými je provozovatel plavidla povinen plavidlo vybavit, a
l)
bezpečné vzdálenosti koupajících se osob od plavidel a způsob bezpečnostního označení místa ponoru potápějící se osoby.
§ 29l
Na záchranné nebo likvidační práce složek integrovaného záchranného systému a jejich výcvik a na vojenský výcvik Armády České republiky se ustanovení § 29, 29b, 29d a 29j vztahují jen tehdy, nebyl-li by tím zjevně zmařen účel těchto činností.“.
52.
V § 30 odst. 1 se slova „, nebo jiným státem tvořícím Evropský hospodářský prostor“ nahrazují slovy „, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací“.
53.
§ 30a včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5e zní:
㤠30a
Vymezená vodní plocha
(1)
Je-li to v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími ochranu povrchových vod5e) a nebude-li tím ohrožena bezpečnost plavebního provozu na vodní cestě, může plavební úřad opatřením obecné povahy vymezit na dobu nepřesahující 5 let část vodní cesty pro
a)
plutí malých plavidel, při kterém se nepoužijí povinnosti vůdce plavidla a člena posádky podle § 29b odst. 1 písm. l) a odst. 3 písm. a), c), d), e) a n), zejména pro plutí plavidel, při němž dochází k objíždění řady uměle vytvořených překážek, ke skokům nad vodní hladinou nebo k provádění jiných akrobatických činností nebo k rychlostní jízdě, nebo
b)
provozování vodního lyžování a obdobných činností provozovaných ve vleku za plavidlem.
(2)
Plavební úřad v opatření obecné povahy stanoví provozní dobu části vodní cesty vymezené podle odstavce 1 (dále jen „vymezená vodní plocha“), plavidla, která mohou být na vymezené vodní ploše provozována a nejvyšší povolený počet plavidel, která lze na vymezené vodní ploše provozovat současně.
(3)
Písemné odůvodněné námitky proti návrhu opatření obecné povahy, kterým se má vymezit plocha podle odstavce 1, může podat také správce vodní cesty. Obec, na jejímž katastrálním území se vymezená vodní plocha má nacházet, je dotčeným orgánem podle správního řádu.
(4)
Plavební úřad může prodloužit platnost opatření obecné povahy, jsou-li splněny podmínky pro jeho vydání. Plavební úřad zruší opatření obecné povahy, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání.
(5)
Plavební úřad zveřejní opatření obecné povahy vydané podle odstavců 1 a 4 po nabytí účinnosti prostřednictvím systému říčních informačních služeb.
(6)
Činnosti uvedené v odstavci 1 lze provozovat pouze na těch částech vodní cesty, které byly k jejich provozování vymezeny.
(7)
Je zakázáno
a)
vplouvat do vymezené vodní plochy, byl-li dosažen nejvyšší povolený počet plavidel, která na ní lze současně provozovat,
b)
užívat vymezené vodní plochy k činnostem uvedeným v odstavci 1 mimo její provozní dobu, nebo
c)
vplouvat do vymezené vodní plochy v její provozní době s plavidlem, k jehož provozování nebyla určena.
(8)
Správce vodní cesty po dobu stanovenou opatřením obecné povahy označí vymezenou vodní plochu plavebním značením. Způsob označení vymezené vodní plochy plavebním značením stanoví prováděcí právní předpis.
5e)
§ 7 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.
Vyhláška č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě, ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 5f se zrušuje.
54.
Za § 30a se vkládá nový § 30b, který včetně nadpisu zní:
㤠30b
Půjčovna malých plavidel
(1)
Půjčovnu malých plavidel umístěnou na vodní cestě (dále jen „půjčovna“) lze provozovat jen na základě povolení plavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která ji hodlá provozovat. Žádost kromě obecných náležitostí podání obsahuje označení vodní cesty a navrhované umístění půjčovny na této vodní cestě. K žádosti se přiloží
a)
provozní řád půjčovny,
b)
povodňový plán, je-li povinnost jej zpracovat podle vodního zákona,
c)
seznam plavidel, která žadatel hodlá půjčovat, a
d)
příručka pro uživatele plavidla, které žadatel hodlá půjčovat.
(2)
Plavební úřad provozování půjčovny povolí, pokud
a)
navrhované umístění půjčovny na vodní cestě, její provoz a provoz plavidel, která žadatel hodlá půjčovat, neohrozí bezpečnost a plynulost plavebního provozu a
b)
plavidla, která žadatel hodlá půjčovat, jsou technicky způsobilá a vhodná pro půjčování a provozování na úseku vodní cesty stanoveném v provozním řádu půjčovny s ohledem na bezpečnost a plynulost plavebního provozu.
(3)
Správce vodní cesty je účastníkem řízení o vydání povolení k provozování půjčovny malých plavidel.
(4)
Plavební úřad v povolení stanoví podmínky sloužící k zajištění bezpečného provozu půjčovny a seznam plavidel, která lze v půjčovně půjčovat. Půjčovat jiné plavidlo, než které je uvedeno v povolení, lze jen se souhlasem plavebního úřadu. Plavební úřad souhlas vydá na žádost držitele povolení, je-li toto plavidlo technicky způsobilé a vhodné pro půjčování a provozování na úseku vodní cesty stanoveném v provozním řádu půjčovny s ohledem na bezpečnost a plynulost plavebního provozu.
(5)
Držitel povolení neprodleně informuje plavební úřad o změně skutečností uvedených v žádosti a v dokladech, které jsou k ní přiloženy.
(6)
Plavební úřad vydané povolení odejme, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání nebo pokud držitel povolení
a)
závažným způsobem porušuje ustanovení tohoto zákona,
b)
závažným způsobem porušuje podmínky stanovené v povolení, nebo
c)
o odnětí povolení požádal.
(7)
Obsahové náležitosti provozního řádu půjčovny, seznamu plavidel, která lze v půjčovně půjčovat, a příručky uživatele pro jednotlivé druhy plavidel stanoví prováděcí právní předpis.“.
55.
V § 32a odst. 1, § 32d, § 37b písm. a), § 37d odst. 1 a v § 37e odst. 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
56.
V § 32a odst. 1 se slova „Říční informační služby („RIS“) představují“ nahrazují slovy „Systém říčních informačních služeb představuje“.
57.
V § 32a odst. 1 a 4 a v § 32c odst. 3, 4, 6 až 9 se slova „v RIS“ nahrazují slovy „v systému říčních informačních služeb“.
58.
V § 32a odst. 1, § 32b odst. 1 až 3, § 32c odst. 1 až 9, § 32d, § 40 odst. 2 a v § 41 písm. b) se slova „systému RIS“ nahrazují slovy „systému říčních informačních služeb“.
59.
V § 32a odst. 2 a 3 se slovo „RIS“ nahrazuje slovy „říčních informačních služeb“.
60.
V § 32b odst. 2 písm. a), § 32c odst. 4 a v § 32c odst. 7 písm. a) se za slova „plavebním rejstříku“ vkládají slova „, rejstříku malých plavidel“ a slova „odst. 2 písm. b)“ se zrušují.
61.
V § 32c odst. 1 písm. c) se slova „systému, RIS“ nahrazují slovy „systému říčních informačních služeb,“.
62.
V § 32c odst. 6 se slova „státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo ve Švýcarské konfederaci“ nahrazují slovy „smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace“.
63.
V § 33 odst. 1 se slovo „koncesi.6)“ nahrazuje slovem „koncesi8).“.
64.
V § 33a odst. 1 se slovo „pětileté“ nahrazuje slovy „nejméně tříleté“.
65.
V § 35a se slova „států tvořících Evropský hospodářský prostor“ nahrazují slovy „smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru“ a slova „právními předpisy Evropských společenství vydá žadateli osvědčení o splnění těchto podmínek7a)“ se nahrazují slovy „přímo použitelnými předpisy Evropské unie7a) vydá žadateli osvědčení o splnění těchto podmínek“.
66.
V § 35a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 18 znějí:
„(2)
Provozovatel vodní dopravy je povinen bez zbytečného odkladu oznámit plavebnímu úřadu každou změnu v podmínkách, o jejichž splnění bylo vydáno osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie18).
(3)
Plavební úřad odejme osvědčení o splnění podmínek podle odstavce 1, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání.
18)
Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91.“.
67.
V § 36 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 19 zní:
„(2)
Po vnitrozemských vodních cestách je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci vymezené mezinárodní smlouvou upravující přepravu nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách, která je součástí právního řádu19), a to za podmínek v ní uvedených.
19)
Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (Dohoda ADN), vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 102/2011 Sb. m. s.“.
68.
V § 36 se odstavce 3 až 6 zrušují.
69.
V § 37 odst. 1 se slova „státu tvořícího Evropský hospodářský prostor“ nahrazují slovy „jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru“ a slova „státě tvořícím Evropský hospodářský prostor“ se nahrazují slovy „smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru“.
70.
V § 40 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 20 znějí:
„(3)
Státní plavební správa dále
a)
kontroluje plnění povinností týkajících se dodržování práv cestujících podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20) a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností,
b)
vykonává činnosti příslušného orgánu podle mezinárodní smlouvy upravující přepravu nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách, která je součástí právního řádu19), a
c)
zajišťuje předávání informací o skutečnostech uvedených v § 29b odst. 1 písm. h) orgánům integrovaného záchranného systému.
(4)
Týkají-li se povinnosti stanovené v odstavci 3 písm. a) provozovatele cestovní kanceláře nebo provozovatele cestovní agentury, dohlíží na jejich plnění a vyřizuje stížnosti na jejich porušování obecní živnostenský úřad.
20)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010.“.
71.
V § 41 písm. d) se slovo „dopravy“ nahrazuje slovy „dopravy a“.
72.
V § 42 odst. 1 se slovo „sledovaných“ zrušuje.
73.
V § 42 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Pověření k výkonu státního dozoru vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Pověření zaměstnanců Státní plavební správy k výkonu státního dozoru má formu průkazu.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
74.
V § 42 odstavec 3 zní:
„(3)
Při výkonu státního dozoru zaměstnanec plavebního úřadu pověřený výkonem státního dozoru (dále jen „kontrolující osoba“) dozírá, zda správci sledovaných vodních cest, provozovatelé přístavů, přístavišť, překladišť, vývazišť a kotvišť, provozovatelé plavidel, provozovatelé půjčoven malých plavidel, provozovatelé vodní dopravy, účastníci plavebního provozu a další osoby plní povinnosti stanovené tímto zákonem.“.
75.
V § 42 odstavec 4 zní:
„(4)
Zjistí-li kontrolující osoba při výkonu státního dozoru porušení povinností stanovených tímto zákonem, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků uloží v řízení na místě způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin.“.
76.
V § 42 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Kontrolující osoba zakáže v řízení na místě plavbu plavidla, zjistí-li, že
a)
na plavidle není platné lodní osvědčení nebo zvláštní povolení k plavbě,
b)
na plavidle je překročeno maximální zatížení cestujícími nebo nákladem,
c)
plavidlo není technicky způsobilé k plavbě,
d)
plavidlo nesplňuje požadavky na obsazení posádkou stanovené tímto zákonem, nebo
e)
schopnosti vůdce plavidla nebo členů posádky jsou sníženy z důvodu požití alkoholu, omamné nebo psychotropní látky.
(6)
Náležitosti průkazu zaměstnanců Státní plavební správy a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis.“.
77.
Nadpis nad § 43 se zrušuje.
78.
§ 43 a 44 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 21 znějí:
㤠43
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 6 odst. 3 provozuje pozemní část přístavu bez povolení plavebního úřadu,
b)
provádí ve veřejném přístavu činnost zakázanou podle § 8 odst. 5,
c)
v rozporu s § 8a odst. 1 provozuje přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště bez povolení plavebního úřadu,
d)
poruší podmínky stanovené v povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště podle § 8a odst. 5,
e)
jako provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště
1.
v rozporu s § 8a odst. 7 písm. a) nevyznačí plavebním značením přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, nebo
2.
v rozporu s § 8a odst. 7 písm. b) neposkytne na vyžádání plavebního úřadu informace o způsobu a rozsahu využití přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště,
f)
jako vlastník plavidla v rozporu s § 14 odst. 5 nebo § 15a odst. 4 neoznámí plavebnímu úřadu změny údajů zapisovaných v plavebním rejstříku nebo v rejstříku malých plavidel,
g)
vykonává na plavidle činnosti člena posádky, aniž je k jejich výkonu odborně nebo zdravotně způsobilá podle § 25 odst. 6,
h)
v rozporu s § 29a odst. 1 poškodí plavební značení nebo jiné plavební zařízení umístěné na vodní cestě nebo v její blízkosti, použije je k vyvazování plavidla, nebo na vodní cestě nebo v její blízkosti umístí předmět, který je zaměnitelný s plavebním značením,
i)
v rozporu § 29a odst. 2 umístí, odstraní nebo přemístí plavební značení bez souhlasu plavebního úřadu,
j)
v rozporu s § 29e odst. 2 poruší zákaz plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka,
k)
v rozporu s § 29f odst. 2 poruší zákaz vodního lyžování nebo obdobné činnosti provozované ve vleku za plavidlem,
l)
provozuje činnosti uvedené v § 30a odst. 1 mimo části vodní cesty, které byly k jejich provozování vymezeny,
m)
poruší některý ze zákazů na vymezené vodní ploše podle § 30a odst. 7, nebo
n)
přepravuje po vnitrozemské vodní cestě nebezpečné věci v rozporu s § 36 odst. 2.
(2)
Fyzická osoba se jako účastník plavebního provozu na vodní cestě dopustí přestupku tím, že
a)
se neřídí pokynem k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu podle § 22b odst. 1,
b)
v rozporu s § 29 odst. 1 ohrozí bezpečnost nebo plynulost plavebního provozu, lidský život nebo zdraví, způsobí škodu na majetku, nehodu v plavebním provozu nebo překážku na vodní cestě či znečištění vodního toku nebo jinak poškodí životní prostředí,
c)
v rozporu s § 29 odst. 2 se neřídí plavebním značením, zvukovými nebo světelnými signály,
d)
v rozporu s § 29 odst. 3 neučiní opatření k odstranění překážky na vodní cestě nebo překážku na vodní cestě viditelně neoznačí,
e)
vleče nebo užívá rybolovné zařízení v rozporu s § 29c odst. 1,
f)
se koupe nebo potápí v místě, kde je koupání nebo potápění podle § 29d odst. 1 zakázáno,
g)
v rozporu s § 29g odst. 1 provádí zvláštní přepravu bez povolení plavebního úřadu,
h)
v rozporu s § 29h pořádá akci na sledované vodní cestě bez povolení plavebního úřadu nebo nedodrží podmínky v povolení stanovené, nebo
i)
v rozporu s § 29j odst. 1 užije zvláštní signalizaci na plavidle bez povolení plavebního úřadu.
(3)
Vůdce plavidla nebo člen posádky plavidla se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 25 odst. 7 neoznámí plavebnímu úřadu změnu údajů uvedených v průkazu způsobilosti, nebo nepředloží průkaz způsobilosti plavebnímu úřadu k provedení zápisu změny údajů do průkazu,
b)
v rozporu s § 25 odst. 9 nemá u sebe při plavbě na plavidle průkaz způsobilosti nebo platný lékařský posudek, nebo
c)
v rozporu se zákonem upravujícím opatření k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami
1.
vede plavidlo nebo vykonává činnost spojenou s plavbou ve stavu, ve kterém je jeho schopnost k vedení nebo k vykonávání uvedené činnosti ovlivněna požitím alkoholu nebo užitím jiné návykové látky, nebo
2.
při vedení nebo obsluze plavidla se odmítne podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn požitím alkoholu nebo užitím jiné návykové látky.
(4)
Člen posádky plavidla nebo jiná osoba na plavidle se dopustí přestupku tím, že se v rozporu s § 29b odst. 5 neřídí příkazem vůdce plavidla vydaným k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu.
(5)
Vůdce plavidla se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 8 odst. 1 a 6 nezajistí, aby při provozování plavidla v přístavu nebyla ohrožena bezpečnost osob na plavidle nebo ostatních účastníků plavebního provozu, nebo aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidel, staveb na vodní cestě nebo životního prostředí,
b)
v rozporu s § 8 odst. 4 a 6 neohlásí vplutí plavidla do veřejného přístavu nebo vyplutí plavidla z veřejného přístavu,
c)
v rozporu s § 18 odst. 2 nezaznamenává v lodních listinách povinné údaje,
d)
poruší zákaz plavby podle § 22 odst. 1,
e)
poruší zákaz plutí samotíží podle § 22 odst. 3,
f)
nerespektuje omezení, zastavení nebo jinou úpravu plavebního provozu, které byly vydány opatřením obecné povahy podle § 22a odst. 1,
g)
v rozporu s § 25 odst. 1 vede plavidlo, k jehož vedení nemá platný průkaz způsobilosti nebo osvědčení vůdce plavidla či jiný obdobný doklad,
h)
nesplní některou z povinností stanovených v § 29b odst. 1 až 3 v zájmu zajištění bezpečnosti plavebního provozu,
i)
v rozporu s § 29b odst. 4 nezajistí, aby na plavidle byla vztyčena státní vlajka České republiky,
j)
v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím vedeného plavidla, nebo
k)
v rozporu s § 31 odst. 3 odpluje s plavidlem z místa nehody nebo nedopraví plavidlo po nehodě k nejbližší mělčině nebo na jiné bezpečné místo.
(6)
Vůdce plavidla, které je součástí sestavy plavidel, se dopustí přestupku tím, že se v rozporu s § 29b odst. 5 neřídí příkazy vůdce sestavy plavidel.
(7)
Vůdce plavidla se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 29e odst. 1 při plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka nezajistí bezpečnost osob, které se takového plutí účastní, nebo bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu, nebo
b)
v rozporu s § 29f odst. 1 při vlečení vodního lyžaře nebo osoby provozující obdobnou činnost ve vleku za plavidlem nezajistí bezpečnost osoby, která se takových činností účastní, nebo bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu.
(8)
Fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupku tím, že
a)
provozuje na vodní cestě plavidlo, které na vodní cestě nelze podle § 9 odst. 1 až 3 provozovat,
b)
v rozporu s § 18 odst. 1 nezajistí, aby plavidlo bylo opatřeno poznávacími znaky, nákladovými značkami nebo ponorovými stupnicemi nebo vybaveno předepsanými lodními listinami,
c)
v rozporu s § 19 odst. 1 provozuje plavidlo na vodní cestě bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla,
d)
v rozporu s § 23a odst. 1 nevybaví plavidlo optickou nebo zvukovou signalizací, záchrannými prostředky nebo prostředky potřebnými k ukládání odpadu, radiotelefonním nebo jiným zařízením sloužícím k zajištění bezpečnosti plavby,
e)
v rozporu s § 23a odst. 2 nevybaví plavidlo tak, aby na něm mohla být vztyčena státní vlajka České republiky, nebo
f)
v rozporu s § 24 odst. 1 a 2 nezajistí vedení nebo obsluhu plavidla způsobilými osobami v požadovaném počtu a odborném složení.
(9)
Fyzická osoba se jako provozovatel nebo vlastník plavidla dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 23a odst. 3 nezajistí hlídku nebo dohled nad plavidlem, nebo
b)
v rozporu s § 23a odst. 4 neumístí plavidlo před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, do přístavu s ochrannou funkcí nebo do jiného chráněného místa nebo nezajistí plavidlo před zimním obdobím.
(10)
Vůdce plavidla nebo fyzická osoba jako provozovatel plavidla se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím provozovaného plavidla, nebo
b)
neposkytne správci systému říčních informačních služeb informace vztahující se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě podle § 32b odst. 2 písm. a).
(11)
Fyzická osoba se jako osoba koupající se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 29d odst. 4 ohrozí bezpečnost nebo plynulost plavby.
(12)
Fyzická osoba se jako osoba potápějící se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 29d odst. 6 neoznačí místo ponoru na hladině viditelným bezpečnostním označením.
(13)
Fyzická osoba se jako provozovatel štěrkoviště dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovených v § 29i odst. 1.
(14)
Fyzická osoba se jako provozovatel plovoucího zařízení dopustí přestupku tím, že nezajistí přítomnost osoby zajišťující provoz plovoucího zařízení podle § 23a odst. 5.
(15)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) nebo odstavce 8 písm. c),
b)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c), odstavce 8 písm. a), d) nebo f) nebo odstavce 9 písm. b),
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), písm. e) bodu 1, písm. g), h), i), j), k), l) nebo m), odstavce 2 písm. b), d), g) nebo h), odstavce 3 písm. c), odstavce 5 písm. c), d), f), g), h), j) nebo k), odstavce 6, odstavce 8 písm. b), odstavce 10 nebo odstavce 14,
d)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c) nebo e), odstavce 4, odstavce 5 písm. a), e) nebo i), odstavce 7, odstavce 9 písm. a), odstavce 11 nebo odstavce 12,
e)
do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), písm. e) bodu 2 nebo písm. f), odstavce 2 písm. a), f) nebo i), odstavce 3 písm. a) nebo b), odstavce 5 písm. b), odstavce 8 písm. e) nebo odstavce 13,
f)
v blokovém řízení do 5 000 Kč, jde-li o přestupky podle odstavce 1 písm. b), d), písm. e) bodu 1, písm. f), g), h), j), k), l) nebo m), odstavce 2 písm. c), d), e), f) nebo i), odstavce 3 písm. b), odstavce 4, odstavce 5 písm. a), b), c), d), e), f), h), i), j) nebo k), odstavce 7, odstavce 8 písm. a), b), d) nebo e), odstavce 9 písm. a), odstavce 10 písm. a) nebo b), odstavce 11, odstavce 12, odstavce 13 nebo odstavce 14.
(16)
Zákaz činnosti do 2 let lze uložit za přestupek podle odstavce 3 písm. c) nebo odstavce 5 písm. g).
(17)
Přestupky podle odstavce 1 písm. b), jedná-li se o porušení zákazu podle § 8 odst. 5 písm. a), odstavce 1 písm. h), j), k), l) nebo m), odstavce 2 písm. c), d), e), f) nebo i), odstavce 3 písm. b), odstavce 5 písm. a), d), f), h) nebo i), odstavce 7, nebo odstavce 11 může projednat v blokovém řízení Policie České republiky. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 5 000 Kč.
§ 44
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 6 odst. 3 provozuje pozemní část přístavu bez povolení plavebního úřadu,
b)
v rozporu s § 8a odst. 1 provozuje přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště bez povolení plavebního úřadu,
c)
poruší podmínky stanovené v povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště podle § 8a odst. 5,
d)
jako provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště
1.
v rozporu s § 8a odst. 7 písm. a) nevyznačí plavebním značením přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, nebo
2.
v rozporu s § 8a odst. 7 písm. b) neposkytne na vyžádání plavebního úřadu informace o způsobu a rozsahu využití přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště,
e)
jako vlastník plavidla v rozporu s § 14 odst. 5 nebo § 15a odst. 4 neoznámí plavebnímu úřadu změny údajů zapisovaných v plavebním rejstříku nebo v rejstříku malých plavidel,
f)
v rozporu s § 29a odst. 1 poškodí plavební značení nebo jiné plavební zařízení umístěné na vodní cestě nebo v její blízkosti, použije je k vyvazování plavidla, nebo na vodní cestě nebo v její blízkosti umístí předmět, který je zaměnitelný s plavebním značením,
g)
v rozporu s § 29a odst. 2 umístí, odstraní nebo přemístí plavební značení,
h)
v rozporu s § 30b odst. 1 provozuje půjčovnu malých plavidel bez povolení plavebního úřadu, nebo
i)
jako provozovatel půjčovny malých plavidel
1.
v rozporu s § 30b odst. 4 nedodržuje podmínky stanovené v povolení nebo půjčuje jiné plavidlo, než které je uvedené v povolení bez souhlasu plavebního úřadu, nebo
2.
v rozporu s § 30b odst. 5 neinformuje plavební úřad o změně skutečností uvedených v žádosti nebo v dokladech, které jsou k ní přiloženy.
(2)
Správce vodní cesty se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 5 odst. 5 nespravuje vodní cestu tak, aby bylo zajištěno bezpečné provozování plavby, neznačí sledovanou vodní cestu plavebním značením nebo toto značení neudržuje,
b)
v rozporu s § 7 odst. 3 nespolupracuje s provozovatelem pozemní části přístavu při zajišťování bezpečného provozu přístavu,
c)
v rozporu s § 29a odst. 2 neoznámí plavebnímu úřadu umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení, nebo
d)
v rozporu s § 30a odst. 8 neoznačí vymezenou vodní plochu plavebním značením.
(3)
Správce dopravně využívané vodní cesty se dopustí správního deliktu tím, že nevybaví v rozporu s § 23 odst. 4 plavidla nebo plavební objekty rádiovými stanicemi.
(4)
Provozovatel pozemní části přístavu se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 6 odst. 3 provozuje pozemní část přístavu bez povolení plavebního úřadu,
b)
poruší podmínky stanovené v povolení k provozování pozemní části přístavu podle § 6 odst. 6,
c)
v rozporu s § 6b odst. 3 nezveřejní ceník obsahující ceny za užívání pozemní části přístavu,
d)
v rozporu s § 7 odst. 1 písm. a) neprovozuje pozemní část přístavu po celou dobu platnosti povolení nebo ji neudržuje ve stavu, který umožňuje bezpečný plavební provoz v přístavu,
e)
nezveřejní pravidla nebo údaje podle § 7 odst. 1 písm. b),
f)
v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) neoznačí místa pro manipulaci s hořlavými nebo nebezpečnými věcmi, pro ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidel nebo pro odběr vody a elektrického proudu,
g)
v rozporu s § 7 odst. 1 písm. d) nevede evidenci nakládaných a vykládaných plavidel nebo druhu a množství přeloženého nákladu,
h)
v rozporu s § 7 odst. 1 písm. e) neoznačí plavebním značením místa určená pro stání plavidel, nebo
i)
v rozporu s § 7 odst. 3 nespolupracuje se správcem vodní cesty při zajišťování bezpečného provozu přístavu.
(5)
Provozovatel pozemní části veřejného přístavu se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 23 odst. 4 nevybaví plavidla nebo zařízení přístavu rádiovými stanicemi.
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 8 odst. 2 nevyužije k dlouhodobému stání plavidla stálá stanoviště určená provozovatelem pozemní části veřejného přístavu,
b)
provozuje na vodní cestě plavidlo, které na vodní cestě nelze podle § 9 odst. 1 až 3 provozovat,
c)
v rozporu s § 18 odst. 1 nezajistí, aby plavidlo bylo opatřeno poznávacími znaky, nákladovými značkami nebo ponorovými stupnicemi nebo vybaveno předepsanými lodními listinami,
d)
v rozporu s § 19 odst. 1 provozuje plavidlo na vodní cestě bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla,
e)
v rozporu s § 23 odst. 1 nepřizpůsobí provoz plavidla na vodní cestě povaze a stavu vodní cesty,
f)
v rozporu s § 23a odst. 1 nevybaví plavidlo optickou nebo zvukovou signalizací, záchrannými prostředky nebo prostředky potřebnými k ukládání odpadu, radiotelefonním nebo jiným zařízením sloužícím k zajištění bezpečnosti plavby,
g)
v rozporu s § 23a odst. 2 nezajistí, aby byla na plavidle vztyčena státní vlajka České republiky,
h)
v rozporu s § 24 odst. 1 a 2 nezajistí vedení nebo obsluhu plavidla způsobilými osobami v požadovaném počtu a odborném složení,
i)
v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím provozovaného plavidla, nebo
j)
přepravuje po vnitrozemské vodní cestě nebezpečné věci v rozporu s § 36 odst. 2.
(7)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel nebo vlastník plavidla dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 23a odst. 3 nezajistí hlídku nebo dohled nad plavidlem, nebo
b)
v rozporu s § 23a odst. 4 neumístí plavidlo před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, do přístavu s ochrannou funkcí nebo do jiného chráněného místa nebo nezajistí plavidlo před zimním obdobím.
(8)
Provozovatel vodní dopravy se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 23 odst. 4 nevybaví plavidlo rádiovými stanicemi, nebo
b)
v rozporu s § 35a odst. 2 nebo v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie21) neoznámí plavebnímu úřadu bez zbytečného odkladu změnu v okolnostech, na jejichž základě bylo vydáno osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie7a).
(9)
Provozovatel veřejné vodní dopravy se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 35 odst. 2 nezveřejní smluvní přepravní podmínky, za nichž bude veřejnou dopravu provozovat, jízdní řád, tarif, den zahájení provozu nebo rozsah bezbariérovosti.
(10)
Dopravce se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách20)
a)
nevydá cestujícímu přepravní doklad,
b)
neposkytne osobě se sníženou pohyblivostí bezplatnou pomoc v přístavu, při nalodění a vylodění nebo na palubě lodi,
c)
nezajistí školení zaměřená na problematiku zdravotně postižených,
d)
neposkytne pomoc, náhradu jízdného nebo přesměrování v případě zrušení nebo zpoždění připlutí nebo vyplutí, nebo
e)
neposkytne cestujícím náležité informace o průběhu přepravy, o právech cestujících nebo nemá zaveden přístupný mechanismus pro vyřizování stížností týkajících se práv cestujících.
(11)
Dopravce nebo prodejce přepravních dokladů se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách20) diskriminuje při uplatňování smluvních podmínek a tarifů.
(12)
Dopravce, provozovatel cestovní agentury nebo cestovní kanceláře se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách20) odmítne přijetí rezervace, vydání přepravního dokladu nebo nalodění osob z důvodu zdravotního postižení nebo snížené pohyblivosti.
(13)
Dopravce, provozovatel pozemní části přístavu nebo provozovatel cestovní kanceláře se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách20) nezveřejní podmínky přístupu platné pro přepravu osob se sníženou pohyblivostí a doprovázejících osob.
(14)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel plavidla, správce vodní cesty nebo provozovatel přístavu se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 32b odst. 2 nezajistí poskytnutí informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě správci systému říčních informačních služeb.
(15)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel plovoucího zařízení dopustí správního deliktu tím, že nezajistí přítomnost osoby zajišťující provoz plovoucího zařízení podle § 23a odst. 5.
(16)
Za správní delikt se uloží pokuta
a)
do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 6 písm. d) nebo j),
b)
do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 3, odstavce 4 písm. a), b), d) nebo e), odstavce 5, odstavce 6 písm. b), f) nebo h), odstavce 7 písm. b) nebo odstavce 8,
c)
do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) nebo h), odstavce 2 písm. a), b), c) nebo d), odstavce 4 písm. c), f) nebo i), odstavce 6 písm. e), odstavce 9, odstavce 10 písm. b), odstavce 11, odstavce 12 nebo odstavce 13,
d)
do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) bodu 1, písm. f), g) nebo písm. i) bodu 1, odstavce 4 písm. g) nebo h), odstavce 6 písm. a), c) nebo i), odstavce 7 písm. a), odstavce 10 písm. c), d) nebo e), odstavce 14 nebo odstavce 15,
e)
do 10 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) bodu 2, písm. e) nebo písm. i) bodu 2, odstavce 6 písm. g) nebo odstavce 10 písm. a).
21)
Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85.“.
79.
V § 45 odstavec 4 zní:
„(4)
Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává
a)
Státní plavební správa, nebo
b)
obecní živnostenský úřad, jde-li o správní delikty podle § 44 odst. 12 nebo 13, je-li jejich pachatelem provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury.“.
80.
V § 45 odst. 6 se za slovo „Pokuty“ vkládají slova „uložené Státní plavební správou“, slova „orgán, který je uložil“ se nahrazují slovy „místně příslušný celní úřad“, za slovo „příjmem“ se vkládá slovo „státního“ a slova „, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil“ se zrušují.
81.
§ 46 se zrušuje.
82.
Nadpis nad § 49 se zrušuje.
83.
§ 49 včetně nadpisu zní:
㤠49
Rozhodování plavebního úřadu o výjimkách ze zákona
(1)
Plavební úřad na žádost provozovatele plavidla udělí výjimku ze zákazu plavby podle § 22 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 3, nebude-li tím ohrožena bezpečnost a plynulost plavebního provozu.
(2)
Plavební úřad na žádost udělí výjimku ze zákazu plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka stanoveného v § 29e odst. 2, nebude-li tím ohrožena bezpečnost a plynulost plavebního provozu.
(3)
Je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, udělí plavební úřad opatřením obecné povahy na dobu nezbytně nutnou pro určitý úsek vodní cesty výjimku z nejvyšších povolených hodnot rozměrů plavidla a sestavy plavidel, z nejvyšších povolených hodnot ponoru plavidla a z nejvyšší povolené rychlosti plavby stanovených na základě § 29k. Plavební úřad zveřejní opatření obecné povahy po nabytí účinnosti prostřednictvím systému říčních informačních služeb. Správce vodní cesty po dobu stanovenou opatřením obecné povahy označí vymezenou část vodní cesty plavebním značením.“.
84.
§ 52 zní:
㤠52
Ministerstvo dopravy vydá právní předpisy k provedení § 3 odst. 1 a 2, § 5 odst. 6, § 6 odst. 7, § 8 odst. 6, § 9 odst. 6, § 10 odst. 2, 3, 6, 7 a 9, § 11 odst. 2, § 12 odst. 4, § 13 odst. 3, § 14 odst. 7, § 15a odst. 7, § 17 odst. 1 a 3, § 18 odst. 3, § 19 odst. 1 a 3, § 20 odst. 1, § 21, § 22 odst. 4, § 23 odst. 4 a 6, § 23a odst. 1 písm. b) a c), § 24 odst. 4, § 25 odst. 1, 6 a 11, § 25a odst. 4, § 25b odst. 3, § 29e odst. 2 a 3, § 29f odst. 3, § 29i odst. 2, § 29j odst. 3, § 29k, § 30a odst. 8, § 30b odst. 7, § 32 odst. 2, § 32a odst. 1 a 4, § 32b odst. 3, § 32c odst. 1 písm. b), § 33a odst. 1, 2 a 3, § 36a odst. 7 a 8, § 37f odst. 3 a § 42 odst. 6.“.
85.
V příloze č. 1 bodě 2 se slova „plavební znaky“ nahrazují slovy „plavební značení“ a slova „a kilometráž vodní cesty“ se zrušují, v bodě 6 se slova „vodní části“ nahrazují slovy „přístavní bazény“, na konci bodu 10 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 11, který zní:
„11.
speciální servisní zařízení určené k zásobování lodí pohonnými hmotami a odčerpáváním odpadních vod z plavidel.“.
86.
Příloha č. 2 zní:
„Příloha č. 2
Seznam dopravně významných vodních cest
1.
Vodní cesty využívané jsou:
a)
vodní tok Labe
1.
od říčního km 973,5 (Kunětice) po říční km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč),
2.
od říčního km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč) po říční km 726,6 (státní hranice se Spolkovou republikou Německo), včetně plavební dráhy vymezené na vodní ploše Velké Žernoseky plavebním značením,
b)
vodní tok Vltavy
1.
od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín,
2.
od říčního km 239,5 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun,
c)
vodní tok Moravy od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu Otrokovice - Rohatec (Baťův kanál).
2.
Vodní cesty využitelné jsou:
a)
vodní tok Labe od říčního km 987,8 (Opatovice) po říční km 973,5 (Kunětice) a od říčního km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč) po říční km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč),
b)
vodní tok Bečvy od Přerova po ústí vodního toku Moravy,
c)
vodní tok Odry od Polanky na Odrou po státní hranici s Polskem,
d)
vodní tok Ostravice pod ústím Lučiny,
e)
vodní tok Berounky od říčního km 37,0 po přístav Radotín,
f)
vodní tok Ohře od říčního km 3,0 (Terezín) po ústí do vodního toku Labe.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Přístavy, které jsou podle § 8 odst. 4 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, veřejnými přístavy, se považují za veřejné přístavy podle § 6 odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Veřejné přístavy provozované podle zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zapíše plavební úřad do evidence veřejných přístavů podle § 6c zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Souhlas se zřízením a provozováním přístavu udělený podle § 6 odst. 2 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k provozování pozemní části přístavu vydané podle § 6 odst. 3 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Státní plavební správa do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona posoudí, zda přístav provozovaný podle zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, svým umístěním k přilehlé vodní cestě nebo stavebními úpravami může zajišťovat bezpečné stání plavidel a možnost bezpečného přístupu na plavidla v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu, a na základě tohoto posouzení stanoví, zda jde o přístav s ochrannou funkcí.
5.
Provozovatel pozemní části veřejného přístavu, který vznikl před 1. říjnem 1995, se považuje za provozovatele pozemní části přístavu, kterému bylo vydáno povolení k provozování pozemní části přístavu podle § 6 odst. 3 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Provozovateli pozemní části veřejného přístavu, který vznikl před 1. říjnem 1995, stanoví plavební úřad svým rozhodnutím podmínky provozování pozemní části veřejného přístavu sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podmínky stanovené rozhodnutím podle věty první se považují za podmínky stanovené v povolení k provozování pozemní části přístavu podle § 6 odst. 6 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Státní plavební správa v rozhodnutí podle věty první uvede, zda jde o přístav s ochrannou funkcí.
7.
Provozovatel pozemní části přístavu, který provozuje pozemní část přístavu na základě souhlasu uděleného podle § 6 odst. 2 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a provozovatel pozemní části přístavu, který vznikl před 1. říjnem 1995, je povinen do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předložit plavebnímu úřadu doklady podle § 6 odst. 4 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8.
Fyzická nebo právnická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provozuje přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, požádá Státní plavební správu o vydání povolení podle § 8a zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její oprávnění provozovat přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště zaniká dnem následujícím po dni uplynutí této lhůty. Do dne nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti podle věty první je žadatel oprávněn přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště provozovat bez povolení vydaného podle § 8a zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Vyhoví-li Státní plavební správa žádosti o povolení podle věty první, stanoví provozovateli přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště v rozhodnutí podmínky sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí a uvede, zda přístaviště, překladiště nebo vývaziště je chráněným místem. Podmínky stanovené rozhodnutím podle věty třetí se považují za podmínky stanovené v povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště podle § 8a odst. 5 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Správce vodní cesty je účastníkem řízení o žádosti o povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště podle věty první.
9.
Zápisy o zřízení zástavního práva na jiném než malém plavidle, provedené v plavebním rejstříku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou osoby, jichž se zřízená zástavní práva týkají, povinny uvést do souladu se skutečností ve lhůtě 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis o zřízení zástavního práva do plavebního rejstříku po uplynutí lhůty uvedené ve větě první, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.
10.
Údaje k malým plavidlům zapsané v plavebním rejstříku převede Státní plavební správa do rejstříku malých plavidel do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
11.
Oprávnění fyzické nebo právnické osoby provozovat plochu pro provoz vodních skútrů vymezenou rozhodnutím podle § 30a zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které je platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká uplynutím doby platnosti rozhodnutí o vymezení plochy. Ostatní plochy vymezené podle zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze provozovat nejdéle po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
12.
Fyzická nebo právnická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provozuje půjčovnu malých plavidel, požádá Státní plavební správu o povolení podle § 30b zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její oprávnění provozovat půjčovnu malých plavidel zaniká dnem následujícím po dni uplynutí této lhůty. Do dne nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti je žadatel oprávněn půjčovnu malých plavidel provozovat bez povolení vydaného podle § 30b zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
13.
Držitelé platných průkazů způsobilosti vůdců
a)
plavidel jiných než malých, vydaných do 30. dubna 2004, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2016,
b)
plavidel jiných než malých, vydaných od 1. května 2004 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2017,
c)
malých plavidel, vydaných do 31. prosince 1984, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2016,
d)
malých plavidel, vydaných v období od 1. ledna 1985 do 31. prosince 1995, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2017,
e)
malých plavidel, vydaných v období od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2000, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2018,
f)
malých plavidel, vydaných v období od 1. ledna 2001 do 31. ledna 2006, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2019,
g)
malých plavidel, vydaných v období od 1. února 2006 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2020.
Státní plavební správa na žádost držitele průkazu způsobilosti vůdce plavidla bez zbytečného odkladu vymění průkaz způsobilosti vůdce plavidla podle věty první za průkaz způsobilosti vůdce plavidla podle § 25 odst. 2 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žadatel při výměně odevzdá Státní plavební správě průkaz způsobilosti vůdce plavidla, o jehož výměnu žádá. Nepožádá-li držitel průkazu způsobilosti vůdce plavidla o jeho výměnu ve lhůtě stanovené pro podání žádosti, pozbývá takový průkaz platnosti třicátým dnem ode dne uplynutí této lhůty.
14.
Držitelé platných průkazů způsobilosti členů posádek
a)
plavidel jiných než malých, vydaných do 30. dubna 2004, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2016,
b)
plavidel jiných než malých, vydaných od 1. května 2004 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2017.
Státní plavební správa na žádost držitele průkazu způsobilosti člena posádky plavidla bez zbytečného odkladu vymění průkaz způsobilosti člena posádky plavidla podle věty první za průkaz způsobilosti člena posádky plavidla podle § 25 odst. 2 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žadatel při výměně odevzdá Státní plavební správě průkaz způsobilosti člena posádky plavidla, o jehož výměnu žádá. Nepožádá-li držitel průkazu způsobilosti člena posádky plavidla o jeho výměnu ve lhůtě stanovené pro podání žádosti, pozbývá takový průkaz platnosti třicátým dnem ode dne uplynutí této lhůty.
15.
Držitelé mezinárodních průkazů způsobilosti k vedení rekreačního plavidla
a)
pro oblast plavby 1.0, 1 (vnitrozemské vodní cesty) a 2 (příbřežní mořské vody) vydaných do 31. prosince 2000 požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2018,
b)
pro oblast plavby 1 (vnitrozemské vodní cesty) a 2 (příbřežní mořské vody), vydané v období od 1. ledna 2001 do 1. června 2006, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2019.
Státní plavební správa na žádost držitele průkazu způsobilosti k vedení rekreačního plavidla bez zbytečného odkladu vymění průkaz způsobilosti k vedení rekreačního plavidla za průkaz způsobilosti k vedení rekreačního plavidla podle § 25 odst. 2 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žadatel při výměně odevzdá Státní plavební správě průkaz způsobilosti k vedení rekreačního plavidla, o jehož výměnu žádá. Nepožádá-li držitel průkazu způsobilosti k vedení rekreačního plavidla o jeho výměnu ve lhůtě stanovené pro podání žádosti, pozbývá takový průkaz platnosti třicátým dnem ode dne uplynutí této lhůty.
ČÁST DRUHÁ
Změna vodního zákona
Čl. III
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 61/2014 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 117 odst. 1 písm. a) se slovo „povrchových,“ nahrazuje slovy „povrchových, nebo“.
2.
V § 117 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmena c) a d) se zrušují.
3.
V § 117 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Fyzická osoba se jako vůdce plavidla dopustí přestupku tím, že
a)
užije plavidlo se spalovacím motorem k plavbě na povrchové vodě v rozporu s § 7 odst. 5, nebo
b)
užije plavidlo k plavbě v rozporu se stanoveným rozsahem a podmínkami užívání povrchových vod k plavbě podle § 7 odst. 5.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
4.
V § 117 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „a 2“.
5.
V § 117 odst. 3 písm. a) se slovo „písmene“ nahrazuje slovy „odstavce 1 písm.“.
6.
V § 117 odst. 3 písm. b) se slovo „písmene“ nahrazuje slovy „odstavce 1 písm.“ a slovo „nebo“ se zrušuje.
7.
V § 117 odst. 3 písm. c) se slova „písmen c) a d).“ nahrazují slovy „odstavce 2,“.
8.
V § 117 odst. 3 se doplňuje písmeno d), které zní:
„d)
v blokovém řízení do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b).“.
9.
V § 125l odst. 7 větě druhé se slova „§ 117 odst. 1 písm. c) a d)“ nahrazují slovy „§ 117 odst. 2“.
10.
V § 125l odst. 7 se za větu třetí vkládá věta „Přestupky v blokovém řízení podle § 117 odst. 3 písm. d) projednává Státní plavební správa nebo Policie České republiky.“.
11.
V § 125l se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „nebo Státní plavební správa“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. IV
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 101/2014 Sb., se mění takto:
1.
Položky 37 a 38 znějí:
„Položka 37
a) Vydání nebo rozšíření platnosti průkazu způsobilosti vůdce plavidla, průkazu způsobilosti strojmistra nebo průkazu k vedení plavidla pomocí radaru| Kč| 500
---|---|---
b) Vydání nebo rozšíření platnosti průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo vydání nebo rozšíření průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla a mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla ve vnitrozemské plavbě a pro příbřežní plavbu po moři| Kč| 500
c) Vydání průkazu (duplikátu) náhradou za platný průkaz nebo vydání průkazu v důsledku změny nebo doplnění údajů k žádosti poplatníka nebo v jeho zájmu| Kč| 100
d) Vydání nebo rozšíření průkazu inspektora určeného technického zařízení na plavidle| Kč| 1 000
e) Vydání osvědčení o odborné způsobilosti k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby| Kč| 1 500
f) Ověření praktických dovedností při vedení malého plavidla plavebním úřadem| Kč| 500
g) Vydání osvědčení odborné způsobilosti bezpečnostního poradce nebo osvědčení o zvláštních znalostech o přepravě nebezpečných věcí podle mezinárodní smlouvy upravující mezinárodní přepravu nebezpečných věcí, která je součástí právního řádu| Kč| 1 500
h) Prodloužení platnosti osvědčení odborné způsobilosti bezpečnostního poradce nebo osvědčení o zvláštních znalostech o přepravě nebezpečných věcí podle mezinárodní smlouvy upravující mezinárodní přepravu nebezpečných věcí, která je součástí právního řádu| Kč| 200
i) Vydání rozhodnutí o pověření k ověřování praktických dovedností při vedení malého plavidla| Kč| 2 000
j) Vydání plavecké služební knížky| Kč| 300
k) Potvrzení plavební praxe v plavecké služební knížce| Kč| 50
Položka 38
a) Vydání osvědčení plavidla ve vnitrozemské plavbě pro
---
\\- malá plavidla| Kč| 500
\\- plovoucí zařízení, jejichž délka je větší než 20 m| Kč| 800
\\- ostatní plavidla| Kč| 1 000
b) Technická prohlídka ke schválení způsobilosti plavidla| |
\\- malá plavidla bez strojního pohonu a plachetnice, které jsou bez obytné kajuty| Kč| 1 000
\\- malá plavidla (motorové čluny, motorové jachty, plachetní jachty s pomocným motorem, vodní skútry), jejichž součin délky, šířky a ponoru je nejvýše 30 m3| Kč| 2 500
\\- malá plavidla (motorové čluny, motorové jachty, plachetní jachty s pomocným motorem), jejichž součin délky, šířky a ponoru je větší než 30 m3, nejvýše však 60 m3| Kč| 4 500
\\- malá plavidla (motorové čluny, motorové jachty, plachetní jachty s pomocným motorem), jejichž součin délky, šířky a ponoru je větší než 60 m3| Kč| 6 000
\\- převozní lodě s obsaditelností nejvýše 12 osob| Kč| 2 000
\\- plovoucí zařízení, jejichž délka nepřesahuje 20 m a obsaditelnost nepřesahuje 12 osob a jsou bez obytných prostor| Kč| 800
\\- plovoucí zařízení, jejichž délka nepřesahuje 20 m a obsaditelnost nepřesahuje 12 osob a mají obytné prostory| Kč| 3 500
c) Vydání cejchovního průkazu k plavidlu| |
\\- určenému k přepravě nákladů| Kč| 10 000
\\- neurčenému k přepravě nákladů| Kč| 5 000
d) Prodloužení platnosti cejchovního průkazu k plavidlu| |
\\- určenému k přepravě nákladů| Kč| 5 000
\\- neurčenému k přepravě nákladů| Kč| 2 500
e) Vystavení prozatímního osvědčení náhradou za ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla| Kč| 300
f) Vystavení povolení pro umístění plavidla na vodní cestě anebo povolení k provozování zahraničního plavidla na vodních cestách České republiky| Kč| 500
g) Schválení způsobilosti určeného technického zařízení na plavidle| Kč| 100
| za každý druh zařízení
Předmětem poplatku není
Schválení způsobilosti určeného technického zařízení na plavidle uvedené v písmenu g) této položky před vydáním osvědčení plavidla.
Poznámky
1.
Úkon zpoplatňovaný podle písmene a) této položky zahrnuje i zapsání plavidla nebo plovoucího zařízení do evidence a schválení technické způsobilosti.
2.
Ponorem uváděným v písmeni b) této položky se rozumí ponor bez ohledu na kýl a jiné pevně uchycené příslušenství na dně plavidla.
3.
Za provedení pravidelné technické prohlídky, dodatečné nebo zvláštní technické prohlídky se vybere poplatek ve výši 60 % sazby poplatku uvedené v písmeni b). Dodatečnou či zvláštní prohlídkou se rozumí prohlídka mimo termín pravidelných prohlídek, například po opravě nebo úpravě části plavidla.
4.
Za provedení technické prohlídky ke schválení technické způsobilosti rekreačního plavidla nebo vodního skútru s označením CE a prohlášením o shodě nebo sériově vyrobeného malého plavidla, pro které výrobce vydal typové osvědčení, se vybere poplatek ve výši 40 % sazby poplatku uvedené v písmeni b).“.
2.
V položce 39 písmeni a) se slova „Kč 500“ nahrazují slovy „Kč 2 000“.
3.
V položce 39 písmeni b) se slova „Kč 2 000“ nahrazují slovy „Kč 6 000“.
4.
V položce 39 písmeno d) zní:
„d)
Zápis změny vlastníka nebo provozovatele malého plavidla nebo změna údajů o malém plavidle do rejstříku malých plavidel a do lodních dokladů Kč 100“.
5.
V položce 39 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
Výmaz malého plavidla z rejstříku malých plavidel Kč 100“.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).
6.
V položce 39 písmeni g) se slova „Kč 500“ nahrazují slovy „Kč 2 000“.
7.
V položce 39 závěrečná část ustanovení zní:
„Předmětem poplatku není
Zápis změny uvedené v písmenech c) a d) této položky provedený před vydáním nebo prodloužením platnosti osvědčení pro plavidlo.
Poznámka
Poplatek podle písmen c) a d) této položky se vybírá jen jednou za všechny změny provedené současně v dokladech a rejstříkových záznamech jednoho plavidla.“.
8.
Položka 40 zní:
„Položka 40
a) Vydání povolení pro zvláštní přepravu| Kč| 1 500
---|---|---
b) Vydání povolení k provozování pozemní části přístavu| Kč| 2 000
c) Vydání povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště| Kč| 1 000
d) Vydání povolení k provozování půjčovny malých plavidel| Kč| 2 000
e) Vydání povolení pro konání akce na sledované vodní cestě| Kč| 500
Osvobození
Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno vydání povolení pro přemisťování plovoucích přístavních můstků veřejné dopravy.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 185/2014 Sb. | Zákon č. 185/2014 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 29. 8. 2014, datum účinnosti 1. 10. 2014, částka 75/2014
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o soudech a soudcích
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o platu
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 314/2008 Sb.
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 10. 2014
185
ZÁKON
ze dne 31. července 2014,
kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o soudech a soudcích
Čl. I
Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., zákona č. 215/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 102 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Funkční období předsedů kolegií Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu je 5 let.“.
2.
V § 108 odst. 2 se slova „a místopředsedy soudu“ nahrazují slovy „soudu, místopředsedy soudu a předsedy kolegia“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, který byl jmenován do funkce v roce 2009 a dříve, končí funkční období za 1 rok ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, který byl jmenován do funkce v roce 2010, končí funkční období za 2 roky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, který byl jmenován do funkce v roce 2011, končí funkční období za 3 roky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, který byl jmenován do funkce v roce 2012, končí funkční období za 4 roky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, který byl jmenován do funkce v roce 2013 nebo v roce 2014 přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, končí funkční období za 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o platu
Čl. III
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 418/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 267/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb. a zákona č. 231/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 17 úvodní části ustanovení se za slovo „základny“ vkládají slova „platné pro soudce“.
2.
V § 18 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „platné pro soudce“.
3.
V § 18 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „platné pro soudce“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 314/2008 Sb.
Čl. IV
V čl. II zákona č. 314/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., se doplňuje bod 11, který zní:
„11.
Předsedovi Nejvyššího soudu, který byl jmenován do funkce přede dnem 1. října 2008, končí funkční období dnem, kterým skončí funkční období předsedovi Nejvyššího správního soudu podle části druhé čl. IV tohoto zákona.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou části třetí, která nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 184/2014 Sb. | Zákon č. 184/2014 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 8. 2014, datum účinnosti 1. 10. 2014, částka 75/2014
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 169/2013 Sb.
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2021 (541/2020 Sb.)
184
ZÁKON
ze dne 31. července 2014,
kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 169/2013 Sb.
Čl. III
V článku V zákona č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, se slova „1. října 2014“ nahrazují slovy „1. ledna 2016“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 33 a 37 až 39, které nabývají účinnosti dnem 1. června 2015, a čl. III, který nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 183/2014 Sb. | Zákon č. 183/2014 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 8. 2014, datum účinnosti 1. 9. 2014, částka 75/2014
* Čl. I - V § 67 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 314/2012 Sb., se věta druhá zrušuje.
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 9. 2014
183
ZÁKON
ze dne 24. července 2014,
kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 67 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 314/2012 Sb., se věta druhá zrušuje.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Při zvýšení důchodů od splátky důchodu splatné v lednu 2015 se procentní výměry vyplácených důchodů zvýší o tolik procent zaokrouhlených s přesností na jedno desetinné místo nahoru, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu činil 1,8 %, pokud by zvýšení procentní výměry vyplácených důchodů stanovené podle § 67 odst. 8 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bylo nižší.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2014.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 182/2014 Sb. | Zákon č. 182/2014 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 29. 8. 2014, datum účinnosti 29. 8. 2014, částka 75/2014
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 262/2006 Sb.
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 264/2006 Sb.
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona č. 261/2007 Sb.
* ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 10. 2015 (205/2015 Sb.)
182
ZÁKON
ze dne 24. července 2014,
kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 262/2006 Sb.
Čl. III
V § 365 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., se číslo „9“ nahrazuje číslem „4“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 264/2006 Sb.
Čl. IV
V části šedesáté první čl. LXX zákona č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, ve znění zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 282/2009 Sb. a zákona č. 463/2012 Sb., se slova „, a s výjimkou čl. XLIII bodů 1 až 3, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2015“ zrušují.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona č. 261/2007 Sb.
Čl. VI
Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 282/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto:
1.
V části první čl. I se bod 4 zrušuje.
2.
V části padesáté druhé čl. LXXXI bodě 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje.
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
Čl. VIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou části třetí čl. III, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 181/2014 Sb. | Zákon č. 181/2014 Sb.
Zákon o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti)
Vyhlášeno 29. 8. 2014, datum účinnosti 1. 1. 2015, částka 75/2014
* ČÁST PRVNÍ - KYBERNETICKÁ BEZPEČNOST (§ 1 — § 33)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o elektronických komunikacích (§ 35 — § 35)
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání (§ 37 — § 37)
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 38 — § 38)
Aktuální znění od 6. 8. 2022 (226/2022 Sb.)
181
ZÁKON
ze dne 23. července 2014
o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
KYBERNETICKÁ BEZPEČNOST
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje práva a povinnosti osob a působnost a pravomoci orgánů veřejné moci v oblasti kybernetické bezpečnosti.
(2)
Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie6), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie17) a upravuje zajišťování bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů.
(3)
Tento zákon se nevztahuje na informační nebo komunikační systémy, které nakládají s utajovanými informacemiutajovanými informacemi.
Vymezení pojmů
§ 2
V tomto zákoně se rozumí
a)
kybernetickým prostoremkybernetickým prostorem digitální prostředí umožňující vznik, zpracování a výměnu informací, tvořené informačními systémy, a službami a sítěmi elektronických komunikací1),
b)
kritickou informační infrastrukturoukritickou informační infrastrukturou prvek nebo systém prvků kritické infrastruktury v odvětví komunikační a informační systémy2) v oblasti kybernetické bezpečnosti,
c)
bezpečností informacíbezpečností informací zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací a dat,
d)
významným informačním systémemvýznamným informačním systémem informační systém spravovaný orgánem veřejné moci, který není kritickou informační infrastrukturoukritickou informační infrastrukturou ani informačním systémem základní službyinformačním systémem základní služby a u kterého narušení bezpečnosti informacíbezpečnosti informací může omezit nebo výrazně ohrozit výkon působnosti orgánu veřejné moci,
e)
správcem informačního systémusprávcem informačního systému orgán nebo osoba, které určují účel zpracování informací a podmínky provozování informačního systému,
f)
správcem komunikačního systémusprávcem komunikačního systému orgán nebo osoba, které určují účel komunikačního systému a podmínky jeho provozování,
g)
provozovatelem informačního nebo komunikačního systémuprovozovatelem informačního nebo komunikačního systému orgán nebo osoba zajišťující funkčnost technických a programových prostředků tvořících informační nebo komunikační systém
h)
významnou sítívýznamnou sítí síť elektronických komunikací1) zajišťující přímé zahraniční propojení do veřejných komunikačních sítí nebo zajišťující přímé připojení ke kritické informační infrastruktuřekritické informační infrastruktuře,
i)
základní službouzákladní službou služba, jejíž poskytování je závislé na sítích elektronických komunikací7) nebo informačních systémech a jejíž narušení by mohlo mít významný dopad na zabezpečení společenských nebo ekonomických činností v některém z těchto odvětví
1.
energetika,
2.
doprava,
3.
bankovnictví,
4.
infrastruktura finančních trhů,
5.
zdravotnictví,
6.
vodní hospodářství,
7.
digitální infrastruktura,
8.
chemický průmysl,
j)
informačním systémem základní službyinformačním systémem základní služby informační systém, na jehož fungování je závislé poskytování základní službyzákladní služby,
k)
provozovatelem základní službyprovozovatelem základní služby orgán nebo osoba, která poskytuje základní službuzákladní službu a která je určena Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „Úřad“) podle § 22a; pro účely plnění informační povinnosti podle příslušného předpisu Evropské unie8) se za provozovatele základní službyprovozovatele základní služby považují též orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) a d),
l)
digitální služboudigitální službou služba informační společnosti podle zákona upravujícího některé služby informační společnosti9), která spočívá v provozování
1.
on-line tržiště, které spotřebitelispotřebiteli nebo prodávajícímu umožňuje on-line uzavírat s prodávajícím podnikatelem10) kupní smlouvu nebo smlouvu o poskytnutí služeb, a to prostřednictvím internetové stránky on-line tržiště nebo prostřednictvím internetové stránky prodávajícího, který využívá službu poskytovanou on-line tržištěm,
2.
internetového vyhledávače, který umožňuje provádět vyhledávání v zásadě na všech internetových stránkách, a to na základě dotazu uživatele na jakékoliv téma v podobě klíčového slova, sousloví nebo jiného zadání, přičemž služba poskytuje odkazy, na nichž lze nalézt informace související s požadovaným obsahem, nebo
3.
cloud computingu, který umožňuje přístup k rozšířitelnému a přizpůsobitelnému úložišti nebo výpočetním zdrojům, které je možné sdílet, a
m)
příslušným orgánempříslušným orgánem orgán vykonávající působnost v oblasti kybernetické bezpečnosti.
§ 3
Orgány a osobami, kterým se ukládají povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, jsou
a)
poskytovatel služby elektronických komunikací a subjekt zajišťující síť elektronických komunikací1), pokud není orgánem nebo osobou podle písmene b),
b)
orgán nebo osoba zajišťující významnou síťvýznamnou síť, pokud nejsou správcem nebo provozovatelem komunikačního systému podle písmene d),
c)
správce a provozovatel informačního systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury,
d)
správce a provozovatel komunikačního systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury,
e)
správce a provozovatel významného informačního systémuvýznamného informačního systému,
f)
správce a provozovatel informačního systému základní službyinformačního systému základní služby, pokud nejsou správcem nebo provozovatelem podle písmene c) nebo d),
g)
provozovatel základní službyprovozovatel základní služby, pokud není správcem nebo provozovatelem podle písmene f), a
h)
poskytovatel digitální službydigitální služby.
§ 3a
Zástupce poskytovatele digitálních služeb
(1)
Poskytovatel digitální službydigitální služby, který poskytuje tuto službu v České republice, nemá sídlo v Evropské unii a neustavil si svého zástupce v jiném členském státě Evropské unie (dále jen „jiný členský stát“), je povinen ustavit si svého zástupce v České republice. Zástupcem poskytovatele digitální službydigitální služby je osoba, která je usazená v České republice a která je poskytovatelem digitální službydigitální služby na základě plné moci zmocněná jej zastupovat ve vztahu k povinnostem podle tohoto zákona.
(2)
V případě, že poskytovatel digitální službydigitální služby má sídlo mimo Evropskou unii a ustavil si svého zástupce v České republice, má se za to, že je usazen v České republice a vztahují se na něj povinnosti podle tohoto zákona.
(3)
V případě, že je poskytovatel digitální službydigitální služby usazen v České republice nebo zde má ustaveného zástupce, ale jím využívané sítě elektronických komunikací a informační systémy se nacházejí v jiném členském státu, Úřad při výkonu státní správy spolupracuje s příslušným orgánempříslušným orgánem dotčeného členského státu.
HLAVA II
SYSTÉM ZAJIŠTĚNÍ KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI
Bezpečnostní opatření
§ 4
(1)
Bezpečnostním opatřenímBezpečnostním opatřením se rozumí souhrn úkonů, jejichž cílem je zajištění bezpečnosti informacíbezpečnosti informací v informačních systémech a dostupnosti a spolehlivosti služeb a sítí elektronických komunikací1) v kybernetickém prostorukybernetickém prostoru.
(2)
Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až f) jsou povinny zavést a provádět bezpečnostní opatřeníbezpečnostní opatření v rozsahu nezbytném pro zajištění kybernetické bezpečnosti informačního systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury, informačního systému základní službyinformačního systému základní služby a významného informačního systémuvýznamného informačního systému a vést o nich bezpečnostní dokumentaci.
(3)
Poskytovatel digitální službydigitální služby je povinen zavést a provádět vhodná a přiměřená bezpečnostní opatřeníbezpečnostní opatření pro sítě elektronických komunikací a informační systémy, které využívá v souvislosti se zajišťováním své služby, přičemž tato bezpečnostní opatřeníbezpečnostní opatření zohledňují zajištění bezpečnosti informacíbezpečnosti informací, zvládání kybernetických bezpečnostních incidentůkybernetických bezpečnostních incidentů, řízení kontinuity činností, monitorování, audit, testování a soulad s mezinárodními předpisy.
(4)
Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až f) jsou povinny zohlednit požadavky vyplývající z bezpečnostních opatřeníbezpečnostních opatření při výběru dodavatele pro jejich informační nebo komunikační systém a tyto požadavky zahrnout do smlouvy, kterou s dodavatelem uzavřou. Zohlednění požadavků vyplývajících z bezpečnostních opatřeníbezpečnostních opatření podle věty první v míře nezbytné pro splnění povinností podle tohoto zákona nelze považovat za nezákonné omezení hospodářské soutěže nebo neodůvodněnou překážku hospodářské soutěži.
(5)
Orgány veřejné moci jsou povinny před uzavřením smlouvy s poskytovatelem služeb cloud computingu zařadit poptávaný cloud computing do bezpečnostní úrovně s ohledem na povahu dotčeného informačního nebo komunikačního systému podle prováděcího právního předpisu a zajistit, že budou dodržována bezpečnostní pravidla pro poskytování služeb cloud computingu stanovená Úřadem a že budou mít na základě své žádosti bez zbytečného odkladu k dispozici informace a data, která pro ně poskytovatel služeb cloud computingu uchovává včetně možnosti kontroly uchovávaných informací a dat v reálném čase.
(6)
Poskytovatel služby cloud computingu a orgán veřejné moci si ve smlouvě dále dohodnou způsob a výši úhrady účelně vynaložených nákladů na zavedení bezpečnostních pravidel a realizaci bezpečnostní politiky odběratele.
(7)
Zohlednění požadavků vyplývajících z bezpečnostní politiky, bezpečnostních pravidel, bezpečnostních opatřeníbezpečnostních opatření a dalších podmínek sjednaných ve smlouvě podle odstavce 5, které jsou nezbytné pro splnění povinností podle tohoto zákona, nelze považovat za nezákonné omezení hospodářské soutěže nebo neodůvodněnou překážku hospodářské soutěži.
§ 4a
(1)
Orgány a osoby, které se staly správci informačních nebo komunikačních systémů kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury nebo správci významných informačních systémůvýznamných informačních systémů, a nejsou provozovateli tohoto systému, jsou povinny neprodleně a prokazatelně informovat provozovatele systému o této skutečnosti a o tom, že se tento provozovatel stal orgánem nebo osobou podle § 3 písm. c), d) nebo e).
(2)
Orgány a osoby, které se staly správci nebo provozovateli informačních nebo komunikačních systémůprovozovateli informačních nebo komunikačních systémů kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury, jsou povinny neprodleně a prokazatelně informovat subjekt zajišťující síť elektronických komunikací, ke které je jejich předmětný informační nebo komunikační systém kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury připojen, o této skutečnosti a o tom, že se tento subjekt stal orgánem nebo osobou podle § 3 písm. b).
(3)
Orgány a osoby, které byly podle § 22a určené provozovateli základní službyprovozovateli základní služby a nejsou zároveň správci nebo provozovateli svých informačních systémů základní službyinformačních systémů základní služby, jsou povinny správce nebo provozovatele tohoto informačního systému základní službyinformačního systému základní služby neprodleně a prokazatelně informovat o svém určení a o tom, že se dotčený správce nebo provozovatel stal orgánem nebo osobou podle § 3 písm. f).
§ 5
(1)
Bezpečnostními opatřenímiopatřeními jsou
a)
organizační opatřeníopatření a
b)
technická opatřeníopatření.
(2)
Organizačními opatřenímiopatřeními jsou
a)
systém řízení bezpečnosti informacíbezpečnosti informací,
b)
řízení rizik,
c)
bezpečnostní politika,
d)
organizační bezpečnost,
e)
stanovení bezpečnostních požadavků pro dodavatele,
f)
řízení aktiv,
g)
bezpečnost lidských zdrojů,
h)
řízení provozu a komunikací,
i)
řízení přístupu osob,
j)
akvizice, vývoj a údržba,
k)
zvládání kybernetických bezpečnostních událostíkybernetických bezpečnostních událostí a kybernetických bezpečnostních incidentůkybernetických bezpečnostních incidentů,
l)
řízení kontinuity činností a
m)
kontrola a audit.
(3)
Technickými opatřenímiopatřeními jsou
a)
fyzická bezpečnost,
b)
nástroj pro ochranu integrity komunikačních sítí,
c)
nástroj pro ověřování identity uživatelů,
d)
nástroj pro řízení přístupových oprávnění,
e)
nástroj pro ochranu před škodlivým kódem,
f)
nástroj pro zaznamenávání činnosti informačního nebo komunikačního systému, jeho uživatelů a administrátorů,
g)
nástroj pro detekci kybernetických bezpečnostních událostíkybernetických bezpečnostních událostí,
h)
nástroj pro sběr a vyhodnocení kybernetických bezpečnostních událostíkybernetických bezpečnostních událostí,
i)
aplikační bezpečnost,
j)
kryptografické prostředky,
k)
nástroj pro zajišťování úrovně dostupnosti informací a
l)
bezpečnost průmyslových a řídících systémů.
§ 6
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
obsah bezpečnostních opatřeníbezpečnostních opatření,
b)
obsah a strukturu bezpečnostní dokumentace,
c)
rozsah bezpečnostních opatřeníbezpečnostních opatření pro orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až f),
d)
významné informační systémyvýznamné informační systémy a jejich určující kritéria,
e)
obsah a rozsah bezpečnostních pravidel pro orgány veřejné moci využívající služby poskytovatelů cloud computingu, včetně bezpečnostních úrovní pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci.
§ 6a
(1)
Správce informačního systémuSprávce informačního systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury nebo významného informačního systémuvýznamného informačního systému může pověřit provozováním informačního systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury nebo významného informačního systémuvýznamného informačního systému jiný orgán nebo osobu, pokud to jiný zákon nevylučuje.
(2)
Provozovatel informačního systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury nebo významného informačního systémuvýznamného informačního systému předá na vyžádání správce tohoto systému bez zbytečného odkladu a v dohodnutém formátu data, provozní údaje a informace, které má k dispozici v souvislosti s provozováním tohoto systému. Ustanovení právního předpisu upravujícího práva k duševnímu vlastnictví nejsou předáním dat, provozních údajů a informací dotčena.
(3)
Pokud provozovatel informačního systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury nebo významného informačního systémuvýznamného informačního systému nebude tento systém nadále provozovat, předá správci tohoto systému data, provozní údaje a informace, které má k dispozici v souvislosti s provozováním tohoto systému a které jsou nezbytné pro případné další provozování tohoto informačního systému nebo jeho jiné využití a bezpečně zlikviduje ve svém digitálním prostředí jejich kopie. Způsob likvidace dat, provozních údajů, informací a jejich kopií stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Provozovatel informačního systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury nebo významného informačního systémuvýznamného informačního systému má nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů za předání dat, provozních údajů a informací podle odstavců 2 a 3; náklady provozovateli uhradí správce takového systému.
Kybernetická bezpečnostní událost a kybernetický bezpečnostní incident
§ 7
(1)
Kybernetickou bezpečnostní událostíKybernetickou bezpečnostní událostí je událost, která může způsobit narušení bezpečnosti informacíbezpečnosti informací v informačních systémech nebo narušení bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací1).
(2)
Kybernetickým bezpečnostním incidentemKybernetickým bezpečnostním incidentem je narušení bezpečnosti informacíbezpečnosti informací v informačních systémech nebo narušení bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací1) v důsledku kybernetické bezpečnostní událostikybernetické bezpečnostní události.
(3)
Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. b) až f) jsou povinny detekovat kybernetické bezpečnostní událostikybernetické bezpečnostní události v jejich významné sítivýznamné síti, informačním systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury, komunikačním systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury, informačním systému základní službyinformačním systému základní služby nebo významném informačním systémuvýznamném informačním systému.
§ 8
Hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu
(1)
Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. b) až f) jsou povinny hlásit kybernetické bezpečnostní incidentykybernetické bezpečnostní incidenty v jejich významné sítivýznamné síti, informačním systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury, komunikačním systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury, informačním systému základní službyinformačním systému základní služby nebo významném informačním systémuvýznamném informačním systému, a to bezodkladně po jejich detekci; tím není dotčena informační povinnost podle jiného právního předpisu3) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajůosobních údajů11). V případě, že kybernetický bezpečnostní incidentkybernetický bezpečnostní incident má významný dopad na kontinuitu poskytování základní službyzákladní služby, oznámí to provozovatel základní službyprovozovatel základní služby Úřadu.
(2)
Poskytovatel digitální službydigitální služby je povinen bez zbytečného odkladu hlásit kybernetický bezpečnostní incidentkybernetický bezpečnostní incident s významným dopadem na poskytování jeho služeb, pokud má přístup k informacím nezbytným pro posouzení významnosti tohoto dopadu.
(3)
Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. b) a h) hlásí kybernetické bezpečnostní incidentykybernetické bezpečnostní incidenty provozovateli národního CERT.
(4)
Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až g) hlásí kybernetické bezpečnostní incidentykybernetické bezpečnostní incidenty Úřadu.
(5)
Povinnost podle odstavce 1 je správcem informačního systémusprávcem informačního systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury nebo významného informačního systémuvýznamného informačního systému splněna i tehdy, pokud byl kybernetický bezpečnostní incidentkybernetický bezpečnostní incident hlášen provozovatelem tohoto systému. Provozovatel informačního systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury nebo významného informačního systémuvýznamného informačního systému informuje správce tohoto systému o hlášených kybernetických bezpečnostních incidentechkybernetických bezpečnostních incidentech bez zbytečného odkladu.
(6)
Orgány a osoby neuvedené v § 3 mohou hlásit kybernetické bezpečnostní incidentykybernetické bezpečnostní incidenty provozovateli národního CERT, nebo Úřadu.
(7)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
typy, kategorie a hodnocení významnosti dopadu kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu a
b)
náležitosti a způsob hlášení kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu.
(8)
Pokud má kybernetický bezpečnostní incidentkybernetický bezpečnostní incident, který postihnul poskytovatele digitální službydigitální služby, významný dopad na kontinuitu poskytování základní službyzákladní služby, je její provozovatel povinen tuto skutečnost Úřadu nahlásit.
Evidence
§ 9
(1)
Úřad vede evidenci kybernetických bezpečnostních incidentůkybernetických bezpečnostních incidentů (dále jen „evidence incidentů“), která obsahuje
a)
hlášení kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu,
b)
identifikační údaje systému, ve kterém se kybernetický bezpečnostní incidentkybernetický bezpečnostní incident vyskytl,
c)
údaje o zdroji kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu a
d)
postup při řešení kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu a jeho výsledek.
(2)
Součástí evidence incidentů jsou údaje podle § 20 písm. f) až h) a l).
(3)
Úřad poskytuje údaje z evidence incidentů orgánům veřejné moci pro výkon jejich působnosti.
(4)
Úřad může poskytovat údaje z evidence incidentů provozovateli národního CERT, orgánům vykonávajícím působnost v oblasti kybernetické bezpečnosti v zahraničí a jiným osobám působícím v oblasti kybernetické bezpečnosti v rozsahu nezbytném pro zajištění ochrany kybernetického prostorukybernetického prostoru.
§ 10
(1)
Zaměstnanci České republiky zařazení k výkonu práce v Úřadu, kteří se podílejí na řešení kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu, jsou vázáni povinností mlčenlivosti o údajích z evidence incidentů. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovněprávního vztahu k Úřadu.
(2)
Ředitel Úřadu může osoby podle odstavce 1 zprostit povinnosti mlčenlivosti o údajích z evidence incidentů, s uvedením rozsahu údajů a rozsahu zproštění.
§ 10a
Informace, jejichž zpřístupnění by mohlo ohrozit zajišťování kybernetické bezpečnosti nebo účinnost opatřeníopatření vydaného podle tohoto zákona, nebo informace, které jsou vedené v evidenci incidentů, ze kterých by bylo možné identifikovat orgán nebo osobu, která kybernetický bezpečnostní incidentkybernetický bezpečnostní incident ohlásila, se podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím neposkytují.
§ 11
Opatření
(1)
OpatřenímiOpatřeními se rozumí úkony, jichž je třeba k ochraně informačních systémů nebo služeb a sítí elektronických komunikací1) před hrozbou v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo před kybernetickým bezpečnostním incidentemkybernetickým bezpečnostním incidentem anebo k řešení již nastalého kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu.
(2)
OpatřenímiOpatřeními jsou
a)
varování,
b)
reaktivní opatřeníopatření a
c)
ochranné opatřeníopatření.
(3)
Reaktivní opatřeníopatření jsou povinny provádět
a)
orgány a osoby uvedené v § 3 písm. a) a b) za stavu kybernetického nebezpečístavu kybernetického nebezpečí nebo za nouzového stavu4) vyhlášeného na základě žádosti podle § 21 odst. 6 a
b)
orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až f).
(4)
Ochranné opatřeníopatření jsou povinny provádět orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až f).
§ 12
Varování
(1)
Úřad vydá varování, dozví-li se zejména z vlastní činnosti nebo z podnětu provozovatele národního CERT anebo od orgánů, které vykonávají působnost v oblasti kybernetické bezpečnosti v zahraničí, o hrozbě v oblasti kybernetické bezpečnosti.
(2)
Varování Úřad zveřejní na svých internetových stránkách a oznámí je orgánům a osobám uvedeným v § 3, jejichž kontaktní údaje jsou vedeny v evidenci podle § 16 odst. 4.
(3)
Úřad je z důvodu ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, ochrany života a zdraví osob nebo ochrany ekonomiky státu oprávněn po konzultaci s orgánem nebo osobou uvedenými v § 3 písm. c), d), f), g) nebo h), které jsou dotčeny kybernetickým bezpečnostním incidentemkybernetickým bezpečnostním incidentem, veřejnost o tomto incidentu informovat nebo dotčenému orgánu nebo osobě uložit, aby tak učinil sám.
Reaktivní a ochranné opatření
§ 13
(1)
Úřad vydá rozhodnutí, ve kterém uloží provést reaktivní opatřeníopatření k řešení kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu anebo k zabezpečení informačních systémů nebo sítí a služeb elektronických komunikací1) před kybernetickým bezpečnostním incidentemkybernetickým bezpečnostním incidentem, které je prvním úkonem ve věci. Nepodaří-li se rozhodnutí adresátovi doručit do vlastních rukou do 3 dnů ode dne jeho vydání, doručí se mu tak, že se vyvěsí na úřední desce Úřadu a tímto okamžikem je vykonatelné. Rozhodnutí podle věty první může Úřad vydat i v řízení na místě podle správního řádu.
(2)
Rozklad podaný proti rozhodnutí podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.
(3)
Má-li se reaktivní opatřeníopatření k řešení kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu anebo k zabezpečení informačních systémů nebo sítí a služeb elektronických komunikací1) před kybernetickým bezpečnostním incidentemkybernetickým bezpečnostním incidentem týkat blíže neurčeného okruhu orgánů nebo osob, vydá je Úřad formou opatřeníopatření obecné povahy.
(4)
Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. a) až f) jsou povinny bez zbytečného odkladu oznámit Úřadu provedení reaktivního opatřeníopatření a jeho výsledek. Náležitosti oznámení stanoví prováděcí právní předpis.
§ 14
Úřad za účelem zvýšení ochrany informačních systémů nebo služeb a sítí elektronických komunikací1) a na základě analýzy již vyřešeného kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu jako ochranné opatřeníopatření vydá opatřeníopatření obecné povahy, ve kterém orgánům a osobám uvedeným v § 3 písm. c) až f) stanoví způsob zvýšení ochrany informačních systémů nebo služeb a sítí elektronických komunikací1) a přiměřenou lhůtu k jeho provedení.
§ 15
(1)
OpatřeníOpatření obecné povahy podle § 13 nebo 14 nabývá účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce Úřadu; ustanovení § 172 správního řádu se nepoužije. O vydání opatřeníopatření obecné povahy Úřad rovněž vyrozumí orgány a osoby uvedené v § 3, jejichž kontaktní údaje jsou vedeny v evidenci podle § 16 odst. 4.
(2)
Připomínky k opatřeníopatření obecné povahy vydanému podle § 13 nebo 14 lze uplatnit ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho vyvěšení na úřední desce Úřadu. Úřad může na základě uplatněných připomínek opatřeníopatření obecné povahy změnit nebo zrušit.
§ 15a
(1)
Úřad může v případě hrozícího kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu na návrh správce informačního systémusprávce informačního systému, který marně vyzval provozovatele ke splnění povinnosti předat správci data, provozní údaje a informace, které má k dispozici v souvislosti s provozováním tohoto systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury nebo významného informačního systémuvýznamného informačního systému, rozhodnutím uložit provozovateli tohoto systému povinnost předat správci data, provozní údaje a informace, které má k dispozici v souvislosti s provozováním tohoto systému; návrh musí obsahovat odůvodnění požadavku s ohledem na hrozící kybernetický bezpečnostní incidentkybernetický bezpečnostní incident, podrobný popis předchozího jednání mezi provozovatelem a správcem tohoto systému zejména s ohledem na nesplnění smluvní povinnosti provozovatele a možné následky, pokud nedojde k předání požadovaných dat, provozních údajů a informací.
(2)
Rozhodnutí o uložení povinnosti předat data, provozní údaje a informace podle odstavce 1 je prvním úkonem v řízení, je vykonatelné dnem doručení rozhodnutí a rozklad proti němu nemá odkladný účinek.
(3)
Pro úhradu nákladů vynaložených provozovatelem informačního systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury nebo významného informačního systémuvýznamného informačního systému na předání dat, provozních údajů a informací podle odstavce 1 se ustanovení § 6a odst. 4 použije obdobně.
§ 16
Kontaktní údaje
(1)
Kontaktními údaji jsou
a)
u právnické osoby obchodní firma nebo název, adresa sídla, identifikační číslo osoby nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí,
b)
u podnikající fyzické osoby obchodní firma nebo jméno včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, adresa sídla a identifikační číslo osoby,
c)
u orgánu veřejné moci jeho název, adresa sídla, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a identifikátor orgánu veřejné moci, pokud mu není přiděleno identifikační číslo osoby,
a údaje o fyzické osobě, která je za orgán nebo osobu uvedené v § 3 oprávněna jednat ve věcech upravených tímto zákonem, a to jméno, příjmení, telefonní číslo a adresa elektronické pošty.
(2)
Kontaktní údaje a jejich změny oznamují
a)
orgány a osoby uvedené v § 3 písm. a), b) a h) provozovateli národního CERT a
b)
orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až g) Úřadu.
(3)
Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až g) oznamují změny pouze těch údajů podle odstavce 1, které nejsou referenčními údaji vedenými v základních registrech, a to neprodleně.
(4)
Úřad vede evidenci kontaktních údajů, která obsahuje údaje uvedené v odstavci 1.
(5)
Úřad je za stavu kybernetického nebezpečístavu kybernetického nebezpečí oprávněn vyžadovat kontaktní údaje shromážděné provozovatelem národního CERT podle odstavce 2 písm. a).
(6)
Úřad je dále oprávněn si pro účely kontroly vyžádat od provozovatele národního CERT kontaktní údaje orgánů a osob uvedených v § 3 písm. h).
(7)
Vzor oznámení kontaktních údajů a jeho formu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 17
Národní CERT
(1)
Národní CERT zajišťuje v rozsahu stanoveném tímto zákonem sdílení informací na národní a mezinárodní úrovni v oblasti kybernetické bezpečnosti.
(2)
Provozovatel národního CERT
a)
přijímá oznámení kontaktních údajů od orgánů a osob uvedených v § 3 písm. a), b) a h) a tyto údaje eviduje a uchovává,
b)
přijímá hlášení o kybernetických bezpečnostních incidentechkybernetických bezpečnostních incidentech od orgánů a osob uvedených v § 3 písm. b) a h) a tyto údaje eviduje, uchovává a chrání,
c)
vyhodnocuje kybernetické bezpečnostní incidentykybernetické bezpečnostní incidenty u orgánů a osob uvedených v § 3 písm. b) a h),
d)
poskytuje orgánům a osobám uvedeným v § 3 písm. a), b) a h) metodickou podporu, pomoc a součinnost při výskytu kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu,
e)
působí jako kontaktní místo pro orgány a osoby uvedené v § 3 písm. a), b) a h),
f)
provádí hodnocení zranitelností v oblasti kybernetické bezpečnosti,
g)
předává Úřadu údaje o kybernetických bezpečnostních incidentechkybernetických bezpečnostních incidentech ohlášených podle § 8 odst. 3, bez uvedení ohlašovatele,
h)
předává Úřadu na vyžádání údaje podle § 16 odst. 5 a 6,
i)
plní roli týmu CSIRT podle příslušného předpisu Evropské unie12),
j)
informuje bez uvedení identifikačních údajů ohlašovatele příslušný orgánpříslušný orgán jiného členského státu o kybernetickém bezpečnostním incidentukybernetickém bezpečnostním incidentu s významným dopadem na kontinuitu poskytování základní nebo digitální službydigitální služby v tomto členském státě a zároveň o tom informuje Úřad, přičemž zachovává bezpečnost a obchodní zájmy ohlašovatele,
k)
spolupracuje s týmy CSIRT jiných členských států a
l)
přijímá hlášení o kybernetických bezpečnostních incidentechkybernetických bezpečnostních incidentech od orgánů a osob neuvedených v § 3, a pokud to jeho kapacity umožňují, zpracovává je a poskytuje orgánům nebo osobám dotčeným kybernetickým bezpečnostním incidentemkybernetickým bezpečnostním incidentem metodickou podporu, pomoc a součinnost.
(3)
Provozovatel národního CERT může vlastním jménem a na vlastní odpovědnost vykonávat i další hospodářskou činnost v oblasti kybernetické bezpečnosti neupravenou tímto zákonem, pokud tato činnost nenaruší plnění povinností uvedených v odstavci 2.
(4)
Provozovatel národního CERT při plnění povinností uvedených v odstavci 2 koordinuje svou činnost s Úřadem.
(5)
Provozovatel národního CERT musí při plnění povinností podle odstavce 2 postupovat nestranně.
§ 18
Provozovatel národního CERT
(1)
Provozovatelem národního CERT se může stát pouze právnická osoba,
a)
která splňuje podmínky uvedené v odstavci 2 a
b)
se kterou Úřad uzavřel veřejnoprávní smlouvu podle § 19.
(2)
Provozovatelem národního CERT může být pouze právnická osoba, která
a)
nevyvíjí ani nevyvíjela činnost proti zájmu České republiky ve smyslu zákona upravujícího ochranu utajovaných informacíutajovaných informací,
b)
provozuje nebo spravuje informační systémy nebo služby a sítě elektronických komunikací1) anebo se na jejich provozu a správě podílí, a to nejméně po dobu 5 let,
c)
má technické předpoklady v oblasti kybernetické bezpečnosti,
d)
je členem nadnárodní organizace působící v oblasti kybernetické bezpečnosti,
e)
nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky ani v evidenci daní, pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění evidovány nedoplatky,
f)
nebyla pravomocně odsouzena za spáchání trestného činutrestného činu uvedeného v § 7 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim,
g)
není zahraniční osobou podle jiného právního předpisu a
h)
nebyla založena nebo zřízena výlučně za účelem dosažení zisku; tím není dotčena možnost provozovatele národního CERT postupovat podle § 17 odst. 3.
(3)
Zájemce prokazuje splnění podmínek předložením
a)
čestného prohlášení v případě odstavce 2 písm. a) až d), g) a h) a
b)
potvrzení orgánu Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky v případě odstavce 2 písm. e).
(4)
Z obsahu čestného prohlášení podle odstavce 3 písm. a) musí být zřejmé, že uchazeč splňuje příslušné předpoklady. Potvrzení podle odstavce 3 písm. b), že uchazeč nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky ani v evidenci daní, pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění evidovány nedoplatky, nesmí být starší než 30 dnů. Za účelem prokázání podmínky uvedené v odstavci 2 písm. f) si Úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu5).
(5)
Provozovatel národního CERT vykonává činnosti podle § 17 odst. 2 písm. a) až c), e) a g) až l) bezúplatně. Provozovatel národního CERT je povinen vynaložit k řádnému a účelnému výkonu činností uvedených v § 17 odst. 2 nezbytné náklady.
(6)
Úřad zveřejní na svých internetových stránkách údaje o provozovateli národního CERT, a to jeho obchodní firmu nebo název, adresu sídla, identifikační číslo osoby, identifikátor datové schránky a adresu jeho internetových stránek.
§ 19
Veřejnoprávní smlouva
(1)
Úřad uzavírá veřejnoprávní smlouvu (dále jen „smlouva“) s právnickou osobou vybranou postupem podle § 163 odst. 4 správního řádu za účelem spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti a zajištění činností podle § 17 odst. 2. Řízení o výběru žádosti vyhlašuje Úřad.
(2)
Smlouva obsahuje alespoň
a)
označení smluvních stran,
b)
vymezení předmětu smlouvy,
c)
práva a povinnosti smluvních stran,
d)
podmínky spolupráce smluvních stran,
e)
způsob a podmínky odstoupení smluvních stran od smlouvy,
f)
výpovědní lhůtu a výpovědní důvody,
g)
zákaz zneužití údajů získaných v souvislosti s výkonem činností uvedených v § 17 odst. 2,
h)
vymezení podmínek pro výkon činnosti národního CERT podle § 17 odst. 3 a
i)
způsob předání a rozsah údajů předávaných Úřadu v případě zániku závazku.
(3)
Smlouvu uzavřenou podle odstavce 1 Úřad zveřejňuje ve Věstníku Úřadu, s výjimkou těch částí smlouvy, jejichž zveřejnění neumožňuje jiný právní předpis.
(4)
Není-li uzavřena smlouva podle odstavce 1, nebo v případě zániku závazku, vykonává činnost národního CERT Úřad.
§ 20
Vládní CERT
Vládní CERT jako součást Úřadu
a)
přijímá oznámení kontaktních údajů od orgánů a osob uvedených v § 3 písm. c) až g),
b)
přijímá hlášení o kybernetických bezpečnostních incidentechkybernetických bezpečnostních incidentech od orgánů a osob uvedených v § 3 písm. c) až g),
c)
vyhodnocuje údaje o kybernetických bezpečnostních událostechkybernetických bezpečnostních událostech a kybernetických bezpečnostních incidentechkybernetických bezpečnostních incidentech z kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury, informačního systému základní službyinformačního systému základní služby, významných informačních systémůvýznamných informačních systémů a dalších informačních systémů veřejné správy,
d)
poskytuje orgánům a osobám uvedeným v § 3 písm. c) až g) metodickou podporu a pomoc,
e)
poskytuje součinnost orgánům a osobám uvedeným v § 3 písm. c) až g) při výskytu kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu a kybernetické bezpečnostní událostikybernetické bezpečnostní události,
f)
přijímá podněty a údaje od orgánů a osob uvedených v § 3 a od jiných orgánů a osob a tyto podněty a údaje vyhodnocuje,
g)
přijímá údaje od provozovatele národního CERT a tyto údaje vyhodnocuje,
h)
přijímá údaje od orgánů, které vykonávají působnost v oblasti kybernetické bezpečnosti v zahraničí, a tyto údaje vyhodnocuje,
i)
poskytuje podle § 9 odst. 4 provozovateli národního CERT, orgánům vykonávajícím působnost v oblasti kybernetické bezpečnosti v zahraničí a jiným osobám působícím v oblasti kybernetické bezpečnosti údaje z evidence incidentů,
j)
provádí hodnocení zranitelností v oblasti kybernetické bezpečnosti,
k)
informuje bez uvedení identifikačních údajů ohlašovatele příslušný orgánpříslušný orgán jiného členského státu o kybernetickém bezpečnostním incidentukybernetickém bezpečnostním incidentu, který má významný dopad na kontinuitu poskytování základních služebzákladních služeb v tomto členském státě nebo se dotýká poskytování digitálních služebdigitálních služeb v tomto členském státě, přičemž zachovává bezpečnost a obchodní zájmy ohlašovatele,
l)
přijímá hlášení o kybernetickém bezpečnostním incidentukybernetickém bezpečnostním incidentu od orgánů a osob neuvedených v § 3; vládní CERT hlášení zpracovává, a pokud to jeho kapacity umožňují a jedná se o kybernetický bezpečnostní incidentkybernetický bezpečnostní incident s významným dopadem, poskytuje orgánům nebo osobám dotčeným kybernetickým bezpečnostním incidentemkybernetickým bezpečnostním incidentem metodickou podporu, pomoc a součinnost,
m)
plní roli týmu CSIRT podle příslušného předpisu Evropské unie12) a
n)
spolupracuje s týmy CSIRT jiných členských států.
HLAVA III
STAV KYBERNETICKÉHO NEBEZPEČÍ
§ 21
(1)
Stavem kybernetického nebezpečíStavem kybernetického nebezpečí se rozumí stav, ve kterém je ve velkém rozsahu ohrožena bezpečnost informacíbezpečnost informací v informačních systémech nebo bezpečnost služeb elektronických komunikací anebo bezpečnost a integrita sítí elektronických komunikací1), a tím by mohlo dojít k porušení nebo došlo k ohrožení zájmu České republiky ve smyslu zákona upravujícího ochranu utajovaných informacíutajovaných informací.
(2)
O vyhlášení stavu kybernetického nebezpečístavu kybernetického nebezpečí rozhoduje ředitel Úřadu. Rozhodnutí o vyhlášení stavu kybernetického nebezpečístavu kybernetického nebezpečí se vyhlašuje vyvěšením na úřední desce Úřadu. Informace o vyhlášení stavu kybernetického nebezpečístavu kybernetického nebezpečí se zveřejňuje v celoplošném rozhlasovém a televizním vysílání. Provozovatel celoplošného televizního nebo rozhlasového vysílání je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti Úřadu neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení stavu kybernetického nebezpečístavu kybernetického nebezpečí.
(3)
Rozhodnutí o vyhlášení stavu kybernetického nebezpečístavu kybernetického nebezpečí nabývá účinnosti okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví. Stav kybernetického nebezpečíStav kybernetického nebezpečí se vyhlašuje na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na 7 dnů. Uvedenou dobu může ředitel Úřadu prodloužit; souhrnná doba trvání vyhlášeného stavu kybernetického nebezpečístavu kybernetického nebezpečí nesmí být delší než 30 dnů.
(4)
V průběhu vyhlášeného stavu kybernetického nebezpečístavu kybernetického nebezpečí ředitel Úřadu informuje vládu o postupech při řešení stavu kybernetického nebezpečístavu kybernetického nebezpečí a o aktuálním stavu hrozeb, které vedly k vyhlášení stavu kybernetického nebezpečístavu kybernetického nebezpečí. Za stavu kybernetického nebezpečístavu kybernetického nebezpečí a za nouzového stavu4) v případech podle odstavce 6 je Úřad oprávněn vydat rozhodnutí nebo opatřeníopatření obecné povahy podle § 13 rovněž orgánům a osobám uvedeným v § 3 písm. a) a b).
(5)
Stav kybernetického nebezpečíStav kybernetického nebezpečí nelze vyhlásit v případě, kdy ohrožení bezpečnosti informacíbezpečnosti informací v informačních systémech nebo bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací1) lze odvrátit činností Úřadu podle tohoto zákona.
(6)
Není-li možné odvrátit ohrožení bezpečnosti informacíbezpečnosti informací v informačních systémech nebo bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací1) v rámci stavu kybernetického nebezpečístavu kybernetického nebezpečí, ředitel Úřadu neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu4). Rozhodnutí a opatřeníopatření obecné povahy vydaná Úřadem podle § 13 před vyhlášením nouzového stavu zůstávají v platnosti, pokud tato opatřeníopatření nejsou v rozporu s krizovými opatřenímiopatřeními vyhlášenými vládou.
(7)
Stav kybernetického nebezpečíStav kybernetického nebezpečí končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud ředitel Úřadu nerozhodne o jeho zrušení před uplynutím této doby, nebo vyhlášením nouzového stavu4).
HLAVA IV
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
Úřad
§ 21a
(1)
Zřizuje se Úřad se sídlem v Brně jako ústřední správní úřad pro oblast kybernetické bezpečnosti a pro vybrané oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Příjmy a výdaje Úřadu tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu.
(2)
V čele Úřadu je ředitel, kterého jmenuje po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti vláda, která ho též odvolává.
(3)
Ředitel Úřadu je odpovědný předsedovi vlády nebo pověřenému členovi vlády.
§ 22
Úřad
a)
stanoví bezpečnostní opatřeníbezpečnostní opatření,
b)
vydává opatřeníopatření,
c)
vykonává státní správu v oblasti bezpečnosti informačních a komunikačních systémů nakládajících s utajovanými informacemiutajovanými informacemi a v oblasti kryptografické ochrany, zajišťuje činnost Národního střediska komunikační bezpečnosti, Národního střediska pro distribuci kryptografického materiálu, Národního střediska pro měření kompromitujícího vyzařování a Národního střediska pro bezpečnost informačních systémů, které jsou jeho součástí, a plní další úkoly v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, Organizaci Severoatlantické smlouvy a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informacíutajovaných informací,
d)
vede evidence podle tohoto zákona a podle zákona o ochraně utajovaných informací,
e)
ukládá správní tresty za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem a zákonem o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,
f)
působí jako koordinační orgán ve stavu kybernetického nebezpečístavu kybernetického nebezpečí,
g)
spolupracuje s orgány a osobami, které působí v oblasti kybernetické bezpečnosti a kybernetické obrany, zejména s veřejnoprávními korporacemi, výzkumnými a vývojovými pracovišti a s ostatními pracovišti typu CERT, a s orgány a osobami, které působí ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informacíutajovaných informací,
h)
zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti a ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informacíutajovaných informací,
i)
sjednává a uzavírá smlouvy o mezinárodní spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti a ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informacíutajovaných informací,
j)
zajišťuje prevenci, vzdělávání a metodickou podporu v oblasti kybernetické bezpečnosti a ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informacíutajovaných informací,
k)
zajišťuje výzkum a vývoj v oblasti kybernetické bezpečnosti a ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informacíutajovaných informací,
l)
uzavírá veřejnoprávní smlouvu s provozovatelem národního CERT,
m)
zasílá podle krizového zákona Ministerstvu vnitra návrh prvků kritické infrastruktury v odvětví komunikační a informační systémy v oblasti kybernetické bezpečnosti, jejichž provozovatelem je organizační složka státu,
n)
určuje podle krizového zákona prvky kritické infrastruktury v odvětví komunikační a informační systémy v oblasti kybernetické bezpečnosti, pokud nejde o prvky uvedené v písmeni m),
o)
ověřuje každé 2 roky aktuálnost určení prvků kritické infrastruktury podle písmen m) a n),
p)
určuje provozovatele základní službyprovozovatele základní služby a informační systém základní službyinformační systém základní služby,
q)
zpracovává a vládě ke schválení předkládá národní strategii kybernetické bezpečnosti13) a akční plán k jejímu naplňování a tuto strategii aktualizuje nejméně každých 5 let,
r)
je jednotným kontaktním místem pro zajištění přeshraniční spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti v rámci Evropské unie,
s)
je příslušným orgánempříslušným orgánem v České republice a plní informační povinnosti vůči Evropské komisi a skupině pro spolupráci podle příslušného předpisu Evropské unie14),
t)
informuje veřejnost o kybernetickém bezpečnostním incidentukybernetickém bezpečnostním incidentu podle § 12 odst. 3,
u)
provádí analýzu a monitoring kybernetických hrozeb a rizik,
v)
vykonává působnost v oblasti veřejné regulované služby Evropského programu družicové navigace Galileo,
w)
vydává Věstník Úřadu, který zveřejňuje na svých internetových stránkách,
x)
plní další úkoly v oblasti kybernetické bezpečnosti stanovené tímto zákonem a ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informacíutajovaných informací podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,
y)
je orgánem certifikace kybernetické bezpečnosti podle čl. 58 aktu o kybernetické bezpečnosti17).
§ 22a
Určení provozovatele základní služby a informačního systému základní služby
(1)
Úřad rozhodnutím určí provozovatele základní službyprovozovatele základní služby a informační systém základní službyinformační systém základní služby, pokud naplní odvětvová a dopadová kritéria, která zohledňují významnost
a)
služeb poskytovaných v jednotlivých odvětvích uvedených v § 2 písm. i) a
b)
dopad kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu zejména na
1.
rozsah a kvalitu poskytování základní službyzákladní služby uživatelům, kteří jsou na ní závislí,
2.
ekonomické a společenské činnosti a veřejnou bezpečnost,
3.
vzájemnou závislost odvětví uvedených v § 2 písm. i).
Dopadová a odvětvová kritéria pro určení provozovatele základní službyprovozovatele základní služby a vymezení významnosti dopadu narušení základní službyzákladní služby na zabezpečení společenských nebo ekonomických činností stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
V případě, že Úřad zjistí, že orgán nebo osoba, které hodlá určit podle odstavce 1 jako provozovatele základní službyprovozovatele základní služby, poskytují danou službu i v jiném členském státě, provede před rozhodnutím ve věci konzultaci s příslušným orgánempříslušným orgánem dotčeného členského státu.
(3)
Proti rozhodnutí Úřadu o určení provozovatele základní službyprovozovatele základní služby a informačního systému základní službyinformačního systému základní služby není rozklad přípustný.
(4)
Úřad ověřuje nejméně každé 2 roky ode dne vydání rozhodnutí o určení provozovatele základní službyprovozovatele základní služby, zda jsou splněny podmínky pro určení provozovatele základní službyprovozovatele základní služby a informačního systému základní službyinformačního systému základní služby.
§ 22b
Autorizace subjektů posuzování shody podle aktu o kybernetické bezpečnosti
(1)
Stanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný na základě aktu o kybernetické bezpečnosti konkrétní nebo dodatečné požadavky na subjekty posuzování shody s cílem zajistit jejich technickou způsobilost k hodnocení požadavků na kybernetickou bezpečnost, Úřad v souladu s čl. 58 odst. 7 písm. e) aktu o kybernetické bezpečnosti17) rozhoduje o žádostech o autorizaci subjektu posuzování shody, a pokud autorizovaný subjekt posuzování shody porušuje požadavky aktu o kybernetické bezpečnosti17) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie vydaného na základě aktu o kybernetické bezpečnosti, o pozastavení vykonatelnosti, o změně nebo o zrušení rozhodnutí o autorizaci.
(2)
Subjekt posuzování shody v žádosti o autorizaci podle odstavce 1 doloží plnění konkrétních nebo dodatečných požadavků stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným na základě aktu o kybernetické bezpečnosti.
(3)
V rozhodnutí o pozastavení vykonatelnosti rozhodnutí o autorizaci podle odstavce 1 stanoví Úřad lhůtu pro zjednání nápravy. Zjedná-li subjekt posuzování shody nápravu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Úřadu. Shledá-li Úřad zjednání nápravy za dostačující, zruší rozhodnutí o pozastavení vykonatelnosti rozhodnutí o autorizaci. Jestliže autorizovaný subjekt posuzování shody ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, rozhodne Úřad o změně či zrušení rozhodnutí o autorizaci.
(4)
Úřad rozhodne v řízení o žádosti o autorizaci podle odstavce 1 nejdéle do 120 dnů od zahájení řízení, v mimořádných případech do 180 dnů.
§ 22c
Zpracování osobních údajů
(1)
Úřad a provozovatel národního CERT zpracovávají osobní údaje, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. Tyto údaje Úřad a provozovatel národního CERT předávají orgánům veřejné moci nebo osobám, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.
(2)
Úřad a provozovatel národního CERT při zpracování osobních údajů, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679,
a)
nemusí omezit zpracování osobních údajů v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a
b)
může v rámci výkonu své působnosti využít osobní údaje i pro jiné účely, než pro které byly shromážděny.
(3)
Pokud Úřad nebo provozovatel národního CERT v rámci činnosti, na kterou se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, při řešení kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu nebo kybernetické bezpečnostní událostikybernetické bezpečnostní události anebo při prevenci kybernetických hrozeb nebo rizik obdrží osobní údaje, které zpracovává pouze za účelem plnění povinností podle tohoto zákona, po dobu plnění těchto povinností dále nemusí
a)
poskytovat subjektu údajů informace o opravách nebo výmazech osobních údajů nebo omezení jejich zpracování,
b)
zajistit přístup subjektu údajů k osobním údajům, nebo
c)
opravit či doplnit osobní údaje na žádost subjektu údajů.
HLAVA V
KONTROLA, NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ A PŘESTUPKY
§ 23
Kontrola
(1)
Úřad vykonává kontrolu v oblasti kybernetické bezpečnosti. Při výkonu kontroly Úřad zjišťuje, jak orgány a osoby uvedené v § 3 písm. a) až g) plní povinnosti stanovené tímto zákonem a rozhodnutími a opatřenímiopatřeními obecné povahy vydanými Úřadem podle tohoto zákona, a dodržují prováděcí právní předpisy v oblasti kybernetické bezpečnosti. Je-li důvodné podezření, že poskytovatel digitální službydigitální služby neplní povinnosti stanovené tímto zákonem, provede u něj Úřad kontrolu.
(2)
Při výkonu kontroly se postupuje přiměřeně podle kontrolního řádu.
(3)
Kontrolu vykonávají pověření zaměstnanci Úřadu.
§ 24
Nápravná opatření
(1)
Zjistí-li Úřad při kontrole nedostatky, uloží kontrolovanému orgánu nebo osobě, aby je ve stanovené lhůtě odstranila, popřípadě určí, jakým způsobem.
(2)
Pokud je informační systém kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury, komunikační systém kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury, informační systém základní službyinformační systém základní služby nebo významný informační systémvýznamný informační systém pro zjištěné nedostatky bezprostředně ohrožen kybernetickým bezpečnostním incidentemkybernetickým bezpečnostním incidentem, který jej může významně poškodit nebo zničit, může kontrolní orgán zakázat kontrolovanému orgánu nebo osobě používání tohoto systému anebo jeho části do doby, než bude zjištěný nedostatek odstraněn.
Kontrola činnosti Úřadu
§ 24a
(1)
Kontrolu činnosti Úřadu vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen „kontrolní orgán“).
(2)
Kontrolní orgán se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.
(3)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně jiný právní předpis15).
(4)
Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele Úřadu nebo jím pověřeného zaměstnance do objektů Úřadu.
(5)
Ředitel Úřadu předkládá kontrolnímu orgánu
a)
zprávu o činnosti Úřadu,
b)
návrh rozpočtu Úřadu,
c)
podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Úřadu,
d)
vnitřní předpisy Úřadu,
e)
na vyžádání zprávu o jednotlivých kybernetických bezpečnostních incidentechkybernetických bezpečnostních incidentech z kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury, významných informačních systémůvýznamných informačních systémů a informačních systémů základní službyinformačních systémů základní služby.
§ 24b
(1)
Má-li kontrolní orgán za to, že činnost Úřadu nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody občanů nebo že rozhodovací činnost Úřadu v rámci správního řízení je stižena vadami, je oprávněn požadovat od ředitele Úřadu potřebné vysvětlení.
(2)
Každé porušení zákona zaměstnancem Úřadu při plnění povinností podle tohoto zákona a ve vybraných oblastech podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, které kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli Úřadu a předsedovi vlády.
§ 24c
Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům kontrolního orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává oznámení podle § 24b odst. 2.
Přestupky
§ 25
(1)
Poskytovatel služby elektronických komunikací a subjekt zajišťující síť elektronických komunikací se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní za stavu kybernetického nebezpečístavu kybernetického nebezpečí nebo za nouzového stavu povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí nebo v opatřeníopatření obecné povahy podle § 13,
b)
bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatřeníopatření podle § 13 odst. 4,
c)
neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu podle § 16 odst. 2 písm. a), nebo
d)
nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřenímopatřením podle § 24.
(2)
Orgán nebo osoba zajišťující významnou síťvýznamnou síť se dopustí přestupku tím, že
a)
nedetekuje kybernetické bezpečnostní událostikybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3,
b)
neohlásí kybernetický bezpečnostní incidentkybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 3,
c)
nesplní za stavu kybernetického nebezpečístavu kybernetického nebezpečí nebo za nouzového stavu povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí nebo v opatřeníopatření obecné povahy podle § 13,
d)
bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatřeníopatření podle § 13 odst. 4,
e)
neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu podle § 16 odst. 2 písm. a), nebo
f)
nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřenímopatřením podle § 24.
(3)
Správce informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatřeníbezpečnostní opatření anebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
b)
v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatřeníbezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4,
c)
jako orgán veřejné moci v rozporu s § 4 odst. 5 nezařadí poptávaný cloud computing do bezpečnostní úrovně, nezajistí dodržení bezpečnostních pravidel pro poskytování služeb cloud computingu nebo dodržení podmínek dostupnosti anebo uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 6,
d)
neinformuje provozovatele systému podle § 4a odst. 1,
e)
neinformuje subjekt zajišťující síť elektronických komunikací podle § 4a odst. 2,
f)
nedetekuje kybernetické bezpečnostní událostikybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3,
g)
neohlásí kybernetický bezpečnostní incidentkybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4,
h)
nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3,
i)
nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14,
j)
bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatřeníopatření podle § 13 odst. 4,
k)
neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo
l)
nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřenímopatřením podle § 24.
(4)
Provozovatel informačního nebo komunikačního systémuProvozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatřeníbezpečnostní opatření anebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
b)
v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatřeníbezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4,
c)
jako orgán veřejné moci v rozporu s § 4 odst. 5 nezařadí poptávaný cloud computing do bezpečnostní úrovně, nezajistí dodržení bezpečnostních pravidel pro poskytování služeb cloud computingu nebo dodržení podmínek dostupnosti anebo uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 6,
d)
neinformuje subjekt zajišťující síť elektronických komunikací podle § 4a odst. 2,
e)
nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 2,
f)
nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 3,
g)
nezničí kopie dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3,
h)
neumožní správci dohled nad průběhem zničení dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3,
i)
nedetekuje kybernetické bezpečnostní událostikybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3,
j)
neohlásí kybernetický bezpečnostní incidentkybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4,
k)
nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3,
l)
nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14,
m)
bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatřeníopatření podle § 13 odst. 4,
n)
nesplní povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí podle § 15a odst. 1,
o)
neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo
p)
nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřenímopatřením podle § 24.
(5)
Správce významného informačního systémuvýznamného informačního systému se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatřeníbezpečnostní opatření anebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
b)
v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatřeníbezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4,
c)
jako orgán veřejné moci v rozporu s § 4 odst. 5 nezařadí poptávaný cloud computing do bezpečnostní úrovně, nezajistí dodržení bezpečnostních pravidel pro poskytování služeb cloud computingu nebo dodržení podmínek dostupnosti anebo uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 6,
d)
neinformuje provozovatele systému podle § 4a odst. 1,
e)
nedetekuje kybernetické bezpečnostní událostikybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3,
f)
neohlásí kybernetický bezpečnostní incidentkybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4,
g)
nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14,
h)
bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatřeníopatření podle § 13 odst. 4,
i)
neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo
j)
nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřenímopatřením podle § 24.
(6)
Provozovatel významného informačního systémuvýznamného informačního systému se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatřeníbezpečnostní opatření anebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
b)
v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatřeníbezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4,
c)
jako orgán veřejné moci v rozporu s § 4 odst. 5 nezařadí poptávaný cloud computing do bezpečnostní úrovně, nezajistí dodržení bezpečnostních pravidel pro poskytování služeb cloud computingu nebo dodržení podmínek dostupnosti anebo uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 6,
d)
nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 2,
e)
nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 3,
f)
nezničí kopie dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3,
g)
neumožní správci dohled nad průběhem zničení dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3,
h)
nedetekuje kybernetické bezpečnostní událostikybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3,
i)
neohlásí kybernetický bezpečnostní incidentkybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4,
j)
nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14,
k)
bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatřeníopatření podle § 13 odst. 4,
l)
nesplní povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí podle § 15a odst. 1,
m)
neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo
n)
nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřenímopatřením podle § 24.
(7)
Správce informačního systému základní službyinformačního systému základní služby se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatřeníbezpečnostní opatření nebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
b)
v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatřeníbezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4,
c)
jako orgán veřejné moci v rozporu s § 4 odst. 5 nezařadí poptávaný cloud computing do bezpečnostní úrovně, nezajistí dodržení bezpečnostních pravidel pro poskytování služeb cloud computingu nebo dodržení podmínek dostupnosti anebo uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 6,
d)
nedetekuje kybernetické bezpečnostní událostikybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3,
e)
neohlásí kybernetický bezpečnostní incidentkybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4,
f)
nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3,
g)
nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14,
h)
bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatřeníopatření podle § 13 odst. 4,
i)
neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo
j)
nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřenímopatřením podle § 24.
(8)
Provozovatel informačního systému základní službyinformačního systému základní služby se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatřeníbezpečnostní opatření nebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
b)
v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatřeníbezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4,
c)
jako orgán veřejné moci v rozporu s § 4 odst. 5 nezařadí poptávaný cloud computing do bezpečnostní úrovně, nezajistí dodržení bezpečnostních pravidel pro poskytování služeb cloud computingu nebo dodržení podmínek dostupnosti anebo uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 6,
d)
nedetekuje kybernetické bezpečnostní událostikybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3,
e)
neohlásí kybernetický bezpečnostní incidentkybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4,
f)
nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3,
g)
nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14,
h)
bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatřeníopatření podle § 13 odst. 4,
i)
neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo
j)
nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřenímopatřením podle § 24.
(9)
Provozovatel základní službyProvozovatel základní služby se dopustí přestupku tím, že
a)
jako orgán veřejné moci v rozporu s § 4 odst. 5 nezařadí poptávaný cloud computing do bezpečnostní úrovně, nezajistí dodržení bezpečnostních pravidel pro poskytování služeb cloud computingu nebo dodržení podmínek dostupnosti anebo uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 6,
b)
neinformuje správce nebo provozovatele informačního systému základní službyinformačního systému základní služby podle § 4a odst. 3,
c)
nenahlásí významný dopad na kontinuitu poskytování základní službyzákladní služby podle § 8 odst. 1, 4 nebo 8,
d)
nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3,
e)
neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo
f)
nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřenímopatřením podle § 24.
(10)
Poskytovatel digitální službydigitální služby se dopustí přestupku tím, že
a)
neustaví svého zástupce podle § 3a odst. 1,
b)
v rozporu s § 4 odst. 3 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatřeníbezpečnostní opatření,
c)
neohlásí kybernetický bezpečnostní incidentkybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 2 a 3,
d)
nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3,
e)
neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu podle § 16 odst. 2 písm. a), nebo
f)
nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřenímopatřením podle § 24.
(11)
Výrobce nebo poskytovatel produktů, služeb nebo procesů vydávající EU prohlášení o shodě se dopustí přestupku tím, že
a)
vydá EU prohlášení o shodě, ač pro jeho vydání nejsou splněny podmínky stanovené aktem o kybernetické bezpečnosti17),
b)
neuchovává dokumenty a informace podle čl. 53 odst. 3 aktu o kybernetické bezpečnosti17),
c)
nepředloží vyhotovení EU prohlášení o shodě Úřadu a agentuře ENISA podle čl. 53 odst. 3 aktu o kybernetické bezpečnosti17), nebo
d)
neposkytuje informace o kybernetické bezpečnosti v rozsahu a způsobem uvedeným v čl. 55 aktu o kybernetické bezpečnosti17).
(12)
Držitel evropského certifikátu kybernetické bezpečnosti se dopustí přestupku tím, že neinformuje příslušné subjekty posuzování shody o veškerých později zjištěných zranitelnostech nebo nesrovnalostech.
(13)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
zneužije známku nebo označení evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti, evropský certifikát kybernetické bezpečnosti, EU prohlášení o shodě anebo jiný dokument podle aktu o kybernetické bezpečnosti17),
b)
padělá nebo pozmění evropský certifikát kybernetické bezpečnosti, EU prohlášení o shodě anebo jiný dokument podle aktu o kybernetické bezpečnosti17),
c)
provede činnost posouzení shody podle aktu o kybernetické bezpečnosti17) na úroveň záruky „vysoká“, přestože k tomu není oprávněna podle čl. 56 odst. 6 aktu o kybernetické bezpečnosti17),
d)
jako subjekt posuzování shody autorizovaný podle čl. 60 odst. 3 aktu o kybernetické bezpečnosti17) vydá evropský certifikát kybernetické bezpečnosti k produktu, procesu nebo službě, které nesplňují kritéria obsažená v přímo použitelném předpise Evropské unie vydaném na základě aktu o kybernetické bezpečnosti,
e)
provede činnost posouzení shody, vyhrazenou přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným na základě aktu o kybernetické bezpečnosti autorizovanému subjektu posuzování shody, bez autorizace, nebo
f)
vystupuje jako akreditovaný subjekt posuzování shody bez akreditace podle čl. 60 odst. 1 aktu o kybernetické bezpečnosti17) nebo mimo rozsah této akreditace.
(14)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a), odstavce 4 písm. a), odstavce 5 písm. a), odstavce 6 písm. a), odstavce 7 písm. a), odstavce 8 písm. a), odstavce 10 písm. b) anebo odstavce 12 nebo 13,
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo d), odstavce 2 písm. a) až d) nebo písm. f), odstavce 3 písm. b) až j) nebo písm. l), odstavce 4 písm. b) až n) nebo písm. p), odstavce 5 písm. b) až h) nebo písm. j), odstavce 6 písm. b) až l) nebo písm. n), odstavce 7 písm. b) až h) nebo písm. j), odstavce 8 písm. b) až h) nebo písm. j), odstavce 9 písm. a) až d) nebo písm. f), odstavce 10 písm. a), c), d) nebo f) nebo odstavce 11,
c)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. e), odstavce 3 písm. k), odstavce 4 písm. o), odstavce 5 písm. i), odstavce 6 písm. m), odstavce 7 písm. i), odstavce 8 písm. i), odstavce 9 písm. e) nebo odstavce 10 písm. e).
§ 26
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost uvedenou v § 10 odst. 1.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 27
Společné ustanovení k přestupkům
Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá Úřad.
HLAVA VI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 28
Zmocňovací ustanovení
(1)
Úřad a Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou významné informační systémyvýznamné informační systémy a jejich určující kritéria podle § 6 písm. d).
(2)
Úřad stanoví vyhláškou
a)
obsah a strukturu bezpečnostní dokumentace, obsah bezpečnostních opatřeníbezpečnostních opatření a rozsah bezpečnostních opatřeníbezpečnostních opatření podle § 6 písm. a) až c) a obsah a rozsah bezpečnostních pravidel podle § 6 písm. e),
b)
typy, kategorie a hodnocení významnosti kybernetických bezpečnostních incidentůkybernetických bezpečnostních incidentů a náležitosti a způsob hlášení kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu podle § 8 odst. 7,
c)
náležitosti oznámení o provedení reaktivního opatřeníopatření a jeho výsledku podle § 13 odst. 4,
d)
vzor oznámení kontaktních údajů a jeho formu podle § 16 odst. 7,
e)
dopadová a odvětvová kritéria pro určení provozovatele základní službyprovozovatele základní služby a vymezení významnosti dopadu narušení základní službyzákladní služby na zabezpečení společenských nebo ekonomických činností podle § 22a odst. 1,
f)
způsob likvidace dat, provozních údajů, informací a jejich kopií.
Přechodná ustanovení
§ 29
(1)
Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. a) a b) oznámí kontaktní údaje podle § 16 nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. b) začnou plnit povinnost stanovenou v § 8 odst. 1 a 2 nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 30
Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c), d) a f)
a)
oznámí kontaktní údaje podle § 16 nejpozději do 30 dnů ode dne určení jejich informačního systému nebo komunikačního systému kritickou informační infrastrukturoukritickou informační infrastrukturou nebo určení infomačního systému infomačním systémem základní službyzákladní služby,
b)
začnou plnit povinnost stanovenou v § 8 odst. 1 a 4 nejpozději do 1 roku ode dne určení jejich informačního systému nebo komunikačního systému kritickou informační infrastrukturoukritickou informační infrastrukturou nebo určení infomačního systému infomačním systémem základní službyzákladní služby a
c)
zavedou bezpečnostní opatřeníbezpečnostní opatření podle § 4 odst. 2 nejpozději do 1 roku ode dne určení jejich informačního systému nebo komunikačního systému kritickou informační infrastrukturoukritickou informační infrastrukturou nebo určení infomačního systému infomačním systémem základní službyzákladní služby.
§ 31
Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. e)
a)
oznámí kontaktní údaje podle § 16 nejpozději do 30 dnů ode dne naplnění určujících kritérií významného informačního systémuvýznamného informačního systému jejich informačních systémů,
b)
začnou plnit povinnost stanovenou v § 8 odst. 1 a 4 nejpozději do 1 roku ode dne naplnění určujících kritérií významného informačního systémuvýznamného informačního systému a
c)
zavedou bezpečnostní opatřeníopatření podle § 4 odst. 2 nejpozději do 1 roku ode dne naplnění určujících kritérií významného informačního systémuvýznamného informačního systému.
§ 32
Činnost národního CERT vykonává do doby, než nabude účinnosti veřejnoprávní smlouva uzavřená podle § 19, ten, kdo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával činnost, kterou podle tohoto zákona vykonává národní CERT, nejdéle však do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 33
Společná ustanovení
(1)
Tento zákon se vztahuje pouze na takové informační nebo komunikační systémy zpravodajských služeb, které splňují podmínky pro určení kritické informační infrastrukturykritické informační infrastruktury, a to v rozsahu § 12 a 16; ustanovení § 4 se na tyto systémy použije přiměřeně a Úřad je jako prvky kritické infrastruktury podle § 22 odst. 2 písm. m) nenavrhuje.
(2)
Na informační systém Policie České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů pro analytickou činnost v trestním řízenítrestním řízení se tento zákon vztahuje pouze v rozsahu § 12 a 16; ustanovení § 4 se na tento systém použije přiměřeně. To neplatí, pokud je tento systém kritickou informační infrastrukturoukritickou informační infrastrukturou.
(3)
Tento zákon se vztahuje pouze na poskytovatele digitální službydigitální služby, který je právnickou osobou a není mikropodnikem nebo malým podnikem16).
(4)
Tento zákon se nevztahuje na poskytovatele digitální službydigitální služby, který má sídlo v jiném členském státě.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o elektronických komunikacích
§ 35
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 89 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 62 zní:
„(4)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen na žádost účastníka bezplatně a ve formě umožňující další elektronické zpracování dat poskytnout mu provozní a lokalizační údaje, které má k dispozici na základě tohoto zákona, pokud je nemohl účastník pro poruchu na jeho zařízení v důsledku kybernetického bezpečnostního incidentu62) zachytit nebo uložit. Údaje podnikatel předá, je-li to technicky možné, bezodkladně, nejpozději však do 3 dnů ode dne doručení žádosti nebo v případě probíhající komunikace ode dne jejího uskutečnění.
62)
§ 7 odst. 2 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti).“.
2.
V § 118 odst. 14 písm. y) se slovo „nebo“ zrušuje.
3.
V § 118 se na konci odstavce 14 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno ad), které zní:
„ad)
v rozporu s § 89 odst. 4 neposkytne údaje, nebo je poskytne opožděně.“.
4.
V § 118 odst. 22 písm. a) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene a) se doplňují slova „nebo odstavce 14 písm. ad)“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání
§ 37
V § 32 odst. 1 písm. k) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb., se za slova „válečného stavu,“ vkládají slova „stavu kybernetického nebezpečí,“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 38
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.
1)
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 2 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury.
3)
Například § 98 odst. 4 a § 99 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4)
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
5)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii.
7)
§ 2 písm. h) zákona č. 127/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8)
Čl. 5 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148.
9)
§ 2 písm. a) zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti).
10)
§ 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
§ 419 a 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
11)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
12)
Čl. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148.
13)
Čl. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148.
14)
Například čl. 5 odst. 3, čl. 7 odst. 3 a čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148.
15)
Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.
16)
Příloha doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků.
17)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“). |
Zákon č. 180/2014 Sb. | Zákon č. 180/2014 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 8. 2014, datum účinnosti 29. 8. 2014, částka 75/2014
* Čl. I - Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 309/2
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 29. 8. 2014
180
ZÁKON
ze dne 23. července 2014,
kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 377/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 102/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 36a se číslo „2014“ nahrazuje číslem „2019“.
2.
V § 64 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Proti rozhodnutí drážního správního úřadu v řízeních podle § 23b odst. 2, § 31 odst. 2, § 34g odst. 3, § 38 odst. 3 a 5, § 50 odst. 2, § 50 odst. 3 písm. c), § 51 odst. 2, § 51 odst. 3 písm. c), § 51 odst. 4 písm. h) až j), § 51 odst. 5 písm. e) až g), § 52 odst. 3 písm. d) a § 52 odst. 7 není přípustné odvolání ani přezkum tohoto rozhodnutí Ministerstvem dopravy v přezkumném řízení.
(3)
Podání žaloby proti výroku rozhodnutí drážního správního úřadu v řízeních podle § 50 odst. 2, § 50 odst. 3 písm. c), § 51 odst. 2, § 51 odst. 3 písm. c), § 51 odst. 4 písm. h) až j), § 51 odst. 5 písm. e) až g), § 52 odst. 3 písm. d) a § 52 odst. 7 má odkladný účinek. Soud o žalobě podle věty první rozhodne ve lhůtě 90 dnů.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Řízení podle § 23b odst. 2, § 31 odst. 2, § 34g odst. 3, § 38 odst. 3 a 5, § 50 odst. 2, § 50 odst. 3 písm. c), § 51 odst. 2, § 51 odst. 3 písm. c), § 51 odst. 4 písm. h) až j), § 51 odst. 5 písm. e) až g), § 52 odst. 3 písm. d) a § 52 odst. 7 zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 179/2014 Sb. | Zákon č. 179/2014 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 29. 8. 2014, datum účinnosti 1. 1. 2015, částka 75/2014
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zemědělství
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2015
179
ZÁKON
ze dne 23. července 2014,
kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o zemědělství
Čl. I
Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 94/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 409/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 95/2009 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 písm. e) bodě 1 se za slovo „potravinami“ vkládají slova „a přímých podpor“.
2.
V § 2 písm. e) bod 2 zní:
„2.
Programu rozvoje venkova a Operačního programu rybářství,“.
3.
V § 2 písm. f) se slova „strukturálních fondů Evropské unie“ nahrazují slovy „programů spolufinancovaných Evropskou unií“.
4.
V § 2 se dosavadní odstavec označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) je odpovědné za provádění společné zemědělské politiky Evropské unie podle příslušných přímo použitelných předpisů Evropské unie. Za tímto účelem je ministerstvem zřízen zemědělský poradenský systém a řídící a kontrolní systémy. Řídící a kontrolní systémy zahrnují zejména
a)
evidenci zemědělských podnikatelů,
b)
evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů,
c)
evidence vedené podle zákona o vinohradnictví a vinařství a zákona o ochraně chmele,
d)
společný zemědělský registr,
e)
ústřední evidenci jednotlivých druhů hospodářských zvířat vedenou podle zákona o šlechtění a plemenitbě,
f)
rámec pro provádění kontrol plnění požadavků v oblasti řízení, kontrol podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu, kontrol minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin a kontrol dobrých životních podmínek zvířat.“.
5.
V § 2a odst. 1 se slova „Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva o ES“)“ nahrazují slovy „Smlouvy o fungování Evropské unie“.
6.
V § 2a odst. 2 písm. a) a b) se slova „Smlouvy o ES“ nahrazují slovy „Smlouvy o fungování Evropské unie“.
7.
V § 2a odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 4 zní:
„(3)
Přímými podporami se rozumí opatření prováděná podle předpisů Evropské unie4) na trhu se zemědělskými výrobky a potravinami podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky v oblasti přímých podpor a dalších podpor pro zemědělce.
4)
Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína, v platném znění.“.
8.
V nadpisu § 2c se slova „Program strukturální podpory a“ zrušují.
9.
V § 2c odst. 1 se slova „Programem strukturální podpory a“ zrušují.
10.
V § 2c odst. 1 a 5, § 2ca, § 3 odst. 6, 8 a 9, § 3a odst. 5 písm. m), § 3aa odst. 2 písm. g), § 4a odst. 2 a 11, § 4c odst. 1 až 4, § 4c odst. 6, § 4d odst. 1, § 4e odst. 1, § 4f odst. 2 a v § 4g se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
11.
V § 2c odstavec 2 zní:
„(2)
Program rozvoje venkova zahrnuje zejména
a)
podporu inovací a předávání znalostí,
b)
podporu zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesního hospodářství, včetně zpracovatelských odvětví,
c)
podporu obnovy, zachování a zlepšení ekosystémů,
d)
podporu účinného využívání zdrojů, nebo
e)
podporu diverzifikace, vytváření nových pracovních příležitostí, podnikání a posílení rozvoje ve venkovských oblastech.“.
12.
V § 2c odst. 3 se slova „Programy strukturální podpory a“ zrušují a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jeho“.
13.
V § 2c odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 7 zní:
„(4)
Program rozvoje venkova provádí Fond v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie7).
7)
Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky, v platném znění.“.
14.
V § 2c odst. 5 se slova „programů strukturální podpory a“ zrušují.
15.
V § 2ca se za slovo „fond9)“ vkládají slova „a Evropský námořní a rybářský fond“ a na konci textu se doplňují slova „nebo jím pověřený Fond podle přímo použitelného předpisu Evropské unie“.
16.
V § 2d se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Ministerstvo může pověřit Fond prováděním dalších podpor financovaných výhradně z národních zdrojů.“.
17.
V § 2da odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
podnikatelům,“.
18.
V § 2da odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
zápůjček, úvěrů a zajištění dluhu,“.
19.
V § 2da odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
vznik, reprodukci a rozvoj podniků a farem,“.
20.
V § 2da odst. 3 písm. b) se slova „která není ve vlastnictví státu,“ zrušují.
21.
V § 2da odst. 3 písmeno d) zní:
„d)
rozvoj služeb, řemesel a dalších činností ve venkovských oblastech u podnikatelů a obcí a dobrovolných svazků obcí, včetně podpory budování infrastruktury,“.
22.
V § 2e odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
je plně svéprávná,“.
23.
V § 2e odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena b) a c).
24.
Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
25.
V § 2e odst. 3 písm. a) se za slova „aromatických rostlin“ vkládají slova „s výjimkou pěstování konopí pro léčebné použití a vědecké účely“.
26.
V § 2e odst. 3 se na konci textu písmene e) doplňují slova „, pokud je konečným produktem zemědělský produkt uvedený v Příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie“.
27.
V § 2e se na konci odstavce 3 doplňuje závěrečná část ustanovení, která zní: „Dále se za zemědělskou výrobu považuje zemědělská činnost stanovená podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky.“.
28.
V § 2f odst. 1 se slova „předpisu Evropských společenství13)“ nahrazují slovy „Smlouvy o fungování Evropské unie“.
Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
29.
V § 2f odstavec 2 zní:
„(2)
Zemědělského podnikatele zaeviduje obecní úřad obce s rozšířenou působností, pokud žadatel splňuje podmínky uvedené v § 2e odst. 1.“.
30.
V § 2f odst. 3 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 70 zní:
„a)
kromě náležitostí stanovených správním řádem70) obchodní firmu, státní občanství, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebylo-li přiděleno, tak datum narození, a prohlášení o tom, zda jí soud nebo správní orgán neuložil zákaz činnosti týkající se zemědělské výroby,
70)
§ 37 odst. 2 správního řádu.“.
31.
V § 2f odst. 3 písm. b) se slova „bydliště na území České republiky“ nahrazují slovy „bydliště mimo území České republiky a adresu místa pobytu v České republice“, slova „popisné a“ se nahrazují slovy „popisné nebo číslo evidenční, popřípadě“ a na konci textu písmene se doplňují slova „uvedené v písmenu a)“.
32.
V § 2f odst. 3 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena d) až f).
33.
V § 2f se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:
„g)
číslo elektronicky čitelného identifikačního dokladu, pokud jím fyzická osoba disponuje, nemá-li přiděleno identifikační číslo, a
h)
sídlo v České republice.“.
34.
V § 2f odst. 4 písmeno a) zní:
„a)
kromě náležitostí stanovených správním řádem70) osobní jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebylo-li přiděleno, tak datum narození, místo trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy, nejedná-li se o občana České republiky nebo občana jiného členského státu Evropské unie; je-li statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, uvede se kromě náležitostí stanovených správním řádem70) osobní jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebylo-li přiděleno, tak datum narození, místo trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, a údaj, zda jim soud nebo správní orgán neuložil zákaz činnosti týkající se zemědělské výroby,“.
35.
V § 2f odst. 4 písm. c) se slovo „g)“ nahrazuje slovem „f)“.
36.
V § 2fa odst. 1 písm. a) se slova „jméno a příjmení“ nahrazují slovy „osobní jméno, popřípadě jména, příjmení“, slova „popisné a“ se nahrazují slovy „popisné nebo číslo evidenční, popřípadě“, za slovem „přiděleno“ se vkládají slova „nebylo-li přiděleno, tak“ a slova „, místo narození a rodné příjmení“ se zrušují.
37.
V § 2fa odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
jde-li o zahraniční fyzickou osobu, osobní jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní firma, státní občanství, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebylo-li přiděleno, tak datum narození, adresa bydliště mimo území České republiky, adresa místa pobytu v České republice, pokud jí byl povolen trvalý pobyt; u osoby, která za účelem podnikání zřizuje na území České republiky organizační složku, adresa jejího umístění obsahující název obce, její části, název ulice, číslo popisné nebo číslo evidenční, popřípadě číslo orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo a údaje o vedoucím této organizační složky uvedené v § 2f odst. 3 písm. a) s výjimkou prohlášení o neuložení zákazu činnosti týkající se zemědělské výroby; je-li vedoucí této organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, uvede se rovněž místo jejího pobytu v České republice, pokud jí byl povolen,“.
38.
V § 2fa odst. 1 písm. c) se slova „místo podnikání“ nahrazují slovem „sídlo“.
39.
V § 2fa odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena d) až f).
40.
V § 2fa odst. 2 písm. a) se slovo „sídlo“ nahrazuje slovy „adresa sídla“, slova „popisné a“ se nahrazují slovy „popisné nebo číslo evidenční, popřípadě“, slovo „jméno“ se nahrazuje slovy „osobní jméno“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, bylo-li přiděleno“.
41.
V § 2fa odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
u zahraniční právnické osoby adresa umístění organizační složky v České republice a údaje týkající se vedoucího organizační složky, uvedené v § 2f odst. 3 písm. a), s výjimkou prohlášení o neuložení zákazu činnosti týkající se zemědělské výroby; je-li vedoucí organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, uvede se rovněž místo jejího pobytu v České republice, pokud jí byl povolen,“.
42.
V § 2fa odst. 2 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
43.
V § 2fa odstavec 3 zní:
„(3)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vydal osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele, přidělí zemědělskému podnikateli identifikační číslo poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci.“.
44.
V § 2fa odstavec 5 zní:
„(5)
Zemědělský podnikatel je povinen oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností změny údajů zapisovaných do evidence zemědělského podnikatele, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo. Tuto povinnost zemědělský podnikatel nemá, jde-li o změny referenčních údajů zapisovaných v základních registrech, v agendovém informačním systému evidence obyvatel, v obchodním rejstříku nebo v agendovém informačním systému cizinců. Na základě oznámení změny podnikatelem nebo na základě informace poskytnuté ze základních registrů, z obchodního rejstříku, z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců týkající se údajů zapisovaných do evidence zemědělského podnikatele provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis do evidence zemědělského podnikatele a na vyžádání vydá zemědělskému podnikateli změnové osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele.“.
45.
V § 2fa odst. 6 se slovo „příslušnému“ zrušuje a na konci odstavce se doplňují věty „Pokud má zemědělský podnikatel v úmyslu pokračovat v provozování zemědělské výroby před uplynutím doby, na kterou bylo provozování zemědělské výroby přerušeno, je to povinen předem písemně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. V provozování zemědělské výroby může zemědělský podnikatel pokračovat dnem, jehož datum v žádosti uvede, nejdříve však ke dni, kdy bylo oznámení o pokračování v provozování zemědělské výroby obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doručeno.“.
46.
V § 2fb odst. 2 se slova „veřejným seznamem“ nahrazují slovem „veřejná“, slova „místo podnikání“ se nahrazují slovem „sídlo“, slova „zaměření zemědělské výroby, nebo již nesplňuje podmínky podle § 2e odst. 1“ se zrušují, za slovo „číslo“ se vkládají slova „, datum zápisu do evidence zemědělského podnikatele“ a za slova „této osoby“ se vkládají slova „, a to jen údaje o této osobě. Dále lze z neveřejné části vydat výpis na základě žádosti soudu, správního orgánu nebo Nejvyššího kontrolního úřadu“.
47.
V § 2fb odst. 4 písm. b), § 2fb odst. 5 písm. a) a v § 2fb odst. 6 písm. a) se slovo „jméno“ nahrazuje slovy „osobní jméno“.
48.
V § 2fb odst. 5 písm. f) a v § 2fb odst. 6 písm. h) se slova „zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „omezení svéprávnosti“.
49.
V § 2g odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a neoznámil obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností přerušení provozování zemědělské výroby nebo již nesplňuje podmínky podle § 2e odst. 1“.
50.
V § 2g se odstavec 4 zrušuje.
51.
Za § 2h se vkládá nový § 2ha, který včetně nadpisu zní:
㤠2ha
Místní příslušnost evidence zemědělského podnikatele
Žádost o zápis do evidence zemědělského podnikatele, žádost o provedení změny v této evidenci nebo o vyřazení z této evidence lze podat u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností.“.
52.
V § 2i odst. 1, 2 a 4 se slova „půdním bloku, popřípadě“, slova „půdního bloku, popřípadě“ a slova „půdními bloky, popřípadě“ zrušují.
53.
V § 2i odst. 2 písm. d), § 3n odst. 1 a 2 a v § 3o odst. 2 a 3 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Fond“.
54.
V § 3 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Příslušný orgán poskytuje před podáním žádosti žadatelům o dotace odbornou a poradenskou pomoc.“.
55.
V § 3 odst. 2 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).
56.
V § 3 odst. 2 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
57.
V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Žádost o poskytnutí dotace a další podání lze podat též v elektronické podobě prostřednictvím elektronické aplikace příslušného orgánu, ke které zřídí příslušný orgán přístup na požádání. Žádost o poskytnutí dotace a další podání učiněné prostřednictvím elektronické aplikace příslušného orgánu přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup nevyžaduje podepsání uznávaným elektronickým podpisem.“.
Dosavadní odstavce 3 až 13 se označují jako odstavce 4 až 14.
58.
V § 3 odst. 5 písm. a), § 3a odst. 3 písm. c) a v § 3a odst. 6 se slova „podle § 3i písm. a) až g) nebo k)“ nahrazují slovy „stanovenou nařízením vlády podle § 3i“.
59.
V § 3 odst. 5 písm. a) se slova „podle uživatelských vztahů“ zrušují.
60.
Poznámka pod čarou č. 20 zní:
„20)
§ 23b zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů.“.
61.
V § 3 odstavec 6 zní:
„(6)
Příslušný orgán dotaci neposkytne, jestliže se pozemek, na který má být poskytnuta dotace, nenachází na území České republiky.“.
62.
V § 3 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje slovy „6 a 8“.
63.
V § 3 odst. 9 se za slova „Evropského rybářského fondu9)“ vkládají slova „a Evropského námořního a rybářského fondu“.
64.
V § 3 odst. 11 až 14 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“.
65.
§ 3a včetně poznámek pod čarou č. 25 až 33 zní:
㤠3a
(1)
Evidence využití půdy slouží k ověřování správnosti údajů uvedených v žádosti, jejichž předmětem je dotace podle § 3 odst. 5 písm. a), ke kontrolám plnění podmínek poskytnutí dotace, pro evidenci ekologického zemědělství, pro evidenci ovocných sadů, pro evidenci pěstování geneticky modifikované odrůdy (§ 2i), pro uplatnění nároku na vrácení spotřební daně25), pro evidenci pěstování máku setého a konopí26) a pro evidenci území určeného k řízeným rozlivům povodní27).
(2)
Evidence využití půdy je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem15) je ministerstvo. Aktualizaci evidence využití půdy provádí Fond. Evidence využití půdy obsahuje
a)
evidenci půdy,
b)
evidenci ekologicky významných prvků a
c)
evidenci hospodářství podle objektů určených k chovu evidovaných zvířat28) s výjimkou včel (dále jen „evidence objektů“).
(3)
Ministerstvu a Fondu jsou pro výkon jejich působnosti podle tohoto zákona poskytovány
a)
referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b)
údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c)
údaje z agendového informačního systému cizinců.
(4)
Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou
a)
osobní jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
datum a místo narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c)
datum a místo úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
d)
adresa místa pobytu a
e)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(5)
Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou
a)
osobní jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
datum a místo narození,
c)
rodné číslo, bylo-li přiděleno,
d)
adresa místa trvalého pobytu a
e)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(6)
Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou
a)
osobní jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
datum a místo narození,
c)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d)
druh a adresa místa pobytu,
e)
počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.
(7)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(8)
Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(9)
Základní jednotkou evidence půdy je půdní blok29) o minimální výměře 0,01 ha, který představuje
a)
souvislou plochu zemědělsky obhospodařované půdy zřetelně v terénu oddělené zejména lesním porostem, zpevněnou cestou, pozemní komunikací, vodním útvarem povrchových vod nebo trvale zemědělsky neobhospodařovanou půdou, která může obsahovat ekologicky významný prvek obklopený zemědělsky obhospodařovanou půdou30),
b)
souvislou vodní plochu využívanou pro účely chovu ryb, vodních živočichů a pěstování rostlin ve vodním útvaru povrchových vod, pro účely provozování rybníkářství podle jiného právního předpisu31), nebo
c)
souvislou plochu zalesněné půdy, která byla v evidenci půdy vedena jako zemědělsky obhospodařovaná půda se zemědělskou kulturou stanovenou nařízením vlády podle § 3i.
(10)
Za půdní blok se považuje také ekologicky významný prvek, který není součástí půdního bloku podle odstavce 9 písm. a) a současně bezprostředně přiléhá k zemědělsky obhospodařované půdě evidované jako půdní blok podle odstavce 9.
(11)
U půdního bloku se v evidenci půdy eviduje
a)
identifikační číslo půdního bloku,
b)
výměra půdního bloku,
c)
výměra způsobilé plochy, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie, a
d)
samostatná plocha v rámci půdního bloku, která nepředstavuje díl půdního bloku podle odstavce 12, včetně její výměry.
(12)
Díl půdního bloku, který je součástí půdního bloku, představuje souvislou plochu půdy o minimální výměře 0,01 ha, jejíž hranice lze identifikovat v terénu, a
a)
na níž vykonává vlastním jménem a na vlastní odpovědnost zemědělskou činnost32) fyzická nebo právnická osoba, (dále jen „uživatel“) a
b)
je na ní pěstován jeden druh zemědělské kultury stanovené podle § 3i, popřípadě se na ní nachází ekologicky významný prvek podle § 3aa odst. 4.
(13)
Jako díl půdního bloku podle odstavce 12 je evidována také souvislá plocha půdy,
a)
která je obhospodařována v rámci ekologického zemědělství, nebo v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství podle zákona o ekologickém zemědělství, nebo
b)
je na ní uplatňováno opatření, jehož podmínky stanovené jiným právním předpisem33) vyžadují, aby bylo prováděno na samostatném dílu půdního bloku, nebo
c)
které odpovídá v rámci registru vinic vedeného podle zákona o vinohradnictví a vinařství, registru chmelnic vedeného podle zákona o ochraně chmele, nebo v rámci evidence ovocných sadů, registrační číslo vinice, chmelnice, nebo ovocného sadu.
(14)
U dílu půdního bloku se eviduje
a)
příslušnost k půdnímu bloku,
b)
identifikační číslo dílu půdního bloku,
c)
výměra dílu půdního bloku,
d)
výměra způsobilé plochy, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie,
e)
výměra jednotlivých druhů ekologicky významných prvků, které jsou součástí tohoto dílu půdního bloku,
f)
označení uživatele, včetně uvedení identifikačního čísla, jde-li o právnickou osobu a fyzickou osobu s přiděleným identifikačním číslem, nebo data narození, popřípadě rodného čísla, jde-li o fyzickou osobu, které identifikační číslo přiděleno nebylo,
g)
druh zemědělské kultury podle kritérií uvedených v § 3i,
h)
obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, nebo v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství podle zákona o ekologickém zemědělství a
i)
další údaje stanovené nařízením vlády, popřípadě přímo použitelným předpisem Evropské unie.
25)
§ 57 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.
26)
§ 24 a 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 362/2004 Sb.
27)
§ 68 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 181/2008 Sb.
28)
§ 1 odst. 1 písm. d) zákona č. 154/2000 Sb., ve znění zákona č. 282/2003 Sb. a zákona č. 130/2006 Sb.
29)
Čl. 2 odst. 27 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění.
Čl. 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008.
30)
Čl. 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009.
31)
§ 2 písm. b) a c) zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství).
32)
Čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1307/2013.
33)
Například nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy, ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámky pod čarou č. 34 až 38 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
66.
Nadpis § 3aa zní: „Evidence objektů a evidence ekologicky významných prvků“.
67.
V § 3aa odstavce 3 až 5 znějí:
„(3)
Jestliže objekt přísluší k více hospodářstvím, objekt se nečlení a Fond u příslušného objektu uvede, že objekt přísluší k více hospodářstvím.
(4)
Základní jednotkou evidence ekologicky významných prvků je prvek, který představuje souvislou plochu i zemědělsky neobhospodařované půdy plnící mimoprodukční funkci zemědělství, popřípadě jiný útvar, který je součástí zemědělsky obhospodařované půdy nebo k ní bezprostředně přiléhá, a který je druhem ekologicky významných prvků podle § 3m.
(5)
U ekologicky významných prvků se eviduje
a)
identifikační číslo ekologicky významného prvku,
b)
druh ekologicky významného prvku podle kritérií uvedených v § 3m,
c)
příslušnost k půdnímu bloku,
d)
příslušnost k dílu půdního bloku, je-li známa,
e)
výměra a
f)
další údaje stanovené nařízením vlády, popřípadě přímo použitelným předpisem Evropské unie.
68.
V § 3aa se odstavec 6 zrušuje.
69.
V § 3ab odst. 1 se slova „krajinné prvky“ nahrazují slovy „ekologicky významné prvky“.
70.
V § 3ab odst. 2 se slova „jako veřejný seznam z“ nahrazují slovy „z veřejné části“.
71.
V § 3ab odst. 2 písm. a) se slova „(jméno a příjmení nebo název a adresa, nebo obchodní firma a sídlo)“ nahrazují slovy „, a to osobní jméno, popřípadě jména, příjmení nebo název a adresa, nebo obchodní firma a sídlo“.
72.
V § 3ab odst. 2 písm. e) se slova „zvláštního právního předpisu32)“ nahrazují slovy „zákona o ekologickém zemědělství“.
73.
V § 3ab odst. 2 písm. i) až k) se slova „krajinného prvku“ nahrazují slovy „ekologicky významného prvku“.
74.
V § 3ab se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
podaná ohlášení změny evidence půdy podle § 3g odst. 1.“.
75.
§ 3b až 3e se zrušují.
76.
§ 3g včetně nadpisu zní:
㤠3g
Aktualizace evidence půdy
(1)
Uživatel je povinen Fondu na jím vydaném formuláři ohlásit skutečnost, že došlo
a)
ke změně průběhu hranice dílu půdního bloku,
b)
ke změně uživatele dílu půdního bloku,
c)
k ukončení užívání dílu půdního bloku,
d)
ke změně druhu zemědělské kultury na dílu půdního bloku podle kritérií stanovených v nařízení vlády podle § 3i,
e)
ke změně průběhu hranice osázené plochy vinice na dílu půdního bloku, s druhem zemědělské kultury vinice stanovené nařízením vlády podle § 3i, nebo
f)
ke vzniku nového dílu půdního bloku, který není v evidenci půdy evidován,
a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala; ohlášení změny zveřejní Fond způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Zjistí-li Fond, že ohlášení změny podle odstavce 1 je v rozporu s údaji vedenými v evidenci půdy nebo jiným ohlášením změny, vyzve uživatele, který učinil ohlášení změny, popřípadě uživatele dotčeného tímto ohlášením k předložení písemné dohody odstraňující vzájemný rozpor nebo k předložení dokladu prokazujícího právní důvod užívání zemědělské půdy, která se stala předmětem rozporu, a to ve lhůtě stanovené Fondem, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Zjistí-li Fond, že ohlášení změny je nepravdivé nebo neúplné, vyzve uživatele k odstranění vad ohlášení změny, a to ve lhůtě stanovené Fondem, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy.
(3)
Fond provede aktualizaci evidence půdy na základě ohlášení změny podle odstavce 1, jestliže
a)
údaje v ohlášení změny neshledá nepravdivými, popřípadě neúplnými, nebo
b)
ohlášení změny je doloženo písemnou dohodou podle odstavce 2 nebo uživatel, který učinil ohlášení změny, předložil doklad prokazující právní důvod užívání zemědělské půdy, která se stala předmětem rozporu podle odstavce 2.
Fond vydá osobě, která ohlásila změnu, jakož i dalším osobám, pokud se jich změna týká, oznámení o aktualizaci evidence půdy.
(4)
Fond aktualizaci evidence půdy podle ohlášení změny podle odstavce 1 neprovede a tuto skutečnost s uvedením důvodu oznámí písemně uživateli, který učinil ohlášení změny podle odstavce 1, popřípadě osobě, které se aktualizace evidence půdy týká, jestliže
a)
i po předložení dokladu podle odstavce 2 shledá údaje v ohlášení změny nepravdivými, nebo
b)
uživatel, který učinil ohlášení změny, nedoložil písemnou dohodu podle odstavce 2 nebo doklad prokazující právní důvod užívání zemědělské půdy, která se stala předmětem rozporu podle odstavce 2.
(5)
Jestliže v důsledku ohlášení změny podle odstavce 1 mají být aktualizovány údaje týkající se dílu půdního bloku uživatele, který nepodal ohlášení změny, a na základě výzvy podle odstavce 2 nedoložil písemnou dohodu nebo neprokázal právní důvod užívání dílu půdního bloku, Fond mu písemně oznámí provedení aktualizace evidence půdy do 15 dnů ode dne, kdy aktualizaci evidence půdy provede.
(6)
Proti oznámení podle odstavců 3 až 5 může uživatel podat Fondu nejpozději do 15 dnů ode dne jeho doručení písemnou námitku, která musí být odůvodněna. Podaná námitka nemá odkladný účinek. O podané námitce rozhoduje ministerstvo. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje uživateli a je konečné.
(7)
V evidenci půdy zařazený uživatel může podat Fondu žádost o úplné vynětí z evidence půdy. Fond takové žádosti vyhoví a vydá o tom uživateli potvrzení do 30 dnů ode dne jejího doručení.
(8)
Fond může na základě vlastního zjištění nebo na základě podnětu ministerstva nebo jiného orgánu veřejné správy zahájit postup vedoucí k aktualizaci evidence půdy, popřípadě k úplnému vynětí z evidence půdy; takový postup Fond zahájí vždy, podá-li o to žádost vlastník pozemku, na němž se nachází díl půdního bloku. Fond vyzve dotčené uživatele k písemnému vyjádření ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Odstavce 2 až 7 se vztahují na aktualizaci evidence půdy, popřípadě na úplné vynětí z evidence půdy, podle tohoto odstavce přiměřeně. Právní účinky změny v evidenci půdy provedené na základě tohoto odstavce nastávají dnem následujícím po dni, kdy Fond zahájil postup podle tohoto odstavce, nebo jestliže ze zjištěných důkazů nevyplývá, že nastanou později.
(9)
Jestliže se aktualizace evidence půdy podle odstavce 1 týká dílu půdního bloku, u kterého před aktualizací evidence půdy bylo evidováno obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, nebo v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství podle zákona o ekologickém zemědělství nebo nový uživatel aktualizovaného dílu půdního bloku je registrován jako ekologický zemědělec podle zákona o ekologickém zemědělství, pak se režim obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, nebo v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství určí na základě podmínek stanovených zákonem o ekologickém zemědělství. Jestliže režim obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, nebo v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství nebude možné na základě podmínek stanovených zákonem o ekologickém zemědělství určit, zůstane u takového dílu půdního bloku režim neurčen do doby, než jej stanoví příslušná kontrolní organizace pro ekologické zemědělství, a to k prvnímu dni, ke kterému režim nemohl být určen.
(10)
Jestliže se ohlášení změny podle odstavce 1 dotýká dílu půdního bloku, u kterého před tímto ohlášením byla evidována, popřípadě po provedení změny má být evidována kultura vinice, chmelnice nebo ovocný sad stanovená nařízením vlády podle § 3i, změnu údajů ověří Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“) a výsledek sdělí Fondu do 15 dnů.
(11)
Právní účinky provedené aktualizace evidence půdy na základě ohlášení změny uživatelem podle odstavce 1 nastávají nejdříve dnem bezprostředně následujícím po dni, kdy Fond změnu v evidenci půdy provede, a nejpozději pátým dnem od doručení ohlášení podle odstavce 1, nebo nastávají později, jestliže to vyplývá ze zjištěných důkazů.
(12)
V případě, že při ohlášení změny podle odstavce 1 není postupováno podle odstavce 2 a právní účinky změny v evidenci půdy by jinak nastaly v rámci rozhodného období pro plnění povinností pro poskytnutí dotace podle jiného právního předpisu, může uživatel ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o aktualizaci evidence půdy požádat Fond o vydání nového oznámení. Zmeškání lhůty nelze prominout. Tímto způsobem se bude na návrh uživatele postupovat v případě, kdy nedojde k provedení původně ohlášené změny nebo její části nebo k odložení právních účinků mimo rozhodné období pro plnění povinností pro poskytnutí dotace podle jiného právního předpisu. Novým oznámením nemůže být způsobena újma žádnému z uživatelů, ledaže s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas.
(13)
Ohlášení změny je možno podat též v elektronické podobě prostřednictvím elektronické aplikace Fondu, ke které zřídí Fond přístup na požádání. Žádost o provedení změny podaná prostřednictvím elektronické aplikace Fondu přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup nevyžaduje podepsání uznávaným elektronickým podpisem.
(14)
Jestliže v důsledku ohlášení změny podle odstavce 1 mají být aktualizovány údaje týkající se půdního bloku, Fond takovou změnu provede s právními účinky vyplývajícími z ohlášení změny, která tuto změnu vyvolala.
(15)
Fond může na základě vlastního zjištění s využitím dostupných ortofotografických map, družicových nebo leteckých měřických snímků, měření v terénu upravit průběh hranice půdního bloku.“.
77.
Nadpis § 3h zní: „Mimořádná aktualizace evidence půdy a evidence ekologicky významných prvků“.
78.
V § 3h odst. 1 se slova „Ministerstvo nejméně jednou za 10 let aktualizuje“ nahrazují slovy „Fond nejméně jednou za 5 let ověřuje“ a za slovo „půdy“ se vkládají slova „a evidence ekologicky významných prvků“.
79.
V § 3h odst. 2 se slovo „evidenci“ nahrazuje slovem „evidencích“ a slova „ministerstva a dotčených uživatelů“ se nahrazují slovy „Fondu a dotčených uživatelů postupem podle § 3g odst. 8“.
80.
§ 3i včetně nadpisu zní:
㤠3i
Druhy zemědělské kultury
Druhy zemědělské kultury v evidenci půdy stanoví vláda nařízením.“.
Poznámky pod čarou č. 41 až 43 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
81.
V nadpisu § 3j se za slovo „Obnova“ vkládá slovo „trvalého“.
82.
V § 3j odstavec 1 zní:
„(1)
Jestliže se uživatel dílu půdního bloku rozhodne obnovit trvalý travní porost stanovený nařízením vlády podle § 3i,
a)
ohlásí tuto skutečnost Fondu nejpozději do 15 dnů ode dne zahájení obnovy trvalého travního porostu na dílu půdního bloku,
b)
zajistí souvislý trvalý travní porost na dílu půdního bloku, nejpozději do 31. srpna v příslušném kalendářním roce, jestliže obnova trvalého travního porostu byla ohlášena v období od 1. července předcházejícího kalendářního roku do 30. června příslušného kalendářního roku, a
c)
zajistí sklizení plodiny na dílu půdního bloku, určené k ochraně vzcházejícího trvalého travního porostu, byla-li vyseta na dílu půdního bloku, nejpozději do 31. srpna v příslušném kalendářním roce, jestliže obnova trvalého travního porostu byla ohlášena v období od 1. července předcházejícího kalendářního roku do 30. června příslušného kalendářního roku.
Tímto ustanovením není dotčen postup podle zákona o ochraně přírody a krajiny.“.
83.
V § 3j odst. 2 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Fond“ a číslo „9“ se nahrazuje číslem „8“.
84.
§ 3k včetně poznámek pod čarou č. 44 a 45 a odkazů na poznámky pod čarou se zrušuje.
85.
§ 3l včetně nadpisu zní:
㤠3l
Druh objektu
Druhy objektů v evidenci objektů stanoví vláda nařízením.“.
86.
§ 3m včetně nadpisu zní:
㤠3m
Druh ekologicky významného prvku
Druhy ekologicky významných prvků evidence ekologicky významných prvků stanoví vláda nařízením.“.
87.
V § 3n odst. 1 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Fond“, za slova „údajích uvedených v ohlášení“ se vkládají slova „a vydá o tom potvrzení“ a slova „ministerstvo samo“ se nahrazují slovy „Fond sám“.
88.
V § 3n odst. 2 se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“.
89.
V § 3o odst. 1 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Fondu“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, Fond vydá o tom chovateli potvrzení“.
90.
V poznámce pod čarou č. 47 se slova „§ 2 písm. n)“ nahrazují slovem „§ 23b“ a slova „zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 282/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 130/2006 Sb.“ se nahrazují slovy „pozdějších předpisů.“.
91.
V § 3o odst. 3 se slovo „evidence40)“ nahrazuje slovem „evidence47)“.
92.
§ 3p včetně nadpisu zní:
㤠3p
Evidence ekologicky významných prvků a její aktualizace
(1)
Fond zaeviduje ekologicky významný prvek nebo provede aktualizaci v evidenci ekologicky významných prvků včetně ukončení jeho evidence na základě vlastního nebo přijatého podnětu.
(2)
V případě, že jsou splněny podmínky pro evidenci ekologicky významného prvku stanovené nařízením vlády, Fond provede aktualizaci evidence ekologicky významných prvků. Aktualizaci evidence ekologicky významného prvku Fond sdělí uživatelům bezprostředně přiléhajících dílů půdních bloků nebo dílu půdního bloku, na kterém se ekologicky významný prvek nachází, a osobě, popřípadě orgánu, který podnět k aktualizaci evidence ekologicky významných prvků podle odstavce 1 podal.
(3)
Jestliže Fond neshledá důvody pro zahájení aktualizace evidence ekologicky významných prvků, sdělí tuto skutečnost osobě, popřípadě orgánu, který tento podnět Fondu podal.
(4)
Uživatel pozemku, na kterém se část nebo celý ekologicky významný prvek nachází, může požádat Fond o zahrnutí tohoto pozemku do bezprostředně přiléhajícího dílu půdního bloku, jehož je uživatelem, anebo o vytvoření samostatného dílu půdního bloku, jestliže jsou splněny podmínky pro jeho vytvoření podle § 3a odst. 12. Taková žádost se považuje za ohlášení změny podle § 3g odst. 1.
(5)
V případě uvedeném v odstavci 4 uživatel pozemku, na kterém se část nebo celý ekologicky významný prvek nachází, prokáže užívání pozemku dokladem prokazujícím právní důvod užívání, jestliže se jedná o zemědělsky neobhospodařovaný pozemek, který
a)
není obklopen po celé své hranici zemědělsky obhospodařovanou půdou, nebo
b)
je obklopen po celé své hranici zemědělsky obhospodařovanou půdou a jeho výměra je vyšší než 0,05 ha.“.
93.
V § 4 odst. 2 se slova „Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky“ nahrazují slovy „Ústav zemědělské ekonomiky a informací“.
94.
V § 4 odst. 3 se slova „Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský“ nahrazují slovem „Ústav“.
95.
V § 4 odst. 3, § 4a odst. 9, § 5 odst. 1 písm. g) a v § 5a odst. 1 písm. h) se slova „obhospodařovaných v režimu intenzivního ovocnářství38)“ zrušují.
96.
V § 4 odst. 5 se slova „zákona o ochraně chmele a zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat“ nahrazují slovy „a zákona o ochraně chmele“.
97.
V § 4 odst. 7 se slova „Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským“ nahrazují slovy „, Fondem, Ústavem“.
98.
V § 4 odst. 8 se slova „je oprávněno“ nahrazují slovy „a Fond jsou oprávněny“.
99.
V § 4 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí:
„(9)
Generální ředitelství cel poskytuje ministerstvu o hospodářských subjektech, které podléhají kontrole podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky v souvislosti s přijímáním nebo prováděním plateb, které se vztahují k systému financování Evropským zemědělským záručním fondem, tyto údaje:
a)
identifikační údaje kontrolovaného hospodářského subjektu, a to jméno nebo název, obchodní firmu a sídlo,
b)
popis, včetně obchodního názvu a druhu zemědělského produktu podle zařazení v kombinované nomenklatuře uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87,
c)
zemi odeslání a zemi původu zemědělského produktu a
d)
množství zemědělského produktu vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek.
(10)
Poskytnutí informací podle odstavce 9 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.“.
100.
V § 4a odstavec 1 zní:
„(1)
Ministerstvo je oprávněno provádět kontrolu správnosti údajů fyzických a právnických osob uvedených v žádostech a ohlášeních podávaných ministerstvu podle tohoto zákona.“.
101.
V § 4a odst. 3 se za slova „kontrolovaných osob“ vkládají slova „nebo povinných osob“.
102.
V § 4a odst. 8 se slovo „2g“ nahrazuje slovem „2ha“, slovo „příslušný“ se zrušuje a za slovo „působností“ se vkládají slova „, který je příslušný podle správního řádu“.
103.
V § 4a se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10)
Kontrolu plnění povinností při pěstování geneticky modifikované odrůdy plodin (§ 2i) a kontrolu evidence využití půdy (§ 3a až 3p) provádí Fond. Odstavce 1 až 3 platí obdobně.“.
104.
V § 4a se doplňuje odstavec 11, který včetně poznámky pod čarou č. 71 zní:
„(11)
Ministerstvo nebo jím pověřená osoba jsou oprávněny provádět kontrolu skutečně vynaložených nákladů v případě dotace v rámci společných organizací trhů vyplácené na základě paušálních částek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie71). Účelem této kontroly je ověření správnosti stanovení výše paušálních částek. Odstavce 2 a 3 platí obdobně.
71)
Čl. 8 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 555/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína, v platném znění.“.
105.
V poznámkách pod čarou č. 55, 57 a 59 se slova „nařízení Komise (ES) č. 796/2004“ nahrazují slovy „nařízení Komise (ES) č. 1122/2009“.
106.
V § 4c odst. 5 se slovo „osob“ zrušuje a slovo „jména“ se nahrazuje slovy „osobního jména“.
107.
V § 4c odst. 5 a 6 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“.
108.
V poznámce pod čarou č. 61 se slova „Čl. 44 nařízení Komise (ES) č. 796/2004“ nahrazují slovy „Čl. 50 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009“.
109.
V poznámce pod čarou č. 64 se čísla „1975/2006“ nahrazují čísly „65/2011“.
110.
V § 5 odst. 1 písm. e) a v § 5a odst. 1 písm. f) bod 1 zní:
„1.
v rozporu s § 3g odst. 1 písm. a) až e) nesplní ohlašovací povinnost nebo neuvede pravdivé nebo úplné údaje k aktualizaci evidence půdy, nebo“.
111.
V § 5b odst. 5 písm. b) se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Fond“.
112.
V § 5b se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Příjem z pokut je příjmem rozpočtu orgánu, který pokutu uložil.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Řízení zahájená podle zákona č. 252/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2.
Zemědělský podnikatel provozující zemědělskou výrobu podle § 2e odst. 3 zákona č. 252/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za zemědělského podnikatele provozujícího zemědělskou výrobu podle § 2e odst. 3 zákona č. 252/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Uživatel dílu půdního bloku evidence půdy uvede do souladu evidenci půdy v oblasti evidence dílu půdního bloku podle § 3a odst. 12 zákona č. 252/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, způsobem podle § 3g zákona č. 252/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 31. prosince 2015.
4.
Státní zemědělský intervenční fond uvede do souladu evidenci půdy v oblasti půdních bloků a dílů půdních bloků a evidenci ekologicky významných prvků podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 31. prosince 2015.
5.
Krajinné prvky v evidenci krajinných prvků podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za ekologicky významné prvky v evidenci ekologicky významných prvků podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Půdní bloky a díly půdních bloků v evidenci půdy podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za díly půdních bloků v evidenci půdy podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Nařízení vlády č. 454/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu.
2.
Nařízení vlády č. 294/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu, ve znění nařízení vlády č. 454/2001 Sb.
3.
Nařízení vlády č. 306/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu, ve znění pozdějších předpisů.
4.
Nařízení vlády č. 115/2004 Sb., kterým se stanoví některé postupy při provádění opatření společné organizace trhu se škrobem.
5.
Nařízení vlády č. 182/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 174/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady opatření k podpoře vývozu sladu.
6.
Nařízení vlády č. 543/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 115/2004 Sb., kterým se stanoví některé postupy při provádění opatření společné organizace trhu se škrobem.
7.
Část první nařízení vlády č. 579/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 243/2004 Sb., o stanovení některých podrobností a bližších podmínek při poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy pro rok 2004, a kterým se zrušují některá nařízení vlády, upravující podporu vývozu některých zemědělských produktů.
8.
Nařízení vlády č. 149/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 115/2004 Sb., kterým se stanoví některé postupy při provádění opatření společné organizace trhu se škrobem, ve znění nařízení vlády č. 543/2004 Sb.
9.
Nařízení vlády č. 418/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 148/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace na nepotravinářské užití semene řepky olejné pro výrobu methylesteru řepkového oleje.
10.
Nařízení vlády č. 483/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 148/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace na nepotravinářské užití semene řepky olejné pro výrobu methylesteru řepkového oleje, ve znění nařízení vlády č. 418/2005 Sb.
11.
Nařízení vlády č. 82/2006 Sb., o stanovení dalších údajů evidovaných u půdního bloku nebo u dílu půdního bloku v evidenci využití zemědělské půdy.
12.
Nařízení vlády č. 141/2006 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám pro rok 2006.
13.
Nařízení vlády č. 143/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 115/2004 Sb., kterým se stanoví některé postupy při provádění opatření společné organizace trhu se škrobem, ve znění pozdějších předpisů.
14.
Nařízení vlády č. 144/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 144/2005 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy pro kalendářní roky 2005 a 2006.
15.
Nařízení vlády č. 432/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 141/2006 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám pro rok 2006.
16.
Nařízení vlády č. 450/2006 Sb., o stanovení některých podmínek provádění některých výjimečných opatření na podporu trhu s vejci a drůbeží.
17.
Nařízení vlády č. 46/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 142/2006 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování oddělené platby za cukr pěstitelům cukrové řepy pro kalendářní rok 2006.
18.
Nařízení vlády č. 48/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 144/2005 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy pro kalendářní roky 2005 a 2006, ve znění nařízení vlády č. 144/2006 Sb.
19.
Nařízení vlády č. 80/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování platby pro pěstování energetických plodin.
20.
Nařízení vlády č. 155/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám pro rok 2007.
21.
Nařízení vlády č. 157/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 115/2004 Sb., kterým se stanoví některé postupy při provádění opatření společné organizace trhu se škrobem, ve znění pozdějších předpisů.
22.
Nařízení vlády č. 333/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 80/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování platby pro pěstování energetických plodin.
23.
Část sedmá nařízení vlády č. 83/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování přímých podpor, některých podpor v rámci společné organizace trhu s vínem a některých podpor Programu rozvoje venkova, a o změně některých souvisejících nařízení vlády.
24.
Nařízení vlády č. 113/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 115/2004 Sb., kterým se stanoví některé postupy při provádění opatření společné organizace trhu se škrobem, ve znění pozdějších předpisů.
25.
Nařízení vlády č. 336/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 82/2006 Sb., o stanovení dalších údajů evidovaných u půdního bloku nebo u dílu půdního bloku v evidenci využití zemědělské půdy.
26.
Část šestá nařízení vlády č. 480/2009 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády v souvislosti s přijetím nařízení vlády o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor.
27.
Vyhláška č. 167/2003 Sb., kterou se stanoví vzor ohlášení a potvrzení o zařazení do evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu
Čl. IV
Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 251/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slova „Fond náleží“ nahrazují slovy „Fond je správním úřadem a náleží“.
2.
V § 1 odst. 2, § 4 odst. 2, § 6a odst. 1 písm. d), § 6a odst. 6, § 7 odst. 2, § 11 odst. 1, § 11d odst. 1 a 9, § 11h odst. 1, § 11j, § 12 odst. 3, § 12a odst. 1 písm. d), § 12a odst. 2, 10, 11 a 12, § 12c odst. 1 písm. b), § 12d odst. 1 písm. b), § 13b odst. 1 a v § 13c odst. 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
3.
Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
4.
Poznámka pod čarou č. 3 zní:
„3)
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 282/2012 ze dne 28. března 2012, kterým se stanoví společná pravidla k režimu jistot pro zemědělské produkty.“.
5.
V § 1 odst. 2 písm. j) se slova „zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „přímo použitelného předpisu Evropské unie“.
6.
V poznámce pod čarou č. 4 se slova „Nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se zavádí dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků, v platném znění.“ nahrazují slovy „Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), v platném znění.“.
7.
V § 1 odst. 2 písm. k) se slova „zvláštního právního předpisu5)“ nahrazují slovy „§ 2a zákona o zemědělství“.
Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
8.
V § 1 odst. 2 písm. l) se slova „programy strukturální podpory podle zvláštního právního předpisu6) a“ nahrazují slovy „podle § 2c zákona o zemědělství“.
Poznámky pod čarou č. 6 až 8 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
9.
V § 1 odst. 2 písm. n), r) a u) a v § 11 odst. 6 se slova „, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak“ zrušují.
10.
V § 1 odst. 2 písm. n) se za slovo „seskupení“ vkládají slova „a organizací“.
11.
V poznámce pod čarou č. 9 se slova „Nařízení Komise (ES) č. 800/1999 ze dne 15. dubna 1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty, v platném znění“ nahrazují slovy „Nařízení Komise (ES) č. 612/2009 ze dne 7. července 2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty, v platném znění“.
12.
V § 1 odst. 2 písm. r) se za slova „popřípadě s reprezentativním výběrem“ vkládají slova „trhů a tržních dnů,“.
13.
V § 1 odst. 2 se na konci textu písmene w) doplňují slova „a Evropský námořní a rybářský fond podle § 2ca zákona o zemědělství a“.
14.
V poznámce pod čarou č. 11 se slova „Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, v platném znění“ nahrazují slovy „Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999, v platném znění“.
15.
V § 1 se na konci odstavce 2 tečka zrušuje a doplňuje se písmeno x), které zní:
„x)
aktualizuje evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství.“.
16.
V § 1 odst. 3 se slova „, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak“ zrušují.
17.
§ 2 se včetně nadpisu zrušuje.
18.
V § 4 odst. 1 písm. a) se slova „a účetní závěrku sestavenou k rozvahovému dni, včetně přehledu pohledávek a závazků, ověřenou auditorem“ zrušují.
19.
V § 4 odst. 1 písm. b) se slova „a čerpání finančních prostředků“ nahrazují slovy „a účetní závěrku sestavenou k rozvahovému dni, včetně přehledu pohledávek a závazků, ověřenou auditorem“.
20.
V § 4 odst. 1 písm. c) se slova „a čerpání finančních prostředků“ zrušují.
21.
V § 4 odst. 2 se slova „prostřednictvím ministerstva“ zrušují.
22.
V § 6a odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „poskytnutá na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu43)“.
Poznámka pod čarou č. 43 zní:
„43)
§ 44 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
23.
V § 6a odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
dotace ze státního rozpočtu účelově určená na provádění činností podle § 1 odst. 2, poskytnutá jako ostatní prostředky43),“.
Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena c) až i).
24.
V § 6a odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h)
prostředky poskytnuté Ministerstvem financí na provádění činností podle § 1 odst. 2,“.
Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena i) a j).
25.
V § 6a odstavec 2 zní:
„(2)
Fond vede na 3 samostatných účtech finanční zdroje podle odstavce 1
a)
písm. a), b), d), f), h), i) a j),
b)
písm. c) a
c)
písm. e) a g).“.
26.
V § 6a odst. 3 se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. d)“, slova „písm. e) a“ se nahrazují slovy „písm. f), prostředky poskytnuté Ministerstvem financí podle odstavce 1 písm. h) a“ a slova „písm. h)“ se nahrazují slovy „písm. j)“.
27.
V § 6a odst. 4 se slova „písm. a), c), e) a h)“ nahrazují slovy „písm. a), b), d), f), h) a j)“ a slova „písm. b) a g)“ se nahrazují slovy „písm. c) a i)“.
28.
V § 6a odstavec 5 zní:
„(5)
Na úhradu správních výdajů Fondu mohou být použity pouze finanční zdroje podle odstavce 1 písm. c) a i). Fond může po předchozím souhlasu Ministerstva financí zřídit u banky nebo pobočky zahraniční banky nad rámec účtů u České národní banky podle odstavce 2 účet, popřípadě účty, na kterých bude vedena část finančního zdroje podle odstavce 1 písm. c), a ze kterých lze uskutečňovat výdaje související s pracovní cestou prostřednictvím platebních karet při pracovních cestách. Prostřednictvím platebních karet lze z těchto účtů uskutečňovat další výdaje, jejichž úhradu není možné provést jiným způsobem.“.
29.
V poznámce pod čarou č. 15 se slova „nařízení Rady (ES) č. 1663/1995, které stanovuje podrobná prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 729/1970 s ohledem na postup účetní závěrky EAGGF Záruční sekce,“ zrušují.
30.
V § 6c větě první se za slova „svého rozpočtu“ vkládají slova „na základě částek oznámených ministerstvem podle zákona o rozpočtových pravidlech44)“.
Poznámka pod čarou č. 44 zní:
„44)
§ 8b odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 482/2004 Sb.“.
31.
V § 6c se věta třetí zrušuje.
Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
32.
V poznámce pod čarou č. 17 se slova „Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů“ nahrazují slovy „Zákoník práce“.
33.
V § 7 odst. 3 se slova „, osoby, s nimiž Fond uzavřel smlouvu podle § 11c odst. 6, a jejich zaměstnanci a osoby zmocněné“ nahrazují slovy „a osoby“.
34.
V § 7 se odstavec 7 zrušuje.
35.
V § 9 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Je-li ředitel Fondu odvolán nebo vzdá-li se své funkce, vykonává jeho pravomoci v plném rozsahu jeho zástupce, a to do doby jmenování nového ředitele Fondu.“.
36.
V § 9a písm. b) se slova „ve lhůtě podle § 6c“ zrušují.
37.
V poznámce pod čarou č. 21 se slova „Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001, v platném znění.“ a slova „ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů)“ zrušují.
38.
V § 11 odstavce 5 až 7 znějí:
„(5)
Na uzavření dohody o poskytnutí dotace podle odstavce 4 není právní nárok. Pokud Fond žádosti o dotaci před datem uzavření dohody podle odstavce 4 nevyhoví, sdělí písemně a bez zbytečného odkladu žadateli důvody nevyhovění. V případě, že by toto sdělení Fondu bylo v rozporu s podmínkami, za kterých je poskytována dotace, ministerstvo jej usnesením zruší.
(6)
Fond při provádění programů podpory aktivit, které jsou financovány výhradně z národních zdrojů na základě pověření ministerstva podle § 2d zákona o zemědělství, poskytuje finanční prostředky na základě dohody o poskytnutí dotace.
(7)
Fond i příjemce dotace jsou povinni po dobu 10 let uchovávat doklady prokazující poskytnutí a užití dotace.“.
39.
V § 11 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Žádost o poskytnutí dotace a další podání lze podat také v elektronické podobě prostřednictvím elektronické aplikace Fondu, ke které zřídí Fond přístup na požádání. Žádost o poskytnutí dotace a další podání učiněné prostřednictvím elektronické aplikace Fondu přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup nevyžaduje podepsání uznávaným elektronickým podpisem.“.
40.
§ 11a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 22 až 25 zní:
㤠11a
Vrácení dotace a penále
(1)
V případě neoprávněné platby dotace kryté zcela nebo zčásti prostředky z rozpočtu Evropské unie postupuje Fond podle přímo použitelného předpisu Evropské unie22) a podle tohoto zákona.
(2)
V případě neoprávněné platby dotace poskytnuté výhradně z národních zdrojů postupuje Fond podle tohoto zákona. Řízení o vrácení dotace Fond zahájí nejpozději do 10 let ode dne jejího vyplacení.
(3)
Lhůta pro vrácení dotace se počítá od doručení rozhodnutí Fondu příjemci dotace. V případě dotace poskytnuté výhradně z národních zdrojů je stanovena lhůta pro vrácení dotace 60 dnů.
(4)
V případě, kdy příjemce dotace nedodrží lhůtu stanovenou pro její vrácení, je povinen zaplatit Fondu penále ve výši 1 ‰ denně z částky dotace, kterou je povinen vrátit, nejvýše do výše této částky23).
(5)
V případě neoprávněné platby dotace podle odstavce 1 Fond řízení o jejím vrácení nezahájí, pokud výše dotace, kterou je povinen příjemce dotace Fondu uhradit, nepřesahuje částku stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie24).
(6)
V případě neoprávněné platby dotace poskytnuté výhradně z národních zdrojů Fond řízení o jejím vrácení nezahájí, pokud výše dotace nebo penále, které je povinen příjemce dotace Fondu uhradit, nepřesahují jednotlivě částku 1 500 Kč.
(7)
Řízení o vrácení dotace podle odstavců 1 a 2 a řízení o povinnosti zaplatit penále podle odstavce 4 se ukončí rozhodnutím vydaným Fondem; vrácení dotace a zaplacení penále vymáhá Fond.
(8)
V případě neoprávněného použití nebo zadržení peněžních prostředků z dotací, které jsou úplně nebo částečně kryty prostředky obdrženými z Národního fondu a na zadržení těchto prostředků určených k vrácení při vyúčtování se odstavce 1 až 7 nepoužijí. Správu odvodu za porušení rozpočtové kázně podle zákona o rozpočtových pravidlech25) vykonávají finanční úřady.
(9)
Při rozhodování o vrácení dotace a o povinnosti zaplatit penále podle odstavců 1 až 7 má Fond postavení orgánu veřejné správy; zákon o rozpočtových pravidlech se nepoužije.
(10)
Nesplní-li příjemce dotace povinnost vrátit neoprávněnou platbu dotace podle odstavců 1 a 2 nebo povinnost zaplatit penále podle odstavce 4, může Fond započítat neoprávněnou platbu dotace a penále do dotace, pro jejíž poskytnutí splnil podmínky.
22)
Nařízení Komise (ES) č. 885/2006, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008.
Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína, v platném znění.
Nařízení Komise (EU) č. 65/2011 ze dne 27. ledna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova, v platném znění.
23)
Čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 2988/1995 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, v platném znění.
24)
Čl. 54 odst. 3 třetí pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013.
25)
Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 24 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
41.
§ 11b a 11c se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 26 a 27 zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
42.
V § 11d odst. 2 se slova „, která se řídí obecnými právními předpisy28),“ a slova „, pokud tento zákon nestanoví jinak“ zrušují.
Poznámka pod čarou č. 28 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
43.
V § 11d se odstavce 5 a 6 zrušují.
Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 5 až 7.
44.
V § 11d odst. 6 se slova „nebo bramborový škrob“, slova „nebo bramborového škrobu“ a slova „nebo brambor“ zrušují.
45.
V § 11d odst. 7 písm. e) se slova „nebo brambor“ a slova „nebo bramborového škrobu“ zrušují.
46.
V § 11f se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.
47.
§ 11g se včetně nadpisu zrušuje.
48.
V § 11h se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.
49.
V § 11h odst. 4 se věty druhá a třetí zrušují.
50.
V nadpisu § 11j se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
51.
V § 12 odst. 1 se za slovem „zvířat“ vkládají slova „, a údajů z lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov podle § 24 a 25 zákona o lesích“.
52.
V § 12a odst. 1 písm. b) se za slovo „smluv“ vkládají slova „a dohod“.
53.
V poznámce pod čarou č. 34 se slova „Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, v platném znění.“ zrušují.
54.
V § 12a odst. 3 se za slova „kontrolovaných osob“ vkládají slova „nebo povinných osob“.
55.
V poznámce pod čarou č. 36 se slova „nařízení Komise (ES) č. 796/2004“ nahrazují slovy „nařízení Komise (ES) č. 1122/2009“.
56.
V poznámce pod čarou č. 37 se slova „Čl. 23 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 796/2004“ nahrazují slovy „Čl. 26 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009“.
57.
V § 12b odst. 2 písm. b), § 12b odst. 3 písm. a) a v § 12b odst. 4 písm. a) se slovo „jméno“ nahrazuje slovy „osobní jméno“.
58.
V § 12b odst. 3 písm. f) a v § 12b odst. 4 písm. h) se slova „zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „omezení svéprávnosti“.
59.
Poznámka pod čarou č. 40 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
60.
§ 13a se včetně nadpisu zrušuje.
61.
V § 13b odst. 1 písm. e) se slova „popřípadě subkvótě škrobu,“ zrušují.
Čl. V
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená podle zákona č. 256/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském
Čl. VI
Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 21/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 279/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 2 se doplňuje věta, která zní: „Ústav dále provádí pro Státní zemědělský intervenční fond odborné a kontrolní činnosti v oblasti pěstování geneticky modifikovaných odrůd podle zákona o zemědělství4a).“.
2.
V § 5 odst. 4 písm. c) se slova „odstavce 8“ nahrazují slovy „odstavce 9“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 178/2014 Sb. | Zákon č. 178/2014 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 8. 2014, datum účinnosti 13. 9. 2014, částka 75/2014
* Čl. I - V § 3b odst. 1 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění zákona č. 405/2012 Sb., písmena a) a b) znějí:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 13. 9. 2014
178
ZÁKON
ze dne 23. července 2014,
kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 3b odst. 1 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění zákona č. 405/2012 Sb., písmena a) a b) znějí:
„a)
ceny stanovené znaleckým posudkem vynásobené koeficientem 16 v případě pozemku s výjimkou stavebního pozemku7),
b)
ceny stanovené znaleckým posudkem vynásobené koeficientem 1,15 v případě stavebního pozemku7) nebo stavby.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Vyhláška č. 177/2014 Sb. | Vyhláška č. 177/2014 Sb.
Vyhláška o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj
Vyhlášeno 28. 8. 2014, datum účinnosti 1. 9. 2014, částka 74/2014
* § 1 - Vymezení zón
* § 2 - Účinnost k vyhlášce č. 177/2014 Sb.
Aktuální znění od 1. 9. 2014
177
VYHLÁŠKA
ze dne 31. července 2014
o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 27 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.:
§ 1
Vymezení zón
(1)
Vymezují se zóny odstupňované ochrany přírody (dále jen „zóny“) na území Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj1).
(2)
Vyznačení hranic zón na podkladě katastrální mapykatastrální mapy, včetně elektronické podoby, je uloženo v ústředním seznamu2).
(3)
Orientační grafické znázornění zón na území Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 2
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2014.
Ministr:
Mgr. Brabec v. r.
Příloha k vyhlášce č. 177/2014 Sb.
Orientační grafické znázornění zón na území Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj
13.3MB
13MB
1)
Nařízení vlády č. 176/2014 Sb., kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj.
2)
§ 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.
Vyhláška č. 64/2011 Sb., o plánech péče, o podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. |
Nařízení vlády č. 176/2014 Sb. | Nařízení vlády č. 176/2014 Sb.
Nařízení vlády, kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj
Vyhlášeno 28. 8. 2014, datum účinnosti 1. 9. 2014, částka 74/2014
* § 1 - Vymezení chráněné krajinné oblasti
* § 2 - Poslání chráněné krajinné oblasti
* § 3 - Vymezení chráněné krajinné oblasti
* § 4 - Členění chráněné krajinné oblasti
* § 5 - Bližší ochranné podmínky
* § 6 - Přechodné ustanovení
* § 7 - Zrušovací ustanovení
* § 8 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 176/2014 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 176/2014 Sb.
Aktuální znění od 1. 9. 2014
176
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 9. dubna 2014,
kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj
Vláda nařizuje podle § 25 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny:
§ 1
Vymezení chráněné krajinné oblasti
K zajištění ochrany přírody a krajinykrajiny Kokořínska a Dokeska se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj.
§ 2
Poslání chráněné krajinné oblasti
(1)
Posláním chráněné krajinné oblasti je uchování a obnova jejího přírodního prostředí, zejména ekosystémůekosystémů volně žijících živočichůvolně žijících živočichů a planě rostoucích rostlinrostlin, zachování a obnova ekologických funkcí území a zachování typického charakteru krajinykrajiny za současného rozvíjení ekologicky optimálního systému využívání krajinykrajiny a jejích přírodních zdrojů.
(2)
Předmětem ochrany chráněné krajinné oblasti je unikátní krajinakrajina Dubska, Mšenska, Liběchovska, Kokořínského dolu, Jestřebska, Dokeska, Podbezdězí, Ralska, Polomených hor a nivy Ploučnice, Liběchovky a Pšovky s jedinečným geomorfologickým utvářením, jako jsou ploché pánve s četnými rybníky a rašeliništi, skalní města a kaňonovitá údolí, kvádrové pískovce, neovulkanické vrchy, přirozeně meandrující tok řeky Ploučnice a údolí potoků Liběchovky a Pšovky, harmonicky utvářená krajinakrajina se zachovalými ekologickými funkcemi formovaná dlouhodobou činností člověka s významným podílem přírodě blízkých lesních, skalních, lučních, vodních a mokřadních ekosystémůekosystémů a na ně vázaných vzácných a zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů, s významným zastoupením dřevindřevin rostoucích mimo les a řadou kulturních a historických památek a souborů lidové architektury, které dotváří charakteristický ráz této krajinykrajiny. Předmětem ochrany jsou také typy přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a druhy, pro které byly vyhlášeny evropsky významné lokality a ptačí oblast na území chráněné krajinné oblasti.
§ 3
Vymezení chráněné krajinné oblasti
(1)
Chráněná krajinná oblast se rozkládá na území Středočeského kraje, Ústeckého kraje a Libereckého kraje a je rozdělena do dvou částí, kokořínské a dokeské.
(2)
Územní vymezení a popis hranice chráněné krajinné oblasti jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
(3)
Orientační grafické znázornění území chráněné krajinné oblasti je uvedeno v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
§ 4
Členění chráněné krajinné oblasti
Území chráněné krajinné oblasti se člení do 4 zón odstupňované ochrany přírody.
§ 5
Bližší ochranné podmínky
(1)
Na celém území chráněné krajinné oblasti je možné pouze s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody
a)
vyznačovat pěší, cyklistické, jezdecké, běžecké a jiné obdobné tratě, trasy a stezky,
b)
provádět vzlety a přistání se sportovními létajícími zařízeními mimo letiště1),
c)
provádět značení horolezeckých terénů a údržbu horolezeckých zařízení včetně trvalých jisticích prostředků,
d)
provádět horolezeckou činnost mimo horolezecké terény označené v souladu s písmenem c),
e)
provozovat na vodních tocích a plochách vodní sporty,
f)
upravovat koryta vodních toků, zejména vytvářet příčné překážky, stupně a prahy, zasahovat do břehových porostů či přemisťovat sedimenty,
g)
odstraňovat litorální porosty rybníků a jiných vodních ploch a plovoucí nebo ponořenou vegetaci,
h)
odbahňovat rybníky a jiné vodní plochy a ukládat vytěžené sedimenty,
i)
provádět podzemní vrty za účelem průzkumu a odběru vod vyjma vrtů a studen pro osobní potřebu, nebo
j)
pořádat a organizovat akce s účastí více než 100 účastníků mimo zastavěné územízastavěné území obceobce.
(2)
Předchozího souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody není třeba k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. e), g), h) a j) na vodní ploše Máchova jezera.
(3)
Geologické práce, hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v chráněné krajinné oblasti nesmí narušit typický reliéf krajinykrajiny, její vodní režim a ekologickou stabilitu, významné geomorfologické útvary ani ostatní živé a neživé složky přírody.
(4)
Při obnově a výchově lesních porostů postupují osoby, kterým vyplývají povinnosti z jiného právního předpisu2), tak, aby přispěly k zachování nebo zlepšení přirozené druhové skladby lesů, přičemž v I. a II. zóně chráněné krajinné oblasti budou přednostně využívat přirozenou obnovu lesních porostů.
(5)
Při ochraně a využívání povrchových a podzemních vod postupují osoby oprávněné podle jiného právního předpisu3) tak, aby přispěly k udržení přirozených podmínek pro život vodních a mokřadních ekosystémůekosystémů při zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků, vodních ploch a mokřadů. Při úpravě nebo údržbě koryt vodních toků postupují tyto osoby tak, aby byla obnovována přirozená nebo přírodě blízká koryta vodních toků.
§ 6
Přechodné ustanovení
Rozhodnutí vydaná Správou Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti.
§ 7
Zrušovací ustanovení
Výnos ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 19. března 1976 č. j. 6070/76 o zřízení chráněné krajinné oblasti „Kokořínsko“, rozprostírající se ve Středočeském kraji na území okresu Mělník a v Severočeském kraji na území okresů Česká Lípa a Litoměřice se zrušuje.
§ 8
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2014.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr životního prostředí:
Mgr. Brabec v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 176/2014 Sb.
Územní vymezení a popis hranice Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj
Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj má dvě nespojité části, část Kokořínsko a část Dokesko, a rozkládá se v katastrálních územíchkatastrálních územích Bezdědice, Bezděz, Blatce, Blíževedly, Boreček, Bosyně, Brenná, Brocno, Březinka u Kokořína, Bylochov, Deštná u Dubé, Dobřeň, Dobranov, Doksy u Máchova jezera, Dolní Zimoř, Domašice, Dražejov u Dubé, Dřevčice, Dubá, Heřmaničky u Dobranova, Heřmánky, Holany, Houska, Hradčany nad Ploučnicí, Hvězda pod Vlhoštěm, Chcebuz, Chodeč u Mělníka, Chudolazy, Janova Ves, Jestřebí u České Lípy, Jestřebice u Kokořína, Ješovice, Kanina, Kokořín, Korce, Kravaře v Čechách, Kruh v Podbezdězí, Kuřívody, Lhota u Dřevčic, Lhotka u Mělníka, Liběchov, Libovice, Litice, Lobeč u Mšena, Loubí pod Vlhoštěm, Luka, Medonosy, Mošnice, Mšeno, Nebužely, Nedamov, Nosálov, Obora v Podbezdězí, Okna v Podbezdězí, Okřešice u České Lípy, Olešno, Osinalice, Ostré, Pavličky, Provodín, Rašovice u Kalovic, Sedlec u Mšena, Sitné, Skalka u Blíževedel, Skramouš, Srní u České Lípy, Strachaly, Střednice, Střemy, Střezivojice, Stvolínky, Šemanovice, Tachov u Doks, Truskavna, Tubož, Tuhaň u Dubé, Tuhanec, Tupadly, Újezd u Chcebuze, Velký Újezd u Chorušic, Veselí nad Ploučnicí, Vidim, Vítkov u Dobranova, Vlčí Důl, Vojetín, Vrchbělá, Vysoká u Mělníka, Zakšín, Zátyní, Žďár v Podbezdězí, Ždírec v Podbezdězí, Želízy a Žizníkov.
Část Kokořínsko (popis od jihu směr západ)
Hranice vede od křižovatky silnic II/273 a III/25931 u vlakového nádraží Lhotka u Mělníka po silnici III/25931 severním směrem v délce cca 500 m k bývalému železničnímu přejezdu zrušené železnice ze Lhotky do Střednice a odsud v trase zrušené železnice [pozemek č. 2035 v katastrálním územíkatastrálním území (dále jen „k.ú.“) Vysoká u Mělníka] až k místní komunikaci (pozemek č. 1850 v k.ú. Vysoká u Mělníka), po které směřuje na sever přes Bundol do Vysoké. Ve Vysoké pokračuje po této místní komunikaci na křižovatku se silnicí III/2733 u kostela, dále po uvedené silnici západním směrem obcíobcí cca 300 m až na odbočení severním směrem na místní komunikaci směr Chodeč, kterým prochází po přerušené místní komunikaci (pozemky č. 656/2, st. 11 a 654/2 v k.ú. Chodeč u Mělníka) a napojuje se na silnici III/2738, po které směřuje severním směrem přes Horní Zimoř na křižovatku se silnicí III/27310, po které pokračuje západním směrem až na silnici I/9. Po této silnici prochází obcíobcí Želízy až na odbočení po místní komunikaci ke koupališti (pozemky č. 1046, 1047 a 1048 v k.ú. Želízy) a od křižovatky místních komunikací u koupaliště západním směrem po místní komunikaci (pozemek č. 1058 v k.ú. Želízy) cca 500 m kolem chat až místu odbočení na lesní cestu západním směrem nejdříve kopírující chatovou zástavbu (od pozemku č. 442/81 až k pozemku č. 442/83 vše v k.ú. Liběchov) a dále po lesní cestě přes pozemky č. 442/1 a 442/74 v k.ú. Liběchov (dle geodetického zaměření hranic) k pozemku č. 439 v k.ú. Liběchov, po jeho jižní hranici na cestu č. 1272 v k.ú. Liběchov, kterou přechází na jižní cíp lesního pozemku č. 297 v k.ú. Liběchov. Odtud pokračuje severozápadním směrem po hranici lesa až na místní komunikaci z Liběchova (od zemědělského areálu) do Ješovic, po které pokračuje až do Ješovic k památnému stromu lípy. Odtud jde směrem severozápadním po místní komunikaci a dále polní cestou k jižnímu cípu lesního pozemku č. 294 v k.ú. Ješovice a dále po lesní cestě vedoucí k Hraběcí kapli a dále k Mariánské kapli, z rozcestí u Mariánské kaple směřuje severozápadním směrem po lesní a dále polní cestě do Brocna, kterým prochází přes náves na silnici III/26118 a směřuje do Chcebuze. Zde odbočuje na silnici III/26123 přes Veselí do Újezdu, kde odbočuje na místní komunikaci (převážně pozemek č. 447 v k.ú. Újezd u Chcebuze) severním směrem na křižovatku se silnicí III/2693, kde uhýbá směrem východním v délce cca 700 m, pak odbočuje na místní komunikaci (pozemek č. 561 v k.ú. Mošnice) do Mošnice. Hranice odtud ubíhá proti proudu potoka Obrtka (Obrocký potok) do Tuhaně až k silnici III/2695, po které pokračuje na křižovatku se silnicí II/260. Odtud z Tuhaně pokračuje po silnici II/260 přes Tuhanec, Obrok, Domašice na křižovatku u Skalky, odkud pokračuje po silnici III/2605 do Blíževedel a za obcíobcí Blíževedly přechází na těleso železnice (trať Litoměřice - Úštěk - Česká Lípa), které kopíruje směrem severním, později východním až za železniční stanici Stvolínky, kde na železničním mostě přes Bobří potok na něj přechází a ve směru toku hranice kopíruje severní až východní hranice pozemků č. 393, 388, 384 a 385, vše v k.ú. Stvolínky, a dále přechází po břehu Dolanského rybníka jižním a dále jihovýchodním směrem až k jeho východnímu okraji a dále se vrací směrem západním až k přítoku Litického potoka, po potoku pokračuje proti jeho proudu až k silnici III/2606, po které odbočuje východním směrem do Holan, které prochází až na křižovatku se silnicí III/2601. Po této silnici pokračuje směrem na Dubou, na křižovatce se silnicí III/2603 na ni přechází a přes Sušici se vrací na silnici III/2601 a pokračuje přes Dřevčice do Dubé, kterou prochází ulicemi Dlouhá, Českolipská, Sadová a Nedamovská (částečně již silnice III/27325) až na křižovatku u Černého rybníka, kde odbočuje na silnici III/2705 a vede přes Korce k Tachovu, kde cca 600 m před zástavbou odbočuje na polní cestu a pokračuje jihovýchodním směrem až k místní komunikaci z Tachova a po ní pokračuje směrem na Ždírec. Před ním se napojuje na silnici III/27325, pokračuje v původní trase silnice přes Ždírec a Luka na křižovatku se silnicí II/273, po které pokračuje jižním směrem do Žďáru a dále přes Nosálov, Lobeč, Mšeno k obciobci Nebužely, kde ze silnice II/273 odbočuje do Nebužel, které prochází v trase staré silnice (pozemky č. 1961/9 a 1961/13 v k.ú. Nebužely), vrací se na silnici II/273 a pokračuje přes Střemy až na křižovatku se silnicí III/25931 (výchozí místo popisu).
Část Dokesko (popis od jihu směr západ)
Z jižního okraje pozemku č. 1225 v k.ú. Bezděz (Stará mělnická cesta) vede hranice cca 1500 m severozápadním směrem po hranici lesa (resp. lesních pozemků - pozemků určených k plnění funkcí lesa) až k místní komunikaci (pozemek č. 1129/1 v k.ú. Bezděz), po které směřuje k obciobci Bezděz, před vlastní obcíobcí přechází na jižní hranici pozemků č. 672/1 a 681/4 v k.ú. Bezděz až na místní komunikaci - pozemek č. 1138 v k.ú. Bezděz, po ní směřuje nejdříve severovýchodním směrem, přechází na místní komunikaci (pozemky č. 1120 a 1112 v k.ú. Bezděz) směrem jižním, na místní komunikaci č. 1113/1 v k.ú. Bezděz pokračuje cca 250 m směrem severovýchodním, poté přechází na jižní hranici pozemku č. 1252/1 v k.ú. Bezděz, kterou kopíruje v délce cca 235 m, přechází na přístupovou cestu k hradu Bezděz (pozemky č. 1104/4 a 1104/1 v k.ú. Bezděz) po které se vrací cca 175 m k obciobci Bezděz až k hranici zastavěného územízastavěného území, které dále kopíruje směrem západním (po jižní hranici pozemků č. 184 a 1078/2 v k.ú. Bezděz) v délce cca 500 m, přechází opět na jižní hranici pozemku č. 1252/1 v k.ú. Bezděz v jeho jiné části a směřuje k Máchově stezce, která je po opuštění obceobce Bezděz v souběhu s hranicí pozemku. Po Máchově stezce pokračuje severozápadním směrem cca 2500 m (kopíruje stezku), po lesní cestě na pozemku č. 1181/1 v k.ú. Bezděz přichází na křižovatku lesních cest a pokračuje po lesní cestě (pozemek č. 1182 v k. ú. Bezděz a další) směrem jihozápadním cca 1400 m až k silnici I/38. Po této silnici pokračuje cca 215 m směrem severozápadním až k vodoteči na pozemku č. 743/2 v k.ú. Obora v Podbezdězí, po ní odbočuje směrem severním, přechází na pozemek Poselského rybníka (pozemek č. 142/1 v k.ú. Obora v Podbezdězí), po jehož západní hranici obchází sídlo Obora, na jeho severním okraji se vrací zpět na silnici I/38, po které pokračuje cca 250 m severozápadním směrem až na křižovatku s místní komunikací, po níž pokračuje cca 500 m k rekreačnímu areálu Poslův mlýn, kde přechází opět na pozemek Poselského rybníka. Ze severního okraje Poselského rybníka pak po hranici lesních pozemků obchází rekreační areál po jeho východním a severním okraji, odtud pokračuje po místní komunikaci na pozemku č. 3094 v k.ú. Doksy u Máchova jezera 120 m severovýchodním směrem, obchází pozemek č. 3063 v k.ú. Doksy u Máchova jezera (tento pozemek není v chráněné krajinné oblasti a z křižovatky cest na severním cípu jmenovaného pozemku pokračuje severním směrem po místní komunikaci na pozemku č. 3072 v k.ú. Doksy u Máchova jezera a dále po místní komunikaci na pozemku č. 3070 a 1301 v k.ú. Doksy u Máchova jezera severozápadním směrem na okraj zástavby města Doksy, před ní odbočuje a po východní hranici zastavěného územízastavěného území pokračuje k silnici II/270, přičemž pozemky č. 1381, 3006/6, 1299 a 1298 nejsou v oblasti. Po silnici II/270 směřuje cca 1000 m severovýchodním směrem až ke křížení s potokem Jordán, po jeho toku (po proudu) pokračuje cca 130 m, zde uhýbá východním směrem po hranici lesa (oblast zahrnuje nivu, nezahrnuje lesní pozemky s rekreační zástavbou) v délce cca 640 m až k jižnímu cípu pozemku Máchova jezera (pozemek č. 2613/1 v k.ú. Doksy u Máchova jezera), pokračuje po břehu Máchova jezera směrem severozápadním (zahrnuje pozemek Máchova jezera včetně přiléhajících pozemků shodně s hranicí Národní přírodní památky Swamp a jejího ochranného pásma), po břehu Máchova jezera kolem Klůčku do Dokeské zátoky, kterou zahrnuje včetně pozemku č. 2637/1 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, z Dokeské zátoky pokračuje po břehu Máchova jezera (hranici pozemku) až ke sdruženému objektu výpusti, zahrnuje pozemky hráze a výpusti (pozemky se zapsanou stavbou vodního díla - hráze v KN) a pozemek č. 2544/3 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, zahrnuje vrch Šroubený (pozemek č. 26001/1 v k.ú. Doksy u Máchova jezera) a obchází pozemky areálu Hotelu Borný a vrací se na hranici pozemku Máchova jezera, pokračuje na sever a zahrnuje pozemky č. 2612, 2611/1 a 2600/8 v k.ú. Doksy u Máchova jezera a po západní hranici pozemku č. 2936/6 v k.ú. Doksy u Máchova jezera přechází na silnici III/0381. Po silnici jde cca 340 m severozápadním směrem a poté přechází na místní komunikaci č. 1895/4 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, po níž pokračuje severozápadním směrem cca 900 m až na křižovatku s lesní cestou č. 1907/1 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, po které směřuje cca 150 jižním směrem. Zde přechází na lesní cestu č. 1876 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, po které směřuje západním směrem až k železnici (trať č. 080), po tělese železnice směřuje cca 240 m jižním směrem, po severní hranici pozemku č. 1870 v k.ú. Doksy u Máchova jezera přechází na Mlýnský (Robečský) potok, po kterém po proudu potoka pokračuje cca 160 m a přechází na lesní cestu (pozemek č. 1790 v k.ú. Doksy u Máchova jezera), po které směřuje na jihozápad až na křižovatku s lesní cestou č. 1789 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, po ní pokračuje směrem severozápadním k lesní cestě č. 1783 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, po které pokračuje jižním směrem na křižovatku s lesní cestou (pozemek č. 1781 v k.ú. Doksy u Máchova jezera) a po této lesní cestě jde až na silnici I/38. Po ní pokračuje severozápadním směrem cca 1420 m, poté přechází na vodoteč na pozemcích č. 729/2 a 729/1 v k.ú. Jestřebí u České Lípy směrem severovýchodním až k místní komunikaci na pozemku č. 727 v k.ú. Jestřebí u České Lípy, po ní směřuje cca 185 m do obceobce Jestřebí, kopíruje západní a severní hranici pozemku č. 725/1 v k.ú. Jestřebí u České Lípy až k severnímu cípu pozemku, kde hranice přechází na vodoteč (pozemek č. 683 v k.ú. Jestřebí u České Lípy), po jejím toku prochází až k potoku Libuška (pozemek č. 731/1 v k.ú. Jestřebí u České Lípy), po jejím toku pokračuje cca 160 m, kolmo přechází silnici III/26832 na severovýchodní hranici pozemku č. 226 v k.ú. Jestřebí u České Lípy. Odtud hranice obchází zastavěné územízastavěné území obceobce Jestřebí a pokračuje po lesní cestě severozápadním směrem ve shodě s hranicí Národní přírodní rezervace (dále jen „NPR“) Novozámecký rybník až za objekt vodárny, za kterou opouští hranici NPR a po lesní cestě (pozemek č. 556/6 v k.ú. Jestřebí u České Lípy) pokračuje jižním směrem na polní cestu na pozemku č. 741 v k.ú. Jestřebí u České Lípy, po které se jihovýchodním směrem dostává na silnici I/9. Po ní směřuje v délce cca 2900 m k obciobci Zahrádky, kde přechází na hranici pozemku č. 579 v k.ú. Jestřebí u České Lípy a zejména na hranici NPR Novozámecký rybník, po hranici NPR obchází přilehlé pole „U kovárny“ a areál restaurace „U staré pošty“, pokračuje po hrázi rybníka a dále východním směrem po břehu rybníka (a hranici NPR) až k místu střetu s místní komunikací na pozemku č. 816/1 v k.ú. Zahrádky u České Lípy, po této komunikaci obchází v délce cca 1250 m zástavbu osady Karasy, po hranici zastavěného územízastavěného území obchází poslední statek směrem severním a stejně tak pokračuje po západní hranici pozemku č. 576 v k.ú. Zahrádky u České Lípy na pozemek č. 195/1 v k.ú. Srní u České Lípy, po kterém pokračuje v délce cca 310 m směrem severozápadním, přechází na západní hranici pozemku č. 201/1 v k.ú. Srní u České Lípy a po ní prochází v celé délce cca 950 m a dále po místní komunikaci na pozemku č. 201/2 v k.ú. Srní u České Lípy se dostává na silnici III/26833, po které pokračuje až do sídla Srní u České Lípy, kde přechází na silnici III/26832 a po ní pokračuje severovýchodním směrem v délce cca 1850 m, kde přechází na Kummerskou cestu (lesní cesta na pozemku č. 518/1 v k.ú. Veselí nad Ploučnicí a 653/1 v k.ú. Okřešice u České Lípy), po které směřuje severozápadním směrem až k železnici (trať č. 080), po železničním tělese pokračuje nejprve směrem severozápadním, obloukem se po železničním tělese stáčí k severovýchodu a pokračuje směrem severovýchodním (trať č. 086). Cca 1000 m před železniční stanicí Zákupy přechází na východní hranici k.ú. Vítkov u Dobranova, po které směřuje směrem jižním, přechází na hranici k.ú. Vlčí důl a po ní směřuje jihovýchodním směrem až na silnici III/26832, po ní se stáčí severozápadním směrem k Brennskému mlýnu v délce cca 1250 m, kde ze silnice odbočuje na polní cestu na pozemku č. 868/1 v k.ú. Brenná jižním směrem, přechází na pozemek č. 159/1 v k.ú. Brenná, dále pokračuje východním směrem po severní hranici nivy pravostranného přítoku Ploučnice (Ferdinandova strouha) - po severní hranici pozemků č. 731/2, 109/1, 864/2, 106/1, 106/2, 716/1, 716/2, 713, 689/1, 689/2 a 675/2, přetíná polní cestu na pozemku č. 927/1 a pokračuje jihovýchodním směrem po polní cestě na pozemku č. 926/1, vše v k.ú. Brenná. Po této již lesní cestě pokračuje jihovýchodním směrem (pozemek č. 1005/1 v k.ú. Brenná), dále po lesní cestě na severním okraji lesních pozemků č. 1006/7 a 1002, pozemkem č. 1015 až na pozemek stále pokračující lesní cesty na pozemku č. 1032, vše v k.ú. Brenná. Lesní cesta přechází na pozemek č. 134 v k.ú. Boreček, po které prochází východním směrem lesními porosty až na křižovatku s lesní cestou č. 153 v k.ú. Boreček, po které se dostává na silnici II/270. Po silnici jde jižním směrem do Hradčan v délce cca 2500 m, v Hradčanech před rybníkem odbočuje na místní komunikaci (pozemky č. 482/1 a 482/2 v k.ú. Hradčany nad Ploučnicí) a pokračuje stále jihovýchodním směrem již po lesní cestě v délce cca 200 m na pozemku č. 497 v k.ú. Hradčany nad Ploučnicí, zde přechází na severní hranici pozemků č. 523, 542, 566 a 567, západní a severní hranici pozemků č. 571, 131/2, 137/2 a 131/3 vše v k.ú. Hradčany nad Ploučnicí. V nejsevernějším bodě posledně jmenované parcely přechází na lesní cestu na pozemku č. 121 v k.ú. Hradčany nad Ploučnicí, po ní směřuje jihovýchodním směrem cca 390 m až na silnici II/268. Po ní směřuje jihovýchodním směrem v délce cca 3800 m, před sídlem Kuřívody odbočuje jihozápadním směrem na polní cestu na pozemku č.338 v k.ú. Kuřívody, po které pokračuje cca 1000 m, přechází na západní a jižní hranici pozemku č. 277, dále po jižní hranici pozemku č. 275, západní hranici pozemků č. 271 a 252 a dále po lesní cestě na pozemku č. 246 vše v k.ú. Kuřívody až na silnici I/272, po které pokračuje v délce cca 4400 m jižním směrem. Zde odbočuje na lesní cestu na pozemku č. 35 v k.ú. Vrchbělá (proti areálu staveb Jezová), po které vede v délce cca 590 m jihozápadním směrem. Odtud hranice prochází pozemkem č. 39/1 v k.ú. Vrchbělá dle prostorového rozdělení lesa a geodetického zaměření západním směrem k hranici s pozemkem č. 523 v k.ú. Vrchbělá, tuto hranici sleduje v délce cca 60 m severním směrem a opět západním směrem přetíná pozemek č. 523 v k.ú. Vrchbělá, dle geodetického zaměření, na místní komunikaci na pozemku č. 825/1 v k.ú. Vrchbělá. Po této cestě v délce cca 385 m pokračuje směrem jižním a později západním na křižovatku (již na pozemku č. 525/20 v k.ú. Vrchbělá). Z této křižovatky je hranice opět dána geodetickým zaměřením v délce 1026 m. Tato zaměřená hranice fyzicky sleduje z křižovatky asfaltovou komunikaci v délce cca 180 m směrem západním (obloukem po komunikaci), uhýbá severozápadním směrem v délce cca 400 m po okraji lesa (nejedná se o lesní pozemek), obloukem se jižním směrem za zemním valem a dále v délce cca 400 m dostává na hranici pozemku č. 525/1 v k.ú. Vrchbělá, po ní směřuje západním směrem až na Starou Mělnickou cestu k výchozímu místu popisu.
Poznámky
1.
Při popisu hranice využívajícím pozemky podle evidence katastrukatastru nemovitostí nejsou zohledněny pozemky malých velikostí a jejich hranice.
2.
Pokud je hranice vedena po komunikacích a železničních tratích, hledí se na takové těleso komunikace nebo železniční trati, jakoby ležely vně území chráněné krajinné oblasti.
3.
Popis hranice podle evidence katastrukatastru nemovitostí odpovídá stavu platnému ke dni 12. prosince 2012.
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 176/2014 Sb.
Orientační grafické znázornění Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj
27.5MB
27.3MB
1)
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 175/2014 Sb. | Zákon č. 175/2014 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 28. 8. 2014, datum účinnosti 1. 9. 2014, částka 74/2014
* Čl. I - V příloze k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 381/2009 Sb., se slovo „Kokořínsko“ nahrazuje slovy „Kokořínsko - Máchův kraj“ a slova „výnos MK ČSR č. j. 6070/1976“ se nahrazují slovy „nařízení vlády č. 176/2014 Sb.“.
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 9. 2014
175
ZÁKON
ze dne 23. července 2014,
kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V příloze k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 381/2009 Sb., se slovo „Kokořínsko“ nahrazuje slovy „Kokořínsko - Máchův kraj“ a slova „výnos MK ČSR č. j. 6070/1976“ se nahrazují slovy „nařízení vlády č. 176/2014 Sb.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2014.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 174/2014 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 174/2014 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení Kolektivní smlouvy vyššího stupně a Dodatku č. 2 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně
Vyhlášeno 25. 8. 2014, částka 73/2014
174
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 6. srpna 2014
o uložení Kolektivní smlouvy vyššího stupně a Dodatku č. 2 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byla u něj uložena v období od 17. 6. 2014 - 31. 7. 2014 Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2014 a Dodatek č. 2 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně:
1.
Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2014, uzavřená dne 4. 6. 2014
mezi smluvními stranami
Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy
-
Asociací svobodných odborů
a
Zemědělským svazem České republiky.
2.
Dodatek č. 2 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně, uzavřený dne 17. 6. 2014
mezi smluvními stranami
Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice
a
Svazem zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu.
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r. |
Vyhláška č. 173/2014 Sb. | Vyhláška č. 173/2014 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 25. 8. 2014, datum účinnosti 1. 9. 2014, částka 73/2014
* Čl. I - Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění vyhlášky č. 90/2010 Sb., vyhlášky č. 274/2010 Sb., vyhlášky č. 54/2011 Sb., vyhlášky č. 273/2011 Sb. a vyhlášky č. 371/2012 Sb., se mění
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 9. 2014
173
VYHLÁŠKA
ze dne 19. srpna 2014,
kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 81 odst. 11, § 91 odst. 1 a § 113a odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 472/2011 Sb. a zákona č. 370/2012 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění vyhlášky č. 90/2010 Sb., vyhlášky č. 274/2010 Sb., vyhlášky č. 54/2011 Sb., vyhlášky č. 273/2011 Sb. a vyhlášky č. 371/2012 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 3 se slova „31. prosince“ nahrazují slovy „15. ledna“.
2.
V § 5 odst. 4 se slovo „dva“ nahrazuje slovem „čtyři“.
3.
V § 6 odst. 2 se číslo „40“ nahrazuje číslem „60“.
4.
V § 11 odst. 1 se slovo „týdne“ zrušuje.
5.
V § 16 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větami „Příprava k ústní zkoušce trvá 15 minut. Pokud to vyžaduje charakter zkoušky, může ředitel školy stanovit prodloužení trvání přípravy k ústní zkoušce, nejdéle však na 30 minut.“.
6.
V § 22 odstavec 3 zní:
„(3)
Písemné práce z cizího jazyka obdrží hodnotitel od Centra; hodnocení předá hodnotitel Centru prostřednictvím jeho informačního systému v termínech stanovených Centrem. Centrum zpřístupní výsledky řediteli školy v jarním zkušebním období do začátku konání ústních zkoušek společné části v příslušné třídě, nejpozději však do 29. května, a v podzimním zkušebním období do 3 pracovních dnů od shromáždění hodnocení všech písemných prací z cizího jazyka žáků příslušné třídy.“.
7.
V § 22 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Písemné práce z českého jazyka a literatury obdrží hodnotitel od ředitele školy a hodnocení předává řediteli školy; hodnocení ředitel školy zašle Centru v jarním zkušebním období do začátku konání ústních zkoušek společné části v příslušné třídě, nejpozději však do 29. května, a v podzimním zkušebním období do 13. září.
(5)
Ředitel školy bez zbytečného odkladu oznámí výsledky písemných prací žákům. Termíny zahájení ústních zkoušek v příslušných třídách sdělí ředitel školy Centru prostřednictvím jeho informačního systému do zahájení písemných prací.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6.
8.
V § 29 odstavec 3 zní:
„(3)
Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka obdrží žák, který se ke zkoušce přihlásil a úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání. Protokol obdrží žák buď v listinné podobě od ředitele školy, nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup na základě své žádosti autorizované v informačním systému Centra. Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka musí obsahovat datum vystavení.“.
9.
V § 47 odstavec 4 zní:
„(4)
Odměna podle odstavců 1 až 3 je splatná v pravidelných termínech pro výplatu mzdy nebo platu pro zaměstnance v pracovním poměru.“.
10.
V § 49 se odstavec 8 zrušuje.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Uzpůsobení konání didaktického testudidaktického testu a písemné práce z českého jazyka a literatury žákovi-cizinci podle § 5 odst. 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé přizná pro konání maturitní zkoušky v jarním zkušebním období roku 2015.
2.
Školní seznam literárních děl stanovený ředitelem školy podle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé použije pro dílčí ústní zkoušku z českého jazyka a literatury konanou v jarním zkušebním období roku 2015.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2014.
Ministr:
PhDr. Chládek, MBA, v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 43/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 43/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Republiky Súdán o konsolidaci súdánského dluhu
Vyhlášeno 20. 8. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 22. 5. 2014, částka 19/2014
* Článek 1 - Definice
* Článek 2 - Řešený dluh
* Článek 3 - Konsolidovaný dluh
* Článek 4 - Postoupení nebo převod
* Článek 5 - Bankovní ujednání
* Článek 6 - Obecná ustanoveníSmlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 22. 5. 2014
43
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 22. května 2014 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Súdán o konsolidaci súdánského dluhu.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 6 odst. 1 dne 22. května 2014 a tímto dnem pozbyly platnosti:
Dohoda o ekonomické spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Súdánské republiky, podepsaná v Chartúmu dne 25. ledna 1965,
Dohoda o ekonomické spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Súdánské demokratické republiky, podepsaná v Praze dne 18. července 1973, oznámená pod č. 15/1974 Sb.,
Dohoda o ekonomické spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Súdánské demokratické republiky, podepsaná v Praze dne 8. srpna 1980,
Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Súdánské republiky o restrukturalizaci vládních dluhů, podepsaná v Chartúmu dne 8. listopadu 1986
a
Protokol o odkladu splátek z vládních úvěrů mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Súdánské demokratické republiky, podepsaný v Chartúmu dne 14. listopadu 1981.
Anglické znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
DOHODA
MEZI
VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY
A
VLÁDOU REPUBLIKY SÚDÁN
O KONSOLIDACI SÚDÁNSKÉHO DLUHU
Vláda České republiky a vláda Republiky Súdán (dále nazývané “Strany“):
berouce v úvahu nótu Ministerstva zahraničních věcí České republiky č.107.445/94-MPO ze dne 21. září 1994 adresovanou Ministerstvu zahraničních věcí Republiky Súdán o rozdělení zahraničních pohledávek a závazků bývalé České a Slovenské Federativní Republiky vůči ostatním zemím mezi Českou republiku a Slovenskou republiku;
respektujíce skutečnost, že Česká republika a Slovenská republika jsou dvěma právními nástupci bývalé České a Slovenské Federativní republiky a spravují samostatně a nezávisle svůj podíl na pohledávkách a závazcích po bývalé České a Slovenské republice vůči zahraničí;
potvrzujíce svou vůli po dosažení vzájemně přijatelné konsolidace súdánského dluhu vůči České republice;
se dohodly na následujícím:
Článek 1
Definice
V této Dohodě, pokud se v kontextu nepožaduje jinak, pojem
a)
“věřitel“ znamená Českou republiku, jednající prostřednictvím svého Ministerstva financí;
b)
“Súdán“ znamená Republiku Súdán, jednající prostřednictvím svého Ministerstva financí a národního hospodářství;
c)
“smlouvy“ znamenají dluhy náležející věřiteli ze všech půjček poskytnutých Súdánu bývalou Československou socialistickou republikou dle dohod a instrumentů uzavřených uvedených v článku 2 odst. 1;
d)
“řešený dluh“ znamená celkový objem zadluženosti Súdánu vůči České republice k 31. prosinci 2013 (včetně jistiny a úroků dlužných dle smluv), který byl potvrzen mezi věřitelem a Súdánem a je rozveden v Příloze této Dohody.
Článek 2
Řešený dluh
(1)
Súdán je zadlužen vůči věřiteli dle následujících smluv:
a)
Dohoda o ekonomické spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Súdánské republiky ze dne 25. ledna 1965;
b)
Dohoda o ekonomické spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Súdánské demokratické republiky ze dne 18. července 1973;
c)
Dohoda o ekonomické spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Súdánské republiky ze dne 8. srpna 1980;
d)
Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Súdánské demokratické republiky o restrukturalizaci vládních dluhů ze dne 8. listopadu 1986;
e)
Protokol o odkladu splátek vládních úvěrů mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Súdánské demokratické republiky ze dne 14. listopadu 1981.
(2)
Strany budou konsolidovat řešený dluh dle této Dohody k datu jejího vstupu v platnost. Tato Dohoda vystřídá a nahradí všechny předchozí ujednání dle smluv uvedených v článku 2 odst. 1 této Dohody. Smlouvy uvedené v článku 2 odst. 1 budou považovány za ukončené, jakmile tato Dohoda vstoupí v platnost.
(3)
Celkový objem řešeného dluhu k 31. prosinci 2013 je 136 768 613,68 USD (jedno sto třicet šest miliónů sedm set šedesát osm tisíc šest set třináct dolarů šedesát osm centů), podrobnosti jsou uvedeny v Příloze této Dohody.
Článek 3
Konsolidovaný dluh
Strany se dohodly, že výpočet úroků řešeného dluhu, jak je stanoven v článku 2 odst. 3, bude zastaven k 31. prosinci 2013 a toto bude tvořit konsolidovaný dluh mezi nimi.
Článek 4
Postoupení nebo převod
Věřitel nesmí postoupit ani jinak převést část nebo všechna svá práva, ani postoupit část nebo všechny své závazky dle této Dohody bez předchozího písemného souhlasu Súdánu.
Článek 5
Bankovní ujednání
Strany doporučí Československé obchodní bancebance, a.s. a Centrální bancebance Súdánu, aby buďto doplnily Bankovní ujednání z roku 2012, nebo uzavřely nové ujednání o krocích potřebných k provádění této Dohody, bude-li to zapotřebí.
Článek 6
Obecná ustanovení
(1)
Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem svého podpisu a zůstane platná do doby vypořádání řešeného dluhu dle článků 2 a 3 výše.
(2)
Tato Dohoda může být měněna a doplňována vzájemnou dohodou Stran o dalších krocích vztahujících se k vypořádání dluhu. Každá změna nebo doplnění této Dohody musí být v písemná.
(3)
Jakýkoliv spor, který by mohl vzniknout mezi Stranami v souvislosti s výkladem nebo prováděním této Dohody, bude řešen vzájemným jednáním oprávněných zástupců Stran.
NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní, jsouce náležitě zmocněni svými vládami, podepsali tuto Dohodu
Dáno v Praze, dne 22. května 2014, ve dvou původních vyhotoveních v anglickém jazyce.
Za vládu
České republiky
JUDr. Martin Pros, Ph.D., v. r.
náměstek ministra financí
Za vládu
Republiky Súdán
Magdi Hassan Yassin v. r.
státní ministr financí
Příloha
Seznam odsouhlasených účtů k 31. prosinci 2013
| v USD
---|---
účty| jistina| úrok| celkem
New Interest Acc.| 0,00| 2 027 762,49| 2 027 762,49
New Credit Acc. No. 1| 8 360 639,28| 13 427 196,73| 21 787 836,01
New Credit Acc. No. 2| 16 999 825,58| 95 953 189,60| 112 953 015,18
celkem| 25 360 464,86| 111 408 148,82| 136 768 613,68 |
Sdělení Českého statistického úřadu č. 172/2014 Sb. | Sdělení Českého statistického úřadu č. 172/2014 Sb.
Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO)
Vyhlášeno 20. 8. 2014, částka 72/2014
172
SDĚLENÍ
Českého statistického úřadu
ze dne 13. srpna 2014
o aktualizaci Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO)
Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 411/2000 Sb., oznamuje s účinností od 1. září 2014 aktualizaci Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO), zavedené sdělením Českého statistického úřadu č. 206/2010 Sb. ze dne 16. června 2010 a aktualizované sděleními Českého statistického úřadu č. 185/2012 Sb. ze dne 29. května 2012 a č. 184/2013 Sb. ze dne 24. června 2013.
Předmětem aktualizace jsou změny názvů vybraných podskupin a kategorií a zavedení nové kategorie Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO. Změny jsou uvedeny v příloze tohoto sdělení.
Platné znění aktualizované Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) bude k dispozici na internetových stránkách Českého statistického úřadu na adrese www.czso.cz.
Předsedkyně:
prof. Ing. Ritschelová, CSc., v. r.
Příloha
Položky Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) aktualizované k 1. 9. 2014
Tabulka č. 1: Položky Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) jejichž název byl aktualizován k 1. 9. 2014
Kód položky| Název položky platný do 31. 8. 2014| Název položky platný od 1. 9. 2014
---|---|---
11204| Členové představenstev společností| Členové statutárních orgánů
24333| Specialisté v oblasti prodeje a nákupu lékařských a farmaceutických produktů| Specialisté v oblasti prodeje a nákupu farmaceutických produktů
25140| Programátoři počítačových aplikací| Programátoři počítačových aplikací specialisté
26356| Sociální pracovníci specialisté v probačních střediscích, nápravných a jiných zařízeních| Sociální pracovníci specialisté v azylových domech, probačních střediscích, nápravných a jiných zařízeních
31193| Technici technologové v ostatních průmyslových oborech| Technici technologové, normovači v ostatních průmyslových oborech
34126| Sociální pracovníci v probačních střediscích, nápravných a jiných zařízeních| Sociální pracovníci v azylových domech, probačních střediscích, nápravných a jiných zařízeních
34311| Umělečtí fotografové| Umělečtí, reklamní fotografové
35110| Technici provozu informačních a komunikačních technologií| Technici provozu informačních a komunikačních technologií, technici programátoři
5151| Provozní pracovníci stravovacích, ubytovacích a dalších zařízení| Vedoucí provozu stravovacích, ubytovacích a dalších zařízení
51511| Provozní pracovníci školních jídelen a menz| Vedoucí provozu školních jídelen a menz
51512| Provozní pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství (kromě školních jídelen a menz)| Vedoucí provozu v ubytování, stravování a pohostinství (kromě školních jídelen a menz)
51513| Provozní pracovníci sportovních zařízení| Vedoucí provozu sportovních zařízení
51519| Provozní pracovníci v ostatních zařízeních| Vedoucí provozu v ostatních zařízeních
5321| Ošetřovatelé a příbuzní pracovníci osobní péče ve zdravotnických a sociálních zařízeních| Ošetřovatelé a pracovníci v sociálních službách v oblasti pobytové péče
53211| Ošetřovatelé ve zdravotnických a sociálních zařízeních| Ošetřovatelé v oblasti pobytové péče
53212| Pracovníci v přímé obslužné péči| Pracovníci přímé obslužné péče v oblasti pobytové péče
53219| Ostatní pracovníci příbuzní ošetřovatelům ve zdravotnických a sociálních zařízeních| Ostatní pracovníci v sociálních službách v oblasti pobytové péče
5322| Ošetřovatelé a příbuzní pracovníci v oblasti domácí péče a terénních sociálních služeb| Ošetřovatelé a pracovníci v sociálních službách v oblasti ambulantních a terénních služeb a domácí péče
53221| Ošetřovatelé v oblasti domácí péče a terénních sociálních služeb| Ošetřovatelé v oblasti ambulantních a terénních služeb a domácí péče
53222| Pečovatelé v oblasti domácí péče a terénních sociálních služeb| Pracovníci přímé obslužné péče v oblasti ambulantních a terénních služeb a pečovatelé v oblasti domácí péče
53229| Ostatní pracovníci příbuzní ošetřovatelům v oblasti domácí péče a terénních sociálních služeb| Ostatní pracovníci v sociálních službách v oblasti ambulantních a terénních služeb a domácí péče
75342| Autočalouníci| Čalouníci dopravních prostředků
Tabulka č. 2: Položka Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) zavedená od 1. 9. 2014
Kód položky| Název položky
---|---
53113| Pracovníci péče o děti v oblasti předškolní výchovy v mimoškolských zařízeních
Vysvětlivky:| podskupina| položka označená čtyřmístným kódem
---|---|---
kategorie| položka označená pětimístným kódem |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 42/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 42/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Irácké republiky o hospodářské spolupráci a podpoře obchodu
Vyhlášeno 18. 8. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 3. 2014, částka 18/2014
* ČLÁNEK 1 - Smluvní strany podniknou veškerá nezbytná opatření k podpoře hospodářské a obchodní spolupráce mezi oběma zeměmi, v rámci této Dohody a v souladu s platnými právními předpisy v obou zemích. Předmětem této spolupráce budou hospodářské činnosti, které jsou v
* ČLÁNEK 2 - Smluvní strany, v souladu se zákony a předpisy platnými ve svých zemích, podniknou nezbytná opatření k podpoře a usnadnění pořádání a účasti na mezinárodních a stálých veletrzích, jakož i specializovaných výstavách pořádaných v obou zemích.
* ČLÁNEK 3 - 1. Smluvní strany budou pracovat na rozvoji obchodní výměny a vzájemné hospodářské spolupráce, zejména v oblasti průmyslu, nerostných surovin, zpracování ropy, elektrické energie, zemědělství, stavebnictví, bytové výstavby, financí, plánování, vědy a techn
* ČLÁNEK 4 - Smluvní strany budou podporovat vzájemnou spolupráci mezi obchodními a průmyslovými komorami, institucemi, společnostmi, organizacemi a svazy, které se zabývají různými hospodářskými činnostmi, zejména mezi subjekty ze soukromého sektoru, jakož i poskytova
* ČLÁNEK 5 - Smluvní strany si budou vyměňovat stanoviska k hospodářským otázkám týkajícím se Světové obchodní organizace a mnohostranných jednání, které jsou v zájmu obou zemí.
* ČLÁNEK 6 - 1. Za účelem provádění této Dohody se Smluvní strany dohodnou na zřízení Česko-iráckého smíšeného výboru pro hospodářskou spolupráci na úrovni náměstků ministrů, složeného z příslušných zástupců Smluvních stran.
* ČLÁNEK 7 - Jakékoli spory vzešlé z provádění této Dohody v průběhu její platnosti se budou řešit smírně prostřednictvím Smíšeného výboru.
* ČLÁNEK 8 - Spolupráce mezi Stranami bude probíhat v souladu s jejich mezinárodními závazky, včetně závazků plynoucích z mezinárodních smluv uzavřených Evropskou unií nebo mezi Evropskou unií a členskými státy Evropské unie na jedné straně a Iráckou republikou na stra
* ČLÁNEK 9 - 1. Dodatky jakéhokoliv druhu této Dohody budou uzavřeny písemnou formou a dle podmínek pro vstup v platnost v souladu s článkem 10 této Dohody.
* ČLÁNEK 10 - Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem pozdější notifikace, kterou si Smluvní strany navzájem oznámí splnění vnitrostátních postupů vyžadovaných v souladu se zákony a předpisy platnými ve svých zemích. Tato Dohoda zůstane v platnosti po dobu pěti let a její p
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 3. 2014
42
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 11. října 2012 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Irácké republiky o hospodářské spolupráci a podpoře obchodu.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 10 dne 3. března 2014.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
Dohoda mezi
vládou České republiky
a
vládou Irácké republiky
o hospodářské spolupráci a podpoře obchodu
Vláda České republiky a vláda Irácké republiky (dále jen „Smluvní strany“),
přejíce si rozšiřovat a rozvíjet hospodářskou a obchodní výměnu mezi oběma zeměmi na základě rovnosti a oboustranného prospěchu,
se dohodly takto:
ČLÁNEK 1
Smluvní strany podniknou veškerá nezbytná opatření k podpoře hospodářské a obchodní spolupráce mezi oběma zeměmi, v rámci této Dohody a v souladu s platnými právními předpisy v obou zemích. Předmětem této spolupráce budou hospodářské činnosti, které jsou v oboustranném zájmu ministerstev, orgánů, institucí, úřadů, organizací a společností obou zemí.
ČLÁNEK 2
Smluvní strany, v souladu se zákony a předpisy platnými ve svých zemích, podniknou nezbytná opatření k podpoře a usnadnění pořádání a účasti na mezinárodních a stálých veletrzích, jakož i specializovaných výstavách pořádaných v obou zemích.
ČLÁNEK 3
1.
Smluvní strany budou pracovat na rozvoji obchodní výměny a vzájemné hospodářské spolupráce, zejména v oblasti průmyslu, nerostných surovin, zpracování ropy, elektrické energie, zemědělství, stavebnictví, bytové výstavby, financí, plánování, vědy a techniky, dopravy, komunikací, lékařského vybavení a environmentálních technologií.
2.
V případě oboustranného zájmu mohou, v souladu s touto Dohodou, příslušné instituce a příslušné odborné orgány obou stran uzavírat zvláštní smlouvy v oblastech uvedených v odstavci 1 tohoto článku.
ČLÁNEK 4
Smluvní strany budou podporovat vzájemnou spolupráci mezi obchodními a průmyslovými komorami, institucemi, společnostmi, organizacemi a svazy, které se zabývají různými hospodářskými činnostmi, zejména mezi subjekty ze soukromého sektoru, jakož i poskytovat veškerou možnou podporu rozvoje obchodní výměny a investic v souladu se zákony a předpisy platnými v obou zemích.
ČLÁNEK 5
Smluvní strany si budou vyměňovat stanoviska k hospodářským otázkám týkajícím se Světové obchodní organizace a mnohostranných jednání, které jsou v zájmu obou zemí.
ČLÁNEK 6
1.
Za účelem provádění této Dohody se Smluvní strany dohodnou na zřízení Česko-iráckého smíšeného výboru pro hospodářskou spolupráci na úrovni náměstků ministrů, složeného z příslušných zástupců Smluvních stran.
2.
Společný výbor může v případě potřeby zřídit dočasné pracovní skupiny a podvýbory k projednání specifických témat společného zájmu.
3.
Zasedání Smíšeného výboru se budou konat jednou ročně, střídavě v hlavních městech obou zemí. Spolupředsedové dohodnou program jednání nejpozději jeden měsíc před zasedáním Smíšeného výboru.
4.
V souladu se zákony a předpisy platnými v obou zemích se Smíšený výbor bude zabývat následujícími činnostmi:
a)
Výměnou informací a stanovisek k obecným hospodářským tématům v obou zemích.
b)
Potvrzováním vhodných opatření a možností k podpoře dvoustranné hospodářské spolupráce.
c)
Podporou hospodářské spolupráce mezi fyzickými a právnickými osobami v obou zemích, zejména mezi malými a středními podniky.
d)
Rozvojem spolupráce v oblastech různých investičních činností v obou zemích.
ČLÁNEK 7
Jakékoli spory vzešlé z provádění této Dohody v průběhu její platnosti se budou řešit smírně prostřednictvím Smíšeného výboru.
ČLÁNEK 8
Spolupráce mezi Stranami bude probíhat v souladu s jejich mezinárodními závazky, včetně závazků plynoucích z mezinárodních smluv uzavřených Evropskou unií nebo mezi Evropskou unií a členskými státy Evropské unie na jedné straně a Iráckou republikou na straně druhé. Tato Dohoda bude prováděna, aniž by byly dotčeny práva a závazky Stran vyplývající z jejich členství v mezinárodních organizacích, včetně práv a závazků České republiky vyplývajících z jejího členství v Evropské unii.
ČLÁNEK 9
1.
Dodatky jakéhokoliv druhu této Dohody budou uzavřeny písemnou formou a dle podmínek pro vstup v platnost v souladu s článkem 10 této Dohody.
2.
Uzavřením jakýchkoli dodatků k této Dohodě nebude dotčena platnost závazků a práv vyplývajících z této Dohody před vstupem těchto dodatků či změn v platnost
ČLÁNEK 10
Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem pozdější notifikace, kterou si Smluvní strany navzájem oznámí splnění vnitrostátních postupů vyžadovaných v souladu se zákony a předpisy platnými ve svých zemích. Tato Dohoda zůstane v platnosti po dobu pěti let a její platnost se automaticky prodlužuje vždy o další stejné období, pokud kterákoli ze Smluvních stran písemně neoznámí druhé straně svůj úmysl ji ukončit, a to šest měsíců před uplynutím pětiletého období.
Dáno a podepsáno v Praze dne 11. 10. 2012 ve dvou původních vyhotoveních v jazyce českém, arabském a anglickém, přičemž všechna znění jsou autentická. V případě rozdílného výkladu je rozhodující anglické znění.
Za vládu
České republiky
MUDr. Martin Kuba v. r.
ministr průmyslu a obchodu
Za vládu
Irácké republiky
Dr. Khairullah Hasan Babakr v. r.
ministr obchodu |
Nařízení vlády č. 170/2014 Sb. | Nařízení vlády č. 170/2014 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu
Vyhlášeno 18. 8. 2014, datum účinnosti 1. 1. 2015, částka 71/2014
* Čl. I - Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2015
170
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 6. srpna 2014,
kterým se mění nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 101/2014 Sb., a k provedení zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 225/2012 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 2 zní:
„2)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Nařízení Komise (EU) č. 349/2011 ze dne 11. dubna 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o statistiku pracovních úrazů.“.
2.
V § 2 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení“.
3.
V § 2 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h)
popis úrazového děje,“.
Dosavadní písmena h) až l) se označují jako písmena i) až m).
4.
V § 2 odst. 3 se slovo „kopii“ nahrazuje slovy „potvrzenou kopii“.
5.
V § 4 odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se včetně poznámky pod čarou č. 14 zrušuje.
6.
V § 6 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.
7.
V § 7 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.
8.
Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně poznámky pod čarou č. 16 zní:
㤠7a
Zaměstnavatel zašle pro účely likvidace pojistných událostí z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání záznam o úrazu i organizační jednotce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn16).
16)
§ 8 písm. c) vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.“.
9.
V § 8 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla 5 po sobě jdoucích dnů a byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,“.
10.
V § 8 odst. 2 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje.
11.
V § 8 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
na základě téhož pracovního úrazu vznikla a byla ukončena další pracovní neschopnost.“.
12.
V § 8 odst. 3 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.
13.
V § 8 odstavec 4 zní:
„(4)
Zaměstnavatel zašle pro účely likvidace pojistných událostí z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a při smrtelném pracovním úrazu záznam o úrazu - hlášení změn i organizační složce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn16).“.
14.
V § 8 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
V případě, že došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu - hlášení změn, předá zaměstnavatel jedno vyhotovení záznamu o úrazu - hlášení změn úrazem postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
15.
Přílohy č. 1 a 2 znějí:
„Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 201/2010 Sb.
VZOR ZÁZNAM O ÚRAZU
1.9MB
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 201/2010 Sb.
VZOR ZÁZNAM O ÚRAZU - HLÁŠENÍ ZMĚN
568kB
16.
Doplňuje se příloha č. 3, která zní:
„Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 201/2010 Sb.
A)
KLASIFIKACE DRUHU ZRANĚNÍ PODLE METODIKY EVROPSKÉ STATISTIKY PRACOVNÍCH ÚRAZU (ESAW) [NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 349/2011 ze dne 11. dubna 2011, čl. 2 odst. 1]
Číselný kód| druh zranění
---|---
000| Neznámý nebo neurčený druh zranění
010| Rány a povrchová zranění
011| Povrchové zranění
012| Otevřené rány
019| Jiné typy ran a povrchových zranění
020| Zlomeniny kostí
021| Zavřené zlomeniny
022| Otevřené zlomeniny
029| Jiné typy zlomenin kostí
030| Vykloubení, vyvrtnutí, natažení
031| Vykloubení nebo neúplné vykloubení
032| Vyvrtnutí nebo natažení
039| Jiné typy vykloubení, vyvrtnutí, natažení
040| Traumatická amputace (ztráta části těla)
050| Otřes mozku a vnitřní zranění
051| Otřes mozku a vnitrolebeční zranění
052| Vnitřní zranění
059| Jiné typy otřesů mozku a vnitřních zranění
060| Popáleniny, opařeniny a omrzliny
061| Popáleniny a opařeniny (tepelné)
062| Chemické popáleniny (poleptání)
063| Omrzliny
069| Jiné typy popálenin, opařenin a omrzlin
070| Otravy a infekce
071| Akutní otravy
072| Akutní infekce
079| Jiné typy otrav a infekcí
080| Tonutí a dušení
081| Dušení
082| Tonutí bez smrtelných následků
089| Jiné typy tonutí a dušení
090| Účinky zvuku, vibrací a tlaku
091| Akutní ztráta sluchu
092| Působení tlaku (barotrauma)
099| Jiné účinky zvuku, vibrací a tlaku
100| Účinky extrémních teplot, světla a ozáření
101| Úpal z tepla a slunečního záření
102| Účinky ozáření (netepelné)
103| Účinky snížené teploty
109| Jiné účinky extrémních teplot, světla a ozáření
110| Šok
111| Šoky po agresích a hrozbách
112| Traumatické šoky
119| Jiné typy šoků
120| Vícenásobné zranění
999| Jiná specifická zranění nezahrnutá do jiných kategorií
B)
KLASIFIKACE PRO ZRANĚNOU ČÁST TĚLA PODLE METODIKY EVROPSKÉ STATISTIKY PRACOVNÍCH ÚRAZU (ESAW) [NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 349/2011 ze dne 11. dubna 2011, čl. 2 odst. 1]
Číselný kód| zraněná část těla
---|---
00| Zraněná část těla nespecifikovaná
10| Hlava bez podrobnějšího rozlišení, dále nespecifikovaná
11| Hlava, mozek, lebeční nervy a cévy
12| Tvář
13| Oko
14| Ucho
15| Zuby
18| Hlava - více postižených oblastí
19| Hlava - jiné části výše neuvedené
20| Krk včetně páteře a krčních obratlů
21| Krk včetně páteře a krčních obratlů
29| Krk - jiné části dosud neuvedené
30| Záda včetně páteře a zádových obratlů
31| Záda včetně páteře a zádových obratlů
39| Záda - jiné části výše neuvedené
40| Trup a orgány bez podrobnějšího rozlišení
41| Hrudní koš, žebra včetně kloubů a lopatek
42| Oblast hrudníku včetně orgánů
43| Pánevní a břišní oblast včetně orgánů
48| Trup - více postižených oblastí
49| Trup - jiné části výše neuvedené
50| Horní končetiny bez podrobnějšího rozlišení
51| Rameno a ramenní klouby
52| Ruka včetně lokte
53| Ruka od zápěstí dolů
54| Prst
55| Zápěstí
58| Horní končetiny - více postižených oblastí
59| Horní končetiny - jiné části výše neuvedené
60| Dolní končetiny bez podrobnějšího rozlišení
61| Bedra, bederní klouby
62| Noha včetně kolena
63| Kotník
64| Noha od kotníku dolů
65| Prst na noze
68| Dolní končetiny - více postižených oblastí
69| Dolní končetiny - jiné části výše neuvedené
70| Celé tělo a více oblastí bez podrobnějšího rozlišení
71| Celé tělo (systémové účinky)
78| Tělo - více postižených oblastí
79| Tělo - jiná zraněná část těla výše neuvedená“.
Čl. II
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministryně práce a sociálních věcí:
Mgr. Marksová v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 169/2014 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 169/2014 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
Vyhlášeno 18. 8. 2014, částka 70/2014
169
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 4. srpna 2014
o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb. a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2014, uzavřená dne 4. 6. 2014 mezi vyšším odborovým orgánem - Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy - Asociací svobodných odborů České republiky a organizací zaměstnavatelů - Zemědělským svazem České republiky, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE s číselným označením Úroveň 1, kód A Zemědělství, lesnictví, rybářství.
S obsahem Kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce ČR a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz).
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r. |
Nařízení vlády č. 168/2014 Sb. | Nařízení vlády č. 168/2014 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 114/2011 Sb.
Vyhlášeno 18. 8. 2014, datum účinnosti 1. 1. 2015, částka 70/2014
* Čl. I - Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 114/2011 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2015
168
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 6. srpna 2014,
kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 114/2011 Sb.
Vláda nařizuje podle § 107 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění:
Čl. I
Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 114/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 3 se slova „zdravotnickými zařízeními platí zvláštní předpisy.1)“ nahrazují slovy „příslušnými poskytovateli zdravotních služeb platí jiné právní předpisy1).“.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání).“.
2.
V příloze v kapitole II položce 9 se za slova „šlachových pochev“ vkládají slova „, tíhových váčků“.
3.
V příloze v kapitole II se položky 11 a 12 zrušují.
4.
V příloze v kapitole III položce 2c) se slova „pohrudnice nebo pobřišnice“ zrušují.
5.
V příloze v kapitole III položce 2d) se slova „nebo rakovina hrtanu“ nahrazují slovy „, rakovina hrtanu nebo rakovina vaječníků“.
6.
V příloze v kapitole III položce 5 se slova „gama oxidu hlinitého“ nahrazují slovy „hliníku“.
7.
V příloze v kapitole III položce 11 se slova „, sisalu nebo cukrové třtiny“ nahrazují slovy „nebo sisalu“.
8.
V příloze v kapitole III položka 13 zní:
„13.
Chronická obstrukční plicní nemoc s FEV1/FVC méně než 0,70 a FEV1 50% referenčních hodnot nebo méně (CHOPN stadium III)
Nemoc vzniká při těžbě v podzemí černouhelných dolů po dosažení nejméně 80% nejvyšší přípustné expozice a je nově zjištěna nejpozději do dvou let po skončení práce s rizikem fibrogenního prachu s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Nemocemi z povolání jsou též nemoci, které byly uvedeny v seznamu nemocí z povolání a vznikly za podmínek podle nařízení vlády č. 290/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
Čl. III
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministryně práce a sociálních věcí:
Mgr. Marksová v. r. |
Nařízení vlády č. 167/2014 Sb. | Nařízení vlády č. 167/2014 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění nařízení vlády č. 367/2012 Sb.
Vyhlášeno 18. 8. 2014, datum účinnosti 31. 8. 2014, částka 70/2014
* Čl. I - Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění nařízení vlády č. 367/2012 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 31. 8. 2014
167
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 30. července 2014,
kterým se mění nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění nařízení vlády č. 367/2012 Sb.
Vláda nařizuje podle § 3 odst. 5, § 58 odst. 5 a § 83 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 49/2009 Sb. a zákona č. 472/2011 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění nařízení vlády č. 367/2012 Sb., se mění takto:
1.
V příloze č. 1 v oddíle C část C2 se řádek
„| 41-56-H/01| Lesní mechanizátor| 41-56-H/001| Mechanizátor lesní výroby| 17| 10| 1, 4, 5, 8a, 9a, 11, 19, 20, 22| 41-45-L/51| Mechanizace zemědělství a lesního hospodářství| 2\\. etapa 2)
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---
“
nahrazuje řádkem, který zní:
„| 41-56-H/01| Lesní mechanizátor| 41-56-H/001| Mechanizátor lesní výroby| 17| 10| 1, 4, 5, 8a, 9a, 11, 19, 20, 22| 41-45-L/51
23-43-L/51| Mechanizace zemědělství a lesního hospodářství
Provozní technika| 2\\. etapa 2)
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---
“.
2.
V příloze č. 1 v oddíle D části D2 se řádek
„| 26-41-M/01| Elektrotechnika| 26-41-M/002| Elektrotechnika| 3, 9a, 22| 1\\. etapa 1)
---|---|---|---|---|---|---
“
nahrazuje řádkem, který zní:
„| 26-41-M/01| Elektrotechnika| 26-41-M/002| Elektrotechnika| 3, 9a, 22| 1\\. etapa 1), 11)
---|---|---|---|---|---|---
“.
3.
V příloze č. 1 v oddíle D části D2 se pod řádek
„| 78-42-M/06| Kombinované lyceum| 78-42-M/004| Waldorfské lyceum| 28| 3\\. etapa 3)
---|---|---|---|---|---|---
“
doplňuje řádek, který zní:
„| 78-42-M/07| Vojenské lyceum| | | 27| 9), 10)
---|---|---|---|---|---|---
“.
4.
V příloze č. 1 v oddíle D se na konci části D2 doplňují poznámky k tabulce D2 č. 9) až 11), které znějí:
„9)
Obor vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2014/2015 počínaje 1. ročníkem.
10)
Obor vzdělání lze studovat pouze na školách zřizovaných Ministerstvem obrany.
11)
U oboru vzdělání poskytovaného na školách zřizovaných Ministerstvem obrany platí zdravotní omezení č. 27 podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení vlády s platností od školního roku 2015/2016 počínaje 1. ročníkem.“.
5.
V příloze č. 1 v oddíle D části D5 se řádek
„| 23-43-L/51| Provozní technika| 23-43-L/506| Provozní technika| 21-52-H/01| Hutník| 28| 4\\. etapa 2)
---|---|---|---|---|---|---|---|---
| | | | | 21-53-H/01| Modelář| |
| | | | | 21-55-H/01| Slévač| |
| | | | | 23-51-H/01| Strojní mechanik| |
| | | | | 23-52-H/01| Nástrojař| |
| | | | | 23-55-H/01| Klempíř| |
| | | | | 23-55-H/02| Karosář| |
| | | | | 23-56-H/01| Obráběč kovů| |
| | | | | 23-57-H/01| Kovář| |
| | | | | 23-61-H/01| Autolakýrník| |
| | | | | 23-62-H/001| Optik| |
| | | | | 23-62-H/01| Jemný mechanik| |
| | | | | 23-65-H/01| Strojník| |
| | | | | 23-65-H/02| Lodník| |
| | | | | 23-65-H/03| Strojník silničních strojů| |
| | | | | 23-68-H/01| Mechanik opravář motorových vozidel| |
| | | | | 23-69-H/01| Puškař| |
| | | | | 36-52-H/01| Instalatér| |
| | | | | 36-52-H/02| Mechanik plynových zařízení| |
| | | | | 39-41-H/01| Malíř a lakýrník| |
| | | | | 41-55-H/01| Opravář zemědělských strojů| |
| | | | | 41-56-H/02| Opravář lesnických strojů| |
“
nahrazuje řádkem, který zní:
„| 23-43-L/51| Provozní technika| 23-43-L/506| Provozní technika| 21-52-H/01| Hutník| 28| 4\\. etapa 2)
---|---|---|---|---|---|---|---|---
| | | | | 21-53-H/01| Modelář| |
| | | | | 21-55-H/01| Slévač| |
| | | | | 23-51-H/01| Strojní mechanik| |
| | | | | 23-52-H/01| Nástrojař| |
| | | | | 23-55-H/01| Klempíř| |
| | | | | 23-55-H/02| Karosář| |
| | | | | 23-56-H/01| Obráběč kovů| |
| | | | | 23-57-H/01| Kovář| |
| | | | | 23-61-H/01| Autolakýrník| |
| | | | | 23-62-H/001| Optik| |
| | | | | 23-62-H/01| Jemný mechanik| |
| | | | | 23-65-H/01| Strojník| |
| | | | | 23-65-H/02| Lodník| |
| | | | | 23-65-H/03| Strojník silničních strojů| |
| | | | | 23-68-H/01| Mechanik opravář motorových vozidel| |
| | | | | 23-69-H/01| Puškař| |
| | | | | 36-52-H/01| Instalatér| |
| | | | | 36-52-H/02| Mechanik plynových zařízení| |
| | | | | 39-41-H/01| Malíř a lakýrník| |
| | | | | 41-55-H/01| Opravář zemědělských strojů| |
| | | | | 41-56-H/01| Lesní mechanizátor| |
| | | | | 41-56-H/02| Opravář lesnických strojů| |
“.
Čl. II
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 31. srpna 2014.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy:
PhDr. Chládek, MBA, v. r. |
Vyhláška č. 166/2014 Sb. | Vyhláška č. 166/2014 Sb.
Vyhláška, kterou se stanoví vnější označení příslušníka Vězeňské služby České republiky, prokazování příslušnosti k Vězeňské službě České republiky a zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel
Vyhlášeno 13. 8. 2014, datum účinnosti 18. 8. 2014, částka 69/2014
* § 1 - Vnější označení příslušníka Vězeňské služby České republiky
* § 2 - Vzory služebních stejnokrojů
* Vnější označení služebních stejnokrojů
* § 3 - (1) Služební stejnokroj základní je na rukávech označen rukávovými znaky a rukávovými domovenkami. Rukávové znaky jsou umístěny na levém rukávu služebního stejnokroje a rukávové domovenky na pravém rukávu. Rukávové domovenky jsou provedeny v příslušném ods
* § 4 - (1) Služební stejnokroj společenský je označen na levém rukávu saka rukávovým znakem.
* § 5 - (1) Služební stejnokroj polní je nad patkou levé horní kapsy blůzy, bundy a pláště označen domovenkou s textem „VĚZEŇSKÁ SLUŽBA“ ve žluté barvě. Tričko stejnokroje je v levé horní části předního dílu a na zadním dílu označeno tištěným textem „VĚZEŇSKÁ SLUŽ
* § 6 - (1) Služební stejnokroj psovoda a pyrotechnika je na rukávech bundy označen textilními znaky obdobně jako služební stejnokroj základní.
* § 7 - (1) Služební stejnokroj pracovní je nad patkou levé horní kapsy blůzy označen domovenkou s textem ve žluté barvě „VĚZEŇSKÁ STRÁŽ“, jde-li o příslušníka vězeňské stráže, nebo „JUSTIČNÍ STRÁŽ“, jde-li o příslušníka justiční stráže, nebo „VĚZEŇSKÁ SLUŽBA“, jd
* § 8 - (1) Služební stejnokroj speciální pro příslušníky určené pro služební zákrok pod jednotným velením a pro příslušníky určené k provedení eskorty nebezpečných osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody je v horní části předního dílu označen domov
* § 9 - (1) Služební stejnokroj, který je příslušník oprávněn nosit na území jiného státu, může být označen státní vlajkou České republiky, popřípadě jiným zvláštním označením příslušnosti k České republice, nebo označením příslušnosti k mezinárodní organizaci, po
* § 10 - (1) Doplňky služebních stejnokrojů jsou jmenovky, podbradníky, lemovky, lampasy, šňůry a zvýrazňující, identifikační nebo jiné ozdobné prvky.
* § 11 - (1) Vzory služebních stejnokrojů, jejich barevné provedení a vnější označení včetně znaku psovoda a pyrotechnika jsou vyobrazeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
* § 12 - Rezortní oborový znak
* § 13 - Prokazování příslušnosti k Vězeňské službě
* § 14 - Identifikační číslo
* § 15 - Identifikační štítek
* § 15a - Prokazování příslušnosti příslušníka Policie České republiky povolaného k plnění úkolů Vězeňské služby
* § 16 - Zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel Vězeňské služby
* § 17 - Přechodná ustanovení
* § 18 - Zrušovací ustanovení
* § 19 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 166/2014 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 166/2014 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 166/2014 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 166/2014 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 166/2014 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 166/2014 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 166/2014 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 166/2014 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 166/2014 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 166/2014 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 166/2014 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2021 (605/2020 Sb.)
166
VYHLÁŠKA
ze dne 31. července 2014,
kterou se stanoví vnější označení příslušníka Vězeňské služby České republiky, prokazování příslušnosti k Vězeňské službě České republiky a zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 8 odst. 3 a § 24b odst. 2 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 436/2003 Sb.:
§ 1
Vnější označení příslušníka Vězeňské služby České republiky
(1)
Příslušník Vězeňské službyVězeňské služby České republiky (dále jen „příslušník“) vykonává službu ve služebním stejnokroji Vězeňské službyVězeňské služby České republiky (dále jen „služební stejnokroj“), nestanoví-li generální ředitel Vězeňské službyVězeňské služby České republiky jinak.
(2)
Vnější vzhled služebního stejnokroje je charakterizován těmito specifickými prvky:
a)
složení, střih a jeho barevné provedení,
b)
odznaky na čelní části pokrývky hlavy a hodnostní označení,
c)
textilní znaky, a to
1.
rukávové znaky určující příslušnost k České republice,
2.
rukávové domovenky rozlišující příslušnost k vězeňské stráži nebo justiční stráži,
3.
domovenky označené textem Vězeňská službaVězeňská služba, vězeňská stráž, justiční stráž, pyrotechnik nebo psovod,
d)
barva stejnokrojových košil,
e)
identifikační číslo,
f)
stejnokrojové knoflíky,
g)
rezortní oborový znak určující příslušnost k Vězeňské služběVězeňské službě České republiky (dále jen „Vězeňská službaVězeňská služba“).
(3)
Odznaky na čelní části pokrývky hlavy, textilní znaky a stejnokrojové knoflíky jsou vyobrazeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. Vzory hodnostního označení příslušníků stanoví jiný právní předpis1).
§ 2
Vzory služebních stejnokrojů
(1)
Služební stejnokroje tvoří sestavy součástí služební výstroje určené pro jednotné vystrojení příslušníků. Vnější vzhled stejnokrojů je charakterizován zejména barvou a střihem stejnokrojů, vnějším označením, rezortními oborovými znaky a hodnostním označením.
(2)
Vzory služebních stejnokrojů se podle účelu nošení člení takto:
a)
stejnokroj základní,
b)
stejnokroj společenský,
c)
stejnokroj polní,
d)
stejnokroj psovoda a pyrotechnika,
e)
stejnokroj pracovní,
f)
stejnokroj speciální pro příslušníky určené pro služební zákrok pod jednotným velením a pro příslušníky určené k provedení eskorty nebezpečných osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody.
Vnější označení služebních stejnokrojů
§ 3
(1)
Služební stejnokroj základní je na rukávech označen rukávovými znaky a rukávovými domovenkami. Rukávové znaky jsou umístěny na levém rukávu služebního stejnokroje a rukávové domovenky na pravém rukávu. Rukávové domovenky jsou provedeny v příslušném odstínu fialové barvy s orámováním a textem ve žluté barvě „VĚZEŇSKÁ STRÁŽ“, jde-li o příslušníka vězeňské stráže, nebo „JUSTIČNÍ STRÁŽ“, jde-li o příslušníka justiční stráže.
(2)
Na pravém rukávu je služební stejnokroj základní označen rezortním oborovým znakem v textilním provedení.
(3)
Označení podle odstavce 1 nosí příslušníci vězeňské stráže na košilích tmavomodré barvy a příslušníci justiční stráže na košilích světlemodré barvy; ostatní příslušníci nosí služební stejnokroj základní bez domovenky.
(4)
Sako služebního stejnokroje základního je na levém rukávu označeno rukávovým znakem a na pravé horní kapse rezortním znakem v kovovém provedení. Stejnokrojové knoflíky jsou v souladu s hodnostním označením stříbřité nebo zlatové barvy.
(5)
Hodnostní označení se na služebním stejnokroji základním nosí na náramenících, hodnostních podložkách, rukávových manžetách a čepicích.
§ 4
(1)
Služební stejnokroj společenský je označen na levém rukávu saka rukávovým znakem.
(2)
Hodnostní označení se na služebním stejnokroji společenském nosí na čepicích a rukávových manžetách.
§ 5
(1)
Služební stejnokroj polní je nad patkou levé horní kapsy blůzy, bundy a pláště označen domovenkou s textem „VĚZEŇSKÁ SLUŽBAVĚZEŇSKÁ SLUŽBA“ ve žluté barvě. Tričko stejnokroje je v levé horní části předního dílu a na zadním dílu označeno tištěným textem „VĚZEŇSKÁ SLUŽBAVĚZEŇSKÁ SLUŽBA“ ve žluté barvě.
(2)
Hodnostní označení se na služebním stejnokroji polním nosí na hodnostních podložkách.
§ 6
(1)
Služební stejnokroj psovoda a pyrotechnika je na rukávech bundy označen textilními znaky obdobně jako služební stejnokroj základní.
(2)
Služební stejnokroj psovoda je pod patkou pravé horní kapsy bundy označen znakem v textilním provedení, který má tvar štítu se symbolikou hlavy služebního psa v šedobíločerném provedení na tmavomodrém podkladu žlutě orámovaném a s dvouřádkovým textem „VĚZEŇSKÁ SLUŽBAVĚZEŇSKÁ SLUŽBA/ČESKÉ REPUBLIKY“ ve žluté barvě v horní části znaku a s textem „PSOVOD“ ve žluté barvě v dolní části znaku (dále jen „znak psovoda“).
(3)
Služební stejnokroj pyrotechnika je pod patkou pravé horní kapsy bundy označen znakem v textilním provedení, který má tvar obráceného štítu s pyrotechnickou symbolikou a textem „PYROTECHNIK" v černé barvě na modrém podkladu červeně orámovaném (dále jen „znak pyrotechnika“).
(4)
Na zadním dílu bundy je služební stejnokroj psovoda a pyrotechnika označen zádovou textilní domovenkou v barvě černé s textem „PSOVOD“ nebo „PYROTECHNIK“ ve žluté barvě. Tričko služebního stejnokroje psovoda a pyrotechnika je na pravém rukávu označeno rezortním oborovým znakem a na levém rukávu znakem psovoda nebo pyrotechnika. Na zadním dílu je v horní části tričko označeno tištěnou zádovou domovenkou s textem „VĚZEŇSKÁ SLUŽBAVĚZEŇSKÁ SLUŽBA“ ve žluté barvě.
(5)
Hodnostní označení se na služebním stejnokroji psovoda a pyrotechnika nosí na náramenících a hodnostních podložkách.
§ 7
(1)
Služební stejnokroj pracovní je nad patkou levé horní kapsy blůzy označen domovenkou s textem ve žluté barvě „VĚZEŇSKÁ STRÁŽ“, jde-li o příslušníka vězeňské stráže, nebo „JUSTIČNÍ STRÁŽ“, jde-li o příslušníka justiční stráže, nebo „VĚZEŇSKÁ SLUŽBAVĚZEŇSKÁ SLUŽBA“, jde-li o ostatní příslušníky.
(2)
Tričko služebního stejnokroje pracovního je na pravém rukávu označeno rezortním oborovým znakem v tištěném provedení. Na zadním dílu je v horní části tričko označeno tištěnou zádovou domovenkou s textem „VĚZEŇSKÁ SLUŽBAVĚZEŇSKÁ SLUŽBA“ ve žluté barvě.
(3)
Hodnostní označení se na služebním stejnokroji pracovním nosí na hodnostních podložkách.
§ 8
(1)
Služební stejnokroj speciální pro příslušníky určené pro služební zákrok pod jednotným velením a pro příslušníky určené k provedení eskorty nebezpečných osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody je v horní části předního dílu označen domovenkou v barvě služebního stejnokroje s textem ve žluté barvě „VĚZEŇSKÁ SLUŽBAVĚZEŇSKÁ SLUŽBA“. Na zadním dílu je v horní části služební stejnokroj označen tištěnou zádovou domovenkou s textem „VĚZEŇSKÁ SLUŽBAVĚZEŇSKÁ SLUŽBA“ ve žluté barvě.
(2)
Hodnostní označení se na služebním stejnokroji podle odstavce 1 nosí na hodnostní podložce na stanovené součásti služebního stejnokroje.
§ 9
(1)
Služební stejnokroj, který je příslušník oprávněn nosit na území jiného státu, může být označen státní vlajkou České republiky, popřípadě jiným zvláštním označením příslušnosti k České republice, nebo označením příslušnosti k mezinárodní organizaci, pod jejíž záštitou bude příslušník úkoly plnit.
(2)
Služební stejnokroje mohou být dále označeny rozlišovacími znaky, nášivkami a odznaky určujícími příslušnost k organizační jednotce Vězeňské službyVězeňské služby, rozlišovacími znaky, nášivkami, odznaky a rukávovými páskami.
§ 10
(1)
Doplňky služebních stejnokrojů jsou jmenovky, podbradníky, lemovky, lampasy, šňůry a zvýrazňující, identifikační nebo jiné ozdobné prvky.
(2)
Doplňky služebních stejnokrojů jsou též státní vyznamenání, medaile a rezortní odznaky, které se umísťují na služebním stejnokroji ve stanoveném pořadí. Státní vyznamenání a medaile se nosí na levé horní části a rezortní odznaky na pravé horní části saka služebního stejnokroje společenského.
(3)
Služební stejnokroj příslušníků v generálské hodnosti se označuje dekoracemi a vybavením náležejícím k těmto hodnostem.
§ 11
(1)
Vzory služebních stejnokrojů, jejich barevné provedení a vnější označení včetně znaku psovoda a pyrotechnika jsou vyobrazeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(2)
Vzor rukávové pásky pověřeného orgánu Vězeňské službyVězeňské služby je vyobrazen v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(3)
Vzory některých doplňků služebních stejnokrojů a vzory dekorací náležejících ke generálským hodnostem jsou vyobrazeny v příloze č. 4 k této vyhlášce.
§ 12
Rezortní oborový znak
(1)
Rezortní oborový znak ve zlatovém kovovém provedení je tvořen heraldickým španělským štítem v barvě zlatové a z obou svislých stran dovnitř prohnutým. Jeho motiv tvoří meč umístěný uprostřed obrazové plochy ostřím vzhůru, v jehož třech čtvrtinách jsou umístěny váhy jako symbol spravedlnosti. Celý obraz je obklopen lipovými lístky umístěnými v kruhu v horní části otevřeném. Ve spodní čtvrtině obrazové plochy je umístěn štítek s dvouřádkovým textem „VĚZEŇSKÁ SLUŽBAVĚZEŇSKÁ SLUŽBA / ČESKÉ REPUBLIKY“ v černé barvě.
(2)
Rezortní oborový znak v kovovém provedení je oválného tvaru. Jeho motiv tvoří meč umístěný uprostřed obrazové plochy ostřím vzhůru, v jehož třech čtvrtinách jsou umístěny váhy jako symbol spravedlnosti a uprostřed velký státní znak České republiky. V horní části znaku je umístěn jednořádkový text „VĚZEŇSKÁ SLUŽBAVĚZEŇSKÁ SLUŽBA ČESKÉ REPUBLIKY“, ve spodní části je znak doplněn lipovými lístky.
(3)
Rezortní oborový znak v tištěném a textilním provedení je tvořen heraldickým španělským štítem z obou svislých stran dovnitř prohnutým. Štít je po celém obvodu žlutě lemován. Jeho motiv v barvě žluté tvoří meč umístěný uprostřed obrazové plochy ostřím vzhůru, v jehož třech čtvrtinách jsou umístěny váhy jako symbol spravedlnosti. Celý obraz je obklopen lipovými lístky umístěnými v kruhu, v horní části otevřeném. Ve spodní čtvrtině obrazové plochy je umístěn štítek s dvouřádkovým textem „VĚZEŇSKÁ SLUŽBAVĚZEŇSKÁ SLUŽBA / ČESKÉ REPUBLIKY“ ve žluté barvě. Textilní rezortní oborový znak je v barvě fialové tmavé a fialové světlé.
(4)
Vzory rezortního oborového znaku jsou vyobrazeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.
§ 13
Prokazování příslušnosti k Vězeňské službě
(1)
Příslušník při prokazování příslušnosti předkládá k nahlédnutí přední stranu služebního průkazu s fotografií, aniž jej vydá z ruky.
(2)
Služební průkaz má na čelní straně fialovomodrý podtisk s vlnovkami a je opatřen textem „Vězeňská službaVězeňská služba České republiky“ ve fialovém provedení na bílém pozadí. V levé polovině služebního průkazu je umístěna barevná fotografie držitele služebního průkazu rozměrů 25 × 33 mm, ve středu v jeho horní části je vyobrazen státní znak České republiky v barevném provedení a v dolní části datum vyhotovení průkazu. V pravé polovině služebního průkazu je v jeho horní části umístěn hologram se znakem Vězeňské službyVězeňské služby, v jeho dolní části je uvedeno číslo služebního průkazu a podpis ministra spravedlnosti nebo generálního ředitele Vězeňské službyVězeňské služby.
(3)
Na zadní straně služebního průkazu je uveden text oprávnění držitele služebního průkazu, poučení pro nálezce, jméno a příjmení držitele. Hodnostní označení držitele služebního průkazu se zapisuje do vložky služebního průkazu, na které je v její horní části uvedeno číslo služebního průkazu. Vložka je nedílnou součástí služebního průkazu. Služební průkaz i vložka služebního průkazu jsou umístěny v koženém pouzdře tmavomodré barvy, na jehož čelní straně je vytlačen státní znak České republiky. Součástí pouzdra je rezortní oborový znak ve zlatovém kovovém provedení.
(4)
Služební průkazy se na čelní straně typově odlišují vodorovným pruhem o rozměrech 7 × 17 mm umístěným uprostřed 3 mm pod státním znakem České republiky, v barvě
a)
červené, vydávané generálnímu řediteli Vězeňské službyVězeňské služby a jeho náměstkům,
b)
žluté, vydávané ředitelům odborů Generálního ředitelství Vězeňské službyVězeňské služby,
c)
zelené, vydávané příslušníkům odboru kontroly Generálního ředitelství Vězeňské službyVězeňské služby.
(5)
Vzor služebního průkazu je vyobrazen v příloze č. 6 k této vyhlášce a vzory typově odlišných služebních průkazů jsou vyobrazeny v příloze č. 7 k této vyhlášce.
§ 14
Identifikační číslo
(1)
Identifikační číslo se příslušníkovi přiděluje totožné s číslem služebního průkazu. Identifikační číslo se nosí v kovovém nebo v textilním provedení v horní části služebního stejnokroje. Služební stejnokroj speciální pro příslušníky určené pro služební zákrok pod jednotným velením a pro příslušníky určené k provedení eskorty nebezpečných osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody se označuje identifikačním číslem v tištěné podobě.
(2)
Při ztrátě nebo odcizení kovového identifikačního čísla nebo znovupřijetí příslušníka po uplynutí doby, po kterou bylo kovové identifikační číslo uchováno, je do doby vydání nového kovového identifikačního čísla příslušníkovi vydáno prozatímní kovové identifikační číslo, které není shodné s číslem služebního průkazu.
(3)
Vzory identifikačního čísla jsou vyobrazeny v příloze č. 8 k této vyhlášce.
§ 15
Identifikační štítek
(1)
Příslušník při výkonu služby v občanském oděvu může prokazovat svoji příslušnost identifikačním štítkem, který je umístěn na kapse nebo klopě v levé horní polovině oděvu.
(2)
Identifikační štítek je opatřen barevnou fotografií rozměrů 35 × 35 mm, podpisem ministra spravedlnosti nebo generálního ředitele Vězeňské službyVězeňské služby, otiskem malého kulatého razítka se státním znakem a identifikačním číslem.
(3)
Vzor identifikačního štítku je vyobrazen v příloze č. 9 k této vyhlášce.
§ 15a
Prokazování příslušnosti příslušníka Policie České republiky povolaného k plnění úkolů Vězeňské služby
(1)
Vnějším označením příslušníka Policie České republiky povolaného k plnění úkolů Vězeňské službyVězeňské služby je rukávová páska provedená ve fialové barvě s textem „VĚZEŇSKÁ SLUŽBAVĚZEŇSKÁ SLUŽBA“ v bílé barvě viditelně umístěná na pravém rukávu jeho předepsaného stejnokroje.
(2)
Vzor rukávové pásky příslušníka Policie České republiky povolaného k plnění úkolů Vězeňské službyVězeňské služby je vyobrazen v příloze č. 11 k této vyhlášce.
§ 16
Zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel Vězeňské služby
(1)
Služební vozidlo Vězeňské službyVězeňské služby zvláštního barevného provedení a označení (dále jen „vozidlo“) je speciální vozidlo určené k přepravě a ozbrojenému doprovodu osob ve výkonu vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence (dále jen „převážená osoba“). Vozidlo je bílé barvy s vodorovným fialovým pruhem po jeho obvodových stranách. Na přední, případně i zadní části vozidla sanitní přepravy je nápis „AMBULANCE“. Tento nápis tvoří velká fialová písmena na podkladě bílé barvy.
(2)
Vozidlo má v souladu s předpisy upravujícími podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, schvalování technické způsobilosti a technické podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích výrobcem provedené a Ministerstvem dopravy schválené speciální technické úpravy, které znemožňují převáženým osobám nepovolené opuštění přepravního prostoru. Přepravní prostor je s výjimkou sanitního vozidla členěn na přepravní prostor pro převážené osoby a prostor pro příslušníky vězeňské stráže, popřípadě justiční stráže.
(3)
Pro zvláštní barevné provedení příslušného druhu a kategorie vozidla platí přiměřeně ustanovení odstavce 1 s tím, že rozsah tohoto provedení je omezen konstrukcí vozidla. Stanovená kombinace barvy bílé a fialové musí zůstat zachována.
(4)
Vzory zvláštního barevného provedení a označení služebních vozidel jsou vyobrazeny v příloze č. 10 k této vyhlášce.
§ 17
Přechodná ustanovení
(1)
Do 31. prosince 2018 lze užívat služební stejnokroje, jejich součásti a součásti služební výstroje vyobrazené v přílohách č. 1 a 2 vyhlášky č. 89/2004 Sb., kterou se stanoví vnější označení příslušníka Vězeňské služby České republiky, zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel a prokazování příslušnosti k Vězeňské službě České republiky, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
(2)
Služební průkazy, které byly vydané podle vyhlášky č. 89/2004 Sb., kterou se stanoví vnější označení příslušníka Vězeňské služby České republiky, zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel a prokazování příslušnosti k Vězeňské službě České republiky, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, zůstávají v platnosti.
§ 18
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1.
Vyhláška č. 89/2004 Sb., kterou se stanoví vnější označení příslušníka Vězeňské služby České republiky, zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel a prokazování příslušnosti k Vězeňské službě České republiky.
2.
Vyhláška č. 474/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 89/2004 Sb., kterou se stanoví vnější označení příslušníka Vězeňské služby České republiky, zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel a prokazování příslušnosti k Vězeňské službě České republiky.
3.
Vyhláška č. 151/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 89/2004 Sb., kterou se stanoví vnější označení příslušníka Vězeňské služby České republiky, zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel a prokazování příslušnosti k Vězeňské službě České republiky, ve znění vyhlášky č. 474/2005 Sb.
§ 19
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti pátým dnem po jejím vyhlášení.
Ministryně:
prof. JUDr. Válková, CSc., v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 166/2014 Sb.
Vnější označení příslušníka Vězeňské služby
12MB
8.4MB
5.6MB
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 166/2014 Sb.
Vzory služebních stejnokrojů, jejich barevné provedení a vnější označení
5.4MB
6.8MB
5.5MB
6.5MB
6.6MB
3.2MB
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 166/2014 Sb.
Rukávová páska pověřeného orgánu Vězeňské služby
1MB
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 166/2014 Sb.
Vzory některých doplňků služebních stejnokrojů
2.1MB
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 166/2014 Sb.
Rezortní oborový znak
8.1MB
Příloha č. 6
k vyhlášce č. 166/2014 Sb.
Vzor služebního průkazu
9.3MB
Příloha č. 7
k vyhlášce č. 166/2014 Sb.
Vzory typově odlišných služebních průkazů
9MB
Příloha č. 8
k vyhlášce č. 166/2014 Sb.
Vzory identifikačního čísla
3.1MB
Příloha č. 9
k vyhlášce č. 166/2014 Sb.
Vzor identifikačního štítku
8.4MB
Příloha č. 10
k vyhlášce č. 166/2014 Sb.
Vzory zvláštního barevného provedení a označení služebních vozidel
11.2MB
Příloha č. 11
k vyhlášce č. 166/2014 Sb.
Rukávová páska příslušníka Policie České republiky povolaného k plnění úkolů Vězeňské služby
492kB
1)
Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 508/2004 Sb., kterým se stanoví vzory hodnostního označení příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška č. 165/2014 Sb. | Vyhláška č. 165/2014 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol, ve znění vyhlášky č. 198/2010 Sb.
Vyhlášeno 8. 8. 2014, datum účinnosti 1. 9. 2014, částka 68/2014
* Čl. I - Vyhláška č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol, ve znění vyhlášky č. 198/2010 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 9. 2014
165
VYHLÁŠKA
ze dne 3. srpna 2014,
kterou se mění vyhláška č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol, ve znění vyhlášky č. 198/2010 Sb.
Ministerstvo obrany stanoví podle § 166 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání:
Čl. I
Vyhláška č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol, ve znění vyhlášky č. 198/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 se slovo „proviantních“ nahrazuje slovem „stravování“.
2.
§ 2 a 3 včetně skupinového nadpisu a poznámek pod čarou č. 6 a 7 znějí:
„Stravování
§ 2
(1)
Škola poskytuje žákovi stravování, které hradí Ministerstvo obrany ve výši 60 % finanční hodnoty stravní dávky pro žáka. Žák se na úhradě stravování podílí ve výši 40 % finanční hodnoty stravní dávky. V případě, že žák podíl na úhradě stravování neuhradí, vyplatí mu škola finanční hodnotu stravní dávky pro žáka v rozsahu hrazeném Ministerstvem obrany v penězích a stravování neposkytne.
(2)
Stravování se poskytuje žákovi ode dne nástupu do školy do dne ukončení vzdělávání nebo do dne povolání do služebního poměru vojáka z povolání.
§ 3
(1)
Stravování žáka je zajišťováno výdejem jídla v rámci snídaně, oběda a večeře, a to formou
a)
teplého jídla,
b)
studeného jídla, nebo
c)
potravin6) určených k samostatné nebo skupinové přípravě jídla žáky.
(2)
Nelze-li poskytnout pokrm žádnou formou uvedenou v odstavci 1, vyplácí se za něj náhrada v penězích podle § 5 odst. 1.
(3)
Stravování se neposkytuje v době nepřítomnosti žáka ve škole nebo školském zařízení, s výjimkou doby, po kterou se žák účastní akcí, při kterých je mu poskytována přeprava nebo náhrada jízdních výdajů podle § 15, nebo po kterou je žáku poskytována zdravotní péče7) v lůžkové části posádkového zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb, kterému Ministerstvo obrany udělilo oprávnění k poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních jím zřízených (dále jen „vojenský poskytovatel zdravotních služeb“).
(4)
Za dobu nepřítomnosti žáka ve škole nebo školském zařízení se nepovažuje první den neplánované nepřítomnosti žáka.
6)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví se postupy týkající se bezpečnosti potravin.
7)
§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 285/1999 Sb., o poskytování zdravotní péče ve vojenských zdravotnických zařízeních.“.
3.
V § 4 odst. 3 se slova „při péči v lůžkové části posádkové ošetřovny“ nahrazují slovy „po dobu, po kterou je mu poskytována zdravotní péče v lůžkové části posádkového zdravotnického zařízení vojenského poskytovatele zdravotních služeb“.
4.
V § 5 odst. 1 se za slova „ve výši“ vkládají slova „60 %“.
5.
V § 5 odst. 1 se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“.
6.
V § 8 odst. 2 se číslo „9“ nahrazuje číslem „7“.
7.
V § 11 se číslo „9“ nahrazuje číslem „7“.
8.
V § 12 odst. 1 se za slova „(dále jen „přeprava“)“ vkládají slova „na akce související se vzděláváním“.
9.
V § 12 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Žákovi náleží při jízdě vlakem náhrada jízdních výdajů ve výši jízdného za druhou vozovou třídu osobního vlaku; při vzdálenosti nejméně 101 km jízdy vlakem jedním směrem náleží žákovi náhrada jízdních výdajů ve výši jízdného za první vozovou třídu, je-li přeprava v této třídě poskytnuta. Při jízdě autobusem žákovi náleží náhrada jízdních výdajů ve výši jízdného za autobus.“.
10.
§ 13 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3 zrušuje.
11.
§ 14 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8 zní:
㤠14
Přeprava do zdravotnických zařízení
Žákovi se poskytuje náhrada jízdních výdajů ve výši podle § 12 odst. 3 za cestu z místa školy do místa zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb určeného ošetřujícím zdravotnickým pracovníkem zdravotnického zařízení vojenského poskytovatele zdravotních služeb a zpět, pokud tato cesta přímo souvisí s poskytnutím zdravotní péče u změn zdravotního stavu, které vznikly v důsledku nebo v přímé souvislosti se vzděláváním žáka, jímž se připravuje k výkonu služby vojáka z povolání, nebo s poskytnutím posudkové zdravotní péče8).
8)
§ 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).“.
12.
V § 15 se slovo „prokázaných“ zrušuje a za slovo „výdajů“ se vkládají slova „ve výši jízdních výdajů podle § 12 odst. 3“.
13.
§ 16 a 17 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 9 a 10 znějí:
㤠16
Způsob ubytování žáka
(1)
Žákovi se poskytuje bezplatné ubytování ve školském výchovném a ubytovacím zařízení. Nelze-li poskytnout ubytování ve školském výchovném a ubytovacím zařízení, zabezpečí se v jiném vojenském objektu nebo v ubytovacím zařízení jiného provozovatele.
(2)
Ubytování podle odstavce 1 se poskytuje ode dne nástupu do školy po celou dobu vzdělávání nebo do dne povolání do služebního poměru vojáka z povolání s výjimkou doby
a)
pobytů a cest mimo místo školy,
b)
školních prázdnin,
c)
volných dnů vyhlášených ředitelem školy, nebo
d)
lůžkové péče ve zdravotnickém zařízení.
(3)
Po dobu praktického vyučování u vojenského útvaru zajišťuje žákovi bezplatné ubytování vojenský útvar.
§ 17
Motivační příspěvek
(1)
Žákovi, který splňuje podmínky stanovené v odstavci 2, náleží motivační příspěvek.
(2)
Motivační příspěvek škola žákovi poskytne v kalendářním měsíci, v němž se účastnil vyučování, v závislosti na jeho studijních výsledcích, pokud
a)
byl žák klasifikován ze všech předmětů,
b)
bylo chování žáka hodnoceno stupněm 1 – velmi dobré,
c)
nebylo žákovi uloženo výchovné opatření10) třídního učitele anebo ředitele školy, nebo školského zařízení,
d)
žákova nepřítomnost ve vyučování byla omluvena v souladu se školním řádem.
(3)
Splnění podmínek podle odstavce 2 písm. a) a b) se zjišťuje za předchozí pololetí školního vyučování9). Splnění podmínky podle odstavce 2 písm. c) a d) se zjišťuje za předchozí kalendářní měsíc, v němž probíhalo vyučování.
(4)
Motivační příspěvek se vyplácí měsíčně v období školního vyučování jako opakující se částka ve výši
a)
990 Kč, jestliže hodnocení žáka v žádném předmětu není vyšší než klasifikační stupeň prospěchu 2 – chvalitebný a průměr klasifikačních stupňů prospěchu není vyšší než 1,50,
b)
550 Kč, jestliže hodnocení žáka je nejvýše ve dvou předmětech vyšší než klasifikační stupeň prospěchu 2 – chvalitebný, v žádném předmětu není hodnocení vyjádřeno klasifikačním stupněm prospěchu 5 – nedostatečný a průměr klasifikačních stupňů prospěchu není vyšší než 2,20, nebo
c)
440 Kč, jestliže hodnocení žáka je nejvýše v pěti předmětech vyšší než klasifikační stupeň prospěchu 2 – chvalitebný, v žádném předmětu není hodnocení provedeno klasifikačním stupněm prospěchu 5 – nedostatečný a průměr klasifikačních stupňů prospěchu není vyšší než 2,50.
(5)
Získá-li žák úroveň jazykové způsobilosti stanovenou rámcovým nebo školním vzdělávacím programem, zvyšuje se motivační příspěvek o 100 Kč.
9)
§ 24 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
10)
§ 11 vyhlášky č. 220/2007 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem obrany provádějí některá ustanovení školského zákona, ve znění vyhlášky č. 278/2012 Sb.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Kapesné podle § 17 vyhlášky č. 105/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, náleží žákovi ještě za měsíce září 2014 až leden 2015.
2.
Motivační příspěvek podle § 17 vyhlášky č. 105/2008 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, se žákovi poprvé přizná k 1. únoru 2015.
3.
Zvýšení motivačního příspěvku podle § 17 odst. 4 vyhlášky č. 105/2008 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, se žákovi poprvé přizná k 1. únoru 2015, získal-li žák úroveň jazykové způsobilosti stanovenou rámcovým nebo školním vzdělávacím programem po dni účinnosti této vyhlášky.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2014.
Ministr:
Mgr. Stropnický v. r. |
Vyhláška č. 163/2014 Sb. | Vyhláška č. 163/2014 Sb.
Vyhláška o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry
Vyhlášeno 7. 8. 2014, datum účinnosti 7. 8. 2014, částka 67/2014
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 7)
* ČÁST DRUHÁ - ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM (§ 8 — § 53)
* ČÁST TŘETÍ - PRAVIDLA PRO KRYTÍ RIZIK (§ 54 — § 70a)
* ČÁST ČTVRTÁ - PRAVIDLA PRO OMEZENÍ RIZIK (§ 71 — § 92)
* ČÁST PÁTÁ - UVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ (§ 93 — § 101)
* ČÁST ŠESTÁ - NĚKTERÉ INFORMACE A PODKLADY PŘEDKLÁDANÉ ČESKÉ NÁRODNÍ BANCE (§ 104 — § 116b)
* ČÁST SEDMÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 117 — § 120) č. 1 k vyhlášce č. 163/2014 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 163/2014 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 163/2014 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 163/2014 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 163/2014 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 163/2014 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 163/2014 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 163/2014 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 163/2014 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 163/2014 Sb. č. 13 k vyhlášce č. 163/2014 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2022 (354/2021 Sb.)
163
VYHLÁŠKA
ze dne 30. července 2014
o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry
Česká národní banka stanoví podle § 8b odst. 7, § 8c odst. 3, § 10a odst. 3, § 11a odst. 6, § 11b odst. 7, § 12a odst. 4, § 12d odst. 6, § 12m odst. 6, § 13 odst. 2, § 14 odst. 3, § 15 odst. 2, § 22 odst. 2, § 24 odst. 1 a 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 120/2007 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb., podle § 7a odst. 7, § 7ab odst. 3, § 7ad odst. 3, § 7b odst. 10, § 8aa odst. 6, § 8aj odst. 6, § 8b odst. 1, § 11 odst. 2, § 27 odst. 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 227/2013 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb., a podle § 199 odst. 2 k provedení § 9aa odst. 6, § 9aj odst. 6, § 12f písm. a), b) a d), § 12g odst. 3, § 12i odst. 3, § 16 odst. 5, § 16a odst. 10, § 16b odst. 2 a § 32 odst. 8 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a upravuje
a)
požadavky na řídicí a kontrolní systém,
b)
obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému, způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůtu pro její předložení,
c)
pravidla pro krytí a omezení rizik,
d)
uveřejňování informací,
e)
některé informace a podklady předkládané České národní bancebance.
Osobní působnost
§ 2
Tato vyhláška se použije na bankubanku, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodníka s cennými papíry, finanční holdingovou osobufinanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobusmíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle § 27 odst. 1 zákona o bankách, osobu dočasně označenou podle § 31 odst. 2 zákona o bankách a pobočku banky z jiného než členského státučlenského státu.
§ 3
(1)
Na bankubanku se nepoužije část třetí hlavy I a III a část čtvrtá hlavy I a V.
(2)
Na bankubanku, která není podle § 12u zákona o bankách určena jako globální systémově významná instituceinstituce, se nepoužijí § 69a až 69c.
(3)
Na bankubanku, která nemá v bankovní licenci povolenou činnost podle § 1 odst. 3 písm. h) zákona o bankách, se nepoužije § 116a.
(4)
Na spořitelní a úvěrní družstvo se nepoužije část třetí hlava I, § 69a až 69c, část třetí hlava III a část čtvrtá hlavy I a V.
§ 4
Na obchodníka s cennými papíry podle § 8a zákona o podnikání na kapitálovém trhu se použije § 116a.
§ 5
(1)
Na finanční holdingovou osobufinanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobusmíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle § 27 odst. 1 zákona o bankách a na osobu dočasně označenou podle § 31 odst. 2 zákona o bankách se použijí § 8 až 51, § 63 až 70, § 97, 99 a 101.
(2)
Na osobu podle odstavce 1, která je podle § 12u zákona o bankách určena jako globální systémově významná instituceinstituce, se použijí § 69a až 69c.
§ 6
Na pobočku banky z jiného než členského státupobočku banky z jiného než členského státu se použijí § 52 až 62, § 70a až 74, § 76, 78, 91, 92, 95, 98, 100 a 101, § 107 až 116, § 116b a 118.
§ 7
Vymezení pojmů
(1)
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
čistým peněžním tokemčistým peněžním tokem rozdíl mezi přítoky a odtoky peněžních prostředků,
b)
externí ratingovou agenturou externí ratingová agentura podle článku 4 odst. 1 bodu 98 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (dále jen „nařízení“),
c)
funkcí souhrn personálních, technických, organizačních a dalších předpokladů vymezených za účelem zajištění výkonu určité činnosti nebo souboru činností povinné osobypovinné osoby,
d)
informačním a komunikačním systémeminformačním a komunikačním systémem funkční celek zabezpečující získávání, zpracování, přenos, sdílení a uchovávání informací v jakékoli formě včetně systému vnitřní a vnější komunikace povinné osobypovinné osoby,
e)
institucíinstitucí instituceinstituce podle článku 4 odst. 1 bodu 3 nařízení,
f)
interním přístupeminterním přístupem
1.
přístup založený na interním ratingu podle článku 143 odst. 1 nařízení,
2.
přístup založený na interních modelech podle článku 221 nařízení,
3.
přístup založený na vlastních odhadech podle článku 225 nařízení,
4.
pokročilé přístupy k měření podle článku 312 odst. 2 nařízení,
5.
metoda interního modelu podle článků 283 a 363 nařízení, nebo
6.
metoda interního hodnocení podle článku 259 odst. 3 nařízení,
g)
kapitálem kapitál podle článku 4 odst. 1 bodu 118 nařízení,
h)
kapitálovým nástrojem kapitálový nástroj podle článku 4 odst. 1 bodu 119 nařízení,
i)
klientem vkladatel, dlužník, člen spořitelního a úvěrního družstva a další osoby v podobném postavení vůči povinné osobě včetně osob, jež by v budoucnu mohly být v některém z uvedených postavení,
j)
klíčovou funkcíklíčovou funkcí funkce, kterou takto označila povinná osobapovinná osoba na základě vyhodnocení významu dané funkce jako klíčového pro činnost povinné osobypovinné osoby,
k)
kolaterálemkolaterálem věc sloužící k zajištění expozice,
l)
konsolidovaným základem konsolidovaný základ podle článku 4 odst. 1 bodu 48 nařízení,
m)
kontrolním orgánemkontrolním orgánem dozorčí rada, kontrolní komise, správní rada při výkonu kontrolní působnosti nebo jiný vedoucí orgán s obdobnou kontrolní působností, v závislosti na právní formě osoby, o kterou jde.
(2)
Pro účely této vyhlášky se dále rozumí
a)
kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí kvalifikovaná účastkvalifikovaná účast podle článku 4 odst. 1 bodu 36 nařízení,
b)
likviditní pozicílikviditní pozicí očekávaný čistý peněžní tokčistý peněžní tok v rámci stanovených časových pásem,
c)
nepřímou kapitálovou investicí nepřímá kapitálová investice podle článku 4 odst. 1 bodu 114 nařízení,
d)
nevýkonným členemnevýkonným členem člen vedoucího orgánu, který v povinné osoběpovinné osobě nezastává výkonnou řídicí funkci,
e)
obchodním portfoliem obchodní portfolio podle článku 4 odst. 1 bodu 86 nařízení,
f)
odměnouodměnou mzda, peněžní i nepeněžní požitky a další příjmy pracovníkapracovníka,
g)
operačním rizikem operační riziko podle článku 4 odst. 1 bodu 52 nařízení,
h)
orgánem orgán jiný než valná hromada nebo členská schůze, v závislosti na právní formě osoby, o kterou jde,
i)
osobou finančního sektoru subjekt finančního sektoru podle článku 4 odst. 1 bodu 27 nařízení,
j)
osobou ve vrcholném vedeníosobou ve vrcholném vedení osoba, která zastává v povinné osoběpovinné osobě výkonnou řídicí funkci, při níž zajišťuje každodenní řízení výkonu činností povinné osobypovinné osoby a je při výkonu této funkce přímo podřízena vedoucímu orgánu povinné osobypovinné osoby nebo jeho členovi, a to i v případě, že takovou funkci zastává člen vedoucího orgánu povinné osobypovinné osoby,
k)
ovládající osobou mateřský podnik podle článku 4 odst. 1 bodu 15 nařízení,
l)
ovládánímovládáním kontrola podle článku 4 odst. 1 bodu 37 nařízení,
m)
ovládanou osobouovládanou osobou dceřiný podnik podle článku 4 odst. 1 bodu 16 nařízení.
(3)
Pro účely této vyhlášky se dále rozumí
a)
pákou páka podle článku 4 odst. 1 bodu 93 nařízení,
b)
pobočkou banky z jiného než členského státupobočkou banky z jiného než členského státu pobočka zahraniční bankybanky se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, které Česká národní bankabanka udělila licenci podle zákona o bankách,
c)
povinnou osobou bankabanka, spořitelní a úvěrní družstvo, finanční holdingová osobafinanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 zákona o bankách, osoba dočasně označená podle § 31 odst. 2 zákona o bankách,
d)
pracovníkempracovníkem osoba, která je s povinnou osoboupovinnou osobou v základním pracovněprávním nebo podobném vztahu, anebo jiná osoba, pokud je členem orgánu nebo výboru povinné osobypovinné osoby,
e)
původcem původce podle článku 4 odst. 1 bodu 13 nařízení,
f)
regulovaným trhemregulovaným trhem regulovaný trhregulovaný trh podle článku 4 odst. 1 bodu 92 nařízení,
g)
restrukturalizacírestrukturalizací nucená restrukturalizacerestrukturalizace podle článku 178 odst. 3 písm. d) nařízení,
h)
rizikem modelurizikem modelu potenciální ztráta, která může povinné osoběpovinné osobě vzniknout v důsledku rozhodnutí učiněného zejména na základě výsledků interně využívaných modelů vzhledem k chybám ve vývoji, zavádění nebo využívání těchto modelů,
i)
rizikem nadměrné páky riziko nadměrné páky podle článku 4 odst. 1 bodu 94 nařízení,
j)
řídicím orgánem představenstvo, jednatel, správní rada při výkonu řídicí působnosti nebo jiný vedoucí orgán s obdobnou řídicí působností, v závislosti na právní formě osoby, o kterou jde,
k)
sekuritizací sekuritizace podle článku 4 odst. 1 bodu 61 nařízení,
l)
sekuritizační jednotkou pro speciální účel sekuritizační jednotka pro speciální účel podle článku 4 odst. 1 bodu 66 nařízení,
m)
sekuritizovanou expozicí sekuritizovaná pozice podle článku 4 odst. 1 bodu 62 nařízení.
(4)
Pro účely této vyhlášky se dále rozumí
a)
selháním dlužníka selhání podle článku 178 nařízení,
b)
sponzorem sponzor podle článku 4 odst. 1 bodu 14 nařízení,
c)
subkonsolidovaným základem subkonsolidovaný základ podle článku 4 odst. 1 bodu 49 nařízení,
d)
syntetickou kapitálovou investicí syntetická kapitálová investice podle článku 4 odst. 1 bodu 126 nařízení,
e)
systémově významnou institucíinstitucí osoba podle článku 4 odst. 1 bodu 29, osoba podle článku 4 odst. 1 bodu 31 nařízení, osoba podle článku 4 odst. 1 bodu 32 nařízení nebo instituceinstituce, jejíž selhání nebo špatné fungování by mohlo vést ke vzniku systémového rizikasystémového rizika,
f)
systémovým rizikemsystémovým rizikem riziko narušení kontinuity finančního systému s možnými závažnými negativními dopady na finanční systém a reálnou ekonomiku,
g)
ústřední protistranouústřední protistranou ústřední protistranaústřední protistrana podle článku 4 odst. 1 bodu 34 nařízení,
h)
útvaremútvarem osoba nebo skupina osob pověřená výkonem určité činnosti povinné osobypovinné osoby včetně orgánů a výborů povinné osobypovinné osoby,
i)
úzkým propojením úzké propojení podle článku 4 odst. 1 bodu 38 nařízení,
j)
uznanou burzou uznaná burza podle článku 4 odst. 1 bodu 72 nařízení,
k)
vedoucím orgánem řídicí orgán a kontrolní orgánkontrolní orgán,
l)
vnitřním předpisemvnitřním předpisem stanovy, organizační řády, statuty, plány a jiné vnitřně stanovené zásady, pravidla, postupy a akty vnitřního řízení,
m)
výkonným členemvýkonným členem člen vedoucího orgánu, který v povinné osoběpovinné osobě zastává výkonnou řídicí funkci,
n)
zvláštními penzijními výhodami zvláštní penzijní výhody podle článku 4 odst. 1 bodu 73 nařízení.
ČÁST DRUHÁ
ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM
HLAVA I
POŽADAVKY NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM
(K § 8b odst. 9, § 8c odst. 3 a § 10a odst. 3 zákona o bankách a § 7a odst. 5, § 7ab odst. 3 a § 7ad odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)
Díl 1
Předpoklady řádné správy a řízení
Základní požadavky na výkon činnosti
§ 8
Povinná osoba zajistí, že řídicí a kontrolní systém je ucelený a pokrývá všechny její činnosti po celou dobu výkonu činnosti povinné osoby na finančním trhu.
§ 9
Povinná osobaPovinná osoba splňuje požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a jeho součásti3) s ohledem na svou velikost, model svého podnikání, jeho složitost a s ním spojená rizika, organizační uspořádání, povahu, rozsah a složitost činností, které vykonává nebo hodlá vykonávat. Přihlíží přitom k vývoji prostředí, v němž podniká, včetně vývoje v oblasti řádné správy a řízení.
§ 10
(1)
Povinná osoba zajistí, že požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a jeho součásti a postupy povinné osoby k jejich splnění a při výkonu dalších činností jsou promítnuty do vnitřních předpisůvnitřních předpisů povinné osoby. Povinná osoba stanoví postup při přijímání, změně a uplatňování vnitřních předpisůvnitřních předpisů.
(2)
Pro účely plnění předpokladu řádné správy a řízení prostřednictvím uplatňování řádných postupů povinná osobapovinná osoba zvolí, zapracuje do vnitřních předpisůvnitřních předpisů a uplatňuje při své činnosti jí zvolené uznávané a osvědčené principy a postupy vydávané uznávanými vydavateli a využívané při činnostech obdobné povahy (dále jen „uznávaný standard“).
(3)
Pro účely plnění předpokladu řádné správy a řízení prostřednictvím uplatňování řádných postupů povinná osobapovinná osoba vždy
a)
dodržuje při své činnosti a zapracuje do vnitřních předpisůvnitřních předpisů
1.
právní povinnosti a
2.
obecné pokyny Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví)4), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papírycenné papíry a trhy)5), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění)6), Společného výboru evropských orgánů dohledu7) a Evropské rady pro systémová rizikasystémová rizika, ledaže by jejich konkrétní ustanovení bylo v rozporu s požadavky právních předpisů nebo umožňovalo obcházení jejich účelu, a
b)
přihlíží k informacím, které Česká národní bankabanka uveřejňuje ve Věstníku České národní bankybanky, s tím, že při určování uznávaných standardů podle odstavce 2 povinná osobapovinná osoba vždy přihlédne k
1.
přehledu vybraných uznávaných standardů a vybraných uznávaných vydavatelů a
2.
srovnávacím standardům, jejichž obsahem jsou očekávání České národní bankybanky při plnění požadavků této vyhlášky.
(4)
Promítnutí standardů podle odstavce 3 písm. b) do vnitřních předpisůvnitřních předpisů a jejich použití povinnou osoboupovinnou osobou se považuje za plnění ustanovení odstavce 2. Tím není dotčeno právo povinné osobypovinné osoby zvolit a do vnitřních předpisůvnitřních předpisů promítnout i jiné uznávané standardy; jejich obsah nebo použití však nesmí být v rozporu s požadavky právních předpisů ani obcházet jejich účel.
(5)
Povinná osobaPovinná osoba pravidelně prověřuje, zda vnitřní předpisyvnitřní předpisy a jí zvolené uznávané standardy jsou aktuální a v souladu s dalšími požadavky této vyhlášky a jiných právních předpisů.
(6)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že součástí vnitřních předpisůvnitřních předpisů jsou pravidla pro
a)
evidování reklamací a stížností klientůklientů, jejich vyřizování a sledování přijatých opatření a
b)
interní hlášení pracovníkůpracovníků o porušení nebo hrozícím porušení požadavků stanovených touto vyhláškou, zákonem, který tato vyhláška provádí, nařízením nebo jinými relevantními předpisy včetně vnitřních, jakož i pravidla pro sdělování konkrétních obav pracovníkůpracovníků ohledně funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému nebo některé jeho součásti, mimo běžné informační toky.
§ 11
(1)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že její orgán, výbor a jejich členové, jakož i jimi vykonávané činnosti splňují požadavky podle § 13 až 19 a další požadavky jim stanovené touto vyhláškou nebo zákonem, který tato vyhláška provádí, nařízením nebo jinými relevantními předpisy včetně vnitřních.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že veškeré schvalovací a rozhodovací procesy, jakož i kontrolní a další její významné činnosti včetně souvisejících působností a pravomocí a vnitřních předpisůvnitřních předpisů je možné zpětně vysledovat a rekonstruovat, včetně působností a pravomocí, složení a fungování orgánů a výborů povinné osobypovinné osoby a působností, pravomocí a činností jejich členů. K zabezpečení tohoto požadavku slouží též systém uchovávání informací, který povinná osobapovinná osoba zavede a udržuje.
(3)
Povinná osoba zajistí vyváženost působností při schvalovacích, rozhodovacích a kontrolních činnostechkontrolních činnostech a zamezí nepřiměřenému vlivu jediné osoby nebo malé skupinyskupiny osob na tyto procesy.
§ 12
(1)
Pokud některou činnost, kterou by jinak vykonávala nebo mohla vykonávat povinná osobapovinná osoba sama, vykonává povinná osobapovinná osoba prostřednictvím jiné osoby (dále jen „outsourcing“), není tím dotčena odpovědnost povinné osobypovinné osoby.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že v souvislosti s outsourcingem
a)
není omezen soulad takto vykonávaných činností s příslušnými právními předpisy, možnost jejich kontroly povinnou osoboupovinnou osobou, plnění informačních povinností vůči České národní bancebance, výkon dohledu, včetně případné kontroly skutečností podléhajících dohledu u poskytovatele outsourcingu, provedení auditu účetní závěrky a dalších ověření stanovených jinými právními předpisy8),
b)
není ohrožena účinnost, ucelenost a přiměřenost předpokladů řádné správy a řízení, řízení rizik a vnitřní kontroly včetně dodržování právních povinností, zejména pravidel obezřetného podnikání,
c)
nejsou dotčeny právní vztahy povinné osobypovinné osoby s klientemklientem a
d)
jsou stanovena pravidla kontroly takto vykonávaných činností povinnou osoboupovinnou osobou, včetně případné kontroly skutečností týkajících se dané činnosti u poskytovatele outsourcingu.
(3)
Povinná osobaPovinná osoba uzavírá smlouvu upravující outsourcing způsobem, který umožňuje zachycení jejího obsahu, kontrolovatelnost a vymahatelnost, jakož i uchovatelnost.
Orgány a výbory
§ 13
(1)
Kontrolní orgánKontrolní orgán dohlíží, zda řídicí a kontrolní systém je účinný, ucelený a přiměřený, a poznatky z této činnosti alespoň jednou ročně vyhodnocuje. V rámci plnění této povinnosti pravidelně jedná také o záležitostech, které se týkají strategického směřování, hospodaření a výsledků činnosti povinné osobypovinné osoby a usměrňování rizik, kterým je nebo by mohla být povinná osobapovinná osoba vystavena, a to i z hlediska zajištěnosti trvalého fungování povinné osobypovinné osoby na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti.
(2)
Kontrolní orgánKontrolní orgán průběžně dohlíží a ujišťuje se o plnění schválených strategií včetně strategie řízení rizik, o integritě systémů účetnictví a finančního výkaznictví včetně spolehlivosti finanční a provozní kontroly, o dodržování právních povinností a příslušných standardů povinnou osoboupovinnou osobou, o adekvátnosti jejího systému komunikace a uveřejňování informací a o celkové funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému.
(3)
V rámci plnění svých kontrolních působností se kontrolní orgánkontrolní orgán kriticky a konstruktivně podílí vhodným způsobem zejména na
a)
vyhodnocování strategického a finančního řízení,
b)
vyhodnocování řízení rizik,
c)
vyhodnocování
1.
souladu vnitřních předpisůvnitřních předpisů s právními předpisy,
2.
vzájemného souladu vnitřních předpisůvnitřních předpisů a
3.
souladu činností s právními a vnitřními předpisyvnitřními předpisy
(dále jen „compliance“) a
d)
směrování, plánování a vyhodnocování činnosti vnitřního auditu.
(4)
Kontrolní orgánKontrolní orgán v rámci své působnosti rozhoduje o vhodných opatřeních zaměřených na nápravu zjištěných nedostatků.
(5)
Při výkonu těch činností kontrolního orgánukontrolního orgánu v oblasti řídicího a kontrolního systému, u kterých hrozí střet zájmů výkonných členůvýkonných členů (dále jen „zvláštní kontrolní činnostkontrolní činnost kontrolního orgánukontrolního orgánu“), povinná osobapovinná osoba zajistí projednání věci a rozhodnutí o ní bez přítomnosti výkonných členůvýkonných členů; v takovém případě se rozhodnutí přijaté většinou nevýkonných členůnevýkonných členů považuje za rozhodnutí orgánu. Zvláštní kontrolní činnostíkontrolní činností kontrolního orgánukontrolního orgánu jsou vždy činnosti podle § 14.
§ 14
(1)
Kontrolní orgánKontrolní orgán vhodným způsobem posuzuje činnost členů řídicího orgánu. Při posuzování činnosti členů řídicího orgánu a případném vyhledávání jeho nových členů kontrolní orgánkontrolní orgán zohledňuje dostatečně širokou škálu vlastností a schopností a uplatňuje také zásady podporující účelnou a přiměřenou rozmanitost v celkovém složení řídicího orgánu.
(2)
Kontrolní orgánKontrolní orgán se předem vyjadřuje k návrhu na pověření fyzické nebo právnické osoby zajišťováním výkonu funkce řízení rizik, funkce compliance a funkce vnitřního auditu nebo na její odvolání. Kontrolní orgánKontrolní orgán vhodným způsobem posuzuje činnost těchto osob. Bez souhlasu kontrolního orgánukontrolního orgánu nelze osobu z těchto funkcí odvolat. V případě, že do výkonu funkce je zapojeno více osob, vyjadřuje se kontrolní orgánkontrolní orgán pouze k návrhu na pověření nebo odvolání osoby ve vedení dotčené funkce.
(3)
Kontrolní orgánKontrolní orgán stanoví zejména zásady odměňování osoby, k jejímuž pověření vedením funkce se předem vyjadřuje podle odstavce 2, a členů řídicího orgánu, pokud toto není v pravomoci valné hromady nebo členské schůze.
(4)
Kontrolní orgánKontrolní orgán vyhodnocuje celkový systém odměňování. Podrobnější vymezení některých požadavků na odměňování je uvedeno v příloze č. 1 této vyhlášky.
§ 15
(1)
Povinná osobaPovinná osoba přijme opatření, která vedou k zajištění, že kontrolní orgánkontrolní orgán jako celek a jeho členové mají pro výkon svých činností vhodné odborné, časové a další předpoklady a věnují jim odpovídající a dostatečné kapacity. Součástí vhodných předpokladů pro výkon činnosti kontrolního orgánukontrolního orgánu jako celku je dostatečná míra nezávislosti při plnění svých povinností. Obdobně se tyto požadavky uplatní na výbor kontrolního orgánukontrolního orgánu a jeho členy.
(2)
Pokud povinná osobapovinná osoba zřizuje z vlastního rozhodnutí nebo na základě zákona nebo jiného právního předpisu výbor kontrolního orgánukontrolního orgánu, jednoznačně vymezí jeho působnost a pravomoci, složení, způsob jednání a rozhodování a začlenění výboru do organizačního uspořádání a informačních toků povinné osobypovinné osoby. Činnosti výboru se zaměřují na účelnou podporu činností kontrolního orgánukontrolního orgánu. Odpovědnost kontrolního orgánukontrolního orgánu nelze přenést na jeho výbor, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.
(3)
Pokud povinná osobapovinná osoba nezřizuje výbor nebo výbory kontrolního orgánukontrolního orgánu, uplatní se požadavky stanovené touto vyhláškou nebo jiným právním předpisem na složení a činnost určitého výboru kontrolního orgánukontrolního orgánu obdobně na její kontrolní orgánkontrolní orgán a jeho členy a taková činnost kontrolního orgánukontrolního orgánu se považuje za zvláštní kontrolní činnostkontrolní činnost kontrolního orgánukontrolního orgánu.
(4)
Podrobnější vymezení některých požadavků na činnosti a výbory kontrolního orgánukontrolního orgánu je uvedeno v příloze č. 2 této vyhlášky.
(5)
Pro účely zřizování výborů pro jmenování, pro rizika a pro odměňování se považuje postavení povinné osobypovinné osoby za významné, pokud podíl povinné osobypovinné osoby na celkové bilanční sumě všech povinných osobpovinných osob na daném trhu dosahuje nebo přesahuje 5 %.
(6)
Povinná osobaPovinná osoba, která není podle odstavce 5 považována za významnou, může sloučit výbor pro rizika a výbor pro audit9) s tím, že na sloučený výbor se použijí obdobně požadavky stanovené pro každý výbor samostatně.
§ 16
Řídicí orgán zajistí vytvoření uceleného a přiměřeného řídicího a kontrolního systému a soustavné udržování jeho funkčnosti a efektivnosti v jeho celku i částech, včetně
a)
plnění stanovených strategií, zásad a cílů a každodenního řízení výkonu činnosti povinné osobypovinné osoby,
b)
zajištění souladu řídicího a kontrolního systému s právními předpisy, zejména dodržování právních povinností a příslušných standardů povinnou osoboupovinnou osobou; součástí tohoto požadavku je zajištění výkonu činností s odbornou péčí,
c)
nastavení a udržování řídicího a kontrolního systému tak, aby zajistil adekvátnost informací a komunikace při výkonu činností povinné osobypovinné osoby, zejména zavedení a udržování funkčního a efektivního systému získávání, využívání a uchovávání informací včetně systému vnitřní a vnější komunikace a uveřejňování informací povinnou osoboupovinnou osobou,
d)
zavedení a udržování funkčního a efektivního organizačního uspořádání včetně oddělení neslučitelných funkcí a zamezování vzniku možného střetu zájmů,
e)
vyčlenění odpovídajících a dostatečných kapacit pro výkon činností povinné osobypovinné osoby, zejména pro tyto oblasti:
1.
řízení významných rizik,
2.
řízení kapitálu a likvidity, finanční řízení, vedení účetnictví, oceňování a činnosti přímo související s těmito činnostmi,
3.
využívání externích ratingů a
4.
interní modely používané pro řízení rizik a interní modely související s těmito činnostmi, včetně interních validací a přezkumů těchto modelů,
f)
zajištění integrity systémů účetnictví a finančního výkaznictví,
g)
zajištění spolehlivosti finanční a provozní kontroly a
h)
zajištění plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování povinné osobypovinné osoby na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti.
§ 17
(1)
Řídicí orgán zajistí stanovení celkové strategie, zejména dostatečně konkrétních zásad a cílů jejího naplňování, a rozpracování, zavedení a udržování postupů pro naplňování stanovené strategie.
(2)
Řídicí orgán zajistí stanovení pravidel, která jednoznačně formulují etické a profesní zásady a předpokládané modely chování a jednání pracovníkůpracovníků v souladu s těmito zásadami a pravidly, a jejich prosazování, uplatňování a vymáhání.
(3)
Řídicí orgán zajistí stanovení zásad řízení lidských zdrojů, zejména zásad pro výběr, odměňování, hodnocení a motivování pracovníkůpracovníků v souladu s jím schváleným celkovým systémem odměňování, a jejich zavedení a udržování. Součástí zásad je též požadavek, aby veškeré činnosti včetně činností orgánů a výborů, pokud jsou zřízeny, a jejich členů, osob ve vrcholném vedení a osob v klíčových funkcíchklíčových funkcích vykonávali kvalifikovaní pracovnícipracovníci s odpovídajícími znalostmi a zkušenostmi a aby rozsah a povaha činností osob, jimiž povinná osobapovinná osoba zabezpečuje výkon svých činností, nebránily řádnému výkonu jednotlivých činností těchto osob.
(4)
Řídicí orgán zajistí, že jsou stanoveny, udržovány a uplatňovány
a)
požadavky na důvěryhodnost, znalosti a zkušenosti osob, jimiž zabezpečuje výkon svých činností, včetně členů orgánů a výborů,
b)
požadavky na celkové znalosti a zkušenosti osob tvořících orgán nebo výbor, osob ve vrcholném vedení a osob v klíčových funkcíchklíčových funkcích a
c)
působnosti a požadavky při
1.
prokazování požadovaných znalostí a zkušeností a důvěryhodnosti,
2.
prověřování trvající důvěryhodnosti a
3.
prověřování, zda znalosti a zkušenosti osob, jimiž povinná osobapovinná osoba zabezpečuje výkon svých činností, jsou stále aktuální a přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností.
(5)
Řídicí orgán zajistí, že povinná osobapovinná osoba soustavně uplatňuje řádné řídicí, administrativní, účetní a další postupy. Řídicí orgán zajistí, že všichni pracovnícipracovníci jsou seznámeni s příslušnými vnitřními předpisyvnitřními předpisy a dodržují je, rozumí své úloze v řídicím a kontrolním systému a aktivně se do tohoto systému stanoveným způsobem zapojují; k zabezpečení tohoto požadavku slouží též ovlivňování podnikové kultury jednáním řídicího orgánu a jeho členů a systém vnitřní komunikace povinné osobypovinné osoby.
(6)
Řídicí orgán zajistí, že jsou uplatňovány takové systémy a postupy řízení, které
a)
zabezpečí plnění stanovených strategií, zásad, cílů a postupů a
b)
vedou k zamezení nežádoucím činnostem nebo jevům, kterými jsou zejména
1.
upřednostňování krátkodobých výsledků a cílů, které nejsou v souladu s naplňováním celkové strategie,
2.
systém odměňování, který je nepřiměřeně závislý na krátkodobém výkonu, a
3.
jiné postupy, které nepodporují funkčnost a efektivnost výkonu činností, umožňují zneužití zdrojů nebo zakrývání nedostatků nebo jiné nepatřičné jednání včetně obcházení účelu právních předpisů.
§ 18
(1)
Řídicí orgán schvaluje a pravidelně vyhodnocuje
a)
celkovou strategii,
b)
organizační uspořádání,
c)
strategii řízení lidských zdrojů včetně zásad podporujících rozmanitost v celkovém složení orgánů povinné osobypovinné osoby zohledňováním dostatečně široké škály vlastností a schopností členů orgánů povinné osobypovinné osoby, včetně navrhovaných, při jejich vyhledávání a posuzování,
d)
strategii řízení rizik, včetně rizik vyplývajících z makroekonomického prostředí, v němž povinná osobapovinná osoba působí, a to i v závislosti na hospodářském cyklu, a včetně zásad
1.
přijímání rizik povinnou osoboupovinnou osobou a
2.
rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování výskytu nebo dopadů výskytu rizik, kterým je nebo může být povinná osobapovinná osoba vystavena,
e)
strategii související s kapitálem a kapitálovými poměry,
f)
strategii rozvoje informačního a komunikačního systémuinformačního a komunikačního systému s tím, že klíčovými prvky tohoto systému jsou
1.
informace a jejich toky, včetně uveřejňování informací povinnou osoboupovinnou osobou a vnitřních a vnějších hlášení povinné osobypovinné osoby, a
2.
informační technika a technologie včetně záznamové techniky a technologií,
g)
zásady systému vnitřní kontroly, v tom vždy zásady pro
1.
zamezování vzniku možného střetu zájmů,
2.
compliance a
3.
vnitřní audit, a
h)
bezpečnostní zásady včetně bezpečnostních zásad pro informační a komunikační systéminformační a komunikační systém.
(2)
Řídicí orgán schvaluje a pravidelně vyhodnocuje, jako součást strategických rozhodnutí podle odstavce 1,
a)
soustavu limitů včetně celkové akceptované míry rizika a případných vnitřně stanovených kapitálových, likviditních a jiných obezřetnostních rezerv nebo přirážek (dále jen „obezřetnostní rezerva nebo přirážka“), které povinná osobapovinná osoba bude používat pro omezení rizik v rámci jí akceptované míry rizika,
b)
akceptovanou míru rizika a další limity samostatně pro riziko úvěrové, tržní, operační, koncentrace, nadměrné páky a likvidity, včetně požadavků na strukturu aktiv, dluhů a podrozvahových položek, ledaže tuto pravomoc řídicí orgán přenesl, aniž by tím byla dotčena jeho odpovědnost, částečně nebo v plném rozsahu na jím určený výkonný výbor nebo výkonné výbory, komise nebo jiné útvaryútvary řídicího orgánu obdobné povahy (dále jen „výkonný výbor“),
c)
vymezení a zásady systému vnitřní alokace nákladů a vnitřních cen, zohledňovaného povinnou osoboupovinnou osobou v rámci systému řízení rizik a systému vnitřně stanoveného kapitálu, pokud je to relevantní,
d)
vymezení a zásady přístupu povinné osobypovinné osoby k využívání outsourcingu,
e)
vymezení a zásady přístupu povinné osobypovinné osoby k operacím s osobami vykonávajícími činnosti nebo poskytujícími služby obdobné bankovním, nad nimiž není vykonáván dohled,
f)
vymezení a zásady přístupu povinné osobypovinné osoby k operacím, ve kterých je nebo by mohla být přímo nebo zprostředkovaně zapojena nedostatečně transparentní nebo jinak potenciálně riziková protistrana nebo zeměpisná oblast včetně offshorových center; povinnosti stanovené povinné osoběpovinné osobě v oblasti předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a boje proti terorismu tím nejsou dotčeny a
g)
vymezení a zásady přístupu povinné osobypovinné osoby k nestandardním operacím, zejména takovým, které jsou ojedinělé a netypické a nejsou běžně realizovány ani jinými poskytovateli finančních služeb; jako nestandardní operace může povinná osobapovinná osoba určit také operace podle písmen e) a f).
(3)
Řídicí orgán schvaluje
a)
nové produkty, činnosti a systémy a jiné záležitosti mající pro povinnou osobupovinnou osobu zásadní význam nebo jiný možný podstatný dopad, ledaže tuto pravomoc řídicí orgán přenesl, aniž by tím byla dotčena jeho odpovědnost, částečně nebo v plném rozsahu na jím určený výkonný výbor nebo výkonné výbory,
b)
statut a předmět funkce řízení rizik, funkce compliance a funkce vnitřního auditu a personální a technické zajištění jejich výkonu a
c)
strategický a periodický plán vnitřního auditu.
(4)
Řídicí orgán dohlíží na realizaci schválených strategií, zásad a cílů povinné osobypovinné osoby a další činnosti, zejména činnosti osob ve vrcholném vedení. Řídicí orgán včas a dostatečně vyhodnocuje pravidelné zprávy i mimořádná zjištění, která jsou mu předkládána osobami ve vrcholném vedení, v rámci výkonu funkce řízení rizik, funkce compliance a funkce vnitřního auditu, kontrolním orgánemkontrolním orgánem, výbory, pokud jsou zřízeny, auditorem11) nebo příslušnými orgány dohledu či z jiných zdrojů. Na základě těchto vyhodnocení přijímá přiměřená opatření a zajistí jejich realizaci bez zbytečného odkladu.
(5)
Řídicí orgán pravidelně jedná s osobami ve vrcholném vedení o záležitostech, které se týkají řídicího a kontrolního systému.
(6)
Řídicí orgán při každé zásadní změně v situaci povinné osobypovinné osoby, alespoň však jednou ročně, vyhodnocuje celkovou funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému a zajistí vhodné kroky k nápravě takto zjištěných nedostatků.
§ 19
(1)
Povinná osobaPovinná osoba přijme opatření, která vedou k zajištění, že řídicí orgán jako celek a jeho členové mají pro výkon svých činností vhodné odborné, časové a další předpoklady a věnují jim odpovídající a dostatečné kapacity. Obdobně se tyto požadavky uplatní na výkonný výbor a jeho členy.
(2)
Pokud povinná osobapovinná osoba zřizuje z vlastního rozhodnutí nebo na základě zákona nebo jiného právního předpisu výkonný výbor, jednoznačně vymezí jeho působnost, pravomoci, složení, způsob jednání a rozhodování a začlenění výkonného výboru do organizačního uspořádání a informačních toků povinné osobypovinné osoby. Činnosti výkonného výboru se zaměřují na účelnou podporu činností řídicího orgánu. Odpovědnost řídicího orgánu nelze přenést na výbor, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.
(3)
Pokud povinná osobapovinná osoba nezřizuje výkonný výbor, uplatní se požadavky stanovené touto vyhláškou nebo jiným právním předpisem na složení a činnost určitého výkonného výboru řídicího orgánu obdobně na její řídicí orgán a jeho členy.
Organizace výkonu činnosti
§ 20
(1)
Povinná osoba zajistí, že organizační uspořádání a vnitřní předpisyvnitřní předpisy, které jej upravují, stanoví jednoznačně a uceleně působnost a pravomoci, hlavní informační toky a vazby orgánů, výborů, pokud jsou zřízeny, jejich členů a dalších pracovníkůpracovníků a útvarůútvarů povinné osoby.
(2)
Povinná osoba také zajistí, že uspořádání výkonu některých činností v rámci skupinyskupiny, jejímž je členem, formou jejich centralizace nebo obdobnou formou, včetně uplatňování skupinových modelů,
a)
nenaruší řádné plnění právních a smluvních povinností povinné osoby,
b)
neomezí nepřiměřeně informovanost povinné osoby a
c)
neoslabí jiné významné předpoklady výkonu dané činnosti v souladu s pravidly obezřetného podnikání, včetně předpokladu dostatečného porozumění takto uspořádaným činnostem a možnosti odpovídajícího ovlivňování jejich výkonu povinnou osobou.
(3)
Povinná osoba stanoví pracovní náplň jednotlivých útvarůútvarů a osob umožňující účinnou komunikaci a spolupráci na všech úrovních a zajišťující funkční, efektivní a obezřetné řízení a výkon dalších činností, včetně činností rozhodovacích a kontrolních, a to způsobem neohrožujícím řádné, čestné a profesionální plnění povinností.
(4)
Povinná osoba vymezí své klíčové funkceklíčové funkce s tím, že míru významnosti členství v orgánu, výboru, nebo vrcholném vedení povinná osoba nehodnotí. Konkrétní funkci nebo funkce povinné osoby, včetně klíčových, může zajišťovat, částečně, anebo v plném rozsahu, zpravidla i jiná osoba než pracovníkpracovník.
(5)
Povinná osoba vymezí vnitřní informační toky vůči vedoucímu orgánu tak, aby jednoznačně pokrývaly řízení všech významných rizik, byly v souladu se zásadami povinné osoby pro řízení rizik a jeho uspořádáním10) a adekvátně zohledňovaly změny v rizikovém profilu povinné osoby nebo jejích zásadách a uspořádání řízení rizik.
§ 21
(1)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že orgánům a výborům, pokud jsou zřízeny, jejich členům a dalším pracovníkůmpracovníkům a útvarůmútvarům je na všech řídicích a organizačních úrovních vymezena působnost a pravomoci tak, aby bylo dostatečně zamezeno vzniku možného střetu zájmů.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba identifikuje oblasti, kde existuje možnost vzniku střetu zájmů, včetně možných střetů mezi zájmy povinné osobypovinné osoby a klientůklientů, v rámci skupiny, jejíž je povinná osobapovinná osoba členem, při zastupování a při outsourcingu.
(3)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že její postupy pro výkon činností jsou stanoveny tak, aby omezily možnosti střetu zájmů. Povinná osobaPovinná osoba dále zajistí, že oblasti střetu zájmů a oblasti jeho možného vzniku jsou také předmětem průběžného nezávislého sledování vnitřním auditem nebo jiným srovnatelným způsobem.
(4)
Povinná osobaPovinná osoba stanoví pracovníkůmpracovníkům povinnost informovat ji stanoveným způsobem bez zbytečného odkladu o vzniklém nebo hrozícím střetu zájmů, zejména pokud se takový střet týká nebo mohl týkat pracovníkapracovníka samého.
(5)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí odpovídající nezávislost výkonu vnitřní kontroly vzhledem k povaze, předmětu a významu kontroly a zamezení střetu zájmů při zajišťování všech kontrolních mechanismů včetně kontroly řízení rizik a compliance. Jako součást plnění požadavku podle věty první povinná osobapovinná osoba zajistí, že
a)
pracovnícipracovníci ve vnitřních kontrolních funkcích jsou nezávislí na útvarechútvarech, které kontrolují, a
b)
výkon funkce řízení rizik a výkon funkce compliance jsou vzájemně odděleny, ledaže by takové uspořádání bylo nepřiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností povinné osobypovinné osoby.
(6)
Výkon vnitřního auditu je nezávislý na jiných činnostech povinné osobypovinné osoby, jakož i na výkonu jiných kontrolních funkcí povinné osobypovinné osoby. Výkon vnitřního auditu je neslučitelný s členstvím v orgánu dané povinné osobypovinné osoby; to platí i pro osobu blízkou členovi orgánu dané povinné osobypovinné osoby.
§ 22
(1)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že nezávisle na činnostech, v jejichž přímém důsledku je povinná osobapovinná osoba vystavena úvěrovému nebo tržnímu riziku (dále jen „obchodní činnost“), je prováděno
a)
schvalování systémů a metod pro oceňování zajištění,
b)
oceňování zajištění,
c)
oceňování transakcí sjednaných na finančních trzích,
d)
vypořádání a kontrola souladu údajů (dále jen „rekonciliace“) o transakcích sjednaných na finančních trzích,
e)
uvolňování poskytnutých peněžních prostředků,
f)
schvalování limitů pro řízení rizika úvěrového, tržního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky,
g)
schvalování oceňovacích a dalších metod, systémů a modelů používaných pro řízení rizik,
h)
řízení rizika úvěrového, tržního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky včetně kontroly dodržování limitů,
i)
vytváření kvantitativních a kvalitativních informací o riziku úvěrovém, tržním, likvidity, koncentrace a nadměrné páky, ohlašovaných osobám ve vrcholném vedení a vedoucímu orgánu a
j)
měření a sledování likviditní pozicelikviditní pozice a její ohlašování osobám ve vrcholném vedení a vedoucímu orgánu.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí až do úrovně členů řídicího orgánu oddělení působnosti a pravomocí v oblasti řízení obchodních činností od působnosti a pravomocí v oblasti řízení rizika úvěrového, tržního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky a vypořádání a rekonciliaci transakcí sjednaných na finančních trzích.
(3)
Vývoj informačního a komunikačního systémuinformačního a komunikačního systému je zajišťován odděleně od jeho provozu a správa systému je prováděna odděleně od vyhodnocování bezpečnostních auditních záznamů, kontroly přidělování přístupových práv a vypracování a aktualizace bezpečnostních předpisů pro daný systém.
(4)
Pokud by nebylo uspořádání podle odstavců 2 a 3 v některé z jeho částí přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností povinné osobypovinné osoby, může povinná osobapovinná osoba uplatnit jiné vhodné uspořádání za předpokladu, že nedojde ke střetu zájmů.
Informace a komunikace
§ 23
(1)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že příslušné orgány včetně kontrolních, výbory, pokud jsou zřízeny, jejich členové a další pracovnícipracovníci a útvaryútvary mají pro své rozhodování a další stanovené činnosti k dispozici informace, které jsou aktuální, spolehlivé a ucelené.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že řídicí orgán je v přiměřené době informován o
a)
všech skutečnostech, které by mohly významně nepříznivě ovlivnit finanční situaci povinné osobypovinné osoby, včetně vlivů změn vnitřního či vnějšího prostředí, a
b)
všech překročeních limitů ohrožujících dodržení akceptované míry úvěrového, tržního a dalších významných podstupovaných rizik, včetně rizika koncentrace, nadměrné páky a likvidity; v případech, kdy se likviditní situace výrazně nepříznivě mění, je řídicí orgán informován bez zbytečného odkladu.
(3)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že vedoucí orgán určí povahu, rozsah, formát a periodicitu jím požadovaných informací a je pravidelně informován alespoň o
a)
dodržování požadavků stanovených právními předpisy a vnitřními předpisyvnitřními předpisy, včetně celkového vyhodnocení, zda vnitřní předpisyvnitřní předpisy a standardy zvolené a používané povinnou osoboupovinnou osobou podle § 10 odst. 2 jsou aktuální a přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností povinné osobypovinné osoby, a včetně zjištěných významných rozdílů postupů povinné osobypovinné osoby oproti požadavkům stanoveným právními předpisy a vnitřními předpisyvnitřními předpisy,
b)
dodržování pravidel pro velké expozice a o riziku koncentrace,
c)
míře podstupovaného rizika úvěrového, tržního, operačního a nadměrné páky a o likviditní situaci,
d)
celkovém rizikovém profilu, kterým se rozumí celková míra podstupovaných rizik i při zohlednění vlivu mechanismů vnitřní kontroly,
e)
kapitálových poměrech a
f)
typech, velikosti a vývoji zatížení aktiv, v tom vždy o
1.
úrovni, trendech a typech zatížení aktiv a zdrojích zatížení aktiv, a to v členění alespoň na repa, půjčky cenných papírůcenných papírů ve smyslu nařízení11) a ostatní transakce,
2.
množství, trendech a úvěrové kvalitě nezatížených, avšak zatížitelných aktiv včetně vyčíslení objemu aktiv disponibilních pro zatížení, a
3.
množství, trendech a typech dodatečného zatížení aktiv na základě zohlednění výsledků stresových testů včetně informací o uplatněném stresovém scénáři.
(4)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že má a využívá informace o
a)
průběhu a výsledcích výkonu činností povinné osobypovinné osoby,
b)
srovnání míry podstupovaného rizika s vnitřními limity a s požadavky stanovenými právními předpisy nebo příslušným orgánem dohledu,
c)
výsledcích analýz významných pro zajištění ucelenosti a přiměřenosti předpokladů řádné správy a řízení, řízení rizik a vnitřní kontroly včetně dodržování pravidel obezřetného podnikání, včetně výsledků analýzy vlivů ekonomického a tržního prostředí na činnost povinné osobypovinné osoby, analýzy jejích aktiv, dluhů a podrozvahových položek a analýzy jejího úvěrového portfolia,
d)
výsledcích stresových testů,
e)
srovnání předchozích odhadů míry podstupovaného rizika se skutečnými výsledky (zpětné testování), pokud povinná osobapovinná osoba používá metody využívající nebo založené na odhadu míry rizika,
f)
výsledcích měření likvidity na denní bázi, ve stanovených časových pásmech, v jednotlivých hlavních měnách a souhrnně za všechny měny a
g)
srovnání skutečného vývoje likvidity s příslušným scénářem a limity pro řízení rizika likvidity.
(5)
Povinná osobaPovinná osoba
a)
stanoví podmínky přístupu pracovníkůpracovníků k informačním a komunikačním systémůminformačním a komunikačním systémům a údajům v nich zaznamenaným, rozsah přístupových práv a proces jejich stanovení, včetně způsobu rozhodování o rozsahu přístupových práv jednotlivých pracovníkůpracovníků a rozhodování o jejich změnách,
b)
stanoví způsob zajištění a podmínky, za kterých budou do informačních a komunikačních systémůinformačních a komunikačních systémů ukládána data související s prováděnými obchody a poskytovanými službami a prováděny jejich dovolené úpravy, podmínky nakládání s těmito daty a zajištění snadné zjistitelnosti jejich původního obsahu a provedených úprav a
c)
zabezpečuje ochranu informačních a komunikačních systémůinformačních a komunikačních systémů před přístupem a zásahy ze strany neoprávněných osob a před poškozením a možnost zpětně získat stanovené informace i v případě, že k poškození došlo.
§ 24
(1)
Povinná osobaPovinná osoba zabezpečí dostatečnou transparentnost řídicího a kontrolního systému a řádné uveřejňování informací o tomto systému a jeho klíčových součástech.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba uveřejňuje informace o své současné situaci a o předpokládaném vývoji včas, dostupnou formou, dostatečně a vyváženě, včetně poskytování pravdivého a úplného obrazu o jí podstupovaných rizicích a jejich míře.
(3)
Informace povinné osobypovinné osoby pro klientyklienty, včetně propagačních sdělení, jsou objektivní, jasné, dostatečné a neklamavé.
§ 25
Povinná osobaPovinná osoba zajistí v souvislosti s nabízením a poskytováním úvěrůúvěrů v cizí měně informování klientůklientů o
a)
rizicích spojených s úvěryúvěry poskytnutými v cizí měně v takovém rozsahu, aby to bylo postačující pro informované a obezřetné rozhodování klientaklienta, včetně informování o nepříznivém vlivu případného významného znehodnocení domácí měny nebo nárůstu zahraniční úrokové míry na výši splátek cizoměnového úvěruúvěru, a
b)
existenci nabídky povinné osobypovinné osoby, pokud jde o
1.
úvěryúvěry stejné povahy v domácí měně a
2.
finanční nástroje poskytující klientoviklientovi zajištění proti měnovému riziku.
§ 25a
(1)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí v souvislosti s poskytováním investičních služeb informování klientůklientů o povaze nebo zdroji střetu zájmů, pokud ani přes jí přijatá opatření podle § 12a odst. 1 písm. h) zákona o podnikání na kapitálovém trhu nelze spolehlivě zamezit nepříznivému vlivu střetu zájmů na zájmy klientaklienta.
(2)
Informace podle odstavce 1 poskytne povinná osobapovinná osoba klientoviklientovi před poskytnutím investiční služby na trvalém nosiči informací podle § 15e zákona o podnikání na kapitálovém trhu způsobem a v rozsahu, který
a)
zohlední povahu klientaklienta z hlediska poskytování investičních služeb a
b)
umožní klientoviklientovi řádně vzít v úvahu střet zájmů související s investiční službou nebo další podnikatelskou činností povinné osobypovinné osoby podle § 6a zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
§ 26
(1)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že systém pro vytváření, kontrolu a předávání informací České národní bancebance a dalším příslušným orgánům je vytvořen a udržován tak, aby poskytoval informace včas, aktuálně, spolehlivě a uceleně.
(2)
Povinná osoba zajistí, že jsou zavedeny a udržovány mechanismy vnitřní kontroly zajišťující úplnost a správnost veškerých výpočtů, údajů, výkazů a dalších informací poskytovaných České národní banceČeské národní bance a dalším příslušným orgánům pravidelně nebo na jejich žádost.
(3)
Povinná osoba zajistí, že postupy uplatňované pro vytváření a poskytování údajů České národní banceČeské národní bance a dalším příslušným orgánům, včetně předkládání výkazů, jsou zpětně vysledovatelné a rekonstruovatelné.
(4)
Povinná osobaPovinná osoba uchovává data potřebná pro sledování dodržování limitů a dalších pravidel stanovených touto vyhláškou nebo nařízením alespoň po dobu pěti let, není-li stanoveno jinak; to platí i po zániku oprávnění povinné osobypovinné osoby k výkonu činnosti na finančním trhu, jakož i pro právního nástupce povinné osobypovinné osoby.
Díl 2
Systém řízení rizik
Základní požadavky na systém řízení rizik
§ 27
(1)
Povinná osobaPovinná osoba
a)
zajistí, že řídicí a kontrolní systém je nastaven tak, že umožňuje soustavné řízení rizik,
b)
zavede a udržuje systém řízení rizik tak, že poskytuje nezkreslený obraz o míře podstupovaných rizik,
c)
zabezpečí, že proces rozpoznávání rizik je zajištěn u všech činností a na všech řídicích a organizačních úrovních a umožňuje odhalování nových, dosud neidentifikovaných rizik a
d)
při řízení rizik zohledňuje všechna významná rizika a rizikové faktory, kterým je nebo může být vystavena s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti činností. Řízení rizik v jeho celku i částech zohledňuje vnitřní a vnější faktory včetně zohledňování budoucí strategie podnikání povinné osobypovinné osoby, vlivů ekonomického prostředí a cyklu a vlivů regulatorního prostředí. Řízení rizik zohledňuje kvantitativní a kvalitativní aspekty rizik, reálné možnosti jejich řízení a náklady a výnosy vyplývající z řízení rizik.
§ 28
Povinná osobaPovinná osoba zavede a udržuje
a)
strategii a postupy pro rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování výskytu nebo dopadů výskytu rizik,
b)
soustavu limitů používanou při řízení rizik, včetně postupů a informačních toků při překročení dílčích limitů nebo akceptované míry rizika nebo při poklesu případných obezřetnostních rezerv nebo přirážek pod jejich vnitřně stanovenou úroveň nebo regulatorní limity,
c)
zásady kontrolních mechanismů a činností při řízení rizik, včetně kontroly dodržování stanovených postupů a limitů pro řízení rizik, interních validací a přezkumů modelů používaných při řízení rizik, ověřování výstupů hodnocení a měření rizik a ověřování účinnosti opatření přijatých povinnou osoboupovinnou osobou k omezování výskytu nebo dopadů výskytu rizik, a
d)
funkci řízení rizik.
§ 29
(1)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí soustavný a účinný výkon funkce řízení rizik.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že osoba ve vedení funkce řízení rizik je osobou nezávislou na jiných osobách ve vrcholném vedení, s jednoznačně vymezenou působností a pravomocemi v oblasti řízení rizik povinné osobypovinné osoby. Pokud by nebylo takové uspořádání výkonu funkce řízení rizik přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností povinné osobypovinné osoby, může výkon funkce řízení rizik zajišťovat jiný vhodný odborně způsobilý a dostatečně zkušený pracovníkpracovník za předpokladu, že nedojde ke střetu zájmů.
(3)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že míra nezávislosti funkce řízení rizik na jiných útvarechútvarech, vymezení působnosti a pravomocí, organizační začlenění, statut a zdroje přidělené pro její výkon jsou přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností, které povinná osobapovinná osoba vykonává nebo hodlá vykonávat.
(4)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že funkce řízení rizik je zavedena a udržována tak, že zabezpečí identifikaci, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování výskytu nebo dopadů výskytu rizik a odpovídající informování o všech významných rizicích a aktivně se podílí na přípravě strategie řízení rizik povinné osobypovinné osoby a na všech významných rozhodnutích v oblasti řízení rizik.
(5)
Povinná osobaPovinná osoba zavede a udržuje funkci řízení rizik tak, aby soustavně poskytovala ucelené a úplné informace o jednotlivých rizicích, jejich vzájemných souvislostech a celkovém rozsahu rizik povinné osobypovinné osoby.
(6)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že osoba ve vedení funkce řízení rizik má zajištěn přístup k vedoucímu orgánu. Pokud tato osoba dojde k závěru, že určité riziko se vyvíjí způsobem, který má nebo by mohl mít nepříznivý vliv na povinnou osobupovinnou osobu, podá v případě potřeby hlášení o svých obavách včetně jejich odůvodnění i přímo kontrolnímu orgánukontrolnímu orgánu, nezávisle na řídicím orgánu a osobách ve vrcholném vedení. V případě zjištění, která mohou významným způsobem záporně ovlivnit finanční situaci povinné osobypovinné osoby, dá osoba ve vedení funkce řízení rizik podnět k mimořádnému zasedání kontrolního orgánukontrolního orgánu, které se může uskutečnit z rozhodnutí tohoto orgánu nebo na důvodný návrh osoby ve vedení funkce řízení rizik, jako zvláštní kontrolní činnostkontrolní činnost kontrolního orgánukontrolního orgánu. Odpovědnost vedoucího orgánu není dotčena.
§ 30
(1)
Povinná osobaPovinná osoba má strategii řízení rizik, která je přiměřená povaze, rozsahu a složitosti jejích činností. Povinná osobaPovinná osoba vypracuje konkrétní postupy pro naplňování této strategie.
(2)
Strategie řízení rizik stanoví zejména
a)
vnitřní vymezení (definice) rizik, kterým je nebo může být povinná osobapovinná osoba vystavena, včetně vymezení jejich klíčových součástí,
b)
zásady pro posuzování a určování významnosti pro účely řízení rizik povinnou osoboupovinnou osobou,
c)
zásady řízení jednotlivých rizik včetně soustavy vhodných časových horizontů pro jejich řízení, v tom vždy rizika úvěrového, tržního, operačního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky,
d)
metody pro řízení rizik, včetně stresového testování, v tom vždy rizika úvěrového, tržního, operačního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky,
e)
akceptovanou míru rizika, v tom vždy rizika úvěrového, tržního, operačního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky,
f)
zásady pro sestavení a úpravy pohotovostních plánů včetně pohotovostního plánu pro případ krize likvidity a
g)
zásady pro vymezení povolených produktů, měn, států, zeměpisných oblastí, trhů a protistran.
(3)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že pracovnícipracovníci, jejichž činnost má vliv na řízení rizik, jsou se schválenou strategií seznámeni v potřebném rozsahu a postupují v souladu s touto strategií a z ní vyplývajícími postupy a limity včetně akceptované míry rizika a obezřetnostních rezerv nebo přirážek.
(4)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že
a)
postupy používané pro sledování, měření a usměrňování jednotlivých rizik včetně limitů a obezřetnostních rezerv nebo přirážek jsou ucelené a propojené,
b)
soustava limitů a dalších opatření pro řízení jednotlivých rizik bere v úvahu ostatní rizika a regulatorní limity a je v souladu s modelem podnikání a celkovou strategií povinné osobypovinné osoby a tržními podmínkami a
c)
uplatňované limity a postupy účinně zamezují překročení regulatorních limitů a povinnou osoboupovinnou osobou akceptované míry rizika celkově i za jednotlivá rizika.
(5)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že strategie řízení rizik a veškeré postupy a limity, včetně akceptované míry rizika a obezřetnostních rezerv nebo přirážek, týkající se řízení rizik jsou pravidelně, zejména při každé významné změně odpovídajících skutečností, alespoň však jednou ročně, vyhodnocovány a případně upravovány.
§ 31
Povinná osobaPovinná osoba soustavně řídí
a)
riziko úvěrové, tržní, operační, likvidity, koncentrace a nadměrné páky,
b)
další významná rizika nebo součásti rizik, kterým je nebo může být vystavena, zejména riziko reputační, riziko strategické, riziko spojené se zdroji kapitálu a financováním, riziko spojené s členstvím ve skupiněskupině včetně rizika operací se členy téže skupinyskupiny, riziko spojené se správou zajištění a zatížením aktiv, riziko tržní infrastruktury, riziko nestandardních operací, riziko operací, ve kterých je nebo by mohla být zapojena netransparentní nebo jinak potenciálně riziková protistrana nebo zeměpisná oblast, riziko operací s osobami poskytujícími finanční služby obdobné bankovním, nad nimiž není vykonáván dohled, riziko operací, ve kterých je zapojen jiný než členský státčlenský stát, riziko vlivu regulatorního prostředí, riziko vlivu politického prostředí, riziko nákazy a riziko systémové, ledaže pro povinnou osobu nepřichází toto riziko v úvahu nebo není významné, a
c)
celkově podstupované riziko.
§ 32
(1)
Povinná osobaPovinná osoba ve skupině smíšené holdingové osobyskupině smíšené holdingové osoby zavede a udržuje postupy, které jí umožňují vhodným způsobem sledovat operace, které sjednala se smíšenou holdingovou osobou, členem jejíž skupiny povinná osobapovinná osoba je, nebo s osobou ovládanou touto smíšenou holdingovou osobou (dále jen „operace uvnitř skupiny“). Zvláštní pozornost věnuje významným operacím uvnitř skupiny.
(2)
Operace uvnitř skupiny se považuje za významnou, přesahuje-li na individuálním základě 5 % z 8 % z celkového objemu rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 nařízení s tím, že operace uvnitř skupiny stejné povahy, sjednané se stejnou protistranou a ve stejné měně, se považují za jednu operaci.
§ 33
(1)
Povinná osobaPovinná osoba zajišťuje kapitálové nebo jiné vhodné krytí rizik, kterým je nebo může být vystavena.
(2)
Strategie a postupy pro řízení rizik a pro zajišťování jejich krytí jsou ucelené a propojené.
(3)
Povinná osobaPovinná osoba při řízení rizik a zajišťování jejich krytí obezřetně zohledňuje faktory, které ovlivňují výsledky vyhodnocování či měření podstupovaných rizik, včetně vlivů
a)
tvorby opravných položek a dalších úprav ocenění aktiv a tvorby rezerv k podrozvahovým položkám,
b)
používání vlastních odhadů a modelů,
c)
zohledňování výsledků testů, zejména testu úrokového šoku a dalších stresových testů,
d)
využívání derivátů, zohledňování zajištění a dalších technik snižujících riziko a
e)
zohledňování efektů z rozložení rizik.
(4)
Pokud podstupované riziko nebo celková míra podstupovaných rizik nejsou i při zohlednění vlivu mechanismů vnitřní kontroly přiměřeně kryty, povinná osobapovinná osoba včas přijme vhodná a účinná nápravná opatření.
Podrobnější požadavky na řízení vybraných rizik
§ 34
(1)
Povinná osobaPovinná osoba rozpoznává a řídí rizika spjatá s novými nebo nestandardními produkty, operacemi, službami a dalšími činnostmi, trhy, segmenty klientůklientů, zeměpisnými oblastmi, protistranami, distribučními místy a kanály, tržní infrastrukturou, technologiemi, interními modely a systémy, včetně rizik spjatých s jejich začleňováním do stávajících činností a struktur povinné osobypovinné osoby.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba
a)
vymezí, kdy jde o případ podle odstavce 1,
b)
vymezí působnost a pravomoci,
c)
zajistí, že případ podle odstavce 1 je před zavedením prověřen přiměřenými kontrolními a schvalovacími postupy v zájmu rozlišení jeho rizikovosti a zařazení do procesu řízení rizik, v souladu se zásadou významnosti.
(3)
Povinná osobaPovinná osoba stanoví náležitosti, které obsahuje návrh případu podle odstavce 1. Návrh obsahuje alespoň
a)
popis případu podle odstavce 1, včetně popisu účetních, daňových a právních aspektů a případné potřeby souhlasu příslušného orgánu dohledu,
b)
analýzu očekávaných dopadů zavedení na povinnou osobupovinnou osobu a její řídicí a kontrolní systém,
c)
návrh postupu zavedení,
d)
analýzu rizik včetně návrhů na jejich řízení; navržená opatření povinná osobapovinná osoba následně začlení do systému řízení rizik,
e)
identifikaci lidských, technických a jiných zdrojů, které je nutno vyčlenit na zabezpečení řádného řízení rizik v souladu s výsledky analýzy rizik,
f)
oceňovací postupy,
g)
definici nebo seznam navrhovaných protistran a
h)
způsoby vypořádání transakcí.
(4)
Skutečnosti podle odstavce 3 písm. f), g) nebo h) návrh obsahuje pouze, pokud je to pro případ podle odstavce 1 relevantní.
(5)
Za účelem účinného předcházení a omezování rizik spjatých s případem podle odstavce 1 povinná osobapovinná osoba
a)
považuje pro účely řízení rizik za samostatný případ podle odstavce 1 zejména každou skupinu obchodů nebo služeb, které mají společné charakteristiky a rizika odlišující je od charakteristik a rizik jiného jí navrhovaného, nabízeného nebo poskytovaného obchodu nebo služby,
b)
u jednotlivě samostatného případu podle odstavce 1 určeného způsobem podle písmene a) cíleně uplatňuje odlišnosti, pokud jde o zásady, postupy, metody a nástroje řízení rizik, a
c)
zakáže svým pracovníkůmpracovníkům sjednávat
1.
transakce s neschválenými případy podle odstavce 1,
2.
transakce, které by na základě rozboru jejich hospodářské opodstatněnosti, finanční situace protistrany, možných nepříznivých důsledků pro povinnou osobupovinnou osobu nebo jiných rozpoznaných rizikových faktorů předmětné transakce nebyly běžně provedeny s jinými osobami, a
3.
transakce, které by vedly k překročení vnitřních limitů nebo nebyly v souladu s požadavky stanovenými právními předpisy, Českou národní bankoubankou nebo jiným příslušným orgánem dohledu.
(6)
Povinnosti podle odstavců 1 až 5 se vztahují obdobně i na změny v případech podle odstavce 1.
§ 35
(1)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že
a)
poskytování úvěrůúvěrů je založeno na spolehlivých a jednoznačně stanovených kritériích a je jasně stanoven postup pro schvalování, doplňky, změny, obnovy a refinancování úvěrůúvěrů,
b)
prostřednictvím účinných systémů je zajišťována průběžná správa a sledování různých portfolií a expozic, s nimiž je spojeno úvěrové riziko, včetně identifikování a řízení problematických expozic a zajišťování odpovídajících úprav v ocenění, zejména opravných položkách u rozvahových aktiv a rezerv k podrozvahovým položkám, a
c)
diverzifikace portfolií s úvěrovým rizikem zohledňuje celkovou úvěrovou strategii včetně cílových trhů.
(2)
V přímé závislosti na rozsahu, povaze a složitosti svých činností povinná osobapovinná osoba důkladně zváží vytvoření nástrojů interního hodnocení úvěrového rizika a zvýšení míry uplatňování přístupu založeného na interním ratingu pro výpočet kapitálových požadavků pro úvěrové riziko, zejména pokud jsou expozice povinné osobypovinné osoby významné v absolutním měřítku a zároveň má velký počet významných protistran. Plnění požadavků stanovených pro používání přístupu založeného na interním ratingu není tímto požadavkem dotčeno.
§ 36
Povinná osobaPovinná osoba
a)
prostřednictvím zdokumentovaných zásad a postupů ovlivňuje a kontroluje, pokud je účinek uznatelných technik snižování úvěrového rizika nižší než očekávaný, a
b)
zajistí vhodnost a spolehlivost zásad a postupů pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika a správnost jejich uplatňování.
§ 37
(1)
Pokud je povinná osobapovinná osoba investorem, původcem či sponzorem sekuritizace, vyhodnocuje a usměrňuje prostřednictvím přiměřených zásad a postupů riziko sekuritizace včetně reputačního rizika; přitom vždy posoudí reputační riziko ve vztahu ke komplikovaným strukturám či produktům a zajistí, že ekonomická podstata transakce se plně promítá do hodnocení rizika a rozhodovacích procesů.
(2)
Pokud je povinná osobapovinná osoba původcem sekuritizace revolvingových expozic s možností předčasného splacení, stanoví plány likvidity jak pro situace očekávané, tak pro případy předčasného splacení.
(3)
Povinná osobaPovinná osoba je schopna na žádost České národní bankybanky doložit jí, do jaké míry je kapitál udržovaný vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídající vzhledem k ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika.
(4)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že dosažení očekávaného převodu rizika není sníženo poskytnutím mimosmluvní podpory.
§ 38
(1)
Povinná osobaPovinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro řízení míry tržního rizika včetně vyhodnocování či měření všech jeho významných zdrojů a dopadů. Povinná osobaPovinná osoba zavede a udržuje systém řízení tržního rizika obchodního portfolia v souladu s požadavky podle článků 102 až 106 nařízení a systém řízení úrokového, měnového, akciového a komoditního rizika investičního portfolia. Je-li krátká pozice splatná dříve než dlouhá pozice, povinná osobapovinná osoba přijme také opatření proti riziku nedostatku likvidity.
(2)
Povinná osoba, která při výpočtu kapitálových požadavků pro poziční riziko podle části třetí hlavy IV kapitoly 2 nařízení kompenzovala své pozice u jedné nebo více akcií, které tvoří akciový index, oproti jedné nebo více pozicím ve futures na akciový index nebo v jiném produktu akciového indexu, zohledňuje bazické riziko ztráty způsobené tím, že se hodnota futures nebo jiného produktu nepohybuje plně v souladu s hodnotou jednotlivých akcií, ze kterých je index tvořen, ve strategiích a postupech pro vnitřně stanovený kapitál12) povinné osoby. V těchto strategiích a postupech je zohledněno rovněž bazické riziko existující v případě, kdy povinná osoba drží opačné pozice ve futures na akciové indexy, které nejsou identické co do splatnosti, složení, nebo obojího.
§ 38a
(1)
Povinná osoba zavede a udržuje interní systémy pro řízení úrokového rizika investičního portfolia a používá standardizovanou metodiku nebo zjednodušenou standardizovanou metodiku pro identifikaci, hodnocení, řízení a snižování rizik vyplývajících z případných změn v úrokových sazbách, které mají vliv jak na ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu, tak na čistý úrokový výnos z investičního portfolia povinné osoby.
(2)
Povinná osoba zavede a udržuje systémy vyhodnocování a monitorování rizik vyplývajících z případných změn v úvěrových rozpětích, které mají vliv jak na ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu, tak na čistý úrokový výnos z investičního portfolia povinné osoby.
(3)
Povinná osoba používá standardizovanou metodiku podle odstavce 1 také tehdy, pokud Česká národní bankaČeská národní banka v rámci procesu přezkumu a vyhodnocování vyhodnotila, že použití zjednodušené standardizované metodiky podle odstavce 1 není vzhledem k interním systémům povinné osoby pro řízení úrokového rizika investičního portfolia dostatečné.
(4)
Povinná osoba, která je malou a nepříliš složitou institucíinstitucí podle čl. 4 odst. 1 bodu 145 nařízení, používá standardizovanou metodiku, pokud zjednodušená standardizovaná metodika není vhodná ke zjištění úrokového rizika vyplývajícího z jejího investičního portfolia.
(5)
Pokud se ekonomická hodnota vlastního kapitálu povinné osoby z důvodu náhlé a neočekávané změny v úrokových sazbách popsané v kterémkoli ze 6 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby sníží o více než 15 % jejího kapitálu tier 1kapitálu tier 1, povinná osoba přijme bez zbytečného odkladu opatření, o nichž bez zbytečného odkladu informuje Českou národní bankuČeskou národní banku. Povinná osoba promítne do výpočtu ekonomické hodnoty vlastního kapitálu modelovací a parametrické předpoklady.
(6)
Pokud u povinné osoby z důvodu náhlé a neočekávané změny v úrokových sazbách popsané v jednom ze 2 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby dojde k velkému poklesu čistého úrokového výnosu, povinná osoba přijme bez zbytečného odkladu opatření, o nichž bez zbytečného odkladu informuje Českou národní bankuČeskou národní banku. Povinná osoba promítne do výpočtu čistého úrokového výnosu modelovací a parametrické předpoklady.
(7)
Upřesnění standardizované metodiky a zjednodušené standardizované metodiky podle odstavce 1, modelovací a parametrické předpoklady podle odstavců 5 a 6 a dohledové scénáře podle odstavců 5 a 6 stanovuje přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 84 odst. 5 a čl. 98 odst. 5a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
§ 39
(1)
Povinná osobaPovinná osoba zohlední ve strategiích a postupech pro vnitřně stanovený kapitál riziko ztráty, které existuje v případě postupu podle článku 345 nařízení v době od vzniku prvního dluhu do následujícího pracovního dne.
(2)
V přímé závislosti na rozsahu, povaze a složitosti svých činností povinná osobapovinná osoba důkladně zváží vytvoření nástrojů interního hodnocení specifického rizika a stanovování kapitálových požadavků pro specifické úrokové riziko dluhových nástrojů v obchodním portfoliu interním modelem, spolu s používáním interního modelu pro výpočet požadavků na kapitál ke krytí rizika selhání a migrace, zejména pokud jsou expozice povinné osobypovinné osoby vůči specifickému riziku významné v absolutním měřítku a má velký počet významných pozic v dluhových nástrojích různých emitentů. Plnění požadavků stanovených pro používání interních modelů ke stanovování kapitálových požadavků k tržnímu riziku a specifickému riziku není tímto požadavkem dotčeno.
§ 40
(1)
Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro vyhodnocování a ovlivňování míry podstupovaného operačního rizika, včetně rizika modelůrizika modelů a rizika outsourcingu a včetně zohlednění málo častých významných událostí. Povinná osoba stanoví, co tvoří operační riziko pro účely těchto zásad a postupů, aniž by tímto bylo dotčeno vymezení operačního rizika podle článku 4 odst. 1 bodu 52 nařízení.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba vytvoří a udržuje pohotovostní plány, kterými se rozumí plány pro mimořádné situace včetně havarijních a krizových situací a pro obnovu činností, k zajištění schopnosti povinné osobypovinné osoby průběžně vykonávat činnosti a k limitování ztrát v případě významného narušení činností.
§ 41
(1)
Povinná osobaPovinná osoba zavede a udržuje
a)
zásady a postupy pro průběžné a prospektivní měření a řízení likviditní pozicelikviditní pozice,
b)
scénáře pro řízení rizika likvidity, a to
1.
standardní scénář pro řízení rizika likvidity, kterým se rozumí soubor vnitřních předpokladů, zejména předpoklad vývoje struktury aktiv, dluhů a podrozvahových položek, a vnějších předpokladů, zejména předpoklad vývoje na mezibankovním trhu a vývoje platební schopnosti jednotlivých států, na jejichž základě povinná osobapovinná osoba odhaduje likviditní pozicilikviditní pozici při běžné činnosti povinné osobypovinné osoby, a dále souhrn následných kroků povinné osobypovinné osoby za účelem odpovídajícího pokrytí očekávaného peněžního odtoku a
2.
alternativní scénáře pro řízení rizika likvidity včetně alternativních stresových scénářů pro řízení rizika likvidityalternativních stresových scénářů pro řízení rizika likvidity; alternativním stresovým scénářem pro řízení rizika likvidityalternativním stresovým scénářem pro řízení rizika likvidity se rozumí soubor vnitřních předpokladů, zejména předpoklad vývoje struktury aktiv, dluhů a podrozvahových položek, a vnějších předpokladů, zejména předpoklad vývoje na mezibankovním trhu a vývoje platební schopnosti jednotlivých států, na jejichž základě povinná osobapovinná osoba odhaduje likviditní pozicilikviditní pozici při různé míře stresových situací, a dále souhrn následných kroků povinné osobypovinné osoby za účelem odpovídajícího pokrytí očekávaného odtoku a
c)
pohotovostní plány pro případ krize likvidity.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba
a)
má dostatečně propracované strategie, zásady, postupy a systémy k identifikaci, měření, řízení a sledování rizika likvidity v náležité soustavě časových pásem, včetně vnitrodenních časových pásem tak, aby bylo zajištěno, že bude udržovat likviditní rezervu na adekvátní úrovni. Tyto strategie, zásady, postupy a systémy jsou
1.
zvoleny tak, aby byly vhodné vzhledem k jednotlivým liniím podnikání, měnám, pobočkám a právnickým osobám, a zahrnují adekvátní alokační mechanismy nákladů na likviditu, přínosů a rizik s tím, že vnitřní ceny uplatní povinná osobapovinná osoba na všechna významná aktiva, dluhy a podrozvahové položky, a
2.
přiměřené složitosti vykonávaných činností, rizikovému profilu povinné osobypovinné osoby a akceptované míře rizika schválené řídicím orgánem a odrážejí význam povinné osobypovinné osoby v každém členském nebo jiném státě, ve kterém uskutečňuje své podnikatelské aktivity s tím, že o akceptované míře rizika likvidity jsou informovány všechny relevantní linie řízení a podnikání,
b)
zohlední při řízení rizika likvidity povahu, rozsah a složitost svých činností, zejména strukturu a rozsah produktového portfolia, systém řízení rizik a zásady financování včetně jeho případných koncentrací tak, aby její rizikový profil v oblasti likvidity byl v souladu s požadavky na odpovídající a dostatečnou funkčnost řízení tohoto rizika a nedocházelo k překračování stanovených limitů,
c)
uplatňuje metody k identifikaci, měření, řízení a sledování refinančních pozic, které zahrnují současné i odhadované peněžní toky z aktiv, dluhů a podrozvahových položek a možný dopad reputačního rizika,
d)
rozlišuje mezi aktivy zatíženými a aktivy nezatíženými, která jsou kdykoli k dispozici, zejména v krizové situaci. Přihlíží též k právnické osobě, jež má k aktivům určitá práva, ke skutečnosti, ve kterém státě jsou právně evidována, a k jejich uznatelnosti. Povinná osobaPovinná osoba dále sleduje, zda mohou být aktiva včas prodána nebo zatížena,
e)
přihlíží k existujícím právním, regulatorním a operačním překážkám při případném převodu likvidních nebo nezatížených aktiv mezi právnickými osobami, a to uvnitř i vně Evropského hospodářského prostoru, a
f)
posuzuje a bere v úvahu možnosti různých používaných nástrojů zmírňování rizika likvidity včetně systému limitů a likviditních rezerv za účelem zajistit, aby nebyl narušen její chod při škále různých stresových událostí a aby disponovala náležitě diverzifikovanou strukturou financování a přístupem ke zdrojům financování.
(3)
Povinná osobaPovinná osoba
a)
bere v úvahu různé alternativní scénáře včetně stresových pro své likviditní pozicelikviditní pozice a pro nástroje zmírňování rizika likvidity a podrobuje pravidelnému přezkoumávání předpoklady, na kterých je založeno rozhodování o refinanční pozici, s ohledem na měnící se vnitřní nebo vnější podmínky, a tento přezkum provádí při každé významné relevantní změně skutečností, alespoň však jednou ročně, a
b)
zahrne do používaných alternativních scénářů zejména podrozvahové položky a ostatní podmíněné dluhy, včetně podrozvahových položek a ostatních podmíněných dluhů týkajících se sekuritizačních jednotek pro speciální účel a jiných právnických osob zřízených se speciálním účelem, vůči kterým je povinná osobapovinná osoba v pozici sponzora nebo kterým poskytuje významnou likviditní podporu.
(4)
Povinná osobaPovinná osoba
a)
zvažuje potenciální dopad alternativních stresových scénářů týkajících se specificky povinné osobypovinné osoby, scénářů týkajících se trhu jako celku a kombinovaných alternativních stresových scénářů. V úvahu jsou brána různá časová pásma a různé míry závažnosti stresových situací; a
b)
přezkoumává a udržuje funkčnost a efektivnost svých strategií, zásad, postupů, systémů, limitů a dalších mechanismů pro řízení rizika likvidity včetně pohotovostních plánů, přičemž zohlední výsledky alternativních stresových scénářů podle odstavce 3.
(5)
Pohotovostní plány pro případ krize likvidity stanovují adekvátní strategie a řádnou implementaci opatření k řešení situace vzniklé případným nedostatkem likvidity, a to i ve vztahu k zahraničním pobočkám. Tyto plány jsou pravidelně testovány, aktualizovány podle výsledků alternativních stresových scénářů a v periodicitě podle odstavce 3 písm. a) předkládány osobám ve vrcholném vedení a schvalovány těmito osobami tak, aby bylo možné náležitě přizpůsobit vnitřní postupy. Povinná osobaPovinná osoba přijme předem nezbytná provozní opatření, aby mohly být pohotovostní plány okamžitě použity. U povinné osobypovinné osoby, která je bankoubankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem, tato operační opatření zahrnují držení kolaterálukolaterálu uznatelného centrální bankoubankou; pokud je to nezbytné, zahrnuje tento požadavek také
a)
držení kolaterálukolaterálu v měně jiného státu, v níž je povinná osobapovinná osoba vystavena riziku likvidity, a
b)
pokud je to nezbytné z operačních důvodů, také držení kolaterálukolaterálu na území jiného státu, v jehož měně je povinná osobapovinná osoba vystavena riziku likvidity.
§ 42
(1)
Povinná osobaPovinná osoba zavede a udržuje řádné řídicí, administrativní a účetní postupy a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly ke zjištění a zaznamenání významných koncentrací včetně všech velkých expozic podle článku 393 nařízení a jejich následných změn v souladu s požadavky nařízení, zákona a této vyhlášky a ke sledování a vyhodnocování všech případů významných koncentrací a velkých expozic s ohledem na vnitřní zásady povinné osobypovinné osoby v této oblasti.
(2)
Zásady a postupy pro řízení rizika koncentrace zahrnují
a)
zásady a postupy pro zacházení s riziky vznikajícími z koncentrace expozic vůči osobám, ekonomicky či jinak spjatým skupinám osob nebo vůči osobám ve stejném odvětví nebo zeměpisné oblasti, z koncentrace expozic ze stejné činnosti nebo obchodované komodity nebo podkladového aktiva sekuritizovaných expozic, expozic vůči ústředním protistranámústředním protistranám, fondům kolektivního investování nebo ostatních expozic nebo z jiné významné koncentrace se společným faktorem rizika a
b)
zásady a postupy pro zacházení s rizikem koncentrace vznikajícím v důsledku používání technik snižování úvěrového rizika, zvláště v případě významných nepřímých expozic, například vůči jednomu emitentovi cenných papírůcenných papírů přijatých jako zajištění.
§ 43
(1)
Povinná osobaPovinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro identifikaci, řízení a sledování rizika nadměrné páky. Ukazatele rizika nadměrné páky zahrnují pákový poměr stanovený v souladu s článkem 429 nařízení a nesoulad mezi aktivy a dluhy.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba přistupuje k řízení rizika nadměrné páky preventivně. Povinná osobaPovinná osoba řídí riziko nadměrné páky tak, aby byla schopna kontrolovat celý rozsah různých krizových událostí, pokud jde o riziko nadměrné páky, a dostatečně zohledňovat možné zvýšení rizika nadměrné páky způsobeného snižováním kapitálu povinné osobypovinné osoby z důvodu předpokládaných nebo realizovaných ztrát, v závislosti na používaných účetních pravidlech.
§ 44
(1)
Povinná osobaPovinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro identifikaci, sledování a řízení rizika spojeného se správou zajištění a se zatížením aktiv.
(2)
Zásady a postupy podle odstavce 1
a)
zohledňují model podnikání povinné osobypovinné osoby, zeměpisné rozložení předmětných činností a aktiv, tržní specifika a makroekonomickou situaci a
b)
zahrnují zásady pro pohotovostní plány zaměřené na řešení dodatečného zatížení v důsledku stresových událostí na základě zohlednění výsledků testování dopadů možných, i když málo pravděpodobných šoků, včetně důsledků případného poklesu hodnocení úvěrové kvality povinné osobypovinné osoby, znehodnocení zajištění a nárůstu požadavků na zálohy při obchodování povinné osobypovinné osoby.
§ 45
Další vymezení některých požadavků na řízení vybraných rizik je uvedeno pro
a)
úvěrové riziko v příloze č. 3 této vyhlášky,
b)
tržní riziko v příloze č. 4 této vyhlášky,
c)
riziko likvidity v příloze č. 5 této vyhlášky,
d)
operační riziko v příloze č. 6 této vyhlášky a
e)
riziko outsourcingu v příloze č. 7 této vyhlášky.
Díl 3
Systém vnitřní kontroly
Základní požadavky na systém vnitřní kontroly
§ 46
(1)
Povinná osobaPovinná osoba zavede a udržuje kontrolní funkce a mechanismy a postupy pro kontrolní činnostkontrolní činnost na všech řídicích a organizačních úrovních. Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že pracovnícipracovníci ve vnitřních kontrolních funkcích mají soustavně pro výkon svých kontrolních působností odpovídající personální a další předpoklady.
(2)
Kontrolní činnostiKontrolní činnosti jsou součástí běžné, zpravidla každodenní, činnosti povinné osobypovinné osoby a zahrnují zejména
a)
kontrolu po linii řízení,
b)
přiměřené kontrolní mechanismy pro jednotlivé procesy, zejména kontrolu průběhu činností a transakcí, kontrolu řízení rizik, ověřování výstupů používaných systémů a modelů, kontrolu dodržování právních a vnitřních předpisůvnitřních předpisů a limitů včetně vyhodnocování aktuálnosti, ucelenosti a úplnosti vnitřních předpisůvnitřních předpisů a soustavy limitů, kontrolu řízení střetů zájmů, kontrolu spolehlivosti bezpečnostních opatření, kontrolu schvalování a autorizace transakcí nad stanovené limity, ověřování detailů transakcí, pravidelnou rekonciliaci, a rovněž kontrolní mechanismy pro činnosti, které povinná osobapovinná osoba outsourcuje nebo hodlá outsourcovat, a
c)
fyzickou kontrolu; fyzická kontrola se zaměřuje zejména na omezení přístupu k hmotnému majetku, cenným papírůmcenným papírům a jiným finančním aktivům a na pravidelné inventury majetku.
§ 47
(1)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí soustavný a účinný výkon funkce compliance a funkce vnitřního auditu.
(2)
Systém vnitřní kontroly zahrnuje mechanismy povinné osobypovinné osoby pro interní hlášení pracovníkůpracovníků o porušení nebo hrozícím porušení požadavků stanovených touto vyhláškou, zákonem, který tato vyhláška provádí, nařízením nebo jinými relevantními předpisy včetně vnitřních, včetně mechanismů pro sdělování konkrétních obav pracovníkůpracovníků ohledně funkčnosti nebo efektivnosti řídicího a kontrolního systému nebo některé jeho součásti, mimo běžné informační toky.
(3)
V rámci systému vnitřní kontroly povinná osobapovinná osoba zavede a udržuje vnitřní mechanismy preventivního i následného vyhodnocování funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému jako celku a jeho součástí.
Podrobnější požadavky na vybrané vnitřní kontrolní funkce, mechanismy a postupy
§ 48
(1)
Povinná osobaPovinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro zajišťování compliance.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí průběžnou kontrolu dodržování právních povinností a povinností plynoucích z jejích vnitřních předpisůvnitřních předpisů.
(3)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí výkon compliance a související kontroly tak, že je rovněž zabezpečeno
a)
informování osob ve vrcholném vedení o veškerých zjištěných odchylkách a nesouladech,
b)
informování vedoucího orgánu o významných odchylkách a nesouladech,
c)
informování osob ve vrcholném vedení o připravovaných nebo nových právních předpisech a uznávaných standardech týkajících se činností povinné osobypovinné osoby a
d)
poskytování dalších účelných informací ohledně compliance vedoucímu orgánu a osobám ve vrcholném vedení.
(4)
Zásady a postupy pro zajišťování compliance pokrývají uceleně a propojeně veškeré činnosti povinné osobypovinné osoby.
§ 49
(1)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí výkon vnitřního auditu tak, že pokrývá uceleně a propojeně veškeré činnosti povinné osobypovinné osoby a zaměřuje se na odhalování nedostatků a rizik.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí výkon vnitřního auditu tak, že poskytuje příslušné úrovni řízení objektivní a nezávislé ujištění o činnostech povinné osobypovinné osoby, informace o zjištěných skutečnostech a jasná doporučení k zajištění nápravy zjištěných nedostatků.
(3)
Působnost funkce vnitřního auditu se vztahuje zejména na
a)
dodržování pravidel obezřetného podnikání povinné osobypovinné osoby,
b)
dodržování stanovených zásad, cílů a postupů,
c)
systém řízení rizik včetně interních přístupůinterních přístupů a interních modelů a systém vnitřní kontroly,
d)
finanční řízení a řádnost hospodaření,
e)
úplnost, průkaznost a správnost vedení účetnictví,
f)
spolehlivost a bezrozpornost účetních, statistických a dalších informací, včetně informací poskytovaných orgánům povinné osobypovinné osoby, informací poskytovaných klientůmklientům a uveřejňovaných informací, a
g)
funkčnost a bezpečnost informačního a komunikačního systémuinformačního a komunikačního systému včetně spolehlivosti systému sestavování a předkládání výkazů České národní bancebance.
(4)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že při výkonu vnitřního auditu jsou provedeny tyto činnosti:
a)
sestavení analýzy rizik, a to alespoň jednou ročně,
b)
sestavení strategického a periodického plánu vnitřního auditu,
c)
zavedení a udržování systému sledování opatření k nápravě uložených na základě zjištění vnitřního auditu a
d)
vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému včetně oblastí podle odstavce 3, a to alespoň jednou ročně.
(5)
Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu informuje o zjištěných skutečnostech řídicí orgán a v případě potřeby nebo na vyžádání také kontrolní orgánkontrolní orgán, přičemž z rozhodnutí tohoto orgánu nebo na důvodný návrh osoby ve vedení funkce vnitřního auditu se může jednat o zvláštní kontrolní činnostkontrolní činnost kontrolního orgánukontrolního orgánu. V případě zjištění, která mohou významným způsobem záporně ovlivnit finanční situaci povinné osobypovinné osoby, dá osoba ve vedení funkce vnitřního auditu podnět k mimořádnému zasedání kontrolního orgánukontrolního orgánu, které se může uskutečnit z rozhodnutí tohoto orgánu nebo na důvodný návrh osoby ve vedení funkce vnitřního auditu, jako zvláštní kontrolní činnostkontrolní činnost kontrolního orgánukontrolního orgánu. Odpovědnost vedoucího orgánu není dotčena.
(6)
Další vymezení některých požadavků na vnitřní audit je uvedeno v příloze č. 8 této vyhlášky.
§ 50
(1)
Povinná osobaPovinná osoba zavede mechanismus pro interní hlášení pracovníkůpracovníků o porušení nebo hrozícím porušení požadavků stanovených touto vyhláškou, zákonem, který tato vyhláška provádí, nařízením nebo jinými relevantními předpisy včetně vnitřních, včetně mechanismů pro sdělování konkrétních obav pracovníkůpracovníků ohledně funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému nebo některé jeho součásti, mimo běžné informační toky, zajistí pro všechny pracovníkypracovníky soustavnou a spolehlivou dostupnost mechanismu a právo na zachování důvěrnosti zdroje informací v případě, že pracovníkpracovník mechanismu využije.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí vhodný způsob vyřizování hlášení pracovníkůpracovníků podle odstavce 1 a dostatečně transparentní sledování a vyhodnocování opatření případně přijatých na jejich základě.
(3)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí v případě, že pracovníkpracovník využije mechanismu podle odstavce 1, plnou ochranu dotčeného pracovníkapracovníka, zejména před nerovným jednáním, odvetným opatřením nebo jiným nespravedlivým zacházením.
§ 51
Vyhodnocování funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému
(1)
Povinná osobaPovinná osoba nastaví systém odhalování a ohlašování nedostatků řídicího a kontrolního systému tak, že pokrývá uceleně a propojeně všechny řídicí a organizační úrovně a veškeré činnosti povinné osobypovinné osoby a umožňuje včasnou nápravu nedostatků.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že nedostatky řídicího a kontrolního systému nebo některé z jeho součástí odhalené kontrolním orgánemkontrolním orgánem, po linii řízení, v rámci vnitřního auditu nebo na základě jiné vnitřní kontroly, auditorem nebo jiným způsobem jsou bez zbytečného odkladu oznámeny příslušné řídicí úrovni a řešeny v přiměřené době.
(3)
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že významné nedostatky řídicího a kontrolního systému nebo některé z jeho součástí jsou oznámeny vedoucímu orgánu a výboru pro audit a případnému dalšímu relevantnímu výboru a řešeny bez zbytečného odkladu.
(4)
Povinná osobaPovinná osoba vhodným způsobem následně ověřuje účinnost přijatých nápravných opatření.
HLAVA II
ZPRÁVA O OVĚŘENÍ ŘÍDICÍHO A KONTROLNÍHO SYSTÉMU AUDITOREM
(K § 22 odst. 2 zákona o bankách a § 8b odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)
§ 52
(1)
Zpráva je výsledkem ověření, které vyhovuje těmto požadavkům:
a)
ověření bylo provedeno podle stavu k 31. prosinci,
b)
systém byl porovnán s právními předpisy a standardy podle § 10 takto:
1.
základní součástí ověření systému bylo porovnání a vyhodnocení souladu systému s požadavky právních předpisů,
2.
zvolené standardy podle § 10, které byly použity pro ověření systému, podle odborného úsudku auditora nejlépe odrážely velikost, organizační uspořádání, povahu, rozsah a složitost činností, které povinná osobapovinná osoba vykonává; auditor může použít i uznávané standardy neuvedené v přehledu uveřejňovaném Českou národní bankoubankou,
c)
byla vyhodnocena funkčnost a efektivnost kontrolních mechanismů a specifikovány chybějící mechanismy vnitřní kontroly,
d)
bylo vyjádřeno, jaké riziko zjištěné nedostatky představovaly a představují pro řídicí a kontrolní systém, a
e)
byla vyhodnocena funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému v daných oblastech jako celku.
(2)
Podrobnější vymezení struktury a formátu zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému je uvedeno v příloze č. 9 této vyhlášky.
§ 53
(1)
Povinná osobaPovinná osoba předloží České národní bancebance zprávu o ověření systému do konce února následujícího roku spolu s případnými komentáři povinné osobypovinné osoby ke zprávě.
(2)
Významné skutečnosti, které byly zjištěny po předložení zprávy České národní bancebance a mají podstatný vztah k jejímu obsahu, oznámí povinná osobapovinná osoba bez zbytečného odkladu České národní bancebance.
ČÁST TŘETÍ
PRAVIDLA PRO KRYTÍ RIZIK
HLAVA I
PRAVIDLA PRO VÝPOČET KAPITÁLOVÉHO POMĚRU POBOČKY BANKY Z JINÉHO NEŽ ČLENSKÉHO STÁTU
(K § 12a odst. 5 zákona o bankách)
§ 54
Kapitálový poměr pobočky banky z jiného než členského státu
(1)
Kapitálový poměrKapitálový poměr pobočky banky z jiného než členského státupobočky banky z jiného než členského státu činí
a)
na úrovni kapitálu tier 1 alespoň 6 %,
b)
na úrovni kapitálu alespoň 8 %.
(2)
Pobočka banky z jiného než členského státuPobočka banky z jiného než členského státu postupuje při výpočtu kapitálového poměrukapitálového poměru obdobně podle článku 92 odst. 2 písm. b) a c) a článků 102 až 106 nařízení.
§ 55
Stanovení kapitálu pobočky banky z jiného než členského státu
(1)
Do kapitálu pobočky banky z jiného než členského státupobočky banky z jiného než členského státu lze zahrnout jednotlivé položky kapitálu jen jednou, a to po snížení o závazky z daňových povinností.
(2)
Kapitál je odvozen z rozvahy pobočky banky z jiného než členského státupobočky banky z jiného než členského státu.
(3)
Kapitál je pobočce banky z jiného než členského státupobočce banky z jiného než členského státu okamžitě a neomezeně k dispozici pro krytí ztrát z rizik, kterým je vystavena.
§ 56
Položky kapitálu pobočky banky z jiného než členského státu
(1)
Kapitál pobočky bankybanky z jiného než členského státučlenského státu je součtem kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2.
(2)
Kapitál tier 1 pobočky banky z jiného než členského státupobočky banky z jiného než členského státu je součtem kmenového kapitálu tier 1 a vedlejšího kapitálu tier 1.
(3)
Kmenový kapitál tier 1kapitál tier 1 pobočky banky z jiného než členského státupobočky banky z jiného než členského státu se skládá z položek kmenového kapitálukmenového kapitálu tier 1 obdobně podle článku 26 odst. 1 písm. c) až f) a odst. 2 a 3 nařízení po provedení úprav podle článků 32 až 35 nařízení, odpočtů podle článků 36 až 48 nařízení a uplatnění článku 79 a 79a nařízení.
(4)
Vedlejší kapitál tier 1kapitál tier 1 pobočky banky z jiného než členského státupobočky banky z jiného než členského státu se skládá z položek vedlejšího kapitálu tier 1kapitálu tier 1 obdobně podle článků 51 až 55 nařízení po odpočtu položek podle článků 56, 58 až 61 nařízení a uplatnění článku 79 a 79a nařízení.
(5)
Kapitál tier 2 pobočky banky z jiného než členského státupobočky banky z jiného než členského státu se skládá z položek kapitálu tier 2 obdobně podle článků 62 až 65 nařízení po odpočtech podle článku 66 nařízení a uplatnění článku 79 a 79a nařízení.
§ 57
Celkový objem rizikové expozice a kapitálové požadavky pobočky banky z jiného než členského státu
Pobočka banky z jiného než členského státuPobočka banky z jiného než členského státu stanovuje celkový objem rizikové expozice obdobně podle článku 92 odst. 3 a 4 nařízení a kapitálové požadavky
a)
k úvěrovému riziku obdobně podle článků 107 až 311 nařízení,
b)
k operačnímu riziku obdobně podle článků 312 až 324 nařízení,
c)
k tržnímu riziku obdobně podle článků 325 až 377 nařízení,
d)
k vypořádacímu riziku obdobně podle článků 378 až 380 nařízení,
e)
k riziku úvěrových úprav v ocenění obdobně podle článků 381 až 386 nařízení.
Žádost pobočky banky z jiného než členského státu o souhlas s používáním interního přístupu nebo se změnou interního přístupu
§ 58
(1)
Žádost o souhlas s používáním některého z interních přístupůinterních přístupů pro výpočet kapitálového požadavku nebo se změnou používaného přístupu (dále jen „žádost o souhlas“) předkládá pobočka banky z jiného než členského státupobočka banky z jiného než členského státu České národní bancebance, a to samostatně pro každý interní přístupinterní přístup pro výpočet kapitálového požadavku.
(2)
Žádost o souhlas obsahuje základní údaje a přílohy s tím, že informace a skutečnosti uvedené v základních údajích a přílohách k žádosti umožňují České národní bancebance prověřit splnění požadavků kladených na daný interní přístupinterní přístup.
§ 59
(1)
Žádost o souhlas předkládaná České národní bancebance obsahuje ve svých základních údajích kromě obecných náležitostí i
a)
vymezení, jaký interní přístupinterní přístup a od kterého data pobočka banky z jiného než členského státupobočka banky z jiného než členského státu hodlá použít,
b)
seznam příloh, které jsou součástí žádosti,
c)
prohlášení žadatele, že veškeré jím uváděné informace a skutečnosti a předložené doklady a dokumenty jsou aktuální, úplné a pravdivé.
(2)
V případě, že pobočka banky z jiného než členského státupobočka banky z jiného než členského státu Českou národní bankubanku žádá o souhlas s používáním dvou nebo více interních přístupůinterních přístupů současně, a pokud se pro schválení těchto přístupů vyžaduje předložení stejných dokladů a dokumentů, předkládá je pobočka banky z jiného než členského státupobočka banky z jiného než členského státu pouze jednou s tím, že v žádosti o souhlas uvede, ke které žádosti a kdy byly tyto doklady a dokumenty předloženy.
§ 60
(1)
Přílohy uvedené v seznamu podle § 59 odst. 1 písm. b) v případě žádosti o souhlas s používáním některého z interních přístupůinterních přístupů pro výpočet kapitálového požadavku předkládané České národní bancebance tvoří
a)
dokumentace k organizaci, strategii, systému a procesům řízení daného rizika,
b)
dokumentace k systému měření daného rizika,
c)
dokumentace k postupu implementace daného interního přístupuinterního přístupu,
d)
sebehodnocení pro daný interní přístupinterní přístup vypracované útvaremútvarem řízení daného rizika s případnou podporou útvaruútvaru vnitřního auditu nebo i s podporou auditora nebo konzultantů,
e)
seznam všech příslušných dokumentů, které jsou k dispozici u pobočky banky z jiného než členského státupobočky banky z jiného než členského státu a vztahují se k systému řízení a měření rizika, pro které chce tato pobočka uplatnit interní přístupinterní přístup, s tím, že pobočka banky z jiného než členského státupobočka banky z jiného než členského státu je schopna poskytnout tyto dokumenty České národní bancebance na její vyžádání.
(2)
V případě žádosti o souhlas s interním přístupeminterním přístupem dokumentují přílohy k žádosti přehledně a úplně splnění požadavků nařízení na příslušný interní přístupinterní přístup.
(3)
Pokud to vyžaduje pobočkou banky z jiného než členského státupobočkou banky z jiného než členského státu zvolený způsob implementace interního přístupuinterního přístupu, předloží pobočka banky z jiného než členského státupobočka banky z jiného než členského státu i další doklady nebo dokumenty, než které jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2 a v § 59 odst. 1, a to tak, aby žádost přehledně a úplně dokumentovala splnění požadavků nařízení na příslušný interní přístupinterní přístup.
(4)
Pokud pobočka banky z jiného než členského státupobočka banky z jiného než členského státu již dříve předložila České národní bancebance doklady nebo dokumenty vyžadované v žádosti o souhlas nebo jejich část, předkládá pouze ty doklady nebo dokumenty, u kterých došlo ke změně oproti předchozímu stavu. Dříve předané a nadále platné doklady a dokumenty pobočka banky z jiného než členského státupobočka banky z jiného než členského státu označí v žádosti. V přiloženém prohlášení pobočka banky z jiného než členského státupobočka banky z jiného než členského státu v tomto případě uvede, že tyto doklady a dokumenty zůstávají beze změny.
§ 61
(1)
Dokumentace k organizaci, systému a procesům řízení daného rizika obsahuje
a)
celkovou strategii a strategii řízení daného rizika,
b)
přehled organizačního uspořádání, působnosti, pravomocí a informačních toků při řízení daného rizika,
c)
přehled procesu ověření daného interního přístupuinterního přístupu,
d)
přehled a zprávy z akcí ujišťovacího i konzultačního charakteru provedených útvaremútvarem vnitřního auditu nebo jiným obdobným útvaremútvarem nebo auditorem,
e)
zápisy z jednání vedení pobočky banky z jiného než členského státupobočky banky z jiného než členského státu, zápisy z jednání řídicího a kontrolního orgánukontrolního orgánu a zápisy z jednání poradních orgánů, výborů nebo jiných útvarůútvarů zahraniční bankybanky o dané oblasti a
f)
další dokumentaci prokazující způsob splnění požadavků na organizaci, systém a procesy řízení daného rizika.
(2)
Dokumentace k systému měření daného rizika obsahuje
a)
odpovídající kategorizaci rizik, expozic nebo portfolií použitou pro daný přístup a její kritéria,
b)
přehled všech použitých metodologií a modelů a způsob jejich využití pobočkou banky z jiného než členského státupobočkou banky z jiného než členského státu z odpovídajících hledisek, například pokrytí kategorií expozic, zeměpisných oblastí, jednotek nebo linií podnikání, druhů rizik nebo ztrát měřením,
c)
popis a vysvětlení všech použitých metodologií a postupů,
d)
popis informačně technologické struktury, systémového a databázového prostředí, použitého programového vybavení a
e)
další dokumentaci prokazující způsob splnění požadavků na systém měření daného rizika.
(3)
Dokumentace k postupu implementace daného interního přístupuinterního přístupu obsahuje
a)
vývoj metodologie měření daného rizika, pokud byla vyvinuta pobočkou banky z jiného než členského státupobočkou banky z jiného než členského státu,
b)
popis implementace informačního systému pro měření a řízení daného rizika,
c)
přehled provedených vzdělávání pracovníkůpracovníků vztahujících se k danému internímu přístupuinternímu přístupu,
d)
popis postupu při přechodu od existujícího systému k novému,
e)
postupy při změně rozsahu použití metod nebo modelů, promítání významných změn metod nebo modelů v rámci daného přístupu,
f)
postupy pro průběžné hodnocení vhodnosti použitých modelů, metod a postupů včetně plánu auditů vhodnosti modelů,
g)
přehled oblastí využití daného interního přístupuinterního přístupu v procesech pobočky banky z jiného než členského státupobočky banky z jiného než členského státu a
h)
další dokumentaci prokazující postup implementace daného interního přístupuinterního přístupu.
(4)
Sebehodnocení pro daný interní přístupinterní přístup obsahuje
a)
posouzení přiměřenosti strategie a organizačního uspořádání z hlediska požadavků na řídicí a kontrolní systém v dané oblasti,
b)
posouzení dostatečnosti zdrojů na další vývoj, zavedení a využití daného interního přístupuinterního přístupu,
c)
vyhodnocení vzájemných vazeb mezi použitými metodologiemi a ucelenosti interního přístupuinterního přístupu a
d)
zjištěné nedostatky a chyby a plán na jejich odstranění a dosažení souladu s požadavky nařízení na příslušný interní přístupinterní přístup.
§ 62
Pokud pobočka banky z jiného než členského státupobočka banky z jiného než členského státu předává doklady nebo dokumenty v elektronické podobě, uvádí druh použitého nosiče a použitý formát dat, zejména pro databáze, tabulky nebo schémata, který předem dohodne s Českou národní bankoubankou. Pro vyjádření dat v peněžních jednotkách pobočka banky z jiného než členského státupobočka banky z jiného než členského státu předem dohodne s Českou národní bankoubankou použitou měnu.
HLAVA II
KAPITÁLOVÉ REZERVY
(K § 12m odst. 6 zákona o bankách a § 8aj odst. 5 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)
§ 63
Proticyklická kapitálová rezerva
(1)
Proticyklická kapitálová rezerva specifická pro příslušnou povinnou osobupovinnou osobu se vypočte podle vztahu
ISCCB = sp ∙ TRE,
kde:
ISCCB označuje proticyklickou kapitálovou rezervu specifickou pro příslušnou povinnou osobupovinnou osobu, vyjádřenou v českých korunách,
sp označuje sazbu proticyklické kapitálové rezervy specifickou pro příslušnou povinnou osobupovinnou osobu,
TRE označuje celkový objem rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 nařízení stanovený na individuálním nebo konsolidovaném základě, vyjádřený v českých korunách.
(2)
Sazba proticyklické kapitálové rezervy specifická pro příslušnou povinnou osobupovinnou osobu sp se vypočte jako vážený průměr sazeb spi proticyklických kapitálových rezerv, které se uplatňují ve státech, v nichž má povinná osobapovinná osoba umístěny pro proticyklickou kapitálovou rezervu rozhodné úvěrové expozice, podle vztahu
Sp=∑i=1nSpi·Xi∑i=1nXi,
kde:
sp označuje sazbu proticyklické kapitálové rezervy specifické pro příslušnou povinnou osobupovinnou osobu,
spi označuje sazbu proticyklické kapitálové rezervy ve státě i, ve kterém má povinná osobapovinná osoba umístěny své expozice,
i označuje stát,
n označuje celkový počet států, ve kterých má povinná osobapovinná osoba umístěny své expozice,
Xi označuje celkový požadavek na kapitál k úvěrovému riziku stanovený podle části třetí hlav II a IV nařízení, vztahující se k úvěrovým expozicím rozhodným pro proticyklickou kapitálovou rezervu a umístěným ve státě i, vyjádřený v českých korunách,
∑i=1nXioznačuje celkový požadavek na kapitál k úvěrovému riziku stanovený podle
části třetí hlav II a IV nařízení, vztahující se ke všem úvěrovým expozicím rozhodným pro proticyklickou kapitálovou rezervu, vyjádřený v českých korunách.
(3)
Úvěrové expozice rozhodné pro proticyklickou kapitálovou rezervu zahrnují veškeré kategorie expozic vyjma kategorií podle článku 112 písm. a) až f) nařízení, pokud tyto expozice podléhají požadavku na kapitál k úvěrovému riziku podle části třetí hlavy II nařízení nebo jsou drženy v obchodním portfoliu a podléhají požadavku na kapitál ke specifickému riziku podle části třetí hlavy IV kapitoly 2 nařízení nebo požadavku na kapitál k dodatečnému riziku selhání a riziku migrace podle části třetí hlavy IV kapitoly 5 nařízení nebo, jde-li o expozice, které jsou sekuritizací, podléhají požadavku na kapitál podle části třetí hlavy II kapitoly 5 nařízení.
(4)
Povinná osoba při určení státu, ve kterém je úvěrová expozice rozhodná pro výpočet proticyklické kapitálové rezervy umístěna, postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie vydaného podle čl. 140 odst. 5 a 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU14).
(5)
Jako sazba spi, která je vstupní proměnnou pro výpočet proticyklické kapitálové rezervy specifické pro příslušnou povinnou osobupovinnou osobu, se použije
a)
sazba proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice ve výši stanovené Českou národní bankoubankou,
b)
sazba proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v jiném členském státěčlenském státě ve výši a ode dne stanovených příslušným orgánem členského státučlenského státu, pokud tato činí nejvýše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice,
c)
sazba proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v jiném členském státěčlenském státě 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice ode dne, od něhož příslušný orgán jiného členského státučlenského státu stanovil sazbu převyšující 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice. Pokud byla uznána Českou národní bankoubankou sazba převyšující 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice, použije se tato sazba,
d)
sazba proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v jiném než členském státěčlenském státě ve výši stanovené příslušným orgánem jiného než členského státučlenského státu, pokud Česká národní bankabanka nestanovila jinou sazbu podle písmene e). K části sazby převyšující 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice se nepřihlíží. Jestliže se sazba zvyšuje, použije se od okamžiku uplynutí 12 měsíců ode dne vyhlášení; to však neplatí, jestliže se sazba snižuje,
e)
sazba proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v jiném než členském státěčlenském státě ve výši stanovené Českou národní bankoubankou.
§ 64
Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika
(1)
Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizikasystémového rizika pro příslušnou povinnou osobu se vypočte podle vztahu
SRB=rT·TRE+Σiri·TREi,
kde
SRB označuje kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizikasystémového rizika pro příslušnou povinnou osobu, vyjádřenou v korunách českých,
rT označuje sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizikasystémového rizika pro celkový objem rizikové expozice stanovenou Českou národní bankouČeskou národní bankou,
ri označuje sazbu kapitálové rezervy platnou pro podmnožinu objemu rizikové expozice,
i označuje index podmnožiny expozic určených podle odstavce 2,
TRE označuje celkový objem rizikové expozice vypočtený podle čl. 92 odst. 3 nařízení, stanovený na individuálním nebo konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, vyjádřený v korunách českých,
TREi označuje objem rizikové expozice pro podmnožinu expozic i vypočtený podle čl. 92 odst. 3 nařízení.
(2)
Povinná osoba zařadí každou rizikovou expozici do příslušné podmnožiny rizikových expozic, pro kterou Česká národní bankaČeská národní banka stanoví nebo uzná speciální sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizikasystémového rizika. Jednotlivá riziková expozice musí být zařazena do všech relevantních podmnožin. Povinná osoba podmnožiny vytvoří v závislosti na podskupině povinných osob, odvětví, případně pododvětví nebo zeměpisném umístění expozic v jednotlivých státech.
(3)
Způsob určení zeměpisného umístění rizikových expozic v určitém státě je shodný jako u rozhodných expozic v případě proticyklické kapitálové rezervy. Rizikové expozice, jejichž umístění nelze tímto způsobem jednoznačně určit, považuje povinná osoba za rizikové expozice umístěné v České republice.
(4)
Sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizikasystémového rizika se uplatňují ode dne a ve výši uveřejněných Českou národní bankoubankou.
§ 65
Bezpečnostní kapitálová rezerva
Bezpečnostní kapitálová rezerva pro příslušnou povinnou osobupovinnou osobu se vypočte podle vztahu
CB = sb∙TRE,
kde:
CB označuje bezpečnostní kapitálovou rezervu pro příslušnou povinnou osobupovinnou osobu, vyjádřenou v českých korunách,
sb označuje sazbu bezpečnostní kapitálové rezervy stanovenou podle zákona o bankách, zákona o spořitelních a úvěrních družstvech,
TRE označuje celkový objem rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 nařízení stanovený na individuálním nebo konsolidovaném základě, vyjádřený v českých korunách.
§ 66
Kapitálová rezerva pro systémově významnou instituci
(1)
Kapitálová rezerva pro systémově významnou instituciinstituci se pro příslušnou povinnou osobupovinnou osobu vypočte podle vztahu
SIIB = sI ∙ TRE,
kde:
SIIB označuje kapitálovou rezervu pro systémově významnou instituciinstituci vyjádřenou v českých korunách,
sI označuje příslušnou sazbu kapitálové rezervy pro systémově významnou instituciinstituci,
TRE označuje celkový objem rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 nařízení stanovený na individuálním nebo konsolidovaném základě, vyjádřený v českých korunách.
(2)
Pro stanovení kapitálové rezervy pro systémově významnou instituciinstituci a kapitálové rezervy pro systémové rizikosystémové riziko se použijí tato pravidla:
a)
pokud povinná osoba na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě podléhá kapitálové rezervě pro globální systémově významnou instituciinstituci a kapitálové rezervě pro jinou systémově významnou instituciinstituci, uplatní se ta kapitálová rezerva, která je vyšší,
b)
pokud povinná osoba podléhá kapitálové rezervě buď pro globální systémově významnou instituciinstituci, nebo pro jinou systémově významnou instituciinstituci a zároveň podléhá kapitálové rezervě pro krytí systémového rizikasystémového rizika, pak se uplatní obě rezervy.
Kombinovaná kapitálová rezerva a omezení s ní související
§ 67
(1)
Povinná osoba naplňuje jednotlivé složky kombinované kapitálové rezervy, které se na ni vztahují, kmenovým kapitálem tier 1kapitálem tier 1, jenž má pro tento účel k dispozici, odděleně, a nepoužije kmenový kapitálkmenový kapitál tier 1 udržovaný za účelem plnění jedné z kapitálových rezerv nebo její části na plnění jiné kapitálové rezervy nebo její části.
(2)
Povinná osoba, která zcela plní kombinovanou kapitálovou rezervu, může rozhodnout o rozdělení kmenového kapitálu tier 1kapitálu tier 1 jen v tom rozsahu, v němž nedojde ke snížení kmenového kapitálukmenového kapitálu tier 1 na takovou úroveň, kdy by kombinovaná kapitálová rezerva již splněna nebyla; rozdělením kmenového kapitálukmenového kapitálu tier 1 se rozumí:
a)
výplata peněžitého podílu na zisku,
b)
poskytnutí plně nebo částečně placených akcií nebo jiných kapitálových nástrojů podle článku 26 odst. 1 písm. a) nařízení,
c)
splacení nebo odkup vlastních akcií nebo jiných kapitálových nástrojů podle článku 26 odst. 1 písm. a) nařízení uskutečněné povinnou osobou,
d)
vrácení částek splacených v souvislosti s kapitálovými nástroji podle článku 26 odst. 1 písm. a) nařízení,
e)
přidělení položek podle článku 26 odst. 1 písm. b) až e) nařízení.
§ 68
(1)
Povinná osoba, která neplní kombinovanou kapitálovou rezervu,
a)
vypočte nejvyšší částku k možnému rozdělení podle odstavce 2 a bez zbytečného odkladu o ní informuje Českou národní bankuČeskou národní banku,
b)
předtím, než vypočte nejvyšší částku k možnému rozdělení, není oprávněna
1.
rozhodnout o rozdělení kmenového kapitálukmenového kapitálu tier 1 podle § 67 odst. 2,
2.
převzít závazek výplaty pohyblivé složky odměnyodměny nebo zvláštních penzijních výhod nebo vyplatit pohyblivou složku odměnyodměny, pokud povinnost k její výplatě vznikla v době, kdy povinná osoba nesplňovala kombinovanou kapitálovou rezervu,
3.
provést výplaty související s nástroji vedlejšího kapitálu tier 1kapitálu tier 1,
c)
prostřednictvím činností podle písmene b) nerozdělí částku vyšší, než je nejvyšší částka k možnému rozdělení podle odstavce 2.
(2)
Povinná osoba vypočte nejvyšší částku k možnému rozdělení podle vztahu
MDA = (PI \\+ PYE \\- T) ∙ F,
kde
MDA označuje nejvyšší částku k možnému rozdělení související s kombinovanou kapitálovou rezervou,
PI označuje mezitímní zisk nezahrnutý do kmenového kapitálukmenového kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení po odečtení jakéhokoliv rozdělení zisku nebo provedení plateb vyplývajících z kteréhokoli z opatření podle odstavce 1 písm. b),
PYE označuje zisk za předchozí účetní období nezahrnutý do kmenového kapitálukmenového kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení po odečtení jakéhokoliv rozdělení zisku nebo provedení plateb vyplývajících z kteréhokoli z opatření podle odstavce 1 písm. b),
T označuje daň, která by byla splatná, pokud by zisky PI a PYE nebyly rozděleny,
F označuje multiplikační faktor.
(3)
Multiplikační faktor povinná osoba stanoví tak, že pokud se kmenový kapitálkmenový kapitál tier 1 udržovaný povinnou osobou nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c), čl. 92a a 92b nařízení, nad rámec požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu vyjádřený v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení nachází
a)
v prvním (nejnižším) intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak je multiplikační faktor roven 0,
b)
ve druhém intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak je multiplikační faktor roven 0,2,
c)
ve třetím intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak je multiplikační faktor roven 0,4,
d)
ve čtvrtém intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice, pak je multiplikační faktor roven 0,6.
(4)
Povinná osoba vypočte dolní a horní hranici každého intervalu podle vztahů
DHQn=CombiB4·Qn-1a
HHQn=CombiB4·Qn,
kde
DHQn označuje dolní hranici každého intervalu,
HHQn označuje horní hranici každého intervalu,
CombiB označuje celkovou kombinovanou kapitálovou rezervu, kterou má povinná osoba udržovat, vyjádřenou v korunách českých,
Qn označuje pořadové číslo příslušného intervalu a nabývá hodnot 1, 2, 3, nebo 4.
(5)
Povinná osoba neplní požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, nemá-li kapitál ve výši a kvalitě potřebné ke splnění požadavku kombinované kapitálové rezervy zároveň s každým následujícím požadavkem:
a)
podle čl. 92 odst. 1 písm. a) nařízení, čl. 92a a 92b nařízení a požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky, a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,
b)
podle čl. 92 odst. 1 písm. b) nařízení, čl. 92a a 92b nařízení a požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky, a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,
c)
podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení, čl. 92a a 92b nařízení a požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky, a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
§ 69
(1)
Omezení podle § 68 odst. 1 se týkají pouze plateb, které by měly za následek snížení kmenového kapitálu tier 1 nebo snížení zisků, za podmínky, že odložení nebo neprovedení platby nenaplní událost selhání nebo podmínku pro zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení vztahující se na dotčenou povinnou osobupovinnou osobu.
(2)
Pokud povinná osoba nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu a hodlá provést výplatu částky k možnému rozdělení nebo její části nebo přijmout některé z opatření podle § 68 odst. 1 písm. b), informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní bankuČeskou národní banku a poskytne jí alespoň informace o
a)
výši kapitálu udržovaného dotčenou povinnou osobou v členění na
1.
kmenový kapitál tier 1kapitál tier 1,
2.
vedlejší kapitál tier 1kapitál tier 1 a
3.
kapitál tier 2,
b)
výši zisku za běžné účetní období a zisku za předchozí účetní období,
c)
nejvyšší částce k možnému rozdělení vypočtené podle § 68 odst. 2,
d)
zamýšlených opatřeních, jestliže jde o:
1.
platby podílů na zisku,
2.
odkupy vlastních akcií nebo jiných kapitálových nástrojů podle článku 26 odst. 1 písm. a) nařízení povinnou osobou,
3.
platby na nástroje vedlejšího kapitálu tier 1kapitálu tier 1, nebo
4.
výplaty pohyblivé složky odměnyodměny nebo zvláštních penzijních výhod bez ohledu na skutečnost, zda se tak má stát na základě nově vzniklého závazku k výplatě nebo na základě závazku vzniklého v době, kdy povinná osoba nesplňovala na ni se vztahující požadavek na kombinovanou kapitálovou rezervu, a
e)
předpokládaných dopadech opatření podle písmene d) na kmenový kapitálkmenový kapitál tier 1 nebo zisky podle písmene b).
(3)
Povinná osoba zajistí správnost vyčíslení nejvyšší částky k možnému rozdělení vypočtené podle § 68 odst. 2 a dopadů zamýšlených opatření podle odstavce 2 písm. e) a je schopna České národní banceČeské národní bance na vyžádání správnost tohoto výpočtu prokázat.
Kapitálová rezerva k pákovému poměru a omezení s ní související
§ 69a
Rozdělením kmenového kapitálu tier 1 v souvislosti s pákovým poměremRozdělením kmenového kapitálu tier 1 v souvislosti s pákovým poměrem se rozumí rozdělení podle § 67 odst. 2.
§ 69b
(1)
Povinná osoba, která nesplňuje požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměrupákovému poměru,
a)
vypočte nejvyšší částku k možnému rozdělení související s pákovým poměrempákovým poměrem a oznámí tuto částku České národní banceČeské národní bance,
b)
není předtím, než vypočte nejvyšší částku k možnému rozdělení související s pákovým poměrempákovým poměrem, oprávněna
1.
rozhodnout o rozdělení kmenového kapitálu tier 1 v souvislosti s pákovým poměremrozdělení kmenového kapitálu tier 1 v souvislosti s pákovým poměrem,
2.
převzít závazek výplaty pohyblivé složky odměnyodměny nebo zvláštních penzijních výhod nebo vyplatit pohyblivou složku odměnyodměny, pokud povinnost k její výplatě vznikla v době, kdy povinná osoba nesplňovala kombinovanou kapitálovou rezervu,
3.
provést výplaty související s nástroji vedlejšího kapitálu tier 1kapitálu tier 1,
c)
nerozdělí prostřednictvím činností podle písmene b) částku vyšší, než je nejvyšší částka k možnému rozdělení související s pákovým poměrempákovým poměrem vypočtená podle odstavce 2.
(2)
Povinná osoba vypočte nejvyšší částku k možnému rozdělení související s pákovým poměrempákovým poměrem podle vztahu
L-MDA = (PI \\+ PYE \\- T) · F,
kde
L-MDA označuje nejvyšší částku k možnému rozdělení související s pákovým poměrempákovým poměrem,
PI označuje mezitímní zisk nezahrnutý do kmenového kapitálukmenového kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení po odečtení jakéhokoliv rozdělení zisku nebo provedení plateb vyplývajících z kteréhokoli z opatření podle odstavce 1 písm. b),
PYE označuje zisk za předchozí účetní období nezahrnutý do kmenového kapitálukmenového kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení po odečtení jakéhokoliv rozdělení zisku nebo provedení plateb vyplývajících z kteréhokoli z opatření podle odstavce 1 písm. b),
T označuje daň, která by byla splatná, pokud by zisky PI a PYE nebyly rozděleny,
F označuje multiplikační faktor.
(3)
Multiplikační faktor povinná osoba stanoví tak, že pokud se kmenový kapitál tier 1kapitál tier 1 udržovaný povinnou osobou nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. d), čl. 92a a 92b nařízení a nad rámec požadavků na kapitál uložených v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení rizika nadměrné páky a nad rámec nerizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu vyjádřený v procentech v poměru k celkové míře expozic podle čl. 429 odst. 4 nařízení, nachází
a)
v prvním (nejnižším) intervalu požadované kapitálové rezervy k pákovému poměrupákovému poměru, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak je multiplikační faktor roven 0,
b)
ve druhém intervalu požadované kapitálové rezervy k pákovému poměrupákovému poměru, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak je multiplikační faktor roven 0,2,
c)
ve třetím intervalu požadované kapitálové rezervy k pákovému poměrupákovému poměru, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak je multiplikační faktor roven 0,4,
d)
ve čtvrtém intervalu požadované kapitálové rezervy k pákovému poměrupákovému poměru, neboli je vyšší než jeho dolní hranice, pak je multiplikační faktor roven 0,6.
(4)
Povinná osoba vypočte dolní a horní hranici každého intervalu podle vztahů
DHQn=LB4·Qn-1a
HHQn=LB4·Qn,
kde
DHQn označuje dolní hranici každého intervalu,
HHQn označuje horní hranici každého intervalu,
LB označuje kapitálovou rezervu k pákovému poměrupákovému poměru, kterou má povinná osoba udržovat, vyjádřenou v korunách českých,
Qn označuje pořadové číslo příslušného intervalu a nabývá hodnot 1, 2, 3, nebo 4.
(5)
Povinná osoba neplní požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměrupákovému poměru, nemá-li kmenový kapitálkmenový kapitál tier 1 zároveň dostatečný ke splnění požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení, čl. 92a a 92b nařízení a požadavku podle čl. 92 odst. 1a nařízení a požadavků na kapitál uložených povinné osobě v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení rizika nadměrné páky, které není dostatečně pokryto požadavkem podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení.
§ 69c
(1)
Omezení podle § 69b odst. 1 se týkají pouze plateb, které by měly za následek snížení kmenového kapitálukmenového kapitálu tier 1 nebo snížení zisků za podmínky, že odložení nebo neprovedení platby nenaplní událost selhání nebo podmínku pro zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení vztahující se na dotčenou povinnou osobu.
(2)
Pokud povinná osoba nesplňuje kapitálovou rezervu k pákovému poměrupákovému poměru a hodlá provést výplatu nejvyšší částky k možnému rozdělení související s pákovým poměrempákovým poměrem nebo její části nebo přijmout některé z opatření podle § 69b odst. 1 písm. b), informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní bankuČeskou národní banku a poskytne jí alespoň informace podle § 69 odst. 2 s výjimkou písmene a) bodu 3 a sdělí nejvyšší částku k možnému rozdělení související s pákovým poměrempákovým poměrem vypočtenou podle § 69b odst. 2.
(3)
Povinná osoba zajistí správnost vyčíslení nejvyšší částky k možnému rozdělení související s pákovým poměrempákovým poměrem a dopadů zamýšlených opatření podle § 69 odst. 2 písm. d) na kmenový kapitálkmenový kapitál tier 1 nebo výši zisku za běžné účetní období a zisku za předchozí účetní období a je schopna České národní banceČeské národní bance na vyžádání správnost tohoto výpočtu prokázat.
§ 70
Náležitosti plánu na obnovení kapitálu
Plán na obnovení kapitálu obsahuje
a)
opatření, která mají zajistit zvýšení kapitálových poměrů povinné osoby s cílem splnit požadavek kombinované kapitálové rezervy a případně požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměrupákovému poměru v plném rozsahu včetně navýšení kapitálu, jejich plán a časový rámec,
b)
odhady finančních údajů alespoň v rozsahu odhadů příjmů a výdajů a předpokládané rozvahy pro časový rámec podle písmene a) a
c)
informace, které doloží reálnost splnění plánu na obnovení kapitálu.
HLAVA III
PRAVIDLA PRO VÝPOČET PÁKOVÉHO POMĚRU POBOČKY BANKY Z JINÉHO NEŽ ČLENSKÉHO STÁTU
(K § 12a odst. 5 zákona o bankách)
§ 70a
(1)
Kapitálem pro účely výpočtu pákového poměru pobočky banky z jiného než členského státuKapitálem pro účely výpočtu pákového poměru pobočky banky z jiného než členského státu se rozumí kapitál tier 1 určený obdobně podle § 56 odst. 2 až 4.
(2)
Celková míra expozic pro účely výpočtu pákového poměrupákového poměru pobočky banky z jiného než členského státupobočky banky z jiného než členského státu se určí obdobně podle čl. 429 odst. 4 až 8 a čl. 429a až 429g nařízení.
ČÁST ČTVRTÁ
PRAVIDLA PRO OMEZENÍ RIZIK
HLAVA I
PRAVIDLA PRO KVALIFIKOVANÉ ÚČASTI MIMO FINANČNÍ SEKTOR, VELKÉ EXPOZICE A PŘEVOD RIZIK POBOČKY BANKY Z JINÉHO NEŽ ČLENSKÉHO STÁTU
(K § 13 odst. 2, § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 zákona o bankách)
§ 71
Kvalifikované účasti mimo finanční sektor pobočky banky z jiného než členského státu
Pobočka banky z jiného než členského státuPobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje podmínky pro kvalifikované účastikvalifikované účasti mimo finanční sektor obdobně podle článku 89 odst. 1, 2 a odst. 3 písm. b) a článku 91 nařízení s tím, že použitelný kapitálpoužitelný kapitál této pobočky je součtem jejího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2, který činí nejvýše jednu třetinu kapitálu tier 1 této pobočky.
Velké expozice pobočky banky z jiného než členského státu
§ 72
Pobočka banky z jiného než členského státuPobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje pravidla velkých expozic obdobně podle článků 387 až 403 nařízení.
§ 73
Pobočka banky z jiného než členského státuPobočka banky z jiného než členského státu vyjme z limitů obdobně podle článku 395 odst. 1 nařízení také
a)
expozice v krytých dluhopisech podle článku 129 odst. 1, 3 a 6 nařízení, a to do výše 75 % hodnoty expozice,
b)
podrozvahové dokumentární akreditivy a nečerpané úvěrové přísliby se středně nízkým rizikem podle přílohy I nařízení, a to do výše 50 % jejich hodnoty.
§ 74
Pobočka banky z jiného než členského státuPobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje pravidla pro převod rizik podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012.
HLAVA II
PRAVIDLA PRO NABÝVÁNÍ NĚKTERÝCH DRUHŮ AKTIV
(K § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 zákona o bankách a § 11 odst. 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)
§ 75
(1)
Povinná osobaPovinná osoba nesmí nabývat podíl nebo podřízenou pohledávku na osobě, která má kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na této povinné osoběpovinné osobě samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba může nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na povinné osoběpovinné osobě kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast podle odstavce 1, pouze při současném splnění těchto podmínek:
a)
povinná osobapovinná osoba, která hodlá nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na povinné osoběpovinné osobě kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast podle odstavce 1, je v pozici tvůrce trhu a toto své postavení České národní bancebance prokáže před prvním nabytím kapitálového nástroje vydaného osobou, jež má na povinné osoběpovinné osobě kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast podle odstavce 1,
b)
tyto kapitálové nástroje nabývá za účelem tvorby trhu a zařazuje je do svého obchodního portfolia a
c)
reálná hodnota všech kapitálových nástrojů jednoho emitenta, který je osobou, jež má na povinné osoběpovinné osobě kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast podle odstavce 1, nesmí přesáhnout 1 % kapitálu povinné osobypovinné osoby stanoveného na individuálním základě.
§ 76
(1)
Pobočka banky z jiného než členského státuPobočka banky z jiného než členského státu nesmí nabývat podíl nebo podřízenou pohledávku na osobě, která má kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na zahraniční bancebance, jejíž je pobočkou, samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou.
(2)
Pobočka banky z jiného než členského státuPobočka banky z jiného než členského státu může nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na zahraniční bancebance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast podle odstavce 1, pouze při současném splnění těchto podmínek:
a)
pobočka banky z jiného než členského státupobočka banky z jiného než členského státu, která hodlá nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na zahraniční bancebance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast podle odstavce 1, je v pozici tvůrce trhu a toto své postavení České národní bancebance prokáže před prvním nabytím kapitálového nástroje vydaného osobou, jež má na zahraniční bancebance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast podle odstavce 1,
b)
tyto kapitálové nástroje nabývá za účelem tvorby trhu a zařazuje je do svého obchodního portfolia a
c)
reálná hodnota všech kapitálových nástrojů jednoho emitenta, který je osobou, jež má na zahraniční bancebance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast podle odstavce 1, nesmí přesáhnout 1 % kapitálu této pobočky.
HLAVA III
PRAVIDLA PRO FINANCOVÁNÍ NABYTÍ NĚKTERÝCH DRUHŮ AKTIV
(K § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 zákona o bankách a § 11 odst. 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)
§ 77
(1)
Povinná osobaPovinná osoba nesmí poskytovat úvěryúvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje, například záruky, akreditivy, za účelem přijetí úvěruúvěru na nákup kapitálových nástrojů, které byly vydány
a)
touto povinnou osoboupovinnou osobou,
b)
právnickou osobou s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na povinné osoběpovinné osobě,
c)
právnickou osobou, která je ovládána osobou s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na povinné osoběpovinné osobě,
d)
právnickou osobou, která je ovládána osobami jednajícími ve shodě, pokud tyto osoby ovládají povinnou osobupovinnou osobu,
e)
právnickou osobou, která patří mezi osoby jednající ve shodě podle písmene d),
f)
právnickou osobou, která je ovládána některou z osob jednajících ve shodě podle písmene d), nebo
g)
právnickou osobou ovládanou povinnou osoboupovinnou osobou.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba nesmí poskytovat úvěryúvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem přijetí úvěruúvěru k financování nabytí
a)
podílu, který není ve formě cenného papírucenného papíru, v osobách podle odstavce 1, nebo
b)
podřízené pohledávky za osobou podle odstavce 1.
(3)
Povinná osobaPovinná osoba nesmí poskytovat úvěryúvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem splacení základního členského vkladuvkladu nebo dalšího členského vkladuvkladu do povinné osobypovinné osoby.
§ 78
(1)
Pobočka banky z jiného než členského státuPobočka banky z jiného než členského státu nesmí poskytovat úvěryúvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje, zejména záruky nebo akreditivy, za účelem přijetí úvěruúvěru na nákup kapitálových nástrojů, které byly vydány
a)
zahraniční bankoubankou, jejíž je pobočkou,
b)
právnickou osobou s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na zahraniční bancebance, jejíž je pobočkou,
c)
právnickou osobou, která je ovládána osobou s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na zahraniční bancebance, jejíž je pobočkou,
d)
právnickou osobou, která je ovládána osobami jednajícími ve shodě a tyto osoby ovládají zahraniční bankubanku, jejíž je pobočkou,
e)
právnickou osobou, která patří mezi osoby jednající ve shodě podle písmene d),
f)
právnickou osobou, která je ovládána některou z osob jednajících ve shodě podle písmene d), nebo
g)
právnickou osobou ovládanou zahraniční bankoubankou, jejíž je pobočkou.
(2)
Pobočka banky z jiného než členského státuPobočka banky z jiného než členského státu nesmí poskytovat úvěryúvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem přijetí úvěruúvěru k financování
a)
nabytí podílu, který není ve formě cenného papírucenného papíru, na osobách podle odstavce 1, nebo
b)
získání podřízené pohledávky za osobou podle odstavce 1.
(3)
Pobočka banky z jiného než členského státuPobočka banky z jiného než členského státu nesmí poskytovat úvěryúvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem splacení základního členského vkladuvkladu nebo dalšího členského vkladuvkladu v zahraniční bancebance, jejíž je pobočkou.
HLAVA IV
PRAVIDLA PRO POSUZOVÁNÍ AKTIV
(K § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 zákona o bankách a § 11 odst. 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)
§ 79
Předmět kategorizace
Povinná osoba kategorizuje expozice uvedené v čl. 47a odst. 1 nařízení.
§ 80
Základní kategorie
Povinná osobaPovinná osoba zařazuje expozice podle § 79 do těchto kategorií:
a)
nevýkonné expozice,
b)
výkonné expozice.
§ 81
Nevýkonné expozice
Povinná osoba zařazuje expozice podle § 79 do kategorie nevýkonných expozic podle pravidel uvedených v čl. 47a odst. 3 až 7 nařízení.
§ 82
Výkonné expozice
Povinná osobaPovinná osoba zařazuje do kategorie výkonných expozic expozice podle § 79 nezařazené do kategorie nevýkonných expozic podle § 81.
§ 84
Očekávané úvěrové ztráty
(1)
Povinná osobaPovinná osoba stanovuje očekávané úvěrové ztráty u expozic podle § 79 jiných než oceňovaných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba postupuje při stanovení očekávaných úvěrových ztrát podle mezinárodního účetního standardu IFRS 9 Finanční nástroje, uvedeného v příloze nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, v platném znění. Může při tom uplatnit praktická zjednodušení uvedená v tomto standardu, a to s ohledem na svou velikost, model svého podnikání nebo rozsah a složitost činností, které vykonává.
§ 85
Opravné položky a rezervy
(1)
Povinná osobaPovinná osoba kryje očekávané úvěrové ztráty podle § 84 opravnými položkami a rezervami.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba alespoň jednou za čtvrtletí posuzuje dostatečnost a důvodnost vytvořených opravných položek a rezerv podle odstavce 1 a upravuje jejich výši.
(3)
Povinná osobaPovinná osoba je povinna kdykoli prokázat České národní bancebance dostatečnost a důvodnost opravných položek a rezerv podle odstavce 1.
§ 86
Zohlednění zajištění
Povinná osobaPovinná osoba může při stanovení výše opravných položek a rezerv podle § 85 zohlednit zajištění, pokud
a)
zajištění a s ním související uplatňované zásady a používané postupy vedoucí ke snižování úvěrového rizika zakládají nároky, které jsou právně účinné a vymahatelné ve všech právních řádech, jež jsou rozhodné pro nároky ze zajištění,
b)
odpovídajícím způsobem řídí rizika, kterým je nebo může být vystavena v souvislosti se zajištěním, které zohledňuje; pokud je zajištěním nemovitá věc, je taková nemovitá věc dostatečně pojištěna proti škodám,
c)
bez ohledu na zohledňované zajištění nadále provádí plné posuzování úvěrového rizika spojeného s dotčenou expozicí,
d)
je kolaterálkolaterál v přiměřené době zpeněžitelný alespoň v hodnotě, v jaké je zohledněn při výpočtu opravné položky a rezervy; pokud byl kolaterálkolaterál v uplynulých 3 letech zobchodován, je možné jej při stanovení výše opravné položky a rezervy zohlednit nejvýše do ceny posledního obchodu,
e)
je v případě selhání dlužníka nebo, jestliže to připadá v úvahu, osoby, která převzala kolaterálkolaterál do úschovy, ke skladování, anebo do správy, zejména bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku některé z těchto osob, nebo nastala-li jiná stanovená úvěrová událost, oprávněna uspokojit svou pohledávku v přiměřené době od rozhodné skutečnosti,
f)
stupeň korelace mezi hodnotou kolaterálukolaterálu a úvěrovou kvalitou dlužníka je nevýznamný,
g)
je poskytovatel osobního zajištění dostatečně důvěryhodný tak, aby byla zabezpečena dostatečná jistota, že dosažená úroveň snížení úvěrového rizika odpovídá míře, v jaké je toto snížení zohledněno při výpočtu výše opravné položky a rezervy,
h)
má stanovena a uplatňuje jednoznačná kritéria pro posuzování způsobilosti poskytovatelů osobního zajištění a
i)
rozsah zajištění je jasný a nesporný, smlouva o zajištění neobsahuje žádné ustanovení, jehož splnění by bylo mimo přímou kontrolu povinné osobypovinné osoby, a zajišťovací závazek je řádně zdokumentován.
§ 91
Pravidla pro posuzování aktiv pobočky banky z jiného než členského státu
Pobočka banky z jiného než členského státuPobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje pravidla pro posuzování aktiv podle § 79 až 82 a § 84 až 86.
HLAVA V
PRAVIDLA LIKVIDITY POBOČKY BANKY Z JINÉHO NEŽ ČLENSKÉHO STÁTU
(K § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 zákona o bankách)
§ 92
Pobočka banky z jiného než členského státuPobočka banky z jiného než členského státu dodržuje likviditní požadavky obdobně podle části šesté nařízení v rozsahu, v jakém se tyto požadavky vztahují na bankubanku.
ČÁST PÁTÁ
UVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ
(K § 11a odst. 4 a § 11b odst. 7 zákona o bankách a § 7b odst. 7 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)
Obsah údajů určených k uveřejnění
§ 93
Obsah údajů, které povinná osoba uveřejňuje o sobě, o složení společníků nebo členů, o struktuře skupinyskupiny, jejíž je součástí, o své činnosti a finanční situaci na individuálním základě, je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.
§ 95
Obsah údajů uveřejňovaných pobočkou banky z jiného než členského státupobočkou banky z jiného než členského státu je uveden v příloze č. 13 této vyhlášky.
Periodicita a lhůty uveřejňování údajů
§ 96
Povinná osoba čtvrtletně uveřejňuje údaje podle přílohy č. 10 k této vyhlášce.
§ 97
(1)
Povinná osobaPovinná osoba uveřejňuje údaje ke dni
a)
31\\. března do 13. května,
b)
30\\. června do 12. srpna,
c)
30\\. září do 12. listopadu,
d)
31\\. prosince do 4 měsíců po skončení příslušného kalendářního roku.
(2)
Pokud povinná osobapovinná osoba uplatňuje jako účetní období hospodářský rok namísto kalendářního roku, může uveřejňovat čtvrtletní rozvahu, čtvrtletní výkaz zisku a ztráty a poměrové ukazatele podle přílohy č. 10 této vyhlášky k poslednímu dni každého čtvrtletí hospodářského roku, a to
a)
do 6 týdnů po skončení příslušného čtvrtletí hospodářského roku a
b)
do 4 měsíců po skončení příslušného hospodářského roku.
(3)
Současně s údaji podle odstavců 1 a 2 uveřejní povinná osobapovinná osoba i datum jejich uveřejnění. To platí i pro doplnění nebo opravu již uveřejněných údajů.
§ 98
(1)
Pobočka banky z jiného než členského státuPobočka banky z jiného než členského státu ročně uveřejňuje údaje o plnění obezřetnostních pravidel podle přílohy č. 13 bodu 3 písm. a) a čtvrtletně uveřejňuje ostatní údaje podle přílohy č. 13 ke dni
a)
31\\. března do 13. května,
b)
30\\. června do 12. srpna,
c)
30\\. září do 12. listopadu,
d)
31\\. prosince do 4 měsíců po skončení příslušného kalendářního roku.
(2)
Pokud pobočka banky z jiného než členského státupobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje jako účetní období hospodářský rok namísto kalendářního roku, může uveřejňovat poměrové ukazatele podle přílohy č. 13 této vyhlášky k poslednímu dni každého čtvrtletí hospodářského roku, a to
a)
do 6 týdnů po skončení příslušného čtvrtletí hospodářského roku a
b)
do 4 měsíců po skončení příslušného hospodářského roku.
(3)
Současně s údaji podle odstavců 1 a 2 uveřejní pobočka banky z jiného než členského státupobočka banky z jiného než členského státu datum jejich uveřejnění. Věta první se vztahuje obdobně také na doplnění a opravu již uveřejněných údajů.
Způsob a struktura uveřejňování údajů
§ 99
(1)
Povinná osobaPovinná osoba uveřejňuje údaje podle části osmé nařízení, zákona o bankách, zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, zákona o podnikání na kapitálovém trhu a této vyhlášky v českém jazyce na svých internetových stránkách ve složce pod společným označením „Povinně uveřejňované informacePovinně uveřejňované informace“, v podobě neuzamčených datových souborů vhodných ke stažení, a to ve formátu xls/xlsx. Součástí této složky jsou alespoň údaje podle věty první za posledních 5 let, posledních 5 výročních zpráv a posledních 5 konsolidovaných výročních zpráv, má-li povinnost ji vyhotovovat; tyto zprávy obsahují také účetní závěrku ověřenou auditorem.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba bez zbytečného odkladu sdělí České národní bancebance přesnou adresu internetových stránek, na které jsou údaje podle odstavce 1 dostupné, a případnou aktualizaci této adresy. Tuto adresu povinná osobapovinná osoba uvádí rovněž ve své výroční zprávě.
§ 100
(1)
Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje požadované údaje v českém jazyce na svých internetových stránkách ve složce pod společným označením „Povinně uveřejňované informace“, v podobě neuzamčených datových souborů vhodných ke stažení, a to ve formátu xls/xlsx.
(2)
Pobočka banky z jiného než členského státuPobočka banky z jiného než členského státu bez zbytečného odkladu sdělí České národní bancebance přesnou adresu internetových stránek, na které jsou údaje podle odstavce 1 dostupné, a případnou aktualizaci této adresy.
§ 101
Jsou-li údaje požadované k uveřejnění předmětem informační povinnosti vůči České národní bancebance, povinná osobapovinná osoba je uveřejňuje v obdobné struktuře, jakou použila ve výkazech předkládaných České národní bancebance, nestanoví-li strukturu uveřejňovaných údajů přímo použitelný předpis Evropské unie upravující uveřejňování těchto údajů.
ČÁST ŠESTÁ
NĚKTERÉ INFORMACE A PODKLADY PŘEDKLÁDANÉ ČESKÉ NÁRODNÍ BANCE
(K § 24 odst. 1 a 2 zákona o bankách a § 27 odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)
§ 104
Informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu
(1)
Informaci o systému vnitřně stanoveného kapitálu předkládá České národní banceČeské národní bance povinná osoba, která podle zákona o bankách nebo zákona o spořitelních a úvěrních družstvech plní povinnosti týkající se vnitřně stanoveného kapitálu13).
(2)
Povinná osobaPovinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní bankubanku o
a)
systému, který v rámci svého řídicího a kontrolního systému zavedla a udržuje pro
1.
stanovení a průběžné posuzování vnitřně stanovené kapitálové potřeby a
2.
plánování a průběžné udržování vnitřně stanovených kapitálových zdrojů v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrývaly rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena, a
b)
řídicích a organizačních předpokladech a uspořádání, postupech, výstupech a jejich využití a kontrolních mechanismech systému podle písmene a).
(3)
Rozsah a míra podrobnosti informace odpovídá rozsahu a složitosti systému vnitřně stanoveného kapitálu povinné osoby podle odstavce 1. Jde-li o informaci o tomto systému na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě, povinná osoba podle odstavce 1 uvede údaje také v členění podle jednotlivých osob, které jsou členem skupinyskupiny a jsou zahrnuty do jejího systému vnitřně stanoveného kapitálu.
(4)
Povinná osobaPovinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní bankubanku o systému vnitřně stanoveného kapitálu za uplynulé účetní období nejpozději do 30. dubna, nedohodne-li se s Českou národní bankoubankou jinak. Informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu obsahuje informaci o plánu a skutečnosti za dané účetní období a o plánu dalšího udržování vnitřně stanovených kapitálových poměrů.
(5)
Povinná osobaPovinná osoba podle odstavce 1 předkládá informaci o svém systému vnitřně stanoveného kapitálu v elektronické podobě. Formát dat dohodne povinná osobapovinná osoba podle odstavce 1 s Českou národní bankoubankou individuálně.
§ 104a
Informace o systému hodnocení přiměřenosti likvidity a financování
(1)
Informaci o systému a postupech hodnocení přiměřenosti likvidity a financování předkládá České národní banceČeské národní bance povinná osoba, která podle zákona o bankách nebo zákona o spořitelních a úvěrních družstvech plní povinnosti týkající se řízení rizika likvidity18).
(2)
Povinná osobaPovinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní bankubanku o
a)
systému, který v rámci svého řídicího a kontrolního systému zavedla a udržuje pro
1.
stanovení a průběžné posuzování vnitřně stanovených požadavků na likviditu a financování a
2.
plánování a průběžné udržování vnitřně stanovených zdrojů likvidity a financování v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrývaly rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena, a
b)
řídicích a organizačních předpokladech a uspořádání, postupech, výstupech a jejich využití a kontrolních mechanismech systému podle písmene a).
(3)
Rozsah a míra podrobnosti informace odpovídá rozsahu a složitosti systému pro hodnocení přiměřenosti likvidity a financování povinné osobypovinné osoby podle odstavce 1.
(4)
Povinná osobaPovinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní bankubanku o systému a postupech pro hodnocení přiměřenosti likvidity a financování za uplynulé účetní období nejpozději do 30. dubna, nedohodne-li se s Českou národní bankoubankou jinak. Informace o systému a postupech pro hodnocení přiměřenosti likvidity a financování obsahuje informaci o plánu a skutečnosti za dané účetní období a o plánu dalšího udržování vnitřně stanovené přiměřenosti likvidity a financování.
(5)
Povinná osobaPovinná osoba podle odstavce 1 předkládá informaci o svém systému vnitřně stanovené přiměřenosti likvidity a financování v elektronické podobě. Formát dat dohodne povinná osobapovinná osoba podle odstavce 1 s Českou národní bankoubankou individuálně.
§ 105
Informace o transakcích uvnitř skupiny
(1)
Povinná osobaPovinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní bankubanku o sjednání transakce v hodnotě převyšující 1 % z bilanční sumy povinné osobypovinné osoby, která znamená, že se na povinnou osobupovinnou osobu převádí úvěrové riziko, jemuž je vystavena osoba,
a)
která je ovládána povinnou osoboupovinnou osobou,
b)
kterou ovládá tatáž osoba jako povinnou osobupovinnou osobu, nebo
c)
která ovládá povinnou osobupovinnou osobu.
(2)
Transakcí podle odstavce 1 je zejména
a)
nabytí aktiva, které není obchodováno na aktivním trhu,
b)
nabytí portfolia pohledávek, které nejsou obchodovány na aktivním trhu,
c)
nabytí sekuritizované expozice,
d)
poskytnutí syndikátního úvěruúvěru, spoluúčast na úvěrovém riziku nebo podobný obchod, nebo
e)
poskytnutí záruky nebo sjednání úvěrového derivátu.
(3)
Pokud dochází k převodu úvěrového rizika na povinnou osobupovinnou osobu v důsledku více souvisejících transakcí, považují se tyto transakce pro účely posouzení hodnoty přesahující 1 % z bilanční sumy povinné osobypovinné osoby za jednu transakci.
§ 106
Informace o strukturálních změnách
Povinná osobaPovinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní bankubanku o
a)
sjednání koupě obchodního závoduobchodního závodu, anebo jeho části od osoby,
1.
která je ovládána povinnou osoboupovinnou osobou,
2.
kterou ovládá tatáž osoba jako povinnou osobupovinnou osobu, nebo
3.
která ovládá povinnou osobupovinnou osobu,
b)
sjednání přímé, nepřímé, anebo syntetické kapitálové investice do osoby, kterou ovládá táž osoba jako povinnou osobupovinnou osobu, pokud tato kapitálová investice převyšuje 10 % základního kapitálu osoby, do níž investice směřuje, a
c)
rozhodnutí zúčastnit se na přeměně obchodní korporace.
§ 107
Informace o outsourcingu
(1)
Pokud povinná osobapovinná osoba pro zajištění svých významných činností nebo k jejich podpoře sjednává outsourcing, informuje o tom v dostatečném předstihu Českou národní bankubanku. Součástí této informace je přehled takto vykonávaných činností a základní identifikační údaje o poskytovateli outsourcingu.
(2)
Pro účely odstavce 1 se významnou činností rozumí
a)
činnosti takového významu, že nedostatek nebo selhání při jejich zajišťování může mít významný dopad na schopnost povinné osobypovinné osoby plnit obezřetnostní pravidla nebo na nepřetržitost výkonu jejích činností,
b)
činnosti, jejichž poskytování je podmíněno udělením oprávnění k činnosti příslušným orgánem dohledu,
c)
činnosti, které mají významný vliv na řízení rizik povinné osobypovinné osoby,
d)
řízení rizik spjatých s činnostmi podle písmen a) až c).
(3)
Povinná osobaPovinná osoba informuje v dostatečném předstihu Českou národní bankubanku o případných podstatných změnách ve skutečnostech podle odstavce 1, zejména o případné změně poskytovatele outsourcingu a změně povahy, rozsahu nebo složitosti takto vykonávané činnosti.
(4)
Na pobočku banky z jiného než členského státupobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 až 3 vztahují obdobně.
§ 108
Informace o přístupech pro výpočet kapitálových požadavků
(1)
Povinná osobaPovinná osoba, která používá standardizovaný přístup, informuje Českou národní bankubanku bez zbytečného odkladu o zapsané ratingové agentuře nebo exportní úvěrové agentuře, kterou zvolila pro účely stanovení úvěrové kvality.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba, která používá interní přístupinterní přístup pro výpočet objemů rizikově vážených expozic nebo pro výpočet kapitálových požadavků jiných, než jsou kapitálové požadavky k operačnímu riziku, informuje Českou národní bankubanku o výsledcích výpočtů svých interních přístupůinterních přístupů pro své expozice nebo pozice uvedené ve srovnávacích portfoliích spolu s vysvětlením použitých metodik v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/2070 ze dne 14. září 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy o šablonách, definicích a řešeních v oblasti informačních technologií, které mají instituce používat při podávání zpráv Evropskému orgánu pro bankovnictví a příslušným orgánům podle čl. 78 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
(3)
Povinná osobaPovinná osoba, která používá externí rating pro účely stanovení úvěrové kvality sekuritizované expozice, informuje bez zbytečného odkladu o své volbě zapsané ratingové agentury Českou národní bankubanku.
(4)
Pokud povinná osobapovinná osoba hodlá změnit některý z dosud používaných přístupů pro výpočet kapitálových požadavků nebo provést změnu v používaném interním přístupuinterním přístupu nebo interním modelu, informuje o tomto záměru bez zbytečného odkladu Českou národní bankubanku.
(5)
Na pobočku banky z jiného než členského státupobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 až 4 vztahují obdobně.
§ 109
Informace o malém obchodním portfoliu
(1)
Povinná osobaPovinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní bankubanku
a)
o využití možnosti stanovovat kapitálové požadavky k nástrojům zařazeným do malého obchodního portfolia jako k nástrojům zařazeným do investičního portfolia a
b)
o ukončení postupu podle písmene a).
(2)
Na pobočku banky z jiného než členského státupobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.
§ 110
Informace o riziku nesplnění dluhu
(1)
Povinná osobaPovinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní bankubanku o všech repo obchodechrepo obchodech a půjčkách či výpůjčkách cenných papírůcenných papírů nebo komodit ve smyslu nařízení15), u kterých nastalo selhání protistrany.
(2)
Na pobočku banky z jiného než členského státupobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.
§ 111
Informace o změně účetního období
(1)
Pokud povinná osobapovinná osoba hodlá změnit účetní období, informuje Českou národní bankubanku o tomto záměru bez zbytečného odkladu, alespoň však 12 měsíců před plánovanou změnou.
(2)
Na pobočku banky z jiného než členského státupobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.
§ 112
Informace o měnových pozicích
(1)
Povinná osobaPovinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní bankubanku, pokud
a)
absolutní hodnota čisté měnové pozice povinné osobypovinné osoby v jakékoliv cizí měně nebo v českých korunách stanovené podle článku 352 nařízení přesáhne 15 % kapitálu povinné osobypovinné osoby stanoveného na individuálním základě, nebo
b)
celková čistá měnová pozice povinné osobypovinné osoby stanovená podle článku 352 nařízení přesáhne 20 % kapitálu povinné osobypovinné osoby stanoveného na individuálním základě.
(2)
Na pobočku banky z jiného než členského státupobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.
§ 113
Informace o odměňování
(1)
Povinná osobaPovinná osoba informuje Českou národní bankubanku o odměňování v uplynulém účetním období nejpozději do 30. června. Tato povinnost je splněna také tím, že povinná osobapovinná osoba v uvedeném termínu informaci uveřejní v souladu s článkem 450 nařízení.
(2)
Informace o odměňování obsahuje
a)
počet pracovníkůpracovníků s odměnamiodměnami odpovídajícími částce 1 000 000 eur a více za účetní období v členění do pásem po 1 000 000 eur,
b)
pracovní zařazení pracovníkůpracovníků podle písmene a) v členění podle oblastí podnikání v rámci činností povinné osobypovinné osoby včetně informace o pracovních povinnostech těchto pracovníkůpracovníků,
c)
údaje o základní struktuře jednotlivých odměnodměn pracovníkůpracovníků podle písmene a) v členění podle oblastí podnikání v rámci činností povinné osoby a
d)
informace o rozdílech v odměňování pracovníkůpracovníků, pokud jde o rozdíly v odměňování žen a mužů.
(3)
Na pobočku bankybanky z jiného než členského státučlenského státu se odstavce 1 a 2 vztahují obdobně.
§ 114
Informace o změně osoby
(1)
Pokud povinná osoba provádí změnu osoby ve vedení klíčové funkceklíčové funkce, informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní bankuČeskou národní banku. Prováděním změnyProváděním změny se rozumí také situace, kdy termín ukončení výkonu dané funkce stávající osobou a termín zahájení výkonu takové funkce jinou osobou se liší; v takovém případě sdělí povinná osoba oba termíny.
(2)
Součástí informace podle odstavce 1 je
a)
přesné označení funkce, o kterou jde,
b)
uvedení, zda jde o změnu prováděnou výhradně z podnětu dosavadní osoby ve vedení klíčové funkceklíčové funkce; nejde-li o takovou změnu, součástí informace je důvod změny,
c)
základní identifikační údaje o obou oznamovaných osobách,
d)
termín nebo termíny změny,
e)
zpráva povinné osoby o výsledcích posouzení vhodnosti osoby pro výkon funkce, již bude vykonávat, z hlediska splnění požadavků důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti této osoby, a
f)
případné další podstatné informace k oznamované změně.
(3)
Povinná osoba informuje Českou národní bankuČeskou národní banku o výsledcích posouzení vhodnosti vždy, pokud navrhuje změnu člena vedoucího orgánu.
(4)
Součástí informace podle odstavce 3 je výsledek
a)
vyhodnocení, zda v řádném výkonu funkce nebrání hodnocené osobě profesní, podnikatelská nebo jiná obdobná činnost, například činnost u osoby s obdobným předmětem podnikání,
b)
vyhodnocení splnění požadavků důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti hodnocené osoby pro výkon dané funkce a
c)
vyhodnocení splnění požadavků důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti vedoucího orgánu jako celku po zohlednění změn v jeho složení.
(5)
Na pobočku bankybanky z jiného než členského státučlenského státu se odstavce 1 až 4 použijí obdobně.
§ 115
Informace o operacích s vybranými rizikovými protistranami nebo zeměpisnými oblastmi
(1)
Pokud povinná osobapovinná osoba v rámci svých činností uzavřela ujednání nebo je jinou formou aktivní vůči protistraně nebo ve státě, jež jsou nebo by mohly být považovány za netransparentní nebo jinak potenciálně rizikovými včetně offshorových center [§ 18 odst. 2 písm. f)], informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní bankubanku. To platí i v případě, že jde o aktivity povinné osobypovinné osoby pro klientaklienta nebo na jeho žádost.
(2)
Součástí informace je
a)
identifikace protistrany nebo státu, o něž jde,
b)
výstižný popis oznamované aktivity,
c)
upřesnění, zda jde o vlastní aktivitu povinné osobypovinné osoby nebo aktivitu z podnětu klientaklienta, a
d)
časové a případné další podstatné informace k oznamované aktivitě; pokud je to relevantní, je součástí oznámení
1.
alespoň rámcová kvantifikace rozsahu aktivity,
2.
alespoň rámcové vyhodnocení rizik spojených s aktivitou a
3.
základní informace o osobě nebo osobách přímo zapojených nebo s jinou významnou vazbou na oznamovanou aktivitu.
(3)
Na pobočku banky z jiného než členského státupobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 a 2 vztahují obdobně.
§ 116
Informace o možném významném ohrožení reputace
(1)
Povinná osobaPovinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní bankubanku, pokud zaznamená možné významné ohrožení reputace, které má nebo by mohlo mít vliv na výkon činností povinné osobypovinné osoby.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní bankubanku o
a)
významné trestné činnosti, která může ohrozit nebo ohrožuje výkon její činnosti, a
b)
významném trendu v oblasti boje proti legalizaci příjmů z trestné činnosti a financování terorismu.
(3)
Součástí informace podle odstavců 1 a 2 je výstižný popis oznamovaného jevu a jeho klíčové věcné, časové a další charakteristiky. Pokud je to relevantní, je součástí popisu alespoň rámcová kvantifikace hrozícího nebo již vzniklého nepříznivého finančního dopadu oznamovaného jevu a základní informace o osobě nebo osobách s vazbou na oznamovaný jev.
(4)
Na pobočku banky z jiného než členského státupobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 až 3 vztahují obdobně.
§ 116a
Zpráva o přiměřenosti opatření přijatých za účelem ochrany majetku zákazníka
(1)
Zpráva o přiměřenosti opatření přijatých za účelem ochrany majetku zákazníkamajetku zákazníka podle § 12e odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu se předkládá
a)
v případě roční informace do 4 měsíců po skončení příslušného účetního období a
b)
bez zbytečného odkladu po zjištění nedostatků kdykoliv v průběhu roku.
(2)
Zpráva podle odstavce 1 písm. a) obsahuje zhodnocení funkčnosti a efektivnosti opatření přijatých za účelem ochrany majetku zákazníkamajetku zákazníka a identifikaci zavedených mechanismů kontroly, alespoň
a)
informace o věcném a časovém rozsahu oblastí ověřovaných auditorem,
b)
zhodnocení souladu účetních zásad a postupů účtování o peněžních prostředcích a investičních nástrojích zákazníkazákazníka s právními předpisy,
c)
zhodnocení shody vedení majetku zákazníkamajetku zákazníka v systému vnitřní evidence s právními předpisy,
d)
zhodnocení, zda rekonciliace zákaznického majetku je prováděna přiměřeně často, průkazným způsobem a v souladu s právními předpisy a vnitřním předpisemvnitřním předpisem povinné osobypovinné osoby,
e)
ověření správnosti systémového a funkčního nastavení procesu rekonciliace veškerého majetku zákazníkůmajetku zákazníků, prováděné povinnou osoboupovinnou osobou, a ověření výsledků nejméně jedné rekonciliace veškerého majetku zákazníkůmajetku zákazníků v každém měsíci v průběhu kalendářního roku, za který se zpráva zpracovává,
f)
výsledek ověření souladu ukládání investičních nástrojů a peněžních prostředků u třetích osob s právními předpisy,
g)
výsledek ověření souladu použití investičních nástrojů s právními předpisy a vnitřními předpisyvnitřními předpisy povinné osobypovinné osoby,
h)
specifikaci chybějících kontrolních mechanismů, popis zjištěných nedostatků a vyhodnocení jejich závažnosti,
i)
další důležité informace, které se týkají ochrany majetku zákazníkamajetku zákazníka povinnou osoboupovinnou osobou.
(3)
Zpráva podle odstavce 1 je předkládána v elektronické podobě podepsaná způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu19), případně v listinné podobě na adresu České národní bankybanky.
§ 116b
Informace o aktivitách předkládané pobočkou banky z jiného než členského státu
(1)
Pobočka banky z jiného než členského státuPobočka banky z jiného než členského státu předkládá České národní banceČeské národní bance alespoň jednou ročně údaje o
a)
bilanční sumě pobočky,
b)
likvidních aktivech, jež má pobočka k dispozici, zejména o dostupnosti likvidních aktiv v měnách členských státůčlenských států,
c)
kapitálu, který má pobočka k dispozici,
d)
účastiúčasti na systémech ochrany vkladůvkladů, které mají vkladatelé k dispozici,
e)
systémech řízení rizik,
f)
systémech správy a řízení a údaje o osobách zastávajících klíčové funkceklíčové funkce pro činnosti pobočky,
g)
ozdravných plánech, které se na pobočku vztahují, a
h)
jakýchkoli dalších skutečnostech nezbytných pro celkové sledování činností pobočky, a to v obdobném rozsahu, složení a struktuře, jako je předkládá bankabanka.
(2)
Požadavek na předložení údaje podle odstavce 1 se považuje za splněný, pokud je příslušný údaj předkládán České národní banceČeské národní bance na základě jiného právního předpisu upravujícího informační povinnost vůči České národní banceČeské národní bance.
ČÁST SEDMÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 117
Povinná osobaPovinná osoba uvede své právní a vnitřní poměry do souladu s požadavky podle § 11 a 29 do 5. září 2014.
§ 118
Údaje podle stavu k 30. červnu 2014 uveřejní povinná osobapovinná osoba a pobočka banky z jiného než členského státupobočka banky z jiného než členského státu v souladu s ustanoveními části páté vyhlášky č. 23/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění účinném k 30. červnu 2014.
§ 119
Vyhláška č. 23/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry se zrušuje.
§ 120
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 163/2014 Sb.
Podrobnější vymezení některých požadavků na odměňování
Působnost
1.
Povinná osoba zavede kritéria stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 94 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU a uplatňuje zásady a postupy odměňování podle této přílohy takto:
a)
zásady odměňování podle bodů 3 a 28 uplatňuje na celkový systém odměňování povinné osoby a pro odměňování všech pracovníkůpracovníků,
b)
zvláštní zásady a postupy odměňování podle bodů 4 až 12, 16 až 20 a 22 až 27 uplatňuje na vybrané oblasti celkového systému odměňování povinné osoby a vždy pro odměňování
1.
člena vedoucího orgánu,
2.
pracovníkapracovníka vrcholného vedení,
3.
pracovníkapracovníka s manažerskou odpovědností za kontrolní funkci nebo ve významné obchodní jednotce,
4.
pracovníkapracovníka s nárokem na významnou odměnuodměnu v předchozím účetním období, jsou-li splněny tyto podmínky:
4.1.
odměnaodměna pracovníkapracovníka dosahuje nejméně částky 500 000 eur a současně nejméně výše průměrné odměnyodměny členů vedoucího orgánu a pracovníkůpracovníků ve vrcholném vedení,
4.2.
pracovníkpracovník vykonává pracovní činnost ve významné obchodní jednotce a jeho činnost je takového druhu, že má podstatný vliv na rizikový profil dané obchodní jednotky,
5.
pracovníkapracovníka neuvedeného v bodech 1 až 4, pokud patří do kategorie pracovníkůpracovníků, jejíž kritéria stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 94 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, a
c)
je-li povinná osoba velkou institucíinstitucí podle čl. 4 odst. 1 bodu 146 nařízení nebo hodnota jejích aktiv na individuálním základě v průběhu čtyřletého období bezprostředně předcházejícího běžnému účetnímu roku činí v průměru více než 5 miliard eur, uplatňuje i zvláštní zásady a postupy odměňování uvedené v bodech 13 až 15 a 21 s tím, že je neuplatní pro odměňování pracovníkapracovníka, jehož roční pohyblivá složka odměnyodměny nepřesahuje 50 000 eur a nepředstavuje více než jednu třetinu jeho celkové roční odměnyodměny.
2.
Zásady odměňování podle bodu 1 povinná osoba vhodným způsobem zohlední při odměňování dalších právnických nebo fyzických osob, pokud fakticky vykonávají činnost pro povinnou osobu a tato činnost má významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby nebo jejichž odměňování je obdobné jako u osob podle bodu 1 písm. b), a to bez ohledu na právní vztah s povinnou osobou, právní formu a zeměpisné umístění.
Obecné zásady odměňování
3.
Obecné zásady a postupy odměňování
a)
podporují řádné a efektivní řízení rizik a jsou s ním v souladu,
b)
nepodněcují k podstupování rizika nad rámec míry rizika akceptované povinnou osoboupovinnou osobou,
c)
jsou v souladu se strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy povinné osobypovinné osoby,
d)
zahrnují opatření k zamezování střetům zájmů v souvislosti s odměňováním včetně zamezování střetům zájmů mezi motivací na plnění výkonnostních cílů a motivací na plnění cílů vnitřního kontrolního systému,
e)
zajišťují, že pohyblivé složky odměnyodměny jako celek neomezují schopnost povinné osoby posílit kapitál a
f)
zamezují rozdílům v odměňování pracovnic a pracovníkůpracovníků za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
Zvláštní zásady a postupy odměňování
Vybrané předpoklady a uspořádání celkového systému odměňování
4.
Kontrolní orgánKontrolní orgán schvaluje a pravidelně vyhodnocuje souhrnné zásady odměňování osob podle bodu 1 písm. b) nebo jejich skupinskupin; tato činnost se považuje za zvláštní kontrolní činnostkontrolní činnost kontrolního orgánukontrolního orgánu.
5.
Uplatňování zásad odměňování osob s rizikovým vlivem nebo jejich skupinskupin je alespoň jedenkrát ročně podrobeno celkovému nezávislému vnitřnímu prověření z hlediska souladu se souhrnnými zásadami odměňování osob s rizikovým vlivem nebo jejich skupinskupin, schválenými kontrolním orgánemkontrolním orgánem.
6.
Aniž by tím byla dotčena ustanovení jiných právních předpisů, zásady odměňování osob podle bodu 1 písm. b) jednoznačně rozlišují mezi kritérii pro stanovení
a)
základní pevné části odměnyodměny, která by měla zejména odrážet příslušné odborné zkušenosti a stanovenou pracovní náplň pracovníkapracovníka, a
b)
pohyblivé složky odměnyodměny, která by měla odrážet udržitelný výkon povinné osoby, zohledňovat rizika a výkon nad rámec toho, co je požadováno ke splnění popisu pracovní náplně pracovníkapracovníka.
7.
PracovníciPracovníci ve vnitřních kontrolních funkcích jsou odměňováni podle plnění cílů stanovených pro danou kontrolní funkci, nezávisle na výkonnosti útvarůútvarů, které kontrolují.
8.
Odměňování pracovníkůpracovníků ve vedení výkonu funkce řízení rizik, funkce vnitřního auditu a funkce compliance je pod přímým dohledem výboru pro odměňování, nebo kontrolního orgánukontrolního orgánu.
Měření výkonnosti v souvislosti s odměňováním
9.
Pokud jsou stanoveny výkonnostní odměnyodměny,
a)
celková odměnaodměna je založena na kombinaci hodnocení individuální pracovní výkonnosti a výkonnosti dotčeného útvaruútvaru s hodnocením celkových výsledků povinné osobypovinné osoby; výsledky skupiny nebo osoby ovládající povinnou osobupovinnou osobu lze zohlednit pouze výjimečně, zejména pokud se jedná o výkon činností, které prokazatelně podstatněji ovlivňují výkonnost skupiny nebo výkonnost osoby ovládající povinnou osobupovinnou osobu a jejich podíl na celkových činnostech hodnoceného není zanedbatelný, a způsobem, který bude řádně odůvodněn,
b)
při hodnocení individuální pracovní výkonnosti se zohlední finanční i nefinanční kritéria,
c)
hodnocení výkonnosti je založeno na víceletém základě tak, aby bylo zajištěno, že proces odměňování je založen na dlouhodobějších výsledcích a že uvolňování částí pohyblivé složky odměnodměn založených na hodnocení výkonnosti je rozloženo do období, jehož délka zohledňuje cyklus podnikání povinné osobypovinné osoby a s ním spojených rizik, a
d)
postup měření výkonnosti pro účely kalkulace pohyblivé složky odměnyodměny nebo pohyblivých složek odměnodměn jako celku zahrnuje úpravy, které zohlední všechny druhy stávajících a budoucích rizik i náklady na zajištění požadovaného kapitálu a likvidity.
Forma a struktura odměn
10.
Pevná a pohyblivá složka celkové odměnyodměny osoby podle bodu 1 písm. b) jsou vhodně vyvážené; pevná složka odměnyodměny tvoří dostatečně velký podíl celkové odměnyodměny, aby bylo možno uplatňovat plně flexibilní přístup k pohyblivé složce odměnyodměny, včetně možnosti pohyblivou složku odměnyodměny nevyplatit.
11.
Povinná osoba stanoví vhodný poměr mezi pevnou a pohyblivou složkou odměnyodměny individuálně pro jednotlivé osoby nebo skupinyskupiny osob. O schválení vyššího maximálního poměru pevné a pohyblivé složky odměnyodměny20) povinná osoba bez zbytečného odkladu informuje Českou národní bankuČeskou národní banku, včetně sdělení veškerých vyšších maximálních poměrů, počtu osob, pro které byly schváleny, a jejich funkcí.
12.
Alokace pohyblivých složek odměnodměn osob podle bodu 1 písm. b) zohledňuje všechny druhy stávajících a budoucích rizik.
13.
Vznik nároku na podstatnou část pohyblivé složky odměnyodměny, a to nejméně 40 %, je odložen alespoň na dobu, která není kratší než 4 až 5 let. Délka období je vhodně stanovena s ohledem na povahu podnikání povinné osoby, jeho rizika a činnosti dotčené osoby s rizikovým vlivem a u člena vedoucího orgánu není kratší než 5 let. Nárok na odloženou část pohyblivé složky odměnyodměny nelze přiznat rychleji než na poměrném základě vůči celkové délce období, do kterého bylo přiznání nároku podstatné části pohyblivé složky odměnyodměny odloženo. V případě, že část pohyblivé složky odměnyodměny dosahuje mimořádně vysokého objemu, je odloženo přiznání nároku alespoň ve výši 60 % tohoto objemu. Povinná osoba je povinna vhodně určit objem pohyblivé složky odměnyodměny, který pro účely odložení vzniku nároku na odměnuodměnu do více let považuje za mimořádně vysoký. Povinná osoba vždy posoudí objem pohyblivé složky odměnyodměny jako mimořádně vysoký také v případě, že maximální pohyblivá složka odměnyodměny jednotlivce může přesahovat 100 % jeho pevné složky odměnyodměny.
14.
Podstatná část, nejméně však 50 % odložené a 50 % neodložené pohyblivé složky odměnyodměny osoby podle bodu 1 písm. b), je tvořena vhodnou kombinací
a)
akcií, anebo podle právní formy povinné osoby obdobných cenných papírů představujících podíl na právnické osobě, nebo nástrojů souvisejících s takovými kapitálovými nástroji, anebo jiných srovnatelných nepeněžních nástrojů, a
b)
je-li to vhodné, nástrojů podle článků 52 nebo 63 nařízení nebo jinými nástroji, které lze plně přeměnit na nástroje kmenového kapitálukmenového kapitálu tier 1 nebo odepsat a které vždy odpovídajícím způsobem náležitě zohledňují úvěrovou kvalitu povinné osoby při zohlednění zásady trvalého fungování povinné osoby na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti a jsou odpovídajícím způsobem použitelné pro účely pohyblivé složky odměnyodměny.
15.
Nástroje podle bodu 14 jsou po přiměřenou dobu podle zásad povinné osoby zadržovány tak, aby byla motivace osob podle bodu 1 písm. b) provázána s dlouhodobými zájmy povinné osoby.
16.
Nástroje podle bodu 14 vydané osobou s úzkým propojenímúzkým propojením se bez dalšího nepovažují za nástroje, které odpovídajícím způsobem náležitě zohledňují úvěrovou kvalitu povinné osoby při zohlednění zásady trvalého fungování povinné osoby na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti, ledaže je povinná osoba schopna prokázat opak.
Omezení pohyblivé složky odměny
17.
Nárok na pohyblivou složku odměnyodměny nebo jakékoli její části je přiznán pouze tehdy, je-li to udržitelné vzhledem k celkové finanční situaci povinné osoby a odůvodněné výkonností dotčeného útvaruútvaru a individuální pracovní výkonností dotčené osoby podle bodu 1 písm. b). V opačném případě se nárok nepřizná, anebo se přizná pouze v omezeném rozsahu.
18.
Povinná osobaPovinná osoba zavede opatření, která jí umožní odejmout již přiznanou pohyblivou složku odměnyodměny nebo jakékoli její části a požadovat zpět již vyplacenou pohyblivou složku odměnyodměny; ustanovení jiných právních předpisů tím nejsou dotčena.
19.
V případě nepříznivé finanční výkonnosti nebo jejího poklesu je celková pohyblivá složka odměnodměn podstatně snížena, včetně uplatnění opatření podle bodů 17 a 18, a to jak v aktuálním odměňování, tak i v odměnáchodměnách za předchozí období.
20.
Povinná osoba stanoví konkrétní kritéria pro použití systému nepřiznání části, anebo celého nároku na odměnuodměnu a zpětného vyžadování již vyplacené odměnyodměny. Tato kritéria se vztahují zejména na situace, kdy osoba podle bodu 1 písm. b)
a)
se účastnila nebo nesla odpovědnost za jednání, které vedlo k významným ztrátám povinné osoby,
b)
nedodržela odpovídající standardy důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti.
Zvláštní penzijní výhody
21.
Zásady poskytování případných zvláštních penzijních výhod, poskytovaných osobám podle bodu 1 písm. b) mimo rámec případného plošného programu povinné osoby pro pracovníkypracovníky včetně případného zaměstnaneckého připojištění, jsou v souladu se strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy povinné osoby. Za zvláštní penzijní výhody se nepovažují příspěvky v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění, penzijního připojištění se státním příspěvkem, doplňkového penzijního spoření, důchodového pojištění nebo příspěvky obdobné povahy obvyklé pro pracovníkypracovníky povinné osoby. Zvláštní penzijní výhody jsou součástí pohyblivé složky odměnyodměny. Pokud osoba uvedená v bodu 1 písm. b)
a)
odejde před vznikem nároku na důchod, zvláštní penzijní výhody budou povinnou osobou odloženy po dobu 5 let ve formě nástrojů podle bodu 14,
b)
dosáhne nároku na důchod, budou jí zvláštní penzijní výhody přiznány ve formě nástrojů podle bodu 14 a povinná osoba bude mít povinnost je 5 let zadržovat.
Předejití možnému obcházení účelu regulace odměňování
22.
Pohyblivá složka odměnyodměny není vyplácena v nástrojích, anebo formou, která by umožnila obcházení požadavků této vyhlášky nebo jiných právních předpisů.
23.
Povinná osoba smluvně zaváže osoby podle bodu 1 písm. b), aby neuplatňovaly pojištění nebo jiné zajišťovací strategie spojené s jejich odměňováním nebo odpovědností, které by mohly ohrozit nebo omezit účinky rizikově zaměřených prvků zásad odměňování.
24.
Pohyblivá složka odměnyodměny, která je zaručena bez ohledu na výkonnost, je poskytována výjimečně a jen v případě, že povinná osoba udržuje dostatečné kapitálové vybavení, a je upravena pouze jde-li o získávání nových pracovníkůpracovníků; tento způsob odměňování je omezen na období prvního roku po nástupu nového pracovníkapracovníka.
25.
Smluvně zaručená pohyblivá složka odměnyodměny neodpovídá řádnému řízení rizik ani zásadě odměnyodměny za výkon, a tudíž není zařazena do budoucích plánů odměňování.
26.
Smluvní odstupné poskytované pracovníkůmpracovníkům v souvislosti s předčasným ukončením vztahu odráží jejich výkonnost dosaženou v průběhu daného období a je navrženo způsobem, který neodměňuje selhání či porušení povinností.
27.
OdměnaOdměna, která souvisí s náhradou nebo vyplacením ze smlouvy v předchozím zaměstnání, je v souladu s dlouhodobými zájmy povinné osobypovinné osoby, včetně zadržení, odkladu, výkonnosti a ustanovení o odejmutí přiznané nebo vyplacené pohyblivé složky odměnyodměny.
Ostatní zásady odměňování
Zvláštní ustanovení pro odměňování v případě veřejné podpory
28.
Pokud je povinné osoběpovinné osobě poskytnuta mimořádně veřejná podpora,
a)
pohyblivou složku limituje procentuální částí ze svých čistých příjmů tak, aby to bylo v souladu s udržováním kapitálu a včasným ukončením poskytování veřejné podpory,
b)
přehodnotí celkový systém odměňování tak, aby byl v souladu s řádným řízením rizik a dlouhodobým růstem, a bude-li to vhodné, stanoví limity odměňování členů vedoucího orgánu, a
c)
členům vedoucího orgánu přizná pohyblivou složku odměnyodměny jen tehdy, pokud to je ospravedlnitelné.
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 163/2014 Sb.
Podrobnější vymezení některých požadavků na činnosti a výbory kontrolního orgánu
Obecná ustanovení o výborech
1.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že výbor kontrolního orgánukontrolního orgánu je složen z nevýkonných členůnevýkonných členů kontrolního orgánukontrolního orgánu, ledaže právní předpis stanoví jinak.
2.
Na činnosti výboru kontrolního orgánukontrolního orgánu se mohou podílet i jiné osoby než členové daného výboru, pokud je to účelné a povinná osobapovinná osoba zajistí, že takové uspořádání je jednoznačně stanoveno, nemůže tím dojít ke střetu zájmů nebo ovládnutí či jinému nežádoucímu ovlivnění rozhodování nevýkonných členůnevýkonných členů ve výboru a informace o této skutečnosti je přiměřeně dostupná, a to i veřejnosti.
Výbor pro odměňování
3.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že členové výboru pro odměňování jsou dostatečně odborně způsobilí a zkušení, zejména aby bylo zajištěno kompetentní a nezávislé posuzování zásad a postupů odměňování a návrhů motivačních pobídek pro řízení rizik, kapitálu a likvidity.
4.
V působnosti výboru pro odměňování je příprava návrhů na rozhodnutí týkajících se odměňování, včetně těch, které mají dopad na rizika a řízení rizik povinné osobypovinné osoby, přijímaná kontrolním orgánemkontrolním orgánem povinné osobypovinné osoby. Při přípravě těchto rozhodnutí přihlíží výbor pro odměňování k dlouhodobým zájmům společníků nebo členů povinné osobypovinné osoby, investorů a ostatních zúčastněných stran a k veřejnému zájmu.
5.
Pokud jsou v kontrolním orgánukontrolním orgánu zastoupeni v souladu s jinými právními předpisy zaměstnanci povinné osobypovinné osoby, povinná osobapovinná osoba zajistí, že členem výboru pro odměňování je jeden nebo více zástupců zaměstnanců.
Výbor pro rizika
6.
Členové výboru pro rizika jsou dostatečně odborně způsobilí a zkušení, aby mohli plně porozumět a sledovat strategii v oblasti rizik a přístup povinné osobypovinné osoby k podstupování rizik.
7.
Výbor pro rizika vykonává zejména tyto činnosti:
a)
poskytuje poradenství kontrolnímu orgánukontrolnímu orgánu pro celkový současný a budoucí přístup povinné osobypovinné osoby k riziku, její strategii v oblasti rizik a akceptované míře rizika a je kontrolnímu orgánukontrolnímu orgánu nápomocen při jím prováděné kontrole nad realizací uvedené strategie osobami ve vrcholném vedení; celková odpovědnost řídicího orgánu za rizika tím není dotčena; a
b)
přezkoumává, zda oceňování aktiv, závazků a podrozvahových položek promítnuté do nabídky klientůmklientům plně zohledňuje model podnikání povinné osobypovinné osoby a její strategii v oblasti rizik. Pokud promítnutí rizik do cen není v náležitém souladu s modelem podnikání a strategií povinné osobypovinné osoby v oblasti rizik, výbor pro rizika předloží kontrolnímu orgánukontrolnímu orgánu plán směřující k nápravě.
8.
Kontrolní orgánKontrolní orgán a výbor pro rizika mají odpovídající přístup k informacím o rizikové situaci povinné osobypovinné osoby, k funkci řízení rizik a k externím poradenským službám, pokud je to adekvátní a nutné.
9.
Kontrolní orgánKontrolní orgán a výbor pro rizika určí povahu, objem, formát a četnost informaci týkajících se rizik, které požadují získávat.
10.
Kontrolní orgánKontrolní orgán a výbor pro rizika, za účelem přispět k zavádění řádných zásad a postupů odměňovaní, přezkoumají, aniž jsou dotčeny úkoly výboru pro odměňování, zda pobídky stanovené v celkovém systému odměňování zohledňují rizika, kapitál, likviditu a pravděpodobnost a načasování předpokládaného zisku povinné osobypovinné osoby.
Výbor pro jmenování
11.
Členové výboru pro jmenování jsou dostatečně odborně způsobilí a zkušení, aby mohli objektivně posuzovat důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenost osob podle přílohy č. 1 bodu 1 písm. b) nebo potenciálních pracovníkůpracovníků povinné osoby.
12.
Výbor pro jmenování vykonává zejména tyto činnosti:
a)
určuje a navrhuje ke schválení kontrolním orgánemkontrolním orgánem, valnou hromadou nebo členskou schůzí kandidáty na uvolněná místa ve vedoucím orgánu povinné osobypovinné osoby. Při tom výbor pro jmenování posuzuje také vyváženost odborné způsobilosti a zkušeností a rozmanitost složení daného orgánu jako celku. Výbor pro jmenování navrhne popis činností a schopností požadovaných pro konkrétní funkci a odhadne předpokládaný časový rozsah závazků spojených s výkonem funkce; výbor pro jmenování rovněž doporučí cílové zastoupení méně zastoupeného pohlaví v daném orgánu a zásady, jak zvýšit počet zástupců méně zastoupeného pohlaví v daném orgánu, aby se dosáhlo stanoveného cíle;
b)
pravidelně a alespoň jednou ročně hodnotí strukturu, velikost, složení a činnost vedoucího orgánu a předkládá kontrolnímu orgánukontrolnímu orgánu doporučení ohledně jakýchkoliv změn,
c)
pravidelně a alespoň jednou ročně hodnotí důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenost jednotlivých členů vedoucího orgánu a vedoucího orgánu jako celku a podává kontrolnímu orgánukontrolnímu orgánu o tomto hodnocení zprávy a
d)
pravidelně přezkoumává zásady vedoucího orgánu v otázkách výběru a jmenování osob ve vrcholném vedení a předkládá doporučení kontrolnímu orgánukontrolnímu orgánu.
13.
Kontrolní orgánKontrolní orgán a výbor pro jmenování při průběžném plnění svých povinností dále vykonávají, v nejvyšším možném rozsahu, svou činnost za účelem, aby rozhodování vedoucího orgánu a výboru neovládala jediná osoba nebo malá skupina osob způsobem, který by škodil zájmům povinné osobypovinné osoby.
14.
Kontrolní orgánKontrolní orgán a výbor pro jmenování mají možnost používat veškeré druhy zdrojů, které považují za vhodné, včetně externího poradenství, a za tímto účelem jsou jim k dispozici dostatečné finanční zdroje.
15.
Kontrolní orgánKontrolní orgán a výbor pro jmenování při vyhledávání a posuzování členů řídicího orgánu povinné osobypovinné osoby zohledňují dostatečně širokou škálu vlastností a schopností daných osob a za tímto účelem realizují také schválené zásady povinné osobypovinné osoby podporující rozmanitost v rámci příslušného orgánu.
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 163/2014 Sb.
Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení úvěrového rizika
Systém pro provádění obchodů
1.
Povinná osobaPovinná osoba zavede a udržuje systém pro provádění obchodů tak, aby byly omezeny ty subjektivní aspekty rozhodovacího procesu, které nepřispívají ke kvalitě tohoto procesu.
2.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že obchody s osobami se zvláštním vztahem k ní jsou sjednávány na základě podmínek obvyklých na daném trhu.
3.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že má k dispozici informace, které jí umožní i před sjednáním obchodu zhodnotit finanční a ekonomickou situaci (bonitu) protistrany, a to i v případě syndikátních úvěrůúvěrů, spoluúčastí na úvěrovém riziku, strukturovaných produktů a podobných obchodů. Povinná osobaPovinná osoba zakáže sjednat obchod bez posouzení bonity protistrany.
4.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že je každý obchod posouzen s ohledem na jeho výši a složitost.
5.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že v rámci jejího systému pro provádění obchodů jsou v závislosti na druhu produktu a typu protistrany posuzovány, a to v časovém horizontu zohledňujícím splatnost expozice, zejména
c)
finanční a ekonomická situace protistrany,
d)
účel provedení obchodu,
e)
zdroje splácení včetně poměru hodnoty expozice k příjmům protistrany a včetně posouzení trvalosti a závaznosti těchto příjmů,
f)
kvalita a dostatečnost zajištění,
g)
situace v ekonomickém odvětví protistrany; je-li expozice zajištěna majetkovým zajištěním, posoudí povinná osobapovinná osoba také poměr hodnoty expozice k hodnotě zajištění,
h)
makroekonomické podmínky ve státě sídla protistrany včetně fází hospodářského cyklu,
i)
podmínky, za nichž má být obchod uskutečněn,
j)
rozhodné právo, zejména jedná-li se o zahraniční právní úpravu, a
k)
v případě financování určitého aktiva také poměr vlastních zdrojů použitých protistranou k hodnotě tohoto aktiva.
6.
Povinná osobaPovinná osoba při řízení úvěrového rizika používá techniky a nástroje omezující toto riziko, včetně zajištění, s tím, že použití těchto technik a nástrojů nemůže nahradit vyhodnocení finanční a ekonomické situace protistrany, nemůže být při posuzování protistrany považováno za náhradní zdroj splácení expozice, ani zohledňováno v interním ratingu protistrany. Z posouzení podle odstavce 5 je patrné, že expozice bude řádně a včas splacena, aniž by došlo k uspokojení se ze zajištění.
Systém měření a sledování úvěrového rizika
7.
Povinná osobaPovinná osoba má takový systém měření a sledování úvěrového rizika, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností, podchytí všechny významné zdroje úvěrového rizika a umožňuje vyhodnotit dopad na výnosy a náklady a na hodnotu aktiv, dluhů a podrozvahových položek tak, aby poskytl nezkreslený obraz o míře podstupovaného rizika.
8.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že její systém měření a sledování úvěrového rizika umožňuje zejména
a)
včasně, přesně a úplně zaznamenat všechny obchody tak, aby bylo možno podchytit veškeré s nimi spojené podstupované úvěrové riziko,
b)
podchytit a vyhodnotit všechny významné zdroje úvěrového rizika,
c)
stanovit způsob sledování expozic vůči ekonomicky spjatým skupinám a
d)
měřit úvěrové riziko souhrnně za všechny obchodní jednotky a porovnávat míru podstupovaného rizika se schválenými vnitřními limity ve vhodné časové periodě s ohledem na velikost a povahu podstupovaného rizika a regulatorní limity.
9.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že její systém měření a sledování úvěrového rizika vyplývajícího ze sjednaných obchodů dále zajistí zejména
a)
sledování finanční a ekonomické situace protistrany s ohledem na typ obchodů sjednaných s touto protistranou,
b)
sledování plnění podmínek smlouvy protistranou,
c)
sledování ocenění hodnoty zajištění,
d)
sledování aktuálních problémů, které bezodkladně vyžadují nápravná opatření, a
e)
sledování přiměřenosti výše opravných položek a rezerv.
10.
Povinná osobaPovinná osoba dále zajistí, že
a)
příslušní pracovnícipracovníci, včetně osob ve vrcholném vedení a příslušných výborech, pokud jsou zřízeny, byli náležitě seznámeni s předpoklady, ze kterých systém měření a sledování úvěrového rizika vychází,
b)
předpoklady, ze kterých systém vychází, jsou dostatečně zdokumentovány,
c)
v případě identifikace situací, které naznačují pravděpodobnost nesplácení protistranou, postupuje podle bodů 35 až 65 obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictvíEvropského orgánu pro bankovnictví k používání definice selhání podle článku 178 nařízení (EU) č. 575/2013 a
d)
správa a řízení nevýkonných expozic je v souladu s body 58 až 124 obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictvíEvropského orgánu pro bankovnictví k řízení nevýkonných expozic a expozic s úlevou.
Limity pro řízení úvěrového rizika
11.
Povinná osobaPovinná osoba zavede a udržuje soustavu limitů pro řízení úvěrového rizika a postupy pro jejich využívání a dodržování zajišťující, aby nebyla překročena míra úvěrového rizika akceptovaná řídicím orgánem, případně výkonným výborem, na který řídicí orgán tuto pravomoc delegoval, nebo stanovená příslušným orgánem dohledu. Za tímto účelem zejména
a)
zajistí, že soustava limitů a postupy používané pro měření a sledování úvěrového rizika jsou ucelené a propojené a soustava limitů bere v úvahu ostatní rizika, kterým je nebo může být vystavena, zejména riziko tržní a likvidity,
b)
zajistí přiměřenost soustavy limitů vzhledem ke své velikosti, organizačnímu uspořádání, povaze, rozsahu a složitosti činností, kapitálu a kapitálovým požadavkům. V závislosti na těchto faktorech stanoví dílčí limity, například pro jednotlivé protistrany, jednotlivé státy, zeměpisné oblasti nebo pro jednotlivé činnosti;
c)
zajistí, že dílčí limity úvěrového rizika jsou využívány tak, aby nebyla překročena celková akceptovaná míra úvěrového rizika a
d)
při stanovování limitů zohlední pozice vyplývající z celkové struktury aktiv, dluhů a podrozvahových položek.
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 163/2014 Sb.
Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení tržního rizika
Systém měření a sledování tržního rizika
1.
Povinná osobaPovinná osoba má takový systém měření a sledování tržního rizika, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností a který podchytí všechny významné zdroje tržního rizika a umožňuje vyhodnotit dopad změn v tržních sazbách a kurzech na výnosy a náklady a na hodnotu aktiv, dluhů a podrozvahových položek tak, aby poskytl nezkreslený obraz o míře podstupovaného rizika.
2.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že její systém měření a sledování tržního rizika umožňuje zejména
a)
včasně, přesně a úplně zaznamenat všechny transakce tak, aby bylo možno podchytit veškeré s nimi spojené podstupované tržní riziko,
b)
správně tyto transakce ocenit. Pro tyto účely je nezbytné používat oceňování prováděné nezávisle na obchodních činnostech (útvarechútvarech). Povinná osobaPovinná osoba má stanoveny postupy pro oceňování včetně
1.
detailní identifikace zdrojů dat pro přecenění a
2.
způsobu stanovení tržní ceny;
c)
podchytit všechny významné zdroje tržního rizika ze všech transakcí a vyhodnotit vliv změn v tržních sazbách a kurzech způsobem přiměřeným k povaze, rozsahu a složitosti transakcí,
d)
stanovit způsob agregace jednotlivých pozic tak, aby při agregaci nedošlo k výraznějšímu zkreslení podstupovaného rizika, včetně zkreslení nevhodným stanovením počtu nebo délky časových pásem při gap (diferenční) analýze, a aby všechny významné pozice a peněžní toky citlivé na tržní riziko byly uceleně a včas systémem podchyceny,
e)
měřit tržní riziko souhrnně za všechny obchodní jednotky a porovnávat míru podstupovaného rizika se schválenými limity ve vhodné časové periodě i s ohledem na velikost a povahu podstupovaného rizika a regulatorní limity a
f)
měřit úrokové riziko v každé měně, ve které má povinná osobapovinná osoba úrokově citlivé pozice, samostatně. Pokud je úrokové riziko měřeno ve dvou či více měnách společně, je nutné tento postup odůvodnit významnou korelací měn, tím, že povinná osobapovinná osoba má v těchto měnách zanedbatelnou činnost nebo jinou skutečností, a jednoznačně stanovit podmínky, za kterých je takovýto postup možný.
3.
Povinná osobaPovinná osoba dále zajistí, že
a)
příslušní pracovnícipracovníci, včetně příslušných osob ve vrcholném vedení a členů příslušných výborů, pokud jsou zřízeny, rozumí předpokladům, ze kterých systém měření a sledování tržního rizika vychází, a
b)
předpoklady, ze kterých systém vychází, jsou dostatečně zdokumentovány.
Limity pro řízení tržního rizika
4.
Povinná osobaPovinná osoba zavede a udržuje soustavu limitů pro řízení tržního rizika a postupy pro jejich využívání a dodržování zajišťující, aby nebyla překročena míra tržního rizika akceptovaná řídicím orgánem nebo stanovená příslušným orgánem dohledu. Za tímto účelem povinná osobapovinná osoba zejména
a)
zajistí, že soustava limitů a postupy používané pro měření sledování tržního rizika jsou ucelené a propojené a soustava limitů bere v úvahu ostatní rizika, kterým povinná osobapovinná osoba je nebo může být vystavena, zejména riziko úvěrové a likvidity,
b)
zajistí přiměřenost soustavy limitů vzhledem ke své velikosti a způsobu řízení, povaze, rozsahu a složitosti činností a kapitálu a kapitálovým požadavkům. V závislosti na těchto faktorech stanoví dílčí limity, například pro jednotlivé obchodní jednotky, portfolia nebo specifické nástroje;
c)
zajistí, že dílčí limity tržního rizika jsou využívány tak, aby nebyla překročena celková akceptovaná míra tržního rizika,
d)
při stanovování limitů zohlední jak pozice vyplývající z denního obchodování, tak pozice vyplývající z celkové struktury aktiv, dluhů a podrozvahových položek, a
e)
limity konstruuje tak, aby omezily dopad potenciálních změn v tržních rizikových faktorech na výnosy i na hodnotu aktiv, dluhů a podrozvahových položek, s tím, že bere do úvahy rychlost, s jakou je schopna své pozice uzavřít.
Stresové testování tržního rizika
5.
Povinná osobaPovinná osoba provádí stresové testování pro posouzení dopadů mimořádně nepříznivých tržních podmínek. Povinná osobaPovinná osoba bere tyto výsledky do úvahy při stanovování a ověřování spolehlivosti postupů a limitů pro řízení tržního rizika tak, aby ztráty, které utrpí v důsledku nepříznivých prudkých změn v tržních podmínkách, nezpůsobily její platební neschopnost či nesnížily její kapitálové poměry pod stanovenou úroveň.
6.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že stresové testování je prováděno na základě stresových scénářů. Při tvorbě stresových scénářů povinná osobapovinná osoba zohledňuje svůj rizikový profil v oblasti tržního rizika, zejména velikost a strukturu obchodního portfolia a faktory, vůči jejichž změně je nebo by mohla být nejzranitelnější.
7.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí
a)
pravidelné provádění stresového testování, s přihlédnutím k velikosti, struktuře a povaze obchodního portfolia,
b)
pravidelné prověřování platnosti předpokladů stresových scénářů s ohledem na měnící se podmínky na trhu nebo uvnitř povinné osobypovinné osoby. Změny předpokladů jsou podnětem pro úpravu scénářů a následné provedení stresových testů;
c)
předkládání výsledků stresových testů osobám ve vrcholném vedení, do jejichž působnosti náleží řízení rizik.
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 163/2014 Sb.
Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení rizika likvidity
Měření a sledování rizika likvidity
1.
Pro účely řízení rizika likvidity má povinná osobapovinná osoba přiměřené postupy měření a sledování likviditní pozicelikviditní pozice tak, aby bylo možné určit kroky povinné osobypovinné osoby potřebné k řízení rizika likvidity.
2.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že postupy měření a sledování likviditní pozicelikviditní pozice umožňují zejména:
a)
měření a porovnání přítoku a odtoku peněžních prostředků,
b)
sledování očekávaných čistých peněžních tokůčistých peněžních toků na denní bázi pro období nejméně 5 pracovních dnů dopředu, sestavení kalendáře splatností a propočtu likviditní pozicelikviditní pozice s přihlédnutím ke smluvním splatnostem. Pokud povinná osobapovinná osoba zařazuje aktiva do pásem s kratší splatností než by odpovídalo skutečným splatnostem těchto aktiv, stanoví k těmto aktivům systém srážek, které budou odrážet tržní riziko související s rychlým odprodejem jednotlivých aktiv. Pokud povinná osobapovinná osoba zařazuje závazky do pásem s delší splatností než by odpovídalo skutečným splatnostem těchto dluhů, je schopna prokázat oprávněnost takovýchto přesunů.
3.
Povinná osobaPovinná osoba dále zajistí, že
a)
příslušní pracovnícipracovníci, včetně příslušných osob ve vrcholném vedení a členů příslušných výborů, pokud jsou zřízeny, rozumí předpokladům, ze kterých systém měření a sledování rizika likvidity vychází, a
b)
předpoklady, ze kterých systém vychází, jsou dostatečně zdokumentovány.
Řízení rizika likvidity v jednotlivých hlavních měnách a limity
4.
Pro účely řízení rizika likvidity v jednotlivých měnách má povinná osobapovinná osoba postupy umožňující měření, sledování a kontrolu likvidity povinné osobypovinné osoby v každé z hlavních měn, se kterými pracuje.
5.
Pokud povinná osobapovinná osoba financuje aktiva držená v jedné měně závazky drženými v jiné měně, analyzuje tržní podmínky, které mohou ovlivnit její přístup na devizový trh, možné podmínky směny jedné měny za jinou při různých situacích a další podmínky, které mohou ovlivnit její přístup ke zdrojům v požadované měně.
6.
V závislosti na objemu činností v jednotlivých měnách povinná osobapovinná osoba stanoví limity pro řízení rizika likvidity, a to jak souhrnně za všechny měny, tak i jednotlivě pro každou hlavní měnu, se kterou pracuje.
7.
Při stanovování limitů povinná osobapovinná osoba zohlední také dopad možných nestandardních podmínek nebo mimořádných krizových okolností.
Řízení finančních zdrojů a přístupu na trh
8.
Povinná osobaPovinná osoba dostatečně stabilizuje a diverzifikuje své finanční zdroje. Za tímto účelem zejména
a)
vytvoří a udržuje pravidelné kontakty s významnými věřiteli, s korespondenčními bankamibankami a dalšími významnými obchodními partnery a klientyklienty,
b)
prověřuje míru spolehlivosti jednotlivých finančních zdrojů,
c)
sleduje různé možnosti financování svých aktiv a vývoj těchto možností a
d)
sleduje a udržuje možnost přístupu na trh za účelem prodeje svých aktiv.
Scénáře pro řízení rizika likvidity
9.
Povinná osobaPovinná osoba stanoví pro jednotlivé scénáře předpoklady vývoje objemu a struktury aktiv, dluhů a podrozvahových položek a dalších důležitých faktorů pro scénáře řízení rizika likvidity, které zejména zahrnují
a)
odhad
1.
objemu splatných aktiv, která hodlá a je schopna obnovit,
2.
předpokládaného nárůstu objemově nejvýznamnějších aktiv a
3.
kategorizace jednotlivých aktiv z hlediska jejich likvidnosti,
b)
odhad
1.
objemu dluhů, včetně vymezení obvyklé úrovně obnovení splatných dluhů a obvyklého růstu nových vkladůvkladů a
2.
průměrné splatnosti vkladůvkladů a obdobných nástrojů na viděnou založený na historické zkušenosti,
c)
prověření odlivu finančních toků prostřednictvím úvěrových příslibů, záruk a akreditivů, pevných termínových kontraktů a opcí a
d)
další důležité faktory, které je třeba zohlednit při sestavování a ověřování scénáře řízení rizika likvidity, zejména likviditní potřeby spojené s některými činnostmi povinné osobypovinné osoby a aktivitami jejích klientůklientů a dalších osob včetně vypořádání obchodů klientůklientů a dalších osob nebo korespondenční bankovní služby.
10.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí prověřování správnosti předpokladů scénářů řízení rizika likvidity s ohledem na měnící se vnitřní nebo vnější podmínky; prověřování správnosti předpokladů alternativních stresových scénářů provádí povinná osobapovinná osoba alespoň jednou ročně. Změny předpokladů jsou podnětem pro úpravu scénářů.
Pohotovostní plán pro případ krize likvidity
11.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že pohotovostní plán pro případ krize likvidity obsahuje zejména
a)
zajištění přesných a včasných informačních toků v rámci povinné osobypovinné osoby, včetně vymezení rozhodných událostí,
b)
jednoznačné vymezení působností a pravomocí v rámci povinné osobypovinné osoby,
c)
možné způsoby ovlivnění vývoje aktiv, dluhů a podrozvahových položek,
d)
způsob komunikace s významnými věřiteli, obchodními partnery, dalšími osobami, klientyklienty a veřejností při realizaci této strategie a
e)
specifikaci dalších záložních finančních zdrojů nad rámec likviditní rezervy.
12.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí ve vhodné časové periodicitě testování proveditelnosti a funkčnosti pohotovostního plánu.
13.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí aktualizaci pohotovostního plánu s ohledem na měnící se vnitřní nebo vnější podmínky a výsledky testování plánu.
Příloha č. 6
k vyhlášce č. 163/2014 Sb.
Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení operačního rizika
Systém řízení operačního rizika
1.
Povinná osobaPovinná osoba zavede a udržuje systém řízení operačního rizika, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností a obsahuje alespoň
a)
vymezení operačního rizika,
b)
zásady a cíle řízení operačního rizika,
c)
postupy řízení operačního rizika,
d)
působnosti, pravomoci a informační toky při řízení operačního rizika na všech řídicích a organizačních úrovních,
e)
informace o významných událostech a ztrátách vzniklých v důsledku operačního rizika,
f)
míru akceptovaného operačního rizika a
g)
způsob případného vyvedení operačního rizika mimo povinnou osobupovinnou osobu.
2.
Povinná osobaPovinná osoba pravidelně vyhodnocuje a případně upravuje systém řízení operačního rizika.
Rozpoznávání, vyhodnocování, sledování a ohlašování operačního rizika
3.
Povinná osobaPovinná osoba identifikuje zdroje operačního rizika.
4.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že vyhodnocování a sledování operačního rizika je začleněno do jejích běžných procesů.
5.
Povinná osobaPovinná osoba pravidelně vyhodnocuje a sleduje možné dopady a potenciální ztráty vyplývající z událostí operačního rizika.
6.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí pravidelné informování příslušných pracovníkůpracovníků o podstupovaném operačním riziku souvisejícím s jejich činností (ohlašování operačního rizika).
Omezování operačního rizika
7.
Povinná osobaPovinná osoba upravuje míru podstupovaného operačního rizika uplatňováním vhodných postupů omezování výskytu či nepříznivých dopadů výskytu událostí operačního rizika.
8.
Povinná osobaPovinná osoba posoudí jak rizika ovlivnitelná, tak rizika stojící mimo její přímý vliv, a rozhodne, zda rizika přijme, omezí jejich případné dopady, či zda omezí nebo zcela ukončí příslušnou činnost.
9.
Pro omezování operačního rizika povinná osobapovinná osoba zavede a udržuje také postupy pro
a)
řízení přístupů pracovníkůpracovníků, klientůklientů a dalších oprávněných osob k hmotnému a nehmotnému majetku povinné osobypovinné osoby,
b)
řešení odezvy na případný výskyt bezpečnostních incidentů a
c)
řešení operačního rizika, včetně rizika modelůrizika modelů, rizika právního a compliance, při zajišťování dodávek zboží a služeb a při outsourcingu, pokud je povinnou osoboupovinnou osobou uplatňován či zvažován, ledaže je riziko outsourcingu interně definováno a řízeno jako samostatná riziková kategorie.
Pohotovostní plánování
10.
Povinná osobaPovinná osoba zavede a udržuje pohotovostní plány pro případy neplánovaného přerušení nebo omezení svých činností, selhání pro povinnou osobupovinnou osobu významných třetích osob nebo selhání vnější infrastruktury.
11.
Povinná osobaPovinná osoba stanoví v pohotovostních plánech alespoň tato opatření:
a)
činnost následující bezprostředně po vzniku krizové situace zaměřená na minimalizaci škod,
b)
činnost následující po vzniku krizové situace zaměřená na likvidaci následků krizové situace,
c)
způsob zálohování, pokud je to relevantní,
d)
způsob zajištění nouzového provozu s uvedením minimálních funkcí, které zůstanou zachovány, a
e)
způsob obnovy činností včetně činností zajišťovaných třetími osobami.
12.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že příslušní pracovnícipracovníci jsou s pohotovostními plány seznámeni a postupují podle nich.
13.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že pohotovostní plány jsou pravidelně testovány, vyhodnocovány a případně aktualizovány.
Informační systémy a technologie
14.
Pro účely tohoto bodu a bodů 15 až 21 se rozumí
a)
informačním systémem dílčí funkční celek zabezpečující získávání, uchovávání, přenášení, zpracovávání a poskytování informací pomocí informačních technologií,
b)
informační technologií technické a programové vybavení. Technickým vybavením se rozumí hmotné technické prostředky výpočetní a komunikační techniky. Programovým vybavením se rozumí programy, procedury a pravidla nutné k tomu, aby příslušné technické vybavení plnilo požadovanou funkci;
c)
aktivem informačního systému informační technologie, informace uložené v informačním systému a dokumentace informačního systému,
d)
autentizací uživatele proces ověření jeho totožnosti,
e)
autorizací uživatele proces ověření jeho přístupových práv na základě autentizace,
f)
důvěrností informace zajištění, že informace je přístupná pouze uživateli, který je k přístupu oprávněn,
g)
dostupností informace zajištění, že informace je pro oprávněného uživatele přístupná ve stanovené době,
h)
integritou informace zajištění správnosti a úplnosti informace a metody jejího zpracování.
15.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že bezpečnostní zásady informačních systémů obsahují
a)
cíle bezpečnosti informačních systémů,
b)
hlavní zásady a postupy pro zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací a
c)
působnost a pravomoci v oblasti ochrany aktiv a plnění bezpečnostních zásad informačních systémů.
16.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí dodržování bezpečnostních zásad v jednotlivých informačních systémech.
17.
Povinná osobaPovinná osoba provede analýzu rizik spjatých s informačními systémy. V ní definuje aktiva informačních systémů, hrozby, které na ně působí, zranitelná místa informačních systémů, pravděpodobnost realizace hrozeb a odhad jejich následků a protiopatření. Povinná osobaPovinná osoba pravidelně provádí aktualizaci analýzy rizik spjatých s informačními systémy.
18.
V oblasti bezpečnosti přístupu k informacím povinná osobapovinná osoba zajistí
a)
přidělení přístupových práv uživatelům v informačních systémech,
b)
jednoznačnou autentizaci uživatele, která předchází jeho činnostem v informačních systémech,
c)
přístup k informacím v informačních systémech pouze uživateli, který byl pro tento přístup autorizován,
d)
ochranu důvěrnosti a integrity autentizační informace,
e)
zaznamenávání událostí, které ohrozily nebo narušily bezpečnost informačních systémů, do bezpečnostních auditních záznamů, ochranu těchto záznamů před neautorizovaným přístupem, zejména úpravou (modifikací) nebo zničením, a jejich uchovávání a
f)
vyhodnocování bezpečnostních auditních záznamů pracovníkempracovníkem, který nemá možnost upravovat (modifikovat) v informačních systémech informace související s činností, o které je bezpečnostní auditní záznam pořízen.
19.
V oblasti bezpečnosti komunikačních sítí povinná osobapovinná osoba zajistí
a)
připojení sítě, která je pod kontrolou povinné osobypovinné osoby, k vnější komunikační síti, která není pod kontrolou povinné osobypovinné osoby, tak, aby byla minimalizována možnost průniku do jejích informačních systémů,
b)
že při přenosu důvěrných informacídůvěrných informací vnější komunikační sítí je zajištěna
1.
přiměřená důvěrnost a integrita informací a
2.
spolehlivá autentizace komunikujících stran, včetně ochrany autentizačních informací.
20.
Povinná osobaPovinná osoba zavede a udržuje opatření pro fyzickou ochranu aktiv informačních systémů.
21.
Při provozování informačních systémů povinná osobapovinná osoba zejména zajistí
a)
že změnu v provozovaných informačních systémech je možno provést až po vyhodnocení vlivu této změny na bezpečnost informačních systémů,
b)
že v provozovaných informačních systémech je používáno pouze otestované programové vybavení, u kterého výsledky testů prokázaly, že bezpečnostní funkce jsou v souladu se schválenými bezpečnostními zásadami informačních systémů. Výsledky testů jsou zdokumentovány;
c)
že servisní činnost v provozovaných informačních systémech je organizována tak, aby bylo minimalizováno ohrožení jejich bezpečnosti,
d)
zálohování informací a programového vybavení provozovaných informačních systémů významných pro její fungování. Zálohované informace a programové vybavení jsou uloženy tak, aby byly zabezpečeny proti poškození, zničení a krádeži; a
e)
pravidelné prověřování a vyhodnocování bezpečnosti informačních systémů.
Příloha č. 7
k vyhlášce č. 163/2014 Sb.
Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení rizika outsourcingu
Systém řízení rizika outsourcingu
1.
Řízením rizika outsourcingu se rozumí
a)
vymezení celkového přístupu povinné osobypovinné osoby k riziku outsourcingu včetně jednoznačného interního vymezení tohoto rizika, a to v rámci strategie řízení rizik povinné osobypovinné osoby, a
b)
zavedení a udržování konkrétních postupů řízení rizika outsourcingu včetně postupů rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování výskytu nebo dopadů výskytu tohoto rizika.
2.
Povinná osobaPovinná osoba má takový systém řízení rizika outsourcingu, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností, které outsourcuje nebo hodlá outsourcovat, a který podchytí a zohlední všechny významné zdroje rizika outsourcingu a omezí jejich možný nepříznivý dopad na výnosy a náklady povinné osobypovinné osoby a její celkový rizikový profil. Za tímto účelem zavede a udržuje tyto zásady a postupy.
Obecné zásady a postupy řízení rizik při outsourcingu
Obecné požadavky na řídicí a kontrolní systém při outsourcingu
3.
Povinná osobaPovinná osoba zavede a udržuje strategii pro využívání outsourcingu včetně stanovení přiměřeného přístupu k outsourcingu nevýznamných činností. Přitom zohlední a zajistí, že
a)
využívání outsourcingu nebude představovat podstatnou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě bylo povinné osobě uděleno povolení k výkonu činnosti, zejména neadekvátní změnu ve věcných, organizačních nebo jiných předpokladech pro výkon činnosti, a
b)
k outsourcingu se nepřistoupí, pokud by byl výsledný stav v rozporu s povinnostmi povinné osobypovinné osoby stanovenými právními předpisy.
4.
Zásady a postupy podporující omezování rizika outsourcingu povinnou osoboupovinnou osobou zahrnují zejména
a)
zajištění ucelenosti a přiměřenosti předpokladů řádné správy a řízení, řízení rizik a vnitřní kontroly povinné osobypovinné osoby při využívání outsourcingu, i v případě řetězení outsourcingu (bod 8),
b)
zajištění systematického řízení rizika outsourcingu,
c)
zachování adekvátní úrovně kvality řídicího a kontrolního systému povinné osobypovinné osoby i při využívání outsourcingu,
d)
zachování odpovědnosti orgánů a osob, které vedou podnikání povinné osobypovinné osoby, i při využívání outsourcingu,
e)
zachování odpovědnosti povinné osobypovinné osoby i při využívání outsourcingu,
f)
zachování nepřetržitého souladu s podmínkami povolení k výkonu činnosti povinné osobypovinné osoby i při využívání outsourcingu a
g)
zachování možnosti vykonávat kontrolu a nezávislý dohled využívání outsourcingu.
Dodržování pravidel obezřetného podnikání, i v případě řetězení outsourcingu
5.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí dodržování právních povinností, zejména pravidel obezřetného podnikání, i při využívání outsourcingu.
6.
Porušením podmínky podle bodu 5 je, pokud způsob vymezení outsourcingu nebo způsob jeho využívání povinnou osoboupovinnou osobou vede nebo by mohl vést k obcházení účelu obezřetnostní regulace outsourcingu. K tomu povinná osobapovinná osoba zejména zajistí, že její interní vymezení outsourcingu je jednoznačné a obezřetné a v případě pochybností povinné osobypovinné osoby, zda jde o outsourcing, rozhodne konzervativně; v případě obchodních vztahů povinné osobypovinné osoby s jinými osobami, které nejsou outsourcingem, zajistí povinná osobapovinná osoba dodržování právních povinností, zejména pravidel obezřetného podnikání jiným vhodným způsobem s tím, že pro daný účel jsou pravidla pro outsourcing účelně využitelná.
7.
Porušením podmínky podle bodu 5 není, pokud povinná osobapovinná osoba nepovažuje za outsourcing dodávky standardizovaných produktů a vybavení povinné osoběpovinné osobě včetně standardně nabízených informací o trhu a dodávky zboží, zařízení a služeb, s nimiž není spojeno poskytnutí informací povinnou osoboupovinnou osobou, které se jí týkají, které spravuje nebo jí náleží, dodavateli, ledaže jde o informace běžně dostupné, a je-li povinnou osoboupovinnou osobou jiným vhodným způsobem spolehlivě zabezpečena účelnost a efektivnost daných dodávek.
8.
Řetězení outsourcingu, neboli využívání outsourcingu jeho poskytovatelem pro zajišťování činností pro povinnou osobupovinnou osobu, podléhá obdobným zásadám jako využívání outsourcingu povinnou osoboupovinnou osobou a je možné pouze tehdy, pokud
a)
není v rozporu s požadavky na poskytovatele outsourcingu povinné osoběpovinné osobě a
b)
každá osoba takto zapojená do činností pro poskytovatele outsourcingu se zaváže dodržovat v plném rozsahu ujednání mezi povinnou osoboupovinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu.
Za tímto účelem jsou možnost a podmínky řetězení outsourcingu jednoznačně upraveny již v rámci ujednání mezi povinnou osoboupovinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu.
Uspořádání řízení rizik
9.
Řízení rizika outsourcingu je součástí řízení operačního rizika, ledaže je riziko outsourcingu povinnou osoboupovinnou osobou interně definováno a řízeno jako samostatná riziková kategorie.
10.
Řízení rizika outsourcingu zahrnuje také riziko koncentrace při outsourcingu, zejména riziko koncentrace z hlediska míry využívání určitého poskytovatele outsourcingu, a koncentraci rizik outsourcingu, včetně vystavení se takovému riziku v rámci skupinyskupiny.
Zachování adekvátní úrovně kvality řídicího a kontrolního systému povinné osoby
11.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí při využívání outsourcingu úroveň kvality řídicího a kontrolního systému, která odpovídá situaci, kdy by povinná osobapovinná osoba činnost vykonávala sama.
12.
Pokud právní předpis stanoví požadavky na odbornou způsobilost, zkušenost nebo důvěryhodnost osob pro výkon určité činnosti povinné osobypovinné osoby, povinná osobapovinná osoba zajistí, že jiná fyzická nebo právnická osoba, která fakticky tuto činnost vykonává, splňuje dané požadavky i v případě využívání outsourcingu.
13.
Pokud právní předpis stanoví požadavky na odměňování za výkon určité činnosti povinné osobypovinné osoby, zohledňuje povinná osobapovinná osoba při využívání outsourcingu tyto požadavky vhodným způsobem v přístupu k odměňování za danou činnost, vymezeném ujednáním mezi povinnou osoboupovinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu (body 37 a 38), a to včetně přístupu k odměňování dalších jiných osob v případě řetězení outsourcingu (bod 8).
14.
Povinná osobaPovinná osoba si ponechá dostatečné odborné kapacity a oprávnění zajišťující jí možnost kontroly nad outsourcovanou činností a řízení rizik outsourcingu v dostatečném rozsahu a odpovídající kvalitě.
Zachování odpovědnosti orgánů a osob, které vedou podnikání povinné osoby
15.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že působnosti jejího vedoucího orgánu a jejich členů nejsou narušeny v důsledku neadekvátního rozsahu nebo způsobu využití outsourcingu.
16.
Je zejména nepřípustné, aby v rámci outsourcingu došlo k přenosu základních řídicích a kontrolních působností vedoucího orgánu povinné osobypovinné osoby a jejich členů na poskytovatele outsourcingu, zejména odpovědnosti za řádnou správu, řízení a kontrolu celkového výkonu činnosti povinné osobypovinné osoby včetně dodržování pravidel obezřetného podnikání.
Zachování odpovědnosti povinné osoby za výkon činností včetně poskytovaných služeb a produktů
17.
Využíváním outsourcingu se povinná osobapovinná osoba nezbavuje svých povinností a odpovědnosti vůči příslušným orgánům dohledu a jiným osobám za činnosti, které takto vykonává, zejména povinností
a)
postupovat při výkonu své činnosti včetně jednání s klienty způsobem neohrožujícím řádné, čestné a profesionální plnění povinností a nepoškozovat zájmy klientůklientů a
b)
při ochraně osobních údajůosobních údajů16) a dalších informací podléhajících ochraně, zejména obchodnímu tajemství, bankovnímu tajemství nebo ochraně údajů o obchodech člena se spořitelním a úvěrním družstvem17).
18.
Odpovědnost povinné osobypovinné osoby za dodržování požadavků na výkon činnosti je při využívání outsourcingu zachována, i když jiná skutečnost, zejména smlouva s klientemklientem, smlouva s poskytovatelem outsourcingu, nebo právo státu sídla poskytovatele outsourcingu stanoví jinak.
19.
Odpovědnost povinné osobypovinné osoby za škody způsobené klientoviklientovi je zachována i při využívání outsourcingu a povinná osobapovinná osoba učiní veškerá vhodná opatření k předcházení nedostatků nebo škod při využívání outsourcingu v důsledku porušení jejích povinností, zejména aby nedošlo k neoprávněnému zveřejnění nebo využití jakýchkoli informací týkajících se klientaklienta a podléhajících ochraně, které jsou dostupné poskytovateli outsourcingu.
20.
Odpovědnost poskytovatele outsourcingu vůči povinné osoběpovinné osobě není ustanoveními bodů 17 až 19 dotčena.
Zachování nepřetržitého souladu s podmínkami povolení k výkonu činnosti
21.
Povinná osobaPovinná osoba splňuje soustavně i v případě využívání outsourcingu všechny podstatné podmínky, jimiž je podmíněno udělení povolení k výkonu činnosti povinné osobypovinné osoby.
22.
Povinná osobaPovinná osoba nemůže zejména využívat outsourcing takovým způsobem, že by byla většina činností zajišťována poskytovateli outsourcingu a povinná osobapovinná osoba by se stala prázdnou schránkou.
Zachování možnosti vykonávat kontrolu a nezávislý dohled využívání outsourcingu
23.
Využívání outsourcingu nesmí omezit schopnost povinné osobypovinné osoby a orgánů a pracovníkůpracovníků v řídicích a kontrolních funkcích řídit a kontrolovat činnost povinné osobypovinné osoby jako celku i při využívání outsourcingu.
24.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že využívání outsourcingu nepředstavuje snížení možnosti České národní bankybanky vykonávat nad ní dohled včetně zajištění součinnosti poskytovatele outsourcingu s Českou národní bankoubankou při výkonu dohledu, včetně možnosti případné kontroly a přezkumu skutečností, dat a dalších informací podléhajících dohledu u poskytovatele outsourcingu, i pokud poskytovatel outsourcingu sídlí v zahraničí.
Zásady a postupy řízení rizik při realizaci outsourcingu
Rámec řízení rizik při realizaci outsourcingu
25.
Povinná osobaPovinná osoba zavede a udržuje ucelený systém řízení a kontroly přípravy a využívání outsourcingu v souladu se schválenou strategií pro využívání outsourcingu. Za tímto účelem zavede a udržuje zásady a postupy pro řízení, sledování a posuzování přípravy a využívání outsourcingu jako celku a jeho jednotlivých případů, které zejména zabezpečí řádné a obezřetné využívání outsourcingu a soulad se schválenou strategií povinné osobypovinné osoby.
26.
Před zahájením využívání outsourcingu povinná osobapovinná osoba provede dostatečnou analýzu rizik spojených s daným záměrem, včetně posouzení možných nepříznivých dopadů na řídicí a kontrolní činnostikontrolní činnosti a funkce povinné osobypovinné osoby, a stanoví konkrétní metody a postupy, jakými budou takto rozpoznaná rizika řízena, které následně zavede a udržuje.
27.
Povinná osobaPovinná osoba posuzuje rizika outsourcingu rovněž s přihlédnutím k možným střetům zájmů včetně možného střetu zájmů, pokud existuje mezi povinnou osoboupovinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu ovládáníovládání.
28.
V rámci systému vnitřní kontroly povinná osobapovinná osoba zajistí, že je průběžně prováděno sledování a hodnocení jednotlivých případů outsourcingu, a to zejména z hlediska kontroly souladu s právními předpisy a souladu se sjednanou mírou a kvalitou takto vykonávaných činností a rovněž z hlediska řízení rizik a bezpečnosti a spolehlivosti přenosu, zpracování a zabezpečení informací, zejména dat podléhajících ochraně.
29.
Předmětem posuzování využívání outsourcingu, které pravidelně provádí povinná osobapovinná osoba, je zejména zda
a)
je činnost trvale vykonávána v souladu s příslušnými právními předpisy a smlouvou,
b)
je poskytovatel outsourcingu nadále důvěryhodný a právně, finančně, odborně a technicky způsobilý k zajišťování dané činnosti,
c)
zabezpečení informací podléhajících ochraně je zajištěno trvale a dostatečně a
d)
poskytovatel outsourcingu pravidelně prověřuje funkčnost a dostatečnost svých systémů vnitřní kontroly a řízení rizik včetně řízení rizika výskytu mimořádných událostí, které by mohly mít významný negativní vliv na řádný výkon dané činnosti.
30.
Využívání outsourcingu povinná osobapovinná osoba posuzuje prostřednictvím osoby či osob s adekvátními znalostmi a zkušenostmi v dané oblasti či oblastech a v dostatečném rozsahu.
31.
Povinná osobaPovinná osoba před zahájením využívání outsourcingu stanoví, jak často a kým bude kontrolován a posuzován, včetně případné kontroly kvality dané činnosti a účinnosti vnitřní kontroly a řízení rizik přímo u poskytovatele outsourcingu.
32.
V případě zjištění významného nedostatku při outsourcingu zajistí povinná osobapovinná osoba bez zbytečného odkladu nápravu, v případě jiných nedostatků nápravu zajistí v přiměřené době.
Potenciální poskytovatel outsourcingu
33.
Povinná osobaPovinná osoba, která hodlá využívat outsourcing, provede před uzavřením smlouvy podrobné posouzení potenciálního poskytovatele outsourcingu.
34.
Poskytovatel outsourcingu splňuje zejména tato kritéria:
a)
má podnikatelské povolení nebo jiné oprávnění k výkonu dané činnosti,
b)
má předpoklady pro řádné provádění příslušné činnosti, zejména důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenost pro zajišťování dané činnosti a je finančně stabilní a
c)
zavede a udržuje alespoň takové vnitřní řídicí a kontrolní zásady a postupy, které zajišťují v porovnání s obdobnými pravidly povinné osobypovinné osoby alespoň srovnatelnou úroveň kvality a spolehlivosti.
35.
Poskytovatel outsourcingu splňuje kritéria podle bodu 34 po celou dobu, kdy se podílí na výkonu činností povinné osobypovinné osoby. Povinná osobaPovinná osoba plnění těchto a dalších stanovených podmínek, včetně podmínek pro případné využívání řetězení outsourcingu, kontroluje a je schopna ve lhůtě přiměřené povaze, rozsahu a složitosti dané činnosti reagovat na situace, které by ohrožovaly nebo vylučovaly plnění stanovených podmínek poskytovatelem outsourcingu.
36.
Nejpozději před zahájením využívání outsourcingu určité činnosti povinná osobapovinná osoba zajistí, že poskytovatel outsourcingu zavede a udržuje pro činnosti, které souvisí s činnostmi pro povinnou osobupovinnou osobu, alespoň takový systém řízení rizik a systém vnitřní kontroly, jaké by použila povinná osobapovinná osoba v souladu se svými zásadami pro řídicí a kontrolní systém, pokud by činnost zajišťovala sama.
Ujednání mezi povinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu
37.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že ve smlouvě s poskytovatelem outsourcingu je jednoznačně a určitě stanoven dohodnutý způsob a výsledky uplatňování outsourcingu, zejména
a)
specifikace činnosti vykonávané prostřednictvím outsourcingu, zejména předmětu a rozsahu takto vykonávané činnosti,
b)
jednoznačné vymezení rolí, působností a vztahů mezi povinnou osoboupovinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu,
c)
podrobná úprava požadované kvantitativní a kvalitativní úrovně činnosti vykonávané prostřednictvím outsourcingu a podmínek, na základě kterých bude poskytovatel outsourcingu tuto činnost vykonávat, včetně podmínek cenových,
d)
podmínky zabezpečení informací podléhajících ochraně, zejména pokud poskytovatel outsourcingu přichází do styku s důvěrnými nebo jinými chráněnými informacemi o povinné osoběpovinné osobě nebo jejích klientechklientech, včetně jednoznačné povinnosti poskytovatele outsourcingu nakládat náležitě s informacemi podléhajícími ochraně,
e)
stanovení povinnosti poskytovatele outsourcingu poskytovat povinné osoběpovinné osobě veškerá relevantní data a další informace související s činnostmi vykonávanými na základě smlouvy a bezodkladně informovat povinnou osobupovinnou osobu o hrozícím nebo vzniklém ohrožení řádného výkonu dané činnosti,
f)
úprava způsobu sledování a kontroly plnění smluvních ujednání, včetně zajištění možnosti povinné osobypovinné osoby vykonávat tyto monitorovací a kontrolní činnostikontrolní činnosti v sídle poskytovatele outsourcingu anebo dalších místech výkonu předmětných činností, a to i pokud jsou v zahraničí,
g)
nápravná opatření a vhodné sankce při porušení či nesplnění smluvních podmínek nebo jiném selhání poskytovatele,
h)
postup při ukončení smlouvy včetně práva povinné osobypovinné osoby odstoupit od smlouvy s okamžitou účinností a včetně smluvního zajištění možnosti převést výkon činnosti na jinou osobu (jiného poskytovatele outsourcingu) nebo zpět na povinnou osobupovinnou osobu a včetně situace, kdy výpověď smlouvy bude povinnou osoboupovinnou osobou provedena na základě rozhodnutí České národní bankybanky o uložení opatření k nápravě,
i)
specifikace podmínek pro možnost řetězení outsourcingu,
j)
úprava vztahů vůči dohledu České národní bankybanky. Smlouva jednoznačně vymezuje povinnost poskytovatele outsourcingu zpřístupnit a poskytovat veškeré informace o daném outsourcingu a zajišťuje možnost České národní bankybanky vykonávat dohled nad povinnou osoboupovinnou osobou, i pokud je sídlo poskytovatele outsourcingu nebo další místo nebo místa výkonu předmětných činností v zahraničí; a
k)
volba práva v případě, že je sídlo poskytovatele outsourcingu anebo další místo nebo místa výkonu předmětných činností v jiném než členském státěčlenském státě, tak aby nebyla omezena proveditelnost nebo vymahatelnost ustanovení smlouvy mezi povinnou osoboupovinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu.
38.
Za účelem zajištění řádných administrativních postupů a hospodaření s péčí řádného hospodáře uplatňuje povinná osobapovinná osoba zásadu dosahovat využíváním outsourcingu vyšší efektivnosti výkonu dané činnosti v porovnání se situací, pokud by činnost vykonávala sama, zejména pravidlo přiměřenosti výše ceny, za kterou poskytovatel outsourcingu výkon dané činnosti povinné osoběpovinné osobě poskytuje. Úroveň výkonu poskytovatele outsourcingu povinná osobapovinná osoba zpravidla posuzuje na základě kombinace kvantitativních a kvalitativních ukazatelů a charakteristik poskytujících nezkreslený a dostatečný obraz o množství a kvalitě činnosti vykonávané poskytovatelem outsourcingu. Smlouva mezi povinnou osoboupovinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu nesmí být uzavřena za nápadně výhodných nebo nápadně nevýhodných podmínek pro povinnou osobupovinnou osobu, zejména nesmí zavazovat povinnou osobupovinnou osobu k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo k plnění, jež není úměrné poskytované protihodnotě.
Pohotovostní plány při outsourcingu
39.
Před zahájením využívání outsourcingu povinná osobapovinná osoba stanoví pohotovostní plán. Pohotovostní plán určí jednoznačně postup pro případ, že poskytovatel outsourcingu nebude schopen nebo ochoten řádně vykonávat předmětnou činnost nebo že dojde k jinému nežádoucímu vývoji při využívání outsourcingu.
40.
Obsah a míra podrobnosti pohotovostního plánu zohledňují význam a prioritu obnovy a kontinuity činnosti vykonávané prostřednictvím outsourcingu z hlediska celkových priorit povinné osobypovinné osoby při zajišťování obnovy a kontinuity svých činností v případě mimořádné události.
41.
Pohotovostní plán zahrnuje způsob odezvy povinné osobypovinné osoby na jednostranné ukončení outsourcingu a případ, kdy je jeho ukončení požadavkem dohledu České národní bankybanky v rámci opatření uložených Českou národní bankoubankou k nápravě nedostatků zjištěných při výkonu dohledu nad dodržováním povinností stanovených právními předpisy povinnou osoboupovinnou osobou.
42.
Povinná osobaPovinná osoba připravuje, prověřuje, vyhodnocuje a případně aktualizuje pohotovostní plány pravidelně a zejména v návaznosti na významné změny v provozních a jiných podmínkách relevantních využívání outsourcingu.
43.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí, že
a)
jsou stanoveny vnitřní postupy pro přípravu, schvalování, testování a aktualizace pohotovostních plánů,
b)
prověřování pohotovostních plánů jejich testováním je prováděno pravidelně a po jejich významných úpravách, nebo pokud potřeba opětovného testování vyplývá z výsledků testů,
c)
výsledky testů pohotovostních plánů jsou dokumentovány,
d)
je prováděna kontrola dodržování postupů pro pohotovostní plánování a kontrola testování těchto plánů a
e)
jsou přijímána nápravná opatření k odstranění zjištěných nedostatků v oblasti pohotovostního plánování a odstranění je sledováno a vyhodnocováno.
44.
Za účelem efektivního omezení finančních nebo jiných ztrát povinné osobypovinné osoby následkem mimořádné události včetně ztráty dat nebo jiných informací významných pro povinnou osobupovinnou osobu povinná osobapovinná osoba vyhodnotí a v pohotovostním plánu zohlední možné následky selhání nebo neplnění ze strany konkrétního poskytovatele outsourcingu a proti této možnosti a případným dopadům mimořádné události se adekvátně zajistí také v příslušné smlouvě s poskytovatelem outsourcingu [bod 37, zejména písm. e), g) a h)].
Vyhodnocování funkčnosti a efektivnosti využívání outsourcingu
45.
Povinná osobaPovinná osoba ve vhodné časové periodě a vždy při významné změně podmínek posuzuje:
a)
zda jsou schválené vnitřní zásady a postupy povinné osobypovinné osoby pro využívání outsourcingu dodržovány a nadále aktuální a dostatečné,
b)
zda systém vnitřní kontroly povinné osobypovinné osoby zajišťuje včasné zjištění nedostatků při využívání outsourcingu a přijetí nápravných opatření,
c)
přístup povinné osobypovinné osoby k využívání outsourcingu, v tom vždy celkovou strategii a hlavní cíle a zásady využívání outsourcingu,
d)
celkové přínosy a případné významné negativní vlivy nebo jiné nepříznivé skutečnosti vyplývající pro povinnou osobupovinnou osobu v souvislosti s využíváním outsourcingu a
e)
celkovou funkčnost a efektivnost využívání outsourcingu z hlediska povinné osobypovinné osoby.
46.
Případná nápravná opatření přijímá povinná osobapovinná osoba bez zbytečného odkladu a následně ověří jejich účinnost.
Zásady a postupy řízení rizik ve vybraných případech outsourcingu
Poskytovatel outsourcingu se sídlem v zahraničí
47.
Pokud jde o poskytovatele outsourcingu, který sídlí v zahraničí, zejména v jiném než členském státěčlenském státě, zaměří se povinná osobapovinná osoba také na možná rizika vyplývající z této skutečnosti, zejména na posouzení schopnosti poskytovatele outsourcingu přiměřeně prokázat, a to i České národní bancebance, že jím uplatňované řízení rizik a vnitřní kontrola jsou v souladu s obezřetnostními požadavky stanovenými povinné osoběpovinné osobě.
48.
Povinná osobaPovinná osoba provede dostatečnou analýzu prostředí v zemi sídla poskytovatele outsourcingu za účelem rozpoznat a následně účinně zamezit možným negativním jevům při plnění nebo vymáhání sjednaných podmínek poskytování outsourcingu poskytovatelem outsourcingu, který sídlí v zahraničí, nebo od daného záměru upustit, pokud by rizika s ním spojená byla povinnou osoboupovinnou osobou vyhodnocena jako nepřiměřená.
Poskytovatel outsourcingu, nad kterým není vykonáván dohled
49.
Povinná osobaPovinná osoba adekvátně přihlédne ke skutečnosti, že využívání jiné osoby, nad níž není vykonáván dohled, jako poskytovatele outsourcingu může být pro povinnou osobupovinnou osobu spojeno s dodatečnými nebo specifickými riziky nebo rizikovými faktory a řádně se proti nim zajistí.
50.
Povinná osobaPovinná osoba může při řízení rizika outsourcingu přiměřeně zohlednit, pokud je nad poskytovatelem outsourcingu vykonáván dohled, zejména pokud poskytovateli outsourcingu vyplývají z právních předpisů určité povinnosti obezřetnostní povahy, zejména požadavky na řízení rizik a požadavky na důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenost osob, jejichž prostřednictvím poskytovatel outsourcingu vykonává svou činnost, a pokud se povinná osobapovinná osoba vhodným způsobem ujistí, že poskytovatel outsourcingu postupuje soustavně v souladu s těmito povinnostmi.
Využívání outsourcingu v rámci skupiny
51.
Pokud je poskytovatelem outsourcingu osoba, s níž je povinná osobapovinná osoba v úzkém propojení, lze uplatnit určité modifikace podmínek využívání outsourcingu včetně sdílení informací a dalších relevantních výstupů a modifikací pohotovostního plánování (bod 39 až 44), ledaže by to mělo významný nepříznivý vliv na účinnost řízení rizika outsourcingu povinnou osoboupovinnou osobou.
52.
Povinná osobaPovinná osoba zavede a udržuje kontrolní mechanismy, které zajistí, že úzké propojení neovlivní řádný a obezřetný výkon činnosti povinné osobypovinné osoby. Povinná osobaPovinná osoba i při využívání outsurcingu v rámci skupiny účinně řídí rizika. Využíváním outsourcingu v rámci skupiny odpovědnost povinné osobypovinné osoby není dotčena.
Příloha č. 8
k vyhlášce č. 163/2014 Sb.
Podrobnější vymezení některých požadavků na vnitřní audit
Obecné požadavky
1.
Pro výkon vnitřního auditu povinná osobapovinná osoba má nebo získá takové kapacity, které jsou nezbytné pro plnění stanovených požadavků.
2.
Osoba vykonávající vnitřní audit (dále jen „vnitřní auditor“) vykonává při plnění svých úkolů nezávislou a objektivní ujišťovací a případně konzultační činnost, která
a)
se zaměřuje na přidávání hodnoty a zdokonalování vnitřních procesů a
b)
přináší systematický metodický přístup k hodnocení a zlepšování funkčnosti a efektivnosti řízení rizik, kontrolních procesů a procesů správy a řízení.
3.
Vnitřní auditoři poskytují své výstupy příslušným orgánům, výborům a pracovníkůmpracovníkům včas a tyto výstupy jsou aktuální, spolehlivé a ucelené.
4.
Při provádění své činnosti mají vnitřní auditoři zajištěn přístup ke všem relevantním osobám, prostorám, zařízením, informacím a dokumentům povinné osobypovinné osoby.
5.
Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu má možnost zúčastnit se zasedání všech orgánů a výborů povinné osobypovinné osoby. V případech hodných zvláštního zřetele může být toto právo jednotlivě omezeno důvodným rozhodnutím vedoucího orgánu.
6.
Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu je podřízena takovému organizačnímu stupni v povinné osoběpovinné osobě, který umožní plnění požadavků na výkon vnitřního auditu.
7.
Pokud se ve zcela výjimečných případech podílí na poskytování ujištění o činnosti fyzická osoba, která tuto činnost vykonávala nebo na jejímž zavádění se podílela před méně než 12 měsíci, je tato skutečnost uvedena a odůvodněna ve zprávě o provedeném vnitřním auditu a zároveň je zajištěna maximální objektivita této zprávy.
8.
Při případném výkonu konzultační činnosti je zajištěno, že není omezena schopnost vnitřního auditora podávat nezávislé a objektivní ujištění o funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému nebo jinou ujišťovací činnost pro povinnou osobupovinnou osobu; při případném výkonu konzultační činnosti vnitřní auditor poskytuje nestranné konzultace v otázkách zavedení a udržování řídicího a kontrolního systému a jeho součástí, zejména v otázkách zavádění a udržování funkčních a efektivních systémů a mechanismů řízení rizik a kontrolních mechanismů a řádných administrativních a účetních postupů včetně spolehlivosti a integrity finančních a dalších informací.
Statut vnitřního auditu
9.
Povinná osobaPovinná osoba vymezí statut vnitřního auditu, kterým upraví zejména
a)
působnost a pravomoci útvaruútvaru či právnické nebo fyzické osoby vykonávající v povinné osoběpovinné osobě nebo pro povinnou osobupovinnou osobu vnitřní audit,
b)
cíl, předmět a rozsah výkonu vnitřního auditu,
c)
povahu ujišťovacích a případných konzultačních činností vykonávaných vnitřními auditory a výstupů z těchto činností,
d)
proces plánování vnitřního auditu,
e)
způsob sdělování výsledků vnitřního auditu včetně návrhů nápravných opatření,
f)
způsob vypořádání připomínek ohledně závěrů vnitřního auditu a řešení sporů a
g)
způsob ukládání nápravných opatření na základě zjištění vnitřního auditu.
Analýza rizik a plánování vnitřního auditu
10.
Plánování činnosti a rozvrhování kapacit vnitřních auditorů je založeno na analýze rizik.
11.
Analýza rizik hodnotí míru rizik spojených s jednotlivými činnostmi povinné osobypovinné osoby tak, že zohlední pravděpodobnost selhání řídicího a kontrolního systému v jednotlivých oblastech a míru možné ztráty z tohoto selhání vyplývající. Výstup z provedené analýzy rizik předkládá osoba ve vedení funkce vnitřního auditu řídicímu orgánu, případně výboru pro audit, k projednání. Odlišné názory řídicího orgánu nebo výboru pro audit na výstup z analýzy rizik jsou zdokumentovány.
12.
Na základě analýzy rizik sestavuje osoba ve vedení funkce vnitřního auditu návrh strategického a periodického plánu vnitřního auditu. Při přípravě plánu vyžaduje a vyhodnocuje podněty vedoucího orgánu, případně výboru pro audit, osob ve vrcholném vedeníosob ve vrcholném vedení, zohledňuje požadavky příslušných právních předpisů na prověření vnitřním auditem a přihlíží k dalším významným relevantním požadavkům, informacím a skutečnostem, zejména k nově zaváděným činnostem povinné osoby a k obsahu zpráv orgánů dohledu. Zároveň bere v úvahu činnost vnitřního auditu jiných osob, které jsou členem téže skupinyskupiny, pokud je to relevantní, a auditora.
13.
Plány činnosti vnitřního auditu jsou před schválením řídicím orgánem předloženy k projednání kontrolnímu orgánukontrolnímu orgánu, případně výboru pro audit. Důvody změn plánů vnitřního auditu jsou zdokumentovány.
14.
Strategický plán vnitřního auditu je sestavován na období tří až pěti let. Strategický plán zajišťuje, že činnost vnitřního auditu je efektivně rozvržena na příslušné období (tří až pěti let), jsou zohledněna strategická rozhodnutí vedoucího orgánu povinné osobypovinné osoby a rizikovost jednotlivých činností a je určena předpokládaná perioda ověřování. Strategický plán je v návaznosti na provedenou analýzu rizik případně aktualizován.
15.
Periodický plán vnitřního auditu je sestavován na období jednoho roku nebo kratší časový úsek. Periodický plán určuje cíl, předmět a termín plánovaných vnitřních auditů. Periodický plán dále rozvrhuje kapacitu na plánované vnitřní audity, mimořádné vnitřní audity, vzdělávání a ostatní činnosti.
Výkon a informace vnitřního auditu
16.
Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu zajistí, že výkon vnitřního auditu je efektivně koordinován, pokud je to relevantní, s vnitřními auditory jiných osob, které jsou členem téže skupinyskupiny. Zároveň při koordinaci činnosti zohlední ověřování zadaná mimo plán vedoucím orgánem a ověření dle požadavku příslušného orgánu dohledu.
17.
Pro každou jednotlivou auditní akci je veden auditorský spis. Auditorský spis je veden takovým způsobem, aby byl plně rekonstruovatelný postup při provedeném auditu. Auditorské spisy jsou prověřovány osobou ve vedení funkce vnitřního auditu nebo jí zmocněným vnitřním auditorem.
18.
O provedeném vnitřním auditu je vypracovávána zpráva. Zpráva obsahuje zejména cíl, předmět, rozsah provedeného vnitřního auditu a zjištění spolu s návrhem nápravných opatření. Zpráva obsahuje názor vnitřního auditora na míru rizik obsaženou v auditované činnosti včetně zbytkového (nekrytého) rizika v dané oblasti a jeho přijatelnost. Zpráva je přístupná vedoucímu orgánu, výboru pro audit a věcně příslušným řídicím osobám včetně osob ve vrcholném vedení.
19.
Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu zajistí vytvoření a udržování systému sledování nápravných opatření uložených na základě zjištění vnitřního auditu, včetně sledování, zda jsou tato opatření efektivně zavedena. V případě, že osoba ve vedení funkce vnitřního auditu dojde k závěru, že je stupeň zbytkového rizika v dané oblasti v důsledku nezavedení efektivních nápravných opatření pro povinnou osobupovinnou osobu nepřijatelný, projedná tuto skutečnost s řídicím orgánem. Pokud dle úsudku osoby odpovědné za vedení funkce vnitřního auditu není otázka zbytkového rizika v dané oblasti vyřešena, předá tuto informaci kontrolnímu orgánukontrolnímu orgánu, případně výboru pro audit.
20.
Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu pravidelně informuje o zjištěních vnitřního auditu, o návrzích nápravných opatření a o odstraňování zjištěných nedostatků vedoucí orgán, případně výbor pro audit.
21.
Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu předkládá alespoň jednou ročně vedoucímu orgánu, případně výboru pro audit, k projednání souhrnné vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému povinné osobypovinné osoby. Toto hodnocení se týká zejména spolehlivosti a integrity finančních a dalších informací, funkčnosti a efektivnosti procesů, ochrany aktiv a dodržování právních a vnitřních předpisůvnitřních předpisů.
22.
Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu zpracovává pravidelně, alespoň však jednou ročně, zprávu o činnosti vnitřního auditu a předkládá ji vedoucímu orgánu, případně výboru pro audit, k projednání.
23.
Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu informuje řídicí orgán, případně kontrolní orgánkontrolní orgán nebo výbor pro audit, o možných dopadech v důsledku případných omezených zdrojů vnitřního auditu.
Zabezpečení a zvyšování kvality vnitřního auditu
24.
Povinná osobaPovinná osoba zajistí personální a další zabezpečení výkonu vnitřního auditu tak, aby soustavně poskytoval nezávislé a objektivní ujištění o činnostech povinné osobypovinné osoby, zejména o funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému a jeho součástí, v odpovídající kvalitě a s patřičnou přidanou hodnotou. Využíváním outsourcingu při zajišťování výkonu funkce vnitřního auditu není tato povinnost dotčena.
25.
Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu vypracuje a pravidelně aktualizuje program pro zabezpečení a zvyšování kvality vnitřního auditu, který zahrne všechny aspekty vnitřního auditu a průběžně sleduje funkčnost a efektivnost tohoto programu, ledaže toto provádí kontrolní orgánkontrolní orgán nebo výbor pro audit.
Příloha č. 9
k vyhlášce č. 163/2014 Sb.
Podrobnější vymezení požadavků na zprávu o ověření řídicího a kontrolního systému auditorem
Struktura zprávy
1.
Kapitola 1: Stručný popis ověřovaných oblastí.
Tato kapitola obsahuje:
a)
organizační schéma s detailnějším popisem organizačního uspořádání v dané součásti řídicího a kontrolního systému,
b)
stručné vymezení působnosti a pravomocí relevantních orgánů povinné osobypovinné osoby, útvarůútvarů a výborů,
c)
popis schvalovacích a rozhodovacích procesů v rámci jednotlivých ověřovaných oblastí,
d)
popis metod a postupů používaných v jednotlivých oblastech, například metody používané pro řízení rizik,
e)
strukturu limitů v dané oblasti, pokud je to pro ověřovanou oblast relevantní,
f)
popis struktury používaných informačních a komunikačních systémůinformačních a komunikačních systémů.
2.
Kapitola 2: Identifikace zavedených mechanismů vnitřní kontroly a zhodnocení funkčnosti a efektivnosti těchto mechanismů, zejména porovnáním s uznávanými standardy.
Tato kapitola obsahuje přehled všech zavedených mechanismů vnitřní kontroly. V případě, že byly identifikovány nedostatky, jsou tyto skutečnosti v rámci této kapitoly uvedeny, podrobněji jsou jednotlivé nedostatky analyzovány v kapitole 3.
3.
Kapitola 3: Specifikace chybějících mechanismů vnitřní kontroly a vyhodnocení závažnosti jednotlivých nedostatků.
V této kapitole jsou podrobně popsány nedostatky zjištěné v průběhu ověřování systému auditorem. Součástí je i zhodnocení závažnosti daných nedostatků podle stupnice:
a)
nedostatek s velmi vysokou mírou závažnosti - nedostatek, který může mít vliv na další existenci povinné osobypovinné osoby nebo který významně ohrožuje finanční situaci a kapitál povinné osobypovinné osoby. Nedostatek má zásadní vliv na funkčnost a efektivnost procesů povinné osobypovinné osoby;
b)
nedostatek s vysokou mírou závažnosti - nedostatek může ohrozit finanční situaci a kapitál povinné osobypovinné osoby, nedostatek má vliv na funkčnost a efektivnost více dílčích procesů v povinné osoběpovinné osobě, jedná se o zásadní systémový nedostatek určité oblasti;
c)
nedostatek se střední mírou závažnosti - nedostatek neohrožuje finanční situaci a kapitál povinné osobypovinné osoby, jedná se o dílčí nedostatek systémového charakteru nebo významnější nedostatek nesystémového charakteru;
d)
nedostatek s nízkou mírou závažnosti - nedostatek neohrožuje finanční situaci a kapitál povinné osobypovinné osoby, jedná se o méně významný nedostatek nesystémového charakteru.
Dále je součástí identifikace chybějících mechanismů vnitřní kontroly. Součástí je i popis, jaký vliv tyto skutečnosti představovaly a představují pro funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému nebo jeho součástí.
4.
Kapitola 4: Celkové vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému v dané oblasti.
V této kapitole je vyhodnocena funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému v dané oblasti jako celku.
Formát a další náležitosti zprávy
5.
Zpráva o ověření systému je předkládána České národní bancebance v listinné i elektronické podobě, ve formátu *.doc/ docx, *.xls/xlsx nebo *.mdb.
6.
Zpráva o ověření systému je opatřena obchodní firmou a číslem osvědčení o zápisu auditora, s uvedením jména a příjmení auditora, čísla osvědčení o zápisu a datem vyhotovení zprávy. Zpráva v listinné podobě je opatřena navíc vlastnoručním podpisem auditora.
Příloha č. 10
k vyhlášce č. 163/2014 Sb.
Obsah údajů o povinné osobě, složení společníků nebo členů, struktuře skupiny, jejíž je součástí, o činnosti a finanční situaci
1.
Údaje o povinné osoběpovinné osobě
a)
obchodní firma, právní forma, adresa sídla a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) povinné osobypovinné osoby podle zápisu v obchodním rejstříku,
b)
datum zápisu do obchodního rejstříku, včetně data zápisu poslední změny s uvedením účelu poslední změny,
c)
výše základního kapitálu zapsaného v obchodním rejstříku,
d)
výše splaceného základního kapitálu,
e)
druh, forma, podoba a počet emitovaných akcií s uvedením jejich jmenovité hodnoty, pokud povinná osobapovinná osoba je akciovou společnostíakciovou společností,
f)
údaje o nabytí vlastních akcií a zatímních listů a jiných kapitálových nástrojů, pokud povinná osobapovinná osoba je akciovou společnostíakciovou společností,
g)
údaje o zvýšení základního kapitálu, pokud základní kapitál byl zvýšen od posledního uveřejnění:
1.
způsob a rozsah zvýšení základního kapitálu,
2.
jsou-li vydávány nové akcie, povinná osobapovinná osoba uveřejňuje druh a počet emitovaných akcií s uvedením jmenovité hodnoty, rozsah splacení nově upsaných akcií a lhůtu pro splacení nově upsaných akcií,
3.
při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů povinná osobapovinná osoba uveřejňuje částku, o níž se základní kapitál zvyšuje, označí vlastní zdroje, z nichž se základní kapitál zvyšuje. Povinná osobaPovinná osoba, která je akciovou společnostíakciovou společností, dále uvede, zda se zvyšuje jmenovitá hodnota akcií a pokud se zvyšuje, o jakou částku se zvyšuje;
h)
organizační struktura povinné osobypovinné osoby s uvedením počtu obchodních míst a počtu pracovníkůpracovníků (přepočtený stav),
i)
údaje o členech vedoucího orgánu a o osobách ve vrcholném vedení povinné osobypovinné osoby v tomto rozsahu:
1.
jméno a příjmení, včetně titulů,
2.
označení orgánu a v něm vykonávané funkce nebo označení pozice ve vrcholném vedení, a datum, od kdy osoba vykonává příslušnou funkci nebo zastává danou pozici,
3.
dosavadní zkušenosti a kvalifikační předpoklady pro výkon dané funkce nebo zastávané pozice,
4.
členství v orgánech jiných právnických osob včetně označení dané osoby, orgánu a funkce,
5.
souhrnná výše úvěrůúvěrů poskytnutých povinnou osoboupovinnou osobou členům vedoucího orgánu a osobám ve vrcholném vedení povinné osobypovinné osoby,
6.
souhrnná výše záruk vydaných povinnou osobou za členy vedoucího orgánu a osoby ve vrcholném vedeníosoby ve vrcholném vedení povinné osoby a
j)
údaje o výborech zřízených povinnou osobou samostatně za každý výbor v tomto rozsahu:
1.
označení výboru,
2.
stručné shrnutí působnosti, pravomoci, způsobu jednání a rozhodování a začlenění výboru do organizačního uspořádání a informačních toků povinné osoby a
3.
údaje o jednotlivých členech v tomto rozsahu:
a)
jméno a příjmení, včetně titulů,
b)
označení funkce vykonávané ve výboru, datum, od kdy osoba příslušnou funkci ve výboru vykonává,
c)
dosavadní zkušenosti a kvalifikační předpoklady pro výkon funkce ve výboru a zda povinná osoba považuje člena za nezávislého21),
d)
členství a vykonávaná funkce v orgánech povinné osoby a
e)
členství a vykonávané funkce v orgánech jiných právnických osob;
přičemž pokud povinná osoba nemá zřízen výbor pro rizika, výbor pro jmenování nebo výbor pro odměňování22) a funkci výboru plní kontrolní orgánkontrolní orgán23), uvede v bodu 3 písm. a) povinná osoba tuto skutečnost a důvody pro nezřízení výboru a v písmenech c) až e) uvede namísto údajů o členech výboru požadované údaje o členech kontrolního orgánukontrolního orgánu; body 1 a 2 a písm. b) v bodu 3 se nepoužijí.
2.
Údaje o složení společníků nebo členů povinné osobypovinné osoby
Údaje o společnících nebo členech povinné osobypovinné osoby s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na povinné osoběpovinné osobě s tím, že
a)
o společnících nebo členech, kteří jsou právnickými osobami, povinná osobapovinná osoba uveřejňuje obchodní firmu, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo, je-li přiděleno, odvětvovou klasifikaci ekonomických činností a výši podílu na hlasovacích právech v procentech,
b)
o společnících nebo členech, kteří jsou fyzickými osobami, povinná osobapovinná osoba uveřejňuje jméno a příjmení a výši podílu na hlasovacích právech v procentech.
3.
Údaje o struktuře skupinyskupiny, jejíž je povinná osoba součástí
a)
informace o osobách, které jsou ve vztahu k povinné osobě ovládajícími osobamiovládajícími osobami, popřípadě většinovým společníkem, jež zahrnuje
1.
obchodní firmu, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo, je-li přiděleno, a odvětvovou klasifikaci ekonomických činností takovéto osoby; jde-li o fyzickou osobu jméno a příjmení;
2.
přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu povinné osoby v procentech,
3.
přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech povinné osoby v procentech,
4.
jiný způsob ovládáníovládání,
5.
souhrnnou výši dluhových nástrojů, které má povinná osoba v aktivech a které jsou dluhem těchto osob, souhrnnou výši dluhů povinné osoby vůči těmto osobám, v členění podle osob a v členění na dluhové cenné papíry a ostatní dluhové nástroje,
6.
souhrnnou výši kapitálových nástrojů, které má povinná osoba v aktivech a které jsou vlastním kapitálem těchto osob, a souhrnnou výši dluhů povinné osoby z těchto kapitálových nástrojů, v členění podle osob,
7.
souhrnnou výši povinnou osobou vydaných záruk za těmito osobami a souhrnnou výši povinnou osobou přijatých záruk od takových osob, v členění podle osob.
b)
informace o osobách, které jsou ve vztahu k povinné osobě ovládanými osobamiovládanými osobami, popřípadě v nichž je povinná osoba většinovým společníkem, jež zahrnuje
1.
obchodní firmu, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo, je-li přiděleno, a odvětvovou klasifikaci ekonomických činností takovéto osoby,
2.
přímý nebo nepřímý podíl povinné osoby na základním kapitálu v procentech,
3.
přímý nebo nepřímý podíl povinné osoby na hlasovacích právech v procentech,
4.
jiný způsob ovládáníovládání,
5.
souhrnnou výši dluhových nástrojů, které má povinná osoba v aktivech a které jsou dluhem těchto osob, souhrnnou výši dluhů povinné osoby vůči těmto osobám, v členění podle osob a v členění na dluhové cenné papíry a ostatní dluhové nástroje,
6.
souhrnnou výši kapitálových nástrojů, které má povinná osoba v aktivech a které jsou vlastním kapitálem těchto osob, souhrnnou výši dluhů povinné osoby z těchto kapitálových nástrojů, v členění podle osob,
7.
souhrnnou výši povinnou osobou vydaných záruk za takové osoby a souhrnnou výši povinnou osobou přijatých záruk od takových osob, v členění podle osob;
c)
grafické znázornění skupinyskupiny, jejímž členem je povinná osoba, z hlediska vlastnického uspořádání s vyznačením osob, které jsou zahrnuty do obezřetnostní konsolidace, a uvedením důvodu pro nezahrnutí do obezřetnostní konsolidace u ostatních osob,
d)
grafické znázornění skupinyskupiny, jejímž členem je povinná osoba, z hlediska řízení s vyznačením osob, které jsou zahrnuty do obezřetnostní konsolidace, a uvedením důvodu pro nezahrnutí do obezřetnostní konsolidace u ostatních osob.
4.
Údaje o činnosti povinné osobypovinné osoby
a)
předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku,
b)
přehled činností skutečně vykonávaných a
c)
přehled činností, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo Českou národní bankoubankou omezeno nebo vyloučeno.
5.
Údaje o finanční situaci povinné osobypovinné osoby
a)
čtvrtletní rozvaha povinné osobypovinné osoby,
b)
čtvrtletní výkaz zisku a ztráty povinné osobypovinné osoby,
c)
reálné a jmenovité hodnoty derivátůderivátů, a to
1.
souhrnně za derivátyderiváty sjednané za účelem zajišťování a souhrnně za derivátyderiváty sjednané za účelem obchodování nebo spekulace,
2.
souhrnně za derivátyderiváty, u nichž povinná osoba uplatňuje zajišťovací účetnictví, a souhrnně za derivátyderiváty ostatní,
d)
poměrové ukazatele povinné osoby, a to
1.
rentabilita průměrných aktiv,
2.
rentabilita průměrného kapitálu tier 1kapitálu tier 1,
3.
aktiva na jednoho pracovníkapracovníka,
4.
správní náklady na jednoho pracovníkapracovníka,
5.
zisk nebo ztráta po zdanění na jednoho pracovníkapracovníka.
Příloha č. 13
k vyhlášce č. 163/2014 Sb.
Obsah údajů uveřejňovaných pobočkou banky z jiného než členského státu
1.
Údaje o zahraniční bancebance z jiného než členského státučlenského státu
a)
obchodní firma a adresa sídla zahraniční bankybanky z jiného než členského státučlenského státu, která je zřizovatelem pobočky banky z jiného než členského státupobočky banky z jiného než členského státu,
b)
označení a adresa sídla orgánu, který vykonává dohled nad zahraniční bankoubankou z jiného než členského státučlenského státu,
c)
údaje o společnících nebo členech s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na zahraniční bancebance z jiného než členského státučlenského státu s tím, že o společnících nebo členech, kteří jsou
1.
právnickými osobami, se uveřejňuje obchodní firma, právní forma, adresa sídla, identifikační číslo, je-li přiděleno, odvětvová klasifikace ekonomických činností a výše podílu na kapitálu v procentech a na hlasovacích právech v procentech,
2.
fyzickými osobami, se uveřejňuje jméno a příjmení a výše podílu na kapitálu v procentech a na hlasovacích právech v procentech,
d)
předmět podnikání (činnosti) zahraniční bankybanky z jiného než členského státučlenského státu,
e)
přehled činností zahraniční bankoubankou z jiného než členského státučlenského státu skutečně vykonávaných,
f)
přehled činností zahraniční bankybanky z jiného než členského státučlenského státu, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo příslušným orgánem dohledu omezeno nebo vyloučeno,
g)
výroční zpráva zahraniční bankybanky z jiného než členského státučlenského státu a účetní závěrka zahraniční bankybanky z jiného než členského státučlenského státu, není-li součástí výroční zprávy, alespoň za poslední účetní období, nebo internetová adresa, na které jsou tyto informace k dispozici.
2.
Údaje o pobočce banky z jiného než členského státupobočce banky z jiného než členského státu
a)
označení, adresa sídla a identifikační číslo pobočky banky z jiného než členského státupobočky banky z jiného než členského státu podle zápisu v obchodním rejstříku,
b)
datum zápisu do obchodního rejstříku, včetně data zápisu poslední změny s uvedením účelu poslední změny,
c)
předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku,
d)
přehled činností skutečně vykonávaných,
e)
přehled činností, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo Českou národní bankoubankou omezeno nebo vyloučeno,
f)
organizační struktura pobočky banky z jiného než členského státupobočky banky z jiného než členského státu s uvedením počtu obchodních míst a počtu pracovníkůpracovníků (přepočtený stav),
g)
údaje o vedoucím pobočky bankybanky z jiného členského státučlenského státu a dalších osobách ve vedení této pobočky v tomto rozsahu:
1.
jméno a příjmení, včetně titulů,
2.
funkce a datum, od kdy osoba příslušnou funkci vykonává,
3.
dosavadní zkušenosti a kvalifikační předpoklady pro výkon funkce,
4.
členství v orgánech jiných právnických osob včetně označení dané osoby, orgánu a funkce,
5.
souhrnná výše úvěrůúvěrů poskytnutých pobočkou banky z jiného než členského státupobočkou banky z jiného než členského státu vedoucímu této pobočky a osobám ve vedení této pobočky,
6.
souhrnná výše záruk vydaných pobočkou banky z jiného než členského státupobočkou banky z jiného než členského státu za vedoucího této pobočky a další osoby ve vedení této pobočky.
3.
Údaje o plnění obezřetnostních pravidel pobočky banky z jiného než členského státupobočky banky z jiného než členského státu
a)
údaje podle čl. 433c odst. 2 nařízení,
b)
reálné a jmenovité hodnoty derivátůderivátů, a to
1.
souhrnně za derivátyderiváty sjednané za účelem zajišťování a souhrnně za derivátyderiváty sjednané za účelem obchodování nebo spekulace,
2.
souhrnně za derivátyderiváty, u nichž pobočka banky z jiného než členského státupobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje zajišťovací účetnictví, a souhrnně za derivátyderiváty ostatní a
c)
poměrové ukazatele pobočky banky z jiného než členského státupobočky banky z jiného než členského státu, a to
1.
rentabilita průměrných aktiv,
2.
rentabilita průměrného kapitálu tier 1kapitálu tier 1,
3.
aktiva na jednoho pracovníkapracovníka,
4.
správní náklady na jednoho pracovníkapracovníka,
5.
zisk nebo ztráta po zdanění na jednoho pracovníkapracovníka.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, 2014/59/EU, (EU) 2015/2366, (EU) 2018/843, (EU) 2019/878, (EU) 2019/2034 a (EU) 2021/338.
2)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.
3)
Například § 22 odst. 3 zákona o bankách, ve znění zákona č. 254/2012 Sb. a zákona č. 227/2013 Sb., a čl. 103 až 105, 144, 166, 173 až 179, 185 až 191, 209, 221, 225, 243, 259, 287 až 294, 318, 320 až 322, 368, 369, 393, 434 a 435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
4)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění.
5)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES, v platném znění.
6)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES, v platném znění.
7)
Například čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.
8)
Například § 22 odst. 2 zákona o bankách.
9)
Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.
10)
Například čl. 368 odst. 1 písm. b) věta třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
11)
Například čl. 100 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
12)
§ 12c zákona o bankách.
§ 8a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb.
§ 9a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb.
13)
§ 12c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.
§ 8a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb.
§ 9a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb.
14)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1152/2014 ze dne 4. června 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy pro určování zeměpisné oblasti rozhodných úvěrových expozic pro výpočet individuální sazby proticyklické kapitálové rezervy.
15)
Například čl. 111 odst. 2 a čl. 273 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
16)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Například § 38 zákona o bankách, § 25b odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech nebo § 116 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
18)
§ 8b zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.
§ 7a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 12a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
§ 41 této vyhlášky.
19)
§ 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
§ 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.
20)
§ 9a zákona o bankách.
§ 7ae zákona o spořitelních a úvěrních družstvech.
§ 12j zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
21)
§ 15 odst. 1.
22)
§ 8c odst. 1 zákona o bankách.
§ 7ab zákona o spořitelních a úvěrních družstvech.
23)
§ 15 odst. 3. |
Nález Ústavního soudu č. 162/2014 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 162/2014 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 10. července 2014 sp. zn. Pl. ÚS 31/13 ve věci návrhu na zrušení části § 35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 4. 8. 2014, částka 66/2014
* Odůvodnění
* I. - Shrnutí návrhu
* II. - Průběh řízení před Ústavním soudem
* III. - Posouzení kompetence a ústavní konformity legislativního procesu
* IV. - Znění a obsah napadeného ustanovení a další relevantní skutečnosti
* V. - Vlastní přezkum
* VI. - Závěr
162
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 31/13 dne 10. července 2014 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského (soudce zpravodaj) a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny 19 senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupených prof. JUDr. Alešem Gerlochem, CSc., advokátem se sídlem Praha 2, Botičská 4, na zrušení § 35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 500/2012 Sb., ve slovech „; daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu“, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a Ing. Marie Adámkové, právně zastoupené JUDr. Ondřejem Moravcem, Ph.D., advokátem se sídlem Hradec Králové, Resslova 1253, jako vedlejší účastnice řízení,
takto:
Ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 500/2012 Sb., se ve slovech „; daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu“ ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodnění
I.
Shrnutí návrhu
1.
Ústavní soudÚstavní soud obdržel dne 12. června 2013 návrh skupiny 19 senátorů Senátu Parlamentu České republiky, za kterou jedná senátor JUDr. Miroslav Antl, (dále jen „navrhovatel“) na zrušení ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 500/2012 Sb., ve slovech „; daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu“ (dále též jen „napadené ustanovení“). Podle navrhovatele je toto ustanovení, v jehož důsledku se na osoby v něm uvedené nevztahuje sleva na dani z příjmů fyzických osob na poplatníka (tj. snížení této daňové povinnosti) ve výši 24 840 Kč, v rozporu s čl. 1, čl. 3 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a 5 a čl. 26 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a s čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále jen „Pakt“).
2.
Navrhovatel považuje předmětné opatření za nepřípustně diskriminační, protože staví osoby, jež mají vedle starobního důchodu i jiný příjem ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, do nevýhodného postavení ve srovnání s ostatními poplatníky této daně, kteří starobní důchod nepobírají. Jakkoliv souhlasí, že ukládání daní ve smyslu čl. 11 odst. 5 Listiny představuje legitimní zásah do vlastnického práva, tato legitimita není dána jen veřejným zájmem na shromažďování finančních prostředků na zabezpečení různých veřejných statků, nýbrž i požadavkem na rovnoměrné rozdělování daňového břemene. Právě v tomto směru ovšem napadené ustanovení neobstojí z hlediska kritérií, která formuloval Ústavní soud ve své judikatuře k přezkumu ústavnosti zákonné úpravy daní [konkrétně v nálezu ze dne 21. dubna 2009 sp. zn. Pl. ÚS 29/08 (N 89/53 SbNU 125; 181/2009 Sb.)], a to z hledisek extrémní disproporcionality (tzv. rdousícího efektu) a neakcesorické a akcesorické rovnosti.
3.
Pokud jde o první z uvedených hledisek, extrémní disproporcionalitu má napadané ustanovení vykazovat tím, že jím dochází ke zpochybnění základního smyslu slevy na dani na poplatníka, jímž je vynětí určitého životního minima (byť nikoliv striktně ve smyslu zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů) ze zdanění. Takto vymezený princip odpovídá požadavkům vyplývajícím z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu, resp. judikatury vrcholných soudů jiných států (zejména německého Spolkového ústavního souduústavního soudu), podle nichž nesmí být právní úpravou daní dotčena samotná podstata statku, který je dani podroben. Až doposud byl přitom zákonodárcem vždy respektován. Důvodová zpráva k zákonu č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, kterým byl zákon o daních z příjmů doplněn o napadené ustanovení, sice obhajuje přípustnost napadeného opatření právě tím, že životní minimum je pracujícím poživatelům starobního důchodu garantováno prostřednictvím nezdaněného starobního důchodu, takovéto zdůvodnění však podle navrhovatele nemůže obstát. Dotčeným osobám je totiž odňata část výtěžku z jejich výdělečné činnosti, tedy příjmu, který nemá žádnou věcnou souvislost s jim zároveň vypláceným starobním důchodem, pro jehož výplatu splnily zákonné podmínky. Navrhovatel netvrdí, že se tzv. rdousící efekt musí projevit u všech dotčených daňových poplatníků (tedy těch, již jsou současně poživateli starobního důchodu) stejným způsobem; k tomu, aby byla dána protiústavnost napadeného ustanovení, však stačí i potenciální dopady do postavení některých těchto osob. Ostatně významná část poživatelů starobního důchodu je výdělečně činná právě kvůli nutnosti doplnit své příjmy, resp. kompenzovat snížení životní úrovně, k němuž by došlo v případě, že by zanechali svých ekonomických aktivit.
4.
Předmětná disproporcionalita je umocněna i časovým faktorem, neboť pro uplatnění slevy na dani je rozhodující 1. leden příslušného kalendářního roku. Naopak je nerozhodné, jaká je situace v průběhu zbytku kalendářního roku, což podle navrhovatele zakládá nerovné postavení dotčených poplatníků, mj. ve srovnání s dalšími zákonnými slevami na dani uvedenými v § 35ba odst. 1 písm. b) až f) zákona o daních z příjmů, jež jsou uplatnitelné po jednotlivých kalendářních měsících, v nichž k tomu byly splněny podmínky. Důsledkem je tak stav, kdy i poživatel starobního důchodu, jenž byl zaměstnán jen několik měsíců v roce, přichází o možnost odpočtu celé slevy na dani, a nikoliv pouze o možnost jejího odpočtu v poměru odpovídajícím počtu měsíců, po které vykonával výdělečnou činnost.
5.
Nesoulad napadené úpravy shledává navrhovatel i s principem neakcesorické rovnosti ve smyslu čl. 1 Listiny (ve spojení s čl. 26 Paktu), protože zákonodárce napadeným opatřením znevýhodnil osoby pobírající starobní důchod. Bez ohledu na to, jak velký příjem takový poplatník má za kalendářní rok, jej totiž připravil o částku až 24 840 Kč ročně. Učinil tak přitom svévolně, bez jakéhokoliv rozumného zdůvodnění. Současná právní úprava starobních důchodů nejenže není postavena na vyloučení souběhu příjmů z výdělečné činnosti se starobním důchodem, nýbrž naopak na jejich apriorní slučitelnosti. To je patrné z § 34 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který tento souběh podporuje tím, že se v jeho důsledku zvyšuje procentní výměra starobního důchodu. Naopak neexistuje žádný právní předpis, který by (na rozdíl od dřívější právní úpravy) takovýto souběh zakazoval. Dosažení věku pro přiznání nároku na starobní důchod není ani důvodem výpovědi z pracovního poměru ani důvodem pro ukončení samostatné výdělečné činnosti, tudíž není žádného důvodu, pro který by výdělečně činní starobní důchodci měli být z hlediska daňového v horším postavení než ostatní daňoví poplatníci. Napadené ustanovení je z těchto důvodů nelogicky nesystémové. Zatímco zákon o důchodovém pojištění souběžný výkon výdělečné činnosti s pobíráním starobního důchodu vlastně odměňuje, zákon o daních z příjmů tutéž situaci daňově sankcionuje.
6.
Navrhovatel za účelem srovnání upozorňuje, že dřívější právní úprava omezovala nárok na starobní důchod při souběhu s výdělečnou činností v závislosti na tom, jaký z ní měla dotčená osoba příjem, resp. v závislosti na formě, ve které byla výdělečná činnost vykonávána (srov. § 37 zákona o důchodovém pojištění, ve znění účinném v jednotlivých časových úsecích před 1. lednem 2010). I napadená právní úprava by mohla být ústavně konformní, jestliže by podmínky pro výkon výdělečné činnosti a její souběh se starobním důchodem byly stanoveny komplementárně. Za situace, kdy zákon o důchodovém pojištění v tomto směru nijak neomezuje výkon výdělečné činnosti (např. tím, že by omezil výši důchodu), však nelze považovat za legitimní, aby předmětný souběh sankcionoval zákon o daních z příjmů prostřednictvím vyššího zdanění.
7.
Napadená právní úprava fakticky zvyšuje daňovou zátěž pracujících starobních důchodců, takto provedený výběr cílové skupiny tohoto opatření je nicméně svévolný, neracionální a nelegitimní. K tomuto závěru vede navrhovatele úvaha ohledně toho, co vlastně je v tomto případě předmětem daně. Obecně se akceptuje, že daň představuje obecnou zátěž, která zavazuje všechny tuzemce podle jejich příjmů, majetku a kupní síly k financování všeobecných úkolů státu. V případě napadaného ustanovení je však fakticky předmětem zdanění nikoliv příjem z výdělečné činnosti, nýbrž skutečnost, že poplatník je poživatelem starobního důchodu. Jinak řečeno, reálně není předmětem daně příjem z výdělečné činnosti, nýbrž je daňově postiženo to, že poplatník je starobním důchodcem. Zdaňován je tedy určitý osobní stav daňového poplatníka ve spojení s příjmy z výdělečné činnosti. Takovéto kritérium pro zdanění považuje navrhovatel za neakceptovatelné, přičemž jeho iracionalita je dána již tím, že jedinou možností, jak se předmětnému vyššímu daňovému zatížení vyhnout, je upuštění od výkonu výdělečné činnosti. Je-li právo na práci, resp. právo opatřovat si prostředky na své životní potřeby prací ve smyslu čl. 26 odst. 1 Listiny, právem ústavně zaručeným, pak není možné, aby tímto způsobem zákonodárce „motivoval“ starobní důchodce k zanechání výdělečné činnosti. Lze totiž předpokládat, že právě vyšší míra zdanění bude pro řadu z nich důvodem pro zanechání výdělečné činnosti.
8.
Konečně má navrhovatel za to, že došlo i k porušení principu akcesorické rovnosti, tedy k porušení čl. 3 odst. 1 ve spojení s čl. 11 odst. 1 a 5 a čl. 26 Listiny. Prvně uvedeným ustanovením se zakazuje diskriminace v základních právech a svobodách z řady důvodů, mezi něž patří i jiné postavení, včetně např. postavení starobního důchodce. Porušeným základním právem v důsledku předmětného diskriminačního závěru je přitom právě čl. 11 Listiny, neboť starobním důchodcům není poskytována stejná míra ochrany jejich výdělků (majetku) ve srovnání s jinými osobami výdělečně činnými. Navrhovatel si je vědom toho, že ani v případě ústavně zaručené rovnosti se nejedná o rovnost absolutní, nýbrž o rovnost relativní, a tedy že i v postavení kategorií osob podle čl. 3 odst. 1 Listiny mohou existovat určité odůvodněné rozdíly. V projednávané věci je však zvolené rozlišovací kritérium nelegitimní z důvodu jeho iracionality, v důsledku čehož je nelegitimní i vzniklá nerovnost, pokud jde o rozdílnou míru zásahu do vlastnického práva u jednotlivých poplatníků. Racionálními rozlišovacími kritérii totiž s ohledem na předmět daně z příjmů mohou být pouze okolnosti, jež se vztahují k výdělečné činnosti jako takové, např. zda jde o příjmy ze závislé činnosti, podnikání, z pronájmu majetku apod. Mezi starobním důchodem a zdaněním příjmů ale žádná racionální souvislost není.
II.
Průběh řízení před Ústavním soudem
9.
Ústavní soudÚstavní soud podle § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaslal návrh Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníkům řízení a vládě a veřejnému ochránci práv, kteří jsou oprávněni vstoupit do řízení jako vedlejší účastníci řízení. Na základě § 48 odst. 2 zákona o Ústavním soudu bylo o vyjádření požádáno i Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí.
10.
Usnesením ze dne 31. října 2013 sp. zn. I. ÚS 2340/13 přerušil I. senát Ústavního souduÚstavního soudu řízení ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. Marie Adámkové proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 31. května 2013 č. j. 2430469/13/2122-20300-203234 (výrok I), se kterou byl spojen návrh na zrušení § 35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, v části věty za středníkem znějící „daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu“. Současně postoupil uvedený návrh plénu Ústavního souduÚstavního soudu (výrok II), které jej usnesením ze dne 28. listopadu 2013 sp. zn. Pl. ÚS 51/13 podle § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu odmítlo jako nepřípustný z důvodu litispendence. Tím získala uvedená stěžovatelka právo účastnit se tohoto řízení jako vedlejší účastnice.
11.
Ze statistické ročenky z oblasti důchodového pojištění za rok 2012 a důchodové statistiky za rok 2013 vydaných Českou správou sociálního zabezpečení získal Ústavní soudÚstavní soud statistické údaje ohledně průměrné výše vyplácených starobních důchodů v letech 1992 až 2012, přehled rozložení souboru důchodců podle výše důchodů v kvantilovém vyjádření od roku 2001, přehled o počtu vyplácených důchodů podle měsíční výše důchodu a přehled o počtu důchodců a průměrném důchodu za rok 2013.
II./a
Vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu
12.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová ve svém vyjádření ze 17. července 2013 a předseda Senátu Milan Štěch ve svém vyjádření z 24. července 2013 shrnuli průběh legislativního procesu v obou komorách Parlamentu.
II./b
Vyjádření vlády a veřejného ochránce práv
13.
Předseda vlády Ing. Jiří Rusnok ve svém vyjádření ze dne 26. července 2013 Ústavnímu souduÚstavnímu soudu sdělil, že vláda České republiky nevyužije svého práva podle § 69 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a nevstoupí do tohoto řízení. Obdobné sdělení obdržel Ústavní soudÚstavní soud dne 2. července 2013 i od tehdejšího veřejného ochránce práv JUDr. Pavla Varvařovského, jemuž právo vstoupit do tohoto řízení vyplývalo z § 69 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb.
II./c
Vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí
14.
Ministr práce a sociálních věcí Ing. František Koníček ve svém vyjádření z 9. srpna 2013 poukázal na to, že z věcného hlediska oblast daně z příjmů, kam napadené ustanovení dopadá, nepatří do gesce jeho ministerstva. Z tohoto důvodu se omezil na konstatování, že otázkou neomezeného souběhu pobírání starobního důchodu a výdělku se zabýval již poradní expertní sbor ministra financí a ministra práce a sociálních věcí v letech 2009 a 2010, který ve své závěrečné zprávě k této problematice doporučil řešit otázku neomezeného souběhu důchodu a pracovního příjmu nepřímo, tedy prostřednictvím daňové soustavy, nežli drahými a neefektivními administrativními zásahy (např. krácením důchodu dle výše příjmu). Využít lze vhodné nastavení systému daně z příjmů fyzických osob pro oblast důchodů (bez dopadů na ty důchodce, pro něž je důchod jediným příjmem). Na tento výstup navázalo i programové prohlášení tehdejší vlády, v němž se uvádí, že vláda bude respektovat v co nejvyšší možné míře závěry uvedeného poradního expertního sboru k reformě důchodového systému. Uvedená doporučení byla realizována právě přijetím tohoto zákona.
15.
K některým argumentům předkladatelů návrhu na zrušení předmětného ustanovení zákona o daních z příjmů uvedl, že co se týče srovnávání s dřívějšími právními úpravami, v minulosti provedené úpravy, které ve větší míře umožňovaly úpravu výše důchodu při souběžné výdělečné činnosti, byly vždy spojeny se snahou narovnat podmínky ve vazbě na povinnost platit pojistné na důchodové pojištění, a nikoliv tedy ve vazbě na platbu daně z příjmů či ve snaze podporovat či zvýhodnit výdělečnou činnost poživatelů důchodů. Není pravda, že jedinou možností, jak se vyhnout zmiňované vyšší daňové povinnosti, je ukončit výdělečnou činnost. Existuje totiž i možnost přerušit výplatu starobního důchodu po dobu takto vykonávané výdělečné činnosti, v důsledku čehož bude docházet ke zvyšování procentní výměry starobního důchodu na základě § 34 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění.
II./d
Vyjádření Ministerstva financí
16.
Ministerstvo financí ve svém vyjádření ze dne 13. prosince 2013 uvedlo, že napadené ustanovení bylo přijato jako součást opatření, jejichž cílem bylo udržení schodku státního rozpočtu v letech 2013 až 2015 pod třemi procenty hrubého domácího produktu. Z tohoto důvodu jej nelze posuzovat izolovaně bez vzájemné souvislosti s ostatními dočasnými nebo trvalými opatřeními, jež jsou tvořena především úsporami na výdajové straně a jen v menší míře také navýšením příjmové strany rozpočtu zvýšením daní. Skladba úsporných opatření byla vytvořena tak, aby se na úsporách podílely všechny skupiny obyvatel. Příjem starobních důchodců je s dvěma výjimkami zdaněn stejně jako příjem ostatních poplatníků daně z příjmů. Za prvé, podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů je od této daně osvobozen příjem v podobě dávky z důchodového pojištění do výše 36násobku minimální mzdy ročně. A za druhé, v letech 2013 až 2015 se podle § 35ba odst. 1 písm. a) věty za středníkem zákona o daních z příjmů u poplatníků, kteří jsou k 1. lednu příslušného zdaňovacího období poživateli starobního důchodu z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu, nesnižuje daň z příjmů o základní slevu ve výši 24 840 Kč.
17.
Ve vztahu k námitce rozporu s principem akcesorické rovnosti poukazuje Ministerstvo financí na navrhovatelem zmíněný nález sp. zn. Pl. ÚS 29/08, z něhož dovozuje širokou pravomoc zákonodárce rozhodnout, který okruh osob bude zdaněn a jakým způsobem. Při posuzování, zda určitá daň narušuje princip rovnosti, je třeba vycházet z komplexního zatížení osoby touto daní s ohledem na celou její majetkovou podstatu, a nikoliv odtrženě po jednotlivých dílčích konstrukčních prvcích daně. Zároveň je třeba přihlédnout k ostatním pravidlům upravujícím zdanění příjmů starobních důchodců. Dočasným omezením možnosti uplatnit základní slevu na dani zákonodárce kompenzuje skutečnost, že poplatník, který je starobním důchodcem, má osvobozen jeden ze svých příjmů, čímž je oproti ostatním poplatníkům daňově zvýhodněn. Z tohoto důvodu toto opatření není znevýhodněním, ale narovnáním právního postavení skupiny subjektů vůči ostatním.
18.
Dočasné vyloučení možnosti uplatnit základní slevu na dani se sice negativně projevuje ve snížení příjmů poplatníka, jenž je jednak poživatelem starobního důchodu, jednak má další příjmy, tato skutečnost ovšem ještě neznamená, že by uvedené opatření mělo ve vztahu k těmto osobám likvidační dopady. Nadále jim je zajištěn minimálně příjem starobního důchodu a teprve jejich případný další příjem podléhá zdanění. Předmětné opatření nadto není ani svévolné ani iracionální. Smysl existence základní slevy na dani spočívá v nezdanění určitého životního minima, přičemž tuto funkci u starobních důchodců plní starobní důchod, který je od daně z příjmů osvobozen. U poplatníků s příjmy ve formě dávek z důchodového pojištění tak plní funkci životního minima osvobození této dávky od daně z příjmů, a nikoliv základní sleva na dani.
19.
Závěrem Ministerstvo financí poznamenává, že využívání časového testu je v daňových předpisech obvyklé, a to na roční bázi pro uplatnění této slevy, z čehož plyne nutnost stanovení 1. ledna zdaňovacího období jako rozhodného dne pro možnost uplatnění základní slevy na dani z příjmů. Obdobně jako pravomoc rozhodnout se, které subjekty budou podléhat té které dani, náleží i právo posoudit, od kterého okamžiku tomu tak bude, zákonodárci. Tato úprava je navíc pro velkou část poplatníků výhodná.
II./e
Vyjádření vedlejší účastnice
20.
Podáním ze dne 6. září 2013 sdělila vedlejší účastnice Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, že ve smyslu § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu bude uplatňovat práva vedlejšího účastníka v tomto řízení. V následném vyjádření ze dne 1. listopadu 2013 odkázala na svou argumentaci obsaženou v ústavní stížnosti ze dne 30. července 2013, o níž je před Ústavním soudem vedeno řízení pod sp. zn. I. ÚS 2340/13. Z jejího obsahu vyplývá, že sleva na poplatníka není daňovou úlevou zvýhodňující určitou skupinu osob zvolenou na základě politického klíče, nýbrž konstrukčním prvkem daně, který do daňového systému založeného na konceptu tzv. rovné daně zavádí prvek daňové progrese. U nízkopříjmových osob tak právě jeho prostřednictvím dochází k jejímu zásadnímu snížení, což umožňuje dosáhnout nezbytné (a to i v ústavněprávní rovině) solidarity bohatších s chudými. Má-li proto být tato sleva ve vztahu k některým poplatníkům odňata, musí k tomu existovat legitimní a dostatečně intenzivní důvody, jež však v případě napadeného ustanovení konstatovat nelze. V žádném případě přitom za takovýto důvod nemůže být považován starobní důchod, tedy plnění čerpané ze systému důchodového pojištění, které není zdanitelným příjmem.
21.
Rozpor napadeného ustanovení s ústavním pořádkem spatřuje vedlejší účastnice v tom, že určité předem dané skupině poplatníků daně z příjmů fyzických osob je bez legitimního důvodu odňato právo na slevu na dani, která obecně náleží všem poplatníkům bez rozdílu. Tím je narušena zásada rovnosti v právech a povinnostech a v rovině ústavněprávní porušen čl. 11 odst. 1 věta druhá ve spojení s čl. 11 odst. 5 Listiny, a to z důvodu věku, na němž je pobírání starobního důchodu závislé. V důsledku takto vzniklého nerovnoměrného daňového zatížení za totožnou práci zároveň tito poplatníci pobírají za totožnou práci nižší mzdu než jiné osoby ve srovnatelném postavení, čímž je v rovině ústavněprávní porušeno právo na spravedlivou odměnu za práci podle čl. 28 Listiny. Poslední důvod protiústavnosti spatřuje vedlejší účastnice v tom, že jednotlivci, kterým vzniklo právo na starobní důchod, jsou zákonodárcem demotivováni od ekonomické činnosti, resp. jejich ekonomická aktivita je zákonem vnímána spíše jako zájmová činnost, v čemž je třeba spatřovat porušení lidské důstojnosti dotčených osob, jakož i práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací ve smyslu čl. 26 odst. 3 Listiny.
22.
V rámci svého vyjádření ze dne 1. listopadu 2013 vedlejší účastnice poukazuje i na nález Ústavního souduÚstavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 8. října 1992 sp. zn. Pl. ÚS 22/92 (publikován pod č. 11 ve Sbírce usnesení a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky), z něhož vyvozuje jednak požadavek objektivního a racionálního odůvodnění daňové právní úpravy, jednak nepřípustnost směšování práva na hmotné zabezpečení ve stáří a povinnosti platit daně. Nadto je na napadenou zákonnou úpravu třeba nahlížet i prizmatem základních principů demokratického právního státu. Podle vedlejší účastnice je protiústavní i taková úprava, která procedurou svého vzniku či svým obsahem nereflektuje princip ochrany menšin proti zvůli většiny [čl. 6 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“)], pročež je nutno zabývat se též otázkou, zda napadeným ustanovením není dotčena určitá skupina osob tvořící relevantní menšinu, která nemá reálnou možnost dosáhnout ochrany svých práv v soutěži politických sil (resp. „nemá žádné zastání v zastupitelských orgánech“), ať už z důvodu, že je nějakým způsobem znevýhodněna, nebo že způsob utváření zastupitelských sborů neumožňuje efektivní reprezentaci této skupiny. Právě sleva na dani, jež se vztahovala na všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob, byla prezentována jako nástroj, kterým je sociálně znevýhodněným poplatníkům kompenzováno odstranění daňové progrese. Tím bylo usilováno o ospravedlnění zaváděných opatření, přičemž tyto doprovodné aspekty byly nepochybně brány v potaz i při ústavním přezkumu tehdy zavedených opatření. Není proto přípustné, aby s odstupem několika let bylo toto kompenzační opatření bez dalšího odstraněno.
23.
Vedlejší účastnice ve své replice ze dne 3. února 2014 vyjádřila nesouhlas s tvrzeními Ministerstva financí, přičemž zdůraznila charakter starobního důchodu jako nárokového plnění ze strany státu na základě prostředků odváděných do systému důchodového pojištění z celoživotního příjmu jednotlivce podléhajícího zdanění daní z příjmů. K jednotlivým jeho argumentům uvedla, že tzv. rdousící efekt nemusí nastat plošně. Byl to zákonodárce, kdo ke zrušení slevy na dani přistoupil bez jakéhokoli respektu k individuálním odlišnostem, a proto je na něm, aby prokázal, že napadené ustanovení zákona nebude mít rdousící efekt v žádném konkrétním případě. V tomto případě je za dotčenou skupinu třeba považovat pouze pracující starobní důchodce, tedy skupinu bez adekvátního voličského potenciálu. Současně je třeba přihlédnout k její povaze jakožto sociální skupiny silně znevýhodněné, mj. ve vztahu ke stavu a změnám systému důchodového zabezpečení. V této souvislosti odkazuje též na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 23. března 2010 sp. zn. Pl. ÚS 8/07 (N 61/56 SbNU 653; 135/2010 Sb.). V souvislosti s argumentací Ministerstva financí vedlejší účastnice poukazuje na skutečnost, že starobní důchod, přinejmenším ve své průměrné výši, nedosahuje hodnoty základní slevy na dani z příjmů, v důsledku čehož nemůže ani účinně plnit její roli. Vzhledem k tuzemské politické a právní kultuře nelze považovat za postačující ani ujištění o údajné dočasné povaze opatření zavedeného napadeným ustanovením. Závěrem vedlejší účastnice rozporovala tvrzení Ministerstva práce a sociálních věcí ohledně zamýšleného legitimního cíle napadeného ustanovení.
II./f
Replika navrhovatele
24.
Na výše uvedená vyjádření replikoval navrhovatel ve svých vyjádřeních z 25. listopadu 2013 a z 14. února 2014, v nichž kromě rekapitulace jednotlivých podání opakovaně odkázal na svůj návrh na zrušení napadeného ustanovení. K vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí dodal, že terčem jeho kritiky není skutečnost, že pracující důchodci nejsou podporováni či zvýhodňováni při své výdělečné činnosti, nýbrž to, že jsou bez legitimního důvodu nadměrně daňově zatěžováni ve srovnání s ostatními zaměstnanci. Za absurdní pak považuje poukaz na možnost požádat o pozastavení výplaty důchodu, která nijak nezdůvodňuje, z jakého důvodu by měli být pracující důchodci více daňově zatíženi. Takovýto krok je navíc v úplném rozporu s explicitně připuštěnou možností souběžného výkonu pracovního poměru a pobírání starobního důchodu.
25.
Obšírně pak navrhovatel polemizuje s vyjádřením Ministerstva financí. Předně uvádí, že proti návrhu na zrušení napadeného ustanovení zákona o daních z příjmů z důvodu jeho diskriminační povahy neobstojí argumentace jinými ustanoveními tohoto zákona nebo právní úpravou starobních důchodů. Rozdílné postavení je dáno mezi zaměstnanci nepobírajícími starobní důchod s možností uplatnit slevu na dani na straně jedné a „pracujícími starobními důchodci“ bez této možnosti na straně druhé. Rozdíl přitom nespočívá v tom, že jde o „důchodce“ a „nedůchodce“, ale v tom, že určitá skupina zaměstnanců si nemůže uplatnit slevu na dani. Další nelogičnost uvedeného vyjádření lze spatřovat v tom, že Ministerstvo financí spojuje dvě nesouvisející skutečnosti - tedy to, že starobní důchodci pracují a že současně (kromě výjimek) pobírají nezdaněný důchod, v důsledku čehož prý musí legitimně strpět krácení svých příjmů. Navrhovatel možnost takového narovnávání odmítá, přičemž argumentuje zejména rozdílným charakterem příjmu ze zaměstnání a starobního důchodu. Zatímco příjem ze zaměstnání je bezprostřední odměnou za vykonanou práci, starobní důchod je nárokem plynoucím z účasti v průběžném systému důchodového pojištění, který pobírají ti, kteří do něj po celou dobu svého ekonomicky aktivního života přispívali. Oba zdroje příjmů spolu věcně nesouvisí. Platí přitom, že jakkoliv může zákonodárce zakotvit odlišné daňové režimy pro jednotlivé skupiny osob, musí tak činit nediskriminačním způsobem, tj. nesmí vytvářet nedůvodné rozdíly na základě nelegitimních a neracionálních kritérií. Navrhovatel je nadále přesvědčen, že je dán prostor pro přezkum napadeného ustanovení Ústavním soudemÚstavním soudem z hledisek případného „porušení zákazu extrémní disproporcionality ve spojení s kritérii, která vyplývají z ústavního principu rovnosti ...“ (sp. zn. Pl. ÚS 29/08).
26.
Za zjevně protiústavní považuje navrhovatel zásadní nepoměr, který vzniká v důsledku toho, že uplatnění základní slevy na dani závisí od prvního dne kalendářního roku. Samotné Ministerstvo financí přitom uvádí řadu příkladů slev na dani, jež se aplikují na měsíční bázi. Závěrem své repliky shrnuje, že vnitřní obsahová rozporuplnost vyjádření Ministerstva financí jen potvrzuje jeho přesvědčení o protiústavnosti napadeného ustanovení zákona o daních z příjmů. Je totiž zjevné, že obhájit toto ustanovení z hlediska požadavku na výběr legitimního a racionálního kritéria rozlišování prostě není možné. Pokud jde o vyjádření vedlejší účastnice, navrhovatel považuje její argumenty za relevantní.
II./g
Ústní jednání
27.
Ve smyslu § 44 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl Ústavní soudÚstavní soud ve věci bez konání ústního jednání, neboť od něj nebylo lze očekávat další objasnění věci.
II./h
Změna soudce zpravodaje
28.
Soudcem zpravodajem v projednávané věci byl původně v souladu s platným rozvrhem práce určen soudce Vladimír Sládeček. Poté, co byl místo jeho návrhu na neveřejném jednání pléna dne 10. července 2014 přijat odlišný návrh jiného soudce, který se podstatně liší od návrhu soudce zpravodaje, určil předseda Ústavního souduÚstavního soudu Pavel Rychetský podle § 55 zákona o Ústavním soudu soudcem, který vypracuje znění přijatého nálezu, sebe.
III.
Posouzení kompetence a ústavní konformity legislativního procesu
29.
Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že je příslušný k projednání předmětného návrhu, který byl podán k tomu oprávněným navrhovatelem [§ 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu], je přípustný a splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti. Mohl tedy přistoupit k věcnému přezkumu napadeného ustanovení, přičemž v souladu s § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., se nejdříve zabýval otázkou, zda bylo přijato a vydáno ústavně konformním způsobem a v mezích Ústavou stanovené kompetence.
30.
Podle § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., sestává posouzení ústavnosti zákona s ústavním pořádkem ze zodpovězení tří otázek: zda byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence, zda byl přijat ústavně předepsaným způsobem a zda jeho obsah je v souladu s ústavními zákony a v případě jiného právního předpisu i se zákony. V případě napadeného ustanovení je mimo jakoukoliv pochybnost, že Parlament měl ve smyslu čl. 15 odst. 1 Ústavy kompetenci k jeho přijetí. Kromě toho Ústavní soudÚstavní soud zjistil z vyjádření účastníků řízení, jakož i dalších veřejně přístupných dokumentů vztahujících se k legislativnímu procesu následující skutečnosti: část ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, jejíž zrušení navrhuje navrhovatel, byla do tohoto ustanovení vložena zákonem č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů. Návrh tohoto zákona (sněmovní tisk č. 801, 6. volební období, 2010-2013) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 6. září 2012. Poslanecká sněmovna jej schválila ve třetím čtení dne 7. listopadu 2012 na své 47. schůzi (usnesení č. 1354), kdy pro něj hlasovalo 101 z přítomných 195 poslanců, 93 z nich bylo proti a 1 poslanec se zdržel. Senát projednal a zamítl návrh zákona (senátní tisk č. 442, 8. funkční období, 2010-2012) dne 5. prosince 2012 na své 2. schůzi (usnesení č. 32, 9. funkční období, 2012-2014). Z přítomných 67 senátorů hlasovalo pro jeho zamítnutí 50, 7 bylo proti a 10 se hlasování zdrželo. Následně Poslanecká sněmovna setrvala na původním návrhu zákona (usnesení č. 1444), přičemž pro jeho opětovné schválení hlasovalo dne 19. prosince 2012 na její 49. schůzi 102 ze 193 přítomných poslanců a 88 bylo proti, 3 se hlasování zdrželi. Zákon byl doručen prezidentu republiky dne 19. prosince 2012. Podepsán jím byl 21. prosince 2012. K jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů došlo 27. prosince 2012 v částce 187 pod č. 500/2012 Sb., účinnost nabyl dne 1. ledna 2013.
31.
Uvedená zjištění považoval Ústavní soudÚstavní soud za postačující pro závěr, že ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů bylo do tohoto zákona v napadené části doplněno zákonem, jenž byl přijat ústavně předepsaným způsobem. Vzal přitom v úvahu, že navrhovatel ani vedlejší účastnice nezpochybňovali ústavnost přijetí a vydání tohoto zákona. Nic mu tedy nebránilo, aby mohl přistoupit k věcnému posouzení ústavnosti napadeného ustanovení.
IV.
Znění a obsah napadeného ustanovení a další relevantní skutečnosti
32.
Ustanovení § 35ba zákona o daních z příjmů je „sběrným ustanovením“, které vymezuje různé druhy slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Uvedenou slevou se rozumí částka, o kterou se poplatníkovi sníží jeho daňová povinnost. Odstavec 1 písm. a) tohoto ustanovení upravuje tu nejobecnější z nich, která se (s jedinou výjimkou, jejíž ústavnost je posuzována v tomto řízení) vztahuje obecně na všechny poplatníky této daně a činí 24 840 Kč ročně. Přesné znění tohoto ustanovení, účinné ke dni přijetí tohoto nálezu, je následující:
㤠35ba
Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob
(1)
Poplatníkům uvedeným v § 2 se daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o
a)
základní slevu ve výši 24 840 Kč na poplatníka; daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu,“;
napadena je přitom pouze jeho část uvedená za středníkem.
33.
Posouzení ústavnosti napadeného ustanovení, tedy části ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) odst. 1 za středníkem, předpokládá v první řadě přiblížení smyslu zákonné konstrukce předmětné slevy na dani. Součástí zákonné úpravy daně z příjmů fyzických osob je po celou dobu účinnosti platného zákona o daních z příjmů sleva či snížení celkové daňové povinnosti pro její poplatníky. Tím se v oblasti daňového práva vytváří určitá garance, že osoby, které jsou schopny získávat prostředky pro své životní potřeby samostatně, nebude stát zatěžovat daňovou povinností ve vztahu k určité minimální části příjmů, jejíž zdanění by se do jejich poměrů mohlo promítnout nepřiměřeně tíživě. V krajním případě by dokonce mohlo být dotčeno i jejich právo na důstojný život, a tedy s ohledem na čl. 30 odst. 2 Listiny, podle něhož má každý, kdo je v hmotné nouzi, právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních potřeb, by tento zásah stejně musel být kompenzován v rámci sociálního zabezpečení. Výše této částky samozřejmě není vázána na životní minimum (ve smyslu zákona o životním a existenčním minimu), nýbrž je zpravidla vyšší a odvíjí se od politického rozhodnutí zákonodárce.
34.
Zákon o daních z příjmů původně (k 1. lednu 1993, kdy nabyl účinnosti) ve svém § 15 odst. 1 písm. a) předpokládal u poplatníků daně z příjmů fyzických osob snížení základu této daně o částku představující 20 400 Kč ročně. Tato částka pak v důsledku jednotlivých novelizací postupně vzrostla až do výše 38 040 Kč, ve které zůstala do 31. prosince 2005. Problémem takto nastaveného odpočtu byl jeho vliv na konečnou výši daně z příjmů fyzických osob, jejíž sazba byla tehdy stanovena jako progresivně klouzavá. To znamená, že základ daně se nezdaňoval jedinou sazbou, nýbrž nad určitou částku se zdaňoval sazbou vyšší, přičemž těchto úrovní mohlo být i více (např. v roce 2005 byl roční příjem od 0 do 109 200 Kč zdaňován sazbou 15 %, část ročního příjmu nad 109 200 Kč sazbou 20 %, nad 218 400 Kč sazbou 25 % a nad 331 200 Kč sazbou 32 %). Vzhledem k tomu, že snížení daňového základu o 38 040 Kč se vždy dotklo části příjmů zdaňované nejvyšší sazbou, měl tento odpočet u jednotlivých poplatníků rozdílný účinek na výši jejich daňové povinnosti, neboť částka, o kterou se jim snížila daň, rostla s výší příjmů [např. byl-li roční příjem poplatníka 100 000 Kč, po uvedeném odpočtu představoval základ jeho daně 61 960 Kč, což znamená, že tento poplatník na dani zaplatil místo 15 000 Kč pouze 9 294 Kč, tedy o 5 706 Kč (tj. 15 % z 38 040 Kč) méně; naopak, byl-li jeho roční příjem 400 000 Kč, po provedení uvedeného odpočtu představoval základ jeho daně 361 960 Kč, v důsledku čehož poplatník zaplatil místo 88 436 Kč bez zaokrouhlení pouze 76 263,20 Kč, tedy o 12 172,80 Kč (tj. 32 % z 38 040 Kč) méně]. Právě za účelem odstranění tohoto progresivního účinku, v jehož důsledku se s vyšším příjmem zvyšovala i částka, o kterou poplatník zaplatil na daních méně, došlo zákonem č. 545/2005 Sb. k novelizaci zákona o daních z příjmů a k nahrazení uvedeného odpočtu institutem slevy na dani. Do budoucna se tak již všem poplatníkům neměl o jednotnou částku snižovat daňový základ, nýbrž až z něho vyměřená daň. Každý si tak mohl uplatnit nominálně stejnou daňovou výhodu, bez ohledu na výši příjmu, resp. výši základu daně pro výpočet daně z příjmů fyzických osob (srov. důvodovou zprávu k zákonu č. 545/2005 Sb., sněmovní tisk č. 1040, 4. volební období, 2002-2006).
35.
Snížení základu daně podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů bylo po dobu právní úpravy platné v letech 1993 až 2005 možné pouze v případě, že poplatník nepobíral ve stejné výši starobní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu (srov. § 15 odst. 2 zákona o daních z příjmů). Pokud jej pobíral ve výši menší než té, ve které bylo možné uvedený odpočet provést, docházelo u něho ke snížení základu daně pouze o částku, jež představovala jejich rozdíl. To znamená, že jestliže se daňový základ snižoval podle uvedeného ustanovení o částku 38 040 Kč na poplatníka ročně a výše starobního důchodu, který poplatník pobíral, činila 30 000 Kč ročně, pak došlo v případě tohoto poplatníka ke snížení daňového základu jen o rozdíl ve výši 8 040 Kč ročně. Uvedené omezení snížení základu daně bylo možné pouze za předpokladu, že poplatník daně nebyl poživatelem starobního důchodu na počátku zdaňovacího období a tento starobní důchod mu nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období (poslední věta § 15 odst. 2 zákona o daních z příjmů).
36.
Ustanovení § 35ba bylo do zákona o daních z příjmů vloženo právě již zmíněným zákonem č. 545/2005 Sb., jenž nabyl účinnosti dne 1. ledna 2006. Původní výše slevy na dani na poplatníka jím byla stanovena na 7 200 Kč, což je částka v zásadě odpovídající průměrné úrovni, v jaké do té doby docházelo ke snížení výše daně v důsledku snížení jejího základu. Ani podle této právní úpravy nebyla přiznána sleva poplatníkům, kteří pobírali starobní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu ve výši převyšující 38 040 Kč. Pokud však jejich starobní důchod tuto částku nepřevyšoval, uplatnila se u nich (na rozdíl od minulosti) celá sleva na dani, a nikoliv jen její adekvátní část. I v tomto případě se uvedené omezení vztahovalo jen na poplatníky, kteří byli poživateli starobního důchodu na počátku zdaňovacího období a tento starobní důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období (§ 35ba odst. 2 zákona o daních z příjmů, účinný od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2007).
37.
K zásadnímu zvýšení slevy na dani na poplatníka z částky 7 200 Kč na 24 840 Kč došlo s účinností od 1. ledna 2008 zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který mimo jiné novelizoval i § 35ba zákona o daních z příjmů. V jeho důsledku došlo ke zrušení odstavce 2 tohoto ustanovení, pročež si nově mohli uvedenou slevu uplatnit bez omezení i poplatníci, kteří byli poživateli starobního důchodu. Uvedené změny byly součástí balíku zásadních změn v oblasti daňového práva, přičemž jejich smysl měl spočívat v kompenzaci negativních dopadů daně z příjmů fyzických osob, pro kterou byla nově stanovena jednotná sazba, do postavení osob s nižšími příjmy, jež byly do té doby zdaňovány sazbou nižší (k 31. prosinci 2007 činily jednotlivé daňové sazby 12 %, 20 %, 25 % a 32 %). Tato jednotná sazba byla stanovena ve výši 15 %. V případě příjmů ze závislé činnosti se ovšem počítala a doposud počítá z tzv. superhrubé mzdy [to znamená, že základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel, srov. § 6 odst. 13 zákona o daních z příjmů, ve zněních od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2013, resp. § 6 odst. 12 téhož zákona od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014], v důsledku čehož reálně činí 20,1 % [tedy 15 % z částky, která tvoří 1,34násobek hrubé mzdy, tj. součet hrubé mzdy a odvodů placených zaměstnavatelem na zdravotní (9 %) a sociální pojištění (25 %)].
38.
V dalším období zůstala právní úprava slevy na dani na poplatníka zachována, přičemž pouze v důsledku novely provedené zákonem č. 346/2010 Sb. došlo ke snížení její výše z 24 840 na 23 640 Kč pro zdaňovací období roku 2011. Další změna pak byla provedena až zákonem č. 500/2012 Sb., který doplnil ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů v tom smyslu, že se na jeho základě nesnižuje daň u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu. Toto ustanovení se uplatní ve vztahu ke zdaňovacím obdobím let 2013, 2014 a 2015, přičemž by mělo pozbýt platnosti uplynutím dne 31. prosince 2015 [srov. čl. XVII bod 2 a čl. XXII písm. c) zákona č. 500/2012 Sb.].
39.
Z napadeného ustanovení plyne, že pro rozsah daňové povinnosti poplatníka je podstatné to, zda pobíral starobní důchod právě k 1. lednu zdaňovacího období. Jestliže by jej k tomuto dni nepobíral a začal by jej pobírat teprve dodatečně (např. 1. února), tato skutečnost by na možnost uplatnit si předmětnou slevu na dani pro toto zdaňovací období neměla žádný vliv. V této souvislosti je namístě uvést, že osoba, které vznikl nárok na starobní důchod, jej není povinna uplatnit ihned, nýbrž den, ke kterému tak učiní, závisí pouze na jejím rozhodnutí. Zákon jí navíc přiznává právo žádat o tento důchod zpětně, a to ve vztahu k období 5 let (§ 55 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění). Pakliže tak proto učiní až v průběhu zdaňovacího období (tedy po jeho 1. lednu) nebo dokonce po jeho uplynutí, zůstane mu předmětná sleva pro toto zdaňovací období v celém rozsahu zachována. Zákon totiž pro tento případ nic jiného nestanoví. Uvedené znamená, že požádá-li si osoba, které vznikl nárok na výplatu starobního důchodu k 1. říjnu, o jeho výplatu zpětně až 1. února následujícího roku, bude mít pro tento rok zachovánu celou slevu na dani a zároveň obdrží starobní důchod za období počínaje již 1. říjnem. Naopak osoba, která jej pobírala již k 1. lednu stejného roku, si předmětnou slevu na dani nebude moci uplatnit vůbec. Výplata starobního důchodu může být k žádosti jeho poživatele rovněž pozastavena. Důvodem tohoto kroku je zpravidla skutečnost, že výdělečná činnost osoby, která má nárok na starobní důchod, avšak není jeho příjemcem, má za následek zvýšení výše procentní výměry starobního důchodu. Pozastavení jeho výplaty je však možné i z jakéhokoliv jiného důvodu.
V.
Vlastní přezkum
40.
Ze shrnutí obsahu napadené zákonné úpravy vyplývá, že v projednávané věci je předmětem kontroly ústavnosti daňová povinnost, a to konkrétně daň z příjmů těch fyzických osob, jež k 1. lednu zdaňovacího období pobíraly starobní důchod. Navrhovatel nikterak nezpochybňuje samotnou existenci daně z příjmů fyzických osob, jakož ani většinu jejích náležitostí, nesoulad s ústavním pořádkem ovšem spatřuje v tom, že na rozdíl od všech ostatních poplatníků této daně se v případě uvedené skupiny osob daň vypočtená na základě stanovené procentuální sazby nesnižuje o částku 24 840 Kč, představující slevu na dani na poplatníka. Podle jeho názoru proto takto vymezená daň jednak nepřiměřeným způsobem dopadá do jejich majetkové sféry, jednak zakládá rozpor s ústavní zásadou rovnosti.
V./a
Východiska přezkumu napadeného ustanovení
41.
Ústavní soudÚstavní soud při posuzování otázky, zda k zásahu do základního práva vlastnit majetek došlo v souladu s čl. 11 odst. 1 Listiny, standardně posuzuje v první řadě to, zda se tak stalo na základě zákona a v jeho mezích [srov. nález ze dne 11. října 1995 sp. zn. Pl. ÚS 3/95 (N 59/4 SbNU 91; 265/1995 Sb.) nebo nález ze dne 22. března 2005 sp. zn. Pl. ÚS 63/04 (N 61/36 SbNU 663; 210/2005 Sb.)]. Pakliže jsou tyto podmínky splněny, zkoumá, zda předmětné opatření sleduje legitimní (ústavně aprobovaný) cíl jeho omezení, a pokud ano, zda je toto opatření k dosažení tohoto cíle vhodné (požadavek vhodnosti), dále, zda tohoto cíle nelze dosáhnout jiným způsobem, jenž by byl k dotčenému základnímu právu šetrnější (požadavek potřebnosti), a nakonec, zda zájem na dosažení tohoto cíle v rámci určitého právního vztahu převáží nad dotčeným základním právem (proporcionalita v užším smyslu).
42.
Daněmi a poplatky se rozumí veřejnoprávní povinnost peněžní platby státu (daňová a poplatková povinnost). Ustanovení čl. 11 odst. 5 Listiny obsahuje ústavní zmocnění Parlamentu ke stanovení daní a poplatků, v jehož rámci je současně aprobován zásah do vlastnického práva, k němuž v souvislosti s jejich stanovením, vyměřením a výběrem dochází [srov. nález ze dne 1. června 2005 sp. zn. IV. ÚS 29/05 (N 113/37 SbNU 463)]. Daň je ukládána ve veřejném zájmu, kterým je především získání příjmů státního rozpočtu za účely spojenými s naplňováním funkcí státu [nález sp. zn. Pl. ÚS 29/08, body 40 a 41; nález ze dne 19. dubna 2011 sp. zn. Pl. ÚS 53/10 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.), bod 170], přičemž není pochyb o tom, že jde o prostředek způsobilý dosáhnout tohoto cíle. Pokud však jde o otázku potřebnosti daně právě v určité výši, takovéto posouzení již soudním výkladem provést nelze, neboť jde o otázku politického charakteru, jejíž řešení je ve výlučné kompetenci zákonodárce. Pouze Parlament je oprávněn rozhodnout, zda je stanovení určité daně potřebné a v jaké výši, přičemž v tomto směru je oprávněn zohlednit nejrůznější kritéria. Ústavní soudÚstavní soud tak může k přezkumu tohoto jeho rozhodnutí přistoupit jen v rámci posouzení proporcionality v užším smyslu, které v případě daní (obdobně jako např. v případě stanovení horní hranice peněžitých sankcí) spočívá ve vyloučení jejich extrémní disproporcionality. Zásah do vlastnického práva prostě nesmí vést k takové zásadní změně majetkových poměrů dotčeného subjektu, že by jím došlo ke „zmaření samé podstaty majetku“, tj. „ke zničení majetkové základny“ poplatníka [srov. nález ze dne 13. srpna 2002 sp. zn. Pl. ÚS 3/02 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.)], resp. že by „hranice veřejnoprávního povinného peněžitého plnění jednotlivcem vůči státu nabyla škrtícího (rdousícího) působení“ [nález ze dne 18. srpna 2004 sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.)]. V takovém případě je založen nesoulad s ústavním pořádkem i tehdy, jestliže se tento účinek projeví jen u části poplatníků daně.
43.
Daňová povinnost musí obstát nejen z hlediska vyloučení extrémní disproporcionality, nýbrž také ústavního principu rovnosti, a to jak neakcesorické, plynoucí z požadavku vyloučení svévole při odlišování subjektů a práv podle čl. 1 Listiny, tak i akcesorické v rozsahu vymezeném v čl. 3 odst. 1 Listiny (srov. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 7/03 a sp. zn. Pl. ÚS 29/08, bod 43). Obsahem principu rovnosti v právech ve smyslu čl. 1 Listiny se ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 22/92 zabýval již Ústavní soudÚstavní soud České a Slovenské Federativní Republiky, který v této souvislosti vyslovil závěr, že rovnost je třeba chápat jako kategorii relativní, nikoliv absolutní. Na jeho pojetí následně navázal v řadě svých rozhodnutí i Ústavní soudÚstavní soud, který v obecné rovině připustil zákonem založenou nerovnost, avšak pouze za předpokladu, že ji lze odůvodnit na základě ústavně akceptovaných hledisek. O takovýto případ se přitom nejedná tehdy, pokud je tato založena na libovůli (nerovnost neakcesorická) nebo je jejím důsledkem porušení některého ze základních práv a svobod (nerovnost akcesorická) - srov. např. nález ze dne 4. června 1997 sp. zn. Pl. ÚS 33/96 (N 67/8 SbNU 163; 185/1997 Sb.), nález ze dne 25. června 2002 sp. zn. Pl. ÚS 36/01 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (viz výše), nebo nález ze dne 15. května 2012 sp. zn. Pl. ÚS 17/11 (N 102/65 SbNU 367; 220/2012 Sb.).
44.
Je namístě zdůraznit, že „ne každé nerovné zacházení s různými subjekty lze kvalifikovat jako porušení principu rovnosti, tedy jako protiprávní diskriminaci jedněch subjektů ve srovnání se subjekty jinými. Aby k porušení došlo, musí být splněno několik podmínek: s různými subjekty, které se nacházejí ve stejné nebo srovnatelné situaci, se zachází rozdílným způsobem, aniž by existovaly objektivní a rozumné důvody pro uplatněný rozdílný přístup“ [nález ze dne 21. ledna 2003 sp. zn. Pl. ÚS 15/02 (N 11/29 SbNU 79; 40/2003 Sb.)].
45.
Ústavní soudÚstavní soud ve své ustálené judikatuře aplikuje za účelem posouzení, zda napadeným opatřením nedošlo k nerovnému zacházení mezi stejnými nebo srovnatelnými jednotlivci nebo skupinami, test přímé diskriminacepřímé diskriminace, jenž sestává ze zodpovězení následujících otázek: 1. Jde o srovnatelného jednotlivce nebo skupiny?; 2. Je s nimi nakládáno odlišně na základě některého ze zakázaných důvodů?; 3. Je odlišné zacházení dotčenému jednotlivci k tíži (uložením břemene nebo odepřením dobra)?; 4. Je toto odlišné zacházení ospravedlnitelné, tj. a) sleduje legitimní zájem a b) je přiměřené? [srov. nález ze dne 16. října 2007 sp. zn. Pl. ÚS 53/04 (N 160/47 SbNU 111; 341/2007 Sb.), bod 29; nález ze dne 30. dubna 2009 sp. zn. II. ÚS 1609/08 (N 105/53 SbNU 313) ve znění opravného usnesení ze dne 9. července 2009 sp. zn. II. ÚS 1609/08; nález ze dne 1. prosince 2009 sp. zn. Pl. ÚS 4/07 (N 249/55 SbNU 397; 10/2010 Sb.); nález ze dne 28. ledna 2014 sp. zn. Pl. ÚS 49/10 (44/2014 Sb.), dostupný též na http://nalus.usoud.cz, bod 34; rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 13. listopadu 2007 ve věci stížnosti č. 57325/00 - D. H. proti České republice, § 75; rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 16. března 2010 ve věci stížnosti č. 42184/05 - Carson proti Spojenému království, § 61]. Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva k zákazu diskriminace rovněž plyne, že ospravedlnitelnost určitého odlišného zacházení se odvíjí i od jeho důvodu. Zatímco pro odlišné zacházení z důvodu rasy či etnického původu, pohlaví, sexuální orientace, národnosti či původu dítěte je třeba předložit velmi pádné ospravedlnění [srov. např. rozsudek ze dne 21. června 2011 ve věci stížnosti č. 5335/05 - Ponomaryov a další proti Bulharsku (národnost); již citovaný rozsudek D. H. proti České republice (rasa) či rozsudek ze dne 16. listopadu 2004 ve věci stížnosti č. 29865/96 - Ünal Tekeli proti Turecku, § 53 (pohlaví)], u ostatních důvodů odlišného zacházení je přezkum ze strany Evropského soudu pro lidská práva méně intenzivní. V této souvislosti lze jako pátý krok testu přímé diskriminacepřímé diskriminace rozlišit i míru „podezřelosti“ důvodu pro odlišné zacházení, od které se posléze odvíjí intenzita přezkumu ze strany soudu (nález sp. zn. Pl. ÚS 49/10, bod 34).
46.
Pro stanovení daňové povinnosti se bez dalšího uplatní požadavky vyplývající ze zásady právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy, jež se obecně vztahují na tvorbu právních předpisů, a to především požadavky určitosti a předvídatelnosti práva či principy právní jistoty a zákaz retroaktivity (srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 53/10, bod 172). Zdůraznění nezbytnosti, aby zákonné vymezení daně nebo poplatku bylo určité a jednoznačné, lze odůvodnit ochranou jednotlivce, do jehož vlastnického práva má být touto formou zasaženo. Účelem daně nebo poplatku je v první řadě zabezpečení příjmů státního rozpočtu, což je však účel natolik obecný, že je jím možno odůvodnit v podstatě jakoukoliv daň nebo poplatek. Právě z tohoto důvodu, že jejich náležitosti nelze vyvodit, nýbrž pouze určit, je k jejich stanovení oprávněn výlučně zákonodárce, přičemž jeho rozhodnutí nesmí vytvářet prostor pro dvojí výklad, v jehož důsledku by dotčený poplatník nemohl s jistotou zjistit, zda a v jakém rozsahu mu vznikla daňová nebo poplatková povinnost. Jen stěží je naopak představitelné, aby předmětné náležitosti dotvářel svou rozhodovací činností soud či správní orgán, v důsledku čehož by jednotliví poplatníci mohli být následně sankcionováni za nesplnění své daňové povinnosti pouze z toho důvodu, že zaujali jiný výklad neurčitého zákonného ustanovení, než k jakému se přiklonila dodatečně utvářená praxe. Jinými slovy, „nelze připustit, aby se vlivem interpretace zákona stalo předmětem zdanění něco, co zákon za předmět daně s žádoucí mírou určitosti nepředpokládá“ [nález ze dne 2. prosince 2008 sp. zn. I. ÚS 1611/07 (N 211/51 SbNU 639), bod 18; srov. též nález ze dne 6. února 2007 sp. zn. I. ÚS 531/05 (N 24/44 SbNU 293), bod 30, nebo nález Ústavního souduÚstavního soudu Slovenské republiky ze dne 11. července 2012 sp. zn. PL. ÚS 109/2011, zejména body 49 a 50].
47.
Pro úplnost je třeba zdůraznit i další (již zmíněné) relevantní hledisko, a to požadavek předvídatelnosti zákona, které kromě jiného předpokládá, že rozhodne-li se zákonodárce za situace, kdy má jednotlivec podle dosavadního zákona možnost jednat určitým způsobem, toto jednání regulovat jinak, pak musí takto dotčenému jednotlivci poskytnout dostatečný časový prostor k tomu, aby mohl nové regulaci přizpůsobit své chování. Tento nezbytný časový prostor bude vždy záviset na konkrétních okolnostech, tedy zejména na tom, čeho se daná právní úprava týká, kdo jsou její adresáti a zda je respektováno jejich legitimní očekávání. Určitý standard v tomto smyslu nakonec vymezil sám zákonodárce v § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, podle něhož v případě, že není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení, přičemž vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem jejich vyhlášení.
V./b
K námitce tzv. rdousícího efektu
48.
Na základě těchto východisek posoudil Ústavní soudÚstavní soud jednotlivé námitky navrhovatele, načež dospěl k následujícím závěrům. Předně neshledal, že by napadená úprava měla vůči poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou zároveň poživateli starobního důchodu, rdousící neboli konfiskační dopad ve vztahu k jejich majetku. Zdanění jejich příjmů sazbou 15 %, byť počítanou z tzv. superhrubé mzdy, zcela zjevně nezasahuje do jejich ekonomické aktivity způsobem, v jehož důsledku by pozbyla své základní opodstatnění. Pakliže lze připustit její intenzivnější dopad v případech, kdy výše takto zdanitelného příjmu je menší, ani zde nelze přehlédnout, že dotčené osoby jsou současně poživateli starobního důchodu. Případné krajní případy, kdy by s ohledem na nízkou výši tohoto důchodu mohlo být uvažováno o tom, že celková výše příjmu poplatníka neumožňuje jeho důstojný život nebo jej dokonce staví do situace hmotné nouze, jsou řešitelné v oblasti sociálního zabezpečení. Předmětná námitka proto neodůvodňuje závěr o nesouladu napadeného ustanovení s ústavně zaručeným právem vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny.
V./c
Posouzení kritéria, od něhož se odvíjí uplatnění základní slevy na dani, z hlediska námitky neakcesorické nerovnosti
49.
Dále se Ústavní soudÚstavní soud zabýval samotným kritériem, od něhož se odvíjí to, zda se ve vztahu ke konkrétnímu poplatníkovi uplatní nebo neuplatní základní sleva na dani ve výši 24 840 Kč ročně. Podle napadeného ustanovení se tato sleva neuplatní v případě, kdy poplatník byl poživatelem starobního důchodu k 1. lednu zdaňovacího období. Rozhodující z tohoto hlediska tak byl stav k tomuto dni, přičemž jakékoliv jiné časové hledisko bylo nepodstatné.
50.
Jakkoliv lze připustit, že původní intencí předkladatele novely zákona o daních z příjmů, kterou došlo k doplnění napadeného ustanovení, mělo být zamezení tomu, aby se na poplatníky, již jsou zároveň poživateli starobního důchodu, vztahovala v rámci zdaňovacího období v podstatě dvě srovnatelná daňová opatření (tj. sleva na dani na poplatníka a osvobození starobního důchodu od daně), napadené ustanovení tohoto cíle dosahuje pouze částečně. Nejenže dopadá jen na část uvedených poplatníků, nýbrž současně zřejmě umožňuje těmto poplatníkům přizpůsobit své chování tak, aby si v důsledku splnění uvedeného časového kritéria zachovali bez ohledu na to, že pobírají starobní důchod, i slevu na dani.
51.
Nerovnost mezi poplatníky, kteří jsou ve zdaňovacím období poživateli starobního důchodu, se projevuje již v tom, že ti, co mají toto postavení k 1. lednu zdaňovacího období, přichází vždy o celou základní slevu na dani, zatímco ti, kteří se v tomto postavení ocitnou kdykoliv později, třeba i jen následující den (tedy 2. ledna), mají tuto slevu zachovanou v plné výši. Není přitom podstatné, zda po celou dobu, po kterou vykonávají výdělečnou činnost, pobírají také starobní důchod. Důsledkem uvedené právní úpravy je významný rozdíl v postavení obou těchto skupin poplatníků, protože ti, v jejichž případě se sleva na dani uplatní, budou mít bez ohledu na pobíraný starobní důchod daň ze zdanitelných příjmů o 24 840 Kč ročně nižší. V případě příjmů ze závislé činnosti to znamená, že se jim s ohledem na daňovou sazbu nezdaní roční příjem odpovídající hrubé mzdě ve výši 123 582 Kč, resp. tzv. superhrubé mzdě ve výši 165 600 Kč (viz bod 37), tedy pro většinu lidí nepochybně nikoliv zanedbatelná částka. Kritérium, na němž je toto rozlišení založeno, je přitom ryze formální a zákon navíc vytváří procesní možnosti, jak si mohou jednotlivé osoby zachovat i nadále obě výhody. V případě těch, co starobní důchod dosud nepobírají, jde o odložení počátku jeho přiznání tak, aby k němu došlo až po 1. lednu příslušného zdaňovacího období. Těmto osobám je totiž nadále zachována možnost žádat zpětně o vyplácení důchodu bez toho, aby uplatnění tohoto nároku mělo dodatečně jakýkoliv vliv na uplatnění slevy na dani. V případě těch, co jej již pobírají, jde zas zřejmě o zastavení jeho výplaty pro období, jež bude uvedený den zahrnovat.
52.
Za této situace vyvstává otázka, jaký účel lze vlastně reálně přisuzovat napadenému ustanovení. Je zřejmé, že v důsledku uvedeného opatření ztrácí slevu na dani pouze část poplatníků pobírajících starobní důchod, jejíž odlišení od ostatních poplatníků je problematické ze dvou důvodů. Jednak není dán žádný rozumný důvod, pro který by se na poplatníka, jenž pobíral starobní důchod po celý kalendářní rok, neměla vztahovat předmětná sleva na dani vůbec, zatímco u toho, jenž jej začal pobírat teprve od 2. ledna nebo pozdějšího dne, by měla být zachována v celém rozsahu. Na kritérium dne 1. ledna nelze v této souvislosti hledět ani jako na nezbytné administrativní opatření za účelem provádění srážek daně, neboť jak jednoznačně plyne z § 35ba odst. 3 zákona o daních z příjmů, možnost uplatnění předmětné slevy by mohla být bez jakýchkoliv technických obtíží vázána i jen na některé měsíce. Nadto je vzniklá nerovnost umocněna relativně vysokou částkou, o kterou jde, což již samo o sobě představuje důvod, pro který tomuto rozdílu nelze upřít ústavněprávní relevanci (jde o nerovnost extrémní). Druhý důvod pak spočívá v tom, že jednotliví poplatníci mohli dosáhnout zachování slevy na dani tím, že se vyhnuli pobírání důchodu právě dne 1. ledna zdaňovacího období.
53.
Tyto skutečnosti zjevně neumožňují pojmenovat žádný rozumný důvod, pro který má mít v příslušném zdaňovacím období jedna z takto vymezených skupin poplatníků pobírajících starobní důchod určitou významnou daňovou výhodu, zatímco druhá z nich nikoliv. Rozlišení obou skupin má naopak arbitrární povahu. Ústavní soudÚstavní soud proto považuje napadené ustanovení za jsoucí v rozporu se zásadou neakcesorické rovnosti, jež vyplývá z čl. 1 Listiny.
V./d
Posouzení napadeného ustanovení z hlediska akcesorické rovnosti
54.
Důsledkem napadeného ustanovení není jen nerovnost mezi dvěma skupinami poplatníků daně z příjmů fyzických osob, kteří pobírají starobní důchod, nýbrž také mezi dotčenými příslušníky této skupiny a všemi dalšími poplatníky této daně. Její důvod je třeba spatřovat v tom, že jim zákon o daních z příjmů nezaručuje ve shodném nebo srovnatelném rozsahu určitou minimální částku příjmu, u které se s ohledem na její potřebnost k zajištění důstojného života nepředpokládá její zdanění. Zatímco totiž v případě prvně uvedené skupiny má tuto funkci plnit starobní důchod, jehož výše se u jednotlivých poplatníků liší, v případě druhé ji plní sleva na dani na poplatníka, která u všech činí 24 840 Kč ročně. Vzhledem k tomu, že předmětná nerovnost by byla dána i tehdy, pokud by zákon jako rozhodující kritérium stanovil pobírání starobního důchodu ke kterémukoliv dni tohoto zdaňovacího období, bude další výklad pro zjednodušení vycházet právě z rozlišení poplatníků podle toho, zda v tomto období pobírali nebo nepobírali starobní důchod.
55.
Zmíněná nerovnost je zapříčiněna tím, že na rozdíl od výše předmětné slevy na dani je výše starobního důchodu u jednotlivých jeho poživatelů rozdílná, v důsledku čehož je rozdílná i jejich část příjmů, na kterou daňová povinnost nedopadá. Ze statistických údajů, které měl Ústavní soudÚstavní soud k dispozici (viz bod 11), vyplývá, že v roce 2012 byla průměrná výše starobního důchodu 10 788 Kč měsíčně, přičemž 10 % ze starobních důchodců pobíralo důchod nižší než 8 192 Kč. Starobní důchod nižší než 8 500 Kč pobíralo přibližně 250 000 z celkového počtu 1 726 523 důchodců. U 4 858 osob jeho výše činila dokonce méně než 3 000 Kč. Vyjde-li se z teze prezentované Ministerstvem financí, že starobní důchod plní obdobnou funkci jako sleva na dani na poplatníka, tedy že garantuje jednotlivým poplatníkům určitou minimální částku, která nebude zdaňována, pak se tato teze uplatní pouze za předpokladu, že obě tyto částky budou srovnatelné. Již výše bylo uvedeno, že sleva na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč ročně odpovídá nezdanitelnému příjmu (hrubé mzdě) ve výši 123 582 Kč ročně, tedy přibližně 10 300 Kč měsíčně, což je částka v zásadě odpovídající průměrné výši důchodu. Protože je však u významné části starobních důchodců výše důchodů nižší, je třeba u nich z hlediska logiky tohoto srovnání uvažovat tak, že se na ně vlastně fakticky vztahuje nižší daňová výhoda. Například pobírají-li starobní důchodci důchod ve výši 8 192 Kč měsíčně (98 304 Kč ročně), jde o srovnatelnou situaci s postavením poplatníka, který není příjemcem starobního důchodu a který by měl slevu na dani ve výši 19 759 Kč ročně, tedy o přibližně 20 % méně, než činí předmětná sleva podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. V případě, že tyto osoby pobírají důchod ve výši 4 000 Kč (tedy 48 000 Kč ročně, což se týká přibližně 15 000 osob), jde zas o srovnatelnou situaci s postavením poplatníka, který není příjemcem starobního důchodu a který by měl slevu na dani ve výši 9 648 Kč ročně, tedy o přibližně 60 % méně.
56.
Uvedené údaje lze shrnout tak, že ve vztahu k poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob, jenž není příjemcem starobního důchodu, se uplatní sleva na dani ve výši 24 840 Kč ročně. V případě poplatníka, u něhož však pobírání starobního důchodu vylučuje uplatnění této slevy, bude z hlediska svého účelu srovnatelná daňová výhoda jiná, odvíjející se od výše důchodu. Jestliže přitom bude přiznaný důchod nižší, bude nižší i výše příjmu těchto osob, která nepodléhá předmětné dani, což lze opět ilustrovat na příkladu. Kupříkladu bude-li mít poplatník, který není příjemcem starobního důchodu, měsíční příjem ve výši 9 000 Kč, pak s ohledem na slevu na dani ve výši 24 840 Kč ročně (2 070 Kč měsíčně) neodvede z tohoto příjmu žádnou daň. V případě, že bude mít poplatník, jenž je příjemcem starobního důchodu a na něhož se v důsledku této skutečnosti sleva na dani nevztahuje, starobní důchod ve výši 4 000 Kč a k tomu další příjem (např. ze závislé činnosti, kterou si přivydělává) ve výši 5 000 Kč měsíčně, se mu však těchto 5 000 Kč zdaní sazbou 15 % z tzv. superhrubé mzdy, tj. 20,1 % z hrubé mzdy, v důsledku čehož mu z celkového měsíčního příjmu 9 000 Kč zůstane po zdanění pouze 7 995 Kč.
57.
Je namístě dodat, že posledně uvedený příklad vypovídá o určité nekoncepčnosti celého opatření, neboť napadená právní úprava, pokud jde o celkovou výši zdanění, fakticky postihuje právě ty osoby, jež patří mezi nejzranitelnější daňové poplatníky. Tento stav je o to více nežádoucí, že základním cílem našeho demokratického právního státu musí být zachování lidské důstojnosti, která se odráží i v tom, že člověk je schopen se o sebe postarat díky svým příjmům, jichž se domohl vlastní prací - tedy příjmem ze zaměstnání a příjmem z důchodového pojištění.
58.
Vycházeje z těchto zjištění, aplikoval Ústavní soudÚstavní soud v projednávané věci test přímé diskriminacepřímé diskriminace (viz bod 45), v jehož rámci srovnal postavení dvou skupin poplatníků daně z příjmů fyzických osob - té, u níž se uplatní sleva na dani na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, a té, u níž se v důsledku pobírání starobního důchodu tato sleva naopak neuplatní. Aniž by Ústavní soudÚstavní soud zastával názor, že v oblasti daňového práva mají osoby vykonávající výdělečnou činnost vždy srovnatelné postavení s osobami, jež kromě výkonu této činnosti pobírají starobní důchod, v tomto konkrétním případě má za to, že tomu tak je (krok 1). Srovnatelnost jejich postavení je přitom dána s ohledem na ten aspekt, že u příslušníků obou těchto skupin se shodně uplatní požadavek ponechat určitou část jejich příjmů, která slouží k zajištění jejich důstojného života, nedotčenou daní z příjmů (viz bod 33). Kromě toho lze konstatovat, že předmětné kritérium rozlišení (jímž je pobírání starobního důchodu, a nikoliv věk, jak nesprávně tvrdí vedlejší účastnice) není zakázané (krok 2) a že toto rozlišení jde k tíži dotčených poplatníků pobírajících starobní důchod (krok 3). Zbývá tedy zodpovězení otázky, zda je toto rozlišení ospravedlnitelné (krok 4).
59.
Úvaha, podle níž může k naplnění účelu základní slevy na dani dojít i prostřednictvím starobního důchodu, má rozumný základ. Historicky nejstarší funkcí důchodového systému je právě funkce ochranná, zajišťující lidem hmotné zabezpečení pro případ stáří, kdy si již tito nemohou sami zajistit prostředky pro své živobytí. Jde přitom svým způsobem o obdobnou funkci, jakou plní (byť nikoliv nezbytně výlučně) sleva na dani u všech poplatníků tím, že vylučuje zdanění určité minimální částky sloužící pro zajišťování životních potřeb, u níž by účinek zdanění byl podle názoru zákonodárce nepřiměřeně tíživý. Sleduje-li proto napadené ustanovení omezení daňové výhody v případech, kdy je její účel zajištěn již starobním důchodem, lze v obecné rovině považovat tento účel za legitimní zájem, který může opodstatňovat vzniklou nerovnost [krok 4 písmeno a)]. K tomu, aby toto opatření mohlo v rámci předmětného testu obstát, by ale muselo být zároveň přiměřené [krok 4 písmeno b)], což je závěr, jemuž Ústavní soudÚstavní soud přisvědčit nemůže. Důvodem jsou právě popsané zásadní (extrémní) rozdíly ve výši přiznaných starobních důchodů, které v případě nižších z nich brání tomu, aby jejich vyplácení mohlo naplňovat výše uvedený účel srovnatelným způsobem jako sleva na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč ročně. Důsledkem napadeného ustanovení je pouze to, že čím nižší starobní důchod jednotliví poplatníci pobírají, tím větší na ně doléhá daňové břemeno. Napadené ustanovení proto s ohledem na nepřiměřenost této nerovnosti neobstojí v předmětném testu, v důsledku čehož je třeba jej považovat za jsoucí v rozporu s čl. 3 odst. 1 ve spojení s čl. 11 odst. 1 a 5 Listiny.
60.
Ústavní soudÚstavní soud zdůrazňuje, že výše uvedené závěry se dotýkají toliko otázky rovnosti uvedených skupin poplatníků daně z příjmů fyzických osob, přičemž z nich nelze vyvozovat ani neměnnost platné konstrukce slevy na dani na poplatníka, včetně její výše, ani požadavek na zákonodárce, aby jakýmkoliv způsobem upravoval (zvyšoval) současnou výši důchodů.
61.
Závěrem tohoto nálezu se nelze nepozastavit nad tím, že zákon č. 500/2012 Sb., jímž bylo do zákona o daních z příjmů vloženo napadené ustanovení, nabyl účinnosti dne 1. ledna 2013, tedy pouhé čtyři dny po svém vyhlášení dne 27. prosince 2012. Formálně vzato je sice pro právní úpravu dostačující, pokud nabude platnosti, tedy je publikována ve Sbírce zákonů, dříve, než má nabýt účinnosti, materiálně, tedy pohledem ústavního požadavku předvídatelnosti právní úpravy je však třeba vždy zohlednit i to, čeho se daná právní úprava týká, kdo jsou její adresáti a zda respektuje jejich legitimní očekávání (srov. bod 47). Ústavní soudÚstavní soud zastává názor, že míra zdanění je jedním z klíčových aspektů, jimiž se řídí rozhodování daňových poplatníků o tom, kam nasměrují svou ekonomickou aktivitu, neboť rozhodnutí, které při určité míře zdanění může být výhodné, se může stát nevýhodným při míře zdanění jiné. Rychlé a nekoncepční změny daňové legislativy jsou obecně jednou z největších slabin nejen české právní úpravy, ale i národního hospodářství. Prakticky totiž všem ekonomickým subjektům znemožňují dlouhodobé plánování. U řady subjektů sice lze tento stav kritizovat z pohledu ekonomického, což pochopitelně není úkolem Ústavního souduÚstavního soudu. Způsob, jakým tato nekoncepčnost a rychlost změny dopadla v nyní posuzovaném případě na pracující důchodce, však začíná vyvolávat přinejmenším určité pochybnosti, zda po stránce materiální skutečně došlo k naplnění požadavku předvídatelnosti práva.
62.
Člověk v důchodovém věku má v zásadě tři možnosti: požívat starobní důchod nebo požívat starobní důchod a přitom nadále zůstat ekonomicky aktivní nebo odložit požívání starobního důchodu a nadále ekonomickou aktivitou přispívat do důchodového systému. Řada důchodců přitom pracuje právě z toho důvodu, aby si zachovala důstojnou životní úroveň, na jejíž udržení by jim státem vyplácený důchod - jak vyplývá právě ze statistik získaných Ústavním soudemÚstavním soudem \\- nestačil. Při rozhodování, kterou z uvedených strategií zvolit, je jistě zvažována řada hledisek, přičemž míra zdanění případné ekonomické aktivity patří nepochybně k těm nejdůležitějším. Nelze proto zůstat nekritický vůči tomu, že stát nechal osoby v důchodovém věku tuto volbu - při vědomí určitého legislativního nastavení podmínek - učinit a následně tyto podmínky změnil s účinností nastávající o pouhé čtyři dny později. V této konkrétní situaci změny daňového předpisu vůči tomuto typu adresátů (pracující starobní důchodci) tak došlo již nedodržením zákonem předepsané legisvakanční lhůty bez toho, aby bylo možné dovodit naléhavý obecný zájem, pro který by tato lhůta neměla být dodržena, k zásahu do zásad demokratického právního státu.
VI.
Závěr
63.
Vzhledem k tomu, že napadené ustanovení je v rozporu s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 ve spojení s čl. 11 odst. 1 a 5 Listiny, vyhověl Ústavní soud podle § 70 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., návrhu skupiny senátorů a rozhodl, že se toto ustanovení ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Protože k tomuto zrušení dochází v průběhu zdaňovacího období, uplatní se v jeho rámci sleva na dani na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů na všechny poplatníky, včetně těch, již k 1. lednu tohoto roku pobírali starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Vlasta Formánková, Ivana Janů, Vladimír Kůrka a Vladimír Sládeček. |
Nález Ústavního soudu č. 161/2014 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 161/2014 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 10. července 2014 sp. zn. Pl. ÚS 28/13 ve věci návrhu na zrušení části § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 4. 8. 2014, částka 66/2014
* Odůvodnění
* I. - Vymezení věci a rekapitulace návrhu
* II. - Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníků řízení
* III. - Upuštění od ústního jednání
* IV. - Dikce napadených ustanovení
* V. - Aktivní legitimace navrhovatele
* VI. - Ústavní konformita kompetence a legislativního procesu
* VII. - Soulad napadených ustanovení s ústavním pořádkem
* VIII. - Právní důsledky derogačního výroku sub I pro zákonodárce a soudy
* IX. - Obiter dictum
* X. - 98. Ústavní soud nemohl vyhovět navrhovateli v jeho žádosti o přednostní projednání návrhu (§ 39 zákona o Ústavním soudu) s ohledem na personální obměnu většiny pléna Ústavního soudu v roce 2013.
161
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 28/13 dne 10. července 2014 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové (soudkyně zpravodajky) a Jiřího Zemánka o návrhu Městského soudu v Brně podaném podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky na zrušení slova „2,75násobek“ v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 11/2013 Sb., a ustanovení čl. II v části první zákona č. 11/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení,
takto:
I.
Ustanovení obsažené v § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, naposledy ve znění zákona č. 11/2013 Sb., vyjádřené slovem „2,75násobek“, pokud se týká soudců okresních, krajských, vrchních soudů, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, se ruší uplynutím dne 31. prosince 2014.
II.
Ve zbývající části se návrh zamítá.
Odůvodnění
I.
Vymezení věci a rekapitulace návrhu
1.
Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl dne 24. května 2013 doručen návrh Městského soudu v Brně na zrušení slova „2,75násobek“ v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 11/2013 Sb., a ustanovení článku II části první zákona č. 11/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, spolu s návrhem na přednostní rozhodnutí v předmětné věci podle § 39 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb.
2.
Městský soud v Brně předmětný návrh podal dle § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), a to poté, co v souvislosti se svou rozhodovací činností v souladu s čl. 95 odst. 2 ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, (dále jen „Ústava“) dospěl k závěru, že
• ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 11/2013 Sb., ve slově „2,75násobek“ a
• ustanovení části první článku II zákona č. 11/2013 Sb.,
jichž má být při řešení věci sp. zn. 50 C 22/2012 použito, jsou v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojení s čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy, s čl. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a s čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Protokol“).
3.
V uvedené věci sp. zn. 50 C 22/2012 je Městským soudem v Brně rozhodováno o žalobě, kterou se soudce Krajského soudu v Brně domáhá vůči České republice – Krajskému soudu v Brně zaplacení částky dané rozdílem mezi nárokem žalobce na plat ve smyslu § 28 až 31 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon č. 236/1995 Sb.“, případně „zákon o platu“) a nárokem na víceúčelovou paušální náhradu výdajů (dále jen „náhrada výdajů“) ve smyslu § 32 odst. 1 písm. a) zákona č. 236/1995 Sb., a to dle původního žalobního nároku za leden 2012 a dle jeho rozšíření i za leden a únor 2013, a mezi skutečně vyplaceným platem a náhradou výdajů, jež byly ve vztahu k období leden a únor 2013 dle zákona č. 11/2013 Sb. sníženy s účinností od 1. ledna 2013.
4.
S odkazem na tvrzení žalobce ve výše uvedené věci navrhovatel konkrétně uvádí, že za leden 2013 nebyl žalobci vyplacen celý plat ve výši 105 800 Kč a celá náhrada výdajů ve výši 4 100 Kč, na jaké by měl nárok nebýt snížení platu a náhrady výdajů zákonem č. 11/2013 Sb. Žalobci byl vyplacen plat pouze 90 600 Kč a náhrada výdajů pouze ve výši 3 500 Kč, rozdíl na platu a náhradě výdajů tak v součtu představuje žalovanou částku 15 800 Kč. Totéž se vztahuje k únoru 2013.
5.
Navrhovatel v Ústavním soudemÚstavním soudem posuzovaném návrhu v této souvislosti dále odkazuje na ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 11/2013 Sb., dle něhož nově činí platová základna od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,75násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (dále převážně jen „ČSÚ“) za předminulý kalendářní rok, přičemž výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Toto sdělení bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů dne 22. 1. 2013 pod č. 18/2013 Sb. a jako platová základna soudců pro rok 2013 byla stanovena částka 62 856,75 Kč.
6.
Ve vztahu k namítané protiústavnosti výše uvedených ustanovení pak navrhovatel předestřel Ústavnímu souduÚstavnímu soudu následující argumenty. Předně napadl vady týkající se legislativního procesu a namítal nepřípustnou retroaktivitu zákona č. 11/2013 Sb. Následně předestřel obecnou ústavněprávní argumentaci, ústavněprávní argumentaci pro konkrétní posouzení dané věci, představil ekonomickou argumentaci a popsal vývoj platových restrikcí vůči soudcům.
7.
Navrhovatel nejprve namítal, že nebyly splněny důvody pro vyhlášení stavu legislativní nouze předsedkyní Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) uvedené v § 99 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „jednací řád“). Navrhovatel na úvod zrekapituloval, že Ústavní soudÚstavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 33/11 ze dne 3. května 2012 (N 95/65 SbNU 259; 181/2012 Sb.) zrušil slovo „2,5násobek“ v § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 425/2010 Sb., uplynutím dne 31. prosince 2012, načež vláda předložila Poslanecké sněmovně novelizaci zákona č. 236/1995 Sb. jako tisk č. 763 dne 30. července 2012. Podle navrhovatele ovšem bylo možno jen stěží tento návrh považovat za vládní návrh zákona ve smyslu čl. 41 Ústavy, neboť tento návrh nemohl být bez dalšího schválen (byl předložen v pěti variantách), přičemž komplexní pozměňovací návrh k němu byl dne 12. prosince 2012 zamítnut. Vláda nato dne 14. prosince 2012 předložila Poslanecké sněmovně návrh novelizace § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., kterým výši platové základny stanovila jako 2,75násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře (tisk č. 880). Tento návrh byl projednán ve stavu legislativní nouze a schválen Poslaneckou sněmovnou dne 18. prosince 2012 (ve Sbírce zákonů byl jako zákon č. 11/2013 Sb. publikován dne 17. ledna 2013) s účinností upravenou v části čtvrté článku V dnem 1. ledna 2013. V důvodové zprávě k tisku č. 880 vláda doslova uvedla, že tisk č. 763 „vnímala především jako legislativní nosič pro řešení vzešlé ze všeobecné politické shody“. Navrhovatel namítá, že vláda v tak závažné věci, jakou je určení výše platu soudců, nepostupovala ústavně konformně, neboť včas nepředložila řádný návrh zákona, jenž by zákonodárný sbor mohl včas projednat. Následné použití institutu legislativní nouze pak bylo jeho zneužitím vyplývajícím z nekvalitního návrhu předloženého jako tisk č. 763. Projednání návrhu zákona ve stavu legislativní nouze nemůže být nástrojem pro laxnost moci výkonné. Další navrhovatelovy námitky směřují proti skutečnosti, že přestože předmětem právní úpravy byla výše platu soudců, nebyla novelizace zákona vyhlášená pod č. 11/2013 Sb. se soudní mocí projednána, tudíž soudní moc neměla žádnou možnost v průběhu přípravy rozhodnutí vlády hájit svou pozici. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že Ústavní soudÚstavní soud k této otázce již jednou zaujal alarmující stanovisko, a to v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 12/10 ze dne 7. září 2010 (N 188/58 SbNU 663; 269/2010 Sb.), ovšem nedočkal se ze strany navrhovatele zákona žádné reflexe.
8.
Navrhovatel se dále vyjádřil k otázce retroaktivity zákona č. 11/2013 Sb. Podle části čtvrté článku V zákona č. 11/2013 Sb. měl zákon nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ve Sbírce zákonů byl zákon publikován dne 17. ledna 2013. Navrhovatel je přesvědčen, že v souladu s ustanovením § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, nabyl zákon č. 11/2013 Sb. účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení, tj. dnem 1. února 2013. K tomuto závěru dle navrhovatele dospělo i Ministerstvo práce a sociálních věcí, které upozornilo rezort Ministerstva spravedlnosti na tuto skutečnost a potřebu odvést pojistné na sociální zabezpečení z náhrad výdajů za leden 2013. Došlo tedy k situaci, kdy k 1. lednu 2013 nebyla určena platová základna pro stanovení platu soudců. Na tuto situaci pak dopadá článek II části první zákona č. 11/2013 Sb., který stanoví, že platová základna podle tohoto zákona se použije poprvé pro určení platu a náhrady výdajů za měsíc leden 2013. Tuto úpravu nepovažuje navrhovatel za takovou, která by in favorem soudní moci zpětně, tedy retroaktivně přiznávala určité plnění, nýbrž má za to, že jde o úpravu restriktivní, a tedy nepřípustně retroaktivní.
9.
Zdůvodnění hmotněprávní protiústavnosti napadených zákonných ustanovení odvíjí navrhovatel od rekapitulace relevantní judikatury Ústavního souduÚstavního soudu týkající se různých aspektů materiálního zabezpečení soudců. Dle jeho názoru obsahuje následující základní teze:
-
posouzení ústavnosti platových restrikcí vůči soudcům pro konkrétní období konkrétního roku spadá do rámce vymezeného principem soudcovské nezávislosti [nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 55/05 ze dne 16. ledna 2007 (N 9/44 SbNU 103; 65/2007 Sb.), bod 49],
-
ústavní postavení soudců na straně jedné a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy, na straně druhé se vzhledem k principu dělby moci a principu nezávislosti soudců odlišuje, z čehož plyne i rozdílný dispoziční prostor pro zákonodárce k platovým restrikcím vůči soudcům ve srovnání s dispozičním prostorem k takovýmto restrikcím v jiných oblastech veřejné sféry (nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 55/05, bod 49),
-
zásah do materiálního zabezpečení soudců garantovaného zákonem nesmí být výrazem svévole zákonodárce, nýbrž musí být, vycházeje ze zásady proporcionality, odůvodněn výjimečnými okolnostmi, např. tíživou finanční situací státu, přičemž i za splnění této podmínky musí být zohledněna odlišnost funkce soudců a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy; takovýto zásah nesmí zavdat důvod k obavám, zda se nedotýká omezení důstojnosti soudců, např. není-li výrazem ústavně nepřípustného tlaku moci zákonodárné a moci výkonné na moc soudní (nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 55/05, bod 49),
-
princip nezávislého soudnictví je jednou z podstatných náležitostí demokratického právního státu ve smyslu čl. 9 odst. 2 Ústavy (nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 55/05, bod 50),
\\- svévolný zásah zákonodárce do oblasti materiálního zajištění soudců, v tom rámci i platové restrikce, nutno do rámce chráněného principem jejich nezávislosti podřadit ze dvou důvodů. Nezávislost soudců je v první řadě podmíněna jejich morální integritou a odbornou úrovní, zároveň ale je spjata i s jejich přiměřeným materiálním zajištěním. Druhým důvodem podřazení zákazu svévolného zásahu do materiálního zajištění soudců (platových restrikcí) do rámce principu jejich nezávislosti je vyloučit možnost, eventualitu nátlaku moci zákonodárné, resp. výkonné na rozhodování soudců. Jinými slovy, vyloučit svévolné zásahy do materiálního zajištění soudců jako eventuální formu „penalizace“ soudců ze strany legislativy a exekutivy, a tím i formy nátlaku na jejich rozhodování [nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 43/04 ze dne 14. července 2005 (N 139/38 SbNU 59; 354/2005 Sb.)],
\\- platové poměry soudců v širokém smyslu mají být stabilní nesnižovatelnou veličinou, nikoli pohyblivým faktorem, s nímž kalkuluje to či ono vládní uskupení např. proto, že se mu zdají platy soudců příliš vysoké ve srovnání s platy státních zaměstnanců nebo ve srovnání s jinou profesní skupinou. Usilování o takovou rovnost vybočuje z kategorie ústavnosti, jde o politický cíl, který nemá oporu v ústavně chápaném principu rovnosti [nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 11/02 ze dne 11. června 2003 (N 87/30 SbNU 309; 198/2003 Sb.)],
\\- za další formu platové restrikce je třeba považovat i zmrazení zákonem předpokládaného růstu příjmů soudců nebo i jiných ústavních činitelů, přičemž např. „trvalé“ zmrazení platů by Ústavní soudÚstavní soud nepochybně posuzoval jako krok ústavně nepřípustný. Platové poměry soudců v širokém smyslu mají být stabilní nesnižovatelnou veličinou, pokud nenastanou zcela výjimečné, mimořádné okolnosti státu [nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 13/08 ze dne 2. března 2010 (N 36/56 SbNU 405; 104/2010 Sb.), bod 41; obdobně nález sp. zn. Pl. ÚS 55/05, bod 55],
\\- za výrazný prvek záruky přiměřeného materiálního zabezpečení soudců z hlediska principu dělby státní moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní a požadavku jejich vzájemné vyváženosti je třeba považovat i přímou vazbu mezi platem představitelů moci zákonodárné a výkonné na straně jedné a platem soudců na straně druhé. Konstrukce zákona o platu představitelů státní moci, která s pomocí jednotné platové základny a zákonem stanovených koeficientů zaručuje, že spolu se zvýšením platů představitelů moci zákonodárné a výkonné se ve stejném poměru automaticky zvýší i platy soudců, tak představuje významnou, v právním řádu vestavěnou pojistku, že poměr v materiálním zabezpečení představitelů jednotlivých mocí bude i v budoucnu zachováván (nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 55/05, bod 59).
10.
Navrhovatel dále uvádí, že uvedené teze jsou obsaženy i v mnoha dalších nálezech Ústavního souduÚstavního soudu vztahujících se k platovým restrikcím vůči soudcům. Připomíná, že k těmto zobecňujícím tezím se Ústavní soudÚstavní soud přihlásil rovněž ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 12/10 a dále ve svém posledním nálezu týkajícím se platových restrikcí soudců, tj. v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 33/11.
11.
Z uvedeného posledního nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 33/11 ještě vybírá následující dvě zobecňující teze:
\\- soudcovské platy i na rozdíl od platů ostatních služebníků státu po dlouhé období i s následující zamýšlenou perspektivou podléhají pouze restrikcím. Opatření ve vztahu k nim se pak již nejeví jako mimořádná a proporční, ale jako cílený proces směřující k tomu, aby se soudcovské platy vrátily do nižších úrovní, a tedy aby se touto cestou odstranila ze zorného úhlu moci zákonodárné a výkonné v minulosti učiněná „chyba“ při stanovení pravidel pro výpočty soudcovských platů v polovině 90. let 20. století. Taková nivelizace pak ve svých důsledcích vede zákonitě i k sestupu soudcovského stavu uvnitř středostavovské společenské vrstvy, jeho příjmové degradaci ve vztahu k ostatním právnickým povoláním a k umenšování jeho potřebné společenské prestiže,
\\- restrikce obsažená ve snížení koeficientu pro určení platové základny z hodnoty trojnásobku na hodnotu 2,5násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře představuje nepřiměřený a pouze vůči soudcům zaměřený zásah, nesplňuje ty podmínky, jež pro akceptaci restrikcí platů soudců vytyčil Ústavní soudÚstavní soud v již nastíněné judikatuře.
12.
Z jiného nálezu Ústavního souduÚstavního soudu, který se netýká platových restrikcí vůči soudcům, pak připomíná také závěry vyslovené v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 22/09 ze dne 7. září 2010 (N 186/58 SbNU 633; 309/2010 Sb.), bodu 40:
„Na rozdíl od legislativy a exekutivy je na soudce kladen jasný požadavek dokončeného vysokoškolského vzdělání, složení odborné justiční zkoušky a dalšího odborného vzdělávání. Nepřehlédnutelným požadavkem na soudce je jejich morální bezúhonnost, kterou vyžaduje a předpokládá zákon. S pozicí soudce je také spojeno mnoho restriktivních opatření, která zasahují do osobního života soudce, včetně omezení vedlejších příjmů ... Právě proto se stát zavázal soudce důstojně hmotně zabezpečit.“
13.
Ve prospěch závěru o protiústavnosti napadených zákonných ustanovení Městský soud v Brně odkazuje i na řadu mezinárodních dokumentů. V první řadě poukazuje na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 17. listopadu 2010 o soudcích CM/Rec(2010)12 (http://www.coe.int), které nahradilo dřívější doporučení R (94)12. Z článků 53 až 55, které se týkají odměňování soudců, vyplývá, že:
\\- odměňování soudců musí vyjadřovat jejich roli a odpovědnost a být na dostatečné úrovni,
\\- v době nemoci a mateřství by mělo být zajištěno udržení rozumné výše jejich odměny,
\\- penze soudců by měla být v rozumném vztahu k dřívějšímu platu,
\\- měla by existovat speciální zákonná ustanovení bránící snižování platů soudců.
14.
Z dalších mezinárodních dokumentů navrhovatel upozorňuje na zprávu Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátská komise), přijatou ve dnech 12. až 13. března 2010 (http://www.venice.coe.int), která v části III článku 6 uvádí: „Benátská komise je toho názoru, že finanční ohodnocení soudců musí korespondovat s důstojností jejich profese a že adekvátní ohodnocení je nezbytným předpokladem ochrany soudců před nežádoucími externími vlivy ... Výše ohodnocení by měla být stanovena s ohledem na společenské poměry v zemi a porovnána s mírou ohodnocení vyšších úředníků.“ Konečně v rámci srovnávací analýzy argumentuje i závěry Poradního výboru soudců v rámci aktivit Rady Evropy z roku 2001, který ve svém stanovisku č. 1 (Avis No 1, body č. 61 a 62) klade důraz na potřebu takových zákonných ustanovení, která budou bránit snižování platu soudců a která zajistí faktické zvyšování platů tak, aby byla udržena jejich hodnota ve vztahu k životním nákladům (http://wcd.coe.int/).
15.
Než navrhovatel přistoupil k ústavněprávní argumentaci relevantní pro posouzení daného případu, zmínil se stručně o vývoji odměňování soudců, přičemž odkázal na odůvodnění návrhů ve věcech sp. zn. Pl. ÚS 16/11 [rozhodnuto nálezem sp. zn. Pl. ÚS 16/11 ze dne 2. srpna 2011 (N 135/62 SbNU 99; 267/2011 Sb.)] a sp. zn. Pl. ÚS 33/11, ve kterých tehdy Městský soud v Brně podrobně rozebral demontáž systému odměňování ústavních činitelů obsaženého v zákoně č. 236/1995 Sb. Tu lze dle něj charakterizovat jako snahu ve vztahu k soudcům snížit jejich platovou úroveň desítkami zásahů do složek materiálního zabezpečení. Především připomněl závěry Ústavního souduÚstavního soudu obsažené v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 33/11, v němž dal navrhovateli za pravdu v tom, že bylo neústavně zasaženo do práv soudce snížením platové základny z trojnásobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře na 2,5násobek. K tak razantnímu zásahu do úrovně odměňování soudců neshledal Ústavní soudÚstavní soud důvod („restrikce ... představuje nepřiměřený a pouze vůči soudcům zaměřený zásah ...“). Navrhovatel je přesvědčen, že Ústavní soudÚstavní soud v tomto nálezu nevytvořil zákonodárci žádný prostor pro úvahu, jaká hranice platové základny je ústavně konformní. Ve věci sp. zn. Pl. ÚS 33/11 dle něj posuzoval Ústavní soudÚstavní soud toliko dvě hranice, ke kterým směřovala veškerá argumentace navrhovatele: totiž že snížení platové základny z trojnásobku na 2,5násobek je za situace, jaká byla v oblasti odměňování ve veřejné sféře, vůči soudcům neproporcionální, a tedy i neústavní, neboť soudci požívají v tomto ohledu zvýšené ústavní ochrany. Jediným ústavně konformním opatřením tedy dle názoru navrhovatele bylo vrátit výši platové základny na trojnásobek.
16.
Zákonodárce však k 1. lednu 2013 nedokázal přijmout právní úpravu, která by zaručila soudní moci realizaci práva na materiální zabezpečení; až s měsíčním odstupem zpětně snížil již dosaženou úroveň platové základny na 2,75násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Navrhovatel má za to, že jediným ústavně možným výkladem otázky, jaký plat náležel soudci dne 1. ledna 2013 a po celý leden 2013, je ten, který jako východisko použije nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 33/11 a dovodí, že soudci náležel plat odpovídající platové základně ve výši trojnásobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za rok 2011 (neboť to byla úroveň, kterou považoval Ústavní soudÚstavní soud za konformní). Vláda jako navrhovatel snížení základny na 2,75násobek (tisk č. 880) dle Městského soudu v Brně neuvedla ničeho relevantního, toliko, že návrat k trojnásobku by kladl vysoké nároky na prostředky státního rozpočtu v roce 2013 i v letech dalších, tj. v období, kdy se uplatňují úsporná opatření prakticky u všech skupin obyvatelstva.
17.
Na podporu svých tvrzení navrhovatel použil i ekonomické argumenty. Zejména uvedl, že z údajů Českého statistického úřadu lze zjistit, že průměrná mzda v nepodnikatelské sféře na tzv. přepočtené počty (tabulka 1 b jako příloha k publikaci Českého statistického úřadu č. e-3106-12 s názvem „Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy 4. čtvrtletí 2012“ zveřejněné dne 2. dubna 2013) nominálně v letech 2000-2012 vůbec nepoklesla (za rok 2011 se uvádí údaj 24 469 Kč, za rok 2012 údaj 25 015 Kč). Na fyzické osoby (což je údaj zkreslující, neboť nezohledňuje délku pracovních úvazků) mezi rokem 2009 a 2010 průměrná mzda v nepodnikatelské sféře poklesla o 36 Kč a mezi roky 2010 a 2011 o 42 Kč, v roce 2012 již vzrostla na 23 453 Kč (tj. růst o 455 Kč). Tyto marginální výkyvy ve směru poklesu pak právní úprava zcela reflektuje tím, že platová základna sleduje stav průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře i směrem k poklesu, tzn. že Česká republika je patrně jednou z mála zemí, kde platy soudců klesají úměrně poklesu platů ve veřejné sféře zcela automaticky. Na tuto úpravu se přitom nebere vůbec ze strany zákonodárce zřetel. Důvody pro daleko podstatnější pokles úrovně odměňování soudců tak stále zůstávají zastřeny, respektive nesnesou ústavní světlo. Ve skutečnosti se totiž dle navrhovatele jedná o dlouholetou snahu snížit relativně odměňování soudců v zemi, jakkoli platy soudců nelze považovat ani z mezinárodního srovnání za odtržené od reality. Státní závěrečný účet za rok 2011 publikovaný na webu Ministerstva financí uvádí v části |i|. Výdaje státního rozpočtu v kapitole 3 „Čerpání mzdových prostředků v rozpočtové sféře“, že v roce 2011 došlo ke zvýšení platů pedagogických pracovníků regionálního školství ve výši 1 554,4 mil. Kč, přičemž pokud jde o počty zaměstnanců, v ústředních orgánech (tab. 52) došlo k poklesu o 676 zaměstnanců při růstu neobsazených funkčních míst z 6 209 v roce 2010 na 14 745 v roce 2011. Navrhovatel za této situace neshledává žádnou přiměřenost ve snížení platové základny soudců téměř o 12 %. Mediálně šířené zprávy dle něj ostatně svědčí o tom, že na ústředních orgánech státní správy jsou i přes proklamované úspory stále přidělovány odměny v řádech statisíců korun.
18.
Navrhovatel proto svou hmotněprávní argumentaci uzavřel s tím, že považuje slovo 2,75násobek uvedené v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 11/2013 Sb., za neústavní z důvodu rozporu výše tohoto násobku s právem soudců na stabilní materiální zabezpečení. V případě navrhovaného zrušení části první článku II zákona č. 11/2013 Sb. pak k rozporu s právem soudců na materiální zabezpečení přistupuje ještě jako další důvod porušení zákazu retroaktivity zákona. Na základě výše uvedeného proto shledal daná ustanovení v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojení s čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy, s čl. 1 Listiny a s čl. 1 Protokolu.
19.
Navrhovatel dodává, že z ustanovení § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu vyplývá, že dojde-li Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení jsou v rozporu s ústavním zákonem, nálezem rozhodne, že takový zákon nebo jejich jednotlivá ustanovení se zrušují dnem, který v nálezu určí. Navrhovatel je toho názoru, že Ústavní soudÚstavní soud by měl v případě vyhovění návrhu zákonodárci stanovit relativně krátkou lhůtu k přijetí nové úpravy, jež bude v souladu s nosnými důvody vyjádřenými v nálezu. Jinými slovy, den zrušení napadených ustanovení, který Ústavní soud musí ve smyslu § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu v nálezu určit, by měl být určen tak, aby na jedné straně měl zákonodárce určitý prostor k přijetí nové úpravy, avšak na druhé straně aby nedocházelo ke zbytečným průtahům při přijímání nové úpravy. Je obecně známo, že zákonodárce si je dlouhodobě vědom existence mnoha nálezů Ústavního soudu ohledně platových restrikcí soudců a že tato problematika je mu podrobně známa. Zákonodárce je schopen novou právní úpravu přijmout v relativně velmi krátkém čase, což ostatně prokázal i v případě napadaného zákona č. 11/2013 Sb., který byl Poslanecké sněmovně předložen vládou dne 14. prosince 2012, Poslanecká sněmovna návrh schválila dne 18. prosince 2012, Senát Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“) návrh projednal dne 28. prosince 2012 a ještě téhož dne byl schválený zákon doručen prezidentovi k podepsání. Navíc čím delší lhůta je zákonodárci k přijetí nové úpravy poskytnuta, tím déle trvá protiústavní stav.
20.
Navrhovatel současně navrhl, aby Ústavní soudÚstavní soud v souladu s § 39 zákona o Ústavním soudu rozhodl o podaném návrhu přednostně, a to s argumentem opakovaného zásahu zákonodárce ve směru restrikcí platů soudců, jeho intenzity, jakož i obecného dopadu na rozhodnutí ve věci vysokého počtu žalob soudců na doplatek platu a náhrady výdajů za leden roku 2013.
II.
Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníků řízení
21.
Podle § 42 odst. 4 a § 69 zákona o Ústavním soudu zaslal Ústavní soud předmětný návrh k vyjádření účastníkům řízení. Ve stanovené lhůtě svá vyjádření zaslala Poslanecká sněmovna a Senát. Veřejný ochránce práv dopisem doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 10. června 2013 oznámil, že svého práva přistoupit do řízení nevyužije. Stejně tak dopisem doručným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 22. července 2013 učinila vláda.
22.
Ve svém vyjádření ze dne 3. července 2013 předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová uvedla, že návrh zákona, který byl později vyhlášen jako zákon č. 11/2013 Sb., předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 14. prosince 2012 a byl rozeslán poslancům jako tisk č. 880. Obsahem návrhu je, jak vláda v důvodové zprávě uvádí, v reakci na nález Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášený pod č. 181/2012 Sb. (sp. zn. Pl. ÚS 33/11), kterým se uplynutím dne 31. prosince 2012 ruší obecná úprava výše platové základny stanovená v § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., stanovení nové výše platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů, a to na úrovni 2,75násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. V důvodové zprávě dále vláda uvádí, že snížení relace platové základny k průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře z trojnásobku na 2,5násobek, k němuž došlo od 1. ledna 2011 zákonem č. 425/2010 Sb., označil Ústavní soudÚstavní soud za platovou restrikci vůči soudcům, která je v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojení s čl. 82 odst. 1 Ústavy. Návrat k trojnásobku by kladl vysoké nároky na prostředky ze státního rozpočtu v roce 2013 i v letech dalších, tj. v období, ve kterém se uplatňují úsporná opatření prakticky u všech skupin obyvatelstva. Za přiměřené řešení, zejména vzhledem k současné ekonomické situaci a možnostem státního rozpočtu, proto vláda považuje stanovení relace platové základny k průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře ve výši 2,75násobku. Rovněž, jak vláda v důvodové zprávě uvádí, navrhované řešení vychází z předpokladu, že Ústavním soudemÚstavním soudem zrušená relace platové základny k průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře ve výši 2,5násobku je příliš nízká, avšak současně bylo Ústavním soudemÚstavním soudem ponecháno na vůli moci zákonodárné a výkonné, v jaké úrovni ji nově stanoví. Jestliže byla Ústavním soudemÚstavním soudem platová základna vypočtená jako násobek číslovky 2,5 shledána jako protiústavní a v logice pak původní platová základna vypočtená násobkem číslovky 3 jako bezpečně ústavně konformní, pak za kompromisní řešení bylo zvoleno stanovení násobku číslovkou 2,75, tedy v polovině krajních řešení. Pokud jde o čl. II návrhu zákona, důvodová zpráva konstatuje, že Ústavní soudÚstavní soud zrušil uplynutím dne 31. prosince 2012 výši platové základny v obecné úpravě (tj. jak pro všechny soudce včetně soudců Ústavního souduÚstavního soudu, tak i pro představitele moci zákonodárné a výkonné) a bez provedení příslušné změny by se ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb. stalo neaplikovatelným. Ve zvláštní části důvodové zprávy týkající se článku II je tedy zdůrazněno, že nově stanovená výše platové základny se použije pro určení platů a náhrad výdajů za celý měsíc leden 2013, a to i pro případ, že by k vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů došlo až v průběhu tohoto měsíce, z důvodu právní jistoty.
23.
Na návrh vlády vyhlásila předsedkyně Poslanecké sněmovny stav legislativní nouze. Návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru, který jej projednal a vydal dne 18. prosince 2012 usnesení, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona předložený vládou schválila, neprojednávala jej v obecné rozpravě, pouze v rozpravě podrobné, projednala jej do úterý 18. prosince do 19 hodin a přijala usnesení, podle kterého ve smyslu § 99 odst. 7 jednacího řádu upouští od obecné rozpravy. Téhož dne Poslanecká sněmovna při projednávání návrhu zákona počtem hlasů z přihlášených 168 poslanců 160 pro a 3 proti schválila usnesení, které konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednávání návrhu zákona ve zkráceném jednání. Usnesení rozpočtového výboru bylo pak přijato počtem hlasů z přítomných 161 poslanců 133 pro a 2 proti. V podrobné rozpravě k návrhu zákona byly předloženy dva pozměňovací návrhy, z nichž návrh poslankyně Jany Suché, který v článku I návrhu zákona nahrazoval slovo „2,75násobek“ slovem „3násobek“ nebyl přijat počtem hlasů z přihlášených 106 poslanců 24 pro a 32 proti. Poslanecká sněmovna poté závěrečným hlasováním vyslovila souhlas s vládním návrhem počtem hlasů z přihlášených 99 poslanců 80 pro a 8 proti. Poslanecká sněmovna postoupila dne 19. prosince 2012 návrh zákona Senátu, který jej projednal na své schůzi dne 28. prosince 2012, kdy vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat. Prezident republiky zákon podepsal dne 11. ledna 2013. Dne 15. ledna 2013 byl schválený zákon doručen k podpisu premiérovi a ve Sbírce zákonů byl zákon vyhlášen dne 17. ledna 2013.
24.
Dle předsedkyně Poslanecké sněmovny tedy lze konstatovat, že návrhem Městského soudu v Brně napadené části zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 11/2013 Sb., byly přijaty po řádně provedeném zákonodárném procesu a že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že tato ustanovení jsou v souladu s Ústavou a naším právním řádem. Je proto na Ústavním souduÚstavním soudu, aby v souvislosti s podaným návrhem Městského soudu v Brně posoudil ústavnost předmětných ustanovení a vydal příslušné rozhodnutí.
25.
Předseda Senátu Milan Štěch zaslal k výzvě Ústavního souduÚstavního soudu vyjádření, jež bylo Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručeno dne 24. června 2013. Návrh zákona, který byl po jeho přijetí vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 11/2013 Sb., byl vládou předložen do Poslanecké sněmovny 14. prosince 2012 poté, co nebyl v závěrečném hlasování schválen předchozí návrh zákona, který vláda předložila na konci července 2012 a který byl projednáván jako sněmovní tisk č. 763. V Poslanecké sněmovně byl návrh zákona projednáván jako sněmovní tisk č. 880 ve stavu legislativní nouze, kterou na návrh vlády vyhlásila předsedkyně Poslanecké sněmovny na dobu od 17. prosince 2012 do 21. prosince 2012. Vládní návrh zákona byl schválen spolu s pozměňovacími návrhy, kterými byl doplněn o úpravu spočívající v tom, aby v příslušných zákonech upravujících pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění byly z okruhu příjmů podléhajících pojistnému vypuštěny náhrady výdajů poskytované procentem z platové základny představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.
26.
Senátu byl návrh zákona postoupen Poslaneckou sněmovnou dne 19. prosince 2012, přičemž vláda prostřednictvím svého předsedy požádala předsedu Senátu, aby Senát návrh zákona projednal ve zkráceném jednání. Návrh zákona byl projednáván jako senátní tisk č. 10, byl přikázán k projednání třem výborům, a to výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a výboru ústavně-právnímu. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu jako výbor garanční návrh zákona projednal na své 3. schůzi konané dne 28. prosince 2012 a ve svém usnesení č. 18 doporučil Senátu návrhem zákona se nezabývat. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku návrh zákona projednal na své 3. schůzi konané dne 28. prosince 2012 a poté, co podporu nezískal návrh na schválení návrhu zákona v předloženém znění, výbor ve svém usnesení č. 6 doporučil Senátu návrh zákona zamítnout. Výbor ústavně-právní návrh zákona projednal na své 4. schůzi konané dne 27. prosince 2012 a poté, co podporu nezískal návrh nezabývat se návrhem zákona, výbor ve svém usnesení č. 14 doporučil Senátu projednávaný návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které výbor přijal. Smyslem pozměňovacích návrhů byla celková změna návrhu zákona postoupeného z Poslanecké sněmovny založená na tom, aby v zákoně č. 236/1995 Sb. v ustanovení § 3 odst. 3 byla výše platové základny stanovena na úrovni trojnásobku průměrné nominální měsíční mzdy, dále šlo o změny spočívající v tom, aby se u soudců Ústavního souduÚstavního soudu používala platová základna platná pro soudce a aby z návrhu zákona byly vypuštěny změny doplněné formou pozměňovacích návrhů vztahujících se k příjmům podléhajícím pojistnému na sociální zabezpečení a pojistnému na zdravotní pojištění.
27.
Senát předložený návrh zákona projednal na své 3. schůzi dne 28. prosince 2012, přičemž v úvodu jeho projednávání vyslovil souhlas se žádostí vlády o zkrácené jednání. Po vystoupení zástupce předkladatele a zpravodajů výborů, kterým byl návrh zákona přikázán k projednání, se podle § 107 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, bez rozpravy hlasovalo o návrhu doporučeném garančním výborem, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Senát s tímto návrhem vyslovil souhlas svým usnesením č. 50, přičemž pro toto usnesení ze 74 přítomných senátorů hlasovalo 57 a 11 bylo proti. K projednávání návrhu zákona ve výborech lze uvést, že k návrhu zákona proběhla poměrně obsáhlá rozprava, která vedla v příslušných výborech k rozdílným závěrům, jak vyplývá z přijatých usnesení výboru. Ze strany předkladatele bylo k navrhované úpravě výše platové základny uváděno, že podle názoru vlády je navrhovaná úprava v souladu s nálezy Ústavního souduÚstavního soudu, což bylo uvedeno také v důvodové zprávě, a bylo poukazováno na časové aspekty vzniklé v důsledku nepřijetí předchozího vládního návrhu zákona v Poslanecké sněmovně, v důsledku kterých bylo nutné přistoupit ke zkrácenému jednání. K těmto argumentům předkladatele řada senátorů uvedla jiný názor, zejména v ústavně-právním výboru, kde byly vzneseny jednak výhrady z hlediska naplnění podmínek pro stav legislativní nouze, jednak výhrady k navrhované výši platové základny ve vztahu k soudcům, kde byly vysloveny názory, že v souladu s nálezem Ústavního souduÚstavního soudu by pro soudce měla být v zákoně zachována původní úprava vyjádřená slovem „trojnásobek“, a výhrady byly také k úpravě, která byla do vládního návrhu doplněna formou pozměňovacích návrhů přijatých v Poslanecké sněmovně ve vztahu k pojistnému. Ve výboru pro zdravotnictví a sociální politiku výhrady některých senátorů vedly k usnesení o zamítnutí návrhu zákona, ve výboru ústavně-právním pak vedly k přijetí pozměňovacích návrhů, které by nepochybně byly v souladu s nálezem Ústavního souduÚstavního soudu. Ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, což byl výbor garanční, však získaly podporu argumenty, které byly uvedeny i v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona, dovozující, že jde o kompromisní řešení, které by v budoucím možném testu ústavní konformity mohlo obstát, a na základě toho bylo všemi přítomnými senátory přijato usnesení doporučující Senátu návrhem zákona se nezabývat. Toto usnesení bylo následně přijato i Senátem, takže na plénu Senátu k návrhu zákona nebyla vedena rozprava.
III.
Upuštění od ústního jednání
28.
Ústavní soudÚstavní soud seznal, že ústní jednání by nemohlo přinést významný posun v objasnění věci, než jaké plyne z písemných úkonů účastníků řízení. S ohledem na § 44 zákona o Ústavním soudu, ve znění po novele provedené zákonem č. 404/2012 Sb., není třeba se dotazovat účastníků řízení na jejich postoj k této otázce, proto bylo možno ve věci rozhodnout bez konání ústního jednání.
IV.
Dikce napadených ustanovení
29.
Ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 11/2013 Sb., stanoví:
Platová základna činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,75násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.
30.
Ustanovení části první čl. II zákona č. 11/2013 Sb. zní:
Přechodné ustanovení
Platová základna podle tohoto zákona se použije poprvé pro určení platu a náhrady výdajů za měsíc leden 2013.
V.
Aktivní legitimace navrhovatele
31.
Návrh na zrušení části zákona č. 236/1995 Sb. a přechodného ustanovení včleněného do části první zákona č. 11/2013 Sb. spolu s návrhem na přednostní rozhodnutí věci podle § 39 zákona o Ústavním soudu byl podán Městským soudem v Brně dle ustanovení § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.
32.
Městský soud v Brně pod sp. zn. 50 C 22/2012 vede řízení, v němž se soudce Krajského soudu v Brně domáhá vůči České republice – Krajskému soudu v Brně zaplacení částky dané rozdílem mezi nárokem žalobce na plat a na paušální náhradu výdajů, podle rozšíření žalobního nároku, za leden a únor 2013 a mezi skutečně vyplaceným platem a náhradou výdajů, jež byly ve vztahu k období leden a únor 2013 sníženy zákonem č. 11/2013 Sb. Toto tvrzené snížení činí za každý měsíc částku v úhrnu 15 800 Kč.
33.
Podmínkou aktivní legitimace obecného soudu dle § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je taková pozice zákona, resp. jeho jednotlivého ustanovení, jehož zrušení je navrhováno, k předmětu řízení, jež zakládá pro posouzení věci ze strany obecného soudu rozhodovací důvody. Při posouzení nároku na doplatek platu a náhrady výdajů za měsíce leden a únor musí obecný soud aplikovat § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb. stanovící výši platové základny včetně přechodného ustanovení určujícího, kdy se poprvé změna platové základny má projevit (čl. II zákona č. 11/2013 Sb.).
34.
Ústavní soudÚstavní soud ve své ustálené judikatuře opakovaně zaujal právní názor, dle něhož novela právního předpisu nemá samostatnou normativní existenci, nýbrž se stává součástí novelizovaného právního předpisu; připustil posouzení novelizace toliko v případech námitky její protiústavnosti z důvodu neexistence normotvorné kompetence nebo nedodržení ústavně předepsaného způsobu jejího přijetí a vydání. Obdobou této situace je i případ, kdy je napadáno přechodné ustanovení [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 6/13 ze dne 2. dubna 2013 (112/2013 Sb.)], neboť toto ustanovení normativně existuje právě a jen jako součást novelizujícího zákona, součástí zákona novelizovaného se nestává.
35.
Aktivní legitimace navrhovatele je tedy dána.
VI.
Ústavní konformita kompetence a legislativního procesu
36.
Ústavní soudÚstavní soud je v souladu s ustanovením § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v řízení o kontrole norem povinen posoudit, zda napadený zákon (jeho jednotlivé ustanovení) byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
37.
Ze sněmovního tisku č. 880/0 (vládní návrh zákona), těsnopiseckých zpráv, jakož i z vyjádření účastníka řízení, usnesení vlády č. 934 ze dne 14. prosince 2012 (veřejně dostupného) a rozhodnutí předsedkyně Poslanecké sněmovny č. 48 a 49 ze dne 14. prosince 2012 (dostupných v digitální knihovně Poslanecké sněmovny) bylo zjištěno, že vláda schválila předmětný návrh předložený ministryní práce a sociálních věcí dne 14. prosince 2012 usnesením č. 934, přičemž současně navrhla předsedkyni Poslanecké sněmovny, aby vyhlásila na období od 17. do 21. prosince 2012 stav legislativní nouze pro projednání tohoto vládního návrhu zákona, a požádala, aby tento vládní návrh byl projednán ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze. Současně vláda požádala předsedu Senátu, aby Senát projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání.
38.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny vyhlásila rozhodnutím č. 48 ze dne 14. prosince 2012 na dobu od 17. do 21. prosince 2012 stav legislativní nouze, přičemž v rozhodnutí uvedla, že žádost odůvodňuje předseda vlády „mimořádnými okolnostmi, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů“. V rozhodnutí č. 49 z téhož dne rozhodla, že sněmovní tisk č. 880 bude projednán ve zkráceném jednání (s vynecháním 1. čtení), přikázala tento tisk rozpočtovému výboru k projednání a stanovila nepřekročitelnou lhůtu pro předložení usnesení do 18. prosince 2012 do 10.00 hodin.
39.
Podle údajů digitálního repozitáře Poslanecké sněmovny byl tisk č. 880/0 rozeslán poslancům 14. prosince 2012; rozpočtový výbor k němu zaujal stanovisko ve svém usnesení (č. 880/1) z 18. prosince 2012, v němž doporučil, aby Poslanecká sněmovna návrh neprojednávala v obecné rozpravě a projednala jej do 18. prosince 2012 do 19.00 hodin.
40.
Návrh zákona byl projednán na 49. schůzi Poslanecké sněmovny dne 18. prosince 2012 jako bod č. 164; v úvodu Poslanecká sněmovna (podle těsnopisecké zprávy) posoudila, zda jsou dány podmínky pro projednání ve zkráceném jednání; v rozpravě k této otázce se nikdo z poslanců nepřihlásil, v hlasování č. 241 bylo rozhodnuto, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona (tisk č. 880) ve zkráceném jednání; přihlášeno bylo 168 poslanců, pro hlasovalo 160, proti 3.
41.
Ministryně práce a sociálních věcí jako důvod předložení návrhu zákona uvedla, že „vláda poté, co nebyl schválen její předchozí návrh řešení ... navrhla výši platové základny ve výši 2,75násobku průměrné měsíční nominální mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře ... podle této platové základny mají být od 1. ledna 2013 určovány platy pouze soudcům a zprostředkovaně též státním zástupcům ... pevně věřím, že předložený vládní návrh bude schválen, protože v opačném případě nebude stanovena pro určení platů soudců a státních zástupců žádná platová základna ...“.
42.
Poté Poslanecká sněmovna hlasováním č. 242 (přihlášeno 161, pro 133, proti 2) rozhodla o upuštění od obecné rozpravy (podle § 99 odst. 7 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny).
43.
V podrobné rozpravě byly vzneseny dva pozměňovací návrhy (poslanec Jan Čechlovský navrhl rozšířit vládní návrh o novelizaci předpisů o pojistném na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění tak, aby náhrady výdajů poskytované podle zákona č. 236/1995 Sb. nepodléhaly odvodům pojistného, a poslankyně Jana Suchá navrhla, aby namísto 2,75násobku činila platová základna 3násobek průměrného platu v nepodnikatelské sféře). Ministr spravedlnosti v rozpravě upozornil Poslaneckou sněmovnu na rizika spojená s přijetím vládního návrhu a uvedl, že by byl rád, kdyby byl přijat „ten takzvaný 3násobek“, který by byl „nepochybně ústavně konformnější“, a „možná by byl konečně v této otázce klid“. Prvý pozměňovací návrh přijat byl (vynětí náhrad výdajů z platby pojistného), druhý – návrat platové základny na trojnásobek – přijat nebyl.
44.
Návrh zákona byl přijat v hlasování č. 245 (přihlášeno bylo 99 poslanců, pro hlasovalo 80, proti 8).
45.
Senát projednal vládní návrh zákona jako tisk č. 10; Poslanecká sněmovna jej postoupila Senátu dne 19. prosince 2012, Senát tisk zařadil na 3. schůzi dne 28. prosince 2012; ministryně práce a sociálních věcí při projednání v Senátu podle stenozáznamu uvedla, že „předložený návrh zákona Poslanecká sněmovna projednala ve stavu legislativní nouze, a shledala tedy, že jde o mimořádnou okolnost, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů, zejména tedy právo občanů na spravedlivou odměnu za práci, proto také ten důvod legislativní nouze“. Ústavně-právní výbor Senátu ve svém usnesení navrhl vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně; odmítl ústy svého předsedy, který informoval o obsahu usnesení výboru, interpretaci, že 2,75násobek určující platovou základnu znamená zvýšení platů soudců, a s poukazem na nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 33/11 uvedl, že podle závazného nálezu Ústavního souduÚstavního soudu mají být platy soudců odvozeny od platové základny, která bude trojnásobkem průměrného platu v nepodnikatelské sféře. Také upozornil na problematický stav legislativní nouze vyhlášený podle jeho názoru jen proto, že vláda nestíhá předložit zákony tak, jak má. Garančním výborem byl výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který navrhl nezabývat se návrhem zákona. Tento návrh byl Senátem v hlasování č. 4 přijat (usnesení č. 50, registrováno 74 senátorů, pro návrh 57, proti 11).
46.
Zákon byl doručen prezidentu republiky k podpisu 28. prosince 2012, prezident zákon podepsal 11. ledna 2013, k podpisu předsedovi vlády byl doručen 15. ledna 2013, k vyhlášení ve Sbírce zákonů došlo 17. ledna 2013 pod č. 11/2013 Sb.
47.
Navrhovatel namítá, že institut legislativní nouze byl zneužit, neboť vláda byla při předkládání návrhu řešícího výši platové základny pro určení platů soudců nepřípustně liknavá, a dále zdůrazňuje, že návrh nebyl projednán před předložením Poslanecké sněmovně s mocí soudní. Nález sp. zn. Pl. ÚS 33/11 ze dne 3. května 2012 zrušil ke dni 31. prosince 2012 úpravu, podle níž měla být platová základna pro soudce odvíjena od 2,5násobku průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok. Vláda předložila sice dne 30. července 2012 Poslanecké sněmovně návrh zákona (tisk č. 763/0), kterým měl být změněn zákon č. 236/1995 Sb., učinila tak však způsobem raritním: předložila pět variant výše platové základny (od 2,51 po 3násobek) a současně navrhla ve všech variantách zrušit zmrazení platové základny obsažené v § 3a zákona č. 236/1995 Sb. K tisku č. 763/0 byl podán komplexní pozměňovací návrh poslance Vladislava Vilímce, jenž pro výši základny určoval 2,75násobek průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře a předpokládal pro tzv. představitele odměňované podle zákona č. 236/1995 Sb. v letech 2015 a 2016 postupné rozmrazení jejich platové základny (koeficienty 2,51 a 2,61). Byly podány rovněž některé další pozměňovací návrhy, které řešily zdaňování náhrad výdajů, prodloužení zmrazení platové základny představitelů do roku 2015, ale také návrh na řešení propadu platů soudců Ústavního souduÚstavního soudu vůči platům soudců obecných soudů či výše platové základny odvíjející se od 3násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Třetí čtení návrhu proběhlo 12. prosince 2012, přičemž návrh zákona (ve znění komplexního pozměňovacího návrhu) nebyl přijat.
48.
Ústavní soudÚstavní soud nepochybuje, že napadený zákon byl přijat v rámci Ústavou stanovené kompetence Parlamentu; odpověď na otázku, zda k tomu došlo i ústavně předepsaným způsobem, již není tak nabíledni.
49.
Ústavní soudÚstavní soud se v minulosti již opakovaně vadami legislativního procesu včetně vyhlášení stavu legislativní nouze a projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání zabýval; jeho názory se vyvíjely od značné zdrženlivosti [např. nález sp. zn. Pl. ÚS 24/07 ze dne 31. ledna 2008 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 56/05 ze dne 27. března 2008 (N 60/48 SbNU 873; 257/2008 Sb.) nebo nález sp. zn. Pl. ÚS 12/10 ze dne 7. září 2010 (N 188/58 SbNU 663; 269/2010 Sb.)] k důraznému připomenutí nutnosti dodržování principů tvorby souladného, přehledného a předvídatelného práva jako jednoho z atributů materiálně chápaného právního státu [např. nález sp. zn. Pl. ÚS 55/10 ze dne 1. března 2011 (N 27/60 SbNU 279; 80/2011 Sb.) nebo nález sp. zn. Pl. ÚS 53/10 ze dne 19. dubna 2011 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.)]. Třebaže je institut legislativní nouze výhradně institutem zákonným, je třeba na něj nesporně nahlížet pod zorným úhlem principů dělby moci, pluralismu, svobodné soutěže politických sil a ochrany parlamentních menšin. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10 Ústavní soudÚstavní soud vyložil, že institut vyhlášení stavu legislativní nouze omezuje či relativizuje tyto uvedené ústavní principy, a proto musí být podmínky jeho použití vykládány restriktivně. Podmínkou vyhlášení stavu legislativní nouze je existence mimořádné okolnosti, která má potenciál ohrozit základní práva a svobody zásadním způsobem, anebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody (§ 99 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny). Závěr o existenci mimořádné okolnosti musí mít rozumný základ a musí být podložen skutkovými okolnostmi, důvodnost vyhlášení stavu legislativní nouze je pak nutno opřít rovněž o poměření intenzity důvodů pro vyhlášení stavu legislativní nouze ve vztahu k omezení dotčených ústavních principů, neboť zájem na zabránění nebo odstranění jejích důsledků by měl s ohledem na chráněné hodnoty v konkrétním případě převážit nad zájmem na řádném průběhu legislativní procedury (srov. body 84-85 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10). Nelze také odhlédnout od skutečnosti, že v praxi parlamentní je tento institut užíván – jak již Ústavní soudÚstavní soud v minulosti také upozornil – velmi často.
50.
Vyhlášení stavu legislativní nouze bylo v rozhodnutí předsedkyně Poslanecké sněmovny č. 48 ze dne 14. prosince 2012 odůvodněno v podstatě dikcí zákona („mimořádné okolnosti, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů“). Skutkové okolnosti však lze spolehlivě rekonstruovat ze shora podaného přehledu legislativního procesu; důvodem vyhlášení stavu legislativní nouze byla skutečnost, že od 1. ledna 2013 neexistovalo v právním řádu ustanovení, z něhož by bylo lze konstruovat výši platu soudce (a návazně na to i státního zástupce), a Poslanecká sněmovna dne 12. prosince 2012 zamítla tisk č. 763/0, který projednávala od 31. července 2012 v návaznosti na zrušení části ustanovení o platové základně v zákoně č. 236/1995 Sb. Ústavním soudemÚstavním soudem (nález sp. zn. Pl. ÚS 33/11). Ústavní soudÚstavní soud poskytl zákonodárci sedm měsíců na to, aby neústavní snížení platové základny a relaci platu soudce vůči průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře vyřešil ústavně konformním způsobem. Prvého pochybení, které v zásadě s největší pravděpodobností spustilo řetěz událostí, které byly završeny zamítnutím návrhu obsaženého v tisku č. 763/0, se dopustila vláda, která v tomto tisku nepředložila v materiálním slova smyslu návrh zákona, jenž by býval mohl být Poslaneckou sněmovnou schválen, nýbrž – jak sama uvedla v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona podanému 14. prosince 2012 – „nosič pro řešení vzešlé ze všeobecné politické shody“. Po zamítnutí „nosiče“ vláda během dvou dnů (během nichž jistě nestihla připomínkové řízení, natož projednání s reprezentací soudní moci, za niž nutno za současného stavu věcí považovat vrcholy soudní soustavy, totiž Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud) předložila Poslanecké sněmovně nový návrh (tisk č. 880/0) spojený se žádostí o vyhlášení stavu legislativní nouze. V tomto časovém „presu“ (do 31. prosince zbývalo pouhých 17 dnů) musely návrh zákona projednat dvě komory Parlamentu, přičinit podpisy prezident republiky a předseda vlády a zákon musel být vyhlášen. Není divu, že se to nepodařilo zcela, třebaže i tento čas „postačoval“ k doplnění návrhu o novelizaci předpisů upravujících odvod pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění – tuto část zákona ovšem navrhovatel neučinil předmětem svých námitek a ani tak nejspíše učinit nemohl s ohledem na předmět řízení, a proto ji Ústavní soudÚstavní soud ponechává stranou (zákon byl nakonec vyhlášen ve Sbírce zákonů 17. ledna 2013).
51.
Poměří-li Ústavní soudÚstavní soud intenzitu důvodů pro vyhlášení stavu legislativní nouze (zde právo soudců na odměnu za práci, jak ostatně uvedla ministryně práce a sociálních věcí při projednávání návrhu v Senátu) se zájmem na řádné a kvalitní legislativní proceduře, musí konstatovat, že v dané časové situaci to byla jediná možnost, jak se pokusit o to, aby soudci nezůstali od 1. ledna 2013 bez odměny za svou práci. Také nelze odhlédnout od faktu, že při zahájení projednání tisku č. 880 ze 168 přihlášených poslanců hlasovalo 160 (tedy více než třípětinová většina všech poslanců) pro závěr, že jsou dány podmínky pro projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání. Jakkoli lze namítnout, že za čtyři dny nemohla Poslanecká sněmovna řádně o návrhu uvážit, nelze opomenout skutečnost, že předmětné téma Sněmovna projednávala od 31. července 2012 v podobě tisku č. 763, takže poslanci byli velmi dobře informováni o podstatě a charakteru právní úpravy, jejíž jedinou ambicí mělo být nahrazení koeficientu 2,5 koeficientem jiným, ústavně konformním, jak vyložil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 33/11 Ústavní soudÚstavní soud, když koeficient 2,5 vyřadil svým rozhodnutím ze zákona. Obdobně byl v obrovském časovém stresu Senát, jenž měl na projednání návrhu 10 dnů včetně vánočních svátků.
52.
Ústavní soudÚstavní soud je nucen konstatovat, že vláda i Parlament opakovaně zachází – pokud jde o způsob přijetí zákona, jenž zásadním způsobem zasahuje materiální zabezpečení soudců – s třetí součástí státní moci, totiž mocí soudní, způsobem, jenž v evropském demokratickém a právním prostoru lze jen stěží nalézt. Ústavní soudÚstavní soud v minulosti již několikrát apeloval, aby exekutiva i moc zákonodárná respektovaly pravidla demokratické politické kultury; v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 12/10 Ústavní soudÚstavní soud (bod 25) uvedl: „Soudci se ocitli z hlediska možnosti relevantně projevit svoji vůli a bránit se v otázce platu v horší pozici než ostatní profese ... v případě výjimečných okolností, např. tíživé finanční situace státu, by napříště neměli být soudci takto znevýhodněni a k tomu, aby zákonodárce mohl přistoupit k platovým restrikcím, by si měl opatřit relevantní stanovisko reprezentantů soudní moci, jež by se mělo stát i součástí důvodové zprávy.“ V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 16/11 Ústavní soud připomněl s veškerou naléhavostí konstitutivní principy demokratické společnosti, s nimiž stojí a padá ústavní stát – tehdejšími slovy nálezu sp. zn. Pl. ÚS 19/93 ze dne 21. prosince 1993 (N 1/1 SbNU 1; 14/1994 Sb.) „... není právo a spravedlnost předmětem volné dispozice zákonodárce, a tím ani zákona, protože zákonodárce je vázán určitými základními hodnotami, jež Ústava prohlašuje za nedotknutelné“. Platové restrikce soudců vždy budou znamenat určitou formu zásahu do jednoho z komponentů soudcovské nezávislosti (jak bude znovu odůvodněno dále), proto je nepřípustné, aby k takovému zásahu docházelo jednostranně; soudci představují z pohledu osobního rozsahu zákona č. 236/1995 Sb. nejpočetnější skupinu osob, navíc skupinu, jež požívá – jak rovněž bude dále zdůrazněno – z hlediska ústavního zvláštní ochrany, a prostor pro zásahy do jejich postavení je užší než u skupin jiných ústavních činitelů. Moc soudní nemá v našich ústavních podmínkách reprezentaci, přesto je však soudní soustava završena dvěma nejvyššími soudy – ty musejí chtě nechtě za této situace plnit i nezbytnou roli reprezentantů moci soudní. Již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 16/11 bylo konstatováno, že „tento negativní stav vytváří tlak na extenzi interpretace principů plynoucích z ústavního pořádku, tlak na podřazení pravidel demokratické politické kultury pod konstitucionalistický rámec“.
53.
Derogační zásah by v posuzované věci tedy byl jen prostým důsledkem setrvalého doslova přehlíživého přístupu vlády a zákonodárce k moci soudní, kterou snad i s odstupem téměř 25 let od zásadní společenské změny vnímají toliko jako skupinu státních úředníků závislých na státu a placených tak, jak se zachce té které politické reprezentaci; Ústavní soudÚstavní soud však musel vážit důsledky takového postupu, rovněž s přihlédnutím k tomu, že navrhovatel, ač pregnantně formuloval výhrady k vadám legislativního procesu, formulací petitu dal zřetelně najevo, že hodlá vznést i námitky materiální a dává přednost posouzení ústavnosti napadeného zákona z hlediska materiálního. Z hlediska nároků na legislativní proces do budoucna nebude možné, aby Ústavní soudÚstavní soud aproboval jakýkoli postup, který pomine projednání s představiteli, resp. zástupci nezávislé justice, a to jak na úrovni exekutivní, tak zákonodárné. Zásahy do materiálního postavení soudců musejí být řádně odůvodněny včetně komplexního ekonomického rozboru, z něhož budou patrny možnosti státního rozpočtu v návaznosti na hospodářskou situaci státu, a musí být poskytnuty řádné údaje o situaci v odměňování zejména vyšších státních úředníků a dalších osob s nejvyššími odměnami za práci poskytovanými ze státního rozpočtu. Nelze než připomenout, že v zemích s dlouholetou demokratickou tradicí je možnost zasáhnout do materiálního zabezpečení soudců například omezena toliko na základě závěrů komplexního stanoviska skupiny nezávislých odborníků (srov. například situaci v Kanadě).
54.
Formální zrušení právní úpravy vtělené do zákona č. 11/2013 Sb. (jeho čl. I, tedy novelizace § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb.) – bez hodnocení dopadu zákona na materiální ústavnost – by za těchto okolností z hlediska principu proporcionality mělo ustoupit požadavkům efektivní ochrany ústavnosti. Tím ovšem Ústavní soudÚstavní soud nikterak nepředjímá situace, ve kterých – jako to už učinil v minulosti – derogační zásah z důvodů neústavnosti legislativního procesu bude považovat za jediný možný. V projednávané věci dal přednost efektivní ochraně ústavnosti a v dalším kroku svého přezkumu přistoupil k posouzení ústavnosti těch ustanovení, která navrhovatel ve svém návrhu označil.
VII.
Soulad napadených ustanovení s ústavním pořádkem
VII./A
Ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., naposledy ve znění zákona č. 11/2013 Sb.
VII./A.1
Přehled situace v odměňování soudců
55.
Ústavní soudÚstavní soud považuje za potřebné pro rozsah posouzení ústavnosti napadeného ustanovení připomenout, tak jak to učinil již několikrát (zejména v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 16/11 a sp. zn. Pl. ÚS 33/11), že zásahy do materiálního postavení soudců trvají od roku 1997 nepřetržitě. Není třeba zde opakovat obsah všech restriktivních úprav, postačí následující shrnutí reflektující zejména vývoj platové základny, která je určující pro stanovení platu soudce a paušální náhrady výdajů.
56.
V souvislosti se změnou koncepce stanovení platové základny osob odměňovaných podle zákona č. 236/1995 Sb. zákonem č. 309/2002 Sb. (vazbou na průměrnou měsíční mzdu fyzických osob v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok) došlo v roce 2003 ke zmrazení, tedy ukotvení platové základny k 31. prosinci 2002 (zákon č. 425/2002 Sb.), jež trvalo do roku 2005 a mělo za následek snížení relace průměrného výdělku v nepodnikatelské sféře a platové základny (která například v roce 1996 činila hodnotu 4,38: platová základna 31 200 Kč, průměrný plat v nepodnikatelské sféře podle údajů ČSÚ v roce 1994 činil 7 122 Kč; v roce 2002 hodnotu 3,65: platová základna 46 440 Kč, průměrný plat v nepodnikatelské sféře podle údajů ČSÚ v roce 2000 činil 12 731 Kč) z hodnoty cca 3,33 v roce 2003 na hodnotu 3,00 v roce 2005. Model, podle něhož měla platová základna kopírovat (s posunem o dva roky) vývoj průměrných platů v nepodnikatelské sféře, byl aplikován toliko v letech 2005, 2006 a 2007 a od roku 2008 v důsledku zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, dochází k opětovnému zmrazení platové základny s ukotvením k datu 31. prosince 2007 (výše základny 56 847 Kč). Toto zmrazení trvá do roku 2010 (kdy nominální snížení bylo zrušeno nálezem sp. zn. Pl. ÚS 12/10), relace platové základny a průměrného platu v nepodnikatelské sféře za rok 2008 činila v roce 2010 hodnotu cca 2,5.
57.
Toto snížení relace platové základny a platu v nepodnikatelské sféře z hodnoty 4,38 na hodnotu 2,5 mezi lety 1996-2010 bylo důsledkem změny koncepce stanovení platů ústavních činitelů v roce 2002 a dvojího zmrazení platové základny v letech 2003-2004 a 2008-2010. Počínaje rokem 2011 až do roku 2014 (zákon č. 425/2010 Sb.) měly platit ad hoc stanovené platové základny v jednotlivých letech a pouze jako „pojistka proti rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu“ byla „obecná“ platová základna snížena na hodnotu 2,5násobku, tedy na hodnotu dosaženou v důsledku zmrazení základny v letech 2008-2010, přičemž zákonodárce předpokládal, že tato základna se použije znovu až v roce 2015.
VII./A.2
Nálezy Ústavního soudu vztahující se k platové základně v období po 31. prosinci 2010
58.
Ústavní soudÚstavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 16/11 zrušil § 3b odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 425/2010 Sb., dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů (dnem 12. září 2011), tedy základnu platnou pro soudce ve výši 54 005 Kč v roce 2011 pro rozpor s čl. 1 odst. 1 ve spojení s čl. 82 odst. 1 Ústavy. S ohledem na dřívější judikaturu Ústavní soudÚstavní soud zdůraznil, že
\\- posouzení ústavnosti platových restrikcí vůči soudcům pro konkrétní období konkrétního roku spadá do rámce vymezeného principem soudcovské nezávislosti,
\\- ústavní postavení soudců na straně jedné a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy, na straně druhé se vzhledem k principu dělby moci a principu nezávislosti soudců odlišuje, z čehož plyne i rozdílný dispoziční prostor pro zákonodárce k platovým restrikcím vůči soudcům ve srovnání s dispozičním prostorem k takovým restrikcím v jiných oblastech veřejné sféry,
\\- zásah do materiálního zabezpečení soudců garantovaného zákonem nesmí být výrazem svévole zákonodárce, nýbrž musí být, vycházeje ze zásady proporcionality, odůvodněn výjimečnými okolnostmi, např. tíživou finanční situací státu, přičemž i za splnění této podmínky musí být zohledněna odlišnost funkce soudců a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy; takovýto zásah nesmí zavdat důvod k obavám, nedotýká-li se omezení důstojnosti soudců, případně není-li výrazem ústavně nepřípustného tlaku moci zákonodárné a moci výkonné na moc soudní. V posuzovaném případě Ústavní soudÚstavní soud neshledal např. deficit veřejných financí v mezinárodním srovnání nikterak mimořádným, dále akcentoval dlouhodobý trend snižování a zmrazování soudcovských platů, což vyhodnotil jako opuštění racionálních relací mezi úrovní platů soudců a platů ve veřejné správě. Taková nivelizace vede k sestupu soudcovského stavu uvnitř středostavovské společenské vrstvy a ke snížení společenské prestiže. Přitom Ústavní soudÚstavní soud poukázal na mimořádný růst platů ve veřejné sféře v roce 2010, což považoval za rozporné s deklarovaným cílem nutnosti úspor.
59.
Důsledkem zrušení platové základny pro rok 2011 byla aktivizace zákonodárcem a exekutivou vytvořené „pojistky ... která by zabránila nevratnému skokovému nárůstu platů soudců, který by nastal beze změny obecné úpravy v § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 309/2002 Sb. ... Takto dosažené platy by již patrně nebylo možné vzhledem k dosavadní judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu v budoucnosti výrazně snížit“ (důvodová zpráva k tisku č. 133/0). Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí publikovaným pod č. 271/2011 Sb. byla pak pro rok 2011 vyhlášena platová základna 57 747,50 Kč (2,5násobek průměrného platu fyzických osob v nepodnikatelské sféře za rok 2009).
60.
Nálezem sp. zn. Pl. ÚS 33/11 Ústavní soudÚstavní soud zrušil jednak ad hoc stanovenou platovou základnu pro roky 2012 až 2014 (§ 3b odst. 2 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 425/2010 Sb.) dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů, tj. 1. června 2012, jednak zrušil slovo „2,5násobek“ v § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., naposledy ve znění zákona č. 425/2010 Sb., uplynutím dne 31. prosince 2012.
61.
Poukázal přitom na již dříve vymezené zobecňující teze stanovící hranice možných restrikcí v materiálním zabezpečení soudců, dále na komparaci s judikaturou evropských ústavních soudůústavních soudů a zdůraznil a objasnil princip nezávislého soudnictví jako jedné z podstatných náležitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy). Požadavek nezávislé justice pramení ze dvou zdrojů: z neutrality soudců jako garance spravedlivého, nestranného a objektivního soudního řízení a ze zajištění práv a svobod jednotlivců soudcem odčleněným od politické moci. Nezávislost soudců je garantována zárukami zvláštního právního postavení (mezi něž nutno zařadit nesesaditelnost, neodvolatelnost, nedotknutelnost), dále zárukami organizační a funkční nezávislosti na orgánech reprezentujících zákonodárnou a zejména výkonnou moc, jakož i oddělením soudnictví od moci zákonodárné a výkonné (zejména uplatněním zásady inkompatibility). Z hlediska obsahového je pak soudcovská nezávislost zajištěna vázaností soudců toliko zákonem, tj. vyloučením jakýchkoli prvků subordinace v soudcovském rozhodování. Základními komponenty principu nezávislosti soudnictví se Ústavní soudÚstavní soud komplexně zabýval v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 7/02 ze dne 18. června 2002 (N 78/26 SbNU 273; 349/2002 Sb.).
62.
Ústavní soudÚstavní soud na okraj ustanovení § 3 odst. 3 a § 3b odst. 2 zákona č. 236/1995 Sb. v citovaném nálezu zopakoval konstatování, jež vyslovil již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 12/10: „... soudcovské platy i na rozdíl od platů ostatních ,služebníků státu‘ po dlouhé období i s následující zamýšlenou perspektivou podléhají pouze restrikcím. Opatření ve vztahu k nim se pak již nejeví jako mimořádná a proporční, ale jako cílený proces směřující k tomu, aby se soudcovské platy vrátily do nižších úrovní, a tedy aby se touto cestou odstranila ze zorného úhlu moci zákonodárné a výkonné v minulosti učiněná ,chyba‘ při stanovení pravidel pro výpočty soudcovských platů v polovině 90. let 20. století. Taková nivelizace pak ve svých důsledcích vede zákonitě i k sestupu soudcovského stavu uvnitř středostavovské společenské vrstvy, jeho příjmové degradaci ve vztahu k ostatním právnickým povoláním a k umenšování jeho potřebné společenské prestiže.“ Na této skutečnosti nic nemění ani tvrzení předkladatele zákona, dle něhož úprava obsažená v § 3b odst. 2 zákona o platu vrací platovou základnu „cca“ na úroveň roků 2007 až 2009.
63.
Naopak, restrikce obsažená ve snížení koeficientu pro určení platové základny z hodnoty trojnásobku na hodnotu 2,5násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře (§ 3 odst. 3 zákona o platu, ve znění zákona č. 425/2010 Sb.) představuje nepřiměřený a pouze vůči soudcům zaměřený zásah a nesplňuje ty podmínky, jež pro akceptaci restrikcí platů soudců vytyčil Ústavní soudÚstavní soud v již nastíněné judikatuře.
64.
Důsledkem nálezu sp. zn. Pl. ÚS 33/11 bylo, že Ministerstvo práce a sociálních věcí toliko pro období od 1. června 2012 do 31. prosince 2012 vyhlásilo sdělením č. 183/2012 Sb. výši platové základny ve výši 2,5násobku v relaci k dosaženému průměrnému platu v nepodnikatelské sféře v roce 2010 ve výši 57 222,50 Kč (soudci tak v období 1. ledna až 31. května 2012 měli plat stanovený ze základny „zmrazené“ ve výši 56 849 Kč, tedy platové základny oproti roku 2011 téměř o 1 000 Kč nominálně snížené).
65.
Ústavní soudÚstavní soud nepovažuje za referenční kritéria závěry, které Ústavní soudÚstavní soud vyslovil v nálezech vážících se ke „zmrazení“ platové základny v letech 2003-2010, neboť tyto závěry byly vývojem a judikatorní praxí po 31. prosinci 2010 v podstatné míře překonány.
VII./A.3
Stanovení platové základny pro soudce 2,75násobkem průměrné mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře
66.
Ústavní soudÚstavní soud především poukazuje na výchozí maximy, které označil za relevantní v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 33/11 a sp. zn. Pl. ÚS 16/11, jimiž hodlá poměřovat i navrhovatelem napadenou právní úpravu.
67.
Postup exekutivy i Poslanecké sněmovny poté, co Ústavní soudÚstavní soud vyhlásil nález sp. zn. Pl. ÚS 33/11, je popsán v části VI tohoto nálezu. Výkonná moc předložila návrh zákona v pěti variantách a Poslanecká sněmovna nemohla najít potřebnou většinu pro názor, jak upravit platovou základnu pro soudce, třebaže při přečtení nálezu Ústavního souduÚstavního soudu nebylo třeba váhat a třebaže v průběhu projednávání zazněly upomínky na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 33/11 z úst samotného ministra spravedlnosti a v Senátu z úst předsedy ústavně-právního výboru, přičemž v tomto směru byly podány i návrhy ze strany poslanců na vrácení příslušné relace na trojnásobek.
68.
Ústavní soudÚstavní soud pod sp. zn. Pl. ÚS 33/11 posuzoval snížení platové základny, která určuje relaci mezi průměrnou mzdou v nepodnikatelské sféře a základnou pro plat soudce od 1. ledna 2011 z 3násobku na 2,5násobek, a konstatoval shora uvedené závěry. Pokud exekutivní i zákonodárná moc neuměla či nechtěla závěry Ústavního souduÚstavního soudu pochopit, nezbývá než zcela přímočaře konstatovat: snížení relativních hodnot v systému odměňování soudců bylo důsledkem dlouholetého zmrazení platové základny v prvním desetiletí po roce 2000, o čemž exekutiva i zákonodárná moc měla dobře vědět, včetně toho, že „odmrazení“ po delší době musí být spojeno s jistým „skokovým navýšením“, má-li jít toliko o zmrazení, a ne o cílený postup směřující k trvalému snížení relativních poměrů, nadto šlo o důsledek cíleného tlaku (dokumentovatelného citacemi z důvodových zpráv v řadě nálezů Ústavního souduÚstavního soudu) na snížení platů soudců a jejich sblížení s platy úřednictva (ovšem nebylo nikdy řečeno které jeho skupiny).
69.
Ústavní soudÚstavní soud nepovažuje relativní poměr mezi základnou pro platy soudců a průměrnou mzdou v nepodnikatelské sféře za ústavně nedotknutelný parametr; v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 33/11 však bylo zdůvodněno, proč Ústavní soudÚstavní soud snížení o cca 16 % považoval za neproporcionální vzhledem ke všem skutečnostem, k nimž přihlédl.
70.
Důvodová zpráva k tisku č. 880/0 obsahuje toliko jediný údaj odůvodňující hranici 2,75násobku, totiž „návrat k trojnásobku by kladl vysoké nároky na prostředky ze státního rozpočtu v roce 2013 i v letech dalších, tj. v období, ve kterém se uplatňují úsporná opatření prakticky u všech skupin obyvatelstva. Za přiměřené řešení, zejména vzhledem k současné ekonomické situaci a možnostem státního rozpočtu, se považuje stanovení relace ... ve výši 2,75násobku“.
71.
Není rolí Ústavního souduÚstavního soudu, aby ve svém rozhodnutí formuloval rozsáhlé ekonomické analýzy a zkoumal možnosti státního rozpočtu; to mělo být součástí důvodové zprávy k návrhu zákona. Nebylo tomu tak ani v zákoně č. 425/2010 Sb. ani v zákoně č. 11/2013 Sb. Pokud jde o úsporná opatření vůči obyvatelstvu v důsledku finanční a hospodářské krize, je potřeba, aby exekutiva i zákonodárná moc nepoužívaly populistická obecná vyjádření: platy soudců podlehly významnému reálnému poklesu své hodnoty (patrně jako žádné skupině zaměstnanců odměňovaných ze státního rozpočtu) v důsledku zásahů v letech 2002–2010, kdy se v oblasti odměňování ve veřejné sféře neuplatnila žádná úsporná opatření, jež by se projevila v údaji o průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře. Podle údajů ČSÚ veřejně dostupných (publikace e-3106-13 zveřejněná 25. března 2014) průměrná hrubá měsíční mzda v nepodnikatelské sféře – přepočtené počty – v letech 2000–2013 (příloha 1b) ani v jednom roce neklesla, a to ani v letech deklarovaných jako období krize; do roku 2009 je vykazován růst 4,2 až 9,5 %, v roce 2010 a 2011 stagnace (růst 0,2 %), v roce 2012 růst 2,2 % a v roce 2013 růst 0,9 %.
72.
Tento vývoj pak platy soudců reflektují jen se zpožděním v čase (klesne-li průměrný plat, klesne i plat soudců toliko s časovou prodlevou – to plyne z úpravy obsažené v § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb.). Solidarita soudců s ostatními zaměstnanci v nepodnikatelské sféře je tedy v systému zabudována velmi pevně.
73.
Tvrzená úsporná opatření (jak je v důvodové zprávě k tisku č. 880/0 uvedeno „prakticky u všech skupin obyvatelstva“) tak nenalezla svůj výraz ve výši průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Zákonodárce nijak analyticky neargumentoval strukturálními změnami zaměstnanosti ve veřejné sféře ani poklesem platů zaměstnanců v nejvyšší hierarchii státní správy. Podle dostupných veřejně přístupných údajů (informační systém o průměrném výdělku publikovaný na www.mpsv.cz) medián hrubého měsíčního platu nejvyšších státních úředníků ústředních státních orgánů vzrostl mezi lety 2012 a 2013 z 80 271 (revidované výsledky ke dni 26. března 2014) na 84 139 Kč (výsledky ke dni 26. března 2014; průměr činil v roce 2013 hodnotu 91 398 Kč). Makroekonomické predikce (např. Ministerstva financí zpřesněné 11. dubna 2014) říkají, že pozvolné oživování ekonomické aktivity by mělo pokračovat, HDP by v letošním roce mohl vzrůst o 1,7 %, v roce 2015 by se růst mohl zrychlit na 2 %; jiné prognózy publikované ve veřejně dostupných zdrojích uvádějí možnost až 3% růstu, analytický konsenzus počítá s letošním růstem české ekonomiky od 2,5 do 3 %.
74.
Ústavní soudÚstavní soud tedy shledává, že ani snížení relace mezi platovou základnou a průměrnou mzdou v nepodnikatelské sféře z 3násobku na 2,75násobek není opřeno o analytický rozbor, jenž by svědčil tomu, že jde o zásah přiměřený, pohybující se v mezích ústavně vymezeného prostoru pro zásahy do materiálního zabezpečení soudců. Z citovaných veřejných zdrojů lze naopak usuzovat, že platová základna snížená od roku 2013 z trojnásobku na 2,75násobek, tedy o 8,3 %, se vymyká růstu – byť mírnému – průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře (přepočtené počty) podle údajů ČSÚ v tomtéž období, a už vůbec není v korelaci k cca 4,6% růstu mediánu průměrného platu nejvyšších státních úředníků mezi lety 2012 a 2013. Platy soudců jsou navíc stanoveny fixní částkou a na rozdíl od státních úředníků je nelze navyšovat přiznáváním žádných odměn.
75.
Zmrazení platů soudců v desetiletí mezi roky 2002–2011 již přineslo úspory státnímu rozpočtu v řádech miliard Kč; úsporu na platu jednoho soudce okresního soudu na počátku jeho kariéry v důsledku zmrazení platu lze jen v letech 2007–2011 odhadovat na více než 400000 Kč. Další značné úspory (v řádech miliard) státní rozpočet zaznamenal „díky“ zvolené metodě regulace platů, tzn. ad hoc stanovovaným základnám pro léta 2011–2014, patrně při vědomí, že rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu v zásadě působí ex nunc. K temporálním otázkám se však Ústavní soudÚstavní soud vyjádří později.
76.
Lze proto shrnout, že při stanovení relace mezi průměrnou mzdou v nepodnikatelské sféře a platovou základnou soudců nebyly zohledněny maximy, které ve své judikatuře k této otázce vytyčil v minulosti Ústavní soudÚstavní soud; nebyl nijak reflektován zúžený dispoziční prostor, který zákonodárce v této oblasti má. Po letech zmrazení platů soudci legitimně očekávali v roce 2011 obnovení systému pravidelné vazby na dosaženou průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře. Tíživá hospodářská situace mohla zavdat příčinu k určitým restrikcím, ovšem právě s ohledem na minulost již tento prostor byl maximálně zúžen, ne-li vyčerpán za situace, kdy nebylo a není možno hodnotit hospodářskou situaci v naší zemi jako stav před úpadkem (naštěstí). Ústavní soudÚstavní soud, jsa vystaven sérii návrhů soudů, se opakovaně seznámil i s postojem soudcovské veřejnosti, která nesporně chápe a musí chápat, že v případě hospodářských těžkostí se ve vymezeném ústavním prostoru mohou restrikce dotknout i moci soudní. Taková restrikce však musí v rámci pro ni vyhrazeného prostoru být vždy přiměřená a nesmí vyvolávat nerovnosti. Pokud by se každého zaměstnance (nebo alespoň většiny z nich) ve veřejné sféře dotklo takové reálné snížení hodnoty jeho odměny za práci v rozmezí let 2002–2013, jako tomu bylo u soudců, pak by restriktivní opatření, byť v ústavně vymezeném dispozičním prostoru, mohla teoreticky zasáhnout i soudce. Nelze ovšem nevidět, že i v období snižování objemu mezd ve veřejné sféře byly vyčleňovány oblasti, v nichž ani k těmto restrikcím nedošlo (např. školství, zdravotnictví). K tomu ovšem přistupují i restriktivní zásahy v minulosti do oblasti zabezpečení soudců v nemoci či danění náhrad výdajů; přestože Ústavní soudÚstavní soud nemíní následovat závěry, které vyslovil v minulosti v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 13/08, v němž se odvolal na čistý příjem soudce, částečně zvýšený v důsledku změny daně z příjmů, lze poukázat na fakt, že v letech 2010 a 2011 byly zvýšeny tzv. stropy pojistného na sociální zabezpečení, kterážto úprava vedla k poklesu příjmu části soudcovského sboru. Nadto se soudci odlišují od ostatních ústavních činitelů podstatným omezením jakékoli možnosti získat další příjem např. z titulu výkonu další funkce, pracovního vztahu anebo dokonce podnikání, výpadek příjmu si tedy soudce nemůže nijak nahradit jinou pracovní činností (ty povolené většinou nejsou s to výpadek nahradit – pedagogická či vědecká činnost). Nadto je povolání soudce většinou celoživotní volbou, která by neměla být ovlivňována neustálými zásahy do materiálního zabezpečení. V tomto ohledu je soudní moc nejstabilnějším pilířem státní moci, neboť nepodléhá volebním cyklům, jejichž zákonitosti patrně mohou vést u představitelů zákonodárné moci a exekutivy ke snaze vyjít vstříc náladě veřejnosti i v oblasti odměn za výkon poslaneckého mandátu. Tento přístup ovšem ve vztahu k soudní moci není aplikovatelný a vede k poruchám v hierarchii vztahů jednotlivých součástí státní moci, pokud jde o úroveň materiálního zabezpečení, jak byly nastoleny při zavedení systému jednotné platové základny představitelů státní moci a soudců.
77.
Zákonodárná moc a exekutiva se ve vztahu k regulaci materiálního zabezpečení soudců dopustily strategické chyby: na rozdíl od některých okolních států rovněž zasažených finanční a hospodářskou krizí nepřijaly obecná a dlouhodobá zásadní opatření ve vztahu k zaměstnancům veřejné správy a dílčí a časově omezené opatření vůči soudcům, leč postup zcela opačný. Například polský ústavní soudústavní soud mohl v rozhodnutí sp. zn. K 1/12, P 35/12 vyslovit, že zmrazení platů soudců v roce 2012 nebylo protiústavní; svůj závěr přitom opřel o zjištění, že od roku 2008 bylo odměňování všech zaměstnanců a funkcionářů státních institucí zmrazeno a obecný mechanismus zvýšení platů soudců zůstal nezměněn – jednalo se toliko o příležitostné jednoroční přizpůsobení finanční situaci státu. Současně ovšem dodal, že dlouhodobě by plat soudce měl vykazovat vzestupný trend, který by neměl být nižší než obdobný trend týkající se průměrné odměny ve veřejném sektoru. Jinak mezinárodní komparace rozhodování evropských ústavních soudůústavních soudů ukazuje, že tyto orgány ochrany ústavnosti dbají o to, aby se ústava nevzdálila ekonomické realitě země, nicméně zdůrazňují, že ústava je nadána specifickou normativní autonomií, která brání tomu, aby ekonomické cíle neomezeně převládly nad rovností, popř. komplexně chápanou nezávislostí soudní moci, již ústavní principy chrání (např. portugalský ústavní tribunál v rozhodnutí č. 353/12 ze dne 5. července 2012, Ústavní soudÚstavní soud Slovenské republiky v nálezu sp. zn. PL. ÚS 99/2011 ze dne 11. prosince 2013).
78.
Nezbývá než opakovaně poukázat na to, co Ústavní soudÚstavní soud vyslovil již v roce 2003 (nález sp. zn. Pl. ÚS 11/02): „Platové poměry soudců v širokém smyslu mají být stabilní nesnižovatelnou veličinou, nikoliv pohyblivým faktorem, s nímž kalkuluje to či ono vládní uskupení například proto, že se mu zdají platy soudců příliš vysoké ve srovnání s platy státních zaměstnanců nebo ve srovnání s jinou profesní skupinou.“ A znovu opakovat to, co řekl Ústavní soud v roce 2012 (nález sp. zn. Pl. ÚS 33/11): „Opuštění jakýchkoli racionálních relací mezi úrovní platu soudců a úrovní platů ve veřejné správě se v úpravě zákona o platu promítlo ve svých absurdních důsledcích i vůči platům soudců Ústavního souduÚstavního soudu“ – v důsledku čehož mají nejen předsedové senátů a funkcionáři obou nejvyšších soudů, předsedové senátů vrchních soudů s 30letou praxí a jejich funkcionáři, ale od 1. ledna 2014 dokonce již i předsedové senátů krajských soudů a jejich funkcionáři vyšší plat než soudci Ústavního souduÚstavního soudu.
79.
Za těchto okolností nelze akceptovat tezi o omezených možnostech státního rozpočtu, přičemž nebyl v zákonné úpravě předložen žádný argument, jenž by mohl být hodnocen jako „výjimečná okolnost“ odůvodňující prioritu rovnosti v oblasti restrikcí v odměňování státních zaměstnanců, ústavních činitelů a soudců před principem komplexně chápané nezávislosti soudců. Nadto, jak bylo shora uvedeno, Ústavní soudÚstavní soud neshledává ani argumenty, které by svědčily pro rovné zacházení v oblasti odměňování státních zaměstnanců a soudců (ve smyslu rovných restrikcí – snížení objemu mezd ve veřejné sféře nemusí vést ke snížení či zmrazení platu každému jednotlivci, na rozdíl od každého soudce).
80.
Platová restrikce obsažená v § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., naposledy ve znění zákona č. 11/2013 Sb., ve slově „2,75násobek“ je v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojení s čl. 82 odst. 1 Ústavy, a proto plénum Ústavního souduÚstavního soudu rozhodlo podle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu o derogaci předmětného ustanovení, jak je uvedeno ve výroku nálezu sub I. S ohledem na shora uvedené důvody tak není v současné době již prostor pro restriktivní zásahy do relativního poměru zakotveného v § 3 odst. 3 zákona o platu, jak byl založen zákonem č. 309/2002 Sb. (na úrovni 3násobku). Pro přijetí ústavně konformní relace mezi průměrnou mzdou v nepodnikatelské sféře a platovou základnou soudců stanovil Ústavní soudÚstavní soud odklad vykonatelnosti nálezu po přiměřenou dobu, která postačuje k řádnému zákonodárnému procesu této legislativně jednoduché změny.
VII./B
Soulad čl. II zákona č. 11/2013 Sb. s ústavním pořádkem
81.
Ustanovení čl. II zákona č. 11/2013 Sb. představuje přechodné ustanovení, v jehož důsledku se snížená platová základna podle čl. I použije poprvé pro plat soudce za leden 2013. Toto ustanovení nutno číst současně s ustanovením čl. V o účinnosti, podle něhož tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ve Sbírce zákonů byl publikován 17. ledna 2013. Podle důvodové zprávy k tisku č. 880/0 je přechodné ustanovení odůvodněno takto: „Z důvodu právní jistoty se zdůrazňuje, že nově stanovená výše platové základny se použije pro určení platů a náhrad výdajů za celý měsíc leden 2013, a to i pro případ, že by k vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů došlo až v průběhu tohoto měsíce.“ K účinnosti zákona bylo uvedeno: „Účinnost navrhovaného řešení musí nastat bezprostředně po zrušení výše platové základny Ústavním soudemÚstavním soudem, tj. po 31. 12. 2012.“
82.
Navrhovatel dovozuje, že se jedná o právní úpravu nepřípustně zpětně retroaktivní.
83.
Podle čl. 52 odst. 1 Ústavy je k platnosti zákona třeba, aby byl vyhlášen, podle odstavce 2 způsob vyhlášení stanoví zákon. Tímto zákonem je zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 309/1999 Sb. právní předpisy nabývají platnosti dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů. Podle § 3 odst. 2 tohoto zákona je dnem vyhlášení právního předpisu den rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů, uvedený v jejím záhlaví, a podle odstavce 3, pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení (obecná vacatio legis). Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení. Uvedená ustanovení Ústavy a zákona č. 309/1999 Sb. vylučují, aby přijatý právní předpis působil zamýšlené účinky dříve, než byl vyhlášen.
84.
Zákon č. 11/2013 Sb. byl publikován v částce 7 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 17. ledna 2013. Jestliže je tedy v čl. V uvedeno, že zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, pak je zcela zjevné, že účinnost zákona je stanovena v rozporu s čl. 52 odst. 1 Ústavy a § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb. Pokud tedy zákon č. 11/2013 Sb. stanovil prostřednictvím čl. II a V, že jeho účinky nastávají již přede dnem publikace, tedy dříve, než byl vyhlášen, působí se zpětnou účinností. Účinnost tohoto právního předpisu tak předchází jeho platnosti a právní předpis stanoví závazné pravidlo spočívající ve snížení platové základny z 3násobku na 2,75násobek zpětně k době, kdy zákon nebyl publikován. Pro úplnost je třeba dodat, že navrhovatel Ústavnímu souduÚstavnímu soudu předložil k přezkumu toliko přechodné ustanovení, nikoli ustanovení o účinnosti zákona.
85.
Ústava neobsahuje explicitní zákaz retroaktivity právních norem pro všechny oblasti práva, ten však vyplývá z principu právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy, k jehož znakům patří i princip právní jistoty a ochrany důvěry v právo. Tento zákaz se zásadně vztahuje na případy pravé retroaktivity; obsahem zákazu jako ústavního principu není vyloučení jakéhokoliv zpětného působení právní normy, nýbrž pouze takového, jež současně představuje zásah do principu ochrany důvěry v právo, právní jistoty, resp. nabytých práv. Ústavní soudÚstavní soud již v minulosti formuloval rozsah přípustných výjimek ze zákazu pravé retroaktivity [srov. bod 146 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 53/10 ze dne 19. dubna 2011 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.)]: takovou je situace, kdy subjekt musel s retroaktivní regulací počítat, dále působení právní normy stojící v příkrém rozporu se zásadními, obecně uznanými principy humanity a morálky, v občanskoprávních vztazích by mohl být užit též poukaz na „ordre public“, veřejný pořádek, jestliže by byly dotčeny předpisy absolutně kogentní, jež byly vydány v důsledku určité mezní situace přerodu hodnot ve společnosti.
86.
Ustanovení čl. II zákona č. 11/2013 Sb. (který nemohl – navzdory ustanovení o účinnosti směřující k 1. lednu 2013 – nabýt účinnosti dříve jak 1. února 2013) proto nese znaky pravé retroaktivity a v okolnostech jeho přijetí nelze shledat důvod pro připuštění některé z výjimek dříve Ústavním soudemÚstavním soudem vymezených pro průlom do zákazu pravé retroaktivity. Nejde ani o úpravu in favorem, ve prospěch soudců obecných soudů; po derogaci „2,5násobku“ Ústavním soudemÚstavním soudem k 31. prosinci 2012 nelze na novou úpravu pohlížet jinak než jako na snížení dosažené úrovně dlouhodobě v právní úpravě obsažené („trojnásobku“). Shora citovaný obsah rozpravy v obou komorách Parlamentu jen dokládá, že někteří členové zákonodárného sboru upozorňovali na přehlednost a jasnost posledního nálezu Ústavního souduÚstavního soudu, tím spíše adresáti této normy nemohli očekávat, že zákonodárce bude opětovně s výší základny licitovat. Jak uvedl Ústavní soudÚstavní soud již v roce 2002 [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 33/01 ze dne 12. března 2002 (N 28/25 SbNU 215; 145/2002 Sb.)]: „... pravá retroaktivita nemá v právním státu místo tam, kde zákonodárce se již dříve mohl ,dostat ke slovu‘, nicméně tak neučinil.“
87.
V posuzované věci se zákonodárce z hlediska běhu času mohl dostat ke slovu (Ústavní soudÚstavní soud poskytl v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 33/11 časový prostor cca 7 měsíců) a jen v důsledku postupu vlády a neshody na řešení zasáhl do materiálního zabezpečení soudců retroaktivně. Soudce, jenž započal výkon funkce 1. ledna 2013, nevěděl, zda a jak bude odměňován, v rozporu s ustanovením § 34 odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb., jež stanoví, že soudci náleží plat ode dne, v němž splnil zákonné podmínky pro výkon funkce. Dokonce takovému soudci nebylo možno v souvislosti se začátkem výkonu funkce vyhotovit platový výměr (ač pro všechny ostatní zaměstnance tak zaměstnavatel podle § 136 odst. 1 zákoníku práce musí učinit v den nástupu do práce). Na tom nic nemění skutečnost, že plat za leden 2013 byl splatný nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo právo na plat (§ 37 odst. 1 poslední věta zákona č. 236/1995 Sb. ve spojení s § 141 odst. 1 zákoníku práce).
88.
Jakkoli Ústavní soudÚstavní soud shledává napadené ustanovení čl. II zákona č. 11/2013 Sb. normou protiústavní, jeho absence v důsledku derogace by vedla k ještě většímu zásahu do ústavním pořádkem chráněné hodnoty nezávislosti soudce, totiž k absenci právního základu pro materiální zabezpečení soudců v období měsíce ledna 2013. Nemůže-li zásah Ústavního souduÚstavního soudu vést k ústavně konformnímu stavu, bylo by proti principu efektivity ochrany ústavnosti aplikovat derogaci mechanicky bez přihlédnutí k jejím důsledkům. Běh času v minulosti nelze zvrátit ani rozhodnutím Ústavního souduÚstavního soudu, právní následky s posuzovaným ustanovením spojené nastaly k 1. únoru 2013, vyhovující nález Ústavního souduÚstavního soudu mající účinky ex nunc by s ohledem na § 71 odst. 4 zákona o Ústavním soudu neměl schopnost ničeho změnit; Ústavní soud proto podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu ve zbývající části návrh zamítl [srov. též například obdobné závěry nálezu sp. zn. Pl. ÚS 5/03 ze dne 9. července 2003 (N 109/30 SbNU 499; 211/2003 Sb.)].
VIII.
Právní důsledky derogačního výroku sub I pro zákonodárce a soudy
89.
Zrušení zákona podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy zásadně nevyvolává zpětné účinky, a pokud derogační výrok není spojen s odkladem vykonatelnosti, působí s účinky ex nunc. K pozbytí platnosti zrušeného zákonného ustanovení tak dochází až k datu vykonatelnosti nálezu. Zrušení protiústavní zákonné úpravy samo o sobě neznamená revizi individuálních právních aktů založených na její aplikaci. Proto také podle ustanovení § 71 odst. 4 zákona o Ústavním soudu platí, že „práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením právního předpisu zůstávají nedotčena“. Na druhé straně nelze přehlédnout, že jestliže Ústavní soud ve svém nálezu konstatuje, že zákon nebo jiný právní předpis je v rozporu s ústavním pořádkem, pak tento rozpor byl dán i po dosavadní dobu jeho účinnosti. Zejména v případech, kdy je derogačním důvodem zjištění, že aplikace zrušeného právního předpisu působí porušení základních práv jednotlivců, je proto přirozeným důsledkem, že se dotčeným jednotlivcům poskytne ochrana jejich základních práv a svobod právě tím, že se předmětný právní předpis v rozsahu, na který dopadá derogační důvod vyslovený v nálezu Ústavního souduÚstavního soudu, zpětně neaplikuje. Poskytnutí této ochrany je nakonec, jak bude potvrzeno i níže, hlavní smysl oprávnění soudu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy (s přihlédnutím k čl. 4 Ústavy). Platí to však pouze za předpokladu, že poskytnutí této ochrany nebrání jiné základní právo nebo důležitý veřejný zájem, jemuž je v případě vzájemné kolize třeba dát přednost. Jestliže by například v právních vztazích mezi jednotlivci znamenalo zpětné neaplikování protiústavního zákona sice ochranu základních práv jednoho účastníka tohoto právního vztahu, avšak současně negativní zásah do základních práv jiného účastníka, jenž v minulosti jednal v důvěře v zákon, byl by takovýto následek derogace s ohledem na princip právní jistoty zásadně (s výjimkou některých extrémních případů zásahů do základních práv) vyloučen. Naopak v případě vertikálních právních vztahů mezi státem a jednotlivcem má zásadně přednost ochrana základních práv a svobod jednotlivce. I zde je ovšem třeba brát zřetel na to, že zpětné neaplikování protiústavního zákona by mohlo za určitých okolností vést k ohrožení schopnosti státu plnit své funkce (např. s ohledem na dopad na státní rozpočet) či k ohrožení jiného důležitého veřejného zájmu, v důsledku čehož bude naopak třeba dát přednost právě právní jistotě a zachování současného stavu [blíže k výše uvedenému výkladu např. nález sp. zn. Pl. ÚS 38/06 ze dne 6. února 2007 (N 23/44 SbNU 279; 84/2007 Sb.) ve znění opravného usnesení sp. zn. Pl. ÚS 38/06 ze dne 3. dubna 2007; nález sp. zn. IV. ÚS 1777/07 ze dne 18. prosince 2007 (N 228/47 SbNU 983); nález sp. zn. Pl. ÚS 16/09 ze dne 19. ledna 2010 (N 8/56 SbNU 69; 48/2010 Sb.); nález sp. zn. Pl. ÚS 15/09 ze dne 8. července 2010 (N 139/58 SbNU 141; 244/2010 Sb.), bod 53; nález sp. zn. IV. ÚS 1572/11 ze dne 6. března 2012 (N 45/64 SbNU 551), body 25 až 28; nález sp. zn. III. ÚS 3489/12 ze dne 23. května 2013 (dostupný na http://nalus.usoud.cz), body 12 a 13].
90.
Uvedený následek se uplatní obdobně v případě derogačního nálezu Ústavního souduÚstavního soudu jak v abstraktní, tak i konkrétní kontrole norem. Nakonec samotný § 71 odst. 2 zákona o Ústavním soudu předpokládá nevykonatelnost rozhodnutí vydaných na základě protiústavního zákona (za předpokladu, že na tuto aplikaci dopadá příslušný derogační důvod, srov. nález sp. zn. IV. ÚS 1777/07), což nepochybně nelze vykládat v tom smyslu, že obecné soudy nebo jiné orgány veřejné moci mají nadále vydávat rozhodnutí, u nichž bude předem zřejmé, že nebudou vykonatelná. V těchto případech je však třeba odlišovat abstraktní a konkrétní kontrolu norem. Jestliže totiž pro abstraktní kontrolu norem platí shora uvedené prakticky bezvýjimečně, je třeba u konkrétní kontroly norem pečlivě vážit presumpci ústavnosti napadeného zákona a zájem na právní jistotě na straně jedné a zájem toho, kdo svým jednáním inicioval řízení o kontrole norem u Ústavního souduÚstavního soudu, na straně druhé. Lapidárně řečeno, nedávalo by žádný rozumný smysl, pakliže by se vyhovující nález Ústavního soudu ohledně návrhu na zrušení aplikovaného zákonného ustanovení nemohl pozitivně projevit v právní sféře toho účastníka řízení, který buď sám podal tento návrh na zrušení zákonného ustanovení spolu s ústavní stížností (§ 74 zákona o Ústavním soudu), anebo byl účastníkem řízení u obecného soudu, který podle čl. 95 odst. 2 Ústavy předložil Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh na zrušení zákona, který má při řešení věci použít [srov. též stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 31/10 ze dne 14. prosince 2010 (ST 31/59 SbNU 607; 426/2010 Sb.)]. Ani toto pravidlo ovšem nemusí platit bezvýjimečně, a to právě s ohledem na nezbytnost poměřování základních práv tohoto účastníka řízení na straně jedné a požadavku právní jistoty, ochrany základních práv jiných účastníků řízení či jiných ústavně chráněných hodnot na straně druhé (viz výše). Výsledek tohoto poměřování přitom nemusí být z pohledu obecného soudu, jenž věc předkládá Ústavnímu soudu, zřejmý, přičemž pro její posouzení budou klíčovým východiskem právě závěry obsažené v případném derogačním nálezu.
91.
Podle ustanovení § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu platí, že ke zrušení napadeného právního předpisu dojde „dnem, který v nálezu určí“. Podle ustanovení § 58 odst. 1 stejného zákona nálezy vydávané v řízení o kontrole norem „jsou vykonatelné dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů, pokud nerozhodne Ústavní soud jinak“. Z toho podle konstantní judikatury Ústavního souduÚstavního soudu plyne, že Ústavnímu souduÚstavnímu soudu je dána možnost v odůvodněných případech odložit vykonatelnost zrušovacího nálezu v řízení o kontrole norem. Tímto důvodem je zejména situace, kdy by okamžité zrušení právního předpisu vyvolalo více negativní důsledky než jeho dočasná tolerance. Proto i v nyní projednávané věci Ústavní soudÚstavní soud k odkladu vykonatelnosti přistoupil (viz bod 80).
92.
Protože se však v daném případě jedná o případ tzv. konkrétní kontroly norem, je třeba vážit, jaké dopady bude mít tento odklad vykonatelnosti na řízení, které vedlo k vydání tohoto nálezu, resp. i na řízení ve věcech dalších soudců, jež byla z důvodu podání tohoto návrhu Městským soudem v Brně přerušena a v nichž by tento nález mohl být zohledněn při rozhodování.
93.
K tomu Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že stanovení časových účinků zrušení protiústavního právního předpisu je do určité míry otázkou, při níž se nelze omezit na čistě ústavněprávní argumentaci. Pokud by totiž Ústavní soudÚstavní soud nemohl zohledňovat i argumenty, zájmy a hodnoty další, pak by k odkladu vykonatelnosti neměl vlastně vůbec přistupovat. Při hodnocení toho, zda k odkladu vykonatelnosti přistoupit a na jakou dobu, totiž nutně zohledňuje např. náročnost právní úpravy, která by měla nahradit úpravu zrušenou, anebo délku legislativního procesu, a nemůže odhlédnout ani od takových aspektů, jako je třeba termín voleb do Poslanecké sněmovny. Pokud by tak totiž nečinil, nebylo by stanovení odkladu vykonatelnosti takového nálezu účelné. Není proto nahodilé, že v minulosti stanovoval Ústavní soudÚstavní soud odklad vykonatelnosti v délce jak několika málo měsíců, tak i přesahující jeden rok.
94.
V nyní projednávané věci Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že jakkoliv obecně platí, že by se i při stanovení odkladu vykonatelnosti zrušovacího nálezu toto zrušení mělo reálně projevit v právní sféře těch účastníků, jejichž řízení vedlo k vydání vyhovujícího nálezu, v projednávané věci jsou splněny podmínky pro závěr, že se toto pravidlo neuplatní. Při úvaze o právních účincích derogačního nálezu v řízení o kontrole norem je totiž třeba zvažovat i jiné aspekty než čistě procesněprávní, což ostatně činí i ústavní soudyústavní soudy jiných evropských zemí. Ústavní soudÚstavní soud má přitom za to, že tyto aspekty ve svém souhrnu vedou k závěru, že účinky tohoto nálezu mohou být aplikovány i na případy těchto účastníků teprve od okamžiku jeho vykonatelnosti a že tento nález nezakládá nárok na zpětné doplacení rozdílu na platu a dalších náležitostech plynoucího z výše základny ve výši 2,75 násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok a ústavně konformního trojnásobku, jenž měl být do zákonné úpravy vložen již k datu 1. ledna 2013.
95.
K tomuto závěru vede Ústavní soudÚstavní soud především zájem na zklidnění celkové atmosféry, která ve věci platů soudců dlouhodobě panuje jak na politické scéně, tak zejména v širší veřejnosti. Jakkoliv Ústavní soudÚstavní soud trvá na tom, že zákonodárce v této věci dlouhodobě postupuje vědomě protiústavním, a tedy neomluvitelným způsobem, je třeba současně vidět, že zpětné doplacení těchto částek by znamenalo významný a zejména též nepředvídaný zásah do státního rozpočtu, který by nutně vedl k dalšímu růstu zmíněného napětí mezi společností a soudci. Ústavní soudÚstavní soud přitom nemohl přehlédnout, že zpětné doplacení požadovaných částek by se týkalo i období, kdy se Česká republika nacházela ve finanční krizi, resp. teprve se z této krize pomalu zotavovala. Toto řešení by proto zřejmě vedlo k nepochopení ze strany společnosti a bylo by i způsobilé oslabit pozici soudců a znevážit jejich funkci. Ústavní soudÚstavní soud se totiž ani nedomnívá, že by aplikovaný koeficient 2,75násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře u soudců vyvolával situaci, již by bylo možno označit za natolik neúnosnou, že by bezpodmínečně vyžadovala nápravu nejen do budoucna, nýbrž i zpět. Ve svých úvahách vycházel rovněž z toho, že funkce soudce by měla být vnímána nejen v rovině profesní, nýbrž také osobnostní. Jednoduše řečeno, od soudce se neočekává pouze odbornost a vysoké pracovní nasazení, nýbrž také bezúhonnost a nadprůměrná osobní integrita [viz např. § 80 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)]. Proto má Ústavní soudÚstavní soud za to, že od této skupiny, která by měla představovat skutečnou elitu společnosti, lze požadovat i větší míru velkorysosti a vstřícnosti než od skupin jiných.
IX.
Obiter dictum
96.
Ústavní soudÚstavní soud vydal tento nález v pomyslném „průběžném číslování“ pod pořadovým číslem XIV. Již čtrnáctkrát se v uplynulých letech musel zaobírat zásahy do materiálního zabezpečení soudců. Několikrát také již vyjádřil naději, že je to snad naposled a že zákonodárce bude vnímat meze možných zásahů prizmatem ústavních principů platných pro nezávislost moci soudní.
97.
Právní úprava materiálního zabezpečení soudců vystavěná na relaci trojnásobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře s dvouletým časovým zpožděním reflektující vývoj v nepodnikatelské sféře by mohla soudce řadit do vyšší středostavovské vrstvy. Je to úprava, jež se nevymyká evropským standardům a představuje v zásadě průměr postavení soudce například v členských zemích Rady Evropy. Obsahuje rovněž raritní možnost nominálního snížení platu, pokud se sníží průměrný plat v nepodnikatelské sféře – v řadě zemí je plat soudce před takovýmto poklesem chráněn. V opakovaných řízeních před Ústavním soudemÚstavním soudem se zásahy zákonodárce ukázaly arbitrárními, ba podle důvodových zpráv lze usuzovat na záměr vytvořit tlak na ponížení relace průměrného platu a platové základny platné pro soudce. Takový tlak nelze prostě odůvodnit rozpočtovými náklady na platy soudců; na druhé straně soudní moc neexistuje mimo ekonomickou realitu státu a uvedená relace není ústavně nedotknutelnou veličinou. Pro zásah do ní by však musely být velmi pádné argumenty doložené řádnými analýzami odměňování ve veřejné sféře za situace značně omezených možností státu při respektování ústavních garancí nezávislosti soudní moci. Ústavní soudÚstavní soud nezaložil svým rozhodnutím nárok na zpětné doplatky za období, kdy soudci byli neústavně poškozeni snížením úrovně jejich materiálního zabezpečení, což neznamená jednou provždy, že protiústavní zásahy nemohou mít i velmi citelný dopad na státní rozpočet. Předpokládá, že zákonodárce k datu vykonatelnosti tohoto nálezu do právní úpravy vloží úpravu vážící platovou základnu na ústavně konformní úroveň trojnásobku průměrného platu v nepodnikatelské sféře, a na druhé straně by Ústavní soudÚstavní soud nepřekvapilo, pokud by soudci od započatých sporů ustoupili a po několikaletém období sporů bylo nastoleno období pochopení a vzájemné úcty, která přináleží činitelům představujícím pilíře státní moci.
X.
98.
Ústavní soudÚstavní soud nemohl vyhovět navrhovateli v jeho žádosti o přednostní projednání návrhu (§ 39 zákona o Ústavním soudu) s ohledem na personální obměnu většiny pléna Ústavního soudu v roce 2013.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k výroku I rozhodnutí pléna soudci Jan Musil a Radovan Suchánek a k části výroku I rozhodnutí pléna soudce Vladimír Sládeček. |
Vyhláška č. 160/2014 Sb. | Vyhláška č. 160/2014 Sb.
Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí založení československých legií
Vyhlášeno 1. 8. 2014, datum účinnosti 6. 8. 2014, částka 65/2014
* § 1 - (1) Dnem 6. srpna 2014 se ke 100. výročí založení československých legií vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“).
* § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je prapor se znakem československých legií používaným v jejich náborových střediscích. Pod vyobrazením praporu je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Při levém a spodním okraji dvousetko
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 6. srpna 2014. k vyhlášce č. 160/2014 Sb.
Aktuální znění od 6. 8. 2014
160
VYHLÁŠKA
ze dne 18. července 2014
o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí založení československých legií
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 6. srpna 2014 se ke 100. výročí založení československých legií vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“).
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,35 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“.
§ 2
(1)
Na lícní straně dvousetkoruny je prapor se znakem československých legií používaným v jejich náborových střediscích. Pod vyobrazením praporu je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Při levém a spodním okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je nalevo od vyobrazení praporu.
(2)
Na rubové straně dvousetkoruny jsou postavy čtyř legionářů - vlevo je ruský legionář, vpředu francouzský, za ním italský a vzadu srbský legionář. Při levém, spodním a pravém okraji dvousetkoruny je text „VZNIK ČESKOSLOVENSKÝCH LEGIÍ“. Pod vyobrazením francouzského legionáře jsou letopočty „1914 □ 2014“. Při pravém okraji dvousetkoruny pod vyobrazením bodáku pušky jsou iniciály autoraautora dvousetkoruny Luboše Charváta, které jsou tvořené propojenými písmeny „LCH“.
(3)
Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 6. srpna 2014.
Guvernér:
v z. prof. PhDr. Ing. Tomšík, Ph.D., v. r.
viceguvernér
Příloha k vyhlášce č. 160/2014 Sb.
Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí založení československých legií
(lícní a rubová strana)
56kB
71kB |
Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 158/2014 Sb. | Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 158/2014 Sb.
Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
Vyhlášeno 31. 7. 2014, částka 64/2014
158
SDĚLENÍ
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
ze dne 9. července 2014
o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje podle § 30b odst. 5 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, aktualizovaný seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, uvedený v příloze k tomuto sdělení.
V seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí je uváděno pořadové číslo, název, identifikační číslo a sídlo veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace, datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla daná výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, a doba platnosti tohoto schválení.
Ministr:
PhDr. Chládek, MBA, v. r.
Příloha
Aktualizovaný seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
Poř. číslo| Název výzkumné organizace| Identifikační číslo výzkumné organizace| Sídlo výzkumné organizace| Datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí| Doba platnosti schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, počítaná ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schválení
---|---|---|---|---|---
1| Agrotest fyto, s.r.o.| 25328859| Havlíčkova 2787/121,
767 01 Kroměříž| 6\\. května 2012| 5 let
2| Agrovýzkum Rapotín, s. r. o.| 26788462| Výzkumníků 267,
788 13 Rapotín| 30\\. května 2012| 5 let
3| Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985815| Fričova 298/1, 251 65 Ondřejov| 13\\. února 2013| 5 let
4| Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.| 68081707| Královopolská 135,
612 65 Brno| 6\\. února 2013| 5 let
5| Biologické centrum AV ČR, v. v. i.| 60077344| Branišovská 31,
370 05 České Budějovice| 6\\. února 2013| 5 let
6| Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i.| 86652036| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4| 6\\. února 2013| 5 let
7| Botanický ústav AV ČR, v. v. i| 67985939| Zámek 1, 252 43 Průhonice| 6\\. února 2013| 5 let
8| Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.| 44994575| Líšeňská 33 a, 636 00 Brno| 28\\. dubna 2013| 5 let
9| Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.| 67179843| Bělidla 986/4a 603 00 Brno| 11\\. května 2013| 5 let
10| Centrum výzkumu Řež, s.r.o.| 26722445| 250 68 Husinec - Řež 130| 1\\. prosince 2013| 5 let
11| COMTES FHT a.s.| 26316919| Průmyslová 995, 334 41 Dobřany| 4\\. ledna 2014| 5 let
12| Česká zemědělská univerzita v Praze| 60460709| Kamýcká 129,
165 21 Praha 6 - Suchdol| 28\\. dubna 2013| 5 let
13| České vysoké učení technické v Praze| 68407700| Zikova 4, 166 36 Praha 6| 13\\. února 2013| 5 let
14| Ekologické služby, s. r. o.| 26733544| Areál ČOV, 268 01 Hořovice| 22\\. února 2010| 5 let
15| ENKI o. p. s.| 25173154| Dukelská 145, 379 01 Třeboň| 28\\. března 2013| 5 let
16| Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.| 68378076| Na Florenci 3/1420| 11\\. května 2013| 5 let
17| Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985955| Jilská 361/1, 110 01 Praha 1| 24\\. března 2013| 5 let
18| Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.| 68378271| Na Slovance 1999/2,
182 21 Praha 8| 13\\. února 2013| 5 let
19| Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985823| Vídeňská 1083,
142 20 Praha 4| 13\\. února 2013| 5 let
20| Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.| 67985530| Boční II 1401/1a,
141 31 Praha 4| 11\\. května 2013| 5 let
21| Geologický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985831| Rozvojová 269,
165 00 Praha 6 - Lysolaje| 31\\. května 2014| 5 let
22| Janáčkova akademie múzických umění v Brně| 62156462| Beethovenova 650/2,
662 15 Brno| 1\\. března 2012| 5 let
23| Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích| 60076658| Branišovská 31,
370 05 České Budějovice| 6\\. února 2013| 5 let
24| Masarykova univerzita| 00216224| Žerotínovo náměstí 9,
601 77 Brno| 13\\. února 2013| 5 let
25| Masarykův onkologický ústav| 00209805| Žlutý kopec 7, 656 53 Brno| 15\\. října 2011| 5 let
26| Matematický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985840| Žitná 25, 115 67 Praha 1| 13\\. února 2013| 5 let
27| Mendelova univerzita v Brně| 62156489| Zemědělská 1/1665,
613 00 Brno| 6\\. února 2013| 5 let
28| Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.| 61388971| Vídeňská 1083,
142 20 Praha 4| 24\\. března 2013| 5 let
29| Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i.| 67985998| Politických vězňů 7,
111 21 Praha 1| 24\\. března 2013| 5 let
30| Ostravská univerzita v Ostravě| 61988987| Dvořákova 7, 701 03 Ostrava| 2\\. června 2012| 5 let
31| Psychiatrické centrum Praha| 00023752| Ústavní 91,
181 03 Praha 8 - Bohnice| 28\\. dubna 2013| 5 let
32| Slezská universita v Opavě| 47813059| Na Rybníčku 1, 746 01 Opava| 28\\. dubna 2013| 5 let
33| Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.| 68378017| Valentinská 1,
110 00 Praha 1| 24\\. března 2013| 5 let
34| Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.| 68378025| Jilská 1, 110 00 Praha 1| 15\\. února 2013| 5 let
35| Technická univerzita v Liberci| 46747885| Studentská 2, 461 17 Liberec| 15\\. února 2013| 5 let
36| Univerzita Hradec Králové| 62690094| Rokitanského 62,
200 03 Hradec Králové| 24\\. března 2013| 5 let
37| Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem| 44555601| Hoření 13,
400 96 Ústí nad Labem| 28\\. dubna 2013| 5 let
38| Univerzita Karlova v Praze| 00216208| Ovocný trh 3-5,
116 36 Praha 1| 15\\. února 2013| 5 let
39| Univerzita Palackého v Olomouci| 61989592| Křížkovského 8,
771 47 Olomouc| 24\\. března 2013| 5 let
40| Univerzita Pardubice| 00216275| Studentská 95,
532 10 Pardubice| 15\\. února 2013| 5 let
41| Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně| 70883521| Mostní 5139, 760 01 Zlín| 15\\. února 2013| 5 let
42| Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i.| 68081715| Veveří 97, 602 00 Brno| 28\\. dubna 2013| 5 let
43| Ústav anorganické chemie AV ČR, v. v. i.| 61388980| Husinec-Řež č.p. 1001,
250 68 Husinec Řež| 24\\. března 2013| 5 let
44| Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.| 68081766| Květná 8, Brno| 15\\. února 2013| 5 let
45| Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.| 68378033| Husova 4, 110 00 Praha 1| 10\\. května 2014| 5 let
46| Ústav eperimentální botaniky AV ČR, v. v. i.| 61389030| Rozvojová 263,
165 02 Praha 6 - Lysolaje| 22\\. června 2013| 5 let
47| Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.| 68378041| Vídeňská 1083,
142 20 Praha 4| 15\\. února 2013| 5 let
48| Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i.| 67985882| Chaberská 1014/57,
182 51 Praha 8 - Kobylisy| 15\\. února 2013| 5 let
49| Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i.| 61388955| Dolejškova 3, 182 23 Praha 8| 15\\. února 2013| 5 let
50| Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.| 68378289| Boční II 1401/1a,
141 31 Praha 4| 8\\. března 2013| 5 let
51| Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.| 68081723| Žižkova 22, 616 62 Brno| 8\\. března 2013| 5 let
52| Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.| 61389021| Za Slovankou 1782/3,
182 00 Praha 8| 8\\. března 2013| 5 let
53| Ústav geoniky AV ČR, v. v. i.| 68145535| Studenstská 1768,
708 00 Ostrava - Poruba| 7\\. prosince 2013| 5 let
54| Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.| 67985858| Rozvojová 135,
165 02 Praha 6| 15\\. února 2013| 5 let
55| Ústav informatiky AV ČR, v. v. i.| 67985807| Pod Vodárenskou Věží 2,
182 07 Praha 8| 11\\. května 2013| 5 let
56| Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.| 61389005| Husinec-Řež č. p. 130,
250 68 Husinec Řež| 8\\. března 2013| 5 let
57| Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.| 61389013| Heyrovského náměstí 2,
162 06 Praha 6 - Břevnov| 8\\. března 2013| 5 let
58| Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.| 68378050| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4| 8\\. března 2013| 5 let
59| Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.| 61388963| Flemingovo náměstí 2,
166 10 Praha 6| 15\\. února 2013| 5 let
60| Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.| 68378068| Na Florenci 1420/3,
110 00 Praha 1| 15\\. března 2013| 5 let
61| Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i.| 67985874| Pod Paťankou 30,
166 12 Praha 6| 8\\. března 2013| 5 let
62| Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.| 68378092| Letenská 4, 118 51 Praha 1| 24\\. března 2013| 5 let
63| Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.| 68081731| Královopolská 147,
612 64 Brno| 24\\. března 2013| 5 let
64| Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i.| 67985891| V Holešovičkách 41,
182 09 Praha 8| 28\\. dubna 2013| 5 let
65| Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.| 68378297| Prosecká 809/76,
190 00 Praha 9| 2\\. dubna 2011| 5 let
66| Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i.| 67985556| Pod Vodárenskou věží 4,
182 08 Praha 8| 8\\. března 2013| 5 let
67| Ústav termomechaniky AV ČR, v. v. i.| 61388998| Dolejškova 1402/5,
182 00 Praha 8| 24\\. března 2013| 5 let
68| Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.| 67985904| Rumburská 89, 277 21
Liběchov| 11\\. května 2013| 5 let
69| Veterinární a farmaceutická univerzita Brno| 62157124| Palackého třída 1/3,
612 42 Brno| 17\\. června 2012| 5 let
70| Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava| 61989100| tř. 17. listopadu 15/2172,
708 33 Ostrava-Poruba| 24\\. března 2013| 5 let
71| Vysoká škola ekonomická v Praze| 61384399| nám. Winstona Churchilla 4,
130 67 Praha 3| 2\\. srpna 2013| 5 let
72| Vysoká škola chemicko-technologická v Praze| 60461373| Technická 5, 166 28 Praha 6| 8\\. března 2013| 5 let
73| Vysoké učení technické v Brně| 00216305| Antonínská 548/1,
601 90 Brno| 28\\. dubna 2013| 5 let
74| Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s.| 62243136| Revoluční 84,
400 01 Ústí nad Labem| 26\\. října 2013| 5 let
75| Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i.| 00025615| Ústecká 98, 250 66 Zdiby| 4\\. září 2013| 5 let
76| Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i.| 00027162| Hudcova 296/70,
621 00 Brno-Medlánky| 24\\. června 2012| 5 let
77| Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.| 00027014| Přátelství 815,
104 00 Praha Uhříněves| 28\\. dubna 2013| 5 let
78| Západočeská univerzita v Plzni| 49777513| Univerzitní 8, 306 14 Plzeň| 24\\. března 2013| 5 let |
Nařízení vlády č. 156/2014 Sb. | Nařízení vlády č. 156/2014 Sb.
Nařízení vlády o stanovení výše úroku z přeplatku na dávce z výroby v odvětví cukru pro hospodářský rok 2004/2005
Vyhlášeno 29. 7. 2014, datum účinnosti 31. 7. 2014, částka 63/2014
* § 1 - Výše úroku
* § 2 - Účinnost
Aktuální znění od 31. 7. 2014
156
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 21. července 2014
o stanovení výše úroku z přeplatku na dávce z výroby v odvětví cukru pro hospodářský rok 2004/2005
Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb.:
§ 1
Výše úroku
Výše úroku z přeplatku na dávce z výroby v odvětví cukru pro hospodářský rok 2004/2005 (dále jen „dávka“) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dávky z výroby v odvětví cukru1) je 8,75 % ročně ode dne připsání poslední platby dávky z částky zaplacené plátcem dávky na účet Státního zemědělského intervenčního fondu do dne zaplacení přeplatku Státním zemědělským intervenčním fondem zpět plátci dávky.
§ 2
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 31. července 2014.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Jurečka v. r.
1)
Nařízení Rady (EU) č. 1360/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví dávky z výroby v odvětví cukru pro hospodářské roky 2001/02, 2002/03, 2003/04, 2004/05 a 2005/06, koeficient nezbytný k výpočtu doplňkové dávky pro hospodářské roky 2001/02 a 2004/05 a částky, jež mají hradit výrobci cukru prodejcům cukrové řepy z důvodu rozdílu mezi maximální dávkou a dávkou, jež má být účtována za hospodářské roky 2002/03, 2003/04 a 2005/06. |
Vyhláška č. 155/2014 Sb. | Vyhláška č. 155/2014 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší
Vyhlášeno 29. 7. 2014, datum účinnosti 1. 8. 2014, částka 62/2014
* Čl. I - Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, se mění takto:
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 10. 2014
155
VYHLÁŠKA
ze dne 18. července 2014,
kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 4 odst. 9, § 6 odst. 9 a § 16 odst. 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší:
Čl. I
Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, se mění takto:
1.
V § 2 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují písmena d) a e), která včetně poznámky pod čarou č. 5 znějí:
„d)
plynovým olejem jakékoliv kapalné palivo vyrobené z ropy s výjimkou lodního paliva5) uvedené pod kódy 2710 19 25, 2710 19 29, 2710 19 47, 2710 19 48, 2710 20 17 nebo 2710 20 19 kombinované nomenklatury v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/873), nebo jakékoliv kapalné palivo s výjimkou lodního paliva5), z něhož se při teplotě 250 °C vydestiluje s použitím metody podle určené technické normy podle zákona o technických požadavcích na výrobky2) méně než 65 % objemových včetně ztrát a do teploty 350 °C se vydestiluje nejméně 85 % objemových včetně ztrát,
e)
těžkým topným olejem jakékoli kapalné palivo vyrobené z ropy s výjimkou lodního paliva5) a plynového oleje uvedené pod kódy 2710 19 51 až 2710 19 68, 2710 20 31, 2710 20 35 nebo 2710 20 39 kombinované nomenklatury v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/873), které v důsledku svého destilačního rozmezí náleží do kategorie těžkých olejů určených k použití jako palivo, z něhož se při teplotě 250 °C vydestiluje s použitím metody podle určené technické normy podle zákona o technických požadavcích na výrobky2) méně než 65 % objemových včetně ztrát; pokud není možno provést destilaci podle této metody, produkt je pokládán za těžký topný olej.
5)
Vyhláška č. 312/2012 Sb., o stanovení požadavků na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší, ve znění vyhlášky č. 154/2014 Sb.“.
2.
V § 28 se odstavec 7 zrušuje.
3.
V příloze č. 4 části I bodě 2.1 tabulka zní:
„Znečišťující látka| Emisní limit [mg.m-3]
---|---
TZL| 30
NOX| 500
SO2| 501), 2)
TOC| 101)
HCl| 10
HF| 1
Vysvětlivky:
1)
V případě, že emise oxidu siřičitého nebo celkového organického uhlíku nevznikají tepelným zpracováním odpadu, může krajský úřad udělit výjimky z emisních limitů stanovených pro tyto znečišťující látky.
2)
Při stanovení emisního limitu pro oxid siřičitý vychází krajský úřad z emisního limitu uvedeného v bodě 4.1.2 přílohy č. 8 k této vyhlášce.“.
4.
V příloze č. 8 části II bodě 4.1.3 tabulka zní:
„Emisní limit [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL
30| C
“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 8 odst. 1 písm. d) a § 9 odst. 6 vyhlášky č. 415/2012 Sb. se uplatní nejdříve od 1. ledna 2016, nejde-li o stacionární zdrojstacionární zdroj tepelně zpracovávající odpad nebo spalovací stacionární zdrojspalovací stacionární zdroj, pro nějž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo byl uveden do provozu po 7. lednu 2014. Pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje využívající některý z přechodných režimů podle § 37, 38 nebo 39 zákona č. 201/2012 Sb., ve znění zákona č. 87/2014 Sb., se § 8 odst. 1 písm. d) a § 9 odst. 6 vyhlášky č. 415/2012 Sb. uplatní až po skončení využití těchto režimů.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2014 s výjimkou bodu 3, který nabývá účinnosti dnem 1. října 2014.
Ministr:
Mgr. Brabec v. r. |
Vyhláška č. 154/2014 Sb. | Vyhláška č. 154/2014 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 312/2012 Sb., o stanovení požadavků na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší
Vyhlášeno 29. 7. 2014, datum účinnosti 1. 8. 2014, částka 62/2014
* Čl. I - Vyhláška č. 312/2012 Sb., o stanovení požadavků na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2020
154
VYHLÁŠKA
ze dne 18. července 2014,
kterou se mění vyhláška č. 312/2012 Sb., o stanovení požadavků na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 16 odst. 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší:
Čl. I
Vyhláška č. 312/2012 Sb., o stanovení požadavků na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší, se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 1 se na samostatném řádku doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/33/EU ze dne 21. listopadu 2012, kterou se mění směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech.“.
2.
V § 2 písm. b) se slova „třídy DMB a DMZ“ nahrazují slovy „třídu DMB“.
3.
V § 2 písm. c) se slova „DMX a DMA“ nahrazují slovy „DMX, DMA a DMZ“.
4.
V § 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
metodou snižování emisí doplněk, materiál, přístroj nebo zařízení určené k montáži na plavidlo, jiný postup nebo alternativní palivo, jejichž používání vede ke snížení emisí.“.
5.
V § 3 odst. 1 větě první se za slovo „síry“ vkládají slova „podle úmluvy MARPOL“.
6.
V § 3 odst. 1 větě první se slova „1,5“ nahrazují slovy „1“ a ve větě druhé se slova „4,5“ nahrazují slovy „3,5“.
7.
V § 3 odst. 1 větě první se slova „1“ nahrazují slovy „0,1“.
8.
V § 3 odst. 1 větě druhé se slova „3,5“ nahrazují slovy „0,5“.
9.
V § 3 odst. 2 se doplňuje věta „Obsah síry v motorové naftě uvedené na trh nesmí překročit 1,5 % hmotnostních.“.
10.
V § 3 se doplňují odstavce 6 a 7, které včetně poznámek pod čarou č. 7 a 8 znějí:
„(6)
Ustanovení odstavce 1 a odstavce 3 písm. b) se nevztahují na plavidla používající metodu snižování emisí, na základě které nepřetržitě plní emisní limity uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(7)
Metoda snižování emisí musí být v souladu s kritérii uvedenými v příloze č. 4 k této vyhlášce a musí být schválena postupem podle jiného právního předpisu upravujícího technické požadavky na námořní zařízení7) nebo postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie8).
7)
Nařízení vlády č. 266/2009 Sb., o technických požadavcích na námořní zařízení, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Článek 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) a kterým se mění nařízení o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí.“.
11.
V § 4 se na konci textu odstavců 1 a 2 doplňují slova „a podle dodatku VI k příloze VI úmluvy MARPOL4)“.
12.
V § 5 odst. 2 písm. a) se slova „identifikační číslo“ nahrazují slovy „identifikační číslo osoby“.
13.
V přílohách č. 1 a 2 se slova „Motorová nafta DMZ“ nahrazují slovy „Plynový olej DMZ“.
14.
V příloze č. 2 bodu 1 se slova „identifikační číslo“ nahrazují slovy „identifikační číslo osoby“.
15.
Doplňují se přílohy č. 3 a 4, které včetně nadpisů znějí:
„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 312/2012 Sb.
EMISNÍ LIMITY PŘI POUŽITÍ METOD SNIŽOVÁNÍ EMISÍ
Hodnoty pro obsah síry v lodním palivu podle § 3 odst. 1 a odst. 3 písm. b) a emisní limity podle § 3 odst. 6.
Obsah síry v lodním palivu podle § 3 odst. 1 a odst. 3 písm. b) (% hm.)| Emisní limity vyjádřené jako poměr emisí
SO2 (ppm) / CO2 (% obj.)1), 2)
---|---
3,50| 151,7
1,50| 65,0
1,00| 43,3
0,50| 21,7
0,10| 4,3
Vysvětlivky:
1)
Mezní hodnoty poměrů emisí se uplatní pouze při použití ropného destilátu nebo těžkých topných olejů. Pokud je koncentrace CO2 snížena pomocí jednotky pro čištění spalin, lze koncentraci CO2 měřit na vstupu této jednotky.
2)
Emisní limity odpovídají emisím dosaženým při používání lodního paliva, které plní mezní hodnoty obsahu síry v lodním palivu stanovené v této vyhlášce.
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 312/2012 Sb.
KRITÉRIA PRO POUŽITÍ METOD SNIŽOVÁNÍ EMISÍ
Metody snižování emisí podle § 3 odst. 6 musí být v souladu s těmito kritérii:
1.
Při použití metody snižování emisí založené na používání systémů čištění spalin se nesmí odpadní voda, která je produktem systémů čištění spalin, v nichž se používají chemické látky, přídatné látky a jiné chemické směsi vytvořené na místě, vypouštět do moře, a to ani v uzavřených přístavech, přístavištích a ústích řek, pokud provozovatel lodi při schvalování příslušné metody snižování emisí neprokáže, že vypuštění takové vody do moře nebude mít žádný dopad na lidské zdraví a životní prostředí a ani je neohrozí. Je-li k čištění spalin použit hydroxid sodný, stačí, pokud odpadní voda splňuje požadavky stanovené v rezoluci Mezinárodní námořní organizace vydané podle úmluvy MARPOL4), a její pH nepřesahuje hodnotu 8,0.
2.
Při použití metody snižování emisí založené na používání biopaliv, musí biopaliva splňovat kritéria udržitelnosti stanovená v zákoně o ochraně ovzduší.
Směs biopaliv a lodních paliv musí splňovat hodnoty pro obsah síry stanovené v § 3 odst. 1 a § 3 odst. 3 písm. b).
3.
Při použití metody snižování emisí založené na používání směsi lodního paliva a odpařeného zemního plynu používané tankery na zkapalněný zemní plyn v kotvištích a přístavech Evropské unie, musí být splněno kritérium uvedené v následujícím vzorci:
MBOG/MF≥SF%·EFO,1%-0,1%·EF/0,1%·EBOG
MBOG/MF je poměr mezi hmotností odpařeného zemního plynu a lodního paliva spotřebovaného v kotvišti
MBOG je hmotnost odpařeného zemního plynu spotřebovaného v kotvišti v kg
MF je hmotnost lodního paliva v kg spotřebovaného během kotvení lodi v přístavu
SF(%) je obsah síry v procentech na jednotku hmotnosti použitého lodního paliva
EF0,1% je energetická hodnota lodního paliva s obsahem síry ≤ 0,1 % v MJ/kg
EF je energetická hodnota spotřebovaného lodního paliva v MJ/kg
EBOG je energetická hodnota spotřebovaného odpařeného zemního plynu v MJ/kg
Pro EF0,1% lze použít standardní hodnotu 43,0 MJ/kg, pro EF 40,8 MJ/kg a pro EBOG bude 50,0 MJ/kg. V takovém případě se splnění kritéria vyhodnotí podle následujícího vzorce:
MBOG/MF≥8,6·SF%-0,816
Pro určení obsahu síry v lodním palivu spotřebovaném během kotvení v přístavu jsou v tabulce uvedeny příklady minimálních poměrů požadovaných pro lodní paliva s různým obsahem síry.
Obsah síry SF(%)| 1| 1,5| 2,0| 2,5| 3,0| 3,5
---|---|---|---|---|---|---
MBOG/MF| 7,8| 12,1| 16,4| 20,7| 25,0| 29,3
“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2014, s výjimkou bodu 7, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015, a bodu 8, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.
Ministr:
Mgr. Brabec v. r. |
Vyhláška č. 153/2014 Sb. | Vyhláška č. 153/2014 Sb.
Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Tabulová a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Vyhlášeno 29. 7. 2014, datum účinnosti 1. 8. 2014, částka 62/2014
* § 1 - Vymezení národní přírodní rezervace
* § 2 - Předmět ochrany
* § 3 - Bližší ochranné podmínky
* § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 153/2014 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 153/2014 Sb.
Aktuální znění od 1. 8. 2014
153
VYHLÁŠKA
ze dne 18. července 2014
o vyhlášení Národní přírodní rezervace Tabulová a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 349/2009 Sb.:
§ 1
Vymezení národní přírodní rezervace
(1)
Vyhlašuje se Národní přírodní rezervace Tabulová (dále jen „národní přírodní rezervace“).
(2)
Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Jihomoravského kraje, v katastrálních územíchkatastrálních územích Bavory, Klentnice a Perná. Hranice národní přírodní rezervace se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3)
Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 2
Předmět ochrany
Předmětem ochrany národní přírodní rezervace jsou
a)
přirozené lesní porosty tvořené především teplomilnými doubravami a suťovými lesy,
b)
přirozená společenstva bazifilní vegetace efemér a sukulentů, skalní vegetace s kostřavou sivou, pěchavové trávníky, úzkolisté suché trávníky, pohyblivé sutě karbonátových hornin a štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin,
c)
soubor podzemních a povrchových krasových jevů tvořený zejména menšími jeskyněmi, závrty, skalními útvary a škrapy,
d)
populace vzácných a ohrožených druhů rostlinrostlin, zejména hvozdíku Lumnitzerova (Dianthus lumnitzeri), koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis), kosatce skalního písečného (Iris humilis subsp. arenaria) a šalvěje etiopské (Salvia aethiopis), včetně jejich biotopůbiotopů, a
e)
populace vzácných a ohrožených druhů živočichů, zejména kobylky ságy (Saga pedo), přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria), roháče obecného (Lucanus cervus) a střevlíka uherského (Carabus hungaricus), včetně jejich biotopůbiotopů.
§ 3
Bližší ochranné podmínky
Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní rezervaci
a)
povolovat nebo provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití2),
b)
upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu, nebo
c)
povolovat nebo provádět geologické práce spojené se zásahem do území.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2014.
Ministr:
Mgr. Brabec v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 153/2014 Sb.
Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní rezervace Tabulová
Geometrický obrazec - hranice Národní přírodní rezervace Tabulová
číslo bodu| souřadnice - Y [m]| souřadnice - X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
51009280044| 600053,18| 1199216,55| 1
28004960006| 600016,92| 1199222,84| 2
28004960005| 600020,43| 1199230,40| 3
28005000045| 600030,54| 1199253,19| 4
28005000046| 600048,06| 1199296,06| 5
28005000047| 600049,21| 1199299,19| 6
28005000050| 600062,66| 1199335,81| 7
28005000063| 600077,31| 1199375,66| 8
28005000043| 600080,76| 1199385,06| 9
28005000042| 600082,60| 1199396,29| 10
28005000041| 600076,27| 1199411,53| 11
28005000040| 600069,44| 1199421,23| 12
28005000039| 600064,83| 1199429,88| 13
28005000038| 600064,41| 1199431,95| 14
28005000037| 600067,33| 1199444,87| 15
28005000036| 600073,13| 1199457,69| 16
28005000035| 600082,28| 1199475,85| 17
28005000034| 600092,88| 1199495,40| 18
28005040012| 600095,39| 1199503,94| 19
28005040011| 600094,41| 1199511,53| 20
28005040010| 600076,52| 1199524,41| 21
28005040009| 600066,17| 1199534,48| 22
28005040008| 600057,51| 1199542,21| 23
28005040007| 600047,32| 1199546,17| 24
28005040006| 600035,01| 1199548,87| 25
28005040005| 600033,70| 1199548,58| 26
28005040004| 600024,47| 1199546,53| 27
28005040003| 600017,96| 1199541,65| 28
28005040002| 599993,83| 1199518,42| 29
28005040001| 599975,74| 1199504,75| 30
28005000033| 599954,94| 1199484,75| 31
28005000032| 599947,82| 1199481,47| 32
28005000031| 599938,83| 1199479,33| 33
28005000030| 599892,07| 1199469,60| 34
28005000029| 599879,00| 1199461,81| 35
28005000028| 599860,53| 1199445,44| 36
28005000027| 599853,35| 1199440,34| 37
28005000026| 599836,32| 1199425,40| 38
28005000025| 599819,04| 1199406,96| 39
28005000024| 599806,15| 1199394,04| 40
28005000023| 599803,55| 1199390,48| 41
28005000022| 599792,90| 1199380,05| 42
28005000021| 599788,35| 1199377,19| 43
28005000020| 599783,37| 1199375,41| 44
28005000019| 599781,17| 1199376,59| 45
28001520049| 599777,06| 1199373,16| 46
28001530051| 599749,31| 1199390,91| 47
28001530052| 599740,47| 1199396,69| 48
28001530053| 599732,15| 1199400,85| 49
28001530057| 599714,21| 1199406,32| 50
28001540067| 599696,73| 1199411,36| 51
28001540068| 599683,90| 1199415,61| 52
28001540069| 599672,49| 1199420,79| 53
28001540228| 599668,54| 1199424,75| 54
28001540115| 599678,21| 1199444,13| 55
28001540114| 599686,61| 1199451,84| 56
28001540093| 599689,68| 1199461,32| 57
28001540094| 599704,60| 1199455,34| 58
28001540095| 599706,43| 1199474,13| 59
28001540096| 599708,32| 1199488,49| 60
28001540097| 599739,05| 1199481,65| 61
28001540300| 599739,05| 1199486,33| 62
28002980345| 599736,30| 1199500,77| 63
28002980351| 599734,05| 1199514,73| 64
28001540139| 599734,35| 1199517,70| 65
28002980364| 599730,56| 1199537,75| 66
28001540141| 599697,14| 1199547,46| 67
28001540151| 599701,05| 1199560,91| 68
28001540161| 599710,79| 1199579,30| 69
28001550154| 599718,20| 1199590,48| 70
28001550152| 599726,06| 1199600,80| 71
28001550150| 599734,88| 1199614,14| 72
28001550148| 599738,55| 1199622,93| 73
28001550156| 599742,27| 1199639,13| 74
28001550159| 599747,40| 1199655,13| 75
28001550162| 599750,47| 1199667,63| 76
28001550164| 599753,42| 1199689,69| 77
28002980475| 599765,34| 1199721,21| 78
28001550166| 599766,91| 1199725,39| 79
28001550174| 599772,47| 1199744,90| 80
28001550176| 599784,40| 1199754,87| 81
28001550178| 599796,94| 1199767,23| 82
28001560055| 599816,30| 1199795,36| 83
28001560054| 599821,70| 1199811,99| 84
28002980506| 599825,99| 1199827,62| 85
28001570067| 599830,06| 1199842,17| 86
28001570085| 599833,82| 1199847,00| 87
28001570061| 599834,60| 1199846,59| 88
28001570062| 599831,84| 1199841,25| 89
28001570063| 599837,71| 1199838,19| 90
28001570072| 599840,43| 1199843,55| 91
28001570087| 599840,71| 1199844,11| 92
28001570084| 599907,26| 1199833,69| 93
28001570050| 599910,66| 1199844,78| 94
28001660257| 599914,61| 1199859,25| 95
28001570092| 599942,52| 1199847,50| 96
28001570091| 599970,61| 1199853,55| 97
28001570090| 599976,26| 1199863,18| 98
28001660067| 599977,03| 1199853,78| 99
28001660069| 599980,71| 1199844,47| 100
28001660071| 599991,97| 1199833,71| 101
28001660072| 599999,49| 1199823,73| 102
28001660073| 600006,55| 1199815,74| 103
28001660074| 600015,00| 1199808,34| 104
28001660075| 600029,94| 1199801,58| 105
28001660077| 600025,46| 1199778,83| 106
28001660078| 600036,19| 1199772,84| 107
28002980482| 600113,76| 1199739,71| 108
28001660034| 600130,32| 1199732,64| 109
28001660035| 600152,79| 1199782,75| 110
28002980497| 600153,56| 1199795,26| 111
28002980499| 600153,98| 1199802,01| 112
28002980502| 600143,86| 1199806,23| 113
28001660042| 600095,68| 1199826,34| 114
28001660043| 600056,97| 1199850,07| 115
28001660050| 600050,42| 1199849,31| 116
28002980530| 600051,69| 1199863,09| 117
28002980538| 600053,60| 1199883,86| 118
28002980535| 600020,50| 1199870,30| 119
28002980532| 600015,25| 1199865,00| 120
28002980514| 599990,57| 1199840,12| 121
28001660063| 599986,39| 1199844,04| 122
28001660064| 599982,28| 1199857,13| 123
28001660066| 599978,88| 1199886,88| 124
28001590165| 599976,28| 1199901,52| 125
28001590168| 599969,16| 1199926,77| 126
28001590169| 599956,82| 1199957,66| 127
28001590182| 599953,64| 1199985,83| 128
28001590180| 599956,31| 1199986,50| 129
28001590179| 599957,63| 1199987,18| 130
28001590259| 599961,77| 1199988,43| 131
28001590181| 599963,65| 1199988,99| 132
28001590022| 599963,64| 1200015,40| 133
28001590025| 599962,76| 1200032,52| 134
28001590027| 599959,05| 1200057,10| 135
28003640001| 599956,03| 1200058,79| 136
28001590002| 599948,61| 1200062,94| 137
28001690339| 599993,21| 1200125,33| 138
28001500243| 599972,86| 1200209,52| 139
28001690338| 599972,16| 1200212,44| 140
28001500250| 599956,29| 1200239,98| 141
28001500029| 599945,06| 1200237,09| 142
28001500028| 599938,91| 1200236,36| 143
28001500208| 599936,72| 1200247,65| 144
28001500036| 599927,77| 1200293,56| 145
28001500035| 599946,52| 1200292,16| 146
28001690088| 599946,30| 1200314,86| 147
28001690087| 599946,70| 1200345,89| 148
28001690086| 599945,71| 1200378,93| 149
28001690109| 599948,73| 1200386,69| 150
28004540110| 599972,10| 1200376,81| 151
28004540108| 599985,81| 1200371,01| 152
28001690110| 600014,45| 1200358,90| 153
28001690111| 600025,13| 1200356,90| 154
28001690112| 600032,56| 1200359,08| 155
28001690113| 600040,43| 1200370,60| 156
28002980598| 600041,39| 1200372,49| 157
28002980599| 600043,89| 1200372,86| 158
28005130022| 600053,25| 1200387,79| 159
28002980605| 600071,88| 1200417,50| 160
28005130023| 600077,24| 1200426,21| 161
28001690116| 600088,93| 1200445,23| 162
28001690119| 600110,34| 1200483,30| 163
28005130025| 600114,90| 1200488,94| 164
28002980620| 600115,06| 1200489,14| 165
28001690120| 600110,76| 1200498,46| 166
28002980625| 600106,78| 1200505,09| 167
28005170005| 600118,07| 1200526,41| 168
28001690220| 600123,52| 1200536,70| 169
28001690221| 600116,53| 1200551,42| 170
28001690222| 600112,07| 1200561,24| 171
28001690223| 600112,50| 1200571,90| 172
28005170003| 600122,40| 1200602,64| 173
28001690224| 600124,87| 1200610,31| 174
28005170001| 600128,14| 1200619,37| 175
28001690225| 600145,08| 1200666,31| 176
28001690226| 600149,29| 1200685,58| 177
28003670002| 600138,72| 1200689,94| 178
28003670001| 600142,99| 1200705,58| 179
28002980693| 600085,57| 1200726,16| 180
28002980699| 600084,63| 1200741,42| 181
28001690234| 600093,72| 1200739,02| 182
28001690235| 600107,07| 1200739,86| 183
28001690236| 600125,74| 1200746,81| 184
28001690237| 600141,32| 1200747,75| 185
28001690238| 600155,48| 1200761,78| 186
28001690239| 600166,90| 1200786,53| 187
28001690240| 600160,72| 1200801,13| 188
28001690241| 600127,87| 1200809,14| 189
28001690242| 600048,76| 1200830,89| 190
28001690243| 600009,29| 1200833,98| 191
28001690244| 599996,14| 1200842,89| 192
28001690246| 600013,61| 1200838,52| 193
28001690247| 600036,73| 1200843,43| 194
28001690248| 600060,58| 1200838,75| 195
28001690249| 600085,41| 1200832,51| 196
28001690250| 600096,27| 1200836,86| 197
28001690251| 600108,07| 1200854,65| 198
28001690252| 600114,38| 1200880,29| 199
28001690253| 600114,49| 1200891,47| 200
28001690254| 600104,72| 1200900,36| 201
28001690296| 600077,12| 1200913,34| 202
28001690298| 600069,12| 1200916,27| 203
28001690300| 600059,86| 1200924,94| 204
28001690302| 600051,16| 1200935,75| 205
28001690304| 600044,60| 1200944,25| 206
28001690328| 600038,82| 1200945,66| 207
28001690332| 600042,07| 1200951,65| 208
28001690303| 600047,28| 1200946,98| 209
28001690301| 600054,06| 1200937,46| 210
28001690311| 600071,35| 1200927,99| 211
28001690310| 600081,07| 1200925,28| 212
28001690309| 600144,11| 1200919,97| 213
28001690308| 600163,79| 1200915,97| 214
28001690307| 600191,68| 1200905,08| 215
28004620001| 600214,89| 1200891,58| 216
28004620002| 600280,57| 1200842,93| 217
28004620003| 600297,01| 1200824,22| 218
28001690152| 600305,84| 1200801,02| 219
28001690151| 600319,71| 1200761,93| 220
28005200012| 600320,31| 1200761,28| 221
28001690149| 600339,38| 1200740,49| 222
28001690148| 600359,44| 1200752,55| 223
28004540064| 600371,16| 1200757,70| 224
28001690147| 600390,92| 1200766,39| 225
28004540056| 600396,80| 1200757,54| 226
28004540054| 600401,37| 1200750,66| 227
28004540052| 600406,52| 1200742,90| 228
28004540051| 600413,01| 1200733,14| 229
28001690146| 600413,30| 1200732,70| 230
28004540049| 600438,54| 1200698,82| 231
28001690145| 600446,09| 1200688,68| 232
28004540047| 600449,16| 1200683,04| 233
28001690144| 600456,50| 1200669,53| 234
28004540048| 600439,47| 1200659,25| 235
28001690143| 600398,36| 1200634,43| 236
28001690142| 600375,58| 1200615,78| 237
28004540062| 600375,93| 1200614,73| 238
28001690141| 600379,03| 1200605,26| 239
28004540061| 600380,08| 1200604,23| 240
28005160025| 600380,65| 1200603,67| 241
28004540059| 600386,08| 1200598,31| 242
28001690140| 600393,29| 1200591,22| 243
28004540057| 600393,33| 1200590,65| 244
28005160029| 600393,35| 1200590,43| 245
28001690139| 600393,62| 1200586,26| 246
28002980664| 600388,35| 1200582,59| 247
28001690138| 600376,56| 1200574,39| 248
28001690137| 600375,13| 1200568,80| 249
28001690136| 600388,05| 1200546,18| 250
28001690135| 600421,70| 1200560,74| 251
28001690134| 600430,60| 1200560,07| 252
28001690133| 600432,74| 1200555,85| 253
28001690132| 600421,92| 1200544,21| 254
28004610001| 600409,68| 1200540,92| 255
28002980637| 600399,09| 1200538,08| 256
28004610002| 600400,84| 1200535,09| 257
28002980632| 600402,61| 1200532,07| 258
28001690080| 600391,81| 1200525,03| 259
28001690079| 600397,25| 1200513,87| 260
28001690078| 600406,55| 1200504,69| 261
28001690077| 600412,11| 1200507,53| 262
28001690076| 600417,15| 1200505,90| 263
28005160005| 600425,87| 1200495,09| 264
28001690075| 600440,69| 1200476,71| 265
28002980615| 600447,24| 1200479,86| 266
28001690074| 600536,86| 1200523,01| 267
28001690123| 600549,16| 1200530,12| 268
5001420405| 600554,90| 1200533,23| 269
5001420562| 600561,64| 1200531,75| 270
5004350164| 600572,43| 1200523,09| 271
5004350171| 600585,08| 1200526,64| 272
5004350168| 600606,35| 1200524,74| 273
5004350166| 600613,18| 1200523,47| 274
5004350170| 600615,89| 1200525,59| 275
5004350169| 600619,67| 1200525,46| 276
5004350167| 600622,88| 1200523,54| 277
5004350162| 600626,35| 1200518,15| 278
5004350158| 600635,71| 1200513,98| 279
5004350157| 600648,50| 1200513,47| 280
5004350160| 600659,25| 1200516,38| 281
5004350165| 600666,82| 1200523,10| 282
5004350163| 600667,09| 1200519,24| 283
5004350161| 600667,22| 1200517,44| 284
5004350159| 600667,35| 1200515,64| 285
5004350156| 600667,60| 1200512,02| 286
5003200784| 600668,18| 1200508,09| 287
5003200783| 600678,54| 1200482,23| 288
5003200782| 600683,86| 1200470,08| 289
5003200781| 600689,38| 1200448,80| 290
5003200780| 600690,17| 1200417,60| 291
5003200779| 600688,80| 1200395,06| 292
5003200166| 600695,43| 1200338,69| 293
5003200162| 600701,34| 1200309,56| 294
5003200158| 600707,72| 1200282,83| 295
5003200157| 600708,03| 1200280,16| 296
5003200149| 600714,83| 1200235,65| 297
5003200144| 600716,77| 1200210,61| 298
5003200140| 600713,15| 1200194,46| 299
5003200135| 600708,73| 1200189,78| 300
5003200132| 600706,14| 1200181,45| 301
5003200777| 600707,99| 1200161,78| 302
5003200776| 600711,95| 1200118,90| 303
5003200775| 600716,57| 1200102,03| 304
5003200128| 600720,10| 1200093,66| 305
51005140044| 600725,72| 1200088,28| 306
5001420059| 600728,53| 1200088,74| 307
51002470011| 600726,92| 1200085,84| 308
51002470012| 600823,49| 1200104,42| 309
51006260325| 600843,97| 1200111,61| 310
51006260326| 600856,53| 1200116,01| 311
51006260207| 600860,92| 1199960,24| 312
51006260205| 600848,27| 1199959,69| 313
51002440315| 600843,51| 1199959,49| 314
51002440317| 600787,77| 1199960,50| 315
51002440319| 600762,36| 1199945,26| 316
51002440321| 600735,34| 1199922,55| 317
51005130250| 600724,36| 1199914,81| 318
51002440323| 600701,03| 1199898,36| 319
51002440322| 600703,40| 1199894,99| 320
51010510001| 600695,90| 1199867,08| 321
51009440139| 600726,56| 1199776,49| 322
51009440017| 600741,40| 1199779,71| 323
51009440018| 600741,92| 1199773,67| 324
51009440020| 600740,39| 1199765,60| 325
51009440010| 600737,07| 1199748,11| 326
51009440008| 600734,60| 1199735,05| 327
51009440005| 600732,86| 1199725,41| 328
51009440045| 600722,84| 1199671,62| 329
51009440027| 600720,33| 1199655,79| 330
51009440023| 600717,78| 1199639,93| 331
51009440022| 600716,83| 1199634,00| 332
51009440021| 600714,76| 1199628,64| 333
51009440031| 600708,14| 1199611,46| 334
51009440033| 600707,38| 1199609,50| 335
51009440075| 600706,91| 1199608,28| 336
51009440076| 600702,89| 1199597,84| 337
51009440138| 600689,47| 1199578,48| 338
51009440030| 600687,52| 1199576,35| 339
51009440047| 600679,10| 1199567,16| 340
51009440046| 600646,15| 1199531,19| 341
51009440072| 600638,42| 1199523,36| 342
51009440002| 600637,93| 1199522,86| 343
51009450010| 600598,11| 1199569,03| 344
51009450009| 600571,92| 1199547,72| 345
51009450033| 600564,60| 1199548,19| 346
51010510002| 600560,12| 1199548,48| 347
51009450028| 600558,33| 1199545,17| 348
51009450029| 600552,65| 1199536,35| 349
51009450062| 600538,67| 1199521,39| 350
51009450030| 600529,46| 1199507,20| 351
51009350079| 600517,22| 1199489,07| 352
51009350080| 600512,09| 1199481,83| 353
51009350081| 600503,80| 1199461,31| 354
51009350082| 600500,98| 1199453,06| 355
51009350083| 600501,36| 1199445,12| 356
51009350084| 600504,64| 1199433,72| 357
51009350085| 600506,89| 1199427,88| 358
51009350086| 600512,44| 1199417,18| 359
51009350087| 600514,87| 1199413,74| 360
51009350088| 600435,26| 1199369,31| 361
51009350065| 600446,50| 1199355,55| 362
51009350064| 600408,72| 1199333,66| 363
51009350072| 600405,57| 1199331,84| 364
51009350073| 600433,97| 1199305,23| 365
51009350074| 600442,21| 1199292,07| 366
51009350075| 600442,96| 1199289,21| 367
51009350076| 600440,69| 1199281,82| 368
51009350077| 600439,75| 1199268,12| 369
51009350078| 600437,76| 1199263,60| 370
51009350093| 600427,14| 1199251,97| 371
51009270060| 600419,44| 1199242,75| 372
51009270061| 600417,96| 1199240,15| 373
51009270062| 600416,47| 1199231,89| 374
51009270063| 600417,92| 1199225,79| 375
51009270075| 600420,35| 1199221,75| 376
51009270074| 600442,10| 1199195,37| 377
51009270064| 600449,97| 1199186,66| 378
51009270065| 600429,47| 1199189,06| 379
51009270030| 600421,12| 1199191,67| 380
51009270029| 600378,50| 1199198,25| 381
51009270028| 600341,47| 1199203,51| 382
51009270027| 600340,05| 1199190,41| 383
51009270026| 600339,24| 1199187,65| 384
51009270066| 600336,98| 1199179,93| 385
51009270008| 600335,28| 1199178,14| 386
51009270067| 600333,24| 1199176,00| 387
51009270011| 600330,70| 1199171,31| 388
51009270012| 600329,75| 1199169,55| 389
51009270001| 600325,04| 1199162,73| 390
51009270006| 600321,79| 1199143,96| 391
51009270032| 600319,59| 1199131,21| 392
51009270031| 600339,59| 1199128,64| 393
51009270068| 600338,73| 1199125,39| 394
51009270017| 600363,63| 1199122,56| 395
51009270018| 600357,00| 1199100,67| 396
51009270049| 600353,60| 1199092,21| 397
51009270048| 600331,46| 1199101,45| 398
51009270047| 600329,69| 1199102,19| 399
51009270069| 600325,30| 1199104,02| 400
51009280003| 600300,68| 1199118,02| 401
51009280033| 600292,85| 1199122,29| 402
51009280034| 600289,88| 1199123,96| 403
51009280039| 600229,15| 1199156,70| 404
51009280040| 600215,69| 1199157,38| 405
51009280035| 600212,31| 1199152,92| 406
51009280036| 600208,12| 1199130,02| 407
51009280037| 600195,57| 1199082,05| 408
51009280027| 600188,47| 1199051,64| 409
51009280020| 600191,13| 1199038,33| 410
51009280019| 600174,89| 1199023,58| 411
51009170060| 600118,58| 1198960,53| 412
51009170061| 600101,50| 1198941,10| 413
51009170062| 600089,17| 1198933,81| 414
51009170063| 600076,98| 1198938,41| 415
51009170064| 600072,41| 1198947,03| 416
51009170008| 600070,02| 1198966,37| 417
51009170007| 600069,58| 1198969,93| 418
51009170006| 600061,33| 1198993,45| 419
51009280032| 600058,18| 1199004,68| 420
51009280006| 600055,14| 1199006,80| 421
51009280005| 600035,85| 1199061,96| 422
51009280018| 600022,50| 1199125,21| 423
51009280017| 600024,43| 1199128,82| 424
51009280016| 600024,40| 1199134,20| 425
28001660115| 600015,64| 1199141,65| 426
28001660087| 600031,24| 1199174,67| 427
28001660088| 600035,83| 1199182,44| 428
51009280043| 600051,25| 1199212,75| 429
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 153/2014 Sb.
Orientační grafické znázornění území Národní přírodní rezervace Tabulová a jejího ochranného pásma
25.8MB
1)
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.
2)
Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 3 odst. 2 a § 31 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). |
Vyhláška č. 152/2014 Sb. | Vyhláška č. 152/2014 Sb.
Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Vyhlášeno 29. 7. 2014, datum účinnosti 1. 8. 2014, částka 62/2014
* § 1 - Vymezení národní přírodní rezervace
* § 2 - Předmět ochrany
* § 3 - Bližší ochranné podmínky
* § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 152/2014 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 152/2014 Sb.
Aktuální znění od 1. 8. 2014
152
VYHLÁŠKA
ze dne 18. července 2014
o vyhlášení Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 349/2009 Sb.:
§ 1
Vymezení národní přírodní rezervace
(1)
Vyhlašuje se Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště (dále jen „národní přírodní rezervace“).
(2)
Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Ústeckého kraje, v katastrálních územíchkatastrálních územích Načetín u Kalku a Pohraniční. Hranice národní přírodní rezervace se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3)
Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 2
Předmět ochrany
Předmětem ochrany národní přírodní rezervace jsou
a)
přirozené lesní porosty tvořené především společenstvy rašelinných smrčin, rašelinných březin a vrchovišť s klečí a
b)
přirozená bezlesí tvořená především společenstvy otevřených vrchovišť, vrchovištních šlenků a lučních pramenišť bez tvorby pěnovců.
§ 3
Bližší ochranné podmínky
Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní rezervaci
a)
povolovat nebo provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití2),
b)
upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu,
c)
umožňovat volný pohyb psů, s výjimkou výkonu práva myslivosti, nebo
d)
povolovat nebo provádět geologické práce spojené se zásahem do území.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2014.
Ministr:
Mgr. Brabec v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 152/2014 Sb.
Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště
Geometrický obrazec – hranice Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
29-81| 818240,42| 979087,38| 1
29-80| 818151,97| 979041,73| 2
29-79| 818081,93| 979007,82| 3
20-1| 818028,49| 978990,86| 4
20-169| 818018,53| 978987,25| 5
20-168| 817953,17| 978962,70| 6
20-167| 817874,96| 978932,72| 7
20-166| 817844,55| 978920,93| 8
42-1| 817754,50| 978885,63| 9
42-2| 817720,24| 978866,67| 10
29-73| 817662,85| 978909,79| 11
29-72| 817634,29| 978929,64| 12
29-71| 817598,33| 978975,71| 13
29-70| 817495,58| 979041,31| 14
29-69| 817429,05| 979056,25| 15
29-68| 817374,01| 979056,10| 16
29-67| 817329,81| 979069,17| 17
149-105| 817287,17| 979058,28| 18
70| 817274,32| 978994,10| 19
71| 817256,51| 978872,85| 20
72| 817266,82| 978694,42| 21
73| 817276,35| 978683,98| 22
74| 817250,23| 978663,20| 23
75| 817200,95| 978635,30| 24
76| 817184,32| 978603,23| 25
77| 817148,51| 978575,14| 26
78| 817129,13| 978563,48| 27
80| 816929,23| 978557,27| 28
81| 816729,33| 978551,06| 29
79| 816636,55| 978548,18| 30
300| 816552,02| 978550,06| 31
287| 816558,60| 978598,42| 32
284| 816584,91| 978749,10| 33
283| 816593,47| 978795,40| 34
282| 816599,55| 978821,74| 35
281| 816617,88| 978927,55| 36
280| 816638,35| 979047,97| 37
149-64| 816658,85| 979169,51| 38
149-104| 816677,22| 979280,82| 39
149-103| 816690,55| 979358,65| 40
149-102| 816695,59| 979391,08| 41
149-30| 816722,07| 979539,87| 42
149-29| 816718,93| 979577,09| 43
149-28| 816705,99| 979602,32| 44
149-27| 816680,92| 979621,79| 45
149-26| 816657,09| 979631,88| 46
149-25| 816555,97| 979658,48| 47
149-24| 816542,57| 979663,69| 48
149-23| 816495,87| 979664,03| 49
149-22| 816473,00| 979674,44| 50
149-21| 816445,52| 979701,59| 51
149-20| 816328,77| 979776,15| 52
149-19| 816246,92| 979829,47| 53
149-18| 816160,91| 979911,24| 54
149-17| 816126,72| 979937,39| 55
149-16| 816030,72| 979987,78| 56
149-15| 816003,17| 980010,63| 57
149-14| 815973,73| 980024,55| 58
149-13| 815961,59| 980038,04| 59
149-12| 815934,63| 980095,54| 60
149-11| 815913,98| 980166,56| 61
149-10| 815905,62| 980216,76| 62
149-9| 815854,95| 980341,99| 63
149-8| 815833,44| 980352,39| 64
149-7| 815793,86| 980367,70| 65
149-6| 815764,73| 980386,10| 66
149-5| 815687,90| 980440,11| 67
149-4| 815647,94| 980480,73| 68
211| 815586,23| 980468,46| 69
210| 815538,11| 980457,66| 70
209| 815510,03| 980445,36| 71
208| 815465,80| 980408,80| 72
207| 815411,35| 980372,26| 73
206| 815266,30| 980297,88| 74
205| 815208,47| 980281,84| 75
204| 815174,27| 980281,66| 76
203| 815089,91| 980296,97| 77
202| 815006,74| 980327,40| 78
201| 814947,28| 980349,23| 79
200| 814923,94| 980358,62| 80
212| 814858,81| 980348,19| 81
213| 814769,20| 980334,31| 82
214| 814754,81| 980334,16| 83
215| 814722,10| 980343,51| 84
225| 814678,65| 980353,45| 85
216| 814658,85| 980363,86| 86
217| 814642,26| 980378,67| 87
218| 814612,35| 980410,30| 88
219| 814576,38| 980444,25| 89
220| 814520,29| 980498,98| 90
221| 814397,53| 980620,91| 91
222| 814309,71| 980708,13| 92
223| 814251,89| 980765,45| 93
275| 814232,60| 980789,65| 94
275| 814232,47| 980793,82| 95
273| 814244,96| 980868,17| 96
272| 814249,25| 980889,75| 97
271| 814284,05| 980951,61| 98
270| 814302,70| 980990,59| 99
269| 814315,50| 981029,07| 100
268| 814317,17| 981050,21| 101
267| 814317,94| 981110,22| 102
52| 814344,56| 981154,08| 103
174-5| 814362,59| 981180,59| 104
174-37| 814388,55| 981220,21| 105
266| 814439,36| 981287,25| 106
174-8| 814480,62| 981337,57| 107
265| 814517,83| 981386,93| 108
253| 814531,73| 981398,20| 109
254| 814590,36| 981430,23| 110
255| 814634,74| 981439,45| 111
256| 814637,85| 981382,44| 112
257| 814647,43| 981341,06| 113
258| 814647,79| 981298,58| 114
259| 814671,65| 981228,55| 115
260| 814681,97| 981193,06| 116
261| 814681,80| 981175,27| 117
262| 814689,95| 981174,23| 118
263| 814752,88| 981165,33| 119
254| 814780,06| 981170,64| 120
242| 814805,00| 981177,23| 121
251| 814926,27| 981193,94| 122
240| 814972,49| 981201,90| 123
238| 815024,13| 981208,24| 124
239| 815023,33| 981224,78| 125
243| 815047,23| 981237,39| 126
244| 815068,96| 981253,21| 127
245| 815083,99| 981260,65| 128
246| 815100,57| 981261,91| 129
247| 815193,66| 981253,64| 130
248| 815213,89| 981251,81| 131
249| 815261,33| 981230,92| 132
250| 815291,86| 981212,45| 133
251| 815308,77| 981189,87| 134
252| 815350,00| 981120,42| 135
149-98| 815359,81| 981126,72| 136
149-97| 815396,63| 981144,95| 137
149-96| 815406,03| 981155,00| 138
149-95| 815432,42| 981180,23| 139
149-63| 815505,42| 981237,21| 140
149-61| 815556,49| 981274,95| 141
149-59| 815638,00| 981336,75| 142
149-58| 815646,36| 981350,36| 143
149-57| 815675,33| 981378,42| 144
149-56| 815687,57| 981408,84| 145
149-55| 815687,27| 981444,38| 146
149-54| 815658,87| 981552,08| 147
149-53| 815648,58| 981596,20| 148
149-52| 815634,45| 981629,14| 149
149-51| 815625,21| 981662,63| 150
149-50| 815629,25| 981665,38| 151
18| 815822,90| 981631,47| 152
149-49| 815927,24| 981613,20| 153
230| 815927,07| 981642,16| 154
231| 815951,33| 981780,71| 155
232| 815974,06| 981913,10| 156
233| 815979,87| 981947,41| 157
234| 816001,93| 982074,56| 158
235| 816020,26| 982176,01| 159
236| 816024,72| 982202,85| 160
237| 816028,25| 982220,55| 161
2| 816090,83| 982216,32| 162
1| 816128,73| 982211,48| 163
42| 816144,88| 982210,23| 164
41| 816207,66| 982164,75| 165
40| 816221,50| 982117,56| 166
39| 816195,56| 982115,31| 167
38| 816254,50| 981970,19| 168
37| 816295,06| 981877,19| 169
209| 816321,70| 981827,78| 170
208| 816348,76| 981818,69| 171
207| 816379,46| 981889,80| 172
212| 816433,53| 981883,90| 173
213| 816457,81| 981817,91| 174
29-99| 816518,58| 981789,10| 175
29-98| 816543,46| 981758,16| 176
29-97| 816596,76| 981756,18| 177
29-96| 816657,35| 981733,64| 178
29-95| 816686,06| 981663,31| 179
29-94| 816735,33| 981607,53| 180
29-93| 816752,02| 981529,43| 181
29-91| 816792,79| 981386,41| 182
20| 816960,06| 981385,56| 183
19| 816971,19| 981362,19| 184
18| 816985,81| 981357,50| 185
17| 817044,06| 981381,87| 186
16| 817062,66| 981370,55| 187
15| 817065,86| 981333,60| 188
29-44| 817216,22| 981372,15| 189
14| 817211,94| 981388,62| 190
13| 817236,22| 981430,06| 191
201| 817258,50| 981460,86| 192
12| 817260,98| 981475,90| 193
11| 817264,70| 981548,41| 194
10| 817334,11| 981581,26| 195
206| 817379,72| 981533,07| 196
205| 817401,68| 981525,39| 197
204| 817420,14| 981531,92| 198
203| 817559,86| 981603,94| 199
202| 817567,33| 981603,22| 200
29-40| 817592,23| 981468,48| 201
29-39| 817618,82| 981383,54| 202
29-38| 817626,57| 981331,92| 203
29-36| 817647,05| 981301,77| 204
29-37| 817697,26| 981120,79| 205
29-35| 817725,87| 981007,69| 206
29-34| 817739,41| 980939,69| 207
29-33| 817768,50| 980852,48| 208
29-32| 817818,94| 980663,67| 209
7| 817831,62| 980648,59| 210
6| 817852,89| 980620,64| 211
5| 817869,76| 980602,12| 212
20-28| 817892,24| 980455,50| 213
20-174| 817931,50| 980307,90| 214
20-173| 817970,77| 980160,30| 215
20-172| 818010,04| 980012,70| 216
20-27| 818049,30| 979865,10| 217
29-84| 818095,32| 979718,08| 218
20-22| 818141,29| 979571,08| 219
20-21| 818188,87| 979386,72| 220
29-82| 818203,48| 979222,87| 221
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 152/2014 Sb.
Orientační grafické znázornění území Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště a jejího ochranného pásma
23.2MB
1)
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.
2)
Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 3 odst. 2 a § 31 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). |
Vyhláška č. 151/2014 Sb. | Vyhláška č. 151/2014 Sb.
Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Pouzdřanská step – Kolby a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Vyhlášeno 29. 7. 2014, datum účinnosti 1. 8. 2014, částka 62/2014
* § 1 - Vymezení národní přírodní památky
* § 2 - Předmět ochrany
* § 3 - Bližší ochranné podmínky
* § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 151/2014 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 151/2014 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 151/2014 Sb.
Aktuální znění od 1. 8. 2014
151
VYHLÁŠKA
ze dne 18. července 2014
o vyhlášení Národní přírodní památky Pouzdřanská step - Kolby a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 349/2009 Sb.:
§ 1
Vymezení národní přírodní památky
(1)
Vyhlašuje se Národní přírodní památka Pouzdřanská step - Kolby (dále jen „národní přírodní památka“).
(2)
Národní přírodní památka se rozkládá na území Jihomoravského kraje, v katastrálních územíchkatastrálních územích Pouzdřany a Uherčice u Hustopečí. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznamy souřadnic vrcholů geometrických obrazců tak, jak jdou v obrazcích za sebou, jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3)
Ochranné pásmo národní přírodní památky se rozkládá na území Jihomoravského kraje, v katastrálním územíkatastrálním území Pouzdřany. Hranice ochranného pásma národní přírodní památky se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznamy souřadnic vrcholů geometrických obrazců tak, jak jdou v obrazcích za sebou, jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(4)
Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 2
Předmět ochrany
Předmětem ochrany národní přírodní památky jsou:
a)
společenstva úzkolistých suchých trávníků (Festucion valesiacae), širokolistých suchých trávníků (Bromion erecti) a suchých bylinných lemů (Geranion sanguinei),
b)
společenstva vysokých mezofilních a xerofilních křovin (Berberidion) a nízkých xerofilních křovin (Prunion spinosae),
c)
společenstva panonských dubohabřin (Primulo veris-Carpinetum) a panonských teplomilných doubrav na spraši (Aceri tataricae-Quercion),
d)
vzácné a ohrožené druhy rostlinrostlin, zejména populace druhů pelyněk Pančičův (Artemisia pancicii), kozinec bezlodyžný (Astragalus excapus), katrán tatarský (Crambe tataria) a sesel pestrý (Seseli pallasii), včetně jejich biotopůbiotopů, a
e)
vzácné a ohrožené druhy živočichů, zejména populace druhů krajník zlatotečný (Calosoma auropunctatum), roháč obecný (Lucanus cervus), střevlík uherský (Carabus hungaricus), tesařík obrovský (Cerambyx cerdo), ostruháček česvinový (Satyrium ilicis), přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria), strnad luční (Miliaria calandra) a vlha pestrá (Merops apiaster), včetně jejich biotopůbiotopů.
§ 3
Bližší ochranné podmínky
Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce
a)
povolovat a provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití2),
b)
upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu,
c)
vyznačovat cyklistické trasy nebo turistické trasy,
d)
hnojit pozemky anebo používat chemické prostředky,
e)
zřizovat nová přikrmovací zařízení nebo slaniska,
f)
přikrmovat nebo vnadit zvěř mimo přikrmovací zařízení, nebo
g)
rozdělávat ohně, mimo rozdělávání ohňů na pozemcích určených k plnění funkcí lesa za účelem hospodaření v lese.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2014.
Ministr:
Mgr. Brabec v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 151/2014 Sb.
Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Pouzdřanská step - Kolby
Geometrický obrazec č. 1 – hranice Národní přírodní památky Pouzdřanská step - Kolby
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
57004210397| 598589,21| 1189365,46| 1
57004210395| 598596,02| 1189364,34| 2
57004210399| 598599,64| 1189367,75| 3
57004210422| 598610,53| 1189385,50| 4
57004210409| 598626,80| 1189375,58| 5
57004210408| 598627,40| 1189374,49| 6
57004210394| 598632,96| 1189364,31| 7
57004210383| 598641,20| 1189349,18| 8
57004210379| 598645,56| 1189344,26| 9
57004210378| 598653,59| 1189339,38| 10
57004210377| 598654,71| 1189339,16| 11
57004210375| 598659,33| 1189338,24| 12
57004210373| 598660,84| 1189335,25| 13
57004210367| 598658,28| 1189328,04| 14
57004210363| 598663,27| 1189323,16| 15
57004210358| 598658,02| 1189316,86| 16
57004210348| 598677,98| 1189300,18| 17
57004210351| 598681,89| 1189305,09| 18
57004210343| 598693,68| 1189295,45| 19
57004210341| 598699,82| 1189290,12| 20
57004210345| 598705,05| 1189296,15| 21
57004210339| 598710,64| 1189288,90| 22
57004210329| 598721,00| 1189275,48| 23
57004210320| 598730,46| 1189263,21| 24
57004210313| 598737,26| 1189254,41| 25
57003430111| 598729,64| 1189246,27| 26
57003430110| 598735,47| 1189240,12| 27
57004210295| 598741,54| 1189232,89| 28
57004210277| 598717,40| 1189205,84| 29
57004213151| 598698,67| 1189184,85| 30
57004213129| 598715,34| 1189168,00| 31
57003430099| 598749,71| 1189206,84| 32
57003430116| 598755,94| 1189212,88| 33
57004210291| 598763,76| 1189221,01| 34
57004210284| 598769,51| 1189213,87| 35
57003430281| 598763,32| 1189207,43| 36
57004210275| 598765,64| 1189204,80| 37
57003430280| 598766,63| 1189203,68| 38
57003430279| 598768,61| 1189203,99| 39
57004210273| 598769,32| 1189203,57| 40
57003430278| 598772,67| 1189201,57| 41
57003430277| 598767,58| 1189196,15| 42
57004213155| 598760,15| 1189187,53| 43
57004213146| 598766,19| 1189181,16| 44
57004213137| 598771,90| 1189175,15| 45
57004213128| 598778,73| 1189167,95| 46
57004213116| 598784,62| 1189161,75| 47
57004213111| 598789,21| 1189156,91| 48
57004213099| 598794,47| 1189151,37| 49
57004213095| 598795,81| 1189149,96| 50
57004213086| 598789,93| 1189143,67| 51
57004213076| 598796,06| 1189136,80| 52
57004213064| 598801,84| 1189130,54| 53
57004212974| 598747,70| 1189077,11| 54
57004212922| 598766,05| 1189060,39| 55
57004213051| 598823,41| 1189120,89| 56
57004213038| 598835,43| 1189108,23| 57
57004213020| 598825,39| 1189097,59| 58
57004212994| 598836,15| 1189084,36| 59
57004212954| 598824,57| 1189072,36| 60
57004212911| 598843,82| 1189054,87| 61
57004212866| 598861,64| 1189038,48| 62
57004212875| 598864,87| 1189041,52| 63
57004212854| 598872,68| 1189034,07| 64
57004212838| 598879,30| 1189027,78| 65
57004212820| 598886,00| 1189021,26| 66
57004212819| 598886,17| 1189021,06| 67
57004212790| 598898,84| 1189006,09| 68
57004212775| 598905,25| 1188998,52| 69
57004212762| 598908,85| 1188994,27| 70
57004212736| 598917,81| 1188983,68| 71
57004212714| 598923,81| 1188976,59| 72
57004212713| 598924,26| 1188975,85| 73
57004212697| 598929,51| 1188967,35| 74
57004212686| 598923,13| 1188962,52| 75
57004212673| 598928,00| 1188954,93| 76
57004212684| 598938,26| 1188961,69| 77
57004212676| 598941,77| 1188956,57| 78
57004212658| 598938,09| 1188944,61| 79
57004212646| 598936,19| 1188937,87| 80
57004212632| 598938,92| 1188929,91| 81
57004212611| 598944,34| 1188916,47| 82
57004212609| 598940,35| 1188914,45| 83
57004212590| 598942,91| 1188906,55| 84
57004212594| 598947,22| 1188907,35| 85
57004212576| 598950,19| 1188898,27| 86
57004212563| 598952,02| 1188891,46| 87
57004212562| 598951,84| 1188890,91| 88
57004212536| 598928,54| 1188879,04| 89
57004212504| 598890,15| 1188861,02| 90
57004212485| 598893,18| 1188851,62| 91
57004212481| 598894,08| 1188849,55| 92
57004212467| 598899,16| 1188836,99| 93
57004212464| 598901,19| 1188833,82| 94
57004212447| 598926,96| 1188815,69| 95
57004212434| 598939,15| 1188807,12| 96
57004212430| 598945,65| 1188802,54| 97
57004212428| 598947,20| 1188801,45| 98
57004212423| 598949,43| 1188796,55| 99
57004212401| 598955,98| 1188782,14| 100
57004212393| 598958,17| 1188777,31| 101
57004212383| 598961,73| 1188769,49| 102
57004212377| 598960,14| 1188764,03| 103
57004212346| 598954,13| 1188743,46| 104
57004212341| 598954,97| 1188741,32| 105
57004212333| 598958,22| 1188733,10| 106
57004212326| 598960,71| 1188726,79| 107
57004212307| 598915,39| 1188706,40| 108
57004212296| 598928,31| 1188695,17| 109
57004212275| 598943,97| 1188675,08| 110
57004212274| 598944,83| 1188673,98| 111
57004212268| 598951,95| 1188666,05| 112
57004212265| 598956,44| 1188661,05| 113
57004212244| 598982,15| 1188637,55| 114
57004212233| 598994,87| 1188627,09| 115
57004212227| 599004,92| 1188613,67| 116
57004212223| 599009,04| 1188606,22| 117
57004212207| 598982,13| 1188568,11| 118
57004212201| 598971,44| 1188548,97| 119
57004212196| 598964,86| 1188530,82| 120
57004212189| 598959,28| 1188513,97| 121
57004212183| 598951,49| 1188497,77| 122
57004212181| 598948,13| 1188491,72| 123
57001250036| 598952,53| 1188487,60| 124
57002880021| 598907,22| 1188477,36| 125
57003010679| 598888,17| 1188477,10| 126
57003010668| 598888,06| 1188471,94| 127
57003010648| 598891,91| 1188465,62| 128
57003010622| 598889,71| 1188453,85| 129
57003010538| 598891,86| 1188422,80| 130
57003010422| 598897,82| 1188379,96| 131
57003010359| 598899,50| 1188352,20| 132
57003010274| 598909,63| 1188302,41| 133
57003010215| 598912,29| 1188257,36| 134
57002420994| 598907,83| 1188257,18| 135
57003010218| 598898,32| 1188259,04| 136
57002420358| 598888,63| 1188260,94| 137
57003010224| 598882,55| 1188261,87| 138
57003010228| 598866,10| 1188264,38| 139
57002420359| 598862,98| 1188264,86| 140
57002420360| 598852,25| 1188267,34| 141
57003010236| 598845,74| 1188270,96| 142
57002420361| 598841,39| 1188273,39| 143
57003010253| 598830,26| 1188285,25| 144
57002420362| 598822,31| 1188293,71| 145
57003010269| 598817,86| 1188297,09| 146
57002420197| 598814,81| 1188299,40| 147
57003010281| 598806,70| 1188308,00| 148
57002420363| 598804,31| 1188310,53| 149
57003010305| 598792,62| 1188322,43| 150
57002420198| 598788,04| 1188327,09| 151
57003010327| 598777,67| 1188336,00| 152
57003010351| 598762,84| 1188348,75| 153
57003010358| 598759,78| 1188351,39| 154
57002420199| 598756,04| 1188354,60| 155
57003010384| 598738,50| 1188363,38| 156
57002420200| 598719,92| 1188372,68| 157
57003010416| 598708,89| 1188376,62| 158
57002420201| 598684,42| 1188385,35| 159
57003010434| 598682,56| 1188386,06| 160
57003010449| 598671,00| 1188390,47| 161
57003010472| 598651,89| 1188397,75| 162
57002420202| 598644,55| 1188400,54| 163
57002420203| 598613,86| 1188411,69| 164
57002420204| 598592,13| 1188422,82| 165
57002540264| 598577,37| 1188430,49| 166
57002420205| 598568,59| 1188435,06| 167
57002420206| 598554,85| 1188444,81| 168
57002420207| 598550,86| 1188446,30| 169
57002420208| 598545,93| 1188444,56| 170
57002420209| 598538,04| 1188434,13| 171
57002420210| 598531,69| 1188419,47| 172
57002420211| 598526,27| 1188408,41| 173
57002420212| 598510,27| 1188390,58| 174
57002420999| 598488,15| 1188367,39| 175
57002540247| 598534,94| 1188340,05| 176
57002540243| 598547,98| 1188333,19| 177
57002540226| 598598,33| 1188311,01| 178
57002540207| 598641,38| 1188283,61| 179
57002540198| 598657,89| 1188276,30| 180
57002540194| 598686,10| 1188271,54| 181
57002540165| 598729,87| 1188245,76| 182
57002540148| 598784,99| 1188216,23| 183
57002540146| 598804,90| 1188215,20| 184
57002540121| 598859,15| 1188176,77| 185
57002540116| 598872,64| 1188170,03| 186
57002540124| 598911,47| 1188179,62| 187
57002540136| 598968,97| 1188204,62| 188
57002540141| 598989,27| 1188211,14| 189
57002540143| 598995,76| 1188212,88| 190
57002540154| 599019,67| 1188220,04| 191
57002540151| 599031,17| 1188217,56| 192
57002540134| 599049,88| 1188202,68| 193
57002540115| 599083,68| 1188168,41| 194
57002540109| 599119,74| 1188138,15| 195
57002540102| 599156,80| 1188105,90| 196
57002540098| 599166,78| 1188096,88| 197
57002540093| 599192,17| 1188075,88| 198
57002540089| 599197,64| 1188070,42| 199
57002540083| 599223,16| 1188049,41| 200
57002540081| 599237,46| 1188039,75| 201
57002540077| 599258,86| 1188032,52| 202
57002540075| 599266,94| 1188026,62| 203
57002540073| 599272,91| 1188018,25| 204
57002540066| 599283,20| 1187991,56| 205
57002540060| 599290,29| 1187977,91| 206
57002540059| 599298,93| 1187968,39| 207
57002540055| 599312,47| 1187958,89| 208
57002540049| 599336,38| 1187947,10| 209
57002540042| 599396,36| 1187926,76| 210
57002540037| 599403,41| 1187921,03| 211
57002540032| 599407,71| 1187906,96| 212
57002540028| 599406,34| 1187885,25| 213
57002540024| 599411,46| 1187858,71| 214
57002540022| 599412,55| 1187852,11| 215
57002540020| 599410,31| 1187825,16| 216
57002540017| 599409,51| 1187806,74| 217
57002420851| 599408,40| 1187780,08| 218
57002420850| 599413,44| 1187776,71| 219
57002420849| 599431,78| 1187755,56| 220
57002420858| 599455,90| 1187742,36| 221
57003080001| 599456,31| 1187738,88| 222
57003080002| 599404,08| 1187734,40| 223
57003080003| 599386,04| 1187731,80| 224
57003080004| 599332,08| 1187703,26| 225
57003080005| 599301,51| 1187700,13| 226
57003080006| 599311,46| 1187648,01| 227
57003080007| 599324,17| 1187594,98| 228
57003080008| 599328,03| 1187580,06| 229
57003080009| 599343,32| 1187534,94| 230
57003080010| 599360,26| 1187526,65| 231
57003080011| 599422,14| 1187523,71| 232
57003080012| 599426,37| 1187507,87| 233
57004800001| 599421,16| 1187511,42| 234
57004800002| 599383,78| 1187519,86| 235
57004800003| 599359,76| 1187517,05| 236
57004800004| 599295,68| 1187514,78| 237
57004800005| 599256,84| 1187505,01| 238
57004800006| 599216,03| 1187490,67| 239
57004800007| 599202,34| 1187489,47| 240
57004800008| 599178,99| 1187497,98| 241
57004800009| 599159,01| 1187496,04| 242
57004800010| 599163,39| 1187487,10| 243
57004800011| 599169,46| 1187476,07| 244
57004800012| 599193,66| 1187427,03| 245
57004800013| 599220,29| 1187368,19| 246
57003080066| 599222,77| 1187362,84| 247
70003930001| 599188,99| 1187365,40| 248
70003930002| 599139,38| 1187357,08| 249
70003930004| 598980,83| 1187366,43| 250
70005370002| 598919,52| 1187374,08| 251
70005370003| 598869,84| 1187374,54| 252
70003930007| 598842,50| 1187379,59| 253
70003930008| 598807,11| 1187378,73| 254
70003930009| 598731,67| 1187364,13| 255
70003930010| 598717,39| 1187360,39| 256
70005370005| 598685,84| 1187358,32| 257
70005370007| 598636,78| 1187360,74| 258
70005370008| 598620,96| 1187358,51| 259
70005370009| 598585,94| 1187335,51| 260
70005370010| 598531,99| 1187370,71| 261
70005370011| 598509,75| 1187382,82| 262
70005370012| 598500,65| 1187388,86| 263
70003930023| 598588,27| 1187547,41| 264
70003930024| 598669,00| 1187692,51| 265
70005370013| 598664,80| 1187693,67| 266
70005370014| 598662,80| 1187716,20| 267
70005370015| 598639,40| 1187718,71| 268
70005370016| 598618,23| 1187706,80| 269
70005370017| 598600,90| 1187705,42| 270
70005370018| 598579,33| 1187720,92| 271
70005370019| 598519,61| 1187727,89| 272
70005370020| 598421,29| 1187748,58| 273
70005370021| 598360,09| 1187770,78| 274
70005370022| 598304,94| 1187748,31| 275
70005370023| 598248,03| 1187737,50| 276
70005370024| 598193,77| 1187736,59| 277
70005370025| 598162,48| 1187733,71| 278
70005370026| 598136,37| 1187732,37| 279
70005370027| 598107,05| 1187747,08| 280
70005370028| 598088,43| 1187760,25| 281
70005370029| 598087,48| 1187769,25| 282
70005370030| 598079,85| 1187779,81| 283
57004800014| 598062,09| 1187757,60| 284
70005370031| 598057,54| 1187753,66| 285
70003930051| 597990,45| 1187767,88| 286
70003930052| 597983,10| 1187755,15| 287
70003930053| 597952,15| 1187703,45| 288
70003930054| 597939,81| 1187683,08| 289
70003930055| 597933,66| 1187671,08| 290
70003930056| 597933,70| 1187674,58| 291
70003930057| 597936,37| 1187684,99| 292
70003930058| 597936,71| 1187701,41| 293
70003930059| 597934,03| 1187708,34| 294
70003930060| 597927,70| 1187718,53| 295
70003930061| 597924,73| 1187720,70| 296
70003930062| 597911,47| 1187731,65| 297
70003930063| 597904,62| 1187739,04| 298
70003930064| 597898,69| 1187746,62| 299
70003930065| 597894,84| 1187757,15| 300
70003930066| 597894,65| 1187763,52| 301
70003930067| 597893,94| 1187772,89| 302
70003930068| 597894,77| 1187782,38| 303
70003930069| 597898,15| 1187791,25| 304
70003930070| 597897,40| 1187803,46| 305
70003930071| 597893,95| 1187812,10| 306
70003930072| 597889,94| 1187820,53| 307
70003930073| 597885,67| 1187825,82| 308
70003930074| 597872,13| 1187837,55| 309
70003930075| 597850,93| 1187852,01| 310
70003930076| 597815,77| 1187874,43| 311
70003930077| 597801,45| 1187880,53| 312
70003930078| 597786,38| 1187849,68| 313
70003930079| 597780,34| 1187836,13| 314
70003930080| 597774,71| 1187819,00| 315
70003930081| 597773,11| 1187806,42| 316
70003930082| 597772,39| 1187788,24| 317
70003930083| 597771,48| 1187782,20| 318
70003930084| 597770,01| 1187775,43| 319
70003930085| 597765,53| 1187764,02| 320
70003930086| 597745,70| 1187732,97| 321
70003930087| 597738,71| 1187723,02| 322
70003930088| 597740,29| 1187734,87| 323
70003930089| 597743,55| 1187789,01| 324
70003930090| 597743,41| 1187810,25| 325
70003930091| 597746,38| 1187830,32| 326
70003930092| 597747,69| 1187864,09| 327
70003930093| 597748,64| 1187906,29| 328
70003930094| 597750,82| 1187929,85| 329
70003930095| 597754,88| 1187943,60| 330
70003930096| 597762,73| 1187958,47| 331
70003930097| 597765,46| 1187970,64| 332
70003930098| 597764,13| 1187979,72| 333
70003930099| 597755,46| 1187996,89| 334
70003930100| 597746,68| 1188007,90| 335
70003930101| 597739,39| 1188018,35| 336
70003930102| 597733,53| 1188035,50| 337
70003930103| 597725,77| 1188054,37| 338
70003930104| 597716,73| 1188081,79| 339
70003930105| 597726,26| 1188085,83| 340
70003930106| 597761,43| 1188095,41| 341
70003930107| 597768,46| 1188096,33| 342
70003930108| 597773,11| 1188096,59| 343
70003930109| 597792,06| 1188098,90| 344
70003930110| 597800,72| 1188101,53| 345
70003930111| 597811,03| 1188108,08| 346
70003930112| 597824,83| 1188119,54| 347
70003930113| 597838,33| 1188128,58| 348
70003930114| 597844,76| 1188135,97| 349
70003930115| 597848,83| 1188146,26| 350
70003930116| 597852,54| 1188156,66| 351
70003930117| 597857,29| 1188166,46| 352
70003930118| 597865,04| 1188172,04| 353
70003930119| 597877,56| 1188176,08| 354
70003930120| 597892,33| 1188178,07| 355
70003930121| 597909,46| 1188178,53| 356
70003930122| 597934,03| 1188176,12| 357
70003930123| 597955,54| 1188172,26| 358
70003930124| 597992,70| 1188162,52| 359
70003930125| 597999,88| 1188160,64| 360
70003930126| 598025,71| 1188157,51| 361
70003930127| 598125,98| 1188160,32| 362
70003930128| 598155,67| 1188167,84| 363
70003930129| 598142,50| 1188246,07| 364
70003930130| 598147,83| 1188259,90| 365
70003930131| 598151,49| 1188329,02| 366
70003930132| 598144,55| 1188361,64| 367
70003930133| 598109,21| 1188421,87| 368
70003930134| 598102,06| 1188430,62| 369
70003930135| 598086,66| 1188448,22| 370
70003930136| 598081,85| 1188457,58| 371
70003930137| 598073,77| 1188488,51| 372
70003930138| 598068,43| 1188516,23| 373
70003930139| 598063,92| 1188542,70| 374
70003930140| 598063,60| 1188565,70| 375
70003930141| 598064,82| 1188568,02| 376
70003930142| 598081,91| 1188552,87| 377
70003930143| 598096,76| 1188541,72| 378
70003930144| 598117,94| 1188530,14| 379
70003930145| 598136,63| 1188526,02| 380
70003930146| 598160,84| 1188523,07| 381
70003930147| 598188,30| 1188519,90| 382
70003930148| 598227,42| 1188524,16| 383
70003930149| 598253,27| 1188540,84| 384
70003930150| 598294,64| 1188565,12| 385
70003930153| 598314,32| 1188544,42| 386
70003930154| 598320,24| 1188528,47| 387
70003930155| 598328,69| 1188510,86| 388
70003930156| 598336,40| 1188504,67| 389
70003930157| 598344,74| 1188504,17| 390
70003930158| 598364,57| 1188512,42| 391
57004212193| 598371,26| 1188520,72| 392
57004212195| 598374,39| 1188524,62| 393
57004212197| 598373,30| 1188533,19| 394
57004212202| 598361,37| 1188553,72| 395
57004212206| 598354,55| 1188568,05| 396
57004212213| 598353,97| 1188584,41| 397
57004212217| 598353,49| 1188597,98| 398
57004212220| 598358,99| 1188602,71| 399
57004212229| 598363,18| 1188615,81| 400
57004212241| 598382,80| 1188635,80| 401
57004212252| 598418,85| 1188645,82| 402
57004212278| 598445,05| 1188678,09| 403
57004212313| 598452,66| 1188711,83| 404
57004212329| 598446,28| 1188727,36| 405
57004212419| 598410,78| 1188793,66| 406
57004212498| 598384,12| 1188857,19| 407
57004212547| 598371,04| 1188883,74| 408
57004212565| 598369,85| 1188892,41| 409
57004212593| 598376,40| 1188906,93| 410
57004212639| 598389,75| 1188931,50| 411
57004212661| 598394,68| 1188946,57| 412
57004212690| 598400,41| 1188964,10| 413
57004212742| 598401,44| 1188985,28| 414
57004212743| 598401,40| 1188985,90| 415
57004212768| 598400,76| 1188996,52| 416
57004212782| 598398,27| 1189003,68| 417
57004212789| 598397,53| 1189005,79| 418
57004212801| 598392,90| 1189012,24| 419
57004212818| 598384,84| 1189020,70| 420
57004212828| 598381,43| 1189024,29| 421
57004212850| 598376,11| 1189032,48| 422
57004212871| 598374,91| 1189040,42| 423
57004212888| 598375,79| 1189046,88| 424
57004212893| 598376,42| 1189048,72| 425
57004212915| 598379,61| 1189058,10| 426
57004212937| 598382,68| 1189065,08| 427
57004212953| 598385,28| 1189070,97| 428
57004212976| 598388,10| 1189077,38| 429
57004212990| 598390,80| 1189083,52| 430
57004213005| 598393,43| 1189090,17| 431
57004213024| 598396,67| 1189098,38| 432
57004213034| 598398,67| 1189105,05| 433
57004213052| 598403,52| 1189121,26| 434
57004213085| 598409,68| 1189141,46| 435
57004213107| 598414,56| 1189153,73| 436
57004213130| 598422,96| 1189168,15| 437
57004213142| 598430,69| 1189177,89| 438
57004213148| 598436,44| 1189183,04| 439
57004213159| 598449,81| 1189190,85| 440
57004213166| 598456,52| 1189195,63| 441
57004210271| 598461,88| 1189201,03| 442
57004210280| 598466,84| 1189209,23| 443
57004210288| 598470,13| 1189219,83| 444
57004210297| 598472,01| 1189233,37| 445
57004210304| 598473,44| 1189243,71| 446
57004210322| 598471,76| 1189266,99| 447
57004210332| 598468,33| 1189278,56| 448
57004210336| 598466,91| 1189283,37| 449
57004210347| 598460,80| 1189298,67| 450
57004210349| 598459,94| 1189300,81| 451
57004210360| 598449,50| 1189320,83| 452
57004210372| 598448,00| 1189333,28| 453
57004210398| 598450,62| 1189366,57| 454
57004210400| 598451,56| 1189369,06| 455
57004210401| 598453,88| 1189371,33| 456
57004210407| 598459,45| 1189374,33| 457
57004210410| 598468,25| 1189377,18| 458
57004210405| 598470,16| 1189373,14| 459
57004210402| 598489,31| 1189372,16| 460
57004210418| 598488,29| 1189383,17| 461
57004210420| 598506,06| 1189384,55| 462
57004210419| 598511,19| 1189384,03| 463
57004210417| 598535,50| 1189381,54| 464
57004210416| 598540,29| 1189381,06| 465
57004210406| 598550,03| 1189373,53| 466
Geometrický obrazec č. 2 – hranice Národní přírodní památky Pouzdřanská step - Kolby
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
57003350227| 598340,18| 1188830,08| 1
57003350224| 598348,50| 1188815,11| 2
57003350221| 598354,30| 1188802,27| 3
57004212416| 598357,51| 1188790,94| 4
57003350218| 598361,18| 1188777,95| 5
57004212379| 598362,52| 1188766,40| 6
57004212328| 598362,81| 1188727,27| 7
57003350185| 598362,38| 1188715,66| 8
57004212305| 598358,75| 1188704,41| 9
57003350183| 598356,88| 1188698,59| 10
57003350181| 598351,02| 1188690,02| 11
57004212288| 598345,71| 1188686,18| 12
57003350177| 598335,44| 1188681,03| 13
57003350175| 598323,79| 1188668,83| 14
57003350173| 598301,64| 1188641,56| 15
57004212231| 598291,84| 1188624,90| 16
57004040056| 598289,10| 1188628,49| 17
57004040057| 598257,08| 1188669,96| 18
57004212281| 598246,04| 1188678,72| 19
57004212316| 598230,49| 1188713,73| 20
57004212342| 598221,16| 1188741,89| 21
57004212386| 598218,10| 1188771,39| 22
57004212410| 598218,13| 1188786,47| 23
57004212462| 598218,20| 1188829,43| 24
57004212486| 598218,24| 1188851,82| 25
57004212530| 598218,28| 1188876,09| 26
57004212553| 598218,30| 1188887,58| 27
57004212573| 598212,56| 1188897,64| 28
57004210138| 598191,18| 1188935,16| 29
57004210141| 598188,73| 1188941,83| 30
57003350092| 598183,10| 1188957,12| 31
57003350090| 598182,71| 1188973,10| 32
57003350088| 598188,55| 1188999,63| 33
57004210178| 598195,47| 1189025,16| 34
57004210168| 598199,63| 1189009,03| 35
57003350288| 598203,70| 1188993,24| 36
57003350286| 598214,64| 1188984,32| 37
57004212703| 598244,36| 1188971,37| 38
57003350280| 598292,20| 1188953,91| 39
57003350278| 598293,39| 1188949,63| 40
57004212650| 598291,71| 1188939,67| 41
57004212605| 598286,76| 1188912,44| 42
57003350272| 598284,02| 1188897,77| 43
57004212552| 598284,66| 1188887,08| 44
57004212508| 598286,05| 1188865,46| 45
57004212452| 598290,65| 1188824,97| 46
57003350195| 598292,22| 1188816,68| 47
57003350193| 598299,66| 1188804,45| 48
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 151/2014 Sb.
Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Pouzdřanská step - Kolby
Geometrický obrazec č. 1 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Pouzdřanská step - Kolby
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
57003080001| 599456,31| 1187738,88| 1
57003080205| 599527,28| 1187747,48| 2
57003080206| 599551,10| 1187751,35| 3
57003080207| 599591,50| 1187764,55| 4
57003080208| 599606,64| 1187776,02| 5
57003080209| 599613,33| 1187788,30| 6
57003080210| 599611,22| 1187795,32| 7
57003080211| 599611,77| 1187800,07| 8
57003080212| 599613,07| 1187813,08| 9
57003080213| 599614,81| 1187820,01| 10
57003080214| 599619,33| 1187827,11| 11
57003080215| 599626,72| 1187830,98| 12
57002880007| 599630,31| 1187831,16| 13
57002880006| 599638,92| 1187830,49| 14
57002880005| 599651,65| 1187826,25| 15
57002880004| 599675,32| 1187824,81| 16
57002880003| 599693,24| 1187826,85| 17
57002880002| 599720,94| 1187838,05| 18
57002880001| 599727,97| 1187844,24| 19
57001700139| 599728,58| 1187843,00| 20
57001700140| 599732,22| 1187835,54| 21
57001700047| 599732,60| 1187834,77| 22
57001700142| 599733,27| 1187830,78| 23
57001700144| 599734,20| 1187825,27| 24
57001700025| 599734,88| 1187821,29| 25
57001700029| 599736,57| 1187811,30| 26
57001700037| 599737,15| 1187807,86| 27
57001700036| 599737,22| 1187801,97| 28
57001700147| 599737,42| 1187784,05| 29
57001700048| 599737,51| 1187776,79| 30
57001700262| 599739,80| 1187776,99| 31
57001700049| 599750,90| 1187779,64| 32
57001700152| 599758,56| 1187759,20| 33
57001700019| 599762,45| 1187748,82| 34
57001700024| 599767,89| 1187734,28| 35
57001700242| 599778,39| 1187715,77| 36
57001700023| 599780,71| 1187711,39| 37
57001700263| 599787,29| 1187698,93| 38
57001700050| 599796,69| 1187683,12| 39
57001700135| 599825,13| 1187657,66| 40
57001700098| 599826,68| 1187656,27| 41
57001700051| 599831,24| 1187652,18| 42
57001700052| 599853,66| 1187681,17| 43
57001700053| 599867,77| 1187706,85| 44
57001700105| 599882,81| 1187722,20| 45
57001700264| 599896,17| 1187735,85| 46
57003080027| 599883,86| 1187721,91| 47
57003080028| 599889,30| 1187720,39| 48
57003080029| 599888,02| 1187705,46| 49
57003080030| 599884,39| 1187690,91| 50
57003080031| 599904,01| 1187677,03| 51
57003080032| 599915,07| 1187651,09| 52
57003080033| 599900,06| 1187641,95| 53
57003080034| 599885,83| 1187608,31| 54
57003080035| 599882,83| 1187585,67| 55
57003080036| 599875,16| 1187573,81| 56
57003080037| 599857,09| 1187564,52| 57
57003080038| 599819,64| 1187559,12| 58
57003080039| 599812,36| 1187540,45| 59
57003080040| 599792,41| 1187504,51| 60
57003080042| 599767,52| 1187482,58| 61
57003080043| 599750,11| 1187476,63| 62
57003080044| 599712,07| 1187463,63| 63
57003080045| 599687,72| 1187455,31| 64
57003080046| 599629,42| 1187432,10| 65
57003080047| 599580,41| 1187408,58| 66
57003080048| 599555,77| 1187393,38| 67
57003080049| 599527,96| 1187376,22| 68
57003080050| 599484,64| 1187344,21| 69
57003080051| 599465,04| 1187327,73| 70
57003080052| 599457,31| 1187353,27| 71
57003080053| 599462,66| 1187369,02| 72
57003080054| 599456,49| 1187375,48| 73
57003080055| 599431,53| 1187382,56| 74
57003080056| 599415,65| 1187392,19| 75
57003080057| 599396,57| 1187407,74| 76
57003080058| 599390,22| 1187408,70| 77
57003080059| 599369,12| 1187404,92| 78
57003080060| 599364,73| 1187401,71| 79
57003080061| 599354,64| 1187391,07| 80
57003080062| 599336,37| 1187384,77| 81
57003080063| 599322,83| 1187383,51| 82
57003080064| 599296,42| 1187385,11| 83
57003080065| 599276,85| 1187375,63| 84
57003080066| 599222,77| 1187362,84| 85
57004800013| 599220,29| 1187368,19| 86
57004800012| 599193,66| 1187427,03| 87
57004800011| 599169,46| 1187476,07| 88
57004800010| 599163,39| 1187487,10| 89
57004800009| 599159,01| 1187496,04| 90
57004800008| 599178,99| 1187497,98| 91
57004800007| 599202,34| 1187489,47| 92
57004800006| 599216,03| 1187490,67| 93
57004800005| 599256,84| 1187505,01| 94
57004800004| 599295,68| 1187514,78| 95
57004800003| 599359,76| 1187517,05| 96
57004800002| 599383,78| 1187519,86| 97
57004800001| 599421,16| 1187511,42| 98
57003080012| 599426,37| 1187507,87| 99
57003080011| 599422,14| 1187523,71| 100
57003080010| 599360,26| 1187526,65| 101
57003080009| 599343,32| 1187534,94| 102
57003080008| 599328,03| 1187580,06| 103
57003080007| 599324,17| 1187594,98| 104
57003080006| 599311,46| 1187648,01| 105
57003080005| 599301,51| 1187700,13| 106
57003080004| 599332,08| 1187703,26| 107
57003080003| 599386,04| 1187731,80| 108
57003080002| 599404,08| 1187734,40| 109
Geometrický obrazec č. 2 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Pouzdřanská step - Kolby
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
57004210397| 598589,21| 1189365,46| 1
57004210406| 598550,03| 1189373,53| 2
57004210416| 598540,29| 1189381,06| 3
57004210417| 598535,50| 1189381,54| 4
57004210419| 598511,19| 1189384,03| 5
57004210420| 598506,06| 1189384,55| 6
57004210418| 598488,29| 1189383,17| 7
57004210436| 598486,83| 1189415,45| 8
57004210439| 598543,23| 1189417,48| 9
57004210442| 598572,60| 1189421,23| 10
57004210449| 598612,11| 1189429,76| 11
57004210453| 598631,23| 1189438,57| 12
57004210429| 598609,90| 1189403,25| 13
57004210403| 598592,26| 1189372,30| 14
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 151/2014 Sb.
Orientační grafické znázornění Národní přírodní památky Pouzdřanská step - Kolby a jejího ochranného pásma
20.6MB
1)
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.
2)
Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 3 odst. 2 a § 31 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). |
Vyhláška č. 150/2014 Sb. | Vyhláška č. 150/2014 Sb.
Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Na Adamcích a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Vyhlášeno 29. 7. 2014, datum účinnosti 1. 8. 2014, částka 62/2014
* § 1 - Vymezení národní přírodní památky
* § 2 - Předmět ochrany
* § 3 - Bližší ochranné podmínky
* § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 150/2014 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 150/2014 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 150/2014 Sb.
Aktuální znění od 1. 8. 2014
150
VYHLÁŠKA
ze dne 18. července 2014
o vyhlášení Národní přírodní památky Na Adamcích a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 349/2009 Sb.:
§ 1
Vymezení národní přírodní památky
(1)
Vyhlašuje se Národní přírodní památka Na Adamcích (dále jen „národní přírodní památka“).
(2)
Národní přírodní památka se rozkládá na území Jihomoravského kraje, v katastrálních územíchkatastrálních územích Želetice u Kyjova a Nenkovice. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3)
Ochranné pásmo národní přírodní památky se rozkládá na území Jihomoravského kraje, v katastrálních územíchkatastrálních územích Želetice u Kyjova a Nenkovice. Hranice ochranného pásma národní přírodní památky se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznamy souřadnic vrcholů geometrických obrazců tak, jak jdou v obrazcích za sebou, jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(4)
Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 2
Předmět ochrany
Předmětem ochrany národní přírodní památky jsou:
a)
společenstva subpanonských úzkolistých suchých trávníků (Festucion valesiacae) a širokolistých suchých trávníků (Bromion erecti),
b)
vzácné a ohrožené druhy rostlinrostlin, zejména populace druhů hadinec červený (Echium maculatum) a lýkovec vonný (Daphne cneorum), včetně jejich biotopůbiotopů, a
c)
vzácné a ohrožené druhy živočichů, zejména populace druhů modráska ligrusového (Polyommatus damon), kudlanka nábožná (Mantis religiosa) a strnad luční (Miliaria calandra), včetně jejich biotopůbiotopů.
§ 3
Bližší ochranné podmínky
Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce
a)
povolovat nebo provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití2),
b)
povolovat a provádět změny dokončených staveb nebo změny staveb před jejich dokončením nebo umisťovat stavby, reklamní a informační zařízení,
c)
povolovat nebo provádět geologické práce spojené se zásahem do zemského povrchu,
d)
upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu,
e)
vyznačovat cyklistické trasy nebo turistické trasy,
f)
hnojit pozemky nebo používat chemické prostředky, nebo
g)
vysazovat nebo vysévat rostlinyrostliny anebo vypouštět živočichy.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2014.
Ministr:
Mgr. Brabec v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 150/2014 Sb.
Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Na Adamcích
Geometrický obrazec – hranice Národní přírodní památky Na Adamcích
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
87002092392| 572173,77| 1184834,62| 1
87002092370| 572224,26| 1184788,57| 2
87002092372| 572239,83| 1184769,12| 3
87002092373| 572248,86| 1184755,58| 4
87002092374| 572256,03| 1184738,48| 5
87002092375| 572266,54| 1184716,69| 6
87002092376| 572270,84| 1184708,07| 7
87003510023| 572273,18| 1184696,11| 8
87003510024| 572273,17| 1184685,95| 9
87003510025| 572273,25| 1184678,35| 10
87003510026| 572273,04| 1184671,65| 11
87002092188| 572271,88| 1184665,63| 12
87002463737| 572261,23| 1184660,74| 13
87002463732| 572257,72| 1184659,54| 14
87002463728| 572251,77| 1184657,50| 15
87002463727| 572244,19| 1184657,19| 16
87002463710| 572248,97| 1184647,43| 17
87002463687| 572249,82| 1184637,00| 18
87002463671| 572249,02| 1184630,55| 19
87002463658| 572251,16| 1184625,92| 20
87002463463| 572286,94| 1184545,76| 21
87003510028| 572288,41| 1184541,19| 22
87003510029| 572273,96| 1184534,39| 23
87003510030| 572263,38| 1184526,46| 24
87003510031| 572251,80| 1184514,76| 25
87003510032| 572234,87| 1184496,48| 26
87003510033| 572217,95| 1184478,14| 27
87003510034| 572205,66| 1184466,94| 28
87003510035| 572196,84| 1184474,85| 29
87003510036| 572181,02| 1184490,69| 30
87003510037| 572162,00| 1184511,42| 31
87003510038| 572141,24| 1184533,97| 32
87003510039| 572131,00| 1184544,87| 33
87002463505| 572115,92| 1184562,85| 34
87002463568| 572106,09| 1184583,62| 35
87002091670| 572095,75| 1184614,18| 36
87003510040| 572086,77| 1184624,35| 37
87003510041| 572069,90| 1184644,70| 38
87003510042| 572053,44| 1184671,38| 39
87002463824| 572026,66| 1184723,30| 40
87002091653| 572016,57| 1184710,23| 41
87002091652| 572010,17| 1184693,98| 42
87002463694| 572006,06| 1184640,20| 43
87002091649| 572009,31| 1184627,37| 44
87002091648| 572018,20| 1184611,52| 45
87002091647| 572028,82| 1184596,28| 46
87002091646| 572039,55| 1184579,04| 47
87002091645| 572046,52| 1184566,62| 48
87002091595| 572046,60| 1184538,87| 49
87002091600| 572011,88| 1184529,57| 50
87002091603| 572000,99| 1184527,51| 51
87002091601| 572012,60| 1184513,35| 52
87002091632| 572040,96| 1184463,35| 53
87002091635| 572062,86| 1184418,21| 54
87002463077| 572057,90| 1184415,93| 55
87002463060| 572044,67| 1184409,83| 56
87002091954| 572039,41| 1184407,41| 57
87002091946| 572016,78| 1184398,65| 58
87002091945| 572014,69| 1184401,18| 59
87002091942| 571984,77| 1184387,16| 60
87002091470| 571962,00| 1184382,06| 61
87002091473| 571954,65| 1184376,28| 62
87002091474| 571944,76| 1184374,12| 63
87002091492| 571940,35| 1184379,97| 64
87002091493| 571922,61| 1184408,39| 65
87002091494| 571915,92| 1184420,83| 66
87002091498| 571902,58| 1184454,51| 67
87002091369| 571888,95| 1184467,60| 68
87002091372| 571885,38| 1184471,99| 69
87002091406| 571865,44| 1184494,16| 70
87002091402| 571870,20| 1184530,30| 71
87002091400| 571869,31| 1184540,79| 72
87002091398| 571863,68| 1184557,47| 73
87002091396| 571862,59| 1184571,14| 74
87002091389| 571870,63| 1184656,51| 75
87002091388| 571867,67| 1184665,06| 76
87002091386| 571829,99| 1184676,36| 77
87002091384| 571813,98| 1184681,79| 78
87002091231| 571798,44| 1184683,65| 79
87002091233| 571791,31| 1184679,90| 80
87002091234| 571786,97| 1184669,41| 81
87002091235| 571785,92| 1184656,32| 82
87002091237| 571792,32| 1184623,04| 83
87002091239| 571794,74| 1184602,34| 84
87002091242| 571794,18| 1184587,15| 85
87002091243| 571791,61| 1184568,13| 86
87002091244| 571788,58| 1184551,55| 87
87002091247| 571783,23| 1184531,75| 88
87002091251| 571762,69| 1184473,34| 89
87002091254| 571748,89| 1184433,31| 90
87001540054| 571744,81| 1184430,99| 91
87002091256| 571741,53| 1184420,17| 92
87001540056| 571734,67| 1184404,91| 93
87002091075| 571727,70| 1184393,41| 94
87002091121| 571710,41| 1184387,28| 95
87002091120| 571707,88| 1184388,37| 96
87002091095| 571701,95| 1184389,76| 97
87002091107| 571691,56| 1184394,63| 98
87002091108| 571680,88| 1184397,56| 99
87002091109| 571676,13| 1184395,63| 100
87002471141| 571638,24| 1184352,74| 101
87002090577| 571628,76| 1184342,01| 102
87002471144| 571601,37| 1184363,22| 103
87003510043| 571595,58| 1184367,71| 104
87003510044| 571592,11| 1184363,92| 105
87003510045| 571582,73| 1184353,81| 106
87003510046| 571591,03| 1184346,10| 107
87002090564| 571582,49| 1184336,89| 108
87002463046| 571520,15| 1184406,07| 109
87002463037| 571514,19| 1184402,43| 110
45001800248| 571511,08| 1184400,53| 111
87002463024| 571504,49| 1184396,51| 112
45001800038| 571501,10| 1184394,44| 113
45001800252| 571499,68| 1184396,16| 114
45001800253| 571502,92| 1184402,86| 115
45001800040| 571498,41| 1184414,64| 116
45001800004| 571495,78| 1184421,47| 117
45001800003| 571498,57| 1184423,43| 118
45001800002| 571513,77| 1184437,59| 119
45001800001| 571545,72| 1184472,38| 120
45001790004| 571565,91| 1184494,25| 121
45001820081| 571595,16| 1184524,54| 122
45001820119| 571597,97| 1184515,96| 123
45001820118| 571603,22| 1184514,70| 124
45001820117| 571604,84| 1184512,29| 125
45001790006| 571618,03| 1184495,35| 126
45001790008| 571625,42| 1184486,08| 127
45001790005| 571630,44| 1184481,88| 128
45001790001| 571631,68| 1184483,34| 129
45001560053| 571639,55| 1184492,55| 130
45001820060| 571657,97| 1184516,59| 131
45001560052| 571666,96| 1184528,32| 132
45001820050| 571670,72| 1184530,67| 133
45001560051| 571673,49| 1184532,41| 134
45001820040| 571678,86| 1184534,72| 135
45001560050| 571688,16| 1184538,73| 136
45001820038| 571692,26| 1184539,65| 137
45001820036| 571704,98| 1184542,49| 138
45001560049| 571714,29| 1184544,57| 139
45001820034| 571715,44| 1184546,09| 140
45001820032| 571721,50| 1184554,13| 141
45001560048| 571723,21| 1184556,39| 142
45001820030| 571724,62| 1184566,86| 143
45001820028| 571725,39| 1184572,53| 144
45001820026| 571726,17| 1184578,30| 145
45001820018| 571727,54| 1184588,45| 146
45001820012| 571729,19| 1184600,71| 147
45001560047| 571729,86| 1184605,64| 148
45001820010| 571730,05| 1184612,75| 149
45001560046| 571730,33| 1184623,08| 150
45001820011| 571729,93| 1184626,97| 151
45001820015| 571729,17| 1184634,35| 152
45001820021| 571728,39| 1184641,89| 153
45001560045| 571728,25| 1184643,27| 154
45001820023| 571727,92| 1184655,82| 155
45001560044| 571727,73| 1184662,84| 156
45001820016| 571728,32| 1184667,67| 157
45001820008| 571729,67| 1184678,91| 158
45001560043| 571730,46| 1184685,42| 159
45001820006| 571731,87| 1184689,34| 160
45001820005| 571737,16| 1184704,09| 161
45001820004| 571740,71| 1184713,98| 162
45001820003| 571744,66| 1184724,98| 163
45001560042| 571746,66| 1184730,57| 164
45001820002| 571750,65| 1184737,71| 165
45001560041| 571751,16| 1184738,62| 166
45001560040| 571756,77| 1184744,38| 167
45001820001| 571759,99| 1184744,44| 168
45001560039| 571770,40| 1184744,62| 169
45001560038| 571790,22| 1184759,62| 170
45001560037| 571794,80| 1184765,61| 171
45001560036| 571818,97| 1184775,84| 172
45001560035| 571828,98| 1184781,58| 173
45001560034| 571836,27| 1184787,96| 174
87002463927| 571841,67| 1184794,92| 175
87002091201| 571844,86| 1184794,15| 176
87002091200| 571847,17| 1184793,59| 177
87002091440| 571849,81| 1184792,04| 178
87002091439| 571852,83| 1184787,62| 179
87003510001| 571850,38| 1184771,29| 180
87003510002| 571842,68| 1184751,93| 181
87003510003| 571836,55| 1184738,68| 182
87003510004| 571828,17| 1184722,56| 183
87003510005| 571834,34| 1184718,33| 184
87003510006| 571847,45| 1184718,87| 185
87003510007| 571862,12| 1184724,37| 186
87003510008| 571870,90| 1184726,77| 187
87003510009| 571883,44| 1184726,84| 188
87003510010| 571891,98| 1184722,80| 189
87003510011| 571901,54| 1184714,08| 190
87003510012| 571912,00| 1184700,95| 191
87003510013| 571921,06| 1184693,18| 192
87003510014| 571928,37| 1184689,36| 193
87003510015| 571935,28| 1184687,17| 194
87003510016| 571945,67| 1184687,46| 195
87003510017| 571952,26| 1184692,40| 196
87003510018| 571955,77| 1184699,05| 197
87003510019| 571962,58| 1184719,73| 198
87002463863| 571970,42| 1184740,88| 199
87002091819| 571975,28| 1184746,57| 200
87002463873| 571979,11| 1184748,65| 201
87002091815| 571988,27| 1184753,62| 202
87002463884| 572008,48| 1184759,67| 203
87002091813| 572010,88| 1184760,39| 204
87002091811| 572020,89| 1184765,42| 205
87002463894| 572023,32| 1184766,45| 206
87002091807| 572042,39| 1184774,58| 207
87002463908| 572046,20| 1184775,05| 208
87002091806| 572054,18| 1184776,04| 209
87002091805| 572062,48| 1184773,69| 210
87002091804| 572073,46| 1184765,22| 211
87002463889| 572076,29| 1184761,93| 212
87002091803| 572079,19| 1184758,57| 213
87002091801| 572088,60| 1184746,80| 214
87002091799| 572098,68| 1184740,72| 215
87002463864| 572100,34| 1184740,88| 216
87002463866| 572111,50| 1184741,94| 217
87002091793| 572118,20| 1184742,58| 218
87002463867| 572124,04| 1184742,14| 219
87002091790| 572129,26| 1184741,74| 220
87002463856| 572140,14| 1184738,06| 221
87002463842| 572157,57| 1184732,17| 222
87002463839| 572161,69| 1184730,74| 223
87002091782| 572180,93| 1184724,09| 224
87002091779| 572189,41| 1184724,84| 225
87002463805| 572200,01| 1184706,13| 226
87002092209| 572194,80| 1184726,55| 227
87002092208| 572187,52| 1184744,26| 228
87002092210| 572180,18| 1184761,64| 229
87002092212| 572166,52| 1184788,10| 230
87002092216| 572157,96| 1184816,29| 231
87002463952| 572159,94| 1184822,16| 232
87002092217| 572160,27| 1184823,14| 233
87002463958| 572165,18| 1184827,31| 234
87002463961| 572169,29| 1184830,81| 235
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 150/2014 Sb.
Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Na Adamcích
Geometrický obrazec č. 1 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Na Adamcích
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
87003510027| 572269,38| 1184661,18| 1
87002463730| 572262,83| 1184658,17| 2
87002463729| 572261,73| 1184657,53| 3
87002463719| 572254,20| 1184653,12| 4
87002463710| 572248,97| 1184647,43| 5
87002463727| 572244,19| 1184657,19| 6
87002463728| 572251,77| 1184657,50| 7
87002463732| 572257,72| 1184659,54| 8
87002463737| 572261,23| 1184660,74| 9
87002092188| 572271,88| 1184665,63| 10
Geometrický obrazec č. 2 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Na Adamcích
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
87002463687| 572249,82| 1184637,00| 1
87002463676| 572252,18| 1184632,06| 2
87002463667| 572253,28| 1184629,71| 3
87002463662| 572254,36| 1184627,35| 4
87003510066| 572292,05| 1184542,90| 5
87003510028| 572288,41| 1184541,19| 6
87002463463| 572286,94| 1184545,76| 7
87002463658| 572251,16| 1184625,92| 8
87002463671| 572249,02| 1184630,55| 9
Geometrický obrazec č. 3 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Na Adamcích
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
87002091653| 572016,57| 1184710,23| 1
87002463782| 572014,93| 1184691,15| 2
87002463695| 572011,10| 1184640,64| 3
87002463665| 572013,99| 1184629,24| 4
87002463634| 572022,50| 1184614,08| 5
87002463525| 572051,52| 1184568,07| 6
87002463482| 572051,56| 1184554,22| 7
87002091592| 572058,63| 1184536,80| 8
87002091642| 572083,01| 1184499,03| 9
87002091641| 572089,41| 1184484,37| 10
87002091640| 572096,42| 1184462,45| 11
87002091639| 572102,61| 1184441,87| 12
87002091638| 572087,34| 1184465,93| 13
87002463430| 572049,13| 1184534,35| 14
87002463421| 572035,33| 1184530,91| 15
87002463405| 572022,30| 1184527,66| 16
87002463394| 572009,87| 1184524,57| 17
87002463363| 572016,79| 1184516,13| 18
87002463093| 572067,41| 1184420,30| 19
87002091635| 572062,86| 1184418,21| 20
87002091632| 572040,96| 1184463,35| 21
87002091601| 572012,60| 1184513,35| 22
87002091603| 572000,99| 1184527,51| 23
87002091600| 572011,88| 1184529,57| 24
87002091595| 572046,60| 1184538,87| 25
87002091645| 572046,52| 1184566,62| 26
87002091646| 572039,55| 1184579,04| 27
87002091647| 572028,82| 1184596,28| 28
87002091648| 572018,20| 1184611,52| 29
87002091649| 572009,31| 1184627,37| 30
87002463694| 572006,06| 1184640,20| 31
87002091652| 572010,17| 1184693,98| 32
Geometrický obrazec č. 4 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Na Adamcích
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
87002463045| 572046,70| 1184405,93| 1
87002463011| 572015,30| 1184392,59| 2
87002463006| 572012,86| 1184391,73| 3
87002462980| 571992,96| 1184384,72| 4
87002462972| 571986,40| 1184382,40| 5
87002462955| 571974,04| 1184377,90| 6
87002462937| 571956,84| 1184371,64| 7
87002462925| 571942,70| 1184368,55| 8
87002462954| 571936,20| 1184377,17| 9
87002463088| 571911,42| 1184418,61| 10
87002463188| 571898,33| 1184451,66| 11
87002463216| 571885,27| 1184464,21| 12
87002463289| 571860,18| 1184492,53| 13
87002463416| 571865,17| 1184530,42| 14
87002463432| 571864,80| 1184534,80| 15
87002463447| 571864,38| 1184539,76| 16
87002463486| 571858,75| 1184556,46| 17
87002463531| 571857,57| 1184571,18| 18
87002463559| 571858,54| 1184581,50| 19
87002463611| 571860,51| 1184602,38| 20
87002463651| 571862,39| 1184622,34| 21
87002463723| 571865,55| 1184655,90| 22
87002463738| 571863,78| 1184661,01| 23
87002463755| 571828,47| 1184671,60| 24
87002463765| 571812,37| 1184677,06| 25
87002463761| 571794,35| 1184675,52| 26
87002463735| 571789,19| 1184660,49| 27
87002463699| 571792,73| 1184642,08| 28
87002463654| 571796,28| 1184623,65| 29
87002463645| 571796,65| 1184620,48| 30
87002463612| 571798,75| 1184602,50| 31
87002463601| 571798,64| 1184599,52| 32
87002463575| 571798,17| 1184586,81| 33
87002463520| 571795,56| 1184567,50| 34
87002463502| 571794,54| 1184561,90| 35
87002463474| 571792,49| 1184550,67| 36
87002463418| 571787,05| 1184530,56| 37
87002463233| 571766,47| 1184472,03| 38
87002463198| 571761,05| 1184456,35| 39
87002463105| 571750,02| 1184424,40| 40
87002463048| 571740,12| 1184406,49| 41
87002463038| 571738,17| 1184402,98| 42
87002463002| 571730,98| 1184391,10| 43
87002462839| 571693,18| 1184344,55| 44
87002462803| 571684,72| 1184334,12| 45
87002462768| 571674,94| 1184324,86| 46
87002091053| 571663,97| 1184312,01| 47
87002091056| 571657,50| 1184315,85| 48
87002091063| 571658,17| 1184320,33| 49
87002091064| 571660,21| 1184326,44| 50
87002091092| 571682,86| 1184360,24| 51
87002091093| 571694,60| 1184377,11| 52
87002462983| 571699,43| 1184385,42| 53
87002462995| 571689,83| 1184389,92| 54
87002463009| 571681,19| 1184392,29| 55
87002463004| 571679,09| 1184391,43| 56
87002471140| 571643,60| 1184351,22| 57
87002462806| 571629,46| 1184335,19| 58
87002462881| 571600,97| 1184356,80| 59
87003510044| 571592,11| 1184363,92| 60
87003510043| 571595,58| 1184367,71| 61
87002471144| 571601,37| 1184363,22| 62
87002090577| 571628,76| 1184342,01| 63
87002471141| 571638,24| 1184352,74| 64
87002091109| 571676,13| 1184395,63| 65
87002091108| 571680,88| 1184397,56| 66
87002091107| 571691,56| 1184394,63| 67
87002091095| 571701,95| 1184389,76| 68
87002091120| 571707,88| 1184388,37| 69
87002091121| 571710,41| 1184387,28| 70
87002091075| 571727,70| 1184393,41| 71
87001540056| 571734,67| 1184404,91| 72
87002091256| 571741,53| 1184420,17| 73
87001540054| 571744,81| 1184430,99| 74
87002091254| 571748,89| 1184433,31| 75
87002091251| 571762,69| 1184473,34| 76
87002091247| 571783,23| 1184531,75| 77
87002091244| 571788,58| 1184551,55| 78
87002091243| 571791,61| 1184568,13| 79
87002091242| 571794,18| 1184587,15| 80
87002091239| 571794,74| 1184602,34| 81
87002091237| 571792,32| 1184623,04| 82
87002091235| 571785,92| 1184656,32| 83
87002091234| 571786,97| 1184669,41| 84
87002091233| 571791,31| 1184679,90| 85
87002091231| 571798,44| 1184683,65| 86
87002091384| 571813,98| 1184681,79| 87
87002091386| 571829,99| 1184676,36| 88
87002091388| 571867,67| 1184665,06| 89
87002091389| 571870,63| 1184656,51| 90
87002091396| 571862,59| 1184571,14| 91
87002091398| 571863,68| 1184557,47| 92
87002091400| 571869,31| 1184540,79| 93
87002091402| 571870,20| 1184530,30| 94
87002091406| 571865,44| 1184494,16| 95
87002091372| 571885,38| 1184471,99| 96
87002091369| 571888,95| 1184467,60| 97
87002091498| 571902,58| 1184454,51| 98
87002091494| 571915,92| 1184420,83| 99
87002091493| 571922,61| 1184408,39| 100
87002091492| 571940,35| 1184379,97| 101
87002091474| 571944,76| 1184374,12| 102
87002091473| 571954,65| 1184376,28| 103
87002091470| 571962,00| 1184382,06| 104
87002091942| 571984,77| 1184387,16| 105
87002091945| 572014,69| 1184401,18| 106
87002091946| 572016,78| 1184398,65| 107
87002091954| 572039,41| 1184407,41| 108
87002463060| 572044,67| 1184409,83| 109
Geometrický obrazec č. 5 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Na Adamcích
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
45001790005| 571630,44| 1184481,88| 1
45001790008| 571625,42| 1184486,08| 2
45001790006| 571618,03| 1184495,35| 3
45001820117| 571604,84| 1184512,29| 4
45001820118| 571603,22| 1184514,70| 5
45001820119| 571597,97| 1184515,96| 6
45001820081| 571595,16| 1184524,54| 7
45001790004| 571565,91| 1184494,25| 8
45001800001| 571545,72| 1184472,38| 9
45001800002| 571513,77| 1184437,59| 10
45001800003| 571498,57| 1184423,43| 11
45001800004| 571495,78| 1184421,47| 12
45001800048| 571495,41| 1184422,43| 13
45001800009| 571493,06| 1184424,89| 14
45001800008| 571496,06| 1184427,00| 15
45001800007| 571510,55| 1184440,55| 16
45001800006| 571542,50| 1184475,33| 17
45001790010| 571562,77| 1184497,29| 18
45001820082| 571593,62| 1184529,24| 19
45001820073| 571599,71| 1184533,43| 20
45003500001| 571630,15| 1184505,77| 21
45003500002| 571656,78| 1184539,65| 22
45003500003| 571666,50| 1184545,73| 23
45003500004| 571683,52| 1184553,06| 24
45003500005| 571705,64| 1184558,01| 25
45003500006| 571708,87| 1184562,29| 26
45003500007| 571714,89| 1184606,85| 27
45003500008| 571715,31| 1184622,51| 28
45003500009| 571713,27| 1184642,30| 29
45003500010| 571712,71| 1184663,54| 30
45003500011| 571715,77| 1184688,90| 31
45003500012| 571732,96| 1184736,80| 32
45003500013| 571739,03| 1184747,67| 33
45003500014| 571750,33| 1184759,27| 34
45003500015| 571765,25| 1184759,53| 35
45001880122| 571778,80| 1184764,90| 36
45001880076| 571791,37| 1184772,84| 37
45001880054| 571798,48| 1184775,44| 38
45001880056| 571807,35| 1184779,10| 39
45001880075| 571813,73| 1184781,75| 40
45001880058| 571815,93| 1184783,04| 41
45001880061| 571823,69| 1184787,59| 42
45001880074| 571825,39| 1184788,58| 43
45001880053| 571830,79| 1184793,71| 44
45001880073| 571837,31| 1184801,21| 45
45001880047| 571842,75| 1184808,00| 46
45001880072| 571844,75| 1184810,50| 47
45001880043| 571848,02| 1184815,80| 48
45003500016| 571853,60| 1184812,52| 49
87002463929| 571858,81| 1184795,55| 50
87002463847| 571892,31| 1184733,71| 51
87002463806| 571918,63| 1184708,27| 52
87002463797| 571927,65| 1184700,49| 53
87002463787| 571940,31| 1184696,78| 54
87002463789| 571944,26| 1184697,42| 55
87002463791| 571944,67| 1184698,56| 56
87002463820| 571952,47| 1184720,06| 57
87002463827| 571954,59| 1184725,90| 58
87002463833| 571955,50| 1184728,41| 59
87003510047| 571959,01| 1184750,62| 60
87003510048| 571965,68| 1184758,43| 61
87003510049| 571982,48| 1184767,54| 62
87003510050| 572005,32| 1184774,38| 63
87003510051| 572014,58| 1184779,03| 64
87003510052| 572038,45| 1184789,21| 65
87003510053| 572055,35| 1184791,30| 66
87003510054| 572069,35| 1184787,33| 67
87003510055| 572083,97| 1184776,06| 68
87003510056| 572098,55| 1184758,31| 69
87003510057| 572102,19| 1184756,12| 70
87003510058| 572118,06| 1184757,63| 71
87003510059| 572132,30| 1184756,55| 72
87003510060| 572171,65| 1184743,11| 73
87003510061| 572166,57| 1184755,30| 74
87003510062| 572152,56| 1184782,43| 75
87003510063| 572142,21| 1184816,53| 76
87003510064| 572147,39| 1184831,87| 77
87003510065| 572164,05| 1184846,05| 78
87002463981| 572187,85| 1184843,86| 79
87002092397| 572192,16| 1184846,29| 80
87002092399| 572196,48| 1184846,93| 81
87002092400| 572196,31| 1184844,13| 82
87002092367| 572231,46| 1184818,04| 83
87002463937| 572244,83| 1184808,22| 84
87003510020| 572235,21| 1184807,94| 85
87003510021| 572226,67| 1184805,51| 86
87003510022| 572223,71| 1184797,78| 87
87002092370| 572224,26| 1184788,57| 88
87002092392| 572173,77| 1184834,62| 89
87002463961| 572169,29| 1184830,81| 90
87002463958| 572165,18| 1184827,31| 91
87002092217| 572160,27| 1184823,14| 92
87002463952| 572159,94| 1184822,16| 93
87002092216| 572157,96| 1184816,29| 94
87002092212| 572166,52| 1184788,10| 95
87002092210| 572180,18| 1184761,64| 96
87002092208| 572187,52| 1184744,26| 97
87002092209| 572194,80| 1184726,55| 98
87002463805| 572200,01| 1184706,13| 99
87002091779| 572189,41| 1184724,84| 100
87002091782| 572180,93| 1184724,09| 101
87002463839| 572161,69| 1184730,74| 102
87002463842| 572157,57| 1184732,17| 103
87002463856| 572140,14| 1184738,06| 104
87002091790| 572129,26| 1184741,74| 105
87002463867| 572124,04| 1184742,14| 106
87002091793| 572118,20| 1184742,58| 107
87002463866| 572111,50| 1184741,94| 108
87002463864| 572100,34| 1184740,88| 109
87002091799| 572098,68| 1184740,72| 110
87002091801| 572088,60| 1184746,80| 111
87002091803| 572079,19| 1184758,57| 112
87002463889| 572076,29| 1184761,93| 113
87002091804| 572073,46| 1184765,22| 114
87002091805| 572062,48| 1184773,69| 115
87002091806| 572054,18| 1184776,04| 116
87002463908| 572046,20| 1184775,05| 117
87002091807| 572042,39| 1184774,58| 118
87002463894| 572023,32| 1184766,45| 119
87002091811| 572020,89| 1184765,42| 120
87002091813| 572010,88| 1184760,39| 121
87002463884| 572008,48| 1184759,67| 122
87002091815| 571988,27| 1184753,62| 123
87002463873| 571979,11| 1184748,65| 124
87002091819| 571975,28| 1184746,57| 125
87002463863| 571970,42| 1184740,88| 126
87003510019| 571962,58| 1184719,73| 127
87003510018| 571955,77| 1184699,05| 128
87003510017| 571952,26| 1184692,40| 129
87003510016| 571945,67| 1184687,46| 130
87003510015| 571935,28| 1184687,17| 131
87003510014| 571928,37| 1184689,36| 132
87003510013| 571921,06| 1184693,18| 133
87003510012| 571912,00| 1184700,95| 134
87003510011| 571901,54| 1184714,08| 135
87003510010| 571891,98| 1184722,80| 136
87003510009| 571883,44| 1184726,84| 137
87003510008| 571870,90| 1184726,77| 138
87003510007| 571862,12| 1184724,37| 139
87003510006| 571847,45| 1184718,87| 140
87003510005| 571834,34| 1184718,33| 141
87003510004| 571828,17| 1184722,56| 142
87003510003| 571836,55| 1184738,68| 143
87003510002| 571842,68| 1184751,93| 144
87003510001| 571850,38| 1184771,29| 145
87002091439| 571852,83| 1184787,62| 146
87002091440| 571849,81| 1184792,04| 147
87002091200| 571847,17| 1184793,59| 148
87002091201| 571844,86| 1184794,15| 149
87002463927| 571841,67| 1184794,92| 150
45001560034| 571836,27| 1184787,96| 151
45001560035| 571828,98| 1184781,58| 152
45001560036| 571818,97| 1184775,84| 153
45001560037| 571794,80| 1184765,61| 154
45001560038| 571790,22| 1184759,62| 155
45001560039| 571770,40| 1184744,62| 156
45001820001| 571759,99| 1184744,44| 157
45001560040| 571756,77| 1184744,38| 158
45001560041| 571751,16| 1184738,62| 159
45001820002| 571750,65| 1184737,71| 160
45001560042| 571746,66| 1184730,57| 161
45001820003| 571744,66| 1184724,98| 162
45001820004| 571740,71| 1184713,98| 163
45001820005| 571737,16| 1184704,09| 164
45001820006| 571731,87| 1184689,34| 165
45001560043| 571730,46| 1184685,42| 166
45001820008| 571729,67| 1184678,91| 167
45001820016| 571728,32| 1184667,67| 168
45001560044| 571727,73| 1184662,84| 169
45001820023| 571727,92| 1184655,82| 170
45001560045| 571728,25| 1184643,27| 171
45001820021| 571728,39| 1184641,89| 172
45001820015| 571729,17| 1184634,35| 173
45001820011| 571729,93| 1184626,97| 174
45001560046| 571730,33| 1184623,08| 175
45001820010| 571730,05| 1184612,75| 176
45001560047| 571729,86| 1184605,64| 177
45001820012| 571729,19| 1184600,71| 178
45001820018| 571727,54| 1184588,45| 179
45001820026| 571726,17| 1184578,30| 180
45001820028| 571725,39| 1184572,53| 181
45001820030| 571724,62| 1184566,86| 182
45001560048| 571723,21| 1184556,39| 183
45001820032| 571721,50| 1184554,13| 184
45001820034| 571715,44| 1184546,09| 185
45001560049| 571714,29| 1184544,57| 186
45001820036| 571704,98| 1184542,49| 187
45001820038| 571692,26| 1184539,65| 188
45001560050| 571688,16| 1184538,73| 189
45001820040| 571678,86| 1184534,72| 190
45001560051| 571673,49| 1184532,41| 191
45001820050| 571670,72| 1184530,67| 192
45001560052| 571666,96| 1184528,32| 193
45001820060| 571657,97| 1184516,59| 194
45001560053| 571639,55| 1184492,55| 195
45001790001| 571631,68| 1184483,34| 196
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 150/2014 Sb.
Orientační grafické znázornění Národní přírodní památky Na Adamcích a jejího ochranného pásma
20.2MB
1)
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.
2)
Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 3 odst. 2 a § 31 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). |
Vyhláška č. 149/2014 Sb. | Vyhláška č. 149/2014 Sb.
Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Luční a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Vyhlášeno 29. 7. 2014, datum účinnosti 1. 8. 2014, částka 62/2014
* § 1 - Vymezení národní přírodní památky
* § 2 - Předmět ochrany
* § 3 - Bližší ochranné podmínky
* § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 149/2014 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 149/2014 Sb.
Aktuální znění od 1. 8. 2014
149
VYHLÁŠKA
ze dne 18. července 2014
o vyhlášení Národní přírodní památky Luční a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 349/2009 Sb.:
§ 1
Vymezení národní přírodní památky
(1)
Vyhlašuje se Národní přírodní památka Luční (dále jen „národní přírodní památka“).
(2)
Národní přírodní památka se rozkládá na území Jihočeského kraje, v katastrálním územíkatastrálním území Turovec. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3)
Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 2
Předmět ochrany
Předmětem ochrany národní přírodní památky jsou:
a)
fragment acidofilní doubravy na hrázi rybníka,
b)
společenstvo teplomilných hřibovitých (Boletales) a holubinkotvarých (Russulales) hub včetně vzácných a ohrožených druhů a jejich biotopůbiotopů,
c)
společenstvo stenotopních xylosaprofilních a mycetofilních druhů hmyzu, včetně vzácných a ohrožených druhů a jejich biotopůbiotopů, a
d)
společenstvo rákosin a příbřežní vegetace rybníka, včetně vzácných a ohrožených druhů a jejich biotopůbiotopů.
§ 3
Bližší ochranné podmínky
Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce
a)
povolovat nebo provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití2),
b)
povolovat a provádět změny dokončených staveb nebo změny staveb před jejich dokončením nebo umisťovat stavby, reklamní a informační zařízení,
c)
vjíždět vozidly do území národní přírodní památky; souhlas se nevyžaduje u vozidel základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému3), obecní policie, ozbrojených sil České republiky při plnění úkolů ozbrojených sil a dalších orgánů veřejné moci při výkonu státní správy, veterinární služby, vozidel správce vodního toku a vozidel potřebných pro zajištění hospodaření na rybníce a péče o něj,
d)
povolovat nebo provádět úpravy povrchu terénu nebo jakékoliv zásahy do něj, včetně úprav povrchu pozemních komunikací,
e)
povolovat nebo provádět změny vodního režimu na pozemcích,
f)
povolovat nebo provádět manipulaci, aplikaci nebo jakékoliv jiné použití chemických látek nebo hnojiv,
g)
přikrmovat zvěř nebo zřizovat slaniska pro zvěř,
h)
rozdělávat oheň, nebo
i)
ukládat věci.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2014.
Ministr:
Mgr. Brabec v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 149/2014 Sb.
Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrického obrazce, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Luční
Geometrický obrazec - hranice Národní přírodní památky Luční
číslo bodu| souřadnice - Y [m]| souřadnice - X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
102| 730737,64| 1124755,91| 1
1220004| 730685,95| 1124760,03| 2
101| 730543,24| 1124765,09| 3
1900003| 730403,39| 1124770,05| 4
1220031| 730400,53| 1124770,15| 5
1900004| 730397,72| 1124770,16| 6
1900005| 730336,31| 1124770,41| 7
1900006| 730300,67| 1124770,55| 8
1220015| 730298,89| 1124770,56| 9
1220016| 730279,50| 1124769,64| 10
1220021| 730133,99| 1124760,29| 11
1900011| 730132,91| 1124765,82| 12
1900007| 730131,28| 1124774,18| 13
1220023| 730131,04| 1124775,43| 14
1900008| 730165,23| 1124780,01| 15
950020| 730162,81| 1124789,88| 16
950019| 730164,07| 1124794,33| 17
950084| 730171,84| 1124804,58| 18
950085| 730197,18| 1124869,11| 19
950086| 730213,71| 1124893,37| 20
950087| 730251,28| 1124930,47| 21
950100| 730313,47| 1124965,50| 22
950101| 730341,11| 1124981,44| 23
950102| 730367,14| 1124994,43| 24
950103| 730391,59| 1125000,26| 25
950104| 730419,22| 1125000,89| 26
950105| 730498,88| 1124973,42| 27
950106| 730526,79| 1124966,44| 28
950107| 730569,93| 1124965,99| 29
950108| 730600,10| 1124964,97| 30
950109| 730643,24| 1124961,81| 31
950110| 730658,44| 1124954,66| 32
950111| 730708,28| 1124911,24| 33
950112| 730720,57| 1124878,13| 34
950113| 730739,76| 1124846,69| 35
950114| 730738,09| 1124775,32| 36
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 149/2014 Sb.
Orientační grafické znázornění území Národní přírodní památky Luční a jejího ochranného pásma
19.9MB
1)
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.
2)
Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 3 odst. 2 a § 31 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
3)
§ 4 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb. |
Vyhláška č. 148/2014 Sb. | Vyhláška č. 148/2014 Sb.
Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Doupňák a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Vyhlášeno 29. 7. 2014, datum účinnosti 1. 8. 2014, částka 62/2014
* § 1 - Vymezení národní přírodní památky
* § 2 - Předmět ochrany
* § 3 - Bližší ochranné podmínky
* § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 148/2014 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 148/2014 Sb.
Aktuální znění od 1. 8. 2014
148
VYHLÁŠKA
ze dne 18. července 2014
o vyhlášení Národní přírodní památky Doupňák a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 349/2009 Sb.:
§ 1
Vymezení národní přírodní památky
(1)
Vyhlašuje se Národní přírodní památka Doupňák (dále jen „národní přírodní památka“).
(2)
Národní přírodní památka se rozkládá na území Ústeckého kraje, v katastrálních územíchkatastrálních územích Klášterec nad Ohří a Miřetice u Klášterce nad Ohří. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3)
Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 2
Předmět ochrany
Předmětem ochrany národní přírodní památky je mineralogické naleziště odrůd křemene ametystu a jaspisu.
§ 3
Bližší ochranné podmínky
Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce
a)
povolovat nebo provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití2),
b)
povolovat nebo provádět úpravy povrchu terénu nebo jakékoliv zásahy do něj,
c)
sbírat a odnášet z území nerosty nebo archeologické nálezy,
d)
povolovat a provádět průzkumné nebo výzkumné práce,
e)
vyznačovat cyklistické trasy nebo turistické trasy, nebo
f)
vjíždět vozidly do území národní přírodní památky; souhlas se nevyžaduje u vozidel základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému3), obecní policie, ozbrojených sil České republiky při plnění úkolů ozbrojených sil a dalších orgánů veřejné a státní služby při výkonu státní správy, veterinární služby a vozidel potřebných pro zajištění hospodaření na pozemcích a péči o ně.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2014.
Ministr:
Mgr. Brabec v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 148/2014 Sb.
Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrického obrazce, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Doupňák
Geometrický obrazec - hranice Národní přírodní památky Doupňák
číslo bodu| souřadnice - Y [m]| souřadnice - X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
56008220001| 825312,14| 994903,62| 1
56008220002| 825349,66| 994804,24| 2
56008220003| 825387,18| 994704,87| 3
56008220004| 825380,49| 994700,70| 4
56008220005| 825363,42| 994690,06| 5
56008220006| 825349,71| 994679,92| 6
56008220007| 825337,82| 994669,52| 7
56008220008| 825322,42| 994653,56| 8
28000832297| 825303,71| 994637,06| 9
90008860006| 825298,67| 994632,64| 10
90008860007| 825297,15| 994630,73| 11
90008860008| 825279,48| 994608,84| 12
90008860009| 825248,05| 994583,27| 13
90008860010| 825218,08| 994569,23| 14
28000832452| 825221,72| 994570,94| 15
90008860011| 825165,26| 994541,97| 16
90008860012| 825150,14| 994531,64| 17
90008860013| 825106,04| 994507,54| 18
28000832875| 825057,47| 994481,34| 19
28000832893| 825053,02| 994478,97| 20
90008860014| 825045,36| 994474,85| 21
90008860015| 824996,31| 994551,69| 22
90008860016| 824993,22| 994558,95| 23
90008860017| 824982,36| 994580,69| 24
90008860018| 824959,61| 994625,15| 25
90008860019| 824932,08| 994683,13| 26
90008860020| 824920,69| 994714,87| 27
90008860021| 824919,30| 994764,05| 28
90008860022| 824912,43| 994825,13| 29
90008860001| 824912,28| 994857,63| 30
90008860003| 824985,62| 994866,89| 31
90008860002| 825061,04| 994876,41| 32
90018910001| 825113,25| 994868,50| 33
90008860091| 825110,49| 994896,33| 34
90008860004| 825157,87| 994894,61| 35
90008860005| 825198,88| 994897,01| 36
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 148/2014 Sb.
Orientační grafické znázornění území Národní přírodní památky Doupňák a jejího ochranného pásma
24.3MB
1)
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.
2)
Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 3 odst. 2 a § 31 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
3)
§ 4 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb. |
Vyhláška č. 147/2014 Sb. | Vyhláška č. 147/2014 Sb.
Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Ciboušov a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Vyhlášeno 29. 7. 2014, datum účinnosti 1. 8. 2014, částka 62/2014
* § 1 - Vymezení národní přírodní památky
* § 2 - Předmět ochrany
* § 3 - Bližší ochranné podmínky
* § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 147/2014 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 147/2014 Sb.
Aktuální znění od 1. 8. 2014
147
VYHLÁŠKA
ze dne 18. července 2014
o vyhlášení Národní přírodní památky Ciboušov a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 349/2009 Sb.:
§ 1
Vymezení národní přírodní památky
(1)
Vyhlašuje se Národní přírodní památka Ciboušov (dále jen „národní přírodní památka“).
(2)
Národní přírodní památka se rozkládá na území Ústeckého kraje, v katastrálním územíkatastrálním území Vernéřov. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3)
Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 2
Předmět ochrany
Předmětem ochrany národní přírodní památky je mineralogické naleziště odrůd křemene ametystu a jaspisu.
§ 3
Bližší ochranné podmínky
Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce
a)
povolovat nebo provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití2),
b)
povolovat nebo provádět úpravy povrchu terénu nebo jakékoliv zásahy do něj,
c)
sbírat a odnášet z území nerosty nebo archeologické nálezy,
d)
povolovat a provádět průzkumné nebo výzkumné práce,
e)
vyznačovat cyklistické trasy nebo turistické trasy, nebo
f)
vjíždět vozidly do území národní přírodní památky; souhlas se nevyžaduje u vozidel základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému3), obecní policie, ozbrojených sil České republiky při plnění úkolů ozbrojených sil a dalších orgánů veřejné a státní služby při výkonu státní správy, veterinární služby a vozidel potřebných pro zajištění hospodaření na pozemcích a péči o ně.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2014.
Ministr:
Mgr. Brabec v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 147/2014 Sb.
Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrického obrazce, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Ciboušov
Geometrický obrazec – hranice Národní přírodní památky Ciboušov
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
170001660001| 824042,03| 995013,95| 1
170001660002| 824025,59| 995009,40| 2
170001660003| 823973,85| 994987,76| 3
170001660004| 823851,65| 994963,47| 4
170001660005| 823833,00| 994982,66| 5
170001660006| 823832,35| 994985,60| 6
170001660007| 823825,40| 995020,21| 7
170001660008| 823807,00| 995083,99| 8
170001660009| 823791,91| 995146,35| 9
170001660010| 823808,81| 995150,15| 10
170001660011| 823881,36| 995163,25| 11
170001660012| 823919,36| 995168,48| 12
170001660013| 823957,86| 995174,57| 13
170001660014| 824040,42| 995185,87| 14
170001660015| 824043,69| 995118,05| 15
170001660016| 824046,09| 995065,44| 16
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 147/2014 Sb.
Orientační grafické znázornění území Národní přírodní památky Ciboušov a jejího ochranného pásma
23.3MB
1)
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2001 Sb.
2)
Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 3 odst. 2 a § 31 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
3)
§ 4 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 41/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 41/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Státem Izrael o spolupráci v boji proti trestné činnosti
Vyhlášeno 24. 7. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2014, částka 17/2014
* Článek 1 - (1) Účelem této smlouvy je prohloubení a posílení spolupráce mezi policejními a dalšími příslušnými orgány obou smluvních stran při předcházení a odhalování trestných činů a při zjišťování jejich pachatelů, zejména prostřednictvím výměny strategických a op
* Článek 2 - Spolupráce podle této smlouvy se vztahuje na všechny formy trestné činnosti, zejména na:
* Článek 3 - Příslušné orgány smluvních stran si poskytují vzájemnou pomoc výměnou osobních a jiných údajů a dokumentů týkajících se zejména:
* Článek 4 - Příslušné orgány smluvních stran v případě potřeby koordinují své činnosti a poskytují si pomoc, zejména:
* Článek 5 - V rámci spolupráce v oblastech, na něž se vztahuje tato smlouva, a na základě písemného souhlasu příslušných orgánů obou smluvních stran uvedených v článku 14 se může uskutečňovat výměna expertů mezi těmito orgány.
* Článek 6 - (1) Za účelem zlepšení a urychlení spolupráce mohou příslušné orgány smluvních stran uzavírat zvláštní dohody týkající se časově omezeného nebo neomezeného přidělení styčných důstojníků jedné smluvní strany k příslušným orgánům druhé smluvní strany.
* Článek 7 - Smluvní strany mohou spolupracovat v oblasti výcviku a vzdělávání a tato spolupráce může zahrnovat zejména:
* Článek 8 - (1) Informace a jiné formy pomoci podle této smlouvy se poskytují na základě žádosti. Žádosti a odpovědi na ně se podávají písemně, včetně podání faxem nebo e-mailem. V případě předávání osobních údajů musí být vzhledem k citlivosti těchto údajů zvolen zab
* Článek 9 - (1) Spolupráce podle článku 4 písm. d) této smlouvy může zahrnovat mimo jiné:
* Článek 10 - Pro výměnu osobních údajů (dále jen „údaje“) a nakládání s předanými údaji platí následující ustanovení:
* Článek 11 - (1) Pokud jsou v rámci spolupráce podle této smlouvy předávány utajované informace, postupují smluvní strany v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a vzájemnými mezinárodně právními závazky s tím, že:
* Článek 12 - (1) Informace a dokumenty předané v rámci spolupráce podle této smlouvy mohou být poskytnuty třetím státům a mezinárodním organizacím pouze s písemným souhlasem předávající smluvní strany.
* Článek 13 - Není-li dohodnuto jinak, hradí cestovní výdaje a výdaje na ubytování vysílající smluvní strana. Ostatní náklady hradí přijímající smluvní strana.
* Článek 14 - (1) K provádění této smlouvy jsou příslušné následující orgány, které v rámci svých kompetencí přímo a operativně spolupracují:
* Článek 15 - Příslušné orgány smluvních stran mohou v případě potřeby na základě této smlouvy uzavírat prováděcí ujednání.
* Článek 16 - Případné spory týkající se výkladu nebo provádění této smlouvy budou řešeny jednáními mezi příslušnými orgány smluvních stran. Nepodaří-li se vyřešit spory tímto způsobem, budou řešeny diplomatickou cestou.
* Článek 17 - Touto smlouvou nejsou dotčeny práva a závazky smluvních stran vyplývající z jiných mezinárodních smluv, jejichž stranou smluvní strany byly před vstupem této smlouvy v platnost.
* Článek 18 - Tato smlouva může být měněna po vzájemném souhlasu smluvních stran. Návrhy takových změn budou vyměňovány písemně diplomatickou cestou. Změny vstoupí v platnost v souladu s postupy stanovenými v článku 19 odst. 1 a budou považovány za nedílnou součást této
* Článek 19 - (1) Tato smlouva vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po dni doručení pozdější z diplomatických nót, jimiž si smluvní strany navzájem oznámí, že byly splněny jejich vnitrostátní právní požadavky pro vstup smlouvy v platnost.Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2014
41
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 7. října 2013 byla v Jeruzalémě podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Státem Izrael o spolupráci v boji proti trestné činnosti.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Smlouva vstoupí v platnost na základě svého článku 19 odst. 1 dne 1. srpna 2014.
České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
SMLOUVA
mezi Českou republikou a Státem Izrael o spolupráci v boji proti trestné činnosti
Česká republika a Stát Izrael, dále jen „smluvní strany“,
hluboce znepokojeny nadnárodním šířením organizované trestné činnosti, zejména zvyšujícím se zneužíváním omamných a psychotropních látek a nárůstem mezinárodního obchodu s nimi, jakož i obchodováním s lidmi,
vědomy si výhod mezinárodní spolupráce jako významné součásti předcházení a účinného boje proti organizované trestné činnosti, jakož i ochrany obyvatelstva, majetku a zájmů před hrozbami,
přejíce si spolupracovat prostřednictvím výměny znalostí, zkušeností, informací, technologií a vědeckého výzkumu a vývoje každé smluvní strany za účelem dosahování co nejlepších výsledků prostřednictvím úzké spolupráce v oblastech, na něž se vztahuje tato smlouva,
se dohodly takto:
Článek 1
(1)
Účelem této smlouvy je prohloubení a posílení spolupráce mezi policejními a dalšími příslušnými orgány obou smluvních stran při předcházení a odhalování trestných činůtrestných činů a při zjišťování jejich pachatelů, zejména prostřednictvím výměny strategických a operativních informací a přímých kontaktů mezi příslušnými složkami na všech odpovídajících úrovních.
(2)
Spolupráce podle této smlouvy probíhá v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvních stran a s mezinárodními smlouvami, jimiž jsou smluvní strany vázány.
(3)
Spolupráce podle této smlouvy nezahrnuje právní pomoc ve věcech trestních a nedotýká se příslušných smluv upravujících vzájemnou právní pomoc a/nebo možnosti smluvních stran žádat a poskytovat vzájemnou právní pomoc podle těchto smluv, včetně Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních Rady Evropy, jejímiž jsou jak Česká republika, tak Stát Izrael stranami, nebo podmínek pro poskytování této pomoci podle výše zmíněných smluv nebo na základě vnitrostátního práva smluvních stran.
Článek 2
Spolupráce podle této smlouvy se vztahuje na všechny formy trestné činnosti, zejména na:
a)
organizovanou trestnou činnost,
b)
trestnou činnost související s terorismem a jeho financováním v rozsahu, ve kterém spadá do kompetence orgánů příslušných k provádění této smlouvy uvedených v článku 14,
c)
trestné činytrestné činy proti životu, zdraví a tělesné integritě,
d)
trestné činy týkající se nezákonného obchodování s omamnými a psychotropními látkami a jejich prekurzory ve smyslu Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami (Vídeň, 20. prosince 1988),
e)
obchodování s lidmi, kuplířství, nezákonné obchodování s lidskými orgány a tkáněmi,
f)
sexuální zneužívání dětí a dětskou pornografii,
g)
nezákonnou výrobu, opatřování, držení, dovoz, vývoz, průvoz a obchodování se zbraněmi, střelivem a výbušninami,
h)
padělání a pozměňování peněz, známek a cenných papírůcenných papírů, prostředků bezhotovostního platebního styku a úředních dokumentů, zejména cestovních dokladů, a jejich distribuci a používání,
i)
legalizaci výnosů z trestné činnosti a hospodářskou trestnou činnost,
j)
korupci,
k)
trestné činytrestné činy páchané pomocí informačních technologií,
l)
trestnou činnost týkající se předmětů kulturní a historické hodnoty,
m)
trestnou činnost týkající se motorových vozidel, včetně padělání dokladů o vozidle a jejich používání,
n)
trestné činytrestné činy proti duševnímu vlastnictví.
Článek 3
Příslušné orgány smluvních stran si poskytují vzájemnou pomoc výměnou osobních a jiných údajů a dokumentů týkajících se zejména:
a)
trestných činůtrestných činů, včetně údajů o osobách podezřelých nebo účastnících se na páchání trestné činnosti, propojení pachatelů, o organizaci skupin páchajících trestnou činnost a jejich struktuře, typickém chování jednotlivých pachatelů a skupin, porušení trestně právních předpisů a přijatých opatřeních,
b)
plánovaných trestných činůtrestných činů směřujících proti zájmům smluvních stran,
c)
předmětů, jimiž byly trestné činytrestné činy spáchány nebo z trestné činnosti pocházejí a které se týkají šetření nebo vyšetřování vedeného druhou smluvní stranou. Smluvní strany si poskytují vzorky těchto předmětů,
d)
plánovaných speciálních akcí a operací, které mohou být předmětem zájmu druhé smluvní strany,
e)
poznatků vzešlých z činnosti příslušných orgánů, zejména o nových formách trestné činnosti; zároveň si navzájem poskytují koncepční a analytické výsledky kriminalistického a kriminologického výzkumu, vyšetřovací praxe, pracovních metod a prostředků,
f)
právních a vnitřních předpisů vztahujících se k předmětu této smlouvy a jakýchkoli změn v těchto předpisech.
Článek 4
Příslušné orgány smluvních stran v případě potřeby koordinují své činnosti a poskytují si pomoc, zejména:
a)
při pátrání po pohřešovaných osobách, včetně provádění úkonů souvisejících s identifikací osob nebo tělesných ostatků,
b)
při pátrání po věcech, včetně provádění opatření zaměřených na vyhledávání výnosů z trestné činnosti,
c)
při přípravě a organizačním zajištění realizace speciálních vyšetřovacích technik, jako například sledovaných zásilek, sledování a nasazení agentů a předstíraných převodů,
d)
při ochraně svědků,
e)
při plánování a realizaci společných programů prevence kriminality.
Článek 5
V rámci spolupráce v oblastech, na něž se vztahuje tato smlouva, a na základě písemného souhlasu příslušných orgánů obou smluvních stran uvedených v článku 14 se může uskutečňovat výměna expertů mezi těmito orgány.
Článek 6
(1)
Za účelem zlepšení a urychlení spolupráce mohou příslušné orgány smluvních stran uzavírat zvláštní dohody týkající se časově omezeného nebo neomezeného přidělení styčných důstojníků jedné smluvní strany k příslušným orgánům druhé smluvní strany.
(2)
Styční důstojníci vyvíjejí na území druhé smluvní strany poradní a podpůrnou činnost, poskytují pomoc při navazování kontaktů, předávají informace a podílejí se na organizaci pracovních setkání. Plní své úkoly v souladu s pokyny udělenými jim vysílající smluvní stranou.
(3)
Styční důstojníci jedné smluvní strany vyslaní do třetího státu mohou po vzájemné dohodě smluvních stran a na základě písemného souhlasu třetího státu zastupovat i zájmy druhé smluvní strany.
Článek 7
Smluvní strany mohou spolupracovat v oblasti výcviku a vzdělávání a tato spolupráce může zahrnovat zejména:
a)
účast pracovníků jedné smluvní strany na výcvikových kurzech druhé smluvní strany,
b)
pořádání společných seminářů, cvičení a výcvikových kurzů,
c)
výcvik specialistů,
d)
výměnu expertů, jakož i výcvikových koncepcí a programů,
e)
účast pozorovatelů na cvičeních.
Článek 8
(1)
Informace a jiné formy pomoci podle této smlouvy se poskytují na základě žádosti. Žádosti a odpovědi na ně se podávají písemně, včetně podání faxem nebo e-mailem. V případě předávání osobních údajůosobních údajů musí být vzhledem k citlivosti těchto údajů zvolen zabezpečený způsob přenosu. Smluvní strany zajistí, že k používaným komunikačním zařízením bude mít přístup pouze oprávněný personál.
(2)
Příslušné orgány žádané smluvní strany odpoví na žádost uvedenou v odstavci 1 co nejdříve. Příslušné orgány žádané smluvní strany mohou požadovat další informace, je-li to nezbytné k vyhovění žádosti.
(3)
Příslušné orgány smluvních stran si mohou navzájem sdělovat informace bez žádosti, pokud existuje na základě ověřených skutečností důvod se domnívat, že tyto informace jsou potřebné k odvrácení konkrétního nebezpečí pro veřejný pořádek nebo bezpečnost nebo pro předcházení a odhalování trestných činůtrestných činů a zjišťování jejich pachatelů.
(4)
Každá ze smluvních stran může žádost o poskytnutí pomoci zcela nebo zčásti odmítnout, má-li za to, že vyhovění žádosti by mohlo ohrozit její svrchovanost, veřejný pořádek nebo bezpečnost nebo vyšetřování nebo jiný podstatný zájem nebo pokud by to bylo v rozporu s jejím právním řádem nebo jejími mezinárodními závazky. Pro vyhovění žádosti může žádaná smluvní strana stanovit podmínky, které jsou pro žádající smluvní stranu závazné.
(5)
V případě odmítnutí žádosti nebo v případě jejího částečného vyhovění se o této skutečnosti smluvní strany neprodleně písemně informují.
Článek 9
(1)
Spolupráce podle článku 4 písm. d) této smlouvy může zahrnovat mimo jiné:
a)
výměnu informací,
b)
ochranu, pomoc a přemísťování svědků a dalších osob poskytujících pomoc v trestním řízenítrestním řízení, jakož i jejich příbuzných (dále jen „chráněné osoby“).
(2)
Ochrana a přemísťování chráněných osob se uskutečňují následovně:
a)
Orgán ochrany svědků (OOS) kterékoliv smluvní strany může požádat OOS druhé smluvní strany o přemístění chráněných osob na území přijímající smluvní strany.
b)
Přemístění chráněných osob vyžaduje, aby:
i.
chráněné osoby byly zahrnuty do programu na ochranu svědků žádající smluvní strany z důvodu vysokého rizika vyplývajícího z ochoty svědků spolupracovat v trestním řízenítrestním řízení;
ii.
bylo uzavřeno dvoustranné ujednání mezi orgány ochrany svědků smluvních stran upřesňující podmínky přemístění, včetně finančních otázek, občanskoprávní odpovědnosti a důvodů pro ukončení přemístění, spolu s logistickými a jakýmikoliv dalšími důležitými otázkami.
c)
Výše uvedené přemístění se řídí příslušnými vnitrostátními právními předpisy každé smluvní strany.
d)
Žádná smluvní strana vědomě neodhalí nebo nezveřejní existenci ujednání o ochraně svědků bez předchozího písemného souhlasu druhé smluvní strany.
e)
Pokud není v dvoustranném ujednání podle odstavce 2 písm. b) bod ii) tohoto článku dohodnuto jinak, žádající smluvní strana hradí nezbytné životní náklady chráněné osoby, včetně nákladů na její integraci, a žádaná smluvní strana hradí náklady na personál a věcné náklady na opatření spojená s ochranou této osoby.
f)
Žádaná smluvní strana může v případě závažných důvodů opatření podle tohoto odstavce po předchozím informování žádající smluvní strany ukončit. Žádající smluvní strana v takovém případě učiní nezbytná opatření k neprodlenému převzetí chráněné osoby zpět.
Článek 10
Pro výměnu osobních údajůosobních údajů (dále jen „údaje“) a nakládání s předanými údaji platí následující ustanovení:
a)
Přijímající smluvní strana může údaje použít pouze pro účely boje s trestnou činností a ochrany veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti a za podmínek stanovených předávající smluvní stranou; k jiným účelům mohou být údaje použity pouze s předchozím písemným souhlasem předávající smluvní strany a v souladu s právními předpisy obou smluvních stran.
b)
Přijímající smluvní strana na žádost vyrozumí předávající smluvní stranu o použití předaných údajů a o výsledcích dosažených jejich pomocí.
c)
Předávající smluvní strana zajistí správnost předávaných údajů a dbá na to, zda je jejich předání nezbytné a přiměřené zamýšlenému účelu. Při tom je nezbytné respektovat vnitrostátní právní předpisy smluvních stran, které mohou předávání údajů omezovat. Bude-li dodatečně zjištěno, že byly předány nesprávné údaje nebo údaje, které neměly být předány, je nutno o tom okamžitě uvědomit přijímající smluvní stranu. Ta musí nesprávné údaje opravit a údaje, které neměly být předány, zlikvidovat.
d)
Smluvní strany vedou evidenci o předání, přijetí a likvidaci údajů. Evidence obsahuje zejména účel předání, rozsah údajů, zúčastněné orgány a důvody likvidace. Každá smluvní strana přijme odpovídající opatření k zajištění toho, aby údaje přijaté podle této smlouvy od druhé smluvní strany byly uchovávány jen po nezbytnou dobu; taková opatření zahrnují pravidelné přezkoumání nezbytnosti uchovávání těchto údajů prováděné v intervalech stanovených vnitrostátními právními předpisy dotčené smluvní strany.
e)
Smluvní strany účinně chrání předané údaje proti náhodnému nebo neoprávněnému přístupu, náhodné ztrátě, proti náhodné nebo neoprávněné změně, náhodnému nebo neoprávněnému předání či proti náhodnému nebo neoprávněnému zveřejnění.
f)
Jakékoliv porušení vnitrostátních právních předpisů přijímající smluvní strany týkající se ochrany předaných údajů se neprodleně oznámí předávající smluvní straně, včetně informací o okolnostech porušení vnitrostátních právních předpisů, jeho důsledcích a o opatřeních přijatých za účelem omezení těchto důsledků a předcházení takovému porušení v budoucnosti.
Článek 11
(1)
Pokud jsou v rámci spolupráce podle této smlouvy předávány utajované informaceutajované informace, postupují smluvní strany v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a vzájemnými mezinárodně právními závazky s tím, že:
a)
Informacím podléhajícím podle právních předpisů předávající smluvní strany utajení, jsou-li jako takové označeny, je přijímající smluvní stranou poskytována rovnocenná ochrana jako informacím podléhajícím odpovídajícímu stupni utajení podle jejích právních předpisů v souladu s tabulkou ekvivalence stupňů utajení uvedenou v příloze k této smlouvě. Příloha tvoří nedílnou součást této smlouvy.
b)
Předávající smluvní strana určí stupeň utajení předávané informace a neprodleně písemně oznámí přijímající smluvní straně případnou změnu nebo zrušení stupně utajení předané utajované informaceutajované informace. Přijímající smluvní strana provede v souladu s oznámením změnu nebo zrušení stupně utajení.
c)
Předané utajované informaceutajované informace mohou být použity pouze pro účel, pro který byly předány, a mohou být zpřístupněny pouze osobám, pro něž je znalost těchto informací nezbytná a které jsou k tomu oprávněny na základě vnitrostátních právních předpisů.
d)
Předané utajované informaceutajované informace mohou být zpřístupněny jiným než příslušným orgánům smluvních stran podle článku 14 této smlouvy pouze s písemným souhlasem předávající smluvní strany.
e)
Jakékoliv porušení vnitrostátních právních předpisů přijímající smluvní strany týkající se ochrany předaných utajovaných informacíutajovaných informací se neprodleně oznámí předávající smluvní straně, včetně informací o okolnostech porušení vnitrostátních právních předpisů, jeho důsledcích a o opatřeních přijatých za účelem omezení těchto důsledků a předcházení takovému porušení v budoucnosti.
f)
Přijímající smluvní strana na žádost vyrozumí předávající smluvní stranu o použití předaných informací a o výsledcích dosažených jejich pomocí.
(2)
Utajované informaceUtajované informace mohou být předávány přímo mezi kontaktními místy oznámenými diplomatickou cestou.
Článek 12
(1)
Informace a dokumenty předané v rámci spolupráce podle této smlouvy mohou být poskytnuty třetím státům a mezinárodním organizacím pouze s písemným souhlasem předávající smluvní strany.
(2)
Česká strana může sdílet informace předané izraelskou stranou v rámci spolupráce podle této smlouvy s ostatními členskými státy Evropské unie nebo schengenského prostoru, nebo s evropskými agenturami při využívání informačních systémů zřízených podle práva Evropské unie nebo Evropských společenství za účelem spolupráce při ochraně veřejného pořádku a bezpečnosti, jakož i boje s trestnou činností, zejména pak Schengenského informačního systému.
(3)
Ustanovení odstavce 2 se nepoužije na informace předané izraelskou stranou v souvislosti s článkem 9 této smlouvy.
Článek 13
Není-li dohodnuto jinak, hradí cestovní výdaje a výdaje na ubytování vysílající smluvní strana. Ostatní náklady hradí přijímající smluvní strana.
Článek 14
(1)
K provádění této smlouvy jsou příslušné následující orgány, které v rámci svých kompetencí přímo a operativně spolupracují:
Za Českou republiku:
a)
Ministerstvo vnitra,
b)
orgány Policie České republiky,
c)
orgány Celní správy České republiky,
d)
Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Za Stát Izrael:
a)
Ministerstvo veřejné bezpečnosti,
b)
Izraelská policie.
(2)
Příslušné orgány smluvních stran si do 30 dní od vstupu této smlouvy v platnost vymění kontaktní adresy, telefonní a faxová čísla nebo jiné kontaktní údaje a, je-li to možné, jmenují kontaktní osobu, která ovládá jazyk druhé smluvní strany nebo anglický jazyk.
(3)
Příslušné orgány smluvních stran se vzájemně neprodleně informují o jakýchkoliv změnách v údajích sdělených podle odstavce 2.
(4)
Při provádění této smlouvy používají příslušné orgány smluvních stran anglický jazyk, pokud není v konkrétním případě dohodnuto jinak.
Článek 15
Příslušné orgány smluvních stran mohou v případě potřeby na základě této smlouvy uzavírat prováděcí ujednání.
Článek 16
Případné spory týkající se výkladu nebo provádění této smlouvy budou řešeny jednáními mezi příslušnými orgány smluvních stran. Nepodaří-li se vyřešit spory tímto způsobem, budou řešeny diplomatickou cestou.
Článek 17
Touto smlouvou nejsou dotčeny práva a závazky smluvních stran vyplývající z jiných mezinárodních smluv, jejichž stranou smluvní strany byly před vstupem této smlouvy v platnost.
Článek 18
Tato smlouva může být měněna po vzájemném souhlasu smluvních stran. Návrhy takových změn budou vyměňovány písemně diplomatickou cestou. Změny vstoupí v platnost v souladu s postupy stanovenými v článku 19 odst. 1 a budou považovány za nedílnou součást této smlouvy.
Článek 19
(1)
Tato smlouva vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po dni doručení pozdější z diplomatických nót, jimiž si smluvní strany navzájem oznámí, že byly splněny jejich vnitrostátní právní požadavky pro vstup smlouvy v platnost.
(2)
Tato smlouva se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran může tuto smlouvu kdykoliv vypovědět písemným oznámením zaslaným diplomatickou cestou. Platnost této smlouvy skončí šest měsíců po dni doručení takového písemného oznámení druhé smluvní straně.
Aktivity zahájené v rámci spolupráce podle této smlouvy ještě před skončením její platnosti budou pokračovat až do svého dokončení.
Dáno v Jeruzalémě dne 3. cheshvan / 7. října 2013, což odpovídá dni 5774 hebrejského kalendáře, ve dvou původních vyhotoveních, každé z nich v jazyce českém, hebrejském a anglickém, přičemž všechny texty mají stejnou platnost. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující anglické znění.
Za Českou republiku
PhDr. Jan Kohout v. r.
ministr zahraničních věcí
Za Stát Izrael
Jicchak Aharonovič v. r.
ministr vnitřní bezpečnosti
Příloha
ke Smlouvě mezi Českou republikou a Státem Izrael o spolupráci v boji proti trestné činnosti
Smluvní strany v souladu s článkem 11 odst. 1 písm. a) Smlouvy mezi Českou republikou a Státem Izrael o spolupráci v boji proti trestné činnosti a s přihlédnutím ke svým vnitrostátním právním předpisům stanoví, že pro potřebu této smlouvy jsou srovnatelné následující stupně utajení:
VYHRAZENÉ| מוגבל| RESTRICTED
---|---|---
DŮVĚRNÉ| שמור| CONFIDENTIAL
TAJNÉ| סודי| SECRET
PŘÍSNĚ TAJNÉ| סודי ביור| TOP SECRET |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 40/2014 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 40/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, zejména terorismu, nelegálnímu obchodu s omamnými a psychotropními látkami a organizované trestné činnosti
Vyhlášeno 24. 7. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2014, částka 17/2014
* Článek 1 - (1) Účelem této smlouvy je posílení spolupráce při prevenci a odhalování trestných činů a při zjišťování jejich pachatelů, zejména prostřednictvím výměny strategických a operativních informací a přímých kontaktů mezi příslušnými orgány na všech náležitých
* Článek 2 - Smluvní strany spolupracují zejména v následujících oblastech:
* Článek 3 - Příslušné orgány smluvních stran si poskytují vzájemnou pomoc výměnou osobních a jiných údajů a dokumentů, týkajících se zejména:
* Článek 4 - Příslušné orgány smluvních stran v případě potřeby koordinují své činnosti a poskytují si pomoc, zejména:
* Článek 5 - (1) Za účelem podpory druhé smluvní strany či koordinace činností v konkrétních případech trestné činnosti vysílají příslušné orgány smluvních stran konzultanty k příslušným orgánům druhé smluvní strany nebo vytvářejí smíšené analytické a jiné pracovní tým
* Článek 6 - (1) Každá smluvní strana může vyslat jednoho nebo více styčných důstojníků ke svému zastupitelskému nebo konzulárnímu úřadu na území druhé smluvní strany na časově omezené nebo neomezené období.
* Článek 7 - Smluvní strany vzájemně spolupracují v oblasti výcviku a vzdělávání a tato spolupráce zahrnuje zejména:
* Článek 8 - (1) Informace a jiné formy pomoci na základě této smlouvy se poskytují na základě písemné žádosti s tím, že lze využít elektronických nebo jiných prostředků komunikace, pokud je to přípustné vzhledem k obsahu žádosti. V naléhavých případech lze žádost poda
* Článek 9 - Pro předávání osobních údajů (dále jen „údaje“) a nakládání s předanými údaji platí následující ustanovení:
* Článek 10 - (1) Výměna utajovaných informací mezi smluvními stranami a jejich ochrana se řídí zvláštní smlouvou, která upravuje výměnu a vzájemnou ochranu utajovaných informací.
* Článek 11 - (1) Poskytování informací a dokumentů předaných v rámci spolupráce podle této smlouvy třetím státům a mezinárodním organizacím je možně pouze s písemným souhlasem předávající smluvní strany.
* Článek 12 - Pokud se příslušné orgány smluvních stran předem nedohodnou jinak, náklady spojené s realizací všech forem spolupráce podle této smlouvy nese smluvní strana, která pomoc druhé smluvní straně poskytuje s tím, že smluvní strany budou dbát na vzájemnou vyváže
* Článek 13 - (1) Smluvní strany si do třiceti dnů ode dne vstupu této smlouvy v platnost sdělí příslušné orgány k provádění této smlouvy, které v rámci svých kompetencí přímo a operativně spolupracují. Zároveň si oznámí adresy a jiné kontaktní údaje příslušných orgánů.
* Článek 14 - Příslušné orgány smluvních stran mohou v případě potřeby na základě této smlouvy uzavírat prováděcí protokoly.
* Článek 15 - Případné spory týkající se výkladu nebo provádění této smlouvy budou řešeny jednáními mezi příslušnými orgány smluvních stran. Nepodaří-li se vyřešit spory tímto způsobem, budou řešeny diplomatickou cestou.
* Článek 16 - Touto smlouvou nejsou dotčeny závazky smluvních stran vyplývající z jiných dvoustranných nebo mnohostranných mezinárodních smluv, jimiž jsou smluvní strany vázány.
* Článek 17 - Každá smluvní strana může dočasně zcela nebo zčásti pozastavit provádění této smlouvy, jestliže to vyžaduje zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo zdraví osob. Přijetí nebo odvolání takového opatření si smluvní strany neprodleně sdělí diplomat
* Článek 18 - (1) Tato smlouva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou vyměněny v Praze. Tato smlouva vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po dni výměny ratifikačních listin. Tato smlouva se sjednává na dobu neurčitou.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2014
40
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 12. září 2013 byla v Sarajevu podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, zejména terorismu, nelegálnímu obchodu s omamnými a psychotropními látkami a organizované trestné činnosti.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 30. června 2014.
Smlouva vstoupí v platnost na základě svého článku 18 odst. 1 dne 1. srpna 2014.
České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
SMLOUVA
MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A BOSNOU A HERCEGOVINOU
O SPOLUPRÁCI V BOJI PROTI TRESTNÉ ČINNOSTI, ZEJMÉNA TERORISMU,
NELEGÁLNÍMU OBCHODU S OMAMNÝMI A PSYCHOTROPNÍMI LÁTKAMI
A ORGANIZOVANÉ TRESTNÉ ČINNOSTI
Česká republika a Bosna a Hercegovina (dále jen „smluvní strany“),
s úmyslem přispět k rozvoji vzájemných vztahů,
znepokojeny nadnárodním šířením organizované trestné činnosti, zejména zvyšujícím se zneužíváním omamných a psychotropních látek a růstem mezinárodního obchodu s nimi, jakož i obchodováním s lidmi,
přesvědčeny, že spolupráce v oblasti boje proti jakékoliv formě organizovaného zločinu a terorismu, a dalším druhům trestné činnosti nebo při jejich účinné prevenci má zásadní význam,
vědomy si závažnosti nárůstu nelegálního přistěhovalectví a s tím souvisejících bezpečnostních rizik,
řídíce se mezinárodními závazky a svými právními předpisy,
se dohodly takto:
Článek 1
(1)
Účelem této smlouvy je posílení spolupráce při prevenci a odhalování trestných činůtrestných činů a při zjišťování jejich pachatelů, zejména prostřednictvím výměny strategických a operativních informací a přímých kontaktů mezi příslušnými orgány na všech náležitých úrovních.
(2)
Spolupráce podle této smlouvy probíhá v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvních stran, jakož i ustanoveními mezinárodních smluv, jimiž jsou smluvní strany vázány, a nezahrnuje poskytování právní pomoci ve věcech trestních.
Článek 2
Smluvní strany spolupracují zejména v následujících oblastech:
a)
boj s organizovanou trestnou činností,
b)
boj proti terorismu a financováni terorismu,
c)
boj proti trestné činnosti směřující proti životu a zdraví,
d)
boj proti obchodování s lidmi, kuplířství, nezákonnému obchodování s lidskými orgány a tkáněmi,
e)
boj proti sexuálnímu zneužívání dětí a dětské pornografii,
f)
boj proti trestné činnosti související s nelegálním přistěhovalectvím,
g)
boj proti trestné činnosti související s omamnými a psychotropními látkami,
h)
boj proti počítačové kriminalitě,
i)
boj proti nezákonné výrobě, opatřování, držení, dovozu, vývozu, průvozu a obchodování se zbraněmi, střelivem a výbušninami, chemickými, biologickými, radioaktivními a jadernými materiály, se zbožím a technologiemi strategického významu, jakož i s jinými vysoce nebezpečnými látkami, včetně nebezpečných odpadů,
j)
boj proti padělání a pozměňování peněz, známek a cenných papírůcenných papírů, prostředků bezhotovostního platebního styku a úředních dokladů, zejména cestovních dokladů, jejich distribuci a používání,
k)
boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a hospodářské trestné činnosti,
l)
boj proti korupci,
m)
boj proti trestné činnosti, jejímž předmětem jsou díla kulturní a historické hodnoty,
n)
boj proti trestné činnosti týkající se motorových vozidel,
o)
boj proti trestným činůmtrestným činům proti duševnímu vlastnictví.
Článek 3
Příslušné orgány smluvních stran si poskytují vzájemnou pomoc výměnou osobních a jiných údajů a dokumentů, týkajících se zejména:
a)
trestných činůtrestných činů, včetně údajů o osobách podezřelých nebo účastnících se na páchání trestné činnosti, propojení pachatelů, organizaci skupin páchajících trestnou činnost a jejich struktuře, typickém chování jednotlivých pachatelů a skupin, porušení trestně právních předpisů a přijatých opatření;
b)
plánovaných trestných činůtrestných činů, včetně teroristických činů směřujících proti zájmům smluvních stran;
c)
prevence a boje s nelegálním přistěhovalectvím;
d)
předmětů, jimiž byly trestné činytrestné činy spáchány nebo z trestné činnosti pocházejí, a zároveň si poskytují vzorky těchto předmětů;
e)
plánovaných speciálních akcí a operací, které mohou zajímat druhou smluvní stranu;
f)
poznatků vzešlých z činnosti příslušných orgánů, zejména nových forem trestné činnosti, a zároveň si poskytují koncepční a analytické materiály a odbornou literaturu;
g)
výsledků kriminalistického a kriminologického výzkumu, vyšetřovací praxe, pracovních metod a prostředků;
h)
právních a vnitřních předpisů vztahujících se k předmětu této smlouvy a jakýchkoli změn v těchto předpisech.
Článek 4
Příslušné orgány smluvních stran v případě potřeby koordinují své činnosti a poskytují si pomoc, zejména:
a)
při pátrání po osobách podezřelých ze spáchání trestného činutrestného činu, jakož i po osobách, které se vyhýbají trestní odpovědnosti nebo výkonu trestu;
b)
při pátrání po pohřešovaných osobách, včetně provádění úkonů souvisejících s identifikací osob nebo tělesných ostatků;
c)
při pátrání po věcech, včetně realizace opatření určených k nalezení a zajištění výnosů z trestné činnosti;
d)
při přípravě a organizačním zajištění realizace speciálních vyšetřovacích technik, jako například kontrolovaných zásilek, sledování a nasazení agentů a předstíraných převodů, které se řídí mezinárodními závazky přijatými smluvními stranami;
e)
při plánování a realizaci společných programů prevence kriminality.
Článek 5
(1)
Za účelem podpory druhé smluvní strany či koordinace činností v konkrétních případech trestné činnosti vysílají příslušné orgány smluvních stran konzultanty k příslušným orgánům druhé smluvní strany nebo vytvářejí smíšené analytické a jiné pracovní týmy.
(2)
Pracovníci příslušných orgánů jedné smluvní strany působí na území druhé smluvní strany v poradní a podpůrné funkci. V rámci výkonu své poradní a podpůrné funkce dodržují pokyny vydané příslušnými orgány smluvní strany, na jejíž území jsou vysláni.
Článek 6
(1)
Každá smluvní strana může vyslat jednoho nebo více styčných důstojníků ke svému zastupitelskému nebo konzulárnímu úřadu na území druhé smluvní strany na časově omezené nebo neomezené období.
(2)
Styční důstojníci vyvíjejí na území druhé smluvní strany podpůrnou a poradní činnost, poskytují pomoc při navazování kontaktů a podílejí se na organizaci pracovních setkání. Plní své úkoly v souladu s pokyny udělenými jim vysílající smluvní stranou.
(3)
Styční důstojníci jedné smluvní strany vyslaní do třetího státu mohou po vzájemné dohodě smluvních stran a za předpokladu písemného souhlasu třetího státu zastupovat i zájmy druhé smluvní strany.
(4)
Styční důstojníci nevykonávají žádné policejní pravomoci na území druhé smluvní strany.
Článek 7
Smluvní strany vzájemně spolupracují v oblasti výcviku a vzdělávání a tato spolupráce zahrnuje zejména:
a)
účast pracovníků jedné smluvní strany na výcvikových kurzech druhé smluvní strany;
b)
pořádání společných seminářů, cvičení a výcvikových kurzů;
c)
výcvik specialistů;
d)
výměnu expertů, jakož i výcvikových koncepcí a programů;
e)
účast pozorovatelů na cvičeních.
Článek 8
(1)
Informace a jiné formy pomoci na základě této smlouvy se poskytují na základě písemné žádosti s tím, že lze využít elektronických nebo jiných prostředků komunikace, pokud je to přípustné vzhledem k obsahu žádosti. V naléhavých případech lze žádost podat i ústně s následným bezodkladným písemným potvrzením.
(2)
Příslušné orgány žádané smluvní strany odpoví na žádost uvedenou v odstavci 1 co nejdříve. Příslušné orgány žádané smluvní strany mohou požadovat další informace, je-li to nezbytné pro vyhovění žádosti. Jestliže orgán, který obdržel žádost o pomoc, není orgánem zodpovědným za vyřízení této žádosti, předá žádost orgánu příslušnému k jejímu vyřízení.
(3)
Příslušné orgány smluvních stran si navzájem v jednotlivých případech sdělují informace i bez žádosti, pokud se na základě zjištěných skutečností domnívají, že druhé smluvní straně mohou pomoci při odvracení konkrétních nebezpečí pro veřejný pořádek nebo bezpečnost nebo při předcházení a odhalování trestných činůtrestných činů a zjišťování jejich pachatelů.
(4)
Každá ze smluvních stran může žádost o poskytnutí pomoci zcela nebo zčásti odmítnout, má-li za to, že by vyhovění žádosti mohlo ohrozit její svrchovanost, bezpečnost nebo jiný důležitý zájem nebo pokud by to bylo v rozporu s jejím právním řádem nebo s jejími mezinárodními závazky. Pro vyhovění žádosti může žádaná smluvní strana stanovit podmínky, které jsou pro žádající smluvní stranu závazné.
(5)
V případě odmítnutí žádosti nebo v případě jejího částečného vyhovění se o této skutečnosti smluvní strany neprodleně písemně informují.
(6)
Při provádění této smlouvy používají příslušné orgány smluvních stran anglický jazyk, pokud není dohodnuto jinak.
Článek 9
Pro předávání osobních údajůosobních údajů (dále jen „údaje“) a nakládání s předanými údaji platí následující ustanovení:
a)
Přijímající smluvní strana může údaje použít pouze pro účely boje s trestnou činností a ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti a za podmínek stanovených předávající smluvní stranou; k jiným účelům lze údaje použít pouze s předchozím písemným souhlasem předávající smluvní strany a v souladu s právními předpisy obou smluvních stran.
b)
Údaje, jak jsou definovány v článku 6 Úmluvy Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat ze dne 28. ledna 1981, mohou být předávány pouze v nezbytně nutných případech.
c)
Přijímající smluvní strana na žádost předávající smluvní strany podá informace o použití předaných údajů a o výsledcích dosažených jejich pomocí.
d)
Předávající smluvní strana je povinna zajistit správnost předávaných údajů, jakož i dbát na to, zda je jejich předání nezbytné a přiměřené zamýšlenému účelu. Přitom je nezbytné respektovat vnitrostátní právní předpisy smluvních stran, které mohou předávání údajů omezovat. Bude-li dodatečně zjištěno, že byly předány nesprávné údaje nebo údaje, které neměly být předány, je nutno o tom okamžitě uvědomit přijímající stranu. Ta musí nesprávné údaje opravit a údaje, které neměly být předány, zlikvidovat.
e)
Každá osoba má právo obdržet od orgánu odpovídajícího za zpracování údajů na žádost informace o údajích, které se jí týkají, předaných nebo zpracovávaných v rámci této smlouvy, jakož i právo na opravu nesprávných údajů nebo likvidaci údajů zpracovávaných protiprávně. Poskytnutí takovýchto informací lze odmítnout pouze v případech stanovených vnitrostátními právními předpisy smluvních stran. Orgán, který vyřizuje žádost o poskytnutí informací, poskytne informaci po předchozím souhlasu druhé smluvní strany.
f)
Předávající smluvní strana může při předávání údajů stanovit druhé smluvní straně časovou lhůtu pro jejich likvidaci v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy. Bez ohledu na tuto časovou lhůtu musejí být údaje zlikvidovány, jakmile přestanou být potřebné. V případě ukončení platnosti této smlouvy, nebude-li nahrazena novou mezinárodní smlouvou či jinou úpravou závaznou pro obě smluvní strany, musí být veškeré údaje přijaté na jejím základě zlikvidovány.
g)
Smluvní strany vedou evidenci o předání, přebírání a likvidaci údajů. Evidence obsahuje zejména informace o účelu předání, rozsahu údajů, zúčastněných orgánech a důvodech likvidace.
h)
Smluvní strany jsou povinny účinně chránit předané údaje proti náhodnému nebo neoprávněnému přístupu, ztrátě, proti náhodné nebo neoprávněné změně, proti náhodnému nebo neoprávněnému předávání či proti náhodnému nebo neoprávněnému zveřejňování.
i)
Smluvní strany vzájemně spolupracují v oblasti ochrany předávaných údajů, zejména se vzájemně informují o možnostech osob domáhat se ochrany svých práv podle písm. e).
Článek 10
(1)
Výměna utajovaných informacíutajovaných informací mezi smluvními stranami a jejich ochrana se řídí zvláštní smlouvou, která upravuje výměnu a vzájemnou ochranu utajovaných informacíutajovaných informací.
(2)
Smluvní strany si sdělí diplomatickou cestou kontaktní místa pro předávání utajovaných informacíutajovaných informací.
Článek 11
(1)
Poskytování informací a dokumentů předaných v rámci spolupráce podle této smlouvy třetím státům a mezinárodním organizacím je možně pouze s písemným souhlasem předávající smluvní strany.
(2)
Pokud jde o sdílení informací s jinými členskými státy Evropské unie nebo schengenského prostoru nebo s evropskými agenturami při využívání informačních systémů zřízených podle práva Evropské unie pro účely spolupráce při ochraně veřejného pořádku a bezpečnosti, jakož i boje proti trestné činnosti, zejména Schengenského informačního systému, má se v případě nebezpečí z prodlení za to, že souhlas podle odstavce 1 byl udělen, nesdělí-li předávající smluvní strana výslovně opak.
Článek 12
Pokud se příslušné orgány smluvních stran předem nedohodnou jinak, náklady spojené s realizací všech forem spolupráce podle této smlouvy nese smluvní strana, která pomoc druhé smluvní straně poskytuje s tím, že smluvní strany budou dbát na vzájemnou vyváženost a reciprocitu nákladů.
Článek 13
(1)
Smluvní strany si do třiceti dnů ode dne vstupu této smlouvy v platnost sdělí příslušné orgány k provádění této smlouvy, které v rámci svých kompetencí přímo a operativně spolupracují. Zároveň si oznámí adresy a jiné kontaktní údaje příslušných orgánů.
(2)
Příslušné orgány smluvních stran se vzájemně neprodleně informují o jakýchkoli změnách svých adres a jiných kontaktních údajů.
Článek 14
Příslušné orgány smluvních stran mohou v případě potřeby na základě této smlouvy uzavírat prováděcí protokoly.
Článek 15
Případné spory týkající se výkladu nebo provádění této smlouvy budou řešeny jednáními mezi příslušnými orgány smluvních stran. Nepodaří-li se vyřešit spory tímto způsobem, budou řešeny diplomatickou cestou.
Článek 16
Touto smlouvou nejsou dotčeny závazky smluvních stran vyplývající z jiných dvoustranných nebo mnohostranných mezinárodních smluv, jimiž jsou smluvní strany vázány.
Článek 17
Každá smluvní strana může dočasně zcela nebo zčásti pozastavit provádění této smlouvy, jestliže to vyžaduje zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo zdraví osob. Přijetí nebo odvolání takového opatření si smluvní strany neprodleně sdělí diplomatickou cestou. Pozastavení provádění této smlouvy a jeho odvolání nabývá účinnosti uplynutím patnácti dnů od doručení takového sdělení druhé smluvní straně.
Článek 18
(1)
Tato smlouva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou vyměněny v Praze. Tato smlouva vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po dni výměny ratifikačních listin. Tato smlouva se sjednává na dobu neurčitou.
(2)
Každá ze smluvních stran může smlouvu písemně vypovědět. Platnost smlouvy skončí šest měsíců ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně.
Dáno v Sarajevu dne 12. září 2013 ve dvou původních vyhotoveních, každé z nich v jazyce českém, oficiálních jazycích Bosny a Hercegoviny a v jazyce anglickém. V případě rozdílností ve výkladu bude rozhodující anglické znění.
Za
Českou republiku
Ing. Martin Pecina v. r.
místopředseda vlády
a ministr vnitra
Za
Bosnu a Hercegovinu
Fahrudin Radončić v. r.
ministr bezpečnosti |
Nález Ústavního soudu č. 146/2014 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 146/2014 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 13. května 2014 sp. zn. Pl. ÚS 35/11 ve věci návrhu na zrušení § 250a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 151/2002 Sb.
Vyhlášeno 24. 7. 2014, částka 61/2014
* Odůvodnění
* I. - 1. Ústavnímu soudu byl dne 14. prosince 2011 doručen návrh Obvodního soudu pro Prahu 3, za nějž jedná předseda senátu Dr. David Vláčil, (dále též jen „navrhovatel“) na zrušení ustanovení § 250a odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve zně
* II. - Průběh řízení před správními orgány a obecnými soudy
* III. - Rekapitulace návrhu
* IV. - Vyjádření účastníků řízení
* V. - Upuštění od ústního jednání
* VI. - Dikce napadeného ustanovení
* VII. - Posouzení příslušnosti Ústavního soudu k projednání návrhu a aktivní legitimace navrhovatele
* VIII. - Přezkum procedury přijetí přezkoumávaného zákonného ustanovení
* IX. - Meritorní přezkum návrhu
* X. - Závěr
146
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 35/11 dne 13. května 2014 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Ludvíka Davida, Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Milady Tomkové (soudkyně zpravodajky) a Jiřího Zemánka o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 3 podaném podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky na zrušení ustanovení § 250a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 151/2002 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení,
takto:
I.
Návrh na zrušení ustanovení § 250a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 151/2002 Sb., se zamítá.
II.
Účastníkem řízení podle § 250a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 151/2002 Sb., je rovněž stát (Česká republika), pokud předmětem správního řízení byl spor vyplývající ze vztahů soukromého práva, v němž byl správním orgánem posuzován nárok na náhradu za nemovitý majetek zanechaný v roce 1945 občany České republiky na Podkarpatské Rusi.
Odůvodnění
I.
1.
Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl dne 14. prosince 2011 doručen návrh Obvodního soudu pro Prahu 3, za nějž jedná předseda senátu Dr. David Vláčil, (dále též jen „navrhovatel“) na zrušení ustanovení § 250a odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „napadené ustanovení“).
2.
Navrhovatel tento návrh podal poté, co v souvislosti se svou rozhodovací činností (věc sp. zn. 16 C 96/2011) v souladu s ustanovením čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) dospěl k závěru, že napadené ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem.
II.
Průběh řízení před správními orgány a obecnými soudy
3.
Žalobou, v níž byla jako strana žalovaná označena Česká republika – Ministerstvo financí, se žalobci (pět fyzických osob) domáhají přiznání odškodnění za nemovitý majetek zanechaný jejich právním předchůdcem na Zakarpatské Ukrajině (dále převážně jen „Podkarpatská Rus“) s tím, že Ministerstvo financí nedatovaným rozhodnutím č. j. 44/10366/2008-908 požadovanou náhradu nepřiznalo. O podaném rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhodl ministr financí dne 30. dubna 2009 pod č. j. 908/6270/2009 tak, že napadené rozhodnutí potvrdil. Aplikovaným právním předpisem byl zákon č. 42/1958 Sb., o úpravě některých nároků a závazků souvisejících se sjednocením Zakarpatské Ukrajiny s Ukrajinskou sovětskou socialistickou republikou, a prováděcí předpisy vydané k tomuto zákonu.
4.
Navrhovateli byla věc postoupena Obvodním soudem pro Prahu 1, kterému byla žaloba původně doručena a jenž vyjádřil svou místní nepříslušnost. Podle Obvodního soudu pro Prahu 1 byli jedinými účastníky řízení před správními orgány žalobci. Nejednalo se podle názoru tohoto soudu o řízení kontradiktorní, nýbrž o řízení před správním orgánem o jiné právní otázce vyplývající z občanskoprávních vztahů ve smyslu ustanovení § 244 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále také jen „o. s. ř.“). Za situace, kdy rozhodnutí vydané v takovém řízení nabude právní moci, může být tatáž věc na návrh projednána v občanském soudním řízení podle části páté o. s. ř.. Účastníky soudního řízení tak podle § 250a odst. 1 o. s. ř. jsou žalobci a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem, což jsou ve smyslu druhé definice účastníků podle (nyní již zrušeného) § 94 odst. 2 o. s. ř. pouze ti, které zákon za účastníky označuje. Česká republika ani správní orgán, který rozhodnutí vydal, proto účastníky podle názoru Obvodního soudu pro Prahu 1 být nemohou. Za situace, kdy žádnému z účastníků řízení před správním orgánem neměla být uložena povinnost k plnění, nelze pro zjištění místní příslušnosti použít § 250 odst. 1 písm. a) o. s. ř., nýbrž ustanovení § 250 odst. 1 písm. b) o. s. ř., dle něhož je místně příslušným obecný soud účastníka, na jehož návrh bylo řízení před správním orgánem zahájeno. Podle § 11 odst. 2 o. s. ř., bylo-li řízení zahájeno na návrh více účastníků a je-li dána místní příslušnost několika soudů, může se řízení konat u kteréhokoli z nich. Jelikož ani jeden z žalobců nemá v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 1 své bydliště, vyslovil tento soud usnesením č. j. 21 C 16/2009-62 ze dne 21. září 2010 svou místní nepříslušnost a věc postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 3, neboť se jedná o obecný soud první žalobkyně. Toto usnesení bylo následně potvrzeno Městským soudem v Praze jako soudem odvolacím.
5.
Poté, co mu byla věc postoupena, se navrhovatel zabýval okruhem účastníků řízení, přičemž dospěl k závěru, že ustanovení § 250a o. s. ř., které by mělo být aplikováno, je v rozporu s ústavním pořádkem. Navrhovatel proto podal nyní projednávaný návrh na zrušení předmětného ustanovení ve smyslu § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) a řízení o podané žalobě přerušil.
III.
Rekapitulace návrhu
6.
Rozpor napadeného ustanovení s ústavním pořádkem spatřuje navrhovatel v tom, že neumožňuje účast „žalovaného“ v soudním řízení, pročež mu je stejně jako žalobcům znemožněno domáhat se účinně svých práv. Povinným by v dané věci měl být stát zastoupený Ministerstvem financí, které ovšem ve správním řízení nevystupovalo v roli účastníka řízení, nýbrž v roli rozhodujícího správního orgánu. Napadené ustanovení odpovídá podle navrhovatele druhé definici účastenství, podle níž jsou účastníky řízení navrhovatel (žalobce) a ten, koho zákon za účastníka výslovně označí. Jak navrhovatel uvádí, správní orgán, který rozhodnutí v soukromoprávní věci vydal, účastníkem řízení podle části páté občanského soudního řádu být nemůže, jelikož jej za účastníka zákon výslovně neoznačuje. Stejně tak tento orgán z logiky věci nemůže být ani účastníkem správního řízení, které se před ním vedlo. V daném případě tedy ani Ministerstvo financí ani Česká republika jako účastníci v řízení před navrhovatelem vystupovat nemohou. Jelikož přitom jedinými účastníky správního řízení byli žalobci, chybí v soudním řízení subjekt, který by mohl procesně korektním způsobem vystupovat na straně žalované, a hájit tak zájmy státu v daném sporu.
7.
Aplikace napadeného ustanovení tak za daných okolností „vylučuje možnost spravedlivého procesu ve věci týkající se základního práva na soudní a jinou ochranu, tedy práva garantovaného zejména čl. 36 odst. 2 Listiny [základních práv a svobod] jak žalobcům, kteří se nemají proti komu [...] domoci rozhodnutí o jimi podané žalobě, tak i státu, který není oprávněn ve sporu vystupovat jako účastník řízení a kvalifikovaně se podané žalobě bránit“.
8.
Podle navrhovatele by při aplikaci napadeného ustanovení v řízení absentovala osoba, o jejíchž právech a povinnostech má být v řízení jednáno. Pokud by soud hodlal žalobě vyhovět, pak by měl státu uložit povinnost k zaplacení peněžitého plnění. Podle nynější koncepce by však neměl komu svůj rozsudek doručit, státu by bylo upřeno právo nechat jej přezkoumat před soudem druhého stupně a žalobci by se nedomohli výkonu rozhodnutí, neboť by vůči České republice neměli kvalifikovaný exekuční titul.
9.
Navrhovatel tudíž dovozuje, že napadené ustanovení je také v rozporu s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), jelikož v něm užitý výraz „jeho věc“ je nutno vykládat tak, že Listina vyžaduje, aby každý, o jehož právech a povinnostech má být v soudním řízení jednáno, měl možnost se tohoto řízení účastnit a vyjádřit se ke všem prováděným důkazům. Podle navrhovatele je napadené ustanovení také v rozporu s čl. 14 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, z něhož plyne, že každý má stejné právo, aby byl spravedlivě a veřejně vyslechnut nestranným a nezávislým soudem, který rozhoduje o jeho právech a povinnostech. Obdobné právo má vyplývat i z čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle navrhovatele je přitom toto právo upíráno nejen státu, ale i žalobcům, kteří se fakticky nemohou vůči svému tvrzenému dlužníkovi domoci svých nároků.
10.
Navrhovatel se konečně domnívá, že znění zákona je natolik jednoznačné, že neumožňuje ústavně konformní výklad, prostřednictvím kterého by mohl být okruh účastníků řízení rozšířen.
11.
Z těchto důvodů tedy Obvodní soud pro Prahu 3 navrhuje napadené ustanovení zrušit, přičemž de lege ferenda by zákonodárce měl druhou definici účastenství v § 250a o. s. ř. nahradit třetí definicí, podle níž by účastníky řízení byli navrhovatel a všichni ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno.
IV.
Vyjádření účastníků řízení
12.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) ve vyjádření k návrhu ze dne 3. února 2014, podepsaném předsedou Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem, uvedla, že návrh zákona č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního, jímž byla přepracována část pátá občanského soudního řádu (a jímž bylo do občanského soudního řádu zakomponováno také napadené ustanovení), předložila Poslanecké sněmovně vláda dne 1. října 2001. Vládní návrh zákona byl rozeslán poslancům jako sněmovní tisk č. 1081/0. Poslanecká sněmovna projednala vládní návrh zákona č. 151/2002 Sb. v prvním čtení dne 25. října 2001 a přikázala jej k projednání ústavně právnímu výboru, který k návrhu přijal pozměňovací návrhy, ve kterých bylo obsaženo i napadené ustanovení § 250a odst. 1 a 2 o. s. ř. V podrobné rozpravě v rámci druhého čtení byly předloženy pozměňovací návrhy, které se napadeného ustanovení netýkaly. V hlasování o návrhu zákona v závěru třetího čtení se z přítomných 159 poslanců vyslovilo 149 pro návrh a nikdo proti návrhu. Návrh zákona byl tudíž Poslaneckou sněmovnou přijat a dne 25. února 2002 byl postoupen Senátu Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“). Dne 28. března 2002 zákon podepsal prezident republiky. Ve Sbírce zákonů byl zákon vyhlášen 17. dubna 2002.
13.
Senát ve vyjádření k návrhu ze dne 27. ledna 2014, podepsaném předsedou Senátu Milanem Štěchem, uvedl, že ustanovení § 250a odst. 1 a 2 bylo do občanského soudního řádu zařazeno v souvislosti s přijetím nové úpravy správního soudnictví, a to zákonem č. 151/2002 Sb. Tímto zákonem byla přepracována celá část pátá o. s. ř., která od 1. ledna 2003 účinně reguluje řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem. Od uvedeného data účinnosti byl občanský soudní řád podroben několika desítkám změn, přesto nebylo ustanovení § 250a dotčeno, a to ani zásadní novelou přijatou v souvislosti s rekodifikací soukromého práva (provedenou zákonem č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Stejně tak nebyla – až na drobné výjimky – měněna celá část pátá o. s. ř.
14.
Návrh zákona byl Senátu doručen dne 25. února 2002 a zákonnou osnovu projednaly ústavně-právní výbor (který byl zároveň výborem garančním) a výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Oba výbory Senátu doporučily schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Dne 21. března 2002 Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat, v rozhodném hlasování se z přítomných 43 senátorů vyslovilo 38 pro a jeden proti. Senát dle svého vyjádření postupoval v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
15.
Pokud jde o meritorní posouzení, k návrhu zákona č. 151/2002 Sb. vystoupil za vládu ministr spravedlnosti JUDr. Jaroslav Bureš, jenž mimo jiné uvedl, že část pátá občanského soudního řádu má umožnit soudní přezkum pravomocných rozhodnutí správních orgánů o civilních nárocích, přičemž je koncipována tak, aby byla zaručena ústavní ochrana práv a povinností osob, které jsou uvedenými postupy dotčeny. K návrhu se vyjádřila také zpravodajka garančního výboru JUDr. Dagmar Lastovecká, která poukázala na dvě otázky, o nichž byla v ústavně-právním výboru vedena diskuze, žádná z nich se nicméně netýkala napadeného ustanovení § 250a odst. 1 a 2 o. s. ř. V závěru vyjádření tak je konstatováno, že Senát ani jeho orgány, které se předmětným návrhem zabývaly, ústavní konformitu ustanovení § 250a odst. 1 a 2 občanského soudního řádu nezpochybnily.
16.
Vyjádření vlády a veřejného ochránce práv vyžádána nebyla (srov. sdělení Ústavního souduÚstavního soudu č. Org. 72/12 ze dne 18. prosince 2012, bod 3; publikováno pod č. 469/2012 Sb.).
17.
Vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu byla zaslána navrhovateli na vědomí a k případné replice. Navrhovatel dne 6. února 2014 Ústavnímu souduÚstavnímu soudu sdělil, že právo repliky nevyužívá.
V.
Upuštění od ústního jednání
18.
Ústavní soudÚstavní soud neočekával od ústního jednání další objasnění věci, pročež od něj upustil dle ustanovení § 44 věty první zákona o Ústavním soudu.
VI.
Dikce napadeného ustanovení
19.
Ustanovení § 250a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zní:
§ 250a
Účastníci řízení
(1)
Účastníky řízení jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem.
(2)
Jakmile soud zjistí, že se řízení neúčastní někdo, kdo je podle odstavce 1 jeho účastníkem, přibere jej usnesením do řízení. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
VII.
Posouzení příslušnosti Ústavního soudu k projednání návrhu a aktivní legitimace navrhovatele
20.
Ústavní soudÚstavní soud především musel zvážit, zda jsou naplněny procesní podmínky pro projednání podaného návrhu; v tomto kontextu se zaměřil prvotně na otázku, zda byl Obvodní soud pro Prahu 3 k podání návrhu aktivně legitimován.
21.
Podle ustanovení čl. 95 odst. 2 Ústavy, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Tuto úpravu dále rozvádí ustanovení § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle kterého návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy.
22.
Podmínkou meritorního projednání takového návrhu je naplnění dikce čl. 95 odst. 2 Ústavy v tom smyslu, že se musí jednat o zákon, jehož má být při řešení věci použito, tzn. zákon nebo jeho ustanovení, jež je navrhováno ke zrušení, mají být navrhovatelem přímo aplikovány při řešení konkrétního sporu. Z judikatury obecných soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 4/2007-68 ze dne 14. června 2007, jehož závěry potvrdil i zvláštní senát pro rozhodování některých kompetenčních sporů v usnesení č. j. Konf 6/2012-9 ze dne 27. září 2012) vyplývá, že rozhodnutí správních orgánů o přiznání náhrady za majetek zanechaný na Podkarpatské Rusi je rozhodnutím ve věci soukromého práva. Ten, kdo se cítí být tímto rozhodnutím dotčen na svých právech, je proto oprávněn domáhat se ochrany svých práv prostřednictvím žaloby podle části páté občanského soudního řádu. V rámci tohoto řízení jsou soudy povinny zabývat se také okruhem účastníků řízení, k jehož vymezení slouží ustanovení § 250a o. s. ř. Ve věci, kterou navrhovatel přerušil z důvodu podání nyní projednávaného návrhu, tak má být napadené ustanovení přímo aplikováno.
23.
Ústavní soudÚstavní soud tudíž shledává podmínku přímé aplikace napadeného ustanovení za naplněnou. Navrhovatel je aktivně legitimován k podání návrhu na zrušení napadeného ustanovení.
VIII.
Přezkum procedury přijetí přezkoumávaného zákonného ustanovení
24.
Ústavní soudÚstavní soud, jak mu ukládá ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., následně zkoumal, zda bylo napadené ustanovení přijato v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Vyšel přitom z dále citovaných těsnopiseckých zpráv a z vyjádření obou komor Parlamentu.
25.
Z těsnopisecké zprávy ze 46. schůze Poslanecké sněmovny konané dne 15. února 2002 Ústavní soudÚstavní soud zjistil, že zákon č. 151/2002 Sb. byl přijat Poslaneckou sněmovnou v třetím čtení v hlasování č. 596, přičemž ze 159 přítomných poslanců pro návrh hlasovalo 149 poslanců, proti návrhu nehlasoval žádný poslanec.
26.
Z těsnopisecké zprávy z 15. schůze Senátu konané dne 21. března 2002 vyplývá, že Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona č. 151/2002 Sb. nezabývat; v hlasování č. 95 se ze 43 přítomných senátorů pro tento krok vyslovilo 38 senátorů a proti 1 senátor.
27.
Ústavní soudÚstavní soud konstatoval, že zákon č. 151/2002 Sb., jehož je napadené ustanovení součástí, byl přijat a vydán v mezích ústavně stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
IX.
Meritorní přezkum návrhu
28.
Po posouzení ústavnosti procedury přijetí napadeného zákona se Ústavní soudÚstavní soud zaměřil na jeho věcný soulad s ústavním pořádkem. Ústavní soudÚstavní soud se prvně zabýval otázkou, zda napadené ustanovení, tak jak je vykládá navrhovatel, je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. V případě kladné odpovědi bude dále Ústavní soudÚstavní soud zkoumat, zda přichází v úvahu ústavně konformní výklad napadeného ustanovení, či zda je jediným řešením jeho derogace.
29.
Podle výkladu navrhovatele napadené ustanovení neumožňuje účast státu v soudním řízení, jelikož stát, ačkoli se jedná o subjekt, vůči němuž je ze strany žalobce vznášen určitý nárok, nebyl účastníkem řízení před správním orgánem a ve věci rozhodující správní orgán účastníkem soudního řízení podle části páté o. s. ř. být nemůže.
30.
Podle ustanovení čl. 36 odst. 2 Listiny se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod.
31.
Podle čl. 11 odst. 4 Listiny je vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Pakliže tedy bylo správním orgánem rozhodnuto o právu žalobců na náhradu za majetek zanechaný na Podkarpatské Rusi, o který žalobci přišli v důsledku Smlouvy mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o Zakarpatské Ukrajině a protokolu k této smlouvě, vyhlášených pod č. 186/1946 Sb., nebo podle Dohody mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o konečném vypořádání majetkových a finančních otázek, souvisících se sjednocením Zakarpatské Ukrajiny s Ukrajinskou sovětskou socialistickou republikou, vyhlášené vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 1/1958 Sb., zasahuje toto rozhodnutí ze dne 30. dubna 2009 v určitém rozsahu do základních práv a svobod podle Listiny.
32.
Ochrana tímto rozhodnutím dotčených práv je právním řádem garantována prostřednictvím části páté občanského soudního řádu. Z hlediska základních práv nicméně není dostačující, pokud právní řád určité právo pouze teoreticky garantuje, nýbrž je nutné, aby se jednotlivec mohl tohoto práva také reálně domoci. Pokud by tedy v rámci řízení před správním orgánem bylo rozhodováno o nároku žalobců na náhradu majetku, avšak v následném řízení soudním by subjekt, který má tuto náhradu poskytnout, nemohl být účastníkem řízení, docházelo by tím k porušení čl. 36 odst. 2 Listiny. Soud by totiž nemohl žalobcům vyhovět a požadovanou náhradu jim přiznat, jelikož nemůže ukládat povinnosti osobě, která není účastníkem řízení. Žalobci by tak reálně neměli žádnou možnost dosáhnout přiznání náhrady.
33.
Ústavní soudÚstavní soud tedy souhlasí s navrhovatelem, že by napadené ustanovení při výše popsaném výkladu mohlo vést k porušení ústavně garantovaných práv.
34.
Ústavní soudÚstavní soud se dále zabýval tím, zda je možné napadené ustanovení, případně ustanovení s tímto ustanovením související, vyložit tak, aby ten, po němž se žalobce postupem podle § 244 a násl. o. s. ř. domáhá určitého plnění (tedy stát), byl účastníkem soudního řízení.
35.
Je zřejmé, že jako protiústavní se napadené ustanovení může jevit nikoli v celé své šíři, nýbrž pouze ve specifických případech, kdy předmětem předcházejícího správního řízení jsou i práva a povinnosti státu, který v tomto správním řízení vystupuje v postavení ve věci rozhodujícího správního orgánu. Ústavní soudÚstavní soud se tedy zaměřil právě na tyto specifické případy, přičemž dospěl k závěru, že postavení státu v těchto správních řízeních umožňuje jeho účast i v následném řízení podle části páté občanského soudního řádu, a to i při zachování napadené právní úpravy.
36.
Nárok uplatňovaný vůči státu podle zákona č. 42/1958 Sb. (podle § 1 odst. 1 tohoto zákona „Československý stát poskytne ... náhradu ...“) svou soukromoprávní povahou odpovídá mnoha jiným nárokům na majetkové náhrady, jež jsou vůči státu uplatňovány na základě jiných právních předpisů. Specifikem nároku podle zákona č. 42/1958 Sb. je skutečnost, že státní orgán (podle § 3 Ministerstvo financí) je nadán pravomocí o sporu rozhodnout. Toto specifikum však nemění nic na tom, že stát je současně subjektem, který je podle § 1 odst. 1 zákona č. 42/1958 Sb. případně povinen právo navrhovatelů (žalobců) na náhradu majetku uspokojit (stát je tedy de facto zároveň odpůrcem). Jakožto odpůrci mu pak náleží i právo být účastníkem správního řízení, v němž se žalobci předmětné náhrady domáhají.
37.
V tomto směru lze při neexistenci speciální právní úpravy účastenství v zákoně č. 42/1958 Sb. (a při jeho odkazu v § 3 na správní řád) poukázat podpůrně na ustanovení § 141 odst. 3 správního řádu, který nahradil procesní předpis, podle kterého postupoval správní orgán, jež stanoví, že účastníky řízení, v nichž se řeší spory vyplývající z občanskoprávních vztahů, jsou navrhovatel a odpůrce. Ústavní soudÚstavní soud na tomto místě podotýká, že přes názor Obvodního soudu pro Prahu 1 má řízení o náhradě za zanechaný majetek rysy rozhodování o sporu, a to i přes specifické postavení státu v tomto řízení. Ostatně v zákoně č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik, který u nově uplatněných nároků nahrazuje od 1. 10. 2009 zákon č. 42/1958 Sb., již je postavení státu jakožto účastníka správního řízení výslovně zakotveno (ustanovení § 4 odst. 2), byť k tomu došlo až novelou provedenou zákonem č. 121/2012 Sb. Vzhledem ke komplikovanému vymezení pozice státu v těchto řízeních, které koneckonců navrhovatele vedlo k podání projednávaného návrhu, přitom podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu nelze výslovné vymezení státu jakožto účastníka řízení podle zákona č. 212/2009 Sb. chápat tak, že pokud stát za účastníka ve zvláštním předpise označen není, účastníkem být nemůže, nýbrž naopak jako potvrzení logického závěru plynoucího z charakteru daného správního řízení i z ustanovení § 141 odst. 3 správního řádu.
38.
Státu tedy náleží postavení účastníka řízení podle ustanovení § 250a o. s. ř., jež se neodvíjí od jeho postavení jakožto ve věci rozhodujícího správního orgánu, nýbrž od postavení účastníka předmětného správního řízení. Podobnou interpretaci lze ostatně nalézt i v judikatuře obecných soudů. Ke stejnému závěru již došel např. Nejvyšší soud, který v usnesení sp. zn. 21 Cdo 1385/2011 ze dne 9. srpna 2012 ve vztahu k řízení o žádosti zaměstnance o uspokojení splatných mzdových nároků podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, konstatoval, že tohoto řízení se účastní nejen žadatel, ale i ten, kdo je povinen – bez ohledu na to, zda má jinak postavení správního orgánu ve smyslu ustanovení § 244 odst. 1 o. s. ř. – uspokojit jeho právo.
39.
Z výše uvedených důvodů je možno dojít k závěru, že v případech, kdy je ve správním řízení vůči státu vznášen určitý nárok vyplývající ze vztahů soukromého práva, přičemž organizační složka, která má za stát jednat, je současně ve věci rozhodujícím správním orgánem, je pro účely ustanovení § 250a o. s. ř. nutno považovat stát za účastníka řízení před správním orgánem. Státu tudíž náleží postavení účastníka i v následném řízení podle části páté občanského soudního řádu.
40.
Tento výklad je nejen ústavně konformní, ale odpovídá i vůli zákonodárce, který zjevně neměl v úmyslu omezit žalobce v jeho právu domáhat se před soudem svého práva na náhradu majetku zanechaného na Podkarpatské Rusi ani omezit stát (vystupující v roli soukromoprávního subjektu) v jeho právu účastnit se řízení, v němž je rozhodováno o jeho právech a povinnostech. Úmysl zákonodárce se naopak výslovně projevil novelou zákona č. 212/2009 Sb., která právo státu být účastníkem v řízení o náhradu majetku zanechaného na Podkarpatské Rusi potvrdila. Přes dílčí odlišnosti v řízeních podle zákona č. 42/1958 Sb. a zákona č. 212/2009 Sb. by nebyl opodstatněný závěr, že by zákonodárce zamýšlel pro tato řízení a následná řízení soudní definovat zcela odlišný okruh účastníků.
41.
Obiter dictum Ústavní soudÚstavní soud dodává, že rozhodnutím obecných soudů v otázce náhrady za majetek zanechaný na Zakarpatské Ukrajině se zabýval již v nálezu sp. zn. I. ÚS 2050/11 ze dne 26. června 2012 (N 125/65 SbNU 615), v němž považoval za nepochybné, že stát byl účastníkem řízení před obecnými soudy, pročež mu v řízení o ústavní stížnosti v souladu s ustanovením § 76 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, náleželo postavení vedlejšího účastníka. Ústavní soudÚstavní soud rovněž připomíná povinnost obecných soudů přihlédnout k úpravě obsažené v zákoně č. 212/2009 Sb., a to v intencích citovaného nálezu sp. zn. I. ÚS 2050/11.
X.
Závěr
42.
Ústavní soudÚstavní soud ze všech výše uvedených důvodů návrh na zrušení napadeného ustanovení zamítl a zároveň připojil interpretativní výrok zajišťující ústavně konformní vymezení okruhu účastníků řízení podle části páté občanského soudního řádu.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k výroku II rozhodnutí pléna soudci Vladimír Sládeček a Radovan Suchánek. |
Vyhláška č. 145/2014 Sb. | Vyhláška č. 145/2014 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 117/2012 Sb., o podrobnější úpravě činnosti penzijní společnosti, důchodového fondu a účastnického fondu
Vyhlášeno 24. 7. 2014, datum účinnosti 1. 8. 2014, částka 61/2014
* Čl. I - Ve vyhlášce č. 117/2012 Sb., o podrobnější úpravě činnosti penzijní společnosti, důchodového fondu a účastnického fondu, příloha č. 3 zní:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 8. 2014
145
VYHLÁŠKA
ze dne 16. července 2014,
kterou se mění vyhláška č. 117/2012 Sb., o podrobnější úpravě činnosti penzijní společnosti, důchodového fondu a účastnického fondu
Česká národní banka stanoví podle § 170 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 403/2012 Sb. a zákona č. 241/2013 Sb., k provedení § 189 zákona o doplňkovém penzijním spoření:
Čl. I
Ve vyhlášce č. 117/2012 Sb., o podrobnější úpravě činnosti penzijní společnosti, důchodového fondu a účastnického fondu, příloha č. 3 zní:
„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 117/2012 Sb.
Rizikové váhy a konverzní faktory
1.
Rizikové váhy
Tabulka č. 1
Majetek a deriváty| Riziková váha
---|---
Dluhopisy emitované Českou republikou, Českou národní bankou nebo členským státem Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální bankou tohoto státu, jejichž rating nebo rating emitenta patří do lepší nebo stejné kategorie ratingu renomované nebo uznané ratingové agentury1) jako rating České republiky| 0
Dluhopisy nebo pohledávky, za něž převzala záruku Česká republika nebo členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, jehož rating patří do lepší nebo stejné kategorie ratingu renomované nebo uznané ratingové agentury jako rating České republiky| 0
Dluhopisy emitované Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj, Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucí, jíž je Česká republika členem| 0
Reverzní repa plně zajištěná dluhopisy s nulovou rizikovou váhou| 0
Dluhopisy emitované členským státem Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální bankou tohoto státu, jejichž rating nebo rating emitenta patří do horší kategorie ratingu renomované nebo uznané ratingové agentury, než je rating České republiky, avšak je v investičním stupni| 0,50
Dluhopisy nebo pohledávky, za něž převzal záruku členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, jehož rating patří do horší kategorie ratingu renomované nebo uznané ratingové agentury než je rating České republiky, avšak je v investičním stupni| 0,50
Pohledávky za bankami nebo pobočkami zahraničních bank se sídlem na území České republiky nebo se sídlem na území členského státu Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, jehož rating patří do lepší nebo stejné kategorie ratingu renomované nebo uznané ratingové agentury jako rating České republiky| 0,50
Dluhopisy emitované bankami se sídlem v České republice nebo se sídlem na území členského státu Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, jehož rating patří do lepší nebo stejné kategorie ratingu renomované nebo uznané ratingové agentury jako rating České republiky| 0,50
Dluhopisy nebo pohledávky, za něž převzala záruku banka se sídlem v České republice nebo se sídlem na území členského státu Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, jehož rating patří do lepší nebo stejné kategorie ratingu renomované nebo uznané ratingové agentury jako rating České republiky| 0,50
Reverzní repa plně zajištěná dluhopisy s rizikovou váhou 0,50| 0,50
Ostatní dluhopisy| 1,0
Akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na právnické osobě přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě Evropské unie nebo na zahraničním trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, jestliže je tento zahraniční trh uveden v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, vedeném Českou národní bankou| 1,0
Cenné papíry vydané standardními fondy podle zákona upravujícího investiční fondy a investiční společnosti nebo zahraničními investičními fondy srovnatelnými se standardními fondy| 1,0
Nemovité věci| 1,0
Akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na právnické osobě, kterým nepřísluší riziková váha 1,0| 1,50
Cenné papíry vydané investičními fondy podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy nebo zahraničními investiční fondy, kterým nepřísluší riziková váha 1,0| 1,50
Ostatní majetek| 1,50
Derivátu se přiřadí riziková váha, která by náležela pohledávce za osobou, s níž je derivát sjednán.
2.
Konverzní faktory
Tabulka č. 2
Zbytková splatnost| Konverzní faktory
---|---
Úrokové deriváty| Měnové deriváty| Akciové deriváty| Komoditní deriváty
Do 1 roku včetně| 0| 0,010| 0,060| 0,100
Od 1 roku do 5 let| 0,005| 0,050| 0,080| 0,120
Nad 5 let| 0,015| 0,075| 0,100| 0,150
1)
§ 93 odst. 6 písm. a) a b) zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 241/2013 Sb.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2014.
Guvernér:
v z. prof. PhDr. Ing. Tomšík, Ph.D., v. r.
viceguvernér |
Nařízení vlády č. 143/2014 Sb. | Nařízení vlády č. 143/2014 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 23. 7. 2014, datum účinnosti 1. 8. 2014, částka 60/2014
* Čl. I - Nařízení vlády č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem, ve znění nařízení vlády č. 83/2006 Sb., nařízení vlády č. 33/2007 Sb., nařízení vlády č. 320/2008 Sb., nařízení vlády č. 82/2009 Sb., nař
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 8. 2014
143
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 9. července 2014,
kterým se mění nařízení vlády č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem, ve znění nařízení vlády č. 83/2006 Sb., nařízení vlády č. 33/2007 Sb., nařízení vlády č. 320/2008 Sb., nařízení vlády č. 82/2009 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 214/2010 Sb., nařízení vlády č. 369/2010 Sb., nařízení vlády č. 258/2012 Sb., nařízení vlády č. 448/2012 Sb. a nařízení vlády č. 400/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 se doplňuje odstavec 13, který zní:
„(13)
Žádost podle odstavce 1 a oznámení podle odstavce 5 nelze Fondu podat počínaje dnem 1. srpna 2014.“.
2.
V § 8c se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Žádost podle odstavce 2 nelze Fondu podat počínaje dnem 1. srpna 2014.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Řízení o žádostech o podporu na restrukturalizaci a přeměnu vinicvinic podaných podle § 5 nařízení vlády č. 245/2004 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, u kterých podal žadatel oznámení o provedení opatření podle § 5 odst. 5 nařízení vlády č. 245/2004 Sb. do 30. dubna 2014, se dokončí podle nařízení vlády č. 245/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
2.
Řízení o žádostech o podporu na restrukturalizaci a přeměnu vinicvinic podaných podle § 5 nařízení vlády č. 245/2004 Sb., u kterých žadatel do 30. dubna 2014 nepodal oznámení o provedení opatření podle § 5 odst. 5 nařízení vlády č. 245/2004 Sb., se dokončí podle nařízení vlády č. 142/2014 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství.
3.
Řízení o žádostech o podporu na investice podle § 8c nařízení vlády č. 245/2004 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 245/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
Čl. III
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2014.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Jurečka v. r. |
Nařízení vlády č. 142/2014 Sb. | Nařízení vlády č. 142/2014 Sb.
Nařízení vlády o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství
Vyhlášeno 23. 7. 2014, datum účinnosti 1. 8. 2014, částka 60/2014
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Restrukturalizace a přeměna vinic
* § 3 - Změna odrůdové skladby vinice
* § 4 - Přesun vinice do svahu
* § 4a - Technika zlepšující obhospodařování vinic
* § 5 - Investice
* § 6 - Výše podpory
* § 7 - Mladý vinohradník a mladý vinař
* § 8 - Poskytování údajů
* § 9 - Snížení nebo vyloučení podpory
* § 10 - Změny žádosti
* § 10a - Oznámení o převodu obchodního závodu
* § 12 - Využití předem uděleného práva na opětovnou výsadbu
* § 13 - Účinnost č. 2 k nařízení vlády č. 142/2014 Sb
Aktuální znění od 15. 11. 2017 (368/2017 Sb.)
142
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 9. července 2014
o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství
Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie (dále jen „předpis Evropské unie“)1) bližší podmínky při provádění opatření společné organizace trhuspolečné organizace trhu s vínem podle Programu podpor ve vinohradnictví a vinařství pro Českou republiku na léta 2014 až 2018.
§ 2
Restrukturalizace a přeměna vinic
(1)
Žádost o podporu na restrukturalizaci a přeměnu vinicvinic podle předpisů Evropské unie1) podává pěstitel2) se sídlem na území České republiky Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu3) (dále jen „Fond“) na jím vydaném formuláři.
(2)
Podporu lze poskytnout na tato opatření:
a)
změna odrůdové skladby vinice,
b)
přesun vinice do svahu, nebo
c)
technika zlepšující obhospodařování vinice.
(3)
Žadatel nesmí zahájit provádění opatření podle odstavce 2, včetně klučení vinicevinice, dříve než 4 měsíce po podání žádosti Fondu nebo před kontrolou provedenou Fondem v souladu s předpisem Evropské unie4).
(4)
Žadatel smí klučit pouze celý díl půdního bloku.
(5)
Žadatel doručí Fondu na jím vydaném formuláři nejpozději do 30. dubna čtvrtého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byla žádost podána, oznámení o provedení opatření na všech dílech půdních bloků uvedených v žádosti. Ke každé žádosti žadatel podá pouze jedno oznámení o provedení opatření.
(6)
V případě udělení práva na opětovnou výsadbu předem5) v období do 31. prosince 2015 se provedením opatření rozumí i splnění závazku vyklučit plochu vinice do konce třetího roku po vysazení nové vinice, na níž bylo právo na opětovnou výsadbu předem uděleno. V případě udělení povolení pro opětovnou výsadbu předem18) v období od 1. ledna 2016 se provedením opatření rozumí i splnění závazku vyklučit plochu vinice do konce čtvrtého roku od registrace vinice podle zákona o vinohradnictví a vinařství, na níž bylo povolení pro opětovnou výsadbu uděleno.
(7)
Podporu na opatření podle odstavce 2 lze poskytnout pouze v případě, že díl půdního bloku, na kterém je opatření prováděno, je evidován v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů (dále jen „evidence“) na žadatele jako vinice v souladu s registrem vinic6), a to nejpozději 30. dubna kalendářního roku, ve kterém bylo podáno oznámení o provedení opatření podle odstavce 5.
(8)
Podpora na opatření podle odstavce 2 se poskytuje pod podmínkou dodržení povinných požadavků na hospodaření7) a požadavků na dobrý zemědělský a environmentální stav uvedených v přílohách č. 2 a 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb., o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor.
(9)
Fond žádosti o podporu na opatření podle odstavce 2 vyhodnotí ve vztahu k danému opatření samostatně; splnění podmínek se posuzuje pro jednotlivý díl půdního bloku, který odpovídá jedné vinici.
(10)
Žadatel může k restrukturalizaci a přeměně vinic podle odstavce 2 písm. a) a b) v období od 1. ledna 2016 použít pouze povolení pro opětovnou výsadbu38) evidovaná v registru vinic a udělená na základě vyklučení vinice před 5. zářím 20109) nebo udělená po tomto datu na základě vyklučení vinice provedeného po kontrole Fondem. Žadatel může k restrukturalizaci a přeměně vinic podle odstavce 2 písm. c) v období od 1. ledna 2016 použít pouze povolení pro opětovnou výsadbu39) evidovaná v registru vinic a udělená na základě vyklučení vinice provedeného v období od 1. ledna 2016 v rámci dané žádosti po kontrole Fondem.
(11)
Pokud žadatel použije k restrukturalizaci a přeměně vinic podle odstavce 2 písm. a) a b) v období od 1. ledna 2016 povolení pro opětovnou výsadbu udělená před podáním žádosti, podává Fondu žádost před zahájením provádění opatření10). Žadatel nesmí zahájit provádění opatření dříve než 4 měsíce po podání žádosti nebo před kontrolou Fondem provedenou na dílech půdních bloků, na kterých bude vysazena nová vinice. Po provedení opatření doručí žadatel Fondu oznámení podle odstavce 5.
(12)
Oznámení o provedení opatření podle odstavce 5 se doručí Fondu nejpozději do 30. dubna 2018.
§ 3
Změna odrůdové skladby vinice
(1)
Podpora na opatření změna odrůdové skladby vinice se vyplácí na celý díl půdního bloku11), pokud
a)
restrukturalizovaná část vinice, z níž pochází udělené povolení pro opětovnou výsadbu, má v době klučení více než 50 % keřů révy vinné starších 15 let; v případě vinic nově pořízených a registrovaných žadatelem v registru vinic v období 12 měsíců předcházejících podání žádosti o podporu musí být více než 50 % keřů révy vinné starších 10 let k roku podání žádosti; v případě povolení pro opětovnou výsadbu udělených žadateli na základě převodu z práva na opětovnou výsadbu evidovaného v registru vinic v období 12 měsíců předcházejících podání žádosti o podporu musí být více než 50 % keřů révy vinné starších 10 let v době klučení,
b)
výměra osázené plochy nebo součet plochy takto restrukturalizovaných vinic žadatele neklesne pod 0,2 ha,
c)
nová vinice je osázena jinou odrůdou než odrůdou vinice, ze které pochází povolení pro opětovnou výsadbu, a
d)
výsadba se provede moštovou odrůdou12) registrovanou v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie při počtu keřů nejméně 3 000 ks na 1 ha osázené plochy vinice.
(2)
V žádosti podle § 2 odst. 1 pěstitel uvede
a)
číslo dílu půdního bloku, z něhož bude po vyklučení vinice použito povolení pro opětovnou výsadbu v rámci žádosti, nebo číslo dílu půdního bloku, který má být vyklučen na základě udělení povolení pro opětovnou výsadbu předem38),
b)
výměru osázené plochy klučené vinice evidované v evidenci,
c)
klučené odrůdy,
d)
způsob pěstování klučené vinice,
e)
číslo dílu půdního bloku, na kterém bude vysazena nová vinice, a
f)
výměru osázené plochy vinice po realizaci výsadby nové vinice.
(3)
V případě, že pěstitel vysazuje novou vinici na jiném než klučeném dílu půdního bloku podle odstavce 2 písm. a) a tento díl půdního bloku je ke dni podání žádosti evidován v evidenci jako vinice, uvede k němu pěstitel v žádosti výměru osázené plochy evidované v evidenci, pěstované odrůdy a způsob pěstování.
(4)
V žádosti podle § 2 odst. 11 pěstitel uvede
a)
identifikační číslo povolení pro opětovnou výsadbu evidovaného v registru vinic a uděleného na základě vyklučení vinice před 5. zářím 2010 nebo identifikační číslo povolení pro opětovnou výsadbu z vinice zkontrolované Fondem4) před vyklučením vinice, a
b)
číslo dílu půdního bloku, na kterém bude vysazena nová vinice.
(5)
V případě, že pěstitel vysazuje novou vinici na dílu půdního bloku podle odstavce 4 písm. b), který je ke dni podání žádosti evidován v evidenci jako vinice, uvede k němu pěstitel v žádosti výměru osázené plochy evidované v evidenci, pěstované odrůdy a způsob pěstování.
(6)
V případě podání žádosti s využitím postupu podle § 2 odst. 3 v kombinaci s § 2 odst. 11 pěstitel do žádosti uvede údaje podle odstavce 2 a odstavce 4.
(7)
V oznámení o provedení opatření žadatel u dílu půdního bloku podle odstavce 2 písm. e) nebo odstavce 4 písm. b) uvede
a)
výměru osázené plochy nově vysazené vinice,
b)
odrůdovou skladbu nově vysazené vinice,
c)
způsob pěstování nově vysazené vinice a
d)
počet keřů révy vinné na 1 ha osázené plochy vinice.
§ 4
Přesun vinice do svahu
(1)
Podpora na opatření přesun vinice do svahu se vyplácí na celý díl půdního bloku11), pokud
a)
restrukturalizovaná vinice nebo její část, z níž pochází udělené povolení pro opětovnou výsadbu, má v době klučení více než 50 % keřů révy vinné starších 10 let; v případě vinic nově pořízených a registrovaných žadatelem v registru vinic v období 12 měsíců předcházejících podání žádosti o podporu musí být více než 50 % keřů révy vinné starších 5 let k roku podání žádosti; v případě povolení pro opětovnou výsadbu udělených žadateli na základě převodu z práva na opětovnou výsadbu evidovaného v registru vinic v období 12 měsíců předcházejících podání žádosti o podporu musí být více než 50 % keřů révy vinné starších 5 let v době klučení,
b)
výměra osázené plochy nebo součet plochy takto restrukturalizovaných vinic žadatele neklesne pod 0,2 ha,
c)
má průměrnou sklonitost vyšší nebo rovnu 12,5 stupně,
d)
výsadba se provede moštovou odrůdou12) registrovanou v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie při počtu keřů nejméně 2 500 ks na 1 ha osázené plochy vinice a
e)
výsadba nesmí být provedena na stejném dílu půdního bloku, ze kterého pocházejí povolení pro opětovnou výsadbu.
(2)
V žádosti podle § 2 odst. 1 pěstitel uvede
a)
číslo dílu půdního bloku, z něhož bude po vyklučení vinice použito povolení pro opětovnou výsadbu v rámci dané žádosti, nebo číslo dílu půdního bloku, který má být vyklučen na základě udělení povolení pro opětovnou výsadbu předem39),
b)
výměru osázené plochy klučené vinicevinice evidované v evidenci nebo části této plochy,
c)
klučené odrůdy,
d)
způsob pěstování klučené vinice,
e)
číslo dílu půdního bloku, na který bude vinice přesunuta, a
f)
výměru osázené plochy vinice po realizaci výsadby přesunuté vinice.
(3)
V případě, že díl půdního bloku podle odstavce 2 písm. e) je ke dni podání žádosti evidován v evidenci jako vinice, uvede k němu pěstitel v žádosti výměru osázené plochy evidované v evidenci, pěstované odrůdy a způsob pěstování.
(4)
V žádosti podle § 2 odst. 11 pěstitel uvede
a)
identifikační číslo povolení pro opětovnou výsadbu evidovaného v registru vinic a uděleného na základě vyklučení vinice před 5. zářím 2010 nebo identifikační číslo povolení pro opětovnou výsadbu z vinice zkontrolované Fondem4) před vyklučením vinice, a
b)
číslo dílu půdního bloku, na kterém bude vysazena nová vinice.
(5)
V případě, že pěstitel vysazuje novou vinici na dílu půdního bloku podle odstavce 4 písm. b), který je ke dni podání žádosti evidován v evidenci jako vinice, uvede k němu pěstitel v žádosti výměru osázené plochy evidované v evidenci, pěstované odrůdy a způsob pěstování.
(6)
V případě podání žádosti s využitím postupu podle § 2 odst. 3 v kombinaci s § 2 odst. 11 pěstitel do žádosti uvede údaje podle odstavce 2 a odstavce 4.
(7)
V oznámení o provedení opatření žadatel u dílu půdního bloku podle odstavce 2 písm. e) nebo odstavce 4 písm. b) uvede
a)
výměru osázené plochy nově vysazené vinice,
b)
odrůdovou skladbu nově vysazené vinice,
c)
způsob pěstování nově vysazené vinice a
d)
počet keřů révy vinné na 1 ha osázené plochy vinice.
§ 4a
Technika zlepšující obhospodařování vinic
(1)
Podpora na opatření technika zlepšující obhospodařování vinic se vyplácí na celý díl půdního bloku11), pokud
a)
v případě nové výsadby má restrukturalizovaná vinice v době klučení více než 50 % keřů révy vinné starších 10 let; v případě dosadby má restrukturalizovaná vinice k roku podání žádosti více než 50 % keřů révy vinné starších 10 let; v případě vinic nově pořízených, a to registrovaných žadatelem v registru vinic do 12 měsíců předcházejících podání žádosti o podporu, musí být více než 50 % keřů révy vinné starších 5 let k roku podání žádosti,
b)
výměra osázené plochy nebo součet plochy takto restrukturalizovaných vinic žadatele neklesne pod 0,2 ha,
c)
se výsadba nebo dosadba provede moštovou odrůdou12) registrovanou v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie při počtu keřů nejméně 3 572 ks na 1 ha osázené plochy vinice a
d)
výsadbou nebo dosadbou dojde ke zvýšení počtu kusů keřů na 1 ha osázené plochy minimálně o 1 000 kusů nad původní počet keřů na 1 ha plochy vinice; výsadba nebo dosadba se provede vysazením nebo dosázením celých ucelených řádků v celé délce restrukturalizované vinice.
(2)
V žádosti podle § 2 odst. 1 pěstitel uvede
a)
číslo dílu půdního bloku, z něhož bude po vyklučení vinice použito povolení pro opětovnou výsadbu v rámci dané žádosti, nebo číslo dílu půdního bloku, který má být vyklučen na základě povolení pro opětovnou výsadbu předem38),
b)
výměru osázené plochy klučené vinice evidované v evidenci nebo části této plochy,
c)
seznam odrůd, které mají být vyklučeny,
d)
způsob pěstování klučené vinice,
e)
číslo dílu půdního bloku, na kterém bude vysazena nebo dosazena nová vinice,
f)
výměru celkové osázené plochy vinice po realizaci výsadby nebo dosadby vinice a
g)
údaj o tom, zda se jedná o výsadbu nebo dosadbu.
(3)
V případě, že pěstitel vysazuje novou vinici na jiném než klučeném díle půdního bloku podle odstavce 2 písm. a) a tento díl půdního bloku je ke dni podání žádosti evidován v evidenci jako vinice, uvede k němu pěstitel v žádosti výměru osázené plochy evidované v evidenci, pěstované odrůdy a způsob pěstování.
(4)
V oznámení o provedení opatření žadatel u dílu půdního bloku podle odstavce 2 písm. e) uvede
a)
výměru celkové osázené plochy nově vysazené vinice nebo dosazené vinice,
b)
odrůdovou skladbu nově vysazené vinice nebo odrůdovou skladbu dosazených keřů na vinici,
c)
způsob pěstování nově vysazené nebo dosazené vinice a
d)
počet keřů révy vinné na 1 ha osázené plochy po výsadbě nebo dosadbě vinice.
§ 5
Investice
(1)
Žádost o podporu na investice podle předpisů Evropské unie13) doručí výrobce14) se sídlem na území České republiky Fondu na jím vydaném formuláři do 31. srpna kalendářního roku.
(2)
Žádost o podporu lze podat na tyto nové investice:
a)
dřevěný sud nebo uzavřená dřevěná nádoba na výrobu vína o objemu nejméně 600 litrů,
b)
speciální kvasná nádoba s aktivním potápěním matolinového klobouku pro výrobu červených vín, nebo
c)
cross-flow filtr na víno, ve kterém je víno přiváděno na membránu tangenciálně a určitý objem vína prochází membránou jako filtrát a zbývající pokračuje podél membrány s odfiltrovanými nečistotami.
(3)
V žádosti žadatel uvede
a)
popis pořízeného zařízení podle odstavce 2 a jeho přínosu ke zvýšení výkonnosti podniku13),
b)
v případě výměny popis původního zařízení, včetně technických parametrů,
c)
v případě výměny místo, kde se nachází původní zařízení,
d)
místo, kde se bude nacházet zařízení, na které je požadována podpora,
e)
údaje o mikro, malém a středním podniku15) a
f)
výši odhadovaných nákladů na pořízení zařízení podle odstavce 241).
(4)
Žadatel musí investici provést nejdříve po podání žádosti podle odstavce 110) a doručit Fondu doklady o její úhradě do 31. ledna kalendářního roku následujícího po podání žádosti.
(5)
Výměnu původního zařízení lze začít provádět až po provedení kontroly ověřující stav původního zařízení.
(6)
Fond jednotlivé investice posuzuje samostatně.
(7)
Žádost o podporu podle odstavce 1 se doručí Fondu nejpozději do 31. srpna 2017.
§ 6
Výše podpory
(1)
Podpora nejvýše 75 % skutečně vynaložených nákladů na restrukturalizaci a přeměnu vinicvinic podle předpisu Evropské unie16) v méně rozvinutých regionech17) na opatření
a)
změna odrůdové skladby vinicevinice činí
1.
325 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinicevinice v případě, že počet keřů révy vinné překročí nebo je roven 3 000 kusů na 1 ha osázené plochy vinicevinice,
2.
375 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinicevinice v případě, že počet keřů révy vinné překročí 4 000 kusů na 1 ha osázené plochy vinicevinice,
3.
425 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinicevinice v případě, že počet keřů révy vinné překročí 5 000 kusů na 1 ha osázené plochy vinicevinice, nebo
4.
475 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinicevinice v případě, že počet keřů révy vinné překročí 6 000 kusů na 1 ha osázené plochy vinicevinice,
b)
přesun vinicevinice do svahu činí
1.
335 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinicevinice v případě, že počet keřů révy vinné překročí nebo je roven 2 500 kusů na 1 ha osázené plochy vinicevinice,
2.
360 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinicevinice v případě, že počet keřů révy vinné překročí 3 000 kusů na 1 ha osázené plochy vinicevinice,
3.
410 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinicevinice v případě, že počet keřů révy vinné překročí 4 000 kusů na 1 ha osázené plochy vinicevinice,
4.
460 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinicevinice v případě, že počet keřů révy vinné překročí 5 000 kusů na 1 ha osázené plochy vinicevinice, nebo
5.
510 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinice v případě, že počet keřů révy vinné překročí 6 000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice,
c)
technika zlepšující obhospodařování vinic výsadbou
1.
325 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinice v případě, že počet keřů révy vinné překročí nebo je roven 3 572 kusů na 1 ha osázené plochy vinice,
2.
400 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinice v případě, že počet keřů révy vinné překročí 4 500 kusů na 1 ha osázené plochy vinice,
3.
450 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinice v případě, že počet keřů révy vinné překročí 5 500 kusů na 1 ha osázené plochy vinice, nebo
4.
500 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinice v případě, že počet keřů révy vinné překročí 6 500 kusů na 1 ha osázené plochy vinice,
d)
technika zlepšující obhospodařování vinic dosadbou
1.
162 500 Kč na 1 ha osázené plochy vinice v případě, že počet dosazovaných keřů révy vinné překročí nebo je roven 1 000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice,
2.
200 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinice v případě, že počet dosazovaných keřů révy vinné překročí 2 000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice,
3.
225 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinice v případě, že počet dosazovaných keřů révy vinné překročí 3 000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice, nebo
4.
250 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinice v případě, že počet dosazovaných keřů révy vinné překročí 4 000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice.
(2)
Pokud žadatel vyklučil vlastní vinici nebo vinice a povolení pro opětovnou výsadbu použil na novou restrukturalizovanou vinici podle § 3, 4 nebo 4a, kde sazba podpory je uvedena v odstavci 1, a tak nevyužil povolení pro opětovnou výsadbu předem18) podle § 2 odst. 6, zvyšuje se sazba o 120 000 Kč na 1 hektar osázené plochy vinice jako náhrada ztráty příjmů.
(3)
Pokud žadatel podal žádost podle § 2 odst. 11 a využil povolení pro opětovnou výsadbu39) udělená před podáním žádosti, nenáleží mu sazba zvýšená podle odstavce 210). Zvýšená sazba podle odstavce 2 nenáleží rovněž žadateli, který využil povolení pro opětovnou výsadbu předem18).
(4)
Sazby na opatření uvedené v odstavci 1 písm. a) až písm. c) nelze sčítat; opatření podle § 3, 4 a 4a nelze kombinovat. U opatření podle § 4a nelze kombinovat na jednom dílu půdního bloku novou výsadbu a dosadbu vinice.
(5)
Podpora ve výši 50 % skutečně vynaložených nákladů na restrukturalizaci a přeměnu vinicvinic podle předpisu Evropské unie16) v jiných než méně rozvinutých regionech17) se stanoví ve výši dvou třetin podpor podle odstavce 1.
(6)
Podpora na investice podle § 5 činí nejvýše 50 % způsobilých výdajů, zároveň však nejvýše 2 miliony Kč podle předpisu Evropské unie13) v méně rozvinutých regionech17) nebo nejvýše 40 % způsobilých výdajů a zároveň nejvýše 2 miliony Kč v jiných než méně rozvinutých regionech17).
(7)
Na výplatu podpor podle § 3, 4 a 4a se použije roční částka uvedená v Programu podpor ve vinohradnictví a vinařství pro Českou republiku určená pro daný rozpočtový rok19) na restrukturalizaci a přeměnu vinic. Fond podporu podle § 3, 4 a 4a poměrně sníží, pokud souhrn všech nároků ze žádostí o podporu podle § 3, 4 a 4a pro daný rozpočtový rok19) včetně preferenčních nároků ze žádostí pěstitelů týkajících se preferovaných vinic uvedených v příloze č. 2 a nároků mladých vinohradníků podle odstavce 9 překročí výši přidělených finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie.
(8)
K výplatě podpor podle odstavce 7 u žádostí pěstitelů týkajících se ploch preferovaných vinicvinic uvedených v příloze č. 2 Fond připočte částku 50 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinicevinice. Maximální výše podpory u žádostí pěstitelů týkajících se ploch preferovaných vinicvinic uvedených v příloze č. 2 nesmí překročit sazby uvedené v odstavci 1.
(9)
K výplatě podpor podle odstavce 7 mladým vinohradníkům Fond připočte částku 30 000 Kč na 1 ha osázené plochy vinicevinice. Maximální výše podpory mladým vinohradníkům nesmí překročit sazby uvedené v odstavci 1.
(10)
Na výplatu podpor podle § 5 se použije roční částka uvedená v Programu podpor ve vinohradnictví a vinařství pro Českou republiku určená pro daný rozpočtový rok19) na investice. Fond podporu podle § 5 poměrně sníží, pokud souhrn všech nároků ze žádostí o podporu podle § 5 pro daný rozpočtový rok19) včetně preferenčních nároků mladých vinařů podle odstavce 11 překročí výši přidělených finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie.
(11)
K výplatě podpor podle odstavce 10 mladým vinařům Fond připočte 5 % z celkové výše vypočtené podpory podle odstavce 10 bez použití preference. Maximální výše podpory mladým vinařům nesmí překročit sazby uvedené v odstavci 6.
(12)
Pokud po výplatě podpor podle § 3, 4, 4a nebo 5 budou k dispozici nevyplacené finanční prostředky, Fond provede poměrný doplatek žadatelům vyplacených podpor až do přípustné výše podpory.
(13)
Žádosti o podporu podle § 3, 4, 4a nebo 5, u kterých nedošlo k pravomocnému rozhodnutí Fondu do 30. září rozpočtového roku, budou vyplaceny za shodných podmínek pro výplatu jako ostatní podpory shodného rozpočtového roku, avšak z finančních prostředků přidělených České republice na rozpočtové období.
§ 7
Mladý vinohradník a mladý vinař
(1)
Mladý vinohradník je žadatel podle § 2 odst. 1, který poprvé získal své první vinice nebo první práva na opětovnou výsadbu vinice anebo povolení pro opětovnou výsadbu, jež byly v registru vinic na něj zapsány v období 12 měsíců před podáním žádosti o podporu podle § 3, 4 nebo 4a a současně v den podání žádosti o podporu podle § 3, 4 nebo 4a nedosáhl věku 40 let.
(2)
Mladý vinař je žadatel podle § 5 odst. 1, který poprvé podal do registru vinicvinic oznámení o zahájení výroby vína v období 12 měsíců před podáním žádosti o podporu podle § 5 a současně v den podání žádosti o podporu podle § 5 nedosáhl věku 40 let.
(3)
V případě obchodní korporace musí podmínku nedosažení věku 40 let splňovat fyzická osoba vykonávající nad obchodní korporací účinnou a dlouhodobou kontrolu, pokud jde o rozhodnutí týkající se řízení, zisků a finančních rizik. Takovou osobou se rozumí zejména většinový společník20) nebo více fyzických osob splňujících podmínku nedosažení věku 40 let držících dohromady většinový podíl na hlasovacích právech plynoucích z účasti v obchodní korporaci.
(4)
Pokud má nad obchodní korporací výhradní nebo společnou kontrolu jiná obchodní korporace se sídlem na území České republiky („kontrolující obchodní korporace“), použijí se podmínky uvedené v odstavci 3 na veškeré fyzické osoby, které mají kontrolu nad touto kontrolující obchodní korporací. Nemá-li kontrolující obchodní korporace společníky, kteří jsou fyzickými osobami splňujícími podmínky uvedené v odstavci 3, preference podle § 6 odst. 9 nebo 11 se nepřipočte.
(5)
Skutečnosti uvedené v odstavcích 3 a 4 prokazuje žadatel ke dni podání žádosti.
§ 8
Poskytování údajů
(1)
Osoba stanovená předpisem Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí pravidla, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podporpřímých podpor pro zemědělce a pokud jde o podmíněnost v rámci režimu přímé podporypřímé podpory pro odvětví vína21), doručí Fondu nejpozději do 15. května kalendářního roku na jím vydaném formuláři jednotnou žádost, která kromě náležitostí stanovených předpisem Evropské unie22) obsahuje označení veškeré plochy v souladu s předpisy Evropské unie23) a způsob jejího využití.
(2)
Nedílnou součástí formuláře jednotné žádosti je zákres veškeré užívané plochy podle odstavce 1 v mapě dílů půdních bloků, v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším.
§ 9
Snížení nebo vyloučení podpory
(1)
Zjistí-li Fond, že pěstitel neuvedl ve formuláři jednotné žádosti24) podle § 8 veškerou plochu v souladu s předpisy Evropské unie25) a rozdíl mezi celkovou plochou uvedenou ve formuláři jednotné žádosti a souhrnem celkové plochy uvedené ve formuláři jednotné žádosti a ve formuláři jednotné žádosti nevykázané je
a)
vyšší než 3 %, avšak nižší nebo roven 4 % plochy uvedené ve formuláři jednotné žádosti, sníží podporu25) podle § 3, 4 nebo 4a, k níž se vztahuje povinnost podávat formulář jednotné žádosti, o 1 %26),
b)
vyšší než 4 %, avšak nižší nebo roven 5 % plochy uvedené ve formuláři jednotné žádosti, sníží podporu25) podle § 3, 4 nebo 4a, k níž se vztahuje povinnost podávat formulář jednotné žádosti, o 2 %26), nebo
c)
vyšší než 5 %, sníží podporu25) podle § 3, 4 nebo 4a, k níž se vztahuje povinnost podávat formulář jednotné žádosti, o 3 %26).
(2)
Pokud žadatel o podporu
a)
podle § 3, 4 nebo 4a, který má povinnost podat prohlášení o sklizni, produkci nebo zásobách27), překročí v jakémkoli kalendářním roce od podání žádosti do podání oznámení o provedení opatření termín stanovený pro jeho nebo jejich podání, Fond sníží podporu podle § 3, 4 nebo 4a o 1 % za každý pracovní den překročení termínu podání prohlášení v jednotlivých letech,
b)
podle § 3, 4 nebo 4a překročí v jakémkoli roce od podání žádosti do podání oznámení o provedení opatření termín stanovený pro podání jakéhokoliv z prohlášení podle písmene a) o více než 10 pracovních dnů, nemá nárok na podporu, nebo
c)
podle § 5, který má povinnost podat prohlášení o sklizni, produkci nebo zásobách27), překročí stanovený termín pro jeho nebo jejich podání, Fond sníží podporu podle § 5 o 1 % za každý pracovní den překročení termínu podání prohlášení28).
(3)
Pokud žadatel o podporu podle § 5, který má povinnost podat prohlášení o sklizni, produkci nebo zásobách, uvede v jakémkoliv z prohlášení neúplné nebo nepřesné údaje, které jsou podstatné pro správné uplatnění opatření, Fond sníží podporu podle § 5 o 1 %29).
(4)
Překážka pro snížení podpory nebo vyloučení nároku na podporu v případě vyšší moci nebo mimořádné okolnosti stanovená v předpisu Evropské unie30) se použije rovněž na postup podle odstavce 2 písm. a) a b).
(5)
Podpora se neposkytne na příslušnou část dílu půdního bloku, zjistí-li Fond porušení podmínky podle § 2 odst. 3 nezahájit klučení vinice dříve než 4 měsíce po podání žádosti Fondu nebo před kontrolou provedenou Fondem.
(6)
Podpora se neposkytne na díl půdního bloku, zjistí-li Fond porušení podmínky podle § 2 odst. 3 nebo § 2 odst. 11 nezahájit provádění opatření dříve než 4 měsíce po podání žádosti Fondu nebo před kontrolou provedenou Fondem.
(7)
Zjistí-li Fond porušení podmínky podle § 3 odst. 1 písm. a), § 3 odst. 1 písm. c), § 4 odst. 1 písm. a) nebo § 4a odst. 1 písm. a) u některého z povolení pro opětovnou výsadbu, poskytne žadateli podporu na tu část dílu půdního bloku, u které byla podmínka splněna.
(8)
S výjimkou podle § 10 Fond neposkytne podporu na příslušnou část dílu půdního bloku, jestliže žadatel použije k výsadbě nové vinice jiné povolení pro opětovnou výsadbu, než které uvedl do žádosti podle § 3 odst. 2 písm. a), § 3 odst. 4 písm. a), § 4 odst. 2 písm. a), § 4 odst. 4 písm. a) nebo § 4a odst. 2 písm. a).
(9)
Jestliže žadatel nedoručí podle § 2 odst. 5 Fondu oznámení o provedení opatření na všech dílech půdních bloků uvedených v žádosti, poskytne Fond žadateli podporu při splnění podmínek na díly půdních bloků, které v oznámení o provedení opatření uvedl.
(10)
Podpora se neposkytne na díl půdního bloku, zjistí-li Fond, že žadatel k restrukturalizaci a přeměně vinic použil zároveň s platnými povoleními pro opětovnou výsadbu i povolení pro novou výsadbu.
(11)
Ustanovením odstavců 1 až 10 nejsou dotčena ustanovení o snížení a vyloučení uvedená v předpisu Evropské unie1).
§ 10
Změny žádosti
(1)
S výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností31) není po kontrole provedené Fondem v souladu s předpisy Evropské unie3) v žádosti přípustné doplnění dílu půdního bloku, popřípadě změna dílu půdního bloku,
a)
z něhož bude po vyklučení vinice použito povolení pro opětovnou výsadbu v rámci opatření podle § 2 odst. 2, nebo
b)
na kterém bude vysazena nová vinice v rámci opatření podle § 2 odst. 2; to neplatí v případě převodu práv na opětovnou výsadbu do 31. prosince 2015 podle § 11.
(2)
Změnu údajů o povoleních pro opětovnou výsadbu uvedených v žádosti podle § 3 odst. 4 písm. a) nebo § 4 odst. 4 písm. a) může žadatel učinit nejpozději s podáním oznámení podle § 2 odst. 5.
§ 10a
Oznámení o převodu obchodního závodu
(1)
V případě převodu obchodního závoduobchodního závodu v době zahájeného řízení o žádosti o podporu podle § 2, nebo v době trvání plnění podmínek podmíněnosti podle předpisu Evropské unie, oznámí nabyvatel tuto skutečnost Fondu doručením oznámení o převodu obchodního závoduobchodního závodu na formuláři vydaném Fondem, a to nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne registrace dílů půdních bloků v evidenci na nabyvatele.
(2)
V případě převodu obchodního závoduobchodního závodu v době zahájeného řízení o žádosti o podporu podle § 5, nebo v době trvání plnění podmínky podle předpisu Evropské unie40), oznámí nabyvatel tuto skutečnost Fondu doručením oznámení o převodu obchodního závoduobchodního závodu na formuláři vydaném Fondem, a to nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne účinnosti smlouvy o převodu obchodního závoduobchodního závodu.
(3)
Nabyvatel, na kterého přešly práva a povinnosti v důsledku převodu obchodního závoduobchodního závodu po poskytnutí podpory převodci podle § 2 nebo 5, je povinen se v oznámení o převodu obchodního závoduobchodního závodu zavázat k dodržování podmínek podpory, k jejichž dodržování se zavázal převodce.
§ 12
Využití předem uděleného práva na opětovnou výsadbu
Pokud žadatel využije předem uděleného práva na opětovnou výsadbu podle předpisu Evropské unie33) nebo předem uděleného povolení pro opětovnou výsadbu38), složí u Fondu jistotu ve výši 150 000 Kč na 1 ha nově vysazované vinice. Jistota bude žadateli vrácena po splnění podmínek podle předpisů Evropské unie33).
§ 13
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2014.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Jurečka v. r.
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 142/2014 Sb
Preferované vinice
Preferované vinice ve vinařských obcích
---
Praha - Trója
Praha 2
Praha 6
Praha 9
Praha 12
Karlštejn
Brno - Bystrc
Brno - Chrlice
Brno - Medlánky
Brno - Obřany - Maloměřice
Brno - Tuřany
Brno - Vinohrady
Kutná Hora
1)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008.
Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 555/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína, v platném znění.
Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 436/2009 ze dne 26. května 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o registr vinic, povinná prohlášení a shromažďování údajů pro sledování trhu, průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů a evidenční knihy vedené v odvětví vína, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína, v platném znění.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/560 ze dne 15. prosince 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o systém povolení pro výsadbu révy. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/561 ze dne 7. dubna 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o systém povolení pro výsadbu révy.
2)
§ 3 písm. f) zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění zákona č. 215/2006 Sb.
3)
Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů.
4)
Čl. 81 odst. 6 nařízení Komise (ES) č. 555/2008, v platném znění.
5)
Čl. 85i odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, v platném znění.
Čl. 63 nařízení Komise (ES) č. 555/2008, v platném znění.
6)
§ 28 zákona č. 321/2004 Sb., ve znění zákona č. 215/2006 Sb. a zákona č. 256/2011 Sb.
7)
Čl. 103z nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, v platném znění.
9)
Čl. 2 nařízení Komise (EU) č. 772/2010 ze dne 1. září 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 555/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína.
10)
Čl. 130 nařízení (EU, EURATOM) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002.
11)
Čl. 75 nařízení Komise (ES) č. 555/2008.
12)
Čl. 81 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění.
13)
Čl. 103u nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, v platném znění.
Čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění.
14)
§ 3 písm. o) zákona č. 321/2004 Sb., ve znění zákona č. 215/2006 Sb. a zákona č. 256/2011 Sb.
15)
Čl. 50 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění.
16)
Čl. 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění.
17)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.
18)
Čl. 66 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění.
Čl. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/560.
Čl. 8 odst. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/561.
19)
Čl. 39 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, v platném znění.
20)
§ 73 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
21)
Čl. 11 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění.
22)
Čl. 12 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění.
23)
Čl. 13 odst. 8 a čl. 55 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění.
24)
Čl. 11 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009.
25)
Čl. 55 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009.
26)
Čl. 55 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009.
27)
Čl. 8 až 11 nařízení Komise (ES) č. 436/2009.
28)
Čl. 18 odst. 1 druhý pododstavec nařízení Komise (ES) č. 436/2009.
29)
Čl. 18 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 436/2009, v platném znění.
30)
Čl. 102 nařízení Komise (ES) č. 555/2008, v platném znění.
31)
Čl. 75 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění.
33)
Čl. 63 nařízení Komise (ES) č. 555/2008, v platném znění.
§ 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 321/2004 Sb., ve znění zákona č. 215/2006 Sb.
34)
§ 7 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 91/2007 Sb.
38)
Čl. 66 a 68 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění.
39)
Čl. 66 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění.
40)
Čl. 231 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění.
Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.
41)
Čl. 35 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2016/1149 ze dne 15. dubna 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o vnitrostátní programy podpory v odvětví vína, a mění nařízení Komise (ES) č. 555/2008. |
Zákon č. 141/2014 Sb. | Zákon č. 141/2014 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb.
Vyhlášeno 22. 7. 2014, datum účinnosti 1. 8. 2014, částka 59/2014
* ČÁST PRVNÍ - Změna trestního řádu
* ČÁST DRUHÁ - Změna trestního zákoníku
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 8. 2014
141
ZÁKON
ze dne 19. června 2014,
kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna trestního řádu
Čl. I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb. a zákona č. 105/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 13 se za slova „období řízení“ vkládají slova „vhodným způsobem a srozumitelně“.
2.
V § 28 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Za podmínek uvedených v odstavci 1 je třeba osobě, která je zadržena či zatčena, bez zbytečného odkladu písemně přeložit též poučení o jejích právech (§ 33 odst. 6 a § 76 odst. 5).“.
3.
V § 33 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Obviněného, který byl zadržen či zatčen, je třeba poučit též o právu na naléhavou lékařskou pomoc, o maximální lhůtě, po kterou může být omezen na svobodě, než bude odevzdán soudu, a o právu nechat vyrozumět konzulární úřad a rodinného příslušníka nebo jinou fyzickou osobu, u nichž uvede údaje potřebné k vyrozumění, v případě, že bude vzat do vazby.“.
4.
V § 33 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Orgán činný v trestním řízení, který provedl zadržení či zatčení, předá obviněnému bez zbytečného odkladu písemné poučení o jeho právech; obviněnému musí být umožněno si toto poučení přečíst; obviněný má právo ponechat si toto poučení u sebe po celou dobu omezení nebo zbavení osobní svobody.“.
5.
V § 70 větě první se za slovo „obviněného“ vkládají slova „nebo jinou fyzickou osobu, u nichž obviněný uvede údaje potřebné k vyrozumění“.
6.
V § 76 odst. 5 se za slova „§ 33 odst. 1“ vkládají slova „, 5 a 6“.
ČÁST DRUHÁ
Změna trestního zákoníku
Čl. II
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 259/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 168 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 168 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „zadržuje“ vkládá slovo „, přijme“ a slovo „jiným“ se zrušuje.
2.
V § 168 odst. 1 a 2 se na začátek písmen a) a b) vkládá slovo „jiným“.
3.
V § 192 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Stejně bude potrestán ten, kdo prostřednictvím informační nebo komunikační technologie získá přístup k dětské pornografii.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
4.
V § 192 odst. 4 úvodní části ustanovení a v § 192 odst. 5 úvodní části ustanovení se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
5.
Za § 193 se vkládají nové § 193a a 193b, které včetně nadpisů znějí:
㤠193a
Účast na pornografickém představení
Kdo se účastní pornografického představení nebo jiného obdobného vystoupení, ve kterém účinkuje dítě, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
§ 193b
Navazování nedovolených kontaktů s dítětem
Kdo navrhne setkání dítěti mladšímu patnácti let v úmyslu spáchat trestný čin podle § 187 odst. 1, § 192, 193, § 202 odst. 2 nebo jiný sexuálně motivovaný trestný čin, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“.
6.
V § 405 se slova „jiné zločiny nacistů a komunistů proti lidskosti“ nahrazují slovy „nacistické, komunistické nebo jiné zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny nebo zločiny proti míru“.
7.
Za § 419 se vkládá nový § 419a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní:
㤠419a
Implementace práva Evropské unie
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1).
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/123/ES ze dne 21. října 2009, kterou se mění směrnice 2005/35/ES o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání.
Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
Čl. III
V § 7 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, se za slova „(§ 182 trestního zákoníku)“ vkládají slova „, znásilnění (§ 185 trestního zákoníku)“, za slova „(§ 193 trestního zákoníku)“ se vkládají slova „, účast na pornografickém představení (§ 193a trestního zákoníku), navazování nedovolených kontaktů s dítětem (§ 193b trestního zákoníku)“ a za slova „(§ 217 trestního zákoníku)“ se vkládají slova „, lichva (§ 218 trestního zákoníku)“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
v z. Jermanová v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 140/2014 Sb. | Zákon č. 140/2014 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 7. 2014, datum účinnosti 1. 1. 2015, částka 59/2014
* Čl. I - Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č.
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2015
140
ZÁKON
ze dne 18. června 2014,
kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb. a zákona č. 309/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 2 se slova „trvalý pobyt na jejím území.24)“ nahrazují slovy „místo trvalého pobytu na jejím území24b),38e).“.
Poznámka pod čarou č. 24 se zrušuje.
2.
V § 10 odst. 1 písm. a) se slova „§ 47 odst. 6 a 7“ nahrazují slovy „§ 47 odst. 6 až 8“.
3.
V § 10 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; to neplatí v případě uvedeném v § 54 odst. 3“.
4.
V § 17 odst. 5 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
5.
V § 31 odst. 2 se za slova „identifikačním číslem“ vkládají slova „osoby, bylo-li přiděleno,“.
6.
V § 31 odst. 10 se slovo „pracovníkům“ nahrazuje slovem „zaměstnancům“.
7.
V § 31 odst. 14 se za slova „identifikačním číslem“ vkládají slova „osoby, bylo-li přiděleno“.
8.
V § 45 odst. 2 písm. f) a odst. 3 písm. d), § 47 odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. a) a v § 60 odst. 2 písm. a) se za slova „identifikační číslo“ doplňuje slovo „osoby“.
9.
V § 45 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
obchodní firmu nebo název, sídlo (název obce, její části, název ulice, číslo popisné nebo evidenční, popřípadě orientační číslo, poštovní směrovací číslo), u fyzické osoby nebo u fyzických osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy anebo osobou oprávněnou zastupovat právnickou osobu, která je statutárním orgánem, jméno, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, bydliště nebo adresu pobytu na území České republiky, pokud byl povolen, a u právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem, obchodní firmu nebo název, sídlo (název obce, její části, název ulice, číslo popisné nebo evidenční, popřípadě orientační číslo, poštovní směrovací číslo) a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,“.
10.
V § 46 odst. 2 písm. a) se slova „členského státu Evropské unie“ nahrazují slovy „státu než České republiky“.
11.
V § 46 odst. 2 písm. b) zní:
„b)
nevydává-li stát uvedený v písmenu a) výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestné prohlášení učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem tohoto státu o tom, že u ní není překážka provozování živnosti podle § 8 odst. 5; tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,“.
12.
V § 46 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Ohlašovatel dále není povinen připojit doklady podle odstavce 1 písm. a), b), d) a f) a odstavce 2 písm. a), b), d), f) a g) vztahující se k osobě zapsané v živnostenském rejstříku, pokud tyto doklady byly již připojeny k některému z ohlášení, k některé žádosti o koncesi nebo k oznámení změny a pokud skutečnosti, které tyto doklady osvědčují, zůstaly beze změny; doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 2 písm. a) a b) nesmí být starší než 3 měsíce.“.
13.
V § 46 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Jsou-li doklady uvedené v odstavci 1 písm. a), b), d) a f) a v odstavci 2 písm. a), b), d), f) a g) předloženy v listinné podobě, živnostenský úřad z nich vytvoří elektronické kopie, které ukládá podle § 60 odst. 1 do živnostenského rejstříku.“.
14.
V § 48 odst. 1 se slova „(§ 60 odst. 5)“ nahrazují slovy „(§ 60 odst. 6)“.
15.
V § 49 a 56 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Předloží-li podnikatel doklady uvedené v § 46 odst. 1 písm. a), b), d) a f) a v odstavci 2 písm. a), b), d), f) a g), postupuje živnostenský úřad podle § 46 odst. 7 obdobně.“.
16.
V § 49 a 56 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Pro předkládání dokladů k oznámení změn a doplnění podle odstavce 1 věty první platí § 46 odst. 6 věta druhá přiměřeně.“.
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.
17.
V § 54 odst. 1 se slova „pěti dnů“ nahrazují slovy „pěti pracovních dnů“.
18.
V § 60 odstavec 1 zní:
„(1)
Živnostenský rejstřík je informačním systémem veřejné správy38d) vedeným v elektronické podobě, ve kterém jsou evidovány údaje uvedené v odstavci 2 a údaje statistického a evidenčního charakteru související s provozováním živnosti. Za tím účelem jsou přebírány informace a údaje z jiných informačních systémů a registrů. Správcem živnostenského rejstříku je Živnostenský úřad České republiky a jeho provozovateli jsou krajské živnostenské úřady v rozsahu stanoveném v odstavcích 3 až 5 a obecní živnostenské úřady v rozsahu stanoveném v odstavcích 2 až 5. Obecní živnostenské úřady do tohoto informačního systému ukládají dokumenty prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem uvedené v § 46 odst. 7.“.
19.
V § 60 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „Do“ vkládá slovo „živnostenského“ a v písmenu a) se za slova „jeho členy“ vkládají slova „nebo osobou oprávněnou zastupovat právnickou osobu, která je statutárním orgánem“.
20.
V § 60 odstavce 3 až 6 znějí:
„(3)
Živnostenský rejstřík je veřejným seznamem v části tvořené údaji uvedenými v odstavci 2, pokud není dále stanoveno jinak. Živnostenský rejstřík je neveřejným seznamem v části tvořené
a)
údaji uvedenými v odstavci 2 písm. m), údaji o bydlišti a místě pobytu na území České republiky, bydlišti mimo území České republiky a rodnými čísly,
b)
ostatními údaji uvedenými v odstavci 2 po uplynutí 4 let ode dne zániku posledního živnostenského oprávnění podnikatele, kdy budou tyto údaje převedeny z veřejné části živnostenského rejstříku do části neveřejné; tyto údaje jsou opět zařazeny do veřejné části živnostenského rejstříku v případě, že podnikatel znovu získá živnostenské oprávnění,
c)
ostatními údaji uvedenými v odstavci 2 v případě nesplnění podmínek provozování živnosti podle § 10 odst. 5, § 47 odst. 8 a § 52 odst. 2,
d)
dokumenty uloženými podle odstavce 1.
(4)
Živnostenský úřad poskytuje
a)
údaje uvedené v odstavci 3 písm. a) podnikateli, kterého se týkají, správnímu orgánu, pokud tyto údaje potřebuje pro výkon své činnosti, a v případech stanovených jinými právními předpisy,
b)
údaje uvedené v odstavci 3 písm. b) a c) osobě, která prokáže právní zájem, a to v rozsahu uvedeném v odstavci 5 písm. b) až d).
(5)
Na požádání živnostenský úřad z živnostenského rejstříku vydává v listinné nebo elektronické podobě za podmínek uvedených v odstavci 4
a)
výpis podle § 47 odst. 2 nebo 3; tento výpis se vydá podnikateli, kterého se týká,
b)
úplný výpis, který obsahuje všechny údaje podle odstavce 2,
c)
částečný výpis, který obsahuje údaje v požadovaném rozsahu,
d)
potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že v živnostenském rejstříku určitý zápis není.
(6)
Údaje vedené ve veřejné části živnostenského rejstříku Živnostenský úřad České republiky39) zpřístupňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup k těmto údajům. Údaje z veřejné části živnostenského rejstříku podle odstavce 5 písm. b) se rovněž vydávají jako ověřené výstupy z informačního systému veřejné správy podle zákona upravujícího informační systémy veřejné správy38d). Údaje z živnostenského rejstříku poskytuje Živnostenský úřad České republiky orgánům uvedeným v § 48, orgánům podle jiného právního předpisu a správnímu orgánu, pokud tyto údaje potřebuje pro výkon své činnosti, v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, případně jiným dohodnutým způsobem. Při předávání údajů podle § 45a odst. 4 se postupuje obdobně.“.
21.
V § 60 odst. 7 úvodní části ustanovení se za slovo „vedení“ vkládá slovo „živnostenského“.
22.
Na konci § 60b se doplňuje věta „Poskytnutí informací o výsledku kontroly u podnikatele nebo o výsledku správního řízení vedeného s podnikatelem jinému správnímu orgánu na základě jeho žádosti a pro účely kontroly nebo správního řízení není porušením mlčenlivosti zaměstnance podle zvláštního právního předpisu39).“.
23.
§ 70 včetně poznámek pod čarou č. 61 až 67 zní:
㤠70
(1)
Pro účely tohoto zákona se považuje za občana členského státu Evropské unie i
a)
občan jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru a občan Švýcarské konfederace,
b)
rodinný příslušník občana Evropské unie nebo osoby uvedené v písmenu a)61),
c)
osoba, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, a její rodinný příslušník,
d)
občan třetí země, kterému bylo na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta62),
e)
občan třetí země, kterému byl na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu63),
f)
rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu d) nebo e), kterému byl na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt64),
g)
občan třetí země, kterému byl na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby65),
h)
občan třetí země, který je obětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a který spolupracuje s příslušnými orgány, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za tímto účelem66),
i)
držitel modré karty Evropské unie67).
(2)
Na osoby uvedené v odstavci 1 písm. c) až i) se nevztahuje oprávnění podle § 69a.
(3)
Za právnickou osobu se sídlem na území členského státu Evropské unie se pro účely tohoto zákona považuje právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právním řádem členského státu Evropské unie, nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a která má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Za osobu podle předchozí věty se za podmínek a v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou o volném pohybu osob považuje také právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právním řádem Švýcarské konfederace a má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území Švýcarské konfederace.
(4)
Pokud tento zákon požaduje předložení dokladů vydaných příslušným orgánem členského státu Evropské unie nebo výkon podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, rozumí se tím i doklady vydané příslušným orgánem smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru a doklady vydané příslušným orgánem Švýcarské konfederace a výkon činnosti na území těchto států.
61)
Článek 23 a článek 24 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
62)
Článek 11 odst. 1 písm. a) a článek 21 odst. 1 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.
63)
Článek 12 směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu.
64)
Článek 14 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny.
65)
Článek 17 odst. 1 směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby.
66)
Článek 11 odst. 1 směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány.
67)
Článek 14 odst. 1 a 4 směrnice Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.“.
24.
Poznámky pod čarou č. 49 až 51 se zrušují.
25.
V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ u předmětu podnikání „Výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických směsí a prodej chemických látek a chemických směsí klasifikovaných jako vysoce toxické*) a toxické*)“ ve druhém sloupci na konci textu písmene e) za slovy „živnostenského zákona“ se středník nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
profesní kvalifikace pro činnost chemika pro obsluhu zařízení podle zvláštního právního předpisu**) a 4 roky praxe v oboru;“;
ve třetím sloupci se doplňuje text, který zní:
„**)
zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů“.
26.
V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ u předmětu podnikání „Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace – bez použití toxických nebo vysoce toxických chemických látek a chemických přípravků s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech, – v potravinářských nebo zemědělských provozech, – toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech“ v prvním sloupci se slovo „přípravků“ nahrazuje slovem „směsí“ a slovo „přípravky“ se nahrazuje slovem „směsmi“;
ve druhém sloupci text zní:
„pro speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci bez použití toxických nebo vysoce toxických chemických látek a chemických směsí s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech:
a)
odborná způsobilost podle § 58 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 392/2005 Sb., nebo
b)
profesní kvalifikace pro činnost asanačního pracovníka bez fumigantů podle zvláštního právního předpisu*), nebo
c)
doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m) živnostenského zákona;
pro speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci v potravinářských nebo zemědělských provozech:
a)
odborná způsobilost podle § 58 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 392/2005 Sb., nebo
b)
profesní kvalifikace pro činnost asanačního pracovníka bez fumigantů podle zvláštního právního předpisu*), nebo
c)
doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m) živnostenského zákona;
pro speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech:
a)
odborná způsobilost podle § 58 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 392/2005 Sb., nebo
b)
profesní kvalifikace pro činnost asanačního pracovníka s fumiganty podle zvláštního právního předpisu*), nebo
c)
doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m) živnostenského zákona“;
ve třetím sloupci text zní: „*) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.
27.
V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ u předmětu podnikání „Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti*)“ ve druhém sloupci se na konci textu písmene c) doplňuje slovo „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
profesní kvalifikace pro příslušnou oblast tělovýchovné činnosti**)“;
ve třetím sloupci se doplňuje text, který zní:
„**)
zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.
28.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Výroba a zpracování paliv a maziv a distribuce pohonných hmot“ ve druhém sloupci „pro výrobu a zpracování paliv a maziv“ se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
profesní kvalifikace pro činnost chemika pro obsluhu zařízení podle zvláštního právního předpisu*) a 4 roky praxe v oboru, nebo“;
dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f); „pro distribuci pohonných hmot“ se na konci písmene d) doplňuje slovo „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
profesní kvalifikace pro činnost chemika pro obsluhu zařízení podle zvláštního právního předpisu*) a 4 roky praxe v oboru“;
v pátém sloupci se doplňuje text, který zní:
„*)
zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.
29.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Provádění trhacích a ohňostrojných prací“ ve druhém sloupci text zní:
„pro provádění trhacích prací:
a)
oprávnění nebo průkaz střelmistra vydané obvodním báňským úřadem*), nebo
b)
oprávnění technického vedoucího odstřelů vydané Českým báňským úřadem*);
pro provádění ohňostrojných prací:
oprávnění nebo průkaz odpalovače ohňostrojů vydané obvodním báňským úřadem*)“.
30.
V příloze č. 4 ŽIVNOST VOLNÁ obor činnosti č. 17. zní: „17. Výroba chemických látek a chemických směsí nebo předmětů a kosmetických přípravků“.
31.
V příloze č. 5 Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností se před živnost „Obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy“ vkládá nová živnost „Oční optika“;
ve druhém sloupci text zní:
„a)
způsobilost k výkonu zdravotnického povolání optometristy podle zvláštního právního předpisu*), nebo
b)
vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání diplomovaný oční optik nebo diplomovaný oční technik, nebo
c)
střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání oční optik nebo oční technik, nebo
d)
osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo
e)
profesní kvalifikace pro činnost optika pro brýlovou techniku podle zvláštního právního předpisu**), nebo
f)
doklad o vykonání tříleté praxe v nezávislém postavení (§ 420 občanského zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu“;
ve třetím sloupci text zní:
„*)
zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
**)
zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Ustanovení § 46 odst. 6 věty druhé zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na ty podnikatele, kteří doložili doklady obecnímu živnostenskému úřadu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Řízení zahájená podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Živnostenská oprávnění nabytá podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachována.
4.
Doklady o odborné způsobilosti, kterými byla v souladu s právní úpravou účinnou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona prokázána odborná způsobilost pro získání koncese pro živnostživnost „Provádění trhacích a ohňostrojných prací“ se v případě, že byla koncese pravomocně udělena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považují za doklady o odborné způsobilosti podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.
v z. Jermanová v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 139/2014 Sb. | Zákon č. 139/2014 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 7. 2014, datum účinnosti 1. 1. 2015, částka 59/2014
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o veterinární péči
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2015
139
ZÁKON
ze dne 18. června 2014,
kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích
Čl. I
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 279/2013 Sb., se mění takto:
1.
§ 1 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 18 až 20 zní:
㤠1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie18) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie19) povinnosti provozovatele potravinářského podniku a podnikatele, který vyrábí nebo uvádí do oběhu tabákové výrobky, a upravuje státní dozor nad dodržováním povinností vyplývajících z tohoto zákona a z přímo použitelných předpisů Evropské unie.
(2)
Tento zákon se nevztahuje na pitnou vodu20).
18)
Směrnice Komise 96/3/ES ze dne 26. ledna 1996, kterou se stanoví odchylka od některých ustanovení směrnice 93/43/EHS o hygieně potravin, pokud jde o námořní přepravu tekutých olejů a tuků bez obalu.
Směrnice Komise 1999/21/ES ze dne 25. března 1999 o dietních potravinách pro zvláštní léčebné účely.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/37/ES ze dne 5. června 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkající se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků.
Směrnice Rady 2001/112/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/2/ES ze dne 22. února 1999 o sbližování právních předpisů členských států ohledně potravin a přísad do potravin ošetřených ionizací.
Směrnice Komise 2003/40/ES ze dne 16. května 2003, kterou se stanoví seznam složek přírodních minerálních vod, jejich koncentrační limity a požadavky na označování a požadavky na použití vzduchu obohaceného ozonem při úpravě přírodních minerálních vod a pramenitých vod.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy.
Směrnice Komise 2006/141/ES ze dne 22. prosince 2006 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě a o změně směrnice 1999/21/ES.
Směrnice Rady 2006/107/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují směrnice 89/108/EHS týkající se hluboce zmrazených potravin určených k lidské spotřebě a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES týkající se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES ze dne 6. května 2009 o potravinách určených pro zvláštní výživu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES ze dne 18. června 2009 o využívání a prodeji přírodních minerálních vod.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/91/EU ze dne 13. prosince 2011 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří.
19)
Nařízení Rady (Euratom) č. 3954/87 ze dne 22. prosince 1987, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace, ve znění nařízení Rady (Euratom) č. 2218/89.
Nařízení Rady (EHS) č. 2136/89 ze dne 21. června 1989 o stanovení společných obchodních norem pro konzervované sardinky a obchodních názvů pro konzervované sardinky a výrobky typu sardinek.
Nařízení Rady (EHS) č. 2219/89 ze dne 18. července 1989 o zvláštních podmínkách pro vývoz potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace.
Nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných, vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů, v platném znění.
Nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 ze dne 11. července 1991 o charakteristikách olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a o příslušných metodách analýzy, v platném znění.
Nařízení Rady (EHS) č. 1536/92 ze dne 9. června 1992, kterým se stanoví společné obchodní normy pro konzervované pravé a nepravé tuňáky.
Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
Nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách, v platném znění.
Nařízení Rady (ES) č. 2406/96 ze dne 26. listopadu 1996 o stanovení společných obchodních norem pro některé produkty rybolovu, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1825/2000 ze dne 25. srpna 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000, pokud jde o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 týkající se sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů, a kterým se mění směrnice č. 2001/18/ES, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, v platném znění.
Rozhodnutí Komise 2005/1/ES ze dne 27. prosince 2004, kterým se schvalují metody třídění jatečně upravených těl prasat v České republice, ve znění rozhodnutí 2010/793/EU, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 37/2005 ze dne 12. ledna 2005 o sledování teplot v přepravních prostředcích, úložných a skladovacích prostorech pro hluboce zmrazené potraviny určené k lidské spotřebě.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 2074/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví prováděcí opatření pro některé výrobky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a pro organizaci úředních kontrol podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, kterým se stanoví odchylka od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 2075/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví zvláštní předpisy pro úřední kontroly trichinel v mase, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1635/2006 ze dne 6. listopadu 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 737/90 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu.
Nařízení Komise (ES) č. 1898/2006 ze dne 14. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin, ve znění nařízení (ES) č. 628/2008.
Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1882/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství dusičnanů v některých potravinách.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 445/2007 ze dne 23. dubna 2007, kterým se stanovují některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2991/94, kterým se stanovují normy pro roztíratelné tuky, a nařízení Rady (EHS) č. 1898/87 o ochraně označení používaných při uvádění mléka a mléčných výrobků na trh.
Nařízení Komise (ES) č. 1216/2007 ze dne 18. října 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 509/2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality.
Rozhodnutí Komise č. 2008/47/ES ze dne 20. prosince 2007, kterým se schvalují předvývozní kontroly prováděné Spojenými státy americkými u podzemnice olejné a výrobků z ní získaných s ohledem na přítomnost aflatoxinů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 282/2008 ze dne 27. března 2008 o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o změně nařízení (ES) č. 2023/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství.
Nařízení Komise (ES) č. 543/2008 ze dne 16. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro drůbeží maso, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 566/2008 ze dne 18. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh.
Nařízení Komise (ES) č. 589/2008 ze dne 23. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro vejce, v platném znění.
Nařízení Rady (ES) č. 733/2008 ze dne 15. července 2008 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 760/2008 ze dne 31. července 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o povolení používat kasein a kaseináty při výrobě sýrů, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1249/2008 ze dne 10. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro zavádění klasifikačních stupnic Společenství pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí a pro ohlašování jejich cen.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 2000/13/ES, směrnice Rady 2001/112/ES a nařízení (ES) č. 258/97.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 41/2009 ze dne 20. ledna 2009 o složení a označování potravin vhodných pro osoby s nesnášenlivostí lepku.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004.
Nařízení Komise (ES) č. 450/2009 ze dne 29. května 2009 o aktivních a inteligentních materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami.
Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu, a kterým se mění rozhodnutí 2006/504/ES, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1135/2009 ze dne 25. listopadu 2009, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz určitých výrobků pocházejících nebo odesílaných z Číny a kterým se zrušuje rozhodnutí Komise 2008/798/ES.
Nařízení Komise (ES) č. 1152/2009 ze dne 27. listopadu 2009, kterým se stanoví zvláštní podmínky dovozu některých potravin z některých třetích zemí v důsledku rizika kontaminace aflatoxiny a kterým se zrušuje rozhodnutí 2006/504/ES, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1151/2009 ze dne 27. listopadu 2009, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz slunečnicového oleje pocházejícího nebo zasílaného z Ukrajiny vzhledem k riziku jeho kontaminace minerálním olejem a zrušuje rozhodnutí 2008/433/ES.
Nařízení Komise (ES) č. 1162/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví přechodná opatření pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004.
Nařízení Komise (EU) č. 115/2010 ze dne 9. února 2010, kterým se stanoví podmínky použití aktivovaného oxidu hlinitého pro odstranění fluoridů z přírodních minerálních vod a pramenitých vod.
Nařízení Komise (EU) č. 258/2010 ze dne 25. března 2010, kterým se ukládají zvláštní podmínky pro dovoz guarové gumy pocházející nebo zasílané z Indie vzhledem k rizikům kontaminace pentachlorfenolem a dioxiny a zrušuje rozhodnutí 2008/352/ES, v platném znění.
Rozhodnutí Komise č. 2010/791/EU ze dne 20. prosince 2010, kterým se stanoví seznam produktů uvedených v bodě III odst. 1 druhém pododstavci přílohy XII nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny.
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 844/2011 ze dne 23. srpna 2011, kterým se schvalují předvývozní kontroly prováděné Kanadou u pšenice a pšeničné mouky, pokud jde o přítomnost ochratoxinu A.
Nařízení Komise (EU) č. 931/2011 ze dne 19. září 2011 o požadavcích na sledovatelnost stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 pro potraviny živočišného původu.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004.
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1333/2011 ze dne 19. prosince 2011, kterým se stanoví obchodní normy pro banány, pravidla pro dodržování těchto obchodních norem a požadavky na oznamování v odvětví banánů.
Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/884/EU ze dne 22. prosince 2011 o mimořádných opatřeních týkajících se nepovolené geneticky modifikované rýže v produktech z rýže pocházejících z Číny a o zrušení rozhodnutí 2008/289/ES.
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 29/2012 ze dne 13. ledna 2012 o obchodních normách pro olivový olej.
Nařízení Komise (EU) č. 252/2012 ze dne 21. března 2012, kterým se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro úřední kontrolu obsahu dioxinů, PCB s dioxinovým efektem a PCB bez dioxinového efektu v některých potravinách a kterým se ruší nařízení (ES) 1883/2006.
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 996/2012 ze dne 26. října 2012, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz krmiv a potravin pocházejících nebo odesílaných z Japonska po havárii v jaderné elektrárně Fukušima a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 284/2012.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin.
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 208/2013 ze dne 11. března 2013 o požadavcích na sledovatelnost u klíčků a semen určených k produkci klíčků.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000.
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1337/2013 ze dne 13. prosince 2013, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, pokud jde o uvádění země původu nebo místa provenience u čerstvého, chlazeného a zmrazeného vepřového, skopového, kozího a drůbežího masa.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007.
20)
§ 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámky pod čarou č. 1 až 1e se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
2.
§ 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 21 a 22 zní:
㤠2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
kontrolním vzorkem vzorek složený ze všech dílčích vzorků, obsahující vzorek či vzorky určené pro úřední kontrolu, popřípadě také vzorek určený pro doplňující odborný posudek pro potřeby kontrolované osoby, pokud o něj kontrolovaná osoba požádá,
b)
čistým množstvím množství potraviny bez obalu nebo průměrné množství balené potraviny stanovené podle prováděcího právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie,
c)
názvem21) název výrobku, druhu, skupiny nebo podskupiny potraviny stanovený jiným právním předpisem22) nebo prováděcím právním předpisem,
d)
místem určení místo prvního příjmu potravin na území České republiky,
e)
jakostí soubor charakteristických vlastností jednotlivých druhů, skupin a podskupin potravin a tabákových výrobků, jejichž limity jsou stanoveny tímto zákonem, prováděcím právním předpisem anebo přímo použitelným předpisem Evropské unie,
f)
výrobou potravin čištění, třídění, upravování, opracování a zpracování, včetně balení a další úpravy potravin za účelem uvádění na trh,
g)
doplňkem stravy potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích,
h)
uváděním do oběhu tabákových výrobků nabízení k prodeji, prodej nebo jiná forma nabízení ke spotřebě, skladování, přeprava pro potřeby prodeje nebo dovoz za účelem prodeje ode dne propuštění do volného oběhu tabákových výrobků,
i)
původním použitím potraviny použití stanovené výrobcem,
j)
potravinami použitelnými k jinému než původnímu použití potraviny bezpečné, které však nesplňují požadavky na jejich původní použití,
k)
šarží množství druhově totožných jednotek, které byly vyrobeny za stejných podmínek,
l)
tabákovými výrobky tabákové výrobky určené ke kouření, šňupání, sání nebo žvýkání, pokud jsou vyrobeny zcela nebo zčásti z tabáku, včetně tabáku geneticky upraveného,
m)
klasifikací jatečně upravených těl jatečných zvířat (dále jen „klasifikace jatečných zvířat“) způsob zařazování jatečně upravených těl jatečných zvířat do tříd jakosti způsobem stanoveným přímo použitelnými předpisy Evropské unie a prováděcím právním předpisem,
n)
potravinou neznámého původu potravina, u které nelze identifikovat provozovatele potravinářského podniku, který potravinu nebo její složku vyrobil nebo dodal jinému provozovateli potravinářského podniku,
o)
potravinami živočišného původu potraviny, jejichž hlavní surovinou při výrobě jsou těla nebo části těl živočichů, mléko, mlezivo, vejce nebo včelí produkty.
21)
Čl. 2 odst. 2 písm. n) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011.
22)
Například zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámky pod čarou č. 2 až 2c se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
3.
V § 3 odst. 1 se na konci textu písmen a) a b) doplňují slova „; v případě, že tyto požadavky nejsou právními předpisy stanoveny, dodržovat požadavky stanovené provozovatelem potravinářského podniku, který potravinu vyrobil“.
4.
V § 3 odst. 1 písm. b), § 3c odst. 1 a 3, § 4 odst. 8, § 11 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 11 odst. 2 písm. c), § 11 odst. 7, § 11 odst. 8, § 11 odst. 9, § 11a odst. 1, § 16 odst. 1 písm. c) bodě 1, § 16 odst. 8 a v § 18 odst. 1 písm. h) bodě 2 se slova „do oběhu“ nahrazují slovy „na trh“.
5.
V § 3 odst. 1 písm. b) a v § 18 odst. 1 písm. h) bodech 1 a 2 se slovo „skladování“ nahrazuje slovem „uchovávání“.
6.
V § 3 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
dodržovat požadavky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími požadavky na potraviny19) nebo mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které jsou vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv nebo ve Sbírce zákonů,“.
7.
V § 3 odst. 1 písm. d) se slova „kontaminujících látek, reziduí pesticidů, toxikologicky významných látek a látek vznikajících činností mikroorganismů v potravinách a surovinách“ nahrazují slovy „toxikologicky významných látek v potravinách,“.
8.
V § 3 odst. 1 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 23 zní:
„e)
jde-li o potravinu uváděnou na trh na území České republiky, uvádět povinné informace o potravinách stanovené v právních předpisech v českém jazyce23),
23)
Čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011.“.
9.
V § 3 odst. 1 písm. f) se slova „čistotu a identitu látek uvedených v § 2 písm. i) až l), vitaminů, minerálních látek a dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem“ nahrazují slovy „složení doplňků stravy, jejich označování a způsob použití“.
10.
V § 3 odst. 1 písmeno g) zní:
„g)
používat jen takové obaly a obalové materiály, které chrání potravinu před znehodnocením, znemožňují záměnu nebo změnu obsahu bez otevření nebo změny obalu a odpovídají požadavkům na předměty a materiály určené pro styk s potravinami,“.
11.
V § 3 odst. 1 písm. h) se slova „Evropských společenství upravujících dovoz některých potravin ze třetích zemí3a)“ nahrazují slovy „Evropské unie upravujících dovoz některých potravin ze třetích zemí24)“.
Poznámka pod čarou č. 24 zní:
„24)
Například nařízení Komise (ES) č. 1151/2009, nařízení Komise (ES) č. 1152/2009, nařízení Komise (EU) č. 258/2010, nařízení Komise (ES) č. 1135/2009, nařízení Komise (EU) č. 206/2010.“.
Poznámka pod čarou č. 3a se zrušuje.
12.
V § 3 odst. 1 písm. i) a v § 4a odst. 6 se slova „způsobem umožňujícím dálkový přenos dat“ nahrazují slovy „v elektronické podobě dálkovým přenosem dat“.
13.
V § 3 odst. 1 písm. i) se slova „místa podnikání“ nahrazují slovem „sídla“.
14.
V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „; tyto údaje se při poskytování stravovacích služeb25) oznamují orgánům ochrany veřejného zdraví, které je neprodleně předávají ostatním orgánům dozoru uvedeným v § 16“.
Poznámka pod čarou č. 25 zní:
„25)
§ 23 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
15.
V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
zajistit dodržování požadavků na nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin stanovených v souladu s atomovým zákonem.“.
16.
V § 3 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 3 odst. 4 úvodní části ustanovení, § 4 odst. 2 písm. b), § 4 odst. 7 písm. a), § 4 odst. 8, § 11 odst. 1 písm. a), § 15 odst. 11 písm. a) a v § 15 odst. 11 písm. d) se slova „nebo suroviny“ zrušují.
17.
V § 3 odst. 2 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
Poznámky pod čarou č. 3b a 3c se zrušují, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
18.
V § 3 odst. 2 písm. b) se za slovo „potravin“ vkládají slova „s výjimkou pokrmů26)“.
Poznámka pod čarou č. 26 zní:
„26)
§ 23 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
19.
V § 3 odst. 4 písm. a) se slova „Evropských společenství, předložit celnímu úřadu osvědčení“ nahrazují slovy „Evropské unie upravující dovoz některých potravin ze třetích zemí24), předložit příslušnému orgánu dozoru nebo celnímu úřadu osvědčení, certifikát nebo jiný vstupní doklad“.
20.
V § 3 odst. 4 písm. a), § 3 odst. 5 písm. d) a e) a v § 15 odst. 11 písm. e) se slova „nebo surovina“ zrušují.
21.
V § 3 odst. 4 písm. a), § 3 odst. 5 písm. d), § 3 odst. 5 písm. e), § 4 odst. 6, § 4 odst. 7 písm. b), § 4 odst. 8, § 11a odst. 1 úvodní části ustanovení, § 15 odst. 4, § 15 odst. 9, § 15 odst. 11 písm. d), § 16 odst. 9 a v § 18 odst. 2 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
22.
V § 3 odst. 4 písmeno b) zní:
„b)
pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, dovážet potraviny přes určená místa vstupu nebo určená místa dovozu stanovená prováděcím právním předpisem,“.
23.
V § 3 odst. 4 písm. c) se slova „Evropských společenství upravujícím podmínky dovozu potravin nebo surovin pocházejících ze třetích zemí3d)“ nahrazují slovy „Evropské unie upravujícím podmínky dovozu potravin pocházejících ze třetích zemí24)“.
Poznámka pod čarou č. 3d se zrušuje.
24.
V § 3 odst. 5 úvodní části ustanovení, § 3 odst. 7, § 4 odst. 2 písm. b), § 4 odst. 7 úvodní části ustanovení, § 4 odst. 8, § 11 odst. 1 písm. b), § 15 odst. 3, § 15 odst. 11 úvodní části ustanovení, § 15 odst. 11 písm. e) a v § 16 odst. 12 písm. a) se slova „nebo surovin“ zrušují.
25.
V § 3 odst. 5 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d).
26.
V § 3 odst. 5 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
Poznámka pod čarou č. 3e se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
27.
V § 3 odst. 5 písm. a) se slova „podle písmene a)“ nahrazují slovy „čl. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002“.
28.
V § 3 odst. 6 a 7 se slova „nebo surovinami“ zrušují.
29.
V § 3 odst. 8 se slova „do oběhu za účelem jejich prodeje spotřebiteli“ nahrazují slovy „na trh“.
30.
V § 3 odst. 10 se slova „praktický lékař, u něhož je osoba registrována k léčebné péči“ nahrazují slovy „registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství“.
31.
§ 3a a 3b se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 21 zrušují.
32.
V § 3c odst. 1 se slova „a v kopii ministerstvu“ zrušují.
33.
V § 3c odst. 3 se slova „v oběhu“ nahrazují slovy „na trhu“ a slova „Komisi Evropských společenství“ se nahrazují slovy „Evropskou komisi“.
34.
§ 3d včetně nadpisu zní:
㤠3d
Informační povinnost provozovatele potravinářského podniku
(1)
Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí na trh
a)
potravinu, do níž byly přidány vitaminy, minerální látky nebo další látky s nutričním nebo fyziologickým účinkem uvedené v částech B a C přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006, nebo
b)
doplněk stravy,
je povinen před prvním uvedením takové potraviny na trh oznámit Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“) v listinné podobě nebo v elektronické podobě dálkovým přenosem dat její uvedení formou zaslání českého textu označení, včetně povinných informací o potravinách, který bude uveden na obale nebo etiketě potraviny.
(2)
Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí na trh
a)
potravinu pro počáteční kojeneckou výživu, nebo
b)
dietní potravinu pro zvláštní lékařské účely,
je povinen před prvním uvedením takové potraviny na trh oznámit Ministerstvu zdravotnictví v listinné podobě nebo v elektronické podobě dálkovým přenosem dat její uvedení formou zaslání českého textu označení, včetně povinných informací o potravinách, který bude uveden na obale nebo etiketě potraviny.
(3)
Provozovatel potravinářského podniku, který v místě určení přijímá potraviny vymezené prováděcím právním předpisem z jiného členského státu Evropské unie nebo ze třetí země, je povinen informovat orgán dozoru příslušný podle § 16 odst. 1 písm. b) a c) o jejich příchodu. Při poskytování stravovacích služeb je provozovatel potravinářského podniku podle věty první povinen informovat orgán dozoru podle § 16 odst. 1 písm. c); v případě nezpracovaných těl nebo částí těl živočichů, mléka, mleziva, vajec nebo včelích produktů je povinen informovat pouze orgán dozoru podle § 16 odst. 1 písm. b). Prováděcí právní předpis na základě analýzy rizika podle čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 v rozsahu nezbytně nutném pro organizaci úředních kontrol stanoví druh potraviny, termín, rozsah a způsob informování.
(4)
Provozovatel potravinářského podniku, který odebírá potraviny za účelem jejich dalšího prodeje konečnému spotřebiteli, jehož tržby z prodeje potravin za poslední ukončené účetní období na území České republiky přesahují 5 mld. Kč, je povinen viditelně a čitelně zpřístupnit při vstupu do prodejny určeném pro konečného spotřebitele a oznámit ministerstvu seznam pěti zemí obsahující procentuální vyjádření podílu všech potravin, které z těchto zemí odebírá a které v České republice uvádí na trh, přičemž se tyto země uvedou vždy k 1. lednu za období posledních 12 měsíců sestupně počínaje zemí s nejvyšším podílem na jeho tržbách při prodeji takto odebraných potravin. Prováděcí právní předpis stanoví způsob poskytování těchto údajů.“.
Poznámka pod čarou č. 3f se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
35.
V § 4 odst. 1, § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 4 odst. 3, § 16 odst. 1 písm. c) bodě 4, § 16 odst. 9, § 16 odst. 10 a v § 18 odst. 1 písm. p) se slova „a surovin“ zrušují.
36.
V § 4 odst. 4, § 11 odst. 1 písm. e) a v § 18 odst. 1 písm. m) bodě 5 se slova „zdravotní nezávadnosti“ nahrazují slovy „bezpečnosti“.
37.
V § 4 odst. 6 se slova „Komise Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské komise“.
38.
V § 4 odst. 7 písm. b) se slova „Komise Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
39.
V § 4a odstavce 1 až 3 včetně poznámky pod čarou č. 27 znějí:
„(1)
Provozovatel potravinářského podniku provozující jatka (dále jen „provozovatel jatek“), který poráží jatečná zvířata, je povinen zajistit klasifikaci jatečných zvířat podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících klasifikaci jatečných zvířat27) a prováděcího právního předpisu.
(2)
Odstavec 1 se nevztahuje na provozovatele jatek, který poráží
a)
prasata podléhající klasifikaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci jatečných zvířat27) v ročním průměru nejvýše do 200 kusů týdně,
b)
pouze prasata narozená a vykrmená ve vlastních chovných zařízeních a všechna jatečně upravená těla bourá,
c)
skot podléhající klasifikaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci jatečných zvířat27) v ročním průměru nejvýše do 20 kusů týdně.
(3)
Klasifikace podle odstavce 1 se dále nevztahuje na
a)
jatečná prasata, která jsou na žádost žadatele dodávána pouze k porážce pro vlastní spotřebu,
b)
jatečný skot, který je na žádost žadatele dodáván pouze k porážce pro vlastní spotřebu.
27)
Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.
Nařízení Komise (EHS) č. 1249/2008.“.
Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje.
40.
V § 4a odst. 4 se slova „Evropských společenství upravujícími klasifikaci jatečných zvířat4)“ nahrazují slovy „Evropské unie upravujícími klasifikaci jatečných zvířat27)“.
41.
V § 4a odst. 5 se slova „zdravotní způsobilost,“ zrušují a za slovo „prodloužení“ se vkládá slovo „platnosti“.
42.
§ 5 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 6 zrušuje.
43.
§ 6 až 9 včetně poznámek pod čarou č. 28 až 31 znějí:
㤠6
(1)
Provozovatel potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodní firmou je balená potravina uváděna na trh, nebo není-li usazen v Evropské unii, dovozce potraviny na trh Evropské unie, je povinen kromě dodržení požadavků přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího označování potravin zajistit na obalu potraviny určeném pro spotřebitele nebo pro zařízení stravovacích služeb, nebo na etiketě k obalu připojené, uvedení a přesnost
a)
údajů o třídě jakosti, stanoví-li tak prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie,
b)
údajů podle čl. 9 odst. 1 písm. b) a čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 u nápojů obsahujících více než 1,2 % objemových alkoholu podle podmínek pro balené potraviny stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011,
c)
dalších údajů, stanoví-li tak prováděcí právní předpis nebo veterinární zákon.
(2)
Symbol „e“ pro označení množství potraviny lze uvést na obalu jen tehdy, pokud byly splněny požadavky stanovené zákonem o metrologii28).
(3)
Způsob označení balených potravin stanoví prováděcí právní předpis.
§ 7
(1)
Provozovatel potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodní firmou je potravina zabalená bez přítomnosti spotřebitele pro účely bezprostředního prodeje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o označování potravin29) uváděna na trh, nebo není-li usazen v Evropské unii, dovozce potraviny na trh Evropské unie, je povinen podle podmínek stanovených pro balené potraviny přímo použitelným předpisem Evropské unie o označování potravin30) zajistit na obalu potraviny určeném pro spotřebitele nebo pro zařízení stravovacích služeb uvedení a přesnost těchto údajů:
a)
jméno a příjmení nebo název anebo obchodní firma a adresa sídla provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil,
b)
název potraviny,
c)
čisté množství,
d)
seznam složek,
e)
země nebo místo původu,
f)
způsob uchování, jde-li o potraviny, u nichž by při nesprávném uchování mohla být ohrožena bezpečnost nebo zhoršena jakost stanovená prováděcím právním předpisem nebo deklarovaná výrobcem,
g)
datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti,
h)
údaje podle čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011,
i)
údaje podle čl. 44 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011,
j)
údaj o množství hlavní složky v hmotnostních procentech, stanoví-li tak prováděcí právní předpis.
(2)
Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 je povinen na obale určeném pro spotřebitele nebo pro zařízení stravovacích služeb zajistit uvedení a přesnost
a)
údajů o třídě jakosti, stanoví-li tak prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie,
b)
dalších údajů, stanoví-li tak prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie31).
(3)
Způsob označení potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitele pro účely přímého prodeje stanoví prováděcí právní předpis.
§ 8
(1)
Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh nebalenou potravinu, je povinen tam, kde je tato potravina přímo nabízena k prodeji spotřebiteli, v její těsné blízkosti viditelně umístit snadno čitelný údaj obsahující jméno nebo obchodní název a adresu sídla provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, údaj o množství hlavní složky v hmotnostních procentech, stanoví-li tak prováděcí právní předpis, údaj o třídě jakosti, stanoví-li tak prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie, a podle podmínek stanovených pro balené potraviny přímo použitelným předpisem Evropské unie o označování potravin30) tyto údaje:
a)
název potraviny,
b)
země nebo místo původu,
c)
údaje podle čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011.
(2)
Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 je povinen v blízkosti místa nabízení nebalené potraviny k prodeji viditelně zpřístupnit podle podmínek stanovených pro balené potraviny přímo použitelným předpisem Evropské unie o označování potravin29) další snadno čitelné údaje:
a)
datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti,
b)
údaje podle čl. 44 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011,
c)
další údaje, stanoví-li tak prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie31).
(3)
Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 může údaje podle odstavce 2 písm. a) uvést pouze na etiketě nebo obalu potraviny zabalené v místě prodeje na žádost spotřebitele.
(4)
Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 je povinen na vyžádání spotřebitele sdělit nebo jinou formou viditelně a snadno čitelně zpřístupnit údaje podle čl. 9 odst. 1 písm. b) a čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011.
(5)
Způsob označování nebalených potravin stanoví prováděcí právní předpis.
§ 9
(1)
Provozovatel potravinářského podniku, který potravinu vyrábí, zpracovává nebo balí nebo je prvním prodejcem usazeným v Evropské unii, uvede potravinu na trh s připojeným údajem, který umožňuje určení totožnosti šarže, ke které potraviny patří.
(2)
Pokud se jedná o balenou potravinu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o označování potravin30), uvede provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 při uvádění na trh označení šarže na balení potraviny nebo na etiketě, která je k němu připojena.
(3)
Pokud se nejedná o balenou potravinu podle odstavce 2, uvede provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 při uvádění potraviny na trh označení šarže na vnějším obalu, ve kterém je potravina uváděna na trh, zejména obalu přepravním nebo skupinovém, nebo pokud to není možné, zahrne ho do průvodní dokumentace, která je předána současně s touto potravinou nebo ještě před jejím dodáním.
(4)
Povinnost označit potravinu označením šarže se nevztahuje na
a)
potraviny, které jsou po výstupu ze zemědělské prvovýroby
1.
prodávány nebo dodávány na místa přechodného uskladnění, přípravy nebo balení,
2.
dopravovány do organizací producentů, nebo
3.
shromažďovány pro okamžité použití v provozním systému přípravy nebo zpracování,
b)
potraviny, které nejsou v místě prodeje konečnému spotřebiteli baleny,
c)
potraviny, které jsou zabaleny v místě prodeje na žádost spotřebitele nebo zabaleny pro účely přímého prodeje,
d)
obaly, jejichž největší plocha je menší než 10 cm2,
e)
jednotlivé porce zmrzliny a mraženého krému, u kterých se označení šarže uvede na skupinovém obalu,
f)
potraviny označené datem minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti, pokud je toto datum vyjádřeno jako nekódované označení dne a měsíce v uvedeném pořadí.
(5)
Způsob označování šarže stanoví prováděcí právní předpis.
28)
§ 9a odst. 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
29)
Čl. 44 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011.
30)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011.
31)
Například nařízení Komise (ES) č. 543/2008.“.
Poznámky pod čarou č. 6b až 6e se zrušují.
44.
Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní:
㤠9a
(1)
Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh pokrmy při poskytování stravovacích služeb nebalené nebo jsou-li zabaleny v místě prodeje na žádost spotřebitele nebo zabaleny bez přítomnosti spotřebitele do hotového balení pro přímý prodej, je povinen viditelně zpřístupnit snadno čitelnou informaci o názvu potraviny podle čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o výskytu látky podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. Informaci o konkrétní látce podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 je provozovatel potravinářského podniku, uvedený ve větě první, povinen na vyžádání spotřebitele nebo jinou formou sdělit anebo jinou formou viditelně a snadno čitelně zpřístupnit.
(2)
Na pokrmy, které jsou uváděny na trh při poskytování stravovacích služeb podle odstavce 1, se nevztahují ustanovení § 7 až 9 tohoto zákona.“.
45.
V nadpisu nad § 10 se slova „do oběhu“ nahrazují slovy „na trh“.
46.
V § 10 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Do oběhu“ nahrazují slovy „Na trh“.
47.
V § 10 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena a) až e).
Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
48.
V § 10 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
překračující nejvyšší přípustné úrovně kontaminace radionuklidy stanovené v souladu s atomovým zákonem,“.
49.
V § 10 odst. 2 se slova „s prošlou dobou minimální trvanlivosti mohou být uváděny do oběhu“ nahrazují slovy „mohou být po datu minimální trvanlivosti uváděny na trh pouze tehdy“.
50.
V § 10 odst. 2 se slova „zdravotně nezávadné“ nahrazují slovy „bezpečné“.
51.
V § 10 odstavec 3 zní:
„(3)
Potraviny mohou být použitelné k jinému než původnímu použití. Takové potraviny mohou být uváděny na trh, pouze jsou-li bezpečné a je-li na nich nebo v jejich bezprostřední blízkosti zřetelně označen doporučený způsob použití.“.
52.
V § 11 odst. 1 písm. a) a b) se slova „zdravotní nezávadnost“ nahrazují slovy „bezpečnost“.
53.
V § 11 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
uchovávat potraviny při teplotách stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 nebo prováděcím právním předpisem, a pokud tyto požadavky nejsou právními předpisy stanoveny, uchovávat potraviny při teplotách stanovených provozovatelem potravinářského podniku, který potravinu vyrobil,“.
54.
V § 11 odst. 1 se na začátek písmene e) vkládají slova „podle deklarace provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, nebo, pokud není uvedena,“.
55.
V § 11 odst. 1 písmeno f) zní:
„f)
potraviny určené pro zvláštní výživu a doplňky stravy uvádět na trh pouze balené,“.
56.
V § 11 se na konci odstavce 1 doplňují písmena g) a h), která znějí:
„g)
u zabalených i nebalených potravin dodržovat lhůty a další požadavky pro uvádění na trh stanovené prováděcím právním předpisem,
h)
zachovat označení šarže uvedené podle § 9.“.
57.
V § 11 odst. 2 písm. a) bod 2 včetně poznámek pod čarou č. 32 a 33 zní:
„2.
balené do obalů, které neodpovídají požadavkům přímo použitelného předpisu Evropské unie o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami32) nebo vyhlášky o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy33),
32)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004.
33)
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů.“.
58.
V § 11 odst. 2 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
Poznámka pod čarou č. 10a se zrušuje.
59.
V § 11 se odstavce 3 až 6 zrušují.
Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 3 až 7.
60.
V § 11 odst. 5 se číslo „8“ nahrazuje číslem „4“ a slova „místo podnikání“ se nahrazují slovem „sídlo“.
61.
V § 11 se odstavec 7 zrušuje.
62.
V § 12 odst. 1 se na začátek textu písmene b) vkládá slovo „povolené“.
63.
V § 12 odst. 2 se za slovo „obsahovat“ vkládá slovo „zakázané“.
64.
V § 12 odstavec 4 zní:
„(4)
Podnikatel, který vyrábí nebo uvádí do oběhu tabákové výrobky, je povinen dodržovat požadavky stanovené pro potraviny v
a)
§ 3 odst. 1 písm. a), b), g) a e) a v § 3 odst. 3,
b)
§ 10 odst. 1 písm. a) a c),
c)
§ 11 odst. 1 písm. a), b) a d) a v § 11 odst. 2 písm. a) a b).“.
65.
Za § 12 se vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu zní:
㤠12a
Označování tabákových výrobků
Podnikatel, který vyrábí nebo uvádí do oběhu tabákové výrobky, je povinen způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem tabákový výrobek označit na obalu určeném pro spotřebitele
a)
jménem a příjmením a sídlem nebo názvem nebo obchodní firmou a sídlem výrobce nebo prodávajícího, je-li usazen v Evropské unii, nebo balírny, je-li tabákový výrobek balený ve výrobě,
b)
jménem a příjmením a sídlem nebo názvem nebo obchodní firmou a sídlem podnikatele, který tabákový výrobek zabalil, je-li tabákový výrobek zabalen mimo provozovnu výrobce a bez přítomnosti spotřebitele,
c)
názvem druhu, skupiny nebo podskupiny tabákových výrobků stanoveným prováděcím právním předpisem, pod nímž je tabákový výrobek uváděn do oběhu; tabákový výrobek, který nelze označit druhem, skupinou nebo podskupinou vzhledem k použitým složkám nebo použité technologii, se označí názvem odvozeným od základní použité složky nebo technologie,
d)
údajem o množství výrobku nebo počtu obsažených kusů v balení,
e)
číslem šarže nebo rovnocenným údajem, který umožní určit místo a dobu výroby tak, aby byla umožněna jeho jasná identifikace a sledovatelnost,
f)
údaji týkajícími se nepříznivého ovlivnění zdraví lidí stanovenými prováděcím právním předpisem,
g)
zemí původu nebo vzniku v případech, kdy neuvedení tohoto údaje by uvádělo spotřebitele v omyl o skutečném původu nebo vzniku tabákového výrobku,
h)
dalšími údaji, stanoví-li tak prováděcí právní předpis.“.
66.
§ 13 včetně nadpisu zní:
㤠13
Přeprava tabákových výrobků
Podnikatel, který přepravuje tabákové výrobky, je povinen používat jen k tomu způsobilé nebo vhodně upravené prostředky anebo přepravní prostory, které chrání tabákové výrobky před poškozením jejich jakosti, jakož i před nepříznivými povětrnostními vlivy.“.
67.
V § 14 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
Státní veterinární správa,“.
68.
V § 14 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 13 zní:
„(3)
Orgány dozoru uvedené v odstavci 1 vzájemně spolupracují a koordinují své kontroly v souladu s kontrolním řádem13).
13)
§ 25 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“.
69.
V § 15 odst. 1 se slova „potravinách a surovinách“ nahrazují slovy „potravinovém řetězci“.
70.
V § 15 odstavce 5 až 7 včetně poznámky pod čarou č. 34 znějí:
„(5)
Ministerstvo je za krizového stavu a v rámci přijatých hospodářských opatření pro krizové stavy oprávněno
a)
navrhnout a předložit vládě ke schválení opatření vedoucí k regulaci rozsahu výroby potravin,
b)
navrhnout a předložit vládě ke schválení opatření vedoucí k regulaci dovozu a vývozu potravin,
c)
po předchozím souhlasu vlády přijímat opatření vedoucí k regulaci vývozu a dovozu potravin v rámci přijatých hospodářských opatření pro krizové stavy,
d)
po předchozím souhlasu vlády přijímat opatření vedoucí k regulaci rozsahu výroby,
e)
uložit provozovateli potravinářského podniku povinnost přizpůsobit zaměření a rozsah výroby potravin uložených za krizového stavu k zabezpečení základních potřeb obyvatelstva.
(6)
Ministerstvo je kontaktním místem a koordinuje přípravu a zpracovává jednotný integrovaný víceletý vnitrostátní plán kontrol a roční zprávy o prováděných kontrolách podle čl. 41 až 44 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
(7)
Ministerstvo přijímá žádosti
a)
o povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech34),
b)
o aktualizaci seznamu výživových tvrzení,
c)
o zápis do rejstříku zaručených tradičních specialit Evropské unie,
d)
o souhlas s uvedením na trh nových potravin nebo nových složek potravin,
e)
o schválení druhových popisů (názvů), které se tradičně používají k označení určité zvláštnosti skupiny potravin nebo nápojů, z níž by mohl vyplývat nějaký účinek na lidské zdraví,
f)
o schválení zdravotního tvrzení.
34)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003, v platném znění.“.
Poznámka pod čarou č. 15a se zrušuje.
71.
V § 15 se odstavec 8 zrušuje.
Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 8 až 10.
72.
V § 15 odstavec 8 zní:
„(8)
Ochranné opatření v rozsahu a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin může uložit z moci úřední ministerstvo. O uložení ochranného opatření ministerstvo vyrozumí Evropskou komisi a ostatní členské státy Evropské unie.“.
73.
V § 15 odst. 9 se slova „orgány veterinární správy“ nahrazují slovy „Státní veterinární správa“.
74.
V § 15 odst. 10 písm. a) se za slovo „osvědčení“ vkládají slova „, certifikát nebo jiný vstupní doklad“.
75.
V § 15 odst. 10 písm. b) se slova „nebo certifikátu“ nahrazují slovy „, certifikátu nebo jinému vstupnímu dokladu“.
76.
V § 15 odst. 10 písmeno c) zní:
„c)
požádá příslušné orgány státního dozoru o závazné stanovisko podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh, v případech, kdy zásilka vykazuje vlastnosti, které představují vážné riziko pro zdraví,“.
Poznámka pod čarou č. 15b se zrušuje.
77.
V § 15 odst. 10 písm. e) se slovo „přeruší“ nahrazuje slovem „pozastaví“.
78.
V § 15 se doplňují odstavce 11 až 13, které znějí:
„(11)
Ministerstvo zveřejňuje na svých internetových stránkách údaje získané podle § 3d odst. 4.
(12)
Orgány dozoru uvedené v § 16 shromažďují v informačních systémech dozorových orgánů působících v oblasti potravinového práva informace o
a)
kontrolovaných osobách,
b)
výsledcích státního dozoru nad plněním povinností provozovatelů potravinářských podniků a výrobců, dovozců a distributorů materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami a
c)
správních řízeních vedených na základě kontrolních zjištění z tohoto státního dozoru.
(13)
Orgány dozoru uvedené v § 16 jsou oprávněny využívat údaje shromážděné v jejich informačních systémech k usměrnění, řízení a koordinaci státního dozoru a informování veřejnosti. Na tyto případy se nevztahuje povinnost mlčenlivosti uložená podle zvláštních právních předpisů.“.
79.
Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně poznámky pod čarou č. 35 zní:
㤠15a
(1)
Ministerstvo
a)
přezkoumává, zveřejňuje, posuzuje přípustnost námitek a předává žádosti podle § 15 odst. 7 písm. c) včetně dokumentace Evropské komisi, a to postupem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin35); lhůta pro podání námitek je 3 měsíce ode dne zveřejnění žádosti,
b)
sděluje orgánům ochrany veřejného zdraví a Státnímu zdravotnímu ústavu na jejich žádost údaje shromažďované na základě monitorování výskytu toxikologicky významných látek v potravinovém řetězci,
c)
podává Evropské komisi informace o používání dalších způsobů vyjadřování a uvádění údajů podle čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011,
d)
podává Evropské komisi žádost o aktualizaci seznamu Unie potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů, potravinářských aromat, výchozích materiálů potravinářských aromat a složek potravin s aromatickými vlastnostmi, používaných nebo určených k použití v potravinách.
(2)
Ministerstvo zdravotnictví vede evidenci potravin, které mu byly oznámeny podle tohoto zákona, obsahující údaje z označení potravin a údaje o provozovatelích potravinářských podniků, kteří tyto potraviny vyrábějí nebo uvádějí na trh. Údaje z této evidence sděluje orgánům státního dozoru nad potravinami a na svých internetových stránkách z ní zveřejňuje informace o obchodním názvu výrobku, jeho složení, provozovateli potravinářského podniku, který potravinu vyrábí nebo uvádí na trh, použití a doporučení k použití v rozsahu podle označení na obalu určeném pro spotřebitele.
35)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012.“.
80.
V § 16 odst. 1 písm. a) bodě 1 se slova „zvláštním právním předpisem6)“ nahrazují slovy „zákonem o ochraně veřejného zdraví36)“.
Poznámka pod čarou č. 36 zní:
„36)
Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
81.
V § 16 odst. 1 písm. b) úvodní části ustanovení se slova „orgány veterinární správy2c) vykonávají“ nahrazují slovy „Státní veterinární správa vykonává“.
82.
V § 16 odst. 1 písm. b) bodě 1 se slova „zvláštními předpisy2c)“ nahrazují slovy „veterinárním zákonem“.
83.
V § 16 odst. 1 písm. b) bodech 1 a 2 se slova „surovin a“ zrušují.
84.
V § 16 odst. 1 písm. b) bodě 3 se slova „Evropských společenství upravujících klasifikaci jatečných zvířat4)“ nahrazují slovy „Evropské unie upravujících klasifikaci jatečných zvířat27)“.
85.
V § 16 odst. 1 písm. b) se doplňuje bod 4, který zní:
„4.
nad uváděním nezpracovaných těl nebo částí těl živočichů, mléka, mleziva, vajec nebo včelích produktů na trh při poskytování stravovacích služeb25),“.
86.
V § 16 odst. 1 písm. c) se na konci bodu 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 5, který zní:
„5.
při výrobě a uvádění na trh potravin včetně pokrmů26) při poskytování stravovacích služeb25).“.
87.
V § 16 odstavec 2 zní:
„(2)
Odběr a přípravu kontrolních vzorků za účelem zkoušení jakosti a bezpečnosti potravin nebo tabákových výrobků, nejde-li o vzorky pro mikrobiologické zkoušení, zajišťují orgány dozoru způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie.“.
88.
V § 16 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Orgán dozoru připraví kontrolní vzorek, který na žádost kontrolované osoby rozdělí na dva či více vzorků o stejné velikosti, z nichž jeden předá kontrolované osobě pro doplňující odborný posudek a zbývající si ponechá.“.
89.
V § 16 odst. 5 se slova „bezprostředně závazných předpisů Evropských společenství“ nahrazují slovy „přímo použitelného předpisu Evropské unie“.
90.
V § 16 odst. 8 se slova „Evropských společenství upravujících ochranu zeměpisných označení, označení původu a zaručené tradiční speciality15i)“ nahrazují slovy „Evropské unie o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin35)“.
Poznámka pod čarou č. 15i se zrušuje.
91.
V § 16 odst. 10 se slova „Evropských společenství15k)“ nahrazují slovy „Evropské unie upravující dovoz některých potravin ze třetích zemí24)“.
Poznámka pod čarou č. 15k se zrušuje.
92.
V § 16 odst. 13 se slova „§ 3 odst. 5 písm. d)“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 5 písm. b)“.
93.
§ 16a zní:
㤠16a
(1)
Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví podle působnosti stanovené tímto nebo jiným zákonem vydává na žádost provozovatele potravinářského podniku potvrzení o splnění požadavků stanovených tímto zákonem, jinými právními předpisy a přímo použitelnými předpisy Evropské unie pro účely vývozu potraviny do států mimo Evropskou unii. Pro účely vystavení tohoto potvrzení je provozovatel potravinářského podniku povinen předložit doklady prokazující splnění požadavků na výrobu a uvádění potraviny na trh.
(2)
Ministerstvo zajišťuje činnosti vyplývající z požadavku čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 na spolupráci členského státu s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.
(3)
Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský vykonávají dozor nad dodržováním podmínek použití chráněného označení původu, chráněného zeměpisného označení a označení zaručené tradiční speciality vyplývajících z přímo použitelného předpisu Evropské unie o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin35).
(4)
Ministerstvo zveřejňuje a poskytuje Evropské komisi informace o dozorových orgánech odpovědných za dozor nad podmínkami pro používání chráněného označení původu, chráněného zeměpisného označení a označení zaručené tradiční speciality vyplývajícími z přímo použitelného předpisu Evropské unie o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin35).
(5)
Ministerstvo informuje Evropskou komisi o názvech a adresách skupin provozovatelů potravinářských podniků založených s cílem podporovat potraviny označené chráněným označením původu, chráněným zeměpisným označením a označením zaručené tradiční speciality, na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin35).
(6)
Ministerstvo zajišťuje podle čl. 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 sběr, srovnání a analýzu dat o obsahu kontaminantů a reziduí chemických látek v potravinách a o výskytu a rozšíření biologického rizika pro rostliny a zvířata. Ministerstvo zdravotnictví zajišťuje podle čl. 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 sběr, srovnání a analýzu dat o spotřebě potravin, o expozici a rizicích pro osoby, které tyto potraviny konzumují, o obsahu kontaminantů a reziduí chemických látek v pokrmech a o výskytu a rozšíření biologického rizika pro člověka.
(7)
Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví může na základě nových informací v případě pochybností o bezpečnosti nebo o dodržení požadavků na uvedení na trh potraviny, oznámené podle § 3d, požadovat předložení dalších informací prokazujících bezpečnost potravin nebo soulad s právními požadavky na uvedení potraviny na trh. V písemné žádosti o dodatečné informace se uvede odůvodnění a informace, které jsou požadovány.
(8)
Státní zdravotní ústav poskytuje na žádost ministerstva nebo orgánů dozoru podle § 16 odst. 1 písm. b) a c) hodnocení zdravotního rizika z potravin podle čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002.“.
94.
§ 17 včetně poznámky pod čarou č. 37 zní:
㤠17
(1)
Provozovatel potravinářského podniku se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) nedodrží smyslové, fyzikální, chemické nebo mikrobiologické požadavky na jakost potravin,
b)
v rozporu s § 3 odst. 1 písm. b) nedodrží technologické nebo hygienické požadavky, způsob nebo podmínky přepravy, uchování nebo manipulace s potravinami,
c)
v rozporu s § 3 odst. 1 písm. d) nedodrží požadavky na přípustný obsah toxikologicky významných látek v potravinách,
d)
při ozáření potraviny postupuje v rozporu s § 4 odst. 1, 2 nebo 3,
e)
uvádí na trh potraviny ozářené ionizujícím zářením bez stanovené dokumentace podle § 4 odst. 8,
f)
v rozporu s § 3 odst. 1 písm. e) neuvádí povinné informace o potravinách, stanovené v právních předpisech, v českém jazyce,
g)
v rozporu s § 3 odst. 1 písm. f) nedodrží požadavky na složení doplňků stravy, jejich označování nebo způsob použití,
h)
používá obaly nebo obalové materiály v rozporu s § 3 odst. 1 písm. g),
i)
v rozporu s § 3 odst. 1 písm. h) neposkytne potřebný počet zaměstnanců nebo odpovídající technické vybavení,
j)
nesplní oznamovací povinnost podle § 3 odst. 1 písm. i),
k)
v rozporu s § 3 odst. 1 písm. j) nezajistí dodržování požadavků na nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace,
l)
dováží potraviny v rozporu s § 3 odst. 4 nebo § 4 odst. 7 písm. c),
m)
vyváží potraviny v rozporu s § 3 odst. 5,
n)
naloží s potravinami, které neodpovídají požadavkům na nejvyšší přípustnou radioaktivní kontaminaci, v rozporu s § 3 odst. 6,
o)
nedodrží ochranné opatření vydané podle § 15 odst. 8,
p)
nedodrží požadavky na bezpečnost potravin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny,
q)
v rozporu s čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 nebo čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2001 uvede spotřebitele v omyl, nebo
r)
jiným jednáním, než je uvedeno v písmenech i), l), m), p) nebo q), nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny19) nebo mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která je vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv nebo ve Sbírce zákonů.
(2)
Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny na trh, se dopustí správního deliktu tím, že
a)
uvádí na trh volně rostoucí houby v rozporu s § 3 odst. 8,
b)
nesplní informační povinnost podle § 3d odst. 1, 2 nebo 4,
c)
označí potravinu v rozporu s § 6 až 8 nebo neposkytne informaci podle § 9a odst. 1,
d)
poruší zákaz uvádět na trh potraviny podle § 10 odst. 1,
e)
uvádí na trh potraviny po datu minimální trvanlivosti v rozporu s § 10 odst. 2,
f)
uvádí na trh potraviny použitelné k jinému než původnímu použití v rozporu s § 10 odst. 3,
g)
skladuje potraviny v rozporu s § 11 odst. 1 písm. a),
h)
uchovává potraviny v rozporu s § 11 odst. 1 písm. c),
i)
nevyloučí přímý styk potravin s látkami nepříznivě ovlivňujícími bezpečnost nebo jakost potravin podle § 11 odst. 1 písm. b),
j)
v rozporu s § 11 odst. 1 písm. d) neumístí odděleně nebo zřetelně neoznačí potraviny použitelné k jinému než původnímu použití anebo potraviny po datu minimální trvanlivosti,
k)
nezkrátí datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti podle § 11 odst. 1 písm. e),
l)
v rozporu s § 11 odst. 1 písm. f) uvádí na trh nebalené potraviny určené pro zvláštní výživu nebo doplňky stravy,
m)
v rozporu s § 11 odst. 1 písm. g) nedodrží lhůty nebo jiné požadavky pro uvádění potravin na trh stanovené prováděcím právním předpisem,
n)
v rozporu s § 9 neuvede označení šarže nebo v rozporu s § 11 odst. 1 písm. h) nedodrží označení šarže,
o)
nevyřadí z dalšího oběhu potraviny podle § 11 odst. 2 písm. a) bodu 1,
p)
nevyřadí z dalšího oběhu potraviny podle § 11 odst. 2 písm. a) bodu 2,
q)
nevyřadí z dalšího oběhu potraviny podle § 11 odst. 2 písm. a) bodů 3 až 5,
r)
v rozporu s § 11 odst. 2 písm. b) nezabezpečí, aby ve všech fázích uvádění potraviny na trh byl k dispozici doklad o původu zboží,
s)
v krizovém stavu nezajistí zásobování obyvatelstva potravinami podle § 11 odst. 3, nebo
t)
v rozporu s § 11 odst. 4 neoznámí, že uvádí na trh nebo vyváží čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu nebo konzumní brambory.
(3)
Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí potraviny, se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 3 odst. 2 písm. b) používá jiné než tepelně ošetřené vaječné obsahy, nebo
b)
získává vodu k výrobě balené pramenité vody, balené kojenecké vody nebo balené přírodní minerální vody v rozporu s § 3 odst. 2 písm. a).
(4)
Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo dováží ze třetí země potraviny určené pro zvláštní výživu, se dopustí správního deliktu tím, že
a)
neoznámí první uvedení potraviny určené pro zvláštní výživu na trh podle § 3c odst. 1,
b)
nepředloží odborné ověření oznámené potraviny podle § 3c odst. 2, nebo
c)
nedodrží opatření zakazující nebo omezující uvádění na trh potraviny určené pro zvláštní výživu vydané podle § 3c odst. 3.
(5)
Provozovatel potravinářského podniku, který je v místě určení příjemcem potravin z jiného členského státu Evropské unie nebo ze třetí země vymezeného prováděcím právním předpisem, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 3d odst. 3 neinformuje příslušný orgán dozoru.
(6)
Klasifikátor se dopustí správního deliktu tím, že
a)
provede klasifikaci v rozporu s § 4a odst. 4, nebo
b)
nesdělí výsledky klasifikace podle § 4a odst. 6.
(7)
Provozovatel jatek se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o společné organizaci trhů37) nezajistí správnou obchodní úpravu jatečných zvířat,
b)
nezajistí klasifikaci jatečných zvířat podle § 4a odst. 1, nebo
c)
nesdělí výsledky klasifikace podle § 4a odst. 6.
(8)
Podnikatel, který vyrábí tabákové výrobky, se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 12 odst. 1 písm. a) použije k výrobě tabákových výrobků jiný než surový nebo technologicky upravený tabák,
b)
použije k výrobě tabákových výrobků látku nebo její množství v rozporu s § 12 odst. 1 písm. b), nebo
c)
v rozporu s § 12 odst. 5 nepředloží v termínu stanoveném v § 12 odst. 6 úplný výčet složek použitých při výrobě jednotlivých typů a značek tabákových výrobků nebo je nedoplní prohlášením.
(9)
Podnikatel, který uvádí do oběhu tabákové výrobky, se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 12 odst. 3 uvede do oběhu tabák určený k orálnímu užití, nebo
b)
v rozporu s § 12 odst. 2 uvede do oběhu tabákové výrobky, které obsahují látky zakázané vyhláškou.
(10)
Podnikatel, který vyrábí nebo uvádí do oběhu tabákové výrobky, se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nedodržuje požadavky stanovené pro potraviny podle § 12 odst. 4,
b)
označí tabákové výrobky v rozporu s § 12a, nebo
c)
přepravuje tabákové výrobky v rozporu s § 13.
(11)
Za správní delikt se uloží pokuta do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e), i), j), l) nebo m), odstavce 2 písm. a), b) nebo t), odstavce 4 písm. a) nebo b), odstavce 5, odstavce 6 písm. b), odstavce 7 písm. c), odstavce 8 písm. a) nebo c), odstavce 9 písm. a) nebo odstavce 10 písm. a),
b)
3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h) nebo o), odstavce 2 písm. k), l), p), r) nebo s), odstavce 3, odstavce 4 písm. c), odstavce 6 písm. a), odstavce 7 písm. a) nebo b), odstavce 8 písm. b), odstavce 9 písm. b) nebo odstavce 10 písm. b) nebo c),
c)
10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), d), f), g), n) nebo r) nebo odstavce 2 písm. c), e), f), g), h), i), j), m), n) nebo q),
d)
50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), k), p) nebo q) nebo odstavce 2 písm. d) nebo o).
37)
Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.“.
Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje.
95.
§ 17a až 17h se zrušují.
96.
V § 17i odstavec 5 zní:
„(5)
Správní delikty projednávají v prvním stupni
a)
inspektoráty Státní zemědělské a potravinářské inspekce, jde-li o správní delikty podle § 17 odst. 1 až 5 a § 17 odst. 8 až 10,
b)
krajské veterinární správy, jde-li o správní delikty podle § 17 odst. 1 písm. a) až q), § 17 odst. 2 písm. b) až s), § 17 odst. 3 písm. a) a § 17 odst. 4 až 7,
c)
orgány ochrany veřejného zdraví, jde-li o správní delikty podle § 17 odst. 1 písm. a) až c), f), h), i), k), n) a p) až r), § 17 odst. 2 písm. c), jde-li o neposkytnutí informace podle § 9a odst. 1, a § 17 odst. 2 písm. d) až r).“.
97.
V § 17i odst. 6 se slova „zdravotně nezávadnou“ nahrazují slovem „bezpečnou“.
98.
V § 18 odst. 1 písm. a) se slova „, včetně potravin nového typu,“ a slova „složení potraviny a“ zrušují.
99.
V § 18 odst. 1 písmena c) a d) znějí:
„c)
malé množství potravin osvobozených od požadavku na povinné deklarování výživových údajů,
d)
požadavky na potraviny rostlinného původu a zacházení s nimi, pravidla pro prodej a dodávání malého množství vlastních produktů z prvovýroby a zacházení s nimi a malé množství produktů rostlinného původu,“.
100.
V § 18 odst. 1 písmeno f) zní:
„f)
druhy potravin z jiného členského státu Evropské unie nebo ze třetí země, rozsah informačních povinností příjemců těchto potravin v místě určení a termín a způsob jejich předávání,“.
101.
V § 18 odst. 1 písm. g) se slova „s výjimkou potravin určených pro zvláštní výživu,“ zrušují a slovo „suroviny“ se nahrazuje slovem „složky“.
102.
V § 18 odst. 1 písm. h) úvodní části ustanovení se slovo „surovin“ nahrazuje slovem „složek“.
103.
V § 18 odst. 1 písmeno m) zní:
„m)
pro potraviny a tabákové výrobky
1.
požadavky na odběr a přípravu kontrolních vzorků, požadavky na jejich balení, označování, přepravu a uchování, včetně požadavků na záznam o odběru vzorků,
2.
požadavky na odbornou kvalifikaci osob provádějících odběr a přípravu kontrolních vzorků, metody zkoušení a senzorické zkoušení potravin a tabákových výrobků,
3.
požadavky na metody zkoušení jakosti a bezpečnosti a náležitosti protokolu o zkoušce,“.
104.
V § 18 odst. 1 písmeno o) zní:
„o)
způsob poskytování údajů podle § 3d odst. 4,“.
105.
V § 18 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena q) až t), která znějí:
„q)
seznam určených míst vstupu a určených míst dovozu podle § 3 odst. 4 písm. b),
r)
způsob úpravy balených vod,
s)
rozsah znalosti pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti žádosti a osvědčení,
t)
doplňky stravy, požadavky na jejich složení, označování a způsob jejich použití.“.
106.
§ 19 zní:
㤠19
(1)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví u stávajících druhů potravin vyhláškou
a)
podmínky pro výskyt toxikologicky významných látek v potravinách a dále potraviny, popřípadě skupiny potravin, v nichž se mohou tyto látky vyskytovat,
b)
potraviny, které lze ozařovat ultrafialovými paprsky nebo ionizujícím zářením, podmínky ozařování, druhy záření a nejvyšší přípustné dávky záření a způsob označení na obalu, že potravina byla ozářena,
c)
druhy potravin určené pro zvláštní výživu, požadavky na jejich složení a způsob jejich použití,
d)
bližší pravidla pro výběr epidemiologicky rizikových potravin.
(2)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem mikrobiologické požadavky na jednotlivé druhy potravin, pomocné a přídatné látky a způsob výběru a počet odebíraných vzorků, způsob kontroly a hodnocení, jde-li o potraviny nebo jejich druhy, pro které tyto požadavky nestanoví přímo použitelné předpisy Evropské unie a vyžaduje-li si to bezpečnost potravin.
(3)
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ministerstvem stanoví na základě čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 prováděcím právním předpisem povinný přídavek vitaminu nebo minerální látky do určitých potravin nebo zákaz nebo omezení používání některých jiných látek při výrobě určitých potravin.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Ministerstvo zdravotnictví vede a zpřístupňuje evidenci potravin, které mu byly oznámeny podle zákona č. 110/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po uplynutí této lhůty s evidencí naloží podle zákona o archivnictví a spisové službě.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o veterinární péči
Čl. III
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 písm. c) se slova „a včely“ nahrazují slovy „, včely a včelstva“.
2.
V § 6 odst. 1 písm. c) a § 6 odst. 7 se slovo „včel“ nahrazuje slovem „včelstev“.
3.
V § 13 odst. 5 se slova „; o ukončení těchto opatření vyhotoví záznam, jehož kopii předá chovateli, kterého se opatření týkala“ zrušují.
4.
V § 27a odst. 1 písm. d) se slova „stanovišti včel“ nahrazují slovy „stanovišti včelstev“ a slova „stanoviště včel“ se nahrazují slovy „stanoviště včelstev“.
5.
§ 53 včetně poznámky pod čarou č. 47 zní:
㤠53
(1)
Úřední veterinární lékaři orgánů veterinární správy a veterinární lékaři Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra, popřípadě jimi zřízených organizačních složek státu pověření výkonem státního veterinárního dozoru (dále jen „veterinární inspektor“), jsou oprávněni při jeho výkonu,
a)
na místě znehodnotit živočišné produkty, které nejsou zdravotně nezávadné, anebo nařídit jejich znehodnocení a neškodné odstranění, a to na náklad kontrolované osoby,
b)
pozastavit, omezit nebo zakázat výrobu, zpracování nebo uvádění živočišných produktů do oběhu, jestliže nejsou dodržovány podmínky a požadavky stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy26) nebo předpisy Evropské unie47) na živočišné produkty a zacházení s nimi,
c)
pozastavit výrobu, zpracování nebo uvádění živočišných produktů do oběhu na přiměřenou dobu při podezření, že nejsou zdravotně nezávadné.
(2)
Krajská veterinární správa ukončí
a)
opatření uložené podle odstavce 1 písm. b), pokud byl závadný stav odstraněn,
b)
opatření uložené podle odstavce 1 písm. c), pokud kontrolovaná osoba prokáže, že živočišné produkty jsou zdravotně nezávadné.
(3)
Veterinární inspektoři jsou povinni
a)
prokazovat pověření ke kontrole podle kontrolního řádu43) služebním průkazem,
b)
pořizovat protokol o opatření podle odstavce 1.
(4)
Pro úřední veterinární asistenty platí obdobně odstavec 3 a práva a povinnosti kontrolujících stanovená kontrolním řádem44).
(5)
Za odebrané vzorky se neposkytne náhrada s výjimkou vzorků odebraných při prodeji potravin živočišného původu podle zvláštních právních předpisů28), za které se kontrolované osobě poskytne náhrada27), pokud o ni požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že potravina splňuje požadavky stanovené zvláštními právními předpisy28). Náhrada se kontrolované osobě poskytne nejdéle do 30 dnů ode dne, kdy o ni požádala.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
veterinární hlediska pro stanovení četnosti úředních kontrol a auditů, pokud jejich četnost není upravena předpisy Evropské unie,
b)
způsob sledování nákazové situace v prostředí volně žijících zvířat,
c)
vzor služebního průkazu veterinárního inspektora a úředního veterinárního asistenta.
(7)
Provádí-li Komise svými odborníky, popřípadě i odborníky z jiných členských států, kteří jsou zapsáni v seznamu vedeném Komisí pro tyto účely, ve spolupráci s orgány veterinární správy kontroly dodržování a jednotného uplatňování povinností a požadavků, stanovených tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, anebo předpisy Evropské unie, na místě v České republice, poskytují jim orgány veterinární správy podporu, kterou tito odborníci potřebují ke splnění svého úkolu.
(8)
Pro provádění kontrol uvedených v odstavci 7 platí ustanovení odstavce 3 písm. a) a práva a povinnosti kontrolujících stanovená kontrolním řádem45) obdobně. Zejména musí být uvedeným odborníkům umožněn stejný přístup do míst, zařízení a dopravních prostředků, jaký mají veterinární inspektoři. Informace získané uvedenými odborníky v průběhu kontrol a závěry z nich nesmí být za žádných okolností použity pro osobní účely ani sdělovány osobám, které nepatří do příslušných útvarů Komise nebo členských států.
47)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004.“.
6.
V § 53a odst. 3 se slova „v § 53 odst. 2 písm. a)“ nahrazují slovy „v § 53 odst. 3 písm. a)“.
7.
V § 53a se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Inspektor může na základě písemného pověření ústředního ředitele vykonávat státní dozor nad prováděním klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat i mimo územní působnost krajské veterinární správy, jejímž je inspektorem. V řízení o správním deliktu zjištěném při kontrole, při níž inspektor postupoval podle věty první, rozhoduje jako orgán prvého stupně krajská veterinární správa, v jejímž územním obvodu byla kontrola provedena.“.
8.
V § 70 odst. 1 se věta třetí nahrazuje větou „Jedná-li se o náhradu v případě nebezpečné nákazy včel, může být žádost podána nejdříve první den následující po dni utracení včel nebo včelstev, a nedochází-li k utracení včel nebo včelstev, nejdříve první den následující po oznámení nebo vyhlášení nařízených ochranných a zdolávacích opatření, a nejpozději do 12 týdnů ode dne utracení včel nebo včelstev, a nedochází-li k utracení včel nebo včelstev, nejpozději do 12 týdnů ode dne ukončení nařízených ochranných a zdolávacích opatření.“.
9.
V § 76 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Vydání rozhodnutí o změně a ukončení mimořádných veterinárních opatření podle § 49 odst. 1 písm. d) může být prvním úkonem v řízení, pokud tím nemůže být způsobena újma některému z účastníků řízení.“.
10.
V § 76 odstavec 4 zní:
„(4)
Správní řád se neuplatní v řízení
a)
o opatření podle § 13 odst. 3 a podle § 53 odst. 1, které veterinární inspektor ústně oznámí kontrolované nebo povinné osobě podle kontrolního řádu; o svých zjištěních a nařízených opatřeních pořídí záznam, jehož kopii předá kontrolované nebo povinné osobě. Kontrolovaná osoba může proti tomuto opatření podat námitky, a to do záznamu o tomto opatření, anebo písemně nejpozději do 3 dnů ode dne předání záznamu. Podané námitky nemají odkladný účinek. Podaným námitkám může zcela vyhovět krajská veterinární správa; neučiní-li tak, předloží námitky bez odkladu Ústřední veterinární správě, jejíž rozhodnutí je konečné a doručuje se kontrolované osobě,
b)
o ukončení opatření podle § 13 odst. 5 a podle § 53 odst. 2; o ukončení těchto opatření vyhotoví krajská veterinární správa zápis, jehož kopii doručí kontrolované osobě.“.
11.
V § 78 se slova „§ 53 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 53 odst. 6“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.
v z. Jermanová v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 138/2014 Sb. | Zákon č. 138/2014 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 7. 2014, datum účinnosti 1. 9. 2014, částka 59/2014
* Čl. I - Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 120/2008
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 9. 2014
138
ZÁKON
ze dne 18. června 2014,
kterým se mění zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 407/2012 Sb. a zákona č. 308/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
V řízení o správním deliktu zjištěném při kontrole, při níž inspektor postupoval podle § 4 odst. 2, nebo spočívajícím v nesplnění povinnosti uložené opatřením, které bylo vydáno postupem podle § 5 odst. 3, rozhoduje jako orgán prvého stupně inspektorát, jehož inspektor postupoval podle § 4 odst. 2 nebo uložil nesplněnou povinnost.“.
2.
V § 2 písm. a) se za slovo „předpisy3)“ vkládají slova „, vyhlášenými mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána7), (dále jen „mezinárodní smlouvy“)“, slova „Evropských společenství3a)“ se nahrazují slovy „Evropské unie3a)“ a slova „na jejichž základě ukládá inspektor opatření k odstranění zjištěných nedostatků a o nichž pořizuje protokol“ se zrušují.
Poznámka pod čarou č. 3a zní:
„3a)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění, nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004.“.
3.
V § 2 se písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 5 zrušuje.
Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e).
4.
V § 2 písm. d) se slova „potraviny nebo suroviny anebo“ nahrazují slovy „potraviny28) nebo“ a slova „předpisy,3)“ se nahrazují slovy „předpisy3) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie3a),“.
Poznámka pod čarou č. 28 zní:
„28)
Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.“.
5.
V § 2 písm. e) se slovo „, surovinách“ zrušuje.
6.
V § 3 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a potraviny nebo suroviny určené k jejich výrobě (dále jen „suroviny“) anebo“ nahrazují slovy „, potraviny nebo“.
7.
V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „suroviny anebo“ zrušují a slova „nebo mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které jsou vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv nebo ve Sbírce zákonů,7) (dále jen „mezinárodní smlouvy“)“ se nahrazují slovy „, mezinárodními smlouvami7) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie3a)“.
8.
V § 3 odst. 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 29 zní:
„b)
zda při výrobě zemědělských výrobků nebo potravin nebo při jejich uvádění na trh29) anebo při výrobě tabákových výrobků nebo při jejich uvádění do oběhu jsou dodržovány podmínky stanovené zvláštními právními předpisy3), mezinárodními smlouvami7) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie3a),
29)
Čl. 3 bod 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.“.
9.
V § 3 odst. 1 písm. c) se slova „nebo mezinárodními smlouvami,7)“ nahrazují slovy „, mezinárodními smlouvami7) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie3a),“.
10.
Poznámka pod čarou č. 8 zní:
„8)
Například § 5 zákona č. 634/1992 Sb., čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011.“.
11.
V § 3 odst. 1 písm. e) se slova „, potraviny nebo suroviny anebo tabákové výrobky uváděné na trh“ nahrazují slovy „nebo potraviny uváděné na trh anebo tabákové výrobky uváděné do oběhu“.
12.
Poznámka pod čarou č. 9 zní:
„9)
Zákon č. 102/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.“.
13.
V § 3 odst. 1 písm. f), § 4 odst. 1 písm. a) a v § 13 se slova „surovin anebo“ zrušují.
14.
V § 3 odst. 1 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje.
15.
Poznámka pod čarou č. 10a zní:
„10a)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, nařízení Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89, v platném znění.“.
16.
V § 3 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 10b zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 11 se označují jako odstavce 2 až 10.
17.
V § 3 odst. 2 se písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 11 zrušuje.
Dosavadní písmena b) až k) se označují jako písmena a) až j).
18.
Poznámka pod čarou č. 12 zní:
„12)
Vyhláška č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování, ve znění pozdějších předpisů.“.
19.
V § 3 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
opatřeními podle § 5 odst. 1 ukládá povinnosti a stanovuje lhůty k jejich splnění, a to i v průběhu kontroly,“.
20.
V § 3 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
kontroluje splnění povinností uložených podle písmene b),“.
21.
V § 3 odst. 2 písm. e), § 3 odst. 3 písm. r), s), y), aa), dd) a ee), § 3 odst. 5, 7, 8 a 10, § 6 odst. 5 a v § 12a se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
22.
V § 3 odst. 2 písm. e) se slova „a zvláštními právními předpisy13)“ včetně poznámky pod čarou č. 13 zrušují.
23.
V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
plní úkoly vyplývající pro ni jako pro orgán dozoru z přímo použitelných předpisů Evropské unie, přičemž je pro zjednání nápravy protiprávního stavu oprávněna využívat i opatření v nich uvedená.“.
24.
V § 3 odst. 3 písm. a) se slova „kontrolovaným osobám“ a slova „a opatření“ zrušují.
25.
V § 3 odst. 3 písmeno b) včetně poznámek pod čarou č. 30 až 33 zní:
„b)
provádí rozbory vzorků nebo zajišťuje provedení rozborů vzorků a přípravu vzorků30) pro doplňující odborný posudek, a to v případě
1.
zemědělských výrobků nebo potravin podléhajících kontrole v laboratořích pověřených podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o úředních kontrolách31), které splňují podmínky pro provoz laboratoří stanovené v přímo použitelném předpisu Evropské unie o úředních kontrolách32), nebo
2.
tabákových výrobků podléhajících kontrole v laboratořích, které splňují podmínky pro provoz laboratoří stanovené technickou normou upravující všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří33),
30)
Například nařízení Komise (ES) č. 333/2007 ze dne 28. března 2007, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu obsahu olova, kadmia, rtuti, anorganického cínu, 3-MCPD a benzo[ a ]pyrenu v potravinách, v platném znění, a nařízení Komise (ES) č. 401/2006 ze dne 23. února 2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství mykotoxinů v potravinách, v platném znění.
31)
Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
32)
Čl. 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
33)
ČSN EN ISO/IEC 17025 Posuzování shody - Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří.“.
Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje.
26.
V § 3 odst. 3 písm. c) se za slova „podle písmena b)“ vkládají slova „nebo provedených kontrol“.
27.
V § 3 odst. 3 písm. g) se slovo „podniků“ nahrazuje slovem „podniků34)“.
Poznámka pod čarou č. 34 zní:
„34)
Čl. 3 bod 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.“.
28.
V § 3 odst. 3 písm. h) se slovo „jejíž“ nahrazuje slovem „jejichž“.
29.
V § 3 odst. 3 písm. o) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
30.
V § 3 odst. 3 písm. q) a u) se slova „a surovin“ zrušují.
31.
V § 3 odst. 3 písm. s) se slova „nebo surovinách uváděných do oběhu,“ nahrazují slovy „uváděných na trh“.
32.
Poznámka pod čarou č. 14a zní:
„14a)
Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění vyhlášky č. 404/2006 Sb.“.
33.
Poznámka pod čarou č. 14e zní:
„14e)
Čl. 85a až 85x nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty, v platném znění.
Čl. 60 až 66 nařízení Komise (ES) č. 555/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína, v platném znění.“.
34.
Poznámka pod čarou č. 14f zní:
„14f)
Nařízení Komise (ES) č. 555/2008.“.
35.
V § 3 odst. 3 písmeno bb) včetně poznámky pod čarou č. 14g zní:
„bb)
provádí certifikaci vína podle přímo použitelného předpisu Evropské unie14g),
14g)
Čl. 63 nařízení Komise (ES) č. 607/2009.“.
36.
V § 3 odst. 3 písm. cc) se slova „Evropských společenství o kontrolách dodržování obchodních norem14h)“ nahrazují slovy „Evropské unie o kontrolách dodržování obchodních norem14h)“.
Poznámka pod čarou č. 14h zní:
„14h)
Například nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, v platném znění.“.
37.
V § 3 odst. 3 se na konci textu písmene dd) doplňují slova „a podle zvláštních právních předpisů14d),35) rozhoduje o náhradě nákladů na toto ověření“.
Poznámka pod čarou č. 35 zní:
„35)
Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
38.
V § 3 odst. 4 se slova „surovinu anebo“ a slova „surovina anebo“ zrušují a za slova „zvláštními právními předpisy3)“ se vkládají slova „, přímo použitelnými předpisy Evropské unie3a)“.
39.
V § 3 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Nesplňuje-li vzorek určený pro úřední kontrolu odebraný při kontrolním nákupu požadavky stanovené zvláštními právními předpisy3), přímo použitelnými předpisy Evropské unie3a) nebo mezinárodními smlouvami7), rozhodne inspekce o tom, že kontrolovaná osoba uhradí náklady za kontrolní nákup ve výši ceny, za kterou byl nevyhovující vzorek při kontrolním nákupu zakoupen. Náhrada nákladů za kontrolní nákup je příjmem státního rozpočtu a vybírá ji inspektorát, který ji uložil.
(6)
Bylo-li rozborem vzorku zjištěno, že zemědělské výrobky, potraviny nebo tabákové výrobky nesplňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy3), přímo použitelnými předpisy Evropské unie3a) nebo mezinárodními smlouvami7), rozhodne inspekce o tom, že kontrolovaná osoba uhradí náklady rozboru. V případě, že rozbor podle věty první provedla inspekce, hradí kontrolovaná osoba náklady rozboru podle prováděcího právního předpisu. Náhrada nákladů za rozbor je příjmem státního rozpočtu a vybírá ji inspektorát, který ji uložil.“.
Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 7 až 12.
40.
V § 3 se odstavec 8 včetně poznámky pod čarou č. 14k zrušuje.
Dosavadní odstavce 9 až 12 se označují jako odstavce 8 až 11.
41.
V § 3 odst. 8 a 9 a v § 6 odst. 4 se slova „a surovin“ zrušují.
42.
V § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „mimo oprávnění stanovená zvláštním zákonem15)“ včetně poznámky pod čarou č. 15 zrušují.
43.
V § 4 odst. 1 písm. a) se slova „suroviny anebo“ zrušují a za slova „zvláštními právními předpisy3)“ se vkládají slova „, přímo použitelnými předpisy Evropské unie3a)“.
44.
V § 4 odst. 1 se písmena c) a d) zrušují.
Dosavadní písmena e) až m) se označují jako písmena c) až k).
45.
V § 4 odst. 1 písm. e) se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 3“.
46.
V § 4 odst. 1 se písmena g) až i) zrušují.
Dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena g) a h).
47.
V § 4 odst. 1 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje.
48.
V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Oprávnění podle odstavce 1 mohou inspektoři vykonávat i mimo územní působnost inspektorátu, jehož jsou inspektory, pokud to vyžaduje účelné provedení kontroly zahájené tímto inspektorátem.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
49.
V § 4 odstavec 3 zní:
„(3)
Inspektoři se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem inspekce, který je současně dokladem o jejich pověření ke kontrole. Průkaz inspekce vydává ústřední ředitel.“.
50.
V § 4 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Za účelem výkonu kontrolní činnosti na pozemcích, ve stavbách nebo v jiných prostorách kontrolované osoby podle kontrolního řádu jsou inspektoři oprávnění zjednat si přístup do těchto prostor, včetně otevření uzavřených prostor. Každý, v jehož objektu se takové prostory kontrolované osoby nalézají, je povinen strpět kontrolu v těchto prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou inspektoři oprávněni zjednat si k nim přístup.“.
51.
§ 5 včetně poznámek pod čarou č. 19 a 36 až 39 zní:
㤠5
(1)
Inspektor vydá opatření, kterým kontrolované osobě
a)
zakáže
1.
výrobu zemědělských výrobků nebo potravin nebo jejich uvádění na trh29), anebo výrobu tabákových výrobků nebo jejich uvádění do oběhu, jestliže tyto zemědělské výrobky, potraviny nebo tabákové výrobky nesplňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy3), přímo použitelnými předpisy Evropské unie3a) nebo mezinárodními smlouvami7),
2.
používání obalů, přístrojů a zařízení, ke kterým není přiloženo písemné prohlášení podle zvláštního právního předpisu17) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie3a) nebo které jsou používány v rozporu s údaji uvedenými v tomto prohlášení nebo zjevně neodpovídají požadavkům stanoveným zvláštními právními předpisy17),
3.
užívání prostor pro výrobu zemědělských výrobků nebo potravin nebo pro jejich uvádění na trh29) anebo pro výrobu tabákových výrobků nebo pro jejich uvádění do oběhu, pokud nesplňují podmínky, které umožňují uchovat bezpečnost potravin6), 18), 36),
4.
užívání prostor pro výrobu zemědělských výrobků nebo potravin nebo pro jejich uvádění na trh anebo pro výrobu tabákových výrobků nebo pro jejich uvádění do oběhu, pokud kontrolovaná osoba neumožní inspektorovi vstupovat na pozemky, do staveb nebo do jiných prostor v souladu s jeho oprávněním podle kontrolního řádu,
b)
nařídí na náklad kontrolované osoby, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak, zničení
1.
nebezpečných36) zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků,
2.
výrobků z révy vinné, které nelze uvést na trh podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty37),
c)
uloží odstranění zjištěných nedostatků,
d)
uloží zajištění nabízených, prodávaných nebo skladovaných zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků, označených nebo nabízených klamavým způsobem8), 16),
e)
pozastaví uvádění zemědělských výrobků nebo potravin na trh anebo uvádění tabákových výrobků do oběhu při podezření, že nejsou bezpečné36),
f)
stanoví způsob zpracování vinných hroznů sklizených na vinici vysazené v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie14e) nebo zvláštním právním předpisem14d) nebo produktů vyrobených z těchto vinných hroznů,
g)
uloží povinnost provádět na náklady kontrolované osoby rozbory v laboratoři, která splňuje podmínky pro provoz laboratoří stanovené technickou normou upravující všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří33) a za využití metod odběru vzorku a analýzy ve smyslu přímo použitelného předpisu Evropské unie o úředních kontrolách38) nebo zvláštního právního předpisu35), a to
1.
při zjištění nebezpečných36) zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků, nebo při podezření, že se jedná o nebezpečné zemědělské výrobky, potraviny nebo tabákové výrobky,
2.
při zjištění, že zemědělské výrobky, potraviny nebo tabákové výrobky neodpovídají požadavkům na jakost stanoveným zvláštním právním předpisem19) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie14h) anebo jakosti deklarované výrobcem, nebo
3.
při zjištění, že informace poskytnuté o zemědělských výrobcích, potravinách nebo tabákových výrobcích uvádějí spotřebitele v omyl8), 16),
h)
v případě zjištění protiprávního jednání14q), kterého se kontrolovaná osoba dopustila na území Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a které poškozuje nebo může poškodit společný zájem spotřebitelů14r), takové jednání zakáže,
i)
uloží povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o úředních kontrolách39), jestliže zemědělské výrobky nebo potraviny nesplňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy3) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie3a).
(2)
Opatření podle odstavce 1 se vždy vydává jako první úkon v řízení. Pokud inspektor toto opatření vydá na místě, oznámí jej předáním stejnopisu jeho písemného vyhotovení kontrolované osobě, a to členovi jejího statutárního orgánu, zaměstnanci kontrolované osoby nebo jiné fyzické osobě, která vykonává nebo zabezpečuje činnosti kontrolované osoby související s předmětem kontroly. Pokud osoba podle věty druhé stejnopis písemného vyhotovení odmítne převzít, nebo jiným způsobem znemožní jeho předání, vyznačí se tyto skutečnosti do stejnopisu a opatření se považuje za oznámené. Vyžadují-li to okolnosti případu, lze opatření oznámit osobě podle věty druhé postupem podle § 143 odst. 2 správního řádu.
(3)
Je-li důvodné podezření, že k porušení zvláštního právního předpisu3), mezinárodní smlouvy7) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie3a) kontrolovanou osobou došlo i mimo územní působnost inspektorátu, který provedl kontrolu, může inspektor vydat opatření podle odstavce 1 i s účinky přesahujícími územní působnost vymezenou v § 1 odst. 2. Toto opatření se vydává a oznamuje podle odstavce 2. Inspektorát, jehož inspektor opatření vydal, informuje kontrolovanou osobu, jíž je opatření určeno, též jiným vhodným způsobem.
(4)
Kontrolovaná osoba může proti vydanému opatření podat nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne jeho oznámení písemné odvolání, a to u inspektorátu, jehož inspektor napadené opatření vydal. Postupuje-li se podle odstavce 2 věty poslední, počíná tato lhůta běžet ode dne doručení písemného vyhotovení opatření. Z odvolání musí být zřejmé, proti jakému opatření směřuje, a musí obsahovat odůvodnění nesouhlasu s tímto opatřením. Podané odvolání nemá odkladný účinek.
(5)
O podaném odvolání rozhodne ředitel inspektorátu, jehož inspektor opatření vydal, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne, kdy odvolání došlo příslušnému inspektorátu. Odvolání, z něhož není zřejmé, proti jakému opatření směřuje, nebo odvolání, u něhož chybí odůvodnění podle odstavce 4, ředitel inspektorátu zamítne jako nedůvodné, aniž by postupoval podle § 37 odst. 3 správního řádu. Ředitel inspektorátu přezkoumávané opatření rozhodnutím zruší a řízení zastaví, pokud dojde k závěru, že nemělo být vydáno; jinak vadné opatření změní, nebo odvolání zamítne a opatření potvrdí.
(6)
Opatření uvedená v odstavci 1 písm. a) bodě 1, odstavci 1 písm. b), e) nebo i) může inspektor i bez předchozí kontroly uložit provozovatelům potravinářských podniků též opatřením obecné povahy i s účinky přesahujícími územní působnost vymezenou v § 1 odst. 2. Vydání opatření obecné povahy je prvním úkonem postupu při vydávání opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce inspektorátu, jehož inspektor opatření vydal, a vyvěšuje se na dobu nejméně 15 dnů. Inspektorát, který opatření obecné povahy vyvěsil, jej nejpozději v den vyvěšení zašle též inspektorátům, v jejichž územní působnosti má opatření obecné povahy mít účinky a které jsou povinny jej bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách na dobu nejméně 15 dnů.
(7)
Vlastníci zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků, jakož i vlastníci nebo nájemci prostor pro jejich výrobu a uvádění na trh nebo uvádění do oběhu, vlastníci obalů, přístrojů a zařízení nebo, určí-li tak inspektorát, i jiné osoby, jsou oprávněni podat proti opatření podle odstavce 6 písemné odůvodněné námitky, pokud mohou být jejich práva opatřením obecné povahy přímo dotčena.
(8)
Opatření podle odstavce 3 lze vydat i v případě, kdy již bylo vůči kontrolované osobě ve stejné věci vydáno opatření podle odstavce 2, a opatření podle odstavce 6 lze vydat i v případě, kdy již bylo vůči kontrolované osobě ve stejné věci vydáno opatření podle odstavce 2 nebo 3. Opatření vydané jako pozdější nemá vliv na účinky opatření dřívějšího, pokud jsou dřívějším opatřením již uloženy některé osobě ve stejné věci povinnosti stejného rozsahu jako opatřením pozdějším.
19)
Například vyhláška č. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), b), g) a h) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 344/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky na tabákové výrobky, ve znění vyhlášky č. 316/2012 Sb.
36)
Čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.
Zákon č. 102/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
37)
Čl. 80 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007.
38)
Čl. 11 odst. 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
39)
Čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.“.
Poznámka pod čarou č. 20 se zrušuje.
52.
Za § 5 se vkládají nové § 5a až 5c, které znějí:
㤠5a
(1)
Inspektor vydá souhlas s obnovením výroby zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků, uváděním zemědělských výrobků nebo potravin na trh nebo uváděním tabákových výrobků do oběhu anebo s používáním obalů, přístrojů, zařízení nebo prostor, které byly zakázány podle § 5 odst. 1 písm. a), pokud byl závadný stav odstraněn; souhlas musí být vydán neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy kontrolovaná osoba prokáže odstranění závadného stavu.
(2)
Inspektor vydá souhlas s uváděním na trh zemědělských výrobků nebo potravin, jejichž uvádění na trh bylo pozastaveno podle § 5 odst. 1 písm. e), nebo s uváděním do oběhu tabákových výrobků, jejichž uvádění do oběhu bylo pozastaveno podle § 5 odst. 1 písm. e), a to neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy kontrolovaná osoba prokáže, že jsou bezpečné.
(3)
Inspektor příslušného inspektorátu zruší nebo změní opatření obecné povahy podle § 5 odst. 6 bezodkladně poté, co pominuly nebo se změnily důvody pro jeho vydání; § 5 odst. 6 se použije obdobně.
§ 5b
(1)
Inspektor zajistí zemědělské výrobky, potraviny anebo tabákové výrobky, které nesplňují požadavky zvláštního právního předpisu8), 16) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie3a) do doby, než bude inspektorátem pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, popřípadě do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o takovéto zemědělské výrobky, potraviny anebo tabákové výrobky.
(2)
Kontrolovaná osoba je povinna zajištěné zemědělské výrobky, potraviny anebo tabákové výrobky inspektorovi vydat. V případě, že kontrolovaná osoba jejich vydání odmítne, provede inspektor jejich odnětí. O vydání, případně odnětí zemědělských výrobků, potravin anebo tabákových výrobků sepíše inspektor písemný záznam.
(3)
Inspektor je povinen uskladnit zajištěné zemědělské výrobky, potraviny anebo tabákové výrobky, které nesplňují požadavky zvláštního právního předpisu8), 16) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie3a), způsobem, který vylučuje jakékoliv nakládání s nimi do doby, než bude inspektorátem pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, popřípadě do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o takovéto zemědělské výrobky, potraviny anebo tabákové výrobky.
(4)
Náklady na uskladnění hradí kontrolovaná osoba. Náklady nehradí, prokáže-li, že zemědělské výrobky, potraviny anebo tabákové výrobky odpovídají zvláštnímu právnímu předpisu8), 16) nebo přímo použitelnému předpisu Evropské unie3a).
(5)
V odůvodněných případech může inspektor zajistit zničení nebezpečných zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků, jejichž zničení nařídil podle § 5 odst. 1 písm. b), a to na náklady kontrolované osoby, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.
§ 5c
V krizové situaci20a) může inspektor i bez provedené kontroly uložit provozovateli potravinářského podniku opatření podle § 5 odst. 1 za účelem odvrácení rizika ohrožení zdraví z potravin nebo tabákových výrobků za podmínky, že orgánem příslušným podle zvláštního právního předpisu20b) byl vyhlášen a trvá stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu.“.
53.
V § 6 odst. 1, 2 a 3 se slova „§ 5 odst. 6 a 8“ nahrazují slovy „§ 5b odst. 1 a 3“.
54.
V § 6 odst. 2 se slova „předpisu.8), 16)“ nahrazují slovy „předpisu8), 16) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie3a).“.
55.
V § 6 odst. 3 větě poslední se slova „, potraviny nebo tabákové výrobky“ nahrazují slovy „nebo potraviny uváděla na trh anebo která tyto tabákové výrobky“.
56.
V § 6 se odstavec 6 zrušuje.
57.
§ 7 včetně poznámky pod čarou č. 40 zní:
㤠7
Inspektorát na základě výsledku provedené kontroly vydá závazné stanovisko k zemědělským výrobkům, potravinám nebo tabákovým výrobkům, jejichž propuštění bylo celním orgánem pozastaveno40), a to ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení sdělení celního orgánu o pozastavení jejich propuštění. Pokud není výsledek kontroly v této lhůtě znám, uvědomí v této lhůtě inspektorát místně příslušný celní úřad o prováděných kontrolních úkonech a závazné stanovisko vydá bezodkladně po vyhotovení protokolu o kontrole. Kontrola podle věty první je zahájena doručením sdělení celního orgánu o pozastavení inspekci.
40)
Například čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh.“.
58.
V § 8 se slova „§ 3 odst. 4 písm. c), d) a e) a doklad podle § 3 odst. 4 písm. m) a p) ve lhůtě“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 3 písm. c), d) a e) a doklad podle § 3 odst. 3 písm. m)“.
59.
§ 9 zní:
㤠9
(1)
Ústřední inspektorát a inspektoráty pro výkon své působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů3) využívají
a)
referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b)
údaje z informačního systému evidence obyvatel,
c)
údaje z informačního systému cizinců.
(2)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
datum a místo narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d)
datum a místo úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nezvěstný zřejmě nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
e)
adresa místa pobytu,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum a místo narození,
c)
adresa místa trvalého pobytu,
d)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
e)
adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti.
(4)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území České republiky, místo a okres narození,
c)
státní občanství, popřípadě státní příslušnost,
d)
druh a adresa místa pobytu,
e)
počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.
(5)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6)
Ze získaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.
60.
V § 11 odst. 1 písm. b) se slova „zdravotně závadných zemědělských výrobků, potravin, surovin,“ nahrazují slovy „nebezpečných zemědělských výrobků, potravin“.
61.
V § 11 odst. 1 písm. c) se slova „e) nebo f)“ nahrazují slovy „e), f), g), h) nebo i)“.
62.
V § 14 se slova „odst. 4 písm. b)“ nahrazují slovy „odst. 6“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
v z. Jermanová v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.